You are on page 1of 140

Martina Thomov:{

Ideologfe

a

teorle

poznanl

7.7

Ke vzniku kriticismu

a transcendentalismu

Immanuela Kanta

Nakladatelstvi Svoboda Praha 1986

]] 1501

\O VEB Deutscher Verlag der Wissenschaften,

Berlin 1980

franslation @ Pavel Tom65ek, Praha 1986

Pルα ″υαん″θ″ググ “

TeOrie poznini vptupulC

ёasto vc nloz。 ckチch syStё nlech

inkO dilё i disciplina,pFisnё jiこ i ln6nё

pFisnё

odliζenl od ostatnich

ёisti.Rozviji se sicc stile v iednOtё s celkcm sv&ol通zorovёho

systё mu a leli postaveni ic■ 10ZOfCm takё zpravidla stanovcno

v urこ itё sou宙 slosti s ostatniIIni probl`movプ mi Okruhy,alc j

V′ klad b】 i na tё chto souvislostech relatiⅥ lё ncz`visl .TatO

skuteこnbst vypl′ Vi Z pOleti samOtnё ho poznini.Zvl16tё

v bllr o―

llzni f1lozo■ i novOvё ku tc vё tginou vychizi z pFcsvё cni, c

dFivc,nett sc■ lozof ve svёm zkolmllni obMti k,i■‐ OMZkim,

musi bゾt prOZkOumina poznivaci schopnostこlovё ka v jistё m

smyslu sama,,o sobё .Bacon napsal Novё organon s nirokem

rozvinout vёdeckou mctodu poznini. IIumc a Lockc zkoumali

lidskゾ rozum.Dcscartcs a Lcibniz hledali"vrozend ideiC``,aby

na nich mohli zaloZit bczpcこ n`vё ni.A′ Kant poloを il svou kri―

tikouこistё ho(poZnivalicihO)rOzumu Otizku o vymczcni,,こ ist```

poznivaci schopnostiこ lovё ka zimё rnё nc,prvc nezivisle na pri¨

hu pたdmёtn6ho poznini, aby tcnto proccs mohl znizornit

pFesnё ji.Jiラ metodickё vchOdiSko,s nillntt se setk`v`me iak

l絆 難 鮒

』 灘

VyidC Z iluze,労e pouhё nijtt znamel通 moc,,ak tVrdil Bacon, a le― li V CO mo2ni neicfcktiVnё ; i mCtOdё poznini hledin l`k

k Feもeni vSech spoleёenskチch prOblё IIni.Karcl Marx pozname―

nivl,,多e Descartcs pr肝ё tak iakO BaCOn poklldal zmё nu rOb―

ld:ilttIJ』謝鼻 e111 J ttrody dovё ktt za

Z hlediska zodpovё zeni zttkladni f1lozoflckё otttky se Bacon

snaЙ il zalo老 it svou tcor poznini materialisticky oakO Cmpirickё a na zkuこ enosti zaloを cnd odriZcnl obicktiVni reality)a lDescartes

zastaval idcalistickou konccpci poznivacf funkce zaloを en6 na vrozenゾch ideich.PFcsto oba pFedstavitel`riznフch SVёtOnizoro

/

vfch smdrfi upadaji pii vykladu spoledensk6 funkce pozn6ni do

idealismu, nebot vychdzeji z prvenstvi idedlnich hybnych sil

v

ddjinn6m procesu.

Toto zkresleni, kter6 vyjadiuje neznalost skutednych pied-

pokladfr pozn6ni, se rnusi piirozend proievit v torn, Ze teorie

pozndni isou koncipovdny bez ohledu na tyto

i

kdyZ

takovri nez6vislost

koneckonctr existuje

jen

prYedpoklady,

v

piedstavd

filozofii. V novdj5i b:urr,aazni filozofii se tato neuvddomdlost

v

typickych smdrech stdle obnovuje a zvli5tni vyraz md zejm6na

v

novokantovstvi a novopozitivismu. Nicm6nd produkce vddomi

se vZdy uskutelfiuie na zikladd

a proto

praktickdho

Zivotnlho

i tyto takzvan6 ,rdist6" teorie

pozn6ni jsou

procesu,

nakonec

mnohostrannd spojeny se spoledenskou skutednosti doby, v niZ

vznikly, a nesou

jeji

znaky. V Z6dn6m piipadd nejsou tak6 dasov6

podmindny pouze ve smyslu historickych reflexi procesu pozn6-

ni, zejm6na vddeckych procesri, a sv6 ot6zky a ieleni neziskivaji vlfhradnd z probldmovdho okruhu svdho zcela specifickdho pied- m6tu. Jsou spiSe formami ideologie v daleko komplexnEj5im smyslu.

KaZdri takovd zdrinlivd dist6 teorie pozn6ni stoji v kontextu

je

mnohostrannE

celdho svdtondzorov6ho syst6rnu myslitele a

modifikovdna

-v

Seni probl6mtr

-

kladeni otizek, v metodd i v navrhovan6m ie-

pozici, jakou myslitel zaujal v reflexi ostatnich

strdnek vztahu mezi subjektem a objektem. Ideologick6 motivy,

kter6 jsou podnEtem pro

ledenskym procestm

myslitele

pii

zaujeti stanoviska ke spo-

jeho

doby, maji tedy na teorii pozn6ni

hlubii vliv neZ pouze v tom ohledu, Ze myslitel

metod poznilni

za spoledensky uZitedny,

tedn6 racionalizace poznini piirody

jako

poklSd6

vyzkum

je napliklad uZi-

pro brrioazni ekonomicky

vWoi. Ldpe iedeno, na udeni o tom, jak si ilovEk prostiednictvim

poznini osvojuje svdt, ptsob.ivice di mdnd zprostledkovand kom-

plexni poieti dlovEka, ieho spoledenskych vztahfi a dEjin. Teorie

pozndnl

je

ve znadnd miie spoluvytviiena piedstavou filozofa

o dlovdku. Koncepce dobrotE lidi a rovnosti

francouzskych materialistri

jejich

,ro

privodni

rozumovych vloh, o v5emocnosti

zku5enosti,

ndvyku,

vychovy,

o vlivu vnEj5ich

okolnosti na dlovE-

ka, o velk6m v5iznamu prrirnyslu, o opr6vndnosti poZitku

atd

. .

