You are on page 1of 62

20.

Autorita nad nadpirozenmi silami

Mk 5,120
1
Pijeli na protj beh moe do krajiny gerasensk. 2Sotva Je
vystoupil z lodi, vyel proti nmu z hrob lovk posedl
neistm duchem. 3 Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokzal
spoutat u ani etzy. 4 asto u ho spoutali okovy i etzy, ale
on etzy ze sebe vdy strhal a okovy rozlmal. Nikdo neml slu
ho zkrotit. 5 A stle v noci i ve dne kiel mezi hroby a na horch
a bil do sebe kamenm. 6 Kdy spatil zdlky Jee, pibhl, padl
ped nm na zem 7a hrozn kiel: Co je ti po mn, Jei, synu
Boha nejvyho? Pi Bohu t zapsahm, netrap m! 8 Je mu
toti ekl: Duchu neist, vyjdi z toho lovka! 9 A zeptal se ho:
Jak je tv jmno? Odpovdl: M jmno je Legie, ponvad
je ns mnoho. 10 A velmi ho prosil, aby je neposlal pry z t
krajiny. 11 Pslo se tam na svahu hory velik stdo vep. 12 Ti zl
duchov ho prosili: Poli ns, a vejdeme do tch vep! 13 On
jim to dovolil. Tu neist duchov vyli z posedlho a veli do
vep; a stdo se hnalo stemhlav po srzu do moe a v moi se
utopilo. Bylo jich na dva tisce. 14 Pasci utekli a donesli o tom
zprvu do msta i do vesnic. Lid se li podvat, co se stalo.
15
Pili k Jeovi a spatili toho posedlho, kter mval mnostv
zlch duch, jak sed obleen a chov se rozumn; a zdsili se.
16
Ti, kte to vidli, vyprvli jim o tom posedlm a tak o
vepch, co se s nimi stalo. 17 Tu poali prosit Jee, aby odeel z
tch konin. 18 Kdy vstupoval na lo, prosil ho ten lovk dve
posedl, aby sml bt s nm. 19 Ale Je mu to nedovolil a ekl:
Jdi dom ke sv rodin a povz jim, jak velik vci ti uinil Pn,
kdy se nad tebou smiloval. 20 Ten lovk odeel a zaal
zvstovat v Dekapoli, jak velik vci mu uinil Je; a vichni se
divili.

Markovo evangelium se vyznauje strunost. Pbh v Mk 5,120 je vak


velmi rozshl. G. Campbell Morgan k tomu dodv: Skutenost, e dal
Marek tomuto pbhu tolik prostoru a popsal ho detailnji ne Matou nebo
Luk, kte zzrak tak zaznamenali, dokazuje, e na tuto udlost klade
zvltn draz (Morgan, 110). Zatmco Marek pbh rozepsal do 20 ver,
Matou pouil jen 7 a Luk 14. Marek v tomto pbhu pouil 330 slov,
zatmco v Matouov mnohem delm evangeliu je jen 135 slov.

Pro Marka m tedy tento konkrtn pbh zvltn vznam. Dvodem asi
zsti je, e pbh siln odhaluje Jeovu autoritu. Navc dmoni v tomto
pbhu Jee oslovuj pozoruhodnm kristologickm titulem: Jei, synu
Boha nejvyho (Mk 5,7). Dleitm aspektem tak je, e se cel pbh
odehrl v neidovskm prosted. Je z idovskch oblast neodeel jen kvli
tomu, aby mohl hlsat sv poselstv. Tmto zzrakem ukzal, e m moc nad
zlmi silami i za hranicemi Izraele. Pro tene je to prvn zmnka o tom, e
Jeovo poselstv nen ureno jen idm, ale e m celosvtov vznam. Je
uzdravenmu mui pikzal: Jdi dom ke sv rodin a povz jim, jak velik
vci ti uinil Pn, kdy se nad tebou smiloval (Mk 5,19). R. T. France
podotk: To, e se psoben Mesie mus rozit i mimo oblasti, kde ili
id, bude v Markov evangeliu hrt silnou roli zvlt od Mk 7,24 (France,
Mark, 226).

Pesn msto, kde se zzrak stal, dnes neznme. Jist ale je, e to bylo
v oblasti zvan Dekapolis, na severovchodnm pobe Galilejskho jezera.
Slovo Dekapolis je mon peloit jako deset mst, nebo Desetimst.
Aby se vzjemn ochrnila, spojila se tato msta dohromady. To, e se
jednalo o pohanskou oblast, dokazuje ptomnost velkho stda prasat, kter
bychom u id urit nenali.
Markv popis posedlho mue je dsiv, Matou k pbhu jet pidv, e
tento mu byl nebezpem pro ostatn (Mt 8,28) a Luk dodv, e nenosil
odv (L 8,27).

Jednalo se tedy o neovladatelnho, nahho lence, kter se vytil na Jee a


jeho vyden uednky. Je ji ukzal nadvldu nad satanem a jeho
dmony v pokuen na pouti (Mk 1,12.13). Sly ovldajc posedlho mue
tuto autoritu rozeznaly. V Mk 5,6.7 je zaznamenno, e mu padl k zemi a
sprvn Jee identifikoval jako Syna Boho. Je pikzal, aby mue neist
duch opustil. Pot se jet zeptal na jmno. Odpov znla: M jmno je
legie, ponvad je ns mnoho (Mk 5,9). Dmoni pot Jee dali, aby je
poslal do blzkho stda prasat a On jejich dosti vyhovl. Prasata spadla
z tesu do jezera a utopila se (Mk 5,913). Marek zdrazuje, e po tomto
zzraku mu sedl, byl obleen a choval se rozumn (Mk 5,15).

Pbh vak pin urit paradox. Z divokho a nahho lence se stal


duevn zdrav a rozumn oban. ten by mohl pedpokldat, e lid tuto
udlost s radost pijmou; oni ale byli zdeni. Tak by mohl oekvat, e lid
budou Jee prosit, aby s nimi zstal a nadle uplatoval svou asnou moc;
oni ale nalhali, aby z jejich okol co nejrychleji zmizel (Barclay, Mark, 120).

Pro lid, kte vidli dsledky zzraku, vybzeli Jee, aby odeel? Tito lid
pili o prasata. Ray Stedman napsal: Je tyto lidi zashl do jejich nejvt
slabiny: majetku. Prasata byla v t oblasti pro ekonomiku velmi dleit. Kdy
Je poslal dmony do prasat, utopil tm obrovskou finann hodnotu. Proto
lid Jee prosili, aby odeel, namsto toho, aby se radovali, e uzdravil
posedlho mue (Stedman, Servant Who Rules, 162).
tyi zajmavosti v Mk 5,120:

1. Mu byl uzdraven.

2. Jeho soused se chtli Jee zbavit.

3. Je uzdravenmu mui nedovolil, aby s nm el.

4. Je uzdravenmu mui neekl, aby mlel, ale vyzval ho, aby


vyprvl, co pro nj udlal Pn.

Pekvapiv je v pbhu i to, e kdy uzdraven mu prosil, aby mohl Jee


nsledovat, tak byl odmtnut (Mk 5,18.19). V evangelich je to nejsp jedin
ppad, kdy Je njakho lovka posl pry. Tento nov a dychtiv
konvertita chtl bt blzko u Toho, kdo ho uzdravil. Pesto ho Je posl pry.

Co bylo dvodem pro to, e ho Je odmtl? Mon byl uzdraven mu pohan


a krom Jee nebyl nikdo pipraven pijmout pohana do jeho
evangelizanho tmu. Existuje vak dal a zvanj dvod. Je ml pro
tohoto mue jin, pekvapiv posln. V Markovu evangeliu je nkolikrt
zmnno, e Je nkterm lidem zdrazoval, aby o tom, co pro n udlal,
nikomu nekali. Nyn ale mui naizuje prav opak. Vincent Taylor pe, e
kdy Je tomuto mui pikzal, aby vyprvl o tom, co se mu stalo, dostal
se tak vlastn do rozporu se svmi pedelmi pkazy v Mk 1,25.44; 3,12;
5,43; 7,36 Toto napt dvryhodn vysvtluje skutenost, e se udlost
odehrla mimo Galileu (Taylor, 285). V pohansk oblasti nehrozilo, e by lid
vyvolali politickou krizi. Na rozdl od id toti pohan neoekvali Mesie,
kter by bojoval s okupanty a stal se krlem. V tomto kontextu bylo mon
bezpen hlsat mocn poselstv o muov kompletn promn. France
podotk, e ti, kte mue pedtm znali, nemohli ignorovat tak dramatickou
zmnu, kter se po jeho setkn s Jeem udla (France, Mark, 232). Lid
z Dekapole sice Jee vyhnali, ale nezbavili se jeho vlivu. Jeho poselstv nesl
mu, kter byl uzdraven od neistch duch.

V Mk 5,19 je odhaleno dal vodtko, kter ukazuje na pravou Jeovu


identitu. Je uzdravenmu mui ekl: Jdi dom ke sv rodin a povz jim,
jak velik vci ti uinil Pn. Podle Marka ale mu el a vyprvl jak velik
vci mu uinil Je (Mk 5,20). Mu tak identifikoval Jee jako Pna. James
Edwards poukazuje, e se uzdraven posedl mu stal prvnm misionem,
kterho Je v Markov evangeliu vyslal. Pozoruhodn je, e to byl pohan
vyslan k pohanm (Edwards, 160).

21. Autorita nad nemocemi

Mk 5,2134
21
Kdy se Je peplavil v lodi opt na druhou stranu a byl jet
na behu moe, shromdil se k nmu velk zstup. 22 Tu piel
jeden pedstaven synaggy, jmnem Jairos, a sotva Jee
spatil, padl mu k nohm 23 a pnliv ho prosil: M dcerka
umr. Poj, vlo na ni ruce, aby byla zachrnna a ila! 24 Je
odeel s nm. Velk zstup el za nm a tlail se na nj. 25 Byla
tam jedna ena, kter mla dvanct let krvcen. 26 Podstoupila
mnoh len u mnoha lka a vynaloila vecko, co mla, ale
nic j nepomohlo, naopak, lo to s n stle k hormu. 27 Kdy se
doslechla o Jeovi, pila zezadu v zstupu a dotkla se jeho
atu. 28 kala si toti: Dotknu-li se aspo jeho atu, budu
zachrnna! 29 A rzem j pestalo krvcen a uctila v tle, e je
vylena ze svho trpen. 30 Je hned poznal, e z nho vyla
sla, otoil se v zstupu a ekl: Kdo se to dotkl mho atu?
31
Jeho uednci mu ekli: Vid, jak se na tebe zstup tla, a
pt se: Kdo se mne to dotkl? 32 On se vak rozhlel, aby nael
tu, kter to uinila. 33 Ta ena vdla, co se s n stalo, a tak s
bzn a chvnm pila, padla mu k nohm a povdla mu celou
pravdu. 34 A on j ekl: Dcero, tv vra t zachrnila. Odejdi v
pokoji, uzdravena ze svho trpen!

Tato pas odhaluje dal klov tma Markova evangelia: uzdravujc moc
vry. Pro vklad tohoto textu je dleit vzt v vahu, e eck sloveso uzdravit
(sz) znamen tak zachrnit. V pbzch nejsou tyto dva vrazy pli
daleko. Ti, kdo jsou uzdraveni, setkvaj se s Kristem. Pbh Jaira a krvcejc
eny spojuje uzdravujc vra. Marek zasazuje pbh eny (Mk 5,2534) mezi
dv sti Jairova pbhu (Mk 5,2124.3543), aby zdraznil jejich vru. Oba
tyto pbhy spojuje vra a jej uzdravujc inek.

Krom tto spojnice jsou vak tyto pbhy zcela odlin. Jairus byl mu, kter
ml ve spolenosti postaven. Jako pedstaven synagogy ml na starosti
bohosluby v synagoze.

Joel Marcus podotk, e Jairovo postaven idovskho pedstavitele nen


pro pbh tak dleit jako jeho role otce(Marcus, 365). Je otcem dvky,
kter mla dvanct let v idovsk kultue se v tomto vku z dvky stv
ena.

Marek Jaira popisuje jako milujcho a peujcho otce. Tm, e za Jeem


veejn piel, tak ukzal, e se neboj odhodit sv pedsudky a mon i
vedouc postaven. Tento pbh se pravdpodobn odehrl ve
mst Kafarnaum, kde se Je stetl s jeruzalmskmi zkonky a ostatnmi
idovskmi pedstaviteli. Zstupy nepochybn tak slyely o uzdraven mue
s neistm duchem v Dekapoli (Mk 5,120). Je mon, e lid nedokav
ekali, a se vrt z druh strany jezera. Nboent pedstavitel ale takovou
radost asi nemli. Nejsp si kali, e ml v t pohansk oblasti zstat.
V tto situaci piel Jairus za Jeem. Pro? Byl zoufal. Jeho milovan dcera
byla nemocn a pomalu umrala. Podle toho, co o Jei slyel, vil, e Je
me jeho dceru uzdravit. Jairus byl opravdovm otcem. Jeho pedsudky a
postaven byly bezvznamn ve srovnn s ivotem jeho dcery.

Krom toho, e Jairus odhodil sv pedsudky, tak se vzdal i sv dstojnosti a


pchy. Marek l, e Jei padl k nohm a pnliv ho prosil, aby piel do
jeho domu, vloil na jeho dcerku ruce a uzdravil ji (Mk 5,22.23).

msk tene Markova evangelia jist muselo velmi zaujmout, e Jairus jako
pedstavitel synagogy vil v Jee. V t dob, nkolik destek let po Jeov
ukiovn, byl toti mezi idy a kesany propastn rozdl, kter se stle
prohluboval. Osobn zkuenost mskch ten s idy nemusela bt vdy
pjemn. To, e uvil a k Jei piel tak ven id, muselo kesany v m
v jejich nron situaci obzvl povzbudit.

Ve srovnn s Jairem nebyla ena nijak zvl dleit. Poslednch dvanct let
byla vlastn spoleenskm vyvrhelem. Trpla pravdpodobn dlouhodobm
vaginlnm krvcenm ili menstruac, kter nikdy nepestvala. Levitsk
zkon kal, e kdy m ena dlouhotrvajc krvotok mimo obdob svho
krvcen nebo kdy vtok trv dle ne obvykl krvcen, bude trvat jej
neistota po vechny dny vtoku bude neist a ve, na co shne, bude
neist (Lv 15,2527). ena, kter mla problm s krvcenm, na tom tedy
byla podobn jako malomocn lovk. Obou se nikdo nesml dotkat a oba
tak byli do jist mry spoleensky izolovni.

Evangelista Marek uvd, e ne ena pila k Jei, zkusila vechno. Utratila


svoje spory za lkae, ale nebylo to k niemu. Nejsp tak zkusila i lbu, je
je pozdji zaznamenna v Talmudu. Nkter z pouvanch prostedk sice
mly posilujc inek a dokzaly omezit krvcen, ale vtinou to byly jen
povry jako napklad noen popela z ptrosho vejce zabalenho ve lnn
ltce nebo zrnek jemene, kter byla nalezena v trusu bl oslice (Barclay,
Mark, 148). ena ve sv zoufal situaci vyzkouela pln vechno. Dvanct let
je dlouh doba.

A pak uslyela o Jei. Jak se k nmu ale dostat? To byl problm. Nechtla o
sv nemoci mluvit na veejnosti, stydla se za ni a nikomu o n nekala.

Tak se rozhodla, e bude diskrtn. Potajmu se k Jei piblila a dotkla se


jeho obleen. Podle Nu 15,3841 nosili oddan id dlouh plt, je mly
na vech tyech koncch tsn, kter odkazovaly k tomu, e pat Bohu, jen
je vyvedl z Egypta. Prv jedn z tch tsn se ena nejsp dotkla.

Jakmile se tsn dotkla, nco se mezi n a Jeem stalo uvolnila se vlna


uzdravujc moci. ena vdla, e je uzdravena, a Je to poznal tak. V ten
moment udlal nco, co se nm me zdt netypick a z jistho pohledu i
krut.

