nextFinance

Ekonomick analza
ptek, 28. dubna 2017
Autor: Next Finance s.r.o.

PARALZA ROZVOJE PRAHY

Je pravdou, e Praha pat v och zahraninch nvtvnk mezi nejkrsnj evropsk metropole.
Jene to samo o sob nesta k tomu, aby se Praha mohla dotkat hvzd. Jsou tu toti ukazatele, ve
kterch se Praha kouk dalm evropskm metropolm na zda.

Clem tto prce je identifikovat slab msta v ekonomickm vvoji Prahy. K tomu bude
poteba ukzat specifika nejen esk, ale pedevm prask ekonomiky. V dal sti
bude nutn prask region srovnat s dalmi oblastmi jak v esk republice, tak
v Evrop. Prv tak se nejlpe uke, kde Praze nejvce tee do bot.
Dleitou st prce bude na zklad dat a vpot ukzat, o kolik penz Praha
pichz tm, e v n po ekonomick strnce ve neklape dokonale. Prce navc nabdne
celou adu doporuen, na zklad kterch by Praha mla ekonomickm vkonem
pedehnat dal stedoevropsk metropole a dotahovat ty zpadoevropsk. U na
zatku ale kme, e to bude bh na dlouhou tra.

Praha: HDP na hlavu (CZK) Ekonomick vvoj Prahy v poslednch letech

1 000 000
Sv povsti je Praha v posledn dob nco dlun. Kdy se ohldneme do minulosti,
900 000 zjistme, e v prbhu ticetilet vlky a v dob poblohorsk Praha poklesla na rove
800 000 provinnho msta. Dnes je Praha sice opt metropol, ale mla by dlat ve pro to, aby
se zbavila rostoucho ndechu provincialismu. V minulosti byla po dlouh stalet pro
700 000
echy Vde hlavnm mstem. Dnes tomu tak nen, ale Prahy by se mohla od Vdn
600 000 uit v mnoha oblastech, kter probereme v tto analze. Navc pidme tak srovnn
500 000 s dalmi konkurennmi msty.
400 000 Jene jak na to? V em je zakopan pes? Podle ns v tom, e rozvoj Prahy jaksi
300 000 zareznul. Praha neme vn t z toho, co j dv tak typick charakter nkolik
stolet nemnn historick centrum. Prahu bychom mli hodnotit nikoliv podle
200 000
1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 spokojenosti turist, ale podle spokojenosti jejch obyvatel. Podle toho, jak se
Praanm v metropoli ije pracuje i bydl. A tady m Praha velk rezervy. Je pravdou,
Zdroj: S
e podle Regionlnho indexu spoleenskho rozvoje v EU, kter vypracovv ziskov
organizace Social Progress Imperative a spolenost Deloitte, je na tom Praha nejlpe
z eskch region. V Evrop je vak a na 159. pozici z 272 porovnvanch region1.
Praha se tak hodn zdlky dv na zda prvn destce, kterou tvo regiony situovan
ve Finsku, Dnsku, Nizozemsku a vdsku.
Praha: Podl obecnch byt
Jak obecn popsat zkladn nedostatek Prahy? Pot se podle ns skrv v tom, e
Praze chyb jednoznan koncepce rozvoje msta v oblasti vstavby nebo
v postoji k mezinrodnm institucm. Nutno dodat, e to nen jen malr Prahy, ale
eknme celonrodn problm. (Sta si vzpomenout, jak byla s velkou pompou v esk
republice pedstavena dchodov reforma. Mla tu bt destky let. Jene hned po
nsledujcch parlamentnch volbch ji dal vldn garnitura zruila jako mvnutm
kouzelnho proutku. A podobnou schizofrenii bohuel vidme i v Praze.) Bhem
divokch 90. let Praha rozprodvala svj majetek, aby dnes zjistila, e j zan chybt.
Zcela konkrtn: Prbn jsou rozprodvny byty v majetku msta hluboko pod trn
cenou, aby nyn Praha zjistila, e m vlastnch byt nedostatek. To je vidt na
piloenm grafu.
K tomu se nae oi nemohou dostaten kochat stavbami, kter v Praze v poslednch
letech vznikly z veejnch penz. Tyto stavby se mnohem lpe zkoumaj krtkm,
protoe nov stanice metra i tunelov komplex Blanka nalezneme pod zem.

2
Zdroj: S
zemn pln by ml bt oporou a ne pekkou
0
Nadje na svtlej ztky peci jen existuje. Praha pod nzvem Metropolitn pln chyst

1
Index: Kvalita ivota nejvy v Praze, nejni na severozpad [online]. 2016 [cit. 2017-04-27]. Dostupn z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/index-kvalita-zivota-nejvyssi-v-praze-
nejnizsi-na-severozapade/1403229
 nov zemn pln hlavnho msta. To je nco, co by do budoucna mohlo pomoci. Hned
na zatek je vak poteba dt si dohromady nkolik nejen ekonomickch promnnch.
Dky tomu bychom se mli dozvdt, v jakch oblastech Praze ujd vlak. Kadopdn
u te je ctit nevysloven pn, aby se nov pln liil od zemnho plnu z roku 1999
jako den a noc.
Pln z roku 1999 toti jet vychzel z konceptu, kter byl vyuvn v minulm stolet.
Ten byl zaloen na mylence, e msto bude nejlep rozparcelovat na zny. V jedn
se bude pracovat, v jin se bude bydlet, v dal se budeme rekreovat. A jako spojka
mezi nimi bude slouit dobe dimenzovan dopravn spojen. Jene toto rozdlen se
ukzalo jako nepouiteln pro modern dobu. Star pln neobsahoval koncepci rozvoje.
Praha v poslednch letech rostla iveln a nikoliv podle toho, jak byl vymylen zemn
pln. A tak pln, kter ml Praze pinst rozvoj, se stal paradoxn jeho brzdou.
V podstat se zny zaaly drolit na men a men sti.

Kamenem razu bylo, e star pln kladl draz na uit prostoru.

V podstat odpovdal na otzku: Co stavt? Zrove vak nekal:
Jak stavt.
A tak by tu ml bt nov pln. Ten by ml vnovat mnohem vc
pozornosti hmotov struktue msta. Dky tomu by mlo bt
mnohem jasnj, kudy povedou hranice mezi domy a veejnm
prostorem, jak vysok mohou bt budovy a jak se nov stavby mohou
chovat vi ostatnm budovm. Pln by ml urovat pedevm
strukturu mst a nechat el dan budovy na majitelch nebo
provozovatelch. Nov zemn pln by ml nastavit mnohem jasnj
pravidla pro stavn dom a ne pro jejich vyuvn.

Konkrtn bolstky zemnho plnu z roku 1999

Dal nevyslovenou bolstkou souasnho plnu je nestabilita. Teba mezi lety
2000 a 2012 museli ednci projednat 2060 zmn plnu. Nejednou toti pili investoi,
kte chtli stavt byty, jene na danm mst ml bt podle pvodnho zemnho plnu
kupkladu prmyslov zvod nebo skladovac hala. kolu pro zmnu nebylo mono
postavit na mst, kde ped mnoha lety nkdo projektoval znu pro rekreaci. A tak se
stalo, e kvli nemrnmu mnostv zmn se zemn pln stal zastaral. Nedivme se.
V 90. letech minulho stolet, kdy pln vznikal, nikdo nevlastnil vteckou kouli. Za vce
ne 2 dekdy svt uel ohromn kus cesty. Sta se podvat na vvoj technologi,
penosu informac, poteb prce nebo bydlen. Do plnu proto bylo nutn zasahovat.
Jene dnes je zemn pln kvli mnostv zmn prakticky nepouiteln. I kdyby
kdysi obsahoval koncepci, ta u je mnoha zmnami pemazan.
Ostatn byl tvoen defacto ped 20 lety. Svoj konstrukc funknch ploch definoval a
determinoval msto a jeho rozvoj pomrn detailn. Jene tko mohli tehdy tvrci
plnu pedpokldat, jak poteby a priority na zem msta vzniknou za 10 -15 let. Tak
proto m bt zemn pln po 10 letech aktualizovn nebo pozen pln nov. Jene to
se v Praze z rznch dvod nestalo. A tak je zemn pln vystaven poadavkm na
nenosn mnostv jeho zmn.

Dalm bolavm mstem je doprava

A aby Praha tch starost nemla mlo, dalm bolavm mstem je zastaral a
nedostaten dopravn infrastruktura. Prv ta toti nepmo brzd dal rozvoj msta.
Pitom doprava by mla slouit jako spojka rozvoje Prahy. Sta se podvat na destky
let slibovan kvalitn spojen mezi centrem msta a letitm. Rychlodrhou ani metrem
vak na letit stle nedojedeme.

Pitom pro dal rozvoj Prahy je dobe dimenzovan doprava

Lhta pro zskn absolutn nutnost.
stavebnho povolen (dn)
Jin Korea 28 Nco postavit vyaduje trplivost
Dnsko 64 Abychom opt ukzali, e problmy nejsou jen v Praze: esk republika disponuje
Island 84 jednm z nejdelch proces povolovn staveb v Evrop. Lhta pro zskn vech
Velk Britnie 86 povolen k men stavb in v esku podle esku podle 247 dn. To je modelov
lhta, kdy jsou za sebe vyskldny vechny zkonem dan sprvn lhty. Tato doba
Nmecko 96 vak nezohleduje odvoln, neinnost orgn, nedodrovn lht, sprvn aloby,
Polsko 153 soudn pezkumy atd. 247 dn tak plat jen v ppad, e jsou dsledn dodrovny
Rumunsko 171 pedepsan lhty. Pokud dojde na odvoln, sprvn aloby a pezkumy, lhty narstaj.
Ped nmi nen jen Nmecko, ale i regionln konkurenti Polsko a Maarsko. V
Francie 183 Evrop provzej vt prtahy vstavbu u pouze v zemch, jako je Kypr, Moldvie a
Maarsko 202 Slovensko. Tento zvr vyplv to ze studie Doing Business, kterou kadoron vydv
Rakousko 222 Svtov banka. Rozhodn bychom se mli srovnvat s vysplejmi zemmi.
esko 247 Statistika tak nen nijak pvtiv. V praxi je vak situace pi zskn povolen pro vt
Slovensko 286 stavbu jet mnohem hor. Prv ty jsou pitom pro rozvoj kadho msta klov.
Jene povolovn velkch bytovch projekt v Praze se podle odhad vrazn
Kypr 579 prodluuje. Zatmco v roce 2017 dlka realizace bytovho projektu v Praze v prmru
Zdroj: World Bank inila 3 roky, v roce 2012 to bylo 5 let a v roce 2017 trvalo zskvn povolen a
realizace projektu 7 let.
Tak ve stavebnictv plat, e as jsou penze. Dlouh roky nevydr ekat na zahjen
stavby kad. To dok jen skupiny dostaten zsoben kapitlem. Povolovac
proces by se dal v atletick hantrce nazvat bhem na 3000 metr pekek. Bh na
dlouhou tra je ale ve stavebnictv problm. Nejde jen o to, e minimum investor me
ekat takto dlouho. Zjemci o byty mezitm uteou. asem navc vechno strne.
Technologie se ale mn. A pokud ekte 10 let na monost stavt, projekt mus bt
zkonit zastarat. Mme tu dal dvod, pro je Praha architektonicky tak ploch.

A jsme u toho, e protahovn vstavby omezuje konkurenci na

praskm stavebnm trhu. Men developei jsou porni velkmi
nebo zcela odchzej z trhu. Stejn tak siln lokln investoi
ohlauj, e pro nestabilitu opoutj sektor developmentu v Praze.
To jednoznan pispv k tomu, e cena praskch byt je
nemrn vysok. Dky modelovm dopotm odhadujeme, e
tmito nemrnmi prtahy se cena bytu zvedne o piblin sedm
procent.
Stavam komplikuje ivot tstupov povolovac proces (viz Ploha . 1). Ten
pestavuje bh na dlouhou tra. Kdy u stavitel zsk rozhodnut o vlivu stavby na
ivotn prosted (EIA), postav se ped nj pekky v podob zskn zemnho
rozhodnut a stavebnho povolen. Pitom na vech tech stupnch povolovn je mon
se odvolvat znovu a znovu k ji vypodan pipomnce. Nen proto divu, e je cel
proces administrativn nenosn nron. Nen toti vjimen, e se opakovan
zpochybuj ji vydan povolen.
A aby toho nebylo mlo, pochopit dlen Prahy je sloitj ne zvldnout diferenciln
rovnice. lenn Prahy se postupn vyvjelo a dnes m Praha 22 sprvnch
obvod a 57 mstskch st danch zkonem o hlavnm mst Praze. Pitom
asto se zjmy celku k se zjmy jednotlivch mstskch st. Ve vsledku tak jsou
mstn samosprvy tlaeny k tomu, aby se stavlo co nejmn. A kdy u, tak ve
prospch tch, co u v danm mst bydl.
Velk rozttnost dcch struktur v Praze je jednoznan problm. Ze studie OECD
vyplv, e msta s rozttnmi dcmi strukturami maj jednoznan ni rove
produktivity. Pro danou velikost populace metropolitn oblast s dvojnsobnm potem
mstskch st vede k ni produktivit o zhruba 6 %. Tento negativn efekt je pak
zmrnn tm o polovinu, kdy existuje sprvn orgn na rovni metropol.

Obrovsk rozttnost rozhodovacch proces v Praze je dalm

z dvod, pro se v Praze stav tak obtn.

Je tak poteba zmnit, e sttn sprvy a samosprvy jsou administrativn propojen.

Ve vsledku tak nezvisl rozhodovn stavebnch ad podlh politick atmosfe
na radnici. A to nakonec vede k tomu, e rozhodovn stavebnch ad nemus bt tak
nezvisl, jak se na prvn pohled zd.

Jak z tohoto zaarovanho kruhu?

Podle ns je dleit nutn stanoven maximlnch lht, do kterch mus bt jasno.
Cel systm by se pak dal jet doplnit nutnost sloit kauci ve chvli, kdy nkdo
podv odvoln. Pokud by se ukzalo odvoln jako elov zdrovac, kauce by
propadla. Pot je v tom, dnes me do povolovn stavby kolky na Praze 5 zasahovat
teba i kdejak spolek z Prahy 8. Kauce by tak byla vt zrukou, e do povolovn
budou zasahovat jen doten skupiny.
Ostatn v praxi by lovk ml mt monost se odvolat jen v zleitosti, kdy je
astnkem dan udlosti. To znamen ppady, kdy jsem sousedem a v relnm
"ohroen" danm jevem nebo jevem souvisejcm s danou stavbou. V souasnosti toti
astnici pouhm statutem astnka mohou zkoumat dokumentaci do posledn kty.
Sta jim k tomu teba i tak banln nesrovnalost jako rozdl nkolika mm, o kter se li
pln a skutenost. Ke zdraovn dan stavby to ale sta. To by se mlo zmnit.
A k tmto bodm bychom pidali jet jeden, kter by ml pirozen zlepit situaci na
stavebnm trhu hlavnho msta Prahy. Ani vce ne 25 let od revoluce se investoi a
samosprvy nenauili vzjemn kooperovat. ednci nakaj na bezohlednost
investor, investoi na neznalost nebo neochotu ednk. Pitom zakopn vlen
sekery a vt vzjemn spoluprce by udlaly vc prce ne psn regulace.

Suma sumrum, nov zemn pln by v obecn rovin ml

jednoznan mn regulovat, jak m bt dan oblast vyuita. Na
druh stran by nov pln ml mnohem jasnji nastavit zvazn
mantinely. Dky tomu by stavn v Praze nemlo naret na tolik
pekek. Konkrtnj poadavky na zemn pln budou zmnny
v zvru prce.

