You are on page 1of 17

Pasivní odpory.

Základy mechaniky, 7. přednáška

Obsah přednášky :

smykové tření,
tření v klínové drážce,
čepové tření,
vláknové tření,
valivý odpor

Doba studia :

asi 1,5 hodiny
Cíl přednášky :

seznámit studenty se základním typy pasivních odporů
a se způsobem řešení úloh s třením

Aby se těleso pohybovalo. Jeho mechanismus spočívá v tom. Velikost této třecí síly je : T = f ⋅ Fpř kde f je bezrozměrný koeficient tření. Fpř je přítlačná síla. přednáška Smykové tření Smykové tření je nejběžnějším a nejjednodušším případem pasivního odporu. 7. že drobné (mikroskopické) nerovnosti na tělese zapadají do drobných nerovností na podložce.třecí síla pohyb T Smykové tření se projevuje tak.Základy mechaniky. . Poslední pojem vyžaduje podrobnější vysvětlení. Tato situace se vnějšímu pozorovateli jeví jako by proti směru pohybu působil jakýsi odpor . musí být na překonání těchto nerovností vyvozena ve směru pohybu jistá tažná síla. že proti směru pohybu působí třecí síla T.

působící opačným směrem N = Fpř T Třecí síla pak je : T = f ⋅N N Velikost koeficientu tření závisí zásadním způsobem na kvalitě (drsnosti) dotýkajících se povrchů. není však zdaleka tak významný. jejich drsnosti. Speciálně vyvinuté materiály pak mohou mít koeficient tření f >1. jako vliv drsnosti povrchů. Podle zákona akce a reakce je tato přítlačná síla rovna normálové reakci N.rychlosti pohybu.7. tření však neovlivňuje). Kromě toho koeficient tření závisí na řadě dalších faktorů . přednáška Smykové tření výslednice Fpř pohyb Přítlačná síla Fpř je složka výslednice všech sil. teplotě povrchů atd. f=0.Základy mechaniky.2. U hladkých leštěných povrchů může být f=0. . Proto se koeficient tření uvádí většinou pouze v závislosti na dotýkajících se materiálech resp. působících na těleso. U běžných povrchů typicky f=0. mající směr kolmý ke směru pohybu (složka ve směru pohybu tento pohyb urychluje nebo zpomaluje. měrném tlaku na dotykových plochách.05 nebo i méně. u drsných povrchů např. 7. Vliv těchto faktorů nelze jednoduše vyjádřit.

přednáška Smykové tření Z popsaného mechanismu smykového tření je zřejmé. Jako taková přenáší jak reakci ve směru kolmém k podložce (N). je vazba mezi nimi pevná (chová se stejně. kdy k pohybu nedochází. jako kdyby těleso bylo přilepeno). že existence třecí síly (T=f·N) je bytostně spjata s pohybem. Aby nedošlo k prokluzu. s nímž je v kontaktu.) Rozebereme nyní opačnou situaci.Základy mechaniky. R není třecí síla ale reakce. Proti směru pohybu pak působí třecí síla : T = f ⋅N . Není-li splněna. velikost obou reakcí (N ani R) nijak nesouvisí s koeficientem tření. musí být splněna podmínka neproklouznutí : R ≤ f ⋅N Je-li tato podmínka splněna. Velikost těchto reakcí se vypočítá z rovnic rovnováhy : R = ∑ Fxi N = ∑ Fyi Jak je zřejmé. nemůže být reakce R libovolně velká. Protože však těleso není přilepené. x y R N Jestliže se těleso po podložce nepohybuje. nýbrž volně leží. 7. začne těleso po podložce klouzat. tak reakci ve směru rovnoběžném s podložkou (R). (Máme na mysli relativní pohyb jednoho tělesa vůči druhém. k prokluzu nedojde.

Základy mechaniky. Zabýváme-li se třením. musíme vždy uvažovat dvě situace : těleso prokluzuje po podložce těleso leží na podložce bez prokluzu x x y y pohyb T N R Proti směru pohybu působí třecí síla. Shrňme ještě jednou. jejíž velikost je dána silovou rovnováhou. R = ∑ Fxi T =f ⋅N Kolmo k podložce působí normálová reakce. přednáška Smykové tření Tato „dvojakost“ projevu tření se týká všech případů pasivních odporů. musí být splněna podmínka neproklouznutí : R ≤ f ⋅N . jež pohyb brzdí. jejíž velikost se vypočte z rovnice rovnováhy. N = ∑ Fyi Aby nedošlo k prokluzu. jež budou popsány níže. 7. N Rovnoběžně s podložkou působí reakce.