Udlal to, eho se ena bla nejvc. Je se nhle zastavil a zeptal se, kdo se
ho to dotkl. Tohle byla pravdpodobn ta posledn vc, kterou si ena pla.
Nechtla, aby se z n, jej nemoci nebo dokonce jejho uzdraven stala veejn
podvan. Proto byla pedtm tak diskrtn. Je, ktermu vila, ale nyn
celou vc odhaloval.

Pro se Je takto zachoval? Ve skutenosti to krut nebylo. Tmto jednnm


Je dal en dal a mnohem dleitj poehnn. David Smith upozoruje
na to, e kdyby se ena potichu vytratila, pila by o sv ivotn poehnn.
Jej tlo by sice bylo uzdraveno, jej due vak ne. Byla by dkazem Jeovy
moci, ale nepoznala by jeho lsku. Jak Je enu oslovil, kdy tam byla
schoulen u jeho nohou a tsla se strachy? Dcero tak laskav Je
dnou enu nikdy pedtm neoslovil tv vra t zachrnila. Odejdi
v pokoji (Mk 5,34). Po tchto slovech musela ena dkovat Bohu, e ji
nakonec Je veejn odhalil. Prot ostudu ped zstupem, kter je
obklopoval, en stlo za to. Z Jeovch rt zaslechla laskav slova: Tv vra
t zachrnila (Jones, sv. 1, 214). ena se mohla radovat, e poznala Pna,
kter ji vylil nejen fyzicky ale i duchovn.
ena mla toti to, co zstup neml vru. Od ponkud skeptickch uednk
se dozvdme, e se lid Jee dotkali a tlaili se na nj (Mk 5,31). Kdy se ho
ale dotkla nemocn ena, vyla z Jee uzdravujc sla. Rozdl mezi ostatnmi
lidmi, kte se tak dotkali Jee, a touto enou byl v tom, e ena mla vru.

Donald English napsal: idovt pedstavitel osnovali Jeovu vradu, jeho


rodina o nm pochybovala, jeho uednci se v cel situaci moc neorientovali.
Pedstaven synagogy pi uzdraven eny poznval, co me vra v Jee
pinst. Tato nemocn ena pekonala vechny bariry a nalz tajemstv
vry. Dvuje Jei a k mu celou pravdu. Uednkm Je vyetl, e vru
nemaj (Mk 4,40), avak enu pochvlil, protoe vru mla (Mk 5,34) (English,
115).

Nebyla to ale zral vra alespo prozatm ne. Bylo to nesml vra takov,
kter jet nebyla dost siln na to, aby enu pivedla k Jei veejn. Byla to
svm zpsobem i povriv vra, jeliko ena vila, e v Jeov atu pebv
njak magick sla.

Je si ale tto vry cenil. A nejen to. eninu vru pozvedl a poslil, kdy ekl:
Dcero, tv vra t uzdravila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svho trpen
(Mk 5,34).

Tento pbh ukazuje, e se Je s lidmi setkv tam, kde jsou. Jakkoliv slab
a nedokonal nae vra je, Je ji pijm a umouje, aby nae vra v nj
rostla tak, e se z uzdravujc vry stane vrou spsnou.
22. Autorita nad smrt

Mk 5,3543
35
Kdy jet mluvil, pili lid z domu pedstavenho synaggy a
ekli: Tv dcera zemela; pro jet obtuje Mistra? 36 Ale
Je nedbal na ta slova a ekl pedstavenmu synaggy: Neboj
se, jen v! 37 A nedovolil nikomu, aby el s nm, krom Petra,
Jakuba a jeho bratra Jana. 38 Kdy pili do domu pedstavenho
synaggy, spatil velk rozruch, pl a kvlen. 39 Veel dovnit a
ekl jim: Pro ten rozruch a pl? Dt neumelo, ale sp. 40 Oni
se mu posmvali. Ale on vecky vyhnal, vzal s sebou otce dtte,
matku a ty, kdo byli s nm, a vstoupil tam, kde dt leelo. 41 Vzal
ji za ruku a ekl: Talitha kum, co znamen: Dve, pravm ti,
vsta! 42 Tu dve hned vstalo a chodilo; bylo j dvanct let. A
zmocnil se jich as a zden. 43 Je jim psn nadil, e se to
nikdo nesm dovdt, a ekl, aby j dali nco k jdlu.

Je mon, e se Jairus s Jeem setkal u pedtm. V L 7,110 je zaznamenno


uzdraven setnkova sluebnka, jen byl v ele msk vojensk posdky
v Kafarnaum. Setnkv sluebnk byl na smrt nemocen (L 7,2). Msto toho,
aby za Jeem piel sm, poslal setnk idovsk star, aby Jee podali o
uzdraven jeho sluebnka. id Jei potvrdili, e je setnk hoden Jeovy
nvtvy, protoe postavil mstn synagogu. Setnk ukzal mimodnou vru a
Je jeho sluebnka uzdravil.
Je mon, e byl Jairus, jako pedstavitel synagogy v Kafarnaum, soust
delegace, kterou setnk za Jeem poslal. A pokud ne, urit o uzdraven
tm mrtvho lovka slyel.

A Jairus nezapomnl. Jeho dcera se brzy ocitla ve podobn situaci. Jairus


usoudil, e Je by mohl pro jeho dceru udlat to sam, co tehdy udlal pro
setnkova sluebnka. S nadj v srdci a jiskrou vry tedy v ten moment odhodil
svoji obezetnost, pchu a dstojnost a el k Jei prosit, aby mu pomohl (Mk
5,22.23).

Jairus musel bt naden, kdy Je souhlasil. Jeho srdce petkalo nadj,


protoe vdl, e toto je jeho posledn ance. Uvdomoval si tak, e as b.
Jeho dcera stla na prahu smrti. Prv te bylo poteba spchat.

Msto spchu ale pilo zpodn. Je se zastavil, aby krtce promluvil se


enou, kterou uzdravil (Mk 5,2534). Tchto nkolik minut muselo Jairovi
pipadat jako hodiny. Netrpliv ekal, a Je vye jeho ivotn krizi.

Zpodn ale bylo pli velk. Zanedlouho dorazili poslov a oznmili, e je


pozd Jairova dcera zemela (Mk 5,35).

Jairova nadje zhasla. Vdl, e Je me uzdravit nemocn, dokonce


smrteln nemocn. To v Kafarnaum ji nkolikrt dokzal. Ale nemoc byla
jedna vc a smrt druh.

Jairovi neumela jen dcera, ale i nadje. Pro to Jei tak dlouho trvalo?

Prv v tomto okamiku Je vykl strunou, ale velmi dleitou vtu: Neboj
se, jen v (Mk 5,36). Vcelku jednoduch slova, kter vak obsahuj dleit
princip. Je ekl: neboj se a potom, co se vyplnily nejhor Jairovy obavy.
Holika byla mrtv. Pak dodal: jen v, kdy se zdlo, e pro vru a nadji
u nebyl dvod.

Jairus vidl jen Jeovo zpodn. Je ale vidl pleitost dt Jairovi jet
vt poehnn, ne o kter pvodn prosil poehnn, kter nebylo jen pro
nj, ale i pro celou kesanskou komunitu v m, kter o mnoho let pozdji
etla tento pbh v Markov evangeliu. Toto poehnn vak povzbuzuje Bo
lid a dodnes. Bo zpodn a mlen m asto svj dvod. U Jaira tomu tak
bylo.

Jen v. Lehko se to ekne, ale tko udl obzvl tehdy, kdy lovk
stoj uprosted njak krize. Je snaz to vzdt, otoit se k Jei zdy a odejt
pry.

Neboj se, jen v. James Edwards pe, e to je vzva jak pro Jaira, tak pro
kadho, kdo se s Jeem setk. Mme vit jen tomu, co okolnosti a nae
zkuenosti dovol, nebo mme vit v Boha, pro kterho nen nic nemon?
Je dleit jedin vit. Ptomn as eckho imperativu znamen stle
vit, dret se vry a nepodlehnout zoufalstv. Co se te okolnost, tak Jairova
dcerka byla mrtv jeho budoucnost byla uzaven. Avak pro Jee, byla
stle oteven. Vra nen nm, co Jairus m, ale nm, co m Jaira. Vra ho
pen ze zoufalstv k nadji. Je Jairovi pikazuje, aby se nebl, ale aby
vil (Edwards, 166). To sam Je pikazuje nm dnes. I tehdy, kdy se zd,
e jsou urit vci nemon.

Ze vech kesanskch ctnost, pe J. C. Ryle, je v Novm zkon nejastji


zmiovna a vyzdvihovna vra. dn jin ctnost Krista tak neoslavuje.
Nadje dychtiv oekv dobr vci. Lska m laskav a ochotn srdce. Vra
m przdn ruce, ale dostane ve, i kdy to neme nijak oplatit. Tato ctnost
je pro dui kesana nejdleitj. Vrou zanme. Vrou ijeme. Vrou
stojme. Vrou pekonvme. Vrou mme v srdcch pokoj. A vrou vchzme
do odpoinku (Ryle, 102).
Kristova autorita je zkladem vry

1. Autorita nad prodou (Mk 4,3541).

2. Autorita nad nadpirozenmi silami (Mk 5,120).

3. Autorita nad nemocemi (Mk 5,2134).

4. A dokonce i autorita nad smrt (Mk 5,3543).

Jairus vil a el s Jeem a zkm okruhem uednk (Petrem, Jakubem a


Janem) do jeho domu. Tam se setkali s experty na smrt, profesionlnmi
smutenmi hosty, kte se Jei vysmli, kdy ekl e dt neumelo, ale sp
(Mk 5,39). Smuten host moc dobe vdli, e je dvtko mrtv a e se
mrtv lid neprobouzej zptky k ivotu (Marcus, 371).

Je ale jakoby procviuje umn ignorovat okolnosti a jde se svmi temi


uednky a rodii holiky do mstnosti, kde uin nemon. Vezme holiku
za ruku a ekne j, aby vstala (Mk 5,41). Je m moc i nad samotnou smrt.

Tento pbh odkrv jedno z nejdleitjch uen Novho zkona. Je


jakousi pedzvst okamiku, kdy Je zvtz nad smrt a vstane z hrobu (Mk
16,18). Pro Pavla se toto uen stv stednm bodem: Nechceme vs,
brat, nechat v nevdomosti o dlu tch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili
jako ti, kte nemaj nadji. Vme-li, e Je zemel a vstal z mrtvch, pak
tak vme, e Bh ty, kdo zemeli ve ve v Jee, pivede spolu s nm k ivotu.
Toto vm kme podle slova Pn: My iv, kte se dokme pchodu Pn,
zesnul nepedejdeme. Zazn povel, hlas archandla a zvuk Bo polnice, sm
Pn sestoup z nebe, a ti, kdo zemeli v Kristu, vstanou nejdve; potom my
iv, kte se toho dokme, budeme spolu s nimi uchvceni v oblacch vzhru
vstc Pnu. A pak u navdy budeme s Pnem. Tmito slovy se vzjemn
potujte (1Te 4,1318).
Pane, nau ns, co znamen vit, kdy jsou vechny lidsk monosti
vyerpny. A se nesmjeme s davem, ale vme, i kdy vbec nevme, co
udl (France, Mark, 71). Jak potujc tato slova jsou! Zvlt v kontrastu
s lidmi, kte nemaj dnou nadji, kdy je nebo jejich milovan pohlt smrt
(1Te 4,13). Uzdravenm dcery idovskho pedstavitele Je v Markov
evangeliu poprv ukazuje, e se kesan nemaj eho bt dokonce ani smrti
ne. Nsledovnci Krista maj vechny dvody v nj vit (Mk 5,36). Pro?
Protoe to, co udlal pro Jairovu dceru, nakonec udl pro kadho svho
uednka. V Mk 5 Je demonstroval to, co pozdji v J 11 vyslovil: J jsem
vzken a ivot. Kdo v ve mne, i kdyby umel, bude t. A kad, kdo ije a
v ve mne, neume navky (J 11,25.26). Zzrak vzken Jairovy dcery byl
pro Markovy msk tene zsadn. Vdy kolik jejich pbuznch a
spoluvcch v Kristu bylo v Neronovch amfitetrech umueno! A kdo v,
teba mohli bt na ad te prv oni. Poselstv o Jeov moci nad smrt
mlo pro tyto lidi klov vznam. Toto poselstv je vak oporou vem
kesanm v prbhu djin. I my jsme vybzeni, abychom vili, a kdy jde do
tuhho, abychom si vybrali vru msto strachu. Ve skutenosti si ji vak
musme vybrat, i kdy jde vechno hladce. Neboj se, jen v! neplat jen pro
Jaira. Je to motto pro kadho kesana.

Ralph Martin zvst z Mk 5,3543 shrnul: Lid se Jei smli (Mk 5,40). A nyn
se dky nmu a jeho vtzstv kesan mohou smt smrti (1K 15,5457)
(Martin, Where the Action Is, 45).
23. Odmtnut versus misie

Mk 6,113
1
Vyel odtamtud a el do svho domova; uednci li s nm. 2 Kdy
pila sobota, poal uit v synagze. Mnoho lid ho poslouchalo
a v asu kali: Odkud to ten lovk m? Jak je to moudrost,
je mu byla dna? A jak mocn iny se dj jeho rukama! 3 Co to
nen ten tesa, syn Mariin a bratr Jakubv, Josefv, Judv a
imonv? A nejsou jeho sestry tady u ns? A byl jim kamenem
razu. 4 Tu jim Je ekl: Prorok nen beze cti, leda ve sv vlasti,
u svch pbuznch a ve svm dom. 5 A nemohl tam uinit
dn mocn in, jen na nkolik mlo nemocnch vloil ruce a
uzdravil je. 6 A podivil se jejich neve. Obchzel pak okoln
vesnice a uil. 7 Zavolal svch Dvanct, poal je poslat dva a dva
a dval jim moc nad neistmi duchy. 8 Pikzal jim, aby si nic
nebrali na cestu, jen hl: ani chleba, ani monu, ani penze do
opasku; 9aby li jen v sandlech a nebrali si dvoje aty. 10 A ekl
jim: Kdy pijdete nkam do domu, tam zstvejte, dokud z
tch mst neodejdete. 11 A kter msto vs nepijme a kde vs
nebudou chtt slyet, vyjdte odtamtud a seteste prach ze svch
nohou na svdectv proti nim. 12 I vyli a volali k pokn;
13
vymtali mnoho zlch duch, potrali olejem mnoho nemocnch
a uzdravovali je.
Jev domov byl v Nazaret. Toto msteko nebylo zrovna chvatnm
mstem. Leelo na kamenit strni, mlo maximln 500 obyvatel (Bromiley,
sv. 3, 500.501). Nazaret se nim vznamnm neproslavil. Proto tedy Natanael
vtipn poznamenal: Z Nazareta? Co odtamtud me vzejt dobrho? (J
1,46). Pravdpodobn odtamtud moc dobrho nevzelo. A zd se, e to ani
sami obyvatel Nazareta neoekvali.

Pravdpodobn tak nechtli, aby Je byl vjimkou z tto tradice.


Koneckonc ho znali. Nkte z nich si s nm hrli jako mal kluci, jin si ho
najali na prci jako tesae. Vidli ho vyrstat a znali jeho matku, bratry a
sestry. Zajmav je, e navzdory idovskm zvykm Marek v rodinn historii
nezmiuje Josefa (Mk 6,3). Je ml bt pedstaven jako syn Josefv, ne jako
syn Marie. Tato formulace me znamenat dv skutenosti. (1) Me se
jednat o pomluvu, kter se tkala Jeova narozen tedy e Marie
othotnla jet ped svatbou, (2) nebo se me jednat o Markovu myslnou
narku na panensk poet.

Kadopdn pro obyvatele Nazareta Je nebyl nikm zvltnm. Znali jej i


jeho rodinu. Ticet let strvil jako jeden z nich. Nazaret je ukzkou toho, e
familirnost vede k opovren.

