@STATNA vEDEclil xNtzt{lcA v pREsovE

lllllll‖ Ⅲ
幽皿‖
‖Ⅲ
∬‖
‖‖ \{ARxUV PRITEI,

:lgnatura:″
Prir. dislo:
〃 ′θグ¥ S,",rr1.-"- li Livota dilo Bediicha lingclsc, rr,'i
v6tiiho ducha XIX. stoleti vedle Karla Marxe, ruorhli lr.1
"l'icrliitlr
.i.3& t chom se octnout v nebezpedn6m pokuieni iici :
Engels spolu s Karlem Marxem obritili kola dEjin ;t trri'ili
budouci vfvoj lidsk6 spo ednositi. Takonrjm nizotettr lrv
oviem kaidi,, kdo by n6co podobn6ho chtEt tvrdit, dol<irz:rl,
Ze Engelse nepochopil, ba,ostie se postavil proti hlubok6rrrrr
Bngelsovu vEdeck6mu poznatku, ie i'ldni jedinci nemohotl
vlivoj ani obritit, ani zastavit. eim vice si myslitel, zvl1L(ti:
politickf, uv6domuje logiku a z6konitost ddjin, tim se sthvr't
vfznamn6jlim, vEt3im a v pochopeni nu,tnosti totro, co d61i,
i uZitedn6j5im a svobodnfm. Bediich Engels byl takovfnr
myslitelem.
Ale byl tak6 skvElfm dlov6kem a piitelem. Silu a vErnost
jeho piStelstvi dobie poznal zakladatel vEdeck6ho so,cialis-
mu l(arel Marx, kterli vytvo,iil sv6 nejv6tS[ dila zishthon
Engelsovy podpory nejen duchovni, ale i finanEni. tlryvky
z Marxovy korespondence prozradi o vztahu obou myslitelfi
nrnohem yice neL rfizn6 ko,menrt6ie: ,,Spatn6 znite mfii
pom6r k Engelsovi. Je mfm nejdfiv6rndj5im piitelern. Ne-
m6m pied nim i6dn6ho tajemstvi. Bez n6ho, bych byl d5vno
nucen chopit se tak zvan|ho zamEstnSni." (Z dopisu Ktt-
gelmanovi.) Pozdlji, kdyZ Marx ztratil sv6ho synka, piSc
lirrH,'lrrovi: ,,V lrroznych mukich, kter6 jsern v tdchto dneoh
plui.il, ttrlt'iovala md pi'i sile st61e myllenka na Tebe i na
'l'v6 pi'itclstvi a nad6je, Ze spolu na sv6t6 vykon6me je5t6
rrrrrolur rrrzulnn6ho." Nebo: ,,V cel6m LondfnE neni jedi-
rrllro Ikrvll<a, kter6mu bych mohi v5ecko tak svobodn6 vy-
1xr,vldIt."
llcdiich Engels si zaslouZil t6to fcty nejv6t3iho filosofa
rrrotlcrniho v6ku, Po Marxov6 smrti, kdyZ Engels s5m se
stal r6dcem vfidcri socialistick6ho hnuti obou sv6tovich
polokouli, zachoval si svou skromnost a autokritiku:
,,(J Marxe jsem hril druh6 housle" ... ,,Ze jsem pied ta-
sem ,i v dobE sv6 dtyiicetilet6 spoluprice s Marxem m6l
jistf samostatnf podil jak na zaloieni, tak i aejm6na na
vypracovini theorie (marxisrnu poznilmka F. e.), ne-
mohu sim popiit. Av5ak nejv6tSi - dist vriddich aikladnioh
mySlenek, zejmlna v ekonomick6 a v historick6 otllasti, a
zvl55t6 jejich koneini piesni formu,lace patii Marxovi.
x.
Cim jsem piispEl j5, to mohl snad aZ na nEkolik speci6l-
nich oborri udElat Marx beze mne. Co vykonal Marx, byl
bych j5 nedokizal. Marx st51 vf5e, vidEl d6le, vyznaioval
se Siriim a rychlejlim postiehem neL my viichni ostatni.
Marx byl genius, my ostatni nejvf5 talenty. . . Bez n6ho
by dnes nebyla theorie zdaleka tim, iim je. Nese proto
pr6vem tak6 jeho jm6no."
A piece ani na okamZik nesmime zapomenout privE
Engelsoqfch zilsluh, o vit6,zn6 proboj,ov6ni ideji d6lnickd
tiidy a socialismu. Pii sledovSni Engelsova iivota nis na-
pliuje nejv6tii radosti okolnost, ie Livotni b6h spoluzakla-
datele vEdeck6h,o socialismu je hoden ideji a myllenek,
I",:T Xrsls h15sa1.
jako 13tr.--132. sv. t6to sbirky.
" I(DO IE Karel Marx, vyllo
4
BEDRICH ENGELS PRIiKONAVA
SVE PROSTREDI.
N6mecko stejn6 jako Italie jeitE v minul6nr stolcti z.i1xr
silo proti vlastni roatiiltEnosti a zpoLddrli za tlljinarrri
ostatnich n5,rodfi. V prostiedi naptil feudSlnim t6Zl<o bylo
std,t se vEdeckfm socialistou, kdyi, mnozi 1id6 zvutrrthrr
jm6na nedospEli ani k liberalismu. PoZadavek jedno,tn6 ni'-
meck6 republiky byl poZadavkem pokrokovfm, nebof zua-
menal ritok na vysok6 v-isady Slechty a kone6nE i byro-
kratri, slou,iicich absolutismu a jeho reakini politice. M65-
fanstvo, jak tomu konedn€ bylo diive a nEkde i dokonce
pozd6ji na ce16m svEtE, vlit6zn6 postupovalo v tiidnirn boji
a zmociiovalo se hospodSiskfch posic vzrfistajicim prfi-
myslem. A opEt tak jako vlude jinde, i kdyZ pomaleji,
agilnost m65fansk6 tiidy bezohlednE proletarisovala nov6
nilmezdni d6lniky. M65t'5cki tiida se st5vala novjnn vyko,-
iistovatelem. Byla svobodnEjSi a hospodSisky pokrokov6jii
neZ Slechta, ale je5t6 cyniit6jSi a bezohlednEjSi vri6i bez-
brann6mu pracujicimu lidu. Svfm hospod6iskfrn rozrna
chem a vyzninlm so eotvi a soukrorn6ho vlastnictvi vir-
robnich prostiedkfi zrodila sv6ho vlastniho spravedliv6ho
kata: tiidu dElnickou, proletarii,t. Jednim z nejvEtlich
vridcri d6lnick6 tiidy, vfidcem ne pouze pro svoll dobu a
svou zemi, stal se Rediich Engels, syn jcdnoho z trimcc-
h.ich tovSrnikri.
Bediich flngels se narodil 28. listopadu 1820 v flarmeu,
v rfnsk6 provincii prusk6ho krllovstvi. Balmen, kter6 m6lo
asi 20.000 obyvatel, bylo stiediskem r'-insk6ho textilniho
pr&myslu a tak6, centrem poboZnfistkiistvi t6m6i mystic-
k6ho. Otec Bediicha Engelse, blahobytnf rnajitel tov6rny
na krajky a drZitel podilfr ve1k6 piSdelny v anglick6m m6stE
 lrrrlt'rrr, stuLiil sc vychovat Bediicha v piisn6m duchu
[\'l urrr
;rrnlr,llirrrlsli(:lro rrirlxrZcnstv'i a v pokoie vfidi zvfili byro-
l,r,rlri, lriilozcut ve sv6nr postaveni podnil<atele a jsa
;rt1
rrrl'olruovrirr o situaci v Anglii opatrnicky stranil liberil-
rrijiirrr lcndcncim. Ze svi,ch osmi ddti vybral si priv6
rrtrjstaliiho Ilediicha, aby ho vychoval pro svrij podnil< a
pozrli:ji ho k n6mu piipoutal. Av5ak nadprfim6rnl Bedii-
clrova irrteligence a bystrost zprisobily, i.e se rozhodl dit
r:hllpce na studie. Pojmy inteligence a bystrost nim viak
trcsm6ji v tomto piipad6 vylidit mal6ho Bediicha jako pie-
zrlilho nroudr6ho Z|ka, jako jednoho z tak zn\mi,ch typfi
dEti, kter6 nejsou ddtmi. Bediich byl velice inteligentni,
ale citov6 zaloi,enj,chlapec a jiZ tehdy ho vzruSoyala bida
a kaidl kiivda, kterou <olem sebe vid61. Um6l se sm6t,
plakat i vztekem zatitat zuby jako vBichni poiSdni kluci.
Bediich Engels zadal studovat na mEstsk6m re51n6m
gymnasiu v Barmen, ale pozd6ji, kdyZ mu bylo 14 let,
poslal ho otec na gymnasium do sousedniho m6sta Elber-
feldu. Jeho prospdch byl vj,bornf. Engels byl nejlepiim
lhkem i druhem. Od svfch 14 let v sob6 objevoval bisnika
pln6ho romantick6ho vzletu a Slechetn6ho pathosu, ale teh-
dy jeit6 i niboZensk6 pokory a n6kdy i f.atiini oder.zda-
nosti osudu. Hlubokli zLjem o literaturu a umdni provizel
Bngelse po celf Livot a stejn6 jako Karel Marx byl v tEs-
n6m styku s 6etn;imi spis,ovateli. Ve svlich sedmnicti le-
tech, v poslednim roce str6ven6m na gymnasiu v Elber-
feldu, recitoval pii jedn6 Skolni slavnosti vlastni biseii,
kterou napsal iecky. ZSrovei se jiZ od patnicti let iiv6
zajimal o hudbu a vftvarn6 urndni. Komponoval hudebni
skladby a jeho vfborn6 karikatury, kterymi podastoval
mnoho znimych, m6lem mu zprisobily ve 5ko1e nepiijenr-
nosti. Obdiv jeho pi5tel a szntrni dosp6l;ich, stejnE jalio
6
ihavi mla,Jicki l6ska l<c l<nihinr it rttrri'tri, trlvltlilt v l',rrtl'
I
sovi piesvEdderii, Le svfrj Zivot zasvitI litt'r;ilrri ;t v''rh" l'i
dinnosti. Toto Engelsovo rozhodnuti bykr piilii pcvrri', rrl'l'
je mohlo zviklat nelitostn6 otcovo r'ozlltxLttlli lricr rrirt llr''l
iichovo studium rok pied ukondenim. S hlulrolirrrt lil"''li
a s nedfivErou v otcovo rozhodnuti opustil 25. tli i ll'i'ii
gymnasium a pension v Elberfeldu a wiltl| scr tlo llrtttrrltt
Otec odfivodrail sv6 tozhodnuti nedostatkcm scltolrtri'' lr ;r
spolehliqich riiednikfi ve sv6 kancelSii a pov6iil sv('lto s.vtr,r
funkci pisaie. Engels v5ak t6Zce nesl, Ze ho otct: ltcttt't'ltrrl
dostudovat, a tak6 otec nenechal syna piiii5 dlouho ve svi'ttr
podniku.
Neuplynul jeit6 rok od Engelsova odchodu z gyttrtt:tsi:r
a otec jej poslal do exportniho obchodu sv6ho obchodrrilr"
pi-itele v Br6mich. Touto zm6nou vlak Engels ,,postt1l)"
ve svfch iriednickfch funkcich neud61a1, nebot exlrortrri
zlvod. nem,ohl potiebovat friednika neustile piSiciho jalrtlsi
zirhadnl. v6ci a 6lovEka, kterf spiSe neZ obchodnikfi a jcjielr
zikazniki v5im6 si neznilmlrch lidi, kteii piichizeli do l<arr'
cel6ie ru5it, Bediich Bngels se stal obchodnim sluhott' Nt'
ust6val viak v pi1n6m studiu liter6rnim, politick6m a vi
deck6m, kter6mu se jiZ s horlivosti vEnoval v Barmen pii
lehk6 pr6ci pisaisk6. Aviak v t6to dobE sv6ho rii'ednih.
,,sestupu" utinil v!,znamnf vzes'tup ve sv6m mySleni a pic
