NEZÁVISLÝ HORROROVÝ ČASOPIS ČÍSLO 24 ZÁŘÍ 2017

Bizarro fiction
Adam Kubík
Ed Mironiuk
Horrorové parodie
George A. Romero
Obsah
Dobyvatelé světů bez hranic a mezí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Cameron Pierce – Abortion Arcade . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Kong: Skull Island . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Teorie s háčkem (Kazimierz Kyrcz Jr & Michał J. Walczak) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Hororkemp 2017 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Horrorová prdel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Peter James: Proroctví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
Adam Kubík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Ed Mironiuk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
Fatland (Krzysztof T. Dąbrowski) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
Rings . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
Carlton Mellick III – The Haunted Vagina. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
Terrordrome The Game: Rise of the Boogeyman . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
Protiproudu: Dracula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
HorrorCon na Conci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
12 dobrých, špatných a naprosto šílených aneb průvodce pro zájemce o bizarro . . . . . . . . . . . . . . . . 67
Romero… of the Dead . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
Pusť mě ven (Honza Vojtíšek, Mark E. Pocha) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
Funhouse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
Černá křídla Cthulhu 2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
Kyselý dech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
Bez keců aneb krátce o Niedobrych Literkach . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
Dopravní špičky (Dariusz Barczewski) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
Fanvixens in: Bizarro Au Go-Go . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
Alien: Covenant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

E-mail: howardhorror666@gmail.com
www.howardhorror.cz

Redakce: Honza Vojtíšek, Roman Kroufek
Externí spolupracovníci: Josef Blažek, Marek Grzywacz, Kazimierz Kyrcz Jr., Martin Skuřok
Korektury: Zuzana Kocurková, Honza Vojtíšek
Obálka: Ed Mironiuk
Ilustrace: Adam Kubík (48), Petra Kulagová (81), Zdeněk Svoboda (14)
Sazba: Július Muránsky
HOWARD – 24/2017

Milí nenormální kamarádi,
vítám vás u čtyřiadvacátého čísla Howarda, čísla, které je konečně věnováno tomu nejbizarnějšímu, co náš
oblíbený žánr nabízí. Bizarro jako soběstačný umělecký směr se vyznačuje především dokonalou absencí
hranic. Tam kde splatter končí, tam bizarro dovádění začíná. A ve stejném duchu jsme koncipovali i tohohle
Howarda. Už třeba tím, že standardní texty prokládáme nestandardními minikomiksy, a k recenzím si kromě
normálu vybíráme i hodně velký nenormál. Musím ale prásknout, že na rozdíl od echt bizarního umění, my
máme nastavené nějaké ty hranice. Například mi neprošel článek, který měl mapovat ty bizarnější pikantnos-
ti ze zákulisí redakce. Bez zmínky tak zůstanou netradiční sexuální praktiky manželů Blažkových, zahrnující
tlející koňské hlavy a šlehačku, nikdo se nebude moci pozastavit nad faktem, že Eraserhead si už osm let ne-
stříhal nehty na nohou, nebo se se mnou ponořit do tajů mého koníčku, který zanedlouho představím světu
v prvotině Ze života (a smrti) hmyzu. I tak jsem přesvědčen, že si tohle číslo užijí jak normální čtenáři, tak lidé,
kteří Howarda po dočtení srolují a vykouří. Uvážíme-li, že ho čtou primárně na tabletech…

Ať chutná!
Roman Kroufek

tory
lichh;;
ch
ttor
horror; Ell American Horror Sto
ic
Tomáš Me

2016 C 20
16
ŘÍ SINE
ZÁ PRO
O 21
ČÍSSL
en Datlow;
6

IS NE
201

SOP ZÁ
Ý ČA VIS
EN

IS ROV LÝ
OP RRO
EZ

AS LÝ HO HO
O

ontz;

Ý Č ÁVIS RR
SL

OVNEZ OR
ČÍ

R OV
RO ÝČ
OR
Ko

ÝH AS
S
PI

ISL OP
8

od
SO

IS
O1

V
R.


Wo
ČA

NE
RR ČÍSL

ČÍS
an
Ý

Ed
OV

LO
24
Osminohý
De
OR

vy
LÝ IS
HO

vo
IS OP


are

ŘÍ
ÁVČAS

Adri

201
om

7
EVZÝ

án G

Zora or pod

on
H
ISL ČÍSLO 16

RNO

o

aP
rr
arcía
RO
ZÁŘÍ 2015

Ulla le Ba

iel
e
Sub gliano
OR

abell

an
ÝH

Bo

K

e
spe

D
, re m
ss

Vídn in

nz
esle ndĤ
ky rim
Balz vá

a&
Gla

kr M a N re Ja arine Is
k

ce
cies
i
Gobli eter Wit
EZPIS
ÁV

ro
víd Sc

nis
ilip

Jooskiloa ede ch nko Iša

ac
ČANSO

Po us

De
Ph

lin
n ve

g
Kath

An

ob
oel-P

Bi
OV Ý

G
p

Ad zarr
em

Si áþe ová

Ed am o fi
ahov Tscherkassky
J
RROR

Ho Mi Ku ctio
rK

k
hn np Ž ljá

Ge r r o ron b í k n
Ĥ Horo

pos
nc k
oBr rnroícáh þeský
Ne rbar orro

or ro iukna
ir

ge vé le om Ĝík
Ý HO

la

A. Apa chop

pa
h

RoPsryo
Kaš
2

o Joe waváNdeiks ola Castle
o

NEZ
au ratci

m diin BŘEZEN 2017
þk
ru
VISL

Á eorb e
r
ioþ ik

VgISSL
R OPI ČÍSLO 22
tor

o S
Kin
Voto
ro

Ý
ak horr hzn

HO
en R O ČAS
p

a

hZÁV LÝ HORRORROVÝ
eši hoSe Ho ýĜi ho

deraývn
NEZÁ

Peter

is
vý ví s

p arr
ROV
nnn rdci v áMort

ISL
SLÝ
IS
ISL
Ste NE
EZ
NEZ ÁVI
Á
ÁV Ý ČA
k G on
h
ororroro

ic SOP
nyí L ztk

M rorC
N ee K
c

IS
n

o r ČÍSL
H
Pio

O 23
ow
ia H k cia ErSdlo m

ČER
d
r

VEN
r

Bartíitková

2017
Guyáaaný hvoárrpgeĜá
o
a
2015

stert
h
e

v N. foota
c

nSam
ý
PIS
EN

Au g D ćároerrosro
lsok adM
ma B
EZ

ČASO

r

a
rro

Heda
arda
Foun
d

m

ck

Pa AstnraHed heedd
als mon

ho
raHe
ho
št rd ru

itc 4
H
Ki vel Žim
OVÝ

A nd
bí rĤz ch o rro

aH
ý

01
G
Sle
k

d 2
Zu á h rore bi M ho

e r
PIS HORROR

r e oa k
u

Aolff Fefk ndrlí
v
ve

r

nnyd Št
n
k vs or om la

t

eŽkee in Šva
s
þe ro a h Z ad

We Mart slav
Bo gla s n ický zrc
Ý

l o
ČÍ Ý NČEAZÁVISL

Mi
a

Fo o ná list y a
C c ct k
SO

So iná
k
& k

i a
V
O

S RORO
SL

OP HOR
I

NE
ČA LÝ
S
Ý VIS

Ĥ
VIS
OVZÁ
ONRE

2014
HO
RR

[1

ŘÍ
]

RR
HO


OR
Ý
SL

OV
VI

NE

ÝČ


NE

AS

VI
4

SL
O

Ý
PIS

IS
OP S HO
ČA RR
VÝ ORNE
RO OV ZÁV
RO Ý ISL
H OR ČA Ý H
LÝ OPIS SO ORR
VIS ČAS
ZÁ VÝ PI OR
NERORO
R
S OV
HO NE ÝČ
ZÁV
ISLÝ
Pr

ASIS
ÁVIS ČÍ OLPÝ H
os

ČÍSLO NEZ SL IS ORR
ine

PIS O O
HO

ROV
OVÝ ČASO
c2

Ý ČA
W

Ý HORROR
AR

OPIS S
NEZÁVISL
012

D–
5/2
012

[3]
Dobyvatelé světů
bez hranic a mezí
„Bizarro je tehdy, kdy někdo napíše mladistvé – jak vám asi došlo, šlo právě o knihu Sa-
první blbost, jaká ho napadne tan Burger.
a někdo jiný to přečte a řekne: No kurva!“ Začátky bizarro však nebyly zrovna růžové. Ke-
Moja na zawsze, Grzegorz Gajek vin Dole II ve své výmluvně nazvané eseji What the
Fuck is This All About poznamenává: „Rozesílal jsem
Tematicky jsme tímto číslem Howarda zabloudili své práce všem nakladatelům a  sbíral jedno odmít-
do obsahového a formálního prostředí v našich kra- nutí za druhým. Těch málo, kteří ty texty neodmítli
jích ne zrovna moc známého. Jde o poměrně mladý hned, na mou nabídku odpovídali otázkou: What the
žánr (mladý z větší části hlavně pojmenováním, vyjá- fuck is this all about?“ Doleův první román, vyprávějí-
dřením a ustavením jakýchsi základních pofidérních cí o chlápkovi vybaveném zařízením, které se dá po-
pravidel – neděláme si iluze, že by se díla podobné- jmenovat snad jen jako anální ostří, se nedal vtěsnat
ho charakteru a stylu neobjevovala již dříve) nazvaný do žádného žánru.
bizarro fiction, který trefně vystihuje použitý citát. A  Dole nebyl sám. Kdo by taky chtěl vydávat
V bizarro je možné naprosto všechno. Opravdu. Při- věci, které nikdo vydat nechce? Po několika letech
vede vás na hranici vaší vlastní fantazie a pak ještě neúnavných pokusů a snah se ukázalo, že se to vy-
o  notný kus dál. Účelem tohoto článku je seznámit platí a někteří autoři se psaním podobných příběhů
vás krátce s některými jeho hlavními prvky a projevy, bez hranic a mezí dokonce uživí.
historií a s nejznámějšími a nejpodstatnějšími jmény. K  Mellickovi se postupně přidávali další autoři
Vítejte v krajině, kde i nemožné je realitou a reali- a autorky, vycházelo více knih, nikdo však ještě netu-
ta neskutečností. šil, že se v podstatě undergroundová iniciativa něko-
Polský bizarro autor Dawid Kain literární tvorbu lika nadšenců změní nejprve v literární žánr, později
tohoto žánru označuje za nejujetější, nejabsurdnější v celou subkulturu. K tomu došlo právě v roce 2005,
a všechno svaté znesvěcující texty od doby Nahého kdy vznikla nakladatelství jako Eraserhead Press, Af-
oběda Williama Burroughse. Počátky bizarro fiction, terbirth Book nebo Raw Dog Screaming. Tehdy žánr
tohoto svérázného a rebelujícího mixu fantasy, sci-fi, získal svůj užší a zřetelnější rámec i své jméno. O tři
horroru a experimentální literatury, plnými hrstmi čer- roky později proběhl první BizarroCon, který přine-
pajícího z  weird fiction, brakových céčkových filmů sl obrovský úspěch jak žánru, tak autorům a vlastně
a děl Lewise Carolla, Kurta Vonneguta, Franze Kaf- i fanouškům. Con byl obrovskou reklamou pro bizarro
ky či Philipa K. Dicka, sahají do roku 2001, kdy vyšel a  jeho kultovní status. Nejobsáhlejší a  nejznáměj-
knižní debut nejznámějšího bizarro autora a průkop- ší výkladní skříní žánru jsou stránky bizarrocentral.
níka žánru (ale před ním to neříkejte, nemá to rád) com, kde se lze seznámit nejen s manifestem bizarro
Carltona Mellicka III nazvaný Satan Burger. Kni- fiction (třetí bod manifestu např. tvrdí, že: „Podobně
ha o Satanovi, který si otevře burgárnu a nabízí v ní jako kultovní filmy, i  Bizarro je občas surrealistické,
hamburgery takové kvality, že za ně jsou lidi ochotní někdy avantgardní, jindy hloupé, tuhle krvavé, ondy
upsat mu svou duši, se brzy vyšplhala do kultovních krajně pornografické, ale vždy naprosto ujeté.“), ale
výšin. O popularitu knihy se zasloužil nejen její autor i s profily jednotlivých autorů a jejich knihami.
(kterého probereme o  pár řádků dále) ale i  jeho fa- K průvodním a poznávacím jevům žánru patří již
noušci. Jeden z nich např. byl totiž v roce 2005 za- samotné názvy děl, pro ukázku jen namátkový vý-
tčen za šíření materiálů neslušného charakteru mezi běr několika (pro větší důraznost v  původním zně-

[4]
HOWARD – 24/2017

ní): Menstruating Mall, Ass Goblins of Auschwitz,
Placenta of Love, Clusterfuck, Beast Bitches of čal v deseti letech proto, že v knihovně nenacházel
the Badlands či zcela nekompromisně nejklasičtější knihy, které by si rád přečetl. Jeho tvorba, která boří
Rampaging Fuckers of Everything on the Crazy veškeré možné i  nemožné, představitelné i  nepřed-
Shitting Planet of the Vomit Atmosphere. stavitelné hranice a  ve svém běsnivém anarchistic-
Bizarro fiction roztáhlo svá neuvěřitelná a  ne- kém nihilismu se nezastavuje naprosto před ničím,
představitelná křídla. Už to nebyla jen okrajová zá- jej přivedla až k postu žánrového průkopníka. Mellick
ležitost autorů neznámých jmen. Do jeho oblasti za- III svému žánru odpovídá prakticky dokonale. Vzhle-
vítali i slavnější a známější jména, i mezi nimi získal dem psychicky nevyrovnaného kriminálníka s  trest-
svou oblibu. Zmiňme např. jen Chucka Palahniuka ním rejstříkem a ozdravnými pobyty ve vězení delšími
(už jste četli jeho Strašidla? Nu, jen do toho!), Willi- než Lovosice i pokusem o sebevraždu ve svém živo-
ama Gibsona nebo Edwarda Lee, který se v  tom- topise. Ani názvy svých románů tomu moc nepřidá-
to žánru našel, přispívá do něj pravidelně a  vyvádí vá: The Ultra Fuckers, Adolf in Wonderland, The
z  omylu všechny, kteří si myslí, že horrorový žánr Cannibals of Candyman, Hammer Wives. Mellic-
již odhalil všechny tabu. Lee se nebojí sahat pro ty kovi byste opravdu nesvěřili svou dceru v jakémko-
nejextrémnější a nejbrutálnější vize a formovat je do liv jejím věku. Svého času dokázal vydávat i tři kni-
slov, vět a příběhů. hy během jednoho roku. Jeho múza je neudolatelná,
Ale zpět k definicím. Co je to vlastně bizarro a jak chuť psát a fantazie nekonečné. Nikdy se mu nelíbi-
se dá definovat? Pokud vám nestačí úvodní citát, lo, že je považován za tvář bizarro, naopak si myslí,
přidejme další. Rose O‘Keefe z  nakladatelství Era- že jeho rozvoj brzdí. Přesto věří, že se bizarro může
serhead kvalifikaci knih a autorů do tohoto žánru vy- zalíbit mainstreamu, zároveň však nastiňuje, proč by
světluje následovně: „Líbí-li se odběratelům kniha k tomu nemuselo dojít. „Bizarro nikdy nedojde vyso-
nebo film hlavně proto, že jsou divné, tak právě tohle ko, budou-li si lidi myslet, že je to pouze sbírka levné-
je bizarro.“ ho gore s kozama, které se snaží být šokující.“ Sám
Nechme však již teorie a  přejděme k  několika svou tvorbou dokazuje, že to tak není a nemusí být.
zdánlivě pomateným, a  ne zcela příčetným hráčům Například hluboce pronikavým, promyšleným a v zá-
bizarního bitevního hracího pole. věru až dojemným manifestem proti odcizování se
Nelze začít nikým jiným než nekorunovaným krá- lidí od okolní společnosti, obklopujícího světa a sebe
lem, autorem, který bizarro vyslal do světa a stal se navzájem v podobě povídky Ear Cat. Ta je skvělou
jeho tváří. ukázkou, že Mellickova (potažmo bizarro obecně)
Od Carltona Mellicka III jste si mohli přečíst (pa- tvorba není jen samoúčelná bizarnost pro bizarnost,
trně dosud jeho jediný překlad do češtiny) povídku ale že se dokáže vytasit i  se silně psychologickou
Nože na citrony & švábi v desátém čísle Howarda. povídkou o hlavní hrdince trpící agorafobií, uzavřené
Dodejme jen, že nejde o jeho nejlepší kousek a  ani v jejím bytě v rychle se hroutícím světě, jejíž jedinou
ne nejvýraznější. Jeho nejlepší a žánrově nejprůboj- radostí je každoměsíční dodávka geneticky vytvoře-
nější kousky se českým a slovenským čtenářům do- né kočky měsíce. Tento zmutovaný domácí mazlíček
sud vyhýbají. I  když… Ale nepředbíhejme. Carlton je specifický tím, že do měsíce prostě zemře, těsně
Mellick III se narodil v roce 1977 a psát údajně za- předtím, než je doručena nějaká jiná kočka. Jenže

[5]
Že bizarro fiction není jen doménou mužů a uje-
tou představivost a fantazii mají i ženy, dokazuje na-
příklad od pohledu sympatická Kirsten Alene, au-
torka romantického příběhu mnicha a  dinosaura
kombinující Romea a Julii, West Side Story a Muzi-
kál ze střední s  kung fu mnichy či prehistorickými
hady vyzbrojenými těžkými zbraněmi Love in the
Times od Dinosaurs. Kirsten Alene pochází ze sa-
motného centra bizarro fiction žánru, tedy Portlandu.
Již v sedmi letech se rozhodla jít ve stopách svého
poslední zásilky umírat nechtějí, a tak se kočky v bytě dědečka, který byl spisovatelem, malířem a  řezbá-
Irene hromadí. Prudce originální povídka, kterou bys- řem, stát se básnířkou a psát krátké příběhy. Jedním
te od autora vypadajícího jako brutální masový vrah z prvních byla epická novela o psech, kteří ze svých
opravdu nečekali. Cory Doctorow Mellicka III označil drápů dokázali metat blesky a organizovaly boxerské
za „virtuosa surrealistického science fiction“, britské zápasy ve vzduchu. V roce 2009 vydala sbírku bás-
noviny The Guardian napsaly, že ve svém žánru jde ní Chiaroscuro, brzy se však našla v  žánru bizarro
o skutečného umělce. Mellick III si se svým žánrem fiction, jehož objevení považuje za nalezení dávno
často a rád hraje. Pokouší se bizarro napsat ve všech ztracené rodiny. Miluje dílo a  filmy Terryho Gilliama
možných stylech a žánrech: Sex and Death in Tele- a  romantismus v  literatuře. Kdyby zůstala na škole,
vision Town je western, I Knicked up Satan’s Dau- určitě by napsala doktorandskou práci věnovanou
ghter romantická komedie, Egg Man urban fanta- Johnu Keatsovi a  Mary Wollstonecraft. Love in the
sy, Fishy-fleshed je o cestování v čase, Crab Town Times of Dinosaurs vyšla ve vydavatelské sérii New
o  přepadení banky, Warrior Wolf Women of the Bizarro Author Series a brzy se stala jednou z nejvíce
Wasteland postapokalyptický příběh o  vlkodlacích, oceňovaných knih v žánru. Na tvorbu Alene je možné
The Morbidly Obese Ninja ninja příběh, Apeshit narazit v  různých literárních magazínech. Sama vy-
je pak Mellickovou verzí klasického horroru o chatě dává elektronický bizarro časopis Unicorn Knife Fi-
v lese a Armadillo Fist gangsterkou. Napsal dokon- ght, v němž bizarro autorům umožňuje být tak slad-
ce příběh pro děti The Faggiest Vampire. „Oprav- kými, jak chtějí sami být. V tomto svou formou velmi
du si myslím, že hodně bizarro fiction čerpá inspira- asketickém periodiku publikovali své krátké povídky
ci z příběhů pro děti – Malý Princ, Alenka v říši divů, více i méně známí žánroví autoři jako Bradley Sands,
Dr. Seuss  – pro mě to jsou bizarro knihy.“ Nechtěli Alan  M. Clark, Sam Reeve, Anrew Wayne Adams
jsme předbíhat, ale nelze než Mellickův medailonek nebo Kirk Jones. Povídky doprovází dětinské ilustra-
zakončit potěšující informací, že se pomalu připra- ce vytvářené v MS Paint. Časopis naleznete na ad-
vuje vydání českého překladu jednoho jeho románu. rese www.unicornknifefight.com. Společně se svým

[6]
HOWARD – 24/2017

manželem napsala stoprocentně bizarro scénář pro Hunting in Paradise Garden, velký zájem vyvolala
jeden televizní pořad. Její druhá kniha Unicorn Ba- hned následující kniha Ass Goblins of Auschwitz
ttle Squad vypráví o chlapci, který přijde o otce, ale (2009). Z dalších titulů zmiňme např. Cthulhu Comes
získá jednorožce a snaží se zachránit své rodné měs- to the Vampire Kingdom (2011), Gargoyle Girls of
to před armádou obrovských strojů přicházejících Spider Island (2011), Die You Doughnut Bastards
z východu. V románu narazíme na jednorožce s kra- (2012) či Fantastic Earth Destroyer Ultra Plus
bími klepety, bandu Turků na bicyklech, kapitána, je- (2013). Piercova fikce je bizarro bufet pro náročné
hož kůň je tak vysoký, že je třeba žebříku, aby se dal čtenáře. V antologii The Bizarro Starter Kit (Purple)
osedlat, tunovou princeznu a zámek nesený na bed- jeho tvorbu popsali jako: „Surrealistické noční můry,
rech tisícovkou otroků. Třetí kniha Kirsten Alene se které jsou zábavné, smutné, upřímné a  násilné.“
jmenuje Japan Conquers the Galaxy (2013). V  roce 2011 získala jeho povídková sbírka Lost in
Zmíněným manželem Kirsten Alene není nikdo Cat Brain Land ocenění Wonderland Book Award za
jiný než další známý bizarro autor Cameron Pierce, nejlepší sbírku roku 2010. Pierce působí jako redak-
kterého tromácký režisér Lloyd Kaufman označil za tor a editor pro Lazy Fascist Press. Editoval antolo-
gie Amazing Stories of the Flying Spaghetti Mon-
ster (2011), The Best Bizarro Fiction of the Decade
(2012) a In Heaven, Everything is Fine: Fiction In-
spired by David Lynch (2013). Podle nepodložených
zpráv jednoho dne spontánně exploduje.
Další žena žánru, Athena Villaverde, je autor-
kou sexy a  divných bizarro fantaskních roztomi-
lých a  znepokojujících příběhů, které často umísťu-
je v pustinách obklopených barevnými a magickými
postavami. Z části cyberpunk, z části urban fantasy.
Její první román Starfish Girl (2010) je postapoka-
lyptické podvodní dobrodružství gothic lolitky Ohi-
me, která musí o svůj život bojovat s krutými kraby,
piraňským lidem a žlutými řasami, proměňujícími lidi
v  ryby. Druhá kniha Clockwork Girl (2011) je sbír-
kou tří krátkých novel (Caterpillar Girl, Clockwork Girl
a  Beehive Girl) skvěle uvádějících její unikátní styl.
Athena obdivuje věci, které jsou super-japonské-roz-
tomilé, kawaii noir a  fetiš. Má ráda punk rock, ska
a goth hudbu, kreslení, zpěv, tanec a debaty s koč-
kami. Mezi její vlivy patří Björk, Neil Gaiman, Terry
Gilliam a Guillermo Del Toro.
Kirk Jones se narodil nedaleko Kanady ve státě
New York. Mělo to vliv hlavně na jeho sbírku vinylo-
vých desek, která obsahuje převážně hudebníky ze
Země javorového listu. Působí jako učitel angličtiny
na Newyorské státní univerzitě a  instruktor huma-
nitních oborů, vyučuje tvůrčí psaní. Autorsky debu-
jednoho z  nejpodivnějších a  nejvíce imaginativních toval v  roce 2010 románem Uncle Sam’s  Carnival
spisovatelů a Carlton Mellick III za kombinaci Dr. Se- of Copulating Inanimals, vydaným v rámci New Bi-
usse a Davida Cronenberga. Pierce se narodil v květ- zarro Author Series nakladatelství Eraserhead Pre-
nu 1988 v kalifornském Bakersfieldu. V současnosti, ss. Následovaly knihy Journey to Abortosphere
jak asi sami tušíte, však žije v Mekce žánru, Portlan- (2014), Masturbatory Entropy (2016) a tento měsíc
du v Oregonu. Debutoval v roce 2008 knihou Shark mu vyjde kniha Die Empty (2017). Povídkami přispěl

[7]
např. do antologií A Hacked-Up Holiday Massacre
(2011), Long Live The New Flesh: Year Two (2011)
a  The Bizarro Zombie Anthology That Wouldn’t
Die! (2014). Ve své tvorbě se neštítí sociálně kritic-
kých pozic, např. v povídce The New God’s (Noví bo-
hové): „Plast má srdce z botoxu a prsty z kreditních
karet.“
Chrissy Horchheimer je naproti tomu mladá bi-
zarro malířka a  ilustrátorka, žijící, kde jinde, než…
tramtadadá… v  Portlandu. Pravidelně spolupracuje
s The Magazine of Bizarro Fiction, ilustrovala povíd-
ky a knihy např. Carltona Mellicka III, Kevina L. Do-
niha, Jeffa Burka, Mykle Hansena a  Edwarda Lee. valy King of the Perverts, Samurai vs. Robo-Dick
V  bizarro subkultuře působí aktivně, mimo jiné jako a Mio Padre il Tumore. Publikoval také v antologiích
spoluorganizátorka BizarroConu. Společně s  Angie Amazing Stories of the Flying Spaghetti Monster,
Molinar připravila instalace a řezby vycházející z obá- A  Hacked-Up Holiday Massacre nebo Dead Bait
lek knih, které byly vystavovány na jednom z ročníku a  na internetu v  Three Crow Press a  Unicorn Knife
Conu. Chrissy miluje elektronickou hudbu a  jakou- Fight.
koliv hudbu s dobrou baskytarou, fotografa Chucka Bizarro fiction se trvaleji usídlilo a své tvůrce i fa-
Close a v umění fotorealismus a instalace. noušky našlo i v Polsku, o čemž svědčí několik poví-
Steve Lowe je bývalý sportovní novinář South dek a samostatný tematický článek na jiných místech
Bend Tribune a přispěvatelem Associated Press. Dle tohoto čísla. Prohnilé meze nepředstavitelných tvarů
vlastních slov také píše: „divnou, temnou a humori- ve své tvorbě i verbálním a písemném projevu čas od
stickou prózu jen trochu více vymyšlenou než jeho času překračuje slovenský spisovatel, facebookový
články o sportu“. V roce 2010 mu u Eraserhead Pre- pozlátkový filosof a  velký milovník tvorby Carltona
ss vyšla kniha Muscle Memory o  Billy Gillespiem, Mellicka III Mark E. Pocha.
který jednoho rána zjistí, že se jeho mysl přepnula Zda se bizarro vyrážka rozleze i po českých a slo-
a  on se stal Tinou. Mrtvou Tinou, protože i  Billy je venských nakladatelstvích je otázkou.
mrtvý Jeho tělo bez duše je stále v  posteli. Během Semínko nákazy bylo zaseto.
následujících 24 hodin se Billy a  podivný sortiment Doufejme.
sousedů, kteří zažívají své vlastní záchvaty tělesného
přepínání, snaží zjistit, co se stalo a proč. Následo- Honza Vojtíšek

[8]
HOWARD – 24/2017

Abortion Arcade

RECENZE
Cameron Pierce
Cameron Pierce je jednou z „tváří“ bizarro fiction,
o  čemž svědčí časté zmiňování kontroverzních „Ři-
ťoskřítků z Auschwitz“. Recenzovaná sbírka tří novel
může být dobrým úvodem do jeho tvorby  – i  když
nevyrovnaným.

Vydavatel: Eraserhead Press, 2011
Počet stran: 172

No Children představuje zdegenerovanou reali-
tu. Zombie převzaly vládu nad světem a chovají lidi
jako dobytek. Muži v  určeném věku uzavírají nuce-
ná manželství, rozmnoží se, po čemž zombíci kon-
zumují jejich mozky – zbytky jejich těl jsou pak krme-
ni ostatní vězni. Dokonce ale i na farmě se rodí city.
Grieves miluje Pym a chce s ní strávit poslední noc
svého života. Zombie však rozhodují jinak… Ale to je
teprve začátek. Pierce nás častuje vulgaritou, scé-
nami ponižování o  zbytky bojujících lidských zvířat
brodících se hnojem, gore, kanibalismem. Do půlky
je to hnusné a depresivní. Podivnosti se vkrádají po
absurdně hloupém útěku ze svatební věže. Město,
v němž „zombie žijí v gigantických zombie“, je nád-
herně ujeté a náctiletí hrdinové provádí zázraky jako
z akčních filmů. Dobrý postmoderní horror s kapkou
naděje na konec. je invaze mini-slonů na jejich dům… Jen do doby, kdy
The Roadkill Quarterback of Heavy Metal Simon zjistí, že Celia je zavěšena na šňůrách visících
High je pak typická komedie o problémech náctile- z nebe. V panice je přestřihne, čímž ženu neúmysl-
tých. Jenže usazená ve škole, kde se při biologii vy- ně zabije. Jde o surrealistický výplod, plný šílených
učují grimasy rockerů a  v  dějepise se vzpomíná na vizí typu autobus-housenka a výtečných absurdních
kousky Alice Coopera. Ekvivalentem ztráty panen- dialogů. Někde se však ztrácí příběh, je příliš enig-
ství je tam… účast při autonehodě. Ta je dokonce matický – jasnější vykreslení povahy města nebo pří-
vyžadována, chcete-li například hrát ve fotbalovém zračných vidin byste pohledali – a zdá se být špatně
družstvu. Danny, opovrhovaný za to, že je vlkodla- slepenými dvěma nápady.
kem a  za svou lásku k  Dio, musí naaranžovat svou Abortion Arcade je zajímavá sbírka, je v  ní ale
první nehodu a dovést kapelu k vítězství nad skupi- hodně dluhů, Pierceův jazyk občas přechází od skvě-
nou country upírů. Zábava ve vymýšlení světa fun- le prostého k  neobratnému. Naštěstí reálie, a  ob-
gujícího na heavymetalových zásadách vyšla skvě- zvláště postavy, jsou načrtnuty profesionálně. Na-
le. Nechutná vynalézavost je velkým plus, a mluvící razíme také na pár editorských omylů (např. jeden
motorová pila v roli mentora nebo komentátor, který týpek se jednou jmenuje Ronnie, jindy Robbie), ale
namísto o  zápase vypráví nesmysly o  svém rozvo- kvality dvou prvních novel nedovolují hodnotit příliš
du, utkví v paměti. Nostalgický výlet do časů střední krutě.
školy – i když by naše dívky nepištěly štěstím, kdyby-
chom jim náhle ukousli tvář. Marek Grzywacz
The Destroyed Room je hodně odlišný text. Si- Z Grabarz Polski nr. 38 přeložil: Honza Vojtíšek
mon a Celia, mladí manželé, žijí ve městě zarůstají-
cím plastikovou džunglí. Jejich jedinou noční můrou

[9]
Conne-
cted
HOWARD – 24/2017

Kong: Skull Island

RECENZE
Však to znáte, vezmete pár dobrodruhů a blon- Ten totiž naznačoval, že tvůrci se zcela vykašlou
ďatou krásku, pošlete je na ostrov chytit obřího opi- na celé městské dobrodružství a pravděpodobně i na
čáka, převezete ho do New Yorku, necháte vylézt zoofilní linii a soustředí se na to, co je na Kongových
na mrakodrap a pak ho zabijete. A stále dokola. Vi- příbězích nejzajímavější, tedy na jeho boj s lidskými
děli jsme to v různých variacích minimálně čtyřikrát agresory. A  jelikož takový boj by byl hodně rychlý,
a upřímně si řekněme, že čím vyšší číslo u letopočtu přidají bonus ve formě dalších velkých potvor, které
vzniku snímku, tím větší nuda to byla. Nového Konga budou hrdinům i  opičákovi křížit cestu. A  jak autoři
jsem tak vyhlížel s obavami, respektive nevyhlížel vů- slíbili v prvních ukázkách, tak také splnili.
bec. Dokud se neobjevil první trailer. Prakticky celý děj se odehrává na Ostrově lebek,
kde spolu přežívají poslední zástupci obřích tvorů
Režie: Jordan Vogt-Roberts (pavouci, opice, buvoli, chobotnice, divný dinosauři
Scénář: Max Borenstein, a  další), povětšinou čekající na nějakou tu svačinu
Dan Gilroy, Derek Connolly ve formě zmateně pobíhajících lidí. A  protože tvůr-
Délka: 118 min ci chtěli, aby se divák dobře bavil, poslali na ostrov
Původ: USA, Vietnam těch svačin opravdu hodně. Kromě Johna Goodma-
Rok: 2017 na, posedlého nalezením ostrova, je to především
Hrají: Tom Hiddleston, Brie Larson, banda drsných vojáků pod vedením ještě drsnějšího
Corey Hawkins, Samuel L. Jackson, Samuela L. Jacksona.
John C. Reilly, John Goodman A  hned první setkání s  obřím opičákem patří
k tomu vůbec nejlepšímu, co v kinech a na obrazov-

