You are on page 1of 3

Minerly

starch obraz
Ukzky z przkumu
barevn vrstvy
DAVID HRADIL
JANKA HRADILOV

Restaurovn malskho dla slou pedevm k jeho


obnov, ale tak pedstavuje pleitost ke studiu
jeho materiln podstaty a technologie vstavby.
V tomto vzkumu spolupracuj prodovdci, restaurtoi i historikov umn. Citliv odebran fragmenty malby jsou vzcn, velmi mal, kehk, a pitom
rznorod. Pi jejich studiu se uplatuj soudob
analytick metody. Clem je zjistit sloen makovho zrnka, vybrouenho a naletnho v pnm
ezu tak, aby bylo mono sledovat nkolik barevnch
vrstev (od nejstar k nejmlad). Kad vrstva navc
obsahuje pinejmenm dv odlin sloky pigment
a pojivo. Vzorek je asto teba zachovat. Pi studiu
materil prodnho pvodu asto nevystame s bnou analytickou chemi, vsledky je teba interpretovat v kontextu mineralogickm i obecn geologickm. Takov pstup umouje vyhledat a detailn
rozliit zdrojov oblasti i zpsoby pravy pouitch
surovin, co mimo jin pispje k datovn pslun malby a ke zkoumn umlcova stylu.
Analytick pstup k odebranm vzorkm
spn chemick analza nepatrnho fragmentu
barevnch vrstev zvis v podstat na tom, do jak
mry se poda odpovdt na ti klov otzky:
l CO tvo barevnou vrstvu? Jsou to pigmenty a jejich pojiva. Pod mikroskopem lze sledovat adu urujcch znak, ale nejvznamnj je barva. Zkoum se charakteristick barva v blm odraenm
svtle i pi ozen ultrafialovmi paprsky (fluorescence) nebo zmna barvy v dsledku chemick reakce zpsoben pidnm kapiky chemickho inidla (mikrochemick i histochemick zkouka). Orientan uren pak zpesuje podrobn spektrochemick analza povrchu vzorku v elektronovm mikroskopu vybavenm analyztorem rentgenovho zen. Pi men pod nzkm tlakem plynu se povrch
vzorku nijak neupravuje a me bt neporuen archivovn zrove s fotodokumentac.
l JAK jsou barvy uloeny ve vrstv i v cel sekvenci? Zle na technice malby pouvan v dokumentovanm obdob. Clem stratigrafick analzy je odliit autorsk vrstvy od pozdjch pemaleb; vychz se pi tom z pesn identifikace vrstev
vetn tenkch a fragmentrnch lini, izolac, lak,
lazur, povrchovch neistot, loklnch tmelen apod.
Jde o vzjemnou asovou korelaci vrstev zjitnch
v rznch mstech plochy obrazu (obr. 4 na s. 381).
Vstavba dla pokad nemus respektovat ustlen

PIGMENTY
Prodn pigmenty se od umlch li obsahem rznch
pms, promnlivou zrnitost a rozdlnou krystalinitou.
Tyto vlastnosti ovlivuj kryvost a barevnou stlost pigmentu. K datovn barevn vrstvy pispvaj vdomosti
o tom, kdy a jak byly v historii malby prodn materily
nahrazovny umlmi.
l Minerln pigmenty. Pkladem mohou bt velmi rozen hlinky, kter jsou nejvt skupinou tench malskch surovin. Jejich bli vztah ke geneticky rozdlnm typm hornin (nap. lateritm, barevnm jlm, sedimentrnm rudm i bauxitm) je mon urit pouze
na zklad podrobnho mineralogickho studia jlovch
minerl a oxid eleza. Bl hlinky (kaolin) se uvaly
pedevm jako plniva. Mnohem rozenj byly lut
a erven elezit okry. V barokn olejomalb byly tm v cel Evrop tradin podklady kdov (nebo sdrovcov) nahrazeny bolusovmi (bolus armnsk je kvalitn erven hlinka s vymi obsahy hematitu). Tyto suroviny byly asto upravovny pouze mletm. ada prodnch pigment si v malstv uchovala i svj mineralogick nzev, nap. rumlka, azurit, realgar, auripigment,
vivianit a dal.
l Pigmenty podle starch receptur. Pkladem mohou bt
zelen a modr mdnky vyrbn ve vinaskch krajch psobenm vinnho octa na mdn i mosazn
plech (vznik octan mnat). Spolupsobenm kamenn soli nebo salmiaku pak lze zskat zelen bazick chlorid mnat atakamit. Tradin je tak uvn modrho smaltu kobaltovho skla nebo oranovho suku
(minia). Pestoe minium v prod asto doprovz rudy
galenitu (podobn jako lut masikot, resp. oxid olovnat), ji od antiky se oxidy olova zskvaly praenm
olovnat bloby (bazickho uhliitanu olovnatho), pozdji i pmou oxidac olova. Jedinou obecn rozenou
blobou byla a do potku 19. stolet bloba olovnat. Spe ne z prodnho minerlu hydroceruzitu se
ale zskvala jednoduchou reakc olova s octem a oxidem
uhliitm (ocet i olovo byly toti dostupnj ne hydroceruzit).

