You are on page 1of 150

Doc. Ing. Miroslav Jílek, CSc.
Ing. Zdeněk Randa

TERMOMECHANIKA
Sbírka příkladů

ČVUT - fakulta strojní
ústřední k n ih o v n a

Praha 2, Kar|o<o nám. 13
prir. č.

r t

*0. .

ČVUT Praha

2004

Fa k u lta strojní

V ydavatelství Č V U T

*3 1 0 1 0 1 8 8 8 7 *

NENIČ ME

Termomechanika

-

sbírka příkladů

Předmluva
Záměrem této učební pom ůcky pro studenty strojního inženýrství je získat aktivní schop­
nost aplikovat teoretické poznatky ze základů term odynam iky, sdílení tepla a proudění stlači­
telných tekutin.
Skriptum obsahuje 369 příkladů, z nichž 187 je vyřešených a 182 neřešených s uvedeným i

ky s cílem hlouběji zaujm out čtenáře pro studovanou teorii.
Autoři

Obsah
Předmluva.......................................................................................................................................................3
Obsah............................................................................................................................................................... 3
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
0
P

Stav a zm ěna stavu ideálního p ly n u .................................................. .............................................. 4
Stav a zm ěna stavu reálného plynu - p á ry ................................................................................... 18
Druhý zákon term odynam iky - entropie a její z m ě n a .............................................................. 38
Proudění ideálního p ly n u ................................................................................................................. 56
Proudění reálného plynu - p á r y ......................................................................................................68
Oběhy s ideálním plynem ................................................................................................................. 72
Oběhy s reálným plynem - p á ro u .................................................................................................. 81
Fázové zm ěny.......................................................................................................................................87
Směšování látek................................................................................................................................... 91
Vlhký v z d u c h .......................................................................................................................................96
Vedení tepla - k o n d u k ce................................................................................................................ 107
Přestup tepla - konvekce................................................................................................................ 114
Prostup te p la .......................................................................................................................................120
Výměníky te p la .................................................................................................................................128
Záření - rad ia ce.................................................................................................................................135
Chem ické p ro c e sy ............................................................................................................................140

Použitá literatu ra..................................................................................................................................... 148
Přílohy: tabulky a d iag ram y ................................................................................................................. 149
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18

Tabulky kriteriálních rovnic pro nucenou konvekci............................................................................................................... 149
Tabulky kriteriálních rovnic pro bublinkový var.....................................................................................................................149
Tabulky kriteriálních rovnic pro volnou konvekci.................................................................................................................. 150
Termofyzikální vlastnosti vody.............. .................................................................................................................................. 151
Termofyzikální vlastnosti suchého vzduchu............................................................................................................................ 151
Tabulky syté vody a syté vodní páry........................................................................................................................................ 152
Tabulky přehřáté vodní páry.......................................................................................................................................................156
Tabulky čpavku - sytá kapalina a sytá pára............................................................................................................................. 158
Tabulky čpavku - přehřátá pára................................................................................................................................................. 158
Tabulky chladiva R12 - sytá kapalina a sytá pára.................................................................................................................. 160
Tabulky chladiva R 12 - přehřátá pára......................................................................................................................................161
Tabulky chladiva R 134a- sytá kapalina a sytá pára..............................................................................................................162
Tabulky chladiva R 134a- přehřátá pára..................................................................................................................................162
Ilustrační T-s a h-s diagram vody..............................................................................................................................................164
Mollierúv h-x diagram vlhkého vzduchu..................................................................................................................................165
p-h diagram čpavku NH3 ............................................................................................................................................................166
Nelsonův-Obertův diagram pro určení kompresibilitního faktoru Z 167............................................................................. 167
Tabulky parciálního tlaku syté vodní páry pro teploty -50 °C až 200 °C............................................................................168

pokud ne­ bude jinak narušena srozum itelnost.při polytropické změně). m ěrná entalpie h = ho + cp (T . v m ěrný objem (m 3 k g '1). T term odynam ická teplota (K.Stav a změna stavu ideálního plynu A Stav a změna stavu ideálního plynu Stav (term odynam ické) soustavy je charakterizován stavovým i veličinam i.T . užitečná práce např. stavové funkce nebo kalorické veličiny. kde r = ----. V následujícím textu budem e někdy pro stručnost vynechávat adjektivum m ěrný. cn . na hřídeli rotačního stroje. V realističtějším m odelu poloideálního plynu uvažujem e m ěrné tepelné kapacity závislé na teplotě.To) v (J k g '1). V m nohých případech aplikací se objevuje pouze objem ová práce. cv (J k g '1 K '1) jso u konstantní a plynou z ekvipartičního teorém u a M aye­ r r rovy rovnice c v = i —. K alorické stavové rovnice jso u již složitější výrazy a stavové funkce bývají proto též tabelovány. N ejsou přím o m ěřitelné a stanovují se pomocí kalorických stavových rovnic.při stálém tlaku.To) v (J k g '1). N apř. Jiná kategorie stavových veličin zahrnuje tzv. tak ja k bývá v praxi zvykem . nebo kontinuální děje w. m ěrná vnitřní energie ideálního plynu je dána vztahem u = uo + cv (T .obecně zahrnuje m noho různých forem . T K. term ická stavová rovnice ideálního plynu soustavy tvořené ideálním plynem je D R p -v = —= r . N apř. 2 Teplo Q =Jm cdT (J) 1 c je měrná tepelná kapacita (J k g '1K '1).je m ěrná plynová konstanta (J kg’1K '1). je ž závisí na podm ínkách zm ěny (cv .vl) 4 (j) .15) a M m je m olám í hm otnost dané­ ho plynu (kg k m o l'1). R = 8314. V ztah mezi ter­ mickými stavovým i veličinam i je dán stavovým i rovnicem i.většinou opakované. p husto­ ta (kg/m ).jednorázové děje 2 W = Jp -d V (J) 1 Vratná tlaková práce (též technická práce) . p absolutní tlak (Pa). vztažené na jednotkovou hm otnost. Vratná objem ová práce . C ha­ rakterizují energetické interakce m ezi soustavou a okolím.při stálém ob­ jem u. kde i je počet stupňů volnosti m olekuly plynu.objem ová práce.t„c + 273.41 J k m o l'1 K '1 •P m univerzální plynová konstanta.=-Jv-dp = w -(pJv: -p. Práce W (J) . cp . elektrická práce apod. měrné tepelné kapacity cp. Jsou často tabelovány. V eličiny značené přísluš­ nými písm eny m alé abecedy jso u m ěrné veličiny. cp = c v + r = (i + 2 ) —.

příkon) vystupující nebo vstupující do kontrol­ ního objem u přes hranici soustavy (často jen technická práce).R T (J) V m = V /n (m 3 k m o l'1) M m = m /n (kg km ol' ) R /M m Změna m ěrné vnitřní energie Au = u 2 .shrnutí důležitých vztahů Veličiny jako cv.Stav a zm ěna stavu ideálního plynu 1.změna entalpie (zm ěna stavové veličiny.l n — P T.většinou jsou rovné nule AU .i = £ q . nezávisí na integrační cestě) 1ZT pro oběhy: = £ w . r. 2 označují vstup. popisují změnu stavu První tvar 1ZT: Q = AU + W Druhý tvar 1ZT: Q = AH + W t (J) (J) • AH . k . výstup) \ r m h 2 + ^ f + gz 2 . = Q p + Q „ (J) 1. W . když soustava práci koná) Q. jso u nezávislé na tlaku i teplotě a tedy nem ěnné pro daný ideální plyn při všech procesech . + Ý . Stavová rovnice ideálního plynu: pro 1 kg: p • v = r •T d k g '1) v = V /m (m 3 k g '1) pro m kg: p • V = m • r •T (J) r (J k g 'K '1) pro 1 kmol: p-Vm = R T (J k m o l'1) R = 8314.změna vnitřní energie (zm ěna stavové veličiny. zákon term odynam iky (1ZT) pro uzavřenou soustavu: Q = AE + W kde AE = AEk + AEp + AU (J) AEk) AEP.ý + g ( z 2 . = c v (T 2 . + Ý + gz.nejsou stavové veličiny. = £ w .c v = r (J kg'1K'1) Poissonova konstanta K= ( 1) Měrné tepelné kapacity c.Z (J kg'1) W Ideální plyny . A lternativní form ulace pro měrné veličiny: c2 c.(indexy 1.2 h 2 . nezávisí na integrační cestě) Q .41 J k m o l'1K '1 p ro n k m o l: p -V = n .T 1) (J k g ') Změna m ěrné entalpie Ah = h 2 .z i) = q . p.1) M ayerova rovnice cp . ( J k g 'K .u.přenos energie různými formami práce (W > 0.h t = cp •(T 2 . V V 1 j £W =Q -IW (W ) je výsledný tok užitečné práce (výkon. cp.) (J kg'1) Změna m ěrné entropie As = c -ln — . = C = K •C„ = K —1 K -r K ^l 5 . atd. závisí na integrační cestě.m h . zákon term odynam iky (1ZT) pro otevřenou soustavu při stacionárním režim u formulován pro toky je aplikován na kontrolní objem .r .T . když soustava teplo přijímá) W .jsou zm ěny kinetické a potenciální energie soustavy jako celku .přenos energie do soustavy formou tepla (Q > 0.h .zm ěnách stavu.

izoentropická zm ěna ds = 0. w t = Au .41 p r -T 100000 2 8 7 -3 0 0 . q = w = w t n=k s = konst. w t = 0.A h = n. když je kritický tlak kyslíku 5. w = Ah . R ozhodně­ te na základě hodnoty kom presibilitního faktoru určeného z N elsonova-O bertova d iagramu pro obě zadání. stanovte jeh o (a) teplotu a (b) hustotu.w = J .5 °C.8 M Pa.v •dp (J k g 1) Vyjdeme z obecné polytropické zm ěny a budem e postupně m ěnit hodnoty n: dp = 0.16 kg m -3 A2 N ádoba o objem u 40 litrů je naplněna kyslíkem . w = 0.Au n=0 p = konst.Stav a změna stavu ideálního plynu Vratné děje je m ožno považovat za obecnější polytropické děje \n-l / \n-l n-1 Polytropické vztahy p • vn = konst vPw Měrné polytropické teplo: q = J c . q = Ah.T 1) Polytropická m ěrná tepelná kapacita: cn = c v Polytropická m ěrná objem ová práce: (J k g 1) n-K (J k g '1K '1) n-1 w = q . Stanovte teplotu po ohře­ vu. Považujem e-li vzduch za ideální plyn.25_m 7 K n -R (b) Hustota souvisí s m ěrným objem em p-lv 1-8314.8 kPa. q = 0. w = -Au. d T = c „ ( T J . w t = -Ah n = ±oo v = konst.Ah S Látkové m nožství vzduchu 1 km ol m á objem 25 m 3 při tlaku 100 kPa. Řešení (a) Ze stavové rovnice ideálního plynu T . z d a je vhodné pro kyslík v těchto podm ínkách použít m odel ideálního plynu.Au = jp dv (J k g 1) i 2 Polytropická tlaková (technická) práce t = q . Stav kyslíku je dán teplotou 15 °C a tlakem (a) 15.5 M Pa. (b) 15. izobarická zm ěna n= 1 T = konst. Au = Ah = 0. (b) 17. izochorická zm ěna dv = 0.7 1. O hřevem je tlak zvýšen na (a) 17. izoterm ická zm ěna dT = 0.5 kPa. 6 .l0000Q. q = Au.p^.05 M Pa a kritická teplota -118.

(b) koneč­ ný objem a (c) počáteční a konečnou hustotu vzduchu. 15 1 p n = p.05 T = .(2 1 + 273.Stav a zm ěna stavu ideálního plynu Řešení Vypočteme tzv. 21 + 273.— = 0. zákona term odynam iky vypočtem e konečnou teplotu AU = m cv (T2.15 = 46 °C 2 1 p.41 = 319. m ^ = 0 .255.5 + 273.= 449. v ’ 15. kde se tlak nebude m ěnit.8 -------A3 Nádoba je naplněna 85 g acetylenu (C 2H 2) o tlaku 260 kPa a teplotě 21 °C. Plyn je ohříván na 235 °C. + ^ — .8 J kg 1'K '1. (a) Z prvního tvaru 1.tj) = 0. 260000 (c) Teplo dodané při konstantním objem u je dané přírůstkem vnitřní energie protože W = 0.1 5 )— — = 319. -— = (15 + 2 7 3 .945 z = 0. — = 2 6 0 ------------------. proto vyhodnotím e pouze případ (b).= 37 + ------------. Za předpokladu m odelu ideálního plynu stanovte (a) konečný tlak.1 °C m -c v /| 287 1 .8 .15 kPa 2 T.W ^ (b) Konečný objem je V2 = V. + AV O -W 110000 .--------------¿ = 117.2 5 5 -1 T-j .= .15 -> Z = 0.15 ----.15 (b) pr = . Ze stavové rovnice ideálního plynu r\ 1H T =T. M m 2-12 + 2-1 / \ ry r ■ j (a) Ze stavové rovnice plyne c = — = 319.izochorická změna: Měrná plynová konstanta acetylénu a jeho m ěrná tepelná kapacita při stálém objem u r = — = .T t) = Q . redukované tlaky a teploty pro oba případy a z N elsonova-O bertova diagra­ mu hodnoty kom presibilních faktorů: ( a ) p r = J L = ! M = 3 . Q = AU = m ■c v • ( t2 .085 • 1254 .^ . Řešení Změna probíhá při stálém objem u . ve válci probíhá izobarický děj.---------- (b) Objem určím e ze stavové rovnice a znám ých stavových veličin na počátku děje v .273.vysoké tlaky . Řešení Vzduch uzavřený volně pohyblivým pístem ve válci představuje uzavřenou soustavu.8 = 1 2 5 4 J k g 'K '1 v k —1 1 .(-1 2 0 0 0 0 ) t 2 = t.5 + 273. Objem kyslíku v pevné nádobě je konstantní.999 V případě (a) .21) = 22810 J A4 4 kg vzduchu se nachází ve válci pod pístem při tlaku 700 kPa a teplotě 37 °C. Použijte experim entálně zjištěnou hodnotu Poissonovy konstan­ ty k = 1.9 r -1 1 8 .S3 14. tj.0031 r Pkr 5..05 T =— = 15 + 273’15 -1 9 r -1 1 8 .j —= 15 + 273-15 = 1. 15) ^ p.3 1 9 .4 -1 .je Z příliš odlišné od 1 a proto m odel ideálního plynu je ne­ vhodný. (b) objem nádoby a (c) teplo potřebné k ohřevu. 23 5 H~273..0 8 5 .(235 . Poté je vzdu­ chu přivedeno 110 kJ tepla a 120 kJ objem ové práce. U rčete (a) konečnou teplotu.l r Pkr 5.15 K t2 = T2 .

15) 700000 r-T 2 = 6.250 kg m -3 287 (117. První část ohřevu 1-2 probíhá za stálého objemu.V .4 -1 Objem ová práce z 1ZT W = Q .----------------. Stanovte (a) práci vykonanou vzduchem .2 0 ) = 2 1 5 . W 84750 AO„ c 3 (b) Zm ěna objem u při konstantním tlaku AV = — = ---------.- ^ 3 = 4 . kdy píst se volně zvedá. 100000 A6 Válec s pístem je situován vertikálně.3 0 0 ' 2 ' °>5 = 9Q9 K = 636 °C 2 0 0 -0 .337 m 3 (c) Ze stavové rovnice počáteční hustota p.1 7 1 ) = 0.15 K. j W13 = Jp•dV 2 3 Wm = 3 0 3 .=----------.508 m Zm ěna objem u plyne z objem ové práce při izobarické zm ěně W -1 2 0 3 AV = — = = -0. Řešení Soustava je uzavřená . 4 -2 8 7 -(3 7 + 273.25 = 84.8475 n ť p 100000 (c) Počáteční objem ze stavové rovnice m -r-T .vzduch ve válci.508 + (-0 . Druhá část děje 2-3 je izobarická zm ěna.171 m V2 = V.( 8 0 . N ejprve píst spočívá na zarážkách ve válci a pod pístem je 0. Teplota Ti = 30 + 273.= 0.15 = 303.2 5 kJ k —1 1 .= 700000 0.V.) •p2= (1 . dokud se objem vzduchu ve válci nezdvojnásobí .Stav a změna stavu ideálního plynu Ze stavové rovnice ideálního plynu určím e počáteční objem m -r-T . k d y se vyrovná tlaková síla s tíhou pístu. • P. = T..5) ■300 = 1 5 0 k J 1 V . Tlak roste až do hodnoty 300 kP a (stav 2). (c) tlakovou práci a (d) přivedené teplo.15) A5 Ve válci pod pístem je na počátku 5 kg vzduchu při teplotě 20 °C a tlaku 100 kPa. 5 -2 8 7 -(2 0 + 273. Vzduch uvažujeme jako ideální plyn s m ěrnou plynovou konstantou r = 287 J k g ^ K '1 a k = 1.0 .AU = 300 .2 1 m p.At = 5 ---------.4. r 287 (a) Zm ěna vnitřní energie AU = m c v AT = m -----..15) v. (a) Ze stavové rovnice ideálního plynu T.15) _ V .1 5 . Stanovte (a) konečnou teplotu.864 kg m -3 2 8 7 -(3 7 + 273. Při tlaku 300 kPa se vyrovná tlaková síla s tíhou pístu a píst začne stoupat dokud vzduch nedosáhne dvojnásobného objemu. Řešení Vzduch ve válci tvoří uzavřenou soustavu.1 + 273.stav 3. = Podobně hustota v konečném stavu p2 = 700000 r-T .7.75 kJ .5 (b) O bjem ová práce: 8 tp h ■* = ( V3 . (b) změnu objem u vzduchu a (c) počáteční objem vzduchu. Vzduchu ve válci se začne přivádět teplo a tlak pod pístem začne stoupat. který se m ůže pohybovat (izobarická zm ěna). (b) objem ovou práci.215.5 m 3 vzduchu při tlaku 200 kPa a teplotě 30 °C.L = ---------. Vzduch ohřejeme na 80 °C přivedením 300 kJ tepla. . + AV = 0.

tedy izoentropický.2 8 7 .300) = -50 kJ 1 (d) Teplo získám e z 1. (c) objem o­ vou práci a (d) tlakovou práci. ) = ^ .0 8 ) = -3. (b) objem ovou práci a (c) přivedené teplo. ( t 3.1 5 p2 (b) Objemová práce m. ---------- 1.5 •(200 . (c) O bjem ovou práci výhodně určím e z 1. 1 0 . Q = W.T .3 0 ) . = k • W = 1. ^ . Pom ěr m ěrných tepelných kapacit je cp/cv = k = 1. •(p.4. (b) konečný objem .4 -1 V J ---------(d) Tlaková práce W.) T = 25 + 2 7 3 .23 K = 275. protože AT = 0 a AH = AU = 0.« . Konečný stav ideálního plynu souvisí s počátečním stavem Poissonovým i vztahy.p 3) = 0. 10s W = m •r •T • ln — = 10 -287 •298. Řešení Za předpokladu.15 K ' (a) 1 p.425 M J 9 .4 • (-3. .Stav a změna stavu ideálního plynu (c) Tlaková práce: Wtl3 = WtI2 + Wt23 = .m . ..15). Stanovte (a) počáteční a konečný objem vzduchu.T l) = ^ . že kom prese je vratný adiabatický děj.161 M J vV 2 17 rT.c .( T .l í (a) Konečná teplota T2 = Tt £2 \~ vP \J \K P l = 153. K. s využitím stavové rovnice pro výpočet hm otnosti (b) K onečný objem (N O O OO ( 1 4_1 .Í t . K . ^ .5 0 0 M O n = 5 0 0 + 150 = 650 kJ A7 Izotermická expanze 10 kg vzduchu probíhá mezi tlaky 1.15• ln 1122. Je stlačen adiabaticky na tlak 840 kPa. zákona term odynam iky W = .5 10 m ^ T .08 °C 102 W = . = 2.161) = -4. IJ I T . neboť základní složky vzduchu.(6 3 6 .4 = (27 + 273.327 m 3 V.— .ui). ( T ! . = W = 2. Řešení Počáteční a konečný objem plynou ze stavové rovnice ideálního plynu p-V = m-r-T (=konst. že při izoterm ické zm ěně ideálního plynu je sdílené teplo rovné objem ové a zároveň i tlakové práci.2 9 8 .----= 548.. . Stanovte (a) konečnou teplotu.m ■(u2 . o .J v •dp = V.2 7 5 .l V ' 2' 27 + 273. dusík N 2 a kyslík 0 2. jso u dvouatomové plyny. ) = k.317 M J p2 100 (c) Z prvního zákona term odynam iky vyplývá.U = 1Q2QQQ15 — I-----( 2 7 .15 1 .15 = 2 9 8 . zákona term odynam iky a vztahu pro vnitřní energii Q ]3 = AU + Wl3 Potřebnou hm otnost vypočítám e ze stavové rovnice a cv výhodně vyjádřím e pom ocí r a 4U = m . í 840 1 1.5 M Pa a 100 kPa při teplotě 25 °C. .1 I p 2.317 M J A8 Vzduch v nádobě m á na počátku objem 15 m 3 při teplotě 27 °C a tlaku 102 kPa.

5 . 287-290.4 . který je úm ěrný velikosti plochy vlevo od křivky zm ěny v p-v diagramu. = V | — = 0. = . zákona term odynam iky.2. než kdyby zm ěna byla izoterm ická (viz následující přiklad). N a vstupu je objem ový tok 50 L s’1 a teplota 17 °C. 10 . (b) tlakovou práci.(i8 6 .Stav a změna stavu ideálního plynu A9 Kompresor kontinuálně stlačuje vzduch ze 100 kPa na 500 kPa.4 ’ = 459. (b) teplotu stlačeného vzduchu na výstupu a (c) příkon kom presoru. K om prese je izotermická. — 2 i v P . (c) m ěrnou tepelnou kapacitu při polytropické zm ěně cn a (d) teplo sdílené mezi soustavou a okolím .1 7 ) = -10217 W r-T. kde Q = 0 P = W. o o Řešení Výstupní objem ový tok vzduchu a jeho teplota plynou z Poissonových vztahů pro ideální plyn i (. A 11 Vzduch o tlaku 150 kPa a teplotě 27 °C je stlačován z objem u 260 m 3 na 80 m 3.1 5 -— 100 ' 1. je větší. že práce je dodávána soustavě (vzduchu). A 10 Kompresor kontinuálně stlačuje vzduch z tlaku 100 kPa na 500 kPa.55 K ----. Stanovte (a) objem ovou práci.4 °C (c) Potřebný výkon se stanoví z druhého tvaru 1. Potřebný příkon (úm ěrný velikosti plochy vlevo od křivky zm ěny v p-v diagram u) je m enší než v izoentropickém případě.15 Záporné znam énko u výkonu znam ená.^ L . Stlačování probíhá polytropicky. kde polytropický exponent je 1.A H = . Srovnejte s řešením předchá­ zejícího příkladu. \' j ( n V ÍW )C \\ 1. N a vstupu je objem ový tok vzduchu 50 litrů za sekundu a teplota 17 °C.15 K = 0. Řešení (a) Objem ový tok na výstupu z kom presoru při izoterm ickém ději plyne ze stavové rovnice ideálního plynu V.4-1 500 = 2 9 0 .t 1) = ~ 1QP.0158 m 3 s’1 (a) V2 = V.4 T. = 17 + 273.1 2 2 = 0 0 ! m 3 s-i p2 500 (b) Potřebný výkon 100 P = Wt = p . K om prese je izoentropická. Potřebný výkon (zde příkon). Řešení ■r Soustava je uzavřená. (b) teplotu stlačeného vzduchu na výstupu a (c) příkon kompresoru.05 .( t: . = T. je tvořena vzduchem jeh o ž stav je známý. Srovnejte s řešením následujícího příkladu.y 1.00° 3 0 5 -1 0 Q 4 . Stanovte (a) obje­ mový tok na výstupu.0 5 / \ o o I p 2J K-l Vi (b) T.V 1 -ln — = 100 0 0 0 -0 . P1 K = 0 .0 5 -ln = -8047 W p2 500 Záporné znam énko značí.c p . Stanovte (a) objem ový tok na výstupu.------- = 186. že práce se soustavě dodává.15 = 290. Proto objemový tok vychází také menší.

-------. .c v) . 2 . =■ k T2 = T . Během polytropického p ro cesu je odvedeno do okolí 2000 kJ tepla.------- 21.T i ) = Q .9 —1 1 .84^ = -25.84 MJ (b) Polytropická tlaková práce Wt = n • W = 1.15)-[ A 12 Ke stlačení 20 m 3 dusíku ze stavu o tlaku 100 kPa a teplotě 37 °C na tlak 400 kPa je třeba dodat 3500 kJ práce. Pro rychlý výsledek vypočteme m přím o ze stavové rovnice.( T l .W R 8314.1 n —I n.9 -(3 7 + 273.( l . Je to proto. = T.._1_ VvY2 > 0. Řešení Uvedené m nožství dusíku chápem e jako uzavřenou soustavu. .. p.4 -1 = 742. r n -K ' V Q = m ‘c n •(T2 .3 ----. ( _ 5 1.T 2) = m .+ Q -W m -cv t2 . 2 9 6 .1 80 n1. Uvedené řešení ukazuje užitečné hledání hlubších souvis­ lostí mezi veličinami.15) -2 0 0 0 0 0 0 -(-3 5 0 0 0 0 0 ) = 37 + ----------------.1 1 ..K •w K —1 0 = . n -1 fv.K r n-K 287 1 .1 ' v 2J P.4 117tTI c_ = c .) = — i-J ------.T .1 n-1 W= m n -1 1- ' \ v.72-742.l 1.-------— -T.i .l S .72 kg . 1 0 0 0 0 0 -2 0 m = ili—LrT.41 Měrná plynová konstanta dusíku r=• = 296.T 2/T 1) n.15 -IQ6 -260 260 1. T.= ---------------.2 ~ 1’4 . = (27 + 273.1 vV2 y n .tj + Q -W m -c r 296. . (a) Konečná teplota plyne z 1ZT: AU = m c v(T 2 . U r­ čete (a) konečnou teplotu dusíku a (b) polytropický exponent.21 MJ (c) Polytropická m ěrná tepelná kapacita n .(T 2 .0 °C 21.A U = m ( c . rT.2 -1 .92 MJ 1 .3 J k g 1 K '1 P.V.4 -1 1 .Stav a změna stavu ideálního plynu (a) Polytropická objem ová práce W = Q .9 J k g '1 K '1 2-14 M„m Měrná tepelná kapacita dusíku c .i -------------.2 -1 K t (d) Teplo odvedené do okolí f \n-l .4 -1 V ’ — --------Konečná teplota 260 = 379. než je množství odváděného tepla. k .5 J kg n v n -1 k —1 n .V. V. 1 r •T.2-I W= -51.= -----------------------= -717.1.= 130.T 1) = m .8 4 ) = -62.2 • (-5 1 .1 n .9 K vV 2 y Záporná hodnota m ěrné polytropické tepelné kapacity udává. že soustavě je dodáváno více práce. teplo je ze soustavy odváděno. rT. že ačkoliv teplota stlačovaného vzduchu roste.

15 l n -----. Pom ocí 1.4 -------(c) Odvedené teplo Q ok = m •c v (Tok . 130.2 5 + 273.15 = 423.659 kg 287-423.5 a c.15 = 298.15 K Tok.4 7 3 . m ůže se přem ísťovat v nádobě a tak m ěnit pom ěr objemů obou sekcí.Stav a změna stavu ideálního plynu (b) Polytropický exponent vypočtem e z polytropického Poissonova vztahu n-1 2 _ ln P í Pi n= ln — ..2 -----.3 2 5 -2 8 7 -4 7 3 . Protože soustava nevykonala žádnou objem ovou práci (W = 0) a ani nedošlo k vým ěně tepla s okolím (Q = 0). tj.0 + 273. Po ote­ vření ventilu dojde ke sm íšení obou obsahů a dosáhne se rychle rovnovážného stavu v obou nádobách. 12 .T ) = 1.2 m A= = 0.2 + 0 .15 - T.5 m 3 vzduchu při 200 kPa a 250 °C. Stanovte (a) konečnou teplotu.5 •(298.0 kPa kon T 47 3 . V sekci se vzduchem je topná spirála s elektric­ kým odporem % = 10 Q připojená na x = 30 sekund k napětí V = 220 V. T _= m ATA + m nTn m TB = 2 5 0 + 273.150 + 273.666 = 1.15 + 0. zákona term odynamiky naleznem e veličiny rovnovážného stavu krátce po otevření ventilu. Stanovte (a) teplotu a tlak krátce po otevření ventilu. V jedné sekci je 1 kg vzduchu.325 • 717.7 kJ A 14 Izolovaná nádoba je rozdělena přepážkou na dvě sekce.659-423. (b) tlak po poklesu teploty na teplotu okolí 25 °C a (c) tepla sdílené s okolím při chladnutí.325 kg Teplota krátce po otevření ventilu Ze stavové rovnice vypočtem e tlak T 0.l n 100 37 + 273.15 K PiV. (b) ko­ nečný tlak po přivedení tepla topnou spirálou.233 .c 1 m R = -----------------= 0. na počátku s tlakem 500 kPa a teplotou 350 K. N ádoba A obsahuje 0.ln — P.15 .15 = 4 ? 3 4 K 1.4 = 257.659 + 0. N ení pevně uchycená.( U A+ U B) = 0 Teploty: nebo -------m •c v 'TT ----= m ~AcTvTA--------+ m Bc--vTB TA.15 A 13 i Dvě nádoby jso u propojeny potrubím s ventilem . (a) U . V zduch i C O 2 považujte za ideální plyny.2 m vzduchu o tlaku 400 kPa a teplotě 150 °C.666 kg B 287-523. ln 400 100 = 1.325 m -r-T P=V 1 .4 ) = -166.2 kPa 0 . Řešení Vzduch v obou nádobách tvoří uzavřenou soustavu o konstantním objem u.— = 162.c. m. bude zm ěna vnitřní energie AU = 0.15 K Ze stavové rovnice pro ideální plyn 400000 0.15 m = m A+ niB = 0. V druhé sekci jso u 3 kg CO 2 s počátečním tlakem 200 kPa a teplotou 450 K. nádoba B obsahuje 0.15 = 523. 400 .666-523. =■ rTj 2 0 0000-0. Přepážka propouští teplo a m á zanedbatelnou tepelnou kapacitou.5 (b) Konečný tlak vzduchu v nádobě po vyrovnání teplot T 298 15 D = d —^ = 2 5 7 .

5 •350 + 3 •567.0. jedinou energetickou interakcí s okolím je elektrická práce V2 2202 % 10 ------.3 3 -1 Cy vzduch Cv2 717. V.znam ená.201 + 1. Počáteční objem y Voi.984 k g m v r-T 287 (10 + 273. Protože ládobaje dobře izolována. energie dodává) (m 2c v2+ m .33 r _ L = Sl 14-41.( m 2c v2T2 + m 1c vlT. = 189 J k g ' K 1 12 + 2-16 Cv = k —1 189 567. A 15 Proud vzduchu o stavu 10 °C a 80 kPa vstupuje do vodorovného izolo­ vaného rozšiřujícího se kuželového potrubí rychlostí 200 m s '1.) = . Použitím stavové rovnice ideálního plynu dostanem e: m.4-200 = 78.417 = 1. že se el.Stav a zm ěna stavu ideálního plynu )ba plyny v pevné nádobě včetně přepážky a topné spirály tvoří uzavřenou soustavu.c vl (b) Objem nádoby zůstává konstantní V = v oi + V02 = V.= 1'287 ’350 _ o 2Q1 m3 5-10 Pi V = 0. V stupní Řešení Otevřenou soustavou v ustáleném režim u je vzduch v rozšiřujícím se potrubí. 0.984-0.= 240.W ei nebo X >2je tříatomový plyn.4 J kg 1K ’1 1 .9 kPa V.Vi = 1. Q = 0. V 02 zís­ káme ze stavové rovnice ideálního plynu Vn.We. V2= V .15) Hmotnostní tok m = p •A ■c = 0.4-450 + 145200 _ SQ 3 K 1-717.5 + 3 -5 6 7 .t = -----------30 = -1 4 5 2 0 0 J a) lZ T :U 2 . V tom to případě energetická interakce m ezi soustavou a okolím nemá charakter práce. že do ní nezahrnem e topnou spirálu. V zhledem k zavedené znaménkové konvenci pro práci a teplo je výsledek v obou případech stejný.W el = 1. _ m 2r2T2 _ m 2r2T2 1-287-350 3-189-450 P= 1 .476 .4 m 2cv2 + m .c vl) T .4 7 6 . V zduch pova­ žujeme za ideální plyn: 1 n 80000 .476 m m 02 ^ = 3 -1 8 9 -4 5 0 = p. " V. ale je to teplo dodávané z okolí do soustavy. (a) H ustota plyne ze stavové rovnice p= = = 0. 1-287-350 p = —u —:1 = --------------. + V2. proto k (znam énko . .7 kg s '1 13 .V .059 m Ze stavové rovnice m. 3 2 -1 0 3 Konečná rovnováha se vyznačuje stejným i tlaky v obou sekcích. = HlLS.U i = Q . = 1 •717.. = V -V .r.5 J kg K Z tohoto výrazu lze vyjádřit konečnou teplotu: T = m2cv2T2 + n^c^T. Spirála je pak součástí okolí (viz obrázek).417 Poznámka: Soustavu lze volit také tak.275 = 1.^T.T.

6" (d) Polytropická dvoustupňová expanze s přihříváním .5 22N = 29. 1. 2 = 10 + 2 2002 1 1004. takže k = 1. Po částečné expanzi. Zm ěna po­ tenciální energie v kontrolním objem u je nulová nebo prakticky zanedbatelná. T.3. j M ěrná tlaková práce ^900.1 \ P2 K-1 1.hi + y . = t .4-297 — . M ěrná plynová konstanta dusíku r=— = 28 = 297 J k g ^ K '1 (a) Izoentropická expanze Teplota plyne z izoentropického vztahu T. můžem e zanedbat sdílení tepla s okolím .Stav a změna stavu ideálního plynu (b) Z 1ZT vypočtem e výstupní teplotu.- * - 2 1 c.5 K ^9 0 0 J W(I2n = ^ . (b) při polytropické expanzi s exponentem n = 1.( T 1.3) dvoustupňové expanzi s přihříváním .3 T2n=T. V kontrolním objem u se nekoná užitečná práce.T :. (c) při izotermické expanzi a (d) při polytropické (n = 1.4-1 0 0 / K =562- l P.7 kJ kg' — -------. Pokud ke zm ěně stavu z 1 na 2 dojde rychle. •ln Pí = 297 ■562 ■ln ■ — vP2y 100 = 366.1 = 562- l P ij M ěrná tlaková práce 1..4.3 0 0 ) = 272. Plyn je dvouatom ový. + --------1-----.!-----c' p.y = 0 resPektive c cP( T2 . Práce konaná při ustáleném chodu m á pova­ hu tlakové práce.( 5 6 2 .3 3 8 .( 5 6 2 . lV 2 2 t .Ý =0 T* Konečná teplota T2 = T 1 + .3 kJ kg 1. Proto „2 „2 c „2 c „2 c h2 . je dusík při optim álním m ezitlaku ohřátý na počáteční teplotu před expanzí.Ti ) + y . ) = k 1 1.1----.T 2n) = y ^ ^ . kdy teplota kles­ la.4 1 (b) Polytropická expanze při n = 1.9 °C A 16 Dusík expanduje v turbíně z tlaku 900 kPa a teploty 562 K na tlak 100 kPa.4 = 300 K w tl2s = -A h 12s = -^ -!-(T 1. U rčete m ěrnou práci (a) při izoentropické expanzi. 5 ) = 287. aby součet technických prací v obou stupních byl maxim ální 14 .6 kJ kg 1 (c) Izoterm ická expanze při teplotě Ti = T 2T = 562 K f M ěrná tlaková práce ^ w tl2T = w 12T = q12T = r •T.3-1 0 0 Teplota z polytropického vztahu r P2 ^ n-l n 1.3 = 338. Optim ální hodnota m ezitlaku popt vyplývá z požadavku. Řešení Dusík v turbíně je uvažovaná otevřená soustava.

.017 m 3 k g '1 A 18 Nádoba je naplněna 0. 8p opt =O opt = Vp 7 p 2 Dosazením popt do vztahu pro m ěrnou tlakovou práci dostanem e / wtl2. Stanovte (a) objem vodí­ ku.9 kJ kg \ 900 j Zisk (úspora) práce vzniklý rozdělením expanze do dvou stupňů lze graficky znázornit v p-v diagramu (šedá plocha).3483 m 3 (b) 403. .6 m je 0. Výsledek: (a) 0.4 m 3 vzduchu o tlaku 0. n -1 1- P2 \ 2n = 2- 1. Po její aplikaci v sifonové lahvi plyn expanduje na tlak 105 kPa.7 kPa A 19 Jaké množství plynu bylo vypuštěno z nádoby. Za ja k dlouho kom presor zvýší tlak v zásobníku na 0.818 m 3 kg-1 (c) 0.4 kPa.6 M Pa při konstantní teplotě? Počáteční tlak a teplota vzduchu v zásobníku je stejná jako u okolního vzduchu.5 M Pa a teplotě 20 °C. Stanovte (a) počáteční hustotu vzduchu. 23. po vypouštění měl plyn v nádobě tlak 6 M Pa a 15 °C.3 m a tlak se zvýšil na 0.1 z 2n \ P2_ / \ = T.3-1 2-1. Výsledek: l l m i n 8 s A 22 Bombička obsahuje oxid uhličitý při tlaku 200 kPa a teplotě 24 °C.82 kg A 20 Ve válci o prům ěru 0.Stav a změna stavu ideálního plynu r w t l 2„ f p^ o p t ^ n ■r •T.2 M Pa a teplotě 35 °C. Výsledek: (a) 1. J n-1 f \ n. jestliže před vypouštěním bylo v nádobě 10 kg plynu při tlaku 8.3 323.01 g 15 . Výsledek: 2. N a jakou teplotu je třeba ohřát vzduch.1 kg vodíku o tlaku 350 kPa a teplotě 20 °C. (c) změnu hustoty a (d) zm ěnu m ěrného objem u vlivem ohřevu.Pop.6 °C A 21 Pístový kom presor nasává 5 m 3/m in vzduchu o teplotě 17 °C a barom etrickém tlaku 97 kPa a stlačuje jej do zásobníku o objem u 9 m 3.> n-1 2-n = 562- 100 900 1. (b) počáteční měrný objem.5 M Pa? Výsledek: 660.3-297-562 1 1 .3 = 436. O bjem C O 2 je 3 cm 3. r Konečná teplota T2 = T. aby se píst posunul o 0.1- tedy .025 kg m '3 (d) 0. Ohřevem teplota stoupne na 22 °C. U važujte r = 287 J k g '1 K '1.P.1 n P2 . (b) tlak plynu poté.3 -1 100 1. Stanovte (a) teplotu expandova­ ného plynu uvnitř bom bičky a (b) počáteční hm otnost plynu v bom bičce. Výsledek: (a) 247 K (b) 0. kdy nádoba byla vystavena slunečním u záření a teplota vodíku stoupla na 65 °C.222 kg m '3 (b) 0.3-1 2 -1. + --------------- 1 - n -1 n l P. n-r-T.1 K VP°p‘ J A 17 Teplota vzduchu v nevyto p en é m ístnosti j e 1 6 °C a atm osférický tla k 1 01.

Výsledek: (a) 189 °C (b) 0. (b) hustotu. Výsledek: (a) 241 kP a (b) 6. P íst m á hm otnost 5 kg a prům ěr 30 cm.00807 m 3 (d) 195 J (e) 0 J (f) 783 J A 28 0. Plyn se ohřeje na teplotu 80 °C a jeho konečný objem je 0. (e) tlakovou práci a (f) sdílené teplo. Výsledek: (a) -809 kJ (b) 1-2: -2000 kJ.7 kJ k g '1. k dy n arazí n a z arážky. Výsledek: (a) 1099. (d) teplo sdílené s okolím . Stanovte (a) konečnou teplotu. (b) počáteční hustotu. (b) konečnou hustotu. (b) počáteční hustotu.0 kJ k g 1.6 kJ k g '1. U rčete m ěrnou kom presní práci a konečnou teplotu při (a) izoentropickém stlačo­ vání. Stanovte po zvýšení tlaku (a) teplotu.5 kJ 16 .5 kJ (f) 6. Výsledek: (a) w t = -311.219 kg n ť 3 (c) 935 kJ (d) 560 J (e) 0 J (f) -375 J A 27 Oxid uhličitý ve válci s pohyblivým pístem m á počáteční teplotu 12 °C a tlak 101 kPa.5 kJ (e) 27.3 K (b) 0. (e) objem ovou a (f) tlakovou práci. (d) objem ovou práci. D o válce je přiváděno teplo a píst nejprve začne ve válci stoupat svisle vzhůru. (b) konečnou hus­ totu. T2 = 610. Sta­ novte (a) počáteční hustotu.1 K (c) w t = -214.5252 kg n ť 3 (c) 15 kJ (d) -12.67 kg n ť 3 (c) 3. T2 = 454. Polytropický exponent je 1. Výsledek: (a) 1. (e) tlakovou práci a (f) sdílené teplo.67 kg n ť 3 (c )'2. V ypočtěte (a) celkovou práci oběhu a (b) tepla sdělovaná m ezi vzduchem a okolím v jednotlivých dějích.01 m 3. Okolní tlak je také 101 kPa.2).2 K A 24 Vzduch o hm otnosti 3 kg je pracovní látkou v oběhu tvořeném třem i ději: izochorickým 1-2 při objemu 2 m 3. V ypočtěte (a) tlak na konci expanze. Výsledek: (a) 178 kP a (b) 6. T2 = 369. (c) konečnou hustotu. T 2= 300 K (d) w t = -237.28. V álec je nad pístem opatřen zarážkami.1 kJ k g 1. (d) tlakovou práci a (e) m nožství přivedeného tepla. (b) polytropickém stlačování s exponentem n = 1. při tlaku 100 kPa a teplotě 20 °C.2 5 m 3. (c) počáteční objem . 3-1: -1609 kJ A 25 Pod pístem ve válci je 0.854 kJ A 26 Helium se nachází v uzavřené nádobě o objem u 5 litrů.25 kg dusíku expanduje izoentropicky v izolované nádobě ze stavu o teplotě 55 °C a tlaku 650 kPa na stav s teplotou -26 °C.5 K ( b )w t = -265. V ypočtěte (a) tlak na konci expanze. (d) objem ovou práci. izobarickým 2-3 při tlaku 100 kPa a izoterm ickým 3-1. přičem ž se tlak kyslíku ve válci nemění. Dojde ke zvýšení tlaku na 210 kPa.2 (c) izoterm ickém stlačování a (d) dvoustupňové polytropické kom presi s m ezichlazením (n = 1.5 kJ (e) 83. Jeho tlak je 135 kPa a teplota 24 °C. (d) objem ovou práci a (e) tlakovou práci. j e o bjem v zduchu p od p ístem 0 . (c) změnu entalpie.28 kg m '3 (d) 15 kJ (e) 21 kJ A 29 0. D alším přívodem tepla se dosáhne zvýšení tlaku na 150 kPa. V e stavu 3 je objem 10 m 3. V poloze. (c) konečnou hustotu.Stav a zmhns s te v u t á e & n f o o p t y u u A 23 Vzduch je stlačován v ustáleném režim u ze stavu o tlaku 100 kPa a teplotě 27 °C na tlak 1200 kPa. 2-3: 2800 kJ.25 kg dusíku expanduje polytropicky z počátečního stavu o teplotě 55 °C a tlaku 650 kPa do stavu s teplotou -26 °C.424 kg n ť 3 (d) 21.1 m 3 kyslíku. (c) objem ovou práci.514 kg m '3 (c) 0.875 kg n ť 3 (b) 1.

dokud hustota vzduchu nedosáhne hodnoty 2. (c) hustotu na počátku zm ěny a (d) hustotu na konci změny. (b) tlak na konci změny.4 °C.0037 m 3 (d) 0. (b) polytropický exponent.22 k g m ’3 (c) 1. Výsledek: (a) 122.5 kPa (f) -7 1 2 kJ A31 Teplo 2. (d) konečnou hustotu. (b) počáteční hustotu. (c) konečnou teplotu a (d) teplo sdílené s okolím. (b) počáteční hustotu. a který (b) je nejm éně vhodný pro použití v plynovém teplom ěru. (b) konečný tlak.48 kJ (d) 101 kPa (e) 83. (d) konečnou hustotu.811 kg n ť 3 (e) 142. Rozhodněte. běžný teplom ěr).4 kPa (c) 0. (e) konečnou teplotu a (f) teplo sdílené s okolím.3 kPa (c) 47.51 kJ A 33 Vzduch v uzavřené nádobě o objem u 500 litrů je ohříván.967 kg m '3 (c) 0.16 (c) 200 kPa (d) 2.Stav a změna stavu ideálního plynu A 30 Množství vzduchu 2 km ol je polytropicky stlačováno ze stavu o teplotě 18 °C a tlaku 102 kPa.45 k g m '3. Citlivost je tím větší.46 m 3 (b) 1. Stanovte (a) počáteční tlak.447 kg m '3 ( e ) -54. P ly n k o n á ob jem o v o u práci 6 0 J.214 k g m '3. Výsledek: (a) 0. (e) konečný tlak a (f) sdílené teplo. (b) konečnou teplotu. D odaná objem ová práce vzduchu je 3165 kJ a dodaná tlaková práce 4146 kJ. (c) konečný objem .0031 m 3 (b) 0. Výsledek: (a) 47. (c) polytropický exponent. Stanovte (a) polytropický exponent. Stanovte (a) polytropickou m ěrnou tepelnou kapacitu. (d) počáteční tlak.63 kPa (f) 1. Objem kyslíku na počátku ohřevu je 1 m 3.037 kg m '3 A 36 Tři plyny považujte za ideální: vodík (H 2). Určete (a) počáteční objem .75 kJ (f) -63. kte­ rý z těchto plynů je z hlediska citlivosti m ěření teploty jak o teplom ěm á látka (a) nej výhodnější.2 kg m 3 mění svůj stav polytropicky a koná přitom objemovou práci 24 kJ a tlakovou práci 31 kJ.242 kg m ‘3 (d) 0. Výsledek: (a) oxid uhličitý (b) vodík ■» 17 . (e) objem ovou práci a (f) tlakovou práci. Teplota plynu je 75 °C a tlak 100kPa (je ro v e n atm osférickém u tlak u v okolí). dusík (N2) a oxid uhličitý ( C 0 2).5 M J se dodalo 5 kg vodíku při izoterm ické zm ěně ze stavu o tlaku 300 kPa a teplotě 25 °C. Stanovte (a) m ěrnou práci (objem ovou a tlakovou) konanou plynem .3 °C (f) 210 J A 35 2 kg vzduchu o teplotě 20 °C a hustotě 1. V ypočtěte (a) počáteční objem.14 kJ A 34 3 g dusíku jso u uzavřeny ve válci s volně pohyblivým pístem. Tlaková práce doprovázející zm ěnu je -5. čím je větší zm ěna teploty s objem em (5T/3V). (c) teplo sdílené s okolím . (d) konečnou teplotu. (c) konečný tlak.3 °C (d) 13. Výsledek: (a) -974 J k g ^ K '1 (b) 1.292 (b) 7. Výsledek: (a) w = w t = 500 kJ k g '1 (b) 200.31 (d) 77 °C (e) 222.8 °C (c) 6.85 kPa (b) 133. Výsledek: (a) 1.85 kJ je uvolněné kyslíkem při polytropické zm ěně ze stavu o teplotě 20 °C a tlaku 120 kPa na stav s teplotou 41. Počáteční stav je dán teplotou 22 °C a hustotou 1. Za teploměmou veličinu uvažujte objem při izobarické zm ěně (např.256 kJ.162 kg m '3 A 32 Teplo 32. (e) konečný tlak a (f) ko­ nečnou hustotu.

avšak někdy jso u také navíc tabelovány.s ') bývají tabelovány i rozdíly m ěrných veličin. analytické výrazy jso u velm i složité.páry B Stav a změna stavu reálného plynu . h-s diagram y. a 2. např. Protože chování reálných plynů a par je pod­ statně složitější.dvě čárky). Uspořádání tabulek syté kapaliny a syté páry (SK-SP) bývá následující: Tabulka řazená dle teplot v t v p 18 u I23 h s s . zákon term odynam iky. avšak na úkor přesnosti řešení. p-v. zvláště pak ve stavech blíz­ kých stavům nasycení. atd. p-T. Např. Ah = I23 = h" . k . jež vyjadřuje vždy hm otnostní pom ěr syté páry SP ve sm ěsi m okré páry MP m sp _ m SP x = m MP m SK + m sp Ve snaze ulehčit uživateli výpočet stavových veličin v oblasti m okré páry pom ocí vztahů v= v' + x ( v " . Zpravidla jso u k dispozici dva typy tabulek: pro oblast sm ěsi syté kapaliny SK a syté páry SP (tzv. jso u závislé na tlaku i teplotě. T-s. (a) Tabulky syté kapaliny a syté páry SK-SP (též tabulky m okré páry) pro oblast směsi syté páry a syté kapaliny jso u uspořádány zpravidla jednak podle teploty a jed n ak podle tlaku. Pro každou dvojici p-T nebo T-p jso u tabelovány hodnoty m ěrných veličin objem u.je d n a čárka) a na horní m ezní křivce (horní index . As = s7/ .Stav a změna stavu reálného plynu . kde dochází k fázovým změnám.h'.h') = h' + x •123 s = s' + x ( s ''. abychom zís­ kali lepší představu o ději. co lze použít je 1.p-v). H odnoty vnitřní energie lze již snadno dopočítat z definice entalpie (u = h .u ') h = h ' + x (hff . Stavová rovnice ideálního plynu zde nelze použít! Jediné. Je vhodné si každou zm ěnu znázornit v některém diagram u.sf. a proto je upřednostňováno použití diagram ů a tabulek.páry Grafickou variantou stavových rovnic reálných plynů jso u term odynam ické diagram y. U entalpie též rozdíl obou entalpií (což je m ěrné skupenské teplo vypařování). které jsou velm i užitečnou a názornou pom ůc­ kou. Vede rychle k výsledku. r. cp. mokré páry M P) a pro oblast přehřáté páry PP nebo nenasycené kapaliny K. Práce s tabulkam i a diagram y patří k základním dovednostem inženýra v oblasti aplikované termodynamiky.v ') u = u ' + x ( u '. Používání tabulek m ěrných stavových funkcí pro jednotlivé látky je zpravidla spojeno s interpolací mezi tabelovaným i hodnotam i. Stavy v oblasti m okré páry jso u dány hodnotou su­ chosti x. entalpie a entropie na dolní m ezní křivce (horní index veličiny . V eliči­ ny jako cv.

t . Při interpolacích v tabulkách se pro jednoduchost většinou používá lineární interpolace. (p . (INT) Praktické provádění lineární interpolace lze výhodně usnadnit např.Yi +■ x 2. neboť pro jednotlivé tlaky jso u tabelovány hodnoty m ěrných veli­ čin v závislosti na teplotě. tedy vk = v ^ j . Entalpie je pom ěrné nejvíce citlivá na zm ěny tlaku. x2. L ineární interpolace je vlastně zvláštní případ lineární regrese. ho. využitím statistické funk­ ce lineární regrese na kapesním kalkulátoru. [x2.p sat). je třeba použít analytické rovnice přímky dané souřadnicem i dvou tabelovaných bodů [xi.až do tlaků asi 10 M Pa . proto při značných tlacích v nenasycené kapalině je vhodná její lepší aproxim ace vztahem h = h 'pFl t + v. při použití MS Excelu lze jednou sestavit schém a interpolačního výpočtu. yi]. kde m nožina zpracovávaných údajů je om ezena pouze na dvě dvojice hodnot xay. která leží mezi dvěm a tabelovaným i hodnotam i xi. řádně jej ověřit. Uo.y i • ( x . Abychom stanovili hodnotu stavové veličiny y. ja k lze vidět na následujícím schém atu pi+1 Pí t v u h s v u Pi+2 h s v u h s Hodnoty stavových funkcí v oblasti nenasycené kapaliny K jso u do značné m íry závislé pou­ ze na teplotě. různé pom ůcky nem usí odpovídat vždy tom uto požadavku. jejich závislost na tlaku je . hk = h ^. Pára .. a při dalších četných aplikacích interpolační úlohy stejného typu vkládat do naprogram ovaného schém atu použe nové hodnoty a okamžitě získávat nové interpolované výsledky. ) y . So jso u vztaženy. který je možné jako doplněk integrovat přím o do MS Excelu). ■ v t v p u hy u" hy. 19 . Důležité upozornění: D říve než začnem e používat výše uvedené výpočtové pomůcky. sk = s'přl t. uk = u'pn t . je třeba ověřit. y: y 2. k jakým výchozím hodnotám vo. Např. Pracujeme-li s počítačem . Proto lze výhodně aproxim ovat stavy nenasycené kapaliny stavy syté kapaliny při dané teplo­ tě kapaliny.x .x . Pro určení stavu a zm ěn ve vodní páře je uživatelsky příjem nější použít term odyna­ mický software (např.Stav a změna stavu reálného plynu . V ý­ počty prováděné se stavovým i veličinam i různých vztažných stavů vedou k fatálním chybám. Je proto žádoucí bezpečné zvládnutí používání této funk­ ce na kalkulátoru. lze si relativně pracnou interpolační proceduru rovněž usnadnit.páry Tabulka řazená dle tlaků . je ž m á odpovídat hodnotě stavové veličiny x. I když je snaha o unifikaci vztažných stavů. kde p Sat je tlak nasy­ cené (saturované) kapaliny nebo páry při uvažované teplotě t. y2] v rovině x.nepatrná a lze ji zanedbá­ vat (změna tlaku o dva řády způsobí zm ěnu stavových funkcí pouze m axim álně asi o 1%).VUT FSI Brno nebo výborný ruský W aterSteam Pro. 123 s' s" (b) Tabulky přehřáté páry PP nebo nenasycené kapaliny K Jsou mnohem rozsáhlejší.

+ x (h7.) = 503./. Tento tlak je vyšší než zadaný tlak 100 kPa.8) = 1490. Lineární interpolací m ezi tabelovaným i teplotam i 100 °C a 150 °C pak najdem e m ěrný objem v. ( t .0 0 1 0 6 Požadované hodnoty m ěrných a celkových veličin: (b) u = u. + x (s7/.u') = 503._______ v = v..448 • (2705.0372 kJ k g ^ K ' 1 S = m ■s = 5 • 4.1291 .5 kJ (c) h = h. průsečík izoterm y 110 °C a izobary 100 kPa je v oblasti přehřáté páry (PP). N ejprve stanovím e suchost m okré páry: x _ v v_ „4 v —v 0 .448 • (2528.t .3 = 7451.19367 1.6 + 0.8 kJ kg ' 1 h" = 2705.001060 m 3 kg ' 1 v" = 0. Řešení Nejprve je třeba určit oblast zadaného stavu.O = 1. + x (u.h.8 9 1 3 0 4 -0 .5 kJ . V ' 1 5 0 -1 0 0 ------------ B2 Stav 5 kg vody je určen teplotou 120 °C a m ěrným objem em 0.665 kPa v7 = 0.9 . Stanovte měrný objem páry.) = 1.s. (d) s = s.5278) = 4.6960 + 1.4 m 3 kg ' 1 leží m ezi m ěrné objemy na m ezi sytosti.Stav a změna stavu reálného plynu - páry Izočáry v digram ech reálných plynů B 1 Stav vodní páry je určen teplotou 110 °C a tlakem 100 kPa.5278 + 0.186 kJ K ' 1 20 .6960 150 1.9 kJ kg ' 1 s/ = 1.448 • (7.4 m 3 k g '\ Stanovte (a) tlak a hodnoty (b) vnitřní energie. V tabulce SK-SP řazené podle teplot najdem e k teplotě t = 110 °C saturační tlak (tlak na mezi sytosti) p sat= 143.5278 kJ kg *1 _ Zadaný objem 0. proto se jed n á o stav m ok­ ré páry.0372 = 20.4 kPa.1.6 k J kg ' 1 h.9 = 7054.696° • (110 -1 0 0 ^ = 1. (c) entalpie a (d) entropie vody.891304 m 3 kg ' 1 u. + 1 100 1. = 503.6) = 1410. Řešení V tabulce SK-SP řazené dle teplot najdem e pro teplotu 120 °C: (a) tlak na m ezi sytosti p = 198.9 .9367 v-i.8 + 0.744 m 3 k e 1 t2 .503.3 kJ kg ' 1 H = m • h = 5 • 1490.503.9 kJ k g 1 U = m • u = 5 • 1410. = 503. Podle obecného trendu rozložení izoterem v p-v diagram u.

-------P2 .7 kJ (c) h s h pfil00OC= 419.inn. Stanovte její (a) objem .0.04 = 2095. Energie na vypa­ ření je pak rovna přírůstku celkové entalpie: AH = m • (h/.0010) = 0.v 7) = 0. ^sat 2 ^satl •(p .5345 kJ K ' 1 ----------------------------v / ^ —^pr. Izoterm a 100 °C protíná izobaru 300 kPa v oblasti kapaliny..94 = 2094.0010 • (300 .04 + 0. H ledané m ěrné veličiny aproxim ujem e hodnotam i na dolní m ezní křivce při zadané teplotě 100 °C.6940 . jý tabulce mokré páry řazené dle teplot najdem e k udané teplotě 100 °C saturační tlak 101. t = tsat ph 220 kPa.94 k J k g 1 U = m • u = 5 • 418.25 °C 2 2 5 -2 0 0 V ’ ----.ioo°C B4 200 g vody ve stavu syté kapaliny se vypaří při stálém tlaku 100 kPa..0 = 451.42 kPa. Stanovte (a) teplotu páry a (b) hmotnost páry.3386 m 3 (b) Měrná energie potřebná k izobarickém u vypaření syté kapaliny je vlastně měrné skupenské teplo vypařování (q = I23). (b) vnitřní energii.Stav a změna stavu reálného plynu . Řešení (a) Odečteme hodnoty m ěrných objem ů na dolní a horní m ezní křiv­ ce v7 a v. (c) entalpii a (d) entropii vody.2 kJ (rozdíl je asi 0. (a) v 2 vpfi ]00„c = 0.23 + 12 4 .p . Řešení .Je třeba interpolovat mezi tabelovanými hodnotam i při tlacích pi = 200 kPa a p2= 225 kPa v tabulce m okré páry dle tlaků.6 kJ B5 Ve válci uzavřeném pístem jso u 2 litry syté páry při tlaku 220 kPa. Řešení (a) Protože pára je nasycená.h7) = m • 123 = 0. Stanovte (a) zm ěnu objem u v o d y a (b) potřebnou tepelnou energii dodanou vodě. y' Nejprve se určí oblast daného stavu v p-v diagramu.P 1 v 21 .2 • 2258.25 = 2096.p satpfll00„c ) = 419..3069 = —6.25 kJ k g 1 H = m • h = 5 • 419.00522 (b) u s u p f i i r c = 418. její teplota je přím o saturační teplota odpovídající tlaku 220 kPa.( p .páry B3 5 kg vody m á teplotu 100 °C při tlaku 300 kPa.) = 120. N apř.2 kJ „ P P ^sat / " V - m3 případně použijem e lepší aproximaci: h = 1 W C + v .0 0 -12Q> 23 •(220 ./ v tabulce m okré páry řazené podle tlaku.101.04 kJ k g 1 H = m • h = 5 • 419.3069 kJ k °s ' 1 K ' 1 S = m • s = 5 • 1.001044 = 0. jen ž je m enší než zadaný tlak 300 kPa.200) = 123. AV = m ■( / .05 %) (d) s = s .42) = 419.2 • (1.001044 m 3 kg "1 V = m • v = 5 • 0.r = 1.

