You are on page 1of 22

165 Ceれα 6KJs

fiap.ral

Franti5ek eervinka ORBIS‐ PRAHA
lt.I\r. Bubeuf

N apsal F rantiiek A eroinlea

135

*

/γ て
J`11,こ Orbi3,′ 'r`:J3● ‐1949
PRISAHEJ \,II, ZE NIKDY NEZRADIS I,ID
(Claude Babeuf 1780)

Vchatrn6m clomeiku v Saint-Quentin bycllil
pan Claude Babeuf, bj,valj, major, hrdina armidy, kter6
bojovala ve sluZb6ch Marie Terezie a Josefa II., ale
nyni prolet|i, ktery se Zivil tdZkou a melo placenou
fll srlrnn vEDEctd Kt{ENlcA v PREsovE
praci kopide silni6nich piikopri. Upadl v nemilost
u vl6,dnoucich kruhfi Francie pro svou l<ritil<u rozmaii-
16ho Livota Slechty a nest6l o odpuit[ni aristokratfr.
llll
llllllllllllllllllllllll‖ lllllllllllllllttllllllllll‖
Svrij Zivot silniiniho kopide za n6kolik sou denn6 pro-
i.ival jen fysicky, du5evnE se st6le citil nesEislnEkr6t
Signatttra: vy znamenanf m ma j orem a nepochopenli, m vzd 6 lancem.
Prir.こ 1610:
Claude Babeuf piedetl mnoho filosofickfch krrih, znal
vliborn6 latinu, nEmdinu a vynikal v matemiltice. VZ,cly
v neddli si ob16ka1 svou uniformu po5itou zlatfmi Srlfi-
rami a k boku si v65el velikou iavli. Viival se do pi'ed-
stavy, Ze je bohatjrm, uznivanym mai.em. Jeho ddlnidti
pi5tel6 se mu sm5li, ale jeho Zena Marie se k ndmu
v takov6 dny chovala jako ke vzneien6mu ilovdku a
zanechbvala sv6 vysilujici price domici textilni d6lnice.
V dob6 velk6 bidy a inflace se manZelfim Babeufovlfrm
虎ノ 多
´イイ
レ /旬 J′ dne 23. listopadu. lV60 narodil syn FranEois Nodl Ba-
beuf, o jehoZ jm6ntg qtejnd jako o jeho velkfch my5len-
ん郷夕 │
kich mEitiEti historikov6 s opatrnicklim strachem m16i.
Avi;rli v lristorii, kterou piSi socialist6, skvi se toto 2e toaLi po synovi, ktery lly sc lll(l porlol':rl ( lt'rrtttllt
itrr1'rro jrrl<o z.r'ri'ivf piiklad neohnoZen6ho revolucioniie, dal chlapci vfpovEd. Potom se I'i:tlrt:rr[ ]'ivil f i:';ri"l'"rr
jcrri v 'lnji zr,blaho pracujiciho lidu poloZil svrij iivot. praci u riznlch pinri a poznal Slcchticklrrr s1r,lt'irt,r;l'
jakit, to byla piileZitost! Babeuf vyi'izov:tl',tlli"lili:r [t'tt
Strrr'! po<livin, major Babeuf, nemEl penize, aby mohl
rlr'rt sv6ho milovan6ho synka do Skoly, ale nebylo toho dSkim soukromou korespondenci' To byll v <l,lri', l"lv
;rrri z;rlrcrti-ebi. M'ali Franqois dostival vzdEl|ni od sv6ho nikdo z vlSdnoucich kruhri jeStE nemyslil rrrr piit'lri
svi<lon'rit6ho otcea za dlouhlch veierri, po tm6 a zejici bouii Velk6 revoluce francouzsk6; ani rozk":";rr:i
o hllrtlu, udil se astronomii, geometrii a dovidal se a iehkomysln6 Marie Antoinetta, ani sim M;rxrrrilirrrr
o tom, i,e lze nidhernd snit, ale tak6 bouiit se ,proti de Robespierre, kterj' byl piivrZencem krirlc' ltlt ;ttri
ftlaku a vzdorovat nespravedliv6 rnorilce ripadkov6 tloktor Josef Guillotin, vynllezce smrticiho noZe' Al''
spolednosti. Tehdy se budouci slavnj, ,,Tribun lidu" a Babeuf tuSil zitiek, piipravoval se a 6etl vlechlrit 1to
neohroZenj, novinii nau6il mnoha v6cem. Franggis jednini pokrokovj'ch spisovateki, kteii vydivali "lirr'
rnusil d6lat v5echno, chrivu svj.m tiem mlad6im brat- cyklopedli". Netajil se svfm nLzorem o neuclrZitelnosli
rfim a dvEma sestrirm, textilniho d6lnika, n6kdy po- vykoilstovatelsk6ho iSdu prohnil6 monarchie' Jeho vf '
mocn6ho kop5Ee, ale hlavnE posluchade otcovy piim6 .ok: ,,Je tieba, aby s kr6hi slet6ly koruny", mu zavicl
a poctiv6 filosofie. cestu k bohatlim statk6irim. Babeuf zatinal pEsti narl
Ve svlich tiin6cti letech znal dEjiny Rima a byl jejieh urlLkami. Z beznadEjn6 situace ho zachrirnilrr
okouzlen my5lenkami atbb6ho Gabriela de Mably, kn6ze misto zem6m6ii6e v obci Roye, ale jeho pomEry st:
Jeana Mesliera a buiiEe Morellyho, uditele ve Vitry, piili6 nezlepSily. Ve sv6m povolini se zablval vym6io-
maZ,fi, kteii vesm6s oznaEovali soukrom6 vlastnictvi za ,r5.ti* ptuhfi pridy, o kter6 se soudili chtivi a lakomi
plod zahiliivosti a zdroj nemravnosti. NejvEtii pocho- feud6lov6 v Pikardii, zilznamy o pozemkovj'ch privech
peni mEl v5ak Babeuf pro Jeana Jacquesa Rousseaua'k a nudnou i pouEnou praci v archivech. KdeZto jeho ko-
a zvli!;tE jeho myilenku suverenity lidu v nirod6. Jeho legov6 touZili po kari6ie a snili o zn6mosti s bohatou
d6tski mysl jiZ piiliS zihy byla napln6na viZnj,mi ,,J06=tor, Babeuf se zamiloval do Victorie Langletov6,
my6lenkami, aby mohl poznat kouzlo dEtslirj,ch radosti. proletiiky, kteri bfvala sluZebnou hrab6nky de Da-
Ve 6trn6cti letech se stal rpisaiem u geometra pana m6ry.
de Bracguemonta. Po prv6 poznal cizi lidi z piim|ho Nejlep6im a nejintimn6jiim piitelem mu v5ak jelti
styku a byl zklamln Geometr si vyl6val v5echnu zlost stile byl otec. Na smrteln6 posteli pravil major Baberrf
na mal6m pisaii a neietiil nadSvkami, zatim co jeho sv6mu dvacetilet6mu synovi: ,,Po celj' Zivot jsem icll
hezl<i a stSrnouci Zena vpldtala do Babeufovj,ch sv6tle Plutarcha. Tu knihu ti odkazuji. eital lsem ii v ztr
l<altanovj.ch vlasri stuZky, piiniBela mu jidlo a tvrdila, rmutku i radosti. Vyber si mezi antickfmi muZi rri'
* I(rlo jc J. J. Rousseau vy6lo jako 77. svazek t6to sbirky. kter6ho, hodn6ho napodobeni. Je tam mnoho velikf''lr'

