ty texty texty texty texty texty texty texty te

y texty texty texty texty texty texty texty tex

y texty texty texty texty texty texty texty text
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty t texty text
ty texty texty texty texty texty texty te
y texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty text
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
ty texty texty texty texty texty texty texty te
y texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty text
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
ty texty texty texty texty texty texty texty te
y texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty text
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
ty texty texty texty texty texty texty texty te
y texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty text
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
ty texty texty texty texty texty texty texty te
y texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty text
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
ty texty texty texty texty texty texty texty te
y texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty text
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
ty texty texty texty texty texty texty texty te
y texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty text
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty
1 texty texty t texty text
ty texty texty texty texty texty texty te
y texty texty texty texty texty texty texty tex

slo 5
jaro 1997

13. prosince
13. prosince 1996 se uskutenil v kavrn
Pod klenbou ve Vsetn 1. veer Text. Bylo
plno: plno chuti nco uslyet, o nem si
popovdat, na stole plno sklenic a v pedsl u
baru plno cigaretovho koue. Nechybl krom
pana Mojmra Trvnka nikdo, kdo do t
dosavadnch sel Text nco napsal a o nco
se v nich pokouel. V tomto smyslu byla
neptomnost pana Trvnka zcela
omluviteln, nebo on se o nic pokouet
nemus, protoe takka vechno um.
Jakub Chrobk pivedl s sebou kapelu
Lern a vlee, zajmav muzikanty, v jejich
hudb krsn recituje trubka. Zdumiv,
zasnn a pece odhodlan. Ji Hrabal pijel z
Olomouce s kamardy, kte recitovali a hrli,
navc si hrli a pihrvali navzjem a pohrvali s
ptomnmi. Vydvaj asopis Kecy, kter je
opravdu pravdiv, zvlt proto, e je
upovdan. Majitel knihkupectv Malina ze
vsetnskho Dolnho msta, kter oslavilo
prv potkem listopadu 5 let sv existence,
piel se dvma svmi kolegy a paskm
fejetonem, kter byl mrn skeptick a hodn
nostalgick. Ren Kok uvedl peklad
inauguran ei erstv nositelky Nobelovy
ceny za literaturu z Polska (viz text uvnit sla)
a dokzal, e si vedle ukrajintiny dobe rozum
s poltinou a navc v s pan lauretkou, e
bsnictv nen zcela mrtvo. fredaktor Text
Pavel Kotrla si pivedl bratra Michala a Michal
Kotrla bratra Pavla. Michal vak s sebou i stn,
o nm zkuen vd, e ho nelze pekroit.
Nikdo z ptomnch netuil, e je to stn smrti.
Bohuel, talentovan Michal, jeho absurdn
minipovdky dokzaly zvstovat mnoho ze
svta netuen krsy a npaditosti, u neije.
O Vnocch nm pipomnl, co je to bolest ze
ztrty a nenahraditelnosti. Proto se pokoume
nco z 13. prosince, asu pedvnonho,
penst i do tohoto sla. Vdy Michal pece
tyto texty do Text pipravoval a zstane v nich
pod s nmi.
Dalibor Malina
Kontaktn adresy:
Pavel Kotrla
Bystika 267
756 24

Knihkupectv Malina
Doln nmst 347
Vsetn 755 01
tel. (0657) 611089

C Z E S A V

M I O S Z

TAK MLO
Tak mlo ekl jsem.
Krtk byly dny.
Krtk dny,
Krtk noci,
Krtk roky.
Tak mlo ekl jsem.
Nestihl jsem.
Srdce m znavilo se
Nadenm,
Rozpaky,
Horlivost,
Nadj.
Morda leviatanova
U zavrala se nade mnou.
Nah leel jsem na bezch
Ostrov pustch.
Do propasti mne s sebou strhla
Bl velryba svta.
A dote nevm,
Co byla pravda.
L E O P O L D

S T A F F

SIAMSK SESTRY
Nekonenost a Nicota,
dv sestry siamsk,
zrodily jednoho boha.
z polskch originl peloil Pavel Kotrla

BSNK

SVT

Wislawa Szymborska

(...)Dnen bsnk je skeptick a podezvav

dokonce - a mon e pedevm - sm k sob. (...)
V anketch a rozhovorech pouv oznaen litert
nebo dv pednost povoln, kter ke svmu
bsnickmu stavu normln vykonv. Jako by se
trochu stydl. Pipoutm, i filosof se me ctit
lehce na rozpacch. Avak jeho situace je ponkud
lep, nebo m vce monost, jak ozdobit svou
profesi jakmsi vdeckm titulem. Profesor
filosofie - to zn velice vn!!
Neexistuj profesoi poezie. Za prv by to
znamenalo, e bsnick tvorba je zleitost
specilnho studia, regulrn vykonanch zkouek,
e je vc teoretickch pednek a pkn
zarmovanch diplom. Co by nakonec vedlo k
tomu, e aby se lovk stal bsnkem, nesta
archy papru popsan tmi nejjiskivjmi veri,
nbr jen jaksi oraztkovan list.(...)
Ve astnch zemch, kde nen mono lidskou
osobnost lehce ponit, tou bt bsnci vydvni,
teni a rozebrni. (...) Jet v prvnch desetiletch
naeho stolet mli bsnci v oblib okovat sv
okol svm excentrickm chovnm, kter jim a
tak jejich tvorb pinelo nemal uitek vstupovali ve znmost , v povdom. Avak vdy
musela pijt chvle, kdy opravdov bsnk ze sebe
za zavenmi dvemi shodil vedn kabt, vechna
cingrltka a dal poetick doplky sv
vstednosti a stanul v tichm oekvn sebe
samho nad blmi nepopsanmi listy papru.
Vc charakteristick. Je vytveno mnoho
dokument, kter pibliuj ivoty velkch vdc a
umlc. Pnm kadho ambiciznho reisra je
vytvoit autentick obrzek tvrho procesu, Nen
tk spn zachytit prci vdce: laborato a jej
pstroje, kivule, ve kterch cosi bubl. Nen tk
natoit film o mali, filmy o hudebncch napln
jejich hudba. To ve je mono vnmat, avak
nevypovd to nic o zvltnm stavu vdom, kter
je nazvno inspirace.
Nejt prce reisrova je s bsnky. Jejich
tvr proces je beznadjn nefotogenick. Bsnk
sed za stolem nebo le na kanapi, s
nevzruenm pohledem se dv z okna, obas
zape nkolik ver, z nich polovinu zase sekrt.
Uplyne hodina, ve kter se vlastn nic nedje.
(...) Inspirace, naden nen vsadnm prvem
jen bsnk nebo umlc. Existuje, existovala a
bude vdy existovat skupina lid, kter inspirace

