You are on page 1of 150

Doc. Ing. Miroslav Jílek, CSc.
Ing. Zdeněk Randa

TERMOMECHANIKA
Sbírka příkladů

ČVUT - fakulta strojní
ústřední k n ih o v n a

Praha 2, Kar|o<o nám. 13
prir. č.

r t

*0. .

ČVUT Praha

2004

Fa k u lta strojní

V ydavatelství Č V U T

*3 1 0 1 0 1 8 8 8 7 *

NENIČ ME

Termomechanika

-

sbírka příkladů

Předmluva
Záměrem této učební pom ůcky pro studenty strojního inženýrství je získat aktivní schop­
nost aplikovat teoretické poznatky ze základů term odynam iky, sdílení tepla a proudění stlači­
telných tekutin.
Skriptum obsahuje 369 příkladů, z nichž 187 je vyřešených a 182 neřešených s uvedeným i

ky s cílem hlouběji zaujm out čtenáře pro studovanou teorii.
Autoři

Obsah
Předmluva.......................................................................................................................................................3
Obsah............................................................................................................................................................... 3
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
0
P

Stav a zm ěna stavu ideálního p ly n u .................................................. .............................................. 4
Stav a zm ěna stavu reálného plynu - p á ry ................................................................................... 18
Druhý zákon term odynam iky - entropie a její z m ě n a .............................................................. 38
Proudění ideálního p ly n u ................................................................................................................. 56
Proudění reálného plynu - p á r y ......................................................................................................68
Oběhy s ideálním plynem ................................................................................................................. 72
Oběhy s reálným plynem - p á ro u .................................................................................................. 81
Fázové zm ěny.......................................................................................................................................87
Směšování látek................................................................................................................................... 91
Vlhký v z d u c h .......................................................................................................................................96
Vedení tepla - k o n d u k ce................................................................................................................ 107
Přestup tepla - konvekce................................................................................................................ 114
Prostup te p la .......................................................................................................................................120
Výměníky te p la .................................................................................................................................128
Záření - rad ia ce.................................................................................................................................135
Chem ické p ro c e sy ............................................................................................................................140

Použitá literatu ra..................................................................................................................................... 148
Přílohy: tabulky a d iag ram y ................................................................................................................. 149
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18

Tabulky kriteriálních rovnic pro nucenou konvekci............................................................................................................... 149
Tabulky kriteriálních rovnic pro bublinkový var.....................................................................................................................149
Tabulky kriteriálních rovnic pro volnou konvekci.................................................................................................................. 150
Termofyzikální vlastnosti vody.............. .................................................................................................................................. 151
Termofyzikální vlastnosti suchého vzduchu............................................................................................................................ 151
Tabulky syté vody a syté vodní páry........................................................................................................................................ 152
Tabulky přehřáté vodní páry.......................................................................................................................................................156
Tabulky čpavku - sytá kapalina a sytá pára............................................................................................................................. 158
Tabulky čpavku - přehřátá pára................................................................................................................................................. 158
Tabulky chladiva R12 - sytá kapalina a sytá pára.................................................................................................................. 160
Tabulky chladiva R 12 - přehřátá pára......................................................................................................................................161
Tabulky chladiva R 134a- sytá kapalina a sytá pára..............................................................................................................162
Tabulky chladiva R 134a- přehřátá pára..................................................................................................................................162
Ilustrační T-s a h-s diagram vody..............................................................................................................................................164
Mollierúv h-x diagram vlhkého vzduchu..................................................................................................................................165
p-h diagram čpavku NH3 ............................................................................................................................................................166
Nelsonův-Obertův diagram pro určení kompresibilitního faktoru Z 167............................................................................. 167
Tabulky parciálního tlaku syté vodní páry pro teploty -50 °C až 200 °C............................................................................168

cp = c v + r = (i + 2 ) —.objem ová práce. v m ěrný objem (m 3 k g '1). tak ja k bývá v praxi zvykem .41 J k m o l'1 K '1 •P m univerzální plynová konstanta. V eličiny značené přísluš­ nými písm eny m alé abecedy jso u m ěrné veličiny. T K.při stálém ob­ jem u. K alorické stavové rovnice jso u již složitější výrazy a stavové funkce bývají proto též tabelovány.jednorázové děje 2 W = Jp -d V (J) 1 Vratná tlaková práce (též technická práce) . 2 Teplo Q =Jm cdT (J) 1 c je měrná tepelná kapacita (J k g '1K '1). cp . term ická stavová rovnice ideálního plynu soustavy tvořené ideálním plynem je D R p -v = —= r . T term odynam ická teplota (K. cv (J k g '1 K '1) jso u konstantní a plynou z ekvipartičního teorém u a M aye­ r r rovy rovnice c v = i —. V ztah mezi ter­ mickými stavovým i veličinam i je dán stavovým i rovnicem i. je ž závisí na podm ínkách zm ěny (cv . V následujícím textu budem e někdy pro stručnost vynechávat adjektivum m ěrný. m ěrná entalpie h = ho + cp (T .t„c + 273.T .většinou opakované. m ěrná vnitřní energie ideálního plynu je dána vztahem u = uo + cv (T . nebo kontinuální děje w.Stav a změna stavu ideálního plynu A Stav a změna stavu ideálního plynu Stav (term odynam ické) soustavy je charakterizován stavovým i veličinam i. elektrická práce apod. pokud ne­ bude jinak narušena srozum itelnost.při polytropické změně). V realističtějším m odelu poloideálního plynu uvažujem e m ěrné tepelné kapacity závislé na teplotě.vl) 4 (j) . stavové funkce nebo kalorické veličiny. cn .při stálém tlaku. V m nohých případech aplikací se objevuje pouze objem ová práce. vztažené na jednotkovou hm otnost. měrné tepelné kapacity cp. R = 8314. N apř.je m ěrná plynová konstanta (J kg’1K '1). užitečná práce např.=-Jv-dp = w -(pJv: -p. Vratná objem ová práce . N apř. na hřídeli rotačního stroje. C ha­ rakterizují energetické interakce m ezi soustavou a okolím.obecně zahrnuje m noho různých forem .15) a M m je m olám í hm otnost dané­ ho plynu (kg k m o l'1). Jiná kategorie stavových veličin zahrnuje tzv. p husto­ ta (kg/m ). Práce W (J) . kde i je počet stupňů volnosti m olekuly plynu. Jsou často tabelovány. p absolutní tlak (Pa). kde r = ----.To) v (J k g '1). N ejsou přím o m ěřitelné a stanovují se pomocí kalorických stavových rovnic.To) v (J k g '1).

h t = cp •(T 2 .Z (J kg'1) W Ideální plyny . = c v (T 2 .r . r. W .T .většinou jsou rovné nule AU . + Ý . jso u nezávislé na tlaku i teplotě a tedy nem ěnné pro daný ideální plyn při všech procesech . výstup) \ r m h 2 + ^ f + gz 2 . závisí na integrační cestě.nejsou stavové veličiny.Stav a zm ěna stavu ideálního plynu 1.u.m h . příkon) vystupující nebo vstupující do kontrol­ ního objem u přes hranici soustavy (často jen technická práce).l n — P T.přenos energie různými formami práce (W > 0. cp.41 J k m o l'1K '1 p ro n k m o l: p -V = n .) (J kg'1) Změna m ěrné entropie As = c -ln — .1) M ayerova rovnice cp .shrnutí důležitých vztahů Veličiny jako cv. + Ý + gz. = Q p + Q „ (J) 1.R T (J) V m = V /n (m 3 k m o l'1) M m = m /n (kg km ol' ) R /M m Změna m ěrné vnitřní energie Au = u 2 . V V 1 j £W =Q -IW (W ) je výsledný tok užitečné práce (výkon. k . 2 označují vstup.ý + g ( z 2 .i = £ q . když soustava práci koná) Q.h .(indexy 1. A lternativní form ulace pro měrné veličiny: c2 c. atd.zm ěnách stavu.přenos energie do soustavy formou tepla (Q > 0.T 1) (J k g ') Změna m ěrné entalpie Ah = h 2 . nezávisí na integrační cestě) Q . zákon term odynam iky (1ZT) pro uzavřenou soustavu: Q = AE + W kde AE = AEk + AEp + AU (J) AEk) AEP. nezávisí na integrační cestě) 1ZT pro oběhy: = £ w . popisují změnu stavu První tvar 1ZT: Q = AU + W Druhý tvar 1ZT: Q = AH + W t (J) (J) • AH . když soustava teplo přijímá) W .z i) = q .změna entalpie (zm ěna stavové veličiny. = £ w . Stavová rovnice ideálního plynu: pro 1 kg: p • v = r •T d k g '1) v = V /m (m 3 k g '1) pro m kg: p • V = m • r •T (J) r (J k g 'K '1) pro 1 kmol: p-Vm = R T (J k m o l'1) R = 8314. ( J k g 'K .změna vnitřní energie (zm ěna stavové veličiny. p. = C = K •C„ = K —1 K -r K ^l 5 . zákon term odynam iky (1ZT) pro otevřenou soustavu při stacionárním režim u formulován pro toky je aplikován na kontrolní objem .jsou zm ěny kinetické a potenciální energie soustavy jako celku .2 h 2 .c v = r (J kg'1K'1) Poissonova konstanta K= ( 1) Měrné tepelné kapacity c.

w = J .5 °C.Stav a změna stavu ideálního plynu Vratné děje je m ožno považovat za obecnější polytropické děje \n-l / \n-l n-1 Polytropické vztahy p • vn = konst vPw Měrné polytropické teplo: q = J c . w = -Au. Považujem e-li vzduch za ideální plyn. Stanovte teplotu po ohře­ vu. q = w = w t n=k s = konst. (b) 15. Řešení (a) Ze stavové rovnice ideálního plynu T . w = 0.7 1. izobarická zm ěna n= 1 T = konst. d T = c „ ( T J . izoentropická zm ěna ds = 0. q = 0. izoterm ická zm ěna dT = 0. stanovte jeh o (a) teplotu a (b) hustotu.T 1) Polytropická m ěrná tepelná kapacita: cn = c v Polytropická m ěrná objem ová práce: (J k g 1) n-K (J k g '1K '1) n-1 w = q . R ozhodně­ te na základě hodnoty kom presibilitního faktoru určeného z N elsonova-O bertova d iagramu pro obě zadání. w = Ah . Stav kyslíku je dán teplotou 15 °C a tlakem (a) 15.16 kg m -3 A2 N ádoba o objem u 40 litrů je naplněna kyslíkem .l0000Q.5 M Pa. když je kritický tlak kyslíku 5. w t = -Ah n = ±oo v = konst.Ah S Látkové m nožství vzduchu 1 km ol m á objem 25 m 3 při tlaku 100 kPa. 6 . izochorická zm ěna dv = 0. (b) 17.05 M Pa a kritická teplota -118. w t = 0.5 kPa.8 M Pa.25_m 7 K n -R (b) Hustota souvisí s m ěrným objem em p-lv 1-8314.v •dp (J k g 1) Vyjdeme z obecné polytropické zm ěny a budem e postupně m ěnit hodnoty n: dp = 0. w t = Au .p^. O hřevem je tlak zvýšen na (a) 17.8 kPa. q = Au. z d a je vhodné pro kyslík v těchto podm ínkách použít m odel ideálního plynu.41 p r -T 100000 2 8 7 -3 0 0 .Au = jp dv (J k g 1) i 2 Polytropická tlaková (technická) práce t = q . Au = Ah = 0.A h = n.Au n=0 p = konst. q = Ah.

M m 2-12 + 2-1 / \ ry r ■ j (a) Ze stavové rovnice plyne c = — = 319. ve válci probíhá izobarický děj. Řešení Změna probíhá při stálém objem u . Objem kyslíku v pevné nádobě je konstantní. tj. m ^ = 0 .9 r -1 1 8 . zákona term odynam iky vypočtem e konečnou teplotu AU = m cv (T2.— = 0. v ’ 15. 21 + 273. + ^ — .999 V případě (a) .^ .5 + 273. 15 1 p n = p.5 + 273.15 = 46 °C 2 1 p.0031 r Pkr 5. Poté je vzdu­ chu přivedeno 110 kJ tepla a 120 kJ objem ové práce. Q = AU = m ■c v • ( t2 . 23 5 H~273.S3 14.vysoké tlaky . + AV O -W 110000 ..8 = 1 2 5 4 J k g 'K '1 v k —1 1 .(-1 2 0 0 0 0 ) t 2 = t.tj) = 0.(235 .T t) = Q .izochorická změna: Měrná plynová konstanta acetylénu a jeho m ěrná tepelná kapacita při stálém objem u r = — = .= .3 1 9 . 15) ^ p.W ^ (b) Konečný objem je V2 = V.Stav a zm ěna stavu ideálního plynu Řešení Vypočteme tzv.273.085 • 1254 . (b) objem nádoby a (c) teplo potřebné k ohřevu.15 (b) pr = . proto vyhodnotím e pouze případ (b).je Z příliš odlišné od 1 a proto m odel ideálního plynu je ne­ vhodný.---------- (b) Objem určím e ze stavové rovnice a znám ých stavových veličin na počátku děje v .05 T = . Ze stavové rovnice ideálního plynu r\ 1H T =T. — = 2 6 0 ------------------. 260000 (c) Teplo dodané při konstantním objem u je dané přírůstkem vnitřní energie protože W = 0.05 T =— = 15 + 273’15 -1 9 r -1 1 8 .945 z = 0.= 37 + ------------.j —= 15 + 273-15 = 1. Za předpokladu m odelu ideálního plynu stanovte (a) konečný tlak. Plyn je ohříván na 235 °C. -— = (15 + 2 7 3 ..(2 1 + 273. Použijte experim entálně zjištěnou hodnotu Poissonovy konstan­ ty k = 1.8 -------A3 Nádoba je naplněna 85 g acetylenu (C 2H 2) o tlaku 260 kPa a teplotě 21 °C.2 5 5 -1 T-j .1 °C m -c v /| 287 1 .21) = 22810 J A4 4 kg vzduchu se nachází ve válci pod pístem při tlaku 700 kPa a teplotě 37 °C.8 J kg 1'K '1. Řešení Vzduch uzavřený volně pohyblivým pístem ve válci představuje uzavřenou soustavu.8 . (b) koneč­ ný objem a (c) počáteční a konečnou hustotu vzduchu.15 K t2 = T2 .255.1 5 )— — = 319.15 kPa 2 T.41 = 319.l r Pkr 5.--------------¿ = 117.15 -> Z = 0.= 449.0 8 5 . U rčete (a) konečnou teplotu.4 -1 . kde se tlak nebude m ěnit.15 ----. redukované tlaky a teploty pro oba případy a z N elsonova-O bertova diagra­ mu hodnoty kom presibilních faktorů: ( a ) p r = J L = ! M = 3 . (a) Z prvního tvaru 1.

4 -1 Objem ová práce z 1ZT W = Q .----------------. W 84750 AO„ c 3 (b) Zm ěna objem u při konstantním tlaku AV = — = ---------..864 kg m -3 2 8 7 -(3 7 + 273. + AV = 0. Stanovte (a) práci vykonanou vzduchem .= 0.=----------.2 1 m p. Vzduchu ve válci se začne přivádět teplo a tlak pod pístem začne stoupat. (a) Ze stavové rovnice ideálního plynu T.AU = 300 . 100000 A6 Válec s pístem je situován vertikálně.215.15) _ V . Vzduch uvažujeme jako ideální plyn s m ěrnou plynovou konstantou r = 287 J k g ^ K '1 a k = 1. Při tlaku 300 kPa se vyrovná tlaková síla s tíhou pístu a píst začne stoupat dokud vzduch nedosáhne dvojnásobného objemu.At = 5 ---------. První část ohřevu 1-2 probíhá za stálého objemu. Druhá část děje 2-3 je izobarická zm ěna. 5 -2 8 7 -(2 0 + 273. = Podobně hustota v konečném stavu p2 = 700000 r-T . Teplota Ti = 30 + 273.vzduch ve válci. (c) tlakovou práci a (d) přivedené teplo. Řešení Vzduch ve válci tvoří uzavřenou soustavu.- ^ 3 = 4 .75 kJ .7.2 0 ) = 2 1 5 . který se m ůže pohybovat (izobarická zm ěna). 4 -2 8 7 -(3 7 + 273.171 m V2 = V..337 m 3 (c) Ze stavové rovnice počáteční hustota p.L = ---------.4. • P.( 8 0 .V. j W13 = Jp•dV 2 3 Wm = 3 0 3 .= 700000 0.25 = 84.5 m 3 vzduchu při tlaku 200 kPa a teplotě 30 °C.508 + (-0 .) •p2= (1 . k d y se vyrovná tlaková síla s tíhou pístu. (b) změnu objem u vzduchu a (c) počáteční objem vzduchu. dokud se objem vzduchu ve válci nezdvojnásobí .250 kg m -3 287 (117.5 (b) O bjem ová práce: 8 tp h ■* = ( V3 .15) v. Vzduch ohřejeme na 80 °C přivedením 300 kJ tepla.2 5 kJ k —1 1 .15) A5 Ve válci pod pístem je na počátku 5 kg vzduchu při teplotě 20 °C a tlaku 100 kPa. .8475 n ť p 100000 (c) Počáteční objem ze stavové rovnice m -r-T .3 0 0 ' 2 ' °>5 = 9Q9 K = 636 °C 2 0 0 -0 . = T.15 K.0 . r 287 (a) Zm ěna vnitřní energie AU = m c v AT = m -----. Tlak roste až do hodnoty 300 kP a (stav 2).stav 3.Stav a změna stavu ideálního plynu Ze stavové rovnice ideálního plynu určím e počáteční objem m -r-T . Stanovte (a) konečnou teplotu.V . kdy píst se volně zvedá. N ejprve píst spočívá na zarážkách ve válci a pod pístem je 0.1 + 273.5) ■300 = 1 5 0 k J 1 V . Řešení Soustava je uzavřená .15 = 303.15) 700000 r-T 2 = 6.508 m Zm ěna objem u plyne z objem ové práce při izobarické zm ěně W -1 2 0 3 AV = — = = -0.1 7 1 ) = 0. (b) objem ovou práci.1 5 .

c . K.4 = (27 + 273.3 0 ) . jso u dvouatomové plyny.300) = -50 kJ 1 (d) Teplo získám e z 1. IJ I T .p 3) = 0.. o . (b) objem ovou práci a (c) přivedené teplo.4.m . dusík N 2 a kyslík 0 2. protože AT = 0 a AH = AU = 0.2 9 8 . ) = ^ .15 = 2 9 8 . = k • W = 1.15• ln 1122. (c) O bjem ovou práci výhodně určím e z 1.5 10 m ^ T . = W = 2. K . neboť základní složky vzduchu.4 • (-3.15 K ' (a) 1 p. •(p.08 °C 102 W = . že při izoterm ické zm ěně ideálního plynu je sdílené teplo rovné objem ové a zároveň i tlakové práci.425 M J 9 . = 2.23 K = 275. . . ^ .317 M J A8 Vzduch v nádobě m á na počátku objem 15 m 3 při teplotě 27 °C a tlaku 102 kPa.m ■(u2 .15). zákona term odynam iky a vztahu pro vnitřní energii Q ]3 = AU + Wl3 Potřebnou hm otnost vypočítám e ze stavové rovnice a cv výhodně vyjádřím e pom ocí r a 4U = m .« .l í (a) Konečná teplota T2 = Tt £2 \~ vP \J \K P l = 153. Řešení Za předpokladu. .(6 3 6 .J v •dp = V. Je stlačen adiabaticky na tlak 840 kPa. Stanovte (a) počáteční a konečný objem vzduchu. ( T ! .2 7 5 . í 840 1 1.Stav a změna stavu ideálního plynu (c) Tlaková práce: Wtl3 = WtI2 + Wt23 = .— . (b) konečný objem . Stanovte (a) konečnou teplotu.1 5 p2 (b) Objemová práce m. že kom prese je vratný adiabatický děj. 10s W = m •r •T • ln — = 10 -287 •298..5 M Pa a 100 kPa při teplotě 25 °C. ( t 3. s využitím stavové rovnice pro výpočet hm otnosti (b) K onečný objem (N O O OO ( 1 4_1 .l V ' 2' 27 + 273.U = 1Q2QQQ15 — I-----( 2 7 .ui).) T = 25 + 2 7 3 .2 8 7 . zákona term odynam iky W = .( T . tedy izoentropický.T l) = ^ . 1 0 .4 -1 V J ---------(d) Tlaková práce W.1 I p 2. (c) objem o­ vou práci a (d) tlakovou práci. Pom ěr m ěrných tepelných kapacit je cp/cv = k = 1. ---------- 1.0 8 ) = -3.161) = -4.161 M J vV 2 17 rT.T .15 1 . Řešení Počáteční a konečný objem plynou ze stavové rovnice ideálního plynu p-V = m-r-T (=konst. ^ .317 M J p2 100 (c) Z prvního zákona term odynam iky vyplývá. ) = k.327 m 3 V.----= 548.5 0 0 M O n = 5 0 0 + 150 = 650 kJ A7 Izotermická expanze 10 kg vzduchu probíhá mezi tlaky 1.Í t . Konečný stav ideálního plynu souvisí s počátečním stavem Poissonovým i vztahy.5 •(200 . Q = W. .

Proto objemový tok vychází také menší. Srovnejte s řešením následujícího příkladu. že práce je dodávána soustavě (vzduchu).1 2 2 = 0 0 ! m 3 s-i p2 500 (b) Potřebný výkon 100 P = Wt = p .1 7 ) = -10217 W r-T.4 °C (c) Potřebný výkon se stanoví z druhého tvaru 1.15 Záporné znam énko u výkonu znam ená. Stanovte (a) objem ovou práci.------- = 186. Stanovte (a) obje­ mový tok na výstupu. kde Q = 0 P = W.4-1 500 = 2 9 0 . N a vstupu je objem ový tok 50 L s’1 a teplota 17 °C.(i8 6 .( t: . 10 .2. je větší. kde polytropický exponent je 1. = 17 + 273. o o Řešení Výstupní objem ový tok vzduchu a jeho teplota plynou z Poissonových vztahů pro ideální plyn i (. A 10 Kompresor kontinuálně stlačuje vzduch z tlaku 100 kPa na 500 kPa. A 11 Vzduch o tlaku 150 kPa a teplotě 27 °C je stlačován z objem u 260 m 3 na 80 m 3. — 2 i v P . Potřebný příkon (úm ěrný velikosti plochy vlevo od křivky zm ěny v p-v diagram u) je m enší než v izoentropickém případě. (c) m ěrnou tepelnou kapacitu při polytropické zm ěně cn a (d) teplo sdílené mezi soustavou a okolím .t 1) = ~ 1QP.y 1. je tvořena vzduchem jeh o ž stav je známý.4 ’ = 459. který je úm ěrný velikosti plochy vlevo od křivky zm ěny v p-v diagramu.0 5 / \ o o I p 2J K-l Vi (b) T. 287-290. (b) tlakovou práci.55 K ----. K om prese je izoentropická.15 K = 0. Potřebný výkon (zde příkon).^ L . (b) teplotu stlačeného vzduchu na výstupu a (c) příkon kompresoru. = T.Stav a změna stavu ideálního plynu A9 Kompresor kontinuálně stlačuje vzduch ze 100 kPa na 500 kPa. Řešení (a) Objem ový tok na výstupu z kom presoru při izoterm ickém ději plyne ze stavové rovnice ideálního plynu V. že práce se soustavě dodává. \' j ( n V ÍW )C \\ 1. než kdyby zm ěna byla izoterm ická (viz následující přiklad). Stanovte (a) objem ový tok na výstupu. = V | — = 0.c p . K om prese je izotermická. Stlačování probíhá polytropicky.4 . = . Srovnejte s řešením předchá­ zejícího příkladu.15 = 290. P1 K = 0 . (b) teplotu stlačeného vzduchu na výstupu a (c) příkon kom presoru. N a vstupu je objem ový tok vzduchu 50 litrů za sekundu a teplota 17 °C.4 T.00° 3 0 5 -1 0 Q 4 . Řešení ■r Soustava je uzavřená.A H = .V 1 -ln — = 100 0 0 0 -0 .05 .5 . zákona term odynam iky.0158 m 3 s’1 (a) V2 = V.0 5 -ln = -8047 W p2 500 Záporné znam énko značí.1 5 -— 100 ' 1.

c v) .------- 21.1 n —I n. Pro rychlý výsledek vypočteme m přím o ze stavové rovnice. že ačkoliv teplota stlačovaného vzduchu roste. n -1 fv.-------— -T.= ---------------. .) = — i-J ------. (a) Konečná teplota plyne z 1ZT: AU = m c v(T 2 .T .V. Uvedené řešení ukazuje užitečné hledání hlubších souvis­ lostí mezi veličinami.+ Q -W m -cv t2 . .9 K vV 2 y Záporná hodnota m ěrné polytropické tepelné kapacity udává. 2 9 6 . k ..4 -1 V ’ — --------Konečná teplota 260 = 379.T i ) = Q .= -----------------------= -717.84 MJ (b) Polytropická tlaková práce Wt = n • W = 1.2 -1 .92 MJ 1 .i -------------.21 MJ (c) Polytropická m ěrná tepelná kapacita n . že soustavě je dodáváno více práce.15)-[ A 12 Ke stlačení 20 m 3 dusíku ze stavu o tlaku 100 kPa a teplotě 37 °C na tlak 400 kPa je třeba dodat 3500 kJ práce.1.4 117tTI c_ = c ..= 130.A U = m ( c .T 1) = m .4 -1 1 .9 —1 1 .15) -2 0 0 0 0 0 0 -(-3 5 0 0 0 0 0 ) = 37 + ----------------.1 ' v 2J P. =■ k T2 = T .72 kg .1 80 n1. rT.1 1 .8 4 ) = -62.T 2) = m .5 J kg n v n -1 k —1 n . Je to proto. p.Stav a změna stavu ideálního plynu (a) Polytropická objem ová práce W = Q ..( T l .l 1. než je množství odváděného tepla.4 -1 = 742. V.41 Měrná plynová konstanta dusíku r=• = 296. = T.84^ = -25.K •w K —1 0 = . -------.i .(T 2 . Během polytropického p ro cesu je odvedeno do okolí 2000 kJ tepla.3 ----.2-I W= -51.2 • (-5 1 . 1 r •T. = (27 + 273. U r­ čete (a) konečnou teplotu dusíku a (b) polytropický exponent. r n -K ' V Q = m ‘c n •(T2 . 2 .1 vV2 y n .15 -IQ6 -260 260 1.2 ~ 1’4 . rT.3 J k g 1 K '1 P.2 -1 K t (d) Teplo odvedené do okolí f \n-l . T. ( _ 5 1.l S .9 J k g '1 K '1 2-14 M„m Měrná tepelná kapacita dusíku c .0 °C 21. .1 n-1 W= m n -1 1- ' \ v._1_ VvY2 > 0.72-742.1 n .tj + Q -W m -c r 296.9 -(3 7 + 273. 1 0 0 0 0 0 -2 0 m = ili—LrT.( l . Řešení Uvedené m nožství dusíku chápem e jako uzavřenou soustavu.V. teplo je ze soustavy odváděno.W R 8314.K r n-K 287 1 .T 2/T 1) n.

c 1 m R = -----------------= 0.15 K PiV.4 7 3 .0 + 273.15 = 298. V druhé sekci jso u 3 kg CO 2 s počátečním tlakem 200 kPa a teplotou 450 K.659-423.15 = 423.666 kg B 287-523. V jedné sekci je 1 kg vzduchu.l n 100 37 + 273.2 m A= = 0. N ení pevně uchycená. =■ rTj 2 0 0000-0.7 kJ A 14 Izolovaná nádoba je rozdělena přepážkou na dvě sekce.T ) = 1.325 • 717.Stav a změna stavu ideálního plynu (b) Polytropický exponent vypočtem e z polytropického Poissonova vztahu n-1 2 _ ln P í Pi n= ln — .0 kPa kon T 47 3 . Stanovte (a) teplotu a tlak krátce po otevření ventilu. Přepážka propouští teplo a m á zanedbatelnou tepelnou kapacitou. 400 . Stanovte (a) konečnou teplotu.2 m vzduchu o tlaku 400 kPa a teplotě 150 °C.659 kg 287-423.2 -----.666-523.15 - T.. V sekci se vzduchem je topná spirála s elektric­ kým odporem % = 10 Q připojená na x = 30 sekund k napětí V = 220 V. m ůže se přem ísťovat v nádobě a tak m ěnit pom ěr objemů obou sekcí. (a) U . Protože soustava nevykonala žádnou objem ovou práci (W = 0) a ani nedošlo k vým ěně tepla s okolím (Q = 0).2 + 0 .666 = 1. T _= m ATA + m nTn m TB = 2 5 0 + 273.— = 162.2 kPa 0 .15 K Tok. ln 400 100 = 1.15 A 13 i Dvě nádoby jso u propojeny potrubím s ventilem .325 kg Teplota krátce po otevření ventilu Ze stavové rovnice vypočtem e tlak T 0. nádoba B obsahuje 0. Pom ocí 1.( U A+ U B) = 0 Teploty: nebo -------m •c v 'TT ----= m ~AcTvTA--------+ m Bc--vTB TA.15 .150 + 273.325 m -r-T P=V 1 . V zduch i C O 2 považujte za ideální plyny.15 = 4 ? 3 4 K 1. (b) tlak po poklesu teploty na teplotu okolí 25 °C a (c) tepla sdílené s okolím při chladnutí. Řešení Vzduch v obou nádobách tvoří uzavřenou soustavu o konstantním objem u.5 •(298. na počátku s tlakem 500 kPa a teplotou 350 K.15 = 523. 12 .5 (b) Konečný tlak vzduchu v nádobě po vyrovnání teplot T 298 15 D = d —^ = 2 5 7 . bude zm ěna vnitřní energie AU = 0. N ádoba A obsahuje 0.3 2 5 -2 8 7 -4 7 3 .c.4 -------(c) Odvedené teplo Q ok = m •c v (Tok .15 + 0. m.ln — P.4 ) = -166. 130.659 + 0.4 = 257.15 l n -----.5 a c. (b) ko­ nečný tlak po přivedení tepla topnou spirálou. Po ote­ vření ventilu dojde ke sm íšení obou obsahů a dosáhne se rychle rovnovážného stavu v obou nádobách. zákona term odynamiky naleznem e veličiny rovnovážného stavu krátce po otevření ventilu.5 m 3 vzduchu při 200 kPa a 250 °C.15 K Ze stavové rovnice pro ideální plyn 400000 0.233 .2 5 + 273.15 m = m A+ niB = 0. tj.

4 J kg 1K ’1 1 . V stupní Řešení Otevřenou soustavou v ustáleném režim u je vzduch v rozšiřujícím se potrubí.275 = 1.U i = Q .201 + 1.7 kg s '1 13 .W ei nebo X >2je tříatomový plyn. = V -V .417 Poznámka: Soustavu lze volit také tak.5 J kg K Z tohoto výrazu lze vyjádřit konečnou teplotu: T = m2cv2T2 + n^c^T.9 kPa V.15) Hmotnostní tok m = p •A ■c = 0. V 02 zís­ káme ze stavové rovnice ideálního plynu Vn.) = . Počáteční objem y Voi.. ale je to teplo dodávané z okolí do soustavy.Vi = 1.984 k g m v r-T 287 (10 + 273.4-450 + 145200 _ SQ 3 K 1-717.We. proto k (znam énko .c vl) T .984-0.T. 0.476 m m 02 ^ = 3 -1 8 9 -4 5 0 = p. + V2.3 3 -1 Cy vzduch Cv2 717.( m 2c v2T2 + m 1c vlT. jedinou energetickou interakcí s okolím je elektrická práce V2 2202 % 10 ------.r.znam ená. že se el. (a) H ustota plyne ze stavové rovnice p= = = 0.^T.5 •350 + 3 •567.4 7 6 . V zhledem k zavedené znaménkové konvenci pro práci a teplo je výsledek v obou případech stejný.= 240. Q = 0.t = -----------30 = -1 4 5 2 0 0 J a) lZ T :U 2 .V . že do ní nezahrnem e topnou spirálu. _ m 2r2T2 _ m 2r2T2 1-287-350 3-189-450 P= 1 . V2= V .476 . .c vl (b) Objem nádoby zůstává konstantní V = v oi + V02 = V. V tom to případě energetická interakce m ezi soustavou a okolím nemá charakter práce. V zduch pova­ žujeme za ideální plyn: 1 n 80000 . 1-287-350 p = —u —:1 = --------------.417 = 1. energie dodává) (m 2c v2+ m .4 m 2cv2 + m .059 m Ze stavové rovnice m.= 1'287 ’350 _ o 2Q1 m3 5-10 Pi V = 0.4-200 = 78. Protože ládobaje dobře izolována. A 15 Proud vzduchu o stavu 10 °C a 80 kPa vstupuje do vodorovného izolo­ vaného rozšiřujícího se kuželového potrubí rychlostí 200 m s '1. 3 2 -1 0 3 Konečná rovnováha se vyznačuje stejným i tlaky v obou sekcích. " V.5 + 3 -5 6 7 . Spirála je pak součástí okolí (viz obrázek).33 r _ L = Sl 14-41.0. V. = 1 •717. = HlLS. = 189 J k g ' K 1 12 + 2-16 Cv = k —1 189 567.Stav a zm ěna stavu ideálního plynu )ba plyny v pevné nádobě včetně přepážky a topné spirály tvoří uzavřenou soustavu.W el = 1. Použitím stavové rovnice ideálního plynu dostanem e: m.

(c) při izotermické expanzi a (d) při polytropické (n = 1.4-297 — . U rčete m ěrnou práci (a) při izoentropické expanzi.1----. T.7 kJ kg' — -------. lV 2 2 t .1 \ P2 K-1 1. je dusík při optim álním m ezitlaku ohřátý na počáteční teplotu před expanzí.3 3 8 .3) dvoustupňové expanzi s přihříváním . Práce konaná při ustáleném chodu m á pova­ hu tlakové práce.1 = 562- l P ij M ěrná tlaková práce 1.Ý =0 T* Konečná teplota T2 = T 1 + .y = 0 resPektive c cP( T2 .hi + y .- * - 2 1 c. •ln Pí = 297 ■562 ■ln ■ — vP2y 100 = 366. ) = k 1 1.5 22N = 29.4 1 (b) Polytropická expanze při n = 1.9 °C A 16 Dusík expanduje v turbíně z tlaku 900 kPa a teploty 562 K na tlak 100 kPa.5 K ^9 0 0 J W(I2n = ^ .4 = 300 K w tl2s = -A h 12s = -^ -!-(T 1.( 5 6 2 .Ti ) + y . 2 = 10 + 2 2002 1 1004. + --------1-----. aby součet technických prací v obou stupních byl maxim ální 14 . 5 ) = 287.3.. Zm ěna po­ tenciální energie v kontrolním objem u je nulová nebo prakticky zanedbatelná.3 = 338. = t .6" (d) Polytropická dvoustupňová expanze s přihříváním . můžem e zanedbat sdílení tepla s okolím .T :.( 5 6 2 . Plyn je dvouatom ový. Optim ální hodnota m ezitlaku popt vyplývá z požadavku.3 kJ kg 1.!-----c' p. takže k = 1. Pokud ke zm ěně stavu z 1 na 2 dojde rychle. j M ěrná tlaková práce ^900.( T 1. V kontrolním objem u se nekoná užitečná práce. Proto „2 „2 c „2 c „2 c h2 .3 0 0 ) = 272.3 T2n=T.4-1 0 0 / K =562- l P. Po částečné expanzi. kdy teplota kles­ la.6 kJ kg 1 (c) Izoterm ická expanze při teplotě Ti = T 2T = 562 K f M ěrná tlaková práce ^ w tl2T = w 12T = q12T = r •T.T 2n) = y ^ ^ . M ěrná plynová konstanta dusíku r=— = 28 = 297 J k g ^ K '1 (a) Izoentropická expanze Teplota plyne z izoentropického vztahu T.Stav a změna stavu ideálního plynu (b) Z 1ZT vypočtem e výstupní teplotu. Řešení Dusík v turbíně je uvažovaná otevřená soustava. (b) při polytropické expanzi s exponentem n = 1. 1.3-1 0 0 Teplota z polytropického vztahu r P2 ^ n-l n 1.4.

01 g 15 . (b) počáteční měrný objem.1- tedy . jestliže před vypouštěním bylo v nádobě 10 kg plynu při tlaku 8. Výsledek: 2.6 M Pa při konstantní teplotě? Počáteční tlak a teplota vzduchu v zásobníku je stejná jako u okolního vzduchu. J n-1 f \ n.1 z 2n \ P2_ / \ = T.P. 23. aby se píst posunul o 0.3-1 2-1.3 323. .4 m 3 vzduchu o tlaku 0. Výsledek: (a) 1. O bjem C O 2 je 3 cm 3.1 kg vodíku o tlaku 350 kPa a teplotě 20 °C. N a jakou teplotu je třeba ohřát vzduch.7 kPa A 19 Jaké množství plynu bylo vypuštěno z nádoby.1 K VP°p‘ J A 17 Teplota vzduchu v nevyto p en é m ístnosti j e 1 6 °C a atm osférický tla k 1 01. n-r-T. Stanovte (a) teplotu expandova­ ného plynu uvnitř bom bičky a (b) počáteční hm otnost plynu v bom bičce. Stanovte (a) objem vodí­ ku. U važujte r = 287 J k g '1 K '1.Pop.82 kg A 20 Ve válci o prům ěru 0.3 -1 100 1.6 m je 0.818 m 3 kg-1 (c) 0.3-297-562 1 1 . po vypouštění měl plyn v nádobě tlak 6 M Pa a 15 °C. Výsledek: (a) 247 K (b) 0.3483 m 3 (b) 403. kdy nádoba byla vystavena slunečním u záření a teplota vodíku stoupla na 65 °C. + --------------- 1 - n -1 n l P. (c) změnu hustoty a (d) zm ěnu m ěrného objem u vlivem ohřevu. Výsledek: (a) 0.3 = 436. r Konečná teplota T2 = T. Stanovte (a) počáteční hustotu vzduchu.3-1 2 -1. .Stav a změna stavu ideálního plynu r w t l 2„ f p^ o p t ^ n ■r •T.6 °C A 21 Pístový kom presor nasává 5 m 3/m in vzduchu o teplotě 17 °C a barom etrickém tlaku 97 kPa a stlačuje jej do zásobníku o objem u 9 m 3. Po její aplikaci v sifonové lahvi plyn expanduje na tlak 105 kPa. 8p opt =O opt = Vp 7 p 2 Dosazením popt do vztahu pro m ěrnou tlakovou práci dostanem e / wtl2.9 kJ kg \ 900 j Zisk (úspora) práce vzniklý rozdělením expanze do dvou stupňů lze graficky znázornit v p-v diagramu (šedá plocha).5 M Pa a teplotě 20 °C. Výsledek: l l m i n 8 s A 22 Bombička obsahuje oxid uhličitý při tlaku 200 kPa a teplotě 24 °C.025 kg m '3 (d) 0.3 m a tlak se zvýšil na 0.2 M Pa a teplotě 35 °C. Za ja k dlouho kom presor zvýší tlak v zásobníku na 0. n -1 1- P2 \ 2n = 2- 1. Ohřevem teplota stoupne na 22 °C.> n-1 2-n = 562- 100 900 1.222 kg m '3 (b) 0.5 M Pa? Výsledek: 660. (b) tlak plynu poté.017 m 3 k g '1 A 18 Nádoba je naplněna 0.1 n P2 .4 kPa.

25 kg dusíku expanduje izoentropicky v izolované nádobě ze stavu o teplotě 55 °C a tlaku 650 kPa na stav s teplotou -26 °C.5252 kg n ť 3 (c) 15 kJ (d) -12. V álec je nad pístem opatřen zarážkami.67 kg n ť 3 (c) 3. Okolní tlak je také 101 kPa.01 m 3. 2-3: 2800 kJ. přičem ž se tlak kyslíku ve válci nemění. Výsledek: (a) w t = -311. T2 = 610. (c) objem ovou práci. Výsledek: (a) 1.2 (c) izoterm ickém stlačování a (d) dvoustupňové polytropické kom presi s m ezichlazením (n = 1. D alším přívodem tepla se dosáhne zvýšení tlaku na 150 kPa.2 5 m 3. Výsledek: (a) -809 kJ (b) 1-2: -2000 kJ. (b) konečnou hus­ totu.5 kJ (e) 83. Sta­ novte (a) počáteční hustotu.424 kg n ť 3 (d) 21.854 kJ A 26 Helium se nachází v uzavřené nádobě o objem u 5 litrů. (d) tlakovou práci a (e) m nožství přivedeného tepla. (b) hustotu. Stanovte (a) konečnou teplotu. V poloze.25 kg dusíku expanduje polytropicky z počátečního stavu o teplotě 55 °C a tlaku 650 kPa do stavu s teplotou -26 °C.0 kJ k g 1.5 kJ (e) 27.7 kJ k g '1. (d) teplo sdílené s okolím . (b) počáteční hustotu. Dojde ke zvýšení tlaku na 210 kPa.5 kJ (f) 6. T2 = 454. V e stavu 3 je objem 10 m 3. Výsledek: (a) 241 kP a (b) 6. 3-1: -1609 kJ A 25 Pod pístem ve válci je 0. P íst m á hm otnost 5 kg a prům ěr 30 cm. (b) polytropickém stlačování s exponentem n = 1. (e) tlakovou práci a (f) sdílené teplo. (c) konečnou hustotu.28. V ypočtěte (a) tlak na konci expanze. (e) tlakovou práci a (f) sdílené teplo. Výsledek: (a) 1099. (c) počáteční objem .1 K (c) w t = -214.1 m 3 kyslíku. j e o bjem v zduchu p od p ístem 0 .6 kJ k g '1. Výsledek: (a) 178 kP a (b) 6. T 2= 300 K (d) w t = -237.5 kJ 16 .67 kg n ť 3 (c )'2. (e) objem ovou a (f) tlakovou práci. (d) objem ovou práci a (e) tlakovou práci. (b) konečnou hustotu. U rčete m ěrnou kom presní práci a konečnou teplotu při (a) izoentropickém stlačo­ vání. (d) objem ovou práci.00807 m 3 (d) 195 J (e) 0 J (f) 783 J A 28 0. (d) objem ovou práci. (b) počáteční hustotu. V ypočtěte (a) tlak na konci expanze. při tlaku 100 kPa a teplotě 20 °C. V ypočtěte (a) celkovou práci oběhu a (b) tepla sdělovaná m ezi vzduchem a okolím v jednotlivých dějích.2).1 kJ k g 1. Jeho tlak je 135 kPa a teplota 24 °C.219 kg n ť 3 (c) 935 kJ (d) 560 J (e) 0 J (f) -375 J A 27 Oxid uhličitý ve válci s pohyblivým pístem m á počáteční teplotu 12 °C a tlak 101 kPa.5 K ( b )w t = -265.28 kg m '3 (d) 15 kJ (e) 21 kJ A 29 0. T2 = 369.3 K (b) 0.514 kg m '3 (c) 0. D o válce je přiváděno teplo a píst nejprve začne ve válci stoupat svisle vzhůru.Stav a zmhns s te v u t á e & n f o o p t y u u A 23 Vzduch je stlačován v ustáleném režim u ze stavu o tlaku 100 kPa a teplotě 27 °C na tlak 1200 kPa. izobarickým 2-3 při tlaku 100 kPa a izoterm ickým 3-1. Výsledek: (a) 189 °C (b) 0. (c) změnu entalpie. k dy n arazí n a z arážky. Plyn se ohřeje na teplotu 80 °C a jeho konečný objem je 0. Stanovte po zvýšení tlaku (a) teplotu.2 K A 24 Vzduch o hm otnosti 3 kg je pracovní látkou v oběhu tvořeném třem i ději: izochorickým 1-2 při objemu 2 m 3. (c) konečnou hustotu. Polytropický exponent je 1.875 kg n ť 3 (b) 1.

Výsledek: (a) 47.5 kPa (f) -7 1 2 kJ A31 Teplo 2. (d) počáteční tlak. Výsledek: (a) w = w t = 500 kJ k g '1 (b) 200.2 kg m 3 mění svůj stav polytropicky a koná přitom objemovou práci 24 kJ a tlakovou práci 31 kJ.51 kJ A 33 Vzduch v uzavřené nádobě o objem u 500 litrů je ohříván.0037 m 3 (d) 0.75 kJ (f) -63.14 kJ A 34 3 g dusíku jso u uzavřeny ve válci s volně pohyblivým pístem. (c) konečný tlak. D odaná objem ová práce vzduchu je 3165 kJ a dodaná tlaková práce 4146 kJ.811 kg n ť 3 (e) 142. Stanovte (a) polytropický exponent. (e) konečný tlak a (f) sdílené teplo. Objem kyslíku na počátku ohřevu je 1 m 3.31 (d) 77 °C (e) 222.5 M J se dodalo 5 kg vodíku při izoterm ické zm ěně ze stavu o tlaku 300 kPa a teplotě 25 °C. Stanovte (a) počáteční tlak. (b) tlak na konci změny.85 kJ je uvolněné kyslíkem při polytropické zm ěně ze stavu o teplotě 20 °C a tlaku 120 kPa na stav s teplotou 41.3 °C (f) 210 J A 35 2 kg vzduchu o teplotě 20 °C a hustotě 1.162 kg m '3 A 32 Teplo 32.4 °C. Tlaková práce doprovázející zm ěnu je -5. (d) konečnou hustotu.214 k g m '3.46 m 3 (b) 1.22 k g m ’3 (c) 1.4 kPa (c) 0.0031 m 3 (b) 0. Výsledek: (a) -974 J k g ^ K '1 (b) 1.037 kg m '3 A 36 Tři plyny považujte za ideální: vodík (H 2).256 kJ. (d) konečnou teplotu. a který (b) je nejm éně vhodný pro použití v plynovém teplom ěru. kte­ rý z těchto plynů je z hlediska citlivosti m ěření teploty jak o teplom ěm á látka (a) nej výhodnější.85 kPa (b) 133.16 (c) 200 kPa (d) 2. (b) polytropický exponent. dusík (N2) a oxid uhličitý ( C 0 2). (d) konečnou hustotu. (c) hustotu na počátku zm ěny a (d) hustotu na konci změny.63 kPa (f) 1. (c) teplo sdílené s okolím . Počáteční stav je dán teplotou 22 °C a hustotou 1. Určete (a) počáteční objem . čím je větší zm ěna teploty s objem em (5T/3V). (c) polytropický exponent. (b) konečnou teplotu. Za teploměmou veličinu uvažujte objem při izobarické zm ěně (např. Teplota plynu je 75 °C a tlak 100kPa (je ro v e n atm osférickém u tlak u v okolí). Stanovte (a) polytropickou m ěrnou tepelnou kapacitu.242 kg m ‘3 (d) 0.Stav a změna stavu ideálního plynu A 30 Množství vzduchu 2 km ol je polytropicky stlačováno ze stavu o teplotě 18 °C a tlaku 102 kPa.3 kPa (c) 47. (e) konečnou teplotu a (f) teplo sdílené s okolím.447 kg m '3 ( e ) -54.48 kJ (d) 101 kPa (e) 83. Citlivost je tím větší. (e) objem ovou práci a (f) tlakovou práci. (b) počáteční hustotu. Výsledek: (a) 122. Výsledek: (a) 0.45 k g m '3.292 (b) 7. (c) konečný objem .3 °C (d) 13. Výsledek: (a) oxid uhličitý (b) vodík ■» 17 . (c) konečnou teplotu a (d) teplo sdílené s okolím. Výsledek: (a) 1. (b) počáteční hustotu.967 kg m '3 (c) 0. (b) konečný tlak. P ly n k o n á ob jem o v o u práci 6 0 J. běžný teplom ěr). (e) konečný tlak a (f) ko­ nečnou hustotu. V ypočtěte (a) počáteční objem. dokud hustota vzduchu nedosáhne hodnoty 2. Rozhodněte. Stanovte (a) m ěrnou práci (objem ovou a tlakovou) konanou plynem .8 °C (c) 6.

s ') bývají tabelovány i rozdíly m ěrných veličin.sf.h'. p-T. co lze použít je 1. Stavy v oblasti m okré páry jso u dány hodnotou su­ chosti x. V eliči­ ny jako cv.Stav a změna stavu reálného plynu . Vede rychle k výsledku. U entalpie též rozdíl obou entalpií (což je m ěrné skupenské teplo vypařování). cp. Uspořádání tabulek syté kapaliny a syté páry (SK-SP) bývá následující: Tabulka řazená dle teplot v t v p 18 u I23 h s s .je d n a čárka) a na horní m ezní křivce (horní index .dvě čárky). entalpie a entropie na dolní m ezní křivce (horní index veličiny . p-v. (a) Tabulky syté kapaliny a syté páry SK-SP (též tabulky m okré páry) pro oblast směsi syté páry a syté kapaliny jso u uspořádány zpravidla jednak podle teploty a jed n ak podle tlaku. T-s. jež vyjadřuje vždy hm otnostní pom ěr syté páry SP ve sm ěsi m okré páry MP m sp _ m SP x = m MP m SK + m sp Ve snaze ulehčit uživateli výpočet stavových veličin v oblasti m okré páry pom ocí vztahů v= v' + x ( v " . Je vhodné si každou zm ěnu znázornit v některém diagram u. As = s7/ . Zpravidla jso u k dispozici dva typy tabulek: pro oblast sm ěsi syté kapaliny SK a syté páry SP (tzv. Používání tabulek m ěrných stavových funkcí pro jednotlivé látky je zpravidla spojeno s interpolací mezi tabelovaným i hodnotam i.v ') u = u ' + x ( u '. atd. avšak někdy jso u také navíc tabelovány. abychom zís­ kali lepší představu o ději. Pro každou dvojici p-T nebo T-p jso u tabelovány hodnoty m ěrných veličin objem u. H odnoty vnitřní energie lze již snadno dopočítat z definice entalpie (u = h . kde dochází k fázovým změnám. Stavová rovnice ideálního plynu zde nelze použít! Jediné. např. analytické výrazy jso u velm i složité. k . Např.u ') h = h ' + x (hff .h') = h' + x •123 s = s' + x ( s ''. zvláště pak ve stavech blíz­ kých stavům nasycení. h-s diagram y. a proto je upřednostňováno použití diagram ů a tabulek. a 2. mokré páry M P) a pro oblast přehřáté páry PP nebo nenasycené kapaliny K. Práce s tabulkam i a diagram y patří k základním dovednostem inženýra v oblasti aplikované termodynamiky.páry B Stav a změna stavu reálného plynu . které jsou velm i užitečnou a názornou pom ůc­ kou. r. jso u závislé na tlaku i teplotě. zákon term odynam iky.páry Grafickou variantou stavových rovnic reálných plynů jso u term odynam ické diagram y.p-v). Protože chování reálných plynů a par je pod­ statně složitější. Ah = I23 = h" . avšak na úkor přesnosti řešení.

x . je třeba ověřit. kde m nožina zpracovávaných údajů je om ezena pouze na dvě dvojice hodnot xay.x . Pracujeme-li s počítačem . t .. Např.VUT FSI Brno nebo výborný ruský W aterSteam Pro. která leží mezi dvěm a tabelovaným i hodnotam i xi. řádně jej ověřit. ho. y: y 2. uk = u'pn t . ■ v t v p u hy u" hy. (INT) Praktické provádění lineární interpolace lze výhodně usnadnit např. který je možné jako doplněk integrovat přím o do MS Excelu). proto při značných tlacích v nenasycené kapalině je vhodná její lepší aproxim ace vztahem h = h 'pFl t + v. jejich závislost na tlaku je . Je proto žádoucí bezpečné zvládnutí používání této funk­ ce na kalkulátoru. ja k lze vidět na následujícím schém atu pi+1 Pí t v u h s v u Pi+2 h s v u h s Hodnoty stavových funkcí v oblasti nenasycené kapaliny K jso u do značné m íry závislé pou­ ze na teplotě. ) y . Pro určení stavu a zm ěn ve vodní páře je uživatelsky příjem nější použít term odyna­ mický software (např. hk = h ^. L ineární interpolace je vlastně zvláštní případ lineární regrese.až do tlaků asi 10 M Pa . k jakým výchozím hodnotám vo. je třeba použít analytické rovnice přímky dané souřadnicem i dvou tabelovaných bodů [xi.y i • ( x . [x2.Stav a změna stavu reálného plynu . sk = s'přl t.nepatrná a lze ji zanedbá­ vat (změna tlaku o dva řády způsobí zm ěnu stavových funkcí pouze m axim álně asi o 1%). Proto lze výhodně aproxim ovat stavy nenasycené kapaliny stavy syté kapaliny při dané teplo­ tě kapaliny. Uo. Entalpie je pom ěrné nejvíce citlivá na zm ěny tlaku.páry Tabulka řazená dle tlaků . I když je snaha o unifikaci vztažných stavů. tedy vk = v ^ j . lze si relativně pracnou interpolační proceduru rovněž usnadnit. y2] v rovině x. V ý­ počty prováděné se stavovým i veličinam i různých vztažných stavů vedou k fatálním chybám. Důležité upozornění: D říve než začnem e používat výše uvedené výpočtové pomůcky. při použití MS Excelu lze jednou sestavit schém a interpolačního výpočtu. Pára .p sat). neboť pro jednotlivé tlaky jso u tabelovány hodnoty m ěrných veli­ čin v závislosti na teplotě. kde p Sat je tlak nasy­ cené (saturované) kapaliny nebo páry při uvažované teplotě t. je ž m á odpovídat hodnotě stavové veličiny x. Při interpolacích v tabulkách se pro jednoduchost většinou používá lineární interpolace.Yi +■ x 2. Abychom stanovili hodnotu stavové veličiny y. x2. a při dalších četných aplikacích interpolační úlohy stejného typu vkládat do naprogram ovaného schém atu použe nové hodnoty a okamžitě získávat nové interpolované výsledky. So jso u vztaženy. 19 . yi]. využitím statistické funk­ ce lineární regrese na kapesním kalkulátoru. 123 s' s" (b) Tabulky přehřáté páry PP nebo nenasycené kapaliny K Jsou mnohem rozsáhlejší. různé pom ůcky nem usí odpovídat vždy tom uto požadavku. (p .

N ejprve stanovím e suchost m okré páry: x _ v v_ „4 v —v 0 .744 m 3 k e 1 t2 .001060 m 3 kg ' 1 v" = 0.u') = 503.6 + 0. (c) entalpie a (d) entropie vody.186 kJ K ' 1 20 . proto se jed n á o stav m ok­ ré páry.5 kJ . Řešení V tabulce SK-SP řazené dle teplot najdem e pro teplotu 120 °C: (a) tlak na m ezi sytosti p = 198.8 9 1 3 0 4 -0 .503.0372 = 20.448 • (7..5278) = 4. V ' 1 5 0 -1 0 0 ------------ B2 Stav 5 kg vody je určen teplotou 120 °C a m ěrným objem em 0.Stav a změna stavu reálného plynu - páry Izočáry v digram ech reálných plynů B 1 Stav vodní páry je určen teplotou 110 °C a tlakem 100 kPa.448 • (2705. Tento tlak je vyšší než zadaný tlak 100 kPa. Podle obecného trendu rozložení izoterem v p-v diagram u.) = 1.4 kPa.503.9 kJ kg ' 1 s/ = 1.s. V tabulce SK-SP řazené podle teplot najdem e k teplotě t = 110 °C saturační tlak (tlak na mezi sytosti) p sat= 143. + 1 100 1.5 kJ (c) h = h.4 m 3 k g '\ Stanovte (a) tlak a hodnoty (b) vnitřní energie.9 .6960 150 1._______ v = v.) = 503.9 .6) = 1410.6960 + 1. průsečík izoterm y 110 °C a izobary 100 kPa je v oblasti přehřáté páry (PP).0372 kJ k g ^ K ' 1 S = m ■s = 5 • 4.t .8 kJ kg ' 1 h" = 2705. + x (u.891304 m 3 kg ' 1 u./.h.1291 .665 kPa v7 = 0.696° • (110 -1 0 0 ^ = 1.3 kJ kg ' 1 H = m • h = 5 • 1490.4 m 3 kg ' 1 leží m ezi m ěrné objemy na m ezi sytosti.6 k J kg ' 1 h. = 503.19367 1. = 503. ( t .5278 kJ kg *1 _ Zadaný objem 0.0 0 1 0 6 Požadované hodnoty m ěrných a celkových veličin: (b) u = u.9367 v-i.8) = 1490.9 kJ k g 1 U = m • u = 5 • 1410.3 = 7451.1.O = 1. (d) s = s. + x (s7/.9 = 7054.448 • (2528. Lineární interpolací m ezi tabelovaným i teplotam i 100 °C a 150 °C pak najdem e m ěrný objem v. Stanovte měrný objem páry. Řešení Nejprve je třeba určit oblast zadaného stavu. + x (h7.5278 + 0.8 + 0.

2 kJ (rozdíl je asi 0.101.2 kJ „ P P ^sat / " V - m3 případně použijem e lepší aproximaci: h = 1 W C + v . Energie na vypa­ ření je pak rovna přírůstku celkové entalpie: AH = m • (h/.5345 kJ K ' 1 ----------------------------v / ^ —^pr.p .-------P2 . jý tabulce mokré páry řazené dle teplot najdem e k udané teplotě 100 °C saturační tlak 101.v 7) = 0.0. (b) vnitřní energii.0 = 451.2 • (1. t = tsat ph 220 kPa.. (c) entalpii a (d) entropii vody. Řešení .001044 = 0.42) = 419.200) = 123. její teplota je přím o saturační teplota odpovídající tlaku 220 kPa. Stanovte (a) zm ěnu objem u v o d y a (b) potřebnou tepelnou energii dodanou vodě.h7) = m • 123 = 0.25 kJ k g 1 H = m • h = 5 • 419.7 kJ (c) h s h pfil00OC= 419.Je třeba interpolovat mezi tabelovanými hodnotam i při tlacích pi = 200 kPa a p2= 225 kPa v tabulce m okré páry dle tlaků.0010 • (300 . N apř. Izoterm a 100 °C protíná izobaru 300 kPa v oblasti kapaliny. Řešení (a) Odečteme hodnoty m ěrných objem ů na dolní a horní m ezní křiv­ ce v7 a v.Stav a změna stavu reálného plynu .3386 m 3 (b) Měrná energie potřebná k izobarickém u vypaření syté kapaliny je vlastně měrné skupenské teplo vypařování (q = I23).p satpfll00„c ) = 419.3069 kJ k °s ' 1 K ' 1 S = m • s = 5 • 1. Stanovte (a) teplotu páry a (b) hmotnost páry.0 0 -12Q> 23 •(220 .001044 m 3 kg "1 V = m • v = 5 • 0.04 kJ k g 1 H = m • h = 5 • 419. ^sat 2 ^satl •(p . H ledané m ěrné veličiny aproxim ujem e hodnotam i na dolní m ezní křivce při zadané teplotě 100 °C.94 = 2094.3069 = —6.ioo°C B4 200 g vody ve stavu syté kapaliny se vypaří při stálém tlaku 100 kPa.05 %) (d) s = s . y' Nejprve se určí oblast daného stavu v p-v diagramu.2 • 2258. jen ž je m enší než zadaný tlak 300 kPa.6 kJ B5 Ve válci uzavřeném pístem jso u 2 litry syté páry při tlaku 220 kPa.. AV = m ■( / ./ v tabulce m okré páry řazené podle tlaku.42 kPa.04 = 2095.) = 120.25 °C 2 2 5 -2 0 0 V ’ ----.P 1 v 21 .00522 (b) u s u p f i i r c = 418.páry B3 5 kg vody m á teplotu 100 °C při tlaku 300 kPa. (a) v 2 vpfi ]00„c = 0. Řešení (a) Protože pára je nasycená.r = 1.inn. Stanovte její (a) objem .( p .04 + 0.23 + 12 4 .6940 .25 = 2096..94 k J k g 1 U = m • u = 5 • 418.0010) = 0.

