Sv.

A lfons Maria d e Liguori

VZNEENOSTI
PANNY MARIE

V Z N E E N O S T I MARI E P A N N Y

Z D RVAS M A R I A !

SV. ALFONS MARIA DE LIGUORI

VZNEENOSTI
MARIE PANNY

E X E R C I N

DM

VE F R D K U

1939

N K O L I K P O Z N M E K PEKLADATELE

Pekldal jsem podle kritickho soubornho vydn spis sv.

Alfonsa M. de Liguori: Opere ascetiche, volume VI: Le
glorie di Maria. Roma, Sant Alfonso 1936. Podle tohoto vy
dn uvdm t vechny citace, jeto jsem je sm nemohl
ovit. Velmi cenn sluby mi prokzal obas vzorn nmec
k peklad Krebs C. Ss. R. - Litz C. Ss. R., Die Herrlichkeiten Maria vom heiligen Kirchenlehrer Alfons Maria Li
guori. 2 Aufl. Regensburg, Ksel-Pustet, 1922.
Aby byl vystien pvodn titul Le glorie di Maria, opustil
jsem pli neurit vraz Chvly marinsk, volen Vojt
chem rmkem ve dvou starch, jinak pomrn velmi dobrch
eskch vydnch (Praha, Zeman, 1881 a Praha, Francl, 1901)
a rozhodl jsem se pro pesnj nzev Vzneenosti Marie
Panny.
Nejednoho tene snad odpuzuje u knihy Alfonsovy ne
pehledn ada citt z Otc a bohoslovc Crkve, ktermi
dokazuje svtec svoje these. Kamenem razu byly snad pro
mnohho romanticky a legendrn zbarven pklady, vyat
ze stedovkch autor. Pi pekladu jsem se proto dil
zsadou, e pipravuji knihu do rukou dnenho lovka, aby
se povzbudil k ct Matky Bo. Proto jsem opravoval zejm
omyly v citacch Psma svatho nebo Otc a spisovatel cr
kevnch. Tak na pklad pichz velmi asto jmno Eadmera.
msto sv. Anselma, nebo jmno Konrda Saskho msto sv.
Bonaventury. U citac nejistho pvodu ponechvm jmna
uvdn sv. Alfonsem, ale upozoruji na pochybn pvod
v poznmkch. Texty Otc a bohoslovc neuvdm v jejich

pvodnm znn, nbr pedkldm jen parafrasi autorovu

kter bv pekladem i vysvtlenm textu. U pklad po
chybn vrojatnosti uvdm jejich obsah aspo v poznmkch^
aby ml ten pln obraz pvodnho vydn.
Vzneenosti Marie Panny maj probuditi v duch dvru
k Matce Bo a nauiti je modliti se k n. A tento cl jist
spln u pokornho, vcho tene. Nedostin krsn jsou
modlitby Alfonsovy! Jsou to pece vlevy due Uitele modlit
by! Jsou plny vroucho citu a sv poesie. Duch dvrnosti,,
vanouc z kadho jeho slova, tak ciz jeho dob, in z Alfon
sa autora velmi modernho.
Bude mi velikou odmnou a tchou, pinese-li esk pe
klad knihy tak drah srdci Alfonsovu ono poehnn eskmu
katolickmu ivotu, kter sledoval svat spisovatel Vznee
nosti Marie Panny.
Dr. Stanislav prek C. Ss. R .

V Oboiti dne 16. dubna 1939.

V N O V N J E I A MARI I

Mj nejlaskavj Vykupiteli, Pane Jei Kriste! J uboh

tvj sluebnk vm, e ti psob radost ten, kdo se sna
oslavovati tvoji nejsvtj Matku, ji tolik miluje a j
tolik peje, aby byla ode vech milovna a ctna. Proto jsem
pojal mysl vydati tuto knihu jednajc o jejch vzneenostech.
Nevm, komu ji vhodnji vnovati ne tob, jemu tolik
zle na slv tto Matky. Tob ji tedy vnuji a doporoum.
Ra pijmouti tento malink dkaz lsky, kterou chovm
k tob a ke tv milosrdn Matce. Chra tuto knihu a vem,
kdo ji budou sti, dej paprsky dvry a plameny lsky k t
to Pann neposkvrnn, ji jsi uinil nadj a toitm vech
vykoupench. A za odmnu tto uboh prce dej mi, prosm,
takovou lsku k Marii, jakou jsem si pl rozntit tmto dl
kem ve vech jeho tench.
I k tob se obracm, m nejslad Pan a Matko m, Maria!
V dobe, e jsem po Jei Kristu sloil vekeru svou nadji
ve vnou spsu v tebe. Cel sv tst, sv obrcen, sv
povoln, zanechn svta a vechny ostatn milosti pijat od
Boha, vechny je uznvm za dar tvho prostednictv. Ty
v tak, e jsem hledl vdy a vude, veejn i soukrom,
kzati o tob a vtpovati vem do srdce sladkou a poehna
nou ctu k tob, aby t vichni milovali tak, jak zasluhuje.
Chci ti podati dkaz vdnosti za tolik dobrodin, je jsi mi
prokzala. Doufm, e tak budu initi a do poslednho dechu
ivota. Vidm vak, e se ji bl pro pokroil vk a pro
m chatrn zdrav konec m pozemsk pouti a odchod na
vnost. Proto jsem pojal mysl, zanechati svtu ped smrt

tuto knihu, aby po mn pokraovala v kzn a nadchla t

jin, aby hlsali tv vzneenosti a velikou dobrotu, kterou
ukazuje svm ctitelm.
Doufm, nejdra Krlovno m, e mj uboh dar, a je
pli nemrn tv zsluze, bude pece mil tvmu pedobrmu srdci, ponvad je to dar nejist lsky. Vzthni
tedy svou milostnou ruku, j jsi mne vytrhla ze svta a za
chrnila ped peklem, pijmi tuto knihu a chra ji jako svj
majetek.
Vez vak jet, e chci za tuto nepatrnou poctu tak od
mnu. Chci, abych t ode dneka miloval vce ne dosavad,
a aby kad, jemu se dostane do rukou tato kneka, byl
rozohnn lskou k tob, aby v nm rostla touha tebe milovat
a budit lsku k tob u jinch, aby se snail celm srdcem
a vemi silami hlsati a iti tv chvly a dvru ve tvou
pemocnou pmluvu. Tak doufm, tak se sta!
Tebe nejvroucnji milujc, a nejni sluha
Alfons de Liguori od nejsv. Vykupitele.

P R O H L E N SPI SOVATELOVO
Kdyby se nkomu zdlo nkter tvrzen v knize pli od
vnm, prohlauji, e jsem je psal a chpal ve smyslu svat
Crkve katolick a zdrav bohovdy. Kdy jsem na pklad
nazval Marii Prostednic, mnil jsem ji tak zvti jen jako pro
stednici z milosti na rozdl od Jee Krista, jen je prvnm
a jedinm prostednkem ze spravedlnosti. Nazvaje Marii
vemohouc, (jak ji nazvali t sv. Jan Damask, sv. Petr
Damiani, sv. Bonaventura, Kosmas Jerusalemsk a jin), chtl
jsem ji tak jmenovati, pokud jako Matka Bo vyme na
Pnu svmi modlitbami ve, o d ve prospch svch ctitel,
ponvad ani tto ani jin vlastnosti Bo neme bti schop
na stvoen bytost, j je Maria. Nazvaje Marii na nadj,
mnil jsem ji tak jmenovati proto, ponvad vechny milosti,
(jak u sv. Bernard), prochzej jejma rukama.

U P O Z O R N N PRO T E N E
Aby se nesetkal tento spisek s njakm obviovnm se
strany pli psnch kritik, uznal jsem za dobr objasniti
nkolik tvrzen, s nimi se mono v knize setkati a kter by
se mohla zdti pepiatmi nebo temnmi. Nkolik z nich tu
uvdm. Vimne-li si, laskav teni, jet nkterch jinch,
prosm t, abys pamatoval, e jsem je ekl a chpal ve smyslu
prav a zdrav bohovdy a ve smyslu svat msko-katolick
Crkve, k n se hlsm jako nejposlunj syn.
V vodu pravm (stejn jako v hlav V. sv knihy), e
Bh chce, aby vechny milosti pichzely k nm rukama
Mariinma. To je pravda pln tchy pro due vroucn od
dan pesvat Marii a pro uboh hnky, chtjc se obrtit.

A nikdo a si nemysl, e tato nauka odporuje stzliv boho

vd. Nebo jej pvodce sv. Augustin prav veobecn, e
Maria spolupracovala svou lskou k duchovnmu zrozen vech
d Crkve.C1) A jin slovutn spisovatel, jeho nelze nijak
podezvati z pemrtnost nebo zancen obraznosti a pobonstkstv,(2) pe k tomu: Ponvad Kristus vytvoil
Crkev vlastn na Kalvarii, je jasno, e svat Panna spolu
psobila v tomto dle vynikajcm a jedinenm zpsobem.
A stejn lze ci: Jestli porodila hlavu Crkve Jee Krista
bez bolesti, nezrodila bez bolesti tlo tto hlavy. Na Kalvarii
tedy zaala bti zvltnm zpsobem matkou cel Crkve.
Krtce eeno tedy, stanovil a rozhodl Bh na oslavu Matky
Vykupitelovy, aby jej velik lska orodovala za vechny ty,
za ne jej bosk Syn zaplatil a obtoval nekonenou cenu
sv drahocenn Krve, v n jedin je nae spsa, n ivot
a nae vzken.(3)
Na zklad tto nauky a jinch s n souvisejcch pronesl
jsem sv these, kter tvrdili bez rozpak i svat ve vroucch
modlitbch k Marii a v nadench promluvch o n. Tak
napsal jeden ze starch Otc, jej uvd slavn Vincenc
Contenson:(4) V Kristu byla plnost milosti jako v hlav,
z n milost pramen, v Marii pak byla jako v hrdle, jm
milost plyne z hlavy do d. To je zejm i nauka Andl
skho Uitele sv. Tome,(5) jen ji celou potvrzuje: Blaho
slaven Panna je plna milosti trojm zpsobem... Za tet
vylitm milost na vechny lidi. Velikou vc je u kadho
svtce, m-li tolik milost, kolik sta k spse mnohch.
M-li vak nkdo tolik, kolik sta k spse vech lid na svt,
je to vrchol. A to je u Krista a u blah. Panny. Nebot
v kadm nebezpe me bti zachrnn samou peslavnou
Pannou. Proto ,na t i s c s n v i s t t (Velep. 4, 4),
toti ochrany proti nebezpem. Tak v kadm ctnostnm
dle me ji mti na pomoc a proto sama d: Ve m n je
v e c k a n a d j e v i v o t c t n o s t i . (Sir. 24, 25.)

10

VOD

Mj drah teni a brate v Marii! Zbonost, kter m

pimla ku psan a tebe nyn vede ke ten tto knihy, in
ns oba astnmi dtkami tto dobr Matky. Usly-li snad
od nkoho poznmku, e jsem si mohl uetit tuto prci, kdy
je ji tolik uench a slavnch knih jednajcch o tomto
pedmte, odpovz mu, prosm t, slovy, je napsal opat
Franco(A) v Knihovn Otc: Chvla Mariina je nevysycha
jc pramen. Cm vc se , tm vc se pln a m vc se
pln, tm vce se . To znamen, e tato blah. Panna je
tak velik a vzneen, e m vce je chvlena, tm vce jet
zaslou chvly. Sv. Ambro Autpertus(2) proto d: I kdy
by se promnily dy vech ns v jazyky, nikdo by ji ne
postail chvlit.
Prostudoval jsem nesetn knihy, velk i mal, jednajc
0 vzneenostech Mariinch. Vidl jsem vak, e bud je jich
mlo nebo e jsou pli velik nebo e neodpovdaj mm
pnm a proto jsem posbral ze vech nn pstupnch
spisovatel nejlep a nejobsanj vroky Otc a bohoslovc
a krtce jsem je sestavil v tto knize. Zbonm osobm chci
dti snadno pstupnou a lacinou knihu, jej etbou by se
mohly rozntiti v lsce k Marii. Zvlt chci poskytnouti ltku
knm, aby mohli kznmi prohlubovati ctu k Matce Bo.
Je zvykem u svtskch milenc asto mluviti o milovanch
osobch a je vychvalovati, aby jejich lska dola pochvaly
a uznn t u druhch. Pli nepatrn je podle toho lska
tch, kdo se chlub lskou k Marii, ale potom se mlo sta
raj, aby ji chvlili a vzbudili lsku k n tak v jinch. Tak
nejednaj prav milovnci tto lsky nejhodnj Pan. Ti by
ji chtli vude chvliti a cel svt nadchnouti pro lsku k n.
A proto kdykoliv mohou, a veejn a soukrom, sna se
zantiti v srdcch vech blaen plameny lsky ke sv milovan
Krlovn, k n sami lskou ho.
Aby se kad pesvdil, jak je dleit pro blaho vlastn
1 pro dobro nrod iti ctu marinskou, sta poslechnouti
hlas Uitel Crkve. Sv. Bonaventura(3) prav, e kdo hlsaj
vzneenosti Mariiny, jsou jisti svm spasenm. Tuto mylenku
potvrzuje Richard od sv. Vavince.(4) Prav, e ctti tuto

11

Krlovnu andl je tot jako zskvati ivot vn, nebo

tato nejvdnj Pan poct v budoucm ivot ty, kdo ji ct
za ivota pozemskho. A kdo by neznal pislben, je ui
nila Maria sama tm, kdo se horliv sna, aby byla na zemi
poznvna a milovna? K t e m n e v y s v t l u j , v
n t b u d o u (Sir. 24, 31). Tato slova vykld Crkev
svat o n na slavnost jejho Neposkvrnnho Poet.(5) Pro
to kal sv. Bonaventura,(6) jen tolik il chvly Mariiny:
Jsej, m due, a raduj se k vli n, jeliko mnoho dobrho
je pipraveno tm, kdo ji veleb. A ponvad cel Psmo
svat, prav dle, mluv o n, oslavujme Bohorodiku srdcem
i jazykem, aby ns pivedla do krlovstv nebean.()
V zjevench sv. Brigitty() se vyprv, e blahoslaven
biskup Hemming(9) zanval sv kzn chvlami Mariinmi.
Svat Panna se zjevila jednoho dne svtici a pravila j: ekni
onomu hodnosti, kter zanv sv kzn mou chvlou,
e mu budu matkou, e doporum jeho dui Bohu a e
dobe zeme. A vskutku skonal Hemming jako svtec v ne
beskm mru s modlitbou na rtech. Jinmu eholnkovi
z du sv. Dominika, kter konval sv kzn zmnkou
o Marii, tak se zjevila pi smrti, chrnila jej ped zlmi
duchy, tila jej a na konec vzala jeho dui s sebou do
nebe.(10) Podle zbonho Tome Kempenskho(n ) doporou
Maria Synu toho, kdo hls jej pednosti, tmito slovy:
Synu, smiluj se nad du toho, jen tebe miloval a mne
chvlil!
Co se te duchovnho prospchu marinsk cty pro lid
prav Eadmer:(12) Ponvad pesvat lno Mariino bylo ces
tou k zchran hnk, proto nen mono, aby se hnci
neobrtili a nespasili marinskmi kznmi. A je-li pravdiv
mnn, (v hlav V. tto knihy doki, e vskutku je prav
div), e vechny milosti jsou udleny lidem jen rukama
Mariinma a e vichni, kdo dochzej spsy, dosahuj j jen
skrze M atku Bo, nutn odtud plyne, e na kzn o Marii
a na dve v jej pmluvu zvis spsa vech. Jak znmo
posvtil marinskmi kznmi sv. Bernardin Italii a sv. Do
minik obrtil cel kraje. Sv. Ludvk Bertrand vybzel vytrvale
v kadm kzn k ct marinsk. Podobn inili mnoz jin
svtci.
V ivotopise slavnho misione P. Pavla Segneriho se
vyprv, e na vech svch misich konal vdycky kzn

12

0 ct k Marii a nazval je svm zamilovanm kznm.

1 my meme pln dosvditi o svch misich(13), kde je
neprominutelnm pravidlem kzn o Matce Bo, e dn
kzn nevzbud tolik duchovnho prospchu a tolik zkroue
nosti u lidu, jako kzn o milosrdenstv Mariin. Pravm
o milosrdenstv Mariin. Jak d sv. Bernard,(u ) velebme
sice jej pokoru, obdivujeme se jejmu panenstv, ale ponvad
jsme uboz hnci, vce ns pout a t e o jejm milo
srdenstv. Po nm nejradji ruce spnme, na n astji
vzpomnme a astji je vzvme.
Proto jsem ponechal druhm spisovatelm, aby popsali
jin pednosti Mariiny. V tto knize jsem si pedevm sta
novil mluviti o jej velik dobrot a o jej mocn pmluv.
Mnoholetou prac(15) posbral jsem podle monosti ve, co
svat Otcov a nejslavnj spisovatel ekli o milosrdenstv
a o moci Mariin. A ponvad milosrdenstv a moc nejsvtj
Panny jsou pekrsn vystieny ve vzneen modlitb Z d r
v a s K r l o v n o , schvlen samou Crkv a pedepsan po
vt st roku vemu eholnmu i svtskmu duchovenstvu,
rozhodl jsem se objasniti zvltnmi pojednnmi na prvm
mst tuto zbonou modlitbu. Krom toho pipojuji ten nebo
promluvy o hlavnch svtcch a o ctnostech Matky Bo
a myslm, e se tm zavdm ctitelm Mariinm. Na konec
pidvm takov marinsk pobonosti, kter jej ctitel nej
vc konvaj a kter Crkev svat obzvlt schvlila.
Prosm t, laskav teni, bude-li se ti lbiti, jak doufm1,
tato kneka, doporu m svat Pann, aby mi dala velikou
dvru v jej ochranu. Tuto milost mi vyprouj. A j ti na
vzjem za to slibuji, e ji budu vyproovat pro kadho, kdo
mi proke toto dobrodin.
Blaen, kdo se chop tchto dvou kotev spsy, Jee
a Marie. Takov jist nezahyne.
Rceme tedy upmn, mj teni, oba dva se zbonm
Alfonsem Rodriguezem:(16) Jei a Maria, m lsky nej
slad. pro vs chci trpt, pro vs chci umt. K vecek
patm vm a nijak nepatm sob. Milujme Jee a Marii
a posvme se. Nad to si nememe dati a doufati vtho
tst. Sbohem! Na shledanou jednoho dne v nebi u nohou
tto pesladk Matky a jejho nejdobrotivjho Syna, aby
chom je spolu chvlili, jim dkovali a je milovali tv v tv
po celou vnost. Amen.

13

M O D L I T B A K M A R I I P A N N ZA D O B R O U S M R T

Maria, sladk toit bdnch hnk, a bude musiti

m due odejt z tohoto svta, pro bolest, kterou jsi zakou
ela pi smrti svho Syna na ki, pispj mi, nejslad Matko
m, v tu chvli svou milost! Vzdal ode mne pekeln ne
ptele a pij si pak pro moji dui a uve ji k vnmu
Soudci! Neopoutj mne, Krlovno moje! Po Jei mus bti
mou posilou v hroznm tom okamiku. Pros Syna svho, aby
mi popl pro svoji dobrotu zemti v objet tvch nohou a vydcchnouti dui do jeho svatch ran se slovy: Jei a Maria,
vm daruji srdce sv i dui svou.

14

DL I.

HLAVA I.

Zdrvas Krlovno, Matko milosrdenstv!

I : JAK VELIK MUS BTI NAE DVRA V MARII,

P R O T O E JE KRLOVNOU MI LOSRDENSTV
Ponvad vzneen Panna Maria byla povena k dstoj
nosti Matky Krle krl, uctv ji vm prvem Crkev svat
a chce, aby ji vichni ctili slavnm nzvem krlovny. Je-li
Syn krlem, d starokesansk spisovatel,(l) d sprave
dlnost, aby byla jeho Matka ctna a pozdravovna jako
krlovna. Ve chvli, kdy svolila Maria, e se stane matkou
Vnho Slova, poznamenv sv. Bernardin Siensk,(2) za
slouila si, aby se stala krlovnou svta i svch tvor. Je-li
Maria nerozlun spojena s Jeem podle tla, jak by mohla,
vykld opat Arnold,(3) bti vylouena z vldy Synovy jeho
M atka? Proto je teba uznati, e krlovsk dstojnost Matky
a Syna nen toliko spolen, nbr i toton.
A je-li Je krlem vesmru, je Maria vesmru krlovnou,
prav opat Rupert.O) Proto je povinno vechno tvorstvo
slouc Bohu, d sv. Bernardin Siensk,(5) slouiti i Marii.
Podle toho andl, lid a vechny bytosti na nebi a na zemi,
jsouce poddny vld Bo, jsou poddny i panstv Mariinu.
Opat Guerrik(6) se obrac k Matce Bo a takto ji oslovuje:
Vldni, Maria, vldni jen klidn dle a nakldej po libosti
se statky svho Syna, nebo jako matka a snoubenka krle
svta jsi t krlovnou a proto ti nle panovn a moc nade
vemi tvory.

17

Maria je tedy krlovnou. Vez vak kad ke sv tese, e

tato Krlovna je sam dobrota a pvtivost a e vroucn tou
initi dobe nm ubohm. Proto si peje Crkev svat, aby
chom ji pozdravovali v tto modlitb jako krlovnu milo
srdenstv. Jak uvauje sv. Albert Velik,i7) znamen samo
jmno krlovna dobrotu a starostlivost o uboh na rozdl
od jmna csaovna, je zna psnost a strohost. Velikost
krl, d Seneka,(8) zle v tom, e pomhaj ubohm.
Vldnou-li samozvan panovnci jen k vlastnmu prospchu,
maj mti krlov na mysli blaho poddanch. Proto jsou ma
zni krlov pi korunovaci olejem, symbolem milosrdenstv,
na znamen, e maj pi sv vld pamatovati pedevm na
dobrotu a tdrost k poddanm.
Proto se maj vnovat krlov hlavn skutkm milosrden
stv, ne ovem tak, e by zapomnali na spravedlnost, kdy
maj trestati vinnky. O Marii to vak neplat. A je krlov
na, nen krlovnou spravedlnosti, nalhajc na potrestn
provinilc, nbr je krlovnou milosrdenstv a star se jen
o milost a odputn pro hnky. Proto chce Crkev, aby
chom ji vslovn nazvali krlovnou milosrdenstv. almista
pje: T o t o d v j s e m s l y e l : Mo c , e j e s t u Bo h a ,
m i l o s t p a k u t e b e , P a n e . (. 61, 12. 13.) Proslul
kancl pask university Gerson(9) uvauje o tchto slovech
a prav: Krlovstv Bo zle v spravedlnosti a milosrden
stv. Pn tuto i rozdlil. Krlovstv spravedlnosti vyhradil
si pro sebe, kdeto krlovstv milosrdenstv postoupil Marii
a stanovil, e vechno slitovn, prokazovan s nebe lidstvu,
m prochzet! rukama Mariinma a m se rozdvat podle je
jho uznn. Tot d jeden spisovateli10) v pedmluv ke
katolickm listm. Prav, e, kdy poala svat Panna
v ln svm Bo Slovo a je porodila, dostala polovinu kr
lovstv a stala se krlovnou milosrdenstv, zatm co Je
Kristus zstal Krlem spravedlnosti.
Vn Otec ustanovil Jee Krista krlem spravedlnosti
a proto jej uinil soudcem celho svta. Z t piny pl pro
rok: Dej , Bo e , k r l i s v o u s p r a v e d l n o s t a s v
p r v o k r l o v u s y n u . (. 71, 2.) Uen vykladateli11)
prav k tmto slovm: Pane, svmu Synu dal jsi spravedlnost,
ponvad milosrdenstv sv dal jsi Krlov Matce. Svat
Bonaventurai12) vhodn pozmuje uveden slova Davidova
takto: Boe, soud svj dej krli a milosrdenstv sv matce

18

jeho. Stejn d prask arcibiskup Arnot,(13) e Vn Otec

dal Synovi kol soudit a trestat, Matku pak povil, aby
soucitn pomhala neastnm. Prv proto pedpovdl ten
t prorok David, e Bh sm takka pomazal Marii za kr
lovnu milosrdenstv olejem radosti (. 44, 8), abychom se
my synov Adamovi vichni rozveselili mylenkou, e mme
v nebi tuto velikou Krlovnu plnou oleje milosrdenstv a lsky
k nm, jak prav Konrd Sask(14).
V tom smyslu obrac sv. Albert Velik(15) velmi pilhav
na Marii udlost ze ivota krlovny Esther, kter ji byla
pedobrazem na krlovny Marie. V knize Esther (hl. 4) te
me, e za panovn Asuera vyel v jeho krlovstv rozkaz,
naizujc pobit vech id. Jejich ivot doporuil tehdy
Mardochej, jeden z odsouzench, Esthee, aby zakroila u kr
le pro odvoln rozsudku. S potku se Esther zdrhala pod
niknouti tuto pmluvu, bojc se, e by Asuera jet vce
rozhnvala. Mardocheus ji za to pokral a domlouval j, a
nemysl jen na sv blaho, kdy ji Hospodin povolal na trn pro
zchranu vech id. (Esth. 4,13.) Tak pravil Mardocheus kr
lovn Esther a tak meme ci i my uboz hnci sv Krlovn
Marii, kdyby se snad zdrhala vyprositi nm u Boha odput
n trestu, jeho jsme po prvu zaslouili: Nedomnvej se,
Pan, e t Bh povil za krlovnu svta jen pro tv blaho,
nebo to uinil, aby ses mohla ve sv vzneenosti ujmati
vce tak ns ubohch a lpe nm pomhati.
Kdy spatil Asuerus Esther ped sebou, laskav se ot
zal, eho si peje: Co s i p e j e , a b y se s t a l o ? Krlov
na odvtila: N a l e z l a - l i j s e m m i l o s t p e d o i m a
t v m a , k r l i . . . d a r u j m i . . . n r o d m j za t e n
d m. (Esth. 7, 3.) A Asuerus ji vyslyel a hned nadil
odvoln rozkazu.
Daroval-li Asuerus idm ivot z lsky k Esthee, jak
by mohl Bh nevyslyeti Marii, ji nesmrn miluje, kdy
ho pros za uboh hnky, k n se utkajc, a prav mu:
N a l e z l a - l i j s e m milost p e d oima tvma, kr1i ! Matka Bo vak dobe v, e je poehnan, blahoslaven,
jedin ze vech lid schopn nalzti lidem ztracenou milost.
Dobe v, e je milovna svm Pnem, e je milovna vc
ne vichni svat a andl dohromady. D a r u j mi n r o d
m j , z a t e n d m . Miluje-li mne skuten, d mu,
daruj mi, Pane, tyto hnky, za n prosm. Je mono,

19

aby ji Bh nevyslyel? Kdo by neznal moc, kterou maj

u Boha prosby Mariiny? Z k o n m i l o s t i v o s t i j e s t
n a j a z y k u j e j m . (Psl. 31, 26.) Kad jej prosba je
jako zkon, vydan Hospodinem, aby se zachzelo milosrdn
se vemi tmi, za n oroduje Maria.
Sv. Bernard(16) si dv otzku, pro nazv Crkev Marii
krlovnou milosrdenstv, a odpovd: Ponvad Maria otv
r propast milosrdenstv Boho, komu chce, kdy chce a jak
chce, take dn sebe bezbonj hnk nezahyne, kdy.
mu vnuje Nejsvtj mezi svatmi ochranu a pmluvu.
Snad se vak musme obvati, e Maria s rozhoenm od
mtne pmluvu za hnka pli obtenho hchy! Nebo
snad ns mus podsiti velebnost a svatost tto vzneen
Krlovny! Nikoliv, vol sv. eho VII.,(17) m je vzne
enj a svtj, tm je laskavj a soucitnj k hnkm,
kte se chtj polepit a utkaj se k n. Krlov a krlovny
vzbuzuj svou velebnost strach, take se poddan boj k nim
jti. eho by se vak bli uboci, d sv. Bernard,(1S) jdouli k tto Krlovn milosrdenstv? Vdy s tmi, kdo j na
vtvuj, nejedn tvrd a nevldn, nbr je k nim plna
dobroty a lsky, nabzejc vem mlko a vlnu. Maria netolikoudl, nbr pmo nabz vem nm mlko a vlnu: mlko
milosrdenstv, aby v ns probudila dvru, a vlnu ochrany,,
aby ns ochrnila ped blesky Bo spravedlnosti.
Suetonius(19) vypravuje o csai Titovi, e nedovedl ni
komu odepti dnou milost, ba, e nejednou sliboval vce,,
ne mohl splnit. Kdy mu to vytkali, odpovdal, e panovnk
nem propustiti s przdnou nikoho z tch, jim povolil slye
n. Titus tak jen mluvil, ve skutenosti vak asto bu lhal
nebo dan slib nesplnil. Nae Krlovna vak neme lhti
a svm ctitelm me vymoci ve, co chce. K tomu m tak
laskav a slitovn srdce, e neme propustiti s przdnou
dnho prosebnka. Je tak dobrotiv, e nikdo od n ne
odejde neuspokojen, prav Ludvk Blosius.(20) Jak bys
mohla, Maria, vol sv. Bernard,(21) odprati pomoc ubohm,
kdy jsi krlovnou milosrdenstv? A kdo jin, ne-li uboz,
maj prvo na milosrdenstv? Tys krlovnou milosrdenstv,
a j jsem hnk ze vech nejbdnj. Jsem-li tedy prvn
mezi tvmi poddanmi, mus mti o mne pi vt neli
o vechny ostatn. Slituj se tedy nad nmi, Krlovno milo
srdenstv, a pamatuj na nai spsu!

20

A nenamtej pesvat Panno, modlm se s Jim Niltomedskm,(22) nenamtej, e nm neme pomoci pro mno
stv naich hch, nebo m tak velikou moc a dobrotu,
e ani nejvt poet hch je nepev. M nepekonatel
nou slu, aby nezdolala tvou dobrotu spousta hch. Nic
neodol tv moci. Tvou slvu toti pokld Stvoitel za svou
vlastn. A Syn pln s radost tv prosby, jako by splcel
svj dluh k tob. Svtec tm chce ci, e tebas je Maria
nekonen zavzna vdnost Synovi za to, e ji vyvolil za
svou matku, pece nelze popti, e i Syn je mnoho zavzn
tto Matce za to, e mu dala lidskou pirozenost. Proto Je,
aby splatil svj dluh k Marii, ct ji nyn ve sv slv
zvlt tm, e vdycky vyslch vechny jej prosby.
Jak velice tedy musme dvovati v tuto Krlovnu, vme-li, Ja
kou moc m u Boha a jak je pebohat milosrdenstvm, take
nen na zemi lovka, jen by neml ast na slitovn a p
zni Mariin. Blah. Panna sama to zjevila sv. Brigitte :(23) Jsem
krlovna nebe a matka milosrdenstv, ekla j, jsem radost
spravedlivch a brna hnk k Bohu. Na zemi nen h
nka tak zloeenho, e by byl zbaven mho milosrdenstv,
nebo kad, nedostane-li na mou pmluvu nic jinho, obdr
aspo milost, e je mn pokouen od zlch duch. Nikdo
vyjma, e je skuten zloeen, co se rozum o konenm
a neodvolatelnm zloeen, vynesenm nad zavrenmi
nikdo nen od Boha tak zapuzen, e by se nemohl k nmu
vrtiti a nebyl od nho pijat na milost, jestli mne vzv
o pomoc. Vichni mne nazvaj matkou milosrdenstv a oprav
du, Bo milosrdenstv k lidem uinilo mne tak milosrdrtou.
Protoe jsem tak milosrdn a tolik toum pomoci hnkm,
bude neasten, na vky po smrti neasten lovk, jen se
mohl utkati ke mn za pozemskho ivota, ale neinil tak
a proto propadl zavren.
Utkejme se tedy, vdycky se utkejme k nohm tto nej
slad Krlovny, chceme-li se na jisto spasiti! A jestli ns
ds a ohromuje pohled na nae hchy, vzpomeme si, e
se Maria stala krlovnou milosrdenstv proto, aby spasila svou
ochranou nejvt a nejzoufalej hnky, kdy k n volaj
o pomoc. Ti budou jej korunou v nebesch podle slov jejho
boskho Snoubence: P o j s L i b a n u , c h o t i m, p o j
s L i b a n u , p o j : b u d e k o r u n o v n a . . . ze s k r
l v o v c h a z h o r p a r d o v c h . (Velep. 4, 8.) Co zna

21

menaj tato doupata dravc a nestvr, ne-li srdce ubohch

hnk? Jejich due jsou zmnny v brlohy hch* nej
odpornjch to nestvr. Prv tito uboz hnci, vykld
opat Rupert, tebou zachrnn, vzneen Krlovno Maria, bu
dou tvou korunou v nebi. Jejich spsa bude tvou korunou,,
korunou dstojnou a vhodnou pro Krlovnu milosrdenstv.(24)
Uveden pravdy potvrzuje nsledujc pklad.
P k l a d . V ivotopise Sestry Kateiny od sv. Augustina
(naroz. v Bayeux, 1688 v Kanad)(23) se vypravuje, e
blzko jejho kltera ila ena jmnem Marie, kter od
mld, utracenho v hch a do pozdnho veku zatvrzele
byla oddna nepravostem. Obyvatel msta ji od sebe vyhnali.
I uchlila se do vzdlen jeskyn, kde oputna ode vech,
hnilobou znetvoen, bez zaopaten po ase skonala. Jako
nm tv byla zakopna do neposvcen zem. Ani Sestra Kate
ina, kter se vdy modlvala k Bohu za due zemelch, nepa
matovala v modlitbch na neastnou staenu, kdy zvdla o
jej smrti. Myslila o n, jako vichni ostatn, e je zavrena.
Po tyech letech se j vak zjevila neznm due z oistce
a pravila j: Sestro Kateino, jak jsem neastn! Ty pros
Boha za due vech zemelch a jenom s mou du nem
slitovn. Kdo jsi? tzala se sluebnice Bo. Jsem ona
neastn Marie, kter skonala v jeskyni. A co jsi spase
na? divila se Sestra Kateina. Ano, jsem spasena milo
srdenstvm Marie Panny. Ale jak se to stalo? Kdy
jsem si chvli ped smrt uvdomila, pravila due, jak jsem
hn a jak jsem ode vech oputn, obrtila jsem se
k Matce Bo a modlila se: Pan, ty jsi toitm oputnch.
Hle, j jsem nyn ode vech oputna. Ty jsi m jedin
nadje, jenom ty mi me pomoci! Slituj se nade mnou!
A Svat Panna mi vyprosila milost ltosti. Nato jsem skonala
a byla jsem zachrnna. Krlovna moje mi pak jet vyprosila
milost, p.by se zkrtil mj oistec. Trpla jsem prud bolesti
a nahradila tak mnoho rok oistcovch. Nyn potebuji jen
nkolik m svatch, abych byla vysvobozena. Prosm t,
dej je za mne slouiti. Slibuji ti, e se pak budu stle za
tebe pmlouvati u Boha a u Marie Panny.
Sestra Kateina dala hned slouiti me svat. Za nkolik
dn se j zjevila zase ona due, ale zivj ne slunce, a pra
vila: Dkuji ti, Kateino, ji jdu do nebe velebiti milosrden
stv Bo a pimlouvati se za tebe.

22

Modlitba.
M atko Boha mho a Pan moje, Maria! Jako pedstupuje
ped vzneenou Krlovnu odporn ebrk, vedy poset, tak
se k tob, Krlovn nebe a zem, blm j. S ve svho
trnu rai, prosm, obrtiti sv oi ke mn, ubohmu
hnkovi. Vdy Bh t tak obohatil, abys pomhala h
nkm, a uinil t krlovnou milosrdenstv, abys mohla
pinet levu ubohm. Pohle tedy na mne a slituj se
nade mnou! Pohle na mne a nespus mne s o, dokud mne
nepromn z hnka ve svtce.
Vm dobe, e nezasluhuji nic dobrho, e bych zasluhoval
dokonce, abych byl za svj nevdk zbaven vech milost,
je jsem na tvou pmluvu obdrel od Pna. Ty jsi vak
krlovna milosrdenstv a nehled zsluhy, nbr bdu, abys
pispla na pomoc nuznm. Kdo je vak chud a nuznj
neli j?
Vzneen Panno, vm, e kdy jsi krlovnou vesmru, jsi
tak krlovnou mou. J se vak chci zasvtiti tv slub
zvltnm zpsobem, abys mohla se mnou po libosti nakl
dati. Proto ti pravm se sv. Bonaventurou: Pan, chci se
poddati tv vld, abys mne ve vem dila a vedla.(25)
Neponechvej mne v m moci! Porouej mi, nakldej se
mnou, jak chce, t mne trestej, kdy neposlechnu, proto
e tresty z tvch rukou budou mi velmi spasiteln.
Je mi vt ct bti tvm sluebnkem ne bti pnem
celho svta. Pijmi m, Maria, za svho a pamatuj na m
spasen! Nechci ji nleeti sob. Dvm se tob darem.
A slouil-li jsem ti v minulosti patn, promarnil-li jsem
kolik krsnch pleitost ke tv ct, budu nleeti
v budoucnosti mezi tv nejhorlivj a nejvrnj slueb
nky. Ne, nechci, aby mne ode dneka pedstihl nkdo
v ct a v lsce k tob. To slibuji a doufm, e s pomoc
tvou svj slib splnm. Amen.

23

2: O VT MUS B T I NAE D V R A V MARII,

P O N V A D JE NA M A T K O U
Marii Pannu nazvaj jej ctitel matkou. Nen to eeno
ani nhodou ani nazdabh. Spe se zd, e ji ani nedovedou
jinak nazvati a e se ani nemohou nasytit tohoto nzvu:
Matko Ano, pslu j nzev matka, ponvad je matkou
na, ne ovem tlesnou, nbr duchovn. Je matkou naich
du a na spsy.
Kdy oloupil hch nae due o milost Bo, zbavil je t
ivota. Protoe byly v bdnm stavu smrti, piel Vykupitel
Je s neskonalm milosrdenstvm a lskou, aby nm dobyl
svou smrt na ki ztracen ivot, jak sm prohlsil: J
j s e m p i e l , a b y m l i i v o t a m l i h o j n o s t . ' 1 (Jan
10, 10.) Hojnost nm pinesl, nebo, jak prav bohoslovci,
Je Kristus nm pinesl svm vykoupenm vt dobro,
ne byla koda, kterou zpsobil Adam svm hchem. Tak se
stal Je, kdy ns usmil s Bohem, otcem naich du v N o
vm Zkon milosti, jak pedpovdl prorok Isai, e bude
o t e c n a b u d o u c v k y , k n e p o k o j e . (Is. 9, 6.)
Je-li vak Je otcem naich du, je Maria jejch matkou,
nebo dala-li nm Jee, dala nm prav ivot, a obtujc
pak na Kalvarii ivot Synv za nae spasen, zrodila ns
k ivotu milosti Bo.
Podle uen svatch Otc stala se Maria na duchovn
matkou ve dvou chvlch. Po prv, kdy si zaslouila poti
v panenskm ln Syna Boho, jak prav sv. Albert Velik.0 )
Jet zetelnji u sv. Bernardin Siensk,(2) e kd nejsv
tj Panna dala pi zvstovn andlov souhlas, jej od n
oekvalo Vn Slovo, aby se vtlilo, od t chvle vyproo
vala na Bohu s nesmrnou vroucnost nai spsu. Tak se za
sazovala o nai zchranu, e ns od toho okamiku takka pod
srdcem nosila jako nejlaskavj matka.
Sv. Luk prav pi vypravovn o narozen naeho Spa
sitele (2, 7), e Maria porodila syna svho prvorozenho.
Tvrd-li tedy evangelista, jak uvauje ktersi spisovatel,(3)
e tehdy porodila svho prvorozenho syna, mme se snad
domnvati, e mla pozdji jet jin dtky? Tent spiso
vatel vsak prav dle: Je-li lnkem vry, e Maria nemla
krom 'Jee jinch dtek tlesnch, m tedy jin dtky

24

duchovn a tmi jsme my. Tot zjevil Pn sv. Gertrud,(4)

je tla jednoho dne zmnn msto evangelia a byla jm uve
dena do rozpak. Nemohla pochopiti, jak je mono ci o Je
i Kristu, e byl prvorozenm synem Mariinm, kdy zro
dila Maria jen jeho. Bh ji osvtil, e Je byl prvorozenm
synem Panny Marie podle tla, lid vak e jsou jejmi
druhorozenmi dtkami podle ducha.
Tak meme porozumti, co se prav o Marii ve Velepsni:
ivot tv j jest k u p k a penice, o b l o e n lilie
m i. (7, 2.) Sv. Ambro() vykld tato slova takto: Akoliv
v nejistm ivot Mariin bylo jen jedin zrnko penin,
toti Je Kristus, pece je srovnvn s kupkou penice, po
nvad ono jedin zrneko obsahovalo v sobe vechny vy
volen, jim se mla tak stti matkou M aria. Proto napsal
opat Vilm :(6) Kdy pivedla Maria na svt Jee, naeho
Spasitele a n ivot, zrodila k spse a k ivotu vechny ns.
Po druh ns zrodila M aria k ivotu milosti, kdy v ne
smrnch bolestech srdce na Kalvarii obtovala za nai spsu
Vnmu Otci ivot svho milovanho Syna. Protoe spolu
psobila tehdy, jak prav sv. Augustin,(7) svou lskou, aby se
zrodili vc k ivotu milosti, stala se tak duchovn matkou
vech ns, kte jsme dy sv hlavy, Jee Krista. Tut
mylenku obsahuj slova Velepsn, platc o Marii: U i n i
li mn e s t r n o u s v c h vinic, v i n i c e sv j s e m
d b t n e m o h l a . (1, 5.) Pro spsu naich du ochotn
svolila Maria, e bude obtovati ivot svho Syna na smrt.
Nebo jak vykld opat Vilm :(8) Aby zachrnila due mno
hch, svoji dui vydala na smrt. A co tvoilo dui Marie,
ne-li Je, jen byl jejm ivotem a celou jej lskou? Proto
j prorokoval sv. Simeon, e jednoho dne probodne jej po
ehnanou dui pebolestn me. (Luk. 2, 35.) Meem tm bylo
kop, je prokllo bok Jev, nebo Je byl du Mariinou.
Tehdy ns zrodila Maria k ivotu vnmu, take se vichni
meme zvti dtkami bolest Mariinch. T ato nejdobrotivj
M atka nae byla vdy naprosto a dokonale sjednocena s vl
Bo. Znala tak, d sv. Bonaventura, lsku Vnho Otce
k lidem, kter chtl smrt svho Syna pro nae spasen; znala
i lsku Syna, jen chtl zemti za ns. Aby se tedy sjednotila
s touto nezmrnou lskou Otce a Syna k lidskmu pokolen,
pinesla t sama celou svou vl ob svho Syna a svolila,
aby zemel za nai spsu.

25

Je sice pravda, e pi smrti pro vykoupen lidskho poko

len chtl bti Je samoten podle slov: V l i s u l a p a l
j s e m s a m o j e d i n . (Is. 63, 3.) Kdy vak vidl velikou
touhu Mariinu, aby se t mohla uplatniti pi zchran lid
stva, ustanovil, aby spolupracovala k na spse dokonalm
obtovnm jeho ivota a tak aby se stala matkou naich du.
N Spasitel to dal na jevo, kdy ped poslednm vydechnutm
pohldl s ke na Matku a na uednka Jana, stojc oba na
blzku, a ekl naped Marii: Hle, s y n t v j . (Jan 19, 26.)
Chtl ci: Viz lovka, jen se ji rod k ivotu milosti z obti
mho ivota, kterou pin pro jeho spsu. Potom se obrtil
k uednkovi: Hl e , m a t k a t v . (Jan 19, 27.) Podle v
kladu sv. Bernardina Sienskho(10) stala se tmito slovy M aria
nejen matkou sv. Jana, nbr i matkou vech lid a to pro
lsku, kterou k nim chovala. Z toho dvodu napsal tak sv.
Jan, vykld Sylveira,(u) v svm evangeliu pi zznamu o t
to udlosti: Potom ekl uednkovi: Hle, matka tv. Po
vimnut tedy zaslou, e Je nepromluvil k Janovi, nbr
k u e d n k o v i , aby dal na jevo, e Spasitel dal Marii za mat
ku vem tm, kte jako kesan jmenuj se jeho uednky.
J j s e m m a t k a k r s n h o m i l o v n (Sir. 24, 24)*
prav Maria, ponvad jej lska, d ktersi spisovatel,(u )
kter in krsnmi nae due v och Boch, psob, e
ns pijm za syny jako laskav matka. Kter pak matka
miluje sv dti a peuje o jejich blaho tak, jako ty, nejslad
nae Krlovno, miluje ns a star se o nae blaho?, te
se sv. Bonaventura.(13)
Jak jsou astni, kdo ij pod ochranou Matky tak laskav
a tak mocn! Prorok David, tebas nebyla jet za nho Maria
na svt, prosil Boha o spasen proto, e je synem Mariinm:
P o m o z s y n u s v s l u e b n i c e ! (. 85, 16.) Kter
sluebnice? te se sv. Augustin(u ) a odpovd: T, je
prav: Aj, j sluebnice Pn. Kdo by se kdy odvil, d sv.
Robert Bellarmin,(15) odtrhnouti Marii od srdce tyto dtky*
kdy se k n utekly do ochrany ped nepteli? Mohly by
bsnit peklo nebo vn, a by je pemohly, kdy skldaj
svou dvru v ochranu tto vzneen M atky? O velryb
se vypravuje, e, kdy jsou ohroena jej mlata bu
bou nebo rybi, otvr tlamu a ukrv je v sob. Prv
talc jedn Maria, d Novarino.(16) Co pak in nae Matka,
vid-li sv dtky ohroeny velikm nebezpem v boui zui

26

vch pokuen? S mateskou lskou ukrv je v svm nitru,,

chrn je a ste, dokud je neuvede do bezpenho pstavu
nebes/ nejlaskavj Matko, nejslitovnj Matko, bu
vdy velebena a veleben budi vdycky Bh, e t uinil
na matkou a bezpenm toitm ve vech nstrahch
tohoto ivota.
Nejblah. Panna zjevila sv. Brigitt(n) toto: Kdyby vidla
matka sv dt pod mei neptel, odvila by se veho pro
jeho zchranu. Tak inm a vdycky initi budu svm dtem,,
by by to byli sebe vt hnci, jen kdy se utkaj ke mn
o pomoc/ Tmto zpsobem tedy zvtzme jist v kadm
boji s peklem, budeme-li se utkati k Matce Bo a Matce sv
a budeme-li j stle opakovati: P o d o c h r a n u t v o u s e
u t k m e , s v a t Bo Ro d i k o , pod o c h r a n u t v o u
s e u t k m e , s v a t B o R o d i k o . kolik vtzstv
dobyli nad peklem vc, kdy brali toit k Marii touto
krtkou, ale nade ve mocnou modlitbou. Velik sluebnice
Bo Sestra Marie Crocifissa z du sv. Benedikta vtzila
vdy jej pomoc nad zlmi duchy.
Radujte se tedy, vechny dtky Mariiny! A vzte, e Maria
pijm za sv dtky vechny, kdo jimi chtj bti. Jen zmuile!
Jak pak strach ped zavrenm, brn-li vs a ste-li vs
tato Matka? Sv. Bonaventura(18) prav, e kdo miluje tuto
dobrou Matku a douf v jej ochranu, m si dodati mysli
a kati: eho se boj, m due? Ne, neprohraje soud o svou
vnou spsu, nebo rozsudek o tob je v rukou tvho bratra
Jee a Matky tv Marie! Pi tto mylence vol radostn
sv. Anselm(19) a povzbuzuje: Jak blaenou mm nadji,
jak bezpen toit! M atka Bo je matkou mou! S jakou
jistotou musme tedy doufati, kdy zvis nae spsa na
rozsudku dobrho Bratra a milujc Matky? Nae M atka
ns tedy vol k sob a prav: J e s t l i k d o m a l i k ,
p o j k e m n . (Psl. 9, 4.) Mal dti maj stle v stech
jmno sv matky, a leknou-li se neho, hned volaj: Ma
minko, maminko! nejslad Maria, nejlaskavj Matko! To
prv od ns d, abychom se stali dtmi a vzvali t vdy
ve svch nebezpech a obraceli se vdycky k tob, proto
e nm chce pomoci a ns zachrniti, jak jsi zachrnila ve
chny dtky, kter se kdy k tob utkaly.
P k l a d . V djinch jesuitskch klter v krlovstv
Neapolskm je zaznamenna zprva o mladm skotskm lech

27

tici, jmnem Vilmu Elfinstoneovi, pbuznm krle Jakuba.(20)

Pochzel z rodiny protestantsk, ale milost Bo mu otevela
oi, aby poznal svj blud. Piel do Francie, kde s pomoc
skotskho jesuity a jet vce na pmluvu blah. Panny po
znal konen pravdu, odpishl blud a stal se katolkem. Od
tud se odebral do ma. Jednoho dne byl velmi zarmoucen
a plakal. Kdy se ho tzal ptel na pinu smutku, odpovdl,
e se mu v noci zjevila matka a ekla mu; tst pro tebe,
synu, es vstoupil do prav Crkve. J jsem zahynula, protoe
jsem skonala v bludu. Od toho dne ctil jet vroucnji Marii
Pannu a vyvolil si ji za jedinou matku. Maria mu vnukla my
lenku, aby vstoupil do du; i zavzal se k tomu sliblenn.
Protoe byl nemocen, odjel do Neapole, chtje se uzdravit
v tamnm podneb. Bh vak chtl, aby v Neapoli zemel a to
jako eholnk. Kdy toti hned po svm pchodu smrteln
onemocnl, pohnul prosbami a slzami pedstaven, aby ho
pijali za lena du. Potom po sv. pijmn, ped Velebnou
Svtost, sloil eholn sliby a byl pijat do Tovarystva.
Vichni byli dojati jeho vroucnost, jak dkoval sv Matce
Marii, e jej vytrhla z bludu a dala mu milost umti v prav
Crkvi, v dm Bom, uprosted eholnch brat. Proto volal:
Jak je to krsn, umrati uprosted tolika andl! Kdy ho
napomnali, aby si odpoinul, odpovdal: Kdy se bl konec
mho ivota, nen ji kdy odpovat. Ped smrt pak ekl okolostojicm: Nevidte, brat, kolem dokola stt andly? Kdy
eptal jaksi slova, tzal se ho jeden z eholnk, co k.
Odvtil, e mu zjevil andl strn, e pobude jen krtkou
dobu v oistci a hned pak pijde do nebe. Nato zase zaal
hovoiti s milou Matkou Mari, vzvaje ji opt a opt: Matko,
Matko! Konen vydechl dui tak tie, jako kdy dt usn
v nru matky. Za nedlouho bylo zjeveno jednomu eholnkovi, e je jinoch ji v nebi.
Modlitba.

M nejsvtj Matko, jak je to mon, e jsem tak zl,

maje Matku tak dobrou? 2e miluji tvory, maje Matku pla
nouc zcela lskou k Bohu? e jsem tak nuzn, maje Matku
tak bohatou ctnostmi? Ach, moje nejdra Matko, je sice
pravda, e nezasluhuji bti tvm synem; svm patnm
ivotem stal jsem se toho nehodnm. Budu spokojen, kdy

28

m pijme za svho otroka. A jsem ochoten zci se i vech

krlovstv svta jen proto, abych se dostal mezi nejni
sluebnky tv. Ano, budu se vm spokojen. Tm mi vak
nezabrn, abych t nazval svou Matkou.
Toto jmno m napluje tchou a tstm. Pipomn
mi povinnost lsky k tob. Toto jmno oivuje ve mn
velikou dvru v tebe. m vce mne ds m hchy a bo
sk spravedlnost, tm vce m sl mylenka, e ty jsi mou
matkou. Dovol mi tedy ci: Matko m, Matko m nejdra!
Tak t nazvm a vdycky ti tak budu kat.
Ty m bti po Bohu m nadje, m toit a moje lska
v tomto slzavm dol. Doufm, e takto zemru a e ode
vzdm v poslednm okamiku dui do tvch svatch rukou
se slovy: Matko m, Matko m Maria, pomoz mi, slituj1
se nade mnou. Amen.
3: JAK VE LI CE NS MILUJE T A T O MATKA
Je-li Maria na matkou, meme se snadno domysliti, jak
ns miluje.
Lska rodi k dtem je lska nutn. Z toho dvodu pika
zuje podle sv. TomeO) bosk zkon dtem lsku k rodim,
zato vak nen vslovnho pikzn, aby rodie milovali sv
dti. Lska k vlastnmu potomstvu je tak hluboce vtitna
do nitra samou prodou, e ani nejdivoej dravci nemohou
nemilovati sv mldata, jak d sv. Ambro.(2) Prodopisci
vypravuj, e dokonce i tygi, zaslechnou-li hlas ulovench
mlat, vrhaj se do moe a plavou a k lodm, je odvej
mlata.(3) Jestli tedy ani tygi, jako by pravila nae nej
vzneenj Matka, nedovedou zapomnti na sv mlata, jak
bych mohla zapomenouti j na vs, sv dti? M e zap o m n t na sv d t k o ena, b e z c i t u s p l o d e m
s v k r v e b t i ? A b y i o n a se z a p o m n l a , j
t p e c e n e z a p o m e n u ! 1 (Is. 49, 15.)
Maria je na matkou, ne ovem podle tla, nbr podle
lsky, jak jsme ji vysvtlili. J j s e m m a t k a k r s n h o
m i l o v n . (Sir. 24, 24.) Tedy jen jej lska k nm in ji
na matkou. Proto se honos, d jeden spisovatel,(4) e je
matkou lsky, nebo, kdy ns pijala za sv dtky, je plna
lsky k nm.

29

Kdo pak by mohl vyliti lsku, kterou chov Maria k nm

ubohm? Arnold Chartreuxsk(5) d, e pi smrti Jee Kris
ta nesmrn touila zemti se Synem z lsky k nm. Zatm,
co Syn pnl na ki a umral, Maria nabzela za ns svj
ivot, prav sv. Ambro.(6)
Vimnme si dvod tto lsky, nebo takto lpe porozum
me, jak velice ns miluje tato dobr Matka!
Prvn dvod velik lsky Mariiny k lidem je jej velik
lska k Bohu. Lska k Bohu a lska k blinmu spadaj pod
tot pikzn, jak pe sv. Jan: T o t o p i k z n m
me o d B o h a : t e n , k d o m i l u j e B o h a , a b y m i l o v a l
t b r a t r a s v h o . (1. Jan 4, 21.) Jak roste jedna lska,
vzmh se i druh. Vme, co vechno vykonali svtci z ls
ky k blinmu, ponvad vroucn milovali Boha. A tak
daleko dospli, e nabdli v ob pro blaho blinch svobodu,
ba i ivot. teme jen iny sv. Frantika Xaverskho v Indii!
Pro duchovn blaho tamnch nevzdlanch nrod zlzal vy
sok hory, vystavoval se tiscerm nebezpem, vyhledval
tyto neastnky v drch, kde bydlili jako zv, a pivdl je
k Bohu. A eho se odvil sv. Frantiek Salesk, aby obrtil
bludae v kraji Chablais? Ml odvahu cel rok den co den
lzti po tyech po trmu, v zim omrzlm, pes eku, aby
se dostal na druh beh k onm zatvrzelcm a mohl jim
kzat. Sv. Pavln se stal sm otrokem, aby vysvobodil z otro
ctv syna chud vdovy. Sv. Fidelis radostn obtoval pi k
zn ivot, aby pivedl k Bohu bludae msta, kde kzal, Svat
tedy uinili tolik z lsky k blinm, ponvad vroucn milo
vali Boha.
Kdo vak miloval Boha vce ne Maria? Milovala jej
v prvnm okamiku svho ivota vc neli jej milovali vichni
svat a vichni andl v celm svm byt, jak budeme pozdji
uvaovati v rozjmn o ctnostech Mariinch. Blah. Panna sa
ma zjevila Seste Marii Crocifisse, e r jej lsky byl scho
pen strviti v okamiku ve na nebi a na zemi a e u srov
nn s [n vechny plameny lsky seraf podobaly se chladnmu
vtru.(7) A jako mezi andly nen nikoho, kdo by miloval
Boha vc ne Maria, tak ani nenajdeme a nememe najiti
po Bohu nikoho, kdo by ns miloval vc ne tato nejlaskavj
Matka. A by bychom slouili v jedno lsku vech Matek k je
jich dtem, lsku vech snoubenc k jejich snoubenkm, ls
ku vech svtc a andl k jejich ctitelm, nevyrovnala by

30

se jejich lska lsce, kterou chov Maria k jedin dui. P.

Nieremberg(s) prav, e lska vech matek k jejich dtem
je stnem lsky Mariiny ke kadmu z ns. Sama ns miluje
vc, ne ns miluj dohromady vichni andl a svat.
Dle ns miluje nae Matka tak velice proto, e jsme j
byli odkzni za syny jejm drahm Jeem, kdy ped svou
smrt ekl: e n o , h l e s y n t v j . (Jan 19, 26.) V osob
Janov oznail za jej dtky vechny ns lidi, jak jsme dve
uvaovali. To byla posledn slova Synova k n! Poslednch
pokyn, kter nm dvaj draz ve chvli smrti, hluboce si
vme a nikdy nm nevymiz z pamti.
Krom toho ns miluje Maria tolik t proto, e jsme ji
stli tolik bolest. Matky mvaj obyejn ve vt lsce ty
dti, s -nimi mly vce starost a vce bolest. My pak jsme
ty dti, pro n musila sama obtovati na smrt pedrah ivot
svho Jee a patiti vlastnma oima, jak umr v hroznch
mukch, aby nm dobyl ivota milosti. Z tto velik obti
Mariiny zrodili jsme se tehdy k ivotu Bo milosti. A prv
proto, e jsme ji stli tolik starost, jsme j tak drahmi dtmi.
0 vnm Otci je psno, e z lsky k lidem vydal na smrt
1 svho vlastnho Syna: T a k B h m i l o v a l s v t , e
S y n a s v h o j e d n o r o z e n h o d a l . (Jan 3, 16.) Sv.
Bonaventura^) d, e tot lze ci o Marii: Tak Maria milo
vala ns, e Syna svho jednorozenho dala.
Kdy pak nm jej dala?
Dala nm jej pedn, kdy svolila, aby el na smrt, prav
P. Nieremberg. Dle nm jej dala tm, e nehjila ivota svho
Syna, kdy se zpronevili soudci tto povinnosti bud z nen
visti nebo ze strachu. Meme rozumn pedpokldati, e by
slova Matky tak moudr a tak nn mela mocn vliv aspo
na Pilta, jen by si byl rozmyslil odsouditi na smrt lovka,
jeho uznal a prohlsil za nevinnho. Avak nikoliv, Maria
nechtla pronsti ani slvko ve prospch svho Syna, aby ne
zamezila smrt, na n zvisela nae spsa. Konen nm jej
dala tisckrte u paty ke v onch tech hodinch ped jeho
smrt. Tehdy stle jen obtovala za ns s nejvt lskou
ivot Synv, trpc sama nejkrutj bolest. inila to tak sta
ten, e podle sv. Anselma a sv. Antonna (10) byla odhod
lna, kdyby nebylo katan, tebas jej sama ukiovati, jen aby
vyplnila vli Otce, jen dal jeho smrt pro nae spasen. A
jestli Abraham dokzal podobn skutek statenosti, chtje

31

obtovati syna vlastnma rukama, musme pipustiti, e M aria

jsouc svtj a poslunj ne Abraham vykonala by to jet
statenji.
Vrame se vak ke sv mylence. Jak musme bti vdni
Marii za kon tak velik lsky, kdy pinesla v ob ivot
svho Syna v tak krutch bolestech pro spsu ns vech?
Bh odmnil bohat Abrahamovi jeho ochotu, kdy chtl
obtovati Iska. m se vak meme odvditi Marii za ivot
jejho Jee, jej za ns obtovala? Byl to syn daleko vznee
nj ne Isk a milovala jej daleko vc ne Abraham miloval
svho Syna! Tato Mariina lska, d sv. Bonaventura,(u ) ve
lice ns zavzala, abychom ji milovali; vidme pece, e ns
milovala vc ne kdokoliv jin, nebo nm dala svho jedno
rozenho Syna, jej mla radji ne sebe.
Odtud plyne dal dvod, pro ns Maria tolik miluje. Vid,
e jsme vykoupeni za cenu krve Jee Krista. Kdyby vdla
njak matka, e jej milovan syn vykoupil ze zajet otroka
dvacetiletm strdnm v alch, jak velice by si vila to
hoto otroka ji pro tento dvod! Maria vak v, e Syn Boi
nepiel na svt pro nic jinho, ne aby spasil ns uboh, jak
sm prohlsil: P i e l S y n l o v k a h l e d a t a s p a
s i t , co z a h y n u l o . (Luk. 19, 10.) A aby ns spasil, ril
za ns obtovati i svj ivot. Kdyby ns tedy Maria mlo
milovala, ukzala by, e mlo hodnot krev Synovu, je je
vkupnm za nai spsu. Sv. Albt(12) bylo zjeveno, e
Maria od svho obtovn v chrm ustavin se jen modlila
za ns, aby Hospodin seslal brzy Syna svho pro spasen sv
ta. Meme se snadno domysliti, o vce ns miluje nyn,
kdy v, jak ns cen jej Syn, e se nerozpakoval zskati
ns za tak nesmrnou cenu.
A protoe vichni lid byli vykoupeni Jeem Kristem,
proto Maria vechny je miluje a dobrodinmi zahrnuje. Sv.
Jan o n prav: ,J u k z a l o s e v e l i k z n a m e n v n e b i :
e n a o d n s l u n c e m . (Zjev. 12, 1.) Jako se na zemi
neme nikdo skrti ped sluncem, tak nen nikoho na zemi,
kdo by byl zbaven lsky Mariiny. Ni c n e m e s k r t i se
p e d j e h o r e m . (. 18, 7.) Ped jeho rem to
znamen, ped rem srdce Mariina, jak vysvtluje opat
Cellesk.(13)
A kdo kdy pochop, prav sv. Antonn,(u ) pi, kterou m
tato laskav M atka o vechny ns? Proto vem nabz a po-

32

sntuje sv milosrdenstv. Jeliko nae Matka dychtila po

zchran vech, proto k n t spolupracovala. Je jisto, d sv.
Bernard(16), e se starala o cel pokolen lidsk. Proto je
velmi prospn pobonost nkterch ctitel Mariinch, kte
podle svdectv Kornelia a Lapide(16) pros Pna o ty milosti,
je pro n vymh Svat Panna, slovy: Dej mi. Pane, co pro
mne vyprouje nejsvtj Panna! A prvem, d zmnn spi
sovatel, nebo nae Matka nm vymh vt dobra, ne si
dovedeme sami pti. A zbon Bernardin z Busti(17) prav,
e Maria rychleji udl dobra a milosti, ne my po nich tou
me. Proto obrac na ni Richard od sv. Vavince(18) slova
Moudrosti: P e d c h z t y, k d o j s o u j d o s t i v ,
a b y p r v e j i m se u k z a l a. (Moudr. 6, 14.): Maria ped
chz ty, kdo se na ni obracej, aby j nalezli dve neli ji
hledaj. Tak velik je lska tto dobr Matky k nm, prav
Richard od sv. Viktora(19), e nm pichz na pomoc dve,
neli o ni dme.
Je-li tedy Maria tak dobr ke vem, i k nevdnm a lho
stejnm, kte ji mlo miluj a mlo se k n utkaj, o bude
laskavj k tm, kdo ji miluj a asto ji vzvaj: S n a d n o
l z e j i t m s p a t i t , k t e j i m i l u j . (Moudr. 6, 13.)
Jak snadno najdou Marii, d Richard od sv. Vavince,(20)
kdo ji miluj; a najdou ji plnou nhy a lsky : J t m, k t e
m n e m i l u j , s p l c m l s k o u . (Psl. 8, 17.) Maria
dosvduje, e neme odepti lsku tm, kdo ji miluj. A
koliv miluje tato nejlbeznj Pan vechny lidi jako sv
dti, nicmn dv pednost v uznn a v lsce tm, kdo ji
miluj nnji, svd sv. Bernard.(21) Podle slov Raymunda
Jordana(22) jsou ctitel Mariini tak astni, e je Maria nejen
miluje, nbr jim t slou.
V kronice dominiknskho du teme,(23) jak umral bratr
Leodat z Montpellier, jen se doporuoval tto Matce mi
losrdenstv dvstkrte za den. Jednoho dne spatil u sebe
pekrsnou Krlovnu, kter mu pravila: Leodate, chce um
ti a pijti k mmu Synovi a ke mn? eholnk odpovdl:
Kdo Jste? Jsem Matka milosrdenstv, odvtila blah. Pan
na. Tys m tak asto vzval, proto jsem si nyn pila pro
tebe. Pojme do nebe! Jet tho dne Leodat skonal a
piel, Jak doufme, za Mari do krlovstv blah.
Nejslad Matko Maria, blaen, kdo t miluje. Sv. Jan
Berchmans z Tovarystva Jeova(2*) kval: Miluji-liMarii,

33

jsem si jist setrvnm, a vyprosm si na Bohu ve, co chci.

Proto obnovoval svat jinoch bez ustn toto pedsevzet: Chci
milovati Marii, chci milovati Marii. Tato slova si asto v du
chu opakoval.
Ach, jak pedstihuje v lsce tato dobr M atka vechny sv
dtky! A ji miluj sebe vc, vdycky bude lska Mariina k nim
vt, prav Auriemma.(25) K by ji milovaly jako sv. Sta
nislav Kostka, jen miloval tuto svou drahou Matku tak n
n, e svou e rozohoval kadho, s km mluvil, k po
dobn lsce. K oslav jejho jmna tvoil nov slova a nov
estn nzvy. Nezaal dnou prci, aby si naped nevydal
od n poehnn ped nkterm jejm obrazem. Kdy se
modlil hodinky, renec nebo kdy konal jin modlitby ke
cti Mariin, inil to s tak zjevnou vroucnost, jako by mluvil
tv v tv se samou Mari Pannou. Slyel-li zpv Zdrvas
Krlovno, vzplanuly jeho srdce i jeho obliej. Knzi Tova
rystva, s nm el navtviti obraz blah. Panny, odvtil na
otzku, jak ji miluje: Ote, co mohu ci vc ne e je mou
matkou? Podle vpovdi onoho knze pronesl svat jinoch
tato slova s (vrazem takov nhy a vroucnosti v hlase a v po
hledu, e se zdlo, jako by ne lovk, nbr andl mluvil
o lsce k Marii. K by ji milovaly dtky jej t tak, jak
blah. Heman, jen ji nazval svou milovanou snoubenkou a
za to byl od Marie Panny poctn nzvem snoubenec;(26)
jako sv. Filip Neri, jen pocioval velikou tchu ji pi pouh
mylence na Marii a proto ji nazval svou slast; jako sv.
Bonaventura, jen ji nazval nejen svou pan a matkou, nbr,
aby dokzal svou nnost a oddanost k n, jmenoval ji do
konce svm srdcem a svou du. Mly by ji milovat, jako ve
lik jeji ctitel sv. Bernard, jen tolik miloval tuto sladkou
Matku, e ji nazval lupikou srdc. Proto kal, aby vyjdil
nnost, sv vrouc lsky k n: Co jsi mi neuloupila srdce?
Mly by ji nazvat svou milenkou, jak j kal sv. Bernardin
Siensk, jen vykonal kad den nvtvu u nkterho je
jho obrazu a vyznval j co nejnnji lsku jako sv kr
lovn. Na otzku, kam chod kad den, odpovdal, e navt
vuje svou milenku. Mly by ji milovat t tak, jak sv. Alois
Gonzaga, jen tak hoel ustavin lskou k Marii, e sotva
zaslechl nejslad jmno sv drah Matky, hned mu pllo
srdce a na tvi se mu objevoval hav rumnec, jak mohli
vichni vidt. Jej dtky by ji moly milovat jako sv. Franti

34

ek Solansk, jen lskou k Marii jako by se byl rozumem

pominul; s hudebnm nstrojem sedal nkdy ped jej obraz
a zpval j o lsce. kal, e jak in milenci svtt svm vy
volenm, tak zpv on sv milovan Krlovn veern dosta
venko. Mly by ji milovat t, jak ji milovalo tolik jejch
sluebnk, kte nevdli, m by j jet dokzali svou
lsku. P. Jan de Trexo z Tovarystva Jeova s jsotem si
kal Mariin otrok a na znamen otroctv navtvoval ji asto
v nkterm jejm chrm. A co zde inil? Jakmile veel, skr
pl dlabu slzami nn lsky k bl. Pann, pak se dotkal
dlaby jazykem a obliejem a tisckrte ji lbal, nebo to byl,
jak kal, dm jeho milen Pan. P. Jakub M artinez,(27) tak
z Tovarystva Jeova, jen bval pro svou zbonost k Marii
unen andly do nebe na jej svtky, aby shldl, s jakou
ndherou se tam konaj, kal: Chtl bych mti srdce vech
andl a vech svatch, abych mohl Marii milovat tak, jak
oni ji miluj. Chtl bych mti ivoty vech lid, abych je mohl
vechny obtovati z lsky k Marii. K dojdou jej dtky
takov lsky k n jako syn sv. Brigitty Karel,(28) jen kal,
e nev, co by ho na svt tilo vce ne mylenka, jak
velice miluje Bh Marii. A t ujioval, e by rd podstou
pil i nejvt utrpen, jen aby Maria nepozbyla kdyby to
vbec bylo mon ani nejmen dl sv slvy; a kdyby ve
likost Mariina patila jemu, e by se j vzdal pro ni jako mno
hem hodnj. Mly by touiti dti i ivot na dkaz sv lsky
k Marii, jak si to pval Alfons Rodriguez. Ba nedivme se
ani tm, kte si vryli do prsou ostrm elezem lbezn
jmno Maria, jako eholnk Frantiek Binans(29) nebo Radegunda, cho krle Chlotara,(30) ano tak daleko nkte li,
e si vtiskli havm elezem do tla toto milovan jm
no, aby jim zstalo pevn a nevyhladiteln, jak to uinili
z lsky k n jej ctitel Jan Ktitel Archinto(31) a Augustin
Espinosa,(32) oba z Tovarystva Jeova.
Jej dtky nech in a sn se init ve, eho je schopen
milujc snoubenec, kdy chce projevit svou nklonnost mi
lovan dvce, nikdy se jim pece nepoda milovati Marii tak,
jak je miluje ona. Mnich Mikul(33) prav: Vm, m Pan,
e ze vech bytost tys nejvc hodna lsky a e ns miluje
lskou, kterou nepedstihne dn jin lska. Kdy dlel
jednou ctih. Alfons Rodriguez z Tovarystva Jeova ped
obrazem Mariinm, poctil v srdci takov r lsky, e zvo

35

lal: M lsky nejhodnj Matko, vm, e m miluje; ne

miluje mne vak tak, jak j miluji tebe. A Maria, jako by
byla uraena ve sv lsce, odpovdla mu s obrazu: Co to
prav, Alfonse? Co to prav? Nesmrn vt je lska m
k tob neli tv ke mn. Vz, e mezi nebem a zem nen tak
velik vzdlenost, jako je rozdl mezi mou lskou a tvou.(34)
Proto vol prvem sv. Bonaventura^35) Blaen ti, kdo
maj tst bti vrnmi a milujcmi sluebnky tto nej
laskavj Matky! A je to pravda, nebo tato nejvdnj
Krlovna ned se nikdy pedstihnouti v lsce svmi ctiteli.(36) d se v tom pkladem naeho nejlaskavjho Vy
kupitele Jee Krista; tomu, kdo ji miluje, splc dvojn
sobnmi dobrodinmi a milostmi. Volm tedy se sv. Anselmem(37) lskou zancenm: Mj milovan Jei a m drah
Matko Maria! K plane m srdce stle pro vs a celou mou
dui k strv lska. Ponvad vak nemohu vs milovat
bez va milosti, poskytnte tedy, Jei a Maria, m dui
nikoliv pro m, nbr pro sv zsluhy, milost, abych vs
miloval, jak zasluhujete. Boe, tolik milujc lidi, tys mohl
umti za sv neptele a ted bys mohl odepti milost lsky
k tob a ke tv Matce tomu, kdo t o ni pros?
' P k l a d . P. Auriemma(38) vypravuje o chud pasace
kter velmi milovala Marii Pannu. Kdy se oveky psly*
bylo jej nejvt radost zabhnouti do kapliky blah. Panny
na jednom vrchu, hovoit s Matkou Bo a rozlin ji uct
vat. Obraz Mariin byla to vpuklina byl bez ozdob.
I zhotovila na svma rukama pltk. Jednou nasbrala pol
nch kvtin, uvila z nich vnec, vystoupila na olt a poloila
jej Matce Bo na hlavu se slovy: Matiko m, rda bych
ti dala na elo korunu ze zlata a z perel. Ale j'sem chud,
proto pijmi ode mne tento vneek z kvt. Je to znamen
m lsky k tob. Tak a podobn slouila zbon dvenka na
drah Pan.
Vizme nyn, jak se odvdila dobr Matka Bo tto sv
dceruce za jej nvtvy a za jej lsku.
Dvka onemocnla na smrt. V t dob li onm krajem dva
eholnci. Unaveni cestou poloili se k odpoinku pod strom.
Jeden usnul, druh bdl, ale oba mli tot vidn. Spatili
zstup pekrsnch panen, mezi nimi vynikala jedna lepost
a velebnost. Jeden z eholnk se j otzal: Pan, kdo jste?
Ona odpovdla: J jsem Matka Bo a jdu s tmito sva

36

tmi pannami navtvit v blzk chat umrajc pasaku,

kter m velmi asto navtvovala. Po tch slovech ve
zmizelo. Oni sluhov Bozi si pak ekli: Pojme ji shldnouti
i my! Dali se na cestu a nali nzkou chatr. Veli a spatili
umrajc pannu na troe slmy. Pozdravili ji a ona odpov
dla: Brati, proste Boha, abyste mohli spatiti druinu, kte
r je kolem mne. I padli hned na kolena a spatili Marii,
jak stoj s korunou v ruce vedle umrajc a te ji. Svat
panny zaaly zpvat a za tohoto sladkho zpvu odlouila
se jej svat due od tla. Maria j poloila na hlavu korunu
a vzala s sebou jej dui do nebe.
Modlitba.

Krlovno, loupc srdce, volm k tob se sv. Bonaventurou.(39) Pan, je lskou a dobrodinmi, prokazovanmi
tvm sluhm, uchvacuje jejich srdce, uchva i m srdce
uboh, je tak tou vroucn t milovati. Ty sis dobyla
svou krsou lsku Boha, e sestoupil s nebe do tvho lna.
A j bych il bez lsky k tob? Nikoliv! S jinm tvm
oddanm synem, sv. Janem Berchmansem z Tovarystva
Jeova t ujiuji: Nikdy si nepopeji oddechu, dokud ne
nabudu nn lsky k sv Matce Marii. Chci vak lsku
trvalou a nnou k tob, Matko m, je jsi mne tak nn
milovala, i kdy jsem byl k tob jet tolik nevdn.
Co by bylo nyn ze mne, kdybys m, Maria, nebyla milovala
a nevyprosila mi tolik milost? Jestli jsi m tedy tolik mi
lovala, kdy jsem t nemiloval, o vce smm doufati ve
tvoji dobrotu nyn, kdy t miluji!
Miluji t, Matko m, a chtl bych srdce, je by t mi
lovalo za vecky ony neastnky, kte t nemiluj. Chtl
bych jazyk, jen by t mohl chvlit za tisce jazyk, abych
zjevil vem tvou slvu, tvou svatost, tv milosrdenstv a
lsku tvou ke vem, kdo t ct. Kdybych ml bohatstv,
vynaloil bych je k zven tv cti. Kdybych ml poddan,
zmnil bych je vechny ve tv ctitele. A kdyby to bylo
teba, rd bych obtoval i svj ivot pro tebe a pro tvou
slvu.
Miluji t tedy, Matko m, ale pi tom se bojm, e t
pece jen nemiluji. Vdy se k, e lska pipodobuje
milujc osobm milovanm. Lska bu podobn nalz

37

nebo tvo.O0) Vidm-li tedy, e jsem tob tak nepodoben,,

je to znamen, e t nemiluji. Tys tak ist, j tak pina
v. Tys tak pokorn, j tak hrd. Tys tak svat, j tak
patn. Ale te je prv tvou povinnost, Maria, kdy m
miluje, pipodobniti mne sob. Ty m plnou moc mniti
srdce. Uchop tedy srdce m a prom je. Uka svtu, co
vechno me pro ty, kdo t miluj. Ui ze mne svtce
a hodnho syna. Tak doufm, tak se sta.
4: MARI A JE M A T K O U I K A J C C H H N K
Maria prohlsila sv. Brigitt,C1) e je matkou nejen spra
vedlivch a nevinnch, nbr i hnk, chtj-li se jen
polepiti. Utk-li se k jejm nohm hnk, chtjc se na
praviti, jak je ochotna tato dobr Matka obejmouti jej a
pomoci mu a to mnohem vce neli kad jin matka tlesn.
Sv. eho V II.(2) zdrazuje prv tuto vc hrabnce M atyld: Udlej konec hnm choutkm a rum ti najisto, e
t Maria bude hned mnohem ochotnji milovati, ne matka
tlesn sv dt. Kdo vak chce bti dtkem tto vzneen
Matky, mus naped zanechati hchu a teprve potom me
doufati, e bude pijat za jej dt. Richard od sv. Vavince(3) uvauje o slovech: P o v s t a l i s y n o v j e j . (Psl.
31, 28.) a upozoruje, e se naped prav p o v s t a l i a te
prve pak s y n o v , protoe neme bti Mariin ten, kdo
se naped nevynasna povstati z hchu, do nho klesl. Sv.
Petr Zlatomluv(4) poznamenv: Kdo nein skutky svmatky, popr pvod svj od n. Kdo kon skutky protivc se
Marii, popr skutkem, e by chtl bti jejm dtkem. Maria
je pokorn a on chce bti hrd, Maria je ist a on chce
bti nepoestn, Maria je pln lsky a on chce nenvidti
blinho. Dv tak na jevo, e nen a e nechce bti dtkem
tto svat Matky. Dtky Mariiny, pe Richard,(6) nsle
duj ji v istot, pokoe, tichosti, milosrdenstv. A jak by
si troufal zvti se synem Mariinm ten, kdo ji ur svm
ivotem? Ktersi hnk ekl jednou Marii: Uka, e jsi
matkou! Ale blah. Panna mu odpovdla: Uka ty, e jsi
synem! Jin ji vzval jmnem: Matko milosrdenstv! Mariamu vak ekla: Vy hnci mne nazvte matkou milosrden
stv, kdy chcete ode mne pomoc. Svmi hchy vak ze mne

38

neustle inte matku utrpen a bolest/ J e s t o d B o h a

p r o k l e t , k d o k u h n v u p o p o u z m a t k u . (Sir.
3, 18.) M atka tu znamen Marii, vykld Richard od sv.
Vavince.(6) Bh zloe tomu, kdo zarmucuje tuto dobrou
matku hnm ivotem a zvlt zatvrzelost v hchu.
Pravm: zatvrzelost. Nebo kdy takov hnk, by ne
opustil hch, sna se aspo z nho vybednouti a hled
pomoc u Marie Panny, bude mu tato Matka ustavin poskytovati pomoc, a ho pivede do stavu milosti Bo. To za
slechla jednou sv. Brigitta(7) z st Jee Krista, jen mluvil
se svou Matkou a pravil: Ty poskytuje pomoc tomu, kdo se
sna povstati a nikomu neodpr sv tchy. Dokud tedy
setrvv hnk v nekajcnosti, Maria ho neme milovat.
Jakmile vak takov otrok pekla, spoutan okovy vn,
aspo se doporou blah. Pann a pros ji s dvrou a vy
trvale, aby jej zbavila hchu, jist mu pod tato dobr Matka
svou mocnou ruku, rozve mu pouta hchu a uvede jej na
cestu spsy. Tvrzen, e vechny modlitby a skutky konan
v stavu hchu jsou hn, bylo odsouzeno snmem tridentskm jako blud.(8) Sv. Bernard prav,(9) e modlitba v stech
hnka, a nen krsn, jeto nevychz z lsky Bo, pece
je uiten a prospn pro vtzstv nad hchem. Sv. To
m i10) pak u, e modlitba hnkova je sice bez zsluhy,
e je vak schopna vyprositi milost odputn, nebo vprosn sla modlitby neopr se o zsluhy proscho, nbr
o Bo dobrotu a o zsluhy i pislben Jee Krista, jen
ekl: Ka d , k d o p r o s , d o s t v . (Luk. 11, 10.) To
t dluno ci o modlitbch konanch k Matce Bo.
Nezasluhuje-li vyslyen prosc, d Eadmer,(u) vymohou
mu vyslyen zsluhy Mariiny, kdy se na ni obrt. Proto vy
bz sv. Bernard (12) kadho hnka, aby prosil Marii a pojal
velikou dvru v modlitbu k n; nebo nezasluhuje-li hnk
toho, o pros, pece m Maria pro sv zsluhy prvo, dti
mu ty milosti, je mu vyprouje na Bohu.
To je kolem dobr Matky, d Konrd Sask.(1S) Kdyby
vdla njak matka, e se jej synov na smrt nenvid a
e jeden ukld druhmu o ivot, co jinho by inila, ne
e by je vemon usmiovala? Maria je vak matkou Jee
a matkou lovka; vid-li hnka, jen je neptelem Jee
Krista, neme snsti toho pohledu a ze vech sil se sna
vzjemn je usmiti.

39

Tato pedobrotiv Pan ned od hnka nic jinho, ne

aby se j doporouel a ml vli se polepit. Vid-li Maria
u svch nohou hnka, jen prost o slitovn, nehled na
jeho hchy, nbr na mysl, s nm pichz; bl-li se k n
s dobrm myslem, obejme ho tato nejlaskavj Matka, by
by se byl dopustil vech hch svta, a nerozpakuje se liti
vechny vedy jeho due. Vdy nejen se jmenuje, nbr ta
k skuten jest matkou milosrdenstv. Dokazuje to lskou a
nnost, kdy nm pomh. Ve to zjevila blah. Panna sv.
Brigitt(14) slovy: A si zheil lovk sebevce, vrac-li
se jen, hned jsem ochotna jej pijmouti. A nevmm si,
kolika hch se dopustil, nbr s jakm myslem se vrac;
nebo se nettm oetovati a hojiti jeho rny, vdy se zvu
a skuten jsem matkou milosrdenstv.
Maria je matkou hnk, kte se chtj obrtiti. Jako je
jich matka neme bti bez soucitu s nimi, ano zd se, e
netst ubohch dt povauje za sv. Kdy prosila ena Ka
nanejsk Jee Krista, aby osvobodil jej dceru od zlho
ducha, jen ji trznil, pravila: S m i l u j s e n a d e m n o u ,
pane, s y n u D a v i d v ! D c e r u mou k r u t t r p zl
d u c h. (Mat. 15, 22.) Byla-li vak souena zlm duchem
dcera a ne matka, zd se, e mla ci: Pane, mj1 slitovn
s dcerou a nikoliv: Mj slitovn se mnou. Ona vak ekla
prvem: Slituj se nade mnou! Nebo matky ct vechny
trapy svch dt jako sv
vlastn. Podle Richarda od sv.
Vavince(15) prv tak pros Maria Bohaza hnka, jen
se k n utk: Smiluj se nade mnou! Jako by kala: Pane mj,
tato uboh hn due je m dt a proto se smiluj ne tak
nad n jako spe nade mnou, jej matkou!
kdyby se chtli utkati vichni hnci k tto dobr
Matce, jist by vichni doshli od Boha odputn. Maria,
vol v divu Konrd Sask,(16) ty se ujm s mateskou ls
kou hnka oputnho celm svtem a nespust ho s o,
dokud uboka nesm s jeho Soudcem. Chce ci: Dokud
hnk setrvv v hchu, vechno jej nenvid a pronsle
duje. I nerozumn tvorstvo, ohe, vzduch a zem by ho
rdy ztrestaly a pomstily se na nm, aby zjednaly est svmu
Pnu, jm on pohrdl. Zavrhne vak takovho neastnka
i Maria, kdy se k n utk? Nikoliv! Jde-li k n o pomoc,
aby se mohl napraviti, ujme se ho s mateskou lskou a

40

nepropust jej od sebe, dokud ho nesm svou mocnou p

mluvou s Bohem a nezjedn mu milost.
V II. knize Krlovsk (14, 5) teme, e moudr ena
z Thekuy ekla Davidovi: Pane, mla jsem dva syny. K mmu
netst zabil jeden z nich druhho. Tak jsem ztratila ji
jednoho syna. Te mi chce odnti spravedlnost jet druhho
syna, jedinho, jen mi zbyl. Smiluj se nade mnou, ubohou
matkou! Postarej se, abych nebyla zbavena obou svch sy
n. David se slitoval nad ubohou matkou, osvobodil pro
vinilce a daroval jej matce. Stejn mluv Maria k Bohu,
kdy vid jeho hnv proti hnku, jen se k n utekl: Mj
Boe, mla jsem dva syny, Jee a lovka. lovk usmrtil
mho Jee na ki. Nyn d tv spravedlnost odsouzen
lovka, Pane, mj Je ji zemel, slituj se tedy nade mnou,
a ztratila-li jsem jednoho syna, nedopus, abych byla olou
pena i o druhho. Zcela bezpen tvrdm: Bh neza
vrhne ony hnky, kte se utkaj k Marii a za n ona pros.
Vdy Bh sm odporuil hnky Marii za dtky. Zbon
Landsberger vkld(17) Pnu do st slova: Marii jsem od
kzal hnky za dtky. Proto kon bedliv svj ad, aby
nikdo z jejch svenc, zvlt ti, kdo ji pros, nezahynul,
nbr aby je vecky pokud mon ke mn pivedla.
Blosius prav :(18) Kdo vystihne, dobrotu, milosrdenstv,
vrnost a lsku, je rozvj tato Matka na nai zchranu,
prosme-li ji o pomoc? Vrhnme se tedy ped tuto dobrou
Matku, vybz ns sv. Bernard,(19) obejmme jej svat nohy
a neustame, dokud nm nepoehn a nepijme ns za sv
dtky. Kdo by si mohl pipustiti njak pochybnosti
0 lsce tto Matky? Sv. Bonaventura kval: By by mne
1 zabila, budu v ni doufat; pln dvry peji si zemti ped
jejm obrazem a dojdu spasen. A tak mus mluvit kad
hnk, jen se utk k tto slitovn Matce: Pan a Matko
m, za sv hchy zasluhuji, abys m od sebe zapudila a abys
m sama trestala za m proviny; ale i kdy m zaene a mne
zabije, nevzdm se dvry v tebe, e mne spas. V tebe
skldm vechnu nadji a budu-li mti tst zemti ped
nkterm tvm obrazem, doporoueje se tvmu milosrden
stv, bezpen doufm, e nezahynu, nbr e pijdu do nebe,
abych t chvlil s tolika tvmi sluebnky, kte t v hodin
smrt vzvali o pomoc a tak doli spasen.(20)

41

Modlitba.
M nejvzneenj Krlovno a dstojn Matko Boha m
ho, nejblahoslavenj Maria! Ponvad jsem tak bdn*
hchy obten, neml bych se opovit bliti se k tob
a zvti t svou matkou. Ale moje ubohost nesm m zbavit
tchy a dvry, jich zakoum, kdy t nazvm matkou.
Vm, e zasluhuji, abys mne zavrhla; pohled vak, co pro
mne uinil a vytrpl tvj Syn Je, a pak si mne zavrhni,
me-li. Jsem ovem bdn hnk, jen urazil velebnost
Bo vce ne jin. Ale ji se stalo!
K tob se proto utkm, ty mi me jet pomoci. Pomoz
mi, Matko m! Nekej, e mi neme pomoci. Vdy vm*
e jsi vemohouc a e dostane od Boha ve, o pros.
Kdybys mi vak pomoci nechtla, povz mi alespo, na
koho se mm obrtit, aby m vysvobodil z tak hroznho
netst. Se sv. Anselmem(21) pravm tob a tvmu Synu:
Bud se smilujte nad ubokem Je odputnm, Maria
pmluvou nebo mi ukate bytosti milosrdnj, na n
bych se mohl bezpenji obrtit nebo na n bych mohl
klidnji spolhat. Ani na nebi ani na zemi nenaleznu
vak jist nikoho, kdo by ml k ubohm vt lsku ne
vy a kdo by mi mohl lpe pomoci.
Ty, Jei, bu mm otcem a ty, Maria, bu matkou
mou! Vy milujete a vyhledvte nejuboej, abyste je
zachrnili. J jsem ze vech nejbdnj a zasluhuji pekla.
Vm vak nen teba mne vyhledvat, toho se nedomhm. Sm ped vs pedstupuji s pevnou nadj, e mne
neopustte. Vizte mne u nohou svch! Ty, Jei mj1, odpus
mi, a ty, Maria, pispj mi!

42

HLAVA II.

ivote, sladkosti!

i: M A R I A J E N A M I V O T E M , P R O T O E N M
VYMH O D P U T N H C H
Abychom dobe rozumli, pro mme s Crkv svatou na
zvati Marii svm ivotem, dluno vdt, e jako due oi
vuje tlo, tak milost Bo oivuje dui. Due bez milosti
ije jen zdnliv, ve skutenosti je vak mrtva, jak teme
ve Zjeven sv. Jana: M j m n o , j a k o b y s il, a j s i
m r t e v . (Zjev. 3, 1.) Kdy tedy Maria dobv svm pro
stednictvm hnkm milost, vrac jim ivot. Poslyme, jak
slova z knihy Pslov vkld Crkev svat Marii do st:
K t e v j i t e b d k e mn , n a l e z n o u mn e . (Psl.
8, 17.) Ti, kte se ke mn horliv utkaj od asnho rna,
jakmile jim toti lze, jist mne naleznou. Naleznou mne, nebo
jak d eck peklad, naleznou milost. Proto znamen tot:
utkati se k Marii a nalzti milost Bo. Dle se prav: Kd o
mne najde, n a l e z n e i v o t a doj de p o e h n n od
H o s p o d i n a . (Psl. 8, 35.) Sv. BonaventuraO) vol k
tmto slovm: Slyte, kdo toute po krlovstv Bom: Ctte
Mari Pannu a naleznete ivot a vnou spsu.
Sv. Bernardin Siensk(2) prav, e Bh nezahubil lovka
po spchn prvnho hchu ze zvltn lsky k tto budouc
Dcei. Je pesvden, e v Starm zkon prokazoval Bh
milosrdenstv a odpoutl hnkm jen pro tuto poehnanou
Pannu.

43

Proto ns prvem vybz sv. Bernard :(3) Hledejme milost,

ale hledejme ji skrze Marii. Jestli jsme k svmu netst
ztratili milost Bo, sname se j opt nabti, ime to vak
skrze Marii; nebo jestli jsme ji my ztratili, ona ji nalezla.
Proto ji nazv svtec tou, kter nalezla milost.O) K na
te ekl j sv. Gabriel: N e b o j se, M a r i a , n e b o j s i
n a l e z l a m i l o s t . (Luk. 1, 30.) Nebyla-li vak Maria nikdy
zbavena milosti, jak me ci svat archandl, e ji zase
nalezla? Jen tehdy kme, e jsme vc nali, jestli jsme
ji pedtm ztratili. Blah. Panna byla vdy spojena s Bohem
milost, ba byla milosti pln, jak dosvdil sm archandl
pozdravem: Z d r v a bu, m i l o s t i p l n ! (Luk. 1, 28.)
Jestli tedy nenalezla Maria milost pro sebe, ponvad j
vdycky byla plna, pro koho pak ji nalezla? Kardinl Hugo(5)
odpovd ve svm vkladu zmnnho msta: Nalezla ji pro
hnky, kte j pozbyli. A tedy spchaj k blah. Pann
hnci, d tento zbon spisovatel, kte ztratili hchem mi
lost, a u n ji zase naleznou. Nech s dvrou volaj: Vra
nm n majetek, jej jsi nala. Chceme-li tedy najiti
milost Pn, in zvr Richard od sv. Vavince,(6) hledejme
Marii, je milost nalezla a vdy jet ji nalz, take se ne
meme v n zklamati. A protoe byla a je vdy Bohu mil,
jist nalezneme milost, utkme-li se k n. Ve Velepsni nm
prav, e ji Bh poslal na svt, aby byla na ochranou: 'J
j s e m j a k o h r a d b a . Proto byla vyvolena za prosted
nici pokoje mezi hnky a Bohem: U i n n a j s e m p e d
n m j a k o n a l z a j c p o k o j . (Velep. 8, 10.) Na z
klad tchto slov dodv mysli hnkovi sv. Bernard :(7)
B k tto Matce milosrdenstv a odhal j rny, je zasadily
tv dui hchy. Ona bude jist prositi Syna, aby ti odpustil
pro matesk mlko, jeho poval. A Syn, jen ji tolik mi
luje, jist ji vysly. A vskutku, chceme-li povstati z hchu,
mme se modliti podle pn Crkve, aby nm poskytl mocnou
pomoc pmluvy Mariiny: Popej, milosrdn Boe, ochranu
na kehkosti: abychom, kte konme pamtku svat Ro
diky Bo, povstali pomoc jej pmluvy ze svch nepravost.( 8)
Proto ji prvem nazv sv. Vavinec Justiniani(9) nadj
provinilc, ponvad jen ona jim vymh na Bohu odputn.
Prvem ji jmenuje sv. Bernard(l) ebkem hnk, nebo

44

tato soucitn Krlovna podv ruku padlm neastnkm,

vytrhuje je z propasti hchu a pomh jim povznsti se
k Bohu. Prvem ji nazv sv. Augustin(u ) jedinou nadj ns
hnk, nebo jen skrze ni doufme v odputn vech
svch hch. Tot prav sv. Jan Zlatost,(12) e na p
mluvu Mariinu dostvaj hnci odputn. Proto ji pozdra
vuje svtec jmnem vech hnk tak to : Bu zdrva, Matko
Bo a Matko nae, nebe, v nm sdl Bh, trne, s nho
udl Pn vechny milosti. Pros vdy za ns Jee, abychom
pro tv prosby obdreli odputn v den t a slavnou bla
enost na vnosti.
Prvem je konen zvna Maria rannm ervnkem. Pape
Innocenc III.(13) dobe prav: Protoe rann ervnky jsou
koncem noci a zatkem dne, proto je vhodn pirovnvna
Maria Panna k zoe; nebo uinila konec nepravosti a byla
zatkem ctnost. Tent inek, jej zpsobila Maria ve
svt svm zrozenm, psob cta marinsk, kdy se ujme
v dui. in konec noci hchu a uvd dui na cestu ctnosti.
Proto vol k Marii Paan sv. Germanos:(u ) Matko Bo,
tvoje ochrana dv nesmrtelnost a tvoje pmluva ivot. A
ve sv ei o spse blah. Pannay prav: Kdo vyslov zbon
jmno Maria, je to pro nho znamen, e bu ivot m nebo
e jej brzy nalezne.
Maria zapla ve svm chvalozpvu: H le , o d t t o c h v
l e b l a h o s l a v i t i m b u d o u v e c h n a p o k o l e n .
(Luk. 1, 48.) Sv. Bernard(1&) ji oslovuje: Oveme t budou,
m Pan, blahoslaviti vechna pokolen, protoe jsi zrodila
vem pokolenm ivot a slvu. V tob budou nalzat hnci
odputn, spravedliv setrvn a potom ivot vn. H
nice, neztrcej mysli, prav zbon Bemardin z Busti,(16)
i kdyby ses byl dopustil vech monch hch, ale utec se
s dvrou k tto peslavn Pan. Nalezne ji s rukama plnma
milosrdenstv a tdrosti. A hned dodv: Vce tou dobro
ti prokazovati a milost udleti, ne ty si d je obdreti.
Sv. Ondej Krtsk(17) ji nazv zrukou odputn u
Boha. To znamen: Kdy se utekou hnci k Marii, aby
je usmila s Bohem, slibuje jim Bh jist odputn a aby jim
dodal jistoty, dv jim t zruku. Touto zrukou je prv
Maria, ji nm dal za orodovnici; na jej pmluvu odpout
Bh pro zsluhy Jee Krista vem hnkm, k n se utka

45

jcm. Sv. Brigitt(18) ekl andl, e svat proroci zajsali pi

zprv, e Bh bude pro pokoru a istotu Mariinu hn
km odpoutt a pijmat na milost ty, kdo jm pohrdali.
dn hnk se nem bt, e ho Maria zavrhne, obrt-li
se k jej dobrot, ponvad je matkou milosrdenstv a jako
matka milosrdenstv tou zachrnit prv nejuboej. Podle
sv. Bernarda(19) je Maria ona astn archa, s n nikdo ne
ztroskot, jestli se do n utee. V are Noemov "byla za
chrnna ped potopou i zvata. Pod pltm Mariinm na
jdou zchranu i hnci. Sv. Gertruda(20) spatila jednou
Marii Pannu s rozhalenm pltm, pod nj se utkalo mnoho
dravc, lv, medvd a tygr; i vidla, e Maria netoliko
je neodhn, nbr e je dokonce s velikou lskou pijm
a je hlad. Z toho seznala svtice, e Maria nezapud ani
sebehor hnky, kdy k n pijdou, nbr e je pijme
a zachrn ped smrt vnou. Vstupme tedy do tto archy,
utecme se pod pl Mariin; jist ns nezapud, ale zcela
jist ns spas.
P k l a d . P. Bovio(21) vyprv o en, jmnem Helen,
je vedla patn ivot. Jednou zala tato dvka nhodou do
kostela a vyslechla kzn o renci. Kdy vyla z chrmu,
koupila si renec, ale schovvala jej ped lidmi. Zaala se
jej modlit, a tebas se nemodlila zbon, dvala j nejsv.
Panna tolik tchy a radosti pi tto modlitb, e ji pak stle
konvala. Tm nabyla takov oklivosti proti svmu patn
mu ivotu, e nemla klidu, a se dostavila ke zpovdnici, kde
se vyznala tak zkrouen, e zpovdnk asl.
Po zpovdi se hned odebrala k marinskmu olti, aby
podkovala sv Orodovnici. Pomodlila se renec a Matka
Bo j ekla s obrazu: Heleno, ji ses dosti naurela Boha
a. mne. Ode dneka zm ivot a j ti udlm hojnost svch
milost. Uboh hnice odpovdla zahanbena: Nejsvtj
Panno, je pravda, e jsem velik hnice. Ty vak me
ve, proto mi pomoz. J se ti daruji a zasvcuji zbvajc
st ivota pokn za sv hchy.
S pomoc Marie Panny rozdala Helena vechen svj ma
jetek chudm a zaala konati psn pokn. Byla trznna
stranmi pokuenmi; vdy se vak doporouela Matce Bo
a tak vtzila. Dostalo se j t mnoho vych milost, jako
vidn, zjeven a daru proroctv. Konen ped smrt, kterou

46

j oznmila nkolik dn naped Maria, pila k n sama blah.

Panna se svm Synem. A po jej smrti byla spatena jej due
v podob pekrsn holubice letc k nebi.
Modlitba.

M atko Boha mho, jedin-nadje moje, Maria! Viz u no

hou svch ubohho hnka, jen t pros o slitovn. Cel
Crkev a vickni vc t veleb a nazvaj t toitm
hnk. Tys tedy i mm toitm. Mus se postarati
o mou spsu.
Vdy v, jak zle tvmu Synu na na spse. V pece,
co vytrpl Je Kristus pro moje spasen. Vzpome si,
Matko m, na Jeovo utrpen: na zimu, kterou trpl ve
chlv, na jeho cestu do Egypta, na jeho navu, na jeho
pot, na jeho prolitou krev, na jeho smrteln zpas, jej
trpl ped tvma oima. Uka, e m rda tohoto Syna,
kdy t pro lsku k nmu prosm o pomoc.
Podej ruku kleslmu, jen t pros o slitovn. Kdybych
byl svat, neuchzel bych se o tv smilovn. Ponvad
jsem vak hnk, utkm se k tob, nebo jsi Matka mi
losrdenstv. Vm, e tvmu soucitnmu srdci je radost, m
e-li pomoci neastnkm, nejsou-li zatvrzel. Pot tedy
dnes sv slitovn srdce a pot mne! Ted m pleitost
spasiti mne ubohho odsouzence propadlho peklu. Me
mi pomoci, protoe nechci bti zatvrzel.
Odevzdvm se do rukou tvch. Rci mi, co mm init, a
vypros mi k tomu slu. Sm si umiuj, e uinm ve
mon, jen abych nabyl milosti Bo. Utkm se pod tvj
pl. Je chce, abych se k tob obracel o pomoc. Aby
se dostalo slvy jemu i tob, jeho Matce, m mi dopo
moci k spasen nejen jeho krev, nbr i tv pmluva. On
m posl k tob, abys mi pomohla.
Viz m, Maria, jak k tob jdu a v tebe dvuji. Ty
pros za tolik jinch, popros i za mne a vykni v mj
prospch jedin slvko! Rci Bohu, e si peje mho spa
sen, a Bh mne jist spas. Rci mu, e jsem tvj; vce od
tebe nedm.

47

S 2:

MARIA JE NAM I VOTEM T PROTO, E N M

DOBV SETRVN V D O B R M

Setrvn v dobrm a do konce je tak velik dobrodin

Bo, e jak prohlsil svat snm tridentsk, je to naprost
dar, jeho si nememe zaslouiti. Avak podle uen sv.
AugustinaO) obdr od Boha milost setrvn v dobrm vichni,
kdo o n pros; a jak u P. Suarez,(2) neomyln je obdr
vichni, jen kdy o n piln pros Boha a do konce i
vota. Toto setrvn, pe sv. Robert Bellarmin,(3) musme
si den ze dne vyproovat, abychom den ze dne je dostvali.
Je-li vak pravda, co j pokldm za jist na zklad mnn
dnes veobecnho a doki to pozdji v hlav V., opakuji,
je-li pravda, e vechny milosti, je nm udl Bh, pichzej
k nm rukama Mariinma, je tak pravda, e jen skrze Marii
meme doufati a obdreti nejvt milost, setrvn v dob
rm. A jist ji obdrme, budeme-li o ni stle s dvrou pro
siti Marii. Tuto milost sama slibuje vem, kdo j vrn slou
v tomto ivot podle slov, je j vkld do st Crkev svat:
K t e o m n e se n a m h a j , n e z h e . K t e m n e
v y s v t l u j , v n t i b u d o u . (Sir. 24, 30. 31.)
Abychom si udreli ivot milosti Bo, je nm poteb du
chovn sly ke zdoln vech neptel na spsy. Tuto slu
vak obdrme jen prostednictvm Mariinm: M j e s t . . .
s l a ; j j s e m t a, j k r l o v ( p a t i n ) k r a l u j .
(Psl. 8, 14, 15.) M j e s t s l a, d Maria. Do mch rukou
sloil Bh tento dar, abych jej sktala svm ctitelm. J
j s e m t a, j k r l o v k r a l u j . Mm prostednictvm
kraluj moji sluebnci a ovldaj vechny sv smysly a nruivosti a tak jsou pak hodni vn kralovati v nebi. jak
jsou siln sluebnci tto velik Pan, aby pemohli vechna
pokuen pekla. Maria jest onou v, o n se prav ve Velepsni: J a k o v D a v i d o v a t v h r d l o , (v ) s o b r a
nmi psy; na t i s c s n vis t t , ve to pu, kl e
j u n k . (Velep. 4, 4.) Pro sv ctitele, kte se k n utkaj
v bqjch, jest jako siln v opevnn cimbumi; v n na
leznou jej ctitel vechny tty a vechny zbran na odraen
pekla.
p roto je nazvna nejblah. Panna javorem: J s e m v y
v e n a . . . j a k o j a v o r t a m, k u d y v o d y se b e r o u .
(Sir. 24, 19.) Javorov listy maj, jak poznamenv kardinl

48

Hugo,(4) podobu ttu; tak je naznaena ochrana, kterou po

skytuje Maria tem, kdo se k n utkaj. Blah. Amedeus(5) po
dv jin vklad, pro se nazv Maria javorem. Jako javor
skt ve stnu svch ratolest ochranu ped rem slunce
a ped detm, tak nalzaj lid pod pltm Mariinm to
it ped rem vn a ped bouemi pokuen.
Uboh due, kter se vzdl od tto tvrze, zanechaj cty
k Marii a pestanou ji v nebezpech vzvati! Kdyby ji
nevylo nad svtem slunce, te se sv. Bernard,(6) co by bylo
ve svt, ne-li tma, hrza a zmatek? Ztrat-li due pobo
nost k Marii, ihned je pln tmy, o n prav Duch Svat:
P i v d t mu , i n a s t v d o b a n o n ; v t s e
h b a j v e c k a z v a t a l e s n . (. 103, 20.) Nezi
li v dui svtlo Bo a nastane-li v n noc, stane se douptem
vech hch a bl. Bda tm, kdo se odvrt od tohoto
slunce, vol proto sv. Anselm,(7) kdo toti pohrdaj pobo
nost k Marii! Sv. Frantiek Borja se obval prvem o se
trvn tch, u nich nezjistil zvltn ctu k blah. Pann.
Jednou se tzal nkterch novic, ke ktermu svtci chovaj
zvltn ctu. Poznal, e nkte nemli mimodnou ctu
k Marii Pann. Upozornil novicmistra, aby si bedlivji vmal
tchto neastnk. A skuten, vichni bdn pozbyli po
voln a odeli z du.
Prvem tedy nazval sv. Germanos(8) nejblah. Pannu de
chem kesan. Nebo jako tlo neme ti bez dchn,
tak due nen schopna ti bez dvry a bez modlitby k Marii.
Jejm prostednictvm vak jist si zskme a v sob udrme
ivot milosti Bo. Blah. Alan byl jednou napaden prudkm
pokuenm a mlem by byl podlehl, ponvad se nedoporouel
Marii. I zjevila se mu nejsv. Panna a aby byl pro podruh
opatrnj, dala mu polek se slovy: Kdybys m byl vzval,
nebyl by ses octl v takovm nebezpe.
Maria Panna k nm vol: B l a z e l o v k u , k t e r
p o s l o u c h mn e , k t e r u d v e m c h k a d d e n
bd , p o z o r d v u v e e j b r a n m c h . (Psl. 8, 34.)
asten, kdo sly mj hlas a ustavin piln dochz k bra
nm mho milosrdenstv, aby si tu vyprosil svtlo a pomoc.
Maria se jist piin o svtlo a slu pro svho ctitele, aby
vybedl z hch a krel po cest ctnosti. Z toho dvodu
dal j Innocenc III.(9) krsn jmna: msc non, zora rann,
slunce denn. Je mscem pro ty, kdo jsou jako slep v noci

49

hchu, aby poznali v jejm svtle svj bdn stav a nebezpe

zavren, v nm tonou; je zoou zvstujc slunce tm,
kdo jsou ji ve svtle, aby jim pomohla z hchu k milosti
Bo; konen je sluncem pro ty, kdo jsou ji v milosti, aby
neupadli znovu do propasti.
Uitel Crkve obracej na Marii slova Sirachova: O k o
v y j e j j s o u v a z b a s p a s i t e l n . 1 (Sir. 6, 31.) Pro
okovy?, pt se Richard od sv. Vavince,(10) le e pout
k sob sv sluebnky, aby nezbloudili na cestch hchu.
Podobn vysvtluje Konrd Sask(u ) slova marinskch hodi
nek: Me z i z s t u p y s v a t c h z d r u j i se. (Sir. 24,
16.) Maria netoliko prodlv ve stedu svch svatch, nbr
svtce tak zachovv, aby v dokonalosti neustupovali. Zacho
vv jejich ctnosti, aby neubyly, a zdruje zl duchy, aby
jim nekodili.
O ctitelch Mariinch se vykldaj slova: V i c h n i d o
mc jej o b l e e n i jsou r o u c h e m d v o j n s o b
n m. '(Psl. 31, 21.) Kornelius a Lapide(12) vysvtluje, co
je tmto dvojm rouchem: Sv ctitele zdob Maria dvojnsob
nm atem, protoe odv sv vrn sluhy jak ctnostmi svho
Syna tak i svmi vlastnmi, take takto odni setrvvaj
v dobrm. Proto napomnval vdycky sv. Filip Neri sv
kajcnky: Dti, chcete-li setrvati v dobrm, bute ctiteli
Marie Panny. Stejn mluvval sv. Jan Berchmans z To
varystva Jeova: Kdo miluje Marii, setrv. Sem pat
krsn poznmka opata Ruperta(13) z jeho vkladu k po
dobenstv o marnotratnm synu. Prav, e kdyby ml tento
nezdrn $yn matku na ivu, bu, e by vbec z domu
otcovskho neodeel anebo, e by se byl vrtil mnohem
sp. Chtl tm ci, e kdo je dtkem Mariinm, bu vbec
Boha neopust anebo stane-li se mu toto netst, e se
s pomoci Mariinou rychle vrt.
kdyby milovali vichni lid tuto nejdobrotivj a nej
lbeznj Pan a kdyby se k n v pokuench vdy hned ut
kali! Kdo pak by potom klesl? Kdo by zahynul? Kles a hyne
jen ten, kdo se neutk k Marii. Richard od sv. Vavince(u )
obrac na Marii slova Sirachova: S c h o d i l a ' j s e m v l n y
m o s k . (Sir. 24, 8) a vkld j do st vrok: Krm
spolu se svmi sluebnky uprosted bou, abych byla s ni
mi a uchrnila je ped pdem do propasti hchu.

50

P. Bernardin z Busti(15) vypravuje o ptku, kter se

nauil vyslovovat Zdrvas Maria41. Kdy jej jednou na
padl krahujec, ptek vyslovil Zdrvas Maria44 a krahujec
padl mrtev na zem. Bh nm tm chtl naznaiti, e jestli
bylo nerozumn pte zachrnno volnm jmna Mariina, e
tm spe bude zachrnn ped spry Satanovmi ten, kdo
hned pi jeho toku vzv Marii. Kdy ns pepadnou
zl duchov pokuenm, d sv. Tom z Villanovy,(16) nemme
si vsti jinak, ne jako kutka, kter se pi spaten jestba
sbhaj hned pod kdla kvony. Tak mme i my, kdy po
stehneme pokuen, hned bez vyjednvn s pokuitelem,
skrti se pod pl Mariin. A ty, Pan a Matko nae, po
krauje svtec, mus ns hjit, protoe po Bohu nemme
jinho toit krom tebe, jedin na nadje a jedin
ochrnkyn, v ni dvujeme.44
Ukoneme slovy sv. Bernarda :(17) love, a jsi kdokoliv,
bu pesvden, e na tto zemi vce se potc na vlnch
nebezpe a bou ne kr po pevn zemi. Nechce-li utonouti, neodvracej o od tto hvzdy Marie. Pohlej na
hvzdu, vzvej Marii. V nebezpech hch, v zkostech
pokuen, v pochybnostech, jak se m rozhodnouti, vzpo
me si, e ti Maria me pomoci, a hned ji vzvej o pomoc.
Jej mocn jmno pl tv srdce vdycky dvrou a . tv
sta a ji neustle vzvaj. Jde-li za Mari, nesejde s cesty
spasen. Kdy se j doporu, nepropadne malomyslnosti.
Kdy t ona dr, nepadne. Kdy t ona chrn, nemus se
bti zhuby. Kdy t ona vede, bez velik nmahy dojde
spasen. Zkrtka, chrn-li t Maria, jist dojde krlovstv
blaench. Tak i a bude iv!44
P k l a d . Slavn je ivot sv. Marie Egyptsk, jak jej
vyprv I. kniha ivot Otc.(18) Kdy j bylo dvanct let,
utekla z otcovskho domu do Alexandrie, kde vedla roz
mail ivot na pohoren celho msta. Po estncti letech,
proitch .v hchu, pila nhodou do Jerusalema, kde se
prv konala slavnost sv. Ke. Vce ze zvdavosti ne ze
zbonosti chtla t vejti do chrmu. Na prahu ji vak
odmrtila jaksi neviditeln moc zptky. I pi druhm po
kusu byla odhozena; podobn pi tetm a pi tvrtm. I stoup
la si neastnice do koutka v pedsni. Osvcenm Bom
poznala, e ji Bh vyhn z kostela pro jej patn ivot.
Na tst pozvedla oi a uzela obraz Marie Panny. Obrtila

51

se k nmu a pravila: Matko Bo, slituj se nade mnou,

ubohou hnic! Vidm, e za sv hchy nezasluhuji tvho
pohledu. Tys vak toitm hnk. Pro lsku k Synu sv
mu Jei pomoz mi a pus mne do chrmu, nebo chci zmniti
ivot a konati pokn tam, kde mi ur. A hned zaslechla
v srdci hlas, jako by j blah. Panna ekla: Protoe ses ke
mn obrtila a chce zmniti ivot, vejdi do chrmu; ji ti
nen brna zavena. Hnice vstoupila dovnit a s plem
uctila sv. K. Pak se vrtila k obrazu se slovy: Pan, e
km na tv rozhodnut; kam chce, abych odela init po
kn? Svat Panna odvtila: Pekro Jordn a najde msto
svho odpoinku. Hnice se vyzpovdala, pijala Tlo Pn
a pela eku, a doshla pout, kde poznala msto svho
pokn.
Prvnch sedmnct let na pouti trpla svtice stranmi
toky zlch duch, kte ji chtli znovu strhnouti do hchu.
Co tedy inila? Neustle se jen doporouela Marii a Maria
j vyprosila, aby mohla vtzit celch sedmnct let, kdy
konen boje ustaly. Konen po padestisedmi letech ivota
na pouti bylo j osmdestsedm let vku nalezl ji ze
nm Bom opat sv. Zosimos. Jemu vypovdla cel svj
ivot a prosila, aby se k n za rok zase vrtil se sv. pijm
nm. Svat opat k n tedy znovu piel a podal j sv. pij
mn. Svtice ho poprosila, aby ji znovu navtvil. Kdy k n
zase sv. Zosimos piel, byla ji mrtva. Jej tlo bylo zalito
svtlem a u hlavy byl npis: Pochovej zde tlo mne uboh
hnice a pros Boha za mne. I pochoval ji do jmy, kterou
vyhrabal v zemi pibhl lev. Kdy se vrtil do kltera, vy
prvl mnichm, jak divy udlil milosrdn Bh tto ast
n kajcnci.
Modlitba.

Matko milosrdenstv, pesvat Panno, viz u svch nohou

zrdce, jen splcel nevdkem Bohu za milosti, je jsi mu
vymohla, a zradil tebe i Boha. Vz vak, Pan, e m
bda mi nebere, nbr jet zvtuje dvru v tebe. Vdy
vm, e mou bdou vzrst tvj soucit se mnou. Uka,
Maria, e jsi ke mn stejn jako ke vem, kdo t vzvaj,,
pln tdrosti a milosrdenstv. Sta mi, kdy se na mne
dv a m se mnou trpnost. M-li tv srdce se mnou

52

trpnost, jist m bude stle chrnit. A jestli mne chr

n ty, eho bych se mohl strachovat? Ne, nebojm se
nieho. Nebojm se svch hch, ponvad ty me na
praviti kodu jimi zpsobenou; nebojm se zlch duch,
ponvad tys mocnj ne peklo; nebojm se tvho Syna
na mne rozhnvanho, ponvad jedin tv slovo jej uti.
Jenom se bojm, e se svou vinou pestanu tob doporoueti
v pokuench a tak zahynu. Avak dnes ti slibuji, e se
chci vdy k tob utkati. Pomoz mi vykonati toto pedse
vzet. Pohled, jak krsnou m pleitost upokojiti svou
touhu a pomoci mn neastnmu.
Matko Bo, mm velikou dvru v tebe. Od tebe
oekvm milost dostatench slz za sv hchy. Od tebe
oekvm slu, e do nich ji neklesnu. Jsem-li nemocen,
ty m me uzdraviti, nebesk Lkako. Jsem oslaben sv
mi hchy, tv pomoc mi vrt slu. Maria, vechno oek
vm od tebe, protoe ty vechno zme u Boha. Amen.
^ 3: SLAD K O S T I !
M A R I A O S L A Z U J E S MR T SVM C T I T E L M
K a d h o a s u m i l u j e p r a v p t e l ; z , da l i v a k
b r a t r e m je, v n e t s t se p o z n . (Psl. 17, 17.)
Prav ptel a prav pbuzn se poznvaj ne ve tst,
nbr v dob bdy a utrpen. Ptel tohoto svta neopoutj
ptele, dokud se mu vede dobe; upadne-li vak do njakho
netst, a zvlt pijde-li smrt, hned ho opoutj. Maria
vak nezachz takto se svmi sluhy. V dnch zkostech,
a pedevm ne v zkostech smrti, je jsou nejvt na tto
zemi, nedovedla by tato dobr Pan a Matka opustiti sv
vrn. A jako je nam ivotem v dob naeho vyhnanstv,
tak je i na tchou ve chvli smrti, chystajc nm astn
a blaen zesnut. Od onoho dne toti, kdy zakusila tst
i hrzu bti ptomna smrti svho Syna Jee, hlavy ped
urench k ivotu vnmu, dostala od Boha milost chrniti
vyvolen pi smrti. Proto si Crkev svat peje, abychom
prosili Marii Pannu o pomoc pedevm pro hodinu smrti.
Uboh umrajc pepadaj stran zkosti, vitky svdom
pro spchan hchy, hrza ped blzkm soudem Bom a ne
jistota vn spsy. Zvlt v tto chvli zbroj pekloa usiluje

53

ze vech sil, aby se zmocnilo due, odchzejc na vnost..