[ 11 ]
kách letos uvidíte. Kong roztrhává helikoptéry vejpůl, kdo z  nich přežije a  kdo se stane potravou. Jediný
rozšlapává utíkající vojáky a vůbec si nebere servítky. Samuel L. Jackson se snaží trochu více tlačit na pilu
Prostě se chová tak, jak jste celé dekády doufali, že a, i  když si postavu fanatického velitele evidentně
se konečně chovat bude. A další potvory mu v tom užívá, jeho pohnutky a  urputná snaha opičáka se-
zdatně sekundují. Především setkání s obřím pavou- jmout jsou trochu mimo.
kem s bambusovýma nohama je velice atmosférické, Mimochodem i tady je krásná blondýna a sympa-
stejně jako například pozorování obrbuvola. Vizuálně tický svalovec, ale jak chemie mezi nimi, tak opičáko-
jde opravdu o pastvu pro oči a je vidět, že na tricích va náklonost k oné ženštině, jsou pouze naznačeny
se penězi opravdu nešetřilo. První polovina filmu je a nezdržují od toho nejdůležitějšího, tedy gigantické
tak velice povedená a plní prakticky všechny mé po- přesdržkové. V té mi trochu paradoxně vadili zápo-
žadavky na vynikající dobrodružný snímek s horroro- ráci lebkoještěři, kteří neměli ono kouzlo přerostlých
vým nádechem. housenek a pavouků.
V druhé půli se tvůrci snaží na ostrově rozjet i ně- Kong: Skull Island je lahůdková záležitost, jejíž
jaký ten děj, což jim jde o poznání hůře, než obří opi- obrovitost ještě vyroste při sledování na pořádném
čák trhající obří chobotnici (dokonalá scéna!). Ke plátně. Rozhodně si tuhle dobrodružnou podívanou
slovu se dostává několik lidských skupinek, které nenechte utéct.
bloudí džunglí a snaží se dostat na místo záchrany.
Samozřejmě přibydou povedení domorodci a  po- Roman Kroufek
vinná humorná postavička v  podání sympatického,
ale zbytečného, Johna C. Reillyho. Všichni herci jen
sekundují obřím příšerám a divákovi je zcela jedno,

[ 12 ]
HOWARD – 24/2017

Teorie s háčkem
Kazimierz Kyrcz Jr
& Michał J. Walczak
Můžete si myslet, že spisovatelé jsou nenormál- pak? Musel jsem se začít více ovládat.
ní. Jasně, to můžete. Ale ruku na srdce, přiznejte Mezitím se teorie nepřestala utvářet. Dozrávat.
sami: kolik zapálených čtenářů, které znáte, patří do Měl jsem dojem, že ji nevytvářím, já ji pouze vnímám.
blázince? Vsadím se, že se jich trocha najde. Jakýmsi magickým způsobem jsem začal chápat
Zcela jistě více než autorů. realitu na mnohem hlubší úrovni než doposud. Než
Musím se vám přiznat, že nemám ponětí, jak se jsem se zorientoval, bylo již pozdě na ústup.
ta teorie objevila v mé hlavě. Možná ji tam zaseli ufo- Bez mučení musím přiznat, že má žena je doko-
ni? Anebo jsem ji možná v sobě nosil od prvního vy- nalá kuchařka. Básnířkou v kuchyni, i když se zdá, že
padnutí z postýlky? si to sama neuvědomuje. Jinou věcí je, že oba rádi
V každém případě, když jsem se ve čtvrtek těs- čas od času zajdeme do nějaké zajímavé hospůdky
ně před půlnocí ukládal do postele, ještě tam nebyla. a ochutnáváme novinky.
Naproti tomu v sobotu se již od samotného rána roz- Když můj otec udělal čaj, neříkal, že je hotový,
tahovala v mém mozku a neumožňovala přemýšlet ani jej nepodával. Ptal se pouze, zda ho nemá za mě
o čemkoliv jiném. Dobře, přejdu k meritu věci. Pro ještě vypít. Spisovatel je vlastně takovým otcem za-
vlastní účely jsem ji nazval teorií tvůrčí kreativity. Po- lévajícím čaj. Jsou to čtenáři, kdo má interpretovat
dle ní jsou slova, obsahy a myšlenky něco jako žen- jeho chuť, představovat si detaily, cítit na jazyku svět
ská vajíčka, z nichž povstávají nové existence. Ale s vytvářený tím, kdo o něm vypráví.
tím, že každý člověk jich má jen ohraničené, úzce vy- Tváří v tvář všem těm pochybnostem jsem se
mezené množství. Pokud je vyplýtvá, je konec – ne- zhroutil. Autorská plodnost pro mě byla nejdůležitěj-
plodnost a impotence zaručeny. Prostě degen, žva- ší. Konec s vychutnáváním výrazných chutí! Konec s
tlající zelenina. různorodostí! Ode dneška jen zdravě, na páře a bez
Roky sledování literárního prostředí mi poskytli jakékoliv chuti. Protože co když i tohle vyčerpává můj
dostatek důkazů, abych dal výše tvrzenému za prav- tavící se kotel?
du. Musel jsem se koncentrovat na nitro. Pocity, vje-
V této situaci se ukázalo nezbytné vypracovat my, podněty. Převaha myšlení nad konáním a kon-
nějakou strategii přežití. Rozhodl jsem se od této centrace na cíl mně postupně přeměnily v zeleninu.
chvíle šetřit. Čím více jsem psal, tím méně jsem mlu- Žena navrhla terapii. Odmítl jsem zavrtěním hla-
vil, nejčastěji jsem se omezoval pouze na povrchní vy. Dokonce jsem ani neotevřel oči. Zrakové podněty
„ano“, „ne“ nebo mávnutí rukou. příliš dynamického světa zabíjely mé nitro, zbídačo-
Vypadalo to různě. Když jsem na otázku, zda mi valy ho. Přesně to se také stalo zjevnou překážkou
chutnala polévka, odpověděl kladně, bylo to v po- na cestě k dokonalosti.
řádku. Ale když mi syn řekl, že se chystá do Łodzi na Kdysi se mě syn zeptal, zda je hezké počasí. Sil-
koncert The Cure a já rozhodně odpověděl „ne“, do- ně mě ta otázka udivila, ale odpověděl jsem kladně.
šlo takřka k hádce. Tehdy zcela neočekávaně mladý zesmutněl. Trochu
Takřka. jsem začal vyzvídat a vylezlo z něj, že jde o paní vy-
Ve snaze vyjádřit obsah, který se nedá předat po- chovatelku. Řekla mu, že jednoho krásného dne kvůli
mocí prostého potvrzení nebo odepření, jsem totiž němu vyskočí z okna. Chlapce to hrozně vzalo. Právě
mladému jednu vrazil. Urazil se a na nějakou dobu tehdy jsem si uvědomil, že objektivní realita neexis-
jsem ho měl z krku. tuje.
Háček je v tom, že jsem si okamžitě uvědomil Vezměme si takovou situaci: hledíš s kámošem,
svou chybu. Zapojil jsem se do akce, vykonal jsem jak k vám běží pes, třeba zlatý retrívr. Ve tvé realitě je
činnost, která by se hodila pro část nového příbě- pes přátelským stvořením. Víš, že retrívři přímo potí
hu. Přijmeme-li však, že události, jichž se účastním, lásku ke člověku a čekáš, až ten živý maskot přiběh-
úplně stejně jako slova stravují vajíčka mé múzy? Co ne a zaplaví tě svou radostí. Naproti tomu tvůj zná-

[ 13 ]
mý, který se již od mala panicky bojí psů, vezme nohy lu propojit více než tři slova. Zdá se, že jsem se zbavil
na ramena a uteče. Pro tvého kámoše je pes zubatý svých vajíček… Poztrácel jsem je všechny dříve, než
stroj na zabíjení. Naprosto stejný okamžik, dva ex- jsem čekal! Tolik k tématu, finito. Již jsem se chystal
trémně odlišné vesmíry. vzteknout, bezradnost přivedla k varu žluč v mých
Spisovatel, jak známo, podléhá omezením jako útrobách a kořenila ji hořkostí. Již nikdy nevzplanu.
každý jiný občan. Musí jíst, spát, občas kopulovat. Vyhořel jsem. Nemám čím udržovat svůj vnitřní oheň!
Především však musí psát. A to psát tak, aby byl po- Co mi zbylo? Smiřující se s osudem otupělého
chopitelný, chápaný, nejlépe co největším počtem konzumenta, vstal jsem od stolku a zapnul televizor.
čtenářů. Ne, ne! Vypnul jsem ho ještě než pixely stačily
Jak toho docílit? nabrat jakýkoliv známý tvar.
Potřebuje háky. Háky, vytvořené pomocí vzájem- Ještě není pozdě! Vždyť přeci ještě můžu…
ně chytře spojených písmenek, s jejichž pomocí vy- Nepřemýšlel jsem nad tím, co dělám, otevřel
táhne, vytrhne z nevědomí hrozbu neočekávajícího jsem dokořán okno, a aniž bych se nějak trápil míře-
čtenáře vzpomínky, o nichž on sám neměl žádné po- ním, vyhodil jsem ho ven. Deset pater dolů. Nesledo-
nětí. A dokonce takové, které by si raději nikdy ne- val jsem jeho pád, tedy ani nevím, zda jsem někoho
chtěl pamatovat. trefil. To není důležité. Společně s tímto aktem očiš-
Takto jej přinutí nalézt v sobě dávno zapomenuté ťující destrukce totiž přišlo osvícení. Výrazy se po-
poklady empatie. skládaly do jediného správného názvu a vymlátili díru
Ještě jednou jsem ten nárys analyzoval. Co, kde, v mé lodi, té nelítostně se motající skořápce. Sotva
jak – a nejdůležitější – proč? Hrdina mého díla mi byl jsem se stihl vrátit před psací stroj: potoky událostí,
blízký, úplně jako miliardám lidí na celém světě. Ká- vět a myšlenek ze mě vytryskly pramenem génia.
moš všedního dne. Snad právě jeho všeobecnost ve Konečně jsem napsal své opus magnum.
mně vyvolala strach ze skládání vět, způsobila, že Návod k použití nože.
další část toho, co jsem vytvořil, nadále zela bělobou
papíru barbarsky vkrouceného do psacího stroje. Povídka byla poprvé publikována
Zmáčkl jsem několik kláves v požadované sekvenci ve čtvrtletníku eleWator
a ztuhl nad klávesnicí.
Již delší dobu jsem nebyl schopen navzájem spo- Přeložil: Honza Vojtíšek

[ 14 ]
HOWARD – 24/2017

Display
Life

[ 15 ]
Hororkemp 2017

První Hororkemp byl solidní organizační cha- pochybně vyřešila řada organizačních problémů, pro
os a mohli jste ho brát jako pubertální amatérský fail začátek ty s dopravou. Veškerý program tak probíhal
nebo sympatický punk a romantiku v lesích. A proto- v Borku, kde se soustředil na čtyřech místech, která
že každá záminka potkat se s přespolními kamarády stála od sebe na dohled. Hlavní stage byla opět na
a známými je dobrá, naše loňská sestava (já, Martin, louce, kde se promítalo na diskotéce, v  letním kině
Zlobert, Zdeněk, Andrea a Kordus) akci interpretovala a nově ve stanu za bazénem (tentokrát pořádně na-
spíš druhým způsobem a sešla se i na Hororkempu puštěným). Sekundární stage představovala zatem-
č. 2. A dokonce na něj dotáhla i hromadu nových lidí. něná veranda hlavní budovy.
Akce samotná se naopak výrazně scvrkla. Stáhla Hned na začátku mi udělalo dětinskou radost to,
svá chapadla z  nedalekých Hořic a  Lázní Bělohrad že byla zachována originální lokální měna – hororáky.
a  omezila se pouze na tábor v  Borku, čímž se ne- A kdyby jen zachována, dokonce výrazně upgradeo-

[ 16 ]
HOWARD – 24/2017

vána z někdejších lístků z šatnového bloku na umě- nenabídl a technická úroveň projekcí byla opět čas-
lohmotné mince zlaté barvy, pocházející zřejmě z ně- to tragická  – od filmu běžícího nepochopitelně jen
jaké stolní hry o  pirátech. Navíc jsme při registraci jako malý obdélník uprostřed třikrát tak velkého plát-
nafasovali dva zdarma  – na organizátorskou velko- na, přes špatné ozvučení diskotéky, až po opětov-
rysost jsme ale byli zvyklí už z minula. Když už jsme né zařazení dabovaných verzí. Někdy se negativa
u těch drobných radostí, zlepšila se i grafická úpra- i prolnula, třeba u výše zmíněného 30 Days of Night
va tištěného programu, takže už nevypadal, jako by (2007), který byl nadabovaný, a ještě z něj byla sly-
ho dělal dysgrafik s  pokročilou revmatoidní artriti- šet jen každá třetí věta. Bohužel, zrovna na diskotéce
dou prstů, kterého přitom někdo neustále fackoval. se promítala naše Hladová řeka (sama o sobě sla-
A ubylo i infantilní horrorové výzdoby à la plyšoví ne- bě ozvučená) a promo Zlobertovy připravované ga-
topýři a hřejivé výjevy Josefa Lady na zdech v hlavní yupířiny. Naštěstí kromě tvůrců skoro nikdo nepřišel.
budově byly důmyslně překryty jakýmisi morbidními Ale co si budeme povídat, filmy jsou na Hororkempu
obrazy. pouhou kulisou ke…
Co radost naopak kazilo bylo studené a  dešti- …chlastání! Pro mnohé z  řad organizátorů
vé počasí  – přes den se dalo, ale v  noci byla do- i  účastníků tedy určitě a  odpovídalo tomu i  zařaze-
cela kosa. Program dle očekávání žádnou zajímavou ní stezky odvahy alias Horor Runu, jejímž primárním
(pokud vůbec nějakou) koncepci nebo vychytávku cílem bylo do účastníků dostat co nejvíc nejrůznější-

[ 17 ]
ho alkoholu, pro forma rozmístěného po nočním lese.
A u řady přítomných jsem se neubránil pocitu, že je
to pro ně kulturní akce roku. Koneckonců neodolal
ani Zlobert, ale co jsem slyšel a ráno nalezl na svých
schodech, kapku přecenil svoje síly. Jistě se mnou
budete souhlasit, že ty dnešní děcka vůbec neumějí
chlastat!
A to je víceméně všechno. Hororkemp se napo-
druhé výrazně uskromnil (i účast se mi zdála hube-
nější), některé předchozí vady utlumil, ale jiné zá-
sadní zůstaly (slabý program a  technické zázemí).
A  nejspíš zůstanou navždy. Proč ne, jen bych pak
doporučoval dále nemást názvem a akci přejmeno-
vat na výstižnější Kalbakemp.

Josef Blažek
Foto: Zdeněk Skokan

[ 18 ]
HOWARD – 24/2017

Horrorová prdel
Žerty stranou. Horrorovým parodiím jsme se Jestliže předchozí snímek parodoval klasické
chtěli věnovat již dlouho, ale tak nějak nebyla příle- horrory studia Universal, o necelých dvacet let mladší
žitost. Až teď, kdy nám téma jaksi vyšachovalo fil- Fearless Vampire Killers (Ples upírů, 1967) se stej-
movou formu, přišel čas projít se zahradou žánrové- nou měrou pouští do snímků studia Hammer. Roman
ho výsměchu, fekálních vtípků a neúcty ke klasikám. Polanski si tak mezi Repulsion (1965) a Rosemary-
Protože ať již berete cokoliv jakkoliv vážně, nebere ’s Baby (1968) švihl asi nejodlehčenější snímek své
to vážně, pokud si z toho nedokážete udělat srandu. kariéry, který paroduje většinu známých upírských fil-
Tak nedělejte Bartošku (ať již toho nebo tu) a zasměj- mů. Příběh je tak zcela klasický, profesor Abronsius
te se. Neb smích je jednou z reakcí strachu. Ale když se svým poskokem Alfredem (sám režisér) si to v ze-
vás vrah honí kolem stolu a nemůže vás chytit, tak je mičce ne nepodobné Rumunsku rozdávají se zlotři-
to spíše prdel než drama. Horrorová prdel. lým hrabětem Krolockem a jeho pohůnky. Polanské-
mu se skvěle podařilo imitovat atmosféru klasických
Horrory prvních dekád dvacátého století se po- gotických horrorů, ale s pojetím humoru mám lehce
většinou braly extrémně vážně a humorná, či dokon- problém. Rozhodně nejde o podívanou, u které bys-
ce parodická linka se do nich začala vsouvat až ve te se váleli smíchy na zemi, spíše se jen lehce pou-
čtyřicátých letech. Vrcholem je bezpochyby hromad- smějete nebo ušklíbnete. Záležet bude také na tom,
ný crossover takřka všech klasických monster studia jakou verzi právě sledujete, protože po světě kolují
Universal, který navždy uzavřel jejich nejúspěšnější i o dvacet minut zkrácené pokusy, se kterými Polan-
období. Vrací se v nich nejen Lon Chaney, jehož pří- ski nechtěl mít nic společného.
běh se zde navždy uzavírá, ale i Bela Lugosi ve své A od Hammeru zpět k Universalu. Jestliže patálie
ikonické roli Draculy. A  proč o  téhle zajímavé podí- Abbotta a Costela ještě pracovaly s klasickými mon-
vané pojednáváme v  článku o  horrorových parodi- stry i jejich přímými představiteli, v Young Franken-
ích? Protože tahouny snímku nejsou ani tak monstra, stein (Mladý Frankenstein, 1974) už to samozřejmě
ale dva američtí komici, Bud Abbott a Lou Costello. nešlo. A tak nám jeden z titánů humoru, Mel Brooks,
Ti tak v Bud Abbott and Lou Costello Meet Fran- představuje příběh nejmladšího z rodu Frankenstei-
kenstein (1948) položili základ nekonečné sérii méně nů a cituje při tom desítky památných scén z černo-
či více legračních snímků, které střídaly žánry častěji bílých klasik. Dělá to s chutí a něhou, která nenechá
než vytížená kurtizána spodní prádlo. Setkání těchto pochybnosti o jeho lásce k originálu, a přitom dovo-
dvou podivínů s  universalovskými monstry dopadlo luje si z  něj patřičnou měrou vystřelit. Mladý Fran-
mnohem lépe, než byste čekali a rozhodně ho můžu kenstein tak je možná nejkonzistentnějším zářezem
doporučit jak fandům horroru, tak humoru. A pokud do našeho přehledu horrorových parodií, i když je to
vás zaujme, zkuste si podobně jako já sehnat egypt- možná i kvůli faktu, že jde spíše o komedii plnou cita-
ský remake Haram alek (1954), ten prostě zklamat cí než o vyloženou parodii. Ale to vůbec nevadí.
nemůže. Jestliže jsme se doposud věnovali snímkům, kte-

[ 19 ]
ré odkazovali na samé klasické gotické horrory, ať už
britské, nebo americké provenience, nyní nahlédne-
me pod pokličku kastrolu s  trošku jiným obsahem.
Bude to totiž rajská polévka nevalné chuti, plná věcí,
jaké byste v ní nečekali. Na Attack of the Killer To-
matoes! (1978) samozřejmě zaujme už skvělý ná-
zev. Bohužel je tím nejpovedenějším, i když by bylo
nefér tvrdit, že zbytek stojí za houby. Některé útoky
rajských jablíček jsou vyvedené, a hlavní postavy si
svou bizarností nezadají s některými tromáckými po-
stavičkami. Bohužel zápletka je dost o ničem a raj-
čata paradoxně dostávají méně prostoru, než by si
zasloužila. Režisér John De Bello se k tématu vrátil
ještě ve třech pokračováních a seriálu, ale progres co
do humoru příliš nečekejte.
Progres (minimálně co se zapojení humoru týče)
však lze čekat u  jedné z  prvních parodií na slashe-
ry. Ve Student Bodies (1981) je zachováno prostře-
dí i postupy. Na škole někdo zabíjí mladé nadržené
studentské páry (neb sex zabíjí, ánó). Z vražd je po-
dezřelá jedna ze studentek. Co však není zachová-
no, je záplava humoru, který si bere na paškál nejen
tradiční žánrové postupy, ale i  v  rámci samostatně
rozjetých komických scén by se dal považovat za
jednoho z  průkopníků pozdějších hlavních tahounů
parodického žánru 80. a 90. let – tedy absurdní, tupý
a logicky nesmyslný humor. Vrahovy monology, ab-
surdní dedukce, dialogy končící úplně jinde, než by
se zdálo nebo v nichž každý hovoří o něčem jiném.
Vypíchnout by se jistě dal výslech hlavní podezřelé,
ale zarážky na knihy s koňskou hlavou i s jejich neú-

[ 20 ]
HOWARD – 24/2017

prosným propagátorem vás jistě budou ve snech dě- se měl stát upírem, zrovna nadšený. Drákulova sluhu,
sit ještě týdny po zhlédnutí filmu. jak zní český název filmu, je hrozně lehké splést si
Ze stejného roku je i  Saturday the 14th (1981), s případným dalším dílem účetního Fantozziho. Hra-
který není parodií na Pátek třináctého, jak by se podle je zde Villaggio i herec, co v účetním hraje Filliniho.
názvu mohlo zdát. Vlastně je docela těžké ho popsat. Villaggio je tu stejný blbec jako v kterémkoliv účetním
Rodina se nastěhuje do domu, ve kterém žijí monstra a vlastně by to teoreticky i další díl účetního být mohl.
a celé je to takové dětinské, čemuž napovídají i po- Prakticky jediným rozdílem, který tenhle film od účet-
loanimované úvodní titulky. U tohohle jsem se nudil ního odlišuje, je pouze fakt, že se Villaggiova postava
hodně, zasmál jsem se párkrát, jediné, co mě zau- jmenuje jinak a pracuje jako realitní agent. Jinak film,
jalo, byly masky monster, které snad odkazovaly na podobně jako účetní, nabízí spoustu skvělých scé-
klasické americké monster filmy. I když si tedy nevy- nek, hezkých a  chtivých slečen, jednoho nudného
bavuji, kde bylo v klasických monster filmech šnečí Draculu a docela povedené kulisy a dekorace.
monstrum, které trochu vypadá jako turbošnek z Ne- Pojďme však vymítat. Repossesed (1990) spat-
konečného příběhu. Nicméně scéna, kde stojí u po- řil světlo světa mezi nejznámějšími parodiemi Les-
stele, v mé tváři vykouzlila náznak úsměvu. Abych se lieho Nielsena, jenže žánr parodií je docela obtížný,
přiznal, měl jsem celkem problém udržet při sledo- protože je hodně těžké ukočírovat humor tím správ-
vání pozornost, všechno je to takové uspávací a roz- ným směrem a  nenechat ho sklouzávat od žádoucí
mazaný čtyřicet let starý obraz tomu nepřidal. Ačko- trapnosti k trapnosti nežádoucí. Což se trošičku děje
liv za ten obraz možná může to, že jsem film viděl na právě Bláznivému Exorcistovi, který ale vzhledem
youtube. Každopádně je Sobota čtrnáctého typický k předchozí Bláznivé střele musel u tehdejších divá-
příklad filmu, který nezraje jako víno, ale s  každým ků projít na jedničku, byť se jí kvalitami nevyrovná.
přibývajícím rokem hrozně stárne. Pocity, které z fil- Na druhou stranu, v „subžánru“ parodií na Exorcistu
mu mám jsou jen nuda a šeď, ovšem nezatracuji ho. lepší kousek člověk nenajde, už jen proto, že malá
Takže zpátky k  upírům. Nedávno zemřel italský Regan se vrací v  podobě velké Regan, Linda Blair
komik Paolo Villaggio a  nám je velikou ctí alespoň nám holt trochu vyrostla. Což já osobně beru jako
symbolicky se s  ním rozloučit na virtuálních strán- velké pozitivum, tenhle castingový tah. Ono takhle,
kách Howardu. Villaggio totiž komickým obloukem jsou filmy, co se parodují lehce. A co si budeme po-
jemu vlastním zasáhl i  do horrorového žánru. To, vídat, Vymítač ďábla je jedním z nich, protože na ten
když si zahrál v  hodně volné parodii nejslavnějšího děj prostě našroubujete velkou dávku různých vtíp-
upírského příběhu Fracchia contro Dracula (1985) ků, obskurností a absurdností, což se, myslím, téhle
roli realitního agenta Fracchii, kterému dá jeho šéf ul- parodii v  rámci mezí povedlo. Možná ze mě mluví
timátum, že buď prodá dům nebo bude vyhozen. Zá- nostalgie, protože si pamatuji, jak jsem si v devade-
jemce o malý dům se najde a Fracchia mu nabídne sátých letech tenhle film několikrát půjčil v naší pane-
k prodeji hrad v Transylvanii. Když se tam se zájem- lákové sídlištní půjčovně, protože platilo pravidlo, že
cem vydají, začnou se dít věci. Do Fracchia se napří- když je ve filmu Leslie Nielsen, bude to prostě sran-
klad zamiluje dcera původního majitele hradu hrabě- da až za roh. A taky byla. Když jsem si film pustil pro
te Draculy. A italský realitní agent není z toho, že by potřeby tohohle článku, tak se můj postoj samozřej-

[ 21 ]
mě trochu změnil, protože mám už rozum, jsem pro- jako Van Helsing, který si navíc film napsal a zrežíro-
stě velký kluk, ale i tak nemůžu říct, že bych se ně- val. Naštěstí se na režii po Drákulovinách vykašlal,
jak zvlášť nudil, nicméně rozhodně jsem se neřezal protože satanví, jak by to dopadlo. A bylo by smutné,
od začátku až do konce. Možná za to může fakt, že kdyby člověk, který lidstvu přinesl nejlepší parodii,
jsem, jak život šel, emocionálně umřel, a tak se směji jaká kdy vznikla, skončil u nějaké rumunské produk-
spíš imaginárně. Bláznivý exorcista rozhodně nepa- ce DVD filmu. Mimo jiné, ona nejlepší parodie, jaká
tří k  těm hodně špatným parodiím, které vznikly po kdy vznikla, jsou samozřejmě Spaceballs, předpo-
roce 2000 (různé ty Děsné cosi), řekl bych, že je to kládám že nikdo nepochyboval. Každopádně, Drá-
lepší průměr a jeho sledování neurazí tak, jako když kuloviny kopírují v  rámci parodických mezí původní
si pustíte třeba Tupíry aka Vampire Suck, což je tak- příběh Drákuly, vtipy jsou většinou povedené a roz-
řka nedívatelná slátanina. Navíc, pořád je tady Leslie hodně tenhle film patří mezi ty lepší, v  rámci žánru
Nielsen a ten zachrání i špatnou parodii. Je to jako se parodického.
sexem, i když je špatný, furt lepší než nemít žádný. Jestli je v rámci moderního horroru nějaká série,
Ale teď zcela vážně! Dracula: Dead and Loving která si na parodické vlně surfuje s přehledem a re-
It (1995) je boží. A kdo říká že ne, tomu ať se zjeví Pe- lativní vyrovnaností, je to určitě Scary Movie (2000),
ter MacNicol a sní mu doma všechny mouchy. Drá- kterým klan Wayansů reagoval na úspěch Vřískotu.
kuloviny jsem relativně často potkával s kamarádkou A  reagoval poměrně úspěšně, jak v  jedničce, kte-
z  dětství, možná ji znáte, jmenuje se televize. Sice rá jede zmiňovanou pecku Wese Cravena prakticky
jsme se už před mnoha lety rozešli, ale stále s obli- scénu za scénou, tak ve dvojce, parodující snímky
bou vzpomínám na některé společné chvilky, které o strašidelných domech. Druhý díl, který Obitus po-
jsme spolu zažili. U Drákulovin se opět opakuje to, co kládá za nejpovedenější, je také uveden geniální scé-
u Bláznivého exorcisty a sice, je tam Leslie Nielsen, nou vymítání ďábla, kdy si exorcistu střihl famózní
musí to být sranda. A překvapivě, nejlepší postavu ve James Woods. Ve třetím díle si na režisérské křes-
filmu ztvárnil právě Peter MacNicol, coby Drákulův lo sedl veterán parodií David Zucker a  vystřihl cel-
zhypnotizovaný poskok, který sežere jakýkoliv hmyz, kem povedenou variaci na Znamení. Úspěch se mu
který mu zkříží cestu. Scéna u doktora je dokonalá. podařilo částečně zopakovat i  ve čtyřce, která sice
De facto pokaždé když se MacNicol objeví na obra- řadu diváků zklamala, ale v kontextu zatím poslední-
zovce, je to vtipné. Zato Leslie Nilesen často padá do ho, pátého, dílu, jde stále ještě o povedenou podíva-
poloh, kdy máte na tváři úsměv ve stylu: „Zasměje- nou. Pětka totiž stála za houby, určitě také proto, že
me se mu, ať má bobek radost.“ A minimálně stejný postupně opouští hrdiny předchozích dílů a pokouší
pocit máte, když se na obrazovce objeví Mel Brooks se parodovat něco, co už samo o sobě jako parodie

[ 22 ]
HOWARD – 24/2017

vypadá, tedy Paranormální aktivitu a její souputníky. zábavnými způsoby a podle textu jedné z písní ma-
Se zcela klidným srdcem tak můžeme doporučit prv- jitele ostrova. Parodické prvky však začnou prosa-
ní dva díly, za kterými stál neortodoxní Keenen Ivory kovat poměrně záhy, buď celkovým pojetím jednot-
Wayans a jeho bráchové. Podmínkou je samozřejmě livých scén nebo přímou citací. Hezké holky, něco
smysl pro humor trochu obhroublejšího a méně so- krve, slušný body count, vtipné okamžiky a naprosto
fistikovaného zrna. výborná živá verze Pac mana. Odmyslíte-li si přičin-
Už jste si někdy všimli, že některé filmy, chodí po livého vraha, na tenhle ostrov byste rozhodně chtěli.
dvou? Stejné zápletky, pozadí a  podstata příběhu, Co byste však nechtěli, je jet na venkov s tupými
stejné pointy? I parodie Vřískotu přišly dvě hned ve měšťáky. Na Tucker & Dale vs Evil (2010) je nejza-
stejném roce. A já dodnes nevím, jestli mě více roz- jímavější právě obrácení rolí, v  jazyku social justice
bíjí předchozí Scary Movie nebo stejnou měrou Vřís- warriors by se to dalo popsat tak, že tento film bourá
kot a Tajemství loňského léta parodující Shriek If You stereotypy, které lidi mají o buranech, či tedy politic-
Know What I Did Last Friday the Thirteenth (2000). ky korektně, lesních lidech. Třeba. Ne každý buran
Ten totiž přináší naprostou záplavu třeskutého humo- v osamělé chatě v lese je vražedné monstrum, kte-
ru, úvodní scénou s honičkou kolem stolu počínaje, ré hledá nevinné oběti, aby je třeba snědlo. Jsou to
ultimátně geniálním Tomem Arnoldem a závěrečným přece stejní lidé jako vy nebo já! Každopádně, Tucker
odmaskováváním vraha zdaleka nekonče. Tahle pa- a Dale jsou dva chlápci, kteří si jedou užít na chatu
rodie se prostě povedla. Je tupá, ulítlá, blbá, zábav- v lesích, což znamená přesně to, co si myslíte. Chtě-
ná, přesně taková, jakou má parodie být. Nedělá si jí popíjet pivko, chytat ryby a  tak dále. Mysleli jste
srandu jen z těch dvou zmíněných horrorů, narazíte snad něco jiného? Ačkoliv, vzhledem k tomu, že kaž-
zde taky na Pomádu, Christine, Hvězdné války nebo dý čtenář Howarda tenhle film viděl, asi tenhle homo
Pobřežní hlídku. A než jsem dopsal tyhle řádky, mám vtípek vyšuměl trochu do prázdna. Jo. Každopádně,
jasno. Tohle o  roztřesená prsa vyděšené roztleská- k hlavním hrdinům se nachomýtnou studenti z měs-
vačky Scary Movie poráží. ta, což už je základ pro horror, nicméně Tucker a Dale
Ale dejme pokoj studiu na střední škole a pojeď- jsou hodní a dobrosrdeční kluci, kteří by neublížili ani
me pařit na ostrov. Club Dread (2004) se hned od mouše. Bohužel, shodou okolností je partička stu-
začátku tváří jako pouhý komediální slasher. Crystal dentů přesvědčena, že jsou to brutální zabijáci, kteří
Lake nahradil ráj kostarického ostrova kam za odde- unesli jejich kamarádku a  teď si s  ní pravděpodob-
chem, zábavou a zážitky jezdí omladina všeho dru- ně užívají ve své chatě, kde mají nábytek potažený
hu. Ostrov vlastní vysloužilý hudebník (v  zábavném lidskou kůží. Opravdová prča na tomhle filmu jsou
podání Billa Paxtona), který zde vede klub, v němž je vraždy nevraždy, což želsatan nemůžu víc rozvádět,
všechno dovoleno – sex, drogy, orgie se zaměstnan- jelikož musím předpokládat, že existuje nějaký fan-
ci. Jenže právě zaměstnanci se dostanou do hledáč- da horroru, který tenhle film neviděl. Za sebe zmíním
ku maskovaného vraha, který je, zatímco návštěv- pouze smrt ve spojitosti s drtičkou na dřevo, či jak se
níci pořád paří, začne pomalu eliminovat poměrně onen pekelný aparát jmenuje. Jednoduše taková ta

