Zpracovala: Eliška Pavlová (FF, obor Německý jazyk pro hospodářskou praxi, 1.

ročník)
Zdroje informací: Radovan Ryska, Právo
Univerzita Pardubice, Základy práva
VŠ Ekonomická Praha, Občanské právo hmotné
Josef Fiala, Občanské právo hmotné

Obsah:

● Věcná práva k cizím věcem
● Zástavní právo
● Zadržovací právo
● Věcná břemena

Věcná práva k cizím věcem:

že v případě jejich řádného a včasného nesplnění je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení z věci zastavené. Je zde nutné aby byla věc důkladně označena. Jsou skupinou subjektivních práv. že je právem akcesorickým neboli vedlejším. občanský zákoník je označuje jako práva k cizím věcem. Zástavní právo v tomto případě vzniká vkladem do katastru nemovitostí. protože zabezpečuje podpůrný zdroj k uspokojení pohledávky. že povinnost. Zástavní právo tedy plní funkci: ● zabezpečovací – spočívá v tom. které nejsou oddělené. Nejčastěji s právem vlastnickým. právo zástavní. (např. Věcná břemena. které plní samostatné funkce. přistupující k pohledávce a podpůrný charakter. pak zde vznikne tzv. Do zástavy lze dát i pohledávku zajištěnou zástavním právem. Z funkce zástavního práva vyplývá. předzástavní právo. avšak z plodů jen na ty. Zástavní právo vzniká: ● písemnou smlouvou mezi věřitelem a dlužníkem ● schválenou dědickou dohodou ● ze zákona Subjekty právního zástavu vztahu tedy jsou věřitel (zástavní věřitel). umožňující využívání užitné hodnoty patřící vlastnicky jinému subjektu. Věcná práva k věci cizí v objektivním pojetí jsou souborem několika právních institutů. Zastavena může být i pohledávka. ● Zástavní právo Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky a jejího příslušenství tím. působí vůči všem objektům. její příslušenství a přírůstky. dlužník (závazkový dlužník) a zástavní dlužník (majitel zástavy) v případě. s určitým subjektivním právem k věci. Jde-li o movitou zástavu. V případě zastavení nemovitosti se jedná o hypotéku. tedy práv a povinností z nich vyplývajících. která umožňují užívání cizích věcí stanoveným způsobem. Zástavní právo se vztahuje na zástavu. pokud závazkový a zástavní dlužník není tatáž osoba.: pohledávka týkající se zaplacení peněžité částky). Zástavní právo je také právem absolutním v tom smyslu. podzástavní a právo zadržovací sloužící především jako zajišťovací prostředky. že nebude pohledávka splněna. Naproti tomu zástavní právo ve vztahu k oprávněnému subjektu je vázáno pouze na osobu věřitele. věcně právní povaha zástavního práva spočívá v tom. K zániku zástavního práva dochází v důsledku: . že předání věci do zástavy donutí dlužníka. Charakteristickým znakem je jejich věcněprávní povaha. že zatěžuje každého vlastníka předmětu zástavního práva bez ohledu na případnou změnu subjektu vlastnictví tohoto předmětu. odevzdává se zástavnímu věřiteli nebo jiné osobě k uschování. což představuje sepětí jejich obsahu. která mu odpovídá.a by svůj dluh zaplatil ● uhrazovací – projevuje se v možnosti věřitele uspokojit svoji splatnou pohledávku prostřednictvím zástavy za předpokladu.Věcná práva k věci cizí. jejíž předmětem je majetková hodnota.

složením ceny zastavené věci zástavcem zástavnímu věřiteli ● vzdáním se zástavního práva zástavním věřitelem ve formě notářského zápisu ● uplynutím času. pokud dlužník nezaplatí nebo dokud neposkytne věřiteli jinou. na který bylo zástavní právo vymezeno ● Zadržovací právo Zadržovací (retenční) právo představuje oprávnění věřitele zadržet movitou věc dlužníka k zajištění své. je povinen ji pečlivě opatrovat. Věřitel může k zajištění své splatné pohledávky zadržet movitou věc dlužníka. zpravidla splatné pohledávky. chránit ji před poškozením. Věřitel je povinen dlužníka neprodleně vyrozumět o zadržení věci a o důvodech. bez ohledu na to. Předmětem zadržovacího práva může být pouze movitá věc. má právo na jejich úhradu.● zániku zajištěné pohledávky ● zánikem zástavy. jakmile zanikne hlavní závazkový vztah.) upřesnila použití zadržovacího práva i na zajištění nesplatných pohledávek. nikoliv funkci uhrazovací. dostatečnou jistotu. (např:: automechanik má právo zadržet opravené auto. především uspokojení pohledávky. dokud mu zákazník nezaplatí dlužnou částku za opravu). že mu dlužníkem bylo uloženo naložit s věcí způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva. není-li jeho dlužník schopen po delší dobu plnit své platné závazky. Tím je vyjádřen účel zadržovacího práva jako zajišťovacího prostředku. Dále zaniká poskytnutím dostatečné jistoty od dlužníka a nahrazením zadržovacího práva jinými zajišťovacími prostředky. zda jsou nebo nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Novelizace občanského zákoníku (zákon číslo 94/1996 Sb. Vzniknou-li mu v důsledku plnění této povinnosti náklady. Oprávněný subjekt. K zajištění nesplatných pohledávek může věřitel použít zadržovací právo. Oprávněn zadržet věc je pouze ten. Na základě uplatněného zadržovacího práva má věřitel při výkonu soudního rozhodnutí přednost před jinými věřiteli při uspokojení pohledávky z ceny prodané zadržované věci a to i před zástavním. který věc zadržel. ztrátou nebo zničením. kterou má věřitel již u sebe a byl by jinak povinen ji dlužníkovi vydat. na rozdíl od zástavního práva má zadržovací právo jen zajišťovací funkci. Z povahy zadržovacího práva je vyloučeno jeho užití u nemovitostí a je lhostejné. kdo je povinen věc vydat. Narozdíl od smlouvy o zástavě uplatnění zadržovacího práva je jednostranný akt. Nelze zadržovat věc svémocně nebo lstivě odňatou dlužníkovi. Vzhledem k tomu. že zadržovací má právo má vedlejší povahu tak tedy zaniká jako každý zajišťovací prostředek. Zadržovací právo vzniká svémocným zadržením movité věci. ● Věcná břemena .

