You are on page 1of 22

KNIHOVNA

SVOBODN KOLY VD HERMETICKCH


SVAZEK VIII.

KABBALA

Podle spis Dra. Grarda Encaussea La Cabbale,


Ad. Francka La Cabbale, P. Sdira lments dhbreu
a St. de Guaity Au Seuil du Mystre
upravil pro Svobodnou kolu vd hermetickch

OTAKAR GRIESE

Rediguje Otakar Griese

PEROV
Nkladem stednho nakladatelstv okkultnch dl v Perov
Horn nmst . 2
1913

VOD.

Dve neli zaponeme s vlastnm studiem kabbaly, musme vdt, kam zaaditi zkladn kabbalis-
tick dla sepher jesirah a sohar vzhledem k jinm kabbalistickm spism vztahujcm se k heb-
rejsk tradici. Jest veobecn znmo, e kabbala podv a rozebr pravidla theoretick i praktick
mystiky, jest ale velmi nesnadno nalzti styn body mezi vlastnm svatm textem (psmem svatm) a
esoterickou tradici. Obte tu snadno sobe vysvtlme, uvme-li, jak ohromn rozshlou jest hebrej-
sk literatura, z n velk st jsou vce mn dokonal kompilace. V nsledujcm podme co mon
jasnou klassifikaci onch dl, kter jsou jaksi psemnm ustlenm hebrejsk tradice.
Kdo zabval se studiem idovstva a jeho filosoficko-vdeckch smr, v, e vedle bible existovala
jet tradice, kter slouila k vkladu zkona neboli tak zv. thory. Tradice ta, kter byla znma pouze
zasvcencm a sdlovna byla jenom stn, vykazovala nkolik odno. Tak jedna st tradice vzta-
hovala se, abychom tak ekli, k tlu, k zevnj strnce bible. Jako ve stedovku jist spolenosti cho-
valy urit pravidla odnejc se k stavebn konstrukci kathedrl, tak zhotovoval se jeden kad
exempl bible podle pravidel, kter tvoila jednu st tradice.
Jin st tradice hebrejsk vztahovala se k duchu psma svatho. Koment a interpretace k tomuto
dlily se opt na dv velk sti: na zkon, souhrn to norem upravujcch sociln pomry mezi Israeli-
ty, jich sousedy a Bohem, a na tajn uen neboli souhrn theoretickch a praktickch vdomost, kter
je uschopovaly poznvati vztahy mezi Bohem, lovkem a vesmrem. Tedy vnj strnka svatho
psma, jeho zkonodrn obsah a uen v nm obsaen pedstavuj nm ti velik sti esoterick
tradice.
Kdy bylo pozdji nutno stn podn napsati, povstalo vce velkch dl, z nich kad pojednvalo
o jin sti tradice. Tak ve, co se k vnj strnce, k litee psma vztahovalo, jako pravidla o ten a
psan thory a o mystickm vznamu posvtnch karakter, bylo napsno v dle mashora. Komente
k zkonodrnmu obsahu thory tvoi pak tak zv. mishnu; doplky ku jmenovanm komentm, je
povstaly nejpozdji a pojednvaj o prvnictv, zovou se gemarou. Mishna s gemarou tvo talmud.
Tajn uen zahrnuje v sob theorii i praxi, kter opt rozpadaj se na st historickou, sociln a
mystickou. Theorie s prax tvo pak kabbalu v um slova smyslu. Spisy byly vydvny pouze o sti
theoretick, kter opt vykazuje dva smry studijn. Jeden vztahuje se ke tvoen a jeho zkonm a
sluje bereschit a jest representovn v kabbalistickm dle sepher jesirahu. Smr druh, vztahujc se
k podstat a projevm bostv, tedy smr ist metafysick, nazv se merkabah a jest obsaen
v druhm zkladnm kabbalistickm dle soharu.
O praktick kabbale bylo psno, lze-li nkter zlomky, pojednvajc o praktick kabbale vbec
praktickmi nazvati, jenom velmi mlo. Nkter vti nrodn knihovny chovaj kabbalistick rukopi-
sy s obsahem povahy praktick a jsou tyto znmy pod jmnem Clavicula Salomonis. Na podklad
tchto klavikul byly pozdji sepsny kouzeln knihy, jako na p. Albertus Magnus, erven drak,
Grimoir papee Honoria a j.
Krom mishny a gemary obsahuje talmud jet celou adu koment, medrashim a dodatk borai-
tha a tosiftha, je povstaly vesms v dob pozdj. Aby rozdlen tradice bylo vem jasn, podvme
tu nsledujc pehledn jej rozdlen:

[3\
Tradice vztahujc se ku thoe, sv. zkonu.
Slovo Psmo Zpsob
Tradice
psan a ten psma
o vnj, mate-
Mystick vznam Mashora
rieln podob
svatch psmen
sv. psma
TLO
Zkonodrn obsah
Prastar tradice Mojova
Zkon Mishna
a velkch prorok Talmud
Rozlin pravidla,
Kodifikace tradic
zvyky a obady
Komente k tto tradici (sestaven tradic v zkon)
Obansk ivot Gemara
(Prvovda)
IVOTN SLA
Tradice
Bereshit Stvoen, mystick sloen Sepher
o vnitnm, Theorie
t svt a jich vzjemn vztahy Jesirah Theoretick
duchovnm
obsahu Merkabach Mystick znzornn kabbala
Obsah nboensk a Sohar
sv. psma boskho svta a jeho vztah
filosofick
Tajn uen Synthet. hieroglyfism, jeho vvoj a
Tarot
rozdlen Mystick zmna psmen
Biblick esoterism
Praxe

Clavicula Praktick
DUE
Magick rukopisy pipisovan alo- Salomonis kabbala
mounovi (Praktick Magie) (Schema
phoras)

Vymezive si hlavn sti hebrejsk tradice, pistupme k nejcennj sti jej, k vlastnmu pedm-
tu naeho studia, ke kabbale.
Kabbala jest klem k okkultn tradici Zpadu. Vichni filosofov, a se ji nazvaj Raymundus
Lullus, Spinoza anebo Leibniz, pronej nzory kabbalistick, kdykoliv filosofuj o nejvzneenjch
Idech, k jakm lidsk duch je s to se povznsti. Tak proslaven bsnk Ztracenho rje, Milton, byl
s kabbalou velmi dobe obeznmen. Vichni alchymist byli kabbalisty. Veker tajn spolenosti a
sekty zpadn: gnostikov, templi, rozekrucini, martinist, svobodn zedni a j. opraj se o kabbalu
a vyuuj vce mn jejm theorim. Wronski, Fabre dOlivet, Eliphas Lvi dkuj za sv poznn jedi-
n kabbale a tak oteven, upmn to doznvaj.
Odkud pochz tajupln ueni kabbaly? Rozhldneme-li se po djinch nboenstv, shledvme,
e vichni kulturn buditel nrod, vichni zasvcenci podvali svoje uen ve dvoj form: jedna st
jejich uen, uren pro dav, zahalena byla mythy, parabolami a symboly nboenskmi a pedstavo-
vala uen tak zv. exoterick, vnj, na rozdl od ueni esoterickho, vnitnho, je bylo odhalovno
pouze vyvolenm uednkm a ekatelm zasvcen. Uen esoterick bylo sdlovno pouze stn.
Ani Buddha, ani Kristus nevyuovali jinak, eho dkazem (o Kristu) jest apokalypsa i Zjeven
sv. Jana. Proto ani Moj neodchyloval se v ohledu tom od veobecn zavedenho zpsobu zasvco-
vn a vyuovn lidovho.
Moj, kter byl vysokm zasvcencem v egyptskch mysterich a kter chtl jdro tchto myste-
ri uchovati lidu israelskmu, vdl, e jedin zachovnm kultu egyptskho zachov i jdro uen.
Proto pedal kult idovskmu kmenu Levi, kter se mu jevil k tak velkmu poslni nejschopnjm.
Moj musel bti ve vbru velmi opatrnm, nebo pedval nauky, kter v pravd byly vysoce dle-
it a pokud se magick praxe te, nemlo nebezpen v rukou jednotlivc sobeckch. Pedvaje
idey, pedval zrove mocn sly, nebo v dalm uvidme, e kabbala, operujc psmeny, resp. kab-
balistickmi karaktery, operuje s mocn innmi ideami, silami. Praktiky ern magie jsou zaloeny
povce na kabbale. Ti, kte tvrd, e kabbala pochz od Adama, mluv symbolickou e a maj na
mysli pedvn tradice kabbalistick s generace na generaci po zpsobu starch zasvcovacch stedi-
sek.
Mnoz z uenc, neznajcch dokonale starovku, asnou nad hlubokmi vdeckmi mylenkami
v kabbale a domnvaj se, e povstala asi ve II. stolet po Kristu. Ba nkter hyperkritick hlavy do-