* B6 Stanovte pom ocí parních tabulek (a) m ěrný objem a (b) m ěrnou entalpii vodní páry.2 0 0 ) = 0.P i ) = 0.5 m kg' je větší než v//= 0.8857 + . U rčete (a) teplotu.. + Í l Z Í l . t = t. P á ra je proto přehřátá a je třeba pracovat s tabulkou PP pro 500 kPa.( P . + h 2 ~ hl • ft .5 .00246 k s v" 0.( 2 2 0 .5 + -----------------------. + v ? ~ V| ■(t . (b) měrnou vnitřní energii a (c) m ěrnou entropii páry.) = 250 + -----3QQ~ 25Q------( 0. Stav páry je určen dvěm a stavovým i veličinam i. u.. Protože v naší tabulce m ěrný objem a m ěrná entalpie nejsou tabelovány pro t = 265 °C.5 . + — ----. .páry (b) A nalogickou interpolací lze stanovit m ěrný objem v . Interpolační vztah (INT) použijem e nejprve pro dvojici t. v a pak pro dvojici t.--------------------. A_ n o o „ . T.9 -2 7 2 3 . ^ c _c 7 4 S 9 9 . Řešení Nejprve je třeba určit. je nutná interpolace mezi nejbližšími tabelovaným i hodnotam i při ti = 250 °C a t 2 = 300 °C. ---------------.4 7 4 4 ) = 7.1 kJ k g '1 t 2. tlakem p = 500 kPa a m ěrným objemem T I > O 1 # v = 0..7 kJ kg 1 v2-v . V p-v diagram u je zřejm é.5 .v .v .. .5 . je třeba nejprve analogickým postupem stanovit entalpii. V 3 0 0 -2 5 0 V ' ------.( v —v .-v . ) = 2723.5 2 2 6 -0 .7 9709 . ve které oblasti daný stav páry leží.3749 m 3 k g '1.t ..6 + 3Q69>3 ~ 2967>6 . Řešení (a) M ěrný objem vypočítám e z daného objem u a hm otnosti v = V /m = 2/4 = 0. Je nutno použít vztah pro lineární interpolaci (INT).0 . / s.= 0. V 0 .--------.v .-u.5 m 3 k g '1.4 7 4 4 ) = 2765.•( 0. 0 .6 °C 1 v2.7 9 3 3 -0 . že izoterm a teploty 265 °C leží nad izoterm ou saturační teploty a protne se s izobarou o tlaku 300 kPa v oblasti přehřáté páry.3713 kJ k g '1 K “1 v 2 —v. 22 ..0 .5 m kg' .1.8118 ----------.5 2 2 6 -0 . řc) s = s.8 8 5 7 v" = v: + L .( 2 6 5 .5226 m 3k g '1 při teplotě t 2 = 300 °C.5 m 3 k g '1 leží m ezi tabelovaným i hodnotam i vi = 0.7 9 6 4 + Q’_8 7 5 3 ~ ° ’7964 . V 0 . je-li zná­ ma její teplota 265 °C a tlak 300 kPa.8201 m 3 k g '1 -------------t 2 tj 3 0 0 -2 5 0 v ’ (b) h = h.4 7 4 4 ) = 276.) = 7.2 5 0 ) = 0.2 7 0 9 + ’ . H odnota v = 0. Je proto třeba použít tabulku přehřáté páry pro tlak 300 kPa. V 0 . 2 8 0 2 .P 1 ’ 2 2 5 -2 0 0 V 0 002 Hmotnost páry m = — = —------.6-------Poznám ka: Pokud nejsou k dispozici tabulky s tabelovaným i hodnotam i vnitřní energie.t .4 7 4 4 V . h: (a) v = v. V tabulce m okré páry řazené podle tlaků lze zjistit. -1 u = u. ( v .Stav a změna stavu reálného plynu . ) = 2967. ( 265 _ 2 5 0 ) = 2998.4 7 4 4 V ' ----.^ B7 V nádobě o objem u 2 m 3 jso u uzavřeny 4 kg vodní páry při tlaku 500 kPa.55 °C.0.4 7 4 4 V .8118 m 3 k g 1 ' P2 . kde za x dosazujem e v a za y dosazujem e t. + •( v . že v = 0.4744 m 3 k g '1 při teplotě ti = 250 °C a V2 = 0. .Í 0 . ) = 0. Tlaku 300 kPa odpovídá saturační teplota tsat= 133.5 2 2 6 -0 .------(b) Vnitřní energie a entropie se určí interpolací pom ocí příslušných sousedních tabelovaných hodnot a obdobného vztahu.

3 °C hB 1 ^u2 B ~ u^ 1 B V 1b.7 .3 °C i. thB jako funkci entalpie interpolováním mezi tabelovaným i teplotam i ti. thB.. Je-li stav páry zadán pom ocí dvou tabelovaných veličin. B. + h -2 h | .5263 kJ kg ' 1 K ' 1 vodní páry.6 )= 333..------(3 1 3 1 -3 0 6 1 .7 Dvě příslušné sousední teploty v tabulkách jsou označeny číselným i indexy 1.7 kJ k g 1 v2 .5263 kJ kg ' 1 K '1) ležely m ezi nimi (před­ poklad interpolace).Stav a změna stavu reálného plynu . l| " -S .2 ) = 3 3 2 .4 5 9 9 v ' 1 . s za zá­ vislé. p Např. M ůžem e vyjádřit dva pomocné údaje thA. + ' 2 ~ M .5 2 2 6 -0 . Souřadnice společného průsečíku jsou hledané hodnoty teploty a tlaku daného stavu.2 °C t B = t.5 0 0 • 0.h . u. 3 5 0 . s (nejlépe ležících v tabulkách vedle sebe). ) = 2960.0 . [pB.páry h = h.4 7 4 4 ) = 3015. t hB] a [pA. [P b . Tedy teplota t a tlak p jso u považovány za nezávislé veličiny a tabelované hodnoty v.( h .s ]B V 7 .A •( s . thA].6 V ’ t . Pb a podobně tSA.h . 3 1 6 5 .h .7 -3 0 6 1 .J — ' ( P ~ P a ) Pb Pa Pb Pa (* ) 23 .3724 3061.( v .3 5 0 3-°.p • v = 3015. h. t 2 při tlacích pA.5464 3165. tsB jako funkci entropie interpolováním m ezi tým iž tabelovaným i teplo­ tami. s = 7.2 °C V ' 7 . thR= t . 3 1 6 7 .4599 3167.3724) = 344. V ’ 0 .A) = 300 + ----.4 7 4 4 a pak vypočteme vnitřní energii pom ocí definičního vztahu m ezi vnitřní energií a entalpií u = h . + t 2 ~ t[— ( h . ja k je ukázáno na následující výřezu: t.5 = 2765. na základě pom ocných údajů thA.5263 .v .------(7.7.7 + 3 0 6 4 .7 -3 0 6 4 . tsA. thA= t .a i u u v ia .-9?------( 3 1 3 1 -3 0 6 4 .( 0 .5263 . = t. A) = 3 0 0 + ■ ■350 .4 5 9 9 ) = 319. stanovení ostatních stavových veličin pom ocí interpolace je složitější. tlak získám e porovnáním dvou interpolačních vyjádření teploty (INT).s. Jaká je její teplota a tlak? Řešení Stavové veličiny jso u v parních tabulkách zpravidla tabelovány podle teploty a tlaku.. + t 2 * "S 2A .7 .5 . t sA]. 7 . aby zadané (zde h = 3131 kJ k g '1.t . s.5 4 6 4 -7 ..6329 00 °C t2= 350 °C p B= 600 kPa h B (kJ k g '1) sB(kJ kg -1 K '1) 7.7 | 7.6 3 2 9 -7 .2 2 9 6 0 .7 kJ k g 1 B8 Je dána m ěrná entalpie 3131 kJ kg ' 1 a m ěrná entropie 7. + t^2 ~_ tl|> •(s s 2B. R) = 300 + . A t2 . 2 a dva pří­ slušné sousední tlaky v tabulkách písm enným i indexy A. tsB a tabelovaných tlaků p A.2 v ’ h 2A . v tom to případě h. = 300 °C t2 = 350 °C P A= 500 kPa hA(kJ k g '1) | sA(kJ kg ' 1K '1) 3064.. Nejprve je třeba nalézt v tabulkách takové dvojice hodnot h.s1B) = 300 + -----35Q~ 3QO------(7. p B. tsB] lze nyní proložit přímky.6 7. Spojením dvou interpolačních vztahů pro teplotu dostáváme t = thA + thB ~ thA ' (P ~ P a ) = t SA + tsB .t .v .3 7 2 4 V ’ t Získanými dvojicemi [pA.2 7.

2 + ----.= 5.4 ^ ~ ° ’5539 (5 5 4 . 7. Přitom 1 kg ch la d ív a je ve stavu syté kapaliny a 1 kg ve stavu syté páry.Stav a změna stavu reálného plynu - páry T.4605 m3k g 1 Ve druhém kroku interpolací vA a vB podle tlaku aplikací vztahu (INT) získám e m ěrný objem. Pro obě tyto hodnoty nejsou další veličiny tabelovány. + ^ — — -Í d —t).04967 m 3 . Stanovte (a) m ěrný objem .'( 332-9 . dostanem e teplotu: t —t ^44 9 .5 m SK + m Sp 1 + 1 (a) M ěrný objem: v = v' + x ( V .5 5 3 8 + ° .5 -(0.9 °C při tabelovaných tlacích Pa = 500 kPa.4344 + ° .3 0 0 ) = 0.A + Vb = v i . Teplota t = 332.1.5029 (b) Látkové m nožství stanovím e pom ocí m olám í hm otnosti vody M m= 18 kg km ol ' 1 m 5.^ 1 Q 9 t = t_.6 kPa byly určeny v předchozí úloze. v B pom ocí tabelovaných hodnot ti.2 + — ---------.— ( p . Ze zadaného pom ěru mezi sytou kapalinou a sytou párou určím e suchost m okré páry m SP 1 x = ------. (b) celkový objem m okré páry.) = 0.6 -5 0 0 ) = 3 3 2 .9 °C Pb . ) = 31. Potřebnou interpo­ laci je nutno provést ve dvou krocích.—-----= -----.0. S výhodou použijem e tabulku řazenou podle teploty.965 . Řešení Stanovíme m ěrný objem páry.= ---------= 0. v = vA + ^ Pg ^ ( p . V2B pro teplotu t = 332.p A) = 0 . B9 i • • Pro 3 m vodní páry o stavu uvažovaném v předcházející úloze stanovte (a) je jí hm otnost a (b) látkové m nožství v kilom olech.------Méně přesný výsledek získám e přím ým odečtením z h-s diagram u vody: 540 kP a a 330 °C.04895 . Í2. (c) cel­ kovou entalpii a (d) celkovou entropii. n = ----.9 °C a tlak p = 554.-------- D osazením tlaku do (*).0007227 + 0.6 k P a ----.P a 6 0 0 -5 0 0 v ' ----. Ze zadání ply n e.T i q 9 332. že náš stav je v oblasti m okré páry chladiva.6 .02484 = 0. N ejprve vypočtem e dvojí aplikací (IN T) interpolované hodnoty vA. pe = 600 kPa. + V ~ f ~ • ( t .5 5 3 9 m 3 k 8 '' va = v. V2A a vib.9 .5226 + 0 ’ 537 50 ó l ° 0502 2 t.965 kg v 0.------5 5 4 .02484 m 3/kg (b) Objem: 24 V = m mpmp* v = 2 • 0.4 ™ ~ ” 04ň3 4 4 ■(3 3 2 .300) = ° .9.= 0. Řešení Použijem e tabulky pro chladivo R12.3314 km ol Mm 18 --------------(a) Hmotnost pak plvne ze vztahu BIO 2 kg mokré páry chladiva R12 m á teplotu 4 °C. — ^ ^44 O . = 0.v") = 0.T.5 0 0 ) = 3 1 9 .00072) = 0. 5029 m ^ g ' Pa oUU ^UU V 3 m = — = ---------.T.5 0 0 ) = 0 .2 + ’ (p -5 0 0 ) 6 0 0 -5 0 0 v ' 6 0 0 -5 0 0 V ’ -> p = 5 5 4 . V)A.

U rčete (a) m ěrný objem .22 + ------. interpolujem e pom ocí vztahu (IN T) m ezi tabelovaným i tep­ lotami.001129 = 0.páry (c) Měrná entalpie: h = h' + x (hB. Je větší než daná teplota 183 °C.1 8 0 ) = 0.1686 kJ kg ^ K ' 1 S = m • s = 55 • 2. Řešení Stav je v oblasti m okré páry MP. 0 0 1127 (J g3 _ 1 g()) (b) h s h ' 185 180 (1 8 3 -1 8 0 ) = 763. např. Směs zaujím á objem 0.= 0.939 kJ K~‘ B 12 55 kg vody v nádobě m á tlak 2 M Pa a teplotu 183 °C.22 180 B 13 Dvoufázová směs vody a vodní páry m á tlak 8 M Pa a suchost 60 %.42 °C.0 .6946 .1) = 4138 kJ nebo též: U = H .1686 = 119. Stanovte (a) teplotu.08 m 3.06667 m 3 kg ' 1 0 . tedy t = t<at= 295.495 = 229 kJ (d) Měrná entropie: s= s' + x ( s '.5-149.339-2015.1553) = 0. (b) entalpii.h = 2 • 114.3) = 4338 kJ (c) Vnitřní energie: U = m u = m-[u/ + x (u" . Suchost směsi = 0.1 °C 25 .10.42495 kJ k g 1 K -1 Entropie: S = m mp • s = 2 • 0.c = v .51 = 42708 kJ s' .37-763.h') = h' + x •123 = 39.0 6 6 6 7 -0 .76 + 0.1 9 4 4 4 -0 . (a) Teplota sm ěsi je saturační teplota při daném tlaku 8 M Pa. tsat = 212. U rčete (a) suchost.2 1396 (c) s s s' c = s' + 185 180 (183 .2 = 4138 kJ (d) Entropie: S = m-s = m-[s/ + x (s^-s7)] = 3-(2.0.81 + 0.85-h' 0„ lonx 785. (b) měrnou entalpii a (c) m ěrnou entropii vody v tom to stavu.s ' 2 1 8 7 9 .1 8 0 ) = 2.h')] = 3-(762.27 kJ K ' 1 183 c = h' + 185-180 ' 7 185-180 kg1 V =m ■ v = 55 ■ 0.0621 h.--— (183 -1 8 0 ) 1 8 5 -1 8 0 v ’ 1 8 5 -1 8 0 h = 776. Řešení Nejprve určím e oblast daného stavu.51 kJ kg ' 1 H = m • h = 55 • 776.495 kJ k g 1 Entalpie: H = m mp. 180 °C a 185 °C.4478) .339-1822.0 0 1 1 2 7 A ----------------------------. (c) vnitřní energii a (d) entropii mokré páry.1396 + ’ ’ (1 8 3 -1 8 0 ) 183C 180 1 8 5 -1 8 0 ’ 1 8 5 -1 8 0 s = 2. Pokud pro tuto teplotu nem á­ me tabelované stavové veličiny.s ') -0 .47 = 114.001127 + °» 001 ^ . Řešení (a) Měrný objem v=—= m 3 v-v' x = ---------= v'-v' O U * v.1387 + 0.8499 k J K -1 B il 3 kg mokré vodní páry je v nádobě o objem u 200 litrů při tlaku 1 M Pa.68 + 0.80 + # ^ . Saturační teplotu odpovídající tlaku 2 M Pa najdeme v tabulce m okré páry řazené podle tlaku.42495 = 0.1 5 5 3 + 0.p-V = 43 3 8 . Průsečík izoterm y 183 °C a izobary 2 M Pa je proto v oblasti kapaliny.103-0. (b) hm otnost syté vody m' a hm otnost syté páry m // ve směsi.Stav a změna stavu reálného plynu .5-(0.339-4. (a) v S v'I83.339 0 .u )] = 3 (761.( 1 8 3 . Stavové veličiny apro­ ximujeme údaji na dolní m ezní křivce při dané teplotě 183 °C.0 0 1 1 2 7 (b) Entalpie: H = m h = m-[h7+ x (h" .

u.02352 . O^ .6 V —m •v ř m" = -------------= m . AEp=0. k d e AEk = 0.. Z 1ZT: AE = AEk + A E p + A U = Q .Stav a změna stavu reálného plynu .0 0 0 6 8 7 6 ) = 0.4 5 5 kg v 0.0605 kg v 0. V' m ' v ' 0.005 V" m ' • v" ©' = — = ---------= 1 .(-1 0 0 ) = 400 kJ .v ') = 0.0146657 m 3 kg ' 1 (b) H m otnost směsi: Objem směsi: m = m 7 + m 77 = — = — —_ = 5 . (a) M ěrný objem v = v' + x ( v " .0605 ..páry M ěrný objem v = v' + x •(v* .uu 1 / ------V V 0.v ') = 0.W = 800 .W 26 -» U .0 0 1 3 8 4 2 -------. = Ui + Q .00_5 = o v "-v ' 0 .1 8 2 = 3. Určete (a) hm otnosti přítom né kapalné fáze i parní fáze a (b) jak é části celkového objem u zaujím ají jednotlivé fáze.1031 0 -0 .0121 = 0.6 •(0. v "-v ' 0 . jejíž chladnutí je podporo­ váno m íchačkou dle nákresu.0.2 .500 .0013842) = 0.0006876 + 0.m • v' / m" = -------------= m .0.W .V .m 7 = 0. Řešení Tekutinu v nádobě považujem e za uzavřenou soustavu.0 0 0 6 8 7 6 n n m _ co = — = -------. Je v něm dvoufázová směs (kapalina-pára) chladiva R12 při tlaku 160 kPa. v . Během chladnutí se odvedlo 500 kJ tepla a m íchačka přitom dodala kapalině 100 kJ práce.273 kg v" .0 0 0 6 8 7 6 V . Stanovte konečnou hodnotu vnitřní energie kapaliny.9983 V V ------B 15 V nádobě s pevným i stěnam i je horká tekutina. AU = U 2 .O.0826175 Spojením vztahů m = m / + m /7a V = V/ + V// = m / v 7 + m" v 77 dostanem e obě hm otnosti: m> = m . Počáteční hodnota vnitřní energie tekutiny byla 8 00 kJ.OS .012 1 -0 .V = 0 ^ p 5 ^ ° 11031-0.0013842 + 0 . Suchost sm ěsi je 80 %. Energii sam otné m íchačky neuvažujte.v' ---------(b) Objemové zlom ky kapalné a parní fáze: .1 0 3 1 -0 . Řešení Stav chladiva R12 v oblasti m okré páry je dán tlakem 160 kPa a suchostí 0.m ' = 5.455 .V ■ M ^ .8-(0.0484 kg v" .005 m 3.= -----------------------------.0826175 m 3 kg ' 1 Hmotnost m=—=— — = 0.U i = Q .0146657 V = V 7 + V 77 = m 7 v 7 + m /7 v 77 Spojením vztahů pro hm otnost a objem směsi lze vypočíst m a m /7: .0 ) '= 1 -0 .0 0 1 6 6 4 = 0.8.0 2 3 5 2 -0 .v ' -------B 14 Objem zásobníku chladiva je 0.

4744 m 3 kg"1.349 kPa B 17 Ve válci o světlém průřezu 0. (c) konečnou teplotu páry. Stanovte (a) hmotnost pístu. Řešení Vodní pára v nádobě je brána jako uzavřená soustava. H m otnost páry se také nem ění.4744 m 3 kg _1 < v//= 12. O dvodem tepla stě­ nou se ochladí na 50 °C. proto­ že objem tekutiny je konstantní).4744 m kg' . proto Vi = v2.) = 0.4744 0.páry Práce konaná m íchačkou je užitečná práce dodávaná tekutině (není to objem ová práce. 1ZT m á tvar Q = AU = U 2 . protože je to práce dodávaná do soustavy. (d) objem ovou práci a (e) počá­ teční i konečnou hodnotu tlakové energie.0 0 1 0 1 2 = 0.51 = -766.03 m 3 kg _1 —> m okrá pára Určíme suchost pom ocí m ěrných objem ů x _ V2 '2 _ v2 .0394 • (2443.0 3 -0 . která je menší než daná teplota 250 °C. Píst se m ůře volně pohybovat. O dporovým topidlem začne protékat proud I = 0. konečný stav 2 je v důsled­ ku dodání elektrické energie a tím i ohřevu v oblasti přehřáté páry (PP).2 A ze zdroje o napětí V .0394 1 2 . (a) Protože se nekoná objem ová práce. V tabulce SK-SP pro teplotu 50 °C najdeme: v/= 0.2723.209. Stanovte (a) odvedené teplo a (b) konečný tlak páry.15 m 3 vodní páry. v f . proto tlak páry ve válci zůstává konstantní pi = p 2 = 300 kPa. 3 1 Konečný stav je určen teplotou t 2 = 50 °C a izochorickou podm ínkou v 2 = vj = 0. (b) tlakovou p rá­ ci. D aném u tlaku pi = 500 kPa odpovídá saturační teplota tsati = 151.316 • (300. nejprve při 500 kPa a 250 °C.35 kJ kg ' 1 V 0. B 16 V uzavřené nádobě je 0. Chladnutí v uzavřené nádobě probíhá při konstantním objemu Vi = V 2. Počáteční stav 1 je na horní m ezní křivce (SP).001 m 2 se svislou osou je 25 g syté páry při konstantním tlaku 300 kPa.86 °C. Část hranice soustavy tvořená čelem pístu. 27 .001012 m 3 kg ' 1 < v 2 = Vi = 0.ui) Výchozí stav páry je určen teplotou a tlakem.8 .u . M usím e ji podle obecné konvence přisoudit znam énko m í­ nus. je pohyblivá.220 V po dobu x = 5 minut.0 0 1 0 1 2 a pomocí suchosti vnitřní energii u 2 = u '2 + x •( u 2 . ui = 2723. Tepelné ztráty jso u 3. proto je výchozí stav v oblasti přehřáté páry.316 kg (b) Konečný tlak je saturační tlak při teplotě t 2 = 50 °C: p 2 = 12.Stav a změna stavu reálného plynu .4 7 4 4 -0 . Řešení Uzavřená soustava je pára ve válci pod pístem.v 2 0 .6 .7 kJ 0.32) = 297.15 Hmotnost páry: m = — = ■ Odvedené teplo: Q = m ■(u 2 . V tabulce PP pro pi a t j : V] = 0.7 kJ.5 kJ k g '1.32 + 0.Ui = m • (U2 . je-li nad pístem tlak 100 kPa.u'2) = 209.

226 kJ (e) Tlakové energie: Etiak i = m • pi • vj = 0.h a) = 0 .543 kJ Etiak 2 = m • p 2 ■V2 = 0.W d = -3.Stav a změna stavu reálného plynu - páry (a) Tlaková síla na čelo pístu Fp = p-A = mpiSťg + p 0-A m pjs. = ^ ( p .0 .3 )= 317.b. vj = -v" = 0.001 = = 20.V .2-5-60 = -13.5 kJ Ah = — = = 380 kJ kg'.W t . V ypočítejte (a) objem nádoby.3 .7 .8 7 5 3 + -^0 3 15 0 .6058 = 4. ja k přejdem e z jednoho stavu do druhého).3 kJ k g '1. v a ( h .p 0 ) A = ^ . který je nižší než daný tlak 300 kPa. W = m Jp •dv = m ■p •( v 2 .025 • 300 • 0.9026 .6058 m 3 kg ' 1 AH = Q .6058) = 2.je součin dvou stavových veličin proto je rovněž stavovou veličinou na rozdíl od objem ové nebo tlakové (technické) práce které závisí na integrační cestě (na způsobu. Po odstranění přepážky í voda rozšíří do celé nádoby.025 • 300 • 0.3 + 380 = 3105.(-13.. B 18 N ádoba je rozdělena přepážkou na dvě části. (b) konečný tlak a (c) sdílené tep s okolím.2) = 9.5 °C Měrný objem stanovím e podobně v 2 = va + v.3) = 0.v .I -t = -220-0. 28 .9026 m 3 kg ' 1 h bK—h a 3 2 7 5 -3 0 6 9 . Přitom dochází k vým ěně tepla s okolím až teplota v nádobě d sáhne teploty okolí 20 °C. dvakrát větší část je vakuována.v •dp = 0 protože dp = 0 W d = . m 0.) í.. Pomocí tabulky přehřáté páry určím e interpolací konečnou teplotu t 2 = t a + r bŤ ra ( h " h a ) = 3 0 0 + '3 24705°-3 ~ 0360 9 0 .0.2 kJ (c) D ruhý tvar 1ZT Z tabulek SK-SP pro pi = 300 kPa: hi = h/. Řešení Voda v nádobě je uzavřená soustava. = 2725.( 3 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 ) •0.8 7 5 3 (3105.025 • 300 • (0. ) = 0.9026 = 6. .3 (3 1 0 5 .39 kg (b) Tlaková a elektrická práce 2 Wt = m J . Tlaková energie (vnější energie) etiak~p ■v .025 h 2 = hj + Ah = 2725. Proto stav vody leží v oblasti nenasycené kapaliny. N ejprve m enší část obsahuje 5 kg vody při tlak 300 kPa a teplotě 20 °C a druhá.3069. Teplotě 20 °C odpovídá saturační tlak psat = 2.3 (d) O bjem ová práce (při p = konst.3 kJ kg ' 1 V konečném stavu 2 znám e tlak a entalpii.3 -3 0 6 9 .339 kPa.7698 kJ Poznámka'.

Stav a změna stavu reálného plynu - páry

(a) V tabulce SK-SP řazené podle teplot odečtem e veličiny na dolní m ezní křivce pro teplotu
20 °C: Vj 2 v'při20„c = 0,001002 m 3 k g ' , ui s u | íi20„c = 83,95 kJ k g 1
Počáteční objem sekce s vodou a zároveň celé soustavy:
V] = m-Vi = 5-0,001 = 0,005 m 3
Celkový objem nádoby a zároveň konečný objem soustavy:
V2= 3-V, = 3-0,005 = 0,015 m 3
(b) Konečný stav po odstranění přepážky leží v oblasti m okré
páry. Je určen saturačním tlakem psat = 2i339_kPa odpovídajícím udané konečné teplotě 20
a měrným objem em

(c) Z 1ZT vypočtem e teplo přivedené páře z okolí. Při expanzi do vakua se nekonala žádná
práce, proto Q = AU. H ledané teplo je tedy Q = m • (u 2 - ui). Stanovím e suchost m okré páry
ve stavu 2 pom ocí znám é hodnoty m ěrného objem u a tabelovaných hodnot v'2, v 2 :
v, - v '2 0 ,0 0 3 -0 ,0 0 1
6
v , , ,, i
- j i ,
,iv ,
x = —------ = ------------------- = 34,6-10 ... stav v tesne blízkosti dolní m ezní křivky
v ; - v '2 5 7 ,7 9 -0 ,0 0 1
Vnitřní energie: u2= u 2 + x • ( u 2- u 2) = 83,95 + 34,6-10'6-(2402,95 - 83,95) = 84,03 kJ kg ' 1
Přivedené teplo z okolí:

Q = 5 • (84,03 - 83,95) = 0,4 kJ

B 19

Adiabatická parní turbína m á výkon 6 MW. Param etry páry
na vstupu jsou pi = 2,5 M Pa, ti = 350 °C, Ci = 40 m s '1, po­
loha vstupu nad zem í z t = 9 m, na výstupu je tlak
p2=15 kPa , suchost x2= 9 2 % , c2= 1 7 5 m / s , poloha
Z| = 4 m nad zem í. Stanovte (a) zm ěnu entalpie, kinetické
energie a potenciální energie páry při průchodu turbínou,
(b) měrnou užitečnou práci turbíny, (c) hm otnostní tok páry
v turbíně a (d) tlakové energie na vstupu a výstupu.
Řešení
Pára v turbíně je uvažovaná soustava. Soustava je otevřená, neboť v kontrolním objem u (tur­
bíně) dochází kontinuálně k je jí vým ěně s okolím. Turbína je tepelně izolovaná od okolí, tzn.

že změna stavu páry bude probíhat adiabaticky. Stav páry 1 rva vstupu \<z v oblasti přehřáté
páry, stav 2 na výstupu v oblasti m okré páry. Potřebné veličiny vyhledám e v parních tabul­
kách.
Stav na vstupu 1:
Stav na výstupu 2:

pi = 2,5 M Pa, ti = 350 °C ->
p 2 = 15 kPa, x 2 = 0,92
—»

vj = 0,10976 m 3 k g '1, hi = 3126,3 kJ kg ' 1
v 2 = 9,2185 m 3 k g 1, h 2 = 2409,2 kJ kg ' 1

(a) Změny m ěrných veličin (entalpie, kinetické energie a potenciální energie)
Ah - h 2 - h, = 2409,2 - 3126,3 = -717.1 k J k g 1
a _
_C2
Aekin 6kin2 ^kinl

2

c * _ 1752

2

2

402

2

, . „ ,
14,51 kJ kg_

Aep0t= ep0t2 - ep0t, = g-(z2- Zi) = 9,81 (9 - 4) = -0,05 kJ kg ' 1

29

Stav a změna stavu reálného plynu - páry

Zm ěna entalpie výrazně převažuje nad zm ěnami kinetické a potenciální energie. Zm ěna kine­
tické energie je m alá a zm ěna potenciální energie je prakticky zanedbatelná.
(b) 1ZT pro otevřenou soustavu při adiabatickém režim u stanoví m ěrnou užitečnou práci páry
získanou v turbíně (v tom to případě technickou práci)
w, = -{Ah + Aekin + Aepot) = -(-7 1 7 ,1 + 14,51 - 0,05) = 702.6 kJ kg 1

(d) Hustota páry při vstupu

W*
w,

702,6

1

1

V1
1

0,10976

V2

9,2185

Pi =

Hustota páry při výstupu

(e) Tlaková energie na vstupu
Tlaková energie na výstupu

6000

1

,8.539
« Q tkg s 'I
= 9.1108 kg m~
= 0.1085 kg m

-3

etiaki = Pi • Vi = 2500 • 0,10976 = 274.4 kJ kg 1
etiak2 = P 2 ■V2 = 15 ■9,2185 = 138,3 kJ kg ' 1

B 20
3 kg vody ve stavu syté kapaliny je při konstantním tlaku 300 kPa zahříváno do úplného vy­
paření. Stanovte (a) objem ovou práci, (b) zm ěnu vnitřní energie, (c) zm ěnu entalpie a (d) při­
vedené teplo.
Řešení
3 kg vody jso u uvažovanou uzavřenou soustavou. V ypařování
probíhá při stálém daném tlaku 300 kPa v oblasti m okré páry.
(a) Z tabulek SK-SP odečtem e pro tlak 300 kPa hodnoty:
v, = V = 0,00104 m 3 kg ' 1
v 2 = v" = 0,6058 m 3 k g 1 '
u, = u; = 561,15 kJ kg ' 1
u 2 = u" =2543,6 kJ kg ' 1
h 2 = h" = 2725,3 kJ kg ' 1
h, = h '* 561,47 kJ kg ' 1
Při vypařování soustava koná vratnou objem ovou práci (p = konst.)
2

W = m Jp •dv = m ■p •( v. - v ,) = 3 •300 •(0.6058 - 0.00107)° 544.3 kJ
1

(b) Zm ěna vnitřní energie AU = m-(u 2 - uj) = m-(u/; - u7) = 3-(2543,6 - 561,15) = 5947.3 kJ
(c) Zm ěna entalpie

AH = m-(h 2 - h i) = m-(h;/ - h;) = 3-(2725,3 - 561,47) - 6491.6 kJ

(d) Teplo z prvního tvaru 1ZT

Q = AU + W = 5947,5 + 544,3 = 6491,6 kJ

nebo také z druhého tvaru

Q = AH + W t = 6491,6 + 0 = 6491,6 kJ,

neboť technická práce

W t = W - m p ( v 2 - v ,) = m p (v 2 - v , ) - m p ( v 2 - v, ) = 0

B 21
Chladivo R12 v chladničce vstupuje do kapiláry s konstantním průřezem ve stavu syté kapali­
ny při tlaku 0,8 M Pa a je škrceno na tlak 0,12 M Pa. Stanovte (a) suchost par chladiva
v konečném stavu, (b) teplotní pokles při škrcení a (c) zm ěnu m ěrné entropie.

30

Stav a změna stavu reálného plynu

-

páry

Řešení
Otevřená soustava je tvořena chladivém v kontrolním objem u - podél kapiláry. Sdílení tepla
mezi chladivém a okolím je zanedbatelné, nekoná se žádná užitečná práce. Protože průřez je
konstantní, je stálá i velikost rychlosti chladiva v kapiláře. 1ZT pro otevřenou soustavu se tak
redukuje na vztah Ah = 0 nebo hi = h2.
Poznámka: N evratné škrcení je projevem tzv. hydraulické třecí
ztráty, která je rovnom ěrné rozložena podél celé délky kapiláry.
Stav 1 na vstupu leží na dolní m ezní křivce, je tak určen pouze
hodnotou tlaku pi = 0,8 M Pa. Stav 2 na výstupu se nachází v oblas­
ti mokré páry a je dán tlakem pi = 0 , 1 2 M Pa a podm ínkou k o n ­
stantní entalpie na začátku a konci zm ěny stavu h] = h2.
Stav 1: p! = 800 kPa, t, = tsati = 32,74 °C

->

Stav 2 : p2= 120 kPa, h 2 = h, = 67,30 kJ kg ' 1 —>

(a) Suchost na výstupu
(b) Teplotní pokles škrcením

h, - h l
X2 =

hi = h7i = 67,30 kJ k g 1,
s, = s'i = 0,2487 kJ kg ' 1 K ' 1
t 2 = tsat2 = -2 5 ,7 4 °C

6 7 ,3 0 -1 2 ,6 6

0,334

1 7 6 ,1 4 -1 2 ,6 6

K -K
At = t 2 - ti (-25,74) - 32,74 = -58.48 °C

(c) Výstupní entropie
s2 = s /2 + x 2-(s//2 - s;2) = 0,0526 + 0,334-(0,7133 - 0,0526) = 0,2733 kJ kg "1 K '
Pak změna m ěrné entropie
As = s 2 - si = 0,2733 - 0,2487 = 0.0246 kJ kg~‘K
B 22

Voda ve studni o teplotě 14 °C m á hladinu 60 m pod úrovní terénu.
Čerpadlem o výkonu 8 kW je čerpána na povrch. Vstupní prům ěr sací­
ho potrubí je 10 cm, výstupní prům ěr je 15 cm. Sdílení tepla m ezi v o ­
dou a okolím zanedbejte. Stanovte (a) výšku nad terénem do které je
vodu možno čerpat při průtoku 0,012 m 3 s"1. Porovnejte (b) zm ěny
kinetické energie a (c) potenciální energie vody mezi výstupem a vstu­
pem při čerpání. Ztráty zanedbejte.
Řešení
Voda v čerpacím systém u je chápána jako otevřená soustava.
(a) Použitím 1ZT pro otevřenou soustavu dostávám e
m Ah + A — + g ■Az = Q —Wt

2

Předpokládáme-li konstantní teplotu vody při čerpání, m ěrná vnitřní energie je tak stejná
v místech 1 a 2. Protože rovněž tlaky a m ěrné objem y v m ístech 1 a 2 jso u prakticky stejné,
příslušné entalpie jso u také stejné, tedy Ah = 0. K přenosu tepla nedochází. H ustotu vody ur­
číme jako hustotu na dolní m ezní křivce pro teplotu 14 °C. Z tabulek SK-SP:
v1= 0,001001 m 3/kg —» p = l/v 7 = 999 kg/m 3

31

l 2 z2 = z .= -1 2 0 Wt = -1 2 0 ■ 15. změna kinetické energie je m nohem m enší a zm ěna entalpie prakticky nulová.0.96 a vstupuje do vým ěníku při tlaku 100 kPa (1)..W t Ah = Au + A(p-v) = Au + A £ = Au + vP/ Protože teplo se s okolím nevym ěňuje. f \ ( c2 ■ • Ap ml Ah + A — + g.81 a V = c .28 m/s = 3.6792 -8 0 0 0 2 2 999-0.937 J/kg (c) Zm ěna m ěrné potenciální energie Aepot = g ( z 2 .16 m /s c2 =c.= -----— 5.5282 0. . A A C Au + — -----hg.( .4 kW .m Výkon pro pohon čerpadla (b) Wkin= .Stav a změna stavu reálného plynu .0. P 2 .z . + - f e. Chladicí voda. (b) Jaká je zm ěna kinetické energie při čerpání za jed n o tk u času? Řešení (a) Vodu protékající čerpadlem považujem e za otevřenou soustavu.= . neuvažuj em e-li hydraulické ztráty a vliv sdílení tepla. Stanovte (a) m inim ální výkon pro pohon čerpadla.) = 9 .16 2 0 + i l O l + 1W 8 l _ 3 a 6 l+ 0 V 2 A 1000 2 = w 2 = -13.W t .= — -----------. 2 2 p-V m = p -V = -60 + 9. 8 1 • [ 8 . v y kde 4-V 4 -0 . tj. B 23 V čerpadle m á dojít ke zvýšení tlaku o 3000 kPa.528 m s 1 71-df C2 = re .% " + g ' ( Z2 " Z . pouze 3.páry Takže 1ZT je redukován na 2 "\ m % . jež je 32 . = p-Ttd2/ 4 1000.Az . (b) Zm ěna m em e km eticke energie A c 22 c .6 7 9 2 1.121 . Vzniklá zkondenzovaná voda vystupuje při tlaku 100 kPa a teplotě 45 °C (2). 152 —> = 0. uvažujem e pro jednoduchost p = 1 0 0 0 kg m~3). 222/ 4 p-7id2/4 1000-71-0.Az = Q .= 1. ) = .6 0 ) ] = 668. c.2 0. __ Aekjn = ------^ .5 % z Wt .0 1 2 7i .282 3.-— = -0. A j = c 2A 2 4-V 4 -0 .679 m s" 1. . H m otnostní tok vody 120 kg s' 1 vstupuje do čerpadla potrubím o prům ěru 2 2 cm a vystupuje potrubím o prům ěru 10 cm ve stejné výšce.l 2/4 W .m . B 24 M okrá vodní pára m á suchost 0. .. tedy z hm otnostního toku. je tedy užitečná práce dodávaná systém u (vodě): ( A 2 \ AP +.d2 7 i-0 . hustoty a plochy průřezu m 120 _ . = ----.5282 .t t . Rychlosti určím e z rovnice kontinuity pro staci­ onární proudění.. že není zadána teplota vody.3 J/kg Poznámka-. V tom to případě největší příspěvek zm ěny energie přísluší potenciální energii. m 120 = 15.121 m w „ v . Člen Au = 0 (představuje hydraulické ztráty).012 = 8. . K apalná fáze vody je m á­ lo stlačitelná a její hustota je proto tém ěř konstantní (vzhledem k tom u. „2 c„2 2 W. .0 1 2 .A .

O tevřená soustava výměníku je tvořena oběm a proudy. ^ r m ( A h + Aekin + Aepot) l = Q .voda . B 25 Chladivo R 134a je ochlazováno proudem vzduchu ve vým ěníku při ustáleném režim u. vystupuje při 30 °C. Aep0t.-h . K aždý proud m á svůj vstup a výstup.= 28. Přenášené teplo lze rovněž získat tak.) = Q Teplo odvedené 1 kg páry q m kp = h 2 . Ichi vzduch Zanedbejte tlakové ztráty a stanovte (a) Q hm otnostní tok potřebného vzduchu a (b) r « \ tepelný tok mezi chladivém a chladicím vzduchem . že zvolíme za soustavu část vým ěníku s chladicí vodou.64 1 4 6 .h . vystupuje ohřátý na 25 °C.4 5 . Pro ustálený režim stanovte (a) pom ěr hm otnostních toků chladicí vody a kondenzující páry. z kondenzující páry do chla­ dicí vody. ^ W jso u nulové.J ri .1 4 -1 8 8 . * 33 .45 .páry oddělena stěnou od páry.9 9 (b) A bychom získali teplo přenesené z kondenzující páry do chladicí vody. (b) tepelný tok z páry do chladicí vody vztažený na jednotku hm otnosti páry.£ W j V tomto případě Aekin. že teplo je odváděno ze soustavy.14 = -2396. R 134a Vzduch do vým ěníku vstupuje při tlaku 120 kPa a teplotě 12 °C. takže _ h .-y 'o5 L i £ - n Řešení Oba tekutinové proudy jso u odděleny stěnou propouštějící teplo.h .6 8 -6 2 . U kondenzující mokré páry (kp) 1 a 2. 3 a 4 jso u v oblasti kapalné vody. = 188. u chladicí vody (v) 3 a 4. parní stranu vým ěníku. I pára . mkp (h 2 . vstupuje do vým ěníku při teplotě 15 °C (3) a vystupuje při 35 °C (4) stále při stejném tlaku.Stav a zm ěna stavu reálného plynu . (a) Ve formulaci 1ZT pro tuto otevřenou soustavu je celková změna energie složená ze dvou dílčích zm ěn každého proudu. D ochází k úniku 200 W tepla do okolí. H m otnostní tok chladiva je 3 kg m in ' 1 a vstupuje vzduch do vým ěníku při tlaku 900 kPa a teplotě 65 °C. Přenos tepla z okolí a změny kinetické a potenciální energie obou proudů zanedbejte. Pak m ám e za stejných podm ínek m kp (h . považujem e za otevřenou soustavu pouze např. 1*1 p4 1 1 v Ř ešení M ám e více m ožností volby kontrolního objem u a příslušné otevře­ né soustavy. kde stavové veličiny lze dobře aproxim ovat hodnotam i na dolní m ezní křivce při příslušné teplotě. V tom případě toto teplo vyjde kladné. ) + m v ( h 4 .h 3 Stav 1 je v oblasti m okré páry.2585.69 kJ kg Záporné znam énko nám říká. stavy 2.h 3) = 0 odkud pom ěr hI ~ h2 m kp h4. Q . která je v tom to případě součástí okolí. ~ h «°c L/ m kp 35°C _ L' 15°C 2 5 8 5 .

91 B 27 Chladnička je opatřená elektrom otorem o příkonu 1 kW pro pohon kom presoru.5 ( l 0 2 .71-0.h „ ) = ^ t Q R 134a le h l 2 ohl •(91. takže m = -w. Při izoterm ic­ kém pro v o zu je zm ěna vnitřní energie nulová.3 0 ) --------Ď— H m otnostní tok vzduchu mv (b) Stanovení tepla odebíraného vzduchem chladivu vyžaduje jinou volbu otevřené soustavy.91 kg s' 1 p 2A 2 c. -2 0 0 + ^ •(2 9 8 .—t-------.5 . pak 1ZT m á tvar m chh 2ch + m vh 2v . tepla z vychlazováného prostoru a zároveň odvádí kondenzátorem do m ístnosti 2700 kJ tepla Stanovte zm ěnu vnitřní energie m ístnosti. Tepelný tok z chladiva do vzduchu je pak podle 1ZT Q * = A * (1>M .0.P 1 = P | ( ci2 . Potřebné veličiny naleznem e v příslušných tabulkách pro chladivo R134a. V ýstupní rychlost z rovnice kontinuity c2 = Hmotnostní tok m = PlAjC. 1 0 m s ‘ 0. Zvolím e za soustavu chladivo ve vnitřní trubce.c 2 ) “ ~ = 100°.1 -------.1 2) - = L 56 M Pa 4. Použijem e 1ZT pro otevřenou soustavu. Během 15 m inut chladivo přijím á ve výpam íku 1800 k.298.5 kW . = 025 .= 0.49 . .289 k e s' 1 m« v = 1004.025 -10 = 4.m vh lv = Q ok ■ _ Q o k + m ch ( h lch ~ h 2ch) = h 2v . = 1 0 0 0 ..Stav a změna stavu reálného plynu - páry (a) Pro výpočet hm otnostního toku vzduchu zvolím e za soustavu celý vým ěník s obsahem chladiva i vzduchu (dva vstupy a dva výstupy).. 34 . V oda do něho vstupuje rychlostí 10 m s ' 1 přívodním potrubím o prům ěru 25 m m a vystupuje potrubím o prům ěru 35 mm .035 Zvýšení tlaku 7500 AP = P 2 .— ----.P L P2 Pl navíc zde uvažujem e nestlačitelnou tekutinu pi = p 2 = p = 1000 kg m -3 Lze také zanedbat vým ěnu tepla s okolím a zm ěnu potenciální energie.1 0 = 5 .4 9 ) •1000 .9 1 .5 (65 . S tan o v te m ax im áln í teoretické -zvýšení tlaku tekutiny při izoterm ickém provozu. Voda v čerpadle je otevřená soustava. Je umístněn: v dobře tepelně izolované m ístností. Zanedbám e-li zm ěny kinetických a potenciál­ ních energií obou látek a nekoná-li se žádná práce.35 kW ? 26 Čerpadlo m á výkon 7. Vzduch považujem e za ideální plyn a zm ěnu entalpie počítám e pom ocí vztahu Ah = cp-AT.m chh lch .h lv Stav vstupujícího chladiva se nachází v oblasti přehřátých par a výstupní stav j e v oblasti ne­ nasycené kapaliny.58) = : 10.5 8 . takže Ah = ^ . -----------.

H m otnost uzavíracího tělíska pojistného v e n tilu je 150 g. Stanovte (a) tlak.95 kPa (b) 115. Výsledek: (a) 2.3 °C B 34 V tlakovém hrnci.505 kJ (b) 0. je n ž je používán v lokalitě s atm osférickým tlakem 91. Stanovte (a) přetlak v hrnci a (b) prům ěr vertikálního kruhového otvoru ve víku hrnce. S tanovte ( a) r ychlost u nikající p áry v otvoru v entilu a (b) h m otnostní t ok unikající páry. tlak v nádobě je 540 kPa a teplota 88 °C.44 kJ kg 1 (c) 0. Stanovte (a) tlak a (b) teplotu v hrnci při vaření. = —P . První zákon je tedy redukován na vtah: AU = .12727 m 3 kg ' 1 (b) 0. (c) m ěrný objem a (d) celkový objem chladiva.529-10'5 kg s ' 1 35 .733 m s ’1 (b) 4. Výsledek: (a) 170.76 °C (b) 0.3 kg chladiva R12 v dokonale tuhé nádobě m á m ěrnou entalpii 1 3 0 k J k g _1 při tlaku 800 kPa. Výsledek: (a) 85.3 °C (b) 190.000745 m 3 kg‘'. které je volně položeno na ústí vertikálního otvoru ve víku o prům ěru 3.341 kPa (b) 4. H m otnost uzavíracího tělíska pojistného ventilu je 150 g.47 mm B 35 V tlakovém hrnci probíhá var vody při teplotě 118 °C pom ocí elektrické topné spirály o pří­ konu 100 W.60) = 900 kJ Další zadané údaje jso u pro řešení příkladu nepodstatné. m á být teplo­ ta varu vody 118 °C. M ěrná entalpie je 200 kJ k g '1.25 mm.1 -15 .y ] w = -W„.Stav a zm ěna stavu reálného plynu .5 °C a m ěrným objem em 0. (b) m ěrnou entalpii a (c) m ěrnou entropii chladiva.01072 m 3 k g 1 (d) 0.x = —(.1256 kJ K _1 B 31 2. jestliže její látkové m nožství je 0. Je třeba stanovit (a) měrný ob­ jem a (b) celkový objem páry.471 (c) 0. Výsledek: (a) 36. V nější atm osférický tlak j e 9 1. neboť sdílení te p la je zam ezeno izolací.3 kPa B 29 Vodní pára v kontejneru m á teplotu 6 6 6 °C a tlak 3. V ým ěna energie sokolím se uskutečňuje jedině elektrickou prací prostřednictvím elektrického přívodu.38 MPa.3 kmol. Výsledek: (a) 0.páry Řešení Za uzavřenou soustavu považujem e celou m ístnost včetně chladničky.5 kPa. Po­ mocí tabulek pro R12 stanovte (a) teplotu a (b) tlak chladiva. (b) suchost. jeh o ž hm otnost je 0.687 m 3 B 30 Stanovte (a) entalpii a (b) entropii chladiva R12. Při dosažení žádaného tlaku je tělísko nad­ zvednuto a vodní pára uniká z hrnce. B 28 10 kg chladiva R12 je uzavřeno v nádobě o objem u 1 m 3. Stanovte (a) teplotu.15kg. Výsledek: (a) 514 kPa (b) 51. Ventil je tělísko o hm otnosti 60 g. jen ž udržuje přetlak v hrnci při varu vody. Výsledek: (a) 32.0246 m 3 B 32 Stav chladiva R12 je dán teplotou 16.196 kJ k g ^ K ’1 B 33 Tlakový hrnec je opatřen pojistným ventilem .5 kPa. A t­ mosférický tlak je 100 kPa. Výsledek: (a) 16.

V oda do něho vstupuje rychlostí 5 m s 1 přívodním potrubím o prům ěru 50 m m a vystupuje do vytlačovaného prostoru o tlaku 660 kPa potrubím 36 . vstupuje při tlaku 700 kPa. tlak 700 kPa.132 kg s ' 1 (b) 3. Průběh ohřevu zakreslete do p-v. Prům ěr na výstupu páry je 250 mm. (b) tepelný tok z páry do chladicí vody. Zanedbejte tepelnou interakci s okolím . tlak 100 kPa.3 kg s '1. C hladicí voda s hm otnostním tokem 3 kg s ' 1 vstupuje do vým ěníku při tlaku 100 kPa a teplotě 10 °C. její rychlost je 150 m s '1. tj. Výsledek: 4. Parametry chladicí vody: hm otnostní tok 3 k g s ' ’. že sdělované teplo s okolím je zanedbatelné a (c) rychlost páry na výstupu z turbíny. B arom etrický tlak byl 99. je jí rychlost je 100 m s’1. V stupní prům ěr přívodního potrubí páry je 50 mm . Param etry vstupující páry jsou: hm otnostní tok 0. Stanovte (a) výstupní teplotu chladicí vody a (b) te­ pelný tok m ezi kondenzující párou a chladicí vodou. 2. V ypočtěte (a) hm otnostní tok páry a (b) teplo přenášené z turbíny do okolí. Výsledek: (a) 12 °C (b) 24. Hm otnostní tok páry je 0.934 M W (c) 193 m s' 1 (d) -106. tlakový pokles a zm ěny kinetické a potenciální energie zanedbejte.7 % výkonu B 41 Parní turbína dodává výkon 3050 kW . zm ěny kinetické a potenciál­ ní energie a tlakové ztráty ve vým ěníku. V stupní prům ěr přívodního potrubí páry je 60 mm. Tepelná in­ terakce s okolím . V stupní prům ěr přívodního potrubí páry je 70 mm. Pára vystupuje z turbíny při tlaku 50 kPa jako m okrá pára o suchosti 99 %. U rčete (a) účinnost energetické přem ěny a (b) střední m ěrnou tepelnou kapacitu při konstantním tlaku mezi počáteční a koncovou teplotou. Určete (a) teplotu chladicí vody na výstupu. Výsledek: (a )6 1 . teplotě 200 °C a vystupuje ve stavu syté vody. Pára vystupuje z turbíny při tlaku 80 kPa jako m okrá pára o suchosti 96 % otvorem o prům ěru 300 mm. Výsledek: (a) 2.4 ° C (b) 644. Výsledek: (a) 71. V ypočtěte (a) hm otnostní tok páry. Prům ěr na výstupu páry je 350 mm. teplota 200 °C. Pára vystupuje z turbíny jako nasycená při tlaku 60 kPa.5 kW B 42 * Čerpadlo nasává vodu o tlaku 120 kPa. (b) výkon turbíny za předpokladu.27 M W ’ B 40 Stav vodní páry na vstupu do turbíny je dán tlakem 4.páry B 36 Pára kondenzuje v ustáleném režim u ve vým ěníku za stálého tlaku účinkem proudu vody. teplota 10 °C. Stav vodní páry na vstupu do turbíny je dán tlakem 3 M Pa a teplotou 500 °C.906 kg s ' 1 (b) 32. její rychlost je 200 m s '1. Výsledek: (a) 5.4 kW B 37 Ve stacionárním režim u je pára ve vým ěníku chlazena za konstantního tlaku do stavu syté páry.8 % (b) 4188 J kg ' 1 K ' 1 B 39 Stav vodní páry na vstupu do turbíny je dán tlakem 4 M Pa a teplotou 500 °C. T-s a h-s diagramu.5 M Pa a teplotou 500 °C.Stav a změna stavu reálného plynu . Tepelné ztráty turbíny jso u 10 kW.6 kPa.8 kW B 38 Ponorným vařičem o příkonu 300 W se v otevřené neizolované sklenici 200 g vody o teplotě 25 °C přivedlo k varu za 4 m inuty a 50 sekund. D ále zjistěte (d) jak se podílí na výkonu zm ěna kine­ tické energie páry v turbíně.3 kg s '1. V ypočtěte výkon turbíny.7 kW .

poté píst začne ve válci stoupat. Výsledek: (a) 0 kJ (b) -8 8 6 kJ (c) 2778 kJ B 48 5 kg syté vodní páry přijím á teplo při stálém tlaku 600 kPa. Stanovte (a) objem ovou práci. Ohřevem je páře dodáno 10 kJ tepla. Počáteční tlak je 600 kPa.542 m 3 (b) 236. Sta­ novte (a) příkon kom presoru (beze ztrát). (c) entalpii a (d) entropii. kde je tlak o 25 kPa vyšší.176 m 3 s_1 (c) 0.44 kW (b) 0. Výsledek: (a) 0.69 kPa (b) 99.0436 m 3 s ' 1 B 50 2 kg syté páry čpavku při teplotě -25 °C jso u ohřáté v nádobě s pevným i stěnam i na teplotu 100 °C.22 kW B 43 Tepelně izolované čerpadlo m á výkon 1 kW a čerpá vodu do prostoru.0694 kJ (e) 33628. když se původní objem ztrojnásobí. (d) tlakovou práci a (e) m nožství přivedeného tepla. Stanovte (a) hm otnostní tok čerpané vody. Výsledek: (a) 829 kJ (b) 0 kJ (c) 3630 kJ B 49 Chladivo R 134a vstupuje do adiabatického kom presoru jako sytá pára při teplotě -20 °C a vystupuje z něho při tlaku 700 kPa a teplotě 70 °C.9 kJ (d) 3. (b) tlakovou práci a (c) m nožství tepla.6 kJ 37 . Stanovte (a) rychlost vytlačované vody na výstupu čerpadla a (b) výkon čerpadla.2 kg s '1. Výsledek: (a) 1. (c) m nožství tepla a (d) zm ěnu vnitřní energie.8 °C (c) 20. Výsledek: (a) 2. Stanovte (a) objem nádoby.páry o průměru 65 mm.1 kPa (c) 422.139 kJ ( d ) -0. voda ve válci se vypařuje. Stanovte (a) objem ovou a (b) tlakovou práci. Stanovte (a) konečný tlak. (b) tlakovou práci a (c) množství tepla.206 kJ K ' 1 B 46 5 kg syté vody přijím á teplo při stálém tlaku 600 kPa.5 kJ B 45 Uzavřená nádrž m á objem 2 m 3 a obsahuje m okrou vodní páru o teplotě 50 °C a suchosti 0.715 kPa (c) 1088. Do válce je přiváděno teplo. při tlaku 100 kPa a teplotě 20 °C. Stanovte po ohřevu (a) teplotu. dokud není dosažena teplota 500 °C. Pod pístem ve válci je 0. dokud není dosažena teplota 500 °C. Výsledek: (a) 1773 kJ (b) 0 kJ (c) 14060 kJ (d) 12288 kJ B 47 5 kg syté vodní páry přijím á teplo při stálém objemu.1 °C (b) 32. Voda vstupuje do čerpadla rychlostí 1 0 m s ' přívodním potrubím o prům ěru 10 mm a vystupuje potrubím o prům ěru 40 mm. Výsledek: ( a ) -82. (b) tlak. Výsledek: (a) 100.Stav a změna stavu reálného plynu . (c) objemovou práci. H m otnostní tok c h lad ív aje 1. Přívod tepla se zastaví.4. (b) konečný tlak čpavku a (c) dodané teplo.7854 kg s ' 1 B 44 Píst o hm otnosti 5 kg a prům ěru 30 cm je ve svislém válci dle obrázku opřen o zarážky. Tlak při nezm ěI I něném objemu nejprve roste dokud se výsledná tlaková síla nevyrovná s tíhou _______ pístu. Stanovte (a) objem ovou práci.1 m 3 vody. (b) konečnou teplotu. Výsledek: (a) 71. objem ový tok (b) na vstupu a (c) na výstupu.96 m s ' 1 (b) 5. dokud není dosažena teplota 500 °C.

ok . Q0 . > 0 Princip růstu entropie ASCIll= A S .S. ■ Camotovy vratné stroje pracují m ezi teplotami TN (nízká .O = 0^v. Pl As = c . a s = s 1-s. 'i (Jk g "1) C 1 Z pece je dodáváno tepelném u stroji teplo 80 MW. Stanovte (a) výkon stroje a (b) jeho tepelnou účinnost. = 8 0 . + A S o l > 0 ■ celk .Sj) = +Š Integrální tvar pro oběhy .r .práce oběhu (W 0 = Qp + Q 0) ■ Ve všech třech případech je to poměr „získané“ energie (ta. W 0 .maximální).celková.přivedené teplo (Q p > 0) .sytém u (soustavy).l n — + c . kde Sprod je produkce entropie (J K '1). „ .l n — P T. syst .stacionární režim m ■( s 2 .Druhý zákon term odynam iky .5 0 = 3------------0 MW (b) Term ická účinnost r. O becný diferenciální tvar: dS > nebo dS = Vratný děj dS = dQv + dSprod.entropie C Druhý zákon termodynamiky - Entropie a její změna M atem atická form ulace druhého zákona term odynam iky (2ZT).odvedené teplo (Q 0 < 0).T = 38 W 30 ' = — = 0. co ze stroje chceme získat) ku „vynaložené“ energii (co m usím e do stroje přivézt. Řešení (a) 1ZT pro oběh p = W.375 = 37.l n— P. Zm ěna m ěrné entropie ideálního plynu As = c„ • ln — + r • ln — As = cn -l n — . a dSprod 0 N evratný děj dS > dQn a dSprod '> 0 Integrální tvar pro uzavřenou soustavu 2 A S ^ -S .okolí Účinnost tepelného stroje (term ická účinnost) Efekt chladicího zařízení (chladicí efekt) Efekt tepelného čerpadla (tepelný efekt) • Qp .žjáS . resp. = | Í 2 +s 2 IQ Integrální tvar pro otevřenou soustavu . pro kterou stroj navrhujeme. Ze stroje do okolí odchází teplo 50 MW.C lausiova nerovnost (^dS = 0 > ( J — Pro adiabatickou soustavu (Q = 0) dS > 0 nebo AS = S 2 .p + 0^-0.minimální) a Tv (vysoká .5 % Q d 80 . aby pracoval tak jak potřebujeme).

i— = 0.4 0 0 ------. Řešení (a) Chladicí efekt chladničky 8 .entropie C2 Motor automobilu o výkonu 55 kW m á tepelnou účinnost 27 %.= -------= 203.82 kW C5 Camotovu tepelném u stroji je v každém cyklu dodáváno 400 kJ tepla z velkého tepelného zdroje o teplotě 627 °C.= ----. Řešení (a) Efekt tepelného čerpadla e.1 % TC Tv 273.2 - 380 = -8. = -S2— > W = — = W0 et (b) Z 1ZT plyne = W -Ó -28846 kJ hod ' 1 = -8.2 7 O 203 7 m = —p.00453 k e s ' 1 = 16. Řešení a) TeDelná účinnost teoelného Carnotova stroie b) Tepelná účinnost tepelného stroje obecně TN _ t 273.6 kJ 0 p Tv 273.6. Řešení (a) Tepelná účinnost • . Stanovte spotřebu paliva za hodinu.01 kW 75000 2 .7 kW n r|T 0 .33 kW C4 Tepelné čerpadlo udržuje v domě teplotu 20 °C. jestliže výhřevnost paliva qn = 45000 kJ k g '1.7 5 0 0 0 ) = 46154 kJ hod ' 1 = 12.5-------- (b) Spotřeba paliva C3 Potravinový chladicí prostor chladničky je udržován na teplotě 3 °C. Stanovte (a) tepelnou účinnost C arnotova stroje a (b) teplo odvedené během cyklu. = r^ -r = W • (b) Z 1ZT pro oběhy vychází tok odváděného tepla = 317 2 I° I • • Q 0 = W0 . Tepelný tok odváděný z potravin je 380 kJ m in ' 1 a elektrický příkon chladničky je 2 kW. Ze stroje se odvádí teplo okolním u vzduchu o teplotě 23 °C. U rčete (a) potřebný elektrický příkon tepelného čerpadla a (b) tepelný tok čerpaný z venkovního chladného prostředí.( . Určete (a) chladicí efekt chladničky a (b) tepelný tok do okolí.Druhý zákon term odynam iky .2 8 8 4 6 . Při venkovní teplotě -2 °C jsou tepelné ztráty domu 75000 kJ h o d '1.-----------.= 67.15 + 627 39 .30 ke hod ' 1 q n 45000 -----. Přivedené teplo (dodávané do systém u) W riT = -r^QP • W 55 Q r = m ■q n = — 2.6 = .= -131. Efekt tepelného čerpadla je 2.15 + 627 T Q r|TC = 1 — —= 1 + —2- Tv Porovnáním vztahů získávám e Qp T 273 15 + 23 O = .Q p = .O ■— = .15 + 23 =1 — —= 1--------------------.