[ 23 ]
tak držet předlohy, že z toho vznikl v podstatě skoro
stejný film. Respektive, Tupíři vás budou bavit úplně
stejně jako Stmívání, samozřejmě pouze v případě že
vás Stmívání nebavilo. Pokud vás bavilo, tak mi ne-
zbývá než pogratulovat. Nemůžu samozřejmě říct, že
bych se u  filmu nezasmál, to ani u  filmu složeného
z vtipů logicky nejde. Nicméně, i parodie se dají dělat
chytře, což zřejmě duo Seltzer – Friedberg nechápe.
Jejich filmografie je toho důkazem, vypíchl bych z ní
pouze Disaster Movie, které je sice taky blbé, čas-
to otravně blbé, ale jsou tam metaloví čipmankové
a metaloví čipmankové jsou boží. Kéž by se objevo-
věc, do které házíte dřevo a jiné věci a z druhé strany vali i  v  dalších špatných filmech a  za zvuku nějaké
vám padají piliny. To je moje nejoblíbenější smrt z ce- hezké death metalové balady sežrali hlavní hrdiny po
lého filmu, po které navíc následuje vysvětlení Tucke- dvaceti minutách, aby už nikdo nemusel u  podob-
ra neboli Alana Tudyka (Firefly army!) o sebevražedné ných filmů přetrpět celovečerní stopáž. Na závěr to-
sektě. Mimochodem, Alan Tudyk je tady vážně skvě- hoto odstavce bych rád poděkoval Slovákům za to,
lý a  celou dobu, co je na obrazovce, je vtipný. Jak že chytré hlavičky v jejich zemi přeložili název filmu
už jsem psal, tenhle film patří k  nejlepším horroro- jako Sajrajt Sága. což daleko víc koresponduje s fil-
vým komediím, a navíc má i poselství: Pokud uvidíte mem a je to rozhodně lepší než Tupíři. A zasmál jsem
člověka, kterého se bojíte, běžte ho obejmout a říct se tomu daleko víc, než čemukoli v tomhle „skvostu“.
mu něco hezkého. Předejdete tak smrti všech svých Podobně jako u Vřískotu, ve stejném roce vznikly
kamarádů. Pak je tu ovšem možnost, že se proslaví- i dvě parodie na Paranormal Activity fenomen a my
te jako jedna z obětí masového vraha, v obou přípa- jsme zvažovali, které z nich se věnovat. Nakonec mu-
dech je to výhra. selo 30 Nights of Paranormal Activity with the Devil
Když se ke mně Vampire Suck (2010) dostali, Inside the Girl with the Dragon Tattoo (2013) ustoupit
měl jsem pocit, že je to nějaké období špatných pa- nejhumornějšímu z  rodiny Wayansů. Už i  proto, že
rodií nebo co. Zhruba ve stejné době jsem totiž vi- nejen díky němu je A Haunted House (2013) prostě
děl Děsnej doják, Děsnej Dupák a nějaké další děs- zábavnější a humornější. Obzvláště pokud se vám lí-
né věci, o kterých ví jenom soused, který mě jednou bili první dva Scary Movie a máte rádi politicky neko-
nachytal ve sklepě. Problém u tohohle filmu je jeden, rektní Wayansovský negerský humor. Protože Marlon
a to zcela zásadní. Když parodujete nudný a nezají- Wayans sice nepřichází s ničím novým, ale zase jen
mavý film, většinou z  toho vznikne nudný film. Ne- s tím, co mu jde a čím baví. A více od něj přeci nikdo
chci samozřejmě urazit fanoušky Stmívání, je mi jed- nechce. Zástup zábavných černochů, ještě zábav-
no, jestli volíte upíra nebo vlkodlaka, já volím třeba nějších černošek, stále a vždy nechutný Nick Sward-
Bahňáka. Ano, Tupíři parodují hlavně (či lépe řečeno son a David Koechner prostě jsou zárukou dobré zá-
pouze) Stmívání a obsahují přesně ty vtipy, které při bavy. A možná i vám scéna s pohybující se kamerou
sledování Stmívání napadaly každého průměrně in- a mexickou hospodyní, která je na chvíli sama doma
teligentního člověka jako já. Protože blyštění se na skoro utrhne bránici.
slunci, frigidní projev hlavní hrdinky, nebo podivná
pseudorodinka, která vypadá, že si každou chvíli dá Roman Kroufek
hromadnou šoustanici, si o parodování říká takovou Martin Skuřok
vervou, jako Okamura o pozornost. A dalo by se to Honza Vojtíšek
parodovat naprosto skvěle, jenže to by se nesměli
HOWARD – 24/2017

Peter James:

RECENZE
Proroctví
Moderní horror se silným gotickým stínem o pře-
kvapivých náhodách, jejichž řetězení začne hlavní hr-
dinku až smrtelně svírat.

Prophecy
Překlad: Milena Havlová
Vydavatel: Naše vojsko, 1994
Počet stran: 224

Archeoložka Frannie je mladá svobodná dívka,
která má svou práci, trhla se od rodičů, s nimiž ob-
čas vzpomíná na jejich staré bistro, kde obsluhova-
la a  užívá si život single počátku 90. let 20. století.
Zrovna veze své kamarádce na venkov její kontra-
bas. Cestou se setká s malým klukem a jeho otcem
a chvíli si povídají. O několik dní později Frannie zce-
la náhodně otevře časopis, který nikdy nečetla a pře-
čte si inzerát, v němž muž hledá dívku s kontrabasem
z nádraží. Jaká podivná náhoda. Po chvilce váhání se
rozhodne na inzerát odpovědět a brzy naváže vztah
s  otcem osmiletého chlapce Oliverem Halkinem,
z  něhož se vyklube vcelku bohatý potomek aristo-
kratického rodu. Vztah však není jedinou novinkou ve
Frannině životě. Začnou se kolem ní vršit podivné ná-
hody, při nichž umírají její kamarádi, syn jejího přítele,
Edward, se začne chovat divně a  Frannie dokonce
odhalí, že setkání s jejím novým přítelem a jeho sy-
nem nebyla zase až taková náhoda.
Proroctví se rozhodně nedá upřít chytlavost podrobně, do všech detailů, i přesto, že se jich nako-
a  silná atmosféra, kombinující postupy moderního nec románem prožene pěkná řádka.
horroru, tedy syrovost, brutalitu a nápaditost jednot- Za velký klad se dá považovat, že i když všechny
livých skonů postav s  pochmurností starých gotic- ty napínavé a atmosférické náhody začnou zapadat
kých románů proplétající čtenáře nejen rozlehlými do sebe a dávat jasný odraz – obzvláště po jedné ka-
sídly a panstvími, ale i rodovými taji a kletbami. pitole, která odhalí hodně, ale nelze se jí v příběhu ni-
Peter James napsal výborný, poutavý a přímoča- jak vyhnout – Peter James i poté drží stopu tajemství
rý příběh, který šetří slovy, ale nešetří čtenáře. Dlouho a překvapení až do samotného konce.
se neví, co si o příběhu myslet a co se z něj vlastně Proroctví je dobrou kombinací starého s novým.
nakonec vyklube. Postupné rozplétání a zabředává- Pochmurná atmosféra se zde střídá s  akcí, roman-
ní hlouběji a  hlouběji do nemilosrdných osidel osu- cí, mrazením, šokem, brutalitou i nadpřirozenem. Na
du a řetězení náhod, vtahuje čím dál více a odhaluje něco přes dvou stovkách stran čeká perfektně umí-
žánrově velmi příjemné oblasti. chaný žánrový koktejl.
Příběh nás střídavě zavádí z  velkoměsta na an-
glický venkov, které obojí vykresluje velmi zajíma- Honza Vojtíšek
vě a  poutavě, ze stránek doslova čiší uspěchanost
městského shonu i  poklidná tajemnost a  tajuplnost
rozlehlého venkova. Postavy jsou vykresleny velmi

[ 25 ]
Horror
HOWARD – 24/2017

Adam Kubík
Adam Kubík je Freda mravenec českého horroru. bylo o hledání příběhu nebo zkoumání způsobů, jak
Horrory kreslí, ilustruje, natáčí, propaguje na festiva- jsou příběhy vyprávěny.
lu. Jeho pojetí horroru často jde ruku v ruce s ironic- Komiks samozřejmě není jen o kresbě, je to o ná-
kou bizarností, takže skvěle zapadá do našeho té- padu, příběhu, pointě. Tohle znamenité médium mě
matu. každopádně provází celým životem. V  tvorbě je to
pro mě cesta, jak se vyrovnávám se skutečností. Je
Kdo je Adam Kubík v  těch nejbizarnějších to intuitivní. Jako když se občas chytneš jen tak mi-
barvách? mochodem za péro a chvíli ho držíš. Je to v podsta-
To se snažím zjistit celý svůj dosavadní život. tě forma meditace. Nějaké sebeuvědomění. Ujištění,
Dost lidí by ti řeklo, že jsem pěkný kokot. Určitě jsem že to tam je. Taková moje intimní hygiena a životně
divný týpek. Stejně jako hromada dalších lidí. Rád důležitá potřeba. Celkem mě mrzí, že mám na své
žmoulám látkový kapesník a rád si jeho cípem zajíž- komiksy v poslední době méně času. A oblíbený mo-
dím pod nehet. tivy? Zvratky, prdění, extrémní výrazy tváře, zrůdičky,
halucinogenní scenérie a vesmír.
Asi nejznámější nebo respektive nejproduktiv-
nější ze všech tvých kulturně-uměleckých aktivit Tvé kresby mnohdy nesou neskrývaný rys iro-
a projekcí patrně budeš v oblasti kreslení, ilustra- nické karikatury, absurdu a  komické černohu-
ce a vytváření často poměrně ulítlých a šílených mornosti. Zkoušel jsi někdy nebo existuje i něco
komiksů. Co tě na kresbě baví nejvíce a jaké jsou vážnějšího?
tvé oblíbené motivy? Určitě zkoušel. Ale pro mě je dost vážných věcí
Kresba mě bavila vždycky. Odmala mě v podsta- i v tom, co na první pohled vypadá komicky. Vždycky
tě bavil i příběh za tím, co kresba nebo malba zob- mě bavili tvůrci, kteří zpracovávali vážná témata pro-
razuje. Od dětství jsem byl posedlý komiksem, filmy, střednictvím humoru nebo kombinace děsu a humo-
dinosaury a kreslením. Vždy to pro mě, kromě jiného, ru, absurdity nebo pokřivené reality. Třeba takový Jan

[ 27 ]
pro-
a moz ek, se
Fanda začína jí lézt n
ré m u horrory lší… Určitě je možné najít dost věcí na interne-
a, kt e do da tu. Takovým rozcestníkem je asi moje face-
vý fand rovnou
Horroro noční můry booková stránka butchoviny. Tam jsou hlav-
 jedné Kubík
bouzí z Adam
Režie: dam Kubík
ně komiksy. Na netu určitě najdeš nějaká má
ř: A podivná videa. Ilustroval jsem taky moc fajn
Scéná : 7 minut
D a
é lk knížku Měsíční deník, kterou napsal Michal
: ČR
Původ 3 Březina. Vydal to loni CPRESS. Před lety
Rok: 2
01
c h o , t vořící jsem s Maxem Bubakoffem napsal scénář
no-psy rti. komiksu Space Trashers. Kresbu obsta-
k o v é plastelí ěné Třídě sm
é p u n y p r á v  a m a- rala šikovná Martina Tomalová a vydal to
é a n á padit k  č is t ě odv ja k u ž to s
rick ast u – , ale
tmosfé ý kontr citovka, ktero ousne každý u- Netopejr. Trochu se nám to tehdy sce-
Hustoa ororu výborn bíc í p o – n e s k ch h ů v náristicky vymklo z rukou. Ale furt mi to
rech h y půso i bývá  ád But
v Pioný á a amatérsk a  pocitovkam íš, že mám r h o d in á ch na přijde dost zajímavý. K  ilustracím, dě-
an y sp čných
Neučes hlížejícími film c nahoru, tím h krvela rbie manželc
e, ale lám je občas i pro Howarda a k povíd-
v y a le jí c íc
térsk y ně p ožív a ba o pří-
ě je d noznač mný třeba v  ebo v záletné a znejisťujícíh vě. kovým sbírkám. Nějaké komiksy v mi-
za m příto ad, n ého hla
n je tu Evil De ní tísniv rdinově nulosti publikoval například  Redway
mor. Te připomenou tní odlehčová é části jen v h pokrátil, ale magazine, Přispěl jsem i  do dvou čí-
ré en ln u
zdi, kte se jen na dec rál z va á trošk
z u je m o ž n á odeh u bych možn . sel komiksového vzorníku Bubble
ome r ý s e dost u p e m čas
t o n a la díte gun. Nějaký obrazy a printy komiksů
te st a
běhu, k ky ne… S  od y pokud se n J o s e f Blažek z butchovin visí v domácnostech lidí
ta ed
Anebo emá chybu. T se zvráceným vkusem. Moji starou
k t o n
jina tvorbu lze najít na webu totem.cz,
jestli tedy ještě existuje. Jsem tam pod
přezdívkou butch.
Švankmajer, David
Lynch, David Cronenberg, Terry Kromě kreslení a ilustrování jsi natočil i něko-
Gilliam, bratři Coenovi a hromada dalších. lik krátkometrážních filmů. Jak jsi se dostal k na-
táčení, co tě na něm baví a  v  čem se, ve smys-
Jsi fanda horroru a často je jím kořeněno i tvé lu realizace a zhmotňování či vyjadřování nápadů
dílo. Saháš i k horroru v čisté a ryzí formě nebo a myšlenek liší od kresby?
jde vždy o bizarní žánrový mix, kdy si z každého Amatérské filmy jsem začal točit někdy na konci
vybíráš to, co se ti zrovna hodí? střední školy. Jsem celoživotní cinefil. Takže z  toho
Mám rád i nejčistší hrůzu. V dnešní době už nato- logicky vyplynulo, že to dojde do bodu, kdy to budu
čit nebo napsat čistý horror skoro nejde. Už jen pro- taky zkoušet. Nejvíc mě v praxi bavilo dělat stop mo-
to, že žijeme v době, kdy je i postmoderna
retro. Žánrové mixy mě baví z mnoha dů- Open Your Eyes
vodů. Jeden z nich je to, že tyto mixy exis- Adam Kubík netočí jen plastelínové a  animované horrorové bizar-
tují i v realitě. A film i jiné formy umění jsou nosti, ale i hrané atmosférické horrory. Open Your Eyes je jedním z nich.
a  vždy budou napodobením reality. Chvíli
se směješ a prásk, stane se něco děsivé- Režie: Adam Kubík
ho nebo naopak. Dokonce i průběh něče- Scénář: Adam Kubík
ho strašidelného může mít humorný nebo Délka: 8 minut
bizarní nádech. To se týká i mojí horrorové Původ: ČR
tvorby. O absurditě našeho bytí se dá taky Rok: 2011
těžko pochybovat. Hraje: David Dzotse

Tématem čísla, pro které tento roz- Hlavního hrdinu začnou bolet oči, a tak si vezme nějaké prášky. Vzá-
hovor děláme je bizarro fiction, do ně-pětí se ozve klepání na dveře jeho bytu. Po otevření tam nikdo není, jen
hož část tvé tvorby v klidu zapadne. Říká
je slyšet podivný zvuk. Když se klepání ozve znovu, zvědavost vyláká
ti něco tento subžánr/umělecký směr? hlavního hrdinu až do sklepních chodeb, kde…
Určitě říká. Hodně mých oblíbených Normálně bych se asi trochu otřel o anglický název, ale vzhledem
umělců definici bizarro fiction bezpochyby
k tomu, že je snímek němý, tak se to dá v rámci mezinárodního dosahu
naplňuje. Mám rád věci, které člověka vy-
pochopit. Open Your Eyes svou pointou a vlastně i zápletkou nepřed-
trhnou z takzvaného normálního módu. stavuje v podstatě nic originálního ani nového. Jde o klasicky psycholo-
gicky hozený příběh o odhalování a nalézání sebe sama. Hlavní hrdina
Kde všude můžeme narazit na tvé je trochu toporný a  nezajímavý, ale zpracování je poměrně příjemné.
kresby a  ilustrace ve veřejném a  do- Zpříjemňují jej hlavně hrátky s  obrazem, zajímavě nestatická kamera
stupném prostoru a universu? a hudební doprovod. Ty dvě, co dávám, mají hodně odřené uši.

Honza Vojtíšek

[ 28 ]
HOWARD – 24/2017

tion animace z plastelíny. Na stream.cz jsem měl ur-
čitě minimálně sedmdesát videí. Ze dvou třetin šlo
právě o tyto animace. Pak stream zrušil kategorii uži- mimochodem baví víc než strip se třemi panely. Musí
vatelských videí. U  těch videí jsem často vycházel to mít rytmus a  slušnou pointu. Pak je fajn nějaký
ze storyboardu, který jsem si nakreslil. Film je jiné z těch panelů vyšperkovat nápady v druhém plánu.
médium než komiks, ale mají k sobě proklatě blízko. V tom se občas vyžívám. Při točení kraťasů se mi to
Ten přenos myšlenky či nápadu se však liší. Komiks nezřídka ideově rozplizlo.
je totiž ještě zkratkovitější než film. Když chceš udě-
lat stránkový úderný komiks, musíš to rozplánovat Mohl bys krátce představit své filmy, jejich
ideálně na šest panelů. To mě případné úspěchy a říci, v čem jsou zajímavé, čím
se od sebe navzájem liší? Chystáš něco aktuál-
Noční přátelé ního?
O tom, že hrač Jak už jsem
ky jsou pěkné
lé jsou v téhle svině jsme se řekl, amatérské fil-
hostině nejrůzn přesvědčili v  ce
vám nevolno ro ějších bizarníc lé řadě horrorů.
zhodně neuděl h maňásků a pa Noční přáte- my jsem začal to-
vají svět, ve kter á. Na minimálním ne ne k jednohubkou,
ém se zapomen rozsahu necelý po které se čit někdy ke konci
nou jsou pak sa uté hračky na od ch pěti minut tu
mozřejmě hrač pis mstí své dě autoři načrtá- střední. Pak jsem si
přežila. Toy Sto ky aktuálně ob tské majitelce.
ry hadr. líbené, v jejichž Jedinou obra- dal pauzu. Bylo to
zájmu je, aby ho
lčička tuhle no paradoxně během
c
studia filmové a  di-
Režie: Adam K vadelní vědy. Vrátil
ubík
Scénář: Adam jsem se k  tomu až
Kubík
Délka: 4:22 min potom. Většinou jde
ut
Původ: ČR o těžký bizár. Psychi-
Rok: 2015 atr by ti o tom asi řekl
U obdobného víc. Natočil jsem i pár
formátu je sam
říct, že použitá ozřejmě důleži serióznějších věcí.
animace mi ce tější, jakým způs
a čas natočit ví lkem sedla. Mís obem je zpraco Třeba Vzorek mi při-
ce políček a tro ty byla až moc vá n a  m us ím
nenky svou stru chu více si pohr zkratkovitá, jako
čností vyloženě át s některými by nebyl prosto jde pořád fajn. Ten do-
a zábavnou po zamrzel. Ale jako motivy. Třeba os r
dívanou, která celek jsou Noč ud oblíbené pa stalo i nějakou cenu na
by snesla rozved ní přátelé pom -
ení do dvoucife ěrně originální
rné stopáže.

Roman Kroufek [ 29 ]
fesťáku amatérskýho filmu ve Žďáru nad Sázavou. Kuřimský běs. Jak člověk začne organizovat fil-
Z poslední doby Noční přátelé nebo ID. Popravdě, mové projekce na zámku?
poslal jsem svoje krátké filmy tak na dva festivaly. Můj spolužák z vysoké školy pár let učil angličti-
Nic extra. Největší halucinogen byl můj příspěvek nu na střední škole, která na kuřimském zámku sídlí.
do horrorové antologie Pionýři hororu. Fanda. Chtěl Kromě toho provozoval v tamních prostorech filmový
jsem natočit noční můru o horrorovém fandovi, kte- klub. Jednou jsem tam přijel na projekci. Obhlídnul
rý z  toho fandovství zešílí. Chtěl jsem, aby to bylo prostor klubu a nádvoří zámku a uvědomil jsem si, že
nemocné. Inspirovali mě tehdy někteří horroroví fa- je to ideální areál pro menší fesťák filmových horrorů.
noušci v jedné facebookové komunitě. Přišlo mi, že Můj drahý spolužák Ondra Kaláb to přes počáteční
už jim z těch bijáků hrabe. Zhlédnutí toho filmu je ur- obavy akceptoval jako dobrý nápad a pustili jsme se
čitě nepříjemná zkušenost. Myslím, že to svého času do přípravy prvního ročníku.
běželo jako předfilm na Festivalu otrlého diváka.
Jak dlouho již Kuřimský běs probíhá, co je
V  neposlední řadě jsi známý jako organizá- jeho cílem a náplní a na co jsi ohledně něj hrdý?
tor jednodenního filmového horrorového festivalu Letos v  červenci proběhl šestý ročník. Bylo to

[ 30 ]
HOWARD – 24/2017

moc fajn. Koncepčně to máme nastavené tak, že ID
hrajeme tři celovečeráky a jeden kraťas. Dost často Režie: Adam Kubík
dorazí i tvůrce předfilmu. Letos přijel Andy Fehu. Ten Scénář: Adam Kubík
tedy přivezl celovečerák Nenasytnou Tiffany. Což je Délka: 11 minut
mimochodem velmi svěží dílko. Z těch třech celove- Původ: ČR
čeráků je většinou jedna klasika. Dávali jsem starej Rok: 2014
Pátek třináctého, Vymítače ďábla, Zrůdy. Pak horro- Hraje: Zuzana Dvorožňáková,
rová komedie a  novější mainstream věc. Většinou Ewa Wilczynska Kinder, Iva Klimoszová, Štefan Németh
duchařina nebo zombárna. Taky tam děláme horro-
rový kvíz. Kraťas pojednává o  dívce, která zřejmě po roz-
chodu (pojmenování kontaktů v mobilu pobaví), za-
Jak těžké je něco takového zorganizovat? Jak čne vidět v zrcadle úplně někoho jiného, což je tedy
se vůbec shání filmy? zajímavě provedené, pak jde na kafe, kde se ože-
Filmy sháníme od českých distributorů. Všechno re a  zkouří jak dobytek, načež radikálně vyřeší svůj
jde legální cestou. Zaplatíme za projekci. Oni dodají problém. Na filmu zaujme především vizuální zpra-
nosič. Pak je třeba domluvit se zámkem termín, půj- cování, pěkná práce s kamerou a střihem. Co už tak
čit plátno na venkovní projekci. A další věci. Pak to nepotěší jsou herecké výkony, a hlavně klasický pro-
taky samozřejmě nějak zpropagovat. Dělám pro ka- blém amatérských filmů, a to je zvuk.
ždý ročník plakát. Dokonce i znělku. To jsem pro le- Martin Skuřok
tošní běs nestihl.

Neplánujete třeba časové rozšíření, více filmů, Parazit
nějaké speciální chuťovky? Krátký film Parazit od Adama „Butche“ Kubíka je
Všechno jmenované plánujeme. vlastně přesným audiopřepisem stejnojmenné povíd-
ky Honzy Vojtíška, která vyšla v antologii 66+6 hororů
Na čem zrovna teď pracuješ, kdy to budeme do sto slov.
moci vidět a co tě čeká v budoucnu? Režie: Adam Kubík
Mám rozjeto více věcí. Mezi ty nejzajímavější Scénář: Adam Kubík, Honza Vojtíšek
asi patří počínající spolupráce s  webem Trololol.cz. Délka: 2 minuty
Budu pro stránku dělat komiksy. Jinak možná klapne Původ: ČR
pokračování Měsíčního deníku. Nevím teď v jaké je Rok: 2015
to fázi. Začal jsem taky psát scénář k celovečernímu Zásadní problém tohohle dvouminutového kraťa-
filmu. Určitě budu dál postovat komiksy na butchovi- su leží ve zvuku, relativně kvalitně namluvený au-
nách. Rád bych je i vydal. Další projekty bych zatím diokomentář hodně zabíjí hlasitá hudba, přes kte-
nezveřejňoval. rou jde hlas špatně slyšet. Na druhou stranu, slyšet
jde, a navíc je, vzhledem k vypravovanému, dabing
Děkujeme za rozhovor. padnoucí. Animace, či záběry na vlasy jsou dobře
udělané, až tedy na závěrečnou ukrajinskou rekord-
Ptal se: Honza Vojtíšek manku, šlo to nakreslit trochu lépe, tohle zase trochu
kazí celkový vizuální dojem dílka. Ovšem zpracování
přesně odpovídá tomu, že je film inspirován (velmi)
krátkou povídkou.
Martin Skuřok

[ 31 ]
Manželské
etudy: Vý-
ročí

[ 32 ]
HOWARD – 24/2017

Ed Mironiuk

PROFIL
Malíř, kreslíř a umělec Ed Mironiuk spat-
řil světlo světa 11. prosince 1969 v americ-
kém Buffalu jako jediné dítě svých rodičů.
Má polské kořeny, všichni jeho prarodiče byli
Poláky. Z polštiny však zná pouze jedno jedi-
né slovo: „dupa“; tedy prdel. Poté, co popr-
vé uchopil do ruky tužku a načmáral několik
tahů, bylo jasné všem, že se bude projevo-
vat hlavně uměleckou tvorbou. Tu utvářelo
převážně dílo Edgara Rice Burroughse, vě-
decko-fantastický žánr a  komiksy. Výrazný
vliv na vývoj jeho vlastního života i umělecké
dráhy měla rozsáhlá sbírka Playboyů, kterou
zdědil ve dvanácti letech a  díky níž objevil
Alberta Vargase.
Mironiuk tak odhalil krásu pornografie
na esoterické úrovni a  objevil v  sobě obdiv
k ženskému tělu a jeho tvarům. Tento obdiv
posloužil jako základ jeho pozdější umělec-
ké tvorby.
Zatímco normální děti kreslili čmáranice
a přemýšleli, jak se dostat do kalhotek sou-
sedky od vedle, Ed Mironiuk kreslil spíše to,
co se za těmi kalhotkami skrývalo a  nebál
se nahlédnout ještě dál, respektive hlouběji.
Přímo do dívek samotných. Vzniklo tak mno-
ho podrobných a detailních ilustrací.
Po absolvování střední školy šel Mi-
roniuk za svým cílem, přesunul se do NY-
C’s East Village a čtyři následující roky strávil
studiem Parson’s School of Design. Zatímco
pracoval na různých animacích, našel obrov-
ské zalíbení v  black metalu, filmech Russe
Meyera, H. P. Lovecraftovi, latexové módě,
tetování a piercingu všeho druhu a absolutně nejšíle- cus. Ať už ve fetiš magazínech (Marquis, Secret,
nějších oblastech japonských deviací. Všechny tyto Tabu), tetovacích časopisech (Tatto Flash, Tattoo In-
subkultury se v  jeho mysli a  mozku spojily, uhnětly sider, Tattoo Revue, Tattoo Savage) nebo i v klasic-
a vyrašily v Mironiukově zálibě k pin up, jež tvoří zá- kém tisku (Los Angeles Magazine, The Globe, Mi-
klad jeho jedinečného stylu – hybrid odpadního popu ami New Times) či obskurních plátcích s názvy jako
a fetiš kultury políbený samotným Dr. Moreauem. Cthulhu Sex…
V roce 1993 se stal stálým ilustrátorem pro Tattoo Maloval známé alternativní modelky jako Kumi-
Magazine. Během tohoto období se seznámil s Kris- monster, Masuimi Max, Ashley Renee. Často praco-
tin Tercek. Byla to jediná žena v jeho životě, která jej val pro různé hudební skupiny, obzvláště The Geni-
donutila odložit lahev tequilly a  používat ruce opět tortures a SpiT LiKE ThiS. Již dlouhé roky je autorem
k malování. Ed a Kristin se poměrně rychle vzali a za- všech obálek knih bizarro fiction autora Carltona
ložili Cha-Pow!, velmi prosperující animační a ilustrá- Mellicka III, včetně jejich reedicí (kresby pro některé
torskou společnost, proslavenou svou prací pro MTV, z těchto obálek jsou součástí autorovy malé galerie
Nickelodeon nebo Saturday Night Live. Později své následující za tímto profilem). Vydal grafické album
impérium rozšířili na různé panenky vyráběné na za- The Art of Ed Mironiuk.
kázku. Ed s manželkou a svými čivavami žije v Jersey.
Práce Eda Mironiuka se postupně objevila prak-
ticky všude od Los Angeles Times po Equus Eroti- Honza Vojtíšek

[ 33 ]
[ 34 ]
HOWARD – 24/2017

[ 35 ]
[ 36 ]
HOWARD – 24/2017

[ 37 ]
[ 38 ]
HOWARD – 24/2017

[ 39 ]
[ 40 ]
HOWARD – 24/2017

[ 41 ]
[ 42 ]
HOWARD – 24/2017

[ 43 ]
[ 44 ]
HOWARD – 24/2017

Objednáv-
ka

[ 45 ]
Fatland
Krzysztof T. Dąbrowski
DEN 1 ze zasrané osobní váhy.
A jedno vyblití! A druhé! A třetí!
Sladkosti naše, jenž jsi v cukrárně (a jako nic si způsobím rakovinu jícnu!)
zcukernať těsto Tvé A znovu šmejdím prstem v hrdle, nejhlouběji, jak
přijď sladkosti Tvá se dá, takřka lechtám fantomové mandle vytržené
buď poleva Tvá, jako v cukrárně, tak i v mé led- v dětství a:
nici „Yyyyghueee!“ To byl takzvaný nezvracák, žalu-
a inzulínu našeho vezdejšího dej nám injekci dnes dek se sevřel, hrdlo též, ale nic více již nevystříklo.
a odpusť nám přehnané lakomství Váha pořád padesát jedna… „Mrdám to, kurva!“
jakož i my odpouštíme naším cukrářům Zbývá se jen oběsit!
a neuveď nás v přeslazení Lehce říci, obtížněji vykonat. Než se rozhodnu,
ale zbav nás tuku nadměrného uplyne týden nebo ještě déle, a  do té doby  – když
Mňam! to tak půjde dál – budu vážit tolik, že mě neudrží ani
nejsilnější šňůra.
Ano, takhle by měla znít modlitba všech sladkoma- Ne, no, sranda je sranda, ale vážně, jdu prostě
niaků. běhat, když už člověku jen tak náhle přibude něko-
A  já s  bolestí v  srdci, tedy spíše žaludku, mu- lik kilo.
sím přiznat, že patřím k horlivým vyznavačkám, které Ale vždyť jsem přeci včera toho tolik nesnědla –
se noc co noc oddávají božstvu obžerství. Náležím jen sněhové pusinky, kremroli a koblihu, AMEN!
k církvi Velkého Hladu. Ech, no ano, ještě večeře u známých… smrtelný
Po nocích se cpu, během dne se pak očišťuji hřích: žrala jsem po šesté večer!
proháněním krku nad kýblem. Tlustěna! Prase! Třídveřová skříň! Velryba! Kned-
lík! Koblížek! Sulc! Slonice! Tak končí večerní žrani-
Po nocích se sebou vedu válku. ce, chceš to tak taky? – přel se se mnou můj vnitřní
Nahlížím do lednice, a tam pusto – žádné slad- mučitel.
kosti. Ve spěchu tedy navlékám první hadry co vez- Na kolena. Kýbl. Prsty. Fantomy mandlí.
mu do ruky a vydávám se na pouť do mé mekky: je- „Yyyyghueee!“
diné cukrárny v okolí otevřené přes noc. A  zase nic, ale za to již vím, že na roli zombie
Je to svatyně pro takové, jako jsem já a jako ka- bych se hodila skvěle.
ždá jiná svatyně, tak i tato se až na samotnou hranici Dobrá, je třeba ten den nějak začít, je třeba ho
únosnosti krmí na svých ovečkách. Otevřeno v noci, přežít, přetrpět, no ne?
prosím – ale i ceny jsou silně zvednuté (takový noční
tarif, jako v taxíku, ha, ha! Pomíjím již fakt, že na nej- DEN 2
větší chuťovky v tuto dobu již nenarazíte – jsou teď
v žaludcích těch mnohem civilizovanějších: denních Vzbudila jsem se, vstala a hodila bobek. Snídani
sladkožroutů). jsem, samozřejmě, ještě nejedla.
Váha a znovu bezpodmínečný rozsudek – tento-
Včera jsem měla padesát kilo, ale dnes už pade- krát: padesát dva kilo!
sát jedna! „Já to mrdám, kurva!“ zakřičela jsem zplna hrdla
A to po ranní stolici! A s prázdným žaludkem! a  už mě štvalo to, že je sedmá ranní a  že soused-
Citujíc jakéhosi Adasia Miauczyńského: „Já to -citlivé-ucho se určitě zrovna převrací z boku na bok.
mrdám, kurva!“ Ostatně, ten to má dobré, zcela určitě teď sní je-
A sestoupila jsem celá bledá ze svého příručního den z  těch svých růžovoučkých snů s  nějakou vy-
kata – tedy spíše podnožního, mám-li být doslovná – záblou nymfičkou, která mu provádí hakunu matatu