[4\
konce tvrd, e byla vymylena Mose de Leonem ve XIII. stolet po Kristu. Pokud se ns te, klonme
se k nzoru Fabre dOlivetovu a klademe vznik kabbaly do doby Mojovy.
Moj pedal kabbalu jako stn podn jenom nejlepm ze svch uednk. Proslaven knihy so-
har, bahir, medrashim a ob gemary, tvoc talmud, jsou tm vechny kabbalistick. Dnes jest velmi
tko ci, e kabbalistick tradice nen pozmnna, spe lze se domnvati, e kabbalistick uen do-
znalo bhem doby dosti znanch zmn, nebo moudr Maimonides tvrd, e pslunci jeho nroda
ztratili velmi mnoh vci z kabbaly, bez nich nelze zkonu tm ani rozumti.
Kritick okkultista mus pohleti na kabbalu jako na zlomky egyptskch mysteri, kter se nm
uchovaly. Pes to, e snad nen plnou tradici hebrejskou, jest pece jenom klem k naukm vech
filosofickch zkonodrc a mocnch theurg, kte s nebezpem ivota namnoze dali se v mysterie
zasvtiti.
Dnen kabbala zahrnuje v sob dv velik sti tradice. Jedna st jest jakmsi klem zaloenm
na hebrejskm jazyku a lze ji rznm zpsobem pouti, druh st representuje filosofick systm
vytvoen, abychom tak ekli, z technickch prvk sti prv. Nkte kabbalist zovou pouze prvn
st kabbalou, co nen sprvn. Podkladem st druh, t. j. filosofickho systmu kabbalistickho,
jsou kabbalistick texty, z nich pedevm musme jmenovati sepher jesirah, knihu o stvoen, pod-
vajc v symbolick form djiny genese biblick (maasseh bereschit) a knihu sohar neboli knihu svt-
la, obsahujc rovn v symbolick form vechny esoterick nauky, jich synthesa jest nm znma
pod jmnem Djiny nebeskho vozu (maasseh merkabah).
Oznaenm kabbala bereschit a kabbala merkabah musme rozumti symbolicky. Kabbala merka-
bah zasvcovala osvcenho ida v nejhlub a nejvzneenj mysterie bosk bytosti a jsoucnost
andlskch. Kabbala bereschit ukazovala jemu na zklad seln hodnoty, zvltn volby anebo se-
skupen psmen, z nich skldala se slova jeho jazyka, velik plny bo a vzneen bosk uen,
kter Bh ve slova ta vloil.
Abychom porozumli kabbale merkabah, musme nejdve znti kabbalu bereschit a abychom moh-
li bti zasvceni do tto, musme vniknouti v podstatu hebrejskho jazyka a v tajemstv utvoen
hebrejsk abecedy. Zde vstupujeme vak ji do oblast kabbaly praktick.
emu uila praktick kabbala? Ona vysvtlovala: 1. duchovn smysl zkona a 2. pedpisovala rz-
n zpsoby oiovn, kter in z due bytost Bohu podobnou, zasahujc svoj innost do sfr vidi-
telna i neviditelna. Kabbalisticky oitn due lidsk jest s to meditovati o svatch jmnech, jeto
psmo podle kabbalist jest viditelnm vrazem boskch sil, projevem, v nm se obrej nebe i
zem. Te pochopujeme, pro nebylo o praktick kabbale mnoho napsno.
Theorie praktick kabbaly poj se se veobecnou theori magickou, t. j. ona u jednot symbolu a
idey v prod, v lovku a kosmu. Symboly a na symboly psobiti znamen psobiti na idey a ist
duchovn bytosti, na p. na tak zv. andly. V tomto magicko-kabbalistickm axiomu dluno hledati
pinu i vysvtleni podivuhodnch ink mystickch zaklnn.
Praktick kabbala zahrnuje pedevm specieln vdomosti o hebrejskch psmenech, o mystice
psmen a o rozmanitch zpsobech pozmn, pemisovn a dosazovn psmen podle t znmch
kabbalistickch method: gematrie, notarikonu a themurahu.
Jmenovan mystika psmen jest velmi dleit, jest ale pece jen vnj, exoterickou sti vlastn
praktick kabbaly a proto mnoz povrchn kritikov vid v tto kabbale anagram a charad vlastn j-
dro kabbaly. Neprvem! Ve sv povrchnosti nemohli pijti k jinmu sudku, ponvad jejich chab
intellektualism nedostal se k jdru problmu.
Abychom porozumli zvltnmu hieroglyfismu kabbaly, uvedeme nkolik pklad. Jak znmo,
bylo prv tak nesnadno thoru sti jako psti. Ve mnohch slovech bylo o psmenko vce anebo mn,
mnohde bylo psmenko konen uprosted a naopak. Nepihlejce k tomuto ist vnjmu hierogly-
fismu, nalzme v biblickm textu jet jin druh hieroglyfismu, kter se jev v tom, e slova a tvoc
je psmena jsou mystickmi iframi nebo sly. een hieroglyfism jest opt dvoj: synthetisujc a
identisujc. Synthetisujcm jest tehdy hieroglyfism, kdy njak slovo zahrnuje v sob vce slov, je
odhalujeme zmnoenm, rozdlenm anebo pesazenm psmen. Identisujc neboli pleonastick jest
hieroglyfism tehdy, kdy vce slov vztahuje se na jeden a t pedmt anebo osobu. Identita neboli
totonost urit osoby nebo pedmtu ve vce slovech spov buto v mystickm vztahu mezi jednot-
livmi psmeny anebo v jich seln hodnot, eho znateln stopy nachzme u prorok. Ohledn

[5\
seln hodnoty hebrejskch psmen zapamatujme sob, e kad hebrejsk psmeno bylo znakou pro
urit slo. Bli o tom v dalch pednkch.
Uveme nejprve nkolik pklad synthetisujcho hieroglyfismu a sice takovho, u nho se jedn
o doplnn psmen a slov. Jest to methoda zvan notarikon.
David vol ve svm testamentu: Proklnal mne tvrdmi kletbami (nimrezet). Hebrejsk slovo
nimrezet zahrnuje v sob vitky, jak inil prorok krli Davidovi:
noeph cizolonk
moabi moabita
rozeach vrah
zores nsilnk
thoeb ukrutnk
Zaten psmena tchto pti slov skldaj slovo nimrezet. Nezasvcenec nenalezne ve slov
nimrezet nieho, kdeto osvcenmu kabbalistovi otvr se tu svt pln novch poznatk a vnitnho
smyslu.
tpil pak byl Hospodin Bh rj v Eden na vchod (Gan Eden) a postavil tam lovka, jeho byl
uinil. I. Moj. 2. 8.
Zkladn psmena slov Gan Eden G N E D N naznauji zaten psmena slov
guph tlo
nephesh due
ezem kosti
daath vdn
nezach vn trvn
a zna tedy zahrada Eden pozemskou produ, v ni byl uveden lovk, anebo filosofick dualism
hmoty a sly, due a tla.
Slova Abi Ad, Vn otec, vysvtluji kabbalist takto:
azilah vron, emanace
beriah stvoen,
jesirah vytvoen
assijah zhotoven
daleth d = 4, tvrt psmenko v abeced.
Slovo Abi Ad zna tedy vvojov proces ty svt emanujcch z Absolutna, o em bli
v dalm.
Druh zpsob synthetisujcho hieroglyfismu jest tak zv. rozlenn. Rozlenme-li slovo bereschit,
obdrme bara-schit, t. j. on stvoil est, toti est zkladnch sil, jimi vyvolal Bh svoje estidenn
dlo, svt. Tto rozleovac methody pouv se i k rekonstrukci celch vt a vtovch skupin.
Synthetick hieroglyfism vidme i na pkladu nsledujcm: Bh prav ve II. knize Moj. 23. 23.:
Nebo pjde andl mj (maleachi) ped tebou a uvede t do Pemstnm psmen neboli methodou
themurahickou dovdme se, e Bh mnil andla Michaela, strnho andla Israelit. Anebo
v knize alm kap. 21. 2. teme: Hospodine, v sle Tv raduje se (jismach) krl a ve spasen Tvm
vesel se penramn. Kter krl jest mnn, dovdme se pemstnm psmen slova jismach. Jest to
Maschiach neboli Mesi.
Jin themurahick methoda jest tak zv. gilgul. Pozstv z pravidelnch zmn psmen uritho
slova, jak kabbalist zhusta inili u posvtnho slova IEVE neboli IEOVAH. Dvanct mystickch
zmn, kter lze se slovem IEVE uiniti, odpovd nepetritmu psoben tto absolutn moci, vyvo-
lvajc rozmanitost z jednoty (differenciaci theosofist).
Krom synthetisujiciho hieroglyfismu existuje jet, jak jsme ji dve ekli, hieroglyfism identisu-
jc, zakldajc se v seln hodnot psmen. sla tvo ti tdy, z nich kad oznauje se devti ps-
meny. Prvn tda zahrnuje 9 jednoduchch sel, od 1 do 9. Jsou to tak zv. sla mal. Druh tda
zapon 10 a kon 90 a nazv se tdou sel prostednch. A konen tda tet, tvoc se
z produkt sel malch a prostednch, jest tdou sel velkch. Co se te pak tisce, pro Israelity

[6\
nejvyho stupn seln ady, lze velmi snadno tisc pevsti na jedniku: 1000 1 103 tisc
rovn se deseti na tet. Proto Israelit maj pro jedniku i tisc stejnou znaku: aleph.
A na tto seln hodnot psmen zakld se kabbalistick methoda gematria (geometria), kter po-
zstv v tom, e se dosazuj psmena za sla a naopak a e s sly se provdj rzn mathematick
operace. Pi tom dluno si zapamatovati, e prvnch 10 psmen abecedy odpovd slm 1 10, ps-
mena 1119 slm 20100 a psmena 2022 slm 200900. Za pklad vezmeme slovo Adam:
m d a
40 4 1
Setme-li tato sla, obdrme 45 (40 + 4 + 1 = 45). Vsledek druhho zpsobu setni rovn se
9 (4 + 0 + 4 + 1 = 9). Rozdlme-li nyn nae tyi sla na dv polovice 4 + 0, 4 + 1, 40 + 41, obdr-
me tet souet: 81, jeho druh odmocnina dv opt 9. Devtka jest tajuplnm analytickm slem
lovka, Adama. Podle tto theorie seln mystiky stv i mystick vztah mezi slovy, jich psmena
representuj stejnou selnou hodnotu, co pirozen nen ne zase identisujc hieroglyfism. Tak na p.
v I. knize Moj. 49. 10 se prav: Nebude odjata berla od Judy, ani vydavatel zkona od noh jeho, do-
kud nepijde Silo (schiloh); a k nmu se shromd nrodov. Ad ki jabo schiloh. Psmena, slov jabo
schiloh representuji v hebrejtin hodnotu selnou, vyjdenou slem 358. Tut hodnotu selnou
maj psmena slova Maschiach Mesi. Slovo maschiach dodv nejasnmu slovu schiloh mesi-
skho vznamu a vysvtluje nm ver. Nebo na p. Achad a Ahabha maj stejnou selnou hodnotu:
13. Prvn slovo zna jednotu, druh lsku. Tinctka jest dle slem Jakubovm a jeho 12 syn, s-
lem Krista a jeho 12 apotol, kte oba, Jakub i Kristus, jsou symbolem vn lsky. Podivuhodnm
zpsobem dochzme setenm 1 + 3 ke 4, je odpovd tyem posvtnm psmenm jmna IEVE,
principu ivota a lsky. Kl k tmto podivuhodnm operacm kabbalistickm podv nm doposud
mlo znm kniha tarot. Mystick vysvtlen tarotu tvoilo podklad k stnmu vyuovn praktick
magie, kter zasvcenmu kabbalistovi propjovala dar proroctv. Pokud vme, nen o tomto pedm-
tu v knihch kabbalistickch psno. Existuji sice rukopisy, pipisovan alomounovi, pod nzvem
Clavicula Salomonis anebo Schemamphoras, ale jsou celkem velmi nedostaten a nepln.
Dve ne pikrome k methodickmu studiu vlastnho jdra kabbaly, nebude nezajmavo, kdy
podme pedem nkolik mylenek velikho francouzskho kabbalisty a zasvcence Eliphase Lviho
(viz Uen kabbaly v desti dopisech). Pojednn jeho rozeste ped nmi v krtkosti celou osnovu
kabbalistickho studia, take v dalch pednkch o kabbale budeme se moci rychleji orientovati.
Pravdy, prav to podstaty vekerho byt, nen nesnadno nalzti. Jest v ns a my jsme v n. Jest ja-
ko svtlo, kterho jen slepci nevid. Byt existuje. To nepopirateln a naprost. Pesn idea byt je
pravda. Jej poznn jest vdou, jejm Idelnm projdenm jest rozum, jej innost jest tvoen a spra-
vedlnost. Abychom mohli viti, k tomu jest zapoteb znti a milovati pravdu. Nebo opravdov vra
jest pevnm pilnutm mysli k nutnm zvrm vdy v dohadnm nekonenu. Okkultn vdy dvaj
nm jedin jistotu, ponvad berou za zklad skutenosti, nikoli sny. Pivdj lovka k tomu, aby
poznval v kadm nboenskm symbolu pravdu a le. Pravda jest vude t, le se mn dle mst,
dob a lid.
Jest tr okkultnch vd: Kabbala, magie a hermetism. Kabbala neboli tradicioneln vda Hebre
mohla by se nazvat mathematikou lidsk mylenky. To algebra vry. e veker problmy due
jako rovnice, vyluujc neznm veliiny. Podv idem istotu a nezvratnou pesnost pot. Jej v-
sledky jsou duchu naemu neomylnost (relativnou) a srdci hlubokm mrem.
Magie neboli vda mag mla ve starovku za pedstavitele ky a snad i uitele Zoroastrovy. To
poznn tajnch a zvltnch zkon prody, kter plod skryt sly, pirozen i uml to magnety,
kter mohou existovati i mimo i kov. Jednm slovem, abychom uili modernho vrazu, magie jest
vdou veobecnho magnetismu.
Hermetism jest vda prody, ztajen v symbolech a hieroglyfech starovku. To ptrn po prin-
cipu ivota spojen se snem (pro ty, kte jet nedoli k cli) dokonati Velik Dlo, to snaha lovka
moci vyvolati bosk ohe v prod, kter tvo a obrozuje bytosti.
To jsou vci, kter sob pejete studovati. Jsou nesmrn obshl, avak jejich principy jsou tak
prost, e jsou obsaeny ve znakch slic a v psmenech abecedy. To prce Herkulova podobajc se
dtsk he, prav misti.