Teplo 125 kJ je přeměněno na práci a zbylých 425 kJ je odvedeno do rezervoáru o teplotě 300 K.Druhý zákon term odynam iky - entropie C 6 Reklama tvrdí.. Stanovte m inim ální teoretický počet pracovních cyklů za m inutu. . že teplo vstupuje do soustavy tepelného stroje částí hranice. Řešení Efekt tepelného čerpadla s tr = Wc = — —— = ^5 + 2/ 3. proto 343 cyklů za m inutu. i > — 7----------.W° ^ ^Cp + Teoretický m inim ální počet cyklů plyne z C am otovy věty a ze vztahů pro tepelné účinnosti našeho a C am otova stroje: % = l + 2 s .l i . O -4 2 5 Tepelná účinnost daného stroje riT = 1 + — = 1 + ------. je-li vnější tep­ lota -10 °C a efekt tepelného čerpadla je 10.15 ----------- (b) Abychom ověřili tvrzení C am otovy věty. neboť r|TC = 0. .15 30 + 273. Zkontrolujte. S .- Počet cyklů musí být celočíselný.86 m in' f 300 ^ 3. V každém cyklu přijím á 3 kJ tepla z tepelného zdroje o teplotě 1000 K. Řešení (a) Předpokládáme. že tepelné čerpadlo udrží teplotu 25 °C ve vytápěném objektu. kde je teplota 300 K. Cl Tepelný stroj přijím á během oběhu 550 kJ tepla z rezervoáru o teplotě 800 K.15 ----- Cam otova věta je splněna.718 > r)T = 0. s nTC = l . Zkontroluj­ te. Chlazení se provádí vodou o teplotě 300 K. 3 .1 1000 .71 s' = 342.Q p' i '■cp W W i = -----. Řešení Označme počet cyklů za jed n o tk u času . zda není porušen 2Z T na základě (a) Clausiovy nerovnosti a (b) C am otovy věty. je třeba porovnat hodnoty tepelné účinnosti da­ ného stroje a tepelné účinnosti C am otova stroje pracujícího m ezi stejným i teplotam i. zda uváděné param etry jso u princi­ piálně správné.= 0. + -4 2 5 1 T Tv Tn Tv Tn 800 + 273. Pak křivkový integrál Clausiovy nerovnosti lze snadno vyčíslit j j Q . 7 1 8 TC Tv 800 + 273.r-= 5.-— = 0 . Vp Dosazením *v -» -> -> Q „ s . 1ZT pro oběh i . i ( s 1).7—-— " " f ™ \ ' T Qp+Qo Qr 1 _ ÍTN V Av y ív 12 . je ž m á kon­ stantní teplotu 1000 K a vystupuje částí hranice. 15 = g 52 < 10 = s t T v.( Q p + Q o) = Wo .227 T Qp 550 Tepelná účinnost C am otova stroje T 30 + 273 15 n™ = 1 — —= 1--------------.2— > ----.227 C 8 Stroj pracující v ustáleném cyklickém režim u dodává výkon 12 kW . — «9. i = . 40 . takže údaje reklam y jso u nepravdivé a obchodník nesolidní. Q v ^ ..T n 25 —( —10) Podle Cam otovy věty ale etc > st.

že 2 0 % dopadající energie je odraženo do okolního prostředí a term ická účinnost oběhu je 25 %.43 kW 3. 25 A= -= 15079 m z CIO V mrazničce je udržována teplota -45 °C a odváděný tepelný tok do okolí je 1. Stanovte příkon chladničky a porovnejte jej s příkonem teoretické chladničky.7. Předpokládejte ustálený pracovní režim.Druhý zákon term odynam iky .q sol-ílT 0. Stanovte (a) teoretickou m axim ální hodnotu chladicího efektu a (b) teoretic­ ký minimální příkon. ■'chC = 0.315 485 lv y Tepelná účinnost oběhu J) W„ W_ QP 0>8-qsol-A r|T = Skutečná plocha povrchu kolektoru W„ 950 0 . kde Q p = qsol •A .315 kW m ' . E lektrický výkon na výstupu ze stroje je Ê C Y Î* .15 T -T 25-(-45) (b) Příslušný m inim ální teoretický příkon 1.15 0.0. Vnější teplota je 25 °C. která by pracovala vratným oběhem mezi stejnými teplo­ tami. Řešení Ech ~ QP |w0| -> 90 0 0 /3 6 0 0 w0 0 £ch 9 2 6 RW 2. Řešení (a) Maximální hodnota chladicího efektu bude dosažena v případě C am otova oběhu. Příkon získaný jednotkou plochy povrchu k o lek to ru j e qsoi = 0. kde A je p lo ­ cha povrchu kolektoru. 950 kW. Chladicí efekt je 2. Q o ^ .Q p ~ Vp AV xv Spojením obou vztahů získám e m inim ální teoretickou plochu povrchu kolektoru.entropie C9 Solární kolektor dodává absorbovanou energii do oběhu tepelného stroje (TS) prostřednictvím zásobníku. 8 . v něm ž je teplota m édia stálá a j e 4 8 5 K.7 41 . W„ í 950 T \ 1 _ ÍN A sol = 7745 m 23 + 273. 8. C am otova věta jako důsledek 2ZT T-1 M -<■ Z.4 5 + 273. Chlazení stroje se provádí okolním vzduchem o teplotě 23 °C.N__ _ .26 C il Chladnička odvádí tepelný tok 9000 kJ hod ' 1 z vychlazovaného prostoru o teplotě -5 °C do okolí o teplotě 33 °C. Stanovte (a) teore­ tickou m inim ální plochu povrchu kolektoru. Řešení 1ZT pro oběhy platí W 0 = Q p + Q 0 .4 kW.. 315.0. QP pchC = — ' •— w„ T.4 Pmin = W . (b) plochu povrchu ko­ lektoru za předpokladu.

tepelné čerpadlo Et —e tc Qo 20 + 273.chladicí zařízení T. Stanovte (a) pro jak o u nej nižší teoretickou vnější teplotu je vytápěcí zařízení navrženo a (b) odpovídající m axim ální teoretickou hodnotu efektu tepelného čerpadla.Ta n 1000 venkovní Womin= Q 0 1 - lab Tlab .15 et = Tv . kde Q 0 = .T 20 + 273.15 = 48. v létě . TAv . Z venku proniká do budovy tepelný tok 0.354 kW C 12 Kombinovaný topný a klim atizační systém udržuje teplotu výzkum né laboratoře na stálé hod­ notě 20 °C. 1 5 ) ~ = -1 7 °C Í 1K 3600 22 + 273. naopak při letní venkovní teplotě 26 °C proniká do laboratoře tepelný tok 400 kJ min"1.10) . V zim ě .^ < v . Řešení Ó T ■ • (a)C a m o to v a v ě ta s. V ustáleném režim u m á příkon 2 kW .15 60 20 + 273.lab Tvenkovní .5 kW K ' 1 na každý stupeň 42 .lab |_N______ T -T Wm .704 kW 20 + 273.Q'v p -1 T. že zařízení realizuje obrácený C am otův oběh.TN ) W 0 T v Tn -» W Tv — TN > T V + V Q 1K Fyzikální interpretace připouští je n záporné znam énko před odm ocninou a tedy _rr rF Nmin __ V j 'y J V w mm. V ypočtěte m axi­ mální teoretické hodnoty efektů eCh. (a) Zimní provoz .v režim u chladicího oběhu. = .1 0 + 273. _____ - -2 t . Při zimní venkovní teplotě -10 °C jso u tepelné ztráty laboratoře 1000 kJ m in '1.15 = -1.v režim u oběhu tepelného čerpadla.136 kW -1 C 13 Tepelné čerpadlo udržuje v budově teplotu 22 °C.Druhý zákon term odynam iky TAXI e chC - entropie -» T -T \ í TvV .( .15 (b) Letní provoz . Te­ pelné ztráty budovy jso u 1400 kJ hod ' 1 K ' 1 na každý stupeň teplotního rozdílu mezi vnitřní a vnější teplotou. Řešení Požadavek m inim álního příkonu předpokládá.1 |Wom J =Q omin ^-pn T V 9000 f 33 + 273.Q 1K (b) M axim ální teoretická hodnota efektu čerpadla = 2 2 .15 26-20 lab -4 0 0 26 + 273.77 2 0 .n min venkovní Worain = .5 + 273.15 = 0.Q 1K(T v .T Nrain = 7.J ( 2 2 + 2 7 3 . st a odpovídající m inim ální teoretické příkony tohoto zařízení (a) v zim ním provozu a (b) v letním provozu.86 = -0.15 -1 ~ 3600^ .T venkovní 60 / 1- 9.15 lab womin.57 2 2 —( —17) C 14 K lim atizační jednotka v ustáleném režim u m á příkon 2 kW a udržuje v budově upravený vzduch o teplotě 20 °C.

15 C 16 Těleso o hm otnosti 2 kg padá z výše 5 m na desku. když uvážíme.2r ' T .by m ohlo dojít při vratném přívodu tepla Q = AU = m-g-h z okolí o stálé teplotě T. N ádoba je izolovaná.1 J K~' 18 + 273.-----. n. 1S 314-4 1 / 2 . Stanovte (a) pro jak o u m axim ální teoretic­ kou vnější teplotu je jed notka navržena a (b) odpovídající m axim ální teoretickou hodnotu chladicího efektu. Proces ohřevu je nevrat­ ný. Řešení (a) Camotova věta s ch = r S f r < _ Tn . f j g .T n 1 wu Tv < TN ± J tvn • ň Fyzikální interpretace připouští je n kladné znam énko před odm ocninou a tedy W T 1 AN ' \ | *N A -ii T n Wmm = 20 + \ i1(20 + 273.typicky nevratném u ději.včetně topné spirály . jeh o ž teplota je 18 °C a tlak 100 kPa. z d a j e splněn princip růstu entropie v adiabatických soustavách. v tom to případě by to byla např.57 TVmax . ‘ Vmax ^Vmax VlK V VlK Řešení Vodík v nádobě .3 T 20 + 273 15 (b) Maximální teoretická hodnota chladicího efektu s . = 0 3 3 5 j K -i prod J T T T 20 + 273.15 43 .4-1 ■ 2765.rovném u počáteční m echanické (potenciální) energii tělesa . U rčete (a) velikost produkce entropie a (b) ověřte. Zm ěna entropie je zde redukována pouze na produkci entropie AS = Sprod> protože nedochází k vým ěně tepla s okolím.2 °C V 0.15)/ — \ PÍ ^ = 54.TN) -> w o Tv .2^0 C 15 Izolovaná nádoba s pevným i stěnam i je naplněna 3 kg vodíku. Elektrickým ohřevem se vodík ohřeje na 45 °C.2| ď . který má stejný výchozí a konečný stav jako uvažovaný nevratný děj.i . AS = Spr0d (topná spirála). tedy na vnitřní energii.1 1 4-5 . O kolní teplota je 20 °C. S = AS = f— = — = — ž — = 2 ' 9 . je třeba vycházet z náhradního vratného děje. Vypočítejte zm ěnu entropie vodíku při ohřevu. proto Q = 0. izochorická zm ěna vodíku A S .T I dT .entropie teplotního rozdílu m ezi vnitřní a vnější teplotou. m Řešení Padající těleso je uvažovaná uzavřená soustava Při dopadu tělesa na desku dojde k nepružné srážce .tvoří uzavřenou soustavu. . .Druhý zákon term odynam iky . V odík považujte za ideální plyn.m l k . 1.= --------------— = 8. (a) Změnu entropie m ůžem e stanovit. (Přiváděná elektrická ener­ gie má díky výše uvedené volbě soustavy charakter elektrické práce!) Zm ěna entropie je tak dána pouze produkcí entropie v soustavě.3 . M echanická energie padajícího těle­ sa je disipována na energii neuspořádaných pohybů m ikročástic. = — —. Elektrický odpor je typic­ ká příčina nevratnosti procesu.+-27-3^ T k -1 T.TaN 54 2 . 81-5 . kde Q p = Q 1K(Tv . že ke stejně velkém u přírůstku vnitřní energie . Abychom m ohli vypočítat zm ěnu entropie. Po dopadu zůstane ležet v klidu na desce. .

Od .0034 J K -1 > 0 . + — = h " + -^.221 kg . zda jd e o zm ěnu vratnou.= 2676. z d a je splněn princip růstu entropie v adiabatických soustavách.. ♦ • cSprod = AS a c = 2Jf dQ f ’N 'L = — 0. je dána jedině produkcí entropie. kdyby soustavě bylo dodáno při vratném izoterm ickém procesu teplo ekvivalentní práci třecí síly W f = f-N-L.5 0. (b) zm ěnu entropie soustavy.8 kJ k g 1 mkond = m -(l —x 2) = 1.852 2257 H m otnost kondenzátu 44 = 2342. je v souladu s principem růstu entropie v adiabatické sou­ stavě. w t = 0.' T T 20 + 273. N Řešení Oba bloky považujem e za uzavřenou soustavu. M .^ = 2JfdU -^ .h ' X2 = 23 = 0.r i okolního prostředí jso u tepelně izolovány.^ m m 1. Řešení Nejprve sytá.5 (1 . nevratnou či nepřípustnou. jeh o ž teplota je 25 °C. AS = Sprod.8 -4 1 9 . v souladu s principem růstu entropie v adiabatické soustavě C 17 Dva bloky se sm ýkají rovinným i plocham i po sobě na dráze 1 I„ 0... P rotože bloky nevym ěňují teplo s okolím . C 18 Válec uzavřený pístem obsahuje 1.5 Suchost páry na konci zm ěny je 2 3 4 2 .5 m a jso u při tom k sobě přitlačovány silou ION. K oeficient sm yko­ L vého tření je 0.. 2-10 (a)DProdukce entropie .5 kg syté vodní páry o teplotě 100 °C.Druhý zákon term odynam iky ..335 J K ' 1 > 0 . Stanovte (a) produkci entropie vlivem tření při sm ýkání a (b) ověřte. 0.. která je považovaná za dokonale izo­ lovanou . je zm ěna entropie dána pro­ dukcí entropie. Bloky i okolní vzduch mají teplotu 20 °C.1+ .. posléze m okrá p ára ve válci je naše uvažovaná soustava.= — —— — :_=0.0034 J K T~. = 0. (c) zm ěnu entropie okolí a (d) ro z­ hodněte. Při tom to ději část páry zkondenzuje..entropie (b) Zm ěna entropie rozšířené soustavy (těleso + okolí). ) h 2 = h .Ke stejné zm ěně vnitřní energie by však došlo. U rčete (a) hm otnost kon­ denzátu.2. Práce Wf třecí síly Ff = f-N je příčinou disipace energie projevující se nárůstem vnitřní energie a produkcí entropie.852) = 0.15 (b) Zm ěna entropie rozšířeného adiabatického systém u (2 bloky + okolí) ASidiab= S .adiabatickou. Q = AH = m •( h 2 —h. Tření při vzájem ném p o h y b u je nevratný děj.0. Izobarický odvod tepla do okolí je spojen s poklesem entalpie soustavy (p = konst. . q = Ah).0 4 h2. Během izobarického děje je odvedeno 500 kJ tepla do okolí..

tA = 65 °C a tB = 12 °C. Poté byla uvedena do kontaktu a jejich teploty se postupně vy­ rovnaly . Protože jso u na počátku teploty různé. (b) zm ěnu entropie a (c) velikost produkce ent­ ropie. entropie spojená s přenosem te p la je nu­ lová a produkce entropie je proto přím o rovna zm ěně entropie Spr0d = AS = 35.T B “1 ' i fczolcvéno 1--------.5 = 35.b ylo dosažen o rovnovážného stavu. jso u teplota i tlak konstanta!.4 5 0 + 11-900 1___ L. Změna entropie okolí je tedy Z = -1. izochorický děj.7 J K '1. např. cB = 900 J kg ' 1 K '1) jso u izolována vůči okolí.= i . obsahující vždy pouze jedno těleso a zvolit náhradní vratný děj se stejným počáteč­ ním a konečným stavem .3371 kJ kg ' 1 K ' 1 > 0 —> Proces je nevratný! A Sadiab . probíhající děj je nevratný. N akonec q. proto 1ZT je redukován na vztah AU = 0. .» t= r !A ♦ “Q 1 ¡ ' a. Na počátku m ěla různé teploty.15 = -398. 79 + 2 ? 3 . 45 .Druhý zákon term odynam iky .8 + 434.---------. m usím e uvažovat dvakrát jinou soustavu. Řešení (a) Uzavřená izolovaná soustava je tvořena oběm a tělesy v kontaktu. cA = 450 J kg ' 1 K '1) a hliníkové B (m B = 11 kg. „ = A S soustava .15 Rozšířená soustava je adiabatická a její zm ěna entropie je + ASokoli = -1.J 2?T - AS„ T„ -5 0 0 100 + 273. Izolováno J "1 r mAcAt A + m Bc Bt B _ 7 .15 65 + 273. Stanovte ( a) k o ­ nečnou teplotu. 6770 kJ kg ' 11KT ^-l °k°" j T 25 + 273. Soustava je izolovaná a nekoná se žádná práce.» 1A 1 — Q L. i adT i T T dT Tf AS = ASa + A S b = J m Ac A^— + + | m Bc Rc B R — = m AcA ln — + m BcB ln — rj'* J rj"' *a >b T a “ AS = 7■ 450• ln 2 4 . tedy (mAcA+ m Bc B) T .( m Ac ATA+ m BcBTB) = 0 .15 (c) Protože soustava obou těles je tepelně izolovaná.6770 = 0.kladné ( Q p-0k)- AS.15 Qo-p je teplo odvedené páře do okolí. 7 9 ^ 2 ? 3 . C 19 Dvě pevná tělesa.entropie Protože se oba stavy nacházejí v mokré páře.4 5 0 .15 +11 -900 • ln 2 4 . Spojením 1ZT a 2ZT tak dostanem e změny entropie.6 5 + 11-900-12 = ^ m AC A + m BCB B | 7.3399 kJ kg ' 1 K ' 1 hlediska okolí je toto teplo přivedené .3399 + 1. (b) Aditivnost celkové entropie AS = ASa + ASB izolováno J Abychom m ohli spočítat zm ěny entropie jednotlivých těles.Mi = [ÉQ = ^E±L = ----. Odvod tepla lze pokládat za vratný děj a lze stanovit jednoduše zm ěnu entropie soustavy dQ Qo-. železné A (m A = 7 kg.7 J K ' 1 12 + 273.

N a po­ čátku je nádoba L naplněna 1 kg vzduchu o teplotě 20 °C a tlaku 100 kPa a nádoba R je prázdná (vakuová­ na). 1ZT aplikovaný n a tuto sou­ stavu dává vztah AU = 0 —» U 2 = U j. Po otevření ventilu vzduch z nádoby L expanduje a zaplní i nádobu R. V R= 0 .15 0. = Pr =P * 3 -3 9 T kr 1 2 6 >2 V N elsonově-O bertově diagram u odečtem e kom presibilitní faktor Z -» 1..32 = 0.entropie C 20 Dvě nádoby L. 2 m 3. Protože vnitřní energie závisí jen o m na teplotě (viz Jouleův pokus).3 J K vL 0.2 1 AS = m . Pak je redukovaný tlak T 20 + 273.2 (b) Vzduch uzavřený nejprve v nádobě L je uzavřená soustava. který určím e z N elsonova-O bertova diagram u (viz příloha). 1 m 3. expanzní proces je nevratný.r .15^ = 841. zda bylo vhodné pro vzduch v daných podm ínkách použít m odel ideálního plynu. (c) zm ěnu entropie a (d) velikost produkce entropie a (e) zkontrolujte. 0. Přenos tepla při konečném teplotním rozdílu je nevratný dě který lze charakterizovat veličinou produkce entropie S p r o d .l n — ----.3 kPa p. 1 5 ) = 280.najdeme: pio-N = 3. takže m odel ideál­ ního plynu je adekvátní.3 J K ' 1 > 0 .l n -----------. O bjem y nádob jso u V L= 0 .= l . Pro stanovení redukovaného tlaku pr a redukované teploty TVje třeba v tabulkách nejprve zjistit kritický tlak pkr a kritickou teplotu Tkr daného plynu. Stanovte (a) počáteční a konečný tlak plynu. takže v) tvářejí adiabatickou soustavu.2 8 7 . který přenos te p la je V\ce nevtaXr^. Zm ěnu entropie m usím e určovat pom ocí vhodného náhradního vratného děje se stejným počátečním a konečným stavem plynu.2 K. poněkud zjednodušeně. také teplota se expanzí nezm ění. R jso u propojeny potrubím s ventilem .kyslíku vede ke stejnému závěru. (b) konečnou teplotu.i v ’ — ----- r •r •T = ^ ^ ^ ■287 •(2 0 + 2 7 3 .1 — J------ (d) Protože je soustava izolovaná Sprod = AS = 315. = ----- 1 vL a konečný tlak p2 = vl o. v tom to případě izoterm ického děje . K ontrola pom ocí druhé hlavní složky .Druhý zákon term odynam iky . T ^ n = 126.029 a redukovaná teplota T.1 + 0 .= 315.2 8 7 .39 M Pa.1 + 0 .4 kPa + vr 0. (c) Protože bezprostředně po otevření ventilu vzniká konečný rozdíl tlaků. Řešení (a) Ze stavové rovnice ideálního plynu stanovíme: počáteční tlak m r T = -----.V případě adiabatické soustavy j 46 . K onkrétně.( 2 0 + 273. pro hlavní složku vzduchu dusík .1 = 2. že přenos tepla probíhá výlučně m ezi uvažovaným i tělesy. R ozhodněte. C 21 Při ustáleném režim u tepelná energie 3000 kJ přechází z tělesa 1 o teplotě 900 K na těleso 2 o teplotě (a) 450 K a (b) 800 K .. VT + Vr.„ . což j e v souladu s 2ZT (e) O tom.. zda lze použít m odel ideálního plynu rozhodne velikost kom presibilitního faktoru Z. t L = tR= t = 2 0 °C . Řešení Budeme předpokládat.

o„c 0. Změna entropie je pak součtem změn entropie obou těles.42 kJ K ' Vidíme.entropie produkce entropie přím o rovna změně entropie. Příkon m íchadla neuvažujte. Q = AH = m . Řešení Voda ve válci je uzavřená soustava.( h 2 . s h '70„c = 2 9 3 k J k g '1. tedy: pSau = 31.2 kJ k g " ^ P P (přehřátá pára). s . že počáteční a konečný stav soustavy je v obou případech stej­ ný. Zm ěnu entropie lze zjistit tak.s ^ = 3 . -3000 + 3000 = „ (a) Sprod-a .( l . P h 2 = h. konečný stav je dán tlakem a nepřím o ob­ jemem (konstantní objem nádoby). + AS2a — 2a (b) SD Q2 Q» + —AS. Stanovte (a) zm ěnu objem u a (b) změnu entropie. ——T.( 8 . C 22 Na začátku děje je ve válci uzavřeném pístem 3 kg vody při teplotě 70 °C a tlaku 200 kPa.Druhý zákon term odynam iky .001023 m k g '1. ti = 70 °C. 6 8 3 8 . (b) změnu vnitřní energie a (c) zm ěnu entropie chladiva. z tabulek pro 200 kPa interpolací V2 = 1. MK- 450 3000 + - 900 800 = 0. že budeme uvažovat nekonečně pom alu probíhající vratnou vým ěnu tepla jako náhradu za skutečnou výměnu tepla za předpokladu.3 kJ kg ' 1 > hA200kPa ~ 2706.1k —AS.0 .h .2 kPa < 200 kPa —> daný stav je v oblasti nenasycené kapaliny a lze přibližně použít veličiny na dolní m ezní křivce pro teplotu ti = 70 °C v. + AS-. h 2 = 293 + 10000 _ 3626. S2 = 8. 9 2 9 4 . Ohřevem za stálého tlaku je vodě dodáno 10000 kJ tepla. Stanovte (a) konečnou teplotu.větší. 9 5 5 ) = 23.9294 m 3 kg"1. = s .9550 kJ kg ' 1 K ' 1 20 Stav 2: P 2 = Pi = 200 kPa. = v 70 °C = 0. h.. ) Stav 1: pi = 200 kPa.1864 kJ K '1 C 23 7 kg chladiva R 134a je v nádobě při teplotě 24 °C a tlaku 140 kPa.a tím též nevratnost přenosu tepla . +.) = 3 .7851 m 3 (b) Změna entropie AS = m ( s 2 . Počáteční stav je zadán teplotou a tlakem . T2b 900 -3 0 0 0 . že v případě (a) je produkce entropie .AS12a —AS. Ohřev vody je izobarická změna. Řešení Chladivo v nádobě vytváří uzavřenou soustavu. Soustava je chlazena a prom íchávána dokud její tlak neklesne na 100 kPa. Podle druhého tvaru 1ZT dodá­ vané teplo soustavě při stálém tlaku zvětšuje entalpii soustavy.6838 kJ kg "1 K "1 (a) Změna objem u AV = m ( v 2 —v . 47 .0 . 0 0 1 ) = 5.Q m Konečný stav 2 je tedy určen tlakem p a měrnou entalpií I12.

u ^ = 7 . vystupuje při tlaku 1. . s2= si = 6.') .0650 kJ kg ' 1 K _1 Stav 2 : p 2 = 100 kPa.2 MPa: h2 = 2868.0678) = 0. PP interpolací pro tlak p2 = 1. interpolací v tabulce PP pro tlak 6 MPa získáme: hi = 3288.= 6.1 9 1 7 -0 .6957 kJ kg'1 -» přehřátá pára.u ') = 16. Pak z 1ZT je výkon turbíny P = Wt = .0678 + 0.2 kJ k g '1.5 kg s' 1 vodní páry vstupuje do adiabatické turbíny při tlaku 6 M Pa a teplotě 445 °C.3 kJ kg'1.00073 m 3 kg ' 1 a v" = 0 .22 + 0. v 2 = vi = 0.8745 •(0.1677 m 3 kg ' 1 .1 \§.1 9 1 7 m 3 k g '’ pro tlak p 2 = 100 kPa -» m okrá pára M P (a) K onečná teplota t 2 je saturační teplota pro tlak p 2 = 100 kPa je t 2 = t sat2 = -26.Druhý zákon term odynam iky . s .2 2 ) = 187.entropie Údaje z tabulek pro chladivo R134a: Stav 1: pi = 140 kPa.5 -(3 2 8 8 . Si = 1. ti = 445 °C — > přehřátá pára.0 0 0 7 3 u 2 = u ' + x (u" . Stanovte (a) výkon turbíny. interpolací v tabulce PP pro tlak 1.1 6 .h 2) = 4 . Řešení Ocelový blok spolu s vodou tvoří uzavřenou tepelně izolovanou soustavu (QVOda + Qbiok = 0).A H = .42 kJ kg'1K'1 a určete (a) změnu entropie ocelového bloku. 48 . 6 . tj = 24 °C .0 0 0 7 3 = v*-v. (b) změnu entropií vody v nádrži a (c) celkovou změnu entropie při tomto nevratném ději. Po ochlazení bloku nastane stav tepelné rovnováhy.2 kJ kg'1 (a) Výkon turbíny P = m ( h . Ul = 249.6 kJ k g 1 s 2 = s' + x (s" .3 -2 8 6 8 . Řešení Pára v turbíně je uvažovaná otevřená soustava.2 kJ V3 YT1 C 24 Hm otnostní tok 4. U važujem e ustálený režim.v L = 0! 1 6 7 7 -0 . lze-li proces považovat za vratný a zm ěny kinetické a potenciální energie jso u zanedbatelné.8 °C C 25 Ocelový blok o hmotnosti 5 kg má teplotu 200 °C a je ponořen do velké tepelně izolované nádrže s vodou o teplotě 10 °C.m ( h 2 .8745 •(212.s') = 0.h j ) Stav 1: pi = 6 MPa.0. a (b) výstupní teplotu páry.5 kW (b) Výstupní teplota z tab.2 4 9 .18 .2 MPa.2 ) = 1890.z tabulek SK-SP: pro teplotu 24 °C je saturační tlak Psati = 645.s .43 °C Vypočtem e suchost páry x = vI .1677 m 3 k g '1.2 M Pa. Uvažujte pro ocel cp = 0.2 ) = -431.2 MPa —> t2 = 271. 0 .( 1 8 7 .%~hSS\ Q = m ( u 2 .objem leží m ezi v' = 0.8301 kJ kg ' 1 K " 1 (b) Zm ěna vnitřní energie AU = (c) Zm ěna entropie ^soust = m Vs 2 .9395 .7 kPa > pi = 140 kPa —» přehřátá pára PP Interpolací v tabulce PP pro pi = 140 kPa a ti = 24 °C: V! = 0.6957 kJ kg'1 Stav 2 : p2= 1.

3024.m . Produkce entropie je tedy dána přím o zm ěnou entropie. je v souladu s principem růstu ent­ ropie v adiabatické soustavě.6. 4 2 .0 7 8 kJ K ' 1 blok p T. 200 + 273.2 ) = 368.7 7 1 1 S AStlnl = m ( s . H ledám e v tabulce PP pro tlak 6 MPa.2 kJ kg ' 1 —» opět přehřátá pára Interpolace v tabulce PP pro 2 MPa: s1 = 6. si = 6.l n — .l n— = 5 .. = 3178.. Proces je ustálený.0163 kJ kg ' 1 K ' 1 3 2 4 8 .2 -3 0 2 4 .0 .7 -4 0 0 v AP y 2-6 kjT = 7. V ypočtěte (b) střední “ Pí hodnotu Jouleova-Thom sonova koeficientu. sProd = s2 .331 kJ K C 26 Vodní pára o tlaku 6 M P a a teplotě 400 °C je škrcena ventilem n a j tlak 2 MPa..5431= 0.c .15 voda (c) Celková změna entropie ASceik —ASbiok ASvoda — 1.2 0 0 ) = I3 9 9 k J Teplo. Stanovte (a) velikost produkce ehtro.4732 kJ kg ' 1 K ' 1 > 0 .2 t 2 —300 + 4 0 0 -3 0 0 ( 3 1 7 8 . ) .2) = 7. které přijala voda Qvoda = -Qbiok = 399 kJ Q 399 (b) Změna entropie vody v nádrži ASvoda = ——da = 1.2 (a) Proces je adiabatický a nevratný. .s .82 K M Pa' 49 .Tt ) = 5• 0. Stav 1: pi = 6 M Pa. i Řešení Pára v potrubí okolo ventilu je otevřená soustava v kontrolním ob­ jemu.409 kJ K~ 10 + 273. že je to izoentalpický děj hi = h 2 (případná zm ěna kinetické energie je zanedbatelná). ti = 400 °C -> přehřátá pára h.. h 2 = h] =3178.2 kJ k g '1.2 .2 -3 0 2 4 .409 —0. (b) Jouleův-Thomsonův koeficient je definován vztahem k JT = Jeho střední hodnota ^AT^ 3 6 8 ..0163 .Druhý zákon term odynam iky - entropie (a) Změna entropie ocelového bloku T 1 0 4.7 °C 3 2 4 8 . Z 1ZT plyne.15 --------------Z 1ZT lze stanovit teplo odevzdané vodě v nádrži: Q = AH.5431 kJ k g 1 K ' 1 Stav 2: p 2 = 2 M Pa. Škrcení považujem e za adiabatický proces. protože W t = 0 Qblok = AH = m •cp (T 2 . N ejprve zjistím e stav na vstupu.2 -3 0 2 4 .— = -1 .42• ( 1 0 .7685 + ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ •(3 178.078 + 1.S i = 7. i pie a ověřte splnění principu růstu entropie.

_ 287 (19 + 273. pak chk divo R134a.-=. Pl. příslušné údaje hledám e v tabulce m okré páry (SK-SP).i -----------=2 5 . Protože se tlak zvyšu­ je.15 -0 AS = m •As = m c .Wel 2 Změny kinetické a potenciální energie jso u nepatrné ve srovnání se zm ěnou entalpie. 135 m 3/m in.l n — = 2. st = 0. + —-----. je ohříván při nuceném průtoku touto sekcí. Odtud plyne vztah pro výstupní teplotu Q-W.entropie C il Topná sekce elektrického vytápění je tvořena kanálem ve stěně opatřeným odporovým tělesem o příkonu 18 kW.Druhý zákon term odynam iky .8385 m kg' 105 P 135 Hmotnostní tok souvisí s objem ovým tokem vztahem = 2.15 VP T. 59) 72 + 273.> u i = 165.l n — .r .Az = Q .U2. Pro srovnání obou chladiv stanovte pro obě chladiva (a) počáteční teplot. U važujte.1 4 7 - -2 3 5 = 60.683 kg s' v. Řešení CVAa&YTO válci \ q uzavřená soustava. Stav vzduchu před topnou sekcí: Q. že se tlak nem ění. Tepelné ztráty pak představují odváděné tep­ lo.= 6 0 . Vzduch považujem e za ideální plyn. K om presi považujte za izoentropickou.59 + 273. U važujte nejprve chladivo R12. U r­ čete (a) teplotu vzduchu za topnou sekcí a (b) zm ěnu toku entropie vzdu­ chu spolu s velikostí toku produkce entropie. (b) konečné teploty a (c) objem ové práce na stlačení.m á charakter elektrické práce. Chladivo R 12 (a) Stav 1: pi = 200 kPa. Stav 1 leží na horní m ezní křivce (SP). 0 . Zanedbejte zm ěny kinetické a potenc ální energie.1004. tlak 100 kPa a teplota 19 °C. Tepelné ztráty topné sekce jso u 235 W. -2 3 5 -(-1 8 0 0 0 ) t .8385-60 (a) Ze stavové rovnice ideálního plynu vi = ' 1ZT pro otevřenou soustavu m á tvar: m Ah + A — + g.15 C 28 1 kg chladiva ve stavu syté páry je stlačován ve válci s pístem z tlaku 200 kPa na tla 1400 kPa. Proud vzduchu.při uvedené volbě soustavy .7035 kJ kg ' 1 K ' 1 50 . Elektrické topidlo .—= 19 + ---------.683-1004. ti = tsat = -12. Protože kom prese je izoentropická (sdělené teplo je nulové).53 °C z tabulek SK-SP . r-T.36 kJ k g '1.15) _ = 0. 1ZT se redukuje na w = -Au = Ui . 5 9 °C m' -c 2 1 2.5-ln 19 + 273. stav 2 je v oblasti přehřáté páry. = t . Tok produkce entropie Šprod = AŠ .5 “ ^-------(b) Zm ěna toku entropie / T \ 25.683.15 W K ' = 60. Řešení Vzduch v topné sekci včetně topného tělesa je uvažovaná otevřená sousta­ va.94 W K~ (19 + 25.

= .114 = 2675 . tj. w. proč je výhodnější komprese H20 v kapalném stavu než ve stavu páry! Tak např. s2 = si = 0.4 kJ kg ' 1 Technická (tlaková) práce Wtp = w t34 = h 3 .Druhý zákon termodynamiky .100) = -0. u 2 = 256. že bude velice malá.45 = -35.3008. stanovte (a) termodynamickou (adiabatickou) účinnost turbíny a (b) hmotnostní tok páry procházející turbínou.0 kJ kg ' 1.4 = -333. u 2 = 198.. Z eko­ logických důvodů mu však dáváme přednost před chladivém R12. interpolací pro S4 —» I14 = 3008. s2 = st = 0..43 °C..02 kJ kg ' 1 Chladivo R134a spotřebuje více práce a výstupní teplota je nižší při stejném stlačení. = 0.88 °C.7035 kJ k g 1K ' 1 interpolací v tabulce PP pro s2 —» t 2 = 66. s4 = s3 = 7.3588 kJ kg ' 1 K '1.54 = -33. z tabulek SK-SP -» h 3 = 2675.entropie (b) Stav 2: p 2 = 1400 kPa.v r (p2 . (a) U syté kapaliny je měrný objem prakticky nezávislý na tlaku (ka­ palina je téměř nestlačitelná). C 29 Jakou práci je třeba vynaložit na izoentropickou kompresi vody z tlaku 100 kPa na tlak 500 kPa při ustáleném režimu? Uvažujte výchozí stav ve stavu (a) syté kapaliny a (b) syté páry. kdy je pracovní látka stlačována po kondenzaci jako kapalina. 51 .43 .18 kJ kg ' 1 Chladivo R134a (a) Stav 1: pi = 200 kPa.u 7 = 1 6 5 .Jv-dp .k=wtl2= . Změny kinetické a potenciální energie neuvažujte. wt)i= -Ahi2 = hi . v 2 = vj = 0. (b) U syté páry z druhého tvaru lZTpro S3 = S4: Wtp = -AI134 = h 3 .4172 kJ kg ' 1 Použij eme-li druhý tvar 1ZT pro izoentropický případ.3 6 .09 °C z tabulek SK-SP -> m = 221.h 2 —> z h-s diagramu je zřejmé. x = 1 .001043-(500 .43 kJ kg'1.001043 m 3 kg ' 1 (izoentropa Si .9253 kJ kg^K ' 1 (b) Stav 2: p 2 = 1400 kPa. C30 Vodní pára vstupuje v ustáleném režimu do turbíny při tlaku 3 M Pa a teplotě 400 °C a vystu­ puje z ní při tlaku 50 kPa a teplotě 100 °C. ti = tsat = -10.s2 v p-v diagramu je téměř svislá čára).u 2 = 221.54 kJ kg ' 1 (c) Měrná objemová práce w = u i .3588 kJ kg ' 1 K ' 1 Stav 4: p4 = 500 kPa..Pi) = -0.9253 kJ kg ' 1K ' 1 interpolací v tabulce PP pro s2 —» t2 = 58. výsledný efekt objemové práce a tlakových eneri gií na vstupu a výstupu kompresoru. s3 = 7. s.45 kJ kg ' 1 (c) Měrná objemová práce w = Ui .114 Stav 3: p 3 = 100 kPa.4 kJ kg ' 1 Podstatný rozdíl mezi výsledky v uvažovaných dvou případech vysvětluje. v oběhu plynové turbíny je třeba na kompresi plynu nutné vynaložit mnohem větší část práce než v případě oběhu parní turbíny.256.. Řešení Práce kompresoru při ustáleném režimu je dána technickou prací 2 w. Jestliže turbína má výkon 2 MW a změna kinetic­ ké energie je zanedbatelná.198..

4 kJ kg ' 1 t a •i + (a) Termodynamická účinnost expanze w 12 h .4 = 2407.2 °C 0. Řešení Vzduch v kompresoru je otevřená soustava.9 -2 4 0 7 .667 w i2s hj —h 2s 3 2 3 0 .0 9 1 0 h2s = h.25 = 347. .5 -3 2 3 0 . m= -P -2000 h2-h .4 940 T2s = T*1 E l = (25 + 273. t 2s = 289..entropie Řeš ení Pára v turbíně je otevřená soustava. t 2s t Tltd Tl 2 .647 kg s~ C 31 Vzduch je kompresorem adiabaticky stlačován v ustáleném režimu z tlaku 102 kPa. = .4 (b) Hmotnostní tok vychází z 1ZT m •Ah = -W . t..0910 = 0. s2s = si = 6.. teplo 25 °C na tlak 940 kPa.9212-1. přehřátá pára z tabulek: h 2 = 2682.T |W tl 2 h2 -h . . .593 9 -1 .h. Místo ideálního teoretického . 2 6 8 2 . t2 = 100 °C .49 + 0.9212 kJ kg^K ' 1 Stav 2 : p 2 = 50 kPa.0910 kJ kg ' 1 K ' 1 < s2s< s"= 7. = 3230.17 kg s '1. Nevratné procesy při adiabatické expanzi páry v turbíně jsou spojené s produkcí entro­ pie..Druhý zákon termodynamiky . Termodynamická (adiabatick účinnost kompresoru je 82 %. Nevratné procesy při kompresi vedou k produl entropie. t2 .2 °C 102 v P . S2s ~ S 6 .h 2 3 2 3 0 .P .izoentropického stavu 2 Sna výstupu máme skutečný výstupní stav 2 . .897-2305.9 3.t... Určete (a) výstupní teplotu vzduchu za kompresorem a (b) pi kon kompresoru.2.5 kJ kg ' 1 Stav 2s: p2s = 50 kPa.) = h' + x-l23 = 340. ti = 400 °C . s. Část energetického potenciálu vstupující páry je tak zne­ hodnocena. (a) Teplota po izoentropické kompresi K-l 1.82 . Hmotnostní tok vzduchuje 0.9 -2 6 8 2 .15)' .li + 52 = 25 + 289..897 X= — — s"-s' 7.. Tu určíme z entropie s2s. . + x-(h/. přehřátá pára z tabulek: h. mokrá pára neboť s7= 1. = ---------------------. = t. = — — = .5 n.. je třeba znát suchost páry.5939 kJ kg ' 1 K ' 1 Abychom mohli počítat entalpii h2s. = 6.9212 kJ kg "1 K ' 1 ...= 0.y Termodynamická (adiabatická) účinnost komprese w t!2s ^ 2s ^1 _ T2s T.9 kJ kg'1. Stav 1: pí = 3 MPa. Proto je nutné dodávat více práce než při ideálním vratném stlačování.4-1 1. Skuteč: stav 2 po stlačení má vyšší entropii než teoretický izoentropický stav 2 s.

4 J kg -i ' 1K~ Tok produkce celkové entropie Š = m •sprod = 0. sytá pára Tr-l z tabulek SK-SP: ln = 236. + .3 4 7 . .19 kJ kg ' 1 Oa 1O Skutečná tlaková práce w W tl2 =-44.04 . Si = 932. .h 2s = 2 3 6 .Ah a termodynamická účinnost komprese |w.h 2) = m -c p(T. . teplotu v laboratoři udržuj­ te na 20 °C.0 4 -2 6 9 .d °>75 h2= h. Výstupní entalpie h 2 = h. = m -(h .T 2) = m -c p(t. 112 .2 = 35. Výsledek: V případě (c) není splněna Camotova věta .s..4 = 0J8_WK1¡_ C 33 Ověřte oprávněnost tvrzení. Řešení Chladivo v kompresoru je otevřená adiabatická soustava. přehřátá pára Izoentropická tlaková práce w. Protože v tomto případě jsou teplotní rozdíly mezi laboratoří a venkovním vzdu- 53 . h.6 .i2s = hj .19 °C a měrnou entropii s2= 967.23 kJ kg ' 1 . (b) 35 % a (c) 40 %.2 ) = -55 kW C 32 Chladivo R134a vstupuje v ustáleném režimu do adiabatického kompresoru ve stavu syté páry při tlaku 140 kPa a vystupuje z něho stlačené na tlak 750 kPa. (b) Hmotnostní tok chladiva -P -1 w tl2 -44. h 2 s ~ h . s2 = si —> h2S= 269. (b) hmotnostní tok chladiva a (c) produkci entropie.1: ) = 0.5 •(2 5 .04 kJ k g 1.932. C34 Řešte příklad C l 2 pro venkovní teploty v zimě 5 °C a v létě 35 °C.17 •1004.M 4 .W t = .25 = 0.29 kJ kg ' 1 (a) Stav 2 je určen tlakem p 2 a entalpií h2.75.2 J k g 11K Stav 2s: p2 = 750 kPa. Jestliže máme izolovanou soustavu (q = 0). .2 3 = -33.0225 kg s' 1 (c) Měrná produkce entropie Sprod = As = s 2 .P P = W. x = 1 .2*-----L Tl.d Stav 1: pi = 140 kPa. zda tvrzení je správné ve všech případech. Stanovte (a) výstupní teplotu.25 kJ k g 1 'n. pak z 1ZT: w t = . Rozhodněte..(b) Příkon kompresoru: 1ZT v tomto případě má tvar m ■Ah = .w „ 2 = 236.0225 •35. Interpolací v tabulce přehřáté páry najdeme hleda­ nou výstupní teplotu t2 = 44.6 J kg ' 1K'1. ... .h . iltd=W h2-h . = 967. Změny kinetické a potenciální energie neuvažuj­ te. že tepelný stroj pracující mezi tepelnými rezervoáry o teplotách 600 K a 390 K má účinnost (a) 30 %.2 5 ) = 280. Příkon kompresoru je 1 kW a termodynamická účinnost komprese je 0.tvrzení je proto chybné.

Druhý zákon termodynamiky - entropie

chem v zimě i v létě v absolutní hodnotě stejné, uvažujte též stejnou absolutní hodnotu tepel­
ného toku v zimě i v létě 1000 kJ/min.
Výsledek: et = e tC= 19,54; Womin = -51,17 kJ/min; 8ch = s chC= 19,54; Womin = -51,17 kJ/min
C 35
Tepelné čerpadlo k vytápění domu má příkon 3 kW. Tepelné ztráty domu stěnami a střechou
jsou 25 kJ min ' 1K ' 1 na každý stupeň teplotního rozdílu mezi vnitřní a vnější teplotou. Vnější
teplota lokality je -2 °C. Stanovte (a) maximální teoreticky dosažitelnou teplotu uvnitř domu a
(b) odpovídající hodnotu efektu tepelného čerpadla.
Výsledek: (a) 45,9 °C
(b) 6,66
C 36
Klimatizační zařízení laboratoře v ustáleném režimu má příkon 2,1 kW. Tepelné zatížení la­
boratoře pochází jednak z tepelné energie prostupující z venku, což je 0,5 kW K ' 1 na každý
stupeň teplotního rozdílu mezi vnitřní a vnější teplotou, a z tepla produkovaného provozem
laboratoře 1,6 kW. Vnější teplota je 35 °C. Stanovte (a) minimální teoretickou hodnotu teplo­
ty v laboratoři a (b) tomu odpovídající hodnotu chladicího efektu.
Výsledek: (a) 2,5 °C
(b) 8,49
C 37
Camotův tepelný stroj, u něhož je teplo odváděno při teplotě 20 °C, m á termickou účinnost
70 %. Stanovte pro stroj používající obrácený oběh složený ze stejných vratných dějů
(a) chladicí efekt chladicího zařízení a (b) efekt tepelného čerpadla.
Výsledek: (a) 0,429
(b) 1,429
C 38
Vzduch, který považujeme za ideální plyn, má teplotu 20 °C a tlak 200 kPa. Vypočtěte
(a) změnu měrné entropie vzduchu při jeho izochorickém ohřevu na 99,5 °C. (b) Jak by se
musela změnit hustota vzduchu při izotermickém ohřevu, aby bylo dosaženo stejné změny
entropie, (c) Jak by se musela změnit hustota vzduchu při izobarickém ohřevu, aby bylo dosa­
ženo stejné změny entropie.
Výsledek: (a) 172 J kg 1 K ' 1
(b) -1,072 kg m '3
( c ) -0,374 kg m '3
C 39
0,6 kg vodíku přejde ze stavu daném teplotou 15 °C a tlakem 100 kPa vratným procesem do
stavu o tlaku 350 kPa a hustotě 0,5 kg m '3. Stanovte (a) změnu entropie, (b) při jakém tlaku
v konečném stavu by byla změna entropie poloviční a (c) při jakém hustotě v konečném stavu
by byla změna entropie poloviční.
Výsledek: (a) 189,3 J K ' 1
(b) 344,7 kPa
(c) 0,2022 kg m '3
C 40
Ozón je uzavřen pístem ve válci. Počáteční objem je 0,2 m3, tlak 150 kPa a teplota 20 °C.
Izobarickým ohřevem se objem zvětší o 150 %. Stanovte (a) přivedené teplo a (b) změnu ent­
ropie.
Výsledek: (a) 180,1 kJ
(b) 375,5 J K ' 1
C 41
Změna entropie dusíku při jeho přechodu ze stavu daném tlakem 300 kPa a teplotou 50 °C dt
stavu o tlaku 120 kPa a teplotě 100 °C je 250 J K’1. Stanovte (a) hmotnost dusíku, (b) počá
teční a (c) konečný objem.
Výsledek: (a) 0,593 kg
(b) 0,190 m 3
(c) 0,547 m 3
54

Druhý zákon termodynamiky - entropie

C 42
Tepelné čerpadlo přijímá teplo z nízkoteplotního venkovního zdroje o teplotě 2 °C a vytápí
objekt na teplotu 20 °C. O kolik procent je třeba zvýšit pracovní příkon (kompresoru), aby se
objekt začal vytápět na teplotu 22 °C. Předpokládejte, že tepelné ztráty objektu se při 22 °C
zvýší o 5 %. Uvažujte ideální obrácený Camotův oběh.
Výsledek: 15,9%
C 43
Tepelné čerpadlo využívá podzemní vodu o teplotě 10 °C jako zdroj tepelné energie pro vytá­
pění budovy na teplotu 21 °C. Tepelné ztráty budovy jsou 20 kW a pokles teploty podzemní
vody při sdílení teplaje 6 °C. Stanovte (a) minimální hmotnostní tok proudu podzemní vody a
(b) minimální příkon.
Výsledek: (a) 0,769 kg s' 1 (b) 0,748 kW
C 44
Dva Camotovy stroje mají stejnou termickou účinnost. Pracují tak, že první stroj odevzdává
teplo přímo druhému stroji. První stroj přijímá teplo z tepelného rezervoáru o teplotě 600 °C a
druhý stroj odevzdává teplo do rezervoáru o teplotě 30 °C. Stanovte teplotu, při které je teplo
předávané mezi oběma stroji.
Výsledek: 241 °C
C 45
Vodní pára vstupuje při tlaku 6 MPa do adiabatické turbíny o výkonu 2,38 MW. Vystupuje
při tlaku 1 MPa a teplotě 251 °C. Stanovte (a) hmotnostní tok páry při ustáleném režimu za
předpokladu, že expanze v turbíně je vratná a že změny kinetické a potenciální energie v tur­
bíně lze zanedbat, (b) Jaká je teplota páry na vstupu do turbíny?
Výsledek: (a) 6,2 kg s' 1
(b) 450 °C
C 46
Vodní pára vstupuje do adiabatické turbíny o výkonu 1,34 MW v ustáleném režimu při tlaku
5 MPa a teplotě 450 °C. Hmotnostní tok páry je 3,8 kg s 1. Uvažujte v turbíně vratnou expanzi
a změny kinetické a potenciální energie zanedbejte. Vypočítejte na výstupu z turbíny (a) tlak a
(b) teplotu.
Výsledek: (a) 1,4 M Pa
(b) 266 °C
C 47
Napájecí voda o teplotě 30 °C a tlaku 600 kPa je předehřívána směšováním s přehřátou parou
odebíranou z turbíny o teplotě 250 °C a tlaku 3 MPa. Hmotnostní toky jsou: voda 5 kg s’1,
pára 0,7 kg s"1. Stanovte (a) výslednou teplotu a (b) produkci entropie za jednu sekundu.
Výsledek: (a) 109,9 °C
(b) 1,496 kW K ' 1
C 48
Voda je kontinuálně směšována s přehřátou parou za konstantního tlaku 3 MPa. Voda má
teplotu 30 °C a pára 400 °C. Hmotnostní tok vody je 5 kg s"1 a páry 0,7 kg s’1. Stanovte
(a) teplotu po směšování, (b) objemové toky proudů před směšováním a výsledného proudu, a
(c) produkci entropie za 1 sekundu.
Výsledek: (a) 120,8 °C
(b) voda 0,00502 m 3 s '1, pára 0,0696 m 3 s ' \ směs 0,00605 m 3 s' 1
(c) 1,727 k W K ' 1

55

Proudění ideálního plynu

D Proudění stlačitelných tekutin - ideálního plynu
c •A
m = p-c- A = ------= konst.
v

Rovnice kontinuity pro ustálený stav

Energetická rovnice (1ZT pro izolovanou otevřenou soustavu)
dp

Rychlost zvuku v tekutině - obecně a =

h + ^ - = h 0 = konst.