pravidla, zsti je dna umlcovou invenc, a proto


je pi konenm vyhodnocovn nezbytn spoluast
restaurtora.
l PRO1 byly pouity prv tyto materily? Dleit je zjistit, jak byly v historii dostupn. Bnou
identifikaci anorganickch pigment dopluje mineralogick analza, j se ur pvod materilu. Tm
se rozum jak zpsob jeho ppravy (receptura), tak
prodn pvod (msto tby a geneze nerostn suroviny). Nejde jen o pesn mineralogick zaazen, ale
tak o studium morfologickch a strukturnch znak. Tvar a velikost zrn mohou vypovdat o cest, kterou dan materil proel, ne se dostal na malskou
paletu.
1) Otzka po dvodech (pro?) me mt samozejm mnoho podob, vybrme z nich tu, kter je zajmav pro prodovdce.

Dr. David Hradil (*1968) vystudoval geologii a geochemii na


Prodovdeck fakult UK v Praze. V stavu anorganick
chemie AV R se zabv jednak analzou jlovch materil
a prodnch anorganickch pigment, jednak procesy na
fzovm rozhran minerlroztok s aplikacemi v geochemii
a ochran pamtek.
RNDr. Janka Hradilov (*1963) vystudovala geochemii
a geologii na Prodovdeck fakult Univerzity Jana Evangelisty Purkyn v Brn. Je specialistkou v oboru optick
polarizan mikroskopie v aplikaci na prodn minerly
a morfologickou analzu sms. Na Akademii vtvarnch
umn v Praze se vnuje technice historick malby a przkumu barevn vrstvy.
http://vesmir.cts.cuni.cz l VESMR 81, ervenec 2002

383

Ch. A. Coypel: Armida pihl zkze palce. Fotodokumentace restaurtorskho przkumu. Snmek Romana Balcarov

Pvod barev na Coypelov obrazu


Loni restaurovala akademick malka Romana Balcarov barokn obraz francouzskho male Charlese Antoina Coypela Armida pihl zkze palce
(viz t obr. 3 a 5 na s. 381382 a text v rmeku).
Laboratorn przkum pomohl rozliit pvodn autorsk vrstvy od pemaleb. Ve vzorku (obr. 4 na s. 381)
odebranm z hrudi Armidy nen pvodn jenom
svrchn lakov vrstva damarov pryskyice v makovm oleji. V kombinaci t rznch pozorovn (v blm odraenm svtle, v ultrafialovm svtle a v odraench elektronech) je patrn rozdl mezi bolusovm
siliktovm podkladem, kter byl tmav v ultrafialovm svtle i v odraench elektronech, a vrstvami
malby, jejich matrici tvo vhradn olovnat bloba. Svrchn lakov vrstvy, v blm svtle obtn viCh. A. Coypel: Armida pihl zkze palce. Fotodokumentace restaurtorskho przkumu. Snmek Romana Balcarov

diteln, vynikaj modrou fluorescenc ve svtle ultrafialovm. Na snmku v odraench elektronech


