You are on page 1of 9

1.

Základní pojmy vztahující se k účetnictví (funkce účetnictví, účetní jednotka, účetní


období, právní statut a související legislativní předpisy)

Funkce: přehled o majetku, závazcích a hospodářském výsledku, komplexní evidence hospodaření organizace

Účetní jednotka
- podle zákona o účetnictví jsou organizace vedoucí účetnictví (bez ohledu na právní formu) účetní jednotkou,
základním časovým rámcem je účetní období (zpravidla kalendářní rok)

Účetní období
Hospodářský rok = období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden
Zdroje: viz např. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563, Kovanicová – Abeceda účetních znalostí pro
každého

Právní vymezení účetnictví


- Zákon o účetnictví
- Vyhlášky
- České účetní standardy
- např. viz www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetnictvi/pravni-ramce

2. Funkce účtu (obraty a zůstatky účtů; způsob účtování na jedn. typech účtů, účtový
rozvrh, aktivní a pasivní účty; syntetické a analytické účty; výsledkové účty; uzávěrkové a
podrozvahové účty)
Obraty a zůstatky účtů

Obrat = udává souhrn změn na rozvahových účtech (pasivních i aktivních) za určité období. Do obratů se
nezahrnují počáteční stavy. Obrat vypočítáme součtem strany MD a součtem strany D. Značíme jej písmenem O
a malým písmenem stranu.

Zůstatek = Abychom zachovali podmínku podvojnosti, musíme konečné stavy převést na druhou stranu.Tento
převod označujeme jako konečný účetní zůstatek. U aktivního účtu bude na straně dal, u pasivního účtu na
straně má dáti.

Účtový rozvrh
- ÚJ stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové
osnovy
- V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné
účtové osnovy

Aktivní a pasivní účty


Syntetické a analytické účty
Syntetické = V účetních jednotkách, které vedou účetnictví v plném rozsahu mají syntetické účty kromě názvu
také trojmístné číselné označení.
První číslice v trojčíslí označuje účtovou třídu, druhá číslice účtovou skupinu uvnitř dané účtové třídy a třetí
číslice udává pořadí účtu v příslušné účtové skupině. (např. účet 511)

Analytické = Účetní jednotky v rámci syntetických účtů mohou vytvářet účty analytické, které zajišťují
podrobnější členění, např. podle potřeb daňových předpisů, potřeb účetní závěrky a dalších potřeb účetní
jednotky. Častým důvodem analytického členění je rozlišování jednotlivých hospodářských středisek.
Při používání analytických účtů se doplňuje za trojmístné číselné označení navíc další číslice.
( např. 511/100, 511/200 ).

Výsledkové účty
Výsledkové účty členíme:
- nákladové (5. účtová třída)
- výnosové (6. účtová třída)

Uzávěrkové a podrozvahové účty


Výsledkové účty hlavní knihy se uzavírají účetními zápisy. Konečné stavy jednotlivých výsledkových účtů třídy 5
a 6 se převedou na účet 710 – Účet zisků a ztrát a výsledný zůstatek tohoto účtu se podle své povahy převede
na účet 702 – Konečný účet rozvažný (na MD nebo Dal).
knihy podrozvahových účtů, uvádějí se tam účetní zápisy, které se neprovádějí v deníku a v hlavní knize.

3. Účetní knihy (Deník, hlavní kniha, kniha analytických účtů, kniha podrozvahových účtů)
– funkce, obsah, členění

Kniha analytických účtů


- je společně s deníkem (deníky), hlavní knihou a knihou podrozvahových účtů druhem účetních knih. Rozvádí
se v ní podrobněji zápisy v hlavní knize.
Příkladem knih analytických účtů mohou být skladové karty, karty dlouhodobého majetku, mzdové karty aj.

Hlavní kniha – Soubor syntetických účtů – věcné hledisko, vede se v minimální struktuře – počáteční stav,
pohyby (za každý kalendářní měsíc alespoň suma MD a D) a konečný stav

Deník – Každá účetní jednotka - jeden a nebo více deníků.