fi
rtlcr rrczapourinej na lid. Srdce ti napovi cestu. Chci, ab1's Akademie a iidil diskuse o veiejnj'ch probl6rneclr' llt'rrr'
Icl vc stoPirch jednoho. Je to Gaius Gracchus. Zahynal, gois Babeuf psal Akademii dopisy, v nichZ bylo rnrrolro
rtlc r"rczradil. NTeni vySSiho rid6lu, neL, je takovi smrt, nivrh& u ,tli, rr|.zori, a kritiky dosud vedenych disktrsi
jeho <lo-
srnrt za obecn6 blaho. Piisahej mi u tohoto kordu, Ze ,,o zbyteinost€ch". Pan Dubois nepiedkl6dal
neustoupii, nezradi3 lid." A Babeuf piisahal. die"ri- Akademie, ndbot znal jejich konservativni
fisy
'nirLory,
Po smrti s'i,6ho otce se stal diplo,movanym ,,komisa- ale oclpovidal sim mlad6mu radikilu a zahijil
iem statkri" a zaiidil si v Roye vlastni kancelSi, spi3e s nim koresponden'ci. F'rangois Babeuf cht6l diskutovat
v3ak skromnj pokojik v bidn6 dtvrti Saint-Gilles. Dne jen o jedin6m, cht6l si totiz ,,ujasnit, jak6 bude uspo-
13. listopada l7B2 se oZenil s Victorii Langletovou,* iild,Lni'spolednosti, ve kter6 zavlildne naprosti spra-
kter6 'mu byla oddanou a obEtavou druZ.kou ve viech vedlnost, a kde pfrda , jakoLto n6rodni majetek nebucle
jeho str6znich, z nichL do konce sv6ho kr6t'k6ho Zivota patfit nikomu a vSechno bude spoledtr6, poiitaje v to
nevy5el. Zivot Babeufiiv a jeho drah6 piitelkynE, jak i vjrrobky rozliEnj'ch iemesel"' Pan Fosseux byl zaujat
Babeuf svou Zenu vEtSinou nazi"val, byl b6.Znfm Livo- Bateuforrymi my5lenkami a napsal Baibeufovi, Ze nej-
tem v Saint-Gilles. Diev€n6 domedky na spadnuti, diive by 'tylo nutno zavlst jednotn6 zikonodirstvi pro
pokojiky bez oken, s hlin6nou podlahou a vlhkj,mi stE- v5echny fiancouzsk6 provincie. Babeuf vBak namital:
-zitkony
nami. Byl to 'kousek sv6ta, kde se lid6 obl6kali slar,- ,,CoL, zni(i zloiinnou nerovnost? Chcete,
nostnd jen jednou v Zivot6, kdyZ piijimali pied svou uby hludou6 a nemocn6 d6ti zristaly vedle milioniie
smrti pomazini velebn6ho pina. Pikardie fipdla pod viim piesycen6ho?" Pan Fosseux zatir,al mit strach
k'nutou majitehi rozs.lhlj.ch statkri. V takovy-ch pom6- z Babeufova radikalismu a korespondence umlkS' Po-
rech nebylo zrovaa pro Babeufa piilep5enim, kdyZ se sledni dopis panu de Fosseux obsahuje v6tu ' ' ' ,,aby se
Victorii za rok po svatb6 narodil syn, kter6ho dal poz- toho dosihlo, je'tieba velklich otiesri a velk6 revoluce"'
ddji Babeuf pokitit jm6nem f,mil, aby tak dal najevo
svou l6sku k J. J. Rousseauovi, jehoi. spis o vj,chov6
,,Emil" vzru5oval francouzsk6 intelektuSly. O, JAKOU BOI,EST MI ZPUSOBILA TA RADOST
Mezi tyto intelektuily patiil sekretii- Akademie v Ar- (Babeuf 1789)
resu pan Dubois de Fosseux, ilovEk, jenZ prvni poznal
nS,zory Babeufovy. Pan Dubois de Fosseux miloval filo- ,,Af Lije ni'rod, at Lije Francie, Bastila padla !" Tyttr
sofii, literaturu, dobro6innost a vzletn| ver5e. Ve sv6 vj,kiiky usly5el Frangois, Noel Babeuf dne 14' derveucc
funkci sekret6ie vyiizoval z|vainou korespondenci li}g,v den, kdy se lid, utlaiovanf kr6lovskou Ielhdl<otr,
* Jaroslav Yozka lu6di ve svfch spisech, i.e mani.elka Babeu- zdvihl k odporu. Babeuf opustil zapt|len6' archivy,
fova se jmenovala Levasseurov5, aviak francouzsk6 prameny uv6- v nichi,, jak pozddji prohlisil, odhalil stra5n6 tajcmstvi
ddji jm6no Langletovi, Pozn. F, e. o uchvaiov6ni moci Slechtickou ti'idou,. a. vybllrl tltr
-
S 2 B」b肛
rrlicc. l'rolcthi'i a vlichni chudasov6 ze dtvrti Saint- moulinse. Jak je to n6dherni:, tt:'u'orl jc lrlizr'1. ir\'rl,),1,1
()illcs rnilovali ,,komisaie" Babeufa, a i kdyZ nikdo tak dlouho upiran6, ale co:z jc ttez.lrylrrtl r:rrl,r,;rl ,rc
z triclr neietl uien6 dopisy panu de Fosseux, povar,o- i z prol!.v|ni lidsk6 krve? PaiiZan6 vl;tli rrct'lrli'ii lrl,,
vali ho za ochr6nce a piitele chudfch. Kaidj, chtdl bj,t sofovat. Babeuf je opu5tEn uprostie<l tisicc rrt:z.rr:irrryr lr
lrrvnim, kdo Babeufovi sd6li velkou novinku: ,,Ui, to lidi, vraci se unaven 'do hotelu a tou:zi s(l(-:lit ni'|.()rlr
zatalo." Babeuf m6l jedin6 pi6ni: jet do Paiii,e. Dik blizk6mu sv6 dojmy. Drah6 piitelkynl Viclori,' ir'
jeho vfiednosti podaiilo se mu vyprijdit si od prost6, nevzdllanl" i,ena, ale Babeuf vi, Ze jcrlini' ,,rrrr
chu<Iasri potiebnou d6stku penEz na cestu a odjel na je hodna, aby ji vyjSdiil sv6 city. A tak prvy sviii
misto propukajici revoluce. V t6 dobE mEl jiZ tii dEti: dojem z revoluce tlumodi dopisem Victorii: ,, . . . I )vi'
Iimila, Camilla a dceru Sofii. Victorii se nepodaiilo pie- st6 tisic lidi piihliZelo, nad6valo mrtvol6m a rarlov;rl,,
mluvit Babeufa, aby zristal u rodiny. Spisovatel Ilja se. . . O, jakou bolest zprisobila mi ta radost. Byl jscnr
Jirenburg* dobie popsal tento rozhodujici okamZik uspokojen i zdrcen. Je to ukrutnost." Ale po tomto
v Babeufov6 Zivot6. ,,Babeuf dovede myslit, a kdyZ projevu sv6ho lidstvi se v Babeufovi ozval hlasatel po-
usedne do po5tovniho vozu, z,mocni se ho vzru5eni: za kroku a revoluce, 6lovdk, kterf si dobi'e vzpomndl lut
nim je pokojnj. Zivot, ohudjr, smutnf, ale pokojnli, ieoa, zv6rstva, jich? se dopou5t6li aristokrat6: ,,Mudeni,
ddti, knihy, projekty k piipravovan6mu dilu ,,D6jiny itvrceni, lSmaci kolo, sklipce,'dritky, Si,benice, voj e,katft
Pikardie", postel, ,stfil. A co je pied nim ? . . . PaiiL,, n|s zkazili. Misto, aby osvEcovali, vl6rdcov6 u6inili nirs
d6jiny, revoluce. . ." di,vochy, nebot sami byli divo5i. Nyni Znou a budorr
Do Paiii.e, vzru5en6 a probuzen6, pii5el pozd6 veler Lnoat, co zaseli. YLdyt po,tEchto,ud6lostech, uboh6 m:i
a ubytoval se v hotelu u n6mEsti Grdve. Tu noc vBak Zeno, budou nisledovat jeStE dal5i, je5t6 straln6jii ! Ted'
nespal. Jeho myilenky se zapalovaly'kaZdou novou jsme teprve na zat|tkrr. . ."
pisni o pomstE a spravedlnosti, kaZdfm vjrkiikem, kterj, Revoluce osvobozovala mnoho nevolnikfi, ale zvliSti
se ozval z dolej5iho silu star6 hospody. Celou noc vychytralou ,burZoasii. ,,Komisai statkfi" Babeuf vial<
Babeuf posilouchal hluk revoluce, ale piiStiho dne ji Livoiil d61. Mnoho chytrikri vyuZilo doby, jako jc
stanul tv6ii v tv6i, uvidEl ji v jeji hrttze, krvelaEnosti tomu konednE v dob5ch velkj,ch politickjch piero<hi
i nesmirn6 velikosti a spravedlnosti. Uvid6l popravu pii- vZdy. Toto prosp6chSistvi je dobie ilustrovino tehdejSi
sluhovade vykoiistovatelfi Foulona i surovost jeho zmEnou nilzori biskupa Gobela, kterli se stal vfidcem
katfi, s rizkosti v srdci odvr6til hlavu od zkrvaven;ich atheistri, nebo postojem prince Orle6nsk6ho, z kter6ho
lidskjrch hlav, napichnutlich na L,eleznfch tyEich, a vy- se stal zui'ivf, republik6n. Babeuf vSak nehledal oso'lrr.ri
slechl ohnivf projev mlad6ho noviniie Camilla Des- uplatn6ni. S distfmi mySlenkami stieZil ideu rozvijcjit:i
* llja Iirenburg: Gracchus Babeuf se demokratick6 revoltlce. KdyZ vid61, kterak mluvii
Praha 1931, z francottz-
sk('lro originilu pi'eloZil Koenig.
velkoburZoasie Mirabeau se snaZi oS5lit a zmltst litl,

lo
vytlrrl orlvlrlrrou satirickou broZuru proti tomuto hrdi- strivil mnoho mEsicfi. Ale nejrihlavnEjli rrcpi-itcl Ila-
rtrrvi rlrrc. Av!al< lid, zaslepenf je5t6 porlLkou Slechticfr, bcufriv, pan starosta Longuecam,ps, se dloul-ro ueratlo*
nct,ttiil, za co Babeuf bojuje, a broLura zristala celkem val. V PatiLi vyd6val levicovjr vridce Jean Paul M;rr:rt
ucpovSirnr.rnta. Mirabeau si oddychl a Babeufovi zfi- iasopis ,,Piitel lidu" a napsal n6kolik ElSnkfi pro osvo-
strrl jcrr dluh tiskaii. Ani jeho zlvaLnd dilo ,,Vddnf ka- bozeni Babeufa. Reakcion6ii znali dobie Maratfiv vliv
tirstr", l<ter6 v t6 dobd vydal, ne51o na odbyt, ad o,bsa- na dElniky a zalekli se. Babeufa, kterj, se stal zn|min,
Irrrvirlo nrrroho smElfch plSnri, kterl rozviiily diskusi propustili.
rnczi udenci. V tomto dile poi'edn6val Babeuf o spo- Babeuf si piitom uvEdomil, Ze noviny jsou nejlep3irn
lctcnskfch institucich, kter6 ,by jednotlivci zant(ily prostiedkem k boji za pr6va pracujici,ch. ChtEl se stit
vylIi Zivotni tiroveri a jejichZ prostiednictvim by ,bylo Maratem Pikardie. Proto nav5tivil sv6ho znL'm|ho pana"
moZno zespoledenitit pridu i prrimyslovou vj,rdbu. Ani
Devina, kterf m61 tiskirnu v Nyonu, mEstedku po-
tcntokrite lid nepochopil toho, jenZ bojoval za dosa*
bliZe Roye, a dohodl'se s nim na vyd6vini ,,Pikardsk6ho
Zeni spole6n6ho 5t6sti n5rodfi, za uskutedn6ni bez-
dopisovatele". Hned prv6 Eislo f)opisovatele ze 'dne 1'
platn6 nSrodni Bkolsk6 vfchovy pro v5echny obdany,
za odstran6ni vykoiistovini d6lnikfi v prfimyslt a za iijna 1790 vzbudilo velk6 nadSeni u mistnicl-r chucLasfi,
ale pan starosta Longuecamps odn'esl to prudkj'rr ner-
odstraiovini tiidnich protikladri.
Babeuf psal nEZn6 a zoufal6. dopisy sv6 Zen6, kterir vovjrm zichvatem. Tentokrite se Babeuf pro zmclntt sc-
z.nitmil s jinl?m v6zenim v Chitelet. AIe tehcl1' ji:t' na'
s d6tmi stridala v Roye. Jakmile naTezl piechodn6 za-
rn6stnini u pana de Tours, kter6mu vyiizoval kores- zavieli jen Babeufa. K jeho nizorim se hlirsily i-ady
pondenci, zaslal dom& n6jak6 penize. Brzy se vial< francouz'skjrch dElnikri, kteii mu dobie rozum61i, a pro-
musil vr5tit do Roye. Prvni kolo Ba'beuf v PaiiZi pro- testovali proti jeho zatleni. Do Roye byly povolSny
hril. Av5ak vl6da serbrzy pos,tarala o Babeufovu sl6vu. c1v6 roty dragounri, aby zne5kodnily ,,vj'trLnosti"' Za
Uvalila na lid t6Zk6 dan6, zvl66t6 ze soli a nipojfi, a mdsic se Babeuf vraci a li'd poi6di demonstrace za jeho
l3abeuf, kterj, si dal jm6no Camille, vydal viSnivf zvoleni do mEstsk6 rady' Starosta je zoufal! a d6vi
letik. Prohl5sil: ,,Tyto dan6 smdiuji proti chudin6, pi-iIi ISabeufa zatknout. Av5ak neni i.Sdnfch drikazri a Ba-
se mySlence obiansk6 rovnosti." Daiovou soustavu na- beuf je osvobozen. Nemi v rimyslu se ,,umoudiit" a
zval novou bastilou a zabal bouiit v krEmich, na uli- otviri lidu o6i, kdyZ prohla6uje: ,,Je tieba zajistit v6em
cich i v chudj,ch chatrdich. M6stski rada v Roye mdla no,vnou moZnost vzdElsvat se a v5em zaru(it privo na
tccl jedinou starost: Jak se zbavit Camilla-Babeufa. pr6ci. Revoluce se ned6l6 s6it6nim'hlasri, ale rozumem,
Starosta dostal pokyn z PaiiZe a vydal rozkaz k Babeu- i,'lri"nskou muZnosti a neziStno'sti." DElnici a pokrokovi
fovu zatieni. Tak se Babeuf octl ve r,6zeni Concier- ob6an6 Roye se nad5le domihali Babeufovy kandida-
g'cric, v prostiedi, kde je5tE clo konce sv6ho iivota tury a m65t5ci usoudili, Ze daji-li hladov6mu Babeufovi