[ 46 ]
HOWARD – 24/2017

na všechny možné i nemožné způsoby – pomyslela jako astmatik během záchvatu dušnosti. Nohy se mi
jsem si žárlivě. „Samozřejmě, on by se nemusel za- motaly jak ožralovi. A v boku mě chytla taková křeč,
bývat dvěma kily nadváhy, ech, chlapi, pouze u nás že jsem myslela, že rodím – byť si už nevzpomínám,
to tak bije do očí, oni mají luxus, vystačí jim inteligen- kdy se mě naposled pokoušel někdo oplodnit.
ce a to něco.“
Mé postelové souboje, to je samostatné téma –
Padesát dva kilo! již delší dobu se raději miluji sama se svou předsta-
Jakým kouzlem? Jak jako? Odkud? vivostí a hbitými prsty. Nikdo si tehdy neprohlíží mou
Vždyť jsem se včera svíjela v  posteli, v  nočních neobratnou tělesnost, díky čemuž se stává pouze
mukách, sledovala nějakou levnou romantickou šmí- a výlučně mým nepříjemným tajemstvím.
ru (samozřejmě, obsazenou samými kostlivci  – při-
nejmenším pokud šlo o herečky). Vždyť jsem si tak- Zadýchaná jsem co nejrychleji slezla z mučícího
řka nadělala pod sebe, jen abych se nevydala na stroje.
pouť za sladkostmi. Dokonce lednici jsem míjela ši- Snad teď něco jiného, něco pro změnu trochu
rokým obloukem! A co? A padesát dva kilo?! jednoduššího?
Přeci jsem ležela s  kručícím, prázdným žalud- Okolo jakási podivná zařízení s  kladkami, linka-
kem, a i přes to sání v něm myslela, že se zblázním. mi a tak dále – ne, pro mě snad až moc těžké, příliš
A co? komplikované.
A vajco! Kdybych na sobě nedala znát, že nevím, o co jde,
Jak je to možné, že může být něco z  ničeho, okamžitě by se našel nějaký amant, který by se snažil
vždyť je to dokonce proti fyzice! zabodovat pod záminkou, že „chce jen pomoc“. Ta-
ková mužská lítost lemovaná sexuálním provázkem.
Zrcadlo. Mačkání boků. Prohlížení v  zrcadle, vyprazdňování lahve s  vo-
Tvoří se váleček… dou, ano – dobře jsem to vymyslela, popadnu dech
Lovehanders, takzvané držáky lásky, některým a vrátím se na pás.
klukům se to zřejmě líbí, jen se tak chytnout během
sexíku za ty boky a mačkat. Vedle mě stála skupinka holčin.
Já jsem ale nechtěla mít žádné pojebané lovhejn- V první chvíli jsem je vůbec neposlouchala, ostat-
dersy, žádné držáky! ně i kdybych chtěla, tak i tak bych neměla jak – vy-
Ale když to tak půjde dále, tak je budu mít, a to trvalé srdce s vervou maniaka pumpovalo krev, pa-
takové, že ho ho! pach, papach, papach, pulsování v uších.
Bože proč? Za co? Když se lomozné srdce trochu uklidnilo, začala
Ne, to není tak – určitě se to nějak sebralo z ce- jsem naslouchat a  doneslo se ke mně, že ty dívky
lého včerejšího dne, plus sladkosti z předvčerejška, mají stejný problém, jako já. Jedna jako druhá, takřka
a tak se to prostě sečetlo. Někde jsem četla, že když se překřikovaly, si zoufaly, že již dva dny pouze kynou
se něco sní pozdě v noci, jde to přímo do boků. a kynou, ale vždyť cvičí a cvičí. Úplně jako já…
Pamatovat! Pamatovat! A nepodléhat slabostem! (Já to taky mrdám! A já taky kurva!)
… no, snad s výjimkou toho neustálého cvičení.
Dnes je začátek zdravotní hladovky – už je to roz-
hodnuto. DEN 3
Pouze hektolitry vody a  nic více, zavádím oka-
mžitý zákaz čelisťožvýkání čili zákaz pohybování če- Ne, to prostě není možné. Ta váha se posrala!
listí a abso-kurva-lutní blokádu na trase jícen – žalu- Musela, protože co jinak?
dek – střeva. Zasraná elektronika, tak lehce se kazí – protože
Zpětný chod retrográdní samozřejmě dovolen. samozřejmě je lepší předpokládat, že se rozbila váha
A dnes pouze pohyb, pohyb, a ještě jednou po- než se smířit s faktem, že i přes hladovku a intenzivní
hyb  – ale takový normální: půjdu do posilovny, na (no dobře, možná jsem trochu nadsadila) cvičení, že
pás… přes to všechno nakynula až další dvě kila.
Ano, i kdybych měla srát hřebíky, zvracet žiletky Padesát čtyři kilo!
nebo více než měsíc zpívat severokorejskou národní „Já to mrd-“ ne, nebudu již více klít, přijmu to se
hymnu, tak shodím tu zasranou nadváhu! Neexistuje ctí, kromě toho… stejně se ta zkurvená váha určitě
jiná možnost! posrala.

Ježíši, matko, pomoc! Myslela jsem, že to bude DEN 4
tak, jako v těch filmech, jako v reklamách:
Já usměvavá, plná zápalu a  nohy samy běží. Mám chuť kousat, škrábat, křičet.
A tuk se spaluje, spaluje, spaluje. Ne, neprožívala jsem teď orgasmus!
A  nic z  toho, již po pěti minutách jsem dýchala Mám chuť klít jako dlaždič, vydloubat někomu

[ 47 ]
[ 48 ]
HOWARD – 24/2017

oči, vyrvat jazyk, mlátit zavšivenou hlavou o zeď. Co ještě dávají v telemelevizi?
Mám chuť umřít – během posledních čtyř dní mi Dnes pan prezident vystoupil s provoláním k ná-
přibylo sedm kilo. rodu.
Mám padesát sedm kilo a… Pan prezident se stal nešťastným majitelem dru-
… a opravdu mám chuť umřít, ale… hého podbradku – když jsem ho viděla před několika
… ale namísto toho zapnu televizi. dny, ještě ho neměl.
Vlastně se celkově tak nějak zakulatil a začal při-
Můj dvorní těšitel mě nyní informuje, že počínaje pomínat opotřebeného plyšového medvídka.
dnešním dnem mohu přestat samu sebe vinit, mučit, Vlastně se obecně všechny ty obličeje na obra-
umrtvovat, že to není má vina, ani vina nějakých po- zovce tak nějak roztáhly  – kdybych nevěděla, o  co
pletených rodinných genů, ani špatného metabolis- jde, určitě bych si pomyslela, že se mi rozbil přijímač
mu, a dokonce (o, sladký osude!) ani ne vina záchva- a všechno rozšiřuje.
tů sladkománie… Ano, ale vrátíme-li se k  prezidentově druhému
V telemelevizi řekli, že během posledních něko- podbradku, je třeba přiznat, že tentokrát je to koneč-
lika dní VŠICHNI nezávisle na rase, pohlaví, věku, ně spravedlivé  – ať již velcí nebo malí, všichni trpí
vzdělání, vzrůstu, velikosti penisu, taktéž jeho ab- stejně, trápí nás to samé a konečně to není tak, že
senci, nezávisle na způsobu vázání kravaty, tkaniček pouze bohatí budou mít na léčbu. Tentokrát peníze
(oprátky na krku), i  nezávisle na vyznání, vyprazd- nehrají roli, protože nikdo ani neví, jak se to léčí.
ňování i  praní… celkově ABSOLUTNĚ VŠICHNI na Hmm, možná proto o tom tak kecají? Snad kdy-
Zemi kynou. by se to dotklo jen chudiny, nebo nějakého sociální-
Dokonce i ti, co trpí hlady… ho okraje, tak by to ochcali teplou močí a věnovali se
Celé lidstvo samovolně tloustne a  nikdo nezná blížícím se volbám, možná.
příčinu.
Možná… DEN 6
… PIIP PIIP zelení mužíčci jebli do Modré Planety
nějakým kosmickým paprskem, aby takto bez vstu- Jedu do Afriky!
pování do konfliktu a nepotřebné přestřelky nekrvavě Ne, nejedu, jen tak žertuji, takový černý humor.
obsadili naši matičku – Zemi! I když… možná bych tam přeci jen měla jet – pro
PIIP PIIP hi hi hi! Zřejmě blázním… muže z  některých afrických kmenů jsou tlusťošky
Cvak telemelevize vypnuta. ideálem krásy a čím více mají faldů, čím větší bachor,
Cvak telemelevize zapnuta. tím více jsou sexy.
A co? A já již přeci taky mám bachor, a to velký.
A nic, a pořád to samé, pouze s tím rozdílem, že
teď je na obrazovce nějaký doktůrek, mozkovna, kte- Neměla jsem stoupat na váhu, mělo mi stačit, co
rý mele něco nesrozumitelného v jazyce-všech-věd- jsem viděla v zrcadle.
ců-tohoto-světa na téma tloustnutí. Na tváři povislá kůže, kyne, křečkovatí – dělají se
Z  mých pozorování a  myšlenek: když to takhle mi boule, a  bachor, teřich, hnus, sádlo, sulcus po-
půjde dál, sumo se stane nejpopulárnějším sportem spolitus…
na Zemi, hi hi hi! Neměla jsem už stoupat na váhu, ale když už to-
nout, tak celá, když šťourat, tak do hloubky a  s  lo-
DEN 5 patou. Skočila jsem na elektrického vraha nadějí, on
tence zapískal a oznámil, že jsem od včerejška naky-
Nejnovější zpráva: Vlna sebevražd mezi model- nula dalších pět kilo.
kami. Šedesát pět kilo!
Naomi Campbell, Gisele Bündchen, Heidi Klum, Jebu to, mrdám to, kurva, kurva, kurva!
Kate Moss, samé slávy, koho by to napadlo… A co z toho, že to tak mají všichni, co z toho? Ať
Proč tyhle ženy kladli tak velkou váhu váze, že si mají, a já se s tím smiřuji, ne, ne, ne a šmytec!
její nárůst přijímaly jako akt největší osobní urážky?
Proč nekladli tak velkou váhu životu? Je známo, že DEN 7
se jim díky těm několika kilo navíc zhroutil, ale mně
přece taky! Obžerství.
A že bych se okamžitě zbavovala života? Všichni se snaží nejíst, prudce přechází na všeli-
Dobře, taky jsem o tom mlela, že spáchám sebe- jaké zázračné diety s okamžitým účinkem, skáčou do
vraždu, ale ve skutečnosti bych to nikdy neudělala, hluboké vody, když drží hladovky, ale já na to chčiju
byly to pouze kecy, to je všechno. Samozřejmě, že to a já jsem už to překonala.
tloustnutí deprimuje, a to že jako kurva fest, ale žít se Ha, ha, jak skvělé, mohu jíst, co chci a nemusím
chce pořád, i přes to všechno, navzdory. se už o nic starat!
Protože o co, že mi zase něco přibude?

[ 49 ]
Mohla bych dokonce konzumovat záporné kalo- mí. Pokud to má trvat, tak ať to tedy probíhá vesele.
rie, kdyby takové existovaly, i tak bych ale tloustla. Jestli to má vydržet, tak udělám něco šíleného – na-
Čím dál více začínám PIIP! PIIP! věřit v  tu svou příklad půjdu zvracet na balkon a…
teorii o mimozemšťanech a dobytí Země PIIP! PIIP! Škyt!
Hi hi hi! … a budu mířit na zpuchlé, pomalé kolemjdoucí.
Anebo je to nějaká indiánská kletba se zpoždě-
ným účinkem, uvalená na bledé tváře před stovkami Aha, a jakou tak vůbec máme situaci za oknem?
let jedním ze šamanů? Hu, hu, kdo ví? Pohyb všelijakých vozidel se hodně snížil, většina
lidí se už do svých aut nenasouká. Pohyb pěších taky
Obžerství. nevelký, ač s  úpadkovou tendencí, všichni se urči-
Obžírám se pizzou s  táhnoucím se sýrem, za- tě – stejně jako já – zamkli v domech a tráví tu těžkou
jídám to nutellou, lžičku za lžičkou  – pomalu, beze pravdu po svém (také úplně jako já).
spěchu vychutnávám zmrzlinu – vanilkovou, malino- Vítr spíše mírný, západní, přechodné srážky, spa-
vou, pistáciovou, chroupu hranolky, polykám sněho- dy, dědy a lady též mají vady, ŠKYT!
vé cukroví s krémem, drobící se pusinky. Ham! Ham!
Ham! Mlask! Mlask! Mlask! Ach, jaký to život! Jen tak mimochodem, zajímalo by mě, co si
Miluji obžerství! ostatní oblékají? Jak tenhle problém řeší?
Stala se snad většina rodin nucenými nudisty?
A  cítím se čím dál těžší, a  mám čím dál méně Vysvětlují rodiče, s ruměnci na tvářích, dětem, že to
energie, a zmocňuje se mně taková nějaká rozlézající tak už musí být, nebo se ještě do něčeho zavinují?
se ospalost. A  co v  početných rodinách, do čeho zavinou
Ale co, ať už bych jedla nebo nejedla, při téhle všechny ty nakynulé radosti?
váze je normální, že se tak člověk cítí, takže… Svět naháčů = Svět tlusťochů!
Ať žije obžerství! „Hi, hi, hi! Škyt!“
Ham! Ham!
Mlask! Mlask! Zapnout televizi nebo ne?
Snažím se nedívat na telemelevizi a nechodit na
DEN 8 internet, protože proč se v tom rýpat, raději „škyt“ to
všechno přejít zvesela. Ale na druhou stranu, trochu
Módní návrháři apelovali na modelky, aby akcep- znepokojení… hmm, možná zítra?
tovali to, co se děje, aby nepáchali více sebevražd – „Škyt!“
ujistili je, že své kreace budou navrhovat v  nových
velikostech, samozřejmě hned jak se všechno vrátí DEN 9
k normě.
„Jen co se vrátí k normě, to je dobré!“ byla jsem „Škyt!“ skvělé, prostě skvělé, dosáhla jsem ko-
znechucena. „Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by coviny století!
se něco mělo vrátit k normě!“ Olepená vazkým potem  – po trojitém podbrad-
ku mi stékaly mastné kapky, plné toxinů, s  nimiž si
Chodím po bytě nahá. organismus nevěděl rady. Bledost, přímo bělost mé
Nahá, protože i ten nejvytahanější kus mého ob- vyhublé tváře kontrastovala se stíny kolem mých pře-
lečení na mě již popraskal. krvených očí  – stíny, které byly hlubší než propas-
Ven už chodit nemusím – udělala jsem gigantic- ti samotného Hádu. V  ústech sucho jako na poušti
ký nákup a má lednička prostě praská ve švech žrá- Gobi a jazyk drsný tak, že jej za chvíli budu moci po-
dlem. užít namísto pemzy. Jedním slovem – bída a bezna-
Moje malá soukromá apokalypsa, hi, hi, hi! děj!
Ale co když mě okolnosti přinutí, abych někam
šla? Co si pak obleču? Došlo mi, že v  této situaci… si udělám nejlépe,
I na takovou situaci jsem již měla připravený re- když se znovu opiju.
cept: zavinu se do prostěradla! Konec je přeci nablízku  – tím více, že i  když už
Budu vypadat jako Socha svobody v  XXL verzi dokonce ani nepohnu obličejem, cítím, že se mi tuk
hi, hi, hi! rozlévá do boků. Což znamená jen jedno – od vče-
„Škyt! Hi, hi, hi! Škyt!“ Jsem najebaná jako břez- rejška jsem nechutně ztloustla!
nový zajíc, a  právě jsem dostala smíchem podlitou Kolik teď vážím dokonce ani nechci vědět…
pijáckou škytavku. Znovu… Kdybych se teď postavila na váhu, určitě bych
Zásoby alkoholu jsem také udělala, solidní – ne- tím na ní vykonala trest smrti rozdrcením.
jeden ožrala by je za uherský měsíc nevychlastal,
a co teprve já. Vstát nebo ležet? Prospat kocovinu nebo se léčit,
Pokud to neskončí, nechci být moc při vědo- zalít ji dalšími procenty?

[ 50 ]
HOWARD – 24/2017

Anebo si udělat dobře? Do normálu… to je sranda!
Ech, pokud se to nakonec nějakým zázrakem Letadla nelétají. Vlaky nejezdí. Hromadná dopra-
skončí, zastaví, tak už asi do konce života si budu va nefunguje. Pouliční ruch ustal. Obchody jsou za-
muset dělat dobře sama – protože kdo by chtěl ta- mčené na sedm západů, a dokonce ani nikdo nemá
kovou slonici? sílu je rabovat, protože všichni jsou již příliš tlustí na
Ech… podobné extrémní sporty. Výroba v  továrnách také
… ale počkej, počkej, možná nebude tak zle? ustala. A  lidé již brzy začnou umírat hladem, žízní
Vezmu-li v potaz, že na světě budou už jen pouze nebo proto, že se nevejdou do vlastního bytu…
„takové slonice“, a vezmu-li v potaz, že každý chlap A ten kretén, prezident, si myslí, že nevelká sku-
je jen a pouze chlap a dříve či později musí smočit… pinka na chvíli od tuku odsátých lidí dokáže včas do-
ták, ještě může být celkem fajn! razit ke všem potřebným a  odsát z  nich nadměrný
Určitě budou ustanoveny nové kánony krásy, ur- tuk… samozřejmě také jen na pár okamžiků. Idiot!
čitě chlapi z  nedostatku láku v  díře se rychle přeo- Vždyť se přeci není proč obelhávat, většina z nás
načí, zamilují si sádélko, tuk, válečky, tlusté údy a… zdechne!
jsou pouze dva údy, buď to jde túdy, anebo to nejde Já sama se již sotva mohu pohybovat a obří ba-
túdy! chor mi začíná už zakrývat pičku!
Je tu ale jeden háček… A  co bude pak? Dosáhne kolen a  bude mi tak
… i z nich budou obrovští tlusťoši. ztěžovat chůzi, že ho budu muset kasat nahoru jako
Ech, dobře, budeme se lépe přizpůsobovat, jak nějakou organickou sukýnku. A později co? Později
by ne, máme to lepší, protože nejvzrušivějším orgá- určitě skončím jako Jabba z Hvězdných válek – ob-
nem pro mnoho z nás je mužský MOZEK! tížně se po bytě sunoucí obrovská falda sádla. A co
on mi tu mele?!
„Uuuuuch!“ Posadila jsem se.
Stálo mě to hodně námahy, nestačí, že jsem zno- DEN 10
vu přibrala, ještě ta prokletá kocovina.
Plány na dnešek: Co nejrychleji zapít kocovinu, Odsávačky tuku již zřejmě nezvládají odsávat,
pak obžerství, chlast a  sledování telemelevize při ucpávají se slizkými, nažloutlými hroudami tuku, ná-
mnohaprocentním znecitlivění. silně vytrhávanými z čím dál tlustších těl – tohle ně-
kdo napsal na čím dál neaktuálnějším internetu.
Napojena, nalitá, přežraná a zlenivělá.
Lhostejná ke všemu, na gauči, s  ovladačem Bože, jak brutálně rychle kynu  – tak rychle, že
v  ruce a  fajfkou v  zubech (a  co, když už je konec přímo před vlastníma očima!
blízko, všechny ty raky a jiní korýši mě již neděsí milý Z posledních sil jsem se doplazila k oknu, abych
pane ministře zdravotnictví). Škyt! vyvěsila prapor, a  když už se mi to podařilo, měla
Cvak a zapínáme telemelevizor. jsem dojem, jako bych zrovna doběhla maraton.
Na obrazovce tlustý obličej mého oblíbeného no- Když jsem vešla do kuchyně, ještě jsem se nějak
vináře, oj, byl to kdysi dortíček, ale teď je pouze jako vešla do dveří, když jsem z ní vycházela, už jsem se
sulc se třesoucí hromada tuku. musela protlačit.
Jen s obtížemi sleduji zprávy, funím a potím se při Kynula jsem, puchla a tloustla šíleným tempem…
tom jako prase. Sotva dýchajíc jsem se snažila doplazit do obý-
„Vláda převzala továrny na odsávání tuku. Byla váku.
naordinována výroba ve zrychleném tempu. Přebírá- Tam je bar a v baru zásoby alkoholu a hulení!
ny jsou další továrny, cílem je jejich přeměna na pod- Uchlastat se, odříznout se od těla, být v bezvě-
niky vyrábějící odsávačky tuku. Speciální záchranné domí v okamžiku jistě kruté smrti – pouze na tom teď
týmy pro odsátí nadměrného tuku z organismu jezdí záleží.
po ulicích měst a poskytují první pomoc nejtlustším
občanům.“ „Odsávačky nestíhají“  – pochybuji, zda ke mně
Přepnutí kanálu: kdokoliv s  takovouto odsávačkou zavítá a  pokud
Prezident apelující na občany: ano, zda stihne dorazit včas? Tloustnu už tak rychle,
„Pokud kdekoliv kdokoliv z  vás není schopen že bych se musela odsát už leda vysavačem – a vy-
opustit byt, a  má prázdnou lednici, nebo mu došla sát si při té příležitosti rovnou i střeva – aby to vůbec
voda, nechť vyvěsí z okna prapor, budeme vědět, že fungovalo.
právě tam v  první řadě musíme spěchat s  pomocí. Uvízla jsem ve dveřích do obýváku.
Drazí občané, rodáci, nepropadejte panice! Náš spe- Na okamžik mě zachvátila mrazivá panika  – až
ciální, pravidelně odsávaný sbor vědců v potu tváře jsem vystřízlivěla.
již intenzivně pracuje na tom, jak porazit tajemnou Ne, nemám v plánu umřít takhle!
epidemii. Zakrátko se všechno musí vrátit do normá- A rozhodně ne střízlivá!
lu.“ Zatínám zuby a  ze všech sil napínám všechny,

[ 51 ]
pod hroudami tuku ukryté, svaly. A když dospívala, všichni ti krásní chlapci, hledící
Veškeré úsilí teď vkládám do toho, abych se ně- na ni s pohrdáním…
jak vecpala do obýváku. A  smutek v  duši, pocity samoty, odmítnutí, za-
Uf, podařilo se! S  hlasitým plácnutím přistávám hořklost…
obrovským břichem na podlaze. Ve škole s ní nikdo nechtěl sedět, nikdo ji nezval
Po čtyřech se plížím k baru. na večírky.
A  kolem všechny ty filmy, videoklipy, reklamy
A zde v podstatě končí můj příběh, neboť co ješ- plné štíhlounkých dívek…
tě zajímavějšího byste ode mě mohli slyšet? Že kaž- Obklopená reklamami produktů na hubnutí  –
dým lokem čím dál více odplouvám? Že kromě toho, žádný nepůsobil, pouze ji zbytečně trápily ty fotogra-
že jsem čím dál více opilá, jsem ještě čím dál mohut- fie zázračně zhublých žen – žen „před“ užitím a „po“
nější? Vždyť tady již není co říci – ví se, jak to skončí: užití.
Happy end nebude – pomoc nepřijde včas. A ur- To zoufalství a  pocity narůstající beznaděje. Ta
čitě ještě zakrátko omdlím. nechuť do života a touha zemřít.
A to je dobře! A díky ti, Pane, za kořalku! Díky ti, A současně strach ze smrti, pocit, že by udělala
Pane, za likéry! Díky za víno. Díky za cíga! špatně, že je třeba ten život nějak přetrpět, nějak ho
Přinejmenším se před skonem solidně vyleju… dožít do konce, nuceně.
A Bůh s ní soucítil.
O půl hodiny později:
Čas odeíííít se ctííííí! Škyt! Tance – ne pro tebe bachyně.
Čas uázat svetu kdouu tu vádne! Škyt! Sport – ne pro tebe nepohyblivá bečko sulcu.
Sééééuuu šššechno! Šyyyššíte? Škyt! Sex – zešílela jsi, kdo by tě chtěl?
A  když už by někdo objal, tak na kratičký oka-
… a nastala tma. mžik – žertuješ, vždy se tě nikdo nedotkne dokonce
ani klackem! Posměšky. Odmítnutí. Výsměch. Škád-
* lení.
A Bůh se nasral!
O DESET DNÍ DŘÍVE:
A  naznal Bůh, že lidstvo nezaslouží, by nadále
Již je čas – slíbil jim před koncem světa svůj dru- existovalo.
hý příchod. A zjistil, že svět tento je nepodařený experiment.
A nastala chvíle dodržet daný slib. Rozhodl, že již nejvyšší čas jej ukončit.
Čas na soud, leč než je rozsoudí musí zažít.
Aby zažil, musí se vtělit do člověka, naznaje jeho A když opouštěl tělo Sandry, Bůh již věděl, jakým
osudu. způsobem zhyne lidstvo.
Nechť všichni seznají otylost!
Volba byla naprosto náhodná  – první žena na Nechť bobtnají před očima a sádlem obrůstají!
řadě, jakási Sandra. Nechť se tak stane!

Sandra vážila sto dvacet kilo. A odešel Bůh…
Bytím Sandrou Bůh zažil celé její utrpení – všech- Opustil Zemi i lidi.
ny urážky a stud, který zažívala po všechna ta léta. A věděl, že to, co udělal bylo dobré.
A to se Bohu znelíbilo!
Všechny ty děti nadávající jí do tlustých sviní, kýt Ztrestal ničemné.
a tlustěn.
Ty mladičké potvory zlostně popichující malou Přeložil: Honza Vojtíšek
Sandru, plivající na ni – při vědomí, že jim to nevrátí,
že je nikdy nedohoní…

[ 52 ]
HOWARD – 24/2017

RECENZE
Rings

Nakatovu trilogii Ringu z konce devadesátých let
pokládám za takřka geniální ukázku J-horroru a spo- Režie: F. Javier Gutiérrez
lu se spřízněnými Ju-Ony je pokládám za to nejstra- Scénář: Akiva Goldsman,
šidelnější, co jsem kdy viděl. Žánr jim vděčí za mno- David Loucka, Jacob Aaron Estes
hé a  zrovna tak já. Americký remake si cením jako Délka: 102 min
řemeslně skvěle zvládnutý, ale postrádající atmosfé- Původ: USA
ru. Dvojka byla pak vyloženě slabá a na nejrůznější Rok: 2017
asijská pokračování a crossovery už jsem ani nena- Hrají: Matilda Anna Ingrid Lutz,
šel sílu. Šanci světu dlouhovlasých ženštin lezoucích Zach Roerig, Johnny Galecki,
z televizí jsem se rozhodl dát znovu až teď, s pokra- Vincent D‘Onofrio, Aimee Teegarden
čováním objevně nazvaným Kruhy.

[ 53 ]
A udělal jsem kurevsky velkou chybu. Rings patří vedoucí k blablablablablabla. Jak vidno, struktura už
bezesporu k tomu vůbec nejhoršímu, co v rámci to- několikrát použitá, bohužel s tím rozdílem, že tento-
hoto univerza vzniklo. Tvůrci samozřejmě neměli vů- krát se straší primárně lacinými lekačkami, podpo-
bec lehkou pozici. Dlouhovlasí duchové byli v horro- řenými řádně hlasitou explozí hudby. Tvůrci správ-
rovém mainstreamu vytlačeni hegemonií Jamese ně pochopili, že schovávat si Samaru až na poslední
Wana a jeho epigonů a primární publikum strašidel- scénu by byl fail, takže ji do nás několikrát našijou
ných filmů zná dnes videokazetu pouze z  muzea. hned v úvodu, ale pak na ni zcela zapomenou a za-
Bohužel, místo aby si tvůrci nechali narůst obří kou- číná pomalé prolézání ostrova a jeho podzemí. Jedi-
le a  využili beze zbytku moderní technologie, které ným drobným osvěžením by mohlo být odhalení Sa-
dávají v  rámci pravidel Ringu nepřeberné množství mařina otce, ale obávám se, že nijak nezapadá do
možností jak video šířit, vydali se cestou nudného informací, které jsme se dozvěděli v předchozích dí-
kopírování prvního dílu. lech a nedává příliš smyslu.
Začátek je přitom relativně slibný, zavítáme na Je trochu záhadou, proč snímek jako Rings vlast-
univerzitu, kde profesor (nešťastně obsazený John- ně vzniknul. Současným divákům nemůže nabídnout
ny Galecki) spolu se svými studenty video zkoumá jejich oblíbenou horrorovu krmi, nám starším pak ne-
a  udělá z  předávání prokletí skoro prestižní záleži- navodí nostalgii ani jediným záběrem. Taky v Ameri-
tost. Študáci si navzájem pouští video a jeden druhé- ce Rings sotva poplatily svůj rozpočet a průšvih za-
ho tak zachraňují. Bohužel to ne vždy klapne a v tu chránilo až zahraničí. Ale my dobře víme, že o prachy
chvíli přichází na řadu hlavní hrdinka, jejímž hlavním v horroru nejde. V horroru jde o strach a kozy. A tady
charakterovým rysem je absolutní nezajímavost. Ta se nám bohužel nedostalo ani jednoho.
zhlédnutím videa zachrání svého přítele a začíná se
rozvíjet „originální“ story. Roman Kroufek
Ve videu, které zkopírovala nalezne profesor ně-
jaké další skryté záběry, vedoucí na nám dobře zná-
mý ostrov, kde se opět začnou odhalovat tajemství

[ 54 ]
HOWARD – 24/2017

Říše zrca-
del

[ 55 ]
The Haunted Vagina
RECENZE

Carlton Mellick III
„Posedlá vagina“  – kolik lidí by prohlásilo, že
kniha s  takovým názvem nemůže být dobrá. Nena-
vyklým konvencím bizarro (v  dementní lize výstřed-
ních názvů je The Haunted Vagina zápasník nejvý-
še střední váhy) sugeruje buď naprostou blbost nebo
popkulturní béčkovou zábavu. Carltona Mellicka III je
možné podezřívat spíše z toho druhého, neboť si na
tapetu vzal všechno od sériových vrahů až po (oty-
lé) ninji. A ejhle, překvapení. Odkazy na kultovní filmy
nebo akceplné kýčfesty zde najdete jen těžko. The
Haunted Vagina si totiž hraje s očekáváním čtenáře.