V, e mu zbv mlo asu na jej polapen, a ztrat-li ji
nyn, ztrat ji navdycky. b e l s e s t o u p i l k v m se
z l o s t v e l i k o u , v d a , e m a s u m l o . (Zjev. 12,.
12.) A proto bel, zvykl ji pokoueti za ivota, nepokou
ji pi smrti sm, nbr vol na pomoc sv druhy. A d o m y
j e j i c h d r a k y b u d o u n a p l n n y . (Is. 13, 21.) Kdy
nkdo umr, napln se jeho dm zlmi duchy, kte ho hled
spojenmi silami zahubiti.
O sv. Ondeji Avellinskm se vypravuje, e ho pilo pi.
smrti pokoueti deset tisc zlch duch. V jeho ivotopise
tak teme, e ve smrtelnm zpase musil tak tce bojovati
s peklem, e se vichni jeho eholn spolubrati, stojc kolem
nho, tsli zdenm. Byli svdky, jak svtci rozilenm tv
nabhla a cel zernala, jak se tsl na vech dech, z o
ronil proud slz a hlavou prudce hzel, co vechno svdilo
o krutm boji s peklem. Vichni soustrast plakali, tm vrouc
nji konali modlitby a zrove se zdenm tsli, vidouce,,
e takto umr svtec. tchou jim vak bylo, e asto
obracel oi k obrazu Mariinu, jako by hledal pomoc. Vzpo
mnli si, jak astji v ivot opakoval, e v hodin smrti
bude Maria jeho toitm. Konen ril Bh ukoniti tento
zpas slavnm vtzstvm. Keovit pohyby tla ustaly, obliej'
nabyl dvjho tvaru a barvy. Svtec upral oi tie na
obraz a zbon se sklnl ped Mari Pannou, je se mu
pravdpodobn tehdy zjevila, jako by j dkoval a s rajskm
smvem tie vydechl svou blaenou dui do nrue Mariiny.
V te dob eholnice z du kapucnek, je tak pracovala
k smrti, obrtila se na spolusestry pi n dlc se slovy: Po
modlete se Zdrvas Maria, nebo prv skonal svtec!
jak utkaj vzpurn duchov ped touto Krlovnou. Bu
deme-li mti v hodin smrti na sv stran Marii, na bychom
se strachovali vech pekelnch neptel? Kdy Davida dsily
smrteln zkosti, utoval se dvrou ve smrt budoucho
Vykupitele a v pmluvu jeho panensk Matky. I k d y
mi p r o j t j e s t d o l m s t n u s m r t i , n e b o j m s e
z l h o . . . p r u t t v j a hl t v ty j s o u p o t c h o u
m o u . (. 22, 4.) Kardinl Hugo vykld,0 ) e touto hol
je devo ke a prutem prostednictv Marie Panny, nebof
byla pedpovdna Isaiem jako prut: P r u t v z e j d e
z p a h v l u J e s e o v a , v h o n e k z k o e n e j e h o v y-

54

k v e t e . (Is. 11, 1.) Matka Bo, prav mnich Mikul,(-)

je onm mocnm prutem, jen navdy pemh njezdy pe
kelnch neptel. Proto ns povzbuzuje Richard od sv. Vavince(3) slovy: Je-li Maria s nmi, kdo proti nm? Kdy
umral P. Emanuel Padial z Tovarystva Jeova, zjevila se
mu Maria a tila jej: Hle, konen nadela hodina, kdy
ti andl blahopej a volaj na tebe: blaen nmaha, bo
hat zaplacen pokn! Nato bylo vidt, jak zoufale prch
tlupa bl a ki: Ach, nic nezmeme, Neposkvrnn
ho brn!(4) Tak P. Kapara Hayewooda pepadli zl du
chov pi smrti tkm pokuenm proti ve. Neprodlen se
doporuil nejsv. Pann a brzy nato zvolal: Dkuji ti, Maria,
e jsi mi pila na pomoc!(5)
Konrd Sask(6) prav, e Maria posl na ochranu svch
umrajcch sluebnk knete nebeskho, sv. Michala, se
vemi andly, aby je rychle brnili v belskch pokuench
a dovedli do nebe due tch, kte se j ustavin zvltnm
zpsobem doporoueli do ochrany.
Isai prav, e, kdy se lou njak lovk s tmto ivo
tem, cel peklo se zane hbat a vysl nejhor bly,
aby pokoueli dui ped odchodem z tla a aby pak na ni
alovali, kdy m pedstoupiti ped soudnou stolici Bo:
P e k l o d o l e j e s t p o b o u e n o , e k a j c na t v j
p c h o d , b u d p r o t e b e o b r y . (Is. 14, 9.) Chrn-li
vak dui Maria, prav Richard od sv. Vavince,(7) nebudou
si zl duchov troufati obalovati ji, protoe vd, e bo
sk Soudce nikdy neodsoudil a nikdy neodsoud dui, jej
ochranu pevzala jeho vzneen Matka. Sv. Jeronmi8) pe
pann Eustochium, e Maria nejen pomh svm milovanm
sluebnkm pi smrti, nbr, e jim vychz vstc na jejich
cest do novho ivota, aby jim dodvala mysli a doprovzela
je ped Bo soud. To souhlas se slovy blah. Panny k sv.
Brigitte,(9), kdy j pravila o ctitelch marinskch v posled
nm taen: Tehdy jim vyjdu vstc jako jejich nejmilej
panovnice a matka, aby mli ve smrti tchu a zmrnn.
I sv. Vincenc Ferrersk(10) prav: Blah. Panna pijm k sob
due umrajcch. Dobrotiv Krlovna bere pod svj pl
jejich due a sama je uvd ped boskho Soudce, svho
Syna, a tak jim bezpen vymh spasen. Tak s stalo
Karlu, synu sv. Brigitty. Zemel v nebezpenm stavu vojen
skm, daleko od sv matky. Svtice se bla o jeho spsu.

55

Ale blah. Panna j zjevila, e Karel byl spasen pro svoji

lsku k n, e mu sama pila na pomoc pi smrti a sama mu
vnukala povzdechy kesanskch ctnost, potebnch v t
chvli. V te dob uzela svtice Jee na trn a spatila
bla, jen nesl dv obaloby proti nejsv. Pann: Prvn, e
mu Maria zabrnila pokoueti Karla v hodin jeho smrti;
druhou, e Maria sama pivedla Karlovu dui na soud a tak
ji zachrnila, nedovolivi mu ani vyloiti dvody, pro si
inil na tuto dui nrok. Potom uvidla svtice, jak bosk
Soudce bla zahnal a due Karlova byla vzata do nebe.(u )
O k o v y j e j j s o u v a z b a s p a s i t e l n . (Sir. 6, 31.)
N a p o s l e d y n a j d e o d p o i n u t v n . (Sir. 6, 29.)
Blaze ti, brate, bude-li v hodin smrti spoutn sladkmi
okovy lsky k Matce Bo. Tyto okovy jsou okovy spsy,
nebo ti zajist tv vn spasen a poskytnou ti pi smrti
onen blaen pokoj, jen bude zatkem vnho pokoje a od
poinku. P. Binet(12) vypravuje ve sv knize o Dokona
lostech Marie Panny, e pipravoval jednou na smrt velikho
ctitele marinskho, jen mu ekl v posledn chvli: Mj
ote, kdybyste vdl, jak jsem asten, e jsem slouil nej
svtj Matce Bo. Ani vm nemohu vyjditi radost, kterou
nyn ctm. P. Suarez(13) byl velikm ctitelem marinskm.
kval, e by zamnil vechnu svoji vdu za zsluhu jedin
ho Zdrvasu. Umral pak s takovou radost, e ekl: Nemyslil
jsem, e umrati je tak sladk! Tut spokojenost a radost
bude beze v pochyby ctit i ty, zbon teni, bude-li
si moci vzpomnti v hodince smrti, es miloval tuto dobrou
Matku, je zstane vrna svm dtkm, kdy j vrn slouily
a uctvaly ji nvtvami, rencem, posty a zvlt, kdy
j dkovaly, ji velebily a asto se doporouely do jej mocn
ochrany.
O tuto tchu t nesm oloupiti ani vzpomnka na minul
hchy, jen, kdy se ode dneka piin o dobr ivot a o slu
bu tto nejvdnj a nejlaskavj Pan! V zkostech a po
kuench, jimi t bude bel svdti k zoufalstv, bude t
ona slit, ba sama pijde, aby t pipravila na smrt. Sv. Petr
Damiani(14) vypravuje o svm starm bratru Marinovi, e
se jednou dopustil urky Bo. I odebral se ped olt Mariin
a na znamen, e chce bti jejm otrokem, dal si svj ps
kolem krku a pravil: Pan m, zrcadlo istoty, j jsem urazil
hchem neistoty Boha a tebe. Nezbv mi nic jinho, ne

56

dti se tob do otroctv. Viz mne tu, dnes se stvm tvm

otrokem. Pijmi mne a nepohrdej mnou, zbjnkem. Potom
zanechal na stupnch olte jist penit obnos a slbil,
e jej bude platit kad rok na znamen svho otroctv v slu
bch Mariinch. Kdy pozdji leel na smrtelnm lku,
zvolal jednoho rna, nedlouho ped smrt: Vstate, vstate,
poklote se m Pan! A nato pravil: Jak to, Krlovno ne
besk, e r navtviti mne, ubohho sluhu? Poehnej mi,
Pan, jeto jsi mne rila navtvit, a nedopus, abych za
hynul. V tom piel jeho bratr Petr. Marino mu vyprvl
o nvtv Mariin a o jejm poehnn, stuje si, e p
tomn ani nepovstali v jej ptomnosti. Brzy nato klidn
zesnul v Pnu. Takov bude i tvoje smrt, drah teni,
bude-li budoucn Marii vrn, i kdy jsi v minulosti urazil
Boha. Ona ti vypros sladkou a klidnou smrt.
A bude-li se pli dsiti a ztrceti dvru pi vzpomnce
na spchan hchy, pijde ti Maria dodat zmuilosti, jak se
stalo alsaskmu hrabti Adolfovi. Tento mu opustil svt,
vstoupil do du sv. Frantika, a jak vypravuje dov kroni
ka,(15) byl velkm ctitelem Matky Bo. Kdy se nachlily
jeho dny ke konci a kdy se rozpomnal na ivot ztrven
ve svt, na zachzen s poddanmi a na psn Bo soud,
zaal se v nejistot o vnm spasen dsiti smrti. V tom se
zjevila umrajcmu v prvodu mnoha svatch Maria, sledujc
bedliv zkosti svch ctitel, a dodvala mu mysli tmito
slovy: Mj nejdra Adolfe, pro se boj zemt, kdy jsi
mj? Pi tch slovech sluebnk Mariin vecek okl, bze
ho opustila a on v klidu a pokoji skonal.
Dodejme si odvahy i my, by hnci, a doufejme, e
ns Maria pot pi smrti svou ptomnost, budeme-li j
s lskou slouiti v ivot, jen nm zbv na zemi. Nae
Krlovna slbila v jednom hovoru sv. Mechtild,C16) e pi
spje v hodin smrti vem svm ctitelm, kte j vrn za
iva slouili. Boe, jak to tcha v poslednch okamicch
ivota, po nich se hned rozhodne n vn ivot, vidti
u sebe nebeskou Krlovnu, jak ns t a slibuje svoji ochranu.
Takovch pklad, jak pomh Maria svm umrajcm
sluebnkm, je nepebern mnostv v rozlinch knihch.
Tto milosti se dostalo sv. Kle, sv. Felixovi (kapucnu), blah.
Kle z Montefalco, sv. Terezii, sv. Petru z Alkantary. Pro
tchu vak uvedu jet nkolik jinch pklad. P. Cras-

57

set(u ) vypravuje, e sv. Maria z Oignies spatila blah. Pannu

u smrtelnho loe zbon vdovy ve Villembroku, kter trpla
vysokou horekou. Maria stla u n, tila ji a ovvala vjem.
Kdy umral sv. Jan z Boha,(18) oekval nvtvu Mariinu,
ji vroucn uctval. Nevida ji vak pichzet, byl velmi za
rmoucen a snad i bdoval. V prav as se mu vak zjevila
M atka Bo a na pokranou za jeho malou dvru ekla mu
tato nn slova, je mohou povzbuditi vechny sluebnky
Mariiny: Jene, v tto hodin neopoutm sv ctitele! Jako
by mu pravila: Jene, co sis to myslil? e bych t byla opusti
la? Co nev, e nemohu opustiti v hodin smrti sv ctitele?
Nepila jsem dve, ponvad jet nenastala prav chvle;
nyn nadela, proto jsem si pro tebe pila. Pojme do nebe!
A brzy nato svtec dodchal. Odeel do nebe, aby na vky
dkoval sv pedobr Krlovn.(19)
Modlitba.
M nejslad Matko, jak zemru j, bdn hnk? My
slm-li na onu hroznou chvli, a budu musit vydechnout
dui a jti ped soudnou stolici Bo, a vzpomenu-li si,
jak jsem svmi zvrcenmi iny tolikrt podepsal ortel
svho zavren, tesu se, dsm se a velmi se bojm o svou
vnou spsu.
Maria, v krev Jeovu a ve tvou pmluvu skldm
sv nadje. Tys Krlovna nebe, Krlovna vesmru, slovem,
tys Matka Bo. Jsi ovem vzneen, ale tv velebnost
nevzdaluje t od ns, nbr t nutk k vtmu soucitu
s naimi trapami. Kdy se povznesou lid ve svt k n
jak dstojnosti, odvracvaj se od svch bvalch ptel,
kte zstali v nzkm postaven, ani je neuznvaj za
hodny pohledu. Tv vzneen a dobrotiv srdce vak ne
jedn takto. Kde objev vt bdu, tam silovnji pomh.
Vzvme-li t, hned nm spch na pomoc, ba pedchz
nae modlitby svmi milostmi. T ns v zrmutku, zah
n boue pokuen, drt neptele, vbec nepomine ani
jedn pleitosti, aby ses postarala o nae blaho.
Bu vdy velebena ruka Bo, je v tob sjednotila tolik
velebnosti a tolik nhy, tolik vzneenosti a tolik lsky.
Neustle za to dkuji Pnu a raduji se z toho, nebo tv bla
enost jest mou blaenost a tvoje tst zvyuje tst moje.

58

O teitelko zarmoucench, pot zarmoucenho lovka,

jen se tob doporou. Jsem sklen vitkami svdom,
zaten tolika hchy a nemm jistoty, zda jsem je nleit
oplakal. Vechny m iny jsou plny kalu a chyb. Peklo
dychtiv ek na mou smrt, aby m mohlo obalovat. U ra
en Bo spravedlnost d zadostuinn. Matko m, co
se stane se mnou? Jestli ty mi nepome, jsem ztracen.
Co mi odpov? Pome mi?
milosrdn Panno, pot mne! Vypros mi ltost nad
mmi hchy! Vypros mi slu, abych se polepil a vrn
slouil Bohu v ivot, jen mi jet zbv. A kdy m
sevrou posledn smrteln zkosti, Maria, nadje moje,
neopoutj mne! V t chvli mi jet vce pomhej a po
siluj m, abych si nezoufal pi pohledu na sv viny, a mi
je uke bel.
Pan m, odpus mi mou smlost, pij m pak sama
potit svou ptomnost. Tuto milost jsi poskytla tolika
lidem; i j si ji vyprouji. Je-li velik moje smlost, jet
vt je tv dobrota, je vyhledv nejuboej lid, aby
je tila. To je m nadje. Rd bych, abys na vky po
vala slvy za to, e jsi zachrnila ped peklem bdnho
odsouzence a uvedla jej do svho krlovstv, kde, jak
doufm, budu radostn u tvch nohou vn tob dkovati,
tebe velebiti a vn tebe milovati. Maria, oekvm t.
Nenechej mne bez tchy. Sta se to, sta! Amen, amen!

59

HLAVA III.

Nadje nae, bu zdrva !

% i: MARI A J EST NAD J V E C H

Modern bludai nemohou snsti, kdy pozdravujeme a vz
vme Marii Pannu jako svoji nadji: N a d j e n a e , b u
z d r v a ! Prav, e jen Bh je na nadj a e Hospodin
zloe vem, kdo skldaj svou nadji v njakho tvora:
K l e t l o v k , k t e r s p o l h n a l o v k a . (Jer.
17, 5.) Usuzuj takto: Maria je tvor. Jak tedy me bti
tvor na nadj? To tvrd bludai. Pesto vak ukld Crkev
svat vem duchovnm a vem eholnkm, aby kad den
pozvedali svj hlas a vzvali za vechny vc Marii sladkmi
slovy: Nadje nae, nadje vech, bu zdrva!
Dvojm zpsobem meme v nkoho doufati, prav Andl
sk Uitel, sv. TomO): bu jako v hlavn pinu pomoci
nebo jako v prostednka. Kdo oekv njakou milost od
krle, oekv ji od nho jako od pna; od krlova ministra
nebo dvrnka vak ji ek jako od prostednka. V tomto
ppad pichz milost na prvm mst od krle, avak
prostednictvm jeho dvrnka. Proto, kdo se uchz o milost,
me prvem nazvati tohoto prostednka svou nadj. Krl
nebesk, jsa dobrota nekonen, svrchovan tou obohatiti
ns svmi milostmi; jeto vak je k tomu teba s na strany
dvry, dal nm pro zven tto dvry za matku a za
orodovnici svoji vlastn Matku. Jejm rukm svil vechnu

60

moc, aby nm mohla pomhati. Proto chce, abychom v ni skl'

dali nadji ve svou spsu a v obdren kadho potebnho
dobra. Kdo Skldaj svou nadji jen ve tvory bez ohledu na
Boha, ponaj si jako hnci, kte pro zskn ptelstv
a pzn lovka nestyd se ureti Boha. Takov jsou ovem
zloeeni od Boha, jak prav Jeremi. Kdo vak doufaj
v Marii jako v M atku Bo, kter m moc vyprositi jim milosti
a ivot vn, takov jsou Bohem poehnni a psob radost
jeho srdci. Vdy Bh si peje, aby takto byla ctna tato vzne
en bytost, je jej milovala a ctila na svt vce ne vichni
lid a andl dohromady.
Proto prvem nazvme Marii Pannu svou nadj, nebo
oekvme na jej pimluvu to, co bychom neobdreli pouh
mi modlitbami, jak poznamenv sv. Robert Bellarmin.(2)
Prosme ji, prav Suarez,(3) aby dstojnost prostednice na
hradila nai chudobu. Kdo pros svatou Pannu s takovou d
vrou, dodv tento uenec, neprojevuje nedvru v Boha,
nbr bze pro svou vlastn nehodnost.
Prvem tedy obrac Crkev svat na M arii slova Siracho
va: J j s e m m a t k a . . . s v a t n a d j e . (Sir. 24, 24.)
Je matkou, je v ns vzbuzuje nikoliv marnou nadji v bdn
a pomjejc statky tohoto ivota, nbr svatou nadji v ne
smrn a vn statky ivota v slv nebes. Bud pozdra
vena, nadje m due, obrac se sv. Efrm (4) k Matce Bo,
bu pozdravena, jist spso kesan, bud pozdravena, po
mocnice hnk, bud pozdravena, obrano vcch a spso
svta. T sv. Josef Hymnograf(5) d, e po Bohu nemme
jin nadje le Marii a proto ji nazv po Bohu jedinou
nadj na. A sv. Efrm(s) uvauje o prozetelnosti Bo
v ptomnm du a prav, e Bh stanovil, aby vichni, kdo
se spas, byli spaseni skrze Marii, jak u sv. Bernard a jak
dkladnji pozdji doki, a oslovuje ji takto: Pan m,
ustavin ns chra a skrvej pod pltm sv ochrany, pro
toe po Bohu nemme jin nadje krom tebe. Tot d
sv. Tom z Villanovy,(;) jen ji nazv jedinm nam
toitm, pomoc a asylem.
Dvod toho udv, jak se zd, sv. Bernard slovy :(8) Po
hle, love, na pln Boi, pln, jak by nm mohl hojnji
udleti sv milosrdenstv. Chtje vykoupiti lidsk pokolen,
sloil celou vkupnou cenu do rukou Mariinch, aby z n
rozdvala po libosti.

61

Bh nadil Mojovi, aby zhotovil z nejistho zlata

slitovnici, ka mu, e odtud chce s nm budoucn mluvvat:
Udl t slitovnici z istho zlata... O d tu d
b u d u p i k a z o v a t i . . . a b u d u k t o b m l u v i t i . (Ex.
25, 17, 22.) Podle Paciuchelliho(9) je touto slitovnic Maria:
Odtud mluvv Bh s lidmi, odtud jim rozdv odputn,
milosti a dary. A proto prav sv. Irenej,(1U) e Slovo Vn
poslalo ped svm vtlenm v ln Mariin archandla vydati jejho souhlasu, chtjc, aby se tajemstv vtlen dostalo
svtu skrze Marii. Proto prav tak opat Raymund:(u) Ka
d dobro, kad pomoc, kad milost, je lid od Boha obdreli
a jet obdr a do konce svta, byly a budou jim vdy ud
leny na pmluvu a prostednictvm Mariinm. Plnm pr
vem tedy vol zbon Blosius:(12) Maria, tak laskav a
uznal ke vem, kdo t miluj, kdo by byl tak poetil a ne
astn, e by t nemiloval? Ty v pochybnosti a zmatku osv
cuje mysl tch, kdo se k tob v zrmutku utkaj, t ty,
kdo se ti svuj v nebezpech, pomh tm, kdo tebe volaj.
Po svm jednorozenm Synu jsi jistou spsou svch vrnch
sluebnk. Bu pozdravena nadje zoufajcch, bu pozdra
vena, pomocnice oputnch! Maria, tys vemohouc, pro
toe Syn tvj chce t ctti okamitm splnnm veho toho,
eho si peje.
Sv. Germanos(13) vyznv, e Maria je zdrojem kadho
dobra, je mme, a osvobozenm od kadho zla a takto ji
vzv: Pan m! Tys jedin tcha. Bohem mi dan! Vdkyn m cesty, posila mch slabch sil, poklad v m ebrot,
(lk na m rny, leva v mch bolestech), uvolnn mch
okov, nadje m spsy. Vysly, prosm, m modlitby, ustr
se nad mmi vzdechy, Krlovno moje, toit, ivote, po
moci, nadje a slo m!
Prvem tedy obrac sv. Antonn(u) na Marii slova knihy
Moudrosti: S p o l u s n p i l o mi v e c k o d o b r .
(Moudr. 7, 11.) Jeto je Maria matkou a rozdavatelkou ve
likho dobra, me ci kad, zvlt vak ctitel tto Kr
lovny, e s ctou marinskou obdrel vecko dobr. Proto t
kval opat ellesk(15) prost bez omezen: Kdb nalezne
Marii, nalezne vechno dobr, nalezne vechny milosti, ve
chny ctnosti, protoe ona svou mocnou pmluvou zsk mu
ve, aby byl opravdu bohat milost Bo. Upozoruje ns,
e m vechny poklady Bo, toti poklady Boho milosrden

62

stv, aby j rozdvala svm ctitelm: U m n e j e s t b o

h a t s t v a s l v a . . . a b y c h o b o h a t i l a ty, k d o m n e
m i l u j . (Psl. 8, 18, 21.) Proto prav Konrd Sask,(16) e
vichni mme prosebn pohleti na ruce Mariiny, abychom
od n doshli danho dobra.
kolik nadutc nalo s ctou marinskou pokoru! Kolik
zuivc tichost! Kolik slepc svtlo! Kolik zoufalc nadji!
Kolik napolo zavrench spsu! To prv pedpovdla Maria,
kdy zapla v dom Albtin vzneen chvalozpv: O d
t t o c h v l e b l a h o s l a v i t i m b u d o u v e c h n a p o
k o l e n . (Luk. 1, 48.) Sv. Bernard(17) opakjuje tato slova a
prav: Od tto chvle budou t blahoslaviti vichni nrodov,
protoe jsi zrodila vem nrodm ivot a slvu, protoe v tob
nalzaj hnci odputn a spravedliv setrvn v milosti
Bo. Proto prav zbon Landsberger(18) o Pnu, e mluv
k svtu takto: Lid, uboh dtky Adamovy, kdy ijete
uprosted tolika neptel a tolika bd, snate se ctti s mimo
dnou vroucnost svoji Matku. Vdy jsem dal svtu Marii
za vzor, abyste se od n nauili ti, a za toit, abyste
se k n obraceli ve svch trapch. Tuto svou dceru jsem
stvoil tak, e se j nikdo neme bti nebo ostchati, kdy
chce k n jti. Dal jsem j srdce tak dobrotiv a soucitn, e
neme pohrdnouti nikm, kdo se k n utk, e neodepe svou
milost nikomu, kdo o ni d. Vem nabz pl svho milo
srdenstv a nedopust, aby nkdo odeel od jejch nohou
bez tchy. Chvalme tedy ustavin a velebme nesmr
nou dobrotu Bo, e nm dala tuto vzneenou Matku a tak
nnou a laskavou orodovnici.
Boe, jak nn city dvry choval k naemu nejlaska
vjmu Vykupiteli Jei a na nejlaskavj orodovnici Marii
lskou zancen sv. Bonaventura^19) A si mne Pn zavrhl,
vol, vm, e neme odepti lsku tomu, kdo jej miluje a kdo
ho upmn hled. Obejmu jej celm srdcem a nespustm se
ho, dokud mi nepoehn. Beze mne se neme hnouti. Nebudu-li moci nic jinho initi, skryji se aspo v jeho ranch,
tam zstanu a nenajde mne nikde mimo sebe. A kdyby m
zahnal pro m hchy od svch nohou mj Vykupitel, vrhnu
se k nohm jeho Matky Marie a nehnu se odtud, dokud mi
nezjedn odputn. Vdy tato M atka milosrdenstv nedovede,
jako nikdy nedovedla, odepti soucit lidsk bd a oslyeti

63

uboky, kte se k n utkaj o pomoc. Proto ne-li z povin

nosti, aspo z trpnosti pimje svho Syna k tomu, aby
mi odpustil.
Pohle tedy na ns, konm s Euthymiem,(20) pohle na
ns svma milosrdnma oima, nejtrpnj Matko! Vdy
jsme tvmi sluebnky a v tob jsme sloili velikou svoji
nadji. ( 21)
Modlitba.
Matko svat lsky, ivote, toit a nadje nael
V pece, e tvmu Synu Jei Kristu nestailo bti nam
stlm pmluvcem u Vnho Otce a e chtl, aby ses
i ty ns u nho zastvala a nm vyproovala milosrden
stv Bo. Ustanovil, aby tv modlitby byly podporou na
spsy a dal jim takovou moc, e veho doshnou. K tob
tedy, nadji ubohch, utkm se j, uboh hnk. Dou
fm, Pan, e pro zsluhy Jee Krista a na tvou pmluvu
dojdu spasen. Tak doufm a dvra m je tak pevn, e
kdyby byla m spsa v mch rukou, sloil bych ji pece do
rukou tvch, nebo vce dvuji ve tv milosrdenstv a ve
tvou ochranu neli ve vechny sv dobr skutky.
M atko a nadje m, neopoutj mne, jak bych zaslouil!
Viz mou bdu a ustr se nade mnou! Pomoz mi a zachra
mne. Vyznvm, e jsem peasto zavel svmi hchy cestu
dobrm vnuknutm a pomoci, je jsi mi vyprosila na Pnu.
Ale tv dobrota k ubokm a tv moc u Boha pevyuj
poet a zlobu vech mch poklesk. Nebesa i zem vd,
e jist nezahyne, koho ty chrn. A si tedy vichni
na mne zapomenou, jen ty na mne nezapome, Matko Boha
vemohoucho. Rci Bohu, e jsem tvm sluebnkem, rci
mu, e m bere v ochranu, a budu spasen. Maria, v tebe
doufm, v tto nadji iji, s n si peji a doufm zemti
volaje neustle: Je jest jedin nadje m a po Jei
Panna Maria.
2: MARIA JE N A D J H N K
Kdy stvoil Bh svt, u i n i l d v v e l i k s v t e l n
t l e s a , t l e s o v t , a b y p a n o v a l o dni , a t l e s o
m e n , b y p a n o v a l o n o c i . (Gen. 1, 16.) Slunce, d

64

kardinl Hugo,(O bylo obrazem Jee Krista, jeho svtla

uvaj spravedliv, ijc v dennm jasu milosti Bo; msc
pak byl obrazem Marie Panny, je osvcuje hnky ijc
v noci hchu. Je-li tedy Maria mscem milostiv zcm
hnkm, co m init neastnk, jen se octl v noci hchu?
te se Inocenc IIL(a) Ponvad ztrtou milosti Bo po
zbyl svtla slunce, nech se obrt k msci, nech pros Marii
a ona jej osvt, aby poznal svj bdn stav, a posl jej, aby
se z nho dostal. Sv. M etod(3) prav, e se na pmluvu
Mariinu bez ustn obracej k Bohu tm nessln hnci.
Jeden z estnch nzv Matky Bo, jemu ns u Crkev
a kter zvlt dodv mysli ubohm hnkm, je nzev
t o i t h n k , kterm ji vzvme v litanii. Ve
Starm zkon byla v Judsku toitn msta, kde byli prosti
zaslouenho trestu vinci, kte se tam utekli. Dnes nen
tolik toi, je vak toit jedin, jm je Maria, o n
bylo eeno: S l a v n v c i p r a v s e o t o b , m s t o
B o . (. 86, 3.) V tom je vak rozdl, e v starozkonnch
mstech nenalzali toit vichni zloinci ani ne vechny
druhy zloin, kdeto pod pltm Mariinm naleznou tu
lek vichni hnci, a se dopustili jakhokoliv provinn. Sta
jen se k n utci. Sv. Jan Damask(4) klade j do st slova:
J jsem toit vech, kdo se ke mn utkaj.
Sta se k n utci. Komu se podailo vejti do tohoto msta,
nemus ji mluviti na svou zchranu: V e j d m e do o h r a
z e n h o m s t a a m l m e . (Jerem. 8, 14.) Tmto opevn
nm mstem je podle vkladu sv. Alberta Velikho(5) Svat
Panna upevnn v milosti a slv. Glosa vysvtluje slova
Jeremiova: A m l m e t a m . Kdy si netroufme prositi
Pna za odputn, sta vejti jen do tohoto msta a mleti,
ponvad Maria bude mluviti a prositi za ns. Proto povzbu
zuje zbon spisovatel Benedikt Fernandez vechny h
nky, aby se skryli pod pl Mariin: Utecte, Adame, Evo
a vechny vae dtky, kdy Jste urazili Boha, utecte a skryjte
se na kln tto dobr Matky.( 6) Co nevte, e ona je je
dinm toitm, jedinou nadj hnk, jak ji nazval ji
sv. Augustin?(7)
Proto ji oslovuje sv. Efrem takto: Tys jedin orodovnice
hnk a vech zbavench kad pomoci. Bu tedy zdrva,
jedin toit a tulku hnk, kde jedin mohou hnci
nalzti ochranu a pohostinstv!(8) Podle vkladu jednoho

65

spisovatele^) chtl tot ci David slovy: U k r v m n e

v e s v m s t n k u . (. 26, 5.) Kdo je tmto Bom stn
kem, ne-li Maria? Tak ji nazv sv. Ondej Kretsk:(10)
Stnek Bohem uinn, do nho vstoupil sm Bh, aby
v nm dokonal velik tajemstv lidskho vykoupen. Sem
pat mylenka Basila Seleucijskho,(u) e Pn uinil Marii
jakousi veejnou nemocnic, kde se dostane pijet vem ne
mocnm, kte nemaj penz a jsou zbaveni velik pomoci.
Nue, kdo m nejvt prvo bti pijat v nemocnicch z
zench vslovn pro chud, ne-li nejchud a nejchuravj?
Proto kdo je nejvt ubok, jsa pln bez zsluh a zcela
zachvcen nemocemi due, toti hchy, me ci Marii: Pan,
tys toitm chudch nemocnch. Nezahnj mne od sebe,
nebo jsem nade ve chd a nemocen a proto mm nejvt
prvo, abys m pijala. Volejme k n se sv. Tomem z Vil
lanovy^12) Maria, my uboz hnci neznme jinho to
it mimo tebe. Tys jedin nadje nae, jen od tebe e
kme svou spsu. Tys jedin orodovnice u Jee Krista;
k tob se vichni obracme.
V zjevench sv. Brigity nazv se Maria hvzdou, ped
chzejc slunce. To znamen, e kdy se objev v dui
hnka cta k Matce Bo, je to neomyln znamen, e ji
za nedlouho obda Bh svou milost.(1S) Slavn sv. Bona
ventura^14) aby dodal hnkm dvry v moc Mariinu,
uvd jim na mysl rozbouen moe v nm hnci vypadli
z lodi milosti Bo, zmtni vitkami svdom a zkost ped
Bo spravedlnost, bez svtla a bez kormidelnka ji ztr
cej nadji a jsou blzc zoufalstv. Svtec jim ukazuje na
Marii, zvanou obecn moskou hvzdou, pozved hlas a vol
k nim: Uboz ztracen hnci, nezoufejte! Pozvednte oi
k tto krsn hvzd, nabute dvry, ponvad ona vs
vyvede z boue a uvede vs do pstavu spsy.
Tot d sv. Bernard :(15) Nechce-li bti pohlcen vlnami,
pohle na hvzdu, vzvej Marii. Podle slov zbonho Blosia,(16) je jedinm toitm tch, kdo urazili Boha, je z
chranou vech stihanch pokuenm a utrpenm. Tato matka
milosrdenstv je sam lska a sam dobrota nejen ke spra
vedlivm, nbr i k hnkm a k zoufalcm. Vid-li, e
se k n utkaj a e upmn hledaj jej pomoci, neprodlen
jim pomh, je pijm a u svho Syna jim vymh odputn.
Nikm, a je sebe nehodnj, nepohrd a proto neodpr ni

66

komu svoji ochranu. Vem pin tchu. Sotva ji kdo po

pros o pomoc, hned mu pomh. Svou nhou vb a probouz
k sv ct asto i hnky, od Boha zcela odvrcen a
pohen do kalu hchu. Takto je pipravuje ku pijet mi
losti Bo a na konec je in hodnmi vn slvy. Bh obdail
tuto svou milovanou dceru proto tak trpnm a laskavm
srdcem, aby se nikdo nemohl bti k n se utkat o pmluvu.
Zbon spisovatel kon: Nen mon, aby zahynul ten,
kdo horliv a pokorn pstuje ctu k Matce Bo.
Maria je nazvna javorem: J a k o j a v o r t a m, k u d y
v o d y se b e r o u . (Sir. 24, 19.) Hnci si maj uvdomiti,
e jako javor poskytuje poutnkm stn ped palem slune
nm, tak Maria, kdy vid, e proti nim vzplanul hnv Bo
spravedlnosti, zve je do stnu sv ochrany. Konrd Sask(17)
uvauje o nku proroka Isaie na jeho dobu: E j h l e , t y s
h n v a l se a my j s m e h e i l i . . . N e b y l o ( n i k o h o ) ,
k d o by se v z c h o p i l a p i d r e l se t e b e . (Is. 64,
5, 7.) Prav o tchto slovech: Pane, spravedliv jsi rozhn
vn na hnky a nen nikoho, kdo by t mohl za ns usmiti.
Nen divu, ponvad tehdy nebyla zrozena na svt Maria.
Je-li vak rozhnvn Bh dnes proti nktermu hnkovi a
ujme-li se ho Maria, zadr Syna, aby ho netrestal a za^chrauje ho. Podle slov opata Egberta(18) nen bytosti k to
mu schopnj nad Marii, je polo ruce i na me Bo
spravedlnosti, aby Bh neztrestal hnky. Tut mylenku
vyslovuje Richard od sv. Vavince.(19) Podle nTio stskal si
Bh ped narozenm Panny Marie, e nen nikoho, kdo by
jej zdroval od trestn hnk; nyn vak, kdy pila
Maria na svt, e jej ona usmiuje.
Proto sv. Basil(20) dodv mysli hnkm: Hne, ne
zoufej, nbr utkej se k Marii ve vech svch potebch.
Zavolej si ji na pomoc a uvid, e je stle hotova ti pomoci.
Vdy takov je vle Bo, aby pomhala vem ve vech po
tebch. Tato Matka milosrdenstv tolik tou spasiti nej
bdnj hnky, e sama jde za nimi, aby jim pomohla. A
jestli se k n hnci utkaj, jist najde zpsob, jak jim
zjednat lsku Bo.
Isk zatouil kdysi po njak zvi, podal o ni Esaua
a slbil mu za ni sv poehnn. Rebeka vak chtla, aby se
dostalo tohoto poehnn jejmu druhmu synu Jakubovi a
kzala mu pivsti dva kozelce, aby je upravila podle chuti

67

Iskovy. Sv. Antonn prav, e Rebeka byla obrazem Marie

Panny, kouc andlm: Pineste mi hnky pedobra
zen kozelci nebo je pipravm tak milost ltosti a ped
sevzet, e budou mmu Pnu velmi mil a pjemn.(21)
Blah. Panna zjevila sv. Brigitte,(22) e nen na svt h
nka tak od Boha odvrcenho, jen by se nevrtil k Bohu a
nenabyl jeho milosti, kdy se k n utee a vzv ji o pomoc.
A sv. Brigitta sama zaslechla, jak pravil Je Kristus ke sv
Matce, e by byla ochotna vymoci milost Bo i Luciferovi,
kdyby se pokoil a hledal u n pomoci.(2S) Tento zpupn duch
se ovem nikdy nepoko k prosb o ochranu Mariinu; kdyby
se vak pece ponil a prosil o ni, Maria by mla tolik sou
citu i moci, e by mu svmi prosbami vymohla od Boha
odputn a spsu. Co se vak neuskuten u bla, stv se
u hnk, kte se utkaj k tto Matce milosrdenstv.
Archa Noemova byla pekrsnm pedobrazem Marie Panny,
nebo jako v n nala toit vechna pozemsk zvata, tak
pod pltm Mariinm nalzaj tulek vichni hnci, kte
svmi neestmi a tlesnmi hchy jsou podobni zvatm.
Rozdl je jen v tom, jak prav jeden spisovatel,(24) e doarchy zvata vela a zvaty zstala vlk zstal vlkem,.
tygr tygrem; pod pltm Mariinm vak stv se vlk be
rnkem a tygr se mn v holubici. Sv. G ertruda(25) spatila
jednou Marii s rozestenm pltm a u n mnostv rozli
nch elem, pardl, lv a medvd. Vidla, e blah. Panna
nejen je od sebe neodhnla, nbr je laskav pijmala a
dobrotivou svou rukou hladila. Svtice pochopila, e tyto
elmy pedstavuj uboh hnky, kter Maria pijm' s dob
rotou a lskou, kdy se k n utkaj.
Prvem tedy oslovuje opat Egbert blah. Pannu takto: Panty se nett ani nejhorho hnka, kdy se k tob bl,
a je sebe pinavj a hnusnj. Pros-li t o pomoc, ne
zdrh se podati mu milosrdnou ruku a vysvoboditi hoz propasti zoufalstv. ( 26) Bud veleben a srden pozdraven
Bh, lsky nejhodnj Maria, e t uinil tak pvtivou
a laskavou i k nejuboejm hnkm. Jak je to ubok,
kdo t nemiluje a v tebe nedouf, kdy me k tob jti popomoc! Kdo se neutk k Marii, zahyne. Zahynul-li vak
kdo, jen bral toit k Marii?
Psmo svat vypravuje, e Booz dovolil zbon Rut sb
rati klasy, je zstvaly po encch: S b r a l a k l a s y z a

68

enci. (Rut. 2, 3.) Konrd Sask(27) k tomu in ppznmku: Jako Rut nalezla milost ped oima Boozovma, tak Maria
nala milost ped oima Pn, aby mohla sbrati klasy pomi
nut enci. enci pak jsou apotolt dlnci, misioni, ka
zatel, zpovdnci, kte svm kadodennm silm sbraj
a zskvaj Bohu due. Jsou vak i duse vzpurn a zatvrzel,
kter po nich zstvaj; jen Marii je vyhrazeno zachrniti
svou pmluvou tyto oputn klasy. Jak uboh jsou ty due,
je se nedaj vzti ani touto milostivou Pan! Takov jsou na
jisto ztraceny a propadnou Bomu zloeen. Zato asten,
"kdo se utk k tto dobr Matce! Jak d zbon Blosius,(28)
nen na svt hnka, a je sebe zkaenj a neestnj,
jeho by se Maria ttila a ho od sebe zapudila. Bude-li jen
u n hledati pomoci, bude si tato dobr Matka vdti rady
a bude ochotna smiti jej se Synem a vymoci mu odputn.
Proto t prvem pozdravuje, nejslad moje Krlovno, sv.
Jan Damask(29) a nazv t nadj zoufalch. Prvem
t nazv sv. Vavinec Justiani(30) nadj zloinc sv.
Augustin jedinou nadj hnk,(31) sv. Efrm bezpenm
pstavem trosenk ; tento svtec t dokonce nazv ochrnkyn zavrench.(32) Prvem napomn konen sv.
Bernard(33) zoufalce, aby neztrceli nadji a pln radosti a
nhy prav sv nejdra Matce: Pan, kdo pak by tob ne
dvoval, kdy zachrauje i zoufal? J ani dost mlo
nepochybuji, e kdykoliv se na tebe obrtme, dostaneme, co
budeme chtt. V tebe a tedy douf, kdo ji pozbyl nadje!
Sv. Antonn(34) vyprv o hnku v nemilosti Bo, kter
se octl ve snu ped soudnou stolic Jee Krista. Zl duch
na aloval, Maria ho vak hjila. Neptel se proto vytasil
ped neastnkem se soupisem jeho hch, kter vil na
vhch Bo spravedlnosti mnohem vce ne vechny jeho
dobr skutky. Co vak neuinila v tto chvli jeho mocn
obhjkyn? Poloila svou ruku na druhou vku a stlaila ji
ve prospch svho ctitele a tak mu dala na srozumnou, e
mu vyme odputn, zmn-li ivot. Po tomto vidn h
nk se skuten obrtil a upmn polepil.
P k l a d . Ctihodn P. Jan H erolt,(35) jen se nazval
z pokory uednkem, vyprv o jakmsi enatm mui, jen
il v nemilosti Bo. Jeho cho, nemohouc ho pimti k za
nechn hchu, prosila jej, aby ve svm neastnm stavu
konal aspo njakou pobonost k Matce Bo, na pklad

69

r t

kdy pjde kolem njakho jejho obrazu, aby ji uctil jed

nm Zdrvasem. Manel zaal opravdu tento zbon zvyk.
Kdy pak se ktersi noci vydal na cestu za hchem, uvidl
svtlo a poznal, e je to lampa ped posvtnm obrazem,,
pedstavujcm Marii s Jekem v nru. Podle zvyku po
modlil se Zdrvas Maria. V tom vak spatil, e je Bosk
Dtko poseto ranami, z nich se ine erstv krev. Pohled
ten jej zdsil i dojal. Vzpomnl si, e svho Vykupitele takto
zranil sm svmi hchy. Dal se do ple, ale pozoroval, e se
Jeek obrac k nmu zdy. Proto vecek zahanben obrtil
se na nejsv. Pannu se slovy: Matko milosrdenstv, tvj Syn
mne zavrhuje. Nenajdu slitovnj a mocnj pmluvnice
nad tebe, je jsi jeho Matka. Matko Bo, pomoz mi, pimluv
se za mne! Matka Bo mu vak odvtila z obrazu takto:
Vy hnci mne nazvte matkou milosrdenstv, potom mnevak stle inte matkou bolest, kdy obnovujete Synovo
muen a moje bolesti.
Protoe vak Maria nedovede nikoho propustit bez t
chy, kdo se utk k jejm nohm, obrtila se s prosbou
k Synovi, aby odpustil tomuto neastnku. Je vak dval
dle na jevo, e nehodl odpustit. Nejsv. Panna tedy poloila
Dtko do vklenku, vrhla se ped nm na kolena a prosila
Synu, nepovstanu dve, dokud neodpust tomuto hnku!
Je j odpovdl: Matko, nic ti nemohu odepti. Chce,,
abych mu odpustil? Z lsky k tob mu tedy odpoutm.
Poky mu, a pistoup a zlb m rny. Hnk pistou
pil usedav tkaje; a jak lbal Jekovy rny, tak se za
celovaly. Na konec jej Je na znamen odputn objal,,
hnk zmnil chovn a od t doby byl oddn svatmu i
votu, jsa vroucm ctitelem nejsv. Panny, je mu vyprosila,
tak velikou milost.
Modlitba.

Nejist Panno Maria, kom se tvmu pesvatmu Srdci,,

je bylo rozko a odpoinkem Bom, srdci plnmu po
kory, istoty a lsky Bo. J neastn hnk pichzm
k tob se srdcem zneistnm a zrannm. Matko sou
citn, nehnvej se proto na mne, nbr tm spe se nade
mnou ustr a pomoz mi! Ne mi pome, nehledej u mne:
ani ctnosti ani zsluh! Jsem ztracen a nezasluhuji nic ne.

70

peklo. Shldni, prosm t, jen na mou dvru v tebe a na

dobrou vli polepiti se! Pohled, co Je uinil a vytrpl
pro mne a pak si mne opus, dovede-li to! Vzpome si na
vechny bolesti jeho ivota, na zimu snenou ve chlv,
na tk do Egypta, na prolitou krev, na chudobu, na pot,
na zrmutek, na smrt vytrpnou z lsky ke mn ve tv
ptomnosti! Pro lsku k Jei zasa se o m spasen!
M atko m, nemohu, nechci se bti, e mne zavrhne
nyn, kdy se k tob utkm a prosm t o pomoc. Kdybych
ml takovou obavu, kivdil bych tvmu milosrdenstv; vdy
ty hled prv uboky, abys jim pomohla. Pan, ne
odprej svho milosrdenstv tomu, jemu Je neodepel
krev! Zsluhy tto krve vak nebudou mi pivlastnny,
jestli mne nedoporu Bohu. Od tebe doufm sv spasen.
Neprosm t o bohatstv, pocty a jin dobra pozemsk.
Prosm vak za milost Bo, za lsku k tvmu Synu, za
vyplnn jeho vle, za nebe, abych jej tam mohl vn
milovat. Bylo by mon, abys mne nevyslyela? Nikoliv!
Ty mne jist vysly, jak doufm. Ji za mne pros, ji
mi dobv danch milost, ji m pijm pod svou
ochranu.
M atko m, neopoutj mne! Pros jen, neustle za mne
pros, dokud mne neuvid v nebesch u svch nohou, kde
t budu velebiti a tob dkovati na vky. Amen.

71

HLAVA IV.

K tob volme vyhnan synov Evy

%i: JAK JE MARIA

O C H O T N A POMOCI TOMU, K D O JI

VZV
My uboz synov neastn Evy jsme obteni ped Bohem
nsledky jejho hchu a jsme odsouzeni k tmu trestu jak
ona. Proto bloudme tmto slzavm dolm jako vyhnanci
daleko od sv otiny. Pleme a stnme v tolika bolestech
tla i duse! asten vak, kdo se v tchto trapch asto
obrac k titelce svta, k toiti ubohch, k velik Matce
Bo a zbon ji vzv a pros o pomoc. B l a z e l o v k u ,
k t e r p o s l o u c h mne , k t e r u d v e m c h k a d
d e n bd . (Psl. 8, 34.) asten, d Maria, kdo db mch
rad, ustavin dl u bran mho milosrdenstv a vzv mne
o pmluvu a pomoc.
Crkev svat u ns, svoje dtky, jasn, jak horliv a
dvrn mme se vdy utkati k sv dobrotiv Ochrnkyni.
Naizuje, abychom Marii ctili zvltnm zpsobem. Bhem
roku kon tolik slavnost k jej cti; jeden den v tdnu za
svcuje zvlt jej ct; kad den ji mus vzvati v brevii jmnem veho kesanskho lidu vichni kn a ehol
nci; tikrt denn pi zvonn Andl Pn maj ji pozdravovati vichni vc. Toto pn Crkve meme seznati
z toho, jak se chov ve vech veejnch netstch. V takcvch ppadech vybz vdy lid, aby se utkal k Matce Bo
devtidennmi pobonostmi, modlitbami, prvody, nvtvami

72

jejch chrm a obraz. Toho prv si od ns peje Maria;

chce bti vdy vzvna a proena. Nechce se ovem doebrvati pro sebe naich sluh a poct, je ani zdaleka neodpo
vdaj jejm zsluhm, nbr chce zviti nai dvru a
zbonost, aby nm mohla tm vce pomoci a ns potiti.
Maria Panna vyhledv, d sv. Bonaventura,0 ) ty, kte se
k n bl zbon a uctiv; takov miluje, iv a za dtky
pijm.
Konrd Sask d,(2) e Rut byla pedobrazem Panny Marie,
nebo jej jmno zna vidouc a spchajc. Sotva toti
zpozoruje Maria nai bdu, hned nm spch na pomoc se
svm milosrdenstvm. Novarino(3) k tomu dodv, e Maria
z touhy initi nm dobe nezn odklad. A protoe nen
skoupou strkyni svch milost, bez prodlen rozdl jako
matka milosrdenstv svm sluhm poklady sv tdrosti.
jak je ochotna tato dobrotiv M atka pomoci kadmu,
kdo ji vzv. P r s y t v o j e j a k o d v m l a t a , d v o j
a t a s r n , j e p a s o u se v l i l i c h . (Velep. 4, 5.)
Richard od sv. Vavince(4) vysvtluje to tak, e Maria tak
rychle podv mlko milosrdenstv prosebnkm, jak rychl
je bh srnek. Tento spisovatel ujiuje, e Mariino milosrden
stv vylv se na kadho, kdo ji vzv, by jenom jedinmZdrvasem. Proto prav Novarino.,(5) e nejblah. Panna Maria
nejen b, nbr pmo let na pomoc svm prosebnkm.
Prokazuje-li milosrdenstv, prav, inv to jako Bh, jen
spch hned na pomoc tm, kdo ho pros, ponvad vrn
pln sv pislben: P r o s t e a d o s t a n e t e . (Jan 16, 24.)
Stejn jedn Maria; jakmile je o nco podna, hned je
ochotna pomoci prosebnku. Z toho poznvme, kdo byla ena
ve Zjeven sv. Jana, o n se prav, e j byly dny dv velk
orl perut, aby odletla na pou. e n b y l a d n a d v
k d l a o r l a t o h o v e l i k h o , a b y l e t l a n a p o u .
(Zjev. 12, 14.) Ribera(6) rozum tmito kdly lsku, j bez
ustn thla Maria k Bohu. Blah. Amedeus(7) vak prav
k tomuto mstu, e tato orl kdla znamenaj rychlost, s n
Maria vdy pispv svm dtem, jsouc rychlej ne sami
serafov.
Proto teme v evangeliu sv. Luke, e kdy se vypravila
Maria na nvtvu k sv. Albt, aby zahrnula milost jej
rodinu, nela pomalu, nbr chvtala celou cestu: M a r i a
p o v s t a v i o d e l a s c h v a t e m n a h o r y . (Luk. 1, 39.)

73

jejm nvratu to vak neteme. Proto je eeno ve Velepsni (5, 14): R u c e m j a k z l a t v l c e . Richard od
sv. Vavince(8) to vykld takto: Jako prce soustrunkova
je nejsnadnj a nejrychlej, tak je Maria pede vemi svt
ci hotova pomoci svm ctitelm. M nejvroucnj touhu
vechny poteiti a sotva usly, e je volna, hned pijm
laskav prosbu a pomh.( y) Proto nazv prvem sv. Bonaventura(10) Marii spsou vech ji vzvajcch. Dv tm
na srozumnou, e k dosaen spsy sta vzvati Rodiku
Bo, je podle slov Richarda od sv. Vavince(n ) je ochotna
vdy pomoci kadmu, kdo ji pros. I Bernardin z Busti(12)
prav: Tato vzneen Pan vce si peje milosti nm ud
liti, neli my si pejeme je obdreti.
Utkme-li se k nohm Mariinm, nesm umeniti nai d
vru v jej vyslyen ani mnostv naich hch. Ona je
pece matka milosrdenstv, milosrdenstv se pak me uplat
niti jen tam, kde neastnci potebuj pomoci. Jako se nett dobr matka oetovati dt postien svrabem, a je
to starost obtn a odporn, tak podle slov Richarda od sv.
Vavince(13) dobr nae M ti nebesk neme ns opustiti,
hledme-li u ni toit, i kdy je velik zpach z naich h
ch, z nich ns m uzdravovat. Prv tuto pravdu chtla
Maria naznaiti sv, Gertrud,(u ) kdy se j zjevila a rozestrala svj pl, aby skryla do nho vechny k n se ut
kajc. Zrove zvdla svtice, e vichni andl ostrait
chrn ctitele Mariiny ped toky pekla.
Milosrdenstv tto dobr Matky a jej lska k nm jsou
tak velik, e ani neek s pomoc, a j budeme prositi:
P e d c h z ty, k d o j s o u j d o s t i v , a b y p r v e
j i m s e u k z a l a . (Moudr. 6, 14.) Tato slova Bo Moud
rosti vykld Eadmer(15)) o Pann Marii a prav, e ped
chz svou pomoc ty, kdo tou po jej ochran. Podle
toho meme posouditi, jak mnoh milosti nm u Boha vy
prouje jet dve ne o n prosme. Proto, jak prav Richard
od sv. Vavince,(16) je Maria nazvna mscem: K r s n
j a k o m s c . (Velep. 6, 9.) Jako msc rychle spje na sv
drze, tak ona rychle spch na pomoc svm prosebnkm;
krom toho tolik tou po naem dobru, pe Richard od sv.
V iktora,(17) e v naich potebch pedchz nae prosby a
v udlen milosrdenstv je rychlej ne my ve svch pros
bch k n. Pinou toho je srdce Mariino, peplnn souci

74

tem, take sotva spat nae trapy, hned nm podv mlko

milosrdenstv. Dobrotiv Krlovn nen mono vdti o nouzi
nkter due a nepomoci j.
M velik soucit s naimi bdami, e ns t a nm po
mh i bez naich proseb. Krsn to ukzala ji zde na
svt na svatb v Kni, jak vyprv sv. Jan v 2. hlav svho
evangelia. Tato Matka poznala tehdy rozpaky snoubenc,
zarmoucench a zahanbench pro nedostatek vna na hostin.
Nebyla sice dna o pomoc, ale jej slitovn srdce, je se
nedovede dvati na zrmutek druhho bez trpnosti, bylo
dojato. I poprosila Syna, aby potil tuto rodinu, a vyloila
mu proste jej nedostatek: N e m a j v n a . Aby potil tyto
lidi a jet vce, aby uspokojil soucitn srdce Matino, je
vzneslo tuto prosbu, uinil Syn znm zzrak a promnil ve
vno vodu ve stoudvch. Z toho usuzuje Novarino:(18) Jest
li Maria i neproena je tak ochotna pomoci v nouzi, o
ochotnji pispje tomu, kdo ji vzv o pomoc?*
Pochybuje-li vak pece nkdo, zda mu pomohla Maria,
kdy se k n utkal, kr jej Inocenc III.:(19) Kdo kdy hledal
pomoc u tto dobrotiv Pan a Maria mu nepomohla? A
blah. Eutychian(20) vol: Kdo kdy, svat Panno, je me
pomoci kadmu neastnku a um zachrniti i nadobro
ztracen hnky, kdo kdy se utkal pod tvou mocnou ochranu
a byl od tebe oputn? Ne, to se nikdy nestalo a nestane!
Sv. Bernardi21) kal: O tob nemluvit a tv milosrdenstv
nechvlit sml by, Svat Panno, jen ten, kdo by t nkdy
byl vzval ve svch potebch a kdo by pak mohl dokzati,
e ses o nho nepostarala.
Spe pominou nebe a zem, d zbon Blosius,(22) ne by
Maria zstala dluna pomoc tomu, kdo ji o ni s dobrm
myslem pros a m v ni dvru. K poslen na dvry
prav Eadmer:(23) Utkme-li se k tto Bo Matei, netoliko
smme bti jisti jej ochranou, nbr mnohdy budeme spe
vyslyeni a zachrnni vzvnm jejho svatho jmna ne
kdybychom se dovolvali jmna Jee svho Spasitele. A
jako dvod uvd: Ponvad Kristu jako soudci nle i tre
stati, kdeto blah. Pann jako obhjkyni pat jen slitovvati se. Chce tm ci, e rychleji doshneme pomoci, jdeme-li
k Matce ne jdeme-li k Synu, ne snad proto, e by mla
Maria vt moc nm pomoci ne jej Syn, nebo vme, e
Je je jedin n Spasitel, jen jedin nm svmi zsluhami

dobyl a denn nm dobv spasen. Dvod je v tom, e jdemeli k Jei, myslme na nho t jako na svho soudce, jeho
povinnost je soudit nevdnky, co ns me pipraviti o
dvru nezbytnou k vyslyen. Jdeme-li vak k Marii, je
nem jinho kolu, ne projevovati nm soucit jako matka
milosrdenstv a chrniti ns jako nae orodovnice, nae d
vra se nemlo zdokonal a vzroste. Snad prosme Boha
o mnoh vci a neobdrme je; prosme o n Marii a dosta
neme je. Cm to lze vysvtlit? Odpov dv N icsfor:(24)
Stv se to ne proto, e by byla Maria mocnj ne Bh,
nbr protoe se Bh rozhodl takto ctti svou Matku.
tchypln zaslben dal sm Pn sv. Brigitte.(25) Jednoho
dne zaslechla svtice hovor Jev s Matkou. Pravil j:
Matko m, dej si ode mne, co chce, dnou tvoji prosbu
neodmtnu. Vz, e slibuji vyslyeti vechny, kdo mne bu
dou prosit o njakou milost pro lsku tvou, i kdy jsou hn,
jen kdy se chtj vn polepit. Tot bylo zjeveno sv.
Gertrud.(26) I ona uslyela, jak pravil Vykupitel Marii, e
j dal ze sv vemohoucnosti prvo prokazovati milosrden
stv hnkm ji vzvajcm, jak uzn sama za dobr.
Volejme tedy vichni s velikou dvrou k tto Matce mi
losrdenstv a vzvejme ji slovy sv. Augustina :(27) Vzpome,
nejdobrotivj Panno Maria, e od vk nebylo slch
no, abys toho byla opustila, kdo se pod ochranu tvou utkal.
Proto mi odpus, pravm-li, e nechci bti prvnm neastn
kem, jen by se k tob utkal a byl tebou oputn.
P k l a d : O moci uveden modlitby se pesvdil sv.
Frantiek Salesk, jak se vyprv v jeho ivotopise. Kdy stu
doval v Pai bylo mu tehdy asi 17 let a vecek se
vnoval konm zbonosti a svat lsce Bo, v n nach
zel nebesky sladk radosti, dopustil na nho Bh pokuen,
aby jej vce zkusil a tsnji jej k sob pipoutal; zl duch
jej dsil, e ve, co kon, je bezcenn, ponvad je v rad
cch Boch zavren. Spolu jej ponechal Bh v takov du
evn tm a vyprahlosti, e byl hluch i k nejkrsnjm
mylenkm na Bo dobrotu. Tm pokuen jen zeslilo a tak
ztrpilo svatho jinocha, e v zkosti a oputnosti pozbyl
chuti k jdlu a k spnku, zbledl a zesmutnl. Budil soucit
u vech, kdo ho pozorovali.
V tto stran duevn boui zmohl se ve svch mylen
kch jen na projevy beznadje a bolu: Mm tedy bti zbaven

76

milosti Boha, jen byl ke mne tak dobrotiv a laskav? ls

ko, krso, j jsem zasvtil vechny city svho srdce, ne
mm se ji z vs titi? Panno a Matko Bo, nejkrsnj
ze vech dcer jerusalemskch, nemm t ji spatiti v nebe
sch? Pan, nemm-li uzti spanilou tv tvoji, nedopus
aspo, abych se ti rouhal a zloeil v pekle.
Takov nn city byly v jeho zarmoucenm srdci, zance
nm lskou k Bohu a k nejblah. Pann. Pokuen trvala msc,
a konen jej ril Pn osvoboditi prostednictvm Utitelky svta Marie Panny, kter ji dve zasvtil svou istotu
a v n, jak kal, sloil vechny sv nadje.
Kdy se vracel 'jednou veer dom, vstoupil do chrmu,
v nm uzel na stn tabulku. etl ji a nael na n modlit
bu sv. Augustina: V z p o m e , n e j d o b r o t i v j P a n
n o M a r i a , e o d v k n e b y l o s l c h n o , e b y s
k o h o b y l a o p u s t i l a , kdo se p o d o c h r a n u t v o u
u t k a l . Ihned padl na kolena ped oltem Matky Bo a
vroucn se modlil tuto modlitbu. Obnovil slib istoty, slbil,
e se bude kad den modliti renec a dodal: Krlovno m,
pimluv se za mne u svho Syna, ped nm si netroufm se
objeviti. Matko m, nebudu-li j neastnk moci v budoucm
ivot milovati svho Pna, jen zasluhuje tak velik lsky,
vypros mi aspo, abych jej mohl co nejvce milovati na tom
to svt. O tuto milost t prosm a doufm, e mi ji udl.
Tak prosil blah. Pannu a potom se zcela odevzdal milosrden
stv Bomu podrobuje se naprosto jeho vli. Sotva vak
skonil modlitbu, rzem ho zbavila nejslad Matka pokuen.
Ihned nabyl vnitnho klidu a s nm i tlesnho zdrav. Od
t chvle choval nejvroucnj ctu k Marii a cel ivot ve
lebil a hlsal slovem i perem jej milosrdenstv.
Modlitba.
Matko Bo, Krlovno andl, nadje lid, sly toho,
jen t vzv a k tob se utk! Viz mne u svch nohou!
A jsem bdn otrok pekla, zasvcuji se navdy slub tv
a chci ze vech sil cel ivot tob slouiti a tebe ctti.
Uznvm ovem, e t nepoct sluba tak nzkho a bd
nho otroka, jak jsem j, protoe jsem tolik urazil tvho
Syna a svho Vykupitele Jee. Pijme-li vak nehodnho
tvora za svho sluhu, obrt-li jej svou pmluvou a uin

77

jej hodnm tv sluby, zjedn ti tento skutek milosrdenstv

vce cti, ne ti mohu prokzati j ubok. Pij[mi mne
tedy, Matko m, a neodmtej mne! Slovo Vn sestou
pilo s nebe hledati ztracen oveky a pro jejich zchranu
stalo se tvm synem. A ty bys pohrdla jednou takovou
ovekou, kter b k tob, aby u tebe nala Jee? Cena
za moji spsu je ji zaplacena. Mj Spasitel prolil ji svou
krev, je by staila na vykoupen nesetnch svt. Zb
v jen pivlastniti tuto krev i mn. A to nle tob, po
ehnan Panno. Tob nle, prav sv. Bernard,(28) rozd
vati zsluhy tto krve tomu, koho uzn za hodna. Tob
nle, prav i sv. Bonaventura, (29) spasiti kadho, koho
chce. Pomoz mi tedy, Krlovno moje, a zachra mne!
Tob dnes odevzdvm celou svou dui. Starej se o jej
spasen! spso vech tebe vzvajcch konm s tmto
svtcem, Spasi mne!
$ 2 : JAKOU MOC M MARIA C H R N IT I CTITELE SV
V BELSKCH PO K U E N C H
Nejblah. Panna nen jen krlovnou nebe a svatch, jest
i krlovnou pekla a zlch duch, protoe je mocn potela
svmi ctnostmi. Hned na potku svta pedpovdl Bh pe
kelnmu hadu, e nad nm dobude vtzstv a vldy nae
Krlovna: N e p t e l s t v p o l o m m e z i t e b o u a e
no u , m e z i p o t o m s t v e m t v m a p o t o m s t v e m j e
j m ; o n a r o z d r t h l a v u t v o u. (Gen. 3, 15.) Kdo byla
ona ena, neptelka Satanova, ne-li Maria, je krsou pokory
a svatost ivota navdy zvtzila nad blem a rozdrtila
jeho sly? Matka Pna Jee Krista byla zaslbena v on
en, svd sv. Cyprin.(x) Proto neekl Hospodin, usuzuje
svtec, kladu, nbr polom, aby naznail, e touto vtzkou
nad blem nen Eva tehdy ijc, nbr jin ena od Evy
pochzejc, je mla pinsti naim prarodim vt poehn
n, ne oni ztratili svm hchem, jak prav sv. Vincenc Ferrersk.(2) Maria je tedy ona staten ena, je pemohla
Satana a rozdrtila mu hlavu, pokoivi jeho pchu podle slov
Pn: O n a r o z d r t h l a v u t v o u . Nkte sice pochybuj,
vztahuj-li se tato slova na Marii i na Jee Krista, ponvad
v eckm pekladu teme: O n p o t e h l a v u t v o u . Avak

78

v na Vulgt, t. j. v latinskm pekladu, schvlenm na sn

mu tridentskm, je psno ona a nikoliv on. A tak vykl
dali toto slovo sv. Ambro, sv. Jeronm, sv. Augustin, sv.
Jan Zlatost(3) a pemnoz jin. A je tomu jakkoliv, je
jisto, e bud Syn skrze M atku nebo M atka moc Synovou
pemohla bla a tento pyn duch je k sv hanb, prav
sv. Bernard,(4) rozdrcen a pemoen touto poehnanou Pan
nou. A proto je nucen jako otrok pemoen v boji po
slouchati vdy rozkaz tto Krlovny. Sv. Bruno(6) d, e
kdy se dala Eva obelstt hadem, pinesla nm smrt a tmu,
zato Maria svm vtzstvm nad zlm duchem pinesla nm
ivot a svtlo. Neptele naeho spoutala potom tak, e se
neme ani hnouti a sebemn koditi jejm ctitelm.
Krsn vykld Richard od sv. Vavince(6) slova knihy
Pslov (31, 11): Mu s e n a ni s p o l h , o z i s k n e
m n o u z e . Mu, toti Kristus, se na ni spolh. O zisk
nem nouze, nebo ona obohacuje svho Snoubence koist,
kterou odala blu. Kornelius a Lapide(7) vysvtluje: Bh
svil Srdce Jeovo rukm Mariinm a povil ji starost
o to, aby jej vichni lid milovali. Tak nebude bez koisti,
toti bez dobytch du, nebo Maria obohacuje Syna du
emi, je uchvtila peklu a vysvobodila z rukou belskch
svm mocnm pispnm.
Jak znmo, je palma znamenm vtzstv. Proto je povzne
sena nae Krlovna na vysok trn ped tv vech mocnost
podobna palm, na znamen jistho vtzstv pro ty, kdo se
stavj pod jej ochranu: J a k p a l m a v E n g a d d i j s e m
v y v e n a (Sir. 24, 18), t. j. abych vs brnila, jak vykld
sv. Albert Velik.(8) Maria chce ci tmito slovy: Dti moje,
napadne-li vs neptel, utecte se ke mn, vzhlejte ke mn
a dodejte si mysli, ponvad ve mn, sv obran, vidte ji
tak svoje vtzstv. Nejbezpenjm prostedkem, jak pe
moci toky pekla, je utci se k Marii. Vdy Maria je Kr
lovnou a panovnic zlch duch, prav sv. Bernardin Sien
sk, ( y) ponvad je krot a pemh. Proto se prav o Marii,
e je peklu h r o z n j a k o s e i k o v a n v o j s k o. (Velep.
6, 3.) Je jako seikovan vojsko, protoe dovede uti sv
moci, svho milosrdenstv a svch modliteb k zahanben ne
ptel a k dobru svch sluebnk, kte pros v pokuen
o jej pemocnou ochranu.

79

Duch Svat j vkld do st slova: J j a k o k m e n

v i n n ram libo vonn, z k v t mch plody j sou
s k v o s t n a p e b o h a t . (Sir. 24, 23.) Sv. Bernard
pe(10) k tomuto mstu, e kvetouc vinn rv pr se vy
hbaj vichni jedovat hadi. Tak prchaj bli od tch ast
nch du, u nich ct vni marinsk cty. Proto se na
zv Maria i cedrem: J a k c e d r n a L i b a n u j s e m v y
v e n a . (Sir. 24, 17.) Jako cedr nepropad hnilob, tak
Maria je prosta hchu. Mimo to vak, jak prav kardinl
Hugo(n ), jako cedr zaplauje svou vn hady, tak zahn
na tk Maria svou svatost zl duchy.
Pomoc archy mluvy dobvali Izraelit mnoha vtzstv.
Tak Moj pemohl neptele: Kd y s e a r c h a z v e d a
la, k a l M o j : P o v s t a , H o s p o d i n e , a se
r o z p t l t v o j i n e p t e l . (Num. 10, 35.) Tak bylo
dobyto Jericha, tak byli poraeni Filian: By l a t a m t o
t i a r c h a Bo . (1. Krl. 14, 18.) Archa mluvy byla
vak pedobrazem Marie Panny. Jako byla v are manna.
prav Kornelius a Lapide,(12) tak byl v ln Mariin Je,
pedobrazen mannou. Pomoc tto archy dopv nm Bh
vtzstv proti svtu i proti peklu. Proto d sv. Bernardin
Siensk :(13) Kdy byla Maria, archa Novho zkona, po
vena za Krlovnu nebes, byla moc pekla nad lidstvem
oslabena a zlomena.
jak se boj Marie Panny a jejho vzneenho jmna pe
keln duchov, prav Konrd Sask. (14) Srovnv je s onmi
nepteli, o nich mluv Job: V n o c i d o d o m u se v l o u
p v a j . . . T m vem je j i t r o d o b o u t emna, znaj h r z y ( t o h o ) s t n u s m r t i. (Job. 24, 16. 17.) Zlodji
vykrdaj domy za noci, jakmile se vak objev zora, d
vaj se na tk jako ped pzrakem smrti. Stejn vnikaj
do due bli, kdy je zatemnna nevdomost. Jakmile se
vak objev zora, toti milost a slitovnost Mariina, zahn
tato z temnoty a pekeln neptel dvaj se ped n na
tk jako ped smrt.
Na potvrzen tto pravdy bylo zjeveno sv. Brigitt,(15)
e Bh j dal takovou moc nad zlmi duchy, e kdykoliv
napadnou ctitele Mariina, jen ji vzv o pomoc, jedinm je
jm pokynem jsou zdeni a daleko prchaj. Radji snesou
dvojnsobn muka v pekle neli takovou porku moc
Mariinou.

80

Bosk Snoubenec velebil svou milovanou Nevstu a na

zval ji lili: J a k o l i l i e m e z i t r n m , t a k j e s t m p r i
t e 1k a m e z i d e v a m i. (Velep. 2, 2.) Kornelius a Lapide(16)
prav k tomuto mstu: Jako lilie je lkem proti utknut
hada proti jedu, tak vzvnm Marie Panny je mimodn
astnou zbran ku pemoen vech pokuen, zvlt ne
istch, jak to dokazuje kadodenn zkuenost.
Kosmas Jerusalemsk^7) oslovuje Marii takto: Matko
Bo, kdy budu mti nepemoitelnou nadji v tebe, budu
zachrnn. Budu pronsledovati sv neptele, a bude je
dinm mm ttem tvoje ochrana a tvoje vemohouc po
moc Tot me ci kad, kdo m tst bti sluebnkem
tto vzneen Krlovny: Matko Bo, doufm-li v tebe, jist
nebudu poraen; pod tvou ochranou budu sthati sv nepte
le. Nastavm proti nim tt tv ochrany a tv vemohouc po
moci a zcela jist je porazm. V eckch Otcch teme u mni
cha Jakuba(18): Pane mj, ve sv Matce dals nm nejmoc
nj zbra, abychom najisto porazili vechny sv neptele.
V Starm zkon je psno, e Hospodin vedl svj ntod
z Egypta do zem zaslben ve dne sloupem oblakovm a v no
ci sloupem ohnivm: H o s p o d i n k r e l p e d ni mi .
a b y j i m u k a z o v a l c e s t u za d n e v s l o u p u o b l a
k o v m a v n o c i v e s l o u p u o h n i v m . (Ex. 13, 21.)
Tento sloup hned oblakov hned ohniv byl podle Richarda
od sv. Vavince(19) pedobrazem Marie a jej dvoj ustavin
innosti v n prospch. Kryje ns jako oblak ped rem
bosk spravedlnosti a jako plamen chrn ns ped zlmi
duchy. Jako toti vosk taje v ohni, dodv Konrd Sask,(20)
tak miz moc zlch duch na ty due, kter asto vzpom
naj jmna Panny Marie a je zbon vzvaj, zvlt kdy ji
hled nsledovati.
jak se ds zl duchov, kdy jen zaslechnou jmno
Maria, tvrd sv. Bernard.(21) A Tom Kempensk(22) k to
mu dodv: Jako lid padaj hrzou na zem, ude-li blzko
nich blesk, tak padaj i bli, usly-li jmno Maria. Jak
skvlch vtzstv dobyli nad tmito kdci ctitel Mariini
pomoc tohoto pesvatho jmna Tak je pemohl sv. Antonn
Padunsk, blah. Jindich Suso a mnoz jin, kdo milovali
Marii. V misijnch zprvch z Japonska teme,(23J e ktermu
si kesanu zjevilo se kdysi mnostv zlch duch v podob
elem, aby jej podsili a zmtli. On vak na n zvolal: Nemm

81

sice zbran, j byste se bli. Dopust-li to Bh, dlejte si

se mnou, co chcete. Na svou obranu vak uiji nejsladch
jmen Je a Maria! Sotva to doekl a vyslovil pro bly hroz
n jmna, otevela se zem a pohltila pyn duchy. A Eadm er(24) dosvduje z vlastn zkuenosti, e znal mnoho lid,
kte byli nhle vytreni z nebezpe, kdy vzvali jmno
Maria.
Slavn a podivuhodn je vzneen tvoje jmno, Maria,
modl se sv. Bonaventura.(25) Kdo na n pamatuj a je vz
vaj v hodin smrti, neboj se ani celho pekla, ponvad zl
duchov opoutj hned dui, jakmile zaslechnou jmno Ma
ria. Konrd Sask(26) prav; Na svt nen neptele, jen
by se tolik bl ped velikm vojskem, jak se boj moci pe
keln jmna Mariina a jej ochrany. Sv. Germanos(26) vol;
Ty, Pan, uvd v bezpe sv sluhy pede vemi vpady
neptele, vzvaj-li jen tv jmno. kdyby jen dbali kes
an tto pravdy v pokuench a s dvrou vzvali jmno
Maria! Jist by nikdy neklesli. Vdy bel utk a peklo
se tese, d blah. Alan,(28) pi pouhm zaslechnut tohoto jmna.
Tato Krlovna sama zjevila sv. Brigitte,(29) e pekeln ne
ptel utk i od 'nejhorch, Bohu zcela odcizench a blu
nadobro propadlch hnk, kdy vzvaj jej vemocn jm
no a maj upmnou vli se polepiti. Svat Panna vak do
dala, e jestli se due nepolep a neoist od hchu l
tost, hned se k n vracej zl duchov a dr ji dle ve sv
moci.
P k l a d . V kltee v Reichersbergu il eholn kanovnk
Arnold, velik ctitel nejblah. Panny. Kdy pracoval k smrti,
pijal svtosti umrajcch, zavolal k sob eholn spolubratry
a prosil je, aby jej neopoutli v poslednm taen. Sotva
domluvil, zaal se ped nimi tsti na celm tle, dval se
ulekan a studen pot mu vyrazil na ele. Chvjcm se hla
sem volal: Nevidte ty bly, jak mne chtj sthnouti do
pekel? Brat moji, pivolejte mi na pomoc Marii! Na ni spo
lhm, ona mi d zvtzit. Spolubrati se pak modlili ma
rinskou litanii. Pi slovech S v a t M a r i a , o r o d u j z a
n h o ! zvolal umrajc: Opakujte, opakujte jmno Maria,
nebo ji stojm ped soudnou stolic Bo! Na chvli zmlkl
a pak dodal: Je pravda, e jsem to uinil, konal jsem vak
za to tak pokn. A obrtiv se k Marii ekl: Maria, pomoz
mi a budu zachrnn!

82

Zl duchov se znovu na vrhli, ale on se brnil zname

nm ke a vzvnm jmna Maria. Tak ztrvil celou noc.
Na svit zvolal vesele, ze radost: Maria, Pan moje,
toit moje, vyprosila mi odputn a spasen. Pak se mu
zjevila Svat Panna a zvala jej, aby el za n: Jdu, Pan m,
jd u , odpovdal a v moc chtl povstati. Nemoha vak za
n jti tlem, tie skonal a spl za n, jak doufme, se svou
-du do krlovstv vn slvy.(30)
Modlitba.
Viz u nohou svch, nadje moje, Maria, ubohho h
nka, jen se stal tolikrte svou vlastn vinou otrokem pekla,
Uznvm, e jsem se dal pemoci zlmi duchy, ponvad
jsem se neobracel k tob, toit moje. Kdybych se byl
vdycky k tob utkal, kdybych t byl vzval, nikdy bych
nebyl klesl. Doufm vak, Pan m nejdobrotivj, e jsem
tvm prostednictvm vyprotn z moci belsk a e mi
Bh ji odpustil. Chvji se jen bzn, abych v budoucnosti
neupadl nanovo do jejich okov. Vm, e se neptel ne
vzdali nadje, e si mne znovu podman, a ji mi stroj
nov toky a pokuen. Krlovno m, toit moje,
pomoz mi! Pijmi mne pod svj pl! Nedopus, abych se
stal znovu otrokem bl.
Vm, e mi pome po kad a popeje mi vtzstv,
kdy t budu vzvat. Toho se vak prv bojm, e za
pomenu v pokuench na tebe a na modlitbu k tob. Pro
sm t tedy pnliv, nejsvtj Panno, o milost, abych
byl tebe vdy pamtliv, zvlt pak v boji s pokuenm.
Dej mi slu, abych t ustavin vzval: Maria, pomoz mi,
Maria, pomoz mi!
A a jednou nadejde den mho poslednho zpasu s pek
lem v hodin smrti, potom mi, Krlovno moje, pomhej
innji. Sama mi pipomnej, abych t astji vzval sty
nebo srdcem, abych vydechl dui s nejsladmi jmny tebe
a tvho Syna Jee na rtech, abych t pak velebil a chv
lil a nikdy po celou vnost se nevzdlil od nohou tvch
w nebesch. Amen.

83

HLAVA V.

K tob vzdychme,
lkajc a plac v tomto slzavm dol

i: JAK JE N U T N PMLUVA MARIINA K NA SPSE

Je lnek vry, e vzvati a prositi svat a pedevm Kr
lovnu svatch, nejblah. Pannu Marii, aby nm vydala mi
lost Bo, je nejen vc dovolenou, nbr i uitenou a svatou.
Crkevn snmy prohlsily tuto nauku proti bludam, kte
j odsuzovali jako bezprv proti Jei Kristu, jen je nam
jedinm prostednkem. Me-li vak Jeremi po sv smrti
prositi za Jerusalem (2. Machab. 15, 14), obtuj-li starci
ve Zjeven sv. Jana Bohu modlitby svatch (Zjev. 5, 8), slibuje-li sv. Petr svm uednkm, e jich bude pamtliv po
sv smrti (2. Petr. 1, 15), modl-li se sv. tpn za sv vrahy
(Sk. ap. 7, 59), pros-li sv. Pavel za sv prvodce (Sk. ap. 27,
24), zkrtka, mohou-li svat prositi za ns, pro bychom
nemohli prositi my je, aby se za ns pimlouvali? Sv. Pavel se
doporou modlitbm svch uednk: M o d l e t e sc za
n s ! (1. Thes. 5, 25.) Sv. Jakub pak napomn: M o d l e t e
se za s e b e v e s p o l e k , a b y s t e byl i u z d r a v e n i .
(Jak. 5, 16.) Proto se meme doporoueti i my modlitbm
jinch, zvlt svatch.
A e jest Je Kristus jedinm prostednkem ze spra
vedlnosti, jen ns usmil s Bohem svmi zsluhami, kdo to
popr? Naopak je vak bezbonost poprati, e Bh r
udleti milosti na pmluvu svatch, zvlt pros-li za ns
jeho Matka Maria; vdy si tolik peje, abychom ji milovali

84

a ctili. Kdo pak nev, e est prokazovan matkm rozmnouje

i slvu syn? S l v a s y n o t c o v (rodie) j e j i c h .
(Psl. 17, 6.) Proto d sv. Bernard(l): Kdo hodn ct Matku,
a se neboj, e zastn slvu Synovu, nebo m vce je ctna
Matka, tm vce jest oslavovn i Syn. A sv. Alfons d,(3)
e vechna est prokazovan Krlovn-Matce vztahuje se
i na Syna-Krle. Nen pochybnosti, e pro zsluhy Jeovy
dostalo se Marii hodnosti, aby byla prostednic na spsy,
ne ovem prostednic ze spravedlnosti, nbr z milosti
*
svou pmluvou. V tom smyslu ji vhodn jmenuje Konrd
Sask(a) nejvrnj prostednic na spsy a sv. Vavinec
Justiniani(4) se te: Jak by nebyla milosti pln ta, je
se stala ebkem k nebi, branou nebes a pravou prostednic
mezi Bohem a lidmi?
Proto sprvn poznamenv Suarez :(5) Prosme-li blah.
Pannu o milosti, neukazujeme tm nedvru v Bo milo
srdenstv, nbr spe ve svoji nehodnost a odporoume
se Marii, aby jej dstojnost nahradila nai ubohost.
e je tedy modlitba o pmluvu Mariinu vc velmi spa
sitelnou a svatou, neme pochybovat nikdo, leda, e nem
vry. Zde vak chci krom toho dokzati, e pmluva Ma
riina jest i nutn k na spse. Abych se pesn vyjdil,
nemnm tm ovem nutnost bezpodmnenou, nbr nutnost
podmnenou (morln). Nutnost toho druhu vznik ze svo
bodnho rozhodnut Boho, aby vechny milosti nm ud
len prochzely rukama Mariinma. Je to uen sv. Ber
narda, je mono dnes nazvati obecn uznanm mezi boho
slovci a uenci, jak ji prohlauje spisovatel knihy O kr
lostv Mariin.(6) Tot mnn zastvaj Vega, Mendoza.
Paciuchelli, Segneri, Poir, Crasset a nesetn jin vzdlan
spisovatel.(7) I P. Alexander Natalis, tak zdrenliv v svch
tvrzench,(s) u, e vechny milosti musme oekvati pro
stednictvm Mariinm, protoe je to vle Bo. Pi tom se
odvolv na znm vrok sv. Bernarda :(9) Takov je vle
Bo, abychom vechno pijmali skrze Marii. Stejn
sml Contenson.(10) Vykld slova Jee Krista na ki
k Janovi: H le m a t k a t v ! a prav: Jako by Kristus
ekl: Nikdo nebude mti ast na m krvi, le prostednictvm
m Matky. M rny jsou zdroji milosti, milosti ty vak pi
tkaj k lidem jen skrze Marii. Uednku Jene, tolik t
budu milovat j, kolik ty bude milovat ji.

85

Toto uen, e vechno dobro pichz k nm od Boha pro

stednictvm Mariinm, nelb se jednomu modernmu spiso
vateli.(u ) Tebas dovede psti velmi krsn a uen o prav
a falen pobonosti, pece v pojednn o ct k Matce
Bo nechce j piznati prvo na slvu, kterou j bez rozpak
vzdali sv. Germanos, sv. Anselm, sv. Jan Damask, sv. Bo
naventura, sv. Antonn, sv. Bernardin Siensk, ctih. opat
Cellesk a mnoz jin uenci. Vem tm nebylo za tko pi
jmouti uen, e pro zmnn dvod cta marinsk nen to
liko uiten, nbr i nutn. Podle uvedenho spisovatele
je vrok, e Bh neudili dn milosti le Mariinm pro
stednictvm jen nadszka, kterou pronesli nkte svtci v p
linm zancen. Chceme-li j sprvn rozumti, znamen pr
jen tolik, e jsme od Marie Panny dostali Jee Krista, pro
jeho zsluhy pak pijmme vechny milosti. Ostatn by to
byl blud, prav, mysliti, e nm Bh neme poskytnouti mi
losti bez prostednictv Mariina, nebo apotol prav, e uzn
vme jen jedinho Boha a jedinho prostednka mezi Bohem
a lidmi, Jee Krista (1. Tim. 2, 3). Tak usuzuje zmnn
spisovatel.
Nech mi vak dovol odpovdti mu jeho slovy, e jin je
prostednictv ze s p r a v e d l n o s t i , je se opr o vlastn
z s l u h u , a jin je prostednictv z m i l o s t i , je spov
na p m l u v . Mimo to je nco jinho ci, e Bh n e
m e a e Bh n e c h c e udleti milosti bez pmluvy Ma
riiny. Vdy slavn vyznvme, e Bh je zdrojem veho
dobra a svrchovanm pnem velik milosti a Maria e je
jen pouh tvor, jen za ve vd jen milosti Bo. Tento
vzneen tvor miloval a ctil Boha na zemi vce ne vechno
ostatn tvorstvo. Bh ji vyvolil za matku svho Syna a Vy
kupitele vech. Proto ji chtl co nejvce vyviti a proto
chce, aby vechny milosti, kter zaml udlit vykoupenm
dum, prochzely jejma rukama. Kdo pak me poprati
rozumnost a pimenost takovho tvrzen? Rdi vyznvme,
e Je Kristus je jedin prostednk ze spravedlnosti, jen
nm zskv svmi zsluhami milosti a spasen. Tvrdme vak,
e Maria je prostednice z milosti a akoliv ve, co zskv,
zskv pro zsluhy Jee Krista svmi prosbami a dostmi
ve jmnu jeho, pece vechny milosti, o n meme prositi,
meme mti jen na jej pmluvu.

86

Toto tvrzen nejen e neodporuje v niem svatm prav

dm vry, nbr souhlas se smlenm Crkve. V modlitbch,
je Crkev sama schvlila, vybz ns ustavin, abychom
se utkali o pomoc k Matce Bo a vzvali ji slovy: U z d r a
ven nemocnch, toit hnk, pomocnice
k e s a n , i v o t e n , n a d j e n a e . V hodinkch na
slavnosti marinsk obrac na ni slova Vn Moudrosti a tak
dv na srozumnou, e v Marii nachzme vechnu nadji
podle slov: V e m n j e v e c h n a n a d j e i i v o t
c t n o s t i a e mme od n velikou milost podle vroku:
V e m n j e v e c h n a m i l o s t k i v o t u p r a v d y .
(Sir. 24, 25.) Zkrtka, v Marii nalezneme .ivot vn a spsu:
Kd o m n e n a j d e , n a l e z n e i v o t a d o j d e p o e h
n n o d H o s p o d i n a . (Psl. 8, 35.) A jinde: K t e
o m n e se n a m h a j , n e z h e , k t e m n e v y s v t
l u j , v n t b u d o u . (Sir. 24, 30. 31.) Vechna tato
slova naznauj, jak potebujeme pmluvy Mariiny.
V tom pesvden ns utvrzuj pemnoz bohoslovci a cr
kevn uitel. Je urkou kati o nich, jak to in zmnn
spisovatel, e na oslavu Marie Panny uvali nadszek a upliench vraz. Kdo tak in, pestupuje meze pravdy. To vak
nesmme kati o svatch, ponvad mluvili z Ducha Boho,
jen je Duch pravdy.
A zde bych rd ponkud odboil a ekl svoje pesvden
o tto vci. Zvyuje-li nkter mnn njak est blah. Panny
a je njak odvodnno a neodporuje ani ve ani vnosm
Crkve ani jin pravd a jestli nkdo takov mnn odmt
a zavrhuje jen proto, e mnn opan me bti t prav
div, takov prozrazuje velmi mlo cty k Matce Bo. Mezi
tyto chatrn ctitele nechci patiti j ani nechci, aby k nim
nleeli moji teni. Spe si peji, aby nleeli do potu
tch, kdo ve, emu lze bez bludu viti o vzneenosti Ma
riin, s pevnm pesvdenm pijmaj a tak jednaj podle
slov opata Ruperta,(12) jen d, e ku projevm cty Matce
Bo nejmilej pat pevn viti v jej vzneen pednosti.
Kdybychom nemli jinho dvodu, stailo by nm svdectv
sv. Ambroe Autperta,O3) aby ns zbavilo obav ped plinost v chvlch Mariinch. Podle jeho slov ve, m oslavu
jeme Marii, ve je pli mlo u srovnn s tm, eho je
hodna pro dstojnost Boho matestv. To odpovd duchu

87

Crkve, je se modl ve mi o blah. Pann: B l a h o s l a v e

n j si , s v a t P a n n o M a r i a , a v c h v l y n e j h o d
nj!
Nyn se vak vrame k svmu pedmtu a vizme, co prav
svat o tomto uen. Podle sv. Bernarda(u ) naplnil Bh Marii
vemi milostmi, aby lid brali z n jako z vodovodu ve
dobr, jeho se jim dostv. Svtec tu in jet jinou vzc
nou poznmku, toti, e ped narozenm Mariinm nebylo
pro vechny takovho proudu milost, ponvad nebyla na
svt jet ona, tento elan prplav milost. Dodv vak:
Maria byla darovna svtu za tm elem, aby skrze ni
jako prplav plynuly k nm neustle milosti Bo.
Proto jako Holofernes, aby dobyl msta Betulie, kzal
zpetnati potrub s vodou, tak usiluje ze vech sil bel, aby
udusil v duch ctu k Matce Bo. Nebo uzave-li odtud
pliv milosti, snadno si podman due. Proto ns napomn
svat uitel Bernard:(t5) Povate, tedy, due, s jakou vrou
cnost a zbonost mme ctti po vli Bo tuto svou Kr
lovnu. Jak tou Bh, abychom se k n vdy utkali a dvo
vali v jej ochranu. V jej ruce sloil plnost velikho dobra,
abychom poznali, e vechna nadje, vechna milost a ve
chna spsa pichz k nm rukama Mariinma. Tot d
sv. Antonn :(16) Velik milosrdenstv, je bylo kdy udleno
lidem, bylo jim prokzno prostednictvm Mariinm.
Proto ji pirovnv sv. Bonaventura k msci.(17) Jako m
sc je mezi sluncem a zem a svtlo, pijat od slunce, rozlv
po zemi: tak pijm Maria proudy nebeskch milost z bo
skho Slunce a ozauje jimi ns zde na zemi.
Z tho dvodu ji nazv Crkev branou nebeskou: a s t
n n e b e s b r n o ! Jako kad vnos krlv o udlen
milosti, d sv. Bernard,(18) prochz branou jeho palce, tak
nen milosti pichzejc s nebe na zemi, je by nepro
chzela rukama Mariinma. Sv. Bonaventura(19) mimo to prav,
e se Maria nazv branou nebeskou proto, jeto se do
nebe nedostane nikdo, kdo nejde skrze Marii, je jest jeho
branou.
V tomto pesvden ns utvrzuje sv. Jeronym (nebo podle
nkterch jin starokesansk pvodce kzn o Nanebevzet
Panny Marie, je je zaazeno mezi spisy sv. Jeronyma.(20)
Prav, ze v Jei Kristu byla plnost milost jako v hlav;

88

odtud proud do ns jako jeho d ivotn mza a bosk

pomoc, potebn k dosaen spsy. Tat plnost byla v Marii
jako v hrdle tajemnho tla, kterm proud ivot milosti do
d. Tut mylenku vykld jet jasnji sv. Bernardin Siensk(21) tmito slovy: Vc tvo tajemn tlo Jee Krista
a prostednictvm Mariinm dostvaj vechny milosti du
chovnho ivota, sestupujc k nim od Jee, jejich duchovn
hlavy. Sna se to odvodniti takto: Ponvad se zal
bilo Bohu pebvati v ln tto Svat Panny, nabyla tm
jaksi pravomoci na vechny milosti. Nebo, kdy vyel
z jejho pesvatho ivota Je Kristus, pily nm s nm od
n jako z nebeskho ocenu vechny proudy milost Bo
ch. Jet jasnji pe jinde: Od chvle poet Vcnho
Slova v jejm ln nabyla tato panensk Matka, ekl bych.
zvltn pravomoci na dary, udlen nm Duchem Svatm,
take dn tvor nedostane od Boha dnou milost le z ru
kou Mariinch.
Ve smyslu pln stejnm vykld jeden spisovatel (P. Crasset)(22) slova proroka Jeremie, v nich prorok mluv o vt
len Slova a o jeho Matce Marii: e n a o b k l m u e .
(Jerem. 31, 22.) Prav: Jako nelze vsti ze stedu kruhu
dnou ru, je by neprotnala jeho obvod, tak ani z Je
e, stedu veho dobra, nepijde k nm dn milost le
skrze Marii, je jej obkhila, kdy jej poala ve svm ln.
Proto podle vroku sv. Bernardina(-3) jsou udleny vechny
dary, vechny ctnosti a vechny milosti rukama Mariinma
tm, jim ona chce, kdy ona chce a jak ona chce. Stejn
d Richard od sv. Vavince,(24) e Bh chce, aby vechna
dobra, je udl lidem, prochzela rukama Marie Panny. Proto
pobz ctih. opat Cellesk(25) kadho, aby se obracel na
strkyni pokladu milost, jak ji jmenuje, nebo jen skrze
ni mohou svt a vichni lid oekvati velik dobro, jeho
potebuj.
Z eenho jasn plyne, e zmnn svtci a spisovatel
nechpou slova Vechny milosti k nm pichzej skrze
Marii jenom v tom smyslu, e jsme obdreli skrze Marii
Jee Krista, pramen veho dobra, (jak mn uveden spi
sovatel); spe ns vslovn ujiuj, e Bh chce, i kdy
nm dal Jee Krista, aby vechny milosti, jich se lidem

89

kdy dostalo, dostv a dostane a do konce svta pro z

sluhy Jeovy, vechny byly udleny rukama Mariinma, na
jej pmluvu.
Na zklad toho usuzuje P. Suarez,(26) e je za naich dob
v Crkvi obecn uznno uen, e prostednictv Mariino je
nm nejen prospn, nbr i nutn. Nen to vak nutnost
bezpodmnen, jak jsem ji ekl, ponvad tak je nutn
jen prostednictv Jee Krista, nbr nutnost podmnen
(morln), pokud toti Bh rozhodl, e neudl dn milosti
le rukama Mariinma, jak v Crkev se sv. Bernardem.(27)
A ped sv. Bernardem uil tak sv. Ildefons(28) volaje k blah.
Pann: Maria, Hospodin ustanovil, e sv tvm rukm
vechno dobro, je rozhodl udliti lidem, a proto ti odevzdal
vechny poklady a vechno bohatstv milost. A mnich Mi
kuli29) d, e se Bh chtl vtliti jen se svolenm Mariinm
pedn proto, abychom j byli zavzni nejvtmi dky a dle
proto, abychom poznali, e spsa vech lid zvis na rozhod
nut tto Panny.
Prorok Isai (11, 1) prav, e v y j d e p r u t z k o e n e
J e s s e a k v t z k o e n e j e h o v y s t o u p . K tomuto
mstu nalzme krsn vklad u Konrda Saskho :(so) Kdo
chce dojiti milosti Ducha Svatho, a hled kvt na prutu,
toti Jee u Marie, nebo od prutu se dostaneme ke kvt
a od kvt k Bohu. A chce-li mti tento kvt, sna se sklo
niti k sob modlitbou prut s kvtem a doshne ho. Ve 26. ei
o Zjeven Pn prav Serafnsk Uitel(31), sv. Bonaventura,
k slovm evangelia: N a l e z l i d t k o s M a r i , M a t k o u
j e h o (Mat. 2, 11): Nikdy nenajde Jee le s Mari
a skrze Marii. A z toho usuzuje, e, kdo nehled Jee z
rove s Mari, marn jej hled. Proto d sv. Ildefons:(32)
Chci bti sluhou Synovm; protoe vak nikdo neme slou
iti Synu, kdo nen sluebnkem Matky, proto chci slouiti
Marii.(33)
Modlitba.
Due m, viz, jak velikou nadji v spasen a v ivot
vn dal ti Bh! Ve svm milosrdenstv vzbudil v tob
nadji v ochranu jeho Matky, akoliv jsi tolikrte zaslou
ila za sv hchy jeho nemilosti a zavren. Dkuj proto
Bohu i sv ochrnkyni Marii, je t ji milostiv pijala

90

pod svj pl, jak dokazuj toliker milosti, kter jsi do

stala na jej pmluvu.
Ano, dkuji ti, m nejlaskavj Matko, za vechno dobr*
je jsi prokzala mn neastnkovi, hodnmu pekla. Z ko
lika nebezpe jsi mne vysvobodila, Krlovno moje! Kolik
osvcen a slitovn jsi mi na Bohu vyprosila! Co pak dobr
ho jsem ti dal, m jsem t tolik uctil, e mne tak starostli
v zahrnuje dobrodinmi?
Jen tv dobrota t k tomu nut. Ach, kdybych za tebe
obtoval krev i ivot, bylo by to pli mlo proti mm
povinnostem vi tob za to, es mne zachrnila ped
smrt vnou. Tys mi dobyla, jak doufm, milosti Bo.
Zkrtka, tob vdm za vechno sv tst. M nejlaskavj
Pan, j chudk, se ti nemohu jinak odvditi ne ustavi
nou chvlou a lskou k tob. nepohrdej oddanost ubo
hho hnka, jej rozntila lskou tvoje dobrota. Je-li vak
m srdce nehodno milovati tebe, jeto je neist a na
plnn pozemskmi nklonnostmi, mus je ty promniti.
prom je!
Pipoutej mne k Bohu, pipoutej mne tak pevn, abych
se ji nikdy neodlouil od jeho lsky. Ty chce ode mne.
abych miloval Boha; tot si vyprouji j od tebe. Zjednej
mi milost, abych jej miloval, abych jej vn miloval. Po
niem jinm netoum. Amen.
2 : P O K R A O V N O T E VCI
Sv. Bernardi1) u, e jako mu a ena spolu zavinili nai
zkzu, tak e se sluelo, aby jin mu a jin ena spolu
psobili k na zchran. To uinili Je a jeho Matka Maria.
Nen pochybnosti, prav svtec, e Je Kristus sm do
konale stail k naemu vykoupen, bylo vak vhodnj, aby
bylo zastoupeno v dle na zchrany oboj pohlav, protoe
oboj spolupsobilo k na zkze. Proto nazv sv. Albert
Velik(2) Marii Pannu Pomocnic vykoupen. Sama zje
vila sv. Brigitte,(3) e jako Adam a Eva za jedin jablko
svt zaprodali, tak ona se svm Synem jedinm srdcem svt
vykoupili. Bh ovem mohl, poznamenv sv. Anselm,(4)
stvoiti svt z nieho, ale svt vlastn vinou ztracen nechtl
obnoviti bez spolupsoben Mariina.

91

Podle vkladu Suarezova(5) spolupsobila M atka Bozi k na

emu vykoupen trojm zpsobem: Pedn svou stenou
neplnou zsluhou, aby se vtlilo Slovo; za druh vroucmi
modlitbami, je za ns konala za svho pozemskho ivota;
za tet ochotnm obtovnm ivota Synova Bohu za nai
spsu. Ponvad tedy spolupsobila Maria k vykoupen s tak
velikou lskou k lidem a se starost o nejvt slvu Bo,
prvem stanovil Bh, e vichni dojdou spsy jen na jej p
mluvu.
Maria se nazv spoluinitelkou na dle naeho ospravedln
n, ponvad Bh vechny milosti pro ns uren svil j.(6)
Proto musej vichni lid minul, ptomn a budouc pohleti
na Marii jako na prostednici a vyjednavatelku spasen vech
as, prav sv. Bernard.(7)
Je Kristus prohlsil, e nikdo ho neme nalzti, dokud
ho k nmu nepithne jeho Vn Otec svou milost: Ni
k d o n e m e p i j t i k e mn , n e p i t h n e - l i ho
O t e c. (Jan 6, 44.) Stejn slova vkld Richard od sv.
Vavince^) do st Jei ohledn jeho Matky: Nikdo neme
pijti ke mn, nepithne-li ho moje Matka svmi prosbami.
Je byl plodem Mariinm, jak ekla sv. Albta: P o e h n a n s t y m e z i e n a m i a p o e h n a n p l o d i v o t a
t v h o . (Luk. 1, 42.) Kdo chce ovoce, mus ke stromu; kdo
tedy chce Jee, mus jti k Marii a kdo nalezne Marii, jist
najde i Jee. Kdy spatila sv. Albta nejsv. Pannu, je
pila na nvtvu do jejho domu, nevdouc jak j pro
jeviti vdnost, zvolala pokorn: O d k u d mi to, a b y
M a t k a P n a m h o p i l a k e m n ? (Luk. 1, 43.)
Mohli bychom se vak tzati: Co nevdla sv. Albta, e do
jejho domu zavtala nejen Maria, nbr i Je? Pro se
nazv nehodnou pijmouti Matku a pro radji nek, e je
nehodna pijmouti Syna, jen piel k n na nvtvu? To
proto, e svtice dobe vdla, e kdykoliv pichz Maria,
nese s sebou Jee; proto dkovala jen Matce, nezmiujc
se o Synu.
V knize Pslov (31, 14) je psno: J e s t j a k o b c h o d n
k o r b , z d l k y j e n d o v c h l e b a. Touto poehna
nou lod byla Maria. Pivezla nm s nebe Jee Krista,
chlb iv, jen piel s nebe, aby nm dal ivot, jak ekl:
J j s e m c h l b i v, j e n s n e b e s e s t o u p 1. B ud e - l i k d o j s t i z c h l e b a t o h o , i v b u d e n a v k y."

92

(Jan 6, 51. 52.) Z toho usuzuje Richard od sv. Vavince,(3) e na

moi svta zahynou vichni, kdo se nezachrn na tto lodi, kdo
toti neij pod ochranou Mariinou. Proto kdy jsme v nebez
pe, e zahyneme v pokuench a vnch ivota, mme se
utkati k Marii a volati; Pan, rychle nm pomoz, zachra
ns, jinak zhynem! Mimochodem podotkm, e tento
uenec nevh volati k Marii; Zachra ns, hyneme! Nen
tedy jako spisovatel astji uveden v minul stati, kter
zakazuje volati k blah. Pann o zchranu, protoe pr ns
me zachrniti jenom Bh. Sm-li pece lovk k smrti od
souzen poprositi krlova milce, aby mu zachrnil svou p
mluvou u panovnka ivot, pro bychom nesmli my ci
Matce Bo, aby nm vyprosila milost ivota vnho a tak
ns zachrnila? Sv. Josef Hymnograf(10) oslovuje bez rozpak
blah. Pannu: Neposkvrnn a ist Krlovno, spas me, za
chra mne ped vnm zavrenm! Sv. Bonaventura(u ) po
zdravuje Marii: spso, tebe vzvajcch! Crkev svat
schvaluje vzvn: U z d r a v e n n e m o c n c h ! A my by
chom se rozpakovali ji prositi, aby ns zachrnila, kdy ni
kdo nedojde spsy le jen skrze ni, jak d Paciuchelli?(12) A
ped nm to ekl sv. Germanos:(13) Nikdo nebude spasen le
skrze tebe!
Vimnme si vak jet, co prav svtci o nutnosti Mariiny
pmluvy. Sv. Kajetn kal, e bez pmluvy Mariiny m
eme sice milosti hledati, ne vak nalzti! Tuto pravdu po
tvrzuje sv. A ntonni14) krsnm vrokem: Kdo pros bez
n, chce ltati bez kdel. Kdo chce obdreti milosti bez p
mluvy Mariiny, je smysl slov svtcovch, jako by chtl ltati
bez kdel. Jako kdysi pravil farao k Josefovi: E g y p t j e t i
o t e v e n . (Gen. 47, 6.) a jako odkazoval vechny prosc
o pomoc na Josefa slovy: J d t e k J o s e f o v i ! (Gen.
41, 55), tak ns posl Bh k Marii, kdy ho prosme o mi
losti: Jdte k Marii! Jak prav sv. Bernard,(15) ustanovil Bh,
e nm neposkytne dnou milost le rukama Mariinma.
Proto je podle Richarda od sv. Vavince(16) nae spsa v je
jch rukou a mnohem vtm prvem ne Egypan k Josefovi
meme j kati my kesan: N a e b l a h o j e s t v t v
m o c i . (Gen. 47, 25.) Tot d opat Jordn:(17) Nae
spsa jest v jejch rukou. Jet draznji a bez omezen
tvrd Kassian,(18) e spsa vech zvis na pzni a ochran
Marie Panny. Koho chrn Maria, spas se; koho nechrn, je

93

utracen. Sv. Bernardin Siensk(19) k n vol: Pan, ponvad

jsi rozdavatelkou vech milost a protoe se nm dostane mi
losti spasen jen z ruky tv, proto zvis nae spsa na tob.
Z t piny mohl prvem zvolati Richard od sv. Vavin
c e ^ 20) Jako kmen zbaven podpry, hned pad, tak padne
i due, zbaven pomoci Mariiny, naped do hchu a na ko
nec do pekla. Bh ns nespas bez pmluvy Mariiny, d
sv. Bonaventura.(21) Jako neme bti ivo nemluvtko bez
matky, je mu dv mlka, tak se neme nikdo spasiti, chyb-li mu ochrana Marie Panny. Proto napomn svtec: Hle
zniti po "ct marinsk, chra si ji a neustvej v n, dokud
ti neudl v nebi Maria sv matesk poehnn. nejsv.
Panno, te se sv. Germanos,(2) kdo by mohl poznati Boha,
ne-li skrze tebe? Kdo by se spasil? Kdo by se zachrnil z ne
bezpe? Kdo by dostal njakou milost, ne-li skrze tebe,
Rodiko Bo, panensk Matko, milosti pln? A jinde d:
Kdybys nm nerazila cestu, nikdo by se nezbavil dosti tla
a hchu!
Jako nemme pstupu k Vnmu Otci le skrze prosted
nka- Jee Krista, tak nemme podle slov sv. Bernarda(23)
pstupu k Jei Kristu, le prostednictvm Mariinm! Pro
radek Bo, e se maj vichni spasiti pmluvou Mariinou,
uvd sv. Bernard krsn dvod: Jako nm byl darovn
Vykupitel prostednictvm Mariinm, tak ns m t jejm
prostednictvm pijmouti. Proto ji nazv svtec matkou
milosti a na spsy. Co by z ns bylo, te se sv. Germanos,(24) jak nadje ve spasen by nm jet zbyla, kdybys
ns opustila ty, Maria, je jsi ivotem kesan?
Svrchu zmnn spisovatel (M uratori) vak namt: Prochzej-li vechny milosti rukama Mariinma, mus pak svat,
prosme-li je o pmluvu, utkati se k prostednictv Mariinu,
aby nm vyprosili dan milosti. Tomu vak nikdo nev,
to nikoho ani ve snch nenapadlo. Na to odpovdm, e
v takov ve nen nic ani bludnho ani nevhodnho. Copak
je v tom nevhodnho, eknu-li, e Bh chtje oslaviti svou
Matku, uinil ji krlovnou svatch, a chtje rozdvati ve
chny milosti jejma rukama, stanovil t, e vichni svat se
musej obraceti k n o milosti pro sv ctitele? Co se te
tvrzen, e to nikoho ani ve snch nenapadlo, odkazuji na
sv. Bernarda, sv. Anselma, sv. Bonaventury na Suareza a na
jin, kte tot vslovn tvrdili. Marn bychom prosili jin

94

svtce o milosti, prav sv. Bernard,(25) kdyby se Maria nezasadila o jejich udlen. V tom smyslu vykld t jeden
spisovateli26) slova Davidova: B u d o u si t p e d c h z e t
v i c h n i v e l m o i s v t a. (. 44, 13.) Velmoi velikho
lidu Boho jsou svtci, kte, chtj-li vyprosit njakou mi
lost pro nkterho ctitele, doporouej se Marii, aby jim ji
vymohla. Prvem tedy prosme svat, poznamenv Suarez,(27)
aby se za ns pimluvili u Marie, protoe je to jejich pan
a krlovna.
To prv slbil sv. Benedikt sv. Frantice msk, jak vy
pravuje P. Marchese.(18) Jednoho dne se j zjevil a slbil j,
e ji bude chrniti svou pmluvou u Rodiky Bo. Tuto
pravdu potvrzuj i slova sv. Anselma,(29) jen takto oslovuje
blah. Pannu: Pan, eho mohou doshnouti pmluvy vech
svtc s tebou spojench, to ve zme pmluva tebe jedin
bez jejich pomoci. Pro vak m ty jedin takovou moc?
te se dle svtec. Ponvad ty jedin jsi matkou Vyku
pitele veho svta, snoubenkou Bo, krlovnou nebe a ze
m. Nepros-li ty za ns, dn svtec se za ns nepimluv a
dn nm nepome. D-li se vak ty pohnouti k prosb
a ns, i vichni svat budou se za ns u nho horliv pimlouvati a nm pomhati. Slova knihy Sirachovy: O k r u h
n e b e s a m a j s e m o b e l a (Sir. 24, 8) obrac Crkev na
Marii a P. Segneri(30) je vykld takto: Jako nejvy sfra
nebes uvd v pohyb i sfry jin, tak pmluva Mariina za
nkterou dui psob, e cel nebe pros s n. Paciuchelli(31)
prav dokonce, e Maria porou vem andlm a svatm jako
jejich krlovna, aby se k n pidali a spojili vechny sv pros
by s jejmi.
Takto meme t rozumti vli Crkve, abychom po
zdravovali a vzvali Matku Bo vzneenm jmnem: N a
d j e n a e , b u z d r v a ! Bezbon Luther(32) prav, e
neme snsti, kdy Crkev msk nazv Marii, pouhho
tvora, na nadj. Tvrd, e jen Bh a Je Kristus jako n
prostednk jsou na nadj a e Bh zloe kadmu, kdo
skld nadji svou ve tvora, podle slov Jeremiovch: K l e
t l o v k , k t e r s p o l h n a l o v k a . (Jer. 17, 5.)
Crkev ns vak u vzvati a oslovovati Marii jako nai na
dji: Nadje nae, bu zdrva!
Kdo skld nadji ve tvora nezvisle na Bohu, takovmu
jist Bh zloe, ponvad jedin Bh je zdrojem a drcem

95

veho dobra a tvor bez Boha nic nem a nic nen. Kdy sta
novil Bh, jak jsme dokzali, e vechny milosti mus pe
chzeti rukama Mariinma jako prplavem milosrdenstv, m
eme, ba musme tvrditi, e je Maria na nadj, skrze ni
dostvme milosti Bo. A proto ji nazv sv. Bernard(33)
vekerou pinou sv nadje: Synkov, ona je nejvt
m nadje, velik dvod m dvry/' Tot tvrd sv. Jan
Damask,(34) jen prav o blah. Pann: Pan, v tebe jsem
sloil vechnu svou nadji a napiate od tebe oekvm svoji
spsu/ Sv. Tom(35) d, e Maria je celou nadj na spsy.
Sv. Efrm(36) prohlauje: Nejsvtj Panno, pijmi ns pod
svou ochranu, chce-li, abychom byli spaseni, protoe nem
eme jinak doufati ve sv spasen le tvou pomoc.
Konm tedy se sv. Bernardem :(37) Sname se ctti celou
vroucnost svho srdce Rodiku Bo Marii, protoe Bh
chce, abychom kad dobro pijmali z jejich rukou. Proto
ns svtec napomn, abychom, kdy chceme a si dme
njak milosti, vdy s doporoueli Marii a pevn doufali,
e ji od n obdrme: Hledejme milost, hledejme ji vak
skrze Marii. Nejsi-li ty hoden dostati od Boha danou mi
lost, jist je j hodna Maria, je ti ji vypros. Proto upo
zoruje sv. Bernard(38) kadho, aby vechny dobr skutky
a modlitby, je obtuje Bohu, hledl doporuiti Marii, chce-li,
aby je Pn pijal.
P k l a d : Povstn je vypravovn o Theofilovi, kter
sepsal caihradsk patriarcha Eutychian jako oit svdek
udlosti a kter potvrzuj sv. Petr Damiani, sv. Bernard, sv.
Bonaventura, sv. Antonn a jin spisovatel, uveden u P.
Crasseta.(39)
Theofil byl arcijhnem chrmu v Adan, mst v Cilicii.
Poval takov vnosti, e ho chtl lid za biskupa, on se
vak z pokory vzpral. Pozdji byl od neptel kiv na
en a byl sesazen. To ho tak roztrpilo, e se obrtil za
slepen vn na idovskho arodje, jeho pomoc se dovo
lal Satana, aby mu pomohl v jeho netst. bel mu odpo
vdl, e chce-li pomoc, mus se zci Jee a jeho Matky
Marie a mus mu vydati o tom pis, podepsan vlastn rukou.
A Theofil skuten podepsal bezbonou listinu.
Ji na druh den poznal biskup svj omyl, dal Theofila
za odputn a dosadil jej znovu v jeho ad. Ten trznn
vitkami svdom pro straliv zloin, ustavin jen plakal.

96

A co uinil? el do chrmu, vrhl se na kolena ped marin

skm obrazem a modlil se: Matko Bo, nechci zoufati*
protoe mm tebe. Ty jsi tak milosrdn a me mi pomoci.
tyicet dn tak plakal a lkal k blah. Pann, a se mu
zjevila jedn noci Matka milosrdenstv a pravila: Theofile,
cos to uinil? Zekl ses ptelstv mho a ptelstv mho
Syna. A pro koho? Pro svho i mho neptele. Pan,
odpovdl Theofil, mus mi odpustiti a vydati mi odpu
tn u svho Syna. Vidouc jeho dvru pravila mu Maria;
Bu dobr mysli! Pimluvm se za tebe u Boha. Tmi
slovy poten tm vce se kl, plakal a modlil se, neopoutj
obraz Mariin, a se mu znovu zjevila Maria a ekla mu ra
dostn: Theofile, pot se! Obtovala jsem Bohu tv slzy
a modlitby a Bh je pijal a ji ti odpustil. Ode dneka vak
bu mu vdn a vrn. Pan, odpovdl Theofil, to
mne jet neme dokonale potiti. Neptel m jet bez
bon pis, jm jsem se zekl tebe a tvho Syna. Ty vsak
mi jej me vrtit. Po tech dnech pak probudil se
v noci a nael pis na svch prsou.
Na druh den padl v chrmu na kolena ped biskupem
v ptomnosti velkho zstupu lidu, s hokm plem mu vy
povdl celou udlost a odevzdal mu bezbonou listinu. Biskup
ji dal hned spliti pede vm lidem, jen plakal radost, ve
leb dobrotu Bo a milosrdenstv Mariino k tomuto hnku.
Theofil se vrtil do chrmu Marie Panny, kde po tech dnech
skonal pln tst, vzdvaje dky Jei a jeho Matce Marii.
Modlitba.
Krlovno a Matko milosrdenstv, ty rozdv milosti
vem, kdo se k tob utkaj. in to s nejvt tdrost,
protoe jsi krlovna, a s nejvt lskou, protoe jsi nae
nejdobrotivj matka. Tob se doporoum dnes j, tak
chud zsluhami a ctnostmi a tak obten dluhy u Bo
spravedlnosti. Maria, ty m kle ke vem pokladm
milosrdenstv Boho; nezapomnej na m trapy a nenech
vej mne v takov chudob. Ty jsi ke vem tak tdr,
zvykl kadmu dvati vc, ne o kolik t pros. Jednej
takto i se mnou! Pan, ochrauj mne! To je ve, za t
prosm. Chrn-li mne ty, nebojm se nieho. Nebojm
se zlch duch, protoe jsi mocnj ne cel peklo. Ne

97

bojm se svch hch, protoe jedinm slovem u Boha

me mi vyprositi odputni vech vin. Jsi-li mi naklo
nna nebojm se ani Boho hnvu, protoe jedinou tvou
prosbou me bti utien. Slovem, chrn-li mne ty, ve
chno doufm, ponvad ty me ve.
Matko milosrdenstv, vm, e ti psob radost i est
pomhati nejbdnjm a e jim me pomoci, nejsou-li
zcela zatvrzel. J jsem sice hnk, nejsem vak zatvrzel.
Chci zmniti ivot. Me mi tedy pomoci. Pomoz mi a
zachra mne. Dnes se cel odevzdvm do tvch rukou.
Rci mi, co mm initi, abych se zalbil Bohu. Jsem odhod
ln to uiniti a doufm, e to uinm s pomoc tvou, Maria,
Maria, Matko, svtlo, tcho, toit a nadje m! Amen,
amen, amen!

98

HLAVA VI.