... pro ideální plyn a =

V k -t

-T

v 5Pvs
Klidový stav je stav po hypotetické izoentropické kompresi ze stavu statického.
X^pM v.ÍrvcJi]osJ tekutiny z oblasti o klidovém stavu obecně

c = ^ 2 -(h 0 - h )

Výtoková rychlost tekutiny z oblasti o klidovém stavu pro ideální plyn_________
c=

V2 c„(T0 - T ) = )| 2 ^ ( T 0 - T ) = ^J2 —

K —1

T

2-k

1 -1

V

T

v.
K

(3 = — je tlakový poměr,
Po
Kritická rychlost

Hustota hmotnostního toku

K-l
Po

K —1

r-T n 1-P

je kritický tlakový poměr

VK + 1

c =a =


K +

m

r-Tn
l

2-k

p0 f

^

^ = - = J ---- 7-— * 1-P K -PK
A

Vk

-1

v0 ^

K+l

Kritická hustota hmotnostního toku (Fliegnerův vzorec)

p.* =

■- a K
v r ' T0 i

^

2

Vi

K + l

D1
Vzduch o teplotě 300 °C a tlaku 700 kPa proudí rychlostí 250 m s '1. Stanovte (a) klidovou
entalpii, (b) klidovou teplotu, (c) klidový tlak a (d) klidovou hustotu.
Řešení
(a) Klidová entalpie plyne z energetické rovnice (předpokládáme: při T = 0 K je h = 0)
2
2
^c a 2
h 0 = h + — = c J + ~ = 1004.5 •(300 + 273.15) + = ^ - = 606979.2 J kg 1

(b) Klidová teplota

T _ h„
0

606979,2
1004,5

Cp

= 604,26 K = 331.11 °C

K

(c) Klidový tlak (izoentropická změna)

T
p 0 = p - 2vT

(d) Klidová hustota ze stavové rovnice

p 0 = Po
r-T 0

J

1,4

= 700-

604,26

842250
287-604,26

573,15

1,4-1

= 842.25 kPa

= 4.857 kg m -3

D2
Letadlo 1etí r ychlostí 2 60 m s' 1 ve v ýšce, k de j e a tmosférický t lak 4 0 kPa a t eplota - 25 0|
Vzduch protéká proudovým motorem je v jeho difuzoru zpomalen a potom stlačov:
v kompresoru, kde se dosahuje hodnoty poměru stlačení klidových tlaků 8,2. Proce
v difuzoru i kompresoru považujte za izoentropické. Stanovte na vstupu do komprese
56

38) = 729.247.1 ) = 1 . protože M a < 1.2 ■(503. 4 .38 = 1.J2 ■cp (T 0 .4-1 = (230 + 273. 4 = 1093. 9 J kg ' 1K"1.77 °C p2 _ r-T 2 100000 296.15 . (c) průřez proudu a (d) Machovo číslo.15) W „* vPo J 100 ' 1. Stanovte na výstupu z trysky (a) hustotu. Protože se předpokládá izoentropický děj../ 2 •1039.38 K = -25. Určete (a) rychlost zvuku a (b) zdaje proudění podzvukové či nadzvukové.= T + — = (-2 5 + 273.8 K = 8. po = Pí. Řešení Vzduch lze považovat za dvouatomový ideální plyn (k = 1.2 9 6 .8 .Měrná plynová konstanta dusíku je r = R /M m = 8 3 1 4 . (a)Rychlost zvuku a = -n/ k .4 kJ kg~ D3 Vzduch o teplotě 30 °C vstupuje do proudového stroje rychlostí 210 m s"1. Podle zadání na vstupuje proud pomalý a proto tlak a teplota jsou prakticky rovné klidovým hodnotám to = ti.4 1200 Hustota na výstupu ze stavové rovnice p2 = = 247.4.0 m s ' 1 (b) Machovo číslo Ma = —= = 0. Podle energetické rovnice klidová entalpie a klidová teplota jsou podél trysky konstantní. (c) klidovou teplotu na výstupu z kompresoru a (d) prá­ ci dodávanou kompresoru. 9 / 0 . cp = k t / ( k .41 kPa 248.4-1 = 40= 62.Proudění ideálního plynu (a) klidovou teplotu.5 1.1 4 ) = 2 9 6 .( 8 . r = 287 J kg ' 1K '1).514) = -233.) = .15 vTy (c) Klidová teplota na výstupu kompresoru pomocí Poissonova vztahu K—1 T =T • Po2 K = 2 8 1 . Řešení (a) Klidová teplota vzduchu před kompresorem T0. Řešení (a) Dusík považujeme za ideální plyn.2 ) ^ = 514.9-247.8 1.2 J k g 1 K ' 1 Výstupní teplota plyne z Poissonova vztahu K-l 1.0 K *0 2 Poi = P - A 01 (d) Práce dodávaná kompresoru w t = cp-(T0i .T 02) = 1004. (b) klidový tlak.l O m s ' 1 57 .6 °C -----01 2c ' 2-1004.t -T = ^ 1 .8 .4 -2 8 7 -(3 0 + 273. 4 1 / ( 2 .362 kg m -3 (b) Výstupní rychlost z energetické rovnice c: = .15) = 349..602 .15) + — ^ — = 281.5-(281. (b) rychlost. zůstává podél trysky konstantní i klidový tlak. proud je podzvukový D4 Dusík o hmotnostním toku 2 kg s' 1proudí tryskou ve stacionárním režimu.T .4 í 'T ' (b) Odpovídající klidový tlak L01 \ 281. V trysce dusík expanduje izoentropicky na tlak 100 kPa. Vstupuje do trysky se zanedbatelnou rychlostí při tlaku 1200 kPa a teplotě 230 °C.

14 °C 1.000941 m yj\.362-729. že tlakový gradient podél trysky je konstantní.54 K 2-c„ 2-1004.4 + 1 p* = p* .1 m.6 400 0. P o = 0. odpovídající vždy poklesu tlaku o 200 kPa.8 200 1 100 1.6 kPa T* = T n — K+ l (c) Plocha průřezu hrdla .1 m (c) Plocha výstupního průřezu A2 = (d) Machovo číslo Ma = — = = 2.1 0.-----------pc p i-----.P 2 měřené od vstupního průřezu.5 58 .6 35.528-1200 = 633.29 = 0. Předpokládejte. Délka trysky je 1.0 x* = —— — L = -1.Proudění ideálního plynu 2 = 0.61 mm n n D6 Vzduch o tlaku 900 kPa a teplotě 620 °C vstupuje do zužující se trysky rychlostí 170 m s'1.274 a 2 ~~ ^K -r-T . Stanovte (a) tvar trysky postupným výpočtem průřezů podél trysky v místech odpovídajících vždy tlakovému poklesu o 200 kPa.001028 0.39 °C = 907.4 Kritický tlakový poměr 0.P 2 = 503..000942 0.000941 d = J -------= . -----.566 m 1200-100 P0 . ~~ V M ^ 2 9 6 > 2 4 7 ^ 3 8 p 2 -c 2 D5 Uvažujte trysku z předchozího příkladu.1 729. Takto získáme pro jednotlivé polohy následující statické tlaky a průřezy: p(kPa) x(m ) 1200 0 A (m2) 00 d (mm) 00 1000 0.—620 + = 634.. tlak a hustota: c2 1702 tfl = t| + -----.= 34. m m A = — — = --.4 600 0. Stanovte (b) polo­ hu hrdla Lavalovy trysky a (c) průřez hrdla.6 2 1.4-1 1. je-li plocha výstupního průřezu 40 cm 2 při protitlaku (a) 600 kPa a (b) 350 kPa.64 36.528 Kritický tlak v hrdle 34.002014 m 1.2 2 p- .9-419. Řešení (a) Výpočtové kroky (a). Klidová teplota.001383 0.4 1.* Po 50.002015 39.9-419.2 800 0.29 4 -A 4-0.29 K = 146.----------. (b). (c) z příkladu D4 je nutné provést pro polohy x i = Po “ Pí L P0 .000983 0.001231 0. Řešení Vzduch považujeme za ideální plyn.Z J r-T* K -l Vk + 1 (b) Poloha hrdla vůči vstupnímu průřezu Kritická teplota 42.4 + 1 2 633600 296. Vypočtěte hmotnostní tok tryskou.1 = 0. 4-296.15— — = 419.

(a) Kritická teplota r = T n . ve výstupním průřezu jsou kritické podmínky: Ma = 1.6 .630 > 0.I c 1 = 65 + .78 = 0.=253. vý­ stupní tlak je roven kritickému tlaku p 2 = p \ t2 = t . (a) Tlakový poměr odpovídající protitlaku pa = pa/po = 600/951.99 kg s~ (b) Tlakový poměr odpovídající protitlaku Pb = Pb/Po = 350/951.004. tlakem 750 kPa.4 —1 V 1.4 •0. takže to s ti a zároveň po s pi.6 J kg ' 1K ' 1 w« ' i 'i • Mema tepelná kapacita K-r 1.6 3 K —1 P “'1.15----------.487 p = ß* ■p 0 = 0.4-1 >\ 2 2 ’K m .-i c = ------= ------------------.54 Kritický tlakový poměr pro plyn tvořený dvouatomovými molekulami p = p*/po = 0.667 Měrná plynová konstanta r = R /M m = 8314. nedojde tedy k aerodynamickému zahlcení a tlak ve výstupním průřezu je roven protitlaku p 2 = pa.487 •750 = 365.11 kg s~ Případně lze použít pro výpočet hmotnostního toku Fliegnerův vzorec 1. tj.9 Klidová teplota T 0 = 338.368 < 0.58 K K + l 1.5 = 65.25 kPa 59 .4 ÍT \ 907 54 _£ K_1 = 900.= 5 194.63'-4 = = 4. Řešení Helium (molámí hmotnost Mm = 4 kg km ol'1) je jednoatomový plyn —> k = 1.0041.15 T vv Po = Po r-T 0 1.4-1 ^ Hmotnostní tok rhk =0.^ .667. Hmotnostní tok tryskou f • A K -l A 1.4-1 K -l 951800 Po mb = A K = 0.667 1.0024 °C 2 -c„ 2-5194.654 ■ 11. (b) průřez hrdla a (c) rychlost v hrdle.. atd. ------PoP 0 l .528.4-1 -0.654 kg m 287-907.667-2078.Proudění ideálního plynu 1. p 2 = p*. dojde k aerodynamickému zahlcení.4-1 = 951.15 K Rychlost 5 m s' je relativně velmi malá a cp velké.( ’ Po = Pi * 620 + 273.9 J kg K K-l 1.^ .ß a K ß K = 0.654• 1 -0 .528.11 kg s' D7 Proud helia při vstupu do trysky je popsán hmotnostním tokem 5 g s '1.41.4+1 K+l 1.57 °C 1.667 + 1 J = 0.4 0.528 1.4 = 5.667-1 K-l Kritický tlakový poměr ß* = í V k Kritický tlak 2 1 + iJ í 2 1 [ 1.-951780-3.667 + 1 ť = -19.p l i l i -951780 -3.5281.4 + 1 ^287-907. Stanovte (a) kritický tlak a kritickou teplotu.78 kPa 951780 _3 ~ 3.004 ¡ 2 .= 338.78 = 0. 1.41/4= 2078. teplo­ tou 65 °C a rychlostí 5 m s '1.=A.54 5. iriliriT 1 -iT.528.

4 -2 8 7 -5 4 1 .7 1 rT0 Vk + 1 1.005 „ .5 kPa 2 + (l.3 = 636.667 + 1 -t r\5 = 7. 4 —l) *1.4-1 = 1.0 kPa 1. Hodnota Machova čísla na výstupu z trysky je 1. Proud je stacionární.15 1.6-253.889 kg m~ (b) Výstupní veličiny lze výhodně spočíst pomocí izoentropických dynamických funkcí.= 6 5 0 -----.7— ----. „-6 2 n n 2 A = — = --------.= 7.4 + 1 1.52 ( K -l 2 1.4-1 ■Po = •850 = 449.68 kg s''m ‘2 Plocha průřezu hrdla .667-1 = 649.r .Proudění ideálního plynu (b) Kritická hustota hmotnostního toku 1.4-287-448. Podrobnější informace lze nalézt v literatuře [7] str.l)M a 2 2 1.T = ^1.52 (c) Hmotnostní tok m = m* = p* •c* •A* = 2.5 m s ' 1 VK + Iy = 4.5.3 Pi * Po = = 4 >556 k§ m r-T 0 287-650 (a) Kritické poměry v hrdle jsou charakterizovány takto: kritická teplota T ' = Tn •— K+ l = 65 0 — .—= 448.4-1 2 2 + (1.-------------.889 •466.4 m s~‘ D8 Vzduch o tlaku 850 kPa a teplotě 650 K vstupuje do Lavalovy trysky se zanedbatelně malou rychlostí.003 = 4. jednorozměrný a izoentropický.4 kritický tlak * / 2 NK—1 O* P = P -Po = VK +1 y i K-l 1.58 = 937. klidový stav je prakticky dán daným vstupním statickým stavem.7 mm \i 649.t -T* = -y/l.4 + 1 2 1. (b) statické veličiny a průřez na výstupu a (c) hmotnostní tok tryskou.5 ■0. Vypočtěte (a) statické veličiny v hrdle.556- = 231.68 (c) Rychlost helia v hrdle c* = a* = V k .4-1 kritická hustota P =Po rychlost v hrdle C* =a* = y j K . 21. m 0.4 —l) *1.5: 1.043 kg s-1 60 .— = 541.7 K 1.8 kg/m výstupní hustota p2 = p0 výstupní rychlost c 2 = Ma •a 2 = Ma •^/k •r •T2 =1.667 2 2078.5-10 ' 1. 4 —l) *1.4 + 1 1.3 K 2 + (K .l ) M a 2 = 4.667-2078.667+1 K+l * * * K ( 2 r* r H = p c = Poa— -------.6-338.l)M a : 2 + (l.5 a plocha průřezu hrdla je 30 cm2.696-10 m » 7. výstupní teplota T2 = T0 -----.6 m s' 1 ^2 + ( K .4 í výstupní tlak P2 =Po 2 K-l = 850 2 + (K .^1. Ze stavové rovnice je statická hustota (a též klidová hustota) na vstupu: p0 850000 .7 = 466.556- = 2. Řešení Vzduch považujeme za dvouatomový ideální plyn. Protože vstupní rychlost je zanedbatelně malá.

Stanovte těsně za rázovou vlnou (a) klido­ vý a statický tlak.52 (1.33 a r = R/Mm = 8314.4 + 1 (k .s.41/(12 + 2-16) = 189 J k g 1K 1.1) + 2 _ M a*(K + l) P" = P' ' M a.^ — k +1 V 1 + 2 -k K+ l = 448.l ) + 2 j f M +1 1^2-1.1 )+ 2 J Í^ 2 -K -M a ] .8 K 1.52 (1 .4-1 = 231.3 K. Ci = 636.4 + 1) 2~ V c„ = í f l c.4- Statická hustota 1 J 1. Řešení Otvor ve stěně nádoby lze považovat za krátkou zužující se trysku. = 790.= 20.4-1.1 ) + 1 + 2 -1. = s 0I1 . statickou teplotu a statickou hustotu. isH (a) Veličiny za rázovou vlnou stanovíme pomocí dy­ namických funkcí rázové vlny.Proudění ideálního plynu D9 Proud vzduchu v předcházejícím příkladu protéká Lavalovou tryskou.6 m s Sil.5 2 'j 1.4 + 1)-1.4 + 1 = 569. i ___ Pí = 1. A r v \ NíamX 7 P„ SRaytefgh Farmo.52 (1.9 m s 636. .6 D 10 Oxid uhličitý vytéká do prostředí o tlaku 100 kPa kruhovým otvorem o průměru 1 mm z nádoby.1 + 2 -1.4 = 850- (1. c’ = 466. Podrobnější informace lze nalézt v literatuře [7] str.4 + 1) 1. (b) změnu entropie na rázové vlně a (c) výstupní rych­ lost.( k .1 M a 2 ( k .4 + 1 M a? .3.5 kPa.52 -1 . Oxid uhličitý je plyn stříatomovými molekulami —» k = 1.4- 1. 52 —1 1.— M ------—— = 591.9 J kg^K ' 1 850 341.l) + 2 = (b) Změna entropie su . v níž je tlak 1 MPa a teplota 35 °C. pí = 231.4 -1 ) + 2 .0 Statický tlak pn = p Statická teplota Ma? -1 Tah = TAi 1 + 2 . / / hoiimhoi / ' & hti d 2 Řešení Veličiny vypočtené v příkladu D 8 : poi = 850 kPa.8 kg m '3.-2 8 7 •ln Poi (c) Výstupní rychlost z Prandtlova vztahu 1.1) ] S K-1 1.s0I = .k . 4 .4 .5 m s '1.1 kPa M a 2 (k + 1) 1.3 kPa < p0i = 850 kPa! .52 . Ve výstupním průřezu trysky je kolmá rázová vlna. Klidový tlak (K + l)M a 2 Nk -1 ' Pon —Poi ( k . Ti = 448. Pi Ma»1 h> S.4-1 ^l-5 2 • ( l . Stanovte (a) výtokovou rychlost a (b) hmot­ nostní tok. 61 . • ( l.r •l n .5 1. 35. h Poi/ PoifPo.

Teoretická vtoková rychlost: c2 = 2-k V rT„ ^ i .7 > P * = 0.W _ 2 _ . Uvažu_ rychlostní součinitel 0. — 2 Vk + 1 tT.5403 .. Metan má v nádobě tlak 2 MPa a teplotu 25 °C. Veličiny vzduchu . Stanovte.4 Po 0.2 5 7 .24 = 83.p K —1 = 92.6 J kg' K Tlakový poměr 62 13 14 p = i^..2 8 7 . Rychlostní součinitel je cp = 0. ...9495 > P* = 0.na výstupu jsou kritické poměry Tlakový poměr (a) Výtoková rychlost c.9ms~ 0 V 1.41/(12 + 4-1) = 519.528 . £ l .00219 kg s' 1 = 2. dvouatomový plyn -> k = 1 . Řešení Otvor sacího ventilu považujeme za zužující se trysku.5403133 = 10.15) 0.•189• (35 + 273.O . pro 3 a víceatomový plyn Po 2 Navrhujeme pouze zužující se trysku..-------- (b) Kritická hustota plyne z kombinace Poissonova vztahu a stavové rovnice ideálního plynu f p * A* ' K P2 ~ P ~ Po ' vPo J Hmotnostní tok / * N~ P_ “ Po r .33-1 ř . 9 = 0.9. Ve vnějším prostředí je teplota 15 °C a atmc sférický tlak 99 kPa.24 m s* Skutečná rychlost je nižší v důsledku nevratností zahrnutých v daném rychlostním součinitel C2sk = cp • C2 = 0. aerodynamické zahlcení nehrozí.81 kg rn m = m* = p 2 -c 2 •A 2 = p* -c* •A 2 = 1 0 .99 Poměry ve výstupním průřezu (ve válci) jsou podkritické. jakou rychlost má vzduc proudící sacím ventilem.4 MPa.Proudění ideálního plynu 1. Tlakový poměr: n 0 94 P = — = —— = 0.9.4 -1 v ’ 1. i “ _ W < |ř . = c*=a* = . Protitlakem je tlak ve válci.33 1. 3-3.vnějšího prostřec -js o u tak klidovými veličinami.( l 5 + 273.15)1 .0.5 kg s"1.19 g s' 1 D li Ve válci pístového stroje je při sání tlak 94 kPa.33 + 1 v ' ---..15) = 257. 33 + 1 dojde k aerodynamickému zahlcení .= — = 0. Řešení CH4 považujeme za ideální plyn ( k = 1. = .33.9 • 92.5403 p 0 1000 p0 U + l ) { l . 8 1 . Hmotnostní tok v těkajícího proudu je 2.0 m s-i D 12 Navrhněte trysku pro výtok metanu (CH 4) z nádoby do prostředí o tlaku 1.1 .T n vPoy 106 189 -(35 + 273. r = R/Mm = 8314.

l .702-292.519.1 650 + 273.33-1 \ 1 .15 1.Pi ‘ 650 + 273.0 .33-288 = 250 950. (b) plochu výstupního průřezu a přichází-li v úvahu pak také (c) plochu kritického průřezu a (d) délku rozšiřující se kuželové části.7 kPa Vstupní statická hustota ze stavové rovnice 250000 -= 0.7 U3 = 292.6-277.T 2s 1— *l . ale dochází ke ztrátám (disipace ener­ gie).15) Klidová hustota z rovnice izoentropické změny i ( T \k -I 1.33 a r = 288 J kg ' 1K"1.1 = 0. Sta­ novte (a) plochu vstupního průřezu. m 4-A n p 2 -c 2 n 4 2. Řešení .9403= 1.2 „2 „ .5 ti 9. které mají za následek produkci entropie.c p 2 ( T 0 .h 2s ^ T 2 = T 0 .33-1 'N T2 =(25 + 273.7 K Výstupní hustota . + — = T.5 mm D 13 Zplodiny spalování plynové turbíny o teplotě 650 °C a tlaku 250 kPa vstupují do trysky rych­ lostí 250 m s ’1.33-1 950.9403 kg rrf Pi = r-T.92.T 2s) = T 0 r Tq .1 X0 = 0.92 1 . Vnější prostředí má atmosférický tlak 100 kPa. Skutečná teplota t 2 ve výstupním průřezu je vyšší než odpovídající izoentropická teplota (při proudění beze ztrát).33 \k -1 Po = P r 1.33 = 277.1 K 1.0259 kg m’ Po.7 1.15) + — ° 1 2 -cp 1 2 k t v ’ 2 K ( T T 0 V1! .7 2 r-T 2 Průměr výstupního průřezu trysky d=.33-1 = 280.9. 288-(650+ 273.p K 1.ze stavové rovnice ideálního plynu p2 = = — 1.h 2 _ T 0.0 .Proudění ideálního plynu Výstupní výtoková rychlost í K-l "\ c2= r t ~ r T 0 . Klidové veličiny plynou z energetické rovnice a vztahů pro ideální plyny: . Účinnost trysky je 0.7 m/s V Expanze ve skutečné trysce neprobíhá izoentropicky. = 950.15 VT i 63 .T 2 = h 0 .702 kg nť 3 519. 1) 33 _ 1 T0 = T.15) 1.p ^ . Počítejte s konstantami k = 1. 4 ' 1Q— = 9.6 (25+ 273. Hmotnostní tok tryskou je 25 kg s'1.7 = 33. + — •— = (650 + 273. Vztah mezi teplotami je určen pomocí vztahu pro účinnost trysky \=<P J h 0.0.15) - 'K -l p K 1.

0259 100 280.7. m 25 p 2 -c 2 0.33-1 ‘v r \ Výstupní hustota p2 = p0 • E i <Po.0782 m 2 —» d 2 = 0.1 = 0. = 0.3 1 5 5 -0 .33 - 1. Výstupní průřez a 2= 1.33-1 1.6458 -536.1.( P * ) K =V 092- K —1 Kritická hustota P =Po' ( *A P_ 2-1.1 1.33-1 -288-950.9403-250 4 ‘Aj 0.= m 25 p. (a) Vstupní průřez A .1 m/s i = 1. 0.3155 m 7t (c) Kritická rychlost se vypočítá pomocí obdobných vztahů.33-1 ^ 288-950.1 mh = 1.368 m V n (b) Výstupní rychlost ¡2-k c2 L r „ ( = VoT92 1 -p K 2-1. Dále předpokládáme rovnoměrné rozložení ne vratností podél trysky.4721 kg m" 4 -A . Vrcholový úhe kužele a volíme zpravidla maximálně 10°. Řešení Proudění v difuzoru považujeme za izoentropické. nahradíme-li v nich tlakový po měr protitlaku kritickým tlakovým poměrem.K K -l \ rTn 1 . Do difuzoru vstupuje vzduch o tlaku 100 kPa a teplotě 20 °C rychlos tí 280 m s' 1 a vystupuje z něho rychlostí 120 m s'1.5403 Po 280.-c.0259-0. Určete (a) stav ve výstupním průřezu (b) základní rozměry difuzoru.1 1.6458 kg m -3 <Po J Plocha kritického průřezu (v hrdle) m A =■ p* •c* 25 0.33 1.356 < P* = 0.07221 m 2 -> průměr hrdla d* = 4 -A 0. Í2 .Proudění ideálního plynu Tlakový poměr P = Pk = = 0.33 = 0. Z jednoduché geometrické úvahy vyjde vztah tg a _ 2 '( ^ 2 _ d ) L _ d 2 -d* 2 .0703 m D 14 Navrhněte pro zpomalení proudu vzduchu o hmotnostním toku 2 kg s' 1 kuželový difuza s vrcholovým úhlem 8 °.3 0 3 2 2 -tg f = 0.33 536.1 -0 .7 F Pro využití celého tlakového spáduje třeba použít Lavalovu trysku.tg f 0 .33 1 -0 .3 5 6 = 677. tedy stejnou účinnost r|tr jako při určování výstupního průřezu.4721-677.3032 m 71 (d) Při stanovení délky rozšiřující se části uvažujeme kuželové rozšiřování. 64 .5403U3 =0.5 4 0 3 1.

h „ T „-T . 9 -(3 3 4 .0 K li 2 -c K-r 2 1. lešení *ro kyslík O2: /lěmá plynová konstanta R . (d) klidový lak na vstupu a (e) klidový tlak na výstupu.T .15) m p.0875 = 0..^ r T.1 —0.t i djf(T 0 .538 kg m '3 4 -A 2 _ m 2 Výstupní průřez = 0. = T 0 .15.5 .1’-4 ■1 = 325.T*1 ^01 ^1 65 .-c.tg f 1) 15 Cyslík vstupuje do difuzoru rychlostí 250 m s' 1 při tlaku 100 kPa a teplotě 300 K a vystupuje :něho při tlaku 130 kPa.3 J k g 1 K ' 1 p K—1 1 .1J Výstupní tlak Vstupní hustota (b) Vstupní průřez Výstupní hustota P. 100000 287-(20+ 273.0875 m = 1.3 trátový součinitel ¿¡djf souvisí s účinností difusoru ridif: dif = 1 ^ d if ~* ^ Id if — 1 —0. Stanovte a) výstupní rychlost vzduchu a (b) stupeň rozšíření A 2/A 1.5 -3 0 0 ) = 3 0 3 .120 .6 K T•‘o .4' 27Q = 909. JS _i = (20 + 273.189 kg m' = 0.538-120 71 Délka rozšiřující se části difuzoru L _ d 2 ~ di _ 0.4 -1 * lidová teplota proudu: c2 2502 = 334. (c) změnu entropie.15)+ 28° . = 0.T L = ^ .8 J kg^K -1 32 lěmá tepelná kapacita při stálém tlaku = — = 1. r-T 2 1.Proudění ideálního plynu (a) Výstupní teplota plyne z energetické rovnice n} —f-2 n2 _p2 v-_1 T2= Tj + = Tl + ^ L _ £ i . * = -T1.189-280 287-325 143.2145 m 2 -tg f 2 .00601 m 2 —» d.1175 m a 2= ' ‘ p 2 -c 2 1. = A. ztrátový součinitel difuzoru je 0.. VT.1.4-1 325 2 .9 činnost difuzoru je definována hni. + — — = 300 + -------2 -c p 2-909.5 kPa = 1.0 .4 / t >K~1 f 1. = p2 = Pl r-T. = J n = 0.1175-0.4-287 1.) = 334.01083 m 2 —» d 2 = . Uplatňují se ztráty.5 K 01 = T 02 = T 0 = T.100­ Pl • V 20 + 273.8314 = 269.

(b) statickou teplotu. Výsledek: (a) 325.4-1 = 146. Pokles klidového tlaku je vždy vedle růstu entropie významný průvodní znak disipace energie. K-l l 01 = Tm y \ rj (e) Klidový tlak na výstupu z difuzoru 100-327.1 kg m~3. Výsledek: (a) 224. p 2c 2 _ p . (b) statickou teplotu. (c) klidový měrný objem a (d) klidovc měrnou entalpii. jestliže výstupní plocha průřezu má velikost 40 cm2..c.420 kg s' 1 D 19 Kyslík vstupuje při tlaku 800 kPa a teplotě 77 °C do zužující se trysky zanedbatelnou rychl tí. A. Stanovte (a) klidovou teplotu. jestliže výstupní plocha průřezu má velikost 40 cm2. Výsledek: (a) 164.2 m s’1 (b) 6.4 kPa Klidový tlak po při průchodu difuzorem klesá (poi > P02) na rozdíl od statického tlaku (Pi < p2).4 kPa a jeho klidová hustota j< 5.4 ^130 N Ti 2 = Ti.■ Proudění ideálního plynu Teplota na výstupu T 2 plyne z Poissonova izoentropického vztahu K-l 1.3 -(334. D 16 Proud kyslíku má statický tlak 500 kPa.2 ) = 115.3 ■ln = 10. Klidový tlak je 273 kP Stanovte (a) klidovou teplotu. £ l = 327. klidový tlak 687.5 °C (b) 155 °C (c) 0. Protitlak na výstupu je 600 kPa. Výsledek: (a) 245 °C (b) 200 °C (c) 286 m s’1 (d) 430.4 K“' = 100 f 334 5 ’ v 327.6----p 01 = P[ p 02 = p.T 2) = ^2 -9 0 9 .1 kPa 300 K 1.2 kJ k g 1 D 18 Kyslík vstupuje při tlaku 800 kPa a teplotě 77 °C do zužující se trysky zanedbatelnou rychle tí.2 1.2 K = 303.^ n= p 2 •T.3029 m 3 k g 1 (d) 333.4-1 f \ 1.2 m/s Z rovnice kontinuity plyne hledaný poměr S využitím stavové rovnice nahradíme hustoty (c) Změna (růst) entropie v difuzoru (d) Klidový tlak na vstupu do difuzoru A.265 kg s' 1 66 .82 As = c„ •ln — = 909.4 1. Vypočtěte (a) výstupní rychlost a (b) hmotnostní t tryskou.-^ . •c 2 130-300-115. p. podobně jako u rázové vlny. (c) rychlost proudícího plynui (d) statickou entalpii.9 m s' 1 (b) 7.3 kJ k g 1 D 17 Oxid uhličitý při tlaku 250 kPa proudí kanálem rychlostí 120 m s"!.35 J k e 1K 1 p T.c p (T 0 . 300 -------. Vypočtěte (a) výstupní rychlost a (b) hmotnostní tryskou. neboť část mechanické energie se přeměňuje na energii tepelnou.4-1 = 140.y Rychlost z energetické rovnice c 2 = ^ 2 .6 v l0 0 y v P . Protitlak na výstupu je 100 kPa.2-250 02 vT2 y 100 - '334.5 1.2 = 1.5 -3 2 7 .

novte (a) tlakový poměr. Stanovte (a) účinnost trysky a (b) rychlostní součinitel.9 mm 12 íuzorem je třeba snížit rychlost proudu helia z 500 m s' 1 na 200 m s"1. Navrhněte základní měry trysky: (c) velikost vstupního průřezu.015 kg s'1. (b) účinnost trysky a ) rychlostní součinitel. Rychlostní součinitel trysky je 0.94 25 1podzvukovém difuzoru sledujte souvislost veličin charakterizujících nevratnosti a disipaní účinky.08 mm (b) 8.37 mm :l duch o teplotě 90 °C a tlaku 350 kPa vstupuje s hmotnostním tokem 0. Vzduch vstupuje do podzvukového difusoru rychlostí 300 m s '1.978 (d) 295 m s' 1 (e) 0. (d) velikost výstupního průřezu. Rychlostní součinitel je 0. Stanovte (a) změnu klidového tlaku. Za tryskou je prostředí o tlaku 80 kPa.12 kg s' 1 a rychlostí )m s' 1do trysky. (b) Jaký bude výsledek v případě.085 J kg ' 1K ' 1 (b) 95. aby hmotnostní tok vytékajícího kyslíku do okolního prostředí o tlaku 95 kPa 0. Tlak prostředí na výstupu je 100 kPa. dedek: (a )-6737 Pa (b) 92. délka 20. je-li výtová rychlost 404.0243 m 2 67 . At»sférický tlak je 101 kPa.79 cm 2 (d) 2.Proudění ideálního plynu 0 loba je naplněná kyslíkem o tlaku 300 kPa a teplotě 260 °C. sledek: (a) 0.5 m s '1. výstupní průměr 10. Uvažujte hmotnostní : 10 gs"1.4 % (b) 0.53 cm 2 (f) 13. v případě valový trysky také (e) velikost kritického průřezu a (f) délku rozšiřující se části rcholovým úhlem kužele 10 °.1896 (b) 238.53 kPa. (c) ztrátový součini.6 mm 23 počtěte skutečnou rychlost v sacím potrubí spalovacího motoru.9. notnostní tok 10 kg s' 1 vzduchu vstupuje do trysky se zanedbatelnou rychlostí.6 m s ' 1 24 isík vytéká tryskou do atmosféry z velké nádrže. sledek: (a) vstup 90.96.13% (c) 0.5 mm. výstup 143. ýsledek: (a) 8. (b) klidový tlak a (c) základní rozměry difuu kuželového tvaru s vrcholovým úhlem 8 °.Vypočítejte také (d) výstupní rychlost a (e) změnu hustoty vzduchu. Nevratnosti vedou k poklesu idového tlaku o 5 kPa. (b) teplotu vzduchu ve výstupním průřezu. Vypočtěte také (d) výstupní rychlost a (e) výstupní průřez trysky.65 mm. jeho tlak je OkPa a teplota 20 °C. Stanovte (a) vstupní a výstupní tlak. rsledek: 104. Nevratnosti vedou k vzrůstu entropie i J kg' 1K '1.11 cm 2 (e) 1. Ve válci je podtlak 7 kPa.2 kPa (c) rozšiřující se tvar: vstupní průměr 7. dedek: (a) 88. alní vzduch má tlak 100 kPa a teplotu 15 °C.2 K (c) 1. Určete (a) potřebnou velikost >ru ve stěně.4 kPa (b) 155. v níž je tlak 350 kPa a teplota 25 °C. že tlak v nádobě je 160 kPa? sledek: (a) 6. (b) účinnost difuzoru. Tlak na výstupu je 150 kPa. Na vstupu je teplota helia 100 K. jeho hustota ve výstupním průřezu má být kgm'3.338 kg m '3 26 i trysce sledujte souvislost veličin charakterizujících nevratnosti a disipativní účinky. jeho tlak je OkPa a teplota 20 °C.0787 (d) 98.58 % (c) 0.59 m s' 1 (e) 0. Stanovte (a) změnu (produkci) měrné entropie.

----------------. Energetická rovnice (1ZT pro izolovanou otevřenou soustavu) Rychlost zvuku v tekutině . Proto aproximujeme diferenciá přírůstky tlaku a hustoty konečnými rozdíly a= Měrnou entropii chladiva při tlaku 500 kPa a teplotě 60 °C najdeme v tabulce přehřáté p~ s = 1.0 °C (c) klidový tlak po = 900. (c) klidový tlak a (d) klidovou hustotu. Stanovte (a) klidovou entalpii. (b) klidovou teplotu. E 1 Vodní pára o teplotě 300 °C a tlaku 800 kPa se pohybuje rychlostí 250 m s '1.= 3088. s = 7.95 kPa (d) klidová hustota po = 1/vo = 1/0.15 kJ k e 1 0 2 2 ----------.^ Klidový s tav j e d á n veličinam i ho a so = s (hypotetická i zoentropická expanze).Proudění reálného plynu E Proudění stlačitelných tekutin - reálného plynu.38 kg m ~3 E2 Chladivo R134a m á tlak 500 kPa a teplotu 60 °C a protéká trubicí rychlostí 200 m s '1.0531 kJ kg ' 1K’1. Stanov te (a) rychlost zvuku v chladivu a (b) typ proudění. Řešení Stav je určen teplotou a tlakem.9 kJ k g 1. v případě stavu Po páry blízko horní mezní křivky se doporučuje hodnota 0. neboť stavová rovnice chladiva R134 je velmi složitá a je prezentována hodnotami v tabulkách. Výtoková rychlost tekutiny z oblasti o klidovém stavu obecně c = ^ 2 •(h 0 .konst.2958 = 3. páry m = p •c •A = Rovnice kontinuity pro ustálený stav . Řešení (a) Rychlost zvuku obecně a= 5p Analytický výpočet parciální derivace je nepraktický. Při této entropii a nejbližších tabelovaných tlacích kolem daného tl 68 .h) * Pro přehřátou p á ru je kritický tlakový poměr (5* = — = běžně 0.2345 kJ kg^K ' 1 (a) Klidová entalpie vyjde z energetické rovnice 2 ^ rn 2 h ft= h + — =3056900 + -----. Statické měrné entalpie a entropie najdeme v tabulce přehřáté páry PP: h = 3056. Interpolací v tabulce přehřáté páry nebo přímo z h-s diagramu zjistíme: (b) klidová teplota to = 316.14).546 ( k = 1.obecně Klidový stav je stav po hypotetické izoentropické kompresi ze stavu statického.3).576 ( k = 1.

v2s = 0.2 kg s' 1 o tlaku 2 MPa a teplotě 400 °C vstupuje do Lavalovy trysky zanedbatelnou rychlostí a vystupuje z ní při tlaku 300 kPa. s0 = 7.227 . Řešení Tlakový poměr protitlaku P=— = = 0. (6 0 0 -4 0 0 )-1 0 0 0 162.092 MPa.( h 0 .56 kJ kg'1.9 m s ' 1 1 /0 .94 = 4.1290 kJ kg ' 1K '1: PP h2s = 2782. Z předchozího příkladu: h 0 = 3248.2 3 -3 0 7 7 .h 2s) = 3248. po s pi —2 MPa: PP h 0 = 3248.15 kJ k g '1.( h 0 .23 .0.04239 m 3 kg'1.2782.1 5 )-1 0 0 0 = 584. protože Ma > 1.p2.1290 kJ kg ' 1K ' 1 h —h ntr = -----.06 3 ^ 9 cm 2 d2 32. v* = 0.23 .06228 m 3 kg ' 1 a 0.2 ^.56) •1000 = 965. (c) rychlostní součinitel a (d) rychlost produkce ent­ ropie.23 kJ k g '1.546 . (b) plochu výstupního průřezu.------------------ E3 Hmotnostní tok vodní páry 1.h 2s) = p •(3248.092 M Pa Stavové veličiny na vstupu určíme z tabulek PP (nebo z h-s diagramu) to s ti = 400 °C.. proudění na výstupu je nadzvukové.6508 c2 965.13 mm Stavové veličiny ve výstupním průřezu (z tabulek PP) p2 = 300 kPa.94 m s' 1 Plocha průřezu v hrdle A* = p -c ^ 7 = c 584.96 cm 2 d* = 25. že celková účinnost trysky je 95 %.1290 kJ kg ' 1 K '1: PP h* = 3077.2416 m 3 k g ' (a)Rychlost v hrdle _________ c* = ^ 2 .15 < (3* = 0.9 ----------. s2s = 7.0531 Ma = —= — = 1.0 4 2 3 9 -1 /0 .56) = 2805. máme k dispozici dostatečný tlakový spád Ap = p 0 .-> h 2 = h 0 .h ’ ) = ^2 -(3 2 4 8 . Určete (a) výstupní rychlost.56 kJ k g '1.= 1.Prouděni reálného plynu 500 kPa (konkrétně v naší tabulce přehřáté páry chladiva 400 kPa a 600 kPa) určíme měrné objemy 0.06 m s' 1 (b) Výstupní průřez A 2 = ^ V.546 . Stanovte (a) plochu průřezu v hrdle a (b) plochu výstupního průřezu.23 . Proudění je izoentropické.95 •(3248.84 h o ~ h 2s 69 . s* = 7.1290 kJ kg ' 1K ' 1 Stavové veličiny v hrdle obdobně p’ = 1.2 = 1.. proudění ie nadzvukové a 162. Dosazením máme as.23 kJ kg ' 1 h2s = 2782.0 6 2 2 8 (b) Machovo číslo s=l.. Řešení Teoretická izoentropická entalpie ve výstupním průřezu h2s souvisí se skutečnou entalpií h 2 vztahem pro účinnost trysky. Rychlost proudu v hrdle Tlak v hrdle c* = a* p* = P* • p 0 = 0.r)tr •(h 0 . s0 = s* = s2s = 7.09 mm E4 Řešte předchozí příklad pro případ.2782.6508 m 3 kg ' 1 Výstupní rychlost c 2 = ^ 2 ..

92 kJ k g '1.2 3 -2 8 0 5 .( h 0 .ti* •(h 0 .7 kJ kg ' 1 (b) 284.84 kJ kg ' 1 (PP).h 2) = ^ 2 • (3 2 4 8 .14).975 (d) Rychlost produkce entropie Šprod = m (s 2 .6 kPa Stavové veličiny pro vstup hledáme v tabulce přehřáté páry nebo odečítáme v h-s diagramu: to s ti = 160 °C.= 0. Účinnos trysky je 0.93 •(2759.^ 0. po = pi = 600 kPa -> h 0 = 2759.2657.5141 m 3 kg '1.576 p 0 600 Proudění je ve výstupním průřezu okolozvukové (sonické. Vstupní statický a klidov stav jsou vlivem zanedbatelné vstupní rychlosti prakticky totožné. s0 = s* = s2s = 6.1821 kJ kg ' 1K '1. v *2 = 0.s0) = 0.93. Tlakový poměr protitlaku p=— = = 0. skutečný výstupní stav získáme z účinnosti trysky: h 2 = h 0 .00 kJ kg ' 1 Skutečný výstupní stav je také v oblasti mokré páry a je dán: p 2 = 345. h 2 = 2665 kJ kg ' 1 s2 = 6.8435 •(6. (a) Výstupní rychlost c 2 = p ( h 0 . Stanovte (a) výstupní rychlost.966 Reálné proudění není izoentropické.7 6 5 8 ) •1000 = 14.64 m s'1 aw i .0.6 kPa.783 -6 .576 (odpovídá k = 1. Výsledek: (a) 3025.093 kg m '3 70 .8 4 )• 1000 = 940.2 kPa (d) 3.02 .5141 (c) Rychlost produkce entropie Šprod = m •(s 2 .6691 _ ^ Cm 2 --------c2 940.7830 kJ kg ' 1K '1.83 °C).64-0. kritické). = £L_^l . x 2 = 0. (b) hmotnostní tok a (c) rychlost produkce enl ropie.63 m s' 1 (b) Výstupní průřez A .— = -----------------.969 (a) Výstupní rychlost c 2 = c* = y 2 .7658 kJ k g 1K’1 Výstupní kritický stav při izoentropickém proudění je v oblasti mokré páry p 2 = p* = 345. proto se doporučuj uvažovat kritický tlakový poměr P = 0.0 2 -2 6 6 5 ) 1000 = 433. s2 = 7. Ostatní stavové veličiny tohoto stavu získáme z tabulek (případn odečteme z h-s diagramu): v 2 = 0.001 -i m = — . (c) statický tlak a (d) statickou hustotu.h 2) = ^ 2 -(2 7 5 9 .7 W K ' 1 E5 Do zužující se trysky vstupuje zanedbatelnou rychlostí vodní pára o stavu 600 kPa a 160 °C vystupuje z n í do prostředí o tlaku 300 kPa průřezem o velikosti plochy 10 cm2.95 = 0.s n) = 1.5 < P* = 0.6 kPa.02 . .576 • 600 = 345.Proudění reálného plynu Skutečný stav ve výstupním průřezu je tedy určen tlakem p 2 = 300 kPa a skutečnou entalpi h 2 = 2805.92) = 2665.2-(7 . Výstupní tlak je tedy kritický tlak p* = p* • po = 0.63 (c) Rychlostní součinitel (p = d? = 32.1 °C (c) 713.6691 m 3 kg'1. Řešení Stav vstupující páry je blízko stavu nasycení (tsat ph óoo kPa = 158.02 kJ k g '1.1 8 2 1 -7 .1 2 9 ) 1000= 63.7658 kJ kg ' 1K "1 -> h2s = 2657.5 W K ' 1 E6 Klidový stav vodní páry proudící rychlostí 250 m s' 1je dán teplotou 300 °C a tlakem 800 kPa Určete (a) statickou entalpii. (b) statickou teplotu.8435 kg s v2 0.97 mm = yj 0.h 2s) = 2759. (b) Hmotnostní tok • c* -A* 433. x2s = 0. s2s = 6.

Proudění reálného plynu entalpií jřípadně ms 7 mm W K' 160 °C. Celá energie tlakového spádu se má přeměnit na ki­ netickou energii. Vypočtěte (a) rychlost zvuku a (b) stanovte charakter proudění.7 m s '1. Výsledek: Lavalova tryska: d = 20. Výsledek: (a) 0.95.3 mm E 13 0. Určete výtokovou rychlost a hmotnostní tok. Pokud bude vycházet Lavalova tryska.5 MPa. x = 0. kterým pára vytéká do okolního prostředí. Určete rychlost a teplotu v (a) kritickém a (b) výstupním průřezu. (b) kritickou a (c) výstupní rychlost u Lavalovy trysky.4 mm 71 . Jčinnost kce ent- »oručuje klidový E7 Vodní pára o tlaku 1200 kPa a teplotě 300 °C protéká potrubím rychlostí 400 m s '1.6 MPa.978. Celá energie tlakového spádu se má přeměnit na ki­ netickou energii. zvolte úhel rozevření nátrubku 10°. Vypočtěte (a) kritickou a (b) výstupní rychlost.00 kPa.2 mm d 2 = 47. 99.3 mm Eli Vodní pára o klidových parametrech 6 MPa a 400 °C vstupuje do Lavalovy trysky a vystupu­ je do protitlaku 0. Uva­ žujte s rychlostním součinitelem 0.92. Hmotnostní tok tryskou má být 2 kg s’1.8 MPa. Hmotnostní tok tryskou má být 2 kg s '1. Pokud bude vycházet Lavalova tryska. Na výstupu z trysky je tlak 0. Ve stěně nádoby je otvor.7 mm d 2 = 26 mm L = 30.4 m s '1. Výsledek: Lavalova tryska: d* = 55. Výsledek: (a) 408.7 °C (b) 1270.2 mm d 2 = 76. Výsledek: (a) 534. itU.1 m s' 1 (c) 965.1 MPa. Celá energie tlakového spádu se má přeměnit na kine­ tickou energii. / Výsledek: (a) 1. Pára bude vytékat do prostředí o tlaku 0.6 °C. Hmotnostní tok tryskou má být 4 kg s’1.9 m s' 1 (b) 722.4 m s’1 E 15 .1 m s‘! E 14 \ m s~ Určete (a) rychlostní součinitel. 310.1 MPa a teplota 160 °C. Rychlostní součinitel je 0. při kterém pára vystupuje z otvoru ve stavu syté páry a (b) příslušnou výtokovou rych­ lost. Pokud bude vycházet Lavalova tryska.8 m s' 1 (b) Ma = 0.8 mm L = 123.1 MPa. zvolte úhel rozevření nátrubku 10°. Stanovte (a) protitlak.8 m s' 1 (b) 0. jestli­ že klidový stav vodní páry je dán tlakem 1 MPa a teplotou 400 °C. proudění je okolozvukové (mírně podzvukové) E8 Klidový stav vodní páry v nádobě je dán hodnotami klidového tlaku 2 MPa a klidové teploty 250 °C.2 MPa.8653 -amu: g ' K-' E 12 Navrhněte trysku pro expanzi vodní páry z tlaku 5 MPa a teploty 450 °C na tlak 0. Navrhněte trysku pro expanzi přehřáté vodní páry o klidový parametrech: 0. Výsledek: (a) 503. zvolte úhel rozevření nátrubku 5°.8 MPa a 500 °C. Výsledek: (a) 572. Výsledek: Lavalova tryska: d = 38.7 mm L = 54.12 M Pa (b) 492 m s' 1 E9 Vodní pára o tlaku 2 MPa a teplotě 300 °C vytéká otvorem o průměru 15 mm do prostředí o tlaku 0.8 MPa a teplotě 300 °C vstupuje do Lavalovy trysky a expanduje na tlak 0.924 (b) 562.473 kg s’1 E 10 Navrhněte trysku pro expanzi vodní páry z tlaku 3 MPa a teploty 450 °C na tlak 0.969 Vodní pára o tlaku 0.

— li. V2 = ‘ p2 1394000 T^ = 3 0 + 273. .2 kPa.15 1.= —^ 7 . Ti = 300 + 273. . (b) práci oběhu a (c) tepelnou (termickou) účinnost. každého děje.15 n . Maximální tl v oběhu je 2 MPa a minimální 150 kPa.= —^ ______— = 0.15 K . . v. 0 1 1 8 0 m 3 ke-.15 K = r i = 2 8 7 ^ = 0 08224mJke. Stanovte (a) stavové veličiny na konci p.4 1. 1 5 .15 .4-1 = 1394 kPa. -------------2000000 Pi \ Stav 2 : p2 = p 3 2 V T3 K_1 = 150- ( 573 15 ’ 1.4043 m kg 215200 P4 (b) 1ZT pro oběh: w 0 = qp + q 0 Teplo přivádíme při: T 2 = Ti = 573.5800 m kg 150000 P3 Stav 4 : ff 30 + 273. Qp . r-T 3l v 3 = ---.ef..J V300 + 273.5 7 3 . T 2 = Ti = 573. Q 0 . v 4 = ---. .4-1 r-T 4 287-303.přivedené teplo. že oběhy v této kapitole jsou sestaveny z vratných dějů (s výjimkou škrcei u parního chladírenského oběhu).15 K 72 = 215.. .15 K / ^ 2 8 7 .15 = 573. \ V této kapitole při aproximaci modelem ideálního plynu zjednodušeně stále uvažujeme stálými hodnotami měrných tepelných kapacit Cp a cv (nezávislými na teplotě a tlaku).15 fT „'l ITi = 2000p4 = p.15 K Stav 3: p 3 = 150 kPa. Řešení (a) Používáme Poissonovy vztahy a stavovou rovnici ideálního plynu Stav 1: Pí = 2000 kPa. w„ v -v .4 1.odvedené teplo Vztahy pro účinnosti přímých a obrácených oběhů jsou uvedeny v úvodu kapitoly C.15 = 303. T 4 = T 3 = 303. Ačkoliv v průběhu některých oběhů pracovní látka mě: svoje chemické složení od palivové směsi na zplodiny spalování. . m ax min Předpokládáme. r j 3 287-303.i. její termofyzikální vlastnos se výrazněji nemění.^ 7 .práce oběhu.0. 3.Oběhy s ideálními plyny F Oběhy s ideálními plyny 1ZT pro oběhy: W 0 = Qp + Q 0 (W 0 . p. . F 1 V Camotově oběhu mezi teplotami 300 °C a 30 °C je pracovní látkou vzduch. Střední efektivní tlak oběhu Pst. c< v případech větších teplotních nebo tlakových rozdílů u některých úloh je již méně přesn V těchto případech by spíše měly být používány tabelované hodnoty cp a cv a dalších souvis jících stavových funkcí (model poloideálního plynu).

(b) výkon motoru.9 3 2 T.59 K t 2 = 393.775.5 7 -1 - \ P3 í .1 = p. + — = 666 . . ' ln — = 287 •573.= 1837.15 .8 J kg 1 (c) Tepelná účinnost Carnotova oběhu _ w 0 27974. T 1 T.15) •81. 666.15 •ln = -31402.8 0.2 w0 = qP+ q0 = 59377.4-1 T4 =T*3 vv4y í P4 = P 3 = T.59 4912.44 °C Změna 2-3: přívod tepla při stálém objemu qp = q 23 = Au 23 = cv -(T 3 . Změna 1-2: izoentropická komprese (bez sdílení tepla). •e “ 1 = (17 + 273.T 4) q0= cv•(T.6 J k g 1 p4 215.9 kPa P2 = Pi t.471 q 59377. Spalováním při izochorické kom­ presi získává pracovní látka 800 kJ kg' 1tepelné energie.-------- Změna 3-4: izoentropická expanze (bez sdílení tepla) V1.T 2) T.T4) = 717. Do motoru je dodáváno 6 kg/min smě­ si.1 J k g 1 73 .47) = -348217. . = 100 • 775 47 290. •eK= 100 •814 = 1837.4 + (-31402. N a začátku komprese je tlak pa­ livové směsi 100 kPa a teplota 1 7 °C.57 K cv 717.15 = 775. = p.47 K U = 502. kompresní poměr 8 = vi/v 2 = p. Řešení (a) Maximální teplota a tlak je ve stavu 3.15 K q0 = q34 = r •T3 •ln ■ ^ = 287 •303.5 ■(290.4 tit T =1 + ^ = 1+ 314Q2’-6-= 0.471 = 47.42 °C ^7 p.Oběhy s ideálními plyny ^ = q.1 % nebo také V qp ” 59377.6) = 27974.15 •ln = 59377.5 T 1701 t 3 = 1508.? 0-0-00 = 1781. Určete (a) maximální teplotu a m aximální tlak v oběhu.4 F2 Zážehový motor s ideálním oběhem má kompresní poměr 8 .32 °C = 267. .K-1 T2 =T = T. = 17 °C v V2 y / N. (c) tepelnou účinnost a (d) střední efektivní tlak oběhu. = T.59 + .3 kPa Změna 4-1: odvod tepla při stálém objemu q 0 = q 41 = Au41 = cv -(T.: = r •T. -3.4 J k g 1 p2 1394 Teplo odvádíme při: T 3 = T 4 = 303.4' 1= 666.1 kPa -----.| VE = 1781 .

= -----:— = 0.1) = 637.9 J kg ' 1 Výkon motoru P = W 0 = m •w 0 = 0.3 °C . 514"1 .5 % T q„ 800 ----- (d) Ze stavové rovnice ideálního plynu Střední efektivní tlak oběhu Pst. 1 Řešení (a) Změna 1-2: izoentropická komprese vzduchu.ef.15 _ q 0^27 rn 3 kg ' 1 1 p. •T. VV27 NK-l T2 =T.15) •( 8 .1) = 451782.1)•(3 . Teplota vstupující palivové směsi je 55 °C.178 kW (c) Termická účinnost w 451 78 n-r = —.1 •451. Na 2 čátku komprese má vzduch T 3 teplotu 25 °C.5 % Oba předchozí vztahy jsou odvozeny např. kompresní poměr s = V 1/V 2 / \ K í V v = p t •8 K= 100 •181’4 = 5720 kPa tj = 25 °C P2 =Pi = Pi vV2 . jestliže kompresi poměr je 8. v literatuře [5] a [8 ].78 = 45.8 . 100000 W„ W„ 451782. což vede k méně přesným výsledkům. použití tabelovaných hodnot respektujících závislost na teplotě. F3 Stanovte (a) práci oběhu a (b) tepelnou účinnost ideálního Ottova oběhu. W0 / (b) práci oběhu.Oběhy s ideálními plyny (b) Měrná práce oběhu plyne z 1ZT w 0 = q p + q 0 = 800000+ (-348217.4 K = T.15)-181-4-1= 947.9 Vj .V j v.8327 ( 1 . Lepší řešei vyžaduje např.565 = 56. •( s * '1 - 1) •(n . F4 Motor na bázi ideálního Dieselová oběhu má kompresní poměr 18 a stupeň plnění 2. 51“1’4 = 0. v.5 •(55 + 273. stupně zvýšení tlaku a vstupní teploty w 0 = c. = — — = ^87 290.1) = 7 17. tlak 100 kPa a jeho objem je 1200 cm3. 2/ vV2y t 2 = 674. 74 = Tx •s ""1 = (25 + 273.1 /8 ) = 620 kPa P oznám ka : V zhledem k velkému teplotnímu rozdílu během oběhu předpoklad o konstanti měrné tepelné kapacitě cv není splněn. (c) tepelnou účinnost a (d) střední efektiv­ / \ q*' ní tlak oběhu. Řešení (a) Práce oběhu jako funkce kompresního poměru. •(l —1/ s) 0. Sta­ /v » = novte (a) teplotu a tlak vzdu­ 2 ”4 chu na konci každého děje.5 kJ k g 1 (b) Tepelná účinnost jako funkce kompresního poměru r|T = 1—e1_ic = 1 .5 a stupeň zvýšení tlaku 3.575 = 57.

Teplota vstupujícího vzduchuje 55 °C.632 = 63.4-1 786. 75 .2 % 951.T4) = 717. 105 -0 .7 °C ^2 ^3 = V2 •(P = v i — = 1200 -— = 133.0 0 1 2 nnrx.8-947.8- 133.7 + ( .8 kJ k g 1 b) Termická účinnost jako funkce kompresního poměru a plnicího poměru = 0.7 kJ kg ' 1 měna 3-4: izoentropická expanze (s 3 = S4.9 1'4] = 659.1 .4 g r-T.3 5 0 . 1A m = —— 1 ------------------= 0.6 ) = 601.4 •2 = 1894. v literatuře [5] a [8 ]. vstupní teploty a vlastností )lynu wo = c v • T! •[ eK_1 •K •(cp .7)-10 ~6 ?5 Stanovte (a) práci oběhu a (b) termickou účinnost ideálního Dieselová oběhu.1) + 1 .9 J c) Termická účinnost % d) Střední efektivní tlak oběhu Pstef w 0 _ 601.1 _ = 0.7 kPa V j-V 2 _ (1 2 0 0 -6 6 . A .9 kPa >4 =P 3 1200 r4 = t*3 'V “" = 1894. jestliže kom>resní poměr je 21 a stupeň plnění 1.658 = 65.V.3 cm 3 s 18 |p= h3. .0014-601100= 842.4) = 951.9 -=743.9 — 1) 3ba předchozí vztahy jsou odvozeny např.u4 = cv •(T.8 K v 1200 j vV4y t 4 = 513.l) + l .15 .8 K t 3 = 1621.4 .3 V '4 Yl = 5720= 263.9 . . stupně plnění.( l.q>K] w =717. a také platí V 4 = Vj) / \K 133.3 \ 1.5-(55 + 273. stupeň plnění cp = V 3/V 2 r.4 •(1.1 kJ kg Imotnost vzduchu p.0014 kg = 1.7 ___ 842.8 % K((P-1) ■ - 1.15 Celková práce oběhu W3 = m -w . 287-298.6 kJ k g 1 b) Měrná práce oběhu plyne z 1ZT w 0 = qp + q0 = 951.7 °C [měna 4-1: izochorický odvod tepla: q 0 = AU41 l0 = u. = 0. qp = Ah23.8) = -350.5 ■(298.15)-[211’4-| .T 2) = 1004.9.Oběhy s ideálními plyny / =V 1 = 1200-— = 6 6 . lešení a) Práce oběhu jako funkce kompresního poměru.7 cm 3 2 'e 18 jněna 2-3: izobarický přívod tepla: p 3 = p 2 = 5720 kPa.1 . .h 2 = cp -(T3 . •cp = 947. = T? — = T.786.5-(1894.

T4) = 1004.7 kJ kg ' 1 Poměr kompresní a expanzní tlakové práce r= w kom p 237 w turb 559. Ti = 303.l) = *237. Řešení Soustrojí je tvořeno: kompresorem (1-2).15 .15 K) / t 4= t3 K_* \ K-l K P 4 = TJ3 - r n k -1 1.438 = 43.15 . spalovací komorou (2-3).4-1 = T3 .5 1. . T. 1) = 737.T 2) = l 004. otevřený oběh).9) = 559.2 = h .9) = -414. .715.715.4’ = 539.6 kJ k g 1 Termická účinnost (d) Teplotní poměr oběhu 76 w 322 7 riT = —. T 3 = 1273.T4) = 1004.15 .h 2 = c p (T.0kJ k g 1 W <urb = W t34 = -A h 34 = h 3 . Určete (a) teplotu vzduchu za kompresorem a teplotu spalin za turbínou.237 = 322.8 % qP 737.h 4 = cp •(T 3 .5 •(1273.1 K t 2 = 266 °C Změna 3-4: izoentropická expanze v turbíně (t3 = 1000 °C.t 2) = i 0 0 4 .5 •( 1273.5.1 5 -5 3 9 .3 Tmin.7 .1 303.( t 3. Oběh je většinou uza­ vřen prostředím atmosférického vzduchu (4-1) (tzv.8 °C I p 3J (b) Izoentropická práce kompresoru a turbíny plynou z druhého tvaru 1ZT (q = 0) wkorap = w tl2 = -A h . na vstupu do turbíny je jeho teplota 1000 °C.15-7.5 M = 7 1 5 .3 k j k g 1 Teplo odváděné do okolního prostředí po výstupu spalin z turbíny q0 = q4>= cp •(T.5• (3 0 3 .15 K) í P2 K-l \ K-l 1+1 = Tr n K = 303.Oběhy s ideálními plyny Soustrojí plynové turbíny s Braytonovým oběhem má tlakový poměr 7.7 = 0. . N a vstupu do kom­ presoru je teplota vzduchu 30 °C.423 (c) Teplo dodávané pracovní látce spalováním ve spalovací komoře při konstantním tlaku qP= q23= c p .7 kJ kg ' 1 Výsledná měrná práce oběhu w 0 = w turb + Wkomp = 559. tur­ bínou (3-4).15 7 .5 •(303. (a) Změna 1-2: izoentropická komprese v kompresoru (ti = 30 °C.= = 0.r ť K =1273. (c) termickou účinnost a (d) teplotní poměr oběhu (Tmax/Tmjn). (b) po­ měr technické práce kompresoru a turbíny.15-7. v2 Pracovní látku považujeme za ideální plyn.539 .9 K t4 = 442.