Vydavatel: Eraserhead Press, 2006
Počet stran: 100

Steve miluje Stacy. Tato atraktivní, trochu excen-
trická a  morálně svobodná Asiatka je pro něj vším.
Tento vztah však není prost problémů. Stacy doká-
že být náročná, dokonce sobecká. Aby toho neby-
lo málo, pár spolu již hezkých pár týdnů nespí. Dů-
vod? Steve odhaluje, že vagina jeho milé je posedlá
a vydává zvuky, které by konsternovaly i zkušeného
exorcistu. Jeho míra přetéká, když z pohlavních or-
gánů Stacy vychází kostěný démon. Dívka Steva vy-
šle na výzkumnou výpravu do nitra své vaginy. A tam
se ukrývá… cizí, mrtvý svět a podivná dívka jménem
Fig s jakoby latexovou kůží.
První kapitoly novely jsou překvapením  – napiš pozvolnost vyprávění a tísnivé klima tajemství vagi-
a  vymaluj sociální román. Není důležité, že od sa- nálního mikrosvěta vytváří specifickou atmosféru.
mého začátku jsou hlavní zápletkou genitálie údaj- Povedené, nikomu nestranící pojetí problémů spoje-
ně plné duchů. Důraz je kladen na vztahy ústředního ných se vztahy a chování žen poskytuje zdánlivě vul-
páru a Steveovy emoce. Scéna setkání páru je přímo gární myšlence naopak hloubku. Steve a Stacy jsou
materiál pro hořko-sladkou romantickou indie kome- pravděpodobní, mají silně načrtnuté charaktery, dají
dii. Když nastupuje vklouznutí do nitra Stacy, Carlton se zamilovat (Fig je karikaturní stvoření, ale zajímavě
popouští otěže zálibě v divné erotice. Scéna vstupu představené). Shrnu-li to – prostý příběh páru v kri-
do vaginy je barvitá, plně využívající sexuální charak- zi a třetí osoby, okořeněný troškou erotických podiv-
ter a podtexty (jedna podobná scéna se nachází ješ- ností a  neobvyklých bytostí. Doslovnost myšlenky
tě ke konci). Dále očekáváme šílenosti… Ale chybně. vaginy, která v sobě skrývá jiný svět, odpudí milov-
Skutečnost ukrytá ve Stacy je netypická, ale atmo- níky krásné literatury, ale novela je lehce přijatelná
sféra se stává ponurou a  adekvátní k  její stagnaci. a ponechává volné pole reflexi odběratele. Zdá se to
Dokonce její názvem sugerovaná povaha se ukáže hodně na historku o posedlých genitáliích? Perla.
být odlišná od očekávání jak hrdiny, tak čtenáře. Fi-
nální kapitoly, pravda, slibují silné zvraty ale také am- Marek Grzywacz
bivalentní, dokonce diskrétní, zlověstnost a  životně Z Grabarz Polski nr. 38 přeložil: Honza Vojtíšek
neveselé zakončení.
Carlton svůj text zkonstruoval precizně. Struč-
nost, jazyk bez nadměrného komplikování průběhu,

[ 56 ]
Terrordrome
HOWARD – 24/2017

The Game:
Rise of the Boogeyman

RECENZE
Pamatuji se na dobu, kdy jsem zjistil, že bude film mezi boxem a MMA, respektive zápas mezi Floydem
Freddy vs Jason. A  samozřejmě jsem nebyl jediný, Mayweatherem a  Connorem McGregorem. Tam lidi
a tak jsme tehdy s kamarády vedli debaty o tom, kdo diskutovali podobně, ačkoliv bylo tak nějak jasné od
z těchto dvou horrorových ikon vyhraje zápas. Jasně, začátku, kdo vyhraje. Ale stát se může všechno.
nejednalo se o zápas, kde by si oba nasadili rukavice
a dali si to na deset kol v ringu, jenže to nám bylo v té Vývojáři: HUR4C4N PROJECT
době jedno, navíc se film jmenoval Freddy vs Jason, Rok vydání: 2008
takže to prostě evokovalo utkání. A my jsme tipova-
li, každý měl svou vlastní teorii, proč je daná posta- Freddy vs Jason nakonec opravdu nebyl moc
va lepší a  proč tedy naprosto s  přehledem vyhraje. versus zápas, spíš ulítlá komedie, ale na boj samo-
Trochu to připomíná nedávno proběhnuvší crossover zřejmě došlo, a to bylo to hlavní, co na filmu každého

[ 57 ]
zajímalo. I když to tedy skončilo remízou. A na mysl zovce není žádná prodleva, všechno probíhá plynule,
všem přišla ještě jedna věc: Kdo bude další? Film byl až tedy na Pumpkinheada, ten je trochu těžkopádný,
totiž relativně úspěšný a já s kamarády jsme si mys- ale to se dá s  jeho velikostí a  vizáží alienodinosau-
leli, že je to jen taková první vlaštovka, po které bu- ra pochopit. Každá postava má své vlastní speciál-
dou následovat další versus filmy, ve kterých si to ní útoky, které se vyvolávají překvapivě jednoduše,
rozdají legendární horrorové postavy. Každopádně, není to nic krkolomně neproveditelného jako namač-
nestalo se a kdo v té době něco věděl, bylo mu jas- kat fatalitu v Mortal Kombat. Pokud jste sváteční hrá-
né proč. Licence na tyhle postavy by musely patřit či a  místo osvědčených klasických kombinací volí-
pod jednu společnost, aby bylo možné něco takové- te styl boje mačkám všechno a  nějak to dopadne,
ho uskutečnit. Ale to by nebyl internet a kreativní lidé, pravděpodobně se vám podaří náhodně namačkat
aby si s tím neporadili. veškerá komba. Ty jsou mimo jiné značně povedená
Zajímá vás, jak by dopadl boj mezi Candymanem a  vztahují se k  filmu, ze kterého daná postava po-
a  Tallmanem? Nebo Chuckym a  Michaelem Myer- chází. Takže Ash Williams si povolá na pomoc malé
sem? Odpověď na tyhle otázky existuje a jmenuje se Ashe, Leatherface předvede svůj taneček s motoro-
Terrordrome. vou pilou a podobně. Vzhledem k povedené grafice
Terrordrome je hra tvořená fanoušky horroru pro je vše výborné a člověka, který tyhle věci z filmů zná,
fanoušky horroru a je zcela zdarma, což je pochopi- to popleská po srdíčku až chytne malý infarktíček.
telné, protože jak už jsem psal, bylo by velmi kom- Hratelnost Terrordrome i útoky jednotlivých postav
plikované získat autorská práva na celkem čtrnáct jsou prostě na výbornou a není tady co vyčíst.
horrorových postav. Co se týče hratelnosti je Terror- Samozřejmě, co by to bylo za bojovku, kdybys-
drome klasická 1v1 bojovka jako třeba Mortal Kom- te si to nemohli proti někomu rozdat. Multiplayer hra
bat, Street Fighter, Tekken a podobně, ovšem s tím podporuje, každý z vás si vybere jednu postavu a na-
rozdílem, že tady nejde o žádná bojová umění. Tady vzájem si rozbijete ústa, tady není moc co vysvět-
jde o  horror. Postavy se ovládají opravdu výborně, lovat. Co ovšem za vysvětlení stojí, je singleplayer.
mezi zmáčknutím příslušného čudlíku a akcí na obra- Terrordrome totiž obsahuje „příběhovou“ kampaň,

[ 58 ]
HOWARD – 24/2017

a to za každou postavu. Slovo příběhovou schválně stránkách je napsáno, že výroba Terrordrome do fi-
nechávám v uvozovkách, protože tři obrázky komik- nální podoby trvala devět let, takže to musí být pros-
su nejsou žádná Vojna a  Mír. Na druhou stranu se tě stoprocentně vymazlené do detailů. A taky je.
ale musí autorům hry nechat, že je skvělé, jak v pří- Postavy jsou vymodelovány ve 3D enginu a poté
běhu vysvětlují, proč se vlastně postava, kterou si převedeny do 2D, stejně jako pozadí bojových arén,
pro hraní vyberete, musí bít s těmi ostatními. I když, které korespondují s filmy postav a každá má své ori-
upřímně, kdyby tam ten příběh nebyl, tak to vůbec ginální bojiště. Celkově hra běží na 2D Fighter Maker
nevadí, navíc myslím, že osmdesát procent lidí ob- 2002.
rázky přeskočí a  chce jít rovnou do boje. Objeví se Co se týče ozvučení, postavy hází hlášky z  fil-
načítání v podobě projíždějícího pásu s plakáty k fil- mů (This is my boomstick!), ozvučení při útocích je
mům, z nichž jsou postavy v Terrordrome a jde se taky naprosto přesné a celkově to dotváří pěkný wow
na to. Ale pozor, jde se na to opatrně, protože sin- efekt, který se při prvním hraní této bojové taškařice
gleplayer kampaň není zrovna jednoduchá, k čemuž u každého dostaví. Hudba je parádní, ovšem obsa-
se vztahuje i jeden nešvar. Postavy totiž nejsou příliš huje, pokud se nemýlím, pouze jednu skladbu, kte-
vyrovnané. Pokud člověk něco odehraje, tak je jasné, rou navíc stejně uslyšíte pouze při načítání hry.
že si postavu natrénuje a bude to lepší, nicméně při Terrordrome je opravdu výborná hra a  splněný
prvním hraní je opravdu rozdíl, zda si vezmete Her- vlhký sen horrorového fanouška/hráče. Je opravdu
berta Westa nebo Ghostface. Obecně bych si dovolil těžké najít na tomhle titulu nějaká negativa, ale abych
tvrdit, že Herbert West je asi nejlepší volba pro prv- něco přidal, opravdu se mi nelíbí úvodní obrazovka
ní hraní, protože ani nevíte jak, a děláte samé super s vlající záclonou, která vypadá jako by ji vymodelo-
věci, kdežto u jiných postav jsou komba o ždibínek val někdo ne příliš zkušený. Nicméně, nezbývá než
těžší. Když jsem si poprvé vybral Tallmana, Candy- vyčkávat na druhý díl, který je v  přípravě pomocí
mana nebo Jasona Vorheese, zmohl jsem se jenom Kickstarteru a ve kterém se objeví jiné kultovní horro-
na údery a kopy, málokdy se mi povedlo něco speci- rové postavy.
álního. Přitom u Herberta Westa se stačí pouze do-
tknout klávesnice a už to tam lítá. Možná je to čistě Martin Skuřok
můj subjektivní pocit, ale opravdu mi přijde, že jsou
postavy dost nevyrovnané. Pumpkinhead je pak ka-
pitola sama pro sebe.
Graficky je na tom hra velice dobře, na to, že se
jedná o amatéřinu. Celkově hra působí tak, že ji dě-
lal někdo, kdo rozumí obsahu, vždyť na webových

[ 59 ]
Protiproudu:
Dracula
Rozkaz zněl jasně, každý v  rámci téhle rubriky Coppola se rozhodl co nejvěrněji adaptovat geni-
vychvaluje sračky, ty musíš sejmout nějakou obec- ální román Brama Stokera a vizuálem se při tom vrátit
ně uznávanou klasiku. A jelikož sračkoidní The Blair do zlaté éry Hammeru a jeho epigonů. Ani jedno se
Witch Project už si vzal někdo přede mnou, musel mu nepodařilo. Děj knihy je kopírován poměrně věr-
jsem se lehce pustit do pátrání. A nakonec jsem na- ně pokud jde o postavy, lokace a hlavní linii, ale zcela
lezl opravdovou lahůdku. Adaptaci Stokerova Dracu- ignorován, co se týče osobnosti titulního (anti)hrdiny.
ly od slavného Francise Forda Coppoly. V devadesá- Dracula v Coppolově pojetí je uslintaný a zamilovaný
tých letech nad ní filmoví intelektuálové tiše slintali chudák, který si sice musí tu a tam cucnout červené,
a  já hlasitě zvracel. Sice se v  následujících řádcích ale jde mu především o muchlování s vysněnou bá-
lehce rozepíšu, ale v zásadě bych mohl citovat své- bovkou, o jejíž hlubokých očích si po nocích smsku-
ho nejoblíbenějšího autora, tedy sebe: Nudná a ne- je s Edwardem Cullenem. A já bych mnohem raději
zábavná kravina, Coppola je trapný. vyšinutého vypočítavého krvelačného zmrda, jehož
hlavní prioritou je krev a přežití.
Ještě bych měl zdůraznit, že navzdory svým zvy-
kům píšu tohle povídání na základě více než deset let Ostatní postavy jsou také pokroucené prismatem
starých vzpomínek a odmítám trávit čas opakovanou pana režiséra. Vážený vědec s neoddiskutovatelnou
investicí drahocenného času do téhle podivnosti. Po- autoritou se v podání Anthonyho Hopkinse mění v ší-
kud tedy narazíte na nějaké faktografické nepřesnos- lence, který nemá daleko k tomu být vysmíván. Lucy
ti, jakože Draculův hrad je v Mongolsku či že Van Hel- by bez váhání ošukala posledního podkoního a Kea-
singa hrál Bob Hoskins, buďte prosím shovívaví. Ale nu Reeves to herecky rozjíždí na úrovni Rudolfa Hru-
teď už přímo k filmu, který nemálo mainstreamových šínského nejmladšího. Ale tomu jste toho Michala
diváků nálepkuje coby nejlepší upírskou podívanou. Davida alespoň věřili.

[ 60 ]
HOWARD – 24/2017

Vizuální zpracování, nad kterým leckdo hýká jako Jediným opravdu výrazným kladem je hudba
nad něčím neuvěřitelným, mě pak ve světle klasic- Wojciecha Kilara, která v  sobě má ducha a  mohla
kých horrorů nechávalo zcela chladné. Tam, kde podbarvovat temnou story o  knížeti temnot. Takhle
Coppola záměrně „improvizuje“ divadelním stylem, pouze doprovází romantický příběh starce, lačnícího
jsem byl ještě v klidu, ale tam, kde pomýšlí na sta- po lůně naivní holky.
ré Hammerovky mi bylo stydno. Samozřejmě nemá
šanci přiblížit se jejich atmosféře a  celkový vzhled Roman Kroufek
snímku je pak pestrým mišmašem, který je vším, jen
ne horrorem.

[ 61 ]
Spasitelka

[ 62 ]
HOWARD – 24/2017

HorrorCon
na Conci
HorrorCon na konci? Konec HorrorConu? V žád- Mystery Art Production. Míča (maskérka) a Markéta
ném případě. To nám (tedy organizátorům jediného (fotografka) krátce představily práci svou i celé MAP,
čistě horrorového conu v  Česku) jen byl nabídnut prezentovaly sadu fotek a  snad i  nějaká videa, na-
prostor na pátém brněnském srazu geeků, cospla- maskovaly jednoho z přítomných později i organizá-
yerek, fantastů a snílků všeho druhu, pohlaví a míry torku Kristinu a povyprávěly nějaké pikantní historky
závislosti či ulítlosti nazvaném Conec. A  tak jsme z focení. A že jich mají v zásobě vždycky dost.
domluvili, zorganizovali a  ukočírovali celodenní linii Během jejich prezentace byla ve třídě instalova-
o horrorech. Taková organizační rozcvička a žánrový ná výstava temných, strašidelných a horrorových fo-
předkrm před listopadovým dvoudenním HorrorCo- tografií brněnského fotografa Tomáše Melicha. Jeho
nem v Praze. fotografie se mi moc líbí, mají neskutečnou atmosfé-
ru. Seznámit s nimi jste se mohli v předminulém čísle
Brno je plné divných lidí a  ve dnech 10.  – Howarda.
13. 8. 2017 se do brněnské základní a mateřské ško- O hodinu později přišla na přetřes japonská he-
ly Horníkova 1, kde se Conec odehrával, sjeli ti nej- rečka akčních thrillerů a horrorových gore filmů Asa-
divnější. Ano, cony jsou sjezdem podivínů, až si tam mi. S  ní jsem příchozí návštěvníky do nejtajnějších
i jinak obecně nejdivnější člověk připadá jako nejnor- zákoutí jejího těla a  filmografie seznámil v  hodino-
málnější. Ale to je přeci základní premisa těchto sra- vé přednášce plné fotografií, pikantních informací
zů, ne? a  dvou videí. Doufám, že jsem jí u  nás zlanařil více
HorrorCon linii jsme odpálili v sobotu 12. 8. 2017 fanoušků. A zvýšil sledovanost japonských bizarních
v  učebně fyziky ve třetím patře v  9:00 hodin ráno. gore úletů. Protože obojí si pozornost zaslouží.
Sami, protože kromě nás tam nikdo nebyl. Alespoň V  poledne jsme pak odstartovali první ze dvou
byl čas to všechno pořádně připravit, naaranžovat, hodin věnovaných projekci českých krátkometráž-
domluvit, přichystat, a tak vůbec. Ostatně, koho by ních horrorů. První hodinku bylo možno zhlédnout
zajímal nějaký úvod conu, kde se jeho organizátoři reklamu na Howard z produkce Horrowatch, brněn-
akorát vychvalují a  vyprávějí vám o  programu, kte- ský psychologický horror Čekám za dveřmi, mys-
rý si pak stejně odžijete. Takže druhý, a tentokrát již teriózní legendu Čertova díra, surrealistický dvou-
ostrý, start HorrorCon linie na Conci proběhl v 10:00 minutový invazní horror Parazit, multidimenzionální
hodin. letní horror z Brna Hladová řeka a zpovědní Posled-
Jako první se slova a akce ujaly holky z plzeňské ní narozeniny. Nutno dodat, že šlo zřejmě o početně

[ 63 ]
nejnavštěvovanější hodinku celé linie. Ve třídě bylo Úderem třetí hodiny jsem začal přítomné sezna-
prostě plno. Což nás velmi potěšilo a potěší to snad movat s Polským filmovým a televizním horrorem
i tvůrce daných filmů. od počátků kinematografie do roku 1990. Protože
Po obědě jsme chtěli návštěvníky trochu poba- je těch filmů hodně, zabral jsem si hned dvě hodiny,
vit, a tak jsme si pro ně připravili krátký znalostní test ale skončil jsem trochu dříve, takže byl čas na krát-
Jak dobře znáte horror? Bezmála pětadvacet otá- kou debatu. Je hrozně potěšující, když si přednáše-
zek, hádalo se na klasické otázky, obrázky z  filmů jící všimne, že si posluchači dělají poznámky. Stej-
i hudební ukázky. Tři nejúspěšnější čekaly hodnotné ně potěšující, jako když posluchači nějaké filmy znají
ceny v podobě knih českých autorů a autorek a anto- a na okamžik se o nich rozproudí debata.
logií horrorových povídek. První cenu všem s přehle- Další dvě hodiny patřily nejen karpatskému ces-
dem sobě vlastním vyfoukl Robert Poupátko, který topisu, neb nás autor a  badatel Brian Storker vzal
správně odpovídal snad ještě dříve, než si stihl otáz- na cestu po stopách Draculy ve vizuálně i informač-
ky přečíst. Zvažujeme, že mu účast na podobných ně nabité přednášce Dracula: Mýtus nebo realita?
testech na listopadovém HorrorConu zakážeme. Hledáte cíl své další dovolené, nechcete se jen válet
Byla to ale sranda, lidi to bavilo, snad se dozvěděli u  moře, ale kráčet po stopách historie lavírující na
i nějaké zajímavé a nové informace. hranici skutečnosti a  mýtu? Brian Storker, potažmo
Hned poté Robert Poupátko zkazil všem přítom- jeho přednáška je dobrý průvodce.
ným většinu jejich oblíbených filmů a  seriálů. Jeho Sedmá hodina večerní patřila prezentaci připra-
přednáška Teplý horror to prostě dělá. Odhaluje vované antologie českých a  slovenských horroro-
zjevné i  zastřené. Jsou totiž všude. Chtějí rozvrátit
vaše rodiny, chtějí ukrást vaše děti a  jsou jich plné
horrory. Vizuálně dobře připravená přednáška, zá-
bavně přednesená. A ty následky… Jeden z posled-
ních dotazů z publika v závěru přednášky zněl nějak
takhle: „Existuje nějaký můj oblíbený film, který by
nebyl homo?“ Nechyběla samozřejmě ani nejikonič-
tější horrorová gayscéna. Schválně, uhádnete, jaká
a z jakého filmu? Pro příště budeme muset asi oslovit
nějakou lesbu, aby nám povyprávěla o  ženské lás-
ce v horrorech. Abychom to měli tak nějak vyvážené.
Robertovi však velké díky. Je to šoumen a jeho před-
nášky jsou hodně zábavné. I přesto, že zničí veškeré
vaše iluze o vašich oblíbených horrorech.

[ 64 ]
HOWARD – 24/2017

dozvědět o  rozličných stylech psaní, tvorby i  řeše-
ní jejích zákulisních intrik a problémů. Jsou děti pří-
tomné a  hrající si při psaní na škodu nebo naopak
prospěšné? Co dělá přítel, když autorka tvoří? (Vaří!)
Mají rušiví sousedi vliv na tvorbu? Dá se psát pravi-
delně a neustále nebo je třeba občas vypnout?
Závěr HorrorConu na Conci patřil Infernalistům.
Svou tvorbu postupně představili malíř a autor San-
dro Dragoj, Petr Polívka, Anna Korbelová a  Jakub
Dobrovič. Četly se básně i povídky.
My s Kristinou jsme si v deset opět odskočili do
místnosti Literárního bloku, kde jsme společně uvá-
děli zábavnou diskusi (Ne)Erotické psaní a jiné pi-
kantnosti. Byla to docela sranda, soutěž s poslucha-
či o nejlepší synonyma klasickým erotických výrazů
(anální blitzkrieg nás rozsekal úplně všechny), ukázky
špatně napsaných erotických scén a  autorské čte-
ní z naší (tedy mé a Kristiny) erotické tvorby (proč já
jsem se tak dlouho obával mou Velbloudí nohu číst
veřejně?). Nejkreativnějším synonymérům a synony-
mérkám jsme rozdali nějaké knihy.
Od jedenácté hodiny se program HorrorConu, re-
spektive jeho vyvrcholení, přesunulo do velkého sálu
v  přízemí školy s  velkým pódiem. O  zakončení HC
se totiž postarala výborným vystoupením s vějíři ta-
nečnice Jana Marešková a po ní vystoupení dvojice
Angel Zone (industriální produkce s projekcí plus ta-
nečnice).
Program HorrorConu tedy končil v pozdních noč-
ních hodinách. Pro nás, jako vystupující organizátory
vých a  thriller tematických povídek Ve špatný čas to byl velmi vyčerpávající den, na druhou stranu ale
na špatném místě. Představeno bylo všech třináct velmi potěšující a nabíjející energií. Abych byl upřím-
autorů a autorek, krátce pohovořeno o jejich povíd- ný, ohledně návštěvnosti naší horrorové linie jsem
kách, proběhla ukázka vybraných doprovodných ilu- byl (na základě jistých zkušeností) zpočátku hodně
strací a  obálky i  autorské čtení jedné celé povídky skeptický. Prakticky během druhé přednášky jsem
a ukázek ze dvou dalších. Na rozmezí října/listopadu však byl rychle vyveden z omylu a udržován v tomto
se máte na co těšit. Křest antologie proběhne na lis- stavu až do nočních hodin. Lidé náš program navště-
topadovém HorrorConu v Praze. vovali, bavil je a když bylo třeba, tak se i zapojova-
Pro odlehčení všech přítomných, ať už návštěv- li. Snad jim náš program (kromě ztráty iluzí o oblíbe-
níků nebo přednášejících, jsme v  osm hodin rozjeli ných filmech a seriálech) i něco dal, ukázal, že horror
další projekční hodinku s krátkometrážními horro- může být i zábavný a má co říci prakticky k jakému-
ry. Tentokrát ke slovu přišli opět Miroslav Bula se koliv tématu.
svou poetickou strašidelnou legendou Zloby z ryb- Sobotní Conec a jeho organizace byl skvělý. Co
níka i Josef Blažek se svým obrazově statickým, leč jsem si stihl všimnout mimo program HorrorConu,
i  přesto mrazivě děsivým filmem Casa Carnivora. stánek zde měli Vědátoři (výborná stránka Vědátor
Následoval čerstvý zářez současného mistra české- na Facebooku), venku se hrál Famfrpál (jen zlatonku
ho horroru Pavla Soukupa Domovoj a eroticko-krva- jsme neviděli – ten prostorově výrazný stojící pán ve
vý nadpřirozený slasher Romana Vojkůvky Eskort. žlutém triku to určitě nebyl). Kousek od naší třídy byla
Projekci uzavřela výjimečně polská krátkometrážní retroherna se starými konzolemi a videohrami (zahrál
pocta italskému giallu, film, který vyhrál soutěž krát- jsem si Bombermana). Škola byla fajn, i když to bylo
kometrážních filmů natočených na mobilní telefon, docela bludiště, a i po několika hodinách se člověk
stylový kousek Vittima di Amore. ještě dokázal ztratit. Vůbec bych se nedivil, kdyby po
Já jsem ve stejné době navštívil besedu s  fan- jejích chodbách bloudili nějací návštěvníci Conu ješ-
tastickými a částečně i horrorovými autorkami Fran- tě teď. Spalo se ve dvou tělocvičnách, prakticky roz-
tiškou Vrbenskou, Kristinou Haidingerovou, Petrou dělené na chrápací a  nechrápací. Jen je škoda, že
Štarkovou a Terezou Matouškovou, probíhající ve ve- jsem to zjistil až ráno. Ani nemusíte hádat, ve které
dlejší místnosti. Během stejnou měrou zábavné, pří- jsem si, nevědom tohoto rozdělení, ustlal. A  v  noci
jemné, přátelské i informativní diskuse jsme se mohli ten výhled na rozsvícené Brno – chyběl už jen E. T.

[ 65 ]
na létajícím kole. četli, čeká v  mnohem rozšířenější verzi. Účast nám
Je vám líto, že jste nebyli? Tak přijeďte v  lis- přislíbila například Barbara Nedeljáková.
topadu do Prahy. Už teď pro vás chystáme pro-
gram a oslovujeme hosty na dvoudenní samostatný Honza Vojtíšek
HorrorCon, kde vás program, o  němž jste si právě Foto: Markéta Hlavatá, Roman Krest

[ 66 ]
HOWARD – 24/2017

12 dobrých, špatných
a naprosto šílených
aneb průvodce
pro zájemce o bizarro
Na okrajový žánr se děl opatřených etiketou bi- samozřejmě, poskytneme. Zde dvanáctka nejdůleži-
zarro fiction zdá být až překvapivě mnoho. Malá tějších, nejzajímavějších, nejdivnějších… a  majících
nakladatelství angažující se v  propagaci podivné nejlepší názvy. Netrváme na tom, že je to ten nejre-
fikce produkují mnoho knížek ročně – obzvláště Era- prezentativnější seznam „must have“ bizarro fiction.
serhead Press, čelní bizarro potentát, který se dočkal Samozřejmě jsme zde pominuli hodně skvělých kní-
dokonce několika imprintů (tematických mini-vyda- žek a  neobyčejných autorů. Všechny níže zmíněné
vatelství pod záštitou hlavního vydavatele). Pomáhá knihy však stojí za to přečíst – ty, kteří touží po ab-
fakt, že všeobecně přijatý formát novely, a ne plno- surdnostech a surrealistických variacích nezklamou.
hodnotného románu, umožňuje autorům publikovat
více. A také to, že to jsou ujetými nápady nejvíce pře- D. Harlan Wilson:
plnění lidé na světě. V  každém případě, k  započetí The Kafka Effekt
románku s bizarro je potřeba jistého klíče. A my jej,
(Eraserhead Press, 2001)

Debut D. Harlana Wilsona má zvláštní zakladatel-
skou roli – je to první kniha vydaná Eraserhead Press,
s hrdou jedničkou v katalogovém čísle. A zcela jistě
se přičinila o  vytvoření jeho standardů, neboť „Ka-
fkův efekt“ je čisté bizarro v  nejryzejším provedení.
44 povídek a kratičkých drabblů, které dříve vyšly ve
více či méně malonákladových časopisech, to je vy-
ždímaný koktejl z tvorby Franze Kafky a Williama S.
Burroughse. Ve sbírce mimo jiné povídka o člověku,
který obrostl klony Marlona Branda velikosti vlasu;
příběh o tajemné korespondenci, která slibuje… více
korespondence; hermafrodit, který oplodní sám sebe
a porodí dvojčata; povídka, která je jen a pouze se-
znamem obyvatel jistého bloku; člověk, kterému byl
na tvář transplantován zadek nemluvněte v  rámci
boje s akné… explozivní postmoderní mix.

Carlton Mellick III:
Satan Burger
(Eraserhead Press, 2001)

Kniha, která pomohla odstartovat novému žánru,
umožnila mu upozornit na sebe v rámci všeobecné li-
terární scény. A také rozjela úspěšnou kariéru Carlto-
na Mellicka III, který začal být vnímán jako čelní před-
stavitel bizarro fiction. Od té doby autor napsal tuny

[ 67 ]
knížek, v  nichž zkoumal každý divný žánrový miš- kariéry, rozvíjené na cenu Brama Stokera nominova-
maš, jaký se mu zrodil v hlavě – z jeho tvorby si každý nou, společně s Alanem M. Clarkem napsanou kni-
vybere nějakou šílenost zformovanou dle vlastního hou Award Siren Promised a  sbírkou povídek za-
gusta. Tento šokující, zábavný a rebelantský první vý- ložených na motivech parazitů We Live Inside You.
stup se však prostě nedá pominout. Vypravěč, který
o sobě přemýšlí ve třetí osobě. Tlustý mesiáš. Vagi- Kevin L. Donihe:
ně podobný stroj na zničení nenávistného Boha. Sa- The Greatest Fucking
tan a jeho k pokušení svádějící hamburgery. Ve spo-
lečnosti takovýchto ojedinělostí, ochucených sexem Moment in Sports
a násilím, nikdo nebude schopen se nudit. (Eraserhead Press, 2006)

Jeremy Robert Johnson: Kevin L. Donihe je skutečnou oporou bizarro fic-
Angel Dust Apocalypse tion a autor několika nejdivnějších knih, jaké si je mož-
né představit. Právě z  jeho pera vzešly při každém
(Eraserhead Press, 2005)

Jedna z těch populárnějších knih v žánru. Jere-
my Robert Johnson disponuje jedním z  nejlepších
autorských stylů ze všech bizarro bratří a  recenze-
mi se často prolínají chvály na jeho pero. A obsah?
Horrorová, zneklidňující sbírka plná šokujících posta-
pokalyptických reálií. Svět, v němž roli make-upu pro
vládnoucí třídy převzaly důmyslné tělesné modifika-
ce; sebevědomé atomové bomby, člověk přežívající
atomový holokaust díky kombinéze ze švábů – plus
promyšlené gore, sex a drogové orgie. Vždy s hlub-
ším poselstvím. A  pro Johnsona počátek úspěšné

[ 68 ]
HOWARD – 24/2017

„úvodu do bizarro“ zmiňované příběhy o podomním
prodejci vibrátorů; pračce, která se stala člověkem
a chtěla si zahrát v mýdlové opeře nebo člověku, kte-
rý se oženil s vlastním domem. My tedy nepůjdeme
snadnou cestou a nabídneme jinou, stejně zajímavou
knihu: The Greatest Fucking Moment in Sports.
Cyklista, propagátor Agape lásky (tedy bezpodmí-
nečného milování všeho okolo) a vášně pro hmyz, se
zúčastní opravdového závodu smrti, aby uctil památ-
ku svého trenéra. Lidé stižení podezřelou slabostí pro
mrože, schizofrenní ninjové, duchové a další zrůdy se
mu, samozřejmě, z  radostí postaví do cesty. Satira
i festival podivínství v jednom.

Andersen Prunty:
Zerostrata
(Eraserhead Press, 2008)

Andersen Prunty je přívrženec černého humo-
ru a  strašidelných podtextů, a  Zerostrata, která je
současně knihou navazující na komiksové superhrdi-
ny jakož i předělávkou známé básně, je uznávána za
jednu z nejvýjimečnějších bizarro publikací. Jeník Ni-
kdo se po deseti letech vrací domů, s amnézií. Nastě- Jeff Burk:
huje se do domu na stromě, a zbytek jeho rodiny… Shatnerquake
no, obecně není moc normální. Matka na hlavě nosí
kočku kouřící cigarety, otec utekl, aby se stal super- (Eraserhead Press, 2009)
hrdinou a Jeníkův mladší bratr se chce stát otcovým
pomocníkem a usmyslel si, že umí létat. Všechno se Divadlo jednoho herce. Doslova. Jeff Burk, od
mění, když Jeník poznává nezávislou a excentrickou debutu aktivně působící v autorském prostředí a ve-
Mařenku – společně s ní se vydává na cestu do čím doucí vlastní imprint Deadite Press, si totiž vzal na
dál více nepravděpodobnějších a  nádherných míst. paškál Williama Shatnera, legendárního kapitána Kir-
Problém je v tom, že dívka má hodně, opravdu hod- ka z původního Star Treku. Herec tedy jede, jak už to
ně zlou babičku. kultovní herci dělají, na fanovský con. Neví, že změří
síly s bandou svých klonů, kteří jsou navíc inkarnace-
mi všech jeho televizních rolí, v čele s Kirkem a T. J.
Hookerem (vzpomene si někdo?). Tato shatneroka-
lypsa je výsledkem nepřátelských piklů… fandů Bru-
ce Campbella. Ti vypustili Fikční Bombu, způsobující
explozi klonů. Shatner bude muset zastavit Shatnery.
Všechny. A někteří z nich mají světelné meče.

Cameron Pierce:
The Pickled Apocalypse
of Pancake Island
(Eraserhead Press, 2010)

Cameron Pierce, notabene „chráněnec“ Carlto-
na Mellicka III, je nepochybně čelním hráčem v  bi-
zarro týmu. Když napíšete něco nazvané Řiťoskřítci
z Auschwitz, je těžké na sebe neupozornit. Nezapo-
mínejme však, že se Pierce zasloužil nejen o tuto no-
velu. Je specialistou na realismus prosycený nesmy-
slností a jsou pro to i jiné důkazy. Například v otázce
názvu opět mistrovská novela o  dobrodružstvích
nakládané okurky jménem Gaston, kterého ponurá

[ 69 ]
Okurková Planeta přived-
la k  depresím a  myšlen-
kám na sebevraždu. Při
hledání něčeho více Gas-
ton natrefí na Palačinkový
ostrov. Tam potká Fanny
Fond, nejkrásnější pala-
činku (?) na světě, která
navíc střeží klíč ke koneč-
nému štěstí. Hledáte-li
spletité příběhy a  erotic-
ké scény okurky s  pala-
činkou, jste na správné
adrese. Novela se dočka-
la také neobvyklé limito-
vané edice  – kniha byla autenticky marinovaná sa-
motným Cameronem.