-V deníku jsou účetní zápisy uspořádány z časového hlediska
-Každý z těchto deníků je veden pro danou účetní oblast, např. deník bankovního účtu, deník vydaných faktur
apod. V deníku by měly být zaznamenány o každém účetním dokladu základní údaje – tj. číslo dokladu, stručný
popis, datum vystavení dokladu atd.
- kontrolní funkce - prokázat, že účetnictví účetní jednotky je úplné a že byly zaúčtovány všechny účetní případy
týkající se účetního období.
Kniha podrozvahových účtů
V knihách podrozvahových účtů se uvádějí účetní zápisy, které se neuvádějí v deníku nebo hlavní knize. Na
těchto účtech se sledují důležité skutečnosti nutné pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky.
Sleduje se např. najatý majetek v leasingu, odepsané pohledávky apod.
4. Základní účetní výkazy (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, cash flow, přehled o změnách
vlastního kapitálu, příloha k účetní závěrce; výroční zpráva) – obsah, členění, význam

Rozvaha
= přehled o majetkové a finanční situaci účetní jednotky
- Dělí se na aktiva (levá strana) a pasiva (pravá strana)
- Aktiva se třídí důsledně podle likvidnosti složek majetku, pasiva podle vlastnictví, resp. podle
původu zdrojů: vlastní a cizí
- v časové řadě po sobě jdoucích účetních obdobích průkazně doložena bilanční kontinuita (návaznost
konečných a počátečních stavů) mezi jednotlivými účetními obdobími a výkazy
- Z principu podvojného účetnictví vyplývá u rozvahy podmínka, že suma aktiv se musí rovnat sumě
pasiv
- poskytuje základ pro zhodnocení finanční situace podniku
- umožňuje zjistit hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta)

typy rozvah o zahajovací rozvaha


= sestavuje se při založení podniku
 počáteční rozvaha = sestavuje se k počátku období
 konečná rozvaha = sestavuje se na konci účetního období
 mimořádná rozvaha

Uživatelé rozvahy
 management firmy
 banky
 finanční úřady
 burzovní makléři
 obchodní partneři

Typické rozvahové operace
- aktiva vzrostou a pasiva vzrostou o stejnou částku
-aktiva klesnou a pasiva klesnou o stejnou částku
-stejnou částku jedna aktivní položka vzroste a druhá aktivní položka klesne
-stejnou částku jedna pasivní položka vzroste a druhá pasivní položka klesne
-Po každé hospodářské operaci je rozvaha vždy vyrovnaná

výkaz zisku a ztráty


- (výsledovka) ukazuje, jakého výsledku hospodaření účetní jednotka dosáhla za sledované období, včetně
porovnání s obdobím minulým.

cash flow
= peněžní tok, je příjem nebo výdej peněžních prostředků. Cash flow za určité období představuje rozdíl mezi
příjmy a výdaji peněžních prostředků za toto období.

přehled o změnách vlastního kapitálu


- Přehled o změnách vlastního kapitálu je společně s Rozvahou, Výkazem zisku a ztráty, Přílohou aPřehledem o
peněžních tocích jedním z účetních výkazů, který se sestavuje v rámci účetní závěrky. Výkaz podává detailní
přehled o pohybech jednotlivých složek vlastního kapitálu během sledovaného období. Rozdíl konečného a
počátečního stavu vlastního kapitálu z rozvahy se tedy musí rovnat sumě všech pohybů uvedených ve výkazu.
příloha k účetní závěrce
výroční zpráva
= dokument, který podává informaci o vývoji společnosti za fiskální rok. Společnost prostřednictvím výroční
zprávy informuje o finanční situaci, podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření za uplynulé účetní období a
o vyhlídkách budoucího vývoje finanční situace, podnikatelské činnosti a očekávaných výsledků hospodaření.
Výroční zpráva je i nástrojem marketingové komunikace, jehož pomocí společnost prezentuje své cíle, filozofii a
současné komunikační téma. Dobře zpracovaná výroční zpráva pomáhá budovat image společnosti, zvyšuje
důvěryhodnost a posiluje její pozici na trhu.