pravideln navtvuje. Jsou to vichni ti, kte si

sv povoln mohli vybrat: mohou to bt lkai,
uitel i zahradnci. Jejich prce je pro n
neustlm dobrodrustvm se spoustou
nezodpovzenm otzek. Z kadho vyeenho
problmu se vdy vyroj tisce novch. Inspirace, a
u je mkoliv, rod se z neustlho nevm. Nen
takovch lid na svt mnoho. Vtina obyvatel
tto planety pracuje, protoe mus. Oni si prci
nevybraj, vybr si ona je.
(...) Rzn vldcov, dikttoi a demagogov ,
kte vldnou s pomoc nkolika hlasit
vykiench hesel a frz , vykonvaj svou prci s
lskou a s horlivou snahou. Avak oni vd. Vd
to, co vd a to jim postauje ke vemu a navdy.
Nic jinho poznat netou, nebo by to mohlo
oslabit jejich argumenty. Ale veker nauka, kter
se sebe nevymh stle nov a nov otzky,
stv se asem mrtvou a smrteln nebezpenou
pro celou lidskou spolenost.
Proto si hrozn cenm onoho jednoho malho
slvka nevm. Kdyby si Isaac Newton nedovedl
poloit tuto otzku, jablka v zahrad by na jeho
hlavu mohla padat po destkch a on by je jen s
velkou chut pojdal.(...)
Bsnk, je-li skutenm bsnkem, neustle v
sob iv a chrn svoje nevm. Kad jeho dlo je
pokusem odpovdt na tuto otzku. Vdy se vak
dostav chvilkov znejistn, kdy bsnk zan
tuit, e jeho odpov byla jen doasnou a
absolutn nedostaujc. Pod dl hled odpov,
a nakonec vsledky jeho znepokojen samm
sebou, sepnou literrn historici velkou sponkou a
ulo do sloky s nzvem tvorba.
(...) Cokoliv vypovme o tom obrovskm
divadle, do kterho mme kad vstupenku na
smn krtkou dobu, cokoliv si o nm
pomyslme, tm vm je bsnk udiven. Udivuje
zejmna to, co se vymyk veobecn znmmu a
uznvanmu. (...)
Ano, v obyejnm jazyce, kter se
nezastavuje nad kadm slovem, uvme vichni
spojen vedn ivot, vedn svt. Avak v
jazyce poezie, kde se kad slovo v, nen nic
vedn a normln. dn kmen a dn nad nm
oblaka. dn den a po nm noc.
Vypad to, e jet hodn dlouho bude
poteba bsnk.
/krceno/
Vybran sti z projevu, kter pednesla lauretka Nobelovy
ceny za literaturu pro rok 1996 polsk bsnka Wislawa
Szymborska 7.12.1996 pi pebrn ceny ve Stockholmu.

Peklad z poltiny Ren Kok

J A N O R E B
DOMA

.....
Moe u jsou pln utonulch Ikar
tak sedm na behu
a plivu po nich pecky od vestek
Mrzlo. Zdvihl jsem si lmec kabtu a
neobratn kloptal po kluzkm chodnku
smrem k nmst. Byli stejn. Myslm
lidi. Stejn jako vude jinde. Ale pece jen.
Jsem doma. J. Jan Oreb.
Kavrny se plnily touhou po teple.
Slajc van mne vthl do t nejsvdnj.
Nen kam spchat. Byl jsem dlouho pry a
nikdo nev, e pijedu prv dnes. A jedno
kafe mi udl dobe. Vstoupil jsem a
rozhlel se, ke komu bych pisedl. Brle
se mi v miku zamlily. Tpav jsem
nahmtl star kapesnk v kapse od
kabtu, abych je oistil. Kavrna se
naplnila epotem. Mal msto. U jsem
mlem zapomnl. Msto, v nm v
mstnch novinch vychzej milostn
dopisy a nejhavj klepy vdy na prvn
stran. Kronika tto obce je dostaten
ern. Nervzn jsem si nasadil brle a
dval se kolem sebe. Pipadalo mi jako
bych stl opt polonah ve vyznaenm
koleku ped vojenskou komis. Bylo tak
mal, e mi penvaly bu palce nebo
paty. Marn jsem se snail vtsnat do
vymezenho prostoru. Zpsobil?
Nezpsobil. Kril jsem prsty v botech.
Konen pvtiv pohled. V rohu kavrny
usrkvala aj Ivuka. Jist. Taky m
poznala. Mla pod stejn dtsk oka
jako tenkrt a stejn bzliv, ale
nezadriteln, plach smch. Znala jen pr
slov, pesto jsme si rozumli. Kdy jsem
odjdl do B., bylo j to lto. ekla mi
jenom: Ty. Zbytek jsem pochopil z jejho
tkavho smvu. Sedl jsem si vedle n.
Pochichtvala se, pozorovala mne,
kroutila si vlasy a omotvala je okolo
prst. Byla blzniv. Vce a jinak ne
vichni ostatn. Dal bych si kvu, ale
pohledy od vedlejch stolk mi sevely
hrdlo natolik, e bych stejn nebyl
schopen polykat. Musel jsem pry. Ne
jsem se zvedl, rozlouili jsme se letmm
dotykem.