."2 napiiklad odpovidaii senzualisticky zalolenrdmu poieti

pozndni, vysoce oceirujicimu vdddni ze zku-Senosti, v ndmZ se

v5ak nutnE objevuje kontemplativni

irlohy rozumu

v

jako

,,svdzfkonn6"

jejich ddjinn6m jedn6ni

rys.

TJstiedni zpracovinl

(autonomni) schopnosti lidi

odpovidd teorii pozn6ni, kter6 vy-

ir癒『 踊 讐

odli 5n1i m ho dno cenim v liter atui e

;.rlir$,;;ui "-nE

B-[ff511,

J,i:,1ii"".,,:"--*

v teorii

kT:y

.po.1"'a"i'

rozumu'

p'rn6ho$ixff :ffiJ$t',:Tfffi

filozofov6ni zart61ll

ri#r"l;*

bvl v podstatE ukonde"rit^""t"

Z tohoto hlediska

t''ilij

obfltgq

iist

Kritikou Eist6ho

;di:;"ii"9i,i!'*ta ie reflektov6na

firi*m:lrpin:i'+ruil]i+:f*"'3i"i]f,i

fr

ffi;.H;tJsmYslu'uYl

burZoaznimi

novokallovstvim

t,,'touuitii'#;i;*fi

piechod z

tzv'

obrat

v nEm

i{trpretov6n

obdouili;ile;tGitttk6ho'

Gnoz6ologickf

a tak6 se

oiedkritick6ho

ie v Kantovd

t

tuu"i*iji""tfi;"d"6;;iyigt-,""tt"v

fmii+r**=ttxt,;;g*}S',ffi

zumu

piedchizelo

.sPis.um.',1],":T:.:Y':::'#"

1"ilfi1;

byly

hlavnE

^;.

;;;. i"

teorre

Vznikl tak doiem

a z teorie

k6ho a

pozn6ni,

oodnEty z

veoy uSav
veoy
uSav

otitot'ou*ehi metody.iehdei5iho

;pq'gb"v

matemauc-

Kantriv odvrat od

piirodovednit"T)fii;;li;-

f'&;'#'il;-oW+

inteioretov6n novokan-

a metafvzickou skol- v marxistich.ich

ieho ran6 worby'

iovstvimu iat<o

skou firozofii

ooiedn6nlch,"'"

r"rti#;"t-I;;l;;l*1tl"l

christffi

wotr"

a empirismem.

;*rll"i';ffi; u potitt"te

maierialistickllim sta-

-"l"its+"#,:3ft I'.Hg,:l',l.unukanlqvs$lb6d6nisetk6v6mestd-

hrEritffi

rxrl|**H*llp$,#i{ffi

nrit!ri*.'mU".

ti?ttj#ri,1'.ffi+k5rii.*ft

metemuaaa"r.;.slli;"ili''.;i'#v:{-'}rii'f|;{t[}:fi:k

;il.;i:i

r?i,"li-(avz

tfeba^ien

skromnE'

k

ilich z6t<onito.ti u'iii

rir'"nittyth teorii' Zvlilitnl pozornost

*a'J,',?;#"!rylslnl*jn*;ru"4*5,itlsffi';l

;;;fi+;ii ;riun'i'auiitosti

mezi

i9h9.

tiv

x}##'tritil#l{ffi lllu"i'ffi

l[{ft :jf,'ffi

a

(vYbraufch)

Pra

o

nxrluru byt v mnoha aspektech precizndji zhodnoceny ideologick6

Irrotivlce,

llkrzolic

historick6 misto a hodnota ideov6ho obsahu t6to

Lze tak6 eventuilnd

jako zdroje marxismu-leninismu.

rlctclndji ukizat u Kanta ty novd probl6my, kter6 vedly k obroze-

nl rliulcktiky velk6ho stylu, o ndrnZ mluvi Engels v souvislosti

r pl'lnosem klasick6 ndmeck6 filozofie.e JestliZe chcerne urdit

;rfcsndji,

neZ je bdin6, co vlastnd m6me chipat jako dialektickyi

np(rsot'r my5leni, a nechceme-li ztrstat jen u nereflektovandho ptYe-

vzctl

kategorii a zrikonitosti

v jejich abstraktnim pojeti, musirne

zpracov6ni kterych piedmdtir se

riixtit, z

iaklfch ot6zek a pii

vtbcc dialektick6 rny5leni vyvinulo z podStednich z6rodkri aZ clo hornplcxndj5iho, systematidtdj5iho pojeti souvislosti mezi kate-

goric:mi. MriZe se pak uk6zat, Ze dialektick6 metoda se v klasickd

nfmccki filozofii rozvinula hlavnE zpracovinim probldrntr

spole-

fcnski tinnosti lidi, a to od Kantova prvniho vytydeni otizky

n

icho

pokusu o ie5eni aZ po Hegehiv pokus ve Vddd o logice.

ostatnd totdZ co pro pochopeni

Pro pochopeni kategorii plati

tcrrril, vdetnd filozofie:

,rNebot

vdc se nevyderp6v6 svym iltelem,

nybri

lrf lrri r;vym proaedenfm a skutednlm celkem neni vfsledek,

vfrlcdck zirovei, s tirn, jak vznik6; ridel s6m pro sebe je neZivd

v[cohccno, jako je tendence hollim puzenim, kter6mu je5td chy-

hl jc:ho skutednostl a holy vfsledek ie mrtvola, kterd tam zbyla ;to lcndenci."lo I)ruhd hledisko metodick6ho postupu, o nEjZ se snaZime,

rc tykd

1uo

pokusu

nallzt rozhodujici

otdzky,

kterd jsou podstatn6

zvld5tnost Kantovy filozofie a urduji jeji metodu a strukturu.

