You are on page 1of 13

Znm alchymist

Abecedn vbr chemik, prodovdc a vdc, alchymist a jejich


dl, podvodnk a podvedench.
(tun jsou nejvznanj alchymist a ti, kdo souvis s eskmi
zemmi nebo dobou Rudolfa II.)
Agricola, Georgius (1494-1555), vlastnm jmnem Bauer, lka, prodovdec a metalurg;
mstsk lka v Jchymov.
Agrippa z Nettesheimu, Heinrich Cornelius (1485-1535), nmeck filozof, spojoval
prodn filozofii s magi; jeho spisy crkev zakzala

Alain de Lille (cca 11151203) Alanus de Insulis, byl francouzsk cistercik,


filosof, teolog a pedstavitel ran scholastiky. Svmi souasnky bval
nazvn pro svou vzdlanost doctor universalis.
Albert Velik /Albertus Magnus/, (konec 12. stol.-1280), nmeck scholastik,
prodovdec a teolog (pvodn dominikn), krtce biskup v ezn. Byl univerzlnm
uencem pozdnho stedovku. Snail se penst antickou filosofii a vdu do sv doby a
uinit ji mn zvislou na teologii. Byl alchymistickou autoritou a byl znovu vydvn na
pelomu 16.-17. stol. Prohlsil vak, e dn alchymistick zlato neodol ohni, nen tedy
pravm zlatem. Nejdleitj je dlo o minerlech (De mineralubus). Alchymistickou
prci (Opus magnus) pirovnval k innosti lkae. Umle vyvolan procesy mohou mnit
nkter vnj vlastnosti kov, prvotn podstata zstv nezmnna. Pesto jako Avicena
povaoval rtu a sru za dva principy, kter tvo kovy.
Anaximandros z Mltu (asi 610-546 p.n.l.), eck filozof, autor spisu O prod,
prvnho naivn materialistickho dla eck filozofie
Andreae, Johann Valentin (1586-1654), teolog, pedpokldan zakladatel Bratrstva
rovch kik
Archelaos (snad 8. nebo 9. stol.), dajn autor alchymistickch spis
Archimdes (asi 287-212 p.n.l.), eck fyzik a matematik
Aristoteles ze Stageiry (asi 384/3-322/1 p. n. l.) nejuniverzlnj antick filozof, k
Platnv, vychovatel Alexandra Velikho; kolsal mezi materialismem a idealismem
Ashmole Elias (1617-1692) anglick staroitnk, sbratel umn, v mld
tak student alchymie a astrolog. Vnoval se jak vd, spoluzakldal
napklad Krlovskou spolenost, tak mystice, byl jednm z ranch
svobodnch zedn. Ke konci ivota svoje sbrky a knihovnu odkzal
Oxfordsk univerzit, a to se pot stalo zkladem pro Ashmolean
Museum. Z jeho dla lze jmenovat pedevm spis z roku 1672 o
Podvazkovm du The Institution, Laws and Ceremonies of the Most
Noble Order of the Garter ilustrovan Vclavem Hollarem. the Theatrum
Chemicum Britannicum
Arnald z Villanovy (asi 1235-1311/14), katalnsk lka, mg a alchymista - destiloval
snad jako prvn v Evrop alkohol
Arthepius 12. stolet
Avicenna, (Abdallh inb Sn, Ab 'AJ al-Husajn ibn 'Abdallh ibn Sna (980-1037),
persk lka a encyklopedista; pochzel z dnenho Tadikistnu. Lkask knihy "Kniha
uzdraven" a zvlt "Canon medicinae" byly zkladem stedovk medicny. Avicena
odmt alchymi, zvlt vrobu zlata povauje za podvod. Avicenovi jsou neprvem
pisouzena dla teba "De anima in arte alkimie" (O dui v umn alchymistickm).
Nedokonal vlastnosti cnu, mdi, eleza pipisuje nedokonal se nebo nedokonalmu

promsen se rtut - cn pi ohbn vre. Kniha - "Sciant artifices" - spory s alchymisty,