S ulehenm jsem za sebou zavel

dvee. Posledn z pohled se rozttil o
sklo a stekl do mezery mezi okenicemi.
Rychle jsem vykroil, abych se zbavil
poslednch zbytk pozornosti. Vzduch byl
vak pekvapiv tiv i na ulici. Potkval
jsem rzn pokiven oblieje s udiven
tzavma oima. Natst po chvli
pihopkala Ivuka i se svm bezprizornm
smvem. Ulevilo se mi. la vedle mne a
nco nesrozumitelnho si broukala.
Pestal jsem ji vnmat a pemlel, co ct
nejdve, a pijdu dom a o em vbec
mluvit. Zanedlouho jsem ml pipraveno
pr monch variant. Nen divu, vdy
jsem je ml ve skutenosti promyleny u
dvno a do detail. Kdy jsem zase
procitl, Ivuka u vedle mne nebyla. Ani
m to nepekvapilo. Jej cesty nemly cl.
Ona vlastn po cestch nechodila. Byla
pli svobodn pro jakkoli cl.
Otoil jsem se. Stla o pr krok za
mnou. Nco m na n zarazilo. Chvli jsme
se na sebe dvali. Pak odvrtila pohled k
tabulm na druh stran cesty. Pila ke
mn, chytla se mho rukvu a thla m
za nj pes silnici. Blili jsme se k
nstnkm, na nich visela mrtn
oznmen. Nemm to rd. Vzpouzel jsem
se, ale bl jsem se j vytrhnout, abych j
neublil. Cosi mi ukazovala a chichotala
se, nebo smch ji opt ovldl i pes
vekerou jej snahu mu alespo tentokrt
zabrnit. Abych j vyhovl, peletl jsem
zbn oznmen a chystal se k odchodu.
Strnul jsem, jakmile se mi zptn vybavilo
jmno na krajnm parte. Chvatn jsem se
vrtil a s lekem etl: Jan Oreb. Otec,
pomyslel jsem si. Zaal jsem dkladn
st: Dne 22.1.1996 zemel Jan Oreb.
Posledn rozlouen se uskuten
25.1.1996 v L.. To bylo vera. Zrak se mi
svezl na pozstal: matka - Anna, otec Jan. Tlo se mi roztslo. Rozbhl jsem se
a zastavil a u domu. Ztka jsem lapal po
dechu a po zvonku. ekal jsem. ekal
jsem na vysvtlen. Ped branou oistce.
Za dvemi se ozval nevrl hlas: No jo, dy
u jdu. Otevela mi matka: Co zvon! Zas
nem kle ? A la do kuchyn.
Nechpav jsem vstoupil: Kde je otec ? V
gari.
Rno jsem odjel.
.....

M I C H A L
K O T R L A
TORZA

VLOHY
Byl jednou jeden silenec a ten se rozhodl,
ze bude delat picoviny. K veceru , kdy uz
mnoho lidi zaleza do svych ukrytu , zacina v
sobe objevovat skryte vlohy. Jeho vlohy
spocivaji v tom , ze mlci.
HULKA
A jednou sel jeden starec a ten se rozhodl ,
ze bude chodit o berli . A tak jednoho
krasneho dne urezal strom a z nej si vyrezal
hulku. Ale co se nestalo, jak tak kraci hulka se
mu pripletla pod nohy, zakopl o ni a zlomil si
vaz.
PES
Byl jeden pes a ten se rozhodl, ze bude
stekat.Ten pes stekal dva dny a tri noci. Pak k
nemu prisel jeden kluk a ten po nem hodil
kamenem.Psisko se leklo, v krku mu zaskocil
jazyk a udusilo se.
BLBEC
Blbec, tak mu rikali, a to byl, chte nechte
navzdory svemu osudu. Mnohokrat se snazil
nebyt tim, cim byl a jednoho dne se mu to
povedlo. Vse zacalo tim, ze vynalezl tak
zname, nami obdivovane heslo proti
ochlupacenym nehtum. To vedlo k tomu, ze byl
obdivovan lidmi, jez ho drive odsuzovali. Ale
popularita ho tak zmamila, ze byl jeste vetsi
blbec nez drive.
STASTNA RODINKA
V jedne male, tiche, temer nezname rodine
se zacali vsichni bat. Tato rodina byla velmi
bohata, ale v jejich sidle panovalo desne ticho,
to predevsim proto, ze meli obavy z
nezazivnych veceru. Az jednoho dne napadlo
clena teto rodiny, ze by mohl zalozit hrbitov. Od
te doby cela rodina prekypuje dobrou naladou.

STRUNA V OKU
Jeden synek, nevim odkud byl, sel a neco
nacmaral na zed. Druhy den sel stejnym
smerem a dlouhym zamyslenym pohledem
pozoroval svuj vytvor a rekl si: Priste struna v
oku.
KOLECKO
A jednou zase jeden mamut premyslel a
vymyslel kolecko. A jelikoz to byl velky objev
vyhynuli vsichni.
A TAK SE STALO
Jedna skupina premnozeneho hmyzu se
rozhodla, ze bude litat ptakum primo do
zobaku. A tak se stalo. Mimochodem jejich
heslo bylo ,, Vsichni a nebo nikdo. To vse
melo za dusledek, ze vyhynul cely druh hmyzu.
TUNEL
Jeden blazen, vcelku normalni, asi neco
jako muj pes, sel tunelem jenz nemel konce.
Po delsim case si to uvedomil a zacal
zmatkovat. Kdyz uz byl psychicky na dne
vzbudil se.
VSEDE, VLEZE I VESTOJE
Sel cestou necestou pulku sveho zivota.
Nekdy ji znacil nekdy ne. Sem tam na ni pohl i
kamenem. Pozdeji mu to nestacilo a tak
zbudoval dalnici bez zacatku a konce. Po ni
jezdil ve dne i v noci a jestli neumrel, jezdi po ni
dodnes.
VLOCKA
Setril energii tim zpusobem, ze pobihal
zbesile po krajine a chytal snehove vlocky. Tyto
vlocky zachranene pred dopadem na zem
hazel do kbeliku, z ktereho je posleze vylil do
vodni nadrze, u ktere byla elektrarna.
PAPIR
Uvedomil si, ze z papiru jde udelat mnoho
veci a tak se cinil. Delal male i velke potvurky,
ktere se lidem libily. Nejvice vsak byly v oblibe
papirove lesy. Pak zacal tvorit z plastu.

PLETIVO
Byl cislo, uz kdyz se narodil, mel tvar
devatnactky. To vse se projevilo v
nasledujicim prubehu jeho zivota. Pletivo!
Pletivo! A sel dal.
JADERKO
Objevit jadro veci bylo pro nej dulezitejsi
nez cokoliv jineho, a tak chodil po krajine, kde
se zdalo ze vse nici. To byla sice pravda, ale
na druhe strane si vyjasnil mnoho veci, na
ktere by nikdy neprisel.
KAMEN
Kutalel se kamen a ten s sebou vzal dalsi.
Uz se kutaleli celou vecnost, a pri tom
vychutnavali krasu krajiny, kdyz uz se jim dal
nechtelo. Sily jim vyplivly a tak se kochali
okolim v klidu.
KANALKY
Kdyz se zase jednou nudil, zacal uvazovat.
Pozdeji zalozil spolek pro ochranu kanalizaci,
tim vstoupil do podvedomi vetsiny obcanu. A
jak zacali upravovat kanalky a jine odpadni
stoky, zacali se lide stehovat do nich. Jeden z
duvodu byl ten, ze tam bylo intimnejsi
prostredi nez na povrchu.
VOZICEK
Videl vozik, co mel tri kolecka. Tento
vozicek byl ke vsemu nove natreny, chtel ho.
Melo to ale maly hacek a to ten, ze byl uplne
zdravy. Nedalo mu to a trochu se zmrzacil.
Povedlo se. Ted si alespon poradne zajezdi.
MOUCHY
Byl pekny den a to snad i proto, ze
mouchy byly prilis znavene a proto nemohly
vzletnout ani nad kotniky. Kdyz jsem tak
kracel a poslouchal jak mi krupou pod nohami,
prepadal me spanek. A tak jsem se nechal
unaset rytmem praskajicich much az jsem
dosel k houpaci siti, na ni jsem si posleze lehl.
Predstavoval jsem si, kolik by jich asi prasklo,
kdybych spadl ze sitky na zem.