lrlctlcvlim se jedn6 o zodpov6zeni otSzek: Prod koncipoval Kant :vrru teorii pozndnl pr6vd takto ? Z jak!,ch motivri vyplyvd speci-

llekd

transcendent6lnd filozofick6 koncepce

pozn6vaiiciho rozu-

ktery je pro

o otizku pfivodnich

vyvolaly a kter6 dini

Itttr a prod je vEddni zirovefi omezeno zprisobem,

Kuntovu filozofii tak typicky? Jde tedy

trtyllcnkovych piistupti a motivri, kter6 je

trtto lilozofii vzhledem k ostatnim existujicim koncepcim na-

lrrolto

novou. Brtrioazni badatel6 z

oblasti ddjin filozofie se

grlcvdin6 pokou5eji vysvdtlit fllozofii tim, ie prokii.i teoretick6

ztlrrrje, kter6 ji

ovlivnily. ZvlSitd, v rozsfhl6m bfd6ni o I(antovi

sc to dasto prov6di s piikladnou svEdomitosti, Studium pramenri,

vt\ctnd s6mantickd analyzy dalSiho vyvoje, pitpadnd zmEn urdi-

tt't'h tcrmlnfr, md nepochybnE nepopiratelnou cenu pro objasnEni

rrrlstrr lilozofie

v ddjindch mySleni a mriZe tak6 ukdzat drileZitd

vlak sotva moZn6 ziskat univerzdlni

tlctrrily. 'l'outo metodou je

1ri'lstrrp k originalitd myslitele. I kdyZ odhlddneme od skutednosti,

Historick6 a filozofick6 anal'fza,kteri si dini n6rok na vddec-

kost, nemtrie samoziejmE postrddat

lllozofie,

kriticky odstup od zkouruand

zietel na sebepochopeni

i kdyZ se bere co nejpedlivdj5i

myslitele i

logiku, kterou vEdomd rozvinul pii vytv{ieni svdho

rl[noviska. ,rVddEni a mindni", podle Hegela, objektivni historic-

kA hodnota a sebechdp6ni, kter6 se tyk6 vlastniho syst6mu, se tcimdna v burZoazni filozofii dasto nadobro rozchdzeji. VEdeckd rcbcvddoml je moZn612 pouze se stanoviska historick6ho materia-

llnmu, ktery vEdecky zodpovidd o6zky vzniku ve5ker6ho vEdomi,

[moZfiuje filozofick6mu my5leni historicko-kriticky pohled a se-

hckorekturu a dovoluje objasnit poimy praktick6ho Livota vlech-

ns rrmystdria"

ProtoZe

teorie.

viak prdvd ze stanoviska historick6ho materialismu

NmfiZe blft filozofick| analyza nikdy

,,bez

piedpokladri", objek-

tlvistick6, musi svou opodstatndnost prok6zat naopak tim, Ze rrlhali skutednd piedpoklady vzniku a rozvoje filozofickych

ryrtdmt. To znamen6, Ze u vzniku a zdkonit6ho vfvoie vEdomi

fo tleba uplatnit

obccnd a zdrovei

zdkladni hlediska historick6ho materialismu

je na materidlu konkretizovat. Z tohoto stano-

vhka je nutnd a zdroveil v souladu se zdm6rem vEdeck6 inter-

prctace i moZn6, aby se u

v urditd miie piihliZelo k

analyzovandho filozofickdho systdmu redlnllim historickym ideologickym

prrtojrim, kterd se v ndm realizovaly a kter6 jsou dasto fen velmi

podmln6nd vyi6dleny v minEni filozofa o sobd sam6m a dokonce

r0ntdvaji neziidka zcela skryty. Piitom mfiZe blft geneticki ana-

lfza, o kterd jsme se zminili fako o prvnim aspiktu, velmi plod-

nfm, ne-li rozhodujicim piistupem pro nalezeni pravdy. Poku-

llmc se proto osvojit si myllenky, kter6 rozvinul na z6kladd

rtudia Hegela mlady Marx

pii

prdci na sv6 doktorsk6 disertaci:

1,l.ilozofick6

f,lozofa,

a

dEjepisectvi se nem6 zablvat pochopenim osobnosti

to ani duchovni, a stejnE tak ani ohniskem a podobou

fcho syst6mu, tim m6nE zachilzet do psychologickych podrob-

nortl a mudrov6ni; m6 ale v kaZd6m syst6mu oddElit samotnS

urcxcnf, kter6 pronikaji skutednou krystalizacl drikazri, zdrivodnE-

nlmi

v rozhovorech, piedstavou filozoft, pokud sami sebe znaii;

- pozn. piekl.) mldky pracujiciho krtka skutedndho filo-

(rxllilit

mlickiho vEddni od upovidan6ho exoterick6ho, rtrznE se ft6fi- r:lho fenomenologick6ho subjektivntho vddomi, kterd je schrdn-

httu n cnergii kaZd6ho vyvoje

Tento kritichj, moment vykladu

. . .

lrlnturickd filozofie je naprosto nezbytny, aby mohl byt vEdecky

lur:hyccn systdm ve sv6 historick6

existenci. .