knihu odmtli jak kesan tak Arabov. Pijata ale byla nejasnm jazykem psan "Turba
philosophorum" - ili Shromdn flosof.
Bacon, Roger (1210/14-asi 1292), anglick filozof a prodovdec, frantiknsk mnich;
prvn teoretik experimentln vdy
Barnaud Nicolas (15381604) francouzsk alchymista, publikoval Book of
Lamspring,
Basil Valentin, Basilius Valentinus (lze to peloit jako Krl mocn), dajn autor
velkho mnostv alchymistickch spis (Pseudo-Basilius), benediktinsk mnich Gudenus
z kltera sv. Petra v Erfurtu ze 14. nebo 15. stol. Skutenm autorem spis pod tmto
jmnem byl pr bsk ednk J. Thlde, kter publikoval kolem roku 1600. Basileovy
spisy pr byly na pkaz krlovny Kristny pevezeny za ticetilet vlky do vdska, kde
nejsou k nalezen atd. Basileus v o Americe, zn knihtisk, tabk (ten je znm a po 1560 a
to dodnes - objevitelem pro Evropu byl Jean Nicot). Basileovy spisy jsou zamlujc,
vychz z Paracelsovch tech princip - Sulphur, Sal, Mercurius (filosoficky chpan sra,
soli a kovy). Basileus uvd vrobu ethylchloridu (C 2H5Cl), zn kyselinu solnou, dusinou,
srovou, luavku krlovskou, popisuje ppravu taskavho zlata (vznik delm
psobenm a odpaenm amoniaku nebo amonnch sol a kyseliny tetrachlorzlatit vznikl
psobenm luavky krlovsk na zlato). Varuje ped jedovatost tehdy hojn pouvanho
antimonu a jeho slouenin, kter alchymist uvali v pokusech vyrobit zlato. Basileovo
dlo je rozshl a nepehledn, v etin - Dvanct kl Basilia Valentina, Praha, 1995.
Becher, Johann Joachim (1625-1682 v Londn), nmeck chemik a alchymista,
spoluautor teorie flogistonu. Vil, e alchymistck poznn je klem k nboensk a
praktick reform svta. Roku 1660 vzbudil pozornost svm perpetuum mobile. Zavedl
manufakturu zpracovvajc hedvb a manufaktury na chemick vroby. Byl zastncem
teorie sra-sl-kov a ivl zem-voda-vzduch. Holavou zemi oznauje jako "phlogistos",
pozdji byla flogistonov teorie hoen. Vil, e alchymistickou vrobou se lze piblit
blahobytu. Kniha "astn pstav Alchymie", vydan 1682 - je to sbrka 1 500 v podstat
chemickch postup vrob.
Bergner, Krytof (1721-1793), posledn prask alchymista. Kniha "Chemick pokusy"
je pmo uebnic, popisuje rizika v laboratoi, plyny, vpary, exploze, sublimace, uril
sloen sanitru, ml pedstavu o sterochemi. Bergner byl alchymistick skeptik - napsal, e
nepoznal nikoho,kdo by z alchymie vytil nco prospnho. Na Starm Mst ml prvn
chemicko-technologickou laborato v echch. Ve velkm vyrbl chemiklie pro
lkrnky a emeslnky. Bergner zkonstruoval kamna na topen v domcnosti, napsal knihu
"O uhl".
Berthelot, Marcelin (1827-1907), francouzsk chemik a historik chemie
al-Brn, Muhammad (937-1048), arabsk filozof, astronom, fyzik, geograf a lka
Bonus, Petrus (14. stol.), italsk lka a alchymista, psobil ve Ferrae