A na zmny si jet chvli pokme. Metropolitn pln, pokud projde projednvnm,

bude platit cca od roku 2021 nebo 2022. Prvn projekty vznikl dle tohoto plnu budou
realizovny teba v roce 2024. To znamen, e pro souasnou ekonomickou i
celkovou situaci Prahy bude mt metropolitn pln vliv a pozdji.
 PRAHA JAKO EKONOMICK CENTRUM ESK REPUBLIKY
Praha: HDP na hlavu (CZK) Praha jako ekonomick centrum esk republiky
1 000 000
Pro by nm mlo jt o to, aby se Praha rozvjela? Protoe Praha nen jen hlavnm
900 000 mstem esk republiky na pape, ale tak ekonomickm motorem zem. Jednak je
800 000 hospodskm centrem sttu, jednak se zde stetvaj zjmy domcch a zahraninch
700 000 investor. Do stovat Prahy umstila sdlo ada finannch instituc a firem
600 000 z rozlinch kout svta. Firmy od IBM po Ferrari maj Prahu stle zafixovanou jako
500 000
vstupn bod do prostoru stedoevropskch a vchodoevropskch trh. A o toto prestin
oznaen by byla velk koda pijt.
400 000

300 000 Ale abychom nemluvili jen obecn: Praha vytv tm tvrtinu eskho hrubho
200 000 domcho produktu (HDP). HDP Prahy po zastaven rstu bhem posledn krize u
1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 znovu roste. O ekonomick sle Prahy svd i pohled na vvoj HDP pepoten na 1
Zdroj: S obyvatele. Zatmco jet v roce 1995 tvoil HDP jednoho Praana 1,70nsobek
bohatstv prmrnho echa, v roce 2015 u to bylo 2,04nsobek bohatstv
prmrnho echa. Je ale tak teba podotknout, e v pedkrizovm roce 2008 tvoil
Praha: HDP na hlavu (prmr R = 100) HDP na hlavu jednoho Praana 2,18 prmru R.
220

210
Praha tedy proplula posledn kriz he ne zbytek republiky. To by se
200 dalo interpretovat tak tak, e rst prask ekonomiky v poslednch
190
letech ubral plyn v porovnn se zbytek zem. A to nen pro
ekonomick motor esk republiky nijak pjemn konstatovn.
180

170
V ekonomickm svt je ve svzno neviditelnmi tkanikami. Prask ekonomice se
160
1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015
nebude moci dait, kdy zbytek republiky na tom bude patn. Posledn sla ukazuj, e
Zdroj: S hrub domc produkt esk republiky ve 4. tvrtlet 2016 vzrostl meziron o 1,9 %.
Rst HDP za cel rok 2016 inil 2,3 %. Kdybychom tento vsledek srovnali s rokem
2015, mohli bychom se podn leknout. Data toti jasn ukazuj, e ekonomika
R: Meziron rst relnho HDP v % vrazn zpomaluje. O rok dve rostla o 4,6 %. To tedy znamen, e bhem roku
8
se rst esk ekonomiky smrsknul na polovinu. Jene tady nen poteba a tolik
6 panikait. Statistiku zkreslilo erpn evropskch dotac. A to nen nic, z eho bychom
4 mli mt zamotanou hlavu. Zatmco v roce 2015 tekly do esk ekonomiky penze kvli
2 doerpvn evropskch fond, losk rok byl z tohoto pohledu slab.
0 Kdy se podvme na strukturu rstu ekonomiky koncem loskho roku, nemli by ns
-2 pekvapit jej tahouni. Dailo se pedevm zpracovatelskmu prmyslu dky vrob
-4
automobil. Ostatn prv tato oblast obecn a dlouhodob thne eskou ekonomiku.
Z pohledu podlu zpracovatelskho prmyslu na HDP (konkrtn hrub pidan
-6
hodnoty) dlouhodob patme k absolutn neprmyslovjm zemm Evropy. V dob
95Q2 98Q2 01Q2 04Q2 07Q2 10Q2 13Q2 16Q2 pozitivnho ekonomickho vvoje se tak vezeme na vln rstu. Jene v dob krize se
Zdroj: S
esk ekonomika stv snadnm terem. Jakmile se toti lidem zane he dchat, jako
prvn omezuj nkupy zbo dlouhodob spoteby. Takov nkup auta toti meme
snadno odloit. Pitom prv automobilky a na n navzan odvtv jsou motorem
Kumul. bilance zahr. obchodu eskho zpracovatelskho prmyslu. esk rst tak kvli velk zvislosti na
(nrodn pojet - mil. CZK) automobilkch stoj na vratkch nohch. A to me znamenat jedin. Dal
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 navyovn rekordnho pebytku eskho zahraninho obchodu (za rok 2016 pes 160
200 000 mld. korun) u nemus pijt.
180 000 2015
160 000 2016 esk ekonomika byla v ei sel v zvru loskho roku taen domc i zahranin
140 000 2017 poptvkou. Auta se dobe prodvala po celm kontinentu. Konen spoteba tak
120 000 pispla k rstu HDP 1,4 p.b. a zahranin obchod 0,9 p.b. To dohromady dv 2,3
100 000
procentnho bodu. Jene esk rst doshl 0,4 %. To znamen, e eskou ekonomiku
80 000
mus nco brzdit. A tm nm byly investice. Ty z eskho rstu uzly v zvru
60 000
40 000
loskho roku 0,4 %. Krom vpadku evropskch penz byla ctit stle pomrn
20 000 piduen ochota riskovat. Firmy se stle obvaj budoucnosti. Bez vt ochoty
0 investovat bude esk rst i dl piduen.

2
Zdroj: S
A to se projev v letonm roce, kdy esk rst dl zpomal.
Zahranin obchod na tom bude h kvli tomu, e esk nrodn
0 banka letos skonila s intervencemi. Koruna tak bude pirozen
Nezamstnanost v %
9,0 pozvolna posilovat. Navc vvozcm ukod i zhoren nlady na
8,5 evropskch trzch. Budou tu toti politick rizika. Sta se podvat,
8,0 jak byli investoi nesv kvli volb novho prezidenta Francie nebo
7,5 kvli skandlm americkho prezidenta D. Trumpa. Domc
7,0 poptvku nebude vn vylepovat ani lepc se kondice trhu
6,5 prce. V letonm roce tak ekme rst esk ekonomiky o 2,0 %.
6,0
5,5
5,0
4,5
Do Prahy za prac
Leden 11

Leden 16
jen
erven
Listopad

Kvten

erven
Listopad
Duben

ervenec
nor

Prosinec

Bezen
Srpen

Dobr pocit meme mt z toho, e se kondice eskho trhu prce dlouhodob

zlepuje. V beznu roku 2017 mra nezamstnanosti klesala pod 5 % - na 4,8 %. Ke
konci bezna letonho roku evidovaly ady prce celkem 356 112 uchaze o
2 zamstnn. Jejich poet byl o 24 096 ni ne na konci pedchozho msce, ve
Zdroj: S
srovnn se stejnm obdobm roku 2016 je ni o 86 997 osob. To je dkazem, e se
0 kondice trhu prce zlepuje nejen z msce na msc, ale i z roku na rok. My si jet
 dobe pamatujeme dlouh obdob od konce roku 2012 do zatku roku 2015, kdy ady
prce hlsily vce ne pl milionu nezamstnanch.
Podl nezamstnanch osob v % Nabdka prce je dnes vce ne tdr na adech prce t vce 150 000 volnch
(na obyvatelstvu ve vku 1564 let) pracovnch mst. Na jedno voln pracovn msto v beznu pipadalo 2,4 uchazee. I
8
to je dkazem, e se prce hled stle jednodueji. V noru na jedno pracovn msto
7
pipadalo 2,7 uchazee. esk trh prce je nyn natolik rozjet, e prvn polovina
letonho roku se ponese v duchu klesajc nezamstnanosti. Mra nezamstnanosti
6 zam pod 5 %. Jene u bhem lta se trend oto a nezamstnanost zane rst. Ji
nen kam klesat. Zatmco letos ekme mru nezamstnanosti v prmru na 5,3 %,
5 v roce 2018 to bude 6,5 %.

4
Praha m pitom dlouhodob vsadn postaven na eskm trhu prce. Pedn
esk i svtov firmy sdlc v Praze nasvaj mozky z cel zem. Nabdkou prce
3 dok Praze krtkodob konkurovat jen oblasti, kde se dky poptvce ze zahrani da
2011 2012 2013 2014 2015 2016 zpracovatelskmu prmyslu. V souasn dob to jsou okresy, kde jsou dominantnm
Praha R zamstnavatelem automobilky. V poslednch 6 letech byla nezamstnanost vyjden
podlem nezamstnanch osob v Praze v prmru o 2,6 procentnho bodu ni, ne
inil prmr za celou republiku. Na konci roku 2016 po 3 letech poklesu mry
Zdroj: S
nezamstnanosti u na jedno voln pracovn msto v Praze pipadalo jen 1,4
uchazee. A to si musme uvdomit, e vdy tu budou ti, kte nechtj nebo
nemohou pracovat.
Navc tu byl dramatick nrst potu volnch pracovnch mst. Zatmco v roce
2014 ady prce v Praze evidovaly 9 426 volnch pracovnch mst, do roku 2016
se jejich poet vce ne zdvojnsobil na 21 054 mst.

To znamen jedin pracovn trh Praze se bl idealistickmu

stavu pln nezamstnanosti. Praha by dokzala jako houba nast i
dal uchazee o prci. Jde ale o to, jestli je k tomu v naem
hlavnm mst dostatek prostoru. I na to by mla odpovdt tato
analza.

2
Zdroj: S

POROVNN PRAHY S DALMI MSTY A REGIONY

S jakmi msty by se Praha mla srovnvat?

HDP na hlavu
Region - NUTS2 (PPS; EU 28=100 %) Pokud chceme skuten zkoumat siln a slab stnky, bez srovnn to nepjde.
2015
Srovnvat vak Prahu pouze s dalmi eskmi msty by bylo asi tak krtkozrak, jako
testovat venkovn teplotu v neoprenovm obleku. Hlavn msta toti zpravidla hraj ve
1. Inner London - West (Velk Britnie) 580%
struktue jednotlivch ekonomik vlastn ligu. U jsme si ekli, e vt ekonomick vkon
2. Luxembourg (Lucembursko) 264% hlavnch mst je dn v prvn ad vy rovn mezd, kter jsou odrazem vy
3. Hamburg (Nmecko) 206% produktivity prce. Ta je dna nejen dlouhodobm vvojem, ale tak teba tm, e je
4. Bruxelles-Cap. / Brussel Hfdst. (Belgie) 205% Praha lpe zsobena kapitlem ne jin kouty zem.
5. Bratislavsk kraj (Slovensko) 188%
6. Praha (esk republika) 178%
7. Oberbayern (Nmecko) 178% Nen proto pekvapenm, e ekonomick rove metropol je vy
8. le de France (Francie) 176%
ne u vtiny mst dan zem.
9. Inner London - East (Velk Britnie) 175%
10. Stockholm (vdsko) 174%
Co z toho vyplv? e Prahu musme srovnvat s dalmi evropskmi metropolemi a
11. Noord-Holland (Nizozemsko) 164%
dalmi evropskmi velkomsty. Jen dky tomu zjistme, kde Prahu tla bota a v em
12. Darmstadt (Nmecko) 163% m naopak navrch. Jakmi metropolemi zat? Stedoevropsk msta Varava,
13. Hovedstaden (Dnsko) 163% Budape a Bratislava stly s Prahou po pdu komunismu na tm stejn startovn
14. Stuttgart (Nmecko) 162% e. Samozejm ale bude zajmav sledovat tak vvoj v dalch metropolch. Mezi
15. Bremen (Nmecko) 159% n mus patit Vde, Berln nebo Koda. Ty se nm budou hodit jako vzory, ke kterm
16. North Eastern Scotland (Velk Britnie) 155%
by Praha mla vzhlet. Prv pro tato msta bude mon v ad ppad sehnat vce
podrobnjch statistik.
17. Wien (Rakousko) 155%
18. Utrecht (Nizozemsko) 150%
19. Berkshire, Buckinghamshire & Oxfordshire (VB) 150%
Kritria, ve kterch budeme Prahu porovnvat:
20. Salzburg (Rakousko) 150%
Berlin (Nmecko) 119% i. HDP na hlavu v mezinrodnm srovnn
Mazowieckie - Varava (Polsko) 109% Kdy hodlme zkoumat ekonomickou vysplost danho zem, nememe vynechat
Kzp Magyarorszg - Budape (Maarsko) 105% hrub domc produkt (HDP). Ten se toti v ekonomickm svt pouv jako zkladn
Zdroj: Eurostat ukazatel toho, jak je dan oblast ekonomicky spn. HDP je pouvn jako ukazatel
bohatstv, ekonomick prosperity, tak jako ukazatel socilnho pokroku a je rovn
dleitm indiktorem pi hodnocen dlouhodob konkurenceschopnosti ekonomik. Na
druhou stranu nm vak HDP ekne pramlo o kvalit ivota obyvatel, zmnch
v ivotnm prosted a souhrnn tedy zkoumat blahobyt. To znamen, e daj o HDP
budeme muset doplnit dalmi indiktory.
Hned ped zatkem porovnvn je dleit zdraznit, e jednotliv metropole nemaj
shodn poet obyvatel. Abychom mohli porovnvat ekonomickou vkonnost
jednotlivch mst, musme HDP a dal st ukazatel vydlit potem obyvatel danch
 Mra nezamstnanosti
mst. Ukazatele pak budeme vykazovat pepoten na hlavu. Dky tomu bude
Region - NUTS2 (%) porovnn mnohem vce vypovdajc.
2015
1. Freiburg 2,5
2. Niederbayern 2,5 Statistika Eurostatu byla k Praze vce ne tdr. Podle n se metropole esk
3. Oberbayern 2,7
republiky dl o est msto v poad evropskch region podle HDP na
obyvatele. Praze pomohlo to, e se data nepepotvaj podle bnho smnnho
4. Oberpfalz 2,7
kurzu, ale podle takzvan parity kupn sly. Praha tak proti Vdni nebo Berlnu zskv
5. Praha (esk republika) 2,8
navrch dky tomu, e je v n jednodue levnji. S velkm nskokem vede tabulku HDP
6. Trier 2,9
na hlavu zpadn st vnitnho Londna. Vkon tamn ekonomiky tvo tm
7. Tbingen 3,0 estinsobek (580 procent) unijnho prmru. Druh skonilo Lucembursko s 264
8. Mittelfranken 3,0 procenty, tet oblast nmeckho Hamburk s 206 procenty tsn ped Bruselem. Na
9. Unterfranken 3,0 ptm mst se nachz Bratislavsk kraj.
10. Schwaben 3,0
11. Tirol 3,0
Prahu najdeme podle ukazatele HDP na estm mst spolu s nmeckm Hornm
Bavorskem (oblast Mnichova a jeho okol).
12. North Yorkshire 3,2
13. Herefordshire, Worcestershire and Warwickshire 3,2
14. North Eastern Scotland 3,2
15. Stuttgart 3,3
Suma sumrum, z pohledu ekonomick sly Praha nem zvan
problm. Ekonomick porovnn HDP na hlavu ji sice ad tsn za
16. Karlsruhe 3,3
Bratislavu, ale daleko ped vtinu dalch stedoevropskch
17. Zentralschweiz 3,3
metropol. Vypovdac schopnost tohoto porovnn je vak zkalena
18. Koblenz 3,4
dominantnm postavenm Prahy i Bratislavy v rmci esk a slovensk
19. Nord-Norge 3,4 ekonomiky.
20. Stedn echy (esk republika) 3,5
Bratislavsk kraj (Slovensko) 5,7 Samozejm pozici Prahy vylepuje pepoet pes paritu kupn
Kzp Magyarorszg - Budape (Maarsko) 5,3 sly. Nicmn i tak je jasn, e ekonomick vkonnost Prahy a
Mazowieckie - Varava (Polsko) 6,4
jejch obyvatel je na dan podmnky solidn a nebrn Praze
v dalm rozvoji.
Berlin (Nmecko) 9,4
Wien (Rakousko) 10,6
Zdroj: Eurostat
ii. Prask trh prce v mezinrodnm srovnn
U v pedchoz sti jsme ukzali, e Praha m dominantn msto na eskm trhu
prce. To sam ale plat pro Prahu ve srovnn jednotlivch region Evropsk
unie. Na nm se Praha umstila s mrou nezamstnanost hned na 5. mst za
Prmrn mzda - 4. tvrtlet 2016 pevn nmeckmi oblastmi.
Meziron
Meziron Praha je tak nejvkonnjm reprezentantem eskho trhu prce. I jeho kondice se
CZK zmna
zmna (%) dlouhodob zlepuje. Dky tomu z pohledu mry nezamstnanosti esk republika pat
(CZK)
k premiantm v Evropsk unii. V esk republice bhem druhho msce letonho
esk republika celkem 29 320 1 178 4,2
roku oitn mra nezamstnanosti podle Evropsk metodiky dosahovala 3,4 %.
Praha 36 584 1 036 2,9 Celkov mra nezamstnanosti v Evropsk unii v noru klesla na 8,0 % z lednovch 8,1
Stedoesk kraj 29 489 1 378 4,9 %. Dostala se tak nejne od ledna 2009.
Jihoesk kraj 26 692 1 108 4,3
Jene nizouk mra nezamstnanosti v Praze a v cel esk republice nek nic o
Plzesk kraj 28 376 1 249 4,6 tom, jak jsou zamstnanci celkov spokojen. Je to tak o odmn za prci. Ve 4.
Karlovarsk kraj 25 496 1 161 4,8 tvrtlet 2016 vzrostla prmrn hrub msn nominln mzda proti stejnmu
steck kraj 26 858 1 294 5,1 obdob pedchozho roku o 4,2 %, reln se zvila o 2,8 %. Prmrn mzda tak
Libereck kraj 27 372 1 135 4,3 inila 29 320 korun. To je vak imaginrn pojem. Plat toti, e dlouhodob na
Krlovhradeck kraj 26 836 1 246 4,9
prmrnou mzdu nedoshnou 2/3 eskch zamstnanc. Pro demonstraci eskch
mezd je lep vyut mediln mzdu. Tu dostaneme, kdy vechny esk platy seadme
Pardubick kraj 26 742 1 269 5,0 za sebe a najedeme ten prostedn. Medin mezd inil 25 061 K. Medin tak byl
Kraj Vysoina 26 962 1 287 5,0 v zmru loskho roku o vce ne 4 tisce ni ne prmr.
Jihomoravsk kraj 28 552 1 290 4,7
Za cel rok 2016 inila prmrn mzda v esk republice 27 589 K. Rostla o 4,2
Olomouck kraj 26 542 1 153 4,5
%. Kdy vezmeme v vahu, e ceny rostly o 0,7 %, tak reln si lid polepili o 3,5
Zlnsk kraj 26 131 1 106 4,4 %. To je velmi pkn vsledek. Jednodue je na trhu takov nedostatek kvalifikovan i
Moravskoslezsk kraj 26 738 600 2,3 nekvalifikovan pracovn sly, e firmy nemaj na vbr a musej zamstnancm
Zdroj: S zvyovat mzdy. Firmy mus pitlait na pilu, kdy hledaj nov lidi. V mnoha oborech a
lokalitch lid nebudou. Mzdy proto nominln porostou v roce 2017 v prmru
kolem 4,5 %. Jene na druh stran u se nm zaala probouzet inflace. Reln tak
mzdy letos porostou jen kolem 2,0 %. To bude v relu znamenat pomalej rst
mezd ne v pedelm roce.