.((13

llll

llil

ll

ll‐‐

 

Ч

――

‐一―

‐‐

――

――

――

ーー

」―

tllvod

bV"dn∝ ёSp∝ho「m an My

l爵

謝窯場 t弓 :L・

F量bl肥

o Owcna,n′

brЙ takё od Kanta,Fichta a Hcgcla.``1

譜守誌i北

111lViC Sp01cё cnskё procesy chipat iako dё ,inn′ prOCCS dOsahOvi

lli vy`ヽlho

v′vo,C lidStva pFekonivinlln nutn′

ch vフVOjOVジch

ltipiti. Byla zde vykOnina myζ lenkOvi pricc,kteri v′znamnё

l i8Pさ la k VytvoFcni vё dcck`ho svё tovёho nizoru.Vc sv`prvni

13

historick6 fizi vznikl piece marxismus nutnE jako vEdeckS ana-

lyza ddjin

lidstva, jako

podstatnd

filozofie, at

ide

nezbytnE prvnim

materialismu,

historicky

materialismus, jehoZ obsah

piedmdtnlfm oblastem

etiky, estetiky nebo

spoluurduje plistup

i k jinfm

o probldmy teorie pozn6ni,

filozofickd zpracovini piirodovEdnych poznatkri (dialektika pii-

rody). Vddeck6 objasn6ni z6konitosti spoledensk6ho vlvoie bylo

vypracovdni vEdeck6ho filozofickdho

filozofie, kter6 mohla slouZit

krokem k

a tim k vytvoieni

dElnick6 tiidE jako teoretickA zbrafi v boii za svrZeni kapitalis-

tick6ho i6du a nastoleni beztiidni spolednosti. V t6to historickd

souvislosti s komunistickym hnutim

ndmeckou filozofii

jiZ

ch6pal Engels klasickou

  • v roce 1843. V recenzi Situace Anglie.

,,Minulost

d6jiny

a piitomnost" od Thomase Carlyla oslavil s nad5enim

velk6 t6ma nov6 filozofie, kter5 mEni svEt,z

lidstva jako

a

kr6tce piedtim zaiadrlklasickou n6meckou filozofii jako zaklad-

ni teoreticky zdroj

k praktickym a teoretickym snahfm progre-

sivnich sil, za nli, zatinal pokl6dat sily ddlnickd tiidy.s

Klasikov6 marxismu nemohli ovlem tdLit z my5lenkovdho

bohatstvi klasick6 ndmeck6 filozofie nekriticky. Pievzeti cennych

myllenkovych vlfchodisek zahrnovalo rozhodny kriticklli odstup.

Navic hledisko, z ndhoi svEtleny ddjiny lidstva,

isou v historickdm materialismu vy-

je

v z6sadnich otizkdch protikladnd

stanovisku klasick6 ndmecke filozofie. Klasicki nEmeckS filozo-

fi e je ideolo gii bwloazie, zatimco marxismus-leninismus vznikl

jako teorie ddlnickd tiidy. Timto rozdilnym ideologicklim stano-

viskem se Siroce spoluutvdiel pohled na probl6my

Pro piedstavitele klasick6ho nEmeck6ho

i jejich ieSeni.

idealisrnu jsou ddjiny

piedev5im dEjinami

isou ddjiny

lidsk6ho rozumu, ze stanoviska marxismu

primdrn6 ddjinami spoledensk6 praxe lidi, zeim6na

ieiich vlfrobnl dinnosti, kter6 ie

Na

zdkladem spoledensk6ho vyvoje.

z6kladE stranEni boji dElnickd tiidy dospEli wrirci marxis-

tick6 filozofie k nutndmu vfchodisku vytvoieni vddeck6 filozofie.

Orientace na prozkoum6ni soci6lnd ekonornickd Zivotni situace

d6lnick6 tiidy a

feji

historick6

zpEtny ziwEr o

rilohy, kteri zt3to situace vyplyv6,

do podstaty a spo-

jim umoZnila hloubdii teoreticky proniknout

ledensk6ho vyznamu

talisticklich

zase umoZnilo

materidlniho procesu

i do struktury kapi-

qfrobnich vztahri. Zkoumdni tdchto otizek naopak

rozhodujici funkci vyrobntch

t6to f6zi vlivoie lid-

vztahri ve v5ech historickych epoch6ch. V

stva a z tohoto stranick6ho stanoviska bylo poprvd moZn6 pro-

zkoumat Zivotni pos-taveni a vyvojov6 tendence v situaci sku-

tednliich vyrobctr. ,rZivi prbce" se stala piedmEtem filozofickd

l4

zvёstOvatele,,vこelidskチch``idClli svobody a rOvnosti a povattu

je se, pFine,Inenζ im pokud ide O jeli nc,lCpζ i pFcdstavitele,

za nositclc "zdravё ho rozumu`` osvObOZendho od pFcdsud―

kt, za "sanlostatnё ho myslitclc`` a nakoncc za spolctcnsk6…

ho osvicencc. Idcalistickё pFcceiovini idcllnich hy nch

sil v koncepcich dё

,in a Spoleё nosti vypl vtt hlavnё privё

z tohoto idcologicky podmin商 ho pFevricc薫

ur enl lidsk6 podstaty a dё

,in "Vζ edni``vゾ robni praxe(a tiln

`ho pohlcdu pFi

z`kladni proiev tVOFiVё sll lidu)ie sice uznina za cxistenё

:鋼 聡 冊 :普

18

je tiln ve znaё n6 1niFc zrcdukovina na duchovni produktivitu.

Dokoncc i ne,lCptti a teoreticky vynika,iCi pFcdstavitclё bur差 o―

azic,k nimЙ nepochybnё patFi lmmanucl Kant,neisou SChOpni

dospこ t k vё deck6mu sebevё domi pokud idc o jCliCh Spolcё cnsk6

postavclli a histOrickё moをnosti lejiCh tFidy,neboゼ vё deckё se

bevё domi by sc ztotO老 ovalo s vёdcckou teorii spolcこnosti.

I v burЙoaznlln matcrialismu osmnict`ho stolcti, v nё

m sc

prOICVily podnёty k vypracovinl lnaterialistickё teoric o lovё ku

a iChO Inistё ve spolcё nosti(napFiklad v tcor五 o vlivu prostFedi),

sc dosPё lo v kOnccpci dё jin na zikladё analゞ zy praktickё hoを i―

vota podminё n6 idcologii a pFirozenё i cclkovou irovni spolc― こcnskё ho vジVOjC nakonec jen k idcalistickёmu stanovisku.Kant a lehO nislcdovnici sdileli v t`t00tizce ncvyhnutelnё PFcVricenё

hlcdisko cclё burラoazni idcologic.