sv6ddeni, Tehdy podal se zvlil\tni silou a v bolestn6m clrr-
Sevnim pierodu nov6 uvaZovat o nhbol'enskfch otizl<Lc'lt'
V letech 1838-39 si ujasnil prizdnotu a reakdnost nltbrr
Zenskfch piedsudkri a zridastnil se dennich liter6rnit:lr ;r
potitiit<fch bojri, kter6 byly vyvol5ny pokrokovlimi nrii
tanskfmi liberily a celkovou oposici proti policcjrrirrrrr
absolutismu. Timto hnutim se povst6vajici ndmeclti: rrri'i
fanstvo hlisilo o sloYo. f,ngels tehdy jeit6 nebyl trvi'tl"
rrrilinr socillislr.ru, alc v iadich svobodomyslnfch mElfanri
rrclryl jcrr y'o zftjmy, kter6 sledovala vEtiina z nich, ale
r rrlrrlivrrlrorlrrou jasnoziivosti poznal, i,e jit s nimi pr.oti
-
lryrolu';rcii llcdiicha Vil6ma III. je pokrokov6 a sprivn6.
('lirrr vicc se dovedl oproldovat od n6boZenskfch pied-
srrrlliii, vltipen;fch mu prostiedim jeho ran6ho ml5di, tim
rrlt:vicrrlji a v55niv6ji hijil sv6 novl nLzory. V devatenicti
Ictcch jiZ odmitl n6boZenstvi ripln6 a jeho dlAnky byly uve-
it:jri<-rv6ny v br6mskfch i jinfch listech. Jeho ,,Dopisy
z Wuppertalu", kter6 napsal pod6tkem roku 1839, jsou
pi'iznadnou ukizkou 6vah dlov6ka, kter! se citovE bouii
lrroti bezohledn6mu (rtisku vykoiisfovanfch proletSiri, atre
rozumovd jeItE nedovede postiehnout piidiny tohoto nelid-
s1<6ho stavu. V prvnim z t6chto ,,dopisri" popisuje Engels
postaveni textilnich ddlnikri v lilberfeldu a pod6v6 otiesn6
vylideni ,,strasn6 bidy niZlich tiid". N,Iladf Engels, a ko-
netn6 Zidnf myslitel tehdy, pln6 nechrlpal, Ze t61esn6 a
dulevni zbida(.eni ddlnikri je nezvratnlm nirsledkem kapi-
talistick6ho vlirobniho zpfisobu. Engels se domnival, Ze
tento stav je zprisoben stile se Siiicim ml,sticismem a proto,
Le ,,provoz toviren byl organisovdLn majiteli nesmyslnfm
zpfisobem". My6lenku, i,e majitele nemohou provaz otgl-
nisovat lid5t6ji, pokud budou majiteli, vyslovil Engel5 aZ
pozddji.
Dvacetiletf Engels byl jii: dokonalj.rn radikSlem a derno-
kratem. Ve svlfch ietnfch dlSncich v hambursk6m ,,'Ie-
legraphu" se netajitr se sympatierni k protiniboZensklim
,,mladohegeli6ncfina"* a dal na sebe plodnE pfisobit liber6l
ninri a demokraticlc-imi literity, kteii byli sdruieni v t. zv.
* Liber5ln6 pokrokovi
stoupenci nEmeck6ho filosofa I I c,1, l;r,
jchoi methoda dialektiky mdla vliv na m:llxisrnus stejnd jalio j l i
mil rnaterialismus Ludvika Feuerbacha.
fi
,,Mlad6m NEmecku". KdyZ v rocc l8'10 z.t'rrti't'l sl;rri lltrl
iich Vil6m III. a trrinu se ujimal llctliiclr Vili'rrr lV., lrttr
Zoasie zesilila svfrj tlak a vidEla v Lingclsovi jt'rltt,lt, ,,zr'
svfch" nejaktivnEjiich publicistri. Engels tchtly 1rs:rl jt',h'rr
dlinek za drah!,m a ve vlech stejn6 radikllni lxrjov:rl Plrrl i
pieZitkrirn stiedovEk6ho ziiaen| proti rnonarchii rt s;trrrol
n6mu panovniku, proti 51echt6, n6boZenstvi a rcal<i'ni f ilu
sofii, zv165t6 Schellingov6.
Ve svlich jednadvaceti letech nav5tivil Svlicarslto rt ll:rlii.
kde opdt nabyl nov.-ich zkulenosti. Na podzim rol<tr lli'1 I
se r:debral do Berlina, aby nastottrpil jako ,,jednorottri rlt,
brovolnik" u p6choty. Nebyl v uniform6 Sdasten, alt: zatrt
poznal prostfedi Berlina a seznimil se s mladirni litlrrri
podobn6ho smf5leni,1'a,[<o byl s5m. V Berlind se totiZ utvo
iila skupina,,Svobodo,myslnfch" (Freien), jejimii i:lcnr
byli pozd6jii Engelsovi pi5tel6, a jeStd pozd6ji, kdyZ lingcls
piekonal radikilni m65d6ctvi a stal se vddeckfm socialistorr,
ta{<6 jeho odiprirci. Ve skupind ,,Svotrodornyslnfdr" hyli
bratii Bauerovl, z nichZ Bruno Bauer byl tehdy suspcr-
doyLr z universitni katedry pro ostrou kritiku evangcli:r:
d5le filosof Max Stirner, individualistickf anarchista, Gus'
tav Meyen a jini.
KdyZ Engels v iijnu roku 1842 dokontil vojenskou slrri'
bu, vritil se na mEsic do otcovsk6ho domu a podai-ilo st'
mu piemluvit otce, ab.y podporoval jeho studium. Odjcl
znovu do Berlina, kde pi1n6 navStEvoval na universitd pi'trrl
ril!;ky z filosofie a napsal dv6 studie. V prv6, ,,Schcllirt11
a zjeveoi", kter6 je mnohfmi literirnimi historiky piistr
z.ovima rusk6mu anarchistovi Bakuninovi, napadl rcal<i-rri
rnysticisrnus filosofa Schellinga a v druh6, ,,Drze ohtolt'rt;i,
ale viry zbavenh bible", protestoval proti suspcnsi llrttrrrr
llatrera. Z tichto studii vane nesmii'itelnf duch athcisrrrrr.
轍
.l l ltrgtls
 rl, rt.ilc jt'stir lingclsovo smiSleni v pi-ev6Zn6
tr lrrl,y l,t 1,,
l,rr. ,,]iv,lrorLrrrryslrtjnri" a ,ostatnimi republikiny. R1'l
Ir,,,
rr, lr v,;rl. rrt'.jz;isrrtlovdjli. V iad6 svych dl6nkri rozhodn6
,r rrr',,rrriiil,'lrri' zltvrlrl nlyllcnku na kompromis s monarchii
.r rr.l;r1l sc tinr, Ze v uvohiu,jici se svo'bod6 tisku a jinfch
lrl,,'r,ilrri'jiiclr opati-enioh vidi jen piedehru k revoluci, kteri
l,,rlirzi rnouart:lrii a nastoli republiku.
( )lr,c, n;r ktcr'6m byl l3ediich Engeis ai dosud finandnd
zivisl!, ncshledirval syn&v Zivot zvl65f uZite6nf, a snai-i1
't' lro Irroto usm6rnit novyrn, ziva:ztlm rozhodnutim. Po-
slrrl sv6ho syna do Anglie, aby tam jako riiednil( pracoval
vc vcll<6m tkalcovsl'6m podniku ,,Ermen & Engels" v N4an-
,'hcstcru. JelikoZ otec byl spolumajitelem tohoto podniku,
Ittcry ostatn6 dosud existu,je, byl lSediich Engels piijat
r,clmi vlidnE a jeho pracovni doba ani v;fkony nebyly po-
suzovSny piili3 piisn6.
Iingels se odlouiil od svych berlinskjrch pihtel, a kdeito
tito filosofov6 upadali do st6lc rrtopidtdjiicir my5lenek a
,,tist6 lilosofie", Dngelsfiv riuchovni v;fvoj postupoval st6le
rloleva, stile blii a ibliZ k revohlanirnu socialismu. Engels
tlobi'e vyuiil svych dasovych moinosti a ,,proch6zel Ipina-
vj,rni mdstskj'mi itvrtdmi, lide byd{eli ddlnici, a pozoroval
rra vlastni odi jejich bidu a nLlzotu" (Lenin). Studoval d6-
jiny a praxi dosavadniho socialismu, hospodiisk6 pom6ry
v prfimyslov6 vysp616 Anglii, setkal se s n6meckfmi prole-
t/risk;imi vfidci, kteii byli organisovini ve ,,Spolku spra-
vedlivlfch". Tdmito vfidci a pozddjiimi flnselsovyrni pi6-
tcli byli : Schapper, studujici l,esnictvi, ,,p,o,stavou obr,
r-ozlrodnj- a energickf , vidy piipraven nasadit svfij Zivot
;r obtanskou existenci" (Engeis), Jindiich Bauer, mallf, vtip-
rry olruvnik, N[oll, hodinii z Kolina, a ndkolik jinfch. Na-
vrizal tak6 spojeni 5 detnfmi odboritii a socialisty anglic-
lo
kynri a pochopil, Zc boj z:r r):,\ol,,.', tr ,|,'lur, I , Ir t,lr
r
vici mezinSrodni d6lnick6 solirl;rr itr.
Sv6 nov6 dojmy a n|zory ttvci't'j irov,rl ;r".lr l,111, 1r,l ,
1842 v nErneckfch novinlich, zvl;'r(li v ,,li i r',11 \', lr r,,\ ,
nich" a potom v ,,Ndmecko-frartt'ortzsl. 1,lr 1,,,,111 t, lr'
kter6 redigoval Dr Karel IVIar:x. Engcls rvr r I x' v ri r,,i I r,,, I n t l,
r r
stht se skutednlfm socialistou, ad stile jciti' vi',1,,l',1 rrrl '1, t,
socialismu mn znimo nebylo, upevnily v r'()('(' ll'i l.i ,l,,pr,t
z krvav6 sriZky st5vkujicich ddlnikri jcclni::rrr.qli, lii ,,lr, Ir,,
s kapitalistickou surovou tov6rni str6Zi, poli,'ii ;1 1'r,i',1', rrr
Tato udilost ho pravd6podobn6 inspirovala l< rr;r1r;;'r rri ;,1r,,
prvi:ho socialistick6ho dila, k,,Nistinu kritili,v rrirr.rlrrilr,,
lrospodii'stvi", kter6 vzniklo v roce lB44 a v rri'rrrz, 1.rl
i'il<6 I,enin, ,,sleduje hlavni zjevy moderni hosPotLii:;k,i ,r
ganisace, kter6 s hlediska socialismu jsou nutnj,nri rr'rslt,ll,r
panstvi soukrom6ho vlastnictvi." Engelsovy zkuit'rtosli s,'
hromacii a konedn6 roku 1845, tedy v 2.1 letech, 1i 1"',1
vlivem Karla Marxe, napsal jedno z nejlep5ich rli'l rrrr'rr
n6rodni socialistick6 literatury. Kniha se jmenoval;r ,,1'r,
staveni d6lnick6 tiidy' v Anglii" a vy6la v Lipsku. 'l'olo rlil,,
b1.lo tak silnou a otiesnou otZalobou kapitalisnru rr l,ru
Zoasie, 2e sirn f ,enin, kdyZ hodnotil v jednom ze svyclr rlil
Tingelse, napsal :,,Ani pied rokern 1845, ani potonr, rrcol,
jevilo se tak si1n6 a pravdiv6 v,vlideni utrpeni dilnicl<t1 tii
d,,r."
Engels v5al' neustrnul, pracoval s jeit6 vEtiim ti:ttl:t ttirrr
pro nejvznelen6jSi lidsk6 cile. Jeho pokrokovy' vyvoi s,
bliZil vrchoiu a Engels zadal ostie kritisovat angiicl<(' soci:r
Iistv pro jejich piesv6d6eni, Ze nipravu lze zjednrtt spolrr
praci 5 vykoiisfovateli ddlnick6 pr6ce a smirnott t't'sltttt
Uiii proti reform6tor&m, kteii v d6lnick6 tiid6 vitli:li 1r,,rrz,
n-rirsu trpicich a nikoliv ti'idu, l<teri je povol/rrta fl st'ltolrtt;r