.

5 kJ/kg Tím lze snížit potřebné dodávané teplo -1 qP-r= q23 .4-1 T6 = Tg = Ts — 1 Ps 78 = 1273. Je možné využít z tepla q4i jeho část qreg na ohřev vzduchu vystupujícího z kompresoru.739 Vzduch vstupuje do obou stupňů kompresoru při stejné teplotě.2kJkg-1 Práce oběhu w =q + q 0.> h 6 = h 8.\ 1. T 6 = T g .1 0 9 .T21= 1004.15 B K-l Pi V k \. Pro dvoustupňovou kompresi s mezichlazením a expanzi s přihříváním volte vždy optimální hodnoty mezitlaků.2 = 320.q .5 .( 3 6 6 .( l q . = . . jestliže oba stupně kompresoru a turbíny mají vždy stejný tlakový poměr dle vztahů: P2/P 1 = P 4/P 3 = P 5/P 6 =Vi / Vs = V n 2. t ) = . proto teploty a entalpie kompresním stupněm jsou též vždy stejné Ti = T 3 -» hi = h 3.regenerační teplo qreg = cp •|T4 .5 = 577.teoretické . Vzduch vstu­ puje do každého stupně kompresoru s teplotou 30 °C a uobou stupňů turbíny je na vstupu teplota 1000 °C. T 2 = T 4 —> h 2 = h4.549.> h 5 = h7.5.4 _ = 303.5 •(658.739 14 = 404.15/2.15 = 1273.554 = 55. | .7 K . Práce dodávaná v obou stupních kompresoru je tak stejná w ti2 = w t34 a podobně jsou stej práce získané v obou stupních turbíny w t56 = wt78.Oběhy s ideálními plyny (b) S regenerací Teplota spalin za turbínou T 4 je vyšší než teplota vzduchu T 2 za kompresorem.5 F9 Oběh plynové turbíny se dvěma stupni komprese a dvěma stupni expanze má celkový tlakový poměr 7.3 K vP2 j Podobně získáme teploty za expanzními stupni v turbíně (T 5 = 1000 + 273. Určete (a) poměr kompresní a expanzní práce a (b) termickou účin­ nost oběhu. 1. 7 .4% qp-r 577. Teploty za kompresními stupni plynou z Poissonových vztahů (Ti = 30 + 273.257.3 k j kg ' 1 Termická účinnost s regenerací je nezměněna! w„ Tlx-res = 320 3 = T ^ T T = 0.739 M = 954..5 k j k g Zároveň se sníží teplo (absolutní hodnota) odváděné do okolí q .2 .109. Ideální . Podob poměry platí i pro dvoustupňovou expanzi v turbíně Ts = T 7 .15 K K-l t 2 = t 4 = t. 5 ^ -257.2) = 109.qreg = 687 .15-2.r = 577.15 = 303. Řešení Při dvoustupňové kompresi a expanzi se dosáhne maximální efekt.4 .

(b) dodávanou měrnou práci oběhu. edek: (a) 1751. Maximálplota ve válci je 1778 °C.946 (c) 63. Spo.15 . (c) kompresní poměr. -31344 J kg"1 ( b ) -27154 J k g 1 (c) 0.1 kJ k g 1 nzní práce (obou stupňů) =2 •(-A h 56) = 2 •cp •(Ts .7 kJ kg 1 w 436 6 = —.( t 7 .4 kPa ú jednotka s Dieselovým oběhem poskytuje měrnou práci oběhu 550 kJ na kilogram ichu jako pracovní látky.15 . (d) maximální )tu pracovní látky a (e) střední efektivní tlak oběhu. Přijímá teplo z vychlazovaného oru při teplotě -250 °C a odevzdává jej okolí při teplotě -100 °C. edek: (a) 17.7 -2 0 3 .3) = -203.5 •(1273.954.7 vnání s jednostupňovou kompresí a expanzí ukazuje.154 ačátku komprese v ideálním oběhu zážehového motoru jsou tlak a teplota palivové směsi ďa a 20 °C.5.t 6) 1004.lní teplotu. .3 +1273. edek: (a) 4191 J k g '1.954. Maximální tlak v oběhu 0 kPa a minimální 80 kPa.404. Maximální tlak oběhu je 4 MPa.5 •( l 273.7 ¡oběhu w o = w M+ w lk = 6 3 9 .366 = 36. Stanovte (a) ma.404.154 (d) 1.t 6) = cp ( t 5 . (c) chladicí efekt a fekt tepelného čerpadla.15 .8 % w t_t 639.= -------— = 0.3 % (d) 704 kPa 79 .95 (d) 7. (b) maximální tlak.15 .6 kJ k g '1 (d) 52. ipelnou účinnost a (e) střední efektivní tlak oběhu. Určete (a) kompresní poměr. edek: (a) 1804 K (b) 7. (b) hustotu v horní úvrati. že dvoustupňová komprese s meazením a dvoustupňová expanze s přihříváním zlepšuje poměr kompresní a expanzní : (pokles).91 (b) 1. Kompresní poměr je 6.7 kJ k g 1 Dměr kompresní a expanzní práce |w I 203 1 r = 1■'~k1= — — = 0.T6) = 2 •1004.T2) = 2 ■1004.6 % qP H 92. výkon dodávaný motorem je 65 kW a tepelná účinnost ).Oběhy s ideálními plyny přesní práce (obou stupňů) = 2 •(-A h 12) = 2 •cp •(T. Stanovte (a) měrné teplo přijímané z vychlazovaného prostoru mé teplo odváděné do okolí. (c) měrné teplo přiváděné hořením pracovní látce. (c) termickou nost a (d) střední efektivní tlak ve válci při oběhu. Určete (a) maximální teplotu.6 kJ kg'1 ) dodávané pracovní látce q45+q67 = c p ( t 5 .5 ■(303.t 4) + cp .t 2 + t 5 . palivové směsi je 540 kg hod'1.672 MPa (c) 5. Nasávaný vzduch při tlaku 100 kPa má teplotu 15 °C. (b) stupeň plnění.7) = 639. avšak na druhé straně zároveň snižuje termickou účinnost oběhu! ermická účinnost tu ím je pracovní látkou v Camotově obráceném oběhu.8 K (b) 3.304 kg m '3 (e) 639.726 kg nť3 (c) 849.1 = 436.7 % (e) 629 kPa rová směs o tlaku 98 kPa a teplotě 5 °C vstupuje do ideálního zážehového motoru.7) = 1192.318 = 31.

(b) měrnou práci oběhu. Během oběhu byl naměřen maximální tlak 6629 kPa. Tlak vystupujícího vzduchuje 15 MPa. Stanovte (a) stupeň plnění. Vypočtěte (a) minimální teplotu dosahovanou během oběhu. (b) maximální teplotu dosahovanou bě­ hem oběhu. Izochorickým spalováním paliva se dodává teplo 750 kJ kg' . Stanovte na konci izochorické změny (a) tlak a (b) teplotu.4 kJ k g '1 (d) 56. Teplota stlačeného vzduchu nesmí překročit 160 °C? Výsledek: 4 80 . Stanovte (a) teploty pracovní látky po výstupu z kompresoru a z turbíny.1 kJ k g 1 F 17 Pracovní látkou v Braytonově oběhu je vzduch a spaliny. 651 K .8 K .3 K . (c) tlakový poměr a pracovní tlak ve spalovací komoře. (c) termickou účinnost oběhu a (d) střední efektivní tlak oběhu. Výsledek: (a) 578.Oběhy s ideálními plyny F 14 Vznětový motor má kompresní poměr 20. Výsledek: (a) 11. 546.112 MPa (d) 727. (b) měrnou práci oběhu zážehového motoru a (c) měrnou práci oběhu vznětového motoru.za turbínou (b) 0. Výsledek: (a) -116 °C (b) 235 °C (c) 106 kJ k g '1 (d) 1. Výsledek: (a) 4. aby termické účinnosti obou motorů byly stejné.20 (b) 747. N a počátku komprese je tlak 95 kPa a teplota 27 °C.0 K .4 °C (c) 423. Spaliny vstupující do turbíny mají teplotu 1030 °C. Na počátku komprese má vzduch teplotu 20 °C a tlak 100 kPa. (e) měrné teplo odváděné do okolí a (f) termickou účinnost oběhu. pracovní tlak 723. Teplota plynu před turbínou je 30 °C.5.za turbínou (b) 205.8 kJ k g '1 (c) tlakový poměr 7.07 F 19 Pracovní látkou zážehového motoru je vzduch. Stanovte (a) teploty plynů za kompresorem a za turbínou. (c) měrné teplo odebrané vychlazovanému prostoru a (d) chladicí efekt. Atmo­ sférický vzduch má tlak 96 kPa a teplotu 16 °C.8 kJ k g '1 (c) 447. jsou-li parametry nasávaného vzduchu 0. Termická účinnost soustrojí je 50 %.3 kJ k g '1 F 16 Plynová turbína jako záložní zdroj energie pracuje s otevřeným Braytonovým oběhem. Poměr kompresní a expanzní práce je 0. Motor má kompresní poměr 8.865 (b) 545.444 (c) 1. oběh vznětového motoru má stupeň plnění 2.4 kJ k g 1 (f) 42. (b) poměr práce kompresoru a turbíny.za kompresorem.09.39 M Pa (b) 1461.za kompresorem.5.5 kJ k g 1 (f) 364. Dále určete (c) měr­ nou práci oběhu (motoru) a (d) tepelnou účinnost.2 kPa (d) 480. (d) měrné teplo dodané oběhu spalováním. V obou motorech m á pracovní látka na vstupu teplotu 20 °C.098 MPa a 20 °C. Vzduch vstupuje do kompresoru s tlakem 102 kPa a teplotou 10 °C. (d) měrné teplo dodávané spalováním. Stanovte (a) kompresní poměr vznětového motoru tak.9 % F 18 Vzduch vstupuje do kompresoru plynového chladicího zařízení při teplotě -10 °C a tlaku 100 kPa a je stlačován na tlak 1 MPa.6 kJ k g 1 ( e ) -363. (e) měrné teplo odváděné do okolí a (í) měrnou práci oběhu. Výsledek: (a) 2.2 kJ k g '1 (e) -274. Teplotní poměr je 3. (c) pracovní tlak ve spalo­ vací komoře.8 % (d) 935 kPa F 15 Oběh zážehového motoru má kompresní poměr 8.5 % F 20 Kolika stupňový je kompresor. Výsledek: (a) 478.2 kJ kg'1 (c) 63. (b) měrnou práci oběhu.

Řešení Pracovní látka vystupuje z kondenzátoru a vstupuje do čerpadla (1) jako sytá kapalina o tlaku 45 kPa.271 =27.) = -0.0601 kJ k g^K '1.55 + 0.h . za turbínou expanduje na nižší tlak p4 = ps.5 5 ) = 2351. vi = 0. při kterém dochází k přihřívání páry na tep­ lotu 5 50 °C.8052 kJ k g^K '1 Stav 4: MP: p4 = p. = q :: = h 3. pro­ to budeme předpokládat.Oběhy s reálnými plyny G Oběhy s reálnými plyny - párou Gl Parní elektrárna pracuje sjednoduchým Rankinovým oběhem.5 kJ kg (c) Termická účinnost oběhu w 750 5 riT = —. s4 = s3 = 6.001028 m 3 kg '1.h 4) = 329. = 3 1 0 4 -3 3 2 . t3 = 340 °C: h3 3104. s3 = 6. 1.wtó = 329. s.= ------— =0. Stanovte (a) tlak.55 -2 3 5 1 = -2021. Pára vstupuje do vysokotlakého stupně turbíny o tlaku 17.1 = 2771.00335 = 0.8052 kJ k g^K '1 S4 .h 4 = 329.j v •dp = .5 kJ k g '1 W o = W .v .0601 h 4 = h'4 + x 4 •(h 4 . Stanovte (a) práci turbíny a čerpadla.1 kJ kg' Stav 3: PP: p3 = 2500 kPa.55 kJ kg'1.001028 •(2 5 0 0 -4 5 ) = -2. Pára vstupuje do turbíny s tlakem 2. teplo odvedené v konden­ zátoru a (c) termickou účinnost oběhu.0 kJ k g '1.6288-1.8746 •(2 6 4 0 .524 kJ kg' Sloučením předchozích rovnic: h2 = hi . protože je relativně malá.0601 = 0.33 % w turb 753 Práci čerpadla v Rankinově oběhu často neuvažujeme. u r b + W éerp w čerp 2.5 MPa a teplotě 550 °C. s2 = si = 1. že V] s v2 Zrn. N ásleduje expanze d o s tavu s t lakem 1 0 k P a a suchostí 0.5 2 4 ) = 332. = 329.p .1 % T q 2771.9 G2 Parní elektrárna pracuje s ideálním Rankinovým oběhem s přihříváním.S 4 6.0601 kJ k g 1K '1 Stav 2 : KAP: p2 = 2500 kPa.8746 *4 = S4 . = 45 kPa.55 -(-2 .0 kJ kg'1 Práce turbíny Práce oběhu w tt = w turb = w t34 = -Ah34 = h3. 1-2: izoentropická komprese (bez sdílení tepla) syté kapaliny w te = w čerp = -Ahi2 = hi . 81 . kapalina je téměř nestlačitelná. (b) termickou účinnost oběhu a (c) měrné práce obou stupňů turbíny.524 = 0. při kterém probíhá přihřívání.9.5 2 4 = 750.h2 Práci čerpadla lze vyjádřit také z definice (uvažujeme nestlačitelnost kapaliny) 2 W čerp .8052-1. (b) teplo dodané v parním generátoru. (a) Z tabulek mokré a přehřáté páry nebo z h-s diagramu určíme stavy Stav 1: SK: pi = 45 kPa: h.h 4 = 3 1 0 4 -2 3 5 1 = 753 kJ k g '1 = 7 5 3 -2 . (p 2 . .9 kJ k g '1 (b) Teplo dodávané v generátoru Poměr práce čerpadla a turbíny r = Teplo odváděné do okolí q0 = q41 = h.S 4 7.5 MPa a teplotou 340 °C a kondenzuje v kondenzátoru při tlaku 45 kPa.8 6 -3 2 9 .

8 °C. s4 = 0. s2 = sj = 0.81 + 0.h 2) ■+(h 5 .7 .8 5 .01 k J k g * Práce nízkotlakého stupně turbíny w turbni2k = h s .443 = 44. kde je používáno chladivo R134a.68 kJ k g 1 Stav 5: PP.2 9 1 9 . x = 0.3 % qP qP qP 3865.6492 kJ kg 1K"1.209. p 2 = 800 kPa.h 2 h 2 = hi + v r (p 2 . Řešení V ideálním parním chladicím oběhu vstupuje chladivo do kompresoru jako sytá pára při stej­ ném tlaku jako je ve výpamíku.69 kJ kg ' 1 Teplo dodávané je tvořeno hlavní částí q 23 a přihřívacím teplem q 45 qp = q 23 + q 45 = (h 3 .8 1 -2 3 4 4 .73 kJ kg '1: x4 = 0.3459 kJ kg ' 1K ' 1 je škrcení při průchodu chladiva kapilární trubicí konstantního průřezu —» entalpiesi nemění h 3 = I14 = 170.17 kJ kg ' 1 G3 Chladnička pracuje jako ideální parní chladicí oběh mezi tlaky 140 kPa a 800 kPa.3989 kJ k g 1K '1: p 5 = 2866.4266 kJ kg ' 1 K ' 1 Stav 4 : PP.68 = 1226. hi = 191.Oběhy s reálnými plyny Řešení (a) Pro stanovení přihřívacího tlaku p 4 = ps vyjdeme ze stavu 6 za turbínou.2344.3 °C.73 kJ kg ' 1 p 4 = pi = 140 kPa.87 kJ kg ' 1 (b) Termická účinnost oběhu r|T = — = —— — = 1+ — = 1+ ^152. t 3 = 550 °C: h 3 = 3423.36 kJ kg ' 1 Odvedené teplo q 0 = q 61 = h.81 kJ k g '1.5 MPa. p 3 = p 2 = 17. Hmotnostní tok chladiva v chladničce je 0. p 4 = ps = 2866 kPa. (c) příkon kompresoru.pi) = 191.6 8 = -2152. hi = 236.9322 kJ kg ' 1K ' 1 PP.10) = 209. vi = 0. h^ = 2344. st = 0. Li = h 3 = 170.2919. s 3 = 0. (b) tepelný tok odváděný v kondenzátoru.h 4) = 3423. Stav 1: Stav 2 : Stav 3: Děj 3-4: Stav 4 : 82 SP.05 kg s '1. t 2 = 38.5 MPa.9: s6 = 7. Xi = 1. h 5 = 3570.69 = 3865.04 kJ kg'1.7 .p i ) = -A h i 2 = hi .05 kJ k g '1.87 = 0. Stav 6 : MP. určen teplotou ts a izoentropickou podmínkou v nízkotlakém stupni S5 = S6: t 5 = 550 °C.3989 kJ k g 1K '1.h 6 = 1 9 1 . s5 = s6 = 7. pi = 140 kPa: v tabulce mokré páry pro chladivo R134a ti = -18.h 4 = 3 4 2 3 .6492 kJ kg^K '1: wti2 = .6 9 = 504.9322 kJ kg ' 1K '1: h 2 = 272. s4 = s3 = 6.v r( p 2 .7 kJ k g '1. .85 .8 °C.00101-(17500 . Sta­ novte (a) tepelný tok odváděný z vychlazovaného prostoru (výpamíku). t 3 =31. které by mohlo pracovat s tímto oběhem a (e) produkci měrné entropie při škrcení 3-4. p 3 = p 2 = 800 kPa: h 3 = 170.5 + 3570.6754 kJ kg ' 1K ' 1 . s 3 = 6. t 4 = ti = -18.5 °C SK. S2 = si = 0.h 6 = 3 5 7 0 .00101 m 3 k g ' Stav 2 : K: P2 = 17.36 (c) Práce vysokotlakého stupně turbíny = h 3 .73 kJ kg'1.0 kPa.85 kJ k g 1 Stav 1: SK.6894. dán tlakem v kondenzátoru a suchostí páry: p 6 = 10 kPa. (d) chladicí efekt a efekt tepelného čerpadla. pi = 10 kPa: si = 0.4266 kJ kg ' 1K ' 1:114 = 2919.5 kJ kg ' 1 Stav 3: PP.

6754 .813 nebo ze vztahu et = l + s rh = l + l. Tlak v kondenzátoru (K) je 10 kPa.73 .h 4 = 236. X6 . t3 = 600 °C -> h3 = 3690 kJ kg'1. tj. . Řešení Z parních tabulek (případně z h-s diagramu) zjistíme potřebné stavové veličiny.05 = -36.272. jehož součástí je směšovací komora (SK).h 2 = 236.01 ----- V případě.s3 Sprod = ~A ^ S34 = s4 S4 ~ S3 = 0.813 ch |w 0| 36.8 kW Chladicí efekt s„k = t-^.01 2.změna 3-4 S s 34 = .05 •(-3 6 .813 (e) Produkce měrné entropie při škrcení .05-(-101. efekt tepelného čerpadla bude e.04 . .01 kJ k g '1 Ptomp = < mp = m •w 0 = 0. = -0.7 3 = 65. s4 = s3 = 7.05-65.04 -1 7 0 .h 2 = h.7032 kJ kg^K '1-> tu = 2442 kJ kg'1 Stav 5: p5 = 200 kPa.7032 kJ kg^K '1 -> h5 = 2968 kJ kg'1 Optimálního regeneračního ohřevu směšováním se dosahuje.05 = -101. Stav 1: pi = 10 kPa.t= = 1.32 kJ k g '1 0. = m q . Vodní pára vstupuje do turbíny (T) při tlaku 2 MPa a teplotě 600 °C. když napájecí voda po předehřívání je právě sytá (6).272.31 kJ kg 1 Ór = m q r = 0.3295 kJ k g V G4 Zvýšení účinnosti Rankinova oběhu lze dosáhnout zařazením regenerá­ toru. .0 —> h6 = 505 kJ kg'1 s I17 (a) Pro směšovací komoru regenerátoru použijeme zákon zachování hmotnosti: m6 = m 5 + m 2 83 . xi = 0 —> hi = 192 kJ kg'1 £ h2 Stav 3: p3 = 2000 kPa.Oběhy s reálnými plyny (a) Teplo odváděné z vychlazovaného prostoru je dodávané pracovní látce Qp= q4.813 = 2.31 = 3.7032 kJ kg^K '1 Stav 4: p4 = pi = 10 kPa. Část expandující páry v turbíně je při tlaku 200 kPa odkloněna do regenerátoru (SK). její stav je na dolní mezní křivce: Stav 6: pó = 200 kPa.066 kW Práce oběhu (a zároveň příkon kompresoru. kde je směšována s napájecí vodou vystupující z kondenzátoru (K) a použita na její předehřátí. že tepelné čerpadlo využije tento oběh.3459 = 0.h 4 + h 3 . (b) měrnou práci turbíny a (c) termickou účinnost oběhu s regenerátorem. = — = w0 -36. = h.0 1 ) = -1. s5 = s3 = 7. s3 = 7.265 kW (b) Teplo odváděné kondenzátorem do okolního prostředí q0= q23 = h3 " h 2 = 170.0.32)= -5. Stanovte (a) jaká část páry v turbíně je určena pro předehřívání vody. protože h3 = lu) wo= qp + qo = h.

354 . (b) výstupní teplotu vysokotlakého stupně.= 0. jestliže tlak v kondenzátoru je snížen 4 kPa a na vstupu do turbíny je stav 15 kPa MPa a 600 °C. Jaké procentní změny to bude znamenat. Stanovte (a) tlak za vysokotlakým stupněm pro přihřn ní. jestliže pára je přehřátá na tepl 600 °C. Výsledek: (a) 34.Oběhy s reálnými plyny 1ZT: m 6 -h6 = m 5 -h5+ m 2 -h 2 Spojením obou vztahů vyjde hledaný podíl páry v turbíně určený pro regenerační ohřev m1 = l y I h 3_= 5 0 5 -1 9 2 n m 6 h 5 .0. Stanovte (a) maximální teoretickou měrnou práci turbíny. (b) termickou účinnost.h 4) = 3690 .2442) = l ^ l d k g ' 1 w tt = h3 3 . (c) práce získané ve vysokotlakém v nízkotlakém stupni a (d) termickou účinnost oběhu.1128)(2968 . Výsledek: (a) 989 kJ k g '1 (b) 0. _+J_^rh2 . et = 2..539 kW (d) ech = 1. Výsledek: (a) 2.505 =3185 kJ kg -i Termická účinnost oběhu Protože wtt » w w 1189 n-r = —.h 7 = 3690 . _ .6 % 84 .0 % (d) 45.= ——= -----.h 2 2 9 6 8 -1 9 2 — ---(b) Měrná technická práce turbíny . Ostatní parametry se » změní.447. při výpočtu účinnosti oběhu jsm e wte zanedbali a w0 = wtt. Za turbínou v kondenzátoru je tlak 10 kPa. aby suchost páry na výstupu z n kotlakého stupně turbiny byla 89 %. Stáno (a) termickou účinnost elektrárny.4 % (c) 43.227 kW (b) -3.5 % G7 Řešte příklad G3 pro parní chladicí oběh pracující s chladivém R12. Požaduje se. jestliže pracovní tlak v kotli je zvýšen na 15 kPa a teplota vstupu do turbíny je 600 °C. (b) termickou účin nost oběhu a (c) vypočtěte měrnou práci dodávanou čerpadlem napájecí vodě a porovnejte s měrnou prací získanou v turbíně.zvýšení o 9. Maximální teplota vod páry je 400 °C.1 % (b) 38. Vodní pára vstupuje do vysokotlakého stupně při t ku 15 MPa a teplotě 600 °C.324 M Pa (b) 350. 1246 kJ k g '1 nízkotlaký stupeň (d) 44.2 % G6 Uvažujte Rankinův oběh s přihříváním.3% qP qP 3185 | wtí | (viz G l). Teplo přivedené přihřívání zvyšuje teplotu páry na 550 °C.8 °C (c) 476 kJ kg'1 vysokotlaký stupeň. Výsledek: (a) 3. (d) termickou účinnost.zvýšení o 8.3733 = 37. zvýší-li se pracovní tlak v parním generátoru na 4 MPa. Vodní pára vstupuje do turb s tlakem 4 MPa a teplotou 300 °C a kondenzuje v kondenzátoru při tlaku 10 kPa.2 % (b) 0.h5 5 m6 (c) Dodané měrné teplo q p = h 3 .766 kW (c) -1.2968 + (l . •(h 5 . Výsledek: (a) 1070 kJ kg'1 . (c) termickou účinnost.448 kJ k g ^K '1 G8 Rankinův oběh parní turbíny funguje mezi tlaky 10 kPa a 2 MPa.447 (e) 0. G5 Parní elektrárna pracuje s ideálním Rankinovým oběhem.323 (c) w č = 2 kJ kg'1 « wt = 989 kJ k g '1 G9 Jaké budou hodnoty (a) získané měrné práce a (b) termické účinnosti oběhu z předchozí! příkladu.

5 kg s '1.0 % (b) 0. Uvažujeme.zvýšení o 11.1 lostní tok čpavku v tepelném čerpadle je 0.75 kW pára vstupuje s tlakem 3 MPa a teplotou 400 °C do turbíny o výkonu 40 MW. te (a) chladicí výkon (teplo odvedené z chlazeného prostoru za jednotku času). že pracuje na základě ho parního chladicího oběhu mezi teplotami -20 °C ve výpamíku a 24. Pára pak expanduje v nízkotlakém stupni na tlak 30 kPa. lek: (a) 1035 kJ kg'1 .91 °C v kondenzátoru. že pracuje s ideálním i chladicím oběhem mezi teplotami -20 °C ve výpamíku a 24. že pracuje ním parním chladicím oběhem mezi teplotami -20 °C ve výpamíku a 39. i se pracovní tlak v parním generátoru na 4 MPa. ek: (a) 34. Stanovte (a) měrnou .39 °C enzátoru. Stanovte (a) teoretickou termickou účinnost turbíny a (b) výkon turbíny.357 . se tlak v kondenzátoru na 4 kPa. lek: (a) 65 kW (b) -21 kW (c) 3.2 % (b) 0. znamenat.bez přihřívání 532 kJ k g '1 (b) 30.zvýšení o 26.68 lostní tok chladiva R134a v chladicím zařízení je 0.Oběhy s reálnými plyny udou hodnoty (a) získané měrné práce a (b) termické účinnosti oběhu z příkladu G8. Určete (c) hmotnostní tok páry. ek: (a) 1101 kJ kg'1 .bez přihřívání 17.6 % ostní tok vodní páry turbínou je 50 kg s '1. Pára vstupuje do turbíny s tlakem 4 MPa a u 450 °C. Jaké procentní to bude znamenat.6 kg s"1 lostní tok čpavku v chladicím zařízení je 0. ek: (a) 1454 kJ k g '1 . Jaké procentní změny .zvýšení o 26.zvýšení o 47.zvýšení o 10.irbíny.0 % udou hodnoty (a) získané měrné práce a (b) termické účinnosti oběhu z příkladu G8.4 % udou hodnoty (a) získané měrné práce a (b) termické účinnosti oběhu z příkladu G8. zvýší-li se maximální teplota páry na a sníží-li se tlak v kondenzátoru na 4 kPa. lek: (a) 560 kW (b )-1 2 0 k W (c) 4.8 % (b) 57. Jaké procentní změny to bude znamenat. Po částečné expanzi ve vysokotlakém stupni turbíny na tlak 400 kPa je při tlaku přihřívána na teplotu 250 °C.3 % (b) 0. i se maximální teplota páry na 600 °C. Stanovte (a) topný výkon tepelného čerpadla (teplo dodané za jednotku ča) práci dodávanou kompresorem a (c) efekt tepelného čerpadla (topný efekt). Ostatní parametry se nezmění.4 % . Stanovte (a) chladicí výkon. Po čásxpanzi ve vysokotlakém stupni turbíny na tlak 400 kPa je při tomto tlaku přihřívána na 350 °C. (b) výkon kompresoru a (c) chladicí efekt.352 .5 kg s '1. (b) termickou účinnost oběhu a porovnejte je s případem bez přihřívání (expan'čátečního stavu na 30 kPa). Uvažujeme.8 % (c) 38. Uvažujeme.409 . Expanzí se v nízkotlakém stupni turbíny sníží tlak í a . ek: (a) 1248 kJ kg'1 .5 kg s*1. (b) práivanou kompresorem a (c) chladicí efekt.91 °C enzátoru. lek: (a )-680 kW (b )-1 2 0 k W (c) 5.zvýšení o 9. Ostatní parametry se nezmění.68 85 .

Vzduch o teplotě 25 °C a tlaku 100 kPa vstupuje do kompresoru plynového oběhu (1 jehož tlakový poměr je 5. Výsledek: (a) 42.1 kJ kg'1 (d) -2144 kJ k g '1 (e) 2. Výsledek: ( a ) -85. Stanovte (a) chl: dici efekt. Uvažujeme. Výsledek: (a) 107 M W (b) 841. (b) práci dodávanou kompres^ rem a (c) efekt tepelného čerpadla. Parní generátor v yrábí 300 kg páry za hodinu. Výstupní teplota spalin po předání tepla (5) je 79 °C.Oběhy s reálnými plyny G 18 Hmotnostní tok chladiva R134a v tepelném čerpadle je 0. Určete (a) termickou účinnost cyklu a poroi nejte ji s (b) účinností Camotova cyklu pracujícího mezi stejnými teplotami.9 % (b) 62.28 (b )3 .855 kgs G 23 Parostrojní zařízení pracuje podle Rankinova cyklu mezi tlaky 3920 Pa a 9. (c) výkon plynové turbíny.6 kg s' (c) 348 MW (d) -146 M W (e) 0. dále teplo které je třeba (b) dodat a (c) odvést za jednu hodinu. Výměna tepla probíhá ve velkém výměníku .4 % 86 . Výsledek: (a) 66 kW (b) 781710 kJ hoď 1 (c) -544710 kJ h o ď 1 G 22 Rankinův oběh s přihříváním má na výstupu z generátoru přehřátou vodní páru o teplotí 600 °C a tlaku 15 MPa. Teplota chladiva ve výpai niku je -20 T a v kondenzátoru 40 °C. jehož pracovní látkou je vodní pára.92 kW (c) 4. Expandované spaliny z plynové turbíny (4) mají ještě značně vysokou teplotu a jsou zdrojem tepelné ener­ gie pro výrobu vodní páry pro parní turbínu. (b) chladicí výkon ( Qp) a příkon chladicího zařízení ( W0).92 kW ( b ) -20. měrné tep lo dodané (b) před vstupem do turbíny a (c) během přihřívání. že pracuje i základě ideálního parního chladicího oběhu mezi teplotami -20 °C ve výpamíku a 39.11 G 19 Elektrárna získává výkon kombinací Braytonova oběhu plynové turbíny a Rankinova parní! oběhu.8 MPa. Tlak v kondenzátoru je 10 kPa. Vyráběná pára o hmotnostním toku 100 kg s '1 má tlak 4 MPa.957 kW G 21 Stanovte (a) výkon Rankinova oběhu. Stanovte (a) tlak. Teplo! vodní páry před vstupem do turbíny je 530 °C. (d) měrné teplo odvecfo v kondenzátoru a (e) hmotnostní tok páry.1 4 k W ( c ) -0. Stanovte (a) topný výkon tepelného čerpadla. při kterém probíhá přihřívání.4 % páry zkondenzováno.564 G 20 Uvažujte ideální parní chladicí oběh. je-li výkon oběhu 5 MW. Teplota spalin před plynovou turbí­ nou (3) je 850 °C. v němž je chladivém čpavek. Tlak na výstup z parního generátoru je 2 MPa a vystupující pára je právě sytá.39 c v kondenzátoru. Hmotnostní tok chladiva je 3 g s '1. Tlak v kondenzátoru parní turbíny (6) je 10 kPa. Za turbínou na vstupu do kondenzáte ru je 10. Tlak v kondenzátoru j lOkPa. Výsledek: (a) 4 M Pa (b) 3375 kJ k g '1 (c) 520. Určete (a) výkon oběhu. Výsledek: (a) 3. (b) hmotnost­ ní tok plynů v plynové turbíně.parním generátoru. Vypočtěte (a) výkon parní turbíny.5 kg s '1. (d) příkon kompresoru plynového oběhu a (e) termickou účinnost kombinovaného oběhu. její teplota před parní turbínou (8) je 400 °C.

na dně válce .61) = 98.4 . plynná fáze (P nebo G).Fázové změny azove změny ou změnu popisuje Clapeyronova rovnice dPij íěmé skupenské teplo fázové změny.4 °C. v níž derivaci nahradíme poměrem malých přírůstků a teploty 123 = T23 (v" . budeme-li interpolovat v tabulce é páry.2 °C...1 °C 101. p.0.04.42 8 4 . Stanovte (a) atmosférický tlak před poklesem a (b) teplotu vroucí vody po poklesu :dáme v tabulce mokré páry potřebné veličiny k teplotě 98.g. trojný bod..i— = -0. 4 + 273. kritický bod.15) •(1.7 kJ kg"1..29 K.1 ívodní atmosférický tlak je vlastně saturační tlak příslušný teplotě vroucí vody 98. S). pevná . 3 . 2 .. v "= 1. v.7 23 )ta varu po změně tlaku t 23 2 = t 23.t 23A) = 84.je 50 cm vysoká vrstva vody a var u ní nastává při teplotě 99.61 nci ..1 °C ámka4.j a Ty jsou tlak a a při nichž probíhá změna fáze i na fázi j. Saturační teplota může být nalezena také přímo.23 ■ -> = T23(v" .3 = 98.4 ..v') ^ 2 1 = ( 93 . kr .9 5 ) = 96.v') AT. y i a j se zpravidla přiřazují takto: 1 .4 °C: I23 —2260.. Je to saturační teplota atmosférického tlaku po jeho poklesu na hodnotu =96.04 kPa 1 0 0 -9 5 t 23A oužijeme Clapeyronovu rovnici.84. je směrnice mezní křivky mezi fází i a j ve fázovém diagramu p-t. 87 . jestliže vrstva vody v hrnci bude pouze 10 cm a atmosfé’tlak se nezmění.tuhá fáze (T. při jaké teplotě nastane var. °C 2260. te.04 kPa . kapalná fáze bo L). dále tr .*23A + ím Í 2 3 A ( p P 23B P 23A 23 - p 23A ) = 95 + 1 .001 0 )-----.00 = 95.42-84. . + AT23 = 98.00104 m 3 kg_1.6 .1.04 .7707 .0 . popř.mí interpolací v tabulce mokré páry = P23A + P23B *23B P23A ( t 23 .7707 n ť3 k1 .. Dojde k rychlému poklesu atmosférického tlaku ’a.61 + 101.9S— •(95.(9 8 ... v určité lokalitě vře za teploty 98. jsou šné měrné objemy na mezní křivce fáze i a fáze j.4 °C. v. .

pak plyne AT23 = T23 (v ' .. jak veličiny v ní obsažené závisejí na integrační proměnné.6 (c) Teplota fázové změny při atmosférickém tlaku t 23 = 99.1 -0 .--------9.2 + 273. protože 1 duje znalost. je mož zcela zanedbat.325 kPa na úrovni h! ny moře voda vře při teplotě 100 °C. 72 13 . Řešení Vyhledáme potřebné veličiny v tabulce mokré páry pro teplotu 99. že při normálním atmosférickém tlaku 101.00104) • ~ ^ 3 = -1.9 °C H4 Odhadněte teplotu varu vody v Himalájích v nadmořské výšce 8500 m.jak je zvykem • tt ^"D * ^ 23 lasti nízkých tlaků vodní páru za ideální plyn.v') = ( 9 9 ?2 + 273. Uvažujte střední hodnotu měrného skupenského 1 vypařování I23 mezi uvažovanými tlaky 2330 kJ kg'1.73 kPa.1 = 98.= -1.7 1 . Je ale mož vhodně upravit a integraci provést zjednodušeně .přibližně.na dně válce .067 K. Protože v7 « v/. (b) změnu teploty varu vody vyvolanou jejím hydrostatickýr tlakem a (c) teplotu fázové změny při atmosférickém tlaku.2 °C: I23 = 2259 kJ kg .je 50 cm vysoká vrstva vody a var u ní nastává při teplotě 99. (a) Abychom zjistili atmosférický tlak. Uvažujte. v//= 1. H3 V hrnci .73 .5 = 98.2 -1 .2 °C najdeme interp lací v tabulce mokré páry psat = 98. v 7 = 1. °C Teplota varu 10 cm vrstvy vody je t 23 2 = t 23I +AT 23 = 9 9 .001042 (b) Změnu teploty varu vody vlivem jejího hydrostatického tlaku vypočteme z Clapeyronc rovnice AT23 = T23 (v* .7213 m 3 kg"'. Další zjednodušení dosáhneme.0. v = 0.7213 m 3 kg’1.15) •(i. °C 123 2258.3 = 97.0 0 1 0 4 2 m 3 k g '1. Tomu odpovídají různé teploty varu vody.5 ) =-3763 Pa v' 0.1 kPa. musíme odečíst hydrostatický tlak vrstvy vody v hm Pam.’ Fázové změny Řešení i Vyhledáme potřebné veličiny v tabulce mokré páry pro teplotu 99.336 K. Změně výšky vrstvy vody odpovídá změna tlaku Ap = — •g •Ah = --------------9. Její integrace obecně není jednoduchá.2 °C Určete (a) atmosférický tlak.001042 m 3 kg"1. Řešení V tomto případě aplikujeme Clapeyronovu rovnici na větší tlakový a teplotní rozdíl.2 °C: 123 = 2258. Saturační tlak při teplotě 99. takže v" = —-----P 23 88 a . P 23 dT23 .001042 V ’ Z Clapeyronovy rovnice. d p „ 123 = T23 —--------.4.1 °C .73 -------. 7213 .15) •(l. budeme-li uvažovat . Je ] třeba Clapeyronovu rovnici integrovat.81-0.02 kPa Hsat v' 0.2 -1 .v ') — = (99.— -g -z = 9 8. .71 = 94.0. při atmosféric’ tlaku 33. Různě silné vrstvy vody způsobují různě velký hydrostatický tlak a tedy i celkový tlak na teplosměnné stěně dna hrnce.6 kJ kg ^= 0 .001042) • ~4 . = P sa.81 (0 .

5 °C 2330000 101.16 •(0.7 kJ k g '1.59 kg m '3. 1 b ll-h i r-p T1 23 1 T23 2 y 2-1 + 16 M.091 1O*3 m 3 k g '1.445 dT.382 kg m ' novte směrnice tří mezních křivek vody v trojném bo d ě.tuhnutí): 333700 12 2 _ _ .v led) 273.15 7. = — Pí =1.9732 m 3 kg ' 1 né skupenské teplo sublimace lze vypočíst ze vztahu =112+ 123 = 333.6 K = 71. Příslušné měrné skupenské teplo vypařování je ¡.0.15 abulek SK-SP lze odečíst pro tlak 33.1066 = 9.3 = 2825 kJ kg ' 1 hnice plynou z Clapeyronovy rovnice pro tři fázové změny: mí křivka 1-2 (tání .445 Pa při teplotní změně 0.1 v 1 -• In= 344. .77 kJ kg'1.004855 kg m '3 a též má skupenská tepla . hustota ledu 916.= 205. Stanovte hustotu syté páry. 1 205770 0. hustota páry 0. vvoda= 1.to ? « ^23 1 ^23 P23 1 .3 1 461.7 + 2491. 1 i stota syté kapaliny chladiva R134a při teplotě -12 °C je 1334 kg m ' .L .Fázové změny P23 2 ižeme provést separaci proměnných a následně integrovat i f P 23 _ *23 2 i r la ^23 d^23 T232 T23 23.vypařování 2491. .Pak je integrace již snadná: —/ 1 1 r = J _ = 8314141 = 4 6 ] 9 J k g . Lokální směrnice zní křivky vypařování (2-3) odpovídající danému stavu je charakterizována tlakovou změ1 7.001 K.79 kg m '3.3 kJ kg ' 1 a tání 333.23 stota syté páry chladiva 1 II v" 0. P2 3 1 P231 ^ 23 ohoto vztahu vypočteme saturační teplotu při zadaném nízkém tlaku: . em 1 •né objemy: v.001091) 89 .001000 . •em nocí Clapeyronovy rovnice vypočteme měrný objem syté páry.001 =v + ■+ = 0. = -13424 kPa K' Tff (vV0da . rP P 23 vislosti měrného skupenského tepla vypařování na teplotě se vyhneme použitím zadané nstantní střední hodnoty 1^ v intervalu teplot (T 231.9 100 + 273. K . T 23 2).¿ .jso u -li známy v trojném bodě: tota vody 999. 33.4 °C.1066 m 3 kg ' 1 T23 1334 -1 2 + 273.00018-10'3 m 3 kg'1.1 kPa hodnotu teploty 71.

Údaj teploměru je zatížen chybí 0.\ Fázovézměny Mezm křivka 2-3 (vypařováni . Po nějaké době drát pro­ jde ledem.9732 .339 kPa H9 Ověřte platnost Clapeyronovy rovnice pro amoniak (čpavek) při teplotě 120 °C. jsou-li pro tuto teplotu známy následuji údaje: hustota vody 958 kgm "3.= 0.0010002 m 3 kg"1 a měrný objem ledu při 0 °C je 0.16.1 2 k P a H 12 Vypočtěte hustotu syté vodní páry o teplotě 100 °C.. ke kterému dochází při poklesu teploty při tuhnutí vody.tuhnutí má výrazné větší směrnici.= ----------.0011) J Mezní křivka tání . že v této teplotní oblasti změna tlaku 1 kPa způsobí změnu teple fázové změny 0. Analyzujte souvislost jejího zápoméh znaménka s růstem tlaku.v Ioda) 273. 2825000-----------.276 K. 2491300-----------.. H7 Průměrná hodnota atmosférického tlaku v Praze (průměrná nadmořská výška 250 m) j 98. Určete (a) tlak vypařování a (b) chybu stanovení tohoto tlaku vlivem nepřesnosti tq loměru. Výsledek: 0.92 °C H 11 Čpavek se vypařuje v uzavřené nádobě při teplotě 10 °C.2 k P a (b )± 2 . Výsledek: z Clapeyronovy rovnice 164.. měrná entalpie syté pá 2257 kJ kg'1. interpolací v tabulkách 165. ~ = — 7— ---------.02 kPa K/1 H 10 Na hranol ledu je položen drát o průřezu 1 x 1 mm se dvěma závažími.239 kPa.60 kg m '3 90 .(205.kondenzace)1.67 kPa.6 °C (b) 100. měrná entalpie vody 4 1 9 k Jk g "1.5 kg vod v tomto hrnci (a) bez víka a (b) s víkem o hmotnosti 3 kg. nepřeříznutý. Vypočítejte teplotu varu 2. Výsledek: 2. měrný objem vody při 0 °C je 0.. každé o hmotnosti 250 kg.1 °C. při kterém voda vře při teplotě 20 °( Výsledek porovnejte s tabelovanou hodnotou. Výsledek: (a)6 1 5 . tabulková hodnota 2.9 7 3 2 -0 . Pro aprox maci derivace použijte střední diference tabelovaných hodnot. 273. je-li šířka ledového hranolu 100 mm a teplota vzduchu v místnosti 0 °C. Proč? Určete teplotu tání ledu pod drátem.0502 kPa K’1 « i.88 kPa K 1.0 °C H8 Použitím Clapeyronovy rovnice určete přibližně tlak.0.------. Výsledek: -3.= ----------. Uvažujte válcový hrnec o průměru 15 cm.desublimace): -llp^ = — -— .0010907 m3 kg"1.= 0.16 (2 0 5 . Dále víme. ale hranol zůstane celý.0 0 1 0 ) Mezní křivka 1-3 (sublimace .0443 kPa K*1 dT„ (v páia . Výsledek: (a) 99. Měrné skupenské teplo tání ledu při 0 °C je 335 kJ kg'1.

(c) látková množství obou plynů a směsi. která má tlak a teplotu směsi Měrná plynová konstanta směsi r= a ( •r( . (g) parciální objemy plynů.67 r = _R_ = 83 !4 .2 = 0. posléze smíšenými. Nejprve stanovíme měrné plynové konstanty a měrné tepel­ né kapacity obou plynů.3 J k g '1K 207.objem samotné složky.6 J kg'1K -1 1 . Odstraně­ ním přepážky vznikne směs obou plynů. podobně i jiné molámí veličiny 1ZT pro adiabatické směšování: a) při stálém objemu AU = 0. Oba plyny pokládáme za ideální. m n Daltonův zákon p = Z p . A: Dusík (N2) .4 8314. = — .4 -1 = 742 . (f) parciální tlaky plynů a celko­ l/0B P0B Kia P oa vý tlak směsi.8-400 A 297-300 Hmotnost směsi m = mA+ me = 20.------= 11. 297 1’ . kde m = V m. tlaky a počáteční objemy. kde n = V n. (d) molámí B A zlomky..dvouatomový plyn r= R m k =1.— . = — m = 11. 1000 0. = v k —1 B: Argon (Ar) .001 11 / l i n .2 20. (e) teplotu směsi.5 litru argonu při 500 Pa a 400 K. Amagatův zákon V = S y Pí .4! = 2Q7 g j kg-i K -1 Cv= r k —1 40 M.2-10"6 kg (b) Hmotnostní zlomky složek: a. nejprve oddělenými.jednoatom ový plyn -» k =1.. molámí zlomek a r. ^ 0 ^ = 9. izolováno 1 Řešení Uzavřená soustava je tvořena dusíkem a argonem.parciální objem . . Část A obsahuje 1 litr dusíku při tlaku 1000 Pa a teplotě 300 K.6l m.554 ctb = 20.2 0.tlak samotné složky v celkovém objemu při teplotě směsi Ví . II Izolovaná pevná nádoba má dvě části oddělené přepážkou. (b) hmotnostní zlomky ply­ nů. -.6 7 -1 p -V .parciální tlak . kde poi a V qí jsou počáteční VT. Stanovte (a) hmotnosti obou plynů a směsi. b) při stálém tlaku. jde-li za­ nedbat změny kinetické a potenciální energie AH = 0.Směšování látek I Směšování látek Hmotnostní zlomek a.) Molámí hmotnost směsi M m = ^ a mi • . (h) změnu entro­ 1 Tb mB r A mA pie a produkci entropie obou plynů a také (i) změnu měrné 1 entropie směsi.8 = 3 11.446 91 . část B obsahuje 1. cp ..41 ^ 297 J k g 1K"1 28 ~ r c. podobně i jiné měrné veličiny (cv. (a) Hmotnosti před smíšením ze stavové rovnice : m i = 01 ■— .2-106 kg mB= 207. = --------.

26-10'7 kmol B 40 ----------------- n2.8 . = 433 + 244 = 677 Pa in r T (g) Parciální objemy složek Wi = —LJ— P 9. 6 .— = m 2.6 (f) Parciální tlaky složek ve směsi: p.10-‘ .3-300 + 9-10“6 -311. = 11.00372 J K 300 0. ta M 5 ? Ž = 0.8-325.2 = 433 Pa Pa = ' 0.6-400 m ACvA+m BCvB 11.2-10-6 7 .-11K (i) Změna měrné entropie směsi As = Spro<i .639 o n = = ^ ~ = 0. Změny entropie složek stanovíme j mocí náhradního vratného děje se stejným počátečním a konečným stavem.2-10~6 -742.2-10-6 -297-325.2 K 9-10~6 -207.3 + 9-10~6 -311. ani se nekoná práce.0041 J K' AS 0. ln H ^ + 2 o 7 .26 ----(e) Nenastává výměna tepla s okolím.2-10“6 7 4 2 .0025 nť 11.r_ Vj = 0.26 a mi = -i— CTm.001 + 0. získáme sečtením: AS = ASa + ASbf T v N Změna entropie složek při náhradním vratném ději ASj = m ( c • ln — + r ln — T *i V ( 325 2 0.0015 Sprod = AS = 0.Směšování látek (c) Látková množství složek a směsi: n.00038 = 0. proto 1ZT má tvar AU = 0 (d) Molámí zlomky: m A C v A T A + m B C vB T B = ( » A ^ A + m B C vB ) ' T Teplota směsi T _ m Ac vATA+ m BcvBT = 1_1.0015 = 0.3 2 5 ’ 2 = 0 .2 J k e.0025 -i ASa = 11.2Q7. = m iriT V v = V oa + V ob = 0.26-10~7 kmol m. 0 = 11 n . 0 0 1 9 m i A 677 ----------Kontrola celkového objemu . Protože jde o adiábatk děj produkce entropie je rovna přímo změně entropie.26 ----6.0025 n (h) Směšování je nevratný děj.0025 = 244 Pa p = ^ p .361 n 6. n A= -------------= 4-10 kmol A 28 --------------směs: n = nA + nB = 6.02-10“ 92 Oi . 2 .0019 + 0.001 ASB = 9 -1 0 ' 3 n .0041 = 202.8 .2-10"6 -742.z2 ?9 7/ .0025 Celkový tlak směsi podle Daltonova zákona: = 325.3 -ln ——^ + 297-ln = 0.00372 + 0.00038 J K '1 400 0. Je doprovázeno produkcí entropie.2 Pb = ' 0. Celkovou zmt celkové entropie. M mi 9 •10-6 n n„ = ---------=2.Amagatův zákon: B V= 3 677 --------. z2 -10-6 í u — . 3 2 5 . = — = 0.0006 = 0.

Řešení Za otevřenou soustavu považujeme mísící se plyny ve směšovací komoře.4. 3 s„ 100000 Zvýpočtu vyplývá.1 ~7 = 14550 J kg 1KT1 p k —1 1 .15) ----------------------Hmotnostní tok vystupujícího proudu m = m A+ m B= 3.tříatomový plyn -» k = 1.223 •14550 •(50 + 273. 3 m 3/s. = . Určete (a) hmotnostní toky před a za směšovací komorou. = — m 0 = M U = 0. (d) objemový tok vystupujícího proudu.223 kg s 189 (20 + 273.314.611-761. = ----.611 ke s m D = ------------------------.— L riTi 100000-2 . je vodík (H2) o teplotě 50 °C.8314. že V * VA + VB —» 4.33-1 k = 1.41 = 189 J k g ^ K -1 Mm 12 + 2-16 B: Vodík (H2) . je oxid uhličitý (CO 2) o teplotě 20 °C a proud B. (c) teplo­ tu vystupujícího proudu.058-4157=420.Směšování látek 12 Dva proudy plynů se kontinuálně směšují (ustálený režim) v izo­ lované směšovací komoře za stálého tlaku 100 kPa.r =0. 0 5 8 B 3. proto 1ZT má tvar AH = 0 + mBcpBTB = ( m AcpA + m BcpB) •T Teplota výsledného proudu směsi _ mAcpATA+ m BcpBTB _ 3.98 ^¿2 + 3 = 5 m3 s'1!!! . kde měrná plynová konP stanta směsi plynů je r =aArA+ a BrB =0.41 = 4157 J k g 1K~] Mm 2 5 c = — = 1-»-4 ’. Mísící se plyny považujeme za ideální. 2 m3/s.r -^ .15) + 0. 100000-3 m.33' 189 = 761. kořist.5 + 0.611 •761.942-189 + 0.834 (c) Nedochází k výměně tepla s okolím ani se nekoná práce.33 r = J L = .834 a D= ^ ^ = 0 .5 •(20 + 273.834-420.dvouatomový plyn -» c = — = 1.4 r = — = . Nejprve je třeba určit měrné plynové konstanty a měrné tepelné kapacity obou plynů A: Oxid uhličitý (CO 2) .1-309.4 -1 & p-V (a) Vstupující hmotnostní toky určíme ze stavové rovnice: rh.B 4157-(50 + 273. Směšování probíhá při stálém tlaku. (b) hmotnostní zlomky složek. (e) změnu toku entropie při směšování a (f) změnu měrné entro­ pie při směšování.4 K (d) Objemový tok vystupujícího proudu směsi plynů: V = m.834 kg s '1 (b) Hmotnostní zlomky plynů před směšováním: a.15) _ mAcpA+ m BcpB 3.942 A 3.15) ------.1 J k g '1K '1 ý = 3. Proud A.5 J kg’1K“1 p k —1 1.----------------r = 3.223-14550 309.

6 8 h2 = h ^ .ln T f .1 J k g '1K '1 m 3. Řešení Voda v baterii vytváří otevřenou soustavu. Směšo\ probíhá za stálého tlaku 100 kPa. jenž má stejný počáteční a konečný stav.01 k j k g ' h = h pfi35X=: 146’68 kJ k = 0. získáme výslede sečtením příspěvků změny toku entropie od obou složek.^ ^ = 288. 1ZT je tak zjednodušen na tvar iňjh.223 14550-ln 309. Změnu entropie j třeba počítat pomoc náhradního vratného děje.na konci) Cp. + m 2 = m .058 4157 = 370.4 + 370.tlak po sm ěšování (po rozepnutí ..15 ■4157-ln 0.4 50 + 273. = rhj c pi■ln ----r i ln cr mi• = m. ^ .kyslík (O 2). jsou extenzivní veličiny. tlak 150 kPa.06k j k g 1 m.01 m2 2 7 2 . h.teplota po sm ěšování (na konci) P í .5-ln -1 8 9 -ln 0.15 420.^ 4 189 \ AŠa =3.2 = 1104. _ 1 4 6 . platí / n iT .0 6 -1 4 6 .r l n O : ry. dbáme. > AS.1 ŠDrod = AŠ = 734. teplota -10 °C. AŠ = AŠa + AŠB. Základní počáteční údaje o plynech: Plyn A . tok celkové entropie. Pn tože celková entropie. Stanovte potřebný poměr hmotnostních toků teplé a stud vody. resp.2 W K' 420. T)oc\váz\ p n ïvercv V pTod\í^c\ etv\iop\e. \ Změna celkového toku entropie složek: AŠ = m Tj . změna entropie je dána pouze produkcí entropie.4 W K -i 20 + 273.tlak před sm ěšováním (na začátku) V T i P y T . Z anedbáváme ú nik t epla d o o kolí.= ——— . ^to\.835 14 Dva plyny jsou smíšeny při konstantním objemu odstraněním oddělující přepážky v p izolované nádobě. Změny kinetické a potenciální energie jsou nepatrné a rovněž jez.Svr\é&o\jéxv\ \átek Ve) 1^ 0 TvVm\iá\tv\ srnešovacv ptoces je tvevTatoý. Únik tepla z baterie do okolí a změny kinetické a potenc ní energie v baterii neuvažujte. c • ln ----. Plyn B .611 761.834 13 V koupelně je mísicí vodní baterie napájena vodou 65 °C teplou a studenou vodou o tepl 10 °C.helium (He).teplota před sm ěšováním (na začátku) p .942= 734. v i y / . Žádáme.68-42 . ASB= 0. aby pro sprchování výstupní proud z baterie měl teplotu 35 °C. objem 0.„ T = 42.otí směšování je adiabatické.3 m 3. Entalpie aproximativně výhled m2 h j-h v tabulce mokré vodní páry na dolní mezní křivce při příslušné teplotě. Spojením obou vztahů dost me hledaný poměr hmotnostních toků. + m 2h 2 = m •h .1.ri ln ^ Protože tlakový zlomek je u směsi ideálních plynů roven molámímu zlomku.' tlak 250 kPa. V b ateri nekoná užitečná práce. objem 0.6 W K '1 (f) Změna měrné entropie As = sprod = — = . 272. teplota 2: 94 . P X I r . Bilance hmotnostních toků na vstupu a výsi (zákon z achování h motnosti) m.