Marx a Engels v prvni vcrzi pFedIInluvy k Nё meckё ideolog五 poznamcnali:,,Nё mcckフ idealiSmus sc nijak specincky neodli―

guiC Od ide01ogie vζ cch ostatnich nirodi. Takё

tatO ideologie

chipc svlt tak,jako by je,ovl`daly idelc,poklldi ideic a pO,Iny

Za urこujici principy,urこ itё my61cnky za mystёrium materi`lniho

svёta, pFお tupnё ■lozo■m.“

6 Nic marxistick` historicko■ lozo

flckё intcrpretaci a hodnoccni f1lozoflc ncodporule ViCC,ncを kdy―

bychom chtёli uplatiovat abstraktni kritё 五urn,,pravdivё ho“ ёi

, Inylndho``a vyt′ kali Skutcこ nost,ラc chybi vё dcckフ nihlCd tanl,

kde takov6 pozn,ni, kter6 je・ historicky a tFidnё

podllninё

no,

vibcc ncbylo mottnё .To sc tゞk`i hOdnoccni Kantova■ lozoflc…

k6ho systё mu z takzvanё ho,,kritickё ho obdobi“

Kalltiv krtticismus zaё al,,akjCznimo,rozpracovinim trans―

ccndentllniho pFistupu v tcor五

poznini(kOpcrnikovsk如 obra―

tcm,apriorismem a s nim souviSC,iCim spccinckゾm agnOStiCis― mem v otizkich poznatclnosti,,vё ci o sobё ``)a VC10zoli

mor`lky vedl ke zdivodnё ni autonomie lidsk6 vile pFi rozho―

16

踏‖誂蓬驚慰嶽1脚

17

probldm pokud jde o ot6zku vzniku, piip. spoiedenski podmi-

ndnosti tohoto rozumu. Poddtky snahy dosavadni materialisticki.

filozofie o analyzu materi{lnich zdkladri lidskdho vEdomi

nebyly

uspokojivd, protoZe 5lo bud o jednostrannE senzualisticky orien-

tovane ar;ral,fzy fyziologie smyshi (napiiklad

u Locka), nebo

nanejqfie o zkoum6ni toho, jak mohou urdit6 spoledenskd zku- Senosti ovlivfiovat obsah vddomi (napiiklad v BaconovE udeni

o idolech, fehoZ se chopil francouzsky

materialismus). V5ectury

tyto podnEty maji nepochybnd nezanedbarelnou hodnotu jaki,

pokus vySetiit probl6m vzniku na5eho na zikladd vEdecky zdrivodniteln6

vddomi, a to vyie5it jcj

pozice. Opominuly v5ak

rilohu spoledenskd praxe a tim i mateiialistickou analyzu ddjin,

a proto naprosto nemohly vysv6tlit ani ot6zky vzniku vddomi,

ani

nejnovdj5i probl6my vyvoje v6dp jako je worba teorii a hy-

pat€z a iejich vddomS metodickd aplikace, nebo otdzka aktivni

metody poznfirrl Je5td daleko

m6nE byly zkoumdny moZnosti

spoledenskdho sebe-

schopnosri

svobodndho rozhodnuti vtrle a aktivniho

urdeni. Kant odmitl otizku pfioodu na5i r&umov6

jako neie5itelnou a filozofickou analyzu soustiedil na dal5i teo-

retick6 zpracovini toho, jak a priori dany rozum

funguje.

5el se tak o ie5eni tehdy nov6 problematiky vEdy a-sebevddomi jako dinndho rozumu.

Idealismus Kantovy filozofie a filozofie jeho n6sledovnikii

Fichta, Schellinga a Hegela nelze proro vysvdtlovat vyhradni'

zaostalosti socid-lnd

ekonomickych a

politicklfch pomErri burZo-

by klasickd nd-

ktery sc

azniho hnuti v Ndmecku. Takov6 hodnoceni

meck6 filozofii piipisovalo

urdity charakter regresu,

v5ak vfibec neprojevil. Naopak, klasick6 nEmecki filozofie jc

se

svym mydlenkovfm bohatstvim vrcholem burZoazniho

mylle-

ni v

dobd vzestupu t6to tiidy, a to neien v r6mci ndmeckych

je

vZdy konkr6tni.

pomErri. Teoretick6 zformovdni idealismu

V dan6 formd je nutnou vyvojovou fizi bwi,oazni ideologie,

fLzi, v niZ byly intenzivnE rozpracov6ny probldmy aktivni,

鮮縣鰍 鼈惑聯1撒

雷柵1壇aV鼈L留乳鳳∫∬

i駆

群 踏

(偽l量藤聯 1 謂蠍 鮮辮 l

  • v Novych ivahich o lidsk`

|"゛

soudnosti ctl l(ant v druhё

cdcsi ch lct Huma occioval iakO■ lozofa spolcё nosti

polo―

撤秘燃l盛脚轍 i黎

oli tiさ ;in SC Vyrovnival po cclプ

iVOt

Nさ

nlcckё pomё rysamozFcimё takё piSobilyna Kantovu lo…

t6to f1lozoflc sc v akncprojcvulcpOuzcvidcalis¨

獅鶴|,(lharaktcr

猟‖‖(l器鳥ζ喘習嶽i魔む鮒 I::盟 :htti
Pokou-

Itti競:Li鷲踵哺I路:鮮l:塾

調 &斎1兵鑑 彙臨 ふ鳳

濯 織

甜‖掘欝a憾熙蹴l鮮照椰哺妥翻

`

ehi脳

aメ

l淵認胤置認仇麗鰍轟1露P:ξ焼為

( ll nl. v jimky,iakO byl Gcorg Forstcr)zp&dO Fiζ e rOzu

u :1ly lcnck,a soustFcdili svoiC Slly na systematick6,vё domё

it〕

t Ck` rozpracovini teorctick′ch ot`ZCk svё doby. Dllc

Einn6 subiektivity.