[7\
Abychom zdrn prospvali ve studiu kabbaly, jest zapoteb mti pm sudek a velkou neodvis-
lost ducha. Jest teba sprostiti se kadho pedsudku, kad pedpojat idey a proto ekl Kristus:
Nejevte-li se prostmi jako dt, nevejdete v krlovstv bo, t. j. v krlovstv vdn.
Chtjce studovati kabbalu, musme se snaiti dojti ke hlubokmu klidu ducha i srdce. Klid du-
evn vyplv z jistoty, mr v srdci prt z trplivosti a vry. Bez vry vede vda k pochybnosti. Vra
bez vdy pivd k pove. Ob spojeny dvaj jistotu, a abychom je spojili, nesmme jich zamovati.
Pedmtem vry jest hypothesa, kter se stane jistotou, kdy v zklad evidence anebo nsledkem
vdeckch dkaz objev se nutnou.
Vda zjiuje fakta. Z opakovn fakt soud na zkony. Veobecn vystoupen skutenost za p-
soben t nebo on sly dokazuje existenci zkon. Rozumn zkony jsou nutn chtny a zeny rozu-
mem. Z jednotnosti v zkonech lze uzavrati na jednotu zkonodrnho rozumu. Intelligence, kterou
jsme nuceni pedpokldat na zklad projevench dl, ale j nelze nm definovati, jest onou bytost,
kterou nazvme Bohem.
Obdrte mj dopis, to zejm fakt. Seznte moje psmo a moje mylenky a usoudte z toho, e
jsem to byl j, kter vm dopis psal. To hypothesa rozumn, ale nutnou hypothesou jest, e vbec
nkdo napsal dopis. Nemme rozumnho dvodu tvrditi, e by rozumn hypothesa ta byla nesprvnou.
Poprm-li to, stavm velmi pochybnou hypothesu, kdybych chtl ale tvrditi, e dopis spadl s nebe,
postavil bych pmo absurdn, nesmyslnou hypothesu. Podle kabbalistickho nazrn jev se nm to
nsledovn:
zejmost
vdeck dkaz jistota
hypothesa nutn
hypothesu rozumn pravdpodobnost
hypothesa pochybn pochybnost
hypothesa absurdn klam
Neodchyluje-li se lovk od tchto mylenkovch pravidel, dosahuje jakhosi druhu neomylnosti,
jeto tvrd, co v, v, co mus nutn pedpokldati, pipout rozumn, zkoum pochybn a zavrhuje
absurdn pedpoklady. Cel kabbala jest obsaena v tom, co Misti nazvaj ticetidvma cestami a
padesti branami. Dvaaticatery. cesty jsou dvaaticeti ideami absolutnmi a skutenmi, pipnajcmi
se ke znamenm 10 sel a dvacetidvou psmen hebrejsk abecedy. Co zna sla a psmena?
sla:
1 nejvy moc 6 krsa
2 absolutn moudrost 7 vtzstv
3 nekonen rozum 8 vnost
4 dobrota 9 plodnost
5 spravedlnost 10 skutenost
Psmena:
aleph otec lamed obt
beth matka mem smrt
ghimel proda nun zptn pemna
daleth zkonn moc samech kosmick bytost
h nboenstv gnajn rovnovha
vau svoboda phe nesmrtelnost
dzain vlastnictv tsade stn a odraz
cheth rozdlen koph svtlo
theth chytrost resch vdnost
jod podek shin syllepsis, jednota
kaph sla thau synthesa

[8\
Mylenky vyjden sly a psmeny jsou nepopirateln skutenosti. Idey ty se poutaj a sluuji
jako sla sama. Postupuje se logicky od jednoho ke druhmu. lovk jest synem eny, ale ena vy-
chz z mue jako sla z jednotky. ena vyjaduje produ, proda zjevuje autoritu, tvo nboenstv,
kter slou za zklad svobod a kter in lovka pnem sebe sama, vesmru atd. Opatte sob taroky
a spodejte je ve dv ady po 10 allegorickch slovanch kartch. Spatte vechny figury vysvtlu-
jc psmena. Rovn vysvtlen sel naleznete tu a sice ve tyech variantch. Tarot jest obsaen
v hieroglyfick knize o dvaaticeti cestch a jeho celkov vysvtlen nalz se v knize, pitan patri-
archu Abrahmovi, sepher jesirahu.
Uenec Court de Gebelin prvn odkryl dleitost tarotu, kter je velkm klem k hieratickm hie-
roglyfm. S jeho symboly a sly shledvme se v proroctvch Ezechielovch a svatho Jana. Bible
jest knihou inspirovanou, Tarot inspiratorskou. Nazvali jej tak kolem, rota, odtud nzev tarot a tho-
ra. Nkdej rozekrucini jej velmi dobe znali a markz de Suchet hovo o nm ve sv knize o illu-
mintech.
Z knihy t povstaly nae kartov hry. panlsk taroky nesou dodnes nejdleitj znmky prvot-
nho tarotu a uvaj jich ke he hombru, t. j. he lovka, co jest nejasnou reminiscenc prvotnho
uvn tto tajemn knihy, obsahujc pkazy vech boskch bytost.
Nejstar taroky byly jakmsi druhem medail, jich se pouvalo co talisman. Klavikule neboli
klky alomounovy skldala se ze 36 talisman nesoucch 72 obrazce odpovdajc hieroglyfickm
figurm tarotu. Figury ty, mnohokrt pozmnn opisovai, nalzaj se jet ve starch rukopisech o
klavikulch ve vtch knihovnch, jako jsou Nrodn knihovna pask a Knihovna u Zbrojnice
v Pai. Authentickmi, jedin pravmi jsou ony, je podvaj adu 36 talisman se 72 tajemnmi
jmny. Ostatn, nech jsou jakkoli star, jsou jenom blouznnm ern magie. Bli vysvtlen tarotu
naleznete v mm dle Dogma a ritul vysok magie.
Kabbalistick slovo bereschit znamen vznik, stvoen. Merkabah znamen vz, narkou na
vz a tajemn zvata v proroctv Ezechielov. Bereschit a merkabah obsahuj vdu o Bohu a svtu.
Pravm vdu o Bohu a pece jest nm Bh nekonen neznm! Jeho pirozenost naim ptrnm
zcela unik. Absolutn praprincip byt a vech bytost, kter nelze zamovati s inky, je vyvolv,
a meme ci, e nen ani bytm ani bytosti. Vechno hloubn o Nm jest marn. Pojmn takov
nesvede ns nikdy, s prav cesty a chrn ns vdy alespo ped modlosluebnictvm.
Bh jest absolutnm postultem veker vdy, absolutn nutn hypothesa, kter jest zkladem
veker jistoty. Nai sta misti ukzali nm tuto jistou hypothesu vry ve vt: Byt existuje, v byt
jest ivot.
ivot projevuje se pohybem. Pohyb udruje se rovnovhou sil. Harmonie vyplv z analogie pro-
tiv. V prod jest nezmniteln zkon a nekonen pokrok. Pozorujce fysick svt setkvme se
jenom s neustlou zmnou a nezniitelnost substance.
Metafysika vykazuje analogick zkony a skutenosti, a ji ve svt intellektuelnm, anebo mo-
rlnm, na jedn stran nezmnnou pravdu, na druh fantasii, na jedn stran dobro pravdu, na
druh le zlo. Na tchto zjevnch konfliktech spovaj soudnost a ctnost. Ctnost jest dobrotou a
spravedlnost. Jako dobro jest ctnost shovvavou, jako spravedlnost psnou. Jest dobrou, ponvad jest
spravedlivou a spravedlivou, ponvad jest dobrou a proto jest i krsnou.
Velk harmonie svta fysickho a morlnho, je neme mti v sob vy piny, zjevuje a do-
kazuje nm existenci nezmniteln moudrosti, jako principu a vnho zkona a vn inn tvr
intelligence. Na tto moudrosti a intelligenci, nerozlun spojench, spov svrchovan moc, kterou
Israelit zvali korunou. Korunou a nikoliv krlem, jeto idea krle uzavr v sob ideu modly. Svrcho-
van moc je kabbalistm korunou vesmru a vechno ostatn stvoen jest krlovstvm neboli panstvm
tto koruny. Nikdo neme dti, eho nem, proto meme v pin hledati pouze to, co se nm pro-
jevuje v incch.
Bh jest tedy moc, nejvy korunou (keter), spovajc na nezmniteln moudrosti (hochmah) a
tvr intelligenci (binah). V nm jest dobrota (hesed) a spravedlnost (geburah), sjednocujc se v ide-
lu harmonick krsy (tiphereth). V nm jsou stle vtzn pohyb (nezach) a velik vn klid (hod).
Jeho vle jest vcnm plozenm (jesod) a jeho krlovstv (malchuth) vesmrov nezmrnost. Zde za-
stavme! Znme Boha.