Proto Orodovnice nae

S i: MARIA M M O C Z A C H R N I T I V E C H N Y SVOU
P ML U V O U
Moc matky je tak velik, e
nikdy neme stti pod
danou svho syna, i kdyby jako panovnk vldl neomeze
n nade vemi lidmi sv e.
Jest ovem pravda, e Je m nyn v nebi i jako lovk
nejvy vldu nade vemi, i nad Mari, protoe sed na pra
vici Otcov, ili, jak vykld sv. Tom,0 ) protoe jeho lidsk
pirozenost j podstatn (hypostaticky) spojena s osobou v
nho Slova. Pesto vak je pravdou, e n Vykupitel za sv
ho ivota na zemi ril se poniti a stti se poddanm Marie
Panny, jak svd sv. Luk: A b y l jim p o d d n . (Luk.
2, 51.) Sv. Ambro(2) dokonce pe, e Je Kristus byl po
vinen poslunost Marii, kdy ji ril vyvoliti za svou matku.
U ostatnch svatch se k, upozoruje Richard od sv.
Vavince,(3) e byli sjednoceni s vl Bo, jen u Marie lze
mluvit o tst, e byla nejen podrobena vli Bo, nbr
e podrobovala i Boha vli sv. O ostatnch pannch se pra
v, e n s l e d u j B e r n k a , k a m k o l i j d e (Zjev. 14,
4); o Marii lze ci, e Bernek Bo chodil na svt za n,
ponvad j byl poddn.
Z toho plyne zvr: Akoliv nyn v nebi neme ji Maria
poroueti Synovi, pece jen jsou jej prosby prosbami matky
a proto maj nesmrnou moc dosci veho, o d. Vsadou

99

Mariinou u Syna, pe Konrd Sask,(4) jest, e m nejvy

moc vyprositi ve, co chce. A pro? Z uvedench dvod,
je pozdji obrnji rozvedu, ponvad toti prosby Mariiny
jsou prosby matky. Z toho dvodu, d mnich Mikul,(5)
me blah. Panna ve, co chce, na nebi i na zemi; i v zou
falch me probuditi nadji ve spasen. Proto ji oslovuje:
Dna je ti velik moc na nebi i na zemi a nic ti nen ne
mono, kdy i zoufalce me povznsti k nadji ve spa
sen. Jde-li M atka prosit o njakou milost Jee Krista,
jej nazv tento spisovatel oltem milosrdenstv, na nm
dochzej hnci odputn Boho, Syn si tak v proseb
Mariinch a tak tou j vyhovti, e se podob jej pmluva
spe rozkazu ne prosb a ona se zd spe pan ne slu
ebnic. Tak chce poctti Je svou drahou Matku, ji za
svho pozemskho ivota tolik ctil. Vyslch neprodlen jej
dosti a pn. Velmi krsn to vyslovuje sv. Germanos,(t)
volaje k Marii: Ty Matko Bo jsi vemohouc, abys za
chrnila hnky. U Boha nepotebuje dnho doporuen,,
protoe jsi matkou pravho ivota.
Sv. Bernardin Siensk(7) nevh souhlasiti s tmto vro
kem, e Mariinch rozkaz poslouchaj vichni, i Bh. Ve
skutenosti chce tm ci, e Bh vyslch jej prosby tak,,
jako by to byly rozkazy. I Eadmer(8) se obrac na Marii slo
vy: Svat Panno, tak vysoko jsi v pzni Hospodinov proto,,
abys mohla dobti vech monch milost pro sv ctitele,,,
ponvad tvoje ochrana je vemocn, jak d Kosmas Jerusalemsk.(9) Ano, vemocn je Maria, potvrzuje Richard od
sv. Vavince,(10) protoe podle vech zkon mus povati
krlovna tche vsad jako krl. Z toho dvodu, jak po
znamenv sv. Antonn,(u ) uinil Bh Marii nejen ochrnky
n nbr i vldkyn cel Crkve.
Ponvad tedy nle matce stejn moc jako synu, uinil
Je, jen je vemohouc, i Marii vemohouc. Vn pravda
vak jest, e Syn je vemohouc od pirozenosti, kdeto jeho
M atka je vemohouc z milosti. Tato moc je prokzna
tm, e Syn nic neodepe, o ho pros Matka, jak bylo zje
veno sv. Brigitt.(12) Jednoho dne zaslechla svtice tato slo
va Jee k Marii: Matko m, v, jak t miluji. Proto mne
dej, o chce, dnou tvoji prosbu neoslysm. A jak krs
n dvod uvedl: Matko m, na zemi ses nikdy nevzprala
uiniti cokoliv z lsky ke mn. Proto se slu, abych nyn

100

v nebi neodepel ti nic, zakoliv d. Maria se tedy

nazv vemocnou v tom smyslu, jak je ppustno o tvoru,
jen je neschopen vlastnosti bosk. Je vemocn tak, e
me svmi prosbami obdreti ve, co chce.
Prvem tedy vol k tob, velik nae Orodovnice, sv.
Bernard:(13) Jen chtj a ve se stane! A Eadmer(u) d:
Cokoli chce ty, Panno, mus se uskuteniti. Chce-li po
vznsti nejhorho hnka na vysok stupe svatosti, ms
k tomu moc. Podobn slova vkld do st Mariinch Richard
od sv. Vavince:(15) Musm bti dna, abych chtla; nebo
co chci, jist se stane. Mnich Mikul(16) rozjm o jej
velik moci a takto vzv jej slitovnost: Pohni t tv pi
rozen dobrota, pohni t tv moc, nebo m jsi mocnj,
tm milosrdnj mus bti. Maria, drah nae oro
dovnice, je m tak soucitn srdce, e se neme dvati na
ns uboh a nemti s nmi soustrast a kter m zrove
u Boha takovou moc zachrniti vechny, je obhajuje, ne
zdrhej se ujmouti se ns neastnch; vdy v tebe skl
dme vechny sv nadje. Jestli t nedojmaj nae modlitby,
dej se pohnouti alespo svm srdcem, dej se pohnouti svou
moc. Bh t proto vybavil tak velikou moc, abys nm r
ila tm vce milosrdn pomhat, m vce nm me ku po
moci pispti. Sv. Bernard(17) vak ns ubezpeuje, e Maria
je bezmocn bohat jak moc tak milosrdenstvm. A jako
je jej lska nejmocnj, tak je i nejsoucitnj a neustle
nm to skutkem dokazuje.
Cel ivot byla po oslav Bo jedinou jej mylenkou
pomoc neastnm a jak vme, mla vsadu, e byla vy
slyena ve vech prosbch. Je to znmo z udlosti na svatb
v Kni Galilejsk. Kdy se nedostvalo vna, jala blah. Pannu
soustrast se zrmutkem a zahanbenm on rodiny. I vyloila
Synovi jej nedostatek a poprosila jej, aby potil novoman
ely zzrakem: N e m a j v n a . Je vak odpovdl: Co
m n a t o b , e n o ? J e t n e p i l a h o d i n a m .
(Jan 2, 3, 4.) Je pozoruhodn, e Pn zdnliv odepel Matce
danou milost. ekl: Co je, eno, mn a tob po tom, e
chyb vno? Ted nemohu konati zzraky, jet nenadeel
k tomu as. To bude, a budu kzati, kdy budu musit po
tvrzovati svoji nauku znamenmi. Po tom vem pak ekla
Maria sluebnkm, jako by ji Syn ji vyslyel: C o k o l i v
-vm e k n e , u i t e ! (Jan 2, 5), nebo budete pot

101

eni. A Je opravdu, aby se zavdil Matce, promnil vodui

v nejlep vno. Jak to mono vysvtlit? Byla-li jeho uitel
sk innost dobou urenou pro zzraky, jak mohla nastati
ji dve proti radku Bomu promna vody ve vno? Na.
to odpovdm, e se nestalo nic proti radku Bomu. Nebo
akoliv jet nenastala vlastn doba zzrak, pece ustanovil
Bh od vnosti jinm veobecn platnm rozhodnutm, e
o bude dati jeho Matka, nic j neodepe. Maria dobe
vdla o sv vsad a proto, a se zdlo, e Syn jej prosbu
odmtl, pece pokynula sluhm, aby uinili ve, co jim Syn
ekne, jako by ji byla vyslyena. Tak vykld slova C o
m n a t o b , e n o ? 1 sv. Jan Zlatost:(18) Tebas od
povdl Je tmto zpsobem, pece z cty k Matce upo
slechl jej prosby. Stejn to prav sv. Tom :(19) Slovy
J e t n e p i l a h o d i n a m! chtl Je Kristus nazna
iti, e by byl zzrak odloil, kdyby jej byl prosil nkdo
jin; jeto vak jej prosila Maria, ihned jej vykonal. Jak
uvd Barradas,(20) tot u sv. Cyril Alexandrijsk a sv.
Ambro. Stejn d Jansenius, biskup Gentsk(21) ke zmnn
mu mstu: Aby poctil Matku, pedeel Je dobu urenou
k zzrakm.
Zkrtka je jisto, e nen dnho stvoen, je by nm
ubohm mohlo zjednati tolik Boho milosrdenstv jako tatodobrotiv Orodovnice. Bh ji takto vyznamenal nejen jakomilovanou sluebnici, nbr tak jako svoji pravou Matku,,
prav Vilm Pask.C22) Sta slovo Matky a Syn ve vy
pln. Pn prav ve Velepsni k nevst: Ty, k t e r v z a
h r a d c h bydl p t e l p o s l o u c h a j dej
mi s l y e t i h l a s s v j ! (Velep. 8, 13.) Ptel jsou svt
ci. Kdy vyprouj svm ctitelm milost, oekvaj vysly
en na prosby sv Krlovny u Boha, nebo, jak bylo eeno*
ve hlav V., dn milost se neudili le na pmluvu Mariinu^
A jak dosahuje Maria milosti? Sta, e Syn usly jej hlas_
Kdy ona promluv, Syn ji neprodlen vyslch. Vilm Pask(23) vykld v tom smyslu uveden slova Velepsn
a vkld Synu do st slova pronen k Marii: Ty, je bydl
v zahradch nebeskch, pros s dvrou, za koho chce. Ne
mohu zapomenouti, e jsem tvj Syn a proto nemohu nic
odepti tob, sv Matce. Mn sta zvuk tvho hlasu, nebo
jsi-li slyena od Syna, znamen to, e jsi vyslyena. Akoliv
Maria dobv milosti prosbami, pece prost s jistou autori

102

tou matky. Proto musme bti pevn pesvdeni, e do

shne veho, eho si peje a nm vyprouje, prav opat
Bohumr.(24)
Korioln oblhal kdysi m a vechny prosby obyvatel a
ptel ho nemohly pimti k stupu. Jakmile se vak objevila
jeho matka Veturia, vyprv Valerius Maximus,(25) nemohl
odolati jejm prosbm a hned zanechal oblhn. Prosby Ma
riiny u Jee jsou o tolik innj ne prosby Veturiiny
u Koriolana o je tento Syn vdnj a o vc miluje svoji
drahou Matku. P. Justin Miechow(26) pe: Jedin povzdech
Mariin zme vce ne pmluvy vech svatch vespolek.
Podle Paciuchelliho(27) vyznal tot na rozkaz sv. Dominika
i zl duch sty jednoho posedlho.
Sv. Antonn(28) prav, e prosby sv. Panny maj povahu
rozkazu, protoe jsou to prosby matky. Proto neme bti
Maria oslyena, pros-li o nco. Z t piny vybz sv.
Germanos(29) hnky, aby se doporoueli tto Matce a vol
k n: Protoe m, Maria, u Boha takovou moc jako jeho
matka, vymh odputn i nejhorm hnkm. Ve vem
t uznv Pn za svoji pravou M atku a proto ti mus vechno
povolit, o ho pros. Sv. Brigitta(30) zaslechla, jak pra
vili svat v nebesch k blah. Pann: Poehnan Krlovno,
co by ti bylo nemono? eho si peje, to je ji vykonno.
S tm souhlas znm prpov: Co me Bh moc, to m
e ty, Panno, prosbou.( 31) A co nen dstojno dobroty
Pn chrniti takto est vlastn Matky? Vdy sm prohlsil,
e nepiel na svt zkon ruit, nbr naplnit. A zkon
porou mezi jinm t ctti rodie.
Sem pat jet mylenka sv. Jiho,(32) biskupa v Nikodm,
e Je pln vechny prosby sv Matky, jako by se chtl
odvditi za to, e mu poskytla svm souhlasem lidskou pi
rozenost. A sv. muednk M etod(23) vol: Raduj se, Maria,
ze tst, e tvm dlunkem je Syn, jen vem dv a nic
od nikoho nepijm. Vichni jsme dlunky Bohu za ve,
co mme, jeto je vechno jeho darem; tob se vak chtl
sm Bh stti dlunkem, kdy od tebe pijal tlo a stal se
lpvkem. A sv. Augustin prav :(34) Maria si zaslouila mi
lost dti boskmu Slovu lidsk tlo a tak i vkupnou cenu
pro nai zchranu ped vnou smrt. Proto ped vechny
moc, aby nm dopomohla k vn spse. Sv. Theofil(35)
biskup Alexandrijsk, jen il za as sv. Jeronma, napsal:

103

Syn m radost, je-li proen svou Matkou, protoe chce ve

chny dary udleti prv k vli n a tak se j odvditi za
slubu, e mu dala lidsk ivot. Sv. Jan amask(36) se
obrac k blah. Pann slovy: Protoe jsi, Maria, Matkou
Bo, me zachrniti vechny svmi prosbami, je jsou
zesleny mateskou moc.
Konm se sv. Bonaventurou,(37) jen rozjm, jak velik
dobrodin prokzal nm Pn, kdy nm dal Marii za orodovnici. a prav k n: Jist je nesmrn a pozoruhodn dobrota
Bo, e nm bdnm hnkm rila dti tebe. Pan, za
orodovnici, abys nm mohla vyprositi svou mocnou pmlu
vou kad dobro, je bys chtla. velik je slitovnost Pn,
jen nm ustanovil za obhjkyni svou vlastn Matku a Pan
milosti, abychom neprchali ped nm pro rozsudek, jej m
jednou nad nmi vynsti.(38)
Modlitba.
Vzneen Rodiko Bo, volm k tob se sv. Bernar
dem: Mluv, Pan, ponvad sly Syn tvj a pon
vad ve obdr, o ho pros. Mluv tedy, mluv obhjkyn
nae, Maria, ve prospch ns ubohch! Rozpome se, e
jsi obdrela tak velikou moc a dstojnost i pro nae dobro.
Kdy pijal od tebe Bh lidskou pirozenost, chtl se stti
tvm dlunkem proto, abys mohla voln rozdvati ubo
hm poklady Boho milosrdenstv.
My jsme sluebnci tvoji, zasvcen tv slub zvlt
nm zpsobem. Doufm, e mezi n nlem i j. Honos
me se tm, e ijeme pod tvou ochranou. in-li dobe
vem, i takovm, kdo t neznaj a tebe nect a kdo t
dokonce urej a tob se posmvaj, m vce musme
doufati ve tvoji dobrotu, je hled uboh, aby jim po
mohla, my, kdo tebe ctme, tebe milujeme a v tebe dv
ujeme?
Jsme velic hnci. Bh ti vak dal vt slitovnost a
moc ne je kterkoliv nae patnost. Ty me i chce nm
pomoci. My pak chceme tm vce v tebe doufati, m jsme
nehodnj. Tm vce t pak budeme oslavovati v nebesch,
kdy se tam dostaneme tvm prostednictvm.
Matko milosrdenstv, svujeme ti sv duse. Byly jed
nou krsn, kdy je obmyla krev Jee Krista. Potom vak

104

byly potsnny hchem. Tob je svujeme. Oisti je. Vy

pros nm opravdov polepen, vypros nm lsku Bo,
setrvn a nebe. Prosme sice o velk vci, ale co bys
nemela dosti moci vechny nm je vyprositi? Nebo by byly
pli pro lsku, kterou t miluje Bh? Tob sta jen
otevti sta ku prosb a Syn ti nic neodepe. Pros tedy,
pros za ns, Maria! Kdy bude prosit, ty bude vyslyena
a my budeme jist spaseni.
$ 2: MARI A JE JAKO SLITOVN ORODOVNICE PRVN
OBHJKYN I NEJBDNJCH
Pohnutek, pro mme milovati tuto laskavou Krlovnu, je
tolik, e kdyby velebil Marii cel svt, kdyby o n jednala
vechna kzn, kdyby za ni obtovali ivot vichni lid,
bylo by to pece jet mlo u srovnn s ctou a vdnost,
kterou jsme j dluni. Vdy chov nejnnj lsku ke
vem lidem i k nejuboejm hnkm, kte maj jet
petku cty k n.
Ctih. Raymund Jordn,(x) jen se nazval z pokory idiotou
t. j. nevdomcem, prav: Maria nedovede odepti lsku
tomu, kdo ji miluje, ba nett se slouiti tomu, kdo j slou.
Je-li to hnk, vynakld vechnu moc sv pmluvy, aby
mu vyprosila u svho poehnanho Syna odputn. Jej do
brota a milosrdenstv jsou tak velik, e ani nejzvrhlej lo
vk nem se bt utci se k jejm nohm, protoe ona nikoho
nezaene, kdo se na ni obrt. Jako nejlaskavj obhjkyn
sama pedn Bohu prosby svch sluebnk, zvlt kdy
jsou j podvny pmo. Nebo jako se ns zastv Syn
u Otce, tak se ns ona zastv u Syna. Ba nenavn hj
u Otce i u Syna velik dlo na spsy a vymh nm milosti,
o n prosme. Proto nazv blah. Divi Kartuzin(2) Sva
tou Pannu zvltnm toitm ztracench, nadj bdnch
a obhjkyn vech hnk k n se utkajcch.
Kdyby vak njak hnk pochyboval ne o moci, nbr
o slitovn Mariin, a kdyby se bl, e mu snad nechce po
moci pro ti jeho vin, dodv mu mysli Konrd Sask :(3)
Maria pov u Syna velik a jedinen vsady, e me
doshnouti svmi prosbami veho, co chce. Co by nm vak
byla platna jej velik moc, kdyby o ns nepeovala? Jen

105

nepochybujme, kon, bume klidni a dkujme stle Pnu

a jeho svat Matce, protoe jako m vce moci pede vemi
svatmi, tak m i nesmrn vce dobroty a starosti o nae
blaho jako nae orodovnice. Sv. Germanos(4) vol s jsotem:
Matko milosrdenstv, kdo pak m po Jei Kristu o ns a o
nae blaho takovou starost jako ty? Kdo ns hj v trapch*
je ns suuj, jako ty? Kdo se ujm hnk a bojuje za
jejich zchranu jako ty? Tvoje ochrana, Maria, jest moc
nj a nnj neli meme pochopiti. Opat CelleskO
prav: Vichni ostatn svat mohou pomhati svou ochranou
vce svm ctitelm ne jinm; Matka Bo vak jako Kr
lovna vech je t orodovnic za vechny a star se o spsu
vech.11
Maria se star o vechny, i o hnky; ba honos se tm
dokonce, e je nazvna jejich prvn obhjkynx (advocata).
Sama to zjevila ctih. Marii Villani:(6) Po nzvu Matky Bo*
pravila, je mou nejvt ct nzev obhjkyne hnk. Blah.
Amadeus(7) d, e nae Krlovna stoj ustavin ped Boi
velebnosti a stle se ns zastv svmi mocnmi prosbami.
A ponvad zn dobe v nebi nae trapy a poteby, neme
nm odprati soucit. Jej matesk srdce pln soucitu, nhy
a dobroty mysl stle na to, jak nm pomoci a ns zachr
niti. Proto povzbuzuje Richard od sv. Vavince(8) kadho
i nejbdnjho lovka, aby se utekl s dvrou k tto dobro
tiv orodovnici; me bti jist, e bude vdycky hotova mu
pomoci. Maria je vdy ochotna prositi za vechny, prav
opat Bohumr.(9)
jak inn a dobrotiv, d sv. Bernard,(10) projednv
tato laskav Obhjkyn dlo na spsy! Konrd Sask(n )
rozjm, jak upmn a silovn pros Maria za ns stle ve
lebnost Bo, aby nm Pn odpustil hchy, pispl nm svou
milost, vysvobodil ns z nebezpe, vytrhl ns ze souen,
a prav sm k blah. Pann: Vyznvme, e mme v nebi
jednu jedinou pomocnici, toti tebe! Chce tm ci: Vichni
svat ovem si pej na spsy a pros za ns; ty vak, Pan*
projevila jsi nm s nebe tolik lsky a nhy a svmi prosbami
dohylas nm tolik dkaz Boho milosrdenstv, e jsme nu
ceni prohlsiti tebe za jedinou svou obhjkyni na nebi, kter
v plnm smyslu ns miluje a o nae blaho peuje. Kdo
kdy pochop, jak starostliv se stle ns u Boha zastv?
Sv. Germanos(12) prav: Neme se nasytiti opatrovn ns

106

lid. Jak krsn slova! Maria pros vdycky, pros znovu a

znovu, jako by se nemohla nasytiti modliteb za ns, aby
ns svmi prosbami ochrnila a vymohla nm milosti. Tak
velik je jej soucit s naimi bdami, tak velik je jej lska
k nm!
Bda nm hnkm, kdybychom nemli tuto vzneenou
Orodovnici, je je tak mocn, tak soucitn a spolu tak opatrn
a moudr, e jej Syn neme odsouditi ty vinnky, je
ona hj, tvrd Richard od sv. Vavince.(13) Proe ji pozdra
vuje sv. Jan Geometra:(14) Bu zdrva, smrnice prva,
je rozhoduje kadou pi! Vechny pe, je zastv tato
nejmoudej obhjkyn, jsou yyhrny. Proto nazv Konrd
Sask(15) Marii moudrou Abigail. Tato ena dovedla tak
udobiti dojemnmi prosbami krle Davida, rozhnvanho na
jejho mue Nabala, e David sm j ehnal a dkoval, jeto
ho uchrnila svm jemnm jednnm msty proti Nabalovi.
(1 Sam. 25, 24.) Tot in ustavin v nebi Maria ve pro
spch nesetnch hnk. Svmi nnmi a moudrmi pros
bami um tak obmkiti Bo spravedlnost, e sm Bh j
ehn a takka dkuje za to, e ho zadrela, aby neopoutl
a netrestal hnky, jak zasluhuj.
Aby nm mohl prokzati Vn Otec co nejvce milosrden
stv, dal nm mimo hlavnho naeho pmluvce Jee Krista
za orodovnici u sebe Marii, prav sv. Bernard.(16) Beze v
pochyby je Je jedinm prostednkem ze spravedlnosti mezi
lidmi a Bohem, kter na zklad svch vlastnch zsluh
me a chce, jak slbil, dobti nm odputn a milosti Bo.
Protoe vak lid vid v Jei Kristu jakoto Bohu velebnost
boskou a ds se j, proto bylo teba dti nm jinou oro
dovnici, k n bychom li s menm strachem a s vt dv
rou. Je j Maria, nad ni nenajdeme orodovnice, je by mla
vt moc u bosk velebnosti a vt milosrdenstv k nm.
Velice by urazil dobrotu Mariinu, d svtec dle, kdo by se
bl pistoupiti k nohm tto nejdobrotivj Orodovnice, je
nem v sob nic tvrdho a dsivho, nbr je sam vld
nost, laskavost a dobrota. Protej si znovu a znovu vechny
dje evangelia a najde-li v nich jedin rys drsnosti na Marii,
pak se me bti k n pistoupiti. Toho vak nenajde a proto
se s radost k n utec, aby t svou pmluvou zachrnila.
Pekrsn slova vkld do st hnka, jen se utk
k Marii, Vilm Pask :(n) Matko Boha mho, m hchy

107

mne uvrhly do nynj bdy, ale pln dvry utkm se k tob.

A kdybys mne chtla zahnat, pipomenu ti, e jsi do jist
mry povinna mn pomoci. Vdy cel Crkev vcch te na
zv a veejn prohlauje za matku milosrdenstv. Ty, Maria,
dochz u Boha vdycky vyslyen, protoe jsi mu tak dra
h. Tys jet nikomu neodepela svho velikho litovn.
Tv nejslad pvtivost nepohrdla jet dnm hnkem,
by by byl sebe hnusnj, kdy se ti doporuil. Co by se
v tob mlila cel Crkev? Ci bv t nadarmo nazvala svou
orodovnic a toitm ubohch? Pry s takovou mylenkou,
e by ti mohly m hchy, Matko m, zabrniti vykonvn
tvho vzneenho adu, jej m jako milosrdn o*odovnice
a prostednice mru mezi lidmi a Bohem a po svm Synu jako
jedin nadje a bezpen toit neastnch. Za vechnu
svou milost a slvu, ba i za dstojnost Matky Bo vd,
mono-li tak ci, hnkm, protoe k vli nim uinilo t
Bosk Slovo svou Matkou. Tys Matka Bo, tys zrodila svtu
pramen slitovn; proto odstup ode mne domnnka, e bys
mohla odepti sv milosrdenstv nktermu neastnku, jen
se k tob utk. Jeto jest tedy, Maria, tvm adem, abys
zprostedkovala smr mezi Bohem a lidmi, rozpome se na
mne pro svou velikou slitovnost, je je vt ne vechny
m hchy.
Potte se tedy, malomyslni, pravm vm s Paciuchellim,(18) vydechnte a dodejte si mysli, uboz hnci! Tato
vzneen Panna, je je matkou vaeho Soudce a Boha, je
obhjkyn lidskho pokolen, obhjkyn schopnou vymoci na
Bohu ve, co chce; obhjkyn pemocnou, je ho dovede ve
mi prostedky usmit; obhjkyni veobecnou, je vechny
pijm a nikomu neodpr ochranu. ( 19)
Modlitba.
vzneen Matko Pna mho! Uznvm, e bych pr
vem zaslouil za tolikaletou nevdnost k Bohu a k tob,
abys pestala o mne peovat. Vdy nevdnk nen hoden
novch dobrodin. J vak mm, Pan, vzneen pont
o tv dobrot. Vm, e je mnohem vt neli mj nevdk.
Pomhej dle mn, ubohmu hnkovi, jen douf v tebe,
toit hnk. Matko milosrdenstv, podej mi ruku
a pozvedni kleslho, jen t pros o slitovn.

108

 Maria, bu mne zachra nebo mi pora, na koho se

mm obrtit, kdo by mi mohl lpe pomoci ne tyl Kde
bych vak nasel soucitnj a mocnj orodovnici u Boha
ne jsi ty, jeho Matka? Jako Matka Spasitelova dostalas
na starost zchranu hnk, bylas tedy dna i mn pro
m spasen. Maria, zachra toho, jen se k tob utk.
J si nezasloum tv lsky, ale tvoje touha po spse ztra
cench dv mi nadji, e mne miluje. A jestli mne mi
luje ty, jak bych zahynul?
Matko m milen, spasm-li se, jak doufm, s tvou
pomoc, nebudu ji nikdy k tob nevdn. Vnmi chva
lozpvy a lskou cel sv due nahradm ti svou dvj
neuznalost a splatm ti tvoji lsku ke mn. V nebesch, kde
kraluje a na vky bude kralovati, budu vdy asten
opvovati tv milosrdenstv a budu vn lbati tv mi
lostn ruce, je mne tolikrt osvobodily od pekla, kdy
jsem ho zaslouil za sv hchy.
Maria, osvoboditelko m, nadje m, krlovno, orodovnice. Matko m, miluji t, miluji t a vn t chci
milovati. Amen, amen. Tak doufm, tak budi!
3: MARI A U S MI U J E H N K Y S B O H E M
Milost Bo je pro kadou dui velmi velikm a dou
cm pokladem. Duch Svat ji nazv pokladem nekonenm,
ponvad milost Bo jsme povzneni ke cti ptelstv Bo
ho : J e n e v y e r p a t e l n m p o k l a d e m l i d e m, k d o
h o u v a j , z s k v a j si p t e l s t v Bo . (Moudr.
7, 14.) Proto nazval Je, n Vykupitel a Bh, prost svmi
pteli ty, kdo jsou v milosti: Vy j s t e p t e l m o j i .
(Jan 15, 14.) Bu proklet hch, jen trh toto krsn ptel
stv: N e p r a v o s t i v a e j s o u p e h r a d o u m e z i v
mi a B o h e m v a m . (Is. 59, 2.) Bud proklet hch, jen
vzbuzuje v Bohu nenvist proti dui: B h n e n v i d
s t e j n b e z b o n k a i b e z b o n o s t j e h o . (Moudr.
14, 9.) Hch tedy in z ptelkyn Bo neptelkyni. Co
tedy mus initi hnk, jen se stal k svmu netst nepte
lem Bom? Mus si nalzti prostednka, jen by mu vymohl
odputn a pomohl nabti opt ztracenho ptelstv s Bo
hem. Pot se, uboku, jen jsi ztratil Boha, vol sv.

109

Bernard.(O Tvj Pn sm dal ti prostednka ve svm Synu

Jei, jen me splniti kad tv pn. eho by nevymohl
u Otce takov Syn?
Le mj Boe, vol svtec, pro pipisuj strohost Spa
siteli tak laskavmu, jen obtoval ivot za jejich spsu?
Jak ho mohou povaovat za hroznho, kdy je sam lbez
nost? Malomyslni hnci, eho se hrozte? Bojte-li se, e
jste urazili Boha, vte, e vae hchy pibil Je na k
svma probodenma rukama, e svou smrt usmil za n
Bo spravedlnost a e je sal s vaich dus! Snad se vak
pece boj, pokrauje svtec, obrtit se na Jee Krista,
protoe t ds jeho bosk velebnost, nebo, kdy se stal
lovkem, nepestal bti Bohem. Chce jet jinho pmluv
ce u tohoto prostednka? Nue, obra se na Marii! Ona bude
za tebe prosit u Syna; Syn pak ji jist vysly a pimluv se
n Otce, jen mu nic neme odepti. Sv. Bernard pak kon
tmito slovy: Synkov moji, tato Rodika Bo je eb
kem, po nm hnci znovu vystupuj na viny milosti
Bo. Ona je mou nejvt jistotou, ona je velikm dvodem
nadje m.
Slyme slova, je vkld Duch Svat ve Velepsni do st
blah. Panny: J j s e m j a k o h r a d b a , a m p r s y j s o u
v e ; p r o t o si v y v o l i l m za t u, k t e r o u c h t l u i
n i t a s t n o u . (Velep. 8, 10.) Jsem obranou tch, d Maria,
kdo se ke mn utkaj a m milosrdenstv je pro n zchran
nou v. Proto mne uinil Pn zprostedkovatelkou mru mezi
hnky a Bohem. Maria je opravdu, vykld kardinl
Hugo,(2) velikou prostednic mru, je vyprouje svmi pros
bami u Boha mr jeho neptelm, zchranu ztracenm, od
putn hnkm, milosrdenstv zoufalm. Proto ji nazval
bosk Snoubenec k r s n o u j a k o s t a n y a l a m o u n o
vy. (Velep. 1, 4.) V stanech Davidovch se jednalo jen o vl
ce, kdeto v stanech alamounovch jen o mru. Tm nazna
uje Duch Svat, e tato Matka milosrdenstv nemysl na
boj a pomstu proti hnkm, nbr jen na mr a na odputn
jejich vin.
Z toho dvodu byla holubice Noemova pedobrazem Ma
riinm. Vracejc se do archy nesla v zobku olivovou ra
tolest na znamen optnho smen Boha s lidmi. Tys ta
nejvrnj holubice, vol k n Konrd Sask,(3) svou p
mluvou u Boha dala jsi ztracenmu svtu pokoj a spsu.

110

Maria byla tedy nebeskou holubic, je pinesla ztracenmu

svtu olivovou ratolest, znamen milosrdenstv, nebo nm
dala Jee Krista, pramen milosrdenstv, a skrze jeho zsluhy
zjednala nm vechny milosti, je nm Bh udl.(4) A jako
byl dn skrze Marii svtu nebesk pokoj, prav sv. Epifan,(5)
tak skrze Marii bvaj i nadle usmiovni hnci s Bo
hem. Proto j klade na rty sv. Albert Velik(6) slova: J
jsem holubice Noemova, je pin Crkvi ratolest olivovou
a veobecn pokoj!
Tak duha, kterou vidl sv. Jan kolem trnu Boho, byla
zetelnm obrazem Marie Panny: A d u h a b y l a k o l e m
t r n u . (Zjev. 4, 3.) Tato slova vykld kardinl Vitalis:(7)
Onou duhou jest Maria, stojc ustavin ped soudnou sto
lic Bo, aby mrnila rozsudky a tresty, jich hnci za
sluhuj. Podle vkladu sv. Bernardina Sienskho(8) mluvil
Bh o n, kdy pravil Noemovi, e uin na oblacch duhu
mru, aby pi pohledu na ni si vzpomnl na vn pokoj1,
jej zaruil lidem: S v o j i d u h u v o b l a c c h u s t a n o
vuj i , by b y l a z n a m e n m s m l o u v y u z a v e n m e z i
m n o u a z e m . . . Kd y ji u v i d m, t u se r o z p o m e n u
v n m l u v y . (Gen. 9, 13. 16.) Maria je touto duhou
vnho pokoje, prav svtec, nebo jako si vzpomn Bh
pi pohledu na duhu na mr, slben svtu, tak pi prosbch
Mariinch odpout hnkm urky a uzavr s nimi mr.
Proto je Maria pirovnvna t k msci: K r s n j a k o
m s c . (Velep. 6, 9.) Jako msc je mezi nebem a zem,
vykld sv. Bonaventura,(9) tak se stav Maria ustavin mezi
Boha a hnky, aby s nimi smiovala Pna a osvcenm je
pivdla na cestu k Bohu.
Hlavnm kolem, jej dostala Maria pi svm pchodu na
svt, bylo pozvednouti klesl due ze stavu nemilosti a smiti
je s Bohem. P a s s v k o z i k y u s t a n p a s t . (Ve
lep. 1, 7.) Tak j ekl Hospodin, kdy ji stvoil. Kozltka
jsou znmm obrazem hnk, kte budou postaveni v dol
soudu po levici, jako ovce znamenaj spravedliv, kte budou
mti msto na pravici. Tato kozltka, vol Vilm Pask,(l0)
jsou svena tv ochran, vzneen Matko, abys je pro
mnila v oveky, a aby byli na tvou pmluvu postaveni na
pravici, kdo zaslouili svmi hchy pijti na levici. Pn proto
zjevil sv. Katein Siensk(u ) svj mysl pi stvoen tto
milovan Dcery. Chtl toti, aby svou sladkost zskvala

111

srdce lid, zvlt hnk, a aby je pitahovala k Bohu.

Pozornosti zaslou krsn vaha Vilma Paskho(12) o zm
nnch slovech z Velepsn: P a s s v k o z i k y u s t a n
p a s t . Bh tedy odporou Marii, prav, jen jej ko
ziky. Blah. Panna toti nezachrauje vech hnk, nbr
jen ty, kte j slou a ji vzvaj. Kdo vak ij v hch
a nijak ji neuctvaj, ani ji nepros o vtzstv nad hchem,
takov nepat k Mariinu stdci a na poslednm soudu budou
postaveni k svmu netst se zavrenmi na levici.
Kterhosi lechtice, zoufajcho ji pro thu hch, napo
menul jeden eholnk, aby se utekl k Marii a navtvil jej
sochu v jistm chrm. lechtic el do chrmu a uzev sochu
Marie Panny, poctil, e ho Maria zve, aby se ped n vrhl
na kolena a nabyl mysli. I rozbhl se k n, padl na kolena
a lbal jej nohy. Maria mu podala ruku k polben. Na jej
ruce uzel lechtic npis: Vytrhnu t z rukou tvch suovatel! Jako by mu chtla ci: Synu, nezoufej, j t vytrhnu
z hch*a z zkost, je t skliuj. Pi etb tchto sladkch
slov poctil pr hnk takovou ltost nad hchy a tak vrouc
lsku k Bohu a k sv dobr Matce, e skonal hned u jejch
nohou.
kolik zatvrzelch hnk pitahuje k Bohu tento magnet
srdc den co den. Sama se tak nazvala ve zjeven svat
Brigitt:(13) Jako magnet pitahuje elezo, tak pitahuji j
i nejzatvrzelej srdce a smiuji je s Bohem. Tyto divy nejsou
vzcn, nbr se dj kad den. J sm bych mohl uvsti
mnoho doklad z naich misi, kde nkte hnci zstali
tvrd eleza pi vech ostatnch kznch, ale pi kzn
o milosrdenstv Mariin byli dojati a vrtili se k Bohu. Sv.
Reho(u) vyprv, e jednoroec je tak divok elma, e ho
nepolap dn lovec. Jen kdy na vol panna, pijde pr
k n a d se j bez odporu svzat. kolik hnk, prchajcch
ped Bohem a zuivjch ne lt elmy, pichzej na zavo
ln vzneen Panny Marie a dvaj se od n klidn dovsti
k Bohu!
Podle jednoho spisovatele prvnch stolet(15) stala se Maria
Panna i proto Matkou Bo, aby mohli bti spaseni jejm
sladkm milosrdenstvm a jej mocnou pmluvou i takov
neastnci, kte by se jinak nespasili, protoe patnm i
votem propadli Bo spravedlnosti. Ba Eadmer(16) ujiuje,
e Maria byla povena k dstojnosti Matky Bo spe

112

k vli hnkm ne k vli spravedlivm, nebo Je Kristus

prohlsil, e piel volat nikoliv spravedliv, nbr hnky.
(Luk. 5, 32.) Proto pje Crkev svat:
Hnky ti nelze odehnati,
nebo bez nich nemohla ses stti
matkou Syna Boho.
Proto se k n obrac Vilm Pask(17) slovy: Maria,
tys povinna pomhati hnkm, nebo za vechny dary, mi
losti a pednosti obsaen v dstojnosti Matky Bo, za ve
chno, smm-li tak ci, vd hnkm. K vli nim stala
ses hodnou mti Boha za Syna. Stala-li se tedy Maria
Matkou Bo pro hnky, uvauje Eadmer,(18) jak bych
mohl pochybovat o odputn, a jsou m hchy sebet?
Ve mi o vigilii svtku Nanebevzet Panny Marie prav
Crkev, e Matka Bo byla vzata s tto zem, aby se ns
zastvala u Boha v pevn jistot, e bude vyslyena. Proto
ji nazv dvn jeden spisovatel rozhod (sequestraJ.O9)
Toto slovo zna prostednka, jemu dv sporn strany pe
nechaly rozhodnut o svch poadavcch. Slovem tm chce
ci: Jako Je je prostednkem u Vnho Otce, tak je
Maria na prostednic u Jee. Syn j penechv rozhodnut
o vech dkazech viny, je m proti nm jako n soudce.
Sv. Ondej Krtsk(20) nazv Marii zrukou a zstavou
naeho smen s Bohem. Smysl slov jest: Bh se chce s h
nky smiti a jim odpustiti. Aby nikdo z nich o tom nepo
chyboval, dal jim Marii jako zruku. Proto ji svtec pozdra
vuje: Bu pozdravena, ty usmen Boha s lidmi! Sv. Bonaventura(21) povzbuzuje kadho hnka slovy: Boj-li se
pro sv hchy pomsty Bo, co mus init? Jdi a utec se
k nadji hnk, k Marii! A boj-li se, e odmtne tvoji
obhajobu, vz, e to neme. Bh sm j dal na starost po
mhati neastnkm.
A opat Adam(22) vol: Co se sm bti odsouzen hnk,
jemu se nabz za matku a obhjkyni sama M atka Soudcova?
A ty, Maria, prav dle, Matko milosrdenstv, ty bys odmtla
prosit u svho Syna Soudce za jinho svho syna, hnka?
Mohla bys odprati pmluvu za vykoupenou dui u Vykupitele,
jen zemel na ki proto, aby spasil hnky? Ne, jist
neodepe! Celm srdcem bude prosit za vechny, kdo se
k tob utkaj, nebo dobe v, e Pn, jen uinil tvho
Syna prostednkem mezi Bohem a lovkem, uinil tebe

113

prostednic mezi Soudcem a obalovanm. Vzdvej tedy

dky Bohu, jen ti dal takovou prostednici, vol sv. Ber
nardi23). A jsi kdokoliv, hnice vinami obten, v hchu
zestrl, neztrcej dvry! Dkuj svmu Pnu, jen ti dal
z milosrdenstv nejen Syna za pmluvce, nbr, aby ti dodal
mysli a dvry, opatil ti takovou prostednici, je me
doshnouti veho svmi prosbami. Jdi, utec se k Marii a bude
spasen!
P k l a d . Alan a Rupe (De ortu et progressu Psalterii
Christi et Mariae) a Bonifatius (De Divae Virginis Mariae
vita et miraculis) vypravuj, e ve Florencii ila dvka Bene
dikta, je se vak mla spe jmenovati Maledikta pro svj
pohorliv, nepoestn ivot. K jejmu tst piel kzati
do tohoto msta sv. Dominik. Z pouh zvdavosti la Bene
dikta na jeho kzn. Bh vak vzbudil v jejm srdci tmto
kznm takovou ltost, e se s hokm plem vyzpovdala
svtci ze svch hch. Sv. Dominik ji vyslechl, udlil ji
rozheen a za pokn j uloil renec. Ale neastnice padla
brzy zase do starch navyklch hch. Zvdv o tom svtec,
navtvil ji a pohnul k nov zpovdi. Aby ji Bh upevnil na
cest dobrho ivota, ukzal j peklo a v nm nkter lidi,
kte byli jej vinou ji zavreni; otevev pak knihu, dal j
pesti stran seznam jejch hch. Kajcnice se toho zd
sila, ale s dvrou se obrtila k Marii Pann. I poznala, e j
Matka Bo ji vyprosila as na oplakn tolika bezbonost.
Po tomto vidn zaala Benedikta dobr ivot. Vdy j
vak tanul ped oima hrozn seznam hch; i zaala jednou
takto prositi svoji nebeskou Utitelku: Matko m, je sice
pravda, e bych mla bti pohbena pro sv zloiny v hlubi
nch pekla; jeto jsi mne vak ped nm zachrnila svou
pmluvou a vymohla mi as ku pokn, prosm t, milosrdn
Pan, o dal milost. Nikdy nepestanu oplakvati sv hchy,
ale vyma je z on knihy. Po tto modlitb se j zjevila
Maria kouc, e chce-li bti vyslyena, mus bti neustle
pamtliva svch hch a milosrdenstv, je j Bh prokzal,
mimoto e m vzpomnati na umuen jejho Syna, podstou
pen z lsky k n, a dle, e m uvaovati, jak mnoz byli
zavreni, kdo mn heili ne ona. Spolu j zjevila, e toho
dne bylo zavreno osmilet dt pro jedin tk hch.
Benedikta uposlechla pesn nejsvtj Panny. Jednou pak
spatila Jee Krista, jen j ukzal knihu hch se slovy:

114

Viz, tv hchy jsou vymazny, kniha je ist, vpi nyn do

n skutky lsky a ctnost. Benedikta to uinila a po svatm
ivot svat skonala.
Modlitba.
Nejslad Pan moje! Podle slov Vilma Pa!skho(24)
m ad prostednice mezi hnky a Bohem. Proto k to
b volm se sv. Tomem z Villanovy :(25) Nue, Orodovnice nae, konej svou povinnost! Nekej, e je pli
tko vyhrti moji soudn pi! Vm pece, a vichni mi to
kaj, e dn pe, sebe pochybnj, nen ztracena, zastv-li ji ty. A j bych svou pi prohrl? Ne, toho se
nebojm. Bl bych se toho jen tehdy, kdybych pohlel na
spoustu svch hch, je bys nemohla brnit. Dvm-li se vsak
na tv bezmezn milosrdenstv a na vrouc touhu tvho nej
sladho srdce pomhati i nejhorm hnkm, nebojm
se ani toho. Kdo kdy zahynul, kdy se k tob utkal? Pro
to volm k tob o pomoc, velik moje orodovnice, toit
moje, nadje moje a Matko Moje Maria. Do tvch ru
kou skldm sv spasen. Tob odevzdvm svou dui.
Byla ji ztracena, ty ji mus zachrnit. Ustavin dkuji
Pnu, e mi dal tak velikou dvru v tebe. Vm, e m
tato dvra zajiuje spasen, i kdy jsem ho nehoden.
Sou mne toliko jedna obava, milovan Krlovno m,
abych toti nkdy nepozbyl svou nedbalost tto dvry
v tebe. I prosm t, Maria, pro tvoji lsku k Jei,
udruj a rozmnouj ve mn stle pesladkou dvru ve tvou
pmluvu. Bezpen doufm, e s n nabudu, zase ptelstv
Boho, jm jsem z nerozumu pohrdl a je jsem ztratil.
A kdy ho nabudu, doufm, e s pomoc tvou si je udrm,
a kdy si je udrm, doufm, e s tvou pomoc pijdu
jednou do nebe tob dkovati a opvovati milosrdenstv
Bo i tv po celou vnost. Amen. Tak doufm, tak se
sta, tak se stane!

115

HLAVA VII.

Obra k nm sv milosrdn oi!

i: MARI A K NM STLE SHL, ABY M RNI LA NAE.

TRAPY
ecky spisovatel EpifanO) nazv M atku Bo vevidouc,.
ponvad ns uboh na tto zemi nespout s o, aby nm
pomohla. Jednoho dne byl pi vymtn z posedlho tzn
bel, co in Maria. Odpovdl, e sestupuje a vystupuje.O
Chtl ci, e tato dobrotiv Pan stle sestupuje na zemi,
aby pinesla lidem milosti, a stle vystupuje na nebesa, aby
vymohla na Bohu laskav vyslyen naich modliteb. Proto
ji prvem nazv sv. Ondej Avellinsk(3) vprav nebe
skch dober, protoe ustavin kon skutky milosrdenstv
a vyprouje milosti vem, spravedlivm i hnkm. O i
P n j s o u n a d s p r a v e d l i v m i 4 (. 33, 16), prav
David. Ale oi na Pan, upozoruje Richard od sv. Vavin
ce,(4) jsou obrceny na spravedliv i na hnky. Oi Ma
riiny jsou oi Matky, dodv, a matka se dv na dt, nejen
aby nepadlo, nbr padlo-li, aby je opt postavila na nohy.
Sm Je uvdomil o tom sv. Brigittu,(5) kdy jednoho
dne ped n pravil sv Matce: Matko, dej ode mne, co
chce! Tak mluv stle v nebi Syn k Marii, nebo mu p
sob radost vyhovti vem prosbm milovan Matky. A za
prosila Maria? Sv. Brigitta zaslechla jej odpov: Prosm
o milosrdenstv pro uboky. Chtla ci: Synu mj, tys
mne ustanovil matkou milosrdenstv, toitm hnk a
orodovnic ubohch. Nyn mne pobz, abych t prpsila,

116

za chci. Za mm prositi, ne-li za slitovn s ubohmi?

Maria, vol k n nn sv. Bonaventura,(6) tys tak pln
milosrdenstv a tak starostliv, abys pomohla hnkm, jako
bys nemla jin touhy a jin starosti. Hnci jsou vak
nejuboej z ubohch,, prav sv. Bda Ctihodn,(;) proto pro.s Maria Syna ustavin za hnky.
Ji za svho pozemskho ivota, d sv. Jeronm,(s) mla
Maria srdce tak soucitn a dobrotiv k lidem, e nikdo ne
ctil nikdy tak tce bolesti vlastn, jako Maria ctila bolesti
ciz. Tento soucit s cizm zrmutkem dala krsn na jevo
na svatb v Kni, (jak ji bylo dve eeno). Kdy se ne
dostvalo vna, vzala na sebe podle slov sv. Bernardina Sienskho(a) neproena ad soucitn titelky. Z pouh sou
strasti s rozpaky novomanel pimluvila se u Syna, e uinil
.zzrak a promnil vodu ve vno.
Mnich Mikul(10) se obrac na Marii s otzkou: Zapomnlas snad na ns uboh nyn, kdy jsi povena na Kr
lovnu nebes? Nco takovho nesmme si pipustiti ani v my
lenkch, prav; nesmrn dobrota srdce Mariina neme za
pomenouti na nesmrnou bdu srdce naeho. O Marii ne
plat znm pslov: Pocty mn mravy. Pslov to plat
o lidech ve svt. Kdy jsou poveni, snadno zpyn a
zapomnaj na sv dvj chud ptele. Ne tak Maria. T
se ze svho poven proto, e me vce pomhati ubohm.
Konrd Sask(11) obrac v tom smyslu na Marii Pannu slova
pronesen k R u t: P o e h n a n j s i o d H o s p o d i n a , d c e
ro, t y s p r v n l s k u p o s l e d n j ( l s k o u ) p e
k o n a l a . (Rut 3, 10.) Chce ci: Bylo-li milosrdenstv M a
riino k ubohm velik, dokud ila na zemi, je mnohem vt
dnes, kdy kraluje v nebi. Odvoduje to tm, e nyn zn
Maria lpe nae trapy. Tm vzrostlo jej milosrdenstv, pro
jevovan nesslnmi milostmi. Jako slunce pevyuje msc
svou z, tak ped nynj slitovnost Mariina v nebi jej
dobroinnost za ivota na zemi. Je na svt lovk, jen by
se netil ze svtla slunenho? A podobn, je tu njak lo
vk, jeho by neozaovalo milosrdenstv Mariino?
Proto bylo o n eeno, e je j a s n j a k o s l u n c e
(Velep. 6, 9), nebo podle Raymunda Jordana(12) nen lo
vka, jemu by bylo odepeno teplo tohoto slunce: N i c
s e n e m e s k r t i p e d j e h o r e m . (. 18, 7.)
Prv tuto vc zjevila sv. Aneka sv. Brigitte.(1S) ekla j:

117

Kdy je nyn nae Krlovna v nebi se svm Synem, neme*

zapomenouti sv vrozen dobroty. Vem, i nejbezbonjm
hnkm dv dkazy svho milosrdenstv. Jako zem a.
ostatn obnice jsou ozaovny sluncem, tak maj vichni
lid pro sladkou dobrotu Mariinu ast na Bom milosrden
stv, kdy o n pros.
Ktersi velik hnk z Valencijskho krlovstv, aby ne
upadl do rukou spravedlnosti, rozhodl se ze zoufalstv, e
odpadne k islamu, a ji byl na cest na lo. Nhodou el
kolem kostela, kde kzal P. Jeronm Lopez T. J. o milo
srdenstv Bom. Dojat kznm obrtil se hnk a vyzpov
dal se kazateli. Ten se ho tzal, konal-li njakou pobonost,,
pro ni mu snad Bh prokzal toto velik milosrdenstv.
Hnk odpovdl, e nekonval dn zvltn pobonosti^
leda e kad den prosil blah. Pannu, aby ho neopoutla.
Tent knz setkal se v jedn nemocnici s hnkem, jense nezpovdal ji padestpt let. Nepatrn pobonost kterou,
jet konval, zleela v tom, e pi pohledu na marinsk
obraz pozdravoval blah. Pannu a prosil ji, aby ho nenechala
zemti ve smrtelnm hchu. Kdy se mu jednou v bitce
zlomil me, obrtil se k Marii Pann a zvolal: Bda mi!
Nyn zemru a zahynu! Matko hnk, pomoz mi! Sotva
to vyslovil, octl se, nevda jak, na bezpenm mst. I vy
konal si nyn ivotn zpov a pln dvry skonal.(u )
Maria se stala vem vm, pe sv. Bernard,15) vem
nabz kln svho milosrdenstv, aby vichni od n dostali
dobrodin: otrok svobodu, nemocn zdrav, zarmoucen t
chu, hnk odputn, Bh slvu. Je jako slunce a proto*
nen nikoho, koho by nehlo teplo jej lsky. Kdo na.
svt by nemiloval tuto nejlbeznj Krlovnu? te se sv..
Bonaventura.(16) Vdy je krsnj slunce a slad medu,,
je poklad dobroty, je ke vem sam lska a pvtivost!'
Bu tedy zdrva, vol lskou zancen svtec, Pan a Matko*
m, ty srdce m a due m! Odpus mi, Maria, troufm-li
si ci, e t miluji! Nejsem-li j hoden milovati tebe, jsi ty
dokonale hodna bti milovna ode mne.O7)
Kdy se z1x)n modlme slova: I p r o t o O r o d o v n i e e na e , o b r a k n m s v m i l o s r d n o i, mus se
Maria sklonit k na prosb, jak bylo zjeveno sv. Gertrud.(18)
vzneen Pan, vol sv. Bernard,(i>) jak velik je tvoje
milosrdenstv, je objm cel svt! Tato pedobr Matka,.

118

jak d sv. Bonaventura,(20) tolik tou initi dobe vem,

e ji urej nejen ti, kdo ji pmo tup, (takov zvrcenosti
se dj zvlt mezi hri, kte nkdy ve vni rouhav
urej tuto Pan), nbr tak ti, kdo ji nepros o dnou
milost. Ty sama, Pan, vol sv. Hildebert,(21) u ns oe
kvati mnohem vt milosti ne zasluhujeme, protoe nm bez
ustn udl milosti, je daleko pedstihuj nae zsluhy.
Ji prorok Isai pedpovdl, e velikm dlem lidskho vy
koupen bude pro ns uboh postaven trn Boho milosrden
stv: A p i p r a v e n b u d e m i l o s r d e n s t v m t r n .
(Is. 16, 5.) Kdo je tmto trnem? Konrd Sask odpovd:(22)
Tmto trnem je Maria, v n naleznou vichni, spravedliv
i hnci, tchu a milosrdenstv. A jako je Pn pln milo
srdenstv, tak i nae Pan. Ani Syn ani Matka nedovedou
odepti milosrdenstv dnmu prosebnku. Opat Guerrik(23)
uvd slova Jeova k Marii: Matko m, v tob postavm
trn svho krlovstv, nebo tvm prostednictvm chci ud
leti milosti, o n jsem dn. Tys mi dala lidsk ivot, j
ti dm vemohoucnost Bo, abys mohla pispti k spasen
vem, koho chce zachrniti.
Jednoho dne se vroucn modlila sv. Gertruda k Matce
Bo zmnnmi slovy: O b r a k n m s v m i l o s r d n
o i V tom spatila blah. Pannu s Jekem v nru, jak
ukazovala na jeho oka a pravila: Tyto nejsoucitnj oi
mohu obrtiti na vechny, kdo mne vzvaj, aby tak doli
spasen. Jaksi hnk prosil jednou s plem Marii Pannu
ped jejm obrazem, aby mu vyprosila u Boha odputn.
I zaslechl, jak se obrtila blah. Panna k svmu Dtku v n
ru a pravila: Synu mj, maj m slzy tci nadarmo? A
hnic poznal, e mu Je odpustil.
Jak by mohl zahynout, kdo se doporou tto dobr Matce?
Jej bosk Syn slbil, e z lsky k n bude podle jejho
pn milosrdn ke vem, kdo se j doporouej. Zaslechla
to sv. Gertruda,(24) jak Pn pravil Marii: Ze sv vemo
houcnosti, Matko ctihodn, penechal jsem tob moc, abys
usmiovala s Otcem vechny hnky, kte zbon vzvaj
tv milosrdenstv. Opat Adam de Perseigne(25) rozjm o ve
lik moci Mariin u Boha i o jejm velikm milosrdenstv
k nm a pln dvry k n vol: M atko milosrdenstv, jak
jsi mocn, tak jsi dobr. Kolik m moci, abys vyprosila
milost, tolik m soucitu, abys odpustila. Kdy se stalo, e

119

bys nemla soucitu s ubohmi, jsouc M atkou milosrdenstv?

A kdy bys nemohla pomoci, jsouc Matkou vemohoucnosti?
Jak snadno poznv nai bdu, stejn snadno nm dobv
veho, co chce. Povej tedy, vol k n opat Guerrik,(26)
povej, vzneen Krlovno, slvy svho Syna a nm svm
ubohm sluhm a dtem udl nkolik drobta sv slvy ne
pro nae zsluhy, nbr z milosrdenstv.
A ztrcme-li dvru pro sv hchy, rceme k n s Vilmem
Paskm :(27) Pan m, neuvdj proti mn mch h
ch, protoe proti nim stavm tvoji slitovnost. Nikdy se ne
sm ci, e by se mohly m hchy miti na soudu s tvm
milosrdenstvm. Tv slitovnost je daleko mocnj, aby mi
dobyla odputn, ne maj sly m hchy strhnouti mne do
vn zhuby.(-8)
Modlitba.
nejsvtj Panno, nejvt a nejvzneenj vech tvo
r, j uboh a neastn odbojnk svho Boha, pozdravuji
t s tto zem. Zasluhuji trestu, ne milosti, zasluhuji spra
vedlnosti, ne milosrdenstv. Nemluvm tak, Pan, z ne
dvry ve tvou slitovnost. Vm, e si pokld za est "bti
tm dobrotivj, m jsi vzneenj. Vm, e se raduje
ze svho bohatstv proto, e me z nho udleti i nm
bdnm. Vm, e m jsou chud tvoji prosebnci, tm peli
vji se star o jejich ochranu a spsu.
Matko m, tys jednou oplakvala smrt Syna svho,
kterou za mne vytrpl. Obtuj, prosm t, slzy svoje Bohu
a vypros mi pro n pravou bolest nad mmi hchy. Jakou
bolest ti tehdy zpsobili hnci, jak jsem t zarmoutil
svmi nepravostmi i j! Vypros mi, Maria, abych aspo
ode dneka pestal zarmucovati tebe a Syna tvho svm
nevdkem. Co by mi byly platn tv slzy, kdybych se
k tob choval nevdn i nadle? Co by mi bylo platno
tv milosrdenstv, kdybych byl znovu nevrn a tak za
hynul? Krlovno moje, nedopoutj to! Nahra vechny
m nedostatky! Ty od Boha dostane ve, co chce. A ty
vyslch kadho, kdo t pros. Vyprouji si od tebe,
pevn doufm a chci od tebe dv milosti: Vypros mi vr
nost k Bohu, abych ho ji nikdy neurazil, a lsku k nmu
cel ivot tak velikou, jak velice jsem jej dve urel.

120

HLAVA VIII.

A Jee, poehnan plod ivota tvho, nm po tomto

putovn uka !

S i: MARI A

C H R N SV C T I T E L E P E D PEKLEM

Nen mono, aby byl zavren ctitel Mariin, jen j vrn

slou a j se doporou. Toto tvrzen se bude nkomu zdti
na prv pohled uplien. Takovho prosm, ne je za
vrhne, aby si naped peetl nsledujc vklad o tto vci.
Tvrdm-li, e je nemono, aby zahynul ctitel marinsk,
nemnm takov ctitele, kte zneuvaj sv pobonosti k to
mu, aby mohli heit s men bzn. Proto neprvem zavrhuj
nkte lid oslavu Mariina milosrdenstv k hnkm a ne
prvem poukazuj na to, e pr se tto cty zneuv k p
chn jet vtch hch. Je pece zejmo, e takov hn
opovlivci zasluhuj za sv lehkomysln spolhn trestu a
ne milosrdenstv. Mluvm tu o takovch ctitelch^ kte se
sna o polepen, kte Matce Bo vrn slou a j se do
porouej. O takovch pravm,, e je prakticky nemono,
aby zahynuli. I P. Crasset T. J.O) u tot ve sv knize
o ct k Marii Pann; ped nm pak to hlsali Vega ve sv
Marinsk theologii, Mendoza a jin bohoslovci.() Aby bylo
zejmo, e nemluvili do vtru, vimnme si, co ekli o t
vci crkevn uitel a svtci. A se nikdo nediv, uvedu-li zde
nkolik skoro stejnch vrok od rznch spisovatel. Chci
je tu vechny uvsti na dkaz, jak jsou shodni spisovatel
v tto vci.

121

Je nemono, aby byl spasen kdo necti Marii a nepov

jej ochrany, prav sv. Anselm,(3) a stejn je nemono, aby
zahynul, kdo se blah. Pann porou a na nho ona laskav
shl/1 Skoro tmi slovy potvrzuje tut pravdu sv. Anto
n n ^ 4) Jako nen mono, aby se spasili ti, od nich odvrt
Maria oi svho milosrdenstv, tak zase musej dojiti spsy
a nebesk slvy ti, na nich jej oi spovaj a za n se ona
pimlouv. Tento svtec tedy zdrazuje, e ctitel Ma
riini se musej spasit.
Teba si vak vimnouti prvn sti vrok tchto svtc.
A se tesou bzn ti, kdo si mlo v cty k Matce Bo
nebo kdo ji z lenosti zanedbvaj. Tito svtci prav, e je
nemono spasiti se tomu, koho nechrn Maria. Tot tvrd
i jin, na p. sv. Albert Velik :(5) Vichni, Maria, kdo
nejsou tvoji sluebnci, vichni zahynou. Sv. Bonaventura
d :(6) Kdo zanedbv pobonost k blah. Pann, zeme ve
hchu. A jinde prav: Kdo se neutk k tob, Pan, ne
pijde do nebe.( 7) A v 99. almu marinskho alte jde
svtec jet dle a tvrd, e se nejen nespas, nbr e ne
bude mti ani nadji ve spasen ten, od koho odvrt Maria
svoji tv.(8) A ji dve to ekl sv. Ignc muednk,0 )
e se hnk neme spasit le prostednictvm blah. Panny
a e Maria zachrauje svou milosrdnou pmluvou mnoho ta
kovch, kte by zaslouili podle Bo spravedlnosti zavren.
Nkte ovem pochybuj, jsou-li to slova sv. Ignce; P.
Crasset aspo je pipisuje sv. Janu Zlatostmu.(10) Tato
slova uvd i opat Cellesk.(n) V tme smyslu obrac Cr
kev svat na Marii slova: Ka d , k d o m n e n e n v i d ,
m i l u j e s m r t . (Psl. 8, 36.) A k slovm Psma: J e s t
j a k o b c h o d n k o r b (Psl. 31, 14) pe Richard od
sv. Vavince :(12) Vichni utonou v moi tohoto svta, kdo
nejsou na tto lodi. Tak bluda Oekolampadius(13) po
vaoval za jistou znmku zavren malou ctu k Matce Bo.
Proto pravil: K nikdy nen o mn slyet, e jsem se
odvrtil od Marie; nebo pokldm za jist znamen mysli
odsouzen k zavren mn dobe o n smleti.
Za to prav Maria Panna: Kd o m n e p o s l u e n j e s t ,
n e b u d e z a h a n b e n . (Sir. 24, 30.) Kdo se ke mn ut
k a poslouch, co mu pravm, nezahyne. Proto prav sv.
Bonaventura :(14) Pan, kdo se sna horliv ti slouiti,

122

je dalek zahynut. A tato pravda se osvduje podle sv.

H ilaria(15) i tehdy, kdy takov v minulosti mnoho urel
Boha.
Z t piny tolik se namh Satan, aby hnci pozbyli
po ztrt milosti Bo tak cty marinsk. Kdy zpozo
rovala Sara, e Isk si pivyk ve he s Ismaelem jeho pat
nostem, dala Abrahama, aby vyhnal Ismaele i s jeho mat
kou Agarou: V y v r t u t o d v k u i j e j h o s y n a ! (Gen.
21, 10.) Nestailo j propustiti z domu jen syna; i matka
musila pry. Sra se bla, e syn bude stle dochzeti za
matkou do domu. Prv tak se nespokoj bel, zapud-li
od sebe due Jee Krista; chce, aby se zekla i jeho Matky:
V y v r s l u e b n i c i t u t o i j e j h o s y n a ! Boji se, e
Matka uvede Syna znovu do srdce hnkova svou pmlu
vou. A boj se prvem, nebo kdo vytrvale uctv Matku
Bo, prav uen Paciuchelli,(16) brzy pijme s pomoc Ma
riinou do svho srdce Boha. Vhodn proto nazv sv. Efrm(17)
ctu marinskou ochranm prkazem, jen ns chrn ped
zavrenm do pekla. Sv. Germanos(18) nazv Marii Pannu
ochranitelkou do pekla odsouzench. A vpravd je jisto nade
v pochybnost, co prav sv. Bernard,(19) e Marii nechyb
ani moc ani vle, aby ns zachrnila. Nechyb j moc, protoe
nen myslitelno, aby jej prosby byly oslyeny, jak ujiuje
sv. Antonn(20) nebo jak u sv. Bernard,(21) e jej dosti
nemohou zstati bezvsledn, nbr dosahuj veho. Nechyb
j ani vle zachrniti ns, protoe Maria jako nae matka
peje si vce na spsy neli my sami. Je-li vak tomu tak,
kterak by mohl zahynouti ctitel Mariin? Snad je to hnk.
Sna-li se vak vytrvale o polepen a porou-li se tto
dobr Matce, vypros mu ona osvcen, aby vybedl ze svho
alostnho stavu, zjedn mu ltost nad hchy, setrvn v do
brm a na konec dobrou smrt. Kdyby mohla nkter matka
zachrniti dt ped smrt pouhou prosbou o milost u soudce,
kter by tak neuinila? A smli bychom se domnvati, e
Maria, matka tak starostliv o sv ctitele, toho neuin a
e nezachrn sv dt ped smrt vnou, kdy je j to
tak snadn?
Dal-li nm Bh lsku a dvru ke Krlovn nebes, d
kujme za to Pnu. zbon- teni, nebo Bh poskytuje tuto
milost podle Kosmasa Jerusalemskho^2) jen tm, kter chce
spasit. Sly jeho krsn slova, jimi chtl oiviti nadji v so

12S

b i v ns: M atko Bo, skldm-li svou dvru v tebe,

budu spasen. Stojm-li pod tvou ochranou, nieho se nemusm
bti, nebo cta k tob je bezpenou zbran spsy a Bh ji
proto popv tem, kter chce spasit. Z t piny i Erasm us(23) pozdravuje blah. Pannu: Bud pozdravena, hrzo
pekla, nadje kesan, dvra v tebe dv nm jistotu
spsy.
Jak velice se protiv Satanu vytrval cta due k Matce
Bo! P. Alfons Alvarez,(24) velk ctitel marinsk, byl jed
nou pi modlitb trn od dbla neistmi pokuenmi, jak
teme v Jeho ivotopise. Zanech sv cty k Marii, ekl mu
zl duch, a pestanu t pokoueti
Podle Blosia(25) zjevil Bh sv. Katein Siensk, e ze
sv dobroty a z lsky k jednorozenmu Synu udlil jeho
M atce Marii milost, e dn hnk, kter se j zbon do
porou, nestane se koist pekla. I prorok David prosil Boha,
aby jej uchrnil ped peklem a to pro lsku, kterou miloval
est Mariinu: H o s p o d i n e , m i l u j i s k v o s t n d m
t v j . . . n e z a h l a z u j m n e s b e z b o n m i , B o e ! (.
25, 8.) Prav dm tvj, nebo Maria je tm domem, jej
si zbudoval Bh za svj pbytek, aby v nm spoinul pi
svm vtlen. Kniha Pslov o tom prav: M o u d r o s t v y
s t a v l a d m s o b . (Psl. 9, 1.) Jistojist nezahyne,
prav jeden zbon spisovatel,(-6) kdo se sna piln uctvati
tuto panenskou matku. Tut mylenku potvrzuje sv. Bonaventura(7) slovy: Pan, tvoji milovnci t se velikmu
pokoji v ivot tomto a v onom neuz smrti na vky. Ni
kdy se nestalo a nikdy se nestane, ubezpeuje zbon Blosius,(28) aby pokorn a vrn sluebnk Mariin na vky
zahynul.
jak mnoz, d Tom Kempensk,(29) byli by na vky
zavreni nebo zstali by zatvrzel, kdyby se za n nepimluvila Maria u Syna, aby jim udlil milosrdenstv. Mnoz bo
hoslovci a zvlt sv. Tom(30) se domnvaj, e mnohm
lidem zemelm v tkm hchu vyprosila M atka Bo od
klad rozsudku Boho a nvrat k ivotu, aby mohli initi
pokn. Na doklad toho uvdj vn spisovatel mnoho p
klad. Tak na pklad vyprv ve sv Kronice Flodoard,(31)
jen il v 9. stolet, e jist jhen Adelman (ve Verdunu)
povaovan ji za mrtvho probral se k ivotu, prv kdy

L24

ho chtli pochovati, a prohlsil, e vidl peklo, kam byl

ji odsouzen, avak na prosby blah. Panny e byl posln
zptky na svt, aby inil pokn. Podobnou vc uvd Surius(3)
o mskm obanu jmnem Ondeji, jen nekajcn zemel.
Matka Bo mu vyprosila nvrat k ivotu, aby mohl dojiti
odputn.
Tyto a podobn pklady nesmj svsti njakho opovalivce, jen by chtl hn ti v nadji, e ho Maria zachrn
ped peklem, i kdy zeme ve hchu. Nebo jako by bylo
velikm blznovstvm skoiti do studny v nadji, e ns
Maria zachrn, protoe nkdy v takovm ppad pomohla*
podobn by bylo mnohem vtm lenstvm vydvati se v ne
bezpe smrti ve hchu a ekati, e ns blah. Panna zachr
n ped peklem. Tyto pklady maj jen oiviti nai dvru.
Povme-li, e Maria mohla zachrniti ped peklem i ty.
kdo zemeli ve hchu, m spe me zachrniti ped pdem
do pekla ty, kdo se k n za iva obracej, chtj se polepiti
a vrn j slou!
Modleme se tedy se sv. Germanem:(33) Matko nae, co
bude s nmi? Jsme sice hnci, chceme se vak polepiti a
utkme se k tob, je jsi ivotem kesan! Slyme opata
Bohumra k tob volati:(34) Nestihne vn bda toho,
za koho obtuje aspo jedenkrt sv prosby. Pros tedy
za ns a budeme ped peklem zachrnni. Kdy pedstoupm
ped Bo soud a kdy ty, Matko milosrdenstv, mne bude
chrnit, kdo by si troufal tvrdit, e nenaleznu milosti Soud
ce, volm s Richardem od sv. Viktora.(35) Blah. Jindich
Suso kal,(36) e poruil svou dui do rukou Mariinch, a
kdyby jej hodlal Soudce zavrhnouti, chtl prositi, aby roz
sudek zavren proel rukama Mariinma. Doufal, e v jejch
rukou by bylo jist zadreno jeho proveden. Tot pravm
a doufm i j pro sebe, nejsvtj Krlovno m! Proto ti
chci vdy opakovati slova sv. Bonaventury :(37) V tebe jsem*
Pan m, doufal, nech nejsem zahanben na vky! V tebe
jsem sloil vechny sv nadje. Proto doufm bezpen, e
nezahynu, nbr e se spasm a e t budu v nebi chvliti
a milovati na vky.(38)
P k l a d . Roku 1604 byli v jednom flanderskm mst
(Bruselu) dva studujc, kte si vak hledli msto studia
jen pit a chlpnosti. Kdy byli jedn noci za hchem u pat-

125

-n entiny, odeel jeden z nich, jmnem Richard, ponkud

dve neli druh. Kdy se doma svlkal k odpoinku, vzpo
mnl si, e se toho dne jet nepomodlil nkolik obvyklch
zdrvas k nejsv. Pann. Tebas byl ospal a mrzut, pe
mohl se a modlil se napolo ve spnku a roztrit. Potom si
lehl. Ale sotva usnul, uslyel siln bueni na dvee a v zpt
nato uzel ped sebou svho druha, jen budil hrzu svm
zjevem. Kdo jsi? tzal se Richard. Co m nezn? odpovdl
druh. Pro jsi tak zohaven? Vdy jsi jak bel! Ach
j neastnk jsem zavren, ekl tzan. Jak to? Vz,
kdy jsem vyel z onoho domu hanby, zardousil m zl
duch. M tlo dosud le na ulici, ale m due je v pekle.
A bud jist, e t trest ekal tebe, ale Svat Panna t za
chrnila pro tch nkolik Zdrvas, jimi jsi ji uctil. Blaze ti,
pouije-li tto vstrahy, kterou ti dv skrze mne M atka
Eo. Po tch slovech rozhrnul pl, ukzal plameny a hady,
jimi byl muen, a zmizel. S hokm plem vrhl se jinoch
tv k zemi a dkoval sv zachrnkyni Marii. Kdy pa*k
pemtal, jak by napravil svj ivot, zaslechl zvoniti na jitn
v blzkm frantiknskm kltee. Hned si ekl: Bh m
vol ku pokn! Neprodlen spchal do kltera a prosil
eholnky, aby jej pijali. Ti se zdrhali, znajce jeho patn
ivot. Kdy jim vak vechno vypovdl a kdy dva ehol
nci opravdu nali na ulici mrtvolu jeho druha ernou jak
uhel, byl pijat a od toho dne il velmi vzorn.
Modlitba.

nejdra Matko m, Maria! V jak propasti bdy

bych dnes byl, kdyby mne nebyla tolikrt zachrnila tv
milosrdn ruka! Kolik rok bych ji byl v pekle, kdybys
mne nebyla ped nm zachrnila svmi mocnmi prosbami!
M tk hchy mne do nho hnaly, Bo spravedlnost
mne ji odsoudila, zl duchov chtli ji vztekle vykonat
rozsudek! Tys vak pispchala, Matko m, a jsem t
neprosil, ba ani nevolal, a zachrnilas mne! drah moje
osvoboditelko, m se ti odvdm za tolik milost a za
tolik lsky? Tys zvtzila nad tvrdost mho srdce a na
plnila je lskou a dvrou v tebe! Do jak propasti bdy
byl bych potom upadl, kdybys m nebyla vytrhla z hroz

126

nch nebezpe, v nich jsem ji tonul. Neustvej m chr

niti ped peklem a dve jet ped hchy, abych do nich
zase neklesl.
Nedopus, abych ti zloeil v pekle. mil Pan m,
miluji tl Jak by snesla tv dobrota pohled na zavrenho
tvho sluhu, jen t miluje? vypros mi milost, abych
budoucn nesplcel nevdkem tob a Bohu, jen mi udlil
z lsky k tob tolik milost! Maria, co k? Budu
zavren? Ach, budu zavren, opustm-li tebe. Ale jak bych
te mohl opustiti? Jak bych mohl zapomenouti na lsku,
kterou jsi mi ukzala? Po Bohu jsi ty jedin lska due
m Nemohu ji dle ti bez lsky k tob. Miluji te, mi
luji a doufm, e t budu milovati zde i na vnosti,
nejkrsnj, nejsvtj, nejslad, nejlbeznj vech tvo
r. Amen.

S2 : M A R I A

P O M H C T I T E L M SVM V O I S T C I

Jak astni jsou ctitel tto pedobr Matky! Pomh jim

nejen zde na svt, nbr skt jim ochranu a tchu
i v oistci! A ponvad potebuj vce tchy trpce vt
muka a nemohouce si sami pomoci, star se o ne mnohem
vce tato Matka milosrdenstv, a poskytuje jim svou pomoc.
Sv. Bernardin S:ensk(l) prav, e v tomto ali vzncm
due zasnouben Jei Kristu, Maria m uritou svrchova
nost a pravomoc, jednak aby mohla mrniti jejich muka,
jednak aby je mohla odtud vysvobozovn.
Co se te zmrovn muk, uv tento svtec slov Sirachovch: S c h o d i l a j s e m v l n y m o s k (Sir. 24, 8)
a vykld je o Marii: Navtvovala jsem toti sv ctitele,
svoje dtky, a pomhala jsem jim v jejich potebch a mu
kch. Sv. Bernardin Siensk prav, e oistcov muka se
nazvaj vlnami, ponvad jsou pechodn na rozdl od muk
pekelnch, je nikdy nepestanou. Nazvaj se vlnami mo
skmi, protoe jsou velmi trpk. Maria asto navtvuje a
t sv ctitele, ponoen do tchto muk. Z toho je patrno,
d Novarino,(2) jak je dleit slouiti tto dobr Pan, nebo
nezapomene na sv sluebnky, kdy p v tchto plamenech.
A tebas pomh Maria vem dum v oistci, vymh pece
vce odputn a tchy svm ctitelm.

127

Matka Boi zjevila sv. Brigitt(3) toto: Jsem matkou vech

dui v oistci a proto mrnm kadou hodinu svmi prosbami
vechna muka, jich zaslouily za hchy pozemskho ivota,
Milosrdn tato Matka r znovu a znovu sestupovati do tohoto
posvtnho ale, kde navtvuje a t sv zarmoucen
dtky. V knize Sirachov prav: I h l u b i n y p r o p a s t i
j s e m p r o n i k l a . (Sir. 24, 8 .) A sv. Bonaventura(4) do
dv k tmto slovm: Pronikla jsem hlubiny tto oistcov
propasti, abych potila ony svat due svou ptomnost!
jak je laskav a dobrotiv Svat Panna, vol sv. Vincenc
Ferrersk,(5) k tm, kdo trp v oistci, protoe od n se
jim dostv neustle posily a osven.
Co jinho by potilo duse v oistci v jejich mukch ne
Maria, Matka milosrdenstv, a jej pomoc? Sv. Brigitta(6) za
slechla jednou, jak pravil Je k Matce: Tys matka m,
tys matka milosrdenstv, tys tcha tch, kdo jsou v oistci!
A Svat Panna sama ekla sv. Brigitt, e jako ubohho ne
mocnho, jen le zarmoucen a oputn, pot kad slovo
asti, tak '"jsou poteny due v oistci, zaslechnou-li jen
jej jmno. Pouh jmno Mariino, jmno nadje a spsy,
je asto vzvaj tyto due Bohu zasvcen, je tedy pro n
velikou posilou. Kdy vak zaslechne tato dobrotiv Matka,
e je vzvna, prav Novarino,(7) a kdy pid i sv mod
litby u Boha, dostane se tmto dum osven nebesk rosy
v jejich ru.
Maria vak netoliko t a posiluje sv ctitele v oistci,
nbr je tak vysvobozuje z tohoto ale svou pmluvou.
V den svho Nanebevzet vyprzdnila podle slov Gersonovch(8) docela tento al. Potvrzuje to i Novarino,(9) jen
uvd zvan spisovatele tvrdc, e si Maria vyprosila na
Synu ped odchodem do nebes milost, aby smla s sebou
pivsti vechny due, je byly tehdy v oistci. Od toho dne.
prav Gerson,(10) m blah. Panna vsadu osvobozovati sv
sluebnky z muk oistcovch. Tvrd to i sv. Bernardin
Siensk,(n ) jen prav, e Maria Panna m moc prositi za
due, zvlt za sv ctitele, obtovati za n i sv zsluhy
a vysvobozovati je odtud. Tot d i Novarino;(l) vyslo
vuje pesvden, e pro zsluhy Mariiny muka du nejen
se polehuj, nbr t zkracuj, protoe na jej pmluvu se
urychluje doba jejich oisty. Sta, e Maria zane prosit.

128

Sv. Petr Damiani(13) vypravuje, e se jaksi pan jmnem

Marozia zjevila po smrti sv ptelkyni a sdlila j, e byla
vysvobozena z oistce na slavnost Nanebevzet Panny Marie
s tolika jinmi duemi, e jejich poet pevil mnostv
mskho obyvatelstva. Divi Kartuzin(14) tvrd, e tot
se opakuje o Narozen a Zmrtvchvstn Pn. V tyto dny
sestupuje Maria v prvodu andlskch sbor do oistce a
vysvobozuje mnoho du z jeho muk. Novarino(15) se klon
k nzoru, e se to dje o kad vt slavnosti marinsk.
Znmo je zaslben Marie Panny, uinn papei Janu XXII.
Jednoho dne se mu zjevila a poruila mu oznmiti vem, kdo
nos kapul s hory Karmelsk, e je vysvobod z oistce
v sobotu po jejich smrti. Pape to vyhlsil podle P. Crasseta ( 16) bullou, kterou potvrdili Alexandr V., Klement VII
Pius V., fteho XIII. a Pavel V. Tento posledn prav v bulle
z r. 1612: Kesansk lid sm zbon viti, e blah. Panna
bude pomhati ustavinou pmluvou, svmi zsluhami a zvlt
n ochranou dum len bratrstva Panny Marie s hory Kar
mel po smrti, zvlt v den sobotn, zasvcen Crkv blah.
Pann. Podmnka je, e skonaj v milosti Bo, e nosili za
ivota kapul, zachovvali istotu svho stavu a modlili se
hodinky marinsk, nebo kdy jim to nebylo mono, e za
chovvali crkevn posty a zdrovali se masitch pokrm ve
stedu a v sobotu (vyjma svtek Boho narozen). A
v slavnch hodinkch svtku Panny Marie s hory Karmel(17)
teme, e blah. Panna podle zbon vry t v oistci s ma
teskou lskou leny bratrstva s hory Karmel a e je brzy
uvd svou pmluvou do vlasti nebesk.
Pro bychom nesmli doufati tyt milosti i my, bude
me-li uctvati tuto dobrou M atku? A budeme-li j oddni
zcela zvltn lskou, pro bychom nemohli doufati, e se
nm dostane milosti pijti hned po smrti bez oistce do
nebe? Tuto milost udlila Matka Bo ctih. Bohumrovi. Po
slala k nmu eholnho bratra Abunda s tmto vzkazem: Vy
i bratru Bohumrovi, a prospv stle vce ve ctnosti,
nebo pak bude nleeti Synu mmu a mn. A a jeho due
opust tlo, nepustm ji do oistce, nbr ji vezmu za ruku
a pedstavm svmu Synu.( 18)
A chceme-li vydatn pomoci dum v oistci, doporouejme
je blah. Pann ve vech svch modlitbch a modleme se za
n zvlt sv. renec, jen jim pin velikou levu.(19)

129

Modlitba.
Krlovno nebe a zem, Matko vldce svta, Maria,
nejvy, nejvzneenj, lsky nejhodnj ze vech tvor!
Je sice na svt dosti lid, kte t nemiluj a tebe neznaj.
Na nebi jsou vak miliony andl a svatch, kte t miluj
a bez ustn t veleb. A tak na zemi, kolik je tch ast
nch du, je planou lskou k tob a jsou uchvceny
tvou dobrotou! k bych t miloval t j, lsky nej
hodnj Pan moje! K bych se snail vdy tob slouiti,
tebe chvliti, tebe ctti a vechny rozncovati lskou k to
b! Tys okouzlila svou krsou Boha a pivbilas jej z lna
Otce vnho a pivedla na zemi, aby se stal lovkem a
tvm synem. A j uboh erv bych nehoel lskou k tob?
nejslad Matko m, i j t chci milovati, vroucn mi
lovati! Ze vech sil se piinm, aby t tak jin milovali.
Pijmi tedy milostiv, Maria, moji touhu po lsce k tob
a pomoz mi ji splniti.
Vm, e Bh shl s obzvltn lskou na ty, kdo t
miluj. Krom sv slvy netou po niem vce ne po slv
tv. Chce, abys byla ctna a milovna ode vech. Od tebe
doufm, Pan, vechno sv tst. Ty mi mus vyprositi
odputn vech mch hch a setrvn v dobrm. Ty mus
pi mn stti v hodince smrti m. Ty mne mus vysvobo
diti z oistce. Ty mne mus uvsti do nebe. To ve dou
faj od tebe tvoji ctitel a nejsou zklamni. To ve doufm
i j, protoe t miluji z celho srdce a nade ve po Bohu.
3 : MARIA PROVZ SV SLUHY D O NEBE
Jak bezpenou znmkou vyvolen k ivotu vnmu je
slouiti Marii Pann! Crkev svat vykld o Rodice Bo
k te jejch ctitel slova Sirachova: U v e c h t c h
hledala jsem odpoinut a v ddictv Pn pe
b v a t i b u d u . (Sir. 24, 11.) Kardinl H ugoO vykld
tato slova: Blaen ten, prav, v jeho dom nalezne odpo
inek blah. Panna. Maria se sna rozntiti ve vech ctu
k sob a to pro lsku, ji ke vem chov. Mnoz bu tuto
ctu nepijmaj nebo si ji neudruj. asten, kdo ji pijme
a ji si udr. A v d d i c t v P n p e b v a t i b u d u .

130

Zmnn kardinl Hugo prav dle: Budu toti pebvati

v tch, kdo jsou ddictvm Bom. cta k blah. Pann je
ve vech tch, kdo jsou ddictvm Pn, kdo jej toti budou
vn velebit v nebesch. Na zmnnm mst knihy Sirachovy
mluv Maria dle: T e h d y mi v y k z a l T v r c e v e s
m r u s t n e k , a m j P v o d c e m n e u s a d i l v n m.
e k l mi t o t i : V J a k o b o v i p e b v e j , v I s r a e l i
d d i n mj d l a v mch v y v o l e n c c h k o e n y
z a p u s . (Sir. 24, 12, 13.) To znamen: Mj Stvoitel ril
spoinouti v mm ln a chtl, abych pebvala v srdcch
vech vyvolench - kter pedobrazoval Jakob a kte jsou
ddictvm Mariinm a ustanovil, aby ve vech pedurench
k ivotu vnmu byla zakoenna cta a dvra ke mn.
kolik svatch by nebylo dnes v nebi, kdyby je tam ne
byla uvedla svou mocnou pmluvou Maria! J j s e m u i
n i l a n a n e b i , a b y v z e l o s v t l o n e s k o n a l . (Sir.
24, 6 .) Kardinl Hugo vysvtluje tato slova knihy Sirachovy
takto: J jsem rozsvtila na nebi tolik vnch svtel, kolik
je mch ctitel. Na jej pmluvu jsou v nebi mnoz svat,
kte by se tam bez n nikdy nebyli dostali. Sv. Bonaventura(a)
prav, e brna nebesk oteve se vem, kdo dvuj v ochra
nu Mariinu. Proto nazval sv. Efrm(4) ctu k Matce Bo
otevenm rje. Zbon Blosius() oslovuje takto Svatou Pan
nu: Pan, tob jsou sveny kle a poklady nebeskho kr
lovstv. Proto ji musme stle prositi slovy jednoho zbonho
spisovatele :(6) Otevi nm, Panno, brny nebes, vdy m
od nich kle. Tys ostatn sama branou rje, jak t nazv
Crkev svat: Brno nebesk!
Crkev svat jmenuje vzneenou M atku Bo i hvzdou
moskou: Z d r v a s h v z d o m o s k ! Nebo jako plav
ci zachovvaj smr do pstavu pomoc hvzd, prav Andl
sk uitel,O tak jsou vedeni kesan do pstavu nebes
Mari.
Sv. Petr Damian(8) nazv z podobn piny Marii ne
beskm ebkem, protoe skrze Marii sestoupil Bh s nebe
na zem, aby skrze ni mohli zase lid vystupovati se zem na
nebesa. Sv. Anastasius Antiochijsk(9) k n vol: Bylas mi
lost naplnna proto, aby ses stala cestou na spsy a scho
ditm k nebesk vlasti. Sv. Bernard ji nazv vozem do
nebe( 10) a sv. Jan Geometra ji pozdravuje :(u) Bud po
zdravena, ty vzneen voze, jen odv do nebe sv ctitele!

131

Proto j d sv. Bonaventura :(12) astni ti, kdo t znaj*

Matko Bo, nebo znti tebe je cestou k ivotu nesmrtel
nmu a hlsati tv ctnosti je cestou k vn spse.
Ve frantiknskch letopisech(13) se vypravuje o bratru
Lvu, e spatil jednou erven ebk a na jeho konci Jee
Krista, a bl ebk, na jeho konci stla svat Matka Pn.
Vidl, jak nkte lid vystupovali na erven ebk; ale
sotva vystoupili nkolik pek, padali dol, a kdy se znovu
pokoueli o vstup, padali zase. Sv. Frantiek je vybdl, aby
zkusili vystoupiti po blm ebku. I dostali se po tomto*
ebku do ve, odkud jim podvala blah. Panna ruku a tak
bezpen pichzeli do nebe. Divi Kartuzin(14) se te:
Kdo se spas? Komu se dostane kralovn v nebi? A sm.
odpovd: Bezpen se spas a dojdou nebeskho krlovstv
ti, za n obtuje tato Krlovna milosrdenstv sv prosby.
Tuto pravdu potvrzuje Maria sama: J j s e m t a, j k r
l o v p a t i n k r a l u j . (Psl. 8 , 15.) Pomoc pmlu
vy Mariiny kraluj due naped v ivot smrtelnm na zemi*
ovldajce sv vn, a potom se jim dostv vnho kra
lovn v nebi, kde podle sv. Augustina,(13) tolik je krl*
kolik je oban. Jednm slovem, d Richard od sv. Vavin
ce,(16) Maria je v nebesch pan, jeto tam porou, jak
chce, a uvd tam, koho chce, podle slov: V J e r u s a l e m
j e s t m o j e v l d a. (Sir. 24, 15.) A prvem; nebo jak
d opat Rupert,(17) jsouc matkou Pna nebe je tak Pan nebe..
Tato Bo M atka nm ji dobyla nebe svmi mocnmi
prosbami a svmi milostmi; jen j nesmme klsti pekek*
d sv. Antonn.(18) Proto kdo slou Marii a za koho se ona
pimlouv, je tak jist svm spasenm, jako by ji byl v nebi,
tvrd opat G uerrik.(19) Slouiti Marii a patiti k jejmu dvo
ru je nejvt est, jak se nm me dostati, prav Richard
od sv. Vavince,(20) nebo slouiti Krlovn nebes znamen
ji kralovati v nebi a bti poddn jejm rozkazm je vce
ne kralovati. Zato ti, kdo Marii neslou, nespas se, pro
toe, jsou-li zbaveni pomoci tto vzneen Matky, jsou zba
veni i pispn Syna a celho nebeskho dvora.
Bud vdycky velebena nekonen dobrota naeho Boha*
jen ustanovil Marii za nai obhjkyni, aby jako matka
Soudce a matka milosrdenstv inn zasahovala svou p
mluvou do velikho procesu na spsy. Je to mylenka sv.
Bernarda.(21) A eck spisovatel mnich Jakub(22) prav e

132

Bh uinil Marii mostem, po nm se meme dostati nad

vlnami svta do pstavu rajskho blaha. Proto vol sv. Bo
naventura^23) Slyte, nrodov, kte toute po nebi Slu
te Marii a ctte ji a jist naleznete ivot vn.
Nikdo nesm zoufati, e nedojde krlovstv blaha, ani ten,
jen zaslouil pekla, kdy se rozhodne vrn slouiti tto
Krlovn. Kolik hnk, vol sv. Germanos,(24) pokusilo se
nalzti Boha tvm prostednictvm a spasili se! Richard od
sv. Vavince(25) uvauje, pro podle Zjeven sv. Jana je Maria
korunovna hvzdami: N a h l a v j e j k o r u n a z d v a
n c t i h v z d (Zjev. 12, 1), kdeto podle Velepsn tvo
jej korunu dravci, lvi a pardlov (Velep. 4, 8 ): P o j s L i
b a n u , c h o t i m, p o j s L i b a n u , p o j : b u d e k o
r u n o v n a . . . ze s k r l v o v c h a z h o r p a r d o
v c h . Jak tomu mme rozumti? pt se. A odpovd, e
tmito dravci jsou hnci, kte se pzn a pmluvou Ma
riinou stvaj nebeskmi hvzdami, je lpe slu hlav tto
Krlovny milosrdenstv ne vechny hvzdy na obloze.
O sluebnici Bo, Seste Serafne z Capri(26) se vypravuje,
e prosila nejsvtj Pannu v noven ped svtkem jejho
Nanebevzet za obrcen tisce hnk. Kdy se vak ulekla,
e je to pli sml prosba, zjevila se j Svat Panna a po
krala ji za tuto lichou bze kouc: eho se boj? i
snad nemm dost moci, abych vyprosila na Synu spsu tisci
hnk. Hned ti uki, e jsem ji ji vyprosila. Potom ji
uvedla v duchu do nebe a tam j ukzala due nesetnch
hnk, kte ji zasluhovali pekla, ale na jej pmluvu
byli spaseni a nyn ji povali vn blaenosti.
Jest ovem pravda, e v tomto ivot neme nikdo
mti naprostou jistotu o svm vnm spasen: l o v k
n e v , j e - l i l s k y i n e n v i s t i h o d e n . (Kaz. 9, 1.)
Ale na otzku Davidovu k Hospodinu: Pane, kdo se spas?
-P ane, k d o sm b t i h o s t e m v e t v m s t n k u ?
(. 14, 1) odpovd sv. Bonaventura^27) Hnci, jdme ve
rstopch Mariinch, vrhnme se k jejm svatm nohm a ne
hnme se odtud, dokud nm nepoehn, protoe jej po
ehnn nm zajist nebe. Eadmer(28) prav: Sta, Pan,te
ns chce spasiti, nebo pak ji musme dojiti spsy. A sv.
A ntonni29) k tomu d, e je nutn, aby due, chrnn Mari
Pannou, se spasily.

133

Prvem pedpovdla nejsv. Panna, prav, sv. Ildefons,(30) ze

ji budou blahoslaviti vechna pokolen zem: B l a h o s l a
v i t i m n e ' b u d o u v e c h n a p o k o l e n . (Luk. 1, 48)*.
nebo vichni vyvolen dosahuj vn blaenosti prosted
nictvm Mariinm. Ty, vzneen Matko, vol sv. Metod,(31)
jsi zatkem, stedem i dosaenm naeho tst. Maria je
zatkem naeho vnho tst, ponvad nm dobv od
putn hch; je jeho stedem, protoe nm zskv setrvnu
v milosti Bo; je jeho dosaenm, protoe nm na konec do
bv nebe. Tys otevela nebe, prav k tomu sv. Bernard,(3)
tys vyprzdnila peklo, tys obnovila rj, tys dala ivot vn
tolika neastnkm, zasluhujcm pekla.
Nade vechno vak mus v ns oiviti bezpenou dvru,,
e doshneme nebe, krsn pslib, jej dala Maria tm
kdo ji ct a zvlt, kdo se sna slovem i pkladem o to
aby t jin ji znali a ctili: K t e o m n e se n a m h a j ,
n e z h e . K t e mne v y s v t l u j , v n t b u
d o u . (Sir. 29, 30. 31.) jak jsou astni ti, prav sv.
Bonaventura,33) kdo nabyli pzn Mariiny. Nebean je uzn
vaj ji nyn za sv spolenky. A kdo m znamen sluebnka.
Mariina, je ji zanesen do knihy ivota. K emu bychom
se tedy znepokojovali spory kol bohoslovnch, zdali ped
uren k slv pedchz nebo nsleduje za pedzvdnm
zsluh; zda jsme zapsni do knihy ivota nebo ne. Budeme-lipravmi sluebnky Marie Panny a budeme-li stti pod jej
ochranou, jist budeme zapsni v knize ivota, protoe Bh
udl ctu k jeho svat Matce jen tm, kter chce spasiti,,
prav Kosmas Jerusalemsk^34) Tot, jak se zd, zjevil Pn
skrze ,sv. Jana: Kd o z v t z . . . n a p i n a n j j m n o
m s t a B o h a s v h o . (Zjev. 3, 12.) Kdo chce zvtziti
a bti spasen, bude mti ve svm srdci vryto jmno msta.
Boho. A kdo jin je tmto mstem Bom, ne-li Maria, jak
vykld sv. eho Divotvrce(35) slova Davidova: S l a v
n v c i p r a v o t o b m s t o Bo . (. 8 6 , 3.)
Vm prvem tedy meme zvolati se sv. Pavlem (2. Tim..
2, 19), e, kdo nos toto znamen ctitele marinskho, toho
uznv Bh za svho. Proto napsal Pelbart,(36) e cta.
k Matce Bo je nejjistjm znamenm vnho spasen.
A Alan a Rupe(37) prav v pojednn o Zdrvasu, e, kdo
asto uctv Svatou Pannu tmto andlskm pozdravem, m
velmi pevnou zruku peduren k ivotu. A tot tvrdl

134

o lovku, jen se modl vytrvale kad den svat re

nec. P. Nieremberg(38) pak prav ve sv knece O odda
nosti a lsce k nejsv. Pann, e sluebnci Matky Bo po
vaj vtch vsad a zvltn pzn nejen na tomto svte,
nbr, e i v nebi budou povati vt slvy, e budou
mti zvltn bohat at jakoto dvrn ptel a dvoan
Krlovny nebe podle slov knihy Pslov (31, 21): D m
(jej)... je v e c e k o b l e e n dvoj mo.
Sv. Ma Magdalena de Pazzi(39) uzela jednou ve vidn
uprosted moe lodiku, do n se uchlili vichni ctitel ma
rint. Maria dila kormidlo a tak je vedla do bezpenho
pstavu. Z toho svtice poznala, e, kdo ij pod ochranou
Mariinou, zachrn se ped ztroskotnm do hchu a do v
nho zavren i uprosted vech nebezpe, protoe Maria
je bezpen dovede do pstavu nebes. Vstupme tedy do
tto astn lodiky ochrany Marie Panny a bume tu jisti
ivotem vnm, jak pje Crkev svat: P b y t e k v e c h
p l e s a j c c h v t o b j e s t s va t Bo Rodiko,
Svat Matko Bo, vichni, kdo budou povati radosti v
n, pebvaj v tob, ijce pod tvou ochranou.(40)
Modlitba.

Krlovno nebes, Matko svat lsky, ze vech bytost

stvoench lsky nejhodnj, nejvc od Boha milovan
a nejvc Boha milujc, dovol, abych miloval tebe i j,
nejnevdnj a nejbdnj hnk zem. Tv pmluva
mne zachrnila ped peklem; vech tvch dobrodin do
stalo se mi bez nejmen m zsluhy; proto jsem uchvcen
dobrotou tvou. V tob jsem sloil vechny sv nadje.
Miluji t, Pan m, a chtl bych t milovati vce, ne t
milovali vichni svtci nejvroucnji tob oddan.
Rd bych podle svch sil pesvdil vechny lidi tebe
neznajc, jak jsi hodna lsky, jak zasluhuje, aby t vichni
milovali a ctili. Chtl bych i umti z lsky k tob, na
obranu tvch velikch pednost, tvho panenstv, tv
dstojnosti Matky Bo, tvho neposkvrnnho Poet, kdy
by toho bylo teba.
nejdra Matko m, pijmi toto m pn a nedopus,
aby se stal tvj sluebnk tebe milujc, jednou neptelem
Boha, jeho tak vroucn miluje. Ach, do tohoto netst

135

jsem upadl, kdy jsem urazil svho Pna. Tehdy jsem vak
nemiloval tebe, ani jsem nestl o tvoji lsku. Nyn vak
netoum krom milosti Bo po niem jinm, ne abych
miloval tebe a byl tebou milovn. M minul viny nezbav
mne dvry v tebe, nebo vm, e ty, nejdobrotivj a nej
laskavj Pan, neodpr svou lsku ani nejuboejm h
nkm, kdy t miluj, a e se ned nikm v lsce ped
stihnouti.
lsky nejhodnj Krlovno, toum pijti do nebe,
abych t tam miloval. U tvch nohou poznm lpe, jak
lsky jsi hodna a kolik jsi uinila pro m spasen. Proto t
budu milovati vroucnji a to vn a nebudu se bti, e
bych kdy ustal v lsce k tob. Maria, bezpen doufm,
e se spasm tvou pomoc. Pros Jee za mne Nechci nic
jinho, ne abys mne spasila. Tys moje nadje. Proto budu
vdy volati: Maria, nadje m, ty mne mus spasiti!

136

HLAVA IX.

milostiv, 6pvtiv!

JAjK VELICE JE MARIA PANNA MILOSTIV A PVTIV

Ve sv ei o velik dobrot Mariin k nm ubohm, prav
sv. Bernard,0 ) e blah. Panna je od Boha zaslbenou zem,
oplvajc mlkem a medem. Proto d sv. Albert Velik,()
e Svat Panna m tak milosrdn srdce, e zaslou, aby
byla nazvna nejen milosrdnou, nbr milosrdenstvm samm.
Sv. Bonaventura(3) uvauje, e se Maria stala Matkou Bo
k vli nm ubohm a e j byl sven kol udlovati milo
srdenstv. Pipomn dle jej velikou pi o vechny uboh,
je obohacuje svou dobrotou tak, jako by bylo jedinm jejm
pnm pomhati nuznm. k proto, e se mu zd, pohl-li
na Marii, e ji nevid Bo spravedlnosti, nbr jen Bo
milosrdenstv, jeho je Maria plna.
Slovem, dobrota Mariina, jak d opat Guerrik,(4) je tak
velik, e jej laskav srdce kadm okamikem pin ovoce
dobroty. Sv. Bernard(5) vol: Co jinho me plynouti ze
zdroje dobroty le dobrota? Proto byla Maria nazvna olivou:
J a k o s p a n i l o l i v a n a r o v i n c h . (Sir. 24, 19.) N e
bo jako z olivy se lisuje jen olej, symbol milosrdenstv, tak
z rukou Mariinch vychzej jen milost a milosrdenstv. Pr
vem tedy meme kati s ctih. Ludvkem de Ponte,(6) e je
matkou oleje, kdy je matkou milosrdenstv. Jdeme-li tedy
k Marii vyprositi si oleje milosrdenstv, nesmme se bti, e

137

nm jej odepe, jak to uinily moudr panny pannm ne

moudrm. N e d o s t a l o b y se n m a n i v m .1 (Mat. 25,
9.) Vdy Maria Panna je velmi bohata olejem milosrdenstv*
jak upozoruje Konrd Sask.(7) Z toho dvodu ji nazv
Crkev svat pannou nejen moudrou, nbr nejmoudej,
abychom poznali, prav Hugo od sv. V ik to ra/8) e Maria
vysta s bohatstvm milosti a milosrdenstv na vechny a pe
ce e j nic nebude chybti.
Pro vak stoj tato krsn oliva uprosted roviny: J a k o
o l i v a s p a n i l n a r o v i n c h ? Pro nestoj spe v za
hrad, obehnan zd a plotem? Hugo od sv. Viktora(9) od
povd: Aby ji vichni snadno uvidli a tak se mohli k n
snadno utci o pomoc ve svch potebch. Tuto krsnou
mylenku potvrzuje sv. Antonn(10) a prav, e k oliv v ote
venm poli mohou vichni, aby si s ni natrhali ovoce. Stejn
pak mohou vichni k Marii Pann, i spravedliv i hnci,
a dostane se jim u n milosrdenstv. Svtec k tomu dodv:
kolik rozsudk a trest za hchy odvrtila nejsv. Panna
svmi milosrdnmi prosbami od hnk, kte se k n obr
tili. Kde jinde bychom mohli nalzti bezpenj toit ne
je kln Mariin? pt se ctih. Tom Kempensk/11) Nuzn tu
nalz pste, nemocn lk, zarmoucen tchu, bezradn
radu a oputn domov.
Jak bychom byli uboz, kdybychom nemli tto Matky
milosrdenstv, je se tak bedliv star o pomoc v naich
trapch! Kd e n e n e n y , v z d y c h s t r d a j c .
(Sir. 36, 27.) Touto enou je podle Richarda od sv. Vavince(12) prv Maria Panna. Kde nen ona, stnaj vichni ne
mocn. A je to pochopiteln. Chtl-li Bh, aby se rozdvaly
vechny milosti na prosby Mariiny a chyb-li komu tyto pros
by, nem nadje na milosrdenstv, jak naznail Pn sv. Brigitte
ka j / 13) Kdyby se Maria nepimlouvala, nebylo by nadje
v milosrdenstv. Ale bojme se snad, e Maria nevid na
ich bd anebo e nem s nimi soustrast? Nebojme se! Maria
je vid lpe ne my. Kter svtec, pt se sv. A n to n n /14) m
takovou soustrast s nam netstm jako Maria? Kde spat
Maria nouzi, hned tam s velikou lskou spch a pomh,
prav Richard od sv. V ik to ra /15) Tuto mylenku potvrzuje
Mendoza ( 16) ka: Panno poehnan, ty rozdv tdrou
rukou sv milosrdenstv vude, kde zpozoruje nae poteby.
A v tto soucitn prci neustane nae dobr Matka nikdy.

138

jak sama svd: .Na v e k y b t i n e p e s t a n u , v e s v a

t o s t n k u p e d n m s l u b u k o n a l a j s e m . (Sir. 24,
14.) Kardinl Hugo(17) prav ve vkladu k tmto slovm: A
do konce svta nepestanu pomhati lidem v jejich potebch
a neustanu prositi za hnky, aby se spasili a zachrnili se
ped vnou zhubou.
Podle vypravovn Suetoniova hledl csa Titus tak vy
hovti vem prosebnkm, e kval smutn ve dny, kdy
neml pleitosti k udlen milosti: Den jsem ztratil. Nepro
kzal jsem nikomu dobrodin. Titus to inval pravdpodobn
spe z marnivosti a ctidosti ne z lsky. Nae panovnice
Maria vak, kdyby nemohla udliti nkter den dnou milost,
ekla by to jen z nejvt lsky a touhy initi nm dobe.
Bernardin z Busti(18) prav, e se Maria vce sna milosti
nm udleti neli my si pejeme je od n obdreti. A proto
kdykoliv se na ni obrtme, vdy ji nalezneme s rukama pln
ma milosrdenstv a tdrosti.
Ji Rebeka byla pedobrazem Mariinm v tomto ohledu.
Kdy ji podal sluebnk Abrahamv o trochu vody k pit,
odpovdla, e d nejen jemu, nbr i jeho velbloudm do
statek vody: I v e l b l o u d m t v m n a v m v o d y ,
a se v i c h n i n a p o j . (Gen. 24, 19.) Sv. Bernard(19) se
obrac na zklad tchto slov k blah. Pann a vol: Pan,
dej z petkajc studny sv nejen sluebnku Abrahamovu,
nbr i velbloudm. Chce ci: Pan, ty jsi milosrdnj a
tdej ne Rebeka. Proto se nesm omeziti v udlen milost
ze svho nezmrnho milosrdenstv jen na sluhy Abrahamovy,
znamenajc vrn sluebnky Bo; nbr udlej je i velblou
dm, kte jsou obrazem hnk. A jako dala Rebeka vce,
ne o byla dna, tak dv i Maria vce, ne za je proena.
tdrost Mariina, prav Richard od sv. Vavince,(20) podob se
tdrosti Synov, je udl vdycky vc nez o kolik je pro
ena. Proto prav o nm sv. Pavel: B o h a t k e v e m,
k t e h o v z v a j . (m. 10, 12.) Je bohat milostmi
ke vem, kdo se k nmu v modlitbch utkaj. Proto prav
jeden zbon spisovatel k blah. Pann :(21) Pan, pros za
mne, ponvad ty bude za mne prositi mnohem zbonji
ne bych to dovedl j, a vypros mi na Bohu mnohem vt
milosti, ne bych si vymohl j!
Kdy odmtli Samaritni pijmouti Jee Krista a jeho
nauku, ekli sv. Jakub a sv. Jan Mistrovi: Chce, Pane,

139

abychom poruili ohni s nebe, aby na ne sestoupil a je zniil?

Ale Spasitel odpovdl: N e v t e, h o d u c h a j s t e.
(Luk. 9, 55.) Jako by ekl: J jsem ducha tak slitovnho
a mrnho, nebo jsem piel s nebe spasit a ne trestat h
nky. A vy je chcete zahubit? K emu ohe? K emu trest?
Mlte, nemluvte mi ji o trestech. To neodpovd mmu
duchu. Maria vak m tho ducha jako jej Syn; proto o n
nememe pochybovati, e by nm nechtla prokazovati milo
srdenstv; vdy je Matkou milosrdenstv, jak zjevila sv. Brigitt(22) a samo Bo milosrdenstv uinilo ji tak soucitnou
a laskavou ke vem. Proto ji uzel sv. Jan odnou sluncem:
I u k z a l o se v e l k z n a m e n n a n e b i : e n a o d
n s l u n c e m . (Zjev. 12, 1.) Sv. Bernard(23) se obrac
k blah. Pann a prav j: Pan, tys odla Slunce Slovo
Vn tlem lidskm; ono vak odlo tebe svou moc a
svm milosrdenstvm.
Tato Krlovna je tak laskav a dobrotiv, d jet sv.
Bernard,(24) e a se doporou jej slitovnosti jakkoliv
hnk, nezkoum jeho zsluh, zaslou-li vyslyen nebo ne,
nbr vechny vyslch a vem pomh. Sv. Hildebert(25) uva
uje, pro se prav o Marii, e je krsn jako msc. (Velep.
6 , 9.) Prav, e jako msc skt svtlo a uitek i nejnim
vcem na zemi, tak Maria osvcuje i nejnehodnj hnky
a pomh jim. A tebas pijm msc vechno sv svtlo od
slunce, pece je rychlej ne slunce. Co udl slunce za rok,
vykon msc v ticeti dnech, prav jeden spisovatel.(26) Proto
d Eadmer:(27) Rychleji bvme zachrnni, vzvme-li jm
no Maria, ne vzvme-li jmno Je. Z toho dvodu ns
povzbuzuje Hugo od sv. Viktora,(28) e nahnj-li nm nae
hchy strachu ped Bohem, protoe je to nekonen veleb
nost nmi uraen, nesmme se zaleknouti Marie, ponvad
u n nen nic, co by ns mohlo dsiti. Jest ovem svat, ne
poskvrnn Krlovna svta, Matka Bo, je vak z naeho
pokolen, je dcera Adamova jako my.
Slovem, prav sv. Bernard,(29) na Marii je vechno pln
milosti a dobroty, ponvad ona, jako dobrotiv Matka, stala
se vm pro vechny a ze sv velik lsky stala se dlunic
spravedlivch i hnk a vem nabz kln milosrdenstv,
aby se vichni u n potili. Jako bel stle obchz, aby
kde koho usmrtil, podle slov sv. Petra: O b c h z j a k o
l e v v o u c , h l e d a j e , k o h o b y p o h l t i l (1. Petr. 5,

140

), tak zase naopak, jak prav Bernardin z Busti(30), Maria

stle obchz a hled, komu by mohla dti ivot a spasen.
Musme bti pesvdeni, vol sv. Germanos,(31) e ochra
na Mariina je vet a mocnj ne meme pochopiti. Pro
je Bh, jen tak psn trestval v zkon Starm, nyn tak
milosrdn k hnkm, obtenm vtmi hchy, te se
Pelbart.(32) A odpovd si: Vechno t in z lsky k Marii
a pro jej zsluhy. Jak dvno by byl svt ji pohben
v potop, prav spisovatel Fulgenc,(3S) kdyby jej nechrnila
Maria svou pmluvou! My vak meme jti bezpen
k Bohu, d opat Arnold Chartresk,(34) a doufati od nho
ve dobr, jeto Syn je nam prostednkem u Vnho Otce
a Matka je na prostednic u Syna. Jak by nevyslyel
Otec Syna, kdy mu Syn uke rny, utrpn k vli hn
km? A jak by nevyslyel Syn Matku, kdy mu uke na
prsy, jimi ho ivila? Krsn a drazn prav sv. Petr Zlatomluv,(35) e tato Panna, je jedin poskytla Bohu pbytek
ve svm ln, d jako odmnu jen pokoj pro svt, spsu
ztracenm a ivot duchovn mrtvm.
kolik lid, kte zaslouili, d opat Cellesk,(36) aby byli
pro sv hchy zavreni boskou Spravedlnost, bylo zachr
nno milosrdenstvm Mariinm! Maria je pokladem Bom
a strkyni Boch milost, proto je nae spsa v jejch rukou.
Utkejme se tedy vdycky k tto vzneen Matce milosrden
stv a bezpen doufejme, e ns spas svou pmluvou. Vdy
je podle slov Bernardina z Busti(37) na spsou, nam
ivotem, na nadj, radou, toitm, na pomoc. Maria
je ten trn milosti, k nmu se mme obrtiti s dvrou, jak
ns pobz apotol, abychom doli Boho milosrdenstv a ve
lik pomoci, j potebujeme k svmu spasen: P i s t u p u j
me s d v r o u k e t r n u m i l o s t i , a b y c h o m d o l i
m i l o s r d e n s t v a n a l e z l i m i l o s t ku pomoci p
h o d n .1 (id. 4, 16.) Jti k trnu milosti znamen jti k Ma
rii, vykld sv. Antonn.(38) Proto nazv sv. Kateina Siensk(39) Marii Pannu rozdavatelkou milosrdenstv Boho.
Konm krsnou a sladkou modlitbou sv. Bernarda :(40)
Maria, tys milostiv k ubohm, pvtiv k prosebnkm,
pesladk k milovnkm svm; milostiv ke kajcm, pvtiv
k duchovn pokroilejm, pesladk k dokonalm. Milostivost
nm ukazuje ochranou ped tresty, pvtivost udlenm mi
lost, sladkost darovnm sebe tm, kdo t hledaj.(41)

141

Modlitba.
Matko milosrdenstv, protoe jsi tak dobr a tolik
tou prokazovati dobrodin nm ubohm a uspokojovati
nae dosti, utkm se ke tv dobrot j, nejbdnj ze
vech lid, abys mi poskytla, o t prosm. A si daj
druz, co chtj, zdrav tla, zisk a pozemsk vhody; j
jdu prosit, Pan m, o ty vci, je ode mne sama d
a kter jsou milej tvmu pesvatmu Srdci.
Tys byla tak pokorn, vypros mi tedy pokoru a lsku
k pokoen. Tys byla tak trpliv v trapch vezdejho i
vota, vypros mi tedy trplivost v protivenstvch. Tys byla
pln lsky k Bohu, vypros mi tedy dar svat, ist lsky.
Tys byla pln lsky k blinmu, vypros mi tedy lsku ke
vem a zvlt k mm neptelm. Tys byla dokonale
sjednocena s vl Bo, vypros mi tedy naprostou sjedno
cenost s tm, co Bh o mn stanovil. Slovem, tys nej1svtj ze vech stvoench bytost, Maria, ui mne tedy
svatm.
Nechyb ti k tomu lska. Ty vechno me a vechno
dobr chce mi vyprositi. Jen m nedbalost v modlitb
k tob anebo nedostatek dvry ve tvou pmluvu mohly
by mne pipraviti o tv milosti. Proto mi mus sama vyvyprositi milost, abych se k tob utkal a v tebe doufal.
O tyto dv nejvt milosti tebe prosm, tebe o n dm
a s jistotou je od tebe oekvm. Maria, Matko m,
Maria, nadje m, lsko, ivote, toit, pomoci a tcho
m. Amen.

142

HLAVA X.

pesladk Panno Maria !

JAK JE SLADK V IV O T I VE SMRTI JM NO MARI A

Vzneen jmno Maria, dan Matce Boi, nebylo vyna
lezeno na zemi ani nebylo vymyleno rozumem a dvtipem
lidskm, jak se stv u jinch jmen, dvanch dtem. Toto
jmno pilo s nebe a bylo udleno na rozkaz Bo, jak
svd sv. Jeronym, sv. Epifan, sv. Antonni1) a jin. Z po
kladu bostv bylo vybrno jmno Maria, prav mnich Mi
kul.(2) Z pokladu bostv, Maria, vylo tvoje vzneen
a svat jmno, protoe cel nejsv. Trojice dala ti toto jmno,
nejvzneenj ze vech po jmnu tvho Syna, a obdaila je
takovou velebnost a moc, e pi jeho vysloven mus je
na kolenou ctti vechno, nebesa, zem i peklo, prav Richard
od sv. Vavince.(3) Avak mezi vemi pednostmi, je dal
Pn jmnu Maria, uvaujme nyn o tom, jak je toto jmno
sladk v ivot i ve smrti pro sluebnky tto pesvat Pan.
Pokud se te ptomnho ivota, kal poustevnk Honorius,(4) e jmno Maria je pln bosk sladkosti. Proto okouel
sv. Antonn Padovsk ve jmn Maria tyt sladkosti, jako
sv. Bernardi5) v rozjmn o jmn Je. Tento kal, e
jmno Je, onen, e jmno Maria je radost pro srdce, medem
pro sta a psn pro sluch jejch ctitel. O ctih. Juvenlu
Ancinovi, biskupu v Saluzzo, vyprv jeho ivotopisec,i6) e
pi vysloven jmna Mariina pocioval tak velikou sladkost.

143

e i rty olizoval. Podobn teme(7) o jedn en z Kolna

nad Rnem, kter vyznala biskupu Marsiliovi, e pi vysloven
jmna Maria ct v stech vt sladkost ne po medu. Kdy
to zkusil Marsilius sm, okouel tak tuto sladkost. Z Velepsn je patrno, e pi Nanebevzet Svat Panny ptali se
andl tikrte na jej jmno: K t e r j e s t t o, j e v s t u
p u j e z p o u t , j a k o p r o u t e k d m u ? (3, 6 .) Na
jinm mst pak: Kd o j e ta, k t e r se b e r e j a k z o r a ?
( 6 , 9.) A dle: Kd o j e t a, k t e r s t o u p z p o u t , r o z
k o o p l v a j c ? ( 8 , 5.) Richard od sv. Vavince(3) se
pt, pro se tzali andl tolikrt po jmn sv Krlovny,
a odpovd: I pro andly byl zvuk tohoto jmna tak slad
k, e se tolikrt na n dotazovali.
Zde vak nemluvm o tto smyslov sladkosti, protoe se
j nedostv vem; mluvm tu o spasiteln sladkosti tchy,
lsky, radosti, dvry a sly, je vlv toto jmno obyejn
tm, kdo je zbon vyslovuj. Opat Franco(9) prav k tomu,
e po nejsvtjm jmnu Je je jmno Maria tak bohat,
e nen na zemi ani na nebi jinho jmna, z nho by erpaly
zbon due tolik milosti, nadje a sladkosti. Nebo jmno
Maria obsahuje v sob cosi tak vzcnho, sladkho a bo
skho, e vydechuje lahodnou svatou vni v srdcch ptel
Mariinch. Zzrakem tohoto jmna je, e i kdy je sly
ctitel Mariini tisckrt, pece je vdy poslouchaj jako nov
a vdy zakouej stejnou sladkost pi jeho zvuku.
O tto sladkosti mluv i blah. Jindich Suso(10) a prav;
e pi jmn Maria bv naplnn takovou dvrou, radost
a lskou, e kdy vyslovuje v slzch radosti toto drah jmno,
div mu srdce neproraz hrud. Tvrdil t, e se toto sladk
jmno rozplvalo v jeho dui jako plst medu. Proto pak v d
val: nejlbeznj jmno! Maria, jak jsi asi krsn,
kdy ji tv jmno je tak mil a pvabn.
Sv. Bernard(u) se obrac proto rozncen lskou k tto sv
dobr Matce a vol k n: velik, soucitn, velik chvly
hodn, nejsvtj Panno Maria, tv jmno je tak sladk a l
bezn, e je nememe ani vyslovit, aby ns nerozncovalo ls
kou k tob a k Bohu. Ano, tv ctitele roznt k lsce a napln
tchou ji pouh mylenka na n. A jestli jsou poklady po
tenm pro ebrky, protoe je vytrhuj z bdy, mnohem vce
t ns, uboky, prav Richard od sv. Vavince,(12) tvoje

144

jmno, Maria, nebo ns vytrhuje mnohem innji z zko

st vezdejho ivota ne pozemsk bohatstv.
Zkrtka, tvoje jmno, Matko Bo, je plno Boch milost
a Boho poehnn, jak k tob vol sv. Metod, (13) a to v ta
kov me, e, kdo je podle slov Konrda Saskho(u ) zbon
vyslov, jist dostane njakou milost. Moc tvho jmna, nej
dobrotivj Panno, je tak velik, prav opat Raymund,(15)
e zzran obmk i srdce nejzatvrzelej a nejzoufalej,
nebo ty sl hnky nadj v odputn a milost. Tv nej
slad jmno je podle slov sv. Ambroe(16) libovonn balsm,
jen vydechuje vni milosti Boi. Svtec vzv Matku Bo
takto: K se rozleje tento balsm spsy v hlubinch na
due. Chce tm ci: Pomoz nm, Pan, abychom asto vy
slovovali tv jlmno s lskou a dvrou, nebo to je znamen,
bu, e ji mme milost Bo anebo, e mme zruku brzkho
jejho dosaen.
A vru, vzpomnka na tv jmno, Maria, t zarmoucen,
uvd na cestu spsy ty, kdo s n zbloudili, posiluje hnky,
aby se nepoddali zoufalstv, jak vykld Ludolf Sask.(17)
A Pelbart(18) prav, e jako Je Kristus podal svtu ve
svch pti ranch lk proti jeho chorobm, take Maria
denn podv hnkm milost odputn ve svm jmn,
sloenm z pti psmen.
Proto je pirovnno ve Velepsni svat jmno Maria k oleji:
O l e j r o z l i t j e t v j m n o . (Velep. 1, 2.) Jako olej
l neduhy, vykld Alan de Insulis,(19) vydv vni a iv
ohe, tak i jmno Maria uzdravuje hnky, t lidsk srdce
a zaplavuje je lskou Bo. Proto povzbuzuje Richard od
sv. Vavince(20) hnky, aby vzvali toto mocn jmno,
protoe ono samo me je uzdraviti ze vech chorob; nen to
ti nemoci sebe zhoubnj, je by okamit neustala silou
tohoto jmna.
Zl duchov vak, jak u Tom Kempensk,(21) tak se
boj Krlovny nebes, e prchaj jako ped houcm plame
nem ped tm, kdo vyslov toto vzneen jmno. Svat Panna
zjevila sv. Brigitt,(22) e nen na svt hnka tak ztrace
nho, aby od nho bel ihned neodstoupil, kdy vzv jej
svat jmno a m pevn mysl se polepiti. Tuto pravdu j
potvrdila tak jindy kouc, e se vichni zl duchov tak
ds a hroz jejho jmna, e sotva je zaslechnou, ihned pou
tj dui ze svch spr.

145

A jako se vzdaluj padl andl od hnk, vzvajcch

jmno Maria, tak zase naopak, jak ekla nae Pan sv. Brigitte,
jdou dob andl tm vce na pomoc dum spravedlivm, je
zbon vzvaj toto jmno.
Sv. Germanos(23) svdci, e jako dchati je znmkou i
vota, tak vzvati asto jmno Maria je znmkou bu, e je
lovk ji v milosti Bo nebo, e brzy duchovn oije. Nebo
toto mocn jmno m slu dobti pomoci a ivota tomu, kdo
je zbon vyslovuje. Zkrtka, toto vzcn jmno, d Richard
od sv. Vavince,(24) je jako nedobytn v; kdy se do n
uchl hnk, zachrn se ped smrt, nebo v tto nebesk
vi najdou bezpenou ochranu a spsu i nejbdnj hnci.
Tato hradebn v vak nechrn jen hnky ped trestem,
nbr brn i spravedliv ped toky pekla. Tak to tvrd
Richard od sv. Vavince ;(25) prav, e po jmn Je neskt
dn jin jmno lidem tolik pomoci a tolik blaha jako toto
vzneen jmno Maria. Zvlt je vem znmo a dokazuje
to denn zkuenost ctitel Mariinch, e jej vzneen jmno
dv slu proti neistm pokuenm. Tent spisovatel uva
uje o slovech sv. Luke: A j m n o p a n n y : M a r i a
(Luk. 1, 27) a prav, e evangelista uvd pospolu ob jmna
Maria a Panna, abychom porozumli, e jmno tto nejist
Panny neme nikdy bti odloueno od istoty. Proto u
sv. Petr Zlatomluv,(26) e jmno Maria je znmkou istoty.
Chce ci, e, kdo m pochybnosti, zda svolil v neistch
pokuench, a vzpomene si, e vzval jmno Matiino, m
bezpen dkaz, e se neproheil proti istot.
Dbejme vdy krsn rady sv. Bernarda,(27) jen prav: Ve
vech nebezpech ztrty milosti Bo mysleme na Marii,
vzvejme Marii spolu se jmnem Jeovm, jeto tato jmna
maj bti vdycky pospolu. A se nevzdl ob tato nej
slad a nejmocnj jmna ani z naeho srdce ani z naich
st, ponvad nm daj slu, abychom nepodlehli, nbr vdy
cky zvtzili ve vech pokuench. Velmi vzcn milosti
slibuje Je Kristus ctitelm jmna Mariina. Sv. Brigitt(28)
zjevil svj hovor se svou svatou M atkou; pravil j, e, kdo
bude vzvati jmno Mariino s dvrou a s pevnou vl se
polepiti, obdr ti zvltn milosti, toti dokonalou ltost
nad svmi hchy, pln zadostuinn a slu, aby doel do
konalosti a jednou nebesk slvy. Ponvad, ekl Bosk

146

^Spasitel, tak jsou mi mil a drah tv slova, Matko m, e

ti nemohu odepti nic, o mne pod.
Sv. Efrm(29) prav krtce, e jmno Maria je klem
k brn nebesk pro kadho, kdo je zbon vyslovuje. A
proto prvem nazv sv. Bonaventura(30) Marii spsou vech
ji vzvajcch. Podle tchto svtc je tot vzvati jmno
Mariino a obdreti vnou spsu. Richard od sv. Vavince(31)
tvrd, e vzvn tohoto sladkho a svatho jmna pin
v tomto ivot hojnost milost a v ivot onom plnost slvy.
Chcete-li tedy, brat moji, konm s Tomem Kempenskm,(32) chcete-li tchu ve velikm utrpen, utecte se
k Marii, vzvejte Marii, uctvejte Marii, porouejte se Marii!
S Mari se radujte, s Mari lkejte, s Mari krejte, s Mari
hledejte Jee, s Jeem a s Mari dejte si ti a umti.
Uinte-li tak, pjdete vdy vped na cest dokonalosti, nebo
Maria bude rda za vs orodovati a Syn jist vysly svou
Matku.
Jak jsme tedy poznali, je nejsvtj jmno Maria velikou
sladkost v ivot ctitel Mariinch a to pro milosti, je jim
dobv. Jet slad bude jim vak pi smrti, protoe jim
zjedn sladk a svat zesnut. P. Sertorius Caputo T. J.(33)
napomnval vechny, kdo mli zaopatovati umrajc, aby
jim asto vyslovovali jmno Maria. kal, e toto jmno i
vota a nadje je s to, aby zahnalo ve chvli smrti pekeln
neptele a poslilo umrajc ve vech jejich zkostech. Po
dobn i sv. Kamil de Lellis(34) drazn doporouel svm
duchovnm synm, aby asto pipomnali umrajcm, e maj
vzvati jmna Je a Maria, jak to inval on sm u vech.
Kdy pak umral, vyslovoval, jak se vypravuje v jeho ivoto
pise, milovan jmna Je a Maria s takovou vroucnost a n
hou, e rozncoval k lsce vechny ptomn. Na konec upel
zraky na svat obrazy Jee a Marie, skil ruce na prsou
a vydechl dui s rajskm tstm a klidem; posledn jeho
slova v tomto ivot byla nejslad jmna Je a Maria.
Tato krtk modlitba: Jei a Maria!, prav Tom Kem
pensk,(35) d se snadno pamatovati, sladce rozjmati a v
tzn uti proti vem neptelm na spsy.
blaen ten, kdo miluje tv sladk jmno, Matko Bo,
vol sv. Bonaventura.(36) Tv jmno je tak slavn a podivu
hodn, e, kdo je vzvaj v okamiku smrti, nemus se bti
.dnch tok svch neptel.