r l,rrtrrr ',rl,r rrrlrril
,r sva l)ostavetri. Jeho postoj dokazuje,
.,,, lrr i,,i rrr'1r;rlr ni' zlryll<y uriitfch rysri ,,fi1osofick6 pfchy"
l',rr11r'1., ,,,. jii lriilrlii.il l< socialisrnu jako k v6d6. A tak p&da
1rr, ,,t',r.;lrri. rr sl;rvn6 porozumdni s Karlem Marxem byla
Marx dobie prohl6dl jcjich lilosof ir l.i' l,i1',irri 'r I' rrlrr-rlr"l
skrytou pod radik51n6 jalovjrrri Ir'rizt'rrri, l( l']rrlillllr'r, l'llr
1'
od Marxe odelel zklamin a pi'cct: ;rlrrv rrt'sl'rvv'rtti'lt, ll'
divu, choval se chladn6 a zi-cjnri v rti'rrt vi'l''l ;'''ltr"lt"
z prostoduchfch radikihi, s nimZ si ct'llicrrr rrlrrr"r rl llr I

l,r rlrr.rv('n;r. lirrgcls poznal nevyhnutelnost revoluce a v6d6i,

.',' , il rlt'rrr'oltratickych m€itikri, burZoasni republika, neni AvSak pozddji, kdyZ si Marx pieictl ,,N;istirt ltrilil*v l r

rodniho hospodiistvi", byl nadien autorovotl ztt;tLr:'lI r'1"'

srl t ilt'rrr jcho, PoklSdal budouci repurbliku za ,,prfichod" uomie a Engelsovlimi pokrodilfmi v6tlonroslrrri i tt,v(trt
L s,rci;rlisnru a prohlesil, Ze by po uskutednEni kapitalistick6
zpfisobem jeho nazirini. DoznaT, Ze teprvc t'tytti si rtvi'1"
r,';rrrlrliky angliclqim dElnikfrm stejnE zbyla jen ,,volbamezi
rnuje nutnost doplnit sv6 znalosti ve v6diich hosporl:iisl'v' lr
sot'illisrncm a smrti hladem", i,e ,,m65f5cki demokracie
Poi,6dal Engelse, aby mu zasilal sv6 piispEvk), l l<ot t's1r.rt
rrt:rri schopnavyhojiti sociSlni zlo".
dence mezi rri*i rr"6yurla st5le pietelstdjiich rysii. l')rrli' l
V dob6 jeho velk6ho duchovniho rfistr.l mu pochopiteln6
sovu neobydejn6 bystr6mu duchu dEkuje dElnicltit li'itl;r "'
lriibfvalo i odpfircfi, kteii byli neschopni irtodit na Engelse 16ho sv6ta, Ze se v r. 1842 nedal odradit Marxovyrrr ''lr"
videcky a proto se ho dasto snaZili porlluvit osobn6. Aviali
jclro soukromlr Livotbylvzornf. JiZ v dervnu roku 1843 se v6nim a dobie odhadl jeho politick6ho genia. M:rrx jii
formuloval hlavni zisady tiidniho boje a pracoval tt:t lit'tt
seznimil s hezkou, mladou irskou d6lnici, do kter6 se od
cepci historirck6ho materiali'smu, dotvSien6 pozcldji' l(;rr''l
prvniho setk6ni distE a upiimn6 zamiloval. Mary Burnsovir
Marx, prvni socialista vEdec, jii,tehdy tak revoluint lrorriil
inspirovala Engelsfiv cit k utladovanfm irsklfim proletiifim
na strSnkich ,,Rlinskfch novin", Ze prusk5 vlida rrovirrv
rr a6koiiv se s ni Bngels vzhledem ke svfm plinrim revoltt-
zakizala a Marx emigroval se svou Zenou do PaiiZc, lttlt'
cioniie nemohl oienit, byla mu v6rnou a oddanou druZkou
:ri do sv6 smrti.
od roku 1843 vydival ,,NEmecko-francouzsk6 rotcrrliy"
A Bediich Engels na zikladd slibn6 korespondencc pi-ijt'l
do PaiiZe za Marxem z Manchesteru,. T'oto setkirni bylr
S IiTKANI S KARLE\,I \,IARXEN{. nejkrisnEj 3i m zlLitkem Engelsova Livota. Tato,,schri zl<1"
trvala deset dnfi a novd tzavienlpiStelstvi, jehoZ dalii prii
JiZ roku, 1843, tii l6ta pied vydinim knihy ,,Postaveni b6h nemi obdoby v lidskfch d6jin6ch, konala se ve znatttt'tri
ddlnick6 ti'idy v Anglii", poznal flngels reda'ktora ,,R,fn-
vzbjemnj,ch vfkladri, debat a vzijemnlm ujasiovini pr"
sklich novin" I)r Karla Marxe, revoludniho demokrata.
bl6mfi. V dal5i korespondenci dasto jeit6 Engels vzponrirr;i
Ilylo to tehdy, kdyZ po prv6 odjiZd6l do Manchesteru a na toto slavn6 setk5ni. V jednom dopise piSe: ,,'fctly iij
tastavil se v Kolin6 nad Rlinem v l\{arxovE redakci, ab1'
blaze, milf brachu, a pi5 brzy. Od t6 doby, co jsem s 'l't'lx'tt
nru nabidl d16nek. Toto setk6ni viak pro Engelse nedopadlo
strivil tEch deset dnri, nebyl jsem tak Yesele a lidsky rr:rl:r
piilii dobie, nebot Karel Marx m6l o ,,Svobodomyslnyct" dEn."
lihcr;'rlcch, mezi nimii se Engels pohyboval, nevaln6 min6ni.