10

BUBLIFUK
A tak se rozhodl. Svazal konce peti strun
z basove kytary do jednoho maleho,
uhledneho uzlicku. Z nej roztahl zbyle konce
do ruznych svetovych stran a pripevnil je.
Cely tento vytvor propletl strunou, kterou
vzdy nosil pridratovanou na krku. Tento svuj
vytvor nakonec polil mydlovou vodou a
zbesile na nej foukal. Ke svemu udivu spatril,
ze vzletly ctyri mydlove bublinky.
NAVOD K POUZITI
Nadbytecnou kuzi uriznete a cinte tak,
dokud ji nebudete mit vic nez dost. Jestlize
jste tak udelali, nezbyva vam nez ji jenom
sesit a dat ji do pruvanu. Mezitim co kuze
bude schnout, vytvorte hmotou, nejlepe
hlinou, tvar, ktery se vam libi. To jiz mate kuzi
poradne proschlou. Ted svuj vytvor povlecte
kuzi, sesijte a dilo je hotovo. Nyni se kochejte
svym pohledem na svem dile.
Pozn.: Nedoporucujeme odriznout vetsi
cast kuze.
ZILETKY
Byly dve ziletky vedle sebe, nutno dodat,
ze byly v hrnku. A jak tam postavaly,
neprichazely ani slova na jazyk, zacaly busit
do hrnku. Hrnek znicily a samy se ztupily.
LET
Nechal se unaset teplym ovzdusim, jez
bylo nasyceno drobnymi kapkami
podvecerniho deste. A jak tak temer letel,
dosel tam, kam chtel, alespon si to myslel. A
na tom miste potkal dalsi letce a leteli svorne
spolu dal.
TEN DEN
Byl to ten den, kdyz jsem vysel z domu.
Potacel jsem se mezi oblaky zvireneho prachu
a narazem chtiveho vetru. Navzdory temto
prekazkam dosahl jsem sveho cile stastny z
toho, jakou vibraci takoveto prekazky mohou
udelat.

11

ROZHOVOR S VIRILIEM
Paul Virilio je souasn francouzsk filosof,
urbanista, poukazujc na dsledky medializace
spolenosti, ale tak historik vojenstv a
architektury. Pozornost upoutal zejmna svou teori
dromologie i estetikou mizen (vzhledem k stle
rostouc rychlosti vnmn, kter ji doshla mez,
pi nich pojmy prostoru a asu ztrc pro lovka
smysl, dochz k mizen vc v toku obraz).
Nsledujc vtah z rozhovoru byl pevzat z as. Le
Monde prostednictvm anglickho pekladu
dostupnho na Internetu:
Jak je v nzor na budovn informanch
dlnic ?
Pokud je vbec nco imperiln, tak jsou to
urit komunikan dlnice. Uvdomuji si toti,
e dlnice vznikly spolen s faismem.
Nejprve Mussoliniho autostrdy a potom
Hitlerovy sk Autobahnen byly pouity jako
strategick cesty pi obsazen zem vchodnho
bloku. Tehdy jet samozejm nebyly dlnice
ureny jen pro zbavu, jak je tomu nyn. Ale
pesto se divm, e se reklamn agentury
odvily pout prv tento vraz.
Uvdomuji si tak, e pedchdcem
Internetu byl Arpanet, s st pro ty, kte se
zabvali vojenskm vzkumem. Pro to
skrvat? Dlnice a utajen pvod Internetu si
jsou a pli podobn a to je jeden ze znak
totalitn dimenze reklamy, dimenze, je byla
vyjdena zavedenm multimdi. Jsem jejich
absolutnm odprcem, i kdy samozejm
neodmtm celosvtovou komunikaci.
Jak budou nsledky zaveden multimedi
do rodinnho ivota ?
Zvyujc se poet rodin s multimedilnmi
potai povede k vzniku toho, emu km
virtuln msto. Multimdia vytvo nco jako
msto mst, mstsk hypercentrum. To
zpsob revoluci ve vztazch k naemu
bezprostednmu okol i k ostatnm lidem. Bude
to zatek urbanizace skutenho asu. Jinak
eeno, vzniknou tak celosvtov hypercentra,
kde skuten msta nebudou nic ne
pedmst, periferie. Virtuln msta vyvstanou
z asovho stlaen, kter zpsobily
telekomunikace.
Zapin vznik tohoto msta mst njak
konkrtn nebezpe ?
Kadou novou technologii provz jej
konkrtn nehody. Vlak byl vyvinut s vdomm

12

monho vykolejen, lo s monost ztroskotn.