l2 13
piivonEt k osobni kari6ie, piizprisobi svou pisei jejich za 76 tisic a postoupil jej dile ob6anu f-ct':tsst:ttr"vr'
vkusu.'Velice se mj,lili. Av6ak Lerrasseur ti io p"i v posledni chvili rozrnyslil'
projevil zijem p:ttr
Dne 17. zLii 1792 byl pabeuf zyolen administr6torem iak ov6em tvrdil Delillas, a o statek
departementu Somme. Revoluce z rok:u 1792 je{tE L..l"r.. Babeuf piili5 neuvaLoval a podepsal postotrpt:rri prohli-
nerndla na programu denni gilotinovini, a tak Ba- s.tatku p"nu l,eciercovi. DvE hod,iny po podpisu
provincit:
beuf zipasil se sv;imi odprirci docela otevienE a veiejnE. ;ii p;; staros'ta Longuecampt, -" .spriva zl-
V nrnol.ra schfrzich a na lidovfch shrom6Zd6nich 26dal s okamZito'u platnosti )bau$e podvodnika Babettfa
roz<lilcui pfidy, boj proti pi'epychu a hospodiiskou rov- stSvan6hodn-ostiav6coclcvzdlyikvyleti.enifi]olr,t-
ttolrritvnost vlech, aby neibyli chud6,ci vedle boh6[ri. aiai"rrte*, prokuritorovi' Il'alrctrf vysr'6tloval'v hijil ;st:'
Anrit:n-
llrrlrt:rtf nr:lrroZil srrlrrl ani vtei'inu soukrom6ho :zivota, ,i. i.t. potitifti odprirci byli piilii silrri' slovo
Sorrtl
ttic ttt:ttt
., our.obodil Delillase, kterj' zrui'il svi:
litcrj, lr.y lryl isolovirrr rxl revoluiniho irsili. KdyZ nav6ti- jcnz lncz'itirtt ttlrrt'lrl
vil v Arrrit:rrsu <livatllo a shlc,tlal, Ze kodovni spo,le6nost Sicirnu Levasseurorri, ule Babeufa,
io Paiii,e, odsoudil v jeho'nepi'itomrrosti rr;t 20 lt't rlrr
hr;rjc zitrrrlrnl rcaklni hry, povstal bdhem jednSni se rrtl tl'
ialilie. 1iZ ,l1ie tohoio tresiu divir tr:tltl('rlrl ltrir
r

svi'lro nrista t zvolal: ,,Ve jrn6nu nov6ho Zivota, ve jm6- lryr':rli'
tru rtov6 vj,chovy protestuji ! Otrviiiuji vis ! V,ol5m za rimys'lu .ord.ii. Pan staro'sta Longuecamps,
svddka cel6 hlediSt6 !" Babeuf myslil jen a jen na po- to,rrt y prokuritor, nyni samoziq!--t horlivf vlastcnt:c.'
krokovou revoluci, a l<dyi, byl pieloZen z titulu sv6 byl spoiojen a roztiu5oval pov6sti, Ze Babeuf sc tcrl
funkce do Montdidieru, p,sal dokonce i sv6mu synovi, rirl"'a pod cizim jm6nem i puliZi a tozhazule tarn
p""fryf"6 spolelnosti penize, ziskan6 z podvodfi'
kterj, byl nemocen, dopisy, v nichZ provolSval s'l6vu "Stuory'u b"riornli Babeuf v5ak v Paiili hladov6'l a
republice: psal tajn6
,,Je Ti l6pe? At Zije republika! Tvfrj otec."
vzporninal na svou opuSt6nou ror{in,u,.-}ter6
Ba;beufovi nepiStel6 podali znovtr piemfilet, jak od- aoiiry p1n6 n6hy i odhodla"osti k dalSimujeho za de-
boji
rodin6'
stranit tohoto horlivce. Zatknost Ilov6ka pro jeho re- mokracii. Av5ak nepi6tel6 nedali pokoj ani
zaiizeni Ba-
pu,blikinsk6 smli5le,ni, to nebylo dotrie moZn6, vLdyt Poitvali proti ni ,r6fit.t" ' "u tkoo-n6
beuf,l byL uvalena exekuce' Victorie s d6tmi odjela
od 2I. zLIi 1792 byla Francie prohl6Sena repu'blikou, Paiii'e'
obvinit Babeufa z lf;platkilistvi, by o je6t6 beznad6j- iJre te;" noci za Babeufem dokterj' se Babeufa zastal'
n6j5i, byl poctivli a chudj, jako diiv. Ale StEsti Ba- I tentokrit se naSel 6l'ovEk,
Zalfio-
beufovi nepi6lo. Zaliltkem roku 1793 se neitastn'ou n6- Sy1""1; Mar6chal, boh6m, b6snik, nEkolikrit
a.*"krat, tvfirce prvniho revolutniho kalendii'c
hodou pi-i vj.konu sv6 riiedni funkce dopustil piehmatu, "l"y tozviiil Z5dost
kter6ho jeho nepiStel6 vyuZili jako z6minky proti ndmu. a ,"drkto, dasopisu ,,Pui'iZske revoluce"'
souhlasil a Ba-
Byl totiZ poi,Sdln sou'dcem Delillasem, aby ovEiil kupni o revisi rozsudku. P'aiiZskjr prokuritor pii-
list o statku Fontaine. Delillas koupil statek v draLbE L"of ,y.to" ptl z illegality. ie5t6 pied vySetienim

15
t4
I'rr'llt lr,',1,i r,;ilr,ilr0 st:rtltrr L,'ontaine, by1 jmenOv An zi,_ niky a drobn6 rolniky, bojovrtl pt'oli 21,,, itttt,itttlt 1,t,'
irrr l,,,rrris;ri.r:nr pai-iZskfm. AvSak rozsud.ek
'rrrf rrr1,11
pychu a chtdl znitit zrttdnou chttclolrtt. \1 lr,,lt :iltt,rttt ,ltl
za_
ltrrr rrr.lrll o,lr,,ol;'rrr a ]jabeuf byl Serrnim pi'erodu si Babeuf uv6clomil, i-c tt,,\,i t l;'t ,1, or',r
,,ai do vy5eti-eni pii-
l,.r,lrr" rrvlit.rr rlo vdzeni I,aon. Ale v t6to chvili mohl o demokracii a revotruEnich tradicich jcn trrlttvi, z;tlirrr
1,'rr rli,l,,rvrrt osudu, Ze dfivod jeho trestu je co odbourSvaji lidovi priva t6ice vykottlrt'n;i. '/.;rlt,\1tl
rrtlr,l' li1 -,,,.ic vstoupila cio obdobi Robespieriovy ,,podvod,,,
clik_ obtii.nj, boj proti t6,to zradE revoluce a roz.ltt,rll st' t't'
l,rlrrr'1,, I<rly odpfirci by mohli Babeufa
lehce naiknout divat noviny ,,Svoboda tisku" (La libert6 tlc l;r 1rr.t':;:rt')
,' lrl,tircvoluce a piidinit se o to, aby putoval jako Y zLii 1794 zalo:zil ,,Klub voli6fi", kde nitvrltov;rl 1,,,
,,ri,'lr-yllr:1" s aristokraty na popraviitl. Z-atim krokov6 sociiilni ztrl<ony a podn6coval sepisovr'rrri 1,t'li,
co gilotina
l,r'z rrrldech, p.r.ouoi", zatim co Ro,bespierre vlid6. AvEal< reakce v zemi stlle silila a thernrirlori:irri,
uddlal
tttrr,rho dobr6ho pro pracujici lid, jak naz!,vitme tehdejii oficiSlni vfidce podle rcvolrri'
ale nestadil podepiso-
t:rl_rozsuclky smrti, proZival Babeuf niho kalendii-e, se smichem ignorovali Babeufovy sn;r
nov6 dojmy z v6_
zcrri, rraplndn6ho reakcioniii i nevinnfmi hy. Babeuf neustoupil. Svrij list piekitil na ,,'lrilrtttt;t
liclmi.
lidu" a sv6 jm6no Camille zmEnil na jm6no Gracchtts.
Camillovu tendenci, plnou smiilivosti mezi patricii :r
CII,liM Spor,]i(]NosTr Jri LTDSKE nlaHo (Tribun plebejci, nahradila zuiivost a nesmiiitelnost Gracch:r.
tidu)
Tak zah|jiL Babeuf novou revolui.ni propagandu.
Ilabeuf viddl revoluci aZ piilii z jejiho rubu, Prvni disla Tribuna lidu vzruiila Francii a Gracchus
z.eni. Poznal udavaie-, strach, vd_ z
tiai aet<ajici na popra\ru Babeuf se stal velmi populSrnim. Hejskov6 s lorriony,
;L surovost vdzeris\ich
st16Zcfi. proto, kdyZ byl'1{i. der_ flikaii i jejich d6my v bilj,ch parukSch maji tecl na
vence 7794 prop,It6n na svobocru, uvitar rtech jedin6 pi-6ni: ,,Pryd s Ba,beufem. Smrt Robespicr-
heslo: Dosti
l<rve,. pr1.d s tyranem ! Vdi-il, rovu nohsledu I" Ale vykoi'istovani ddlnici zt'toy17 volaji:
Ze revoluce a vSechno
:lobt",_ co ,,tyran Robespierre,. p.u.uii.i-u liclu vybo_ ,,Bravo, Babeufe, spo6itej jim to !" Babeufovo jm6no jc
joval, bude clemokraticky u tiaStili vyslovov6no tisickrit za d,en. Vlidnouci ti'ida velko-
,olr"ii""" po Robes_
pierrovE pddu. K<lvZ po .r6m p.opuS1ti.i
napsal pam_ burZoasie nemfiZe pochopit, jak se n6kdo mohl odvhiit
flet proti jakobinskemu fanatikovi l(arrierovi napsat: ,,Jejich republika je burZoasni a aristokraticlti,
,11 odlidit6ni", sklirlil velkf fisp6ch, ad v,,Ol<niLce
syst6_
naie republil<a je lidov5 a demokraticki . . . RovnosI
zdfrraznil i kladn6 .ysy Robespie.ro.,.y. nesmi existovat jen na papiie. Viichni maji priLvo rr;r
lrlry O93"1 svrij omyt. \r5iml si, Ze iru Ale Babeuf
tles,kaji re_ pr6ci a viichni musi pracovat. Pro zahaleie neni urisl:r
al<cioniii, b;ivali monarchist6 a velkokapitalist6. ve spolednosti. Stit musi poskytnout v6em rovn6 vz.rli'
Ba_
lreuf si velmi brzy uv6domil, i," u lSni a rovn6 blaho Zir.o,ta."
,,*noh6m
rrrdl v5ak Robespierre pravdu.., vi.dyt
a mnoh6nr
se opiral o d6l_ Zr|dci revoluce, Lijici v piepychu a rozkoii, sc z;r
l6 i! Babeuf
mern, bolenim hlavy, srtlci'rrirrri z:i, lrr.rlr ,r , 11,,,,,,r
,