l'l
 l r,rl,l ,1,'1,,r lr. \ ( /niull('lri prtiprav tvorby nejvddedtE,iSi a
r, il'\,,,lrlrr.1'.i lxrlilit'ltti i Iilosofick6 methody a koncepce:
,lr,rl,'1, lr, I'i.lro ;r lristoricli6ho materialismtl, moderniho svi-
r,rvrilro rr:iz,,r tt, litcr'1i vcdc a je5t6 dlouho povede vlechny
p,l.r,lr,r1'1i lirli rrtr ce16m sv6t6 k vitEzstvi nad temnymi sila-
rrrr ;r lr';rl.e i vc spolcdnosti. Cim tEsnijSi a risp€Sn6jSi byla
"l,oltt1rr.ricc
Ilcdiicha Bngelse a Karla 1\{arxe, tim hlubSi
l,yhr i jt:jich pi.6telstvi. Nejen Engels, ale i Marx dasto
tlrrrrroi'i ve svych dopisech tak siln6 city piitelstvi, Ze je to
vzlrlederrr k Marxov6 zdri.enliv6, povaze aZ pi-e,kvapujici.
llrr sanra Jenny z Westfalen, krisni a ob6tavi Marxovlr
7.eua, dasto piSe Engelsovi velmi srdedn6. V jednorn jejinl
pozd6jlim dopise na piiklad 6teme: ,,Mrij muZ a my viichni
isme V6s velmi postr6dali a dasto po V6s touZili . . . D6ti
ivatlaji yelmi mnoho o strlici Angelsovi."
Prvnim plodem tohoto prv6ho fdobi Flngelsovy a NIar-
xovy spolupr6ce bylo spoletn6 dilo ,,Svati rodina", vydanti
v bieznu 1845. Autoii zde napadli pochybnou koncepci
bratii Bauerfi a piisluSnikri jejich skupiny.
Aviak ani ,,svobodn6" Paiii, nesnesla revoludni dinuost
I'Iarxe a jeho jasn6 a nesmlouvav6 odsouzeni soukrom6ho
vlastnictvi vfrobnich prostiedkri. Marx musil odjet v fnoru
roku 1845 do Bruselu 2 [ngels se v dubnu vritil do rod-
nfch Barrnen a rozvinul silnou,, Sirokou a nebojicnorl pro-
pagandu komunismu mezi oposidni inteligenci v Porfni a
\restf6lsku. Pojem komunismu vSak ani nyni jeit6 nebf i
zcela v6decky propracovin. Ale jeltd t6hoZ mdsice odjel
Engels za Marxem do Bruselu a Karel NIarx jiZ mohl
sv6nrtr piiteli v hlavnich obrysech vyloLit principy v6dec-
li6ho socialismu,. Engels je piijal. Byla to slavni chvile a
podlLtek riplnE nov6ho filosoficko-vddeck6ho nazirlni nt
svdt, spoleduost a jeji d6jinf i moriikrr. ,,Filosofov6 svrlt
II
jeu rrizn6 vyirlidali ; jilc vSalt o 1,, i,'i ./nrr'rrrl " t l rr' I
Nfarx).
Aviak toto stanuti Bediicha [ngclst: ttrt lrit'l'' tr''1" l" lr"
socialismu neznamenalo pro n6ho otldcclr. \;1,,1r;rl' \' 1, .',
dob6, na jaie 1845 se rozhodl Bedi-iclr l')rrrtt'ls, zr' "1,r,ltt
s \farxern na ziklad(. nov6 ziskan6ho nirzilrirri v\ l)r;r( rrll
do nejmeniich podrobnosti dilo o soudasu6 trt"'tttt'tlii' t,1,,,
logii a piedloZi ji dteniistvu ce16ho sv6ta vc lot.tni' 1,,,1,
miky proti m65dickfm filosofrim, kteii nevdiili tli'jirrrr,:rrrrr
poslini proletiifi nebo je faliovali pod rouikoLr ,,1)r';t\(lr,
socialismu". Po jednorodni irmorn6 pr6ci dokonr''ili ,lil,,
,,N6meckh ideologie. IGitika nejnovdjii ndmecli6 [iLrs,rl i.
a jejich reptesentantfi, Feuerbacha. B. Baucra a Stir.rr, r.r
a kritika n6meck6ho sociaiismu a jeho rozmani'tfch prlr,,
kri." AvSak pro toto dilo, kter6 h16sa1o nov6, matcri:rlislit'l',r
pojeti d6jin, autoii tehdy nenaili nakladatele. Iicrli'ir lr
Engels se tirn nedal odradit a uvei'ejnil staf ,,Fourit'r'iiv1
iragment o obchod6" a v t6to stati neohroZend hiirsal lrllvrri
irlohu komunistfi v l.{6mecku :,,Zrevolucionisovat Ni'rtr,','
ko, rozproudit proletSisk6 hnuti, naudit lidi myslit." A jt'il,'
nebojlcn6ji se v nisledujici stati ,,Slavnost n[16{1"1 v l,orr
dfn6" vyj6diil pro nutnost boje proletariitu viech niirorlir
svdta za socialistickott demokracii, )ejii. vit\z.stvi pol't',1,'
k vitdzstvi l<omunismu,
BT,:DRICH E]NGELS A REVOI.LJCIi 1848
I
Iingeisova tiiurost nebyla moina na prid6 realii',rtilr, N,'
mecka a proto jiZ v dubnu 184.5 piesidlil l< Mrtlx,rvi ,1,,
Bruselu a t6hoZ roku v srpnu a zhi-i s nirn pr-rtlril'l ,,'.trr
: * KDO JE Charles Fouriet, vyilo jako 119. svazck ltlo slrirl
 ヽ
,1,, Arrglit.. .fclro lrrvni, ni'rvltIva platila Mary Burnsov6.
  ︱
V ,\rrpilii M;rlx pilni: sturloval a spoledn6 s Engelsem sbiral
rkttietrolt i lir. sti:icjnimu dilu vEdeckdho socialismu,ke,,Ka-
;rilirltt", jt:lroi. prvy dil vy5el ai, roku 1867 v Hamburku,.
l,)rtgels lr:lxly rrapsal iadu socialisticklich dl5nkfi do anglic-
lii.lro i:tvrpisu ,,Norther Star" (Severni hvdzda) a poial
s M:trxern uvaZovat o ziizeni mezin6rodniho komunistic-
liirlur l<ornit6tu. Bediichovi Engelsovi piipadl rikol vEc pii-
plavit organisadnE a pr,opagadn6. Proto od poditku roku
Itl46 zatal s ,nefnavnosti jemu vlastni v6st Sirokou mezi-
rrirrodni korespondenci a navrhl, aby vfbor byl ziizen
v llruselu. Byl autorem vynikajiciho ob6Zniku, proti sabo-
t6rfim mezinirodniho socialistick6ho hnuti a zaslal jej v5em
piiznivcrim Marxovfm. V polovin6 srpna pienesl t6ii5t6
sv6 stranick6 price do Paiii,e, kde ,se setkal s vynikajicim
n6meckfm ernigrantem Heinrichem Fleinem, plavn;irm po-
krokovlfm bisnikem. Engels se stal Heinemu, stejn6 jako
Karel Marx, dobrfm piitelem. Y Patili vSak Engels po-
znal iadu dalSich yyznamnfch muLfr. a mezi nimi t6,L fran-
couzsk6ho revolucioniie Cabeta. Nezapominal oviem na
pracujici lid. Stfkal se s francouzskfmi dElniky a zvl6it6
v PaiiLi Lijicimi iemeslniky a vysv6tloval jim Skodlivost
ritzni,ch zmateni,ch theorii, kter6 si ddlaly nirok na titul
theorii socialistickfch. To, jak Engels splnil sv6 organisadni
povinnosti, dokazu,je jeho ilsp6ch v reorganisaci ,,'Spolku
spravedlirn-ich" ve svaz, kterf se nadile iidil udenim Mar-
xovfm. Tento nor,-i spolek byl potom na konferenci svolan6
Engelsem do Londlfna piejmenov6n na.,,Svaz komunistti".
︱
Na konferenci Engels zastupoval Marxe. Engels vypraco-
 ︱
val program Svazu a piimo v ivodu prohlSSeni vyjidiil
fidel Svazu: ,,(Iielem spolku je porazit burZoasii, nastolit
panstvi proletariitu, zru5it m65tickf spoleienskf i5d, kterli
l(i
spodivlr na tiidnich protilil:rrlt't'lr, ;r z,rl,zrl r,\,tl nl'lr\ rrrhl
bez tiid a bez soukrom6ho vl:rsltrielvi." '/, l\r)rrl('rltt,,' ,r,ll, I
Engels opEt do Brtrselu :r vcrll M:rrxcrrr z;rl,riltti' ,,ll trl,
kratick6 sdruZeni", kter6 bylo org;rrrisrtt'i lcvolttittl, lt ,1,'ttr,,
kratri a komunistri a aL do nirvratu, M;trxt', ltli'r'y lryl l,'lr,l1'
v Holandsku, zastayal zde funkci prcsitlt'rrl;r $rlr tt,,r'rrr
eim vice se bliZila revoludni bouie proti fetrtl;ilrri, ;rrr',1,
kratick6 a absolutistick6 reakci, tim vicc stttlrirovrrl lil'rli l lr
Engels propagandu pro mezinirodni solitl;rriltr rli'lrril,i'r
U vddomi piichizejici revoluce, soustiedil vlcchtto svi' fr:iili
na rozdrceni theorii o nutnosti podrobit proletari:il rrri'il':rrr
stvu, kter6 prf jako 6rokrokovS, protiabsolutisticlt;i liirl;r
musi tuto revoluci v6st. Proti tomuto nSzoru,,dcnrol<r';rli,
kfch socialistri" postavil Engels opodstatnlnou llrt'or ii
,,pierfistini m,ESfansko-demokratick6 revoluce do rcvolrr,','
socialisticko-proletiisk6" a h16sa1 rozhodujici roli prolt'l;r
ri6tu veden6ho jeho piedvojem d6lnickotl str';uror.
-
Tyto Engelsovy a jist6 i Marxovy vlfvody se u'kirzaly zct'l:r
realisticklimi ai. o 69 let pozd6ji, kdy je uskutednil [,t:nirr
v Rusku. Bediich Engels ov5em vid6l i viechny ostatni pii
diny revoludniho kvaieni a bylo mu jasn6, i.e boj sociilrri
je nerozludn6 spjat s bojem nirodnostnim. Proto v mrroh:r
dl6ncich bojoval za pr6valrfr,, za nez6vislost Polska a 1xr<l
poroval osvobozensk6 snahy utlaiovanfch n5rodri.
Viichni revoludni demo,krat6 poznali, Ze Engels a Mirlx
jsou jedin6 schopni piipravit d6lnickou tiidu, ideovd pro
piichizejici revoluci, a proto v iijnu lB47 poi.Sdal Svrrz
komunistri [ngelse, aby napsal,,Zilsady'komunismu" ; ;,r,
jejich viel6rn pi[jeti, kter6 piedchizela' desetidenni rlis
kuse na londfnsk6 konferenci, byli Marx a [ngels pol:i
d6ni o strudn6 a jasnd vyhlS5eni programu strany. l'r'it't'
se ujal pievilLnl Marx, ale Engels sprivn6 roz,hotll, i'
t'i
l,ll.l,r,rl' I.' ltr,lrll,l, o l.;rlt'r'lrisl)lus, alc o mallifest. A tal;,
\ l,t,,lr,r, r r lrvollrr (. Il'i,lti, vznikl nii,dhernf ,,Komunistic-
l, r ttt,ttttllrl", rlilo ttlttl(t rozsahem, ale velik6 SVoU SiloU a
Irrinrlrrrr 'l',rlo jctlirrccn6 dilo, ad v n6koiil(a milo bodech
l,r 1,, lrozr[i.i i l')rrgclscm a pak Leninern korigoviino vzhle-
,1, rrr l, rrrrv('rrr porn6rrSm v kapitalistick6 hospod5i-sk6 orga-
ttt';;1r'1, .i1' v),tliivSno viemi rlarxisticklfmi stranami sv6ta
v lriivo<lrrinr zn6ni jako v6dn6 iivli a nesmrtelnj, dokumenl
lrisloricli6 pravdy, odvahy a piesv6ddivosti.
l'o londfnsk6 l<onferenci se Engels vr6til do Paiiie, ale