147

 k by se nm dostalo tst umti tak, jak umral kapu

cn P. Fulgenc z Ascoli,(37) jen vydechl dui zpvaje:
Maria, ach s tebou bti,
krsa tv jak moe kvt,
poj, vdy s tebou sladko jti!
Nebo jako zemel sv. Jindich, cistercik, o nm vy
pravuj dov letopisy,(38) e skonal vzvaje jmno Maria.
Prosme tedy, zbon teni, prosme Boha o milost, aby
posledn slovo naeho jazyka bylo pi smrti jmno Maria.
Po tom touil a o to prosil i patriarcha Germanos.(39) Modlil
se: jak sladk, jak bezpen je smrt, je je provzena
a chrnna tmto spasitelnm jmnem, je Bh popv vz
vati pi smrti jen tm, kter chce spasiti.
sladk moje Pan a Matko Vroucn t miluji a protoe
miluji tebe, miluji t tvoje svat jmno. Chci je vzvati
vdy, v ivot i ve smrti, a doufm, e tak s tvou pomoc
uinm. Konm nnou modlitbou sv. Bonaventury :(40) A
bude m due opoutti tento svt, pro slvu svho jmna,
Pan poehnan, pij j v strety a vezmi ji do sv nrue.
Rai k n pijti a ji potiti svou ptomnost. Tys ebkem
a cestou k nebi. Vypros m dui milost odputn a vnho
pokoje. Maria, obhjkyn nae, tob nle hjiti tv
ctitele a ujmati se jejich zjm ped soudnou stolic Jee
Krista.(41)
Modlitba.
vzneen Matko Bo a Matko moje, Maria! Jest
sice pravda, e jsem nehoden vyslovovati jmno tv, ty
vak mne miluje a peje si m spsy. Proto mi udl mi
lost, abych mohl, a je mj jazyk poskvrnn, vzvati vdy
na pomoc tv nejsvtj a nejmocnj jmno; nebo tv
jmno je pomoc ijcch a spsou umrajcch.
nejist Maria, nejslad Maria, ui, aby bylo ode
dneka tvoje jmno dechem mho ivota. Pan m, pispj
mi hned na pomoc po kad, kdy t vzvm. Ve vech
pokuench, je m pepadnou, ve vech potebch, je se
mi naskytnou, neustle te chci vzvati a vdy opakovati:
Maria, Maria! Doufm, e tak budu initi v ivot, a mm
nadji, e tak budu initi zvlt pi smrti, abych pak

148

vn velebil v nebesch tv milovan jmno, milostiv,

pvtiv, pesladk Panno Maria!
Maria, lsky nejhodnj Maria, jakou tchu, jakou
sladkost, jakou dvru a jakou nhu zakou m duse.
kdy jen vyslov tv jmno, ba kdy si toliko na tebe
vzpomene! Dky vzdvm svmu Bohu a Pnu, e ti dal
pro moje blaho jmno tak sladk, tak lbezn a tak mocn.
Avak, Pan m, mn nesta tebe jen proste jmenovati;
chci tv jmno vyslovovati s lskou. Peji si, aby mi lska
stle pipomnala, e t mm vzvati, tak abych mohl t
j zvolati se sv. Anselmem: jmno Matky Bo, tys
lskou mou!
drah moje Maria, milovan Jei mj! K tedy
vdycky ij vae nejsvtj jmna v srdci mm i v srdcch
vech lid. K zapomene m mysl na vechna jin jmna a
k vdy vzpomn jen na vae svat jmna, aby je vz
vala.
Jei, Vykupiteli mj, a Matko m Maria, a nadejde
chvle m smrti, v n mus due m vykroiti z tohoto
svta, popejte mi pak pro sv zsluhy milost, abych na
posledy znovu a znovu opakoval tato slova: Miluji vs,
Jei a Maria! Jei a Maria, vm daruji srdce sv i dui
svou!

149

VELMI V R O U C MODLI TBY N K T E R C H S V T C

K M ATCE B O

Pipojuji tchto nkolik modliteb, nejen, aby jich teni

uvali, nbr tak aby poznali, jak vysok mnn mli svt
ci o moci a milosrdenstv Mariin a jak dvovali v jejochranu.
1. M o d l i t b a sv. E f r m a . C 1)
neposkvrnn a dokonale ist Panno Maria, MatkoBo, Krlovno veho tvorstva, nejdobrotivj nae Pan!
Tys vyvena nade vechny svtce, tys jedin nadje patri
arch a radost svatch. Tys ns usmila s Bohem. Tys je
din obhjkyn hnk, bezpen pstav vech trosenkm
Tys tcha svta, vkupn zajatch, radost chorch, pot
en zarmoucench, toit a spsa veho svta.
vzneen knno, Matko Bo, pikryj ns kdly milo
srdenstv svho a slituj se nad nmi! Nemme jin nadje
ne tebe, Panno nejist! Svili jsme se tob a zasvtili
se slub tv. Jeto nosme jmno sluebnk tvch, nedo
pus, aby ns Satan strhl do pekla.
neposkvrnn Panno, jsme pod ochranou tvou. Proto se
utkme jen k tob. Prosme t, nedopus, aby ns tvj
Syn rozhnvan pro nae hchy vydal do moci dblovy.
milostipln, osv mj rozum, rozva mj jazyk, aby
pl chvly tv a pedevm pozdraven andlsk, tebe tak d
stojn. Pozdravuji tebe, pokoji, radosti, spso a tcho celho*
svta. Pozdravuji t, nejvt zzraku svta, rji blaenosti,
bezpen pstave vech ohroench, studno milost, prosted
nice mezi Bohem a lidmi.

150

2. M o d l i t b a sv. B e r n a r d a .(2)
Pozvedme oi sv k tob, Krlovno svta! Mme se ob je
viti ped svm Soudcem, a spchali jsme tolik hch. Kdo
jej usm? Nikdo to nedovede lpe ne ty, svat Pan.
je jsi jej tolik milovala a tak nn byla od nho milo
vna. Matko milosrdenstv, otevi srdce sv a pijmi nae
povzdechy a nae prosby. Utkme se pod tvou ochranu.
Usmi hnv Syna svho a vra nm jeho milost. Ty se
nehroz ani nejodpornjho hnka. Nepohrd jm, jestli
k tob lk a zkrouen d o tvou pmluvu. Svou milo
srdnou rukou zachrauje ho ped zoufalstvm, oivuje v nm
nadji, posiluje ho a nespout ho s o, dokud ho neusm s jeho Soudcem.
Tys jedin ena, v n Spasitel nalezl odpoinut a v n
sloil vechny svoje nesmrn poklady. Proto ct cel svt,
svat moje Pan, tvoje ist lno jako chrm Bo, v nm
se zaalo spasen svta. V nm nastalo usmen Boha s lid
stvem. Tys zahrada zaven, vzneen Matko Bo, do n
neshla hn ruka, aby ji oloupila o jej kvty. Tys krs
n zahrada, do n zaszel Bh vechny kvtiny, zdobc
Crkev, zvlt fialku pokory, liii istoty a ri lsky. Ke
komu t mme pirovnati, Matko milosti a krsy? Tys
Bo rj. Z tebe vytryskl pramen vody iv, zvlaujc ce
lou zemi. kolik dobrodin jsi prokzala svtu tm, es
byla hodnou stti se tak spasitelnm prplavem milosti.
O tob jsou eena slova: K d o j e ta, k t e r se b e r e
j a k zora, k r s n j a k o msc, j a s n j a k o s l u n c e ?
(Velep. 6 , 9.) Tys tedy pila na svt. Maria, jako zc
zora; svtlem sv svatosti pedela jsi vchod Slunce spra
vedlnosti. Den, kdy jsi pila na svt, smme prvem na
zvati dnem spsy a dnem milosti. Jsi krsn jako msc,
nebo jako nen jin obnice podobnj slunci, tak nen
stvoen bytosti Bohu podobnj vce ne jsi ty. Msc
ozauje noc svtlem pijatm od slunce a ty osvcuje nae
temnoty z svch ctnost. Tys vak krsnj ne msc,
jeto na tob nen ani skvrny ani stnu. Tys jasn jako Slun
ce, mm na mysli bosk Slunce, je stvoilo slunce na nebi.
Toto Slunce Je zil nade vechny mue a tys
zila nade vechny eny. sladk, vzneen, nade ve ls
ky hodn Maria! Nelze vysloviti tv jmno, abys nerozn-

151

covala srdce svou lskou. Kdo t miluje, neme na tebe

pomysliti, aby nezahoel vt lskou k tob.
svat Pan, pispj na pomoc slabosti na! Kdo me
lpe orodovati u naeho Pna Jee Krista ne ty, je dl
v jeho nejslad, nejdvrnj blzkosti? Mluv tedy, mluv.
Pan, nebo tvj Syn ek na tv slovo a udl ti ve, za
jej popros!
3. M o d l i t b a sv. G e r m a n a . ( 3)
Jedin moje Pan, jedin moje tcho, kterou mi Bh
popv, jedin nebesk roso, je mrn m bolesti, svtlo
m due, kdy ji obklop temnoty, vdkyn moje na mch cestch,
slo moje v mch slabostech, poklade mj v m chudob,
lku mj na m rny, tcho m pro m slzy, toit m
v mch bdch a nadje m spsy, vysly m prosby, slituj
se nade mnou, jak nle Matce Boha, jen tak vroucn mi
luje lidi. Popej mi, za t prosm, obrano a radosti nae!
Ui, abych byl hoden povati s tpbou nesmrn blaenosti,
kter ty pov v nebesch.
Ui, Pan m, toit m, ivote mj, pomoci m, obrano
m, slo m, radosti m, nadje m, abych se dostal k tob
do nebe. Vm, e bude-li chtti, me mi to vymoci jako
Matka Bo. Maria, ty m velikou moc, abys zachrnila
hnky a nepotebuje jinho pomocnka, protoe jsi Matka
pravho ivota.
opata

4. M o d l i t b a
C e l l e s k h o R a y m u n d a J o r d n a . ( 4)

Thni mne k sob, Maria Panno, abych bel po vni

tvch ctnost. Thni mne, jeto mne zdruje bm mch
hch a zloba mch neptel. Jako nikdo neme pijti
k tvmu Synu, jestli ho nepithne Otec Vn, tak se osmeluji ci, e nikdo nepijde k nmu, jestli ty jej nepithne
svmi svatmi prosbami. Ty u prav moudrosti, vyprouje
milost hnkm jako jejich obhjkyn, slibuje vnou sl
vu svm ctitelm jako strkyn pokladu milost.
Tys nalezla milost u Boha, nejslad Panno, jeto jsi byla
uchrnna ddin viny, byla plna Ducha Svatho a poala
Syna Boho. Vechny tyto milosti neobdrela jsi, nejpo

152

kornj Maria, jen pro sebe, nbr tak pro ns, abys nm
mohla pomhati ve vech naich potebch. A tak to in.
Pomh spravedlivm, zachovvajc je v milosti Bo, pom
h i hnkm, uvdjc je k milosrdenstv Bomu; po
mh umrajcm, chrnc je ped nstrahami Satana a sta
r se o n i po smrti, pijmajc jejich due a uvdjc je
do krlovstv blaench.
5. M o d l i t b a sv. M e t o d a . ( 5)
Tv jmno, Matko Bo, oplv velikou milost a veli
km poehnnm Bom. Obshla jsi toho, jen je neobshl
a ivila jsi toho, jen sm vechno iv. Ten, jen napluje
nebe a zemi a je pnem veho, ril potebovati tebe, kdy
pijmal od tebe tlo, jeho dve neml. Raduj se, Matko
a sluebnice Bo! Raduj se, raduj, nebo tvm dlunkem je
ten, jen dv byt vem tvorm. My vichni jsme dlunci
Bo, ale Bh je dlunkem tvm. Proto m, nejsvtj
Matko Bo, vc dobroty a vc lsky ne vichni ostatn svat
a pede vemi m v nebi pstup k Bohu jako jeho Matka.
My, kdo velebme tv vzneenosti a vme, jak velik je tv
dobrota, prosme t, aby ses rozpomnla na ns a na nai bdu.
6

. M o d l i t b a sv. J a n a z D a m a k u . ( 6)

Pozdravuji t, Maria, tys nadje kesan. Pijmi zkrou

enou prosbu hnka, jen t nn miluje, tebe hluboce
ct a v tebe skld vechnu nadji svho spasen. Tys mi
dala ivot, tys mi vrtila milost svh!o Syna, tys jistou z
rukou m spsy. Prosm t, zbav mne te mch hch,
rozptyl temnoty m mysli, vypu ze srdce mho vechny
pozemsk nklonnosti, pemoz pokuen mch neptel a tak
ve mj ivot, abych mohl dojiti tvou pomoc a pod tvm
vedenm vn blaenosti v nebesch.
7. M o d l i t b a sv. O n d e j e K r t s k h o . ( 7)
Pozdravuji t, milosti pln, Pn je s tebou! Pozdravuji t,
pino na radosti! Tvou zsluhou byl ji odvoln rozsudek
naeho zavren a zmnn v poehnn. Pozdravuji t, chrme
slvy Bo, posvtn pbytku Krle krl. Tys usmenm

153

Boha s lidmi. Pozdravuji t, Matko na radosti. Ty jsi

vpravd poehnan, ponvad ty jedin ze vech en byla
jsi shledna hodnou stti se Matkou svho Stvoitele. Vichni
nrodov tebe za to blahoslav.
Maria, skldm-li svou nadji v tebe, budu spasen;
budu-li pod tvou ochranou, nemusm se nieho bti, jeto
bti ctitelem tvm znamen mti jistou zbra spsy, nebo
Bh poskytuje ctu k tob jen tm, kter chce spasiti.
Matko milosrdenstv, usmi Syna svho! Kdy jsi ila
na svt, zaujmala jsi jen skrovn msto, nyn jsi vak vy
vena nad nebesa a cel svt vzhl k tob jako k obecn
slitovnici vech nrod. Prosme t tedy, Panno Svat, v
nuj nm pomoc svch modliteb u Boha. Tv pmluva je nm
dra a vzcnj neli vechny poklady zem. Tv pmluva
usmiuje nm Boha rozhnvanho pro nae hchy a vym
h nm nesmrnou hojnost milost, odputn hch a slu
ke konn ctnost. Tv pmluva zadruje nae neptele*
ma jejich plny a drt jejich sil.
8

. M o d l i t b a sv. 11d e f o n s a.(8)

Pichzm k tob, Matko Bo, a prosm t, abys mi vy

mohla odputn mch hch. Ui, abych byl sprotn vech
vin svho ivota. Prosm t, udl mi milost, abych byl .spo
jen lskou s tvm Synem a s tebou, s tvm Synem jako
se svm Bohem a s tebou jako s Matkou Boha, svho.
9. M o d l i t b a A t h a n o v a.(9)
Vyslechni, nejsvtj Panno, nae prosby a rozpome se
na ns! Obdaruj ns ze svho bohatstv, z hojnosti milost,
jimi oplv. Archandl t pozdravuje a nazv t milosti
plnou. Vechna pokolen t nazvaj blahoslavenou. Vechny
nebesk kry ti ehnaj. A my pozeman tak volme k tob:
Bud pozdravena, milosti pln, Pn s tebou! Pros za ns.
Matko Bo, Pan nae a Krlovno nae!
10

. M o d l i t b a E a d m e r o v a . ( 10)

Pro milost, e t Bh tak povil a svm pispnm uinil

ti ve monm, prosme t, nejsvtj Pan, milosti pln*

154

o ast na tv slv. Pan nejsoucitnj, zjednej nm dobro,

pro n se Bh ril stti lovkem v tvm istm ivot.
Nezdrhej se ns vyslyeti. R-li prositi svho Syna, hned
t vysly. Sta, e chce nae spasen; pak nen mono, aby
chom se minuli svou spsou. Kdo by vak mohl zmeniti mi
losrdenstv tv? Nebude-li mti s nmi trpnost ty, Matko
milosrdenstv, co s nmi bude, a ns pijde souditi tvj Syn?
Pomoz nm tedy, nejlaskavj Pan, a nehle na mno
stv naich hch! Pamatuj ustavin, e n Stvoitel pijal
od tebe tlo lidsk, ne aby hnky zavrhl, nbr aby je
spasil. Kdyby ses byla stala Matkou Bo jen k svmu pro
spchu, pak by se mohlo ci, e ti mlo zle na na spse
nebo na naem zavren. Bh se vak odl tvm tlem pro
spsu tvou i pro spsu vech lid. Co by nm byla platna
tvoje moc a tvoje slva, kdybys nm nepopla asti na sv
blaenosti? Pomoz nm a chra ns! Pomni, jak potebujeme
tvho pispn! Doporoume se tob; nedej nm zahynouti,
nbr ui, a vn sloume Synu tvmu Jei Kristu a
a jej milujeme.
11. M o d l i t b a m n i c h a M i k u 1 e.(n )
Svat Panno, Matko Bo, pomoz tm, kdo t vzvaj o po
moc. Obra se k nm se svou moc, nebo ten, jen m
vechnu moc, uinil t vemohouc na nebi i na zemi. Tob
nen nic nemono. Ty dovede i v zoufalcch probuditi na
dji ve spasen. m jsi mocnj, tm mus bti milosrdnj.
Obra se k nm z lsky! Vm, Pan m, e jsi sam dobrota
a e ns miluje lskou, je se ned pedstihnouti dnou jinou
lskou. Jak asto mrn hnv naeho Soudce, kdy ns chce
ji trestat! Vechny poklady Boho milosrdenstv jsou ve
tvch rukou. neusta nm udleti dobrodin; vdy usta
vin hled pleitost, jak bys zachrnila vechny uboh
a udlila jim vem sv milosrdenstv. Tvoje slva vzroste,
kdy tvou pomoc dojdou kajcnci odputn a po odputn
nebe. Obra se tedy k nm, abychom t mohli jednou spatiti
v nebesch, nebo nejvt na slvou je mimo Boha vidti
a milovati tebe a ti pod tvou ochranou. vysly ns, nebo
Syn tvj chce t poctti tm, e ti neodepe nic, za ho
pros.

155

12. M o d l i t b a V i l m a , b i s k u p a P a s k h o . ( 12)
Matko Bo, utkm se k tob a zapsahm t, nezapuzuj mne od sebe, nebo cel Crkev nazv t a veleb
jako M atku milosrdenstv. Tys Bohu tak drah, e t vdycky
vysly. Tys nikdy neodepela nikomu svou mateskou lsku.
Tv nejlaskavj dobrota nepohrdla nikdy dnm sebe vt
m hnkem, kdy se ti doporouel. i by t snad nazvala
Crkev neprvem nebo marn svou obhjkyn a toitm
ubohch? nikoliv! K ti nikdy nezabrn m viny plniti
tvj velik ad, jm ses stala orodovnic a prostednic po
koje, jedinou nadj a nejbezpenjm toitm ubohch.
Nikdy se nesm stt, aby Matka Bo, je zrodila ku blahu
celho svta pramen milosrdenstv, odepela svj soucit n
ktermu ubokovi, jen se k n utk. Tvj ad zle v tom.
e zprostedkuje pokoj mezi Bohem a lidmi. Pohni t tedy
ku pomoci m tvj velik soucit, jen je daleko vt ne
vechny moje viny!

156

POZNMKY.

Up o z o r n n pro tene.
1) L ib er de sancta virginitate cap. 6, n. 6 ML 40, 309. 2) Mons. N icole,
In stru ctio n s theologiques et m orales sur V O raison dom inicale, la
S alutation an g liq u e . . . Paris 1725. 3) In festo E xaltationis S. G rucis,
In tro itu s. 4) T beologia m entis et cordis, lib. 10, Dissert. 6, cap.
1, specul. 2, Relexio. 5) U evotissim a expositio super salu tatio n e
angelica. Opera. Rom ae 1570, lom . 17.

vod
1) B ibliolheca m axim a P atrm , Lugduni 1677, tom. 21, pag. 307
I). ML 166, 755. 2) Vrok je v ML 39, 2130 uveden v dodatku k eem
sv. Augustina. N ejpravdpodobnjm jeho pvodcem je sv. A m bro
A utpertus ( 778-781). 3) P sallerium B. M. V., Ps. 85. Mezi spisy
sv. Bonaventury. Pvodce dla nen bezpen znni. 4) De lau d ib u s
B. M. V., lib. 2, cap. 1, n. 2. 5) V dvjch h odinkch slavnosti,
p ed prohlenm lnku vry N eposkvr. Poet. Oj P salterium B.
M. V., Ps. 43. 7) P aciuchelli" O. P>, Excitatio d o rm itan tis anim ae.
Exc. in Ps. 86. 8) Revelationes extravag. cap 104. 9) Byl biskupem
v Aho ve Finsku. ( 1366) Pravdpodobn se m odlval Zdrvas p ed
kznm , jak bylo zvykem v 13. a 14. stolet. 10) Auriem m a S. J.,
A felti scam bievoli tra la Vergine SS. e suoi divoti. 11; Ad Noviitios
p. 3, s. 2. (Opera I, Coloniae Agrip. 1759.) 12) L iber de excellentia
Virginis M ariae cap. 1. ML 159, 558. Mezi spisy sv. Anselma. 13)
B o m isie K ongregace redem ptorist, zaloen Alfonsem. 14; lil
A ssuniptione B. M. V., s. 4, n 8 ML 183. 429. 15) Ji r. 1734 zaal
sb rati svtec ltku pro svou m ariologii. Od t doby uplynulo jet
16 let. neli vyly Le glorie di M aria. 16) Auriemma, A tfetti
scam bievoli, B ologna 1681.

H l a v a J.y i
1) Pseudo-A lhanasius, Sermo in Annunt. D eiparae n. 13. MG 28,
935.938. Mezi spisy sv. Athane. 2) Sermo de n ativ itate B. M. V.
cap. 3. O pera IV. Venetiis 1745. 3) A rnoldus Carnotensis, al>bas
B onaevallensis: L ibellus de lau d ib u s B. M. V. ML 189, 1729. 4)
R upertus, opat v D eutzu, In C antica 1. 3. ML 168, 891. 5) Serm o
de Naliv. B. M. V., c. 6. O pera IV. Venetiis 1745. 6) G uerricus,
ab b as Igniiacensis, In A ssum ptione B. M., s. 3, n. 3. ML 185, 195.
1) M ariale, q. 162. O pera XX, 114, Lugduni 1651. 8) Seneca, M edea.
act. 2, se. 2, ver. 222 225. 9) Gollectorium super M agnificat,
tract. 4. Opera IV, col. 286, A ntverpiae 1706. 10) Tento k o m en t
bval pipisovn sv. Tomi Akvinskmu. S ixtus Siensk\r jej p i
pisuje Tomi Anglickmu O. P. ( 1305). 11) Gabr. Biel, Sacri
C anonis Missae lucidissim a expositio 1. 80. B rixiae 1576, p. 799.
12, P sallerium B. M. V., Ps. 71. Mezi spisy sv. Bonaventury'. 13)
M ariale cap. 122. 14) Speculum B. M. V., lect. 7. Dlo bvalo dve
obecn pipisovno sv. Bonaventurovi. 15) B iblia M ariana, L iber
E sth e r n. 5, 6. 16 ).In A ntiphonam Salv Regina s. 1, n. 3. ML 184,
1063. Pvodcem nen sv. B ernard, n b r njak benediktinsky' m nich.
17) Registrum , E p ito la 47 ad com itissain M athildem . ML 148, 328.

159

18) Serm o de duoJecim praerog. B. V. M. ML 133, 430. 10) D uodecim

Caesares, T ilus n. VIII. 20) Consolatio pusillanim ium cap. 35, n. 3.
21) M edilatio in Salv Regina n. 1. ML 184, 1077. 22) In SS. D eiparae
ingressum in tem plm . MG 100, 1439. Om ylem bv nazvn ten to
J i N ikom edsk ehoem. 23) R evelaliones 1. 6, c. 10; 1. 2, c. 23,
24) R upert, o p at benediktinskho k ltera v Deutz ( 1135). In
C antica 1. 3, ML 108, 890. 891. 25) R aguenau S. L Poggi, V i t a ...
Naj>oli 1752.

H l a v a /., 2
1) Q uaestiones su p er M issus q. 145. 2) erm. p ro festivit. SS. el
Im m ac. V. M. s. VIII, De cons. virgin., art. 2, c. 2. 3) S. A lbertu^
Q uaest. su p e r Misisus, q. 145. 4) Legatus d-ivinae pietatis, 1. 4, c. 3.
5) De in stitu tio n e Virginis c. 14. ML 16, 327. 6) G uilelm us P arvus,
ab b as N eobrigensis, Comm. in Cant. N en dosu d vydn tiskem .
7) L ib er de sancta v irginitate c. 6, n. 6. ML 40, 399. 8) Com menL
in Cant. Srv. pozn. 6. 9) In I. Sentent. dist. 48, Dub. IV. 10) Q uadragesim ale de christ. religione, s. 51, De pass. Dom., P ars princ. 2,
art. 1, c. 3. 11) In textm evangel. 1. 8, c. 17, q. 14, n. 91. 12) Pa<ciuchelli, Excit. d o rm itan tis anim ae, in Ps. 86, Exc. 22, n. 5. 13)
S tim ulus am o ris p. 3, c. 19. T oto dlo uvdno bv m ezi spisy sv.
B onaventury. 14) EnarratLo in Ps. 85, n. 22. ML 37, 1097. 15) De
eptem verbs D om ini in cru ce p ro latis 1. 1, c. 12. 16) U m bra virginea, Exc. 121, n. 1142. 17) R evelaliones 1. 4, c. 138. 18) Soliloquium
d e q u a ltu o r m ental. exercitiis c. 1, 3, n. 23. 19) Or. 52; ML 158,
937. 20) Schinosi, Istoria della Comp. di Ges ap p arten en le al regno
d i N apoli P. I, 1. 5, c. 7 a n n o 1584.

Hlava

1) S. Th. I-II, q. 100, a. 5 ad 4. 2) H cxaem eron, 1. 6, c. 4, n. 22.

ML 14, 250. 3) P hlostratus, De T yanensi A pollonio 1. 2, 14, n. 3.
4) P aciuchelli, E xcitationes, Exc. 22 in Ps. 86, n. 3. 5) De eptem
v erb is Dom. in cruce, trac t. III. ML 189, 1694. 6) L iber de instit.
virginis c. 7, n. 49. ML 16, 318. 7) T u rselin i, V ita . . . B ononiao
1746. 8) D ell afezione ed am o re M aria, cap. 14. 9) Srv. I. hl.
2, pozn. 9. Jasn ji tot d R ichard od sv. Vav., De lau d ib u s
B. M. V. 1. IV, c. 18. 10) Sv. A ntonn cituje sv. Anselma v dle Sum.
Thcol. p. 4, tiit. 15, cap. 41, 1 a d 3. 11) Serm o I. de B. V. M. Mezil
spisy sv. B onaventury. 12) Zjeven se stalo sv. Albt D urynsk.
Sv. Alfons ji nazv eholnci, ponvad b y la lenkou T etho du
sv. F rantika. 13) R aym undus Jo rd an u s (Idiota), C ontem plationes
d e B. Virgine, P roem ium . 14) Sum. Theol. IV, tit. 15, cap. 2. 15)
In Assum pt. B. M. V., s. 4, n. 8. ML 183, 429. 16) Spe ne C om elius
L apide m tu to m ylenku S alazar S. J., In P roverbia VIII. 17)
M ariale seu serm ones de B. V. M. p. 2, Sermo 5: De Nativ. M ariae.
18) De la u d ib u s B. M. V. 1. 2, c. 3, n. 15. Spis bval p o k ld n za
dlo sv. A lberta. 19) In C antica cap. 23. ML 196, 475. 20) De lau d ib u s
B. M. Vn 1. 2, c. 3, n. 15. 21) In A nliphonam Salv Regina, s. 1, n.
1. ML 184, 1061. Pvodce nejist. 22) C ontem plat. de B. Virgine,
P rooem . 23) Ger. de F ra ch eto O. P., Vitae F ra tru m Ord. P raed.

160

24) Cepari, Vita. Rom a 1717. 25) Affctti scam bicvoli p. 1, c. 1.

A uriem m a p ip isu je vrok sv. Ignci m uednku. 20) Blah. H erm an
il v prem onstrtskm kltee ve Steinfeldu ( 12301241). 27)
Slavn m ision v Peru. Zem el v Lim 1020. 28) Revelationcs
1. 7, c. 13. 29) Nleel d u Pavln. A uriem m a, Affetti scam b. p. 1,
c. 15. 30) H ildebertus, Vita S. Radegim dis reg. c. 4, n. 27. ML 171,
977. 31) Zem el 1574 po 4 letech eholnho ivota. 32) Zem el 1018.
33) Sermo II. in Nativ. B. V. M. ML 144, 740. Be bvala pipisovna
sv. P etru Dam, je vak od sek rete sv. B ern ard a, m nicha Mikule.
34) Janinus, Vita. Acta SS. B ollandiana die 30. oct. 35) Psalterium
B. V. M. Ps. 31, Ps. 118. 36) PaciuchelLi, Excit. in Ps. 86, exc. 2.
n. 1. 37) Or. 52, ML 158, 958. 38) Affetti scam b. p. 2, c. 8. 39;
Stim ulus am oris p. 3, c. 10. Mezi spisy sv. B onaventury. 40) Aristo
teles, M agnorum m oralium II, n. 11 ke konci.

H l a v a /., 4

I) R evelationes
1.4, c. 138. 2) Registrum , Epist. 47. ML 148, 328.
3) De laudibus B.M. V.1. 2, c. 5, n. 8. 4) Serm o 123, De divte et
Lazaro. ML 52, 537. 5) R ich ard od sv. V avince, De laudibus B.
M. V. 1. 2, c. 5, n.8. 6) De laudibus B. M. V. 1, 2, c, 1, n, 8, 1) Re
velationes 1. 3,
c.19. 8)
Sessio
VI, can. 7Denz. 817. 9)Serm ones
de diversis, s. 81. ML 183, 699. 10) S. Theol. IIII, q. 178, a. 2 ad 1.
I I) L iber de excellentia B. M. c. 6. ML 159, 570. Mezi spisy sv.
Anselma. 12) Vigilia Nativ. Dom ini s. 3, n. 10. ML 183, 100. 13)
Speculum B. M. V., lect. 3. Mezi spisy sv. B onaventury. 14; Revel.
I. 2, c. 23. 15) De laudibus B. M. V., 1. 6, c. 9, n. 11, 16) Speculum
B. M. V. (Srv. pozn. 13). 17) Alloquia C hristi Jeu ad anim am 1.
1, p. 3, can 12. 18; Sacellum anim ae fidelis p. 3, c. 5, n. 2. 19) Dom.
in fra oct. Assumpt. B. V. M. ML 183, 432. 20) Vincenc z Beauvais
vypravuje udlost, je p r se sbhla 1430 v jednom anglickm
mst. lechtic Arnot vstoupil do kltera a il velmi vzorn. Jeho
m odlitby k M arii P ann psobily zzran. P ru d k pokuen k ne
istot jej vak h n ala z k ltera a ani h las Matky Bo s jejho
o b razu jej nezadrel v duchovnm povoln. Ve svt se zvrhl, stal
se em eslnm lupiem a vrahem . Ku pokn jej p im l K ristus Pn,
jen k nm u zavtal v podob lechtice a zjevil se mu ve chvli,
kdy jej chtl bezbonk zabt. Ale bylo ji pozd. Na cest do kl
te ra byl Arnot chycen, odsouzen k sm rti a oben. Le M atka Bo
zachrnila ho p ed sm rt a poslala ho do kltera, kde konal d.ouh
lta pokn. 21) Or. 51. ML 158, 952.

H l a v a IIti i
1) P salterium B. M. V. Ps. 48. 2) Serm ones p ro festiv. SS. et Immae.
V. M., s. 5, De Virg. M atris Dei Nativ. c. 2. 3) In Nativ. B. V. M.,
Serm o de aq uaedu ctu n. 8. ML 183, 441. 442. 4) In adventu Domini
S. 2, n. 5. ML 183, 43. 5) P ostilla super Evang. sec. Lucam I, 30. 6)
De laudibus B. M. V. 1. 2, c. 5, n. 3. 7) U veden slova p a t podle
sm yslu sv. B ernard u , n a p. De aquaeductu ML 183, 441. 8; Mod
litba po antifon Ave, Regina coelorum . 9) In Nativ. glorios. Virg.
M ariae, ke konci. 10) In Nativ, B. V. M. ML 183, 441. 11) Podvren

161

e sv. A ugustina ML 39, 2107. 12) B reviarium Rom., Com m une

festorum B. M. V., II. Noct., 1. 6. 13) In solem n. Assumpt, glor,
sem per Virg. M., s. 28. ML 217, 581. 14) In b eatam SS D om inae
n o strae D e ip a ra e . . . dormi/tionem, s. 2 MG 98, 350; In encaenia
venerandae aedis SS D om inae MG 98, 378. 379. 15) In festo Pentec.
s. 2, n. 4. ML 183, 328. 16) M ariale p. 2, s. 5: De elect. Sponsae Del
N ativit. 17) Or. 14, In SS. D om inae n o strae D eip arae dorm it. or. 3.
MG 97, 1091. 18) Revel., Sermo angelicus de excell. B. M. V. cap. 9.
19) Sermo de B. M. V. ML 184, 1017. Pvodcem ei je asi o p at
schnavsk E gbert. 20) Legatus div. pietatis 1. 4, c. 48. 21) C. Bovio,
E sem pi e " m ira c o li. . . Venezia 1716.

H l a v a II.y 2
1) L iber de dono persev. c. 6, n. 10. ML 45, 999. 2) De div.- g ratia
1. 12, De m erito c. 38, n. 16. 3) T ertiae Controv. gener. 1. 3, c. 13,
4) Hugo a S. C liaro O. P., P o stilla su p er E cclesiasticum XXIV, 19.
5; H om iliae de M aria Virginea M ate hom. 8. ML 188, 1342. 6) In
N ativit. B. M. V., Serm o de aq u aed u ctu n. 6. ML 183, 441. 7) Or. 52,
ML 158, 956. 8) In encaenia vener. aedis. . . MG 98, 378. 379. 9)
Serm ones de Sanctis s. 28 in A ssum pt. ML 217, 584. 10) De lau d ib u s
B. M. V. 1. 2, c. 3, li. 16. V o rig in lu je pipisovn vrok sv. V avinci
Iustiniani. 11) Speculum B. M. V. lect. 7. 12) In Prov. XXXI, 21. 13)
Nelze zjistiti m sto, kde p ron o p at R u p ert u veden slova. 14) De
laudibus B. M. V. 1. 2, c. 1, n. 26. 15) M ariale, p. 12, s. 1 de corornatione M a m . 16) In festo Nativ. B. V. M., conc. III, n. 6. 17)
S u p er .Missus hom . 2. n. 17. ML 183, 70. 71. 18) De vitis P a tr m
1. 1. ML 73, 671-690.

H l a v a II., j
1) P ostilla su p er librum Psalm ., in Ps. XXII, 4. 2) In Assump. B. M.
V. ML 144, 721. fte bvala p ip iso v n a sv. P e tru Dam. 3) De lau d i
b u s B. M. V. 1. 2, c. 1, n. 26. V rok p ip isu je sv. A lfons sv. A ntonnu,
4) P atrig n an i S. J., Menologio, 28 aprle. 5) P atrig n an i S. J., M enologio. 9. gennaio. 6) Speculum B. M. V. lect. 3. 7) De lau d ib u s B. M.
V. 1. 2, c. 1, n. 26. 8) Epist. 122 ad E ustochium n. 41. ML 22, 424.
9) Revelat. 1. 1, c. 29. 10) S enn. hyem ales, Dom. I. p. Oct. E piph, s. 1.
spe je vak tento vrok u Jak. de Voragine, Serm ones de Sanctis
s. 219, de A ssum pt. s. 9. 11) Revelat. 1. 7, c. 13. 12) Le grand chef-d
oeuvre de Dieu. P a ris 1643, p. 3. ch. 5. 13) P atrig n an i, Menol., 25 settemibre. 14) De bono suffrag. et v ariis m irac. c. 4. ML 145, 566. 567.
15) W addingus, Annales a. 1239, n. 14. 16) Lud. Blosius, C onclave
anim ae fidelis p. 2; Monile sp iritu le c. 12, n. 10. 17) L a v era devozione verso M aria Vergine, p. 1, tra tt. 1, q. 11. 18) Acta SS. B olland iana die 8. M artii. 19) L aur. C hrysogonus, M undus M arianus P. II,
diisc. 38 vyprv o fari, jen b y l povoln k um rajcm u bohi,
obklopenm u p te li a p b u zn m i: zl duchov se vak zm ocnili
due tohoto hnka. V te dob volala k sob knze i chud,
o putn ena; kdy k n p iel knz, nalezl u n Matku Bo? je
um rajc oetov ala a po udlen svtost u m rajcch vzala d u i sv
ctitelky do nebe.

162

Hlava I I I i
1) S. Th. II-II, q. 25, a 1 ad 3. 2) C ontrovers. t. II, De Eccl. Irium ph.,
1. 1, De beatitud. S anctorum , Praef. 3) I)e Inearn. p. 2, disp. 23,
sct. 2 c t 3. Sv. Alfons p ip isu je vrok sv. Anselmu. 4) Sermo de
SS. D ei G enitricis Virginis laudibus. 5) M ariale ex Can. in S. Basileum m art. MG 105, 1110. V originle je jm enovn sv. Basil. 6) 1. c.
Viz pozn. 4. 7) In feslo Nativ. B. V. M. conc. 3, n. 6. 8) Sermo de
aquaeduc.tu n. G. 7. ML 183, 410. 441. 9) Excitat. dorm it. anim ae.
Exc. 20, n. 11. 10) C ontra haer. 1. 3, c. 22, n. 4. MG 7, 958. 959, Srv
MG 7, 1175. 1176. 11) Contem plat. de B. Virg., Prooem . 12) P arad isu s
animae fidelis p. 2, P iaru m p recu laru n cim eliarchion IV, endol. 1.
13) O. 4 in Praesent. SS. D eiparae 2. MG 98, 318. 319. 14) Sum.
Theol. p. 4, tit. 15, cap. 20, 12. 15) Contem pl. de B. Virg., Prooem .
16) Speculum B. M. V., lect. 3. 17) In festo Pentec. s. 2, n. 4. ML
183, 328. 18) Alloquia Jeu C hristi ad anim am I. 1, p. 3, can. 12.
19) S tim ulus am oris p. 3, c. 13, Mezi spisy sv. B onaventury. 20)
Serm o de zna SS. D eiparae n. 15; MG 131, 1249. 21) Auriem m a,
Affetti scanibievoli II, Bologna 1G81 vyprv o lechtici, jen si
zdil ve svm dom k ap li a v noci se do n chodil m odliti k Matce
Bo. Znepokojen m anelce, tuc zlety, ekl prost, e odchz
za P an, lsky n ejh o d n j z celho svta. N efastn cho si pod
ezala ly. Zden m anel, kdy se stal svdkem to h o to netst,
h ned el "prosit o pom oc M arii P annu a ta v rtila jeho m anelce
zase ivot.

H l a v a / / / ., $ 2
1) P ostilla super Gen. I, 16. 2) Serm ones de Sanctis. r . 28, s. 2 in
A ssuinpt. B. M. V. ML 217, 584. 3) S. Methoclius, eplscopus et
m a rty r ( 312), De S,imeone et Anna n. 1. MG 18, 350. 4) In D orm itionem B. V. M., hom. 2, n. 17. MG 96, 746. 5) Biblia M ariana, in Ier.
VIII. Dlko nejistho pvodu. 6) In Genesim c. 3, sct. 23, n. 9.
7) Brev. Rom., die 2 in fra Oct. Nativ. B. M. V. Mezi Spisy sv.
A ugustina ML 39, 2107. 8) Sermo de SS. Dei G enitricis Virg.
laudibus. 9) AI. N ovarino, Virginea u m b ra, Exc. 63, n. 619. 620.
Venetiis 1632. 10, In Nativ. B. M. V., Or. IV. MG 97, 878. 879. Be
bvala pip iso v n a sv. G erm n. 11) B asilius Seleuciensis, O rationes,
-o\ 17 in Davidem. MG 85, 222. Basil m luv o pokn, ne nejsv.
Pann. Jeho slova b y la pozdji kom odovna. 12) In Nativ. B. M. V.,
s. 3, n. 6. 13) Revel. extrav.. c. 50. 14) Psalt. B. M. V., Ps, 18. 15) Su
p er M issus de lau d ib u s V. M., hom . 2, n. 17. ML 183, 70. 16) Pa
rad isu s anim ae fidelis, p. 1, canon vitae spirit, c. 18, n. 3. 17) Specu
lu m B. M. V., lect. 7. 18) Sermo panegyricus. ML 184, 1009. Mezi
spisy sv. B ernarda. Sv. Alfons p ip isu je vrok sv. B onaventurovi.
19) De laudibus B. M. V. 1. 2, c. 5, n. 3. Mezi spisy sv. A lberta Vel.
20) Nelze zjistiti, kde by pro n esl tato slova sv. Basil. B o pod
vrenou e. 21) Sum. Theol., p. 4, tit. 15, c. 2, 2. Sv. Alfons uvd
n a tom to m st jet slova o p ata F ran ca, e M aria P an n a dovede
upravit t k znam enit tyto kozelce, e c h u tn a j jako jeleni, b a jet
lepe. De gratia Dei 1. 3. ML 166, 731. 22) Revel. 1. 6 c. 10. 23) Revel.
exlrav. c. 50. 24) Paciuchelli, E xcitationes dorm it. anim ae, Exc. 4

163

su p e r Slu*, angel. n. 4. 25; Legatus div. plet. 1. 4, c. 48. 23) Serm o

panegyr. ML 184, 1010. Mezi spisy sv. B ernarda. 27) Speculum B.
M. V.,* lect. 5. 28) Sacellum anunae
fidelis, p. 3. 29) In Annunt. B
M. V. MG 96, 659. 30; In Naliv. B.
V. M. ke konci. 31)Sermo 194
n. 5. ML 39, 2107. Be nen od sv. A ugustina. 32) Serm o de Laud Ibus B. V. D ruh text uvdj rzn a u to i jako vrok svtcv. 33)
M editatlo in Salv R egina n. 2. ML 184. 1078. Mezi spisy sv. Ber
n ard a. 34) Summ. theol. p. 4, tit. 15, c. 5, 1. 35) Joannes H erolt
0 . P., Serm ones D iscipuli de Temp. et de Sanctis.

H l a v a IV., i
1) S tim ulus am orls p. 3, c. 16. 2. Speculum B. M. V., lect. 5. 3) Umb ra virginea c. 15, Exc. 73. 4) De
lau d ib u s B. M. V.1. 1, c. 7,
n. 10. 5) U m bra virg. c. 15, Exc. 73.6) In Apocal. c. 12, n. 35, 7) B.
Amedeus, biskup v L ausanne (1145-1159), De M aria V irginea M ate
hom . 8. ML 188, 1345. 8) De laud. B. M. V. 1. 5, c. 2. n. 48, 9) Blosius,
P arad isu s anim ae fidelis p. 1. 10) P salteriu m B. M. V., Hym nus.
Mezi spisy sv. B onaventury. 11) De laud. B. M. V. 1. 2, c. , n. 7.
12; M ariale, p. 2, De naliv. B. M. V., s. 5, p. 7. 13) De laud. B. M. V
1. 4, c. 22, n. 1. 14) Legatus div. piet. 1. 4, c. 48. 15) De excell. Virg,
ML 159, 558 mezi spisy sv. Anselma. 16) De laud. B. M. V. 1. 7,
c. 4, n. 2. R ichard od sv. Viktora, uvdn sv. Alfonsem, m jinou
m ylenku. 17) In C antica c. 23. ML 196, 475. 18) U m bra virginea
c. 15, Exc. 72. 19) Serm ones de Sanctis, s. 28 in A ssum pt. B. M. V.
ML 217, 584. 20; Surius, De pro b atis SS. hisloriis, dle 4. februarii.
21) In Assumpt. B. M. V., s. 4, De q u atrid u o Laz. ML 183, 428.
22) Consolatio pusillanim ium c. 35. 23) De excell. Virginis c. 6.
ML 159, 570. 24) Nelze zjistit m sto, kde N icefor p ro n tato slova.
25) Revel. 1. 1, c. 50. 26) Legatus div. pletatis 1. 4, c. 51. 27) Ani
v podvrench spisech A ugustinovch nen m o d litb a M emorare.
N ejspe je jejm pvodcem sv. B ern ard , aspo pokud se te
m ylenek a hlavnch slov. 28) In N ativ. B. V. M., De aquaeductu
n. 6. ML 183, 441. 29) Canticum in sta r illius H abacuc III. Mezi spi
sy sv. B onaventury.

Hlava IV., 2
I) T estim . 1. 2, c. 9. ML 4, 704. Od sv. C yprina je jen smysl uverd nch slov. 2) Serm o de Conc. V. Ml 3) Sv. Am bro ML 14.
589. Sv. Jeronm m nkdy Ona, nkdy Ono. Sv. Augustin viz
ML 34, 196. V starm latinskm p ek lad u hom ilie sv. Ja n a Zlato
stho te se Ona. 4) In Signum m agnum n. 4. ML 183, 431.
5) S. B runo Astensis, ( 1123) S ententiae 1. 5, De laud. B. M. V.
c. 2. ML 165, 1023. 6) De laud. B. M. V. 1. 6, c. 6, n, 3, 7) In P ro r,
XXXI, 11. 8) BibLia m arian a, L iber Eccli. n. 6. Mezi spisy sv. A lberta
Vel. 9) De glorioso nonxlne V. M. s. 3, art. 2, c. 2. 10) In C antic
s. 60, n. 7. ML 183,, 1068. Sv. B e rn a rd nem luv n a tom to m st
o ct k Marii P ann, nbr o nboensk a eh o ln horlivosti.
II) P ostilla su p er Eccli. XXIV, 17. 12) In I. Reg. XIV, 18. 13) Serm o
nes pro festivltatibus B. V. M. s. 12, de A ssum pt. a. 1, c. 3.
14) Speculum B. M. V. lect. 3. 15) Revel., serm o angelicus, c. 20.

164

16; In Cant. II, 2. 17) Hvinni. MG 98. 482. 18) O. in Nativ. SS.
D eiparae n. 20. MG 127, 598. 19) De laud. B. M. V. 1. 7, c. 12.
20) Speculum B. V. M. lect. 3. 21) Cituje L yraeus, T risagion Ma
rin m 1. 3, ale u sv. B ernarda se nenalz. 22) erm. ad novilios
p. 3, s. 4. 23) L vraeus, Trisagion Mar. 1.
3, t. 8. 21) Liber de excell.
Virg. M. c. 6. ML 159, 570. 25, Psali. B. M. V., Ps. 110,26)Speciiluin B. M. V. lect. 11. 27 In encaenia SS. a e d is . . . MG 98, 382,
28) Tract. m irabilis de o rtu atq u e progr. Psalt. C hristi p. 4, c. 30
(ed. Coppenslein). 29) Revel. 1. 1, c. 9. 30) A uriem m a, Affetti scam b.
. 2, c. 8.

H l a v a V., i /
1) S uper Missus hom. 4. n. 1.ML 183, 78. 2) L iber de V irginitate
perp. S. M ariae c. 12. ML 9t, 108. 3; Speculum B. M.
V., lect. 9.
4) Sermo in A nnunt. B. M. V. n. 2. 5) De In carn . p. 2, disp. 23,
sct. 2 et 3. 6) Sv. Alfons asi m n P. Em an. od Jee M arie Carm .
Sc., jen napsal II regno di M aria Vergine M adre di I)io. N apo li
1681. 7) Vega. Theologia M ariana; Franc, de Mendoza, V iridarium
sacrae ac profanae eruditionis. Lugduni 1635. Paciuchelli. Excilationcs torm il. anim ae. -- Segneri, II divoto della Beata Vergine.
Poir, La trip le couronne de la Me de Dieu. Crasset, Della
v era devozione verso M aria Vergine. 8) T heologia dogm alica et m or.
II, App. 1., Variae de rbus m or. epist. 9) In N ativ B. M. V,. s. de
aquaed. ML 183, 411. 10 Thool. m enlis et cordis 1. 10, diss. 4.
. 1, spec. 1. exc. 4. 11) Lodovico Ant. M uratori, D ella regolata divozione
d Cristiani. 12) Vrok nen ve spisech R upertovch; nle asi Ri
c h a rd u od sv. Vavince, De laud. B. M. V. 1. 2, c. 3, n. 1. 13) Mezi
spisy sv. A ugustina. ML 39. 2130. 14) Sermo de A quaeductu n. 3. 4.
ML 183, 440. 15) Tam e ML 183, 441. 16) Sum. Theol. p. 4, lit. 15,
c. 20, 12. 17) Serm o 1. de B. V. M.; mezi spisy pipisovanm i sv.
B onaventurovi. 18) In Vigilia Nativ. Domini s. 3, n. 10. ML 183, 100.
19) L itania B. V. M. Mezi spisy sv. B onaventury. 20) Mezi podvre
nm i spisy sv. Jeronym a. ML 30, 127. 21) erm. de festivitatibus B.
M". V., s. S, De nativ. B. M. V. 22) La vritable dvotion envers la
S ainte Vjerge p. 1, tr. 1, q. 5, 2. 23) Sermo de Nativ. B. M. V. art.
un., c. 8. 24; De laud. B. V. M. 1. 2, c. 3, n. 4. 25) Contem pl. d e
B. V., Prooem . 26) De lne. p. 2, disp. 23. sct. 3, in line. 27) In vig.
Naliv. Doni., s. 3. ML 183, 100. 28) Lib. de Corona Virginis. ML
9t, 304. Mezi podvrenm i spisy sv. Ildefonsa. 29) Sermo in A ssum pt.
B. M. V., m ezi spisy sv. P etra Dam. ML 144, 720. 30) Speculum B.
M. V., lect. 12. 31) Commenl. in Ev. s. L ucae c. 2. 32) L ib er de
V irginitate perp. S. M ariae c. 12. ML 96, 108. 33) Vincene de
Beauvais O. P. ( 1264), Speculum historiale 1. 7, c. 105. 106 a
Caesarius H eisterbacensis O. Cist. ( 1210), D ialogus m iraculorum ,
dist. 2, c. 12 vyprav u j: Mlad lechtic p ro h il jmn po otci a jsa
v nouzi, dal"o pom oc bla. Byl ochoten splniti jeho prvn pdmniku, aby se zekl Boha, ale odm tl podm nku druhou, aby se
vzdal i M arie Panny. K ajcn se v rtil do ch rm u ped ob raz Ma
riin , nah las ped n n a sebe aloval a tak zskal pro sebe srdce
lovka, jen skoupil od nho p ro h en statky a nyn byl svdkem
to h o to vjevu. Dal kajcnkovi svou jedinou dceru" za chof.

165

H l a v a V.y

1) Sermo de duodecim praerog. B. V. M. ML 183, 420. 2) S u p e r

M issus q. 20, 3. 3) Hevel. 1. 1, c. 35. 4) Dr. 52. ML 158, 056.
5 ) De lne. p. 2, dlsp. 23, seci. 1. 6; B ern ard in z Rsti, M ariale
p. 3. s. 1. 1) In feslo Pent. s. 2, 11. 4. ML 183, 328. 8) De laud. 13.
M. V. 1. 12, c. 2, n. 12. 0) De laud. B. M. V. 1. 11, a 8., n. 1:
10) Sv. Josef H ym nograf ( 883;, Theolocia. MG 105, 1315. Sv. Alfons
uvd sv. Ja n a z D am aku. 11) Psali. B M. V., Ilym nus. 12) Excitat.
dorm . anim ae, in Ps. 86, Exc. 1, n. 15. 13) In encaenia aedis SS.
D eiparae. MG 08, 379. 14; Sum. Theol. p. 1, tit. 15, c. 22,
15) In viglia Naliv. Dom. s. 4, n. 10. ML 183, 100. 16) De laud,.
B. M. V. 1. 2, c. 1, n. 31. 17) Contempl. de B. V Pnooem. 18) Coll,
13, c. 18. ML 49, 945. K assian m luv jen veobecn o m ilosti Bo;
aplikaci jeho slov na ctu m arinskou uinil n k ter pozdj jeho tlu
m onk. 19) Serm ones pro fesliv. SS. et Imm. V. M., s. 13, de Exalt.
B. V. a. 2, c. 3. 20) De laud. 13. M. V. 1. 8, c. 1, n. 13. 21) P salt, 13.
M. V., Cant. ad in s ta r illius Moysis. 22) I 11 encaenia a e d is . . . MG 98,
379. 23) De adventu D om ini s. 2 ,n . 5. ML 183, 43. 21) Or. in E ncaenia
aedis . . . MG 98, 378. 25) T ato slova nejsou u sv. B ernarda. Zd se,
e je lo jen pararase slov sv. Anselma Or. 46. ML 158, 914. 26) P etr.
Ant. Spinelli. M aria D eipara th ro n u s Dei c. 17, n. 17. 27) De Incarn..
p. 2, disp. 23, sct. 3. 28) Fr. M archese, D iario sacro, 21 m arzo.
29) Uvd Paciuchelli, Excil. dorm . anim ae, Exc. 20. 30) II divoto
d i M aria Vcrgine p. 1, c. 7, 4. 31) Excitat. dorm . animae, Exc. 20.
P aciuchelli uvd K on rd a Saskho, Speculum lect. 3. 32) Epitol,
et Evang. en arratio n es, In die Naliv. M ariae. 33; In Nativ. 13. M. V...
De aquaeductu n. 7. ML 183. 441. 34) Serm o in A n in m t. . . MG 96,
659. 35) E xposilio su p e r Salutatione angelica. 36) Sermo de S S __
M ariae laudibus. 37) S. de aquaeductu n. 7. ML 183, 441. 38) In vigil.
Naliv. Dom. s. 3. ML 183, 100; De aqu aed u ctu n. 18. ML 183, 448.
39) Srv. MI. 144, 740.

H l a v a VI., /
1) S. Theol. III, q. 58, a. 3 c. 2; E x p O r S . E v . sec. Lucam 1. 2, 11. 65.
66. ML 15, 1575. 3; De laud. 13. M. V. 1. 1, c. 5, n. 6, 4) Speculum 13..
M. V. lect. 6. 5) In Nativ. 13. V. M. s. 44, ML l i l , 740, Mezji spisy
sv. P etra Dam. 6) In dorm it. SS. D eiparae s. 2. MG 98. 350. 7) Sermo*
de Naliv. B. M. V. c. 6. 8; L iber de excell. 13. M. c. 12, ML 159, 578.
9) Hym n. VI, P ro m agna q u in ta ieria. MG 98, 482. 10) De lau d ib u s
13. M. V. 1. 4, c. 29, n. 1. 11; Sum. Theol. p. 4, tit. 15, c, 2), 2,
12) Revelat. 1. 6, c. 23. 13) N en znmo, kde uvd svtec tato slova.
Jsou vak podle sm yslu 11a p . ML 183. 441. 14) L iber de excell. V.
M. c. 12. ML 159, o79. 15) De laud. 13. M. V. 1. 2, c. 1, n. 40.
16) In Nativ. B. V. M. s. 44. ML 144, 740. Mezi spisy sv.
P etra Dam. 17) In Assumpt. B. V. M. s. 4. ML 183, 430.
18) Sv. Alfons uvd neznm m sto sv. A ugustina n a dkaz, e senestalo nic p ro ti rad k u Bomu. Sv. Jan Zlat. srv. MG 59, 134..
19) F rant. Ludv. Bona uvd sv. Tome, S. Th. III, q. 27, a. 4,.
p ro ti W idenfcldtovi, M onita salu taria B. V. M., ale Andlsk Uitel
11a onom m st nic takovho neprav. 20; Comm. in concordiam e t

166

h istoriam q u atu o r Evang. 1. 3. c. 1. 21) Conun. in suam Concord.

a c totam hist. evang. c. 18. 22) R hetor. div. c. 18. 23) Citov. z Paeiu chelliho, Excit. d o n n it. animae, Exc. 20. 21) Goridus, opat ve
Vendme ( 1132), In om ni estiv. B. V. ML 157, 208, 260. 25) Factoru m dictorum que m em orab. 1. novem , 1. 4, c. 3. 26) Ju stin u s Miechoviensis O. P., D iscursus praed. su p er Litan. L auret., disc. 275.
27) E xcitat. don n it. anim ae, Exc. 3. 28) Sum. Theol. p. i, tit. 15,
c. 17, 4. 29) In d o n n it. D om inae n o strae s. 2. MG 98, 351. 30) Revel.
1. 4, c. 74. 31) Quod D eus im perio, tu pece, Virgo, potes, 32) Or.
VI, In SS. D eiparae ingressum in tem plm MG 100, 1139. 33) Sermo
d e Sim eone et Anna MG 18, 374. 34) In festo Assumpt. B. M. n. 12.
ML 39, 2134. Mezi podvrenm i em i sv. Augustina. 35) Cit. Salazar, Expos. in Prov. Salom. VIII, 18. Cryvek se zd autentick.
36) ryvek z eckch Mene n a 1. ledna. 37; Stim ulus am oris p. 3.
c. 19. 38) P klad ze Silv. Razziho, R accolta dei m iracoli. Yeneza
1757. O siel jin o ch odeel ke knecm u dvoru, ale tam propadl
m rav n zkze, byl p ro p u tn a oddal se lupistv. V rn vak konal
m odlitbu k Matce Boi za ochranu ve sm rti. Kdy byl chycen a od
souzen n a sm rt, p ija l zp rv u Satanovu pom oc a slbil, e se zekne
Jee K rista, nechtl se vak odci M arie Panny. P roto ho bel
ponechal ve vzen. N eastnk se kajcn vyzpovdal a jet cestou
n a popravit pozdravil sochu nejsv. P anny. Ta jej pivinula k sob
ta k pevn, e nebylo jej mono od tu d o d trhnouti. D ojat ld vy
p rosil p k odsouzenci m ilost.

H l a v a VI., z
1) Contem pl. de B. V., Prooem . 2) De dignitate et laudibus l. M.
V., 1. 2, art. 23. 3) Speculum B. M. V., lect. 6. 1) In aedes D e ip a ra e ...
MG 98, 379. 5) Contem pl., Prooem . 6) M archese O. P., Vita della
Serva di Dio S. M aria Villani O. P., N apoti 1671. 7 De Maria Yirgin ea M ate hom. 8. ML 188, 1343. 8) De laud. B. M. V. 1. 2, c. 1, n. 7.
9) In o m n i estiv. B. M. M atris Dom. ML 157, 268. 10) In Assumpt.
B. V. M., s. 1, n. 1. ML 183, 415. 11) Speculum B. M. V. lect. 6,
12) In encaenia a e d is . . . MG 98, 380. 13) De laud. B. M. V. 1. 2, c. 3,
n. 18. 14) H ym ni in S. D eiparam , hymn. 4. MG 106, 866. 15) Speculum
B. M. V., lect. 8. 16) Serm o in Signum m agnum n. 1. 2. ML 183, 429.
17) R h eto rica divina c. 18. 18) Sv. Alfons uvd sv. Tom e z Villa
novy, ln rogationibus concio, ale uveden slova jsou vlastn Paciuchelim u, jen cituje sv. Tom e z Vili. 19) C aesarius z lleisterbachu, D ialogus m iracu lo ru m dist. 7, c. 34, vyprv: S estra Beatrice,
v rtn k l te ra F ontevraultskho, utekla s m ilencem , ale ped od
chodem odevzdala kle Matce Bo. Po p atn cti letech nestoudnho
ivota zvdla, e v k l te e je pr stle sestra B eatrice velmi svat
ijc. Kdy se tam vypravila, seznala, e Matka Bo vzala n a sebe
je j p o dobu a zastupovala ji co nejlpe v jejm ad. P rav Beatrice
k o n ala pak psn pokn. esky zpracoval tento nm t Julius Zeyer
v legend Sestra P ask a lin a.

H l a v a VL, j
1) In Naliv. B. M. V., S. de aquaeductu n. 7. ML 183, 411; In Cant.
s. 38. ML 183, 975. 2) In librum Cant. c* 8, 10. 3) Speculum B. M. \ \ .

167

lect. 9. 4) Spinelli S. J., M aria D eipara, th ro n u s Dei c. 16. 5) Ilom .

in laudes S. M. D eiparae MG 43, 502. Mezi spisy sv. E pifania. Ho
milie nen vsak jeho. 6} B iblia Mar.. Cant. cant. n. 16. Mezi spisy
sv. All>erta Vel. 7) Speculum m or. to tiu s s. Script., De B. V. M.
8) De glor. nom. Virg. M., s. 1, a. 1, c. 3. 9) Srv. pozn, 17, Hl, V, 1,
10) Citov. jjodle Del Bio, In Cant. Cant., Lugduni 1611; k om entr
Vilmv nen vydn. 11) S. K ateina. II Dialogo, T ratt. della div
Proviti. c. 133. \2 >Srv. pozn. 10. 13) Revel. 1. 3, c. 32, 14) M oralia in
Job 1. 31, c. 15. ML 76, 589. 15) Sv. Alfons uvd sv. Ja n a Zlat.
z knihy Berlendovy, E logia Virginis D eiparae. Vrok vak nepo
chz od tohoto svtce. 16) L iber de excell. Virg. M. c. 1, ML 159,
557. 558. 17j De R h elo rica divina c. 18. 18) Srv. pozn. 16. 19) Sv.
Alfons uvd jm no sv. Ju stin a m uednka. MG 6, 1233. Dlo vak
nen o d nho. 20) O. 14, In SS. D om inae n o s tr a e . . . d o rm it. MG
97, 1091. 21) Stim ulus amo-ris p. 3, c. 12. 22) Adam, ab b as Perseniae
( po r. 1200), M ariale s. 1, In A nnunt. ML 211, 703. 23) S. in
Signum inagnum n. 2. ML 183, 430. 24) R hetorica div. c. 18.

H l a v a VIL
1) Hom. in laudes S. M ariae D eiparae. MG 43, 498. K zn bylo
pipisovno sv. E pifaniovi, ale nen od nho. 2) Pepe, Delle grandezze d Ges e d M aria, t. V, 1. 235. 3) Magenis, Vita. 4) De laudibus B. M. V. 1. 2, c. 2, n. 5. 5) Revel. 1. 6, c. 23, 6) S tim ulus amorLs
. 3, c. 19. 7) lioni. 59 De S. Maria V. ML 94, 422. H om ilie nepochz
od sv. Bdy. 8)
P ochybn list Epist. ad Paulam et E ust. ML 30,
138. 9 Serm o de V isitatione a. 3, c. 2. 10) In Naliv. B. M. V. ML 144,
740. Mezi spisy sv. P e tra Dam. 11) Speculum B. M. V., lect. 10
12) Contem pl. cle B. V., Prooem . 13) Revel. 1. 3, c. 30. 14) P atrignani,
Menologiio 2 febr. 15) Serm o In Signum m agnum n. 2. ML 183,
430. 16) S tim ulus am orls p. 3, c. 19. 17) M editalio de Ave M aria. n. 4.
5. Mezi pochvbnvm i spisy sv. B onaventury. 18) Legalus div. piet. 1. 4,
. 51. 19 ; In Assumpt. B. M. V. s. 4, ML *183, 429. 20) C ituje Salazar,
In Prov.' VIII, 36. 21) E pist. 1. 3, epist. 2. ML 171, 284. 22) Speculum
B. M. V. lect. 9.
23) Serm o 2 in Assum pt. B. M. n. 6, ML 185, 193,
24 j Lanspergio-B uondi, V i t a ... Venezia 1606. 25) M ariale, s. 1, In
A nnunt. B. V. ML 211, 703. 26) In A ssum pt. B. M. s. 4. ML 185, 200.
27) De R helorica divina c. 18. 28) Z accaria Boverio, A nnali d el
O nline d e P rali M inori Cappucini I, 2, a. 1552, Venezia 1643. Be
ntsk advokt, sp telen se slavnm kapucnem M atouem de
Basso, dval se o b slu h o v ali opic, je p r byla ve skutenosti za
kuklen dbel. Ml ad v o k ta zardousiti, a by ustal v obvykl poIjonosti k Matce Bo. Ale sluha Bo zapudil opici a advokta p i
vedl k upm nm u pokn.

H la v a VIII.J i
1) La vritable dvotion envers la Sainte Vierge p. 1, tr. 1, q. 7.
2; Vcga, Theologia M ariana, Pal. 29, ert. 5; Mendoza, V iridarium
1. 2, probl. 9. 3; O. 52, ML 158, 956. 4) Sum. Theol. p. 4, tit. 15,
c. 14. 5) Biblia Mar., Isaias proph. n. 20. 6) Psalt. B. M. V Ps. 116,
7) Psalt. Ps. 86. 8) Psalt., Ps. 99. 9) C ituje Did. de C elada, Iudith.

168

S lova nejsou jist od sv. Ignce m uednka. 10) P. Crasset p i

pisuje sv. Ja n u Zlat. m ylenku, n e slova. L a v ritab le dvot. p. 1,
tr. 1, q. 12. 11) Contem pl. de B. V., Prooem . 12) l)e laud. B. M. V., 1.11,
0. 8, n. 1. 13) De laudando in M aria Deo. 14) P salt., Ps. 118.
15) Srv. Comm. in Math. c. 12. ML 9, 993. 16) E xcitat. dorm. anim ae,
Exc. 5. 17) De SS. D ei Gen. M. laudibus. 18) In d o rm it. SS. D eiparae
s. 2. MG 98, 358. 19) In Assum pt. B. M. V. s. 1, n. 2, ML 183, 415,
20) Sum. Theol. p. 4, tit. 15, c. 17, 4. 21) S. de aquaeductu. ML 183,
442. 22) Hymn. VI, pro m agna q u in ta feria. MG 98, 482. Mezi spisy
sv. Jana z Dam. 23) Paean V irgini M atri dicendus. 24) Da Ponte,
V ita dei Ven. P. Bald. Alvarez S. J. Roma, 1692, c. 26. 25) Conclave
anim ae fidelis p. 2. 26) Sv. Alfons p ip isu je vrok sv. Ignci m ued
nku. L ohner, Biblioth. m ar. 27) Psalt. B. M. V., Ps. 67. 28) P aradisus anim ae fidelis p. 1. 29) erm. ad Novit. p. 3, s. 4. 30) S. Th.
Suppl., q. 71, a. 5 ad 5. 31) A nnales a. 934. ML 135, 446. 32) De prob atis Sanctorum historiiis 4. dec. N a tom to m st vyprv sv. Alfons
n a zklad P e lb a rla Tem evrskho, StelLarium co ronae glorios. Virginis, e za taen csae Z ikm unda pes Alpy v o lala jaksi k o stra
po knzi, aby se m ohla vyzpovdati a tak se za ch rn iti ped peklem .
33) Or. in encaenia a e d is .. MG 98, 378. 34) In om ni festiv. B. M.
M atris Dom. ML 157, 208. Sv. Alfons p ip isu je vrok sv. Anselmu.
35) Explic. in Cant. c. 39. ML 196, 518. 36) H orologium S apientiae
1. 1, c. 16. 37) P salt. B. M. V., Ps. 30. 38) Alfonso de A ndrada S,
J., D iscursos del bautism o de N u estra Seora. M adrid 1639. R ichard
nebylo jm no jednoho z obou student, n b r jinho (R ichard
T rouve), jen se narodil v H am -sur-H eure r. 1585, v B ruselu se
uil krejm a pod dojm em on udlosti, p i n byl svdkem ,
vstoupil do d u frantiknskho a pozdji jak o mla m isio n
byl um uen v Japonsku v N angasaki r. 1622. O kajcm studentu,
je n tak vstoupil k frantiknm , nevme vce, ne e byl vzorn
iv a e byl vroucm ctitelem M arie Panny.

H l a v a VIII., $

1) erm. pro festiv. SS. et Imm. V. M., s. 3, De glor. nom. V. M.

a. 2. c. 3. 2) U m b ra virginea c. 15, exc. 86. 3) Revel. 1. 4, c. 138,
4 Nelze zjistit, kd e to prav sv. B onaventura. 5 ) erm. de Sanctis,
s. 2. De Naliv. B. M. V. 11. 7. 6) Revel. 1. 1, c, 16; 1. 1, c, 9, 7)
U m bra virginea c. 15, exc. 86. 8) Collectorium super M agnificat,
tr. 4. 9) Srv. pozn. 7. 10) Srv. pozn. 8. 11) Srv. pozn. 1, 12) Srv,
jK)zn. 7. 13) Opuse. 34, p. 2, Disp. de variis ap p arit. et m irac.
c. 3. ML 145, 586. 587. 11) In solemn. A ssum pt. B. V. M., s. 2,
15) Srv. pozn. 7. 16) La vritable dvotion tr. 6, pr. 4. 17) Brev.
Rom., In Comm. B. M. V. de Monte Carm elo lect. 6. 18) M enologium
Cist. VI. nonas oct. 19) Jo. Eus. N ierem berg S. J., T ro p h aea M ariana,
A ntverpiae 1658: Za sv. D om inika se zabili v jednom aragonskm
m st v souboji dva mui k vli krsn dvce A lexande. P b u zn
p ad l ch stali p ak ze zlosti A lexande hlavu a hodili ji do studny.
Kdy vak piel do m sta sv. D om inik, p ro sila jej hlava A lexandiata o zpov a p ija la od nho rozheen i sv. pijm n. Tto m i
lo sti vyznn z tkho h ch u dola, protoe se m odlvala asto za
ivota sv. renec.

169

H l a v a VI1U $ 3
1) P ostilla su p e r Eccli. in h. 1. 2) Sv. Alfons cituje na tom to m st
om ylem P aciuchelliho. 3) P salt. B. M. V., Ps. 90. 4) Sermo de SS.
G enetricis Virg. M ariae laudibus. 5) P arad isu s anim ae fidelis p. 2.
6) Nelze zjistit, k d o pron tu to m odlitbu. 7) Expos. su p er Salutatione Angel. 8) Hom. in N ativ. B. M. V. ML 144, 753. 9) In Annunt.
intem eratiss. ac D eiparae M ariae s. 2, MG 89, 378. 10) In Nativ.
B. M. V., s. de aquaeductu n. 18. ML 183, 418. 11) Ilv m n i V in S.
D eiparam , h. 1. MG 106, 855. 12) Psalt. B. M. V., Ps. 85'. 13) W addingus, A nnales M inoruin a. 1232. Rom ae 1732. 14) O pera V, M onstrolii
1898. p. 625. in Ps. 35, 5. 15) E n arr. in P s. LXVII. n. 29. 21. ML
36, 825. 16) De laud. B. M. V. 1. 4, c. 29, n. 1. 17) In C antica 1. 3,
ML 168, 891. 18) Sum. Theol. p. 4, tit. 15, c. 2, 2. 19) Jest to
p arafrase o p a ta G uerrika, In Assumpt. B. M., s. 1, ML 185, 189,
20) Sv. A lfons cituje sv. Ja n a z Dam aku. Slova ta vak uvd
R ichard, De laud. B. M. V. 1. 2, c. 1, n. 8, po p. E adm er v dle
De excell. Virg. Mariae. 21) In Assumpt. s. 1. n. 1. ML 183, 415.
22) Or. in N ativ. SS. D eiparae n. 20. MG 127, 598. 23) Psalt. B. V.
M., Ps. 48. 24) In SS. D eiparae dorm,it. s. 2. MG 98, 347. 25) De
laud. B. M. V. 1. 3. 26) Sguillante-Pagani, Vita 1. 1, c. 15. Venezia
1743. 27) P salt. B. M. V., Ps. 14. 28) L ib er de excell. V. M, c. 12,
ML 159, 575. 29) Sum. Theol.
p.4, tit. 15, c. 14, 7. 30) Sermonem
dubii, e A ssum pt. B. M. s. 3, ML 96, 256. 31) Sermo de Sim. ct
A nna n. 14. MG 18, 382. 32) In Assumpt. B. M. V. s. 4. ML 183,
429. 33) Psalt. B. M. V., Ps. 91. 34) H ym nus VI, pro m agna quinta
feria MG 98, 482. V originle je cit. sv. Jan z Dam. 35) O pera dubia.
hom . 3 in A nnunt. S. V. M. MG 10, 1174. 36) Stellarium co ro n ae
glorios. V irginis 1. 12, p. 2, a. 1. 37) Coppenstein, Alni Redivivi
R upensis T r a c ta tu s . . . de o rtu
atque p ro g ressu Psalterii C hristi
e t M ariae p. 2, c. 11. 38) D ell affezione ed a m o re . . . alla SS
Vergine c. 10. 39) Puccini, Vita. Firenze 1611. 40) Caesarius z Ile:sterbachu, Illu striu m m iracu lo ru m et h isto ria ru m m em orab. libri
XII. A ntverpiae 1604, 1. 7, c. 22. Cisterciensk m nich v kltee
v A rnsburgu, vrouc ctitel M arie Panny, touil po jejm zjeven.
Jednou v noci seel do zah rad y , kde se m u zjevila n ap ed sv. Ka
teina, pak sv. Aneka, n a konec pak sam a M atka Bo v zstupu
svatch panen a svm zpvem n ap ln ila jeho srdce hlubokou radost.

H l a v a IX.
1) In Ant. Salv Regina, erm . IV, s. 3. ML 184, 1069. fte n en od
sv. B ernarda, n b r od nkoho pozdjho, sn ad od jeho sekrete,
m nicha M ikule. 2) Sv. A lfons uvd sv. Lva, ale slova jso u u sv.
A lberta Vel. Quaest. su p er Missus, q. 162, C ontra hoc, n. 10. 3)
Stim ulus am oris p. 3, c. 19. M editatio su p e r Salv Regina. Mezi
spisy sv. B onaventury. 4) In Assumpt. B. M. s. 1, ML 185, 188. 5}
Dom. I p. oct. Epiiph. s. 1. ML 183, 155. 6) Expos. mor. in Cant.
Cant. 21. 7) Speculum B. M. V. lect. 7. 8) De Verbo lne. coll c. 3.
ML 177, 322. A utor tohoto dle je neznm . 9) In Assumpt. B. M.
V. ML 177, 1028. Sv. Alfons citu je om ylem k ard in la Ilugona. 10)-

170

Sum. Theol. p. 3, tit. 31, c. 4, 3. 11) erm. ad Novit. p. 3, s, 5,

12) De laud. B. M. V. 1. 6, c. 9, n. 11. 13) Revel. 1. 6, c. 2G. 14)
Sum. Theol. p. 4, tit. 15, c. 2, aute 1. 15) In C antica IV, 5. 16)
Comm. in IV L ibros Regum t. 2, ann. 12, sct. 1, n. 19. 17)Postll
su p er Eccli. 18)M ariale p. 2, s. 5 De Nativ. M. 19) Serm o in Signum
m agnum n. 15.
ML 183, 438. 20) De laud. B. M. V. 1. 4,
c. 22, n. 5. 21) Vilm Pask, R hetorica divina c. 18. 22) Revel.
1. 2, c. 23. 23) Serm o in Signum m agnum n. 6. ML 183, 432. 24)
tam e ML 183, 430. 25) Epit. 9. ML 171, 160. 161. 26) Joannes a
S. Gem iniano O. P., Sum m a de exem plis et reru m sim ilit. Venetiis
1584. 27) L iber de excell. V. M. c. 6. ML 159, 570. 28) Cituje Spinelli,
M aria D eipara th ro n u s Dei c. 30, a nevm e, kde n ap sal Hugo ta to
slova. 29) Sermo in Signum m agnum n. 2. ML 183, 430. 30) M ariale
p. 3, s. 1, p. 2. 31) In encaenia ven eran d ae aedis SS. Deiparae-.
MG 98, 382. 32) S tellarium 1. 11, p. 2, c. 2. 33) B o njakho
stedovkho au to ra, jen napsal M ythologie (cituje Pelbart). 34)
Libellus de laudib u s B. M. V. ML 189, 1726. 35) S. 140, De A nnunt.
ML 52, 577. 36) Gontem pl. de B. V., Prooem . 37) M ariale, s. 6 de
Conc. M ariae. 38) Sum. Theol. p. 4, tit. 15, c. 14, 7. 39) Alcune
orazioni, or. 11. O pere IV, Siena 1707. 40) M editatio in Salv Regina
n. 6. ML 184, 1080. Mezi spisy sv. B ernarda. 41) C. Bovio S. J.,
Esem pi e mi-racoli della Ss. Vergine M adre di Dio M aria. Venezia
1749. Ve francouzskm m st D orm ans il v h n m p o m ru jaksi
enat mu. Jeho chof svolvala kletbu n a svdkjm i svho m anela,
ale M atka Bo j ve snu ekla, e nem e h n ici trestat, jeto
se k n denn m odl Z drvas Maria. M anelka v ytkla pak veejn
hnici, e o aro v ala sam u M atku Bo, vyprvla vem svj sen
a pim la tak zletnici k opravdovm u pokn.

H l a v a X.
I) De Naliv. S. M. ML 30, 299, 300. Dlo pipisovan sv. Jeronm u
jist nen od nho. Sv. Epian. Adversus Collyr. MG 42, 747. 2) De
Annunt. B. V. M. ML 144, 558. Mezi spisy sv. P etra Dam. 3) De
laudibus B. M. V. 1. 1, c. 2. 4) Jeho jm no je znmo ze spis Divie
K artuzina. Vme o d tu d , e napsal De ornam entis gloriae S. Mariae.
5) In Cantica s. 15. ML 183, 847. 6) Bacci, Vita del B. Giov. Giovcn ale Ancina. 7) Caes. Ileisterbac. O. Cist., Dialogus, dist. 7, c. 49.
8) De laudibus B. M. V. 1. 1, c. 2, n. 5. 9) De g ratia Dei 1. 6,
ML 166, 749. 750. 10) Dialogus Sapientiae et m in isti eius c. 16.
II) Ad B. Virginem serm o panegvr. ML 184, 1013. Mezi em i sv
B ernarda. 12) De lau d ib u s B. M.1. 1, c. 2, n. 4.
13) Sermo de
Sim. et Anna MG 18. 371. 14) Speculum B. M. V. lect. 9. 15) Contempl.
de B. V., p. 4, cont. 1. 16) De in stit. virginis c. 13. ML 16, 325
17) Vita Jeu C hristi p. 2, c. 86. 18) Stellarium 1. 6, De benedicto
noinine M ariae a. 2. 19) Compend. in Cant. c a n t . . . elucidatio.
ML 210, 55. 20) De lau d ib u s B. M. V. 1. 1, c. 2. 21) erm. ad Novit.
p. 3, s. 4, n. 2. 22) Revel. 1. 1, c. 9. 23) In encaenia aedis SS. Deipara e MG 98, 378. 379. 24) De laudibus B. M. V. 1. 11. c. 1, n. 23. 25)
Tam e 1. 1, c. 2, n. 3. 26) Sermo 146. ML 52, 593. 27) Serm o super
M issus hon. 2. ML 183, 70. 28) Revel. 1. 1, c. 50. 29) Sermo de SS

171

D ei Gen. V. M. laudibus. 30) P salt. B. M. V , H ym nus in sta r Te

Deum. 31) De lau d ib u s B. M. V. 1. 1, c. 2," n. 3. 32) erm.
ad N evit. p. 3, s. 2, n. 4. 5. 33) B arone, Vita. N apoli 1691.
34) Cicatelli e D olera, Vita. Catania 1747. 35) Vallis liliorum c. 1336) P salt. B. M. V., Ps. 1. 37) B overius Salut., A nnales M inoruin
Capuc. L ugduni 1639. 38) M anrique, A nnales Cisterc., Lugduni
1642. a n n u s 1109. 39) In A nnunt. B. M., Or. 6, n. 48. MG 140, 734,
735. N ejde o sv. G erm ana, jen zem el 740, n b r o p atr. G erm ana
z let 12221240. 40) P salt. B. M. V., Ps. 113. 41) Giov. Rho S. J
Sabati di Gies di Rom a overo E sem pi della M adonna. Rom a 1655.
H adr. L y raeu s S. J., T risagion M arianum . A ntverpiae 1648. Dvka
M arie z G eldrie byla p o sln a 1465 do Nimveg na trh . Kdy se j
nedostalo noclehu, p iv o lala n a pom oc bla. Ten se j zjevil
v j>odob m ue, zapovdl j znam en k e a zm nil j jm no na
Em m a. S nm ila h n v Anvers est let, a se j astesklo po
domov. S atan po delm zd rh n svolil k nvtv otciny. Cestou
se zastavili v N im vegch, kde se p rv konalo divadlo ze ivota
P anny Marie. P i pohledu n a ne se dvka ro zp lak ala ltost nad
svm ivotem . R ozzuen Satan vznesl ji do ve a m rtil j do
p ro ste d jevit. Pot k onala M arie tu h p o k n v jednom kltee
v M astrichu.

M odlitby
1) Sermo de SS. Dei Gen. Virg. M ariae laudibus. 2) Ad beatam
Virg. M ariam serm e panegyr. ML 184, 10091014. Pvodcem tto
m odlitby je podle R ich ard a od sv. V avince E gbert, opat. v Sehoenau.
3) In P raesent. SS. D eiparae. MG 98, 318, 319. 4) C ontem plationes
de B. Virgine, Prooem ; p. 5, cont. 1. 5) De Sim. et Anna. MG 18,
371. 374. 6) Hora. 1 in Nativ. B. V. M. MG 96, 678. 679. 7) In
A nnunt. B. M. MG 97, 894. 8) De virg in itate perp. S. M ariae. ML.
96, 105. 9) Sermo in A nnunt. MG 28, 938. 939. Mezi podvrenm i
spsy sv. A thane. 10) L iber de excell. V. M ariae c. 12. ML 159,
578580. 11) Sermo 44 in Nativ. B. V. M. ML 144, 710. Mezi spisy
sv. P e tra Damani. 12) R hetorica divina c. 18.

172

DLU.

I. vahy o sedmi hlavnch slavnostech

Marie Panny

 V A H A I.

O N E P O S K V R N N M P O E T MARI E P ANNY

Jak v el i ce bylo p i m e n o , aby t i b os k osoby

uchrnily Marii hchu ddinho.
Nezmrnou zkzu zpsobil hch Adamv jeho pvodci
i celmu lidskmu pokolen. Kdy pozbyl Adam neastnm
zpsobem milosti, pozbyl i vech ostatnch pednost, jimi
byl zprvu obdaen, a svolal na sebe i na vechny sv potomky
hnv Ko a s nm velik zlo. Od tohoto obecnho netst
/chtl vak Bh uchrniti poehnanou Pannu, kterou vyvolil
za matku druhho Adama, Jee Krista, jen ml napraviti
kodu zpsobenou Adamem prvnm.
Rozjmejme nyn, jak bylo pimeno, aby Bh ve tech
osobch uchoval ji ddin viny. Poznme, e se sluelo,
aby ji Bh Otec chrnil jako svou dceru, Bh Syn jako svou
matku. Duch Svat jako svou snoubenku.
I.
Pedevm psluelo Vnmu Otci, aby byla Maria
uchovna ddinho hchu, nebo byla jeho dcerou, dcerou
prvorozenou, jak svd sama: J j s e m z s t N e j v y
ho vyl a, p r v o r o z e n p e d k t e r m k o l i t v o r e m .
(Sir. 24, 5.) Tato slova obracej na Marii Pannu vykladatel
Psma svatho, svat Otcov i sama Crkev prv o slavnosti
jejho Poet. A je tedy prvorozen ve smyslu koly Skotovy,
pokud byla v radcch Boch pedurena spolu se Synem
svm k slv a k ivotu pede vemi tvory, nebo ve smyslu
koly tomistick, pokud byla pedurena hned po pedzvdn

177

hchu za matku Vykupitele, vicnni se shoduj v tom, e ji

nazvaj prvorozenou dcerou Bo. Proto se sluelo, aby nikdy
nebyla otrokyn Satanovou, nbr aby byla vdy a vhradn
majetkem svho Stvoitele, jak sama o sob prav: P n
m l m n e n a p o t k u s v h o d l a . (Psl. 8, 22.) Proto
ji prvem jmenuje patriarcha alexandrijsk Dionys,(l) jed
nou a jedinou dcerou ivota na rozdl od ostatnch en, je
rodce se ve hchu jsou dcerami smrti.
Dle se sluelo, aby ji Bh Otec stvoil v milosti proto,
jeto ji uril za obnovitelku ztracenho svta a za prosted
nici mezi lidstvem a Bohem. Tak mluv svat Otcov, zvlt
sv. Jan Damask,(2) jen vol: ?, Panno poehnan, ty ses
narodila, abys psobila ku blahu celho svta. Proto prav
sv. Bernard,(3) e ji archa Noemova byla pedobrazem Marie
Panny. Jako se v are zachrnili lid ped potopou, tak jsme
byli pomoc Marie Panny zachrnni, abychom ve hchu ne
ztroskotali. Rozdl je v tom, e se v are zachrnilo jen
mlo lid, kdeto skrze Marii bylo zachrnno cel pokolen
lidsk. Proto nazv starokesansk spisovateli4) Marii novou
Evou, matkou ivota; novou Evou, protoe prvn Eva byla
matkou smrti, kdeto Maria je matkou ivota. Nicejsk
biskup sv. Theofan() ji oslovuje: Bud zdrva ty, je jsi
sala zrmutek, Evou zavinn. Basil Seleucijsk(6) ji jme
nuje smiitelkou lidstva s Bohem a sv. Efrem(7) pro
stednic pokoje pro cel svt.
Kdo vak vyjednv smr, jist nesm bti neptelem ura
enho, tm mn pak sm bti spoluvinnkem ve zloinu. Sv.
eho Velik(8) prav, e k soudci nesm jti jeho neptel,
aby jej usmioval, nebo by ho neuchlcholil, nbr jet vce
rozhnval. Kdy tedy mla bti Maria prostednic mru mezi
lidmi a Bohem, nesmla bti dnm zpsobem hnic a
neptelkou Bo, nbr musila povati velik jeho pzn
a bti dokonale prosta hchu.
Dle bylo pimeno, aby ji Bh uchrnil ddin viny,
jeto ji peduril k tomu, aby rozdrtila hlavu pekelnho hada,
jen svedl prarodie a tak pipravil smrt vem lidem; pedpo
vdl to sm Pn: N e p t e l s t v u s t a n o v u j i m e z i
t e b o u a enou, mezi p o t o m s t v e m t v m a p o t o m
s t v e m j e j m ; o n a r o z d r t h l a v u t v o u . (Gen. 3, 15.)
Mla-li tedy Maria pijti na svt, aby staten pemohla
Satana, jist se nesluelo, aby byla naped Satanem pemoena

178

a zotroena. Mnohem moudej bylo, kdy zstala prosta

kad poskvrny a kadho poddanstv dblu. Tento pyn duch
chtl ovem nakaziti svm jedem i nejist du tto Panny,
jako nakazil cel pokolen lidsk. Budi vak vn velebena
dobrota Bo, e vyzbrojila Marii takovm mnostvm milost,
e zstala prosta kad viny a tak pemohla a pokoila jeho
pchu, jak d sv. Augustin(y) nebo kdokoli napsal tento v
klad prvn knihy Mojovy: Jeto je bel hlavou hchu
prvotnho, potela Maria tuto hlavu, nebo do due tto
Panny nevniklo dn otroen hchu a proto zstala ist
od kad skvrny. Jet jasnji se vyjaduje sv. Bonaventura (10): Sluelo se, aby blah. Maria Panna, skrze n s ns
byla sata hanba, zvtzila nad blem tak, e mu ani na
okamik nebila poddna.
Hlavnm dvodem vak, pro Vn Otec uchoval tuto
svou Dceru hchu Adamova, bylo jej peduren za matku
jeho jednorozenho Syna. V mysli Bo bylas pede vm
tvorstvem pedurena, abys zrodila Boholovka, vol sv.
Bernardin Siensk.(n) Kdyby neml Bh Otec jinho dvodu,
aspo pro est svho Syna musil ji stvoiti istou, bez velik
skvrny. Andlsk Uitel sv. Tom(ia) prav, e vechny vci
pro Boha uinn musej bti ist a prost kad neistoty.
Proto volal David, kdy se rozhodl budovati chrm jerusalem
sk s ndherou Boha dstojnou: N e l o v k u p i p r a v o
v n j e p b y t e k , a l e B o h u . (1. Par. 29, 1.) Cm spe
musme rozumn pedpokldati, e nejvy Tvrce, kdy uril
Marii za matku svho vlastnho Syna, musil ji vyzdobiti nej
krsnjmi pednostmi, aby byla dstojnm pbytkem Bo
m! Stejn soud Divi Kartuzin:(13) Kdy chtl bosk
Umlec a Stavitel vesmru zbudovati dstojn stnek pro
svho Syna, vyzdobil Marii vemi dary, je ji inily v jeho
och krsnou. I Crkev svat ns o tom ujiuje. V modlitb
po Zdrvas, Krlovno dosvduje, e Bh pipravil tlo a
dui svat Panny tak, aby byly dstojnm pbytkem jeho jed
norozenho Syna: Vemohouc, vn Boe, jen jsi tlo
a dui slavn Panny a Matky Marie spolupsobenm Ducha
Svatho pipravil, aby dstojnm pbytkem Syna tvho stti
se zaslouila.
Prvn pednost dtek jest, jak znmo, vzneen pvod.
S l v a s y n o t c o v j e j i c h . (Psl. 17, 6.) Proto
je pro lidi ve svt men hanbou nedostatek majetku nebo

179

vdomost ne nzk pvod. Chud toti me svm piinnm

zbohatnout, nevdom se me studiem vzdlat, kdo vak
pochz z nzkho rodu, st dojde poven do stavu uro
zenho; a doshne-li ho, vdy mu mohou lid vytknouti jeho
vadu. Bh vak mohl dti svmu Synu M atku nejv vznee
nou a hchu ddinho prostou. Jak bychom mohli pipustiti,
e mu dal matku poskvrnnou hchem? Pipustil by, aby se
mohl Satan vysmti Synu Bomu, e se narodil z matky, je
byla naped jeho otrokyn a neptelkou Bo? Nikoliv! To*
Pn nepipustil, nbr se postaral o est svho Syna. Podle
svdectv eck Crkve(u) uchrnil svoji M atku velik po
skvrny, jak se sluelo na M atku tak vzneenho Syna.
Mezi bohoslovci je obecn pijatou zsadou, e vemi dary*
je byly udleny njakmu tvoru, byla obohacena i blah.
Panna. Sv. Bernard(15) na pklad d: Co bylo udleno tebas
jen nkolika smrtelnkm, nebylo odepeno tak vzneen
Pann; o tom nen mono pochybovati. A sv. Tom z Villa
novy ( l6) prav: dnmu svtci nebylo nikdy nic poskytnuto,
m by se mnohem vce neskvla Maria od potku ivota.
Podle slavnho svdectv sv. Jana z Damaku(17) je vak
nekonen vzdlenost mezi Matkou Bo a mezi sluebnky
Bomi. Proto musme bezpen pedpokldati, jak u sv_
Tom Akvinsk(18), e udlil Bh sv Matce v kadm
ohledu bohat vsady a milosti neli svm sluhm. Na z
klad toho se te sv. Anselm(19), velik obhjce neposkvrn
n Panny: Nebyla snad Moudrost Bo s to, aby pipravila
svmu Synu ist tulek a uchrnila jej i ped nejmen
skvrnou hchu lidsk pirozenosti? Bh mohl uchrniti mno
stv nebeskch andl bez razu, kdy padlo tolik jinch,
a Matku svho Syna, Krlovnu andl, nemohl uchrniti ped
obecnm hchem celho lidstva? K tomu se jet ti: Mohlli Bh dti milost Ev, aby pila na svt neposkvrnn, ne
mohl ji pak udlit Marii?
Nikoliv! Co mohl Bh uinit, tak uinil. Proto prav sv.
Anselm(20): Ona Panna, ji chtl Bh dti za matku svmu
jedinmu Synu, musila se skvti takovou istotou, e j pe
vyovala nejen vechny lidi a andly, nbr, e si nelze vt
po Bohu mysliti. Jet jasnji mluv sv. Jan z Damaku(21) Pn ji uchoval tak istou na tle a na dui, jak se sluelo
tia tu, je mla poti Boha ve svm ln; nebo sm jsa
svat, jen v svatch odpov. Proto mohl prvem ci Bh.

180

Otec tto milovan Dcei: Jako l i l i e m e z i t r n m t a k

j e s t m p t e l k a m e z i d v a m i . (Velep. 2, 2.) Dcero
m, mezi vemi ostatnmi mmi dcerami, jsi jako lilie mezi
trnm, ponvad ony vechny jsou poskvrnny hchem, tys
vak byla vdycky neposkvrnn a vdy moje ptelka.
II.
Za druh psluelo Bohu Synu, aby uchrnil ddinho
hchu Marii Pannu jako svou Matku.
dn syn si neme vybrati matku po libosti. Kdyby to
vak bylo nkomu mono, zda by si volil za matku otrokyni,
moha mti krlovnu? Zda by chtl nzkou, moha mti uro
zenou? Zda by chtl neptelkyni Bo, moha mti jeho
ptelku? Kdy si tedy mohl vyvoliti Syn Bo matku podle
sv vle, musme se sv. Bernardem(22) uznati za jist, e si
vybral takovou, jak byla Boha dstojn. Pro nejistho
Boha vak byla pimena jen matka prost kad viny a proto
ji uinil takovou, jak u sv. Bernardin Siensk(23): U blah.
Panny bylo posvcen, je vyluuje vechnu prvotn vinu; Bh
si zajist stvoil Matku vynikajc jak pirozenou vzneenost,
tak dokonalou milost, jak toho dala jeho velebnost. Lze
tu vzpomnti slov apotolovch: T a k o v z a j i s t p
s l u e l nm v e l e k n z , svat, nevi nn, n e p o s k v r
n n , o d d l e n o d h n k . (id. 7, 26.) Podle
apotola, d jeden uen spisovateli24), bylo pimeno, aby
byl Vykupitel oddlen nejen od hch, nbr i od hnk;
stejn u sv. Tom(25): Ten, jen piel sejmouti hchy,
musil bti oddlen od hnk, pokud se te viny, je lpla
na Adamovi. Jak by vak mohl Je Kristus slouti oddlenfti
od hnk, kdyby ml hnou matku?
Sv. Ambro(26) prav: Ne se zem, nbr s nebe vybral
si Kristus ndobu, do n chtl sestoupiti, a posvtil si lno
Panny za chrm istoty. Svtec nar na slova sv. Pavla:
. P r v n l o v k ( j s a ) z e z e m , b y l p o z e m s k , d r u
h l o v k ( j s a ) s n e b e , ( j e s t ) n e b e s k . (1. Kor.
15, 47.) Sv. Ambro jmenuje Matku Bo n d o b o u n e
b e s k o u ne proto, e by nemla pozemskho tla, jak bjili
nkte bludai, nbr, protoe byla nebesk svou milost
a svou svatost a istotou pevyovala samy andly. Tak
se sluelo na Krle krl, jen ml pebvati v jejm ln,
ja k zjevil sv. Jan Ktitel sv. Brigitt(27). S tm se shoduj t
slova Boha Otce k te svtici(28) : Maria byla i nebyla n
dobou istou; byla istou ndobou, jeto byla vechna krsn;

181

nebyla, jeto pochzela z hnk. Byla vak poata bez h

chu, aby se z n bez hchu narodil mj Syn. Pozoruhodn
jsou posledn slova. Neznamenaj, e by byl Je Kristusschopen viny, nbr, e by bylo k jeho necti, mti matku
postienou hchem a zotroenou blem.
Duch Svat prav: J e s t s l v a l o v k a e s t j e h o
o t c e ; a h a n b a s y n o v a j e s t o t e c b e z c t i . (Sir. 3,
13.) Prv proto, d sv. Augustin(?)(29), uchrnil Je tlo
Mariino rozkladu po smrti, nebo hniloba panenskho tla,
jm se sm piodl, bylo by k jeho necti. Kdy by tedy bylo*
hanbou pro Jee Krista mti matku, jej tlo by pro
padlo hnilob, o vt hanbou by pro nho byla matka, je
j due by byla otrvena hnilobou hchu! Mimoto je tlo
Jeovo tot jako Mariino, d svtec, a to tak, e Vykupitel
podrel i po zmrtvchvstn tot tlo, je pijal od sv Matky.
K tomu d Arnold Chartresk(30) : Je a Maria maj tlo*
jedno; proto i slva Syna a Matky nen podle mho mnn
ani tak spolen, jako spe toton. Kdyby tedy byla blah..
Panna poata ve hchu, a by Syn nezddil po n skvrnu h
chu, pece by bylo pro nho hanou, e se odl tlem, je
bylo njakou dobu nakaeno hchem a bylo ndobou neistoty
v porob Satanov.
Maria byla netoliko matkou, nbr i hodnou matkou Spa
sitele svta. Tak o n mluv vichni svat Otcov. Egbert, opat
schonavsk(31)* vol: Ty jedin bylas shledna hodnou,,
aby si zvolil Krl krl v tvm ln prvn svj pbytek.
A sv. Tom z Villanovy(sa) prav: Dve ne poala, byla
ji hodna bti Matkou Bo. Crkev svat sama svd, e
si blah. Panna zaslouila milost stti se Matkou Jee Krista B l a h o s l a v e n Panno, j e j l no z a s l o u i l o no
s i t i K r i s t a P n a . (33.) Sv. Tom(34) prav na vysvtle
nou: Blah. Panna nezaslouila sice samo vtlen, nbr za
slouila si milost od Boha danou tak vysok stupe istoty
a svatosti, aby byla dstojnou Matkou Bo. Stejn d sv.
Petr Damiani(?)(35) : Pro svou vjimenou svatost byla uzn
na z milosti Bo za vjimen hodnou, aby mohla poct
Boha.
Byla-li tedy Maria hodnou Matkou Bo, te se sv. To
m z Villanovy(36), jak vzneenost a jak dokonalost j p
sluely? Andlsk Uitel(37) tvrd, e kdy vyvol Bh n
koho k urit hodnosti, d mu k n tak schopnosti. Kdy,

182

tedy vyvolil Marii za svou Matku, beze v pochyby ji t

uschopnil svou milost k tto dstojnosti. Z toho vyvozuje
svtec zvr, e se blah. Panna nedopustila nikdy dnho
osobnho, by jen lehkho hchu; pak by nebyla dstojnou
Matkou Jee Krista, nebo neest Matky padala by i na
Syna, kdyby ml za matku hnici. Kdyby tedy nebyla Maria
dstojnou Matkou Bo pro jedin vedn hch, jen neolupuje dui o milost Bo, m mn by j byla, kdyby mla na
sobe prvotn hch; nebo jm by se stala neptelkou Bo
a otrokyn blovou. Takov vahy pimly sv. Augustina(38)
k slavnmu prohlen, e, kdy mluv o Marii, nechce se ani
znnit o hchu z dtv k Pnu, jeho zaslouila mti za
Syna a od nho dostala milost, aby pemohla hch v kadm
smru.
Proto musme pokldati za jist, e si vtlen Slovo vy
volilo matku sebe dstojnou, za ni by se nemusilo stydt,
jak prav sv. Petr Damiani(39). A stejn mluv sv. Proklus(40):
Pebval v ln, je stvoil tak, aby mu nepineslo nejmen
hanu. Pro Jee nebylo potupou, kdy ho id pohrdliv
zvali synem Mariinm, jakoto synem chud eny: Z d a se
n e j m e n u j e m a t k a j e h o M a r i a ? (Mat. 13, 55.); ne
bo piel na zemi, aby nm dal pklad pokory a trplivosti.
Ale jist by bylo jeho nect, kdyby mohli ci zl duchov: Co
se nenarodil z matky hnice, je nm byla na as podrobena?
Jee Krista by bylo nedstojno, kdyby se byl narodil z okli
v, tlesn zmrzaen nebo zlm duchem posedl matky; o
nedstojnj pak by bylo pro nho naroditi se z eny, jej
due by byla na as zohavena a blem opanovna?
Bh, Moudrost sama, jist si dovedl zbudovati na zemi
pbytek, odpovdajc jeho velebnosti: M o u d r o s t v y s t a
v l a d m s o b . (Psl. 9, 1.) M s t o B o si p o
s v t i l N e j 1v y za s v s d l o . . . B h mu s p j e
n a p o m o c p e d s v t n m . (. 45, 5. 6.) Pn posvtil
svj pbytek rno ped svtnm, prav David, t. zn. na za
tku ivota Mariina, aby ho byla hodna. Nebo svat Bh
nemohl si vyvoliti dm, jen by nebyl svat: D o m u t v
m u p s l u s v a t o s t . (. 92, 5.) Prohlauje-li Bh, e
nevejde do zlovoln due a e nebude bydliti v tle, pod
danm hchm (Moudr. 1, 4), jak bychom mohli pipustiti,
e si vyvolil Syn Bo za pbytek tlo a dui Marie Panny,
ani by ji byl drive posvtil a uchrnil veho kalu hchu?

183

Sv. Tom(41) zdrazuje, e Slovo Vcn nebydlilo jen v dui

Mariin, nbr i v jejm ivot. Crkev svat pje(42) : N eh r o z i l s e s l n a P a n n y. Bh by se hrozil vtlen v ivot
sv. Aneky, sv. Gertrudy, sv. Terezie, nebo tyto panny, byl
svat, byly pece na as poskvrnny hchem ddinm; ne
hrozil se vsak stti se lovkem v ln Mariin, jeto tato
pemil Panna byla vdy prosta kad viny a nikdy nebyla
v moci pekelnho hada. Proto napsal sv. Augustini ?)(43) : Syn
Bo si nemohl vystavti dstojnjho stnku ne Marii, je
nikdy nebyla neptelem podmanna ani svch okras zbavena.
A sv. Cyril Alexandrijsk(44) se te: Kdo kdy slyel, e
by si nkter stavitel zbudoval pro sebe dm a prvn pobyt
v nm, e by popl svmu hlavnmu nepteli?
Pn, jen nm dal pikzn, abychom ctili rodie, prav sv.
M etod(45), stav se lovkem jako my, neopominul sm je
plniti a proto udlil sv Matce velikou milost a est. Proto
d sv. Augustini ?)(46): Musme viti, e Je Kristus uchr
nil tlo Mariino po smrti hniloby, jak jsme ekli dve, nebo,
kdyby to neuinil, nesplnil by zkona, jen prv tak porou
matku ctti jako zakazuje ji zneuctvati. Mnohem mn by
se vak postaral Je o est sv Matky, kdyby ji neuchrnil
hchu Adamova. Augustinin Tom ze trasburku(47) prav,
e by se dopustil hchu syn, jen by neuchrnil matku ddi
nho hchu, kdyby mu to bylo mono; co by vak bylo u ns
hchem, d tento spisovatel, nebylo hodnm Syna Boho,
kdyby toti mohl uiniti svou Matku neposkvrnnou a ne
uinil ji! nikoliv, vol Gerson(48)! Chce-li, Pane nejvy,
mti matku, zajist j bude povinen ct. Tto povinnosti bys
vak neuinil zadost, kdybys dopustil ohavnost ddinho h
chu u t, je mus bti pbytkem vtlen istoty.
Krom toho vme, e Syn Bo piel na svt, aby vykoupil
spe Marii ne vechny ostatn lidi, pe sv. Bernardin Siensk(49). Podle Suareza(50) lze vak dvojm zpsobem nkoho
vykoupiti, bud pozvednouti ji padlho nebo ho uchrniti,
aby nepadl. Nen pochyby, e tento druh zpsob je vznee
nj, prav sv. Antonn(51), nebo v tom ppad je lovk
uchrnn kody nebo skvrny, je vznikaj dui pdem do h
chu. Proto musme viti, e Maria byla vykoupena tmto
vzneenm zpsobem, pimenm dstojnosti Matky Bo, jak
vykld sv. Bonaventura( ?)(52). Duchapln pe kardinl
z Kusy(53): Ostatn mli Vykupitele (Liberatorem), jen je

184

vysvobodil z hchu na n ji penesenho; Svat Panna

vak mla Syna Vykupitele (Praeliberatorem), jen ji uchoval
samho penesen hchu.
Na konec jet slova Hugona od sv. Viktora ?(54) : Po
ovoci pozn se strom. Byl-li Bernek Bo vdy neposkvrnn,
byla nutn neposkvrnn i jeho Matka. A pozdravuje ji
takto: hodn Matko hodnho Syna! Chce ci, e dn
jin ena krom Marie nebyla hodna bti matkou takovho
Syna a e nikdo jin krom Jee nebyl hoden bti synem
takov Matky. A dodv: Krsn Matko krsnho Syna,
vzneen Matko Nejvyho, Matko Bo! Rceme j tedy se
sv. Ildefonsem?(55) : Napoj, Maria, napoj svho Stvoitele,
napoj toho, jen t uinil a uinil t tak istou a dokonalou,
e mohl od tebe pijmouti lidskou pirozenost.
III.
Sluelo-li se, aby Bh Otec uchoval hchu ddinho
Marii jako svou dceru a Syn jako svou Matku, bylo pimeno
i Duchu Svatmu, aby ji uchrnil hchu jako svou snou
benku.
Jedin Maria Panna zaslouila, d sv. Augustin?(66), aby
slula Matkou a Snoubenkou Bo. Jak u Eadmer(5T), se
stoupil Duch Svat viditeln na Marii a obohatil ji milost
nade vechny ostatn tvory, take v n spoinul a uinil
Krlovnu nebe i zem svou snoubenkou. Viditeln piel, co
se te inku, prav, nebo z jejho neposkvrnnho tla
vytvoil neposkvrnn tlo Jee Krista, jak j zvstoval
archandl: D u c h S v a t s e s t o u p i v t e b e. (Luk. 1, 35.)
Maria sluje chrmem Pn, u sv. Tom(58), svatyn Ducha
Svatho, jeto se stala psobenm Ducha Svatho Matkou
vtlenho Slova.
Kdyby mohl dovedn mal dostati nevstu tak krsnou
nebo oklivou, jak by si ji sm namaloval, zda by nepracoval
se vemonou p, aby byl jeho obraz co nejkrsnj? Kdo
by mohl ci, e Duch Svat jednal s M ari jinak? Kdy ji
mohl uinit co nejkrsnj, jak se sluelo na jeho snoubenku,
nebyl by to uinil? Nikoliv! Co se sluelo, to t uinil,
jak svd sm ve sv chvle o M arii: V s e k a j s i k r s
n, m p t e l k o , a p o s k v r n y n a t o b n e n . (Velep.
4, 7.) e plat tato slova o Marii, tvrd sv. Ildefons?(59) a sv.
Tom(60), jak uvd Kornelius a Lapide(61); sv. Bernardin
Siensk(6) a sv. Vavinec Justiniani(63) ujiuj, e uveden
slova se vztahuj pmo na Neposkvrnn Poetl Mariino.

185

Proto k n vol opat Raymund Jordn(w): Vechna jsi krs

n, Panno peslavn, nejen sten, nbr v kadm ohledu
a dn poskvrny hchu ani smrtelnho ani vednho ani
ddinho nen na tob.
Tot naznail Duch Svat, kdy nazval svoji Snoubenku
zahradou zamenou a studnic zapeetnou: Z a h r a d a z a m
e n j si , s e s t r o m, n e v s t o ; v z a h r a d z a m e n p r a m e n n a p e e . (Velep. 4, 12.) Sv. Sofron(65)
pe: Touto zahradou zamenou a studnic zapeetnou byla
Maria, ponvad do n nevnikl neptel, aby ji znesvtil, nbr
zstala vdy neporuen a svat na dui i na tle. A podobn
ji oslovuje opat schnavsk Egbert(66): Tys zahrada zamen,
kam nevnikla ruka hn, aby t zbavila krsy kvt.
Vme, e tento bosk Snoubenec miloval Marii vce ne
vechny ostatn svat a andly dohromady, jak u Suarez(67)
se sv. Vavincem Justinianim(68) a s jinmi: Miloval ji od
potku a vyvil ji svatost nade vechny, jak naznail Da
vid: B r n y S i o n u , k t e r z a l o i l n a p a h o r c c h
svatch, miluje Hospodin nade vecka sdla
J a k o b o v a . . . O S i o n u se e k n e : C o l o v k , v e
j e t a m z r o z e n o . (. 86, 1. 2. 5.) Vechna tato slova
svd, e M aria byla svat od okamiku svho Poet. To
t prav Duch Svat i na jinch mstech: M n o h d c e r y
s h r o m d i l y b o h a t s t v , tys p e v i l a vecky.
(Psl. 31, 29.) Pedstihla-li Maria vechny bohatstvm milo
sti, mla i prvotn spravedlnost jako Adam a andl. D v
m l a d c h n e n p o t u . J e d i n j e s t m h o l u b i k a ,
m i s o u n k ; j e d i n e k j e m a t i n . (Velep. 6, 7.
8.) Vechny due spravedliv jsou dcerami milosti Bo, mezi
nimi vak vynik Maria jako holubice bez lui hchu, jako
ist bez ddin viny, jako jedin poat v milosti.
Proto ji shledal andl milostiplnou dve, neli se stala
Matkou Bo, a podle toho ji pozdravil: Z d r v a bu,
m i l o s t i p l n . (Luk. 1, 28.) K tmto slovm pe sv. Sofron(69) : Jinm svatm se dv jen dl milosti, nejsvtj
Pann je vak udlena vechna plnost milosti. Proto posvtila
milost nejen dui Mariinu, nbr i jej tlo, aby jm mohla
pozdji odti Vn Slovo, prav sv. Tom(70). To ve ns
vede k zvru, e Duch Svat obdail a zcela naplnil Marii
od jejho Poet milost Bo, jak usuzuje Petr Cellesk(71)A mnich M ikul(72) pe: Od Boha vybranou a dvno vy

186

volenou zcela pro sebe uchvtil Duch Svat. Prav uchv

til, aby naznail, s jakou rychlost Duch Svat pedeel
bla, ne by se j zmocnil, a jak rychle ji uinil svou snou
benkou.
Toto pojednn je del ne jin, jeto nae nejmen kon
gregace m za svou hlavn ochrnkyni nejsv. Pannu Marii
prv pod nzvem Neposkvrnnho Poet. Na konec bych
rd jet strun vyloil dvody, je pesvduj mne a po
mm nzoru mus pesvditi kadho o tto pravd tak svat
a tak slavn pro Matku Bo(73).
Mnoz uenci tvrd, e Maria nepodlhala ani zvazku,
aby byla poata ve hchu prvotnm. Tak na pklad u
kardinl Galatinus, kardinl z Kusy, De Ponte T. J., Salazar
T. J., Ambro Katarinus, Novarino, Viva T. J., kardinl De
Lugo T. J., Aegidius O. S. Aug., Edmund Richerius a jin(u ).
Toto mnn jest pravdpodobn. Jest toti uen, e ve vli
Adama, jako hlavy lidstva, byly zahrnuty vle vech lid podle
pravdpodobnho mnn Gonetova, H abertova(75) a jinch
bohoslovc, oprajicch se o slova sv. Pavla: (V n m )
v i c h n i z h e i l i (Rm. 5, 12); je-li tedy pravdpodobn
toto uen, je stejn pravdpodobn, e M aria nebyla podrobe
na zvazku hchu ddinho. Bh ji tak vyznamenal milost
nad ostatn lidi, e nutno zbon vit, e ve vli Adamov
nebyla zahrnuta vle Mariina.
Toto mnn jest jen pravdpodobn; j se ho vak drm,
jeto je estnj pro moji Pan. Za jistou vak pokldm
nauku, e byla Maria uchrnna ddinho hchu. Stejn
smlej a tuto nauku za zralou pro dogma prohlauj kardinl
Everard Nidhard T. J., Duval, Raynaud T. J., Lossada Ord.
Min., Viva T. J. a mnoz jin(76). Pomjm zjeven, je po
tvrzuj tuto nauku, zvlt, zjeven sv. Brigitty, schvlen ji
kardinlem Turrecrematou a tymi papei, jak je psno v VI.
hlav onch zjeven(77). Za dnou cenu vak nemohu zde
pominouti vroky svatch Otc o tto vci, abych dokzal,
jak shodn vichni piznvaj Matce Bo tuto vsadu. Sv.
Ambro(78) prav: Vezmi mne, (Pane), ne z rukou Sainch, nbr z rukou Mariinch; nebo to byla panna neporu
en, panna uchrnn milost velik poskvrny hchu. Ori
genes ?(79) mluv takto o Marii Pann: Nebyla nakaena
jedovatm dechem hada. Sv. Efrem(80) ji jmenuje neposkvr
nnou a zcela vzdlenou poskvrny hchu. Sv. Augustin?(31)

187

pe o slovech andlovch Zdrvas bud, milostipln : Tm

andl naznail, e byla dokonale uchrnna hnvu prvnho
rozsudku (nad Adamem) a e j byla vrcena plnost milosti
a poehnn. Sv. Jeronm ?(82) : Tento oblak nikdy nebyl
ve tm, ale vdy ve svtle. Sv. Amfiloch(83) : Ten, jen
stvoil prvn pannu bez vady, uinil i druhou bez skvrny
a viny. Sv. Sofron(8i): Panna sluje proto neposkvrnnou,
ponvad neutrpla v niem poruen. Sv. Ildefons?(05) : Je
jisto, e byla uchrnna ddinho hchu. Sv. Jan z Damaku(86): Do tohoto rje neml had pstupu. Arnold Chartresk(87): Ani spravedlnost nedovolovala, aby byla podro
bena obecnmu poruen tato vyvolen ndoba, nebo jsouc
vzdlena co nejvc od ostatnch, mla s nimi spolenou toliko
pirozenost, nikoliv vinu. Mnich Mikul(88): Tlo Panny
pijat z Adama, nestrplo skvrnu Adamovu. Sv. Bruno(89):
Toto jest ona neporuen zem, od Hospodina poehnan
a proto prost velik nkazy hchu. Sv. Bonaventura ?(90) :
Nae Pan byla naplnna pi svm posvcen milost ped
chzejc, to jest milost ochraujc ji ped oklivost ddin
viny. Sv. Bernardin Siensk(91): Nelze pipustiti, e by se
byl chtl Syn Bo naroditi a pijmouti tlo z Panny, je by
byla sebe mn poskvrnna hchem ddinm. Sv. Vavi
nec Justiniani(92): Od jejho Poet pedchzel ji Bh svm
poehnnm. Opat Jordan(93) pe k slovm nalezla jsi mi
lost toto: Nalezla jsi, nejslad Panno, jedinenou milost,
ponvad jsi byla uchovna prvotn viny. A tak p pe
mnoz jin Uitel.
Avak hlavn dvody, je nm dvaj jistotu o tto prav
d, jsou dva. Prvnm dvodem je obecn souhlas vcch
v tto vci. P. Aegidius od Obtovn(94) svd, e vechny
eholn dy dr se tohoto uen; i z du sv. Dominika je
podle svdectv novjho spisovatele dvaadevadest uenc
proti tomuto uen, ale stoticetest je pro n. Pedevm vak
ns utvrzuje v pesvden, e tato nauka souhlas s vrou
vech katolk, bulla papee Alexandra VII. Sollicitudo
omnium ecclesiarum(95) z r. 1661, v n se prav: Tato
cta a pobonost k Bohorodice tak zmohutnla a se rozi
l a ... e od t doby, co nkolik universit ji pijalo, skoro
vichni katolci ji vyznvaj. A vskutku hj tuto nauku
university v Pai, v Alcale, v Salamance, v Koimbe, v Ko
ln, v Mohui, v Neapoli a mnoh jin, kde se mus p

188

sahou zavzati kad, kdo se uchz o akademickou hodnost,

e bude hjiti Neposkvrnn Poet. Tohoto dkazu z obec
nho souhlasu vcch uv zvlt uen Petavius(96). Jak
pe velmi vzdlan biskup Julius Torni(97)* je tento dkaz
naprosto pesvdiv. Dv-li nm jistotu obecn souhlas
vcch o posvcen Marie Panny v ivot mateskm a
o jejm Nanebevzet s du i s tlem, pro by nm nedval
tent souhlas jistotu o Neposkvrnnm Poet?
Druhm jet pdnjm dkazem, e byla nejsv. Panna
uchrnna ddin viny, je okolnost, e katolick Crkev
naizuje oslavu jejho Poet. Usuzuji takto: Pedn uctv
Crkev prvn okamik Poet, kdy byla due Mariina stvoena
a s tlem spojena, jak prohlauje v uveden bulle Alexander
VIL, jen prav, e Crkev prokazuje Poet Mariinu ctu
zcela ve smyslu zbon nauky, e byla Maria poata bez
prvotnho hchu. Za druh je naprosto jisto, e Crkev ne
me oslavovat vc nesvatou, jak prohlauj svat papeov
Lev Velik(98) a Eusebius("): Apotolsk Stolec zachovv
vdy neporuenu katolickou vru. Tak u vichni bohoslovci
se sv. Augustinem(?), sv. Bernardem a sv. Tomem(100). Ten
to dokazuje, e byla Maria posvcena ji ped narozenm
a uv prv tohoto dkazu, e toti Crkev slav jej na
rozen; prav: Crkev oslavuje narozen blah. Panny; Crkev
vak oslavuje jen nco svatho; tedy byla blah. Panna po
svcena ji v ivot matky. Je-li vak jisto podle Andlskho
Uitele, e byla Maria Panna posvcena v ivot, jeto Crkev
oslavuje jej narozen, pro bychom nemli pokldati za jistou
nauku, e byla uchrnna ddinho hchu od prvnho oka
miku svho Poet, kdy vme, e Crkev sama kon v tom
to smyslu slavnost?
Tuto velikou vsadu Mariinu potvrzuj nesetn a podivu
hodn milosti, je r Bh udleti denn v neapolskm krlov
stv skrze obrzky jejho Neposkvrnnho Poet. Mohl bych
vyprvti adu takovch ppad, je se staly misionm
na kongregace. Uvedu vak jen dva, je jsou vskutku podi
vuhodn.
P k l a d . Do jednoho naeho kltera v krlovstv neapol
skm pila k naemu misioni ena a stovala si, e jej
mu nebyl ji mnoho let u zpovdi. Nev si pr rady, jak ho
k n pohnout; sotva zane o tom e, hned ji bije. Mision j
poradil, aby dala mui obrzek Neposkvrnnho Poet. Ve

189

er prosila ena znovu manela, aby el k zpovdi; ale ten byl

jak obyejn hluch k jejm prosbm. I dala mu obrzek Ne
poskvrnnho Poet. A hle, sotva jej pijal, pravil: Dobr,
kdy pak mm jt k zpovdi? Nad touto nhlou zmnou dala
se ena radost do ple. Rno pisel opravdu tento mu do
naeho kostela. Na otzku knze, jak dlouho se nezpovdal,
odpovdl, e dvacetosm let. A co vs pimlo, ptal se
knz dle, abyste piel dnes ke zpovdi? Ote, byl jsem
zatvrzel; ale vera mi dala ena obrzek Marie Panny a
hned jsem poctil zmnu v srdci. Dnes v noci mi pipadala
kad chvle jako vnost, tak mne to pudilo k zpovdi.
A vskutku si vykonal velmi zkrouenou zpov, zmnil ivot
a dlouhou dobu se asto zpovdal u onoho knze.
V jistm mst diecse salernsk, kde jsme konali misii,
il lovk na smrt zneptelen s jinm, jen ho urazil. Mi
sion ho napomnal, aby se smil, ale dostal tuto od poved:
Copak jste mne vidli ji na kzn? Prv proto na n
nejdu; vm, e pijdu do pekla, ale na tom mi nezle; jen
kdy se pomstm! Mision se namhal, aby jej obrtil,
ale marn. Na konec mu ekl: Vezmte si aspo tento obr
zek Marie Panny! Mu jej zprvu odmtal: K emu pak
obrzek? Potom jej vak pijal a jako by se vbec nikdy
nevzpral smen, tzal se: Ote, pejete si jenom, abych
odpustil? K tomu jsem ochoten. Smluvili tedy spolu k sm
en druh den rno. Ale na druh den byl mu zase zm
nn a nechtl o niem slyet. Mision mu nabdl nov obr
zek, ale on jej nechtl. Konen se dal pohnouti a vzal jej.
Sotva jej pijal, hned ekl: Jednejme rychle! Kde pak je
not? A ihned se edn smil a pak se vyzpovdal.
Modlitba.
M neposkvrnn Pan! Raduji se s tebou, e jsi ozdobena
takovou istotou. Dkuji a vdy chci dkovati Stvoiteli, e
t uchoval velik poskvrny a viny. Pevn vm v tuto
pravdu a jsem ochoten a pisahm obtovati i ivot, bude-li
poteb, na obranu velik a vzcn vsady tvho Nepo
skvrnnho Poet.
Chtl bych, aby t cel svt poznal a vyznal, e jsi
krsn z o r a , zc vdycky boskm jasem; e jsi vyvolen
a r c h a spsy, uchrnn obecnho ztroskotn do hchu:

190

e jsi i s t a n e p o s k v r n n h o l u b i c e , jak t na
zval tvj bosk Snoubenec; e jsi z a h r a d a z a m e n ,
je byla rozko Bo, s t u d n a z a p e e t n , ji nikdy
nemohl neptel zkaliti; e jsi konen blostn l i l i e mezi
trnm; nebo ses narodila zcela ist a zc jako ptelka
Stvoitele uprosted dtek Adamovch, je se vecky rod
poskvrnny hchem a v neptelstv Bom.
'
Dovol mi tedy, abych t chvlil, jak t chvlil sm
Bh: V e c k a j s i k r s n , m p t e l k o , p o s k v r n y
n e n n a t o b . (Velep. 4, 7.) O nejist holubice, b
lostn a krsn, po vdy ptelko Bo! J a k j s i k r s n ,
p t e l k o m, j a k j s i k r s n . (Velep. 4, 1.) nej
slad, lsky nejhodnj, neposkvrnn Maria, tak krsn
v och svho Pna, neodvracej svch slitovnch o od
hnusnch ran m due! Pohle na mne, slituj se nade
mnou a uzdrav mne!
krsn magnete srdc, pithni i m uboh srdce!
Maria, od prvnho okamiku svho ivota tak ist a
krsn ped Bohem, ustr se nade mnou! V hchu jsem
se narodil a po ktu jsem znovu poskvrnil svoji dui vi
nami. Kterou milost vak by ti mohl odepti Bh, kdy
t vyvolil za svou dceru, matku a snoubenku a proto t
uchoval velik poskvrny a vyznamenal t lskou pede
vemi tvory? Panno neposkvrnn, ty mne mus spasiti!
Volm k tob se sv. Filipem Neri: Ui, a j na tebe
stle myslm, a ty nezapomnej na mne! Jako tisc let mi
pipad doba, ne pijdu do nebe, abych uzel tvoji krsu,
abych t pak mohl mnohem vce velebit a milovat. Matiko
m, Krlovno m, Lsko m, nejkrsnj, nejslad, nej
ist, neposkvrnn Maria. Amen.