Bradley Sands:
Rico Slade Will Fucking Kill You
(Lazy Fascist Press, 2011)

Bradley Sands je dalším známým autorem bi-
zarro fiction, specializujícím se na důraznou atmosfé- Jordan Krall:
ru notně ochucenou velkou dávkou erotiky (chlápek Tentacle Death Trip
napsal knihu Promiň, že jsem ti zkazil orgie, takže na
tom něco bude). Ale Rico Slade je především šílená (Eraserhead Press, 2012)
pocta kultovnímu akčnímu filmu. Rico Slade je po-
slední hrdina, který zabije všechno, co se mu postaví Další absolutní novinka, zato od veterána bizar-
do cesty. Je vtělením Schwarzeneggera v  jeho nej- ních akcí. Vzpomínáte si na všechny ty filmy a kresle-
lepších letech a  spojením všech svalovců, na kte- né pohádky o zabijáckých automobilových závodech,
ré jsme se se zájmem koukali ve filmech z  80. let. kde nejsou pravidla, zato je lehké ukončit svůj život
Když se jeho arcinepřítel, Baron Mayhem, vrací šířit v efektní explozi? Přidejte k tomu špetku Lovecrafta
zlo, Rico Slade udělá všechno, aby zkřížil jeho plány. a postapokalyptické Spojené státy plné divných indi-
Tedy zabije cokoliv. Rico ve svém šílenství zničí půl viduí bojujících o přežití, a vyjde vám Krallova novela.
Hollywoodu a  totální srovnání města se zemí je jen Tajemný milionář organizuje závod, jehož sázkou je
otázkou času. A zastavit hrdinu může pouze jistý ži- osud planety Země. Do boje se postaví pětice řidi-
dovský psycholog… čů – vlk samotář, který zešílel po ztrátě rodiny, růžo-
vým kladivem vyzbrojená psychopatka, transvestita,
který býval otrokem, pánbíčkářka v šále z lidské kůže
nebo týpek se skleněnou lebkou, jehož auto posedla
chapadlovitá bytost. A trasa závodu vede do všeo-
becně známého R‘lyehu…

Robert Devereaux:
Baby’s First Book
of Seriously Fucked-up Shit
(Deadite, 2011)

Bizarro v podstatě stojí na hranici mezi žánry, to
je fakt, v kotli podivností se míchá absolutně všech-
no. S  některými pak operuje častěji než s  jinými.
Jedním ze žánrů blízkým bizarro je extrémní horror.
Což dokazují publikace Deadite Press, imprintu Era-
serhead Press zabývajícího se jen a pouze kultovním
horrorem uznávaných autorů. A  že se mezi autory

[ 70 ]
HOWARD – 24/2017

jich obsahu nebo dobrý vkus, raději nedotkne. Kni-
ha Matthewa Reverta se například dotýká jednoho
z  největších strašáků lidstva  – rakoviny. Hlavní hr-
dina, Bruce, je smolař středního věku. Totální oběť
osudu, odsunutá na okraj, která nezajímá absolutně
nikoho. To se změní, když u něj lékař odhalí ultrazlo-
myslnou rakovinu. S malou pomocí dívky z klubu mi-
lovníků chorob se Bruce stane skutečnou celebritou.
Tedy nic divného, že s léčením nemoci moc nespě-
chá… a vychází mu to k dobru. Už jsme zmínili, že
Bruce měl život na hovno, protože jeho matku sužo-
vala nemoc, která ji pomalu proměňovala v… lidskou
ruku a hrdinova otce unesl… sokol?

publikovanými Deadite objevují mezi jinými Edward
Lee, Brian Keene nebo Wrath James White, je vidět,
že spojení se splatterpunkem je opravdu silné. Jako
reprezentanta jsme vybrali autora snad trochu méně
známého (ač uznávaného). Výběr devíti povídek pl-
ných násilí, sexu a  deviace, ale s  nejednou bizarro
zápletkou, dobře reprezentuje temnější oblasti žánru.
Soutěž krásy pro plody, otec a syn uzavřeni v jednom
těle, aby ulovili temný objekt touhy, brutální verze
biblické knihy Genesis a soukromý život víly z Petra
Pana… hodně netypické, krvavé jízdy až k přesycení.

Matthew Revert:
The Tumors Made Me Interesting
Steve Aylett:
(Legume Man Books, 2011) The Inflatable Volunteer
Výhodou (vadou?) bizarro je také probírání té- (Raw Dog Screaming Press, 2010)
mat, kterých se nikdo, s ohledem na delikátnost je-
Bizarro fiction je americký výtvor a  rozvíjí se ve
Spojených státech. Ale nejen. Steve Aylett je britský
autor, dost známý  – jak píší na Bizarro Central, tě-
šící se zřejmě největší rozpoznatelností mezi tvůrci
tohoto žánru. Divně psal již mnohem dříve (publikuje
od roku 1994), a  i  úspěchy má imponující  – spolu-
pracoval mimo jiné s  Alanem Moorem (Watchmen,
V for Vendetta, From Hell). Známý je hlavně z cyklu
Accomplice odehrávajícího se ve městě plném dé-
monů odtrženém od reality; a ze sci-fi série Beerlight
odehrávající se ve zdivočelé verzi Baltimore. The In-
fatable Volunteer je samostatný román, v němž se
méně počítá zápletka, ale mnohem více pěchování
komicky absurdních nápadů – od mravenců vyhlašu-
jících válku lidstvu, po minotaury a vetřelce se spe-
cifickými chutěmi – v jeden velký, strhující proud vě-
domí.

Marek Grzywacz
Z Grabarz Polski nr. 38 přeložil: Honza Vojtíšek

[ 71 ]
Techno

[ 72 ]
HOWARD – 24/2017

Romero…

PROFIL
of the Dead

Nekorunovaný voodoo kněz, který znovuoži- ních filmů a reklam. Koncem 60. let s devíti kamará-
vil nemrtvé. Přikázal „Jdi!“ a oni vstali, šli a dodnes dy založil společnost Image Ten Productions a zača-
bloumají horrorovým žánrem. Duchovní otec a  prů- li produkovat Romerův první celovečerní film, dnes
kopník moderních zombie. Zemřel a  zanechal své legendární a  kultovní černobílý horror Night of the
děti dál chodit po zemi. Třeba ale oživlým mrtvým zů- Living Dead (1968), vyprávějící o skupince lidí, scho-
stane věrný i po smrti… a vrátí se. vávajících se v opuštěném domě nedaleko hřbitova
před armádou oživlých mrtvých. Jako inspirace Ro-
George Andrew Romero se narodil 4.  úno- merovy filmové tvorby je uváděn britský dobrodruž-
ra 1940 v newyorském Bronxu. Jeho otcem byl ku- ně-romantický muzikál The Tales of Hoffmann (1951).
bánský umělec, matka byla litevského původu. Dvouhodinová opera. To jen tak pro pořádek. Noc
Kouzlu kinematografie propadl již v  raném dětství. oživlých mrtvol vznikla v  poloamatérských podmín-
Jako dítě Romero často jezdil z  Bronxu metrem na kách. Romero kromě scénáře a režie stál i za kame-
Manhattan, kde si půjčoval filmy, aby si je doma pro- rou a  stříhal. Přesně takto ale vznikají dobré a  kul-
mítali. Ve čtrnácti letech začal s natáčením vlastních tovní věci. Film si nečekaně mezi diváky vybojoval
krátkých horrorů a dobrodružných filmů (s názvy jako obrovský úspěch a  stal se inspirátorem celé řady
The Man from the Meteor) na osmimilimetrovou ka- následovníků, epigonů a vykradačů. Letitým kultem,
meru. který je citován, oslavován a vykrádán. Filmem, který
Po vystudování výtvarného umění a  designu na George A. Romera navždy zapsal prohnilým písmem
Universitě Carnegieho Mellona v  Pittsburgu v  roce do dějin světové kinematografie. Pro mnohé se také
1960 se začal Romero živit natáčením krátkometráž- ale stal filmem, který Romero ve své filmografii již ni-

[ 73 ]
šem nastoupí v  nádherné scéně s  pletoucí babič-
kou. Crazies v každém případě předně jen a pouze
dál rozvíjí virózně vojenskou škatulku žánru. Ovšem
s notnou dávkou sedmdesátkové syrovosti.
Na další režisérův film a další majstrštyk si jeho
fanoušci museli počkat čtyři roky. Martin (1977) je,
slovy Obitovými, „komorní příběh o chlapci, který si
myslí, že je upírem… nebo si to jen nemyslí?“ Vý-
borný příběh vtělený do skvěle napsaného scénáře
rozehrávající skvěle vypilované a  zahrané postavy
(pobaví mladičký Tom Savini) charismatického Joh-
na Amplase v titulní roli a Elvane Nadeau v roli Mrs.
Santini. Film, který je v Romerově tvorbě snad zby-
tečně upozaďován a nedoceňován (což je obrovská
kdy nepřekonal, ač nikdy neusínal na vavřínech. škoda) a který v čistě subjektivním náhledu pisatele
Až čtyři roky po oživlých mrtvých přišel Romero těchto řádků snad válcuje i režisérovu prvotinu. V pří-
s dalším horrorem a svým třetím filmem. V roce 1971 padném remaku (jen aby nás nikdo nevzal za slovo)
totiž natočil svou jedinou romantickou komedii The- by titulního hrdinu mohl hrát Robert Pattinson, ko-
re’s Always Vanilla, kterou on sám označuje za svůj nečně by hrál nějakého upíra…
nejhorší film. Nás však mnohem více zajímá horroro- Ke svým zombie se George A. Romero vrátil
vé drama Hungry Wives (1972) o čtyřicetileté matce přesně po deseti letech a  natočil zřejmě nejkontro-
a manželce, která se cítí sama a opuštěná (mlčenli- verzněji přijatou část své zombie série. Dawn of the
vý manžel pracovně pořád mimo domov, dcera se Dead (1978) natočil s  rozpočtem 1,5 milionu dola-
odstěhovala z  domu a  prožívá nejaktivnější období rů, skupinku lidí schovávajících se (tentokrát nejen)
odtrhávání dětí od rodičů) a tak rozptýlení a nový ná- před zombíky umístil do obchodního domu, vtiskl mu
boj svého života hledá v  čarodějnictví, díky němuž nejvýrazněji rozpoznatelnou a cílenou sociální kritiku
začne ztrácet schopnost rozeznávat realitu od před- a rozdělil své fanoušky na dva tábory. Jedni film po-
stav. Již tady je možné zpozorovat režisérovo koře- važují za výborné pokračování a skvělé formální i pří-
nění příběhů a filmů sociální kritikou. Sám tvůrce se běhové uchopení tématu, druzí (mezi něž se řadí i au-
později, k ne zrovna kladně přijímanému a hodnoce- tor těchto řádků) se nedokázali sžít s dlouhou stopáží
nému snímku, kriticky vyjádřil, že chtěl natočit film (126 minut, režisérský sestřih ještě o 13 minut delší),
o feminismu, ale vůbec nic o něm nevěděl. Jak větši- v níž na povrch dost často vystupuje nuda. Jako by
nou, i zde režíroval vlastní scénář a stál i za kamerou. si Romero se Savinim (který se podílel na jinak vý-
Hned o  rok později přichází s  dvouhodinovou borných maskách a ve filmu si i zahrál) zkoušeli, co
alegorií svých zombie filmů, Crazies (1973). Příběh všechno jde se zombíky udělat, přicházeli na to, jak
o  následcích nehody jednoho vojensko-vědeckého by co vypadalo nejlépe a Romero pak z toho sestří-
transportu, začínající naprosto skvělou předtitulko- hal film. Nic to nemění na faktu, že film celosvětově
vou scénou, totiž dlouhou dobu působí jako pohled vydělal přes 55 milionů dolarů.
z jiné strany (té vojenské) na události v Night of the Po zombících si jejich filmový otec opět od horro-
living Dead. Film začíná prakticky opačně než jeho ru odskočil a  natočil bezmála dvou a  půl hodinové
(dnes snad i známější) remake z roku 2010. A to pří- akčně dobrodružné drama o cirkusácích jezdících na
jezdem vojáků, aniž by se vědělo, co se děje. Až po- motorkách v brnění Knightriders (1981).
stupně se odhaluje a  projevuje zápletka v  podobě Ovšem pro svůj následující film spojil síly s žán-
rozšíření nějakého viru. Co ale způsobuje, nás film rovým tvůrcem ve své době nejpovolanějším, a  to
ještě trochu napíná. Prezentace jeho působení ov- samotným Stephenem Kingem, který napsal scénář

[ 74 ]
HOWARD – 24/2017

k povídkovému filmu Creepshow (1982) a Romero to kterých v té době, dříve či později, vzniklo hned ně-
zrežíroval. Navzdory hodnocení z dnešního pohledu kolik. Podílelo se na něm několik tvůrců, ať už na poli
ne zrovna silný kousek, hlavně díky kvalitativní rozko- scénářů, režie nebo předloh, které byly adaptovány
lísanosti jednotlivých povídek, z nichž např. hned ta (včetně Stephena Kinga, Harlana Ellisona nebo Cliva
první působí nedokončeně, cílený převážně na mlad- Barkera). V  roce 1990 se seriál dočkal filmové po-
ší publikum. Silná záplava humoru (ať již chtěného či vídkové verze Tales from the Darkside: The Movie
nechtěného). V  jedné z  povídek si zahrál i  pozdější (1990) u níž se Romero podílel na scénáři. Je jen ško-
král parodií Leslie Nielsen, v další samotný Stephen da, že film zaujme spíše hereckým obsazením mla-
King. Z rukou horrorových klasiků, jakými tehdy King dičkých, později známějších, jmen (Christian Slater,
i Romero bezesporu byli, mohlo vzejít rozhodně něco Steve Buscemi, Julianne Moore) než svou kvalitou.
mnohem lepšího. Pak však přišel opět čas vrátit se ke svým oblí-
Úspěch Creepshow však Romera přivedl k pro- beným kamarádům, jimž Romero za mnohé vděčil,
dukci televizního horrorového seriálu Tales from the a dokončit původní zombie trilogii. Day of the Dead
Darkside, který běžel v  letech 1983 až 1988. Šlo (1985) se tentokrát věnuje skupince vědců a vojáků,
o klasický osmdesátkový televizně horrorový projekt, kteří se před zombie apokalypsou ukryli v podzem-

[ 75 ]
tace. Tentokrát již pouze třípovídkové pokračová-
ní Creepshow 2 (1987) režiséra Michaela Gornicka,
pro něž na základě Kingových povídek napsali scé-
nář Romero společně se spisovatelskou a  televizní,
filmovou i divadelní scénáristkou Lucille Fletcher, to-
tiž dopadlo mnohem lépe. První povídka o mstící se
oživlé soše starého původního Američana (Indiána,
chápete, ne?) je ještě pozvolnější, ale následující dvě
povídky o  lidožravé skvrně na hladině jezírka a  do-
těrném stopaři, kterého nezastaví ani dvojí přejetí au-
tem, jsou ukázkovými horrory s  nezbytnou osmde-
sátkovou aurou. Stephen King v roli řidiče kamionu
chybět, samozřejmě, nesmí.
Snad je škoda, že se Romero proslavil a mnohým
ním bunkru a pokouší se různými pokusy na odchy- je znám pouze jako tvůrce hexalogie o oživlých mrt-
cených zombie přijít na to, jak porazit nákazu měnící vých, když natočil spoustu (a více) horrorů s jinou té-
lidi v zombie. Jak to však u uzavřených skupinek, na- matikou.
víc bojujících se záchvaty autoritářství, často dopa- Například Monkey Shines (1988) natočený po-
dá, komunita se začne brzy rozpadat a  mění se ve dle stejnojmenného románu Michaela Stewarta vy-
skupinku po sobě navzájem jdoucích dravců. Rome- práví o  tělesně postiženém studentu práv, upouta-
ro pokračuje ve své sociální kritice, zde opět zkratko- ném na vozíku, který se telepaticky propojuje se svou
vitě pojaté jako: ať už kolem bují jakékoliv zlo, člověk asistenční opicí a začne ji podvědomě používat jako
ho vždycky dokáže trumfnout. nástroj své pomsty. Když si to uvědomí a chce toho
Všechny tři díly Romerovy původní zombie trilo- nechat, opičce se to, samozřejmě, nelíbí. A  začne
gie se postupem času dočkaly remaků. V roce 1990 mela. Po herecké stránce výborně obsazený psy-
první díl přetočil (teď již v barvě) dlouholetý Romerův chologický animal horror hustí atmosféru, jak jen to
spolupracovník Tom Savini. Remakem druhého dílu jde. Opička je pěkně roztomilá svině. Vyrvěte Romera
Dawn of the Dead (2004) rozjel jeho režisér Zack zombíkům a dejte mu šanci i bez nich.
Snyder éru adrenalinových zombie atletů prchajících Pro svůj další režisérský počin George A. Rome-
rychleji než Bolt. A  Day of the Dead (2008) Steve ro spojil síly s italským režisérem Dariem Argentem.
Minera, který se třetí Romerovou zombárnou nechal Každý z nich pro Two Evil Eyes (1990) zfilmoval jed-
spíše jen inspirovat, než aby ji adaptoval/remakoval, nu povídku Edgara Allana Poea. Nutno říci, že právě
navzdory Meně Suvari v hlavní roli, po zásluze zapadl Romerova povídka Případ pana Valdemara dopad-
do prachu a hnusu rozkládajících se zombie. la mnohem lépe. Snad díky nádherně houstnoucí
Čas přišel i pro napravení Romero – King repu- atmosféře a  povedeným maskám. Pravděpodobně

[ 76 ]
HOWARD – 24/2017

pomohlo i to, že tato Poeova povídka není tak zná- sona.
má a často filmována jako Černý kocour, kterého se O rok později natočil videoklip pro horrorpunkové
zhostil Argento. Filmu škodí jeho stopáž. Povídky ob- bardy The Misfits k písni Scream.
čas působí roztahané a zdlouhavé. K celovečerní režii se tak Romero vrátil až v roce
Naposledy se George A. Romero ke Kingovi vrá- 2000 filmem Bruiser (2000) o chlápkovi, který se jed-
til v roce 1993, když natočil jeho temně schizofrenní noho rána probudí, zjistí, že nemá tvář ani identitu,
román The Dark Half (1993). V tomto filmu své před- konečně se nasere a zajde to nandat všem, kteří ho
chozí spolupráce (režie, poté scénář) spojil, román celý život jen využívali, buzerovali a shazovali. Tedy
zadaptoval do scénáře a pak ho i zrežíroval. Navzdo- manželce, nejlepšímu kamarádovi a  šéfovi v  práci.
ry klasickým neduhům kingových filmových adaptací Romero, opět režírující svůj vlastní scénář, se pokusil
(dlouhá stopáž) a nudnější střední pasáži, se Rome- o něco mezi American Psycho a Falling Down. Věč-
rovi povedlo natočit funkční a  povedenou kingov- né lavírování mezi drsným thrillerem a psychologic-
skou adaptaci s parádně zvládnutou postupnou pro- ko-romantickým dramatem v horrorovém hávu však
měnou George Starka. na scénu přivádí odvěkou nepřítelkyni příběhů a fil-
V roce 1998 George A. Romero v Tokiu režíroval mů – nudu.
akční reklamu propagující videohru Resident Evil 2. A tak se nakonec ve filmu vrátil k tomu, čím u něj
Reklama představovala dvě hlavní postavy hry, Leo- začínal. K zombíkům. A natočil další tři pokračování
na S. Kennedyho a Claire Redfield, bojující proti hor- své… of the Dead série.
dám oživlých mrtvých na policejní stanici v Racoon V hvězdně obsazeném Land of the Dead (2005)
City. Reklama se stala hodně populární i přesto, že se Simonem Bakerem, Johnem Leguizamem a  De-
na základě uzavřené smlouvy nebyla puštěna mimo nnisem Hooperem nám všem staromilcům Romero
hranice Japonska. Capcom byl Romerovým dílem přivádí zpět staré dobré zombíky, jak je máme rádi.
a reklamou uchvácen natolik, že mu nabídl režii prv- Skvělá oddechovka s  výbornými maskami, krvavý-
ního filmového Resident Evil. Romero ale nabídku se mi hody nemrtvých, slušným humorem a nádhernou
slovy, že nechce natočit další film se zombíky a ne- Asií Argento. Dál zde rozvíjí pojetí zombie a jejich pří-
může točit něco, co je založeno na něčem, co není padný vývoj v rámci času.
jeho, odmítl. Později však svůj názor trochu přehod- Ač již na prahu sedmdesátky, v  Diary of the
notil a napsal pro první Resident Evil skript. Ten byl Dead (2007) se ještě překonal a ukázal mladým flout-
nakonec odmítnut ve prospěch verze W. S. Ander- kům, jak se má natočit výborné found footage. V této
formě nás totiž seznamuje s partou mladých filmařů,
kteří se na pokraji zombie apokalypsy pokouší na-
točit nízkorozpočtový horror. Sociální kritika již zase
z jeho filmu stříká snad ještě více než krev pojídaných
obětí. Deník mrtvých možná zklame ty, co očekávají
další zombie řezničinu.
Posledním filmem George A. Romera a poslední

[ 77 ]
i kdyby natočil záznam volby Miss Zombie.
Tím se režisérská epopej George A. Romera uza-
vřela. Romero však nebyl jen režisérem, scénáris-
tou, občasným kameramanem nebo střihačem. Byl
také hercem. Zahrál si v  bezmála patnácti filmech,
nejen svých, ale také v  oscarovém The Silence of
the Lambs (1991), kde se objevil jako jeden z věz-
ňů Hannibala Lectera. Dotkl se i  herního průmyslu.
Spolupracoval se společností Hip Interactive na vy-
tvoření hry City of the Dead, projekt však byl v půl-
ce zastaven kvůli finančním problémům společnos-
ti. V  roce 2012 Romero namluvil hlavního záporáka
jménem Dr. B. E. Vil ve hře Zombie Squash, kterou
pro iPad vydala ACW Games. Sám se jako posta-
va objevil ve druhém stažitelném mapovém balíčku
nazvaném Escalation pro hru Call of Futy: Black
Ops. Naleznete ho v zombie mapě Call of the Dead,
společně se Sarah Michelle Gellar, Michaelem Ro-
okerem, Robertem Englundem a Dannym Trejem. Za
všechny můžete hrát, s výjimkou právě Romera, on
jediný je z těchto postav nehratelný, neboť je silným
zombie bossem.
V  roce 2015 zavítal Romero jako host na karlo-
položkou jeho zombie menu se stal Survival of the varský filmový festival. Při té příležitosti se objevil
Dead (2009). Hrdiny svého filmu s  překvapivě větší i v televizním pořadu Marka Ebena Na plovárně.
dávkou humoru, než jsme zvyklí, tentokrát uzavírá na George A. Romero byl třikrát ženatý. Jeho syn
ostrov, kde doufají, že se dočkají léku, který nemrtvé Cameron šel v otcových stopách a režíruje filmy.
přivede zpět k jejich lidské podobě. Nechybí sociální Romero zemřel ve věku 77 let po krátkém, ale
kritika, tentokrát upjatosti a  svazující síly rodinných agresivním boji s  rakovinou plic ve spánku 16.  čer-
pout. Romero si výtečně vyhrál s  postavou Kenne- vence 2017.
tha Walshe, objevují se nové originální prvky. Přesto Svět si jej již navždy bude pamatovat jako toho,
všechno se film v  rámci jeho tvorby i  zombie série kdo, alespoň ve virtuálních světech, vyběhl ze smrtí.
drží jen v lehké (přesto přijatelné a příjemné) nadprů-
měrnosti. Ale tak Romerovi bychom zřejmě sežrali, Honza Vojtíšek

[ 78 ]
HOWARD – 24/2017

Pusť mě ven
Honza Vojtíšek
Mark E. Pocha
Magda byla na své nové, zvětšené, symetricky či noc, kolik dní už tu vlastně je a už se ani nesnažila
vymodelované poprsí náležitě hrdá. Nemohla si pro myslet na to, kdy to všechno jednou skončí. Pokou-
jeho úpravu vybrat lepší dobu. Hezky na jaře, tak, šela se odhalit nějaký časový harmonogram podle
aby s ním mohla v létě už do plavek. toho, jak ji chodili navštěvovat a krmit, ale nakonec
Jenže teď se nemohla zbavit dojmu, že to jsou usoudila, že v tom není nic pravidelného.
právě prsa, kdo může za její současný stav. Když dostala menstruaci, napadlo ji, že to všech-
V plavkách v létě byla jen jednou. A zřejmě to se jí no na pár dní zvolní. Mýlila se. Zareagovali na to, jako
stalo osudným. Domů z pláže se už nevrátila. býk na rudý hadr.
Když se v tom tísnivém, zaprášeném a chladném Po nějaké době, kdy si myslela, že nic horšího
sklepení probudila, bláhově se opájela myšlenkou, už nepřijde, jí to došlo. Nepřekvapovalo ji, že to tr-
že jde o pouhý únos za účelem výkupného od jejího valo tak dlouho, poslední dobou byla doslova pod
movitého přítele. Jen několik dní, sotva pár desítek kobercovým náletem nových zážitků a  situací, tak-
hodin trvalo, než jí došlo, že o přítele ani jeho peníze že mysl neměla moc čas plynout volně, nezaujatě
nejde. a svobodně. Možná i proto bylo zjištění tak silné, ce-
Mohla-li věřit svému úsudku, a  sama uznávala, lou ji ovládlo a někde tam uvnitř přestříhalo poslední
že postupem času to bylo složitější a  problematič- důležité obvody.
tější, bylo jich šest. A  každý měl své. Chodili se na Ani jeden z nich si nikdy nezakryl tvář. Chodili k ní
ní střídat, ve skupinkách, sériově, hromadně, každý jako ke staré známé, jako k obecní šlápotě, která je
s  jinými potřebami, choutkami, upřednostňováním. všechny zná už od pohledu. Rozdíl byl jen ten, že jí
Její prsa však hrála velkou úlohu. Jistý záblesk světla neplatili. Dřela pouze za nuzný byt a hnusnou stravu.
spatřovala v tom, že ji nemlátili účelově, ale jen když Mohlo to znamenat jen jedno. Nepředpokládali, že
se vzpouzela. Což ale díky jejich nárokům a  poža- by měla možnost utéct a nepočítali s tím, že až s ní
davkům nebylo zase tak zřídka. jednou skončí, opustí tuhle místnost jinak než mrtvá.
Jeden z  nich ji donutil obarvit si vlasy na hnus- Už nikdy nespatří a  nepohladí svého modrého
nou rezavou, pak jí je ostříhal do něčeho, co vypa- kocoura. Už nikdy přítele neporazí ve squashi a ne-
dalo jako helma. Nikdy svůj účes neviděla, ale měla bude jemně pošťuchovat jeho dětinskou zlost z pro-
takový silný pocit. Vždycky jí donesl extra oblečení, hry.
do okolí hlasitě řvoucí: „Jsem levná šlapka odkoje- Když se tahle myšlenka ve své nezpochybnitel-
ná pouličním prachem a prachbídnou existencí,“ kte- nosti zjevila, jako hrubý plášť zakryla všechno ostat-
ré si musela obléknout. Když na ni skočil, oslovoval ní. Pro Magdu najednou přestalo existovat cokoliv, co
ji „Mami“. Pojmenovala ho Taťka. Ostatní se prostě se vyskytovalo za zdmi jejího vězení. Naprosto rezig-
jen ukájeli, bez nějaké větší fantazie. Z jejich návštěv novala na nějaký možný život mimo její rozhled. Vy-
si později pamatovala už jen nezbavitelnou pachuť těsnila ze své mysli minulost i možnou budoucnost,
moči v ústech a nepříjemný tlak v konečníku. Snažila jakož i jakoukoliv alternativu mimo její současné teď
se v podobných okamžicích vybavit si lahodnou chuť a tady. Celý její svět i život se scvrkl na pouhých pár
kávy. Nechápala, jak to její přítel vždycky udělal, ale čtverečních metrů aktuálního okamžiku, neustálé-
každý den, v šest večer byl doma a dávali si společ- ho koloběhu nepříjemných zážitků a otupělých pauz
ně kávu. Kárala jej za ty hromady cukru, které si do ní mezi nimi. Postupně se stávala přesně tím, čím chtě-
pokaždé naházel. Jak malicherná věc v její současné li, aby byla. Jen občas si to, že stále ještě žije, doka-
situaci, ale často to alespoň trochu pomohlo. zovala přistupováním na jejich hru a poslušným vy-
Brzy ztratila pojem o čase. Nevěděla, zda je den konáváním všeho, co chtěli. Ihned poté, jakmile zase

[ 79 ]
osaměla, utahaná, ulepená, bolavá a zpocená, si to A právě v tu chvíli se pod jejím trikem najednou
však vyčítala. Nakonec ji těšily i ty výčitky. Znamena- pohnul prs; těžký, plný a drahý. Nebylo to jejich doty-
ly, že je ještě lidskou bytostí. kem ani kopulačními přírazy. Ucítila, jak se jí prsní im-
Jejich tváře se jí postupně slily v jednu nevýraz- plantát formuje do čehosi. To cosi se pohnulo a vyšel
nou. Už jen podle hlasu a zvyklostí rozeznávala, kdo z toho zvuk. Ozval se sice jen v její hlavě, byla však
za ní zrovna přišel a co asi čeká její tělesné otvory, přesvědčená, že zaduněl celou místností.
zákoutí a výstupky. Sluch se nakonec stal nejsilněj- Hutný, silný, nekompromisní a jakoby nevycháze-
ším smyslem, jímž se orientovala. Zrak ztratil na dů- jící z úst jen jedné osoby.
ležitosti, čich a chuť byly spíše ke škodě a hmat se „Zbav mne vězení, zbavím tě tvého!“ pronesl ten
stal netečným. hlas.
Zmizelo všechno, co pro ni kdysi znamenalo ži- Než na to všechno stačila vůbec nějak zareago-
vot. Všechny ty důležité i nedůležité věci. Zahrádka, vat, rozezněl se místností sborový výkřik a na různé
před domem, o niž se starala s chutí a zápalem tak části jejího těla dopadla lepkavá sprška spermatu.
netypickým pro dívku jejího vzhledu a postavení. Ka- Pohodili ji na zem a odešli. Věděla, že má chvilku
marádky, s nimiž dokázala proklábosit celé odpole- čas na vzpamatování, než se vrátí s hadicí.
dne, aniž by si vlastně něco důležitého řekly. Přítel, Hlasitě oddechovala a pokoušela se roztřesený-
který si ji hýčkal a  rozmazloval, ale respektoval její mi prsty vytřít vlhkost z očí a nosu.
osobnost i  fakt, že ač se jí dost podobá, nikdy se Cítila jsem to, přesvědčovala se. Pohnulo se to.
nehodlá nechat vecpat do podoby poslušné okras- Samo od sebe.
né panenky. Uzený bůček, jímž se, když na to přišlo, A pak se ozval ten hlas.
dokázala přecpat k prasknutí. „Mluvím na tebe od prvního dne, co jsi tady,“ od-
Prostor jejího vězení se jí za čas nesmazatelně pověděl jí, „ale zřejmě chvíli trvalo, než se tvá psychi-
vtiskl do paměti. Prostá čtvercová místnost s matra- ka a mysl dostaly na úroveň schopnou přijímat tuto
cí v jednom rohu, hliníkovou miskou místo záchodu frekvenci.“
a  dvěma kruhy ve zdi, k  nimž jí často připoutávali. Ač s tím její znavené a bolestí úpící tělo nesou-
Jinak nic. Cokoliv dalšího s  sebou přinesli, to zase hlasilo, rychle se rozhlédla po místnosti.
při odchodu odnesli. Myli ji hadicí v rohu naproti mat- Už je to tady, skoro se usmála. Začínám bláznit.
raci. Podlaha se tam svažovala k  odtokové mřížce Je to konečné stadium?
a dostatečný prostor kolem byl obložen kachličkami. „Konečné stadium to bude, nezačneš-li poslou-
Jistou dobu je prosila, aby vůbec nerozsvěceli, že je chat,“ oponoval hlas. A až teď znovu ucítila ten po-
světlo zbytečné. Neposlechli, ostatně jako každou ji- hyb.
nou její prosbu. Její levé prso. Hýbalo se samo od sebe. A pohyb
Čas se jí nakonec smrskl jen do podoby návštěv, doprovázel hlas.
jídla, klid nepřinášejícího spánku, vyměšování a vra- Pohlédla na svá prsa. Pravé trčelo netečně pev-
cející se menstruace. Část z toho už ani nevnímala. ně vzhůru jako vždy od doby, co si s nimi, za tučné
Jídlo se změnilo v pouhý mechanický pohyb a nevi- přítelovo všimné, pohrál plastický chirurg. Levé však
ditelný chemický proces uvnitř jejího těla zakončený bylo podivně prohnuté. Jako když švihnete proutkem
kruhem hliníkové misky vytlačeným do jejích půlek. do hroudy plastelíny.
Spánek byl mnohdy stejným peklem jako jejich ná- Promlouvá ke mně mé prso, vykřikla odevzdaně
vštěvy. To už jí museli dát opravdu zabrat, aby sny v mysli. Možná bych za to psychiatrovi ani nemusela
nevnímala. Jen ta menstruace byla známkou nějaké- platit. Možná by zaplatil on mně, kdyby na tom polo-
ho posunu a zvláštním obdobím. Na jednu stranu ji žil základy nové teorie, před kterou by šoupal noha-
těšilo, že neotěhotněla. Jistou dobu se trýznila my- ma i Freud.
šlenkami, co by se asi stalo, kdyby ano. Na druhou Pak se ta prohlubeň v  prsu pohnula, její oko-
stranu byla perioda znakem, že se případný domnělý lí se zformovalo do dětskými prstíky uplácaných rtů
konec stále neblíží. a promluvila: „Ale hovno, já opravdu…“
Snad pro to všechno ji to, co se stalo, vlastně ani Všechno však přehlušil tvrdý proud vody z  ha-
moc nepřekvapilo. dice, který ji odhodil skoro až k  odtoku a  načas jí
Byli zrovna v nejlepším. Poslední zbytky její trýz- všechno vyhnal z hlavy.
něné mysli varovně vykřikovaly, že je její tělo na po- Kdybyste do Magdiny hlavy vnikli, někde uvnitř
kraji roztržení. Vše od pasu dolů se změnilo ve žhnou- byste určitě našli úředně potvrzené prohlášení, že na
cí lávu, tekutinám v obličeji už ani neměla jak zabránit ten hlas a pohybující se prs prostě myslet nechtěla.
vnikat do očí a nosních dírek. Soustředila se jen na Měla svých starostí dost. Proč k nim přidávat další?
jedno – štípavá bolest natrženého koutku. Zjistila, že Vytěsnila jej, jako všechno ostatní.
to alespoň trochu pomáhá. Najít jednu reálnou věc Ale věčně tomu pozornost věnovat nemohla.
a  vše upřít na ni. Ne moc trýznivou ani bolestivou A tak se hlas vrátil zrovna, když ležela přivázaná k la-
věc, ale dostatečnou natolik, aby udržela pohromadě vici, Taťka jí prudce bušil do rozkroku, kňoural: „Ma-
poslední zbytky vědomí. minko“ a kousal její bradavky.