..'lisady komunismu" a ,,Manifest" zp&sobily mezi m65d6kv
nir ce16m sv6td takovli rozruch, Ze ho francouzski vl6d:r
pii prv6 piileZitosti vyhnala z lirancie 1 flngeis znovu od-
jel do Bruselu. A1e 1'eakce cht6la Marxe, kterj,'byl rovn6Z
r. Bruselu, stffj co stfij odtrhnout or1 Engelse a tak zase
vypov6d6la Marxe z Belgie a jako dfivod udala Marxovu
piipravu ozbrojen6ho povstini belgic(f,ch demokratfi. Oba
revolucionSii se vlak brzy setkali, a to op6t v Paiili, odkucl
vedli propagandr"r do N6mecl<a, kam potonr spoledn6 odjeli
a zaloLili prv6, skutcind komunistick6 ,,Nov6 rj,nsk6 no-
viny". Engels bydlel v lJarmcn a t6m6i cel6 tiha reda,kce
spodivala v;i,hradni tur n6m.
Tehdy jiZ rn65dan6 zahijili sliutciuou ctapu boje proti
absolutismu a fcudSlnim pieZitkfim, ale takticky se zbab6le
vyhfbali viem moZnostem, kter6 by mohly ohrozit jejich
Sosickf sen o bnrZoasni demokracii. Snili dokonce o vdc-
n6m miru, o spoledellstvi vSech nirodri a jinj'ch utopiich,
k jejichZ realisaci v5ak nedovedli ziskat potiebu6 piedpo-
klady. Rediich Engels obnaLil jejich ubohost v nEkolika
tlincich, v nichZ strhl Skrabo5ku tdm, kdo se dornnivali, ie
se di s imperialistickj,m Rrrskern a Habsburky, v6zniteli
nhrodfi, tvoiit vc:dni, mir a sDraveclhrost. Soudasn6 sc
l8
v illitrku ,,L) tlcntolirlrtir.l,i'rn 1r;rrrsl,rrr,,nrr" rrlrr rrrl I,r,,r,
;tuarchistovi llakurrinovi, nt'rrvi.r lorr rt.lt',l ur .r 1,,1,, r ., 1, Lr r,
r
utu sabot6ru suah rlczirrirrotlrrilro 1rrllr,t.rr i.itrr l,l rr1,, 1.,
v srpnu roku 18218 zirtastnil korrgr.r,srr ,,1)r.rrr,,l,r.rtr, 1.,1,,,
sdruZeni" Rlinsk6 provincie a Wcst[:ilsl,:r :r o,ltrr,l 1,,,;,,1
nou ie6i napadl pruskou bl,rokrlrcii l vl,ziv:rl l, ., lr,l,,r,.r,r
povst6ni.
Cel6 revolui:ni bouie um61 Lingcls rraplrril tllr,.lr,.rrr .,,,, , r
lismu a tak se mu 17. ziii ve Woringcrr, nurli,nr rrrr.\lr.r Ll
biizko l{olina, podai-ilo proklamovat pieri rli.lrrit.l,j,rrri ...,
stupy heslo ,,sociiln6 demokratick6 r.ud6 re1rrrlrlili1..,, llr I
vlak podle ztazefl rn65fik1, a v I(olirrI rlnt:2:i. z,jri
byl vyhl6Ien stay obleZeni. ,,Nov6 rj'nsli6 uovirn"'l,rli
piechodnE zakSzlany a na Engelse vycliu zat1"l<li-. l,lrrr,, t,
uprchl do Bruselu. Belgick6 policie v5ak lingclst: z:rllil;r ,r
vyvezla ho za f rancouzsliou hranici. [ugels se ui.liolik ,lrrr
zd,riel v PaiiLi a bez prosti-edkfi se vydal pliky ;rz ,t,,
Svlfcarska a do iistopaciu Zil sti'idav6 v Tencvci, [,aus;,,,,,,,
a Bernu, kde napsal iadu dl6nkri do op6t vychhzejiciclr ,, N,,
vfch rfnskfch novin". Po sv6 ridasti na sjezclu l)i:lrrir.lirilr,,
spolku v Bernu se tajn6 vritil do Kolina, a1e zrrovrr ,,,,
vystavil nebezpedi svfrn zostienllm bojem proti lr,yr.ol,r;r
tickfm iri-adfim. Byl znovu zati.en, tentokrite s l(;rr.L,rrr
l,Iarxem a 7. &nora 1849 postaven pied kolinskou lror.otrr
Engels pronesl pied soudenr iak skv61ou, rcvoludrrl, 1,,,,,,
rnE5dSckou ied, jakou snad neproslovil nikdo pi-cti rrirrr :rrl
po n6m, vyjn-ra snad Dirnitrova, kdyi, se hhjil picrl rr;rr istr
pi'i procesu o zapitleni ii5sk6ho sndrnu. Proces sl<orri.il rrsr,,
bozenim obZalovanych, ale dny Novfch rfnskfch rruvin lrr lr
jiZ skutednd seateny. Brzy po propu5t6ni naJrs;rl I,lrrr,,.l,,
pojedniini ,,Roj o ii5skou fstavu", v n6rnZ zkritisor;rl r.lryl,r
lxrrZoasnich vfidcir kapitalisticl<6 tiidy.
 Krlyi. (). livitrra vypuklo povstSni v Elberfeldu,, ujal se
lingcls osobni povstaleck6 dinnosti a se zbrani v ruce, opien
o tlClrrlky, zvliSt6 z ocelSiskfch tov6ren v Soliugenu, byl
rozhodnut hhjit barik6dy mEsta proti piesile pruSSck6ho
vojska. Ale kdyZ se 14. kvEtna malom6Sfidti vridcov6 po-
vstini dov6d6li, ie Engels s piichizejici noci vymdnil derno-
ierveno-zlatou nSrodni vlajku, kter6 v151a na hlavni bari-
kid6,, za rudf prap'or, zradili ho a rozhodli se vydat ho
Prusrim. Ocelii5ti d6trnici viak Engelse tolik milovali, Ze se
ostie postavili za Engelse, kterf tim byl zachrilndn a Wuze
vypov6zen z mlsta, anii. rnu bylo ubliZeno.i Po jeho od-
chodu se m65f6ci vzdali a prusk6 vojsko vpochodovalo do
mEsta Elberfeldu. Stalo se to 19. kv6tna, v den, kdy Mar-
xovy a Engelsovy ,,Nov6 rfnskd noviny" vy5ly naposled.
Po tdchto u,d6lostech se Engels vydal do jiZniho N€-
mecka, kde povstSni hylo je5td v proudu,. Za svij novinii-
skf a iednickf vlipad proti b6dn6mu stavu povstaleck6 ar-
m6dy byl viak zatden na piikaz ofici6lnioh vridcfi povstSni,
ale po 24 hodinilch hyl propu5tdn. 19. dervna vstoupil
v Offenbachu do dobrovolnick6ho sboru a ziskal hodnost
pobodnika. Bojoval ve dtyiech bitv6ch a ve dvou z nich
visel jii jeho Zivot na vlSsku. V [<ritick6 chvili prchl t6mEi
s cel;im strorem do Svfcarska a nastala doba jeho skutedn6
a nucen6 emigrace.
DVOJT ZIVOT BEDF.ICHA ENGELSE
V ANGLII
Zatim se Bngels dlel ve Svfcarsku,lbyly v NEmecku ha-
Seny posledni revoludni jiskry. AvSak Engels vEiil, Ze je
zde moZnost je znova roznitit. Byl piesvEdien, Ze nyni je
prvim rikolem komunistri vytvoiit nezivislou dElnickorl
20
stranu a illegSlni komunisticl<y sptlltrl<, I'tt'r'v lry rt;t rit,l.i'
a pevn6 zilkladnE mohl zesilovat svfij vliv lr:r rli'lrri, ktl nlxrl
ky ofici6ln6 povolen6. Vdddl, Zc zl<trit:trosli s tt'volttr i
z roku 1848-49 jsou zkuienostmi prt.r vitx:lrrry 1ri'iiti z;i
pasy, jichZ se d6lnick5 tiida zirdastni, trclro lrlo lxrjr' ,li'l
nick6 tiidy samotn6. Nemflil se.
l,l.
10. listopadu 1849 odjel Bngels do Londfna a ccly
pracoval spolednE s Marxem na nov6 organisaci Spollirr
komunistri a na vytvoieni nez6visl6 d6lnick6 strany.( ) li't'lr
to rikolech napsali oba piitel6 nEkolik vynikajicich ltojt''l
nini. Engels je5t6 navic rozdrtiT theorie odpflrcfi, ktcii l)yli
piesvEddeni, Ze nikoliv d6lnicki ttida a pod jejirn vctlt:rtirrr
rolnictvo, ale toliko nebo hlavnE rolnictvo mfiZe usktttt:t:rril
revoludni cile. Uiinil tak zvl55t6 v pojednini ,,Selsk/t v;'rl
ka v NEmecku", kde udSlosti revoludniho roku 1848 slrr
doval v historick6 souvislosti s revoluci z r. 1525. V l(:ti'
roku 1850 se zriiastnil zi,Jrladnich piiprav k zaloZeni h-rtcr'
nacionilni ligy revoludnich komunistri, kde byli tak6 ;rl
gliiti, francouziti a jini socialist6.
Revoludni dinnost viak oba piitele natolik vyderpivala,
Le brzy byli postaveni pied otLzku, kterak uhijit sv6 Zivo-
byti, kde si opatiit piijmy pro svou dalSi pr6ci. Engels si byl
v6dom, ie hlavni zislu,hu o rozvijeni socialistick6ho ui't'rri
m6 Marx. Aby mohl jako skutednf piitel zaiistit Marxovi
moZnost neruSen6 tvrirdi vEdeck6 price, vr6ti1 se v lctltrrt
1850 do tovirny sv6ho otce v Manchesteru. Toto uov(: z;t
rn6stnini piijimal jako nutn6 zlo ake sv6 pr6ci v tovrilrrri
nikdy nepiilnul. A tak odelel Bediich flngels na <lolrrr li'
m6i dvaceti let z praktick6ho politick6ho Zivota. Jalto 1,oli
tickf theoretik vSak pracoval d11.
Jako korespondent, potom jako prokurista a tri'liolil' l''l
1,,, :.nr tr :,rrilr,) r,le(' ()(l roku 1860 jako spolumajitel firm1.,
rr, r;rlx,rrrirr:rl rr;r rliivotl sv6ho rozhodnuti a sv6 zisky i volnj-
(.r\ \'(.rrr)v;rl vici nrczin6rodniho socialismu. Tuto okolnost
1r,r1y1711.i1' l,cnin, kdyZ piie, Ze,.kdyby nebl,lo stil6, obEtav6
I:)ngelsovy, nikdy by nernEl l\,Iarx moZnost napsat
;,,,r11ror'_1,
,,1r.:r1,it;i1", ale nepochl,bn6 by za!el pod tihou materiilni
lrirll'."
Novii Iingelsova iivotni situace si viak iildala
i novy
zlrfisob a formu iivota. Starli revolucioniii Engels se stivi
1r.r oko mEifikem, peduje o tovirnu, rr11si navit6vovat
s;robskou spolednost a zirdastiuje se s ,,kolegy a di,manli'.
i honfi na 1i5ky. Se smichem se jednou svdiil soudruhfin-r,
i,c v|ii, ie udeni se jizd6 na l<oni mu poslouZi v budouci
i-evoluci. 'Io vSechno podstupuje pro podporu nejvzneie-
ni:j5ich lidskj-ch ideilfi, pro osvobozeni utiskovaufch a vy-
koiisfovanlich. Jakli; paradox !
Avdak vedlc pana tovirnika Bngelse iije soudruh Bed-
i-ich Engels. V-edle,,kieftaiskj,ch" dnfi,,umou,diel6ho"
ilov6ka, kterf bydli v pEkn6m bytE, jsou probddl6 noci
veik6ho vddce, myslitelc a revolucioniie, dliciho v tajn6m,
chud6m byt6 v piedrndsti Manchestern. AIe ve sv6rn drtr-
h6m Zivot6 a drul.r6m byt6 je Er-rgels ncjitastn6jii. Tam
trivi krisn6 chvile se svou oddanou ddlnickou druikou
I'Iary Rurnsovou, tam se setkivi s Karlem N{arxem a ji-
n-rimi soudruhy, tam skutedn6 irje. Za tEchto dvacet let.
kter6 Engels ironicky :nazval ,,egyptskfm zajetim", poda-