Ale vechny tyto nehody mly jen lokln
charakter. Multimdia a okamit komunikace s
sebou pinej nepedvdateln udlosti. Rodiny
budou vystaveny monosti integrln katastrofy,
kter by mla na cel svt dopad srovnateln s
jadernm zamoenm.
Jak by byly nsledky takov integrln
katastrofy ?
Elita bude t ve skutenm ase v
hypercentrech, zatmco vyhnanci ve
zpodnm ase na pedmstch. eleznin
netst mla vdy velice konkrtn nsledky:
obti na ivotech a rann. Proto byla
pedpokldna ji od zatku vvoje eleznice.
Obti komunikanch superdlnic budou
nehmotn. Tito lid budou nezamstnan, budou
se ctit ohroeni, budou trpt dsledky
naruench socilnch vztah.
A jak budou t lenov elity ?
Ve virtuln bublin. Nerelnost zmn zkon
blzkosti. Nyn znme bezprostedn blzkost.
Takov jsou vztahy k rodim nebo k ptelm.
Vztahy z trhu a z fra. A potom jet
mechanickou blzkost dopravy, je vede k
oputn venkova a sthovn do mst.
Komunikanmi dlnicemi jsme doshli
elektromagnetick blzkosti, kter ji existovala
dky telefonu a rdiu. Ale u brzy se tato blzkost
bude dotkat naich smysl: zraku, sluchu,
hmatu, ichu, dokonce sexuality. Budeme
ostatn milovat jako bychom milovali na dlku.
Jsme ji nudni a obtovni tmi na blzku.
Modertora televiznch zprv znme lpe ne
souseda z vedlejch dve. Brzy se stane, e
jedin milujc se lid budou t ve virtualit.
Jak bude dopad na spoleensk ivot ?
Pechod od vesnice pes trhov msto k
velkomstu vytvoil nuklern rodinu.
Megalopolis vytvoilo rodinu s jen jednm
rodiem. Virtuln hypermsto bude centrem
potencilnho socilnho rozkladu.
Jak nov fenomn by mohl vst k
takovmu rozkladu ?
Rychlost ! Bahnme se v rychlosti. Ve sv
posledn knize jsem toto tma rozvinul v teorii,
kterou jsem pojmenoval dromologie, podle
eckho slova dromos oznaujcho drhu*. V
prbhu asu se lid snaili zvit svou
rychlost. Vyuili k tomu kon, lo, vlak, letadlo...
. Ale vechny tyto rychlosti byly relativn, co
znamen, e neovldly cel prostor. Dnes jsme
doshli meze, kterou nelze pekroit - mez

13

rychlosti svtla. To s sebou pin globalizaci

asu. Svtov as pedbh as mstn. Ovem
s rizikem integrlnch katastrof.
Ve sv nejnovj knize mluvte o ed
ekologii, kter by mla doplnit zelenou ekologii.
Co je to vlastn za ?
Je to ekologie vzdlenosti. Potebujeme
vzdlenost. A zatm je jej velikost zmenovna
asovm stlaenm svta a do nicoty.
Absolutn rychlost umouje uvznn ve svt,
jen se stal pli malm. A tak se nae dti
narod do tsnho svta. Opravdu existuj
ergonomick rozmry. Ve svto-mstech
ztratme prv ty rozmry, kter se dnes podlej
na kvalit ivota ve skutench mstech.
* v angl. course or track; obvykl esk peklad eckho
slova dromos je vak zvod
(Pozn. pekl.)

z angl. peloil Filip Tvrd

(pro Texty upravil a vodn poznmkou opatil -jih-)

B R A

N O S L K O V

U ve voda k pantomim
U zalvme kabty
Rebecca v tercii i v prim
U v e
i poznme se plynn
a mlko skoro nepoznat
A kafe noci do Milna
expresem po zdi bez mapy
Prokehl lska na svatho Jna
Snad tvoje zrnka polapm
Nasleplou likou mchat v och
ne se ti, Sugar, rozpustm
Je mal mysl neroit
Odplahoit se do pustin
U v e
ce pozn se to ln
J mj pd ty tvj vodopd

14

TCHA Z POEZIE
Bsnk Ivan Slavk (1920) proil vtinu
ivota v Hoovicch na Berounsku. Tm
padest let tohoto venkovskho exilu
vcemn nedobrovolnho neznamenalo pro
nho duchovn a tvr izolaci. V dob
triumfujcho i skomrajcho barbarstv, v letech
tsn a duenho hlasu vlastn poezie byla mu
posilou a tchou pedevm prce nad
peklady svtovch bsnk, vdom bratrstv a
solidarity s nimi, pes vzdlenosti jazyka a
asu. Vydal kolem ptadvaceti knih peloen
poezie, a k tomu je teba piloit nkolik
destek antologi, na nich ml pekladatelskou
ast. A bezpoet bsnickch peklad v
periodickm tisku a v rozhlase. Pro
nakladatelstv H+H sestavil nyn vbor LAMPA
TCHY. Umouje nm vhled na rozlehl
panorama svtov poezie od
pedkolumbovskch kultur americkho
kontinentu, od evropskho baroka (Milton,
Gryphius) pes zakladatelsk osobnosti
modern poezie (od Goetha pes francouzsk
proklet bsnky k nmeckm expresionistm)
a po bsnick dneek. Vbor je sestaven
podle jazykovch oblast: aztck lyrika,
anglitina (v tom autoi amerit a
novozlandt), francouztina, nmina,
rutina, panltina (s pchylnost k bsnkm
jihoamerickm).
Tato devadestka bsnk pedstavuje
pouze stopy Slavkova celoivotnho
spoleenstv s velkmi a zejmna lskypln
vyhledvanmi zapomenutmi bsnky celho
svta. Nen to reprezentativn tanka, kter by
sledovala njak vchovn a vzdlvac zetele
a usilovala o proporcionalitu. Nikoli, je to iv
kniha bsnkova srdce a jeho lsky.
Otevenmi strnkami vane pronikav iv
dech opravdov poezie, jmajc a strhujc
istm hlasem slova jemn odstnnho
zkuenost a nekonenou trplivost a
pracovitost bsnka-pekladatele.
Seli se zde bsnci nejrznjch osud,
rozdlnch kultur a vzdlench stalet (informuj
o nich poutav medailonky). Zd se, e uritm
spojujcm prvkem je zejmna stesk nad
konenost pozemskho ivota a vanut radosti
nad jeho krsou i vudyptomn smutek
zem, vyvaovan zvrat tuenho
nekonena. Podle Bezinova vere svtlo
umr jenom pchodem jet vtho svtla.

15

Svtlo lampy na pracovnm stole bsnka v

zapomenutm eskm malomst bylo po lta
pohlcovno jet vtm, vtm svtlem
poezie nekonc plejdy svtovch bsnk.
Jsme vdni Ivanu Slavkovi, e svou antologi
umouje, abychom byli podlnky tohoto
svtla tchy a lsky.
Mojmr Trvnek

BYL JSI PRACH A BUDE!