( 2 2 0 .55 °C.5 m kg' je větší než v//= 0.5 .00246 k s v" 0.5 .1. Stav páry je určen dvěm a stavovým i veličinam i. U rčete (a) teplotu.-u.5 2 2 6 -0 .4 7 4 4 ) = 2765. 0 ..Í 0 . Protože v naší tabulce m ěrný objem a m ěrná entalpie nejsou tabelovány pro t = 265 °C.0 . ve které oblasti daný stav páry leží.7 9709 .^ B7 V nádobě o objem u 2 m 3 jso u uzavřeny 4 kg vodní páry při tlaku 500 kPa. Interpolační vztah (INT) použijem e nejprve pro dvojici t.. Tlaku 300 kPa odpovídá saturační teplota tsat= 133.2 7 0 9 + ’ . / s. + h 2 ~ hl • ft .t .* B6 Stanovte pom ocí parních tabulek (a) m ěrný objem a (b) m ěrnou entalpii vodní páry.páry (b) A nalogickou interpolací lze stanovit m ěrný objem v . (b) měrnou vnitřní energii a (c) m ěrnou entropii páry.= 0.2 0 0 ) = 0.5 2 2 6 -0 .5 2 2 6 -0 .4 7 4 4 V .7 kJ kg 1 v2-v . A_ n o o „ .4 7 4 4 ) = 276.Stav a změna stavu reálného plynu .( 2 6 5 .3749 m 3 k g '1.8118 m 3 k g 1 ' P2 .4744 m 3 k g '1 při teplotě ti = 250 °C a V2 = 0. .2 5 0 ) = 0. že v = 0. Je nutno použít vztah pro lineární interpolaci (INT).7 9 6 4 + Q’_8 7 5 3 ~ ° ’7964 .4 7 4 4 ) = 7.•( 0.-v .t .5 m 3 k g '1. ^ c _c 7 4 S 9 9 .8118 ----------. h: (a) v = v. V p-v diagram u je zřejm é.8201 m 3 k g '1 -------------t 2 tj 3 0 0 -2 5 0 v ’ (b) h = h. + v ? ~ V| ■(t .v . V tabulce m okré páry řazené podle tlaků lze zjistit.------(b) Vnitřní energie a entropie se určí interpolací pom ocí příslušných sousedních tabelovaných hodnot a obdobného vztahu. je nutná interpolace mezi nejbližšími tabelovaným i hodnotam i při ti = 250 °C a t 2 = 300 °C.( P .. kde za x dosazujem e v a za y dosazujem e t. + — ----.6-------Poznám ka: Pokud nejsou k dispozici tabulky s tabelovaným i hodnotam i vnitřní energie.) = 250 + -----3QQ~ 25Q------( 0.5 + -----------------------. ( 265 _ 2 5 0 ) = 2998. Řešení Nejprve je třeba určit.9 -2 7 2 3 .6 + 3Q69>3 ~ 2967>6 . T. V 0 .5 . t = t.( v —v . V 3 0 0 -2 5 0 V ' ------. .8 8 5 7 v" = v: + L .. ( v . u. v a pak pro dvojici t. je třeba nejprve analogickým postupem stanovit entalpii.) = 7. + •( v . -1 u = u. 2 8 0 2 . Je proto třeba použít tabulku přehřáté páry pro tlak 300 kPa. + Í l Z Í l . V 0 .6 °C 1 v2. 22 . ---------------. řc) s = s.--------. že izoterm a teploty 265 °C leží nad izoterm ou saturační teploty a protne se s izobarou o tlaku 300 kPa v oblasti přehřáté páry. V 0 . Řešení (a) M ěrný objem vypočítám e z daného objem u a hm otnosti v = V /m = 2/4 = 0. P á ra je proto přehřátá a je třeba pracovat s tabulkou PP pro 500 kPa. ) = 0. ) = 2723. ) = 2967.v .--------------------..P 1 ’ 2 2 5 -2 0 0 V 0 002 Hmotnost páry m = — = —------. je-li zná­ ma její teplota 265 °C a tlak 300 kPa.P i ) = 0.v .5 m 3 k g '1 leží m ezi tabelovaným i hodnotam i vi = 0.1 kJ k g '1 t 2. tlakem p = 500 kPa a m ěrným objemem T I > O 1 # v = 0.5 m kg' .5 .4 7 4 4 V ' ----.0.7 9 3 3 -0 .8857 + . H odnota v = 0.5226 m 3k g '1 při teplotě t 2 = 300 °C.0 .3713 kJ k g '1 K “1 v 2 —v.4 7 4 4 V . ..

thB.2 v ’ h 2A .páry h = h. + ' 2 ~ M . thR= t . tlak získám e porovnáním dvou interpolačních vyjádření teploty (INT). Tedy teplota t a tlak p jso u považovány za nezávislé veličiny a tabelované hodnoty v. 3 1 6 5 . Jaká je její teplota a tlak? Řešení Stavové veličiny jso u v parních tabulkách zpravidla tabelovány podle teploty a tlaku.5263 . 7 ..4 5 9 9 ) = 319. + t 2 ~ t[— ( h .v . s za zá­ vislé.7 kJ k g 1 B8 Je dána m ěrná entalpie 3131 kJ kg ' 1 a m ěrná entropie 7..5 2 2 6 -0 .A) = 300 + ----.7 kJ k g 1 v2 .2 2 9 6 0 . p B.h .7 . tsB jako funkci entropie interpolováním m ezi tým iž tabelovaným i teplo­ tami. R) = 300 + .4 7 4 4 a pak vypočteme vnitřní energii pom ocí definičního vztahu m ezi vnitřní energií a entalpií u = h .2 °C t B = t. [P b .4599 3167.t .s. [pB. tsB a tabelovaných tlaků p A.. u.J — ' ( P ~ P a ) Pb Pa Pb Pa (* ) 23 .3 7 2 4 V ’ t Získanými dvojicemi [pA.3 °C i. Je-li stav páry zadán pom ocí dvou tabelovaných veličin.3 5 0 3-°. l| " -S . M ůžem e vyjádřit dva pomocné údaje thA.6 )= 333.3 °C hB 1 ^u2 B ~ u^ 1 B V 1b.7 -3 0 6 1 . thA= t .7 .a i u u v ia . t hB] a [pA.5 = 2765.3724 3061.. stanovení ostatních stavových veličin pom ocí interpolace je složitější. ) = 2960.7 -3 0 6 4 .Stav a změna stavu reálného plynu . Spojením dvou interpolačních vztahů pro teplotu dostáváme t = thA + thB ~ thA ' (P ~ P a ) = t SA + tsB .h .A •( s .6 7.4 5 9 9 v ' 1 .5 0 0 • 0. h.7 Dvě příslušné sousední teploty v tabulkách jsou označeny číselným i indexy 1.4 7 4 4 ) = 3015.2 ) = 3 3 2 . na základě pom ocných údajů thA. = 300 °C t2 = 350 °C P A= 500 kPa hA(kJ k g '1) | sA(kJ kg ' 1K '1) 3064. 3 1 6 7 .6329 00 °C t2= 350 °C p B= 600 kPa h B (kJ k g '1) sB(kJ kg -1 K '1) 7..p • v = 3015.5 4 6 4 -7 . ja k je ukázáno na následující výřezu: t.5464 3165. A) = 3 0 0 + ■ ■350 . thA]. tsA. tsB] lze nyní proložit přímky.5263 kJ kg ' 1 K ' 1 vodní páry.------(3 1 3 1 -3 0 6 1 . v tom to případě h. Nejprve je třeba nalézt v tabulkách takové dvojice hodnot h.s ]B V 7 . V ’ 0 .5263 .5263 kJ kg ' 1 K '1) ležely m ezi nimi (před­ poklad interpolace).7 + 3 0 6 4 .( 0 .6 V ’ t .2 °C V ' 7 .t .0 . s. + h -2 h | . + t 2 * "S 2A .h .( h . aby zadané (zde h = 3131 kJ k g '1.v .2 7. t sA].-9?------( 3 1 3 1 -3 0 6 4 . thB jako funkci entalpie interpolováním mezi tabelovaným i teplotam i ti. Souřadnice společného průsečíku jsou hledané hodnoty teploty a tlaku daného stavu. 3 5 0 .7 | 7.5 . p Např. B. = t.6 3 2 9 -7 . + t^2 ~_ tl|> •(s s 2B.3724) = 344. A t2 . 2 a dva pří­ slušné sousední tlaky v tabulkách písm enným i indexy A. s = 7. Pb a podobně tSA.s1B) = 300 + -----35Q~ 3QO------(7.------(7.7. s (nejlépe ležících v tabulkách vedle sebe).( v . t 2 při tlacích pA.

------5 5 4 . Í2. v B pom ocí tabelovaných hodnot ti.2 + — ---------. v = vA + ^ Pg ^ ( p .3 0 0 ) = 0.9 °C při tabelovaných tlacích Pa = 500 kPa. Řešení Stanovíme m ěrný objem páry. + V ~ f ~ • ( t . (b) celkový objem m okré páry. dostanem e teplotu: t —t ^44 9 . V)A.5029 (b) Látkové m nožství stanovím e pom ocí m olám í hm otnosti vody M m= 18 kg km ol ' 1 m 5.0.6 .9 °C Pb .= 5.4 ^ ~ ° ’5539 (5 5 4 . V2B pro teplotu t = 332.5 -(0. V2A a vib.4344 + ° .04895 .4605 m3k g 1 Ve druhém kroku interpolací vA a vB podle tlaku aplikací vztahu (INT) získám e m ěrný objem. n = ----.5 5 3 8 + ° .A + Vb = v i . N ejprve vypočtem e dvojí aplikací (IN T) interpolované hodnoty vA.4 ™ ~ ” 04ň3 4 4 ■(3 3 2 .02484 m 3/kg (b) Objem: 24 V = m mpmp* v = 2 • 0. Ze zadání ply n e. B9 i • • Pro 3 m vodní páry o stavu uvažovaném v předcházející úloze stanovte (a) je jí hm otnost a (b) látkové m nožství v kilom olech.— ( p .1. že náš stav je v oblasti m okré páry chladiva. Potřebnou interpo­ laci je nutno provést ve dvou krocích. = 0.^ 1 Q 9 t = t_.5 0 0 ) = 3 1 9 . — ^ ^44 O .'( 332-9 . Pro obě tyto hodnoty nejsou další veličiny tabelovány.5 m SK + m Sp 1 + 1 (a) M ěrný objem: v = v' + x ( V .T.= 0.3314 km ol Mm 18 --------------(a) Hmotnost pak plvne ze vztahu BIO 2 kg mokré páry chladiva R12 m á teplotu 4 °C. Řešení Použijem e tabulky pro chladivo R12.965 .v") = 0.T i q 9 332.965 kg v 0. + ^ — — -Í d —t).9.2 + ----. (c) cel­ kovou entalpii a (d) celkovou entropii. 7.02484 = 0.Stav a změna stavu reálného plynu - páry T.) = 0.9 .6 kPa byly určeny v předchozí úloze. 5029 m ^ g ' Pa oUU ^UU V 3 m = — = ---------.5226 + 0 ’ 537 50 ó l ° 0502 2 t. Teplota t = 332.—-----= -----.6 -5 0 0 ) = 3 3 2 .= ---------= 0. S výhodou použijem e tabulku řazenou podle teploty.00072) = 0.04967 m 3 .T. Stanovte (a) m ěrný objem .300) = ° .2 + ’ (p -5 0 0 ) 6 0 0 -5 0 0 v ' 6 0 0 -5 0 0 V ’ -> p = 5 5 4 .5 0 0 ) = 0 .P a 6 0 0 -5 0 0 v ' ----. Přitom 1 kg ch la d ív a je ve stavu syté kapaliny a 1 kg ve stavu syté páry.p A) = 0 . pe = 600 kPa.6 k P a ----.-------- D osazením tlaku do (*).0007227 + 0.5 5 3 9 m 3 k 8 '' va = v. ) = 31.9 °C a tlak p = 554. Ze zadaného pom ěru mezi sytou kapalinou a sytou párou určím e suchost m okré páry m SP 1 x = ------.------Méně přesný výsledek získám e přím ým odečtením z h-s diagram u vody: 540 kP a a 330 °C.

1 5 5 3 + 0.939 kJ K~‘ B 12 55 kg vody v nádobě m á tlak 2 M Pa a teplotu 183 °C.339-2015.3) = 4338 kJ (c) Vnitřní energie: U = m u = m-[u/ + x (u" .6946 . tsat = 212.1686 = 119.339 0 .páry (c) Měrná entalpie: h = h' + x (hB. Řešení (a) Měrný objem v=—= m 3 v-v' x = ---------= v'-v' O U * v.Stav a změna stavu reálného plynu .8499 k J K -1 B il 3 kg mokré vodní páry je v nádobě o objem u 200 litrů při tlaku 1 M Pa. (b) měrnou entalpii a (c) m ěrnou entropii vody v tom to stavu.37-763. Je větší než daná teplota 183 °C.( 1 8 3 .1 9 4 4 4 -0 . Stanovte (a) teplotu. (c) vnitřní energii a (d) entropii mokré páry.22 180 B 13 Dvoufázová směs vody a vodní páry m á tlak 8 M Pa a suchost 60 %.001129 = 0.h')] = 3-(762.2 = 4138 kJ (d) Entropie: S = m-s = m-[s/ + x (s^-s7)] = 3-(2. 180 °C a 185 °C.1387 + 0.495 kJ k g 1 Entalpie: H = m mp. U rčete (a) m ěrný objem .51 kJ kg ' 1 H = m • h = 55 • 776.27 kJ K ' 1 183 c = h' + 185-180 ' 7 185-180 kg1 V =m ■ v = 55 ■ 0. (a) v S v'I83.2 1396 (c) s s s' c = s' + 185 180 (183 .339-4.0.4478) .1 °C 25 .001127 + °» 001 ^ .p-V = 43 3 8 . tedy t = t<at= 295.u )] = 3 (761.1553) = 0. Řešení Nejprve určím e oblast daného stavu. Saturační teplotu odpovídající tlaku 2 M Pa najdeme v tabulce m okré páry řazené podle tlaku.h') = h' + x •123 = 39.42495 kJ k g 1 K -1 Entropie: S = m mp • s = 2 • 0.h = 2 • 114. Suchost směsi = 0.06667 m 3 kg ' 1 0 . 0 0 1127 (J g3 _ 1 g()) (b) h s h ' 185 180 (1 8 3 -1 8 0 ) = 763. Stavové veličiny apro­ ximujeme údaji na dolní m ezní křivce při dané teplotě 183 °C.1) = 4138 kJ nebo též: U = H .1 8 0 ) = 0.68 + 0.1686 kJ kg ^ K ' 1 S = m • s = 55 • 2.103-0.s ') -0 .80 + # ^ .--— (183 -1 8 0 ) 1 8 5 -1 8 0 v ’ 1 8 5 -1 8 0 h = 776. (b) hm otnost syté vody m' a hm otnost syté páry m // ve směsi. Směs zaujím á objem 0.0 6 6 6 7 -0 . (a) Teplota sm ěsi je saturační teplota při daném tlaku 8 M Pa.0621 h.51 = 42708 kJ s' . Pokud pro tuto teplotu nem á­ me tabelované stavové veličiny.0 0 1 1 2 7 (b) Entalpie: H = m h = m-[h7+ x (h" . interpolujem e pom ocí vztahu (IN T) m ezi tabelovaným i tep­ lotami. (b) entalpii.42 °C. Průsečík izoterm y 183 °C a izobary 2 M Pa je proto v oblasti kapaliny.47 = 114.495 = 229 kJ (d) Měrná entropie: s= s' + x ( s '.08 m 3.1396 + ’ ’ (1 8 3 -1 8 0 ) 183C 180 1 8 5 -1 8 0 ’ 1 8 5 -1 8 0 s = 2.5-149.0 .1 8 0 ) = 2. např. U rčete (a) suchost.81 + 0.42495 = 0.10.85-h' 0„ lonx 785.c = v .76 + 0. Řešení Stav je v oblasti m okré páry MP.= 0.s ' 2 1 8 7 9 .0 0 1 1 2 7 A ----------------------------.339-1822.5-(0.22 + ------.

jejíž chladnutí je podporo­ váno m íchačkou dle nákresu.02352 .m • v' / m" = -------------= m . v "-v ' 0 . Řešení Stav chladiva R12 v oblasti m okré páry je dán tlakem 160 kPa a suchostí 0.0484 kg v" .v ' -------B 14 Objem zásobníku chladiva je 0.9983 V V ------B 15 V nádobě s pevným i stěnam i je horká tekutina. V' m ' v ' 0.uu 1 / ------V V 0.00_5 = o v "-v ' 0 .0. = Ui + Q .0605 kg v 0. v .455 .V .0013842) = 0.005 m 3.O.W . (a) M ěrný objem v = v' + x ( v " .500 .m ' = 5.0 0 1 3 8 4 2 -------.(-1 0 0 ) = 400 kJ .1 8 2 = 3. Je v něm dvoufázová směs (kapalina-pára) chladiva R12 při tlaku 160 kPa.W 26 -» U .0013842 + 0 . Suchost sm ěsi je 80 %.8.V = 0 ^ p 5 ^ ° 11031-0.V ■ M ^ .0 0 0 6 8 7 6 ) = 0. Řešení Tekutinu v nádobě považujem e za uzavřenou soustavu.4 5 5 kg v 0.273 kg v" .OS . AU = U 2 .Stav a změna stavu reálného plynu .W = 800 .0605 .páry M ěrný objem v = v' + x •(v* .0 0 1 6 6 4 = 0.005 V" m ' • v" ©' = — = ---------= 1 .0006876 + 0.u.v' ---------(b) Objemové zlom ky kapalné a parní fáze: .0826175 Spojením vztahů m = m / + m /7a V = V/ + V// = m / v 7 + m" v 77 dostanem e obě hm otnosti: m> = m . Energii sam otné m íchačky neuvažujte. Počáteční hodnota vnitřní energie tekutiny byla 8 00 kJ. Z 1ZT: AE = AEk + A E p + A U = Q ..1 0 3 1 -0 .6 •(0.0 0 0 6 8 7 6 V .0.0826175 m 3 kg ' 1 Hmotnost m=—=— — = 0.v ') = 0.U i = Q .0146657 m 3 kg ' 1 (b) H m otnost směsi: Objem směsi: m = m 7 + m 77 = — = — —_ = 5 .6 V —m •v ř m" = -------------= m .= -----------------------------.1031 0 -0 .8-(0. k d e AEk = 0. AEp=0.0 ) '= 1 -0 .0 2 3 5 2 -0 .0121 = 0.v ') = 0.012 1 -0 .m 7 = 0.0146657 V = V 7 + V 77 = m 7 v 7 + m /7 v 77 Spojením vztahů pro hm otnost a objem směsi lze vypočíst m a m /7: . Určete (a) hm otnosti přítom né kapalné fáze i parní fáze a (b) jak é části celkového objem u zaujím ají jednotlivé fáze.2 .0 0 0 6 8 7 6 n n m _ co = — = -------. Během chladnutí se odvedlo 500 kJ tepla a m íchačka přitom dodala kapalině 100 kJ práce. Stanovte konečnou hodnotu vnitřní energie kapaliny.. O^ .

220 V po dobu x = 5 minut.001 m 2 se svislou osou je 25 g syté páry při konstantním tlaku 300 kPa.Stav a změna stavu reálného plynu . je pohyblivá. O dporovým topidlem začne protékat proud I = 0.) = 0. proto Vi = v2. která je menší než daná teplota 250 °C. (a) Protože se nekoná objem ová práce.15 Hmotnost páry: m = — = ■ Odvedené teplo: Q = m ■(u 2 . Počáteční stav 1 je na horní m ezní křivce (SP). O dvodem tepla stě­ nou se ochladí na 50 °C. V tabulce SK-SP pro teplotu 50 °C najdeme: v/= 0. Stanovte (a) hmotnost pístu.316 • (300. Stanovte (a) odvedené teplo a (b) konečný tlak páry. Řešení Vodní pára v nádobě je brána jako uzavřená soustava.2723.35 kJ kg ' 1 V 0.209.32 + 0.4744 0.6 . konečný stav 2 je v důsled­ ku dodání elektrické energie a tím i ohřevu v oblasti přehřáté páry (PP).4744 m 3 kg"1.0394 • (2443.7 kJ 0.349 kPa B 17 Ve válci o světlém průřezu 0.4744 m kg' . 1ZT m á tvar Q = AU = U 2 .03 m 3 kg _1 —> m okrá pára Určíme suchost pom ocí m ěrných objem ů x _ V2 '2 _ v2 .15 m 3 vodní páry. proto tlak páry ve válci zůstává konstantní pi = p 2 = 300 kPa. 3 1 Konečný stav je určen teplotou t 2 = 50 °C a izochorickou podm ínkou v 2 = vj = 0.0394 1 2 . ui = 2723.páry Práce konaná m íchačkou je užitečná práce dodávaná tekutině (není to objem ová práce. M usím e ji podle obecné konvence přisoudit znam énko m í­ nus.7 kJ.0 0 1 0 1 2 = 0. v f . Tepelné ztráty jso u 3. V tabulce PP pro pi a t j : V] = 0.86 °C. nejprve při 500 kPa a 250 °C.8 .v 2 0 . D aném u tlaku pi = 500 kPa odpovídá saturační teplota tsati = 151.4744 m 3 kg _1 < v//= 12.4 7 4 4 -0 .Ui = m • (U2 .32) = 297. Chladnutí v uzavřené nádobě probíhá při konstantním objemu Vi = V 2. H m otnost páry se také nem ění. (c) konečnou teplotu páry.u . 27 . (d) objem ovou práci a (e) počá­ teční i konečnou hodnotu tlakové energie.316 kg (b) Konečný tlak je saturační tlak při teplotě t 2 = 50 °C: p 2 = 12.5 kJ k g '1. (b) tlakovou p rá­ ci.001012 m 3 kg ' 1 < v 2 = Vi = 0. protože je to práce dodávaná do soustavy.0 0 1 0 1 2 a pomocí suchosti vnitřní energii u 2 = u '2 + x •( u 2 . Část hranice soustavy tvořená čelem pístu.0 3 -0 . proto je výchozí stav v oblasti přehřáté páry.51 = -766.2 A ze zdroje o napětí V . Píst se m ůře volně pohybovat. B 16 V uzavřené nádobě je 0. proto­ že objem tekutiny je konstantní).u'2) = 209.ui) Výchozí stav páry je určen teplotou a tlakem. Řešení Uzavřená soustava je pára ve válci pod pístem. je-li nad pístem tlak 100 kPa.

339 kPa. Tlaková energie (vnější energie) etiak~p ■v .V . N ejprve m enší část obsahuje 5 kg vody při tlak 300 kPa a teplotě 20 °C a druhá. m 0.5 kJ Ah = — = = 380 kJ kg'.2-5-60 = -13. Přitom dochází k vým ěně tepla s okolím až teplota v nádobě d sáhne teploty okolí 20 °C.2 kJ (c) D ruhý tvar 1ZT Z tabulek SK-SP pro pi = 300 kPa: hi = h/.9026 .0.h a) = 0 . ) = 0. Teplotě 20 °C odpovídá saturační tlak psat = 2.001 = = 20.9026 m 3 kg ' 1 h bK—h a 3 2 7 5 -3 0 6 9 .W t .025 • 300 • (0. v a ( h . . Pomocí tabulky přehřáté páry určím e interpolací konečnou teplotu t 2 = t a + r bŤ ra ( h " h a ) = 3 0 0 + '3 24705°-3 ~ 0360 9 0 .je součin dvou stavových veličin proto je rovněž stavovou veličinou na rozdíl od objem ové nebo tlakové (technické) práce které závisí na integrační cestě (na způsobu.6058) = 2.3 .0 . Řešení Voda v nádobě je uzavřená soustava. dvakrát větší část je vakuována.226 kJ (e) Tlakové energie: Etiak i = m • pi • vj = 0.3 kJ k g '1.3069. Proto stav vody leží v oblasti nenasycené kapaliny.8 7 5 3 + -^0 3 15 0 .I -t = -220-0.v . 28 . = ^ ( p .025 h 2 = hj + Ah = 2725.543 kJ Etiak 2 = m • p 2 ■V2 = 0.6058 = 4.3) = 0.3 (3 1 0 5 . = 2725. vj = -v" = 0.3 )= 317.W d = -3.8 7 5 3 (3105.025 • 300 • 0.3 -3 0 6 9 . V ypočítejte (a) objem nádoby. ja k přejdem e z jednoho stavu do druhého). Po odstranění přepážky í voda rozšíří do celé nádoby..39 kg (b) Tlaková a elektrická práce 2 Wt = m J .025 • 300 • 0.p 0 ) A = ^ .7 . (b) konečný tlak a (c) sdílené tep s okolím.) í.3 kJ kg ' 1 V konečném stavu 2 znám e tlak a entalpii.3 (d) O bjem ová práce (při p = konst..7698 kJ Poznámka'.2) = 9.(-13.6058 m 3 kg ' 1 AH = Q .b.( 3 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 ) •0.5 °C Měrný objem stanovím e podobně v 2 = va + v.3 + 380 = 3105.9026 = 6.v •dp = 0 protože dp = 0 W d = .Stav a změna stavu reálného plynu - páry (a) Tlaková síla na čelo pístu Fp = p-A = mpiSťg + p 0-A m pjs. B 18 N ádoba je rozdělena přepážkou na dvě části. který je nižší než daný tlak 300 kPa. W = m Jp •dv = m ■p •( v 2 .

Stav a změna stavu reálného plynu - páry

(a) V tabulce SK-SP řazené podle teplot odečtem e veličiny na dolní m ezní křivce pro teplotu
20 °C: Vj 2 v'při20„c = 0,001002 m 3 k g ' , ui s u | íi20„c = 83,95 kJ k g 1
Počáteční objem sekce s vodou a zároveň celé soustavy:
V] = m-Vi = 5-0,001 = 0,005 m 3
Celkový objem nádoby a zároveň konečný objem soustavy:
V2= 3-V, = 3-0,005 = 0,015 m 3
(b) Konečný stav po odstranění přepážky leží v oblasti m okré
páry. Je určen saturačním tlakem psat = 2i339_kPa odpovídajícím udané konečné teplotě 20
a měrným objem em

(c) Z 1ZT vypočtem e teplo přivedené páře z okolí. Při expanzi do vakua se nekonala žádná
práce, proto Q = AU. H ledané teplo je tedy Q = m • (u 2 - ui). Stanovím e suchost m okré páry
ve stavu 2 pom ocí znám é hodnoty m ěrného objem u a tabelovaných hodnot v'2, v 2 :
v, - v '2 0 ,0 0 3 -0 ,0 0 1
6
v , , ,, i
- j i ,
,iv ,
x = —------ = ------------------- = 34,6-10 ... stav v tesne blízkosti dolní m ezní křivky
v ; - v '2 5 7 ,7 9 -0 ,0 0 1
Vnitřní energie: u2= u 2 + x • ( u 2- u 2) = 83,95 + 34,6-10'6-(2402,95 - 83,95) = 84,03 kJ kg ' 1
Přivedené teplo z okolí:

Q = 5 • (84,03 - 83,95) = 0,4 kJ

B 19

Adiabatická parní turbína m á výkon 6 MW. Param etry páry
na vstupu jsou pi = 2,5 M Pa, ti = 350 °C, Ci = 40 m s '1, po­
loha vstupu nad zem í z t = 9 m, na výstupu je tlak
p2=15 kPa , suchost x2= 9 2 % , c2= 1 7 5 m / s , poloha
Z| = 4 m nad zem í. Stanovte (a) zm ěnu entalpie, kinetické
energie a potenciální energie páry při průchodu turbínou,
(b) měrnou užitečnou práci turbíny, (c) hm otnostní tok páry
v turbíně a (d) tlakové energie na vstupu a výstupu.
Řešení
Pára v turbíně je uvažovaná soustava. Soustava je otevřená, neboť v kontrolním objem u (tur­
bíně) dochází kontinuálně k je jí vým ěně s okolím. Turbína je tepelně izolovaná od okolí, tzn.

že změna stavu páry bude probíhat adiabaticky. Stav páry 1 rva vstupu \<z v oblasti přehřáté
páry, stav 2 na výstupu v oblasti m okré páry. Potřebné veličiny vyhledám e v parních tabul­
kách.
Stav na vstupu 1:
Stav na výstupu 2:

pi = 2,5 M Pa, ti = 350 °C ->
p 2 = 15 kPa, x 2 = 0,92
—»

vj = 0,10976 m 3 k g '1, hi = 3126,3 kJ kg ' 1
v 2 = 9,2185 m 3 k g 1, h 2 = 2409,2 kJ kg ' 1

(a) Změny m ěrných veličin (entalpie, kinetické energie a potenciální energie)
Ah - h 2 - h, = 2409,2 - 3126,3 = -717.1 k J k g 1
a _
_C2
Aekin 6kin2 ^kinl

2

c * _ 1752

2

2

402

2

, . „ ,
14,51 kJ kg_

Aep0t= ep0t2 - ep0t, = g-(z2- Zi) = 9,81 (9 - 4) = -0,05 kJ kg ' 1

29

Stav a změna stavu reálného plynu - páry

Zm ěna entalpie výrazně převažuje nad zm ěnami kinetické a potenciální energie. Zm ěna kine­
tické energie je m alá a zm ěna potenciální energie je prakticky zanedbatelná.
(b) 1ZT pro otevřenou soustavu při adiabatickém režim u stanoví m ěrnou užitečnou práci páry
získanou v turbíně (v tom to případě technickou práci)
w, = -{Ah + Aekin + Aepot) = -(-7 1 7 ,1 + 14,51 - 0,05) = 702.6 kJ kg 1

(d) Hustota páry při vstupu

W*
w,

702,6

1

1

V1
1

0,10976

V2

9,2185

Pi =

Hustota páry při výstupu

(e) Tlaková energie na vstupu
Tlaková energie na výstupu

6000

1

,8.539
« Q tkg s 'I
= 9.1108 kg m~
= 0.1085 kg m

-3

etiaki = Pi • Vi = 2500 • 0,10976 = 274.4 kJ kg 1
etiak2 = P 2 ■V2 = 15 ■9,2185 = 138,3 kJ kg ' 1

B 20
3 kg vody ve stavu syté kapaliny je při konstantním tlaku 300 kPa zahříváno do úplného vy­
paření. Stanovte (a) objem ovou práci, (b) zm ěnu vnitřní energie, (c) zm ěnu entalpie a (d) při­
vedené teplo.
Řešení
3 kg vody jso u uvažovanou uzavřenou soustavou. V ypařování
probíhá při stálém daném tlaku 300 kPa v oblasti m okré páry.
(a) Z tabulek SK-SP odečtem e pro tlak 300 kPa hodnoty:
v, = V = 0,00104 m 3 kg ' 1
v 2 = v" = 0,6058 m 3 k g 1 '
u, = u; = 561,15 kJ kg ' 1
u 2 = u" =2543,6 kJ kg ' 1
h 2 = h" = 2725,3 kJ kg ' 1
h, = h '* 561,47 kJ kg ' 1
Při vypařování soustava koná vratnou objem ovou práci (p = konst.)
2

W = m Jp •dv = m ■p •( v. - v ,) = 3 •300 •(0.6058 - 0.00107)° 544.3 kJ
1

(b) Zm ěna vnitřní energie AU = m-(u 2 - uj) = m-(u/; - u7) = 3-(2543,6 - 561,15) = 5947.3 kJ
(c) Zm ěna entalpie

AH = m-(h 2 - h i) = m-(h;/ - h;) = 3-(2725,3 - 561,47) - 6491.6 kJ

(d) Teplo z prvního tvaru 1ZT

Q = AU + W = 5947,5 + 544,3 = 6491,6 kJ

nebo také z druhého tvaru

Q = AH + W t = 6491,6 + 0 = 6491,6 kJ,

neboť technická práce

W t = W - m p ( v 2 - v ,) = m p (v 2 - v , ) - m p ( v 2 - v, ) = 0

B 21
Chladivo R12 v chladničce vstupuje do kapiláry s konstantním průřezem ve stavu syté kapali­
ny při tlaku 0,8 M Pa a je škrceno na tlak 0,12 M Pa. Stanovte (a) suchost par chladiva
v konečném stavu, (b) teplotní pokles při škrcení a (c) zm ěnu m ěrné entropie.

30

Stav a změna stavu reálného plynu

-

páry

Řešení
Otevřená soustava je tvořena chladivém v kontrolním objem u - podél kapiláry. Sdílení tepla
mezi chladivém a okolím je zanedbatelné, nekoná se žádná užitečná práce. Protože průřez je
konstantní, je stálá i velikost rychlosti chladiva v kapiláře. 1ZT pro otevřenou soustavu se tak
redukuje na vztah Ah = 0 nebo hi = h2.
Poznámka: N evratné škrcení je projevem tzv. hydraulické třecí
ztráty, která je rovnom ěrné rozložena podél celé délky kapiláry.
Stav 1 na vstupu leží na dolní m ezní křivce, je tak určen pouze
hodnotou tlaku pi = 0,8 M Pa. Stav 2 na výstupu se nachází v oblas­
ti mokré páry a je dán tlakem pi = 0 , 1 2 M Pa a podm ínkou k o n ­
stantní entalpie na začátku a konci zm ěny stavu h] = h2.
Stav 1: p! = 800 kPa, t, = tsati = 32,74 °C

->

Stav 2 : p2= 120 kPa, h 2 = h, = 67,30 kJ kg ' 1 —>

(a) Suchost na výstupu
(b) Teplotní pokles škrcením

h, - h l
X2 =

hi = h7i = 67,30 kJ k g 1,
s, = s'i = 0,2487 kJ kg ' 1 K ' 1
t 2 = tsat2 = -2 5 ,7 4 °C

6 7 ,3 0 -1 2 ,6 6

0,334

1 7 6 ,1 4 -1 2 ,6 6

K -K
At = t 2 - ti (-25,74) - 32,74 = -58.48 °C

(c) Výstupní entropie
s2 = s /2 + x 2-(s//2 - s;2) = 0,0526 + 0,334-(0,7133 - 0,0526) = 0,2733 kJ kg "1 K '
Pak změna m ěrné entropie
As = s 2 - si = 0,2733 - 0,2487 = 0.0246 kJ kg~‘K
B 22

Voda ve studni o teplotě 14 °C m á hladinu 60 m pod úrovní terénu.
Čerpadlem o výkonu 8 kW je čerpána na povrch. Vstupní prům ěr sací­
ho potrubí je 10 cm, výstupní prům ěr je 15 cm. Sdílení tepla m ezi v o ­
dou a okolím zanedbejte. Stanovte (a) výšku nad terénem do které je
vodu možno čerpat při průtoku 0,012 m 3 s"1. Porovnejte (b) zm ěny
kinetické energie a (c) potenciální energie vody mezi výstupem a vstu­
pem při čerpání. Ztráty zanedbejte.
Řešení
Voda v čerpacím systém u je chápána jako otevřená soustava.
(a) Použitím 1ZT pro otevřenou soustavu dostávám e
m Ah + A — + g ■Az = Q —Wt

2

Předpokládáme-li konstantní teplotu vody při čerpání, m ěrná vnitřní energie je tak stejná
v místech 1 a 2. Protože rovněž tlaky a m ěrné objem y v m ístech 1 a 2 jso u prakticky stejné,
příslušné entalpie jso u také stejné, tedy Ah = 0. K přenosu tepla nedochází. H ustotu vody ur­
číme jako hustotu na dolní m ezní křivce pro teplotu 14 °C. Z tabulek SK-SP:
v1= 0,001001 m 3/kg —» p = l/v 7 = 999 kg/m 3

31

121 .4 kW .. pouze 3. H m otnostní tok vody 120 kg s' 1 vstupuje do čerpadla potrubím o prům ěru 2 2 cm a vystupuje potrubím o prům ěru 10 cm ve stejné výšce. Chladicí voda.0 1 2 7i .0.16 m /s c2 =c.679 m s" 1.% " + g ' ( Z2 " Z .m Výkon pro pohon čerpadla (b) Wkin= .= -----— 5. v y kde 4-V 4 -0 .28 m/s = 3.z .528 m s 1 71-df C2 = re . = p-Ttd2/ 4 1000. tedy z hm otnostního toku. (b) Zm ěna m em e km eticke energie A c 22 c .6792 -8 0 0 0 2 2 999-0.Stav a změna stavu reálného plynu . „2 c„2 2 W. m 120 = 15. V tom to případě největší příspěvek zm ěny energie přísluší potenciální energii.937 J/kg (c) Zm ěna m ěrné potenciální energie Aepot = g ( z 2 . 2 2 p-V m = p -V = -60 + 9. f \ ( c2 ■ • Ap ml Ah + A — + g. B 23 V čerpadle m á dojít ke zvýšení tlaku o 3000 kPa.páry Takže 1ZT je redukován na 2 "\ m % .. __ Aekjn = ------^ .) = 9 .012 = 8. c. A j = c 2A 2 4-V 4 -0 . l 2 z2 = z . je tedy užitečná práce dodávaná systém u (vodě): ( A 2 \ AP +.A . (b) Jaká je zm ěna kinetické energie při čerpání za jed n o tk u času? Řešení (a) Vodu protékající čerpadlem považujem e za otevřenou soustavu.W t Ah = Au + A(p-v) = Au + A £ = Au + vP/ Protože teplo se s okolím nevym ěňuje.6 0 ) ] = 668. 152 —> = 0.2 0.5282 0.3 J/kg Poznámka-. B 24 M okrá vodní pára m á suchost 0.Az . + - f e.121 m w „ v .Az = Q . 222/ 4 p-7id2/4 1000-71-0. K apalná fáze vody je m á­ lo stlačitelná a její hustota je proto tém ěř konstantní (vzhledem k tom u. . Vzniklá zkondenzovaná voda vystupuje při tlaku 100 kPa a teplotě 45 °C (2). A A C Au + — -----hg. = ----.-— = -0. neuvažuj em e-li hydraulické ztráty a vliv sdílení tepla.= 1.282 3.0 1 2 . .5282 . změna kinetické energie je m nohem m enší a zm ěna entalpie prakticky nulová.96 a vstupuje do vým ěníku při tlaku 100 kPa (1). jež je 32 . že není zadána teplota vody.0. hustoty a plochy průřezu m 120 _ . . uvažujem e pro jednoduchost p = 1 0 0 0 kg m~3). . tj.= — -----------.l 2/4 W .t t ..( . ) = . Člen Au = 0 (představuje hydraulické ztráty).= -1 2 0 Wt = -1 2 0 ■ 15.6 7 9 2 1.= . P 2 .d2 7 i-0 .81 a V = c . Rychlosti určím e z rovnice kontinuity pro staci­ onární proudění.m .W t . 8 1 • [ 8 .5 % z Wt . .16 2 0 + i l O l + 1W 8 l _ 3 a 6 l+ 0 V 2 A 1000 2 = w 2 = -13. Stanovte (a) m inim ální výkon pro pohon čerpadla.

(b) tepelný tok z páry do chladicí vody vztažený na jednotku hm otnosti páry. Ichi vzduch Zanedbejte tlakové ztráty a stanovte (a) Q hm otnostní tok potřebného vzduchu a (b) r « \ tepelný tok mezi chladivém a chladicím vzduchem .2585. u chladicí vody (v) 3 a 4. stavy 2. vystupuje při 30 °C. Q . ~ h «°c L/ m kp 35°C _ L' 15°C 2 5 8 5 . 1*1 p4 1 1 v Ř ešení M ám e více m ožností volby kontrolního objem u a příslušné otevře­ né soustavy. = 188. V tom případě toto teplo vyjde kladné.h 3 Stav 1 je v oblasti m okré páry. z kondenzující páry do chla­ dicí vody. vstupuje do vým ěníku při teplotě 15 °C (3) a vystupuje při 35 °C (4) stále při stejném tlaku. Pak m ám e za stejných podm ínek m kp (h . mkp (h 2 . považujem e za otevřenou soustavu pouze např.-h . vystupuje ohřátý na 25 °C.voda . U kondenzující mokré páry (kp) 1 a 2. I pára . H m otnostní tok chladiva je 3 kg m in ' 1 a vstupuje vzduch do vým ěníku při tlaku 900 kPa a teplotě 65 °C.h . takže _ h .9 9 (b) A bychom získali teplo přenesené z kondenzující páry do chladicí vody.45 . 3 a 4 jso u v oblasti kapalné vody.1 4 -1 8 8 . K aždý proud m á svůj vstup a výstup. Přenášené teplo lze rovněž získat tak.J ri . O tevřená soustava výměníku je tvořena oběm a proudy. R 134a Vzduch do vým ěníku vstupuje při tlaku 120 kPa a teplotě 12 °C.páry oddělena stěnou od páry.64 1 4 6 .4 5 .Stav a zm ěna stavu reálného plynu .= 28. ) + m v ( h 4 . D ochází k úniku 200 W tepla do okolí. parní stranu vým ěníku.h . Přenos tepla z okolí a změny kinetické a potenciální energie obou proudů zanedbejte.-y 'o5 L i £ - n Řešení Oba tekutinové proudy jso u odděleny stěnou propouštějící teplo. že teplo je odváděno ze soustavy. Aep0t. ^ W jso u nulové. B 25 Chladivo R 134a je ochlazováno proudem vzduchu ve vým ěníku při ustáleném režim u. (a) Ve formulaci 1ZT pro tuto otevřenou soustavu je celková změna energie složená ze dvou dílčích zm ěn každého proudu.h 3) = 0 odkud pom ěr hI ~ h2 m kp h4. ^ r m ( A h + Aekin + Aepot) l = Q . která je v tom to případě součástí okolí. kde stavové veličiny lze dobře aproxim ovat hodnotam i na dolní m ezní křivce při příslušné teplotě.14 = -2396. že zvolíme za soustavu část vým ěníku s chladicí vodou.£ W j V tomto případě Aekin.69 kJ kg Záporné znam énko nám říká.) = Q Teplo odvedené 1 kg páry q m kp = h 2 . Pro ustálený režim stanovte (a) pom ěr hm otnostních toků chladicí vody a kondenzující páry.6 8 -6 2 . * 33 .

4 9 ) •1000 .91 kg s' 1 p 2A 2 c. = 1 0 0 0 .035 Zvýšení tlaku 7500 AP = P 2 .h „ ) = ^ t Q R 134a le h l 2 ohl •(91.0.= 0.5 .1 -------. . Zvolím e za soustavu chladivo ve vnitřní trubce.P L P2 Pl navíc zde uvažujem e nestlačitelnou tekutinu pi = p 2 = p = 1000 kg m -3 Lze také zanedbat vým ěnu tepla s okolím a zm ěnu potenciální energie. V oda do něho vstupuje rychlostí 10 m s ' 1 přívodním potrubím o prům ěru 25 m m a vystupuje potrubím o prům ěru 35 mm .c 2 ) “ ~ = 100°.— ----. Použijem e 1ZT pro otevřenou soustavu... Tepelný tok z chladiva do vzduchu je pak podle 1ZT Q * = A * (1>M .35 kW ? 26 Čerpadlo m á výkon 7.298. Je umístněn: v dobře tepelně izolované m ístností. Zanedbám e-li zm ěny kinetických a potenciál­ ních energií obou látek a nekoná-li se žádná práce.025 -10 = 4.1 0 = 5 . Během 15 m inut chladivo přijím á ve výpam íku 1800 k.P 1 = P | ( ci2 . tepla z vychlazováného prostoru a zároveň odvádí kondenzátorem do m ístnosti 2700 kJ tepla Stanovte zm ěnu vnitřní energie m ístnosti. 34 . -2 0 0 + ^ •(2 9 8 . Vzduch považujem e za ideální plyn a zm ěnu entalpie počítám e pom ocí vztahu Ah = cp-AT.3 0 ) --------Ď— H m otnostní tok vzduchu mv (b) Stanovení tepla odebíraného vzduchem chladivu vyžaduje jinou volbu otevřené soustavy. S tan o v te m ax im áln í teoretické -zvýšení tlaku tekutiny při izoterm ickém provozu.289 k e s' 1 m« v = 1004. V ýstupní rychlost z rovnice kontinuity c2 = Hmotnostní tok m = PlAjC. Voda v čerpadle je otevřená soustava.58) = : 10.5 8 .5 (65 .m vh lv = Q ok ■ _ Q o k + m ch ( h lch ~ h 2ch) = h 2v .49 .91 B 27 Chladnička je opatřená elektrom otorem o příkonu 1 kW pro pohon kom presoru.71-0. 1 0 m s ‘ 0.5 ( l 0 2 . takže Ah = ^ . Potřebné veličiny naleznem e v příslušných tabulkách pro chladivo R134a.—t-------. takže m = -w. pak 1ZT m á tvar m chh 2ch + m vh 2v .Stav a změna stavu reálného plynu - páry (a) Pro výpočet hm otnostního toku vzduchu zvolím e za soustavu celý vým ěník s obsahem chladiva i vzduchu (dva vstupy a dva výstupy).1 2) - = L 56 M Pa 4.5 kW . -----------.h lv Stav vstupujícího chladiva se nachází v oblasti přehřátých par a výstupní stav j e v oblasti ne­ nasycené kapaliny. Při izoterm ic­ kém pro v o zu je zm ěna vnitřní energie nulová. = 025 .m chh lch .9 1 .

25 mm.60) = 900 kJ Další zadané údaje jso u pro řešení příkladu nepodstatné. S tanovte ( a) r ychlost u nikající p áry v otvoru v entilu a (b) h m otnostní t ok unikající páry. jen ž udržuje přetlak v hrnci při varu vody. Výsledek: (a) 36.529-10'5 kg s ' 1 35 . Je třeba stanovit (a) měrný ob­ jem a (b) celkový objem páry.3 kg chladiva R12 v dokonale tuhé nádobě m á m ěrnou entalpii 1 3 0 k J k g _1 při tlaku 800 kPa. Výsledek: (a) 0. Stanovte (a) tlak. M ěrná entalpie je 200 kJ k g '1.12727 m 3 kg ' 1 (b) 0.95 kPa (b) 115. je n ž je používán v lokalitě s atm osférickým tlakem 91. Výsledek: (a) 170.471 (c) 0.38 MPa. Ventil je tělísko o hm otnosti 60 g. (c) m ěrný objem a (d) celkový objem chladiva.3 kPa B 29 Vodní pára v kontejneru m á teplotu 6 6 6 °C a tlak 3.Stav a zm ěna stavu reálného plynu . Stanovte (a) tlak a (b) teplotu v hrnci při vaření.5 kPa.1256 kJ K _1 B 31 2. tlak v nádobě je 540 kPa a teplota 88 °C. První zákon je tedy redukován na vtah: AU = . jeh o ž hm otnost je 0. Výsledek: (a) 32.0246 m 3 B 32 Stav chladiva R12 je dán teplotou 16.3 °C (b) 190.5 kPa.196 kJ k g ^ K ’1 B 33 Tlakový hrnec je opatřen pojistným ventilem . neboť sdílení te p la je zam ezeno izolací. V nější atm osférický tlak j e 9 1. = —P .01072 m 3 k g 1 (d) 0. Výsledek: (a) 514 kPa (b) 51.687 m 3 B 30 Stanovte (a) entalpii a (b) entropii chladiva R12.341 kPa (b) 4. V ým ěna energie sokolím se uskutečňuje jedině elektrickou prací prostřednictvím elektrického přívodu. H m otnost uzavíracího tělíska pojistného ventilu je 150 g.44 kJ kg 1 (c) 0. Výsledek: (a) 2. Po­ mocí tabulek pro R12 stanovte (a) teplotu a (b) tlak chladiva.3 kmol. Stanovte (a) přetlak v hrnci a (b) prům ěr vertikálního kruhového otvoru ve víku hrnce.76 °C (b) 0.505 kJ (b) 0.y ] w = -W„. které je volně položeno na ústí vertikálního otvoru ve víku o prům ěru 3.15kg. A t­ mosférický tlak je 100 kPa.733 m s ’1 (b) 4.3 °C B 34 V tlakovém hrnci.000745 m 3 kg‘'. Výsledek: (a) 16.5 °C a m ěrným objem em 0.47 mm B 35 V tlakovém hrnci probíhá var vody při teplotě 118 °C pom ocí elektrické topné spirály o pří­ konu 100 W. Výsledek: (a) 85.1 -15 . H m otnost uzavíracího tělíska pojistného v e n tilu je 150 g. Stanovte (a) teplotu. B 28 10 kg chladiva R12 je uzavřeno v nádobě o objem u 1 m 3. (b) m ěrnou entalpii a (c) m ěrnou entropii chladiva.páry Řešení Za uzavřenou soustavu považujem e celou m ístnost včetně chladničky. (b) suchost. Při dosažení žádaného tlaku je tělísko nad­ zvednuto a vodní pára uniká z hrnce.x = —(. m á být teplo­ ta varu vody 118 °C. jestliže její látkové m nožství je 0.

teplota 200 °C.4 ° C (b) 644.7 % výkonu B 41 Parní turbína dodává výkon 3050 kW . Prům ěr na výstupu páry je 250 mm. V oda do něho vstupuje rychlostí 5 m s 1 přívodním potrubím o prům ěru 50 m m a vystupuje do vytlačovaného prostoru o tlaku 660 kPa potrubím 36 .8 kW B 38 Ponorným vařičem o příkonu 300 W se v otevřené neizolované sklenici 200 g vody o teplotě 25 °C přivedlo k varu za 4 m inuty a 50 sekund. Výsledek: (a )6 1 . Stav vodní páry na vstupu do turbíny je dán tlakem 3 M Pa a teplotou 500 °C. tj. Pára vystupuje z turbíny při tlaku 50 kPa jako m okrá pára o suchosti 99 %. (b) výkon turbíny za předpokladu.7 kW . B arom etrický tlak byl 99.páry B 36 Pára kondenzuje v ustáleném režim u ve vým ěníku za stálého tlaku účinkem proudu vody. Výsledek: (a) 71. V ypočtěte výkon turbíny.3 kg s '1.8 % (b) 4188 J kg ' 1 K ' 1 B 39 Stav vodní páry na vstupu do turbíny je dán tlakem 4 M Pa a teplotou 500 °C. je jí rychlost je 100 m s’1. V stupní prům ěr přívodního potrubí páry je 50 mm . tlak 100 kPa. Tepelné ztráty turbíny jso u 10 kW. tlakový pokles a zm ěny kinetické a potenciální energie zanedbejte. Výsledek: (a) 5. V stupní prům ěr přívodního potrubí páry je 70 mm. Hm otnostní tok páry je 0.5 M Pa a teplotou 500 °C. Tepelná in­ terakce s okolím . Param etry vstupující páry jsou: hm otnostní tok 0. její rychlost je 200 m s '1. vstupuje při tlaku 700 kPa.3 kg s '1. C hladicí voda s hm otnostním tokem 3 kg s ' 1 vstupuje do vým ěníku při tlaku 100 kPa a teplotě 10 °C. Stanovte (a) výstupní teplotu chladicí vody a (b) te­ pelný tok m ezi kondenzující párou a chladicí vodou.27 M W ’ B 40 Stav vodní páry na vstupu do turbíny je dán tlakem 4. zm ěny kinetické a potenciál­ ní energie a tlakové ztráty ve vým ěníku. V stupní prům ěr přívodního potrubí páry je 60 mm. Průběh ohřevu zakreslete do p-v. 2. teplotě 200 °C a vystupuje ve stavu syté vody. V ypočtěte (a) hm otnostní tok páry a (b) teplo přenášené z turbíny do okolí. její rychlost je 150 m s '1.4 kW B 37 Ve stacionárním režim u je pára ve vým ěníku chlazena za konstantního tlaku do stavu syté páry.6 kPa. Pára vystupuje z turbíny při tlaku 80 kPa jako m okrá pára o suchosti 96 % otvorem o prům ěru 300 mm. Výsledek: 4. Výsledek: (a) 2. (b) tepelný tok z páry do chladicí vody.934 M W (c) 193 m s' 1 (d) -106. V ypočtěte (a) hm otnostní tok páry. D ále zjistěte (d) jak se podílí na výkonu zm ěna kine­ tické energie páry v turbíně.5 kW B 42 * Čerpadlo nasává vodu o tlaku 120 kPa.906 kg s ' 1 (b) 32. Prům ěr na výstupu páry je 350 mm. že sdělované teplo s okolím je zanedbatelné a (c) rychlost páry na výstupu z turbíny. Parametry chladicí vody: hm otnostní tok 3 k g s ' ’.Stav a změna stavu reálného plynu . T-s a h-s diagramu. Určete (a) teplotu chladicí vody na výstupu.132 kg s ' 1 (b) 3. Pára vystupuje z turbíny jako nasycená při tlaku 60 kPa. teplota 10 °C. U rčete (a) účinnost energetické přem ěny a (b) střední m ěrnou tepelnou kapacitu při konstantním tlaku mezi počáteční a koncovou teplotou. Výsledek: (a) 12 °C (b) 24. tlak 700 kPa. Zanedbejte tepelnou interakci s okolím .

715 kPa (c) 1088. Stanovte (a) objem ovou práci.4. (d) tlakovou práci a (e) m nožství přivedeného tepla. poté píst začne ve válci stoupat.7854 kg s ' 1 B 44 Píst o hm otnosti 5 kg a prům ěru 30 cm je ve svislém válci dle obrázku opřen o zarážky.páry o průměru 65 mm.1 kPa (c) 422. (b) tlakovou práci a (c) množství tepla.44 kW (b) 0. (b) tlakovou práci a (c) m nožství tepla. Výsledek: (a) 1773 kJ (b) 0 kJ (c) 14060 kJ (d) 12288 kJ B 47 5 kg syté vodní páry přijím á teplo při stálém objemu. Výsledek: (a) 0 kJ (b) -8 8 6 kJ (c) 2778 kJ B 48 5 kg syté vodní páry přijím á teplo při stálém tlaku 600 kPa.Stav a změna stavu reálného plynu . Tlak při nezm ěI I něném objemu nejprve roste dokud se výsledná tlaková síla nevyrovná s tíhou _______ pístu. Výsledek: (a) 2. Stanovte (a) rychlost vytlačované vody na výstupu čerpadla a (b) výkon čerpadla. (b) konečnou teplotu.5 kJ B 45 Uzavřená nádrž m á objem 2 m 3 a obsahuje m okrou vodní páru o teplotě 50 °C a suchosti 0.0436 m 3 s ' 1 B 50 2 kg syté páry čpavku při teplotě -25 °C jso u ohřáté v nádobě s pevným i stěnam i na teplotu 100 °C. Sta­ novte (a) příkon kom presoru (beze ztrát). Počáteční tlak je 600 kPa. dokud není dosažena teplota 500 °C. dokud není dosažena teplota 500 °C. Přívod tepla se zastaví.139 kJ ( d ) -0.0694 kJ (e) 33628.206 kJ K ' 1 B 46 5 kg syté vody přijím á teplo při stálém tlaku 600 kPa. (c) objemovou práci. (b) tlak. dokud není dosažena teplota 500 °C. Výsledek: (a) 829 kJ (b) 0 kJ (c) 3630 kJ B 49 Chladivo R 134a vstupuje do adiabatického kom presoru jako sytá pára při teplotě -20 °C a vystupuje z něho při tlaku 700 kPa a teplotě 70 °C. voda ve válci se vypařuje. Stanovte po ohřevu (a) teplotu. Ohřevem je páře dodáno 10 kJ tepla.2 kg s '1.22 kW B 43 Tepelně izolované čerpadlo m á výkon 1 kW a čerpá vodu do prostoru. H m otnostní tok c h lad ív aje 1.1 °C (b) 32.9 kJ (d) 3. Stanovte (a) konečný tlak. objem ový tok (b) na vstupu a (c) na výstupu. když se původní objem ztrojnásobí.69 kPa (b) 99. Stanovte (a) hm otnostní tok čerpané vody.542 m 3 (b) 236.6 kJ 37 . (c) entalpii a (d) entropii. Do válce je přiváděno teplo. Výsledek: (a) 1.96 m s ' 1 (b) 5.1 m 3 vody. Výsledek: ( a ) -82. při tlaku 100 kPa a teplotě 20 °C. (c) m nožství tepla a (d) zm ěnu vnitřní energie. Voda vstupuje do čerpadla rychlostí 1 0 m s ' přívodním potrubím o prům ěru 10 mm a vystupuje potrubím o prům ěru 40 mm.8 °C (c) 20. Pod pístem ve válci je 0. Stanovte (a) objem nádoby. Stanovte (a) objem ovou práci. (b) konečný tlak čpavku a (c) dodané teplo. Výsledek: (a) 100.176 m 3 s_1 (c) 0. kde je tlak o 25 kPa vyšší. Stanovte (a) objem ovou a (b) tlakovou práci. Výsledek: (a) 0. Výsledek: (a) 71.