V Z6dn6m piipadE se Kantova filozofie nevyvinula z n6meck('

filozofick€ tradice v uZ5im srnyslu a neni pouhou reflexi burL,oaz

niho vyvoje v NEmecku. Kantriv filozoficklii sysr6m vznikl

v podstatE v dobd, v niZ

burZoazie ve Francii dospdla do fizc

revoluce roku 1789. Kant slc-

ideologick6 a politick6 piipravy

doval spoledensky vyvoj ve

lost Severni Ameriky.

spoledenskov6dni

Francii a v Anglii iboj za nezdvis-

PomErnE drikladnd sledoval filozofickou,

i piirodovddnou literaturu sv6 doby a nelzc

  • l I11lV llrcni rozumu v protikladu k Dcscartovё

, Lcibnizovё

l10inlttn Wolffovё racionalismu.Tcnto rozum vこ ak z`rovei

|“ ni

na,,zkuζ cnosti stavfcim zdravフ m rOZumcm``J.Locka

ch osViCCnciっ ktcr ic Za10 cn na zkuζ enostcch

l

綺囀‖ゞoHzskゞ

i11 : 0シC proto dos`hnout absolutni listOty(pOdlC Kanta byl

l8

19

tento drisledek prok6z6n ltrumovliim skepticismem). Takovj

,rbon

sens" tdk6 po vEcech sem a tam, nech6 se

jimi

pohindt,

misto toho, aby ie prostfednictvim sebevddomi diky nali rozu-

mov6 schopnosti metodicky pozoroval a osvojoval si je tim, Ze by

je s6m v jejich

podstatnych rysech produkoval. Lidskli rozum,

nejdiive vydlenit

mohl zmocnit

kterf rozvaZuje s6m o sob6, se musi proto

z te:o empirick6 skutednosti,

svEta (ktery

a formovat

aby se tak

jistEji

i pro filozofa mfrZe b1;?t vZdy jen lidskym svdtem)

jej.

Filozofie se musi st6t v6dou rozumu a

iejim

spoledenskym poslSnim je ,,osviceni" v dobE, kter6 ie5tE vcelku

ztstdv|

rrneosvicenym"

vdkem.

Probl6m

rozumn6ho a jistdho ovl6dnuti skutednosti se sral

CAst I. Poletl 1610Zole a dё iiin

v dobd plechodu

ke kriticismu

a transcendentalismu

Fil(ッ olck`を Otni dllo lmmanucla Kanta bチ vi pFincimCn_

]l1111)tl v 1liku novokantovstvi na konci rninulё

ho stolcti a s odka―

pro piedstavitele klasick6 nEmeck6 filozofie akutnl tak6 proto, Ze vy5li z poznatkt piedchozi cesty burZoaznlch praktickych

a teoretickych

snah a mnohem vice si uvEdomovali

ieji

: K■11loVo SCbcchipini rozdё lovino na takzvanё

[1 L :l kritick6 obdobi.ヽ lcznik jc pFitom ztotoを

pFcdkri¨

ovin s dobou

  • kompli- l鶯:ヽ|1戯:蹴

|≧ u 鰍諸 isで

kovanost a rozpornost, i to, Le se musi stdt piedm€tem teoreticke

analyzy. Historick6 distance (prostorov6 a u Hegela piedev5im
i

dasovd) od revoludnich uddlosti ve Francii zpfisobila, Ze se soustiedili na teoreticke analfzy, kter6 se v mnoha otizkich

uk6zaly jako mimoiddnE plodn6.e Vlastni sledov6ni kapitalistic-

tick6ho vlivoje ve Francii a v Anglii ve stadiu, v nEmZ se jiZ

酬淋品織冊 雷晶鰐曲豊甕

y=kⅣ h)a

svёta inteligibilniho).Mame_li vこ ak na zFctcli,ラ c

| l.■ :V Kantovё chipini nlozoflc net′ kal icn prOblё mu po―

zalala odhalovat iluzornost burZoaznich ide6lt, a z6rovefi zhod-

noceni

dosavadnlch ideologickych z6rodkri kritiky burZoazni

pozornost vtrdi

skutednosti, napiiklad u Rousseaua, zostfily

antagonismu,,enrpirickych"

ddjin (pouZijeme-li Kantovu ka-

tegorii). Na druhd strand v1;ivoj v NEmecku vyZadoval zfistat

u burZoaznich

ide6hi. Bylo

nutnd naldzt teoretickd cesty, aby

bylo moZn6 i v tomto procesu deziluze piece jen v nefvy55i miie

vytv6iet ideily.

]ak

se tato koneckoncri

,,antinomick6" situace

prosadila v KantovE koncepci dEjin a filozofie m6 uk6zat tato

nale pr6ce.

| F訥1灘1」 :器:鵠 I報

":〕

酬‖

1 i選爛酪罵掛辮

;靴

翠臨畷計辮

R誌

躍粉鞣

|‖

‖鵬

,紺1耀憮慇1濁 :〕恐β鯖羊露i躙こ盟

Kanto宙 57 1et.Tchdy byl vclmi uznivan′

m

I Fl) linlll bylo,iを

|

illl'crrr,

v rr('c

tutorem pozoruhodnych publikaci, napiiklad geni6l-

1755 vydan, V5eobecn6 piirodovddy a teorie nebes.