Nepotme-li peklady, shrnuje vekerou
dosavadn tvorbu bsnka Zbyka Hejdy kniha
s lakonickm nzvem BSN (Praha, Torst
1996). Jeden jedin svazek, dlo za uplynulch
tyicet let. Uvme-li, o jak dlouh asov
obdob se jedn, nebude nm tch necelch
290 stran poezie pipadat, ve srovnn s autory
mnohasvazkovch spis, nijak rozshl.
Po jejich peten lovka a zamraz, kdy
si uvdom, o jak kompaktn nmtov celek
se jedn. Hejda je z tch autor, o kterch
plat, e po cel ivot pou jednu jedinou knihu.
Od prvn a do posledn strnky ns doprovz
monotmatick leitmotiv - uhranutost smrt.
Svm dlem j bsnk vystavl pomnk, kter je
zrove vnovn existencionalistm,
expresionistm z potku stolet, ale i
Frantikovi Halasovi, Richardu Weinerovi nebo
Georgu Traklovi, Vladimru Holanovi, autorm,
pro kter pedstavuje smrt, podobn jako pro
Hejdu, inspiraci k tvorb.
Tito autoi, ale i mnoz dal (K. H. Mcha)
bvaj pipomnn v recenzch jednotlivch
Hejdovch knih, pi hledn autorova
bsnickho rodokmenu. Mono ci, e mezi
recenzenty zde panuje vzcn shoda. Dokonce
i Milan Blahynka ve sv knize Pozemsk
poezie (1978), kde odsoudil autory sdruen
kolem asopisu Tv, tyto Hejdovy koeny
rozpoznal, i kdy jenom proto, aby tendenci
srstn spiritualismu s existencialismem mohl
vzpt odsoudit. Smrt a zkost s n spojen se
tehdy jaksi nehodila k duchu doby, nebyla v
md.
Soud podle vzrstajcho ohlasu na
kadou novou Hejdovu bsnickou sbrku, je
tomu nyn mon jinak. O lecems svd i
cena Revolver Revue bsnkovi udlen, i ceny
dal, jimi byl ovnen. Jak mezi kritiky, tak
mezi teni, se Hejdova poezie t stle
vtmu zjmu. Je a s podivem, jak velkho

16

ohlasu se dostalo posledn sbrce VALSE

MELANCOLIQUE. Pokud sprvn potm, tak
Michael pirit uvd ve sv
sedmdestistrnkov edin poznmce k tto
knize recenz devt, ale pravdpodobn jich
bude jet vc, protoe existuje nejmn jedna
dal, piritem nezmnn (pozn.: Nebylo by
marn vidt ppadn doslov prv zmnnho
autora k tto knize, protoe pokud se edin
poznmka rozrst do tchto rozmr, mohlo
by se stt, e doslov by byl rozshlej ne
mnohalet Hejdovo dlo samotn.).
Teskn eleganci tto posledn sbrky se
podlh snadno. Tempo valku je podmaniv,
sice nevesel, ale Hejda je pli dobr
hudebnk, aby hudbou, kterou hraje, nenudil,
nebo aby mu v n nstroje zaskpaly. Dokonce
se dokme i novch melodi. Zatmco v
pedchoz tvorb byla v neustlm poped jeho
zjmu ptomna smrt, v tto sbrce ustupuje
ponkud stranou. Msto n je zde zachyceno
st, respektive strnut jako proces, sled sn
a vzpomnek na vci, osoby a ptel. Jaksi
dokument ubhajcho ivota. Cyklus se pomalu
zavruje.
A na jeho konci, v ase a svt reklam,
kde smrt je neptomn, se ozv star :
Memento mori!. Mon, e hlasem stle
silnjm.
Pavel Kotrla

MDN NA STAR KOLENA

Neubhl snad ani rok a Vangelis
Papathanassiou vydal sv dal album.
Uvaujeme-li pouze o jeho voln slov
tvorb, pedchzela pedposledn desce
Voices ptilet pauza (od The City z roku
1990). V n vydal samozejm sv dva nejlep
soundtracky: Blade Runner a 1492 Conquest of Paradise.
Vangelis ml vdy v oblib, a stal se tm
proslul, tmatick alba. I nejnovj Oceanic tvo uzaven celek, ktermu se d jen
mloco vytknout. Skladby na nm by se daly
charakterizovat jako sbrka zitk z moe.
Jsou dokonale oddechovm, nikoli nudnm,
poslechem. Kontrastuj starm deskm,
zejmna tm ze sedmdestch let, kter se
zabvaly mnohmi zvanmi tmaty.
Oproti pedelmu albu Voices, kter

17

psobilo ponkud rozpait (a m vechny

skladby pomrn vysok rovn, nen mon
se ubrnit dojmu, e jich tam polovina nepat),
je to velmi tsn piblen k vrcholm jeho
tvorby reprezentovan pedevm deskami
Heaven and Hell, Direct a The City.
Vangelis se nikdy nebl experiment.
Snaha o originalitu mu byla vlastn (nap. deska
Invisible Connections - kde zael a pli
daleko). Nkolik novch motiv lze vysledovat i
na Oceanicu (viz Islands of Orient,
Aquatic Dance). Nen to samozejmost,
uvdomme-li si, kolik alb m za sebou.
Ji pes 30 let se vnuje elektronick
hudb. D se ct, e za tu dobu ji pivedl tm
k dokonalosti. A nestagnuje. Pichz stle s
nm novm. Uvdomuje si, e jen s
dokonalm provedenm by si nevystail a dve
i pozdji by se mohl stt nudnm.
Dky nkolika komern spnm
skladbm z posledn doby se u ns stal na
star kolena mdnm. Za svou dlouholetou
prci si zaslou uznn. Pejme mu i ten
komern spch...
Ji Fiala

DRANAR,
DRANAR,...DRANAR!
Knka Jiho Dranara Desperdos
informanho vku, kter vyla v nkladu
1000 vtisk v r. 1992 v Prask imaginaci,
prola celkem bez povimnut a valnho
zjmu. Kdy jsem v r. 1996 podal majitele
Prask imaginace Dr. Vclava Kadlece,
pot, co se mezi vsetnskmi teni a
mladmi literty zaalo o Dranarovi mluvit,
o zasln dalch deseti vtisk k prodeji,
vyhovl mi zcela bez problm. V roce 1996
se objevila dal prza Jiho Dranara,
vydan nakladatelstvm Atlantis, s
krkolomnm nzvem: O revolucch, tajnch
spolenostech a genetickm kdu. Pro
plnost je teba dodat, e nakladatelstv
Academia Dranarovi vydalo v
porevolunch echch knku Hazardn hry
(1995). Ta jde vak svm zamenm
ponkud mimo n zjem.
Tak jako doke bt Dranar ven ve
svch przch, tak je skoup na slovo o
vlastn osob. Ze zloky przy
O revolucch, tajnch spolenostech a