5. Účetní uzávěrka a závěrka, inventarizace majetku (PÚR a KÚR, bilanční kontinuita,


inventarizační rozdíly a jejich účtování)
PÚR – počátečný účet rozvažný
KÚR – konečný účet rozvažný
Bilanční princip spočívá v tom, že aktiva se vždy rovnají pasivům.

Inventarizace
• Upravena v zákoně o účetnictví
• zjišťuje stav veškerého majetku a závazků a ověřuje se, zda zjištěný stav odpovídá stavu majetku a závazků v
účetnictví
• může být periodická/průběžná

• fyzická/dokladová
• sestavuje se inventarizační komise, vyhotovuje se inventurní soupis
• může dojít ke zjištění přebytku, nebo manka (pozor – rozdíl – normy úbytku)
• viz např. https://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast5.aspx

Účetní závěrka a uzávěrka (rozdíl pojmů)


Druhy účetních závěrek – Řádná (k poslednímu dni účetního období)
- Mimořádná
– Mezitímní;
– Interně si společnosti sestavují výkazy častěji – reakce na aktuální hospodářské výsledky

• Složky účetní závěrky = rozvaha, výkaz zisku a ztráty („výsledovka“), příloha; dále vybrané účetní
jednotky sestavují – přehled o peněžních tocích (výkaz cash-flow), přehled o změnách vlastního
kapitálu
• Ve stanovených případech je povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (a.s. vždy, ostatní
společnosti za splnění 2 kritérií ze 3– bilanční suma, čistý obrat, průměrný přepočtený stav
zaměstnanců)
• Všechny účetní jednotky, které se zapisují do OR mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku a
výroční zprávu (VZ: finanční +nefinanční informace, výzkum, vývoj, životní prostředí apod.)

6. Účetní doklady (vlastnosti a náležitosti, archivace, nejčastější typy účetních dokladů a


jejich použití, oběh účetních dokladů)

Účetní doklady
• Jsou průkazné účetní záznamy, jsou dokladem o hospodářských operacích, mají vlastnosti a náležitosti, jsou
číslované (seznam číselných znaků a symbolů)

Vlastnosti účetních dokladů


• Věcná správnost
• Trvalost záznamu (souvisí i s nutností archivace)
• Průkaznost
• Nezměnitelnost záznamu

Náležitosti účetních dokladů


• Označení účetního dokladu
• Obsah účetního případu + účastníci účetního příkladu
• Peněžní částka (informace o množství a měrné jednotce)
• Okamžik vyhotovení účetního dokladu
• Okamžik uskutečnění účetního případu
• Podpisový záznam

Archivace
 5 let pro účetní doklady, knihy, inventurní soupisy a další přehledy, a to od konce účetního období, kterého
se týkají
 10 let pro účetní závěrku a výroční zprávu

Typy účetních dokladů


Faktura (vydaná a přijatá), pokladní doklady (příjmové, výdajové), bankovní výpis, vnitřní účetní doklady
(příjemka, výdejka, výplatní listina)

Oběh a přezkušování účetních dokladů – je stanovený postup, jak „putuje“ doklad v rámci účetní jednotky, na
konci tohoto oběhu je vyřazení a skartace, na začátku přezkoušení dokladu, kdy se řeší věcná („Odpovídá
doklad údajům na kupní smlouvě?“) a formální stránka (Obsahuje doklad předepsané náležitosti?); k zaúčtování
dochází až po kontrole správnosti dokladu

7. Dlouhodobý majetek podniku (účetní charakteristika, členění)


Dlouhodobý majetek - tvoří podstatu majetkové struktury podniku. Každá firma potřebuje mít kde vyrábět a
na čem vyrábět. Dlouhodobý majetek slouží k podnikání déle než jeden rok. Při jeho používání nedochází ke
změně jeho formy, ale dochází k jeho opotřebení. Pro firmu má dlouhodobý majetek zásadní význam, protože
velkou měrou ovlivňuje výši daní.