191

 V A H A II.

O N A R O Z E N MARI E P A N N Y

M a r i a s e n a r o d i l a svat, velmi svat, nebo hned

na z a t k u i v o t a o z d o b i l ji B h v e l i k o u mi
l o s t a o n a s v e l i k o u v r n o s t i s n s p o l u p s o b i l a .
U lid je zvykem, radostn oslavovati narozeniny svch dt.
Spe by vak mli dvod k pli a bolesti. Vdy novorozetka nemaj zsluh a uvn rozumu, ale pedevm jsou po
skvrnna hchem a jako dtky hnvu Boho jsou odsouzena
k trapm a smrti. Avak narozen dvenky Marie zasluhuje
vm prvem, aby je vichni s plesnm oslavovali, nebo Maria
se rod sice jako dt podle vku, ale je ji bohat zsluha
mi a ctnostmi.
Maria pichz na svt svat, velmi svat. Abychom pocho
pili stupe jej svatosti, pi jejm narozen, musme uviti,
jak velik byla prvn milost, kterou dostala od Boha, a jak
velik byla jej vrnost, s n hned s milost Bo pracovala.
I. Due Mariina byla nejkrsnj, jakou Bh stvoil.
Po vtlen Slova je to nejvt, Boha nejdstojnj!s!
dlo, je vykonala jeho vemohoucnost na tomto svt. Dlo.
nad n jedin Bh je vy, d mnich M ikuli1)- Proto
pichzela na Marii milost Bo ne po kapkch, jako u jinch
svatch, nbr j a k o d e n a h o l o u l o u k u . (. 71, 6.)
Due Mariina byla jako rouno, je do sebe vpilo vechen de
milosti a neztratilo ani krpje (Soude. 6, 37. 38). Svat
Panna vpila v sebe vechnu milost Ducha Svatho, prav sv.
Basil Velik(). A sv. Bonaventura(3) vkld Svat Pann

192

do st slova podle knihy Sirach ovy (24, 16): Vechno mm

v plnosti, co jin svat maj jen z sti. Sv. Vincenc Ferrersk(4) pojednv zvlt o svatosti Mariin ped narozenm
a prav, e tato svatost byla vet ne u vech andl a sva
tch vespolek.
Milost blah. Panny pevyovala nejen milost kadho jed
notlivho svtce, nbr i vech svatch a andl dohromady,
jak dokazuje uen P. Frantiek Pepe T. J. ve sv krsn
knize Vzneenosti Jee a MarieO - Podle nho je toto
mnn, tak slavn pro nai Krlovnu, dnes obecn pijato
a novj bohoslovci, kte je zvlt odborn prostudovali,
jako Carthagena Ord. Min., Suarez T. J Spinelli T. J Recupito T. J Guerra Ord. M in.(6) a mnoz jin, je pokldaj
za jist. P. Pepe(7) t vypravuje, e Matka Bo vzkzala
P. Suarezovi po P. Martinu Guttierezovi svj dk, e tak
horliv hjil tuto velmi pravdpodobnou nauku. P. Segneri(s)
mimo to dosvduje ve sv knize Ctitel marinsk, e
na universit v Salamance je tato nauka obecn uznvna.
Je-li vak obecn uznan a jist tato nauka, je znan
pravdpodobn t jin vta, e toti dostala Maria v prvnm
okamiku svho neposkvrnnho Poet vce milost ne vi
chni svat a andl vespolek. Tento nzor rzn zastv
P. Suaarez T. J. a po nm Spinelli T. J Recupito T. J. a
blah. Klaudius de La Colombire(9).
Mimo vnost bohoslovc mme dva pdn a pesvdiv
dvody, dokazujc tuto nauku.
Prvnm dvodem je, e Maria byla vyvolena za Matku
boskho Slova. Divi Kartuzin(lu) prav, e byla povzne
sena do du vyho ne vichni tvorov, jeliko dstoj
nost Matky Bo nle v jistm smyslu, jak u Suarez, do
du osobnho spojen s Bohem. Proto byla vm prvem ob
daena od potku svho ivota dary vyho du, je ne
srovnateln vynikaj nad milosti poskytnut vem ostatnm
tvorm. A jist nelze pochybovati, e v tm okamiku,
kdy v mysli Bo bylo stanoveno vtlen Vnho Slova,
byla mu urena i matka, od n mlo dostati lidskou piro
zenost; touto pedurenou byla dvenka Maria.
Sv. Tomi11) u, e Pn dv kadmu milost pimenou
dstojnosti, k n ho uril. Ped nm to ekl sv. Pavel: T e n
( B h ) n s u z p s o b u j e , a b y c h o m b y l i s l u e b n k y
z k o n a N o v h o . (2 Kor. 3, 6.) Tm naznail, e apotol

193

dostali od Boha milosti pro svj ad, pro nj byli od nho

vyvoleni. K tomu prav sv. Bernardin Siensk(l) e kad
od Boha vyvolen k njakmu stavu dostv nejen schop
nosti nezbytn potebn, nbr i milosti pomhajc vyko
nvati dstojn sven ad.
Maria vak byla vyvolena k dstojnosti Matky Bo; proto
se sluelo, aby ji Bh ozdobil od prvnho okamiku nesmrnou
milost vyho du ne je milost vech lid a andl, nebo
tato milost musila odpovdati nesmrn dstojnosti, k n ji
Bh povznesl. Tak usuzuj bohoslovci se sv. Tomem(13), jen
prav; Blah. Panna byla vyvolena za Matku Bo; proto
nesmme pochybovati, e ji Bh svou milost uinil zpso
bilou k tto dstojnosti. Dve tedy, ne se stala Maria
Matkou Bo, byla ozdobena tak dokonalou svatost, e byla
hodna tak velik dstojnosti. Tak svat Uitel.
Na jinm mst sv Summy u, e Maria sluje milostiplnou
ne vzhledem k milosti sam, nebo nemla milost v nejvym
monm stupni. Api sm Je Kristus neml posvcujc mi
lost v nejvy me, jak teme u Andlskho Uitele, v tom
smyslu, e by vemohoucnost Bo nemohla vbec stvoiti
milost vy; ml vak milost dokonale vyhovujc elu, jej
vytkla Bo moudrost jeh o lidsk pirozenosti, toti spojen
s osobou Slova. Moc Bo je tak velik, ze a d sebe vc,
vdy me dvati dle. A akoli je pirozen schopnost pij
mac (potentia naturalis) u tvora omezena a me bti zcela
nasycena, pece jeho vnmavost nadpirozen (potentia obedientialis), je zle v zvislosti tvora na vli Bo, je ne
omezen a Bh me stle stupovat tuto schopnost, aby
tvora vce milost naplnil.
Vrame se k svmu pedmtu! Sv. Tom u, e blah. Panna
byla milostipln nikoliv vzhledem k milosti, nbr vzhledem
k sob, majc toti nesmrnou milost, dostaten odpovdajc
jej nesmrn dstojnosti, take byla zpsobil stti se Matkou
Bo. Proto pe Benedikt Fernandez(14), e mtkem pro
poznn, jak velikou milost obdrela Maria, je jej dstoj
nost Matky Bo.
Proto prvem ekl David, e zklady tohoto msta Boho,
Marie Panny, musily bti postaveny na vrcholcch hor: Z
k l a d o v j e h o j s o u n a h o r c h s v a t c h . (. 86, 1.)
To znamen: Maria musila mti od potku ivota dokonalost
vy ne vichni svat pi svm dokonn. Prorok prav dle:

194

 Br ny S i o n u . . . m i l u j e H o s p o d i n n a d e v e c h
n a s d l a J a k o b o v a . A jako dvod uvd mysl Bo,
stti se lovkem v jejm panenskm ln: .A l o v k n a
r o z e n j e s t v n m . (. 86, 5.) Proto bylo pimeno, aby
dal Bh tto Pann ji v prvnm okamiku jejho stvoen
plnost milosti, odpovdajc dstojnosti Matky Bo.
Tot chtl naznaiti Isai svm proroctvm, e v ptch do
bch hora domu Hospodinova, toti Maria Panna, povznese se
se nad vrcholy vech ostatnch hor a proto e maj k n spchati
vechny nrody, aby doly milosrdenstv Boho: V p o s l e d
nch dnech z p e v n n a bude h or a domu H o s p o
d i n o v a ; b u d e n e j v y m v r c h o l e m h o r s t e v , vy
v e n n a d p a h o r k y . (Is. 2, 2.) Sv. eho(15) vy
svtluje tato slova: Hora na vrcholu hor je Maria, ponvad
jej vzneenost se zaskvla nad ctnost vech svatch.'* A
sv. Jan z Damaku(16) vid v Marii h o r u , k t e r o u si
z v o l i l B h za s v s d l o . (. 67, 17.) Proto je nazvna
Maria i cypiem na hoe Sionu, cedrem na Libanu, spanilou
olivou, jasnou jako slunce. Jako toti slunce, d mnich Mikul(17), pez svtlo hvzd, e oku zmiz, tak pevyuje
svatost vzneen panensk Matky zsluhy celho dvora ne
beskho. Podle duchaplnch slov sv. Bernarda(18) byla sva
tost Mariina tak zvratn, e se Bohu nehodila jin matka
le Maria a Marii nepsluel jin syn le Bh.
Druhm dvodem, pro byla Maria v prvnm okamiku
svho ivota svtj ne vichni svat vespolek, jest jej
velik ad prostednice lid, jen j byl od potku sven.
Proto musila mti od potku vt jistinu milost ne vichni
lid dohromady. Je znmo, jak souhlasn piznvaj boho
slovci a svat Otcov Marii Pann tento nzev prostednice,
jeto dobyla vem svou mocnou pmluvou a svmi kone
nmi zsluhami spasen, a zjednala padlmu svtu milost vy
koupen. Mluvm u n o neplnch zsluhch, nebo jenom
Je Kristus je nam prostednkem ze spravedlnosti skrze
sv dokonal zsluhy, jak se vyjaduj bohovdn koly, kdy
toti nabdl sv zsluhy Vnmu Otci, jen je pijal za nai
spsu. Maria vak je prostednic jen z milosti skrze svou
pmluvu a neplnou zsluhu, kdy nabdla Bohu, jak prav
bohoslovci se sv. Bonaventurou(19) sv zsluhy za spsu vech
lid a Bh je z milosti pijal se zsluhami Jee Krista. Proto
vykld Arnold Chartresk(20) : Pro nai spsu doshla

195

Maria stejnho vsledku jako Kristus. A Richard od sv.

Viktora(21) d: Maria dala, hledala, obdrela spsu vech,
ba skrze ni bylo zpsobeno spasen vech. A tak vechna
dobra a vechny dary, je obdreli pro ivot vn vichni
svat od Boha, byly jim udleny skrze Marii.
O tom ns pouuje i Crkev svat, kdy obrac na Matku
Bo slova z knihy Sirachovy (24, 25): V e m n je v e
l i k m i l o s t c e s t y a p r a v d y . Prav se c e s t y , nebo
Maria udl vechny milosti na cestu do vnosti; p r a v d y ,
jeto Maria dv svtlo pravdy. V e m n (j e) v e l i k
n a d j e i v o t a a c t n o s t i . i v o t a , jeliko douf
me, e se nm dostane skrze Marii na svte ivota milosti
a v nebi ivota slvy; c t n o s t i , protoe skrze Marii zsk
me ctnosti a zvlt ctnosti bosk, je jsou pednmi ctnost
mi svtc(22). J j s e m m a t k a k r s n h o m i l o v n ,
b z n a s v a t n a d j e (Sir. 24, 24), nebo Maria do
bv svou pmluvou svm sluebnkm dar lsky Bo, svat
bzn, nebeskho svtla a svat dvry. Z toho usuzuje sv.
Bernardi23) : Jest uenm Crkve, e Maria je veobecnou
prostednic na spsy.
Proto tvrd Sofron(2) e ji nazval archandl milostiplnou,
protoe kdy ostatn svat obdreli milost jen v omezen
me, vylila se na Marii plnost milosti. To se stalo proto, u
Basil Seleucijsk(25), aby mohla bti dstojnou prostednic
mezi lidmi a Bohem. Kdyby nebyla plna milosti Bo, jak
by mohla bti ebkem k nebi, orodovnic svta a pravou
prostednic mezi lidmi a Bohem? te se sv. Vavinec Justiniani(26).
Tak je podn jasn a zeteln druh dvod. Dostala-li
Maria, hned od potku uren za Matku Vykupitelovu, ad
prostednice vech lid a proto i vech svatch, musila hned
od potku obdreti vt milost, ne mli vichni svat, jim
mla bti prostednic. eknu to jet jasnji. Jestli mli do
jiti vichni lid prostednictvm Mariinm lsky Bo, bylo
teba, aby byla Maria svtj a Bohu milej ne vichni
lid vespolek. Jak jinak by se mohla za n pimlouvati? M-li
doshnouti prostednk u knete milosti pro vechny pod
dan, je naprosto nutn, aby byl svmu panovnku dra ne
vichni ostatn poddan. Jeto tedy byla Maria nejsvtj a
nejist ze vech tvor, prav Eadmer(2T), zaslouila si bti
dstojnou obnovitelkou padlho svta.

196

Maria tedy byla prostednic lid. ekne vak nkdo: Jak

ji meme nazvati i prostednic andl? Mnoz bohoslovci
tvrd, e Je Kristus zaslouil milost setrvn i andlm.
Proto jak byl Je jejich dokonalm prostednkem (de condigno), tak lze ci o Marii, e byla i andlm jaksi prostednic,
urychlivi svmi modlitbami pchod Vykupitele. Kdy jaksi
(de congruo) zaslouila se stti Matkou Mesiovou, zaslou
ila podle tohoto mnn i andlm znovuobsazen mst uprzdnnch pdem andl pynch; takto jim zaslouila
aspo zven jejich blaenosti (gloria accidentalis). Proto
prav Richard od sv. Viktora(28): Andl i lid byli j ob
noveni: pd andl byl j napraven a lidstvo bylo s Bohem
smeno. A ped nm napsal Eadmer(29): Vechno bylo
skrze tuto Pannu uvedeno v pvodn stav a napraveno.
A tak dostala nae nebesk Dvenka, jako prostednice
svta a jako budouc Matka Vykupitelova, od samho zat
ku ivota vce milosti ne vichni ostatn svat vespolek.
Jak vznesenou podvanou pro nebesa i pro zemi byla krsn
due tohoto astnho Dtka, i kdy bylo jet v ivot ma
teskm. V och Boch byla lsky nejhodnjm stvoenm.
Jsouc plna milosti a zsluh mohla ji tehdy zvolati: Kd y
jsem byla malik, zalbila j sem s e Nej vy fnu(30). A spolu byla stvoenm Boha nejvce milujcm,
jk se do te doby na zemi neobjevilo. Kdyby se byla narodila
hned po svm peistm Poet, byla by bohat zsluhami a
svtj ne vichni svat dohromady. Povame nyn, o byla
svtj pi svm narozen, nebo za devt msc v ivot
sv Matky zskala mnoho zsluh. Rozjmejme, jak vrn
spolupsobila Maria s milost Bo.
II. Uen spisovatel, blah. Klaudius de La Colombire T.
J.(31) prav: Dnes ji nen pouhou domnnkou, nbr m
nnm celho svta, e kdy svat Dvenka pijla v ivot
sv. Anny milost posvcujc, obdrela souasn i dokonal
uvn rozumu a osvcen, kter bylo mrno vi pijia
milosti. Prvem smme viti, e od prvnho okamiku, kdy
byla spojena jej krsn due s jejm nejistm tlem, byla
osvcena svtlem moudrosti bosk, aby poznvala vn prav
dy, krsu ctnosti a pedevm nekonenou dobrotu Bo, jeho
prvo na lsku vech lid, zvlt vak na lsku jej pro
mimodn pednosti, jimi ji ozdobil a vyznamenal pede

197

vemi tvory: Uchrnil ji skvrny ddinho hchu a dal j

nesmrnou milost, uriv ji za matku Slova a za krlovnu
svta.
Od prvnho okamiku zaala Maria z vdnosti k Bohu
konati vej eho byla schopna, aby vrn tila z velik jisti
ny milosti j darovan. Se v horlivost se snaila zalbiti se
Bo dobrot a milovati ji. Od onoho okamiku milovala ze
vech sil a celch devt msc ped narozenm neustala ani
na okamik spojovati se s Bohem vroucmi kony lsky. Jsouc
prosta hchu ddinho, byla prosta i kad pozemsk n
klonnosti, kadho nezzenho hnut, vzpoury smysl, kad
roztritosti, prost veho, co by j brnilo neustle postupo
vati v lsce Bo. Vechny jej smysly thly ve shod s jej
poehnanou du k Bohu. Jej krsn due, prost velik
pekky, nikdy se nezastavila ve svm letu k Bohu, vdy jej mi
lovala a vdy rostla v jeho lsce. Proto se sama nazvala javorem
zasazenm u eky: J s e m j a k o j a v o r tam., k u d y v o d y
se b e r o u . (Sir. 24, 19.) Maria byla ulechtilm stromem
Bom, rostoucm neustle u proudu Boch milost. Podobn
se nazv vinnm kmenem: J j a k o k m e n v i n n r a m
l i b o v o n n . (Sir. 24, 23.) Prav to jednak proto, e byla
nepatrn v och svta, jednak a to zvlt e neustle
rostla v dokonalosti. Latinsk pslov toti prav: Rva
roste bez konce. Jin stromy, na pklad pomeranovnky,
moruovnky, hrun, dorstaj jen urit ve, kdeto rva
roste stle, a doroste ve stromu, po nm se vine. Tak
rostla Maria ustavin v dokonalosti a proto ji pozdravuje
sv. eho Divotvrce(32) : Bu zdrva, rvo neustle rostou
c! Vdy byla spojena s Bohem, jen byl jedinou jej o.porou;
proto o n plat slova Ducha Svatho: Kd o j e t a, k t e r /
stoup z pout, rozko oplvajc, o p e n o
s v h o m i l h o ? CVelen. 8. 5.) Sv. Ambro33) vysvtluje
toto msto: Kdo jest ta, je je pivinuta k Vnmu Slovu
jako rva k stromu, po nm se pne vzhru?
Mnoz vn bohoslovci u, e kdy ctnostn due spolu
pracuje s konnmi milostmi od Boha pijatmi, vzbuzuje
pak kon ctnosti rovn v sle jejmu ctnostnmu nvyku;
takto nabv nov zsluhy, je se rovn soutu zsluh do
savadnch ili jej zsluhy se zdvojnsobuj. Tento vzrst
v zsluhch byl popn ji andlm, kdy byli podrobeni
zkouce; byl-li vak poskytnut jim, kdo by se odvil uprati

198

jej Matce Bo za jejh o ivota na zemi, zvlt kdy dlela

v ivot mateskm? Tehdy jist vrnji spolupsobila s mi
lost neli andl. Maria tedy zdvojnsobovala kadm oka
mikem vzneenou milost, kterou mla od potku; nebo
kdy spolupsobila s milost dokonale ze vech sil, zdvojn
sobovaly se jej zsluhy kadm konem v kadm okamiku.
Mla-li tedy v prvnm okamiku tisc stup milosti, v dru
hm mla ji dva tisice, v tetm tyi tisce, ve tvrtm osm
tisc, v ptm estnct tisc, v estm ticetdva tisce. A
to jsme teprve v estm okamiku! Nsobme vak takto
jej ctnostn skutky jednoho dne, potom devti msc a po
chopme ponkud, s jakmi poklady milost, zsluh a svatosti
pila Maria na svt!(34)
Radujme se tedy s touto Dvenkou, je se narodila tak
svat, tak Bohu mil a tak milostipln! A radujme se nejen
k vli n, nbr i k vli sob, jeto pichz na svt s to
lika milostmi nejen pro slvu svou, nbr i pro dobro nae!
Sv. Tom(35) upozoruje, e Maria byla naplnna milost
v trojm ohledu. Pedn byla naplnna milost jej krsn
duse, take od potku nleela Bohu. Za druh bylo na
plnno milost jej nejist tlo, take byla hodna odti
jm Vn Slovo. Za tet byla napinena milost k dobru
vech, aby mohli vichni lid z n erpati. Nkte svtci,
prav Andlsk Uitel, maj tolik milost, e vysta nejen
pro n, nbr i pro spsu mnoha jinch, ne vak pro spsu
vech lid; jen Jei a Marii bylo udleno tolik milost, e
sta pro spsu vech.
Sv. Jan prav o Jei: Z p l n o s t i j e h o my v i c h n i
j s m e o b d r e l i . (Jan 1, 16.) Tot kaj svtci o'M arii,
na pklad sv. Tom z Villanovy(36) : Jest milostipln, z je
j plnosti berou vichni. Proto podle svdectv Eadmerova(37)
nn lovka, jen by neml asti na milosti Mariin. Nena
jdeme nikoho, jemu by nebyla Maria milostiv a jemu by
neprokazovala milosrdenstv.
Od Jee tedy pijmme milost jako od jejho pvodce,
od Marie jako od prostednice; od Jee jako od Spasitele,
od Marie jako od orodovnice; od Jee jako z pramene, od
Marie jako z prplavu.
Proto d sv. Bernardi38), e Bh uinil Marii vodovodem
svho milosrdenstv, je chce udleti lidem, a proto ji naplnil
milost, aby se dostalo kadmu z jej plnosti. Svtec pi

199

pomn vem, s jakou lskou mme podle vle Bo ctti

tuto vzneenou Pannu, v n sloil Pn vechny poklady svch
milost. Za vechnu nadji, milost, spsu, za ve musme
dkovati nejdobrotivj Krlovn, nebo veho se nm do
stv z jejch rukou na jej pmluvu. Jak neastn je
due, je se nedoporou Marii a tak si zavr tento prplav
milost! Kdy se chtl Holofernes zmocniti Betulie, dal
zpetnati vodovody. (Jud. 7, 6.) Tot in zl duch, kdy
se chce zmocnit due; hled dui odvrtiti od cty k blah.
Marii Pann. Jakmile si due uzave tento prplav, pozbude
snadno svtla Boho, bzn Bo a na konec vn spsy.(39)
Modlitba.

svat, nebesk Dvenko, uren za matku mho Vy

kupitele a za prostednici ubohch hnk, slituj se nade
mnou! Viz u nohou svch nevdnka, jen se k tob
utk a d t o smilovn. Pro svj nevdk k Bohu a
k tob zaslouil bych ovem, abych byl oputn od Boha
x od tebe. Tvrd se vak, e neodpr pomoc nikomu, kdo
se t s dvrou doporou; a j tomu vm, nebo znm
velikost tvho milosrdenstv. bytosti, ze veho stvoen
nejvzneenj, nad tebou je toliko Bh, u srovnn s tebou
jsou nepatrn i nejvzneenj nebean. Svat svatch.
Maria, hlubino milosti, milostipln, pomoz ubokovi,
jen pozbyl milosti svou vlastn vinou.
Vm, tys Bohu tak drah, e ti nic neodepe. Vm t,
s jakou radost uv sv velik moci k zchran ubohch
hnk. Uka, jak velik pzn pov u Boha a vy
pros mi tak jasn poznn Boha a tak vrouc lsku k nmu,
abych se stal z hnka svtcem; odlu m od kad n
klonnosti pozemsk a zapal m celho lskou Bo. Ui
to, Pan; tob je to mono. Ui to z lsky k Bohu, jen
i dal takovou vzneenost, takovou moc a takov soucit.
Tak doufm. Amen.

200

 V A H A III.

O O B T O V N MARI E P ANNY

M a r i a se o b t o v a l a B o h u v e l m i z h y , b e z
o t l e n a p l n bez v h r a d .
Nebylo a nebude vet a dokonalej obti, pinesen Bohu
pouhm tvorem, nad ob tlet dvenky Marie; v tomto vku
pila do chrmu, aby mu obtovala ne kadidlo nebo zvata
nebo hivny zlata, nbr sebe samu v dokonal celopal, zasv
cujc se jako ustavin ertva k jeho cti. Porozumla hlasu
Bomu, jen ji v t chvli zval, aby se zasvtila jeho lsce,
tmito slovy: P o v s t a , p o s p , p t e l k o m o j e __
v y j d i ! (Velep. 2, 10.) Pn tedy chtl, aby od t chvle
zapomnla na svou vlast, na sv rodie a na ve a starala
se jen o lsku k nmu a o jeho zaslben: Sl y, d c e r o ,
viz a n a k l o ucho: Z a p o m e na s v j n r o d a do
m o v ! (. 44, 11.) A ona ihned ochotn uposlechla Boho
hlasu.
Rozjmejme tedy, jak pjemn byla Bohu tato ob. Maria
se mu obtovala zhy a zcela; zhy bez otlen a zcela bez
vhrad.
I. Zanme prvn mylenkou: Maria se obtovala Bohu zhy.
Jakmile byla tato nebesk Dvenka posvcena v ivot
mateskm, tedy hned v prvnm okamiku svho neposkvrn
nho Poet, obdrela i dokonal uvn rozumu, aby mohla
ihned nabvati zsluh. To je bn nzor bohoslovc. S nimi
souhlas Suarez(D* jen prav, e podle sv. Tome nejdo

201

konaleji posvcuje Bh dui na zklad jejch vlastnch z

sluh; proto musme bti pesvdeni, e svatou Pannu po
svtil tmto zpsobem. Byla-li tato vsada, jak u Andlsk
Uitel(2), popna andlm i Adamovi, tm spe musme
mti za jist, e se j dostalo i Matce Bo. S tmto svatm
Uitelem musme pipustiti, e kdy ji ril Bh vyvoliti za
svou Matku, dal ji tak vt dary neli vem ostatnm tvo
rm. Jako Matka, pe Suarez(3), m nepochybn a zvjtn
prvo na dary svho Syna. A ml-li Je plnost vech mi
lost .pro osobn spojen s Vnm Slovem, mla Maria pro
sv Bo matestv pirozen nrok, aby dostala od Syna vce
milost ne vichni svat a andl vespolek.
Od potku svho ivota tedy poznvala Maria Boha a to
mrou tak dokonalou, jak zjevil andl sv. BrigittO), e d
n jazyk nevypov, jak hluboko pronikl Mariin rozum v Boha
hned v prvnm okamiku jejho poznn. A jakmile byla Maria
ozena tmto prvnm svtlem, hned se vecka obtovala
Pnu, zasvtila se jeho lsce a jeho slv, jak ekl dle
andl sv. Brigitte: Nae Krlovna se neprodlen rozhodla
obtovati Bohu svou vli a vecku svoji lsku na cel ivot.
Nikdo nepochop, s jakou rozhodnost objala tehdy jej vle
ve, co Bohu psob radost.
Pozdji zvdla neposkvrnn Dvenka o slibu svch ro
di Joachima a Anny. Slbili toti, d-li jim Bh dt, e je
zasvt jeho slub v chrm, jak vypravuj rozlin spiso
vatel. Podle dvnho obyeje pivdli id sv mal dce
ruky na vychovn do budov, pilhajcch k chrmu, jak
uvdj Baronius Nicefor, Cedrenus, Suarez na zklad Jo
sefa Flavia, sv. Jana z Damaku, Jiho z Nikomedie a sv.
Ambroe.(6) Zeteln to vysvt z 2. knihy Machabejsk
(3, 20.) Kdy Heliodor vrazil do chrmu, aby uloupil chr
mov poklad, l i d h o u f e m z d o m se s b h a l i , a b y
se v e e j n m o d l i l i , j e t o m l o v p o t u p u p i j t i
mst o. .. I panny, k t e r (jindy) v s t r a n b
v a l y , v y b h a l y k O n i o v i . Vdouc tedy Maria o sli
bu svch rodi, kdy dospla vku t let, kdy dtky nejvc
tou po ochran rodi a nejvc j potebuj, rozhodla se
podle svdectv sv. Germana a mnicha Epifania(c) obtovat
se a zasvtit slavnostn Bohu v chrm. Sama snan prosila
rodie, aby ji dovedli do chrmu a splnili tak svj slib. A

202

jak di sv. eho Nyssensk(;X nevhala svat matka Anna

zavsti ji do domu Hospodinova a obtovati ji Bohu.
Sledujme nyn Joachima a Annu, kte velkodun obto
vali Bohu nejvzcnj poklad svch srdc, jej mli na tomto
svt. Jdou z Nazareta a nesou stdav v nru svou mi
lovanou Dceruku, je nebyla schopna tak dlouh cesty osm
desti mil z Nazareta do Jerusalema.(8) lo s nimi nkolik
pbuznch. Ale jak vyprv Ji Nikomedsk(a), provzely
je sbory andl a slouily neposkvrnn Dvence, je se
la zasvtit velebnosti Bo. J a k j s o u k r s n t v o j e
k r o k y . . . k n e c d c e r o ! (Velep. 7, 1.) Andl jist
nyn tak zpvali: Jak jsou krsn a Bohu mil tv kroky,
kdy se mu jde obtovati, vzneen, milovan Dcero naeho
spolenho Pna. Bh sm, prav Bernardin z Busti(10).
slavil vonn den, kdy byla vedena do chrmu jeho snoubenka,
velikou slavnost s celm nebeskm dvorem; nebo nikdy
nevidl svtjho a milejho tvora, jen by se mu el ob
tovat. Jdi tedy, vol k n sv. Germanos, patriarcha caihradsk(u ), jdi jen, Krlovno svta, Matko Bo, jdi ra
dostn do domu Hospodinova a oekvej pchod Ducha
Svatho, jen t uin Matkou Vnho Slova.
Kdy dola svat druina do chrmu, obrtila se nn D
venka k rodim, poklekla ped nimi a lbajc jim ruce,
prosila je o poehnn. Potom, ani se ohldla, vystoupila
do chrmu po stupnch, jich bylo patnct, jak uvd Arias
M ontanus(12) podle Josefa Flavia. Sv. Germanos(13) prav,
e nato se ihned pedstavila svatmu knzi Zachariovi.
Tak dala sbohem svtu, zekla se vech jeho statk, obto
vala se a zasvtila svmu Stvoiteli.
Krkavec, jej vypustil Noe z archy v dob potopy, ne
vrtil se ji, protoe se ivil mrtvolami; ale holubice, nemajc,
kde by nohou spoinula, ihned se vrtila do archy. (Gen.
8, 9.) Mnoh due, poslan Bohem na svt, pilnou bohuel
k jeho statkm a iv se jimi. Tak nejednala nae nebesk
Holubice. Poznala, e jedinm nam dobrem, jedinou nadj
a jedinou lskou mus bti Bh; poznala, e svt je pln ne
bezpeenstv a e kdo jej dve opust, spe se osvobod od
jeho osidel. Proto se vzdlila z nho hned v nejtlejm vku
a uchlila se do svatho stran chrmovho. Tam mohla lpe
vnmati hlas Bo, lpe jej ctti a milovati. A tak byla hned
na potku svho jednn zcela drah a mil svmu Pnu,

203

j a k o n prav Crkev svat: B l a h o p e j t e mi v i c h n i ,

kdo m i l u j e t e Pna, j e t o kdy j s e m byla ma
l i k , z a l b i l a j s e m s e N e j v y m u (14). Z toho d
vodu byla pirovnna k msci. Jako msc vykon svoji dr
hu rychleji ne jin obnice, tak Maria rychleji ne vichni
svat dospla dokonalosti, protoe se darovala Bohu ihned
bez otlen a pln bez vhrady.
Pejdme nyn k druh mylence, kde je teba mnoho ci.
II. Milost osvcen Dvenka vdla dobe, e Bh ne
pijm srdce rozdlenho, nbr e chce srdce zcela zasv
cen jeho lsce podle pikzn: M i l u j H o s p o d i n a ,
B o h a s v h o , c e l m s r d c e m s v m i (Deut. 6, 5.)
Proto hned, jak zaala iti, zaala t milovati Boha ze
vech sil a vechna se mu darovala. Ale jej pesvat duse
touebn ekala na chvli, kdy se mu bude moci zcela za
svtiti innm, veejnm a slavnostnm zpsobem. Pozo
rujme nyn tuto Boha milujc Dvenku. Kdy se octla v sa
mot svatho msta, poklekla s vrouc zbonost, polbila
svatou zemi domu Hospodinova, poklonila se jeho nekonen
velebnosti a vzdala mu dky za milost, e ji tak brzy pijal
do svho domu. Pak se mu zcela obtovala bez nejmen
vhrady. Obtovala mu vechny sv mohutnosti duevn i sv
smysly, celou svou mysl a cel sv srdce, celou dui a cel
tlo. Tehdy toti, jak prav mnoz spisovatel, aby se zalbila
Bohu, uinila slib panenstv. Tento slib uinila pna prvn,
d opat Rupert(15). A obtovala se mu navdy, svd
Bernardin z Busti(16), nebo mla mysl zasvtit se slub
Bo velebnosti v chrm na cel ivot, bude-li se tak Bohu
lbiti, a nevyjiti nikdy z tohoto svatho msta. Ach, s ja
kou vroucnost tehdy opakovala slova: M j m i l m j
j e s t a j j s e m j e h o . (Velep. 2, 16.) Kardinl Hugo(17)
vysvtluje tato slova: Mj Pane a Boe, pila jsem na toto
msto, jen abych se ti zalbila a vzdala ti vechnu est, j
jsem schopna. Zde chci tob ti, a peje-li si, i tob zemti.
Pijmi ob sv uboh sluebnice a pomoz mi ji vrn doko
nati.
Rozjmejme nyn o svatm ivot Mariin v chrm. Jako
se rann ze kadm okamikem vce rozjasuje (Velep. 6,
9), tak rostla Maria ustavin v dokonalosti. Kdo nm vyl,
jakm jasem zily den ode dne jej krsn ctnosti, jej ls
ka, skromnost, pokora, mlelivost, tichost? Sv. Jan z Da

204

maku(18) prav: Tato ndhern oliva, zasazen v dom

Bom a zavlaovan Duchem Svatm, stala se pbytkem
vech ctnost. Jinde d: Obliej svat Panny byl skromn,
duch pokorn, e laskav, jeto vychzela ze spodanho
nitra. Na jinm mst poznamenv: Svat Panna vzdlila
sv mylenky ode vech pozemskch vc a oddala se konn
vech ctnost. Takovm cvienm v dokonalosti prospla
v krtk dob tak, e zaslouila bti chrmem Bodnm
Boha.
Sv. Anselm(19) prav o ivot blah. Panny v chrm toto:
Maria byla ueliv, mluvila mlo, byla vdy skromn, take
se nikdy hlun nesmla ani nebyla rozilen. Trvala stle
na modlitbch, piln tala Psmo svat, postila se a konala
vechny dobr skutky. Blah. Bonaventura Baduarius(20) uvd nkter podrobnosti z jejho dennho podku: Od
rna a do hodiny tet (na devt) byla na modlitbch;
od hodiny tet do devt zamstnvala se njakou prac; od
devt se zase oddvala modlitb, a j obyejn andl pi
nesl njak pokrm. Hledla bti prvn v nonm bdn, nejsvdomitej v plnn zkona Boho, nejpokornj ze vech
a nejdokonalej v kad ctnosti. Nikdo ji nespatil rozhn
vanou. Kad jej slovo bylo tak lbezn, e neslo pee
ducha Boho.
Matka Bo zjevila o sob sv. Albt Durynsk(sl): Kdy
mne nechali rodie v chrme, ustanovila jsem si, e budu
mti jen Boha svm Otcem a asto jsem pemlela, m bych
se mu zalbila. A sv. Brigitte ekla(22): Rozhodla jsem se
zasvtit mu sv panenstv, zci se veho na svt a darovati
mu celou svoji vli. Dle pravila sv. Albt: Ze vech
pikzn Boch nejvce mi tanulo na mysli pikzn: M i
l o v a t i b u d e P n a B o h a s v h o . . . O plnoci jsem
odchzela ped olt chrmov a prosila jsem Boha o milost,
abych zachovala vechna jeho pikzn a 'dokala se Matky
Vykupitelovy... Prosila jsem Boha, by mi zachoval zrak,
abych ji uzela, jazyk, abych ji chvlila, ruce a nohy, abych
j slouila, a kolena, abych se klanla boskmu Synku
na jejm kln. Sv. Albta nato ekla: Ale, Pan, co
jsi nebyla plna milosti a ctnosti? Nae Maria odvtila:
Vz, e jsem se pokldala za nejni a nejnehodnj mi
losti Bo; proto jsem tolik prosila o milost a ctnost. Aby
chom byli pesvdeni, jak je nm nevyhnuteln nutn mo

205

dlitba k Bohu o potebn milosti, ekla Maria na konec:

Mysl, e jsem nabyla milosti a ctnosti bez nmahy? Vz,
e jsem neobdrela od Boha dnou milost le po usilovn
snaze, vytrval modlitb, vrouc touze a po mnoha slzch
a kajcnostech!
Zvltn pozornosti vak zaslou zjeven sv. Brigitty(a3)
o ctnostech a pobonostech blah. Panny v jejm tlm vku.
Ji jako dt byla plna Ducha Svatho. A jak prospvala v
kem, tak rostla i v milosti Bo. Ji tehdy byla rozhodnuta
milovati Boha z celho srdce a neuraziti ho nikdy slovem nebo
skutkem. Proto pohrdala vemi pozemskmi statky a co mohla,
dvala chudm. V jdle byla tak stdm, e si dopvala
jen tolik pokrmu, kolik bylo nezbytn teba k zachovn
ivota tlesnho. Kdy poznala z Psem svatch, e se narod
Syn z panny, aby vykoupil svt, tak zahoelo jej srdce ls
kou Bo, e netouilo le po Bohu a nemyslilo le na nej.
Jej radost byl jen Bh a proto se vyhbala i styku s ro
dii, aby se nerozptlila v mylenkch. Pedevm touila do
iti se pchodu Mesiova, aby mohla slouiti on astn
pann, je mla bti jeho matkou.
'
Jist z lsky k tto vzneen Dvence urychlil Vykupitel
svj pchod na svt. Protoe se z pokory nepokldala ani
za hodnu bti sluebnic matkv Bo, byla vyvolena za tuto
matku. Vn svch ctnost a svmi modlitbami pithla Syna
Boho do svho panenskho lna. Proto ji nazval bosk
Snoubenec hrdlikou: H r d l i k u s l y e t v z e m i n a .
(Velep. 2, 12.) Nebo jako hrdlika milovala vdy samotu a
ila na tto zemi jako na pouti. Krom toho jako hrdlika
s kvlenm poletuje po nivch, tak lkala Maria ustavin
v chrm, majc soustrast s trapami padlho svta a vypro
ujc na Bohu vykoupen vech. S jakou vroucnost a s ja
km zancenm pednela Bohu v chrm lkni a vzdechy
prorok, aby seslal Vykupitele: V y p u s b e r n k a , P a
ne, p a n o v n k a z e m !( 24) (Is. 16. 1.) R o s u d e j t e
n e b e s a s hry, mr a k y d e t t e spriavedlivce!
(Is. 45, 8.) b y s p r o t r h l n e b e a s e s t o u p i l , a b y se
p e d t e b o u h o r y r o z p l v a l y ! (Is. 64, 1.)
Slovem, Bh ml radost, kdy vidl, jak tato Dvenka bez
ustn vystupuje k vy a vy dokonalosti jako sloup ka
didlovho dmu, vonc vemi ctnostmi: K t e r j e s t t o,
je v s t u p u j e pes pou jako p r o u te k dmu

206

z vonnho koen myrrhy a kadidla a velija

k h o p r k u v o a v k s k h o ? (Velep. 3, 6.) Sofron(25) d: Tato Dvenka byla vpravd rozkonou zahradou
Pn, nebo v n nachzel Bh vecky druhy kvt a vechny
vn ctnost. Sv. Jan Zlatost(26) tvrd, e Bh proto vy
volil Marii za svou matku na zemi, jeliko tu nenalezl sv
tj a dokonalej panny nad Marii, ani dstojnjho p
bytku nad jej pesvat lno, jak poznamenv sv. Bernard(-7)Tot hls sv. A ntonni28): Mla-li bti blah. Panna vy
volena a urena k dstojnosti M atky Bo, musila vynikati
tak vysokou a plnou dokonalost, e pedila v tom ohledu
vechno ostatn tvorstvo.
Svat Dvenka Maria tedy se oddala a obtovala Bohu
v chrm zhy a pln. Darujme se dnes i my bez otlen
a bez vhrady Marii a prosme ji, aby ns obtovala Bohu.
Pn ns neodmtne, kdy uvid, e se obtujeme rukama t,
je byla ivm chrmem Ducha Svatho, rozko svho Pna
a vyvolenou matkou Vnho Slova. Dvujme pevn v tuto
vzneenou a uznalou Pan, je splc s velikou tdrost pro
jevy oddanosti svch ctitel, jak dokazuje nsledujc p
klad.
P k l a d . Sestra Dominika(-a) z "Rje narodila se z chu
dch rodi ve vesnici Paradiso (R j) u Florencie. Ji jako
dt zaala ctti Matku Bo. K jej cti se postvala kad
den; v sobotu rozdvala chudm jdlo, je si sama odepela;
kadou sobotu tak trhvala v otcov zahrad nebo v blz
kch polch mnostv kvtin a zdobila jimi doma obraz blah.
Panny s Jekem v nru.
Poslyme, jakmi milostmi odmnila se nejvdnj Kr
lovna tto sv sluebnici za jej pocty. Jednou stla deseti
let Dominika u okna a uvidla na cest krsnou pan
s chlapekem. Oba vztahovali ruku, jako by prosili o almu
nu. Dominika bela hned pro chlb. Najednou vak je
uzela ped sebou, akoliv neoteveli dve. Spatila, jak ml
chlapeek rny na rukou, na nohou a na prsou. Tzala se
pan: Kdo poranil toto dt? Pan odpovdla: Lska.
Dominika uchvcena krsou a skromnost hoka, ptala se
ho, zdali ho bol ty rny; ten vak odpovdl jen smvem.
Zatm pistoupila krsn pan s chlapekem k obrazu Ro
diky Bo s Dtkem a tzala se Dominiky: Povz mi,
dt, propak zdobv kvtm tento obraz? Dominika ekla:

207

inm to z lsky k Jei a k Marii. A jak je miluje?

Miluji je, jak jen mohu. A kolik je me milovat?
Kolik mi sami pomohou. I ekla pan: Jen je miluj
i dle; jednou v nebi ti to odmn.
Kdy uctila Dominika nebeskou vni, vychzejc z ran
hokovch, tzala se pan, m mae ty rny a lze-li koupiti
onu mast. Pan odvtila: Tuto mast lze koupiti vrou a
dobrmi skutky. Dominika jim pak nabdla chleba. Ale
matka ekla: Pokrmem mho Synka je lska. ekni mu.
e miluje Jee, a zpsob mu nejvt radost. Pi slov
lska hok zazil radost, obrtil se k Dominice a tzal
se j, jak miluje Jee. Miluji ho tak velice, odvtila Do
minika, e neustle na nho myslm dnem i noc a netou
m po niem jinm, ne abych se mu lbila, jak je mi to jen
mono. Dobe, miluj ho, a lska t pou, m se mu
nejvce zalb. Kdy byla vn z ran vychzejc stle sil
nj, zvolala Dominika: Mj Boe, tato vn zpsob, e
zemru lskou. Je-li vn dtte tak lib, jak vn asi bude
v nebi!
Nhle se vechno zmnilo. M atka dtte zazila nebe
skm svtlem a byla odna jako Krlovna. Hok se skvl
krsou jako slunce, vzal kvtiny a sypal je na hlavu Dominiinu; ta poznala te Marii a Jee, padla na kolena a klnla se svmu Spasiteli. Nato zjeven zmizelo.
Pozdji vstoupila Dominika do du dominiknek a skonala
jako svtice roku 1553.
Modlitba.

Milku Bo, nejlbeznj Dvenko Maria! Ty ses ob

tovala v chrme, zasvtila ses zhy a zcela oslav a lsce
Boha svho. K bych mohl jet dnes vnovati tob prvn
lta svho ivota a zasvtiti se zcela slub tv, svat
a nejslad moje Pan. To vak ji nen mono. J neastn
jsem ztratil tolik let v otroen svtu a svm vnm a
skoro pln jsem zapomnl na tebe a na Boha. Neastn
as, kdy jsem t nemiloval. Lpe vak je zati pozd ne
vbec nikdy. Viz mne proto dnes ped sebou! Daruji se tob
a zasvcuji se tv slub na cel ivot, a bude krtk
nebo dlouh. Jako ty se zkm vech tvor a zcela se
oddvm lsce k svmu Stvoiteli.

208

Zasvcuji ti tedy, Krlovno moje, svoji mysl, aby pama

tovala ustavin na lsku, ji ode mne zasluhuje, zasv
cuji ti svj jazyk, aby t chvlil, a sv srdce, aby t milo
valo. Pijmi, pesvat Dvenko, ob, kterou ti podv
uboh hnk. Prosm t, pijmi ji pro onu tchu, kterou
poctilo srdce tv, kdy ses obtovala Bohu v chrm.
Zanm ti pozd slouiti; proto musm nahradit promarnn
as dvojnsobnou ctou a lskou.
Pij na pomoc m slabosti, Matko milosrdenstv, svou
mocnou pmluvou! Vypros mi u Jee setrvn a slu,
abych ti byl vrn a do smrti, abych ti slouil v ivot
tomto a tak abych piel do nebe na vky t velebiti.
Amen.

209

 V A H A IV.

O Z V S T O V N MARIE P A N N Y

M a r i a se n e m o h l a p i v t l e n S l o v a h l o u b e j ' i
p o k o i t i n e se p o k o i l a a z a t o j i B h n e m o h l
vce p o v i t i ne ji povil.
Kd o se p o v y u j e , b u d e p o n e n , a k d o s e p o n i
u j e , b u d e p o v e n . (Mat. 23, 12.) To je slovo Pn,
je neme klamat. Bh stanovil, e se stane lovkem, aby
vykoupil padl lidstvo, a e uke svtu sv nekonen mi
losrdenstv. Jeto si musil vyvoliti na zemi matku, hledal
mezi vemi enami nejsvtj a nejpokornj. Mezi vemi
vak spoinul zrakem na jedn. Byla to Maria Panna, je m
byla dokonalej ve ctnosti, tm byla prost a pokornj ve
svch och jako holubice: D v m l a d c h n e n p o t u .
J e d i n j e s t m h o l u b i k a , m i s o u n k . (Velep.
6, 7. 8.) Proto ekl Bh: Tuto vyvoluji za svou matku! Roz
jmejme nyn, jak pokorn byla Maria a jak ji proto Bh
povil!
Maria se nemohla pi vtlen Slova hloubji pokoiti ne
se pokoila a Bh ji nemohl vce poviti ne ji povil. To
jsou dv sti na vahy.
I. Ve Velepsni mluv Duch Svat o pokoe tto nejpokornj Panny a prav: P o k u d k r l u t o l a o d p o v ,
n a r d m j v y d v v n i s v o u . (Velep. 1, 11.) Na vy
svtlenou k tmto slovm prav sv. A ntonni1) Nard, mal,
nzk rostlina, byl obrazem pokory Mariiny, jej vn vy
stoupila a k nebi a pivbila z lna Otce Vnho bosk

210

Slovo do jejho lna panenskho. Proto kdy se chtl stti

Bh lovkem pro vykoupen svta, zvolil si tuto pokornou
Pannu za svou matku prv pro vni jejch ctnost. Aby vak
rozmnoil jej slvu a jej zsluhy, nechtl se stti jejm
synem bez jejho souhlasu, prav opat Vilm(2). Kdy tedy
dlela pokorn Panna ve svm chudikm malm domku a
.s vt vroucnost ne jindy vzdychala a prosila o seslni
Vykupitele, jak bylo zjeveno sv. Albt Durynsk(3), ob
jevil se u n nenadle archandl Gabriel se vzneenm po
selstvm. Veel a podravil ji: Z d r v a b u , m i l o s t i p l n .
P n s t e b o u , p o e h n a n s t y m e z i e n a m i . (Luk.
1, 28.) Bh t pozdrav, Panno pln milosti, jeto jsi byla
"vdycky milost bohat nade vechny ostatn svat. Pn je
:s tebou, ponvad jsi tak pokorn. Jsi poehnan mezi e
nami. jeliko vechny ostatn stihla kletba hchu, ale ty jako
matka Poehnanho byla jsi a bude vdycky poehnan a
prost kad poskvrny.
Co vak odpovd Maria na tento pozdrav, jen ji tak ve
leb? Nic. Neodpovd, nbr se lek a rozvauje. O n a
fuasla n a d e j e h o a p e m l e l a , j a k by to
b y l o p o z d r a v e n . (Luk. 1, 29.) Pro uasla? Snad se
strachu ped klamem? Nebo ze stydlivosti, vidouc mue?
Nkte toti mn, e se j zjevil andl v podob lidsk.
Avak nikoliv. Slova Psma jsou jasn: U a s l a n a d e
j e h o . Bruno ze Segni(0 poznamenv: Neuasla nad jeho
tv, nbr nad jeho e. Byl to tedy jen lek jej pokory,
nebo j byla zcela nepochopitelnou takov chvla. m vce
ji andl vyvyuje, tm hloubji se sama pokouje a rozvauje
svoji nicotu. Sv. Bernardin(5) podotk: Kdyby j byl andl
ekl, e je nejvt hnic svta, nebyla by se tomu tolik
podivila; slyc vak tak nesmrnou chvlu, vechna uasla.
Ulekla se, jeto se ve sv pokoe hrozila kad chvly a pla
si toliko, aby byl chvlen a veleben jej Stvoitel, drce ve
likho dobra. Sama to zjevila sv. Brigitt(6), kdy s n mlu
vila o chvli, v n se stala Matkou Bo.
Mohlo by se vak namtnouti, e blah. Panna vdla dobe
z Psem svatch, e ji nadeel as pchodu Mesiova, pro
roky pedpovdn, e se ji naplnily tdny Danielovy, e
podle proroctv Jakobova ji pelo ezlo Judovo do rukou
cizho krle Heroda; tak vdla, e matkou Mesiovou

211

bude panna. Kdy nyn slyela chvly, je psluely jen pan*

n, vyvolen za matku Bo, nevznikla v n mylenka nebo
aspo tuen, e snad ona sama je vyvolena za Matku Bo?
Nikoliv! Jej hlubok pokora vbec nepipustila takov my
lenky. Ony chvly vzbudily v n jen velikou bze, take
podle sv. Petra Zlatomluvho(7), jako chtl bti Spasitel
posilnn od andla, tak bylo teba, aby uklidoval andl
Gabriel Marii polekanou tmto pozdravem: N e b o j se M a
r i a , n e b o j s i n a l e z l a m i l o s t u B o h a . (Luk. 1, 30.)
Neboj se, Maria, neasni nad vzneenm nzvem, jm jsem
t pozdravil. Jsi v svch och tak nepatrn a nzk, avak
Bh, jen vyvyuje pokorn, uinil t hodnou, abys znovu
nalezla lidem ztracenou milost. Proto te uchoval skvrny spo
len vem dtkm Adamovm; proto t od tvho Poet vy
znamenval milostmi vtmi ne vechny svat; proto t
konen povyuje nyn k dstojnosti jeho Matky. H l e p o
n e v i v o t e a p o r o d s y n a a d mu j m n o J e (Luk. 1, 31.)
Nue, pro vh? Sv. Bernard(*) k n vol: Pan, andl
ek na tvou odpov; a jet vce ekme na ni my odsouzen
k smrti. Viz, Matko nae, nabz se ti vkupn cena za nai
spsu. Bude j samo Vn Slovo, je se chce stti v tob
lovkem. Pijme-li je za syna, hned budeme ped ^mrt
zachrnni. Jak velice je uchvcen Pn tvou krsou, tak
vroucn tou po tvm souhlase, skrze nj stanovil spasiti
svt. Odpovz rychle, vol k n sv. Augustin(9), nezdruj1*
spasen svta, je zvis na tvm souhlasu.
Vak hle! Maria ji odpovd. Prav andlovi: A j j.
d v k a P n . S t a n i se mi p o d l e s l o v a t v h o.
(Luk. 1, 38.) jak to odpov! Odpov krsnj, pokor
nj a moudej, ne by nalezla moudrost vech lid a an
dl vespolek, kdyby o n pemleli miliony let! Odpov
mocn, je rozradostnila nebesa a zemi pinesla nesmrn moe
milost a dar! Odpov, je sotva vyla z pokornho srdce
Mariina, pithla hned z lna Vnho Otce jednorozenho
Syna Boho do jejho peistho ivota, aby se v n stal
lovkem. Sotva byla vyslovena slova: A j j d v k a P n ,
s t a n i se mi p o d l e s l o v a t v h o ! , ihlned S l o v o
t l e m u i n n o j e s t (Jan 1, 14) a Syn Bo stal se
i synem Mariinm. mocn, inn, nade ve cty hodn

212

Sta se, vol sv. Tom z Villanovy(10); nebo jindy 'slo

vem Sta se stvoil Bh svtlo, nebe a zemi, ale skrze toto
Mariino Sta se stal se Bh lovkem jako my.
Neodchylujme se vak od svho pedmtu. Rozjmejme
o velik pokoe blah. Panny v jej odpovdi. Byla dosti
osvcena, aby poznala vzneenou dstojnost Bohorodiky. Od
andla nabyla jistoty, e ona je tou astnou od Boha vyvole
nou matkou. Proto vak nem nikterak o sob vysok mnn
a neoddv se pro sv poven samolibm mylenkm. M
na mysli jednak svoji nicotu, jednak nekonenou velebnost
Boha svho, jen ji vyvolil za svoji matku, a uznv sebe
za nehodnu takov zvratn cti; nechce se vak tak nijak
protiviti jeho vli. Kdy je tedy dna za odpov, co in
a co prav? Jsouc zcela ponoena ve svou nicotu a souasn
rozncena touhou spojiti se takto dokonaleji s Bohem, podro
buje se pln vli Bo a odpovd: A j j d v k a P n !
Chtla tm ci: Pn mne vol za svou matku; sama od sebe
vak nejsem nim a vechno, co mm, jest jeho darem; kdo by
se tedy domnval, e jsem vyvolena pro sv zsluhy? A j j
d v k a P n ! Jak si me zaslouiti sluebnice milosti,
aby se stala matkou Pna svho? A j j d v k a P n .
Budi proto velebena dobrota Pn, nikoliv vak jeho slueb
nice. Nebo e shldl na stvoen tak nzk jak jsem j a e
je tolik vyvil, jest dlem jenom jeho dobroty.
velik pokoro Mariina, je ji in nepatrnou ped n
samou, zato vak velikou ped Bohem, nehodnou ve vlastnch
och, hodnou vak v och nekonenho Pna, jeho svt
neobshne, vol opat Guerrik(u )Jet krsnj jsou slova sv. Bernarda(l) v jeho tvrt
ei o Nanebevzet Mariin. Pln asu nad j e j pokorou
vol: Pan, jak jsi mohla slouiti v svm srdci tak pokorn
smlen o sob s tak velikou istotou, a tak bezvadnou nevin
nost a s tak nezmrnou plnost milosti? Jak mohla o p u stiti
koeny v tob, blah. Panno, tato pokora, tak hlubok pokora,
kdy jsi pece vidla, jak t Bh poctil a povil?
Kdy poznal Lucifer svou velikou krsu, zatouil povznsti
nad hvzdy svj trn a bti roven Bohu. ekl: N a n e b e
v y s to u p m , n ad hvzd y Bo v y s o k o p o s t a v m
s v j t r n . . . b u d u p o d o b n N e j v y m u . (Is. 14,
13.) Jak by teprve asi mluvil a eho by si dal tento zpupn
duch, kdvby byl ozdoben pednostmi Mariinmi? Pokorn

213

Maria vak jednala zcela jinak. m vce byla vyvena, tnx

hloubji se pokoovala. Pan, kon svou e sv. Ber
n ard i13), pro svoji lbeznou pokoru stala ses hodnou, aby
na tebe shldl Bh se zvltn lskou; hodnou, abys uchv
tila Krle svho svou krsou; hodnou, abys sladkou vn
sv pokory pithla Syna Boho z msta jeho odpoinut,,
z lna Otce, do svho lna peistho. Podle Bernardina
z Busti(14) zskala Maria svou odpovd A j j d v k a P
n vt zsluhy ne byli schopni zaslouiti vichni tvorov
vemi svmi dobrmi skutky.
Tato nevinn Panna byla velmi drah Bohu pro sv pa
nenstv, prav sv. Bernardi15), ale co ji uinilo hodnou, po
kud je to tvoru mono, aby se stala matkou svho Stvoitele,
byla pokora. Tuto mylenku potvrzuje Eusebius z Crerron y i16) ka, e Bh ji vyvolil za svoji matku spe pro jej po
koru neli pro vechny jej vzneen ctnosti. Tot je v ila
Maria Panna sama sv. Brigitt(17) : ,*m jsem si zaslouila
velik milosti stti se matkou svho Boha? m jinm, ne-li
uznnm sv nicoty a svm sebepokoenm! A ji dvno
ped tm vyznala to ve svm nejpokornjm chvalozpvu
slovy: S h l d l n a p o n e n s v s l u e b n i c e . . . v e
l i k v c i u i n i l mi M o c n . (Luk. 1, 48, 49.) Sv. Vavi
nec Justiniani(18) upozoruje, e Maria nepipomn panenstv
nebo nevinnost, nbr toliko ponen; na n shldl Pn.
A touto zmnkou o ponen, prav sv. Frantiek Saleski19),
nezamlela Maria chvliti ctnost sv pokory, nbr chtla
jen prohlsiti, e Bh shldl na jej nicotu a e z pouh sv
dobroty ril ji takto vyviti.
Zkrtka, pokora Mariina byla jako ebk, po nm ril
Pn sestoupiti na zemi, aby se stal lovkem v jejm ln,
prav sv. Augustini ?)(20)* Tuto pravdu vyzvd sv. Anto
n n i21) tmito slovy: Pokora Svat Panny byla nejdokonalej
a nejbli ppravou na jej Bo matestv. Tak meme
porozumti t proroctv Isaiaovu (11, .1): V y j d e p r u t
z k oene Jesse a kvt z koene jeho vystoup.
Podle sv. Alberta Velikho(22) ml vzejiti bosk kvt, toti
jednorozen Syn Bo, nikoliv z vrcholu nebo ze pn kmene
Jesse, nbr z koene, aby tak byla naznaena pokora jeh.:>
Matky. Jet jasnji prav tot opat Cellesk(23) : Vimni si,
e kvt vzejde nikoliv z vrcholu, nbr z kmene Proto prav
Pn sv milovan Dcei: O d v r a o i s v o d e mn e .

214

n e b o o n y u i n i l y , e j s e m o d l e t l . (Velep. 6, 4.)
Kam odletl? te se sv. Tom z Villanovy(24). Z lna
Otcova do lna Matky. K tto mylence poznamenv uen
vykladatel Psma svatho Fernandez(25) : Nejpokornj oi
Mariiny, jimi stle pohlela na Boha a na svou nicptu,
psobily na Boha tak mocn, e jej sthly do jejho lna.
Z toho je patrno, d opat Franco(26), pro tolik chvlil Duch
Svat krsu tto sv Snoubenky pro jej holubi oi: J a k
j s i k r s n , p t e l k o m, j a k j s i k r s n ! O i
t v j s o u j a k o h o l o u b c i ! (Velep. 4, 1.) Jeto pohl
ela Maria na Boha prostm, pokornm okem holubice, tak
jej svou krsou uchvtila, e jej spiala pouty lsky a uinila
zajatcem ve svm panenskm ivot.
Ukoneme tuto st mylenkou hned na zatku vyslovenou,
e se Maria nemohla hloubji pokoiti pi vtlen Slova.
Vizme nyn, e ji Bh nemohl vce poviti, uiniv ji svou
Matkou.
II. Abychom pochopili zvratnou vi, na ni byla Maria
povznesena, bylo by teba pochopiti nesmrnou vzneenost a
velikost Boha samho. Sta prost ci: Bh uinil tuto
Pannu svou matkou. Z tchto slov meme poznati, e ji
Bh nemohl ji vce vyviti. Prvem d Arnold Chartresk(27), e, kdy se stal Bh synem Mariinm, povil ji
nade vechny svat a andly. Po Bohu je Maria nesrovnateln
vy ne vichni nebet duchov, volaj sv. Efrem a sv.
Ondej Kretsk(28). Sv. Anselm (?)(29) pe: Pan, tob se
nic neme rovnati, nebo ve ostatn bud je nad tebou nebo
pod tebou. Nad tebou jest jedin Bh, pod tebou stoj ve
ostatn. Tak zvratn je vzneenost tto Panny, d sv.
Bernardin(30), e toliko Bh ji me pochopiti.
Nkte se div, upozoruje sv. Tom z Villanovy(3l)i e
svat evangelist veleb tak obrn sv. Jana Ktitele, sv.
Ma Magdalenu a tak mlo p o dokonalostech Mariinch.
Svtec k tomu prav: Sta, kdy je o n eeno: Z n se
n a r o d i l J e . (M at. 1, 16.) Na jet dle zvd,
co kaj evangelist o vzneenostech tto Panny? Svd ti,
e je M atkou Bo; to ti mus postaiti. Tmto jedinm slovem
prav ve, vystihuj vechny jej dokonalosti a proto nemusili
je vypisovati v jednotlivostech. A Eadmer(32) se te: Co
nepevyuje prost zprva., e je Maria M atkou Bo, kadou
vzneenost, kterou lze mimo Boha si pomyslit nebo vy

215

jdit? V stejnm smyslu pe Petr z La Celle(33): Jmenuj

si ji Krlovnou nebe. Pan andl, dvej j jakkoliv
estn nzev, nikdy ji neme poctti tolik jako jedinm
jmnem: M atka Bo!
Dvod je zejm. Sv. Tom(34) u: m ble je njak
vc svmu pvodu, tm vce dokonalosti z nho bere. Maria
je vak tvorem Bohu, svmu pvodci, nejblim. Proto m
pede vemi tvory ast na jeho milosti, dokonalosti a vzne
enosti, Suarez(35) z toho usuzuje, e dstojnost M atky Bo
nle k vymu du ne kterkoliv hodnost stvoen, ne
bo nle jaksi do du hypostatickho spojen s boskou
osobou, k n m nutn vztah. Proto prav Divi Kartuzin(36): Po hypostatickm spojen s Bohem (to jest spojen
bosk a lidsk pirozenosti v Kristu s osobou Slova) nen
s nm spojen dokonalejho nad Bo matestv. Podle sv.
Tome(37) je to nejvzneenj spojen, jak me mti
s Bohem pouh tvor. A sv. Albert Velik(38) u, e za
velebnost Bo nsleduje hned dstojnost matestv Boho,
take se Maria nemohla dokonaleji spojiti s Bohem, le e
by se sama Bohem stala.
Aby se stala Svat Panna Matkou Bo, prav sv. Bernardin(39), musil ji naped Bh poviti na stejn stupe s oso
bami boskmi; dala toho plnost milost skoro nekonen.
Dti se svmi rodii tvo jednotu, proto i majetek i est
jsou jim spolen. Mnich Mikul(40) d, e Bh pebv
v tvorech rozmanitm zpsobem, v Marii Pann e vak
pebval zpsobem jedinenm, stav se s n jedno. Tent
spisovatel pak pron pamtn slova: A ml a se tese
velik tvor; sotva se sm odvit pohledu na tak nesmrnou
dstojnost. Bh pebv v Pann, s n se sdl o tut pi
rozenost.
Pro toto tsn spojen s nekonenm Dobrem obdrela
Maria jako M atka Bo dstojnost v jistm smyslu nekone
nou, u sv. Tom(41). SuarezO2) nazv tuto dstojnost
nekonenou ve svm druhu. Dstojnost M atky Bo je toti
nejvy, jakou me Bh udliti pouhmu tvoru. Poslyme
vysvtlen Andlskho U itele(43): Lidsk pirozenost Kris
tova mohla dostati vce milosti posvcujc ne skuten
dostala. A uvd dvod: Ponvad je milost posvcujc
darem stvoenm, teba uznati, e m bytnost nekonenou.
Kad tvor m jen omezenou mru schopnosti, je vak ne

216

brn moci Bo, aby jeho schopnost zvtovala. Nicmn

vak se nemohlo dostati lidsk pirozenosti Kristov vyho
vyznamenn, neli je spojen s boskm Slovem. A stejn
Maria nemohla bti povznesena k vy dstojnosti, ne aby
byla Matkou Bo. Prv tak pe sv. Tom z Villanovy(44) :
Dojista obsahuje v sob jakousi nekonenost matestv N e
konenho. A sv. Bernardin Siensk(45) d: Ve, k n
povznesl Bh Marii jako svou matku, byla nejvzneenj;
vce ji poviti nemohl. Tuto mylenku potvrzuje i sv. Albert
Velik(46): Pn dal blah. Pann nejvy vyznamenn, je
ho je schopen tvor, toti matestv Bo.
Prvem tedy napsal Konrd Sask(47) proslul vrok, e
Bh sice mohl stvoiti rozlehlej svt, a vt nebesa, ne
mohl vak stvoiti vzneenjho tvora ne je jeho Matka.
Lpe vak ne vichni jin, vyjdila sama M atka Bo, k jak
vi ji Bh povznesl, kdy zapla: V e l i k v c i u i n i l
mi M o c n . (Luk. 1, 48.) Pro vak nevysvtlila Svat
Panna, kter jsou ony velik vci, je j Bh prokzal? Sv.
Tom z Villanovy(48) odpovd: Maria je proto nevysvtlila,
jeto jsou tak velik, e jich vysvtliti nelze.
Proto prvem d sv. Bernard( ?)(49), e Bh stvoil cel
svt k vli tto Pann, je mla bti jeho matkou. A sv.
Bonaventura(50) sm t ci: Tvou p, Panno pesvat,
trv svt, jej jsi s Bohem od potku zaloila. Svtec
tm nar na slova knihy Pslov, je obrac Crkev na
Marii: S n m j s e m b y l a v e c k o p o d a j c . (Psl.
8, 30.) Sv. Bernardin Siensk(61) k tomu dodv, e Bh
z lsky k Marii nezahubil lovka po hchu Adamov. Jak
vhodn tedy pje Crkev svat o Marii, e si v y v o l i l y
n e j l e p d l (52). Vdy tato panensk Matka si vy
volila nejen nejlep vc, nbr z vc nejlepch dl nej
lep, kdy ji Bh dal, jak vysvtluje sv. Albert Velik(53)
v nejvym stupni vechny milosti a dary obyejn i zvltn
poskytnut vem ostatnm tvorm; ve to jako dsledek jej
dstojnosti matestv Boho.
Tak na pklad byla Maria dttem; z dtskho vku mela
vak jen nevinnost, ne vak nedostatky, nebo od potku
ivota mla dokonal uvn rozumu. Byla pannou, ale bez
pohany neplodnosti. Byla matkou, ale zachovala si klenot pa
nenstv. Byla t krsn, velmi krsn, jak svd Richard
od sv. Vavince, Ji Nikomedsk a Pseudo-Dionysius Areopa-

217

gita(54). Sm Pn zjevil sv. Brigitt(5), e jeho Matka ped

ila krsou vechny lidi i andly. Maria tedy byla neoby
ejn krsn, ale bez nebezpe pro toho, kdo na ni patil,
nebo jej krsa zapuzovala neist hnut a vnukala lsku
k istot, jak svd sv. Ambro(56). Toto mnn potvrzuje
t sv. Tom(57). Z toho dvodu se nazv Maria myrhou,
je skt ochranu ped hnilobou: J a k o m y r h a v b o r n
l b e z n o u v n i v y d v m . (Sir. 24, 20.) Maria byla
na venek inn, ale tato innost ji neodvdla od spojen
s Bohem. Byla ponoena v Boha nazrnm, ale nezanedbvala
asnch prac a povinnost lsky blensk. I smrt se j
dotkla, ale Maria zstala uchrnna smrtelnch zkost a roz
kladu tla.
Ukoneme tuto vahu. Tato Bo M atka je nekonen
ni ne Bh, ale 'je nesmrn vy ne vechno tvorstvo.
Jest nemono nalzti vzneenjho syna nad Jee, ale stejn
je nemono nalzti vzneenj matku nad Marii. Tato pravda
mus nejen probudit ve ctitelch tto Krlovny radost z jejch
vzneenost, nbr i zviti dvru v jej pemocnou ochra
nu. Vdy jako Matka Bo m jist prvo na dary Bo
ve prospch svch ctitel, prav Suarez(58). A zase naopak*
jak upozoruje sv. Germanos(59), Bh neme oslyeti jej
prosby, jeto ji stle tnus uznvati za svou pravou a nepo
skvrnnou matku. Proto ti nechyb, Matko Bo a M atko
nae, vol sv. Bernard(60) ani moc ani ochota nm pomoci.
V dobe, vzvm t s opatem Jordanem(61) e t Bh
nestvoil jen k vli sob, nbr tak proto, abys andly
obnovila, lidi napravila a bly potela; tvm prostednictvm
nabvme milosti Bo a tebou byl pekeln neptel pemoen
a rozdrcen.
Chceme-li se zalbiti Rodice Bo, pozdravujme ji asto Zdr
vasem. Jednoho dne se zjevila sv. M echtild(62) a ekla j,
e ji nememe lpe uctti ne tmto pozdravem. Touto mod
litbou dobudeme si od Matky milosrdenstv i zvltnch mi
lost, jak ukazuje tento pklad.
P k l a d . ( 63) K P. Mikuli Zucchimu v m piel
k zpovdi jinoch, oddan neistot a jinm neestem. Zpo
vdnk pijal kajcnka velmi laskav, maje soustrast s jeho
bdnm stavem, a aby jej vysvobodil z neastn vn, poradil
mu pobonost k Marii Pann. Za pokn mu uloil, aby se a
do pt zpovdi kad den rno pi vstvn a veer ped

218

spnkem pomodlil Zdrvas k blah. Pann a aby svil jej

ochran svj zrak, sv ruce a cel sv tlo s prosbou, aby jej
chrnila jako sv vlastnictv. Jinoch konal toto pokn, ale
s potku bez valnho spchu. Zpovdnk jej vak ustavin
pobzel k tto modlitb a vlval mu dvru v ochranu Rodiky
Bo.
Zatm opustil jinoch Rm a odeel do svta. Po svm n
vratu vyhledal zase svho zpovdnka. P. Zucchi poznal k sv
radosti s asem, e je jinoch nadobro zmnn a prost svch
dvjch neest. Synu, tzal se ho, co t tak zmnilo?
Jinoch odvtil: Ote, vy jste mne nauil nepatrn pobo
nosti k Marii Pann. J dkuji za tuto milost.
To vak nen ve. P. Zucchi vyprvl tento pklad na
kazateln. Mezi posluchai byl i jeden kapitn, jen il
ji mnoho let v hnm pomru s jistou enou. Ten si um
nil, e bude tak konati onu pobonost, aby se osvobodil
z okov, v nich jej Satan svral. (Takov pedsevzet mus
uiniti kad hnk, chce-li pomoc od Marie Panny.) A tak
on zanechal hchu a polepil se. Co se vak stalo pozdji?
V opovliv dve ve vlastn slu, dopustil se po esti
mscch nerozumu a el k on en, aby zjistil, zda se i ona
polepila. Ale kdy se blil domu, kde mu hrozilo nebezpe
optnho pdu, poctil, e ho neviditeln moc odrazila(6l)>
a poznal jasn, e ho Maria Panna takto zachrauje ped z
hubou. Z toho je zejmo, jak se o ns star nae dobr M at
ka, nejen aby ns vysvobodila z hch, kdy se j za tm
elem doporoume, nbr tak, aby ns uchovala nebezpe
novho pdu.
Modlitba.
neposkvrnn a svat Panno, bytosti ped Bohem nej
pokornj a nejvzneenj! Tys byla tak nepatrn v och
vlastnch, ale tak velik v och svho Pna, e t vyvolil
za svou Matku a povil t za Krlovnu nebe a zem.
Dkuji Bohu za tv poven a raduji se s tebou, e jsi tak
vroucn spojena s Bohem, e pouhmu tvoru nelze se
s nm tsnji spojiti. J bdn hnk, tak pyn i pi svch
hch, stydm se pedstoupiti ped tebe, tak pokornou pi
tolika dokonalostech. Ale ve sv bd chci t tak pozdrav iti: Z d r v a s , M a r i a , m i l o s t i p l n ! Vypros i mn

219

ast na plnosti milost svch. P n s t e b o u : Pn, jen

byl s tebou od prvnho okamiku tvho stvoen, spojil se
nyn s tebou jet dokonaleji, stav se tvm Synem. P o e h n a n s t y m e z i e n a m i : Vypros i nm Bo po
ehnn! A p o e h n a n p l o d i v o t a t v h o : sva
t ratolesti, je jsi pinesla svtu tak vzcn a svat plod!
S v a t M a r i a , M a t k o Bo : Maria, vyznvm, e
jsi pravou M atkou Bo, a jsem ochoten za tuto pravdu
tisckrte obtovati ivot. P r o s za n s h n : Jsi-li
Matkou Bo, jsi i matkou na spsy a matkou ns, ubo
hch hnk, ponvad pro spsu hnk stal se Bh
lovkem. A tebe uinil svou matkou, aby tv modlitby
mohly zachrniti kadho hnka. Nue, pros za ns,
M aria! N y n i v h o d i n u s m r t i n a : Pros neustle!
Pros nyn, kdy toneme v tolika pokuench a nebezpech
ztratiti Boha; pros vak zvlt potom v hodin smrti na,
a budeme opoutti tento svt, abychom se objevili ped
soudnou stolic Bo. Pros za ns, abychom se spasili pro
zsluhy Jee Krista a na tvou pmluvu a mohli jednou
pijti do nebe, kde nm ji nebude hroziti nebezpe z
huby. Tam budeme chvliti a velebiti tebe a Syna tvho
po celou vnost. Amen.

220

 V A H A V.

O NAVT VEN MARI E P ANNY

M a r i a P a n n a je s t r k y n i p o k l a d u v e c h mi
l o s t ; p r o t o , k d o si p e j e m i l o s t , m u s se o b r
t i t n a M a r i i ; k d o se v a k o b r t n a M a r i i , m e
b t i j i s t , e o b d r m i l o s t i d a n .
Rodina, do n zavt krlovsk nvtva, pokld se za
astnou, jednak pro est j prokzanou, jednak pro vhody,
je j z toho kynou. Daleko astnj je vak due, k n za
vt Krlovna svta, nejsvtj Maria Panna, nebo, kdy
navtv nkterou astnou dui, napln ji dary a milostmi
a zahrne ji svou pzn. Poehnn byl dm Obededomv,
kdy do nho zavtala archa Hospodinova: e h n a l H o s
p o d i n d o m u j e h o . (1. Par. 13, 14.) O vtho poehn
n se dostv tm, je dobrotiv navtv Matka Bo, iv
archa Hospodinova. astn dm, jej poct svou nvtvou
Rodika Bo, napsal EngelgraveC1)* Tuto pravdu zakusila
na sob rodina sv. Jana Ktitele. Sotva tam Maria vstoupila,
hned naplnila celou rodinu nebeskou milost a poehnnm.
Proto se tak nazv slavnost Navtven Panny Marie slav
nost milost Panny Marie.
Proto budeme dnes rozjmati o Marii Pann jako strkyni
pokladu vech milost a to ve dvou stech. V prvn poznme^
e, kdo chce milost, mus se obrtit na Marii; v druh, e, kdo
se utk k Marii, bezpen me doufat danou milost.
I. Svat Panna uslyela od archandla Gabriela, e jej
teta Albta je thotn ji est msc. V t chvli byla
osvcena Duchem Svatm a poznala, e Vtlen Slovo, kter

221

bylo ji jejm Synem, chce zat zjevovati svtu poklady sv

ho milosrdenstv a e chce udliti prvn milosti cel rodin
Albtin. Proto p o v s t v i , jak vypravuje sv. Luk
(1, 39), neprodlen o d e l a s c h v a t e m n a h o r y . Po
vstala z klidu svho nazrn na Boha, v n byla ustavin
pohena, opustila sladkou samotu a ihned odela do domu
Albtina. A jeto svat lska vecko sn (1. Kor. 13, 7)
a nestrp odkladu, jak poznamenv k tomuto mstu sv.
Ambro(2), proto nedbajc namhav cesty, odchz okamit
tato tl a slab Panna. A v e d i d o d o m u Z a c h a
r i o v a , p o z d r a v i l a A l b t u . (Luk. 1, 40.) Sv.
Ambro upozoruje, e Maria pozdravila prvn. Nvtva
blah. Panny se vak liila od nvtv svtskch lid. Ve svt
znamenaj nvtvy jen przdn, neupmn zdvoilosti; n
vtva Mariina pinesla zato onomu domu plnost milost.
Nebo hned pi jejm vstupu a prvnm pozdravu byla Alb
ta naplnna Duchem Svatm, Jan byl oitn od hchu a
posvcen. Proto zaplesal v ivote sv matky, aby projevil
milost pijatou skrze blah. Pannu. ekla to sama sv. Albta;
J a k d o e l h l a s p o z d r a v u t v h o d o m c h u ,
z a p l e s a l o r a d o s t d t k o v i v o t m m. (Luk. 1,
44.) Moc pozdravu Mariina, pe Bernardin z Busti(3), do
stal Jan milost Ducha Svatho a byl posvcen.
Prvn ovoce vykoupen tedy bylo lidem dno skrze Marii.
Maria byla prtokem, skrze nj dostali Jan milost, Albta
Ducha Svatho, Zachari dar proroctv a cel rodina mno
stv jinch poehnanch ink. To byly prvn milosti, je
udlilo Vn Slovo po svm vtlen. Vm prvem proto sm
me viti, e Bh uinil od t doby Marii prplavem milosti
pro vechny, jak ji jmenuje sv. Bernard(4), take nyn ve
chny milosti, je nm chce Bh poskytnouti, pichzej k nm
skrze ni, jak bylo eeno ji dve (Dl I., hlava V.).
Mme tud dvod, nazvati tuto Matku Bo pokladem,
strkyni pokladu a rozdavatelkou milost Boch. Tak ji
nazv Raymund Jordn, opat Cellesk, sv. Petr Damiani,
sv. Albert Velik a sv. Bernardin(5); eck Uitel Chrysippus
Jerusalemsk (uvdn u Petavia)(6) zve ji zsobrnou
veho dobra a sv. eho D ivotvrce(?)(7) prav: Maria
sluje milostiplnou, jeto je v n sloen cel poklad milost.
Richard od sv. Vavince(8) d, e Bh v n sloil jako v po

222

kladn milosrdenstv vechny dary a milosti a e z tohoto

pokladu obohacuje ona sv sluebnky.
Konrd Sask(9) vykld podobenstv o poli, je teba stj
co stj koupit pro poklad v nm ukryt: P o d o b n o j e s t
k r l o v s t v n e b e s k p o k l a d u s k r y t m u v poli,
j e j lovk nalezna, z a k r y j e a r a d o s t nad nm
j d e a p r o d v e c k o , co m, a k o u p p o j e to . Prav,
e tmto polem je nae Krlovna Maria, v n je ukryt
Bo poklad, toti Je Kristus a s Jeem Kristem zdroj:
vech milost. A ped nm hlsal ji sv. Bernard(10), e Pn
vechny milosti pro ns uchystan sloil do rukou Mariinch.
Proto si musme Bti vdomi, e kad dobro, jeho se nm
dostv, pichz k nm z jejch rukou. O tom ns pouuje
Maria Panna sama slovy: Ve m n j e v e c k a m i l o s t
k i v o t u p r a v d y . (Sir. 24, 25.) Ve mn jsou vechny
milosti a vechna prav dobra, po nich mete .touiti
vy lid ve svm ivot. Ano, Matko a nadje nae, vol
k n mnich M ikuli11), vme, e vechny poklady Boho
milosrdenstv jsou ve tvch rukou. A ped nm to ekl jasn
a strun sv. Ildefons(?)(12), jen oslovuje Svatou Pannu
takto: Pan, vechny milosti, je ustanovil Bh dti lidem,
mus podle jeho rozhodnut projiti tvma rukama, proto ve
chny poklady milost odevzdal tob. Z toho dvodu nikdo
se nespas, Maria, le jen skrze tebe, usuzuje sv. Germanos(13), nikdo nedostane daru Boho le jen skrze tebe!
Andl ekl nejsvtj Pann: N e b o j se, M a r i a , n e
b o j s i n a l e z l a m i l o s t u B o h a . (Luk. 1, 30.) K tm
to slovm pipojuje sv. Albert Velik(14) krsnou vahu:
Maria Panno, tys neuchvtila milost nsilm, jak chtl ui
nit Lucifer; neztratilas ji, jak ji ztratil Adam; nekoupilas ji,
jak ji chtl koupiti imon kouzelnk; nbr jsi ji nalezla,
ponvad jsi po n touila a ji hledala. Nalezla jsi milost
nestvoenou, j je sm Bh, tvj Syn, a s n jsi nalezla
a obdrela i vechna dobra stvoen. Tuto mylenku po
tvrzuje sv. Petr Zlatomluv(15) : Vzneen Matka nalezla
tuto milost, aby zjednala opt spsu vem lidem. Na jinm
mst d, e Maria nalezla plnost milosti, je sta, aby byl
zachrnn kad lovk, a je se mla vyliti na vechno
tvorstvo jako bohat de. Jako stvoil Bh slunce, aby
osvcovalo celou zemi, prav Richard od sv. Vavince(16),
tak stvoil Marii, aby se skrze ni rozdvaly svtu vechny

223

dary Boho milosrdenstv. K tomu podotk sv. Bernardin(17), e blah. Panna od t doby, co se stala M atkou Vy
kupitelovou, nabyla jist pravomoci nade vemi milostmi.
Ukoneme tuto st slovy Richarda od sv. Vavince(l) :
Chceme-li obdreti njakou milost, utecme se k Marii, je
vyme svm ctitelm ve, za ji pros; vdy nalezla milost
Bo a jet stle ji nalz. Richard nael tuto mylenku
usv. Bernarda(19), jen prav: Hledejme milost, ale hledejme
ji skrze Marii, nebo co ona hled, neomyln nalz. Peje
me-li si tedy milost, musme se obrtiti na tuto strkyni
a rozdavatelku milost, nebo takov je nejvy vle Drce
veho dobra, aby byly vechny milosti rozdleny rukama Ma
riinma. Sv. Bernard d dle: Bh chce, abychom ve do
stvali skrze Marii. Kdy ve, tedy nic nen vyato!
K dosaen milost je vak teba dvry. Proto nyn roz
jmejme, s jakou jistotou meme oekvati milost, kdy se
obrtme s prosbou k Marii.
II. Pro by byl sloil Je Kristus do rukou tto sv
Matky vechny poklady svho milosrdenstv, kter pro ns
uchystal, le aby jimi obohatila vechny sv ctitele, kte ji
miluj, ji ct a k n se s dvrou utkaj. U m n e j e s t b o h a t
s t v . . . o b o h a c u j ' i ty, k d o m n e m i l u j . (Psl. 8,
18. 21.) Tak prohlauje sama blah. Panna slovy Psma svatho,
je na ni obrac Crkev svat tolikrte o jejch slavnostech.
Jen k naemu uitku tedy uchovv Maria poklady ivota
vnho, prav opat Adam(20); Spasitel sloil tento poklad
ubohch do jejho klna, aby byli chud z nho opateni a
obohaceni. K tomu dodv sv. Bernard(21), jak jsem zjistil
u jednoho spisovatele, e Maria byla dna svtu jako pr
plav milost, aby jm bez ustn proudily milosti s nebe na
zemi.
Tent svat Uitel rozjm, pro archandl Gabriel, a
Marii pozdravil jako plnou milost, pece j prav, e na ni
sestoup Duch Svat, aby ji jet vce milost naplnil. Bylali ji pln milost, co j mohl jet pidati pchod Ducha
Svatho? A odpovd: Byla sice pln, ale Duch Svat ji
naplnil pro nae dobro, abychom byli z jejho nadbytku ob
darovni i my uboz. Proto byla Maria nazvna mscem,
o nm se k, e je pln pro sebe i pro jin.
Kd o m n e n a j d e , n a l e z n e i v o t * a d o j d e p o
e h n n o d H o s p o d i n a . (Psl. 8, 35.) asten, kdo

224

mne nalezne, kdy se ke mn utk, prav nae Matka. Takov

nalezne ivot velmi snadno. Jako je snadno podle libosti na
erpati vody z bohatho pramene, tak je snadno nalzti mi
lost a vnou spsu tomu, kdo se utk k Marii. Jedna svat
due kvala(22) : Prositi Marii Pannu o milost znamen
dostati ji. A sv. Bernard(23) d, e ped narozenm Marie
Panny chybla hojnost milost, je proud dnes na zemi,
ponvad chybl onen elan prplav milost, jm je Ma
ria. Avak dnes, kdy mme tuto Matku milosrdenstv, kterch
milosti bychom neobdreli, jestli se uteeme k jejm nohm?
J jsem toitn msto, prav podle sv. Jana z Damaku(-1)
Maria, pro vechny, kdo se na mne obrt. Pijte tedy ke
mn, dti moje, a dostanete vce milost neli tute!
Ovem mnohm se stv, co uzela ve vidn ctih. Sestra
Maria Villani. Tato sluebnice Bo spatila jednou Matku Bo
v podob bohatho pramene, k nmu lo mnoho lid a nabralo si
odtud vodu milost. Co vak spatila dle? Kdo mli ndoby
neporuen, uchovvali si pijat milosti; kdo si vak pi
nesli ndoby rozbit, toti due obten hchy, dostvali
sice t milosti, ale brzy je ztrceli. Ostatn je jisto, e pro
stednictvm Mariinm dostvaj den jak den lid, i nevdn
a zcela nehodn hnci, nesetn milosti. Dosvduje to sv.
Augustin( ?)(25) : Skrze tebe, Maria, dochzej milosrden
stv uboz, milosti nevdn, odputn hnci, vzneenosti
slab, vc nebeskch pozeman, ivota smrtelnci a pout
nci nebesk vlasti.
Oivujme tedy, ctitel marint, po kad znovu svoji
dvru, kdy k n jdeme prosit o milosti. A abychom tuto
dvru v sob probudili, vzpomnejme vdy dvou velikch
pednost tto dobr Matky, toti jej touhy, aby nm inila
dobe, a jj moci, kterou me obdreti od Syna ve, co
chce. Jak velik jest jej touha nm pomoci! Ji pouh
pohled na tajemstv dnen slavnosti jejho navtven u sv.
Albty ukazuje nm jej velikost. Podle Baronia(26) a jinch
spisovatel bydlila Albta v Hebronu, jej nazv sv. Lu
k mstem Judovm. Od Nazareta, kde Maria bydlila, byl
vzdlen Hebron asi 69 mil, jak uvd karmelitn P. Josef od
Jee, jen se odvolv na sv. Bdu a Burcharda(2T). Avak
ani tato velik vzdlenost nezdrela od cesty Marii, slabou,
tlou dvku, je nebyla zvykl na podobn nmahy. Co ji
k tomu pimlo? Velik lska, j oplvalo vdy jej penn

225

srdce, pudila ji, aby se vydala na cestu a konala hned velik

ad rozdavatelky milost. Sv. Ambro(28) mluv o jej cest
takto: Maria se nevydv na cestu proto, e by snad po
chybovala o thotenstv Albtin, je j zvstoval andl,
nbr jde z touhy, aby pomohla v jej domcnosti. Radostn
chvt, aby inila dobe jinm. Jsouc zcela zaujata povin
nost lsky vstv a spch.'* Povimnut zasluhuje, e se
evangelista zmiuje o chvatu jen pi cest Mariin k Alb
t, ne vak pi jejm nvratu. Tu prav prost: M a r i a z
s t a l a s n a s i t i m s c e , a p o t v r t i l a se d o m .
(Luk. 1, 56.) Co pudilo Marii ke spchu, kdy la na n
vtvu do domu Albtina? pt se Konrd Sask(29); co
jinho, ne touha initi dobe on rodin?
Odchodem do nebe neubylo vak Marii Pann lsky k li
dem; naopak jej lska jet vzrostla, jeliko nyn zn lpe
nae poteby a m vet soustrast s naimi bdami. Bernardin z Busti(30) napsal, e Maria vce tou dobrodin nm
prokazovati ne nry si pejeme je od n obdreti. Podle sv.
Bonaventury( ?)(31) je Maria uraena, kdy ji neprosme
0 milosti. Akoliv si peje obohatiti vechny lidi svmi
milostmi, pece jimi zahrnuje, prav opat Raymund(32), sv
ctitele s marnotratnou tdrost. Proto, kdo nalezl Marii,
nalezl velik dobro.* A dodv, e ji me nalzti kad,
1 nejhor hnk na svt, protoe ve sv dobrot nezapud
nikoho, kdo se k n utk. Podle Tome Kempenskho(33)
vol Maria ke vem: Vechny zvu, vechny oekvm, po
vech toum. Nikdy nepohrdm dnm hnkem sebe ne
hodnjm, hled-li u mne pomoc. Kdo se na ni obrt
s prosbou o pomoc, povzbuzuje ns Richard od sv. Vavince(31), nalezne ji ochotnou jemu pispti a vymoci mu svou
mocnou pmluvou vechny milosti, potebn k vn spse.
Zmnil jsem se o jej mocn pmluv. To je druh dvod,
abychom v ni vce dvovali. eho d pro sv ctitele,
to jist obdr. Blah. Bonaventura Baduarius(33) d o nvtv
Mariin u sv. Albty: Vimeme si velik innosti slov
Mariinch. Nebo sotva promluvila, dostalo se milosti Ducha
Svatho Albt i Janovi: J a k u s l y e l a A l b t a p o
z d r a v e n i Mariino, d t k o z a p l e s a l o v i v o t je
j m, a A l b t a b y l a n a p l n n a D u c h e m S v a t m .
(Luk. 1, 41.)

226

Podle Theofila Alexandrijskho(36) jsou prosby Mariiny

velikou radost pro Jee; jejm proenm je pemoen; ve
chny milosti, je udl na jej pmluvu, dv pak spe pro ni
ne pro ns. Vimneme si slov, e je Je pemoen jejm
proenm. Podle sv. Germana(37) nen Kristu mono nevyslyeti prosby Mariiny. Chce ji takto poslouchati jako sv
Matky. Prosby tto Matky, d svtec, maj na Jee Krista
jistou moc, take dosahuj odputn i nejvtm hnkm,
kdy se j doporouej. Potvrzenm tto pravdy jsou udlosti
na svatb v Kni, upozoruje sv. Jan Zlatost(38). Maria
tehdy prosila o vno, jeho se nedostvalo: N e m a j v
n a . Je pak odpovdl: C o m n a t o b , e n o ? J e t
n e p i l a h o d i n a m . (Jan 2, 4.) Doba pro zzraky
uren jet nenadela, vysvtluj tato slova sv. Jan Zlatost
a Theofylakt(39) a pece Spasitel vyhovl Matce a promnil
zzran vodu ve vno, prav opt sv. Jan Zlatost.
P i s t u p u j m e s d v r o u ke t r n u mi l o s t i , a b y
c h o m d o l i m i l o s r d e n s t v a n a l e z l i m i l o s t k po
m o c i p h o d n . (id. 4, 16.) Tmto trnem rozum sv.
Albert Velik(40) Marii Pannu. Chceme-li tedy obdreti mi
losti, jdme ke trnu milost, jm je Maria. A pistupujme
k nmu s pevnou dvrou ve vyslyen, nebo mme pro
stednici, kter doshne od Syna veho, co chce. Hledejme
milosti, opakuji se sv. Bernardem41), ale hledejme je skrze
Marii. Drme se slov, je ekla panensk Matka sv. Mechtild(42): Duch Svat mne tak naplnil velikou svou sladkost
a uinil Bohu milou, e kad naprosto jist obdr milosti,
o n pros mm prostednictvm.
A vme-li znmmu vroku Eadmerovu(43), kdy se ut
kme k Marii, dostvme mnohdy milost rychleji, ne kdy
bychom li k sammu Spasiteli Jei. Je je ovem zdro
jem a pnem vech milost; jdeme-li vak k jeho Matce a
pros-li ona za ns, m jej pmluva vt innost ne nae
modlitba, nebo je to pmluva Matky. Nevzdalujme se proto
nikdv od nohou tto strkyn milosti a volejme k n neustle
se sv. Janem z Damaku(44): M atko Bo, otevi nm
brnu svho milosrdenstv a pros bez ustn za ns, nebo
tv prosby jsou spsou vech lid.
Kdy pak jdeme k Marii, je nejlpe, prositi ji o ty milosti,
je sama uznv za nejprospnj pro nai spsu. Tak to
inval dominikn P. Reginald, jak o nm vypravuje dov

227

kronika(45). Kdy jednou onemocnl tento sluebnk Mariin,

modlil se za uzdraven. I zjevila se mu nebesk Pan v pr
vodu sv. Cecilie a sv. Kateiny a velmi nn se ho zeptala:
Synu mj, eho si ode mne peje? eholnk byl Mariinou
laskavost vecek zmaten a nevdl, co ci. Tu mu poradila
jedna z obou svtic: Reginalde, v, co m uiniti? Ne
pros za nic a vecek se sv jejm rukm. Maria ti jist zjedn
lep milost, ne si ty dovede pti. Nemocn tak uinil a
Maria mu vyprosila uzdraven.
Pejeme-li si, aby se i nm dostalo oblaujc nvtvy
Krlovny nebes, velmi nm prospje, kdy budeme asto
navtvovati jej obrazy nebo chrmy j zasvecen(46).
Modlitba.

Neposkvrnn, poehnan Panno! Jako rozdavatelka vechBoch milost jsi nadj vech a proto i nadj mou! Bez
ustn dkuji Bohu, e mi dal milost tebe poznati a e mi
tak ukzal prostednici milosti a spsy. Tou prostednic
jsi ty, vzneen Matko Bo, nebo vm, e svho spasen
doshnu pedn pro zsluhy Jee Krista a pak na tvou
pmluvu.
Krlovno moje, tys tolik chvtala, abys navtvila a
posvtila svou nvtvou dm Albtin. navtiv, brzy
navtiv i chud pbytek m due! Posp si; ty zn
lpe ne j bdu a etn choroby due m, nezzen n
klonnosti, patn nvyky, spchan hchy, vesms sam
zla, kter ji mohou pivsti do vn smrti. Strkyn Bo
ho po kladu, ty ji me obohatiti a me ji uzdraviti ze
vech jejch nemoc. Navtiv mne proto, dokud jsem iv,
ale zvlt v hodin smrti, nebo pak budu nejvce pote
bovati tvho pispn. Neodvauji se touiti po tv viditel
n nvtv, jak jsi uinila tolika svm sluebnkm. J
jsem toho nehoden; oni vak nebyli nehodn a nevdn
jako j. Budu spokojen, spatm-li t jednou ve tvm ne
beskm krlovstv, kde t budu moci vce milovati a tob
vc dkovati za vechna dobrodin. Pro tento ivot mi sta
, navtv-li mne svm milosrdenstvm; jsem spokojen
s tvou pmluvou.
Pros tedy za mne, Maria, a doporouej mne Synu svmu!
Ty zn lpe m trapy a m poteby. Co ti mm j!et

228

ci? Smiluj se nade mnou! Jsem tak uboh a nevdom,

e ani nevm, kterch milost nejvce potebuji, a nedo
vedu o n prosit. Nejslad Krlovno a Matko m! Pimluv
se za mne a vypros mi u Syna svho ty milosti, kter
uzn za nejprospnj a nejnutnj pro mou dui. Do
rukou tvch se cel odevzdvm. Prosm Boskou velebnost
jen o to, aby mi pro zsluhy mho Spasitele Jee po
pla ty milosti, je ty pro mne vymh. vypros, vy
pros mi, nejsvtj Panno, co je podle tvho uznn pro
mne nejlep! Tv prosby nebudou odmtnuty. Jsou to
prosby Matky u Syna, jen t tolik miluje a jen m
radost, me-li splniti tv pn, nebo t tak me vce
poctti a ukzat tob svou velikou lsku. Pan, nech
zstane pi tom! J budu ti pln dvry v tebe a ty se
bude starati o moji vnou spsu. Amen.

229

 V A H A VI.

O O I S O V N MARI E P A N N Y

Jak v e l i k o u ob p i n e s l a M a r i a Bohu v o n e n
d e n , k d y mu o b t o v a l a i v o t s v h o Sy n a .
Ve Starm zkon platily pi narozen prvorozench syn
dva pedpisy. Prvn stanovil, e se mus matka zdrovati ty
icet dn v dom jako neist a po uplynut tto doby, e se
mus odebrati k oiovn do chrmu. Druh pedpis na
izoval, e rodie mus zansti prvorozenho syna do chrmu
a tam jej obtovati Bohu. Oba pedpisy chtla nejsvtj
Panna dnenho dne splniti. Akoliv nebyla vzna zkonem
o oiovn, jsouc vdycky panna a vdycky ist, pece
se chtla podrobiti jako jin matky tomuto zkonu z lsky
k pokoe a poslunosti. Stejn uposlechla i druhho ped
pisu, aby pinesla a obtovala svho Syna Vnmu Otci:.
Kdy p i l y d n y o i o v n j e j h o p o d l e z
k o n a M o j o v a , d o n e s l i ho do J e r u s a l e m a , a b y
h o p o s t a v i l i p e d H o s p o d i n e m . (Luk. 2, 22.) Svat
Panna vak pinesla ob svho Syna jinak neli ostatn
matky. Ty sice t obtovaly sv syny, vdly vak, e tato
ob je pouh zkonem pedepsan obad. Nemusily se bti,
e je vydvaj svou obt na smrt. Po zaplacen vkup
nho dostvaly sv malik zpt. Zato Maria obtovala svho
Syna skuten na smrt. Vdla bezpen, e tato ob ivota
Jeova bude jednou dokonna na olti ke. Ponvad
pak milovala svho Syna tak vroucn, pinela s jeho i
votem v ob i sebe samu.

230

Pejdme vechny jin vahy, je bychom mohli konati

o mnohch tajemstvch dnen slavnosti, a rozjmejme jen
0 velikosti obti Marie Panny samy, kdy obtovala Bohu
ivot svho Syna. To jest jedin pedmt na vahy.
Otec vn ustanovil, e spas lovka hchem ztracenho
a e jej zachrn ped vnou smrt. Jeho vle vak dala,
aby se dostalo Bo spravedlnosti dstojnho a nleitho
zadostuinn. Proto se rozhodl, e neuet ivota svho
vlastnho Syna, jen se ji stal lovkem pro spsu svta,
a e ho nech se v psnost odpykati trest zaslouen lidmi:
J e n a n i v l a s t n h o S y n a n e u e t i l , n b r za
n s v e c k y h o v y d a l . (m. 8, 32.) Kdy ho seslal na
svt, aby se stal lovkem, uril mu za matku Marii Pannu.
Jako vak nechtl, aby se stalo Vn Slovo jejm synem,
dokud sama vslovn k tomu nesvol, tak nechtl, aby Je
obtoval svj ivot za spsu svta dve, dokud ned svj
souhlas i Maria. S ivotem Synovm mlo bti obtovno
1 srdce Mariino. Sv. Tom 0 ) pe, e matestv dv en
zvltn prvo na dtky. Ponvad tedy byl Je nevinn
a nezasluhoval dnho trestu za sv skutky, zdlo se pim
enm, aby nebyl vydn na smrt ke za hchy svta bez
svolen Matky, jm by jej dobrovoln vydala a obtovala.
Tento souhlas s Jeovou smrt dala Maria ovem ji ve
chvli, kdy se stala jeho Matkou; Bh vak chtl od n
krom toho, aby dnenho dne slavnm zpsobem obtovala
sebe samu s obt svho Syna, jeho drahocenn ivot mla
nabdnouti Bo spravedlnosti. Z toho dvodu ji nazval sv.
Epifan(-) knzem.
Uvaujme vak nyn, jak bolesti ji stla tato ob a jak
hrdinskou ctnost ukzala, kdy musila podpisovati ortel smrti
pro svho Syna.
Maria se ji ubr do Jerusalema, aby obtovala sv Dt.
Zrychluje kroky k mstu obti a sama nese v nru drahou
ertvu. Vstupuje do chrmu, bl se k olti a s nejvt
skromnost, pokorou a zbonost pedstavuje svho Syna Nej
vymu. V tom okamiku pichz sv. Simeon, jemu pislbil
Bh, e nezeme, dokud neuvid oekvanho Mesie. Bere
bosk Dtko s rukou Mariinch a osvcen Duchem Svatm
zvstuje j velik utrpen, je j pinese dnen obtovn bo
skho Dtka, s nm musila obtovati i svoji poehnanou
dui. Sv. Tom z Villanovy(3) pohl v duchu na svatho

231

starce, jen maje vysloviti uboh Matce alostn proroctv,

zesmutnl a odmlel se. Pak svtec pozoruje Marii, je se
te: Pro jsi, Simeone, tak zarmoucen prv v hodinu, je
ti pinesla tak velikou tchu? krlovsk Panno, odpo
vd staec, k bych nemusil bti poslem tak bolestn zpr
vy. Ponvad si vak peje toho Pn pro vt tvoji zsluhu,
posly, co ti eknu: Toto Dt, je je nyn vm prvem
tvou nejvt radost, bude ti jednou pinou nejkrutj
bolesti, jakou kdy poctila stvoen bytost. Bude to tehdy,
a uvid, jak jej lid vech stav pronsleduj, in jej ter
em posmchu a pko, a ho uz umrati ped svma
oima jako zloince. Nyn se raduje pro toto Dt, ale vz,
e je ustanoven na znamen, jemu budou odprati (Luk. 2,
34). Vz, e po jeho smrti mnoz muednci vytrp muka a
zemrou z lsky k tvmu Synu. Jejich muednictv vak bude t
lesn, kdeto ty, Matko Boi, vytrp muednictv ve svm srdci!
Ano, ve svm srdci musila Maria trpti, nebo jen soucit
s mukami jejho milovanho Syna byl meem bolesti, jen
probodl jej srdce, jak j pedpovdl sv. Simeon: A t v o u
v l a s t n d u i p r o n i k n e m e. (Luk. 2, 35.) Podle
Sofrona(4) vdla Svat Panna ji z Psma svatho o utrpen,
je ekalo na Vykupitele v jeho ivot a zvlt ve dnech
jeho umuen. Vdla t dobe z prorok, e jeden z jeho
dvrnk jej zrad a uednci e jej opust: A n o i p t e l
m j . . . j e n j d a l c h l b mj , z d v i h n a m n e p a
tu . (. 40, 10.) Bi j p a s t e a r o z p r c h n o u s e o v c e .
(Zach. 13, 7.) Dobe vdla, e bude posmvn, poplivn,
polkovn a tupen od pohan: T l o s v v y d v m k a
t m a lce sv r v m ; o b l i e j e s v h o n e o d v r a c i m o d t c h , k d o l a j mi a p l i j n a mn e . 11 (Is.
50, 6.) Vdla, e se stane posmchem lid a e bude zavren
nejni chtrou, e bude nasycen pkom a rouhnm:
7,J p a k s p e e r v j s e m n e l i l o v k , p o h a n n
l i d a p o v r h e l c h t r y . (. 21, 7.) Vdla, e na konci
ivota bude jeho nejsvtj tlo cel rozdrsno a bii roz
sekno, e bude zohaveno, poseto ranami jako malomocen
stvm, e bude roztrhno a na kosti: O n b y l r a n n
, pr o h c h y n a e , r o z t l u e n b y l p r o n e p r a v o s t i
n a e . (Is. 53, 5.) P o d o b y n e m l a n i k r s y . . . M y
p a k m l i j s m e h o za m a l o m o c n h o . (Is. 53, 2. 4.)
. Mo h o u s t a t v e c k y m o j e k o s t i . (. 21, 18.)

232

Vdla, e bude proboden heby, e bude povaovn za zlo

ince a konen e zeme na ki smrt zloinc za spsu
svta: Z b o d l i r u c e m i n o h y m o j e . (. 21, 17.)
N e c h a l se k e h n k m t a t . (Is. 53, 12.) Pat i t i b u d o u n a mne , k t e r h o z b o d a l i. (Zach. 12,10.)
Vechny tyto strasti jejho Syna byly Marii ji znmy.
Kdy vak j ekl Simeon: A t v o u v l a s t n d u i p r o
n i k n e m e , byly j odhaleny, jak zjevil Pn sv. Terezii(5),
vechna vnitn i vnj muka se vemi okolnostmi, jak je
ml pestti jej Syn pi svm umuen. A ona se vm sou
hlas a se statenost, je uvd v as andly, pron roz
sudek, aby jej Syn zemel touto potupnou a bolestnou smrt.
Ote Vn, prav, jeto si tak peje, ne m, nbr tv
vle se sta! Spojuji vli svou se tvou vl svatou a obtuji
ti svho Syna. Souhlasm, aby obtoval svj ivot pro tvou
est a pro spsu svta. Spolu ti pinm v ob i sv srdce.
Probodni je bolest, jak se ti lb. Mn sta, mj Boe, e
ty bude oslaven a uspokojen. N e m, n b r t v v l e
se s t a . lsko bez mry! statenosti bez pkladu!
vtzstv hodn vnho obdivu nebes a zem!
'Z t piny mlela Maria pi umuen Pn, kdy na nj
nespravedliv alovali. Nic neekla Piltovi, jen poznal jeho
nevinu a hodlal jej propustiti. Na veejnosti se ukzala, jen
aby byla ptomna velik obti, je mla bti vykonna
na Kalvarii. Provz Jee na msto popravn. Stoj pi nm
od chvle, kdy je pibit na potupn devo. S t l a p a k
u k e J e o V a j e h o m a t k a . (Jan 19,, 25), a vy
dechne dui a dokon ob. Ve to in za tm elem, aby
dokonila ob, kterou zaala v chrm.
Abychom pochopili, jak statenosti bylo teba Marii v t
to obti, musili bychom pochopiti jej mateskou lsku k Je
i. Jak nn bv zpravidla lska matky k jejm dtkm,
zvlt, kdy hroz nktermu z nich nebezpe smrti. Pak zapo
mn na vechny jejich chyby a nedostatky, zapomn dokonce
i na bezprv, jich se j od nich drive dostalo, a sn ne
vslovn hoe. A pece bv tato lska rozdlena jet i na
druh dtky nebo na jin vci. Maria m vak jedinho Syna.
Jej Syn je nejkrsnj ze vech syn Adamovch; je lsky
nejhodnj, nebo m v sob ve, co zasluhuje lsky: je
poslun, ctnostn, nevinn, svat, slovem, je Bh! Lska
tto Matky nen oslabena nklonnost k jinm vcem. Maria

233

miluje toliko tohoto Syna celou svou lskou. Nemus se bti,,

e ho bude milovati pli mnoho, nebo tento Syn je Bh,
jen je hoden lsky nekonen. A tohoto Syna m nyn do
brovoln obtovati a vydati na smrt.
Z toho me kad poznati, kolik bolesti stla Marii
tato ob a jakou slu musila mti, aby vydala na smrt ke
ivot Syna tak pedobrho. Maria byla ovem nejastnj
matkou, jeto byla Matkou Bo, ale zrove byla matkou
hodnou nejvtho soucitu, protoe byla matkou nejbolestnj.
Vdy byla matkou Syna, jeho vidla v duchu na ki od
okamiku, kdy se stal jejm dtkem. Kter matka by pijala
syna, kdyby naped vdla, e jej neastn ztrat bezectnou
smrt a e bude k jeho smrti pihlet? Maria svoluje rda
k tak tvrd podmnce a nejen Syna pijm, nbr jej dnes
i obtuje vlastn rukou na smrt a vydv jej Bo spravedlnosti.
Podle sv. Bonaventury(6) byla by nejfclah. Panna mnohem
radji vzala sama na sebe utrpen a smrt msto svho Syna,
ale z poslunosti k Bohu pinesla v ob ivot svho milova
nho Jee a pekonala s nejvt bolest nnou svou lsku
k nmu. Proto si musila initi pi tto obti vt nsil a
projeviti vt statenost, ne kdyby se byla sama obto
vala, L
aby snela vechny bolesti Synovy. Svou rekovnost
pedila vechny muednky. Ti obtuj jen svj vlastn ivot,
kdeto blah. Panna pinesla v ob ivot svho Syna, jej
milovala a hodnotila nekonen vce ne svj ivot vlastn.
Trze tto bolestn obti vak nepestala zde. Nyn vlast
n teprve zaala. Od t doby mela Maria na mysli smrt svho
Syna a vechny bolesti, je na nho ekaly. m vce pozn
vala krsu, pvab a lbeznost svho Syna, tm vce rostla
zkost jejho srdce. Matko bolestn, kdybys mn
milovala svho Syna, nebo kdyby tvj Syn nebyl tak lsky
hodn nebo kdyby t mn miloval, mn bys trpla pi jeho
obtovn na smrt. Avak nebylo a nebude matky, je by vce
milovala svho syna ne ty, jeto nikdy nebylo a nebude
lbeznjho a svoji matku vroucnji milujcho Dtte, ne
je tvj Je. Mj Boe, kdybychom byli mohli vidti kr
su a velebnost oblieje tohoto boskho Dtte, mli bychom
odvahu obtovati .jeho ivot za svoji spsu? A ty, Maria,
jeho Matka, tak vroucn jej milujc Matka, mohlas ob
tovati svho nevinnho Syna za spsu lid na smrt, nad n
bolestnj a krutj nevytrpl dn zloinec svta?

234

Ach teda! Jak alostn divadlo stavla ustavin od onoho

dne Marii lska ped oi a zjevovala j vechny trapy a po
hany, je ekaly na jejho ubohho Syna! Tato lska j uka
zuje ji nyn, jak je v zahrad k smrti zarmoucen, jak je
v soudn sni biovn a trnm korunovn, konen jak je
pibit na potupn devo na Kalvarii. Matko, vol tato
lska, jak pedobrho a nevinnho Syna vydv na pospas
tak stranch muk a tak hrozn smrti! Co je ti platno, e
jej zachrn ped rukama Herodovma, kdy na nj ek
tak alostn konec?
Maria vak neobtovala svho Syna na smrt jen jednou
v chrm, nbr v kadm okamiku svho ivota. Sv. Brig itte O zjevila, e z jej due nevymizela bolest pedpo
vdn Simeonem nikdy a do dne Nanebevzet. Proto k n
vol Eadmer(a): Pan m, nemohl bych uviti, e bys pi
tak stran bolesti mohla bti iva jedin okamik, kdyby
t sm Bh, drce ivota, neposiloval svou boskou moc.
A sv. Bernard(s), kdy mluv o velik bolesti, je nastala
Marii od onoho dne, prav, e v kadm okamiku ila um
rajc, nebo v kadm okamiku ji trznila bolest pro smrt
jejho milovanho Jee a tato bolest byla krutj ne
kad smrt.
Jak velkch zsluh dobyla si Matka Bo velikou obt,
ji pinesla Bohu za spsu svta. Proto ji prvem nazv
sv. Augustin10) obnovitelkou lidskho pokolen, sv. Efrem(u )
vykupitelkou zajatch, sv. Ildefons( ?)(*-) obnovitelkou ztra
cenho svta, sv. Germanos(13) pomocnic v naem netst,
sv. Ambro Autpertus(u) matkou vech vcch, sv. Epifan(13) matkou ivch, sv. Ondej Krtsk(16) matkou
ivota. Arnold Chartresk(17) prav, e pi smrti Je
ov sjednotila Maria co nejtsnji svoji vli s vl svho
Syna, take oba pineli spolu jednu a tut ob. Proto
i Syn i Matka zpsobili lidsk vykoupen a zskali lidem
spasen, Je svm zadostuinnm za nae hchy, Maria
svou pmluvou, aby nm bylo toto zadostuinn pivlast
nno. Z toho dvodu d podobn blah. Divi Kartuzin(lfi),
e lze Marii zvti spasitelkou svta, protoe bolest svho
spoluutrpen se Synem, jej dobrovoln obtovala Bo spra
vedlnosti, zaslouila, aby byly lidem pivlastnny zsluhy
Vykupitelovy.

235

Stala-li se Maria zsluhou svch bolest a obt svho Syna

Matkou vech vykoupench, smme prvem viti, e se jim
dostv jenom jejm prostednictvm mlka Boch milost, to
znamen, ovoce zsluh Kristovch a prostedk ivota v
nho. Tak teba rozumti slovm sv. Bernarda(19), e Bh
sloil vechnu cenu naeho vykoupen do rukou Mariinch.
Smysl slov je tento: Pmluvou blah. Panny jsou pivlasto
vny dum zsluhy Vykupitelovy, nebo jejma rukama jsou
rozdvny milosti, je odpovdaj prav cen Kristovch z
sluh.
Abraham se tolik zavdil Bohu obtovnm svho Iska,
e se Hospodin zavzal rozmnoiti jeho potomstvo jako hvz
dy na nebi: P o n v a d j s i t o t o u i n i l a n e e t i l
jsi k v l i mn j e d n o r o z e n h o s y n a svho, b u d u
ti e h n a t i a r o z m n o m tv p o t o m s t v o j ako ne
b e s k h v z d y . (Gen. 22, 16. 17.) Smme vak viti, e
nesmrn vzneenj ob nejsvtj Panny, kdy nabdla
Bohu svho Jee, byla mu mnohem pjemnj a e proto
Maria obdrela vsadu rozmnoovati svou pmluvou poet
vyvolench, to znamen, poet jejich ctitel.
Sv. Simeon dostal od Boha zaslben^ e nezeme, dokud
nespat novorozenho Mesie: D o s t a l z j e v e n od D u
c h a S v a t h o , e n e u m e , l e d v e u z M e s i e
H o s p o d i n o v a . (Luk. 2, 26.) Tto milosti se mu vak
nedostalo jinak le skrze Marii, nebo nalezl Spasitele jen
na loktech Mariinch. A tak kad, kdo chce nalzti Jee,
nalezne jej toliko skrze Marii. Jdme tedy k Matce Bo,
chceme-li znovu nalzti Jee, a jdme k n s velkou dv
rou. Jednoho dne ekla Maria sv sluebnici Prudencian
Zagnoni, e kad rok o svtku jejho oiovn udl se
velik milosrdnestv njakmu hnku. Kdo v, nen-li nkdo
z ns dnes tmto astnm hnkem? Jsou-li velik nae
hchy, jet vt je moc Mariina. Syn neme nic odepti
tto Matce. Jist ji vysly, prav sv. Bernard(20). Jestli
se na ns Je rozhnv, Maria jej ihned usm. Plutarch vypravuje, e A ntipater(21) poslal Alexandru Velikmu
dlouh list, pln alob na jeho matku Olympii. Kdy jej
Alexandr peetl, ekl: Copak Antipater nev, e jedin
slzika m matky sta, aby smazala tisce alob? Meme
si pedstaviti, e podobn odpov Je na aloby blovy,
kdy se za ns pimlouv Maria: Co Satan nev, e jedin

236

prosba m Matky za hnka sta, abych zapomnl na ve

chny urky, je mi zpsobil? Dkazem toho jest nsledujc
pklad.
P k l a d . Tento pklad nen v dn knize. Ale vypra
voval mi jej knz, mj eholn spolubratr, jemu se vc
pihodila. Tento knz jednou zpovdal. (Z dobrch dvod
pomlm o mst, tebas dal kajcnk svolen, aby se vc
uveejnila.) Najednou si viml mladho mue, jen stl opo
dl, jakoby chtl i nechtl se zpovdat. Knz se na nj n
kolikrte podval a na konec se ho zeptal, chce-li jti k zpo
vdi. Mu pisvdil; e vak mla bti zpovd dlouh, od
vedl jej zpovdnk do zvltn mstnosti.
Jinoch mu zaal vyprvt, e je cizinec, e pochz z uro
zenho rodu, nev pr vak, jak by mu mohl Bh odpustiti
po ivot, jak dosud vedl. aloval na sebe mnostv hch,
neistoty, vrad a jinch vd. Piznal se, e ji zoufal nad
svou spsou, take na konec heil ne tak z vn, jako spe
z nenvisti a pohrdn Bohem. Vyznal, e zneuctil k, jej
pi sob nosil, a tho rna e svatokrden pijmal, aby
mohl sv. Hostii polapati. Ji chtl po pijmn provsti svj
stran zmr, ale ze strachu ped ptomnmi lidmi se toho
zdrel. Nato odevzdal knzi sv. Hostii zabalenou v pape.
Kdy el kolem onoho kostela, vyprvl dle, pudilo ho nco,
aby vstoupil dovnit. V t chvli se v nm ozvaly prudk v
itky svdom a jaksi neurit, nerozhodn vle vyzpovdati
se. Proto se postavil ke zpovdnic. le zmocnily se ho tako
v zmatek a nedvra, e ji chtl odejti, le neviditeln
moc jej zadrela. Konen jste mne zavolal vy. Ote, pravil
kajcnk. Nyn se chci vyzpovdati, ale nevm jak.
Knz se ho otzal, konval-li ve svm ivot njakou po
bonost; myslil pobonost k Marii Pann, nebo takov n
padn obrcen bvaj inkem jejch mocnch rukou. Na
prosto dnou, odpovdl jinoch. Na bych se byl modlil?
Myslil jsem, e jsem zavren. Ale vzpomnejte lpe, nalhal
knz. Opravdu nic jsem nekonal, odpovdal tzan. V tom
vak nhodou shl si na prsa a odhalil kapul Bolestn Panny
Marie. Mj synu, ekl zpovdnk, nevid, e ti tuto milo?*:
prokzala Maria Panna? Tento kostel je zasvcen j. Pi
tch slovech byl jinoch hluboce dojat, poctil upmnou l
tost a dal se do ple. Kdy se vyznval z hch, zmocnila
se ho takov oklivost nad hchy, e bolest omdlel a padl

237

zpovdnkovi k nohm. Ten jej pivedl lkem k vdom, dozpovdal jej a udlil mu asten rozheen. Jinoch, vecek
zkrouen a odhodlan napraviti svj ivot, vrtil se pak
do sv vlasti, dovoliv naped zpovdnkovi, e sm vude
hlsati veejn, jak milosrdenstv mu prokzala Maria.
Modlitba.
svat Matko Bo a Matko m Maria! Takovou jsi
tedy mla starost o moji spsu, e jsi obtovala na smrt,
cos mla nejdraho, svho milovanho Jee? Jestli jsi
tolik touila po mm spasen, prvem smm skldati v tebe
po Bohu vechny sv nadje. Panno poehnan, tob
zcela dvuji. Pro zsluhy velik obti, kterou jsi pi
nesla dnenho dne, prosm t, slituj se nad mou du,
za ni se nezdrhal zemti na ki tvj Bernek nepo
skvrnn.
I j bych chtl jako ty, Krlovno moje, obtovati dnes
sv uboh srdce Bohu. Jeto je vak tolik zneitno a
poskvrnno, bojm se, e je napijme. Jestli je vsak na
bdne jemu ty, jist je naodmtne, nebo co mu podaj
tv nejist ruce, pijm s potenm. Tob se tedy, Maria,
dnes obtuji a daruji se ti cel i se svou ubohost. Na
bdni mne jako svoji vc s Jeem Vnmu Otci a pros
jej, aby mne pro zsluhy Syna svho a z lsky k tob
pijal a podrel.
nejslad Matko m, pro lsku k tomuto obtovanmu
Synu, stj vdycky pi mn a neopoutj mne! Nedopus,
abych ztratil nkdy svmi hchy tohoto lsky nejhodnj
ho Vykupitele, jeho jsi dnes s takovou bolest obtovala
na smrt ke! Rci mu, e jsem tvm sluebnkem! Rci mu,
e jsem sloil v tebe vechnu svou nadji! Slovem, rci mu,
e si peje mho spasen, a jist t vysly. Amen.