0.576 (c) 310.246 kg s '1. Výsledek: (a) 218. 8. že proud B je tvořen rovněž oxidem uhličitým.02 m 3 s '1 (e) 1148 W K’1 (f) 297. Vypočtě­ te parciální tlaky složek za předpokladu.241 ( e ) -4. Výsledek: 78.75 kg s '1. Výsledek: (a) 124 °C (b) 4.524 kg s'1 (b) 0. 1.15 K (d) 5.656 kg m '3.9 °C (b) 2270. (g) počáteční molámí obje­ my složek.242 kg m '3 (b) 2. 0.611 kg s'1. (h) molární objem směsi a (i) změnu entropie způsobenou nevratným směšováním.5 kg s '1proudu horké vody o teplotě 80 °C vstupuje do směšovací komory. Určete hmotnostní tok proudu chladné vody.865 kg s '1 18 Proud vody o hmotnostním toku 2.53 m3 kmol’1 (h) 10. Výsledek: (a) 3. teplotě 300 °C a tlaku 400 kPa.96 kPa 0 2 0.8 J K '1 15 V příkladě 12 uvažujte. Výsledek: 98 °C 19 Vodní proud o hmotnostním toku 2. Výsledek: (a) 3.00 m3 s'1 (e) 7. (b) tlak a (c) změnu entropie vlivem směšování. Všechny ostatní vstupní údaje jsou stejné. Stanovte (a) teplotu výsledného proudu a (b) hmotnostní tok vstupující pře­ hřáté páry. Výsledkem je proud mokré páry 0 suchosti 70 %. že složky jsou ideální plyny a tlak vzduchu je lOOkPa. 0. (d)molámí zlomky složek. kde se mísí s proudem chladné vody o teplotě 20 °C. 4.13 kPa N 2 20.759.29 % Ar a 0. 3. (b) hustotu směsi. teplotě 15 °C a tlaku 225 kPa je směšován sproudem přehřáté páry o teplotě 350 °C a tlaku 225 kPa.3 kPa (c) 0. Výsledný proud má teplotu 42 °C. Všechny ostatní vstup­ ní údaje jsou stejné. rovny 20 °C.05 % C 02.857 kg s '1 (b) 0. že teploty obou vstupujících plynů jsou stejné.93 kPa Ar 0.Směšování látek Stanovte (a) počáteční hustoty plynů.58 % N2.878 J k g '1K '1 16 Řešte příklad 12 pro případ.913 kg s'1.89 kg s '1 110 V izolované pevné nádobě je 1 kg vody o tlaku 100 kPa a teplotě 4 °C oddělen přepážkou od 1kg páry o tlaku 5 M Pa a teplotě 300 °C.064 (c) 293.6 J k g '1K '1 17 Hmotnostní tok 0. (e) teplotu směsi. (f) tlak po smíšení. 0. Smě­ šování probíhá při stálém tlaku 250 kPa.611 kg s '1. teplotě 15 °C a tlaku 400 kPa je teplotně upravo­ ván míšením s proudem přehřáté páry o hmotnostním toku 0.63 m 3 kmol"1 (i) 372. (c) hmotnostní zlomky složek.6614 kJ K '1 111 Vzduch má hmotnostní složení 75.4 K (d) 5.038 (d) 0.424.962.4 °C (f) 210. 0.48 W K '1 (f) 0.15 % 0 2 .03 kPa C 0 2 95 . 16.36 kg s' . Výsledek: 0.75 k g s '1. Výsledek: (a) 3. Vypočtěte teplotu proudu po směšování. Stanovte po smíšení (a) teplotu. Dojde k prolomení přepážky a smíšení obou látek.936.75 m3 km ol'1.28 kPa (g) 8. 0.376 kg m '3 (c) 0. 23.

nasycený a nenasycený vlhký vzduch: hy Cpy t Hi+x hy + xhp hp = 123. většinou páry (index p . tj. Hmotnostní zlomky suchého vzduchu a páry Hustota vlhkého vzduchu <*v = __ gp p = Pv + Pp = 1 (0 .0.0 = 2 5 0 1 0 0 0 1 k g '1 112. ') nebo částic ledu.97 kg km ol'1 = 29 kg kmo Mmp = 2-1 + 16 = 18 kg km ol'1 JI Místnost má rozměry 4 m x 5 m x 3 m . (d) hmotnost suchého vzduchu spolu s hmoti vlhkosti v místnosti a (e) teplotu rosného bodu.8 J k g '1 K' Cpied = 2093 J k g '1 K '1 123. V této kapitole i vodní páru považujeme za ideální plyn. Vzduch v ní má teplotu 22 °C při tlaku 100 kPa <• lativní vlhkost 73 %.07 kl 96 . Zakreslete do h-x diagramu.622 + x m = mv-(l+x) m„V 1 mp x = i---m 1+ x m 1+ x Teplota rosného bodu ír .5 J k g '1 K -1 Cpy = 1005 J k g 1 K '1 Cyy = 717.93 kPa Parciální tlak suchého vzduchu dle Daltonova zákona p v = p . Řešení (a) Parciální tlak páry p p = cp-p' 22„c = 0.6452 = 1.0 0 3 4 8 3 •p .5 J k g '1 K '1 Cpkap = 4186.93 = 98.X7// ll 2.přesycený vzduch částicemi ledu (jinovatky): H i+X= hy + x" h p + x!" hled hled = Cpied t ll . //.0 = 335000 J k g '1 Mmv = 28. Teplo v těchto vztazích je nutné dosazovat ve °C !!! . Vypočítejte (a) parciální tlak suchého vzduchu.).1. jinovatky (index led.001316 •cp) Entalpie základního množství (1 kg sv + x kg vlhkosti).//).622 + x )p Převody Hmotnost vlhkého vzduchu Pv rp Pv xp PD= 0.saturační teplota při parciálním tlaku páry ve vlhkém vzduchu. případně drobných kapek (index kap.směs suchého vzduchu (index v) a vodní vlhkosti.0 . protože se ve vlhkém vzduchu vyskytuje pouze při nízkých parciálních tlacích. (c) entalpii základního množství.přesycený vzduch drobnými kapkami: Hi+x —hv + X hp + X hkap hkap = Cpkapt . / Relativní vlhkost / Pp <p: V^p \ Pp t Měrná vlhkost x= m„ _ P p ^ rv Pi Vm v A Ippj x -p cp = (0 .x" 123.0 Cp| .73 • 2.Vlhký vzduch J Vlhký vzduch Vlhký vzduch .0 Měrná plynová konstanta suchého vzduchu Měrná plynová konstanta vodní páry Měrná tepelná kapacita suchého vzduchu Měrná tepelná kapacita suchého vzduchu Měrná tepelná kapacita kapalné vody Měrná tepelná kapacita vodního ledu Měrné skupenské teplo vypařování vody při 0 c Měrné skupenské teplo tuhnutí vody při 0 °C Molámí hmotnost suchého vzduchu Molámí hmotnost vodní páry rv = 287 J k g 1 K '1 rp = 461. (b) měrnou vlb vzduchu. (1+x) kg vlhkého vzduchu.přesycený vzduch vlhkostí při 0 °C: Hi+X. Suchj vzduch považujeme za ideální plyn.p p = 100 .

01124 kg m p V 400 ----------- Měrná vlhkost x = 0.11 kJ/kgv PV 3 Hmotnosti ze stavové rovnice m. .65 • 2.622 • ’ pv 98.250 kmol M mv 28.----------------.Vlhký vzduch P 1 93 Měrná vlhkost x = 0.je vztažena na jednotku hmotnosti suchého vzduchu „ =h„ + x .005-22+ 0.+ 0.---------------.48 kPa P pV 1520-400 A .:--------------.1817 k g m ‘3 Kv Pp r^T pP 2 8 7 -(2 0 + 273.. (d) hustotu kého vzduchu.h r s č p .-----.0095 p m 1+ x m 468 2 m„ 4.520 kPa ciální tlak suchého vzduchu . tR = tsat při 1. (f) m olámí zlomky suchévzduchu a páry.^ TT Hmotnost pary 0.15) --------.!--------.= 468.3 3 9 --------..= --------= 0.162 + 0.5-(20 + 273.= l . (c) měrnou vlhkost.162 kmol n n = — — = -----------.pp = 100 .20 kgv v rvT 287-(20 +273. £í m = —— = --------. 98070-60 lotnost suchého vzduchu m.9905 m 1+ x 1 + 0.0096 m x a = —.0 °C.15) ------P Teplota rosného b oduje saturační teplota odpovídající parciálnímu tlaku páry = 1.0122-2541.= 0. 622— = 0 .1 = 53.= 0.52 = 98. kde objem V = 4-5-3 = 60 m r. +p = ^ + p L= ------. (e) hmotnostní zlomky suchého vzduchu a páry.97 ’ 18 lotnostní zlomek páry hký vzduch n = nv + np = 16. tj.87 kgn p 461.496 i a = d_ = —..496 kgp rpT 461..a v = 1 -0 .:--------------..= 69.15) iolutní vlhkost (hustota o ár/) v J m n 4.5-(22 + 273. = —— .48 :má vlhkost ve stavu nasvcení p" 2 339 x" = 0.0122 kgP/kgv pv 98.622 ^ = 0.93 kPa = 17.6 2 2 -----.= ------= -------------. (g) molámí vlhkost (np/nv) a (h) stupeň nasycení (x/x''). íení Parciální tlak páry pp = (p •p p 20„c = 0.= 4.6----Hmotnostní zlomek suchého vzduchu m 1 1 cr = —.250 = 16.T ♦ ♦ J 1.412 kmol 97 . = —— = ------.0096 kgr/kgv Hustota vlhkého vzduchu ■o.9 9 0 5 = 0.=0.15) --. = -------------.622 •— — = 0.6 lotnost vlhkosti (páry) m.46 kgv v 287-(22 + 273.15) lotnost suchého vzduchu p V 98480-400 m.496 Látková množství n = — — = -----= 16.t + x-hp = 1. )m3 vzduchu v hale o teplotě 20 °C a atmosférickém tlaku 100 kPa m á relativní vlhkost %.01124= 1.07 Entalpie základního množství .622 — = 0. = ------.93 kPa při zadané teplotě 22 °C. Stanovte (a) parciální tlak páry. (b) absolutní vlhkost.= -----.= 0.1. pv = p .3392 = 1.0149 kgp/kgv p -p j 1 0 0 -2 .

že vlhký vzduch je přesycenýI část vlhkosti má formu kapiček vody.85 0. bude-li teplota vnitřního povrchu okna nižší než teplota rosného bodu tR.008 . 98 . (Relativní vlhkost je 100 % a ještě navíc vlhký vzduc obsahuje další část vlhkosti v kapalném skupenství.30 Obdobně pomocí saturačního tlaku při teplotě 10 °C stanovíme parciální tlak páry Pp =cp-p*= 0.250 x„ = — = --------.644 = 64.5 %. (c) Při poklesu teploty o 5 °C se opět parciální tlak páry i hustota páry nemění.0012 kg m '3 J 4 V místnosti je vzduch o teplotě 22 °C a relativní vlhkosti 63. Saturační tlak při teplotě 22 °C v hledáme v tabulkách. Řešení (a) Známá relativní vlhkost a měrný objem na horní mezní křivce umožňují stanovit pomocí tabulek hustotu páry cp _ 0.v = 1 -0 . jestliže teplota povrchu klesne na 12 °C? Řešení K orosení dojde. Protože t = 12 °C < t R = 14. dále relativní vlhkost a hustotu páry. Saturační teplota teplota rosného bodu .0068 kg m '3 < pp = 0.008 -77.0 1 5 2 m p = -2 .02 m3kg p* = 1/ v* = 0.2 %.00800 kg nť Pn = <P‘ P = — = p v" 106. p p = 2645.0149 = 0..044 kPa (b) Při zvýšení teploty o 5 °C se parciální tlak páry i hustota páry nemění (ale zvýší se p") snižuje se relativní vlhkost. Mění se měrný objem páry na horní mezní křivce u v" = 77. Pí stanovení tR musíme určit parciální tlak páry pp = cp •p p. Dojde k orosení vnitřníh povrchu oken.3 Pa —» pp = 0.88 m3 kg'1.9848 n„ a__ . okno se orosí. = l.85 • 1228 = 1.3 = 1679.75 °C.635 • 2645.') Kapičkám přísluší hustota Pkap = Pp ~ P 2 = 0.0.o _m.162 n 16. Mění se měrný objem páry na horní mezní křivce na v" = 147.88= 0.Molámí zlomek suchého vzduchu Molámí zlomek páry (g) Molámí vlhkost o mv = 16.75 °C.9 " 8 4 8 = 0—3------------n n p 0.0155 kmolp/kmolv n 16.4 % J 3 Relativní vlhkost vzduchu v uzavřené místnosti při teplotě 10 °C je 85 %.008 kg m '3. zvyšuje s relativní vlhkost.0096 (h) Stupeň nasycení V* A 0.0068 = 0. To znamená.odpovídající tomuto tlaku se získá interpolací —> tR = 14.412 = 0.= 0.8 Pa. jestliže teplota (b) stoupne o 5 °C a (c) klesne o 5 °C. Relativní vlhkost vzduchu cpj = pp •v* = 0. Určete pro páru ve vzduchu (a) hustotu a parci­ ální tlak.162 0.623 = 63.

v '2 7 7 . Q= 12..... Určíme 11 pomoci udaiu z tabulky mokré pary VP V2 8 . kde V 17 .1. (d) odvedené teplo a (e) počáteční hmotnost směsi.. = —-----.5 + 1.(95 + 273. Směs je postupně ochlazována při konstantním objemu na teplotu 15 °C.. v | = v = -------= ----------^--------------. 461.Vlhký vzduch J5 17 m3vlhkého vzduchuje uzavřeno v pevné nádobě při tlaku 100 kPa.7 1 7 5 -(l5 -9 5 ) + 0 .686 kg v rv-T.116 .686 + 2. Hmotnost suchého vzduchu určíme ze stavové rovnice p .686-0.15) Odvedené teplo Q= mvcw ( t 2 . atedytk0n d * tR! (c) Hmotnost zkondenzované páry je rozdíl mezi hmotnostmi páry: m kond = m pl .116 = 0. Ve stejné tabulce interpolací zjistíme teplotu rosného bodu tB= 61. . (b) Měrný objem páry. při teplotě 95 °C hledáme v tabulce mokré páry.802 kg 99 .U . proto Q = U 2 .....m p2.218 kg m^nd = 2.982-2.218 = 1.103 2 vff2 . .116 kg& a m 02 = X2 • mD .25 -84.0 0 1 A1A0 x.. jeho objem je však stálý .....898-62.898 kg (d) Odvedené teplo se vypočte z 1ZT. Nekoná se práce..9 °C.15) „ „ „ .nejedná se zde o izobarickou úlohu! (a) Teplota rosného b o d u je saturační teplota parciálního tlaku páry: ppl = (p.= 8.0 0 1 mP2= 0. Při ochlazování tlak vlhkého vzduchu klesá..-------------------. protože parciální tlak páry ppi je relativně malý) rp 'T. 287-(95+ 273.. kde saturační tlak p". teplotě 95 °C a relativ­ ní vlhkosti 25 %. měmá vnitřní energie suchého vzduchu uv= Cw-T.m plu.=0.218-2395. . -ppl = 0. ze suchosti P j g )0 3 3 > p p mokré páry X2 v konečném stavu (pozor...------------. (b) teplotu. * u 11 .116 = 14. „ . ..3 °C.0..= 12.5.2+ m kondu'kond2 ..0 3 3 -0 . dle zvyklostí je značená stejně jako měrná vlhkost). mD i určíme z měrného objemu m pínl = rn P = — = ------= 2.... = mvu vl + m plu pl U 2 = m vu v2 + m p2u p2 + m kond u kond2 měrná vnitřní energie páry upi může být aproximována hodnotou pro sytou páru u" při teplotě ti. který je konstantní během ochlazování určíme ze stavové rovnice ide­ álního plynu (model id.103 • 2.... . kde U. Interpolací v tabulce mokré páry získáme tk0nd = 58. Stanovte (a) teplotu rosného bodu na začátku.8 8 0 -0 . (c) hmotnost zkondenzované páry.15 kPa.116-2500 = I 5i257kJ (e) Počáteční hmotnost směsi: m = mv + mpi = 12..) + m p2u'. když vp = v " . Řešení Uzavřenou soustavou je směs vzduchu a páry v nádobě.V (100000-21150) 17 m = — = *------.033 m kg pl p Ppl 21150 Ke kondenzaci dojde. při níž se vodní pára stane právě nasycenou. plynu lze připustit.61 = 21...

) = m •j^cpv ( t 2 .00297 k gp/kgv p —cp •p" 9 7 -0 . ) + x •(h 2 .2 m 3 m in'1 vstupuje do topné sekce při teplotě 8 °C tlaku 97 kPa a relativní vlhkosti 43 % a vystupuje ohřátý s teplotou 24 °C.622 Hmotnostní tok VV m= Q = m (H 1+x 2 .9 2-P2 Hmotnostní tok vlhkého vzduchu na vstupu 1 1 0.15) Q = 5.h")J ^ = 0. i | vlhkost ve směsi m p = m p22 + m kond.0355 •287 + -r„ +ri = ° v r .= 0 .040 kg m in' r-T.00297 1+ 0.0355 1+ 0. v 1 + x. 6 2 2 . Obsah vlhkosti ve vzduchuje stálý.H 1+x. Řešení Vzduch v klimatizační jednotce je otevřená soustava.4 3 ~1.04 •[ l .6 2 2 .8) + 0.5 m 3 m in'1 vstupuje do klimatizační jednotky při tlaku 99 k] teplotě 35 °C a relativní vlhkosti 95 %.5 J kg'1K '1 vv pp 1+ x v 1 + x 1 + 0. 6 2 2 ^ ^ 4 ^ = ° ’0355 k g ^ k g v 9 9 -0 .0355 100 . tj.5 -(8 + 273. p 1+ 0.7 -2 5 1 5 . m v = m / ( l + x) Měrné vlhkosti před a za klimatizační jednotkou x.4 % <P2 = (0.r + r = ---------.65 (c) Relativní vlhkost vzduchu po ohřevu xp 0.6 )]= 81. ochlazený na tepli 15 °C.089 kW ri 0. Řešení Ohřev předpokládáme izobarický. jestliže účinnost ohřevu j 65 % a (c) relativní vlhkost ohřátého vzduchu.073 = 0.6 2 9 P -<PrP i 1.622 + x) •pj (0.92 -1)2 = 0 .00297) •2. Vypočtěte (a) dc dávaný tepelný tok v topné sekci.9856 J7 Vzduch o objemovém toku 12.00297 97000-4.48 kJ m in'1 = 1.622 + 0.7 0 6 P . . (b) příkon tepelného zdroje.Vlhký vzduch J6 Ve výzkumné aparatuře proud vzduchu 4.2 P-V. = 0 .00297 •461.9 5 -5 .0109 kgp/kgv 9 9 -1 . + V p = rP=1+ x. (a) 1ZT pro otevřenou soustavu: Měrná vlhkost x = 0. 005 •(24 . m vx.x 2). 287 + ■ 0.154 = 15.4 3 -1 .0 7 3 ^ Měrná plynová konstanta vlhkého vzduchu 1---------------------------x 1 r = a r + a r = -----.00297-97 = 0.. = m vx 2 + m kond mkond = m v( x . Vystupující vzduch je nasycený cp2 = (a) Uplatníme zákon zachování hmotnosti pro suchý vzduch ve směsi m vl = m v2 = m v.5 = 287. 287.00297 •(2 5 4 4 .t .706 x 2 = 0 .6 2 2 = 0. Část vlhkosti v zařízení zkondenzuje a kondenzát o teplotě 15 °C je plynule odvád Stanovte (a) hmotnostní tok odváděného kondenzátu a (b) odváděný tepelný tok.358 kW (b) Potřebný příkon elektrického topidla • Ó 1 358 W = — = —-----= 2.i_ _ ■= 5. Vystupuje z ní jako nasycený.622 — .

6 kJ/kgv hkond = c pkapt = 4.p " (0 . Odváděný tepelný tok. = c pvt.10 k W J8 Vlhký vzduch o objem ovém toku 12. Řešení <VP n Měrná vlhkost vzduchu při dané teplotě na začátku a na konci děje x .24-(42. J9 Místnost má objem 90 m 3.71 kg min 1 r.3 = 42.2 = cpvt2+ X 2h p2= i ’ 005 • 15 + 0.= ----------.(6 3 .24 k g m in '1.8 = -1085. teplotu 23 °C a měrnou vlhkost 60 %.1 . V zduch v ní má tlak 98 kPa.524 k W Celkový tepelný tok při vysušování (b) Relativní vlhkost Q = Q ohfev + Q odv = 4. pro teplotu 23°C je p* = 2811 Pa Hmotnost suchého vzduchu ze stavové rovnice ideálního plynu: m P.6 ) = 271.6 kJ/kgv (a) Teplo potřebné k ohřátí na vých o zí teplotu při stálé měrné vlhkosti x 2 = x 3 H1«.1 k W . m kond = 0 .303 = 30. = 0.)v (9 8 0 0 0 -0 . m nožství kondenzátu a další potřebné údaje tedy jsou: QodV~ -18.622P -< P Í-P p Saturační tlak určíme z tabulek S K -S P vody: . . 1+ 0. x 2 = 0.. Určete.h'' Hi«.0 10 9 ) = 0..0109-2528.15) Hmotnostní tok suchého vzduchu ■ 13.1 2 6 . .4 2 . jaké m nožství v o d y se musí vypařit.24 ■(0.:---------.----------.i = <>*1 + x ih pi= ^O 05 • 35 + °>0355 • 2564>5 = 126’2 kJ/k8v Hi«. aby (a ) relativní vlhkost stoupla na 80 % a (b) vzduch se stal nasyceným.-p. = -----.3 % 3 ( 0 .. H 1+x.6-2 8 1 1 )-9 0 v rvT rvT 2 8 7 -(2 3 + 273.= 13. Stanovte (a ) výsled n ý tepelný tok při tomto vysušování a (b ) výslednou relativní vlhkost. Přitom je nejprve ochlazen na teplotu 15 °C a zkondenzovaná vlh ­ kost je odváděna. 2 ) + 0 .71 .629 cd.V (p-«p. _. 2 9 3 -(3 5 + 273. -T.H 1+x 2) = 1 3 .-----------.0355 . Tam je vyřešena och lazovací část procesu.3 = cpvt3 + X3h' = W 5 ' 35 + ° ’0109 ' 2564>5 = 63’ ! kJ/k§ v OoMev = mv ( H 1+x3 . H.6 2 2 + 0.0.5 m 3m in '1při tlaku 99 kPa.3 2 6 k g m in '1. 99000-12. + x.15) _ 10 ’ 101 .= ------------------------.8 kJ/kgk Q = 13.326 kgy m in '1 (b) 1ZT (otevřená soustava) Q = m vH 1+x 2 + m kondh kond .= 0.0355 Odváděný kondenzát m kond = 13. Řešení Údaje o vzduchu jsou stejné jak o v příkladu J7. 622 + x 3). i mv = — — = -------------.576 k W x n 0 0109-99 = --------.337-62.5 m.2 4 . Poté je ohřát na původní teplotu 35 °C.0109)-5.1 = -13.+x2=42.42 kJ m in '1 = 4.6 . m v= 13.m vH I+x.= 13.70 kJ m in 1 = -18.1868 • 15 = 62. teplotě 35 °C a relativní vlh ­ kosti 95 % je vysušován.0109 kgp/kgv.524 -1 8 .Vlhký vzduch p-V.24 k gv mm 1+ x.

. rii. ~ i = A.6 2 2 - 0.00587 m vB ^ ------= 0 . u q P ro u d v z d u c h u 8 m 3m i n '1 o te p lo tě 15 ° C a r e la t iv n í v lh k o s ti 4 0 % se s m ěšu je s p ro u d e m vzduchu 4 m 3m in "1 o teplotě 32 °C a rela tivn í vlh k osti 7 0 % . B měrné vlhkosti x A = 0. hmotnostní tok 0. Použijte h-x diagram.2 1+ 0.6-2.2 kg s'1..811 9 8 -0 . V yp očtěte pro výsled n ý proud (a ) teplotu a (b ) relativní vlh ­ kost.6 J k g 1 K ' 1 Hmotnostní toky m vA. O dečtem e pro oba stavy A . teplotu 20 °C a relativní vlhkost 40 %.47 k g s' 1 ^vA ---------.6 -2 .811 <Pr Pi P~<PrP = 0.8 -2 .02187 .2 4 7 = 0..8 1 1 / 1-2. kde odečtem e relativní vlhkost 9 V = 63.622 0. Spojnice kon cových bodů vynesených k olm ic protíná úsečku A B v hledaném bodě V .6 -2 .p . m vB = 4. Stanovte (a ) relativní vlhkost a (b ) teplotu vzduchu v e výsledném proudu.622 \ 9 8 -1 -2 .= 0.0219 kgp/kgv a pou žijem e je pro v ý p o ­ čet měrných p lyn ových konstant dle vztahu 1 r.0043 kgp/kgv.8 1 1 9 8 -0 .9 i.8 1 1 0. J 11 D va proudy vlhkého vzduchu jsou směšovány při tlaku 100 kPa.9 2 -P2 (a ) cp2 = 8 0 % : m = 102-0.00587 kgp/kgv 1 0 0 -0 .811 0. pro n iž platí B V / A V = m vA/mvB . Sm ěšování probíhá při tlaku 100 kPa. Proud B. =■ l + Xj rV h—1 x.2 47 1 0 0 -0 . teplotu 30 °C a relativní vlhkost 80 % .0219 kgp/kgv = 0 . ) = m v •0. 1 V H 1+ x. m.622- 9i ' Ppi p .622 r 9 2-Pz V P ..5 % a teplotu tv = 20..2 9 4 kg s' 1 1 + 0. P-V. Řešení (a) M ěrná vlhkost a hmotnostní tok suchého vzduchu Xj = 0.8-2.------------------- - Úsečky úměrné hmotnostním tokům suchého vzduchu vynesem e na k olm ice k úsečce A B spojující oba vých o zí stavy.„ = . B l + Xj rA = 287.3 3 9 x B = 0 . . 6 2 2 -----’ ’ .8 -4 .4 -2 .8 1 1 .1 9 9 k g s' 1 0 .i__ — rp i = A.811 (b ) 92 = 1 0 0 % : m = 102-0.5 ° C . B .63 kg s'1. p> 0 4 -2 339 x A = 0. Řešení Stav vzduchu ve výsledném proudu V leží v h-x diagramu na spoj­ nici stavů proudů A a B před sm ěšováním v poloze.6-2.. m vA= 9.8 -4.763 kg 9 8 -0 .3 kg s '1.x . xb = 0.Vlhký vzduch Hmotnost odpařené v o d y m = m v ( x 2 .„ =■ 1 + X.7 J k g 1 K ' 1 rB = 290.379 kg ' 0. Proud A m á hmotnostní tok 0. m vB získám e zd a n ých objem ových toků vlhkého vzduchu pom ocí stavové rovnice ideálního plynu a vztahu m ezi hmotnostmi suchého vzduchu a vlhkého vzdu­ chu ^ m .

884 -1) = 65. 0.).^ .493 kg s '1 -p ára m vx = m vAx A + m vBx B Výsledná měrná vlhkost x = riivAx A + m „ x B = 0.51 kJ/kgv 6 5 .005 -20 + 0.= 0 .884 ~~J (b) V vsledná relativní vlhkost (p = .884 •20) = 35.492 p 1ZT pro otevřenou soustavu mv H.X. Vzduch vstupuje do vým ěníku při teplotě 20 °C . tlaku 98 kPa a relativní vlhkosti 60 % a vystupuje ohřátý na teplotu 30 °C. V yp očtěte (a ) ob jem ový tok chladicího vzduchu na vstupu a (b ) hm otnosťodpařené vod y v e vým ěníku za jednotku času.0153 -(2501 +1.8 8 4 -3 0 )= 86.0153-1.suchý vzduch m vl = m v2 = m v . 622 + x )p " (0 .6 22 + 0 ..0219 _ m.005 + 0.H 20 m p l+ m kapl = m p2+ m kap2 m odpaf = m kapl .m kap2 = m p2 . Proud vody 50 kg s '1 o teplotě 35 °C j e chlazen proudem vzduchu na teplotu 22 °C .Vlhký vzduch Zákon zachování hmotnosti: . ) Energetická bilance: adiabatická soustava b ez konání práce —» 1ZT: A H = 0 + m kaplh kapl = m v2H 1+x 2 + m kap2h kap2 Spojením se vztahem o zachování hmotnosti H 2O vyjádřím e hmotnostní tok vzduchu rá\apl (^kapl ^kap2) - ^i+x .0219 (2501 + 1 .493 Také platí vztah t H )+x = 1.0153 100-------.00587 •(2501 +1.160 kJ/kgv 0199 0 294 H.x .364 J 12 V kontaktním vým ěníku tepla je teplá voda v přímém kontaktu s chladicím vzduchem.294 = 0.— = --------0.i = CpVtj + Xi (^23.0 1 5 3 -2 5 0 1 _ 2 6 1 Q C 1. = -35.o°c + V mv í) Hj+X A = 1.9 % ( 0 .510 kJ/kgv 1+x 0.294-0. (x 2 x . Proces probí­ há při konstantním tlaku 98 kPa.+X.199 + 0.7 1 9 = 7 1 .199 00587 + 0.002 kJ/kgv H ]+x B = 1 . (a) Zákon zachování hmotnosti: Množství odpařené v o d y za ls : . Řešení Voda a vzduch v e vým ěníku tvoří otevřenou .0 1 5 3 )-3 .493 0.5 1 -0 . .vzduch m v = m vA + m vB = 0.16 = 65.m pl = m v ( x 2 .přibližně adiabatickou soustavu.2 H 1+x.005 -1+ 0.h kap2 103 .002 + •86.0 05 -3 0 + 0.

Vlhký vzduch

R elativní vlhkosti Xi
x = 0,622

( P r P Pl - = 0,622
° ’ 6 -2i l 39— = 0,00904 k g p/kgv
P “ 9 rP p i
9 8 - 0 ,6 - 2 ,3 3 9

6P *

<p,-p\
1-4 247
x , = 0,622
v - p— = 0 ,6 2 2 — -— -— — = 0,02817 k gp/kgv
2
p -q V P *
9 8 -1 -4 ,2 4 7
S

Entalpie základního n m ožství H 1+x ■= c pvt, + x , ( l 230„c + č ppt , ]
H 1+Xl = 1,005 -20 + 0,00904 •(2501 + 1,884 -20) = 43,05 kJ/kgv
H i+*,2 = 1,005 •30 + 0,02817 •(2501 +1,884 •3 0) = 102,20 kJ/kgv

Entalpie v o d y hledám e v tabulce S K -S P setříděné podle teplot
h k ap i

= h při35°c = 146,68 kJ/kg

^kaP2 = h při22°c ~ 92,33 kJ/kg
.
50 (1 4 6 ,6 8 -9 2 ,3 3 )
m = --------------------- -----------------— ------T--------- = 47,36 kg/s
v 1 0 2 ,2 0 - 4 3 ,0 5 - (0 ,0 2 8 1 7 - 0 ,0 0 9 0 4 )- 9 2 ,3 3

Z e stavové rovnice pro suchý vzduch je jeh o hustota
pv
9 8 0 0 0 -0 ,6 -2 3 3 9
, 1/101 , 3
Pvi = — — = ------- t---------------- r = 1,148 kg/m
rvT,
2 8 7 - (2 0 + 273,15)
O b jem ový tok suchého vzduchu

V. =
v
p vl

1,148

= 4 1 ,2 5 m 3/s
— 1

(b ) Rychlost odpařování v o d y
^ o dpař = rnv ( x 2 - x , ) = 47,36 •(0 ,0 28 1 7 - 0 ,0 0904) = 0,906 kg/s
Poznám ka: M ám e-li k d isp ozici h-x diagram pro zadaný tlak, je m ožn é - sice m éně přesn
velm i rychle - určit v diagramu potřebné údaje x i, x 2, H i+X,i a H i +X;2 pro přibližn ý výpočel
J 13
V lh ký vzduch o teplotě 22 °C a relativní vlhkosti 20 % vstupuje do sprejového zvlhčo
Hmotnostní tok suchého v zd u c h u je 90 k g m in '1. Sytá vodn í pára o teplotě 110 °C je vsi
vána do upravovaného vzduchu v m nožství 52 k g h o d '1. V ým ěn u tepla s o k olím zanedl
Vlhčení probíhá při tlaku 100 kPa (atm osférický tlak). U rčete (a ) měrnou vlhkost, (b ) te
a (c ) relativní vlhkost vystupujícího vzduchu.
Řešení
V lh ký vzduch ve zv lh čo v a č i j e otevřená soustava.
(a ) Zákon zachování hmotnosti:

- suchý vzduch: m vl = m v2 = rhv
- H 20 : m pl + m SP = m p2 - >

M ěrné vlhkosti x*
9, ‘ Ppi

0,2 -2,6 45

m sp = m p2 - m p] = m v ( x 2 -

Vlhký vzduch

x2= x , + ^ L = 0 ,00331 + ^ ^
iii v
90

= 0,01294 kgp/kgv
p

(b) Energetická bilance: adiabatická soustava bez konání práce —» 1ZT: A H = 0

róv,HI+*,, +riiSPhsp —m v2 H 1+x 2

H ]+Xj = cpvtj + Xj

cpp^í )

Spojením energetické bilance a zákona zachování hmotnosti odvodím e pro výstupní teplotu
( C pv + X l Š > p ) ' t l + ( X 2 _ X l ) ' ( h S P ~ 123,0',c )

,

h -----------------------------------------------------C PV +

. « n i , , / ,

h Sp = h phiio-c ~ 2691 kJ/k§

X 2 S P

(1,005 + 0,0 03 3 1-1 ,8 8 4)-2 2 + (0 ,0 1 2 9 4 -0 ,0 0 3 3 1 )•(2691 - 2 5 0 1 ) _ ^ or,
t-)--------------------------------------------------------------------------------------------- 23,4 C
1,005 + 0,01294 •1,884
(c) Relativní vlhkost vzduchu na výstupu (z tabulek SK -S P pro 23,4 °C ... Pp7^ = 2,880 kPa)

<p2= -- - - - - - j -P -

■■■ = -- - - - - - - 29-4---00- - - - - - = 0,708 = 70,8 %

2 (0,622 + x 2) - P p2

(0 ,6 2 2 + 0,01294)-2,88

~ ^ -----

J 14
V pevné nádobě je uzavřeno 44,2 kg vlhkého vzduchu při tlaku 150 kPa, teplotě 120 °C a
relativní vlhkosti 10 % . V zduch j e izoch oricky ochlazen na teplotu 22 °C . Stanovte (a ) teplotu
rosného bodu, (b ) teplotu, při n íž začne vznikat v nádobě mlha, (c ) hmotnost vlhkosti,
(d) hmotnost zkondenzované páry (kapiček), (e ) odvedené teplo a ( f ) objem nádoby.
Výsledek: (a) 59,9 °C

(b ) 56,0 °C

(c ) 3,83 kg

(d ) 3,15 k g

(e ) -10,630 kJ

( f ) 35 m 3

J 15
Tepelný tok 1,152 k W proniká do proudícího vzduchu v teplosm ěnném úseku potrubí. Tlak
vzduchu v potrubí j e 95 kPa a protékající m nožství je 0,1 m 3 s '1. Po ohřevu má vzduch teplotu
25 °C a relativní vlhkost 16,1 % . Určete na vstupu do teplosměnného úseku (a ) teplotu a
(b) relativní vlhkost vzduchu. Úlohu řešte početně pom ocí tabulek a také graficko-početně
pomocí h-x diagramu. P orovn ejte oba výsledky z hlediska přesnosti.
Výsledek: (a) 15 °C

(b ) 30 %

J 16
Proud vlhkého vzduchu 11,5 kg s'1 při tlaku 100 kPa, teplotě 30 °C a relativní vlhkosti 80 %
je ochlazován na teplotu 14 °C. V zduch se tak stává přesyceným vlhkostí. Kondenzát se kon­
tinuálně odvádí. V yp o čtěte (a ) hmotnostní tok kondenzátu, (b ) teplotu rosného bodu a (c ) od­
váděný tepelný tok. Řešte početně pom ocí tabulek a graficko-početně pom ocí h-x diagramu.
Výsledek: (a) 0,135 k g m in 1

(b ) 26,2 °C

(c ) -8,766 k W

J 17
Vzduch o objem ovém toku 0,167 m 3 s'1 je kontinuálně ochlazován na teplotu 20 °C odvádě­
ným tepelným tokem 6,988 k W . R ychlost kondenzace vlhkosti je 1,81 litr s*1. Proces probíhá
za stálého tlaku 97,4 kPa. Stanovte (a ) počáteční teplotu vzduchu, (b ) je h o relativní vlhkost a
(c) teplotu rosného bodu. Řešte početně pom ocí tabulek a také graficko-početně pom ocí h-x
diagramu.
Výsledek: (a) 33 °C

(b ) 75 %

(c ) 28 °C

J 18
Řešte příklad JI 3 pro případ, že atm osférický tlak je 95 kPa.
Výsledek: (a) 0,01274 kgp/kgv

( b )2 3 ,8 ° C

(c ) 64,6 %

105

Vlhký vzduch

J 19
Vzduch v místnosti o objem u 90 m 3 má tlak 98 kPa, relativní vlhkost 60 %

a tepl<

(a ) 10 °C , (b ) 30 °C . U rčete, k olik v o d y se musí vypařit z nádoby v místnosti, aby se v ob
případech vzduch nasytil vodn í parou.
Výsledek: (a ) 0,345 k g

(b ) 1,173 kg

J 20
Předpokládejte, že při každém otevření mrazničky dojde k úplné vým ěn ě vzduchu, důsledki
čehož se postupně tvoří námraza. Uvažujm e, že okolní vzduch m á teplotu 20 °C , relatr
vlhkost 70 % a atm osférický tlak j e 100 kPa. O bjem m razničky je 50 litrů a vnitřní teplota
udržována na -20 °C . V yp o čtěte hmotnost vytvořené námrazy v mrazničce, otevřem e-li d v
mrazničky stokrát.
Výsledek: 58 g
J 21
Proud vzduchu o teplotě 68 °C a relativní vlhkosti 4 % se m á sm ěšovat s proudem nasycení
vzduchu tak, aby vzn ik l proud vzduchu o relativní vlhkosti 20 % a teplotě 52,5 °C. Směšov
má probíhat při stálém tlaku 100 kPa. Stanovte (a ) teplotu proudu nasyceného vzduc
(b ) poměr hmotnostních toků suchého'vzduchu směšovaných proudů, (c ) pom ěr hmotnostn
toků vlhkého vzduchu sm ěšovaných proudů a (d ) pom ěr objem ových toků směšován?
proudů.
Výsledek: (a ) 32 °C

(b ) 1,31764

(c ) 1,31761

(d ) 1,473

J 22
Proud vzduchu o teplotě 5 °C a relativní vlhkosti 86 % je směšován s proudem vzdut

o teplotě 35 °C a relativní vlhkosti 90 % . V zduch v e výsledném proudu m á být právě nasy
ný. M íšení probíhá při tlaku 100 kPa. V yp očtěte (a ) pom ěr hmotnostních toků směšován;
proudů vlhkého vzduchu a (b ) teplotu vzduchu v e výsledném vzd u ch ovém proudu.
Výsledek: (a ) 0,426

(b ) 26 °C

J 23
Jsou směšovány dva proudy vlhkého vzduchu. Proud A m á teplotu 10 °C a relativní v M
54 %, proud B má relativní vlhkost 90 % a jeh o o b je m o v ý tok je 3,47 m 3 m in '1. Hmotnos
tok výsledného proudu o teplotě 30 °C má být 5,14 kg m in '1. U rčete (a ) relativní vlhkost

sledného proudu, (b ) teplotu proudu B, (c ) o b je m o v ý tok proudu A a (d ) hmotnostní tok pr
du B.
Výsledek: (a ) 93,3 %

(b ) 36 °C

(c ) 1 m 3 m in '1

(d ) 1,23 k g m in '1

J 24
V elektrárně chladicí v od a o teplotě 38 °C postupuje z kondenzátoru do chladicí věže.

hmotnostní tok je 4-106 k g h o d '1. V e v ě ž i je chlazena na teplotu 25 °C vzduchem , je n ž vstu
je do věže s teplotou 18 °C a relativní vlhkostí 55 % a vystupuje s teplotou 32 °C a relati
vlhkostí 95 %. T lak v zd u c h u je 101 kPa. Stanovte (a ) hmotnostní tok vzduchu vstupujícího

chladicí věže, (b ) od p ovíd ající o b je m o v ý tok vzduchu a (c ) hmotnostní tok vod y, která je p
běžně doplňována, aby nahradila odpařenou vodu.
Výsledek: (a ) 3,177-106 k g h o ď 1

(b ) 2,658-106 m 3 h o ď 1

(c ) 70,13-103 k g h o ď 1

J 25

Řešte příklad J I3 pro případ, že je do zvlhčovaného vzduchu místo 50 k g h o ď 1 syté p
vstřikováno 10 kg h o ď 1 v o d y o teplotě 20 °C.
Výsledek: (a ) 5,16 gp/kgv

106

(b ) 17,5 °C

(c ) 41,1 %

n .. ešení .4 4 -8 -3 = 1306.kondukce .ozložení teploty v rovinné stěně je lineální t = tsl .= 54.kondukcí urierův vztah q = . 1 = 1 2 .6429 K m 2 W '1 X 0. 2 oC 1 0. tepelná vod ivost (W m '1K ' 1) istota tepelného toku a tepelný tok rozlehlou složenou rovinnou stěnou *1 *n+l _ *1 t n+l Q = q R -A ( W m ‘2) (W ) istota tepelného toku na jed n o tku délky a tepelný tok dlouhou složenou válcovou stěnou *1 *n+l R.^ ^ . Vypočtěte (a ) tepelný odpor stěny.7 W m '1K '1. = 2 0 .7 Rr 20 ~ ( ~ 15) .q R =27tr-qR t a ! k r. aW.0 . jstota tepelného toku kulovou složenou stěnou (W ) -tepelné odpory při vedení tepla stěnami.. v ž d y v e vzdále)Sti 0.— •x . +1 ± ý l 2n t t K Q = qv ' L ( W m '1) qv = n d .6 W ) Teplo proniklé stěnou za 24 hodin Q = Ó - t -2 = 1 3 0 6 .6429 ) Tepelný tok stěnou Ó = q R •A = 54.Sdílení tepla vedením . Te:lná vodivost cihel je 0. (b ) hustotu tepelné­ ) toku.Vedení tepla .6 -2 4 -3 6 0 0 = 112.9 MJ 2 předchozím příkladě stanovte teplotu ve stěně.počet stěn 1 ihlová stěna o rozm ěrech 8 x 3 m je 45 cm tlustá. T ep lo ty povrchů jsou 20 °C a -15 °C.44 W m 0. isem ) Tepelný odpor rovinné stěny r r ') Hustota tepelného toku rovinné stěny qr R = _ = = 0.X •g ra d T (W m ^ ) X . (c) celk ový tepelný tok stěnou a (d ) teplo proniklé stěnou za 24 hodin.7 107 .1m t . = 0.1 m od povrchu. X de x je vzdálenost od teplejšího povrchu.

001 •x má směrnici — J e jíž hodnota je dle zadání A..2 °C 0.51 W m "1K ‘ * a čed ičová vlna 0.51 K 5 K o v o v á trubka o vnitřním průměru 2. = 2 0 . Stanovte (a ) tepelnou vod ivost stě (b ) tloušťku stěny.L + — X. 1^0. Řešení (a ) Lineární závislost t —10 = Ti Í = ^ . Známé jsou tepelné vod ivosti: stěna trubky 21 W m 1K ' 1. Z ^ = 200 200 A 200 2. Tloušťka izolační vrstvy ( = 0. .l n —---------21 2.1 0.4 cm a vnějším průměru 4. 27t-21 2.5 m 2 prochází tepelný tok 7500 W a na každém i metru tloušťky dochází k poklesu teploty o 0.2 °C. Sta tloušťku izolačních desek.5 (b ) Tloušťka souvisí se směrnicí b= 15 W m ' 1 K ’ 1 = 0.35 m t. abychom dosáhli snížení tepelných ztrát o 90 % .kondukce (b ) x 2 = 0.45 . Je třeba j i zateplit deskami z čed ičové vlny. (b ) teplotu na povrchu trubky v e styku lací..2 2 (b ) Teplota povrchu pod izo la cí 108 2 tt. Vnitřní povrch trubky má teplotu 550 °C a vnější povrch izolace : Určete (a ) tepelnou ztrátu délk y 1 metru trubky. A.72 0.0 .X. ■ln — = 550. X.= X 0.066 W m ' 1K 1.^ ^ . 3 5 = -7.h ■ A.4 qv . b.125 m 200 200 K4 Stěna budovy je složena z cih lo vé v r s tv y o tloušťce 10 cm a z vápenné om ítky o tloi 5 cm.066 2 .1 = 0. X. je stliže teploty obou povrchů se liší o 25°C. r.3 1 .2 4. Pom ěr odváděného tepla izolovan ou s k odváděnému teplu stěnou b ez izolace r = 0 . Tepeln é v od ivosti jed n o tlivých mat jsou: cihly 0. X.05 14.5 0 ) 1 . b ---.3 + 2-4 — l n ^ — + — . A.1 cm 0.(5 5 0 .----1 0. b7 b. 4. om ítka 0.3 = 594.7 W i n 594 7 43 =547.^ . izo la ce 0.3 cm je obalena izolačn vou o tloušťce 4 cm. \ b. = J L = — Í L _ L .L + .2 W m 1K 1.Vedeni tepla . 200°C rn 1 *. ________ __ Qbcz b.. b 3 ■ b.7 K 3 Rovinnou stěnou o velikosti povrchu 2.0. Řešení (a ) Hustota tepelného toku na jednotku délky složenou válcovou stěnou qv = t s3 _ 1_ 1 1 r2 + —1 1 r3 — ln — ln — 2 tc X.■ l n — 271.72 W m ' 1K *1. 1.-. Řešení Jedná se o vedení tepla v e složené rovinné stěně.1 .4 0. 4.

X2 r2 0. vnějším průměrem 0.9 mm 4 109 .L = — ^------^ .— —r .3 m.038 qv ^1*2 = 87. (b) Poměr tepelných toků s izolací a bez izolace je f = 1/5 = 0. Řešení (a) Hustota tepelného toku na 1 m délky q v = ^ = ~ ~ ~ 87. 87.. \ v ri y Tloušťka izolační vrstvy je 1 .2 r3 — l n ^ + — ln — r.z o i_ A«. V yp očtěte (a ) hustotu tepelného toku na jeden metr délky trubky.2 ) = 0. X2 — in ^ r2 X.2 f= 2tt-A Ts q y .1 38 ts2 == ts) - K7 Ocelová roura s vnitřním průměrem 0.1 W m '1K '1 a teplota vnitřního povrchu trubky je 75 °C . ' 1 .72 .72 W m '1 L 2.0.kondukce K6 Válcovou stěnou trubky prostupuje tepelný tok 250 W .12 W m'1K '1tak.2259 m 5iz = r3 . 87. Řešení ■ 2 n . hustoty tepelného toku procházející (b ) vnitřním povrchem.0 4 6 7id.45 2 0. (a) Tepelná ztráta = 196.72 = 734.45 0. X.0 W m 2 n -0 .V2 = 0. ___________________ 1 .ln — — ln — 47 30 K r. vnější průměr 46 mm. tepelná vodivost trubky 0.72 = 607. Mvkz 1 I^ \ r. 271-0.0. Sta­ novte (a) tepelnou ztrátu stěnou roury. D élka trubky je 2.8 W m '2 71-0.A T S 1 1 r.3 1 .3 °C r. T eplota na vnitřním povrchu je 100 °C a na vnějším 10 °C.3 v— \ 47 1. vnitřní prů­ měr 38 mm.45 m a délkou 3 m má tepel­ nou vodivost 47 W m_1 K 1.1 0 ) Q = q v -L = -.0009 m = 0. (b ) tloušťku izolační vrstvy o tepelné vodivosti 0. r3 = r2 h_ r. — ln — r. r.Vedení tepla .85 m.65 k W 2n •A T qv = —: 1 Hustota tepelného toku na jednotku délky V — ln — rť h r.225 = 0.(l0 0 . (c ) vnějším povrchem a (d ) teplo­ tu vnějšího povrchu trubky.At 2 n . 46 ln — = 7 5 ln — = 48.2259 . + 271 . aby se únik tepla snížil pětkrát. = 0. 45 ---. f Vnější poloměr izolační vrstvy r.85 (b) Hustota tepelného toku vnitřním povrchem ^Rl — (c) Hustota tepelného toku vnějším povrchem (d) Teplota vnější stěny trubky qv 7rd.

00059 W m loC '2.3 ) = 0.5 5 2) = M b V 1 11 2 b V 1 2) 0. Stanovte teplotu vnějšího povrchu trubice._ : Z = 32.075/47 Porovnáním s výsledkem z příkladu K 7 zjišťujem e chybu QŤ 199. Další pot né údaje: tepelná vod ivost skla 0. v žd y o 1 °C každých 8 metrů. Teplota vnitřního povrchu trubice je 75 °C . Řešení (a) Separace proměnných a následná integrace Fourierova vztahu u l2 l2 q • J d x = — J A. člen odpadá.d 2) = -^ (0 . (b ) ja k velk á chyba vz ne. člen a 2.3 V ’ 2-0.Vedeni tepla . Řešení Pokles teploty podél trubice j e p rojev tepelných ztrát.( t f . budeme-li počítat pouze s konstantní tepelnou vod ivostí (X = Xq). 110 .375 m Tloušťka stěny b = ^ ( d . . úkol (a). + d 2) = -^-(0.33 k W 0.72 W m '1K '1.33 ------- K9 Teploty povrchů rovinné cih lové stěny pece jsou 1300 °C a 55 °C .0 . Stanovte (a ) c elk o vý tepelný tok stěnou.6 W n ť 2 (b ) V předcházejícím vztahu se ponechá pouze 1. aproxim ujem e-li válcovou stěnu v předcházejícím kládě.A b/X = 1 0 0 -1 0 -7i-0 3 7 5 *3 — 199.t) •dt q = ~ ( t .7 + 1658.t O = ^ ^ ( l 3 0 0 . . kde Xo = 0.t 2) + ^ . •dt = — j ( X 0 + X .QQQ59(13002 .pt.kondukce K 8 Jak velká chyba při výpočtu vznikne. T lou šťk a stěny je 30 Tepelná vod ivost závisí na teplotě (v e ° C ) vztahem X = Xo + X.4 5 .5 5 ) + Q.3 v ’ = 3477.9 = 5136.45 + 0 .3 % q sk 5136.7 W m A = ^ sk~ ^ apr = 5136’ 6 — . kde A je teplosměnná plocha A = 7td •L b/X Střední průměr v á lc o v é stěny d = ^ ( d .6 i Neuvažováním závislosti tepelné vod ivosti na teplotě vzniká značná chyba! K 10 M lék o teče rychlostí 0.838 W m '1° ( X\ = 0. hustota m léka 1028 k g m '3 a měrná tep kapacita m léka 3936 J k g '1K ' 1. q apr= 3477. V důsledku tepelných ztrát teplota m klesá.075 m Q = ^ .6 m s '1 skleněnou trubicí o vnějším průměru 60 mm a tloušťce s 3 mm. rovinnou stěnou? Řešení Tepelný tok rovinnou stěnou Q = •A . 3 ) = 0.

ln ----.3 0 ) 1 .025 105 = 61. kdy zam ěním e pořadí izolačních vrstev.72 54 Kil Ocelové potrubí j e z vnějšku izolován o dvěm a stejně silným i vrstvam i (každá má tloušťku 70 mm) z různých izolačních materiálů. 1 . .ln — + -----. Teplota na povrchu křemenného válce je 32 °C a tepelná vod ivost křemene je l. Je-li přiváděn v ustáleném stavu na odporový drát elektrický příkon 30 W . Vlastní potrubí kruhového průřezu má vnitřní průměr 60 mm. Ú zká prstencová m ezera mezi drátem a trubicí je zaplněna tekutinou (o leje m ) u níž urču­ jeme tepelnou vodivost. Qva - 2 ti -A ts 2 n . r. K i h izl 1 35 1 .6 — ° -Q54 = 1.Š Y _ l n ^ .r. — ln— + — ln — + -----ln — r3 r. Stanovte (a) tepelnou ztrátu.ln — r3 r. Izolačn í vrstva ve styku s potrubím má tepelnou vod ivost 0. At q v = m ’ c p — = 1 . dj -----2 t i -0. že změna pořadí izolačních vrstev výrazně ovlivň u je tepelnou ztrátu. . 35 1 . Použití materiálu s nižší tepelnou vod ivostí u vnitřní izolační vrstvy je efektivnější! K12 Měření tepelné vod ivosti tekutin. (a) Hustota tepelného toku na jednotku délky složenou válcovou stěnou .. 175 ■ln — + ----.= 7 5 •ln— = 5 8 .5 105 45 30 0.ln ----— •ln — + 35 0. r2 1 . 105 1 ---. Šíření tepla axiálním směrem je zanedbatelně malé.07 W m '1 (b) Hustota tepelného toku na jednotku délky složenou válcovou stěnou při zaměněném pořa­ dí izolujících vrstev 271-A ts 27c.8 °C 2tc-X.Vedení tepla .74 W m~ Zajímavý závěr. tloušťku stěny 5 mm a tepelnou vod ivost 4 5 W m '1K ' 1.ó W m ^ K '1. teplota povrchu drátu je 110 °C a tepelný tok se šíří radiálně kapalinou a křemenem. 1 r3 1 r4 — ln -1 + -----ln — + ----.(2 5 0 .= 6 9 5 W m '1 8 Teplota vnějšího povrchu trubice plyne ze vztahu pro hustotu tepelného toku jednotkovou délkou válcové stěny Tepelná ztráta na délce 1 m trubice 695 t2= t .3 0 ) l r.kondukce Hmotnostní tok mléka m = p .025 W m '1K ' 1.1 0 5 1 .H---------.2 mm je umístněn koncentricky uvnitř křemenné trubky o průměrech 1 mm a 3 mm.413 k g s '1 4 . Stanovte (a ) tepelnou vod ivost tekutiny v mezeře a (b) střední teplotu tekutiny. Řešení Tepelnou ztrátu lze charakterizovat velikostí hustoty tepelného toku na d élk ové jednotce.(2 5 0 .025 30. (b ) tepelnou ztrátu v případě. K i 175 1 .4 1 3 -3 9 3 6 -. 111 . T ep ­ lota vnitřní stěny potrubí je 250 °C a teplota vnějšího povrchu vnější izolační vrstvy je 30 °C.•ln 45 30 0.5 35 0.5 W m"1K ' 1 a vnější izolační vrstva 0. V á lc o v ý drát z elektrického odporového materiálu (p latin ové vlákno) o délce L = 10 cm a průměru 0.c -— 4 = 1028-0.

6 0. 2tt-1.5 (b ) Teplota na vnitřním povrchu křemenné trubice t2 = t ..7 0.------. 10. (a) Hustota tepelného toku jedn otk ové délky dvouvrstvé vá lcové stěny (tekutina.j ( l 10 + 6 4 .4 °C K 13 K oule o polom ěru 100 m m z elektrického odporového materiálu má příkon 60 W .1 Střední teplota tekutiny t.6 °C . aby se sdílení tepla snížilo 5C Vnitřní průměr trubice j e 50 mm.— ln ^ 3/ Jl r. -----l n ^ = 110----------. V yp očtěte (a ) tlou kulových vrstev a (b ) teploty na hranicích m ezi vrstvami.345 W/fa 0.------------.08 W m '1K 1.Vedení tepla .3 2 ) .7Q W m '1K ' 1 ^ ! L .2 8 ) 1^0.l n — = 6 4 .8 teplotu 50 °C.-----2 n ’ A t*------- ° ’! — ln — + — ln — K ri K r2 1 r2 ln — . 1. T eplota na vnitřní stěně je 95 °C a teplota na po^ 112 .4 °C K 16 M ěděná trubice je izolován a válcovo u azbestovou vrstvou. Vnitřní povrch dutiny má průměr 1.2 °C .5 ln ’ ------------.b ez konvekce). T eploty vrchů ri a r2 v ustáleném režim u jsou ti = 85 °C a t2 = 28 °C. že tekutina v úzké prstencové mezeře je v klidu a přenos tepla se proto re lizuje jenom vedením (pou ze kondukce .1 = 0. Stanovte tepelnou vod ivost 1í v m ezikulovém prostoru.8925 m (b ) 49.-t 2)^ r.------( t j .2 W m '1K '1 a 0.1858 m (b ) 12.t 3) . 0.1 °C K 15 Řešte předchozí příklad pro obrácené pořadí materiálů vrstev.^ _ .kondukce Řešení Lze předpokládat. tloušťka je jí stěny 4 mm. Výsledek: (a ) 0. křemen) q Q = 30 = 3o o w m -1 L a tak é q v = .— r j 471( 8 5 . = ý ( t .8 °C 2 1 2n-\ r. V eden í tepla probíhá stacionárně.8 ) = 87. + 12) = . V ri r2 _ 1 4 7 t (t . . T ep lota vnějšího povrchu třívrstvé soustavy je 10 °C .17 J K 14 Dutina s tepelným zdrojem 200 W j e obklopena třemi koncentrickým i ku lovým i vrsť\ o stejné tloušťce. Řešení Z tepelného toku vyjádřím e tepelnou vod ivost látky v m eziku lovém prostoru ( q = — — '1 1 1 471 -X. Výsledek: (a ) 0. 47. Tepelné v od ivosti vrstev (o d vn ke vn ější) jsou 20 W m 4 K 1.1 1 1 ^ L . Je un něna koncentricky uvnitř k u lové dutiny větší koule. M ezik u lo v ý prostor m ezi kulovým i ] chámi ri = 100 m m a r2 = 170 m m je zaplněn látkou neznámé tepelné vod ivosti. qv v ' = 1.— -ln — 300 v ' 1. tepelná vod ivost mě 397 W m*1K ' 1 a azbestu 0.08 W m '1K '1.= —----------------. ( n o .