ttllvrtrnc z n6kolika zprisobri piekladu nizvu tento. Viz

orlgindlu:rAllgemeine Naturgeschichte

nrrlr, I)ozn.- piekl.) Piesto jsou hlavni

und Theorie des

rysy jeho filozofic-

v 1`:1lu rozpracoviviny tcprvc pozdl a V d10uhodob`m

fftx,errt, Ncm6-li se obrat k takzvan6mu kriticismu a transcen-

Flnlrllurr,,

F

'lrrrrtfcrlit

f

chdpat jako rizklii probl6m teorie pozn6ni, mdli

shurrr usloupit od stanoveni radikdlniho dasov6ho mezniku

sc na to, abychom krok za krokem sledovali proces *lnt,,vu rrryllcnkov6ho vyvoje. ]e nesporn6, Ze v KantovE ch6-

p6ni a urdeni filozofie nastal obrat, ov5em ne na v5ech probld-

movlfch rirovnich soudasnd. Do5lo k tomu piibliZnE od

pod6tku

poloviny Sedesitly+ch let piedev5im volbou a zdriraziovinim

novych probldmtr, ai, po

jejich

postupn6 samostatn6 ieleni,

kter6 dasto trvalo l6ta.

Chceme zde prozkoumat tento proces hlavnE na n6kolika

vybranych, ale zdd se, Ze zikladnich ot6zk6ch.

1. Sodtoad moudrost jako pozndnt piirody

Kantovy spisy padesdtj,chlet se od pozddj5ich praci odliSuji

nenajdeme

vddorni o specifidnosti filozofic

je povaiovino jiL

mj. tirn, Ze v nich

vzhledem k ostatnim vdd5m. Za filozofrck6

pouh6 pojednrini o piedmEtech na vy55i rirovni abstrakce. U Kan-

ta se

o jeji

projevuje neuvddomElost stard filozofie piirody, pokud jdc

vlastni status, na kterou opakovanE upozorioval Bediich

Engels.l S nedostatednym

odliSenim vlastni filozofick6 vddy od

iednotlivl;ich

vEdnich obort se

teorii a systematizujicich metod

setkdv6me jiZ pied

Kantem tak6 u uden.cfi, kteii mu tehdy

byli vzorem. Newton napiiklad rrazval svoji matematickou fyziku Philosophiae naturalis principia mathematica (1587).

Tak6 Kant nazj,vA filozofii neidiive jen,,svdtovou moudros-

oznadoval, jak bylo tehdy bEZn6, ze rruditele sv6-

ov5em svdtov6 moudrosti ve

smyslu

nauky

zdkontr a jejich

ti". Sdm sebe

tov6 moudrosti"z

o

je

totalitE sv6ta, jeho zikladnich zdkonech a struktur6ch, kterri

zaloiera na vdddch, a to zejm6na piirodnich. Ke svEtovct

piedmdtg privd tak jako

moudrosti napiiklad patii znalost Newtonovych

univerz6lni aplikace na nejrrizndi5i

odhaleni vztahu hmoty (substance), pohybu a klidu apod. Kan-

tovi bylo samoziejmE od poddtku jasn6, Ze v tomto v5eobsdhldm ontologick6m zkoum6ni je metafyzika na pod6tku, Ze je nehotovd,

nebot fe rozpracov6na a ve svlfch tezich zdtvodnEna jen potud,

pokud zahrnuje materidl z jednotlivych odvEtvi vEddni. Ve vztahu

k jednotlivym vEd6m

je v postaveni teorie pozninl, propedeuti-

plipadfr poskytuje nanejvlf5 hypotdzy.

upadS do nebezpedi spekulace, a proto

ky, a tirn ve vdt5ind
V

tom piipadd vlak

se nikdy nesmi piili5

Na

iii

vzd6lit od vEdeck6ho zSkladu.

plirodnich vEd6ch zaloL,end a rozumem (rozumem

opro5tdnym od

viry v autoritu) vytvoien6 filozofie piirody sc

obraci proti Skolskd tradici. Takto Kant v souvislosti s ohl6Senim svych piednd5ek z L. 4. L758 charakterizoval v pojedndni Novh

Shr

ftdy

Ltirl

AFu,

u pohybu a klidu a s ni spojen6 dtrsledky

plinrdovddy

...

probl6m pohybu a

klidu

ir"t,,r[c$en1f

,,ktcr1i

pr6vem ptvodu se

v

uCcbnicich svEtov6 moudrosti",

r klidem (setrvadnou silou).3

pro prvni zri-

jako

mysliteli

filozofickli probl6m. Kant zde chtdl zkoumat

jiZ

od staleti nepopiratelnd

totiZ souvislost mezi

Igrrlll

Dhyhcrrr

Bi

v

V tomto spisu, stejnd

ocenEni

Ktttttovd diivd!5i pr6ci My5lenky o spr6vn6m

frlrlr Hil (1746), se zietelnd ukazuje, i,e-za

,,filozofick6" jsou

filozofickych otizek, ale spi5e fyzik6lnd teoretickych otizekstruk-

*

tury hmoty a prostoru.e I(oncepce struktury

hmoty a prostoru, pohybu atd., kter6

piitom

hmoty,

vztaht

Kant rozvinul,

zristaly zachov6ny'i

gnozeologick6.

v

,rkritick6m

obdobi" a byly

zadlenEny

do

interpretace, ngpiiklad pii vysv6tlovSni,rsyste-

matickych

v

piedstav vSech sy"nteticklfch z6sad distdho rozumu"

Kritice distdho rozumu.l0 V KantovE rny5leni tedy byl vZdy

chipdn vyznam matematiky pro vddu, Kant v5ak neust6le va-

ruie pied

ztotoZnEnim matematicke rnetody

s metodou filozofic-

kou.rl Kant ov5em vidy vychini z toho, Ze pii zkoumdni pied-

mdtu piirody, napiiklad v

,,tist6

piirodovEdE", se

,rm€tafyzickd

,rnejdri-

a matematick6 konstrukce navziljem prolinaji". Av5ak

k

leZitdj5im piednostem vdd patii, Ze dovoluji vz6jemnd rozli5it

nestejn6 principy a kaildy z nich uvdst do zvliStniho syst6-

mu.