Je byl ve svm lidstv jako oni, pesto na nm bylo nco odlinho. A u


chtli, nebo ne, museli to uznat. Kdyby mohli, tak by to popeli. Navzdory
jejich pedsudkm nemli jinou monost ne uznat, e nebyl jako oni. Kdy se
snaili ten rozdl vysvtlit, nastal problm. Jak sami popsali, Jeova
rozdlnost se tkala dvou zleitost.

(1) Odkud to ten lovk m? (Mk 6,2). Zprvy o Jeov uen nepochybn
dorazily i do Nazareta. Lid slyeli, e vyuoval s autoritou. Obyvatel
Nazareta ale nemohli o jeho studiu i autorit nic ci, protoe v dob, kdy ho
potkvali, se takto neprojevoval. Akoliv Je nestudoval se zkonky
v Jeruzalm, spn dokzal vyvrtit jejich nmitky. Obyvatel Nazareta
byli jeho znalostmi ohromeni.
(2) Jak je to moudrost, je mu byla dna? A jak mocn iny se dj jeho
rukama! (Mk 6,2).

Dvn prorokov jako Elij sice dlali zzraky, ale byly to vjimky. Je vak
v rmci sv sluby udlal celou adu mocnch zzrak. Uzdravoval
malomocn, vyhnl neist duchy, a kdo se ho dotkli, byli uzdraveni (Mk
6,56). Lid opakovan asli a chvlili Boha: Nco takovho jsme jet nikdy
nevidli (Mk 2,12).

Lid si vak kladli jet dal otzku: Jak mohl mt Je moc, kterou ani Moj
a Elij nemli? Urit ji nezskal rodov. Na jeho bratrech nebylo nic
zvltnho. A urit to nebylo prostedm alespo ne prostedm Nazareta.
Obyvatel Nazareta nemohli pijt na to, pro byl Je jin ne oni. Reagovali
tud iracionln byl jim kamenem razu (Mk 6,3).

Obyvatel Nazareta eili problm, kter si vak mus zodpovdt kad, kdo
se s Jeem setk. Bu je Je tm, km tvrd, nebo je to lh a arlatn.
dn sted nen. Kdy se s Jeem setkme, musme njak zareagovat. Bu
nm me bt kamenem razu, nebo uvme. dn jin monost
neexistuje.

V tomto kontextu je chovn lid z Nazareta pochopiteln. Zkusme si tuto


situaci pedstavit v dnen dob. Piel by dobe znm lovk z vaeho
msta, kter by o sob zaal tvrdit, e je zakladatelem novho krlovstv.
Nkte z ns by nepochybn kroutili hlavou. Kdybychom ale odhldli od
svch pedsudk, museli bychom jeho vroky vyhodnotit a rozhodnout se. To
se stalo i v Nazaret. Lid si ale radji zvolili pochybnost ne vru.

A protoe se takto rozhodli, tak tam Je nemohl uinit dn mocn in


(Mk 6,5). K tomu, aby Je vykonal zzrak, bylo zapoteb dvou vc. Prvn
byla moc. T ml Je dostatek. Druhou pak byla vra, jak bylo ukzno
v zzraku s krvcejc enou a Jairovou dcerou (Mk 5,2143). Obyvatelm
Nazareta vak chybla vra. Je se proto podivil jejich neve (Mk 6,6).
V tto souvislosti je dleit slovo jen. Kvli jejich neve tam nemohl uinit
dn zzrak, jen na nkolik mlo nemocnch vloil ruce a uzdravil je (Mk
6,5). Je snadn dvat se na shromdn nebo skupinu lid a vidt jen jejich
pochybnosti. Ale jak v Nazaret, tak i dnes existuj lid, kte navzdory drtivm
pedsudkm valn vtiny upmn v. I kdy si Elij myslel, e je jedin,
v Izraeli bylo dalch sedm tisc vrnch. Nkte z nich byli nepochybn
ovocem jeho sluby. V Nazaret to bylo stejn. Je tam nemohl dlat
zzraky a na pr uzdraven. I kdy m zstup jin nzor, pesto si meme
zvolit vru. Volme sami za sebe a nae volba nen ovlivnna hlasem vtiny.
Jako lid mme monost volby.

I pesto se Je podivil jejich neve (Mk 6,6). V Psmu je zdraznno, e


Jee v uritch situacch pekvapovala jak vra nkterch lid, tak nevra
jinch. Kristus byl ohromen vrou mskho setnka: Podivil se a ekl tm,
kte ho nsledovali: Amen, pravm vm, tak velikou vru jsem v Izraeli
nenalezl u nikoho (Mt 8,10). J. D. Jones podotk, e Je nael mocnou
vru tam, kde ji neekal. Podobnm zpsobem se divil neve Nazarejc,
protoe nevili, navzdory tomu, co vdli. Nevili i pesto, e rozpoznali, jak
vznamn Je je (Jones, sv. 1, 249).

Pestoe Jee odmtli obyvatel jeho rodnho msta, stejn jako vtina
jeho rodiny, pokraoval ve sv slub dl. Jeova prce neustala. Na rozdl
od Elije se Je neuchlil do pout a neprosil, aby mohl zemt. Zatmco u
Elije mme pro jeho malomyslnost pochopen, u Jee by to mohlo
pokodit n nhled na nj. O to vce je teba vnmat Jeovu velikost
(Chadwick, 167).

Je se nepoddal zklamn, ale zmnil sv psobit a el uit do okolnch


vesnic (Mk 6,6). dil se podle rady, kterou pozdji dal svm uednkm:
Kdy vs budou pronsledovat v jednom mst, prchnte do jinho (Mt
10,23). Je se pemstil tak proto, aby posunul vzdlvn dvancti
uednk do dal fze. Kdy je poprv zavolal, udlal to proto, aby byli
s nm, aby je poslal kzat (Mk 3,14).
Touto etapou vak u uednci proli. Byli s nm, slyeli ho vyuovat, vidli ho
uzdravovat a utovat. Pozorovali tak, jak se choval, kdy ho lid ureli a
odmtali. Tmto pozorovn se ale mohli nauit jen nco. Nyn potebovali
svou vlastn zkuenost, potebovali si vyzkouet kzat a uzdravovat (Mk 6,7
13). Kdy se pak vrtili, byly jejich spchy a nespchy zkladem pro dal
Jeovo vyuovn. Je dvanct uednk pipravoval na veden jeho crkve
(Marek 6,30.31) a pomalu sv uednky pemoval v apotoly.
Z nsledovnk se stali vyslanci, kte dlaj Bo dlo.

Je samozejm vdl, e uednci budou elit kritice a odmtn. Tyto


reakce je vak poteba oekvat, kdy jsou lid nuceni volit mezi vrou a
pochybnost. Asi nikdo z ns nem rd odmtnut o nic vc ne uednci. Bt
opravdovm uednkem vak znamen riskovat. Nam problmem je, e
vtina z ns by chtla bt uednky po cel ivot, nejsme vak ochotni n
ivot a nai dstojnost riskovat tm, e bychom se stali apotoly. Preferujeme
n pohodln kryt ped nejistotou vtho svta. Je, kter znal povahu a
poteby svch uednk, je ale vyvedl z jejich komfortn zny, a tak jim
umonil dal rst.

Tmto zpsobem Je zaal kesanskou misii. Vyslal sv uednky dlat to,


co sm nestihl. Nebylo mon, aby se s kadm osobn setkal, proto sv
uednky zmocnil k tomu, aby byli jeho prodlouenou rukou. Je vysl i
dnes ty, kte jsou ochotni ho nsledovat. Kad z jeho nsledovnk m
privilegium a zodpovdnost volby. Mon by pro ns bylo pjemnj zstat
uednky, ale Je z ns chce udlat apotoly. A pokud chceme, tak ns
uschopn, zmocn a povede.
24. Skuten vznam Jana Ktitele

Mk 6,1429
14
Uslyel o tom krl Herodes, nebo jmno Jeovo se stalo
znmm; kalo se: Jan Ktitel vstal z mrtvch, a proto v nm
psob mocn sly. 15 Jin kali: Je to Eli! A zase jin: Je to
prorok jeden z prorok. 16 Kdy to Herodes uslyel, ekl: To
vstal Jan, kterho jsem dal stt. 17 Tento Herodes toti dal Jana
zatknout a vsadit v poutech do ale, protoe si vzal za enu
Herodiadu, manelku svho bratra Filipa, 18 a Jan mu vytkal:
Nen dovoleno, abys ml manelku svho bratra! 19 Herodias
byla pln zloby proti Janovi, rda by ho zbavila ivota, ale
nemohla. 20 Herodes se toti Jana bl, nebo vdl, e je to mu
spravedliv a svat, a chrnil ho; kdy ho slyel, byl cel nejist,
a pece mu rd naslouchal. 21 Vhodn chvle nastala, kdy
Herodes o svch narozeninch uspodal hostinu pro sv
dvoany, dstojnky a vznamn lidi z Galileje. 22 Tu vstoupila
dcera t Herodiady, tanila a zalbila se Herodovi i tm, kdo s
nm hodovali. Krl ekl dvce: Podej m, o chce, a j ti to
dm. 23 Zavzal se j psahou: Dm ti, co si bude pt, a do
polovice svho krlovstv. 24 Ona vyla a zeptala se matky: O
mm podat? Ta odpovdla: O hlavu Jana Ktitele. 25 Dcera
spchala dovnit ke krli a pednesla mu svou dost: Chci,
abys mi dal ihned na mse hlavu Jana Ktitele. 26 Krl se velmi
zarmoutil, ale pro psahu ped spolustolovnky nechtl ji
odmtnout. 27 Proto poslal kata s pkazem pinst Janovu hlavu.
Ten odeel, sal Jana v ali 28 a pinesl jeho hlavu na mse; dal
ji dvce a dvka ji dala sv matce. 29 Kdy to uslyeli Janovi
uednci, pili, odnesli jeho tlo a uloili je do hrobu.

To nen hezk pbh! Pro vbec v Bibli je? Prvnm monm dvodem je
srovnn Jana Ktitele a uednk, druh dvod se tk ivota a smrti Jana a
Jee.

Pas, kter se tk uednk, zan slovy uslyel o tom krl Herodes (Mk
6,14). O em uslyel? Z kontextu vyplv (Mk 6,713), e slyel o kzn a
slub uednk. Misie dvancti uednk a naden, je vyvolala, pithla
pozornost tetrarchy Galileje, Heroda Antipy.

Je zajmav, e pbh o Herodovi a Janovi umstil Marek mezi pbhy, kde


Je vysl dvanct uednk (Mk 6,713) a kde se uednci vracej zpt (Mk
6,30). Toto umstn je ponkud zvltn. Nelze asi pln souhlasit s Mornou
Hookerovou, kter ho vid jen jako literrn prostedek, jen m vytvoit jaksi
mezidob, ne uednci dokon svou misii (Hookerov, 158). Vstinji to
vyjdil James Edwards, kter napsal: Pbh pedstavuje dsledky, je
potkvaj uednky, kte nsleduj Jee ve svt plnm chamtivosti, padku,
moci a bohatstv. Marek vkld brutln zznam muednictv Jana Ktitele
mezi vysln dvancti uednk (Mk 6,713) a jejich nvrat (Mk 6,30) proto,
aby teni pochopili, co me uednictv pinet (Edwards, 183). Je tuto
interpretaci textu v Mk 8,34 posiluje, kdy k: Kdo chce jt za mnou, zapi
sm sebe, vezmi svj k a nsleduj mne.

Pro prost galilejsk lid muselo bt kzn a uzdravovn, kter Je a dvanct


uednk dlali, dobrou zprvou. Heroda to ale zneklidnilo. Vnmal to jako
obrovskou krizi. Jeho patn svdom to zburcovalo do takov mry, e zaal
bt paranoidn. Herodes se zvlt bl, e Je je vzkenm Janem (Mk
6,16).
V tomto okamiku se Marek vrac ke vztahu Heroda a Jana a osvtluje
okolnosti smrti Jana Ktitele. Zd se, e ve zaalo u chte. Je zejm, e se
Herodes zblznil do Herodiady. Problmem ale bylo, e byla vdan za jeho
bratra Filipa (Mk 6,17). No vlastn, on to problm nebyl. Herodes ignoroval
pn svho bratra a vzal si jeho manelku jako vlastn.

To ale pineslo pote. Jej svazek s Herodem nebyl v souladu s Mojovm


zkonem, kter jasn zakazoval brt si manelku svho bratra, kdy byl bratr
naivu (Lv 18,16; 20,21; Josephus, Antiquities, idovsk staroitnosti, 18.5.4).
Jan se proti tto situaci oste postavil a odsoudil Heroda a jeho novou
manelku za nezkonn manelstv (Mk 6,18).

Herodovi Janova reakce samozejm pinesla komplikace. Herodiada chtla


Jana rovnou zabt (Mk 6,19). Tehdy se projevila urit Herodova dobr
strnka. Zaal Jana ped svou krutou manelkou chrnit. Pro? Protoe
Herodes vdl, e je Jan mu spravedliv a svat, a i kdy ho Janovo
poselstv znepokojovalo, rd mu naslouchal (Mk 6,20).

V tto fzi jet bylo mon Herodovi pomoci. Byl oteven dobru. Urit je
mon Heroda Antipu vnmat jako nenapraviteln zvrcenho mue, Bible ho
ovem takto nevid. Herodes sv srdce nezatvrdil, byl oteven Janovm
vzvm, kter ho mohly jet ovlivnit.

Herodes ml ale vn problm. Byl rozpolcen. William Barclay podotk, e


Herodes Antipas byl zvltn smsic. Na jednu stranu se Jana bl a
respektoval ho. Na druhou stranu se vak Janovch slov dsil. Pesto mu rd
naslouchal (Barclay, Mark, 154). Samozejm, kdy se nad tm zamyslme,
tak vtina z ns nen jin. Hch a pokuen ns zrove pitahuj i odpuzuj.
Herodes byl lovk stejn jako my. A my mme v naich srdcch potencil,
jak ml Herodes.

V Herodov mysli probhal boj mezi ctou k dobru a touhou po zlu, co


nakonec jeho dobrou st charakteru zlomilo a vedlo ke katastrof, kter se
dotkla jak jeho samotnho, tak Jana Ktitele. Zd se, e jedinou vc, kter se
Herodes nechtl za dnch okolnost vzdt, byl jeho cizolon vztah
s Herodiadou. Tento hch, kter si Herodes uchovval, zpsobil, e nakonec
zcela opustil sprvnou cestu.

Herodiada si brzo nala pleitost svho manela pevn sevt. Na oslav


svch narozenin poslala svou dceru Salome tanit ped dleitmi hosty
Heroda. Je neuviteln, e to Herodiada vbec udlala. Slov tanec byl
v tehdej dob a kultue nemravn. Je pozoruhodn, e se princezna s
krlovskou krv takto odhalila a ponila, protoe takov tance provdly
vtinou jen prostitutky. Fakt, e to Salome udlala, nm o n a jej matce,
kter j to dovolila a povzbudila ji v tom, mnoh vypovd (Barclay, Mark,
153).

Vypovd nm to tak nco o Herodov temn strnce. Herodovi se dvka tak


zalbila (Mk 6,22), e j pede vemi slbil, e spln cokoliv, o co pod.
Salome se poradila se svou matkou a dala smrt Jana Ktitele.

Je pravda, e tato dost Heroda rozruila (Mk 6,26). Octl se na hran. Mohl
bu obstt a takovou podlost zavrhnout, anebo podlehnout.

Herodes podlehl a ukzal tak, kde skuten le jeho problm byl


nerozhodn vle. J. D. Jones poznamenv: V jistm smyslu Herodes nebyl
mysln zvrcenm lovkem. Byl ale slab a nechal se zathnout do tto
podlosti. Herodes je novozkonnm Achabem. Jak Achab, tak Herodes byli
slab a zamen na smysly. Kdyby vak mli jednat oni sami, ani jeden z nich
by nechtl mt na rukou krev. Krlovny obou mu ale mly vli rozhodnout.
Mui se tak dili podle vle svch krloven a spchali velk patnosti (Jones,
sv. 2, 31).