18

genetickm kdu se dovdme pouze

fyziognomick daje, je by nepochybn
zaujaly krsn dvky (185 cm, 87 kg, modr
oi...), z poznmky Desperda pak such
daje, dost bohat na dva ivoty, s
dodatkem informac z kdrovho spisu.
Kadopdn je Ji Dranar osobnost
pozoruhodn, zajmav, siln nonkonformn,
nespokojen se svtem a sama sebou,
duch nezkrotn, oscilujc mezi tvrdm,
naturalistickm pohledem i postojem a
poetickm zjihnutm, kterto polohy se daj
tko pedem odhadnout. Tak je lpe nechat
se nladami je provzejcmi spe vst. A
ten opravdu nepijde zkrtka.
Pokud si vzpomnm, przami Jiho
Dranara se podrobnji, a jak je u nj
zvykem i peliv, zabval pouze Milan
Jungmann v Literrnch novinch, kde
pilhav zpsob Dranarova psan oznail
jako epick gejzr.
Dranar m autorsk ctnosti, kter se v
echch nevid a v esk soudob produkci
zjevn chyb. Dranar nevan, nehled niky
v popisech, nevyv se v reflexch, v nich by
byl schopen zuitkovat vechno, co zn z
nejrznjch spoleenskch vd, neuhb do
stran, nen pozr. Pojmenovv vci pmo a
drsn, osoby maj jmna, kter jsou dokonce
v obecnm povdom (Desperdos). V
Desperdovi informanho vku se sice jet
sm pedevm hled, pokou jazyk i ostrost
svho vidn, jako i trplivost tene - ve
tech stech przy vyuv po zpsobu
modernist t rozdlnch styl, v Revolucch
u buduje romn, kter i pes jist kompozin
rozvolnn stopuje osudy len jednoho rodu
od 16. stolet a do naich dn. Pe pbhy
jako svdectv o djinch eskho ducha a
esk due, je svou strohou bezohlednost
vyvolvaj hus ki. Ve v duchu: Ejhle,
lovk! - s hlasitm djinn pouenm
povzdechem.
Ji Dranar ije po emigraci od r. 1980 v
Kalifornii. Ve sv nespoutanosti velmi
pesn vnm n as, svd o tom mimo
jin i jeho brilantn charakteristika Ameriky a
jej soudob kultury (Desperdos, str. 148 a
nsl.), a skvle reflektuje n as esk.
ekl bych, e ze spisovatel, kte se
objevili po r. 1989, nejzetelnji.
Dalibor Malina

19

CYNIK, RADOSTN
PCC
Dv doposud vydan prozaick knihy
Jiho Dranara se na prvn pohled vyznauj
ponkud podivnmi nzvy, ale nad obyej
vstinmi: Desperdos informanho vku
(1992) a O revolucch, tajnch
spolenostech a genetickm kdu (1996).
U v nich je obsaeno autorovo psluenstv
k souasnosti i zliba v nejrznjch vdch
prodnch a spoleenskch.
Nahldneme-li do Slovnku spisovnho
jazyka eskho (1. dl A-G, 1989, 2. vydn) na
stranu 307, zjistme, e slovo despert (dve
desperd, desperado) znamen lovka ze
zoufalstv ke vemu odhodlanho, zoufalho
odvlivce, zoufalce. Tyto postavy ped nmi v
knize Desperdos informanho vku opravdu
defiluj, jedn se o generaci dospvajc na konci
edestch let, v dob ponkud neastn. Na
pocitu marnosti ovem nic nemn ani
nsledujc lta, ani emigrace a nsledn
zmna prosted. V ase informanho vku
nen kam utci, kam se schovat. lovk prch
nejenom ped spolenost, ale pedevm sm
ped sebou. Avak cel tato snaha
Dranarovch postav m v sob cosi ze
sisyfovsk marnosti ponn.
Desperdos obsahuj t sti: Mozky,
smeky, koncentrky; Migrace; Caf Jungle,
kter vznikaly v prbhu dvancti let (1979-91),
ale kter pesto tvo pozoruhodn se
doplujc celek. Prvn st byla dopsna jet
ped autorovou emigrac a zachycuje dn
tuzemsk, dal dv sti jsou vnovny
emigraci a nslednmu americkmu pobytu,
kter nen len v barvch zrovna rovch,
spe podle pslov: z det pod okap. Pes
jistou kompozin rozkolsanost psob
Desperdos strhujcm dojmem.
Svj podl na tom m i zpsob, jakm byla
napsna. Nenapad mne vhodnj oznaen
ne chrlen. Chrlen slov v jednom nepetritm
a strhujcm proudu, na kterm se podepsala i
Dranarova pvodn profese filmae. Jeho oko
zvykl na vnmn svta skrze objektiv kamery
se nezape. Tato zkuenost vidn a schopnost
z vidnho vybrat to nejdleitj nebo
divcky nejpitalivj se promt i do jeho
vnmn literrnho. Dodejme, e ku prospchu
vci. ten nen zatovn rozvleklm
blbolenm, ale je vleen bez oddechu kupedu.

20

To, co je popisovno, m toti sv reln

zzem, bylo vidno nebo proito, tko ct,
zda samotnm autorem, ale autobiografickch
prvk je v textu ptomno hned nkolik.
Druh Dranarova kniha O revolucch,
tajnch spolenostech a genetickm kdu
pin posun. Zde u nelze mluvit o
autobiografickm pbhu, ale o romnu.
Autor pedkld kompozin propracovanj
pbh, kter zcela jist nezklame milovnky
Mrquezovch romnu (viz Lsku za as
cholery a Sto rok samoty). Podobn jako on i
Dranar podv pbh, kter zapoal kdesi
dvno v minulosti, ale kter doposud je
obsaen v genech astnk dje.
Tato sga zapoala v temnem zavnjcm
stedovku a je dovedena a do souanosti.
Pbh si po celou tuto romnovou dobu
udruje sv logick vazby. Pravda, je
naruovn mnohmi odbokami,
podkapitolami a vsuvkami, ale to ve jenom
pispv k tomu, aby se tenova pozornost
neotupila. (A se jet nkdo sna tvrdit, e
ten je pouze pasivn innost!) Pouh
reprodukovn tohoto pbhu se mi jev
zbytenm a proto se zkm. Vnujme se
spe tomu, co bv autoru nkdy vytno.
To, co by tene u mn nadanho
autora/vyprave, mohlo pobuovat, je u
Dranara popisovno jako samozejm
souast ivota. Jakkoli naen z obscenity a
perverznosti jsou dlem nepochopen a
zkoprsosti. Skeptick pohled na lidsk
konn, sex a lsku, m sv opodstatnn a
nen v knize obsaen proto, aby pouze lacin
okoval. Spe je dokladem lidskho zpasu s
pomjivost, dokladem vnho zpasu Erosu
a Thanatosu.
Dranarovy przy jsou do o bijcm
pkladem toho, e prza doposud
nevyerpala sv monosti a e tvrzen o
nemonosti velkho pbhu a velkch
vyprvn nejsou tak zcela podloen.
Dranar si nael cestu, po kter se jet stle
d kret. Konce t cesty natst zatm
nevidt...
Pavel Kotrla
J. Dranar: Desperdos informanho vku,
Prask imaginace 1992, 223 str.
J. Dranar: O revolucch, tajnch spolenostech
a genetickm kdu, Atlantis 1996, 255 str.