Bttger, Johann Friedrich, (1682-1719 asi v Dranech), alchymista, (spolu)vynlezce


porcelnu a jeho glazury. Pokuel se vyrobit Kmen mudrc. Od tajemnho Laskarise
dostal "rudou tinkturu", se kterou provedl veejnou transmutaci. Nabz se napklad jemn
vyredukovan zlato z roztoku (Cassiv purpur), kter lze odpait a petavit, zlato je za
tepla stlej formou, ne vechny jeho sloueniny. Na dvoe saskho kurfita Augusta
Silnho (1670-1733) byl pod silnm ntlakem, ml vyrobit zlato a astn uprchl. V r.
1709 v Mni po pedchozm popudu Tschirnhase (1651-1708) vyrb porceln za pouit
kaolnu, patent byl udlen 1710 v Dranech, kde zakld manufakturu na vrobu
porcelnu. Dnen "mensk" porceln se vyrb z mletho kaolnu, ivce a kemene
(pomr zhruba 1:1:1), vypaluje se pi 1250C (peah) a 1350C (vpal), pvodn glazura
byla nejsp ivcov. Patent na porceln byl prozrazen koncem Bttgerova ivota do
Vdn. Kurfit si stle dal zlato - v Dranech je uloeno 170 g zlata, kter dajn
vyrobil z olova. Bttger byl s porcelnem jednm z mla spnch alchymist podnikatel. To lze srovnat jen se stedovkou vrobou kyselin, ledku, kamence (Geber) a
stelnho prachu.
Bttger, R.-profesor ve Frankfurtu, roku 1848 vynalezl zpalky dnenho typu. Hlavika
obsahuje chlorenan draseln KClO3, sru, skeln prek kvli ten, klih, barvivo, oxid
manganiit MnO2 (burel). krttko je z ervenho fosforu, tedy nejedovat. Pedchoz
sirky obsahovaly sru a byly potaeny blm fosforem. Sirky byly vynalezeny snad 1816,
zdokonaleny 1832, zakzny mezinrodn konvenc 1906 pro jedovatost a nebezpenost
vzplanut, co bylo brzy pekonno vzplanutm 1. svtov vlky, bhem n bylo pes
milion lid vystaveno psoben chloru, fosgenu a ypperitu. V zkopech byli i pozdj
spisovatel Remarque a na druh stran Tolkien.
Boyle, Robert (1627-1691), anglick fyzik a chemik, spoluobjevitel plynovho zkona
Brahe, Tycho (1546-1601), dnsk astronom, v Praze od 1599; nejlep astronomick
pozorovatel sv doby
Brand, Henning (17. stol.), nmeck lka a alchymista, objevitel fosforu. Fosforu
alchymist pikldali velk vznam, svtlkoval jet dve, ne zaal hoet, co mlo
nasvdovat njak mimodn energii.
Bruno, Giordano (1548-1600), filozof a prodovdec, zastval Kopernkv
heliocentrismus; uplen
Cavendish, sir Henry (1731-1810), anglick chemik, objevil vodk a nezvisle tak dusk
Celsus, Cornelius Aulus (1. pol. 1. stol.n.l.), msk vzdlanec a encyklopedista;
zachovalo se jeho osm knih
Crollius (nebo Croll), Oswaldus (1560?-1609), csask rada, pvrenec Paracelsa;
dajn prvn, kdo pipravil explozvn fulminan zlata a kyselinu jantarovou. Od roku 1597
ml lkaskou praxi v Praze za Rudolfa II., Kniha "Basilica Chymica" druh dl popisuje
laboratorn postupy, ppravu liv. Obsahuje nejstar zznam vroby octanu vpenatho
Ca(CH3COO)2. Dnes vme, e z octanu vpenatho lze zahvnm pipravit aceton. Uvd
se, e erstv vyhan octan vpenat svtlkuje. Kniha "De signaturis internis rerum" (O
vnitnch signaturch vc) - rostliny a minerly jejich vnj znaky maj podobnost s

lidskmi orgny, mohou bt pouity k jejich len. Nap. safr byl povaovn za chladn
a ml lit horeky.
Curieov-Sklodowsk, Marie (1867-1934), fyzika polskho pvodu, Nobelova cena
1903 za objev pirozen radioaktivity (spolu s P. Curiem a H. Becquerelem), 1911 za
objev prvk radia a polonia. Objev radioaktivity a pozdji uml radioaktivity 1934
manel Irena a F. Joliot-Curie) otevel cestu skuten pemn jader atom, co byl sen
alchymist.
Dastin, John (1. pol. 14. stol.), anglick alchymista, patrn mnich
Dee, Arthur (1579-1651), syn Johna Deea, lka a alchymista
Dee, John (1527-1609), pedn prodovdec za Albty I (1558-1603), alchymista.
spch u dvora mu pinesly horoskopy pro korunovaci krlovny, ale pze ztratil
nespnm horoskopem vpravy do Ameriky. Seznmil se asi 1582 s Kellym a jeho
manelkou Jane, ale u 1583 odjd do Polska a pak do Prahy se svou manelkou a
Kellym. Na tehdy siln katolickm dvoe Rudolfa II. byl bez potebnch kontakt a
spchu a ml bt pedn inkvizici. Roku 1589 definitivn opout Prahu a il v Anglii.
Vlastnil nejvt knihovnu tehdej Anglie s asi 4 000 svazky. Vzbouen sedlci ho
povaovali za arodje a knihy mu splili. V letech 1595-1603 byl prefektem Manchester
College. Jeden z nejvtch vzdlanc sv doby doil lta na venkovskm sdle.
Dmokritos z Abdr (asi 460-370 p.n.l.), eck filozof, hlavn pedstavitel antickho
atomismu
Drake, sir Francis (1545-1596), anglick pirt a moeplavec, pozdji za zsluhy o
loupen zlata pepravovanho lodmi do panlska se stal viceadmirlem.
Drebbel, Cornelius Jacobszoon, (1572-1633 Londn), alchymista a vynlezce. Ml ivot
pmo na romn. Roku 1598 dostal patent na perpetuum mobile (byla to erpadla zaloen
na kolsn teploty a tlaku vzduchu). Pestihl soudruhy a stavl stroje na vrobu det,
blesku, hromu, zimy. Vyrobil termostat a je mu pisuzovn i teleskop. Ml lahev, ze kter
dokzal obnovit dchatelnost vzduchu (snad vrobou kyslku z ledku a pohlcen CO2
louhy). Brousil oky, vyrobbl mikroskopy (1619), kter kupoval i Ch. Huygens. Ale
roku 1610 pijd na pn Rudolfa II. do Prahy, vrac se, kdy ho "zimn krl" Ferdinad
II. jmenuje vychovatelem svho syna. Roku 1620 se dostv po obsazen Prahy do zajet,
po intervenci Jakuba I., anglickho krle, se vrtil do Anglie a k technice a alchymii. Roku
1628 s britskm nmonictvem pomh osvobodit Angliany u La Rochelle dajn
pomoc sv ponorky. e by tam pouil svho obnoven dchatelnosti vzduchu? Nakonec
zchudl a skonil jako hospodsk a ani tam si asi zdrav vzduch neuil. Kniha - "Krtk
traktt o povaze ivl" je z roku 1609. Vynalezl cnov moidlo pro arlatov barvivo. Je
mu nepli vrohodn pipisovna vroba kyseliny srov oxidac sry ledkem a objev
taskavho stbra a rtuti (fulmintu stbrnho a rtunatho).
Dbir, ibn Hajjn ibn Abdallh al-Kf as-Sf (asi 721/2-asi 815), nejvznamnj
arabsk alchymista, bv oznaovn jako Geber Arabicus, arabsk Geber. Jindy je Dbir
psn jako ibn Hajjn Ab Ms (latinisovan Geber, Giaber), zhadn osoba pod jeho
jmnem koluje sbrka spis, je byly zkladem stedovk chemie a alchymie. Arabt