Herodes pat mezi typ lid, kte miluj zrove dobro i zlo. Jejich rozhodnut
jsou ovlivovna tm, kolik toho vypij, a strachem z nespokojenosti svch
spolenk.
Herodes se rozhodl a zaal morln klesat. Jeho osud meme sledovat v L
23: Tu se od nho [Jee] Herodes se svmi vojky odvrtil, vysml se mu
Je zajmav porovnat dv situace Jana se bl, od Jee se vak odvrtil a
vysml se mu. Zde je jasn vidt, jak psob hch. Cel tragdie pramenila
z Herodovy zvrcen vn pro Herodiadu. Hch vak tak suuje svdom,
jak je vidt v Herodov zden. Odplatou za hch je smrt. To nen jen plan
vhrka ani teologick strak. Je to neprosn zkon. Je zajmav sledovat,
jak se hch rozvinul dl. Herodes se Jana bl, ale u za pr msc se tak
zmnil, e se Kristu posmval (Jones, sv. 2, 35).

V Mk 6,1429 je zajmav srovnn Jana Ktitele a Jee. V Markov evangeliu


jsou pekvapiv jen dv pase, kter nejsou zameny na Jee. A ob jsou o
Janovi. Prvn z nich (Mk 1,28) Jana popisuje jako Jeova pedchdce
v poselstv a slub, druh pas (Mk 6,1429) ho vykresluje jako pedchdce
jeho smrti. Je byl tak zabit vldcem, kter v nm rozpoznal nco vc (Mk
15,9.10.12.14.15), ale podlehl tlaku veejnosti (Mk 15,10.14.15).

Francis Maloney vak upozoruje, e je mezi Janem a Jeem je rozdl.


Markova zprva o Janov smrti kon tm, e je Janovo tlo uednky
pesunuto do hrobu (Mk 6,29). V Mk 6,1416 je zmnno, e koluj zvsti o
Janov vzken, ale jsou to jen fmy. Kesan, kte tento pbh tou, se
dozvdaj, e Jan Ktitel byl pohben (Mk 629). V ale, e Je byl zavradn,
pohben a vzken z mrtvch (Mk 16,18). Objevuje se vak dal rozdl. Jan
Ktitel byl pohben svmi vrnmi uednky. Je, kterho jeho uednci
opustili (Mk 14,50), vak byl pohben lenem rady Josefem z Arimatie, kter
ml bt jeho neptelem (Mk 15,4346) (Maloney, 127).

Jak je vak skuten vznam Jana Ktitele? Ellen Whiteov pe, e Je


nezashl a svho sluebnka nevysvobodil. Vdl, e Jan v tto zkouce
obstoj. Jan se ml stt muednkem, aby mohl bt pkladem pro tisce
dalch lid, kte pijdou po nm a budou muset jt z vzen na smrt. A budou
Jeovi nsledovnci, zdnliv oputni Bohem i lidmi, trpt v osamlch
vzeskch celch, umrat meem nebo na muidlech i na hranicch, bude je
posilovat vdom, e podobnou zkoukou proel i Jan Ktitel, o jeho vrnosti
vydal svdectv sm Kristus (Whiteov, Touha vk, 141)

25. Nasycen pti tisc a Kristova krize

Mk 6,3056
30
Apotolov se shromdili k Jeovi a oznmili mu vecko, co
inili a uili. 31 ekl jim: Pojte sami stranou na pust msto a
trochu si odpoite! Stle toti pichzelo a odchzelo mnoho
lid, a nemli ani as se najst. 32Odjeli tedy lod na pust msto,
aby byli sami. 33 Mnoz spatili, jak odjdj, a poznali je; pky
se tam ze vech mst sbhli a byli tam ped nimi. 34 Kdy Je
vystoupil, uvidl velk zstup a bylo mu jich lto, protoe byli
jako ovce bez paste. I zaal je uit mnohm vcem. 35 Kdy u
as pokroil, pistoupili k nmu jeho uednci a ekli: Toto msto
je pust a je u pozd. 36 Propus je, a si jdou do okolnch dvor
a vesnic nakoupit nco k jdlu. 37 Odpovdl jim: Dejte vy jim
jst! ekli mu: Mme jt nakoupit za dv st denr chleba a
dt jim jst? 38 Zeptal se jich: Kolik chleb mte? Jdte se
podvat! Kdy to zjistili, ekli: Pt, a dv ryby. 39 Pikzal jim,
aby vecky rozsadili po skupinch na zelen trvnk. 40 Rozloili
se tam oddl za oddlem stokrt po padesti. 41 Potom vzal Je
tch pt chleb a dv ryby, vzhldl k nebi, vzdal dky, lmal
chleby a dval uednkm, aby je lidu pedkldali. Tak ty dv
ryby rozdlil vem. 42 A jedli vichni a nasytili se; 43 a jet sebrali
dvanct plnch ko nalmanch chleb i ryb. 44 Tch, kte jedli
chleby, bylo pt tisc mu. 45 Hned nato piml Je sv
uednky, aby vstoupili na lo a jeli naped na druh beh k
Betsaid, ne on propust zstup. 46 Rozlouil se s nimi a el na
horu, aby se modlil. 47 A kdy nastal veer, byla lo daleko na
moi a on jedin na zemi. 48 Spatil je zmoen veslovnm, nebo
vtr vl proti nim; tu k nim ped svtnm krel po moi a chtl
jt dl kolem nich. 49 Kdy ho uvidli kret po moi, vykikli v
domnn, e je to pzrak; 50 vichni ho toti vidli a vydsili se.
On vak na n hned promluvil: Vzchopte se, j jsem to, nebojte
se! 51 Vstoupil k nim na lo a vtr se utiil. I byli cel ohromen
asem. 52 Nepochopili toti, jak to bylo s chleby, nebo jejich
mysl nebyla vnmav. 53 Kdy se dostali na druh beh, pistli u
Genezaretu. 54 Jakmile vystoupili z lodi, hned lid Jee poznali,
55
zbhali celou tu krajinu a zaali nosit na nostkch nemocn na
kad msto, o kterm slyeli, e tam prv je. 56 A kamkoli
vchzel do vesnic, mst i dvorc, kladli nemocn na trit a
prosili ho, aby se smli dotknout by jen tsn jeho roucha. A
kdo se ho dotkli, byli uzdraveni.

Mk 6,30 je v Markov evangeliu jedinm mstem, kde je dvanct uednk


nazvno apotoly. Dvodem me bt, e jde o jedin ppad, kdy jsou vyslni
(doslova apotolovni). V celm evangeliu se pak o nich mluv jako o jako o
studentech a uedncch, ne jako o poslech nebo kazatelch.

Je tedy vysl uednky (Mk 6,713) a ti se po splnn kol vracej. Marek


ve zbytku pbhu ukazuje, e se maj stle co uit (Mk 6,52). Potebuj bt
jet njakou dobu uednky, ne se z nich stanou plnohodnotn apotolov.

Je si uvdomil, e piel as pro novou rove vyuovn jeho uednk.


Take pot, co se ze sv misie vrtili a oznmili mu vecko, co inili a uili, je
Je vyzval, aby s nm li na oputn msto, kde budou sami (Mk 6,30.31). R.
T. France pe, e byl as se opt nco nauit. Mli za sebou nronou a
vyerpvajc misii a nyn byl as dobt baterky (France, Mark, 80). Je
vyslal uednky slouit, pot vak vyhradil jejich as pro spojen s Bohem.
Sluba a napojen na Krista jsou pro zdravou kesanskou slubu klov.

Nakonec ale bylo ve jinak. Lid odevad pichzeli na druhou stranu jezera,
take kdy Je dorazil, ekalo na nj u mnoho lid. Den pomalu ubhal a
velk zstup se stal pleitost pro nasycen pti tisc, resp. dvaceti tisc,
jeliko Marek potal jen dospl mue (Mk 6,44).

Vyven sluba

Pokud nae spojen s Kristem nevyst v slubu, pak je nco patn. Pokud
ale sloume bez spojen s Kristem, pak je nae sluba przdn, bezvsledn
a dlouhodob ji nen mon udret. (Jones, sv. 2, 48)

Samotn zzrak musel uednky ohromit. Zmiuj jej vechna tyi evangelia.
Pesto se zd, e tento zzrak neml dn adekvtn dvod. Zzrak
nevyplynul z dosti zstupu. V tom se nasycen ty tisc v Mk 8,110 li od
nasycen pti tisc. Marek zmiuje, e nasycen ty tisc bylo nutn, jeliko
lid byli bez jdla ti dny a nemli co jst. Ptitiscov zstup byl ale jen pr
hodin od svch domov a lid si mohli koupit jdlo v okolnch vesnicch (A. B.
Bruce, Kata Markon, 393).

Pro byl tento zzrak dleit, je naznaeno v Mk 6,52. Je zde uednky


napomn, e nepochopili, jak to bylo s chleby (vce jsou vpovdi
rozpracovny v J 6).

Sm o sob je zzrak samozejm velmi psobiv. Vichni, kte nkdy


pipravovali jdlo pro pr tisc (nebo pr destek) lid, tak to mohou potvrdit.
Jdlo to bylo jednoduch, chod se skldal z jemennho chleba a solench ryb
o velikosti sardinek, kter jedli ti nejchud lid. Je tedy uspokojil jejich
zkladn potebu, jejich gastronomick touhy nejsp ne.

Lid se ale nezajmali o to, co to bylo za jdlo. Zajmalo je, jak to dokzal.
Tento lovk pece ped nedvnem vzksil Jairovu dceru byl jako Elij a
Ela, kte tak ksili mrtv a sytili hladov (Guelich, 344; 1Kr 17,1024; 2Kr
4,3237.4244). Rozsah Jeovch zzrak byl ale mnohem ir ne u tchto
dvou idovskch prorok. Na zzraku nasycen pti tisc bylo nco
vjimenho.

Prvn npovdu v kontextu jedinenosti tohoto pbhu je mon najt v Mk


6,45, ve kterm je zaznamenno, e Je piml sv uednky, aby vstoupili
na lo a odpluli na druhou stranu jezera. Pro musel Je uednky pimt,
aby pluli sami, Marek nezmiuje, objasuje to vak Janovo evangelium. Jan
vysvtluje, e kdy lid vidli zzrak nasycen pti tisc, zaali si kat:
Opravdu je to ten prorok, kter m pijt na svt. Pot se ho snaili zmocnit,
aby ho provolali krlem (J 6,14.15).

Lid Jee identifikovali jako proroka, kter m pijt kvli jeho mocnmu
zzraku. Josephus pe, e kdykoliv se nkdo v prvnm stolet prohlsil za
osvoboditele a zaloil njak politick povstn, tak tm pokad toto
povstn podporoval njak prorok jak svmi mylenkami, tak znamenmi
(Brown, 249). id vili mesiskmu zaslben, e Bh povol proroka jako
Moje (Dt 18,18.15). Kdy Je nasytil pt tisc, tak vili, e jsou svdky
naplujcho se proroctv.

Moj, velk vysvoboditel, dal lidem na pouti manu (J 6,31). V Jei id


vidli nkoho, kdo se zdl bt uritm druhm Mojem vysvoboditelem a
dalm prorokem, kter pinesl chlb z nebes. Proto Jee chtli provolat
krlem.

Touto monost se pravdpodobn nechali unst i sami uednci. Marek


zmiuje, e je Je musel pimt, aby nastoupili na lo a opustili ho, zatmco
On sm propustil zstup (Mk 6,45.46). Uednci museli siln vnmat tyto
mesisk souvislosti. Jist pemleli o tom, e v tomto okamiku provede
Je mistrovsk tah, e nyn je as pro mesisk hnut. To bylo
pravdpodobn dvodem, pro Je musel uednky poslat pry, ne dav
rozpustil.

Naden uednk a nejsp i to, e vdli, e se Je nerad prezentuje jako


Mesi, vedlo k tomu, e nkte mli pocit, e mus Jee popostrit
kupedu. Doufali, e tak spust zatek jeho mesiskho krlovstv slvy.
Vdy si koneckonc a do Jeova vzken mysleli, e jeho krlovstv bude
politick a svrhne mskou nadvldu.

Pro Jee to bylo dal pokuen zskat krlovstv bez ke. Je to opakovn
jeho prvnho pokuen na pouti (Mt 4,3.4), jen v silnj form. Ji ukzal, e
je schopen pemnit kameny v chleby, co lidi ohromilo dokonce tak moc,
e chtli ihned zdit jeho krlovstv. Dokonce i Jeova podprn skupina
jeho uednci byli soust tohoto proudu. Tato situace byla pro Jee
silnm pokuenm. Toto pokuen Jee svdlo k tomu, aby postavil sv
krlovstv na chlebu. Prvnm bodem jeho kampan by mohlo bt skoncovn
s hladem. Pokud by mnoil chleby a ryby pod, lid by ho milovali (Denney,
Jesus, 210).

Zaloit krlovstv bez ke a nejt cestou zavrhnutho sluebnka, to bylo pro


Jee krutm pokuenm. Vnost tto situace dokresluje skutenost, e
ihned po tom, co Je dav rozpustil, el na horu, aby se modlil (Mk 6,46; J
6,15). Poteboval se znovu odevzdat svmu Otci, aby mohl naplnit jeho vli.
Modlil se tak za sv uednky, kte si stle pli Mesie, jen nebyl
v souladu s Bo vl. Poslunost Bo vle mus bt v Jeov ivot pi plnn
jeho kolu tm nejdleitjm. A inn Bo vle je vdy zce spojeno s
modlitbou.

Uednci mezitm eili svj zpas. Nejene byli na Jee natvan, navc
bojovali na jezee s prodnmi ivly. I kdy byli na mst, kde je jezero jen 68
kilometr irok, bylo u po 3 hodin rno (tvrt hldka je od 3 do 6 hodin),
ale kvli silnmu vtru se nachzeli teprve v polovin cesty. Kolikrt si nejsp
postovali, e je tam Je vbec poslal Kde vbec byl? Nezajmal se snad o
n?

Je ale o obou jejich problmech vdl. Tato vyhrocen situace pro nj byla
pleitost. Znovu je zachrnil a oni byli znovu ohromen asem (Mk 6,51).
Pro? Protoe nepochopili jak to bylo s chleby, nebo jejich mysl nebyla
vnmav (Mk 6,52). Zzrak s chleby byl pro uednky trojitou lekc, kterou
potebovali nutn pochopit:

1. Je je skuten ten zaslben, jen je schopen konat jet vt zzraky


ne Elij, Ela a Moj.

2. Jeho mesistv bylo odlin od oekvn id a uednk.

3. Dleit bylo i poznn, e ten, kter rozmnoil chleby, se o n zajm za


vech okolnost, a e vdy zstvaj pod jeho ochranou. To bylo velmi
dleit, protoe pomalu nastval as, kdy se je Je chystal opustit.

Toto ponauen nebylo pro uednky jednoduch, nicmn klov jak je


vidt v dalm dji Markova evangelia.

