You are on page 1of 24

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Fakulta elektrotechnická

Simulace a optimalizace v pohonech


semestrální práce

Předmět: Simulace a optimalizace v pohonech


Vypracoval: Jan Grossmann
Datum: 19. 05. 2018
Dodělat
datasheet synchronáku, u tlimuviky dát zobrazení inudkce do těžiště tělesa, průběh indukce ve
vzduchové mezeře
Tlumivka
Zadání
1) Vytvoření a předání 3D úlohy
2) Magnetický obvod – zadání charakteristik
3) Definování odvozené 2D úlohy pro řešení v prosředí
a. magnetostatic – indukčnost, silové půosbení
b. transient – proudy, ztráty

Parametry tlumivky
𝐴 = 10 𝑚𝑚; 𝐵 = 20 𝑚𝑚, 𝑣𝑧𝑑𝑢𝑐ℎ𝑜𝑣á 𝑚𝑒𝑧𝑒𝑟𝑎 1 𝑚𝑚

obr. 1
Teorie

obr. 2 – ekvivalentní obvod magnetického obvodu


Zpracování
1) Analytický výpočet
Parametry tlumivky

činitel plnění železe kFe 0,8 -


činitel plnění mědi kCu 0,7 -
relativní permeabilita μ0 1,26E-06 -
frekvence f 50 Hz
geometrický průřez železa SFeGeo 400 mm2
skutečný průřez železa
(respektující činitel plnění) SFeAkt 320 mm2
Průřez mědi (respektující
činitel plnění) SCuCelk 210 mm2
průměr vodičů dv 1 mm
počet závitů N 210 -
proudová hustota J 5,7 A/mm2
proud vodičem IRMS 4,48 A
tabulka 1 –parametry tlumivky

Výsledné vypočtené hodnoty

magnetický odpor ve
vzduchové mezeře Rmσ 3978874 H-1
napětí Utl 15,5881 V
magnetický tok φ 0,00024 Wb
magnetická indukce B 0,73836 T
indukčnost L 0,01108 H
tabulka 2 – vypočtené hodnoty

Výpočet indukčnosti jsem udělal podle výše uvedených vzorců.


2) Výpočet pomocí Maxwell 2D - magnetostatic
Importoval jsem si zadanou geometrii tlumivky a následně vytvořil 2D řez v rovině XY.
S tímto modelem jsem dále pracoval. Vinutí jsem rozdělil na dvě samostatné entity, a každé
přiřadil budící proud opačného směru. Velikost proudu jsem zadal podle vypočítané hodnoty
výše, tedy I = 4,48 A. Následně jsem si vytvořil parametr „matrix“, kde jsem zadal počet
závitů vinutí pro zadané proudy a tyto proudy jsem zadal do jedné skupiny. Počet závitů je
podle výše uvedeného 210 a zapojil jsem je do jedné paralelní větve. Nastavil jsem řešič
magnetostatic, vinutí přiřadil materiál copper a jádru ocel COPROSID – M5, viz obrázek 3.
Nyní jsem vše zanalyzoval a zobrazil si magnetickou indukci a ma gnetický tok.
obr. 3 – materiál jádra

obr. 4 – magnetická indukce

Hodnota indukčnosti z 2D modelu je 715 mH. Toto je hodnota vypočítaná pro model
s rozměrem B = 1 m. Musel jsem to tedy přepočítat na skutečnou hodnotu. Indukčnost pro
B = 20 mm vychází 14,3 mH.
obr. 5 – vypočtená indukčnost pro B = 1 m

3) Výpočet pomocí Maxwell 3D - magnetostatic


Podobným postupem jsem vypočítal indukčnost 3D modelu.

obr. 6
obr. 7 – indukčnost v 3D

obr. 8 – výpočet indukčnosti ve 3D

Výsledná indukčnost z 3D modelu je B = 17,3 mH.


Působící síla na magnetické jádro

obr. 9 – působící síla

4) Přechodný děj – transient


V řešiči transient jsem určil přechodový děj v tlumivce. Na vinutí jsem přivedl sinusové
napětí o frekvence 50 Hz a efektivní hodnotě 240 V. Největší přechodný děj nastává při
zapnutí v nule napětí, a tento děj je na obrázku 10.

obr. 10
Závěr
Vypočítal jsem indukčnost tlumivky analyticky, poté v Maxwell 2D (magnetostatic) a
Maxwell 3D (magnetostatic). Z analytického výpočtu vyšla hodnota indukčnosti 11,1 mH,
z 2D výpočtu 14,3 mH a z 3D výpočtu 17,3 mH. Nejpřesnější výpočet by měl být z 3D
modelu tlumivky. Působící sílu na magnetické jádro jsem určil také v řešiči magnetostatic, a
hodnota j F = 1,94 N. Závěrem jsem udělal přechodný děj na tlumivce v řešiči transient.
Stejnosměrný motor
Zadání
4) Stavba modelu pomocí User Defined Primitives
5) DTTO – aplikace modulu RMxprt
6) Zobrazit průběh magentické indukce ve vzduchové mezeře
7) Stanovit silové účinky na magnetický obvod respektive na vodiče rotoru