iilo se nru nejen podporovat Marxe, aie i zajistit mu klidn6
stiii. Osud viak nedopiil Mary Bnrnsovd, aby se jeitd
dlouho t65i1a po boku velk6ho 6lov6ka. Zemiela 6. ledna
1863. Rok po jeji smrti pobouiil Engels sv6 ,,kolegy".
IrdvZ se oZenil s proletSiskou nev6ston ...L,i221, Burnso-
vou, scstrou Engelsovy blfval6 drtrZky.
:':)
Dvoji Zivot Bedi'icha Ilng-else ho viali rtctttt,ltl .rlrlirlrl
prici na prohlubovini poznatkfi, thcorit: lr tttt'tltorl vi'rlr,
k6ho socialismu. V dobE sv6ho ,,cgylrtslt('ho zrr.it'li" ',,
Bngels, kterf vedle sv6 matei5tiny umil l;rtirtslt.v, ir', 1,1,
anglicky a i6stednE fraucouasky, oddal obslihltrrrrr slrl,lrrr
jazykfi slovanskfch a slovansk6 historie, literattrry rr 1,,'rlliv,'
si vSimal zv155t6 otilzek ruskich. Proto Engclsovy i'l;irrlit'
proti rusk6mu carismu a jeho kontrarevolni:rli cvlopslil'
irloze byly tak hlubok6 a obsain6. Tirnto studicrn vit'lro
rusk6ho dospEl Engels k nizorfiLm, kter6 Lenin rtlt potlzitrr
roku 1895 pi'i piileZitosti Engelsovy smrti takto zhorlrrotil:
.,Marx a Engels si jasn6 uv6domovali, Ze politicl<ri. t't'v,r
luce v Rusku bude mit nesmirnf vyznam tak6 pro clilrric'l<i'
bnuti z[tpadoevropsk6. Absolutistick6 Rusko bylo vitl.y
baltou veiker6 evropsk6 reakce. Neotrydejn6 piizniv6 nrt'
zinfuodni postaveni Ruska, zprisoben6 v5lkou r. 1870, litcr':i
zasela nadlouho nesvir mezi Ndmecko a Francii, ovicrrr
jenom zvdtiilo v!,znam absolutistick6ho Ruska jal<o r','
akdni sily. Jedin6 svobodn6 Rusko, kter6mu nebttdc 1i'clr:t
potladovat Poliky, Finy, NEmce, Arm6ny a jin6 mal6 Iri
rody, ani ustavidn6 roze5tvivat Francii a N6mecko, ttutoirri
soudob6 Evrop6, aby si vo1n6 oddychla od vojensklfclr bi't'
rnen, oslabi vSechny reakdni iivly v Evrop6 a posili cvrop
skou dElnickou tiidu. Proto si Engels viele pi5l, i pro ztlrrr
d6lnick6ho hnuti na zit"padl, aby v Rusku yla nastolur;t
politicki svoboda. Ru6ti revolucion6ii v ndm ztratili svi'lto
nejlepiiho piitele."
Engels vyui,ival sv6ho do6asn6ho politick6ho irstr';rrri
je5t6k dal5im studiim. Ad nemdl k Cechrim rrejlepii vzlllr
pro jejich servilnost vfidi habsbursk6 monarchii, tri'il str
i desky. PozdEji, kdyZ v Cech5ch sililo d6lnick6 hnuli, Ir:r
vArnl nrrlefiti.vz.lrrlry s jcho vfrdci a v mnoh6m svfij nizor
rrut\ttil, /,ultf val sc i vojensko-v6deckjrmi studiemi, aby si
rrrrrinlirldr rrrolrli uiiuit 'svrij vlastni fisudek o vojens\ich
olirzkilt'h. l)orl Marxoqim jm6nem psal do dasqpisu ,,Nelv
Yoll< 'l'r'ibunc" velkou serii dlSnkri na thema ,,Revoluce
rr ltorrtrarcvoluce v N6mecku" a ve spise ,,Velci muZov6
enilu", jcjZ napsal spoleinE s Marxem a tehdy neuveiejnil,
r'rloi:il proti,,hrdinfim mESticko-demokratick6 emigrace".
KtlyZ vypukla vilka carsk6ho Ruska proti Turecku, t. zy.
lirymski vilka, udil se v souvislosti s timto d6nim persky
ir v roce 1859, kdyZ v N6mecku zatalo silit n6rodni hnuti,
studoval jazyky starogermSnskd. Od roku 1864 studoval
i jazyky skandinavsk6 a pozd6ji, vzhledem k aktu6lnosti
irsk6 otizky, jazyky keltsk6 a historii Irri. Uv6ZimeJi
i ostatni bohatou Engelsovu dinnost a soudasn6 nutnost
v6st tovirnu, musime se hluboce obdivovat jeho pili, na-
dini a nadieni pro socialismus, jehoZ cihim podroboval
v5echno sv6 l<on6ni.
V roce 1852 pom6hal Marxovi odhalit pozadi kolin-
sk6ho procesu proti nEmeckfm komunistrim, koncem pa-
desitfch let podporoval boj italsklich vlastencfi, v roce
1865 napsal pojednSni ,,Vojensk/r pruskir otizka a n6meck6
ddlnicki strana", spolu 5 Marxem pracoval na statutLl
I. InternacionSl.y a na Inaugur6lni adrese. elenem gene-
r6lni rady Internacion6ly, kteri mdla v6st boj rnezin6rodni
d6lnick6 tiidy proti burZoasii, ale trpEla rozvratnou din-
nosti rusk6ho anarchisty Bakunina a francouzsk6ho anar-
chisty Proudhona, mohl se ovSem stat ai, 20. z|ii 1870,
tedy po ukondeni sv6ho ,,egyptsk6ho zajeti". Pii tvoieni
Internacionily pomihal Marxovi vyvr6tit taktiky nEmec-
k6ho sociSlniho demokrata Ferdinanda I,assalla, kterf sc
v boji proti reakdni Bismarckov6 vlid6 dopoult6l chyb ze-
24
jrn6na v otizk6ch agrS.rnich. \/ r'ot r, ll{((r 1rl,1r;r11rvirl l,
zAvislost Polska proti riznlm livliirrr v lrrtt,r'rr;rr irrrilr, ,r
konedn6 v roce 1869 prodal za zratlxtu srrrrrrr rivi, lov,irr.rr
sk6 podily, aby mohl znovu vstoupit rr:r ;riitlrr ;riirnf.lru,
praktick6ho politick6ho boje.
Piehl6dneme-li jeho publicistickou iinnost v rrrirrrrli.rrr
obdobi, uziime iadu zivai.nfch ilinkri: ()cl rolitr llili(l rLr
roku 1870 napsal iadu dl6nkfl pro londfnskf tlrlcrrili ,,tr;r,,
Volk", kterf redigoval Marx. V tEchto i:l6ncir:h sc z;rl,i
val zvl65t6 v6lednfmi udilostmi v Italii a ielil st;urovisl\r)
prolet6isk6 strany k nacionSlnim otlzkdm. Naps;rl M;rr
xovi mnoho dopisri, z nichi, I\{arx derpal poticlrrr;'r rl;rt;r
pro sv6 spisy, psal o povstini v Indii a pro americl<i. rro
viny napsal p6t dl5nkri o stavu evropskfch arm/xl :r l(x)
dl5nkfi o otizkilch v61e6n6 techniky a o virledn6 hisror-ii.
PomShal Marxovi zpracovat pojednini o obdansk6 vilt.r.
v Americe pro videiskf tisk a v ,,Manch,ester Guardirrn''
uveiejnil n6kolik dlinkfi o rakousko-prusk6 v6lce.
Flned na pod6tku sv6 nov6 etapy navltivil Engels Ni'
mecko a potom se ubytoval v Londfn6. Kdyi, v roce l ttTo
vypukla nEmecko-francouzski v5lka, obritil Engels sv,,rr
pozornost od, otizky Irska k probl6mu, kterak se nri z;r
chovat d6lnick5. tiida k t6to vilce a svfm nirodninr vlri
dim v jednotlivjch zemich. Bediich Engel5 jako vcrrrf
internacionalista odsouclil loupeZivost bismarckovsl<6ho N i.
mecka a stranil Francii; neviddl v ni ovSem pochol,itt'lrri.
zemi se spravedliqim soci6lnim i6dem. 'Iak6 varoval v g,'
nerilni radd Internacion6ly sv6 francouzsk6 soudruh/, irlr.y
ani oni nepropadli Sovinismu. Zatim co vyzfval nt-:rrrt,r.lirl
d6lniky, aby nepodporovali Bismarckovu vl6du, rr;rlrirl;rl
dElnickou tiidu Francie, aby vyuZivala vzmlhajiciclr r;,.
burZoasnE demokratickfch svobod ke sv6 tiiclni org;rrris;rr r
r lliil)r'irvilir sr. nr svrZcni burZoasie. V pokrodil6m stadiu
vilky zlsl<;rl Mulx dokument6rni vojenskf materiSl o bdd-
rr(.rrr strrvLr a zlrsobovacich obtiiich prusk6 armildy od n6-
tuct'liilro politil<a, ndkdejSiho komunisty, Johanna von Mi-
gtrt,ln, ;r odcvzdal jej Engelsovi. Engels nemeSlcal a doplnil
tlol<umenty svfmi n6vrhy na pokraiov6ni francouzsk6ho
boje proti PruSlkrim a prostiednictvim francouzsk6ho so-
cialisty Lafargu:,ea, Marxova zetd, vie zaslal v11d6 Nirodni
obrany francouzsk6.
Od roku lBTL by| dopisujicim sekret6iem InternacionSly
pro Belgii, Span6lsko, Italii, Portugalsko a Dinsko. Rado-
val se z risp6chu PaiiZsk6 komuny, r. 1871 t. j. prv6ho
pokusu o ziizeni diktatury proletariitu. Tento pokus d61-
nikri byl burZoasii krvav6 potladen, ale Engels se brzy
probral ze zklamhni a dobie pochopil, Ze pokus o ucho-
peni moci francouzskfmi d6lniky, i jeho porLLka, piinesl
mnoho novfch, vi,znarnnj,ch zkuSenosti pro boj d6lnick6
tiidy v budoucnosti. Co vlechno si z6sluhou Bediicha
Engelse uvEdomili socialist6 v souvislosti s por6Zkou Pa-
iiZsk6 komuny, nejl6pe vysviti ze slavn6 Leninovy knihy
,,Stit a revoluce". AvSak Internacionila se jiZ tou dobou
zmitala vnitinim bojem mezi v6deckfmi socialisty, vede-
nfmi Marxem a Eqgelsem, a utopisty a anarchisty, vede-
nfmi Bakuninem. Engels bojoval za vitlzstvi v6deck6ho
socialismu ze vSech sil, ale nisledkem t6chto pomErfr se
I. InternacionSla prakticky rozbila jii. r. 1873. JelikoZ Marx
pracoval na Kapit6lu, piipadl Engelsovi tEZkf rikol obsta-
r6vat potiebnou publicitu a v6st i administrativni z|leLitosti.
Navic jeItE popularisoval theorie Marxova KapitSlu a ob-
hajoval vEdeckf socialismus proti viem ostatnim, naivnim
tlrcsim. Engels v6noval velkou pozornost d6lnick6 stranE
Nirrnecka, ale po vyhl6Seni Gothajsk6ho programu roku
:10
1875 vniklo do strany mnoho lxrclrylrrj'e lr llrcor ii r, ',,,, r,rlr',
tick6 taktice, zv155t6 theorii EvZcrur I)irhlirrr:;r, 1rr.tr lr,lrrr
udeni napsal Engels iadu dlinkfr, litcli'lvoii sl;rvrrrl ,lil,,
,,Anti-Diihring". Pozd6ji vybral Dngcls lii lt;rlriloly ; l,:t,,
knihy pod nS.zvem,,Vfvoj socialismu orl rrtolrit, L vr., 1,,"
Ani smrt jeho manielky Lizzy [ngelsov6, ; 1,',.'1 71'11rr.l.r
12. zirii 1878, nedovedla Engelse odv6st otl j,'lr,r 1rr,ir,
ad bolest nad touto ztritol Engeis nezakryval.