V Mk 6,5356 Marek shrnuje dal Jeovy zzraky (Mk 1,3539; 3,712) a


pipomn tak tenm, e nkolik vybranch pbh neme vystihnout
rozshlost cel Jeovy sluby.
26. Bo zkon a lidsk pravidla

Mk 7,113
1
Shromdili se k nmu farizeov a nkte ze zkonk, kte
pili z Jeruzalma. 2Uvidli nkter z jeho uednk, jak jed
znesvcujcma, to jest neomytma rukama. 3 (Farizeov toti a
vichni id se dr tradice otc a nejed, dokud si k zpst
neomyj ruce. 4 A po nvratu z trhu nejed, dokud se neoist. A je
jet mnoho jinch tradic, kterch se dr: ponoovn pohr,
dbn a mdnch mis.) 5 Farizeov a zkonci se ho zeptali:
Pro se tvoji uednci ned podle tradice otc a jed
znesvcujcma rukama? 6 ekl jim: Dobe prorokoval Izai o
vs pokrytcch, jak je psno: Tento lid ct m rty, ale srdce jejich
je daleko ode mne; 7 marn je zbonost, kterou mne ct, uce
naukm, je jsou jen pkazy lidskmi. 8Opustili jste pikzn
Bo a drte se lidsk tradice. 9A jet ekl: Jak dovedn rute
Bo pikzn, abyste zachovali svou tradici! 10 Vdy Moj ekl:
Cti svho otce i svou matku a kdo zloe otci nebo matce, a je
potrestn smrt. 11 Vy vak ute: ekne-li nkdo otci nebo
matce: To, m jsem ti zavzn pomoci, je korbn (to jest dar
Bohu), 12 ji podle vs nemus pro otce nebo matku nic udlat;
13
tak rute Bo slovo svou tradic, kterou pstujete. A takovch
podobnch vc inte mnoho.
Od situace, kdy farizeov plnovali Jeovu vradu (Mk 3,6), se farizeov
v Markov evangeliu neukazuj na scn. To se mn v 7. kapitole, kter velmi
jasn odhaluje rozdly mezi nimi a Jeem.

Jejich kritika se netkala vrnosti Bohu. Pro ob strany byl Bh stedem jejich
ivota. Jejich konflikty se netkaly ani vrnosti Bomu zkonu. Opt bylo
obma stranm jasn, jak je Bo zkon dleit. Neshoda byla spe v tom, co
je podstatou zkona.

V tto souvislosti je poteba osvtlit, jak farizejsk judaizmus vnmal zkon.


V ran idovsk historii ml vraz zkon dvoj vznam. Tm prvnm a
nejdleitjm bylo deset pikzn. Druhm vznamem bylo pt knih
Mojovch neboli Pentateuch.

Ve 3.4. stolet p. Kr. vak vznikla skupina expert na zkon, kterm se zaalo
kat zkonci. Ti nov definovali, co znamen Bo zkon. Zaali rozliovat
mezi psanou Trou a stn trou, to znamen mezi autoritativnm Svatm
psmem (Starm zkonem), a verbln penenou autoritativn tradic, kter
vykld, dopluje, a nkdy dokonce opravuje psanou formu Try (Bromiley,
sv. 4, 884). V dob Jee byla nepsan tradice ji znm jako tradice otc
(Mk 7,3). Rozvinula se do tisc peliv definovanch pravidel a norem, kter
dily kadou monou innost v ivot lovka. Zhruba ve 2. stolet po Kr.
rabni tuto stn tradici sepsali a nazvali ji Mina.

Kvli tradici se Je a farizeov nkolikrt stetli. Neshody mezi nimi byly tak
vn, protoe farizeov byli oddni stn tradici, kdeto Je byl stejn
oddn obnov zmru psanho zkona (Edwards, 209). Tento rozpor je
obzvl vidt v Mt 5, kde Je opakovan uv frzi: Slyeli jste, e bylo
eeno otcm j vak vm pravm (Mt 5,21.27.33.38.43), aby odkryl hlub
vznam zkona a fakt, e se stn tradice zabvala spe tm, co je vidt
z vnjku, ne aby zachycovala duchovn vznam zkona pro kadodenn ivot
vcho.
Stejn rozpor nachzme v Mk 7. V prvnch 13 verch se spor tk ritul
spojench s istotou a neistotou, kter jsou v Min (Tohorot a Nedarim)
detailn popsny.

Prvnm bodem, kde se neshodli, bylo omvn rukou. Farizeov si Jei


stovali, e se jeho uednci ned podle pravidel, kter souvisej s jdlem
(Mk 7,2). Pot Marek ve verch 3 a 4 krtce popisuje idovsk postoj
k omvn pro pohansk tene.

Toto symbolick omvn nemlo s istotou a hygienou nic spolenho. Spe


to byl obadn akt, kter oioval rituln neistotu. Zbon id se mohl
koneckonc zneistit teba tm, e se dotkl pohana, jeho jdla a dokonce i
ndob, kterho se pohan dotkl. Kdy se tedy id, kter striktn dodroval
pravidla, vrtil z trhu, peliv proel oiovac procedurou, aby se zbavil
veker neistoty.

Umvn rukou v Mk 7 tedy pedstavuje ritul zbonch id, kte se ped


kadm jdlem a dokonce i mezi jednotlivmi chody uritm zpsobem
umvali. Voda na omvn musela bt obadn ist a musela bt uloena
v uritm typu ndoby. Pi samotnm myt byly koneky prst smrem
nahoru; nalila se na n voda, kter stekla pinejmenm po zpst; minimln
mnostv vody byla jedna tvrtina logu, co je zhruba jeden a pl vajkov
skopky vody. Zatmco byly ob ruce jet mokr, musela bt kad oitna
druhou rukou. To ale znamenalo, e se obou rukou dotkla voda, kter byla
nyn tak neist, protoe se dotkla neistch rukou. Take podruh musely
koneky prst smovat dol a voda na n musela bt nalita takovm
zpsobem, e se zaalo u zpst a voda postupn stkala ke konekm prst.
Potom byly ruce ist (Barclay, Mark, 167).

Uednci toto obadn omvn nedlali, co dalo farizem pleitost je ped


Jeem kritizovat (Mk 7,5). Je jim odpovdl textem z Iz 29,13. Dobe
prorokoval Izai o vs pokrytcch, jak je psno: Tento lid ct m rty, ale srdce
jejich je daleko ode mne; marn je zbonost, kterou mne ct, uce naukm,
je jsou jen pkazy lidskmi (Mk 7,6). Nakonec prohlsil, e kdy Boha
uctvaj farizeov, tak v podstat u lidsk pravidla, a ne Bo (Mk 7,8), e
uctvaj zbyten (Mk 7,7) a e jsou pokrytci (Mk 7,6).

Hypokrits (pokrytec) je zajmav slovo. V etin m vznam herec.


Hypokrits je tedy lovk, jeho ivot je pln pehrvn, jako by byl stle na
jeviti. Za jeho hranm tedy nen dn realita, dn upmnost. Ve vsledku
tito lid zvenku vypadaj jako dob, ale opomjej to, co je skuten
podstatn. Kdy tedy Je farizee ztotonil s pokrytci, tak jim vlastn ekl, e
je jejich nboenstv zaloeno na vnjch rysech a unikl jim skuten smysl
psan Try.

Toto tvrzen Je v Mk 7,913 ilustroval na ptm pikzn. Ukzal tm, jak


vnj pravidla v stn pedvan tradici byla ve skutenosti v rozporu
s Bom zkonem vyjdenm v Desateru. Pt pikzn stanovuje, e lid
maj ctt svho otce a svou matku. Je ale farizejm vytk, e jejich tradice
zahrnovala i tzv. korbn. Toto slovo znamen dar. Pokud je nco
korbn Bohu, tak mu to je vnovno. Tento dar byl umstn na olt a patil
Bohu. Neme to tedy bt pouito pro jin el, dokonce ani pro materiln
zajitn zestrlch rodi. stn tradice mla tak ustanoven, e si drce
korbnu mohl slben dar zatm ponechat pro svou vlastn potebu
(Bromiley, sv. 1, 772).

Lid, kte tedy Bohu zaslbili korbn, si mohli Bohu darovan penze zatm
nechat a pesto byli povaovni za lidi, kte ct sv rodie, i kdy jim
nemohli pomoci penzi, kter zaslbili Bohu. Nebylo pece nic dleitjho
ne slib Bohu. Je ale zdrazuje, e slib byl v podstat sobeckou vmluvou,
aby nemuseli bt podporovni rodie, kdy to potebovali. Z tohoto dvodu
Je prohlsil, e tradice zkonk ruila zmr Boho zkona.

Je vystupoval bhem sv sluby proti pouhmu vnjmu provn


nboenstv. Bojoval proti upednostovn obadnch a lidskch pravidel
ped zjmem o druhho lovka. Pro Jee bylo podstatou zkona milovat
Boha a ostatn lidi celou svou mysl a srdcem (Mt 22,3640). Podstatou
zkona bylo pomoci druhmu lovku navzdory ustanovenm zkona. Ve
svm vlastnm ivot to Je ukzal napklad tm, e se dotkl malomocnho
(Mk 1,41) a uzdravil v sobotu (Mk 3,16).

Takov vklad a draz u byl ale i ped Jeem. Je toti jdrem teologie
Starho zkona (Dt 6,5; Lv 19,18). Nenvidm vae svtky, vzkzal Bh skrze
mose, ani vystt nemohu vae slavnostn shromdn. Kdy mi pinte
zpaln obti, ani [na n] nepohldnu. A se val prvo jako vody (Am
5,21.22.24). Skrze Ozee Bh prohlsil: Chci milosrdenstv, ne ob (Oz
6,6). love, bylo ti oznmeno, co je dobr, promluvil Pn skrze Michee,
a co od tebe Hospodin d: jen to, abys zachovval prvo, miloval
milosrdenstv a pokorn chodil se svm Bohem (Mi 6,8).

I kdy Bh Izraelskmu lidu pikzal pinet zpaln obti a dodrovat urit


svtky, jasn prohlsil, e tyto vnj znaky nemaj bez nboenstv v srdci
dnou hodnotu. V djinch lidstva je kletbou takzvanch nboenskch lid
duchovn provn, je je zjevn jen navenek.

Farizeov z nboenstv udlali nejen divadlo, ale zablokovali tm i cestu k


pravmu nboenstv. Slovo nic je ve vt ji podle vs nemus pro matku
nebo otce nic udlat (Mk 7,12) tak dleit, e jasn ukazuje, jak je Bo
slovo tradicemi zcela anulovno (Gundry, 353). Podle Jee tedy byly
vklady farize pro skutenou vru a nboenstv nepodstatn.

Kdyby il Je dnes, mon by ekl to sam tm, kte dvaj na odiv


stravovac nvyky i dokonce svcen soboty (co jsou samy o sob dobr
zleitosti), ale pitom jednaj s ostatnmi lidmi bez lsky.
27. Hn srdce

Mk 7,1423
14
Kdy znovu svolal zstup, ekl jim: Slyte m vichni a
rozumjte: 15 Nic, co zven vchz do lovka, neme ho
znesvtit; ale co z lovka vychz, to jej znesvcuje. 16 Kdo m
ui k slyen, sly! 17 Kdy opustil zstup a veel do domu, ptali se
ho jeho uednci na to podobenstv. 18 ekl jim: Tak i vy jste
nechpav? Nerozumte, e nic, co zven vchz do lovka,
neme ho znesvtit, 19 ponvad mu nevchz do srdce, ale do
bicha a jde do hnoje? Tak prohlsil vechny pokrmy za ist.
20
A ekl: Co vychz z lovka, to ho znesvcuje. 21 Z nitra toti, z
lidskho srdce, vychzej zl mylenky, smilstv, loupee, vrady,
22
cizolostv, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, zvistiv
pohled, urky, nadutost, opovlivost. 23 Vecko toto zl vychz
z nitra a znesvcuje lovka.

Toto pas je v Psmu opravdu revolun. Pro jej vklad je dleit otzka
v Mk 7,5, kde se farizeov a zkonci ptali Jee: Pro se tvoji uednci ned
podle tradice otc a jed znesvcujcma rukama?

V Mk 7,613 je zaznamenna Jeova odpov, kter m dv sti:

1. Farizeov a pokrytci jsou navenek poslun, ale nemaj skuten vztah


s Bohem.

2. Dky svm tradicm jsou ve skutenosti v rozporu s Bom zkonem.


Farizeov a zkonci nechtli pochopit a provat upmnou poslunost,
kterou Bh po nich dal. Jeova odpov farizem a zkonkm ukazovala,
e neznali Bo pravdu ani v teorii a e ji neprovali ani ve svch ivotech.

Jeova odpov v Mk 7,613 nicmn neodhalovala skuten jdro jejich


problmu. Proto v Mk 7,1423 Je ve sv odpovdi pokrauje. Pokud nkdo
prohlauje, e neistot a oitn rozum, mus znt i zdroj on neistoty.
Je tvrdil, e opravdov duchovn zneitn nepichz zven, ale zevnit
lovka. Ten se tedy nestv duchovn neistm, kdy si podn neumyje
ruce nebo kdy nco neistho sn. Takov mylenka farizee okovala. Oni
toti byli navenek v rmci jejich pochopen nboenstv dob. Jednou Je
poznamenal, e jsou jako oblen hroby pln lidskch kost (Mt 23,27). Kdy
tedy Je prohlsil, e podstatou opravdovho nboenstv je srdce, odhalil
jdro problmu nkolika skupin nboenskch lid a u to byli farizeov
tehdy, nebo nkte lenov mstnho sboru ve 21. stolet. Crkev nikdy
netrpla nedostatkem pokrytc tedy tch, kte jsou navenek dob ve svch
obadnch a stravovacch zvltnostech, ale nemaj vnitn zklady a kvality,
kter by z nich udlaly kesany, o nich Je mluv v Markovi 7.

O em tedy pesn Je mluv, kdy farizem odpovd na jejich otzku z Mk


7,5? Jeho poselstv zn, e nic zven lidi duchovn neznesvcuje. V Mk 7,19
pouil jdlo jen pro ilustraci. ekl, e jdlo lovka nezneiuje, protoe
nevchz do srdce, ale do bicha, odkud dle pokrauje na toaletu. Marek
tento Jev vrok jako jeden z mla vykld a proto dodv: Tak prohlsil
vechny pokrmy za ist.

Co tmto vrokem Marek myslel? V kontextu otzky farize z Mk 7,5 se zd,


e m William Lane pravdu, kdy pe, e tmto vrokem Je nezruil
Mojv zkon istoty. Nezruil ani rozdlen mezi istm a neistm. Spe
atakoval mylnou pedstavu, e mohou hn lid zskat ped Bohem
skutenou istotu skrze zsadov dodrovn sektsk istoty, kter nen
schopn oistit znesvcen srdce (Lane, 254). Lane pokrauje: Je
nepopr, e jsou zkony istoty v Mojov zkon dleit (Lv 11,147; Dt
14,120), a ani nesniuje dstojnost lid, kte by radji zemeli, ne by
poruili Bo zkon o neistch pokrmech (1Mak 1,62.63). Spe se sna, aby
lid pochopili, e klovm mstem istoty nebo neistoty ped Bohem je
srdce (Lane, 255). C. F. D. Moule dochz ke stejnmu zvru, kdy pe, e
Je prohlsil vechny pokrmy za ist (Mk 7,19) v tom smyslu, e dn
jdlo neme samo o sob znesvcovat. lovka znesvcuj zl pedstavy,
jeliko (Mk 7,21) z lidskho srdce vychzej zl mylenky (Moule, 56).

Naprosto odlin ale tento text vykld napklad R. A. Cole, kter tvrd, e je
mon Mk 7,19 parafrzovat nsledujcm zpsobem: Tmto zruil vechno
dlen obadn istho a neistho jdla (Cole, 186). Tento vklad se ale
vzdaluje kontextu v Mk 7,5, ve kterm farizeov pokldaj otzku, na ni Je
vlastn odpovd. Je nepopral dlen istho a neistho. Popral, e
zdrojem duchovn neistoty je nco jinho ne lidsk srdce.

Jeho odpov nicmn nebyla zamena negativn. Smovala pozitivnm


smrem

k pravd, kter vlastn byla jdrem toho, co chtl ct. V Mk 7,21 Je ekl,
e skuten duchovn znesvcen pichz z nitra, z lidskho srdce. Srdce a
mysl jsou zdrojem vech zlch mylenek. Dle v Mk 7,21.22 vyjmenovv
dvanct plod zlho mylen. Zajmav na tomto seznamu je, e prvnch
est zleitost je v plurlu a jsou to zl skutky, zatmco druhch est je
v singulru a jedn se o zl postoje. Mon tm chtl Je naznait, e se z
jednoho zlho postoje me zrodit nkolik zlch skutk. Vech dvanct vraz
nicmn znamen zl mylenky, kter vychzej ze zkaenho srdce.

