You are on page 1of 19

@STATNA vEDEclil xNtzt{lcA v pREsovE

lllllll‖ Ⅲ
幽皿‖
‖Ⅲ
∬‖
‖‖ \{ARxUV PRITEI,

:lgnatura:″
Prir. dislo:
〃 ′θグ¥ S,",rr1.-"- li Livota dilo Bediicha lingclsc, rr,'i
v6tiiho ducha XIX. stoleti vedle Karla Marxe, ruorhli lr.1
"l'icrliitlr
.i.3& t chom se octnout v nebezpedn6m pokuieni iici :
Engels spolu s Karlem Marxem obritili kola dEjin ;t trri'ili
budouci vfvoj lidsk6 spo ednositi. Takonrjm nizotettr lrv
oviem kaidi,, kdo by n6co podobn6ho chtEt tvrdit, dol<irz:rl,
Ze Engelse nepochopil, ba,ostie se postavil proti hlubok6rrrrr
Bngelsovu vEdeck6mu poznatku, ie i'ldni jedinci nemohotl
vlivoj ani obritit, ani zastavit. eim vice si myslitel, zvl1L(ti:
politickf, uv6domuje logiku a z6konitost ddjin, tim se sthvr't
vfznamn6jlim, vEt3im a v pochopeni nu,tnosti totro, co d61i,
i uZitedn6j5im a svobodnfm. Bediich Engels byl takovfnr
myslitelem.
Ale byl tak6 skvElfm dlov6kem a piitelem. Silu a vErnost
jeho piStelstvi dobie poznal zakladatel vEdeck6ho so,cialis-
mu l(arel Marx, kterli vytvo,iil sv6 nejv6tS[ dila zishthon
Engelsovy podpory nejen duchovni, ale i finanEni. tlryvky
z Marxovy korespondence prozradi o vztahu obou myslitelfi
nrnohem yice neL rfizn6 ko,menrt6ie: ,,Spatn6 znite mfii
pom6r k Engelsovi. Je mfm nejdfiv6rndj5im piitelern. Ne-
m6m pied nim i6dn6ho tajemstvi. Bez n6ho, bych byl d5vno
nucen chopit se tak zvan|ho zamEstnSni." (Z dopisu Ktt-
gelmanovi.) Pozdlji, kdyZ Marx ztratil sv6ho synka, piSc
lirrH,'lrrovi: ,,V lrroznych mukich, kter6 jsern v tdchto dneoh
BEDRICH ENGELS PRIiKONAVA
SVE PROSTREDI.
plui.il, ttrlt'iovala md pi'i sile st61e myllenka na Tebe i na
'l'v6 pi'itclstvi a nad6je, Ze spolu na sv6t6 vykon6me je5t6 N6mecko stejn6 jako Italie jeitE v minul6nr stolcti z.i1xr
rrrrrolur rrrzulnn6ho." Nebo: ,,V cel6m LondfnE neni jedi- silo proti vlastni roatiiltEnosti a zpoLddrli za tlljinarrri
rrllro Ikrvll<a, kter6mu bych mohi v5ecko tak svobodn6 vy- ostatnich n5,rodfi. V prostiedi naptil feudSlnim t6Zl<o bylo
std,t se vEdeckfm socialistou, kdyi, mnozi 1id6 zvutrrthrr
1xr,vldIt."
jm6na nedospEli ani k liberalismu. PoZadavek jedno,tn6 ni'-
llcdiich Engels si zaslouZil t6to fcty nejv6t3iho filosofa
rrrotlcrniho v6ku, Po Marxov6 smrti, kdyZ Engels s5m se meck6 republiky byl poZadavkem pokrokovfm, nebof zua-
menal ritok na vysok6 v-isady Slechty a kone6nE i byro-
stal r6dcem vfidcri socialistick6ho hnuti obou sv6tovich