alchymist se krom toho vnovali zvlt problmm ppravy elixr. Tradin je


zamovn za autory pozdjch stedovkch spis alchymie, kter jsou pro rozlien
povaovny za dlo "latinskho Gebera". Radji tedy opatrn napu, e Geberovi je
pitno 22 alchymstickch spis, pedevm o "ivot kov" a zsadch fyzick
alchymie. Geberovo dlo velmi siln ovlivnilo evropskou stedovkou alchymii, kter byla
v podstat pstovna pedevm jako "vroba zlata". Knihu "Summa" pravdpodobn
napsal koncem 13. stolet italsk mnich Paulus z Tarenta. Kniha vychz z arabskho dla
"Knihy tajemstv" od ar-Rzho (latinsky Rhazes) z 9. stolet.
Emmens, Stephen - na zatku 20. stolet za velkho tlaku vyrbl dajn zlato ze stbra.
Prodval sttn mincovn v USA destky kilogram tohoto zlata. Patrn se jednalo o pran
pinavch penz pod dohledem sttu.
Ercker, Lazar (? 1528-1593), nmeck hutnick a hornick technolog, geolog
Flamel, Nicolas (?1330-1418), pvodn chud psa nebo kaligraf v Pai. Zbohatl, co
se vysvtlovalo znalost transmutace. Nen doloeno ani to, e by se alchymi zabval.
Kniha "De la transformation metellique" byla pisouzena Flamelovi. dajn vlastnil
"Knihu ida Abrahama", kterou se mu podailo rozlutit a najt cestu ke Kameni filosof.
Pokusy provdl za pomoci sv manelky. Jeho alchymistick spisy se pozdji stvaj
soust sbrky text "Zlatonosn umn zvan chemie", 1572. Alchymist, kdy se jim
transmutace nedaila, se rdi odvolvali na jin, kterm se to dajn podailo.
Frantiek Josef I. (1830-1916) ml zjem o alchymii, vyplatil 10 000 dolar
podvodnkm, kte tvrdili e v Kalifornii je loisko zlatch nuget, kter vzniklo ze
stbra psobenm rtuti a tepla.
du Fresnoy, Nicolas Lenglet (18. stol.), abb, autor knihy o djinch alchymie
Geber - viz t Dbir - spis "Corpus Gabirianum" je rozshl soubor text o vech
antickch vdch - celkem 3 000 titul, nkter se vak vztahuj pouze k nzvm kapitol.
K alchymii se ve kniha "Slitovn" zvan tak "Zklad". Ze "Sto dvancti knih", kter
podrobn rozvdj a komentuj "Slitovn" je k dispozici jenom 30 "knih", kter obsahuj
vrobu elixru z minerlnch nebo ltek rostlinnho a ivoinho pvodu. "Sedmdest
knih" obsahuje nejjednodu a prvn systematick popis alchymie. Latinsk Geber je
autorem "Suma perfections magisteri". Dalch deset spis m nzev "Korektury", kter
jsou znmy pod nzvy typu Pseudo-Aristoteles a pod. "Knihy vah" - pvodn jich bylo
144, ale docovalo se jen 44 knih. Kniha "Sedmero kov" se zabv podle oekvn kovy
a "Velk kniha specilnch vlastnost" se 71 kapitolami obsahuje i iatrochemii - vrobu
lk prostedky alchymie.
Galnos z Pergamu (asi 129-199), eck lka a filozof, psobil v m, jedna z hlavnch
autorit stedovk medicny
Glauber, Johann Rudolph (1604-1668 Amsterdam), nmeck chemik a alchymista,
napsal pes 40 knih. Objevil sran sodn Na2SO4 - Glauberova sl - dnes projmadlo, me
se pidvat pi vrob skla. Ml laborato, vyrbl a prodval ocet, vinn kmen aj. Jeho
alchymistick spisy se bl pojet modern chemie (psal o metalurgii, kvasnch procesech,
zdokonalil pece a destilan zazen - kniha "Nov pece filosof ili Popis nov