James Edwards podotk, e je Mk 7,123 pravdpodobn nejdelm


konfrontanm proslovem v Markov evangeliu. Dlka tto sti odhaluje jej
dleitost. Marek se sna objasnit, e zkladnm elem Try a nyn i
mravnosti je vnitn istota, motiv a zmr, a ne vnj dodrovn ritul a
zvyk. Tato kontroverze tedy nen ppadem kesanskho antinomismu
(pesvden, e kesan ji nen vzn Bom zkonem), ale snahou obnovit
prav zmr Try [zkona]. Neistota tedy u nepat mezi vlastnosti
pedmt, ale mezi popisy naich vnitnch postoj a stavu srdce. Dobrota
skutku nen jen v tom, e jej udlme. Je ptomna primrn v pohnutkch
k tomuto skutku (Edwards, 214).

Uen o lidskm hchu z Mk 7 je mon najt v Bibli na nkolika mstech.


Pkladem me bt Eva v Gn 3. Zheila, a kdy si vzala a jedla zakzan
ovoce, nebo zheila jet pedtm, ne si jej vzala a jedla?

Bh j ekl, aby toto ovoce nejedla (Gn 2,17). Jeho pkaz byl jasn. Z Gn 3 tak
jasn vyplv, e udlala, co Bh zakzal. Jet pedtm, ne hn skutek
udlala, se v jej mysli a srdci nco stalo. Nejdv odmtla Boha a jeho slovo.
Potom postavila sebe samou do stedu svho ivota. A pak si vzala ovoce
(Gn 3,16).

Evina vzpoura tedy zaala uvnit. Ve svm srdci se postavila proti Bohu.
Konen dsledek jejho vnitnho srdenho problmu byl hn skutek.

Vchova, dobr nvyky a sla vle to vechno nm pomh jednat sprvn.


Nedokou vak zmnit nai podstatu a zajistit istotu naeho ivota. Jedin
nov ivot, kter pijmeme od Boha vnj sla, kter psob v naem nitru,
me z ns, kdo jsme mli pvodn rdi hch, udlat lidi, kte maj rdi
skutenou istotu, svatost. Tou silou je Je Kristus. Jedin jeho milost ns
me oivit a pithnout k Bohu a k bezhnosti istot, svatosti
(Whiteov, Cesta k vnitnmu pokoji, 26).

Proti Jeovu uen stoj farizejstv Jeovy (i dnen) doby. Je a apotolov


neuili, e se lid dostanou do nebe, kdy budou dlat dobr skutky a stanou
se lepmi lidmi. I kdyby se dky tomu stali o trochu lepmi, vedlo by to jen
k jejich duchovn pe. Byli by hrd na sv vkony, kter ped Bohem dokzali.
To byl ppad farizea v L 18,914, kter byl pesvden, e je lep ne ostatn
lid.
Bible zdrazuje, e eenm hchu nen nae zlepovn, ale to, e za ns
zemel Kristus a nabz nm nov srdce a mysl ( 6,14; 2K 5,17; J 3,7; Ef
3,16.17). Z novho srdce a mysli bude vyvrat touha ctt Boha i iny.

Je smutn, e mnoho lid vykonv vnj skutky, ani by proli vnitn


pemnou. Jejich nboenstv je zaloeno na ritulech, sprvnm chovn,
ale teba tak na sprvn strav. Vsledkem je, e v crkvi mme leny, kte
se dokou chovat velmi tvrd a zle. To vak nen dn novinka. Farizeov,
kte Jee poslali na k, byli stejn. Jedinm eenm hchu je zmna, kter
probhne uvnit lovka.

Carlyle B. Haynes zachytil podstatu Jeova poselstv v Mk 7,1423, kdy


napsal, e v kesanstv nejde o to, e svj star ivot poupravme nebo
zdokonalme. Kesanstv nem se starm zpsobem ivota nic spolenho. Je
zaloeno na zcela odlinm, novm ivot (Haynes, 10). Nov ivot vychz
z novho srdce. Je ekl: Nediv se, e jsem ti ekl: muste se narodit znovu
(J 3,7). Nov narozen, ve kterm nm Bh utvo nov srdce, je vchozm
bodem duchovn istoty.

28. Pomoc pohanm

Mk 7,248,10

24
Vstal a odeel odtud do konin trskch. Veel do jednoho
domu a nechtl, aby o tom nkdo vdl. Nemohlo se to vak
utajit; 25 hned o nm uslyela jedna ena, jej dcerka mla
neistho ducha. Pila a padla mu k nohm; 26 a ta ena byla
pohanka, rodem Syrofenianka. Prosila ho, aby vyhnal zlho
ducha z jej dcery. 27 On j ekl: Nech naped nasytit dti. Nebo
se neslu vzt chlb dtem a hodit jej psm. 28 Odpovdla mu:
Ovem, pane, jene i psi se pod stolem iv z drobt po dtech.
29
Pravil j: es toto ekla, jdi, zl duch vyel z tv dcery. 30 Kdy
se vrtila dom, nalezla dt lec na lku a zl duch byl pry.
31
Je se vrtil z zem Tru a el pes Sidn k jezeru
Galilejskmu zemm Dekapole. 32 Tu k nmu pivedou lovka
hluchho a patn mluvcho a pros ho, aby na nj vloil ruku.
33
Vzal ho stranou od zstupu, vloil prsty do jeho u, dotkl se
slinou jeho jazyka, 34 vzhldl k nebi, povzdechl a ekl: Effatha,
co znamen otevi se! 35 I otevel se mu sluch, uvolnilo se
pouto jeho jazyka a mluvil sprvn. 36 Je jim nadil, aby to
nikomu nekali. m vce jim to vak naizoval, tm vce to
rozhlaovali. 37 Nadmru se divili a kali: Dobe vecko uinil. I
hluchm dv sluch a nmm e. 1 Kdy s nm v tch dnech opt
byl velk zstup a nemli co jst, zavolal si uednky a ekl jim:
2
Je mi lto zstupu, nebo ji ti dny jsou se mnou a nemaj co
jst. 3 Kdy je polu dom hladov, zemdl na cest; vdy nkte
z nich jsou zdaleka. 4 Jeho uednci mu odpovdli: Odkud by
kdo mohl tady na pouti vzt chlb, aby vecky nasytil? 5 Zeptal
se jich: Kolik chleb mte? ekli: Sedm. 6 Nadil tedy
zstupu usednout na zem; vzal tch sedm chleb, vzdal dky,
lmal a dval svm uednkm, aby je pedkldali; oni je
pedloili zstupu. 7 Mli i nkolik rybiek; vzdal za n dky a
nadil, aby je tak pedkldali. 8 I jedli, nasytili se a sebrali
zbylch nalmanch chleb sedm ko. 9 Tch lid bylo asi tyi
tisce. Pak je propustil. 10 Hned nato vstoupil se svmi uednky
na lo a piplul do konin dalmanutskch.

Pro tuto pas (Mk 7,248,10) je pznan, e jsou vechny jej ti sti
zameny na Jeovu slubu pohanm. Existuj nejmn dva dvody, pro
jsou tyto pbhy zaazeny do Markova evangelia. (1) Je a uednci
potebovali odpoinek a as pro sebe, kter si chtli udlat u od nasycen
pti tisc (Mk 6,3032), a v idovskch oblastech se situace pro Jee zaala
trochu komplikovat. Krom toho, e ho farizeov a zkonci oznaili za
hnka, protoe odmtl stn tradici (Mk 7,123), tak ho zaal Herodes
vnmat jako hrozbu (Mk 6,1429). Je a uednci mon doufali, e mimo
idovsk zem najdou klid, kter potebovali, a prostor pro Jeovo dal
vyuovn uednk. (2) Je chtl uednkm pomalu zat ukazovat, e jeho
misie nen jen pro idy.

Je se vak zstup nezbavil. Jeho vhlas se ji dostal za hranice izraelskho


zem. Dokonce i v pohanskm Tru ji byl znm (Mk 7,24). Marek i Matou
upozoruj na jednu docela prbojnou enu, jej dcera mla neistho
ducha. Marek ji popisuje jako Syrofenianku, m ji odliuje a jasn
napovd, e to byla pohanka (Mann, 320).

Tento pbh je ponkud matouc, protoe se zd, e se o ni Je moc


nezajm, a navc k n mluv zdnliv hrub. Co se tk Jeova nezjmu o
tuto enu, je mon, e se ve sv lidskosti chtl skuten vyhnout zzraku.
Vdy uinit takov zzrak by znamenalo pithnout k sob stejnou
pozornost, od kter z Galileje unikl. Uzdraven jej dcerky by tud znamenalo
zhatit el jeho vjimen cesty s uednky. Jak ale uvidme, Je nikdy
nepehl lidsk poteby. A to je dobr zprva nejen pro Syrofenianku, ale
i pro kadho z ns.

V otzce Jeovy zdnliv hrubosti je teba zvit ti ohledy. Zaprv, Je


en ekl: Nech naped nasytit dti. Nebo se neslu vzt chlb dtem a
hodit jej psm (Mk 7,27). ena se v t chvli mohla urazit a rozzloben odejt.
Nikdo nem rd, kdy ho druh lovk nazve psem a ozna ho za
podadnho obana. ena ale musela vidt nco, co Jeovi kritici nevidli.
Pohotov odpovdla, e i psi se pod stolem iv z drobt po dtech (Mk
7,28). Je ji nakonec odmn za jej vru (Mt 15,28) a jej dceru uzdrav.
Kde ena nala nadji v Jeov zdnliv hrubm zachzen vi n? Je ve
sv odpovdi ekl slovo naped naped mly bt nasyceny dti. V tom
ena mohla vidt povzbuzen znamenalo to, e potom bude nco
nsledovat. Duchaptomn Syrofeniance to neuniklo. V tom byla
nepochybn ped uednky. Ti v tto fzi jejich vvoje nerozeznali, e nco
bude nsledovat. Nakonec tomu ale porozum. Jak je zaznamenno na
nkolika mstech Novho zkona, misie apotol se nejprve zamovala na
idy a potom na pohany ( 1,16; Sk 1,8).

Syrofenianka si vak v Jeov odpovdi nepochybn vimla i slova, kter


Je pouil pro psa. etina m pro psa dva vrazy. Prvn vraz odkazuje
k potulnmu poulinmu psu, kter byl v antickm svt symbolem opovren
a potupy. Pro idy byli pohan opravdu psi. Toto slovo ale Je nepouil.
Vybral si vraz, kter zna domcho mazlka je mon ho peloit jako
pejsek.

Jeova volba slov tedy nespadala do hanlivho pojmenovn. ena tento


fakt vnmala a odpovdla, e i psi se pod stolem iv z drobt po dtech
(Mk 7,28). A. B. Bruce podotk, e tyto drobky nebyly pouze drobky, kter
nhodn spadnou ze stolu, ale kousky, je dti potaj shazovaly svm
domcm mazlkm (A. B. Bruce, Kata Markon, 391).

ena si vak vimla i Jeova vrazu. Slova vdy doprovz e tla. Floyd
Filson m nepochybn pravdu, kdy konstatuje, e to, jak Jeova slova na
enu psobila, zleelo na jeho tnu ei a vrazu. ena vnmala, e jet
nedomluvil, a pohotov mu ukzala, e j me pomoct, ani by se vzdal sv
misie idm (Filson, 180). Jak napsala Ellen Whiteov: Za Jeovm
zdnlivm odmtnutm vidla soucit, kter nedokzal skrt (Whiteov, Touha
vk, 254).

Marek Syrofenianku vykresluje jako enu s pozoruhodnou vrou vrou,


kter byla odmnna navzdory jej etnick pslunosti. William Barclay doel
k zvru, e tato ena je symbolem pro pohansk svt, kter dychtiv popadl
nebesk chlb, kter id zavrhli a odhodili (Barclay, Mark, 183).

Mk 7,3137 je druhou st, ve kter Je pomh pohanm. O tto sti je


mon zmnit tyi zajmav souvislosti.

(1) Pokud el Je z Tru pes Sidn do Dekapole, jak zmiuje Mk 7,31, tak
el patnm smrem. Vdy Tros je zhruba 64 kilometr severozpadn od
Kafarnaum, Sidn 41 kilometr severn od Tru a od Kafarnaum 96 kilometr
severozpadn, zatmco Dekapolis je na jihovchod od Kafarnaum. Nkte
uenci, jako napklad Julius Wellhausen, tvrd, e bu Marek neznal
palestinsk zem nebo je Sidn chybou v pekladu (Cranfield, 250). Pokud je
ale tento ver vnmn v kontextu Markova evangelia, tak m tato zdlouhav
cesta celkem jednoduch vysvtlen. Alfred Plummer zmiuje, e clem tto
dlouh cesty bylo zstat stran, kter bylo potebn pro vyuovn dvancti
uednk. O to se Je ji dvakrt nespn pokusil (Plummer, 190; Mk
6,3134; 7,24). Je mon, e dky nkterm tmto rozhovorm s Jeem
doel Petr k zvru o Kristov identit, kter brzy v Caesarei Filipov
vykne (Mk 8,29).

(2) I kdy Marek zmiuje jen jeden zzrak, kter se v Dekapoli udl
(uzdraven hluchho a nmho lovka), podle Matoue se jich tam
stalo mnohem vc. Tu se k nmu sely cel zstupy a mly s sebou chrom,
mrzky, slep, hluchonm a mnoh jin. Kladly je k jeho nohm a on je
uzdravil, take se zstupy divily, kdy vidly, e nm mluv, mrzci jsou zdrav,
chrom chod a slep vid; i velebily Boha izraelskho (Mt 15,30.31). Matou
potvrdil, e se Je a uednci nachzeli v pohanskm prosted, kdy napsal
velebily Boha izraelskho. Tato vta by nebyla nutn, pokud by v zstupech
byli jen id.

(3) Dleit je Jeovo pijet v Dekapolis. Nyn ho nsledovaly velk zstupy,


ale kdy tam byl naposledy (Mk 5), lid ho pot, co uzdravil lenho mue a
zpsobil ekonomickou krizi, prosili, aby oblast opustil (Mk 5,17). Uzdraven
mu chtl jt s Jeem, ale ten mu ekl, aby se vrtil dom a vyprvl svm
sousedm, jak velik vci mu uinil Pn. Text kon slovy, e se jeho
svdectv vichni divili (Mk 5,19.20). Zstupy, kter se na Jee po jeho
nvratu valily, jsou bezpochyby ovocem, je pineslo svdectv uzdravenho
mue.

(4) V pbhu uzdraven hluchho a nmho mue v Mk 7,3137 je zmnno,


e k nmu Je pistoupil sm. Nechtl tohoto kehkho mue vystavit
rozpakm, tak si jej vzal stranou, a uzdravil ho (Mk 7,33). Je zn kadho
z ns a jedn s nmi jako s jednotlivci velmi citliv.

Posledn pbh Markovy pase o pohanech je nasycen ty tisc. Zd se, e


je tento pbh stejn jako nasycen pti tisc. Je tam vak tam jeden
vznamn rozdl. Po zzraku nasycen pti tisc Je piml dvanct uednk
k odchodu, zatmco On sm propustil zstup (Mk 6,45). U nasycen ty tisc
se ale nic takovho nedje. V tytiscovm zstupu byli pevn pohan a ti
oividn zzrak chleba z nebes nevidli jako mesiskou udlost a
nechystali se Jee provolat krlem (Mt 14,22; J 6,14.15).