kratri, slou,iicich absolutismu a jeho reakini politice. M65-
polokouli, zachoval si svou skromnost a autokritiku:
fanstvo, jak tomu konedn€ bylo diive a nEkde i dokonce
,,(J Marxe jsem hril druh6 housle" ... ,,Ze jsem pied ta- pozd6ji na ce16m svEtE, vlit6zn6 postupovalo v tiidnirn boji
sem ,i v dobE sv6 dtyiicetilet6 spoluprice s Marxem m6l a zmociiovalo se hospodSiskfch posic vzrfistajicim prfi-
jistf samostatnf podil jak na zaloieni, tak i aejm6na na myslem. A opEt tak jako vlude jinde, i kdyZ pomaleji,
vypracovini theorie (marxisrnu poznilmka F. e.), ne- agilnost m65fansk6 tiidy bezohlednE proletarisovala nov6
mohu sim popiit. Av5ak nejv6tSi - dist vriddich aikladnioh nilmezdni d6lniky. M65t'5cki tiida se st5vala novjnn vyko,-
mySlenek, zejmlna v ekonomick6 a v historick6 otllasti, a iistovatelem. Byla svobodnEjSi a hospodSisky pokrokov6jii
zvl55t6 jejich koneini piesni formu,lace patii Marxovi. neZ Slechta, ale je5t6 cyniit6jSi a bezohlednEjSi vri6i bez-
x.
Cim jsem piispEl j5, to mohl snad aZ na nEkolik speci6l- brann6mu pracujicimu lidu. Svfm hospod6iskfrn rozrna
nich oborri udElat Marx beze mne. Co vykonal Marx, byl chem a vyzninlm so eotvi a soukrorn6ho vlastnictvi vir-
bych j5 nedokizal. Marx st51 vf5e, vidEl d6le, vyznaioval robnich prostiedkfi zrodila sv6ho vlastniho spravedliv6ho
se Siriim a rychlejlim postiehem neL my viichni ostatni. kata: tiidu dElnickou, proletarii,t. Jednim z nejvEtlich
Marx byl genius, my ostatni nejvf5 talenty. . . Bez n6ho vridcri d6lnick6 tiidy, vfidcem ne pouze pro svoll dobu a
by dnes nebyla theorie zdaleka tim, iim je. Nese proto svou zemi, stal se Rediich Engels, syn jcdnoho z trimcc-
pr6vem tak6 jeho jm6no." h.ich tovSrnikri.
A piece ani na okamZik nesmime zapomenout privE Bediich flngels se narodil 28. listopadu 1820 v flarmeu,
Engelsoqfch zilsluh, o vit6,zn6 proboj,ov6ni ideji d6lnickd
v rfnsk6 provincii prusk6ho krllovstvi. Balmen, kter6 m6lo
tiidy a socialismu. Pii sledovSni Engelsova iivota nis na-
pliuje nejv6tii radosti okolnost, ie Livotni b6h spoluzakla- asi 20.000 obyvatel, bylo stiediskem r'-insk6ho textilniho
datele vEdeck6h,o socialismu je hoden ideji a myllenek, pr&myslu a tak6, centrem poboZnfistkiistvi t6m6i mystic-
I",:T Xrsls h15sa1. k6ho. Otec Bediicha Engelse, blahobytnf rnajitel tov6rny
jako 13tr.--132. sv. t6to sbirky. na krajky a drZitel podilfr ve1k6 piSdelny v anglick6m m6stE
" I(DO IE Karel Marx, vyllo