Poditkem let osmdesit;ich mu poskytly lorrrlyrrslii' rr,,
viny ,,Irabour standart" sv6 strinky k ritokfim yrroti :rrr1gli,
k;im kapitalistfim. V t6 dob6 se Engels rovndl z;rslorr.;rl
o zaloieni francouzsk6 d61nick6 strany. Engels st: Irilrr,'
zablval pi'irodnimi vEdami a aplikoval na n6 mcthorlrr rli;r
lektick6ho materialismu. Piipravoval ve1k6 clilo : ,,1 )i;r
lektika piirody", ale smrt Karla Marxe roku 1BB3 zlrir:r,,
bila, i,e Engels povaZoval za piedndjli dokondit M;rlxiiv
Kapit6l. Smrt Marxe, k n6muZ flngelse pojilo vdtii pirit,'l
stvi, neZ o jak6m vypr6v6ji ,,nejdojimavEjSi antick6 k'glrr
dy o piitelstvi" (Lenin), jim hluboce oti6s1a. Nad hlrlrt.rrr
sv6ho piitele pronesl strhujici IeL,v nii. tak6 pravil'. ,,A t,.
miel v6Zen, milovin a oplak6vin miliony revolutnich s1,,,
lupracovnikri, od sibiiskfch holnikri pies celou tr)vro;rtr ;r
Ameriku aZ ke kalifornsk;fm dElnikfim, Mohu sm6le tvrrlit :
mohl mit je5t6 mnoh6ho protivnika, ale sotva mi:l osol,
niho nepiitele. Jeho jm6no bude Lit po staleti j;rlto jt.lr,,
dilo." A to, Ze skutedn6 Marxovo dilo bude po stalcti iit,
je z5sluhou Bediicha Engelse, kterf dovedl zanechati vl:r:;l
niho rozpracoyan6ho dila a uspoi6dal vyd6ni gcni:ilrri, lr
dEl sv6ho mrtv6ho piitele, nejen druh6ho a tictiho svrrzLrr
Kapitilu, coibyla pr6ce fimornl,, ale i vydini rrrrrolur ii
nfch, nevydanfch spis&. Znatnou dist Marxovu rlilrr 1,i,.
kl6dal do cizich jazyl<fi a napsal iadu pi'eclnlrrv. S;irrr ,j,':,1,.
 rukrt lHl{,| vyrlrrl svt stl]cjni dilo:,,Privod rodiny, soukro-
t stltu", kter6 je zikladem studia politick6
rrrilro vlrrnlrri(:tvi
lrirlulie lr v r'occ 18BB vydal z6vaLn'6, filosofick6 dilo: ,,Lud-
vlk lictttrrbach a vyitst6ni n6meck6 klasick6 filosofie".
llrrgclsova smrt piervala dokondeni posledniho, 6tvrt6ho
tltlu l(apithlu. Engels ,zemiel po kr5tk6, ale bolestiv6 cho-
rrrb6, l<rdni rakovinE dne 5. srpna 1895 v 11 hodin veder.
Aby bylo vyhovEno [ngelsovu' poslednimu piini, bylo jeho
tilo spSleno. Pied pievozem do krematoria ve Walkingu
u l,ondfna byla rakev dne 10. srpna vystavena v nidraZni
lrale a pohiebniho obiadur se zriiastnilo 80 lidi, mezi nimii,
hyly vj,znatn6 osobnosti socialistick6ho hnuti a i mnozi
z t!ch, kter6 Engels dasto kritisoval. Mezi piitomnfmi byly
t6Z Marxovy dcery Laura a Eleanora, Marxriv zet LaLar-
gue, kterf byl vridcern francouzskfch d6lnikri,'nEme6tl so-
cialist6 Bebel, I,iebknecht, I(autskf, Bernstein a jini. Engel-
sovo posledni piSni bylo spln6no do d&sledku: jeho popel
byl rczhozen za prudk6ho vichru nad moiem.
DOSI,OV.
Pro n6kter6 iten:ii'e tohoto Zivotopisu, a to pro ty, kdo
z jak6hokoliv dfivodu se stile je5t6 nedostali k prodteni
ltlasickiich ddl marxismu a jeho v6rn6ho a jedin6ho pokra-
dovSni, leninismu, d6vime n6kolik slov o u,ieni, kter6 En-
gels spoluzaloZil.
Reakce se snaZi namluvit neinformovanfm lidem, Ze
１１
marxismus je jakirsi uzavien|" doktrina, dogmatick6 udeni
１１
a setrv6v6ni na nEkolika poudkich, kter6 si vymyslil Karel
Marx. Je naopak pravda, ie Marxem pro komunist;r ne-
ｉ＝＝＝Ｌ
︲
zatin| sv6t, ale Ze Marxovo udeni je ,,bezprostiednim po-
2B
kradovinim udeni nejvEtSich pi-etlstavilclii f ihrr;olrr', 1,,,1r
tick6 ekonomie a socialismu", (I,enin) t ic st: rl;il'' r'rrvlll
v t6sn6 souvislosti s denni politickou a vltlt:t'liott 1,t;txi.
V oblasti filosofie, tedy ne snad v ,,t.t'tol'ilttittr" riLrv,t
smyslu, je v6deckf socialismus materialislit'lii ;r 1,r,,1,,
i atheisticlcf. To znameni, Le oilmith mysticlt6 :t lrol,oirrit',1
kiisk6 vysvEtlovini svdta a setrvivi na prvotlrosl i lrrrrol y,
kter6 se :ryviji a na nii, v u,rdit€m historick6m st:rtlitt lolrol,,
qfvoje vznikl Zivot. Nejdrlsledn€ji je marxisticli(' ;roj.li
rnaterialismu osvEtleno v Engelsoulch dilech:,,l,rrrlvil'
F'euerbach a lyristEni nEmeck6 klasick6 filosofit:" :r v,'
spise ,,Anti-Diihring". Stejn6 tak I,eninova kniha ,,M;rlc
rialismu5 a empiriokriticismus" se drikladn6 zab;fivir fiLx;,,
fickfm materialismem a vyvraci n5mitky, kter6 proti rrr;r
terialismu byly vzniSeny. Ani materialismus neni vfnryslt'rrr
urdit6ho nov6ho politick6ho hnuti, ale filosofickfnr rriz,
rem, kterf zast|vali od starovEku nejlep5i myslitcli:, ti,
kteii bojovali zalepli sv6t pozemsky a neh6jili fitlal< a lrt'z
pr|vi na tornto sv6t6 pod rouikou slibri posmrtn6ho rijr'.
Marxem a Engelsem vlak dostoupil materialismus svi'Ir,,
6pln6ho a harmonick6ho vyj6dieni methodou dialckt icl<,,r r
,,Dialektickf materialismus je svEtovlf nizor marxislicli,
leninsk6 strany. Tento svEtov! nizor se nazyvi dialt:l<ti,
klim materialismem proto, i.e jeho zprisob nazirhni rr;r lrii
rodni jevy, jeho methoda zkoamtrni piirodnich jcvii, j,'1r,,
methoda pozn|vilni tdchto jevfi, je dialekticki a jclro v.y
svEtleni piirodnich jevfi, jeho pojeti piirodnich jcvii, jclr,,
theorie je materialistickS." (Stalin; Zkoumlnin a nrr'lllr
dou dialektickou je potom rozumdno zkoumini vt'','i v f ,'
jich vj,voji, pohybu a nikoliv v domn6l6 jejiclr ztrttttL'rlt
Vfvoj vleho se ddje od nepatrnfch zm6n, l<tcr6 st' lroillrr.
hromadi ai, tato nezbvtnS" evoluce dojde horhr, lirlr' ,.i1,,,
rrt. n,r',t,r\,i ;,r,,lrotl r[o,jirr(: povahy, l<vality vEci a piichizi
vy'vr,lr,rlcrri lr'.lo cvoluce rcvoluci. Celf tento vfvoj je
r, 1,r ir o,1,. rrsl'rr{t'i'rjovin llojem protikladfi, (Viz broZuru
I ill,rlirr;r ,,( ) tliulcktick6m a historick6m materialismu".)
.l ,lil,oi l\4irrx a Engcls v6decky zjistili podobn6 d6ni,
l,rr j lrlotililaclfi a vrchoieni evoluce zikonitym pieskokem
rr'vrrltti:rrim i v ddjin6ch lidsk6 spolednosti, poloZili ziklady
li rrratcrialismu historicl<6mu.
\r oblasti historie a socioiogie se vZdy naSlo dosti v6dcri,
irtcii vykl5dali 1idsk6 ddjiny n6hodami. libovfili vl6dnou-
cich nebo dEni na tomto svEt6 svid6li na jakousi nadpiiro-
zerou silu. \,[arx a Engels na z|kladE dalekosiLhl6ho studia
tlokizali, kterak se ,,2 jednoho iSLdu spoledensk6ho Livota
vyviji, nS.sledkem rfistu vlirobnich sil, jinf iid, iid vy55i
pi. z nevolnictvi vyrrist6 kapitalismus" (Lenin).
I kdyZ tento nevyvratitelnli fakt musili burZoasni histori-
kov6 dasto vznat, zadali se pod6SenE vzpftat, kdyZ byl l\{ar-
xem a flngeisem dile objasn6n i zlklad a hybni sila tohoto
vlivoje: boj ti'icl, a proto i pravl podstata instituce, nazli-
van6 stit. (Viz Engelsovo dilo ,,Pfivod rodiny, soukro-
m6ho vlastnictvi a st6tu".) Tiidou je rozum,6na olta spo-
leiensk6. skupina, lidi, kterh nl tentj,:z vztah k vfrobnim
prostiedk&m, na pi-. ji yto 1,1irobni prosti-edky (stroje,
pfida atd.) nlleieji a vlastni je z dfivodu, aby jin5. tiida,
kter6 je ovSem mnohem podetn6jSi, ale nevlastni vfrobni
prosti'edky, na nich za mzdu pracovala. Tak v 6ie kapita-
lismu existuji tyto dv6 tiidy: burZoasie a proletari6t. Mezi-
ti'idni vrstvu pak tvoi'i ti, kdo nepatii ani do tiidy hapita-
iistri ani do tiidy proletariStu, z michi. vEtlina viak, zvlS5tE
drobni rolnici a samostatn6 pracujici Zivnostnici, v dfi-
slcrll.ru socialistick6ho uteni al<tivn6 chipe, a to z vlastniho
zi jn.ru, rl6jinn6 poslSni proletari6tu vyvlastnit vlastnictvi
:lo
driitehi vfrobnich prostiedkfi a zjcdnat t:rlt pit.rllrrl. l,r,l
pro zruSeni tiid a budovftnibeztiidni spolci.rrosri.
O vyS5im smyslu revoludniho pierotlu do lrt:z.liirlrri s1,,,
lednosti nis pak piesvEdduje tak6 Marxfiv g.cniilnl ,,l,jr,v
v oblasti ekonomie: Theorie nadhodnoty, litcrou .it.iti ;rrrr
Engels pii psani ,,ZlasaCl komunismu" v rocc ll{47 rr,.zrr:rl.
Tato theorie pojednSvi o skutednfch pramenech a ztlr.o.j iclr
zisku kapitalisty, kterf sice plati dElnikovi za jcho 1rr;i,.i,
ale vykoiisfuje jeho pracovni siiu. Na StEsti mirnrc i v!
znadnou knihu tesk6ho autora J. Ulrycha, pscu,l,,,,y,,,
f soudr. I(amenick6ho, umuden6ho nacisty. T'ato lirrllr:r
,,Zilklady marxistick6 ekonomie" je rovn6Z nezby.tnorr 1r,r
mrickou uv6dom616ho socialisty a theorie nadhorlnoty,' j,.
v ni piistupnE, ale zevrubn6 vysv6tlena.
Seznam literat:ury, z nii, bylo 6erp.Jrrr,,
Josef Ullrich: O virnim pidtelstvi Karla Marre a liriii, ltt
Engelse, Praha 1948.
Fried.rich Engels, der Denker, Basilej 1945, podle Vclliti ,.,,y11
sl<6 encyklopedie.
Gustav Mayer: Friedrich Engels, dil I-II, Berlirr 1920.
l,cnin: Tii zdroie a tii sou,idsti marrismu, Prah:r l()lrr :r ,lil.r
l\'larxe a Engelse.
 155
二 Ｉ Ｒ Ｉ︲