3. a) Pohybuje-li se těleso rovnoměrně dolů. skloněné o úhel α=22º. c) těleso se pohybovalo konstantní rychlostí vzhůru.Základy mechaniky. přednáška Smykové tření Řešení úloh se smykovým třením demonstrujeme na příkladu.91 N cos α + f ⋅ sin α F G N α pohyb T F N α N = 9. působí proti směru pohybu třecí síla : T =f ⋅N Velikost normálové reakce je dána rovnicí rovnováhy ve směru kolmém k podložce : N = G ⋅ cos α + F ⋅ sin α Má-li se těleso pohybovat rovnoměrně (konstantní rychlostí). b) těleso zůstalo v klidu (bez pohybu) na podložce.ve směru nakloněné roviny : G ⋅ sin α − F ⋅ cos α − T = 0 Z uvedených rovnic vyplývá brzdná síla : sin α − f ⋅ cos α a dále : F = G⋅ = 0. Těleso o hmotnosti m=1 kg leží na šikmé podložce.44 N G T = 2. Na těleso dále působí vodorovná síla F.83 N . musí nastat rovněž rovnováha sil ve směru podélném . Koeficient tření mezi tělesem a podložkou je f=0. 7. Určete velikost této síly aby : a) těleso klouzalo konstantní rychlostí dolů.

91 N cos α + f ⋅ sin α Pokud by však síla F byla příliš velká.Základy mechaniky. . Velikost obou reakcí (není přímo závislá na koeficientu tření !) je dána rovnicemi rovnováhy : N = G ⋅ cos α + F ⋅ sin α R = G ⋅ sin α − F ⋅ cos α F G N α bez pohybu R F N α G Nemá-li dojít k prokluzu tělesa po podložce. přenášející kromě normálové reakce N též podélnou reakci R (rovnoběžnou s podložkou). skloněné o úhel α=22º. c) těleso se pohybovalo konstantní rychlostí vzhůru. b) Nebude-li se těleso pohybovat. Určete velikost této síly aby : a) těleso klouzalo konstantní rychlostí dolů. Koeficient tření mezi tělesem a podložkou je f=0. musí být splněna podmínka neproklouznutí : sin α − f ⋅ cos α neboli : R ≤ f ⋅N F≥ G⋅ = 0. 7. nastal by pohyb směrem vzhůru. Na těleso dále působí vodorovná síla F. bude se vazba mezi ním a podložkou jevit jako pevná. b) těleso zůstalo v klidu (bez pohybu) na podložce. přednáška Smykové tření Řešení úloh se smykovým třením demonstrujeme na příkladu. Těleso o hmotnosti m=1 kg leží na šikmé podložce.3.

skloněné o úhel α=22º. b) těleso zůstalo v klidu (bez pohybu) na podložce. Na těleso dále působí vodorovná síla F. přednáška Smykové tření Řešení úloh se smykovým třením demonstrujeme na příkladu. Koeficient tření mezi tělesem a podložkou je f=0. Určete velikost této síly aby : a) těleso klouzalo konstantní rychlostí dolů. působí opět proti směru pohybu třecí síla : T = f ⋅ N Normálová reakce je stále beze změny : N = G ⋅ cos α + F ⋅ sin α Rovnice rovnováhy ve směru podélném (ve směru nakloněné roviny) však má tvar : G ⋅ sin α − F ⋅ cos α + T = 0 Tlačná síla pak je : F = G ⋅ sin α + f ⋅ cos α = 7. c) Pohybuje-li se těleso rovnoměrně vzhůru. c) těleso se pohybovalo konstantní rychlostí vzhůru. 7. Těleso o hmotnosti m=1 kg leží na šikmé podložce.Základy mechaniky.3.86 N cos α − f ⋅ sin α F G N α pohyb F N α G T .

skloněné o úhel α=22º. Na těleso dále působí vodorovná síla F. 7. b) těleso zůstalo v klidu (bez pohybu) na podložce. Koeficient tření mezi tělesem a podložkou je f=0.Základy mechaniky.3. c) těleso se pohybovalo konstantní rychlostí vzhůru. Těleso o hmotnosti m=1 kg leží na šikmé podložce. Určete velikost této síly aby : a) těleso klouzalo konstantní rychlostí dolů.91 N 7. přednáška Smykové tření Řešení úloh se smykovým třením demonstrujeme na příkladu. F N G α Zjištěné výsledky lze vyjádřit graficky : těleso klesá těleso se nepohybuje 0.86 N těleso se pohybuje vzhůru F .