Meziron rst mezd v %

11
9
7
A to znamen, e vyrovnvn eskch plat smrem k tm zpadoevropskm
5 bude zase o nco pomalej. Pi srovnn s Nmeckem byla esk prmrn mzda
podle dat OECD v roce 2015 ni vce ne tikrt. Pi zapoten kupn sly je na tom
3
prmrn Nmec tm dvakrt lpe ne prmrn ech.
1 Nominln prmrn mzda Nzk mzdy tak jsou pomrn zsadn brzdou eskho rozvoje. Nzk mzdy toti
-1 Reln prmrn mzda z ech odvd odbornky. Ti pak firmm chybj k tomu, aby bylo dosahovno
lepch vsledk. Tome se v zaarovanm kruhu.
-3
Q4/99
Q4/00
Q4/01
Q4/02
Q4/03
Q4/04
Q4/05
Q4/06
Q4/07
Q4/08
Q4/09
Q4/10
Q4/11
Q4/12
Q4/13
Q4/14
Q4/15
Q4/16

Navc posledn trendy u vvoje mezd v Praze nejsou vbec pozitivn ani pi porovnn
s jednotlivmi kraji esk republiky. Je pravdou, e podle dat z poslednho kvartlu
roku 2016 prmrn mzda v Praze pevyuje o vce ne 7 000 korun
2
celorepublikov prmr. Na druh stran vak prask mzdy rostly meziron jen
Zdroj: S
o 2,9 %. V celorepublikovm prmru se mzdy zvedly o 4,2 %. Rst plat v Praze
0
 byl v zvru roku 2016 z jednotlivch kraj R druh nejpomalej po kriz zmtanm
Moravskoslezskm kraji.

Kdo vechno nese vinu za nzk platy?

CZK/EUR za posledn 2 roky Nzkch mezd v esk republice si vimli u i za ocenem. Americk banka
29,0 JPMorgan vyadila esk sttn korunov dluhopisy ze svch index rozvinutch
100D prmr
28,5
EURCZKFIX=
trh a zaadila je od dubna mezi dluhopisov indexy rozvjejcch se zem GBI-EM.
Dvodem bylo, e hrub nrodn produkt eska na hlavu zstal ti roky po sob pod
28,0 hranic vyadovanou pro rozvinut trhy. Jako bychom se znovu dostvali na druhou
27,5 kolej. A podstatn vliv na tom mla politika esk nrodn banky. Ta toti 3 a pl roku
27,0 umle oslabovala korunu a jej kurz drela u 27korunov hladiny. To odvodovala
snahou o nakopnut rychlejho rstu cen. Jene to se stalo a ve chvli, kdy zaala
26,5
ropa zdraovat na mezinrodnch trzch. Na tom mla esk nrodn banky pi v
26,0 ct k n minimln vliv.
28.7.2014

28.1.2015

28.7.2015

28.1.2016

28.7.2016

28.1.2017

Mezitm ale tento uml stav slab koruny zachovval v esk

ekonomice levnou montovnu s nzkmi mzdami.
Zdroj: Reuters

Msto abychom se snaili v zahrani konkurovat kvalitou jako prv zmnn Nmecko,
levn koruna umle tlaila dol vrobn nklady. Dky tomu byla hlavn devizou eskho
zbo nzk cena. A kde je nzk cena, tam nemohou bt vysok platy. Tady jsme si
Zdann prce v lenskch zemch OECD (v % u svobodnho a jasn ukzali, jak mohou uml bariry brzdit n rozvoj. A to se projev ve chvli, kdy
bezdtnho zamstnance za rok 2015) do Evropy naplno pijde tvrt prmyslov revoluce. Ta se bude vyznaovat vtm
zapojenm robot. My jako zem s dlouhodob nejvtm podlem prmyslu na HDP
v Evrop bychom mli bt prvn, kdo se bude na tuto zmnu pipravovat. Jene nejdve
1. Belgie 55,3 je poteba, aby na to byly podniky dobe kapitlov vybaveny. A polome si otzku:
2. Rakousko 49,5 Pjde to lpe v Nmecku szejcm na kvalitu, nebo v esku, kde se posledn roky
3. Nmecko 49,4 szelo na nzkou cenu? J szm spe na naeho zpadnho souseda.
4. Maarsko 49,0
5. Francie 48,5
6. Itlie 47,9 Vysok daov zt psob jako koule u nohy
7. Finsko 43,9 Abychom ale za nzk mzdy nevinili jen eskou nrodn banku: Na vin je tak vysok
8. esko 42,8 zdann prce v esk republice. Celkov zdann prce v esk republice toti
9. vdsko 42,7 pat mezi nejvy v zemch OECD. Konkrtn nm pat 8. msto. Do zdann prce
10. Slovinsko 42,6 je toti nutn zapotat i povinn pojistn placen zamstnavateli za zamstnance.
Zamstnavatel na povinnch odvodech za zamstnance zaplat tolik, e jim na
Zdroj: OECD
samotn zven mezd u mnohdy nezbv. Potvrzuj to i daje Organizace pro
hospodskou spoluprci a rozvoj (OECD). Celkov zdann prce prmrnho
bezdtnho eskho zamstnance podle nich dosahuje 42,8 %. To znamen, e z
toho, kolik zamstnanci skuten stoj svoji firmu, 42,7 % neuvid. Tak vysok
zdann prce je brzdou rstu eskch mezd.
Dalm problmem je tak nestabilita daovho systmu. Daov zkony se
v esk republice mn tak asto, e se z toho daovm poradcm to hlava. To vede
k tomu, e esko je z hlediska asov nronosti plnn daovch povinnost v
Veejn pjmy na hlavu (EUR) nelichotiv spodn sti ebku evropskch zem a na 26. mst. Kad firm v R
zaberou dan ron celkem v prmru 234 hodin asu, co je vce ne nejen na
2009 2010 2011 2012 2013 Slovensku, ale i v zemch jako Rumunsko, ecko i Chorvatsko. A to komplikuje
Praha 1 473,1 1 463,4 1 630,7 1 632,0 1 574,4 podnikn v srdci esk ekonomiky Praze a svm zpsobem brzd rst plat.
Berln 5 700,0 5 875,9 6 315,8 6 740,4 6 692,9
Suma sumrum, na esk trh prce se musme dvat dvoj optikou. Z pohledu
Mnichov 4 052,9 4 053,5 4 006,4 3 588,8 3 919,6 mry nezamstnanosti jsme na tom skvle. Jene ti nejlep uchazei o
Stuttgart - 3 625,3 4 249,6 4 463,6 4 255,9 zamstnn se v esk republice (nebo konkrtn v Praze) dlouho nezdr kvli
Vde 6 718,4 7 007,9 7 072,3 7 135,3 7 111,7 nzkm platm. Autobus z Prahy do Berlna jede 4 hodiny, letecky tam jsou ei
Zurich 13 736,9 14 504,2 16 341,2 17 473,6 16 772,9 do hodiny.
Koda 9 956,0 10 908,3 11 178,2 11 234,8 11 103,4
Sname se proto vytvet na trhu prce co nejmn barir. Dky
Zdroj: Prague City Hall, Amt f r Statistik Berlin-Brandenburg, Landeshauptstadt Mnchen,
Landeshauptstadt Stuttgart, Magistrat der Stadt Wien, Stadt Zrich Prsidialdepartement,
tomu trh prce spln dva sv cle a ne jen jeden: Krom dostaten
Kbenhav ns Kommune nabdky prce uin tak esk domcnosti bohat
v mezinrodnm srovnn. A to bude motorem k rozvoji
jednotlivch mst vetn Prahy.

iii. Veejn vdaje na hlavu

Veejn vdaje na hlavu (EUR) Praha nen Berln. Rozdly ve veejnch pjmech i vdajch jsou do o bijc. Msta
starch lenskch zem EU na prvn pohled disponuj vtmi rozpoty ne msta
2009 2010 2011 2012 2013
novch lenskch zem. Piny ale nememe hledat jen v rozdln ekonomick
Praha 1 598,3 1 713,3 1 699,7 1 610,0 1 468,8 vkonnosti jednotlivch region. Rozhoduje i legislativa. Z piloench tabulek je jasn,
Mnichov 2 847,8 3 623,7 3 062,2 3 083,1 3 239,7 e z pohledu pjm i vdaj hraj msta jako Berln nebo Vde jinou ligu. Veejn
Stuttgart - 3 521,8 3 703,6 3 944,3 4 296,0 vdaje na hlavu tvo v Praze jen 22% v porovnn s Berlnem a 21 % v porovnn
Berln 6 125,9 6 286,7 6 654,8 6 553,1 6 551,4 s Vdn. Zsadn jsou vak trendy. A ty rozhodn nejsou pzniv. Mezi lety 2009 a
Vde 6 718,4 7 007,9 7 072,3 7 135,3 7 111,7 2013 klesaly veejn vdaje v Praze prmrnm mezironm tempem o 1,9 %.
Koda 10 440,7 10 783,6 10 924,3 11 291,4 10 940,2 Meme to vysvtlit tm, e v t dob evropskou ekonomiku postihla krize. Jene ve
Zurich 13 747,5 14 610,0 16 353,3 17 543,4 16 744,7 vech dalch sledovanch mstech veejn vdaje i v tto dob meziron rostly
nejmn v Kodani o 1,2 % ron, nejvce v Curychu o vce ne 5 % ron.
Zdroj: Prague City Hall, Amt f r Statistik Berlin-Brandenburg, Landeshauptstadt Mnchen,
Landeshauptstadt Stuttgart, Magistrat der Stadt Wien, Stadt Zrich Prsidialdepartement,
Kbenhav ns Kommune Tabulka nezachycuje metropole novch lenskch stt EU. Nicmn z dalho
zkoumn vyplv, e msta novch lenskch zem jako Varava, Budape nebo
Lubla jsou z vtho nadhledu na piblin stejn rovni s vjimkou Bratislavy, kde jsou
rozpotov vdaje na obyvatele zhruba polovin. Co to znamen?
 Z pohledu celkov velikosti veejnch vdaj na hlavu na tom
Praha nen h ne jej regionln konkurenti Varava nebo
Budape. Pot je vak v trendech. Zatmco zpadoevropskm
velkomstm veejn vdaje na hlavu mezi lety 2009 a 2013 rostly,
Praha lapala na brzdu. A tak to zbrzdilo jej rozvoj.

Dluhy eskch mst (CZK;

2013) Aktuln vvoj:
Celkov Kdy se v ppad Prahy podvme na posledn vvoj, nlada se nm rozhodn
Dluh na
dluh (mld. nezlep. Bn vdaje rozpotovan na rok 2015 meziron propadly o 1,4 %.
obyvatele
CZK) V roce 2016 piel jejich rst, ale jen o 1,9 %.
Praha 29 682 33,503
Koln 22 835 0,709
Liberec 19 950 2,035 iv. Dluhy mst
Ostrava 18 704 5,604 Pedstavte si situaci, kdy msto potebuje opravit kanalizaci. Mte dv monosti bu
Olomouc 17 271 1,719 na tuto investin akci nkolik let etit. Jene pak jako politik riskujete, e vs
Brno 14 537 5,509 nespokojen oban nezvol v ptch volbch. A tak si radji na opravu pjte. Tuto
Zdroj: Aktuln.cz strategii u ns praktikuje drtiv vtina mst. Nicmn krlovnou dluh je v poslednch
letech v esk republice Praha. Podle ilustranch dat z roku vedla Praha na pln e
nejen z pohledu celkovho dluhu, ale primt j patil i z pohledu dluhu pepotenho na
obyvatele.
Praha ale m anci velk dluh sten zkrotit. Celkov dluh Prahy se jet v zvru
roku 2016 pohyboval na rovni 31,74 miliardy korun. Z celkov stky inily nejvce
(21,33 miliardy korun) dlouhodob vry od Evropsk investin banky. Prat radn ale
nakonec schvlili snen mstskho dluhu. Praha s pedstihem zaplat 8,5 miliardy
Dlouhodob dluh na hlavu (EUR) korun, kter byly pouity na dostavbu trasy A praskho metra. V souasn dob
toti nen vhodn kvli nzkorokovmu prosted nechvat voln penze leet. Dky
2009 2010 2011 2012 2013
pedasnmu splacen tohoto vru Praha uet v celkovm soutu 956 mil. K na
Stuttgart 133,2 107,4 80,9 59,7 - rocch.
Koda 1 305,0 1 161,4 1 136,0 750,7 676,7
Kdy se ohldneme zpt, tak dluh Prahy nabobtnal pedevm kvli investicm do
Mnichov 1 690,4 1 608,2 1 185,9 945,5 660,8
dopravy. Z let 1999 a 2003 msto dlu 2,5 miliardy korun kvli prodlouen metra C z
Praha 763,5 831,9 845,8 971,4 1 034,0 Holeovic do Ldv. V roce 2003 si msto pro zmnu pjilo dv miliardy na
Vde 1 112,7 1 810,8 2 357,1 2 518,2 2 643,3 rekonstrukci metra po povodnch. Dluh pak narostl o 7,6 miliardy korun kvli
Zurich 8 505,2 9 622,7 11 056,3 11 760,9 11 846,0 prodlouen metra linky C z Ldv do Letan nebo o ji zmiovanch 8,5 miliardy korun
Berln 17 432,0 17 381,0 17 647,0 18 206,0 17 793,0 na prodlouen trasy A do Motola.