[ 80 ]
HOWARD – 24/2017

[ 81 ]
Levá bradavka najednou uhnula stisku Taťkových Jak tě mám dostat ven!? Není tu nic ostrého, nic
zubů a celý prs se vychýlil z dosahu jeho tváře. Taťka tady nenechávají a pochybuji, že mi vyhoví, když o to
byl však tak rozjetý, že si ničeho nevšiml, jen přesu- požádám.
nul obličej a přisál se ke druhé bradavce. „Ta plechová miska na tvý chcanky. Dala by se
„Osvoboď mně a  osvobodím tebe,“ pronesl nabrousit o zeď.“
hlas klidně. „Můžu ti pomoci zbavit se ho, zbavit se Jsi šílený…
všech. Ale musíš pomoci ty mně. Nejdřív však musíš „Jsem to já, kdo slouží jako nafukovací panna
začít poslouchat.“ bandě nadrženců a  rozmlouvá se svým prsním im-
Fajn, pomyslela si. Alespoň budu na chvíli myslet plantátem?“
na něco jiného. Ještě si to rozmyslím.
„Sláva,“ zajásal hlas. „Musíš mě dostat ven. Pak „Co?“
už všechno zařídím.“ Ještě si to rozmyslím!
Taťkovy dlaně jí najednou sevřely krk a  omezily „Jeden by si myslel, že tě to tu nakonec baví. Ta
přísun vzduchu na minimum. „Jsem tady pro tebe, věčná pozornost. Střed zájmů několika mužů. Co by
maminko,“ zakňučel. „A vždycky budu, jen já, nikdo za to kdejaká ženská dala…“
jiný.“ Ucítila nepříjemný tlak v  konečníku. Ani neza- Drž hubu.
klepal, rovnou vstoupil. „No, řekl jsem všechno, co je třeba. Věz, že takhle
Pustit? Odkud? Kam? Jak? dlouho nevydržíš, tvé tělo to nevydrží. Pak tě poho-
„Jsem uvězněn ve tvém prsu. Levém.“ dí někam na skládce nebo zahrabou a tvé mrtvé tělo
Ha, ha. shnije. Implantát ne, ten vydrží mnohem déle. Budu
„Myslíš, že tohle je situace vhodná na žertování? venku tak jako tak. Pro mě tedy existuje cesta v kaž-
Neviděla jsi snad, jak se ti bez zjevné příčiny hýbe? dém případě, buď dlouhá, nebo krátká. Pro tebe však
To jsem byl já!“ existuje jen jedna. Až se odhodláš, prostě to udělej.
Dobře. Přistupme na to. Nečekej, neptej se. Jen to udělej. Budu připravený.“
„Hodná,“ oddechl si hlas úlevně a v prsu ucítila Rozmyslela si to o dva dny později, když ji vzbu-
příjemné zachvění. „Musíš mě dostat ven.“ dil nutkavý tlak v břichu. Ke svému vzteku o pár oka-
Jak? mžiků později, než by jí bylo milejší. K odhodlání to-
„Musíš mě vyříznout.“ tiž došla uprostřed slastné úlevy svého močového
Co? měchýře. V okamžiku, kdy miska, která se měla stát
„Znáš jiný způsob? Jen tak ti budu schopen po- nástrojem jejího osvobození, tedy minimálně prvního
moci. Musím být ale venku.“ kroku, byla již způli plná Magdiny moči.
Kdo vlastně jsi? Ale… Mávla nad tím v  duchu rukou. Nepoužívá
„Připadá ti to teď důležité?“ se snad v  extrémních situacích moč jako dezinfek-
Myslím, že sice nejsme v  situaci, kdy je vhodné ce? Nečetla něco o  hornících a  drsných survivoris-
žertovat, ale určitě jsme v situaci, kdy mám právo se tech? A nastala v jejím životě snad někdy extrémnější
ptát. A vědět. situace než tato?
„Dobře. Nebudu ale nic vysvětlovat ani zdůvod- To rozhodnutí jako by přestřihlo jakousi nit, ne-
ňovat. Nejen, že na to není čas a na celé situaci to nic příjemně stahující její mysl. Úleva se zdvojila. V klidu
moc nezmění, ale hlavně to nikdy nedělám. A nemí- domočila, obsah mísy vlila do odtoku v  rohu míst-
ním své zvyky měnit.“ nosti a pak s ní několikrát prudce švihla vzduchem.
S tím souhlasím, chci jen vědět, kdo jsi. Rozhlížela se při tom po místnosti. Když se mísy za-
„Jsem něco, čemu lidská bytost není schopna rytě drželo již jen pár posledních kapek, přešla míst-
porozumět. Uvězněný v tvém prsu. A chci ven. Jsem ností k protější zdi, kterou tvořil masivní blok čistého
dost silný, abych ti pomohl se jich zbavit, ale na to betonu, a pomalu o něj škrábla okrajem mísy. Ozval
musím být venku.“ se dutý zvuk, tišší, než by čekala. K  zemi se snesl
Jak jsi se…? skoro nepostřehnutelný obláček prachu.
„Máme dohodu, nezapomeň. Soustřeďme se na Otočila hranu mísy proti svým očím. Na pohled se
to důležité. Potřebuji ven. Ty taky. Můžu ti pomoci, nezměnilo nic. Spíše kov poškodil stěnu než naopak.
ale nejdříve musíš pomoci ty mně.“ Bříško prstu, kterým po hraně přejela, však svědčilo
Jak? o opaku. Vždy hladký okraj mísy najednou zdrsněl.
„To je jedno!“ zakřičel hlas a málem přehlušil Tať- Přiložila hranu tedy opět ke zdi a  přejela po ní
kův orgastický výkřik. hned několikrát. Kontrolou zjistila, že to půjde. Při
Cítila, jak se jí plní útroby. Taťka z ní slezl a začal troše času, trpělivosti a píle se jí podaří hranu naost-
po sobě jazykem uklízet. Matně jí myslí probleskla řit. Zda to bude stačit k rozříznutí jejího vlastního těla,
myšlenka, že byly doby, kdy se jí to líbilo. Dnes by se uvidí. Nejdříve je třeba vykročit.
s ní nehnulo ani pohlazení. Ani se nesnažila nějak přemýšlet o  toku času
„Prostě tě jich zbavím,“ pokračoval hlas. „Až a  době, kterou touto činností již strávila. Prostě jen
budu venku.“ mechanicky jezdila hranou mísy po stěně a  jednou

[ 82 ]
HOWARD – 24/2017

za čas provedla kontrolu prstem. Až když jí z podpa- Pohlédl na ni a na okamžik znehybněl – evident-
ží vytekl první pramínek potu, si nějaký časový posun ně ji polonahou, zakrvavenou, stojící nečekal – a ona
uvědomila. Zastavila se a opět po hraně přejela prs- přesně v ten okamžik švihla rukou a vmetla mu pytlík
tem. Ani by ji nenapadlo, že by mohla pouhou stě- rosolovité hmoty přímo do obličeje.
nou něco takového vytvořit. Uchopila misku pevně Vůbec nevěděla, co se stane. Ten hlas už na ni
do pravé ruky a  přejela si její vybroušenou hranou celé dva dny nepromluvil ani slovo. Napadlo ji, že
po horní straně zápěstí levé ruky. Zaštípalo to boles- se mu implantát rozprskne o obličej, zmáčí ho, a to
tí a po průjezdu ostří jí v kůži zůstala jasně bílá rýha, bude všechno. Nabyla jistoty, že by v ten okamžik asi
z níž už už očekávala výron krvavého pramínku. Ale zemřela smíchy, ještě dřív, než by se k  ní zmáčený
nestalo se tak. Taťka dostal, aby ji potrestal.
Zatlačila málo? Nebo musí ještě brousit? Jak Silikonový pytlík se však Taťkovi připleskl na ob-
dlouho? ličej a zůstal na něm přilepený, jako dobře vytažený
Přendala si mísu zpět do brousící pozice a zača- hlen plivnutý na sklo. Na jednu dvě vteřiny lesklý vá-
la s ní znovu jezdit po zdi. V podpaží jí začalo vlhce ček znehybněl – dost na to, aby jeho následující po-
čvachtat. Prsa se jí rozvlnila v pravidelném rytmu. hyb nebylo možné považovat za setrvačný, ale spíše
Asi o  hodinu později jí mísa svou vybroušenou samovolný – a pak se přes Taťkovu hlavu přetáhl jako
hranou vjela do zápěstí. Bolelo to, cítila slabý tah hr- kondom přes žalud. Prostě ji pohltil, pevně objal, jako
bolatého ostří, jak se snaží hrnout maso před sebou někdy on objímal Magdu se slovem „Mami“ na rtech.
a do chladu místnosti vtrhl horký pramínek krve. Taťka upustil růžové šaty na zem a  vztáhl ruce
Stáhla ze sebe košili, utrhla z ní pruh látky a ránu k obličeji. Prsty se pokoušel hmotu strhnout z hlavy
si zavázala. Ze zbytku košile natrhala dva dlouhé nebo její povrch alespoň narušit. Magda moc dobře
pruhy, kterým by si zvládla ovázat hrudník a tři ma- věděla proč a tlumené sípání, které se začalo zpoza
sivní čtverce, které poskládala do menších látkových hmoty ozývat, jí jen dalo za pravdu. Potěšilo ji. Tať-
bochánků. Snad je stihne použít. Všechno pak vy- ka se snažil urputněji, horní částí těla vztekle škubal
skládala vedle sebe na zem doprostřed místnosti. ze strany na stranu a v odlescích světelných paprs-
Na spaní neměla pomyšlení. Snad poprvé za tu ků jeho hlava vypadala jako transformující se T-1000.
dobu, co byla vězněna, si přála, aby někdo z nich při- Nic mu to však nepomohlo. Magdin silikonový im-
šel. Kdokoliv, ale hlavně co nejdříve. Čekala na něj plantát se roztahoval a pohlcoval stále větší a větší
od pasu nahoru nahá. Ve stoje. S mísou připravenou část Taťkova těla, až jej pohltil celé.
v pravé ruce. Odhodlaná. S překvapivě čistou myslí. Taťka na okamžik znehybněl a  pak se svalil
Udělá to. k zemi. Ležel tam jako mrtvola navlečená do průhled-
Bála se, jestli ji nepřemůže únava nebo stres ného pytle.
z myšlenkového vypětí. Byla neskutečně nabuzená, Magda se nehýbala. Užívala si krásu okamžiku.
nevěřila však, že to vydrží dlouho. Cítila silný pocit satisfakce. Poprvé v životě pořádně
Ale dočkala se. a  bez jakýchkoliv pochyb věděla, co přesně to slo-
Když zaslechla kroky blížící se ke dveřím, po- vo znamená. Možná by ho nedokázala vysvětlit a po-
zvedla ruku a misku si ostřím zapřela pod levý prs. psat, ale v  mysli si byla stoprocentně jistá. Přesně
Než dozněl zvuk odemykaného zámku, několi- tohle to je. Tenhle okamžik. Teď. Tady.
krát prudce trhla mísou a  vnořila její ostří do svého Moc dobře si však byla vědoma, že ještě není ko-
těla. Bolest nevnímala. Teď ne. Na to bude dost času nec. Taťka byl možná nejhorší, ale nebyl sám. Ještě
později. Možná. Cítila, jak jí kov proniká do masa, minimálně čtyři zbývají. Jenže se nic nedělo. Taťka
hlouběji a hlouběji. Když zámek naposled cvakl, od- před ní ležel jako na márách s jejím implantátem mís-
hodila zakrvavenou mísu na zem. to županu, a  to bylo všechno. Začala nabývat pře-
Současně se dveřmi své cely rozevřela svou ránu svědčení, že jí ten hlas lhal, že všechno zbude na ní.
a sevřela v dlani levý prsní implantát. V duchu si dě- Zrovna, když začala zvažovat své možnosti
kovala, že ho neprořízla. zvládnout čtyři chlapy, zcela jistě minimálně dva na-
Dveře zastavily svůj pohyb a do místnosti se vno- jednou, ticho místnosti prořízl srkavý zvuk. Nesnáše-
řila noha. la ho již od dětství. Měla proč. Její děda při jídle srkal
Magda vytrhla pěst sevřenou kolem implantátu tak intenzivně, že to muselo být slyšet ve vedlejším
z rány a čekala na zbytek těla. okrese.
O  vteřinu později do místnosti vstoupil Taťka. Taťkovo dosud nehybné tělo, respektive jeho ro-
V županu, pod paží složené jasně růžové šaty. Už je solovitý obal, se zachvělo. Pak jeho ústa na jeden zá-
na sobě dvakrát měla. Hnusily se jí jen o něco více tah vsákla veškerý silikon. Ani voda nezmizí v odtoku
než všechny ostatní, které kdy přinesl a nutil ji je na rychleji. Během jednoho jediného Magdina mrknutí
sebe navléknout. Měly obrovský výstřih na zádech, okem bylo Taťkovo tělo zase volné. A  k  jejímu pře-
sahající až po půlky jejího zadečku. Jednou se rozho- kvapení stále živé. Taťka se totiž posadil. Rozhlédl se
dl jí je nevyhrnout a dělat jí to přes ten výstřih. Doufa- kolem, zorientoval v prostoru, pak se postavil a vy-
la, že si ho o jeho lem alespoň rozedře. kročil k otevřeným dveřím. V nich se zastavil, otočil

[ 83 ]
hlavu, zahleděl se na Magdu a usmál se. Ten úsměv Až teď… Až teď ucítila svou ránu na hrudi. Mož-
znala, kolikrát ho měla těsně před obličejem, zatím- ná pro ten časový odstup, kdy se krčila v necitlivém
co jí do rozkroku bušilo kladivo, ale oči viděla poprvé neznámu, možná pro ten náhlý klid, kdy Magda ne-
v životě. Rozhodně nepatřily Taťkovi. věděla, na co se upnout, se jí bolest zakousla do těla
Úsměv v mžiku zmizel a hned poté i Taťka. Zůsta- jako vzteklý pes.
la sama. Slyšela však kroky stoupající po schodišti za Skoro se jí podlomila kolena. Nepřipustila to. Ro-
otevřenými dveřmi. zechvělá vykročila ke dveřím. Chtěla jednou pro vždy
Magda se rychle sehnula, popadla dva kusy slo- opustit tuto mučírnu, udělat tlustou čáru za tím, co se
žené košile a přitiskla si je na krvácející ránu splask- tu stalo a už nikdy na sebe nepustit žádného chlapa.
lého prsu. Připraveným pruhem látky si obkroužila Po dvou Magdiných roztřesených krocích se ve
hruď a v podpaží uzlem stáhla. dveřích zjevilo Taťkovo tělo. Nehybné, zamazané
Kroky zvenčí utichly. krví, vysmáté.
Nehnutě a  napjatě hleděla do otevřených dveří. „Děkuji,“ zašeptala a přiblížila se k němu o další
Nedýchala, aby jí náhodou něco neuniklo. krok. Čekala, že jí uhne.
Ozvalo se bouchnutí dveří a  pak následovalo Taťkovo tělo se sehnulo a zvedlo ze země růžové
peklo. šaty. Ruka s nimi jí vyšla vstříc.
Slyšela nelidský křik, prolínající se v různých tóni- „Vždycky jsem si přál vidět, jak v nich při tom vy-
nách strachu a bolesti jeden přes druhý. Doprovázely padáš,“ pronesly Taťkovy rty. Nebyl to však Taťkův
jej praskavé zvuky. Věděla, že to je praskání, jenže hlas. Byl to jeho hlas. Ten z její hlavy.
dosud nikdy neslyšela nic tak praskat, ani neviděla „Cože?“
nic, co by při praskání vydávalo podobný zvuk. Vztáhl k ní ruku s růžovým klubkem šatů. „Obleč
Čekala, že to bude chvilková záležitost, zběsi- si je.“ Druhou rukou za sebou zavřel dveře.
lá kakofonie však jako by nechtěla říci poslední slo- „Ale říkal jsi… Měli jsme dohodu…“
vo. Utichla, až když ze schodů otevřenými dveřmi do „Znáš to pořekadlo o hadu na prsou?“ záměrně
místnosti vnikla kaluž čerstvé krve. se přitrouble pousmál a  důrazně pokynul rukou se
Poslední výkřik, poslední dutý náraz a pak už jen šaty.
kaluž krve tiše se plazící po podlaze k jejím nohám.

[ 84 ]
HOWARD – 24/2017

Útok neži-
vých věcí

[ 85 ]
Funhouse
RECENZE

Psát recenze na starší fláky, které člověk nosí
v srdci v kolonce „nedoceněná klasika“, je většinou
příjemné. Bohužel, někdy k  napsání takového textu
vede důvod, který radost rozhodně nevyvolává. Ten-
tokrát je to smrt režiséra snímku, kterým byl legen-
dární Tobe Hooper. Uzavřelo se tak temné léto, v je-
hož úvodu nás (možná jen na čas) opustil neméně
významný George A. Romero.

Režie: Tobe Hooper
Scénář: Lawrence Block
Délka: 96 min
Původ: USA
Rok: 1981
Hrají: Elizabeth Berridge, Cooper Huckabee,
Largo Woodruff, Miles Chapin, Herb Robins

Máloco předvádí sílu horrorových osmdesátek
tak silně jako úvod Funhouse. Pětiminutovka narva-
ná odkazy na známé i  neznámé horrory, rámovaná Ten si s hrdiny zahraje na honěnou po pouti a samo-
Halloweenem, Psychem, a zakončená ňadry, je vyni- zřejmě začne jejich počty adekvátně stopáži reduko-
kající a namlsá diváka na zbývající hodinu a půl. Ta už vat. Bonusem je pak malý bratr jedné z dívek, který
jede podle lehce standardnějšího mustru, který však plní nezbytnou roli horrorového fanouška.
celou dobu drží laťku sakra vysoko. Tobe Hooper natočil Funhouse na vrcholu svých
Onen mustr je opravdu klasický. Partička teen- režisérských sil, mezi Salem’s Lot a Poltergeist a na
agerů se vydává na pouť a jednoho z nich nenapad- každém jeho okénku je to znát. Film to sice není ni-
ne nic lepšího než strávit celou noc v místním panop- kterak objevný, ale každý jeho aspekt šlape a  do-
tiku. Ostatní více či méně nadšeně souhlasí a sranda hromady máme pěkně promazaný slasherový stroj,
může začít. Odpovědný za ni je mutantík, který má jehož smůlou vlastně bylo, že se zjevil na počátku
rád sex, ale neumí příliš ovládat své negativní emoce. osmdesátých let. V té době se kiny proháněly slav-

[ 86 ]
HOWARD – 24/2017

nější, a ještě kvalitnější snímky, v jejichž stínu trochu Ten má samozřejmě i nějaké ty slabiny. Ve srov-
neprávem zanikl. Což by se dalo ostatně říci o vět- nání s nejkultovnějšími díly žánru je atmosféra slabší
šině Hooperových filmech, samozřejmě s  výjimkou a  tempo méně vyvážené, také bodycount by mohl
Poltergeist a Texas Chain Saw Massacre. být vyšší. Ale obrazovka je neustále zaplněna zábav-
Ve Funhouse zdařile kombinuje klasický dětský nými postavičkami, které dávají vzpomenout faktu,
osmdesátkový horror, prezentovaný malým opru- že kdysi ve filmech nehráli jen dokonalí modelové,
zem, který se i přes zákaz vydal na pouť a standardní ale i normální lidi. Byla to fajn doba. Tak trochu pa-
vybíjenou v atraktivním prostředí panoptika. Určitým noptikum, ale takové, ve kterém byste rádi strávili
ozvláštněním je, že titulní monstrum je spíše lout- noc.
kou v rukách svého opileckého tatíka a mít normální
ksicht a méně libida, možná by šlo o fajn chlapíka od Roman Kroufek
vedle. Naštěstí to tak není a my si můžeme užívat za-
jímavou práci maskérů, která je nám představena až
hodně dlouho po začátku filmu.

[ 87 ]
Každý den,
od půlnoci
do rána.

hororfilm.tv
[ 88 ]
HOWARD – 24/2017

Černá křídla

RECENZE
Cthulhu 2
Lovecraft je pořád silnou inspirační injekcí, a tak matu. Ten je trochu volnější, některé povídky se ne-
není divu, že se po úspěšných prvních křídlech roz- inspirují ani tak světem HPL jako spíše stylem a for-
máchla i  křídla druhá. A  i  tentokrát přináší příběhy mou jeho tvorby, jiné se naopak věnují samotnému
současných autorů více či méně inspirovaných dí- autorovi, a to v několika různých podobách. Děje se
lem, životem i samotnou osobou Howarda Phillipse tak hned v  první povídce Johna Shirleyho Když se
Lovecrafta. smrtí probudím, temně fantaskním příběhu o mož-
né duševní reinkarnaci již několik desítek let mrtvé-
Black Wings of Cthulhu 2 ho autora. Naprostou peckou je pak povídka Ricka
Překlad: Milan Žáček Dakana Usouvztažněná bezobsažnost o  přístroji,
Vydavatel: Laser, 2015 který na základě analýzy všech možných autorových
Počet stran: 326 vývodů (ať už dopisů, tvorby, poznámek či citátů) je
schopen za již dávno mrtvého autora odpovídat na
Druhý svazek antologie se od té první, pokud vů- pokládané otázky. Povídka má skvělý nápad, vý-
bec nějak, nijak neliší kvalitou (povídky jsou prakticky borně operuje se skutečnými myšlenkovými projevy
na stejně kvalitní úrovni) jako spíše přístupem k  té- HPL (včetně jeho kontroverzního rasismu, samozřej-

[ 89 ]
mě), až se jí skoro podaří setřít mez mezi skutečností hlavní hrdina řediteli blázince.
a fikcí. Svým způsobem jde o nejsilnější povídku an- Jak již ale bylo řečeno, obecná kvalita antologie
tologie. se drží ve velmi příjemné rovině, za což může převa-
Podobně silně zapůsobí předposlední Histo- ha chytlavých, zajímavých a povedených povídek. Ať
rie jednoho dopisu Jasona V Brocka. Jeho příspě- už jde, vzestupně, o archeologickou povídku o nale-
vek o  analýze a  zveřejnění jistého dopisu vás totiž zení podivné sochy s odstraněnou tváří Prázdná tvář
svým začátkem může pěkně zmást a následně vyvo- Donalda Tysona, conově zábavnou povídku Cheta
lat pobavené pousmání. Dojem je tak silný, že zastíní Williamsona Vyvolený o  vyhaslých hercích objíždě-
i v podstatě následnou čistou průměrnost příspěvku. jících SF cony, kde si vydělávají prodejem podepsa-
Jsou zde, samozřejmě, povídky vycházející z lo- ných fotografií a DVD, nebo mrazivě rozkvétající pří-
vecraftovských postupů a  zápletek. Například pro- běh Johna Langana Rozkvět o  nalezení chladícího
nikavě nepříjemný Král kočičího močálu Jonatha- boxu a  následcích jeho otevření. Opravdu tajemné,
na Thomase. Lidé jsou opravdu divní a když se vám mysteriózní a od prvních okamžiků nečekané. S jis-
ten z nejdivnějších nabourá do domu a začne vyprá- tou mírou nechutnosti.
vět naprosto šílenou báchorku o  historii místa, kde Na samotnou špičku, kromě již zmíněné Usou-
dům stojí, je na strach zaděláno. Obzvláště, když mu vztažněné bezobsažnosti (ten název je tak zajíma-
začínáte věřit. Zpočátku správnou lovecraftovskou vý, že prostě musí být v  této recenzi zmíněn ales-
auru atmosférické tajemnosti má dobře rozjetá po- poň dvakrát), se vydrápal závratě působící Výhled
vídka Nicka Mamatase Mrtvá média. Povídka za- Toma Fletchera, který nás zavede na prohlídku domu
číná opravdu nádherně, až cítíte letitý prach staré- na prodej. A  tenhle dům opravdu chcete, ale záro-
ho skladu, v  němž se hlavní hrdinka se skladníkem veň vás děsí. Skvělé a  nápadité uchopení tématu.
prohrabuje při hledání starého diktafonu na přehrá- Mrazivě a  nepříjemně děsivé, zároveň ovšem láka-
vání voskových válečků a mrazení, vyvolávané jeho vé. Ještě o kousek výše pak vykukuje Konkurz Dona
poslechem. Druhá rovina/polovina povídky však Webba, v  němž tajemný obraz přivede hlavního hr-
jako by s tou první nesouvisela a zcela ji kazí. Zají- dinu k ještě tajemnějšímu spisku s rozsáhlou historií
mavou a svým způsobem originální moderní variací a  mnoha návody, např. jak se stát ghúlem. Což se
Vyděděnce, která si poklidně plyne a zaujme hlavně mu hodí, protože se zrovna chystá na konkurz na gh-
svým závěrem, je Ten druhý Nicholase Royla. Pří- úla pro jeden televizní pořad. Skvělé propojení napí-
běh o  chlápkovi, kterému cestu zkříží jeho dvojník. navého atmosférického horroru s groteskou. Komič-
Takřka přímým navázáním nebo odkázáním na Mi- nost není prvoplánová ani hlavní, jen se tak line na
strovu povídku Pes je velmi povedená, tajemně ča- pozadí příběhu a zůstává na rtech po jeho dočtení.
rodějná Psova vyvolená Caitlín R. Kiernan. Není to Velmi vybroušené propojení skutečných postav, his-
vykrádačka, není to kopie, prostě jen další příběh ta- torických událostí a  lovecraftovské exotické záplet-
lismanu a lidí, s nimiž přijde do styku. Vysokohorsky ky se povedlo Jasonu C. Eckhardtovi v A moře vy-
napínavý, jednoduchý, prostý, ale se stylovým závě- dalo své mrtvé, které je odhalením zamlčovaných
rem je Odvrženec Richarda Gavina. Zvláštní kouzlo událostí z Cookovy plavby. Tajemný ostrov, tajemný
má Čekání v motelu Na křižovatce Steva Rasnica kult a cosi ještě tajemnějšího a zlověstnějšího kdesi
Tema. Příběh rodiny, která se usídlí v omšelém hote- uprostřed oceánu. Exotické, atmosférické, opulent-
lu na samotě, do něhož se začnou scházet podivné ní. Čistý Lovecraft v nejlepší tradici následnictví. A to
existence a  rodina samotná cítí, že se mění, atmo- je myšleno jako pochvala. Tato povídka se v našem
sférou a prostředím trochu evokuje jinou lovecraftov- měřítku vyšplhala úplně nejvýše.
skou povídku Tváře v Borových dunách. I ona je totiž Máte-li rádi Lovecrafta, jeho svět a  atmosféric-
o proměně, vnitřní pozitivní proměně. kou paletu, kniha jistě potěší. Nejvíc potěšující na ní
Antologie, tak jak je již u nich zvykem, má i své je však fakt, že po jejím dočtení už lze hned sáhnout
slabší kousky. Trochu moc osobní a jaksi unylé jsou po třetím svazku.
Jiřiny Melanie Tem. Při čtení povídky se musí moc
chtít, jinak to tam není. Jak již název napovídá, Král Honza Vojtíšek
na klíček, Skleněná královna a  Muž se stovkou
nožů Darrella Schweitzera je takřka čisté fantasy
o černém prstenu, paralelním království a boji s jeho
temnou stranou, které má paradoxně více z  Cliva
Barkera než z H. P. Lovecrafta. Ne brutálního a ne-
chutného Barkera ale fantasy Barkera. Tahle povíd-
ka by více seděla v  některých z  jeho Knih krve než
v knize inspirované tvorbou a světy H. P. Lovecrafta.
K  obsahově méně výrazným patří i  jinak dobře na-
psaný Wilcoxův odkaz Briana Evensona o  podiv-
né figurce a věcech, které se dějí poté, co ji ukradne

[ 90 ]
HOWARD – 24/2017

Vládci světa

[ 91 ]
Kyselý dech
RECENZE

Temný karvinský retropříběh o tom, co všechno
může způsobit nekvalitní rychlodabing.

Režie: Lukáš Bulava
Scénář: Lukáš Bulava
Délka: 36 min
Původ: Česká republika
Rok: 2016
Hrají: Zuzana Blahutová, Viktorie Pekalová, Alan
Kocůrek, Martin Trudič atd.