Edwards ve svm komenti k Mk 7,248,10 dochz k zvru, e Jeova


cesta do Tru, Sidnu, a Dekapolis potvrzuje, e i kdy id pohany
odsunovali na kraj spolenosti, Bh nic takovho nedl. To, e pohany
pohrdali id, neznamen, e jimi pohrd Bh. V tomto pbhu je princip,
kter pro Bo lid plat v kad dob neptel kesan nejsou Bohem
oputni a Je m i s nimi soucit (Edwards, 232).
29. Rzn druhy slepoty

Mk 8,1130
11
Pili farizeov a zaali se s nm pt; dali na nm znamen z
nebe a tak ho pokoueli. 12 V duchu si povzdechl a ekl: Pro
toto pokolen d znamen? Amen, pravm vm, tomuhle
pokolen nebude dno dn znamen. 13 Odeel od nich,
vstoupil opt na lo a odjel na druh beh. 14 Zapomnli si vzt s
sebou chleby; na lodi mli jen jeden chlb. 15 Domlouval jim:
Hlete se varovat kvasu farize a kvasu Herodova! 16 I zaali
mezi sebou rozmlouvat, e nemaj chleba. 17 Kdy to Je
zpozoroval, ekl jim: Pro mluvte o tom, e nemte chleba?
Jet nerozumte a nechpete? Je vae mysl zatvrzel? 18 Oi
mte, a nevidte, ui mte, a neslyte! Nepamatujete se, 19 kdy
jsem lmal tch pt chleb pti tiscm, kolik plnch ko
nalmanch chleb jste sebrali? ekli mu: Dvanct. 20 A kdy
sedm chleb tyem tiscm, kolik plnch ko nalmanch
chleb jste sebrali? Odpovdli mu: Sedm. 21 ekl jim: Jet
nechpete? 22 Pili do Betsaidy. Pivedli k nmu slepce a prosili
jej, aby se ho dotkl. 23 I vzal toho slepho za ruku a vyvedl ho z
vesnice; potel mu slinou oi, vloil na nho ruce a ptal se ho:
Vid nco? 24 On pozvedl oi a ekl: Vidm lidi, vypadaj jako
stromy, a chod. 25 Potom mu znovu poloil ruce na oi; slep
prohldl, byl uzdraven a vidl vecko zcela zeteln. 26 Je ho
poslal dom a pikzal mu: Ale do vesnice necho! 27 Je se
svmi uednky vyel do vesnic u Cesareje Filipovy. Cestou se
uednk ptal: Za koho m lid pokldaj? 28 ekli mu: Za Jana
Ktitele, jin za Elie a nkte za jednoho z prorok. 29 Zeptal
se jich: A za koho m pokldte vy? Petr mu odpovdl: Ty jsi
Mesi. 30I pikzal jim, aby nikomu o nm nekali.

Mk 8,1130 m stejn tma slepotu. Vere 1113 se zabvaj slepotou


farize a vere 1421 slepotou uednk.

V tchto verch vak nen zmnno nic o uzdraven. To se mn a ve verch


2226, kde tlesn slep mu zskv svj zrak ve dvou fzch. Vere 2730
naznauj, e po tomto uzdraven byla rovn uzdravena duchovn slepota
uednk. Ale stejn jako v ppad slepho mue, bylo jejich uzdraven jen
sten co je zejm ve verch 3133, ve kterch Je napomn Petra za
jeho slepotu. Dal fze uzdraven jejich slepoty zan veri 3435 a thne se
a do konce Markova evangelia, zatmco Je uednky pipravuje na udlosti
v Jeruzalm.

Logika v Mk 8,1135

1. Farizeov jsou slep (vere 1113).


2. Uednci jsou slep (vere 1421).
3. Slep mu, kter opravdu nevid, je uzdraven, ale ve dvou fzch
(vere 2226).
4. Slepota uednk je uzdravena (vere 2730).
5. Ale stejn jako u slepho mue jsou uednci uzdraveni jen sten
(vere 3133).
6. Jeovm clem je uzdravit jejich slepotu kompletn (ver 34 a po
konec evangelia).
V Mk 8,1113 se Je opt potk s farizei. Tentokrt poaduj njak
znamen nebo zzrak, kter by ukzal, e je tm, kter m pijt. Mon si
pedstavovali, e jako Elij nech sestoupit ohe z nebe (2Kr 1,12). Je ale
nic takovho dlat nechce. Odchz od farize a nastupuje na lo.

Pro Je pro farizee neuinil njak znamen? Pesn to sam po nm chtl


pi pokuen na pouti i satan (Mt 4,36). Kdy farizeov chtli, aby uinil
njak znamen, stli tak vlastn na mst satana. Navc Je bhem sv
sluby pro lidi inil znamen a zzraky neustle. Jeho psoben bylo pln
zzranch znamen, farizeov byli jen pli slep, take je nevidli.

Vere v Mk 8,1421 navazuj na tma slepoty, ale tentokrt e slepotu


uednk. Kdy se uednci plavili na lodi, tak zjistili, e nemaj nic k jdlu jen
jeden mal chleba. Uednky to stresovalo a Je to vdl. Zatmco se tedy
uednci dohadovali o chlebu, Je se je snail varovat, aby se vyhnuli kvasu
farize a Heroda. Odhaloval tak jejich nesprvn pedstavy o skuten moci
pedstavy, kter je mohly svst a zapinit, e nerozpoznaj skutenou
podstatu jeho Mesistv. Lid v tehdej dob oekvali mocnho
pozemskho krle, ne trpcho sluebnka. Jak bylo zmnno v sti o nasycen
pti tisc, uen farize bylo pro uednky opravdovm pokuenm. Tyto
mylenky by se mohly rozmhat v jejich mysli stejn jako se kvas
tstem.

Uednci byli ale tak slep, e nepochopili, co tm Je myslel. Mli v hlav jen
doslovn chlb (Mk 8,16). To odhaluje jejich otuplost. Je je za to oste
kr (Mk 8,17.18). Larry Hurtado konstatuje, e toto pokrn je v Markovi
zatm nejtvrd (srov. Mk 4,13.40; 6,52). Kritizuje uednky za jejich
lhostejnost a otuplost. Pouv pitom jazyk Starho zkona, kdy je vzpurn
Izrael odsouzen za svou neposlunost Bohu a neochotu slyet jeho prorock
slovo (Hurtado, 126). Mk 8,18 je narkou na Jr 5,21, kde Bh odsuzuje idy
stejn jako Je farizee. Je varoval uednky, aby nensledovali sv
pedky, resp. aby nepoutli kvas do svch mysl (Mk 8,15).
Je v Mk 8,19.20 uednkm pipomn nasycen pti tisc a ty tisc.
Ukazuje jim, e pro nj nen problm poskytnout jim v nouzi jdlo. Tato
pipomnka jakoby pokldala otzku: Copak jste se nic nenauili? Zd se, e
v tomto textu je odpov zporn. A u si toho jsou vdomi, nebo ne,
uednci jsou slep podobn jako farizeov.

V Mk 8,2226 autor pechz od slepoty k uzdraven. Tento zzrak zmiuje


jen Marek. Je vjimen tm, e je vykonn ve fzch. Ani jeho umstn nen
nhodn nachz se mezi pas o slepot uednk (Mk 8,1421) a pas o
jejich stenm uzdraven (Mk 8,2735).

Pestoe se urit princip z dvoufzovho uzdraven slepho mue vztahuje


v prv ad na uednky, je mon v nm najt i pravdu, kter plat obecn.
Kdy se lovk stane kesanem, tak nevid pln jasn. I kdy m na ivot
nov pohled, stejn se jako nov konvertita zsti dv svma starma oima.
Kesanstv se vyznauje rstem, kter pin postupn jasnj vidn Boha.
V rmci tohoto procesu se vak lovku zaostuje pohled i na sebe sama, sv
nedostatky a poteby. Jasn zrak zskvme, kdy studujeme Bibli a
praktikujeme kesansk principy v kadodennm svt. Bible nm dv
perspektivu a tak zptnou vazbu. V tomto procesu nm vak tak pomhaj
ostatn vc.

Jednou z velkch tragdi je, e spousta kesan se spokoj jen s stenm


uzdravenm. Jejich uzdraven se njakm zpsobem zastavilo a oni nikdy Jei
nedovolili, aby v nich dokonil sv dlo. Mnoho lid v crkvi netu, co pro n
me Je udlat. Nevid ani to, jak maj oni problmy, a nevnmaj ani
problmy svta. Vid jen lid, kte vypadaj jako stromy. Nutn potebuj,
aby se jich Je dotkl podruh (Mk 8,24).

Dobrou zprvou je, e Je je schopen a chce dokonit to, co zaal pokud


ho nechme v naich ivotech psobit.

V Mk 8,2730 je tma uzdraven slepoty peneseno do ivota uednk.


Tmito veri zan v mnoha aspektech nejkrititj obdob Jeova ivota.
Tato pas je prvem uprosted Markova evangelia a zavruje prvn polovinu
Markova vyprvn o Jei.

William Barclay podotk, e se tato scna odehrv bhem Jeovy ivotn


krize. A u si jeho uednci mysleli cokoliv, Je vdl, e ho ek k.
Udlosti u se dl nemohly oddalovat. Kristovi kritici se ji shromaovali
k toku. Je pravdpodobn pemlel o otzkch, jestli ml njak vliv i
neho doshl. Nebo jinmi slovy: Poznal nkdo, km doopravdy je?
(Barclay, Mark, 196.197).

Mohl to zjistit jedin tak, e se zeptal tch nejblich, tch, kte ani by to
tuili

mli brzy jako skuten apotolov pevzt velen jeho hnut. Otzkou bylo,
jestli se nauili zkladnm principm, kter jako uednci potebovali znt
bez nich se toti nemohli stt apotoly.

Je se tedy uednk zeptal, co o nm lid kaj. Ti pohotov odpovdli, e


ho nkte vid jako Jana Ktitele, nkte jako Elije nebo jednoho z prorok
(Mk 8,28). Jee ale odpov na tuto otzku vlastn nezajmala. Zeptal se jen
proto, aby uednky piml k pemlen o nem, co pro nj bylo klov,
kdy nyn v jeho slub nastal zlomov okamik.

Proto jim poloil zsadn otzku, kter je zkladem veho: A za koho m


pokldte vy? (Mk 8,29). Na jejich odpovdi zviselo ve. S levou Je
poslouchal Petra, kter vyznal: Ty jsi Mesi. V t chvli Je vdl, e
neselhal. Oi uednk se nakonec otevely.

Vere v Mk 8,3135 vak ukazuj, e jejich zrak nebyl jet pln jasn.
Pochopili, e Je je Kristus, Mesi, ale nechpali, co to znamen.

Je jim proto nadil, aby o nm nikomu nekali (Mk 8,30). Mon to


vypad jako zvltn pkaz, nicmn byl nutn. Ralph Martin upesuje, e
Petr stle nechpal, jak byla Jeova skuten loha (Martin, Mark, 129).
Ml stle svoji pedstavu silnho krle. Je to pochopiteln, protoe
neexistuje dkaz, e by njak id v pedkesansk dob ml pedstavu
trpcho Mesie. I kdy bylo tedy Petrovo vyznn sprvn, bylo zrove
nedostaten (Brooks, 135). Petr i ostatn uednci potebuj, stejn jako
sten uzdraven slepec v Mk 8,2226, aby se jich Je dotkl i podruh.

3. st

Druh djstv

Pochopen a pijet obti a oekvn Bo


vldy na cest do Jeruzalma

Marek 8,3110,52

30. Pokuitel se znovu objevuje

Mk 8,3133
31
A zaal je uit, e Syn lovka mus mnoho trpt, bt zavren
od starch, velekn a zkonk, bt zabit a po tech dnech
vstt. 32 A mluvil o tom oteven. Petr si ho vzal stranou a zaal
ho krat. 33 On se vak obrtil, podval se na uednky a pokral
Petra: Jdi mi z cesty, satane; tv smlen nen z Boha, ale z
lovka!

Tyto vere jsou klovm bodem Markova evangelia. Je od tto chvle


zan uednky pipravovat na to, e mus

1. mnoho trpt,

2. bt zavren od starch, velekn a zkonk,

3. bt zabit,

4. po tech dnech vstt (Mk 8,31).

Je se v prbhu sv sluby nkolikrt o tchto udlostech zmnil. ekl


napklad uednkm, e pijde as, kdy od nich bude enich vzat (Mk 2,20).
Nikdy vak nemluvil narovinu. Jeho slova byla zahalen a jejich vznam
uednci pochopili a po jeho smrti a vzken. Slovo zaal tedy znamen, e
Je te poprv oteven mluvil o tom, co se mu stane.

Pro si Je vybral prv tuto chvli pro tak dleit sdlen? Existuje pm
spojen mezi Petrovm vrokem, e Je je Mesi (Mk 8,29), a Jeovm
uenm o jeho odmtnut a utrpen. Petrovo vyznn ukazuje, e on a ostatn
uednci zanaj vidt. Je ale vdl, e stejn jako uzdraven slepec v Mk
8,2226 jet nevidli pln jasn. Jedna vc je vyznat, e Je je Mesi, a
druh pochopit podstatu jeho mesistv. Uednci si Mesie pedstavovali
jako velkolepho krle, ale Je vdl, e jeho koncem bude smrt a
odmtnut. Je vnmal osnovn a intriky nboenskch a politickch
mocnost a uvdomoval si, e je nutn svm nsledovnkm odhalit
skutenou podstatu jeho kolu.
Pro na to tak spchal? (1) J. D. Jones podotk: Pokud by se Kristus nechal
zabt, ani by pedtm sv uednky varoval, zniilo by to jejich vru. Jejich vra
byla u tak dost otesena. Ale ekl jim o tom ve, jet ne zemel, aby mohli
vit, a tato chvle nastane (Jones, sv. 2, 169).

(2) V tuto chvli bylo bezpen pedstavit jim blc se pohromu. Pokud by jim
to ale Je ekl u na zatku, kdy ho poznali, pravdpodobn by ho odmtli.
Vichni id toti vili, e Mesi bude njak pozemsk krl. Uednci by
tedy Jei neuvili, protoe by podle nich vbec nevdl, o em mesistv
je. Vci se ale zmnily. Uednci ji pochopili, e Je je Mesi. Petr to
vyjdil jasn. A prv dky tomuto pochopen bylo nyn mon uednkm
redefinovat podstatu Jeova mesistv. Uednci se nakonec dostali do
bodu, kdy byli schopni Jeovu pmoarou pravdu o ki unst.

Je dleit si povimnout, e Je ekl, e mus bt zabit. Z jeho pohledu


nebyl k monou volbou, ale nm nevyhnutelnm. Nepiel na zem jen
proto, aby il bezhn ivot. Piel, aby dal svj ivot jako vkupn za
mnoh (Mk 10,45). Pi posledn veei ekl svm uednkm: Toto jest m
krev, kter zpeeuje smlouvu a prolv se za mnoh (Mk 14,24). Kristova
smrt nebyla jednou z monost plnu spasen. Kristova smrt byla zkladem.
Bez jeho obti by neexistoval pln spasen. Kvli tomu Je uednky zaal
uit zcela oteven. Ale jak udlosti v nsledujcch verch i ve zbytku
Markova evangelia ukazuj, byl to velmi nron kol.

Uednci mli sv pedstavy. Oekvali, e Mesi povstane z rodu


Davidova, aby osvobodil pozstatek Boho lidu a zrove zniil jejich
neptele (4. kniha Ezdrova 12,3234). Ml pijt, aby rozdrtil zpupnost
hnk jako ndobu hrnovu; eleznm prutem rozdrtil samu jejich
podstatu; slovem svch st zniil nrody pchajc bezprv (almy
alomounovy 17,23.24).

id v Jeov dob nepemleli o trpcm Mesii. Je zejm, e Jeovy


vroky zaznamenan v Mk 8,2931 uednky pln zaskoily. Na Petrovo
vyznn, e Je je Mesi, Je odpovdl zvltnmi vroky o svm utrpen a
smrti. Uednci nedokzali pochopit smysl tchto slov. Trpc Mesi, jeho
koncem bude odmtnut a smrt to nebylo logick ani mon. Izraelci
v djinch byli tikrt pod nadvldou i v otroctv egyptskm, babylonskm
a nyn mskm. Vdy se pi een spolhalo na politiku. Pro idy v prvnm
stolet byl pravm Mesiem ten, kdo zemi politicky vysvobod z podru
neptel. Nebyli pipraveni na Mesie, kter je piel zachrnit od jejich
hch (Mt 1,21), a ne od jejich mskch utiskovatel.