Tepelná v o d i­ vost plastu je 0.88 m. Vnitřní průměr stěny je 1. T ep eln ý tok sdílený délkou kanálu 4 m je 64. Stanovte pokles teploty vnitřního povrchu potrubí na jeh o konci. Výsledek: (a) 4. kde je teplota 45 °C.5 m.Vedení tepla . Výsledek: (a) vnitřní 25 cm (b ) vnější 15 cm . Tepelná vod ivost vnitřní vrstvy je 20 W m '1K '1 a vnější vrstvy 8 W m '1K '1.012 W m '2 K20 Řešte předchozí příklad pro tloušťku vzduchové vrstvy 20 mm. U rčete (a ) tloušťku azbestové vrstvy a (b ) teplotu m ezi trubicí a az­ bestem. tloušťka vnitřní vrstvy j e 5 cm a vnější vrstvy 10 cm.508 W m '2 K21 Kulovou stěnou složenou ze dvou vrstev prochází zevnitř ven tepelný tok 432 kW .kondukce azbestové vrstvy 20 °C . Výsledek: (a) 1840 (b ) 7. m ezi nim iž je uzavřena vzduchová vrstva -vzduch je v klidu. Vypočtěte tlou šťky vrstev. 448 °C a 50 °C . Přenos tepla vlastním oknem se prakticky uskutečňuje jen vedením. T ep loty na hranicích jednotlivých vrstev jsou 500 °C .1 W m '1 . hustota a měrná tepelná kapacita v o d y jsou 996 kg m '3 a 4160 J kg'1K 1.125 W m ^ K 1. Výsledek: (a) 3677 (b ) 3. T ep lota m osazi na vnitřním povrchu je 20 °C a teplota dřeva na vnějším povrchu je 50 °C.085 W m '1K '1. Stanovte (a ) hustotu tepelného toku na jednotku délky vá lcové stěny a (b ) polohu místa (radiální souřadnici) v e složené stěně.86 W m '1K ' 1. tj. N a vstupu do potrubí je teplota vnitřní stěny 65 °C a teplota vnější stěny 25 °C.6 m a tloušťce stěny 4 mm. Výsledek: teplotní pokles na této délce je 2.16 m a 0.678 m od osy. jestliže vnitřní průměr kanálu je 1 m. vzduch 10 mm a 0.16 m. Výsledek: (a) vnitřní 55 W m '1K ' 1 (b ) vnější 12 W m '1K ' 1 K22 Složená válcová stěna kanálu má dvě vrstvy. je -li rozdíl teplot na vnějších skleněných površích okna 30 °C.7 mm (b ) 94.. Stanovte tepelné vod ivosti vrstev.2 kW.2 m s'1 plastovým potrubím kruhového průřezu o vnějším průměru 50 mm.2 °C a 40 °C. teplo proudí radiálně dovnitř (b) 0. N a hranicích jed n o tlivých vrstev jsou (s jejich rostoucím poloměrem) zjištěny teploty 150 °C .99 °C K 17 Uvažujme mosaznou válcovou trubici o průměrech 1. T y ­ pické hodnoty tloušťky a tepelné vodivosti: sklo 2 mm a 0. V liv e m tepelných ztrát teploty povrchů podél potrubí mírně klesají. 98. Tepelné vod ivosti: m osaz 90 W m '1K '1 a dřevo 0. délce 13. V yp očtěte (a ) pom ěr tepelných odporů uvažovaného okna a samotné jedné skleněné desky a (b ) přenášenou hustotu tepelného toku na 1 m 2 plochy. která je obklopena dře­ věnou válcovou trubicí o průměrech 1.4 m a 1.1 °C K19 Okno je často tvořeno dvěm a skleněnými deskami.. Výsledek: (a) -85.0234 W m '1K '1. v dřevěné části K 18 Proud vody protéká rychlostí 0.

t t| g 'L 3 g .. druhu obtékání.. souč.5 m vysokou a 3 m širokou dochází k přestupe tepla. R e ) nej častěji N u = K • (R e • P r)n Hodnoty K . termofyzikální vlastnosti tekutiny.Přestup tepla .. hustota tekutiny [kg/m ] Grashofovo číslo: G r = p-|ts .. teplotní vod ivost tekutiny [m 2/s] . charakteristický rozm ěr (délka.... Povrchová teplota stěny je 94 °C .t. sam ovolně ob­ téká těleso (radiátory.. stoupavé proudy . kde za T dosazujeme termodynam.) Nu = fce (Pr. Důležitá podobnostní čísla: a -L Nusseltovo číslo: Nu = Reynoldsovo číslo: Re = Prandtlovo číslo: P r. teplota stěny [°C ] q = a. rychlost proudění. tvaru obtékaného tělesa. hustota tepelného toku [W m '2] • • 9 1 a ... součinitel přestupu tepla [W m ‘ K ' ] ts . n závisí na velik osti součinu (G r-Pr).t .geom etricky a fyzik áln ě podobné .konvekce L Sdílení tepla přestupem mezi tělesem a tekutinou ..tekutinu m echanicky nenutíme k pohybu.. měrná tepelná kapacita tekutiny [J k g '1K m -3 p . ale také na dalších paramet­ rech. izobar.. resp. čerpadlo. jako např.....schopni látky měnit svo ji teplotu a = A. ob jem ové roztažnosti [1/K]. tt ... rychlost obtékající tekutiny [m/s] t 2 v . Podle způsobu obtékání tělesa tekutinou rozlišujem e dva druhy konvekce: a) Volná (přirozená) konvekce . tíhové zrychlení [m/s ] P .) Nu = fce (Pr. pro id. (R e-P r). Jsou stanoveny experimentálně a je možné je najít pro běžné případy spolu s jin ým i kriteriálními rovnicem i v příloze těchto skript..) Určuje se experimentálně a za pomoci teorie podobnosti výsled k y experimentů (kriteriální ro vn ice) m ůžem e aplikovat na jiné . kinematická visk ozita tekutiny [m /s] a .v ./(cp-p) cp .případy. U rčete (a ) součinitel přestupi tepla a (b ) c elk o vý tepelný tok ze stěny do vzduchu.y p L . 114 .. G r) nej častěji N u = K • (G r • P r)n b) Nucená konvekce ... určující teplotu tu = (ts + tt)/2 LI M ezi okolním vzduchem a svislou stěnou 2. teplota vzduchu 26 °C. plyn p = 1/T. průměr) [ml X c -L tepelná vod ivost tekutiny! [W m '1 K ’ 1] c ..V ..konvekce Newtonův ochlazovací zákon: q .tekutinu nutíme k pohybu tlakovým spádem (kom presor. směr proudění atd.... teplota tekutiny [°C ] Součinitel přestupu tepla a závisí na mnoha parametrech (tvar obtékaného tělesa.

07 W m K L 2.0338 W m '1K '1.— = -------------------= 8 . Nu = K (G r-Pr)n. n = 0.5-10'6 m2 s'1.----.Pr = 2 8 5 -1 5 ------.= -----. Z tabulek kriteriálních rovnic vyhledám e vhodnou rovnici.0338 0 -2^-1 a = ----. Pro ideální plyn je (3 = 1/TU. kde K a n jsou konstanty volen y v závislosti na velikosti součinu Gr-Pr.1 .6 1 -10 -6) Ztabulek kriteriálních rovnic vyhledám e odpovídající údaje pro Gr-Pr: K = 0.5 (b) Celkový tepelný tok stěnou Q = q •A = a ( t s .2t..0 . např.konvekce Řešení (a) Jedná se o volnou konvekci.9.07 •(9 4 . kde K a n jsou konstanty volen y v závislosti na velikosti součinu Gr-Pr. X = 0.78 o v .95 115 .34-109 Vs v2 273.78-0.71 •(2 8 5 .722.97-10'6 m2/s.12119407-109) ° 333= 315. v .0338 W m '1K '1. T eplota okolního klidného vzd u ch u je 15 °C.26) •2. Pr = 0.5-(94 + 26) = 60 °C. např. že tlak vzd u ch u je (a ) 100 kPa a (b ) 5 M Pa.1 -0.97-10"6) Ztabulek kriteriálních rovnic vyhledám e odpovídající údaje pro Gr-Pr: K = 0.61 -10’6 m 2 s'1.333 Nu = 0. Charakteristickým rozm ěrem v Gr a N u číslech je výška stěny a určující teplota tu= 0. 5-10"6) Ztabulek kriteriálních rovnic vyhledám e odpovídající údaje pro Gr-Pr: K = 0.5 (ts + tt) = 0.15 + 150 ( 2 9 .10 9 HVs t.t .78.3 4 -1 0 9)°'333= 52 5.tt) •7id = 8.81-0.135 a n = 0.--------= 6.7 v2 273.121 19407.1 = 739 W m '1 (b) při tlaku 5 M P a a teplotě 150 °C má vzduch tyto vlastnosti: v = 0. Pru = 0.2 6 ) .25 Nu = 0. ) ^ ~ P r = 2 8 5 -1 5 ------. pro ideální plyn je P = 1/TU Gr-Pr = p ( t s .7 8 = 13..722 = 5193158.t t) ^ . Charáteristickým rozm ěrem v G r a N u číslech je průměr trubky d.5 ■ •0.7 1 W m K d 0.135. Součinitel přestupu tepla N u -X 25.1.1 m má na povrchu teplotu 285 °C .54 a n = 0. Předepsaná určující teplota tg= 0.1-0.Přestup tepla .81-0.9. Z tabulek kriteriálních rovnic vyhledám e příslušnou rovnici. Xu = 0.) A = 6.694 = 60. Stanovte součinitel přestupu tepla m ezi povrchem trubky a vzdu­ chem v případě. Pr = 0.135-(13. Nu = K (G r-Pr)n. X = 0.81-2.5-(285 + 1 5 )= 150 °C.1 c ♦ + i Součinitel přestupu tepla Nu^ 525.1 3 5 -(6 0 .333 M .0289 W rn 1K ’ 1. v 2 273. (a) při tlaku 100 kPa a teplotě 150 °C má vzduch tyto vlastnosti: v = 29. Gr-Pr = p (t —t ) ^ -• Pr = ------.15 + 150 (o.694.54 •(5193158.7 )° ’25 = 25. Řešení Jde o volnou konvekci. Pro tuto teplotu jsou v tabulkách term ofyzikálních vlastností dané tekutiny ( v našem případě vzduch) vyhledávány příslušné veličin y v„ = 18. pro ideální plyn je (3 = 1/TU Gr-Pr = p ( t s .9.(9 4 .0289 .15 + 60 ( l 8. .i a = -------.1 ------------------ Hustota tepelného toku q v = a •( t s .5 (ts + tt) = 0.5 •3 = 3096 W LI Vodorovná trubka o vnějším průměru 0.1 5 ) ■n ■0.-------.

Řešení Jedná se o nucenou konvekci. že m áme lam inám í proudění v e vod orovn é trubce (k = 0)..Přestup tepla . U rčete (a ) součinitel přestupu tepla a (b ) radiální tepelný tok válcovo u stěnou. 20.40| •9»81' ° » .= ---------------. délce 2 m.. T ep lota vnitřního povrchu trubky j e 0 °C .12 = 62 . X = 0. 315.75 m a součin Gr-Pr < 3.1 m s'1..0 6 )°’2 •( l 935431. Je nutné určit.626 W n ť 1K '1.5 (ts + tt) = 0.0 .1 = 9058 W m'1 106.74 •(R e.6-106. U rčete (a ) součinitel přestupu tepla a (b ) radiální tepelný tok válcovou stěnou.7 3 2 -1 0 ^ ) Pro tento případ (L/d = 2/0..= 802. P r = 4.W L 4 V o d a proudí vzhůru rychlostí 0. 7 . Řešení Zabývám e se nucenou konvekci.95-0. • .1 o v. (a ) V ypočtem e R eyn o ld so vo číslo (charakteristický rozm ěr je průměr potrubí d ) cd 0 .9 = 1618735 < 3600000 v (0 .5-(0 + 40) = 20 °C: v = 10'6 m2 s'1.6)°'' = 20. v . opouští ji ochlazená na teplotu 60 °C .= 1366 < Reknt = 2300 0.5 < P r = 4.599 W m '1K '1..74 •(R e •P r ) 0.= --------------------d 0.79 W m ----- -2^-1 K L 3 V o d a protéká vodorovn ou trubkou o průměru 15 mm. Průměrná teplo­ ta stěny trubice je 9 °C ..0 ).732-10’ -» .347-10'3 K ' 1 (a ) V ypočtem e R eyn o ld so vo číslo (charakteristický rozm ěr je průměr potrubí d) cd R e = -----= 0.t .60 = 2 °C 116 .5 (ti + t2) = 0. 6 6 . proudění je lam inám í G r-P r = p i t .79 •(285 . .06 = 1 935 431. i •P r = 0.1-0. Trubice j e dostatečně štíhlá (L/d > 50).01 _6.1 m s'1 v e svislé trubici o průměru 10 m m a délce 2 m.9.2 •(G r •P r )0.015 = 0..347• 10 '3 •|9.(4 0 ..732-10'6 m 2 s'1.L = a .( t ...t t| ■P r = 0. 015-2 = 3026.t t) •7id = 106. Součinitel přestupu tepla (b ) Tepeln ý tok Nu-A. . lze použít kriteriální rovnici ve tvaru N u = 0.1 5 ) •7t •0. Průměrná teplota v o d y v trubici tt = 0.1 = 0. •4.6 1|• 9’ 81' 0’ 01 .06.5-(9 + 61) = 35 °C: v = 0.5 (ts + tt) = 0. (3 = 0.66 W m K d 0.207 •10"3 •|0.207-10‘3 K ' 1 Gr -Pr = p|ts .5-(62 + 60) = 61 °C Term o fyzikální vlastnosti v o d y pro určující teplotu tu = 0..konvekce o y • i i Součinitel přestupu tepla Nu-A.1 -0 . P r = 7.t s)-7 id -L = 8 0 2 ..P r )0.1 Hustota tepelného toku q v = a •( t s . M usím e nejdříve rozhodnout..599 . -2^-1 a = -------.0 15 Re = ----. Protékající vod a má teplotu 40 °C a rychlost 0...01 = 200 > 50 a 0.9 < 12) je vhodná kriteriální rovnice: N u = |^0. jak é m á proudění charakter.. p = 0.= ■ — = 1500 < Reknt v ” 1-10“ 2300 -> proudění je lam inám í Term ofyzikální vlastnosti v o d y pro určující teplotu tu = 0. délka trubky L > 50-d = 50-0..74 •( l 500 •7 . Voda vstupuje do trubice a m á teplotu 62 °C .1-0.0338 a = -------.1 kde k = 1 pro proudění vzhůru a At = ti . zda m áme v trubici lam inám í nebo turbulent­ ní proudění.t t .015 Q = q v .6 < 3600000 Za předpokladu.. X = 0.2 + k •(p •A t )° ’°2J •(G r •P r )0...

.( o .^ d 0*6^6 _ ^ 52.023-10279. X = 0.664 -352112. P r .70.t . _ ___ _2T.ts)• n d •L = 1352.( t p.0 1 -2 = 4420 W L5 Vodní pára o teplotě 400 °C a tlaku 3 M P a protéká potrubím o průměru 250 mm a délce 5 m.25 = 20 > 10 -> 0.5 •P rx = 0.432-10" L/d = 5/0.569 .Přestup tepla .( l 0 . T ep lota stěny je 5 °C.’ ^ ^_6 = 10279.5 •10.5 m s '1 a směr proudu je ve směru delšího rozm ěru stěny. Řešení Jde o nucenou konvekci.5 o v • . proto použijem e pro určování term ofyzikálních vlastností v tabulkách přímo teplotu páry 400 °C (v = 2.L = a . .(4 0 0 .969 < 160 proudění je turbulentní R e = 10279. . Součinitel přestupu tepla (b) Tepelný tok N u -X 865.0 .8 (61 .5 W m K Ó = á r . v .= --------------------= 8. Rychlost p áry j e l O m s 1. Stanovte tepelný tok do povrchu vá lcové stěny.60'8 -0.42•10” -> proudění je laminámí Nu = 0. U rčím e charakter proudění.A = 4 9 2 .9)°’2 + 1 .7 < Pr = 0. Pr = 0.664 •R e 0.\ a = — —— -------------------= 492. 4 6 . jeh o ž teplota je 350 °C.0573 W m '1K '1).0 . U rču jící teplota není u kriteriální rovnice předepsána.5 ) .5-(10 + 5) = 7.tt.25-5 = 1661J_W L 6 Proud vody o teplotě 10 °C obtéká rovinnou stěnu chladiče o rozm ěrech 0. lze použít kriteriální rovnici v e tvaru: Nu = 0. . 6 .A = a .6. 5 . (a) Termofyzikální vlastnosti vod y pro určující teplotu tu: tu= 0. Součinitel přestupu tepla Tepelný tok Nu-A.5-0.74-(1366-4. Řešení Konvekce je nucená.347-10-3 -2 )°’02 •(1618735)°’’ = 21.t s)-7 td -L = 8 . Určete (a) součinitel přestupu tepla a (b ) tepelný tok procházející stěnou.969.5 °C : v = 1.92-0. Napřed stanovíme charakter proudění.46 W m K d 0.01 ------------------------ Q = q v •L = a •(t. . 36.423-10'6 m 2 s'1.0573 .61 Součinitel přestupu tepla Jijlepělny tok a = -^ U.023-R e 08 -P r0’3 = 0.l = 1477.5 (tt + ts) = 0. .2 x a = -------.3 5 0 )-7i-0.6 x 1 m.10. .9 ).8 W m '2 K ' 1 0.6X = 865. v . Vypočteme R eynoldsovo číslo (charakteristický rozm ěr je vnitřní průměr potrubí d) c-d _ 0.42-10‘6 m 2 s’ 1.6 > Reknt = 2300 v “ 2.92 „ v -.konvekce Nu= 0.1-0. ) .25 Q = q v . X = 0.5 W 117 .969°’3= 36.569 W m '1K '1 Reynoldsovo číslo (charakteristický rozm ěr je rovnoběžný s proudící tekutinou L = 1 m ) Re = ^—^ = ^ A = 352112.7 < Reknt ~ 5-105 v 1..( t .25 Re = — = . Rychlost vody je 0.6 > 10000 Protože ts = 350 °C < tt = 400 °C .

Ó m -L .( t .7-10 = 764331. Pr = 0. Určující teplota tu = 0.60'5 •0. X = 0. 0.722x = 1689.= --------------------.664 •R e 0’5 •P rx = 0.664 -382165.2 > Reknt = 5-105 —» turbulentní proud.722x = 368.1 = ^ v 15.1 3 -(2 0 -1 9 )-2 0 -1 6 = 681.123 -q0.konvekce L7 Vnější rovinná stěna budovy má šířku 20 m a výšku 16 m.= 2. .5-(20 + 1 9 ) = 19. Součinitel nrestuou tepla N u -X 1689. T erm ofyzikáln í vl nosti vzduchu pro určující teplotu tu = 0. Teplota na povrchu stěny je 19 °C .2 . P r = 0.= -— — — -.0252 . term ofyzikální vlastnosti vzdi jsou: v = 15. Hustotatepelneho toku tt 118 .5 °C .13 W m K L 20 ------------------ (b ) Tepelný tok Q = q R •A = a (t. (n a k o n ci stěn Kriteriální rovnice N u = 0.Přestup tepla . 368. Teplosm ěnnou stěnou je rovinné o velikosti p loch y 2 m .------.5 W Obecně se zm ěna charakteru proudění význam ně projevuje na sdělovaném tepelném ti Turbulence výrazně podporuje přestup tepla.5-(20 + 19) = 19.0252 _2 T. m . i a = -------. Je vod orovn ě obtékána vzduch o teplotě 20 °C . Řešení Jde o nucenou konvekci. . ale i kvalitativně.928 W m K L 10 -------------------- (b ) Tepeln ý tok Q = q R .2 q = — = ----. V tom to případě lze p empirický vztah pro v ýp o čet součinitele přestupu tepla a = 0.A = 0 . X = 0.21 = ------------------= 1 1 1 5 0 0 W m A A 2 .5 °C jsou: v = 15. L 9 Var vod y v uzavřené nádobě probíhá při tlaku 140 kPa.7-10 = 382165.20'8 -0.i a = -------.2„ .722.6 < Rekrit = 5-105 —» lam inámí proud.24 .5 (tt + ts) = 0..6 W L8 Řešte předchozí příklad pro případ.722. Řešení Jedná se o konvekci tepla při fá zo vém přechodu .7-10'6 m 2 s'1. M ěrné skupenské teplo vypařo v zadaném stavu je 2230 kJ k g '1.2-0.0252 W m '1K '1 (a) R eyn oldsovo číslo (charakteristickým rozm ěrem je šířka L = 20 m ) Re = ^ .72 -p0.037-764331.0252 W m '1K '1 (a) R eynoldsovo číslo (charakteristickým rozm ěrem je šířka L = 10 m ) Re = ^ v ^ 15.t s) .= 0.2 o y • i v i Součinitel Drestuou tenla N u •X.5 (tt + ts) = 0. Určete (a ) součin přestupu tepla a (b ) tepelný tok ze vzduchu do stěny. Řešení Menší šířka budovy o vliv n í nucenou konvekci nejen kvantitativně.A = 2 .1-2230000 ■ .2-0.037-R e°'8 -P rx = 0. P od le velikosti R e určíme charakter proudění.6 m s '1. rychlostí 0. R ychlost vypařování je 100 g s' .7-10'6 m2 s*1.A = a .9 2 8 -(2 0 -1 9 )-1 0 -1 6 = 148.při varu vody. že šířka budovy je pouze 10 m.t s) . (na konci stěi Kriteriální rovnice N u = 0 . Stanovte (a ) součinitel přestupu tepla a (b ) přehřátí dna.

Povrch koule je vyhříván m alým topným elementem zabu­ dovaným v kouli. povrchová teplota stěny trubky je 220 °C . Výsledek: 703 W 115 Vzduch o teplotě 27 °C a tlaku 100 kPa obtéká kouli.= 111500 = 12. V yp o čítejte odhad tepelné ztráty neizolovaného potrubního úseku. Stanovte te­ pelný tok odváděný z koule. Výsledek: 1. tlaku 100 kPa a teplotě 4 °C .4 G J 119 . Rychlost vzduchu je 10 m s'1. Výsledek: 4. Určete tepelný tok předávaný vzduchu v topném úseku trubky dlouhém 5 m. T ep eln ý tok určete pro (a ) vodu a (b) vzduch. Stanovte tepelný tok přecházející ze stěny do vzduchu.8 W m 2 K ' 1 (b ) 1892 W Lil Mete tepelný tok z jednoho metru délky horizontální trubky o vnějším průměru 0. Na potrubním úseku dlouhém 200 m mají být provedeny rekonstrukční práce. (a ) 630.4 L10 Proud vody o teplotě 10 °C obtéká rovinnou stěnu chladiče o rozm ěrech 0.72 •1400000. Rychlost vody je 0.24= 9099.25 °C a 9099. Rychlost nabíha­ jícího proudu vzduchu je 4 m s '1. Určete sdílené teplo. Určete (a) součinitel přestupu tepla a (b ) tepelný tok.123 = -5.5 m s'1 a směr proudu je ve směru kratšího rozm ěru stěny. v y ža ­ dující sejmutí tepelné i zolace n a dobu 2 4 hodin.1 m a tep­ lotě povrchu 180 °C do okolního prostředí o teplotě 20 °C.6 x 1 m.123 •1 1 15000.55 W L16 hm\ potrubí o vnitřním průměru 100 mm má v běžném provozu vnější teplotu povrchu 110°C.Přestup tepla .8 k W L13 Vzduch o tlaku 200 kPa a teplotě 200 °C je při průtoku trubkou o průměru 25 mm ohříván. Výsledek: 517 W L14 Voda o teplotě 60 °C vstupuje střední rychlostí 0.4 W m~2 K ' 1 (b) Přehřátí dna nádoby At = t . pokud nebude zajištěna doprava páry náhradním po­ trubím.02 m s '1 do trubice o průměru 25 mm a dél­ ce3m. Potrubí bude vystaveno účinku chladného větrného vzduchu o rychlosti 8 m s ’ . T ep lota stěny je 5 °C. K o le m stěny proudí vzduch oteplotě 10 °C.konvekce (a) Součinitel přestupu tepla a = 0. Výsledek: 20. je jíž průměr je 12 mm. Výsledek: (a) 132 k W /m (b ) 4 0 1 k W /m L12 Svislá stěna o výšce 4 m a šířce 5 m má stálou teplotu 60 °C. ^kítek-. Teplota povrchu stěny trubice je 80 °C. takže povrchová teplota je udržována na stálé hodnotě 77 °C .

2 2 -4 -3 = 626.517 m K W a.M Prostup tepla = přestup + vedení + přestup Hustota tepelného toku rozlehlou rovinnou stěnou složenou z n vrstev m ezi tekutinami tl qR = ( t . 2) ( W m ' 1) Qv = q v L (W ) Součinitel prostupu tepla válcovo u stěnou ( W n ť 1K '1) Hustota tepelného toku kulovou stěnou složenou z n vrstev m ezi tekutinami t l a t2 4k ~ .3 qR = 1 _ _.0.( t .t . ^t2 _ ^tl a. X a. T epeln á vodivost cihe 0. _ = 52. *tl 120 tt2 1 b 1 a. . 2 jť x X { l ri (W K ' 1) 1 1 1 ri+iJ ' a 2 -rn+.tepelné odpory při prostupu tepla M l Cihlová stěna místnosti j e 30 cm silná.r . 1 a2 Hustota tepelného toku na 1 m délky dlouhou válcovou stěnou složenou z n vrstev mezi t< tinami t l a t2 q v = k v .8 W (c ) Pro výpočet teplot vyjd em e ze vztahu.75 W m '2K '\ V zduch uvnitř má teplotu 22 °C . ven kovn í vzduch má teplotu -5 °C a součinitel přestupu tepla na vr straně je 13 W m ‘2K ‘ \ Stanovte (a ) tepelný odpor stěny. (b ) tepelný tok stěnou a (c) tep na površích stěny.1 ----. '(^ti _ K (W ) ^t2) 1 _ Rk (W ) Qk = q K 1 1 1 1Y 1 f 1 471 « .1------. i . R .517 Rr Tepelný tok stěnou 1 R „ = ----. 25 0.t . že tepelný tok ] cházející z tekutiny do stěny. i .22 W m 2 r/.1----. který v y p lý v á z předpokladu.A = 52. X a. .1 --------. projde touto stěnou a na druhé straně přejde do druhé tekutin._ ^2 b a.+V ÍL + ftX . součinitel přestupu tepla na vnitřní stí stěny je 25 W m '2 K "1. _ *tl__ *1_______ h. .75 13 Q = q R . X a. a. 3 m vysok á a 4 m dlouhá. ^2 _ tl X X a.= -----.1T7- -2 0. 2) k R ( W r n 2) Q R = q R -A (W ) Součinitel prostupu tepla ro v innou stěnou 1 ( W m ^ K '1) R J. Řešení (a) Tepelný odpor stěny (b ) Hustota tepelného toku _ 1 b 1 0 .

Teplota vnější stěny = 22 ..L + -^. Sta­ novte tloušťku izolačních desek.13 (b) Střední teplota stěny t = i(t . _ qR At.83 °C ' 2 RX 0. čed ičová vlna 0. om ítka 0.13 W m ^ K ’ 1. = 28 + 36' X 1 0. abychom dosáhli snížení tepelných ztrát o 90 %. Řešení Vedení tepla řešené v příkladě K 4 je rozšířeno na prostup tepla. Tepeln é vod ivosti jedn otlivých mate­ riálů jsou: cihly 0. = t „ a.Prostup tepla Teplota vnitřní stěny t. na vnějším povrchu kanálu je teplota 28 °C a souči­ nitel přestupu tepla 12 W m '2K '\ Uvnitř kanálu je součinitel přestupu tepla 58 W m ^ K '1.45 °C Teplotu vnitřní stěny určíme z Fourierova vztahu pro stacionární veden í tepla rovinnou stěnou t. b.+ --- .8 3 + 2 8) = 28. = t2+ q R.13 29. Výsledek je proto pouze přibližný.51 W m '1K '1. 1 — + . Řešení Newtonův vztah pro přestup tepla na vnější stěně určuje hustotu tepelného toku qR= a 2-(t2 —tt2) = 12 -(2 8 —2 5) = 36 W m ‘2 (a) Teplota vzduchu uvnitř kanálu *11“ *2 +C1r *+■ v a.72 W m '1K ' 1. je h o ž stěny jsou sestaveny z p řek ližk ových rovinných desek otloušťce 3 mm.066 W m '1K ' 1.5 -(2 8 . Teplota okolí je 25 °C . V našem případě se uplatní v liv jednak konečných rozměrů a také bočních stěn.+ — a2 Poměr odváděného tepla izolovan ou stěnou k odváděnému teplu stěnou b ez izolace r = 0.003 — + —----58 0. Určete (a ) teplotu vzduchu uvnitř kanálu a (b) střední teplotu stěny.5 + a2 = 19.— ’ 25 t2 = t t2 + — = . M3 Stěna budovy je složena z cih lové vrstvy o tlou šťce 10 cm a z vápenné om ítky o tloušťce 5cm. tepelná vodivost překližky je 0. zvláště pak v rozích. 1 ^ bj 1 -CC| + Xj=jr Xj .^ ^ = 28.= 2 8 + 3 6 .4 W m '2K ' 1 na vnitřní straně. + t 2) = 0 . Hustota tepelného toku při prostupu tepla rovinnou složenou stěnou . Součinitelé přestupu tepla jsou 250 W m '2 K "1 na vnější straně a 2.91 °C = -Q.42 °C Poznámka: Použité vztahy jsou odvozen y pro nekonečně rozlehlou rovinu.98 °C 13 M2 Vzduch protéká kanálem.1 1 b. Stěnu je třeba zateplit deskami z čedičové vlny.

. (c ) teplotní gradient v oceli a průměrné teploty ocelové s v obou případech a (d ) střední teplotu o celo vé stěny kotle...6 )= 2 1 4 . v 1 1 1 0.Tloušťka izolační vrstvy \ f /.k (b ) Hustota tepelného toku stěnou = 42.i -2— t = ----..6 °C M 5 Studujte v liv kotelního kamene a sazí z předcházejícího příkladu na provozuschopnost k Stanovte (a ) pom ěr tepla vedeného stěnou s kotelním kamenem a sazem i a tepla vedei ocelovou stěnou b ez kotelního kamene a sazí..1 ----Rb ' sp v' I a sp X0 a v J l p ’ v 105 45 ^6 250 = 36179. \ í 1 b..002 1 1 +— bs + — K + —i bk — + —----. je pokryta na straně spalin vrstvou sazí (s ) o tloušťce 1 mm a na straně v o d y vrstvou kotelního kamene (k ) silnou 2 mm.5 -(2 1 6 . Řešení • • 9 (a) D le M 4 hustota tepelného toku s kotelním kamenem a sazemi je q ^ = 15136 W m ' .066-9b3 — X3 • v a.+ —-----.6 -2 1 2 .6 °C v 105 + 0.08 W m '1K ' 1 a vodní kámen l ^ W m ^ K ' 1. Sta­ novte (a ) součinitel prostupu tepla stěnou...001 0..1 ----..+ kR = 105 0.3 K m b0 0...51 2..1 -----.6 ..1 0.. D ále pak (b ) p ovrch ové teploty ocelové s bez kotelního kamene a sazí..05 1 .1 9 0 ) = 15136 W i ť (c ) Teplota ocelovéh o povrchu v e styku se sazemi = 5 5 0 -1 5 1 3 6 - 1 0..012 Střední teplota stěny je t = | ( t 2 + t 3) = 0 .^---------.1 cm Poznám ka: Při uvažování pouze vedení tepla v příkladě K 4 vyšla vrstva izola ce b 3 = 14. oddělující spaliny O k (sp) o teplotě 550 °C od vroucí v o d y ( v ) 190 °C teplé..08 (d ) Teplota ocelovéh o povrchu v e styku s kotelním kamenem t3 = t v + q R 1 va v = 190 + 15136Xk 1 0..1 Přídavným účinkem přestupu te p la je zde nutné zateplit stěnu silnější izolační vrstvou.72 0.001 216. (b ) hustotu tepelného toku a (c ) teploty na površích o c e lo v é stěny kotle..2 W r 122 . a 2v 250 0.....+ — — + —— + -+ +— +— = 0. Řešení (a) Součinitel prostupu tepla složenou rovinnou stěnou kotle / ..5 6250 \ a sp X s X o X. 1 1 0.+ —-----. M 4 Rovinná stěna ocelovéh o (o ) kotle o tloušťce 12 mm. Součinitelé přestupu 9 1 9 1 tepla: na straně spalin 105 W m ' K ' a na straně v o d y 6250 W m ' K ' .— = 3 3 3 ...05 Wm' q R = k R ■( t s ..012 0. saze 0.6 + 2 1 2 .4 = 39.t v) = 42.5 212.05 ■(550 ..( t —t ) — -----------1 ----------..08 45 1. T epeln é vod ivosti materiálů: ocel 45 W m '1K ' 1..012 1 v ' • (5 5 0 -1 9 0 ) = Ódu —k Rh ' ( t —t ) — -----.. 2 1 6 .002 -+ ■ 6250 1.. í \ í 1 1 \ \ \ T 1 0.6 °C Teplotní gradient v o ce lo vé stěně t.-t.. Hustota tepelného toku b ez kotelního kamene a sazí • .

4 + 1 9 5 . 45 1 .08 W m"1K ’ 1 a vodní kámen 1. Tepelné vod ivosti: ocel 45 W m '1K ' 1.8 ) = 200.031 1.Prostup tepla Poměr hustot tepelných toků r= q Rs _ q Rb 15136 0.5 n 31 y 271 v a vri 123 . r3 1 .733 •(550 .5 •(2 0 5 .046 1 Hustota tepelného toku 11. Součini­ telé přestupu tepla na straně spalin 105 W m ' K ' .1 9 0 ) = 4223. M6 Ocelová trubka kotle o světlosti 66 mm a tloušťce stěny 12 mm.9 W m~ (b) Teplota o ce lo vé trubky na vnitřní straně .2 195. r4 1 — + — ln — + — ln — + — ln — + ---2n Va vri r r2 1 1 .5 W n ť 1K '1. (c ) hustotu tepelného toku bez přítomnosti kotelního kamene a sazí.4 °C 105 (c) Teplotní gradient v o ce lo vé stěně b ez sazí a kotelního kamene t.2 = 205. 46 .6 °C Srovnání s M4: teplotní gradient v o celové stěně je větší.ln — + 271 6250-0. je ž odděluje spaliny o teplotě 550 °C od vroucí vody 190 °C teplé protékající trubkou.5 31 45 33 0.2 Přítomnost sazí a kotelního kamene snižuje provozuschopnost kotle téměř o 42 % ! (b) Povrchová teplota na straně vod y bez kamene vych ází z N e w to n o v a zákona tu .012 = 800 K/m (d) Střední teplota stěny t.5 °C — + — ln — = 190 + t2 = tl v + ^ ^ n 271 6 2 5 0 -0 . na straně vody 6250 W m ‘2K ''. r2 1 .t„ + ^Rb = 190 + a„ 36179.tv ) = 11. saze 0.36179.4 -1 95 . Řešení Poloměry stěn: ri = 31 mm.733 W m '1K 1 q Vs = k Vs ( t sp . r2 = 33 mm. r2 4223. = | ( t 2b + t 3b) = 0.8 b0 0.418 = 41.08 45 105-0.ve styku s kotelním kamenem ( 1 1 . 33 1 .b.^ OL = 550 .8 % 36179.9 1 | 1 l n 33 = 221. (b ) teploty na spaliny t„ površích ocelové trubky. ale je jí střední teplota je menší.0 3 1 + 1. r* = 46 mm (a) Součinitel prostupu tepla složenou válcovou stěnou trubky 1 1 1 ..+ — ln — + — ln — + -----.8 °C 6250 Povrchová teplota na straně spalin b ez sazí I ]b = t„sp . je p o ­ kámen Xk kryta na straně spalin vrstvou sazí o tloušťce 1 mm a na straně vody vrstvou kotelního kamene o tloušťce 2mm.t 3b_ 2 0 5 . r3 = 45 mm. (d ) pom ěr hustot tepelných toků vedených stěnou o celo vé trubky s usazeninami a b ez usazenin. Stanovte (a) hustotu te­ pelného toku složenou válcovo u stěnou.

+ ^ — ln -*.1. r. 0.5 m a výšce 1.2 0 ) = 2269 Wi = 36935 W (2 ) S izolací . 1 r3 1 .9 _ (d ) Provozuschopnost k otlo vé trubky vyjadřuje pom ěr < 0.1 °C 3 2 271 X. 271-45 33 (c ) Součinitel prostupu tepla b ez usazenin -1 1 1 1 + —1 .+ -----.jednoduché stěny 1 + —l . 45 Í vlJ t. 0.ln^ — + 1 — ----a r . M 7 V álcová nádoba o vnitřním průměru 1.+ —— + Vp v' Uoo 55 7 = 19277-1. Stáni pokles úniku tepla. V nádobě je pára o teplotě 350 Teplota okolního vzduchu j e 20 °C .l n .128 W m '1K '1 ^vb — 271 v a vr2 r-i2 a spj .5 m je uzavřena rovinn ým i víky.+ 271 600-0.75 12-0. opatřím e-li na vnějším povrchu nádobu izolační vrstvou o tloušťce 10 a tepelné vod ivosti 0. = t. Řešení C elkový tepelný tok stěnami (1 v á lc o v á + 2 rovinné) Q = Q v + 2 Q R = q v -h + 2-qR'y i (1 ) B ez izolace .5 + .9.1 °C net 4 223.složené stěny 1 Qvs ~ 2 ti 1 ^Vs ~ 124 1 V / 1 r. Tlo ka všech stěn je 5 cm a tepelná vod ivost 55 W m '1K ' 1.*sp 1 Sv -+ — h A 2n Va spr4 X.08 45 = 226.75 55 0.05 0.417 = 41.8 1 . 46 .9 271 1 1 .= 221.t v = ----.1 W m~ q vs _ 4223.8 1 -+ — ln — -— h( 3 5 0 .75 55 0.+ ----a ^1 a vR V p p \ ( 1 0. 1 V'/ — i— . Součinitel přestupu tepla na vnitřní straně stěi 600 W m '2 K "1.7 10126.2 0 ) = 846 W m -i .ln — = 226.9 1 -+ — ln — -— + -----.128 •(5 50 .Teplota ocelové trubky na vnější straně .9.8 ^Vb “ ^Vb (*p *v )) -~ r ^Rb = ^Rb (tp —* v ) = 1 n -d2 Qb —^vb •h + 2 •q Rb b.^ = k ^ ( t sp .05 1 ( t .8 12-0.t v ) = 28. X.52 (350 .ve styku se sazemi *3 . r.05 W m '1K '1. že u válcové trubky je v liv provozn ích usazenin stejných tloušťek prakticky stejný . r.2 0 ) = 19277 W m ' 271^600-0.75 0. a w r2 j _2n -i 1 .nepatrně větší.5 + 2-2269 tt-1.1 9 0 ) = 10126. = 550- 4223. na vnějších stranách vá lc o v é stěny je 12 W m"2 K ' 1 a v ík 7 W m"2 K "1.+ — ln — + — ln — + - p -1 1 1 t 0.046 0.ln= 28.1 Porovnáním s výsled k y pro rovinnou stěnu (příklady M 4 a M 5 ) je zřejm é. ( 3 5 0 .3 y Hustota tepelného toku q.ln — 105-0.

0.5 + 2 . *2 J I 1 +- 1 1 iz v r.1 1 ■H— ---.047. Součinitel přestupu tepla na vnitřním povrchu 9 1 9 1 600 W m ' K ' . ti. na vnějším 12 W m '2K ''.+ — — + 600 55 0.8 .+ ----V a p ^ 2 Q .05 0.^ .q R a vR í 4 1 0.3 W Poměr tepelných toků Ó 1437 3 = ------.7 5 1 +- ( 3 5 0 .3 M 9 K ovová v á lcová nádoba s rovinným dnem a p olok u lovým víkem dle nákresu je izolována.L + ^ . snížení úniku tepla na méně než 5 %.051.l r.-— = 0. V nádobě je uzavřena pára o teplotě 350 °C .— 5 471^600-0.H---------. T ep lota obklopujícího prostředí je 20 °C . Součinitelé přestupu tepla jsou: na vnitřním povrchu 600 W rrf2K "1.3 7 +a vr 3 J 1 1 Q — — ------------.= 1812 W 4 Ó Poměr vyjadřující pokles úniku tepla 1812 ~ 0. Řešení (1) T ok tepla jednoduchou kulovou vrstvou b ez izolace 1 r Qb = 1 1 r 1 n 4 tt ^6 0 0 -0 . V nádobě je pára o teplotě 350 °C . R ozm ěr a = 1 m. redukce původní ztráty na 5 %. Určete. tj.^ . (b ) tepelný tok při prostupu tepla b ez izolační vrstvy a (c ) celkovou účinnost izolace a účinnosti izolace jed n o tlivých stěn.7 5 0 .8 J 0.---------------H------------.9 J 1 2 -0 . Tepelné vodivosti: k o v o ­ vá stěna 55 W m '1K ' 1 a izolační vrstva 0. opatřím e-li nádobu na vnějším povrchu izolační vrstvou o tloušťce 10 cm a tepelné vod ivosti 0. = q Vs-h + 2 . M 8 Kulová o celo vá nádoba o vnitřním průměru 1.2 I 1 1 r.049.05 W m '1 K '1.+ .05 7 J . 125 .8 0 .3 W 0 . Qb 30789. V ypočtěte (a) tepelný tok při prostupu tepla.92 J (350 —20) — v ’ = 1437.05 W m '1K ' 1.1 5 4 . (2) T ok tepla složenou kulovou stěnou s izolací 1 Qs= k Ks(tp-tv) = A 1 1 4n I 1 1 1 1 ^ o V ‘r.-i -2 ( 3 5 0 .Prostup tepla f 1 b. jak se sníží únik tepla.7 5 2 ' 55 .—h--------------------.2 0 ) = 154 W m = 846-1. okolní prostředí má tep lo­ tu 20 °C.2 0 ) = 30789. tloušťka stěn 5 cm a tloušťka izolace 10 cm.0 .5 m má stěnu 5 cm tlustou a tepelná vodivost materiálu j e 55 W m "1K ' 1. b2 1 V' qRs = --. na vnějším povrchu 12 W m ' K ' .75 5 5 ^ 0 .

v -1 1 1 f 1 1 .5 C elkový tepelný tok b ez izo la ce 126 Xo l r.1 1v ' + —— + — — + — (3 5 0 . 0.+ 2 tt a .55. 0.+ — ln —— ++ ------ln —— -ln(350 . 1 r. hj 1 0.05 1 -H— -----+ 600 55 12 Q Rb = na ( lP _ t v) 1 Qvb - r— H \ )-a = 1 1 .5 5 ^ 6 0 0 -0 .552 J ( 3 5 0 .5 12-0.= 4 t v) ~ 0 ' 471 v V * " 1 í 1 1 í 1 4 tc ^ 6 0 0 -0 .05 0. a vr2y 1 ( 1 1 . r. hs a vr2 j -1 1 1 1 0.55 ( 3 5 0 . r2 1 r3 1 + — ln — + — ln — + 2n < V .55 12-0.+ — ln' 2 t i ^ 6 00 -0. X0 r.52 ’ 55 L 0. ’ 1 2-0.65 Qvs = k vs ■(tp — Qvs ~ 1 \ )/)-a ‘a = = 1 1 Qks ~ 2 k Ks (*p 1 1 Q ks= ~ 471 2 1 +4 tt a nr 2 X V p 1 tv ) — 2 ’ í 1 1 r 1 1 1 +X.5 55 0.55 1 .65 -1 \ 1 +1 2 -0 .05 12 A 1 Q rs = r 1 .+ — ln -2. 0.A = 7T-12 0.5 55 0.t v ) .2 0 ) = 7264 W Q b= 3017 + 13242 + 7264 = 23523 W .5 0.05 0.5 1 0 — I' ' 2 r.—-j— = 3017 W 1 0.52 ' 55 ^0.65 — I ----------. « vr .0 5 ^ 0 .„ r2 J V r. r2 1 .2 0 ) •1 = 597 W 271^600-0.2 0 ) — = 124 W 600 55 0.55 1 — I ----------. K h « vr3 j .2 0 ). 1 +0 .2 0 ) 1= 13242 W -1 QKb _ 2 k Kb'(tp Q «.652 (3 5 0 -2 C = 357 W Q s= 124 + 597 + 357 = 1078 W C elkový tepelný tok s izo la cí (b ) B ez izolační vrstvy Q Rb = k Rb ‘ ( t p ~ t v ) ' A = f 1 b0 1 V ‘ — +— +— ap X a' #vO 7t-l2 ■ (3 5 0 .Prostup tepla Řešení C elkový tepelný tok při prostupu třemi různými stěnami: Q = QR+ Qv + QK (a) S izolací na Q R s = k Rs-(tp .r.

3 W M 15 Řešte (a ) úlohu M 7 pro případ. V ypočtěte pom ěr tepelných toků.630 M 12 Určete (a ) tepelné ztráty neizolované o celové trubky o průměru 150/165 m m a délce 1 m ulo­ žené v nepohybujícím s e vzduchu o teplotě -15 °C. Průměr kulové nádoby uvažujte 1 m. tepelnou vod ivost stěny 55 W m '1K ' 1. jestliže teplota chladiva uvnitř trubky je -14 °C.12 W m "1K ' 1.PrQpJiiQ tes/a Qs _ (c) Účinnost izolace celk ová Qb 1078 _ 23523 Účinnost izolace dna (rovinn é stěny) ■Q rs QRb 124 _ = 0. V yp očtě­ te pom ěr tepelných toků. sou9 1 9 1 činitele přestupu tepla na vnitřním povrchu 600 W m ‘ K" . že izolační vrstva je umístěna na vnitřním povrchu nádoby. tepelnou vod ivost stěny 55 W m '1K '1. Průměrná teplota okolního v zd u ch u je 18 °C. 597 Účinnost izolace víka (k u lové stěny) Qvb 13242 Q ks 357 Q Kb 7264 M 10 K ulové nádobě je opsána nádoba válcová.0412 = 4. vnější 88.6 °C 127 . D ále určete (b ) teploty na vnitřním a vnějším povrchu trubky. Výsledek: Q koule / Q krychle = 0. na vnějším 12 W m '2 K ' 1.5 W m '1 (b ) vnitřní 88.754 M 11 Kulové nádobě je opsána nádoba krychlová.039 (b ) 31.4 °C M 13 Určete teplotu vzduchu proudícího překližkovým vzduchovodem o tloušťce 5 mm.12 % 3017 Účinnost izolace vá lc o v é stěny Qvs . Porovnejte prostup tepla oběm a nádobami. na vnějším 12 W m" K ' . Výsledek: (a ) 750. Výsledek: 42 °C M 14 Určete tepelný tok procházející ocelovou trubkou o průměru 76/70 m m a délce 50 m. Výsledek: Q koule / Q válec = 0. součinitele přestupu tepla na vnitřním po­ vrchu 600 W m '2 K ' 1. Výsledek: (a ) Q s / Q b= 0. tloušťku stěny 5 cm. součinitel přestupu tepla na vnitřní straně 72 W m ‘2 K '1. Tepelná vod ivost trubky je 46 W m '1 K '1. jestliže trubkou protéká voda o střední teplotě 90 °C. Průměr kulové nádoby uvažujte 1 m. Tepelná vod ivost překližky je 0. součinitel přestupu tepla na straně chladiva 2350 W m '2 K "1 a na straně vzduchu 12 W m '2 K '1. Výsledek: 4555. Stěnu vzduchovodu uvažujte rovinnou. jestliže je teplota okolí 20 °C .6 °C . Stanovte též (b ) teplotu na vnitřním izolovaném povrchu nádoby. tloušťku stěny 5 cm. teplota vnějšího povrchu vzduchovodu 32 °C . na vnější straně 15 W m '2 K ' 1. součinitel přestupu tepla na straně 7 1 9 1 • vody je 1150 W m ' K ' a na straně vzduchu 14 W m ‘ K ' . Tepelná vod ivost trubky je 58 W m '1 K ' 1.

. l .t . . . 1 .ť v = 4 1 0 . .t r = ( t .ť 2 = ť s .k v Q pL ) Použití charakteristické funkce Řešení Č 1+ ^ L c.ť 2)<DP protiproud NI Vzduch ( 2 .k v Q sL ) .k RQ pA ) 0. = ( t . Spaliny (1 .k RQ sA ) .souproudý nebo P .cDs R ozd íly teplot u souproudého vým ěníku = l .ť 2 Atp = t* .vým ěník souproudý protiproudý Qs= — + — C C2 M Qs= — + — C C2 H ~ 1 .k RQ pA ) 0.e x p ( .e x p ( . A t0 = A tx=0 (i = R .12 = t* .— e x p ( .k i -Q j •x ) .e x p ( .ť 2).k v Q pL ) souproud A tL = t . •cpi. = C 20 2 Cj = rii. = tj .e x p ( .chladnější) se ohřívá v souproudém v ý ­ měníku tepla z 18 °C na 185 °C .— e x p ( .1 8 = 392 °C 1+ ^ l .Výměníky tepla N Vým ěníky tepla 1) Energetická bilance vým ěníku Q = m 1•c pl (t j . . 0.1" = 222 -1 8 5 = 37 °C 128 ■ c. 2). Stanovte střední logaritm ický teplotní rozdíl.0.12 protiproudý AtL = t ! _ t 2 Atp = t* —ť2 r 5) Závislost rozdílu teplot podél vým ěníku At = A t0 •e x p ( .deskový nebo V .teplejší) jsou ochlazovány z teploty 410 °C na 222 °C.t " ) = m 2 •c p2 ( t 2 —ť2) = C.ť 2 (oh řev chladnější tek. = t . Atp = t" . 02 = t2 . = t . .protiproudý vým ěník tepla) 6) Kapacitní Q a charakteristické O funkce l .trubkový a j = S . 2) Tepelný tok při prostupu tepla m ezi dvěm a tekutinami Q = k R -A t-A = k v -A t-L 3) Vztah m ezi součiniteli prostupu tepla válcovou a rovinnou stěnou k v = m l •k R 4 ) Střední logaritm ický ro zd íl teplot (střední teplotní logaritm ický spád) vým ěník souproudý AtL = t .1" (och lazení teplejší tekutiny 1).

má-li být výstupní teplota oleje 62 °C při (a ) proti­ proudém a (b ) souproudém uspořádání. •c pl (t| .2 1 3 0 . 2 2 5 -2 0 4 ln 225 = 214.5 (b) Souproud Střední logaritm ický ro zd íl teplot — A ts A tL . D ále uvedené údaje od­ povídají v žd y příslušným středním teplotám kapalin: součinitel prostupu tepla válcovou stě­ nou m e z i o le je m a v o d o u 3 W m ^ K ' 1. At = — - •At„ ln — At.25 kg s '1 a hmotnostní tok oleje vnějším prstencovým průřezem je 0.1 8 = 204 °C Střední logaritm ický teplotní rozdíl — At.3 1 ) ln ln 11502 Ls = k v -At. Stanovte délku vým ěníku. měrné tepelné kapacita o leje 2 1 3 0 J k g '1K ' 1 a v o d y 4178 J k g '1K ' 1. Řešení Energetická bilance Q = m.12) = k v •At •L Tepelný tok z oleje do v o d y Q = m.ť v = 410 -1 8 5 = 225 °C Atp = t" ..32 m 3-50. S palin y ( 1 ) j sou ochlazovány z teploty 410 °C na 222 °C.Výměníky tepla Střední logaritm ický teplotní rozdíl A t = Atl Atp ln ^ A tD 3 9 2 ~ 3 7 = 150.4 °C 392 ln 37 N2 Vzduch ( 2 ) se ohřívá v protiproudém vým ěníku tepla z 18 °C n a 1 85 °C.(9 8 .t " ) = 0 .25-4178 m 2 ‘ Cp2 (a) Protiproud Střední logaritm ický rozd íl teplot A tp = Délka vým ěníku Lp= A tL .6 2 )= 11502 W Výstupní teplota v o d y Q _ 11502 = 31.ť 2 = ť s .ť v = 222 .0 °C = 20 + 0.9 °C 6 2 -3 1 A t„ Délka vým ěníku 9 8 -2 0 = 75. -cpl (tj .(6 2 .15 kg s'1. Hmotnostní tok chladicí v o d y ve vnitř­ ní trubce je 0.3 1 ) . .66 m 3-53.A t p (9 8 .t " ) = m 2 •cp2 (t " .3 °C 204 N3 X Trubkovým vým ěníkem je chlazen mazací olej stroje.2 0 ) _ = 53.(6 2 . Stanovte střední logaritm ický teplotní rozdíl.1 5 . Olej vstupuje do vým ěníku s teplotou 98 °C a voda s teplotou 20 °C. 50.A tp _ (98 . Řešení Rozdíly teplot u protiproudého vým ěníku AtL = ť.2 0 ).5 °C 9 8 -3 1 ln ^ ln 6 2 -2 0 A tD 11502 k v ■Atp 71.ť 2 = t" . 9 129 .

U rčete (a ) hmotnostní tok páry.(8 8 .e x p ( .° ’ 29086° 1+ -----.708 k g s 2015 (1 5 0 . Q 698896 _.4 1 8 0 .1-------------.5 °C 1 5 0 -8 8 105-12 Součinitel prostupu tepla vá lcovo u stěnou 1 kv = 27t 1 V 1 .5 ------- Délka vým ěníku N 5 Hmotnostní tok o leje 0.'o C0 cv= m v •cpv = 0 .1 a = — + — = — -— + — -— = 0. Teplosměnná plocha vým ěníku j e 2.5 ) ■ 130 . p 1 1 v 2 i 2n y 1 1 . 0.0027367 K W '] Cv ^ ^ W K '1 C0 1256. na straně v o d y 200 W m '2K '\ Trubka oddělující vodu od o leje má průměry 220/200 mm a tepelnou vod ivost 45 W m '2 K '1.24 k g s’ 1o teplotě 15 °C vstupuje do deskového souproudého výmění­ ku tepla. r2 1 . olej 2147 J k g '1K ' 1.1 45 0. a r.5 m a součinitel prostupu tepla 1300 W m '2 K '1.3 kg s'1.1" = ( ť v .1 200 0.11 -1 1 -+ — ln —— + ■ 3000 0.3 •4187 = 1256.3 W K ' 1 .1 515.03 m k v •At 123.2 4 -2 1 4 7 = 5 1 5 .8 8 ). U rčete (b ) délku výměníku.e x p ( .A tp (1 5 0 .ť 0) •O s A _ l . X r.4-76. Stanovte (a) výstupní teplotu o leje i v o d y a (b ) tepelný tok v e výměníku.4 W m '1K '1 . jestliže na výstupu z vým ěníku má pára teplotu 105 °C . kde se ohřívá horkou vod ou o vstupní teplotě 85 °C a hmotnostním toku 0.+ — ln — + • ar.n + n 1 + o C v —m v -cpv ^ „ C 0 —m 0 c ^ '.k RQ sA ) p ^ 1 1 . Ohřev bude prováděn průtokem horké páry vnitřní trubkou (vstupní teplota páry 150 °C).(1 0 5 .1 0 5 ) (b ) Střední logaritm ický rozdíl teploty - A tL .2 k g s '1 v o d y z 12 °C na 88 °C.3 C 0 = m 0 -cp0 = 0 . Řešení (a ) Energetická bilance Q = m p •c pp ( ť p .11 = 123.3 l .t p) = m v •c pv (t " . Střední hodnoty měrné tepelné kapacity: vod a 4187 J k g '1K ' 1. ohřívaná vod a j e v e vn ější trubce.l 3 0 0 -0 . 1256.2 .1 2 ) = 698896 W 698896 Q Hmotnostní tok páry mp= Sp -i = 7.ť v) = k v •At •L Tepelný t o k . Střední hodnoty měrných tepelných kapacit při stálém tlaku: pro páru 2015 J k g '1K ' 1 a pro vodu 4180 J kg"’ K ' 1.1 2 ) ln A tL A tD ln 76.= 74.p ř ijm e vod a Q = m v -cpv (t* .0 0 2 7 3 6 7 -2 .— 515. Řešení (a ) Ochlazování horké v o d y lze vyjádřit pom ocí charakteristické funkce souproudého výmě­ níku Os a vstupních teplot 0 V = ť v .N 4 Navrhněte trubkový protiproudý vým ěník tepla pro ohřev 2. L = — = --------------.ť v) = 2 . Střední hodnoty součinitelů přestupu tepla: na straně páry 3000 W m '2K ' .

63 = 64.0 0 1 1 4 4 5 )-2 .c po = 0 .0 P = ( 8 5 . .ť0) •® p l . Střední měrná tepelná kapacita v o d y je 4179 J k g '1K ' 1.ť = ^ 0 v = 1 ^ 1 ■28.28.e x p ( .1 5 ) 0 .98 °C 0 0 0 C0 v 515.1 -2 8 .2 0 .3 0 = 35547. Trubky o průměru 25 m m jsou tenkostěnné.1 W K ' q l - J — C„ L - CG .k RQ PA ) Q P = -.1 ^ 1 .3 Výstupní teplota oleje t ' = ť + 0 = 15 + 49. Stanovte (a) výstupní teplotu o leje i v o d y a (b ) tepelný tok ve výměníku. v něm ž pára kondenzuje při konstantním tlaku na vnějším povrchu svazku trubek protékaných chladicí vodou. kde se ohřívá horkou vodou o vstupní teplotě 85 °C a hmotnostním toku 0. 3 6 = 4 9 .------C„ C„ Cv = m v •cpv = 0. Hmotnostní tok vod y je 30000 kg s '1.5 m a součinitel prostupu tepla 1300 W m '2K ' ’ .1" = (t^.30 = 56.3 5 W K : 1 =-0.5 ) 515.5 ) ° p 1256.36 °C Výstupní teplota v o d y t ' = ť v .1 C „ = m „ -c pv C 0 = m 0 -cp0 C on = m o.k RQ pA ) <DP =l .0 V= 85 . Teplosměnná plocha vým ěníku j e 2. olej 2147 J k g '1K '1.2 W N6 Hmotnostní tok o leje 0.63 °C (b) Tepelný tok ve vým ěníku Q = C v •0 V = 1256. 1 1256.(-0 . Stanovte (a) teplotu chladicí v o d y vystupující z kondenzátoru a (b ) délku výměníku.1 1.3 1 .3 kg s'1.29086 = 20.1 .36 = 64.1 3 0 0 . Teplota chladicí v o d y na vstu p u je 20 °C a teplo­ ta kondenzující páry 50 °C . ) .Výměníky tepla Rozdíl teplot v o d y 0v = ( ť v .98 °C (b) Tepelný tok v e vým ěníku Q = C v -0V = 1 2 5 6 .3 Výstupní teplota oleje t ' = ťD + 0O= 15 + 68.3 •= 0. Střední hodnoty měrné tepelné kapacity: voda 4187 J k g '1K ' 1. Řešení (a) Ochlazování horké v o d y lze vyjádřit pom ocí charakteristické funkce protiproudého vým ě­ níku Op a vstupních teplot 0V = ť v . 6 3 °C 0 C0 v 515.e x p (.98 = 83.0 V= 85 . 131 .70 °C Z energetické bilance 0 = t.404314 Rozdíl teplot v o d y 6v = ( ť v .1 5 ) •0. Součinitel prostupu te p la je 4500 W m '2K '' a prostupující tepelný tok je 2 G W .) •G>s = (85 ..30 = 68.t .36 = 25574.0011445 K W ' 1 515.3 0 °C Výstupní teplota v o d y t" = ť v .1 ■20.3 •4187 = 1256.exp (-1 3 0 0 -(-0 .64 °C Z energetické bilance 0 = t'-ť 0 0 = ^ 0 = 1 ^ 1 .6 W N7 Kondenzátor vodn í páry je rozsáhlý vým ěník tepla.24 k g s '1 o teplotě 15 °C vstupuje do deskového protiproudého vým ě­ níku tepla.^ e x p ( .20.4 0 4 3 1 4 = 2 8 .0 0 1 1 4 4 5 )-2 .2 " 4 -2 1 4 7 = 5 1 5 .