jsou v dsledku pevahy pomrn lehkho uhlku
vrazn tmav. Barevn vrstvy jsou charakteristick nepravidelnou zrnitost, typickou pro prodn
materily, a v tomto ppad i rozmanitou skladbou
pigment. Na ervench hlinkch bolusovho podkladu spov hnd podmalba s pevahou sieny
(hnd hlinky s obsahem manganu) a kostn ern
(s obsahem uhlku, fosforu a vpnku), svtl inkarnt (pleov barva) obsahuje krom olovnat bloby
zrnka modrho ultramarinu, zem zelen, neapolsk luti, erven rumlky a oxid eleza.
n Prodn ultramarin. Ultramarinov mod je vzneen mod, krsn, nade vechny barvy dokonalej,
kter se ani nelze dosti vynachvliti a se kterou se
nelze ani dosti napracovati. A pro znamenitost tto
barvy chci o n pojednati e a pln ti vysvtliti, jak
se vyrb. A dej dobe pozor, protoe ti to bude k uitku
a ke cti. A touto barvou a se zlatem (jm kvetou veker prce naeho umn) pracuj na zdi, na tabulovm obraze, hod se na vechno pe Cennino Cennini2 a pokrauje Nejdv vezmi lapis lazuli (lat.
lapis kmen, azzurum modr; z pers. lazaward).
Ten byl uniktn a drah, protoe v cel historii existovalo jen jedno velk ten nalezit na Amudarji
za Stedozemnm moem (ultra-marinum), v dnenm
Afghnistnu. Drah byl tak proto, e se z tenho
mineralizovanho vpence, kter vedle modrho lazuritu (pop. i sodalitu) obsahoval amfiboly, olivn
a pyrit, nezskval jen mletm jako jin, mnohem levnj azurit, ale pracnm hntenm se smrkovmi
pryskyicemi a voskem, po nm nsledovala extrakce
louhy, sedimentace a suen. Prodn ultramarin se
od umlho nijak barevn neli. Uml modr ultramarin, dnes vyrbn ze sody, kaolinu, kemennho
psku a sry, ve sv struktue neobsahuje v prod
jinak bn izomorfn zstupy vpnku a zejm
i draslku za sodk (obr. 12 na s. 381). Ch. A. Coypel vak uml ultramarin ani pout nemohl (jeho
prvn pouit se ve k prvn polovin 19. stolet, co
je vce ne 50 let po umlcov smrti).
n Zem zelen neboli zelen hlinka je univerzln
pigment. Jej historick uit bylo specifitj na
rozdl od jinch ervench, lutch a hndch okr
pigmentovanch volnmi oxidy a hydroxidy eleza.
Barvu zelen hlinky ovlivuje pomr dvojmocnho
a trojmocnho eleza pmo v siliktov struktue.
V prod se vyskytuje nejastji jako minerl seladonit, ten u italsk Verony, na Kypru i u esk
Kadan, nebo jako glaukonit napklad z francouzskch nebo eskch lokalit. ada prac referuje
i o dalch minerlech zpravidla z loklnch zdroj,
kter je nahrazovaly, nap. o chloritech z anglickho
Cornwallu. V dob ivota Ch. A. Coypela nebyla zelen hlinka ji tak rozen jako v antice a gotice,
a i kdy je pomrn stl, oxidac hndne. Glaukonit a seladonit maj podobn chemick sloen
i strukturn uspodn a asto bv tk je rozliit. Ve prospch seladonitu v tomto ppad hovo
relativn vy obsah hoku a ptomnost doprovodnch zeolit zjitn infraervenou spektrometri.
Lokalitu budeme urovat tko. Pokud vm zelen ovln zrna na obr. 6 na s. 382 pipadaj spe
2) Cennino Cennini (13701440) byl florentsk mal a autor Knihy o umn, zabvajc se technikou malby v obdob nastupujc
renezance.