Zdroj: Prague City Hall, Amt f r Statistik Berlin-Brandenburg, Landeshauptstadt Mnchen,

Landeshauptstadt Stuttgart, Magistrat der Stadt Wien, Stadt Zrich Prsidialdepartement,
Kbenhav ns Kommune
Dluhy mst evropskou optikou
V esk republice jsme si zvykli na to, e Praha m dluhov primt. Jak u jsme ale
ekli v vodu, metropole a velkomsta jsou trochu jin kategorie. Je proto nutn se
podvat na to, jak vypad zadluen Prahy v kontextu dalch evropskch velkomst.
Abychom mohli pro ilustraci srovnat dluhy mst ve stejn metodice, vyuvme data
z roku 2013. A tady pozice Prahy nevypad a tak patn. V roce 2013 dosahovalo
zadluen Prahy pepoten na hlavu 1 034 EUR. Veejn dluh kadho Praana
tak inil pouze 39,1 % dluhu kadho Vdeana a dokonce jen 5,8 % Berlana.
Meziron zmna dlouhodobho veejnho dluhu (v %) Mnohem dleitj jsou ale trendy. A ty nm kaj, e zadluen Prahy narstalo
0,8 v pokrizovch letech rychleji ne v dalch evropskch velkomstech. V roce 2012
Praha narostlo zadluen Prahy o tm 15 %, v roce 2013 o 6,4 %. V dnm jinm
0,6
Berln sledovanm evropskm velkomst nerostlo ve zmiovanch letech zadluen tak
0,4 rychle. Je proto velice dleit, e Praha zan sniovat svj dluh a v pedstihu splat
Mnichov
8,5 mld. korun.
0,2 Stuttgart
0,0 Vde
Prozatm nebyl veejn dluh zsadn brzdou dalho rozvoje Prahy.
-0,2 Zurich Pokud by vak nezdrav trend nrstu zadluen pokraoval, mohlo by
-0,4
Koda se to v budoucnu zmnit.
2010 2011 2012 2013
Zdroj: Vlastn vpoty

v. Poet turist a jejich traty

Praha je nezpochybnitelnm magnetem na turisty. Skoro 2/3 turist mcch do esk
republiky zavtaj do Prahy. Poet turist pijdjcch do Prahy se neustle zvyuje. V
roce 2016 se v hlavnm mst ubytovalo 7,07 milion lid, co bylo skoro o pl milionu
vce ne v roce pedchozm. Oblbenost Prahy dokldaj i statistiky asociace European
Cities Marketing. Podle nich se Praha v loskm roce umstila v potu penocovn
zahraninch turist na ptm mst a v celkovm potu penocovn na sedmm.
Trendy u prask turistiky jsou pozitivn. Praha v roce 2016 celkovm potem 16,7
milion (+4,8%) penocovn peskoila napklad Vde a Amsterdam. Meziron poet
nocujcch turist v Praze narostl o 4,8 %. A s potem 14,9 milionu (+3,8%) penocovn
zahraninch host si Praha vedla lpe ne Berln, Vde, Madrid nebo Budape. A
jet jedna zajmavost. Mezi dky z tchto sel vyplv, e poprv za nkolik
poslednch let byl nrst penocovn domcch turist (6%) vy ne nrst potu
penocovn nvtvnku zahraninch (2,3%). Praha tak rozhodn nepitahuje jen
turisty ze zahrani, ale i obyvatele zbytku republiky.
Odkud do Prahy m nejvce turist? Pedevm ze Spojench stt americkch,
 Vvoj potu host v hromadnch ubytovacch
Nmecka a Spojenho krlovstv. Tito turist tvo zhruba 30% z celkovho potu
zazench v Praze v letech 2010 2015 nvtvnk. Prahu navtvuje tak m dl vc turist z Asie. Poet turist pijdjcch
z ny ustavin roste, za rok 2016 se zvil o 2,2%.2 K tomu pispv i poslen
leteckch spoj mezi eskou republikou a nou.
Celkov sla i trendy jsou pozitivn. Jen v roce 2015 podle daj vydavatele
platebnch karet MasterCard nechali zahranin turist v Praze pes 80 mld. korun.
Podle agentury CzechTourism inily prmrn vdaje zahraninch nvtvnk
na osobu a den v roce 2015 u ns 2 769 korun. Jde ale o to, aby Praha krom
tradinch tahk ukzala nco novho. Nejvt atrakc metropole jsou toti
dlouhodob Prask hrad, Staromstsk radnice nebo ZOO. O spchu prask ZOO
svd to, e neustle roste jej nvtvnost. V roce 2016 m ZOO Praha na kont
pesn 1 448 353 nvtvnk. To byl historicky nejlep vsledek.
Problm je ten, e Praha nem v rukvu dostaten poet trumf, kter by turisty
vythnul z historickho centra Prahy. A to m dva negativn dsledky jednak je
centrum Prahy peten, jednak turist v Praze zstvaj krat dobu.
Zdroj: S

Do budoucna by mlo bt pro Prahu velkou vzvou otevt

nvtvnkm vc mstskch st, ne je Praha 1. Pak turist
strv v Praze vce asu.
HB INDEX
140
To bude dleit za pedpokladu, e Praha tou zvit pjmy
135
130
z turistickho ruchu.
125 Byty Do roku 2019 navc zane fungovat spolen propagace Prahy,
1/2010=100

120
Vdn a Berlna, jejm clem je pilkat vce nvtvnk z Asie,
115 Rodinn
110
Ameriky nebo Austrlie. To v kombinaci s pedstavenm vt sti
domy
105 Pozemky
Prahy turistm by mohlo zvit pjmy z turismu v ptch 10
100 letech a o 30 %.
95
90

Zdroj: Fincentrum Hypoindex vi. Trh nemovitost

Posledn roky daly zapomenout na to, e jsme na pelomu let 2012 a 2013
proili nejdel recesi v esk historii. 4,6% rst esk ekonomiky z roku 2015 a 2,3%
rst z roku 2016 dodal mnoha lidem vru v lep ztky. Jak u z pedchozho textu vme,
najt si prci je stle men a men problm. Do toho rostou mzdy. ei si tak
Poet novch prodanch byt v Praze jednoznan mohou pipadat bohat. A to je jeden z dvod, pro v posledn dob
7 000 rostou ceny nemovitost jako z vody. O tom nejlpe svd vvoj HB Indexu. Ten je
zaloen na relnch odhadech trnch cen nemovitost.
6 500
Nen pekvapenm, e v loskm roce podle HB indexu prudce zdraily vechny
6 000 typy rezidennch nemovitost. Ceny byt vzrostly o 11 procentnch bod, pozemky o
10,7 procentnho bodu a rodinn domy o 4,7 procentnho bodu.
5 500
Zastavme se u byt. Jejich rekordn rst o 11 procentnch bod v loskm roce thla
5 000
velk msta. Konkrtn se jednalo o Prahu, Olomouc a pak tak msta ve
4 500
Stedoeskm kraji. Da se prodejm starch byt i novostaveb. Developei prodali za
cel losk piblin 6 650 byt, co vak pedstavuje oproti pedchozmu roku mrn
4 000 pokles. Jak je to mon? Na vin byl nedostatek nabdky. Trh je tak hladov po novch
2013 2014 2015 2016 bytech, kterch se mu ale nedostv. Pitom velk st novch byt se kupuje ist na
Zdroj: Trigema investici. V Praze je to podle odhad a 30 %. Investor byt kupuje na pronjem nebo
s vrou, e ceny nemovitost vylet jet v.
Stle vt dleitj roli zanaj v Praze hrt byty na investici. Takov byt se dostv
na trh jako byt njemn. To rozhodn nen nim, proti emu by se mlo bojovat.
Investici do nemovitosti se hod pro konzervativnjho investora, kter nechce voln
Finann objem novch prodanch byt v Praze (mld. spory investovat na finannch trzch. Navc u za prvn republiky nkte jednotlivci
CZK) vlastnili i stavli vce byt. Tak tento zpsob pak vyuvali k pedn kapitlu dalm
35
generacm. Z dlouhodobho pohledu by se tak prask nemovitostn trh ml vypodat i
30 s tm, e st rodin bude vlastnit vce ne 1 byt.
25 Spekulativn poptvka po bytech v Praze (v kombinaci s
20
nedostatkem novch byt) jsou faktory, kter thnou ceny byt
v Praze smrem nahoru.
15

10
Rok 2016 byl pitom spn i pro rodinn domy a pozemky. Ceny rodinnch dom
5
rostly v poslednm tvrtlet loskho roku mezitvrtletn nejvce za posledn dva roky. I
0 tak bylo tempo jejich rstu oproti cenm byt a pozemk mn ne polovin. Trh s
2013 2014 2015 2016
pozemky m za sebou nejvy kvartln nrst od doby vzniku HB INDEXu. Nejvt
Zdroj: Trigema
zjem pevauje u lokalit v okol velkch mst a trochu pekvapiv i u levnjch
pozemk bez kompletnch veejnch st.3

2
Praha je v prvn destce evropskch mst v potu penocovn [online]. 2017 [cit. 2017-04-11]. Dostupn z: http://www.praguecitytourism.cz/cs/media/tisk/praha-je-v-prvni-desitce-
evropskych-mest-v-poctu-prenocovani-13579

3
Ceny nemovitost vzrostly loni o vce ne 10 procent [online]. 2017 [cit. 2017-04-11]. Dostupn z: http://www.hypoindex.cz/kratke-zpravy/ceny-nemovitosti-vzrostly-loni-vice-nez-10-
procent/
 Trh nemovitost vs. kondice eskho stavebnictv
Pokud se njak oblast esk ekonomiky vyvj jako na houpace, je to stavebnictv. To
je ostatn jasn vidt z piloenho grafu. Stavebn produkce byla v 1. tvrtlet 2017
po vylouen seznnch vliv v porovnn se 4. tvrtletm 2016 vy o 0,2 %.
Meziron po oitn klesla o 2,1 %, bez oitn se snila o 0,1 %. Produkce
pozemnho stavitelstv meziron vzrostla o 3,9 % a inenrsk stavitelstv
zaznamenalo meziron pokles stavebn produkce o 13,4 %. Oividn tak dl
chybj evropsk penze na stavby a opravy silnic.
Nadji na lep ztky nabzej dal dl statistiky ze stavebnictv. Poet vydanch
stavebnch povolen v 1. tvrtlet 2017 meziron vzrostl o 8,2 %. Stavebn ady
jich vydaly 18 861. Orientan hodnota tchto staveb inila 79,8 mld. K a v
Stavebn vroba porovnn se stejnm obdobm roku 2016 vzrostla o 41,5 %.
Index 100 = stejn obd.min.roku

Vliv DPH 2004

160 Do toho se poet zahjench byt v 1. tvrtlet meziron zvil o 26,4 % a inil 6
12M Prmr 525 byt. Poet zahjench byt v rodinnch domech vzrostl o 29,5 %, u byt v
140
bytovch domech byl zaznamenn nrst o 42,0 %.
120

100 Hypotky u nebudou levnj

2
Zdroj: S
Investicm do nemovitost (vetn spekulativnch nkup) nahrvaj tak rekordn levn
80
hypotky. Zatmco v lt pedkrizovho roku 2008 inila prmrn ron sazba
0
hypotky na eskm trhu pes 5,8 %, loni sklouzla pod 2 %. Co to pro kupujc bytu
60
znamen? e kad msc pi splcen hypotky uet nkolik tisc korun. Pli se tak
1.00

1.02

1.04

1.06

1.08

1.10

1.12

1.14

1.16

nemluv o tom, e banky byly pomrn benevolentn pi poskytovn hypotk s nzkou

rokovou sazbou. Na tu doshli i mlad lid, ke kterm by banky byly jindy skoupj.
Jene nynj prosted nzkch rokovch sazeb nutilo banky kvli dosaen zisku vce
riskovat.
Jak se zd, hypoten sazby pravdpodobn u narazily na sv dno a zanaj rst
Prmrn rokov sazba hypotk v % zpt smrem ke 2 %. Prmrn rokov sazba hypotk v tuzemsku v beznu
stoupla na 1,95 % z norovch 1,87 %. Co stoj za zdraenm hypotk?
6,50%
1. Inflace u vystrila rky. Centrln banki si pej mt rst cen u 2 %. To je podle
5,50%
nich ta sprvn rove rstu cen, pi kter se ekonomika zdrav rozvj. V letech
2014, 2015 a 2016 se prmrn tempo inflace drelo pod touto rovn. Jene letos
4,50% rzn vystoupilo nad n. Zejmna dky zdraen energetickch komodit
v beznu letonho roku meziron rst spotebitelskch cen v esk
3,50% ekonomice doshl u 2,6 %. Podle ns se i v celoronm tovn letos tempo
inflace dostane nad 2 % - do psma 2,2 - 2,6 %. To je tak dvod, pro esk
2,50% nrodn banka u pestala umle oslabovat koruny. Vy inflace postupn
proskne do sazeb v cel ekonomice. Nakonec donut eskou nrodn banku
1,50%
k tomu, aby opustila nulov rokov sazby. A to bude jednm z faktor, kter bude
10.03

10.06

10.09

10.12

10.15
1.03

7.04
4.05
1.06

7.07
4.08
1.09

7.10
4.11
1.12

7.13
4.14
1.15

7.16

tlait na zdraen hypotk.