objevenho umn destilace". Zdokonalil pedpisy na vrobu kyselin a sol. Znal vrobu
salmiaku z amoniaku a kyseliny soln. Salmiak alchymisty pitahoval - sublimuje a tento
"plynn duch" se zase pemn na pevnou ltku (desublimace). Vdl, e chlorid stbrn
je rozpustn v amoniaku, uml vyrobit chlor z burelu a kyseliny soln (snadn reakce
MnO2 + 4HCl ---Cl2 + MnCl2 + 2H2O). Znal chlorenan draseln, destilac uhl zskal
benzen C6H6. Objevil dusinan amonn NH4NO3 - dnes pouvan jako hnojivo a soust
dlnch vbunin. Znal pikrt draseln, sl kyseliny pikrov (2,4,6 - trinitrofenol) je
vbunina srovnateln s TNT (2,4,6- trinitrotoluen). Vnoval se farmacii. Z tohoto vtu
meme usoudit, e znalosti (nkterch) alchymist nen dobr podceovat.
Goodyear, Charles (1800-1860), Amerian, vynlezce vulkanizace kauuku srou za tepla
roku 1839. Objev uinil nhodn, kdy mu kauuk se srou v podstat upadl na hork
vai. A zapomnl ho vas patentovat. Alchymistick pedstava fixace rtuti srou se
nezdaila, vroba prye z mazlav hmoty kauuku je zkladn podmnka rozvoje
automobilizmu. Vynlezce zemel siln zadluen. Do kauukovch sms se pidvaj i
stopy slouenin rtuti, snad jako aktivtory (?).
Guttenberg, Johann (1394/9 -1468), vl. jm. Johannes Gensfleisch, nmeck zlatnk,
vynlezce knihtisku, nejspe roku 1448. Znm je Guttenbergova titn bible. Za
Rudolfa II. byly v echch ti knihtisky, vechny v protestantskch rukou. Knihtisk ml
dopad dnenho internetu. Titn Bible Kralick umonila peit etiny v nmeckm
prosted doby Temna a byla pedvna z generace na generaci v rodinch poblohorskch
emigrant po celm svt. Vznam knihtisku docenme tehdy, kdy si uvdomme, e
psac stroj byl vynalezen roku 1868, take vechno ped tm byly skuten autorsk
rukopisy psan rukou.
Hanckwitz, Godfrey Ambrose (1660-1741), anglick chemik, zaal vyrbt fosfor na
prodej
Hjek z Hjku, Tade (1525-1600), esk prodovdec a alchymista, osobn lka
Rudolfa II.
Zajc z Hasenburka, Jan Zbynk (zem. 1616), esk lechtic a alchymista
van Helmont, Johannes Baptista (1577-1644), chemik a prodovdec; pokusy s
rostlinami zaal kolem r. 1600
Hrakleitos z Efesu (asi 540-asi 480 p.n.l.), eck filozof, pedstavitel iveln
materialistick a dialektick filozofie insk koly
Hollandus, Isaac (16./17. stol.), podle nkterch historik lo o otce a syna, Johanna
Isaaca a Isaaca, v minulosti kladen do 15. stol.; prvnm spisem o minerlech vydanm
pod nkterm z jmnem Liber de Minerale Lapide ... J. I. Hollanda, je datovan 1572 v
Praze. Jsou mu pipisovna i dla Tractatus de urina (Pojednn o moi)
Hopkins, Arthur John (1864-1939), Amerian, pracoval v anorganick chemii, vznan
historik helnistick alchymie
Horlacher, Konrad (17./ 18. stol.), nmeck lka a alchymista