384

VESMR 81, ervenec 2002 l http://vesmir.cts.cuni.cz

Barva prvodce minulost


ARMIDA PIHL ZKZE PALCE
Tak se jmenuje obraz v Galerii vtvarnch umn
v Ostrav. Namaloval ho Charles Antoine Coypel (1694
1752), kter patil k pednm pedstavitelm francouzsk malby poloviny 18. stolet. Od roku 1746 byl rektorem pask akademie. Obrazem Armidy pihlejc zkze palce se prezentoval na Salonu v roce 1738.
Jeho restaurovn v roce 2001 provedla akademick
malka restaurtorka Romana Balcarov. Ped opravou pvodn barevnou kompozici obrazu zneiteloval siln nnos ztmavlch lak. Zkehl barevn vrstva
byla poseta trhlinkami a v cel ploe obrazu odpadvala v drobnch upinkch od podkladu. Na hrudi Armidy byly tyto defekty ji dve potlaeny tmelenm
a retuemi, pli siln napt adheziva podlepujcho
pltna vak dle zpsobovalo odprskvn barevn
vrstvy i s podkladem. Dal tmely a retue byly rozesety zejmna po irm obvodu obrazu. V intenzivnm nasvcen bylo patrn nepravideln zvrsnn originln
pltn podloky vetn malby, zpsoben patrn pi
pedchozm restaurtorskm podlepen (rentoali).
Nov restaurtorsk zsah nahradil nevyhovujc krustu lepu prunou voskopryskyinou sms, kter barevnou vrstvu zpevnila. Zeslabenm filmu ztmavlch
lak byl malb navrcen ziv kolorit. Vysok kvalita
malby a vsledky laboratornho przkumu podpoily
autorstv Coypelovo.

svtlej a mon a olivov, smte si myslet, e hlinka pochz z ech. Pokud vm pipadaj tmav a od
olivov pechzejc a k modrozelen, jde pravdpodobn o velmi kvalitn hlinku veronskou.
n Rumlka. Pe se, e na rozdl od lomen barvy
ervench hlinek se barva rumlky podob zivmu plameni, vynik v sytosti i kryvosti. Minerln
forma cinabaritu sulfidu rtunatho (odtud je odvozen i nzev prodn formy pigmentu cinobr), typicky napklad z proslulho panlskho loiska
Almadn, patila vdy k nejdram barvm a ji
v pozdnm stedovku byla proto soubn vyrbna i umle sublimac rtuti a sry pod nzvem vermillion. Kupuj vdy cinobr kusov, ne tluen ani
mlet. Dvodem k tomu je, e asto se podvodn napodobuje miniem nebo tluenou cihlou, pe C. Cennini. Z praxe dnes vme, e dopovn levnjm miniem bylo pomrn bn, nebo jde o pigmenty barevn blzk. ada ppad nm vak zstv utajena, nebo zven obsahy olova v ervench a oranovch smsch bvaj asto pisuzovny vudyptomn olovnat blob; pms suku se nerozezn.
Mezi jinmi ervenmi rumlka vynik v elektronovm mikroskopu dky vysok atomov vze rtuti (obr.
7 na s. 382). Ped pouitm se upravuje jen trplivm mletm a menm, jak uzavr Cennini: A ten
kmen roztrej s istou vodou, jak nejvc me.
A kdybys jej tel kadodenn teba dvacet rok, vdy
by byl lep a dokonalej.
n Neapolsk lu. Z pohledu sprvnho datovn
zkoumanho obrazu Ch. A. Coypela je asi nejpodstatnj dokumentovan vskyt neapolsk luti (diantimoninanu olovnatho). Pestoe jde o jeden
z nejstarch umle vyrbnch pigment, kter byl
identifikovn ji na skle a keramice starho Egypta
i Mezopotmie, v ran Evrop prakticky nen dokumentovn pouvala se lu olovnato-cniit. Zaal se pipravovat teprve podle receptur v 16. stolet, postupn nabval na popularit a v 18. stolet
olovnato-cniitou lu vytlail. Ch. A. Coypel zemel
r. 1752. Pozdji, zhruba v polovin 19. stolet, byla
pak neapolsk lu zcela nahrazena levnjmi barvami a jej dal renezance se u nekonala.