[9\
V tom tkv cel methoda kabbalistick filosofie. Methoda ona sestv z dvaaticeti prostedk ne-
boli nstroj poznvacch, je nazvme dvaaticeti cestami, a z padesti pedmt, k nim me vda
pihldati, kter jmenujeme padesti branami. Universln synthetickou vdu meme si pedstaviti
tak jako chrm, k nmu vedou ticet dv cesty a do nho se vchz padesti branami.
seln systm, kter lze nazvati dekadickm, ponvad slo 10 jest mu zkladem, podv nm
cestou analogie pesnou klassifikaci vekerho lidskho poznvn. Nic nen dmyslnjho, ale tak
nic nen logitjho a pesnjho.
.Vimneme-li si 10 absolutnch pojm neboli ide byt ve svte boskm, metafysickm a fysic-
km, vidme, e se tato dekda neboli destka tikrt opakuje, a my pichzme ke ticeti prostedkm
analysy. Pipojme-li jet syllepsis a synthesu, t. j. jednotu, kter v duchu sama vystupuje, a onu (jed-
notu), k ni dochzme veobecnm shrnutm veho, obdrme dvaaticet cest.
Onch 50 bran jest roztdn vech bytost a vc v 5 destkovch ad, zahrnujcch vechny mys-
liteln poznatky.
Nedosta vak nalzti exaktn mathematickou methodu. Aby, byla dokonalou, jest teba, aby nm
sktala prostedky k odvozen vemonch dedukc, kter by byly s to otevti nm svt novch po-
znatk a vyvinouti ducha, ani by co bylo ponechno rozmarm fantasie.
A prostedky ty skt nm gematria a themurah, je tvoi jakousi mathematiku ide. Kabbala m
toti svoji geometrii ide, algebru filosofie a trigonometrii analogi. Tak donucuje, abychom ekli, p-
rodu ku zjevovn tajemstv.
Zskave tyto vysok a vzneen vdomosti, meme pistoupiti k poslednm zjevenm transcen-
dentn kabbaly a studovati v schemaphoratech zdroj a zklad vekerch dogmat.
Bible dv lovku dv jmna: Adam, co mmen lovka ze zem vzatho neboli lovka zem
a Enos neboli Henoch, co zna lovka boskho neboli vyvenho a k Bohu. Podle genese Enos
prv holdoval praprincipu vc a jak se prav, byl vzat za iva na nebesa, kdy byl dve vyryl na dva
kameny, je zoveme sloupy Henochovmi, prv zklady nboenstv a vdn.
Henoch nen osobou, nbr zosobnnm lidstva, pozdvienho nboenstvm a vdnm k vdom
nesmrtelnosti. V dob oznaen jmnem Henoch zjevuje se kult Boha a knstv a zan civilisace
s psmem a vdami hieratickmi.
Genia civilisace, jeho Israelit zosobuj v Henochovi, pojmenovali Egypan jmnem Kadmos.
O Kadmovi vypravuje se, e vidl, kterak kameny krlovskho hradu thebskho, oiveny zvuky Am-
phionovy lyry, se zvedaly samy od sebe a adily jedny ke druhm.
Nejstar svat kniha, kterou Postel nazv knihou Henochovou, je prvnm pramenem kabbaly,
bosk a zrove i lidsk tradice nboensk. Ona ukazuje nm zjeven nejvy inielligence v cel jej
vzneen jednoduchosti, ukazuje nm vn zkon dc nekonenost, sla v nezmrnosti a nezmr-
nost v slech, poesii v mathematice a mathematiku v poesii. Kdo by dnes uvil, e inspiratorsk kni-
ha vech nboenskch theori a systm byla nm zachovna a doila se dnenho vku v podob
prazvltnch hracch karet? Court de Gebelin byl prvn, kter to objevil a vichni, kdo dkladn se
symbolismem tchto karet se zabvali, tak to potvrdili.
Abeceda a 10 selnch znaek existuje co jednoduho? Pipojte k tomu tyi kardinln body
na nebi anebo tyi doby ron a mte knihu Henochovu v jejm hlavnm obsahu. Kad znaka ped-
stavuje absolutn ideu. Forma kad cifry a kadho psmene m svj mathematick podklad a hiero-
glyfick vznam. Idey neoddliteln od sel dosahuj mathematickmi operacemi sv pesnosti. Kni-
ha Henochova jest tedy v pravd arithmetikou mylenek.
Court de Gebelin vidl ve 22 klch tarotu znzornn egyptskch mysteri a pipisoval je Her-
movi neboli Merkuriu Trismegistovi, kter byl zvn tak Thautem nebo Thotem. Je pravda, e taroto-
v hieroglyfy nalzme na starch pamtkch egyptskch, jest tak pravdou, e znaky tto knihy
vyryty jsou na tvercovch deskch kovovch, podobnch Isidinm deskm v Bembo, a e nalzme
je vyryty tak na malch kamenech anebo medailch, jich pozdji pouvalo se jako amulet a ta-
lisman.
Rozkldnm a sestavovnm list tto knihy (tarotu) dospvali sta kabbalist k rznm vtbm
a vdeckm poznatkm. Le vrame se na okamik jet k tarotovm talismanm. Mm tak jeden
z tchto talisman, kter mn pivezl ptel z Egypta. Pedstavuje spojen dvou kruh ili denr, jak
se k obyejn. Jest to figurln znzornn velikho zkona polarisace a rovnovhy. Na francouz-

[ 10 \
skch tarokovch kartch jest symbol ten znzornn podobou S. Rytina mho talismanu, kter jest
velik asi jako ptifrank, nen pli znateln talisman jest znan star oba polrn kruhy jsou tu
znzornny lotosovm kvtem a aureolou. Astrln proud jest symbolisovn mendesskm kozlem,
stojcm mezi dvma zmijemi podobnmi hadm na holi boha Herma nebo Merkura. Na rubu talisma-
nu spatujeme adepta, egyptskho knze mezi obma kruhy kosmick rovnovhy, vedoucho po cest
oszen stromy kozla, hol lovka zasvcence ji nadobro zkrocenho.
Deset selnch znaek a 22 psmen abecedy a tyi astronomick znaky ronch poas tvoi j-
dro a zklad kabbaly. Dvaadvacet psmen a 10 sel odpovdaj 32 cestm Sepher Jesirahu. tyi ast-
ronomick znaky vztahuji se na merkabah a schemaphoras. To prost jako dtsk hra a pece sloit
jako nejt problmy vy mathematiky, jednoduch a pece nevyzkoumateln jako sama pravda a
proda. tyi astronomick znaky jsou zpodobnny tymi sfingami a tymi zvaty Ezechiela a
svatho Jana.
Znalost kabbaly znemouje nboensk pochybovn, ponvad ona jedin smiuje rozum
s vrou ukazujc, e veobecn dogma, teba rzn formulovno, v zklad vdy a vude zstv tm.
Kabbalista rozum nboenskm cvienm, nebo v, e upevujce pozornost, sesiluj i vli, proto
tak dv se v docela jinm svtle na nboensk kulty. Kabbala ukazuje, e jenom ten kult jest nej-
innjm, kter pibliuje co nejvce lovka k Bohu, kter, abychom tak ekli, nechv vcmu
monost patiti na Boha, jeho se dotkati a takka v sob ztlesniti. Jest tm mnno nboenstv kato-
lick. Patme-li na se stanoviska exoterickho, zd se nm bti ze vech vyznn nejnesmyslnjm,
a to proto, ponvad jest ze vech nejvce zahaleno. V evangeliu se prav, e v hodin smrti Kristovy
opona chrmov se roztrhla, proto veker dogmatick prce crkve po cel stalet smovala jenom
k tomu, aby utkala oponu novou, nov zvoj.
Knstvo svatostnku ztratilo vak kle k zasvcen a pece jsou dogma posvtn a svtosti in-
n. Katolick kult je vlastn vy magi, organisovanou a zenou symbolikou a hierarchi. Jest to
systm posil, podvanch lidsk slabosti k utvrzen vle k dobru. Nieho nebylo opomenuto, ani
chrmu s tajuplnm polotemnem, ani kadidla, je ukliduje a zrove vzncuje, ani dlouhch mono-
tonnch zpv skolbavajcch mozek v jaksi polosomnambuln stav. Dogma, jeho temn formule
pivdj rozum v zoufalstv, zadruje prudk rny nezkuen a nediskretn kritiky. Obsah dogmat jev
se nevyzpytatelnm, aby lpe symbolisoval Nekoneno. Me sama, slouena v ei davu nesrozumi-
teln, povzn mysl modlcho se k vy sfe a dv mu v modlitb nalzti ve, co odpovd pote-
bm jeho ducha i srdce. Hle, pro katolick nboenstv podob se sfinze, mnc se od stalet ke stale-
tm a rodc se vdy znovu ze svho popele. Toto velik mysterium vry jest prost mysteriem prody.
Zn to zdnliv paradoxn, e je katolick nboenstv jedin, je by mohlo po prvu bti nazvno
pirozenm, a pece je to pravda, ponvad jedin pln ukj pirozenou potebu lovka, pokud se ona
vztahuje k jeho nboenskmu ctn.
Je-li katolick dogma docela kabbalistick, je poteb ci tot o dogmatech velkch svatyn sta-
rho svta. Legenda o Krinovi, jak ji podv Bhagavad-Gita, je prav evangelium, podobn naim,
ale jet jednodu a vzneenj. Je deset vtlen Viny, jako je deset sephirot kabbaly, je tvo
zjeven v uritm vztahu jet jaksi dokonalej neli je zjeven nae. Osiris, usmrcen Typhonem a
pak vzken Isidou, to Kristus popran idy a pak uctvan v osob svoj matky. Thebaida je veli-
kou nboenskou epopej, kterou teba umstiti vedle velikho symbolu Promtheova. Antigona je
istm typem bosk eny, stejn neposkvrnn jako Marie. Vude vtz Dobro dobrovolnou obt,
kdy bylo podlhalo na as prudkm tokm zla. I rity jsou symbolick a jsou pedvny
z nboenstv jednoho na nboenstv druh. Tiry, mitry, kome nleej vem velkm nboenstvm.
Z toho mnoz dovozuj, e jsou lich, co je nesprvnou konklus. Je jist, e nboenstv je jedno jako
lidstvo, pokraujc, ale stle zstvajc tm, mnc se neustle.
Nazv-li se u Egypan Kristus Osiridem, jmenuj Skandinvci Osirida Balderem. Je zabit vlkem
Jeurisem, ale Vodan neboli Odin ho vzks k ivotu a samy Valkyrie hzej mu medovinu do Valhal-
ly. Skaldi, druidov, bardi opvaj smrt a vzken Tarenovo nebo Tetenovo, podluj svoje vrn
posvtnm jmelm, jako my posvcenmi vtvikami o svtcch letnho slunovratu, a vzdvaj ctu
inspirovanmu panenstv knek ostrova Seynu.
Meme tedy zcela dvodn plniti povinnosti, je nm ukld matesk nae nboenstv. Pobo-
nosti jsou kollektivn akty, opakovan s pmm a trvalm myslem. Nue, podobn skutky je vdy
uiteno konati, jeto upevujce vli, jej jsou cvikem, dvaj nm dospvati ke spirituelnm clm,