238

 V A H A VII.

O N A N E B E V Z E T MARI E P A N N Y

V tchto dnech d od ns Crkev, abychom slavili dv

udlosti ze ivota Mariina, toti jej blaen odchod s tto
zem a jej slavn Nanebevzet. V prvn vaze pojednme
o jejm zesnut, ve druh o Nanebevzet.
Jak krsn

byla smr t M a r i e

Panny.

Smrt je trestem za hch. Jeto byla Matka Bo vecka

svat a kadho hchu prost, zd se, e nemla bti po
drobena zkonu smrti a sdleti tak osud ostatnch dtek Ada
movch, nakaench jedem hchu. Avak podle vle Bo
mla bti Maria ve vem podobna svmu Synu; Je vak
vytrpl smrt; proto se sluelo, aby zemela i Matka. Bh
chtl dle dti spravedlivm vzor krsn smrti; proto si pl,
aby skonala i blah. Panna, ovem smrt dokonale sladkou
a blaenou. Rozjmejme nyn o pinch, je uinily jej smrt
tak krsnou. Byly to milosti, kter ji provzely, a dle sm
zpsob odchodu na vnost.
I. Ti vci ztrpuj obyejn sm rt: pchylnost k svtu,
vitky svdom a nejistota spsy. Smrt Mariina byla vak
prosta tchto hokost, zato byla provzena temi pekrs
nmi pednostmi, kter ji inily velmi vzcnou a sladkou.
Maria zemela, jako byla vdy iva, zcela nedotena p
chylnost k statkm tohoto svta; zemela s nejvtm kli
dem svdom a konen zemela s jistotou o sv vn slv.
Pedn jest jisto, e nklonnost k pozemskm statkm in
smrt svtk trpkou a neastnou, jak prav Duch Svat;

239

 s m r t i , j a k j e s t h o k v z p o m n k a n a t e b e l o
v k u , k t e r p o v p o k o j e v e s v c h s t a t c c h . '
(Sir. 41, 1.) Jeliko vak svat umraj prosti lsky k pozem
skm vcem, jejich smrt nen trpk, nbr sladk, pjem
n a drahocenn, neboli jak vysvtluje sv. Bernardi1)* nen
vci cennj nad ni. B l a h o s l a v e n m r t v , k t e v P
n u u m r a j . (Zjev. 14, 13.) Kdo jsou tito lid, kte um
raj jsouce mrtv? Jsou to ony astn due, kter pi od
chodu na vnost jsou jako odumel pozemskm nklon
nostem, kter nalezly v Bohu velik svoje dobro a mohou
zvolati se sv. Frantikem z Assisi: M j B h a m v e
c k o ! Kter due byla vak vce odlouena od vc tohoto
svta a vroucnji spojena s Bohem ne krsn due Mariina?
Nelpla nezzen na svch rodich, nebo ji ode t let,
kdy dtky lp na rodich, protoe potebuj nejvce jejich
pomoci, odhodlan je opustila a uchlila se do chrmu, aby
myslila jen na Boha. Nelpla na majetku, nebo chtla vdy
cky ti jen chud a iviti se prac rukou svch. Nelpla na
poctch svtskch, milujc ivot pokorn a opovren, ako
liv j psluela est krlovny, jeto pochzela z rodu krl
izraelskch. Svat Panna zjevila sv. Albt Durynsk(2),
e kdy byla zanechna rodii v chrm, umnila si v srdci
nemti jinho otce a nemilovati nic le Boha.
Sv. Jan spatil Marii Pannu, jako- enu odnou sluncem,
je mla msc pod nohama: I u k z a l o se v e l i k z n a
m e n v nebi: e n a o d n s l u n c e m a msc pod
n o h a m a j e j m a . (Zjev. 12, 1.) Msc zna podle vy
kladatel Psma statky tohoto svta, je jsou pomjejc a
promnliv jako msc. dn z tchto statk nenael msta
v srdci Mariin; blah. Panna jimi vdy pohrdala a lapala
na n. ila na tomto svt jako osaml hrdlika na pouti,
nelnouc k dn vci. Prav se o n: H r d l i k u s l y e t
v z e m i n a . (Velep. 2, 12.) K t e r j e s t to, j e
v s t u p u j e p e s p o u , j a k o p r o u t e k d m u ? (Velep.
3, 6.) Opat Rupert(3) vol: Vystoupila jsi jako z pout,
jeto tv due ila v samot. Protoe tedy byla Maria vdy
cky za iva dokonale odlouena od vc pozemskch a spo
jena jedin s Bohem, nebyla pro ni smrt hok, nbr velmi
sladk a mil, nebo ji pevnji sjednocovala s Bohem vnmi
svazky nebes.

240

Za druh je smrt spravedlivch vzcn pro pokoj jejich

svdom. Hchy spchan v ivot jsou ervi, kte nej
vce trzn a rozhlodvaj srdce ubohch hnk na smrtel
nm lku. Umrajc, jen co nevidt bude stt ped soud
nou stolic Bo, vid kolem sebe sv hchy, je ho ds
a volaj na jeho svdom podle slov sv. Bernarda(4) My jsme
tvoje skutky, neopustme t! Pi sv smrti nebyla Maria
jist trznna dnmi vitkami svdom, nebo byla vdy
svat, vdy ist a vdy prost i stnu hchu osobnho a
ddinho. Velepse o n pje: V e c k a j s i k r s n , m
p t e l k o , p o s k v r n y n a t o b n e n . (Velep. 4, 7.)
Jakmile nabyla uvn rozumu, tedy hned od prvnho oka
miku svho Neposkvrnnho Poet v ivot sv. Anny, za
ala ze vech sil milovati Boha; tak inila stle, rostouc
v dokonalosti a v lsce cel ivot. Vechny jej mylenky, tuby
a city platily jen Bohu. Nebylo u n ani slova ani pohybu ani
pohledu ani jedinho dechu, je by nebyly pro Boha a pro
jeho slvu. Od lsky Bo se nevzdlila nikdy ani na krok
ani na vteinu. V blaen chvli jej smrti obstoupily jej
lko vechny ctnosti jejho ivota, jej pevn vra, jej l
bezn dvra v Boha, jej zmuil trplivost uprosted toli
kerch trap, jej pokora pi tolikerch vsadch milosti, jej
skromnost, jej tichost, jej nn dobrota k dum, jej hor
livost pro slvu Bo, pedevm vak jej dokonal lska
k Bohu a jej vestrann sjednocenost s vl Bo. Vechny
ji obstoupily a tily ji: My jsme tvoje skutky, neopustme
te! Pan a matko nae, my vechny jsme dcery krsnho
srdce tvho. Kdy ted opout tuto bdnou zemi, neopustme
t. Vn budeme tvoiti tvj estn prvod v nebesch,
kde bude na zsluhou trniti jako krlovna andl a lid.
Za tet oslazuje smrt jistota vn spsy. Smrt se nazv
pechodem, jeto smrt pechz lovk z krtkho ivota na
zemi k ivotu vnmu. Proto bv velik zkost tch, kdo
umraj v nejistot o sv spse, kdo se bl k velikmu
okamiku s oprvnnou bzn, aby nepropadli vn smrti.
Zato nesmrn velik je radost svatch, kdy se bl konec
jejich ivota, nebo smj pevn doufati, e pjdou povati
Boha v nebesch. Jedn seste z du sv. Terezie oznmil
lka, e se bl jej posledn hodinka. eholnice se nesmrn
zaradovala a zvolala: Jake, pane doktore, vy mi pinte

241

tak radostnou zvst a nechcete zato dnou odmnu?

Kdy umral sv. Vavinec Justiniani a slyel pl svch
domcch, pravil: Jdte mi se svmi slzami; te nen doba
k slzm. Jdte si plakati jinam. Chcete-li zstati se mnou,
muste se radovati jako j; vdy vidm, jak se mi otvr
nebesk brna, abych se spojil se svm Bohem( 5). Podobn
jsali a se radovali pi zprv o blzk smrti sv. Petr z Alkantary, sv. Alois z Gonzagy a mnoz jin svat. A pece nemli
tito svtci plnou jistotu o milosti Bo ve sv dui a o sv
svatosti jako mla Maria. Jak asi zajsala M atka Bo, kdy
zvdla o svm odchodu na vnost, nebo mla svrchova
nou jistotu, e je v milosti Bo, zvlt od chvle, kdy ji
ujistil archandl Gabriel, e je milostipln a e je spojena
s Bohem: Z d r v a b u d , m i l o s t i p l n , P n s t e b o u . ,
n e b o j s i n a l e z l a m i l o s t u B o h a . (Luk. 1, 28. 30.)
Sama dobe ctila, jak plane v jejm srdci neustl r
lsky Bo. Podle Bernardina z Busti(6) dostalo se Marii
jedinen vsady, je nebyla poskytnuta dnmu svtci, e
v kadm okamiku svho ivota vzbuzovala kon lsky
k Bohu s takovou vroucnost, e, jak d sv. Bernard(7), bylo
poteb ustavinho zzraku, aby mohla bti iva uprosted
tak havch plamen.
O Marii Pann se prav ve Velepsni (3, 6): K t e r
j e s t t o, j e v s t u p u j e p e s p o u , j a k o p r o u t e k
d m u z v o n n h o k o e n m y r h y a k a d i d l a ? Jej
dokonal umrtvenost, naznaen myrhou, jej vrouc modlit
by, znzornn kadidlovm dmem, a vechny jej svat
ctnosti spojen s jej dokonalou lskou k Bohu, zancovaly
v n tak velik por, e jej krsn due stravovan jako ob
lskou Bo stoupala ustavin k Bohu, podobna sloupu d
mu cho kol dokola nejlbeznj vni, jak prav opat
Rupert(3). A Sofron(9) d jet uritji: Tmto sloupem
dmu byla Maria, jeliko byla stravovna uvnit ohnm
bosk lsky jako zpaln ob, z n vystupovala nejlbez
nj vn. Jak tato Boha milujc Panna ila, tak t ze
mela. Jako j lska Bo dala ivot, tak j zpsobila smrt;
podle obecnho mnn bohoslovc a svatch Otc toti ne
umela Maria njakou nemoc, nbr istou lskou. Bud
nesmla vbec zemti, prav sv. Ildefons(10), anebo musila
zemti lskou.

242

II. Vizme vak, jakm zpsobem Maria blaen zesnula.

Po Nanebevstoupen Jee Krista zstala Maria Panna
na zemi, aby peovala o rozen vry. Uednci Jee Krista
se na ni obraceli a ona eila jejich pochybnosti(u), tila
je v pronsledovnch a dodvala jim mysli, aby zmuile
pracovali pro slvu Bo a pro spsu vykoupench du. Vel
mi rda zstvala na zemi, protoe vdla, e si toho peje
Bh pro dobro Crkve; pece vak tce nesla odlouenost
od svho milovanho Syna, jen vstoupil na nebe. K d e
j e s t p o k l a d v , ekl bosk Vykupitel, t a m b u d e
i s r d c e v a e . (Luk. 12, 34.) V em vid lovk svj po
klad a svoje tst, tomu vnuje stle svou lsku a vechny
tuby svho srdce. Protoe Maria nemilovala nic jinho ne
Jee, jen byl v nebi, proto byly v nebi vechny jej touhy.
Tauler(12) o n pe: Jej celou bylo nebe, nebo svou
lskou prodlvala stle v nebesch; jej kolou byla v
nost, nebo byla vdy prosta nklonnosti k pozemskm stat
km; jej uitelkou byla bosk pravda, nebo jednala vdy
podle osvcen Boho; jejm zrcadlem b,ylo bostv, nebo
se shlela jen v Bohu, aby se vdy zadila podle jeho vle;
jejm pokojem bylo sjednocen s Bohem, nebo svj od
poinek vidla v tom, kdy se zcela spojila s Bohem; zkrtka,
mstem a pokladem jejho srdce byl jedin Bh.
Aby ponkud potila sv srdce v trpk odlouenosti od
svho Syna, navtvovala, jak vypravuj sta spisovatel(13),
svat msta v Palestin, kde prodlval jej Syn za svho i
vota. asto navtvovala chlv betlmsk, kde se narodil,
dlnu nazaretskou, kde tolik let il v chudob a opovren,
zahradu getsemanskou, kde zaal sv utrpen,, soudn dm
Piltv, kde byl biovn a msto, kde byl trnm korunovn;
nejastji vak chodila na Kalvarii, kde dokonal, a k sva
tmu hrobu, kde jej konen uloila. Tak mrnila milujc
Matka bolest svho pozemskho vyhnanstv. To vak ne
uspokojilo jejho srdce, pro n nebylo dokonalho klidu na
tto zemi. Proto ustavin vzdychala k svmu Pnu daleko
vroucnji ne volal David: b y c h m l k d l a j a k
h o l u b , l e t l b y c h d o b e z p e ! 11 (. 54, 7.) J a k o
p r a h n e j e l e n po b y s t i n c h , t a k d y c h t d u e
m o j e p o t o b , B o e ! (. 41, 2.) Jako zrann jelen
dycht po prameni, tak tou a vzdych due moje, rann
lskou tvou, po tob, Boe! Vzdechy tto svat hrdliky

243

byly takov, e musily proniknouti srdce Bo, je tolik mi

lovala: H r d l i k u s l y e t v z e m i n a . (Velep. 2, 12.)
Nechtje ji odkldati s tchou pro svoji milujc Matku,
vyslyel Bh jej tuby a povolal ji do svho krlovstv.
Cedrenus, Nicefor a M etafrastes(u) vypravuj, e k n
poslal Pn nkolik dn ped jej smrt archandla Gabriela,
jen j kdysi zvstoval, e je poehnanou enou, vyvolenou
za Matku Bo. Moje Pan a Krlovno, ekl j. Bh ji vy
slyel tvoje svat touhy a poslal mne k tob se vzkazem,,
aby ses pipravila na odchod se svta, nebo t chce mti
u sebe v nebi. Pij tedy a ujmi se vldy ve svm krlovstvm
J a vichni nebean t oekvme a na tebe se tme.
Co mla initi nejpokornj a nejsvtj Panna pi tto ra
dostn zprv, leda se skrti jet vce v hlubinch sv ne
smrn pokory a opakovati slova, je odpovdla Gabrielovu
kdy j zvstoval matestv Bo: A j, j d v k a P n !
On mne z pouh sv dobroty vyvolil za svou Matku a nyn
mne vol do nebe. Nezaslouila jsem ani prvn ani druh
milosti. Jeliko vak chce na mn ukzati svoji nekonenou
tdrost, ochotn pjdu, kam se mu zalb. A j, j d v k a
P n . Dj se se mnou vdycky vle mho Boha a Pna.
Tuto radostnou zprvu sdlila Svat Panna sv. Janu. M
eme se snadno domysliti, s jakm pohnutm a s jakou
nnou ast vyslechl ji uednk, jen s n il tolik let jakojej syn a til se z jej nebesky sladk spolenosti. Matka
Bo navtvila ppk jet jednou svat msta v Jerusalem,
aby se s nimi nn rozlouila; zvlt s horou Kalvarii, kde
jej milovan Je ivot dokonal- Potom se uchlila do svho
chudho domku a pipravovala se na smrt. V t dob asto
navtvovali milovanou Krlovnu andl, radujce se, e ji.
brzy ji spat s korunou na hlav v nebesch. Mnoz spi
sovatel, jako sv. Ondej Krtsk, sv. Jan Damask a Euthymius(15), vypravuj, e se ped smrt Mariinou apotol a
sten i uednci Pn, rozptlen v rznch koninch
svta, zzran shromdili v jej svtnici. Kdy uzela Maria
sv drah dtky kolem sebe, promluvila k nim takto: Moji
draz synov, z lsky k vm, abych vm pomhala, nechal
mne tu na svt mj Syn. Nyn vak je ji svat vra ve
svt rozena; bosk sm ji vzrostlo a vydalo uitek.
Pn vid, e ji nen teba m ptomnosti na zemi a m sou
cit se mnou, e tolik trpm odlouenost od nho. Proto vy

244

slyel m pn, abych mohla opustit tuto zemi a pijt za

nm do nebe. Vy zstate jet zde a pr,acujte dle pro jeho
slvu! Jdu-li od vs, srdce m vs neopout. M velk lska
k vm bude mne provzeti do nebe. Jdu do rje, abych tam
za vs orodovala. Jak asi slzeli a lkali po tto bolestn
zprv tito svat uednci pi mylence, e se co nevidt mus
odlouit od sv Matky! Tedy ns chce, Maria, opustit?
volali vichni s plem. Jest sice pravda, e tato zem nen
dstojnm a vhodnm mstem pro tebe a e my nejsme hodni
titi se ze spolenosti Matky Bo; pova vak, e jsi nae
matka. A dosud jsi byla na uitelkou v pochybnostech, na
titelkou v zkostech, na silou v pronsledovnch. Ted
bys ns chtla opustit a nechat ns samy uprosted tolika
neptel a tolika zpas? Ji jsme ztratili svho uitele a
otce Jee, kdy vstoupil na nebesa. Od t doby bylas ty,
Maria, na tchou. Nyn ns chce i ty opustiti a nechati
ns tu jako siroty bez otce a bez matky? Pan nae, bu
zsta s nmi nebo ns vezmi s sebou. Nikoliv, dti moje,
odpovdla sladce pedobr Krlovna, to nen vle Bo.
Pijmte klidn, co ustanovil Bh o mn i o vs. Va po
vinnost jest pracovati pro slvu vaeho Vykupitele a pro
dobyt vn koruny v nebi. Kdy odejdu, neopustm vs,
nbr budu vm jet vce pomhati s nebe svou pmluvou
u Boha. Upokojte se! Doporoum vm Crkev svatou. Do
poroum vm due vykoupen Jeem. To je m posledn
sbohem a jedin mj odkaz! Milujete-li mne, jednejte dletoho, pracujte pro due a pro slvu mho Syna. Jednoho dne
se opt shledme v nebesch a pak se ji na vky od sebe
neodloume.
Potom je prosila, aby se j po smrti postarali o poheb,
dala jim poehnn a sv. Janu uloila, jak vypravuj Nicefor
n M etafrastes(16), aby po jej smrti daroval jej dvoj at
dvma pannm, kter j njakou dobu slouily. Pot se
skromn poloila na sv chudik lko, touebn oek
vajc smrt a s n i setkn s boskm Snoubencem, jen ml
ji kadou chvli pijti a odvsti ji s sebou do krlovstv
blaenosti. Nhle pociuje Maria v srdci do t doby j
neznmou radost z pchodu enichova a je naplnna ne
smrnm, nepoznanm tstm. Svat apotol, vidouce, e
Maria ji odchz s tto zem, znovu propukaj v pl a
klekaj kolem jejho loe. Nkte lbaj jej svat tlohy, jin

245

si vyprouj jej zvltn poehnn, jin j pednej sv

osobn poteby. Vechny pronik bolest, vichni hoce na
kaj, e se mus na cel ivot odlouiti od sv milov.vi
Krlovny. A nejlaskavj Matka se vemi m trpnost a.
kadho t zvlt. Jednm slibuje svoji ochranu, jinm
ehn se z\dtn lskou, ostatnm dodv mysli k prci
o obrcen svta. Vol zvlt sv. Petra a vroucn mu do
porou jako hlav Crkve a zstupci jejho Syna, en vry
a slibuje mu s nebe mocnou svoji ochranu. Na konec vol
k sob sv. Jana, jeho bolest pro odlouen od Matky Bo
byla vt ne u ostatnch apotol. Nejvdnj pan vzpom
n, s jakou lskou a pozornost j slouil tento svat uednk
po vecka lta jejho ivota od smrti Synovy. Mj Jene, pra
v mu nn, mj Jene, dkuji ti za vecku pomoc. Synu mj,,
bu ubezpeen, e ti nezstanu dlunic. Odchzm-li nyn*
jdu, abych za tebe orodovala. Zstvej v pokoji na tto
zemi, dokud se neshledme v nebesch, kde t oekv m
Nezapomnej na mne Ve vech potebch volej mne na
pomoc! Nikdy na tebe nezapomenu, mj drah synu! eh
nm ti, zanechvm ti tu sv poehnn, zstvej v pokoji!
S Bohem!
Ale ji nastv okamik smrti Mariiny. Bosk lska strvila
v svatch, prudkch plamenech vecky jej ivotn sly. Ne
besk fenix(n) ji pozbv ivota v tomto poru. V zstu
pech pichzej k n andl, jako by se ji adili k slavnmu
jejmu vtznmu vjezdu do nebes. Pohled na tyto nebesk
duchy napluje Marii tchou. Ale jej radost nen pln,,
ponvad jet nevid svho milovanho Jee, jen jest
vekerou lskou jejho srdce. Proto se znovu a znovu dotazuje
andl, kte ji pichzej pozdravit: Z a k l n m vs ,
dcery jerusalmsk, milho mho-li najdete*
a b y s t e p o v d l i j e m u , e l s k o u h y n u . (Velep..
5, 8.) Svat andl, blaen obyvatel nebeskho Jerusalma,,
v zstupech pichzte ke mn, abyste mne potili. Vichni
mi opravdu sktte tchu svou sladkou ptomnost. Dkuji
vm za to. Ale vy vichni nemete mi dti tchu plnou*
nebo nevidm jet svho Syna, pravho drce tchy. Mi
lujete-li mne, jdte, vrate se do nebe a vyite mmu
Milkovi, e lskou umdlvm a hynu. Vyite mu, aby
piel, ihned aby piel, nebo umrm touhou po jeho pohledu-

246

V tom vak ji pichz Je, aby odvedl svou M atku

do e blaenosti. Sv. Albt Schnavsk(18) bylo zjeveno,
e se Je s kem ukzal sv Matce ped jejm skonem.
Chtl tm poukzat na obzvltn slvu, je mu vzela z vy
koupen, a na zisk, jej m ze sv smrti, kdy j dobyl tto
vzneen bytosti, kter jej bude po celou vnost vce oslavo
vati ne vichni lid a andl vespolek. Gerson(19) prav, e
potom j Pn podal sv. pijmn na cestu do vnosti a ekl
j laskav: Pijmi, Matko m, z rukou mch tot tlo, kter
jsi mi dala. Matka pijala s nejvroucnj lskou toto posledn
sv. pijmn a pronesla posledn povzdechy sv due: Synu
mj, do rukou tvch poroum ducha svho. Doporoum ti
svoji dui, kterou jsi stvoil a ze sv dobroty hned od pot
ku obdail tolika milostmi a dal j jedinenou vsadu, aby byla
uchovna kadik skvrny hchu. Doporoum ti sv tlo,
z nho jsi ril pijmouti tlo sv a krev svou. Doporoum
ti na konec tyto sv drah syny mnila svat uednky,
shromdn kolem n; jsou zarmouceni pro mj odchod.
Pot je sm; vdy je miluje vce ne j. Poehnej jim a dej
jim slu, aby vykonali velik vci pro slvu tvou.
Nastal konec ivota Mariina. V pokoji, kde odpov, zn
lahodn hudba, j#k vypravuje Sofron(20); a sv. Brigitt(21)
bylo zjeveno, e se v t chvli objevila velik ze. Podle tch
to znamen poznali svat apotol, e Maria ji odchz.
Znovu slz, znovu pros, zvedaj ruce a jako jednmi sty
vichni volaj: Matko nae, ji odchz do nebe a ns tu
nechv. Dej nm sv posledn poehnn a nezapomnej na
ns uboh! A Maria obrac oi ke vem a naposledy se s ni
mi lou: S Bohem, synov, ehnm vm. Bute jisti, e na
vs nezapomenu! Konen pichz smrt. Nen odna
smutkem a alem, jko u ostatnch lid, nbr je ozena
svtlem a radost. Ne co pravm: Smrt? eknme hned:
Bosk lska pila, aby peala posledn nitky tohoto vznee
nho ivota. A jako lampa, ne doho, kmit, a jet na
posled silnji zaz a pak zhasne, tak Maria na pozvn
Synovo, aby la za nm, no se jako nebesk krsn motl
do plamen jeho lsky a uprosted vroucch povzdech vysl
nesmrn hav povzdech, vydechuje a umr. Tak se sprostila
tato vzneen due, tato krsn holubice Pn, svazk tohoto
ivota a odela do slvy a blaenosti, kde vldne a celou
vnost bude vldnouti jako Krlovna nebes.

247

Ji tedy Maria opustila tuto zemi, ji je v nebi. Odtud

shl soucitn Matka na ns, kte jet putujeme tmto
slzavm dolm, m s nmi trpnost a slibuje nm svou
pomoc, budeme-li ji jen chtti. Prosme ji neustle, aby nm
pro zsluhy sv krsn smrti vyprosila astnou smrt, a bude-li
to vle Bo, aby nm vyprosila milost zemti v sobotu,
kter je zasvcena k jej cti, nebo v noven ped jejmi svt
ky nebo v oktv po nich. Tuto milost vyprosila mnoha
svm ctitelm, mezi jinmi zvlt sv. Stanislavu Kostkovi,
jen zemel o slavnosti jejho Nanebevzet(22).
P k l a d . Tento svat jinoch, jen se zcela zasvtil lsce
k Marii, byl ptomen 1. srpna 1568 promluv, kterou konal
novicm Tovarystva Jeova sv. Petr Kanisius. Dtkliv je
vyzval, aby ili kadho dne tak, jako by to byl jejich den
posledn, po nm se mus objeviti ped soudnou stolic Bo.
Po ei ekl sv. Stanislav svm spolubratm, e tato rada
byla zvlt pro nho hlasem Bom, protoe v tomto msci
zeme. ekl to proto, bu e mu to Bh vslovn zjevil, nebo
e mu dal aspo jakousi pedtuchu o tom, co se stane. Po
tyech dnech el svat jinoch s P. Emanuelem Sa do chrmu
Panny Marie Vt a cestou s nm hovoil o blzk slavnosti
Nanebevzet. Pravil: Ote, myslm, e ten den je v nebi
vidt nov nebe; nebo lze vidt slvu Matky Bo jako kr
lovny nebes, stojc v blzkosti Bo nade vemi kry andl
skmi. k se, e se kon tato slavnost znovu kad rok
v nebi. J tomu vm a doufm, e se j letos tak po prv
astnm. Vypravuje se, e svtec napsal sv Matce Marii
list, v nm ji prosil o milost, aby mohl slaviti tento jej
svtek ji v nebi. Podle zvyku v Tovarystvu byl mu vyloso
vn za msnho patrona na srpen sv. Vavinec muednk;
na jeho svtek pistoupil k sv. pijmn a potom jej prosil,
aby odevzdal zmnn list Matce Bo a aby se t sm u n
pimluvil, by jej vyslyela. A hle, tho dne veer pepadla jej
horeka, a tebas byla velmi slab, dvala mu pece jistotu,
e se mu dostane dan milosti a e brzy zeme. Kdy se
kladl do postele, pravil s radostnm smvem na tvi: S to
hoto^ lka ji nepovstanu. P. Klaudiu Aquavivovi jet ekl:
Mj Ote, jsem pesvden, e mi sv. Vavinec ji vyprosil
od Marie Panny milost, abych byl na slavnost jejho Nanebe
vzet v nebi. Na tato slova vak nikdo nedbal. Jet den

248

ped slavnost se zdlo, e nemoc je lehk, ale svtec ekl

oetujcmu bratru, e pt noci ji nebude na ivu. Ten
mu odpovdl: Ach brate, vtm zzrakem by bylo ze
mti takovou nemoc neli se z n uzdravit. Po poledni
vak nhle zachvtila nemocnho smrteln slabost, vyrazil
mu studen pot a jinoch pozbyl vech sil. Rychle piel
pedstaven. Stanislav ho prosil, aby jej poloili na holou
zem, by mohl umti jako kajcnk. Aby jej upokojili, vy
hovli mu a poloili jej na koberec, prosten na zemi. Po
tom se Stanislav vyzpovdal a pijal Tlo Pn. Ptomn byli
dojati k slzm, nebo, kdy byla pinesena do pokoje Veleb
n Svtost, zazila mu z o nebesk radost a obliej mu
vzpll jako serafnu svatou lskou. Na konec pijal posledn
pomazn. Chvlemi potom pohlel k nebi nebo upral oi
na obrzek nejsvtj Panny, lbal jej a vroucn tiskl k srdci.
Jeden knz se ho zeptal: K emu m kolem ruky ovinut
renec, kdy se jej neme modlit? Stanislav odpovdl:
Mm z nho radost, protoe je to vc m Matky. O vt
radost bude mti, pravil knz, a ji zakrtko uz v nebi
a a j polb ruku! V t chvli svtec vecek zazil
v oblieji a pozvedl ruce do ve na znamen touhy, e chce
ji brzy bti u n. Nato se mu zjevila jeho drah Matka, jak
sm ekl ptomnm. Za nedlouho, na svit dne 15. srpna,
vydechl svou dui s vrazem blaha bez nejmenho hnut.
Kdy mu pak podali obraz nejsvtj Panny a nepozorovali
na nm dn znamen cty, poznali teprve, e ji odeel
z tohoto svta, aby zlbal v nebi nohy sv milovan Krlovny.
Modlitba.

nejslad Pan a M atko nae! Tys ji opustila zemi a

pila jsi do svho krlovstv, kde panuje nade vemi
kry andlskmi, jak pje o tob Crkev svat: P o v e
n a j s i n a d k r y a n d l s k do n e b e s k c h !
Vme, e jsme my hn nebyli hodni mti t mezi sebou
v tomto dol temnot. Vme vak tak, e jsi ty ve sv
vzneenosti nezapomnla na ns uboh a e kdy jsi byla
povena k tak nesmrn slv, e tvj soucit s nmi ubo
hmi dtkami Adamovmi nevymizel, nbr jet vzrostl.
Se vzneenho trnu tedy, na nm panuje, obra i na

249

ns, Maria, sv milosrdn oi a siituj se nad nmi! Rozpo

me se, e jsi nm pi svm odchodu se svta slbila, e
na ns nezapomene. Pohled! na ns a pispj nm na po
moc! Popat, v jakch bouch se nalzme a v kolika ne
bezpech toneme a budeme tonouti stle, dokud nenadejde
konec naeho ivota.
Pro zsluhy sv blaen smrti vypros nm svat setrvn
v ptelstv s Bohem, abychom jednou vykroili z tohoto
ivota v milosti Bo. Pak pijdeme do nebe, abychom
i my zlbali tv svat nohy a ve spojen se svatmi andly
tebe chvlili a tv vzneenosti po zsluze oslavovali. Amen.

250

 V A H A VIII.

O N A N E B E V Z E T MARI E P ANNY

1. J a k s l a v n b y l v t z n v s t u p M a r i e P a n n y
d o n e b e . 2. N a j a k v z n e e n t r n b y l a v n e b i
Maria povena.
Zdlo by se, e o dnen slavnosti Nanebevzet, prav sv.
Bernad(l), mla by ns Crkev svat vvbzeti spe k smut
ku ne k radosti, protoe nae laskav M atka opout tuto
zemi a zbavuje ns tak sv vzcn ptomnosti. Avak nikoliv!
Crkev svat chce, abychom se radovali a vol k nm: R a
d u j m e se v i c h n i v P n u , s v t c e s l a v n d e n
k e c t i B l a h o s l a v e n M a r i e P a n n y . A prvem, nebo
milujeme-li tuto svou Matku, musme se radovati vce z jej
slvy neli sob pti od n tchu. Kter syn by se neradoval
pi zprv, e jeho matka jde se ujmout vldy v njakm
krlovstv, i kdyby se musil od n odlouiti? Nue, Maria
dnes odchz ke korunovaci za krlovnu nebe. Jestli ji oprav
du milujeme, mohli bychom neradovati se? Radujme se vichni,
radujme se! Aby byla nae radost z jejho poven dokona
lej, rozjmejme 1. jak slavn byl vtzn vstup Marie Panny
do nebe a 2. na jak vzneen trn byla Maria Panna v nebi
povena.
I. Kdy dokonal n Spasitel Je Kristus svou smrt dlo
naeho vykoupen, touili andl, aby jej mli ve sv nebesk
vlasti. Bez ustn mu prosebn opakovali slova Davidova:
V z h r u , P a n e , na s v s dl o, t y i t v o j e s v a t
a r c h a ! (. 131, 8.) Vzhru, Pane, kdy Jsi nyn ji vy

251

koupil lidi, pij k nm do svho krlovstv a pive s sebou

tak ivou svatou archu, svoji Matku, kterou jsi posvtil
svou ptomnost v jejm ln. Tak volali andl podle slov
sv. BernardinaC2). Pn ril konen upokojiti touhy ne
beskch obyvatel a povolati Marii do nebe. Ve Starm z
kon mela bti archa uvedena podle vle Bo s velikou nd
herou do msta Davidova: T a k v e d l D a v i d a v e c e k
dm Israelv archu zjeven s jsotem a t r o u b e
n m n a r o h y . (2. Krl. 6, 15.) Mnohem vt a slavnj
ndheru stanovil Bh pro vstup Mariin do nebes. Prorok Eli
byl vzat do nebe na ohnivm voze, t. zn. skupinou andl,
kte jej vynesli nad zemi, jak prav vykladatel Psma svat
ho. Abys byla vak do nebe uvedena ty, Rodiko Bo,
vol opat Rupert(3), nestaila skupina andl; sm Krl
nebes piel s celm svm nebeskm dvorem, aby t do
provodil.
Stejn mylenka je u sv. Bernarda Sienskho(4). Aby
zvil Je Kristus slvu triumfu Mariina, prav svtec,
piel j sm s nebe v strety a poskytl j svj doprovod.
A Ea-dmer() d: Vykupitel vstoupil na nebesa ped svou
Matkou, nejen aby j pipravil trn ve svm krlovstv,
nbr tak proto, aby dodal jejmu pchodu do nebe vtho
lesku ptomnost svatch andl i svou vlastn v jejm pr
vodu. Skvl Nanebevzet Mariino shledv mnich Miku
li6) jet velkolepj neli bylo Nanebevstoupen Jee
Krista. Vykupiteli vyli vstc jen andl, kdeto nejsvtj
Pann spch naproti sm Pn slvy a ona po jeho boku
vchz do slvy v blaen spolenosti andl a svatch. Opat
G uerrik(7) vkld Vnmu Slovu do st tuto e: Abych
oslavil svho Otce, sestoupil jsem s nebe na zemi; potom
vak, abych poctil svoji Matku, vstoupil jsem znovu na
nebesa: Odtud jsem j mohl vyjti v strety a provzeti ji
do nebe.
Rozjmejme, jak piel Spasitel s nebe vstc sv Matce
a jak ji pi setkn potil slovy: P o v s t a , p o s p , p
t e l k o mo j e , h o l u b i c e m, k r s k o m, v y j d i ! M i
n u l a z i m a j i . (Velep. 2, 10.) Vzhru, m drah Matko,
m krsn a ist holubice, opus toto dol nk, kde
jsi tolik trpla z lsky ke m n: S e s t u p , n e v s t o , s L i b a
n o n u , s e j d i : B u d e k o r u n o v n a ! ! 8) (Velep. 4, 8.)
Poj povati s du i s tlem odmny za svj svat ivot.

252

Bylo-li velik tv utrpen na zemi, mnohem vt bude tv

slva, kterou jsem ti uchystal v nebi. Poj, bude mti trn
vedle mne. Poj, dostane korunu jako krlovna vesmru.
A hle, Maria opout zemi! Vzpomn na nesetn milosti, je
na n obdrela od svho Pna a proto na ni pohl s vd
nost; pat na ni vak i se soucitem, nebo na n zanechv
tolik svch ubohch dtek uprosted tolikerch bd a ne
bezpe. Je j podv ruku a svat Matka ji se nese
vzhru, ji pronik oblaka a pechz nadzemsk oblasti. Ji
se pibliuje ku branm nebes. Kdy se zmocn panovnk
e, nevjd branami mstskmi; bu se brny vysad nebo
krlovsk prvod vjd rozboenmi hradbami. Kdy vstu
poval do nebe Je Kristus, volali andl: Z d v i h n t e ,
k n a t a , b r n y s v , z v y t e s e b r n y v n , a b y
m o h l v e j t k r l s l v y . (. 23, 7.) Podobn nyn, kdy
jde Maria ujmouti se vldy v krlovstv nebes, volaj andl
z jejho prvodu na andly v nebi: Z d v i h n t e , k n a t a ,
b r n y s v, z v y t e s e b r n y v n , by m o h l a v e
jti krlovna slvy!
Ji vchz Maria do blaen vlasti. Kdy ji vak vid ne
bet andl pichzet v jej krse a vzneenosti, t se an
dl s n zven pichzejcch, jak uvauje Origenes(9): Je
din byl hlas v nebi jsajcch: Kd o j e t a, k t e r s t o u
p z pou t , r o z k o o p l v a j c , o p e n o svho
m i l h o ? (Velep. 8, 5.) Kdo jest tato bytost tak vzneen,
pichzejc z pout svta, jen je mstem trn a utrpen?
Tato open o svho milovanho Pna je vak tak ist a tak
bohat ctnost, e ji r sm provzeti s takovmi poctami!
Kdo je to? A andl z prvodu odpovdaj: To je Matka
naeho Krle, nae Krlovna, poehnan mezi enami, milosti
pln, svat svatch, milek Bo, neposkvrnn, holubice,
nejkrsnj ze vech stvoench bytost! A hned ji oni
blaen duchov veleb a chvl zpvem mnohem dokonaleji,
neli kdysi id chvlili Juditu: T y s s l v a J e r u s a l e m a ,
tys r a d o s t I s r a e l o v a , ty e s t jsi lidu na eho.
(Jud. 15, 10.) Pan a Krlovno nae, tys tedy slvou ne
bes, radost na vlasti, ct ns vech. Bu nm vtna, bu
vdy ehnna! Viz svoji i, my jsme tvoji poddan, ekme
na tv rozkazy.
Potom ji pili uvtat a pozdravit jako svou krlovnu vichni
svat, kte tehdy byli v nebi. Pily vechny svat panny:

253

 Z e l y ji d v y a b l a h o s l a v i l y j i . . . a o s l a v o v a
l y j i . (Velep. 6, 8.) nejsvtj Krlovno, pravily, my
jsme tak krlovnami v tto i, ale ty jsi krlovnou ns
vech; nebo ty jsi nm prvn dala pklad, abychom zasvtily
sv panenstv Bohu. Vechny ti za to ehnme a dkujeme.
Pili svat vyznavai pozdravit ji jako svou uitelku, kter
svm ivotem byla pro n vzorem velik ctnosti. Pili i svat
muednci pozdravit ji jako svou krlovnu, ponvad svou
stlost v bolestech pi umuen Synov dala jim pklad
a svmi zsluhami zjednala jim slu, aby obtovali ivot za
vru. Piel i sv. Jakub, jen jedin z apotol byl dosud
v nebi, aby j podkoval jmnem vech apotol za tchu
a pomoc, kterou jim poskytovala za svho ivota na zemi.
Potom ji pili pozdravit proroci a pravili j: Pan, tebe
naznaovala nae proroctv! Pili svat patriarchov a volali:
Maria, tys nae nadje, po n jsme tolik a tak dlouho
vzdychali! Mezi nimi vak pistoupili s obzvltn lskou
nai prarodie Adam a Eva, aby j podkovali: Dcero
milovan, tys napravila kodu, kterou jsme my zpsobili lid
skmu pokolen; tys dobyla svtu poehnn, je jsme my
ztratili svou vinou. Tebou jsme zachrnni. Bu za to velebe
na na vky!
Pot piel j polbit nohy sv. Simeon. Se svatou radost
j pipomnl den, kdy pijal z jejch rukou Jeka. Pili
sv. Zachari a sv. Albta a znovu j dkovali za laskavou
nvtvu, kterou vykonala v jejich domcnosti s takovou
pokorou a obtavost a pi n dostali tak velik poklady
milost. Piel sv. Jan Ktitel, aby j co nejvroucnji pod
koval, e ho posvtila svm pozdravem. Ale co ci, jak ji asi
pozdravili jej draz rodie, sv. Joachim a sv. Anna? Jak
nnmi slovy ji velebili: Ach milovan dcero, jakho tst
se nm dostalo, e jsme t zrodili! Nyn jsi na krlovnou,
ponvad jsi Matkou naeho Boha. Vtme t a pozdravujeme
t. Kdo vak me pochopiti, s jak vroucmi city ji pozdravil
jej drah snoubenec sv. Josef? Jakou radost jej naplnil
pohled na milovanou Snoubenku, je pila do nebe s tak
slavnm prvodem a stala se krlovnou celho nebe? Jak
nn j asi ekl: Pan a Snoubenko m, kdy dostaten po
dkuji Bohu, e m uinil snoubencem tvm, je jsi jeho
pravou matkou? Skrze tebe* se mi dostalo tst, e jsem
mohl na zemi slouiti Vtlenmu Slovu v jeho dtstv a e

254

jsem je mohl tolikrt chovati v nru! Skrze tebe se mi

dostalo tolika zvltnch milost! Bute poehnny ony chvle
mho ivota, v nich jsem slouil Jei a tob, moje svat
Snoubenko! Viz naeho Jee! Radujme se, e ji nele na
sen ve chlv, jak jsme jej vidli v Betlem; neije ji chd
a opovren v dln, Jako il v Nazaret; nevis ji na potupnm
dev, jako kdy umral za spsu svta v Jerusalem; te
sed na pravici Otcov jako krl a pn nebes a zem. Nyn
se, Krlovno moje, neodloume od jeho svatch nohou a
budeme jej velebiti a milovati celou vnost.
Dle ji pili pozdravit vichni andl a ona, jejich vzne
en Krlovna, vem dkovala za sluby, je j proka
zovali na zemi; dkuje zvlt svatmu archandlu Gabrielovi,
jen byl poslem celho jejho tst, kdy j pinesl zvst, e
je vyvolena za M atku Bo. Potom svat a pokorn Panna
poklek a klan se bosk Velebnosti, vecka se hrouz do
poznn sv nicoty a dkuje Bohu za vechny milosti, je
j udlil z pouh sv dobroty, zvlt mu vzdv dky za to,
e ji vyvolil za matku Vnho Slova. Kdo vak me po
chopiti, s jakou lskou j poehnala nejsvtj Trojice? Kdo
pochop, s jakou nhou pijal Vn Otec svou dceru, Bh
Syn svou matku, Duch Svat svou snoubenku? Dostv se
j koruny od Otce ast na jeho moci, od Syna ast na jeho
moudrosti, od Ducha Svatho ast na jeho lsce. A vechny
ti bosk Osoby stavj jej trn po pravici Jeov, vy
hlauj ji za krlovnu celho nebe a cel zem a naizuj an
dlm a vem tvorm, aby ji za svou krlovnu uznali, j
slouili a j poslouchali.
Nyn rozjmejme, na jak vzneen trn byla Maria v nebi
povena.
II. Jestlie lidsk mysl nikdy nepochop nesmrnou slvu,
jakou pipravil Bh v nebi tm, kte ho na zemi milovali,
jak u apotol (1. Kor. 2, 9): kdo teprve pochop, co pipravil
sv Rodice? usuzuje sv. Bernard(10). Jakou slvu pipravil
sv milovan Matce, kter jej milovala na zemi vce nel
vichni andl, kter jej dokonce hned v prvnm okamiku
ivota milovala vce ne vichni lid a andl vespolek?
Prvem tedy pje Crkev svat, e, kdy milovala Maria Boha
vce ne vichni andl, byla povena v nebi nade vechny
andly: P o v z n e s e n a j e s t s v a t B o R o d i k a n a d
k r y a n d l s k k v i n m n e b e s k c h . Ano,

255

jest povena nade vechny andly, prav opat G uerrik(u), ne

bo nad sebou vid ji jen svho Syna, jen je jednorozenm
Synem Bom.
Tvo-li andl a svat podle uen sv. Tome a PseudoDionysia Areopagity(12) ti hierarchie, t. zv. ti stupn hod
nost, tvo Maria, prav uen Gerson(13), sama o sob hierar
chii, je je ze vech nejvy a Bohu nejbli. Pan stoj
nesrovnateln ve neli sluhov, vykld sv. A ntonn(14) ; a
proto je nesrovnateln vy slva Mariina nad slvu and
l. Abychom tomu porozumli, vzpomeme jen slov Davido
vch, e tato Krlovna m msto na pravici Synov: Po
p r a v i c i s t o j t i k r l o v n a . (. 44, 10.) Tato slova vy
kld spisovatel Athan ( 15) prv o Marii Pann.
Zsluhy Mariiny, jak u sv. Ildefons(?)(16), byly jist
nesmrn vt neli zsluhy vech ostatnch svatch; proto
nelze ani pochopiti odmnu a slvu, je j za n pipadla.
Jest jisto, e Bh odmuje podle zsluhy, jak pe apotol:
O d p l a t k a d m u p o d l e s k u t k j e h o . (Rm. 2,6.)
Proto je t jisto, d sv. Tom(17), e blah. Panna, protoe
pevila zsluhami vechny andly a lidi, musila bti po
vena nade vechny nebesk kry. Slovem, prav sv. Ber
nardi18), zmme jedinenou milost, kterou dostala na zemi,
a pak meme zmit jedinenou slvu, kterou obdrela v nebi.
Uen spisovatel, blah. Klaudius de La Colombire T. J.(19)
uvauje, e slva Mariina byla slva pln a dokonal na
rozdl od slvy ostatnch svatch. Jest sice pravda, e v nebi
povaj vichni svat dokonalho pokoje a plnho blaha.
Nicmn vak jest jisto, e dn z nich nepov t slvy,
j si mohl zaslouit, kdyby byl vrnji Bohu slouil a vroucn
ji jej miloval. Akoliv tedy netou ve skutenosti svat po
vtm tst, pece by mli po em touiti. Dle jest jisto,
e svatm nepsob zrmutek spchan hchy a ztracen as;
nelze vak popti, e vt horlivost v dobrm za ivota
pozemskho, zachovn nevinnosti a lep uit asu sktaj
nejvy blaenost na vnosti. Maria netou v nebi po vt
blaenosti ani touiti neme. Kter svat vyjma Marii,
prav sv. Augustin(20), me odpovdti na otzku, zda se
dopustil hchu, e nikoliv? Jak prohlsil svat snm tridentsk(21), jest jisto, e se Maria nikdy nedopustila dnho
hchu, ba ani nejmen nedokonalosti. Nejen e nikdy ne
ztratila milost Bo ani ji nezastnila, nbr ji tak nikdy

256

nenechala neupotebenu. Neuinila skutku, jen by nebyl

zslun. Nebylo u n slova, mylenky, ba ani jedinho dechu,
je by nesmovaly k vt slv Bo. Slovem, nikdy nezvlanla a nezastavila se ani na okamik na cest k Bohu.
Nemla dnch ztrt z nedbalosti, nebo vdy spolupraco
vala ze vech sil s milost a milovala Boha, jak mohla nejvce.
Pane, prav mu nyn v nebesch, jestli jsem t nemilovala,
jak jsi zasluhoval, milovala jsem t aspo tak, jak jsem byla
schopna.
Milosti svatch jsou rozlin, jak u sv. Pavel: J s o u p a k
d a r y r o z l i n . (1. Kor. 12, 4.) Proto vynikl kad z nich
podle sv vrnosti ku pijat milosti v nkter ctnosti, jeden
v horlivosti pro due, druh v kajcnosti, jin v snen k,
jin v ivot nazravm. Z toho dvodu pje Crkev svat
0 slavnosti kadho z nich: N e n a e l se n i k d o , k d o
b y se m u v y r o v n a l . (22) Podle zsluh li se od sebe
1 v nebi: H v z d a o d h v z d y l i se l e s k e m . (1.
Kor. 15, 41.) Apotol se li od muednk, vyznavai od
panen, nevinn od kajcnk. Blah. Panna mla plnost vech
milost, proto pedila vechny svat v kad ctnosti. Byla
apotolkou apotol, byla krlovnou muednk, ponvad
trpla vce ne vichni. Byla praporenci panen a vzorem
vdanch. Spojovala v sob dokonalou nevinnost s dokonalou
umrtvenosti. Zkrtka, ve svm srdci spojovala vechny hrdin
sk ctnosti, je kdy konal njak svtec. Prvem bylo o n
eeno: Po p r a v i c i s t o j t i k r l o v n a , o d n v z l a
t o h l a v k o l k o l e m z p e s t e n (. 44, 10), nebo ve
chny milosti, dokonalosti a zsluhy ostatnch svatch byly
sjednoceny v Marii, jak vykld opat Cellesk Raymund
Jordan(23).
Jako ze slunce pevyuje svtlo vech hvzd vespolek,
prav Basil Seleucijsk(24), tak ped Matka Bo slvou
vechny svat. K tomu dodv mnich Mikul(25): Pi v
chodu slunce miz svtlo hvzd a msce, jako by jich ani
nebylo; tak ustupuje ze svatch a andl ped slvou
Mariinou, jako by v nebi ani nebyli. Z t piny tvrd sv.
Bernardin se sv. Bernardem(26), e ostatn svat maj jen
sten podl na slv Bo; Marii Pann se vak dostalo
takovho mnostv tto slvy, e, jak se zd, pouh tvor
neme se spojiti s Bohem dokonaleji ne se s nm spojila
Maria. Sem nle t mylenka sv. Alberta Velikho(17),

257

e nae Krlovna pat na Boha z vt blzkosti a nesmrn

dokonaleji ne vichni ostatn duchov nebet. Sv. Bernardin
prav jet krom-'slov shora uvedench: .Jako jsou vechny
obnice ozaovny sluncem, tak se dostv vem svatm
vtho svtla a vt radosti z pohledu na Marii. Na
jinm mst tvrd podobn, e Matka Bo svm pchodem do
nebe zvila blaenost vech jeho obyvatel. Proto d mnich
Mikul(28), e svat v nebi po Bohu nemaj vet blae
nosti nad pohled na tuto pekrsnou Krlovnu. A Konrd
Sask(29) prohlauje; Po Bohu jest. Maria pinou na
nejvt slvy a radosti.
Radujme se tedy s Mari ze vzneenho trnu, na nj
ji Bh v nebi povil. A radujme se t k vli sob; nebo
jestli ns nae M atka opustila svou viditelnou ptomnost,
kdy odela slavn do nebe, neopustila ns svou lskou.
Nyn je Bohu ble a je s nm vroucnji spojena, proto vid
lpe nae trapy, m s nmi vt soustrast a me nm lpe
pomoci. Ci bys snad zapomnla na ns uboh, vol mnich
Mikul(30). Svat Panno, proto, e jsi tolik oslavena v ne
besch? Nikoliv! Chra ns Bh ped takovou mylenkou!
Srdce tak soucitn neme se ubrniti trpnosti s naimi
bdami, je jsou tak velik. Mla-li Maria velik soucit
s nmi, dokud ila na zemi, poznamenv Konrd Sask(31;,
mnohem vt soustrast m nyn, kdy panuje v nebi.
Proto se postavme zcela do slueb tto Krlovny, ctme
a milujme ji, jak jen meme. Ona ns nezat dnmi
bemeny a danmi, prav Richard od sv. Vavince(32), po zp
sobu jinch panovnk. Tato Krlovna obohacuje sv slueb
nky milostmi, zsluhami a odmnami. Prosme ji s opatem
Guerrikem(33) : Matko milosrdenstv, ji trn ve v
vzneenosti v blzkosti Bo jako krlovna svta. povej
jen slvy svho Jee, nm sluhm svm vak poli drobty,
je ti zbudou. Ty pov radosti Pn u jeho stolu; my jako
psci pod stolem na tto zemi prosme t o slitovn!( 3i)
Modlitba.
velik, vzneen a peslavn Pan. Padme na kolena
ped tvm trnem a pozdravujeme t z tohoto slzavho
dol. Mme radost z nesmrn slvy, kterou t vyznamenal
Bh. nezapomnej na ns, sv uboh sluhy, kdy nyn

258

vldne jako krlovna nebes a zem. Nezdrhej se obrtit

k nm ubohm oi se svho vzneenho trnu! m jsi
ble prameni milost, tm vce ns jimi me zahrnouti.
S nebe vid lpe nae trapy, proto mus mti s nmi
tak vt soustrast a vce nm pomhat. Ui, abychom
ti vrn slouili zde na zemi, abychom t pak jednou mohli
velebiti v nebi. Dnes, kdy ses stala krlovnou vesmru,
zasvcujeme se tv slub. Pot i ns o tto slavnosti
pijmi ns za sv poddan. Vdy jsi nae Matka.
Matko nejslad, Matko nejlep, tv olte jsou obl
hny tolika lidmi, kte ti pednej sv prosby. Jedni t
daj o zdrav, druz o pomoc v bd, jin o dobrou e,
jin o zskn soudn pe. My vak t prosme o milosti
tvmu srdci nejmilej: Vypros nm pokoru, odlouenost
od svta, odevzdanost do vle Bo. Vypros nm svatou
lsku k Bohu, dobrou smrt a nebe. Pan, zm ns
z hnk ve svtce! Ui tento zzrak, jen t oslav
vc, ne kdybys vrtila zrak tiscm slepc a vzksila k i
votu tisce mrtvch. Ty jsi u Boha tak mocn. Tob sta
jen ci, e jsi jeho Matka, jeho nejmilej, jeho milostipln.
Co pak by ti mohl odepti?
nejkrsnj Krlovno, neodvaujeme se dat, aby
chom t smli uvidt za iva na zemi. Chceme vak pijti
do nebe, abychom tam na tebe patili. Ty nm to mus vy
prosit. Tak pevn doufme. Amen. Amen.

259

VAHA IX.

O B O L E S T E C H MARI E P ANNY

M a r i a je k r l o v n o u m u e d n k , p r o t o e j e j
m u e d n i c t v byl o d e l a v t n e u v e c h mu
ednk ostatnch.
Kdo by mel srdce tak tvrd, e by nebyl dojat vypravovnm
o alostn udlosti kter se kdysi sbhla na tomto svte?
Vzneen svat Matka mla jedinho, lsky nejhodnjho
Syna, jak si jen lze pedstaviti. Byl nevinn, ctnostn, krsn,
k Matce choval nejnnj lsku. Nikdy j nezpsobil ani
nejmen zrmutek, prokazoval j vdycky hlubokou ctu, do
konalou poslunost a vrouc lsku. Proto tak tato Matka
vnovala svmu Synu vechnu svoji lsku. Co se vak stalo?
Tento Syn byl od zvistivch neptel kiv obalovn, a
soudce, tebas poznal a vyznal jeho nevinu, aby se zavdil
jeho neptelm, odsoudil jej podle jejich pn k potupn
smrti. A tato uboh Matka musila ke sv bolesti pihleti
k tomu, jak jej pedobr, milovan Syn jest j krut a ne
spravedliv vzat v kvt svho ivota. Ped jejma oima
musil vykrvcet a zemt veejn na dev hanby.
Co tomu k, zbon teni? Nevzbuzuje soustrast tato
udlost, tato uboh Matka? V, o kom mluvm. Tmto krut
uhnuenm Synem je n dobrotiv Je a tou matkou je
blah. Panna Maria, kter z lsky k nm svolila, aby jej
Syn byl obtovn lidskou krutost Bo spravedlnosti. Maria
si zaslou pro tuto hroznou bolest, kterou pro ns snela,
kter byla pro ni trp ne tiscer smrt, naeho soucitu a

260

na vdnosti. A protoe se j nememe jinak odvditi za

jej nesmrnou lsku, rozjmejme alespo chvli, jak krut
byla bolest, pro ni se stala Krlovnou muednk. Jejl
muednictv pevilo bolesti vech muednk, protoe 1. bylo
del a 2. bylo vt.
1.
Je sluje krlem bolesti a krlem muednk, protoe
vytrpl za svho ivota vce neli vichni ostatn muednci.
A podobn se nazv prvem Maria krlovnou muednk,
ponvad vytrpla nejvt bolesti, jak jsou mon po utrpe
n jejho syna. Proto ji nazval Richard od sv. VavinceO)
Muednic muednic. O n mono uti slov Isaiaovch:
K o r u n u j e k o r u n o v a t i b u d e t s o u e n m C2) (Is.
22, 18). To znamen; Koruna, kterou se stala krlovnou mu
ednk, jest bolest, je ji zbavila velik tchy a je
pevila utrpen vech muednk. Nelze pochybovati
o tom, e Maria byla skutenou muednic, jak dokazuj
Divi Kartuzin, Pelbart, Ambro Katarinus(3) a jin. Podle
nespornho mnn bohoslovc sta k muednictv vytrpti
smrtelnou bolest, i kdy po n nensleduje smrt. Sv. Jan
evangelista je uctvn jako muednk, akoliv neskonal ve
vroucm oleji, nbr vyel z nho silnj, ne byl ped tm.
Aby nkdo doel cti muednka, u sv. Tom(4), sta
mu poslunost odhodlan i k obti ivota. Maria se stala
muednic, d opat Oger(5), ne meem katovm, nbr krutou
bolest srdce. Bylo-li ueteno jej tlo ruky katovy, jej
svat srdce bylo probodeno bolest z umuen Synova. Tato
bolest staila, aby j zpsobila ne jednu, nbr tisce smrt.
Jak uvidme, Maria nejen e byla pravou muednic, nbr
byla muednic nade vechny jin, nebo cel jej ivot byl
takka nepetrit muednictv.
Jako zaalo utrpen Jeovo hned jeho narozenm, prav
sv. Bernard( ?)(6), tak i Maria, ve vem podobn svmu Synu,
trpla sv muednictv po cel svj ivot. Jmno Maria
znamen mezi jinm podle sv. Alberta Velikho(7) tak mae
amarum, t. j. moe hokosti. Proto se na ni vztahuje msto
u Jeremie; J e s t j a k o m o e v e l i k p o h r o m a t v .
(Pl Jer. 2, 13.) Jako moe je cel hok a slan, tak byl ivot
Mariin pln hokosti, protoe j stle tanulo na mysli umuen
boskho Vykupitele. Nelze pochybovati, e byla psvcena
Duchem Svatm vce ne vichni proroci a e chpala lpe ne
vichni proroci jejich pedpovdi o Mesii, zapsan v Psm

261

svatm. ekl to andl sv. Brigitt(8) a dodal, e blah. Panna,

vdouc, co m Vn Slovo trpti pro spsu svta, zaala
ji dve, ne se stala matkou tohoto nevinnho Spasitele, sv
muednictv ze soustrasti s nm, jeto ml bti popraven
tak krutou smrt pro ciz hchy.
Jej bolest pak bezmrn vzrostla, kdy se stala Matkou
Spasitelovou. Bolestn pohled na vechny trapy, je ml
vytrpti jej uboh Syn, psobil j dlouh, celoivotn mued
nictv, jak se vyslovuje opat Rupert(9). Tento smysl mlo
i zjeven, jeho se dostalo sv. Brigitt(10) v m v chr
m Panny Marie Vet. Ukzala se j blah. Panna se sv.
Simeonem a s andlem, jen nesl dlouh me, cel zrosen
krv. Me znamenal dlouhou a krutou bolest, je trznila
Marii Pannu po cel ivot. Zmnn opat Rupert mluv takto
za Matku Bo: M drah dcery, due vykoupen Jeem!
Nevzpomnejte soucitn toliko on hodiny, kdy jsem ped
sebou vidla umrati svho drahho Jee; nebo me bolest,
od Simeona mn pedpovdn, probodval mou dui cel
ivot! Kdy jsem jej kojila a zahvala jej ve svm nru,
ji jsem vidla v duchu jeho hokou smrt. Povate, jak
dlouhou a krutou bolest jsem musila sneti.
Proto smla Maria Panna prvem ci sty Davidovmi:
S c h z b o l e s t m j i v o t a m L t a od p n .
(. 30, 11.) S v o u b o l e s t s t l e c t m . (. 37, 18.)
Mj ivot plynul stle v bolesti a v slzch; m bolest, p
soben soustrast s mm milovanm Synem, nikdy mi ne
mizela s o; stle jsem v duchu vidla vechna pko a
smrt, je ml jednoho dne vytrpti. M atka Bo zjevila sv.
Brigitt(uX e i po Synov smrti a jeho Nanebevstoupen,
i pi jdle a pi prci, iv tkvla v jejm nnm srdci
ustavin vzpomnka na jeho umuen. Tauler(12) napsal, e
Maria proila cel svj ivot v neusjtl bolesti, jeliko'
nosila ve svm srdci jen zrmutek a utrpni.
Bolest zarmoucench mrnv obyejn as. U Marie vak
byl prav opak. U n as zvtoval jej bol. m vce Je
rostl a ukazoval na venek svou krsu a lbeznost, tm vce
se blila tak doba jeho smrti a tm vce rostl v srdci Ma
riin al, e ho na tto zemi ztrat. Jako roste re mezi
trnm, pravil andl sv. Brigitt(13), tak krela Matka Bo
ivotem v samch trapch. A jako s r rostou tak trny,
tak bylo i u tto Bohem vyvolen re, Marie: m dl

262

vce ji bodaly a souily trny jejch bolest'. Po rozjmn

o dlce jejch bolest pejdme k druh sti, jednajc o ve
likosti jejho alu.
II.
Nejen proto byla Maria krlovnou muednk, e jej
muednictv bylo mnohem del, nbr t proto, e bylo
vt ne u vech muednk. Kdo vak zm velikost je
jch bolest? Jeremi vidl v duchu jej velik utrpen pi
smrti Synov a nevdl, ke komu m pirovnati tuto Matku
bolest: K o m u m m t p i r o v n a t i , k o m u p i p o
d o b n i t i , J e r u s a l m s k d c e r o ? . . . Je j a k o mo e
v e l i k D o h r o m a t v ! K d o t z h o j ? (Pl Jer.
2, 13.) Kardinl Hugo(u) vysvtluje tato slova a prav:
Panno poehnan, jako hokost moe pevyuje kadou ji
nou hokost, tak tv bolest je vt ne vecky bolesti jin.
Eadmer(15) tvrd, e kdyby Bh neudroval zvltnm z
zrakem ivot Mariin, jej bolest by byla staila, aby ji
usmrtila kadou chvli jejho ivota. Podle sv. Bernardina
Sienskho(16) byla jej bolest dokonce tak velik, e kdyby
Se rozdlila na vecky lidi, rzem by je vechny pipravila
o ivot.
Rozjmejme vak o dvodech, pro bylo jej muednictv
vt ne u vech muednk vespolek. Pedn musme
bti pamtlivi toho, e muednci trpli tlesn, ohnm nebo
elezem; Maria vak trpla v dui, jak pedpovdl ji sv.
Simeon: T v o u v l a s t n d u i p r o n i k n e m e .1 (Luk.
2, 35.) Jako by ji svat staec ekl: Panno pesvat, ostatn
muednci budou drsni elezem, ty vsak bude profcodena
a muena v dui utrpenm svho vlastnho Syna. O
pak je vzneenj due neli tlo, o tolik byla vt bolest
Mariina nad bolest vech muednk, jak ekl Je Kristus
sv. Katein Siensk(17): Bolesti due nelze ani srovnati
s bolestmi tla. Proto prav ctihodn opat chartresk
Arnold(18): Pi velik obti neposkvrnnho Bernka na
Kalvarii, kdy umral na ki, byli bychom spatili dva vzne
en olte, jeden v tle Jeov, druh v srdci Mariin.
V te dob, kdy Syn obtoval sv tlo smrt, Maria ob
tovala svou dui spoluutrpenm.
Mimo to, jak upozoruje sv. A ntonni19), ostatn muednci
trpli obtujce ivot vlastn, kdeto blah. Panna trpla,
obtujc ivot svho Syna, jej milovala nesmrn vce neli
svj vlastn ivot. A tak trpla ve svm srdci vechna t

263

lesn muka svho Syna; pohled na jeho utrpen zpsobil j

bolest mnohem trp, ne kdyby musila sama pestti vechny
jeho trapy. e trpla Maria ve svm srdci vechny trzn,
jimi byl muen jej milovan Je, nelze vbec pochybo
vati. Kad v, e bolest dtek jest i bolest matek, vid-li
je trpti. Sv. Augustini20) uvauje o bolestech, kter
snela matka machabejsk, kdy vidla svch sedm syn
na muidlech, a prav: Tmto pohledem trpla se vemi;
ponvad milovala vechny, trpla pohledem ve to, co ot
trpli v tle. A tot se dlo u Marie Panny. Vechny n
stroje umuen, bie, trny, heby, k, je trznily nevinn
tlo Jeovo, vnikly i do srdce Mariina a dovrovaly jej
muednictv. On trpl v tle, ona v srdci, prav bjah.
Amadeus(21)- Podle slov sv. Vavince Justiniani(22) stalo se
srdce Mariino zrcadlem bolest Synovch, ve kterm se odrely
sliny, dery a rny, prost ve, co trpl Je. A sv. Bonaventura(23) ve svm rozjmn prav, e rny, je byly ro
zesety po celm tele Jeov, byly pak sjednoceny v jedinm
srdci Mariin.
Proto Maria spolutrpla ve svm milujcm srdci se Synem
biovn, trnm korunovn, posmch a ukiovn. Tent
svtec ji pozoruje, jak stoj na Kalvarii u svho umrajcho
Syna, a te se j: Rci mi, Pan, kde jsi tehdy byla? Byla
jsi jen blzko ke? Nikoliv! Lpe je ci, e jsi byla na
ki, jsouc ukiovna se svm Synem. K slovm Isaiovm: V l i s u l a p a l j s e m j e d i n , z n r o d n e b y
lo n i k o h o se m n o u (Is. 63, 3) prav Richard od sv.
Vavince(24) : Pane, prvem si stsk, e jsi v dle lidskho
vykoupen musil trpti sm a e se nenael dn lovk,
jen by ml s tebou aspo nleit soucit. Jest tu vak
jedna ena, tvoje Matka, je trp ve svm srdci ve, co trp
ty ve svm tle.
Tm vm je vak eeno pli mlo o bolestech Mariinch.
Vdy pohledem na muka svho milovanho Jee trpla
vce, ne kdyby byla sama musila snet vechna pko a
smrt Synovu. Mluvme-li veobecn, pe Erasmus(25), m
eme ci, e rodie ct mnohem bolestnji utrpen svch dt
neli svou vlastn trze. V kadm ppad to sice nen
pravda, avak u Marie Panny se jist osvdila pravdivost
tchto slov. Blah. Panna milovala pece svho Syna a jeho
ivot nesmrn vce ne sebe samu a tisce vlastnch ivot.

264

Dobe prav blah. Amedeus(26), e bolestn Matka trpla

hroznm pohledem na muka svho milovanho Jee mnohem
vce ne kdyby byla sama petrpla cel jeho umuen. D
vod toho je jasn. Vykld jej sv. Bernard(27): Due jest
toti spe v tom, co miluje, ne oo oivuje. I sm Spasitel
to prohlsil: ,K d e j e s t p o k l a d v , t u b u d e i s r d c e
v a e. (Luk. 12, 34.) ila-li tedy Maria svou lskou vce
v Synovi ne v sob sam, trpla pi smrti svho Syna mno
hem vt bolest ne kdyby sama byla podlehla nejkrutj
smrti.
e bylo muednictv Mariino nesmrn vt ne utrpen
vech muednk, jest jet jin dvod: Pi umuen Synov
nejen e trpla mnoh, ale trpla beze v tchy. M u
ednci ovem trpli tak v bolestech, je jim nastrojili ty
rani, ale lska k Jei jim oslazovala a zpjemovala jejich
muka. Trpl pi svm muen sv. Vincenc: Byl napiat na
skipec, byl drsn eleznmi hebeny, byl opalovn rozha
venmi plotnami. Co vak vidme a slyme? Prav sv. Augus
tin i26)- Zdlo se, e jin trp a jin mluv. Mluvil s tyra
nem s takovou statenost a tak pohrdal mukami, e se zdlo,
jako by jeden Vincenc trpl a jin Vincenc mluvil; tak
jej posiloval Bh sladkost sv lsky v jeho mukch. Trpl
i sv. Bonifc; jeho tlo ezali elezem, za nehty mu zar
eli ostr heby a do st mu lili hav olovo; on vak usta
vin volal: Dkuji t, Pane Jei Kriste! Trpli sv.
Marek a sv. Marcellian, kdy byli pibiti na kl. Tyran jim
pravil: Neastnci, zmoudete a osvobote se od tchto
muk. Oni vak odpovdali: Co mluv o mukch? Jak pak
muky? Pi dn hostin nebyli jsme tak vesel jako nyn,
kdy trpme z lsky k Jei Kristu. Trpl sv. Vavinec,
de kdy byl plen na roni, jak prav sv. Lev(29), mocnj
byl vnitn plamen jeho lsky, jen slil jeho dui, neli pla
nn vnj, jen muil jeho tlo. Lska mu dodvala ta
kovou slu, e posmn pravil tyranovi: Chce-li ochutrat, na jedn stran jsem ji opeen; obra a jez! Jak vak
nohl v tak hroznch bolestech, v pozvolnm umrn, takto
jisati? Odpovd sv. Augustin(50) : Byl opojen vnem lsky
Bo, take nectil ani muka ani smrt.
Svat muednci, m vce milovali Jee, tm mn c
tili bolesti a smrt; pouh pohled na bolesti ukiovanho
Boha naploval je tchou. Avak na bolestn Matce vl

265

val a snad tak tchu lska k jejmu Synu a pohled na jeho

muka? Nikoliv, prv naopak! Trpc Syn byl pinou cel
jej bolesti a jej lska k nmu byla jej jedinou, neltostnou
muitelkou, nebo cel Mariino muednictv zleelo v po
hledu na nesmrn bolesti jejho nevinnho, milovanho Syna
a v soustrasti s nm. Proto m vce jej milovala, tm vt
a beztnj byla jej bolest. J e j a k o m o e v e l i k
p o h r o m a t v . K d o t z h o j ? Krlovno nebes,
u jinch muednk lska mrnila bolest a hojila rny; kdo
vak me tob osladiti bolest a zahojiti pebolestn rny
tvho srdce? Kdo t zhoj, jestlie prv Syn, jen by t
mohl potiti, jest svm utrpenm jedinou pinou tvch
muk a jestli tvoje lska k nmu tvo cel tvoje muednictv?
Ostatn muednci, uvauje Diez(31) bvaj zobrazovni ka
d s nstrojem svho muen; sv. Pavel s meem, sv. Ondej
s kem, sv. Vavinec s ronm; Maria Panna se zobrazuje
se svm mrtvm Synem na kln, ponvad nikdo jin ne
sm Je byl nstrojem jejho muednictv pro lsku, kterou
k nmu chovala. Nkolika slovy vystihuje tuto mylenku
sv. Bernard(32): U jinch muednk velikost lsky mr
nila bolest a utrpen; blah. Panna vak, m vce milovala,
tm vce trpla a tm bolestnj bylo jej muednictv.
Jest jisto, e m vce njakou vc milujeme, tm bolest
nji pociujeme jej ztrtu. Tak na pklad vt zrmutek
psob smrt bratrova ne smrt domcho zvete, smrt vlast
nho dtte ne smrt ptelova. Abychom mohli pochopiti,
jak velik byla bolest Mariina pi smrti Synov, prav Korne
lius a Lapide(33), musili bychom naped pochopiti, jak veli
kou lsku k nmu chovala. Kdo vsak me zmeiti tutc
lsku? Blah. Amedeus(34) prav, e v srdci Mariin planula
dvoj lska k jejmu Jei: lska nadpirozen, j ho mi
lovala jako svho Boha, a lska pirozen, j k nmu lnula
jako k svmu synu. Tato dvoj lska splynula v jedinou
lsku, ale tak nesmrnou, e Vilm Pask(35) prvem mohl
napsati: Blah. Panna milovala Jee tak, jak to vbec byla
mono pouhmu tvoru. Z toho vak vyvozuje Richard od sv.
Vavince(35) zvr: Jako se dn lska nevyrovnala lsce
jej, tak ani dn bolest nebyla rovna jej bolesti. Jestli
byla lska Mariina k Synu nesmrn, nesmrn byla i jej
bolest, kdy ho smrt pozbyla. Kde je nejvy lska, tam
je nejvy bolest, prav sv. Albert Velik(36).

266

Pedstavme si M atku Bo, jak pi pohledu na svho Syna,

umrajcho na ki, obrac prvem na sebe slova Jeremio
va a stsk si nm : vy v i c h n i , k t e ( k o l e m) j d ete cestou, p ohle te a vizte: Je-li bolest jako
b o l e s t m?" (Pl Jer. 1, 12.) Kdo krte cestou tohoto
ivota a nemte se mnou dnou soustrast, zastavte se na
chvli a pohldnte na mne, kdy mi ped oima umr mj:
milovan Syn! Potom uvaujte, je-li mezi vemi zarmoucenmi
a ztrpenmi bolest rovn bolesti m? Ne, nelze nalzti M atko
bolestn, hoej bolesti, prav sv. Bonaventura(37), ne je
bolest tv, nebo nelze nalzti lepho Syna ne je tvj.
I Richard od sv. Vavince(38) pr a v Ne b yl o na svt lskyhodnjho Syna nad Jee a nebylo matky, je by vce mi
lovala sv dt ne Maria. Nebylo-li tedy na svt lsky
rovn lsce jej, nebylo ani bolesti, je by se vyrovnala bolu
jiejmu.
Proto se nerozpakoval sv. Ildefons(?)(39) tvrditi: Jest m
lo, ekneme-li, e bolesti blah. Panny pevily vechna muka
vech muednk vespolek! Eadmer(40) k tomu dodv, e
nejvt krutosti pchan na svatch muedncch byly u srov
nn s muednictvm Mariinm nepatrn, ba nebyly nim.
Podobn napsal Basil Seleucijsk(41)* e jako slunce pevuje svm jasem vechny ostatn obnice, tak pedstihuje
Maria svou bolest muka vech ostatnch muednk. Uen
spisovatel Pinamonti(4) vyslovuje na konec Tcrsnou mylen
ku: Bolest tto nn Matky pi muen Jeov byla tak
ohromn, e ona jedin byla hodna spoluutrpen pi smrti
Boholovka.
Sv. Bonaventura(43) se zde obrac k blah. Pann a vol:
Pan, pro pak jsi chtla i sama se obtovati na Kalvarii?
Nestail k naemu vykoupen ukiovan Bh? Pro jsi chtla
i ty bti ukiovna Jest pravda, e smrt Jeova sta
ila nadbyten k spasen svta, ba tiscerch svt. Ale
tato dobr Matka chtla z lsky k nm pispti k dlu na
spsy svmi zsluhami, je za ns obtovala na Kalvarii.
Proto d sv. Albert Velik(44), e jako jsme zavzni vd
nost Jei pro umuen, je vytrpl za nai spsu, tak
jsme povinni vdnost i Marii pro muednictv, je rila
dobrovoln trpti pro nai spsu pi smrti svho Syna. K slo
vm svtcovm jsem pidal slovo dobrovoln, nebo, jak
zjevil andl sv. Brigitt(45), tato nae soucitn a dobrotiv

267

Matka byla by radji snela vechny bolesti, ne by vidla,

e lidsk due nejsou vykoupeny a e hynou. Meme ci,
d blah. imon z Kasse(16), e tento pohled n& ovoce smrti
Synovy, vykoupen svta a smen Bohia s lidmi s nm
zneptelenmi, byl jedinou jej tchou v bolesti pi jeho
umuen.
Tak velik lska Mariina zaslou si od ns vdnosti. Tuto
vdnost musme projevovati alespo rozjmnm o jejch
bolestech a soustrast s nimi. Miaria Panna si vak sto
vala sv. Brigitt(47), e je mlo tch, kdo s n m&j trp
nost a e velk vtina lid na ni zapomn. Proto J velmi
dtkliv doporuila vzpomnku na jej bolesti. Jak je mil
blah. Pann vzpomnka na jej utrpen, vysvt na pklad ze
zjeven, jeho se dostalo r. 1239 sedmi jejm ctitelm, kte
pak zaloili d sluh Miariinch (Servit.) Maria se jim
zjevila s ernm atem v rukou & dala je, aby z lsky
k n asto rozjmali o jejch bolestech a na jejich pamtku
aby nosili tento smuten at. A Je Kristus sdlil blah.
Veronice z Binaska(48), e jej t vce, projevujeme-li sou
strast s bolestmi jeho Matky ne s nm samm. ekl: Dcero,
slzy prolit pro m umuen jsou mi drah. Jeliko vak ne
smrn miluji svoji Matku Marii, proto je mi milej roz
jmn o bolestech, je vytrpla ona pi m smrti.
Z toho dvodu slbil Je velmi velik milosti ctitelm
bolest Mariinch. O t vci se dostalo zjeven sv. Albt,
jak vypravuje Pelbart(49). Podle jeho zprvy touil sv. Jan
evangelista spatiti znovu Marii Pannu po jejm Nanebe
vzet. Jeho drah Matka mu udlila danou milost a zje
vila se mu spolu s Jeem Kristem. Apotol zaslechl, jak
Maria vyproovala na Synu njakou zvltn milost pro ctite
le svch bolest, a Spasitel jim zaruil hlavn tyto tyi
vsady: 1. ped smrt pravou kajcnost nad vemi spcha
nmi hchy; 2. ochranu ve vech kch, zvlt v smrtel
nch zkostech; 3. trvalou vzpomnku na jeho utrpen a
v nebi za to zvltn odmnu; 4. slbil, e takov ctitele
sv rukm Mariinm, aby s nimi naloila podle svho
pn a vyprosila jim vechny milosti, kter uzn za vhod
n. Na dkaz toho uvdm nsledujc pklad; z nho
je patrno, jak pomh k dosaen ivota vnho cta k bo
lestn Rodice Bo.

268

P k l a d . Sv. Brigitta(60) vypravuje ve svch Zjevench

o mui, jen byl sice urozenho pvodu, ale byl oddn mnona neestem. Uzavel s blem smlouvu a slouil mu ede
st let. Snadno se domyslme, jak ohavnosti pchal, jsa iv
bez Boha a bez svtost Crkve. Kdy umral tento lechtic,
chtl mu prokzati Je Kristus milosrdenstv a poruil sv.
Brigitte, aby k nmu poslala svho zpovdnka a ten aby
ho piml k zpovdi. Zpovdnk uposlechl, ale nemocn od
povdal, e zpovdi nepotebuje, jeto se pr asto zpovdval. Knz el k nmu po druh, ale uboh otrok pekla
zase zatvrzele odmtal zpov. Je uloil znovu sv. Brigitt, aby poslala k umrajcmu zpovdnka. Ten el po
tet a sdlil mu zjeven, jeho se dostalo sv. Brigitte: e
se tolikrt vrac, ponvad jej posl sm Pn Je, jen
se chce nad hnkem slitovat. Pi tomto vypravovn byl
u.boh nemocn dojat a dal se do ple. Zvolal: Ale jak
mohu dojiti odputn, kdy jsem edest let slouil blu
jako j,eho otrok a obtil jsem dui nesslnmi hchy?
Synu, uklidoval Jej knz, nezoufej. Bude-li litovat, slibuji
ti jmnem Bom, e ti Bh odpust. Nemocn nabyl d
vry a pravil: Ote, myslil jsem, e jsem zavren a ji jsem
zoufal nad svou spsou. Nyn vak ctm bolest nad svmi
hchy a nabvm nov dvry. Jeto tedy mne Bh jet
neopustil, chci se vyzpovdati. A opravdu se toho dne
tyikrte velmi kajcn vyzpovdal, na druh den pijal
Velebnou Svtost a estho dne velmi zkrouen a odevzda
n skonal. Po jeho smrti mluvil Je Kristus zase se svtic
a oznmil j, e onen hnk je spasen a e dl v oistci.
Zjevil j 'tak, e byl zachrnn na pmluvu panensk M at
ky Bo. Akoliv toti zemel vedl ivot tak zvrhl, pece
si vdy uchoval ctu k jejm bolestem a po kad pi vzpo
mnce na n vzbuzoval s nimi v srdci soustrast.
Modlitba.
moje Matko bolestn, Krlovno muednk a krlovno
bolesti! Tys tolik oplakvala Syna svho, jen zemel za
mou spsu. Co mi vak budou platn tv slzy, jestli budu
zavren? Pro zsluhy bolest svch vypros mi upmnou
ltost nad mmi hchy a upmn polepen, spolu s trvalou
a vrouc vzpomnkou na umuen Jeovo a na bolesti

269

tv. Je a ty, oba tak nevinn, tolik jste trpli pro mne;
proto mi vyproste, abych nco trpl z lsky k vm j,
jen zasluhqji pekla. Pan, volm k tob se sv. Bonaventurou(l)i jestli jsem t urazil, zra mne ze spravedl
nosti: jestli jsem ti slouil, prosm o rny za odmnu.
Bylo by pro mne hanbou, kdybych ml vidt svho Pna
Jee a tebe zrann a sm byl bez rny/
Konen t prosm, Matko m, pro bolest, kterou jsi
trpla, kdy jsi na vlastn oi vidla, jak tvj Syn v hroz
nch bolestech nakln hlavu a umr na ki, vypros mi
dobrou smrt. neopoutj mne v t chvli, obhjkyn
hnk, a chra pak mou ustraenou a peklem napadanou
dui pi velikm kroku do vnosti. A jeto v t chvli
snad ztratm e i hlas a nebudu moci vzvati jmno
tv a 'jmno Jeovo, v n skldm vechnu svou nadji,
proto ji nyn vzvm na pomoc Syna tvho a tebe pro
svj posledn okamik a volm: Jei a Maria, vm do
poroum dui svoji. Amen.

270

II. vahy o sedmi bolestech

Marie Panny zvlt

B O L E S T I : P R O R O C T V SV. S I M E O N A
V tomto slzavm dol rod se kad lovk k pli. Kad
mus trpti bolesti, je mu pin denn ivot. O muivj
vak byl by n ivot, kdyby vdl kad z ns, jak svzel
na nho ek! Seneka(x) prav, e koho by potkal takov
osud, byl by velmi neastn.
Pn Bh je .k nm tak soucitn, e nm nezjevuje k,
je ns ekaj; chce, abychom je trpli jen jednou, kdy je
musme petrpt. Tohoto ohledu vak neml k Marii, protoe
ji chtl uiniti krlovnou bolesti, ve vem podobnou jejmu
Synu. Maria musila mti stle ped oima a vdy musila
provati vechna muka", je ji oekvala. Tmito mukami
byly bolesti umuen a smrti jejho milovanho Jee.
Vizme sv. Simeona v chrm. Bere s jejch lokt bosk
Dtko a pedpovd j, e jej Syn bude znamenm veho od
poru a pronsledovn od lid: T e n t o j e s t u s t a n o v e n . ,
n a z n a m e n , j e m u b u d o u o d p r a t i . Proto pro
nikne jej dui me bolesti: T v o u v l a s t n d u i p r o
n i k n e m e . (Luk. 2, 34, 35.)
Svat Panna zjevila sv. Mechtild(2), e se pi proroctv
sv. Simeona promnila vecka jej radost v al. Vdla sice,
jak bylo s nebe sdleno sv. Terezii(3), e ivot jejho Syna
mus bti obtovn za spsu svta. V tto chvli vsak ze
teln poznala vechny podrobnosti utrpen a hok smrti,
je ekaly ubohho Jee. Poznala, e naraz na odpor a
to ve vem. Budou odprati jeho nauce: Msto aby mu vili,
odsoud jej jako rouhae pro uen, e je 'Synem Bom, jak
prohlsil bezbon Kaif, ka: R o u h a l s e ! . . . H o d e n
j e s t s m r t i ! (Mat. 26, 65. 66.) Uprali mu prvo na est:
A byl ze vzneenho, krlovskho rodu, pohrdali jm jako
lovkem sprostm: N e n to s y n t e s a v ? (Mat. 13,
55.) N e n t o t e s a , s y n M a r i e ? (Mar. 6, 3.) Byl vt
len moudrost a zachzeli s nm jako s nevdomcem: K t e
r a k t e n t o z n p s m a , n e u i v s e ? (Jan 7, 15.) Za
chzeli s nm jako s falenm prorokem: A z a k r y v e h o
b i l i h o v t v a t z a l i se h o : H d e j , k d o j e s t ,
j e n t u d e i l ? (Luk. 22, 64.) Zachzeli s nm jako
s lovkem pomatenm: Bl z n , p r o h o p o s l o u c h
t e ? (Jan 10, 20.) Jednali s nm j^ako s pijanem, rem a
ptelem lid zvrhlch: Hl e , l o v k r o u t a p i j a n v -

273

na, p t e l c e l n k v a h n k v . (Luk. 7, 34.) Jed

nali s nm jako s kouzelnkem: K n e t e m z l c h d u c h
v y m t z l d u c h y (Mat. 9, 34); jako s bludaem a
s posedlm: Z d a l i my d o b e n e p r a v m e , e S a m a
r i t n j s i a z l h o d u c h a m ? (Jan 8, 48.) Zkrtka,
Je byl pokldn za zejmho veejnho zloince, k jeho
odsouzen nebylo teba ani soudu, jak ekli Piltovi: K d y
by t e n t o n e b y l z l o i n e c , n e v y d a l i b y c h o m ho
t o b . (Jan. 18, 30.) Odpor zakusil Je t ve sv dui,
kdy mu i Otec Vn odpral vyslyen, aby se stlo za
dost Bo spravedlnosti. Marn prosil: O t e m j , j e - l i
m o n o , a o d e j d e k a l i c h t e n t o o d e m n e . (M at.
26, 39.) Otec jej vydal na pospas strachu, tesklivosti a z
rmutku, take zarmoucen Pn zabdoval: S m u t n j e s t
d u e m a k s m r t i (Mat. 26, 38), a mu konen
vnitn bolest vyrazil krvav pot. Poslze trpl odpor a
pronsledovn i na tle a na ivot. Sta pipomenouti,
e byl trn na vech svch svatch dech, na rukou, na no
hou, na tvi, na hlav, na celm tle, a vykrvcel a v hanb
a bolesti dokpnal na potupnm dev.
Kdy uslyel David od proroka Nathana pedpov o smrti
svho syna: Syn, k t e r se t i n a r o d i l , s m r t z e m e
(2 Krl. 12, 14), neml ji dnho poten ve svch roz
koch a v krlovsk ndhee. Plakal, postil se a spal na
hol zemi. Maria pijala s nejvtm klidem zprvu o smrti
svho Syna a s klidem ji tak snela pozdji; ale jakou asi
bolest ustavin trpla, majc neustle na och pedobrho Syna, pijmajc od nho slova ivota vcnho a asnouc
nad jeho svatm chovnm! Velik al trpl Abraham
v onch tech dnech, kdy putoval se svm milovanm Iskem na horu Moria, nebo vdl, e jej m ztratit. Ale
Maria musila trpti podobnou bolest ne ti dny, nbr tia
ticet let! Ale co pravm? Jen podobnou bolest? Trpla
bolest vt, o lskyhodnj byl Syn Mariin nad syna Abra
hamova. Svat Panna zjevila sv. Brigitt(4), e nemla na
svt ani hodinu, kdy by ji nebodala tato bolest. Kdykoliv
jsem pohldla na svho Syna, pravila, kdykoliv jsem jej za
vjela do plenek, kdykoliv jsem spatila jeho ruce a nohy,
po kad se znovu noila m due do zrmutku; myslila jsem
hned na jeho ukiovn. Opat Rupert(5) uvauje, jak Maria
pi kojen svho Synka kala: Mi l m j j e s t mi

274

m y r r h o v o u k y t i k o u , na p r s o u s p o v a j c .
(Velep. 1, 12.) m dt, j t tisknu do nru, protoe
jsi mi tak drah; m jsi m vsak dra, tm vc se mi stv
kytikou myrrhy a bolesti, kdy myslm na tv budouc muka.
Maria rozjmala, vykld sv. Bernardin Siensk(6), jak sla
svtc bude jednou zpasiti se smrt, krsa nebes bude zo
havena, Pn svta bude svzn jako zloinec, Stvoitel ves
mru bude poset ranami, Soudce vech bude odsouzen, slva
nebes bude potupena, Krl krl bude korunovn trnm a
hrub posmvn.
Na zklad zjeven sv. Brigitty prav P. Engelgrave(7), e
.zarmoucen Matka vdla pesn, jak muka ekaj na je
jho Syna. Kdy jej kojila, myslila na lu a ocet, jimi ho
budou napjet; kdy jej zavjela do plenek, myslila na pro
vazy, jimi ho spoutaj; kdy ho nosila na loktech, vidla
je j ji, jak je pibit na k; kdy spal, myslila na jeho smrtel
n spnek. Kdy jsem ho oblkala, ekla Maria Panna
sv. Brigitte(s), myslvala* jsem na jeho obnaen ped uki
ovnm; pohled na jeho ruce a nohy uvdl mi na mysl
heby, jimi ml bti jednou pibit na k. Oi m se pi
tom zalvaly slzami a srdce mi pukalo hokou bolest.
Evangelista napsal o Jei Kristu, e jak rostl tlesn,
tak tak rostl v moudrosti a milosti u Boha i u Ud: A
Je prospval moudrost a vkem a milost
u B o h a i u l i d . (Luk. 2, 52.) Rostl-li v moudrosti a
milosti u lid, znamen to, e se tak jevil dem a vzbuzoval
u nich takov pesvden. U Boha prospval podle vkladu
sv. Tome(9) v tom smyslu, e vechny jeho dobr skutky
mohly neustle stupovati jeho zsluhy, kdyby nebyl hned
od potku dostal dokonalou plnost milost pro sv osobn
spojen s Vnm Slovem. Rostl-li vak Je v ct a v lsce
u ostatnch, m vce rostl v och Mariinch? Le mj
Boe, m vce rostla jej lska k nmu, tm vce se stupo
vala t jej bolest, e ho ztrat tak krutou smrt. m
vce se blila doba Synova umuen, tm hloubji zrao
val me bolest, pedpovdn j od sv. Simsona, jej mate
sk srdce, jak sdlil andl sv. Brigitt(10).
Jestlie tedy Je, n krl, a jeho nejsvj M atka nevzprali se z lsky k nm tak stran trpti cel ivot, ne
smme si nakat, jestli ns potk njak utrpen. Ukiova
n Je se zjevil jednou Seste Magdalen Orsini(u ) z du
V

*' >

275

sv. Dominika, kter ji dlouho a mnoho trpla. Povzbuzoval,

ji, aby tmto utrpenm trvala s nm na ki. Sestra Magda
lena mu smutn odpovdla: Pane, tys trpl na ki jen
ti hodiny, j vak snm tento k ji tolik rok. Na
to j ekl Spasitel: Blhov, co to prav? J jsem trpl od
prvnho okamiku svho ivota vechno to, co jsem pak
vytrpl pi smrti na ki. Mme-IF tedy nco trpti a rdi
bychom si stovali, pedstavme si, e nm tot prav Je
a jeho M atka Maria.
P k l a d . P. Reviglione T. J.(l) vypravuje o jinochu, jen.
kad den zbon navtvoval obraz Bolestn Marie Panny.
Obraz ji pedstavoval se sedmerm meem v srdci. Jedn noci
spchal neastnk smrteln hch. Rno piel k obrazu a
uVidl v prsou Mariinch msto sedmi me osm. Kdy se
tomu divil, zaslechl hlas s nebe, e osm me vrazil do srdce
Mariina jeho hch. Tm byl hluboce dojat, el se zkrou
en vyzpovdati a na pmluvu sv Orodovnice nabyl mi
losti Bo.
Modlitba.

moje poehnan Matko Maria, j jsem nepidal k tvm

sedmi mem ve tvm srdci jen jeden me, nbr tolik,
kolik jsem spchal hch. Ne tob. Pan m, ne tob ne
vinn, nbr mn hchy obtenmu pat trpti. Jeto
jsi vsak rila tolik bolest sneti pro mne, vypros mi
pro zsluhy sv velikou ltost nad mmi hchy a trplivost
v kch tohoto ivota, kter budou vdycky jen nepatrn
u srovnn s mmi vinami, jimi jsem si tolikrt zaslouil
zavren. Amen.
B O L E S T I L : J E V T K DO E GYP T A
Jako la, rann pem, nese vude svou bolest, protoe m
v sob p, jen ji zranil, tak nosila vdycky s sebou Matka
Bo svou bolest po alostnm proroctv sv. Simeona, jeto
ustavin myslila na umuen svho Syna. A lgrin(0 vykld
slova Velepsn: V l a s y t v j a k p u r p u r k r l e , s p l
v a j c v a s c h (Velep. 7, 5) a prav, e tyto temn
purpurov vlasy znamenaj ustavin mylenky Mariiny na

276

umuen Jeovo, take skoro vidla ped sebou krev, je

jednou mla tci z jeho ran. pem, jen zraoval srdce
Mariino, byl sm jej Syn. Cm byl lbeznj, tm vce ji
zraovala bolest, e ho mus ztratiti tak ukrutnou smrt.
Rozjmejme nyn o druhm mei bolesti, jen ji zranil
na tku do Egypta, kdy musil jej Jeek prchati
ped pronsledovnm Herodovm.
Sotva zaslechl Herodes o narozen oekvanho Mesie,
zmocnila se ho poetil bze, e pijde o sv krlovstv.
Proto mu vytk sv. Fulgenc^) jeho nerozum a prav: eho
se tolik lek, Herode? Novorozen Krl nepiel krle pe
moci bojem, nbr zzran podmaniti svou smrt. Bez
bonk oekval od svatch Mudrc zprvu, kde se Krl
narodil, aby jej mohl pipraviti o ivot. Vida vak, e byl
od nich oklamn, nadil pobiti vechny dtky v okol Betle
ma. Proto se zjevil andl ve snch sv. Josefu a poruil mu:
V s t a a v e z m i d t i m a t k u j e h o a u t e c do
E g y p t a . (Mat. 2, 14.) Podle Gersona(3) podal sv. Josef
ihned o tom zprvu Marii Pann a vzav Jeka vypravil se
neprodlen na cestu, jak vysvt jasn ze slov evangelia:
O n v s t a v , v z a l d t i m a t k u j e h o v noc i a o d e
e l do E g y p t a . (Mat. 2, 14.) Mj Boe, ekla tehdy
Maria, jak uvauje sv. Albert VelikO), ped lidmi mus
utkati ten, jen piel lidi spasit? V tom okamiku poznala
zarmoucen Matka, e se zan plniti na Synu proroctv
Simeonovo: T e n t o j e s t u s t a n o v e n . . . n a z n a m e
n , j e m u b u d o u o d p r a t i . Vdy vidla, e sotva
se narodil, ji je na smrt pronsledovn. Jakou bolest asi
zpsobil jejmu srdci rozkaz, aby se vydala se Synem do
beztnho vyhnanstv, uvauje sv. Petr Zlatomluv(5) :
Utec od svch k cizincm, od chrmu k modlosluebnm
blovm! Je vt bolest, ne kdy novorozen dt, tulc
se k matce, mus prchati s ubohou matkou?
Jak trpla na tto cest Maria, kad se snadno do
mysl. Cesta z Judska do Egypta byla velmi dlouh. ebestin
Barradas(6) a s nm jin spisovatel tvrd, e obnela 400
mil(7), take trvala ticet dn. Blah. Bonaventura Baduarius() uvd, e cesta byla drsn, neznm, zarostl kovm
a mlo oiven cestujcmi. Byla zimn doba, take Josef a
Maria musili putovati ve snhu, v deti, ve vtru, rozmoklmi a bltivmi cestami. Maria, tl, patnctilet dvka,

277

nebyla zvykl na podobn cesty. Nemli nikoho, kdo by jim

poslouil. Sv. Petr Zlatomluv(9) prav: Josef a Maria ne
mli ani sluhy ani sluky; sami byli pny i sluebnky.
Mj Boe, jakou soustrast budil pohled na tuto nnou
Pannu s nedvno narozenm Dtkem v nru, na tku dociziny! Blah. Bonaventura Baduarius(10) se te: Jak se
ivili? Kde byli na noclehu? Kde nalezli pste? Cm
jinm se mohli nasytit ne kusem suchho chleba, jej sv.
Josef bu s sebou vzal nebo dostal almunou? Kde mli spti
zvlt na cest pout, jej dlka bv udvna na 200 milr
kde nebylo ani dom ani hospod, leda na psku nebo pod n
jakm stromem v lese nebo pod irm nebem bez ochrany
ped dravou zv, j se Egypt hem? Kdyby byl tehdy potkal
nkdo tyto ti nejvzneenj osoby svta, za by jej byl
pokldal, ne-li za uboh ebrkv a tulky?
Podle Burcharda Saskho a Jansenia z Gentu(u ) usadili
se v obci Matarieh, kdeto podle Anselma Laonskho(12)
bydlili v Heliopoli. Zamysleme se, jak velikou nouzi musili
trpti celch sedm rok svho pobytu v Egypt, kde se tak
dlouho zdreli podle tvrzen sv. Antonna, sv. Tome(13}
a jinch. Byli cizinci, neznm, nemli dnch pjm, ne
mli penz, nemli tam pbuznch. S nmahou se jim po
dailo iviti se prac svch rukou. Protoe byli chud, pe
sv. Basil(14), musili se lopotit, aby si vydlali na potebn
ivobyt. Ludolf Sask(l), jeho slovo uvdm pro tchu
chudch, prav, e Maria trpla takovou bdu, e mnohdy
nemohla dti ani kousek chleba hladovcmu Synkovi, kdyji prosil o jdlo.
Po smrti Herodov, vypravuje sv. Matou, zjevil se zno
vu ve snch sv. Josefu andl a poruil mu, aby se vrtil
do zem Israelsk. Blah. Bonaventura Baduarius(16) uva
uje, e pi tomto nvratu musila blah. Panna trpti jet
vce pro trapy, jim byl vystaven Je. Bylo mu asi sedm
let; proto byl pli velik, aby ho nesla, a pli mal, aby
mohl sm tak dlouho jti.
Je a Maria tedy musili prchati a putovat! tmto svtem.
To je pro ns pouen. I my musme ti na tto zemi jen
jako cizinci a nesmme pilnouti k jejm statkm; vdy ji
zakrtko musme opustiti a odejti na vnost: N e m m e
zde msta zstvajcho, nbr v yhledvm e
t o h o b u d o u c h o . (id. 13, 14.) Sv. Augustin(17) prav

278

k tmto slovm: Na tto zemi jsi jen hostem; vid ji jen

jako mimochodem. Dle ns u Je a Maria, abychom
objali sv ke, nebo na tomto svt nelze ti bez ke.
Za tm elem bylo dopno blah. Veronice z Binaska(18),.
z du sv. Augustina, aby doprovzela v duchu Marii s Je
kem na cest do Egypta. Na konci cesty j ekla Matka Bo:
Dcero m, poznalas, s jakou nmahou jsme se dostali do
tto zem. Vz, e bez utrpen nikdo nedostane dnou mi
lost. A kdo si chce ulehiti trapy vezdejho ivota, a
vezme s sebou Jee a Marii: V e z m i d t i m a t k u
j e h o . Kdo nos s lskou ve svm srdci toto bosk Dtko
a jeho Matku, tomu jsou vechny trapy lehk, ano sladk
a mil. Milujme tedy Marii a potme ji pijetm jejho
Synka do svho srdce, nebo i dnes jet je pronsledo
vn hchy lid.
P k l a d . Jednoho dne se zjevila Nejsvtj Panna blah.
Kolet(19) z du sv. Frantika, ukzala j Jeka zcela
posetho ranami a ekla: Tak zachzej hnci ustavin
s mm Synem. Neustle obnovuj jeho smrt a moje bolesti.
Dcero, pros za n, aby se obrtili. Jin frantiknka
ctihodn Sestra Jana od Jee a M arie(20) mla podobn
zjeven. Kdy jednou rozjmala, jak Herodes pronsledoval
Jeka, zaslechla siln lomoz, jako by nkoho pronsledoval
ozbrojen dav. Potom spatila pekrsnho hoka, jen ve
cek znaven utkal k n a volal: Janiko, pomoz mi, ukryj m!
J jsem Je Nazaretsk a utkm ped hnky, kte m
pronsleduj jako Herodes a chtj m usmrtit. Zachra mne!
Modlitba.
Tak tedy, Maria, Syn tvj zemel rukama lid, kte ho
pronsledovali a na smrt? A tito nevdnci ho pronsle
duj jet dle svmi hchy a zarmucuj tebe, Matko bo
lestn! A k tmto nevdnkm patil jsem, mj Boe,
i j! Matko m nejslad, vypros mi slzy, abych mohl
oplakvati tak hrub nevdk! A pro trapy, kter jsi
snela na cest do Ejgypta, provzej mne svou pomoc na
m cest k vnosti, abych jednou piel do vlasti blae
nch a tam s tebou miloval svho pronsledovanho Spa
sitele. Amen.

279

BOLEST III.: ZTRTA JEE V CHRM

Svat apotol Jakub napsal, e nae dokonalost zle
v trplivosti: T r p l i v o s t p a k s k u t e k d o k o n a l m,
a b y s te byli d o k o n a l a cel v niem n e d o s t a t k u
n e m j c e . O) (Jak. 1, 4.) V Marii chtl nm dti Pn vzor
dokonalosti. Proto ji zahrnul bolestmi, abychom mohli obdi
vovati a nsledovati jej hrdinskou trplivost. K nejvtm
bolestem jejho ivota nle ta, o n mme dnes rozjmati,
toti ztrta jejho Synka v chrm.
Kdo se slep narod, nen tolik neasten, e nevid dennho
svtla; kdo se vak ji jednou til za zraku, jen velmi tko
se smiuje se slepotou. A podobn neastn due, kter se
daly zaslepiti prachem svta a odcizily se Bohu, netrp mnoho,
nemohou-li jej nalzti. Kdo vak byl osvcen svtlem Bom
a poval lsky a sladk ptomnosti nejvyho Dobra, jak
hroznou ct bolest, je-li oloupen o toto Dobro. Rozjmejme
tedy, jak hluboce zranil srdce Mariino me tet. Byla zvykl
na ustavinou, pesladkou ptomnost Jeovu a nyn jej
v Jerusalem ztratila a ti dny byla od nho odlouena.
Sv. Luk vypravuje v II. hlav svho evangelia, e blah.
Panna chodvala se svm snoubencem Josefem a s Jeem
kad rok do chrmu na slavnost velikonon. inila tak
t, kdy bylo Jei dvanct let. Tehdy vak zstal jej
Syn y Jerusalem. Maria toho nezpozorovala, jsouc pe
svdena, e el v jinm zstupu. Veer prvnho dne cesty
do Nazareta, dotazovala se po svm Synu. Kdy ho nenalezla,
vrtila se ihned do msta, aby jej hledala. Nala jej vak te
prve po tech dnech. Pedstavme si, jakou bolest musila
trpti zarmoucen M atka v onch tech dnech. Vude cho
dila, doptvajc se na svho Syna s nevstou z Velepsn:
Z e l i j s t e t o h o , j e j m i l u j e d u e m ? (Velep.
3, 3.) Od nikoho vak nedostvala o nm zprvy. Ruben
lkal nad ztrtou svho bratra Josefa: C h l a p c e n e v i d t
a j k a m p j d u ? (Gen. 37, 30.) O nnji jist lkala
Maria, jsouc vyerpna marnm hlednm svho Synka:
Mho Jee nen nikde vidt. Kam jet mm jt, abych
jej nalezla? Kam pjdu bez nho, jen je mj poklad? S pl
em opakovala cel ti dny slova Davidova: S l z y m j s o u
mi p o k r m e m v e d n e v n o c i , n e b o mi d e n co d e n

280

 k a j : K d e j e s t B h t v j ? (. 41, 4.) Proto prvem

napsal Pelbart(2), e tehdy zarmoucen Matka vbec ne
spala; stle jen plakala a modlila se k Bohu, aby j pomohl
nalzti Jeka. asto se v duchu na nho obracela, prav
sv. Bernard(?)(3) a mluvila k nmu slovy Velepsn: P o
v e z m i ty , j e j m i l u j e d u e m, k d e p s , . . . a b y
mi n e b y l o p o t u l o v a t s e ! (Velep. 1, 6.) Synu, oznam
mi, kde jsi, abych nemusila blouditi a mam t hledati.
Nkte se domnvaj, e tato bolest pat nejen mezi nej
vt v ivot Mariin, nbr, e byla naprosto nejvt
a nejkrutj. Jejich nzor nen bez dvod. Pedn: Pi
jinch bolestech mela Maria s sebou Jee. Trpla na p
klad pi proroctv sv. Simeona v chrm, trpla na tku
do Egypta, trpla vak vdy s Jeem. Zato nyn trp daleko
od Jee, nevdouc o nm, kde jest! S plem se modl alm:
S v t l o o m c h i t o m n u n i k ! (. 37, 11.)
Svtlo o mch, mj drah Je, ji nen se mnou, ije ode
mne v dli a j nevm kde. Pro lsku k svmu Synu trpla
nejsvtj Matka pi jeho ztrt v chrm mnohem vt
bolesti, ne kterkoliv muednk pi sv smrti, poznamen
v Origenes( ?4). Jak nekonen dlouh byly pro Marii tyto
ti dny! Pipadaly j jako vnost! Byly to dny pln hokosti,
kdy ji nikdo nemohl potit! Kdo by mne mohl potit?,
vzdychala s Jeremiem (Pl Jer. 1, 6): P r o t o h o e k u j i
a m o k o r o z p l v se v s l z c h ; j e d a l e k o o d e m n e
t i t e l . A s Tobiem(5, 12) nakala: J a k o u r a d o s t
m o h u m t i , k d y s e d m v t e m n o t c h a n e v i d m
nebeskho svtla?
Za druh: U jinch bolest chpala Maria dvod a el
Synova utrpen, toti vykoupen svta a vli Bo. Pro se
vak od n nyn Je odlouil, toho nechpala. Podle
vkladu Landsbergerova() truchlila bolestn M atka tolik
nad odlouenost od Jee, jeto se ve sv pokoe domnvala,
e byla nehodna bti jet s nm, slouiti mu a steiti tento
drahocenn poklad. Mohla si mysliti: Kdo v, zda jsem ne
slouila patn? Zda jsem se nedopustila njak nedbalosti
a proto mne opustil? Hledali jej, bojce se, e je opustil,
prav Ori,genes(6). Pro dui milujc Boha nen jist vt
bolesti nad obavu, e snad zarmoutila Boha. Proto pi dn
bolesti neslyme Marii nakat, jen nyn; nebo kdy zase

281

nalezla Jee, ekla mu s laskavou vitkou: Synu, p r o

j s i n m t o u i n i l ? Hl e , o t e c t v j a j s b o l e s t
h l e d a l i j s m e t e b e . (Luk. 2, 48.) Tmi slovy nechtla
Jee pokrati, jak rouhav vysvtluj toto msto bludai.
Byl to jen vraz hlubok bolesti Matky, kterou j zpsobila
ztrta milovanho Dtte. Nabylo to pokrn, prav Divi
Kartuzin(7)i nbr lskypln stesk. Slovem, tento me
se zaryl velmi hluboko do srdce Svat Panny. Blah. Benvenuta(8) touebn prosila jednou Matku Bo, aby ji smla
doprovzeti i pi tto bolesti. Maria se j pak zjevila s Je
kem v nru a Benvenuta se tila pohledem na krsu
boskho Dtka. Najednou vak zjeven zmizelo. Blahoslaven
poctila v t chvli tak prudkou bolest, e snan prosila
Marii Pannu o slitovn, aby ji uchrnila ped smrt ze
zrmutku. Po tech dnech se j zjevila Svat Panna znovu
a ekla j: Dcero m, vz, e tvoje bolest byla jen maloiv
krpj t bolesti, kterou jsem ctila j, kdy jsem ztratila
svho Syna.
Tato bolest m potiti ony due, je trp duchovn oput
nost a obas jsou zbaveny sladk Bo ptomnosti. Mohou
plakat, ale a pl s klidem, jako Maria, kdy ztratila sv
Dt. A si dodaj mysli a neboj se, e ztratili milost Bo.
Bh sm ekl jednou sv. Terezii(9): Nikdo bez svho vdom
nezahyne a nikdo proti sv vli nebude oklamn. Miz-li
Pn s o milujc due, neodchz proto z jejho srdce.
Kdo vak chce nalzti Jee, mus jej hledati nikoli v roz
koch a radostech svta, nbr v kch a umrtvench, jak
jej hledala M aria: S b o l e s t h l e d a l i j s m e t e b e. (Luk.
(2, 48.) Ume se proto od Marie, napomn Origenes(10),
jak mme hledati Jee.
Na tomto svt nemme vbec hledati v niem jinm
tst le v Jei. Nebyl neasten Job, kdy ztratil vecko,
co ml na zemi, majetek, dtky, zdrav, est, kdy se octl
dokonce na smetiti. Stle byl asten, protoe ml s sebou
Boha. Sv. Augustini11) o nm prav: Ztratil dary Bo,
uchoval si vak Boha samho. Opravdu neastn jsou jen
ty due, je p o z b y l y Boha. Oplakvala-li Maria tdenn
odlouenost od svho Syna, jak by mli lkti hnci, kte
ztratili milost Bo a jim prav Bh: Vy n e j s t e m j l i d
a j n e j s e m v . (Os. 1, 9.) Hch toti trh spojen

282

due s Bohem: N e p r a v o s t i v a e j s o u p e h r a d o u
m e z i v m i a B o h e m v a m . ^(Is. 59, 2.) Proto i pro
bohe tohoto svta, ztrat-li Boha, je kad vec pozemsk
jen m a r n o s t a t r p e n d u c h a (Kaz. 1, 14), vyznal
alomoun. Jak velik jest netst tchto zaslepench du f
Sv. Augustin(12) pe: Zabhne jim bk, a b za nm;
ztrat se jim ovce, a bez oddechu ji hledaj; ztrat osla
a nenavn po nm ptraj. Potom vak ztrat nejvy Dobro,
Boha, a klidn jed a pij a odpovaj!
P k l a d , Letopisy Tovarystva Jeova z Indie vypra
vuj o jinochu, jen se chystal odejti z domu, aby spchal
hch, kdy v tom zaslechl hlas: Stj, kam jde? Ohldl
se a spatil relief bolestn Matky Pn. Maria vyala ze
svch prsou me a podvala jej jinochovi se slovy: Tu
m me a bodni jm mne, ale nezrauj svm hchem mho
Syna. Pi tch slovech vrhl s jinoch na zemi, dal se do
usedavho ple, zkrouen prosil za odputn Boha a nej
svtj Pannu a byl vyslyen.
Modlitba.
poehnan Panno, pro hled s takovm zrmutkem
svho ztracenho Syna? Nev snad, kde jest? Co nev,
e je ve tvm srdci? Co ho nevid, jak se pase mez lilie
mi? Sama jsi ekla: M j m i l m j j e s t a j j s e m
j e h o , t o h o , j e n k o c h se, k d e p l n o l i l i . (Velep.
2, 16.) Tv pokorn, ist a svat mylenky a city jsou
lilie, je vb tvho boskho Snoubence, aby v tob pe
bval.
Maria, ty vzdych po Jei, ty, kter jsi nikdy ne
milovala nic jinho ne Jee? Nech, a vzdychm po
nm j a tolik jinch hnk, kte jej nemiluj, kte
ho svmi hchy pozbyli! M nejdobrotivj Matko, jestli
se jet nevrtil tvj Syn mou vinou do m due, pomoz
mi, a jej naleznu. Vm dobe, e ho nalezne, kdo jej
hled: D o b r o t i v j e s t H o s p o d i n . . . d u i , k t e r
h o h l e d . (Pl Jer. 3, 25.) Pomoz mi vak, abych jej
hledal nleit! Tys brna, kterou se vichni k Jei do
stanou. Doufm, e skrze tebe naleznu jej tak j. Amen.

283

BOLEST IV.: SETKN S JEEM NA CEST KOV

Abychom si uinili pedstavu, jak velikou bolest ctila
Maria Panna pi smrti Jeov, prav sv. Bernardin(l)> mus
me uviti, jak velik byla lska tto Matky k tomuto Synu.
Kad matka pociuje utrpen svch dt jako sv vlastn.
Proto, kdy prosila ena Kananejsk Spasitele, aby osvobodil
jej dceru od zlho ducha, jen ji trznil, dala o milost
spe pro sebe ne pro dceru: S m i l u j se n a d e m n o u .
P a n e , s y n u D a v i d v ! D c e r u mou k r u t t r p zl
d u c h. (Mat. 15, 22.) Kter matka vak milovala kdy tak
svho syna, jako milovala Maria Jee? Byl to jej jedin
syn, jeho vychovala v tak tkch okolnostech. Byl tak
nesmrn dobr a tak nn miloval svoji Matku! Tento Syn
byl zrove jejm Bohem, jen sm prohlsil, e piel na
zemi, aby zaplil ve vech svat ohe lsky Bo: Ohe
n a z e m h o d i t j s e m p i e l , a co c h c i ( j i n h o ) ,
n e a b y s e v z n t i l ? (Luk. 12, 49.) Jak plamen asi
zantil v istm srdci tto svat Matky, kter bylo prosto
kad pozemsk nklonnosti! Blah. Panna sama svila sv.
B rigittO , e jej srdce a srdce Synovo byla sjednocena ve
vrouc lsce. Z tohoto sjednocen sluebnice a Matky Bo
u n a ze spojen syna a Boha v Jei byl zancen v jejm
srdci tisceronsobn por. Tyto plameny lsky se vak
promnily v dob jeho utrpen v moe bolesti. Sv. Bernardin(3)
napsal: Kdyby se spojily v jedno vechny bolesti svta,
nevyrovnaly by se bolesti peslavn Marie Panny. m n
nj byla jej lska k Jei, prav Richard od sv. Vavince(4),
tm krutj bolest psobil j pohled na jeho utrpen. Zvlt
trpla, kdy jej potkala, an krel odsouzen na smrt k po
pravnmu mstu. To je tvrt me jejch bolest, o nm
budeme dnes rozjmati.
Kdy se blila doba umuen Pn, vypravuje sv. Brigitta(5) ze svho zjeven, a Maria Panna vidla, e zakrtko
ztrat milovanho Syna svho, byly jej oi ustavin zality
slzami a jej tlo pokrval studen pot. Konen nadeel
Bohem stanoven den. Je se s plem rozlouil se svou
Matkou a el na smrt. Bonaventura Baduarius(6) uvaujte
o chovn blah. Panny v onu noc, kdy byl Je jat, a pra
v k n: Probdlas celou noc, zatm co se druz oddvali
spnku. Zrna zaali pichzeti k bolestn Matce uednci

284

Jee Krista a pineli j rozlin zprvy, je vak vechny

byly smutn. Splnilo se na n slovo Jeremiovo: B o l e s t n
p l e ( c e l ) n o c i , s l z y ( k a n o u ) j po l c c h ; n e
n, k d o b y p o t i l j i ze v e cli j e j c h m i l e . (Pl
Jer. 1, 2.) Jeden j zvstoval, jak zle zachzeli s jejm
Synem v dom Kaifov, jin, jakho posmchu se mu do
stalo u Heroda. Pomjm ostatn zprvy a vracm se k na
emu pedmtu. Konen piel sv. Jan a oznmil Marii, e
nejv nespravedliv Pilt ji odsoudil Jee na smrt ke.
Pravm nespravedliv, nebo jak upozoruje sv. Lev(7),
odsoudil jej tento nespravedliv soudce tmi sty,
ktermi ped tm vyznal jeho nevinu. Ach, Matko bolest
n, ekl j sv. Jan, jak to pozdji napsal ve svm evangeliu*
Syn tvj je ji odsouzen na smrt a vyel ji se svm kem
na Kalvarii: A n e s a s o b k v y e l na m s t o , k t e
r s l o v e L e b , h e b r e j s k y G o l g o t a . (Jan 19, 17.)
Chce-li jej jet uvidt a naposled se s nm rozlouit, poj
do nkter ulice, kudy pjde.
Maria odchz s Janem a podle krvavch stop na cest
poznv, kudy se ubral jej Syn. Sama to zjevila sv. Brigitt(8). Bonaventura Baduarius(9) poznamenv, e si bo
lestn Matka nadela krat cestou a stanula na nro do
m, aby se tu setkala s Jeem. Nejv zarmoucen Matka
jde vstc nejv zarmoucenmu Synu, pe sv. Bernard(10).
Kdy tu stla, byla poznna od id a musila vyslechnouti
mnoho rouhavch e proti svmu drahmu Synu a snad
i posmky na sebe. Ach, jakou zplavu bolest pinesl j
pohled na hrozn nstroje umuen Synova, na heby, kla
diva, provazy, je byly neseny vpedu! Jako me se zarval do jej duse hlas polnice, rozhlaujc rozsudek nad
jejm Jeem! Pechzej nstroje, hlasatel i katan. Po
zved oi a vid, mj Boe, vid mue v nejlepch letech,
zalitho krv a posetho ranami od hlavy a k pat;, s trnovou
korunou na hlav a s dvma tkmi trmy na ramenou. Hled
na nho, ale skoro jej ani nepoznv. Mus ci s Isaiem:
P o d o b y n e m l a n i k r s y . (Is. 53, 2.) A nen divu!
Rny, otekliny a ssedl krev dvaly mu vzhled malomocnho:
M y p a k j s m e m l i ho za m a l o m o c n h o . (Is. 53,
4.) Ji ho nebylo mono poznati: By l n e j p o s l e d n j
m z l i d . . . p e d j a k m l i d t v si z a s t r a j ,
t u p e n byl , e j s m e si n i c ho n e v i l i . (Is. 53, 3.)

285

Konen vak lska objevuje v nm syna. Jakmile vak

jej poznala, prav sv. Petr z Alkantary(u) jak nesmrn lska
a bolest zmocnily se srdce Mariina! Jej lska tou jej vi
dt a zase se vzpr pohledu na tak zuboenou postavu. Po
slze se jejich zraky setkvaj. Jak bylo zjeveno sv. Brigitt(12), setel si Je s o ssedlou krev, je mu brnila
v rozhledu, pohldl na Matku a Matka pohldla na svho
Syna! Jak bolestn to byly pohledy! Jako py probodvaly
tyto dv sebe tak vroucn milujc due. Kdy potkala Mar
kta, dcera Tome M ora(13), svho otce na cest k popraviti, vypravila ze sebe jen dv slova: Ach, ote, ach, ote!
a padla ve mdlobch k jeho nohm. Kdy uvidla Maria
svho Syna jti na Kalvarii, neomdlela, nebo se nesluelo,
aby Matka Bo pozbyla vdom, prav Suarez(u ). Ani ne
umela, ponvad Bh pro ni pichystal jet vt bolesti.
Jestli vak nezemela, pece trpla takovou bolest, kter byla
schopna zpsobiti j tiscerou smrt.
Matka chtla obejmouti svho Syna, prav sv. Anselm(15),
ale pochopov ji hrub odstrili. enou ped sebou trpcho
Spasitele a Maria jde za nm. Svat Panno, kam jde?
Na Kalvarii? Trouf si patiti, jak vis na dev ten, jen
je tvm ivotem? i v o t t v j b u d e t a k o k a p e d
t e b o u . . . v i s e t i . ( 16) (Deut. 28, 66.) Sv. Vavinec Justiniani(17) uvd slova Jeova k Matce: Matko m, kam
pak jde? Kam chce jti? Jde-li tam, kam j, bude ty
trpti mukami mmi a j tvmi. Maria vak nechce ve sv
lsce opustiti svho Jee, i kdy ji bude stti tak krut
bolesti pohled na jeho smrt. Syn kr naped. Matka za
nm, aby byla ukiovna s nm, prav opat Vilm(18).
Mme soustrast i s dravcem, pe sv. Jan Zlatost(19).
Kdybychom vidli, jak jde lvice za mldtem, vedenm na
smrt, i toto zve by vzbudilo v ns trpnost. A nemli by
chom soustrasti s Mari, je jde za svm Bernkem neposkvr
nnm, kdy jej vedou na smrt? Projevme j svou trpnost
a provzejme jejho Syna a ji samu trplivm snenm k,
je na ns Bh sele. Sv. Jan Zlatost( ?20) se te, pro
chtl Je Kristus jindy trpti sm, ale j>i nesen ke pijal
pomoc imona Cyrenskho. A odpovd, e Kristv k
sm nesta k na spse, neneseme-li odevzdan a do sv
smrti tak my svj k vlastn.