Chajjm, Omar (1048-1131), arabsk bsnk, filozof a matematik; rozil pojem sla na
kladn iracionln
du Chesne, Joseph (zem. 1609), francouzsk alchymista
al-Chorezm (?780-850) jindy psno (Chwrizm, Chvrism, Choresm, Chovarizm)
arabsk matematik; pevzal z Indie pozin systm a symboliku s nulou, z jeho jmna
vznikl v 16. stol. polatintnm termn algoritmus. Pochzel z msta Chorezm (dnes
Uzbekistn). Aritmetika se tak pkn probhla po svt: Ve 3. stol. Diofant vytvoil spis
Aritmetika obsahujc algebraick pravy, symboly rovnosti, stn, odtn, een
rovnic. Z tto Aritmetiky vychz Arabov a al-Chorezm, odtud se odvozuje evropsk
matematika - roku 1002 zavedl pape Silvestr desetinnou rku a vda mohla zat potat.
al-Irk, Abu'l-Ksim Muhammad ibn Ahmad (asi 13. stol.), arabsk alchymista, psal
t o magii
Isis (snad 1. stol.n.l.), helnistick alchymistka pouvajc jmno egyptsk bohyn
Jbir ibn Hayyn viz Dbir, ibn Hajjn ibn Abdallh al-Kf as-Sf
Jamblichos (snad 1. stol.n.l.), helnistick alchymista
Jan z Lazu (15. stol.), esk alchymista
Khalid ibn Yazid (Calid zem. cca 704) studoval alchymii v Egypt, pekldal knihy do
Arabtiny
Ke Chung (asi 280-340 n.l.), nsk prodovdn encyklopedista, v n byl kult
Nesmrtelnch
Ke Siian (polovina 3. stol.n.l.), dajn Ke Chungv prastrc zvan t Nesmrteln Star,
co jeho existenci zpochybuje
Kelley, Eduard (1555-?1595 v Mostu), anglick mg a alchymista, od roku 1584 il v
Praze. Dee a Kelly na lezli toit u Vilma z Romberka (1535-1592), kde se od nich
oekvaly zzraky nejen s transmutac. Vilm, jeho bratr Petr Vok a tehdy i Krn byli
postar a bezdtn. Laboratoe alchymist byly tehdy v Teboni, . Krumlov a v
Prachaticch.
Kepler, Johannes (1571-1630), nmeck astronom, zastnce heliocentrick soustavy
Kleopatra (snad 1. stol.n.l.), helnistick alchymistka, nen to egyptsk krlovna
Komensk, Jan mos (1592-1670), esk humanistick filozof a pedagog
Karl Arnold (1745-1824), nmeck lka, jeden ze zakladatel Hermetick spolenosti,
kter oficiln vystupovala v dobovm tisku

Krohneman, Christian Wilhelm (zem. 1686), od 1679 baron, alchymistick podvodnk,


popraven
Kunckel von Lwenstern, Johann (1630-1702), nmeck chemik, studoval mj. aurum
potabile, pitn zlato alchymist
Leibniz, Gottfried Wilhelm (1646-1716), nmeck filozof, matematik a fyzik,
zkonstruoval mechanickou kalkulaku, napsal za ivot 1 500 dopis, kter mly tehdy i
funkci vdeck zprvy. Nejvt vdeck dlo napsan prokazateln jednm lovkem je
pr 6 000 strnek rukopis, kter pevn v Praze napsal Joachim Barrande (1799-1883),
skoro kad strnka obsahuje vlastnorun nkres povstnch zkamenlin.
Lmery, Nicolas (1645-1715), francouzsk chemik, autor jedn z prvnch uebnic chemie
Leukippos z Mltu (asi 500-440 p.n.l.), eck materialistick filozof, spoluzakladatel
atomismu
Li Sao-iin (2. stol. p.n.l.), nsk alchymista, podle nkterch pramen se vydval za
jednoho z Nesmrtelnch
Libavius, Andreas (?1550-1616), nmeck lka, alchymista a historik
Liebig, Justus von (1803-1873), nmeck chemik, zakladatel vdeck agrochemie
Luan Tao (3./2. stol. p. n. 1.), nsk mg a alchymista
Ludendorff, Erich von (1865-1937), nmeck generl, nelnk nmeckho generlnho
tbu za I. svtov vlky. Roku 1929 vloil stku odpovdajc 10 000 dolar do rukou
klempe Tausenda, kter ml promnit olovo ve zlato. Podailo se mu to podle oficilnho
protokolu z vzen, kam se brzy dostal, za dv hodiny. Pr zrnek zlata mu propaovali do
vzen v cigaret
Lully, Ramn (asi 1235-asi 1315), katalnsk mystik a mision, alchymistick spisy pod
jeho jmnem jsou mon podvrhy
Lil Jen (nar. 755), taoistick mystik, zakladatel uen o zlatm elixru ivota
Macquer, Pierre Joseph (1718-1784), francouzsk chemik, uril sloen vody
Maier, Michael (?1568-1622), pedstavitel mysticizujcch smr v alchymii
Marie idovka (Alchymistka, Prorokyn) (snad 1. stol.n.l.), helnistick alchymistka,
vydvan dokonce za princeznu ze Sby
Mendlejev, Dimitrij Ivanovi (1834-1907), rusk chemik, objevitel periodickho
zkona, potkem 20. stolet dostal za zsluhy pamtn pohr z tehdy vzcnho hlinku.