[ 11 \
jich chceme dosci. Magnetick praktiky a tahy nemaj jinho elu a sktaj vsledky obdobn v-
sledkm nboenskch obad, ale mnohem nedokonalej.
Co lid nem energie vykonati to, co by chtli a mli uiniti? A jest mnoho en, kter se oddvaj
bez malomyslnosti mnohdy tak odpornm a strastnm pracm v nemocnicch a uebnch. Kde erpaj
tolik sly? V malch opakovanch obadech! Odkvaj kadodenn svoji pobonost a svj renec
na kolenou a zpytuj svoje svdom.
Nboenstv nen otroctvm vnucovanm lovku, ale pomoc. Knsk kasty snaily se odedvna
vykoisovati, zpeniti a promniti tuto pomoc v nesnesiteln jho a elem evangelickho dla Je-
ova bylo, odlouiti nboenstv od knze anebo alespo zatlaiti knze na jeho msto nstroje, t. j.
sluebnka nboenstv, a lovku dti svobodu svdom a rozumu.
Vizte parabolu o milosrdnm Samaritnu a ty vroky: Zkon je stvoen pro lovka a nikoliv
lovk pro zkon. Anebo: Bda vm, uvalujete-li a vkldte-li na bedra druhch bemena, jich
byste se nechtli dotknouti ani konekem prstu, atd.
Oficieln crkev prohlauje se za neomylnou, ale apokalypsa jest kabbalistickm klem evangeli,
a v kesanstv stvala vdy tak zv. crkev okkultn, kter pln respektujc nutnost crkve oficieln,
uchovvala zcela jin vklad dogmatu ne je vklad obyejn. Templi, rozekrucini, svobodn zed-
ni vysokch stup nleeli ped revoluc francouzskou zcela tto okkultn crkvi, jejmi apotoly
v poslednm stolet byli Martinez de Pasqualis, Saint-Martin a pan Krdenerov.
Vznamnm rysem tto koly bylo, e se vysthala veejnosti, ale nespojovala se nikdy,
v odpadlickou sektu. Hrab Josef de Maistre, tento radikln katolk, vce ne se domnvme, sympati-
soval se spolenost Martinist a zvstoval blzk obrozen dogmatu svtly vyzivmi ze svaty ok-
kultismu.
Existuj doposud chrab kn, kte jsou zasvceni ve starobylou doktrinu. ci Saint-Martinovi
kali si neznm filosofov a ci njakho modernho mistra, ji tm dosti astni, e zstanou jet
vce nevmanjmi, nepotebuj pijmati jmna, nebo svt nem ani pont o jejich existenci. Je
ekl, e se m kvsek ukrti pod ndobu, v n je tsto, aby pracoval dnem i noc ve skrytu, a kvaen
prostoup celou massu, je se m stti chlebem.
Zasvcenec me tedy upmn praktikovati nboenstv, v nm je zrozen, nebo veker rity
pedstavuj rozlin jedno a tot dogma, ale nesm zjevovati hlubinu svdom svho le jedin Bohu,
nejsa nikomu povinen svoj nejintimnj vrou. Knz nemohl by posouditi, eho nechpe sm pape.
Zevnj znmky zasvcencovy jsou skromn vdn, tich lidumilnost, vyrovnanost povahy a nezm-
niteln dobrota. Tolik o kabbale liphas Lvi.

[ 12 \
Hebrejsk abeceda a potky hebrejtiny.

Vchodiskem kabbaly jest hebrejsk abeceda a hebrejsk jazyk. Kabbalista nemus vak umt
hebrejsky mluvit, aby porozuml kabbalistick nauce, proto podvme tuto pouze nejdleitj vci
tkajc se na uebn ltky a prvky hebrejskho jazyka, pokud jsou nutn ke sprvnmu pochopen
hermetick nauky staroidovsk, tak velkolep ve svch jednotlivostech.
Dve neli se seznmme se zklady hebrejsk gramatiky, musme pedeslati nkolik mylenek
vodnch. Gramatika jest pr umnm sprvn mluviti a psti. Psmo jest vak u umlm vtvorem
lovka. e sama jest mu pirozenou. Odkud pichz tedy e?
O pvodu ei panuj rzn nhledy. Theologov s Waltonem tvrd, e Bh dal lovku e ji zce-
la vytvoenou, hotovou, naproti tomu historikov s filosofy: Diodorem Sicilskm, Lukreciem, Rous-
seauem, Lockem a Kondillakem pipisuj tvoen se ei povaze lovka a jeho potebm. Sokrates,
Plato, Saint-Martin zachovali se sprvn a spravedliv k tto historii, dokazujce, je-li e lovku
konvenc, e se tato konvence nemohla ujmouti bez ei: pitv-li anatom mrtvolu, neuke nm nikdy,
kterak a pro tan herec v divadle.
Tajemstv to znal dosti znan poet mudrc vech dob a zem, a neprojevovali-li tito svho vdn
veejn, byly toho pinou nepzniv okolnosti a nedostatek k, nebo uen takov jenom velmi
nesnadno se sdluje. Vdy opravdu iv a hlubok nemohou se podvati ve stadiu rozvoje, nbr pou-
ze ve svch zatcch a padne-li takov sm do due neulechtil, zanikne. Mus tu bti jaksi zpso-
bilost.
Jest jisto, nepod-li nm sm projev Bostv patinho svtla nmi hledanho, e budeme donuce-
ni vyhledati je vlastnm silm mezi materilem, kter nm podvaj rzn jazyky, a e nm etymolo-
gie mus naznaiti, kde se rzn jazyky spolu stkaj. Touto posledn cestou krel Fabre dOlivet. Ze
starch jazyk jsou to hebrejtina, arabtina, dialekty Syrie, e keltick z Francie, Anglie a Norv-
ska, tatartina, pali, hindustntina, sanskrit a nsk e, je rozlnkoval, jich tvary vyznail a uk-
zal na jich ducha.
Hebrejtina, sanskrit a ntina jsou ti jazyky star Asie, jich znalost zd se mu Fabre
dOlivetovi nezbytnou, m-li lovk pijti ke zdlu ei. Kalkutsk kola v ele s W. Jonesem
stav arabtinu na msto hebrejtiny. Posledn jmenovan uenec vdl ostatn, e Arabov odvozuj
se od jednoho pedka, patriarchy Hebra, jmno, je zna nco, co je vzadu, nahoe, co jest vzdlen,
skryt, nestejnorod, pomjejc, konen, zpadn. Takovou jest geografick poloha zem Arab:
Harbis, anebo Hebrejc: Habris, vzhledem k Asii, jednotn kontinent, pvodn zem. Arabtina d-
kladn zkoumna jev rz stednho ne, obohacenho, zjemnlho a petvoenho vlivem e
pozdji podmannch nrod, kdeto hebrejtina ztratila se ve sv vlastn vlasti. Hebrejtinou je se-
psna jedna posvtn, zasvcujc kniha, toti Mojv Sepher, jejm vtakem jest Korn. Tatarti-
na oighoury, jedna z pvodnch ei asijskch, nepovstala ani z tto posvtn knihy ani ze starho
psma. Z jazykozpytnch vsledk v Irnu vysvt, e Avesta obsahuje toliko hymny, modlitby a
fragmenty z jedn pedchzejc knihy, peloen do iv ei. Na to poukazuje nzev Zend.
W. Jones, dHerbelot a dOlivet domnvaj se, e zend je jednm z dialekt sanskritu a e pehlvi,
jazyk to, do nho je peloen Boun-Dehesh, povstal z nabathnsk chaldejtiny a kimmersk tatarti-
ny. To dosta, abychom ei ty mohli pokldati za pojtko mezi sanskritem a hebrejtinou.
nsk e jest nejstar z onch t e, je pokldme za matky. DOlivet se domnv, e sanskrit
nepochz z Indie. Zem ta byla v pradvnch dobch obydlena nrodem odjinud pilm. Tam se
mluvilo ei bali neb pali, jej zbytky nalzme na Ceylonu a v Birm. Jest to nejbohat a nej-
zvunj e ze vech jazyk.
Co se te hebrejtiny, nemme-li viti s rabny, e panovala pi stvoen svta, co tvrdili zajist
ve smyslu kabbalistickm, tm mn meme souhlasiti s modernmi uenci, e byla hatlaninou bd-
nho nroda. Avak hebrejtina v Sepheru jest istm nem starch Egypan, je bylo vokovno
nrodu, kter ho jako sven statek po cel vky uchovval. Djiny tohoto jazyka jsou vak opakem
djin jazyka nskho. Skldal se z abstraktnch srozumitelnch vraz, jich smysl se stle vc a vce
materialisoval; co bylo duchem, stalo se substanc, co veobecnm, uinno partikulrnm. V hebrej-
tin, pochzejc z Egypta, kde se souasn uvalo znaek hieroglyfickch i psmenkovch, m cel-
kem kad slovo svj symbolick obraz.