286

P k l a d . Jednoho dne se zjevil Spasitel Seste Diomie(2l)

eholnci ve Florencii, a ekl j: Mysli na mne a miluj
mne; pak budu j mysliti na tebe a tebe milovati. Pi tom
j podal kytici kvtin a k. Dal j tak na srozujmnou, e
tchy svatch na tto zemi mus vdycky provzeti k.
K sjednocuje due s Bohem.
Sv. Jeronym Emilian vedl jako vojk patn ivot. Upadl
vak do zajet a byl uvznn ve vi. Toto netst jm otslo.
Jsa osvcen Bohem rozhodl se, e zmn ivot. Vzal sv to
it k Marii Pann a s pomoc Matky Bo zaal pak svat
ivot. Za to mu Bh popl milost, aby spatil msto, je
mu bylo uchystno v nebesch. Stal se zakladatelem du
Jeronymit(22), zemel jako svtec a byl na konec Crkv
slavn prohlen za svatho.
Modlitba.

Bolestn 'Matko m, pro zsluhu bolesti, kterou jsi po

ctila pi pohledu na svho milovanho Jee, kdy byl
veden na smrt, vypros mi milost, abych trpliv snel t
j ke, je mi Bh sele. Blaze mi, dovedu-li t provzeti
se svm kem a do smrti. Ty a Je, oba nevinn, nesli
jste svj tk k, a j hnk, jen zaslouil pekla,
budu se vzprati svmu ki? neposkvrnn Panno,
od tebe doufm pomoc, abych trpliv snel sv ke.
Amen.
BO LEST V.: J E OVA S MR T
Musme snouti nyn nad novm druhem muednictv:
Matka je odsouzena, aby se dvala na nelidsk muen a smrt
svho nevinnho, vroucn milovanho Syna. S t l a p a k
u k e J e o v a j e h o m a t k a . (Jan 19, 25.) Vce
nelze ci o muednictv Mariin, je smysl slov sv. Jana.
Jen se na ni podvejte, jak stoj blzko ke ped oima
umrajcho Syna, a pak se ptejte, je-li bolest podobn bolesti
jej. Zastavme se dnes i my na Kalvarii a rozjmejme o tom
to ptm mei, jen probodl srdce Mariino pi smrti Jeov.
Kdy se dovlekl k smrti znaven Vykupitel na horu, zbavili
ho ka-tan at a zaali pibjeti na k jeho svat ruce

287

a nohy, ne ostrmi, nbr tupmi heby, jak prav sv. Ber

nardi1), aby zvili jeho utrpen. Kdys jej ukiovali, po
stavili k a nechali jej tak umrat. Katan pak odchzej,
ale Maria nikoliv. Pistupuje ble ke ki, aby byla pi
smrti Synov, jak zjevila sama sv. Brigitt(2). Pro jsi vak
la, Pan m, na Kalvarii, abys vidla umrati svho Syna?4
te se sv. Bonaventura(3). Nemla te snad zdreti bze
ped zahanbenm, nebo potupa jeho padala i na tebe, jehoMatku? Ci nemla t snad zadreti aspo hrza ped tmto
zloinem, nebo vlastn tvorov ukiovali tu svho Boha?'
Ale svtec odpovd: Tv srdce tehdy nemyslilo na bolest
svou, nbr na utrpen a smrt drahho Syna. Chtlas bti
proto ptomna, abys * mu aspo projevila svoji soustrast.44
prav Matko, milujc Matko, vol opat GuerrikO), ani
hrza ped smrt neodlouila t od milovanho Syna. Mj
Boe, jak stran divadlo! Syn v smrtelnm zpase na ki,
pod kem M atka v smrteln zkosti, provajc v dui
vechny bolesti, je trp Syn! Maria vylila sv. Brigitt(5)
alostn stav svho Syna na ki, jak jej sama vidla:
Mj drah Je visel na ki v smrtelnm zpase zcela
zemdlen; oi zapadl, polozaven a zhasl; rty svisl, sta
oteven;, lce vpadl, jako na zuby pilepen; brada ztuhl,
nos zepiatl, tv sam smutek; hlava sklonn na prsa,
vlasy zernal krv, ivot slehl, ruce a nohy ztrnul a cel
tlo sam rna a sama Tcrev.
Vechna tato muka Jeova byla ranami i pro srdce
Mariino, prav Sofron(6). Kdyby byl tehdy nkdo z ns na
Kalvarii, pe Arnold Chartresk(7), byl by spatil dva
olte a na nich dv vzneen obti: jednm oltem bylo
tlo Jeovo, druhm srdce Mariino. Jet vce se mi za
mlouvaj slova sv. Bonaventury^), jen vid na Kalvarii jen
jeden olt, toti k Synv, na nm byla obtovna s Be
rnkem Bom i jeho Matka. Proto se j te: Pan moje,
kde jsi? U ke? Sprvnji musm ci, e jsi ukiovna
se svm Synem a e se s nm pin za ob. Sv. Augus
tin i?9) prav: K a heby zraovaly Syna i M atku; s Kris
tem ukiovanm byla na k pibita i Matka. A je to
pravda, nebo co psobily heby na tle Jeov, to inila
lska v srdci Mariin, poznamenv Arnold Chartresk(10),
take podle slov sv. Bernardina(fl) souasn obtoval Syn
sv tlo a Matka svou dui.

288

Matky nemohou obyejn snsti pohled na sv umrajc

dti. Mus-li vak kter bti pi skonn svho dtte, hled
mu zjednati vemon ulehen: upravuje mu co nejpohodlnji
lko, podv mu oberstven a tak mrn uboh matka i svou
vlastn bolest. Matko, stien bolest krutj ne
vechny matky ostatn! Maria, ty mus bti pi smrti
svho Jee a neme mu zjednati ani nejmen levu. Maria
slyela Syna volat: z n m, nesmla vak mu podati trochu
vody, aby uhasil palivou ze. Podle sv. Vincence Ferrerskho(12) mohla mu jen ci: Synu, nemm nic jinho ne
vodu svch slz! Vidla, jak nesmrn mu jejho Syna
bolestn lko, na n byl pibit temi heby; rda by jej
byla aspo objlala a tak potila, aby skonal v jejm nru,
ale nemohla, prav sv. Bernard( ?13). Vidla, jak hled jej
Syn v tomto moi trap nkoho, kdo by ho potil podle
pedpovdi prorock: V l i s u l a p a l j s e m s a m o j e
d i n . . . H l e d l j sem v k o l a p o m o c n k ni
k d e ; h l e d a l j s e m, n e b y l v a k , k d o b y p i s p l .
(Is. 63, 3. 5.) Kdo z lid by jfcj potil, kdy vichni byli
jeho nepteli? Jet pod kem se mu rouhali a velijak po
smvali: T i p a k , k t e t u d y c h o d i l i , r o u h a l i se
mu p o t s a j c e h l a v o u s v o u . (M at. 27, 39.) Jedni
na pokikovali: ,J s i - l i S y n Bo , s e s t u p s k i e.
Druz: J i n m p o m o h l , s m s o b p o m o c i n e m e .
Jin: J e - l i k r l e m i s r a e l s k m , a n y n s e s t o u p
s k e , a u v m e v n h o . (Mat. 27, 40. 42.) Krom
toho zjevila nejsvtj Panna sv. Brigitt(u ) : Musela jsem
slyet, jak nazvali mho Syna jedni zlodjem, jin podvod
nkem. Jin kali, e nezaslouil nic jinho ne smrt. Vechny
tyto ei byly pro mne novmi mei bolesti.
Nejvce vak vzrostla bolest Mariina a soustrast se Synem,
kdy uslyela jeho vkik: B o e m j , B o e mj , p r o
j s i m n e o p u s t i l ? (Mat. 27, 46.) Tato slova nevymi
zela nikdy po cel ivot z jej mysli, jak doznala sama sv.
Brigitt(15). Tak vidla zarmoucen Matka, jak je jej Syn
odevad trznn. Chtla mu pomoci, ale nemohla. Jej bolest
jet vce stupovala mylenka, e svou ptomnost a svm
utrpenm rozmnouje muka Synova. Sv. Bernard(?lG) prav:
Plnost bolesti se vylila jako hok proud ze srdce Mariina
do srdce Jeova. Dokonce trpl Syn vce ze soustrasti
s Matkou ne svmi vlastnmi bolestmi. Dle prav svtec

289

o Marii: Stla beze slova blzko ke jeho Matka; umrala

ijc, ila umrajc. Nemohla umti, protoe ji za iva byla
mrtva. Je sm sdlil blah. Baptist Varanov z Camerina,
jak vyprv Passino(17) v jejm ivotopise, e nejvt bolest
na ki mu psobil pohled na zarmoucenou Matku, stojc
u paty ke, take zemel bez tchy ze soustrasti s n. Kdy
se dostalo blahoslaven hlubho osvcen o tto bolesti Je
ov, zvolala: Pane, ji mi nevyprvj o tto muce,
nesnesla bych to!
Lid asli, prav blah. imon z Kassie(18), kdy vidli,
jak sn tato Matka svou stranou bolest tie a bez hlesu.
Mlela-li vak sta Mariina, nemlelo jej srdce, nebo usta
vin obtovala Bo spravedlnosti ivot svho Syna za nai
spsu. Vme, e pro zsluhy svch bolest spolupracovala
k tomu, abychom se zrodili k ivotu milosti. Proto jsme
dtkami jejch bolest, prav Landsberger(19). A padla-li
njak krpj tchy do tohoto moe hokosti, jm bylo
srdce Mariino, byla touto jedinou tchou mylenka, e ns
svmi bolestmi rod pro ivot vn. Spasitel sm ekl sv.
Brigitte(20) : M Matka Maria stala se pro sv spoluutrpen
a svou lsku matkou vech na nebi i na zemi. To byl
tak smysl slov, jimi se rozlouil umrajc Spasitel se svou
Matkou. V osob Janov odkzal j za dtky ns, kdy j
ekl: e n o , hl e, s y n t v j . (Jan 19, 26.) Od t chvle
zaala konati Maria ad dobr matky, jak upozoruje sv.
Petr Damiani (21) : Lotr na pravici inil pokn, protoe blah.
Panna stojc mezi kem Synovm a kem lotrovm, prosila
Syna za lotra. Tak se mu odvdila za dobrodin, je j ped
lety prokzal. Jak uvdj mnoz spisovatel, zachoval se
tento lotr ptelsky k svat rodin, kdy prchala s Jekem
do Egypta. Tento ad dobr matky vykonvala nejblah.
Panna vdycky a neustle jej bude t konati(22).
Modlitba.
Matko, navtven bolest vt ne vechny matky!
Ji tedy zemel tvj Syn, tak dobr, tak tob oddan?
pla jen, m pro plakat. Kdo t me potiti? Me
t potiti toliko mylenka, e svou smrt pemohl Je
peklo, otevel nebe lidem ped tm zaven a zachrnil tolik

290

du. S trnu ke bude vldnouti tolika srdcm, kter

pemoena jeho lskou budou jej milovati a jemu slouiti.
Nebra mi vak, Matko m, pistoupiti ke ki a pla
kati s tebou. Mm vce pin k pli ne ty, protoe jsem
jej tolikrte urazil. Matko milosrdenstv, pro smrt svho
Vykupitele a pak pro zsluhy tvch bolest doufm v od
putn a ve svou vnou spsu. Amen.
BOLEST VI.: PROBODEN BOKU J E OVA
A S N MN S K E
vy v i c h n i , k t e k o l e m j d e t e c e s t o u , p o
h l e t e a v i z t e , j e - l i b o l e s t j a k o b o l e s t m .
(Pl Jer. 1, 12.) Due zbon, slyte dnes slova bolestn
Panny Marie: Dtky milen, nedm, abyste mne tily.
Po smrti mho Syna Jee nic neme potiti moje srdce.
Chcete-li se mi vak zalbiti, dm od vs Jen toto: Po
hlete na mne a vizte, zda byla kdy na svt bolest podob
n bolesti m, nebo za hroznho ukrutenstv byl mi odat
ten, jen byl celou mou lskou. Ne, Pan m, ned-li
tchu a zn-li tak horoucn po utrpen, vz, e nijk
neskonily tv bolesti smrt tvho Syna. Jet dnes t zran
jin me bolesti: Nemilosrdn kop probodne bok tvho Syna
ji mrtvho; potom satho s ke obejme ve svm n
ru. Rozjmejme nyn pozorn estou bolest, kter po
stihla zarmoucenou Matku. Dosud trznily Marii Pannu bo
lest za bolest, ale nyn se na ni shrnuly vechny najednou.
Matce sta jen ci, e jej syn je mrtev a ihned vechna
vzplane lskou k ztracenmu dtti. Abychom zmrnili zrmu
tek matek, jim zemely dtky, pipomnme jim souen, je
jim dtky pipravily. Ale kter souen bych ml pipomenouti
tob, Krlovno m, abych zmrnil bolest tvou nad smrt tvho
Syna? Ach, on t vdycky miloval, vdycky t poslouchal,
vdycky t ctil! Nyn jsi ho ztratila. Kdo kdy pochop tv
hoe? Jen ty, kter jsi je zakusila.
Hned po smrti naeho Vykupitele, prav jeden zbon
spisovatel, provzela vzneen Matka celou silou sv lsky
nejsvtj dui svho Syna a pedstavila ji Vnmu Otci.
Boe mj, tak asi mluvila Maria Panna, viz, neposkvrnnou

291

dui tvho a mho Syna, kter t poslechl a k smrti,

pijmi ji do svho objet. Tv spravedlnosti je ji uinno
zadost, tv vle jest vyplnna. Ji jest dokonna velik
obt ke tv vn slv. A pak se obrtila k mrtvmu Synu
a vzdychala: rny, rny z lsky vytrpn, klanm se vm
a raduji se pro vs, e skrze vs byla svtu dna spsa.
Zstanete oteveny na tle mho Syna. abyste byly to
itm vem, kdo se k vm obrt. kolik du dojde skrze
vs odputn hch a kolik jich rozntte lskou k nejvy
mu Dobru.
Aby nebyla nim ruena radost pt velikonon soboty,
dali id, aby bylo sato s ke tlo Jeovo. Ale e
nesmli snmati s ke odsouzence, dokud nezemeli, pili
jim nkte zlmat nohy eleznmi kyji. Tak uinili ji dv
ma lotrm, kte byli ukiovni spolu. Maria Panna opla
kvala smrt svho Syna, ale sotva uzela bliti se vojany
k svmu Jei, zachvla se hrzou a ekla: Ach, mj Syn
jest ji mrtev, upuste od nov urky a nemute jet
vce mne, ubohou Matku. Prosila je, aby nezlmali jeho
nohy, pe Bonaventura Baduarius1)- Ale zatm, co je pro
sila, vid, Boe, jak jeden vojn naphl kop a otevel jm
bok Jev: J e d e n z v o j n b o d l h o k o p m v bok,
a h n e d v y l a k r e v a v o d a . (Jan 19, 34.) Ranou kop
se zachvl k a Srdce Jeovo bylo rozdleno, jak bylo
zjeveno sv. Brigitt(2). Vyla krev a voda, protoe v srdci
nezstalo ne jen nkolik kapek krve a i tu chtl za ns
Spasitel vyliti, aby nm ukzal, e ji neml pro ns vce
krve. Toto proboden zhanobilo Jee Krista a bolest na
plnilo Marii Pannu. Zbon Landsberger(3) pe: Kristus
se rozdlil s Matkou svou o tuto rnu: sob ponechal potu
pu, Marii Pann bolest. Podle sv. Otc byl tento me bolesti
prv onm, kter pedpovdl Svat Pann sv. Simeon: me
ne elezn, ale bolestn, kter prokll jej poehnanou dui
v Srdci Jeov, v nm ustavin pebvala. Tak na p. pe
sv. BernardC4): Kop, kter otevelo jeho bok, proniklo do
due Mariiny, nebo se od nho nemohla odlouiti. Sv.
Brigitt(5) zjevila sama Matka Bo: Kdy bylo vytaeno
kop, hrot jeho byl zbarven krv. Kdy jsem uvidla Srdce
svho milenho Syna probodeno, bylo mi, jako by bylo
probodeno srdce moje. Andl sdlil sv. Brigitt(6), e Maria
Panna petrpla tak nezmrn bolesti, e jenom zzrakem

292

se stalo, kdy nezemela. V jinch bolestech byl pi n aspo

jej Syn, kter ml s n trpnost, zde vak trpla sama bez
soucitnho Syna.
Protoe se obvala bolestn Matka, e budou zpsobeny
jet jin urky milovanmu Synu, poprosila Josefa z Ari
matie, aby si vydal od Pilta tlo jejho Jee. Chtla
jej aspo mrtvho chrniti a vysvoboditi od novch potup.
Josef el a vysvtlil Piltovi bolest a prosbu zarmoucen
Matky. Podle sv. Anselma(?)(7) trpnost s Matkou obmkila
Pilta, e j vydal tlo Spasitelovo.
Hle, ji snmaj Jee s ke! pesvat Panno, tys
darovala svtu pro nai spsu s tak vrouc lskou svho Syna!
Ach, jak ti jej nyn svt vrac! Boe, viz, jak mi jej vrac
svt, ekla tehdy Maria: M i l m j b l j e s t a e r v e
n . (Velep. 5, 10.) Syn mj byl bl a erven a ty, svte, mi
jej vrac ernho oteklinami a ervenho ne zdravm, nbr
ranami, jimi jsi ho posel. Byl krsn, ale nyn ji nen, nyn
je vecek zohaven. Pohled na nho rozohoval lskou a nyn
napluje hrzou kadho, kdo na nho popat: kolik
me, prav Bonaventura Baduarius(8), prokllo dui tto
Matky, kdy j podali s ke jejho Syna! Pedstav si jen,
jak bolest mus zachvtiti kadou matku, kdy j podaj
mrtv dt.'*
Svat Brigitt bylo zjeveno(9), e pi skldn s ke
postavili k nmu ti ebky. Jak vypravuje M etafrastes(10),
nejprve vythli svat uednci heby z rukou, potom z no
hou a odevzdali je Marii Pann. Nato pidroval jeden tlo
Jeovo nahoe, druh dole a tak je snesli s ke. Bemardin
z Busti(n) vv se do bolesti Marie Panny a vid ji, jak
vystoupila na piky a rozphla ruce po milovanm Synu;
ji jej objm a used pod k. Pat na jeho pooteven
sta, na jeho vyhasl oi. Prohl rozdrsan dy a obnaen
kosti. Snm mu trnovou korunu a vid nessln rny, zp
soben jeho svat hlav. Pat na jeho proboden ruce a nohy
a k: Ach, Synu, kam t zavedla tv lska k lidem! Co
jsi jim uinil, e t tak ztrznili? Tys mi byl otcem, pokra
uje Bernardin z Busti* tys mi byl bratrem, snoubencem,
mou rozko, mou slvou* tys mi byl vm. Synu, viz, jak
isem zarmoucena, popati na mne a pot mne. Ale ach,
ty ji na mne neme pohledti. Promluv, ekni mi slo
vko a pot mne! Ach, ty ji neme mluvit, ty jsi

293

mrtev. trny ukrutn a obracejc se k hroznm nstro

jm umuen, pokrauje vy heby, ty neciteln kop,
jak jste jen mobly tolik ztrzniti svho Stvoitele? Ale co
pravm trny, co pravm heby? Vy hnci jste to, kte
jste tak pehrozn naloili s mvm Synem.
Tak tehdy nakala Maria Panna na ns. A co by ekla
dnes, kdyby byla schopna bolesti? Co by trpla dnes, kdy
vid, e i po smrti jlejho Syna lid jej znovu trzn a
kiuj svmi hchy ? Ne, nezarmucujme ji tuto bolestnou M at
ku! A jestli v minulosti jsme ji jet zarmoutili svmi chybami,
uime, co nm prav. Prav nm: P a m a t u j t e n a t o a
z a s t y t e s e . . . o d p a d l c i . (Is. 46, 8.) Hnci, vrate
se k zrannmu Srdci mho Jee! Vrate se kajcn a do
jista vs pijme. Od Jee se utecte k Jei, povzbuzuje
ns sty opata Guerrika(12), od Soudce k Vykupiteli, od
soudn stolice ke" ki. Svat Panna sdlila sv. Brigitt(13),
e Jei satmu s ke zatlaila oi, ale nemohla mu slo
it ruce. Tm nm dal Je Kristus na srozumnou, e jeho
nru zstane vdy oteveno vem kajcm hnkm, kte
se k nmu obrt. svte, pokrauje Maria, hle, tvj as,
as milovn! Od t chvle, kdy mj' Syn zemel za tvoji sp
su, neme se ji strachovati, nbr jen milovati, milovati
svho Jee, kter na dkaz sv lsky tak nesmrn pro
tebe trpl. Proto bylo zranno Srdce Kristovo, hls sv.
Berna-rd(u)t aby byla zejma rna neviditeln lsky ranou
viditelnou. Nechal-li mj Syn, pokrauje podle sv. Ronaventury(15) Maria Panna, otevti svj bok, aby ti dal
Srdce sv, je sluno, love, abys mu t ty srdce daro
val. A chcete-li, dtky Mariiny, dlti v srdci Jeov, d
Hubertin z Casale(16), jdte k nmu s Mari Pannou a ona
vm vypros tuto milost(17).
Modlitba.

Panno bolestn, velik v ctnostech a jet vt v bo

lestech! Tv ctnosti i tv bolesti vyrostly z ru tv ls
ky k Bohu, nebo tv srdce neznalo nic jinho ne milovati
Boha. Matko, slituj se nade mnou! Nemiloval jsem Boha,
ba naopak jet jsem jej urel. Pro tv bolesti doufm,
e dojdu odputn. To mi vak nesta, chci milovati svho

294

Spasitele. Ale kdo mi vypros spe tuto milost ne ty, kter

jsi Matkou krsnho milovn ? Maria Panno, ty vechny do
vede potit, nue, pot i mne. Amen.
BOLEST VII.: P OH EB J E V
Je-li matka svdkyn utrpen svho Syna, nen pochyby,
e ct a trp zrove vechny bolesti synovy. Kdy vak jej
syn po mnohch bolestech skon, m bti pohben a matfca
se m s nm navdy rozlouiti, jak bolest ji zachvt pi
vzpomnce, e ho ji nikdy nespat. To je posledn me,
o kterm nyn budeme rozjmati. Kdy vidla Maria Panna
svho Syna umrati na ki, kdy jej ve svch loktech sv
rala po jeho skonu, musela se na konec pece od nho od
louiti, aby byl uloen do hrobu; musela se vzdti sladk
mylenky na jeho ptomnost.
Abychom lpe pochopili jej posledn bolest, vrame se na
Kalvarii a pohldnme na usouenou Matku, objmajc mrtv
ho Syna. Tu si mohla nakati s Jobem: Synu mj, o b r t i l s m i se v u k r u t n k a. (Job 30, 21.) Ve, m jsi vyni
kal, krsa, pvab, ctnosti, tv mil zpsoby, vechny dkazy
tv zvltn lsky ke mn, vechny projevy pzn, ve to se
zmnilo pTo mne v tiscer py bolesti. Cm vce rozncovaly
lsku mou k tob, tm vce musm nyn trpti, kdy jsem
te pozbyla. Synu mj milen, v tob a s tebou veho jsem
zbavena. sty BernardovmiC1) takto promlouv Maria Pan
na: skuten Synu Bo, tys mi byl otcem, tys mi byl
synem, tys mi byl snoubencem, tys byl dus mou. Nyn ji
nemm otce, jsem bez snoubence, oplakvm syna, nebo
kdy jsem pozbyla takovho Syna, pozbyla jsem veho.
Tak se souila Rodika Bo, kdy objmala v loktech svho
Syna. Svat uednci se prvem obvali, e jim tato ztrpe
n Matka zeme bolest, a j vezmou s klnu mrtvho Syna,
ru, pomazali vonnmi mastmi a zabalili do pipravenho
aby ho pohbili. Proto s uctivm nsilm vzali ho z jejho nroucha, ve kterm Spasitel zanechal svtu svou podobu, jak
jest dodnes vidti v Turine(2). A nyn ho ji nesou ke hro
bu, ji zan smuten prvod. Uednci si ho kladou na
ramena, nebet andl jej v zstupech provzej, svat eny

295

je nsleduj. S nimi jde za svm Synem ke hrobu bolestn

Matka. Kdy doli na uren msto, nemla blah. Panna
jinho pn, ne bti za iva pohbena se svm Synem. Zje5
vila sv. Brigitt(3) : Jak rda bych se byla tehdy dala za iva
pohbti se svm Synem, kdyby to byla jeho vle. Ale vle
Bo to nebyla. Doprovodila tedy ke hrobu nejsvtj tlo
Jeovo a v nm podl tla uloila heby a trnovou korunu,
jak pe Baronius(4). Kdy zvedali kmen, aby hrob uzaveli,
obrtili se uednci Pn k nejsv. Pann s tmito slovy: Pan,
nyn musme uzavit hrob, vzmu se, pohldni naposled na
svho Syna a rozlu se s nim. Synu mj milovan tak
asi pla bolestn Matka ji nikdy nemm t spatiti?
Pijmi proto posledn pohled sv Matky, posledn jej sbohem!
Pijmi m srdce, nebo to zstv u tebe v hrob. Sv.
Fulgenc(?)(5) pe: Nejsvtj Panna vroucn si pla po
hbti svou dui s tlem Jeovm. A Maria sama sdlila
sv. Brigitt(6) : Vpravd mohu ci, e pohbenm mho Syna
jako by dv srdce byla pohbena v jednom hrob.
Konen vzali kmen a uzaveli ve svatm hrob tlo Je
ovo, tento drahocenn poklad, nad nj ani zem ani nebe
nem cennjho. Zastavme se zde ponkud. Matka Bo
pohbila sv srdce s Jeem, nebo Je byl cel jej po
klad. Kde j e s t p o k l a d v, t a m b u d e i s r d c e v a
e. (Luk. 12, 34.) Kde my pochovme sv srdce? Ve tvorech
nebo v blt? Pro ne v Jei, kter zstal s nmi i po svm
Nanebevstoupen a to ne ji mrtv, nbr iv v Nejsvtj
Svtosti oltn, aby mohl bti s nmi a mti nae srdce.
Ale vrame se k nejsvtj Pann! Podle Bonaventury
Baduaria(7)i dve ne odela od hrobu, blahoeila posvt
n skle: astn sklo, kter nyn v sob uzavr toho,
jeho jsem nosila po devt msc v ivot, blahoem tob
a zvidm ti. Tob ponechvm, abys steila mho Syna,
kter je vechno m blaho, vechna lska m. Nato se obr
tila k Vnmu Otci: Ote Vn, tob poroum tvho a
svho Syna. Tmi slovy se rozlouila se Synem a s hrobem a
odchzela dom. Vracela se tak zarmoucen a smutn tato
uboh Matka, pe sv. B ernard^), e mnoh i proti jejich
vli pohnula k slzm. Nikdo, kdo ji potkal, neubrnil se
slzm. Svat uednci a eny, kter ji provzely, pokrauje
svtec, plakaly vce nad n ne nad Pnem.

296

Podle slov Bonaventury Baduaria() zahalily j pbuzn

ve smuten zvoj. Jdouc na zpten cest kolem ke, dosud
zkropenho krv Jeovou, byla prvn, kter se mu po
klonila: Ki svat, pravila, lbm t a klanm se ti; ji
nejsi devem potupnm, ale trnem lsky a oltem milosrden
stv, posvcenm krv Bernka Boho, jen se na tob ob
toval za spsu svta. Od ke se vrtila dom. Sotva tam
pila, rozhlela se vude po svm Jei, ale nespatila ho.
Msto drahho Syna draly se ped jej zrak vechny vzpomn
ky na jeho krsn ivot a pehokou smrt. Tu vzpomnala, jak
kdysi objmala svho Syna ve stji betlemsk a jak s nm
tolik rok rozmlouvala v domku nazaretskm. Vzpomnala
na vzjemn dkazy lsky, vrouc pohledy a slova ivota
vnho, vyl z jeho boskch st. A opt j vstoupil na
mysl dnen alostn vjev. Znovu vid heby, trny, roz
drsan dy Synovy, hlubok rny, obnaen kosti, poote
ven sta, zakalen oi. Jak bolestnou noc byla ona noc
pro Marii Pannu! Hle, pyn se obraci bolestn Matka k sv.
Janu a smutn se ho te: Jene, kde je tvj Mistr? A Ma
Magdalen d: Dcero, ekni mi, kde je tvj Milek? Boe,
kdo nm ho vzal? Dv se do ple a s n pl vichni. Due
m, ty neple? Obra se k Marii a rci j se sv. Bonaventuro u (?)(10): Dovol ml, Pan, dovol mi plakati s tebou; tys
nevinn, j jsem vinen/ Pros ji alespo, aby ti bylo dopno
plakati s n: Dej, bych s tebou slzy lil.( n) Ona ple
z lsky, ty pla z bolesti nad svmi hchy. Tak se i tob
me dostati blahho tst, o kterm se dote v pipojenm
pklad.
P k l a d . P. Engelgrave(12) vypravuje o eholnk, kter
tak hrozn trpl zkostmi, e bval blzek zoufalstv. D
tinn vak uctval bolestnou Marii Pannu a ve svm souen
se k n utkal. Vzpomnkou na jej bolesti bval vdy pot
en a poslen. Kdy umral, dorel na nho zl duch vce
ne kdy jindy zkostmi a pokouel ho k zoufalstv. Slitovn
Matka Bo, vidouc ubohho syna tak trpenho, zjevila se
mu a pravila: Synu mj, pro se rmout, kdy jsi tak asto
til mne v mm zrmutku? Viz, Je mne posl k tob,
abych t potila. Vzmu se a pojd se mnou do nebe. Po
tch slovech zbon eholnk rozradostnn a pln dvry
tie skonal.

297

Modlitba.
Bolestn Matko m, nesmm t nechati plakati samotnu.
Ne, musm se k tob pidruiti svmi slzami. Tuto milost
dnes na tob dm: vypros mi, abych ustavin rozjmal
a nn ctil umuen Jee Krista a tvoje, abych po ve
chny dny ivota svho, kter mi jet zbvaj, oplakval
bolesti tvoje, Mako m, a bolesti svho Vykupitele. Tyto
bolesti, doufm, vlij mi v hodinu smrti dvru a slu,
abych nezoufal pi pohledu na urky, jich jsem se do
pustil vi svmu Spasiteli. K mi vypros odputn, se
trvn a nebe, kde, jak se tm, budu se s tebou radovati
a velebiti nekonen milosrdenstv Bo po celou vnost
Tak doufm, tak se sta. Amen, amen.
P o z n m k a : Kdo se chce modliti Korunku k uctn bo
lest Marie Panny, nalezne ji na konci knihy. Sloil jsem ji
ped nkolika roky a zaadil sem pro pohodl ctitel Matky
bolestn. Prosm vechny, kdo budou uctvati jej bolesti, aby
mne j doporuili.
Pan, kter se zmocuje nnost srdce lidskho, neuchvtilas i srdce moje? O Uchvatitelko srdc, kdy mi vr
t m srdce? Osthej je se svm srdcem a skryj je v boku
Syna svho. Potom budu mti to, na se tm, protoe ty
jsi nae nadje.O3)

298

III. O ctnostech nejblahoslavenjs

Marie Panny

Chceme-li si jistti a hojnji zskati pie svatch, n

sledujme jejich ctnosti, rad sv. Augustini ?)(1). Vid-li svat,
e se cvime v tch ctnostech, v jakch se oni cviili, tm
spise se za ns pimluv. Maria Panna, Krlovna svatch a
pedn nae Orodovnice, peje si, aby due, kterou vyrvala
ze spr blovch a smila s Bohem, rozhodla se ji nsle
dovati, nebo jinak by ji nemohla v takov me zahrnovat*'
milostmi, jak by si pla. Zato vak blahoslavenmi nazv
vechny, kte svm ivotem krej v jejch lpjch: N 5
n t e d y , d t i , p o s l y t e mn e ! B l a h o s l a v e n , k t e
d b a j c e s t m c h ! (Psl. 8, 32.) Kdo miluje, bu ji
jest nebo bude podoben osob milovan podle latinskho
pslov: Lska stejn bu nachz anebo in. Proto napomn
Sofron(2): Lneme-li lskou k Marii Pann, musme vytv
et! v sob jej obraz, nebo to jest nejvtm dkazem na
lsky k n. Richard od sv. Vavince(3) ujiuje, e jen ti
jsou nebo se mohou nazvati dtkami Svat Panny, kdo chtj
ti jejm ivotem. Nech syn nsleduje matku svou, povzbu
zuje sv. Bernard(?)(4), nebo jen tak se mu dostane jej
pzn; kdo ji cti jako matku, jako syna bude ho ona mti
a vyznamenvati.
Jest pravda, e nm evangelia jen velmi mlo zaznamenala
o ctnostech tto nebesk Matky, nicmn napovdla, e

301

byla pln milost. Tm vak ekla ve, i e se skvla vemi

ctnostmi, i e vechny byly ve stupni hrdinskm. Kdeto
jin svtci, pe sv. Tom(5), vynikli jen v nkter ctnosti,
pesvat Panna vynikla ve vech a ve vech z nm vzorem.*
A podobn mluv i sv. Ambro(6): Jej ivot sm je kolou
ctnost pro vechny. Proto ns tak povzbuzuje: Panenstv
a ivot Mariin bu vm obrazem, v nm z podoba ctnosti.
Zde erpejte pklady, jak ti, v em se polepiti, ped m
prchati, co si osvojiti.
Zkladem vech ctnost podle uen sv. Otc je pokora.
Nue, na prvnm mst zkoumejme, jak velik byla pokora
Matky Bo.
i : O P O K O E MARIE PANNY
Pokora, prav sv. BernardO), jest zkladnou a strkyni
ctnost. A prvem. Bez pokory nen v dui jedin ctnosti;
i kdyby mla vechny, zmiz-1i pokora, zmiz i ony. Naopak
zase, Bh m tak velik zalben v pokoe, e okamit pi
chz k t dui, kter jest pokorn, pe sv. Frantiek Sal.(2)
sv. Frantice de Chantal. Tato krsn a nutn ctnost nebyla
znma na svt; teprve a Syn Bo sestoupil na zemi, svm
pkladem ns ji nauil a uloil nm, abychom jej v n n
sledovali: U t e se o d e mn e , n e b o j s e m t i c h a
p o k o r n s r d c e m . (Mat. 11, 29.) A jako Maria Panna
byla prvn a nejdokonalej uednic Jee Krista ve vech
ctnostech, tak vynikla t v pokoe a zaslouila si pro ni
bti vyvena nade vechny tvory. Bylo zjeveno sv. Mechtild(3), e prvn ctnost, v n se cviila blah. Panna od svho
dtstv, byla pokora.
Prvnm rysem pokornho srdce je skromn smlen o sob.
Maria Panna tak skromn vdy o sob smlela, jak bylo zje
veno te sv. Mechtild, e nad nikoho se nevynela, tebas
vdla, jak bohat byla milostmi povznesena nad jin. Tento
smysl maj podle opata Ruperta(4) slova Velepsn: R an i l a s s r d c e m s e s t r o m, n e v s t o . . . J e d n m v l a
s e m j e s v o j . (Velep. 4, 9.) Pokornm smlenm o so
b ranila Maria srdce Bo. Nelze tvrditi, e by se povaovala
Maria Panna za hnici, nebo pokora je pravda, prav sv.
Terezie(5), a pesvat Panna byla si vdoma, e Boha ni-

302

kdy neurazila; tak nelze tvrditi, e by nechtla vyznati,

e od Boha obdrela vt milosti ne ostatn tvorov, vdy
srdce pokorn rdo piznv zvltn dary Boi, aby se tm
vce mohlo pokoiti. Ale Rodika Bo v jasnjm svtle po
znvala nekonenou velebnost a dobrotu svho Boha a po
znvala i dokonaleji svoji nzkost. Proto se nad jin poko
ovala a kala s nevstou Velepsn: N e h l e t e n a mn e ,
e j s e m s n d , o p l i l o m n e s l u n c e . (Velep. 1, 5.)
Podle sv. BernardaCO jako by ekla: Piblm-li se k nmu,
shledvm, e jsem ern. Maria Panna, u sv. Bernardin(7)*
ustavin uvaovala o velebnosti Bo a o sv nicotnosti.
Prv jako ebraka se nevypn pro darovan ndhern
odv, ale poniuje se pi pohledu na nej ped drcem a
vzpomn na svoji chudobu, tak i Maria Panna: m vce
patila na svoje obohacen, tm vce se pokoovala vzpomn
kou, e ve jest darem Bom. Sama zjevila sv. Albt
Durynsk(8): Bud pesvdena, e jsem se povaovala za
nejni a nehodnou milosti Bo.u Po Synu Bom nebylo
tvora, prav sv. Bernardin(9), kter by byl vce poven ne
Maria a nebylo tak nikoho, kdo by se hloubji pokooval
jako Maria Panna.
Druhm rysem pokory jest skrvn dar Boch ped
druhmi. Maria Panna nechtla ani sv. Josefu zjeviti milost
svho vyvolen za Matku Bo. Sv. Josef pozoroval jej ma
testv a poteboval jejho vysvtlen, aby byl zbaven ne
jistoty o jej poestnosti nebo aspo rozpak. S jedn stra
ny nemohl pochybovati o jejm panenstv, s druh strany
bylo mu neznmo tajemstv vtlen. Aby se sprostil duev
nho zmatku, rozhodl se, e ji tajn propust. (Mat. 1, 19.)
Kdyby ho andl nebyl upozornil, e jeho snoubenka poala
z Ducha Svatho, jist by ji byl propustil.
Pokorn odmt chvlu a pen ji na Boha. Jak se za
chvla Maria Panna pi chvaloe archandla Gabriela! A
sotva ji pozdravila sv. A lbta: P o e h n a n s t y m e
z i e n a m i . . . O d k u d mi t o, a b y M a t k a P n a m h o
p i l a ke mn? A b l a h o s l a v e n , , k t e r u v i
l a . . . (Luk. 1, 42-45), ihned obrac Maria Panna vechnu
tuto chvlu na Boha a odpovd pokornm chvalozpvem:
V e l e b d u e m H o s p o d i n a. Jako by ekla: Albto,
ty chvl mne, ale j chvlu vzdvm Hospodinu, jemu je

303

dinmu nle vechna est. Ty se div, e i pichzm k to

b, j vak se divm Bo dobrot, v Bohu duch mj ples.
Ty mne veleb, e jsem uvila, j opt velebm Boha, kter
povil nzkost mou. Proto ekla Maria Panna sv. Brigitt(10) :
Pro jsem se tak hluboce pokoovala nebo pro jsem za
slouila tak nesmrnou milost? Proto, e jsem uznala a v
dla, e nejsem a nemm ze sebe nic. Proto jsem nedala
chvlu pro sebe, ale jedin pro Drce milosti a Tvrce sv
ho. Sv. Augustin( ?)(u ) vol v kzn o pokoe Marie Pan
ny: OpTavdu blahoslaven pokora, kter Boha lidem zro
dila, rj otevela a due od pekla vysvobodila. Pokorn si
kladou za est slouiti jinm. Ani Maria Panna se nezdrhala
slouiti sv. Albt po ti msce. Sv. Bernard podotkC1-):
Albta se divila, e pila Maria, ale podivnj je, e ne
pila, aby j bylo sloueno, nbr aby slouila.
Pokorn miluj stran a vol si posledn msto. Tak jednala,
prav sv. Bernard(13), tak Maria Panna. Aby neruila Syna,
nechtla vstoupiti do domu, kde vyuoval, a s nm chtla
mluviti, jak vyprv sv. Matou (12, 46-50). V kruhu apoto
l ve veeadle zvolila si posledn msto. Sv. Luk pe:
V i c h n i t r v a l i J e d n o m y s l n n a m o d l i t b se
e n a m i a s M a r i , M a t k o u J e o v o u . iSk. ap.
1, 14.) Sv. Luk ji uvedl na poslednm mst ne proto, e
snad nevdl, e j jako Matce Bo pslu msto prvn,
nbr proto, e sama si zvolila msto posledn a za apoto
ly a ostatnmi enami. Podle vkladu jednoho spisovatelei14)
sv. Luk uvd vechny tak, v jakm poad sedli ve ve
eadle. Sv. Bernardi15) k tomu podotk: Prvem posledn
stala se prvn, nebo a byla prvn, ze sebe uinila posledn.
Pokorn si libuj poslze v pohrdn. Nen znmo, e byl
Maria Panna byla v Jerusalem na Kvtnou nedli, kdy byl
jej Syn pijmn od lidu s takovou slvou. Zato v den jeho
smrti veejn vystoupila na Kalvarii a snela potupu, kter
ji stihala jako matku odsouzence, umrajcho bezectn potup
nou smrt. Sama kdysi pravila sv. Brigitti16) : Jest nco po
tupnjho, ne bti nazvn blznem, trpti velikm ne
dostatkem a povaovati se za nejnehodn^jho ze vech? Ta
kov byla, dcero m, moje pokora; to byla vechna radost
m, vechna vle m, nebo jsem si nepla nic ne zalbiti
se Synu svmu.

304

Ctihodn Seste Pavle z Foligna(17) byla zjevena v jednom

vytren podivuhodn pokora Svat Panny; eholnice ztrnu
l asem sdlila sv vidn zpovdnku: Pokora Matky Ro
O Ote3 pokora M atky Bo Nen na svt ani nejmen
stopy po pokoe, jakou vynikala Maria Panna. A Spasitel
jindy ukzal sv. Brigitt(18) dv eny, z nich jedna hla
sam ndhera a marnivost: Toto je pcha, ekl. Ona druh
s hlavou sklonnou, ke vem poslun a jedin Bohem se
zamstnvajc a sebe za nic nepovaujc je pokora a jej jm
no jest Maria. Tm chtl Bh naznaiti, e jeho nejsvtj
Matka byla tak pokorn, e byla pokora sama.
Nen pochyby, e pro nai pirozenost hchem podlomenou
nen podle vroku sv. ehoe Nyssenskho(19) ctnosti t
nad pokoru. A pece nen vyhnut, chceme-li bti pravmi
dtkami 'Mariinmi, ne abychom byli pokorn. Neme-li
nsledovati istotu pokorn Panny, prav sv. Beranrd(2u),
nsleduj pokoru Panny. Pyn se j protiv a jen pokorn
k sob zve: J e l i k d o m a l i k , p o j d* ke m n . (Psl.
9, 4.) Richard od sv. Vavince(l) pe: Maria Panna chrn
ns pltm pokory. Tot chtla ci Matka Bo sv. Brigitt(22) slovy: I ty, dcero m, poj a skryj se pod mj
pl; tmto pltm je moje pokora. A pipojila: Rozj
mn o m pokoe je dobrm, hejcm pltm. Ale jako
pl zahv pouze toho, kdo jej nos, a to nejen v mylen
kch, ale skuten, tak tak pokora moje nikomu neprospje,
le kdy se kad vynasna ji nsledovati. Odj se proto,
dcero m, touto pokorou. jak jsou drah Marii Pann
due pokorn! Sv. Bernard(23) dosvduje: Pesvat Panna
zn a miluje jen ty, kte ji miluj, blzka jest tm, kdo
ji vzvaj, zvlt vak tm, kdo se j podobaj istotou a
pokorou. A povzbuzuje: Milujete-li Marii, snate se o tuto
ctnost. P. M artin Alberro(24) T. J. z lsky k Marii
Pann zametal dm a vynel smet. Ja k vypravuje jeho
ivotopisec P. Nieremberg, zjevila se mu jednou Maria Panna
a jako na podkovn mu ekla: Pevelice si vm tohoto
pokornho skutku, kter jsi vykonal z lsky ke mn!
Krlovno moje, nikdy nemohu bti tvm pravm dtkem,
nebudu-li pokorn. Ale svmi hchy, jak sama vid, nejen
e jsem byl nevdn svmu Bohu, ale i pyn. Matko
m, uzdrav mne. Pro zsluhy sv pokory vypros mi, abych
byl pokorn a tak abych se stal tvm synem. Amen.

305

 z: O LSCE MARIE PANNY K BOHU

Sv. Albert VelikO) prav: Kde jest vt istota, tam
je vt lska. m je srdce ist a odpoutanj od sebe,
tm plnj je lskou Bo. Maria Panna byla pokora sama
a ila zcela odpoutna od sebe, proto t byla plna lsky
Bo a jej lska pevyovala podle sv. Bernardina(2) lsku
andl i lid. Prvem ji mohl nazvati sv. Frantiek Salesk(3)
Krlovnou lsky.
Bh uloil lovku, aby jej miloval celm srdcem: M i
l o v a ti bude Pna Boha svho z celho srdce
s v h o . (Mat. 22. 37.) Ale toto pikzn, jak u sv.
Tom(4), nebude splnno dokonale na tto zemi, nbr a
v nebi. Nesluelo se vak, podotk sv. Albert Velik(), aby
Bh uloil njak pikzn, kter by od nikoho dokonale ne
bylo naplnno; byla tu proto Rodika Bo, je je splnila do
konale. Tot stvrzuje Richard od sv. Viktora(6): Matka na
eho Spasitele konala v nejvy me kadou ctnost. Kdo
kdy splnil tak jako ona prvn pikzn: Milovati bude Pna
Boha svho z celho srdce svho? Tak v n vzplanula bosk
lska, e byla u n vylouena kad chyba. Lska Bo, prav
sv. Bernard(7), tak zranila a pronikla dui Mariinu, e ne
bylo v n msteka, je by nebylo lskou zranno. Ano, Maria
Panna mohla ci: M 'j m i l j e s t m j a j j s e m j e h o.
(Velep. 2, 16.) I serafov mohli sestoupiti s nebe, pe Richardj ?)(*) a uiti se lsce Bo od srdce Mariina.
Bh, jen je lska, sestoupil na zemi, aby ve vech roz
ntil plameny sv bosk lsky; dn srdce vak nerozntil
touto lskou tak, jako srdce sv Matky, kter nejsouc zat
eno nklonnost k vcem asnm, mohlo pln vzplanouti
tmto svatm ohnm. To dosvduje Sofron(9): Bosk lska
tak ji celou zaplila, e nic pozemskho ji nepoutalo; cel by
la zancena a opojena lskou. Srdce Marie Panny bylo ro
vitm lsky a zcela vhodn lze u n uti slov z Velepsn:
r j e j r j e s t o h n , p l a m e n . (Velep. 8, 6.)
Jej srdce bylo ohnm, protoe uvnit pllo lskou, a pla
menem, protoe tak navenek vem zilo leskem ctnost, vy
svtluje Anselm Laonsk(l). Kdy chovala Maria Panna na
svch loktech Jee, vtm prvem mohla bti nazvna
ohnm nesoucm ohe ne ona ena, o n vypravuje Hippokrates, e v rukou nosila ohe. Jako ohe rozpaluje elezo,

306

prav sv. Ildefons( ?)( ), tak Duch svat celou ji rozhavil,

ze v n bylo vidt jenom plamen Ducha Svatho a e jenom
-ohe tto lsky v n hl. Svat Tom z Villanovy(12) pi
podobuje srdce Mariino k onomu kei, kter hoel ped
Mojem, ale neshoel. Mohl proto svat Jan podle sv.
Bernarda(13) vidt Marii Pannu odnou sluncem, nebo ls
kou byla co nejtsnji spojena s Bohem tmto hocm
.Sluncem a to tak, jak je tvoru jen mono.
O to se opr t mylenka sv. Bernardina Sienskho(14),
e svat Panna nebyla nikdy pokouena blem. Jako ped
-velikm ohnm prchaj mouchy, tak ped srdcem Marie Pan
ny, tmto plamenem lsky, prchali blov a neodvili se
k n se piblit. Podobn i Richard od sv. Viktora(15) : Blah.
Panna byla tak hrozn mocnostem pekelnm, e se neosmlily
k ni pistoupit a ji pokouet; odstraoval je r jej lsky.
M aria Panna sama zjevila sv. Brigitt(16), e na tomto svte
nemla jin mylenky, jinho pn ani jin radosti mimo
Boha. Jej poehnan due tila se ji na tto zemi jakmusi
paten na Boha nesetnmi kony lsky, pe Suarez(17).
Vce se mi vak zamlouv, co prav Bernardin z Busti(18),
e Maria Panna nevzbuzovala lsku jen obas jako jin svat,
nbr jedinm stlm konem milovala ze zvltn vsady
Boha nepetrit a trvale. Jako krlovsk orel mla usta
vin upen zrak na Slunce Bo tak, e poule mnicha Mikule(19) ani zevnj innost j v tom nepekela. Svat
Germanos(20) proto vid v obtnm olti, na nm hoel
dnem i noc posvtn ohe, pedobraz Svat Panny.
Ani spnek nebrnil Marii Pann v lsce Bo. Byl-li, jak
tvrd sv. Augustin(21X takov vynikajc dar dn naim pra
rodim, jist jej Bh neodepel ani sv Matce. Tot pi
pout i Suarez, opat Rupert, sv. Bernardin a sv. Ambro(22),
kter pe: Kdy odpovalo tlo, bdla due. Tak se
splnilo na Marii Pann slovo svatopiscovo: N e s h a s n e
v n o c i j s v t l o . (Psl. 31, 18.) Zatm co se jej svat
tlo zotavovalo jemnm spnkem, due jej se povznela
k Bohu, prav sv. Bernardin(23); v tto dob se dokonaleji
spojovala s Bohem, ne kdokoli jin v plnm bdn. Mohla
zvolati s nevstou z Velepsn: S p a l a j s e m, a l e m
s r d c e b d l o . (Velep. 5, 2.) Stejn byla astna i ve
spnku i ve bdn, vyznv Suarez(24). Slovem, musme opa
kovati se sv. Bernardinem(25): Maria Panna, dokud ila na

307

zemi, bez peruen milovala Boha, a nikdy nejednala jinak

le podle pn Bo moudrosti, a tak jej milovala, jak po
znvala, e jej m milovat. Jako sv. A lbert Velik(26) i my
meme viti, e Maria Panna byla naplnna tak velikou
lskou, e vce pouh tvor na tto zemi nesnese. Svou velou
lskou stala se Maria tak krsnou, e Bh nevhal sestou
piti s nebe, pe sv. Tom z Villaoovy(27), a stti se v jejm
ln lovkem. A sv. Bernardin(28) vol: Hle, Panna, kter
ctnost zranila a uchvtila srdce Bo.
Ponvad vak Maria Panna tak vroucn Boha miluje, co
nejvroucnji d od svch ctitel, aby Boha milovali, jak
jen dovedou. Bl. Andle z Foligna.(29) zjevila jednou po svatm
pijmn: Andlo, bu poehnna mm Synem; sna se jej
milovati, pokud jen me. A sv. Brigitt(30) opt: Dcero*
chce-li bt se mnou v dvrnm styku, miluj Syna mho.
To jest cel jej pn, vidti, e jest jej Syn, Bh, milovn.
Novarino(31) se te, pro pros Svat Panna s nevstou
Velepsn andly, aby zvstovali Pnu, jak vele ho miluje:
Z a k l n m v s , d c e r y j e r u s a l m s k , m i l h o mh o - l i n a j d e t e , a b y s t e p o v d l y j e m u , e j l s
k o u h y n u . (Velep. 5, 8.) Co snad nevdl Bh, jak jej
miluje? Pro d, aby jejmu Milmu ukzaly rnu, kterou
j sm zasadil? A odpovd, e Matka Bo spe nm ne
Bohu chtla zjeviti svou lsku, aby ns zranila stejnou ranou
lsky Bo. Ponvad cel lskou Bo vzplla, rozncuje
lskou vechny, kdo ji miluj a k n se bl a in je sob
podobnmi. (Sv. Bonaventura) ( 32). Ne bezdvodn nazvala
ji sv. Kateina Siensk(33) nositelkou ohn lsky Bo.
Chceme-li tedy i my hoeti tmto blaenm plamenem, pi
bliujme se k tto sv Matce modlitbami a prosbami.
Krlovno lsky, Maria Panno, nejv Bohem milovan a nej
vce ze vech tvor Boha milujc jak t nazval sv. Franti
ek Salesk(34) Matko m, tys plla vdy a cele lskou
k Bohu. Ra mi dti aspo jednu jiskiku tto lsky. Tys pro
sila svho Syna za ony snoubence, jim se nedostvalo vna:
N e m a j v n a (Jan 2, 3) a za ns by ses nepimluvila
kdy se nm nedostv lsky k Bohu, kterho pece jsme
povinni milovati nade vecko? rci jen: Nemaj lsky
a vypros nm tuto lsku. Jin milosti si nedme. Matko*
pro lsku svou k Jei, vysly ns, oroduj za ns. Amen.

308

^ 3 : O LSCE MARIE PANNY K BLINMU

Lska k Bohu a lska k blinmu je nm uloena tmt
pikznm: T o t o p i k z n m m e o d B o h a : t e m
k d o m i l u j e Bo h a , a b y m i l o v a l t b r a t r a s v h o .
(1. Jan 4, 21.) Sv. Tomi1) odvoduje to tm, e, kdo miluje
Boha, miluje tak ve, co miluje Bh. Sv. Kateina Janovsk () pravila jednou Spasiteli: Pane, ty mi porou, abych
milovala blinho, a j nemohu milovati le jen tebe. A
Spasitel j odpovdl: Kdo miluje mne, miluje ve, co miluji
j .1 Ale jako nebylo a nebude nikoho, kdo by vce miloval
Boha ne Maria Panna, tak nebylo a nebude nikoho, kdo by
vce miloval blinho ne ona. Kornelius a Lapide(3) pi v
kladu slov Velepsn P e n o s n t r n si d a l z h o t o v i t
a l o m o u n (Velep. 3, 9) prav, e tmto trnem bylo
lno Mariino, v nm pebvalo vtlen Slovo a naplnilo
Matku svou lskou, aby pomhala kadmu, kdo se k n
o pomoc utee.
Dokud ila Maria Panna na zemi, tak milovala blinho,
e neproena pomhala nuznm, jak to uinila na svatb
v Kni. Slovy N e m a j v n a vyloila svmu Synu tse
snoubenc a dala na nm zzran promnn vody ve vno.
Jak spchvala, kde lo o pomoc blinmu. S chvtnm
odela na hory do domu Albtina, aby j slouila (Luk. 1,
39). Skvleji vak nm nemohla dokzati svoji velikou
lsku, ne, kdy za nai spsu obtovala Syna svho. Tak
Maria milovala svt, prav sv. Bonaventura^), e Syna svho
jedinho za nj vydala. A sv. Anselm(5) ji veleb: po
ehnan mezi vemi enami, ty pevyuje andly istotou
a svat milosrdenstvm. Tato jej lska k nm neustala,
ujiuje Konrd Sask(6), ani nyn, kdy jest v nebesch; jen
jet vce vzrostla, protoe nyn lpe vid lidskou bdu.
Dle pe: Velik bvlo milosrdenstv Mariino, pokud ila
ve vyhnanstv na zemi, vt je vak nyn, kdy kraluje v ne
besch. Andl zjevil sv. Brigitt(7)> e kad, kd se k blah.
Pann modl, dostane od jej dobroty milost. Co by z ns
bvlo, kdyby za ns Maria neorodovala! Je Kristus sm
ekl svtici: Kdyby nebylo proseb m Matky, nebylo by
nadje v milosrdenstv.
Blahoslaven, prav Rodika Bo, kdo sly uen m a n
sleduje mne v lsce k blinmu: B l a z e l o v k u , k t e r

309

p o s l o u c h mne , k t e r u d v e m c h k a d d e n
bd , p o z o r d v u v e e j i b r a n m c h . (Psl. 8, 34.)
Sv. eho Naziansk(8) dosvduje, e milosrdenstvm k bli
nmu nejvce si zajistme pze Marie Panny. A jako Spasitel
rozkzal: B u t e m i l o s r d n , j a k i O t e c v n e
b e s k m i l o s r d n j e (Luk. 6, 36), tak tak Maria Panna,
vybz vechny sv ctitele: Bute milosrdn, jak i M atka
vae milosrdn jest. Je jist, e Bh a Maria Panna budou
k nm tak milosrdn, jak my budeme milosrdn k blinmu::
D v e j t e a b u d e v m d n o . . . J a k o u m r o u m
t e, t a k o v o u b u d e v m o d m e n o (Luk. 6, 38). Sv.
Jan Zlatost(9) kval: Dvej chudmu a nebe ti bude
odmnou. Podle sv. apotola Pavla lska k blinmu obla
ns zde i na vnosti: Z b o n o s t (milosrdn lska) u i
t e n je ke v emu, m a j c z a s l b e n i v o t a ny
n j h o i b u d o u c h o (1. Tim. 4, 8). V knize Pslov
teme: P j u j e H o s p o d i n u , k d o s e n a d c h u d m
s m i 1o v v (19,17). K tomu podotk sv. Jan Zlatost(10) :
Kdo pomh blinmu, pjuje Bohu. Jestlie tedy pjuje
me Bohu, Bh je nam dlunkem.
Matko milosrdenstv, tys plna lsky ke vem, vzpome
na moji ubohost, vdy ji dobe zn. Doporu mne Bohu,,
kter ti nic neodepe. Vydej mi milost, abych t nsledoval
ve svat lsce jak k Bohu tak k blinmu. Amen.
4: O V E MARIE P A N N Y
Jako jest pesvat Panna Matkou lsky a nadje, tak jest
tak Matkou vry. J j s e m m a t k a k r s n h o m i l o v
n , b z n , p o z n n a s v a t n a d j e (Sir. 24, 24).
A prvem, d sv. IrenejO), nebo kodu, kterou Eva zpsobila
svou nevrou, Maria napravila svou vrou. Eva, dokld
Tertullian(2), uvila hadovi proti slovu Bomu a pinesla
smrt, ale Krlovna nae uvila andlu, e zstane Pannou,
a stane se Matkou Spasitele a tak pinesla svtu spasen.
Podobn prav i sv. Augustini3), e vrou Mariinou, t. j.
jejm souhlasem ke vtlen Slova Boho bylo lidem nebe
oteveno. Richard od sv. Vavince(*) vykld slova sv. Pavla M u n e v c p o s v c e n j e s t s k r z e e n u v c "
(1. Kor. 7, 14) o Pann Marii: Toto jest ena vc, jej.

310

vrou byl spasen Adam, mu nevc, a cel jeho potom

stvo. Vru Svat Panny velebila sv. Albta: B l a h o
s l a v e n j si , e j s i u v i l a , n e b o s p l n se t y
v c i , k t e r t i b y l y e e n y o d P n a (Luk. 1, 45).
Sv. Augustin(5) k tomu pipojuje: Blahoslavenj jsi. Maria,
kdy jsi pijala vru Kristovu, ne kdy jsi poala tlo
Kristovo.
Suarez(6) u, e vra blah. Panny pevyovala vru vech
lid a vech andl. Vidla Syna svho v stji betlemsk,
a vila, e je Stvoitelem svta. Vidla jej utkati ped H e
rodem, a vila, e je Krlem krl. Vidla jej pichzeti na
svt, a vila, e je vn. Vidla jej chudho, odkzanho
na pokrm, a vila, e j Pnem vesmru. Vidla jej leeti
na sen, a vila, e je vemohouc. Vidla, e neum mluviti,
a vila, e je moudrost nekonenou. Slyela jej plakati, a
vila, e je radost nebes. Konen vidla jej umrati po
tupnou smrt na ki, ale zatm co se vra ostatnch zakol
sala, Maria pevn vila, e je Je Bohem. S t l a p a k
u k e J e o v a M a t k a j e h o . (Jan 19, 25.) K tm
to slovm poznamenv sv. Antonn(7): Maria Panna stla
zde pevn, neotesena ve sv ve v bostv Kristovo. Proto
tak se nezh ve svatm tdnu pi temnch hodinkch jed
na svce. Sv. Lev(8) v tomto smyslu obrac na Marii Pannu
slova: N e h a s n e v n o c i j s v t l o . (Psl. 31, 18.)
Sv. Tom(9) vykld slova proroka Isaie: e e l a
p a l j s e m s m a z n r o d n e n m u e se m n o u. (Is.
63, 3) takto: Prorok jmenuje mue k vli pesvat Pann,
protoe jej vra nikdy nepoklesla. Stejn mluv sv. A lbert
Velik(10): Maria Panna mla vru v nejdokonalejm stup
ni, nezapochybovala ani tehdy, kdy pochybovali uednci.
Svou velikou vrou zaslouila si Maria stti se svtlem
vech vcch, jak ji nazval sv. M etod(n ) a ezlem prav
vry, jak ji opt pozdravil sv. Cyril Alexandrijsk(12). Cr
kev svat pipisuje zsluhm jej vry poten vech blud:
Raduj se, Maria Panno, tys jedin potela vechny bludy
na celm svt. Sv. Tom z Villanovy(13) rozum slovy Du
cha svatho: R a n i l a s s r d c e m, s e s t r o m, n e v s
t o . . . j e d n m z t v c h o (Velep. 4, 9) jej vru: Oi
znamenaj vru, nebo tou se Svat Panna nesmrn zalbila
Synu Bomu.

311

Proto ns vybz sv. Ildefons(u), abychom nsledovali jej

iv vry. Ale jak ji mme nsledovati? Vra je darem a ctnost
zrove. Je darem Bom, pokud je svtlem, kter Bh vlv
do due; je ctnost, pokud due spolupsob s tmto svtlem,
a cvi se ve ve. Vra tedy zahrnuje v sob i to, co mme
viti, i to, co mme konati. Podle sv. ehoe(15) v opravdu
ten, kdo skutky dosvduje, emu v. A sv. Augustini16)
prav: k, e v; i co prav a m vru. iv vra
zle v tom, e ijeme podle vry: S p r a v e d l i v m j
i v j e s t z v r y . (id. 10, 38.) Tak se liil ivot Svat
Panny od ivota tch, kte neij podle toho, emu v,
jejich vra je mrtva, jak ji ekl sv. Jakub: V r a b e z e
s k u t k u j e m r t v . (Jak. 2, 26.)
Diogenes obchzel zemi a otzn na pinu svch cest,
odpovdl: Hledm lovka. Prv tak by mohl ci Bh:
Hledm kesana, nebo jen nkolik mezi nimi dosvduje
svmi skutky, e jsou kesany; vtina vak je jimi jen
podle jmna. Tmto by se mohlo ci, co ekl Alexander Ve
lik jakmusi bojcnmu vojnu, jen se tak jmenoval Ale
xander: Bud zmn jmno nebo ivot. Ale lep by bylo
podle P. Avily(17) tyto uboky zavti do stavu pro choromysln, nebo v, e vn blaenost je pipravena tm,
kdo dobe ij a neastn vnost tm, kdo patn ij, a
pece jsou ivi tak, jako by nevili. Proto ns povzbuzuje
sv. Augustin(18), abychom se na ve dvali oima kesana,
abychom toti vidli ve ve svtle vry. V nedostatku vry
je podle slov sv. Terezie(19) pramen vech hch. Prosme
proto Matku Bo, aby pro zsluhy sv vry vyprosila nm
ivou vru. Pan nae, rozmno nai vru!
5: O N A D J I MARI E P A N N Y
Z vry se rod nadje. Vrou ns pivd Bh k poznn
sv dobroty a svch zaslben a tak v ns bud touhu po
sob. Jestlie tedy vynikla Maria Panna ve ve, vynikala
i v nadji, take mohla ci s Davidem: M m t s t m
je Bohu b t i blzko; v H o s p o d i n a Boha s vou
n a d j i s k l d m . (. 72, 28.) Ona byla vrnou snou
benkou Ducha svatho, o n bylo napsno: Kd o j e t a,
je s to up z pout, rozko oplvajc, o p e

312

n o s v h o m i l h o ? (Velep. 8, 5.) Kardinl Algrin(l)

k tomu podotk: -Vdy prosta v nklonnosti k svtu,
povaovala jej Maria za. pou. Ani nejmen nadji neskl
dala ve tvory a ve sv zsluhy, nbr opena o milost Bo,
kter jedin dvovala rostla ustavin v lsce k svmu
Bohu.
Svou bezmeznou dvru v Boha osvdila nejsvtj Pan
na pedevm tehdy, kdy pozorovala rozpaky svho Snou
bence, sv. Josefa, kter neznal tajemstv jejho zzranho
matestv a zabval se mylenkou, tajn ji propustiti. Jak
bylo ji dve eeno, zdlo se nutnm zjeviti sv. Josefu
skryt tajemstv, nicmn vak pece je nesdlila. Nechtla
sama od sebe zjeviti obdrenou milost, prav Kornel a Lapide(2), radji ve penechala Bo Prozetelnosti s dvrou,
e Bh sm obhj jej nevinnost a jej est. Svou dvru
v Boha projevila ped blcm se narozenm svho Syna,
kdy byla v Betlm odehnna i od pbytk chudiny a
nucena uchliti se do stje, kde za krtko porodila: A
u l o i l a ho v j e s l c h , p o n v a d n e m l i m s t a
v h o s p o d . (Luk. 2, 7.) Nepionesla jedinho slvka stes
ku, ale zcela odevzdna do vle Bo, dvovala, e j Bh
pome. Stejnou dvru v Bo Prozetelnost dokzala,
kdy j sdlil sv. Josef rozkaz, utci do Egypta. Jet te
noci se vypravila na dlouhou cestu do neznm ciziny, bez
zsob, bez penz, neprovzena nikm le Jekem a svm
chudm Snoubencem. Jet vt dvru projevila na svat
b v Kni, kdy prosila svho Syna o vno pro snoubence.
Na jej slova N e m a j v n a Je odpovdl: C o m n e
a t o b , e n o ? J e t n e p i l a h o d i n a m . (Jan
2, 3.) Pes tuto zdnliv zpornou odpov neztrcela d
vru v Bo dobrotu a pravila sluebnkm, aby uinili ve,
co jim poru jej Syn, nebo si byla jista vyslyenm. A
Je Kristus dal naplniti toudve vodou a vodu promnil ve
vno.
Ume se od Marie Panny dve v Boha, zvlt v d
leitm dle naeho spasen. Pesto e bez svho spolupso
ben nedojdeme spsy, nicmn jen od Boha meme oekvati
milosti potebn. Nespolhejme na vlastn sly, ale volejme
kad s apotolem: V e c k o m o h u v t om, j e n m n e
p o s i l u j e . (Fil. 4, 13.)

313

 nejsvtj Krlovno moje, tebe nazv Psmo svat

(Sir. 24, 24) Matkou svat nadje, o tob mi prav Crkev
svat, e jsi nadje sama: N a d j e n a e , b u z d r v a .
Kde jinde bych ml hledati nadji? Po Jei Kristu jsi ty
vechna moje nadje. Tak t nazval sv. Bernard(3), tak
t chci nazvat i j. Se sv. Bonaventurou(4) chci se vdycky
modliti: spso tebe vzvajcch, spasi mne!
6 : 0 IS T O T MARI E P A N N Y
Po pdu Adamov, kdy se smysly vzbouily proti rozumu,
ctnost istoty je pro lidstvo nejt. Ze vech boj, prav
sv. A ugustin(?)0)i nejt jsou boje za istotu, kde boj
je denn a vtzstv vzcn. Bez ustn veleben budi Bh
e nm dal v Marii Pann vzneen vzor tto ctnosti.
Prvem se nazv Maria, pe sv. Albert Velik(2), pannou
panen, nebo ona je prvn, kter bez rady a bez pkladu dru
hch zasvtila Bohu sv panenstv a svm pkladem zplo
dila vechny panny, jak ji David. pedpovdl: V e d o u
ke k r l i z a n p a n n y . . . d o p a l c e k r l o v a . (
44, 15.) Bez rady a bez pkladu uinila to Maria. Sv. Ber
nardi3) se te s divem: Panno, kdo t nauil panen
stvm lbiti se Bohu a na zemi vsti ivot andl? SofronO)
ppadn odpovd: Bh si vyvolil tuto nejist Pannu z i
Matku, ponvad chtl, aby byla vem pkladem istoty.1'
Proto ji nazval sv. Ambro(5) praporenic panenstv.
Pro svoji istotu je Svat Panna nazvna Duchem Svatm
krsnou jako hrdlika: K r s n j s o u l c e t v j akoh r d l i k y . (Velep. 1, 9.) Hrdlikou je Maria, tato nejist
Panna, vykld Apponius(6). Podobn jest pojmenovna
i lili: J a k o l i l i e m e z i t r n m , t a k j e s t p t e l k a
m m e z i d v a m i . (Velep. 2, 2.) Lili mezi trnm se
zove, vysvtluje Divi Kartuzin(:) nebo ostatn panny by
ly bu sob nebo jinm trny, pesvat Panna vak ani sob
ani jinm. Kdokoli ji spatil, byl naplnn istmi mylen
kami a city. Tot potvrzuj i slova sv. Tome(s): Krsa
nejsvtj Panny budila u vech, kdo ji uzeli, lsku k is
tot. Sv. Jeronm(9) se domnv, e sv. Josef zstal panicem
proto, e il ve spolenosti Mariin. Napsal toti proti blu
dai Helvidiovi, kter popral panenstv Mariino, toto: Ty

314

prav, e Maria nezstala pannou, j vak jet vce tvrdm*

e sm Josef zstal panicem skrze Marii. Podle sv. ehoe
Nyssenskho( ?)(10) blah. Panna tak horoucn milovala tu t
ctnost, e by se byla radji zekla dstojnosti Matky Bo, jen
aby ji zachovala. Plyne to ze slov, ktermi odpovdla
andlu: K t e r a k se t o s t a n e , k d y m u e n e p o z n
v m ? (Luk. 1, 34) a ze slov: S t a n i s e mi p o d l e
s l o v a t v h o ! Tm naznaila, e svol jen tehdy, stane-li se
matkou pouze zastnnm Ducha Svatho, jak ji ujistil andl.
Sv. Ambroi11) prohlsil: Kdo zachoval istotu, je and
lem, kdo ji ztratil, je blem. Touto ctnost stanou se lid
andly, jak ekl ji Spasitel: A b u d o u j a k a n d l
B o (Mat. 22, 30); neist vak budou v nenvisti u Boha
jako blov. Jak svd sv. Remigius(?)(12), nejvce do
splch bude zavreno pro tento hch.
Vtzstv nad touto neest je dk, ekli jsme ji na
potku se sv. Augustinem. Ale pro? Proto, e se neuv
nrutnch prostedk.
Uitel duchovnho ivota udvaj se sv. Bellarminem(13)
ti prostedky: pst, tk ped nebezpem a modlitbu. Pos
tem je naznaeno umrtvovn, zvlt o a chuti. Tebas
byla Maria Panna plna milosti Bo, byla tak umrtvena, e
mla ustavin sklopen zrak a na nikpho jej neuprala, pi
pomnaj Epifanius a sv. Jan Damask(14). Podle jejich m
nn byla Maria ji od dtstv tak skromn, e budila u vech
div. Sv. Luk ve svm evangeliu poznamenv, e ode
la navtviti sv. Albtu s c h v a t e m (1, 39) t. j. aby
byla mn vidna na veejnosti. Filibert(16) vyprv, e Maria
Panna zjevila jakmusi poustevnku, jmnem Felixovi, e jako
dt povala mlka toliko jednou za den. A tento pst za
chovvala po cel ivot, jak svd sv. eho Tursk(16).
Konrd Sask(17) opt dovozuje, e nikdy by nedola tak
velik milosti, kdyby nebyla vynikala zdrenlivost v jd
le, nebo milost a touha po pokrmu se nesrovnvaj. Slovem*
Maria Panna byla v kadm smru umrtven, jak bylo o n
naznaeno ve Velepsni: Z r u k o u mi k a p a l a m y r h a .
(Velep. 5, 4.)
Druhm prostedkem je tk ped pleitostmi: K d o
s e v y s t h l e k , b e z p e e n b u d e . (Psl. 11, 15.)
Sv. Filip Neri kval: V boji se smyslnost vtz bzlivci
t. j. ti, kte utkaj ped pleitost. Maria Panna se v

31S

monou p vyhbala se lidem. Zmnil jsem se ji o poznm

ce sv. Luke, e odela na nvtvu k sv. Albt s chv
tnm. A jin spisovatel upozoruje, e blah Panna odela
od sv. Albty jet ped narozenm sv. Jana, ja k se d
usuzovati ze svatho evangelia: Z s t a l a s n i M a r i a
a s i t i m s c e a p o t v r t i l a se do d o m u s v h o .
A l b t p a k n a p l n i l se as, a b y p o r o d i l a ; i p o
r o d i l a s y n a . (Luk. 1, 56-57.) Pro neekala a do na
rozen? Aby se vyhnula styku s lidmi a nvtvm v tom
dom po porodu nevyhnutelnm.
Tetm prostedkem je modlitba. K d y v a k j s e m p o
z n a l , e se j n e d o m o h u j i n a k , n e d - l i mi ji
Bh... p i s t o u p i l jsem ku P n u a pr os i l jsem
h o .( 18) (Moudr. 8, 21.) Nejsvtj Panna zjevila sv. Albt
Durynsk(19), e ctnost nabyla jen vytrvalou cvibou a st
lou modlitbou. vMaria Panna je ist a miluje istotu,
prav sv. Jan Damask(20) ; proto se j protiv neistota.
Kdo se vak k n utk, bude jist vysvobozen z neist
vn, by by vzval jen jej jmno. Ctihodn P. Jan Avila(21)
ujiuje, e mnoz v pokuench proti svat istot dobyli
vtzstv jedin oddanost k Neposkvrnn Pann.
Maria, nejist holubice, jak mnoho du je v pekle
pro tuto neest! Pan. nae, chra ns ped n a udl nm,
abychom se v pokuench k tob utkali a tebe prosebn
vzvati: Maria, Maria, pomhej nm! Amen.

%j : 0 C H U D O B MARIE PANNY
Aby ns nauil pedobr Spasitel pohrdati pozemskmi
statky, chtl bti zde na svt chud. Sv. Pavel napsal:
J s a b o h a t s t a l se p r o v s c h u d m , a b y s t e vy
z b o h a t l i c h u d o b o u j e h o . (2. Kor. 8, 9.) Proto tak
vybz Je Kristus vechny, kdo jej chtj nsledovat:
C h c e - l i d o k o n a l b t i , j di , p r o d e j , co m a
d e j c h u d m . . . a p i j a n s l e d u j mn e. (Mat. 19, 21.)
Nejsvtj Panna jist napodobila jeho pklad jako nej
dokonalej kyn. Sv. Petr KanisiusO) dokazuje, e Maria
Panna mohla zcela pohodln ti z ddictv po svch rodich,
ale radji zstala chudou a ponechala si jen mal dl, ve
ostatn darovala almunou chrmu a chudm. Mnoz spiso

316

vatel se domnvaj(-), e Maria Panna sloila tak slib

chudoby. Sama zjevila sv. Brigitt(3): Ji od potku jsem
slbila ve svm srdci, e na svt nechci nikdy nic mti.
Dary, kter dostala od svatch Krl, jist mly nemalou
cenu; nicmn vechny je rozdala chudm, jak svd sv.
Antonn(4). Zlato, kterm ji Mudrcov hojn obdarovali,
nepodrela pro sebe, nbr je dala sv. Josefu, aby je rozdal
chudm. e opravdu tyto dary v nejkratm ase rozdala,
meme usuzovati z -toho, e v chrm neobtovala bernka,
obt zmonch (Lev. 12, 6), nbr dv hrdliky nebo dv
holoubtka, ob chudch (buk. 2, 24). Co jsem mla,
darovala jsem chudm, pravila sv. Brigitt(5); pro sebe jsem
si ponechala jen nejnutnj stravu a atstvo.
Z lsky k chudob nezamtla zasnoubiti se s chudm e
meslnkem, sv. Josefem, a iviti se prac rukou svch bu
pedenm nebo itm, jak pe Bonaventura Baduarius(6). Sv.
Brigitta(7) byla andlem ve zjeven pouena, e svtsk bo
hatstv v och Mariinch bylo bltem. Krtce eeno, Maria
vdy chud ila a chud zemela, nebo nen nm nic zn
mo o tom, e by byla nco zanechala krom dvojch chu
dch at, je darovala podle Metafrastovy a Nicerofovy(s)
zprvy dvma enm.
Kdo miluje asn ved, nikdy se nestane svatm, kval
sv. Filip Neri. A sv. Terezie pipojuje: Kdo vyhledv vci
pomjejc, spje k vn zhub. Naopak zase ctnost chu
doby fest podle jejch slov statkem, zahrnujcm v sob
vecky ostatn. ekl jsem ctnost chudoby, to znamen
podle nauky sv. Bernarda(9), e nejen jsme chud, ale tak
chudobu milujeme: Ne chudoba, nbr lska k chudob je
ctnost. Proto tak ekl Je Kristus: B l a h o s l a v e n
c h u d duchem, nebo j e j i c h j e s t k r l o v s t v ne
b e s k . (Mat. 5, 3.) Blahoslaven jsou ti, kte netou
po jinm ne po Bohu, nebo v Bohu naleznou vechno dob
ro. Ano, v chudob najdou rj na zemi prv tak jako sv.
Frantiek z Assisi, kter to vyslovil slovy: Bh mj' a m
vecko. Uposlechnme vzvy sv. Augustina^10), jen ns
povzbuzuje: Miluj toto jedin bohatstv, jsou v nm ve
chna bohatstv! A se sv. Igncem porosme Spasitele: Daruj
mi jen lsku k tob a milost svou a budu dosti bohat. Bu
de-li ns nkdy titi chudoba, povzbume se mylenkou
Konrda Saskho(u), e Je a jeho M atka byli tak chud.

317

 Matko m nejsvtj, prvem me ci, e Bh byl

vechna tvoje radost: A d u c h m j z a p l e s a l v B o h u ,
S p a s i t e l i m m. (Luk. 1, 47.) Na tomto svt netouilas a nemilovalas nic ne Boha. Pithni mne k sob, Pan
m, pomoz mi odumti svtu a za tvm pkladem milovati
jen toho, jen jedin zaslou bti milovn. Amen.
$ 8 : 0 POSLUNOSTI MARI E PANNY
Z lsky ke ctnosti poslunosti nazvala se Maria Panna pi
zvstovn andlskm pouze jmnem dvka: A j j d v k a
P n . (Luk. 1, 38.) Ano, vrn dvka Pn, vol sv. Tom
z VillanovyO), kter nikdy ani skutkem ani mylenkou ne
odporovala Bohu, ale nedbajc sv vle, vdy a ve vem ila
podrobena vli Bo. Ve svm chvalozpvu sama dosvd
ila, e Bh ml zalben v jej poslunosti: S h l d l n a
p o n e n s v s l u e b n i c e . (Luk. 1, 48.) Pokorn po
nen sluebnice zle prv v tom, e je vdy ochotna
poslechnouti. Sv. A ugustini?)(2) u: Matka Bo svou po
slunost napravila kletbu, kterou zavinila Eva svou nepo
slunost: Jako Eva svou neposlunost zavinila smrt i sobe
i celmu pokolen lidskmu, tak Maria Panna svou poslu
nost stala se pinou spsy jak sob, tak celmu pokolen lid
skmu. Poslunost nejsv. Panny byla mnohem dokonalej ne
poslunost vech ostatnch svatch, nebo vichni lid jsoukzlmu naklonni vinou ddinou a jen s obt konaj dobro. Ne tak
Maria Panna. Hchem ddinm nedotena, bez obt poslou
chala Boha, podobna kolu, otejcmu se rychle na kad za
vanuti Bo, pe sv. Bernardin Siensk(3); na zemi zela
jen k tomu a konala jen to, prav tent svtec, co se lbilo
Bohu. Na n se spluj slova Velepsn: D e c h se z a t a j o
v a l v e m n o d t d o b y , c o p r o m l u v i l . (Velep. 5, 6.)
K tomu pidv Richard od sv. Vavince(4): Due pesvat
Panny byla jako tekouc kov, schopn kad podoby, kterou
chtl Bh.
Maria Panna dosvdila skutkem svou poslunost. Z lsky
k Bohu se podrobila mskmu csai a vykonala cestu do
Betlema, dlouhou asi 90 mil (30 hodin) v ase zimnm, blzka
porodu a chud, tak chud, e byla nucena poroditi v chlv.
Stejn ochotn poslechla vzvy sv. Josefa, a jet te

318

noci nastoupila velmi dlouhou, jet obtnj cestu do Egyp

ta. Sylveira(5) klade si otzku, pro byl dn rozkaz utci do
Egypta sv. Josefu a ne pesvat Pann, kter pece bylo sn
eti vt trapy; odpovd, e se to stalo proto, aby j nebyla
odata pleitost cviiti se v poslunosti, j byla nade ve
oddna. Nejvce vak ukzala svoji hrdinnou poslunost
k vli Bo, kdy obtovala na smrt svho Syna a to s tak
bezpkladnou vytrvalost, e by byla ochotna, jak pe sv.
Ildefons(?6), sama jej ukiovati, kdyby nebylo katan.
Kdy ena z evangelia blahoslavila Marii Parmu: B l a h o
s l a v e n i v o t , k t e r t e b e n o s i l , odpovdl j Spa
sitel: O v e m , b l a h o s l a v e n i , k t e s l y s l o v o
B o a o s t h a j h o (Luk. 11, 28). K tomu pozname
nv sv. Bda Ctihodn(7): Maria Panna jest vce blahoslave
nou pro svoji poslunost k vli Bo ne pro svoji dstojnost
Matky Bo. Co divu, e Marii Pann jsou zvlt mil
ti, kdo miluj poslunost? Kdysi se zjevila nejsvtj Panna
knzi Akkarsiovi z du sv. Frantika(8) v jeho cele, ale tento
poslunost voln odeel vyzpovdat jakhosi nemocnho. Kdy
se vrtil, Maria Panna na nho jet ekala a pochvlila
jej za jeho poslunost. Jinho eholnka, kter nechtl peruiti svoji pobonost, kdy zvonili k jdlu, zase pokrala.
Jak bezpen ije ten, kdo poslouch duchovnho vdce,
o tom takto pouila Maria Panna sv. Brigittu(9): Poslunost
pivd vechny do vn slvy. Podle slov sv. Filipa Neri
nebude Bh dati et z .tch vc, kter jsme vykonali
z poslunosti, nebo sm ekl: Kd o v s s l y , m n e s l y ,
k d o v m i p o h r d , m n o u p o h r d (Luk. 10, 16). M atka
Bo sama zjevila kdysi sv. Brigitt(10), e pro zsluhy jej
poslunosti byla j od Boha dna milost, e bude odputno
vem hnkm kajcm, kte ji budou vzvat.
Krlovno a M atko m, pros Jee za ns, vydej nm
pro zsluhy sv poslunosti, abychom vdy vrn plnili jeho
vli a pokyny svho duchovnho vdce. Amen.
9 : O TRPLIVOSTI MARI E PANNY
Zem jest mstem zsluh a proto prvem se nazv slza
vm dolm, protoe vichni jsme vystaveni utrpen a trpli
vost si mme zajistit vnou spsu svch du, jak prohlsil

319

ji Spasitel: T r p l i v o s t s v o u z s k t e d u s e s v
(Luk. 21, 19). Bh nm dal blah. Pannu za vzor vech ctnost,
zvlt za vzor trplivosti. Mezi jinm prav sv. Frantiek
SaleskC1), e proto dal Je Kristus v Kni Marii Pann
na jej prosby odpov skoro zamtavou Co m n a t o b ,
e n o, aby nm ukzal vzornou trplivost sv Matky. Ale
na uvdt jednotlivosti? Cel ivot Mariin byl pece nepe
tritm cvikem v trplivosti, jak to zjevil andl sv. Brigitt():
Jako re roste mezi trnm, tak ila nejsvtj Panna na
tomto svt ve stlm trpen. Ji soucit s utrpenm Vyku
pitele postail uiniti ji muednic trplivosti. Vhodn prav
sv. Bernardin Siensk(3: Ukiovan poala Ukiovanho.'
Co vytrpla na tku a v Egypt a po cel as, kdy ila
se svm Synem v domku nazaretskm, o tom jsme ji uvao
vali, kdy jsme mluvili o jejch bolestech. Jak vytrval a
vzneen byla jej trplivost! Sta si vzpomenouti na jej
ptomnost u Jee umrajcho na Kalvarii: S t l a u k e
J e o v a j e h o m a t k a (Jan. 19, 25.) Prv touto svou
trplivost stala se Maria Panna podle sv. Alberta Velikho(4) na matkou a zrodila ns k ivotu milosti.
Chceme-li bti dtkami Mariinmi, nsledujme ji v trpli
vosti. A co ns me vce obohatit zsluhami v tomto i
vot a slvou v budoucm, ne-li trpliv snen utrpen?
te se sv. Cyprin(5). Slovo Hospodinovo k proroku Oseaovi: J o p l o t m t v o u c e s t u t r n m (Os. 2, 6 ), plat
podle sv. ehoe Velikho() vyvolenm. Jako plot z trn
chrn vinici, tak ovj Bh utrpenm sv sluebnky, aby
neulpli na vcech pozemskch. Sv. Cyprian(7) proto usuzuje,
e trplivost ns chrn ped hchem a peklem. Trplivost
je to tak, kter tvo svtce, nebo t r p l i v o s t m d l o
d o k o n a l (Jak. 1, 4), snejc s klidem jak ke od
Boha bezprostedn seslan, na pklad nemoci a chudobu,
tak i ty, kter nm pipravuj lid, na pklad, pronsledovn
a bezprv. Sv. Jan vidl vechny svtce s palmami zna
kem muednictv v rukou: P o t o m j s e m u v i d l z
s t u p v e l i k . . . ani maj palmy v r uk ou svch
(Zjev. 7, 9). To znamen, e vichni, kte se v dosplm
vku spas, mus se stti muednky bu prolitm krve nebo
trplivost. Blaze nm, vol sv. eho Velik(8), i bez mee
meme bti muednky, jen kdy zachovme trplivost,
t. j., jak vykld sv. Bernard(9), budeme-li sneti strasti

320

tohoto ivota trpliv, s lskou a radostn. jak hojn

odmna nm kyne v nebesch za kad utrpen, kter jsme
pro Boha snesli! Mjme stle na mysli povzbuzen apotolovo:
N y n j s o u e n nae, k t e r j e s t p o m j e j c ,
lehk, z j e d n v nm v me p e n e s m r n slvu
v n o u , p l n o v n o u (2. Kor. 4, 17). Velmi krsn
se o tom vyslovuje sv. Terezie(10): Kdo obejme k, ne
ct ho. A na jinm mst d: Odhodl-li se nkdo trpti,
ji utrpen petrpl. Svjme-li se pod kem, utkejme se
k Marii. Crkev svat nazv ji Potenm zarmoucench
a sv. Jan Damask(11) lkem pro vechny bolesti srdce.
Pan m nejslad, tys, tebas nevinn, trpla s tak
hrdinnou trplivost, a j, kter jsem zaslouil pekla, ml bych
se lekati utrpen? Matko m, dnes t dm o milost, ne,
abych byl k zbaven, nbr, abych je snel trpliv.
Pro lsku svou k Jei Kristu vypros mi tuto milost. Doufm,
e mne neosly.
io: O M O D L I T B MARI E P A N N Y
Dosud nebylo na svt due, kter by dokonaleji ne
nejsvtj Panna splnila nauen naeho Spasitele: J e s t
p o t e b v d y c k y se m o d l i t i a n e u s t v a t ! (Luk.
18, 1). Od nikoho lpe, prav Konrd SaskO* nenaume
se vytrvale se modliti ne od Marie Panny. I sv. Albert Velik(-) dosvduje, e M atka Bo nejvce po Jei Kristu
vynikla nade vechny v ctnosti modlitby.
Pedevm byla jej modlitba nepetrit a vytrval. Jak
jsme ji ekli v vaze o jejm Narozen, mla od prvnho
okamiku dokonal uvn rozumu. Od t chvle se oddala
tak modlitb, a aby se j mohla lpe vnovati, chtla ji jako
tlet dt uchliti se do samoty chrmov. Tam mimo ure
n hodiny, vnovan modlitb, jak sdlila sv. Albt DurynskO , vstvala o plnoci a chodila se modliti ped olt.
Pozdji navtvovala podle Odila z ClugnyO) msta, kde
se narodil, trpl a byl pohben Je Kristus, aby mla
ustavin ped oima jeho utrpen a o nm rozjmala.
Jej modlitba byla dle sebran, prost velik roztritosti
a nezzen nklonnosti, poznamenv Divi KartuzinO).
S lskou k modlitb spojovala touhu po samot a zekla

323

se v chrm i styku se svmi rodii. Tak zjevila sv. Brigitte(6).

Sv. Jeronym(7) upozoruje, e ve slovech Isaisovch: A j
P a n n a pone a p o r o d Syna a n a z v n o bude
j m n o j e h o E m a n u e l (7, 14), slovo panna4 znamen
podle hebrejskho pannu samotu milujc. Tak by byl ji
prorok pedpovdl lsku Mariinu k samot. Richard od
sv. Vavince(a) prav, e pro svou lsku k samot byla
pozdravena andlem slovy: P n s t e b o u . Proto tvrd sv.
Vincenc Ferrersk(&) o Matce Bo, e nikdy nevychzela
z domu, le aby la do chrmu, a tehdy e la vechna usebrna, s oima sklopenma k zemi. Kdy la navtvit sv. Alb
tu, la s chvtnm, aby ukzala dvkm, prav sv. Ambro(l(),
jak si maj vsti na veejnosti. Sv. Bernard(n ) zdrazuje, e
se Maria Panna z lsky k modlitb a samot peliv vyh
bala styku s lidmi. Tak si zaslouila bti nazvna od Ducha
Svatho hrdlikou. Hrdlika miluje podle vkladu Vergellova(l) odlouen od druhch a jest obrazem dus, zakotve
nch jedin v Bohu. Ano, Maria Panna ila ve svt jak na
pouti, take plat o n slova: K t e r t o j e s t , j e v y s t u
p u j e z p o u t j a k o s l o u p dmu z v o n n h o ko
e n ? (Velep. 3, 6 ). K tomu podotk opat Rupert(16):
Ty ses povznesla z pout k Bohu, protoe tv due milovala
samotu.
Ji Filo(u) ekl, e Bh jen v samot mluv k dui. A
Bh sm to prohlsil u proroka Osee: V y v e d u j i n a
p o u a m l u v i t i b u d u j k s r d c i (Os. 2, 14).
samoto, volal proto sv. Jeronym(15), v n Bh se svmi vrnmi
dvrn mluv a obcuje. Ano, tak tomu jest, vyznv sv.
Bernard(16), samota a v n vldnouc klid nut dui, aby
opustila mylenkami zemi a rozjmala o dobrech nebeskch.
Pesvat Panno, vypros nm lsku k modlitb a samot,
abychom prosti lsky k tvorm mohli touiti jen po Bohu
a po nebi, kde doufme, e t jednou spatme, abychom na
vdy s tebou chvlili a milovali tvho Syna, Jee Krista,
na vky vkv. Amen.
P i s t u p t e k e m n v i c h n i , k d o t o u t e po
mn , a b y s t e p l o d y m m i se n a s y t i l i . (Sir. 24, 26.)
Plody Marie Panny jsou jej ctnosti.
Matky m radost a slast a panenstv pesvatou poctu,
ani kdo podobn zel a nepila po tob stejn,
jedin ze vech jsi en, je mohla se lbiti Kristu.( 17)

322

IV. Rzn zpsoby pobonosti

k Marii Pann

Krlovna nebes je tak tdr a vdn, e i nejmen poctu

svch sluh odmuje nejvzcnjmi dary, vyznv sv.
Ondej KretskC1)Nicmn je teba splniti dv podmnky: Pedn nae po
bonosti k n nech tryskaj z due prost hch; jinak by
se nm mohlo stti, co vypravuje sv. P etr Celestin(2). Jaksi
vojn i pes sv neesti, jim byl oddn, denn se modlval
k Marii Pann. Kdysi trpl hladem. Maria Panna se mu
zjevila a pedkldala mu vybran jdla v ndob tak pina
v, e se jich vojn neodvil ani dotknouti. J jsem M atka
Bo, pravila Maria, a pichzm utiit tvj hlad. Ale
z tto ndoby nemohu pece jsti, namtal vojn. Jak
mm vak j, odvtila Maria, pijmati tvoje modlitby, je
mi nabz se srdcem tak poskvrnnm? Zahanben touto
vtkou, vojn se obrtil, stal se poustevnkem a il ticet
rok v samot. Pi smrti znovu se mu zjevila blah. Panna
a uvedla jej do nebe.
ekli jsme v prvnm dle, e je prakticky nemono, aby
ctitel marinsk na vky zahynul. Tomu jest rozumti tak,
e bud ije bez smrtelnho hchu aneb aspo m velou
touhu se ho zbaviti; pak mu Maria Panna jist pome.
Kdo by vak heiti neustal, opovliv spolhaje na pomoc
Mariinu, stal by se svou vlastn vinou nehodnm a neschop
nm jej ochrany.

325

Druhou podmnkou jest, aby byla nae pobonost vytrval..

Jen vytrvalost zaslou odmnu, prav sv. Bernard^). Tom
KempenskO) jako hok denn se doporuoval raznmi mod
litbami nejsvtj Pann; jednou se je nepomodlil, pozdji
je zanedbval nkolik tdn, na konec od nich upustil. Tu
spatil ve snu, jak Maria Panna celuje jeho druhy, ale k nmu
ekla: Co chce ode mne, kdy ses zekl svch pobonost?
Vzdal se, nejsi hoden mho objet! Tom zden se pro
budil a vrtil se k dvjm pobonostem.
Prvem tvrd Richard od sv. V avince^): Kdo bude vy
trvale slouiti Marii Pann, me ti blaen v nadji, nebo
se spln kad jeho pn. Ne jako nikdo si neme slibovati tuto vytrvalost, tak tak nikdo ped svou smrt nen jist
svm spasenm. Velmi vzcnou radu proto zanechal nm sv.
Jan Berchmans z Tovarystva Jeova. Kdy umral, tzali
se ho nkte spolubrati, kter pobonost jest Marii Pann
zvlt mil a zajist jim jej ochranu. Svtec jim odpovdl;
I nejnepatrnj pobonost sta, jen kdy je vytrval( 5).
Uvedu nyn strun a krtce nkolik zpsob pobonost,
kter nm mohou zajistiti pze na mil Matky. Tento
nvod k marinskm pobonostem povauji za nejuite
nj ze veho, co jsem v tomto dlku napsal. Nemnm tm
doporuovati milmu teni, aby konal vechny, nbr aby
ony pobonosti, kter si zvol, konal vytrvale a s bzn, e
ztrat ochranu Bo Matky, jestlie se jim zpronev. ko
lik z tch, kte jsou nyn v pekle, by bylo spaseno, kdyby
byli vytrvali v pobonosti k Marii, kterou kdysi zaali.
i. O P O Z D R A V E N A ND L S K M
Pozdraven andlskho v si Maria Panna nesmrn. Jmse j obnovuje radost, kterou zakusila, kdy j zvstoval svat
Gabriel, e se stane Matkou Bo. Pozdravujme ji asto tmr
to poselstvm. Pozdravujte ji, prav Tom Kempensk, po
zdravenm andlskm, velmi rda sly jeho ohlas.(0 Matka
Bo sama sdlila sv. Mechtild(i.2), e nikdo ji neme lpe
pozdraviti, ne uct-li ji pozdravem Zdrvas Maria. Kdo
Marii Pannu pozdravuje, toho pozdrav i ona. Sv. Bernard
zaslechl kdysi z st nejblah. Panny zcela zeteln slova;

326

Ave, Bernarde Zdrv bu, Bernarde!(3) Pozdraven Ma

riino, prav Konrd Sask(4) je provzeno po kad njakou
m ilost/ Richard od sv. Vavince dodv(5): Tomu, kdo
pichz k Marii Pann se slovy Zdrvas Maria, me ode
pti njakou milost? Sv. G ertrude(6) pislbila Maria Pan
na, 'e j pispje tolikrte v hodinu smrti, kolika Zdrvasy
ji pozdrav. Alan a Rupe(7) ujiuje, e pi slovech Zdrvas
Maria cel nebe se raduje, peklo se chvje a bel prch.
Tot dosvduje svou vlastn zkuenost Tom Kempensk;
kdysi se mu zjevil bel, ale za modlitby Zdrvas Maria
zmizel(8).
Uvedu zde nkolik pleitost, kdy se lze modliti Zdrvas
Maria.
1. Rno kdy vstane a veer ne se odebere na loe,
pomodli se klee tikrt Zdrvas Maria a pipoj ke kadmu
Zdrvasu tuto prosbu: Pro sv Neposkvrnn Poet, Ma
ria, oisti tlo m a posv dui mou. Nato po pkladu sv.
Stanislava pros Marii Pannu jako svou matku za poehnn,
doporu se do jej ochrany a vydej si od n, aby te po cel
den nebo po celou noc chrnila hchu. Dobe uin, zavs-li nad loem krsn obraz blah. Panny.
2. Rno, v poledne a veer modlvej se Andl Pn s ob
vyklmi temi Zdrvasy. Pape Jan XXII. byl prvn, kter
obdail tuto pobonost odpustky(9). Benedikt XIII. udlil
100 dn odpustk vem, kdo se modl Andl Pn a jednou
za msc plnomocn odpustky po pijet sv. svtost(10)*
Dve pi zvuku zvon poklekal kad a modlil se Andl
Pn, dnes se mnoz styd tak init. Sv. Karel Boromej|sk
se nerozpakoval sestoupiti s vozu nebo s kon a modliti se
Andl Pn na ulici, asto bltiv(u ). Podle vkladu Be
nedikta XIV.(12) v sobotu veer a v nedli se modlme
Andl Pn stoje, v ase velikononm msto tto modlitby
se modlme: Raduj se, nebes Krlovno.
3. Kdykoli usly bti hodiny, pozdrav M atku Bo Zdr
vasem. Alfons Rodriguez(ls) pozdravoval kadou hodinu Marii
Pannu; v noci, kdy hodiny bily, budili jej andl, aby i v t
to dob pokraoval ve sv pobonosti.
4. Vychz-li z domu nebo se vrac, pomodli se Zdrvas,
aby t Maria Panna chrnila venku i doma ped hchem.
V duchu zlbej jej nohy, jak to in kartuzini.

327

5. Spat-li obraz nejsvtj Panny, pozdrav jej Zdr

vasem. Kdo me, nech ozdob svj dm krsnou sochou
marinskou, aby Maria Panna byla pozdravena od kolem
jdoucch. Takov krsn zvyk je v Neapoli a jet vce
v m.
6 . Crkev svat pedpisuje, aby vechny sti crkevnch
hodinek ponaly a konily pozdravenm andlskm. Bude
dobe, zvykne-li si na potku a na konci kad sv prce
modliti se Zdrvas Maria. Pravm, kad prce, a ji je du
chovn, jako modlitba, sv. zpov, a sv. pijmn, duchovn
ten, slyen slova Boho a podobn, anebo asn jako stu
dium, poun rozhovor, prce, jdlo, odpoinek a-td. Poe
hnan jsou ony prce, kter jsou obepjaty dvma Zdrvasy.
Rno pi procitnut, veer ped spnkem, v kadm pokuen,
pi kadm vbuchu zlosti a podobn, vdy se modlvejine
Zdrvas Maria.
i tak, mil teni, a pesvd se, jak mnoho zsk!
Knz Auriemma(u) vypravuje, e Rodika Bo slbila sv.
Mechtild, bude-li se denn modliti ti Zdrvasy ke cti jej
moci, moudrosti a dobroty, e j vypros astnou smrt.
Mimoto sdlila Maria Panna blah. Jan francouzsk, e jest
j velmi mil, modlme-li se k uctn jejch desti ctnost
deset Zdrvas.2
2

. O DEVTIDENNCH POBONOSTECH

Oddan ctitel marint horliv se pipravuj na svtky

nebes Krlovny devtidenn pobonost (novnou), nebo
o svch svtcch je nejblah. Panna plna lsky a odmuje se
svm ctitelm etnmi a vzcnmi milostmi. Sv. GertrudaO)
vidla kdysi pod pltm Mariinm mnostv du, na n
vzneen Knna nebesk patila s nnost, a zaslechla, e
jsou to ty due, kter se v uplynulch dnech pipravovaly
zbonmi cvienmi na svtek jejho Nanebevzet.
Zbon cvien, je meme v novnch konati, mohou bti
tato:
1. Rno a veer krtce rozjmati ped Nejsvtj Svtost
a pipojiti devt Oten, Zdrvas a Sva Otci.
2. Tikrte navtviti nkter obraz Marie Panny, pod
kovati Bohu za milosti j udlen a prositi po kad Svatou

328

Pannu o njakou milost; pi jedn z tchto nvtv pomodliti

se modlitbu, kterou jsem pipojil na konci pojednn o jejch
svtcch.
3. Vzbuzovati astji kony lsky k Marii Pann a Jei
Kristu. Nememe zpsobiti Matce Bo vt radosti, ne kdy
milujeme jejho Syna, jak naznaila sv. Brigitt(2): Chce-li
si mne nakloniti, miluj Syna mho Jee.
4. sti denn po celou novnu tvrt hodiny njakou kni
hu, jednajc o jejch vzneenostech.
5. S dovolenm duchovnho vdce uloiti si njak zevnj
umrtven, jako pst, odepen si ovoce, zamilovanho po
krmu, asDo z sti(a). V pedveer svtku postiti se o chleb
a vod. L p vak ne toto vechno zevnj umrtvovn jest
umrtvovn vnitn, jako zdren se uritho pohledu, potla
en zvdavosti, usebrn, zachovn mlen, poslechnut roz
kazu, vldn odpov, trpliv snen protivenstv a po
dobn. Pi tom je men nebezpe marnivosti a vt zsluha
a nen teba dovolen duchovnho vdce. Nejuitenjsm
cvienm vak je, umniti si na potku novny, e odlome
njakou chybu, do n astji padme. Je prospn, prosme-li pi kad z onch t nvtv, o nich jsem mluvil, za
prominut spchanch poklesk, a obnovme-li znovu ped
sevzet jich se varovati a vzvati Marii Pannu o pomoc.
Pocta Matce Bo nejmilej je nsledovn jejch ctnost.
Proto neopomeme pi dn novn zvoliti si njakou ctnost
pilhajc k tajemstv svtku a cvime se v n. Takovou
ctnost me bti na pklad u svtku Neposkvrnnho Po
et cviba v istm myslu, u svtku Narozen Marie Panny
obnova v horlivosti a zanechn vlanosti, ped svtkem Ob
tovn pemhn nklonnosti k nkter vci, k n pli
lneme; o Zvstovn pokorn snen pohrdn, o Navtven
lska k blinmu, udlen almuen aneb aspo modlitba za
hnky, o Oisovn poslunost k pedstavenm; konen
ped Nanebevzetm cvime se ve lhostejnosti k svtskm v
cem a ime ve s mylenkou na smrt, abychom si uvykli tak
ti, jako by kad den byl poslednm naeho ivota. Tak
nm budou novny velikm ziskem.
6 . Je velmi radno astj nebo denn sv. pijmn v dob
devtidenn pobonosti. P. Segneri kval(4), e nememe
Marii Pannu lpe uctti ne s Jeem a skrze Jee a P.

329

C rassetO poznamenv, e Maria Panna zjevila sama n

jak zbon dui, e nikdo j neme nabdnouti cennj
dar nad sv. pijmn, nebo sv. pijmnm sklz Je Kris
tus v duch ovoce svho utrpen. Proto nebude asi jin vci,
po n by nejsvtj Panna veleji touila u svch ctitel
ne sv. pijmn. Zd se, jako by k nim mluvila: . Po j t e ,
p o j d e j t e p o k r m mch a p i j t e vno, k t e r j sem
s m s i l a v m . (Psl. 9, 5.)
7.
Konen na svtek sm zasvme se po sv. pijmn
slub tto nebesk Matky a prosme ji, abychom vytrvali
v ctnosti, v n jsme se v novn cviili, nebo dejme na
n jinou milost. Je dobr, zvolme-li si kadho roku mezi rz
nmi slavnostmi marinskmi onu, kterou vce ctme a mi
lujeme a pak se na ni zvlt pipravujme, znovu se zasv
me Matce Bo, dokonale se oddejme jej slub a zvolme si
ji za svou pan, orodovnici a matku. (N a konci knihy na
lezne dv takov zasvcen, jedno pro tebe samho, druh
pro rodinu).* Nato ji odprosme, e jsme j v minulm roce
neten slouili, a slibme vet vrnost pro rok budouc.
Poslze ji poprosme, aby ns pijala za sv sluebnky a vy
prosila nm svatou smrt.
3

. O R E N C I A MARI NSKCH H O D I N K C H

Jest znmo, e pobonost svatho rence zjevila sv. Do

miniku sama M atka Bo. Kdy si svtec kdysi pln bolesti
stskal nejsvtj Pann na zhoubu, kterou tehdy psobily
Crkvi bludy Albigenskch, odpovdla mu Matka Bo: Ze
m tato bude stle neplodn, dokud ji de nesvla. Tu po
znal sv. Dominik, e detm tm jest modlitba sv. rence,
kterou ml nyn hlsati. el a vude o n kzal a vichni
katolci ochotn ji pijmaliO* Co ve vynaloili modern
bludai, Kalvn, Bucero a jin, aby uvedli modlitbu sv. r
ence v posmch(2). Jest vak znmo, jak hojn poehnn
vyplynulo svtu z tto vzneen pobonosti. Kolik hnk
se touto modlitbou obrtilo, kolik jich bylo pivedeno k sva
tmu ivotu, kolik du si zaslouilo astnou smrt a nyn
jsou spaseny! tte jen knihy, je o tom pojednvaj!
Tato pobonost byla t schvlena Crkv svatou a papei
bohat obdaena odpustky(3).

330

Dnes plat tyto odpustky a) kdo se pomodl pt destk*

zskv odpustky 5 rok a 5 kvadragen, b) kdo se modl
aspo pt destk s jinmi a veejn, a soukrom, zskv
odpustky 10 let a 10 kvadragen jednou za den. Plnomocn
odpustky zsk posledn nedli v msci, kdo pistoup k sv.
zpovdi, k sv. pijmni a navtv kostel nebo veejnou
kapli, kdy se modlil renec aspo ve tech dnech toho
msce; c) kdo se modl v msci jnu veejn nebo sou
krom aspo 5 destk, zskv odpustky 7 let a 7 kvadragen
kadho dne. Plnomocn odpustky zsk za obvyklch pod
mnek na svtek Marie Panny rencov, pomodl-li se r
enec na tento svtek a po celou oktvu. Mimoto me zs
kati plnomocn odpustky za stejnch podmnek, kdo se modl
renec aspo 10 dn po oktve svtku Panny Marie R
encov; d) kdo se modl renec ped Nejsv. Svtost a
veejn vystavenou nebo ped svatostnkem, tolikrt zskv
plnomocn odpustky, kolikrt se jej pomodl. Nutn je sv.
zpov a sv. pijmn. Mimo t;yto odpustky mono zs
kati jet etn jin, na pklad modlitbou na zvlt svce
nch rencch, v Bratrstvu rencovm a pod.
K zskn odpustk je teba rozjmati o tajemstvch sv. r
ence. Kdo to nedovede, sta mu, vzpomene-li si na nkter
tajemstv z umuen Jee Krista, jako na biovn, smrt
atd. Mimoto je nutno modliti se sv. renec zbon. Svat
Panna sdlila blah. Eulalii(4), e je j milej, bude-li se mod
liti pt destk pomaleji a nbon ne patnct destk
spn a mn vroucn. Jest tedy lpe modliti se renec
klee a ped njakm marinskm obrazem a na potku
kadho destku vzbuditi kon lsky k Jei Kristu a Marii
Pann a prositi o njakou milost. Tak vce prospje modliti
se jej spolen ne soukrom.
M a l h o d i n k y m a r i n s k obnovil a rozil sv. Petr
Damiani(5). T je nadala Crkev svat nemalmi odpustky
a pesvat Panna nejednou dokzala, jak m v nich zalben,
jak dokld knz Auriemma(fI).
Velmi mil je Marii Pann litanie loretnsk, obdaen
odpustky 300 dn po kad(7)> a hymnus Zdrvas Hvzdo
mosk, kter sv. Brigitte se denn modlila(8). Jet vce
se lb Krlovn nebes chvalozpv Magnificat Veleb due
m Hospodina jm oslavujeme Boha slovy Mariinmi(9).

331

4. O P O S T U
Mnoz ctitel marint postvaj se k poct Marie Panny
v sobotu a v pedveer jejch svtk o chleb a vod. Sobota
jest samou Crkv zasvcena Marii Pann, nebo Maria, jak
prav sv. BernardOX v tento den po smrti svho Syna ucho
vala si pevnou vru. Ctitel marint nedopust proto, aby
tento den uplynul bez njak mimodn pobonosti k Marii
Pann, zvlt ne bez postu o chleb a vod, jak to inval
sv. Karel Borromejsk, kardinl Toledo a jin. Ano, biskup
bambersk Neitard a P. Josef Arriaga T. J. zdrovali se v so
botu veho pokrmu().
O velikch milostech, kter udlila Rodika Bo za tuto
oddanost lze se doisti ve spisech P. AuriemmyC). Nen to
tedy nic zvltnho, kdy lovk, jen chce bti vroucm
ctitelem Marie Panny, ulo si tento pst, zvlt jestli si za
slouil vn trest za sv hchy. Pravm, e sotva bude za
vren, kdo kon tuto pobonost, nebo nejblah. Pann nen
obtn, vyprositi svm ctitelm setrvn v milosti Bo a
astnou hodinku smrti. Vichni lenov na mal kongregace(4), kte tak mohou initi, zachovaj tento pst ke cti
Rodiky Bo. ekl jsem, kte tak mohou initi, nebo kdo ze
zdravotnch dvod to neme snsti, nech se aspo jinak
v jdle umrtv, bud, e se spokoj jen s jednm jdlem nebo
zdr se ovoce anebo njakho oblbenho pokrmu.
Konen meme dokzati v sobotu lsku Vou Marii Pan
n jinmi zpsoby, jako jdeme-li k sv. pijmn nebo aspo
jdeme-li na mi sv., navtvme-li nkter jej obraz a po
dobn. V pedveer jejch sedmera svtk, vynasnaiujme
se uctti ji postem nebo jinak podle svch sil.
5. O C T M A R I N S K C H O B R A Z
P. Pavel Segneri, T. J., pravOX e se bel neme lpe
pomstti za ztrty, kter utrpl znienm modlosluby ne
pronsledovnm milostnch obraz skrze kace. Ale Crkev
svat je hjila i krv muednickou a Matka Bo dokzala
zzraky, jak je drah jejmu srdci cta a nvtvy jejch
obraz. Sv. Janu Damaskmu byla uata ruka, kterou psal
spisy na obranu obraz Mariinch: Nejsvtj Panna mu

332

ji vak zzran vrtila(2). P- Spinelli vypravuje(3), e se

v Caihrad kadho ptku odhrnula po neporch opona
ped obrazem Mariinm a po sobotnch neporch opt obraz
zaclonila. Podobn i ped sv. Janem z Boha(4) odhalil se zvoj
s obrazu marinskho. Kostelnk povauje svtce za zlodje,
kopl jej, ale v te chvli noha mu zchromla.
Vichni ctitel Rodiky Bo rdi proto pichzej uctti
jej obrazy a navtvuj chrmy j zasvcen, je podle slov
sv. Jana Damaskho(5) jsou toitm, kde nm kyne z
chrana v pokuench a zaslouench utrpench. Kdykoli za
vtal svat csa Jindich(6) do njakho msta, navtvil
nejprve nkter chrm Marie Panny. P. Tom Sanchez(7)
nevrtil se dom dve, dokud nezael do kostela marinskho.
Nebudi nm obtno denn pozdraviti Krlovnu nebes v n
kterm kostele nebo kapli nebo ve svm dm. Zde bychom
si mohli zditi na tichm msteku kapliku s obrazem Ro
diky Bo, vyzdobiti ji kvtinami, svcemi nebo lampi
kami a modliti se ped nm litanie, renec atd. K tmto
nvtvm sepsal jsem kneku kter ji byla dvacet
krte titna podvajc nvtvy jak Nejsvtj Sv
tosti tak nejblah. Marie Panny na kad den v msci.
Jet se zmnm o udlosti, kterou vypravuje P. Spinelli ve
sv knize: Zzraky Marie Panny( 8)- V slavnm poutnm
miste Montevergine v pedveer svtk svatodunch r. 1611
zneuctil shromdn lid tuto slavnost tancem, nestdmost
a rozpustilostmi. Nhle vypukl v zbavn mstnosti por
a rozil se tak, e za pl hodiny cel staven lehlo popelem
a pohbilo ve svch troskch vce ne 400 lid. Pt osob,
kter, zstaly na ivu, psahou stvrdily, e vidly M atku
Bo, jak dvma hocmi pochodnmi zapaluje staven. Pro
sm vroucn vechny ctitele marinsk* aby nenavtvovali
a druhm zabraovali navtvovati takov poutn msta, kde
se dj podobn nepstojnosti, nebo potom z nich sklz vt
e peklo neli cta Marie Pannv. Kdo chce vykonati s pro
spchem pou, navtiv poutn msto v dob, kdy nen tam
plin shluk poutnk.
6

. O KAPUL I

Jako lid si kladou za est mti sluhy odn ve svj stej

nokroj, tak vid rda i Maria Panna u svch ctitel, nos-li

33a

jej kapul jako odznak svho zasvcen jej slub a jako

doklad, e pat do rodiny Matky Bo. Modern bludai se
vysmvaj, jak obyejn, tomuto konu zbonosti, ale Cr
kev svat schvlila jej mnohmi bullami a odpustky. P.
CrassetC1) a Lezzana(-) vypravuj o kapuli karmelskm, e
kolem r. 1251 zjevila se Svat Panna Anglianu blah. imonu
Stockovi a podala mu kapul s pislbenm, kdo jej budou
nositi, e nezakus vnho ohne. Podle P. Crasseta zjevila
se Rodika Bo i papei Janu XXII. a dala na nm, aby
oznmil vem, kdo nos tento odv, e budou v sobotu po
sv smrti vysvobozeni z oistcovho ohn: Pijmi, nejmi
lej synu, pravila mu, tento kapul svho du, odznak mho
bratrstva, jako zvltn vyznamenn pro sebe a pro vechny
karmelitny. Kdo v nm zeme, nezakus vnho ohn.
Pape ve vysvtlil v bulle ze dne 3. bezna 1322, kterou po
tvrdili i pozdj papeov Alexandr V., Klement VII. a
jin. Tak P. Crasset na zmnnm mst. Jak jsme ji v prvn
sti podotkli (hl. 8 , 2) dovolv se Pavel V. zejm onoho
zjeven a podrobnji vysvtluje bully svch pedchdc, pe
devm eho jest dbti pro zskn odpustk, toti zachovvati
istotu podle svho stavu a modliti se marinsk hodinky.
Kdo se neme modliti hodinky, a aspo zachovv crkev
n posty a zdruje se masitch pokrm ve stedu a v sobotu(3).
S karmelskm kapulem stejn jako s ostatnmi kapu
li Sedmibolestn Marie Panny, Trinit, Nejsvtj Tro
jice a zvlt Neposkvrnnho Poet spjaty jsou nesetn
odpustky, plnomocn i neplnomocn, je meme zskati v i
vot i v hodinu smrti.7
7. O M A R I N S K C H K O N G R E G A C C H
Nkte neschvaluj kongregace marinsk, e pr jsou p
inou mnohch rozep a e mnoz do nich vstupuj z ohled
ist lidskch. Jako vak nelze zavrhnouti chrmy a sv. sv
tosti proto, e mnoz jich zneuvaj, tak nelze oisuzovati
bratrstva. Papeov nejen e nezavrhli, nbr s mnohou po
chvalou je potvrdili a odpustky nadali.
Sv. Frantiek SaleskC1) nalhav vybz kesany ve sv
t ijc, aby vstupovali do marinskch bratrstev. A sv. Karel
BorromejskO horliv zizoval a rozioval tyto spolky. Na

334

svch synodch povzbuzoval zpovdnky, aby kajcnkm ra

dili do nich vstupovati. A prvem, nebo tyto kongregace,
pedevm marinsk, jsou jako archa Noemova, v n na
lzaj kesan ve svte ijc tulek ped potopou pokuen
a hch, je zaplavuj svt. Na misich jsme poznali velmi
dobe prospnost bratrstev. Kdo nenle dnmu bratr
stvu, pravideln astji he vce ne dvacet jinch, kte
jsou leny bratrstev. Bratrstva meme srovnati s v Davi
dovou: J a k o v D a v i d o v a . . . na t i s c s n v i s
t t , v e t o p u k l e j u n k . (Velep. 4, 4.) Kongre
gace sktaj lenm mocnou ochranu proti kladm pekla a
prostedky k uchovn milosti Bo; kdo nen v kongregaci,
nem tak snadnho pstupu k tmto prostedkm.
1. Jednm z prostedk spsy je vzpomnka na vn prav
dy : V e v e c h s v c h s k u t c c h p a m a t u j n a p o s l e d
n v c i , a n a v k y n e z h e . (Sir. 7, 40.) Mnoz
proto hynou, e na to nemysl. P u s t a p r z d n j e v e
c k a z e m , n e b o n i k d o n e p e m l . (Jer. 12, 11.)
lenov bratrstva vak bvaj ve svch schzch rozjmnm,
tenm a pednkami upamatovni na vn pravdy. O v c e
m s l y h l a s m j . (Jan 10, 27.)
2. K spse je nutn modlitba: P r o s t e a v e z m e t e .
(Jan 16, 24.) V kongregacch se lenov modl ustavin a
Bh je spe vysly, nebo se modl spolen: J e s t l i d v a
z v s n a z e m i s j e d n o t se s p o l u o k t e r k o l i v
ci, z a k t e r o u by p r o s i l i , s t a n e s e j i m t o o d O t c e
m h o . (M at. 18, 19.) K tomu podotk Ambrosiaster(3):
Mnoz, by i nejmen byli, stvaj se velkmi, sjednot-li
se; jest nemono nevyslyeti mnoh.
3. V kongregacch je sna pijmn sv. svtost, jednak
e tak daj pedpisy, jednak pro dobr pklad druhch.
Tak si leheji zajiuje kad setrvn v milosti Bo; svat
snm tridentsk^) toti nazv sv. pijmn protijedem,
kterm se zbavujeme dennch chyb a jsme uchrnni hch
tkch.
4. Mimo to se konvaj v bratrstvech mnoh cvien v
umrtvovn, v pokoe, v lsce k nemocnm a chudm. Jak
dobr by bylo, kdyby se zavedl ve vech kongregacch krsn
zvyk pomhati v nemoci mstnm chudm(5).
5. Ji bylo eeno, jak dleit je k na spse vel cta
k Matce Bo. A nen to prv tato cta, je kvete v bratr

335

stvech? Jak asto zn v nich chvla Mariina! Jak etn mod

litby jsou v nich pedneny Marii Pann! Ji pi pijet se
zasvcuj lenov jej slub, vol si ji za svou pan a matku
a zapisuj se do knihy dtek Mariinch. Tak pat jejich le
nov do sboru vyvolench sluh a dtek Marie Panny a t
se v ivot i ve smrti jej zvltn ochran. Vru, len ma
rinsk kongregace me si ci, e se mu vstupem do kon
gregace dostalo veho dobra: S p o l u s n p i l o mi v e
c k o d o b r . (Moudr. 7, 11.)
Dvou vc jest dbti kadmu lenu: pedn nesm vstou
piti do bratrstva s jinm myslem ne slouiti Bohu a Marii
Pann a spasiti svou dui; za druh nikdy nesm zanedbvati
pro svtsk zleitosti spolkov schze, ponvad v nich
se jedn o nejdleitj na prci na svt, o vn spse.
A nech se sna tak zskati nov leny a zvlt vystoupl
pivsti zpt. Tresty, jimi Bh navtvuje nevrn leny,
bvaj hrozn. V Neapoli(6) opustil jaksi len bratrstvo
marinsk. Kdy byl napomnn, aby se vrtil, odpovdl:
Vrtm se, a mi nohy zlmou a hlavu useknou. Ubok
mluvil pravdu; brzy nato zlmali mu jeho neptel nohy a
usekli hlavu. Naopak vrn leny Maria Panna zahrnuje
dobry asnmi i duchovnmi: V i c h n i d o m c j e j zob l e n j s o u r o u c h e m d v o j n s o b n m . (Psl. 31,
21.) P. Auriemma(7) uvd mnoh drahocenn milosti, ud
len lenm Mari Pannou v ivot i ve smrti, zvlt vak
ve smrti. P. Crasset(8) vypravuje, o jakmsi jinochu na smrt
nemocnm. Bylo to v m 1586. Umrajc usnul, ale kdy
se pak probudil, ekl svmu zpovdnku: Ote, byl jsem
ve velikm nebezpe vn zhuby, ale Maria Panna mne
zachrnila. Zl duchov pinesli ped soudnou stolici Bo
moje hchy a ji mne chtli do pekla svrhnouti. Tu pila
nejsvtj Panna a pravila: Kam vedete toho jinocha? Jak
mte prvo na mho sluhu, kter mi slouil tak dlouho v 'kon
gregaci? Zl duchov prchli a tak jsem byl z jejich rukou
vysvobozen. Tent spisovatel se zmiuje jet o jinm
lenu, ktermu v hodin smrti bylo mnoho bojovati s peklem,
ale potom zvtziv, radostn zajsal: Jak to tst slouiti
Marii Pann v jej kongregaci! Nato blaen zesnul. Jako
tet pklad uvd P. Crasset vvodu di Popoli z Neapole.
Umraje pravil tento mu svmu synu: Synu mj, vz, e
kongregaci, k n jsem patil, dkuji za to nepatrn dobro.