Ilediiclt. lin.gel.s
Naprrl l"rrrrt ift'k (icrviukr
I. vyrlr'rrri v rlrtlrrrtr l()'lJ)
Vydalo ntkllrl;tlclslvi Orhis, l'rthn
Pismem ltolrtlrlsort vylirhla
v nihlailu 15 000 v:itiskri
knihtiskirna Orbis, l'mha Xll, Strrlinovr 46
Cena 6 Kis

SbFrL“ .κ DO JE・ ≠ Jcr″ ,fね κrο /r。 フ

イs,odα たご
π r“ Ler3
"ι `PP2■
︲
Ｆ
 下ミ ミミユニ
M‖ ″ガθイ
ア

︱ ︱ ︱・
Ｉ 島 □ 恒 ｐ ︲
138f∬ 」ぷ11 KDO JE fiυ

tvoii ziklad nov6 encyklopedie

Yynikajici osohuosti z cel6ho sr6ta a ze
vEcch oborfi, obraz jcjich iivota a vfzoam
jejich price, zhodnocen6 v zrcrdle dneEka

Ddle se piipraouji mimo jin<i tyto iiootopisS,t

Aloも I I rt7.i0 I{usorgskiJ

Al・ bes I lvi0z(loslllv Nukrasoy
路 allyj (,'l)nrll ('llsl( y N{rmcovfr
Botev (llrr x:lr rl riuSr:k Neltrda
Call,ド ● .lrrtrririolt Ost rovs&'i j
｀k」 .I clrtk ()w{,I
8識 器 .I ir:lsr:k l'[lnlnin
1)cstinti● 、■ Krtlittln Itrr,rlildr:v
Dickeals I{ i rov Itd,I)in
DobrolJlス 1)。 V l{liotx't ;t Il{)lItu)(l
DtllDrovま ′ liol lhr Sltlnl Sitrrrrr
Dvoi`k Allt I(oviri,rt rl Sl rr r r ls lrn,sk ij
D2● :ウ nsklJ
1‐ Krulxl<fr l.lvr.r rllol
Fuё i,k Jul. Lenirr Sir.f ;r ilik
Glillka Liobknecht Si.r1rl11;1
Gorkij Luxemburrorir It 'l't'l
GHbojedov MakaIerlU(0 Zrr,lr rl , x li i' l ,

Hane Menal6lqiw 2rlrurov

胸 ra IWichiewicz Zrrk ovrh l.i

１ １ ＝ ＝ ︱
(1 tcndie prosime: Llpozorndte sunti, o konr ltysta sc rhtili
lopi;dit., podle mohrosti. uyhooinut

︱
︱ ＝ Ｐ ∴
Ccun jcrlnotlivfch svazci:krr (r Ki.r

い ﹂︱
NAKl,Al)A T lll.STVl oR BIS‐ 1)It A ll A

133 N apsal

F'ranti5ek eervinka
(,'r,rrr (r i\i'.c
1):`l::ヽ 1'‖ A‖ A