Meng Sen (7. stol.n.l.), nsk prodovdec, napsal knihu o len vivou a o prodnch
vdch
Morienus (7. stol.), poustevnk a alchymista
Moic Hesensk (1572-1632), lanckrab, podporoval prodn vdy i alchymii
Mylius, Johann Daniel (17. stol.), nmeck lka a chemik, pvrenec chymiatrie
Newton, sir lsaac (1642-1727), anglick fyzik, matematik a alchymista
Norton Thomas (c.1433-c.1513) anglick alchymista, autor the Ordinal of
Alchemy
Palissy, Bernard (?1510-1589), francouzsk skl a keramik
Paracelsus, Philippus Aureolus (1493-1541), vl. jm. Theophrastus Bombastus von
Hohenheim, chemik, alchymista, lka, zakladatel iatrochemie
Penot, Bernard (zem. 1617), francouzsk alchymista
Priestley, Joseph (1733-1804), anglick chemik, objevil nezvisle na Scheelovi kyslk
Pseudodemokritos (snad 1. stol.n.l.), helnistick alchymista, hlavnm dlem spis
"Physica kai Mystica"
ar-Rz (Rhazes), Ab Bakr Muhammad ibn Zakarja ar-Rz (asi 825/6-asi 925),
arabsk lka a alchymista
Rhazes - viz t al-Rz asi 865-925 - pochzel z msta Rajj pobl Tehernu, vedl
nemocnici v Bagddu. Kniha "Velk sbrka" - opr se o Galna. Zastval v alchymii
prodovdn postoj - kniha "Kniha propedeutickho vodu" je z obdob 900-910 Spolu s
Geberem ml nejvt vliv na zpadn alchymii. Kniha "Pinax" je soubor dl vnovanch
alchymii. Kniha "Tajemstv tajemstv" (Kitb Sirr al-Asrr) - je to technick vdn, jaksi
know-how. Pijm teorii ivl a teorii sry a rtuti. Obas pouv i dal pojem, kter m
vznam sol. Ltky rozliuje ivoin, rostlinn a zemit. Zemit se dle dl na tkav
(duchov), kovy (tla), kamence, vitrioly, boraxy a soli.
Rhumelius Johannes Pharamond (15971661), nmeck alchymista,
napsal Opuscula Chemico-Magico-Medica, Medicina Spagyrica
Tripartita, Compendium Hermeticum, Compendium fortificatorium
Read, John (1884-1963), anglick chemik a historik chemie, len Royal Society
Richter, Jeremias Benjamin (1762-1807), nmeck chemik
von Richthausen, Johann Konrad (?1604-1663), od 1653 von Chaos, alchymista a
metalurg. Pracoval v takovm chaosu, e o jeho dle jsem nenael nic. Zaal ale velkolep

- roku 1648 pedvedl Ferdinandovi III. transmutaci t liber rtuti ve zlato, roku 1650
vyrobil z olova zlato. Roku 1658 pedvedl transmutaci mohuskmu kurfitovi. Kuliku
tinktury ml slepenou arabskou gumou a nechal ji hoet, aby odkapvala do kelmku, pak
nalil 4 unce rtuti, vyhal a dostal ist zlato. Z tohoto zlata byla vytvoena slitina se
stbrem a byla zmincovna. Krom neobvyklho titulu von Chaos dostal i titul nejvyho
mincmistra a za Leopolda I. se stal nejvym komom hornch mst Bsk tiavnice a
Kremnica, kde zavedl nov tavn postupy.
Ripley, George (1415-1490), anglick alchymista; augustininsk mnich, pozdji
karmelitn
Rodovsk, Bavor mlad, z Hustian (?1526-?1600), nejvznamnj esk alchymista,
pvrenec Paracelsa
Rosenkreuz, Christian, narozen v polovin 14. stolet. V Nmecku zaloil Bratrstvo
rovho ke, ke ktermu se hlsil i Stolcius. Bylo to vdy osm lid, kte se jednou do
roka seli, kad ml vybrat svho nslednka, take jich bylo stle osm, co vydrelo asi
jet 120 let po smrti Rosenkreuze. Rov kici mli blzko ke svobodnm zednm.
z Romberka, Vilm (1535-1592), esk lechtic, od r. 1570 nejvy purkrab prask,
pznivce alchymie
Rudolf II. (1552-1612), 1576-1611 msk a nmeck csa a esk krl, od 1583 sdlil v
Praze, 1611 se musel vzdt trnu ve prospch svho bratra Matye. Podporoval
alchymisty.
Ruland, Martin mlad (zem. 1611), z bavorsk rodiny pvodn sdlc v Bratislav;
otec, Ruland star (1532-1602), vznan Paracelsista, autor lkaskch spis,
alchymistick lexikon byl zejm spolenm dlem
Sendivoj, Michal (1566-1636), polsk diplomat a alchymista
Seton, Alexandr (zem. 1604), skotsk alchymista
Seyler, Wenzel (17. stol.), pochzel z ech, augustininsk mnich, alchymista, pro
Lepolda I. transmutoval s ervenm prkem. Zachovalo se tyver z roku 1675: "Z
moci prku Wenzela Seylera jsem byl ze zinku uinn zlatem".
Sheppard, Harry Joseph (nar. 1914), anglick chemik, odbornk na djiny alchymie
Scheele, Carl Wilhelm (1742-1786), vdsk chemik, objevil kyslk nezvisle na
Priestleyovi
Sien-men C'-kao, jeden z nskch Nesmrtelnch; roku 215 p. n. I. po nm ml na
csask rozkaz ptrat jaksi mistr Lu
Soddy, Frederick (1877-1956), anglick chemik, zavedl termn izotop; Nobelova cena
1921 za prce v chemii radioaktivnch ltek