' lr\('li. \';rr,,r;rli li;rlrtu[lt, ale ten neuposlechl. Tribun slabosti. I)uiet.nd zristal svili :L lrt.olrl,rrrrli \',. \ r I ltl
lr,lrl jt'',tc 2,,:rliil sviij bojovy t6n:,,Neni s\,ol)ocly. I,i([ tajn6 sestarror.al i11eg61ni Iisla'['rilrtrrur li,lrr ;r tr.r1,.rl
l,r | 'l'cror neni zni6en, pi-eIcl z jedn&:h rukou
lr t.,lt.rr.
1,,,,
,1,, ,lrulrir'lr. \/ l(onventu jsou jen dva d6lniiti poslanci,
,,Po,selstr,i'l'ribuna lirlu obtanfii-n sairrl ;rrrt,,irr
viem chucLasfim pai-iZskym". V t6 rlolri si l;rl','
lrrrrlrrir, sc il)()jite hlasu lidu... Vy ubozi, l<ochlte se 'soval se svj,m novjrm nadle'nlfm stoupencel'n iI
It'rl' 1rr., vris nor.)m sv6tem. Pokl6tlite za aest prodejn6
cim v6'rnfm piitelem Charlesem Germainem,
rr;inri'c titulovanfch ddvek. Francor:zi, hlecltc, zase jste
dfrstojnikem z Narbone. Germain, v6zn6nf v
:;r' rlost:tli lrod r.16du b6hen !" N[anZell<a vlivn6ho 6lena vEznici Providence, dovddEl se o Babeufovi
l'. r rrr ve ntu, 'I'a11iena, byi,a16 aristokratka a nyni obdank:t
pro,stiednictvim dcerky sv6ho L,al|inika psal
'l't:rezir Cabarrusor,S, v jejintL, pi-ep1,chrr6m budoSru se
fovi oh,niv6 dopisy. ,,Drahj, Gracchu, svoboda
poi'iLdaly orgie a soLlaasnd i ie5ily stitni ot6zl<y, dobi-e
zahynout. Demokrat6 se musi sjednotii," psal
lroclropila, komu llral;e:uf hLzi do tvii'e uriiky. 'Iato Germain Babeufovi a ke kai-d6 zpr|vd dod5val
rli'tma., literi si stokrit za clen nechala libat ruce a
n5s, tribun,e!" A Babeuf odpovidal . Je zajimav6.,
tlrtoyala,,elegantni" PaiiLi no\-o11 v-i'stiedni m6clu, kud se Babeuf projevoval ja'ko my'slitel, bylo '
rychle pi-emluvila sv6 c:etn6 ctitele k rizn[.mu z|krol<u.
'I )oslanec vhLnE v kores,pondenci. Nejprve s pane'm de
Merlin vystoupil r-ra tribunu l(onventu a pro- a tyni s Charlesem Germainem. Barbeuf vEd6'1,
hllLsil : ,,-falr, si Babeuf, odsouzenf clo vdzeni pro pod-
,,Nutno zruiit barbarsftr-i z6kon kapitilu !"
vod, odvlZil se pomiou\rat Konvent. I(omit6t veiejn6ho
Babeuf zatal ve vlzeni zaklitdat R6d rovnosti, sdru-
blaha se usnesl na zat6eni Rabeufa."
Zeni, kter 6. mdlo zniiit soukr,omokapitalistick6 vlasLtn i c-
'I'ribun liclu b1'1 zal<azan a Babeuf zat(en. Ze se l3a-
tvi v;f.r.obnich prostiedkri a odevzdat v5echno boha,tstvi
lrerif nedal oclstraiit, i,ypljrvi z jeho o,d'pov6c1i pii piecl- ido rukou lidu. Charle's Germain byl nad5en: ,,J,sem pi'i-
tI
:zn6m .,, s:l e c1-r u.
1
f praven! SlyIiS? Jsem piipraven. Mluvil jsem zde jiZ se
Jm6no? Gracchus!
V6k? -et1.i-iatiicet let!
tircmi spolehlivj.mi vlas,tenci. Jsou ochotni vstou,pit do
- na5eho Ridu svat6 rovnosti." Ba,beuf v5ak byl jii. zl<t-
Iror-ol5ni? Tribun iidu !
'Sen6jSi a odpovdd6l: ,,1{em6me, bohuLel., kouzelnou
llabeuf by1- doprar,en do r,6zeni Baudais, pozd6ji clr
'hfilku, abychom prom6nili minulost v prach a vydupali
.'\rrasu a ';;o T'ai'i:zi b-vly vyvd5eny rii'edni plakirty, kterd ze zemE v5echno, deho je tieba pro novon spo,lednost
oznalnovaly, i.e byl zat(.en ,,zlomyslnik, nazyvajici sc Rovnj-ch."
sv6r,'o1n6 Gracchem. Jeho jm6no je Babeuf a pokoulcl
Zr|dci revoluce tuiili nebezpedi a s pulkami a dlly
sc o lroclniceni vzpoury a nabSdal k ni"siin6rnu s\irzeni
hlidali jiZ d6lniky. Vyrodi Robe,spierrova p6du bylo vy-
It ott t ent11."
hliBeno za niro'dni svitek. S postupnlfm odbourivlnirrr
'l'r:lcsnir 13aLeuf v :zalli'i trp61. Byl stiZen reun.ratis.
lll
lfl
F口 == =︱
︱︱︱に ﹂
lt'V`'│‖ J:││(ヽ ll itlcん 10 a pod routtkou,,demolkratick`hO rOz― staronovf m pom6rfim tvSii v tvhi' a jeho l.rrvrr i r;lrtl ,rrl i

Viittlli rcv(,Itice“ ,otevFela PaFi労 ,kteri patFila burを ui単 bylo vzki-isit ,,Tribuna lidu", aby v n6m ziLh:ijil lr,,i

L ワ
,

i(:ド l ド
ct こ
tyFilcet taneこ nich
mistnOsti a pochybn,ch 10- proti direktoriu: ,,Revoluce tot v5lka mezi bolrrr.t-irrri
kllll,n ftl)it,ch Spelく ulanty.Lid nc,mё l brambory,ale -
a chudli,mi. Jejim cilem neni, aby se novS kasta rcvo-

“FF
Vl・ CStそ turantech pFesyceni lid6 nechivali na taliFich nei― lucioniiri obohatila zlatem, p&dou, pal5ci a krisnj,nri
rttzllこ jζ i pOchOutlζ y.Zatim cO zklamani dё lnici shinё ll
kurtiz|nami. . ." Ba ani nSvrh na agrirni zikon, ktcli,
O itこ Chu illcgilni こis10 Tribuna lidu, prOpagovala
l)1‐
diive h6jil, mu nlrni jiZ nestaEil. ,,Neni zapotiebi pfrdrr
l(risn6 Tereza TallienOvi, privこ prohlaも Ovani za,,BO―
rozd6lovat, je ti'eba ji znirodnit."
y,i ll10udrosti``ll16du kritkラ ch Suknf a v01n,ch stFe―
Barras byl pi-ekvapen touto drzosti stile ialiiova-
I〕


イこkil z tenkチ cll Fenlinki,aby pod nilni dObFe vynikly
n6ho novinlie. Protoie viechny sv6 ne'sn5ze s lidmi
l)rSty,obloを en6 drahチ llli rubiny a lcameny.TitO,,demo―
i'eBil jednodu5e podplScenim, rozhodl se pro tento zpfi-
krat6“ se vこ ak neblli jen Babeufa. Z pravice ii芝 こ ihali
lllonarchist6,a Tallien se svチ m kolegOu Barraselll,
sob i u Babeufa. Tento rikol sr,6i'i1 Barras star6mn
Steinナ nl zridCenl revoluce,kteri ho vynesla na povrch′
rutin6ru Fouch6mu, ndkdej5imu jakobinu, kterj. byl
proplouvali zatinl, jak se da10 snaZili se ziskat lid podle jeho nS.zoru dlov6ke'm nejschopn6jEim. Babeuf byl
OStrチ mi vチ pady ppOti monarchistim a Odzbrojit ho za=
pozv|n k rozhovoru s Fouch6m, kterjr sliboval, pi"e-
tこ enlln ichO Skuteこ n,ch VidCi. Ale iakObini, skuteこ
mlouval, ujiStoval o sv6 revoludnosti, ale Babeuf ode-
ni
ldemOkrat6, stejnё
iakO rOyalist6 na stranё druh6, nc―
lel nezatiLen ani jednou bankovkou. Novf boi byl za'
bczpeこ nё bOuFili prOti TallienOvё zmitajici se lodi. hijen. Babeuf zaEal organisovat spikleneck6 sdruZeni
ehO schopen prO penfze a prO suknё Rovnfch podle v3ech pravide'I tajn6 organisace' Vzhle-
"Tallien ie Vも ,“
dem k vypukajicim stivk5m se zdilo, Ze Baberrfovl.
prohl,sil kdysi bチ valチ Tallieniv chlebOdirce Robes―
pierre, a Tallien byl skuteこ nё vも eho schopen i nynf. p15ny piic'hizeji v pravou chvili. AvIak proletariit jclti
Zaこ al se tainё Sp01こ ovat z neiZarytё jも inli reakcionitti nebyl tfidn6 uv6dom6l;f, poletn6 vyspElf a Fratrt:ic lr-vl;r
z Fad rOyalisti. lNepovedlo se mu to, ale na neutё も e―
jiZ piilii unalrena. Babeuf navit6r,oval tovirny, nrltrvil
n,Ch pOmё rech se nic nezlepttilo.V ro,e1795 byl,ヽ na ulici a tiskl broi,ury i letiky. Direlctorirtrrt ttli,/Lzrtlo
vyhliも ena nov` `stava a zvolena vlん da direktori, t. j. svou pravou tv6i-. Stivkujici byli zavirit"ni, tut Ii:tlrt:ttflt,

L ■
pё tipOdaFenフ ch pFitel vこ ele s Barrasem.Madame Tal― kterf se skrjrval, byl vydin zatyl<aI - rtclt, 1ro ltttli-
lienovi pochOpila tuto malou znlё n,u a zaniilov■ la s(: ket6? a Tribun lidu byl znovu zlrst:rvcrr. Mirristr
policie- slavnostnd oznSlnil rlirclttorfim t ,,..- povsthni

■ F
ldo Barrase. Tallien nic nenamital a podrを el si nad61c
znaこ n,vliv・ 1 Rabeufcvj,ch stoupencri b1,lo pgt1aicrr9." Vc s1<utei-
Gracchus Babeuf byl propuitё n na svobOdll dirclく nosti byl Tribun lidu vydhvin illeglLlnl dirl. Policie
tory, kteFi se tviFili lidOvё . ヽたzう 予i 1795 sta五 1l tさ nll o chtdla Babeufa vyiSkat z ikrytu a zatkla jeho Zenu.