O becný diferenciální tvar: dS > nebo dS = Vratný děj dS = dQv + dSprod.r . 'i (Jk g "1) C 1 Z pece je dodáváno tepelném u stroji teplo 80 MW. ok .minimální) a Tv (vysoká . co ze stroje chceme získat) ku „vynaložené“ energii (co m usím e do stroje přivézt. „ . aby pracoval tak jak potřebujeme). = 8 0 . Q0 .odvedené teplo (Q 0 < 0). Pl As = c .entropie C Druhý zákon termodynamiky - Entropie a její změna M atem atická form ulace druhého zákona term odynam iky (2ZT).5 0 = 3------------0 MW (b) Term ická účinnost r.celková.l n — P T. pro kterou stroj navrhujeme. Řešení (a) 1ZT pro oběh p = W.sytém u (soustavy). Zm ěna m ěrné entropie ideálního plynu As = c„ • ln — + r • ln — As = cn -l n — .l n— P.C lausiova nerovnost (^dS = 0 > ( J — Pro adiabatickou soustavu (Q = 0) dS > 0 nebo AS = S 2 . Ze stroje do okolí odchází teplo 50 MW.5 % Q d 80 .Druhý zákon term odynam iky .T = 38 W 30 ' = — = 0.p + 0^-0. + A S o l > 0 ■ celk . = | Í 2 +s 2 IQ Integrální tvar pro otevřenou soustavu . W 0 .O = 0^v.S. Stanovte (a) výkon stroje a (b) jeho tepelnou účinnost.žjáS . kde Sprod je produkce entropie (J K '1). resp.l n — + c .maximální). a dSprod 0 N evratný děj dS > dQn a dSprod '> 0 Integrální tvar pro uzavřenou soustavu 2 A S ^ -S . syst .práce oběhu (W 0 = Qp + Q 0) ■ Ve všech třech případech je to poměr „získané“ energie (ta. ■ Camotovy vratné stroje pracují m ezi teplotami TN (nízká .Sj) = +Š Integrální tvar pro oběhy .stacionární režim m ■( s 2 .okolí Účinnost tepelného stroje (term ická účinnost) Efekt chladicího zařízení (chladicí efekt) Efekt tepelného čerpadla (tepelný efekt) • Qp . > 0 Princip růstu entropie ASCIll= A S .375 = 37.přivedené teplo (Q p > 0) . a s = s 1-s.

82 kW C5 Camotovu tepelném u stroji je v každém cyklu dodáváno 400 kJ tepla z velkého tepelného zdroje o teplotě 627 °C.entropie C2 Motor automobilu o výkonu 55 kW m á tepelnou účinnost 27 %. U rčete (a) potřebný elektrický příkon tepelného čerpadla a (b) tepelný tok čerpaný z venkovního chladného prostředí.7 kW n r|T 0 .15 + 627 39 .33 kW C4 Tepelné čerpadlo udržuje v domě teplotu 20 °C.-----------. Tepelný tok odváděný z potravin je 380 kJ m in ' 1 a elektrický příkon chladničky je 2 kW.5-------- (b) Spotřeba paliva C3 Potravinový chladicí prostor chladničky je udržován na teplotě 3 °C.= -131. Při venkovní teplotě -2 °C jsou tepelné ztráty domu 75000 kJ h o d '1.= 67. Určete (a) chladicí efekt chladničky a (b) tepelný tok do okolí.O ■— = .2 8 8 4 6 . = r^ -r = W • (b) Z 1ZT pro oběhy vychází tok odváděného tepla = 317 2 I° I • • Q 0 = W0 .i— = 0.01 kW 75000 2 . Stanovte (a) tepelnou účinnost C arnotova stroje a (b) teplo odvedené během cyklu.( .2 - 380 = -8.15 + 627 T Q r|TC = 1 — —= 1 + —2- Tv Porovnáním vztahů získávám e Qp T 273 15 + 23 O = .= ----.4 0 0 ------.6 = . Řešení (a) Tepelná účinnost • .1 % TC Tv 273.6 kJ 0 p Tv 273. Ze stroje se odvádí teplo okolním u vzduchu o teplotě 23 °C.30 ke hod ' 1 q n 45000 -----.6. Řešení a) TeDelná účinnost teoelného Carnotova stroie b) Tepelná účinnost tepelného stroje obecně TN _ t 273. Přivedené teplo (dodávané do systém u) W riT = -r^QP • W 55 Q r = m ■q n = — 2. Řešení (a) Chladicí efekt chladničky 8 .00453 k e s ' 1 = 16. Řešení (a) Efekt tepelného čerpadla e.Q p = .2 7 O 203 7 m = —p. jestliže výhřevnost paliva qn = 45000 kJ k g '1.= -------= 203.7 5 0 0 0 ) = 46154 kJ hod ' 1 = 12. Stanovte spotřebu paliva za hodinu. Efekt tepelného čerpadla je 2. = -S2— > W = — = W0 et (b) Z 1ZT plyne = W -Ó -28846 kJ hod ' 1 = -8.15 + 23 =1 — —= 1--------------------.Druhý zákon term odynam iky .

Řešení (a) Předpokládáme.= 0.W° ^ ^Cp + Teoretický m inim ální počet cyklů plyne z C am otovy věty a ze vztahů pro tepelné účinnosti našeho a C am otova stroje: % = l + 2 s . Teplo 125 kJ je přeměněno na práci a zbylých 425 kJ je odvedeno do rezervoáru o teplotě 300 K...T n 25 —( —10) Podle Cam otovy věty ale etc > st. je-li vnější tep­ lota -10 °C a efekt tepelného čerpadla je 10. i = . Q v ^ . . Zkontrolujte. s nTC = l . 15 = g 52 < 10 = s t T v. 1ZT pro oběh i .15 ----------- (b) Abychom ověřili tvrzení C am otovy věty.15 ----- Cam otova věta je splněna.86 m in' f 300 ^ 3. Vp Dosazením *v -» -> -> Q „ s . proto 343 cyklů za m inutu. S . Pak křivkový integrál Clausiovy nerovnosti lze snadno vyčíslit j j Q . je ž m á kon­ stantní teplotu 1000 K a vystupuje částí hranice.r-= 5.227 C 8 Stroj pracující v ustáleném cyklickém režim u dodává výkon 12 kW . zda není porušen 2Z T na základě (a) Clausiovy nerovnosti a (b) C am otovy věty.l i . kde je teplota 300 K. že teplo vstupuje do soustavy tepelného stroje částí hranice. + -4 2 5 1 T Tv Tn Tv Tn 800 + 273. Zkontroluj­ te.718 > r)T = 0.2— > ----. i > — 7----------. — «9. i ( s 1). 3 .227 T Qp 550 Tepelná účinnost C am otova stroje T 30 + 273 15 n™ = 1 — —= 1--------------. Cl Tepelný stroj přijím á během oběhu 550 kJ tepla z rezervoáru o teplotě 800 K. zda uváděné param etry jso u princi­ piálně správné. 40 .71 s' = 342. O -4 2 5 Tepelná účinnost daného stroje riT = 1 + — = 1 + ------. je třeba porovnat hodnoty tepelné účinnosti da­ ného stroje a tepelné účinnosti C am otova stroje pracujícího m ezi stejným i teplotam i. že tepelné čerpadlo udrží teplotu 25 °C ve vytápěném objektu.( Q p + Q o) = Wo . . V každém cyklu přijím á 3 kJ tepla z tepelného zdroje o teplotě 1000 K.15 30 + 273.-— = 0 . 7 1 8 TC Tv 800 + 273.- Počet cyklů musí být celočíselný. neboť r|TC = 0.Q p' i '■cp W W i = -----.Druhý zákon term odynam iky - entropie C 6 Reklama tvrdí. Stanovte m inim ální teoretický počet pracovních cyklů za m inutu. Chlazení se provádí vodou o teplotě 300 K.1 1000 .7—-— " " f ™ \ ' T Qp+Qo Qr 1 _ ÍTN V Av y ív 12 . Řešení Efekt tepelného čerpadla s tr = Wc = — —— = ^5 + 2/ 3. takže údaje reklam y jso u nepravdivé a obchodník nesolidní. Řešení Označme počet cyklů za jed n o tk u času .

0.26 C il Chladnička odvádí tepelný tok 9000 kJ hod ' 1 z vychlazovaného prostoru o teplotě -5 °C do okolí o teplotě 33 °C. C am otova věta jako důsledek 2ZT T-1 M -<■ Z. ■'chC = 0. Stanovte (a) teoretickou m axim ální hodnotu chladicího efektu a (b) teoretic­ ký minimální příkon. 315. v něm ž je teplota m édia stálá a j e 4 8 5 K.4 5 + 273.15 0. 8 . Stanovte příkon chladničky a porovnejte jej s příkonem teoretické chladničky. 25 A= -= 15079 m z CIO V mrazničce je udržována teplota -45 °C a odváděný tepelný tok do okolí je 1. 8. že 2 0 % dopadající energie je odraženo do okolního prostředí a term ická účinnost oběhu je 25 %.7. E lektrický výkon na výstupu ze stroje je Ê C Y Î* .43 kW 3. Vnější teplota je 25 °C. W„ í 950 T \ 1 _ ÍN A sol = 7745 m 23 + 273.315 485 lv y Tepelná účinnost oběhu J) W„ W_ QP 0>8-qsol-A r|T = Skutečná plocha povrchu kolektoru W„ 950 0 . (b) plochu povrchu ko­ lektoru za předpokladu. Q o ^ . Řešení Ech ~ QP |w0| -> 90 0 0 /3 6 0 0 w0 0 £ch 9 2 6 RW 2. Příkon získaný jednotkou plochy povrchu k o lek to ru j e qsoi = 0.N__ _ .15 T -T 25-(-45) (b) Příslušný m inim ální teoretický příkon 1. kde A je p lo ­ cha povrchu kolektoru.Druhý zákon term odynam iky .entropie C9 Solární kolektor dodává absorbovanou energii do oběhu tepelného stroje (TS) prostřednictvím zásobníku.. Řešení (a) Maximální hodnota chladicího efektu bude dosažena v případě C am otova oběhu. Řešení 1ZT pro oběhy platí W 0 = Q p + Q 0 . Chladicí efekt je 2.q sol-ílT 0. Předpokládejte ustálený pracovní režim. Chlazení stroje se provádí okolním vzduchem o teplotě 23 °C. kde Q p = qsol •A . která by pracovala vratným oběhem mezi stejnými teplo­ tami.4 Pmin = W .315 kW m ' . QP pchC = — ' •— w„ T.Q p ~ Vp AV xv Spojením obou vztahů získám e m inim ální teoretickou plochu povrchu kolektoru. 950 kW.4 kW.0. Stanovte (a) teore­ tickou m inim ální plochu povrchu kolektoru.7 41 .

1 0 + 273. Z venku proniká do budovy tepelný tok 0.136 kW -1 C 13 Tepelné čerpadlo udržuje v budově teplotu 22 °C. V zim ě .15 = 48.704 kW 20 + 273.Druhý zákon term odynam iky TAXI e chC - entropie -» T -T \ í TvV .T Nrain = 7.Q'v p -1 T.10) .Q 1K (b) M axim ální teoretická hodnota efektu čerpadla = 2 2 . 1 5 ) ~ = -1 7 °C Í 1K 3600 22 + 273.lab |_N______ T -T Wm . V ypočtěte m axi­ mální teoretické hodnoty efektů eCh.chladicí zařízení T.Q 1K(T v . Stanovte (a) pro jak o u nej nižší teoretickou vnější teplotu je vytápěcí zařízení navrženo a (b) odpovídající m axim ální teoretickou hodnotu efektu tepelného čerpadla.86 = -0.1 |Wom J =Q omin ^-pn T V 9000 f 33 + 273. TAv . Řešení Ó T ■ • (a)C a m o to v a v ě ta s.v režim u oběhu tepelného čerpadla.v režim u chladicího oběhu.15 -1 ~ 3600^ .15 60 20 + 273.tepelné čerpadlo Et —e tc Qo 20 + 273.^ < v .15 26-20 lab -4 0 0 26 + 273.15 (b) Letní provoz .T 20 + 273.15 = -1.15 = 0. naopak při letní venkovní teplotě 26 °C proniká do laboratoře tepelný tok 400 kJ min"1.57 2 2 —( —17) C 14 K lim atizační jednotka v ustáleném režim u m á příkon 2 kW a udržuje v budově upravený vzduch o teplotě 20 °C.15 lab womin. V ustáleném režim u m á příkon 2 kW . že zařízení realizuje obrácený C am otův oběh. Řešení Požadavek m inim álního příkonu předpokládá.354 kW C 12 Kombinovaný topný a klim atizační systém udržuje teplotu výzkum né laboratoře na stálé hod­ notě 20 °C.5 kW K ' 1 na každý stupeň 42 .J ( 2 2 + 2 7 3 .15 et = Tv . Te­ pelné ztráty budovy jso u 1400 kJ hod ' 1 K ' 1 na každý stupeň teplotního rozdílu mezi vnitřní a vnější teplotou. kde Q 0 = . v létě . = . st a odpovídající m inim ální teoretické příkony tohoto zařízení (a) v zim ním provozu a (b) v letním provozu. Při zimní venkovní teplotě -10 °C jso u tepelné ztráty laboratoře 1000 kJ m in '1.( .5 + 273. _____ - -2 t . (a) Zimní provoz .TN ) W 0 T v Tn -» W Tv — TN > T V + V Q 1K Fyzikální interpretace připouští je n záporné znam énko před odm ocninou a tedy _rr rF Nmin __ V j 'y J V w mm.Ta n 1000 venkovní Womin= Q 0 1 - lab Tlab .n min venkovní Worain = .lab Tvenkovní .T venkovní 60 / 1- 9.77 2 0 .

Zm ěna entropie je zde redukována pouze na produkci entropie AS = Sprod> protože nedochází k vým ěně tepla s okolím. S = AS = f— = — = — ž — = 2 ' 9 .TN) -> w o Tv . jeh o ž teplota je 18 °C a tlak 100 kPa. ‘ Vmax ^Vmax VlK V VlK Řešení Vodík v nádobě . kde Q p = Q 1K(Tv . z d a j e splněn princip růstu entropie v adiabatických soustavách.T I dT . U rčete (a) velikost produkce entropie a (b) ověřte. Elektrickým ohřevem se vodík ohřeje na 45 °C.typicky nevratném u ději. N ádoba je izolovaná. .by m ohlo dojít při vratném přívodu tepla Q = AU = m-g-h z okolí o stálé teplotě T.rovném u počáteční m echanické (potenciální) energii tělesa . Řešení (a) Camotova věta s ch = r S f r < _ Tn . Abychom m ohli vypočítat zm ěnu entropie. . izochorická zm ěna vodíku A S .entropie teplotního rozdílu m ezi vnitřní a vnější teplotou. f j g . AS = Spr0d (topná spirála). který má stejný výchozí a konečný stav jako uvažovaný nevratný děj. = 0 3 3 5 j K -i prod J T T T 20 + 273.2^0 C 15 Izolovaná nádoba s pevným i stěnam i je naplněna 3 kg vodíku.+-27-3^ T k -1 T.i .1 1 4-5 . (a) Změnu entropie m ůžem e stanovit. proto Q = 0.3 .včetně topné spirály . Po dopadu zůstane ležet v klidu na desce. Proces ohřevu je nevrat­ ný.3 T 20 + 273 15 (b) Maximální teoretická hodnota chladicího efektu s . že ke stejně velkém u přírůstku vnitřní energie .15 43 . = — —. 1S 314-4 1 / 2 .1 J K~' 18 + 273.m l k . n. je třeba vycházet z náhradního vratného děje. Stanovte (a) pro jak o u m axim ální teoretic­ kou vnější teplotu je jed notka navržena a (b) odpovídající m axim ální teoretickou hodnotu chladicího efektu.Druhý zákon term odynam iky .2 °C V 0. M echanická energie padajícího těle­ sa je disipována na energii neuspořádaných pohybů m ikročástic.tvoří uzavřenou soustavu.57 TVmax . 81-5 .2r ' T .15 C 16 Těleso o hm otnosti 2 kg padá z výše 5 m na desku. (Přiváděná elektrická ener­ gie má díky výše uvedené volbě soustavy charakter elektrické práce!) Zm ěna entropie je tak dána pouze produkcí entropie v soustavě. v tom to případě by to byla např. 1.-----. Vypočítejte zm ěnu entropie vodíku při ohřevu. O kolní teplota je 20 °C.4-1 ■ 2765.T n 1 wu Tv < TN ± J tvn • ň Fyzikální interpretace připouští je n kladné znam énko před odm ocninou a tedy W T 1 AN ' \ | *N A -ii T n Wmm = 20 + \ i1(20 + 273.2| ď . Elektrický odpor je typic­ ká příčina nevratnosti procesu. V odík považujte za ideální plyn. když uvážíme. m Řešení Padající těleso je uvažovaná uzavřená soustava Při dopadu tělesa na desku dojde k nepružné srážce . .= --------------— = 8.TaN 54 2 .15)/ — \ PÍ ^ = 54. tedy na vnitřní energii.

8 -4 1 9 .0034 J K -1 > 0 . Řešení Nejprve sytá. Bloky i okolní vzduch mají teplotu 20 °C.Druhý zákon term odynam iky .2.... q = Ah)..15 (b) Zm ěna entropie rozšířeného adiabatického systém u (2 bloky + okolí) ASidiab= S . Během izobarického děje je odvedeno 500 kJ tepla do okolí. jeh o ž teplota je 25 °C. nevratnou či nepřípustnou.h ' X2 = 23 = 0.5 Suchost páry na konci zm ěny je 2 3 4 2 .852) = 0.0.5 0. N Řešení Oba bloky považujem e za uzavřenou soustavu. .335 J K ' 1 > 0 .5 kg syté vodní páry o teplotě 100 °C.^ m m 1. Práce Wf třecí síly Ff = f-N je příčinou disipace energie projevující se nárůstem vnitřní energie a produkcí entropie.Ke stejné zm ěně vnitřní energie by však došlo..= — —— — :_=0.= 2676.221 kg . posléze m okrá p ára ve válci je naše uvažovaná soustava. v souladu s principem růstu entropie v adiabatické soustavě C 17 Dva bloky se sm ýkají rovinným i plocham i po sobě na dráze 1 I„ 0. Tření při vzájem ném p o h y b u je nevratný děj..r i okolního prostředí jso u tepelně izolovány.entropie (b) Zm ěna entropie rozšířené soustavy (těleso + okolí).5 m a jso u při tom k sobě přitlačovány silou ION. C 18 Válec uzavřený pístem obsahuje 1.^ = 2JfdU -^ .0 4 h2. U rčete (a) hm otnost kon­ denzátu. K oeficient sm yko­ L vého tření je 0. Izobarický odvod tepla do okolí je spojen s poklesem entalpie soustavy (p = konst. M .852 2257 H m otnost kondenzátu 44 = 2342. ) h 2 = h .5 (1 . která je považovaná za dokonale izo­ lovanou . (b) zm ěnu entropie soustavy. Q = AH = m •( h 2 —h. z d a je splněn princip růstu entropie v adiabatických soustavách. Při tom to ději část páry zkondenzuje.1+ .adiabatickou. w t = 0. je v souladu s principem růstu entropie v adiabatické sou­ stavě. + — = h " + -^.8 kJ k g 1 mkond = m -(l —x 2) = 1. zda jd e o zm ěnu vratnou. Od . AS = Sprod. je dána jedině produkcí entropie.. P rotože bloky nevym ěňují teplo s okolím . = 0. (c) zm ěnu entropie okolí a (d) ro z­ hodněte. je zm ěna entropie dána pro­ dukcí entropie... kdyby soustavě bylo dodáno při vratném izoterm ickém procesu teplo ekvivalentní práci třecí síly W f = f-N-L. 2-10 (a)DProdukce entropie .0034 J K T~.' T T 20 + 273. ♦ • cSprod = AS a c = 2Jf dQ f ’N 'L = — 0. 0. Stanovte (a) produkci entropie vlivem tření při sm ýkání a (b) ověřte.

i adT i T T dT Tf AS = ASa + A S b = J m Ac A^— + + | m Bc Rc B R — = m AcA ln — + m BcB ln — rj'* J rj"' *a >b T a “ AS = 7■ 450• ln 2 4 . železné A (m A = 7 kg. Poté byla uvedena do kontaktu a jejich teploty se postupně vy­ rovnaly .» 1A 1 — Q L. Odvod tepla lze pokládat za vratný děj a lze stanovit jednoduše zm ěnu entropie soustavy dQ Qo-.b ylo dosažen o rovnovážného stavu.Mi = [ÉQ = ^E±L = ----. Řešení (a) Uzavřená izolovaná soustava je tvořena oběm a tělesy v kontaktu. cA = 450 J kg ' 1 K '1) a hliníkové B (m B = 11 kg. C 19 Dvě pevná tělesa.Druhý zákon term odynam iky .15 Rozšířená soustava je adiabatická a její zm ěna entropie je + ASokoli = -1. 7 9 ^ 2 ? 3 . Soustava je izolovaná a nekoná se žádná práce. např. . entropie spojená s přenosem te p la je nu­ lová a produkce entropie je proto přím o rovna zm ěně entropie Spr0d = AS = 35. cB = 900 J kg ' 1 K '1) jso u izolována vůči okolí. proto 1ZT je redukován na vztah AU = 0.15 = -398.5 = 35. (b) zm ěnu entropie a (c) velikost produkce ent­ ropie.4 5 0 + 11-900 1___ L.3399 + 1.15 Qo-p je teplo odvedené páře do okolí. 45 .15 (c) Protože soustava obou těles je tepelně izolovaná.8 + 434. 6770 kJ kg ' 11KT ^-l °k°" j T 25 + 273. obsahující vždy pouze jedno těleso a zvolit náhradní vratný děj se stejným počáteč­ ním a konečným stavem .T B “1 ' i fczolcvéno 1--------. tedy (mAcA+ m Bc B) T .7 J K ' 1 12 + 273.4 5 0 . tA = 65 °C a tB = 12 °C. m usím e uvažovat dvakrát jinou soustavu.---------.6770 = 0. Izolováno J "1 r mAcAt A + m Bc Bt B _ 7 .3399 kJ kg ' 1 K ' 1 hlediska okolí je toto teplo přivedené . 79 + 2 ? 3 .J 2?T - AS„ T„ -5 0 0 100 + 273. jso u teplota i tlak konstanta!. Stanovte ( a) k o ­ nečnou teplotu.3371 kJ kg ' 1 K ' 1 > 0 —> Proces je nevratný! A Sadiab . izochorický děj. N akonec q. „ = A S soustava . Protože jso u na počátku teploty různé.7 J K '1.= i . (b) Aditivnost celkové entropie AS = ASa + ASB izolováno J Abychom m ohli spočítat zm ěny entropie jednotlivých těles.15 +11 -900 • ln 2 4 .15 65 + 273. probíhající děj je nevratný.entropie Protože se oba stavy nacházejí v mokré páře.( m Ac ATA+ m BcBTB) = 0 .6 5 + 11-900-12 = ^ m AC A + m BCB B | 7.» t= r !A ♦ “Q 1 ¡ ' a. Spojením 1ZT a 2ZT tak dostanem e změny entropie.kladné ( Q p-0k)- AS. Změna entropie okolí je tedy Z = -1. Na počátku m ěla různé teploty.

3 kPa p.2 (b) Vzduch uzavřený nejprve v nádobě L je uzavřená soustava..= 315. který přenos te p la je V\ce nevtaXr^.32 = 0.3 J K vL 0.= l . t L = tR= t = 2 0 °C .entropie C 20 Dvě nádoby L.r . 0. 1 5 ) = 280. Řešení Budeme předpokládat.l n -----------. Stanovte (a) počáteční a konečný tlak plynu. Po otevření ventilu vzduch z nádoby L expanduje a zaplní i nádobu R.2 1 AS = m .V případě adiabatické soustavy j 46 . V R= 0 . který určím e z N elsonova-O bertova diagram u (viz příloha). K ontrola pom ocí druhé hlavní složky . takže v) tvářejí adiabatickou soustavu. = ----- 1 vL a konečný tlak p2 = vl o..l n — ----. T ^ n = 126.najdeme: pio-N = 3. Zm ěnu entropie m usím e určovat pom ocí vhodného náhradního vratného děje se stejným počátečním a konečným stavem plynu.2 8 7 . (c) zm ěnu entropie a (d) velikost produkce entropie a (e) zkontrolujte. pro hlavní složku vzduchu dusík .( 2 0 + 273.1 — J------ (d) Protože je soustava izolovaná Sprod = AS = 315.4 kPa + vr 0. VT + Vr. C 21 Při ustáleném režim u tepelná energie 3000 kJ přechází z tělesa 1 o teplotě 900 K na těleso 2 o teplotě (a) 450 K a (b) 800 K . O bjem y nádob jso u V L= 0 . Řešení (a) Ze stavové rovnice ideálního plynu stanovíme: počáteční tlak m r T = -----. 2 m 3. R jso u propojeny potrubím s ventilem .029 a redukovaná teplota T. R ozhodněte.„ .1 + 0 . 1ZT aplikovaný n a tuto sou­ stavu dává vztah AU = 0 —» U 2 = U j. poněkud zjednodušeně.1 = 2. což j e v souladu s 2ZT (e) O tom. expanzní proces je nevratný. v tom to případě izoterm ického děje .2 8 7 .. Protože vnitřní energie závisí jen o m na teplotě (viz Jouleův pokus).15 0.i v ’ — ----- r •r •T = ^ ^ ^ ■287 •(2 0 + 2 7 3 . Přenos tepla při konečném teplotním rozdílu je nevratný dě který lze charakterizovat veličinou produkce entropie S p r o d . Pak je redukovaný tlak T 20 + 273.Druhý zákon term odynam iky . (c) Protože bezprostředně po otevření ventilu vzniká konečný rozdíl tlaků. = Pr =P * 3 -3 9 T kr 1 2 6 >2 V N elsonově-O bertově diagram u odečtem e kom presibilitní faktor Z -» 1. (b) konečnou teplotu. K onkrétně.15^ = 841. také teplota se expanzí nezm ění.kyslíku vede ke stejnému závěru.1 + 0 . Pro stanovení redukovaného tlaku pr a redukované teploty TVje třeba v tabulkách nejprve zjistit kritický tlak pkr a kritickou teplotu Tkr daného plynu. že přenos tepla probíhá výlučně m ezi uvažovaným i tělesy.39 M Pa. takže m odel ideál­ ního plynu je adekvátní. zda bylo vhodné pro vzduch v daných podm ínkách použít m odel ideálního plynu. 1 m 3.3 J K ' 1 > 0 . zda lze použít m odel ideálního plynu rozhodne velikost kom presibilitního faktoru Z. N a po­ čátku je nádoba L naplněna 1 kg vzduchu o teplotě 20 °C a tlaku 100 kPa a nádoba R je prázdná (vakuová­ na).2 K.

) Stav 1: pi = 200 kPa. z tabulek pro 200 kPa interpolací V2 = 1. Příkon m íchadla neuvažujte. Počáteční stav je zadán teplotou a tlakem . s h '70„c = 2 9 3 k J k g '1. Ohřevem za stálého tlaku je vodě dodáno 10000 kJ tepla. h 2 = 293 + 10000 _ 3626. Stanovte (a) konečnou teplotu. že počáteční a konečný stav soustavy je v obou případech stej­ ný.AS12a —AS. = s .( 8 . že budeme uvažovat nekonečně pom alu probíhající vratnou vým ěnu tepla jako náhradu za skutečnou výměnu tepla za předpokladu..( l .a tím též nevratnost přenosu tepla .0 . +. C 22 Na začátku děje je ve válci uzavřeném pístem 3 kg vody při teplotě 70 °C a tlaku 200 kPa. Q = AH = m . Podle druhého tvaru 1ZT dodá­ vané teplo soustavě při stálém tlaku zvětšuje entalpii soustavy.( h 2 .1k —AS. Stanovte (a) zm ěnu objem u a (b) změnu entropie.9294 m 3 kg"1. 47 . -3000 + 3000 = „ (a) Sprod-a .42 kJ K ' Vidíme.1864 kJ K '1 C 23 7 kg chladiva R 134a je v nádobě při teplotě 24 °C a tlaku 140 kPa. Řešení Voda ve válci je uzavřená soustava. 6 8 3 8 . že v případě (a) je produkce entropie .Q m Konečný stav 2 je tedy určen tlakem p a měrnou entalpií I12.6838 kJ kg "1 K "1 (a) Změna objem u AV = m ( v 2 —v . konečný stav je dán tlakem a nepřím o ob­ jemem (konstantní objem nádoby). + AS2a — 2a (b) SD Q2 Q» + —AS. S2 = 8. + AS-. s .0 . h. ——T. T2b 900 -3 0 0 0 .2 kPa < 200 kPa —> daný stav je v oblasti nenasycené kapaliny a lze přibližně použít veličiny na dolní m ezní křivce pro teplotu ti = 70 °C v.h .s ^ = 3 . Zm ěnu entropie lze zjistit tak.2 kJ k g " ^ P P (přehřátá pára). 9 2 9 4 .7851 m 3 (b) Změna entropie AS = m ( s 2 . 0 0 1 ) = 5.9550 kJ kg ' 1 K ' 1 20 Stav 2: P 2 = Pi = 200 kPa. tedy: pSau = 31.entropie produkce entropie přím o rovna změně entropie. Ohřev vody je izobarická změna. Změna entropie je pak součtem změn entropie obou těles. ti = 70 °C.) = 3 .Druhý zákon term odynam iky . Řešení Chladivo v nádobě vytváří uzavřenou soustavu. (b) změnu vnitřní energie a (c) zm ěnu entropie chladiva. MK- 450 3000 + - 900 800 = 0.001023 m k g '1. Soustava je chlazena a prom íchávána dokud její tlak neklesne na 100 kPa. = v 70 °C = 0.větší. P h 2 = h.3 kJ kg ' 1 > hA200kPa ~ 2706. o„c 0. 9 5 5 ) = 23.

Stanovte (a) výkon turbíny.0678 + 0.6 kJ k g 1 s 2 = s' + x (s" .0 0 0 7 3 = v*-v. lze-li proces považovat za vratný a zm ěny kinetické a potenciální energie jso u zanedbatelné.5 kW (b) Výstupní teplota z tab.22 + 0.h 2) = 4 .1677 m 3 kg ' 1 . s2= si = 6.2 kJ kg'1 (a) Výkon turbíny P = m ( h .entropie Údaje z tabulek pro chladivo R134a: Stav 1: pi = 140 kPa. a (b) výstupní teplotu páry.u ^ = 7 .43 °C Vypočtem e suchost páry x = vI . v 2 = vi = 0.2 4 9 .2 M Pa. (b) změnu entropií vody v nádrži a (c) celkovou změnu entropie při tomto nevratném ději.h j ) Stav 1: pi = 6 MPa.s .1 9 1 7 -0 .6957 kJ kg'1 Stav 2 : p2= 1.8 °C C 25 Ocelový blok o hmotnosti 5 kg má teplotu 200 °C a je ponořen do velké tepelně izolované nádrže s vodou o teplotě 10 °C.9395 .v L = 0! 1 6 7 7 -0 .2 kJ V3 YT1 C 24 Hm otnostní tok 4.s') = 0.42 kJ kg'1K'1 a určete (a) změnu entropie ocelového bloku.1 9 1 7 m 3 k g '’ pro tlak p 2 = 100 kPa -» m okrá pára M P (a) K onečná teplota t 2 je saturační teplota pro tlak p 2 = 100 kPa je t 2 = t sat2 = -26.( 1 8 7 . .0. Ul = 249.u ') = 16. Pak z 1ZT je výkon turbíny P = Wt = .3 kJ kg'1.1677 m 3 k g '1.5 kg s' 1 vodní páry vstupuje do adiabatické turbíny při tlaku 6 M Pa a teplotě 445 °C.3 -2 8 6 8 . U važujem e ustálený režim.5 -(3 2 8 8 . vystupuje při tlaku 1.18 .z tabulek SK-SP: pro teplotu 24 °C je saturační tlak Psati = 645. Uvažujte pro ocel cp = 0.8745 •(212.00073 m 3 kg ' 1 a v" = 0 .2 ) = 1890.7 kPa > pi = 140 kPa —» přehřátá pára PP Interpolací v tabulce PP pro pi = 140 kPa a ti = 24 °C: V! = 0. interpolací v tabulce PP pro tlak 6 MPa získáme: hi = 3288.m ( h 2 . Po ochlazení bloku nastane stav tepelné rovnováhy.Druhý zákon term odynam iky .2 2 ) = 187.2 MPa.2 kJ k g '1. interpolací v tabulce PP pro tlak 1.0678) = 0.2 ) = -431. Si = 1. 48 .0650 kJ kg ' 1 K _1 Stav 2 : p 2 = 100 kPa. 6 . ti = 445 °C — > přehřátá pára.8745 •(0.A H = .6957 kJ kg'1 -» přehřátá pára.2 MPa —> t2 = 271.2 MPa: h2 = 2868. 0 .= 6. s . PP interpolací pro tlak p2 = 1.1 6 .objem leží m ezi v' = 0. Řešení Pára v turbíně je uvažovaná otevřená soustava.0 0 0 7 3 u 2 = u ' + x (u" .1 \§.%~hSS\ Q = m ( u 2 . tj = 24 °C .') .8301 kJ kg ' 1 K " 1 (b) Zm ěna vnitřní energie AU = (c) Zm ěna entropie ^soust = m Vs 2 . Řešení Ocelový blok spolu s vodou tvoří uzavřenou tepelně izolovanou soustavu (QVOda + Qbiok = 0).

si = 6.0 7 8 kJ K ' 1 blok p T.2 t 2 —300 + 4 0 0 -3 0 0 ( 3 1 7 8 .s .— = -1 . 4 2 . Škrcení považujem e za adiabatický proces. protože W t = 0 Qblok = AH = m •cp (T 2 . ) . ti = 400 °C -> přehřátá pára h.2 kJ kg ' 1 —» opět přehřátá pára Interpolace v tabulce PP pro 2 MPa: s1 = 6.2 -3 0 2 4 ..5431 kJ k g 1 K ' 1 Stav 2: p 2 = 2 M Pa.2 -3 0 2 4 . je v souladu s principem růstu ent­ ropie v adiabatické soustavě...7 -4 0 0 v AP y 2-6 kjT = 7. .Tt ) = 5• 0.S i = 7.6.0163 kJ kg ' 1 K ' 1 3 2 4 8 .3024.2 (a) Proces je adiabatický a nevratný.42• ( 1 0 . N ejprve zjistím e stav na vstupu.409 kJ K~ 10 + 273.0163 . že je to izoentalpický děj hi = h 2 (případná zm ěna kinetické energie je zanedbatelná).15 --------------Z 1ZT lze stanovit teplo odevzdané vodě v nádrži: Q = AH. Stanovte (a) velikost produkce ehtro.l n— = 5 . Z 1ZT plyne. Stav 1: pi = 6 M Pa. sProd = s2 . = 3178.2) = 7. i Řešení Pára v potrubí okolo ventilu je otevřená soustava v kontrolním ob­ jemu.331 kJ K C 26 Vodní pára o tlaku 6 M P a a teplotě 400 °C je škrcena ventilem n a j tlak 2 MPa.0 .l n — . 200 + 273.4732 kJ kg ' 1 K ' 1 > 0 . H ledám e v tabulce PP pro tlak 6 MPa.409 —0.2 0 0 ) = I3 9 9 k J Teplo.2 ) = 368.2 -3 0 2 4 .2 kJ k g '1. Produkce entropie je tedy dána přím o zm ěnou entropie.15 voda (c) Celková změna entropie ASceik —ASbiok ASvoda — 1. h 2 = h] =3178. (b) Jouleův-Thomsonův koeficient je definován vztahem k JT = Jeho střední hodnota ^AT^ 3 6 8 .82 K M Pa' 49 .2 ..Druhý zákon term odynam iky - entropie (a) Změna entropie ocelového bloku T 1 0 4. i pie a ověřte splnění principu růstu entropie..7 7 1 1 S AStlnl = m ( s . V ypočtěte (b) střední “ Pí hodnotu Jouleova-Thom sonova koeficientu.5431= 0.c .m . Proces je ustálený.078 + 1.7685 + ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ •(3 178.7 °C 3 2 4 8 . které přijala voda Qvoda = -Qbiok = 399 kJ Q 399 (b) Změna entropie vody v nádrži ASvoda = ——da = 1.

-2 3 5 -(-1 8 0 0 0 ) t .i -----------=2 5 . 59) 72 + 273. Protože kom prese je izoentropická (sdělené teplo je nulové). Pro srovnání obou chladiv stanovte pro obě chladiva (a) počáteční teplot. Protože se tlak zvyšu­ je.Az = Q .—= 19 + ---------.8385 m kg' 105 P 135 Hmotnostní tok souvisí s objem ovým tokem vztahem = 2. Tepelné ztráty topné sekce jso u 235 W. _ 287 (19 + 273. (b) konečné teploty a (c) objem ové práce na stlačení.U2. Řešení CVAa&YTO válci \ q uzavřená soustava. pak chk divo R134a. stav 2 je v oblasti přehřáté páry.683.15 W K ' = 60. Stav 1 leží na horní m ezní křivce (SP). r-T.15 VP T.entropie C il Topná sekce elektrického vytápění je tvořena kanálem ve stěně opatřeným odporovým tělesem o příkonu 18 kW. K om presi považujte za izoentropickou.Druhý zákon term odynam iky .Wel 2 Změny kinetické a potenciální energie jso u nepatrné ve srovnání se zm ěnou entalpie. st = 0. tlak 100 kPa a teplota 19 °C. Elektrické topidlo .683-1004. Tepelné ztráty pak představují odváděné tep­ lo. U r­ čete (a) teplotu vzduchu za topnou sekcí a (b) zm ěnu toku entropie vzdu­ chu spolu s velikostí toku produkce entropie. Stav vzduchu před topnou sekcí: Q. 135 m 3/m in.= 6 0 . Proud vzduchu.1 4 7 - -2 3 5 = 60.m á charakter elektrické práce. Tok produkce entropie Šprod = AŠ . = t .l n — . ti = tsat = -12.r . 5 9 °C m' -c 2 1 2. 0 .53 °C z tabulek SK-SP .1004.7035 kJ kg ' 1 K ' 1 50 .94 W K~ (19 + 25. Zanedbejte zm ěny kinetické a potenc ální energie.36 kJ k g '1.683 kg s' v.15 C 28 1 kg chladiva ve stavu syté páry je stlačován ve válci s pístem z tlaku 200 kPa na tla 1400 kPa.-=.5-ln 19 + 273. příslušné údaje hledám e v tabulce m okré páry (SK-SP).5 “ ^-------(b) Zm ěna toku entropie / T \ 25. + —-----. Chladivo R 12 (a) Stav 1: pi = 200 kPa. Řešení Vzduch v topné sekci včetně topného tělesa je uvažovaná otevřená sousta­ va. Odtud plyne vztah pro výstupní teplotu Q-W.8385-60 (a) Ze stavové rovnice ideálního plynu vi = ' 1ZT pro otevřenou soustavu m á tvar: m Ah + A — + g. U važujte nejprve chladivo R12.59 + 273. U važujte.> u i = 165. 1ZT se redukuje na w = -Au = Ui .15) _ = 0.při uvedené volbě soustavy .l n — = 2. Vzduch považujem e za ideální plyn.15 -0 AS = m •As = m c . že se tlak nem ění. Pl. je ohříván při nuceném průtoku touto sekcí.

že bude velice malá..9253 kJ kg ' 1K ' 1 interpolací v tabulce PP pro s2 —» t2 = 58. s3 = 7. z tabulek SK-SP -» h 3 = 2675.Pi) = -0.3 6 . wt)i= -Ahi2 = hi . x = 1 .3588 kJ kg ' 1 K ' 1 Stav 4: p4 = 500 kPa. = 0. u 2 = 256. ti = tsat = -10.4 kJ kg ' 1 Podstatný rozdíl mezi výsledky v uvažovaných dvou případech vysvětluje. interpolací pro S4 —» I14 = 3008.4 kJ kg ' 1 Technická (tlaková) práce Wtp = w t34 = h 3 .02 kJ kg ' 1 Chladivo R134a spotřebuje více práce a výstupní teplota je nižší při stejném stlačení.9253 kJ kg^K ' 1 (b) Stav 2: p 2 = 1400 kPa.45 = -35..u 7 = 1 6 5 .Jv-dp . s. u 2 = 198. Jestliže turbína má výkon 2 MW a změna kinetic­ ké energie je zanedbatelná. v oběhu plynové turbíny je třeba na kompresi plynu nutné vynaložit mnohem větší část práce než v případě oběhu parní turbíny. stanovte (a) termodynamickou (adiabatickou) účinnost turbíny a (b) hmotnostní tok páry procházející turbínou. Změny kinetické a potenciální energie neuvažujte..4 = -333. C30 Vodní pára vstupuje v ustáleném režimu do turbíny při tlaku 3 M Pa a teplotě 400 °C a vystu­ puje z ní při tlaku 50 kPa a teplotě 100 °C... tj. výsledný efekt objemové práce a tlakových eneri gií na vstupu a výstupu kompresoru.43 °C. = . (b) U syté páry z druhého tvaru lZTpro S3 = S4: Wtp = -AI134 = h 3 .198.u 2 = 221. v 2 = vj = 0.entropie (b) Stav 2: p 2 = 1400 kPa.s2 v p-v diagramu je téměř svislá čára). 51 .100) = -0. Řešení Práce kompresoru při ustáleném režimu je dána technickou prací 2 w. s2 = st = 0.h 2 —> z h-s diagramu je zřejmé.Druhý zákon termodynamiky .4172 kJ kg ' 1 Použij eme-li druhý tvar 1ZT pro izoentropický případ.001043 m 3 kg ' 1 (izoentropa Si .k=wtl2= . (a) U syté kapaliny je měrný objem prakticky nezávislý na tlaku (ka­ palina je téměř nestlačitelná).54 = -33.256. w.88 °C. s2 = si = 0.114 = 2675 .09 °C z tabulek SK-SP -> m = 221. s4 = s3 = 7.54 kJ kg ' 1 (c) Měrná objemová práce w = u i .43 kJ kg'1.18 kJ kg ' 1 Chladivo R134a (a) Stav 1: pi = 200 kPa.43 .v r (p2 .001043-(500 . proč je výhodnější komprese H20 v kapalném stavu než ve stavu páry! Tak např. C 29 Jakou práci je třeba vynaložit na izoentropickou kompresi vody z tlaku 100 kPa na tlak 500 kPa při ustáleném režimu? Uvažujte výchozí stav ve stavu (a) syté kapaliny a (b) syté páry.45 kJ kg ' 1 (c) Měrná objemová práce w = Ui .3588 kJ kg ' 1 K '1.7035 kJ k g 1K ' 1 interpolací v tabulce PP pro s2 —» t 2 = 66.114 Stav 3: p 3 = 100 kPa. kdy je pracovní látka stlačována po kondenzaci jako kapalina..3008. Z eko­ logických důvodů mu však dáváme přednost před chladivém R12.0 kJ kg ' 1.

přehřátá pára z tabulek: h.. Část energetického potenciálu vstupující páry je tak zne­ hodnocena.4 (b) Hmotnostní tok vychází z 1ZT m •Ah = -W ..4-1 1. t 2s t Tltd Tl 2 . 2 6 8 2 . = ---------------------.25 = 347.h 2 3 2 3 0 .9212 kJ kg "1 K ' 1 .. Místo ideálního teoretického . .2 °C 0.0 9 1 0 h2s = h. t2 = 100 °C .9212-1. = t. .9 kJ kg'1.17 kg s '1.49 + 0.0910 kJ kg ' 1 K ' 1 < s2s< s"= 7.. Určete (a) výstupní teplotu vzduchu za kompresorem a (b) pi kon kompresoru.2 °C 102 v P . teplo 25 °C na tlak 940 kPa.h. = . = — — = ..9 -2 6 8 2 .... mokrá pára neboť s7= 1. .4 940 T2s = T*1 E l = (25 + 273.667 w i2s hj —h 2s 3 2 3 0 . . Nevratné procesy při kompresi vedou k produl entropie. s2s = si = 6.5 kJ kg ' 1 Stav 2s: p2s = 50 kPa.897-2305.P .897 X= — — s"-s' 7. Termodynamická (adiabatick účinnost kompresoru je 82 %. Tu určíme z entropie s2s.0910 = 0. .9 -2 4 0 7 ..= 0. = 6.9 3. přehřátá pára z tabulek: h 2 = 2682. je třeba znát suchost páry. S2s ~ S 6 ...li + 52 = 25 + 289. t 2s = 289.9212 kJ kg^K ' 1 Stav 2 : p 2 = 50 kPa.4 kJ kg ' 1 t a •i + (a) Termodynamická účinnost expanze w 12 h . ti = 400 °C . = 3230.) = h' + x-l23 = 340.izoentropického stavu 2 Sna výstupu máme skutečný výstupní stav 2 . Proto je nutné dodávat více práce než při ideálním vratném stlačování. Řešení Vzduch v kompresoru je otevřená soustava. Stav 1: pí = 3 MPa.t.647 kg s~ C 31 Vzduch je kompresorem adiabaticky stlačován v ustáleném režimu z tlaku 102 kPa.Druhý zákon termodynamiky . Nevratné procesy při adiabatické expanzi páry v turbíně jsou spojené s produkcí entro­ pie. t2 .entropie Řeš ení Pára v turbíně je otevřená soustava.2. Skuteč: stav 2 po stlačení má vyšší entropii než teoretický izoentropický stav 2 s. s.82 .15)' .y Termodynamická (adiabatická) účinnost komprese w t!2s ^ 2s ^1 _ T2s T.T |W tl 2 h2 -h .5 -3 2 3 0 . m= -P -2000 h2-h . t. + x-(h/.4 = 2407.5939 kJ kg ' 1 K ' 1 Abychom mohli počítat entalpii h2s.5 n. (a) Teplota po izoentropické kompresi K-l 1.593 9 -1 . Hmotnostní tok vzduchuje 0.

w „ 2 = 236. sytá pára Tr-l z tabulek SK-SP: ln = 236. + .932.2 3 = -33.19 kJ kg ' 1 Oa 1O Skutečná tlaková práce w W tl2 =-44. = m -(h .. (b) 35 % a (c) 40 %. .M 4 . (b) hmotnostní tok chladiva a (c) produkci entropie.6 J kg ' 1K'1.d °>75 h2= h. pak z 1ZT: w t = . (b) Hmotnostní tok chladiva -P -1 w tl2 -44. Řešení Chladivo v kompresoru je otevřená adiabatická soustava.h 2) = m -c p(T.T 2) = m -c p(t. teplotu v laboratoři udržuj­ te na 20 °C. Si = 932. Změny kinetické a potenciální energie neuvažuj­ te.75.4 = 0J8_WK1¡_ C 33 Ověřte oprávněnost tvrzení.5 •(2 5 . Výsledek: V případě (c) není splněna Camotova věta . .tvrzení je proto chybné.d Stav 1: pi = 140 kPa.h 2s = 2 3 6 .25 = 0.29 kJ kg ' 1 (a) Stav 2 je určen tlakem p 2 a entalpií h2. Rozhodněte.2 J k g 11K Stav 2s: p2 = 750 kPa. přehřátá pára Izoentropická tlaková práce w.23 kJ kg ' 1 .P P = W.4 J kg -i ' 1K~ Tok produkce celkové entropie Š = m •sprod = 0. h 2 s ~ h .(b) Příkon kompresoru: 1ZT v tomto případě má tvar m ■Ah = .s. 112 .2 ) = -55 kW C 32 Chladivo R134a vstupuje v ustáleném režimu do adiabatického kompresoru ve stavu syté páry při tlaku 140 kPa a vystupuje z něho stlačené na tlak 750 kPa. h. s2 = si —> h2S= 269.0 4 -2 6 9 .17 •1004. .3 4 7 .2 5 ) = 280. Interpolací v tabulce přehřáté páry najdeme hleda­ nou výstupní teplotu t2 = 44.0225 kg s' 1 (c) Měrná produkce entropie Sprod = As = s 2 . .04 kJ k g 1.. Jestliže máme izolovanou soustavu (q = 0). že tepelný stroj pracující mezi tepelnými rezervoáry o teplotách 600 K a 390 K má účinnost (a) 30 %. x = 1 . = 967..Ah a termodynamická účinnost komprese |w. Stanovte (a) výstupní teplotu.2 = 35.19 °C a měrnou entropii s2= 967..04 .1: ) = 0.25 kJ k g 1 'n. iltd=W h2-h . . Protože v tomto případě jsou teplotní rozdíly mezi laboratoří a venkovním vzdu- 53 . . C34 Řešte příklad C l 2 pro venkovní teploty v zimě 5 °C a v létě 35 °C. Výstupní entalpie h 2 = h.i2s = hj .W t = .h . zda tvrzení je správné ve všech případech.0225 •35.2*-----L Tl. Příkon kompresoru je 1 kW a termodynamická účinnost komprese je 0.6 .

Druhý zákon termodynamiky - entropie

chem v zimě i v létě v absolutní hodnotě stejné, uvažujte též stejnou absolutní hodnotu tepel­
ného toku v zimě i v létě 1000 kJ/min.
Výsledek: et = e tC= 19,54; Womin = -51,17 kJ/min; 8ch = s chC= 19,54; Womin = -51,17 kJ/min
C 35
Tepelné čerpadlo k vytápění domu má příkon 3 kW. Tepelné ztráty domu stěnami a střechou
jsou 25 kJ min ' 1K ' 1 na každý stupeň teplotního rozdílu mezi vnitřní a vnější teplotou. Vnější
teplota lokality je -2 °C. Stanovte (a) maximální teoreticky dosažitelnou teplotu uvnitř domu a
(b) odpovídající hodnotu efektu tepelného čerpadla.
Výsledek: (a) 45,9 °C
(b) 6,66
C 36
Klimatizační zařízení laboratoře v ustáleném režimu má příkon 2,1 kW. Tepelné zatížení la­
boratoře pochází jednak z tepelné energie prostupující z venku, což je 0,5 kW K ' 1 na každý
stupeň teplotního rozdílu mezi vnitřní a vnější teplotou, a z tepla produkovaného provozem
laboratoře 1,6 kW. Vnější teplota je 35 °C. Stanovte (a) minimální teoretickou hodnotu teplo­
ty v laboratoři a (b) tomu odpovídající hodnotu chladicího efektu.
Výsledek: (a) 2,5 °C
(b) 8,49
C 37
Camotův tepelný stroj, u něhož je teplo odváděno při teplotě 20 °C, m á termickou účinnost
70 %. Stanovte pro stroj používající obrácený oběh složený ze stejných vratných dějů
(a) chladicí efekt chladicího zařízení a (b) efekt tepelného čerpadla.
Výsledek: (a) 0,429
(b) 1,429
C 38
Vzduch, který považujeme za ideální plyn, má teplotu 20 °C a tlak 200 kPa. Vypočtěte
(a) změnu měrné entropie vzduchu při jeho izochorickém ohřevu na 99,5 °C. (b) Jak by se
musela změnit hustota vzduchu při izotermickém ohřevu, aby bylo dosaženo stejné změny
entropie, (c) Jak by se musela změnit hustota vzduchu při izobarickém ohřevu, aby bylo dosa­
ženo stejné změny entropie.
Výsledek: (a) 172 J kg 1 K ' 1
(b) -1,072 kg m '3
( c ) -0,374 kg m '3
C 39
0,6 kg vodíku přejde ze stavu daném teplotou 15 °C a tlakem 100 kPa vratným procesem do
stavu o tlaku 350 kPa a hustotě 0,5 kg m '3. Stanovte (a) změnu entropie, (b) při jakém tlaku
v konečném stavu by byla změna entropie poloviční a (c) při jakém hustotě v konečném stavu
by byla změna entropie poloviční.
Výsledek: (a) 189,3 J K ' 1
(b) 344,7 kPa
(c) 0,2022 kg m '3
C 40
Ozón je uzavřen pístem ve válci. Počáteční objem je 0,2 m3, tlak 150 kPa a teplota 20 °C.
Izobarickým ohřevem se objem zvětší o 150 %. Stanovte (a) přivedené teplo a (b) změnu ent­
ropie.
Výsledek: (a) 180,1 kJ
(b) 375,5 J K ' 1
C 41
Změna entropie dusíku při jeho přechodu ze stavu daném tlakem 300 kPa a teplotou 50 °C dt
stavu o tlaku 120 kPa a teplotě 100 °C je 250 J K’1. Stanovte (a) hmotnost dusíku, (b) počá
teční a (c) konečný objem.
Výsledek: (a) 0,593 kg
(b) 0,190 m 3
(c) 0,547 m 3
54

Druhý zákon termodynamiky - entropie

C 42
Tepelné čerpadlo přijímá teplo z nízkoteplotního venkovního zdroje o teplotě 2 °C a vytápí
objekt na teplotu 20 °C. O kolik procent je třeba zvýšit pracovní příkon (kompresoru), aby se
objekt začal vytápět na teplotu 22 °C. Předpokládejte, že tepelné ztráty objektu se při 22 °C
zvýší o 5 %. Uvažujte ideální obrácený Camotův oběh.
Výsledek: 15,9%
C 43
Tepelné čerpadlo využívá podzemní vodu o teplotě 10 °C jako zdroj tepelné energie pro vytá­
pění budovy na teplotu 21 °C. Tepelné ztráty budovy jsou 20 kW a pokles teploty podzemní
vody při sdílení teplaje 6 °C. Stanovte (a) minimální hmotnostní tok proudu podzemní vody a
(b) minimální příkon.
Výsledek: (a) 0,769 kg s' 1 (b) 0,748 kW
C 44
Dva Camotovy stroje mají stejnou termickou účinnost. Pracují tak, že první stroj odevzdává
teplo přímo druhému stroji. První stroj přijímá teplo z tepelného rezervoáru o teplotě 600 °C a
druhý stroj odevzdává teplo do rezervoáru o teplotě 30 °C. Stanovte teplotu, při které je teplo
předávané mezi oběma stroji.
Výsledek: 241 °C
C 45
Vodní pára vstupuje při tlaku 6 MPa do adiabatické turbíny o výkonu 2,38 MW. Vystupuje
při tlaku 1 MPa a teplotě 251 °C. Stanovte (a) hmotnostní tok páry při ustáleném režimu za
předpokladu, že expanze v turbíně je vratná a že změny kinetické a potenciální energie v tur­
bíně lze zanedbat, (b) Jaká je teplota páry na vstupu do turbíny?
Výsledek: (a) 6,2 kg s' 1
(b) 450 °C
C 46
Vodní pára vstupuje do adiabatické turbíny o výkonu 1,34 MW v ustáleném režimu při tlaku
5 MPa a teplotě 450 °C. Hmotnostní tok páry je 3,8 kg s 1. Uvažujte v turbíně vratnou expanzi
a změny kinetické a potenciální energie zanedbejte. Vypočítejte na výstupu z turbíny (a) tlak a
(b) teplotu.
Výsledek: (a) 1,4 M Pa
(b) 266 °C
C 47
Napájecí voda o teplotě 30 °C a tlaku 600 kPa je předehřívána směšováním s přehřátou parou
odebíranou z turbíny o teplotě 250 °C a tlaku 3 MPa. Hmotnostní toky jsou: voda 5 kg s’1,
pára 0,7 kg s"1. Stanovte (a) výslednou teplotu a (b) produkci entropie za jednu sekundu.
Výsledek: (a) 109,9 °C
(b) 1,496 kW K ' 1
C 48
Voda je kontinuálně směšována s přehřátou parou za konstantního tlaku 3 MPa. Voda má
teplotu 30 °C a pára 400 °C. Hmotnostní tok vody je 5 kg s"1 a páry 0,7 kg s’1. Stanovte
(a) teplotu po směšování, (b) objemové toky proudů před směšováním a výsledného proudu, a
(c) produkci entropie za 1 sekundu.
Výsledek: (a) 120,8 °C
(b) voda 0,00502 m 3 s '1, pára 0,0696 m 3 s ' \ směs 0,00605 m 3 s' 1
(c) 1,727 k W K ' 1

55

Proudění ideálního plynu

D Proudění stlačitelných tekutin - ideálního plynu
c •A
m = p-c- A = ------= konst.
v

Rovnice kontinuity pro ustálený stav

Energetická rovnice (1ZT pro izolovanou otevřenou soustavu)
dp

Rychlost zvuku v tekutině - obecně a =

h + ^ - = h 0 = konst.