Dvě sestry, které před nedávnem přišly o matku
a jejich otec se psychicky propadl do rychlodabování
videokazet, hledají záporáka do svého amatérského
horroru Kyselý dech. Přihlásí se jim děsivý školník,
který je strhne do neméně děsivé a  krvavé spirály
událostí, vrcholících až přímým a nemilosrdným stře-
tem se znetvořeným doktorem Karpim, toužícím pře-
měnit vše lidské v  naprosté zlo, a  jeho krutými po-
hůnky.
Po krimi-komedii se Lukáš Bulava a jeho Horror-
watch sebranka vrací k  syrovému a  přímočarému
horroru a  středometrážní stopáži. Opět ze sebe vy-
dávají vše, těší horrorové fanoušky, ale i  sebe sa-
motné, když se opět vydávají do prostředí toho, co
mají rádi. Tentokrát je to svět pirátských VHS (tedy
videokazet, které mnozí dnešní fandové horroru, jak
na jiném místě čísla tvrdí Obitus, znají už jen z muzeí)
a atmosféra raných devadesátek 20. století.
A  návrat ke kratší stopáži společně s  již letitou dech je po technické stránce bezkonkurenčně nej-
zkušeností s  natáčením přináší úspěchy. Kyselý lepším filmem v  historii Horrorwatch. Je radostné

[ 92 ]
HOWARD – 24/2017

vidět, že i  v  jeho rámci platí, že pokrok nezastavíš. pe. Film tím trošku přichází o  klasickou karvinskou
Několik filmů a spousta let zkoušení, hledání, vymýš- živelnost a spontánnost, ale to už je na divákovi, co
lení a objevování přineslo své ovoce. Zvídavá kame- upřednostní.
ra, povedený střih, záběry na detaily, zlepšené vede- Snad i díky technickému vzepětí tvůrců se příběh
ní (ne)herců a poprvé také kompletní postsynchrony. může zdát být plytký a  jaksi samospásný. Ale ruku
Ty jsou zde tradiční známkou tvůrců. Je to zase něco na srdce, vzpomeňte si na všechny ty levné brakové
nového, něco, co si vyzkoušeli a teď už jim zbývá to osmdesátkové horrory. Pak se vám bude zdát, že jim
příště udělat zase lépe. Ano, ty dialogy zní trochu po- ve své přímočarosti a náhodnosti, skvěle odpovídá.
divně, občas jako by svými tóny a rozpoložením ne- Jak již bylo řečeno, Kyselý dech je s přehledem
odpovídali vizuálu a nahuštěné atmosféře, tu a tam nejlepší film Lukáše Bulavy a jeho Horrowatch crew.
to zní, jako by to prostě jen četli z papíru. Je to však Vzhledem k tomu, že zatím poslední, je to ta nejlepší
první film tvůrců, jemuž budete rozumět každé slovo. pocta, které se jim může dostat. Neboť jasně razí je-
Upozaděný mi přišel i místní slang, možná ale proto, jich kvalitativně vzestupnou tendenci.
že se na něj tvůrci pro jednou přestali upínat. Kdo ví. Ale příště Báru, synci a děvuchy, jasné?
Čeká nás ale záplava popkulturních odkazů,
nostalgická jízda horrorových nadšenců a fanoušků, Honza Vojtíšek
plná nechutností, gore a  poměrně slušně odvede-
ných (starých dobrých ručních) triků. V tomhle ohle-
du opravdu respekt za snahu. Film obsahuje klasické
žánrové propriety a operuje s nimi. Snad na nich do-
konce i staví. Ale v rámci odkazu ke starým horrorům
přirozeně a  vhodně. Nechybí záplavy hnusu, krve
a krvavých scén, řekl bych (ale prst do oka si za to
nedám), že v  historii Horrorwatch filmů má Kyselý
dech snad největší body count. Dojde i na klasickou
sprchovou scénu a nahá prsa. Vše doprovází stylová
hudba. A ochuzeni nebudeme ani o Indiána. On je to
sice jen obyčejný běloch, ale být Kyselý dech ame-
rický film, byl by to určitě Indián.
Překvapivým, ale rozhodně ne negativním kro-
kem, se může zdát herecké obsazení, kdy chybí
prakticky všichni „čelní“ a  „zkušení“ představitelé
Horrorwatch filmů (kde je, kurde, Barbora Kosieco-
vá?! Tohle mi, synci, nedělejte!). Je to příjemné osvě-
žení, vidět nové tváře. Na první pohled to pomáhá
i vnímání hereckých výkonů, které jsou uhlazenější.
Díky střízlivé stopáži prostě na všechno bylo více
času a prostoru udělat to v rámci možností co nejlé-

[ 93 ]
Bez keců aneb krátce
o Niedobrych Literkach
Na podzim roku 2011 povolala skupinka nadšen- ní – podáváme pouze nejdůležitější informace. Tedy,
ců k životu první polský portál zasvěcený bizarro fic- na našem portálu se během let objevilo více než půl
tion, který je, jak v  tehdejších časech tak i  obecně, tisíce aktualizací, o  něco méně povídek a  drabblů,
považován za nejoriginálnější a rozhodně nejdivnější množství autorských galérií, trošku recenzí a popula-
literární žánr. Všechno v něm je prostě naprosto po- rizačních textů… Vyhlásili jsme také několik konkurzů
kroucené a divné: názvy knih, jejich zápletky i obálky, a soutěží. Sklizní naší práce jsou (dnes již prakticky
dokonce i autoři (pokud jste viděli Carltona Mellicka unikáty) tři papírové antologie: Bizarro dla począt-
III, určitě víte, oč běží). kujących, Bizarro bazar a Bizarro dla zaawanso-
Naskýtá se otázka: proč to všechno? Proč něco wanych. Jestliže první z těchto knih obsahovala tex-
dělat, když je možné se oddávat bezmyšlenkovité ty výlučně polských autorů, ve dvou následujících se
a  proto příjemné konzumaci? Nu, tato iniciativa vy- objevila taková esa žánru jako výše zmíněný Carlton
plývala z lásky k literatuře – a umění obecně – překra- Mellick III, Edward Lee, Bradley Sands, Cameron
čující typické rámce, tkvící v každém z nás. Pierce, Sam Pink, D. Harlan Wilson nebo Laura Lee
Po letech z  počáteční bandy zapálenců zůstal Bahr. Ve spolupráci s redakcí časopisu Grabarz pol-
pouze Dariusz Barczewski a ten, kdo píše tato slova. ski jsme vytvořili tématické číslo (#38), kde se také
Doplněním (ne)svaté trojice je Karol Mitka, kromě zá- objevilo hodně zajímavých materiálů.
řezů na poli literatury proslavený také svým jistě zají- V bizarro je dovoleno snad prakticky cokoliv. Po-
mavým nickem „kurwicycek”. čítá se především kreativnost, chuť vytvořit pro poží-
O výkonech našich starších, ha, ha, kolegů z Ha- rače písmenek něco neopakovatelného a zajímavé-
meriky si můžete přečíst na Internetu (Bizarro Cent- ho. Směřujíc k této ušlechtilé myšlence, i přesto – ale
ral se klaní!), my pak – jako lidé neobyčejně skrom- vlastně navzdory  – notorickému nedostatku času,

[ 94 ]
HOWARD – 24/2017

stále fungujeme. Během nejbližších dní, při příleži- ho prostě Edík. Ale dokud – nešť! Objednejte, přečtě-
tosti pěti sté padesáté páté aktualizace portálu, se te, nechte se okouzlit.
objeví čtvrtý titul ze série Biblioteka Niedobrych Lite- Jako my.
rek – bude to více než deseti autory napsaná novela
s trochu tajemným názvem Edmundopeja, vyprávě- Kazimierz Kyrcz Jr
jící o příhodách titulního Edmunda, přáteli nazývané- Přeložil: Honza Vojtíšek

[ 95 ]
Dopravní špičky
Dariusz Barczewski
Probudila mě bolest hlavy s příchutí nestrávené- To mě konečně probudilo. Poklekl jsem k toaletě
ho alkoholu. a… zářez!
Sesunul jsem se z  postele na podlahu a  takřka
okamžitě narazil na budík. Ležel na boku, rozbitý *
a takto krutě již navždy odtržen od toku času. Takový
už je osud poslů nesoucích zprávu o špatné hodině. Na chodbě jsem ucítil vůni mýdla. Že by u někte-
Po čtyřech jsem zdolal obrovský list koberce rého souseda kalendář poukázal právě na TEN den?
a  tukem se lesknoucí oceán linolea  – celé tři čtve- Opravdu, posledně jsem měl dojem, že se takové ne-
reční metry prostoru, lepší polovičku mého do vel- hody stávají čím dál častěji.
ké placky stlačeného lebensraumu. Doplazil jsem se Již téměř každého čtvrt roku.
do kuchyně již na pokraji vyčerpání. Vyručkoval jsem Vypadl jsem ze schodiště přímo do květy vonící-
nad úroveň kuchyňské linky pomocí šuplat, které ho objetí ranního dne. Půl druhé pěsti nad střechami
právě proto mají rukojeti. Z posledních sil jsem si do bloků levitující slunce se nechutně usmálo.
hrdla chrstl dlouhý lok vody. Chutnala jako něco, co Svraštil jsem čelo. Půl druhé pěsti? Že by bylo
zachraňuje život (plus subtilní náznak koroze) a přes- později, než jsem si myslel (já-Tarzan-ty-sluneční-ho-
ně tak působila. diny-my-společně-nepotřebovat-baterie)?
Přes minutu jsem se kolébal na chodidlech a če- V autě – otlučeném Opelu Kadett – jsem se ujistil
kal, až nastoupí střízlivění. Přišlo: ruku v ruce s no- ohledně svých domněnek. Bylo jedenáct. Což, kdy-
vou, silnější vlnou bolesti hlavy. Naučeným pohybem bych doma měl nějakou šanci na dobré žrádlo, po-
jsem sáhl do košíčku s medikamenty a vyloupl tři bo- vedený skupinový sex… nebo kdyby alespoň nebylo
lukillery. Polkl jsem je na sucho, po chlapsku. pondělí, nebyl by vůbec špatný nápad rychlý návrat
Po čtvrt hodině jsem byl připraven podívat se na a výsadek na náměstí. Svědomitě jsem se ujistil, že
svět s něčím, co by se dalo nazvat poutavý postřeh. žádná z těch možností nenastane. Co dělat? Rozho-
Šedá stěna šumu rozprostřená mezi mýma ušima dl jsem se postavit šéfovi čelem! Fly high, die hard…
zmizela, do mozku vtrhly první vědomé signály ilu- Mistrně kličkujíc mezi auty, po okolí se přelévají-
strující okolí. Nejprve odhalily hnilobnou zeleň kachli- cími hordami hrozných dětí a dalšími hromadami od-
ček v kuchyni. O chvilku později jsem se prodral zá- padků, vynořil jsem se z přitlumeného sídliště přímo
řivou žlutí ohyzdné nory, která kromě spojnice mezi do živoucí aorty Města, což znamená, jak jinak, oka-
jinými místnostmi sloužila také jako ložnice, kancelář mžité uvíznutí v obří zácpě. Já, bolest hlavy, nudou
a obývák. O tři kroky dále jsem se ponořil do paraly- naříkající Kadettův diesel a pět tisíc mně podobných
zující červeně koupelny, výmluvně vlastenecké díky chudáků přilepených ke kusu asfaltu, modré a šedé
víceméně bílým zásahům záchodové mísy, umyvadla stuze spojujícího nás absolutna.
a sprchového koutu na steroidech, optimisticky na- Z  rádia vycházela špatná hudba, jedna z  těch,
zývaného vana. které jsou za oceánem prodávány ve velkoobchod-
Stál jsem před zrcadlem, čuměl na pavučinová ních baleních. A  za příplatek. Byla fajn, pokud jste
dvojčata krvavých žilek na vůbec ne bílých bělmech nechtěli usnout mezi reklamními bloky. Znuděný jako
očí a  uvědomil si překvapující pravdu. Dnes bylo cylindr, rozhlédl jsem se na strany a  jen tak mimo-
pondělí, tedy první den pauzy mezi víkendy. Pojilo se chodem zahlédl stresem rozšířené oči kolegů za vo-
to s jistou nepříjemnou nevýhodou, a to, že je třeba lanty, stále častěji, čím dál nervózněji hledící na ho-
budovat takzvanou kariéru. Přičemž poslední slovo dinky. Že by také měli zpoždění?
použít nutně v uvozovkách. Strašlivá myšlenka mě udeřila jako kladivo do
Laskavě jsem dorazil v agónii se zmítající náladu hlemýždího domečku: blížila se Špička! Jak jsem
duševní projekcí šéfovy gorilí tváře, amébických těl na to mohl zapomenout? No dobře: opiáty a etanol
pohlavně nevyzrálých kolegyň, nekolegiálních kolegů v krvi na tom měli svůj díl viny ale přesto všechno…
a neosobní kanceláře, která jako katův špalek pama- Špička.
tovala dlouhou řadu smutných frajerů odsouzených, Neosobní, neúprosná, odzbrojující svou silou.
stejně jako já, k atrakci tohoto typu. A její stín nás již laskal mrazivými prsty…

[ 96 ]
HOWARD – 24/2017

Tik-tak. z chladící věže. Napjal jsem svaly a vykopl nohama.
Tik-ne-tak. Jednou, dvakrát a třikrát, až jsem se nakonec z vraku
Špička bývala ženská ve svých erupcích. Ráda uvolnil a odhodil na bok kousky karoserie jako Afro-
se přesouvala, měnila, podléhala rozmarům. Čtvrt dita mořskou pěnu.
nebo půl hodiny, jednou tam jindy onde, stávalo se, Triumfálně jsem zavyl a jen tak mimochodem za-
že i více. Najednou, aby si nikdo nebyl jist dnem ani registroval obraz totální destrukce všeho okolo.
hodinou. Přesto, obecně, nečekaně útočila v očeká- Nehoda se rozšířila jako plíseň požírající mrtvou
vané blízkosti dvanácté hodiny. Pro zmatení. mysl. Klaksony troubili, na adrenalinové dráze ryče-
Ale snad tento den skutečně budu mít štěs- ly stále nové motory. Ozvěny srážek se slily v jednu
tí? Opozdím se do práce, šéf mně zesere od hlavy velkou kakofonii, která měla vlastní rytmus i tónovou
k  patě, pak použije mou kravatu jako toaletní papír stupnici. Vzduch smrděl opojnou směsí kovového
(kravatu? Jakou kurva kravatu? Do prdele!). Prašivé pachu krve a  kyselého smradu ropy s  jasným, laci-
štěstí, ale pořád štěstí – již pouze tři bloky mě dělili ným našeptáváním hořících pneumatik.
od relativního klidu firemní gehenny, již pouze tři blo- Pět metrů ode mě se bili dva chlápci. Jeden velký
ky mě dělili od vysmeknutí se z dlaní špičky… a… jako skříň, druhý malý jako kaprál z Korsiky. Ten větší
… a  právě tehdy rádio zachrčelo, zasténalo, praštil menšího do čelisti, která odpadla pod divným
utichlo… úhlem, ale prcek se nevzdal. Jeho pěst se změnila
… a  explodovalo matným, chraplavým hlasem v kus betonu ježatý rozbitým sklem a přetvořila útoč-
znuděného moderátora meloucího v  ústech velká níkův trup v krvavou kaši. Obr upadl na zem, ovšem
zrna fazolí plus dramatu plná slova: jen na okamžik. Silně krvácející a trousící kusy masa
„Pozor, pozor. Pro Město se vyhlašuje poplach! se vrhl na soupeře. Během několika vteřin se něko-
Dopravní Špička!“ likrát zvětšil. Silný jak opilý slon svým tělem trpaslí-
V ten samý okamžik se špinavě žlutá barva slun- ka zmasakroval. Krev stříkala na všechny strany, ale
ce posunula o oktávu blíže směrem ke svěží červené. to pořád nebyl konec. Během okamžiku malý začal
Moderátor ještě jednou vyhlásil poplach, zaseká- velkého čtvrtit odspodu, od středu. V  rudém svět-
val se jako rozbitý gramofon: „Pozor, pozor! Vyhla- le Špičky se zableskl řetěz motorové pily roztočený
šuje se… ššššpppššpp… Dopravní Šššššššpííííííííč- nadzvukovou rychlostí, vysouvající se z břicha oběti
káááááááá“ a  zdvořile zmlkl (zadávil se fazolkou?), jako žraločí ploutev nad rozbouřenou hladinou moře.
zanechal po sobě přerývané ticho. Koutkem oka jsem zaregistroval pohyb ve druhé
Slunce jednou dvakrát mrklo a  pak se naplno čtvrtině radaru.
rozzářilo jasnou červení. Šílenstvím planoucí svět- Kterýsi z automobilů se zvedl z asfaltu a narovnal
lo se odrazilo od skleněných tabulí budov, utonulo se v celé své okázalosti, při kteréžto příležitosti stříkal
v zorničkách řidičů i pěších, zasyčelo na asfaltu. na asfalt polotekuté zbytky svého řidiče. Zablýskl na
Vyjekl jsem. mě znetvořený litinový disk, a to bylo pouze varování.
Tolik ke štěstí. Jen tak tak jsem stihl uskočit před žíravou kyselinou
Pouze tři bloky… teď jsou to „až“ tři bloky. z baterie, která se sykotem vypálila logo místního hy-
Nezvládnu to. permarketu na ochozeném chodníku.
Je pozdě… Auto si uprdlo hlasem slavné zaoceánské písnič-
Začalo to! Citroën Combi jedoucí těsně přede kářky a obnovilo útok, z chemické zbraně se přemě-
mnou to náhle zalomil vpravo a zaparkoval v kabině nilo ve zbraň klasickou. Kovový blok ve tvaru válce
nedalekého mini Morriska. Instinkt mi napověděl, jak proletěl jen milimetry od mé hlavy, zavraždil několik
místo nehody objet, ale nohy i ruce měly vlastní plán. pramínků vlasů. Kdyby se trefil, přenesl by mne do
Došlápl jsem plyn a s šíleným křikem na rtech jsem loňského kalendáře, toho, s vyhynulými ptáky, ale zů-
vjel do samotného středu nehody. Ryk trhaného kovu stal jsem na této straně Červené knihy IUCN. Doběla
a výkřiky lidí přehlušil šum Oči černé zpívajících čer- rozpálenými dlaněmi jsem chytil kulku a  zmačkal ji
vených a bílých krvinek proudících mými žílami. do malé, jako černou díru husté, koule. Ještě kouří-
Rozjebal jsem zničená auta a rozmlátil další. cí horkem a vyzařující zápach gravitačních fluktuací
Šlapal jsem na plyn až do samotného konce, do- jsem ji hodil po vztekle bušícím do podvozku a hla-
konce ještě déle, když mé auto, zaklíněné v  mase sitě řvoucím soupeři, v němž jsem rozpoznal známé
pomačkané oceli, nemělo již kam jet. Naštvaný jsem rysy Dacie. Ten zasraný sráč si hrál na Tarzana (vy-
vytrhl volant a vyhodil ho oknem, určitě jsem náho- hulený opičák!). Má střela se neškodně smekla po
dou sejmul kolem přebíhajícího frajera. karoserii, jen lehce ji škrábla, celou silou se zaryla
Zatáhl jsem za kliku. Bezvýsledně. Dveře se za- do nedaleko stojící kancelářské budovy a zkrátila její
blokovaly, počkat: jaké dveře? období amortizace o několik dekád. Při té příležitosti
Můj Kadett už nepřipomínal automobil. Stal se zredukovala zaměstnance zjednodušeným skupino-
zmačkanou plechovkou, zdeformovanou jako tvář vým vyhazovem.
černobylské oběti po charitativním podvečeru s bo- Automobil zaryčel  – zaznělo to jako démonické
xerem těžké váhy. Ale ani já jsem nevypadl Fukušimě „buahaha“, jen přefiltrované přes vrstvu motorového

[ 97 ]
oleje – a plynulým skokem zkrátil náš odstup, pod- vé rukavice již neexistující mechagodzilly napíchnu-
stupujíc pokus o likvidaci mé skromné osoby přímým tém na meči jsem trošku, opravdu trošku, poskákal
útokem. Střetli jsme se v  epickém sváru: tělo pro- po rozdrobeném nepříteli, předcházel jsem jeho zby-
ti kovu, krev kontra chladící kapalina, vůle proti ot- tečné integraci a atomizoval ho na úroveň, kterou se
roctví. V čestném boji jsem neměl šanci, takže jsem zabývají jen fyzikové s brýlemi většími než mé zkla-
se rozhodl postupovat nečestně. Rozhodl jsem se mání životem i světem.
ustupovat před zuřivou bouří kovu, gumy a skla, zak- Teprve po ujištění, že nesympatické auto má dost
tivizovat havarijní plán a  čekat na vhodný okamžik stejně, jak obvykle mají dost předměty a bytosti na
k obrácení osudu bitvy. V jistém okamžiku mechago- druhé straně existence, jsem se mohl rozhlédnout,
dzilla udělala chybu tím, že přerušila ofenzivu a kon- aniž bych, pro všechny případy, změnil svou výhod-
centrovala se na bušení do vlastních prsou. Stačil mi nou kulatost.
jen zlomek vteřiny abych zmutoval rozbolavělé dlaně Destrukční orgie byla v nejlepším. Budovy se mě-
v nůžky na plech, kterými jsem nepravidelně zraňo- nily v rozvaliny, vzduch vyplňovaly steny trhaného lis-
val protivníka tam, kam nezasahuje vysokotlaký čis- tí tečkovaného pravidelným „geronimooooo[plesk]“
tič. Zásahy takřka dosáhly svého cíle, automobil však lidí skákajících se smrtelnými následky z cátých pa-
na poslední chvíli ustoupil stranou. Potěšující odmě- ter, kopulujících nebo s velkou představivostí chápa-
nou byl ustřižený výfuk – trofej těžká nahromaděnými ným způsobem kopajících se do zadků mrakodrapů.
uhlíkovými usazeninami. O několik ulic dále se k zábavě připojil žárlivý jumbo-
Ztráta symbolu automobilnosti godzillu zahanbi- -jet, který vletěl do toalety místní pobočky Armády
la. Vzteklý řev se rozlehl silou tlakové vlny atomové spásy. Krev a palivo tekly prudkým proudem, v němž
bomby a eliminoval nejkonzervativnější projevy živé se objevily první ryby a – o chvíli později – další, vět-
síly v bezprostředním okolí střetu. Než konečně opa- ší a dravější, lovící ty první. Vzájemně bojující se už
dl zvukoaktivní spad, mechanický netvor se na mě ani nedali rozpoznat – lidé, vozidla a dokonce budo-
vrhl plnou silou. Jeho rány měly ničivou sílu, o jaké vy – všichni se stali součástí energií vibrujícího a zlost
by mohlo snít jídlo z fast foodů. Takovému tlaku jsem vylučujícího kolotoče barev. Vteřiny trvající evoluce
nemohl odolávat donekonečna, obzvláště, když se a revoluce, magické transformace… tyto cesty psa-
mi nečekaně začaly vracet vzpomínky na těžké ráno. né chaosem se ani nedaly pořádně vysledovat.
Bylo mi už jasné, že nestačilo tomu bastardovi urvat Mou pozornost upoutal ke mně se přibližující
něco trčícího a dlouhého: bylo třeba to skončit zhlu- tvar. Hranatý, vysoký jako větší půlka paláce bez kul-
boka. tury. Kráčel jako proudem zasažený městodont na-
Jestli však brutální, byť trefně používaná síla ne- levo i  napravo rozdával rány, které vyrývaly kaňony
mohla stačit, bylo třeba konat jako Hannibal u Kann, devastace v  páře akční scenérie kancelářské čtvrti.
tedy vylákat protivníka do pasti. Jak chytnete god- Rozdrtil  – takřka namátkou  – obrovského bojového
zillu? Možná by stálo za to podstrčit jim něco, co pro robota (podle zrcátek stále připevněných k jeho tělu
jejich nezadržitelnou bestialitu představuje vhodnou mohl být kdysi fiatem seicento s nevyléčitelným sklo-
výzvu? nem pro snění) a máchnutí ocasu rozprášilo na kous-
Sáhl jsem po tom, co se v  přírodě nejvíce při- ky oslizlého tulipána, klapajícího několika tlamami
bližuje ideálu. Z  posledních sil jsem tělo přeměnil povadlých květů, doposud konfrontujícího post-sei-
v obrovskou kouli. Elegantní, pravidelnou. Bezbran- centového mecha. Trvalo jen několik zlomků vteřiny
nou. A okamžitě se stávající němou a zatvrzelou vý- a ono cosi již stálo naproti mně.
zvou pro každého násilníka. Automobilový zkurvenec Koule mi již nebyla zapotřebí, ale meč nevyčerpal
spolkl háček i s několika metry ostnatého drátu: jako svou funkčnost. Rozsekal jsem zbytky předešlého
skutečný transformer se překonfiguroval v gigantic- protivníka, a aniž bych ztrácel čas s předehrou, celý
kou pěst, která se okolo mě sevřela. Okamžitě jsem jsem se vrazil do těla godzilly a  rozťal ji vejpůl. Do
ucítil tlak vyvíjený tím neotesancem, až se mi zpoti- vzduchu vystříkla fontána krve, jejíž smrad mi pomátl
ly kvanty… ale i tak jsem to zvládl. Než tlak překro- hlavu. Stále napasován mezi rozčtvrcené tělo nepří-
čil bránu via toll na hranici horizontu události, pře- tele jsem zavyl útěchou a vítr povznesl mé hen-hen
šel jsem do plánovaného protiútoku. Přesunul jsem provolání nenávisti.
zásoby a  vytvořil překrásný, ve své prostotě falický Byl jsem připraven k dalšímu boji. Chtěl jsem dr-
meč, který by zahanbil i  hrdiny japonského anime tit, ničit, mordovat.
s  nejvíce odstávajícími límci. Protivník mi ulehčil ži- A právě tehdy…
vot: byl všude kolem, nemusel jsem ani mířit. Vysu- Čas se na zlomek vteřiny zastavil.
nul jsem ostří a lehce rozřízl bastardovu zmutovanou A  když se opět pohnul, červeň stydlivě mrkla
tkáň. a vybledla, plynule přešla ve smysly překvapující pa-
Drobný triumf jsem přeměnil v  trvalé vítězství, letu modrosti, šedivosti, zeleně a žlutě.
když jsem promyšleně ťal vpravo i  vlevo, nahoru Hned mi nedošlo, že Špička pominula. Přežil
i dolů, zářně čtvrtíc nepřítele na několik menších ne- jsem. Ale…
přátel. S jakýmsi větším kouskem velikosti baseballo-

[ 98 ]
HOWARD – 24/2017

* ky roztrhané sukýnky, připomínající řídkou pavučinu.
Setřásla prach z  místa, které zcela jistě zaprášené
… ale byl to poměrně dobrý okamžik na sejmutí nebylo a pokoušející se o pevný krok odešla směrem
rudého filtru. k zapadajícímu slunci (nebo tak nějak).
Jako skrze mlhu (červenou, eventuálně růžovou) Nepožádal jsem o číslo.
si vybavuji, co se dělo o okamžik dříve. Nahý, zpoce- Co se stane během Špičky, ve Špičce zůstane.
ný, oddychující jako lokomotiva táhnoucí sto vagonů Občas hodně doslovně zůstane – pomyslel jsem
neštěstí, stál jsem vedle zničeného vozidla, které ješ- si, otočil se a  vykročil směrem ke svým galejím…
tě ne tak dávno tomu bylo celkem výhodným, a ne pardon: práci.
zrovna levným osobním automobilem (Tarzane? Jsi Zmatení lidé se rozhlíželi po bojišti, vyhlíželi ko-
to ty?). Dlaně jsem svíral kolem krku mně neznámé, legy a  kolegyně; možná hledali i  ztracené hodinky.
trochu rozměrnější, stejně nahé, zpocené a podobně Rány se hojily před očima, utržené končetiny se su-
jako já poničené ženy, ale to nebylo to nejzajímavější. nuly po vyrovnávajícím se asfaltu jako soukromou
Dovolil jsem zraku pohlédnout níže. misí posedlí úhoři hledající vlastní záchytné body na
Ještě níže. planině všehomíra. S hlasitým kliknutím se vyrovná-
A tímto nepříjemným způsobem jsem si vybavil, valy stovky plechů automobilů, které znovu připomí-
co se dělo před chvilkou. Mou paměť napadly obrazy nali Toyoty, Fordy či Mercedesy sériové výroby, bez-
podivných tvorů a falických tvarů. V tomto konkrét- pečné pro uživatele a naprosto neposednuté touhou
ním případě bylo slovo na „f“ klíčem, a vtipkující pod- vraždit. Iritující „blop“ doprovázelo vsakování zbytků
vědomí napovědělo  – potichu, do ouška  – co bylo těch smolařů (lidských, ale nejen), které se již nepo-
dírkou pro klíč. dařilo složit dohromady, do země.
Tak diskrétně, jak jen to bylo možné, jsem vytá- Usmál jsem se nejasnou záplavou optimismu.
hl ochablého pinďu z… hmmm… sami víte z  čeho. Nějak to šéfovi vysvětlím. Bolest hlavy přejde.
Zapamatovat si: konec zábavy s meči a podobnými Všechno se vrátí do normálu.
věcmi. A rozhodně vyhodit do koše knihu toho… jak Nu což, den jako každý jiný.
se jen jmenuje? Alzheimera? Geigera? Ahá… Freuda! Alespoň do víkendu.
Žena se ani neodvrátila, ale ocenila můj gentleman-
ský ústup. Mechanickým pohybem si upravila zbyt- Přeložil: Honza Vojtíšek

[ 99 ]
Fanvixens in:
RECENZE

Bizarro Au Go-Go
U nás na umělecká alba nebo fotoknihy věnova-
né horrorovým klimatům narazíte jen těžko. Nemlu-
vě o malých vydavatelstvích, která si mohou dovolit
takové věci publikovat. Stojí za to tedy nakouknout
za oceán, protože v USA je mnohem lehčí najít sku-
pinku zanícených, kteří se spojí k  vytvoření něčeho
originálního. Například duo bláznů z  Los Angeles  –
Rannie Rodil, fotografka a modelka, a Cig Neutron,
specialista na efekty a řezbář – se rozhodlo vydat na
cestu do světa, který je unikátním střetem špatné-
ho sci-fi s  krvavým béčkovým horrorem. S  pomocí
skupinky děvčat, které rády pózují ve fantastických
převlecích.

Vydavatel: Ink Pen Mutations, 2011
Počet stran: 88

Bizarro Au Go-Go byl vymyšlen jako kreativní
koš s  různými myšlenkami, z  něhož si každý fanda
kultovních nebo podivných děl vybere něco pro sebe.
A nápady na fotografické seance měli tvůrci konkrét-
ní. Útok vražedných robotických služek? Ano. Použi-
tí tlustého mexického zápasníka jako lidské piňaty?
Taky. Malé upířátko číhající na Zubní vílu? Odškrtnu-
to. Démonická gejša velící kosmickému gangu? Sa-
mozřejmě! Bylo by možné jmenovat a jmenovat, ne- Podobné je to s kostýmy. No a slečny. Pózující ob-
boť zábavných podivností je zde hodně. vykle v oblečení přímo z plakátů pin-up girls. Obje-
Kniha byla složena podle výrazného konceptu – ví se trochu americké umělosti, ale většina dívek je
tvorba vesmíru plného opilých Vetřelců, sexy potvor hodně atraktivní, včetně Rannie a její sestry (notabe-
a nehostinných planet. Je zde encyklopedie popisují- ne majitelky nakladatelství).
cí jeho obyvatele, jsou i reklamy produktů podezřelé- Celek samozřejmě překypuje kýčem (byť jsou
ho výrobce – např. nástroje k sebetrestání pro sadisty přítomny i  atmosférické vložky, jako záběr s  dívkou
a masochisty v jedné osobě nebo omáčka tak dobrá, vábící netvora lízátkem… aby jej snědla), prostým
že zapatláme-li si jí prsty, sníme i je s chutí – a také humorem a erotikou. Některé obrázky jsou opravdu
obálky fiktivních časopisů nebo filmové plakáty – zde ujeté, nevážná atmosféra je však obrací v žert. Vad
září plakát o  rockových dinosaurech s  blond čupři- by se našlo jen trochu  – občas vyděsí špatný pho-
nami nebo film o jednooké mužské medúze. Někte- toshop nebo slabé slovní hříčky založené na slově
ré fotky vytvářejí mikropříběhy, táhnoucí se celým „prdel“ – jako celek je to tak nenáročná orgie pro ma-
albem, jako příběh o  páru, který v  postranní uličce niaky podivných vizuálních podnětů, až to celé hod-
adoptoval malého mimozemšťana. Jako přílohu zde nocení zvyšuje. Už i proto, že album bylo vydáno ve
máme také fotografické komiksy. vhodném formátu a na hezkém papíře.
Zpracování tohoto cirkusu je imponující. Ne-
jen kvůli množství umělé krve, větším než v několika Marek Grzywacz
gore filmech dohromady. Cig dokáže vyřezat oprav- Z Grabarz Polski nr. 38 přeložil: Honza Vojtíšek
du originální stvoření – mexické duchy, pivo chlem-
tající ogry, ošklivé UFO striptérky – oživené černým
humorem a  skvělým zakomponováním do záběru.

[ 100 ]
HOWARD – 24/2017

Zázrak

[ 101 ]
Alien: Covenant
RECENZE

Jen málokterá série vykazuje takovou pestrost, ně vzácný a choulostivý náklad, hromadu hibernova-
a přitom takovou stabilní kvalitu, jako Vetřelec. Čis- ných kolonistů.
tý horror se v ní mísí s nadupanou akcí a obojí je tu Samozřejmě se něco pokazí, je zachycen podiv-
a  tam stříknuto nefalšovaným uměním. Významnou ný signál a místo na vysněné planetě přistáváme na
měrou se o stabilitu série zasloužila velká režisérská místě, které hodinu vypadá jako ráj a po zbytek živo-
jména, která jsou odpovědná za jednotlivé díly. Tím ta je peklem. Zrníčka pšenice jsou tu sice velká jak
nejvýraznějším je samozřejmě Ridley Scott. Stojí za pomeranče, ale když vám do ucha vlétne pár výtru-
bezmála čtyřicetiletou geniální jedničkou a k tématu sů místní houby, čeká vás sakra hnusné překvape-
se vrací i v novém tisíciletí. Nejprve vlažně přijatým, ní. A věřte, že rozhodně nebude posledním, protože
ale dle mého dobrým, Prometheem a  letos příbě- tvůrci žonglují se žánry jak s rozžhavenými kameny.
hem vesmírné kolonizační lodi Covenant a  její ne- Ridley Scott na stará kolena tíhne k filozofii, takže
šťastné posádky. dějem často probleskuje Prometheus, ale nechybí
mu ani koule na pořádné brutální gore, v jehož rámci
Režie: Ridley Scott se podíváme kosmonautům doslova pod kůži. Je ale
Scénář: John Logan, Dante Harper trochu škoda, že když se snímek přehoupne z umě-
Délka: 122 min leckého laškování dvou androidů do mimozemské
Původ: USA, Velká Británie, vybíjené, stává se hodně jednoduchým a využívá ty
Austrálie, Nový Zéland, Kanada nejjednodušší okoukané postupy.
Rok: 2017 Když už jsme u těch androidů. Většina diváků si
Hrají: Michael Fassbender, spokojeně chrochtá nad jejich příběhem a  Michael
Katherine Waterston, Billy Crudup, Fassbender, který si je střihl, je samozřejmě vynika-
Danny McBride, Demian Bichir, Carmen Ejogo jící, ale kdyby tam nebyli a snímek se omezil jen na
boj o přežití lidské posádky na nepřátelské planetě,
Říkáte proč nešťastné? No, protože se nachází- bylo by to divácky stravitelnější. Ale divák nějaké ty
me ve Vetřelci a v téhle sérii neměly posádky vesmír- náročnější scény rád odpustí, protože jsou vyváženy
ných lodí ustláno na růžích. Většinou spinkali na hro- něčím, co celá série skvěle umí, a to úchvatným vi-
madě vystřelujících zubů a kyseliny a měli tak hodně zuálem, který jde zcela ve šlépějích předchozího dílu.
neklidné sny. Posádka Covenantu navíc veze hod- Planeta je nádherná, její vetřelčí obyvatelstvo jakbys-

[ 102 ]
HOWARD – 24/2017

met a  je radost se dívat, jak tenhle skvěle fungující zapotřebí. Asi ano. Odpusťme mu to a vychutnejme
ekosystém likviduje vetřelce z daleké Země. si jeho zřejmě vůbec poslední zápis do vetřelčí kro-
Nedá mi to, aby ještě jednou neupozornil na ně- niky.
kolik extrémně laciných triků, ke kterým se auto-
ři uchýlili a  které by u  každého jiného působili jako Roman Kroufek
z učebnice scénáristiky pro první ročník začínajících
béčkařů. Tady se dají skousnout, ale mně osobně
sledování kazili a říkal jsem si, zda to má starý pán

[ 103 ]
Žraloček

[ 104 ]
HOWARD – 24/2017

[1
105
10
05 ]
05