り │)
\r'zr;rrlil;r. l',<'zrrr,t'rr;i lr,licic ji po atrrllrcti clrrech pro-
;rtt:;liltr. lrokrokor'6 n|zory l,yhuin z Italic. Jclro jt'rlirr,,tr i l;t:rti
l)ir.clitoliLrnt l-rylo ohroZeno i svfm druhfm nepi'ite- byla rcvoluce. V popiecli ,,liovnj,ch" sl:il tlilt' r'i'rrri
It'rrr, rrrrinitrchistickymi pra.,,i66ky, ktei-i rovnIZ za[inali protekto,r Babeuffiv Syh,ain lr{ar6chal, lyotrsl<i' sl;trrt:il;t
()r'e'iurisovlrt vzpoury. Direktoriunl proto rr,'chle zm6- J3ertrand, a clokonce i byvalli- markj,z Atrtorrcllt, lil,r
rrilo taiitilcu a snaiilo se zajistit si pr:izeri d6lnikfi a lidu. soiujici podivin, kterl se za velh6 retolLlce proclr;izt'l
Jiyla to typicky kolisav6 politika buri,cty Barrase, kteri' v Tuilleriich s knihou verifi a nev5irnal "i ani r,(,s1it'lti,
nyni povolil 13abeufovli-m stoupenctim,,Spoleinost pi-A- ani poprarr. A jelt6 mnoho stoupencfi, zvl|lt uvitlorrri'
tel republiky". Novli spolednost poiidala schfize v bf- l;fch d61nikfi, 51o odhodland za Babeufem. Dcliiicliri
val6m k165tei-e svat6 Zenevy pob\ii.e Panth6o,nu, a PaiiL, vlilla v Babenfovo vit6zstvi a t6mii- ji;. 17 00()
r.e51a proto do ddjin pod nizr.em ,,Panth6on". Po<izemi
ilenfi i:'rdu r.ovnosti bylo pi-ipraveno na povel sr.6ho
klSItera posl(.\rtovalo irtrrlel< i tribunu r,,3em snilktim, velitel c.
d6lnikfrm bez price a r-resmii'itelnfm revolucionSi-fim. f'olicie zah[t jikt tiporn6 hled:'Lni Babeufa. Zirhadnj,n
Ale z poi/ttednich 2000 tlenfi Panth6onn sotva tietina zpfisobem zjistila jeho rikryt, ale Babeuf byl v posledni
byla skutedni-ch ,,babouvistfr", a z nich se pouze nej- chvili varor'5n. Prchal noi:ni ulici a tajni policist6 vo-
spolehlir.c:jIi stj,kali pi-imo s Gracc,hem zr ideor,6 se pi'i-
lali: ,,Chytte zlod6je !" U kl5.itera Assomption byl lla-
ber"rf zachycen ndkolika piry silnj-ch d6lnickj,ch paLi.
1rr:rr-ova1i. V ,,Panth6onu" se tito revolucioniii z tak-
lickj'ch dfivodfi nijak neliBili od ostatnich. JelilroZ po- ,,Jsem Gracchus Babeuf". V ma16 chvili nebyli na ulici
ani d61rrici, ani ISabeuf. T6 noci b1,li nosidi z tri.nice 1ti'c-
licie m61a i v Panth6onu sv6 agenty a pies r-icchn1,
■■ ■ □

svEd6eni, 2e zachririli revoluci,
irs,tupliy clhle po Babeuforri pisla, schizeli se ,,Rovni"
t;Ljni v soul<romi-ch bytech a pr--ipritr-ovali se na ziizeni
,,Iiclrrrlrlil<y liovni'ch". l{romi porrriika Clh:rrlesc Ger-
tn;rirr;r, lr-yli ncj l rliTiirni IJ;rlrcrr l',,1,r-1nri spolupracovniky \,TYSLDNKA A AKCE TRYSKALY U NII]IJO .I i\ () \II\
I'hililr1rt. lirr,irxrlotli, sl:rvni itlrlsl<j, rcvolucion6i, po- SITOJIiNE I'IA\{ENY (Jcan Jaurds)
tomclt Nliclrcl ,\rre'cl:r, ;r Ilr;rrrcouz I)arth6, radikil a
vyznar,:rI Iiolrr:sPit'r'r', rvlr otlkrtztt. I )arl h6, s nimZ se fti'es ohloZeni clirektoria sc stnrrr_y rrr,rrr;r r t lrislir st:
Babeuf seznhnril ,,,c r,izcni, lr,yl obhroulrli', ale piimj., direktoi'i usrresli, Ze ]iabcu[ovo Irrrrti nrrrsi l,i I zrr,rvu
nehlubok{, a poctiv_i,. I]hiliplic lJuonarotli r.Ial< byl jed- potladeno. KdeZto co sc I',lrrnrs olrivlrl r',rzt'lur:LI I'lur-
nim z nejosvicendjiich mozhfi sv6 dr;by. Tito dva velci th6on a tr.rrlil, ic ncjrlirlci.iti'jiirrr irl<olcrrr je zlLtlinorrt
stoupenci lJal-reu,fovi charakterisovali svttu povahovou Baberrfa, mirristr lrolicic rl,rlrorui'or,:rl olroji. l'osl6zc sc
rozdilnosti samotn6 protiklady r. nitru Babeufor.6. IJtio- direktorium shodlo ra lrorrrpr,,rrristr; I'lLnth6on lsyl roze-
rrarotti byl zimoLni a kr6-.ny mri,, ktery byl pro sv6 hnhn, ale nezatl-lqrlo sc. Alry lid nebyl piili5 pobou-
ien diskriminor,Snim levice, clalo direktorium souiasnE
2')

0●
D0
1ti'ikitz k piechodn|,mu uzavleni pravicov6ho divadla povstini Rovnych dalii pron:irslc<lo,,,irri
lieydau a n6kolika katolickfch kostelikfi. Direktoi'i byli Jrolir.ii. Il:rlx,ll
byl piekvapen, kdyZ ministerstvo ziLlrr;rrrit:nit rr vi,r i
pi'ece ,,vlastenci", chr6nili vlast pied nebezpedim sc na Napoleonovo piSni vyzvalo Buonarottiho lt polili,
dvou stran, ov5em, jak uZ, to zn:ame, za nebezpeinEjiiho k6mu rozhovoru. Napoleon Bonaparte p<t).idl l rr;rr
nepiitele povaZovali levici. Novj' oblibenec Barrasriv, ,,;r
o spoluprSci a cht6l zneuL,itpiir-ri 8u,,,,;rr.oIIiIr,,
mladf gener6l l{apoleon Bonaparte, piijel uzaviit Pan- :hr-rly.:
italsk6ho vlastence, kterf by byl rid viddl Italii zrrri,
th6on s vojskem a d61y. Marn6 vSak d6lostielci dekali ndnu v repu'bliku, ne rrsak ,o L"nu franco.uzsr<ti irrrr,r.
na rozkaz. Piekvapeni stoupenci Babeufovi se bez vence. Ministr direktoria Delacroix pi.emlouval
zvl6Stniho odporu rozeSli. Direktoi'i si zvolili sprivn6ho I,,.rrr;r
ro_ttiho velmi pfisobivE a snaZil se zlakat ho i
dlov6ka pro tento rikol: chytrli Napoleon Bonaparte osrlrrrirrri
sliby. V Buonarottim se od,ehrival tdZlri boj, ne z <solt
byl obliben u jakobinri pro sv6 n6kdej5i piitelstvi s Ro- nich drivodri, ale z lfusky k Italii, kteri ripdla v rrc
.
bespierrem, a u m65t5kri pro svd vojensk6 risp6chy v ci-
zin6. Roku t79l tedy sotva pied dtyimi lety tento
svobodd a vlastni roztii5tdnosti. ,,Chceme v6<16t, v<,
- - zi- j,Li" 6eho bojujete. Chcete mit zltalie republiku nr:lro
ctiZidostivjr Iiorsikin prohlisil: ,,Nechf obdansk6 r,6lednou koiist?., Delacroix ujiitoval, ie republiku,
kony zajisti ka:zd6mu, deho nezbytnd potiebuje ! Necht :rlt:
Buonarotti nev6iil, Ze heslem francouzsl<fch vojsl.
obecnlf' blahobyt vysti'idi touhu po bohatstvi." Nyni bude: mir chaloupkim, v6lka palicrim. Svou pi.inr,,r,
iikal sebev6dom6: ,,Nejdu se stranami, jdu s n5rodem", podporu nepiislibil. Napoleon isuk brry umEl
a n6rodem myslil eleg6ny, aristokraty, velkoobchod- Italic
dobfvat pomoci Buonarottiho ide6hi i bez Bnonarottiho.
niky, dfistojniky a v5echny, kdo n,en6vid6li Babeufa, V5e,chny tyto udilosti nezastavily revoludni
Direktor Barras je5t6 netuiil, i.e rnu za dalii dtyfi *R:y1rl-*,_kteii dinnost
se po uzavieni panihdonu rozptflili po
leta mladli gener6l pieroste pies hlavu a svrhne direk- cel6 iiii. Za sy€ hlavni stiedisko si v5ak
torium. Za Napoleonovy sluZby, jako bylo rozehnhni zvolili kavirr-
nu v budovd b;fval;fch ,,einsk;fch l|.zni,,,stavbu
Panth6onu, byl Napoleonovi rrd6dnf , a jelikol pozem- na rohrr
boulevardu des Italiens a ulice Micheaudier.
sk6 slasii mdiil Zenskou krisou, sezn6mil Napoleona Zde roko.
vali o tom, zda mi bft nejdiive zru6eno d6dick6
s piitelkyni ,,bohyn6" Tallienov6, hezkou a po Zivotd nebo vyhl65ena nov6 ristiva, zde Darth6
prhvo
prahnouci vdovou Josefinou Beauharnaisovou, s niZ a Ge.mainc
Skolili novSdky a piemlouvali dalBi vlastence,
se Napoleon zanedlouho oienil. JelikoZ Barras nemohl zclc st:
rozdlvaly stohy let6kri a uriovaly funkce jednotlivcfrnr.
potiebovat revoluci ve Francii, rozhodl se vyv6Zet ji Direktrorium, zamdstnan6 zahraiitnim vlibojem
za hranice, zvl55td do Italie, Ei l6pe iedeno ir usl)()
doblfvit kojen6 Jehtou poriZkou panth 6.onu, zatim poncch:ivrrl,
Italii pod z|minkou osvobozeneck6ho boje.- Doba pro ,,Linsk6 l|znE" na pokoji a spokojovalo sc zlrr.;iv;rrrri
Napoleona byla tedy po v5ech striinkich piiznivl. policejnich Spehri, kterfch meri n6vSt6vnil<y,,lit.ri,,
Po uzavieni Panth6onu dekali vridci pi-ipravovan6ho bylo vZdy dost. Spehov6 viak marn6 6ekali ,,,,
1,rin.l,,.,,l
2,+
F = ︱︲卜 = l
lf;rlrctrl'rr. ll:rlicuI i'idil organisaci Rovnych z tajnlho Mar6chal rovnd.i, zkomolil Babeuffiv t-rirz.rr nt strri.jt' ;r
rilrr'.ylrr ir scpisoval broLury i letiky. ,,Pravda lidu", technickf pokrok a vyslovil se pro spravcdliv-f , ;rlr,
,,Vojirrc, sttij a dti", ,,Slovo k vlastencfim", ,,Tribun lidu primitivni zpriso;b price. Druhf odstavec rukopisu <lolrit'
;rlrrr;'Ltti" a jin6 letiky, stejnd jako Easopis,,Tribun lidu" vysvdtluje rozdil mezi nim a Babeufem: ,,Nech1t lro
ttri<rvaly ideov6 smdrnice a byly roz5iioviny ai,kfran- netn6. z,mizi pobuiujici rczdil mezi vl6dnoucimi a ovli
t:ouzs,kfm vojSk&m v Italii. ,,Rozbor Babeufovy dok- danfmi." Mar6chal byl tedy anarchista, kdeZto Rabctr I
triny (Analyse de la doctrine), byla broLur,a, v nii. se byl blizek mylleni moderniho socialismu a hlSsal nrrt-
d6lnici jiZ do6itali o ti'idnim boji, o nu,tnosti zespoleien- nost tuhd stetni organisace v obdobi p,o vit6zstvi
■■■