Zdroj: Fincentrum Hypoindex
2. V praxi by tak nedolo ke zdraen hypotk, pokud by po nich nebyla dostaten
poptvka. A ta je nyn vce ne slun. Nezamstnanost je toti velice nzk a
rostou reln mzdy. A protoe se ctme bohat, toume po novm bydlen.
Kadopdn vy zjem o hypotky thne jejich sazby smrem nahoru. Loni v
listopadu a prosinci byla sazba na minimu 1,77 %, v beznu u byla o 0,18
procentnho bodu v.
3. Jene hypotky nezdrauj jen trn sly, ale tak regulace. V prosinci zaal platit
zkon o spotebitelskm vru. Banky jsou tak ze zkona nuceny mnohem psnji
proklepnout bonitu uchazee o vr i hypotku. A tyto vy nklady pro banky se
logicky odrazily ve zdraen hypotk. Do budoucna nejvraznji podra ty
hypotky, u kterch si budete pjovat na velkou st nemovitosti. Banky u dnes
po zpsnn nesm poskytnout vce ne 90procentn hypotku. Navc v rozmez od
80 do 90 procent hodnoty zstavy nemovitosti mohou poskytnout jen 15 procent
novch vr. Kdo tedy ned dostaten balk penz ze svho na devo, u banky
si za to piplat. A za zdraenm hypotk hledejme i to, e esk nrodn banka
potkem dubna ukonila svj kurzov zvazek. Odbrzdn kurzu koruny se
odrazilo v tom, e zaaly zdraovat hlavn hypotky s vy hodnotou zstavy
nemovitosti.
4. Na druhou stranu si myslme, e nen poteba a tak moc spchat do banky, aby
Indexy cen byt (stejn obd. pedch.
klient stihl levn hypotky. Nebojme se toho, e by mly hypotky v ptch letech
roku = 100) vrazn zdraovat. Centrln banky nebudou moci politiku levnch penz rychle
140,0
opoutt. Jejich sazby porostou jen pozvolna. Ne krtkodob fixaci hypotky se
130,0 proto v ad ppad vyplat hypotka s ni plovouc sazbou. O zajitn rokov
Celkem sazby bychom uvaovali u hypotk na del dobu - na 8, 10 a vce let.
120,0 R
Co to znamen pro trh s praskmi nemovitostmi?
110,0
Praha
100,0
Hypotky zstanou i pes drobn zdraen stle mnohem levnj
90,0 ne ped vypuknutm posledn krize. Levn penze od bank tak
budou jet nkolik tvrtlet thnout ceny praskch nemovitost
80,0 smrem vzhru.
1q/2006
3q/2006
1q/2007
3q/2007
1q/2008
3q/2008
1q/2009
3q/2009
1q/2010
3q/2010
1q/2011
3q/2011
1q/2012
3q/2012
1q/2013
3q/2013
1q/2014
3q/2014
1q/2015
3q/2015

Zdroj: S

Pohled na vvoj cen byt a bytovch dom dlouhodobj optikou

Pi ohldnut zpt o 10 let je zejm, jak hlubokou krizi zail trh s byty. Zanme mezi
 lety 2006 a 2008, kdy na eskm trhu vldnul obrovsk optimismus iven stabilnm
rstem esk ekonomiky. V t dob rostl jako z vody zjem o nov byty. Mezi lety 2006
a 2008 ceny praskch byt meziron rostly v prmru o 16,9 %. Jene to u se po
pdu investin banky Lehman Brothers hlsil o slovo pchod globln krize.
Byty trply nejvc. Ceny praskch byt v roce 2009 propadly o 10,6 %. Bhem
nsledujcho obdob, kdy eskou ekonomiku dusila krize, neml realitn trh na rch
ustlno. Ceny byt mezi lety 2010 a 2012 klesaly v prmru o 2,2 %.
Rok 2013 vak u dky odeznvn recese esk ekonomiky pinesl nadji, e bude na
realitnm trhu lp. Mezi lety 2013 a 2015 rostly ceny praskch byt v prmru o 3,0
%. Pekonaly tak prmr esk republiky, kde vidme rst cen byt v prmru jen
o 1,7 %.

Co nm dlouhodob sledovn cen byt a bytovch dom ukzalo? e bhem

poslednch 3 let rostou ceny praskch byt v procentnm vyjden rychleji ne
ceny byt v cel esk republice. I to je dkazem toho, e prask trh s byty stle
nen nasycen.
Neme ns proto pekvapit zprva, e nov byty i bhem prvnho
tvrtlet letonho roku pokraovaly ve zdraovn. Prmrn cena v
Praze bhem prvnho tvrtlet meziron narostla o 19,2 procenta
Ceny novch byt v prvnm tvrtlet na 72 131 korun za metr tveren. To vyplv statistik spolenost
2017 (CZK) Trigema, Skanska Reality a Central Group.4
Prmrn Meziron
Kraj
cena za m2 zmna
A k emu vede zdraovn byt v Praze a jejich omezen nabdka?
Praha 72 131 19%
e se lid musej pesouvat za novmi byty a za okraj Prahy. V
Krlovhradeck kraj 68 057 42% metropoli prodali developei za obdob ledenbezen 2017 celkem
Jihomoravsk kraj 54 820 7% 1350 byt, o 15 % mn ne ped rokem. Naopak mimo Prahu jsou
Plzesk kraj 48 863 16% trendy pesn opan. Prodno bylo 1430 byt, meziron asi o 17
% vce.5
Stedoesk kraj 47 753 10%
Pardubick kraj 45 065 16%
Karlovarsk kraj 44 890 -17%
Jihoesk kraj 43 242 3%
Propastn rozdly v cench nemovitost v Praze a ve zbytku republiky
steck kraj 40 693 -2%
Olomouck kraj 38 417 -6% Procentuln porovnvn vvoje cen praskch byt proti zbytku republiky je jen jednou
Moravskoslezsk kraj 33 090 14% st pbhu. Je to tak o celkov stce, na kterou pijde nkup bytu v Praze.
Vysoina 32 474 6% Bylo by pekvapenm, kdyby ceny nemovitost byly v cel republice stejn. Velikost cen
Zlnsk kraj 31 185 -7% byt uruje mnoho promnnch od ekonomick vysplosti danho regionu a teba po
ivotn podmnky a prodn krsy v okol. A e budou rozdly mezi cenami nemovitost v
Libereck kraj 26 273 1%
rznch koutech republiky propastn, je jasn u z toho, jak rozdly panuj v me
Zdroj: Trigema, Skanska Reality a Central Group
nezamstnanosti v jednotlivch okresech. Zatmco v nkterch okresech na severu
Moravy a Severu ech mra nezamstnanosti dosahuje a 9 %, Praha-vchod hls
nezamstnanost ni ne 2 %.
Prv mra nezamstnanosti je dobrm vodtkem. Mla by naznait, jak vysok je
koupschopnost obyvatel v dan lokalit. S obrovskm nskokem se pi krajskm
srovnn cen byt umstila na prvnm mst Praha. Tam v vodu roku 2017 vyel nkup
Index dostupnosti bydlen 2017 (kraje R, 1 m2 novho bytu na 72 131 korun. Za tuto cenu by se dalo v Libereckm kraji s
bezen) nejlevnjmi byty podit 2,74 m2 bytu. Polome si vak otzku, zda jsou ceny
70% nemovitost v Praze oprvnn takto drah. To si meme srovnat k prmrn mzd.
60%
Podle poslednch dat jsou ceny novch byt v Praze vrazn vy ne ve zbytku
republiky. Konkrtn o 6 % vy ne v Krlovehradeckm kraji, kter skonil v ebku
50% na druhm mst. Proti zmnnmu Libereckmu kraji (s nejnimi cenami byt) jsou
40%
ceny novch byt v Praze vy o 175 %. Jene zrove si polome otzku, zda jsou
Praen tolikrt bohat ne prmrn ei. Tak tomu rozhodn nen. Podle
30% poslednch dat toti inila prmrn mzda Praana 35 187 korun a byla pouze o
28 % nad celorepublikovm prmrem.
20%

10%

0% Z toho jasn plyne, e velikost praskch mezd nen natolik

vysok, aby ospravedlovala vi cen praskch nemovitost.

Dostupnost bydlen
Zdroj: GOLEM FINANCE a portlu Realityechy.cz
To jasn potvrzuje tak index dostupnosti bydlen. Ten toti krom cen byt zohleduje
tak vvoj rokovch sazeb i vvoj pjmu eskch domcnost. Z pohledu cel
republiky doshl v prvnm tvrtlet letonho roku hodnoty 36,7 % (v samotnm beznu

4
Nov byty prudce zdrauj. V Praze zaplatte o ptinu vce ne ped rokem [online]. 2017 [cit. 2017-04-25]. Dostupn z: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nove-byty-prudce-zdrazuji-v-
praze-zaplatite-o-petinu-vice-ne/r~fb05e3a8299711e783780025900fea04/?redirected=1493125080

5
Rostouc ceny byt v mstech vyhn lidi na venkov. Bydlen u je na n pli drah [online]. 2016 [cit. 2017-04-26]. Dostupn z: http://byznys.ihned.cz/c1-65707420-rostouci-ceny-bytu-v-
mestech-vyhani-lidi-na-venkov-bydleni-uz-je-na-ne-prilis-drahe
 37,6 %). Co to znamen? Prmrn esk domcnost vynalo na spltku hypotky,
jej ve by odpovdala prmrn cen byt zhruba 37 % svch istch msnch
pjm. Prvihem Prahy je ale to, e je dramaticky nad celorepublikovm prmrem.
Index dostupnosti bydlen se v podn Prahy plh a k 70 %. To znamen, e prask
domcnost vyd na spltku hypotky v prmru 69,9 % svch pjm.

Zajitn vlastnho bydlen extrmnm zpsobem zatuje rozpoty

praskch domcnost.

Pokud ns toto srovnn nepesvdilo o tom, e jsou ceny praskch byt

peplen, mme tu dal - mezinrodn srovnn. Konkrtn se jedn o vzkum,
kter spolen na podzim loskho roku provdly spolenosti Trigema, Skanska
Reality a Central Group. Podle tto studie m prmrn nov byt v Praze 71,6 m2 a
jeho cena in 4,8 milionu korun. Prmrn Praan za nj utrat veker sv pjmy za
11,5 roku. Prmrn obyvatel Bratislavy na tamn prmrn byt vydl teoreticky
za necelch devt let, Vdean za tm 10 let, obyvatel Varavy a Berlna u jen
za 6,4 roku. Prvih je tak v tom, e se dostupnost bydlen v Praze rychle zhoruje.
Jet v roce 2015 Praan splcel byt v prmru 10 let.6
Zlepen nen v dohlednu. Dokud bude poet zahjench staveb byt tikrt men ne
poet prodanch byt, nerovnovha z trhu nezmiz. Pak bude Praha dl ztrcet v
mezinrodnm mtku konkurenceschopnost. Obyvatel Vdn me splatit nov byt
o 14 % asu dve ne obyvatel Prahy, obyvatel Bratislavy o 23 % asu dve ne
obyvatel Prahy, Varavan a Berlan o 44 % dve.
Poet ronch plat potebnch na koupi prmrnho Po tomto srovnn u nikdo neme pochybovat o tom, e ceny byt jsou v Praze
bytu vysok vzhledem k mstnm platm. Splcen bytu v Praze toti zabere mnohem vc
asu ne v ostatnch evropskch metropolch. Zven penn nklady, kter vydaj
Praen pi splcen bytu, by mohli utrcet i investovat jinak. Tm by rozteli kola
prask ekonomiky. A abychom demonstrovali, o kolik Praha takto pichz, vytvoili
jsme hybridn model s nzvem Model cen byt v evropskch zemch:

Model cen byt v evropskch metropolch

Hypotetick cena
bytu v Praze, Hypotetick Hypotetick
Poet
Cena kdyby splcen psun penz psun penz do
Doba splcen prodanch byt
Msto prmrnho trvalo tolik asu, do prask prask
bytu v letech v Praze v roce
bytu (CZK) jako v tto ekonomiky (na ekonomiky
2016
zahranin osobu v CZK) (CZK)
metropoli (CZK)
Praha 11,5 4 800 000 6 650
Vde 9,9 8 930 000 4 132 174 667 826 4 441 043 478
Bratislava 8,9 3 820 000 3 714 783 1 085 217 7 216 695 652
Budape 8,8 3 050 000 3 673 043 1 126 957 7 494 260 870
Zdroj: Central Group, KPMG
Berln 6,4 7 370 000 2 671 304 2 128 696 14 155 826 087
Varava 6,4 2 630 000 2 671 304 2 128 696 14 155 826 087
Zdroj: Vlastn v poty na zklad dat Central Group, KPMG

Z modelu vyplv, e kdyby ceny byt v Praze byly ni a Praan by tedy zvldl splatit
svj byt za stejn as jako obyvatel Vdn (9,9 roku), mohl do ekonomiky uvolnit stku
ve vi tm 670 tisc korun. Tu toti nyn navc vypltv na nkup bytu. Ve
stedoevropskm regionu jsou ale msta, kde se d zvldnout splcen bytu za
mnohem krat dobu tmi jsou Berln a Varava. Pokud by Praan svj byt dky
jeho ni cen zvldnul splatit u za 6,4 roku jako obyvatel Berlna a Varavy, do
ekonomiky by mohl uvolnit stku tm 2,13 mil. korun.
A v Praze se v roce 2016 podle daj statistik Trigemy, Skanska Reality a Central
Group loni prodalo 6 650 byt. Tmto slem meme hypotetick pnos pro praskou
ekonomiku vynsobit. Pokud by se ceny praskch byt pizpsobily tm v dalch
evropskch metropolch, prask ekonomika by si vrazn pomohla.

Pokud by se ceny praskch byt dostaly na rovn odpovdajc

dob splcen byt ve Vdni (9,9 roku), kupujcm byt v roce 2016
by na dal investice nebo traty zbyla stka 4,44 mld. korun.
Pokud by to ale bylo podle doby splcen byt v Berln nebo
Varav (6,4 roku), kupujcm byt v roce 2016 by na dal
investice nebo traty zbyla stka 14,16 mld. korun. Rozhodn se
nejedn o mal penze. Tato stka by pokryla vstavbu tm 3
stanic pi prodlouen metra A do stanice Nemocnice Motol.7
Namsto toho se ale Praan musej vce zadluovat, sedt na
penzch a kola prask ekonomiky se to pomaleji.

6
Dostupnost bydlen v Praze se zhorila, nov byt spolkne prmrn plat za 11,5 roku [online]. [cit. 2017-04-11]. Dostupn z: http://www.central-group.cz/tiskove-zpravy-dostupnost-bydleni-
v-praze-se-zhorsila-novy-byt-spolkne-prumerny-plat-za-11-a-pul-roku

7
Prodlouen trasy A o 4 stanice Boislavka, Ndra Veleslavn, Petiny a Nemocnice Motol vylo na 20 mld. korun. Prodlouen o 1 stanici tedy vychz na 5 mld. korun.
 Vvoj stavebnch povolen nevst Praze svtlej ztky
Samozejm je poteba pracovat i na dalch modelech, kter odhaduj ekonomick
ztrty Prahy z toho, e m v hlavnm mst vstavba zaden motor. Velice zajmav
pohled nabz stavebn povolen. Orientan hodnota stavebnch povolen zaala v
poslednch letech po odeznn krize pozvolna rst. Zastavme se vak u roku 2016, kdy
se trend u vvoje staveb v Praze dramaticky odchlil od trendu vvoje ve Stednch
echch i v cel esk republice.
To se nejvce projevilo u vstavby bytovch dom. Hodnota stavebnch povolen na
bytov domy narostla v roce 2016 v esk republice o 6,1 %. Ve Stedoeskm kraji
pak tento nrst doshl dokonce 18,7 %. Pokud znme ekonomickou slu Prahy, ekali
bychom, e minimln obdobn nrst hodnoty stavebnch povolen uvidme tak
v hlavnm mst. Jene chyba lvky. Orientan hodnota stavebnch povolen pro
Prahu u bytovch dom v roce 2016 meziron poklesla o 49,1 %.

Orientan hodnota stavebnch povolen na novou bytovou vstavbu Z orientan hodnoty bytovch dom v Praze se tak z roku na rok
25 000 vykouilo 6,06 mld. korun. To je nsledn ztrta, kterou utrp
Budovy
bytov R
prask stavebnictv kvli komplikovanosti procesu budovn
20 000 (dleno 10) novch byt v Praze.

15 000 Budovy
bytov To ale nen celkov suma, o kolik Praha pichz. V ekonomickm svt vyvolv kad
Praha
10 000 akce reakci. Penze se neinvestuj proto, aby jejich hodnota zstala obdobn jako ped
investic. Penze se investuj proto, aby jejich hodnota v budoucnu rostla.
5 000
budovy Multipliktor nm v jednoduchosti k, kolikrt se jedna koruna investovan v danm
bytov
Stedoesk
odvtv v ekonomice oto. Samozejm m vt slo, tm pro ekonomiku lpe. A
0
kraj stavebnictv je odvtvm s jednou z nejvych hodnot multipliktoru v esk
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ekonomice. Multipliktor na rovni produkce in 2,83.8 To znamen, e jedna koruna
Zdroj: S investovan do stavebn vroby se v dalch stech ekonomiky znovu oto jet tm
dvakrt. Z bytov vstavby toti bude mt prospch nejen dan stavebn firma, ale tak
nap. jej dodavatel. Navc nesmme zapomenout ani na jednotliv drobn ivnostnky,
kte pi stavb asistuj. Takov byt je toti poteba vymalovat, naistalovat spotebie,
vybavit nbytkem vetn kuchysk linky, elektronikou nebo teba ndobm. Navc je
poteba byt v budoucnu modernizovat, co bude do ekonomiky stle pinet penze.
To je tak dvod, pro je multipliktor ve stavebnictv tak vysok.

