You are on page 1of 4

MINISTRYNĚ OBRANY

Karla ŠLECHTOVÁ

Praha 29. března 2018
Čj. MO 89722 /2018-8694
Sp. zn. SpMO 14105//2018-8694

Vážená paní poslankyně,

na základě Vašeho dopisu ze dne 28. února 2018 Vám zasílám odpověď na otázky 1–8
k problematice ostrahy objektů Ministerstva obrany resp. Armády České republiky.

Ad 1) Ochrana objektů Ministerstva obrany je zajišťována fyzickým střežením, technickým
střežením nebo jejich kombinací s navazujícími režimovými opatřeními. Fyzické střežení
zajišťují vojáci z povolání, příslušníci Vojenské policie, občanští zaměstnanci Ministerstva
obrany nebo zaměstnanci smluvního dodavatele.
U organizací zřízených Ministerstvem obrany je způsob řešení různý a vychází
ze specifických podmínek jednotlivých příspěvkových organizací:
 Vědecké a servisní pracoviště tělesné výchovy a sportu (CASRI) využívá k ochraně objektu
a vstupu pouze kamerový systém a recepční službu z vlastních zaměstnanců;
 Armádní servisní, příspěvková organizace (AS-PO) využívá službu k ochraně objektu
a vstupu v rámci recepčních služeb zabezpečovaných společnostmi Bartoň a Partner s. r. o.
a Bryvecasta s. r. o.;
 Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha (ÚVN-VoFN Praha) má
ochranu objektu a vstupu zabezpečenu společností KOVIS, a.s.;
 Ústav leteckého zdravotnictví Praha (ÚLZ Praha) využívá k ochraně objektu a vstupu
recepční službu z vlastních zaměstnanců;
 Vojenská nemocnice Brno (VN Brno) k ochraně objektu a vstupu využívá službu společnosti
Ivana Tesařová;
 Vojenská nemocnice Olomouc (VN Olomouc) k ochraně objektu a vstupu využívá službu
společnosti Forcorp Group spol. s r. o.;
 HANDBALL CLUB DUKLA PRAHA (HC DUKLA PRAHA) využívá k ochraně objektu
a vstupu službu státního podniku Vojenské lesy a statky ČR (VLS ČR s.p.);
 Volejbalový klub DUKLA LIBEREC (VK DUKLA LIBEREC) využívá k ochraně objektu
a vstupu službu VLS ČR s.p.;
 Vojenská lázeňská a rekreační zařízení (VLRZ) využívají k ochraně objektu
a vstupu kamerový systém Jablotron a recepční službu z vlastních zaměstnanců.
U VZ Měřín ochranu objektu a vstupu zabezpečuje společnost Forcorp Group spol. s r. o.
a u VRÚ Slapy je ochrana objektu a vstupu zabezpečena společností EUROPEAN Institute
of Security and Crisis.
U organizací založených Ministerstvem obrany, které jsou samostatnými právními subjekty:
 Vojenský výzkumný ústav, s.p. – vlastními zaměstnanci;
 VLS ČR, s.p. – vlastními zaměstnanci;
 VOP CZ, s.p. – vlastními zaměstnanci;

Ministerstvo obrany, Tychonova 1, Praha 6-Dejvice, PSČ 160 01, datová schránka hjyaavk
 Vojenský technický ústav, s.p. – ochrana objektů je zabezpečována společností REI s. r. o.;
 LOM Praha, s.p. – k ochraně objektů využívá služby následujících společností: lokalita
PŘEROV – společnost SBS „IVA“, s.r.o., lokalita PARDUBICE – společnost VKUS
BUSTAN, s.r.o., Lokalita PRAHA, Stará Boleslav – společnost INDUS PRAHA s. r. o.
VLS ČR s.p. zabezpečují na základě smluvních vztahů s Ministerstvem obrany vstupy
a ochranu vojenských objektů v celkovém počtu 173 stanovišť u 61 vojenských útvarů
a zařízení a dále provádí fyzickou a elektronickou ochranu u 24 nepotřebných, uvolněných
objektů. Služba v tomto rozsahu je vykonávána v rámci podniku VLS ČR s.p., jež
je držitelem certifikátu NBÚ na stupeň DŮVĚRNÉ složkou Divize ostrahy a služeb (DOS),
která byla na zabezpečení tohoto úkolu zřízena.