ltdni pridy a vjrrobnich prostiedkri, o d61bd prSce a revoluce.
distribuci iizen6. stitnim aparStem Republi,ky Rovnfch. Mar6chal Babeuia nepiesv6ddil a Manifest nebyl kol-
Vykoi'i,stovani d6l,nici byli znor.u povzbuzeni a direk- portov6n. Jeho rukopis i piedb6Znli vli.tisk se vlak za
torium tedy znor.u sihlo k drasticklim opatienim. Od- choval. Rovn6Z otLzka diktatury nar|Lela na neujas-
dily jizdy kaZd,ou chvili vjiL,d61y do zistupfi d6lnikri a n6n6 pojeti ,,tajnj,ch direktorfi". Zatim co Darth6 na-
6asto ne5eti'ily stielivem. Hospodiisk6 situace byla ne- vrhoval vlSdu jedn6 osoby, Babeuf roz,hodl ziidit vlictlu
milosrdniknezam6stnanfm a chudikrim a 5t6dri revoluiniho 1.j.boru. Pokud 51o o hospodiiskou struk-
k burZoasii a naparSddnj,m dristojnikfim. Ddlniky ted turu Republiky Rovnfch, tajni direktoii se jednomysl-
zajimala jet ot|,zka, kdy ui, konednE vystou,pi Baberuf. n6 u,snesli zmen5it v.!,znam m6st plnfch prosti,tutek,
Gracchus Babeuf se od po66tku led,na 1796 skrirval kupliiri, pochybnlfch b5snikfi a prSzdnfch komediantfr
u belgick6ho revolucionS.ie Clerca v tEsn6m pokojiku a postarat 5s 6 71rj,5eni Livotni firorrn6 na venkov6. Dit-
u Halles-aux-Bled,s. V to,mto byt6 bylo zaloi.eno ,,tajnl kladnd promfSleli i p16ny na ziizeni spolednj,ch jirlc,
direktorinm", jehoL. dl,e,ny byli Babeuf, Buonarotti, len, na i'izen6. hospodSistvi a na zavecleni potravi.
Darth6, Germain, Mar6chal a Felix T.epelletier. ,,Tajn6 novj.ch pi'id61fi. Babeuf chtdl zabr|nit improvis;rt'i rr
direktorium", kter6 zastivalo i organisadni funkci taj- korupci, vlidnout bude pi'esn6 matematika, rril<oliv
n6ho komit6tu, pov6iilo sv6ho 6lena Sylvaina Mar6- vjrmluvnost poslancfi. Zahrani(.ni obchorl nril lrj,t vi
chala, aby ideov6 piipravil revoluci seps6nim hlavnich ludnfm monopolem stitu a penize uvniti- zrrrrri: rrri,l-y lri I
zSsad Rovnlich. Tak vznikl zn|m'j, Manife,st Rovnych odstran6ny. Piipravenj.,,policejni rlcl<rcl" rozrli'liI olr,r,
(Manifeste des Egaux). N5r,rh rukopisu v5ak vzbudil vatelstvo na ob6any a cizincc, ;r lo rriliolir, porllc pii-
prudkou diskusi mezi vedou,cimi revolu,cionii'i. Mar6- vodu, ale podle toho, jalt sc lirlo livi. ()ilrtl:rrri., lo rni'li
cha,l, inspiror,Sn Rousseauem, napsal: ,,I kdyby m61y bft piedeviim <161nici, rlrolrrri zt'rrri'rli.lt'i, i.t.rrrt:slrri,t.i,
zahynout v5echny um6ny, jen kdyi, n5m zfistane sku- vojici, pokrokovi inteligcnti lL rrrrrilci. V ol:izcc r()vno-
teIn6 rovnost." Babeuf vlak trval na odstran6ni t6to pr5vnosti i.en s mu:zi sc rri.zory lrorril<tr,tI r<vchizely.
vdty, nebot h6jil velkf vyznam pokrokov6ho um6ni. Buonaro.tti a Mar6chat i'il<:rli, ic ).ary jeiti ncjsou pii-

2$ 27
l
l iizcni st;itnich vdci, ale Babeuf, kterlir dobi'e
l)r'irvcn-\,, I< spojence a Grisel kyval. Jejich syttt;r;rlic lrrll ril,lllrlil
zrurl lrrrlirrstvi sv6 pro,st6 i.eny, trval na fpln6 rovno- do hlavy a 61ovdk, ktery z|vid6l Naptllcort,rvi zrivr;rlrr(
pr';'rvnosti. Probl6m svobody pro.jevu pochopiteln6 ne- postup, zasnil se na chvili o Babeufovd rtrvoltrt'i, it'i l'1
rrrohl byt ieien liber6lnl, nf:brL, m61a byt ziizena cen- ho mohla vyn6st na povrch veiejn6ho :zrvttta. l'iislil,il,
sura, l,.teri by odstranila viechny projevy, piidici se 2e zpracuje pro revoluci celj. vojenskj. tibor v (lr'<'rrcllrr.
myilence Itovnosti. Vz'hled,em k mezinhrodni d6lnick6 Revolucion6ii uloZili Griselovi sepsat vyzvy vt,jikirrrr
solidarit6 mdti bft po revo'luci propu6tdni pies hranice a navrhli Babeufovi, aby Grisela jmenoval vojcrrsliyrrr
Francie jen pracujici lid6, revoludni hrdinov6 a lid6, zistupcem ,,tajn6ho direktoria". Babeuf aZ dostltl (lri
pronisleclovalri tyrany. Otizky bytov6 a jin6 byly ie- srela osobn6 nepiijal. Skrj'val se st51e a z l'tytu Clcrc"v;t
Seny vesm6s n;u ikor bohatcil. Z ideovlich sm6rnic se piestEhoval k spolehliv6mu kapitSnu Droudtovi, 1r,,
vlidlo aZ piiliSn6 rovnostiistvi a pi'ehllircni psychick6 slanci rady p6ti set (obdoba parlamentu, kterir z:t rli
rozdilnosti j ednotlivcfi. rektoria Barrasova a Carnotova byla zikonodirrnj'rrr
Po t6to ideov6 piipravd byla zahijena prudki pr,o- sborem). Griselovy let6ky pro, arm6du proiital vl:rli
paganda. Dva muZi z osobni strS.Le direktoria se na- Babeuf velmi pozorn6 a byl pi"ekvapen Gris'elovym rarli-
bidli, Z,e zavraLdi sv6 dosavadni chleborlSrce. Babeuf kalismem.
se v6ak necht6l vl|dy zmociiovat pu6em. Cht6l lidov6 ,,P6t lvri, napar6dEnj,ch jako muly, ti jsou p6tkrht
povstSni. J'eho rozkazy byly struin6 a pfisobiv6: Vic drzejSi Capeta" (bfva16ho francouzsk6ho krile), na-
energie. S,ou,pis vlastencfi ! Uplni tajnost ! Hod'ina se d6val Grisel direktorrim a blj.skal se pathosem: ,,Tygi-i
bliZi. Policie zoufale pitrala po vfidci s,piknuti marn6. s pozlacenou srsti rvou nale Leny a dEti". Nikdo vial<
- netuiil, Le let[tky, kter6 ,byly tiStdny za tEi,ce naieti-cnc
penize revolucioniifr,, zbab\Lj, Grisel doma pilil, aniZ
JE LtrPSI NtrSVAR, NEZ STRASNY SOULAD, V NEMZ
je kolportoval.
RDOUSI HLAD (Babeuf) IJabeufovi se nelibil styl tdchto letikfi, ale kdyZ ho
Darth6 piemluvil, Ze je nutn6 piizprisobit obsah letihfi
Osud obdaiil Babcufa piiliS vErnjmi stoupenci, aby myileni vojinfi, svolil Babeuf i k osobnimu setl<5ni
k nim tak6 nepiidal zbab6l6ho zr|dce a kari6ristu. Byl s kapitinem Grisetrem. Dne 2. kv6tna 1796 v Griselovd
jim kapitS.n Georges Grisel, kter6ho mezi vlastence pii- piitomnosti nas'tinil tajn6mu komit6tu p15n piipravo-
vedl bez zl6ho irmyslu jeden z Babeufovfch stoupencfi. rran6ho povstini. V iele prijdou ,,generilov6" s trr.rj-
Grisel byl ctiL,ildostivli a lakomj,. KdyZ se Grisel se- barevnl?mi sturhami. MuZi, ur6eni k probuzeni Paiii.c,
tkal se svlj,mi znimi,mi, bj.valj,mi vojS.ky a nyni stott- soudasn6 vyvdsi plak6ty s hesly: Rovnost IJstavrr
roku 93 nebo smrt -
Obecn6 iblaho. Trubadi mdli vy-
penci Babeufovfmi, pied ,,einslcjrmi l6znEmi", nev6-
d6l, co si mi myslit o jejich iedech. PovaLovali ho za trubovat ve v5ech -ulicich. Babeuf rovnEZ vypracov;Ll