Členění
 dl. Hmotný - pořizovací cena je vyšší než 40 000 Kč, doba používání je delší než 1 rok, odepisuje se, dělí
se na movitý a nemovitý
 dl. Nehmotný - pořizovací cena je vyšší než 60 000 Kč , doba použitelnosti je delší než 1 rok, odepisuje
se, např. software, licence, know how,…
 dl. Finanční majetek - minimální cena není stanovena, doba použitelnosti je delší než 1 rok,
neodepisuje se

8. Zásoby (účetní charakteristika, členění)


- patří mezi oběžný majetek, pro který e charakteristická jednorázová spotřeba, doba držení je méně než 1 rok
-veškeré zásoby jsou účtované v 1 účtové třídě

a) nakupované (materiál)
-základní: vstupuje do výrobku a tvoří jeho podstatu (šaty – látka)
-pomocný: součást výrobku ale ne jeho podstata(šaty – nitě)
- provozovací: nejsou přímo obsaženy ve výrobku, ale slouží k zajištění jeho výroby ( paliva, oleje,…)
- náhradní díly: slouží k opravám dl. Majetku
-obaly: bedny, krabice, …
- drobný dlouhodobý hmotný majetek: doba použitelnosti více než 1 rok, ale cena menší než 40 000 Kč

b) Vlastní výroby – Zásoby


-121 nedokončená výroba – produkty, které již prošly jednou nebo víc výrobními fázemi, ale nejsou hotovým
výrobkem
-122 – polotovary vlastní výroby – produkty, které neprošly všemi fázemi, nejsou zcela hotové, ale mohou být
prodejné
-123 výrobky – dokončeno z hlediska všech fází a určeno k prodeji
-124 zvířata – mladá a jatečná zvířata (ryby, včelstvo, hlídací pes)

9. Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky (členění, účetní charakteristika)


- Charakteristickým rysem finančního majetku účtovaného v účtové třídě 2 je zejména vysoká likvidita,
bezprostřední obchodovatelnost. Předpokládaná držba či smluvená doba splatnosti krátkodobého finančního
majetku, resp. krátkodobých bankovních úvěrů nepřesahuje jeden rok.
 Peněžní prostředky (peníze v hotovosti a v bankách) a ceniny – při pořízení se oceňují jmenovitou
hodnotou
 Cenné papíry a podíly - při vzniku oceňovány pořizovacími cenami. Pořizovací cena v sobě zahrnuje
jednak cenu pořízení samotného cenného papíru či podílu a jednak vedlejší náklady pořízení v souladu
s pravidly stanovenými zákonnými předpisy (provize a poplatky burzám, makléřům, poradcům atd.).
K rozvahovému dni je účetní jednotce umožněno využití buď ocenění prostřednictvím reálné hodnoty nebo
jmenovitou hodnotou (pořizovací cena).

10. Zúčtovací vztahy (charakteristika účetních skupin)


= obecně situace, do kterých podnik vstupuje v rámci své činnosti a při kterých vznikají nebo
zanikají pohledávky nebo závazky.
Účty pro zachycení zúčtovacích vztahů nacházíme především ve stejnojmenné účtové třídě 3.

1) pohledávky - účtová třída 3


- Zúčtovací vztahy z obchodního styku (odběratel x dodavatel)
31 – Pohledávky

a) za odběrateli 311 - Odběratelé


- pohledávky se vyúčtují v okamžiku splnění dodávky vůči odběrateli
- na základě odběratelské faktury 311 / 6.. (601, 604...)

b) spojené s používáním směnek 312 - Směnky k inkasu


- přijaté cizí směnky, které byly vystaveny odběratelem nebo jiným dlužníkem na úhradu svého závazku
- 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry - pohledávky za směnky předané bance k proplacení před
lhůtou jejich splatnosti

c) z poskytnutých provozních záloh dodavatelům


- 314 - Poskytnuté provozní zálohy
- zálohy poskytnuté dodavatelům před splněním smlouvy ze strany dodavatele

d) ostatní pohledávky 315 - Ostatní pohledávky


pohledávky z obchodních vztahů
pouze v obchodním styku (reklamace)