Pokud tedy orientan hodnota stavebnch povolen pro bytov

domy v Praze v roce 2016 meziron poklesla o 6,06 mld. korun,
po vynsoben multipliktorem 2,83 dostaneme odhad celkov
ztrty pro praskou ekonomiku v nsledujcm obdob. Ta in
17,15 mld. korun.

vii. Demografick vvoj

U vme, e Praha m problm se stavnm, kter pmo i nepmo vede k peplenosti
realitnho trhu. Musme si proto poloit otzku, zda bude poet obyvatel Prahy dl
stoupat i nikoliv. Mon je tato otzka t, ne se na prvn pohled zd. Pro odpov
jsme prostudovat Projekci obyvatelstva v Hlavnm mst Praze do roku 2050. Tu
sestavil v roce 2014 esk statistick ad. Podle tto projekce bude Praha jednm z
pouhch dvou kraj esk republiky, kde by ml bt poet obyvatel v roce 2050
vy ne dnes. Po cel toto obdob se oekv kladn pirozen prstek9.
A dky emu Praha poroste? Nebude to a tak kvli vy porodnosti, ale kvli tomu, e
se lid budou do Prahy dl pesthovvat za prac. Statistici by tento stav oznaili
termnem, e bude dochzet k nrstu migranho salda. A nebudou-li byty, nebudou
ani lid. K nrstu obyvatel Prahy dojde pouze v ppad, e jim budou vytvoeny
podmnky, aby do esk metropole mohli pijt. Pokud bude Praha prosperovat a
vytvet podmnky pro nov lidi, pijde jich vce. To je ostatn zvr Strategickho plnu
Zdroj: S Vdn. Ten nov lidi jednoznan lk. Naopak v ppad Prahy tomu tak nen.
Ostatn v Praze nedochzelo ani v minulosti k velkmu nrstu plodnosti. Hranice 1,3
dtte na jednu enu byla pekonna a v roce 2007. V roce 2012 byla zaznamenna
hodnota hrnn plodnosti ve vi 1,38 dtte na jednu enu. Do budoucna se oekv
nrst hrnn plodnosti10 na hodnotu 1,52 v roce 2050.
Tak budeme t dle. Do roku 2050 se pedpokld zven hodnoty nadje doit
mu na 84,6 let a en na 88,9 let. Obyvatelstvo tedy zkonit zestrne - tvrtina
obyvatel bude star 65 let. Hlavn msto Praha tak zstane nejen nejlidnatjm
mstem esk republiky, ale tak bude i dl druhm nejlidnatjm krajem.11 Do Prahy
se bude dl chodit za prac.

V Praze by se mlo do roku 2050 objevit a 430 tisc novch

obyvatel.

9
Pirozen prstek je statistick daj udvajc rozdl mezi potem iv narozench a potem zemelch ve sledovan populaci bhem uritho obdob.
10
hrnn plodnost popisuje prmrn poet dt narozench jedn en bhem jejho ivota.
11
[online]. 2014 [cit. 2017-04-12]. Dostupn z: https://www.czso.cz/documents/11236/17812557/projekce_kraju_2050_praha.pdf/e9b2996c-42dd-4a64-97b1-86e97292fbd5
 To si pestavme zhruba tak, jako bychom do Prahy pesthovali vechny Brany.
kte si, e Praha bude slavit obrovsk demografick spch? Chyba lvky. Podobn
vysok prstky obyvatel oekv v nsledujcch destkch let i vtina dalch
Poet osob velkch evropskch mst.

pipadajcch na 1 Tyto obyvatele bude poteba nkam umstit. A vracme se k poteb v Praze
kvalitn stavt. Co by nm poradila chytr Horkyn? e v nkterch zpadnch
byt velkomstech se prosazuje koncept mikrobydlen, tedy velmi malch byt, kter zabraj
jen malou st zem. Ve velkomstech toti stle vt st populace tou bydlet po
Praha 2,16 jednom. A je pravdou, e v Praze je poet osob pipadajc na 1 byt stle vysok proti
Vde 2,05 zpadoevropskm velkomstm pesahuje 2 osoby. Nicmn prmrn velikost byt
v Praze je u tak men ne jinde v Evrop a je otzkou, zda by mli Praan o
Stuttgart 1,97 mikrobydlen zjem. Podle ns je klem k rozvoji populace v Praze jednoznan
svobodnj stavn, nikoliv mikrobydlen.
Koda 1,89
Mnichov 1,81
To znamen stavt nejen na polch hodinu a vce od centra Prahy.
Berln 1,79 Praha by mla krom vstavby na okrajch vnovat pozornost tak
rozvoji ve vnitn Praze. Jen dky tomu se povede Prahu pesteji
Zurich 1,79 zalidnit a zlepit kvalitu ivota Praan.

Zdroj: Czech Statistical Of fice 2011

Census, Berlin Strategie,
Inv estitionsbank Berlin, O tom, e zahuovn msta a nikoliv jeho rozrstn smrem od centra je sprvn
Landeshauptstadt Mnchen smr rozvoje msta, svd i dal studie. V hlavnm mst bylo v roce 2015 bez vyuit
Sozialref erat, Landeshauptstadt tm 1 500 hektar pozemk.12
Stuttgart, Magistrat der Stadt Wien,
Statistik Austria, Statistik Stadt V mnoha evropskch velkomstech u pochopili, e zahuovn mst pin kladn
Zrich, Danmarks Statistik, body. Vde upednostuje vnitn rst ped vnjm rstem. V Boloni pochopili, e
Kbenhav ns Kommune, own takovto rozvoj msta jde ruku v ruce s vy konkurenceschopnost. Tak Amsterdam
calculations se zmrn rozhodl pro zhutnn stvajcho mstskho zem.13

Zkuenosti z R

Obce podle mry rozvinutosti (m tmav Nemusme ale chodit do zahrani, abychom zjistili, e bez lid nen muzika. Sta se
podvat na mapu rozvinutosti jednotlivch obc esk republiky. Analza Asociace
barva, tm vce pod prmrem. m svtlej malch a stednch podnik a ivnostnk R (AMSP) zjistila, e nejhor stupe
hodnocen v esk republice pipad na 2 546 eskch obc, tedy 46 procent
barva, tm vce nad prmrem) venkovskch sdel (zelen barva na nap). Takovm typickm pkladem takovto obce
s nzkm stupnm rozvinutosti je vesnice s mn ne pt sty obyvateli. Prv tam
zamrzl rozvoj kvli chybjc infrastruktue, nedostatku kol, absenci lka i obchod.
Navc tyto obce generuj jen minimum pracovnch mst. A je to zaarovan kruh.
Zatmco vtm vsm s pti sty a dvma tisci obyvateli oban pibvaj, z
nejmench mst prchaj. Za poslednch patnct let poklesl poet lid v malch
vesnikch o 17 procent.14 Vzduchem u ltaj nvrhy, aby prk obyvatel z vesnic
zastavila uml opaten. Mezi ty by mohly patit kupkladu daov levy nebo podpora
obchodu. Tato opaten vak budou zabrat jen velmi pozvolna, pokud vbec.

Motorem kad obce (vesnice nebo msta) jsou jeho obyvatel.

Bez lid nen rozvoje. Nen nhoda, e velk msta, jejich okol,
stejn jako okol hlavnch silninch tah nemaj s rozvojem
problmy.
Kad obec by se proto mla snait pilkat mlad. A jak to udlat?
Zdroj: lidov ky .cz V prvn ad jim mus nabdnout cenov dostupn bydlen.

A te si polome otzku, zda Praha nabz mladm dostatek pleitost k ivotu.

Sprvn odpov by znla: Jen nkde. Bohuel je z tohoto pohledu Praha znan
diferencovan. S nadszkou by se dalo ct, e Praha se dl na tvrti pro mlad
a pro zaslouil.
Akoliv statistici hovo o tom, e prmrn vk Praan v roce 2014 inil 42 let, je to
hodn zjednoduen pohled. Pokud se toti podvme tto statistice na zoubek,
zjistme, e tvrti s malou stavebn innost vrazn strnou. Co to znamen? e vnitek
Prahy je star nejen z pohledu historickch staveb, ale i vku jejich obyvatel. Ve vnitn
Praze dosahuje prmrn vk obyvatel 44 45 let.
Prmrn vk Praan pak tla smrem dol okrajov sti Prahy. Lokality
s prmrnm vkem obyvatel mezi 36 a 37 roky hledejme v stech, jako jsou
Kolovraty, trboholy, Doln Mcholupy, Praha 22 (Uhnves, Pitkovice a Hjek u
Uhnvsi, Vino a akovice). Co maj tato msta spolenho? Prv tam se stav
jednodueji ne ve vnitn Praze. A nov bydlen si logicky poizuj lid mlad, kte se
do Prahy enou za prac nebo se chtj osamostatnit. Podle statistiky spolenosti

13
ERVINKOV, Eva. Vde, Bologna, Amsterdam tak "zahuuj" [online]. 2017 [cit. 2017-04-21]. Dostupn z: https://iekonomie.cz/detail/123/dialogs/initiative/152

14
Vylidovn venkova maj zastavit dotovan prodejny, vry i internet [online]. 2017 [cit. 2017-04-21]. Dostupn z: http://ekonomika.idnes.cz/podpora-venkova-vylidnovani-asociace-
opatreni-fls-/ekonomika.aspx?c=A170302_193149_ekonomika_ozr
 Central Group prmrn vk kupujcch u poklesl pod tyicet let.15 K
tomu samozejm pisply tak rekordn levn hypotky, co u jsme v tomto textu
Sta obyvatel jednotlivch praskch tvrt rozebrali.

Pedchoz odstavce nm v celorepublikovm przkumu ukzaly, e

bez dostatku mladch lid zamrzne rozvoj obce.
Kdybychom tento przkum aplikovali na Prahu, zjistili bychom, e
jej vnitn sti maj velk problm.
Kvli nedostatku novch byt v tchto stech Prahy roste
prmrn vk obyvatel.
Bylo by pehnan kat, e vnitek Prahy vymr. Je ale pravdou, e
se strnutm jejch obyvatel bude slbnout jej rozvoj.
Jene bez novch byt vnitn Praha neomldne.
Pitom vstavba byt v jedn sti msta by rozhbala trh
s nemovitostmi i v jinch stech msta.
Pak by se uvolnily byty (teba ty star) pro dal obyvatele, co je
douc pohyb na trhu.

Zdroj: idnes.cz
Jak z toho ven? Zahuujme sted msta
Je jasn, e clem Prahy by mlo bt do budoucna zahustit Prahu smrem do stedu a
nikoliv od stedu. Zahuovn msta m pozitivn efekt na ekonomickou aktivitu a
nevyuvn velikch ploch (brownfield) pobl centra je pltvn bohatstvm. Takov
Vde u to pochopila dvno.
Z ekonomickho hlediska dv mnohem vt smysl Prahu zahuovat. V Praze ije
v prmru na hektar 25 osob, ve Varav to je 33 osob, ve Vdni 41 osob a v takovm
Miln 73 osob. Nzk hustota zalidnn Prahy nemrn zatuje veejn
rozpoty. Negeneruje toti dostaten poet lid, aby tam vznikaly potebn
sluby, a naopak nemrn zvyuje nroky na veejnou dopravu a zvislost na
aut. Jednm z dsledk nzk hustoty zalidnn Prahy je tak skutenost, e je vnitn
Praha paralyzovna vysokm potem osob dojdjcch za prac automobily.

Celkov prstek/bytek obyvatel v

mstskch stech hlavnho msta Prahy v
letech 2010 a 2015

Z grafu je zejm, e Praha jde pmo proti tomuto trendu. Ne aby se zahuovala
smrem do stedu, poet jejch obyvatel narst smrem do pol a luk za mstem. Mezi
lety 2010 a 2015 zaily centrln sti Praha 1, 4, a bytek obyvatel. Naopak nejvt
rst potu novch obyvatel pak zaily okrajov sti msta jako Zlin, Bezinves a
dal. To pesn odr skutenost, kde probh intenzivn nov bytov vstavba.

15
Praha se dl na tvrti pro star a mlad. Podvejte se, kde ijete Zdroj: http://byznys.lidovky.cz/praha-se-deli-na-ctvrti-pro-stare-a-mlade-podivejte-se-pc4-/moje-
penize.aspx?c=A170412_114823_moje-penize_sij [online]. [cit. 2017-04-24]. Dostupn z: http://byznys.lidovky.cz/praha-se-deli-na-ctvrti-pro-stare-a-mlade-podivejte-se-pc4-/moje-
penize.aspx?c=A170412_114823_moje-penize_sij
 Bytov vstavba v mstskch stech
hlavnho msta Prahy v letech 2010 a 2015

Ve zan a kon u zamrzl bytov vstavby. Pi pepotu na poet obyvatel bylo

mezi lety 2010 a 2015 v centrln Praze proti jej periferii dokoneno minimum byt.
Zatmco v Praze 1 to byly pi pepotu na ron prmr mn ne 2 byty na 1000
obyvatel, na perifernm Zlin to bylo pes 30 a vce byt na 1000 obyvatel. Rozdl tak
bije do o. Praha z toho pohledu jednoznan nesleduje zpadn trendy. Zatmco
msta jako Vde se zahuuj smrem do stedu, takov Kyjev roste smrem od
stedu. Polome si proto otzku, jakou cestou by se Praha mla vydat? Podle ns
jednoznan zpadnm smrem. To znamen vyuit volnch mst ve mstech na
kor zastavovn volnch pol a luk za mstem. Vyut bval ndra, fabriky, ani
by to mstu ukodilo. Naopak to zlep kvalitu ivota ve mst. Mezi budovou a
ulic, v n bude postavena nov budova, vdy vznikne vztah. Stavba nov budovy v ji
existujc zstavb ulici a celou mstskou st spoleensky pozvedne a pobyt v n bude
pjemnj.

Jak prolomit ledy uprosted velk Prahy, aby se msto mohlo

zahuovat?

Hned na zatku bychom si mli poloit zsadn otzku: Co me msto nabdnout?