[ 13 \
Obrame se k historickmu studiu sepheru a genese. V em spov pedevm jejich cena? Vme,
e Hebreov sdlili v Egypt asi 430 let, a tu jest zcela pirazeno, e opustive tuto zemi, odnesli z n
tak e, ani by se tm zmnilo tvrzen Bochurtovo, Grotiovo, Huetovo a Lecrercovo o zkladn to-
tonosti hebrejtiny s e foenickou, nebo tento posledn dialekt byl pinesen do Egypta krli pasti
a smsil se tam s e domc dlouho ped pchodem Hebrejc. Znma byla povst o moudrosti Egyp-
an, o n Bossuet prav, e vzdlvn lovka bylo tam nejulechtilej prac a nejkrsnjm um-
nm. Vichni velic filosofov et byli jejich ky. Moj byl vychovn v egyptskch vdch a um-
nch. Simplicius znajc posvtn egyptsk knihy, nael tolik shodnosti mezi naukami jejich a naukami
sepheru, e z toho soudil, e prorok Hebre krel ve lpjch starovk Thaoth.
e byl Moj zasvcen do mysteri Osiridovch, patrno z formy jeho kosmologie (nauky, o stvo-
eni svta). Za pinou sepsn sv knihy utkal se k dlm starm, je tak cituje: Pokolen Adamovo
(Sepher I. 5), Vlky Ihoaha (tamt IV. 21) a Proroci (tamt IV. 2127). Konen podle rabn za-
nechal Moj jet vysvtlivky ke sv knize, je daly pvod kabbale.
Ponaje epochou zniku kmene Benjaminova, upadl sepher v zapomenut. Pouze mezi nkolika
zasvcenci koloval rukopis, jeho uen se stn sdlovalo. Jest vak skoro nevysvtlitelno, e id ve
svch vlkch, pronsledovn a vyhnanstv nepozbyli lsky ku sv Knize. Tomuto citu jest dkovati,
e Esdras, stav se diplomatem, mohl rekonstruovati chrm a podati kopii sepheru psmem chaldej-
skm. Bylo to v jedn velik synagoze, zbudovan babylonskmi doktory, kde Esdras zabrnil zmn
psma, obnovil tekovan samohlsky a utvoil prvn mashoru. Druhou mashoru, plnou titrnost, fd-
nch statistik, sepsali tiberiatti rabnov okolo ptho stolet ry kesansk.
Prorok Nehemi, talmud, R. Elias, R. Kimhi, R. Ephod, P. Richard Simon a biskup Wallon shodn
nm sdluj, e est stolet ped Kristem neznali id vce ei Mojovy. Pouvali dialektu syrsko-
aramejskho, sloitho to ne, rozdlnho vak od nabathntiny, kter podle Herbelota byla istou
chaldejtinou. Z tto neznalosti vznikly spory o smyslu tto knihy. Zrodily se dv soupec sekty:
Farizeov pipoutli vznam duchovn, prozetelnost a nesmrtelnost due, Sadduceov dreli se litery
a byli materialisty. Aby se tyto protivy vyrovnali, vystoupili Essent, neetn, avak vzdlanj ped-
chozch.
Vlen spchy Alexandrovy a rozpadnut jeho e pivodily vniknut hellenskho vlivu do star
e judsk. Podle dOliveta onch 70 pekladatel, pracujcch na rozkaz Ptolomejce Lagusa, byli
Essent z hory Moria. Zprvy nepochzej vak ode vech autor, nbr od rady synhedria tch-
to sedmdesti, je idm dovolovala uvn etiny smen s hebrejtinou, kter se nazvala hellen-
tinou. Essent uposlechli hlasu svho svdom tm, e dreli se duchovnho smyslu sepheru a na roz-
kaz krle podali pesn jeho vklad.
id Philo nerozuml ani trochu hebrejtin, avak kesan vili v eckou versi, inspirovanou Bo-
hem. Sekta gnostik toila na idy i kesany. Svat Jeronm byl tedy nucen vydati nov peklad
eck bible. Jest to vulgta latinsk peklad svatho psma od sv. Jeronma, uznan katolickou
crkv za jedin sprvn kterou nevdomost a stranickost crkevnch spisovatel pedkldala
k uctvn. Takto veker prce vyklada a orientalist byly pedem ztraceny, jeto nikdo nepochopil,
e k porozumn textu jest nevyhnuteln zapoteb zpracovn hebrejsk gramatiky.
Keltov
Raca bla
Severn tona

etina Tatartina

Zpad Vchod
Raca erven Raca lut
Hebrejci an

Zend Sanskrit
Jin tona
Raca ern
Pali

[ 14 \
Nemme zapoteb mrtvmi jazyky mluviti ani psti, spe mli bychom jim rozumti, jich ducha
vystihnouti, doptrati se pvodu, a ideami, je obsahuj, napomhati vvoji jazyk modernch.
Z pedchzejcho vysvt, e existuji dv gramatiky: podrobn a veobecn. Posledn zabv se
studiem tvar a koen ei, jazyku veobecnmu, o nm jsme mluvili, nejvce se blcch, je sluu-
j mylenku jedn lidsk racy. Pravili jsme, e sledujce psn okkultn principy, musme sledovati a
studovati tuto veobecnou gramatiku onch e, je nm nejlpe zachovaly koeny uvan racami,
je v evolunm poad pedchzely race bl. Vme, e tmito emi jsou: nsk pro racu lutou, san-
skrit pro racu ernou a hebrejtina pro racu ervenou.
Jeto zabvme se vlun hebrejtinou, museli jsme zaznamenati dleit djiny biblickch po-
vst. Jsme pln pesvdeni, e dlo pekladatel bylo dlem okkultnm, zahalenm prvotn mylenky
autora sepheru, a e s toho stanoviska nelze initi rozdlu mezi vkladem eckm, nazvanm bibl
sedmdesti, a latinskm, tak zv. vulgtou.
Poadem rznch ide, istou jazykozpytnou filosofi podali jsme mylenku o hebrejskm koenu, o
veobecnosti jeho vznamu a o jeho abstrakci. Prav tato veobecnost a abstrakce neboli odtaitost
uvdly mnoh badatele hebrejtiny do rozpak. Nepochopili ji a proto povaovali hebrejtinu za ja-
zyk velmi tk a s konstrukc vymykajc se veobecnmu a bnmu pravidlu ei vbec. Takov
bylo mnn badatel hebrejskch text, jako Jeronma, Luthera, Kalvna, Kajetna, Morina a Richar-
da Simona.
Tato domnl tkost a cizost hebrejtiny maj pro ns nejvt cenu, a pokldme ji za vce ne
zvltn dialekt, hledajce v n koeny, ne-li svtov, tedy alespo veobecnj neli by nm mohla
poskytnouti jin e s jinm mechanismem.
Nemusme jti daleko pro dkaz. Nachzme ho v koenu slova gramatika, toti v gre, cre, kre,
co v hebrejtin a pbuznch jazycch, jako na p. v chaldejtin, pedstavuje vdy ideu rytby, ps-
menka anebo psma. Hle, zde pklad dvou hlsek tvocch nejhlavnj a nejodtaitj koen, hodc
se sprvn k mylence, je se me asem odlouiti ve slovech novch smyslu obmezenho.
Vrame se nyn k zapoatm djinm hebrejsk mluvnice. Pi nvratu ze zajet babylonskho mli
Hebrejci vdecky sestavenou a po zpsobu chaldejskm rozlnkovanou gramatiku. Avak jazyk ten,
jm byly formulovny zkony, dekadentisoval a petvoil se ve smeninu hebrejtiny, chaldejtiny,
syrtiny a arabtiny, ze kterto smsi bylo velmi tko poznati e pvodn. Teprve ve II. stolet ry
kesansk lze konstatovati jaksi probuzeni. V tto dob vyvstali skuten gramatikov hebrejt,
z nich mnoz byli na kole alexandrijsk a zajmali se o mylenky novoplatonsk. Ti poali znovu
sestavovati mluvnici a ksiti matesk jazyk. Tito uenci, znm v djinch pod jmnem gaon,
zanechali povst, hodnou pipamatovn. Jest to pedevm Gaon Saadia, pak Juda Hiug, kter se nej-
vce rozehl pro prce arabskch gramatik, a konen Ben-Jona a Aben-Esra.
Je tm jisto, e tito znali synthetick pravidla hebrejtiny a jest tak nepochybno, e v hebrejtin
pichzeli na hieroglyfism. Nsledkem toho nebylo jim tko, a ji zasvcenm anebo studiem, dosta-
ti se k dob ped starou mashorou. Ped n nebylo skuten tekovanch samohlsek, na p. slovo
krl mohlo se vyslovovati rzn: melek, malak, molok, milik. Mashora datuje se od Esdrasa. Nov
doplky k psmu byly pozdji pineseny talmudisty koly tiberiatsk. Sestaven to nazv se massore
lic se od prvnho (mashore) a tiberiatt talmudist nazvali se veobecn massorety.
Takov jsou ony nejmarkantnj pevraty v ei a psm hebrejskm. Nyn musme se vrtiti ke
gramatice zcela povechn, lpe eeno, k otzce gramatiky. Gramatikov a filosofov velmi se liili
v udvn potu st ei. Uveme jenom ty nejslavnj: Plato pipoutl jenom dv, jmno podstat-
n a asoslovo, Aristoteles tyi, Stoikov pt, jin a deset. Jest patrno, e lze pekroiti anebo redu-
kovati tento poet umlou klassifikac, ale je tomu zcela jinak, postupujeme-li dle veobecnch zko-
n ei.
Slovo je znamenitou karakteristikou lidsk racy. Chce-li lovk mysliti na venek, t. j. chce-li n-
komu sdliti svoje mylenky, mus je vyznaiti. Vyznaiti me je rznm zpsobem, jako vkikem,
posukem a j. Vyznaenm nazvme ve, co slou k vyjdeni lidsk mylenky na venek. Vyznaen
je tres slova a schopnost vyznaovn je pvodu boskho. Nsledujc schma, kter hned vysvtl-
me, pedstavuje ony tyi sti ei, o nich se domnvme, e jsou vcn a potebn.
Prvky vyznaen, prav dOlivet, jsou hlas, posunk a psmo. Takto lovk me mluviti temi ste-
disky svoj bytosti.

[ 15 \
Vyznaen

Vztah asoslovo

Podstatn jmno

Stedisko mozkov: elisti hlas slovo zvuk.


Stedisko prsn: rm posunk psmo svtlo.
Stedisko bin: nohy mimika pohyb postup.
Kad posvtn jazyk pozstv z tchto t prvk a kulminuje ve vrazu, pouv-li jich lovk
v souladu. Vidme to v nkterch nskch a indickch pagodch. Vrchn knz se rozpaluje a stupu-
je svoje iny. Z ei stv se zaklnac formulka, z psma obrazec, z mimiky tajn psmo jet zhad-
nj.
S potku rozdlovala se hebrejsk psmena na samohlsky a souhlsky. Samohlsky mly mnoho
pvrenc i odprc, avak Egypan jich uvali. Horus Apollo prav, e jich bylo sedm a Porphyrius
prav, e Fenian oznaovali jimi planety. Samohlsky ty jsou nsledujc:
. . . . . . . a
. . . . . . . e, h
. . . . . . . e, ch
. . . . . . . ou, u, y
. . . . . . . o
. . . . . . . i
. . . . . . . ho, vho
Hebrejsk psmena jsou chaldejsk. Psmo samaritsk, mn hledn a elegantn, je star. Rabni
nazvali hebrejskou abecedu catibach ashourith, psmem assyrskm, vzneenm, prvoadnm a
pvodnm. Moj neuval tchto psmen, ponvad za jeho as nebyla ona nepochybn jet vyna-
lezena. Fonetick pemna samohlsek nutila assyrsk a chaldejsk mudrce vynajti tekovan sa-
mohlsky.
Chaldejci vynalezli adu akcent, je umisovali pod psmena, aby tmto dali patin znn, odpo-
vdajc ei mluven.
Ukame piklad na psmen beth , b:
Samohlsky dlouh:
b . . . . . . . kamec
b . . . . . . . tsere
b . . . . . . . chrek
b . . . . . . . kolem
Samohlsky krtk:
ba . . . . . . . patach
be . . . . . . . segol
bu . . . . . . . kibbuc
bo . . . . . . . kamec katoph
Dvojteka: sheva pod souhlskou znamen, e se vyslovuje pouze tato, bez samohlsky, jin-
dy vyslovuje se s krtkm e; nachz-li se pod samohlskou Semitovi jsou vlastn vechna hebrej-
sk psmena souhlskami, jen my meme povaovati nkter za samohlsku v naem smyslu vy-
slovuje se tato jako krtk e anebo se nevyslovuje vbec.
S m vdycky teku, a sice vyslovuje se jako , a jako s. Bod uvnit souhlsky nazv se
daghesh, uvnit samohlsky mappik. Bod uvnit psmena toto vdy sesiluje.
Esdras nahradil primitivn psmena starch kopi sepheru psmeny nynjmi, a jenom Samarit z-
stali vrni svm psmenm a mnili text, sledujce asovou promnlivost tekovn.