28
lllir rir znr()(:ndni se stitni pokladny, vojenskfch skla- nila podezieni 1iclu, tlas,kovltlrL li;tl,r'ttl,,t,,
,lilt', tltrani a jidla. Hezk6. Zeny d61nikfi a revo-
z.irsolr kou honidkou na zloddje a ,,i nt t: lirr .i r , "
lrrcionr'ri'ir musily s,libit, Ze ;budou piemlouva.t voj6ky celou i,tvrt. Zaplaceni agenti vyki'ilior,;rli
:

rlircktoria, aby nestiileli do ddlnikri a piidali se na stra- i,e ta\<4 jednou misto vlastencti zatfliitji
rru revoluce. Spiklenci si pro svou akci zajistili irdast iiZi probEhla tELkL vlna zatjrk{tni vleclr
4000 revolucioniifi, 1500 komisari|ti se svym osazen- Vridcov6 povstSni .byli za velik6rho, tiZcc
stvem, 1000 d6los,tielcfr, 1000 propuStdnf,ch dristojnikfi, doprovodu doprar.eni do vEzeni Abb6.
1000 pi6tel z venkova, kteii sd tajnE sjiZd6li do PaiiZe; Babeufa nevydEsila my5lenka na smrt - ,,rr(', rr('
dile poditali s 500 uv6z,n6nj,,mi vojSky a se 600 dleny lek6 ho smrt Babeufo,va, kter6mu iikali Franqois, ;,;rli
policejni legie celkem tedy 17 000 lidi. A ,k tomu Camille, potom Gracchus, kter6mu je tiicet pit lrrt,
- vojenskli
jeBt6 se m6l piipojit tribor v Gren,ellu, o nEmZ kterjz mi Zenu, d6ti, modr6 od.i, jizvu na prav6 tvr'rii,
Grisel prohlisil, Ze j,e piipraven. kterf pamatuje otce-majora, les u Roye a knihy otl
Av5ak Grisel pocitil nejis,totu. KdyZ vyslechl ideov6 Rousseaua. Ndco jin6ho jej d6si: s,mrt revoluce." (lljrr
sm6rnice Babeufovy a shledal, Ze revolucioniii nepo- Erenburg.)
m;f5leji na podporu Lh|istvi, loupeni a kariernictvi, Ihned po sv6m zatteni, dne 12. kv6tna 1796, Babcut
ni,bri, podstupuji ob6ti z mor6lniho zaniceni, usoudil se napsal direktoriu sm6lj, dopis, v nLmi, sprivn6 poul<:t-
sv6ho osobniho, :6zl<6ho, sobeck6ho hlediska, i,e takov6, zoval, Ze persekuce vlastencfi 'bude znamenat persekut:i
snilkovstvi nemi nadEji. Rozhodl se, Ze ,svou karidru a zilnik francouzsk6 republiky. Jeho dopis v6ak nebyl
rad6ji zaloLi na udavadstvi. N6kteii historikov6 tak6 prosrbou o milost, byl oprSvn6nou vfstrahou: ,,Nikdy
vysvdtluji Griselovu nedflvdru v revoluci nizorovou nebudu popirat fdast na spiknuti, tuto hanbu poklidirn
neshodou mezi anarchistou Syh.,ainem Mar6,chalem a za svato,u. MriZete md pdsouidit k vyhnanstvi nebrr
stitnim socialistou Babeufem. Led at uZ oko,lnosti byly k smrti; to bude triumf zlotinu nad obianskou ctnosti.
jak6koliv, Grisel ,se zachoyal, jak nejipinav6ji mohl. ZniEite-li vlastence, zfistanete sa'mi proti royalistfim . .
.

Nav5tivil tajnd direktora Carnota a vyzradil pl6n po- Nemystrete si, Ze se starim o sebe. Smrt je pro mnc
vstSni Rovn;ich. Po n6kolika domo,vnich prohlidkich a cestou k nesmrtelnosti ! Pevnd a zboLnE vstoupim nlt
nashrom6Zdlni dtkaz& byli Babeuf s Buonarottim dne popravi5tE. Ale to nezachrini republiku." Babeuf sc
10. kv6tna 1796 zatleni v byt6 krejEiho Tissota ve pii prvnim vfslechu piiznal k revoluci : ,,Kdyi, jsem sc
chvili, kdy piipravovali 44.6islo ,,Tribuna lidu", ktery piesvdddil, Ze existuje ritisk, d6lal jsem v5echno movzn[
m6l oznilmit vypuknuti revoluce. Policie se vzL- ke svrZeni vlSdy a v5echny prostiedky jsem uznal t;t
pdti zmocnila Darth6a, Germaina a kapit5na Droudta z5konn6,."
s ndkolika ostatnimi. Sylvain Mar6chal uprchl a Felix
JelikoL, vEzeni Abb6 bylo obl6h6no shluky lidu, l<tt:ri
l,epell,etier unikl pozornosti policie. Policie, aby zabr,i- bezmocn6 couval jen pied rotami surovjrch clragotrrrii,

30
lryli vr1rlci slril<nuti, kromd kapit6na Droudta, dSni do ny, iik6m Ti piimo, my jaliolrirri, ttlll /tlritr t, ttt\ ttll'r',
lrevrri,ho vt"rzcni 'l'emple. Dozor byl zesil,en. VledE d6- nejsme n\i,ni, ne, naopak jsme rl:'rlrt'lsli1' :,rt',t l't,tt i',
klkr stirrosti zatleni kapitina Droudta, kterf jako posla- Ze ses rozhodla zemiit? Co 'I'i I.tloltlr ,,,11,,,t'r',lll / /r'
rrcrt: lryl zasvdcen do n6kterj.oh choulostivj,oh tajri di- mii, kdyZ se Ti chce..." 6d'pov6ddl Ilirlrcrrl, lt'rrliz l1,r
rclctoria. Direktorium se.,staralo o to, aby rnistem sou- beuf, kterli v56nivd miloval svou Zentt :r tli'li, , l,,t.l',
rlrr nebyla Paiii.. MoZnost demonstrace d6sila v16du, kterj, se nyni ned6sil niEeho kromE 5n111l 5.r'irrli:ilir l"'
rr proto rozhodla, Ze r,ie patii pied nejvylSi soud re- revoluce. Jemnj, Buonarotti psal naopak svc 2t'rri' Lr ir:irrr'
publiky. Rozhodla tak proto, Ze tento soud podle z6- a milos,tn6 dopisy: ,,Drahj, pi'edm6te m6 ll'rsli-v. 'l'r'i
l<orra musil zasedat v urdit6 vzd6lenosti od sidla v16dy. hoie zpfisobuje mi tolik muk. Bud pevni jal<o j:i. Nl.i
V rivahu byly vzaty Bourget, Amiens a Vend6me. Na- l6ska k Tob6 nebyla nikdy tak vie16. Ubohir trti 'l't'
konec bylo zvoleno Vend6me, nebof to bylo tich6 mdsto rezo ! Pl6di, kclyZ myslim na Te,be. Kdybych t.troltl rl"
a m6lo velik6 kas6rny. stat 'lvou podobiznu ! 'fyranie rnE chce zahubiq alc vi'i
Dne 25. srpna ,,zlhadn6" uprchl kapitin Droudt a mi, neklesim na duchu. BEda! Odpust! Trpin.rc z:r
soud mohl piipravit zasedinl Dne 27. srpna 1796 bylo pravdu a spravedlnost." Av5ak ani Babeuf, kterli vf ilil
42 zatlenych revolucion6iri piev6Zeno do Vend6me. z bolestn6ho pocitu por|Lky revoluce tak kruth slova,
Pro kaZd6ho z nich,byla vyrobena potupnS, klec a za nezapomr-r61 na svou rodinu. Napsal dopis sv6mu tlolr
timto smutnym transportem musili kr6det piibuzni re- r6mu piiteli Felixu Lepelletierovi a prosil ho o ochrarrrt
volucion6iri, mezi nimii sluZka Victorie Babeufovi a sv6 rodiny. Lepelletier slibil svou pomoc a pozdi'ji
Slechtiina Tereza Buonarottiov6, dri.ici se za ruce. Ne- sv6mu slibu destn6 dostil.
pielrledn6 z|stupy vojska byly pi-ipraveny zakrodit Potlaienim spiknuti Rovnlioh dostala royalisticki rc-
proti jak6mukoliv projevu odporu a ponechivaly mol- akce chut zdvihnout hlavu a kolisav6 direktorium se nc-
nost blivalj.m aristokratrim plivnout si na Babeufa. br6nilo. Emigranti a monarchist6 se zaEali objevovat
Prfivod, vymy5lenj, sadisty, trval tii dny. Ve v6ech na veiejnj,ch mistech. BurZuov6 se s nimi spi'6telili a
m65tickj,ch novinSch byla zahijena Spinavi kampari PaiiZ dos6hla rekordniho iisla tisic os'mi set n6dhcr-
proti Babeufovi: ,,Babeuf byl najatec zahraniEnich nfch plesri.
dvorfl . . .". ,,Je to agent royalistri. . .". ,,Cht61 zniiit Prohnil6 pom6ry piipravovaly pridu pro budouci
Francii. ..". Tak psaly tak zv. demokratick6 listy. vlidu militarismu. Bezmocny, hladov6jici lid se jciti'
Babeufova iena sniSela state6n6 v5ec,hny ristrky a naposledy pokusil o revoluci, kdyZ 9. z|ii 1796 tiltl
hrub6 uriLky- Z&stala hrd6 na Bab,eufa. AvSak byla k sidlu direktoria a pokouSel se vzbouiit vojensky tilror
jen milujici i,enou.,,Nemohu tak i.it. Chci zemiit," na- v Grenellu. Krvavym a nelitostnym z6krokeur lrylo
psala Babeufovi do Vend6me. ,,I,6ska k vlasti pi'ehlu- i toto povs,tini potla6eno a jeho vfidce, neohroZeny li;r
Suje ve nTn6 v5echny ji,n6 city. Jsern k Tob6 vZdy upiitr- pitin Droudt, kterjr nevyuZil tich6 milosti uloZcn6 rrrrr