Prvnm krokem mus bt zprchodnn schvalovacch proces. Pokud by se to podailo,
investor by neml problm ve svm business plnu vylenit prostedky na veejn
kompenzace toho, e bude v danm mst stavt. Mus tu ale bt nadje, e takov
business pln bude alespo v zkladnch parametrech platit. To ale v souasn dob
nen mon vzhledem k povolovacm procesm nastavit. Jakmile by se schvalovac
proces zprchodnil, spokojen by byli vichni investor dky tomu, e cel proces
schvalovn netrv nemrn dlouho. Starousedlci dky tomu, e investor bude
kompenzovat fakt, e v danm mst stav. A nejvc vyhraje Praha, kter bude nabzet
nov byty za pijatelnj cenu. Takovto rozvoj Prahy povede k jejmu rychlejmu
ekonomickmu rstu.

viii. ivotn prosted

Stle vak musme pamatovat na to, e rozvoj Prahy mus bt vyven do vech
smr. Ochrana stvajcch odpoinkovch zn a zelench ploch ve mst by mla
zstat prvnm pikznm.
Atraktivitu mst meme hodnotit tak podle tzv. "zelenho indexu" (Green City Index).
Ten ukazuje pstup mst k veejn doprav, k cyklistice nebo k tdn odpadu, ale i k
pedpism na energetickou etrnost budov nebo k boji s klimatickmi zmnami. To jsou
veliiny, kter nejdou dost dobe ekonomicky vyjdit, ale pesto tvo jeden z dlk
mozaiky kadho msta. Navc tyto veliiny maj vrazn psychologick efekt. Pispvaj
toti ke spokojenosti obyvatel. Rozmrzel oban tko budou ochotni chovat se na
hranici svch ekonomickch monost a budou krtit svou spotebu. Nespokojen
oban tedy tko rozjedou kola ekonomiky naplno.
A jak Green City index hodnot Prahu? eknme - nic moc. Prvn ti msta
v celoevropskm srovnn mst podle "zelenho indexu" obsazuj Koda, Stockholm a
Oslo. Praha nedostala vbec hezk vysvden. Skonila na 24. pce - za
Vilniusem, Rigou, Varavou, Budapet, Lublan, Bratislavou i Tallinnem a jen
jedno msto ped Istanbulem.
Green City index navc zsadn nezohleduje to, e Praha m mnoho nevyuitch a
zanedbanch zelench ploch, ale mlo pknch park. A ty bvaj ve volnch dnech
 pelidnn. Pitom tady m Praha obrovsk potencil. Ten se skrv zejmna v tzv.
mstskch dunglch. O co se jedn? Jde o msta, kde nen s cest, nect se tam lid
bezpen, nen tam dn parkov vybavenost. Jsou to asto msta nepstupn a
asto nebezpen. Prv tato msta by bylo mon zmnit na parky. To znamen na
msta, kam budou lid chodit rdi relaxovat.
V ei sel by se jednalo o vce ne 100 mstskch dungl. Jejich celkov plocha in
pes 1200 hektar. To je zhruba 2,5% z celkov rozlohy Prahy, nebo 4,4 % z plochy
zastavnho zem. Mluv tedy o obrovskm potencilu msta, kter Praha nyn neum
vyut.

Praha m jednoznan potencil ve vyuit mstskch dungl. To

znamen zanedbanch zelench ploch, do kterch se Praan boj
vstoupit. Prv ty by se mly zat mnit v parky a lesoparky, kam by
Praan chodili relaxovat.

ix. Dobr povst Prahy

Praha by tak mla dlouhodob pracovat na vytven svho dobrho jmna. To ale
nepjde zejmna smrem do zahrani ve chvli, kdy tu bude vldnout korupce.
Z hlediska indexu vnmn korupce se i pes zlepen v poslednch 5 letech stle
na Nmecko dvme z uctiv vzdlenosti. Zatmco Nmecku pat 10. msto, esk
republika je a na 47. mst ze 176 hodnocench stt. Korupce podle analzy MMF
ron piprav celosvtov HDP a o 2 %. To penesen na HDP Prahy by
znamenalo zhruba 22 mld. korun.
Problm vidme tak v tom, e si nevedeme nijak dobe ani v rmci
stedoevropskho regionu. Rakuan jsou z pohledu vnmn korupce 17., Polci 29.
Za eskem je ze stedoevropskch republik pouze Slovensko na 54. mst a Maarsko
na 54. pozici. Boj proti korupci je bhem na dlouhou tra. Vlda schvlila zkon o
prokazovn pvodu majetku, co ale samo o sob nesta.
Index kriminality
Na druh stran Praha stle zstv relativn bezpenm mstem. Podle indexu
Vde 20,51 kriminality se Praha sice umstila za Vdn, jen o fous za Varavou, ale ped
Varava 26,84 Berlnem, Bratislavou nebo Budapet. Tady Praha sbr body. Zejmna v dnen
Praha 28,70
dob, kdy Evropou cloum tma migran krize, je dleit, aby se Praan ctili
bezpen. V mnoha zpadoevropskch zemch vidme zostenou bezpenostn situaci
Bratislava 31,26 kvli atenttm na obyvatele velkch mst.
Berln 38,23
Budape 38,29
Zdroj: Numbeo Kriminalita nebo pocit ohroen natst nen tm, co by brzdilo
rozvoj Prahy.

Navc to cel je o znace. Anholt-Gfk Roper City Brands index ad Prahu mezi 30
nejrozeznvanjch mst. Tady je dleit, e si Praha vedla lpe ne regionln
konkurenti Varava, Budape nebo Bratislava. Jene i z pohledu tohoto indexu je
nejvraznjm motivem Prahy jej historick a kulturn hodnota. A ta me dve i
pozdji zapadat prachem.
Navc se Praha me inspirovat u Grega Clarka. Ten je poradcem, advoktem a
instruktorem v oboru mst a podnik. Clark k: K tomu, aby se msto stalo
konkurenceschopnm, je zapoteb, aby eilo rozhodovn komplexn a aktivn
reagovalo na interakci vech zjmovch skupin. S tm me pomoci jen dobr veden a
vzjemn spoluprce zastupitel, investor, architekt a veejnosti. Sdlen leadership
je cestou, kter vytv funkn msta. Tento duch spoluprce pin inovaci,
reurbanizaci a nov pleitosti pro obchod a zmnu hustoty mstskch prostor, co
vede ke vzniku sdlench slueb, jako jsou Airbnb a Uber, jejich principy podnikn
lpe vyuvaj mstsk prostor.

Znaka Prahy by mla bt do budoucna zaloena nejen na

kulturnm ddictv, ale tak na modernm rozvoji.
Jeho podmnkou je sdlen veden msta. To je zaloen na
potebch zastupitel, investor, architekt a veejnosti.

x. Konkurenceschopnost
Tato st v zsad spojuje dohromady vechny pedchoz sti. Mla by jednodue
odpovdt na otzku, jak moc je Praha schopn konkurovat dalm evropskm
regionm. K zkladnmu vyslen pouijeme evropsk data. Evropsk komise vydv
ebek konkurenceschopnosti jednotlivch evropskch region. Praze pipadla
v ebku konkurenceschopnosti 102. pka z 263 srovnvanch region. Tady
se nastavuje Praze mnohem jasnj zrcadlo. Jej 6. msto v celoevropskm
srovnn region podle HDP je zapomenuto. Opravdu se potvrdilo, e statistika
HDP na hlavu byla zkreslena dominantnm postavenm Prahy v rmci esk
ekonomiky.

Pi pohledu do mapy je zejm, e ps nejvce konkurenceschopnch region se thne

od Skandinvskch zem a Velk Britnie smrem na jihovchod. Velk poet vysoce
konkurenceschopnch region nalezneme v Nmecku, Rakousku i v oblasti Beneluxu.
Praha se z pohledu sv geografick polohy nachz na pomez region s ni
konkurenceschopnost (typicky Polsko) a vy konkurenceschopnost (Nmecko). I
pes toto zaazen vak u konkurenceschopnosti Prahy vidme zelenou barvu, a
meme ji tak adit k vysplejm regionm.

Konkurenceschopnost evropskch region (mapa)

Zdroj: Ev ropsk komise

Pednosti a slabiny Prahy z pohledu jej konkurenceschopnosti

Mnohem dleitj je vak ukzat, jak jsou pednosti a naopak nedostatky Prahy. Na
to nm odpov paprskov graf. Dky nmu meme Prahu (erven pavuina) srovnvat
s prmrem EU (modr pavuina) a Vdn (zelen pavuina). m vce je pavuina
rozvtven smrem od stedu, tm vt je konkurenceschopnost msta v dan oblasti.

Konkurenceschopnost evropskch
region (paprskov graf)

Zdroj: Ev ropsk komise

 Praha se z pohledu konkurenceschopnosti me chlubit
makroekonomickou stabilitou. To je dno vsadnm postavenm
Prahy v rmci esk ekonomiky.
To sam plat pro postaven Prahy z pohledu trhu prce. I tady
vrazn pekrauje prmr EU. Ostatn Praha dlouhodob pat
k regionm s dlouhodob nejni nezamstnanost v EU.
Dal silnou kategori Prahy z pohledu konkurenceschopnosti je
technick pipravenost a sla ve vym vzdln. Vce ne 100 tisc
student v milionovm mst je slunm zkladem, na kterm
mohou prask firmy stavt.

Podstatn je, abychom si identifikovali kritria, ve kterch Praha zaostv nejen

za Vdn, ale pedevm za prmrem EU.

Podle przkumu Evropsk komise je Praha nejmn

konkurenceschopn z pohledu infrastruktury. Doshla vsledku 32
bod ze 100 monch. To bereme jako potvrzen, e jsme sprvn
identifikovali zkladn problm Prahy. A tm je zamrzl vvoj Prahy
spojen s pomalou vstavbou.
Tento problm zce souvis i s dalm slabm kritriem Prahy -
veejnou sprvou. Ta je odrazem teba i obrovsk rozttnosti
Prahy, kter se dl na 57 mstskch st.
Praha se vak nevythla ani v hodnocen zdravotnictv a zkladnm
vzdlvn.

Pokud bude Praha chtt bt v budoucnu vce konkurenceschopn, bude muset

razantn zjednoduit a zrychlit sv rozhodovac procesy.

DETAILN: KDE JE PROBLM A O KOLIK PRAHA PICHZ?

V pedchozch stech jsme na porovnn Prahy s dalmi regiony ukzali, kde Praze
ujd vlak. Nyn ta nejdleitj msta probereme detailn.
Ve toti zan a kon u toho, e Praha potebuje dlouhodobou strategii rozvoje,
vstavby a investic do nemovitost. Dalm problmem je nedoeen dopravn situace,
kter neposkytuje Praze dostatenou ivnou pdu k rstu.

Strategie rozvoje
Sta se ohldnout do zahrani. Na zklad inspirace v dalch evropskch metropolch
by mla vzniknout obdobn strategie rozvoje. Samozejm se ned nic opsat do
puntku. U proto, e mezi zemnm plnovnm a schvalovnm staveb v Praze,
Berlnem nebo Londnem existuj odlinosti dan tradic a kulturou. Klov by vak
mla zstvat filozofie a to posunout Prahu smrem k modern metropoli 21.
stolet. A to nepjde jinak, ne naslouchat hlasy vech stran - zastupitel, investor,
architekt a veejnosti.

Legislativa vs. regulace

Jene v praxi nen tak jednoduch vyladit legislativn rmec a mru regulace tak, aby se
sprvn nastavily mantinely a zrove nebyl brzdn rozvoj Prahy. Jist vak je, e se
pravidla hry mus zmnit. Hlavnm problmem je fakt, e je legislativa neaktuln. To
se tk stavebnho zkona i provdcch pedpis. Plynul zemn plnovn tak
rozhodn nem zelenou. Nzory se li v tom, zda je mra regulace pehnan i nikoliv.

Existuj tvrti v Praze, kde to jde

Tvrdit, e prask rozvoj je zamrzl, by vak nebylo pln spravedliv. Existuj toti
tvrti, kter se sympaticky rozvjej. Tak teba Karlnu paradoxn pomohlo, e se jm
v roce 2002 prohnala povode. To byl impuls k tomu, aby se i historicky stabilizovan
oblast zaala rozvjet. Takovch impuls, ale samozejm ne tak niivch jako
velk voda, by mlo bt vc. Rozvoj jedn tvrti by toti pomohl i dalm stem
Prahy. Rostouc poet novch byt by toti uvolnil nabdku secondhandovch
byt i v tch stech Prahy, kde se nestav.

Kde se zastavil as
Praha vak m i oblasti, kde si stavebnictv vythlo pomyslnho ernho Petra. Jizvami
Prahy jsou zejmna brownfieldy a ndra: Bubny, Smchov, ikov a oblast kolem
Masarykova ndra. Navc jsme znovu u toho, e ada rozvojovch lokalit v centru
msta je nevyuitch.
Jene na to se meme dvat i z jinho uhlu pohledu. Co si ct, e tyto oblasti
pedstavuj pro Prahu obrovskou pleitost? Musme si uvdomit, co jin
zpadoevropsk msta jako Vde nebo Mnichov u vd dvno. V ppad starch
ndra a brownfiled se jedn o sten msta vhodn pro nov tvrti. Praha si neme
dovolit nechat je leet ladem.
Na pozemcch bvalho Nkladovho ndra ikov by mla vzniknout nov tvr pro
tisce lid. Veden hlavnho msta se usneslo, e umon zmnu zemnho plnu.
Umon vstavbu na jin sti Nkladovho ndra ikov. Na severn se m zat
stavt a v roce 2019. Ve vak zle na tom, zda se cel proces administrativn
ppravy a schvalovn opt nezpomal nebo pln nezasekne.

V ei sel a penz
Znovu se tak vracme na zatek. O kolik Praha pichz tm, e je jej rozvoj
zkamenl? Ne se k tomu dostaneme, pojme si osvit vechna slab msta.

1. Model ztrt potan skrze naven hodnoty staveb kvli zdlouhavmu

povolovacmu procesu
Mme tu tstupov povolovac proces. Kdy u stavitel zsk rozhodnut o vlivu stavby
na ivotn prosted (EIA), postav se ped nj pekky v podob zskn zemnho
rozhodnut a stavebn povolen. Za co tento tstupov schvalovac proces me? Sm
v podstat za nic. Jene je ideln na to, aby vytvel ideln ivotn podmnky pro
elov zaloen organizace, kter maj za kol zdrovat a zdrovat. Meme tady
zmnit zmrn obstrukce a blokace. Pak tu jsou velice nekonstruktivn spolky, kter
v ad ppad erpaj prostedky z norskch fond. A vsledkem je blokace vstavby
v Praze. Ale zpt ke schvalovacmu procesu. Na vech 3 jeho rovnch povolovn je
mon se odvolvat znovu a znovu k ji vypodan pipomnce. Nen proto divu, e je
cel proces administrativn nenosn nron. Ostatn lhta pro zskn vech
povolen k men stavb in v esku prmrn 247 dn. Ped nmi nen jen
Nmecko, ale i regionln konkurenti Polsko a Maarsko. V Evrop provzej vt
prtahy vstavbu u pouze v zemch, jako je Kypr, Moldvie a Slovensko. Praha je
kapitola sama pro sebe, kdy se na vydn stavebnho povolen u vtch bytovch
projekt ek ti a pt let a nkdy i dle. Tady bohuel neexistuj pesn statistiky.
A dostvme se k prvnmu slu. Dky modelovm dopotm
odhadujeme, e tmito nemrnmi prtahy se cena bytu zvedne o
piblin sedm procent.
Pokud znme poet prodanch byt v Praze v roce 2016 (6 650) a
jejich prmrnou cenu (4,8 mil. korun), vyjde nm, e z penenek
Praan je vytaeno navc 2,2 mld. korun.

Navc jak u bylo zmnno, celkov ekonomick ztrty Prahy se mus dle dopotvat.
Penze se investuj proto, aby jejich hodnota v budoucnu rostla. Multipliktor nm
v jednoduchosti k, kolikrt se jedna koruna investovan v danm odvtv
v ekonomice oto. Stavebnictv je odvtvm s jednou z nejvych hodnot multipliktoru
v esk ekonomice. Multipliktor na rovni produkce in 2,83.16 To znamen, e jedna
koruna investovan do stavebn vroby se v dalch stech ekonomiky oto tm
jet dvakrt.

Skrze model naven ceny nemovitost in ron vpadek pro

praskou ekonomiku 6,2 mld. korun.