... pro ideální plyn a =

V k -t

-T

v 5Pvs
Klidový stav je stav po hypotetické izoentropické kompresi ze stavu statického.
X^pM v.ÍrvcJi]osJ tekutiny z oblasti o klidovém stavu obecně

c = ^ 2 -(h 0 - h )

Výtoková rychlost tekutiny z oblasti o klidovém stavu pro ideální plyn_________
c=

V2 c„(T0 - T ) = )| 2 ^ ( T 0 - T ) = ^J2 —

K —1

T

2-k

1 -1

V

T

v.
K

(3 = — je tlakový poměr,
Po
Kritická rychlost

Hustota hmotnostního toku

K-l
Po

K —1

r-T n 1-P

je kritický tlakový poměr

VK + 1

c =a =


K +

m

r-Tn
l

2-k

p0 f

^

^ = - = J ---- 7-— * 1-P K -PK
A

Vk

-1

v0 ^

K+l

Kritická hustota hmotnostního toku (Fliegnerův vzorec)

p.* =

■- a K
v r ' T0 i

^

2

Vi

K + l

D1
Vzduch o teplotě 300 °C a tlaku 700 kPa proudí rychlostí 250 m s '1. Stanovte (a) klidovou
entalpii, (b) klidovou teplotu, (c) klidový tlak a (d) klidovou hustotu.
Řešení
(a) Klidová entalpie plyne z energetické rovnice (předpokládáme: při T = 0 K je h = 0)
2
2
^c a 2
h 0 = h + — = c J + ~ = 1004.5 •(300 + 273.15) + = ^ - = 606979.2 J kg 1

(b) Klidová teplota

T _ h„
0

606979,2
1004,5

Cp

= 604,26 K = 331.11 °C

K

(c) Klidový tlak (izoentropická změna)

T
p 0 = p - 2vT

(d) Klidová hustota ze stavové rovnice

p 0 = Po
r-T 0

J

1,4

= 700-

604,26

842250
287-604,26

573,15

1,4-1

= 842.25 kPa

= 4.857 kg m -3

D2
Letadlo 1etí r ychlostí 2 60 m s' 1 ve v ýšce, k de j e a tmosférický t lak 4 0 kPa a t eplota - 25 0|
Vzduch protéká proudovým motorem je v jeho difuzoru zpomalen a potom stlačov:
v kompresoru, kde se dosahuje hodnoty poměru stlačení klidových tlaků 8,2. Proce
v difuzoru i kompresoru považujte za izoentropické. Stanovte na vstupu do komprese
56

.77 °C p2 _ r-T 2 100000 296.602 . 4 = 1093.l O m s ' 1 57 ..4-1 = (230 + 273.4 1200 Hustota na výstupu ze stavové rovnice p2 = = 247.0 m s ' 1 (b) Machovo číslo Ma = —= = 0.t -T = ^ 1 .4 kJ kg~ D3 Vzduch o teplotě 30 °C vstupuje do proudového stroje rychlostí 210 m s"1.Proudění ideálního plynu (a) klidovou teplotu.1 ) = 1 .41 kPa 248.2 9 6 .38 = 1. Řešení (a) Dusík považujeme za ideální plyn.362 kg m -3 (b) Výstupní rychlost z energetické rovnice c: = .9-247.5-(281.0 K *0 2 Poi = P - A 01 (d) Práce dodávaná kompresoru w t = cp-(T0i .8 .38 K = -25. zůstává podél trysky konstantní i klidový tlak.15) + — ^ — = 281. 4 . proud je podzvukový D4 Dusík o hmotnostním toku 2 kg s' 1proudí tryskou ve stacionárním režimu.8 1./ 2 •1039.2 ■(503.8 .15 . 9 J kg ' 1K"1. V trysce dusík expanduje izoentropicky na tlak 100 kPa.514) = -233.2 ) ^ = 514.4 í 'T ' (b) Odpovídající klidový tlak L01 \ 281. Určete (a) rychlost zvuku a (b) zdaje proudění podzvukové či nadzvukové. r = 287 J kg ' 1K '1). protože M a < 1.= T + — = (-2 5 + 273.38) = 729. 4 1 / ( 2 . (c) klidovou teplotu na výstupu z kompresoru a (d) prá­ ci dodávanou kompresoru.Měrná plynová konstanta dusíku je r = R /M m = 8 3 1 4 . Podle energetické rovnice klidová entalpie a klidová teplota jsou podél trysky konstantní.5 1. (b) klidový tlak. Protože se předpokládá izoentropický děj. (c) průřez proudu a (d) Machovo číslo.( 8 . (a)Rychlost zvuku a = -n/ k . Vstupuje do trysky se zanedbatelnou rychlostí při tlaku 1200 kPa a teplotě 230 °C.T 02) = 1004.8 K = 8. Řešení (a) Klidová teplota vzduchu před kompresorem T0.4 -2 8 7 -(3 0 + 273.4.T .15) W „* vPo J 100 ' 1.6 °C -----01 2c ' 2-1004. 9 / 0 .247. Stanovte na výstupu z trysky (a) hustotu.) = .4-1 = 40= 62. Řešení Vzduch lze považovat za dvouatomový ideální plyn (k = 1.15 vTy (c) Klidová teplota na výstupu kompresoru pomocí Poissonova vztahu K—1 T =T • Po2 K = 2 8 1 .J2 ■cp (T 0 . (b) rychlost. cp = k t / ( k .1 4 ) = 2 9 6 .15) = 349.2 J k g 1 K ' 1 Výstupní teplota plyne z Poissonova vztahu K-l 1. Podle zadání na vstupuje proud pomalý a proto tlak a teplota jsou prakticky rovné klidovým hodnotám to = ti. po = Pí.

Takto získáme pro jednotlivé polohy následující statické tlaky a průřezy: p(kPa) x(m ) 1200 0 A (m2) 00 d (mm) 00 1000 0.* Po 50.15— — = 419. m m A = — — = --. je-li plocha výstupního průřezu 40 cm 2 při protitlaku (a) 600 kPa a (b) 350 kPa.274 a 2 ~~ ^K -r-T .—620 + = 634.000983 0. P o = 0. ~~ V M ^ 2 9 6 > 2 4 7 ^ 3 8 p 2 -c 2 D5 Uvažujte trysku z předchozího příkladu.14 °C 1. Vypočtěte hmotnostní tok tryskou.2 2 p- .6 35.4 + 1 p* = p* .Z J r-T* K -l Vk + 1 (b) Poloha hrdla vůči vstupnímu průřezu Kritická teplota 42.4-1 1.6 2 1.362-729.002015 39.8 200 1 100 1. Stanovte (b) polo­ hu hrdla Lavalovy trysky a (c) průřez hrdla.----------. -----.001383 0.P 2 měřené od vstupního průřezu. 4-296.61 mm n n D6 Vzduch o tlaku 900 kPa a teplotě 620 °C vstupuje do zužující se trysky rychlostí 170 m s'1. Řešení (a) Výpočtové kroky (a).9-419.1 729. odpovídající vždy poklesu tlaku o 200 kPa.-----------pc p i-----.000942 0.29 4 -A 4-0.2 800 0. (c) z příkladu D4 je nutné provést pro polohy x i = Po “ Pí L P0 .0 x* = —— — L = -1.1 m (c) Plocha výstupního průřezu A2 = (d) Machovo číslo Ma = — = = 2. Stanovte (a) tvar trysky postupným výpočtem průřezů podél trysky v místech odpovídajících vždy tlakovému poklesu o 200 kPa.5 58 .528 Kritický tlak v hrdle 34.. tlak a hustota: c2 1702 tfl = t| + -----. že tlakový gradient podél trysky je konstantní.4 1.6 kPa T* = T n — K+ l (c) Plocha průřezu hrdla .Proudění ideálního plynu 2 = 0.29 K = 146.9-419.29 = 0.4 600 0. Řešení Vzduch považujeme za ideální plyn.1 = 0.002014 m 1. (b). Předpokládejte.54 K 2-c„ 2-1004.1 m.. Délka trysky je 1.6 400 0.000941 m yj\.001028 0.64 36.P 2 = 503. Klidová teplota.1 0.000941 d = J -------= .4 Kritický tlakový poměr 0.39 °C = 907.566 m 1200-100 P0 .528-1200 = 633.= 34.001231 0.4 + 1 2 633600 296.

ß a K ß K = 0.4-1 K -l 951800 Po mb = A K = 0. teplo­ tou 65 °C a rychlostí 5 m s '1.63'-4 = = 4.54 5.78 = 0.4+1 K+l 1.41/4= 2078.528 1.654 kg m 287-907. atd.78 kPa 951780 _3 ~ 3.667.-951780-3.667-1 K-l Kritický tlakový poměr ß* = í V k Kritický tlak 2 1 + iJ í 2 1 [ 1.-i c = ------= ------------------.15----------.11 kg s~ Případně lze použít pro výpočet hmotnostního toku Fliegnerův vzorec 1.6 3 K —1 P “'1.= 5 194.4 •0.=A.4 —1 V 1.25 kPa 59 . (a) Tlakový poměr odpovídající protitlaku pa = pa/po = 600/951.4-1 = 951.4 + 1 ^287-907.. nedojde tedy k aerodynamickému zahlcení a tlak ve výstupním průřezu je roven protitlaku p 2 = pa.004.15 T vv Po = Po r-T 0 1.4 ÍT \ 907 54 _£ K_1 = 900.= 338.58 K K + l 1.=253.( ’ Po = Pi * 620 + 273.99 kg s~ (b) Tlakový poměr odpovídající protitlaku Pb = Pb/Po = 350/951. p 2 = p*.4 = 5.^ . vý­ stupní tlak je roven kritickému tlaku p 2 = p \ t2 = t .654• 1 -0 .487 p = ß* ■p 0 = 0.0041.I c 1 = 65 + .5281. dojde k aerodynamickému zahlcení.78 = 0. ------PoP 0 l . (b) průřez hrdla a (c) rychlost v hrdle. ve výstupním průřezu jsou kritické podmínky: Ma = 1. Řešení Helium (molámí hmotnost Mm = 4 kg km ol'1) je jednoatomový plyn —> k = 1.004 ¡ 2 .57 °C 1.667 1.667-2078.6 J kg ' 1K ' 1 w« ' i 'i • Mema tepelná kapacita K-r 1.0024 °C 2 -c„ 2-5194.5 = 65.9 J kg K K-l 1.^ .41.4-1 ^ Hmotnostní tok rhk =0. tlakem 750 kPa. Stanovte (a) kritický tlak a kritickou teplotu.667 + 1 J = 0. iriliriT 1 -iT.15 K Rychlost 5 m s' je relativně velmi malá a cp velké.667 Měrná plynová konstanta r = R /M m = 8314.487 •750 = 365.4-1 >\ 2 2 ’K m .9 Klidová teplota T 0 = 338. (a) Kritická teplota r = T n .54 Kritický tlakový poměr pro plyn tvořený dvouatomovými molekulami p = p*/po = 0.6 . 1.528.528.Proudění ideálního plynu 1.667 + 1 ť = -19.11 kg s' D7 Proud helia při vstupu do trysky je popsán hmotnostním tokem 5 g s '1.368 < 0.630 > 0.4-1 -0.528.p l i l i -951780 -3. Hmotnostní tok tryskou f • A K -l A 1. tj. takže to s ti a zároveň po s pi.654 ■ 11.4 0.

4-1 ■Po = •850 = 449.— = 541.4-287-448.3 = 636.696-10 m » 7.= 6 5 0 -----.889 kg m~ (b) Výstupní veličiny lze výhodně spočíst pomocí izoentropických dynamických funkcí. Proud je stacionární.7 mm \i 649.6-338. Vypočtěte (a) statické veličiny v hrdle. Ze stavové rovnice je statická hustota (a též klidová hustota) na vstupu: p0 850000 .4 —l) *1.15 1.003 = 4. „-6 2 n n 2 A = — = --------.l)M a : 2 + (l. 4 —l) *1.^1. (b) statické veličiny a průřez na výstupu a (c) hmotnostní tok tryskou.t -T* = -y/l.667-1 = 649.043 kg s-1 60 .4-1 = 1.58 = 937.556- = 2.4 + 1 2 1.7 = 466.4 + 1 1. m 0.8 kg/m výstupní hustota p2 = p0 výstupní rychlost c 2 = Ma •a 2 = Ma •^/k •r •T2 =1.6 m s' 1 ^2 + ( K .68 kg s''m ‘2 Plocha průřezu hrdla .3 K 2 + (K .6-253.7 1 rT0 Vk + 1 1.5 a plocha průřezu hrdla je 30 cm2.Proudění ideálního plynu (b) Kritická hustota hmotnostního toku 1.—= 448.7 K 1.l ) M a 2 = 4.0 kPa 1. Podrobnější informace lze nalézt v literatuře [7] str.5 kPa 2 + (l.667 2 2078. Řešení Vzduch považujeme za dvouatomový ideální plyn.= 7.005 „ .-------------.3 Pi * Po = = 4 >556 k§ m r-T 0 287-650 (a) Kritické poměry v hrdle jsou charakterizovány takto: kritická teplota T ' = Tn •— K+ l = 65 0 — .5.5: 1.667 + 1 -t r\5 = 7. 21.r .4-1 kritická hustota P =Po rychlost v hrdle C* =a* = y j K . jednorozměrný a izoentropický.4 m s~‘ D8 Vzduch o tlaku 850 kPa a teplotě 650 K vstupuje do Lavalovy trysky se zanedbatelně malou rychlostí. výstupní teplota T2 = T0 -----.52 (c) Hmotnostní tok m = m* = p* •c* •A* = 2.4 + 1 1.68 (c) Rychlost helia v hrdle c* = a* = V k .4 kritický tlak * / 2 NK—1 O* P = P -Po = VK +1 y i K-l 1.5 m s ' 1 VK + Iy = 4.889 •466.4 í výstupní tlak P2 =Po 2 K-l = 850 2 + (K .4 -2 8 7 -5 4 1 .667-2078. 4 —l) *1.7— ----.5 ■0.l)M a 2 2 1. klidový stav je prakticky dán daným vstupním statickým stavem.5-10 ' 1.556- = 231.4-1 2 2 + (1. Hodnota Machova čísla na výstupu z trysky je 1.52 ( K -l 2 1.667+1 K+l * * * K ( 2 r* r H = p c = Poa— -------. Protože vstupní rychlost je zanedbatelně malá.T = ^1.

1 ) + 1 + 2 -1.52 (1.9 J kg^K ' 1 850 341.5 2 'j 1. c’ = 466.0 Statický tlak pn = p Statická teplota Ma? -1 Tah = TAi 1 + 2 . statickou teplotu a statickou hustotu.4 -1 ) + 2 . Podrobnější informace lze nalézt v literatuře [7] str.52 (1. Řešení Otvor ve stěně nádoby lze považovat za krátkou zužující se trysku. / / hoiimhoi / ' & hti d 2 Řešení Veličiny vypočtené v příkladu D 8 : poi = 850 kPa.4-1 ^l-5 2 • ( l .4 + 1 (k .-2 8 7 •ln Poi (c) Výstupní rychlost z Prandtlova vztahu 1.52 . Klidový tlak (K + l)M a 2 Nk -1 ' Pon —Poi ( k . 4 .8 K 1. Pi Ma»1 h> S.1 + 2 -1.4 + 1) 2~ V c„ = í f l c. 61 .4 = 850- (1. Ci = 636.5 1.3 kPa < p0i = 850 kPa! .4-1 = 231.5 m s '1. Stanovte těsně za rázovou vlnou (a) klido­ vý a statický tlak.6 m s Sil. Ve výstupním průřezu trysky je kolmá rázová vlna.3.1) + 2 _ M a*(K + l) P" = P' ' M a.9 m s 636. Ti = 448.1) ] S K-1 1.41/(12 + 2-16) = 189 J k g 1K 1.1 )+ 2 J Í^ 2 -K -M a ] . i ___ Pí = 1.( k . Oxid uhličitý je plyn stříatomovými molekulami —» k = 1. v níž je tlak 1 MPa a teplota 35 °C.5 kPa.4 + 1 = 569.4 + 1 M a? .8 kg m '3.— M ------—— = 591.33 a r = R/Mm = 8314. • ( l.s.4 .= 20.l) + 2 = (b) Změna entropie su .Proudění ideálního plynu D9 Proud vzduchu v předcházejícím příkladu protéká Lavalovou tryskou.52 (1 . pí = 231.52 -1 . 52 —1 1.6 D 10 Oxid uhličitý vytéká do prostředí o tlaku 100 kPa kruhovým otvorem o průměru 1 mm z nádoby.4- 1. = s 0I1 .1 kPa M a 2 (k + 1) 1.l ) + 2 j f M +1 1^2-1.s0I = . h Poi/ PoifPo.4 + 1) 1.1 M a 2 ( k .k . Stanovte (a) výtokovou rychlost a (b) hmot­ nostní tok. A r v \ NíamX 7 P„ SRaytefgh Farmo.4 + 1)-1.r •l n .4- Statická hustota 1 J 1. isH (a) Veličiny za rázovou vlnou stanovíme pomocí dy­ namických funkcí rázové vlny. = 790.4-1. (b) změnu entropie na rázové vlně a (c) výstupní rych­ lost. .3 K. 35.^ — k +1 V 1 + 2 -k K+ l = 448.

O ..p K —1 = 92. jakou rychlost má vzduc proudící sacím ventilem.9ms~ 0 V 1. Protitlakem je tlak ve válci.33 + 1 v ' ---.81 kg rn m = m* = p 2 -c 2 •A 2 = p* -c* •A 2 = 1 0 .. — 2 Vk + 1 tT. Tlakový poměr: n 0 94 P = — = —— = 0.. Uvažu_ rychlostní součinitel 0.4 MPa. £ l .33 1.5403 p 0 1000 p0 U + l ) { l .T n vPoy 106 189 -(35 + 273.24 = 83.9495 > P* = 0.= — = 0. = c*=a* = . Stanovte. Veličiny vzduchu .2 5 7 .19 g s' 1 D li Ve válci pístového stroje je při sání tlak 94 kPa.33.-------- (b) Kritická hustota plyne z kombinace Poissonova vztahu a stavové rovnice ideálního plynu f p * A* ' K P2 ~ P ~ Po ' vPo J Hmotnostní tok / * N~ P_ “ Po r . aerodynamické zahlcení nehrozí.6 J kg' K Tlakový poměr 62 13 14 p = i^. 3-3.4 -1 v ’ 1.5 kg s"1. dvouatomový plyn -> k = 1 .•189• (35 + 273.7 > P * = 0. r = R/Mm = 8314. Řešení Otvor sacího ventilu považujeme za zužující se trysku..5403133 = 10.( l 5 + 273.4 Po 0.99 Poměry ve výstupním průřezu (ve válci) jsou podkritické.9.15) 0. .41/(12 + 4-1) = 519.528 .24 m s* Skutečná rychlost je nižší v důsledku nevratností zahrnutých v daném rychlostním součinitel C2sk = cp • C2 = 0.9 • 92. Ve vnějším prostředí je teplota 15 °C a atmc sférický tlak 99 kPa. 9 = 0. Metan má v nádobě tlak 2 MPa a teplotu 25 °C.W _ 2 _ ..15)1 .0.vnějšího prostřec -js o u tak klidovými veličinami. i “ _ W < |ř . = . Řešení CH4 považujeme za ideální plyn ( k = 1.0 m s-i D 12 Navrhněte trysku pro výtok metanu (CH 4) z nádoby do prostředí o tlaku 1.00219 kg s' 1 = 2.5403 .1 .33-1 ř .na výstupu jsou kritické poměry Tlakový poměr (a) Výtoková rychlost c.Proudění ideálního plynu 1. 33 + 1 dojde k aerodynamickému zahlcení . pro 3 a víceatomový plyn Po 2 Navrhujeme pouze zužující se trysku.9. Hmotnostní tok v těkajícího proudu je 2.15) = 257.2 8 7 . Teoretická vtoková rychlost: c2 = 2-k V rT„ ^ i . 8 1 .. Rychlostní součinitel je cp = 0.

9.p K 1.T 2s 1— *l .0 .33-1 950.702-292.7 1. 288-(650+ 273.Proudění ideálního plynu Výstupní výtoková rychlost í K-l "\ c2= r t ~ r T 0 . Skutečná teplota t 2 ve výstupním průřezu je vyšší než odpovídající izoentropická teplota (při proudění beze ztrát).519.1 650 + 273. které mají za následek produkci entropie. Účinnost trysky je 0.0 .7 m/s V Expanze ve skutečné trysce neprobíhá izoentropicky.0259 kg m’ Po.15) Klidová hustota z rovnice izoentropické změny i ( T \k -I 1.7 kPa Vstupní statická hustota ze stavové rovnice 250000 -= 0. m 4-A n p 2 -c 2 n 4 2. Vztah mezi teplotami je určen pomocí vztahu pro účinnost trysky \=<P J h 0.33 \k -1 Po = P r 1. Počítejte s konstantami k = 1.Pi ‘ 650 + 273.7 U3 = 292. Klidové veličiny plynou z energetické rovnice a vztahů pro ideální plyny: .33-288 = 250 950.15) 1.7 2 r-T 2 Průměr výstupního průřezu trysky d=.T 2 = h 0 . = 950.5 ti 9. 4 ' 1Q— = 9.92 1 .33 = 277.p ^ .92.5 mm D 13 Zplodiny spalování plynové turbíny o teplotě 650 °C a tlaku 250 kPa vstupují do trysky rych­ lostí 250 m s ’1.ze stavové rovnice ideálního plynu p2 = = — 1.33 a r = 288 J kg ' 1K"1. Vnější prostředí má atmosférický tlak 100 kPa. Sta­ novte (a) plochu vstupního průřezu.33-1 'N T2 =(25 + 273.702 kg nť 3 519.7 = 33.l . 1) 33 _ 1 T0 = T.1 = 0.9403= 1. (b) plochu výstupního průřezu a přichází-li v úvahu pak také (c) plochu kritického průřezu a (d) délku rozšiřující se kuželové části.15 VT i 63 .6-277.33-1 \ 1 .1 X0 = 0.15) - 'K -l p K 1.15 1.9403 kg rrf Pi = r-T.h 2s ^ T 2 = T 0 . + — = T.6 (25+ 273.0.h 2 _ T 0. ale dochází ke ztrátám (disipace ener­ gie).7 K Výstupní hustota . Řešení . + — •— = (650 + 273.15) + — ° 1 2 -cp 1 2 k t v ’ 2 K ( T T 0 V1! .1 K 1.2 „2 „ .33-1 = 280. Hmotnostní tok tryskou je 25 kg s'1.T 2s) = T 0 r Tq .c p 2 ( T 0 .

7.-c.33-1 ‘v r \ Výstupní hustota p2 = p0 • E i <Po.33 1 -0 .3 0 3 2 2 -tg f = 0.33 = 0. (a) Vstupní průřez A .3155 m 7t (c) Kritická rychlost se vypočítá pomocí obdobných vztahů.0782 m 2 —» d 2 = 0.07221 m 2 -> průměr hrdla d* = 4 -A 0.6458 kg m -3 <Po J Plocha kritického průřezu (v hrdle) m A =■ p* •c* 25 0. tedy stejnou účinnost r|tr jako při určování výstupního průřezu. Vrcholový úhe kužele a volíme zpravidla maximálně 10°. Í2 .33 1.7 F Pro využití celého tlakového spáduje třeba použít Lavalovu trysku. Dále předpokládáme rovnoměrné rozložení ne vratností podél trysky.1 1.0703 m D 14 Navrhněte pro zpomalení proudu vzduchu o hmotnostním toku 2 kg s' 1 kuželový difuza s vrcholovým úhlem 8 °.0259-0. nahradíme-li v nich tlakový po měr protitlaku kritickým tlakovým poměrem.0259 100 280.3032 m 71 (d) Při stanovení délky rozšiřující se části uvažujeme kuželové rozšiřování.5403U3 =0. Řešení Proudění v difuzoru považujeme za izoentropické.1 1. Do difuzoru vstupuje vzduch o tlaku 100 kPa a teplotě 20 °C rychlos tí 280 m s' 1 a vystupuje z něho rychlostí 120 m s'1. 64 .tg f 0 .Proudění ideálního plynu Tlakový poměr P = Pk = = 0.33-1 -288-950.4721-677.368 m V n (b) Výstupní rychlost ¡2-k c2 L r „ ( = VoT92 1 -p K 2-1.33-1 ^ 288-950.= m 25 p. Určete (a) stav ve výstupním průřezu (b) základní rozměry difuzoru. m 25 p 2 -c 2 0.356 < P* = 0.5 4 0 3 1.9403-250 4 ‘Aj 0.33 536.1 mh = 1.6458 -536.4721 kg m" 4 -A .33 - 1.K K -l \ rTn 1 . = 0. Z jednoduché geometrické úvahy vyjde vztah tg a _ 2 '( ^ 2 _ d ) L _ d 2 -d* 2 .3 1 5 5 -0 . 0.1 = 0.33-1 1.1.1 -0 .5403 Po 280.( P * ) K =V 092- K —1 Kritická hustota P =Po' ( *A P_ 2-1.3 5 6 = 677. Výstupní průřez a 2= 1.1 m/s i = 1.

1’-4 ■1 = 325.0 K li 2 -c K-r 2 1.tg f 1) 15 Cyslík vstupuje do difuzoru rychlostí 250 m s' 1 při tlaku 100 kPa a teplotě 300 K a vystupuje :něho při tlaku 130 kPa.538 kg m '3 4 -A 2 _ m 2 Výstupní průřez = 0..T*1 ^01 ^1 65 .9 činnost difuzoru je definována hni. JS _i = (20 + 273. = 0. = J n = 0.8 J kg^K -1 32 lěmá tepelná kapacita při stálém tlaku = — = 1.1175 m a 2= ' ‘ p 2 -c 2 1.) = 334.15. r-T 2 1.-c.5 K 01 = T 02 = T 0 = T.4 / t >K~1 f 1.1J Výstupní tlak Vstupní hustota (b) Vstupní průřez Výstupní hustota P. = A.4 -1 * lidová teplota proudu: c2 2502 = 334.T . * = -T1. 9 -(3 3 4 . Stanovte a) výstupní rychlost vzduchu a (b) stupeň rozšíření A 2/A 1.1 —0.5 -3 0 0 ) = 3 0 3 .8314 = 269.h „ T „-T . lešení *ro kyslík O2: /lěmá plynová konstanta R . = p2 = Pl r-T..5 kPa = 1. VT.1175-0. = T 0 .2145 m 2 -tg f 2 .T L = ^ .0 .538-120 71 Délka rozšiřující se části difuzoru L _ d 2 ~ di _ 0.00601 m 2 —» d. (c) změnu entropie.3 trátový součinitel ¿¡djf souvisí s účinností difusoru ridif: dif = 1 ^ d if ~* ^ Id if — 1 —0.189 kg m' = 0.5 . Uplatňují se ztráty.t i djf(T 0 .3 J k g 1 K ' 1 p K—1 1 .0875 m = 1.6 K T•‘o .15) m p.0875 = 0. 100000 287-(20+ 273.189-280 287-325 143.15)+ 28° .4' 27Q = 909.^ r T. (d) klidový lak na vstupu a (e) klidový tlak na výstupu.1.120 .100­ Pl • V 20 + 273.4-287 1.Proudění ideálního plynu (a) Výstupní teplota plyne z energetické rovnice n} —f-2 n2 _p2 v-_1 T2= Tj + = Tl + ^ L _ £ i . + — — = 300 + -------2 -c p 2-909.01083 m 2 —» d 2 = . ztrátový součinitel difuzoru je 0.4-1 325 2 .

6----p 01 = P[ p 02 = p.2 K = 303. Protitlak na výstupu je 600 kPa. Pokles klidového tlaku je vždy vedle růstu entropie významný průvodní znak disipace energie.4 kPa a jeho klidová hustota j< 5. p 2c 2 _ p .4-1 = 140.4 1. jestliže výstupní plocha průřezu má velikost 40 cm2. (c) rychlost proudícího plynui (d) statickou entalpii. Výsledek: (a) 164.3 -(334. Vypočtěte (a) výstupní rychlost a (b) hmotnostní tryskou. Výsledek: (a) 325. p.4 ^130 N Ti 2 = Ti.5 °C (b) 155 °C (c) 0. 300 -------.T 2) = ^2 -9 0 9 .3 kJ k g 1 D 17 Oxid uhličitý při tlaku 250 kPa proudí kanálem rychlostí 120 m s"!.3 ■ln = 10.1 kg m~3. Klidový tlak je 273 kP Stanovte (a) klidovou teplotu.c p (T 0 . podobně jako u rázové vlny. •c 2 130-300-115. Stanovte (a) klidovou teplotu.1 kPa 300 K 1. Vypočtěte (a) výstupní rychlost a (b) hmotnostní t tryskou. £ l = 327..4 K“' = 100 f 334 5 ’ v 327.c. A.3029 m 3 k g 1 (d) 333.82 As = c„ •ln — = 909. K-l l 01 = Tm y \ rj (e) Klidový tlak na výstupu z difuzoru 100-327. (b) statickou teplotu.5 1. Výsledek: (a) 224. jestliže výstupní plocha průřezu má velikost 40 cm2.2 = 1.-^ .5 -3 2 7 .35 J k e 1K 1 p T.2 ) = 115.420 kg s' 1 D 19 Kyslík vstupuje při tlaku 800 kPa a teplotě 77 °C do zužující se trysky zanedbatelnou rychl tí. (b) statickou teplotu.2 1.^ n= p 2 •T. (c) klidový měrný objem a (d) klidovc měrnou entalpii.4 kPa Klidový tlak po při průchodu difuzorem klesá (poi > P02) na rozdíl od statického tlaku (Pi < p2).6 v l0 0 y v P .■ Proudění ideálního plynu Teplota na výstupu T 2 plyne z Poissonova izoentropického vztahu K-l 1. Protitlak na výstupu je 100 kPa.9 m s' 1 (b) 7. D 16 Proud kyslíku má statický tlak 500 kPa.4-1 = 146. neboť část mechanické energie se přeměňuje na energii tepelnou.2 kJ k g 1 D 18 Kyslík vstupuje při tlaku 800 kPa a teplotě 77 °C do zužující se trysky zanedbatelnou rychle tí.2 m s’1 (b) 6.265 kg s' 1 66 . Výsledek: (a) 245 °C (b) 200 °C (c) 286 m s’1 (d) 430.y Rychlost z energetické rovnice c 2 = ^ 2 . klidový tlak 687.4-1 f \ 1.2 m/s Z rovnice kontinuity plyne hledaný poměr S využitím stavové rovnice nahradíme hustoty (c) Změna (růst) entropie v difuzoru (d) Klidový tlak na vstupu do difuzoru A.2-250 02 vT2 y 100 - '334.

v níž je tlak 350 kPa a teplota 25 °C. Ve válci je podtlak 7 kPa. Vzduch vstupuje do podzvukového difusoru rychlostí 300 m s '1.2 K (c) 1. rsledek: 104.978 (d) 295 m s' 1 (e) 0.9 mm 12 íuzorem je třeba snížit rychlost proudu helia z 500 m s' 1 na 200 m s"1. jeho tlak je OkPa a teplota 20 °C. (b) teplotu vzduchu ve výstupním průřezu. At»sférický tlak je 101 kPa. dedek: (a) 88. Vypočtěte také (d) výstupní rychlost a (e) výstupní průřez trysky.Vypočítejte také (d) výstupní rychlost a (e) změnu hustoty vzduchu. Navrhněte základní měry trysky: (c) velikost vstupního průřezu. dedek: (a )-6737 Pa (b) 92. je-li výtová rychlost 404. že tlak v nádobě je 160 kPa? sledek: (a) 6. aby hmotnostní tok vytékajícího kyslíku do okolního prostředí o tlaku 95 kPa 0.53 kPa. Na vstupu je teplota helia 100 K.59 m s' 1 (e) 0. novte (a) tlakový poměr. notnostní tok 10 kg s' 1 vzduchu vstupuje do trysky se zanedbatelnou rychlostí. (d) velikost výstupního průřezu.94 25 1podzvukovém difuzoru sledujte souvislost veličin charakterizujících nevratnosti a disipaní účinky.11 cm 2 (e) 1. Stanovte (a) změnu klidového tlaku. Rychlostní součinitel trysky je 0.4 % (b) 0. Stanovte (a) změnu (produkci) měrné entropie.96.4 kPa (b) 155.12 kg s' 1 a rychlostí )m s' 1do trysky. sledek: (a) 0.5 m s '1. (b) klidový tlak a (c) základní rozměry difuu kuželového tvaru s vrcholovým úhlem 8 °. (b) účinnost trysky a ) rychlostní součinitel. (b) účinnost difuzoru. (b) Jaký bude výsledek v případě.6 m s ' 1 24 isík vytéká tryskou do atmosféry z velké nádrže. Stanovte (a) účinnost trysky a (b) rychlostní součinitel.338 kg m '3 26 i trysce sledujte souvislost veličin charakterizujících nevratnosti a disipativní účinky. délka 20.085 J kg ' 1K ' 1 (b) 95.13% (c) 0. Tlak prostředí na výstupu je 100 kPa. Tlak na výstupu je 150 kPa. Za tryskou je prostředí o tlaku 80 kPa.65 mm. ýsledek: (a) 8. Stanovte (a) vstupní a výstupní tlak.015 kg s'1. jeho hustota ve výstupním průřezu má být kgm'3.79 cm 2 (d) 2. alní vzduch má tlak 100 kPa a teplotu 15 °C.37 mm :l duch o teplotě 90 °C a tlaku 350 kPa vstupuje s hmotnostním tokem 0. Uvažujte hmotnostní : 10 gs"1.1896 (b) 238.5 mm. Určete (a) potřebnou velikost >ru ve stěně.08 mm (b) 8. Nevratnosti vedou k poklesu idového tlaku o 5 kPa.0787 (d) 98.58 % (c) 0. výstupní průměr 10.Proudění ideálního plynu 0 loba je naplněná kyslíkem o tlaku 300 kPa a teplotě 260 °C.53 cm 2 (f) 13. výstup 143. sledek: (a) vstup 90. jeho tlak je OkPa a teplota 20 °C. (c) ztrátový součini.9.2 kPa (c) rozšiřující se tvar: vstupní průměr 7. v případě valový trysky také (e) velikost kritického průřezu a (f) délku rozšiřující se části rcholovým úhlem kužele 10 °.6 mm 23 počtěte skutečnou rychlost v sacím potrubí spalovacího motoru. Nevratnosti vedou k vzrůstu entropie i J kg' 1K '1.0243 m 2 67 . Rychlostní součinitel je 0.

s = 7.----------------. Stanovte (a) klidovou entalpii.0531 kJ kg ' 1K’1. (b) klidovou teplotu. Proto aproximujeme diferenciá přírůstky tlaku a hustoty konečnými rozdíly a= Měrnou entropii chladiva při tlaku 500 kPa a teplotě 60 °C najdeme v tabulce přehřáté p~ s = 1. Při této entropii a nejbližších tabelovaných tlacích kolem daného tl 68 . Řešení (a) Rychlost zvuku obecně a= 5p Analytický výpočet parciální derivace je nepraktický. páry m = p •c •A = Rovnice kontinuity pro ustálený stav .h) * Pro přehřátou p á ru je kritický tlakový poměr (5* = — = běžně 0.15 kJ k e 1 0 2 2 ----------.14). Stanov te (a) rychlost zvuku v chladivu a (b) typ proudění.obecně Klidový stav je stav po hypotetické izoentropické kompresi ze stavu statického. v případě stavu Po páry blízko horní mezní křivky se doporučuje hodnota 0. neboť stavová rovnice chladiva R134 je velmi složitá a je prezentována hodnotami v tabulkách.95 kPa (d) klidová hustota po = 1/vo = 1/0.2958 = 3. Interpolací v tabulce přehřáté páry nebo přímo z h-s diagramu zjistíme: (b) klidová teplota to = 316. Výtoková rychlost tekutiny z oblasti o klidovém stavu obecně c = ^ 2 •(h 0 .Proudění reálného plynu E Proudění stlačitelných tekutin - reálného plynu. Energetická rovnice (1ZT pro izolovanou otevřenou soustavu) Rychlost zvuku v tekutině .^ Klidový s tav j e d á n veličinam i ho a so = s (hypotetická i zoentropická expanze). Řešení Stav je určen teplotou a tlakem.2345 kJ kg^K ' 1 (a) Klidová entalpie vyjde z energetické rovnice 2 ^ rn 2 h ft= h + — =3056900 + -----. Statické měrné entalpie a entropie najdeme v tabulce přehřáté páry PP: h = 3056.0 °C (c) klidový tlak po = 900. E 1 Vodní pára o teplotě 300 °C a tlaku 800 kPa se pohybuje rychlostí 250 m s '1. (c) klidový tlak a (d) klidovou hustotu.9 kJ k g 1.3).546 ( k = 1.38 kg m ~3 E2 Chladivo R134a m á tlak 500 kPa a teplotu 60 °C a protéká trubicí rychlostí 200 m s '1.576 ( k = 1.konst.= 3088.

máme k dispozici dostatečný tlakový spád Ap = p 0 . s2s = 7.2782. (6 0 0 -4 0 0 )-1 0 0 0 162.9 m s ' 1 1 /0 .94 m s' 1 Plocha průřezu v hrdle A* = p -c ^ 7 = c 584.1 5 )-1 0 0 0 = 584.-> h 2 = h 0 . Stanovte (a) plochu průřezu v hrdle a (b) plochu výstupního průřezu.2 = 1..56) = 2805.23 kJ k g '1.23 . po s pi —2 MPa: PP h 0 = 3248. v* = 0.56 kJ k g '1.06 3 ^ 9 cm 2 d2 32. Proudění je izoentropické. s* = 7. protože Ma > 1.15 kJ k g '1.6508 c2 965.h ’ ) = ^2 -(3 2 4 8 . s0 = s* = s2s = 7.2 3 -3 0 7 7 . (b) plochu výstupního průřezu.0531 Ma = —= — = 1. Řešení Tlakový poměr protitlaku P=— = = 0.13 mm Stavové veličiny ve výstupním průřezu (z tabulek PP) p2 = 300 kPa.. v2s = 0. Určete (a) výstupní rychlost.p2. (c) rychlostní součinitel a (d) rychlost produkce ent­ ropie.56 kJ kg'1.r)tr •(h 0 .95 •(3248.1290 kJ kg ' 1 K '1: PP h* = 3077.2 kg s' 1 o tlaku 2 MPa a teplotě 400 °C vstupuje do Lavalovy trysky zanedbatelnou rychlostí a vystupuje z ní při tlaku 300 kPa.06228 m 3 kg ' 1 a 0. proudění ie nadzvukové a 162.546 .546 . proudění na výstupu je nadzvukové.= 1.6508 m 3 kg ' 1 Výstupní rychlost c 2 = ^ 2 .1290 kJ kg ' 1K ' 1 Stavové veličiny v hrdle obdobně p’ = 1.94 = 4. Rychlost proudu v hrdle Tlak v hrdle c* = a* p* = P* • p 0 = 0..96 cm 2 d* = 25.84 h o ~ h 2s 69 .04239 m 3 kg'1.227 . že celková účinnost trysky je 95 %.092 M Pa Stavové veličiny na vstupu určíme z tabulek PP (nebo z h-s diagramu) to s ti = 400 °C.------------------ E3 Hmotnostní tok vodní páry 1.1290 kJ kg ' 1K '1: PP h2s = 2782.23 . Dosazením máme as.2416 m 3 k g ' (a)Rychlost v hrdle _________ c* = ^ 2 .1290 kJ kg ' 1K ' 1 h —h ntr = -----.2 ^.092 MPa.06 m s' 1 (b) Výstupní průřez A 2 = ^ V.9 ----------.23 kJ kg ' 1 h2s = 2782.( h 0 .56) •1000 = 965.2782.h 2s) = p •(3248.( h 0 . Z předchozího příkladu: h 0 = 3248.15 < (3* = 0.09 mm E4 Řešte předchozí příklad pro případ.0.0 4 2 3 9 -1 /0 . Řešení Teoretická izoentropická entalpie ve výstupním průřezu h2s souvisí se skutečnou entalpií h 2 vztahem pro účinnost trysky.h 2s) = 3248.Prouděni reálného plynu 500 kPa (konkrétně v naší tabulce přehřáté páry chladiva 400 kPa a 600 kPa) určíme měrné objemy 0.0 6 2 2 8 (b) Machovo číslo s=l..23 . s0 = 7.

0 2 -2 6 6 5 ) 1000 = 433.00 kJ kg ' 1 Skutečný výstupní stav je také v oblasti mokré páry a je dán: p 2 = 345. (a) Výstupní rychlost c 2 = p ( h 0 .2 kPa (d) 3.93 •(2759.63 (c) Rychlostní součinitel (p = d? = 32.h 2) = ^ 2 -(2 7 5 9 . (b) Hmotnostní tok • c* -A* 433.6691 _ ^ Cm 2 --------c2 940.Proudění reálného plynu Skutečný stav ve výstupním průřezu je tedy určen tlakem p 2 = 300 kPa a skutečnou entalpi h 2 = 2805.783 -6 . (b) hmotnostní tok a (c) rychlost produkce enl ropie.97 mm = yj 0.6 kPa.s n) = 1. Výsledek: (a) 3025.7 kJ kg ' 1 (b) 284.8435 kg s v2 0.84 kJ kg ' 1 (PP).h 2) = ^ 2 • (3 2 4 8 .8435 •(6.02 .6 kPa.s0) = 0.6 kPa Stavové veličiny pro vstup hledáme v tabulce přehřáté páry nebo odečítáme v h-s diagramu: to s ti = 160 °C. Stanovte (a) výstupní rychlost.576 p 0 600 Proudění je ve výstupním průřezu okolozvukové (sonické.7658 kJ k g 1K’1 Výstupní kritický stav při izoentropickém proudění je v oblasti mokré páry p 2 = p* = 345.5 W K ' 1 E6 Klidový stav vodní páry proudící rychlostí 250 m s' 1je dán teplotou 300 °C a tlakem 800 kPa Určete (a) statickou entalpii.2 3 -2 8 0 5 .5 < P* = 0.0.6691 m 3 kg'1.576 (odpovídá k = 1.001 -i m = — .02 .966 Reálné proudění není izoentropické. v *2 = 0. Účinnos trysky je 0.ti* •(h 0 . . Tlakový poměr protitlaku p=— = = 0.h 2s) = 2759. s0 = s* = s2s = 6. x2s = 0. (b) statickou teplotu.83 °C).( h 0 . s2s = 6.14).— = -----------------.2657.1 2 9 ) 1000= 63. proto se doporučuj uvažovat kritický tlakový poměr P = 0.^ 0. x 2 = 0. kritické). Vstupní statický a klidov stav jsou vlivem zanedbatelné vstupní rychlosti prakticky totožné.93.92 kJ k g '1.1821 kJ kg ' 1K '1.5141 m 3 kg '1.7658 kJ kg ' 1K "1 -> h2s = 2657.2-(7 .7 6 5 8 ) •1000 = 14.969 (a) Výstupní rychlost c 2 = c* = y 2 .576 • 600 = 345.92) = 2665.093 kg m '3 70 .7830 kJ kg ' 1K '1. Řešení Stav vstupující páry je blízko stavu nasycení (tsat ph óoo kPa = 158.95 = 0. s2 = 7.5141 (c) Rychlost produkce entropie Šprod = m •(s 2 . = £L_^l . skutečný výstupní stav získáme z účinnosti trysky: h 2 = h 0 .02 kJ k g '1.1 8 2 1 -7 . Výstupní tlak je tedy kritický tlak p* = p* • po = 0. h 2 = 2665 kJ kg ' 1 s2 = 6.975 (d) Rychlost produkce entropie Šprod = m (s 2 . (c) statický tlak a (d) statickou hustotu. Ostatní stavové veličiny tohoto stavu získáme z tabulek (případn odečteme z h-s diagramu): v 2 = 0.63 m s' 1 (b) Výstupní průřez A .64-0. po = pi = 600 kPa -> h 0 = 2759.64 m s'1 aw i .1 °C (c) 713.8 4 )• 1000 = 940.7 W K ' 1 E5 Do zužující se trysky vstupuje zanedbatelnou rychlostí vodní pára o stavu 600 kPa a 160 °C vystupuje z n í do prostředí o tlaku 300 kPa průřezem o velikosti plochy 10 cm2.= 0.

8653 -amu: g ' K-' E 12 Navrhněte trysku pro expanzi vodní páry z tlaku 5 MPa a teploty 450 °C na tlak 0.1 m s' 1 (c) 965. Určete výtokovou rychlost a hmotnostní tok. 99.8 m s' 1 (b) Ma = 0.00 kPa.1 m s‘! E 14 \ m s~ Určete (a) rychlostní součinitel. proudění je okolozvukové (mírně podzvukové) E8 Klidový stav vodní páry v nádobě je dán hodnotami klidového tlaku 2 MPa a klidové teploty 250 °C.924 (b) 562. Vypočtěte (a) kritickou a (b) výstupní rychlost.473 kg s’1 E 10 Navrhněte trysku pro expanzi vodní páry z tlaku 3 MPa a teploty 450 °C na tlak 0. itU. Celá energie tlakového spádu se má přeměnit na ki­ netickou energii.7 °C (b) 1270.3 mm Eli Vodní pára o klidových parametrech 6 MPa a 400 °C vstupuje do Lavalovy trysky a vystupu­ je do protitlaku 0.2 MPa. (b) kritickou a (c) výstupní rychlost u Lavalovy trysky. Hmotnostní tok tryskou má být 2 kg s '1.1 MPa a teplota 160 °C.8 m s' 1 (b) 0. Výsledek: Lavalova tryska: d* = 55.4 mm 71 . Hmotnostní tok tryskou má být 2 kg s’1.92.12 M Pa (b) 492 m s' 1 E9 Vodní pára o tlaku 2 MPa a teplotě 300 °C vytéká otvorem o průměru 15 mm do prostředí o tlaku 0. Na výstupu z trysky je tlak 0.7 m s '1. Jčinnost kce ent- »oručuje klidový E7 Vodní pára o tlaku 1200 kPa a teplotě 300 °C protéká potrubím rychlostí 400 m s '1. Pokud bude vycházet Lavalova tryska. při kterém pára vystupuje z otvoru ve stavu syté páry a (b) příslušnou výtokovou rych­ lost. Vypočtěte (a) rychlost zvuku a (b) stanovte charakter proudění. / Výsledek: (a) 1.8 MPa a 500 °C. x = 0. Rychlostní součinitel je 0.1 MPa.1 MPa.4 m s’1 E 15 . Pokud bude vycházet Lavalova tryska.4 m s '1. Celá energie tlakového spádu se má přeměnit na ki­ netickou energii.6 MPa. zvolte úhel rozevření nátrubku 10°.2 mm d 2 = 76.8 mm L = 123. Určete rychlost a teplotu v (a) kritickém a (b) výstupním průřezu. Výsledek: (a) 534. Hmotnostní tok tryskou má být 4 kg s’1.8 MPa a teplotě 300 °C vstupuje do Lavalovy trysky a expanduje na tlak 0.6 °C. kterým pára vytéká do okolního prostředí. 310.7 mm L = 54. zvolte úhel rozevření nátrubku 5°. Navrhněte trysku pro expanzi přehřáté vodní páry o klidový parametrech: 0. Výsledek: (a) 0. jestli­ že klidový stav vodní páry je dán tlakem 1 MPa a teplotou 400 °C.969 Vodní pára o tlaku 0. Pokud bude vycházet Lavalova tryska. zvolte úhel rozevření nátrubku 10°.7 mm d 2 = 26 mm L = 30.978. Výsledek: (a) 503. Stanovte (a) protitlak.95. Výsledek: (a) 408.2 mm d 2 = 47. Celá energie tlakového spádu se má přeměnit na kine­ tickou energii.9 m s' 1 (b) 722.Proudění reálného plynu entalpií jřípadně ms 7 mm W K' 160 °C. Výsledek: Lavalova tryska: d = 20. Výsledek: (a) 572.5 MPa. Ve stěně nádoby je otvor. Pára bude vytékat do prostředí o tlaku 0.3 mm E 13 0.8 MPa. Uva­ žujte s rychlostním součinitelem 0. Výsledek: Lavalova tryska: d = 38.

5 7 3 . m ax min Předpokládáme.4 1.15 K Stav 3: p 3 = 150 kPa.0. Stanovte (a) stavové veličiny na konci p. w„ v -v .15 fT „'l ITi = 2000p4 = p.15 n .práce oběhu. že oběhy v této kapitole jsou sestaveny z vratných dějů (s výjimkou škrcei u parního chladírenského oběhu). Qp . Maximální tl v oběhu je 2 MPa a minimální 150 kPa.i. \ V této kapitole při aproximaci modelem ideálního plynu zjednodušeně stále uvažujeme stálými hodnotami měrných tepelných kapacit Cp a cv (nezávislými na teplotě a tlaku).J V300 + 273. v 4 = ---. .4-1 r-T 4 287-303. Řešení (a) Používáme Poissonovy vztahy a stavovou rovnici ideálního plynu Stav 1: Pí = 2000 kPa. V2 = ‘ p2 1394000 T^ = 3 0 + 273.15 K / ^ 2 8 7 .4 1. r-T 3l v 3 = ---.15 . v.4-1 = 1394 kPa.= —^ ______— = 0.15 K 72 = 215. c< v případech větších teplotních nebo tlakových rozdílů u některých úloh je již méně přesn V těchto případech by spíše měly být používány tabelované hodnoty cp a cv a dalších souvis jících stavových funkcí (model poloideálního plynu). .ef. Ti = 300 + 273.15 K = r i = 2 8 7 ^ = 0 08224mJke. -------------2000000 Pi \ Stav 2 : p2 = p 3 2 V T3 K_1 = 150- ( 573 15 ’ 1.^ 7 . p. — li. 0 1 1 8 0 m 3 ke-. Ačkoliv v průběhu některých oběhů pracovní látka mě: svoje chemické složení od palivové směsi na zplodiny spalování.. Střední efektivní tlak oběhu Pst.4043 m kg 215200 P4 (b) 1ZT pro oběh: w 0 = qp + q 0 Teplo přivádíme při: T 2 = Ti = 573. (b) práci oběhu a (c) tepelnou (termickou) účinnost.2 kPa. .odvedené teplo Vztahy pro účinnosti přímých a obrácených oběhů jsou uvedeny v úvodu kapitoly C.15 K . . 3. .15 1. r j 3 287-303.15 = 303.15 = 573. T 4 = T 3 = 303..5800 m kg 150000 P3 Stav 4 : ff 30 + 273. každého děje.Oběhy s ideálními plyny F Oběhy s ideálními plyny 1ZT pro oběhy: W 0 = Qp + Q 0 (W 0 . F 1 V Camotově oběhu mezi teplotami 300 °C a 30 °C je pracovní látkou vzduch. Q 0 .přivedené teplo. její termofyzikální vlastnos se výrazněji nemění. T 2 = Ti = 573. .= —^ 7 . 1 5 . .

3 kPa Změna 4-1: odvod tepla při stálém objemu q 0 = q 41 = Au41 = cv -(T.42 °C ^7 p.4 tit T =1 + ^ = 1+ 314Q2’-6-= 0.6 J k g 1 p4 215.5 ■(290.1 kPa -----.44 °C Změna 2-3: přívod tepla při stálém objemu qp = q 23 = Au 23 = cv -(T 3 .57 K cv 717.1 = p.5 T 1701 t 3 = 1508.15 = 775.8 0.9 kPa P2 = Pi t.Oběhy s ideálními plyny ^ = q.: = r •T. kompresní poměr 8 = vi/v 2 = p. ' ln — = 287 •573. N a začátku komprese je tlak pa­ livové směsi 100 kPa a teplota 1 7 °C.8 J kg 1 (c) Tepelná účinnost Carnotova oběhu _ w 0 27974.| VE = 1781 .2 w0 = qP+ q0 = 59377. Do motoru je dodáváno 6 kg/min smě­ si.47) = -348217. Určete (a) maximální teplotu a m aximální tlak v oběhu. .4 + (-31402.6) = 27974. = 17 °C v V2 y / N. = T.15 K q0 = q34 = r •T3 •ln ■ ^ = 287 •303.59 + .4' 1= 666.4-1 T4 =T*3 vv4y í P4 = P 3 = T. Řešení (a) Maximální teplota a tlak je ve stavu 3.4 F2 Zážehový motor s ideálním oběhem má kompresní poměr 8 . -3.5 7 -1 - \ P3 í .471 q 59377. . = p.K-1 T2 =T = T.15) •81. T 1 T.9 3 2 T. Spalováním při izochorické kom­ presi získává pracovní látka 800 kJ kg' 1tepelné energie.32 °C = 267.59 K t 2 = 393. 666.775.1 % nebo také V qp ” 59377. = 100 • 775 47 290.-------- Změna 3-4: izoentropická expanze (bez sdílení tepla) V1.471 = 47. •e “ 1 = (17 + 273.4 J k g 1 p2 1394 Teplo odvádíme při: T 3 = T 4 = 303.59 4912. . •eK= 100 •814 = 1837. Změna 1-2: izoentropická komprese (bez sdílení tepla).15 .T 4) q0= cv•(T.47 K U = 502. + — = 666 . (b) výkon motoru.15 •ln = -31402.1 J k g 1 73 .? 0-0-00 = 1781.15 •ln = 59377. (c) tepelnou účinnost a (d) střední efektivní tlak oběhu.T4) = 717.= 1837.T 2) T.

•( s * '1 - 1) •(n .1)•(3 .178 kW (c) Termická účinnost w 451 78 n-r = —. 514"1 .565 = 56.1 •451. = — — = ^87 290. jestliže kompresi poměr je 8.1) = 7 17. 51“1’4 = 0. což vede k méně přesným výsledkům. Sta­ /v » = novte (a) teplotu a tlak vzdu­ 2 ”4 chu na konci každého děje.1) = 451782. 1 Řešení (a) Změna 1-2: izoentropická komprese vzduchu. v literatuře [5] a [8 ]. stupně zvýšení tlaku a vstupní teploty w 0 = c. použití tabelovaných hodnot respektujících závislost na teplotě.3 °C . •T.ef.8 . v.15) •( 8 .V j v. Teplota vstupující palivové směsi je 55 °C. kompresní poměr s = V 1/V 2 / \ K í V v = p t •8 K= 100 •181’4 = 5720 kPa tj = 25 °C P2 =Pi = Pi vV2 .15)-181-4-1= 947.Oběhy s ideálními plyny (b) Měrná práce oběhu plyne z 1ZT w 0 = q p + q 0 = 800000+ (-348217. •(l —1/ s) 0. Řešení (a) Práce oběhu jako funkce kompresního poměru.5 kJ k g 1 (b) Tepelná účinnost jako funkce kompresního poměru r|T = 1—e1_ic = 1 .9 J kg ' 1 Výkon motoru P = W 0 = m •w 0 = 0.1 /8 ) = 620 kPa P oznám ka : V zhledem k velkému teplotnímu rozdílu během oběhu předpoklad o konstanti měrné tepelné kapacitě cv není splněn. F4 Motor na bázi ideálního Dieselová oběhu má kompresní poměr 18 a stupeň plnění 2.9 Vj .15 _ q 0^27 rn 3 kg ' 1 1 p.5 % Oba předchozí vztahy jsou odvozeny např. W0 / (b) práci oběhu.5 a stupeň zvýšení tlaku 3. F3 Stanovte (a) práci oběhu a (b) tepelnou účinnost ideálního Ottova oběhu. 100000 W„ W„ 451782. VV27 NK-l T2 =T. 2/ vV2y t 2 = 674. tlak 100 kPa a jeho objem je 1200 cm3.8327 ( 1 .= -----:— = 0.575 = 57. 74 = Tx •s ""1 = (25 + 273. Lepší řešei vyžaduje např.1) = 637. (c) tepelnou účinnost a (d) střední efektiv­ / \ q*' ní tlak oběhu.78 = 45.5 % T q„ 800 ----- (d) Ze stavové rovnice ideálního plynu Střední efektivní tlak oběhu Pst. Na 2 čátku komprese má vzduch T 3 teplotu 25 °C.4 K = T.5 •(55 + 273.

15 .4-1 786.7 + ( .786. •cp = 947.3 5 0 .15)-[211’4-| .1 . 75 .T4) = 717.3 cm 3 s 18 |p= h3.0014 kg = 1. lešení a) Práce oběhu jako funkce kompresního poměru.3 \ 1. a také platí V 4 = Vj) / \K 133.4) = 951.9 .6 ) = 601. A .l) + l . qp = Ah23.7 °C [měna 4-1: izochorický odvod tepla: q 0 = AU41 l0 = u. 105 -0 .1) + 1 .q>K] w =717. Teplota vstupujícího vzduchuje 55 °C.7 ___ 842.1 _ = 0.9 1'4] = 659.4 . v literatuře [5] a [8 ]. = T? — = T.8 % K((P-1) ■ - 1.5-(1894. 1A m = —— 1 ------------------= 0. . 287-298.T 2) = 1004.V.1 . jestliže kom>resní poměr je 21 a stupeň plnění 1.7 cm 3 2 'e 18 jněna 2-3: izobarický přívod tepla: p 3 = p 2 = 5720 kPa.Oběhy s ideálními plyny / =V 1 = 1200-— = 6 6 . .8 kJ k g 1 b) Termická účinnost jako funkce kompresního poměru a plnicího poměru = 0.0 0 1 2 nnrx.9 -=743.0014-601100= 842.3 V '4 Yl = 5720= 263.5-(55 + 273.5 ■(298.658 = 65. stupně plnění.( l.2 % 951.7 kJ kg ' 1 měna 3-4: izoentropická expanze (s 3 = S4.9.8 K t 3 = 1621.8-947.9 J c) Termická účinnost % d) Střední efektivní tlak oběhu Pstef w 0 _ 601.8) = -350.9 — 1) 3ba předchozí vztahy jsou odvozeny např.4 •2 = 1894.7 °C ^2 ^3 = V2 •(P = v i — = 1200 -— = 133.4 •(1.8 K v 1200 j vV4y t 4 = 513.9 kPa >4 =P 3 1200 r4 = t*3 'V “" = 1894. = 0.u4 = cv •(T.8- 133.15 Celková práce oběhu W3 = m -w . stupeň plnění cp = V 3/V 2 r. vstupní teploty a vlastností )lynu wo = c v • T! •[ eK_1 •K •(cp .4 g r-T.632 = 63.6 kJ k g 1 b) Měrná práce oběhu plyne z 1ZT w 0 = qp + q0 = 951.1 kJ kg Imotnost vzduchu p.h 2 = cp -(T3 .7)-10 ~6 ?5 Stanovte (a) práci oběhu a (b) termickou účinnost ideálního Dieselová oběhu. .7 kPa V j-V 2 _ (1 2 0 0 -6 6 .

5. .7 = 0. Oběh je většinou uza­ vřen prostředím atmosférického vzduchu (4-1) (tzv.539 .5 •(303.= = 0. (a) Změna 1-2: izoentropická komprese v kompresoru (ti = 30 °C.( t 3. (c) termickou účinnost a (d) teplotní poměr oběhu (Tmax/Tmjn).5• (3 0 3 .2 = h .8 % qP 737.3 Tmin. spalovací komorou (2-3).l) = *237.1 303.T4) = 1004.15 .9) = 559.8 °C I p 3J (b) Izoentropická práce kompresoru a turbíny plynou z druhého tvaru 1ZT (q = 0) wkorap = w tl2 = -A h .9) = -414.r ť K =1273. v2 Pracovní látku považujeme za ideální plyn.1 5 -5 3 9 .3 k j k g 1 Teplo odváděné do okolního prostředí po výstupu spalin z turbíny q0 = q4>= cp •(T.7 .5 1.1 K t 2 = 266 °C Změna 3-4: izoentropická expanze v turbíně (t3 = 1000 °C. Určete (a) teplotu vzduchu za kompresorem a teplotu spalin za turbínou. Ti = 303.9 K t4 = 442.15 .h 2 = c p (T.15 K) / t 4= t3 K_* \ K-l K P 4 = TJ3 - r n k -1 1. otevřený oběh).15-7.15 7 .7 kJ kg ' 1 Výsledná měrná práce oběhu w 0 = w turb + Wkomp = 559.T4) = 1004.h 4 = cp •(T 3 .6 kJ k g 1 Termická účinnost (d) Teplotní poměr oběhu 76 w 322 7 riT = —. na vstupu do turbíny je jeho teplota 1000 °C. T.715. N a vstupu do kom­ presoru je teplota vzduchu 30 °C.Oběhy s ideálními plyny Soustrojí plynové turbíny s Braytonovým oběhem má tlakový poměr 7.4-1 = T3 . T 3 = 1273.423 (c) Teplo dodávané pracovní látce spalováním ve spalovací komoře při konstantním tlaku qP= q23= c p . .7 kJ kg ' 1 Poměr kompresní a expanzní tlakové práce r= w kom p 237 w turb 559. (b) po­ měr technické práce kompresoru a turbíny. .4’ = 539.715.438 = 43.5 •( 1273. tur­ bínou (3-4).237 = 322.t 2) = i 0 0 4 .15 K) í P2 K-l \ K-l 1+1 = Tr n K = 303.5 •(1273.T 2) = l 004.0kJ k g 1 W <urb = W t34 = -A h 34 = h 3 . 1) = 737. Řešení Soustrojí je tvořeno: kompresorem (1-2).15-7.5 M = 7 1 5 .15 .