32
direktoriem, uprchl do Italie. 27 organisitofir t6to po otcov6 zat(.eni: ,,... olrrrstit rorlirrrr, rliti, tak drahou
lozpoLtry bylo zastieleno. RovnEL, vlzeni v Temple bylo pi-itelkyni, bylo by rrcsnt'silt.lrrri, l<,11'l,.yt'lr lra konci ne-
ob16h6no davy, kter6 provolivaly s15vu Babeufovi.
vid6l svobodu... Vi^itc, rrt'lilrrii, )r, j:rt'rrr sc ob6toval
Dne 20. inora 1797 bylo zah|jeno koneind soudni pro nejkr5sndjii vi'c. I k,lll,y vit','lrr,, rrri risili bylo
pi-eliEeni pied nejvy55im soudnim dvorem. Na lavici marn6, splnil jscnr sviij r'rl<,,1."
obi,alovanj,ch usedlo 47 osob a 17 bylo souzeno v ne- Dne27.lq,itrr:t l7t)7 t'sl,,rrl,il ll.rl,,'rr[ ;r l);rrllrti nir p()-
piitomnosti. Proces proti Rovnlim byl prvnim stenogra- pravi3t6. Babetrf Provol;rl slir vrr r,';,rrl,li, r', ,,r'it'rrr l:r lr-vlrr
fovanj.m procesem ve Francii. Hlavnimi obZalorranfmi zanedlouho pol)ritvclril r',,,, tri7 ('r':,1.r l.,lil.l;rlrrit' lrolr;r-
byli Babeuf, Buonarotti, Darth6 a Germain. Hned pii tfch byla otevi-ctut :r vt'lli,rl,rrr ).,,,r',i,', zl,;rvcrr;i ,,1rr',,1<lt'..
zahijeni hlavniho pi'eliieni musil trlit sil vyklizen od t6ho anarchisty", tnoltl;t st' o,l,l;rl :,r ('rrr 1,1,";iirrr s .jcili'
obecenstva zoufale zpivajiciho marseillaisu. Nejstated- r,6t5i lehkosti.
n6ji se t:hoval Darth6, l<terf odmitl se hijit a prohlSsil: T61a popravenj.ch lr-yl:r lr,r/('n;r ,1,, l,i il,,rl'u :r z;rl(o
,,JVly nejsrr-rc zatdeni, my jsme viledni zajatcil Kdyi. pina, D6lnici je v5al< v tt,,, i l:rjrri: r'11,,,;,,11i ;r ,,1,i;r,lrri
clo silu vstoupil zrildce Grisel, byl uvitSn zvol|nim pohibili. Odsouzeni l< <lt'|r,rt l:tr i l,\'li ,1,, 1 z;rvicrri rl,,
Germainovlim: ,,\Te, Jii-i Grisele, nedostane6 obiansk6 kleci a za vesel6ho strrir'lrrr rr',r1,, i,rrr,iiir orlr,iZr.rri rlo
vyznamen|ni, ta dest patii nim ! Korunu, kterou ti daji pevnosti P616e u Chcrl,orrtlirr ;r rr.l, l.ri rl,, (';r1,t.rrrrr..
na hlavu, divali v RimE otrokrim, aby je o n6kolik KdyZ zavirali do I<lccc 1,,,r'rriil,;r ('tr,u lr.,,r. (lr.r'rrr;rin;r,
,denSrri dr5Ze prodali." Babeuf pied soudem pronesl zvolal prjr: ,,Poilete mi: rl,r (':r1r'trrrr' ,r l,rl'11 l;rtrr lrrrrlrr
skvElou iet., v nii. se je5t6 naposled rozohnil pro myilen- pokradovat... a nelturlc-li l:rrrr il,,r'i'1,:r, lit.l,rr s l);r
ku Rovnosti. pouSky!" Buonarotti 'lryl irrlcr rr,1;i1p ,' ( )l("t{rnlt ;r l)()z
Babeuf a Darth6 byli odsouzeni k smrti, Buonarotti d6ji se dostal na svolr,,,ltt. ( ) \'i, l,r ii ll;rlrcrrl',r'olr ,ir
a ostatni k dlouhd nebo doZivotni deportaci a nEkolik jeji d6ti se postaral Iiclix l,t'1,r'llr'lio, :rlr. ;r,zrli,.j i i orr
miio muLit bylo osvobozeno. V okamZiku, kdy soud byl vyhnin ze zent[ lrr.,, ill,'r';ilrri iirrrr,r.:l ;rroli N:r po-
vyhlisil rozsudek smrti, pokusili se Babeuf a Darth6 leonovd militarismu.
o sebevraZdu. Probodli druh druha kusy i,eleza z vE-
zeisklich ,svicnfi, kter6 Darth6 ve vEzeni ostiil do formy
noZfi. Babeuf m61 proraZen6 biicho a za zoufal|ho kiiku PRIJIMAME pA't'ti()NA't' rr,\ ttl,;utin ((irrcs<tc)
sv6 Zeny se sk5cel v bezvEdomi. Darthd se vypoticel
ze sinE s pomoci strL\e. Oba byli zachov|ni pii Zivot6 Francouzslii. soci;rIislit'lii. Irrrrrti lr-ylo cl1ou,ho , zvlSltd
pro'popravu. Kritce pied popravou naps,al Ba;beuf do- v 19. stolcti, rurlrlrri.rro ll;rlrt:rr[ovjmi ideily. Pr6vem,
pis sv6 Zend Victorii a d6tem, Camillovi, Ilmilovi, d,ceii nebot BalrcrtI rrt'lr-vl lrotrlryrrr Iiobespierrovjrm pokra6o-
Sofii a nejmlad5imu Caiusovi, kteqi se narodil tii dny vatelem, alc lrurlo;rsrri rcvoluci cht6l dovrSit revoluci

rl4
35
socirtlistickou.,,ltcvoluce francouzski je jen piedchfid- I,iteratura, z nii, bylo t:t:r1,:itt,,.
ccrtr jirr6 rcvoluce, mnohem vdt5i a skvdlej3i," prohl6-
sil, lr vc snaze Lrrychlit toto vitEzstvi pracujiciho lidu, Ilja Erenburg: C'racchus Babcuf (l'aiiZ lt)21i, l'r:rlr.r ltl.ll)
pi'cr:cnil nevyvinut6 sily tehdejSiho francouzsk6ho pro- Gabriel Deville:. Histoire Socialiste (I'aiiZ 190.5 sotts l;t rlit.r lt.tt
lctariitu a objektivni podminky, kter6 pro socialistic- Jean Jaurds).- S. K. Neumannl. Francou::sltLi rn'olrr,r'(,lil I lll,
I'raha 1930). Boleslav: Diiiny soriiluih,t lttttrli l't
kou revoluci tehdy je5t6 nedozrily. Historickj, vliv ,,ba- - Limanowski
l-rouvismu" byl oZiven po napoleonskj.ch vilk6ch Buo- stoleti (Praha 1928). Piihl6dnuto bylo t6.2 kc slrisiirtr -l:tt,,.l;tr;t
-
narottiho spisem ,,Babeufovo spiknuti Rovnfch" (Con- Vozky.
spiration pour l'6galit6 dite le Babeuf), kter6 vySlo roku
1828 v ZenevE. Tento spisek velice zpopularisoval Ba-
beufovy ide6ly a Napoleon l.ebon, kterj, piedsedal na
smuteEni slavnosti na podest Buonarottiho,2. iijna 1837
v Jersey, prohlisil: ,,Pam6ti Buonarottiho o spiknuti, ke
kter6mu nlleiel, poslouZily boji o Rovnost vic neZ sa-
motn6 spiknuti a mudednictvi spiklencri."
Po Buonarottim, kterf pracoval pro Siieni mySlenky
Rovnosti aZ do sv6 smrti, zatal v tiicitj,ch letech mi-
nul6ho stoleti bouiit August Blanqui. I tento re-
rrolucionii byl vfzna6r-rou postavou v historii francouz- 165
sk6ho socialismu. Ar,iak ani on, ani dal5i nisledovnici
neum6li Babeufovo udeni oprostit od rfrznjr'ch theore-
tickj.ch i prakti,ckj,ch omyhi, kter6 potom objasnili
Marx a Engels. Pies piili5n6 rovnostiistvi a piehliZeni
objektivnich pod,minek pro revoluci ve spolednosti, zri- f. /V. Babeuf
stSvi Babeuffiv odkaz pro francouzskj, lid Zivjr. JeStE Napsal Frantidek Cervinka
\r roce 1896 prohl6sil piedik francouzskych dElnikri I. vyddni v duLnu 1949
Guesde :,,Piijim5me patronit Babeuffiv." Vydalo naklailatelstvi Orbis, Praha
Piemem Ronaldson vytiskla
v niklailu 15 000 yjtieki
knihtiek6rna Orbie, Praha XII, Stalinovu 4(r
Cena 6 Kie

Sら .KDO JE.“ 」 υ ed● ■ι
′ ■r“ ■0"
``“
"λ “ `JarrajJa Krortο `3′
athot l' ,f., lor. rllvnrlnlnit, rv. 129 Voshingtor liii, tmct. proliil.nt, !v.22
t,,hh.rL I .l . hrrl. ,klrrlntel, rv. 14-15 Vatt lame3, vynilczcc, sv. 13
I tt a nltttlrr. rv. 71, 7l Vihan Hanui, cellista, rv. B4
I r,h ,"tllnmi, rlirigent I'SMU, sv. 9B Zakopal Bohui, hcrec, rv. 30
I nlt t)-, hrrl. rtladrtr:I, rv. 107 Zamenhol tr. tr., tvrircc coperenttr rv, 89
I t1,u l,luui, horcc, ov. 66 --67 Ziteb totel, stavitel Nir. divrilla, sv. ?3

Novi YYS[6 srSrry
Ill0 .toie, Mdner, i,eti! mrlii (Jiii Krcjii)
lSl--132 K@e, Marr, rakladrlcl marxismu (FnntiIek icrvinka)
ll3 Bediich.SngeJr, epolupraconit Mqrrriv (Frantiioh derviutra)
1f,L la lakub 8y6c, hurlebni oklarlatcl (Jan NEmeiek)
135 -F. N. Babeul, fiancouzat<f rcvolucioaii (Fruiitek dcrvinka)
116 Mme Cr.ie, objevitelk. t.dis (V. II. Matulr)
137 Anotol France, francoursli rpisovatel (Konrt. ]elinel)
'138 lan lleimoq pianietr"nirodni umElec (K. B. Jir6L)


1:KDO
:∫ I風 子
138f∬ 」 JE
tvoii ziklad nov6 encyklopedie

Vyrikajici oeobnoeti z cel6ho lvEta a ze
vBech oborfr, obraz jeiich iivota a vfznam
jejich prricc, zhodnocen6 v zrcadle dneika

Ddle se plipraouji mimo jind tyto iiaotopisy:

Anes 1■ IIIgo MusorgBklJ
Arbes IIvittdNav Ndkr&.tov
B{dinyj Chnlel("疇 k′ N6nrqwd
Botev Chocho10uも ek Nol'u(1(I
o'aruso Janiё ek Os(.rrwsrlt l.l
eojlrovskij Je2●k ()wrvr
Cechov Jお ほ麒 I'iU)[rlrr
D6tiIrnov6 Kalinin Ittr rl lIt&.v
Dickens Kirov I t6gri rr
Dobroljubov Kllol)t・ la Itrrlltrrrrl
Dobrovskf Ktlll`1 Slrltrl !llrrrrrtr
Dvoi'Ak A:rt. Kova)ovi(1 SlltrlrrlnvnhlI
DZerZd,nski j Kl` 口1、 kA l"ivcr!ll,'\
tr'uaik Jul. I′ elllll $kr [il I lllr
Glinka l,it・ bkll(イ・1l t ,{f r.1rh lrr
Gorkij ■′
1,x(yn】 1〉 l11・ 11()ヽ ハlt 'l'v I

Gtil)ojrldov M rJく :I:● nk`) Zr,l'r!i in [\ l,

︱ = ■ 酬 郡
ILeirlc M():〕 (1こ I(1(ヽ v 2rl,rr,,rr
I l()rrr Ml(ヽ l`II)wI(に 2rrlr lvn[ I I

te uii,' 1rr osi rttr : lllxrzrtrni'lt' r,trtri
('l


irtt'itliit. ltollr ntoirtttsli 1'y.11o1,lrrrr

│ヽ
`ヽ
:、 ヽ I)ヽ l l l
│ ′ ヽ│ ヽ l()lt:1111 :・ i: ミ :: A

NultsuL Ccれα6Kご s
15励 Frantilek eervinka O lt13 1 S‐ PRAEA