Parametry motoru

obr. 11
Zpracování
Podle zadání jsem vytvořil v prostředí ANSYS model stejnosměrného motoru. Následně jsem z 3D
modelu vytvořil 2D řez, na kterém jsem prováděl všechny výpočty a simulace.

obr. 12 – řez 3D modelem

Na obrázku 2 je řez 3D modelem. Pro přehlednost jsem barevně odlišil jednotlivé části motoru.
Následující obrázky budou zachycovat magnetickou indukci motoru, magnetický tok a intenzitu
magnetického pole v motoru. Jsou zachyceny tři stavy:

 buzení pouze v budícím vinutím hlavních pólů


 buzení v budícím vinutím hlavních pólů a proud ve vodičích kotvy
 buzení v budícím vinutí hlavních pólů, komutačních pólů a proud ve vodičích kotvy
Jedná se o cize buzený motor – proud budícím vinutím je 𝐼𝑏 = 3125 𝐴,tlumící vinutí je zapojeno do
série s vodiči kotvy, a teče stejný proud 𝐼𝑎 = 475 𝐴.
Grafické zobrazení veličin v magnetickém obvodu motoru
1) Proud v budícím vinutí hlavních pólů 𝐼𝑏 = 3125 𝐴, proud kotvou a tlumícím vinutím 𝐼𝑎 = 0 𝐴

obr. 13 – magnetický tok

obr. 14 – magnetická indukce

Pozorujeme nezdeformovaný magnetický tok. Polovina toku z jednoho severního hlavního pólu se
v tomto (ideálním) případě uzavírá přes jižní pól statoru jednoho vedlejšího hlavního pólu a jho a
druhá polovina druhým vedlejším jižním hlavním pólem a jhem. V rovině komutačních pólů, tedy
v geometrické neutrále hlavních pólů je magnetický tok i indukce nejmenší, a tak zde leží magnetická
neutrála. V geometrické neutrále by pro nejkvalitnější komutaci měly být umístěny kartáče, respektive
komutující cívka. V zubech rotoru je magnetická indukce největší. Zde dochází ve stroji
k magnetickému nasycení materiálu. Při zvětšování budící proudu tak již neporoste magnetický tok,
bude pouze docházet k větším ztrátám.
2) Proud v budícím vinutí hlavních pólů 𝐼𝑏 = 3125 𝐴, proud kotvou 𝐼𝑎 = 475 𝐴, proud tlumícím
vinutím 𝐼𝑎𝑡 = 0 𝐴

obr. 15 - magnetický tok

magnetická
neutrála

obr. 16 - magnetická indukce

Orientace budícího vinutí je totožná jako v předchozím případě. Polarita proudu tekoucí vodiči kotvy
je zobrazena pouze v jedné drážce pod každým pólem, ke komutaci dochází v rovině komutačních
pólu, a tím ke změně polarity. Je patrná deformace magnetického toku magnetickým polem vodičů
rotorů, tzv. reakce kotvy. Část toku se uzavírá přes komutační póly a magnetická neutrála již neleží
v rovině geometrické neutrály. Z obrázku magnetické indukce vidíme, že jedna strana pólového
nástavce je více magneticky sycena než druhá strana. Černou čárou v obrázku 7 je naznačen posun
magnetické neutrály. Vlivem posunu dochází ke komutaci v místě s větší magnetickou indukci, tím se
indukuje napětí do komutujících cívek a dochází k jiskření na komutátoru, což nepříznivě působí na
životnost komutátoru. Reakce kotvy je výraznější s rostoucími otáčkami rotoru, magnetická neutrála
se posunuje ve směru otáčení. Zajistit komutaci v magnetické neutrále je možné natočením kartáčů,
které se u starších strojů používalo. Nevýhodou je to, že zlepšení komutace je zajištěno pouze pro
jeden směr točení, pro otáčení do druhého směru je průběh komutace zhoršený. Velmi používaným
řešení jsou komutační póly a kompenzační vinutí. Viz dále.
3) Proud v budícím vinutí hlavních pólů 𝐼𝑏 = 3125 𝐴, proud kotvou a tlumícím vinutím
𝐼𝑎 = 475 𝐴,

obr. 17 – magnetický tok

obr. 18 – magnetická indukce

Vinutí komutačních pólů je zapojeno do série s kotvou motoru, aby byla kompenzace závislá na
zatížení kotvy. Komutační vinutí je tedy protékáno proudem kotvy o velikosti 𝐼𝑎 = 475 𝐴 i v mém
modelu. Komutační póly mají dvě základní funkce, a to zrušit pole reakce kotvy v geometrické
neutrále a vytvořit pole, které indukuje do komutujících cívek komutační napětí opačné polarity, než
má reaktanční napětí. Polarita komutačních pólů je u motoru stejná jako polarita předchozího hlavního
pólu.
V mém modelu není vliv komutačních pólů příliš výrazný. Bylo by tedy vhodné zvýšit proud tekoucí
komutačním vinutím.