skloněná od svislice pod úhlem α. ležící na vodorovné podložce (s koeficientem tření f). Uvažujme těleso. třecí úhel φ : tan α ≤ f tan φ = f φ = arctan(f ) Pak platí.Základy mechaniky. (Tíhovou sílu v tomto idealizovaném případě neuvažujeme. 7. To nás vede k tomu. že definujeme tzv. Je-li naopak : α>φ těleso se dá do pohybu. že je-li : α≤φ těleso se nebude pohybovat. že je-li : těleso se nebude pohybovat.) F F α α f f N N Jednoduchým rozborem dospějeme k závěru. přednáška Smykové tření V souvislosti se smykovým třením je třeba definovat ještě jeden pojem. . Na těleso působí šikmá síla F.

koeficient tření v klínové drážce : f ⋅ Fpř sin α f f kl = sin α Zavedením této substituce (v níž f vyjadřuje skutečné tření. musí být tyto dvě třecí síly vyrovnány tažnou silou : Ftah = 2 ⋅ T = Fpř 2 ⋅ sin α Srovnání tohoto výrazu s řešením smykového tření v základní podobě nás vede k tomu. že definujeme tzv. Jednou z těchto modifikací je klínové těleso. kolmo k dotykovému povrchu tělesa a drážky působí pohyb Ftah normálové reakce N (po jedné z každé strany). popsané na předchozí přednášce. Vrcholový úhel tělesa i drážky je 2·α. přednáška Tření v klínové drážce Se smykovým třením se kromě základní formy.Základy mechaniky. uložené v klínové drážce. 7. T T Z rovnice rovnováhy pro svislý směr vyplývá vztah pro normálovou reakci : N N Fpř 2 ⋅ N ⋅ sin α = Fpř N= α α 2 ⋅ sin α Proti směru pohybu působí na dvou dotykových plochách dvě třecí síly : T = f ⋅N =f ⋅ Má-li se těleso pohybovat rovnoměrně. úhel α pak vliv geometrie) převádíme tření v klínové drážce na základní model smykového tření . Fpř Těleso je do drážky vtlačováno přítlačnou silou Fpř. Vlivem tažné síly Ftah se těleso pohybuje ve směru drážky.proti směru pohybu působí třecí síla : T = f kl ⋅ Fpř . setkáváme v různých modifikacích.

proti směru pohybu působí třecí síla T. Vlivem toho jak normálová reakce N. uložené čepem v třecím ložisku (kruhový otvor). 7.Základy mechaniky. Těleso je zatíženo přítlačnou silou Fpř. Rovnice rovnováhy pro směr normály a tečny jsou : N − Fpř ⋅ cos φ = 0 Kromě toho samozřejmě : T =f ⋅N T − Fpř ⋅ sin φ = 0 Dosazením rovnic rovnováhy do vztahu pro třecí sílu dostáváme velmi logický výsledek tan φ = f protože přítlačná síla samozřejmě působí vůči normále v dotykovém bodě pod třecím úhlem. . Fpř Fpř pohyb φ T rč f N Dotykový bod čepu v ložisku se rotací posune mimo nositelku přítlačné síly (čep se po kruhové podložce „vyšplhá“ poněkud vzhůru). otáčející se jistým směrem. přednáška Čepové tření Uvažujeme těleso. tak třecí síla T působí šikmo pod úhlem φ.

Připomeňme „dvojakost“ projevu tření : Má-li těleso zůstat v klidu (bez otáčení).moment všech sil ke středu rotace musí splňovat nerovnost : M ≤ Fpř ⋅ f 1+ f 2 ⋅ rč .5 %.Základy mechaniky.1 chyby 0.5 chyba narůstá na 12 %. 7. f 1+ f 2 f 1+ f 2 ⋅ rč Poznámka : Při malých hodnotách koeficientu tření se jmenovatel ve výrazu pro moment čepového tření blíží jedničce. přednáška Čepové tření Uvážíme-li dále vztahy mezi goniometrickými funkcemi : tan φ 1 sin φ = cos φ = Fpř 1 + tan 2 φ 1 + tan 2 φ je třecí síla : pohyb Mč T = Fpř ⋅ Proti směru rotace tedy působí moment čepového tření : M č = Fpř ⋅ kde rč je poloměr čepu. dopouštíme se při f = 0. Při f = 0. musí být splněna podmínka neproklouznutí . Zjednodušíme-li jej na prosté Mč = Fpř·f·rč.2 je chyba již 2 % a při f = 0.