2. Model ztrt zaloen na dlce splcen novho bytu

Podle spolenost Trigema, Skanska Reality a Central Group m prmrn nov byt
v Praze rozlohu 71,6 m2 a jeho cena in 4,8 milionu korun. Prmrn Praan za nj
utrat veker sv pjmy za 11,5 roku. Praan tak splc svj byt mnohem dle ne
obyvatel dalch evropskch metropol. Prmrn obyvatel Bratislavy na tamn
prmrn byt vydl teoreticky za necelch devt let, Vdean za tm 10 let,
obyvatel Varavy a Berlna u jen za 6,4 roku.
Z modelu vyplv, e kdyby ceny byt v Praze byly ni a Praan by tedy zvldl
splatit svj byt za stejn as jako obyvatel Vdn (9,9 roku), mohl do ekonomiky
uvolnit stku ve vi tm 670 tisc korun. Ve stedoevropskm regionu jsou ale
msta, kde se d zvldnout splcen bytu za mnohem krat dobu. Pokud by Praan
svj byt zvldnul splatit u za 6,4 roku jako obyvatel Berlna a Varavy, do
ekonomiky by mohl uvolnit stku tm 2,13 mil. korun.
 Model cen byt v evropskch metropolch
Hypotetick cena
bytu v Praze, Hypotetick Hypotetick
Poet
Cena kdyby splcen psun penz psun penz do
Doba splcen prodanch byt
Msto prmrnho trvalo tolik asu, do prask prask
bytu v letech v Praze v roce
bytu (CZK) jako v tto ekonomiky (na ekonomiky
2016
zahranin osobu v CZK) (CZK)
metropoli (CZK)
Praha 11,5 4 800 000 6 650
Vde 9,9 8 930 000 4 132 174 667 826 4 441 043 478
Bratislava 8,9 3 820 000 3 714 783 1 085 217 7 216 695 652
Budape 8,8 3 050 000 3 673 043 1 126 957 7 494 260 870
Berln 6,4 7 370 000 2 671 304 2 128 696 14 155 826 087
Varava 6,4 2 630 000 2 671 304 2 128 696 14 155 826 087
Zdroj: Vlastn v poty na zklad dat Central Group, KPMG

Pokud by se ceny praskch byt dostaly na rovn odpovdajc

dob splcen byt ve Vdni (9,9 roku), kupujcm byt v roce 2016
by na dal investice nebo traty zbyla stka 4,44 mld. korun.
Pokud by to ale bylo podle doby splcen byt v Berln nebo
Varav (6,4 roku), kupujcm byt v roce 2016 by na dal
investice nebo traty zbyla stka 14,16 mld. korun. Rozhodn se
nejedn o mal penze. To je tm polovina dluhu hlavnho msta.
Namsto toho se ale Praan musej vce zadluovat, sedt na
penzch a kola prask ekonomiky se kvli tomu to pomaleji.

3. Model ztrt zaloen na orientan hodnot stavebnch povolen

Pedchoz modely ekonomickch ztrt Prahy doplnme jet jednm. Ten zkoum
zmny v orientanch hodnotch staveb. A i tento model si vm toho, e m v hlavnm
mst vstavba zaden motor. Orientan hodnotu staveb zaala v poslednch letech
po odeznn krize pozvolna rst. Jene v roce 2016 se trend vvoje staveb v Praze
dramaticky odchlil od vvoje ve Stednch echch i v cel esk republice.
Hodnota stavebnch povolen na bytov domy narostla v roce 2016 v esk republice o
6,1 %. Ve Stedoeskm kraji pak tento nrst doshl dokonce 18,7 %. Jene v Praze
orientan hodnota stavebnch povolen u bytovch dom v roce 2016 meziron
poklesla o 49,1 %.

Z orientan hodnoty bytovch dom v Praze se tak z roku na rok

vykouilo 6,06 mld. korun. To je sice ztrta pro prask
stavebnictv, ale nikoliv pro praskou ekonomiku.

Po vynsoben ztrty ve vi 6,06 mld. korun multipliktorem pro

stavebnictv (2,83) dostaneme odhad celkov ztrty pro praskou
ekonomiku v nsledujcm obdob. Ta in 17,15 mld. korun.

Prvn model - Model ztrt potan skrze naven hodnoty staveb kvli
zdlouhavmu povolovacmu procesu a Tet model - Model ztrt zaloen na
orientan hodnot stavebnch povolen stoj de facto vedle sebe. Pokud budeme
potat celkovou ztrtu po praskou ekonomiku, musme jejich vsledky
vynsoben multipliktorem zprmrovat.

Z tchto dvou model nm vyjde, e ztrta pro praskou ekonomiku in 11,69

mld. korun.

K tomuto vsledku vak musme pipotat prmrn vsledek z druhho modelu

- Modelu ztrt zaloenho na dlce splcen novho bytu. Tady ztrta in 9,30
mld. korun.

Suma sumrum tak celkov ztrta pro praskou ekonomiku pi zapoten dat
z roku 2016 in piblin 21,0 mld. korun.
 Zamrznut stavebn trh oezv z HDP Prahy zhruba 1,9 % a z HDP
esk republiky 0,4 %.
Mimochodem za tuto stku by se daly zafinancovat vce ne 4
stanice metra na trase A. (Prodlouen trasy A o 4 stanice
Boislavka, Ndra Veleslavn, Petiny a Nemocnice Motol vylo
na 20 mld. korun. Prodlouen o 1 stanici tedy vychz na 5 mld.
korun).

NVRHY, CO ZMNIT
Pedchoz text nm ukzal, o kolik Praha pichz kvli zamrznutmu stavebnmu trhu.
Prask spirla Nyn se zamme na nvrhy, jak situaci eit. Klov bude, aby se Praen nerozutekli
Obstrukce a prtahy v povolovn novostaveb z vnitku Prahy smrem k okrajm a ven.

Udret nebo jet vce zvyovat hustotu zalidnn je klem k tomu,

Mal nabdka novch byt, rst poptvky
cen
Omezen monost koup vlastnho bydlen, finann
nedostupnost
aby se Praha rozvjela. To toti do budoucna zajist, aby fungovala
doprava nebo se investovalo nap. do modernizace st.
K zahuovn Prahy je poteba vce cenov dostupnch byt ve
rst vnitn Praze. Ty tam ale dnes nejsou.
Nakonec proto nezbyde, ne rozvzat stavam ruce. Jak na to?

1. Prvnm krokem mus bt zprchodnn schvalovacch proces. Pokud by se to

podailo, investor by neml problm ve svm business plnu vylenit prostedky
na veejn kompenzace toho, e bude v danm mst stavt. Mus tu ale bt
nadje, e takov business pln bude alespo v zkladnch parametrech platit. To
ale v souasn dob nen mon vzhledem k povolovacm procesm nastavit.
Jakmile by se schvalovac proces zprchodnil, spokojen by byli vichni investor
dky tomu, e cel proces schvalovn netrv nemrn dlouho. Starousedlci dky
Pesun do njemnho bydlen rst cen njm
tomu, e investor bude kompenzovat fakt, e v danm mst stav. A nejvc vyhraje
Praha, kter bude nabzet nov byty za pijatelnj cenu. Takovto rozvoj Prahy
Sociln dsledky zmn bytovho trhu povede k jejmu rychlejmu ekonomickmu rstu.
2. Cel systm by se pak dal jet doplnit nutnost sloit kauci pi podn odvoln.
Cesta zpt uvolnn prosted pro povolovn Pokud by se ukzalo odvoln jako elov zdrovac, kauce by propadla. Pak by
staveb toti do procesu schvalovn staveb na rozdl ode dneka nezasahoval kdekdo
s nejasnou motivac. Kauce by byla impulsem, aby do danho ppadu zasahovali
jen doten skupiny.
3. Zlepen komunikace investor a samosprv. Vce ne 25 po revoluci ednci
nakaj na bezohlednost investor, investoi na neznalost nebo neochotu
ednk. Pitom zakopn vlen sekery a vt vzjemn spoluprce by udlaly
mnohem vc prce ne psn regulace. Tm dme signl i zahraninm
investorm, e jsou vtni. K tomuto elu by nebylo na kodu zdit pro Prahy
instituci po vzoru CzechInvestu. Prv ta by bylo prostednkem mezi zahraninmi
firmami se zjmem se v Praze rozvjet a Prahou samotnou.
4. Snait se zefektivnit sprvu msta. Pro nesesthovat dohromady klov
odbory pro stavebn rozvoj msta. Do tohoto systmu nalkat erudovan
odbornky. Je toti tak poteba nastavit funkn systm rozhodovn a zmnch
stle platnho zemnho plnu. Ten tu toti bude jet nkolik let.

Ruku v ruce s tm se mus tak eit otzka, kde a jak stavt. I tady se nabzej
logick een
5. Obrovskou vzvou bude nov zemn pln pro Prahu. Ten by ml mn
regulovat, jak m bt dan oblast vyuita. Na druh stran by nov pln ml
jasnji nastavit mantinely, kter budou pro vechny zvazn.
6. Pi zahuovn stedu msta nakonec nebude jin cesty, ne uvolnit nkter
dlouholet stavebn uzvry.
7. Zastavn brownfield a starch oputnch ndra je pleitost, kterou
Praha nesm provihnout.
8. Praha m jednoznan potencil ve vyuit mstskch dungl. To znamen
zanedbanch zelench ploch, do kterch se Praan boj vstoupit. To je zhruba
2,5% z celkov rozlohy Prahy, nebo 4,4 % z plochy zastavnho zem. Prv ty
by se mly zat mnit v parky a lesoparky, kam by Praan chodili relaxovat.
9. Navc se musme oteven vymezit proti aktivistickm a elovm spolkm,
kter blokuj rozvoj Prahy.

A posledn ingredienc by mlo bt stabiln makroekonomick prosted

10. Vytvome co nejstabilnj daov prosted. Nap vemi politickmi stranami
se dohodnme na tom, e nastaven daovch zkon bude pro dal roky svat.
e takov shoda nen mon? V Nmecku se na zatku novho milnia dokzala
vlda dohodnout s opozic na ad opaten, dky kterm je Nmecko dnes
ekonomickm tahounem Evropy.
11. Stabiln daov prosted je automaticky tak nejlepm bojem proti korupci.
Praha jako ekonomick centrum esk republiky pak zlepen poct jako prvn.

Suma sumrum ped Prahou nestoj snadn kol. Pokud ale chce, aby j pestal
ujdt vlak proti dalm evropskm metropolm, bude muset pistoupit k mnohm
z ve popsanch zmn.
Nen to jen o finannch ztrtch, kter kvli zamrzlmu stavebnictv podle naich
vpot pesahuj 16 mld. korun. Pokud se ve vnitn Praze nezane budovat vce
mst k bydlen, jej populace bude strnout, co jet vce zbrzd jej rozvoj.
Pokud se m Praha rozvjet jako celek, mus se rozvjet ve svm srdci a ne jen na
svch periferich. Kl je ve vtm zahutn stedu msta.
Seznam zdroj:

1. Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupn z:

http://www.oecd.org/

2. Eurostat - European Commission [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupn z:

http://ec.europa.eu/eurostat

3. Svtov banka [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupn z: http://www.worldbank.org/

4. esk statistick ad [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupn z: https://www.czso.cz/

5. Mezinrodn mnov fond [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupn z:

http://www.imf.org/external/index.htm

6. Index: Kvalita ivota nejvy v Praze, nejni na severozpad [online]. 2016 [cit. 2017-04-
27]. Dostupn z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/index-kvalita-zivota-nejvyssi-v-praze-
nejnizsi-na-severozapade/1403229

7. Praha je v prvn destce evropskch mst v potu penocovn [online]. 2017 [cit. 2017-04-11].
Dostupn z: http://www.praguecitytourism.cz/cs/media/tisk/praha-je-v-prvni-desitce-
evropskych-mest-v-poctu-prenocovani-13579

8. Ceny nemovitost vzrostly loni o vce ne 10 procent [online]. 2017 [cit. 2017-04-11]. Dostupn
z: http://www.hypoindex.cz/kratke-zpravy/ceny-nemovitosti-vzrostly-loni-vice-nez-10-procent/

9. Nov byty prudce zdrauj. V Praze zaplatte o ptinu vce ne ped rokem [online]. 2017 [cit.
2017-04-25]. Dostupn z: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nove-byty-prudce-zdrazuji-v-
praze-zaplatite-o-petinu-vice-
ne/r~fb05e3a8299711e783780025900fea04/?redirected=1493125080

10. Rostouc ceny byt v mstech vyhn lidi na venkov. Bydlen u je na n pli drah [online].
2016 [cit. 2017-04-26]. Dostupn z: http://byznys.ihned.cz/c1-65707420-rostouci-ceny-bytu-v-
mestech-vyhani-lidi-na-venkov-bydleni-uz-je-na-ne-prilis-drahe

11. Dostupnost bydlen v Praze se zhorila, nov byt spolkne prmrn plat za 11,5 roku [online].
[cit. 2017-04-11]. Dostupn z: http://www.central-group.cz/tiskove-zpravy-dostupnost-bydleni-
v-praze-se-zhorsila-novy-byt-spolkne-prumerny-plat-za-11-a-pul-roku

12. [online]. 2014 [cit. 2017-04-12]. Dostupn z

https://www.czso.cz/documents/11236/17812557/projekce_kraju_2050_praha.pdf/e9b2996c-
42dd-4a64-97b1-86e97292fbd5

13. Vylidovn venkova maj zastavit dotovan prodejny, vry i internet [online]. 2017 [cit. 2017-
04-21]. Dostupn z: http://ekonomika.idnes.cz/podpora-venkova-vylidnovani-asociace-
opatreni-fls-/ekonomika.aspx?c=A170302_193149_ekonomika_ozr

14. Praha se dl na tvrti pro star a mlad. Podvejte se, kde ijete Zdroj:
http://byznys.lidovky.cz/praha-se-deli-na-ctvrti-pro-stare-a-mlade-podivejte-se-pc4-/moje-
penize.aspx?c=A170412_114823_moje-penize_sij [online]. [cit. 2017-04-24]. Dostupn z:
http://byznys.lidovky.cz/praha-se-deli-na-ctvrti-pro-stare-a-mlade-podivejte-se-pc4-/moje-
penize.aspx?c=A170412_114823_moje-penize_sij

15. Zahuovat Prahu, a zpoplatnit majitele pozemk se zruenou stavebn uzvrou [online].
2017 [cit. 2017-04-21]. Dostupn z: https://iekonomie.cz/detail/123/dialogs/overview/last

16. Msto 21. stolet uet energie i uke, kde je msto k parkovn [online]. [cit. 2017-04-25].
Dostupn z: http://archiv.ihned.cz/c1-65548110-mesto-21-stoleti-usetri-energie-i-ukaze-kde-je-
misto-k-parkovani

17. Praha potebuje dlouhodobou strategii rozvoje, podle odborn veejnosti ji zatm nem [online].
2016 [cit. 2017-04-26]. Dostupn z: https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/about-
deloitte/articles/cze-tz-praha-potrebuje-dlouhodobou-strategii-rozvoje.html

Nerozumte nktermu odbornmu vrazu?
Vysvtlen naleznete na www.nextfinance.cz/slovnik/
Spolenost Next Finance s.r.o. poskytuje pouze analzy
a prognzy ekonomickho vvoje nebo trnch cen (kter jsou
subjektivnm nzorem analytik).
Spolenost neposkytuje investin poradenstv, a to ani v rmci
individulnch konzultac. Pejete-li si investovat, kontaktujte
subjekt zabvajc se investinm poradenstvm, kter posoud
Vai individuln situaci!
Ploha slo 1: Schma povolovacho procesu zmru v R
en a vyuvn tto analzy je vzno Veobecnmi obchodnmi Markta ichtaov editelka spolenosti
podmnkami spolenosti Next Finance s.r.o. (k nahldnut na marketa.sichtarova@nextfinance.cz tel.: 775 255 120
www.nextfinance.cz).
Vladimr Pikora, Ph.D. hlavn ekonom
Analza je urena pouze pro klienty spolenosti Next Finance s.r.o. vladimir.pikora@nextfinance.cz tel.: 776 888 228
a pro mdia, kter pi vyuit analz vdy uvedou zdroj. Analza je
pedmtem autorskho prva a nesm se dle elektronicky pepos- Ji Cihl analytik finannch trh
lat, koprovat ani jinak it. jiri.cihlar@nextfinance.cz tel.: 607 158 157
V ppad zjmu stt se klientem Next Finance s.r.o. i v ppad Next Finance s.r.o.
jakchkoliv dotaz kontaktujte: Jinonick 80, 158 00 Praha 5, R
sales.department@nextfinance.cz tel.: 731 109 813