Ad 2) Podrobný přehled o způsobu a rozsahu ochrany vojenských objektů není veřejně
dostupný. Systém a organizace ochrany objektů Ministerstva obrany jsou utajovanými
informacemi stupně utajení „VYHRAZENÉ“ až „TAJNÉ“ podle nařízení vlády
č. 522/2005 Sb., příl. 1, poř. čís. 3 a příl. 5, poř. čís. 38. Přístup k těmto informacím mají pouze
osoby, které splňují podmínky zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných skutečností
a o bezpečnostní způsobilosti, § 6, odst. 1 a § 11, odst. 1.
Informace o objektech, střežených prostřednictvím dodavatele, lze dohledat v Registru smluv.

Ad 3) Ochrana objektů dodavatelem je využívána zejména u zabezpečovacích útvarů,
např. logistické sklady a opravny, objekty pro kulturní a sportovní účely, výcvikové prostory
a zařízení, směrové uzly, budovy úřadů (Krajská vojenská velitelství), zdravotnická zařízení
apod. Dodavatelem nejsou střeženy objekty, ve kterých jsou ukládány zbraně, munice
či bojová technika, nelze takto střežit bojová stanoviště nebo objekty, jejichž ochrana
je obsahem výkonu služby vojáka z povolání nebo sjednaným druhem práce občanského
zaměstnance. Další vybrané objekty jsou střeženy kombinovaným způsobem, kdy smluvně
je prováděna pouze regulace vstupu a vjezdu a vlastní střežení objektu nebo jeho částí (letištní
plochy a budovy, sklady zbraní, bojová stanoviště) provádí strážní jednotka útvaru nebo
Vojenská policie (např. muniční sklady). Fyzické střežení objektů se kombinuje
s mechanickými zábrannými prostředky a technickými elektronickými prostředky.
O způsobu střežení objektu rozhoduje vedoucí zaměstnanec, který objekt přiděluje
podřízenému, a to na základě bezpečnostního posouzení objektu podle vnitřního předpisu
Ministerstva obrany (Rozkaz ministra obrany č. 49/2017 Zabezpečení ochrany vojenských
objektů). Odpovědnost za zabezpečení ochrany objektu má jeho velitel.

Ad 4) Usnesením 4. jednání Kolegia ministryně obrany dne 20. 5. 2004 k „Implementaci
outsourcingu do resortu MO ČR“ byla zahájena realizace úkolového listu ministra obrany
č. 165/2004-8764. Outsourcing byl již dříve využíván v oblasti nemovité infrastruktury,
stravování či dopravě. Součástí 1. etapy zavádění outsourcingu do Ministerstva obrany
od 1. 1. 2005 byl pilotní projekt „Ochrana vstupů a objektů resortu MO“, jehož cílem bylo
realizovat funkční a ekonomicky výhodný systém zabezpečení fyzické ochrany užívaných
vojenských objektů v souvislosti se zrušením vojenské základní služby. Projekt je od jeho
založení v působnosti logistiky (dnes Agentury logistiky Sekce podpory MO) a nezahrnuje
ostrahu objektů příspěvkových organizací Ministerstva obrany ani státních podniků, zřízených
Ministerstvem obrany. Ostraha nevyužívaných objektů je v působnosti Agentury hospodaření
s nemovitým majetkem Sekce nakládání s majetkem MO.
Veřejné zakázky na zabezpečení ostrahy u vybraných využívaných objektů byly od počátku
projektu zadávány přímo státnímu podniku Vojenské lesy a statky České republiky, jehož
zřizovatelem je Ministerstvo obrany, a to s využitím výjimky z tehdejšího zákona o veřejných

2
zakázkách. V současnosti jsou smlouvy uzavírány s VLS ČR s.p. podle zákona
č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, § 11 Vertikální spolupráce. Zadávací
dokumentace včetně návrhu smlouvy je projednávána v Kolegiu ministryně obrany.
Outsourcing střežení objektů byl zaveden především k vytvoření podmínek pro zabezpečení
přípravy profesionálního vojáka k výkonu stanovené funkce s maximálním omezením ostatní
„neproduktivní“ činnosti. V uplynulém období byly postupně sníženy počty personálu takovým
způsobem, že většina útvarů dnes není schopna zabezpečit ochranu vstupů a objektů vlastními
silami. Některé („bojové“) útvary k dodavatelskému způsobu ostrahy objektů přistupují právě
z důvodu nenaplněnosti personálem a potřebou plnit odborné úkoly, výcvik či zabezpečení
zahraničních misí, ale v případě vyhlášení vyšších stupňů bojové pohotovosti nebo
bezpečnostních pohotovostních stavů státu jsou schopny ostrahu posílit vlastními vojáky.
Služba poskytovaná dodavatelsky je především ekonomicky výhodná. Náklady na vojáka
z povolání na systemizovaném místě strážného jsou minimálně 2,2 krát vyšší než smluvní
úhrada poskytovateli služby (kalkulace za rok 2017). Vlastní strážní jednotku má omezené
množství vojenských útvarů, službu pak zabezpečují vojáci z jiných systemizovaných míst
(např. skladník, řidič), což je neekonomické a neefektivní, protože službu ochrany objektů tito
vojáci vykonávají nepravidelně (např. jen dvakrát za měsíc) a nemají dokonale zažité postupy
při ochraně objektů. Z důvodu výkonu této služby a následného čerpání náhradního volna pak
chybí v „hlavní funkci“, což v důsledku komplikuje a prodražuje výcvik, který musí být
prováděn na etapy, včetně plnění odborných úkolů. Některá vojenská zařízení (např. ASC
Dukla) nejsou schopna střežit objekty vlastními silami. K náhradě služby poskytované
dodavatelem za vojáky by bylo nezbytné vyčlenit navíc cca 2 200 vojáků v činné službě.