2) závazky - účtová třída 3 (mohou i ve 4. nebo 2. třídě)


32 – Závazky

a) vůči dodavatelům
321 - Dodavatelé
- krátkodobé závazky vůči dodavatelům
- vyúčtovávají se při vzniku závazků nejčastěji na základě DFA
111 / 321
131
041
343
b) závazky ze směnek
322 - Směnky k úhradě
- vlastní poskytnuté směnky a akceptované směnky cizí, které slouží k úhradě závazků vůči dodavateli jež není
delší než jeden rok

c) závazky z přijatých záloh


324 - Přijaté zálohy
- evidujeme na něm krátkodobé zálohy od odběratelů před splněním závazků vůči odběratelům
- po splnění závazků se musí záloha vyúčtovat
221 / 324 - přijetí zálohy
324 / 311 - zúčtování zálohy

d) ostatní závazky
325 - Ostatní závazky
Příklad: přijaté a poskytnuté zálohy

11. Kapitálové účty a dlouhodobé závazky (charakteristika, členění)


- Účtování v 4. účtové třídě, rozvahová strana pasivní, je ovlivněno druhem právního subjektu – obchodní
společnosti, družstva, fyzické osoby
1) Vlastní zdroje
-základní kapitál 411
- kapitálové fondy 412, 413
- fondy tvoření ze zisku 421,423,427
- výsledek hospodaření minulých let 428,429
Výsledek hospodaření běžného roku – na začátku dalšího účetního období se převádí na účet 431
2) cizí zdroje
- rezervy – účt. Skupina 45
- Dlouhodobé bankovní úvěry 461
-dlouhodobé závazky – účt. Skupina 47

12. Náklady, výnosy a časové rozlišení

Náklady
• Měřítko spotřeby, opotřebení majetku, hodnoty vstupů nemateriálové povahy a hodnoty práce pracovníků;
ekonomický zdroj za účelem dosažení výnosu
• V účetnictví - základní členění dle nákladových druhů (viz. učtová osnova), účtování v 5. účtové třídě (MD)

Dělení nákladů
• Účelové
• podle výkonů, tj. kalkulační – přímé (jednicové) náklady, které lze bezprostředně přiřadit jednotlivým
výkonům

– nepřímé náklady, společně vynaložené na více druhů nebo na všechny výkony a na zajištění chodu celého
podniku; mohou být vykazovány jako režijní náklady (výrobní/správní/odbytová režie), náklady pomocných
činností

• Podle původu spotřebovaných vstupů, tj. externí (prvotní) a interní (druhotné) – poskytované samotným
podnikem pro „vlastní potřebu“, např. jedno středisko druhému
• Při sledování závislosti nákladů na změnách objemu výkonů lze rozlišit na fixní (nemění se v závislosti na
objemu výroby; nájemné, majetkové daně) / variabilní (mění se v závislosti na objemu výroby)
Výnosy
- Ekvivalentní peněžní vyjádření za uznané výkony účetní jednotky
- 6. účtová třída, Zpravidla D

Časové rozlišení
• 381 – Náklady příštího období (např. nájemné placené předem)
• 384 – Výnosy příštího období (např. předplatné)
• 383 – Výdaje příštího období (např. prémie a odměny placené po uplynutí roku)
• 385 – Příjmy příštích období (např. v prosinci je poskytnuto ubytování, ale částka za něj bude uhrazena až v
měsíci lednu)

13. Základní principy účtování, možnosti oceňování majetku

Základní principy účtování

 Princip podvojnosti a souvztažnosti účtů - Každá operace, která je zachycována v účetnictví má dvě
stránky (např. nákup materiálu za hotové – dojde k přírůstku materiálu a zároveň k úbytku peněz).
Zachycuje se na dva účty stejnou částkou, jednou na straně MD a podruhé na straně D. Obě změny
musí být stejně velké.
Stejná částka se promítne dvakrát na dva různé účty = podvojnost. Podvojnost je soustavou
podvojného účetnictví (podvojné účetnictví).
Souvztažnost – je to určení správné dvojice účtů pro zachycení konkrétního případu.