V tomto kontextu nen tak tk pochopit, pro si Petr vzal [Jee] stranou a
zaal ho krat (Mk 8,32). Petr si pravdpodobn myslel, e Je byl zmaten
a nevidl vci sprvn. Poteboval trochu pomoct, aby porozuml kolu,
kter jako Mesi ml. Petr svj pokus Jee usmrnit myslel naprosto vn.

Byl to vak Petr, kdo nevidl sprvn. Mon Jee sprvn identifikoval jako
Mesie, ale neml nejmen zdn, co to znamen. Proto zaal Je uednky
v 31. veri uit. A tak proto Petra Je ve 33. veri tak tvrd pokral. Nikoho
v evangelich Je nepokral tak tvrd jako Petra, kter se snail jen Jei
pomoct vidt vci sprvn.

Pro byl Je v krn tak drazn? Protoe si Petr pisvojil roli, kterou ml
v pokuen na pouti satan. Oba dva navrhovali, e Je me svj kol
naplnit bez smrti na ki. A Je obma ekl: Jdi mi z cesty, satane! (Mt
4,810).

Je samozejm vdl, e Petr nen satan. Zrove vak vdl, e v tuto


chvli satan mluv prostednictvm jeho uednka. Petr hrl roli pokuitele. A
to v pokuen, kter bylo jednm z nejzsadnjch pokuen Jeova ivota.
Mylenka vlastn nadchzejc smrti pipadala Jeovi nepochybn jet
hrozivj ne Petrovi. Na svch cestch urit vidl nkolik ukiovn, a jako
kad normln lovk netouil opustit svt trznivou smrt na ki. Urit by
pro Jee bylo jednodu stt se politickm Mesiem, kterho id a
uednci oekvali. Je tak urit netouil nst hchy celho lidstva (J
12,3133; 2K 5,21). Pedstava, e by pi tom byl oddlen od Boha, ho jist
dsila.

Jt svoj vlastn cestou a vyhnout se ki bylo pro Jee urit velkm


pokuenm. Setkal se s nm ji po nasycen pti tisc, kdy ho lid chtli
provolat krlem (viz koment k Mk 6,3044 v 25. kapitole), a ekalo ho opt
v Getsemane, kde se opakovan modl: Ote mj, nen-li mon, aby mne
tento kalich minul, a musm-li jej pt, sta se tv vle (Mt 26,42). Draznost
Jeova pokrn Petra tedy demonstruje, jak byl k v jeho slub dleit.

Pokuen vak navc pilo z st ptele. Je smutnm faktem, e satan nkdy


me pi svm svdn a pokouen pout Jeovy nsledovnky. Jako
kesan mme potencil Jee zradit, svst jin na patnou cestu a odradit
je od nsledovn Bo vle tm, e jim poradme, aby se vyhnuli nebezpem
a nepjemnostem, kter jim hroz.

K zamylen

Kdybys byl/a na mst Petra, jak bys na Jeovy vroky reagoval/a? Nad
m bys pemlel/a, kdy se Je obrtil smrem k Jeruzalmu? Chtl/a
bys s nm vbec chodit?

Z Petrovy zkuenosti je mon vzt si jet jedno ponauen. Jako lid jsme
chybujcmi bytostmi. V jedn chvli meme mt na vci sprvn pohled, ale
vzpt se meme stt satanovm nstrojem. Kad z ns je jednou nohou v
nebeskm krlovstv. Byli jsme zachrnni, protoe jsme pijali Jee. Je ale
pravdou, e potebujeme, aby ns Je stle zachraoval.

Dalm ponauenm je, e si musme dvat pozor, abychom lidi nezavrhovali


jen kvli jejich nerozumnosti a chybm. Je v nsledujcch dnech a tdnech
na cest do Jeruzalma ukzal pi prci se svmi chybujcmi uednky tm
nekonenou trplivost. Sherman Johnson podotk, e uednkm v chpn
brnila a zzran nechpavost (Johnson, 150). Uednci ve pochopili a po
vzken. Je je ale neopustil. Je dleit, e Marek v Mk 8,31 zmiuje, e je
Je zaal uit. Nevzdal to s nimi. Nevzdal to ani s nmi. A my bychom to
nemli vzdt s druhmi.

31. Skuten vznam uednictv

Mk 8,349,1
34
Zavolal k sob zstup s uednky a ekl jim: Kdo chce jt se
mnou, zapi sm sebe, vezmi svj k a nsleduj mne. 35 Nebo
kdo by chtl zachrnit svj ivot, ten o nj pijde; kdo vak pijde
o ivot pro mne a pro evangelium, zachrn jej. 36 Co prospje
lovku, zsk-li cel svt, ale ztrat svj ivot? 37 Za by mohl
lovk zskat zpt svj ivot? 38 Kdo se styd za mne a za m slova
v tomto zpronevilm a hnm pokolen, za toho se bude
stydt i Syn lovka, a pijde v slv svho Otce se svatmi
andly. 1 ekl jim tak: Amen, pravm vm, e nkte z tch,
kte tu stoj, neokus smrti, dokud nespat Bo krlovstv
pichzejc v moci.

Kdy Je uednky zaal uit, e Syn lovka mus mnoho trpt a bt zabit
(Mk 8,31), byl to opravdu jen zatek. Jestlie uednkm pila Jeova
interpretace mesistv nepijateln, nov koncept uednictv se jim nebude
zamlouvat o nic vc. Je prohlsil: Kdo chce jt se mnou, zapi sm sebe,
vezmi svj k a nsleduj mne (Mk 8,34).

V tomto veri jsou dv slova, kter lidi budou vdy odsunovat a vytsovat
zapi a k. Kdy slyme o sebezapen, ihned nm v mysli vytane, e si
budeme muset uritou dobu odprat njak pepych a luxus a zrove se
plcat po zdech, jak dobe nm to s tou zdrenlivost a tdrost jde.

To ale zdaleka nen ve, co tm Je myslel. Slovo zapi je rzn a nron.


Znamen zapomenout a nevidt sebe a sv zjmy (Wuest, sv. 1, 170).
Halford Luccock upozoruje, e zapen sv vlastnho j je mnohem t ne
pouh sebezapen. Znamen to nepovaovat se za nejvt autoritu svho
ivota, ale za nstroj Boho krlovstv. Znamen to zkrotit nae halasn ego,
je se neustle doaduje pozornosti a ki j, mn a moje, zniit jeho
nroky na neustl prosazovn, jeho doadovn se komfortu a prestie.
Znamen to zapt sebe sama ne ve smyslu procviovn jaksi morln
atletiky, ale v zjmu darovn naeho j jeho pin Jei Kristu (Luccock,
770).

Mezi sebezapenm a zapenm svho j je tedy rozdl. Sebezapen je


drobnou povrchovou pravou, zatmco zapen sv vlastn osoby se tk
naeho srdce vyaduje jeho zmnu.

Druhm slovem, kter nm dl problmy, je k. patnou zprvou pro


Petra a pro zbytek uednk (vetn ns) je, e Jev k nen ten jedin.
Je k, e kad z jeho nsledovnk bude mt svj vlastn k.

Abychom mohli pln porozumt vroku, e kad lovk mus vzt svj k, je
dobr pedstavit si, e jsme na mst prvnch uednk. Pedstava ke nebo
ukiovn nm ve 21. stolet moc nek. Nikdy jsme svdky ukiovn
nebyli. Ukiovn je slovem, kter pro ns nem dn emocionln
konotace. Pro uednky ale mlo. Kdy ve mst vidli skupinu mskch
vojk s lovkem, jen nese nebo thne st ke, vdli, e se jedn o
jednosmrnou cestu. Pro Jee a uednky k symbolizoval smrt. Nst k
tedy pro uednky znamenalo krutou perspektivu: Mli do Jeruzalma jt
jako prvod odsouzench kriminlnk s oprtkou kolem krku (Dodd, 94.
95).
Slova k a zapi se vznamov protnaj. Avak k, stejn jako mylenka
zapen sebe sama, byl kesany otupen a ulehen. Pro nkter lidi nst k
znamen nosit jej jako ozdobu na krku. Pro jin to znamen snet pote a
nepjemnosti v jejich ivot, jako napklad otravnho partnera nebo njakou
tlesnou vadu. To vak Je neml na mysli. Mluv o ki jako o nstroji smrti
ne fyzick smrti jeho nsledovnk, ale ukiovn naeho j, zapen stedu
naeho ivota a oddanosti naemu j. Ellen Whiteov podotk, e zpas
proti vlastnmu sobectv je tm nejvtm zpasem, do jakho se lovk me
zapojit (Whiteov, Cesta k vnitnmu pokoji, 55). A James Denney dopluje,
e akoliv se hch rod zcela pirozen, pirozen neumr; pokad jej
musme morln odsoudit a usmrtit (Denney, Doctrine of Reconciliation,
198). Odsouzen hchu je skutkem na vle pod vedenm Ducha svatho.
Je a Pavel tento in opakovan nazvaj ukiovnm.

Kdy ns Kristus vol, tak nm k: Poj a zemi. (Bonhoeffer, 99)

Pavel o tomto tmatu mluv obzvl jasn v manm 6, kde popisuje, e stt
se kesanem znamen ukiovat sv star j a vstt k novmu zpsobu
ivota, jen m nov zamen Jee a jeho vli ( 6,111). O tto smrti
Je mluvil v pkazu zapi sm sebe. Kest ponoenm je symbolem
duchovn smrti a vzken k novmu ivotu, kter je zamen na Boha (J 3,5
7; 6,14).

Po pkazu zapt sebe sama a vzt svj k nsleduje v eckm textu tyikrt
slovko nebo. Poprv se objevuje ve 35. veri: Nebo kdo by chtl
zachrnit svj ivot, ten o nj pijde; kdo vak pijde o ivot pro mne a pro
evangelium, zachrn jej. Pro Markovy prvn msk tene tato vta hodn
znamenala. V dobch mskch perzekuc si mohli kesan doslova zachrnit
ivot pouhm zapenm Krista a vyznnm, e bohem je csa. To bylo velk
pokuen, obzvl kdy si lovk uvdomil, jak budou nsledky jeho
kesansk vry. Mnoho z nich tak uinilo. Ale i kdy si mon zachrnili svj
fyzick ivot, ztratili sv spojen se zdrojem vnho ivota.

Podruh se slovo nebo v originlu (a nap. v Bibli kralick) objevuje ve


veri 36: [Nebo] co prospje lovku, zsk-li cel svt, ale ztrat svj ivot?
Toto nebo je zjevn spojeno s jeho tetm vskytem: [Nebo] za by mohl
lovk zskat zpt svj ivot? (Mk 8,37). Jsou zde tedy dv nezodpovzen
otzky. Psmo je nechv oteven, jeliko se nevztahuj jen na uednky
prvnho stolet. Jsou to otzky pro vechny Kristovy nsledovnky, pro tebe i
pro m. Vichni stojme ped monostmi, o nich Je mluvil svt, nebo
ivot s Kristem. Dnes je jednoduch obtovat svj ivot svtu. William Barclay
k, e nkte z ns jsou schopni vymnit est za zisk. Je pli jednoduch
jen troiku podvdt, kdy si myslme, e se o tom nikdo nedozv. Nkte
lid jsou ochotni vzdt se svch zsad kvli popularit. Otzkou vak nen, co
si o ns mysl ostatn lid, ale co si o ns mysl Bh. A pesto nkte obtuj
svou vnost ptomnosti. Je pli jednoduch t ptomnost, zvlt pokud
je nae svvoln j stedem naeho ivota. Lid by si uetili mnohou bolest,
pokud by pokad posuzovali sv iny a realitu ve svtle vnho ivota
(Barclay, Mark, 211.212).

Prv to zmioval Je, kdy vyprvl podobenstv o bohi a Lazarovi.


Bohat lovk ml vc majetku, ne kdy mohl vyut. Kdy vak zemel, tak mu
bohatstv bylo k niemu (L 16,22). Star znm ren do hrobu si to
nevezme i rakev nem kapsy nen vtipem, opravdu si tam nic
nevezmeme. Je poteba rozhodovat se ve vem v kontextu vnch hodnot a
pravd. A u se nm to lb, nebo ne, jedna ze zsadnch pravd tohoto ivota
je, e vichni a vechno nakonec pomine.

Potvrt je nebo zmnno v Mk 8,38: [Nebo] kdo se styd za mne a za m


slova v tomto zpronevilm a hnm pokolen, za toho se bude stydt i Syn
lovka, a pijde v slv svho Otce se svatmi andly. Zde je zmnn soud
na konci svta. Jev titul Syn lovka, kter je v Markov evangeliu
mnohokrt pouit, pochz z Daniele 7, kde Syn lovka a Vkovit
pedaj soud svatm Nejvyho nad tmi, kte odporovali Bohu a jeho
hodnotm (Da 7,13.22.26). Po tomto pedadventnm soudu krlovstv a
vladask moc vech krlovstv pod celm nebem budou dny lidu svatch
Nejvyho. Jeho krlovstv bude krlovstv vn a vechny vladask moci
ho budou uctvat a poslouchat (Da 7,27).

Dobrou zprvou o soudu je, e Bh a Je nikoho nenut vit, nco pijmat


nebo dlat. Respektuj na lidskou osobitost a prvo kadho lovka vybrat
si. Bh pi soudu nae rozhodnut bude respektovat. Nikoho nenut, aby il
podle zsad a hodnot vnosti. Pokud nkdo lp na pomjitelnch vcech, Bh
jeho volbu bere vn. Stejn jako respektuje volbu tch, kte pijmou vn
vci. Podle Jee ale pijde den ztovn.

Po slovech o poslednm soudu Je ekl ponkud matouc vrok: Amen,


pravm vm, e nkte z tch, kte tu stoj, neokus smrti, dokud nespat
Bo krlovstv, pichzejc v moci (Mk 9,1).

K tomuto veri existuje mnoho vklad a z bezprostednho kontextu


vyplvaj hned dv vysvtlen. Jednm je, e tento Jev vrok odkazuje
k promnn na hoe, je nsleduje v Mk 9,213. Druhm vysvtlenm je, e
se pas vztahuje k pedpovdi druhho pchodu v Mk 8,38. Podle tohoto
vysvtlen je nicmn pedpov v Mk 9,1 nenaplnn.

Z tchto dvou kontextovch vysvtlen je nejuspokojivj to prvn tedy o


promnn jako pedzvsti krlovstv slvy.

I kdy toto vysvtlen mnoh osvtluje, neodhaluje pln vznam pedpovdi.


Herman Ridderbos poznamenv, e proroctv asto sjednocuje rzn
obdob budoucnosti (Ridderbos, 314.315). Pkladem me bt Jeovo
kzn, e se nebesk krlovstv piblilo (Mt 4,17; Mk 1,15). Je v nm
nevyjasnil postupn rozvjen tohoto krlovstv. Nevysvtlil, e krlovstv
milosti bude nejmn 2000 let pedchzet konenmu krlovstv slvy.
Podobnm zpsobem Markovo evangelium od sebe ped vzkenm
neodliuje jednotliv sti Jeova vyven. A po vzken si uednci zaali
uvdomovat, e Jeovo vyven bude mt rzn fze. Vidli a ili v prvn fzi
jeho slavnho pchodu, kter mla podobu vzken a nanebevzet, ale
nedoili se pozdj fze (druhho pchodu). Zd se tedy, e poznmka
Hermana Ridderbose o sjednocen rznch obdob je spolu s mylenkou
promnn jako pedzvsti krlovstv slvy nejlepm vysvtlenm textu v Mk
9,1.

Dokud se ale krlovstv pln nenapln, musme jako Jeovi uednci zstat
na svch kch a mt stejn hodnoty, jak m n pichzejc Krl.