.

15 = 1273.q . T 2 = T 4 —> h 2 = h4.teoretické . proto teploty a entalpie kompresním stupněm jsou též vždy stejné Ti = T 3 -» hi = h 3.\ 1.4-1 T6 = Tg = Ts — 1 Ps 78 = 1273. t ) = .3 K vP2 j Podobně získáme teploty za expanzními stupni v turbíně (T 5 = 1000 + 273.( l q .7 K . Pro dvoustupňovou kompresi s mezichlazením a expanzi s přihříváním volte vždy optimální hodnoty mezitlaků. | .1 0 9 .4 _ = 303.5 •(658.549.739 M = 954. T 6 = T g . Ideální . Teploty za kompresními stupni plynou z Poissonových vztahů (Ti = 30 + 273. Určete (a) poměr kompresní a expanzní práce a (b) termickou účin­ nost oběhu.T21= 1004.3 k j kg ' 1 Termická účinnost s regenerací je nezměněna! w„ Tlx-res = 320 3 = T ^ T T = 0. 1.2 .> h 5 = h7. Podob poměry platí i pro dvoustupňovou expanzi v turbíně Ts = T 7 .15/2.739 14 = 404.5 F9 Oběh plynové turbíny se dvěma stupni komprese a dvěma stupni expanze má celkový tlakový poměr 7. .15 K K-l t 2 = t 4 = t.739 Vzduch vstupuje do obou stupňů kompresoru při stejné teplotě.2kJkg-1 Práce oběhu w =q + q 0.qreg = 687 .5 .5. Je možné využít z tepla q4i jeho část qreg na ohřev vzduchu vystupujícího z kompresoru.4 ..15-2.2 = 320.15 = 303.( 3 6 6 . 7 .4% qp-r 577.554 = 55.5 = 577.regenerační teplo qreg = cp •|T4 . Řešení Při dvoustupňové kompresi a expanzi se dosáhne maximální efekt.2) = 109.Oběhy s ideálními plyny (b) S regenerací Teplota spalin za turbínou T 4 je vyšší než teplota vzduchu T 2 za kompresorem.r = 577.257. = . Práce dodávaná v obou stupních kompresoru je tak stejná w ti2 = w t34 a podobně jsou stej práce získané v obou stupních turbíny w t56 = wt78. 5 ^ -257.5 k j k g Zároveň se sníží teplo (absolutní hodnota) odváděné do okolí q .5 kJ/kg Tím lze snížit potřebné dodávané teplo -1 qP-r= q23 .> h 6 = h 8. Vzduch vstu­ puje do každého stupně kompresoru s teplotou 30 °C a uobou stupňů turbíny je na vstupu teplota 1000 °C. jestliže oba stupně kompresoru a turbíny mají vždy stejný tlakový poměr dle vztahů: P2/P 1 = P 4/P 3 = P 5/P 6 =Vi / Vs = V n 2.109.15 B K-l Pi V k \.

4 kPa ú jednotka s Dieselovým oběhem poskytuje měrnou práci oběhu 550 kJ na kilogram ichu jako pracovní látky. avšak na druhé straně zároveň snižuje termickou účinnost oběhu! ermická účinnost tu ím je pracovní látkou v Camotově obráceném oběhu. edek: (a) 1751.7 kJ k g 1 Dměr kompresní a expanzní práce |w I 203 1 r = 1■'~k1= — — = 0. Nasávaný vzduch při tlaku 100 kPa má teplotu 15 °C.7 kJ kg 1 w 436 6 = —. (c) termickou nost a (d) střední efektivní tlak ve válci při oběhu. (b) stupeň plnění. Maximální tlak v oběhu 0 kPa a minimální 80 kPa.954.726 kg nť3 (c) 849. Kompresní poměr je 6. Přijímá teplo z vychlazovaného oru při teplotě -250 °C a odevzdává jej okolí při teplotě -100 °C.672 MPa (c) 5. (d) maximální )tu pracovní látky a (e) střední efektivní tlak oběhu.304 kg m '3 (e) 639. (c) měrné teplo přiváděné hořením pracovní látce.Oběhy s ideálními plyny přesní práce (obou stupňů) = 2 •(-A h 12) = 2 •cp •(T.15 . edek: (a) 17. palivové směsi je 540 kg hod'1. ipelnou účinnost a (e) střední efektivní tlak oběhu. (b) hustotu v horní úvrati.3 % (d) 704 kPa 79 .7 vnání s jednostupňovou kompresí a expanzí ukazuje.7) = 1192.8 % w t_t 639. edek: (a) 1804 K (b) 7.= -------— = 0.T6) = 2 •1004.404.946 (c) 63.t 4) + cp . Stanovte (a) ma.t 2 + t 5 . (b) maximální tlak. Spo.5 ■(303.T2) = 2 ■1004.15 . že dvoustupňová komprese s meazením a dvoustupňová expanze s přihříváním zlepšuje poměr kompresní a expanzní : (pokles). (c) chladicí efekt a fekt tepelného čerpadla. edek: (a) 4191 J k g '1. výkon dodávaný motorem je 65 kW a tepelná účinnost ). Stanovte (a) měrné teplo přijímané z vychlazovaného prostoru mé teplo odváděné do okolí.6 kJ k g '1 (d) 52.7) = 639. Maximálplota ve válci je 1778 °C.8 K (b) 3. (b) dodávanou měrnou práci oběhu.954.5 •( l 273. (c) kompresní poměr.154 ačátku komprese v ideálním oběhu zážehového motoru jsou tlak a teplota palivové směsi ďa a 20 °C.6 kJ kg'1 ) dodávané pracovní látce q45+q67 = c p ( t 5 .366 = 36.95 (d) 7. .7 % (e) 629 kPa rová směs o tlaku 98 kPa a teplotě 5 °C vstupuje do ideálního zážehového motoru.7 -2 0 3 .lní teplotu.5 •(1273.91 (b) 1.3 +1273.15 .6 % qP H 92.1 = 436.7 ¡oběhu w o = w M+ w lk = 6 3 9 .3) = -203.15 . -31344 J kg"1 ( b ) -27154 J k g 1 (c) 0.5.t 6) 1004.318 = 31.404. Maximální tlak oběhu je 4 MPa.t 6) = cp ( t 5 .154 (d) 1.1 kJ k g 1 nzní práce (obou stupňů) =2 •(-A h 56) = 2 •cp •(Ts .( t 7 . Určete (a) maximální teplotu. Určete (a) kompresní poměr.

Teplota plynu před turbínou je 30 °C.8 kJ k g '1 (c) tlakový poměr 7.8 K . Spaliny vstupující do turbíny mají teplotu 1030 °C. (d) měrné teplo dodávané spalováním. (c) termickou účinnost oběhu a (d) střední efektivní tlak oběhu.09. N a počátku komprese je tlak 95 kPa a teplota 27 °C.8 % (d) 935 kPa F 15 Oběh zážehového motoru má kompresní poměr 8. Atmo­ sférický vzduch má tlak 96 kPa a teplotu 16 °C. Tlak vystupujícího vzduchuje 15 MPa.3 K . (b) poměr práce kompresoru a turbíny. Stanovte na konci izochorické změny (a) tlak a (b) teplotu.5. Vypočtěte (a) minimální teplotu dosahovanou během oběhu.Oběhy s ideálními plyny F 14 Vznětový motor má kompresní poměr 20.865 (b) 545. Vzduch vstupuje do kompresoru s tlakem 102 kPa a teplotou 10 °C.za turbínou (b) 205. (e) měrné teplo odváděné do okolí a (f) termickou účinnost oběhu.0 K .2 kJ kg'1 (c) 63.07 F 19 Pracovní látkou zážehového motoru je vzduch.9 % F 18 Vzduch vstupuje do kompresoru plynového chladicího zařízení při teplotě -10 °C a tlaku 100 kPa a je stlačován na tlak 1 MPa.098 MPa a 20 °C.4 °C (c) 423.5 kJ k g 1 (f) 364. Dále určete (c) měr­ nou práci oběhu (motoru) a (d) tepelnou účinnost. oběh vznětového motoru má stupeň plnění 2. Výsledek: (a) 478. (d) měrné teplo dodané oběhu spalováním. Během oběhu byl naměřen maximální tlak 6629 kPa. (e) měrné teplo odváděné do okolí a (í) měrnou práci oběhu.5. (c) pracovní tlak ve spalo­ vací komoře.444 (c) 1. (b) měrnou práci oběhu. Stanovte (a) kompresní poměr vznětového motoru tak. (c) měrné teplo odebrané vychlazovanému prostoru a (d) chladicí efekt. (b) maximální teplotu dosahovanou bě­ hem oběhu. Izochorickým spalováním paliva se dodává teplo 750 kJ kg' .3 kJ k g '1 F 16 Plynová turbína jako záložní zdroj energie pracuje s otevřeným Braytonovým oběhem. Teplota stlačeného vzduchu nesmí překročit 160 °C? Výsledek: 4 80 . Termická účinnost soustrojí je 50 %. (c) tlakový poměr a pracovní tlak ve spalovací komoře.1 kJ k g 1 F 17 Pracovní látkou v Braytonově oběhu je vzduch a spaliny.4 kJ k g '1 (d) 56.39 M Pa (b) 1461. Poměr kompresní a expanzní práce je 0.112 MPa (d) 727. Výsledek: (a) 2. (b) měrnou práci oběhu zážehového motoru a (c) měrnou práci oběhu vznětového motoru. 546. 651 K .4 kJ k g 1 (f) 42. Na počátku komprese má vzduch teplotu 20 °C a tlak 100 kPa.2 kJ k g '1 (e) -274.5 % F 20 Kolika stupňový je kompresor. (b) měrnou práci oběhu. Stanovte (a) teploty pracovní látky po výstupu z kompresoru a z turbíny. Teplotní poměr je 3.za kompresorem. Výsledek: (a) 578. Výsledek: (a) -116 °C (b) 235 °C (c) 106 kJ k g '1 (d) 1. Stanovte (a) stupeň plnění. pracovní tlak 723.2 kPa (d) 480. jsou-li parametry nasávaného vzduchu 0.20 (b) 747. Výsledek: (a) 4.6 kJ k g 1 ( e ) -363. V obou motorech m á pracovní látka na vstupu teplotu 20 °C.8 kJ k g '1 (c) 447.za kompresorem.za turbínou (b) 0. Stanovte (a) teploty plynů za kompresorem a za turbínou. aby termické účinnosti obou motorů byly stejné. Výsledek: (a) 11. Motor má kompresní poměr 8.

kapalina je téměř nestlačitelná.h 4) = 329.h2 Práci čerpadla lze vyjádřit také z definice (uvažujeme nestlačitelnost kapaliny) 2 W čerp . . (b) termickou účinnost oběhu a (c) měrné práce obou stupňů turbíny. Pára vstupuje do turbíny s tlakem 2.55 -(-2 .9 kJ k g '1 (b) Teplo dodávané v generátoru Poměr práce čerpadla a turbíny r = Teplo odváděné do okolí q0 = q41 = h. pro­ to budeme předpokládat.0 kJ k g '1. při kterém dochází k přihřívání páry na tep­ lotu 5 50 °C. s2 = si = 1.001028 m 3 kg '1.5 2 4 = 750.524 = 0.5 MPa a teplotě 550 °C.0601 = 0.1 = 2771.55 + 0. (b) teplo dodané v parním generátoru. u r b + W éerp w čerp 2. t3 = 340 °C: h3 3104. Stanovte (a) tlak. Pára vstupuje do vysokotlakého stupně turbíny o tlaku 17. 1-2: izoentropická komprese (bez sdílení tepla) syté kapaliny w te = w čerp = -Ahi2 = hi .524 kJ kg' Sloučením předchozích rovnic: h2 = hi .0601 kJ k g^K '1.wtó = 329.5 MPa a teplotou 340 °C a kondenzuje v kondenzátoru při tlaku 45 kPa. za turbínou expanduje na nižší tlak p4 = ps. teplo odvedené v konden­ zátoru a (c) termickou účinnost oběhu.6288-1. = 3 1 0 4 -3 3 2 .9.0601 kJ k g 1K '1 Stav 2 : KAP: p2 = 2500 kPa.5 kJ kg (c) Termická účinnost oběhu w 750 5 riT = —. = 329.v .33 % w turb 753 Práci čerpadla v Rankinově oběhu často neuvažujeme.p .0601 h 4 = h'4 + x 4 •(h 4 .5 2 4 ) = 332.8052 kJ k g^K '1 Stav 4: MP: p4 = p.8746 •(2 6 4 0 .55 -2 3 5 1 = -2021.1 % T q 2771.00335 = 0.h 4 = 329.= ------— =0.55 kJ kg'1. 81 .S 4 6. = q :: = h 3.8746 *4 = S4 . 1.1 kJ kg' Stav 3: PP: p3 = 2500 kPa. Řešení Pracovní látka vystupuje z kondenzátoru a vstupuje do čerpadla (1) jako sytá kapalina o tlaku 45 kPa. (p 2 .001028 •(2 5 0 0 -4 5 ) = -2. při kterém probíhá přihřívání.5 5 ) = 2351. s.0 kJ kg'1 Práce turbíny Práce oběhu w tt = w turb = w t34 = -Ah34 = h3.9 G2 Parní elektrárna pracuje s ideálním Rankinovým oběhem s přihříváním. N ásleduje expanze d o s tavu s t lakem 1 0 k P a a suchostí 0. s3 = 6.) = -0.8 6 -3 2 9 . (a) Z tabulek mokré a přehřáté páry nebo z h-s diagramu určíme stavy Stav 1: SK: pi = 45 kPa: h. že V] s v2 Zrn.S 4 7.8052-1.Oběhy s reálnými plyny G Oběhy s reálnými plyny - párou Gl Parní elektrárna pracuje sjednoduchým Rankinovým oběhem. s4 = s3 = 6. = 45 kPa.5 kJ k g '1 W o = W . protože je relativně malá.8052 kJ k g^K '1 S4 . vi = 0. Stanovte (a) práci turbíny a čerpadla.271 =27.h 4 = 3 1 0 4 -2 3 5 1 = 753 kJ k g '1 = 7 5 3 -2 .h .j v •dp = .

9322 kJ kg ' 1K '1: h 2 = 272.0 kPa. .h 2 h 2 = hi + v r (p 2 . pi = 10 kPa: si = 0.h 6 = 3 5 7 0 .8 5 .3989 kJ k g 1K '1. určen teplotou ts a izoentropickou podmínkou v nízkotlakém stupni S5 = S6: t 5 = 550 °C. p 3 = p 2 = 17. (c) příkon kompresoru.3 % qP qP qP 3865. t 4 = ti = -18.05 kg s '1.36 kJ kg ' 1 Odvedené teplo q 0 = q 61 = h. Sta­ novte (a) tepelný tok odváděný z vychlazovaného prostoru (výpamíku). hi = 191.73 kJ kg'1.v r( p 2 .2344.209. dán tlakem v kondenzátoru a suchostí páry: p 6 = 10 kPa.7 .h 4 = 3 4 2 3 . x = 0.8 °C.69 kJ kg ' 1 Teplo dodávané je tvořeno hlavní částí q 23 a přihřívacím teplem q 45 qp = q 23 + q 45 = (h 3 .8 1 -2 3 4 4 .5 °C SK.3989 kJ k g 1K '1: p 5 = 2866. S2 = si = 0.p i ) = -A h i 2 = hi .04 kJ kg'1. p 3 = p 2 = 800 kPa: h 3 = 170.8 °C.h 2) ■+(h 5 .7 kJ k g '1.73 kJ kg '1: x4 = 0. Xi = 1.68 kJ k g 1 Stav 5: PP.87 kJ kg ' 1 (b) Termická účinnost oběhu r|T = — = —— — = 1+ — = 1+ ^152.5 kJ kg ' 1 Stav 3: PP. Řešení V ideálním parním chladicím oběhu vstupuje chladivo do kompresoru jako sytá pára při stej­ ném tlaku jako je ve výpamíku.2919. t 3 =31.81 kJ k g '1.Oběhy s reálnými plyny Řešení (a) Pro stanovení přihřívacího tlaku p 4 = ps vyjdeme ze stavu 6 za turbínou. které by mohlo pracovat s tímto oběhem a (e) produkci měrné entropie při škrcení 3-4.00101 m 3 k g ' Stav 2 : K: P2 = 17.69 = 3865.87 = 0. p 2 = 800 kPa. kde je používáno chladivo R134a. Stav 1: Stav 2 : Stav 3: Děj 3-4: Stav 4 : 82 SP. p 4 = ps = 2866 kPa.68 = 1226.443 = 44. s 3 = 0. s 3 = 6. Hmotnostní tok chladiva v chladničce je 0.36 (c) Práce vysokotlakého stupně turbíny = h 3 . Li = h 3 = 170.7 .6 9 = 504.81 + 0.pi) = 191.6894. vi = 0.2 9 1 9 .9322 kJ kg ' 1K ' 1 PP.6754 kJ kg ' 1K ' 1 .6 8 = -2152.10) = 209.05 kJ k g '1. s5 = s6 = 7.4266 kJ kg ' 1 K ' 1 Stav 4 : PP. (d) chladicí efekt a efekt tepelného čerpadla.5 MPa.6492 kJ kg^K '1: wti2 = . s4 = s3 = 6. pi = 140 kPa: v tabulce mokré páry pro chladivo R134a ti = -18. s4 = 0. h^ = 2344. h 5 = 3570.01 k J k g * Práce nízkotlakého stupně turbíny w turbni2k = h s .17 kJ kg ' 1 G3 Chladnička pracuje jako ideální parní chladicí oběh mezi tlaky 140 kPa a 800 kPa. Stav 6 : MP.3 °C. hi = 236.5 MPa. st = 0.4266 kJ kg ' 1K ' 1:114 = 2919.6492 kJ kg 1K"1.h 4) = 3423.73 kJ kg ' 1 p 4 = pi = 140 kPa.9: s6 = 7. (b) tepelný tok odváděný v kondenzátoru.5 + 3570.h 6 = 1 9 1 .85 kJ k g 1 Stav 1: SK.85 . t 3 = 550 °C: h 3 = 3423.00101-(17500 . s2 = sj = 0.3459 kJ kg ' 1K ' 1 je škrcení při průchodu chladiva kapilární trubicí konstantního průřezu —» entalpiesi nemění h 3 = I14 = 170. t 2 = 38.

h 2 = h. jehož součástí je směšovací komora (SK).04 -1 7 0 .0 1 ) = -1.h 2 = 236.h 4 = 236.31 kJ kg 1 Ór = m q r = 0.8 kW Chladicí efekt s„k = t-^. když napájecí voda po předehřívání je právě sytá (6). že tepelné čerpadlo využije tento oběh.813 = 2.7032 kJ kg^K '1 -> h5 = 2968 kJ kg'1 Optimálního regeneračního ohřevu směšováním se dosahuje.05-65. Tlak v kondenzátoru (K) je 10 kPa.7032 kJ kg^K '1 Stav 4: p4 = pi = 10 kPa. Vodní pára vstupuje do turbíny (T) při tlaku 2 MPa a teplotě 600 °C. = — = w0 -36. tj. s3 = 7.05 = -101.05 = -36. kde je směšována s napájecí vodou vystupující z kondenzátoru (K) a použita na její předehřátí. efekt tepelného čerpadla bude e.813 ch |w 0| 36. (b) měrnou práci turbíny a (c) termickou účinnost oběhu s regenerátorem.6754 . xi = 0 —> hi = 192 kJ kg'1 £ h2 Stav 3: p3 = 2000 kPa.0 —> h6 = 505 kJ kg'1 s I17 (a) Pro směšovací komoru regenerátoru použijeme zákon zachování hmotnosti: m6 = m 5 + m 2 83 .3295 kJ k g V G4 Zvýšení účinnosti Rankinova oběhu lze dosáhnout zařazením regenerá­ toru. Část expandující páry v turbíně je při tlaku 200 kPa odkloněna do regenerátoru (SK). t3 = 600 °C -> h3 = 3690 kJ kg'1. = h.7032 kJ kg^K '1-> tu = 2442 kJ kg'1 Stav 5: p5 = 200 kPa.272.Oběhy s reálnými plyny (a) Teplo odváděné z vychlazovaného prostoru je dodávané pracovní látce Qp= q4. Stanovte (a) jaká část páry v turbíně je určena pro předehřívání vody. = -0.04 .813 nebo ze vztahu et = l + s rh = l + l.01 kJ k g '1 Ptomp = < mp = m •w 0 = 0.265 kW (b) Teplo odváděné kondenzátorem do okolního prostředí q0= q23 = h3 " h 2 = 170. = m q .změna 3-4 S s 34 = .05-(-101.066 kW Práce oběhu (a zároveň příkon kompresoru.32)= -5.01 ----- V případě.813 (e) Produkce měrné entropie při škrcení .272.73 . .01 2.h 4 + h 3 .31 = 3. . X6 . protože h3 = lu) wo= qp + qo = h. Řešení Z parních tabulek (případně z h-s diagramu) zjistíme potřebné stavové veličiny.t= = 1.05 •(-3 6 .32 kJ k g '1 0. Stav 1: pi = 10 kPa.3459 = 0. její stav je na dolní mezní křivce: Stav 6: pó = 200 kPa. s5 = s3 = 7. s4 = s3 = 7. .s3 Sprod = ~A ^ S34 = s4 S4 ~ S3 = 0.0.7 3 = 65.

227 kW (b) -3.h5 5 m6 (c) Dodané měrné teplo q p = h 3 .447. Maximální teplota vod páry je 400 °C. et = 2.354 .8 °C (c) 476 kJ kg'1 vysokotlaký stupeň.0 % (d) 45. aby suchost páry na výstupu z n kotlakého stupně turbiny byla 89 %. zvýší-li se pracovní tlak v parním generátoru na 4 MPa.324 M Pa (b) 350.2 % (b) 0. Za turbínou v kondenzátoru je tlak 10 kPa. Výsledek: (a) 3. Výsledek: (a) 989 kJ k g '1 (b) 0.h 7 = 3690 . (d) termickou účinnost.2968 + (l .323 (c) w č = 2 kJ kg'1 « wt = 989 kJ k g '1 G9 Jaké budou hodnoty (a) získané měrné práce a (b) termické účinnosti oběhu z předchozí! příkladu. Teplo přivedené přihřívání zvyšuje teplotu páry na 550 °C. (c) práce získané ve vysokotlakém v nízkotlakém stupni a (d) termickou účinnost oběhu.539 kW (d) ech = 1. Ostatní parametry se » změní. _+J_^rh2 . (c) termickou účinnost. Stanovte (a) tlak za vysokotlakým stupněm pro přihřn ní.4 % (c) 43.1128)(2968 .zvýšení o 8.Oběhy s reálnými plyny 1ZT: m 6 -h6 = m 5 -h5+ m 2 -h 2 Spojením obou vztahů vyjde hledaný podíl páry v turbíně určený pro regenerační ohřev m1 = l y I h 3_= 5 0 5 -1 9 2 n m 6 h 5 .h 4) = 3690 .3733 = 37.= ——= -----. při výpočtu účinnosti oběhu jsm e wte zanedbali a w0 = wtt.1 % (b) 38. Vodní pára vstupuje do vysokotlakého stupně při t ku 15 MPa a teplotě 600 °C.6 % 84 .0. (b) výstupní teplotu vysokotlakého stupně. jestliže pracovní tlak v kotli je zvýšen na 15 kPa a teplota vstupu do turbíny je 600 °C. jestliže pára je přehřátá na tepl 600 °C.2442) = l ^ l d k g ' 1 w tt = h3 3 .448 kJ k g ^K '1 G8 Rankinův oběh parní turbíny funguje mezi tlaky 10 kPa a 2 MPa. Stanovte (a) maximální teoretickou měrnou práci turbíny.5 % G7 Řešte příklad G3 pro parní chladicí oběh pracující s chladivém R12.447 (e) 0.= 0.766 kW (c) -1.h 2 2 9 6 8 -1 9 2 — ---(b) Měrná technická práce turbíny . 1246 kJ k g '1 nízkotlaký stupeň (d) 44. G5 Parní elektrárna pracuje s ideálním Rankinovým oběhem.505 =3185 kJ kg -i Termická účinnost oběhu Protože wtt » w w 1189 n-r = —.. Výsledek: (a) 1070 kJ kg'1 . Jaké procentní změny to bude znamenat.2 % G6 Uvažujte Rankinův oběh s přihříváním.zvýšení o 9. Výsledek: (a) 2. Požaduje se. (b) termickou účinnost. (b) termickou účin nost oběhu a (c) vypočtěte měrnou práci dodávanou čerpadlem napájecí vodě a porovnejte s měrnou prací získanou v turbíně. _ . jestliže tlak v kondenzátoru je snížen 4 kPa a na vstupu do turbíny je stav 15 kPa MPa a 600 °C. •(h 5 . Výsledek: (a) 34. Stáno (a) termickou účinnost elektrárny.3% qP qP 3185 | wtí | (viz G l). Vodní pára vstupuje do turb s tlakem 4 MPa a teplotou 300 °C a kondenzuje v kondenzátoru při tlaku 10 kPa.

Jaké procentní to bude znamenat.68 85 .3 % (b) 0.5 kg s*1.68 lostní tok chladiva R134a v chladicím zařízení je 0. ek: (a) 1454 kJ k g '1 . Určete (c) hmotnostní tok páry. znamenat. Stanovte (a) teoretickou termickou účinnost turbíny a (b) výkon turbíny. Pára pak expanduje v nízkotlakém stupni na tlak 30 kPa.352 .5 kg s '1. i se pracovní tlak v parním generátoru na 4 MPa. ek: (a) 1101 kJ kg'1 .4 % udou hodnoty (a) získané měrné práce a (b) termické účinnosti oběhu z příkladu G8.zvýšení o 47. Uvažujeme.zvýšení o 10. že pracuje na základě ho parního chladicího oběhu mezi teplotami -20 °C ve výpamíku a 24.Oběhy s reálnými plyny udou hodnoty (a) získané měrné práce a (b) termické účinnosti oběhu z příkladu G8. lek: (a) 560 kW (b )-1 2 0 k W (c) 4. lek: (a) 1035 kJ kg'1 .bez přihřívání 532 kJ k g '1 (b) 30. Pára vstupuje do turbíny s tlakem 4 MPa a u 450 °C. ek: (a) 1248 kJ kg'1 .zvýšení o 9. Uvažujeme.4 % .zvýšení o 26. (b) výkon kompresoru a (c) chladicí efekt. Jaké procentní změny .6 kg s"1 lostní tok čpavku v chladicím zařízení je 0.6 % ostní tok vodní páry turbínou je 50 kg s '1.1 lostní tok čpavku v tepelném čerpadle je 0.91 °C v kondenzátoru. Stanovte (a) topný výkon tepelného čerpadla (teplo dodané za jednotku ča) práci dodávanou kompresorem a (c) efekt tepelného čerpadla (topný efekt).8 % (b) 57. že pracuje ním parním chladicím oběhem mezi teplotami -20 °C ve výpamíku a 39.91 °C enzátoru. Stanovte (a) měrnou .2 % (b) 0.zvýšení o 11. Stanovte (a) chladicí výkon.8 % (c) 38.0 % (b) 0.bez přihřívání 17. že pracuje s ideálním i chladicím oběhem mezi teplotami -20 °C ve výpamíku a 24.zvýšení o 26.357 . zvýší-li se maximální teplota páry na a sníží-li se tlak v kondenzátoru na 4 kPa. Po čásxpanzi ve vysokotlakém stupni turbíny na tlak 400 kPa je při tomto tlaku přihřívána na 350 °C. lek: (a )-680 kW (b )-1 2 0 k W (c) 5. Po částečné expanzi ve vysokotlakém stupni turbíny na tlak 400 kPa je při tlaku přihřívána na teplotu 250 °C. Jaké procentní změny to bude znamenat. Uvažujeme. ek: (a) 34. te (a) chladicí výkon (teplo odvedené z chlazeného prostoru za jednotku času). lek: (a) 65 kW (b) -21 kW (c) 3. Expanzí se v nízkotlakém stupni turbíny sníží tlak í a . Ostatní parametry se nezmění. (b) práivanou kompresorem a (c) chladicí efekt. se tlak v kondenzátoru na 4 kPa.irbíny.5 kg s '1. (b) termickou účinnost oběhu a porovnejte je s případem bez přihřívání (expan'čátečního stavu na 30 kPa).39 °C enzátoru. i se maximální teplota páry na 600 °C.409 . Ostatní parametry se nezmění.0 % udou hodnoty (a) získané měrné práce a (b) termické účinnosti oběhu z příkladu G8.75 kW pára vstupuje s tlakem 3 MPa a teplotou 400 °C do turbíny o výkonu 40 MW.

39 c v kondenzátoru. Vzduch o teplotě 25 °C a tlaku 100 kPa vstupuje do kompresoru plynového oběhu (1 jehož tlakový poměr je 5. v němž je chladivém čpavek.8 MPa. Tlak na výstup z parního generátoru je 2 MPa a vystupující pára je právě sytá.92 kW ( b ) -20. Vypočtěte (a) výkon parní turbíny. Uvažujeme. Parní generátor v yrábí 300 kg páry za hodinu. Stanovte (a) topný výkon tepelného čerpadla.Oběhy s reálnými plyny G 18 Hmotnostní tok chladiva R134a v tepelném čerpadle je 0. Výsledek: (a) 107 M W (b) 841. (b) chladicí výkon ( Qp) a příkon chladicího zařízení ( W0). Vyráběná pára o hmotnostním toku 100 kg s '1 má tlak 4 MPa.6 kg s' (c) 348 MW (d) -146 M W (e) 0.28 (b )3 . Výsledek: (a) 4 M Pa (b) 3375 kJ k g '1 (c) 520. že pracuje i základě ideálního parního chladicího oběhu mezi teplotami -20 °C ve výpamíku a 39. Tlak v kondenzátoru j lOkPa.parním generátoru.564 G 20 Uvažujte ideální parní chladicí oběh. Výměna tepla probíhá ve velkém výměníku . Za turbínou na vstupu do kondenzáte ru je 10. Výstupní teplota spalin po předání tepla (5) je 79 °C. Výsledek: (a) 42. Teplota spalin před plynovou turbí­ nou (3) je 850 °C. Tlak v kondenzátoru parní turbíny (6) je 10 kPa. měrné tep lo dodané (b) před vstupem do turbíny a (c) během přihřívání.4 % páry zkondenzováno. Teplo! vodní páry před vstupem do turbíny je 530 °C. Hmotnostní tok chladiva je 3 g s '1.5 kg s '1.92 kW (c) 4.1 kJ kg'1 (d) -2144 kJ k g '1 (e) 2. (b) hmotnost­ ní tok plynů v plynové turbíně. Výsledek: ( a ) -85. Výsledek: (a) 66 kW (b) 781710 kJ hoď 1 (c) -544710 kJ h o ď 1 G 22 Rankinův oběh s přihříváním má na výstupu z generátoru přehřátou vodní páru o teplotí 600 °C a tlaku 15 MPa. jehož pracovní látkou je vodní pára. Tlak v kondenzátoru je 10 kPa. Stanovte (a) tlak.4 % 86 . při kterém probíhá přihřívání.11 G 19 Elektrárna získává výkon kombinací Braytonova oběhu plynové turbíny a Rankinova parní! oběhu.1 4 k W ( c ) -0. (d) příkon kompresoru plynového oběhu a (e) termickou účinnost kombinovaného oběhu. (c) výkon plynové turbíny. Stanovte (a) chl: dici efekt. její teplota před parní turbínou (8) je 400 °C. dále teplo které je třeba (b) dodat a (c) odvést za jednu hodinu.9 % (b) 62.855 kgs G 23 Parostrojní zařízení pracuje podle Rankinova cyklu mezi tlaky 3920 Pa a 9. (b) práci dodávanou kompres^ rem a (c) efekt tepelného čerpadla. Expandované spaliny z plynové turbíny (4) mají ještě značně vysokou teplotu a jsou zdrojem tepelné ener­ gie pro výrobu vodní páry pro parní turbínu. Určete (a) výkon oběhu.957 kW G 21 Stanovte (a) výkon Rankinova oběhu. Teplota chladiva ve výpai niku je -20 T a v kondenzátoru 40 °C. Výsledek: (a) 3. Určete (a) termickou účinnost cyklu a poroi nejte ji s (b) účinností Camotova cyklu pracujícího mezi stejnými teplotami. (d) měrné teplo odvecfo v kondenzátoru a (e) hmotnostní tok páry. je-li výkon oběhu 5 MW.

1 °C 101. v. v určité lokalitě vře za teploty 98. Dojde k rychlému poklesu atmosférického tlaku ’a.mí interpolací v tabulce mokré páry = P23A + P23B *23B P23A ( t 23 .0 .04 kPa 1 0 0 -9 5 t 23A oužijeme Clapeyronovu rovnici.04 kPa .v') ^ 2 1 = ( 93 .*23A + ím Í 2 3 A ( p P 23B P 23A 23 - p 23A ) = 95 + 1 ..42-84. kr . jsou šné měrné objemy na mezní křivce fáze i a fáze j. Je to saturační teplota atmosférického tlaku po jeho poklesu na hodnotu =96..61 + 101.4 . 4 + 273.42 8 4 .9 5 ) = 96...9S— •(95.0. y i a j se zpravidla přiřazují takto: 1 .2 °C. popř.. + AT23 = 98. v "= 1.04. v.1 °C ámka4.7 kJ kg"1. Saturační teplota může být nalezena také přímo..g. v níž derivaci nahradíme poměrem malých přírůstků a teploty 123 = T23 (v" .00104 m 3 kg_1. 87 .61) = 98. kritický bod. p.00 = 95.84. plynná fáze (P nebo G).1.4 °C.4 °C. 3 .(9 8 . trojný bod. pevná . kapalná fáze bo L). .1 ívodní atmosférický tlak je vlastně saturační tlak příslušný teplotě vroucí vody 98.3 = 98.v') AT.4 ....001 0 )-----.tuhá fáze (T.7 23 )ta varu po změně tlaku t 23 2 = t 23.23 ■ -> = T23(v" .29 K.t 23A) = 84.61 nci . dále tr .na dně válce . 2 . S). °C 2260.je 50 cm vysoká vrstva vody a var u ní nastává při teplotě 99.4 °C: I23 —2260.7707 n ť3 k1 . te.i— = -0.04 .Fázové změny azove změny ou změnu popisuje Clapeyronova rovnice dPij íěmé skupenské teplo fázové změny. při jaké teplotě nastane var..6 . . je směrnice mezní křivky mezi fází i a j ve fázovém diagramu p-t. jestliže vrstva vody v hrnci bude pouze 10 cm a atmosfé’tlak se nezmění.. budeme-li interpolovat v tabulce é páry.15) •(1.j a Ty jsou tlak a a při nichž probíhá změna fáze i na fázi j.7707 . Stanovte (a) atmosférický tlak před poklesem a (b) teplotu vroucí vody po poklesu :dáme v tabulce mokré páry potřebné veličiny k teplotě 98.

1 kPa. °C Teplota varu 10 cm vrstvy vody je t 23 2 = t 23I +AT 23 = 9 9 . (a) Abychom zjistili atmosférický tlak.6 kJ kg ^= 0 . Je ] třeba Clapeyronovu rovnici integrovat..001042 (b) Změnu teploty varu vody vlivem jejího hydrostatického tlaku vypočteme z Clapeyronc rovnice AT23 = T23 (v* . v = 0. 7213 .’ Fázové změny Řešení i Vyhledáme potřebné veličiny v tabulce mokré páry pro teplotu 99.2 °C: 123 = 2258.jak je zvykem • tt ^"D * ^ 23 lasti nízkých tlaků vodní páru za ideální plyn. Saturační tlak při teplotě 99. Uvažujte.2 -1 . jak veličiny v ní obsažené závisejí na integrační proměnné. Tomu odpovídají různé teploty varu vody.2 °C Určete (a) atmosférický tlak.2 °C: I23 = 2259 kJ kg .81-0.9 °C H4 Odhadněte teplotu varu vody v Himalájích v nadmořské výšce 8500 m.02 kPa Hsat v' 0. pak plyne AT23 = T23 (v ' .71 = 94.0. při atmosféric’ tlaku 33. Další zjednodušení dosáhneme. takže v" = —-----P 23 88 a . musíme odečíst hydrostatický tlak vrstvy vody v hm Pam.325 kPa na úrovni h! ny moře voda vře při teplotě 100 °C. protože 1 duje znalost.1 -0 .= -1. d p „ 123 = T23 —--------. Různě silné vrstvy vody způsobují různě velký hydrostatický tlak a tedy i celkový tlak na teplosměnné stěně dna hrnce.067 K. v 7 = 1.v ') — = (99. Její integrace obecně není jednoduchá.15) •(i.00104) • ~ ^ 3 = -1.001042 V ’ Z Clapeyronovy rovnice. je mož zcela zanedbat. Protože v7 « v/.1 = 98.73 kPa.3 = 97.7213 m 3 kg"'.1 °C .0.2 -1 . P 23 dT23 . .001042 m 3 kg"1. H3 V hrnci .0 0 1 0 4 2 m 3 k g '1.7 1 .4.336 K. Uvažujte střední hodnotu měrného skupenského 1 vypařování I23 mezi uvažovanými tlaky 2330 kJ kg'1.— -g -z = 9 8.5 = 98. (b) změnu teploty varu vody vyvolanou jejím hydrostatickýr tlakem a (c) teplotu fázové změny při atmosférickém tlaku. že při normálním atmosférickém tlaku 101.001042) • ~4 . Řešení V tomto případě aplikujeme Clapeyronovu rovnici na větší tlakový a teplotní rozdíl. = P sa.73 . Změně výšky vrstvy vody odpovídá změna tlaku Ap = — •g •Ah = --------------9. budeme-li uvažovat .15) •(l. °C 123 2258.5 ) =-3763 Pa v' 0.v') = ( 9 9 ?2 + 273. v//= 1.je 50 cm vysoká vrstva vody a var u ní nastává při teplotě 99. Je ale mož vhodně upravit a integraci provést zjednodušeně . 72 13 .na dně válce .7213 m 3 kg’1.2 °C najdeme interp lací v tabulce mokré páry psat = 98. Řešení Vyhledáme potřebné veličiny v tabulce mokré páry pro teplotu 99.81 (0 .--------9.73 -------.2 + 273.6 (c) Teplota fázové změny při atmosférickém tlaku t 23 = 99.přibližně.

Stanovte hustotu syté páry. vvoda= 1.445 Pa při teplotní změně 0. = -13424 kPa K' Tff (vV0da .Pak je integrace již snadná: —/ 1 1 r = J _ = 8314141 = 4 6 ] 9 J k g .091 1O*3 m 3 k g '1.382 kg m ' novte směrnice tří mezních křivek vody v trojném bo d ě.15 abulek SK-SP lze odečíst pro tlak 33.00018-10'3 m 3 kg'1.7 kJ k g '1. T 23 2). hustota ledu 916.L .16 •(0. 1 b ll-h i r-p T1 23 1 T23 2 y 2-1 + 16 M. hustota páry 0.3 1 461. K .3 kJ kg ' 1 a tání 333. •em nocí Clapeyronovy rovnice vypočteme měrný objem syté páry.004855 kg m '3 a též má skupenská tepla . = — Pí =1. . 1 i stota syté kapaliny chladiva R134a při teplotě -12 °C je 1334 kg m ' .9 100 + 273.1066 = 9.9732 m 3 kg ' 1 né skupenské teplo sublimace lze vypočíst ze vztahu =112+ 123 = 333. 1 205770 0.001091) 89 .001000 . P2 3 1 P231 ^ 23 ohoto vztahu vypočteme saturační teplotu při zadaném nízkém tlaku: . Lokální směrnice zní křivky vypařování (2-3) odpovídající danému stavu je charakterizována tlakovou změ1 7. em 1 •né objemy: v.1066 m 3 kg ' 1 T23 1334 -1 2 + 273.15 7.7 + 2491.to ? « ^23 1 ^23 P23 1 .001 =v + ■+ = 0.¿ .1 kPa hodnotu teploty 71.Fázové změny P23 2 ižeme provést separaci proměnných a následně integrovat i f P 23 _ *23 2 i r la ^23 d^23 T232 T23 23.79 kg m '3.v led) 273. .59 kg m '3.tuhnutí): 333700 12 2 _ _ . Příslušné měrné skupenské teplo vypařování je ¡.0. rP P 23 vislosti měrného skupenského tepla vypařování na teplotě se vyhneme použitím zadané nstantní střední hodnoty 1^ v intervalu teplot (T 231.vypařování 2491.1 v 1 -• In= 344.77 kJ kg'1.4 °C.6 K = 71.= 205.5 °C 2330000 101.3 = 2825 kJ kg ' 1 hnice plynou z Clapeyronovy rovnice pro tři fázové změny: mí křivka 1-2 (tání .23 stota syté páry chladiva 1 II v" 0.445 dT.jso u -li známy v trojném bodě: tota vody 999. 33.001 K.

2825000-----------. 273. Proč? Určete teplotu tání ledu pod drátem.= ----------.0 0 1 0 ) Mezní křivka 1-3 (sublimace . Výsledek: z Clapeyronovy rovnice 164. ale hranol zůstane celý. každé o hmotnosti 250 kg.. Výsledek: -3. Měrné skupenské teplo tání ledu při 0 °C je 335 kJ kg'1. nepřeříznutý. Uvažujte válcový hrnec o průměru 15 cm..16. měrný objem vody při 0 °C je 0.0011) J Mezní křivka tání .tuhnutí má výrazné větší směrnici..0502 kPa K’1 « i.= 0. Určete (a) tlak vypařování a (b) chybu stanovení tohoto tlaku vlivem nepřesnosti tq loměru. ke kterému dochází při poklesu teploty při tuhnutí vody. 2491300-----------. H7 Průměrná hodnota atmosférického tlaku v Praze (průměrná nadmořská výška 250 m) j 98.239 kPa.v Ioda) 273.16 (2 0 5 .0 °C H8 Použitím Clapeyronovy rovnice určete přibližně tlak. je-li šířka ledového hranolu 100 mm a teplota vzduchu v místnosti 0 °C. Pro aprox maci derivace použijte střední diference tabelovaných hodnot. Dále víme. ~ = — 7— ---------. tabulková hodnota 2.5 kg vod v tomto hrnci (a) bez víka a (b) s víkem o hmotnosti 3 kg.\ Fázovézměny Mezm křivka 2-3 (vypařováni .02 kPa K/1 H 10 Na hranol ledu je položen drát o průřezu 1 x 1 mm se dvěma závažími.92 °C H 11 Čpavek se vypařuje v uzavřené nádobě při teplotě 10 °C.0443 kPa K*1 dT„ (v páia . interpolací v tabulkách 165. Analyzujte souvislost jejího zápoméh znaménka s růstem tlaku.88 kPa K 1. Výsledek: (a)6 1 5 . Údaj teploměru je zatížen chybí 0. při kterém voda vře při teplotě 20 °( Výsledek porovnejte s tabelovanou hodnotou.2 k P a (b )± 2 .1 2 k P a H 12 Vypočtěte hustotu syté vodní páry o teplotě 100 °C.kondenzace)1. Vypočítejte teplotu varu 2. Výsledek: 2..0. jsou-li pro tuto teplotu známy následuji údaje: hustota vody 958 kgm "3. Výsledek: 0.------.339 kPa H9 Ověřte platnost Clapeyronovy rovnice pro amoniak (čpavek) při teplotě 120 °C.= 0.9 7 3 2 -0 .6 °C (b) 100.= ----------.desublimace): -llp^ = — -— .(205.0010002 m 3 kg"1 a měrný objem ledu při 0 °C je 0. měrná entalpie vody 4 1 9 k Jk g "1.60 kg m '3 90 .9732 .67 kPa.0010907 m3 kg"1.1 °C. měrná entalpie syté pá 2257 kJ kg'1. že v této teplotní oblasti změna tlaku 1 kPa způsobí změnu teple fázové změny 0. Výsledek: (a) 99. Po nějaké době drát pro­ jde ledem.276 K.

(c) látková množství obou plynů a směsi. Nejprve stanovíme měrné plynové konstanty a měrné tepel­ né kapacity obou plynů.2 = 0.. -.— . kde poi a V qí jsou počáteční VT. kde n = V n.objem samotné složky.jednoatom ový plyn -» k =1. = v k —1 B: Argon (Ar) . (e) teplotu směsi.dvouatomový plyn r= R m k =1. (d) molámí B A zlomky.parciální tlak .tlak samotné složky v celkovém objemu při teplotě směsi Ví .2 0.2-10"6 kg (b) Hmotnostní zlomky složek: a. (b) hmotnostní zlomky ply­ nů. podobně i jiné molámí veličiny 1ZT pro adiabatické směšování: a) při stálém objemu AU = 0. Odstraně­ ním přepážky vznikne směs obou plynů. izolováno 1 Řešení Uzavřená soustava je tvořena dusíkem a argonem. část B obsahuje 1. jde-li za­ nedbat změny kinetické a potenciální energie AH = 0. Amagatův zákon V = S y Pí . podobně i jiné měrné veličiny (cv. = — m = 11.446 91 . II Izolovaná pevná nádoba má dvě části oddělené přepážkou. nejprve oddělenými.3 J k g '1K 207. tlaky a počáteční objemy. posléze smíšenými.5 litru argonu při 500 Pa a 400 K. Stanovte (a) hmotnosti obou plynů a směsi.parciální objem .. (h) změnu entro­ 1 Tb mB r A mA pie a produkci entropie obou plynů a také (i) změnu měrné 1 entropie směsi. (f) parciální tlaky plynů a celko­ l/0B P0B Kia P oa vý tlak směsi.2-106 kg mB= 207. která má tlak a teplotu směsi Měrná plynová konstanta směsi r= a ( •r( . b) při stálém tlaku.8-400 A 297-300 Hmotnost směsi m = mA+ me = 20.Směšování látek I Směšování látek Hmotnostní zlomek a.554 ctb = 20.6l m. kde m = V m.2 20. 1000 0.41 ^ 297 J k g 1K"1 28 ~ r c. . ^ 0 ^ = 9.8 = 3 11.6 J kg'1K -1 1 .) Molámí hmotnost směsi M m = ^ a mi • . 297 1’ .4 -1 = 742 . = --------. A: Dusík (N2) . (g) parciální objemy plynů. m n Daltonův zákon p = Z p . (a) Hmotnosti před smíšením ze stavové rovnice : m i = 01 ■— .67 r = _R_ = 83 !4 . molámí zlomek a r. cp .4! = 2Q7 g j kg-i K -1 Cv= r k —1 40 M..001 11 / l i n .------= 11. = — .4 8314. Oba plyny pokládáme za ideální. Část A obsahuje 1 litr dusíku při tlaku 1000 Pa a teplotě 300 K.6 7 -1 p -V .

0019 + 0.6 (f) Parciální tlaky složek ve směsi: p. 6 .2-10-6 7 .0025 = 244 Pa p = ^ p .2Q7.r_ Vj = 0.00038 J K '1 400 0.8-325. získáme sečtením: AS = ASa + ASbf T v N Změna entropie složek při náhradním vratném ději ASj = m ( c • ln — + r ln — T *i V ( 325 2 0.2-10“6 7 4 2 . ani se nekoná práce. Je doprovázeno produkcí entropie.0025 Celkový tlak směsi podle Daltonova zákona: = 325. proto 1ZT má tvar AU = 0 (d) Molámí zlomky: m A C v A T A + m B C vB T B = ( » A ^ A + m B C vB ) ' T Teplota směsi T _ m Ac vATA+ m BcvBT = 1_1.001 + 0.— = m 2. 3 2 5 .0006 = 0.00038 = 0. = 11.2 J k e.02-10“ 92 Oi . Protože jde o adiábatk děj produkce entropie je rovna přímo změně entropie.3 2 5 ’ 2 = 0 . 2 .26-10'7 kmol B 40 ----------------- n2.Směšování látek (c) Látková množství složek a směsi: n.26-10~7 kmol m. Celkovou zmt celkové entropie.6-400 m ACvA+m BCvB 11.0025 n (h) Směšování je nevratný děj.0015 Sprod = AS = 0.0041 = 202.001 ASB = 9 -1 0 ' 3 n .361 n 6. n A= -------------= 4-10 kmol A 28 --------------směs: n = nA + nB = 6.3 -ln ——^ + 297-ln = 0. = — = 0. 0 0 1 9 m i A 677 ----------Kontrola celkového objemu .2-10"6 -742.00372 J K 300 0.2 Pb = ' 0.26 ----(e) Nenastává výměna tepla s okolím.0041 J K' AS 0.2-10~6 -742. Změny entropie složek stanovíme j mocí náhradního vratného děje se stejným počátečním a konečným stavem. z2 -10-6 í u — .z2 ?9 7/ . = m iriT V v = V oa + V ob = 0.Amagatův zákon: B V= 3 677 --------.639 o n = = ^ ~ = 0. 0 = 11 n .26 a mi = -i— CTm.2 = 433 Pa Pa = ' 0.2-10-6 -297-325. ta M 5 ? Ž = 0.3-300 + 9-10“6 -311. M mi 9 •10-6 n n„ = ---------=2.10-‘ .3 + 9-10~6 -311. = 433 + 244 = 677 Pa in r T (g) Parciální objemy složek Wi = —LJ— P 9.-11K (i) Změna měrné entropie směsi As = Spro<i .0025 nť 11.0015 = 0.8 .0025 -i ASa = 11.00372 + 0. ln H ^ + 2 o 7 .8 .2 K 9-10~6 -207.26 ----6.

Nejprve je třeba určit měrné plynové konstanty a měrné tepelné kapacity obou plynů A: Oxid uhličitý (CO 2) . 2 m3/s.41 = 4157 J k g 1K~] Mm 2 5 c = — = 1-»-4 ’.4 r = — = .4. Směšování probíhá při stálém tlaku.dvouatomový plyn -» c = — = 1.1-309.tříatomový plyn -» k = 1.1 ~7 = 14550 J kg 1KT1 p k —1 1 .058-4157=420.314.611-761.5 •(20 + 273.834-420.223 •14550 •(50 + 273. 3 s„ 100000 Zvýpočtu vyplývá. je oxid uhličitý (CO 2) o teplotě 20 °C a proud B. 0 5 8 B 3. kde měrná plynová konP stanta směsi plynů je r =aArA+ a BrB =0.834 (c) Nedochází k výměně tepla s okolím ani se nekoná práce. = — m 0 = M U = 0. = .15) ------.8314. proto 1ZT má tvar AH = 0 + mBcpBTB = ( m AcpA + m BcpB) •T Teplota výsledného proudu směsi _ mAcpATA+ m BcpBTB _ 3.223 kg s 189 (20 + 273.223-14550 309. Řešení Za otevřenou soustavu považujeme mísící se plyny ve směšovací komoře.4 -1 & p-V (a) Vstupující hmotnostní toky určíme ze stavové rovnice: rh.r =0.33 r = J L = . Proud A. (e) změnu toku entropie při směšování a (f) změnu měrné entro­ pie při směšování.611 ke s m D = ------------------------.98 ^¿2 + 3 = 5 m3 s'1!!! . Určete (a) hmotnostní toky před a za směšovací komorou.B 4157-(50 + 273.r -^ .834 kg s '1 (b) Hmotnostní zlomky plynů před směšováním: a.4 K (d) Objemový tok vystupujícího proudu směsi plynů: V = m.5 J kg’1K“1 p k —1 1.834 a D= ^ ^ = 0 .33-1 k = 1.942 A 3. (d) objemový tok vystupujícího proudu.15) _ mAcpA+ m BcpB 3.41 = 189 J k g ^ K -1 Mm 12 + 2-16 B: Vodík (H2) .Směšování látek 12 Dva proudy plynů se kontinuálně směšují (ustálený režim) v izo­ lované směšovací komoře za stálého tlaku 100 kPa. že V * VA + VB —» 4. (c) teplo­ tu vystupujícího proudu. kořist. je vodík (H2) o teplotě 50 °C. (b) hmotnostní zlomky složek.942-189 + 0. 100000-3 m. 3 m 3/s. = ----.----------------r = 3.5 + 0.15) ----------------------Hmotnostní tok vystupujícího proudu m = m A+ m B= 3.15) + 0.— L riTi 100000-2 .1 J k g '1K '1 ý = 3. Mísící se plyny považujeme za ideální.611 •761.33' 189 = 761.

Pn tože celková entropie.^ ^ = 288. Změny kinetické a potenciální energie jsou nepatrné a rovněž jez. Základní počáteční údaje o plynech: Plyn A . V b ateri nekoná užitečná práce. Stanovte potřebný poměr hmotnostních toků teplé a stud vody.1 ŠDrod = AŠ = 734. resp. Řešení Voda v baterii vytváří otevřenou soustavu. Z anedbáváme ú nik t epla d o o kolí. Spojením obou vztahů dost me hledaný poměr hmotnostních toků.otí směšování je adiabatické.helium (He). platí / n iT . ASB= 0.223 14550-ln 309.06k j k g 1 m. získáme výslede sečtením příspěvků změny toku entropie od obou složek.r l n O : ry. objem 0. + m 2h 2 = m •h .058 4157 = 370. tlak 150 kPa.835 14 Dva plyny jsou smíšeny při konstantním objemu odstraněním oddělující přepážky v p izolované nádobě. Bilance hmotnostních toků na vstupu a výsi (zákon z achování h motnosti) m.teplota před sm ěšováním (na začátku) p . změna entropie je dána pouze produkcí entropie.4 + 370.tlak po sm ěšování (po rozepnutí .2 = 1104. tok celkové entropie. c • ln ----.834 13 V koupelně je mísicí vodní baterie napájena vodou 65 °C teplou a studenou vodou o tepl 10 °C.ln T f . ^to\.' tlak 250 kPa.= ——— . Entalpie aproximativně výhled m2 h j-h v tabulce mokré vodní páry na dolní mezní křivce při příslušné teplotě.1. T)oc\váz\ p n ïvercv V pTod\í^c\ etv\iop\e. teplota 2: 94 . teplota -10 °C.5-ln -1 8 9 -ln 0.teplota po sm ěšování (na konci) P í .Svr\é&o\jéxv\ \átek Ve) 1^ 0 TvVm\iá\tv\ srnešovacv ptoces je tvevTatoý. objem 0. \ Změna celkového toku entropie složek: AŠ = m Tj ..0 6 -1 4 6 .^ 4 189 \ AŠa =3.„ T = 42.611 761. 1ZT je tak zjednodušen na tvar iňjh. h. aby pro sprchování výstupní proud z baterie měl teplotu 35 °C.tlak před sm ěšováním (na začátku) V T i P y T . dbáme.kyslík (O 2).942= 734. = rhj c pi■ln ----r i ln cr mi• = m. Změnu entropie j třeba počítat pomoc náhradního vratného děje.na konci) Cp.3 m 3.ri ln ^ Protože tlakový zlomek je u směsi ideálních plynů roven molámímu zlomku.01 k j k g ' h = h pfi35X=: 146’68 kJ k = 0. Směšo\ probíhá za stálého tlaku 100 kPa. Únik tepla z baterie do okolí a změny kinetické a potenc ní energie v baterii neuvažujte. _ 1 4 6 .6 8 h2 = h ^ . P X I r . > AS.15 ■4157-ln 0.4 50 + 273. jsou extenzivní veličiny. Plyn B .2 W K' 420.4 W K -i 20 + 273. v i y / . Žádáme.15 420. ^ . AŠ = AŠa + AŠB.6 W K '1 (f) Změna měrné entropie As = sprod = — = .68-42 .1 J k g '1K '1 m 3. + m 2 = m . 272. jenž má stejný počáteční a konečný stav.01 m2 2 7 2 .