.

."12

Ohranideni maternatiky ie tedy v ,rkritick6m obdobi"

Kant byl jii, od svfch prvnich publikacizauiat

je5td zieteln6jSi.

Za druh6,

mySlenkou interpretovat svEt na zdkladd Newtonovych gravitad- nich zdkonri. ProtoZe byla ai, do poddtku padesdtych let polem jeho bdd6ni pievdind piiroda a pozddj5i stEZejni ot6zky vymezeni rozumov6 schopnosti dlovdka zatim ieStd nemdly takovou rilohu

(nanejvy5e v negativnlm smyslu, iako postul6t piikazujici vy-

..

hnout se vddecky neudrZitelnd spekulaci), pievaZoval v Kanto- vych ranfch spisech Newtontrv vliv. Newtonriv pojem kauzality

mdl ovlem v principu zikladrn vlznam

i

v kritickdm obdobi.

Z Newtorlova vlivu ov5em

stupuii v Kantov6 fllozofii

nelze vysvEtlit fakt, Ze pozdEji vy-

jini

ristiedni tdrnata (autonomni

rozum, svoboda, mor6lka), jejich? piedmEt muslme hledat mimo

vliv

piirodni kauzality. A tato t6mata pr6vE pozdEji zprisobila

vzmdnu v Kantovd koncepci pozn6ni.la

Zatlmco v rrkritickdm obdobi" v Kantovd tvorb6 dominuie

probl6m

autonomie lidskdho

rozumu,

fe

ieho

tvorba z

pades6-

tych let, kter6 je orientovdna kosmologicky, ovl6drina ideou

,rautonomie"

(sv6z6konnosti) piirody.la

Vlimluvnd je vl6diena

koncepce vlastni z6konitosti piirody v Kantovd spisu z roku

1755,

ktery mi nizev V5eobecn6 piirodovdda a teorie nebes dili

pokus pojednat o utv6ieni a mechanickdm vzniku cel6 svdtov6

soustavy podle Newtonovych

vychizi ve v5ech

zdsad. Kantova filozofie piirody

z principu materi6lni jed-

z6kladnich'ot6zk6ch

noty svdta a z

pohybu a vyvoje struktury hmoty, zaloZenych na

V

geni6lnim spisu V5eobecnd piirodovdda se spofuie Newtonovo udeni o gravitaci

piirodnich sil6ch.

a teorie nebes

. . .

24

s pojmern hrrorv

kterd md

oba traciidni

picvz

at!,m.

l

renesandni

vlestni"sChop.ro.i

pyly

tj.

at tiuitjr^^i"rrrrrri

.rradice,

hmoty,

zdkonitosri.r5

lr""-rafuJa"i oporou Kantovy

kosmo_

f :il:.,liJl::_y;.#".ir<L,ii"y.;;;i;;;;.,dopindnit"oiogi.r.y_

F;ri{i;.i:?"",:ffi ,Tt",r.:11#}if

bem.

v'

ier,'

ii,i."i,y"i"

nr:sobi

ffi;;;i

kosmogonie.

if

ed*si;ile;

;?

,,,.'v'i.*,tici.J'"?vi}."i

;#i.#i

"f;ffil1,,i[d?,Xil,_

ryzickdgeog*n.,-ri_1*, h";i;;;;,1:t?lIB::."AT:11i,.,1

..

iyHffi:l#lH* r:::'- y"or'u i i"vL-i "moznvm i byto s tm i nad a -

r'iltr:i,?In;r*,',*?d:,,:,[ffi

;cmnosd

jeho

s****ir{1,,*,llyl,

tdtesnorti- i-i.ivz"ffit

lmrfimrgffNfimw*m

**Hfl

l; ri1!1,:m ff

Ic geni{lnimu

18!.ti

:tt!

ffi*:r#

[:H::lfr

piirodniho

zdkonir

konceptu.

a1ii"i-i")ir* r"v pusobeni

ct.nt drislednrim

v'jy5h""-I#

i.irr"'il,rii *u.nrnickych

Yffmfltnt"si,s,;*r;tid,ffiififfi

tCto

fdzi-dialektik,

il;

11.mnoho

i",iiia,ili;;,

ilrrl;.t".urtrf,ri,

kterd

nepatii

urinli

I,T,HXT[:r,ffi".;_

aby dialektl<u

l, l;ilozofic jako umdnf rozumu

**m

racionalisticke merafyziky (napiiklad v pojedn6ni o optimismu).le

Nedostatedn6

urditost vlasuri koncepce

piedmEtu

a metody

filozofie v tomto obdobi jeitd Kantovi dovolovala, abv piejlmal

prvky vytydovdni a ieieni

Skolsk6 filozofie

probl6mri

z tradice racionalistick6

Christiana !7olffa, kter6 jsou vlastnd logicky

nesluditelnd s dirslednou orientaci na dobovd piirodovddeck6 vdddni. Na zrikladd sv6ho pievaZujiciho zdjm,t, o piirodni vEdy

a svd piirodovddnd orientace neztrstal ov5em

Kant ani v ,,pied-

kritick6m obdobi" k SflolffovE filozofii nekriticklf.

I kdyZ v5ak kritizoval Wolffovu metafyziku, v urditych ter- minologicklfch otizkich a dildich t6inatech tuto Skolskou meta- fyziku vyuZival. Misty piejim6 dokonce racionalistickou pojmo-

vou logiku, pokud nejde o piedm6ty piirodnich vEd.

V tomto obdobi se setk6v6me s rukopisnymi pozn6rnkami,

napiiklad v kompendiu o Meierovd

,rnauce

o rozumu", ze kte-

rych vyplyvh zcela racionalistick6 ch6pdnt piedmEtu a metody

filozofie. Pies kritiku neprYesnosti

Meierovy definice