 Bilanční princip
-Bilanční princip spočívá v tom, že aktiva se vždy rovnají pasivům.

Možnosti oceňování majetku

1) Pořizovací cenou = cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Náklady s
pořízením majetku související nejsou taxativně vymezeny a mohou se lišit dle konkrétního pořizovaného
majetku, jiné mohou být u dlouhodobého majetku, jiné u zásob.

2) Reprodukční pořizovací = cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.
Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností jsou přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou
činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti.

3) Vlastními náklady u hmotného majetku (kromě zásob) a nehmotného majetku (kromě pohledávek)
vytvořeného vlastní činností - přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, která
se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami.

14. Odpisy (účetní odpisy, oprávky, rozdíl účetních a daňových odpisů)

Účetní odpisy – vyjadřují, jak je majetek v průběhu času opotřeben, zákonnou normou je zákon o
účetnictví, stanoveny na základě předpokládaného využívání – stanovuje sama účetní jednotka;
mohou být časové/výkonové
Daňové odpisy – zákonnou normou je zákon o daních z příjmů, jsou stanovené odpisové skupiny,
kterým je přiřazena minimální doba odepisování, rozlišujeme rovnoměrné/zrychlené odpisy
Oprávky - jsou souhrnem všech odpisů za celou dobu, po kterou se odepisovalo, čili od data, kdy byl majetek
zařazen do účetní evidence. Pod pojmem oprávky si tak můžeme představit záporný aktivní účet, jsou zde jasně
dané počáteční a konečné zůstatky, a samozřejmě je zde možnost převodu do dalšího účetního období.
rozdíl účetních a daňových odpisů
-účetní vyjadřují skutečné opotřebení, daňové se používají hlavně pro stanovení daňového základu, proto
skutečnému opotřebení odpovídat nemusí

15. Specifika účetnictví v podmínkách dřevozpracujícího a nábytkářského průmyslu

16. Daňová evidence


Dříve jednoduché účetnictví
= pohyb příjmů a výdajů
- Daňová evidence je určena pro ty subjekty, které nejsou účetní jednotkouve smyslu Zákona o účetnictví
- Daňovou evidenci vedou fyzické osoby, které se nestaly účetní jednotkou, jejich obrat nepřekročil za minulý
kalendářní rok 25 mil. korun, nejsou účastníkem sdružení a nejsou zapsány v Obchodním rejstříku, jinak
přecházejí na podvojné účetnictví.
(rozdíl mezi daň. Evidencí a účetnictvím: účetnictví náklady a výnosy)

- Cílem je zjištění:
 základu daně z příjmů jako rozdílu mezi daňovými příjmy a daňovými výdaji
 stavu majetku a závazků, které ovlivňují základ daně z příjmů
Tyto zjištěné údaje jsou využitelné pro další rozhodování a řízení firmy.

Daňová evidence podnikatelů obsahuje


 deník příjmů a výdajů
 knihu pohledávek a závazků
 karty dlouhodobého majetku
 karty zásob
 karty rezerv
 karty pro zapisování nepeněžních transakcí
 mzdovou evidenci
 pokladní knihu
 evidenci stálých plateb
 knihu jízd

17. Manažerské a environmentální účetnictví

environmentální účetnictví
= tzv. účetnictví udržitelného rozvoje.
- představuje významný nástroj, který měří a vyhodnocuje všechny tři pilíře udržitelného rozvoje ve vzájemných
souvislostech.
-Jeho prostřednictvím lze posoudit účinnost a efektivnost legislativních opatření i dobrovolných nástrojů, které
může podnikatelská i veřejná sféra využívat v souladu s prosazováním koncepce udržitelného rozvoje
společnosti.
-Tato problematika je v České republice řešena na makroekonomické a mikroekonomické úrovni.

Manažerské účetnictví:

 Slouží k řízení podniku a jeho vnitropodnikových útvarů


 Je dobrovolné, nereguluje ho zákon o účetnictví
 Je to účetnictví N a V orientované na rozhodování