Vtvarn umn je tvorbou, kter pocity a nhledy


formuluje prostednictvm hmoty. Vrazovm prostedkem v malb je barva subjektivn vjem i fyzikln jev zrove. V kadm ppad je ale barva
vlastnost materilu a souvis bezprostedn s jeho
chemickm sloenm a fyzikln strukturou. Tolik
cenn parametry stlosti a kryc schopnosti, ale
i rzn interakce ve smsi s pojivy, reakce na svtlo
atd., jakkoliv byly v minulosti poznvny jen dlouhodobm empirickm testovnm, maj svj dvod.
Ten je dn vedle chemizmu i tvarem, velikost a uspodnm stic. Dnen analytick monosti prce
s nepatrnmi historickmi fragmenty nejene jsou
etrnj ke zkoumanmu dlu, ale odkrvaj stle
vt objem informac. Objem vak pro kvalitn posouzen nesta poznatky prodovdce se trvale dostvaj do stetu s praktickou znalost restaurtor
a literrnmi odkazy pedk a sna se v diskusi
s nimi obstt. Tak sloit se dotv a mn obraz na
minulosti.
Mnoh napov text C. Cenniniho z doby okolo
r. 1400: Kdy jsi byl namaloval roucha, stromov, budovy a vrchy i hory, m nyn pejti k malovn obliej. Co zani na tento zpsob: Mj trochu zelen
hlinky a trochu bloby olovn, dobe rozmchan
s temperou; a ze iroka tm polo dvakrt obliej, ruce,
nohy a nahou ple. Le tento prvn podklad chce bti
na mladch obliejch sv pleov barvy a toho se
docl tm, e se podklad i pleov tn mch se loutkem mstskch slepic, protoe maj loutky svtlej
neli slepice selsk nebo slepice z vil, je zase jsou
dobr svou sytou ervenost na temperu pro ple starch a oplench osob.
o

Odliit barvy lovk dovede, jen oznait vechny jejich odstny dodnes nedoke; na to nem dost slov. Anglick antropolog V. Ray svm vzkumem dospl k poznatku, e anglitina m kolem padesti tisc oznaen pro barvy a jejich
odstny, z nich je podle E. L. Thorndika a I. Lorge pouvno kolem t tisc. Ze vech tchto jazykovch a fyziologickch initel, k nim pistupuj jet dal a nemn sloit, je nutno posuzovat i modroslepost i teorie barev a konfrontovat je s ivotn prax. eck vzov malstv, rozvjen od osmho stolet p. n. l. ve stylu ervench figur a ernch figur, je zaloeno na trojzvuku ern, bl a erven
barvy, na dvou nebarvch a prvn vdom osvojen barv,
erven. Archeologick vzkumy vak upozoruj, e vzovmu malstv soubn hlinn figurky z Olympie (8.7.
stol. p. n. l.) nesou vedle stop ern a erven barvy rovn
stopy barvy hnd a lut. Otzka, zda ekov do sv palety
pojali i barvy jin, ne byly barvy trojzvuku, zstv zatm
historickou technologi nezodpovzena; jin barvy mohly
bhem stalet zmnit sv chemick sloen, rozloit se
a zmizet. Ve tybarevnm nstnnm eckm malstv se
trojzvuk rozil o modrou barvu, jak se domnvali, ale nedoloili star badatel; jejich pedpoklad potvrdily a nov
nlezy eckch hrobnch fresek v blzkosti Paesta (Tomba
del Tuddatore). Architektonick a sochask dla vznikl ped
480 n. l. byla syt pokrvna barvou, modr nebyla vyluovna; mod je dokonce doloena nlezy z prvn poloviny
3. tiscilet p. n. l. []
Vroba barev a barviv byla pirozen tajena. Pedvala se
stn a vyzrazen vrobnho, malskho a barvskho postupu bylo trestno velmi psn, nejednou i krajnm trestem
smrti. Pesto byly receptury zaznamenny psemn a psemn zznam zase umonil jejich rozen a uchovn opisem
a pekladem do jinch jazyk. Peklady a pepisy nebyly vdy
spolehliv, ale i tak podncovaly hledn a zaveden obdobnch nhradnch i stejnch materilovch zdroj a jejich
zaveden. []
JAN BALEKA: Mod barva mezi barvami
Nakladatelstv Academia, s. 5254

http://vesmir.cts.cuni.cz l VESMR 81, ervenec 2002

385