4) Průběh magnetické indukce ve vzduchové mezeře

obr. 19 – proud kotvou, komutačními póly i hlavními póly

obr. 20 – průběh při nulovém proudu ve vodičích kotvy i tlumícího vinutí, budící vinutí plně nabuzeny

Na obrázku 12 je průběh magnetické indukce ve vzduchové mezeře při proudu kotvou a


komutačním vinutím 𝐼𝑎 = 475 𝐴 a proudem budícím vinutím 𝐼𝑏 = 3125 𝑘𝐴. Pro srovnání je
na obrázku 13 průběh indukce ve vzduchové mezeře pouze s nabuzenými budícím vinutím.
Na obrázku 13 vidíme, že mezi hlavními póly je magnetická indukce nulová a pod póly
maximální a poměrně rovnoměrná. Oproti tomu na obrázku 12 je vidět, že není magnetická
indukce rovnoměrně rozložená. Také vidíme, a to v obou případech, vliv zubů rotoru na
velikost indukce. V místě, kde je rotorový zub je menší reluktance, a tím pádem větší velikost
magnetické indukce, v drážky je reluktance větší a indukce menší.
5) Silové účinky
obr. 21 – silové účinky

Závěr
Vytvořil jsem model stejnosměrného motoru v prostředí ANSYS. Nejprve jsem vytvořil geometrii
motoru pomoci RMxprt s parametry uvedenými v datasheetu. Následně jsem z 3D modelu vytvořil 2D
řez v rovině XY a dále jsem pracoval s 2D modelem. Nastavil jsem hodnoty proudu a směr ve vinutích
rotoru i statoru a model byl připravený pro zobrazování požadovaných veliečin.
Zhodnotil jsem magnetický tok motorem ve stavu s nabuzený pouze budícím vinutím, poté budícím
vinutím a rotorovým vinutím a na závěr i s komutačním vinutím. Z porovnání těchto třech stavů je
patrná reakce kotvy, způsob deformace magnetického pole a posun magnetické neutrály. Komutační
póly měly magnetické pole kotvy „vytlačit“ ze svého okolí, protože leží v ose kartáčů, respektive
komutující cívky, kde magnetické pole způsobuje zhoršení kvality komutace. V mém modelu jsem
nastavil proud komutačním vinutím stejný jako kotvou, což zřejmě není dostatečně velký proud.
Asynchronní motor
Zadání
8) Vytvořit model asynchronního motoru v aplikaci modulu RMxprt
9) Zobrazit průběhy veličin
10) Stanovit silové účinky na magnetický obvod respektive na vodiče rotoru
Zpracování
Vytvořil jsem 3D model asynchronního motoru podle zadaných parametrů, následně jsem
udělal 2D řez v rovině XY a v řešiči transient vykreslil průběhy veličin.

obr. 22 – 2D model

Momentová charakteristika
obr. 23 – momentová charakteristika

Na obrázku 2 je vidět typická momentová charakteristika asynchronního motoru v motorické


oblasti.
Proudy motorem při rozběhu

obr. 24 – proudy při rozběhu

Na obrázku 3 jsou průběhy ve třech fázích statoru asynchronního motoru Přechodový děj trvá
přibližně 150 ms. Záběrný proud dosahuje přibližně 250 A,
obr. 25 – průběh momentu při rozběhu

Záběrný moment motoru dosahuje hodnot 200 Nm, po odeznění přechodového děje se
moment ustálí na hodnota přibližně 100 Nm..

obr. 26 – průběh otáček při rozběhu

Otáčky motoru lineárně rostou až na jmenovité otáčky, které jsou v tomto případě přibližně
1500 ot/min. Jedná se o 2 pólový stroj.
obr. 27 – indukované napětí v rotoru při rozběhu

Zpočátku je skluz maximální a do rotorového vinutí se indukují napětí podle obrázku 7.


V čase přibližně 150 ms dojde k roztočení motoru na jmenovité otáčky a skluz se blíží 0,
frekvence rotujícího magnetického pole z pohledu rotoru se tak zmenšila téměř na nulu, a při
běhu na jmenovitých otáčkách se indukuje jen nepatrné napětí, které udržuje motor na
jmenovitých otáčkách. Na obrázku 8 jsou odpovídající indukované proudy.

obr. 28 – proud rotorem při rozběhu

Závěr
Podle zadání jsem vytvořil model asynchronního motoru a v řešiči transient jsem zachytil
průběh veličin při rozběhu.
BLDC

obr. 29

obr. 30
obr. 31 – závislost momentu na otáčkách

obr. 32 – magnetická indukce ve vzduchové mezeře


obr. 33 – proud fázemi

Závěr
Vytvořil jsem model BLDC motoru a zachytil průběhy veličin.