: stavby na svém pozemku) něco konat (pečovat o pramen nebo studnu na svém pozemku) Právo odpovídající věcnému břemenu může být spojeno buď s vlastnictvím určité nemovitosti.s chválenou dohodou dědiců . je oprávněn užívat cizí věc.na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví. odpovídajícího věcnému břemenu.schválenou dohodou dědiců Druhy věcných břemen: Legální vymezení pojmu věcných břemen naznačuje také základní dělení věcných břemen.: cestu přes svůj pozemek) něčeho se zdržet (např. zatímco u věcných břemen působících IN REM jsou uspokojovány takové zájmy. které upravují ty společenské vztahy. například s pozemkem který jinak není přístupný. je oprávněn užívat cizí věc. který má vlastnické právo k věci. (užívá-li ji i vlastník. kde oprávněný subjekt je vždy subjektem .písemnou smlouvou – smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti. ● věcná břemena působící IN PERSONAM – Tyto břemena uspokojují zájmy individualizovaného subjektu. neboť souvisejí s objektivní možností realizace její užitné hodnoty.rozhodnutím příslušného orgánu . jednáním z nich je dělení podle určení oprávněného subjektu. poté rozlišuje věcná břemena na: ● věcná břemena působící IN REM – Jde o takovou skupinu věcných břemen. pokud to zákon neumožňuje dalším osobám . Věcná břemena omezují vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného tak. kdo na základě práva odpovídajícího věcnému břemenu. se stává sukcesor původního subjektu. nese náklady podle míry spoluužívání) Věcná břemena vznikají: .ze zákona . . že vlastník je povinen: - něco strpět (např. že změna tohoto subjektu není právně relevantní ve vztahu k další existenci věcného břemena a subjektem práva. je povinen nést přiměřené náklady na zachování a opravy. které bude mít každý nositel subjektivního práva k věci. nebo může toto právo patřit určité osobě. Ten. Z jejich povahy vyplývá.právo odpovídající věcnému břemenu lze získat vydržením . je spojeno právo cesty přes sousední pozemek. jež vznikají při částečném omezování možností realizace užitné hodnoty věci ve prospěch individualizovaných subjektů za účelem dokonalejšího sociálněekonomického využití věci.( například původní vlastníci mají právo doživotního bezplatného bydlení v prodaném domě) Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti předcházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele.Věcná břemena jako právní institut jsou souborem právních norem.

že vlastník zatížené věci je ve svém chování omezen. že povinný subjekt jí poskytuje určité úkony. Obsahem věcného břemene nemůže být povinnost zdržet se převodu zatížené věci. určité osobě. nebo nositele subjektivního práva k věci. Takové omezení neodpovídá povaze věcných břemen. Prospěch oprávněné osoby spočívá v tom. které by mu jinak příslušelo z titulu vlastnického práva. ale má prospěch z toho. Totéž platí o povinnosti zdržet se zřízení zástavního práva apod. ● věcná břemena s povinností ZDRŽET SE – Vlastník věci zatížené je povinen se zdržet chování. s důrazem na rozdíly v povinnosti zavázané osoby. Tímto konáním osoba oprávněná bezprostředně a aktivně realizuje užitnou hodnotu věci zatížené. nastanou-li takové trvalé změny. Tímto je vlastník věci zatížené omezen v realizaci vlastnického práva. Zánik věcných břemen ● ze zákona ● rozhodnutím příslušného orgánu ● smlouvou ● smrtí oprávněného nebo zánikem ● splynutím ● uplynutím doby a splněním rozvazovací podmínky Věcná břemena zaniknou tehdy. v současné době již méně také peněžité nebo naturální dávky. Patří-li právo vyplývající z věcného břemene. ať již osoby individualizované.přesněji řečeno v realizaci užitné hodnoty věci. K právní účinnosti vzniku a zániku věcných břemen se vyžaduje vklad do katastru! . Oprávněný neužívá aktivně cizí věc.Jiné dělení věcných břemen je důsledkem různého obsahu. že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo nemovitosti. Podle tohoto diferenciačního (rozlišovací) kritéria lze rozdělit věcná břemena na: ● věcná břemena s povinností KONAT – Vlastník věci zatížené je povinen uskutečnit konání ve prospěch oprávněné osoby. věcné břemeno zaniká nejpozději její smrtí. ● věcná břemena s povinností TRPĚT – Vlastník věci zatížené je povinen strpět určité konání oprávněné osoby.