0.424.03 kPa C 0 2 95 .Směšování látek Stanovte (a) počáteční hustoty plynů. Stanovte po smíšení (a) teplotu.00 m3 s'1 (e) 7.5 kg s '1proudu horké vody o teplotě 80 °C vstupuje do směšovací komory.9 °C (b) 2270.242 kg m '3 (b) 2. že teploty obou vstupujících plynů jsou stejné. teplotě 15 °C a tlaku 400 kPa je teplotně upravo­ ván míšením s proudem přehřáté páry o hmotnostním toku 0. Všechny ostatní vstupní údaje jsou stejné. (c) hmotnostní zlomky složek. 0.962. Výsledek: (a) 3.4 K (d) 5.29 % Ar a 0.936.064 (c) 293. 3. že složky jsou ideální plyny a tlak vzduchu je lOOkPa.63 m 3 kmol"1 (i) 372. Smě­ šování probíhá při stálém tlaku 250 kPa.48 W K '1 (f) 0. 0. kde se mísí s proudem chladné vody o teplotě 20 °C.6614 kJ K '1 111 Vzduch má hmotnostní složení 75.15 % 0 2 . Určete hmotnostní tok proudu chladné vody.75 kg s '1.05 % C 02.02 m 3 s '1 (e) 1148 W K’1 (f) 297. že proud B je tvořen rovněž oxidem uhličitým.611 kg s'1. Výsledek: 78. Výsledkem je proud mokré páry 0 suchosti 70 %. 0.96 kPa 0 2 0. teplotě 300 °C a tlaku 400 kPa.913 kg s'1. (g) počáteční molámí obje­ my složek. rovny 20 °C.93 kPa Ar 0.656 kg m '3.759. Výsledek: (a) 218.611 kg s '1. Výsledek: (a) 124 °C (b) 4.75 k g s '1.857 kg s '1 (b) 0. 0. 4. Vypočtě­ te parciální tlaky složek za předpokladu.3 kPa (c) 0.6 J k g '1K '1 17 Hmotnostní tok 0. 0.865 kg s '1 18 Proud vody o hmotnostním toku 2.58 % N2. Výsledek: (a) 3.576 (c) 310.36 kg s' . (b) tlak a (c) změnu entropie vlivem směšování. 8. 23. Výsledek: 98 °C 19 Vodní proud o hmotnostním toku 2. teplotě 15 °C a tlaku 225 kPa je směšován sproudem přehřáté páry o teplotě 350 °C a tlaku 225 kPa. (b) hustotu směsi.28 kPa (g) 8. Vypočtěte teplotu proudu po směšování.246 kg s '1.241 ( e ) -4.75 m3 km ol'1. (f) tlak po smíšení.038 (d) 0.53 m3 kmol’1 (h) 10.4 °C (f) 210. Dojde k prolomení přepážky a smíšení obou látek. Všechny ostatní vstup­ ní údaje jsou stejné.524 kg s'1 (b) 0. Výsledek: 0.15 K (d) 5.13 kPa N 2 20. 1.878 J k g '1K '1 16 Řešte příklad 12 pro případ. Výsledný proud má teplotu 42 °C. (d)molámí zlomky složek. Výsledek: (a) 3. (h) molární objem směsi a (i) změnu entropie způsobenou nevratným směšováním. (e) teplotu směsi.8 J K '1 15 V příkladě 12 uvažujte.376 kg m '3 (c) 0. Stanovte (a) teplotu výsledného proudu a (b) hmotnostní tok vstupující pře­ hřáté páry.89 kg s '1 110 V izolované pevné nádobě je 1 kg vody o tlaku 100 kPa a teplotě 4 °C oddělen přepážkou od 1kg páry o tlaku 5 M Pa a teplotě 300 °C. 16.

saturační teplota při parciálním tlaku páry ve vlhkém vzduchu.001316 •cp) Entalpie základního množství (1 kg sv + x kg vlhkosti). Suchj vzduch považujeme za ideální plyn.přesycený vzduch drobnými kapkami: Hi+x —hv + X hp + X hkap hkap = Cpkapt .X7// ll 2.0.0 Cp| .622 + x )p Převody Hmotnost vlhkého vzduchu Pv rp Pv xp PD= 0. Vzduch v ní má teplotu 22 °C při tlaku 100 kPa <• lativní vlhkost 73 %. (b) měrnou vlb vzduchu.0 .x" 123.8 J k g '1 K' Cpied = 2093 J k g '1 K '1 123.0 0 3 4 8 3 •p .97 kg km ol'1 = 29 kg kmo Mmp = 2-1 + 16 = 18 kg km ol'1 JI Místnost má rozměry 4 m x 5 m x 3 m .07 kl 96 .//). (c) entalpii základního množství.směs suchého vzduchu (index v) a vodní vlhkosti. (d) hmotnost suchého vzduchu spolu s hmoti vlhkosti v místnosti a (e) teplotu rosného bodu. Teplo v těchto vztazích je nutné dosazovat ve °C !!! .93 kPa Parciální tlak suchého vzduchu dle Daltonova zákona p v = p .1.0 Měrná plynová konstanta suchého vzduchu Měrná plynová konstanta vodní páry Měrná tepelná kapacita suchého vzduchu Měrná tepelná kapacita suchého vzduchu Měrná tepelná kapacita kapalné vody Měrná tepelná kapacita vodního ledu Měrné skupenské teplo vypařování vody při 0 c Měrné skupenské teplo tuhnutí vody při 0 °C Molámí hmotnost suchého vzduchu Molámí hmotnost vodní páry rv = 287 J k g 1 K '1 rp = 461.nasycený a nenasycený vlhký vzduch: hy Cpy t Hi+x hy + xhp hp = 123.přesycený vzduch vlhkostí při 0 °C: Hi+X. V této kapitole i vodní páru považujeme za ideální plyn. jinovatky (index led. Vypočítejte (a) parciální tlak suchého vzduchu.0 = 335000 J k g '1 Mmv = 28.p p = 100 .93 = 98.622 + x m = mv-(l+x) m„V 1 mp x = i---m 1+ x m 1+ x Teplota rosného bodu ír . většinou páry (index p . Řešení (a) Parciální tlak páry p p = cp-p' 22„c = 0. tj. ') nebo částic ledu. //.0 = 2 5 0 1 0 0 0 1 k g '1 112. protože se ve vlhkém vzduchu vyskytuje pouze při nízkých parciálních tlacích.).5 J k g '1 K '1 Cpkap = 4186.Vlhký vzduch J Vlhký vzduch Vlhký vzduch .73 • 2. Hmotnostní zlomky suchého vzduchu a páry Hustota vlhkého vzduchu <*v = __ gp p = Pv + Pp = 1 (0 .přesycený vzduch částicemi ledu (jinovatky): H i+X= hy + x" h p + x!" hled hled = Cpied t ll . / Relativní vlhkost / Pp <p: V^p \ Pp t Měrná vlhkost x= m„ _ P p ^ rv Pi Vm v A Ippj x -p cp = (0 . případně drobných kapek (index kap. (1+x) kg vlhkého vzduchu.6452 = 1.5 J k g '1 K -1 Cpy = 1005 J k g 1 K '1 Cyy = 717. Zakreslete do h-x diagramu.

97 ’ 18 lotnostní zlomek páry hký vzduch n = nv + np = 16.!--------. +p = ^ + p L= ------. tR = tsat při 1.6----Hmotnostní zlomek suchého vzduchu m 1 1 cr = —.1 = 53.^ TT Hmotnost pary 0. (c) měrnou vlhkost. = —— = ------..93 kPa = 17. íení Parciální tlak páry pp = (p •p p 20„c = 0. kde objem V = 4-5-3 = 60 m r. (g) molámí vlhkost (np/nv) a (h) stupeň nasycení (x/x'').h r s č p ..65 • 2.496 Látková množství n = — — = -----= 16.----------------.93 kPa při zadané teplotě 22 °C. (f) m olámí zlomky suchévzduchu a páry.Vlhký vzduch P 1 93 Měrná vlhkost x = 0.52 = 98.= -----.9 9 0 5 = 0.---------------.6 2 2 -----.0122 kgP/kgv pv 98.0 °C.0149 kgp/kgv p -p j 1 0 0 -2 .= 4.0122-2541.622 ^ = 0. 98070-60 lotnost suchého vzduchu m. tj.412 kmol 97 .48 kPa P pV 1520-400 A .= --------= 0.je vztažena na jednotku hmotnosti suchého vzduchu „ =h„ + x .07 Entalpie základního množství .496 kgp rpT 461..162 + 0.0095 p m 1+ x m 468 2 m„ 4. (d) hustotu kého vzduchu.= 69.005-22+ 0.6 lotnost vlhkosti (páry) m.520 kPa ciální tlak suchého vzduchu . 622— = 0 . )m3 vzduchu v hale o teplotě 20 °C a atmosférickém tlaku 100 kPa m á relativní vlhkost %.15) iolutní vlhkost (hustota o ár/) v J m n 4.15) ------P Teplota rosného b oduje saturační teplota odpovídající parciálnímu tlaku páry = 1.-----.a v = 1 -0 .622 • ’ pv 98.162 kmol n n = — — = -----------. = ------.9905 m 1+ x 1 + 0.3392 = 1.15) lotnost suchého vzduchu p V 98480-400 m.87 kgn p 461.= 0.t + x-hp = 1.= 0.= 468.01124= 1.= l .11 kJ/kgv PV 3 Hmotnosti ze stavové rovnice m.pp = 100 . .15) --.622 •— — = 0. = -------------. (b) absolutní vlhkost.5-(22 + 273.= ------= -------------.. pv = p .5-(20 + 273.3 3 9 --------.+ 0.20 kgv v rvT 287-(20 +273. £í m = —— = --------.:--------------.250 = 16.622 — = 0.=0.48 :má vlhkost ve stavu nasvcení p" 2 339 x" = 0.0096 kgr/kgv Hustota vlhkého vzduchu ■o.0096 m x a = —..496 i a = d_ = —.1.:--------------.T ♦ ♦ J 1.= 0.15) --------.1817 k g m ‘3 Kv Pp r^T pP 2 8 7 -(2 0 + 273.01124 kg m p V 400 ----------- Měrná vlhkost x = 0.250 kmol M mv 28. Stanovte (a) parciální tlak páry.46 kgv v 287-(22 + 273. (e) hmotnostní zlomky suchého vzduchu a páry. = —— .

85 0.75 °C.0068 kg m '3 < pp = 0.0096 (h) Stupeň nasycení V* A 0. To znamená. = l.o _m.0155 kmolp/kmolv n 16.odpovídající tomuto tlaku se získá interpolací —> tR = 14. Řešení (a) Známá relativní vlhkost a měrný objem na horní mezní křivce umožňují stanovit pomocí tabulek hustotu páry cp _ 0.3 Pa —» pp = 0.008 .') Kapičkám přísluší hustota Pkap = Pp ~ P 2 = 0.02 m3kg p* = 1/ v* = 0.162 0.0149 = 0. Mění se měrný objem páry na horní mezní křivce na v" = 147.412 = 0. (c) Při poklesu teploty o 5 °C se opět parciální tlak páry i hustota páry nemění.5 %.162 n 16. Pí stanovení tR musíme určit parciální tlak páry pp = cp •p p.9 " 8 4 8 = 0—3------------n n p 0.88 m3 kg'1.9848 n„ a__ . Mění se měrný objem páry na horní mezní křivce u v" = 77.0 1 5 2 m p = -2 .4 % J 3 Relativní vlhkost vzduchu v uzavřené místnosti při teplotě 10 °C je 85 %.0. 98 .= 0. zvyšuje s relativní vlhkost. p p = 2645. Saturační tlak při teplotě 22 °C v hledáme v tabulkách. dále relativní vlhkost a hustotu páry.Molámí zlomek suchého vzduchu Molámí zlomek páry (g) Molámí vlhkost o mv = 16.3 = 1679.008 -77. jestliže teplota (b) stoupne o 5 °C a (c) klesne o 5 °C.0068 = 0.250 x„ = — = --------. okno se orosí.88= 0.75 °C.. Dojde k orosení vnitřníh povrchu oken. (Relativní vlhkost je 100 % a ještě navíc vlhký vzduc obsahuje další část vlhkosti v kapalném skupenství. jestliže teplota povrchu klesne na 12 °C? Řešení K orosení dojde.8 Pa.85 • 1228 = 1.v = 1 -0 .644 = 64.0012 kg m '3 J 4 V místnosti je vzduch o teplotě 22 °C a relativní vlhkosti 63.008 kg m '3. Saturační teplota teplota rosného bodu . Určete pro páru ve vzduchu (a) hustotu a parci­ ální tlak. Relativní vlhkost vzduchu cpj = pp •v* = 0. bude-li teplota vnitřního povrchu okna nižší než teplota rosného bodu tR.00800 kg nť Pn = <P‘ P = — = p v" 106. že vlhký vzduch je přesycenýI část vlhkosti má formu kapiček vody. Protože t = 12 °C < t R = 14.2 %.623 = 63.635 • 2645.30 Obdobně pomocí saturačního tlaku při teplotě 10 °C stanovíme parciální tlak páry Pp =cp-p*= 0.044 kPa (b) Při zvýšení teploty o 5 °C se parciální tlak páry i hustota páry nemění (ale zvýší se p") snižuje se relativní vlhkost.

. jeho objem je však stálý . Určíme 11 pomoci udaiu z tabulky mokré pary VP V2 8 . při níž se vodní pára stane právě nasycenou. . Interpolací v tabulce mokré páry získáme tk0nd = 58. teplotě 95 °C a relativ­ ní vlhkosti 25 %.2+ m kondu'kond2 .. měmá vnitřní energie suchého vzduchu uv= Cw-T.v '2 7 7 .(95 + 273. (d) odvedené teplo a (e) počáteční hmotnost směsi..m plu.982-2.=0.3 °C.. ze suchosti P j g )0 3 3 > p p mokré páry X2 v konečném stavu (pozor. atedytk0n d * tR! (c) Hmotnost zkondenzované páry je rozdíl mezi hmotnostmi páry: m kond = m pl ...m p2.802 kg 99 .116 = 14. Ve stejné tabulce interpolací zjistíme teplotu rosného bodu tB= 61. dle zvyklostí je značená stejně jako měrná vlhkost).898 kg (d) Odvedené teplo se vypočte z 1ZT. -ppl = 0. = —-----. plynu lze připustit. Řešení Uzavřenou soustavou je směs vzduchu a páry v nádobě.7 1 7 5 -(l5 -9 5 ) + 0 .103 • 2. kde saturační tlak p"..898-62..U . Hmotnost suchého vzduchu určíme ze stavové rovnice p ..61 = 21.0. * u 11 . . kde V 17 .. (b) Měrný objem páry.218-2395.15) Odvedené teplo Q= mvcw ( t 2 .116-2500 = I 5i257kJ (e) Počáteční hmotnost směsi: m = mv + mpi = 12.116 kg& a m 02 = X2 • mD .. „ ..0 0 1 A1A0 x..... Q= 12..033 m kg pl p Ppl 21150 Ke kondenzaci dojde.686-0..= 8. .15) „ „ „ .103 2 vff2 .686 kg v rv-T.------------. ..Vlhký vzduch J5 17 m3vlhkého vzduchuje uzavřeno v pevné nádobě při tlaku 100 kPa.9 °C. 287-(95+ 273.. Stanovte (a) teplotu rosného bodu na začátku...1.0 0 1 mP2= 0. protože parciální tlak páry ppi je relativně malý) rp 'T.0 3 3 -0 .-------------------..218 = 1. Směs je postupně ochlazována při konstantním objemu na teplotu 15 °C.. Při ochlazování tlak vlhkého vzduchu klesá..25 -84..218 kg m^nd = 2.116 .116 = 0. proto Q = U 2 . kde U. 461. mD i určíme z měrného objemu m pínl = rn P = — = ------= 2. v | = v = -------= ----------^--------------. který je konstantní během ochlazování určíme ze stavové rovnice ide­ álního plynu (model id.= 12.nejedná se zde o izobarickou úlohu! (a) Teplota rosného b o d u je saturační teplota parciálního tlaku páry: ppl = (p. .) + m p2u'..5. Nekoná se práce. (b) teplotu.8 8 0 -0 .15 kPa..5 + 1.... (c) hmotnost zkondenzované páry. = mvu vl + m plu pl U 2 = m vu v2 + m p2u p2 + m kond u kond2 měrná vnitřní energie páry upi může být aproximována hodnotou pro sytou páru u" při teplotě ti. při teplotě 95 °C hledáme v tabulce mokré páry. když vp = v " .686 + 2..V (100000-21150) 17 m = — = *------.

Řešení Vzduch v klimatizační jednotce je otevřená soustava.073 = 0.. p 1+ 0. (b) příkon tepelného zdroje.5 -(8 + 273.00297 97000-4.4 3 -1 . = 0 .706 x 2 = 0 . 287.6 2 2 . Vystupující vzduch je nasycený cp2 = (a) Uplatníme zákon zachování hmotnosti pro suchý vzduch ve směsi m vl = m v2 = m v.48 kJ m in'1 = 1.5 m 3 m in'1 vstupuje do klimatizační jednotky při tlaku 99 k] teplotě 35 °C a relativní vlhkosti 95 %.i_ _ ■= 5.9 2-P2 Hmotnostní tok vlhkého vzduchu na vstupu 1 1 0.x 2).622 + x) •pj (0.Vlhký vzduch J6 Ve výzkumné aparatuře proud vzduchu 4.6 )]= 81. (a) 1ZT pro otevřenou soustavu: Měrná vlhkost x = 0.) = m •j^cpv ( t 2 . = m vx 2 + m kond mkond = m v( x .4 % <P2 = (0. Řešení Ohřev předpokládáme izobarický. tj.92 -1)2 = 0 .622 + 0.00297 1+ 0.5 = 287. ochlazený na tepli 15 °C.358 kW (b) Potřebný příkon elektrického topidla • Ó 1 358 W = — = —-----= 2. Obsah vlhkosti ve vzduchuje stálý.65 (c) Relativní vlhkost vzduchu po ohřevu xp 0.6 2 9 P -<PrP i 1. v 1 + x.00297-97 = 0.622 — . m vx. .5 J kg'1K '1 vv pp 1+ x v 1 + x 1 + 0.2 m 3 m in'1 vstupuje do topné sekce při teplotě 8 °C tlaku 97 kPa a relativní vlhkosti 43 % a vystupuje ohřátý s teplotou 24 °C.4 3 ~1.040 kg m in' r-T. jestliže účinnost ohřevu j 65 % a (c) relativní vlhkost ohřátého vzduchu.= 0 .04 •[ l .h")J ^ = 0. 005 •(24 . ) + x •(h 2 .00297 •461. Vystupuje z ní jako nasycený.0355 1+ 0.6 2 2 = 0.622 Hmotnostní tok VV m= Q = m (H 1+x 2 . + V p = rP=1+ x.154 = 15.0109 kgp/kgv 9 9 -1 .7 0 6 P . 6 2 2 ^ ^ 4 ^ = ° ’0355 k g ^ k g v 9 9 -0 .15) Q = 5.0355 100 .00297 k gp/kgv p —cp •p" 9 7 -0 .00297) •2. 6 2 2 .089 kW ri 0.9856 J7 Vzduch o objemovém toku 12.0355 •287 + -r„ +ri = ° v r . Vypočtěte (a) dc dávaný tepelný tok v topné sekci.H 1+x.0 7 3 ^ Měrná plynová konstanta vlhkého vzduchu 1---------------------------x 1 r = a r + a r = -----.7 -2 5 1 5 . Část vlhkosti v zařízení zkondenzuje a kondenzát o teplotě 15 °C je plynule odvád Stanovte (a) hmotnostní tok odváděného kondenzátu a (b) odváděný tepelný tok. 287 + ■ 0.00297 •(2 5 4 4 .8) + 0.t .9 5 -5 . i | vlhkost ve směsi m p = m p22 + m kond. m v = m / ( l + x) Měrné vlhkosti před a za klimatizační jednotkou x.r + r = ---------.2 P-V.

.-p. Určete.2 4 .= ------------------------.524 k W Celkový tepelný tok při vysušování (b) Relativní vlhkost Q = Q ohfev + Q odv = 4.:---------.8 = -1085.3 % 3 ( 0 . i mv = — — = -------------.= ----------.1 k W . .1 . Odváděný tepelný tok.8 kJ/kgk Q = 13.1 = -13.6 ) = 271.71 kg min 1 r. 2 ) + 0 . x 2 = 0. -T.Vlhký vzduch p-V.H 1+x 2) = 1 3 . jaké m nožství v o d y se musí vypařit.6 kJ/kgv (a) Teplo potřebné k ohřátí na vých o zí teplotu při stálé měrné vlhkosti x 2 = x 3 H1«. _. 1+ 0.337-62.6-2 8 1 1 )-9 0 v rvT rvT 2 8 7 -(2 3 + 273.4 2 . H 1+x.i = <>*1 + x ih pi= ^O 05 • 35 + °>0355 • 2564>5 = 126’2 kJ/k8v Hi«. = c pvt.= 13. J9 Místnost má objem 90 m 3.3 = 42.70 kJ m in 1 = -18. Přitom je nejprve ochlazen na teplotu 15 °C a zkondenzovaná vlh ­ kost je odváděna.6 2 2 + 0.5 m 3m in '1při tlaku 99 kPa. Řešení Údaje o vzduchu jsou stejné jak o v příkladu J7.)v (9 8 0 0 0 -0 .15) _ 10 ’ 101 .0 10 9 ) = 0.0355 Odváděný kondenzát m kond = 13.0355 . Poté je ohřát na původní teplotu 35 °C. V zduch v ní má tlak 98 kPa. teplotu 23 °C a měrnou vlhkost 60 %.326 kgy m in '1 (b) 1ZT (otevřená soustava) Q = m vH 1+x 2 + m kondh kond .2 = cpvt2+ X 2h p2= i ’ 005 • 15 + 0.. Stanovte (a ) výsled n ý tepelný tok při tomto vysušování a (b ) výslednou relativní vlhkost.3 2 6 k g m in '1. m nožství kondenzátu a další potřebné údaje tedy jsou: QodV~ -18. aby (a ) relativní vlhkost stoupla na 80 % a (b) vzduch se stal nasyceným.24 k g m in '1.= 13.24 k gv mm 1+ x.42 kJ m in '1 = 4.15) Hmotnostní tok suchého vzduchu ■ 13.+x2=42. Tam je vyřešena och lazovací část procesu.V (p-«p. Řešení <VP n Měrná vlhkost vzduchu při dané teplotě na začátku a na konci děje x .0.1868 • 15 = 62.71 .h'' Hi«.303 = 30. 622 + x 3).. = 0.1 2 6 .10 k W J8 Vlhký vzduch o objem ovém toku 12.6 kJ/kgv hkond = c pkapt = 4.0109 kgp/kgv. teplotě 35 °C a relativní vlh ­ kosti 95 % je vysušován.0109)-5.629 cd.----------.= 0.6 .(6 3 . H.3 = cpvt3 + X3h' = W 5 ' 35 + ° ’0109 ' 2564>5 = 63’ ! kJ/k§ v OoMev = mv ( H 1+x3 . pro teplotu 23°C je p* = 2811 Pa Hmotnost suchého vzduchu ze stavové rovnice ideálního plynu: m P.576 k W x n 0 0109-99 = --------.24 ■(0. .-----------.p " (0 .24-(42.524 -1 8 .5 m. m kond = 0 . 99000-12. + x. m v= 13. 2 9 3 -(3 5 + 273.m vH I+x. = -----.622P -< P Í-P p Saturační tlak určíme z tabulek S K -S P vody: .0109-2528.

379 kg ' 0.2 9 4 kg s' 1 1 + 0.00587 kgp/kgv 1 0 0 -0 . ~ i = A. m vB získám e zd a n ých objem ových toků vlhkého vzduchu pom ocí stavové rovnice ideálního plynu a vztahu m ezi hmotnostmi suchého vzduchu a vlhkého vzdu­ chu ^ m . ) = m v •0.811 9 8 -0 .622 0. m. 1 V H 1+ x.622 \ 9 8 -1 -2 . kde odečtem e relativní vlhkost 9 V = 63.63 kg s'1.8 -2 .4 -2 . Řešení (a) M ěrná vlhkost a hmotnostní tok suchého vzduchu Xj = 0.02187 .622- 9i ' Ppi p .6 -2 . Spojnice kon cových bodů vynesených k olm ic protíná úsečku A B v hledaném bodě V .„ = .9 2 -P2 (a ) cp2 = 8 0 % : m = 102-0.8 -4.= 0.2 kg s'1. teplotu 20 °C a relativní vlhkost 40 %.6 2 2 - 0.. Řešení Stav vzduchu ve výsledném proudu V leží v h-x diagramu na spoj­ nici stavů proudů A a B před sm ěšováním v poloze.------------------- - Úsečky úměrné hmotnostním tokům suchého vzduchu vynesem e na k olm ice k úsečce A B spojující oba vých o zí stavy. Stanovte (a ) relativní vlhkost a (b ) teplotu vzduchu v e výsledném proudu.3 3 9 x B = 0 . J 11 D va proudy vlhkého vzduchu jsou směšovány při tlaku 100 kPa.0219 kgp/kgv = 0 . p> 0 4 -2 339 x A = 0. B l + Xj rA = 287.7 J k g 1 K ' 1 rB = 290.9 i. Použijte h-x diagram.2 1+ 0. m vB = 4.5 ° C .8 1 1 9 8 -0 .3 kg s '1. Proud B. =■ l + Xj rV h—1 x.8 1 1 / 1-2.763 kg 9 8 -0 .p ..8 1 1 .6 J k g 1 K ' 1 Hmotnostní toky m vA. pro n iž platí B V / A V = m vA/mvB ..00587 m vB ^ ------= 0 .6 -2 .0043 kgp/kgv. xb = 0. hmotnostní tok 0.2 4 7 = 0.Vlhký vzduch Hmotnost odpařené v o d y m = m v ( x 2 . m vA= 9. V yp očtěte pro výsled n ý proud (a ) teplotu a (b ) relativní vlh ­ kost.6-2.8 -4 .8-2..811 (b ) 92 = 1 0 0 % : m = 102-0. Proud A m á hmotnostní tok 0.1 9 9 k g s' 1 0 .x . Sm ěšování probíhá při tlaku 100 kPa.2 47 1 0 0 -0 . B měrné vlhkosti x A = 0. teplotu 30 °C a relativní vlhkost 80 % .„ =■ 1 + X. .811 0. P-V.6-2. B . 6 2 2 -----’ ’ .0219 kgp/kgv a pou žijem e je pro v ý p o ­ čet měrných p lyn ových konstant dle vztahu 1 r.. O dečtem e pro oba stavy A .622 r 9 2-Pz V P .811 <Pr Pi P~<PrP = 0.5 % a teplotu tv = 20. rii..8 1 1 0. u q P ro u d v z d u c h u 8 m 3m i n '1 o te p lo tě 15 ° C a r e la t iv n í v lh k o s ti 4 0 % se s m ěšu je s p ro u d e m vzduchu 4 m 3m in "1 o teplotě 32 °C a rela tivn í vlh k osti 7 0 % .i__ — rp i = A.47 k g s' 1 ^vA ---------.

0153 100-------.9 % ( 0 .51 kJ/kgv 6 5 .0153-1. 622 + x )p " (0 .6 22 + 0 .0 1 5 3 -2 5 0 1 _ 2 6 1 Q C 1.005 -20 + 0.005 -1+ 0.x .0153 -(2501 +1. 0. V yp očtěte (a ) ob jem ový tok chladicího vzduchu na vstupu a (b ) hm otnosťodpařené vod y v e vým ěníku za jednotku času. Vzduch vstupuje do vým ěníku při teplotě 20 °C .m kap2 = m p2 . (a) Zákon zachování hmotnosti: Množství odpařené v o d y za ls : .h kap2 103 .493 Také platí vztah t H )+x = 1.— = --------0. .5 1 -0 .0 1 5 3 )-3 . tlaku 98 kPa a relativní vlhkosti 60 % a vystupuje ohřátý na teplotu 30 °C.o°c + V mv í) Hj+X A = 1.= 0 .00587 •(2501 +1.492 p 1ZT pro otevřenou soustavu mv H.vzduch m v = m vA + m vB = 0.Vlhký vzduch Zákon zachování hmotnosti: .8 8 4 -3 0 )= 86.884 •20) = 35.0219 _ m.002 + •86.7 1 9 = 7 1 .005 + 0..493 kg s '1 -p ára m vx = m vAx A + m vBx B Výsledná měrná vlhkost x = riivAx A + m „ x B = 0.^ .884 -1) = 65.i = CpVtj + Xi (^23. Proces probí­ há při konstantním tlaku 98 kPa.m pl = m v ( x 2 . Řešení Voda a vzduch v e vým ěníku tvoří otevřenou .16 = 65.suchý vzduch m vl = m v2 = m v .H 20 m p l+ m kapl = m p2+ m kap2 m odpaf = m kapl . ) Energetická bilance: adiabatická soustava b ez konání práce —» 1ZT: A H = 0 + m kaplh kapl = m v2H 1+x 2 + m kap2h kap2 Spojením se vztahem o zachování hmotnosti H 2O vyjádřím e hmotnostní tok vzduchu rá\apl (^kapl ^kap2) - ^i+x .0219 (2501 + 1 . Proud vody 50 kg s '1 o teplotě 35 °C j e chlazen proudem vzduchu na teplotu 22 °C .2 H 1+x.002 kJ/kgv H ]+x B = 1 .510 kJ/kgv 1+x 0.294-0.884 ~~J (b) V vsledná relativní vlhkost (p = .).199 00587 + 0.X.přibližně adiabatickou soustavu.0 05 -3 0 + 0. = -35. (x 2 x .294 = 0.364 J 12 V kontaktním vým ěníku tepla je teplá voda v přímém kontaktu s chladicím vzduchem.160 kJ/kgv 0199 0 294 H.+X.199 + 0.493 0.

Vlhký vzduch

R elativní vlhkosti Xi
x = 0,622

( P r P Pl - = 0,622
° ’ 6 -2i l 39— = 0,00904 k g p/kgv
P “ 9 rP p i
9 8 - 0 ,6 - 2 ,3 3 9

6P *

<p,-p\
1-4 247
x , = 0,622
v - p— = 0 ,6 2 2 — -— -— — = 0,02817 k gp/kgv
2
p -q V P *
9 8 -1 -4 ,2 4 7
S

Entalpie základního n m ožství H 1+x ■= c pvt, + x , ( l 230„c + č ppt , ]
H 1+Xl = 1,005 -20 + 0,00904 •(2501 + 1,884 -20) = 43,05 kJ/kgv
H i+*,2 = 1,005 •30 + 0,02817 •(2501 +1,884 •3 0) = 102,20 kJ/kgv

Entalpie v o d y hledám e v tabulce S K -S P setříděné podle teplot
h k ap i

= h při35°c = 146,68 kJ/kg

^kaP2 = h při22°c ~ 92,33 kJ/kg
.
50 (1 4 6 ,6 8 -9 2 ,3 3 )
m = --------------------- -----------------— ------T--------- = 47,36 kg/s
v 1 0 2 ,2 0 - 4 3 ,0 5 - (0 ,0 2 8 1 7 - 0 ,0 0 9 0 4 )- 9 2 ,3 3

Z e stavové rovnice pro suchý vzduch je jeh o hustota
pv
9 8 0 0 0 -0 ,6 -2 3 3 9
, 1/101 , 3
Pvi = — — = ------- t---------------- r = 1,148 kg/m
rvT,
2 8 7 - (2 0 + 273,15)
O b jem ový tok suchého vzduchu

V. =
v
p vl

1,148

= 4 1 ,2 5 m 3/s
— 1

(b ) Rychlost odpařování v o d y
^ o dpař = rnv ( x 2 - x , ) = 47,36 •(0 ,0 28 1 7 - 0 ,0 0904) = 0,906 kg/s
Poznám ka: M ám e-li k d isp ozici h-x diagram pro zadaný tlak, je m ožn é - sice m éně přesn
velm i rychle - určit v diagramu potřebné údaje x i, x 2, H i+X,i a H i +X;2 pro přibližn ý výpočel
J 13
V lh ký vzduch o teplotě 22 °C a relativní vlhkosti 20 % vstupuje do sprejového zvlhčo
Hmotnostní tok suchého v zd u c h u je 90 k g m in '1. Sytá vodn í pára o teplotě 110 °C je vsi
vána do upravovaného vzduchu v m nožství 52 k g h o d '1. V ým ěn u tepla s o k olím zanedl
Vlhčení probíhá při tlaku 100 kPa (atm osférický tlak). U rčete (a ) měrnou vlhkost, (b ) te
a (c ) relativní vlhkost vystupujícího vzduchu.
Řešení
V lh ký vzduch ve zv lh čo v a č i j e otevřená soustava.
(a ) Zákon zachování hmotnosti:

- suchý vzduch: m vl = m v2 = rhv
- H 20 : m pl + m SP = m p2 - >

M ěrné vlhkosti x*
9, ‘ Ppi

0,2 -2,6 45

m sp = m p2 - m p] = m v ( x 2 -

Vlhký vzduch

x2= x , + ^ L = 0 ,00331 + ^ ^
iii v
90

= 0,01294 kgp/kgv
p

(b) Energetická bilance: adiabatická soustava bez konání práce —» 1ZT: A H = 0

róv,HI+*,, +riiSPhsp —m v2 H 1+x 2

H ]+Xj = cpvtj + Xj

cpp^í )

Spojením energetické bilance a zákona zachování hmotnosti odvodím e pro výstupní teplotu
( C pv + X l Š > p ) ' t l + ( X 2 _ X l ) ' ( h S P ~ 123,0',c )

,

h -----------------------------------------------------C PV +

. « n i , , / ,

h Sp = h phiio-c ~ 2691 kJ/k§

X 2 S P

(1,005 + 0,0 03 3 1-1 ,8 8 4)-2 2 + (0 ,0 1 2 9 4 -0 ,0 0 3 3 1 )•(2691 - 2 5 0 1 ) _ ^ or,
t-)--------------------------------------------------------------------------------------------- 23,4 C
1,005 + 0,01294 •1,884
(c) Relativní vlhkost vzduchu na výstupu (z tabulek SK -S P pro 23,4 °C ... Pp7^ = 2,880 kPa)

<p2= -- - - - - - j -P -

■■■ = -- - - - - - - 29-4---00- - - - - - = 0,708 = 70,8 %

2 (0,622 + x 2) - P p2

(0 ,6 2 2 + 0,01294)-2,88

~ ^ -----

J 14
V pevné nádobě je uzavřeno 44,2 kg vlhkého vzduchu při tlaku 150 kPa, teplotě 120 °C a
relativní vlhkosti 10 % . V zduch j e izoch oricky ochlazen na teplotu 22 °C . Stanovte (a ) teplotu
rosného bodu, (b ) teplotu, při n íž začne vznikat v nádobě mlha, (c ) hmotnost vlhkosti,
(d) hmotnost zkondenzované páry (kapiček), (e ) odvedené teplo a ( f ) objem nádoby.
Výsledek: (a) 59,9 °C

(b ) 56,0 °C

(c ) 3,83 kg

(d ) 3,15 k g

(e ) -10,630 kJ

( f ) 35 m 3

J 15
Tepelný tok 1,152 k W proniká do proudícího vzduchu v teplosm ěnném úseku potrubí. Tlak
vzduchu v potrubí j e 95 kPa a protékající m nožství je 0,1 m 3 s '1. Po ohřevu má vzduch teplotu
25 °C a relativní vlhkost 16,1 % . Určete na vstupu do teplosměnného úseku (a ) teplotu a
(b) relativní vlhkost vzduchu. Úlohu řešte početně pom ocí tabulek a také graficko-početně
pomocí h-x diagramu. P orovn ejte oba výsledky z hlediska přesnosti.
Výsledek: (a) 15 °C

(b ) 30 %

J 16
Proud vlhkého vzduchu 11,5 kg s'1 při tlaku 100 kPa, teplotě 30 °C a relativní vlhkosti 80 %
je ochlazován na teplotu 14 °C. V zduch se tak stává přesyceným vlhkostí. Kondenzát se kon­
tinuálně odvádí. V yp o čtěte (a ) hmotnostní tok kondenzátu, (b ) teplotu rosného bodu a (c ) od­
váděný tepelný tok. Řešte početně pom ocí tabulek a graficko-početně pom ocí h-x diagramu.
Výsledek: (a) 0,135 k g m in 1

(b ) 26,2 °C

(c ) -8,766 k W

J 17
Vzduch o objem ovém toku 0,167 m 3 s'1 je kontinuálně ochlazován na teplotu 20 °C odvádě­
ným tepelným tokem 6,988 k W . R ychlost kondenzace vlhkosti je 1,81 litr s*1. Proces probíhá
za stálého tlaku 97,4 kPa. Stanovte (a ) počáteční teplotu vzduchu, (b ) je h o relativní vlhkost a
(c) teplotu rosného bodu. Řešte početně pom ocí tabulek a také graficko-početně pom ocí h-x
diagramu.
Výsledek: (a) 33 °C

(b ) 75 %

(c ) 28 °C

J 18
Řešte příklad JI 3 pro případ, že atm osférický tlak je 95 kPa.
Výsledek: (a) 0,01274 kgp/kgv

( b )2 3 ,8 ° C

(c ) 64,6 %

105

Vlhký vzduch

J 19
Vzduch v místnosti o objem u 90 m 3 má tlak 98 kPa, relativní vlhkost 60 %

a tepl<

(a ) 10 °C , (b ) 30 °C . U rčete, k olik v o d y se musí vypařit z nádoby v místnosti, aby se v ob
případech vzduch nasytil vodn í parou.
Výsledek: (a ) 0,345 k g

(b ) 1,173 kg

J 20
Předpokládejte, že při každém otevření mrazničky dojde k úplné vým ěn ě vzduchu, důsledki
čehož se postupně tvoří námraza. Uvažujm e, že okolní vzduch m á teplotu 20 °C , relatr
vlhkost 70 % a atm osférický tlak j e 100 kPa. O bjem m razničky je 50 litrů a vnitřní teplota
udržována na -20 °C . V yp o čtěte hmotnost vytvořené námrazy v mrazničce, otevřem e-li d v
mrazničky stokrát.
Výsledek: 58 g
J 21
Proud vzduchu o teplotě 68 °C a relativní vlhkosti 4 % se m á sm ěšovat s proudem nasycení
vzduchu tak, aby vzn ik l proud vzduchu o relativní vlhkosti 20 % a teplotě 52,5 °C. Směšov
má probíhat při stálém tlaku 100 kPa. Stanovte (a ) teplotu proudu nasyceného vzduc
(b ) poměr hmotnostních toků suchého'vzduchu směšovaných proudů, (c ) pom ěr hmotnostn
toků vlhkého vzduchu sm ěšovaných proudů a (d ) pom ěr objem ových toků směšován?
proudů.
Výsledek: (a ) 32 °C

(b ) 1,31764

(c ) 1,31761

(d ) 1,473

J 22
Proud vzduchu o teplotě 5 °C a relativní vlhkosti 86 % je směšován s proudem vzdut

o teplotě 35 °C a relativní vlhkosti 90 % . V zduch v e výsledném proudu m á být právě nasy
ný. M íšení probíhá při tlaku 100 kPa. V yp očtěte (a ) pom ěr hmotnostních toků směšován;
proudů vlhkého vzduchu a (b ) teplotu vzduchu v e výsledném vzd u ch ovém proudu.
Výsledek: (a ) 0,426

(b ) 26 °C

J 23
Jsou směšovány dva proudy vlhkého vzduchu. Proud A m á teplotu 10 °C a relativní v M
54 %, proud B má relativní vlhkost 90 % a jeh o o b je m o v ý tok je 3,47 m 3 m in '1. Hmotnos
tok výsledného proudu o teplotě 30 °C má být 5,14 kg m in '1. U rčete (a ) relativní vlhkost

sledného proudu, (b ) teplotu proudu B, (c ) o b je m o v ý tok proudu A a (d ) hmotnostní tok pr
du B.
Výsledek: (a ) 93,3 %

(b ) 36 °C

(c ) 1 m 3 m in '1

(d ) 1,23 k g m in '1

J 24
V elektrárně chladicí v od a o teplotě 38 °C postupuje z kondenzátoru do chladicí věže.

hmotnostní tok je 4-106 k g h o d '1. V e v ě ž i je chlazena na teplotu 25 °C vzduchem , je n ž vstu
je do věže s teplotou 18 °C a relativní vlhkostí 55 % a vystupuje s teplotou 32 °C a relati
vlhkostí 95 %. T lak v zd u c h u je 101 kPa. Stanovte (a ) hmotnostní tok vzduchu vstupujícího

chladicí věže, (b ) od p ovíd ající o b je m o v ý tok vzduchu a (c ) hmotnostní tok vod y, která je p
běžně doplňována, aby nahradila odpařenou vodu.
Výsledek: (a ) 3,177-106 k g h o ď 1

(b ) 2,658-106 m 3 h o ď 1

(c ) 70,13-103 k g h o ď 1

J 25

Řešte příklad J I3 pro případ, že je do zvlhčovaného vzduchu místo 50 k g h o ď 1 syté p
vstřikováno 10 kg h o ď 1 v o d y o teplotě 20 °C.
Výsledek: (a ) 5,16 gp/kgv

106

(b ) 17,5 °C

(c ) 41,1 %

1 m od povrchu.Vedení tepla .q R =27tr-qR t a ! k r.6429 K m 2 W '1 X 0.44 W m 0.Sdílení tepla vedením .^ ^ .1m t . (b ) hustotu tepelné­ ) toku. = 0.počet stěn 1 ihlová stěna o rozm ěrech 8 x 3 m je 45 cm tlustá. tepelná vod ivost (W m '1K ' 1) istota tepelného toku a tepelný tok rozlehlou složenou rovinnou stěnou *1 *n+l _ *1 t n+l Q = q R -A ( W m ‘2) (W ) istota tepelného toku na jed n o tku délky a tepelný tok dlouhou složenou válcovou stěnou *1 *n+l R. isem ) Tepelný odpor rovinné stěny r r ') Hustota tepelného toku rovinné stěny qr R = _ = = 0. = 2 0 . jstota tepelného toku kulovou složenou stěnou (W ) -tepelné odpory při vedení tepla stěnami.X •g ra d T (W m ^ ) X . v ž d y v e vzdále)Sti 0. T ep lo ty povrchů jsou 20 °C a -15 °C.6429 ) Tepelný tok stěnou Ó = q R •A = 54. ešení . 1 = 1 2 .kondukcí urierův vztah q = .kondukce .7 W m '1K '1. n . 2 oC 1 0.7 Rr 20 ~ ( ~ 15) . aW. Te:lná vodivost cihel je 0. +1 ± ý l 2n t t K Q = qv ' L ( W m '1) qv = n d .7 107 .0 .= 54. X de x je vzdálenost od teplejšího povrchu. (c) celk ový tepelný tok stěnou a (d ) teplo proniklé stěnou za 24 hodin..6 W ) Teplo proniklé stěnou za 24 hodin Q = Ó - t -2 = 1 3 0 6 .4 4 -8 -3 = 1306. Vypočtěte (a ) tepelný odpor stěny.ozložení teploty v rovinné stěně je lineální t = tsl .6 -2 4 -3 6 0 0 = 112..— •x .9 MJ 2 předchozím příkladě stanovte teplotu ve stěně.

(5 5 0 .X.= X 0. Tloušťka izolační vrstvy ( = 0. = 2 0 . r.7 W i n 594 7 43 =547.5 (b ) Tloušťka souvisí se směrnicí b= 15 W m ' 1 K ’ 1 = 0.05 14.1 cm 0. Stanovte (a ) tepelnou vod ivost stě (b ) tloušťku stěny.066 2 . Řešení Jedná se o vedení tepla v e složené rovinné stěně. Je třeba j i zateplit deskami z čed ičové vlny.5 0 ) 1 .2 4... ________ __ Qbcz b.3 = 594.001 •x má směrnici — J e jíž hodnota je dle zadání A.1 . ■ln — = 550.4 0. Známé jsou tepelné vod ivosti: stěna trubky 21 W m 1K ' 1. A.----1 0. A. 200°C rn 1 *. Pom ěr odváděného tepla izolovan ou s k odváděnému teplu stěnou b ez izolace r = 0 .-.3 1 . 27t-21 2.kondukce (b ) x 2 = 0.Vedeni tepla . b. 4. 4. X.51 W m "1K ‘ * a čed ičová vlna 0.h ■ A. 1. 3 5 = -7.0.35 m t.^ .51 K 5 K o v o v á trubka o vnitřním průměru 2.72 0. 1^0.4 qv . b 3 ■ b.2 2 (b ) Teplota povrchu pod izo la cí 108 2 tt.. Z ^ = 200 200 A 200 2.45 .2 W m 1K 1. \ b. abychom dosáhli snížení tepelných ztrát o 90 % . je stliže teploty obou povrchů se liší o 25°C. X.l n —---------21 2. b7 b. Řešení (a ) Hustota tepelného toku na jednotku délky složenou válcovou stěnou qv = t s3 _ 1_ 1 1 r2 + —1 1 r3 — ln — ln — 2 tc X.^ ^ . = J L = — Í L _ L . . Řešení (a ) Lineární závislost t —10 = Ti Í = ^ .125 m 200 200 K4 Stěna budovy je složena z cih lo vé v r s tv y o tloušťce 10 cm a z vápenné om ítky o tloi 5 cm.L + — X. (b ) teplotu na povrchu trubky v e styku lací.1 0. Sta tloušťku izolačních desek.■ l n — 271.3 cm je obalena izolačn vou o tloušťce 4 cm.L + . b ---.1 = 0. om ítka 0.2 °C.2 °C 0. Tepeln é v od ivosti jed n o tlivých mat jsou: cihly 0.7 K 3 Rovinnou stěnou o velikosti povrchu 2.72 W m ' 1K *1.3 + 2-4 — l n ^ — + — . Vnitřní povrch trubky má teplotu 550 °C a vnější povrch izolace : Určete (a ) tepelnou ztrátu délk y 1 metru trubky.4 cm a vnějším průměru 4. izo la ce 0.066 W m ' 1K 1.5 m 2 prochází tepelný tok 7500 W a na každém i metru tloušťky dochází k poklesu teploty o 0. X.0 .

At 2 n . vnější průměr 46 mm. D élka trubky je 2.1 W m '1K '1 a teplota vnitřního povrchu trubky je 75 °C ..9 mm 4 109 .L = — ^------^ .45 m a délkou 3 m má tepel­ nou vodivost 47 W m_1 K 1.1 0 ) Q = q v -L = -. \ v ri y Tloušťka izolační vrstvy je 1 .0 4 6 7id. r3 = r2 h_ r. vnitřní prů­ měr 38 mm.kondukce K6 Válcovou stěnou trubky prostupuje tepelný tok 250 W . X. Řešení (a) Hustota tepelného toku na 1 m délky q v = ^ = ~ ~ ~ 87.ln — — ln — 47 30 K r. X2 — in ^ r2 X.72 .1 38 ts2 == ts) - K7 Ocelová roura s vnitřním průměrem 0. 271-0. Řešení ■ 2 n .45 0.0. T eplota na vnitřním povrchu je 100 °C a na vnějším 10 °C.0. (c ) vnějším povrchem a (d ) teplo­ tu vnějšího povrchu trubky. f Vnější poloměr izolační vrstvy r.12 W m'1K '1tak.65 k W 2n •A T qv = —: 1 Hustota tepelného toku na jednotku délky V — ln — rť h r. Mvkz 1 I^ \ r.A T S 1 1 r. (a) Tepelná ztráta = 196.2 f= 2tt-A Ts q y .85 m. 45 ---.V2 = 0. ___________________ 1 .3 1 .72 = 734.3 °C r. Sta­ novte (a) tepelnou ztrátu stěnou roury.72 W m '1 L 2.2 r3 — l n ^ + — ln — r.0009 m = 0.2 ) = 0.0 W m 2 n -0 .— —r .85 (b) Hustota tepelného toku vnitřním povrchem ^Rl — (c) Hustota tepelného toku vnějším povrchem (d) Teplota vnější stěny trubky qv 7rd. = 0.3 m.038 qv ^1*2 = 87.2259 . r. (b) Poměr tepelných toků s izolací a bez izolace je f = 1/5 = 0.2259 m 5iz = r3 .(l0 0 . ' 1 . V yp očtěte (a ) hustotu tepelného toku na jeden metr délky trubky.45 2 0. 87.225 = 0. aby se únik tepla snížil pětkrát.3 v— \ 47 1. — ln — r.z o i_ A«. 87. (b ) tloušťku izolační vrstvy o tepelné vodivosti 0.Vedení tepla . vnějším průměrem 0.72 = 607.8 W m '2 71-0. tepelná vodivost trubky 0. 46 ln — = 7 5 ln — = 48. hustoty tepelného toku procházející (b ) vnitřním povrchem. X2 r2 0. + 271 .

45 + 0 .QQQ59(13002 .5 5 2) = M b V 1 11 2 b V 1 2) 0. v žd y o 1 °C každých 8 metrů.3 V ’ 2-0.7 W m A = ^ sk~ ^ apr = 5136’ 6 — . hustota m léka 1028 k g m '3 a měrná tep kapacita m léka 3936 J k g '1K ' 1.6 W n ť 2 (b ) V předcházejícím vztahu se ponechá pouze 1. kde A je teplosměnná plocha A = 7td •L b/X Střední průměr v á lc o v é stěny d = ^ ( d .075/47 Porovnáním s výsledkem z příkladu K 7 zjišťujem e chybu QŤ 199. aproxim ujem e-li válcovou stěnu v předcházejícím kládě.kondukce K 8 Jak velká chyba při výpočtu vznikne.33 k W 0. q apr= 3477.7 + 1658. úkol (a).t 2) + ^ .d 2) = -^ (0 .375 m Tloušťka stěny b = ^ ( d .pt. budeme-li počítat pouze s konstantní tepelnou vod ivostí (X = Xq).6 m s '1 skleněnou trubicí o vnějším průměru 60 mm a tloušťce s 3 mm.3 ) = 0. (b ) ja k velk á chyba vz ne. •dt = — j ( X 0 + X .A b/X = 1 0 0 -1 0 -7i-0 3 7 5 *3 — 199.075 m Q = ^ .4 5 . .t) •dt q = ~ ( t .72 W m '1K '1. .t O = ^ ^ ( l 3 0 0 . Další pot né údaje: tepelná vod ivost skla 0.9 = 5136. + d 2) = -^-(0._ : Z = 32. kde Xo = 0.Vedeni tepla . T lou šťk a stěny je 30 Tepelná vod ivost závisí na teplotě (v e ° C ) vztahem X = Xo + X. člen odpadá. Řešení (a) Separace proměnných a následná integrace Fourierova vztahu u l2 l2 q • J d x = — J A. rovinnou stěnou? Řešení Tepelný tok rovinnou stěnou Q = •A . Teplota vnitřního povrchu trubice je 75 °C . člen a 2. Stanovte teplotu vnějšího povrchu trubice. 3 ) = 0. V důsledku tepelných ztrát teplota m klesá.00059 W m loC '2.3 % q sk 5136.3 v ’ = 3477.838 W m '1° ( X\ = 0.33 ------- K9 Teploty povrchů rovinné cih lové stěny pece jsou 1300 °C a 55 °C .6 i Neuvažováním závislosti tepelné vod ivosti na teplotě vzniká značná chyba! K 10 M lék o teče rychlostí 0. 110 . Řešení Pokles teploty podél trubice j e p rojev tepelných ztrát. Stanovte (a ) c elk o vý tepelný tok stěnou.( t f .0 .5 5 ) + Q.

ln — + -----.1 0 5 1 . Je-li přiváděn v ustáleném stavu na odporový drát elektrický příkon 30 W . že změna pořadí izolačních vrstev výrazně ovlivň u je tepelnou ztrátu.Vedení tepla . Vlastní potrubí kruhového průřezu má vnitřní průměr 60 mm. At q v = m ’ c p — = 1 .(2 5 0 .•ln 45 30 0. teplota povrchu drátu je 110 °C a tepelný tok se šíří radiálně kapalinou a křemenem.8 °C 2tc-X. Stanovte (a) tepelnou ztrátu.Š Y _ l n ^ . 1 .5 W m"1K ' 1 a vnější izolační vrstva 0. 1 r3 1 r4 — ln -1 + -----ln — + ----. kdy zam ěním e pořadí izolačních vrstev.ln ----— •ln — + 35 0.5 105 45 30 0.ln — r3 r. — ln— + — ln — + -----ln — r3 r.= 7 5 •ln— = 5 8 . Použití materiálu s nižší tepelnou vod ivostí u vnitřní izolační vrstvy je efektivnější! K12 Měření tepelné vod ivosti tekutin.07 W m '1 (b) Hustota tepelného toku na jednotku délky složenou válcovou stěnou při zaměněném pořa­ dí izolujících vrstev 271-A ts 27c. r. . Qva - 2 ti -A ts 2 n . K i 175 1 . . dj -----2 t i -0.r.74 W m~ Zajímavý závěr. Teplota na povrchu křemenného válce je 32 °C a tepelná vod ivost křemene je l. 111 .025 105 = 61. T ep ­ lota vnitřní stěny potrubí je 250 °C a teplota vnějšího povrchu vnější izolační vrstvy je 30 °C. 35 1 .025 W m '1K ' 1.3 0 ) 1 .(2 5 0 .4 1 3 -3 9 3 6 -.5 35 0.413 k g s '1 4 . (a) Hustota tepelného toku na jednotku délky složenou válcovou stěnou .. V á lc o v ý drát z elektrického odporového materiálu (p latin ové vlákno) o délce L = 10 cm a průměru 0. Šíření tepla axiálním směrem je zanedbatelně malé. r2 1 .025 30.ó W m ^ K '1. K i h izl 1 35 1 .H---------. Řešení Tepelnou ztrátu lze charakterizovat velikostí hustoty tepelného toku na d élk ové jednotce. tloušťku stěny 5 mm a tepelnou vod ivost 4 5 W m '1K ' 1. (b ) tepelnou ztrátu v případě.c -— 4 = 1028-0.6 — ° -Q54 = 1.3 0 ) l r.2 mm je umístněn koncentricky uvnitř křemenné trubky o průměrech 1 mm a 3 mm. Ú zká prstencová m ezera mezi drátem a trubicí je zaplněna tekutinou (o leje m ) u níž urču­ jeme tepelnou vodivost. Izolačn í vrstva ve styku s potrubím má tepelnou vod ivost 0. 175 ■ln — + ----.72 54 Kil Ocelové potrubí j e z vnějšku izolován o dvěm a stejně silným i vrstvam i (každá má tloušťku 70 mm) z různých izolačních materiálů.= 6 9 5 W m '1 8 Teplota vnějšího povrchu trubice plyne ze vztahu pro hustotu tepelného toku jednotkovou délkou válcové stěny Tepelná ztráta na délce 1 m trubice 695 t2= t . Stanovte (a ) tepelnou vod ivost tekutiny v mezeře a (b) střední teplotu tekutiny.ln ----. 105 1 ---.kondukce Hmotnostní tok mléka m = p .

— r j 471( 8 5 . ( n o . M ezik u lo v ý prostor m ezi kulovým i ] chámi ri = 100 m m a r2 = 170 m m je zaplněn látkou neznámé tepelné vod ivosti. = ý ( t .8 °C 2 1 2n-\ r. 2tt-1.3 2 ) . .5 (b ) Teplota na vnitřním povrchu křemenné trubice t2 = t .8925 m (b ) 49. T ep lota vnějšího povrchu třívrstvé soustavy je 10 °C .kondukce Řešení Lze předpokládat.2 W m '1K '1 a 0.1 1 1 ^ L .1 = 0.1858 m (b ) 12.7Q W m '1K ' 1 ^ ! L .= —----------------. Je un něna koncentricky uvnitř k u lové dutiny větší koule.7 0. tloušťka je jí stěny 4 mm. 10. Vnitřní povrch dutiny má průměr 1. 0. Stanovte tepelnou vod ivost 1í v m ezikulovém prostoru.4 °C K 13 K oule o polom ěru 100 m m z elektrického odporového materiálu má příkon 60 W .— -ln — 300 v ' 1. aby se sdílení tepla snížilo 5C Vnitřní průměr trubice j e 50 mm.b ez konvekce).— ln ^ 3/ Jl r. qv v ' = 1. V yp očtěte (a ) tlou kulových vrstev a (b ) teploty na hranicích m ezi vrstvami.t 3) . tepelná vod ivost mě 397 W m*1K ' 1 a azbestu 0. V ri r2 _ 1 4 7 t (t .1 Střední teplota tekutiny t.2 8 ) 1^0. T eplota na vnitřní stěně je 95 °C a teplota na po^ 112 ..5 ln ’ ------------.17 J K 14 Dutina s tepelným zdrojem 200 W j e obklopena třemi koncentrickým i ku lovým i vrsť\ o stejné tloušťce. křemen) q Q = 30 = 3o o w m -1 L a tak é q v = . Výsledek: (a ) 0. Tepelné v od ivosti vrstev (o d vn ke vn ější) jsou 20 W m 4 K 1.j ( l 10 + 6 4 . 1. T eploty vrchů ri a r2 v ustáleném režim u jsou ti = 85 °C a t2 = 28 °C.-t 2)^ r.1 °C K 15 Řešte předchozí příklad pro obrácené pořadí materiálů vrstev.345 W/fa 0. Řešení Z tepelného toku vyjádřím e tepelnou vod ivost látky v m eziku lovém prostoru ( q = — — '1 1 1 471 -X. 47.------.8 teplotu 50 °C. (a) Hustota tepelného toku jedn otk ové délky dvouvrstvé vá lcové stěny (tekutina.Vedení tepla .------------.^ _ .6 0.------( t j .08 W m '1K 1.l n — = 6 4 .8 ) = 87. + 12) = . Výsledek: (a ) 0.2 °C . V eden í tepla probíhá stacionárně.-----2 n ’ A t*------- ° ’! — ln — + — ln — K ri K r2 1 r2 ln — . -----l n ^ = 110----------.08 W m '1K '1. že tekutina v úzké prstencové mezeře je v klidu a přenos tepla se proto re lizuje jenom vedením (pou ze kondukce .4 °C K 16 M ěděná trubice je izolován a válcovo u azbestovou vrstvou.6 °C .

Výsledek: (a) 1840 (b ) 7. Tepelná vod ivost vnitřní vrstvy je 20 W m '1K '1 a vnější vrstvy 8 W m '1K '1.085 W m '1K '1. N a hranicích jed n o tlivých vrstev jsou (s jejich rostoucím poloměrem) zjištěny teploty 150 °C . Výsledek: (a) 4. Přenos tepla vlastním oknem se prakticky uskutečňuje jen vedením.4 m a 1. V liv e m tepelných ztrát teploty povrchů podél potrubí mírně klesají.1 °C K19 Okno je často tvořeno dvěm a skleněnými deskami. m ezi nim iž je uzavřena vzduchová vrstva -vzduch je v klidu. Výsledek: (a) vnitřní 55 W m '1K ' 1 (b ) vnější 12 W m '1K ' 1 K22 Složená válcová stěna kanálu má dvě vrstvy. T ep lota m osazi na vnitřním povrchu je 20 °C a teplota dřeva na vnějším povrchu je 50 °C. Výsledek: (a) vnitřní 25 cm (b ) vnější 15 cm . 448 °C a 50 °C .7 mm (b ) 94. N a vstupu do potrubí je teplota vnitřní stěny 65 °C a teplota vnější stěny 25 °C. T y ­ pické hodnoty tloušťky a tepelné vodivosti: sklo 2 mm a 0. tloušťka vnitřní vrstvy j e 5 cm a vnější vrstvy 10 cm.16 m a 0. T ep eln ý tok sdílený délkou kanálu 4 m je 64. vzduch 10 mm a 0. která je obklopena dře­ věnou válcovou trubicí o průměrech 1.Vedení tepla .. Stanovte tepelné vod ivosti vrstev. tj. Vnitřní průměr stěny je 1.16 m. délce 13.6 m a tloušťce stěny 4 mm. Tepelné vod ivosti: m osaz 90 W m '1K '1 a dřevo 0.86 W m '1K ' 1. teplo proudí radiálně dovnitř (b) 0.5 m. Vypočtěte tlou šťky vrstev.2 m s'1 plastovým potrubím kruhového průřezu o vnějším průměru 50 mm. hustota a měrná tepelná kapacita v o d y jsou 996 kg m '3 a 4160 J kg'1K 1.2 kW. T ep loty na hranicích jednotlivých vrstev jsou 500 °C . V yp očtěte (a ) pom ěr tepelných odporů uvažovaného okna a samotné jedné skleněné desky a (b ) přenášenou hustotu tepelného toku na 1 m 2 plochy. 98.508 W m '2 K21 Kulovou stěnou složenou ze dvou vrstev prochází zevnitř ven tepelný tok 432 kW . Výsledek: (a) -85. je -li rozdíl teplot na vnějších skleněných površích okna 30 °C.1 W m '1 .012 W m '2 K20 Řešte předchozí příklad pro tloušťku vzduchové vrstvy 20 mm. Výsledek: teplotní pokles na této délce je 2.125 W m ^ K 1. Tepelná v o d i­ vost plastu je 0.678 m od osy. U rčete (a ) tloušťku azbestové vrstvy a (b ) teplotu m ezi trubicí a az­ bestem.88 m.2 °C a 40 °C. v dřevěné části K 18 Proud vody protéká rychlostí 0.kondukce azbestové vrstvy 20 °C . kde je teplota 45 °C.0234 W m '1K '1. Stanovte pokles teploty vnitřního povrchu potrubí na jeh o konci.99 °C K 17 Uvažujme mosaznou válcovou trubici o průměrech 1.. Výsledek: (a) 3677 (b ) 3. jestliže vnitřní průměr kanálu je 1 m. Stanovte (a ) hustotu tepelného toku na jednotku délky vá lcové stěny a (b ) polohu místa (radiální souřadnici) v e složené stěně.