Ad 5) VLS ČR s.p. na pozice bezpečnostní pracovník přednostně zaměstnává bývalé
příslušníky ozbrojených sil ČR a veterány (cca 60% současných zaměstnanců divize ostrahy
a služeb). Ke dni 28. 2. 2018 VLS ČR s.p. svojí divizí ostrahy a služeb zabezpečuje výše
zmíněnou službu počtem 1376 zaměstnanců – bezpečnostních pracovníků, přičemž jejich
průměrný věk je 58,8 let.
Všichni bezpečnostní pracovníci, zaměstnaní u VLS ČR s.p., jsou občané České republiky,
bezúhonní, podle požadavků objednavatele jsou držiteli osvědčení NBÚ až do stupně utajení
„Důvěrné“. Pro výkon své funkce jsou pravidelně školeni a jsou držiteli Certifikátu jakosti ČSN
EN ISO 9001:2001, vydaného osobou akreditovanou podle zákona č. 22/1997 Sb. Při výkonu
služby nejsou ozbrojeni.

Ad 6) U bezpečnostních pracovníků, zaměstnaných u VLS ČR s.p., průměrná mzda vychází
z Nařízení vlády ČR č. 567/2006 Sb., kdy jsou bezpečnostní pracovníci zařazeni do skupiny
prací pro nejnižší úroveň zaručené mzdy v první a druhé skupině, která je pro rok 2018
stanovena částkou 13 500 Kč hrubého. Po započtení veškerých zákonných příplatků vychází
průměrná mzda u bezpečnostních pracovníků 15 558 Kč hrubého.

Ad 7) U bezpečnostních pracovníků, zaměstnaných u VLS ČR s.p., je průměrná fluktuace
cca 10% ročně. Za personální práci jsou odpovědní jednotliví vedoucí pracovníci divize ostrahy
a služeb. Vlastní odborná personální práce včetně komplexního personálního zabezpečení je
prováděna Personálním oddělením ŘSP VLS ČR s.p.
Bezpečnostní pracovníci, zaměstnaní u VLS ČR s.p., jsou držitelé osvědčení NBÚ
pro stanovený stupeň utajení – viz odpověď na otázku č. 5.
Odpovědní vedoucí zaměstnanci DOS jsou nositeli lustračního osvědčení a držitelé osvědčení
NBÚ pro stupeň utajení „Důvěrné“ až „Přísně Tajné“.

3
Ad 8) V současné bezpečnostní situaci je systém ostrahy vybraných objektů prostřednictvím
dodavatele dostatečný. Ostrahu vojenských objektů řeší členské státy NATO rozdílně, přitom
je třeba rozlišovat objekty ozbrojených sil daného státu od objektů organizace NATO
v členském státu. Řecko nebo Turecko využívají k ochraně vojenských objektů výhradně
příslušníky a zaměstnance armády, Belgie má zřízeny zvláštní jednotky Vojenské policie.
Podobný systém ochrany vojenských objektů jako v ČR je zaveden v Polsku
a na Slovensku, když v závislosti na konkrétním objektu a jeho důležitosti pro obranu státu jsou
objekty střeženy vojáky z povolání, Vojenskou policií nebo dodavatelem.

S pozdravem
podepsáno elektronicky

Vážená paní
Mgr. Jana Černochová
Poslanecká sněmovna
Parlament České republiky
Praha

4 Elektronický podpis - 3.4.2018
Certifikát autora podpisu :
Jméno : Karla Šlechtová
Vydal : ACAeID2.1 - Qualified ...
Platnost do : 14.12.2018