Stephanos z Alexandrie (7. stol.n.l.), pozdn eck alchymista


Stapleton, Henry Ernest (1878-1962), anglick organick chemik; specialista na
arabskou alchymii
Stolcius, Daniel (zemel mezi 1640 a 1660), esk alchymista, 1618 se stv bakalem
na Prask univerzit. Obrzkov kniha "Viridarium Chymickum". Pochzel nejspe z
Kutn Hory. Spolupracoval na jedinenm dle mdnch rytin s nmty alchymie.
Stolcius napsal mal spis "Hermetick zahrdka".
Suchten Alexander von ( 1520-1575) polsk alchymista, napsal De Secretis
Antimonij liber vnus, Zween Tractat, Vom Antimonio, Antimonii Mysteria
Gemina, Chymische Schrifften Alle
Sun S'-miao (6./7. stol.), taoistick alchymista povaovan za svtce; il v stran; pr se
vyznal ve vech lcch a ml dajn nvody na tisc "kov"
Sii S' (3./2. stol. p.n.l.), nsk alchymista, roku 219 p. n. l. vedl vpravu na Ostrovy
nesmrtelnch (myleno tm bylo Japonsko a tam zstal, do ny se nevrtil)
S'-chuang-ti (259-210 p.n.l.), nsk csa, zavedl psan vlasovm ttcem na hedvb
Tnsk, Jan (14./15. stol.), esk alchymista (Johannes Ticinensis)
Thales z Mltu (asi 624-asi 543 p.n.l.), jeden z nejstarch eckch filozof, iveln
materialista; v matematice Thaletova vta
Theophrastos Christianos (snad 8. nebo 9. stol.), dajn autor alchymistickch ver
Theosebeia (snad 3. stol. n. l.), podle veho souasnice Zosimova, dajn knka a
krlovna
Tholde, Johann (16./17. stol.), sk komo a majitel podl na solivarech v duryskm
Frankenhausenu; vydavatel nkterch spis Basila Valentina, nap. Currus Triumphalis
Antimonii (Triumfln vz antimonu), 1602, nmecky 1604
Thurneysser zum Thurn, Leonhard (1530-1596), metalurg, zlatnk, botanik a litel;
pochzel z Basileje
Tollius, Jacobus (zem. 1696), nizozemsk lka, chemik a filolog
Trevisanus, hrab Bernard z Trevisa (? 1406-?1490), Trevisanov byli bohat bentskopadovsk rodina; lka Bernardinus (zem. 1383) byl snad pedkem alchymisty;
Trevisanova dla vydvna jet v 18. stol.
Trismosin, Salomon (15./16. stol.), hojn citovan alchymista, jako postava nedoloen
al-Vahja, Ab Bakr Ahmad ibn Al an-Nabat (9. stol.), arabsk chemik

Ventura, Laurentius (16. stol.), ble neznm alchymista; jeho knihu "O zpsobu
pistrojen kamene filozofickho" peloil 1557 Rodovsk
Vrbna, hrab Even Vclav (1728-1789), esk lechtic, vznamn mecen alchymie
Vesovec z Vesovic, Vclav (1532-1583), esk lechtic a alchymista
Wej Po-jang, bu alchymista ze 2. stol.n.l., nebo Lao-c', zakladatel taoismu, jen il
kolem 300 p. n. l.
Whler, Friedrich (1800-1882), nmeck chemik, roku 1828 se mu podailo syntetizovat
(zahvnm kyanatanu amonnho) moovinu, ltku pomoc n vyluuj savci ze svho
tla nepotebn dusk. To byl konec vitalistickch pedstav, e ke vzniku organickch
ltek je teba jaksi vitln sla (lat. vis vitalis) a nelze je z tohoto dvodu umle pipravit v
laboratoi
Zosimos z Panopole (3./4. stol.n.l.), encyklopedista helnistick alchymie