[ 16 \
Nyn pistupujeme ke studiu hieroglyfickch znaek v ech. V kad ei jsou tyto vce mn do-
konal, avak ve vech jazycch jest poet jich stejn a nen nikdy meni 16. Studium hieroglyf po-
zstv ist v sledovn postupu slova a v odhalovn zpsobu, jakm znamnko na venek se mani-
festujc vytvoilo slovo a kterak slovo to, znzornno obrazcem, vyvolalo znamnko.
Znaky maj ply orientan, je mohou vidti pouze ti, kdo tou ve svtle astrlnm psmena uni-
versln ei. V oblasti hmotn pokoume se znmky tto polarisace reprodukovati, z kterto piny
maj znamnka kouzelnch knih zvltn znaky, kter tvo z nich psmena Neviditelna. Ostatn psmo
kouzelnch knih je psn logick podn mylench pedmt. Vezmme jako pklad znaku ducha
planet. Saturna oznaujeme hadem anebo trojkou, Jupitera tverkou, Marta tekami anebo ptkou,
Slunce vivmi figurkami anebo estkou, Venui pravidelnmi uzavenmi tvary, Merkura berlou
Merkurovou a osmikou a Msc devtkou. Existuje tedy pesn souvislost mezi pedmtem a jeho
znakem, a rozum me vkroiti jenom ze svta podob do svta skutenosti, aby nalezl to, co pedsta-
vuje obraz.
Fabre dOlivet souhlasn s Court de Gebelinem stanov poet prvnch psmen abecedy na 16, kte-
rto psmena zrodila vechny nyn uvan abecedy. Zde vizme pizpsoben:
A lovk jako jednota kollektivn, mistr a vldce na zemi.
, B, P, Ph Lidsk sta jako orgn ei, jako nitro, sdlo, cel centrln objekt. Vimnme si
zde psmenka phe, m skuten jakousi podobu st a jazyka.
, G, C, Ch Hrdlo, lidsk polouzaven a po nem se vztahujc ruka.
, D, Dh, Th Hru; veker pedmty znac bohatstv, ukjen, dlen, vzjemnost.
H, Eh, Ah Dech, ve, co oivuje: vzduch, ivot, byt.
O, U Oko, ve, co se vztahuje k svtlu, zi, jasnosti, vod.
, Ou, V, Vh Ucho, ve, co se vztahuje ke zvuku, hmotu, vtru. Przdnota, nicota.
, , Z, S, Sh Hl, p, luk. Zbran, nstroje, vechny eln pedmty.
H, He, Ch Pole, obraz prodn existence, ve, co vyaduje prci, namhni, sil a co
vyzauje teplo.
, T, Tz Pste, bezpen msto, tulek, hranice, cl, konec.
I Prst, nataen ruka, ve, co zna velitelskou moc.
L Rm, vci, kter se roztahuj, zvedaj, rozvinuj.
M Druka mue, ena, ve, co je rodn, tvoiv.
N Plod eny, syn, jakkoli plod, kad bytost zplozen.
Q, K Sen zbra, ve, co lovka brn, jemu slou a in nsil.
R Lidsk hlava, ve, co se urit pohybuje.
Tak podle Fabre dOliveta vyjaduj psmenka hebrejsk primitivn idey.
Vchodiskem vech hebrejskch psmen jest psmenko jod, . Z tohoto povstala vechna hiero-
glyfick psmenka hebrejsk. Ta dl se ve ti tdy:
I. Ti matky:
aleph A 1
mem M 40
schin S 300
II. Sedmero psmen dvojitch:
beth B 2
gimel G 3
daleth D 4
kaph Ch 20
phe Ph, F 80
resh R 200
thau Th 400

[ 17 \
III. Dvanctero psmen jednoduchch,
vytvoench z psmen pedchzejcch:
he E 5
vau V 6
zain Z 7
cheth H 8
theth T 9
iod I 10 (prapvod)
lamed L 30
nun N 50
samech S 60
hain Gh 70
tsade Ts 90
koph K 100
Kombinovati hebrejsk psmena znamen kombinovati sla a idey. Tak povstal tarot.
Kad psmenko jako urit moc, sla jest vce mn zce spojeno s tvrmi kosmickmi silami.
Mohouc vybaviti sly ty ve tech svtech: duchovnm, astrlnm a hmotnm, je kad psmenko v-
chodiskem a konenm bodem celho mnostv vztah. Proto kombinovati hebrejsk psmena zname-
n psobiti na samotn vesmr, proto v magickch formulkch a ceremonich setkvme se
s hebrejskmi slovy.
Znme-li nyn hebrejskou abecedu s hlediska veobecnho, meme si nco ci o vznamu a vzta-
zch jednotlivch hebrejskch psmen. Sta rabni, filosofov a kabbalist vysvtlovali podek, har-
monii a psoben nebeskch sfr na n hmotn svt 22 hebrejskmi psmeny, mystickou abecedou
Hebre. Abeceda ta zna:
1. Od psmenka aleph a po psmenko iod neviditeln svt, t. j. svt andl, vzneench to intelli-
genc, pijavch proudy prvotnho (vnho) svtla, pipisovanho Bohu-Otci, z nho se vyronilo
vekerenstvo.
2. Od psmenka kaph a po psmenko hain: Rozlin skupiny andl obvajcch viditeln svt, t. j.
svt hvzdn, odpovdajc Bohu-Synu, kter je boskou moudrost, stvoiv v nezmrnm prostoru
bezpoetn krouc nebesk tlesa, z nich kad je pod ochranou jedn intelligence, kter byla Stvo-
itelem povena kolem, udrovati je ve vyten drze, aby nebyly porueny Bohem ustanoven po-
dek a harmonie.
3. Od psmenka phe a po psmenko thau: Elementrn svt, odpovdajc Bohu-Duchu Sv., kter
je vnitn podstatou vekerch bytost a kter propjuje tvorstvu dui a ivot. V nsledujcm pod-
vme tradin vznam a vnitn smysl jednotlivch hebrejskch psmen:
1. Aleph
Prvn psmeno abecedy tm vech znmch ei. Je znakem moci a stlosti, vyjadujc ideu jed-
noty a principu. Odpovd prvnmu jmnu bomu Eheieh, co zni bytost bo. Kabbalist prav o
psmenku tom, e pedstavuje Onoho, Jeho oko lidsk pro vsost a vzneenost Jeho dosud nespatilo.
On trn v i Ensoph, t. j v i Nekonena, jeho pvlastek nazv se kether, koruna neboli diadem.
On vldne andlm, je Hebreov nazvali Haioth-Hakadosh ili zvaty Svatosti; tvo prvn
kry andlsk nazvan Seraphim.
2. Beth
Znaka otcovsk a musk, obraz vnitn innosti. Odpovd druhmu jmnu bomu Bachour, co
zna jasnost a mld. Representuje andly druhho du Ophanim (nebesk tvary neboli kola) a Che-
rubim, s nimi Bh uspodal chaos; odpovd sefirotu hochmah, (theoretickmu rozumu, moudrosti).
3. Ghimel
Znaka organick, znak hmotnho vvoje a vech ide odvozench z tlesnch orgn a jejich in-
nosti. Odpovd jmnu Gadol (magnus, velik), andlm Aralim (Velikm a Silnm, Trnm), jich

[ 18 \
prostednictvm obdrel Bh Tetragrammaton (typsmenn) Elohim, hmotnou formu; odpovd
sefirotu binah (praktickmu rozumu, nejvy intelligenci).
4. Daleth
Znaka prody dliteln a dlen, vyjaduje mylenku vyplvajc z hojnosti povstal dlenm; od-
povd jmnu Dagoul (insignis, vzneen), andlm Hasmalim (Vldcm). Jimi znzoruje Bh El
podoby tl a veker tvary hmotn. Odpovd sefirotu hesed (lsce a dobrot, milosrdenstv).
5. He
Zna ivot, mylenku abstrahovanou od bytosti. Odpovd jmnu Hadom (formosus, majestuosus,
krsn, majesttn), andlm Seraphim, jich pispnm stvoil Bh Elohim Gibor ivly; odpovd
slovu pechad (bzni a soudu) a sefirotu geburah (spravedlnosti, moci a sle).
6. Vau
Psmenko vau je symbolem nejhlubch a nejzastenjch tajemstv; je obrazem bodu, kter spoju-
je i dl nicotu od jsoucna. Symbolisuje svtlo a smysl spiritueln, jsouc opakem psmenka ,
pedstavujcho smysl hmotn, temnotu, degeneraci. Odpovd jmnu Vezio (cum splendore, lesknouc
se, zc), estmu du andl Malakim (Choru ctnosti), za jich spolupsoben stvoil Bh Eloha
hory a vbec ve, co existuje v i nerostn, a sefirotu tiphereth, (slunci, krse, lesku).
7. Dzain
Znamnko demonstran, abstraktn obraz pouta pojcho vci, symbol lomu svtla; odpovd jm-
nu Zakaj (mundus clarus, ndhern svt), andlm sedmho du, Elohim (Bohem vyslanm), kte
pomhali Bohu tvoiti rostlinstvo, a sefirotu nezah (vtzstv).
8. Cheth
Je psmenem prostedkujcm mezi psmeny, ( he), je zna ivot, absolutn existenci, a ( kaph),
je zna ivot relativn, existenci pizpsobenou, pomjejc; zobrazuje jeden druh rovnovhy, pojc se
k idem nmahy, prce a innosti normln i zkonodrn. Odpovd jmnu Chased (misericors, milo-
srdn), andlm osmho du, Bene-Elohim (Synm bom, archandlm), jich pispnm stvoil Bh
Elohim-Sabaoth i ivoinou, a sefirotu hod (slv, skvlosti).
9. Teth
Znamnko odporu i protekce, odpovdajc jmnu Tehor (ist svt) a oznaujc devt d andl-
sk Cherubim, je ustanovuje Bh Shaday lidem za andly strce. Korresponduje se sefirotem jesod
(zkladem).
10. Jod
Znak potencielnho projevu, spirituelnho trvn, vnosti a vech ide, k spirituelnmu trvn, v-
nosti a pod. se vztahujcch. Je to velmi pozoruhodn psmenko co do povahy vokln (hlasov); stva-
jc se toti souhlskou, ztrc veker svoje vnitn sly a pak symbolisuje ji jenom trvn materieln
(hmotn), jaksi druh pouta, psky ( )anebo pohybu (). Odpovd jmnu Iah (deus, Bh), sefirotu
malkuth (i), andlm Ischim, herom, blaenm duchm, propjivm lidem intelligenci, snaivost
a schopnost poznvati bosk vci. Tmto psmenem kon svt andl.
11. Kaph
Znaka spodobujc, assimilan; symbolisuje ivot pomjejc, jaksi druh modelu, podle nho
dostv se vcem tvar. Pedstavuje mocnho (potens) a zna prvn nebe, primum mobile, t. j. pr-
votn pinu, je vm, co je pohybliv, hbe. Vztahuje se ku jmnu bomu , vyjdenmu toliko
jednm psmenkem. Prvn z nejvych intelligenc, je ono primum mobile, t. j. ono prvn nebe
hvzdnho svta d, a kter je pidlena druh osob Trojice, sluje Mittatron; jej lohou je, pedv-
dti ped tv Hospodinovu vechny, jim je dovoleno ped Nm se objeviti; j (intelligenci Mittatron)
podzeni jsou kne Orifiel a nezmrn poet nich intelligenc. Kabbalist prav, e rozmluvu Moj-
ovu s Bohem sprostedkoval Mittatron a e jeho prostednictvm dostv se vekerm nim silm
smyslov vnmatelnho svta boskch sil. Koncov kaph ( na konci slova pe se kaph )
odpovd obma dvoupsmennm jmnm bom: El a Jah panujcm nad intelligencemi druhho
du, je d nebe stlic a zvlt dvanctero znamen zvetnku, zvanho Hebrejci galgol hamnazelo-
th. Intelligence druhho nebe sluje Raziel, jeho pvlastek zna vidn a usmvn bo.