21

KNIHKUPEC V PAI
DALIBOR MALINA
I Montparnase je na podzim lehce
nostalgick se svm listm, s graficky
psobivm obrazem bezradnch holch
strom. Nic vak neslevuje, stejn jako cel
Pa, ze sv vtvarnosti. Dje spontnn
plynou, podloeny noblesn samozejmost a
sebejistotou. V tomto mst me bt lovk
v kadm okamiku pln toho, za m pijd, co
chce vnmat a pijmat. Teba elegantn
obleench dvek a dam, dlouhonohch
mulatek, pozlacench kavren a kavrniek s
usmvavmi tvemi za sklem a samozejm:
zbo, zbo. A knih.
Pa je pln knih. Jako by jejich dsivou
t chtla pedznamenat potek konce sly
slova, jeho vyerpn a ke staeck selosti,
kter ust v rukou, pod nohama a snad se v
krtk budoucnosti vete do kadho
pootoen hlavou.
Pa m sv velk knin domy. V jednom
z nich, u Giberta juniora na bulvru SaintMichel nabzej spisovatel v tisci podobch
svou pze teni. Je tady cel dlouh pult s
knihami o Brigitte Bardot v ele s jejmi
vzpomnkami na leccos, i na chladnho Alaina
Delona. Jsou tady knihy o spisovatelskch
hvzdch, o krsnch domech spisovatel a
mal a knihy o jejich ptelkynch. Tot o
politicch a osobnostech, kter zdob
mimodn iny, vetn vrad. Je to podivn a
nepehledn svt. Knky o niem, o slovech,
ve slovech bez vznamu. Mezi nimi star
dobr vpovdi o Francii a Francouzch dvno
zmizelch a mrtvch.
Francouzi uctvaj sv klasiky. A v tto
zmti letos podivn absence jet nedvno
podivuhodnch ech. Pouze Hrabal a
nkdej Moravk Milan Kundera v podob
paperbackov, vzan i idylicky gallimardovsky
konzervativn. Ve z Kundery, vetn
poslednch esej a romnu Pomalost, v
reglech speciln oznaench jeho jmnem.
Takov regly maj jen Hugo, Shakespeare,
Flaubert a jim podobn. Kunderovy knihy jsou
vak tak v zkostn samot pepravek vedle
pult, i na cest k tm, z nich se knihy
prodvaj za pt, deset, patnct i dvacet
frank.

22

Vedle zkaznky peplnnch kninch

dom jsou vak i tich knihkupectv,
nejkrsnj ta ve tvrti Odeon, teba Librairie
Victorion, Edition de la table ronde, Lescalier snad, ale pece jen nadje v udren vhy
slova. Ticho pro naslouchn druhmu. Jako by
tady blzk Sorbonna nedovolovala uniknout
prapvodnmu vznamu ei a schopnosti
sdlovat vce ne kontury vidnho.
Lscalier, mal tich knihkupectv mezi
ulicemi Monsieur de Prince a Casimir de
Lavigne. 12. jna tady podepisoval svj romn
82 let rodk z Bukoviny Gregor von Razzori.
Mj mal objev. Obdivuhodn siln (snad ve
vce vznamech, dlo m 795 stran) romn Le
mort de mon frPre Abel (Smrt bratra Abela) u
ns neznmho autora patcho k vdesk
literrn tradici prvn poloviny naeho stolet.
Romn o Evrop, o promn jejho ducha,
zapinn vlkami, gesty politik a dikttor,
revolunmi poryvy a peryvy. Tak romn o
ve v humanismus, navzdory tie se vkrdajc
skepsi ke smyslu soudobho lidskho
ponn. V listu La croix ze 16. z pask
kritik Michel Crepu pe: Evropa: romn, to je
vc. Od Valery Larbauda k Milanu Kunderovi
pin tento zpsob odhalovn lidsk
podstaty na starm kontinentu nejkrsnj
plody. Nen romn, kter nm dnes Gregor von
Razzori nabz, zvrem, velkolepou pedzvst
blcho se konce?
V plivovch vlnch nesoucch stovky
novch titul teme nznaky soumrak boh posl lidskosti - Stefana Zweiga, Thomase
Manna, nkdejch Amerian v Pai a
hloubji - teba de Montaigna.
Ve vtvarn Pai, pod plakty s letonm
literrnm vrom roku - tkajcho se
spisovatele a ministra kultury z let 1959-1969 Andr Malrauxe (jeho ostatky byly peneseny
ped nkolika dny do Pantheonu), um spodn
proud otzek o budouc povaze umn a
literatury zejmna. Ve vnm mst se
skrytou, ale v osudovch znamench
zjevovanou budoucnost vtr listuje v zplav
knih a k v pamti hluboce ukryt strnce
bsnick knky milovanho Jiho Pitory,
jeho vere ospravedluj svt upmn
sdlovanch slov:
A list pad,
kolem tvho okna pad,
aby ti bylo astn lto,
e pad list.

23

texty texty texty texty texty texty texty texty

exty texty texty texty texty texty texty texty
xty texty texty texty texty texty texty texty te
ty texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty texty tex
texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
xty texty texty texty texty texty texty texty te
ty texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty tex
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
xty texty texty texty texty texty texty texty te
ty texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty tex
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
xty texty texty texty texty texty texty texty te
ty texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty tex
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
xty texty texty texty texty texty texty texty te
ty texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty tex
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
xty texty texty texty texty texty texty texty te
ty texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty tex
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
xty texty texty texty texty texty texty texty te
ty texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty texty texty texty tex
texty texty texty texty texty texty texty texty
exty texty texty texty texty texty texty texty
xty texty texty texty texty texty texty texty te
ty texty texty texty texty texty texty texty tex
y texty texty texty texty24
texty texty texty texty tex
texty texty texty texty texty texty texty