(b ) hmotnostní tok kondenzované páry a (c ) součinitel prostupu tepla.» 0). proto se je jí teplota t0k nemění.Výměníky tepla Řešení (a) Výstupní teplotu v o d y určíme z předaného tepla vodě Q ť = ť+ - = m vCpv 20 + - 2109 = 35.t ý ) = 3 -4 1 8 7 .(9 1 .A tp _ (144. ja k o b y je jí tepelná kapa­ cita byla nekonečně velk á (1/CP .95 £ 36 °C 30000-4179 Teplota kondenzující páry je při kondenzaci konstantní.5 °C 123 = 2130.= 0.91) _ ln ^ At„ ln 1 4 4 .8 W m ^ K 1 R 7td 7t-0.1 2 ) .025-4500 ■ln50 20 = 269155 m 5 0 -3 6 Protože b yl zadán součinitel prostupu pro rovinnou stěnu kR.1 °C 1 4 4 . jak je patrné z fyzikálního rozměru ( m ' ). Chladicí voda má hmotnostní tok 3 k g s '1 postupuje vnitřkem trubek a ohřívá se z tep loty 12 °C na 91 °C .1 2 ) = 992319 W Hmotnostní tok zkondenzované párv ť 3 Q 992319 -i m_ = — = -----------.k VQ SL ) . T ep lota vnějšího prostředí je 18 °C . 500 m a 1 km od vstupu do potrubí a (b ) polohu místa. kde kondenzuje na vněj­ ším povrchu soustavy trubek o průměru 25 mm a celk ové délce 30 m.= 992319 = 379. V ztah m ezi ro zd íly teplot tekutin na vstupu a výstupu je A ť = A ť exp ( . kde teplotní ro zd íl m édií j e p olo vičn í než na vstupu do potrubí.(144. Stanovte (a) teplotu v o d y v e vzdálenostech 100 m. (b ) Z něho vypočtem e délku vým ěníku 1 L = ■ln k wQ s Ať At" mv 30000-4179 ^ • ln — 7td • k Ať 7t-0. = t ! = t = 144.5 .5 -9 1 (b ) Předaný tepelný tok Q = m vcpv -(t* .8 = 4 8 3 5 . Střed­ ní hodnota měrné tepelné kapacity v o d y je 4187 J k g '1K ' 1. např.6 kJ k g '1 (a) Střední logaritm ický teplotní rozdíl At = A tL .1-30 ----- nebo k r = ^ = 379. Pokles teplot­ ního rozdílu m édií s rostoucí vzdáleností od počátku je exponenciální a řídí se rovnicí: 132 I . = t. souproudém. Stanovte (a ) střední logaritmický rozdíl teplot. Součinitel prostupu tepla válcovou stěnou je 21 W m ^ K ' 1 a střední měrná tepelná kapacita v o d y 4187 J k g '1K ' 1.025 N 9 Hmotnostní tok v o d y 2 k g s'1 o teplotě 85 °C protéká dlouhým potrubím o světlém průměru 100 mm a délce 1 km. Řešení Tlaku syté páry pp = 410 kPa odpovídá saturační teplota a v ý pamé teplo určené interpolací z tabulek S K -S P tsa. c o ž se je v í.466 k g s p 123 2130600 -------- (c ) Součinitel prostupu tepla k „ = = 2 . Řešení (a) Vzduch v okolním prostředí m ůžem e chápat ja k o chladicí tekutinu (o k ) o velm i velké te­ pelné kapacitě v e vým ěníku.8 W m '1K ' 1 A t-L 87.5 . Kapacitní funkce souproudého vým ěníku je pak Qs = 1/CV. j e třeba je j přepočítat na válcovou geom etrii vztahem kv = 7rd-kR !!! N 8 Sytá vodní pára o tlaku 410 kPa vstupuje do povrchového vým ěníku.5 -1 2 87.

0. Kondenzační efekt lze vyjádřit pom ěrem —— = m_ = 0.2 1 ■0. Tepelná vod ivost potrubí je 58 W m '1K ' 1. kde At = A t0 / 2 = 33. At= A t0 2 4 i ° ' eXpV _ v \ sX* / ln 2 x /'/ 2~ X = _k v -Q s ln 2 — = 276. V yp očtěte hmotnost­ ní tok kondenzátu.0 5 -(1 3 0 -2 0 )-1 0 0 0 .104 kg s'1 132 2173800 Protože m kp < m p . pára kondenzuje v potrubí jen částečně. na straně vzduchu 12 W m '2 K ’ 1. V parních tabulkách S K -S P vyhledám e saturační teplotu a výpam é teplo odpovíd ající tlaku 270 kPa: tsa. tloušťka stěny 3 mm.2 % 133 .05 W m '1K '1 Hmotnostní tok zkondenzované páry určíme z energetické bilance: Q = riV l 32= k v ( t p .0245 58 0.46 = 23. délka potrubí 1 km.t ok = 8 5 .t ok) L k v ( t p .119417-10 K W' 2-4187 At0 = A tx=0 = ť v .12 = 37. v p ’ v .1 8 = 67 °C Teploty v daných vzdálenostech: tIOO= tok + A t(lO O ) = 18 + 67 .12 °C 500 l 1000 = tok + At (1 00 0) = 18 + 67 •e x p (.0275 1 -+ — ln —------.t ok) L 2 .e x p (.4 m 21-0.119417 ■10‘ 3 •1000) = 18 + 5. r2 ' 1 •+ — ln — + ----2n Va pri a „oktr-2 1 2n 1 1 . = ťD= t ! = t D= 130 °C okolí t"ok řok < x 123 = 2173.Výměníky tepla At(x) = A t0 e x p ( .052 = 5.2 1 .k ví ž sx ) Kapacitní funkce j e zjednodušena pouze na 1 0 S= m vcpv 1 = 0.119417-10 N 10 Sytá pára o tlaku 270 kPa protéká potrubím a postupně kondenzuje. ř- para Kondenzující pára při fá zo v é změně má rovněž stálou teplo­ tu.l 19417-10"3 -500) = 18 + 19. platí: .0275 2. T ep lota vnějšího vzduchu je 20 °C. 0. a proto se chová ja k o kapalina o nekonečně velk é tepelné kapacitě.46 °C (b) Pro hledanou vzdálenost x ^ .5 °C . Součinitelé přestupu tepla jsou: na straně páry 1300 W m ' K ' .8 kJ k g 1 0 Součinitel prostupu tepla na jednotku délky 1 kv = 1 1 . Řešení Okolní vzduch má stálou teplotu a lze je j považovat za chla- řl dici tekutinu s velik ou tepelnou kapacitou ve vým ěníku tepla.+ 1300-0.14 °C t*~ > = tok + A t(5 0 0 ) = 18 + 6 7 . V n ější průměr potrubí je 55 mm.0245 12-0..2 1 .14 = 70.e x p (.119417 T O '3 -100) = 18 + 52.0 .. Její hmotnostní tok je 2 kg s*1. — = 0.

056 k g s '1 (c ) kR = 3684 W m ’2 K ’ 1 a kv — 289. v níž teplota v o d y dosáhne 20 °C a (c ) střední logaritm ický teplotní spád. Výsledek: (a ) 90. Vzduch na vnější straně potrubí má teplotu 10 °C . V o d a o teplotě 12 °C vstupuje do potrubí s hmotnostním tokem 0. V n ější průměr potrubí je 65 m m a tloušťka válcové stěny je 3. Hmotnostní tok v o d y j e 0. Určete (a ) střední logaritm ický teplotní rozdíl. Výsledek: (a ) 82220 W (b ) 77. Stanovte (a ) součinitel prostupu tepla potrubní stě­ nou. Součinitel prostupu tepla 750 W m '2K ’ ' a teplosměnná plocha je 1. Výsledek: 134 0. Hm otnostní tok chladicí vody je 5 k g s"1 a je h o teplota se m ění z 15 °C na 90 °C.1 k g s '1. Součinitelé přestupu tepla: na straně páry 1250 W m '2 K ' 1. na straně vzduchu 14 W n ť 2K '*. (b ) vzdálenost.5 mm. Výsledek: (a ) 7.16 m (c ) 26 °C N 17 M nožství 1. V yp očtěte (a ) tok tepla v e výměníku a (b) rozdíl teplot uprostřed vým ěníku (x = L/2).8 °C N 14 U deskového protiproudého vým ěníku má teplejší tekutina na vstupu teplotu 175 °C a na vý­ stupu 80 °C . N a konci vým ěníku vystupuje mokrá pára o suchosti 10 %.4 m . Výsledek: (a ) 1. Teplota vzdu­ chu je 50 °C.6 k g s '1 syté páry o tlaku 400 kPa vstupuje do potrubí o délce 580 m.27 °C (b ) 1. Stanovte suchost páry při výstupu z potrubí. Součinitel prostupu 9 1 9 tepla 750 W m ' K ' a teplosměnná plocha je 1. U važujte střední měrnou tepelnou kapacitu v o d y 4187 J k g '1K '1.7 °C (b ) 12.7 k g s '1 (b ) 98.3 W m '! K '1 N 12 Řešte příklad N 4 ja k o souproudý vým ěník.936 . Výsledek: (a ) 30.40 W m '1K '1 (b ) 83.1 k g s '1 a na konci potrubí vystupuje ohřátá na teplotu 25 °C. V yp očtěte (a ) tok tepla v e výměníku a (b) rozdíl teplot uprostřed vým ěníku (x = L/2). Součinitel prostupu tepla válcovo u stěnou na jednotku dél­ ky je 5 W m '1K ' 1.0 m N 13 U deskového souproudého vým ěníku má teplejší tekutina na vstupu teplotu 175 °C a na vý­ stupu 80 °C . V yp o čtěte (a ) teplotu vytékající v o d y na druhém konci hadice a (b ) vzdále­ nost od vstupního konce.Výměníky tepla N il Mokrá pára o tlaku 450 kPa a suchosti 80 % vstupuje do vým ěníku tepla a při stálém tlaku částečně kondenzuje na vnějším povrchu systému trubek o průměru 25 m m a celk ové délce 60 m.91 m N 16 Důlní potrubí dlouhé 150 m p oložen é na zem i je vystaveno stálé teplotě okolního vzduchu 45 °C.5 °C N 15 Zahradní hadice o délce 50 m je za slunečného letního dne p oložen a na zem i. (b ) hmotnostní tok vzniklého kondenzátu a (c ) součinitel prostupu tepla. kde m á vod a teplotu 20 °C. T epelná v odivost p otrubí j e 4 8 W m '1K ' 1. chladnější tekutina má na vstupu 20 °C a na výstupu 72 °C. chladnější tekutina m á na vstupu 20 °C a na výstupu 72 °C . Z v od o vo d n í sítě vstupuje na jedn om konci do hadice vod a o teplotě 15 °C. Výsledek: (a ) 45865 W (b ) 27.4 m 2.

Stanovte tok energie dopadající ze Slunce v e vzdálenosti Z em ě. na jednotku plochy k olm é na sm ět šíření energie. Řešení Intenzita vyzařován í slunečního povrchu dle Stefanova-B olzm annova zákona É0 = ctT 4 = 5.i V S2 J Ol S )u n ce vy za řu je ja k o če rn é SěJeso.6 -109 Tj. A . i C12=- 1 8.625-1024 W Sluneční energie dopadající na 1 m 2 Zem ě ve vzdálenosti od Slunce Rs-z F = • L Í é 4 n -R lz R 2. (Wť) \ l .17 ■106 = 390.radiace Stefanův-Bolzmannův zákon pro intenzitu záření Ě = e •a ■T 4 = s •c0 • v Stefanova-Bolzmannova konstanta 100 Konstanta záření dokonale černého tělesa cr = 5.E 0 f 696-106 V 64.67 -10“8 •5 8 004 = 64.6-106 km.67 W n ť 2 K '4 Emisi vita (pom ěrná zářivost) povrchu E = ■ / 0 Tepelný tok přenášený zářením m ezi dvěm i rovnoběžným i rovinným i povrchy ( A ) (W ) Součinitel vzájem ného ozařování (W m '2 K -4) Tepelný tok m ezi vnitřním povrchem dutiny ( A i ) a povrchem j í obklopeného tělesa ( A 2) v*' Q = CI2 ^ - 100 7 ^ (W ) U oo. 135 .Záření .67-10‘8 W m '2 K -4 co = 5. solární konstanta . + 1 A.radiace O Sdílení tepla zářením .solární tok energie dopadající na jednotku kolm ého zemského povrchu. T e p lo ta je h o p o v rch u je 5 8 0 0 K .7 W m -2 149.17-10 = 1388.17-106 W m '2 Zářivý tok (v ý k o n ) vych á zející ze Slunce všem i směry v kulových vlnoplochách Q = 4:t •R 2 •É 0 = 4n •(6 96 •106) 2 •64. P o lo m ě r S lu n ce je 696000 km a je h o střední vzdálenost od Zem ě 149.

15 •\4 100 100 V l0 0 y = 765.05 j e vložen a rovnoběžně m ezi obě stěny Stanovte účinek stínění v případě použití (a ) jedn é fólie. je h o ž em isivita je 0.93.15 Y ( 5 + 273.i A 2 V S2 J <<A2 ^4 JL Q = e. má teplotu 22 °C a em isivitu 0. m á teplotu 105 °C a em isivitu 0.361 m \4 V100y v 100 j i .67 = 3. c S2 jsou součinitelé vzájem ného ozařování m ezi povrchem stěny a fó lií 136 .2 = 1 1 7 ■c° = — — + ----. Potrubí má vnější prů­ měr 135 mm a j e opatřeno lesklým lakem.2 = 1 1 — +— V c is C s2 J Cis.875. Povrch 2 je z červených cihel. Řešení Hustota vzájem ně vyzařovanéh o tepelného toku m ezi rovnoběžn ým i povrchy stěn b ez stínění T.93 (b ) V ýsledn ý zá řivý tepelný tok \4 J L Q = c.307 W m '2K '4 -1 0.5 W 04 D vě rovnoběžné cih lo vé stěny se vzájem ně ozařují.15 \4 = 3.Záření .c0A + 1 = 0.67-6. Řešení (a ) Součinitel vzájem ného ozařování 1 1 0.2 v 100y V l0 0 y 8. Povrch 1 je z oxidované ocele. E m isivita obou povrchů stěn je 0. = 82 = S C 12 — C 0 VS1 E2 (a ) Hustota tepelného toku s jednou stínící fó lií N4 q = c 12 i 100 \4 C. q = c. T ep lota povrchu je 5 °C a teplota okolních stěn je 24 °C .93. e2 0.radiace 02 D va rovnoběžné p ovrch y .61.61 1 5.8- 100 22 + 273. Řešení Tepeln ý tok m ezi rozleh lým povrchem stěn a povrchem potrubí >4 Q = C12 looj 1 \ c o — SjAjCo C12=- vlOOy 1 s .875-5.361 ' 24 + 273.2A 105 + 273.1 e.k aždý má velikost ploch y 1. (b ) dvou fó lií.15v 100 100 = 571. Tenká stínící hlin íková fó lie s em isivitou povrchu 0.se vzájem ně ozařují.4 W 03 V rozlehlé tovární hale protéká chladicí směs potrubím o délce 15 m. = 7 id -L = 7i-0. Stanovte (a ) součinitel vzájem ného ozařování a (b ) tepelný tok vzájem ně vyzářen ý m ezi povrchy.8 m 2 .307-1. Stanovte vzájem ně vyzářen ý tepelný tok.A i A.135-15 = 6.

(b) V případě 2 vložen ých fó lií + J ____ L 1 4 _ C12 _ C1 C. 82 ) Poměr r charakterizující stínění 1 r= q.bez stínění c u a se stíněním při použití n fó lií Ci2.Záření .C 0 C12.93 0.n — -1 + n ' 1 . Stanovte tepelný tok vym ěňovaný potrubím 137 . 1 1 .1+ — + ------1+ — + -----. celk ové snížení asi 69krát.1 ).0287 i Tepelný tok b yl snížen na méně než 3 % . Obě jsou pokryty bílou smaltovanou vrstvou s em isivitou 0.039.„ = .i / Ve s 1 1 ---. 1 2 3 — + ----.93 0.+ ------•+ 2 0.05 stočené do tvaru koncentrického válce. tj. Stanovte potřebný počet fólií.1 í: 8„ 's2 s 8 2 1 1 .radiace Účinek stínění lze vyjád řit pom ěrem hustot tepelných toků v obou případech: J_ + J ____ 1_ I_I 1 -1 -1 2 c C1 C2 C0 1 1 — + ---- c 1 1 .9 0. 1 1 .039 Nejblíže vyšší celé číslo nám udává skutečný počet fó lií. . tj. 06 Potrubí o průměru 0.h--- = l + n- _ I + l . K dispozici je lesklá hliníková fó lie s em isivitou povrchu 0.11 ■'M. 05 Dvě rovnoběžné o ce lo vé desky o různých teplotách se vzájem ně ozařují.736.l + n í --------S.0145 Dvě fó lie om ezí tepelný tok asi na 1.r l . — + ----.93 2 ____ S £ 2 _ 1 2 1 1 . -1 ( . tj.93 je umístněno koncen­ tricky v tunelu s kruhovým průřezem o průměru 2 m.0. 9 -1 ss -= M 2 -1 0.05 .l) — ^-----= (1 5 0 .2 '1 2 ^12. 4 fólie.i 0. První fó lie m á největší stínící účinek. pokles přibližně 35krát.= 0.i Potřebný počet fó lií 1 -+ ^ .n.2 m s povrchovou teplotou 80 °C a em isivitou 0.5 % .9. které je nutno použít.l n= (r .ls C2 C0 C ss C s2 I_I i . Řešení ní .+ ------1 1 21 0 93 z 1 .1 . Teplota povrchu tunelu je 10 °C a emisivita 0.1+ — + -----.05 8 3 2 = 0. Je nutné snížit vým ěnu tepla m ezi deskami 150krát. i i >-1 1 n -1 1 f— l +— 1 Jl l H— + C I2 . C ls C ss C s2 > ^£1 S2 . 1 1 . Stínění tepelného toku zářením se provádí vložen ím hliníkové fó lie s emisivitou 0. II oO Stínící účinek při stejném rozdílu teplot desek je dán pom ěrem součinitelů vzájem ného ozáře­ 1 1 1 2 1l l — + ----.+ J — 0.

206 W m 1 1 2 0. b lízko stěny potrubí: 1 l ~VlOO.15 10 + 273.6 x 1.5 m. 07 Kamna o rozm ěrech 0. Teplota povrchu kamen j e 150 °C a em isivita 0.31 0.9 3 -0 .9 m.i Ek-Ak A z V z 1 / -r \4 k v lO C . b lízko stěny tunelu: Použijem e stejné vztah y jak o v případě (b ).3 m a (c ) s válcovou fó lií o prů­ měru 1.2 0 6 \ •5 .2 l) Cs2 > 1 1 + ----.1314 W m ^ K -4 Tepelný tok na délce 1 m vá lcových povrchů q'L = 0.ci2 1 100 c12 — e I2co —' 100 1 1 +E.9. Řešení (a) T ep eln ý tok z i m d élk y povrchu potrubí b ez stínící fó lie ( L = 1 m ): í rr \ l\ q L .6 7 = 3.d.15 10 + 273. U rčete tepelný tok vzájem ným zářením m ezi kamny a stěnami místnosti.fó lie j e v e vzdálenosti ds = 0. íT' J e.Zářeni .+ — ' l . Řešení Tepelný tok m ezi kamny umístěnými uprostřed a povrchem zdí Q " C 12 138 j l V100.2 q L = 3 . c'12 = 5 .4 x 0.7idjL n d2L V S 2 ° Součinitel vzájem ného ozáření ---C 12 71 =■ 1 -+ 0. T ep lota povrchu zd í místnosti je 15 °Ca em isivita je 0.6 W m~ (b ) Se stíněním .6 7 -tc \ 1 0 .fó lie j e v e vzdálenosti ds = 1. N e jlep š í stínící účinek dosáhneme s fó lií v těsné blízkosti teplejšího povrchu potrubí..05 -i 1 1 +— --1 2 0.9 m.6830 W m '1K "4 á" = 62. (b ) s válcovou fó lií o průměru 0.0 W r n (c ) Se stíněním .15 V 100 100 = 12.93-0. ' e„d„ d.736 -1 Tr-4 K -1 80 + 273.736 = 0.5.15 100 100 = 292. T 100 I ( A' 1 = Cn +— i . VS2 d. .9 m = 0. je n místo ds = 0.3 m. U 1 Í 1+ <Cls 1 C12 ~ Co ' n r f12 “- "o ' o T— ^ 4 l = C12 ‘ +--1 0.3 W m '1 V tomto případě je stínění silně ovlivn ěn o umístěním fólie. v l0 0 .radiace o délce 1 m (a ) b ez stínění.3 m dosadím e za ds = 1.3 m jsou umístněna v místnosti o rozm ěrech 5 x 3 x 2.1314 80 + 273.

6 x 1. Výsledek: 2483. Výsledek: 82.15 100 = 2192.4 )= 3.7.4 .08 m 2 A z = 2 -(3 -5 + 5-2. V yp o čítejte teplotu na povrchu koule ve stupních Celsia.4 x 0. Výsledek: 0. Určete ztrátu tepla tím to p ozorovacím otvorem . V ypočtěte potřeb­ nou emisivitu stínící fó lie při použití (a ) jedné fó lie a (b ) dvou fó lií o stejných emisivitách. ale povrchu B není známa.3 + 1 .3 m natřená h lin íkovým nátěrem jsou uprostřed místnosti o rozm ěrech 5 x 3 x 2. Teplota povrchu kamen je 150 °C a em isivita 0.5 -3 ) = 70 m “ -i V 1 1 í 1 150 + 273.6 W m '2 139 . V peci je teplota 1900 °C a okolní teplota je 29 °C.045.88 a vnitřní povrch kanálu 0. 100 v 15 + 273. Průměr pozorovacíh o otvoru je 5 cm.Záření . Stínění tepelného toku m ezi povrchy uskutečňuje hliníková fó lie s em isivitou 0.15 ^ . 9 J.08 70 1 0 .72.9 W 013 Kouli považujeme za šedé těleso s em isivitou povrchu 0.75 ozařuje rovnoběžnou ocelovou stěnu s emisivitou povrchu 0. V lo žen ím sedmi stejných stínících fó lií o em isivitě 0.6. Tento otvor lze pokládat za dokonale černé tě­ leso. Výsledek: (a ) 83.3 m je uloženo koncentricky v kruhovém kanále o průměru 1 m.9.867 011 Kruhové potrubí o průměru 0. Výsledek: 2454.3 -0 .0 .346 m 012 Pozorovacím otvorem pece se vyzařuje teplo.5 + 2 .6 + 0 .56.radiace Velikosti ploch povrchů kamen a místnosti Ak= 2 -(0 .2 W 08 Železná kamna o rozm ěrech 0. Výsledek: 44737.1 0. Teplota na povrchu potrubj je 30 °C a teplota na vnitřním povrchu kanálu 10 °C. Povrch po­ trubí má emisivitu 0.08 W m '1 (b ) 0. E m isivita povrchu A je 0. Stíněním je třeba snížit tepelný tok 3Okřát.046 se dosáhlo 220násobného snížení tepelného toku zářením.6 -1 .5 m. Výsledek: (a) 0.0667 010 Dva rovnoběžné povrchy A a B si vym ěňují tepelnou energii zářením. Stanovte em isivitu povrchu B.5 W 09 Rovinný povrch stěny ze šam otových cihel s em isivitou 0. Stanovte (a ) tepelný tok zářením na 1 metr délky bez stínění a (b ) průměr kruhové koncentrické stínící fólie.83. Určete hustotu tepelného toku zářením. Stanovte tepelný tok zářením. -+ ■ -----.65. P o ­ vrch stěn místnosti má teplotu 15 °C a em isivitu 0.0339 (b ) 0.5-3.7 °C 014 Emisivita ocelovéh o výrobku o teplotě 750 °C je 0. K ou le má průměr 1 m a zářivý tok energie vystupující povrchem do okolního prostoru je 2 k W . tak aby se tepelný tok snížil 30krát.

p rojev zákona zachování hmotnosti.n ^ . např. avšak je nutné s ním uvažovat.) - v .76-2 = 2 w w = 94 km ol (b ) Pom ěr vzduchu a p aliva _ m vzd VP = m„„.H raR = ( 2 > . vznikne vztah pro látkovou bilanci látkových m nožství (v k m ol) . Teplo při reakci za stálého objem u Q mV = A U mV = U mP .( £ v .7 6 -2 5 -2 9 _ X v i ' m ai 8-12 + 18-1 = 30. je 79/21 = 3. Určete (a ) látková m nožství všech plynů ve spa­ linách a (b ) pom ěr vzduchu a paliva.76.U mR = ( £ v . V e zplodinách spalování jsou pouze p lyn y C O 2. Z j j = ( ^ v . je n ž je obsažen v e vzduchu.Q £ v . Z .hm otnost.H r _ ( 2 j n^298msluč)p ( ¿ L n^298msluč)R Adiabatická teplota plam ene (spalin) plyne z podm ínky HP= H r -> (E n H 0 298mslui) p = ( X n H ° 98msluč) R Vzhledem k vysok ým teplotám produktů při spalování zpravidla je třeba uvažovat se závislostí měrných tepelných kapacit na teplotě a pracovat s m odelem poloideálního plynu.chemická reakce m ezi palivem .a kyslíkem.V mR) = A U mV + p V raA v = A U mV + R T A v Standardní reakční entalpie: A H °98m = H p . Řešení Chemická rovnice spalování: CsHig + 25 (O 2 + 3. které tvoří reagenty a produkty. a tím i jejich. H mi) p . Používají se proto tabelované hodnoty entalpií v závislosti na teplotě.Chemické procesy P Chemické procesy Chemická stechiometrická rovnice: ( ^ v . P . U mi)R Teplo při reakci za stálého tlaku Q mp = A H mp = H mP . PÍ 1 km ol oktanu CgHis j e spalován v e vzduchu. kde Z\ jsou chem ické značky látek při reakci (R . D osadím e-li příslušné m olám í hmotnosti látek. který obsahuje 25 km ol kyslíku O 2. "> 1 k . ) p. v e kterých se látková m nožství účastní reakce. kde A v = v . dusíku a kyslíku. Spalování . Stechiometrické k oeficien ty Vj udávají pom ěry. při energetické bilanci reakce apod. při návrhu průřezů vstup­ ních a výstupních kanálů. P rotože o b jem o vý (a prak­ ticky i m olám í) pom ěr dvou základních složek vzduchu. Často zdrojem O 2 j e atm osférický kyslík.27 k g vzduchu/kg paliva 140 . H rai)R Pro ideální p lyn yp la tí A H mp = U mP + p ( V mP .produkty). U mi) p . Po­ třebný kyslík přiváděný do reakce j e doprovázen 3. H 2O. O 2 a N 2.) je zm ěna m olám ího čísla.5 km ol M vzd = 29 kg/kmol N : 25-3. Dusík se zpravidla sice reakce neúčastní. Změna objemu při reakci A V mr = V mA v .76 N 2) = x C O 2 + y H 2O + z 0 2 + w N 2 (a) Zachování hmotnosti jed n o tlivých prvků vyjadřují vztahy: C: 8 = x x = 8 km ol m ac = 12 kg/kmol H: 18 = 2 y y = 9 k m ol m aH = 1 kg/kmol O: 2-25 = 2x + y + 2z z = 1 2 .reagenty.zpravidla na bázi uhlíku a vodíku .M ^ _ 4 . V edle celkového zachování hmotnosti reagentů a produktů je zachováván počet atomů jednotli­ vých základních prvků.76-násobným m nožstvím dusíku.

03 C 0 2 + at ( 0 2 + 3.81 km ol suchého vzduchu.15 dusík N 2.7 + 0. V o d n í vlhkost obsažená ve vzduchu se neúčastní reakce.76 km ol vzduchu.ny Y + nP x + y + z + ^ P* _________ 1. = ------------------.2 °C P3 Objemové zlo m k y zem ního plynu jsou: 0.535 kPa. musíme mít 4.43 = 6.8-3.76 N 2) = x C 0 2 + y H 20 + z N 2 Zachování hmotnosti jed n o tlivých prvků: C: 0. Řešení Chemická rovnice spalování: (a t je stechiometrický koeficient pro kyslík nebo vzduch) C2H6 + 1. N 2 Zachování hmotnosti 0 2: 1.4>76 kmol 0 2 .76 • 1.5 at= 2 + 1. 0. 0.02 kys­ lík 0 2.5 + 0.76-3.70 metan C H 4. 0. Předpokládá se dokonalé izobarické spalování při 100 kPa.15 N 2 + 0.Chemické procesy Abychom ve vzduchu m ěli 1 km ol O 2. .76 N 2) = 2 C 0 2 + 3 H 20 + 0.177_________1 0 0 =2 1 14kPa 0. při které začnou vodní páry v e spalinách kondenzovat.527 + 0.02 0 2 + 0.5 + 5.5 at (a) Poměr vzduchu a p aliva VP = ^ m Pa.03-2 + 2at = 2x + y at = 1.76 a.c = 0. ze stavové rovnice vych ází látkové m nožství páry ve vzduchu: np = — — Spaliny = P spaliny ( 6’ 81 + UP) np = 0 .3-------------------. Je to saturační teplota vodn í páry ve spalinách odpovídající parciálnímu tlaku páry. jež vstupuje do spalovací kom ory o teplotě 25 °C a tlaku 100 kPa s relativní vlhkostí 80 %.1 kmol km^IÖ 0 27 + 3> 576 kmol 0 2 P2 Etan C 2H 6 j e spalován s 50 % přebytku vzduchu.03 oxid uhličitý C 0 2.5 at ( 0 2 + 3.177 ’ 141 .5 at 0 2 + 1.5 ’ Teplota rosného bodu trb = tsat ph 11¿2 kpa = 48. Tento plyn je spalován při stechiom etrickém m nožství vzduchu.100 = 11.5 + 0.02-2 + 0.15 + 3. Řešení Při dokonalém spalování je veškerý kyslík využit na vznik oxidu uhličitého a v o d y a ve spali­ nách se nevyskytuje. Stanovte teplotu rosného bodu spalin.5 = 24. Parciální tlak vodní páry = Z voél_ .5-3.16 k g vzduchu/kg paliva 2-12 + 6-1 (b) Teplota rosného bodu .73 km ol H: 0. ale projeví se z v ý ­ šeným obsahem H 20 v e spalinách.1 H 2 + 0.43 km ol N: 0.527 km ol Voda obsažená v 4.169 = 2.32 kPa P v spaliny ťspa“ny 2 + 3 + 0. P ovažu jem e-li vzduch i vodní páru ve vzduchu za ideální plyny.73 + 1. Parciální tlak vodní páry ve vzduchu je p p = cp-Pppfi25. Stanovte (a ) pom ěr vzduchu a paliva a (b ) teplotu rosného bodu spalin. je-li použit (a ) vlh k ý vzduch a (b ) suchý vzduch.03 = x x = 0.1 77 k m ol 1 (a) Parciální tlak celk o vé vlhkosti (páry) v e spalinách plyne opět ze stavové rovnice _ n p-Spaiiny Pp-spahny _ Pspal. —> at = 3 .5-3. V chemické rovnici se nejprve uvažuje je n suchý vzduch: 0.5 km ol 0: 0. Předpokládá se dokonalé spalování při tlaku 100 kPa. 0.10 vod ík H 2.1-2 = 2 y y = 1. ^ n u kmol N.5 + 1.76 at = 4.76 at = z z = 5.7 C H 4 + 0. __ a kmol vzd __ 1 kmol 0 2 .teplota.5 • 3.7-4 + 0.

39 km ol spalin.3625 C 8H 18 + 21.3 + 62. Stanovte (a ) pom ěr vzduchu a páliví (b ) podíl vzduchu v procentech teoretické spotřeby a (c ) část v o d y zkondenzované ochlazenír spalin na 25 °C při tlaku 100 kPa.8+ at ( 0 2 + 3.5 0 2 + 84. Dosadíme do rovnice látkové bilance 1. 2 (h ) nP = ~ C nsPaiiny = Pspalin y ‘ 81 np = 0 .173 ' 0 0 = 18' 92 “ * Teplota rosného bodu tR = tsat ph 18.66 C O + 3.28 . při ochlazení H 2O na 25 °C část látkového množst1 nkond zkondenzuje a část nPára = 9 .3 0 2 + 62.45 + 4.26 H 20 Pro 1 km ol oktanu C 8H . 0. R o vn ice pro látkovou bilanci 100 km ol suchých spalin b ez v o d y je : x C 8H 18+ a ( 0 2 + 3.9 % C O a 84. Řešení Spaliny považujem e za ideální p lyn y a je jic h objem ová procenta tak udávají zároveň jejich mc lámí zlom ky. Látkov množství plynných spalin j e pak nps = 82.08 .6 N 2 + b H 20 Zachování hmotnosti jed n o tlivých prvků: N 2: 3.9 x = 1.6 % N 2.39 . 5 + ' ^ 5 2 7 + 0.» R o z d íl oproti hodnotě 22.9 °C P4 Oktan CgHig j e spalován v suchém vzduchu.66 + 3.76 N 2) = 8 C 0 2 + 9 H 20 + 3.nkond zůstane ve spalinách v podobě vodní páry.----------= 19.3625 km ol H: 18 x = 2 b b = 12.Chemické procesy Teplota rosného b o d u je saturační teplota příslušná tomuto parciálnímu tlaku: ÍR — tsat pfi 21.09 N 2 + 9 H 20 (a) Poměr vzduchu a p aliva m 15 9 9-4 76-29 V P = — — = — -------.76 N 2) = 7.34 + 0.6 N 2 + 12.34 C 0 2 + 0. 7 3 + 1 . pak pom ěry látkových m nožství a tlaků ze stavové rovnice jsou stejné 142 .79 ( 0 2+ 3.99 ( 0 2+ 3.6 a = 22. Proto dále pou žijem e střední hodnot a = 21.5 z bilance N 2 je způsobe nedostatečně přesně proveden ým rozborem spalin.9 C O + 4.5 0 2 + 84.5 km ol C: 8 x = 10 + 0.79 kmol.26 km ol Při ideálně přesně stanoveném rozboru spalin by bilanční vztah pro O 2 musel být identito O 2: a = 10 + 0. 4.09 + 9 = 82. z toho je 9 kmi H 2O.99/12.5 = 12.5 % O 2.> 128 % .76 N 2) = 10 C 0 2 + 0.14 kPa — 6 1 .92 kPa= 58. (c ) Z 1 km ol CsHig vzniká 7.76 at N 2 Z bilance O 2: at = 8 + 4.Je-li m ožno p ovažovat plynné spaliny 2 ideální plyny.8+ 15.36 k g vzduchu/kg paliva m Pai 8-12 + 18-1 (b ) Teoretické stechiom etrické m nožství vzduchu C8H .9 C O + 4.5 km ol Spotřeba vzduchu v procentech teoretické spotřeby 15. Je-li teplota rosného bodu tR > 25 °C .76 N 2) = 10 C 0 2 + 0.76 a = 84.n k ond. R ozb o r suchých spalin (b ez H 2O ) v objemovýc procentech: 10 % C O 2.5 + b/2 = 21.1 73 k m ol 1U U + y+ = 0 .5 = 1.

aui) p .3 C O + 4 H 20 + 1.H R = ( 2 v H .76 N 2) = C O 2 + 2 H 2O + 3. 143 .0 .Chemické procesy •'pára _ Ppára nPs P 9 rikond ^ Ppára _ 3. V zduch vstupuje do spalovací kom ory s teplotou 7 °C.luí) R Tabelované hodnoty standardních m olám ích slučovacích entalpii v kJ k m ol’ 1jsou co2 h 2o -285830 -393520 ch4 -74850 n 2 0 o2 0 AH298m = 1 -(. než vyžadu je stechiometrické množství.3 . Řešení Spalování metanu: C H 4 + at (O 2 + 3. Vodu ve spalinách uvažujte v kapalném skupenství. Stanovte (a) hmotnostní tok vzduchu.1 = 1.76 N 2) = 2.76 29 _ 3-12 + 8-1 ^ vzduchu/kg paliva m vzd = V P -rhpal = 19.« + H .H f ))R Vzhledem k velkém u teplotnímu rozsahu je třeba uvažovat u plynů závislost měrných tepelných kapacit na teplotě (p oloid eáln í p lyn ) a příslušné hodnoty entalpii pro žádané teploty získat z tabulek term ochem ických vlastností látek.7 4 8 5 0 ) .2 8 5 8 3 0 )+ 3.(. „ „ . .a t .76 N 2) = 3 C 0 2 + 4 H 20 + 3.61 • 0.( . + H „ . 7 6 a t -0 AH°98m= -890330 kJ k m o l'1 C H 4 P6 Kapalný propan C 3H 8 vstupuje do spalovací kom ory při teplotě 25 °C hmotnostním tokem 0. (b ) spalné teplo a (c ) tepelný tok produkovaný spalovací komorou.961 k g m in '1 (b) U volňované teplo při reakci vych ází z 1ZT Q= ( 2 > K .n kond p nkond = 6. je h o ž je o 25 % více. kde se m ísí se vzduchem .( X v H Í lm. uhlík z 90 % zreaguje na C O 2 a z 10 % na CO .0 . .5 N 2 (a) Poměr vzduchu a p aliva VP = m Pai Množství vzduchu = ^>25 4.1 kg m in '1.3 9 3 5 2 0 ) + 2 .169 8 2 .76 a. Řešení Chemická rovnice pro teoretické m nožství vzduchu: C3H 8 + a.H f ))P.76 at N 2 Zachování hmotnosti O 2: at = 3 + 2 = 5 km ol Chemická rovnice pro přebytek vzduchu 25 % a reakci C na C 0 2 (90 % ) a na C O (10 % ) C3H 8 + 6. 3 9 . ( 0 2 + 3.60 km ol (73.( X n ( H “„ . . Při hoření veškerý vodík zreaguje na H 20 . T ep lota spalin je 1500 K .25 ( 0 2 + 3.3 % H 2O ) 100 P5 Stanovte reakční entalpii pro plynný metan C H 4 při teplotě 25 °C a tlaku 100 kPa na základě tabelovaných hodnot standardních m olám ích slučovacích entalpii H °98mslue.l .76 at N 2 Reagenty i produkty m ají standardní teplotu 25 °C při tlaku 100 kPa = H P .7 C 0 2 + 0.4 0 2 + 23.

avšak bude součástí produktů reáce dle rovnice 0.7-(-393520 + 71078 . V nádobí proběhne dokonalé spalování.2187 1000 = 1 0 ----------------------0.0625) = 0.1562 km ol Látková množství reagentů nejsou ve stechiometrickém pom ěru Ví.5-(0 + 47073 .5) = 0.0312 km ol se reakce neúčastní.2 5 (0 + 8150 .0625 C 0 2 + 0. T tó ň e i M m m & ' n m & x p o t t t w ^ XT r- c 3 h 8(1) l ^XW \ ‘~5~-. Pp=Pr— ťP ťR n.5 0 2) = 0.23.W = A U Nekoná se práce a rozd íl vnitřních energií lze vyjádřit pom ocí entalpií.— o2 -118910 0 n2 0 H .H r .0625 ( C 0 2 + 2 H 20 + 0.8669) = = -598266 kJ k m o l 1 C 3H 8 Spalné teplo získáme vztažen ím na 1 kg propanu .125 H 20 + 0.2 • 0. nadbytečná část kyslíku (0.0312 0 2 = 0.8669) + + 4-(-241820 + 57999 .p V .0625 C H 4 + 0.4 -(0 + 49292 .R • ^ I r in5 0.3 ( .H ” 8) .8682) + 23. co2 co t íi - C~Vi Ü 5 ? *m c 8150 8141 v 8682 8669 49292 47073 -241820 -393520 9904 9364 57999 71078 -110530 8669 47517 Q = 2. 0.2187 kmol nR = 0. a pom ocí tlakových energií: Q ^ E n K ^ + H .8669) .1 / 60 • 13597 = 22. 0 ( g ) ..«i _ tu ! Y S U V li .1562 .0625 km ol.2187 = 335 kPa 298 (b) Teplo plyne z prvního tvaru 1 Z T pro uzavřenou soustavu: Q .9904) + l.125 0 2 + 0.8682) .0312 0 2. které jsou běžně tabelovány.5) = 0. resp.66 k W P7 V nádobě je 1 k g metanu C H 4 a 5 k g kyslíku O 2 při teplotě 25 °C a tlaku 100 kPa. Stanovte (a ) konečný tlá (b) teplo vyvinuté hořením.9364) + 0.l-(-l 18910+ H f .0625 • (1 + 2 + 0. jsou np = 0.( 1 + 2 + 0. n 02 = m 02/ M 02 = 5/32 = 0..)) -(£ n (H 298 . K onečná teplota zplodin je 1000 K . Řešení Chemická rovnice pro dokonalé spalování CH 4 při stechiometrických pom ěrech: CH 4 + 2 0 2= C O 2 + 2 H 20 —> Látková m nožství metanu a kyslíku jsou v poměru Zi.5 0 2) Látková m nožství reagentů a produktů. (c ) Srovnejte výsledek s případem.2187 km ol (a) Při 1000 K lze páru H 2O i ostatní reagenty a produkty aproxim ovat m odelem ideálního plynu P r -V - n R-R T R P p V = np-R-Tp ip n D T..l 10530 + 47517 .6 .5-(0 + 8140 . Zjistíme skutečná látková m nožství metanu a kyslíku: nCHj = m CH4//M CH4 =1/16 = 0.vyd ělím e m olám í hmotností propanu qsp = |Q|/Mm = 598266 / 44 = 13597 kJ/(l kg propanu) (c) Tepelný tok produkovaný spalováním Q = m palq = 0. kdy látková m nožství metanu kyslíku jsou ve stechiom etrickém poměru.0625 .0625 (C H 4 + 2 0 2 + 0.

Uvolněné teplo b y pak b ylo Q« = 0.8.8.314-1000) .H » * .H !nr .5-(0 + 31389 . . M„ !llt + H n.8. P o ­ třebné tabelované údaje jsou v kJ km ol"1: Látka c 8h 18(1) 02 N2 co2 h 20 ( g ) TT° n 298 m sluč -249950 0 0 -393520 -241820 TT H f 8682 8669 9364 9904 600 m 17929 17563 t t IOOO 31389 30129 42769 35882 Řešení C8H.314-298)} = . ( H R .9904) + 47-(30129 .8. Stanovte v ý ­ stupní rychlost spalin za předpokladu.8 + 12.314-298) .9364 .R T ) ) p . že dodávané m nožství vzduchu je stechiometrické.0625 • {1-(-393520 + 42769 .45906 kJ Při nestechiometrickém p o m ěřu je uvolněné teplo menší.314-298)} = -45376 kJ (c)Při stechiometrickém poměru by příslušelo 0.9904 . uvažuj em e-li nárůst kinetické ener­ gie v kontrolním objem u z nulové hodnoty na rychlost c produktů. n eb oť část tepelné energie je použita na zvýšení entalpie přebytečného (nereagujícího) kyslíku v produktech reakce.5 ( 0 2 + 3.8. Přehled tabelovaných hodnot potřebných entalpií v kJ k m o l'1: Látka CH 4(g ) o 2 C02 H20 ( g ) T T ° 298 m sluč -74850 0 -393520 -241820 t t H f I OOO m 8682 9364 31389 42769 35882 9904 Q = 0.314-1000) . m.125 kmol kys­ líku.9364) + 9-(-241820 + 35882 .0625 km ol metanu 2 • 0.Chemické procesy Vzhledem k m odelu ideálního plynu u všech zúčastněných komponent.76 N 2) = 8 C 0 2 + 9 H 20 + 47 N 2 1ZT pro otevřenou soustavu za předpokladu Q = 0 a W = 0.8.M + H „ .8.9364 .0625 = 0. Vzduch o teplotě 600 K vstupuje do izolovan é spalovací kom ory a teplota vzn iklých spalin je 1000 K .9904 .1-(-74850 . P8 Palivem v tryskovém motoru j e tekutý oktan CgHig o teplotě 25 °C.8682 .H P) HP= 8-(-393520 + 42769 .2-(0 .(2 + 0.0625 • {1-(-393520 + 42769 . je jic h ž m olám í hmotnost je Mp H p -H R + y M p = 0 -> C= J A .314-1000) + 2-(-241820 + 35882 .8. platí Q = ( Z " K .5)-(0 .314-1000) + 0.314-1000) + 2-(-241820 + 35882 .8.5 (17929 . Spalování probíhá izobaricky při tlaku 100 kPa a při ideálních stechiom etrických poměrech.1-(-74850 .8669) = 283655 kJ k m o l'1 145 .314-298) .8682) + 47-(17563 .8669) = = -3814878 kJ k m o l'1 C 8H 18 Hr = -249950 + 12.R T ) ) R Velký teplotní rozsah při reakci vyžaduje respektovat u plynů závislost měrných tepelných kapa­ cit na teplotě (p oloid eáln í p lyn ) a příslušné hodnoty entalpií pro žádané teploty získat z tabulek.( X n ( H .

Chemické procesy

M olám í hmotnost produktů

Mp = 8-44 + 9 18 + 47-28 = 1830 k g k m ol ' 1

Výstupní rychlost spalin

c=

(283655 + 3814878)-103 = 2116 m s' 1

P 9
V odík je dokonale spalován v ustáleném režim u v izolovan é spalovací kom oře. Zdrojem k)
je vzduch, je

dodáván s přebytkem

1 00 % . Teplota vodíku i vzduchu před komon

400 K . Stanovte teplotu spalin. V šech n y hodnoty v následující tabulce jsou v kJ k m o l'1.

Látka

298 m sluč

h2

o2
2
H :0 ( g )

n

n r

0
0

8468
8682

0
-241820

8669
9904

t j 400

t t 1700

t j 1800

m

m

m

11426
11711
11640

67589
56652
54099

13356

67589

72513
60371
57651
72513

Řešení
Chemická rovnice spalování:

2 H 2 + 2 (O 2 + 3,76 N 2) = 2 H 20 + O 2 + 7,52 N 2

V e spalinách převažuje dusík, teplotu spalin orientačně odhadneme tak, ja k o b y celkové n
ství spalin (2 + 1 + 7,52 = 10,52 k m o l) tvořil pouze dusík.
2 '(H mvodík 400 — H mvodík 298)

2' { (H mkyslík 400 — H mkyslík 298)
— 2 H 298 msluč voda

2 (11426 - 8468) + 2 (11711
H md usík

t

3,76'(H mdusík 400 — H mdusík 298)}
10,52 (H mdusíkT “ Hm dusík 298)

8682 + 3,76 (11640 - 8669) = 2-(-241820) + 10,52-(Hm - 86i

= -57904 kJ k m o l'1

O dpovídající teplota dusíku b y b yla podle tabelovaných hodnot entalpií asi 1800 K . Teploti

lin upřesníme použitím tabelovaných entalpií všech zúčastněných plynů v závislosti na tepl<
Teplota spalin j e pak 1730 K .
P10
1 km ol oktanu CgHig je spalován v e vzduchu. Spalování probíhá dokonale a v e zplodinácl

lování jsou pouze p lyn y C O 2, H 2O, O 2 a N 2. Pom ěr vzduchu a p aliva je 24,2. U rčete (a) lá
množství dodávaného kyslíku v e vzduchu a (b ) látková m nožství všech plynů v e spalinách.
Výsledek:

(a ) 20 km ol

^(b) C O 2 - 8 km ol, H 2O - 9 km ol, O 2 - 7,5 km ol, N 2 - 75,2 kmo

P il
Etan C 2H 6 j e dokonale spalován v e vzduchu při tlaku 100 kPa. P om ěr vzduchu a paliva je
Stanovte (a ) přebytek vzduchu oproti stechiom etrickým pom ěrům v procentech a (b ) teploti
ného bodu spalin.
Výsledek:

(a ) 20 %

(b ) 52,3 °C

P 12
O bjem ová procenta složení zem ního plynu jsou: 72 % metan C H 4 , 9 % v o d ík H 2 , 14 % dus

2 % kyslík O 2, 3 % o x id uhličitý C O 2. Zem ní plyn je spalován při stechiometrickém mm
vzduchu, je ž vstupuje s teplotou 20 °C a tlakem 100 kPa do spalovací kom ory. Jeho rel
v lh k o s tje 5 0 % . Předpokládá se dokonalé izobarické spalování při 100 kPa. Stanovtete
rosného bodu spalin.
Výsledek:

146

60,3 °C

Chemické procesy
P 13
Oktan CgHig je spalován v suchém vzduchu. R ozb or suchých spalin (b ez H 2O ) v objemových
procentech: 10,02 % C O 2, 5,62 % O 2, 0,88 % C O a 83,48 % N 2. Stanovte (a) poměr vzduchu a
paliva, (b ) podíl vzduchu v procentech teoretické spotřeby a (c ) část vod y zkondenzované ochla­
zením spalin na 10 °C při tlaku 100 kPa.
Výsledek:

(a ) 19,76

(b ) 1,31

(c ) 8,09 km ol

P 14
Stanovte reakční entalpii pro plynný oktan CgHig při teplotě 25 °C a tlaku 100 kPa na základě
níže uvedených tabelovaných hodnot standardních molárních slučovacích entalpii (v kJ km ol'1).

Výsledek:

00

H 20
-285830

00

CO,
-393520

O

Vodu ve spalinách uvažujte v kapalném skupenství.

-208450

-5512180 kJ k m o l'1 C 8H 18

P15
Řešte úlohu P6 pro spalování plynného butanu za jinak stejných podmínek. Pro plynný butan
H“9gmS|UČ= -126150 kJ km ol"1. V yu žijte další potřebné údaje uvedené v řešení úlohy P6.
Výsledek:

(a ) 1,16 k g s"1

(b ) 493100 kJ km ol"1 C 4H I0

(c ) 7,08 k W

P 16
V uzavřené nádobě j e 1 km ol metanu C H 4 a 2,5 km ol kyslíku 0 2 při teplotě 25 °C a tlaku
100 kPa. V nádobě proběhne dokonalé spalování. Teplota spalin je 900 K . Stanovte (a ) konečný
tlak a (b ) teplo vyvinu té hořením. Potřebné tabelované hodnoty entalpii (v kJ km o!"1):
Látka
CH4(g)
o2

co2
H2o (gj

Výsledek:

(a ) 3020 kPa

H 90°

TT°
298 m sluč

-74850
0
-393520
-241820

8682
9364
9904

27928
37405
31828

( b ) -738320 kJ km ol"1 C H 4

P 17
Uvažujte, že v příkladu P8 je palivem etylalkohol C 2H 5OH. B yla zm ěřena rychlost vytékajících
spalin z kom ory 2065 m s"1. Stanovte standardní slučovací entalpii pro etylalkohol.
Výsledek:

-277690 kJ k m o l'1

P 18
Do spalovací kom ory parního generátoru je přiváděn jako p alivo metan C H 4 o teplotě 25 °C.
Zdrojem kyslíku pro oxidaci je vzduch, kterého je přiváděno v íce n ež odp ovíd á stechiometrickému poměru, aby b ylo zabezpečeno dokonalé spalování. T eplota spalin na výstupu ze spalovací
komory je 1015 °C . Pou žijte následující údaje z tabulek term ofyzikálních vlastností (v kJ/kmol):
Látka
CH4(g)
o2
n

2

H20 ( g )

co2

1288

T_r°
n 298 m sluč

C 8

m

-74850
0
0
-241820
-393520

8682
8669
9904
9364

31913
30620
36502
43586

t t

147

Chemické procesy

Stanovte (a ) součinitel přebytku vzduchu, (b ) kolik kilogram ů vzduchu je třeba přivádět prc
lení každého kilogram u metanu.
Výsledek:

(a ) 3,6

(b ) 34,3 kg

P 19
Metan C H 4 je spalován stechiom etricky v e vzduchu při tlaku 100 kPa a spaliny jsou ochk
na 20 °C. Stanovte (a ) pom ěr vzduch-palivo, (b ) procento C O 2 v e spalinách a (c ) teplotu ro;
bodu. (d ) Jaká část vlhkosti (H 2O ) v e spalinách zkondenzuje.
Výsledek:

(a ) 17,25

(b ) 1 5 ,1 4 %

(c ) 59 °C

(d ) 89,8%

P 20
Metan C H 4 je spalován v e vzduchu při tlaku 100 kPa. Přebytek vzduchu je 50 %. Spalin)
ochlazeny na 15 °C . Stanovte (a ) pom ěr vzduch-palivo, (b ) procento C 0 2 v e spalinách a (c
lotu rosného bodu. (d ) Jaká část vlhkosti (H 2O ) v e spalinách zkondenzuje.
Výsledek:

(a ) 25,88

(b ) 10,28 %

(c ) 51,1 °C

(d ) 88,5 %

Přehled použité literatury
[1] Incropera, F. - D eW itt, D.: Fundam entals o f H ea t and M ass Transfer, John W ile y &
1996
[2 ] Qengel, Y .: H eat transfer - a p r a c tic a l approach, M cG ra w -H ill Inc., 1998
[3] Sazima, M . - K m oníček, V . - Schneller, J.: Teplo, Tech nický průvodce 2. S N T L ,
1989
[4] Jílek, M .: Exercises and Labs in Therm om echanics, Skripta, Č V U T 2002
[5] (perigei, Y . - B oles, M .: Thermodynamics - An E n g in eerin g A p p roa ch , M cG raw -H ill
1994

[6] N ožička, J. - Adam ec, J. - V áradiová, B.: Term om echanika - sbírka příkla d ů , Č V U T 1
[7] N ožička, J.: P říru čk a dynamiky plynů, Skripta, Č V U T 2002
[8] N ožička, J.: Základy term om echaniky, Skripta, Č V U T 2001
[9] Štětina, J.: Sbírka p řík la d ů z term omechaniky, H ypertextová skripta, V U T Brno 1999
[10] Sifner, O. - K lom fa r, J.: M ezin á rod n í standardy term ofyzikálních vlastností vody a
páry, A C A D E M IA , Praha 1996
[11] Klom far, J. - Šifner, O.: M o llie rů v h-s diagram vodní páry, A C A D E M IA , Praha 1997
[1 2 ]O rlov, K .: D ocu m en ta tion o f W aterS te a m P ro ™ , M o s c o w P o w er E ngineering Institute,

148

r| J ts = konst a 0.5 -( t.D Ý 3( ^ Nu = ----.určující (referenční) teplota tu = 0 . 5 .5 •( t. hladký povrch 0..5 -P r 3 Re Nu = — = 0.i4 XT aD .8 -Pr^3 X Nu = — X = (0 . 4 •R e 0'5 + 0.3 pro ochlazování (ts < tt) L / D > 10 Bublinkový var: a = 1.vyvinuté turbulentní proudění.svisle dolů Průtok trubkou .1 0 ..8 7 1 )-Pr režim se zanedbáním lam inám í oblasti) y3 0. Nu = [ o .lam inám í proudění.6 < Pr < 60 a 5 TO 5 < R e < 107 (turbulentní režim s uvažováním lam inámí oblasti) Obtékání válce.P r ^ R e < 5 -1 0 (lam inám í režim ) 0.3 + 1+ 0.123-q0..7 < P r < 160 a R e > 10000 Nu = aD 0.2 + k •(p ■A t)° ’°2 ■ÍG r ■P r )0. délka L . vnitřní průměr D 0..0044 < r|/r|s < 9.6 < Pr < 60 a 5T O 5 < R e < 107 (turbulentní Nu = — = 0 .8 XT aD 0 .75 r\s se určuje při teplotě stěny L > 50-D. [2] a [3] Nucená konvekce: Obtékání desky.-------------— ^ V L J i. + t s) Nu = — X = 0 .= 1.6 6 4 -R e 0’5 . Obtékání koule.48 < Pr < 16700 0.4 ^ 1+ R e-Pr > 0.6T 0 .86.25 X 282000 ^ 0 .0 3 7 •R e 0’8 . 0£ ( R e .72 -p0.7 < P r < 380 t u = 0 .023 •R e ~x •P r11 n = 0. průměr D 3. + t s) r|s se určuje při teplotě stěny Průtok trubkou .Příloha Stručný přehled často používaných kriteriálních rovnic. dle [1].6 2 -R e 0.75 a = 0. vodorovná trubka k = 1 . + ts) vPr .P r .2 tu = 0.5 < P r < 1 2 At — tvstUp —tvýstup P ••• °b jern ová roztažnost [1/K] k = 0 . Gr-Pr < 3. průměr D .06 •Re^3 1P r04 J I 0.4 pro ohřev (ts > tt) n = 0.24 var při atmosférickém tlaku pa a hustotě tepelného toku q [W m ' ] var při vyšších tlacích p [P a] než atmosférický tlak pa 149 .( t . vnitřní průměr D 3.svisle nahoru k = -1 .537 -q0.0 3 7 -R e 0.5 < R e < 8 0 0 0 0 Nu = ^ ( ^0■25 = 2 + (o.. Re <2300. tekutina .. 74 •(R e •P r )0. tekutina .

45 1. pokud D > — — 0 .2 7 .125 0.6 8 + X 0 . ( G r .5 89 ( G r .6 + - Gr-Pr < 10 l + (0 .P r ) " ” 104 < Gr-Pr < 107 Nu = U A 0 = 0 .54 0.4 9 2 / P r )/ Vodorovná deska. [2] a [3] Volná konvekce: Určující teplota je zde pro všechny případy stejná: tu = 0. X 0.333 . . obvod o N u = “ A/° = 0.P r ) !‘ A. _ « D _ o .4 9 2 / P r )/'6 aL N u = — = 0 .P r ) 0. '16 12 /2 7 Koule.25 0.25 pro Gr-Pr < 109 je přesnější l + (0 . vod orovn é a svislé dráty a trubky a k u lový povrch: N u = K •(G r •P r )n O O ůa 0 1 Gr Pr < 10J 500 .54 ( G r . průměr D 0.( G r .5 5 9 / P r ). p r ) 0'25 A. 105 < G r P r < 10n V odorovn ý válec.3 8 7 (G r .825 + '21 l + (0 . průměr D x T.25 __ % Gr-Pr < 1 0 a P r > 0.4 6 9 / P r )^ 6 Svislé stěny.Příloha Stručný přehled často používaných kriteriálních rovnic.P r )/ Nu = — = <¡0. 107 < Gr-Pr < 10u Spodní povrch teplé desky nebo horní povrch chladné desky_____________ N u = a A / o = o .5 •( t.6 7 (G r P r ) v ' 0.135 n 0 0. + t s) 3 5 -L Svislá deska (výšk a L ) nebo svislý válec (délka L ) o průměru D . 1 5 . dle [1].P r ) ' Nu = — = <¡0.1013 150 K 0.20 106 20-106.387 ( G r . plocha povrchu A .18 0.7 l + (0 .