37 N F G protože úhel opásání je α = 180º = π = 3. však musí být větší. působící ve směru pohybu. lanem) a podložkou. jež se dosazuje v obloukové míře (radiány). pohyb Bez odvození (jež spočívá v integraci třecích sil na elementárních obloucích) uvedeme : f Fvelká = Fmalá ⋅ e f ⋅α α Fmalá Fvelká kde f je koeficient tření mezi popruhem (vláknem.102 kg (tíha G = m·g = 1 N). α je tzv. úhel opásání.Základy mechaniky. Na obou stranách je popruh napínán tažnými silami Fvelká a Fmalá.1. . musí být lano taženo silou F. popruh nebo jiný druh ohebného materiálu. jež překonává jak tíhu břemene. Tažná síla Fvelká. přednáška Vláknové tření Přes pevnou zaoblenou podložku je přehozeno vlákno. Koeficient tření mezi lanem a trámcem je f = 0.14 rad. pohyb Má-li být břemeno rovnoměrně (konstantní rychlostí) zvedáno. lano. f Přes trámec kruhového průřezu je přehozeno lano. 7. na jehož konci je zavěšeno břemeno o hmotnosti m = 0. protože překonává tření. tak tření : F = G ⋅e f ⋅π = 1.

G = F ⋅ e f ⋅3⋅π G F = f ⋅3⋅π = 0. resp. síla F. než bylo-li lano prostě přehozeno.5 × dokola. musí být silou F přibrzďováno. k ubrzdění tíhy (při pohybu dolů) je podstatně větší.73 N . resp. potřebná k překonání tíhy a tření (při pohybu břemene vzhůru). Tření. Úhel opásání pak je α = 540º = 3·π = 9. menší.1. F pohyb G Jak je zřejmé. 7.57 N Bude li velikost síly v rozmezí : F ∈ 0. v tomto případě „spolupracuje“ se silou F : f G = F ⋅ e f ⋅π G F = f ⋅π = 0.2. kdy lano je otočeno 1.K .37 N zůstane soustava v klidu.57 N zůstane soustava v klidu.39 N . . které má vždy brzdný účinek. Pro zajímavost ještě uvedeme stejné výsledky za situace.K .Základy mechaniky.73 N e pohyb G F Bude li velikost síly v uvedeném rozmezí : F ∈ 0. přednáška Vláknové tření Má-li být břemeno naopak rovnoměrně spouštěno dolů.39 N e f pohyb G F f F = G ⋅ e f ⋅3⋅π = 2.43 rad.

Jak je zřejmé. nýbrž o rameno δ před ní.abychom těleso udrželi v pohybu. Zavedeme-li totiž substituci δ kde fv nazveme koeficientem valivého odporu (valivého tření). V důsledku poddajnosti materiálů dochází k tomu. musí být taženo silou Ftah Ftah. kde se povrch (obvod) tělesa valí po podložce. mechanismus valivého odporu je zcela jiný. než mechanismus smykového tření. Následkem těchto deformací je skutečnost. přednáška Valivý odpor S valivým odporem se setkáme všude tam. že materiál valení podložky je jistým způsobem „hrnut“ v jakési „vlně“ před tělesem.r Základy mechaniky. Rovněž těleso se poněkud zploští. 7. valení MB = N ⋅ δ Má-li být těleso udrženo v pohybu. fv = r bude se valivý odpor navenek projevovat stejně jako smykové tření . Fpř Vyvolává tedy brzdný moment. jež na rameni r vyrovnává brzdný moment : MB δ N Ftah ⋅ r = M B = N ⋅ δ δ Velikost této tažné síly tedy je : Ftah = N ⋅ r kde r je poloměr kruhového obvodu a δ je tzv. Přesto se často uvádí v literatuře jako „valivé tření“. rameno valivého odporu. že normálová reakce N (jež je v silové rovnováze se zatížením přítlačnou silou Fpř) nepůsobí na stejné nositelce jako tato přítlačná síla. jenž působí proti směru valení. musíme jej táhnout silou : Ftah = f v ⋅ N .

tření v klínové drážce. přednáška Obsah přednášky : smykové tření. 7.Základy mechaniky. valivý odpor . čepové tření. vláknové tření.