. rychlost obtékající tekutiny [m/s] t 2 v .případy.) Určuje se experimentálně a za pomoci teorie podobnosti výsled k y experimentů (kriteriální ro vn ice) m ůžem e aplikovat na jiné .) Nu = fce (Pr. stoupavé proudy ..konvekce Newtonův ochlazovací zákon: q . teplota vzduchu 26 °C.. směr proudění atd./(cp-p) cp . Důležitá podobnostní čísla: a -L Nusseltovo číslo: Nu = Reynoldsovo číslo: Re = Prandtlovo číslo: P r. hustota tekutiny [kg/m ] Grashofovo číslo: G r = p-|ts . sam ovolně ob­ téká těleso (radiátory. G r) nej častěji N u = K • (G r • P r)n b) Nucená konvekce . Podle způsobu obtékání tělesa tekutinou rozlišujem e dva druhy konvekce: a) Volná (přirozená) konvekce ....geom etricky a fyzik áln ě podobné .. teplota stěny [°C ] q = a.t t| g 'L 3 g . kinematická visk ozita tekutiny [m /s] a .. hustota tepelného toku [W m '2] • • 9 1 a . R e ) nej častěji N u = K • (R e • P r)n Hodnoty K .v ..... čerpadlo.tekutinu m echanicky nenutíme k pohybu. 114 . tt ... průměr) [ml X c -L tepelná vod ivost tekutiny! [W m '1 K ’ 1] c .) Nu = fce (Pr.. určující teplotu tu = (ts + tt)/2 LI M ezi okolním vzduchem a svislou stěnou 2.. (R e-P r).. termofyzikální vlastnosti tekutiny. souč.t. resp. izobar. plyn p = 1/T.. tíhové zrychlení [m/s ] P .. teplota tekutiny [°C ] Součinitel přestupu tepla a závisí na mnoha parametrech (tvar obtékaného tělesa. součinitel přestupu tepla [W m ‘ K ' ] ts . Jsou stanoveny experimentálně a je možné je najít pro běžné případy spolu s jin ým i kriteriálními rovnicem i v příloze těchto skript. ob jem ové roztažnosti [1/K]..Přestup tepla ...konvekce L Sdílení tepla přestupem mezi tělesem a tekutinou . druhu obtékání. pro id.schopni látky měnit svo ji teplotu a = A.t . teplotní vod ivost tekutiny [m 2/s] ..V . rychlost proudění. měrná tepelná kapacita tekutiny [J k g '1K m -3 p . Povrchová teplota stěny je 94 °C . jako např. U rčete (a ) součinitel přestupi tepla a (b ) c elk o vý tepelný tok ze stěny do vzduchu.. ale také na dalších paramet­ rech. tvaru obtékaného tělesa... kde za T dosazujeme termodynam. n závisí na velik osti součinu (G r-Pr)..y p L ..5 m vysokou a 3 m širokou dochází k přestupe tepla. charakteristický rozm ěr (délka.tekutinu nutíme k pohybu tlakovým spádem (kom presor.

135.5 (ts + tt) = 0.1.95 115 .konvekce Řešení (a) Jedná se o volnou konvekci. např.1 .135 a n = 0. n = 0.7 v2 273.0338 W m '1K '1.61 -10’6 m 2 s'1.5 •3 = 3096 W LI Vodorovná trubka o vnějším průměru 0.15 + 60 ( l 8.9.1 = 739 W m '1 (b) při tlaku 5 M P a a teplotě 150 °C má vzduch tyto vlastnosti: v = 0.7 )° ’25 = 25.71 •(2 8 5 .tt) •7id = 8. X = 0. ) ^ ~ P r = 2 8 5 -1 5 ------.5-(94 + 26) = 60 °C. (a) při tlaku 100 kPa a teplotě 150 °C má vzduch tyto vlastnosti: v = 29.07 W m K L 2. Nu = K (G r-Pr)n.9. T eplota okolního klidného vzd u ch u je 15 °C. Stanovte součinitel přestupu tepla m ezi povrchem trubky a vzdu­ chem v případě.t t) ^ . .5 (b) Celkový tepelný tok stěnou Q = q •A = a ( t s .97-10'6 m2/s.722 = 5193158. Charakteristickým rozm ěrem v Gr a N u číslech je výška stěny a určující teplota tu= 0.) A = 6.-------.12119407-109) ° 333= 315. Charáteristickým rozm ěrem v G r a N u číslech je průměr trubky d.5 ■ •0..= -----.t .----.1 3 5 -(6 0 . pro ideální plyn je P = 1/TU Gr-Pr = p ( t s . Nu = K (G r-Pr)n.34-109 Vs v2 273.135-(13.97-10"6) Ztabulek kriteriálních rovnic vyhledám e odpovídající údaje pro Gr-Pr: K = 0. v 2 273. Xu = 0..0 .Pr = 2 8 5 -1 5 ------.15 + 150 ( 2 9 .722.694 = 60.5 (ts + tt) = 0.1 ------------------ Hustota tepelného toku q v = a •( t s .694. kde K a n jsou konstanty volen y v závislosti na velikosti součinu Gr-Pr.81-0.9.1 5 ) ■n ■0.121 19407. Gr-Pr = p (t —t ) ^ -• Pr = ------. Pr = 0. Pro ideální plyn je (3 = 1/TU. Pro tuto teplotu jsou v tabulkách term ofyzikálních vlastností dané tekutiny ( v našem případě vzduch) vyhledávány příslušné veličin y v„ = 18.81-2. pro ideální plyn je (3 = 1/TU Gr-Pr = p ( t s . že tlak vzd u ch u je (a ) 100 kPa a (b ) 5 M Pa.1 c ♦ + i Součinitel přestupu tepla Nu^ 525.Přestup tepla .7 8 = 13.2 6 ) .54 a n = 0.— = -------------------= 8 .78-0.2t.333 M . Předepsaná určující teplota tg= 0.0289 .78.07 •(9 4 .1 m má na povrchu teplotu 285 °C .0338 W m '1K '1. např.5-10'6 m2 s'1.6 1 -10 -6) Ztabulek kriteriálních rovnic vyhledám e odpovídající údaje pro Gr-Pr: K = 0. X = 0. Součinitel přestupu tepla N u -X 25. 5-10"6) Ztabulek kriteriálních rovnic vyhledám e odpovídající údaje pro Gr-Pr: K = 0.15 + 150 (o. Pru = 0. v . kde K a n jsou konstanty volen y v závislosti na velikosti součinu Gr-Pr. Z tabulek kriteriálních rovnic vyhledám e příslušnou rovnici.--------= 6. Pr = 0.i a = -------.10 9 HVs t.7 1 W m K d 0.26) •2.333 Nu = 0. Řešení Jde o volnou konvekci.1-0.81-0.0289 W rn 1K ’ 1.78 o v .5-(285 + 1 5 )= 150 °C.1 -0.54 •(5193158.25 Nu = 0.0338 0 -2^-1 a = ----.3 4 -1 0 9)°'333= 52 5. Z tabulek kriteriálních rovnic vyhledám e vhodnou rovnici.(9 4 .

-2^-1 a = -------.74 •(R e •P r ) 0. P r = 4.1 5 ) •7t •0.1-0. Trubice j e dostatečně štíhlá (L/d > 50).. i •P r = 0.1 m s'1. v . T ep lota vnitřního povrchu trubky j e 0 °C .Přestup tepla .79 W m ----- -2^-1 K L 3 V o d a protéká vodorovn ou trubkou o průměru 15 mm.06 = 1 935 431.= 1366 < Reknt = 2300 0.5 < P r = 4. X = 0..75 m a součin Gr-Pr < 3.06...015 = 0. Součinitel přestupu tepla (b ) Tepeln ý tok Nu-A.1 = 9058 W m'1 106..L = a .0 6 )°’2 •( l 935431.= 802. X = 0. •4. 7 ..5 (ts + tt) = 0.74 •( l 500 •7 .347• 10 '3 •|9. 015-2 = 3026.= --------------------d 0.1 = 0.2 + k •(p •A t )° ’°2J •(G r •P r )0...5 (ti + t2) = 0.t t| ■P r = 0.732-10'6 m 2 s'1. 20.6 < 3600000 Za předpokladu.= ■ — = 1500 < Reknt v ” 1-10“ 2300 -> proudění je lam inám í Term ofyzikální vlastnosti v o d y pro určující teplotu tu = 0.9 = 1618735 < 3600000 v (0 . lze použít kriteriální rovnici ve tvaru N u = 0.2 •(G r •P r )0.95-0.5-(0 + 40) = 20 °C: v = 10'6 m2 s'1. Protékající vod a má teplotu 40 °C a rychlost 0..t .t t) •7id = 106... že m áme lam inám í proudění v e vod orovn é trubce (k = 0).. Řešení Jedná se o nucenou konvekci.W L 4 V o d a proudí vzhůru rychlostí 0..P r )0.9 < 12) je vhodná kriteriální rovnice: N u = |^0.12 = 62 .. M usím e nejdříve rozhodnout.01 _6.1 Hustota tepelného toku q v = a •( t s .01 = 200 > 50 a 0.5-(62 + 60) = 61 °C Term o fyzikální vlastnosti v o d y pro určující teplotu tu = 0.1 kde k = 1 pro proudění vzhůru a At = ti .0338 a = -------..207 •10"3 •|0.40| •9»81' ° » .. 315.015 Q = q v . délce 2 m.. Je nutné určit.5 (ts + tt) = 0.= ---------------. (a ) V ypočtem e R eyn o ld so vo číslo (charakteristický rozm ěr je průměr potrubí d ) cd 0 .( t .0 . Řešení Zabývám e se nucenou konvekci.7 3 2 -1 0 ^ ) Pro tento případ (L/d = 2/0. U rčete (a ) součinitel přestupu tepla a (b ) radiální tepelný tok válcovo u stěnou.t t .1 -0 . Průměrná teplota v o d y v trubici tt = 0. (3 = 0.t s)-7 id -L = 8 0 2 . délka trubky L > 50-d = 50-0.1 o v.6)°'' = 20. .0 ).. opouští ji ochlazená na teplotu 60 °C . U rčete (a ) součinitel přestupu tepla a (b ) radiální tepelný tok válcovou stěnou. p = 0.9.6-106. proudění je lam inám í G r-P r = p i t . .599 W m '1K '1. jak é m á proudění charakter. Průměrná teplo­ ta stěny trubice je 9 °C . zda m áme v trubici lam inám í nebo turbulent­ ní proudění.599 . 6 6 ..66 W m K d 0. Voda vstupuje do trubice a m á teplotu 62 °C .60 = 2 °C 116 .0 15 Re = ----.(4 0 .5-(9 + 61) = 35 °C: v = 0.347-10'3 K ' 1 (a ) V ypočtem e R eyn o ld so vo číslo (charakteristický rozm ěr je průměr potrubí d) cd R e = -----= 0.6 1|• 9’ 81' 0’ 01 .79 •(285 .207-10‘3 K ' 1 Gr -Pr = p|ts .1 m s'1 v e svislé trubici o průměru 10 m m a délce 2 m..1-0. P r = 7.konvekce o y • i i Součinitel přestupu tepla Nu-A.74 •(R e. • .626 W n ť 1K '1.732-10’ -» .

. Rychlost p áry j e l O m s 1.6X = 865. P r . proto použijem e pro určování term ofyzikálních vlastností v tabulkách přímo teplotu páry 400 °C (v = 2.1-0.61 Součinitel přestupu tepla Jijlepělny tok a = -^ U.969.t s)-7 td -L = 8 .ts)• n d •L = 1352. .46 W m K d 0. X = 0.569 .969°’3= 36.( l 0 .432-10" L/d = 5/0. Řešení Jde o nucenou konvekci.7 < Reknt ~ 5-105 v 1.42•10” -> proudění je laminámí Nu = 0.5 W m K Ó = á r .25-5 = 1661J_W L 6 Proud vody o teplotě 10 °C obtéká rovinnou stěnu chladiče o rozm ěrech 0. Rychlost vody je 0.0573 W m '1K '1). U rčím e charakter proudění.664 -352112. . Pr = 0..0 1 -2 = 4420 W L5 Vodní pára o teplotě 400 °C a tlaku 3 M P a protéká potrubím o průměru 250 mm a délce 5 m.A = 4 9 2 . .347-10-3 -2 )°’02 •(1618735)°’’ = 21.5 (tt + ts) = 0.= --------------------= 8. Určete (a) součinitel přestupu tepla a (b ) tepelný tok procházející stěnou.6 x 1 m.5 m s '1 a směr proudu je ve směru delšího rozm ěru stěny.25 = 20 > 10 -> 0.023-10279. Součinitel přestupu tepla (b) Tepelný tok N u -X 865.6 > 10000 Protože ts = 350 °C < tt = 400 °C .tt.5-0.6. 6 .\ a = — —— -------------------= 492.5 ) . Součinitel přestupu tepla Tepelný tok Nu-A.42-10‘6 m 2 s’ 1. 36.25 Re = — = . v .5 •P rx = 0. _ ___ _2T.’ ^ ^_6 = 10279.( o . jeh o ž teplota je 350 °C.( t p. v .969 < 160 proudění je turbulentní R e = 10279.2 x a = -------.^ d 0*6^6 _ ^ 52. Stanovte tepelný tok do povrchu vá lcové stěny.9)°’2 + 1 .8 (61 . X = 0.konvekce Nu= 0. .5-(10 + 5) = 7.10. Řešení Konvekce je nucená.( t .0 .569 W m '1K '1 Reynoldsovo číslo (charakteristický rozm ěr je rovnoběžný s proudící tekutinou L = 1 m ) Re = ^—^ = ^ A = 352112. 4 6 .7 < Pr = 0. .664 •R e 0.5 o v • .70.423-10'6 m 2 s'1. lze použít kriteriální rovnici v e tvaru: Nu = 0. (a) Termofyzikální vlastnosti vod y pro určující teplotu tu: tu= 0.L = a . T ep lota stěny je 5 °C.5 W 117 . Napřed stanovíme charakter proudění.3 5 0 )-7i-0.t .8 W m '2 K ' 1 0. ) .6 > Reknt = 2300 v “ 2.9 ).60'8 -0.023-R e 08 -P r0’3 = 0. .25 Q = q v .A = a .Přestup tepla .5 •10.74-(1366-4.0 . Vypočteme R eynoldsovo číslo (charakteristický rozm ěr je vnitřní průměr potrubí d) c-d _ 0.(4 0 0 .92-0.92 „ v -.0573 . U rču jící teplota není u kriteriální rovnice předepsána.l = 1477.01 ------------------------ Q = q v •L = a •(t. 5 .5 °C : v = 1.

(na konci stěi Kriteriální rovnice N u = 0 .2„ .Přestup tepla .t s) .664 •R e 0’5 •P rx = 0. Určete (a ) součin přestupu tepla a (b ) tepelný tok ze vzduchu do stěny.123 -q0.664 -382165.i a = -------.A = 2 . T erm ofyzikáln í vl nosti vzduchu pro určující teplotu tu = 0.13 W m K L 20 ------------------ (b ) Tepelný tok Q = q R •A = a (t.5 W Obecně se zm ěna charakteru proudění význam ně projevuje na sdělovaném tepelném ti Turbulence výrazně podporuje přestup tepla. (n a k o n ci stěn Kriteriální rovnice N u = 0.2-0. m . 0.6 < Rekrit = 5-105 —» lam inámí proud. M ěrné skupenské teplo vypařo v zadaném stavu je 2230 kJ k g '1.722.A = a .2 o y • i v i Součinitel Drestuou tenla N u •X. Je vod orovn ě obtékána vzduch o teplotě 20 °C .1 = ^ v 15.= 2. rychlostí 0.928 W m K L 10 -------------------- (b ) Tepeln ý tok Q = q R .24 .5 (tt + ts) = 0.0252 .7-10'6 m 2 s'1.6 m s '1. X = 0.------.5 (tt + ts) = 0.2 q = — = ----. Určující teplota tu = 0.0252 W m '1K '1 (a) R eynoldsovo číslo (charakteristickým rozm ěrem je šířka L = 10 m ) Re = ^ v ^ 15.5 °C .722x = 368.72 -p0.5-(20 + 19) = 19. P od le velikosti R e určíme charakter proudění. Ó m -L .7-10 = 764331. i a = -------. term ofyzikální vlastnosti vzdi jsou: v = 15. Součinitel nrestuou tepla N u -X 1689.A = 0 .20'8 -0.21 = ------------------= 1 1 1 5 0 0 W m A A 2 . 368. Pr = 0.0252 W m '1K '1 (a) R eyn oldsovo číslo (charakteristickým rozm ěrem je šířka L = 20 m ) Re = ^ .7-10 = 382165.037-764331.1-2230000 ■ .0252 _2 T.1 3 -(2 0 -1 9 )-2 0 -1 6 = 681. P r = 0. V tom to případě lze p empirický vztah pro v ýp o čet součinitele přestupu tepla a = 0.037-R e°'8 -P rx = 0. X = 0.9 2 8 -(2 0 -1 9 )-1 0 -1 6 = 148. Řešení Jedná se o konvekci tepla při fá zo vém přechodu . .722x = 1689.2-0.= 0. že šířka budovy je pouze 10 m.5 °C jsou: v = 15.= --------------------.6 W L8 Řešte předchozí příklad pro případ.2 .konvekce L7 Vnější rovinná stěna budovy má šířku 20 m a výšku 16 m. Řešení Menší šířka budovy o vliv n í nucenou konvekci nejen kvantitativně. Teplota na povrchu stěny je 19 °C .2 > Reknt = 5-105 —» turbulentní proud.= -— — — -. R ychlost vypařování je 100 g s' . Hustotatepelneho toku tt 118 . Stanovte (a ) součinitel přestupu tepla a (b ) přehřátí dna. ale i kvalitativně. . L 9 Var vod y v uzavřené nádobě probíhá při tlaku 140 kPa. Teplosm ěnnou stěnou je rovinné o velikosti p loch y 2 m .60'5 •0.t s) .722. Řešení Jde o nucenou konvekci.( t .při varu vody..5-(20 + 1 9 ) = 19.7-10'6 m2 s*1.

1 m a tep­ lotě povrchu 180 °C do okolního prostředí o teplotě 20 °C. je jíž průměr je 12 mm. Rychlost vzduchu je 10 m s'1. (a ) 630. Potrubí bude vystaveno účinku chladného větrného vzduchu o rychlosti 8 m s ’ . Výsledek: 4.02 m s '1 do trubice o průměru 25 mm a dél­ ce3m.24= 9099. V yp o čítejte odhad tepelné ztráty neizolovaného potrubního úseku. pokud nebude zajištěna doprava páry náhradním po­ trubím.55 W L16 hm\ potrubí o vnitřním průměru 100 mm má v běžném provozu vnější teplotu povrchu 110°C.Přestup tepla . Na potrubním úseku dlouhém 200 m mají být provedeny rekonstrukční práce.123 = -5. T ep lota stěny je 5 °C. Povrch koule je vyhříván m alým topným elementem zabu­ dovaným v kouli.5 m s'1 a směr proudu je ve směru kratšího rozm ěru stěny.4 G J 119 .8 W m 2 K ' 1 (b ) 1892 W Lil Mete tepelný tok z jednoho metru délky horizontální trubky o vnějším průměru 0. takže povrchová teplota je udržována na stálé hodnotě 77 °C .4 W m~2 K ' 1 (b) Přehřátí dna nádoby At = t . Určete (a) součinitel přestupu tepla a (b ) tepelný tok. Výsledek: 20. Stanovte te­ pelný tok odváděný z koule. Rychlost vody je 0. Určete sdílené teplo. Teplota povrchu stěny trubice je 80 °C. Výsledek: 1. Rychlost nabíha­ jícího proudu vzduchu je 4 m s '1. Výsledek: (a) 132 k W /m (b ) 4 0 1 k W /m L12 Svislá stěna o výšce 4 m a šířce 5 m má stálou teplotu 60 °C. Výsledek: 517 W L14 Voda o teplotě 60 °C vstupuje střední rychlostí 0. tlaku 100 kPa a teplotě 4 °C . Stanovte tepelný tok přecházející ze stěny do vzduchu.= 111500 = 12. povrchová teplota stěny trubky je 220 °C .4 L10 Proud vody o teplotě 10 °C obtéká rovinnou stěnu chladiče o rozm ěrech 0.25 °C a 9099.8 k W L13 Vzduch o tlaku 200 kPa a teplotě 200 °C je při průtoku trubkou o průměru 25 mm ohříván.6 x 1 m. T ep eln ý tok určete pro (a ) vodu a (b) vzduch.72 •1400000.123 •1 1 15000. v y ža ­ dující sejmutí tepelné i zolace n a dobu 2 4 hodin. Určete tepelný tok předávaný vzduchu v topném úseku trubky dlouhém 5 m. ^kítek-. Výsledek: 703 W 115 Vzduch o teplotě 27 °C a tlaku 100 kPa obtéká kouli. K o le m stěny proudí vzduch oteplotě 10 °C.konvekce (a) Součinitel přestupu tepla a = 0.

(b ) tepelný tok stěnou a (c) tep na površích stěny.t .517 Rr Tepelný tok stěnou 1 R „ = ----. X a. 2) ( W m ' 1) Qv = q v L (W ) Součinitel prostupu tepla válcovo u stěnou ( W n ť 1K '1) Hustota tepelného toku kulovou stěnou složenou z n vrstev m ezi tekutinami t l a t2 4k ~ . X a. R .0.( t . 1 a2 Hustota tepelného toku na 1 m délky dlouhou válcovou stěnou složenou z n vrstev mezi t< tinami t l a t2 q v = k v . _ = 52. ven kovn í vzduch má teplotu -5 °C a součinitel přestupu tepla na vr straně je 13 W m ‘2K ‘ \ Stanovte (a ) tepelný odpor stěny.+V ÍL + ftX .1T7- -2 0.517 m K W a. součinitel přestupu tepla na vnitřní stí stěny je 25 W m '2 K "1. 2) k R ( W r n 2) Q R = q R -A (W ) Součinitel prostupu tepla ro v innou stěnou 1 ( W m ^ K '1) R J. X a.= -----.75 W m '2K '\ V zduch uvnitř má teplotu 22 °C .3 qR = 1 _ _. 2 jť x X { l ri (W K ' 1) 1 1 1 ri+iJ ' a 2 -rn+. projde touto stěnou a na druhé straně přejde do druhé tekutin.M Prostup tepla = přestup + vedení + přestup Hustota tepelného toku rozlehlou rovinnou stěnou složenou z n vrstev m ezi tekutinami tl qR = ( t .1 ----. . ^2 _ tl X X a.2 2 -4 -3 = 626.t . '(^ti _ K (W ) ^t2) 1 _ Rk (W ) Qk = q K 1 1 1 1Y 1 f 1 471 « .75 13 Q = q R . i .tepelné odpory při prostupu tepla M l Cihlová stěna místnosti j e 30 cm silná. *tl 120 tt2 1 b 1 a. 25 0. i . T epeln á vodivost cihe 0. _ *tl__ *1_______ h.1------.r . že tepelný tok ] cházející z tekutiny do stěny.1 --------.A = 52. Řešení (a) Tepelný odpor stěny (b ) Hustota tepelného toku _ 1 b 1 0 . .8 W (c ) Pro výpočet teplot vyjd em e ze vztahu. který v y p lý v á z předpokladu. ^t2 _ ^tl a. 3 m vysok á a 4 m dlouhá. a. ._ ^2 b a.22 W m 2 r/.1----.

je h o ž stěny jsou sestaveny z p řek ližk ových rovinných desek otloušťce 3 mm. V našem případě se uplatní v liv jednak konečných rozměrů a také bočních stěn.4 W m '2K ' 1 na vnitřní straně. Teplota vnější stěny = 22 .Prostup tepla Teplota vnitřní stěny t. Sta­ novte tloušťku izolačních desek. na vnějším povrchu kanálu je teplota 28 °C a souči­ nitel přestupu tepla 12 W m '2K '\ Uvnitř kanálu je součinitel přestupu tepla 58 W m ^ K '1.003 — + —----58 0.^ ^ = 28. Součinitelé přestupu tepla jsou 250 W m '2 K "1 na vnější straně a 2. 1 — + .+ --- .45 °C Teplotu vnitřní stěny určíme z Fourierova vztahu pro stacionární veden í tepla rovinnou stěnou t.8 3 + 2 8) = 28. Teplota okolí je 25 °C .98 °C 13 M2 Vzduch protéká kanálem.— ’ 25 t2 = t t2 + — = . = t2+ q R. + t 2) = 0 .13 (b) Střední teplota stěny t = i(t .= 2 8 + 3 6 .5 + a2 = 19.+ — a2 Poměr odváděného tepla izolovan ou stěnou k odváděnému teplu stěnou b ez izolace r = 0.1 1 b. = 28 + 36' X 1 0.42 °C Poznámka: Použité vztahy jsou odvozen y pro nekonečně rozlehlou rovinu. 1 ^ bj 1 -CC| + Xj=jr Xj .13 29. Stěnu je třeba zateplit deskami z čedičové vlny. zvláště pak v rozích.L + -^. Tepeln é vod ivosti jedn otlivých mate­ riálů jsou: cihly 0.51 W m '1K '1.72 W m '1K ' 1. Řešení Newtonův vztah pro přestup tepla na vnější stěně určuje hustotu tepelného toku qR= a 2-(t2 —tt2) = 12 -(2 8 —2 5) = 36 W m ‘2 (a) Teplota vzduchu uvnitř kanálu *11“ *2 +C1r *+■ v a. _ qR At. Hustota tepelného toku při prostupu tepla rovinnou složenou stěnou . M3 Stěna budovy je složena z cih lové vrstvy o tlou šťce 10 cm a z vápenné om ítky o tloušťce 5cm.. tepelná vodivost překližky je 0.83 °C ' 2 RX 0. Určete (a ) teplotu vzduchu uvnitř kanálu a (b) střední teplotu stěny. = t „ a.13 W m ^ K ’ 1. abychom dosáhli snížení tepelných ztrát o 90 %. Výsledek je proto pouze přibližný. om ítka 0.066 W m '1K ' 1. b.91 °C = -Q. Řešení Vedení tepla řešené v příkladě K 4 je rozšířeno na prostup tepla.5 -(2 8 . čed ičová vlna 0.

.08 W m '1K ' 1 a vodní kámen l ^ W m ^ K ' 1. Řešení • • 9 (a) D le M 4 hustota tepelného toku s kotelním kamenem a sazemi je q ^ = 15136 W m ' .. D ále pak (b ) p ovrch ové teploty ocelové s bez kotelního kamene a sazí.08 (d ) Teplota ocelovéh o povrchu v e styku s kotelním kamenem t3 = t v + q R 1 va v = 190 + 15136Xk 1 0.+ —-----..6 )= 2 1 4 ....5 6250 \ a sp X s X o X...Tloušťka izolační vrstvy \ f /..i -2— t = ----. 2 1 6 ...k (b ) Hustota tepelného toku stěnou = 42.002 -+ ■ 6250 1. v 1 1 1 0.001 216.012 0..012 Střední teplota stěny je t = | ( t 2 + t 3) = 0 .6 °C v 105 + 0..6 °C Teplotní gradient v o ce lo vé stěně t. M 4 Rovinná stěna ocelovéh o (o ) kotle o tloušťce 12 mm.012 1 v ' • (5 5 0 -1 9 0 ) = Ódu —k Rh ' ( t —t ) — -----. 1 1 0.5 -(2 1 6 ..5 212.05 1 ..6 ..1 cm Poznám ka: Při uvažování pouze vedení tepla v příkladě K 4 vyšla vrstva izola ce b 3 = 14..1 9 0 ) = 15136 W i ť (c ) Teplota ocelovéh o povrchu v e styku se sazemi = 5 5 0 -1 5 1 3 6 - 1 0.+ —-----. je pokryta na straně spalin vrstvou sazí (s ) o tloušťce 1 mm a na straně v o d y vrstvou kotelního kamene (k ) silnou 2 mm..t v) = 42.....3 K m b0 0. (c ) teplotní gradient v oceli a průměrné teploty ocelové s v obou případech a (d ) střední teplotu o celo vé stěny kotle.6 °C M 5 Studujte v liv kotelního kamene a sazí z předcházejícího příkladu na provozuschopnost k Stanovte (a ) pom ěr tepla vedeného stěnou s kotelním kamenem a sazem i a tepla vedei ocelovou stěnou b ez kotelního kamene a sazí..51 2.1 Přídavným účinkem přestupu te p la je zde nutné zateplit stěnu silnější izolační vrstvou..6 -2 1 2 .72 0.4 = 39.1 -----.-t.001 0. Řešení (a) Součinitel prostupu tepla složenou rovinnou stěnou kotle / .+ kR = 105 0..05 Wm' q R = k R ■( t s . a 2v 250 0.— = 3 3 3 .1 ----Rb ' sp v' I a sp X0 a v J l p ’ v 105 45 ^6 250 = 36179..05 ■(550 . Hustota tepelného toku b ez kotelního kamene a sazí • . Součinitelé přestupu 9 1 9 1 tepla: na straně spalin 105 W m ' K ' a na straně v o d y 6250 W m ' K ' ....^---------.. T epeln é vod ivosti materiálů: ocel 45 W m '1K ' 1... Sta­ novte (a ) součinitel prostupu tepla stěnou.1 0. í \ í 1 1 \ \ \ T 1 0.6 + 2 1 2 .002 1 1 +— bs + — K + —i bk — + —----.2 W r 122 . \ í 1 b.+ — — + —— + -+ +— +— = 0.066-9b3 — X3 • v a.08 45 1.. oddělující spaliny O k (sp) o teplotě 550 °C od vroucí v o d y ( v ) 190 °C teplé. (b ) hustotu tepelného toku a (c ) teploty na površích o c e lo v é stěny kotle.1 ----. saze 0..( t —t ) — -----------1 ----------.

733 W m '1K 1 q Vs = k Vs ( t sp .ve styku s kotelním kamenem ( 1 1 .031 1..2 195. (b ) teploty na spaliny t„ površích ocelové trubky. r4 1 — + — ln — + — ln — + — ln — + ---2n Va vri r r2 1 1 .36179. 33 1 .733 •(550 . saze 0.9 1 | 1 l n 33 = 221. ale je jí střední teplota je menší. na straně vody 6250 W m ‘2K ''.012 = 800 K/m (d) Střední teplota stěny t.046 1 Hustota tepelného toku 11.4 + 1 9 5 .9 W m~ (b) Teplota o ce lo vé trubky na vnitřní straně .08 W m"1K ’ 1 a vodní kámen 1. r2 4223.5 W n ť 1K '1. je ž odděluje spaliny o teplotě 550 °C od vroucí vody 190 °C teplé protékající trubkou.5 n 31 y 271 v a vri 123 .6 °C Srovnání s M4: teplotní gradient v o celové stěně je větší.b.t„ + ^Rb = 190 + a„ 36179. r2 = 33 mm.+ — ln — + — ln — + -----.1 9 0 ) = 4223. M6 Ocelová trubka kotle o světlosti 66 mm a tloušťce stěny 12 mm.8 °C 6250 Povrchová teplota na straně spalin b ez sazí I ]b = t„sp . Tepelné vod ivosti: ocel 45 W m '1K ' 1. 45 1 .tv ) = 11. Součini­ telé přestupu tepla na straně spalin 105 W m ' K ' .5 °C — + — ln — = 190 + t2 = tl v + ^ ^ n 271 6 2 5 0 -0 . = | ( t 2b + t 3b) = 0.8 ) = 200.Prostup tepla Poměr hustot tepelných toků r= q Rs _ q Rb 15136 0.0 3 1 + 1. (c ) hustotu tepelného toku bez přítomnosti kotelního kamene a sazí.08 45 105-0.5 31 45 33 0.t 3b_ 2 0 5 . 46 . r* = 46 mm (a) Součinitel prostupu tepla složenou válcovou stěnou trubky 1 1 1 . Stanovte (a) hustotu te­ pelného toku složenou válcovo u stěnou.^ OL = 550 . je p o ­ kámen Xk kryta na straně spalin vrstvou sazí o tloušťce 1 mm a na straně vody vrstvou kotelního kamene o tloušťce 2mm.2 = 205. (d ) pom ěr hustot tepelných toků vedených stěnou o celo vé trubky s usazeninami a b ez usazenin. r2 1 .2 Přítomnost sazí a kotelního kamene snižuje provozuschopnost kotle téměř o 42 % ! (b) Povrchová teplota na straně vod y bez kamene vych ází z N e w to n o v a zákona tu . r3 1 . Řešení Poloměry stěn: ri = 31 mm.8 b0 0. r3 = 45 mm.ln — + 271 6250-0.418 = 41.8 % 36179.4 -1 95 .5 •(2 0 5 .4 °C 105 (c) Teplotní gradient v o ce lo vé stěně b ez sazí a kotelního kamene t.

že u válcové trubky je v liv provozn ích usazenin stejných tloušťek prakticky stejný .Teplota ocelové trubky na vnější straně .ln — 105-0. 46 .1 Porovnáním s výsled k y pro rovinnou stěnu (příklady M 4 a M 5 ) je zřejm é.75 0.8 ^Vb “ ^Vb (*p *v )) -~ r ^Rb = ^Rb (tp —* v ) = 1 n -d2 Qb —^vb •h + 2 •q Rb b.52 (350 .05 W m '1K '1. opatřím e-li na vnějším povrchu nádobu izolační vrstvou o tloušťce 10 a tepelné vod ivosti 0.417 = 41. r.05 0.+ -----.t v = ----.9 1 -+ — ln — -— + -----.ln= 28.jednoduché stěny 1 + —l . Tlo ka všech stěn je 5 cm a tepelná vod ivost 55 W m '1K ' 1.1 °C 3 2 271 X. 0.+ ----a ^1 a vR V p p \ ( 1 0. ( 3 5 0 .ln^ — + 1 — ----a r . V nádobě je pára o teplotě 350 Teplota okolního vzduchu j e 20 °C .ve styku se sazemi *3 .1 9 0 ) = 10126.08 45 = 226.^ = k ^ ( t sp .1 °C net 4 223.5 + .9.nepatrně větší.l n .5 m a výšce 1.8 1 -+ — ln — -— h( 3 5 0 .8 1 . 271-45 33 (c ) Součinitel prostupu tepla b ez usazenin -1 1 1 1 + —1 .3 y Hustota tepelného toku q. 0. 1 V'/ — i— .+ —— + Vp v' Uoo 55 7 = 19277-1.2 0 ) = 2269 Wi = 36935 W (2 ) S izolací .2 0 ) = 846 W m -i .9 271 1 1 .9 _ (d ) Provozuschopnost k otlo vé trubky vyjadřuje pom ěr < 0.75 12-0. 1 r3 1 . Řešení C elkový tepelný tok stěnami (1 v á lc o v á + 2 rovinné) Q = Q v + 2 Q R = q v -h + 2-qR'y i (1 ) B ez izolace .ln — = 226. Součinitel přestupu tepla na vnitřní straně stěi 600 W m '2 K "1.8 12-0.5 + 2-2269 tt-1. r. + ^ — ln -*.75 55 0.1. a w r2 j _2n -i 1 . Stáni pokles úniku tepla. M 7 V álcová nádoba o vnitřním průměru 1.t v ) = 28.128 •(5 50 .5 m je uzavřena rovinn ým i víky.046 0.1 W m~ q vs _ 4223. = 550- 4223.+ — ln — + — ln — + - p -1 1 1 t 0.7 10126.složené stěny 1 Qvs ~ 2 ti 1 ^Vs ~ 124 1 V / 1 r.+ 271 600-0.2 0 ) = 19277 W m ' 271^600-0. X.75 55 0. r.= 221. na vnějších stranách vá lc o v é stěny je 12 W m"2 K ' 1 a v ík 7 W m"2 K "1.128 W m '1K '1 ^vb — 271 v a vr2 r-i2 a spj .05 1 ( t . 45 Í vlJ t.9.*sp 1 Sv -+ — h A 2n Va spr4 X. = t.

05 7 J . redukce původní ztráty na 5 %.0 . na vnějším 12 W m '2K ''.+ ----V a p ^ 2 Q . Určete.— 5 471^600-0.---------------H------------. (b ) tepelný tok při prostupu tepla b ez izolační vrstvy a (c ) celkovou účinnost izolace a účinnosti izolace jed n o tlivých stěn.3 W Poměr tepelných toků Ó 1437 3 = ------. R ozm ěr a = 1 m. tj.L + ^ . Součinitelé přestupu tepla jsou: na vnitřním povrchu 600 W rrf2K "1.2 0 ) = 154 W m = 846-1.l r.5 + 2 .3 W 0 .H---------.92 J (350 —20) — v ’ = 1437. okolní prostředí má tep lo­ tu 20 °C.1 5 4 .+ — — + 600 55 0. ti. V ypočtěte (a) tepelný tok při prostupu tepla. Qb 30789.05 W m '1 K '1.2 I 1 1 r.2 0 ) = 30789.3 M 9 K ovová v á lcová nádoba s rovinným dnem a p olok u lovým víkem dle nákresu je izolována.7 5 2 ' 55 .^ .Prostup tepla f 1 b.05 0. V nádobě je pára o teplotě 350 °C .8 0 .8 .3 7 +a vr 3 J 1 1 Q — — ------------. M 8 Kulová o celo vá nádoba o vnitřním průměru 1. Součinitel přestupu tepla na vnitřním povrchu 9 1 9 1 600 W m ' K ' .5 m má stěnu 5 cm tlustou a tepelná vodivost materiálu j e 55 W m "1K ' 1.= 1812 W 4 Ó Poměr vyjadřující pokles úniku tepla 1812 ~ 0.047. *2 J I 1 +- 1 1 iz v r.05 W m '1K ' 1.+ .9 J 1 2 -0 . V nádobě je uzavřena pára o teplotě 350 °C .-i -2 ( 3 5 0 .0. Řešení (1) T ok tepla jednoduchou kulovou vrstvou b ez izolace 1 r Qb = 1 1 r 1 n 4 tt ^6 0 0 -0 . = q Vs-h + 2 .q R a vR í 4 1 0.7 5 0 . snížení úniku tepla na méně než 5 %. opatřím e-li nádobu na vnějším povrchu izolační vrstvou o tloušťce 10 cm a tepelné vod ivosti 0. 125 .75 5 5 ^ 0 . Tepelné vodivosti: k o v o ­ vá stěna 55 W m '1K ' 1 a izolační vrstva 0. tloušťka stěn 5 cm a tloušťka izolace 10 cm.7 5 1 +- ( 3 5 0 . jak se sníží únik tepla.049. b2 1 V' qRs = --. na vnějším povrchu 12 W m ' K ' .051.^ .—h--------------------.-— = 0. T ep lota obklopujícího prostředí je 20 °C .8 J 0.1 1 ■H— ---. (2) T ok tepla složenou kulovou stěnou s izolací 1 Qs= k Ks(tp-tv) = A 1 1 4n I 1 1 1 1 ^ o V ‘r.

5 55 0.65 — I ----------. r. 1 r. X0 r. K h « vr3 j .55 ( 3 5 0 .5 5 ^ 6 0 0 -0 .2 0 ) 1= 13242 W -1 QKb _ 2 k Kb'(tp Q «.1 1v ' + —— + — — + — (3 5 0 .+ — ln -2. hj 1 0.55 12-0.+ — ln —— ++ ------ln —— -ln(350 .652 (3 5 0 -2 C = 357 W Q s= 124 + 597 + 357 = 1078 W C elkový tepelný tok s izo la cí (b ) B ez izolační vrstvy Q Rb = k Rb ‘ ( t p ~ t v ) ' A = f 1 b0 1 V ‘ — +— +— ap X a' #vO 7t-l2 ■ (3 5 0 . hs a vr2 j -1 1 1 1 0. 0.5 12-0.05 0.5 1 0 — I' ' 2 r.55 1 .552 J ( 3 5 0 .2 0 ).2 0 ) = 7264 W Q b= 3017 + 13242 + 7264 = 23523 W . v -1 1 1 f 1 1 .5 C elkový tepelný tok b ez izo la ce 126 Xo l r.0 5 ^ 0 .5 55 0.5 0. r2 1 r3 1 + — ln — + — ln — + 2n < V .55.65 Qvs = k vs ■(tp — Qvs ~ 1 \ )/)-a ‘a = = 1 1 Qks ~ 2 k Ks (*p 1 1 Q ks= ~ 471 2 1 +4 tt a nr 2 X V p 1 tv ) — 2 ’ í 1 1 r 1 1 1 +X.65 -1 \ 1 +1 2 -0 .05 12 A 1 Q rs = r 1 . ’ 1 2-0.55 1 — I ----------.05 0.„ r2 J V r.Prostup tepla Řešení C elkový tepelný tok při prostupu třemi různými stěnami: Q = QR+ Qv + QK (a) S izolací na Q R s = k Rs-(tp .= 4 t v) ~ 0 ' 471 v V * " 1 í 1 1 í 1 4 tc ^ 6 0 0 -0 .2 0 ) — = 124 W 600 55 0. 1 +0 . « vr .2 0 ) •1 = 597 W 271^600-0. 0.52 ' 55 ^0.+ — ln' 2 t i ^ 6 00 -0.A = 7T-12 0.52 ’ 55 L 0.t v ) .+ 2 tt a . r2 1 .05 1 -H— -----+ 600 55 12 Q Rb = na ( lP _ t v) 1 Qvb - r— H \ )-a = 1 1 . a vr2y 1 ( 1 1 . 0.r.—-j— = 3017 W 1 0.

jestliže je teplota okolí 20 °C . Výsledek: 4555. Tepelná vod ivost překližky je 0. Tepelná vod ivost trubky je 46 W m '1 K '1. V ypočtěte pom ěr tepelných toků. Průměr kulové nádoby uvažujte 1 m. na vnějším 12 W m" K ' . Stanovte též (b ) teplotu na vnitřním izolovaném povrchu nádoby. jestliže trubkou protéká voda o střední teplotě 90 °C. Výsledek: Q koule / Q válec = 0.3 W M 15 Řešte (a ) úlohu M 7 pro případ. na vnější straně 15 W m '2 K ' 1. Průměr kulové nádoby uvažujte 1 m. tloušťku stěny 5 cm. tepelnou vod ivost stěny 55 W m '1K ' 1. sou9 1 9 1 činitele přestupu tepla na vnitřním povrchu 600 W m ‘ K" . že izolační vrstva je umístěna na vnitřním povrchu nádoby.12 % 3017 Účinnost izolace vá lc o v é stěny Qvs . Výsledek: Q koule / Q krychle = 0.754 M 11 Kulové nádobě je opsána nádoba krychlová. součinitele přestupu tepla na vnitřním po­ vrchu 600 W m '2 K ' 1. V yp očtě­ te pom ěr tepelných toků. Výsledek: 42 °C M 14 Určete tepelný tok procházející ocelovou trubkou o průměru 76/70 m m a délce 50 m.630 M 12 Určete (a ) tepelné ztráty neizolované o celové trubky o průměru 150/165 m m a délce 1 m ulo­ žené v nepohybujícím s e vzduchu o teplotě -15 °C.039 (b ) 31. vnější 88. Stěnu vzduchovodu uvažujte rovinnou. teplota vnějšího povrchu vzduchovodu 32 °C .PrQpJiiQ tes/a Qs _ (c) Účinnost izolace celk ová Qb 1078 _ 23523 Účinnost izolace dna (rovinn é stěny) ■Q rs QRb 124 _ = 0. 597 Účinnost izolace víka (k u lové stěny) Qvb 13242 Q ks 357 Q Kb 7264 M 10 K ulové nádobě je opsána nádoba válcová.4 °C M 13 Určete teplotu vzduchu proudícího překližkovým vzduchovodem o tloušťce 5 mm. součinitel přestupu tepla na straně 7 1 9 1 • vody je 1150 W m ' K ' a na straně vzduchu 14 W m ‘ K ' .6 °C .6 °C 127 . tloušťku stěny 5 cm.0412 = 4. Porovnejte prostup tepla oběm a nádobami. Tepelná vod ivost trubky je 58 W m '1 K ' 1.5 W m '1 (b ) vnitřní 88. D ále určete (b ) teploty na vnitřním a vnějším povrchu trubky. na vnějším 12 W m '2 K ' 1. Výsledek: (a ) 750. součinitel přestupu tepla na vnitřní straně 72 W m ‘2 K '1.12 W m "1K ' 1. Průměrná teplota okolního v zd u ch u je 18 °C. jestliže teplota chladiva uvnitř trubky je -14 °C. tepelnou vod ivost stěny 55 W m '1K '1. Výsledek: (a ) Q s / Q b= 0. součinitel přestupu tepla na straně chladiva 2350 W m '2 K "1 a na straně vzduchu 12 W m '2 K '1.

= ( t . 2) Tepelný tok při prostupu tepla m ezi dvěm a tekutinami Q = k R -A t-A = k v -A t-L 3) Vztah m ezi součiniteli prostupu tepla válcovou a rovinnou stěnou k v = m l •k R 4 ) Střední logaritm ický ro zd íl teplot (střední teplotní logaritm ický spád) vým ěník souproudý AtL = t . Stanovte střední logaritm ický teplotní rozdíl.1" (och lazení teplejší tekutiny 1).e x p ( .ť 2 Atp = t* . 2).ť 2 (oh řev chladnější tek.ť 2 = ť s . 02 = t2 .12 protiproudý AtL = t ! _ t 2 Atp = t* —ť2 r 5) Závislost rozdílu teplot podél vým ěníku At = A t0 •e x p ( .trubkový a j = S . = tj .deskový nebo V .— e x p ( .t " ) = m 2 •c p2 ( t 2 —ť2) = C.e x p ( . 1 . 0.Výměníky tepla N Vým ěníky tepla 1) Energetická bilance vým ěníku Q = m 1•c pl (t j .ť 2)<DP protiproud NI Vzduch ( 2 . . = t .souproudý nebo P .— e x p ( .teplejší) jsou ochlazovány z teploty 410 °C na 222 °C.k v Q sL ) .k i -Q j •x ) .k v Q pL ) Použití charakteristické funkce Řešení Č 1+ ^ L c. .12 = t* .e x p ( .vým ěník souproudý protiproudý Qs= — + — C C2 M Qs= — + — C C2 H ~ 1 . •cpi.1 8 = 392 °C 1+ ^ l . Spaliny (1 . = t .ť v = 4 1 0 . Atp = t" .1" = 222 -1 8 5 = 37 °C 128 ■ c.k RQ pA ) 0. = C 20 2 Cj = rii.k RQ pA ) 0.k v Q pL ) souproud A tL = t .ť 2). .cDs R ozd íly teplot u souproudého vým ěníku = l . A t0 = A tx=0 (i = R .k RQ sA ) . .e x p ( . .0.protiproudý vým ěník tepla) 6) Kapacitní Q a charakteristické O funkce l .t r = ( t .chladnější) se ohřívá v souproudém v ý ­ měníku tepla z 18 °C na 185 °C . . l .t .

Řešení Rozdíly teplot u protiproudého vým ěníku AtL = ť.3 °C 204 N3 X Trubkovým vým ěníkem je chlazen mazací olej stroje.ť v = 222 . -cpl (tj .25 kg s '1 a hmotnostní tok oleje vnějším prstencovým průřezem je 0.9 °C 6 2 -3 1 A t„ Délka vým ěníku 9 8 -2 0 = 75. D ále uvedené údaje od­ povídají v žd y příslušným středním teplotám kapalin: součinitel prostupu tepla válcovou stě­ nou m e z i o le je m a v o d o u 3 W m ^ K ' 1. S palin y ( 1 ) j sou ochlazovány z teploty 410 °C na 222 °C. Stanovte střední logaritm ický teplotní rozdíl..1 8 = 204 °C Střední logaritm ický teplotní rozdíl — At.0 °C = 20 + 0.2 0 ).t " ) = m 2 •cp2 (t " . má-li být výstupní teplota oleje 62 °C při (a ) proti­ proudém a (b ) souproudém uspořádání.66 m 3-53.2 0 ) _ = 53.ť v = 410 -1 8 5 = 225 °C Atp = t" . Hmotnostní tok chladicí v o d y ve vnitř­ ní trubce je 0. měrné tepelné kapacita o leje 2 1 3 0 J k g '1K ' 1 a v o d y 4178 J k g '1K ' 1.(6 2 .1 5 .A t p (9 8 . 50.ť 2 = t" .ť 2 = ť s . 9 129 .3 1 ) ln ln 11502 Ls = k v -At. Řešení Energetická bilance Q = m.(6 2 . 2 2 5 -2 0 4 ln 225 = 214.6 2 )= 11502 W Výstupní teplota v o d y Q _ 11502 = 31.A tp _ (98 .3 1 ) .2 1 3 0 . Olej vstupuje do vým ěníku s teplotou 98 °C a voda s teplotou 20 °C.25-4178 m 2 ‘ Cp2 (a) Protiproud Střední logaritm ický rozd íl teplot A tp = Délka vým ěníku Lp= A tL .32 m 3-50.12) = k v •At •L Tepelný tok z oleje do v o d y Q = m. .t " ) = 0 . At = — - •At„ ln — At. Stanovte délku vým ěníku.4 °C 392 ln 37 N2 Vzduch ( 2 ) se ohřívá v protiproudém vým ěníku tepla z 18 °C n a 1 85 °C.Výměníky tepla Střední logaritm ický teplotní rozdíl A t = Atl Atp ln ^ A tD 3 9 2 ~ 3 7 = 150. •c pl (t| .5 (b) Souproud Střední logaritm ický ro zd íl teplot — A ts A tL .5 °C 9 8 -3 1 ln ^ ln 6 2 -2 0 A tD 11502 k v ■Atp 71.(9 8 .15 kg s'1.

1 a = — + — = — -— + — -— = 0.3 •4187 = 1256. Řešení (a ) Energetická bilance Q = m p •c pp ( ť p .5 ------- Délka vým ěníku N 5 Hmotnostní tok o leje 0.'o C0 cv= m v •cpv = 0 .5 m a součinitel prostupu tepla 1300 W m '2 K '1.1 515.ť v) = k v •At •L Tepelný t o k .4-76.1" = ( ť v .A tp (1 5 0 .03 m k v •At 123. U rčete (a ) hmotnostní tok páry.2 k g s '1 v o d y z 12 °C na 88 °C. Střední hodnoty měrné tepelné kapacity: vod a 4187 J k g '1K ' 1.e x p ( .5 °C 1 5 0 -8 8 105-12 Součinitel prostupu tepla vá lcovo u stěnou 1 kv = 27t 1 V 1 . Teplosměnná plocha vým ěníku j e 2.N 4 Navrhněte trubkový protiproudý vým ěník tepla pro ohřev 2.1 45 0.(8 8 . p 1 1 v 2 i 2n y 1 1 .(1 0 5 .3 kg s'1.ť v) = 2 . kde se ohřívá horkou vod ou o vstupní teplotě 85 °C a hmotnostním toku 0.e x p ( . 0.11 -1 1 -+ — ln —— + ■ 3000 0.° ’ 29086° 1+ -----.3 l . r2 1 . a r.0 0 2 7 3 6 7 -2 . Řešení (a ) Ochlazování horké v o d y lze vyjádřit pom ocí charakteristické funkce souproudého výmě­ níku Os a vstupních teplot 0 V = ť v .0027367 K W '] Cv ^ ^ W K '1 C0 1256.ť 0) •O s A _ l .8 8 ).1-------------. ohřívaná vod a j e v e vn ější trubce.1 2 ) ln A tL A tD ln 76. Střední hodnoty součinitelů přestupu tepla: na straně páry 3000 W m '2K ' .2 4 -2 1 4 7 = 5 1 5 . na straně v o d y 200 W m '2K '\ Trubka oddělující vodu od o leje má průměry 220/200 mm a tepelnou vod ivost 45 W m '2 K '1. L = — = --------------. Střední hodnoty měrných tepelných kapacit při stálém tlaku: pro páru 2015 J k g '1K ' 1 a pro vodu 4180 J kg"’ K ' 1. X r.+ — ln — + • ar.708 k g s 2015 (1 5 0 . Ohřev bude prováděn průtokem horké páry vnitřní trubkou (vstupní teplota páry 150 °C).t p) = m v •c pv (t " . jestliže na výstupu z vým ěníku má pára teplotu 105 °C .l 3 0 0 -0 .3 C 0 = m 0 -cp0 = 0 .5 ) ■ 130 .k RQ sA ) p ^ 1 1 .24 k g s’ 1o teplotě 15 °C vstupuje do deskového souproudého výmění­ ku tepla.4 W m '1K '1 .1 200 0.= 74.3 W K ' 1 .11 = 123. U rčete (b ) délku výměníku.4 1 8 0 .— 515. olej 2147 J k g '1K ' 1.n + n 1 + o C v —m v -cpv ^ „ C 0 —m 0 c ^ '. 1256.1 2 ) = 698896 W 698896 Q Hmotnostní tok páry mp= Sp -i = 7.1 0 5 ) (b ) Střední logaritm ický rozdíl teploty - A tL . Q 698896 _. Stanovte (a) výstupní teplotu o leje i v o d y a (b ) tepelný tok v e výměníku.2 .p ř ijm e vod a Q = m v -cpv (t* .

ť0) •® p l . 131 .e x p (.Výměníky tepla Rozdíl teplot v o d y 0v = ( ť v .20.98 °C (b) Tepelný tok v e vým ěníku Q = C v -0V = 1 2 5 6 .98 = 83. 3 6 = 4 9 .3 kg s'1.1 ^ 1 .63 = 64.exp (-1 3 0 0 -(-0 . Střední hodnoty měrné tepelné kapacity: voda 4187 J k g '1K ' 1.29086 = 20.3 5 W K : 1 =-0.28.30 = 56.1 1.0 P = ( 8 5 .0 V= 85 . olej 2147 J k g '1K '1. 6 3 °C 0 C0 v 515.24 k g s '1 o teplotě 15 °C vstupuje do deskového protiproudého vým ě­ níku tepla.. Teplota chladicí v o d y na vstu p u je 20 °C a teplo­ ta kondenzující páry 50 °C . Hmotnostní tok vod y je 30000 kg s '1.5 m a součinitel prostupu tepla 1300 W m '2K ' ’ .1 C „ = m „ -c pv C 0 = m 0 -cp0 C on = m o. Stanovte (a) výstupní teplotu o leje i v o d y a (b ) tepelný tok ve výměníku.3 1 .ť = ^ 0 v = 1 ^ 1 ■28.3 Výstupní teplota oleje t ' = ťD + 0O= 15 + 68.3 •= 0.30 = 68.1 . Trubky o průměru 25 m m jsou tenkostěnné.5 ) ° p 1256. 1 1256.36 = 25574.1 5 ) 0 .^ e x p ( . kde se ohřívá horkou vodou o vstupní teplotě 85 °C a hmotnostním toku 0.3 0 = 35547.64 °C Z energetické bilance 0 = t'-ť 0 0 = ^ 0 = 1 ^ 1 .e x p ( .1 ■20.4 0 4 3 1 4 = 2 8 . ) .2 W N6 Hmotnostní tok o leje 0. Teplosměnná plocha vým ěníku j e 2.k RQ pA ) <DP =l .t . Stanovte (a) teplotu chladicí v o d y vystupující z kondenzátoru a (b ) délku výměníku.2 " 4 -2 1 4 7 = 5 1 5 .3 0 °C Výstupní teplota v o d y t" = ť v . v něm ž pára kondenzuje při konstantním tlaku na vnějším povrchu svazku trubek protékaných chladicí vodou.70 °C Z energetické bilance 0 = t. .36 °C Výstupní teplota v o d y t ' = ť v . Součinitel prostupu te p la je 4500 W m '2K '' a prostupující tepelný tok je 2 G W .5 ) 515.1 -2 8 .c po = 0 .1 W K ' q l - J — C„ L - CG .98 °C 0 0 0 C0 v 515.------C„ C„ Cv = m v •cpv = 0.3 Výstupní teplota oleje t ' = ť + 0 = 15 + 49.0011445 K W ' 1 515.2 0 .) •G>s = (85 .(-0 .1 5 ) •0.404314 Rozdíl teplot v o d y 6v = ( ť v . Střední měrná tepelná kapacita v o d y je 4179 J k g '1K ' 1.1" = (t^.3 •4187 = 1256.36 = 64.6 W N7 Kondenzátor vodn í páry je rozsáhlý vým ěník tepla.k RQ PA ) Q P = -.0 0 1 1 4 4 5 )-2 .63 °C (b) Tepelný tok ve vým ěníku Q = C v •0 V = 1256.1 3 0 0 . Řešení (a) Ochlazování horké v o d y lze vyjádřit pom ocí charakteristické funkce protiproudého vým ě­ níku Op a vstupních teplot 0V = ť v .0 0 1 1 4 4 5 )-2 .0 V= 85 .