336

kter jsem v ivot konal. Proto nemohu ti zanechati lepho

ddictv ne prv marinskou kongregaci. Vce si vm
toho, e jsem byl jejm lenem ne vvodou di Popeli/
8

. O A L M U N C H KE C T I MARI E PANNY

Ctitel marint udlej rdi almuny ke cti Matky Bo

prv v sobotu. Sv. eho VelikC1) se zmiuje ve svch
Rozmluvch o svatm obuvnku, jmnem Bohdalu, kter ve,
co v tdnu vydlal, v sobotu rozdlel mezi chud. Bh uk
zal ve vidn jedn svat dui ndhern palc, kter v nebe
sch pipravil tomuto ctiteli Mariinu a kter byl budovn
pouze v sobotu. Sv. Gerard z Monzy (zem. 1207) nieho ne
odepel tomu, kdo jej prosil ve jmnu M ariin(3). Stejn jed
nal i jesuita P. M artin Guttierez(3). Tento tak vyznal, e
Marii Pannu nikdy nadarmo neprosil o njakou milost. Kdy
byl pozdji od Hugenott zavradn, spatili jeho spolu
brati Rodiku Bo provzenou pannami, kter na je j roz
kaz tlo jeho zahalily do pltna a odnesly. Nejinak si po
nal arcibiskup solnohradsk, sv. Eberhard(4). Po jeho smrti
spatil jej jaksi mnich v dtsk podob na loktech Marie
Panny: To jest mj syn Eberhard, pravila M atka Bo,
kter mi nikdy nic neodepel. I Alexandr Hallsk(5) ml
tento zvyk. Kdy jej prosil jaksi frantikn ve jmnu Marie
Panny, aby vstoupil do jejich du, opustil svt a stal se
synem sv. Frantika.
K nen lto ctitelm Svat Pannv udleti denn ke cti
Rodiky Bo njakou malou almunu a v sobotu vt. Nemohou-li vak dvat dnou almunu, nech uin aspo
jin skutek lsky k blinmu, posluhuj nemocnm, modl se
za hnky, za due v oistci atd. Skutky milosrdn lsky
psob velikou radost Matce milosrdenstv.
9

. O ASTM VZ VN MARI E P A N N Y

Ze vech pobonost nelb se na nebesk Matce dn

pobonost tolik, jako kdy ji asto vzvme za pmluvu a
hledme u n pomoci ve vech potebch. Nevme-li si rady
nebo mme-li aditi, v nebezpech, utrpench a pokue-

337

nich, pedevm vak v pokuench proti sv. istot, obracej

me se na Marii Pannu. M atka Bo jist nm pispje, bude
me-li ji prositi modlitbou Pod ochranu tvou se utkme nebo
Zdrvasem nebo pouhm vzvnm jejho nejsvtjho jmna,
je je zvlt mocn proti tokm blovm. Blahoslaven
frantikn SantiC1) vzval v jednom pokuen proti sv. is
tot Marii Pannu; a Matka Bo se mu zjevila, poloila ruku
na jeho hru a pokuen zmizelo. Bude jen ku prospchu v ta
kovch okamicch polbiti nebo vzti do rukou renec ne
bo kapul anebo aspo pohldnouti na obraz nejsvtj
Panny. Kdo zbon vyslov svat jmna Je a Maria, zsk
v odpustky 300 dn(2).
io. O J I N C H Z B O N C H C V I E N C H
Zde uvdm rzn zpsoby pobonosti, jimi meme uctti
Rodiku Bo.
a) Dvej slouiti mi sv. ke cti Matky Bo nebo alespo
se j zastni. Je sice pravda, e se pin ob me sv.
jedinmu Bohu na uznn jeho svrchovan velebnosti, nic
mn nic nebrn, prav svat snm tridentskO), aby ne
mohla bti obtovna me sv. Bohu na podkovn za mi
losti udlen svatm a Rodice Bo a aby tito se za ns pi
mlouvali, kdy my na n pamatujeme. Proto se modlme pi
mi sv.: aby jim pispla k oslav, nm vak ke spse.
Maria Panna zjevila jaksi svat dui, e jest j tento zpsob
cty mil, podobn jako jest j mil modliti se tikrt Ote
n, Zdrvas a Slva Otci k nejsvtj Trojici na podko
vn za milosti j prokzan. Sama za n neme dosti po
dkovati, proto ji t, jsou-li jej dtky j v tom npomocny.
b) Mj v ct svtce, kte byli zce spojeni s Mari Pan
nou, jako sv. Josefa, sv. Joachima a sv. Annu. Pesvat Panna
sama doporuila jakmusi lechtici pobonost ke sv matce,
sv. Ann(2). A dle uctvej tak svtce, kte prosluli svou
lskou k Matce Bo, jako sv. Jana Evangelistu, sv. Jana
Ktitele, sv. Bernarda, sv. Jana Damaskho, obrnce jejch
obraz, sv. Ildefonsa, obhjce jejho panenstv a jin.
c) Denn ti njakou knihu o jejch pednostech. Dopo
rouej vem, pedevm svm drahm, pobonost k Matce
Pn. Kdysi ekla blah, Panna sv. Brigitt(3): Postarej se,

338

aby tvoji synov byli syny mmi. Modli se denn za iv

i zemel jej ctitele.
d) Na konec uvdm rozlin odpustky, kter udlili pa
peov na jin zpsoby pobonost k uctn Krlovny nebes.
1. V e l e b e n o b u s v a t a N e p o s k v r n n P o
e t b l a h o s l a v e n M a r i e P a n n y . 300 dn po kad.
Lev XIIIO).
2. Z d r v a s K r l o v n o a P o d o c h r a n u t v o u se
u t k m e . Kdo se modl rno Z d r v a s K r l o v n o a
veer P o d o c h r a n u t v o u a pipoj povzdech: Ra,
Pane, t o h o dne ( t t o noci) bez h c h u ns u c h o
v a t i a P o e h n a n j e s t Bh v d a r e c h svch a
s v a t v e v e c h d l e c h s v c h , zskv 1 0 0 dn jednou
denn; 7 let a 7 kvadragen v nedli; plnomocn odpustky
o dvou nedlch v msci, na vechny svtky marinsk, na
svtek Vech svatch a v hodinu smrti(5).
3. Litanie loretnsk. 300 dn po kad, plnomocn od
pustky za obvyklch podmnek (sv. zpov, sv. pijmn,
nvtva kostela nebo kaple a modlitba na mysl Sv. Otce.)
na svtky Neposkvrnnho Poet, Narozen Panny Marie,
Zvstovn, Oisovn, a Nanebevzet pro ty, kte se ji modl
denn(6)*
4. J e i a M a r i a . 300 dn. Pius X.. J e i , M a
r i a J o s e f e . 7 let a 7 kvadragen, plnomocn odpustky jed
nou za msc. Pius X. Podmnky obvykl(7).
5. 5 Oten, 5 Zdrvas ke cti pti ran Krista Pna a
povzdech: O to prosm. Matko mil, bys mi rny v srdce
vryla, dej, by mj byl Kristv k. Pius XI., 3 roky; odp.
plnomocn, kdy kdo kon tuto pobonost cel msc(8).
6 . Denn rozjmn aspo tvrthodinov. Plnomocn od
pustky jednou za msc za obvyklch podmnek; 7 rok a
7 kvadragen, kdo jin u rozjmati aneb sm se d uit(9).
7. D u e K r i s t o v a , p o s v m n e . . . 300 dn po kad;
7 let a 7 kvadragen po sv. pijmn (jednou); plnomocn
jednou za msc za obvyklch podmnek(10).
8 . Kdo doprovz s hoc svc Velebnou Svtost (Viaticum)
nesenou nemocnm a pomodl se na mysl Svatho Otce
jedenkrt Oten, Zdrvas a Slva Otci; 7 let a 7 kvadragen;
bez svce 5 lie|t a 5 kvadragen; 3 lta a 3 kvadrageny ti, kterm
nemono Velebnou Svtost doprovzeti, polou-li nkoho ja
ko zstupce(u).

339

9. Kdo zbon poklekne ped Velebnou Svtost; 100 dn

po kad pro ty, kte jdou kolem kostela nebo kaple, v n
je Nejsvtj Svtost a zevnjm znamenm ji uct. PiusX .(12).
10. Modl-li se knz pede m sv.: Ego volo celebrare, 50
dn. eho XIII.().
Abys zskal odpustky, vzbu kon ltosti, abys takto byl
jich schopen.
Pomjm jin pobonosti a konm toto dlo krsnmi slovy
sv. Bernardina(14): poehnan mezi vemi enami, tys
slvou lidskho pokolen, spsou lidu naeho. Tv zsluha
nem mez, tvoje moc se vztahuje na vechny tvory; tys
Matkou Bo, Vldkyn svta, Krlovnou nebes. Tys rozda
vatelkou vech milost, ozdobou Crkve svat. Tys vzorem
spravedlivch, tchou svatch, pramenem na spsy. Tys
radost rje, branou nebes, oslavou Bo. Hle, tvou chvlu
jsme hlsali. Proto t prosme, Matko, pln dobroty, dopl
nai slabost, omluv nai smlost, pijmi milostiv projev nai
oddanosti, poehnej na nmaze a zapal vechna srdce svou
lskou, abychom tvho Syna zde na zemi ctili a milovali a
jednou v nebi ho chvlili a velebili. Amen.

340

Z A K O N E N D LA
Loum se s tebou, drah teni a vrn sluebnku na
milovan Matky Marie, a pravm ti jen: Uctvej a miluj i dle
nene tuto dobrou Pan, vynasna se, se me, zskati t
jin jej slub. Doufej pevn: Jestli setrv ve vrn lsce
k Marii Pann a do smrti, je tv spsa jist. Konm, ne e
bych neml ji co psti o vzneenostech Krlovny nebes,
nbr abych t ji neunavoval. To mlo, co jsem napsal,
sta, aby v tob zantilo lsku k onomu velkmu pokladu,
k pobonosti k Matce Bo. Ona t zcela jist za ni odmn
svou mocnou ochranou. Spl jen touhu, kterou jsem ml pi
psan tto knihy, abych t jednou spatil v nebesk slv
jako svatho a sta se milujcm dtkem a nadenm ctitelem
tto lsky nejhodnj Krlovny. A pozn-li, e moje kniha
ti byla aspo njak prospn, prosm t snan, doporu mne
Mari Pann a pros ji za mne o tut milost, kterou i j tob
vyprouji, abychom se jednou shledali v nebesch u jejch
nohou se vemi jejmi drahmi dtkami.
Na konec se obracm i k tob, Matko Pna mho a matko
m, Maria. Pijmi dobrotiv tuto mou ubohou prci a mj
mysl, abys byla vemi chvlena a milovna. Ty v, jak vrouc
n jsem si pl dokoniti toto dlko o tvch vzneenostech, ne
se pibl konec mho ivota, jist ji nedalek. Nyn umru
spokojen; zanechm zde na zemi tuto knku, kter t bude
chvliti a velebiti, jak jsem se o to snail od svho obrcen (x), jeho se mi dostalo tvou pmluvou. O Panno Nepo
skvrnn, doporuuji ti vechny, kte t miluj, pedevm
sv tene, a pak zvlt ty, kte mne doporu tob. O
Pan m, udl jim milost setrvn, posv je vechny a uve
ns pak vechny do nebe^ abychom t tam chvlili. O nej
slad Matko m, jsem sice jen uboh hnk, ale zakldm
si na tom, e miluji tebe, a doufm od tebe velik milosti,
mezi nimi nejvt milost, e toti zemru s lskou k tob.
A mi bude bel pipomnati hchy, doufm, e utrpen
Jee Krista a tv pmluva posl mne v zkostech smrtel
nch, e se rozloum v milosti Bo s tmto smutnm ivo
tem a e dojdu tst. Boha milovati a Tob, Matko m
dkovati na vky vkv. Amen. Tak doufm, tak se sta.
Pan nae, rci za ns Synu svmu: N e m a f v n a . Jak
vzneen je tento kalich, kalich lsky Bo! Lska Bo ns

341

tak opojuje, e zapomnme na svt, zahv ns, posilujens, in ns lhostejnmi k vcem pozemskm a nadenmi
pro nebesk(2).
Ty jsi to pln pole(3), pln ctnosti, pln milost. Ty seszjevila jako jasn rdc se jitenka; poskvrnou ddinou ne
tknuta, zrodila ses jasn poznnm pravdy a rumnn lskou
ke ctnosti; nic nezme neptel proti tob, protoe na tisc
tt vis s tebe a velik odn silnch. Nen ctnosti, je
by na tob nezila, a m se honosili svat, ty jedin vechnom!( 4)
Pan nae, prostednice nae, orodovnice nae, Synu
svmu ns odporu! poehnan, pro milost, kterou jsi
zaslouila, aby ten, jen skrze tebe astnm se stal nai
slabosti a bdy, na tvou pmluvu dal nm podl na sv:
blaenosti a slv.(5)
Re sniv, milostiv,
m mne rda? Spl, co d
srdce tvan: Dej, a plane,
ume t jen pro tebe!
moje Pan, dej mi to tst,
milovat tebe, k nbi se vznsti
s povzdechem lsky na mroucch rtech!
Maria krsn, nadje spasn,
tys hvzda blah, s n moje drha
v pstavu rajskm ukon bh.(6)
N e c h i j e J e , M a r i a , J o s e f a T e r e z i e ! ( 7)

342

V. Rzn modlitby k Matce Bo

M o d l i t b a Blosiova.O)
Zdrav bu, nejdobrotivj M atk o . milosrdenstv, zdrva
bu, prostednice smen. Lsky nejhodnj Panno, kdo by
tebe nemiloval? Tys svtlem v pochybnostech, tchou ve
strastech, v zkostech levou, v nebezpech a pokuench
toitm. Tys po Synu svm jistou na spsou. Blahoslaven,
kte tebe, Pan, miluj! Naklo se laskav k prosbm slueb
nka svho, ubohho hnka, a zni paprsky sv svatosti mrz
mch vn, abych se lbil tob.
M o d l i t b a k P a n n M a r i i p o d l e sv. E f r m a . ( 2)
neposkvrnn a neskonale ist Panno Maria, Matko
Bo, Krlovno svta, nadje malomyslnch! Tys radost sva
tch, Tys smenm hnk s Bohem, Tys Orodovnic oput
nch, bezpenm pstavem ztroskotanch; Tys tchou svta,
vykoupenm otrok, zotavenm zarmoucench, spsou vesmru;
mocn Krlovno, pod tvoji ochranu se utkme. Po Bohu,
Pan nae, tys jedin nae nadje. Nazvme se tvmi slu
ebnky; nedopus, aby n neptel strhl ns do pekla. Bu
zdrva, nejlep prostednice mezi Bohem a lidmi! Tebe po
zdravuji, mocn prostednice smru mezi Bohem a lidmi,
Matko Jee, naeho Spasitele. Tob budi est a slva
s Otcem i Duchem Svatm. Amen.
M o d l i t b a sv. T o m e . ( 3)
nejblahoslavenj a nejslad Panno Maria, pln milo
srdenstv, tv dobrot poroum dui i tlo sv, mylenky
sv, prce, ivot i smrt svoji. Pan m, pomoz mi a po
siluj mne proti nstrahm blovm. Vypros mi pravou
a dokonalou lsku, abych celm srdcem miloval tvho nej
milejho Syna a Pna svho, Jee Krista, a po nm nade
ve tebe. Krlovno a Matko m, svou mocnou pmluvou
udruj ve mne vdycky a do smrti tuto lsku a po smrti mne
uve do otiny blaench.
V tebe jsem sloil vechnu nadji svou. (Sv. Jan Damask.)
Nen mono, abys ty, Maria, opustila toho, kdo v tebe d
vuje. (Sv. Bernard.)
Jen ra chtti nai spsu a zcela bezpen budeme spaseni.
(Eadmer.)

345

Zdrvas, dcero Boha Otce, zdrvas, Matko Boha Syna,

zdrvas, Snoubenko Ducha Svatho, zdrvas, chrme cel nej
svtj Trojice. (imon Garcia.)(4).
Nech ije Je, Maria, Josef a Terezie.
K o r u n k a k e c t i s e d m i b o l e s t n M a r i e P a n n y . ( 5)
Boe, k m pomoci posp, Hospodine, k m ochran pi
spj. Slva Otci i S y n u ...
Matko m, k due moje
doprovz strasti tvoje
pi skonn Jee.
B o l e s t I. Se soucitem vzpomnm, .M atko m bo
lestn, na prvn me bolesti, kter t prokll, kdy ti bylo
v chrm sty Simeonovmi zjeveno vechno utrpen, je
zpsob lid tvmu milmu Jei a je jsi ji dobe znala
z Psma svatho, e jednou ume ped oima tvma na potup
nm dev, krv zbrocen a oputn ode vech, a ty sama e
nebude moci ani jej chrniti ani mu pomoci. Pro tuto smut
nou vzpomnku, kter tolik rok svrala tv srdce, prosm t*
Krlovno m, vypros mi milost, abych v ivot i ve smrti
pamatoval na utrpen Jeovo a na bolesti tv. Ote n,
Zdrvas, Slva Otci atd. Matko m, k due m oje. . . (Opa
kuje se po kad bolesti.)
B o l e s t II. Se soucitem vzpomnm, Matko m bolestn,
na druh me, kter t prokll, kdy jsi vidla, jak tvj ne
vinn Syn, sotva e se narodil, je na smrt pronsledovn
a to prv od tch lid, pro kter se narodil, a tys byla
nucena prchnouti s nm za noci tajn do Egypta. Pro etn
trapy, kter jsi, tl Panno, vytrpla s vyhnanm svm D t
kem na dlouh a namhav cest v krajinch oputnch
a drsnch a za pobytu v Egypt, kde jste ili jako neznm,
chud a pohrdan cizinci po dlouh lta, prosm t, Pan m
milovan, vypros mi milost, abych trpliv snel ve spo
lenosti tv a do smrti trapy tohoto bdnho ivota, abych
tak uel vnm a zaslouenm trapm pekelnm. Ote
n, Zdrvas, Slva Otci, Matko m, k due m oje...
B o l e s t I I I . Se soucitem vzpomnm, M atko m bo
lestn, na tet me, kter t prokll pi ztrt milho tvho
Syna, Jee Krista, kter zstal po ti dny od tebe vzdlen
v Jerusalem. Dovedu si pedstavit, Krlovno m nejmilej*

346

jak nejen es v ony noci si neodpoinula, ale jak jsi po nm

co nejvroucnji vzdychala, kdy jsi jej nevidla u sebe a ne
znala dvodu jeho prodleni. Pro vzdechy onch t dn, pro
tebe tak dlouhch a trpkch, prosm t, vypros mi milost,
abych nikdy neztratil Boha, ale navdy s nm zstal spojen
a tak se rozlouil ve chvli smrti s tmto svtem. Ote
n, Zdrvas, Slva Otci, Matko m . . .
B o l e s t IV. Se soucitem vzpomnm, Matko m bo
lestn, na tvrt me, kter t prokll, kdy jsi vidla Syna
svho odsouzenho na smrt, svzanho provazy a etzy,
pokrytho krv a ranami, korunovanho tm y, padajcho cestou
pod tkm kem, kter nesl na rozdrsanch ramenou,
a vleenho jako nevinnho bernka k smrti z lsky k nm.
Tehdy potkalas ho tv v tv a vae pohledy jako krut
py pronikly vzjemn vae lskou planouc srdce. Pro tuto
nesmrnou bolest prosm t, vypros mi milost, abych vdy il
odevzdn do vle Bo a radostn nesl s Jeem k svj
a do poslednho svho dechu. Ote n, Zdrvas, Slva
Otci, Matko m .. .
B o l e s t V. Se soucitem vzpomnm, Matko m bolest
n, na pt me, kter t prokll, kdy jsi vidla na hoe
Kalvarii, jak ponenhlu v nesetnch mukch a opovren
umral na tvrdm loi ke tvj milovan Syn, Je Kristus
a tys mu nemohla prokzati sebemen tchu, kter nen
odepena v hodin smrti ani nejvtm zloincm. Pro smrtel
n zpas, kter jsi, milovni Matko, spolu s Jeem pro
vala a pro nnost, s n jsi vyslechla posledn jeho slovo
s ke k tob, jm ti odporuil se tvm svolenm v osob
Janov ns vechny za dtky, a pro bolest, kterou jsi zakusila,
kdy jsi vidla, jak sklonil hlavu a vydechl, prosm t, vy
pros mi od ukiovanho svho Jee, abych il a zemel
ukiovn vem vcem svta a neznal po cel svj ivot nic
ne jedinho Boha a tak jednou vstoupil do nebe, abych se
s nm radoval tv v tv. Ote n, Zdrvas, Slva Otci,
M atko m ...
B o l e s t VI . Se soucitem vzpomnm, M atko m bo
lestn, na est me, kter t prokll, kdy jsi vidla, jak
probodlo kop Srdce tvho mrtvho Syna, zemelho za ty
nevdnky, jejich touhu po trznn nenasytila ani jeho
smrt. Pro tuto prudkou bolest tob zpsobenou, prosm t, vy
pros mi milost, abych ml svj pbytek v Srdci Jeov, pro

347

mne zrannm a otevenm, v tom Srdci, kter je ndhernm

sdlem lsky, v nm odpovaj vechny due Boha milujc
a kde nebudu na nic jinho myslit a nic jinho milovat ne
Boha. Panno nejsvtj, tv me to uiniti, od tebe to
doufm. Ote n, Zdrvas, Slva Otci, Matko m ...
B o l e s t VI I . Se soucitem vzpomnm, Matko m bo
lestn, na sedm me, kter t prokll, kdy jsi na svch
loktech drela svho mrtvho Syna, ne ji v podob milho
a nnho dtka jako kdysi ve stji betlemsk, ale zakrvcen
ho, zsinalho a ranami a do kost rozdrsanho. Tehdy jsi
kala: Synu mj1, Synu mj, kam a t zavedla lska!
Kdy byl nesen do hrobu, i tys ho provzela a vlastnma ru
kama v hrob jsi jej uloila. S poslednm pozdravem zanechalas u pohbenho svho Syna i svoje milujc srdce. Pro toliker
muednictv sv due vypros mi milost, Matko krsn lsky,
abych zanechal urek, jimi jsem zahrnul svho Boha. Lilituji jich z celho srdce. Chra mne v pokuench, bu pi
mn v hodinu smrti, abych spasen zsluhami Jee Krista
a tvmi s tvou pomoc mohl jednou v nebi chvliti Jee;
Krista a tebe po celou vnost. Amen. Ote n, Zdrvas,
Slva Otci, Matko m ...
Oroduj za ns, Panno pebolestn,
Abychom hodni uinni byli zaslben Kristovch.
Modleme se:
O Boe, pi jeho umuen podle proroctv Simeonova nej
slad dui peslavn Panny Matky Marie me bolesti pro
nikl: popej milostiv, abychom jej bolesti zbon uctvajce,
pro slavn zsluhy a na pmluvu vech svatch, kte pod
kem vrn vytrvali, blaenho ovoce utrpen tvho doshli,
jen jsi iv a kraluje na vky vkv. Amen.
K o r u n k a ke c t i N e p o s k v r n n h o P o e t M a r i e
P a n n y , j a k se k o n v n k t e r c h k o s t e l c h .
Boe, k m pomoci posp, Hospodine, k m ochran pi
spj. Slva O tci. . . Potom se modl jeden Oten a tyi
Zdrvasy na podkovn Bohu Otci za milosti, udlen Marii
Pann. Stejn tak k Bohu Synu a Duchu Svatmu. Na konci

348

kadho Zdrvasu se pidv: Velebeno budi vdycky Ne

poskvrnn Poet Marie Panny. Po tyech Zdrvasech se
pidv:
Lilie jsi mezi trny,
Panno nae pemil,
poat jsi bez poskvrny,
es nm Boha zrodila.
Na konci:
Oroduj za ns, Neposkvrnn Panno,
Abychom hodni uinni byli zaslben Kristovch.
Modleme se:
Sluebnkm svm, prosme, Pane, daru nebesk milosti
udl, aby tm, jim porod blahoslaven Panny stal se pot
kem spsy, pamtn slavnost jejho poet pinesla rozmnoen
pokoje. Skrze Krista, Pna naeho. Amen.
Z a s v c e n P a n n M a r i i . ( 6)
Pesvat Panno, Matko Bo, Maria, j N., tebas zcela
nehoden bti tvm sluebnkem, rozncen tvou podivuhodnou
dobrotou a touhou tob slouiti, volm si t dnes u ptom
nosti svho andla strce a celho dvora nebeskho za
svoji zvltn pan, orodovnici a matku. Pevn si umuji, tebe
vdycky milovati a tob budoucn slouiti. Vynasnam se,
se budu, aby t jin tebe milovali a tob slouili. Matko
Bo a Matko m nejdobrotivj a nejlaskavj, pro krev
tvho Syna za mne prolitou, t prosm, abys mne pijala
do potu sluebnk svch, za svho syna a stlho slueb
nka. Pispvej mi ve vech mch mylenkch, slovech a skut
cch, ve vech okamicch mho ivota tak, aby kad krok
mj a kad dech mj smoval k vt slv Bo. Svou
vemocnou pmluvou mi vypros, abych ji nikdy jieurazil
milovanho Jee svho, ale abych jej oslavoval a miloval
v tomto ivoti a s nm tak miloval tebe, pemil a nejdra
Matko m, a jednou aby se mi dostalo tst vs milovati
a radovati se s vmi v nebesch po vechny vky. Amen.
Matko m, Maria, tob doporoum dui svou, zvlt
pro hodinku smrti sv!

349

Z a svcen rodiny Marii Pann.

Poehnan a neposkvrnn Panno, Krlovno a Matko nae,
toit a poten vech ubohch! Hle, klem ped trnem
tvm s celou svou rodinou a tebe si volm za svou pan, matku
a pmluvkyni u Boha. Se vemi svmi drahmi zasvcuji
se navdy slub tv a prosm t, Matko Bo, ra ns
pijmouti do potu sluebnk svch a pod svou ochranu
a pomhej nm v celm ivot a zvlt v hodinu smrti na.
Matko milosrdenstv, ustanovuji t za pan a vldkyni
celho svho domu, svch pbuznch, svch zjm a vech
svch zleitost. pevezmi milostiv na sebe tuto slubu
a nakldej se vm, jak se tob lb. ehnej mn i vem le
nm m rodiny a nedopus, aby nkdo z ns urazil tvho
Syna. Chra ns v pokuench, vzdaluj od ns nebezpe,
peuj o ns v naich potebch, rad nm v pochybnostech,
t ns v souench, pispvej nm v nemocech a zvlt
v zkostech smrtelnch. Nedopus, aby se dbel mohl chlubiti,
e do svch okov strhl nkoho z ns, kte jsme se tob
zasvtili, ale pived ns do nebe, kde ti budeme dkovati
a spolu s tebou chvliti a milovati svho Vykupitele, Jee
Krista, po celou vnost. Amen.
P o z n m k a : Pape Klement XII. udlil na tuto modlitbu
odpustky 100 dn, plnomocn jednou za msc za obvyklch
podmnek.(9)
P o v z d e c h y k Marii Pann.
Matko Bo, pamatuj na mne! (Sv. Frantiek Xaversk.)
Panno a Matko, dej, a vdycky pamatuji na tebe. (Sv.
Filip Neri.)
Maria Panno, Matko Bo, oroduj u Jee za mne. (Tent.)
Pan, vypros mi, aby mne Je neodpudil od sebe.
(Sv. Anselm?)
K m srdce, Maria, tebe nepestane milovati a mj
jazyk velebiti. (Sv. Bonaventura.)
O Pan, pro lsku svou k Jei, pomoz mi jej miovati,
(Sv. Anselm.?)
Maria, ra mne uiniti svou sluebnic. (Bl. Jana de
Valois.)

350

 Maria, zcela se ti odevzdvm, pijmi mne a opatruj

mne. (Sv. Ma Magdalena de Pazzi.)
Maria, neopoutj mne a do smrti. (P. Spinelli, T. J.)
Zdrvas, Maria, Matiko m. (P. Frantiek Brancaccio, T. J.)
Svat Maria, orodovnice moje, oroduj za mne. (P. Sertorius
Caputi, T. J.)
Miluji-li Marii Pannu, jsem jist setrvnm a spsou a do
shnu od Boha ve, co chci. (Sv. Jan Berchmans, T. J.)
Modlitba
L u d v k a B l o s i a k n e j s v t j P a n n . ( 7)
Zdrvas, nadje zoufajcch, pomocnice oputnch, Maria!
Syn tvj tak hluboce tebe ct, e brzy doshne veho, zakoli
ho popros; brzy se stane, cokoli bude chtti. Tob jsou
sveny poklady nebeskho krlovstv. Udl mi, Pan m,
abych v bouch tohoto ivota vdy k tob vzhlel, ve
mne a chra mne kad hodiny a kad chvle, sladk
ochrano m!
P o v z d e c h br. A l f o n s a R o d r i g u e z a T. J.
Jei a Maria, lsko m nejslad, pro vs a trpm, pro
vs a umru, a jsem cel v a nikdy svj.

P o v z d e c h y sv. B e r n a r d a ( 8) nebo jinho zbonho

spisovatele, erpan z modlitby Zdrvas Krlovno.
K tob volme, Krlovno milosrdenstv, uka se nm, aby
chom t uvidli, jak rozdv dobrodin, poskytuje tchu,
vlv slu. Uka nm milosrdenstv sv a budem spaseni.
Vldkyn veho, svtice, pevujc vechny svat, nae z
tito a toit, ozdobo svta, slvo nebes, znej se k tm,
kte t miluj. Sly ns, nebo Syn tvj t ct tm, e ti
nieho neodepe.
Rychle posp, Pan m, a pomoz svm slitovnm svmu
ubohmu sluebnkovi, volajcmu k tob, a vytrhni jej z ru
kou neptele.
Kdo by k tob nevzdychal ? Hle, my vzdychme lskou
i bolest. A jak nemme k tob vzdychati, kdy jsi tchou
ubohch, toitm vyhnanch, osvobozenm zajiatch? Ne
pochybujeme, e, jakmile shldne na nai bdu, tv slitovnost
nm brzy pispje.

351

 Pan nae, obhjkyn nae, doporu ns Synu svmu

Ui, Poehnan, pro milost, kterou jsi zaslouila, aby
ten, kter skrze tebe astnm se stal na slabosti a bdy,
na tvoji pmluvu uinil ns astnmi sv blaenosti a slvy,
*
Nejsvtj Panna zjevila jedn zbon dui,(9) e jsou ji
velmi mil tyto modlitby:
Dkuji ti, vn Ote, za moc, kterou jsi udlil Marii
Pann, sv dcei. Ote n, Zdrvas, Slva O tc i...
Dkuji ti, vn Synu, za moudrost, kterou jsi udlil Marii
Pann, sv Matce. Ote n, Zdrvas, Slva O tci. . .
Dku,ji ti, vn Due svat, za lsku, kterou jsi udlil
Marii Pann, sv Snoubence. Ote n, Zdrvas, Slva
O tc i...
A ije Je, nae lska, a Maria Panna, nae nadje.
*

352

POZNMKY

 v a h a I: O n e p o s k v r n n m Po e t M a r i e Pa n n y
1) Epist. c. a u lu tn Samos. M ansi
I,
1043. 2. In Naliv. B.V. M.
hom . 1. MG 96, 675. 3) Serm o de B. M. V. ML 184, 1017. A utor
neznm . 4) Pseudo-A than, S. in Annunt. MG 28, 938. 5) In. Annunt.
SS. D eiparae, hym n. 6) Or. 39. MG 85, 443. 7) Serm o de SS. Genitr...
laudibus. 8) Reg. past. lib e r p. 1, c. 10, ML 77, 23. 9) De Gen.
c. Manicli. II, c. 18, ML 34. 210. 10) In III. Sent. dist. 3, p. l t
a. 2, q. 1. Svtec mluv jen o tom, e M aria byla p ro sta kadho
h ch u osobnho; ale jeho dvody jsou ir. 11) De Imm. Virg.
Conc. a. 3, c . 4. 12) S. Th. I, q. 36, a. 1. 13) De dignitate et laua,
B. V. M. 1. 2. a. 2. 14) Menol. Basil. p. 3, inensis m artiu s dies 25,
15) Epist. 174 ad can. Lugd. ML 182, 334. 16) In 1'esto Assuinpt.
B. M. V., eonc. 1. 17) ln dorm . B. V. M. hom . 1, MG 96, 715,
18^ S. Th. III, q. 27, a. 1. 19) T ract. de Conc. B. M. V, ML 159,
307. Mezi spisy sv. Anselma. A utor pochybn. 20) L iber de conc.
virg. et orig. pece. c. 18. ML 158, 451. 21) De fide orthod. 1. 4, c. 14,
MG 94, 1159. 22 lioni, su p er Missus, h. 2. ML 183, 61. 23) De Imm.
Virg. conc. a. 1, c. 1. 24) Nelze zjistit, koho m n autor. 25) S. Th.
III, q. 4, a. 6 ad 2. 26) L ib e r de instit. virg. c.5. ML 16, 313.
27) Revel. 1. 1, c. 31. 28) Tame, 1. 5, rev. 13. 29) De Assuinpt.
B. M. V. ML 40. 1145. N eznm autor. 30) De laud. B. M. V. ML
189, 1729. 31) Ad B. Virg. D eiparam serm o paneg. ML 184, 1011.
Mezi spisy sv. B ernarda. 32) In festo N aliv. B. V. M., conc. 3.
33) Brev. Rom., In Naliv. B. V., noct. II, R. I. 34) S. Th. III, q. 2,
a. 11 ad 3. 35) L ib er de A ssum pt. c. 4. ML 40, 1144. A utor neznm .
36) In festo Nativ. B. V. M., conc. 3. 37) S. Th. III, q. 27, a. 4,
38) De nat. et gr. c. 36. ML. 44, 267. 39) In Nativ. B. V. M, ML 144,
752. 40 L audatio in SS. D eiparam M. MG 65, 683. 41) Srv. pozn.
37. 42) Chvalozpv Te Deum. 43) N eznm autor. 41. Hom. diversae, hom . 4. MG 77, 5)91. 45) De Sim. et Anna. MG 18. 374.
46) L iber de Assumpt. c. 5. ML 40, 1145. A u to r neznm . 47. Comin.
in IV 1. Senl., p. 2, in 1. III, dist. 3 q. 1, a. 1. 48) Serm o d e Conc.
B. V. M. 49) Serm o de Imm. Virg. conc. a. 3, c. 3. 50) De ln e. p. 2,
disp. 3, sct. 5. 51; Sum. Thool. p. 1, tit. 8, c. 2. 52) Serm o 2 de B.
V. M. A utor nejist. 53) Serm o, Sicut lilium inter spinas. 54) De
Vcrbo lne. ooll. 3. ML 177, 321. Mezi spisy Hugovm i. 55) In Assumpt.
s. 7. ML 96, 268. Pochybn spisy sv. Ildefonsa. 56) In festo Assumpt.
ML 39, 2130. N eznm au to r. *57) L iber te excell. Virg. M. c. 4.
ML 159, 565. 58) Devot. expos. super Salut, angel. 59; Neznm e,
kde by to ek l sv. Ildefons. 60) Viz pozn. 58. 61) In Cant. cant. c.
4, 7. 62) Serm o de Imm. Virg. Conc. a. 2. 63) Sermo in Nativ.
glor. V. M: 64 Contepl. de B. V. p. 2, cont. 3. 65) De A ssum pt,
B M. V. ML 30, 141. Mezi spisy sv. Jero n y m a. 66) Ad B. V. Deipa
ram serm o paneg. 67) De ln e. p. 2, disp. 18, sct. 4. 68) De asto
connubio V erbi et anim ae c. 9. 69) De A ssum pt. ML 30, 127. 70)
Viz pozn. 58. 71) L iber de panibus c. 12. ML 292. 980. 72) De
Annunt. ML 144. 558. 73) Sv. Alfons se nedokal p ro h len tto
nauky za lnek vrv, je vykonal Pius IX. hnilou Incffabilis dne
8. prosince 1851; proto m luv o n jet tak, jako by byla toliko
jist a nikoliv naprosto neochvjn dogm a. 74) Kard. G alatinus

355

 po r. 1539; Mik. z Kusy 1-1(54; I)e Ponte, Expos. mor. in C ant,

cant.; Salazar S. J., Pro huni. D eiparae Virg. Conc. decnsio; Cath a rin u s ( 1553), I.)e asu hom inis et depecc. orig.; Xovarino Cler.
Reg., E m b ra virg. 75) Clypeus T heol. Thom., III, disp. 7, a. 2 et 3;
H abert, Theol. dogin. et mor., III, tr. 2. De vitiis et pece. c. 7.
76) Jan Ever. N id h ard T. J. ( 1681), Exanien theol. IV propos.
77; Revel. 1. 6, c. 12. 78) Expos. in Ps. 118, s. 22. ML 15, 1521.
79) N eznm au to r. 80) Ad SS. Dei Genetr. or. 81) S. 123. ML
39, 1991. A utor neznm . 82) Brev. in Ps. ML 26, 1019. Mezi spisy
sv. Jeronym a. 83) Bourass, Sum m a aurea VIII, 301. 81. E pist.
Synod. Mansi, Coll. XI, act. XI, c. 471. 85) De p artu Virg. 1. 1.
ML 96, 312. P ochybn autor. 86) Iloin. 2 in D orm . B. V. M. MG
96, 726. 87; L ib er de card. oper. C hrisli. ML 189, 1617. 88) Serm o
in Assumpt. ML 144, 721. 89) Expos. in Ps. 101. ML 152, 1167.
90) Serm o 2 de B. V. M. hec interpelovan. 91) Seraphin Q uadrag,
s. 48 De am ore glorioso. 92) Serm o in Annunt. 93) Contempl., p. 5,
De gratiis gl. Virg., cont. 1. 91 De Imm. B. V. Conc. 1. 3, q, 6,
a. 3. 3. 95) Srv. Denz. 1100. 96) De lne. 1. 14, c. 2, n. 10 et 11,
97) T o rn i byl uitelem sv. Alfonsa. 98) Epist. 16. ML 51. 698. 99)
E pist. 3. ML 7, 1111. List aspo sten sporn. 100) A ugustinus,
In N atali Steph. in. ML 38, 1425; B ernardus, E pist. 171. ML 182.
333; Sum. Theol. III, q. 27, a. 1 sed c.

v a h a II. O n a r o z e n Ma r i e Pai i ny
1) Serm o in Nativ. B. V. M. ML 114, 738. Mezi spisy sv*. P e tra
D am iani. 2) Jn Ps. 32. MG 29, 323. 3) Sermo 39 de Sanctis in com m.
Mezi spisy sv. B onaventury. 4) In tsto Nativ. V. M. s. 1. 5) Delle
grandezze d i G esu Cristo e dela g ran M adre M adria SS. X apoli 1746.
6) C arthagena, ilo m ilia e cath. lto m ae 1611; Suarez, De Incarnatione
p. 2, disp. 18, sct. 4; Spinelli, M aria D eipara th ro n u s Dei. N apoli
1613; R ecupitus, De Deo Uno. N ap o li 1642; G uerra, Maiestas G ratiarum . Ilispali 1659. 7) Viz pozn. 5. 8) II divoto di Maria Verginc
p. 1, c. 3, 5. 9) de La Colom bire, Serm ons p r chs devant S. A,
R. M. Ia D uchesse Y ork II. 10) De dign. et laud. B. V. M. 1. 1,
P rooem . 11) S. Th. IIL q. 27, a. 4 ad 1. 12) De purif. B. M. V,
a. 2, c. 1. 13) S. Th. III, q. 27, a. 4; a. 5, ad 1; a. 5 ad 2; a 10
ad 1; q. 7, a. 12 a d 2. Quaesl. disp. de verit. q. 29, a. 3 ad 3.
14; Comm. atq u e observ. mor. in Gen. c. 2, sct. 15. 15) In I Reg.
Expos. 1. L n. 5. ML 79, 25. 16) lio n i. 1 in D orm . B. V. M, MG 96,
718. 719. 17) Serm o in Assumpt. ML 144, 720. 18) In Assumpt. s. 4.
ML 183, 428. 19) In I Sent. dist. 48, D ubia cca lit. Mag. 4. 20) De
laud. B. M. V. ML 189, 1727. 21) E xpl. in Cant. cant. c. 26. 22) Po
dle p ekladu Hejlova zn v. 25: Ve m n je vecka milost k ivotu
pravdy, ve m n je vecka n ad je v ivot ctnosti. 23) Ep. 174.
ML 182, 333. 24) De Assumpt. B. M. V. ML 30, 127. Mezi spisy sv.
Jeronym a. 25) Or. 39 In Annunt. MG 85, 443. 26) In Annunt. B.
M. V. serm o. 27) L ib er de excell. V. M. ML 159, 573. 28) In Cant.
cant. c. 23. 29) L ib er de excell. B. V. c. 11. ML 159. 578. 30) Brev.
Rom., Com m une test. B. M. V. N oct. 1, Resp. 2. 31) Viz pozn. 9.
32) In Annunt. MG 10. 1151. D lo neznm ho autora. 33) L iber

356

de isaae et anim a c. 5. M. 14. 517. 54) Toto potn zsluh nen

teologicky spolehliv, jeto nen jist jeho pedpoklad. Ostatn
snad M aria Fauna ro stla v milosti jet* vce! 35) Expos. su p er Salut.
Angel. 36) In festo A nnunt. B. M. V. 37) L iber de excell. V. M. c. 8.
ML 150, 573. 38; In Naliv. B. M. V. ML 183, 440. 30) Jo. N auclerus,
C hronica. Coloniae 1570; P etrus Canisius S. J., De Verhi Dei corrupleli II. De M. V. incom parabili 1. 5, c. 20. Lugduni 1584. Tito au to i
vypravuj o m agdeburskm arcibiskupu Udonu llartw ig o v i z 11.
stolet (snad 1070- 1102), e si v m ld vyprosil na Marii Pann
dobr prospch ve studich. D ostalo se m u od Matky Bo i po
ven na stolec arcibiskupsk. O ddal se vak hen a m a rn o tra t
nosti a skonil neastnou sm rt v konkubinat. Podle vypravovn
k ro n ik byl souzen v katedrle sam m Jeem K ristem v p
tom nosti svatch. P ed vykonnm rozsudku nad neastnkem (byla
mu sfata hlava andlem ), vzdlila se m ilosrdn M atka Pn
z chrm u.

v a h a III. O o b t o v a n Mar i e Pa n n y
1) De lne. p. 2. disp. 4, sct. 7. 2) S. Th. lil, q. 34, a. 3; I, q. 63,
a. 5; III, q. 27,. a. 5. 3) De lne. p. 2, disp. 2, sct. 2. 1) Kevel.,
Sermo angel, de excell. B. M. V. 5) B aronius, Appar. ad A nnales;
Niceph. Callistus. Eccl. hist. MG 145, 758.; Ji Ccdrenus, Comp.
liist. MG 121, 362; F lavius Josephus, Antiquit. I. 8, c. 3; s. Jan
z Dam aku MG 04, 1159; Ji N ikom edsk MG 100, 1422; sv. Ambro.
De Virg. ML 16, 192; sv. Anselm ML 158, 749. Toto dlo vak nen
od sv. Ansehna. 6) Sv. G erm anos, ln Praes. MG 98, 311; E piphanius
m onaehus, Sermo de vila D eiparae MG 120, 191. T ento Epifan il
v 8. nebo 11. stol. 7) O. in diem Nat. C hristi MG 46, 1139. 8J Vzd
lenost z N azareta do Jerusalem a je 120 a 130 km ; sv. Alfons
uvd m li neapolskou, m c 1855 m. 9) Encom. in Praes. MG 100,
1415. 1418. 10) De M. Praes. in ternplo p. 1. 11) In Praes. MG 98,
318. 12) Ben. Arias M ontanus, Antiquit. Jud. 1. IX Lugduni Balav.
1503. 13) In Praes. MG 98, 318. 14) Brev. Kom, Comm. fest. B. M. V.,
noct. 1, resp. 2. 15) Comm. in Cant. cant. 1. 3. ML 168, 892. 16) Mfi
n le p. 4, s. 1. 17) Post. su p er Cant .cant. 18)
De
fide o rth o d . 1.
c. 14, MG 94, 1150. 10) Srv. pozn. 5. 20) Blah. B onaventura Bad.
O. S. Aug. ( 1388). 21) Sv. Alfons uvd schnavskou benediktinku
Albtu, ale zjeven se stalo sv. Albt U hersk ili D urynsk;
Albta Scbonavsk nepovala ve stedovku jm na svtice. 22)
Kevel. 1. 1, c. 10. 23) Kevel. 1. 1, c. 10. 24) Novj, sp rv n peklad
zn: .Polete berany p ro zem pna . 25) De Assumpt. B. M. V.
Mezi spisy sv. Jeronym a. ML 30. 132. 26) Uvd sv. P e tr Canisius,
De M. V. incom p. 1. 1, c. 13. 27) In Assumpt. B. V. M, s. 1, ML
183. 416. 28 Sum. Theol. p. 4, tit. 15. c. 6. 2. 20)
Del Nente,
Vila d. S. Domenica del Paradiso (14731553). Yenezia 1675.

v aha IV. O z v s t o v a n Ma r i e Pa n ny
1) Sum. Th. p. 1. fit. 15, c. 21. 2. 2) Cituje Del Bio S. J., In Cant.
cant. Comm. c. I, sct 1. 3) Sv. Alfons uvd, e se zjeven stalo

357

Seste Albt benediktince. 4) Comni. in Lucam p. 1, c. 1. Mk

165, 341. 5) l)e am ore in c arn an te p. 3. 6) Revel. 1. 2, c. 2.4. 7) Sermo
142. ML 52, 579. 8) Hom. 4 su p er M issus ML 188, 88. 9. Sermo 4 in
N atali Dom. ML 39, 1986. Mezi spisy sv. Augustina. 10) In festo
A nnunt. 11, In A ssum pt. s. 3. ML 185, 196. 12; In Assumpt. s. 4.
ML 183, 428. 13) Tam e. 14) M ariale p. 7, s. 4, p. 2. 15) Hom. 1.
su p e r Missus. ML 183, 59. 16) Epist. ad D am asum de m o te H ieron.
c. 18. ML 22, 249. Mezi spisy sv. Jeronym a. 17) Revel. 1. 2, c. 23
18) De vita solit. c. 14. 19) ln tro d u ctio n la vie dcvole p. 3, ch. 6.
20) In festo Assum pt. ML 39, 2133. Mezi spisv sv. Augustina.
21; Sum. Th. p. 4, tit. 15, c. 6, 2. 22) Sermo 56. De b. V. M.
23) Contem pl. p. 3, cont. 3. 24) In festo Assumpt. conc. 3. 25) Conim.
et observ. mor. in Gen. c. 24, sct. 1. 26) De gratia Dei 1. 6. ML
166, 744. 27) Lib. de laud. B. M. V. Ml, 189, 1729. 28) S. Ephraenv,
S. de SS. Dei Gen. M. L aud.; S. A ndreas. Or. 11. In SS. Dom.
n o stra e dorm . MG 97, 1099. 29) T ract. de Conc. B. M. V. ML 159,
307. 30) S. 5 De Nativ. B. M. V. 31) In festo Nativ. B. V. M. 32) Liber
de excell. V. M. c. 2. ML 159, 559. 33) L ib er de p an ib u s c. 21. ML
202, 1021. 34. S. Th. III, q. 27, a. 5. 35) De lne. p. 2, d isp 1, sct. 2,
36) De dign. et laud. B. V. M. 1. 1, a. 35. 37) S. Th. I. q. 25. a. 6 ad
4. 38) M ariale de laud. Virginis c. 180. 39) Viz pozn. 30. 40; Sermo
de N ativ. B. V. M. ML 144, 738. Mezi spisy sv. P etra Dam. 41) Viz
pozn. 37. 42; De lne. p. 2, disp. 18, sct. 4/43) S. Th. III, q. 7, a. 12
ad 2. Srv. pozn. 37. 44) In festo N ativ. B. V. M. 45) Serm o De consensu virg. 46) M ariale c. 178. 47) Spec. B. M. V. lect. 9. 48) In festo
N aliv. B. V. M. e. 3. 49) In Ant. Salv Reg. ML 184, 1069. Mezi spisy
sv. B ernarda. 50) Psalt. B. M. V., Ps. 118. 51) S. 5 de Naliv, B, V, M.
52) Evangelium me sv. n a svtek N anebevzet M. P. 53) BLblia m ar.,
Ev. sec. Lucam n. 13. 54) R ichard, In Cant. cant. c. 26. ML 196,
483; Ji Nik., Or. 6. MG 100, 1426; llallo ix S. J,, Vita S. Dionvsii
Areop. c. 6. MG 4, 749. 750. 54) Revel. 1. 1, c. 51. 55) De i st,
virg. c. 7. ML 16, 319. 56) In III. Sent. dist. 3, q. 1, a. 2 ad 1 q.
57) De lne. p. 2. sct. 2. 58) In D o n u . SS. Dom. MG 98. 351. 59 In
A ssum pt. s. 1. ML 183, 415. 60 Contem pl. de B. V., p. 3, De Nativ
glor. V. M., cont. 1. 61) L ib er specialis g ratiae p. 1, c. 42. 62) Segnerj
5. J., II C ristiano istru ito p. 3., rag. 34. 63; Segneri vyprv, e tento
m u byl odhozen od jednoho konce ulice ke druhm u.

v a h a V. O n a v t v e n Ma r i e Pa n n y
1) Engelgrave S. J Lux evang. p. 3. Coloniae 1659. 2) Exjws. ev. sec.
Luc. 1. 2, n. 19. ML 15, 1560. 3) M ariale p. 6, s. . 4) Sermo de
aq uaeductu n. 4. 6. 7. ML 183, 140. 441. 5) R aym undus, Contempl.,
P rooem .; S. P etru s Dam., S. 45. ML 144, 746; S. A lbertus, Sermo
in Nativ. B. M.; S. B ernardinus, S. 12 de Assumpt. 6) C hrysippus
viz MG 162, 755- 777. 7) Hom.
1. in Annunt. Mr 10,
IloO. Po
chybn spis. 8) De laud. B.
M. V. 1. 4, c. 21. 9) Spec. IL
M. V., 1. 7. 10) S. de aquaed.
n. 6, ML 183 4 ti.
11)In Nativ.
B. V. M. ML 144, 740. 12) Lib. de corona Virg. c.
15.
ML 96, 304. Spis nejistho pvod. 13) In Dorm. B. M. MG 98, 350.
14) Quaest. su p er Missus, q. 204. 15) De Annunt. B. M. V. ML 52,

358

583. 16) l)e laud. B. M. V. 1. 7, c. 3. 17) Sermo 5 De Virg. Matnis

Dei Nativ. 18) Ue laud. B. M. V. 1. 2, c. 5. 19) S. de aqu aed u ctu n , 8,
ML 183, 441. 442. 20) Fragm entu M ariana, fr. VII. ML 211. 751. 21)
Sermo de aquaed. n. 3. 4. ML 183, 410; In Assumpt. s. 2. ML 183,
417. 22) N ejsp m ini sv. Alfons M sgra G iovanniho de Vita, biskupa
v Rieti ( 1774). 23) S. de aquaed. n. 4. ML 183, 440. 24. In Dorm.
B. V. M. hom . 2. MG 96, 746. 25) N en znmo, kde by napsal sv.
Augustin uveden slova. 26) Appar. ad Annales n. 77. 27) Giuseppe
di Ges Maria, Isloria deila Vita ed eccel. della V. M aria Padova
1658. Dnes pevld m nn, e sv. Z achari nebydlil v H ebronu,
nbr v m st, je sluje dnes Ain K arini. 28) Exp. ev. sec. Luc.
1. 2. n. 19. ML 15, 1560. 29) Spec. B. M. V. lect. 4. 30) M ariale, p. 2,
De Nativ. M., s. 5. 31) Cituje Salazar, In Proverb. V III, 36. B
o vrok z dla K onrda Sas., Speculum . 32) Conlem pl., Prooem.
3:1) Soliloquium aninnu c. 21. 31) De laud. B. M. V., 1. 2, c. 1.
35; M editaones vitae Christi c. 5. Mezi spisy sv. B onaventury.
30) Cituje Salazar, Expos. in Prov. V III, 18. 37) In D onu. B. M. s.
2. MG 98, 351. 38) In Joan. hom. 22. MG 59, 131. 39) T heophvlaclus,
Knar. in ev. Joan. c. 2, 14. MG 123, 1190. 40) In leslo Dedicationis,
s. 2. 41) S. de aquaed. n. 8. ML 183, 441. 412. 42) L iber spec. gratiao
I. 1. c. 42. 43) Liber de excel. Virg. M. ML 159, 570. 44) Sent. in
Annunt. MG 96, 659. 45) Del CastigLo, Isto ria gen. di S. Domenico
e dcirO rd in e suo dcPredicatori. P alerm o 1626. 46) M arcellinus de
Pisis (Annales M inorum C apucinonim . Lugduni 1630) vypravuje:
Dva frantikni se vypravili na pou k m arinsk svatyni, cestou vak
v lese zabloudili. Na tst nalezli jak si prostorn dm , v nm
byli ihned uvtni a uvedeni k m ajitelce palce, Pan velmi vzne
en a pvtiv. Rno dostali od n dopis, kter jim ml velmi
prospti. Sotva odeli, zpozorovali, e dopis nem adresy. Chtli se
v rtit zpt do hostinnho domu. ale nem ohli jej ivou m oc nalzti.
N evdouce si rady, oteveli list a poznali, byli h o sty Matky
Bo, e dopis psala sam a Maria, ja k svdil podpis: J Panna
Maria. Od t doby jet vce j slouili.

v aha VI. O oi s ovn Mar i e Pa nny

1) Neznmo, kde by ekl tuto vc sv. Tom. 2) In Laud. S. M.
Deiparae. MG 43, 498. Pvodcem ei je snad jin E pifan, t biskup
na Cypru. 3) In festo Purif. c. 1. 4) De Assumpt. B. M. V. ML 30,
124. Mezi spisy sv. Jeronym a. 5) Las Relaciones, M ercedes de Dios
XXXVI. 6) In I. Sent., dist. 48 Dub. cca lit. Mag., dub. 4. 7) Revel,
1. 6, c. 57. 8) L iber de excel. V. M. c. 5. ML 159, 567. 9) Vitis mvst,
c. 10. ML 184, 658. 10) De fide ad P etr m c. 2. Ml. 40, 759. Mezi
spisy sv. Augustina. 11) Sermo de SS. Gen. V. M. laud. Sv. Alfons
jm enuje om ylem sv. Epifana. 12 Serm o 1. de Assumpt. ML 96, 242.
Je pochybilo, je-li to e r sv. Ildefonsa. 13 Encoin. in SS. D eiparam .
MG 98, 318. 14) Sermo de lecl. evang. ML 89, 1297. 15) Adw. haer.,
adv. A ntidicom ar. MG 42, 727. Sv. Alfons cituje sv. Augustina.
16) In Dorm. SS. Deip. MG 97, ia54. 17) Lib. de laud. B. M. V. ML
189, 1727. 18) De dign. e.t laud. B. V. M. 1. 2. a. 23. 19) Sermo de
aquaed. ML 183. 441. 20) Viz pozn. 19. 21) Vojevdce A lexandra Vel.

359

 v a h a VI L O n a n e b e v z e t Mari c Panny
t) Epist. 105. Ml, 182, 210. 211. 2) Sv. Alfons uvd, e se stalo
zjeven sv. Albt z r d u sv. B enedikta. 3) Com. in Cant. cant.
1. 3. ML 108, 877. 4) Mdit, piissim ae d e cogn. ML 181, 488. 5) Bern.
Ju stinianus, Vita B. L aurentii Jiustiniani Lugduni 1628. 6) Mariale.
. 2, De N aliv. M, s. o. I) Snad m n sv. Alfons Serm o in Signum
magn. 14. 15. ML 183, 437. 438. 8) Com. in Cant. cant. 1. 3, ML
108, 877. 9) De Assum pt. n. 8. ML 30, 129. Sv. Alfons uvd jmno
E u stach ia m sto Sofronia, po pr. Pseudo-Jcronym a. 10) Text, jej
nelze o v ili ve spisech Ildeonsovcn. 11) M atka Bo nem la ovem
nikdy m oc uitelskho ad u Crkve, jak o ml sv. P etr. 12) Sermo
in N ativ. glorios. V. M. 13) Sophronius, De Assum pt. B. M. V.
ML 30, 130, 137. Mezi spisy sv. Jeronym a. 14) Cedrenus, Ilisto riaru m
comp. MG 121. U50; N icephorus C alislus, Ilist. eccl. MG 145. 810;
M etaphrasles, Or. de Sancta Maria. MG 115, 557. 15) S. Andreas
Cret., Or. 1. in D orm . SS. Deip. MG 97, 1066; s. Jo an n es Dam.,
lioni. 2. in Dorm. B. V. M. MG 90, 747. 750; E uthym iaca Hist. 1. 3,
. 40. MG 90. 747751. 16) Srv. pozn. 14. 17) Bjen p t k egyptsk,
jen se v st sm spaloval, aby povstal jet k rsnj k novmu
ivotu. 18) Revel. SS. V,irg. llild eg ard is et Elizabethae Schoenaugiensis. Coloniae Agripp. 1028. 19) T ract. 9 super M agnificat. p. 1,
v. Alfons cituje sv. Ja n a z Dam. 20) D e Assumpt. B. M. V. ML
30. 130. Mezi spisv sv. Jeronym a. 21) Revel. 1. 0, c. 02. 22) Bartoli,
Vila. T orino 1825.

v a h a VIII. Dr u h v a h a o N a n e b e v z e t Mari e Panny

1; In Assum pt. B. V. M :s. 1. ML 183, 415. 2) De Assum pt. art 2.
3) Com. in Cant. cant. 1. 5. ML 108, 912. 4) Srv. pozn. 3. 5) L iber
de exc. V. M. c. 7. ML 159. 571. 0) Serm o in A ssum pt. ML 111,
717. 718. Mezi spisy sv. P etra Dam. 7) In Assumpt. ML 185, 193.
8 Msto Bude k o ru n o v n a'' m sp rv n bti podle hebrejsk
ho textu: Opus vrcholek A m am \ 9) Cituje P aciuchelli, Excil.
dorm . anim ae, In Ps. 80, exc. 15. 10 In Assumpt. s. 1. ML 183. 410.
417. 11) In Assumpt. s. 1. ML 185, 190. 12) S. Th. I, q. 108. a.
1 et 6; De coel. hier. c. 6. MG 3, 199202. 13) T ract. 4 super
M agnificat. 14 Sum. Theol. p. 4. tit. 15, c. 20, 15. 15) Sermo in
A nnunt. MG 28. 938. Mezi spisy sv. A thane. 16) De Assumpt.
ML 90, 251. Mezi spisy sv. Ildefonsa. 17) Sermo in Assumpt.
18) In Assumpt. s. 1. ML 183, 410. 19) Sermons... devant M. la Duehesse Y ork. Lyon 1692. S. 31. 20) De nat. et gr. c. 30. ML 41,
207. 21) Sess. VI, can. 23. Denz. 833. 22) Com mune Conf. Pont., Ant.
2. ad Laudes. 23) Contem pl. de B. V., p. 2, cont. 3. 21) Or. 39 In SS,
D eiparae A nnunt. MG 85, 442. 25) Serm o in Assumpt. ML 144, 720
20) S. B ernardinus, De exaltatione 15. V. a. 1, c. 10; s. B ernardus,
Serm o in Signum m agnum . ML 183. 431. 27) Quaest. su p er Missus.
qu. 01. 28) Sermo in Naliv. B. V. ML 114. 710. 29) Speculuin B. M.
V., lect. 6. 30) Viz pozn. 28. 31) Speculuin, lect. 10. 32) De laud.
B. M. V. 1. 6. c. 13. 33) tn Assumpt. >s. 4. ML 185, 200, 34) Silvano
Razzi, R accolta dei m ira c o li. . . Venezia 1757. Jak si zbon knz
touil po zjeven M arie P. Matka Bo byla ochotna zjeviti se mu s pod

360

m nkou. e pak oslepilo. Knz svolil, chU\je se dval: jen jednm okem,
aby videi alespo na jedno. Zjeven bylo tak chvatn, e otevel
i oko druh, le pozd; M atku Ro ji jm nezahldl. I vyprosil si
nov zjeven, p i nm v rtila M aria P an n a zrak i osleplm u oku.

v a h a IX. O bol est ech Ma r i e Panny

1) J)e laud. B. M. V. 1. 3, v
$ 12. 2) Novj, pesnj p ek lad zn:
Ovine t d klad n souenm . 3) D ionysius Carth., De dign. et
laud. B. V. M. 1. 3, a. 24; P elb art de T hem esvar, Stellarium coronue
gl. Virg.; A. C atharinus, De consum . gloria C hristi ac Divae Virg.
i S. Th. II-II, q. 121, a. 3 ad 2. 5) B. gerius, abhas Lucctfii (dioec.
Vercellensis), De senu. Doni, in nit. ooena. ML 181, 81)7. Mezi spisy
sv. B ernarda, (i Yilis m yst. c. 33. Ml. 181, 711. Mezi spisy sv.
B ernarda. 7) Quaesl. su p er Missus, cj. 2D. 8)
Revel., serm o
angelicus c. 17. 9) Comm. in Gant. cant. 1. 3. ML 108. 880. 10)
Bevel. 1. 7, c. 2. 11) Revel. 1. 0, c. OL 12; De vita et passione 'Salv.
noslri Jeu Chrasti c. 18. 13) Revel., Sermo angel. c. 10. 11) Adnot.
in T hrenos II, 13. ML 175, 291. 15) L iber de excell. Virg. M. c. 5.
ML 159. 507. 10) Sermo de exall. B. Virg. in gloria a. 2, c. 2.
17) Leltere ed. 3 Siena 1922. vol. 1, let. XIV. 18) De VII v erb is Doni.
in cruce Ir. 3. ML 189. 109L 19 Sum. TheoL ]). 4. tit, 15, c. 21, 1.
2:. Sermo 300 in sol. M artyrm M achab. c. 0. ML 38, 1379. 1380.
21) lioni. 5 De m entis robo re. Ml. 188. 1330. 22) De triu m p h ali agone
M ediatoris C hristi c. 21. 23) Stim ulus am oris p. 1, c. 3. Med. com pass
in Parasceve. 21 De laud. B. M. V. 1. 1, c. 5. 25) Flavii Josephi
Jutlaei. De im perio ralionis libelius ab E rasm o reeognilus. Basileae
1521. 20) Ilom . 5 De m entis robore. ML 188. 1328. 27) Liber de prae,
et dispens, e. 20. 28) S. 275 In N atali M ali. Vine. ML 38, 1251. 29)
In Natali S. L aur. c. 1. ML 51, 137. 30) In Joann. tr. 27. ML 35
1021. 31) Nelze zjistit, v kterm ze svch spisu pron tuto m ylenku.
32) Sermo in Signum m agnum n. 11. 15. ML 183, 137. 33) Comm.
in T hren. Jerem . I, 12. 34'i De mentis rob. ML 188, 1329. 35) Cituje
Del Rio S. J., In Cant. cant. c. 2, sct. 2, 4. 35) De laud. IL M. V.
1. 3, 12 30) Quaest. su p e r Missus, q. 78. 37) Officium d e Compassione R. M. V., llvm n. ad Vesp. Sotva je od sv. B onaventurv.
38 De laud. B. M. V. 1. 3, 12. 39) De Assumpt. ML 90, 252.
49) L iber de excell. V. M. c. 5. ML 159, 567. 11) Or. 39 In Annunt.
MG 85. 112. 12) II Sacro C uore di M. V. c. 0, ?; 1. P arm a 1710. 13)
Stim ulus am o ris p. 1. c. 3. 11) Quaest. su p e r Missus, q. 150. 15)
Revel. I. 3. c. 30. 40) De gestis Doni. Salv. 1. 2: De Virg. M aria, c. 27,
47 Revel l. 2, c. 21. 48) Blah. Veronika z B inaska ( 1497). 49) Pelbarl, Stellarium 1. 3, p. 3, a. 3. 59) Revel 1. 6, c. 97. 51) Stim ulus
am oris c. 15.
11. VAHY O S E DMI B O L E S T E C H MA R I E P A N N Y Z V L T

Bolest I : Pr o r o c t v sv. Simeona

1) Epist. 98 ad Lucillum . 2) L ib er spec. gr. p. 1, c. 12_3) Las Relacioues. M ercedes de Dios XXXVI. 4) Revel 1. 2, c. 21. 5) Comm.
in Cant. cant. I. 1. MI. 108, 850. 0) De glorioso noni. Virg. M. s. 2,

361

art. 3, c. 1. 7) Lux evang. p. 2, Dom. in fra Oct. Naliv, g 1. 8) Kevel.

1. 2, c. 24. )) S. T h. III, q. 7, a. 12 ad 3. 10) Revel., Sermo angel
11) Borselli, Vila. Rom a 1608 c. 15. 12) Reviglione S. J., E ascetto
di ro se p. 4. N apoli, 1758.

Bol est IL J e v t ek do Ejgypta

1) T hom as Cislercicnsis, Comm. in Cant. eant. cum nolis Jo. Algrini.
ML 206. 724. 2) Serm o de E piph. ML 65, 731. 3) Josephina (list. 1.
4) Expos. in ev. sec. Malh. c. 2. 5) De luga C hristi in Eg. ML. 52,
602. A utor uvd om ylem sv. Ja n a Zlatostho. 6) ('omni. in Concordiam el ILst. Evang. I, 1. 10, c. 8. 7) Cesta z Jerusalem a do
K aira pes Askalon a Gzu m 550 km. 8) Mdit, vitae C hristi
c. 12. Mezi spisy sv. Bonaventury. 9) Nelze ovili text. 10) Viz pozn.
8. 11) Veridica terrae sanctae descriptio, Jansenius Gandav, Comm.
in Coaijoord. evang. c. 11. 12) A nselm us L audunensis. E n arr. in
Math. c. 2. ML 62, 1258; 13) S. A ntoninus, Sum. Tlieol. p. 4,
tit. 15, c. 36; S. Thom as, Comm. in Ev. s. Math. II, 15. 11) Constit
m onast. c. 4, ML 31, 1355. 15) Vita Jeu C hristi p. 1. e. 13. 16)
Mdit, vitae C hristi c. 13. 17) E n arr. in Ps. 31. ML 36, 326. 18)
V eronica a Binasco, zem. 1497. 19) Blah. Coleta. zem. 1147. 23)
Snad b o Janu o d Jee z N eerichu, je zem. 1618.

Bol es t III. Z t r t a J e e v c hr me
1) Lep peklad zn: V ytrvalost vak b u d v dle dokonal'. 2) Stellarium , 1. 3, p. 4, a. 3. 3) Sv. B ern ard neuvd slov Velepsn
v lto souvislosti, zato opat R upert, In Cant. Cant. ML 168, 851).
4) Nezd se, e by to byl vrok Origenv. 5) Exeg. Evang., Doni. 11
post Dom. Nativ. 6) Hom. in Luc. MG 13, 1850. 7) E narr. in eap,
II L ucae a. 7. 8) M archese, Vila della IL B envenuta A ustria.
N apoli 1679. 9) Las Relaciones, M ercedes de Dios XXVIII. 10)
Hom. in Luc. MG 13, 1848. 11) E n arr. in Ps. 55. ML 3(5, (560
12. E n arr. in Ps. 123. ML 37, 1645.
v f v

Bole st I V. S e t k a n s Je s em na ceste k r i z o v e

1) De am ore angustioso, Sermo in Parasc. 2) Revel. I. 1, c. 8.

3) Q uadragesim . Seraphin, s. in Para-sc., de am ore angust. 4) De
laud. B. M. V. 1. 3, c. 12. V originle je udvn sv. Vavinec Just.
5) Revel. 1. 4, c. 70. 6) Offic. de Com pass. B. V. M. 7) Sermo 52
de Pass. Dom. ML 54, 322. 8) Revel. 1. 1, c. 10. 9) Mdit, vitae
C hristi c. 77. 10) De lam ent. Virg. M. Cf ML 182, 1135. 11) T ratt.
delL orazione e inedit, p. 1, c. 4. 12) Revel. 1. 4, c. 70. 13) Stapletonus, T es T h o m a e . . . Coloniae A grippinae 1612. 14) De lne. p. 2,
disp. 4, seci. 3. 15) D ialogus b. M ariae et Ansclmi. ML 159, 271-290.
Mezi spisy sv. Anselma. 16) Smysl slov v Psm sv. je jin*, toti*
B li se "bude v noci i ve dne, nejsa si jist ivotem (tame).
17) De trium ph. C hristi agone c. 11. 18) Cituje Del Rio S. J., In
Cant. Cant. c. 7. 19) Comm. in ep. ad P hillip. MG 62, 210. 20) Snad
je m nn text v kom ent. listu k Efes. MG 62, 27. 21) Sestra M arkta
D iom ira Allegri od Vtlenho Slova, zem. 1677 v 26. roce vku.
22) N arodil se v B entkch 1181. o b r til se 1511, zem. 1537.

362

B o l e s t V: J e o v a smrt
1) Snad je mnn spis Vitis m ystiea MK 184, 715 uveden mezi spisy
sv. B ernarda. 2) Revel. 1. 1, c. 35. 3) Stim ulus am oris p. 1, c. 3.
4) In Assumpl. ML 185, 197. V originle jm enovn o p a t Vilm.
5; Revel. 1. 4, c. 70. 6) De' A ssum pt. ML 30, KW. 7) De Vil verbiis
Dom. ML 189, 1694. V orig. citovn sv. Jan Zlat. 8) Stim. am oris
. 1, c. 3. 9) Nelze ovili text v znm$ch spisech Augustinovch
10) Lib. de laud. B. M. V. ML 189, 1731. V orig. cit. sv. Bernard,,
11; Quadrages. de christ. religione s. 51, fer. VI p. Dom. Oliv.
12) erm. hiem., In die Parasc. 13) Liber de Pass. C h ris ti. . . ML
182, 1138. Mezi spisy sv. B ernarda. 14) Revel. 1. 1, c. 10. 15) Revel.
1. 4, c. 70. 16) Cituje Siniscalchi, II M artino del Cuore di M aria Addol.
. 39. Srv. Vitis m yst. ML 184, 658. 17) Acta SS. Bollandiana die
31. m ail; Vila B. Baptistae. 18) I)e gestis Dom. Salv. 1. 13. 19) In
Passionem agonem que Christi J. Salv___ hom . 48. 20) Revel. 1. 8,
c. 12. 21) Cituje Salmeron, Comm. in Evang. hist., De Pass. et
m o te D. N. J. Chr. tr. 40. 22) Siniscalchi, II m artirio . . . Venezia
1746. Tento a u to r vypravuje: V Perugie uzavel jak5'si jinoch sm lou
vu s cTblem za to. e mu pom ohl spchat h ch . vdv chtl Satan
jinochovu dui, n u til jej, aby skoil do studny. N eastn m u se
vak bl a vybzel Satana, afcy jej sm shodil do hlubiny. To vak
nebylo zlmu d u ch u mono, dok u d ml n etastn k u sebe kapul.
Z toho poznal sebevrah moc M ariinu, nabyl dvry a polepil se.

Bol est VI: Proboden boku J e o v a a s n mn s k e

1) Mdit, vitae C hristi c. 80. 2) Revel. I. 2, c. 21. 3) In Pass. agonem que Christi hom. 54. 4) In Signum m agnum . ML 183, 437.
5) Revel. 1. 1, c. 10. 6) Revel, Serm o angelicus. c. 18. 7) D ialogus
B .M. et Anselmi c. 16. ML 159, 280. Mezi spisy sv. Ariiselma.
8) Mdit, vitae C hristi c. 80. 9) Revel. L 2, c. 21. 10) Or. dc vita
et dorm . S. Mariae. MG 115, 554. 11) Mariale p. 10, De com passione
et gaudio R. V., s. 1, p. 3. 12) In Dom. Palm. ML 185. 119 13) Revel
1. 4, c. 70. 14) Vitis myst. c. 3. ML 181, 613. Mezi spisy sv. B ernarda.
15) Stim. am oris p. 1, c. 1. V orig. citovn R aym und Jordn. 16)
Arl>or vitae cruciixae Jeu 1. 4, c. 21. 17) H erolt. Serm ones de
tem p. et Sanctis: P ro m p tu a riu m : Jaksi b ra tro v ra h a o tco v rah byl
d o jat postnm kznm a vyznal se ze svch zloin. Bylo niu
uloeno, aby se pom odlil pokn a olte Bolestn Panny Marie.
Zm ocnila se ho p i tom takov ltost, e skonal. Xa d ru h den
ukzala se v kostele tajem n holubice s paprem , na nm byla
zp rva s Xel>e, e due kajcnkova hned po sm rti vela do rje.

Bol es t VI L Poheb J e v
1) L ib er de Pass. C h r is ti... ML 182, 1136. Mezi spisy sv. B ernarda.
2) Srv. Hynek, U m uen Pn vdou odhalen. 2. vyd. P ra h a 1936.
3) Revel. I. 1, c. 10. 4) Annales a. I). 34, n . 131. 5) Nelze oviti.
6) Revel. 1. 2, c. 21. 7) Mdit, vitae Christi c. 83. 8) De lam ent. V. M,:
L ib er de Pass. D o m ... ML 182, 1149. Mezi spisy sv. B ernarda.
9) Mdit, vitae C hristi c. 83. 10) Cituje Siniscalchi, II m artirio del
C uore di M. Addol. c. 31. 11) Sekvence S tah at Mater. 12) Lux

363

evang. p. 2 Doni. inlra Ocl. N aliv. 13) M editalio in Salv Regina.

ML 184, 1077. 1078. Mezi spisy sv .Beniartla.
III. O C T N O S T E C H N EJ B LA H OSLAV N j MARI E P A N N Y
1) Sermo 225 ML 39, 2100. 2101.
lalskho. 2) I)e A ssum pt. ML 30,
4) In Ant. Salv Ueg. S. IV. ML
5) Expos. su p er Salut, angel. 0)

H om ilie je asi dlem C aesaria Are139. 3) De laud. B. M. V. 1. 2, c. 5,

1X4, 1001. Mezi spisy sv. B ernarda.
De Virginilnis 1.2. c. 3. ML 10,210.

$ i : O pokoe Marie Panny

1 In N aliv.'D om . s. 1. ML 183, 115. 2) L ellre 238 bis la B aronne de
(ihanlal le r nov. 1001. 3) L iber spec. gr. p. 1, c. 29. 4; Co nim. in
Cant. Cant. 1. 4. ML 108, 891. 5) Las M oradas, Mor. sextas c. 10,
0) In Cant. s. 28. ML 183. 928. 7) erm. pro festiv. B. M. V., s. 4.
8) Mdit, vitae C hristi c. 3. Mezi spisy sv. Bonaventury. 9) Viz
pozn. 7: Fer. II post Dom. Oliv. 10) Revel. 1. 2, c. 23. 11) In festo
Assumpt. s. 208. ML 39. 2133. Mezi spisy sv. A ugustina. 12) Serm o
de aquaeductu. ML 183. 412. 13) Sermo in Signum inagnum . ML
183, 435. 11) C ornelius a Rapide, In Acta Ap. I, 14. 15) Serm o in
Signum m alin m . ML 183. 430. 16) Revel. 1. 2, c. 23. 17) S estra
P avla z Filogna. zakladatelka
O ratoria sv. V orily ve Folignu,
zem r. 1047. 18) Revel. 1. 1, c. 29. 19) I)e b eatitu d . Or. 1. MG 44,
1202. 20) Ilom . 2 su p e r Missus. ML 183, 59. 21) De laud. B. M. V.
I. 2, c. 1. 22) Revel. 1. 2, c. 23. 23) In Anliph. Salv Reg. ML 184, 1061,
Mezi spisy sv. B ern ard a; In Sign. magn. ML 183. 130. 21). Palrignani.
Menologio, Del P. M artino d A lberro, l. sett. 1590.

$ 2 : O Lsce Ma r i e Panny k Bohu

1) Quaesl. su p er MLssus. q. 40. V originle je jm enovn sv. Anselm.
2) Sermo de glor. nom inc V. M. a. 1, c. 2. 3) T ra itc de Y am o u r de
Dieu. 1. 3. cli. 8. 4) S. Th. II-II, q. 41, a. 0. 5) Q uaest. super Missus,
q. 135. 0; De E m m anuele libri duo, 1. 2. e. 29. ML 190. 003. 7) In
Cant. s. 29. ML 183, 932. 8) N elze ovit. 9) I)e Assumpt. ML 30
130. 10 A nselm us Laudunensis, E n arr. in Cant. Cant. c. 8. ML
102. 1225. V orig. jm enovn sv. Anselm. 11) De Assumpt. ML 90,
242. fte pochybnho pvod. 12 In eslo A nnunt. B. M. V. 13)
Serm o in Signum m agnum . ML 183. 431. 14) erm . pro lest. B. M. V.,
s. 4, a. 3, c. 2. 15) I 11 Cant. c. 20. ML 196, *483. 10) Revel. 1, 1, c. 10.
17 l)e lne. p. 2, disp. 18, sct. 4. 18) M ariale p. 2. s. 5, p. 7. 19)
I 11 Natliv. B. M. V. ML 114, 739. Mezi spisy sv. Petra Dam. 20)
Serm o in ingressum . MG 98, 29 4. 21) C ontra Ju l. 1. 5, c. 10. ML
44, 808. 22) Suarez, I)e lne. p. 2. disp. 18. seci. 2; R upertus.
Comm. in Cant. 1. 5. ML 108, 911; s. B ern ard in u s, erm. pro fest
s. 1; De Virg. 1. 2, c. 2. ML 10, 209. 23 Viz pozn. 22. 21) Viz . pozn. 22.
25) Viz pozn. 22. 20) Mariale c. 90. 27) I 11 festo N at. Dom. conc. 8.
28) P ro festiv. B. M .V. s. 5. De N ativ. 29) Acta SS. Bolland. 4. Jan,
30) Revel. 1. 1. c\ 20. 31) Lnm a virg. c. 11, exe. 28. 32) C ituje
N ovarino. viz pozn. 31. 33) A lcunc orazioni di S. Caterina d Siena
or. 11 (Siena 1707). 34) T rait de lamom* de Dieu 1. 3, cli. 8.

364

 j : Ls ka Mar i e Pa n n y k b l i n m u
1) S. Tli. II.-II, (j. 1, a. 3 ad 1. 2) M arabotto, Vita m ira b ile . . . d
S. C alerina F ic s c a . . . Padova 1743. 3) In Cant. Cant. 3, 9. 4) In
1 Sent. dist. 48. D ubia cca lti. Mag., dul). 4. 5; Or. 50. ML 159, 949
6) Spec. B. M. V. lect. 10. 7) Revef. 1. 3, c. 30, 8) Poem. m or, XXX,
MG 37, 909. 9) De eleemos. MG 49, 291. V orig. jm enovn sv. Metod.
10) I)e poenit. MG 49, 333.

: O v e Mari e Panny

1) Adv. hacr. 1. 3, c. .22, MG 7. 959. 9150. 2) L iber tle carn e Clir. c. 17

ML 2, 782. 3) Sermo 17 in Nat. D 0111 . ML 39. 1980. Mezi spisy sv.
Augustina. 4) De laud. B. M. V. 1. 0, c. 9. 5) Liber de sancta virg.
c .3. ML 40, 398. 0) De lne. p. 2, disp. 19. sct. 1. 7) Sum. Theol,
o. 4, lit. 15. c. 41. 8,; Nelze ovit. 9) Expos. in Esaiam Propil, c. 03.
Hejl p ek ld tento ver takto: . . . . z narodil nebylo n i k o h o se
m nou. 10) Tn Ev. sec. Luc. 1. 45. 11) S. de Sim. et Anna. MG 18,
371. 12) Ilom . 4 E phesi hab. MG 77. 991. 13,' I 11 festo Nat. Doni.,
oonc. 8. 14 ML 90, 242. De Assum pt. P ochvbnho pvodu. 15) Hom.
in Evang. hom. 20. ML 76. 1202. 16) Sermo 49. ML 38, 321. 17)
T rati, spirit, c. 48. Roma 1759. 18) E n arr. in Ps. 56. ML 30, 070.
671. 19) Camino de perfeccion c. 16.

: O n a d j i Mar i e Panny

1) Comm. in Cant. T hom ae Cist. cum notis Jo. Algrini: ML 206,801.

2) I 11 Matli. I, 19. 3) Sermo de aquaeductu. M, 183, 441. 4). Psalt.
B. M. V., Hymn. in slar Te Deum.

: O i st ot Mari e Panny

1) Serm o 293. ML 39, 2302. Pvodcem ei je asi s. C esarius Arelatsk. 2) Quaest. su p e r Missus q. 143. 3) De laud. V. M., super Missu.
ML 183, 74. 4) De Assumpt. ML 30, 110. 5) L iber de instit. virg. c. 5.
ML 16, 314. 6) Explan. in Cant. I. 4. 7) E n arr. in Cant. cant. a. 8, 2.
8) In III. Sent., dist. 3, q. 1, a. 2 ad 1. qu. 9) L iber de perp. virg.
B. M. ML 23, 203. 10) In diem Nat. Chr. MG 46, 1139. Be je po
chybnho pvodu. 11) De Virg. 1. 1, c. 8. ML 16, 203. 12) Cituje sv.
T om z Villanovy, De s. lldeonso conc. 2. 13) Conc. 0 su p e r Ps. 90.
14) E piphanius. Sermo de vita D eiparac. ML 120, 191. 191; S. Joannes
Dam., I 11 Nativ. B. M. V. MG 90, 075. 15) Cituje Pza, E lucidarium
Mariae. Lugduni 1627. 16) Cituje N ovarino, IT nbra virg., exe. 38.
17) Spec. B. M. V. lect. 4. 18) Svatopisec m luv na tom to m s t
o m oudrosti. 19) Mdit, vitae Chr. c. 3. Mezi spisv sv. B onaventury.
20) In Dorm . B. V. M. MG 96, 751. 21) T ratt. spir. c. 14.

j : O chu d o b Mar i e Pan ny

1) De M aria Virg. im c o m p a r. . . 1. 1, c. 4. 2) Paravicino, II vero figlio
adottivo di M aria. Napoli 1700 3> Revel. 1. 1, c. 10. 4) Sum. Theol.
p. 4, tit. 15, c. 32. 5) Revel. 1. 1, c. 10. 6) Mdit, vitae Chr, c. 12.

365

7) Revel., Serm o angel. c. 13. 8) M etaphrastes, O. de S. Maria. MG

115, 557; N icephorus, Ec-cl. hist. 1. 2. c. 21. MG 145, 810. 9) Epist.
100. ML 182. 235. 10) M anuale c. 34. ML 40, 966. Mezi spisy sv.
Augustina. 11) Spec. B. M. V. lect. 4.

8 : 0

p o s l u n o s t i Mari c Panny

1) ln esto A nnunt, conc. 2. 2) Sermo 120. ML 39, 1985. Mezi spisy

sv. A ugustina. Pvodce neznm . 3) De Assum pt. glor. V. M. a. 1, c. 1.
4) De laud. B. M. V. 1. 4, c. 28. 5) Comm. in textm evang. 1. 2.
c. 7, q. 2. 6) De Assum pt. ML 96, 252. Pvodce pochybn. 7) In
L ucae ev. expos. 1. 4. ML 92, 480. 8) W addingus, Annales M inorum a.
1270, n. 26. 9> Revel. 1. 6, c. 111. 10) Revel. 1. 1, c. 42,

: O t r p l i v o s t i Ma r i e P a n n y

1) S ennou 43 p o u r le 2e dim anche apr. PEpipli. 2) Revel., Sermo

angel. c. 16. 3) Serm o 2 De consensu virglnali a. 2, c. 1. 4) Quaest.
su p e r Misisus, q. 148. 5) L ib er de bono pat. ML 4, 622. 623. 6) Mor.
in Job, 1. 34, c. 2. ML 76, 719. 7) L iber de bono pat. ML 4, 634.
635. 8) Hom. in Ev. 1. 2, c. 35. ML 76, 1263. 9) erm. de diversis,
s. 16, ML 183, 582. 10) Conceplos del am o r de Dios, c. 7. 11) Hom.
2 in Dorm . B. V. M. MG 96, 746.

10

: O mod I i t b e Ma r i e P a n n y

1) Spec. B. M. V., lect. 4. 2) Q uaest. su p er Missus, q. 51. 3) Mdit,

vitae Chr. c. 3. 4) Serm o 12 de Assumpt. ML 142, 1027. 5) De
dign. et laud. B. V. M. 1. 2, a. 8. 6) Revel. 1, 1, c, 10, 7) Comm,
in Is. P roph. I. 3. c. VII, 14. ML 24, 168. 8) De laud. B. M. V,
1. 1, c. 6. 9) erm. hiem ., In vig. Naliv. Chr. 10) Expos. ev. sec.
Luc. 1. 2. ML 15, 156). 11 j lioni. 3 su p er Missus. ML 183, 71. 12)
S ekret Innocence VII., zem . asi 1445. 13) Comm. in Cant. 1. 3.
ML 168, 877. 14^ Philo Judaeus, L ucubrationes . . . XIV: De A braham o. Basileae 1554. 15) E pist. 14. ML 22, 353.354. 16) Epist. 78.
ML 182, 193. 17) Seduius, Carm en P asch ale 1. 2. ML 19, 599. 600.
Pel. dr. A. Fuchs. Mar. hvm nv, Lelovice I. 1925, str. 7.
IV. R Z N Z P S O B Y P O B O N O S T I K MA R I I P A N N
1) Or. 14. MG 97. 1102. 2) Op. 6: De m iraculis B. M. V. c. 23. 3) Ep,
129. ML 182, 284. 4) M agnum spec. exempl. dist. 10. Venetiis 1618.
5) De laud. B. M. V. 1. 2, c. 1. 6) Star ivotopisci svtcovi se ne
zm iuj o tom to vroku.

/. O p o z dr a v e n an d l s k m
1) erm. ad novit. s. 21. 2) L iber spec. gr. p. 1, c. 42. 3) Uvil
M arehese, D iario sacro esercizi: 20 agoslo. 4) Spec. B. M. V. lect. 4.
5) De laud. B. M. V. 1. 1. c. 7. 6) Legatus div. piet. I. 4. c. 51.

366

7) Coppenslein, Alani Rcdivivi Rup. traet. de o r l u . . . p. 4, c. 30.

8} Magnum spec. cxempl. dist. 10. Venezia 1018. 9) Sv. Alfons cituje

C rasseta, podle nho byl podntem k udlen odpustk div vy

ko n an vzvnm Marie P anny. Jaksi mu, odsouzen na hranici,
zstal po tto m odlitb ohnm nedoten. 10) Sv. Alfons uvd jet
odpustky, udlen K lem entem X., o nich vak nen zmnky v no
vjch autentickch sbrkch odpustk. 11) G iussano, Vita. 1. 8,
c. 2. Roma 1010*! V originle je div, v y b ran z P elb arta: Ln
eholnk, jen se nepom odlil Andl Pn, uvidl, jak se tik r t pi
zvonn Andl P n 1' sklonila v, aby h o n au ila pozdravovat
M atku Bo. 12) Pius XI. d al odp. 10 let pokad; plnom. jednou
za msc. AAS. XXV, 1933, 71. 13) De B arry, Le paradis ouvert
Philagie, ch. 5, dev. 2. P aris 1808. 14) Affelti scamb. p. 1, c. 0.
Benedikt X \\ zdil 30. VII. 1921 A rcibratrstvo t Z drvas; mezi
jeho o ch rn ci je i sv. Alfons. AAS. XIII, 1921, 423-422.
2

. O devtidennch pobonostech

1) Legatus div. piet. 1. 4, c. 48. 2) Revel. 1. 1, c. 29. 3) Sv. Alfons

doporou m im o to i ho k koen do jdel. 4; II divoto di Maria
p. 2. c. 3. 5; La vem devoz. verso M. V. p. 2, tr. 6. pr. 0. (Vene
zia 1762.)

j. O r e n c i a m a r i n s k c h h o d i n k c h
1) Brev. Kom., In soli. S acrat. Rosarii B. M. V., lect. 4. 2) Srv.
S. P elru s Canisius, I)e M aria Virg. D eipara I. 3, c. 10. 3) V originlu
jsou uvdny odpustky ve vi 7080.000 let! S. Congregatio de
Indulgentis proh lsila dekretem 10. srpna 1899 za jjodvren nelx) za
odvolan vechny odpustky, je znj na ltXM) let a vce! 4) H enriqucz. M enologiuni Cislercinse (Antverpiac 1630): 11. mail. 5) V orig.
je uvdn sv. P e tr Dam. jako pvodce m ar. hod in ek : a je nesloil,
pece se velm i zaslouil o je jic h rozen. 6) Affelti scam b. p. 1, c. 8.
7) P ius VII. 30. z 1817. R accolta di orazioni e pie opere. Rom a
1898 p. 238. 8) Revel. extrav. c. 8. 9) Odp. 100 dn jednou za den,
odp. / let a 7 kvadragen kadou sobotu. Lev XIII., 20. z 1879.
R accolta p. 304.
4

. O postu

1) Vitis m vstica c. 2. ML 184, 639. Mezi spisy sv. B ernarda. 2) Sv.

K arel Borom., arcibiskup m ilnsk ( 1584); kard. Toletus byl ji
v 23 letech profesorem v S alam ance; jeden z nejvtch uenc sv
doby ( 1596); X eilhard z T huugen, biskup v Bami>erku (1591 98);
P. Pavel Josef A rriaga ( 1622). 3) Affelti scam b. p. 1. c. 17. V orig.
je uveden zzrak s banditou, jen se postval ke cli M atky Bo.
Kdy byl pro sv zloiny stal. zstala mu hlava, dokud se nevyzpovidal z tkch hch. Po zpovdi ihned skonal. 4) K ongregace
redem ptorist, zaloen sv. Alfonsem, mla tehdy jen nkolik k lter
v neapolkm krlovstv.

367

y. O

ct m a r i n s k c h o b r a z u

1) II divolo d l M aria p. 2, c. 3. 2 Vita s. Jo an . Dam*., a Joanne

P a tria rc h a Ilierosol. conscripta. MG 1)4, 454 158. 3; Maria D eipara
th ro n u s I)ei c. 29. N apoli 1013. 4) Acta SS. B olland: die 8 m arlii.
5; Kom. 2 in D orm . B. M. V. MG 96. 746. 0) M arnici, Fam ilia M ariana
IV. Caesares Mar. c. 0. 7) N adasi, Anuus dieruni m em orabilium Soc.
Jeu (A nlverpiae 1665): die 19. m artii. 8) Viz pozn. 3. Podle vpravovn Spinelliho jen m lo osob zahynulo v plam enech; ostatn au to r
svd, e i v tom to netst udlo se 'm noho zzranch zachrnn
pom oc M atky Bo.

6. O s k a p u l i
1) Crasset. La v era devoz. p. 2, tr. 6, pr. 4. 2; Lczana, M ana P atrona.
Bomae 1648. 3) Zl>on noen kapule poskytuje na zklad p ra
star tradice dvoj vsadu: a) O chranu p e d vnm ohnm , b) vy
svobozen z oistce nejbli sobotu po sm rti (vsada so b o tn *).
V nejnovj dob schvlil a doporuil znovu vem vcm noen
kapule a potvrd il zbonou v ru o moci k ap u le pape P ius XI.
listem , adresovanm generlnm u pedstavenm u k arm elilu 18. bez
n a 1922. AAS XIV, 1922, 274.
7

. O mar i an s k c h k o n g r e g a c c h

1) Introd. la vie dvote, p. 2, cli. 15. 2) G iussano, Vita. Rom a 1611)

(I. 2, c. 11). 3) Comm. in Ep. ad Kom. XV, 30. ML 17, 177. 4) Sess.
13, c. 2. Denz. 875. 5) N a tom to m st n av rh u je a u to r jet u vbor
v kongregacch, sloen z iiejhorlivjch len, kterm r su je denn
pobonosti podle klternho ivota. 6) S arnelli C. Ss. B,, II inondo
riorm ato p. 3, A ggiunta sulle s. Gongr. 7) Affetti scanib. p. 2, c. 1.
8) La vera devoz. p. 2, tr. 6, pr. 5.

8 . 0 a l m u n c h ke ct i M a r i e P a n n y
1) Dial. 1. 4, . 37. ML 77, 388. 2) Surius, I)e p ro b atis S anctorum
h istoriis: die 24. seplem bris. 3) Patrignani, Menologio 21 lebraio
1573: Del P. M art. Guttierez. 4) E b erh ard , arcibiskup solnohradsk,
vrn stoupenec pap. A lexandra III. ( 1161). 5) WadcLingus, A nnales
M inorum : a. 1222.

<?. O a s t m v z v n M a r i e P a n n y
1) M azzara. Leiggendario F rancescano I, Veuezia 1721. 1'ra Snti
zem el 1595. 2) Gollectio p recu m piorum que operum . Rom ae 1929,
117.
10

. O jinch zbonch cviench

1) Sess. 22. c. 3. Denz. 940. 2) B arrv, Parudis o u v ert Philagie ch. 7,

dev. 7. 3) Revel, Vita abbrev. s. Birg. 4) 21. listop. 1893. R accolta p.
341. 5) R accolta p. 213. 6) R accolta p. 218. 7) B eringcnH ilgers,

368

A blasse 176, 177. 8) A AS XXVI, 1934, 561. 0) Benedikt XIV., 16. pros.
1716. R aecolla p. 559. 10) R accolta p. 109. 11) R accolta p. 115. 12)
28. ervna 1908. Raccolta, Continuazione, p. 36. 13) R accolta p. 611.
14) P ro festiv. B. M. V. serm o 13, a. 2, c. 3.

Zakonen dla
1) D nem svho ob rcen nazval sv. Alfons 23. je n 1723, kdy po
hluliokm [ okoen v advoklsk p rak s a po p ek o n n o d p o ru o tc o
va opustil svtskou d rh u a vstoupil do stavu duchovnho. 2) In
Ant. Salv Bog. s. IV. ML 184. 1073. Mezi spisy sv. B ernarda. 3) N a
rka na slova Jakobova k Izkovi Gen. 27, 27. 4) lil Ant. Salv
Reg. ML 184, 1075. 5; S. B ernardus, In adventu Dominii s. 2. ML
183, 43. 6) P eloil P. Vclav Ilolakovsk C. Ss. R. 7) Sv. Alfons
p id v velmi asto k obvyklm svatmi jm nm i sv. Terezii; tm to
zpsobem zan v vechny sv listy. T uto svtici uctval jako svou
zvltn ochrnkyn, nazval ji svou Uitelkou a jej ctu doporouel
i sv kongregace Za touto st nsleduje v originlu sbrka m a
rin sk c h pkladu.
V. R Z N M O D L I T B Y K MA T C E B O
1) P arad isu s anim ae fidelia p. 2: P iaru m precul. C iinelarchion.
2) Serm o de SS. Dei Gen. Vig. M ariae laudibus. 3) Uvd M archese,
D iario sacro csesrcizi. . . 7. m arzo. Venezia 1717. 4) imon G arcia,
len d u P avln. C ituje B arry, Le p arad is o u v e r t. . . 5) T ato Ko
ru n k a p at k prvnm pracm svtcovm, ja k prav sm ve Vznee
n o stech M. P. Dl II., vahy o sedm i bol. M. P anny zvlt, B olest
VII., konec. 6) T ato m odlitba je volnou p arafras zsvtn b ra trsk
m odlitby z knihy: Paxoae, P e in s lru z z io n i della Congrcga dei Chieric.i dellA ssunzione in N a p o li. . . N apoli 1629. 7) P arad isu s anim ae
idells p. 2, P iaru m precu laru m C iinelarchion. 8) Mdit, in Salv
R egina ML 184, 1079. 1030. 9) Nevme, k o h o m n sv. Alfons; tyt
m ylenky vak nalzm e v zjevench sv. G ertru d y a sv. M echtildy:
L iber spec. gr. p. 1, c. 47; Legatus div. pietalis c. 19.

369

DODATEK :
S E Z N A M H L A V N C H A U T O R , J E U V D SV. A L F O N S
VE V Z N E E N O S T E C H M A R I E P A N N Y
ADAM. O. Cist., o p at v Perseigne, 1221.
AEGID1US (Fonseca) cle P raesen. O. S. Aug., proL v Coim be, 1626.
ALAXUS AB IXSULIS (z IJlle), D octor universalis, kol. r. 1203.
ALAXUS DE R lTPE (de la Roche) O. P,, pro. theol. v Rostocku,
1175.
ALBERT VELIK, sv., O. I \, prof. n a vysokch kolch v Koln
a v Pai, uitel sv. Tom e Akv., D octor universalis, 1280.
ALGRIXUS, kard., prof. theol. v P ai, 1233.
ALBTA DURYXSK, sv., dcera u h erskho krle O ndeje, p ro
vdan za lantk rab te Ludvka, po jeh o sm rti zapuzen z h rad u
1227, svatoeena 1235.
ALBTA SCIIOEXAYSK, sv., O. S. B. sestra E gberta Schoenavskho, abatye k ltera v Schnav, 1165.
AMADEUS (AMEDEUS) z L ausanne blah., O. Cist., biskup v L.,
1159.
AMBRO sv.. prvn z velkch tv cirk. Otc zpadu, arcib. m iln
sk, 397.
AMFILOCH sv., biskup v Ikoniu, o d p rce arianisniu, po r. 391.
AXASTASIUS SIXAITA, m nich, o d prce m onolysit., okolo r. 700.
AXSELM Z CAXTERBURY, sv., O. S.-B arcib. prim as angl., obhjce
p rv Crkve, 1109.
AXSELM LAOXSK, k sv. Anselm a z Cant., prof. theol., 1117.
AXTOXIX" sv., O. P., arcib. ve Florencii, 1459.
AXTOX1X PADLXSK', sv., O. F. Min., prof. theol. a kazatel, 1231.
APPOXIUS, spisov. v 6. st., vykladatel Velepsn.
ARXOL1) ZE CHARTRES, O. S. B., p tel sv. B ernarda, o p at v Bonneval, po 1156.
ATIIAXAS, sv., patr. v A lexandrii, o d p rce arianism u, 373. Sv.
Alfons cituje vtinou spisy jen jem u pipisovan.
AUGUSTIX, sv., biskup v H ippo v Africe, jeden z nejvtch cirk.
Otc, 430. Pod jeh o jm enern vak koluje m noho cizch spis,
hlavn e.
AURIEMMA S. J il v 17. stol.
AUTPERTUS, AMBRO sv., O. S. B., odchovanec k ltera v St.
Ivo rve ji, 829.
AV1LA, JAX, duch. spisov. a m ision, 1569 v Montille (panlsko).
BAROXIUS, kard., k sv. F ilipa Neri, spisov. cirk. A nnl, 1607.
BARRADAS SEB. S. J., prof. v Evoe a Coim be. 1615.
BASIL VELIK sv., bisk. v Caesarei, p r k o p n k ivota m niskho,
cirk. Uitel, 379.

370

BA SIL SELEUCIJSK, bisk., m onofysila, 460.

BDA CTIHODN sv., Uitel Crkve, pstitel cirk. i svt. vdy
v Anglii, 735.
BERXAHI) sv., Uitel C rkve,D oetor m ellifluus, zaklad, du cister.,
1153.
BERXARDIN Z BUST1 O. F. M., z p atric, rodiny m ilnsk dei Rsti,
kazatel. 1500.
BERNARDIN SIENSK sv., O. F. M., reform tor, kazatel, spisovatel,
1444.
BLOSIUS (I)E BLOIS) LUDVIK. O. S. B., asket. s p i w . , o p a t v Licsse
v sev. Francii, 1536.
BOHUMR, O. S. B., opat ve Yendmc, kard., 1132.
BONAVENTURA sv., O. F. M., kard., Uitel Crkve, prof. theol.,
spso v., 1274.
BONAVENTURA BADUARIUS, blah., Aug. Er. prof. theol. v Pai,
kard., 1388.
BRIGITTA VDSK, sv., zaklad, du, vynikla zjevenm i, 1373.
BRUNO ZE SEGNI, O. S. B., uen a vlivn opat z Monte Cassino,
1123.
BURCIIARD SASK, O. P., po])sal Svatou zemi. Byl inn kol r. 1283.
CAESARIUS Z HEISTERBACHU, O. Cist., zbonma vzdlan spisov.,
kol r. 1240.
CATIIARINUS, O. I*., theolog snm u trident., 1553.
CEDRENUS Jlftl, eck spisov. v polovici 11. stolet.
CELESTIN V., sv., pap e; 1296.
*COLOMBIRE, K laudius de la, blah., S. J., duch. vdce sv. M arkety
Alacoque, 1682.
UONTENSON VINC., O. P., tomist. theolog, 1674.
CORNELIUS A LAPIDE, S. J., prof. P sm a sv. v Lovani a v ftm,
1637.
CRASSET, JEAN, S. J., oblben asket. spisov., 1692.
CYPRIN, sv., biskup v K arthagu, m uednk, 258.
CYRIL ALEXANDRIJSKY', sv., p atriarch a, Uitel Ckve, obhjce
Boho m atestv M arie Panny, 444.
DIVI AREOPAGITA, Pseudo-Dionysiu,s, spisov. ze stol. 5., jen
se vydv za ka apotol a jen byl za takovho uznvn a
do nejnovj doby.
DIVI VELIK, p a tria rc h a v Alexandrii (Dionysius), o dprce roz
linch blud, kol r. 264.
DIVI KARTUZIN, v R oerm ondu (H olandsku), prof., refo rm to r,
velm i plodn spisovatel, 1471.
EADMER, O. S. B., p rvodce sv. Anselma z C anterbury, 1124.
EGBERT, O. S. B., o p at v Schnau, 1184.
EFREM SYRSK, sv., U itel Crkve, kol r. 373.
tEPIFAN, sv., biskup v Salam is na Cypru, 403.

371

EPIFAN MLAD, m nich a knz v Jerusalem ve 12. stol.

EUSEBIUS, sv., pape, 310.
FERNANDEZ, Bened. S. J., P ortugalce, 1060.
FLAVIUS JO SEF, idovsk djepisec, za csae T rajan a.
FLODOAIU), archiv* reinesk5r, djepisec, 900.
FRANTIEK SALESK, sv., biskup v enev, zaslouil o povznesen
nboenskho ivota ve F rancii, Uitel Crkve, 1022.
FULGENC Z RUSPE, sv., biskup v Ruspe v sev. Africe, velik
theolog, 533.
GKRMAXOS I., sv., p a tria rc h a caih rad sk y , obhjce ctv obraz,
733.
GERSON, kancl pask university, theolog, 1129.
GERTRUDA, sv., O. Cist., vynikla svm i zjevenmi, kol r. 1302.
GONET, O. P., tom ist. theolog, 1081.
GUERRIK, blah., O. S. B., o p at v Igny, vrstevnk sv. B ernarda.
IIILD EB ER T, arcib. v T ours, asto oznaovn za svtce, 1133.
IIILDEGARDA, sv., zakladatelka k ltera v R upertsbergu u Bingeu,
vynikla zjevenm i, 1179.
IIU BER TIN Z CASALE, O. F. M., psal o frantik. chudob, il
zatkem 1-1. stolet.
HUGO a S. CIIARO, O. P., kardinl, legt pap., vydal prvn bibl.
konkondanci, 1203.
HUGO Ol) SV. VIKTORA, kanovnk u Sv. V iktora v Pai, theolog
a m ystik, 1141.
ILDEFOXS, sv., arcibiskup v T oled; je oslavovn jako ctitel mar..
607.
INNOCENC III., vynikajc pape 1198- 1216.
IREN EJ, sv., bisk u p v Lyonu, o d p rce gnostiku, m uednk, kol
roku 202.
ISIDOR SEVILLSK, sv.. arcibiskup, nejvt starovk5 spisovatel
ve panlsku, U itel Crkve, 630.
JAKUB, m nich, zbon, uen spisovatel eck, v 2. pol. 11. stol.
JAN DAMASK, sv., vynikajc theolog vchodn Crkve, obhjce
cty obraz, 749.
JAN ZLATOST, sv., p a tria rc h a caih rad sk , slavn kazatel a vy
klada Psm a sv., 407.
JAN GEOM ETRES (Geomelra), m nich, spisovatel a bsnk v 10. stol.
na Vchod.
JHU NIKOMEDSK, stoupenec Fotiiiv, biskup, il koncem 9. stol.
JORDN SASK, blah., O. P., generl du, jem u dal prvn
konstituce, 1237.
JU STIN , sv., m uednk, obhjce kesfanstv, kol r. 100.
KAREL BORROMEJSIv, sv., arcib. m ilnsk, refo rm to r nbo.
ivota, 1581.
KATEINA SIENSK, sv., O. P., vynikla kajcnost, vidnm i, diplom ,
schopnostm i, 1380.
KONRD SASK (Holzinger), O. F. M,, Iek.or theol., 1279.

372

KOSMAS JERUSALEMSK, m nich v lave sv. Sabv u Jerusalem a,

Liskup, kol r. 781.
LANDSBERGER Jan Justus, k artuzin, oblben a vlivn spisovatel.
1580 v povst! svatosti.
LEV VELIK, sv., pape 410 161, p a t k velikm cirk. Otcm
zpadu. 461.
LEZAXA DE, K am i., prof. v T oledu a v Alcale, 1650.
LUDOLF SASKY, O. I \, pozdji K artuzin ve trasburku, 1377.
LUDVK DE PON TE, S. J., prof. lilos. a theol., asket. spisovatel,
1621.
MECIITILDA, sv.. O. Cist., sestra sv. G ertru d y ; vynikla m ysl. i\o te m a vidnm i, 1200.
METAFRASTES SIMEON, vynikajc byzantsk haglograf, v 2. pol.
10. stolet.
METOD, sv., m uednk, odprce Origenv, 311. Byly mu p itn y
spisy pozdjho pvod.
MIECHW JU STIN , O. I\, p ev o r ve Gdansku, 1634, vydal vklad
k loret, litanii.
MIKUL Z KUSY, kardinl, legt, polyhistor, 1464.
MIKUL, m nich (M onachus), n a p e d O. S. B., pozd. O. Cist.,
sek ret sv. B ernarda, jeho peeti zneuil, nakonec zas O. S. B.
MURATORI LUDVK, knz m odensk, jen vynikl jak ve vd, lak
ve ctnosti, zvlt v innosti ch aritativ n ; nkolika spisy vak
vzbudil p ru d k k o n tro v erse; m ezi nim i knihou Della regolata
devozione. Venezia 1717. Zemel 1750.
NATALIS ALEXANDER, O. P., prof. theol. u sv. Jak u b a v Pai,
1724.
NICEFORUS CALLISTUS, djepisec, theolog a bsnk v C aihrad,
po r. 1341.
NICOLE PETR, s Arnoldem , h lav n prkopnk jansenism u ve
Francii, 1605.
NIEREM BERG JAN EUS., S. J., n ar. v M adrid z nm eckch ro
di, prof. p r. vd a Psm a sv., zpovdnk, 1658.
XOVARIXUS (N ovarini, u sv. A lfonsa X ovarino), theatin, theolog,
1656.
ODILO, sv., o p a t v Clugny, 1048.
OGER, blah., O. Cist., opat v Locedio, 1214.
ORIGENES, vynikajc uenec kesf. starovku, kol r. 254.
PACIUCIIELL1 ANG., O. P., provincil m s. d. prov., 1660.
PELBART TEMEVRSKY, O. F. M., slavn kazatel, kol r. 1490.
P E P E FRANT., S. J., vrstevnk sv. Alfonsa, napsal knihu o Vzne
enostech Jee a M arie.
PETAVIUS DIVI, S. J., prof., theol. v Pai, vvnikajc uenec,
15152.
PETRUS CELLENSIS, O. S. B., o p at v La Celle u Troves, pozd.
biskup v C hatres, 1183.
P E T R D am iani, sv., O. S. B., kardinl, legt, refo rm to r nboen
skho iv o u , 1072.

373

PETR KAXISIUS, sv., S. J., vykonal nesm rn m noho pro obrodr

kaloiickho ivota v N m ecku; je znni svmi katechism y ~
U itel Crkve; 1597.
PETR ZLATOMLUVY, sv., biskup v R avenn, Uitel Crkve, kol 159.
PROILUS, sv., p a tria rc h a caih rad sk , o d p rce nestorianism u, 440..
RAYMUND JORDANIS, Can. r. S. Aug., (Idiota), o p at v Celles
(Bourges) 1381.
REIIOR DIVOTYCRCE, sv., biskup v Caesarci Pontsk, 270.
REIIOR NAZIANSKY, sv., biskup caih r., U itel Crkve, kol r. 189REHOR XYSSENSK, sv., biskup v Xysse, Uitel Crkve, 391.
REIIOR VII., sv., pape 10731085, bojovnk za istotu m rav a
svobodu Crkve.
REHOR TURSKY, sv., biskup v T ours, 591.
REIIOR VELIK, sv., pape 590004, o rg an isto r, refo rm to r, spisov..
RIBERA FRAXT., S. J., prof. Psm a sv. v Salam ance, 1591.
RICIIARI) OD SV. VAVINCE, p enilen ci v Rouen, kol r. 1245.
RICHARD OD SV. VIKTORA,pevor k ltera august. u sv. V iktora
v P ai, mystik, 1173.
RU PERT, O. S. B., o p at v Deutzu. velm i vzdlan*, 1135.
SEGNER1 PAVEL, S. J., m is o n , 1091.
SIMON FIDATUS z K assie, blah., Aug. Er., 1348 ve Florencii.
SOFRON, sv., m nich u sv. Saby u Jeru salem a odprce monothelet!,,
patr. jeru s., kol r. 038. "Pod jeho jm nem jso u uvdny t
jin spisy.
SURIUS VAVR., karluzin, djepisec a hagiograf, 1578 v Koln.
TAULER JAN, O. P., m ystik, kazatel, 1301 ve Strassburku.
TERTU LLI N , slavn ap o ogela kesf., pozdji m onlanista, p o
r. 220.
T H E O FIL , pair. v A lexandrii, ctidostivec, o dprce m nich a sv.
Jan a Zlat., 412.
TOM AKVINSK, sv., prof., theol. a filosof, kne kesf. boho
vdy, Uitel Crkve, 1274.
TOM ZE STRASSBURKU, Aug. Er., prof. theol. v Pai, 1357
ve Vdni.
TOM Z VILLANOVY, sv., Aug. Er., prof. v Salam ance, kazatel,
arcib isk u p ve Valencii, 1555.
VAVRINEC JUSTIN IA N I, sv., p a tria rc h a bentsk, velmi dobro
inn, 1455.
VEGA KRISTOF, S. J., prof. m ravouky, 1072 ve Valencii. Jeho
T lu o l. Mar. je nekritick.
VILM PASKY, prof. theol. v P ai, pozd. biskup, 1218.
VINCENC Z BEAUVAIS, O. P., eneyklopedisla, pedagog, 1201.
VINCENC EERRERSKY, sv., O. P., kazatel, zskal p ro vru m n oho
id a b lu d a , 1419.
VITALIS a F urno, O. F. M., kardinl, biskup v Albanu, 1327.
VIVA DOM., S. J., prof. theol. v N eapoli, 1720.
WADDING LUK., O. F. M., Iran, proslul franlik. Annlv, 1057
v

374

m .

OBSAH

Nkolik poznm ek pekladatele ............................................................

5
Vnovn Jei a M a r i i ..........................................................................
7
P rohlen spisovatelovo . . .................................................................
9
U pozornn p ro l e n e .................................................................................. 9
v o d ............................................. . ................................................................. 11
M odlitba k Marii P ann za d o b ro u sm rt
14

D L I.
H l a v a I : Z di* v a s. K r l o v n o M a t k o m i l o s r d e n s t v .
1: Jak velik m us bti nae d vra v M arii, protoe je k r
lovnou m ilosrdenstv
...................................................................... 17
2: O vt m us bti nae dvra v Marii, ponvad je na
m atkou . . .............................................................................. .... . 24
3: Jak velce n s m iluje tato M a t k a .............................
29
4: M aria je m atkou i k ajcch h n k .............................
38
H l a v a II: i v o t e , s l a d k o s t i .
1: M aria je nam ivotem, protoe nm vym h odputn
h c h ..................................................................* .............................. 43
2: M aria je nam ivotem t proto, e nm dobv setrvn
v d o b r m ................................................................................................... 48
3: Sladkosti! M aria oslazuje sm rt svm c t i t e l m ........................ 53
H l a v a III: N a d j e nae, b u d z d r v a !
1: M aria jest nadj vech
......................................................................CO
2: M aria jest nadj h n k ......................................................... G4
I I 1 a v a IV : K t o b v o l m e v y h n a n s y n o v E v y.
1: Jak je
M aria o ch otna pom oci tom u, kdo ji vzv . . . . 72
$ 2: Jakou m oc m M aria ch r n iti ctitele sv v belskch po
kuench
78
I I 1 a v a V : Iv t o b v z d y c h m e , l k a j c a p l a c v t o m
to s l z a v m dol.
1: Jak je n u tn pm luva M ariina k na s p s e ...............................84
2: P okraovn o te v c i ...................................................................... 91
H l a v a VI : P r o t o O r o d o v n i c e n a e .
1: M aria m m oc zach rn iti vechny svou pm luvou . . .
99
2: M aria je jako slitovn orodovnice p rv n obhjkvn i n ej
bdnjch ..................................................................................................105
3: M aria usm iu je hnky s Bohem ................................................. 109

I I 1a v a V I I : O b r a k n m s v m i l o s r d n o i !
M aria k nm stle shl, aby zm rnila nae t r a p y ....................116
H l a v a VIII: A Jee, p o e h n a n p l o d i v o t a tvho,
n m po t o m t o p u t o v n i uka!
1: M aria c h r n sv ctitele p fe d p e k l e m ........................................121
2: M aria p o m h ctitelm svm v o i s t c i ........................................127
3: M aria p ro v z sv sluhy do n e b e ................................................. 130
I I 1 a v a IX : 0 m i l o s t i v , p v t i v !
Ja k velice je M aria P anna m ilostiv a p v ti v ..............................137
H l a v a X : 0 p e s 1a d k P a n n o M a r i a !
Ja k je sladk v ivot i ve sm rti jm ro M a r i a ..............................113
Velmi vrouc m odlitby nk ter ch svtc k M atce Bo . . . .
130
P o z n m k y ....................................................................................................... 157

D L II.
I. 0 v a h y o s e d m i h l a v n c h s l a v n o s t e c h M a r i e P a n n y .
vaha I: O neposkvrnnm P oet M arie P an n y . . . . .
177
C vaha
II: O n aro zen M arie P an n y .
......................................... 192
vaha
III: O ob to v n M arie P anny . . . . . . . . . .
231
vaha
IV: O zvstovn M an e Panny
............................................. 210
vaha
V: O navtven M arie P anny ................................................. 221
vaha
VI: O oiTovn M arie P an n y ................................................. 230
vaha VII: O nanebevzet M arie P an n y : Jak k rsn byla snu t
M arie P anny .............................................................................. 233
vaha VIII. O nanebevzet M arie P an n y : Jak slavn byl vtznj
v stu p M arie P an n y do nebe . . . . . . . . . .
251
vaha
IX: O bolestech M arie P anny ................................................... 200
II: v a h y o s e d m i b o l e s t e c h M a r i e P a n n y z v l t .
Bolest
I: P ro ro c tv sv. Sim eona . .
273
Bolest
II: Jev tk do E gypta . . . . . . .
. . 276
Bolest
III: Z tr ta Jee v ch rm ........................................................280
Bolest
IV: Setkn s Jeem na cest kov . .
281
Bolest
V: Jeova s m r t ..............................................................
287
Bolest VI: P ro b o d en boku Jeova a snim n s ke .
. 291
Bolest
V il: P o h e b J e v ...................................................................... 295
I I I . O c t n o s t e c h n e j b 1. M a r i e
1 : 0 p o k o e .................................. .

Panny.
......................................

302

2: O
3: O
4: O
5: O
6: O
7: O
8: O
9: O
10: O

lsce k B o h u .................................
306
lsce k b l i n m u ......................................................................... 309
v e .......................................
310
nadji .... ....................................................................................... 312
i s t o t ..................................
314
......................................................................................... 316
chudob
p o s l u n o s t i ...................................................................................318
trplivosti
...................................................................................3!9
m o d l i t b .........................................................................................321

IV . R z n z p s o b y p o b o n o s t i k M a r i i P a n n .
1. O pozdi a ven i a n d ls k m .................................. .................................. 326
2. O devtidennch pol>onostech . ..............................
. 328
3. O renci a m arin sk ch h o dinkch . . . . . . . . . .
330
4. O p o s t u .................................................................
332
5. O ct m arin sk ch o b r a z ............................................................... 332
6. O k a p u l r i ...................................................................................................333
7. O m arinskch k o n g r e g a c c h ................................................................334
8. O alm unch ke cti M arie P a n n y ....................
337
9. O astm vzvn M arie P a n n y ...........................................................337
10. O jin c h zbonch c v i e n c h ...............................................................338
Zakonen d l a .................................................................................................. 341
V. R z n m o d l i t b y k M a t c e B o .
M odlitby: Blosiova, sv. E frm a a sv. Tom e
345
K o runka ke cti sedm ibolestn M arie P an n y ........................................346
K o ru n k a ke cti N eposkvrnnho Poet M arie P a n n y ........................348
Zasvcen M arii P a n n ................................................................................... 349
Zasvcen rodiny M arii P a n n .....................................................................349
Jin m o d litb y .................................................................................................. 350
P o z n m k y ............................................................................................................353
D odatek: Seznam h lav n ch au to r , je uvd sv. A lions ve Vzne
enostech M arie P a n n y ................................................................370

K STMU VRO SVATOEEN

ALFONSA

M A R I E DE LIGUORI

D N E 26. K V T N A 1 9 3 9
PELOIL
P. Dr . S T A N I S L A V P R E K C. Ss. R.
S POMOC
P. F R A N T I K A P A N U K Y C. Ss. R.
VYDAL E XE R CI N D M VE F RDKU
V Y T I S K L A T Y P I A V M O R . O S T R AV