[ 19 \
12. Lamed
Znamen roztaitho pohybu; poj se k idem rozsahu, pibvn, zabrn, vlastnictv. Jako koncov
znaka je symbolem sly pochodc z povznesen. Odpovd jmnu Lummed (doctus, uen), jako i
ptipsmennmu jmnu bomu Shaday a vldne tetmu nebi a intelligencm tetho du, dcm sf-
ru Saturnovu, jeho nejvy intelligence nazv se Zaphkiel.
13. Mem
Znamen matesk a ensk, mstn a tvrn, znak innosti zevnj a trpn. Na konci slov stv se
znamnkem hromadnm ( mem na konci slova pe se ). Odpovd jmnu Meborak (benedictus,
poehnan), vztahuje se ke tvrtmu nebi a ke typsmennmu jmnu bomu Jehovah a vldne sfe
jupiterov. Intelligence jupiterova nazv se v kabbale Zadkiel. Mem odpovd i ptmu nebi a vldne
tak sfe martov, jej intelligenci nazv kabbala Samaelem.
14. Nun
Symbol bytosti stvoen, individueln existence. Jako psmenko koncov (pe se )propjuje
slovu nejvt monou rozpnavost; odpovd jmnu Nora (formidabilis, hrozn) a vztahuje se tak na
jmno Emanuel, t. j. nobiscum Deus (Pn s nmi). Vldne estmu nebi, slunci, jeho nejvy intelli-
gence nazv se Michael. Tvar koncovho nun vztahuje se k sedmmu sedmipsmennmu jmnu bo-
mu Ararita (nezmniteln), vldnoucmu sedmmu nebi a venui, jej intelligence sluje Haniel
(lska bo, spravedlnost a milost bo).
15. Samech
Symbol obmezen, znamen pohybu v kruhu. Odpovd jmnu Samek (fulciens, firmans, podporuj-
c, posilujc), merkuru a jeho intelligenci, Raphaelu.
16. Hain
Symbol smyslu hmotnho; je to vau ve vznamu ist fysickm. Kdy hain degeneruje, stvajc se
souhlskou, stv se znamenm veho, co je kiv, klamn, perversn a zl. Odpovd jmnu Hazad
(fortis, staten) a Jehova-Zebaoth (Sabaoth), vldne devtmu nebi a vztahuje se k msci, jeho in-
telligence sluje Gabriel. Zde kon svt archandl.
17. Phe
Znamnko slova a veho, co se k nmu vztahuje; jest pskou spojujc psmenka beth a vau, kdy
posledn pechz v souhlsku, j vtiskuje phe vecek svj rz. Odpovd jmnu Phode (redemptor,
vykupitel; intellektueln due Kircherova) a symbolisuje ohe, ivel salamandr, intelligenc ohn,
Seraphim, a vce nich stup. V lt vldne jihu. Koncov zna vzduch, Cherubim a nkolik
nich stup. Vzdun intelligence vldnou na jae na zpad.
18. Tsade
Konen, zvren a urovac znamen, vztahujc se k cli, rozkladu a konci. Umstno na pot-
ku slova zna pohyb smujc k ukonen; jako psmeno koncov pe se . Plyne z psmen samech a
dzain, znac jich roztpen, rozklad. Odpovd universln hmot, jmnu Tsedek (justus, spravedli-
v), vod, v n sdl nymfy, a intelligenci Tharsis, vldnouc na podzim na zpad.
19. Koph
Eminentn symbol stlaen, nakupen, staven, znamen hmotna. Vizte postup znak: ivot uni-
versln, byt zkladn, psoben prody, ivot spodobnn, vzan na tvary prodn, a byt
hmotn. Odpovd jmnu Kodesh (sanctus, svat), zemi, v n ij gnomov, a jej jntelligenci, Arielu.
V zim vldne tato na severu; podle Kirchera jsou j zasvceny nerosty a vechno neiv.
20. Resh
Symbol vekerho pohybu, dobrho i zlho, znamen obnovy, obrozen vci vzhledem k jejmu po-
hybu. Odpovd jmnu Rodeh (imperans, vldnouc) a rostlinstvu. Korresponduje s prvnm boskm
principem, propjujcm ivoistvu ivot.

[ 20 \
21. Shin
Znamen relativnho trvn a pohybu s nm souvisejcho; vyplv ze samohlsky , peed
v souhlsku. Odpovd jmnu Shaday (omnipotens, vemocn), oznaujcmu druh bosk princip,
kter vdechuje vekerm rostlinnm ltkm zrodek ivota.
22. Thau
Znamen vech znamen; symbol vzjemnosti, pibliujc se hojnosti psmenka a sle odporu a
protekce psmenka ;odpovd jmnu Thechinah (gratiosus, milostiv), mikrokosmu (podle Kirchera)
a tetmu boskmu principu, kter dv vemu, co existuje v i nerostn, svj ivot. Psmenko thau,
naznaujc el veho, co existuje; je symbolem lovka, kter je zrove elem a nejvym vyvr-
cholenm vekerho stvoen.
* *
*
Dvaadvacet znak! To jednoduch zklady ei hebrejsk, z n vytryskly prvotn jazyky pbuz-
n. Chceme-li pochopiti ducha ei hebrejsk, musme znti dokonale tyto zklady, nebo jsou klem
ke vem jejm koenm. Kabbalisticky roztiujeme hebrejsk psmena na ti matky odpovdajc tro-
jici: , , , na sedm psmen dvojitch, odpovdajcch sedmi planetm: , , , , , , a na dvanct
psmen jednoduchch, odpovdajcch dvancti zvetnkovm znamenm: , , , , , , , , , , , .
Nsledujc tabulka podv roztdn podle J. K. Agrippy (viz I. knihu jeho Okkultn filosofie, je
vyla nam nkladem za K 3.; pozn. red.), kter je ponkud odlin; Agrippa pokld toti za mat-
ky psmena , , msto , , .
Vizme, co prav o hebrejtin J. K. Agrippa (kn. I., kap. 74.):
Ze vech psem je vak psmo hebrejsk nejposvtnj. A to prav tak tvarem psmen, jako sa-
mohlskovmi body a akcenty, take pedstavuje hmotu, tvar i ducha. U boho trnu; jm je nebe,
bylo psmo to nejprve zobrazeno na zklad postaveni hvzd, nebo hebrejsk psmena, jak rabnov
prav, jsouce vytvoena na zklad hvzdnch podob, jsou plna nebeskch tajemstv, a to jak co do
podoby, tvaru a vznamu, tak co do sel jimi representovanch a harmonickho spojen. Proto zasv-
cenj hebrejt kabbalist slibuj vyloiti ve, co vylo z prvotn piny a co lze zase na ni uvsti
zpt, podobou tchto psmen a znak, jich signaturou jednoduchost, odlouenm, zakivenm, pmos-
t, nedostatkem, plnost, velikost, nepatrnost, korunovnm, otevenm, zakonenm, uspodnm,
pestavenm, spojenm a kombinac psmen, bod a akcent, jako i vpotem sel v psmenech tch
obsaench. Mimo to dli Hebrejci psmena svoj abecedy ve ti skupiny, toti na dvanct psmen
jednoduchch, sedm dvojitch a na ti matky, a prav o nich, e zna jako karaktery vc dvanct ne-
beskch znamen, sedm planet a ti elementy, ohe, vodu a zemi; vzduch nepovauj za element, nbr
jaksi za pojtko ducha a element. I body a akcenty jim pidluj. A jako nyn duch Stvoitele a pravda
vechno vytvoili a vytvej z planetrnch a zodiaklnch aspekt za pomoci element, tak tvo se
z karakter a bod tchto psmen, oznaujcch dla bo, jmna vech vc jako jejich symbol a stl
nositel jich podstat. V tchto karakterech, jich podob, sle, postaven, uspodn a kombinaci tkv
takov mysterium, e Origenes se domnv, pelome-li z nich sestaven jmna do jin ei, e ztrce-
j ona svoji zvltn silu, nejsouce ji pirozenm oznaenm; nebo toliko pvodn, sprvn dan jm-
na psob pirozen, ponvad jsou pirozen vyznaena. Jinak je tomu se jmny, je byla dna podle
dobrozdn, nebo nepsob jako znaky, nbr jako urit prodn vci. Existuje-li vak njak prav
a pvodn e, jej slova maj pirozen vznam, je to, jak znmo, hebrejtina. Kdo dkladn rozum
jejmu uspodn a dovede sprvn kombinovati jej psmena, zn pravidla kadho ne. Dvaadva-
cet psmen hebrejsk abecedy jsou zklady svta a veho tvorstva v nm existujcho a pojmenovan-
ho; ve, co bylo vysloveno a stvoeno, vzniklo z nich a dostv z jich kombinac jmno, byt a slu.
Kdo vak je chce vyzkoumati, mus jejich kombinace postupn tak dlouho studovati, a porozum
boskmu jmnu a textu Psma svatho, nebo jmna a slova proto psob pi magickch operacch,
jeto princip, jm proda magicky psob, je jmno bo.
A ke konci te kapitoly: Ostatn musme poznamenat, e podle tvrzen mudrc jsou hebrejsk
psmena nejpsobivj, podobajce se nejvce vcem nebeskm a svtu, naproti tomu psmena ostat-
nch e nejsou tak inn, ponvad jsou od nich velmi vzdlena. Krom toho vechna psmena re-
presentuj dvoj sla, toti roztaen, vyjadujc selnou hodnotu psmen jednodue, podle poad, a
souborn, kter vdy sla pedchzejcch psmen k sob pipotvaj.

[ 21 \
Planetrn korrespondence hebrejskch, chaldejskch,
eckch a latinskch psmen.

[ 22 \