(b ) hmotnostní tok kondenzované páry a (c ) součinitel prostupu tepla.5 . Součinitel prostupu tepla válcovou stěnou je 21 W m ^ K ' 1 a střední měrná tepelná kapacita v o d y 4187 J k g '1K ' 1. Řešení (a) Vzduch v okolním prostředí m ůžem e chápat ja k o chladicí tekutinu (o k ) o velm i velké te­ pelné kapacitě v e vým ěníku.= 0.(9 1 .» 0). Řešení Tlaku syté páry pp = 410 kPa odpovídá saturační teplota a v ý pamé teplo určené interpolací z tabulek S K -S P tsa.(144.1-30 ----- nebo k r = ^ = 379. Chladicí voda má hmotnostní tok 3 k g s '1 postupuje vnitřkem trubek a ohřívá se z tep loty 12 °C na 91 °C .8 W m '1K ' 1 A t-L 87.t ý ) = 3 -4 1 8 7 .5 -1 2 87. kde teplotní ro zd íl m édií j e p olo vičn í než na vstupu do potrubí.A tp _ (144.1 2 ) . j e třeba je j přepočítat na válcovou geom etrii vztahem kv = 7rd-kR !!! N 8 Sytá vodní pára o tlaku 410 kPa vstupuje do povrchového vým ěníku. = t ! = t = 144. proto se je jí teplota t0k nemění.025-4500 ■ln50 20 = 269155 m 5 0 -3 6 Protože b yl zadán součinitel prostupu pro rovinnou stěnu kR.466 k g s p 123 2130600 -------- (c ) Součinitel prostupu tepla k „ = = 2 .Výměníky tepla Řešení (a) Výstupní teplotu v o d y určíme z předaného tepla vodě Q ť = ť+ - = m vCpv 20 + - 2109 = 35. Střed­ ní hodnota měrné tepelné kapacity v o d y je 4187 J k g '1K ' 1. Stanovte (a) teplotu v o d y v e vzdálenostech 100 m. c o ž se je v í. Pokles teplot­ ního rozdílu m édií s rostoucí vzdáleností od počátku je exponenciální a řídí se rovnicí: 132 I .95 £ 36 °C 30000-4179 Teplota kondenzující páry je při kondenzaci konstantní.8 = 4 8 3 5 .5 .5 °C 123 = 2130.k VQ SL ) .025 N 9 Hmotnostní tok v o d y 2 k g s'1 o teplotě 85 °C protéká dlouhým potrubím o světlém průměru 100 mm a délce 1 km. ja k o b y je jí tepelná kapa­ cita byla nekonečně velk á (1/CP . Stanovte (a ) střední logaritmický rozdíl teplot. (b ) Z něho vypočtem e délku vým ěníku 1 L = ■ln k wQ s Ať At" mv 30000-4179 ^ • ln — 7td • k Ať 7t-0. Kapacitní funkce souproudého vým ěníku je pak Qs = 1/CV. např. T ep lota vnějšího prostředí je 18 °C . souproudém.6 kJ k g '1 (a) Střední logaritm ický teplotní rozdíl At = A tL . jak je patrné z fyzikálního rozměru ( m ' ).= 992319 = 379.1 °C 1 4 4 . 500 m a 1 km od vstupu do potrubí a (b ) polohu místa.91) _ ln ^ At„ ln 1 4 4 . V ztah m ezi ro zd íly teplot tekutin na vstupu a výstupu je A ť = A ť exp ( .8 W m ^ K 1 R 7td 7t-0. kde kondenzuje na vněj­ ším povrchu soustavy trubek o průměru 25 mm a celk ové délce 30 m.5 -9 1 (b ) Předaný tepelný tok Q = m vcpv -(t* .1 2 ) = 992319 W Hmotnostní tok zkondenzované párv ť 3 Q 992319 -i m_ = — = -----------. = t.

Součinitelé přestupu tepla jsou: na straně páry 1300 W m ' K ' .0275 1 -+ — ln —------.2 1 .05 W m '1K '1 Hmotnostní tok zkondenzované páry určíme z energetické bilance: Q = riV l 32= k v ( t p .46 = 23.119417-10 N 10 Sytá pára o tlaku 270 kPa protéká potrubím a postupně kondenzuje. v p ’ v .119417-10 K W' 2-4187 At0 = A tx=0 = ť v .0 .e x p (.2 % 133 . tloušťka stěny 3 mm. — = 0.5 °C .2 1 ■0.t ok) L 2 .k ví ž sx ) Kapacitní funkce j e zjednodušena pouze na 1 0 S= m vcpv 1 = 0.119417 T O '3 -100) = 18 + 52. = ťD= t ! = t D= 130 °C okolí t"ok řok < x 123 = 2173.052 = 5. na straně vzduchu 12 W m '2 K ’ 1. kde At = A t0 / 2 = 33.1 8 = 67 °C Teploty v daných vzdálenostech: tIOO= tok + A t(lO O ) = 18 + 67 .l 19417-10"3 -500) = 18 + 19.104 kg s'1 132 2173800 Protože m kp < m p .4 m 21-0.12 = 37. pára kondenzuje v potrubí jen částečně.8 kJ k g 1 0 Součinitel prostupu tepla na jednotku délky 1 kv = 1 1 . a proto se chová ja k o kapalina o nekonečně velk é tepelné kapacitě. délka potrubí 1 km. Tepelná vod ivost potrubí je 58 W m '1K ' 1. T ep lota vnějšího vzduchu je 20 °C.14 °C t*~ > = tok + A t(5 0 0 ) = 18 + 6 7 .t ok = 8 5 .46 °C (b) Pro hledanou vzdálenost x ^ . Kondenzační efekt lze vyjádřit pom ěrem —— = m_ = 0. platí: . At= A t0 2 4 i ° ' eXpV _ v \ sX* / ln 2 x /'/ 2~ X = _k v -Q s ln 2 — = 276.Výměníky tepla At(x) = A t0 e x p ( .12 °C 500 l 1000 = tok + At (1 00 0) = 18 + 67 •e x p (. V n ější průměr potrubí je 55 mm.14 = 70..0245 12-0. ř- para Kondenzující pára při fá zo v é změně má rovněž stálou teplo­ tu.0. Řešení Okolní vzduch má stálou teplotu a lze je j považovat za chla- řl dici tekutinu s velik ou tepelnou kapacitou ve vým ěníku tepla. r2 ' 1 •+ — ln — + ----2n Va pri a „oktr-2 1 2n 1 1 .0 5 -(1 3 0 -2 0 )-1 0 0 0 .t ok) L k v ( t p .e x p (. 0.2 1 . V parních tabulkách S K -S P vyhledám e saturační teplotu a výpam é teplo odpovíd ající tlaku 270 kPa: tsa..0245 58 0.119417 ■10‘ 3 •1000) = 18 + 5. V yp očtěte hmotnost­ ní tok kondenzátu. Její hmotnostní tok je 2 kg s*1.+ 1300-0.0275 2.

Z v od o vo d n í sítě vstupuje na jedn om konci do hadice vod a o teplotě 15 °C. V o d a o teplotě 12 °C vstupuje do potrubí s hmotnostním tokem 0. V yp očtěte (a ) tok tepla v e výměníku a (b) rozdíl teplot uprostřed vým ěníku (x = L/2).40 W m '1K '1 (b ) 83. V yp o čtěte (a ) teplotu vytékající v o d y na druhém konci hadice a (b ) vzdále­ nost od vstupního konce. Výsledek: (a ) 7.5 mm. Výsledek: (a ) 90. Výsledek: (a ) 1. chladnější tekutina má na vstupu 20 °C a na výstupu 72 °C.91 m N 16 Důlní potrubí dlouhé 150 m p oložen é na zem i je vystaveno stálé teplotě okolního vzduchu 45 °C. Vzduch na vnější straně potrubí má teplotu 10 °C . Určete (a ) střední logaritm ický teplotní rozdíl.4 m 2. kde m á vod a teplotu 20 °C.27 °C (b ) 1. Součinitel prostupu 9 1 9 tepla 750 W m ' K ' a teplosměnná plocha je 1. Hmotnostní tok v o d y j e 0. na straně vzduchu 14 W n ť 2K '*. Výsledek: (a ) 82220 W (b ) 77. Součinitel prostupu tepla válcovo u stěnou na jednotku dél­ ky je 5 W m '1K ' 1.1 k g s '1 a na konci potrubí vystupuje ohřátá na teplotu 25 °C.5 °C N 15 Zahradní hadice o délce 50 m je za slunečného letního dne p oložen a na zem i. V n ější průměr potrubí je 65 m m a tloušťka válcové stěny je 3. N a konci vým ěníku vystupuje mokrá pára o suchosti 10 %.Výměníky tepla N il Mokrá pára o tlaku 450 kPa a suchosti 80 % vstupuje do vým ěníku tepla a při stálém tlaku částečně kondenzuje na vnějším povrchu systému trubek o průměru 25 m m a celk ové délce 60 m.936 . (b ) hmotnostní tok vzniklého kondenzátu a (c ) součinitel prostupu tepla. Výsledek: 134 0.6 k g s '1 syté páry o tlaku 400 kPa vstupuje do potrubí o délce 580 m. V yp očtěte (a ) tok tepla v e výměníku a (b) rozdíl teplot uprostřed vým ěníku (x = L/2). Výsledek: (a ) 45865 W (b ) 27. v níž teplota v o d y dosáhne 20 °C a (c ) střední logaritm ický teplotní spád.0 m N 13 U deskového souproudého vým ěníku má teplejší tekutina na vstupu teplotu 175 °C a na vý­ stupu 80 °C .1 k g s '1.7 °C (b ) 12.3 W m '! K '1 N 12 Řešte příklad N 4 ja k o souproudý vým ěník.056 k g s '1 (c ) kR = 3684 W m ’2 K ’ 1 a kv — 289. T epelná v odivost p otrubí j e 4 8 W m '1K ' 1. U važujte střední měrnou tepelnou kapacitu v o d y 4187 J k g '1K '1. Součinitel prostupu tepla 750 W m '2K ’ ' a teplosměnná plocha je 1. Hm otnostní tok chladicí vody je 5 k g s"1 a je h o teplota se m ění z 15 °C na 90 °C. Stanovte suchost páry při výstupu z potrubí.16 m (c ) 26 °C N 17 M nožství 1. Výsledek: (a ) 30.4 m . Stanovte (a ) součinitel prostupu tepla potrubní stě­ nou. Součinitelé přestupu tepla: na straně páry 1250 W m '2 K ' 1.8 °C N 14 U deskového protiproudého vým ěníku má teplejší tekutina na vstupu teplotu 175 °C a na vý­ stupu 80 °C . chladnější tekutina m á na vstupu 20 °C a na výstupu 72 °C . (b ) vzdálenost.7 k g s '1 (b ) 98. Teplota vzdu­ chu je 50 °C.

solární konstanta .solární tok energie dopadající na jednotku kolm ého zemského povrchu. Stanovte tok energie dopadající ze Slunce v e vzdálenosti Z em ě. A .6 -109 Tj.i V S2 J Ol S )u n ce vy za řu je ja k o če rn é SěJeso.67 -10“8 •5 8 004 = 64.67-10‘8 W m '2 K -4 co = 5. 135 .67 W n ť 2 K '4 Emisi vita (pom ěrná zářivost) povrchu E = ■ / 0 Tepelný tok přenášený zářením m ezi dvěm i rovnoběžným i rovinným i povrchy ( A ) (W ) Součinitel vzájem ného ozařování (W m '2 K -4) Tepelný tok m ezi vnitřním povrchem dutiny ( A i ) a povrchem j í obklopeného tělesa ( A 2) v*' Q = CI2 ^ - 100 7 ^ (W ) U oo. + 1 A.radiace O Sdílení tepla zářením .17-106 W m '2 Zářivý tok (v ý k o n ) vych á zející ze Slunce všem i směry v kulových vlnoplochách Q = 4:t •R 2 •É 0 = 4n •(6 96 •106) 2 •64.17-10 = 1388. (Wť) \ l . P o lo m ě r S lu n ce je 696000 km a je h o střední vzdálenost od Zem ě 149.17 ■106 = 390.625-1024 W Sluneční energie dopadající na 1 m 2 Zem ě ve vzdálenosti od Slunce Rs-z F = • L Í é 4 n -R lz R 2. T e p lo ta je h o p o v rch u je 5 8 0 0 K . i C12=- 1 8.7 W m -2 149. na jednotku plochy k olm é na sm ět šíření energie.6-106 km.radiace Stefanův-Bolzmannův zákon pro intenzitu záření Ě = e •a ■T 4 = s •c0 • v Stefanova-Bolzmannova konstanta 100 Konstanta záření dokonale černého tělesa cr = 5.E 0 f 696-106 V 64. Řešení Intenzita vyzařován í slunečního povrchu dle Stefanova-B olzm annova zákona É0 = ctT 4 = 5.Záření .

1 e. E m isivita obou povrchů stěn je 0. Povrch 1 je z oxidované ocele. Řešení Hustota vzájem ně vyzařovanéh o tepelného toku m ezi rovnoběžn ým i povrchy stěn b ez stínění T.2A 105 + 273.8- 100 22 + 273. T ep lota povrchu je 5 °C a teplota okolních stěn je 24 °C .61. Tenká stínící hlin íková fó lie s em isivitou povrchu 0. Řešení (a ) Součinitel vzájem ného ozařování 1 1 0. Povrch 2 je z červených cihel.15v 100 100 = 571.15 •\4 100 100 V l0 0 y = 765. m á teplotu 105 °C a em isivitu 0.93 (b ) V ýsledn ý zá řivý tepelný tok \4 J L Q = c.2 = 1 1 — +— V c is C s2 J Cis. má teplotu 22 °C a em isivitu 0. Stanovte (a ) součinitel vzájem ného ozařování a (b ) tepelný tok vzájem ně vyzářen ý m ezi povrchy. q = c.15 Y ( 5 + 273.875.361 ' 24 + 273. e2 0. (b ) dvou fó lií. = 82 = S C 12 — C 0 VS1 E2 (a ) Hustota tepelného toku s jednou stínící fó lií N4 q = c 12 i 100 \4 C. c S2 jsou součinitelé vzájem ného ozařování m ezi povrchem stěny a fó lií 136 . = 7 id -L = 7i-0.2 v 100y V l0 0 y 8.15 \4 = 3.05 j e vložen a rovnoběžně m ezi obě stěny Stanovte účinek stínění v případě použití (a ) jedn é fólie.k aždý má velikost ploch y 1.307 W m '2K '4 -1 0.c0A + 1 = 0.8 m 2 .4 W 03 V rozlehlé tovární hale protéká chladicí směs potrubím o délce 15 m.radiace 02 D va rovnoběžné p ovrch y .67-6.875-5.se vzájem ně ozařují. Řešení Tepeln ý tok m ezi rozleh lým povrchem stěn a povrchem potrubí >4 Q = C12 looj 1 \ c o — SjAjCo C12=- vlOOy 1 s .93.i A 2 V S2 J <<A2 ^4 JL Q = e.2 = 1 1 7 ■c° = — — + ----.61 1 5.93. je h o ž em isivita je 0.67 = 3.Záření .361 m \4 V100y v 100 j i .5 W 04 D vě rovnoběžné cih lo vé stěny se vzájem ně ozařují. Stanovte vzájem ně vyzářen ý tepelný tok.307-1.135-15 = 6. Potrubí má vnější prů­ měr 135 mm a j e opatřeno lesklým lakem.A i A.

l n= (r .93 je umístněno koncen­ tricky v tunelu s kruhovým průřezem o průměru 2 m. Teplota povrchu tunelu je 10 °C a emisivita 0. .93 2 ____ S £ 2 _ 1 2 1 1 . — + ----.039 Nejblíže vyšší celé číslo nám udává skutečný počet fó lií. Stínění tepelného toku zářením se provádí vložen ím hliníkové fó lie s emisivitou 0.1+ — + -----.0145 Dvě fó lie om ezí tepelný tok asi na 1.1 .0287 i Tepelný tok b yl snížen na méně než 3 % .„ = .93 0.736. -1 ( . K dispozici je lesklá hliníková fó lie s em isivitou povrchu 0.05 8 3 2 = 0. Řešení ní .1 í: 8„ 's2 s 8 2 1 1 .i Potřebný počet fó lií 1 -+ ^ . tj. 1 1 .1 ).bez stínění c u a se stíněním při použití n fó lií Ci2.+ ------1 1 21 0 93 z 1 . 1 1 .i 0.039. 06 Potrubí o průměru 0. 1 2 3 — + ----.9. celk ové snížení asi 69krát.2 m s povrchovou teplotou 80 °C a em isivitou 0.93 0. pokles přibližně 35krát.i / Ve s 1 1 ---.ls C2 C0 C ss C s2 I_I i .5 % .+ J — 0. Obě jsou pokryty bílou smaltovanou vrstvou s em isivitou 0.C 0 C12.radiace Účinek stínění lze vyjád řit pom ěrem hustot tepelných toků v obou případech: J_ + J ____ 1_ I_I 1 -1 -1 2 c C1 C2 C0 1 1 — + ---- c 1 1 .= 0.05 stočené do tvaru koncentrického válce. C ls C ss C s2 > ^£1 S2 . které je nutno použít. Stanovte potřebný počet fólií.l + n í --------S. II oO Stínící účinek při stejném rozdílu teplot desek je dán pom ěrem součinitelů vzájem ného ozáře­ 1 1 1 2 1l l — + ----.n — -1 + n ' 1 . i i >-1 1 n -1 1 f— l +— 1 Jl l H— + C I2 . Je nutné snížit vým ěnu tepla m ezi deskami 150krát.Záření .r l .11 ■'M.+ ------•+ 2 0.05 . tj. Stanovte tepelný tok vym ěňovaný potrubím 137 . 9 -1 ss -= M 2 -1 0.l) — ^-----= (1 5 0 .n. 82 ) Poměr r charakterizující stínění 1 r= q. 4 fólie.0. První fó lie m á největší stínící účinek. 1 1 .h--- = l + n- _ I + l .9 0. (b) V případě 2 vložen ých fó lií + J ____ L 1 4 _ C12 _ C1 C.1+ — + ------1+ — + -----. tj.2 '1 2 ^12. 05 Dvě rovnoběžné o ce lo vé desky o různých teplotách se vzájem ně ozařují.

3 m jsou umístněna v místnosti o rozm ěrech 5 x 3 x 2. je n místo ds = 0. N e jlep š í stínící účinek dosáhneme s fó lií v těsné blízkosti teplejšího povrchu potrubí. Řešení (a) T ep eln ý tok z i m d élk y povrchu potrubí b ez stínící fó lie ( L = 1 m ): í rr \ l\ q L .Zářeni .9. T ep lota povrchu zd í místnosti je 15 °Ca em isivita je 0. Teplota povrchu kamen j e 150 °C a em isivita 0. T 100 I ( A' 1 = Cn +— i .9 3 -0 . Řešení Tepelný tok m ezi kamny umístěnými uprostřed a povrchem zdí Q " C 12 138 j l V100.ci2 1 100 c12 — e I2co —' 100 1 1 +E.fó lie j e v e vzdálenosti ds = 0. .6 W m~ (b ) Se stíněním .3 W m '1 V tomto případě je stínění silně ovlivn ěn o umístěním fólie.31 0.736 -1 Tr-4 K -1 80 + 273.fó lie j e v e vzdálenosti ds = 1.i Ek-Ak A z V z 1 / -r \4 k v lO C .6 x 1.05 -i 1 1 +— --1 2 0.3 m dosadím e za ds = 1.15 V 100 100 = 12.206 W m 1 1 2 0.9 m.15 10 + 273. (b ) s válcovou fó lií o průměru 0.2 q L = 3 . ' e„d„ d. b lízko stěny potrubí: 1 l ~VlOO. íT' J e. U rčete tepelný tok vzájem ným zářením m ezi kamny a stěnami místnosti.1314 W m ^ K -4 Tepelný tok na délce 1 m vá lcových povrchů q'L = 0.1314 80 + 273.7idjL n d2L V S 2 ° Součinitel vzájem ného ozáření ---C 12 71 =■ 1 -+ 0.0 W r n (c ) Se stíněním .6 7 = 3. b lízko stěny tunelu: Použijem e stejné vztah y jak o v případě (b ). 07 Kamna o rozm ěrech 0.9 m = 0.9 m.radiace o délce 1 m (a ) b ez stínění.5.6830 W m '1K "4 á" = 62..6 7 -tc \ 1 0 .+ — ' l . c'12 = 5 .3 m. VS2 d.2 0 6 \ •5 . v l0 0 .15 10 + 273.2 l) Cs2 > 1 1 + ----.4 x 0.15 100 100 = 292.d. U 1 Í 1+ <Cls 1 C12 ~ Co ' n r f12 “- "o ' o T— ^ 4 l = C12 ‘ +--1 0.93-0.3 m a (c ) s válcovou fó lií o prů­ měru 1.736 = 0.5 m.

6.6 W m '2 139 . Výsledek: 2483. Teplota na povrchu potrubj je 30 °C a teplota na vnitřním povrchu kanálu 10 °C. P o ­ vrch stěn místnosti má teplotu 15 °C a em isivitu 0. V lo žen ím sedmi stejných stínících fó lií o em isivitě 0.4 .4 x 0.6 + 0 . ale povrchu B není známa. Povrch po­ trubí má emisivitu 0.3 + 1 . Stanovte (a ) tepelný tok zářením na 1 metr délky bez stínění a (b ) průměr kruhové koncentrické stínící fólie. -+ ■ -----. Stínění tepelného toku m ezi povrchy uskutečňuje hliníková fó lie s em isivitou 0.5 + 2 .6 -1 . Výsledek: 0.88 a vnitřní povrch kanálu 0.9. Stíněním je třeba snížit tepelný tok 3Okřát.3 -0 .3 m je uloženo koncentricky v kruhovém kanále o průměru 1 m.045.0339 (b ) 0. Výsledek: 2454. Výsledek: 82. Teplota povrchu kamen je 150 °C a em isivita 0. K ou le má průměr 1 m a zářivý tok energie vystupující povrchem do okolního prostoru je 2 k W . V ypočtěte potřeb­ nou emisivitu stínící fó lie při použití (a ) jedné fó lie a (b ) dvou fó lií o stejných emisivitách.83. Výsledek: (a ) 83.3 m natřená h lin íkovým nátěrem jsou uprostřed místnosti o rozm ěrech 5 x 3 x 2. Tento otvor lze pokládat za dokonale černé tě­ leso. 9 J.6 x 1.5 -3 ) = 70 m “ -i V 1 1 í 1 150 + 273. Určete hustotu tepelného toku zářením.Záření .4 )= 3.1 0.346 m 012 Pozorovacím otvorem pece se vyzařuje teplo. Výsledek: (a) 0. 100 v 15 + 273.15 ^ .56.08 m 2 A z = 2 -(3 -5 + 5-2.7 °C 014 Emisivita ocelovéh o výrobku o teplotě 750 °C je 0. Stanovte em isivitu povrchu B. Výsledek: 44737.5-3. Průměr pozorovacíh o otvoru je 5 cm.0667 010 Dva rovnoběžné povrchy A a B si vym ěňují tepelnou energii zářením.0 . tak aby se tepelný tok snížil 30krát.65.2 W 08 Železná kamna o rozm ěrech 0.7.08 W m '1 (b ) 0.15 100 = 2192. Stanovte tepelný tok zářením. V yp o čítejte teplotu na povrchu koule ve stupních Celsia.radiace Velikosti ploch povrchů kamen a místnosti Ak= 2 -(0 .75 ozařuje rovnoběžnou ocelovou stěnu s emisivitou povrchu 0. Určete ztrátu tepla tím to p ozorovacím otvorem .867 011 Kruhové potrubí o průměru 0.5 W 09 Rovinný povrch stěny ze šam otových cihel s em isivitou 0.046 se dosáhlo 220násobného snížení tepelného toku zářením.72. V peci je teplota 1900 °C a okolní teplota je 29 °C.9 W 013 Kouli považujeme za šedé těleso s em isivitou povrchu 0.5 m.08 70 1 0 . E m isivita povrchu A je 0.

který obsahuje 25 km ol kyslíku O 2.5 km ol M vzd = 29 kg/kmol N : 25-3. kde Z\ jsou chem ické značky látek při reakci (R .( £ v .chemická reakce m ezi palivem .p rojev zákona zachování hmotnosti. H mi) p . U mi)R Teplo při reakci za stálého tlaku Q mp = A H mp = H mP .zpravidla na bázi uhlíku a vodíku . ) p.M ^ _ 4 . v e kterých se látková m nožství účastní reakce.reagenty. Změna objemu při reakci A V mr = V mA v . P .76-násobným m nožstvím dusíku. Používají se proto tabelované hodnoty entalpií v závislosti na teplotě. např.7 6 -2 5 -2 9 _ X v i ' m ai 8-12 + 18-1 = 30.U mR = ( £ v .produkty). Často zdrojem O 2 j e atm osférický kyslík. je 79/21 = 3.76 N 2) = x C O 2 + y H 2O + z 0 2 + w N 2 (a) Zachování hmotnosti jed n o tlivých prvků vyjadřují vztahy: C: 8 = x x = 8 km ol m ac = 12 kg/kmol H: 18 = 2 y y = 9 k m ol m aH = 1 kg/kmol O: 2-25 = 2x + y + 2z z = 1 2 . a tím i jejich. V e zplodinách spalování jsou pouze p lyn y C O 2.) - v . Spalování . H 2O. D osadím e-li příslušné m olám í hmotnosti látek. je n ž je obsažen v e vzduchu. O 2 a N 2. Teplo při reakci za stálého objem u Q mV = A U mV = U mP .Q £ v . V edle celkového zachování hmotnosti reagentů a produktů je zachováván počet atomů jednotli­ vých základních prvků. kde A v = v . avšak je nutné s ním uvažovat.76-2 = 2 w w = 94 km ol (b ) Pom ěr vzduchu a p aliva _ m vzd VP = m„„. Z j j = ( ^ v . Řešení Chemická rovnice spalování: CsHig + 25 (O 2 + 3.H r _ ( 2 j n^298msluč)p ( ¿ L n^298msluč)R Adiabatická teplota plam ene (spalin) plyne z podm ínky HP= H r -> (E n H 0 298mslui) p = ( X n H ° 98msluč) R Vzhledem k vysok ým teplotám produktů při spalování zpravidla je třeba uvažovat se závislostí měrných tepelných kapacit na teplotě a pracovat s m odelem poloideálního plynu.H raR = ( 2 > .76.n ^ . "> 1 k . H rai)R Pro ideální p lyn yp la tí A H mp = U mP + p ( V mP .V mR) = A U mV + p V raA v = A U mV + R T A v Standardní reakční entalpie: A H °98m = H p .Chemické procesy P Chemické procesy Chemická stechiometrická rovnice: ( ^ v .hm otnost.a kyslíkem. U mi) p . Stechiometrické k oeficien ty Vj udávají pom ěry. které tvoří reagenty a produkty. Po­ třebný kyslík přiváděný do reakce j e doprovázen 3. P rotože o b jem o vý (a prak­ ticky i m olám í) pom ěr dvou základních složek vzduchu. při energetické bilanci reakce apod. PÍ 1 km ol oktanu CgHis j e spalován v e vzduchu.27 k g vzduchu/kg paliva 140 . vznikne vztah pro látkovou bilanci látkových m nožství (v k m ol) . Dusík se zpravidla sice reakce neúčastní.) je zm ěna m olám ího čísla. Z . při návrhu průřezů vstup­ ních a výstupních kanálů. Určete (a ) látková m nožství všech plynů ve spa­ linách a (b ) pom ěr vzduchu a paliva. dusíku a kyslíku.

32 kPa P v spaliny ťspa“ny 2 + 3 + 0. ale projeví se z v ý ­ šeným obsahem H 20 v e spalinách.76 N 2) = 2 C 0 2 + 3 H 20 + 0.5 + 0. Tento plyn je spalován při stechiom etrickém m nožství vzduchu.535 kPa.73 + 1.5 = 24. při které začnou vodní páry v e spalinách kondenzovat. 0.169 = 2.5 • 3.02 kys­ lík 0 2.177 ’ 141 . .2 °C P3 Objemové zlo m k y zem ního plynu jsou: 0. V chemické rovnici se nejprve uvažuje je n suchý vzduch: 0. Parciální tlak vodní páry = Z voél_ . V o d n í vlhkost obsažená ve vzduchu se neúčastní reakce. = ------------------.teplota.5 at= 2 + 1. Předpokládá se dokonalé izobarické spalování při 100 kPa.02-2 + 0.5 at 0 2 + 1.43 = 6.7 + 0. jež vstupuje do spalovací kom ory o teplotě 25 °C a tlaku 100 kPa s relativní vlhkostí 80 %.3-------------------.02 0 2 + 0.5 + 0.c = 0.5 ’ Teplota rosného bodu trb = tsat ph 11¿2 kpa = 48. Parciální tlak vodní páry ve vzduchu je p p = cp-Pppfi25.5 at ( 0 2 + 3.100 = 11. Je to saturační teplota vodn í páry ve spalinách odpovídající parciálnímu tlaku páry.73 km ol H: 0. ^ n u kmol N. Stanovte (a ) pom ěr vzduchu a paliva a (b ) teplotu rosného bodu spalin.5 + 5.15 dusík N 2.03-2 + 2at = 2x + y at = 1.76 • 1.43 km ol N: 0. je-li použit (a ) vlh k ý vzduch a (b ) suchý vzduch.03 C 0 2 + at ( 0 2 + 3. N 2 Zachování hmotnosti 0 2: 1. musíme mít 4.527 + 0. Předpokládá se dokonalé spalování při tlaku 100 kPa.1 H 2 + 0.5 km ol 0: 0.1 77 k m ol 1 (a) Parciální tlak celk o vé vlhkosti (páry) v e spalinách plyne opět ze stavové rovnice _ n p-Spaiiny Pp-spahny _ Pspal.16 k g vzduchu/kg paliva 2-12 + 6-1 (b) Teplota rosného bodu .76 at = z z = 5. P ovažu jem e-li vzduch i vodní páru ve vzduchu za ideální plyny.76 at = 4. Řešení Při dokonalém spalování je veškerý kyslík využit na vznik oxidu uhličitého a v o d y a ve spali­ nách se nevyskytuje.03 = x x = 0. Stanovte teplotu rosného bodu spalin.76 km ol vzduchu. ze stavové rovnice vych ází látkové m nožství páry ve vzduchu: np = — — Spaliny = P spaliny ( 6’ 81 + UP) np = 0 .03 oxid uhličitý C 0 2. Řešení Chemická rovnice spalování: (a t je stechiometrický koeficient pro kyslík nebo vzduch) C2H6 + 1.10 vod ík H 2. 0.7-4 + 0.527 km ol Voda obsažená v 4. 0.8-3.76 N 2) = x C 0 2 + y H 20 + z N 2 Zachování hmotnosti jed n o tlivých prvků: C: 0.5-3.76 a.ny Y + nP x + y + z + ^ P* _________ 1.5 + 1. —> at = 3 .15 N 2 + 0.1-2 = 2 y y = 1.81 km ol suchého vzduchu.70 metan C H 4.5 at (a) Poměr vzduchu a p aliva VP = ^ m Pa.177_________1 0 0 =2 1 14kPa 0.Chemické procesy Abychom ve vzduchu m ěli 1 km ol O 2.4>76 kmol 0 2 .76-3.15 + 3.1 kmol km^IÖ 0 27 + 3> 576 kmol 0 2 P2 Etan C 2H 6 j e spalován s 50 % přebytku vzduchu. 0.5-3. __ a kmol vzd __ 1 kmol 0 2 .7 C H 4 + 0.

99 ( 0 2+ 3.nkond zůstane ve spalinách v podobě vodní páry.36 k g vzduchu/kg paliva m Pai 8-12 + 18-1 (b ) Teoretické stechiom etrické m nožství vzduchu C8H . Stanovte (a ) pom ěr vzduchu a páliví (b ) podíl vzduchu v procentech teoretické spotřeby a (c ) část v o d y zkondenzované ochlazenír spalin na 25 °C při tlaku 100 kPa.173 ' 0 0 = 18' 92 “ * Teplota rosného bodu tR = tsat ph 18.6 N 2 + b H 20 Zachování hmotnosti jed n o tlivých prvků: N 2: 3.26 H 20 Pro 1 km ol oktanu C 8H .28 .79 ( 0 2+ 3.5 % O 2.26 km ol Při ideálně přesně stanoveném rozboru spalin by bilanční vztah pro O 2 musel být identito O 2: a = 10 + 0.39 km ol spalin.5 = 12.99/12.9 C O + 4.----------= 19.5 + b/2 = 21.9 x = 1.1 73 k m ol 1U U + y+ = 0 .3 0 2 + 62.» R o z d íl oproti hodnotě 22. při ochlazení H 2O na 25 °C část látkového množst1 nkond zkondenzuje a část nPára = 9 .8+ at ( 0 2 + 3.76 N 2) = 10 C 0 2 + 0. Řešení Spaliny považujem e za ideální p lyn y a je jic h objem ová procenta tak udávají zároveň jejich mc lámí zlom ky.76 a = 84.08 .66 C O + 3.76 N 2) = 8 C 0 2 + 9 H 20 + 3.76 at N 2 Z bilance O 2: at = 8 + 4.8+ 15. 7 3 + 1 .5 = 1.6 % N 2.6 a = 22.76 N 2) = 10 C 0 2 + 0.9 % C O a 84. pak pom ěry látkových m nožství a tlaků ze stavové rovnice jsou stejné 142 .5 0 2 + 84.n k ond. 2 (h ) nP = ~ C nsPaiiny = Pspalin y ‘ 81 np = 0 .39 . R ozb o r suchých spalin (b ez H 2O ) v objemovýc procentech: 10 % C O 2.79 kmol.5 0 2 + 84.> 128 % . 5 + ' ^ 5 2 7 + 0. (c ) Z 1 km ol CsHig vzniká 7.45 + 4. 0.5 z bilance N 2 je způsobe nedostatečně přesně proveden ým rozborem spalin.3625 km ol H: 18 x = 2 b b = 12.3625 C 8H 18 + 21.34 + 0. z toho je 9 kmi H 2O. R o vn ice pro látkovou bilanci 100 km ol suchých spalin b ez v o d y je : x C 8H 18+ a ( 0 2 + 3.66 + 3.9 °C P4 Oktan CgHig j e spalován v suchém vzduchu.6 N 2 + 12.3 + 62.34 C 0 2 + 0.14 kPa — 6 1 . Dosadíme do rovnice látkové bilance 1. 4.92 kPa= 58.76 N 2) = 7. Je-li teplota rosného bodu tR > 25 °C .Je-li m ožno p ovažovat plynné spaliny 2 ideální plyny.5 km ol C: 8 x = 10 + 0.09 + 9 = 82. Proto dále pou žijem e střední hodnot a = 21.5 km ol Spotřeba vzduchu v procentech teoretické spotřeby 15.09 N 2 + 9 H 20 (a) Poměr vzduchu a p aliva m 15 9 9-4 76-29 V P = — — = — -------. Látkov množství plynných spalin j e pak nps = 82.9 C O + 4.Chemické procesy Teplota rosného b o d u je saturační teplota příslušná tomuto parciálnímu tlaku: ÍR — tsat pfi 21.

76 29 _ 3-12 + 8-1 ^ vzduchu/kg paliva m vzd = V P -rhpal = 19. (b ) spalné teplo a (c ) tepelný tok produkovaný spalovací komorou. Při hoření veškerý vodík zreaguje na H 20 . 7 6 a t -0 AH°98m= -890330 kJ k m o l'1 C H 4 P6 Kapalný propan C 3H 8 vstupuje do spalovací kom ory při teplotě 25 °C hmotnostním tokem 0.1 = 1.7 C 0 2 + 0. Řešení Chemická rovnice pro teoretické m nožství vzduchu: C3H 8 + a.61 • 0.1 kg m in '1. je h o ž je o 25 % více. Vodu ve spalinách uvažujte v kapalném skupenství.76 a.2 8 5 8 3 0 )+ 3. . .( X n ( H “„ .169 8 2 .( X v H Í lm.luí) R Tabelované hodnoty standardních m olám ích slučovacích entalpii v kJ k m ol’ 1jsou co2 h 2o -285830 -393520 ch4 -74850 n 2 0 o2 0 AH298m = 1 -(.Chemické procesy •'pára _ Ppára nPs P 9 rikond ^ Ppára _ 3.3 C O + 4 H 20 + 1. V zduch vstupuje do spalovací kom ory s teplotou 7 °C.76 N 2) = 3 C 0 2 + 4 H 20 + 3.H f ))R Vzhledem k velkém u teplotnímu rozsahu je třeba uvažovat u plynů závislost měrných tepelných kapacit na teplotě (p oloid eáln í p lyn ) a příslušné hodnoty entalpii pro žádané teploty získat z tabulek term ochem ických vlastností látek. Řešení Spalování metanu: C H 4 + at (O 2 + 3.3 .25 ( 0 2 + 3. kde se m ísí se vzduchem . ( 0 2 + 3.76 N 2) = C O 2 + 2 H 2O + 3.5 N 2 (a) Poměr vzduchu a p aliva VP = m Pai Množství vzduchu = ^>25 4.H R = ( 2 v H . Stanovte (a) hmotnostní tok vzduchu.60 km ol (73. + H „ .( .H f ))P.3 % H 2O ) 100 P5 Stanovte reakční entalpii pro plynný metan C H 4 při teplotě 25 °C a tlaku 100 kPa na základě tabelovaných hodnot standardních m olám ích slučovacích entalpii H °98mslue. 3 9 . .3 9 3 5 2 0 ) + 2 .a t .0 . než vyžadu je stechiometrické množství.(.n kond p nkond = 6. aui) p .0 . uhlík z 90 % zreaguje na C O 2 a z 10 % na CO .76 at N 2 Reagenty i produkty m ají standardní teplotu 25 °C při tlaku 100 kPa = H P . T ep lota spalin je 1500 K . „ „ .4 0 2 + 23.l . 143 .7 4 8 5 0 ) .« + H .76 N 2) = 2.76 at N 2 Zachování hmotnosti O 2: at = 3 + 2 = 5 km ol Chemická rovnice pro přebytek vzduchu 25 % a reakci C na C 0 2 (90 % ) a na C O (10 % ) C3H 8 + 6.961 k g m in '1 (b) U volňované teplo při reakci vych ází z 1ZT Q= ( 2 > K .

0625 .23.2187 km ol (a) Při 1000 K lze páru H 2O i ostatní reagenty a produkty aproxim ovat m odelem ideálního plynu P r -V - n R-R T R P p V = np-R-Tp ip n D T.8669) .2187 1000 = 1 0 ----------------------0. jsou np = 0..l 10530 + 47517 .)) -(£ n (H 298 .8669) = = -598266 kJ k m o l 1 C 3H 8 Spalné teplo získáme vztažen ím na 1 kg propanu .0312 km ol se reakce neúčastní.5-(0 + 47073 .0312 0 2.R • ^ I r in5 0. které jsou běžně tabelovány. Řešení Chemická rovnice pro dokonalé spalování CH 4 při stechiometrických pom ěrech: CH 4 + 2 0 2= C O 2 + 2 H 20 —> Látková m nožství metanu a kyslíku jsou v poměru Zi.7-(-393520 + 71078 . a pom ocí tlakových energií: Q ^ E n K ^ + H .5) = 0.8682) + 23. n 02 = m 02/ M 02 = 5/32 = 0.0625 km ol. Zjistíme skutečná látková m nožství metanu a kyslíku: nCHj = m CH4//M CH4 =1/16 = 0.4 -(0 + 49292 .8669) + + 4-(-241820 + 57999 .W = A U Nekoná se práce a rozd íl vnitřních energií lze vyjádřit pom ocí entalpií. avšak bude součástí produktů reáce dle rovnice 0.H ” 8) .6 .1562 km ol Látková množství reagentů nejsou ve stechiometrickém pom ěru Ví. co2 co t íi - C~Vi Ü 5 ? *m c 8150 8141 v 8682 8669 49292 47073 -241820 -393520 9904 9364 57999 71078 -110530 8669 47517 Q = 2..3 ( .0312 0 2 = 0.— o2 -118910 0 n2 0 H . kdy látková m nožství metanu kyslíku jsou ve stechiom etrickém poměru.5 0 2) Látková m nožství reagentů a produktů.125 0 2 + 0.5-(0 + 8140 .1 / 60 • 13597 = 22.1562 .8682) . 0.0625 (C H 4 + 2 0 2 + 0.9364) + 0. (c ) Srovnejte výsledek s případem. Stanovte (a ) konečný tlá (b) teplo vyvinuté hořením.0625 ( C 0 2 + 2 H 20 + 0.0625 C 0 2 + 0.( 1 + 2 + 0.125 H 20 + 0. K onečná teplota zplodin je 1000 K ..2187 kmol nR = 0.p V .0625 C H 4 + 0.5) = 0.9904) + l.66 k W P7 V nádobě je 1 k g metanu C H 4 a 5 k g kyslíku O 2 při teplotě 25 °C a tlaku 100 kPa.5 0 2) = 0.0625) = 0.l-(-l 18910+ H f .0625 • (1 + 2 + 0.2 • 0. nadbytečná část kyslíku (0. 0 ( g ) .«i _ tu ! Y S U V li .vyd ělím e m olám í hmotností propanu qsp = |Q|/Mm = 598266 / 44 = 13597 kJ/(l kg propanu) (c) Tepelný tok produkovaný spalováním Q = m palq = 0.H r .2187 = 335 kPa 298 (b) Teplo plyne z prvního tvaru 1 Z T pro uzavřenou soustavu: Q . Pp=Pr— ťP ťR n. V nádobí proběhne dokonalé spalování. T tó ň e i M m m & ' n m & x p o t t t w ^ XT r- c 3 h 8(1) l ^XW \ ‘~5~-.2 5 (0 + 8150 . resp.

8669) = = -3814878 kJ k m o l'1 C 8H 18 Hr = -249950 + 12.H » * .R T ) ) R Velký teplotní rozsah při reakci vyžaduje respektovat u plynů závislost měrných tepelných kapa­ cit na teplotě (p oloid eáln í p lyn ) a příslušné hodnoty entalpií pro žádané teploty získat z tabulek.( X n ( H . m. Uvolněné teplo b y pak b ylo Q« = 0.0625 km ol metanu 2 • 0.314-298)} = -45376 kJ (c)Při stechiometrickém poměru by příslušelo 0. Spalování probíhá izobaricky při tlaku 100 kPa a při ideálních stechiom etrických poměrech.5-(0 + 31389 . n eb oť část tepelné energie je použita na zvýšení entalpie přebytečného (nereagujícího) kyslíku v produktech reakce.8682) + 47-(17563 .45906 kJ Při nestechiometrickém p o m ěřu je uvolněné teplo menší. Stanovte v ý ­ stupní rychlost spalin za předpokladu.76 N 2) = 8 C 0 2 + 9 H 20 + 47 N 2 1ZT pro otevřenou soustavu za předpokladu Q = 0 a W = 0.5 (17929 .Chemické procesy Vzhledem k m odelu ideálního plynu u všech zúčastněných komponent. M„ !llt + H n.314-1000) .8.314-298) .8 + 12.0625 • {1-(-393520 + 42769 .9904 .8.9364 .9904) + 47-(30129 .8.0625 = 0.8.125 kmol kys­ líku.8669) = 283655 kJ k m o l'1 145 .8.9364 .314-1000) + 2-(-241820 + 35882 .1-(-74850 . Vzduch o teplotě 600 K vstupuje do izolovan é spalovací kom ory a teplota vzn iklých spalin je 1000 K . platí Q = ( Z " K .314-298)} = .8.314-298) . uvažuj em e-li nárůst kinetické ener­ gie v kontrolním objem u z nulové hodnoty na rychlost c produktů.8. je jic h ž m olám í hmotnost je Mp H p -H R + y M p = 0 -> C= J A .2-(0 . P8 Palivem v tryskovém motoru j e tekutý oktan CgHig o teplotě 25 °C.9364) + 9-(-241820 + 35882 . že dodávané m nožství vzduchu je stechiometrické. Přehled tabelovaných hodnot potřebných entalpií v kJ k m o l'1: Látka CH 4(g ) o 2 C02 H20 ( g ) T T ° 298 m sluč -74850 0 -393520 -241820 t t H f I OOO m 8682 9364 31389 42769 35882 9904 Q = 0.314-1000) . ( H R .8. P o ­ třebné tabelované údaje jsou v kJ km ol"1: Látka c 8h 18(1) 02 N2 co2 h 20 ( g ) TT° n 298 m sluč -249950 0 0 -393520 -241820 TT H f 8682 8669 9364 9904 600 m 17929 17563 t t IOOO 31389 30129 42769 35882 Řešení C8H.R T ) ) p .314-1000) + 2-(-241820 + 35882 .0625 • {1-(-393520 + 42769 .H P) HP= 8-(-393520 + 42769 .M + H „ .5 ( 0 2 + 3.8682 .9904 .8.(2 + 0.1-(-74850 .314-1000) + 0.5)-(0 .H !nr . .

Chemické procesy

M olám í hmotnost produktů

Mp = 8-44 + 9 18 + 47-28 = 1830 k g k m ol ' 1

Výstupní rychlost spalin

c=

(283655 + 3814878)-103 = 2116 m s' 1

P 9
V odík je dokonale spalován v ustáleném režim u v izolovan é spalovací kom oře. Zdrojem k)
je vzduch, je

dodáván s přebytkem

1 00 % . Teplota vodíku i vzduchu před komon

400 K . Stanovte teplotu spalin. V šech n y hodnoty v následující tabulce jsou v kJ k m o l'1.

Látka

298 m sluč

h2

o2
2
H :0 ( g )

n

n r

0
0

8468
8682

0
-241820

8669
9904

t j 400

t t 1700

t j 1800

m

m

m

11426
11711
11640

67589
56652
54099

13356

67589

72513
60371
57651
72513

Řešení
Chemická rovnice spalování:

2 H 2 + 2 (O 2 + 3,76 N 2) = 2 H 20 + O 2 + 7,52 N 2

V e spalinách převažuje dusík, teplotu spalin orientačně odhadneme tak, ja k o b y celkové n
ství spalin (2 + 1 + 7,52 = 10,52 k m o l) tvořil pouze dusík.
2 '(H mvodík 400 — H mvodík 298)

2' { (H mkyslík 400 — H mkyslík 298)
— 2 H 298 msluč voda

2 (11426 - 8468) + 2 (11711
H md usík

t

3,76'(H mdusík 400 — H mdusík 298)}
10,52 (H mdusíkT “ Hm dusík 298)

8682 + 3,76 (11640 - 8669) = 2-(-241820) + 10,52-(Hm - 86i

= -57904 kJ k m o l'1

O dpovídající teplota dusíku b y b yla podle tabelovaných hodnot entalpií asi 1800 K . Teploti

lin upřesníme použitím tabelovaných entalpií všech zúčastněných plynů v závislosti na tepl<
Teplota spalin j e pak 1730 K .
P10
1 km ol oktanu CgHig je spalován v e vzduchu. Spalování probíhá dokonale a v e zplodinácl

lování jsou pouze p lyn y C O 2, H 2O, O 2 a N 2. Pom ěr vzduchu a p aliva je 24,2. U rčete (a) lá
množství dodávaného kyslíku v e vzduchu a (b ) látková m nožství všech plynů v e spalinách.
Výsledek:

(a ) 20 km ol

^(b) C O 2 - 8 km ol, H 2O - 9 km ol, O 2 - 7,5 km ol, N 2 - 75,2 kmo

P il
Etan C 2H 6 j e dokonale spalován v e vzduchu při tlaku 100 kPa. P om ěr vzduchu a paliva je
Stanovte (a ) přebytek vzduchu oproti stechiom etrickým pom ěrům v procentech a (b ) teploti
ného bodu spalin.
Výsledek:

(a ) 20 %

(b ) 52,3 °C

P 12
O bjem ová procenta složení zem ního plynu jsou: 72 % metan C H 4 , 9 % v o d ík H 2 , 14 % dus

2 % kyslík O 2, 3 % o x id uhličitý C O 2. Zem ní plyn je spalován při stechiometrickém mm
vzduchu, je ž vstupuje s teplotou 20 °C a tlakem 100 kPa do spalovací kom ory. Jeho rel
v lh k o s tje 5 0 % . Předpokládá se dokonalé izobarické spalování při 100 kPa. Stanovtete
rosného bodu spalin.
Výsledek:

146

60,3 °C

Chemické procesy
P 13
Oktan CgHig je spalován v suchém vzduchu. R ozb or suchých spalin (b ez H 2O ) v objemových
procentech: 10,02 % C O 2, 5,62 % O 2, 0,88 % C O a 83,48 % N 2. Stanovte (a) poměr vzduchu a
paliva, (b ) podíl vzduchu v procentech teoretické spotřeby a (c ) část vod y zkondenzované ochla­
zením spalin na 10 °C při tlaku 100 kPa.
Výsledek:

(a ) 19,76

(b ) 1,31

(c ) 8,09 km ol

P 14
Stanovte reakční entalpii pro plynný oktan CgHig při teplotě 25 °C a tlaku 100 kPa na základě
níže uvedených tabelovaných hodnot standardních molárních slučovacích entalpii (v kJ km ol'1).

Výsledek:

00

H 20
-285830

00

CO,
-393520

O

Vodu ve spalinách uvažujte v kapalném skupenství.

-208450

-5512180 kJ k m o l'1 C 8H 18

P15
Řešte úlohu P6 pro spalování plynného butanu za jinak stejných podmínek. Pro plynný butan
H“9gmS|UČ= -126150 kJ km ol"1. V yu žijte další potřebné údaje uvedené v řešení úlohy P6.
Výsledek:

(a ) 1,16 k g s"1

(b ) 493100 kJ km ol"1 C 4H I0

(c ) 7,08 k W

P 16
V uzavřené nádobě j e 1 km ol metanu C H 4 a 2,5 km ol kyslíku 0 2 při teplotě 25 °C a tlaku
100 kPa. V nádobě proběhne dokonalé spalování. Teplota spalin je 900 K . Stanovte (a ) konečný
tlak a (b ) teplo vyvinu té hořením. Potřebné tabelované hodnoty entalpii (v kJ km o!"1):
Látka
CH4(g)
o2

co2
H2o (gj

Výsledek:

(a ) 3020 kPa

H 90°

TT°
298 m sluč

-74850
0
-393520
-241820

8682
9364
9904

27928
37405
31828

( b ) -738320 kJ km ol"1 C H 4

P 17
Uvažujte, že v příkladu P8 je palivem etylalkohol C 2H 5OH. B yla zm ěřena rychlost vytékajících
spalin z kom ory 2065 m s"1. Stanovte standardní slučovací entalpii pro etylalkohol.
Výsledek:

-277690 kJ k m o l'1

P 18
Do spalovací kom ory parního generátoru je přiváděn jako p alivo metan C H 4 o teplotě 25 °C.
Zdrojem kyslíku pro oxidaci je vzduch, kterého je přiváděno v íce n ež odp ovíd á stechiometrickému poměru, aby b ylo zabezpečeno dokonalé spalování. T eplota spalin na výstupu ze spalovací
komory je 1015 °C . Pou žijte následující údaje z tabulek term ofyzikálních vlastností (v kJ/kmol):
Látka
CH4(g)
o2
n

2

H20 ( g )

co2

1288

T_r°
n 298 m sluč

C 8

m

-74850
0
0
-241820
-393520

8682
8669
9904
9364

31913
30620
36502
43586

t t

147

Chemické procesy

Stanovte (a ) součinitel přebytku vzduchu, (b ) kolik kilogram ů vzduchu je třeba přivádět prc
lení každého kilogram u metanu.
Výsledek:

(a ) 3,6

(b ) 34,3 kg

P 19
Metan C H 4 je spalován stechiom etricky v e vzduchu při tlaku 100 kPa a spaliny jsou ochk
na 20 °C. Stanovte (a ) pom ěr vzduch-palivo, (b ) procento C O 2 v e spalinách a (c ) teplotu ro;
bodu. (d ) Jaká část vlhkosti (H 2O ) v e spalinách zkondenzuje.
Výsledek:

(a ) 17,25

(b ) 1 5 ,1 4 %

(c ) 59 °C

(d ) 89,8%

P 20
Metan C H 4 je spalován v e vzduchu při tlaku 100 kPa. Přebytek vzduchu je 50 %. Spalin)
ochlazeny na 15 °C . Stanovte (a ) pom ěr vzduch-palivo, (b ) procento C 0 2 v e spalinách a (c
lotu rosného bodu. (d ) Jaká část vlhkosti (H 2O ) v e spalinách zkondenzuje.
Výsledek:

(a ) 25,88

(b ) 10,28 %

(c ) 51,1 °C

(d ) 88,5 %

Přehled použité literatury
[1] Incropera, F. - D eW itt, D.: Fundam entals o f H ea t and M ass Transfer, John W ile y &
1996
[2 ] Qengel, Y .: H eat transfer - a p r a c tic a l approach, M cG ra w -H ill Inc., 1998
[3] Sazima, M . - K m oníček, V . - Schneller, J.: Teplo, Tech nický průvodce 2. S N T L ,
1989
[4] Jílek, M .: Exercises and Labs in Therm om echanics, Skripta, Č V U T 2002
[5] (perigei, Y . - B oles, M .: Thermodynamics - An E n g in eerin g A p p roa ch , M cG raw -H ill
1994

[6] N ožička, J. - Adam ec, J. - V áradiová, B.: Term om echanika - sbírka příkla d ů , Č V U T 1
[7] N ožička, J.: P říru čk a dynamiky plynů, Skripta, Č V U T 2002
[8] N ožička, J.: Základy term om echaniky, Skripta, Č V U T 2001
[9] Štětina, J.: Sbírka p řík la d ů z term omechaniky, H ypertextová skripta, V U T Brno 1999
[10] Sifner, O. - K lom fa r, J.: M ezin á rod n í standardy term ofyzikálních vlastností vody a
páry, A C A D E M IA , Praha 1996
[11] Klom far, J. - Šifner, O.: M o llie rů v h-s diagram vodní páry, A C A D E M IA , Praha 1997
[1 2 ]O rlov, K .: D ocu m en ta tion o f W aterS te a m P ro ™ , M o s c o w P o w er E ngineering Institute,

148

D Ý 3( ^ Nu = ----. + t s) r|s se určuje při teplotě stěny Průtok trubkou . tekutina .Příloha Stručný přehled často používaných kriteriálních rovnic.= 1.5 -( t.72 -p0. Nu = [ o .75 r\s se určuje při teplotě stěny L > 50-D.3 + 1+ 0. Gr-Pr < 3. 4 •R e 0'5 + 0. Obtékání koule. 74 •(R e •P r )0. + t s) Nu = — X = 0 .6 < Pr < 60 a 5 TO 5 < R e < 107 (turbulentní režim s uvažováním lam inámí oblasti) Obtékání válce.06 •Re^3 1P r04 J I 0.0 3 7 -R e 0.5 •( t.P r .75 a = 0.3 pro ochlazování (ts < tt) L / D > 10 Bublinkový var: a = 1.0 3 7 •R e 0’8 .lam inám í proudění.určující (referenční) teplota tu = 0 .6 2 -R e 0.537 -q0. délka L .( t . Re <2300.2 + k •(p ■A t)° ’°2 ■ÍG r ■P r )0. 5 . průměr D 3.6 < Pr < 60 a 5T O 5 < R e < 107 (turbulentní Nu = — = 0 .7 < P r < 380 t u = 0 . tekutina .. hladký povrch 0. vnitřní průměr D 3. vnitřní průměr D 0.48 < Pr < 16700 0. 0£ ( R e .svisle nahoru k = -1 .5 < R e < 8 0 0 0 0 Nu = ^ ( ^0■25 = 2 + (o.6 6 4 -R e 0’5 .. vodorovná trubka k = 1 .4 pro ohřev (ts > tt) n = 0.5 < P r < 1 2 At — tvstUp —tvýstup P ••• °b jern ová roztažnost [1/K] k = 0 .. dle [1].P r ^ R e < 5 -1 0 (lam inám í režim ) 0. průměr D .8 7 1 )-Pr režim se zanedbáním lam inám í oblasti) y3 0..4 ^ 1+ R e-Pr > 0.86..25 X 282000 ^ 0 .i4 XT aD .0044 < r|/r|s < 9.123-q0.-------------— ^ V L J i.r| J ts = konst a 0.1 0 . + ts) vPr .svisle dolů Průtok trubkou .8 XT aD 0 .2 tu = 0.5 -P r 3 Re Nu = — = 0.7 < P r < 160 a R e > 10000 Nu = aD 0.24 var při atmosférickém tlaku pa a hustotě tepelného toku q [W m ' ] var při vyšších tlacích p [P a] než atmosférický tlak pa 149 .8 -Pr^3 X Nu = — X = (0 . [2] a [3] Nucená konvekce: Obtékání desky.6T 0 .vyvinuté turbulentní proudění.023 •R e ~x •P r11 n = 0..

+ t s) 3 5 -L Svislá deska (výšk a L ) nebo svislý válec (délka L ) o průměru D .P r ) !‘ A.( G r .5 •( t.7 l + (0 . '16 12 /2 7 Koule.20 106 20-106.1013 150 K 0. průměr D x T.825 + '21 l + (0 .P r )/ Nu = — = <¡0. X 0. průměr D 0. vod orovn é a svislé dráty a trubky a k u lový povrch: N u = K •(G r •P r )n O O ůa 0 1 Gr Pr < 10J 500 .P r ) " ” 104 < Gr-Pr < 107 Nu = U A 0 = 0 .6 7 (G r P r ) v ' 0.18 0. 1 5 .25 pro Gr-Pr < 109 je přesnější l + (0 .25 0.135 n 0 0.4 9 2 / P r )/'6 aL N u = — = 0 .25 __ % Gr-Pr < 1 0 a P r > 0.54 ( G r .54 0.Příloha Stručný přehled často používaných kriteriálních rovnic. ( G r .6 8 + X 0 .3 8 7 (G r . obvod o N u = “ A/° = 0.P r ) ' Nu = — = <¡0.6 + - Gr-Pr < 10 l + (0 . dle [1].5 5 9 / P r ). p r ) 0'25 A.45 1. _ « D _ o . 107 < Gr-Pr < 10u Spodní povrch teplé desky nebo horní povrch chladné desky_____________ N u = a A / o = o .5 89 ( G r . pokud D > — — 0 .387 ( G r .4 6 9 / P r )^ 6 Svislé stěny.4 9 2 / P r )/ Vodorovná deska.P r ) 0.125 0. plocha povrchu A .2 7 . 105 < G r P r < 10n V odorovn ý válec. [2] a [3] Volná konvekce: Určující teplota je zde pro všechny případy stejná: tu = 0.333 . .