4
lrrrlt'rrr, stuLiil sc vychovat Bediicha v piisn6m duchu
[\'l urrr ihavi mla,Jicki l6ska l<c l<nihinr it rttrri'tri, trlvltlilt v l',rrtl'
I

;rrnlr,llirrrlsli(:lro rrirlxrZcnstv'i a v pokoie vfidi zvfili byro- sovi piesvEdderii, Le svfrj Zivot zasvitI litt'r;ilrri ;t v''rh" l'i
l,r,rlri, lriilozcut ve sv6nr postaveni podnil<atele a jsa
;rt1 dinnosti. Toto Engelsovo rozhodnuti bykr piilii pcvrri', rrl'l'
rrrl'olruovrirr o situaci v Anglii opatrnicky stranil liberil- je mohlo zviklat nelitostn6 otcovo r'ozlltxLttlli lricr rrirt llr''l
rrijiirrr lcndcncim. Ze svi,ch osmi ddti vybral si priv6 iichovo studium rok pied ukondenim. S hlulrolirrrt lil"''li
rrtrjstaliiho Ilediicha, aby ho vychoval pro svrij podnil< a a s nedfivErou v otcovo rozhodnuti opustil 25. tli i ll'i'ii
pozrli:ji ho k n6mu piipoutal. Av5ak nadprfim6rnl Bedii- gymnasium a pension v Elberfeldu a wiltl| scr tlo llrtttrrltt
clrova irrteligence a bystrost zprisobily, i.e se rozhodl dit Otec odfivodrail sv6 tozhodnuti nedostatkcm scltolrtri'' lr ;r
r:hllpce na studie. Pojmy inteligence a bystrost nim viak spolehliqich riiednikfi ve sv6 kancelSii a pov6iil sv('lto s.vtr,r
trcsm6ji v tomto piipad6 vylidit mal6ho Bediicha jako pie- funkci pisaie. Engels v5ak t6Zce nesl, Ze ho otct: ltcttt't'ltrrl
zrlilho nroudr6ho Z|ka, jako jednoho z tak zn\mi,ch typfi dostudovat, a tak6 otec nenechal syna piiii5 dlouho ve svi'ttr
dEti, kter6 nejsou ddtmi. Bediich byl velice inteligentni, podniku.
ale citov6 zaloi,enj,chlapec a jiZ tehdy ho vzruSoyala bida Neuplynul jeit6 rok od Engelsova odchodu z gyttrtt:tsi:r
a kaidl kiivda, kterou <olem sebe vid61. Um6l se sm6t, a otec jej poslal do exportniho obchodu sv6ho obchodrrilr"
plakat i vztekem zatitat zuby jako vBichni poiSdni kluci. pi-itele v Br6mich. Touto zm6nou vlak Engels ,,postt1l)"
Bediich Engels zadal studovat na mEstsk6m re51n6m ve svfch iriednickfch funkcich neud61a1, nebot exlrortrri
gymnasiu v Barmen, ale pozd6ji, kdyZ mu bylo 14 let, zlvod. nem,ohl potiebovat friednika neustile piSiciho jalrtlsi
poslal ho otec na gymnasium do sousedniho m6sta Elber- zirhadnl. v6ci a 6lovEka, kterf spiSe neZ obchodnikfi a jcjielr
feldu. Jeho prospdch byl vj,bornf. Engels byl nejlepiim zikazniki v5im6 si neznilmlrch lidi, kteii piichizeli do l<arr'
lhkem i druhem. Od svfch 14 let v sob6 objevoval bisnika cel6ie ru5it, Bediich Bngels se stal obchodnim sluhott' Nt'
pln6ho romantick6ho vzletu a Slechetn6ho pathosu, ale teh- ust6val viak v pi1n6m studiu liter6rnim, politick6m a vi
dy jeit6 i niboZensk6 pokory a n6kdy i f.atiini oder.zda- deck6m, kter6mu se jiZ s horlivosti vEnoval v Barmen pii
nosti osudu. Hlubokli zLjem o literaturu a umdni provizel lehk6 pr6ci pisaisk6. Aviak v t6to dobE sv6ho rii'ednih.
Bngelse po celf Livot a stejn6 jako Karel Marx byl v tEs- ,,sestupu" utinil v!,znamnf vzes'tup ve sv6m mySleni a pic
n6m styku s 6etn;imi spis,ovateli. Ve svlich sedmnicti le- sv6ddeni, Tehdy podal se zvlil\tni silou a v bolestn6m clrr-
tech, v poslednim roce str6ven6m na gymnasiu v Elber- Sevnim pierodu nov6 uvaZovat o nhbol'enskfch otizl<Lc'lt'
feldu, recitoval pii jedn6 Skolni slavnosti vlastni biseii, V letech 1838-39 si ujasnil prizdnotu a reakdnost nltbrr
kterou napsal iecky. ZSrovei se jiZ od patnicti let iiv6 Zenskfch piedsudkri a zridastnil se dennich liter6rnit:lr ;r
zajimal o hudbu a vftvarn6 urndni. Komponoval hudebni potitiit<fch bojri, kter6 byly vyvol5ny pokrokovlimi nrii
skladby a jeho vfborn6 karikatury, kterymi podastoval tanskfmi liberily a celkovou oposici proti policcjrrirrrrr
mnoho znimych, m6lem mu zprisobily ve 5ko1e nepiijenr- absolutismu. Timto hnutim se povst6vajici ndmeclti: rrri'i
nosti. Obdiv jeho pi5tel a szntrni dosp6l;ich, stejnE jalio fanstvo hlisilo o sloYo. f,ngels tehdy jeit6 nebyl trvi'tl"

6
rrrilinr socillislr.ru, alc v iadich svobodomyslnfch mElfanri ,,Mlad6m NEmecku". KdyZ v rocc l8'10 z.t'rrti't'l sl;rri lltrl
rrclryl jcrr y'o zftjmy, kter6 sledovala vEtiina z nich, ale iich Vil6m III. a trrinu se ujimal llctliiclr Vili'rrr lV., lrttr
r rrlrrlivrrlrorlrrou jasnoziivosti poznal, i,e jit s nimi pr.oti Zoasie zesilila svfrj tlak a vidEla v Lingclsovi jt'rltt,lt, ,,zr'
-
lryrolu';rcii llcdiicha Vil6ma III. je pokrokov6 a sprivn6. svfch" nejaktivnEjiich publicistri. Engels tchtly 1rs:rl jt',h'rr
('lirrr vicc se dovedl oproldovat od n6boZenskfch pied- dlinek za drah!,m a ve vlech stejn6 radikllni lxrjov:rl Plrrl i
srrrlliii, vltipen;fch mu prostiedim jeho ran6ho ml5di, tim pieZitkrirn stiedovEk6ho ziiaen| proti rnonarchii rt s;trrrol
rrlt:vicrrlji a v55niv6ji hijil sv6 novl nLzory. V devatenicti n6mu panovniku, proti 51echt6, n6boZenstvi a rcal<i'ni f ilu
Ictcch jiZ odmitl n6boZenstvi ripln6 a jeho dlAnky byly uve- sofii, zv165t6 Schellingov6.
it:jri<-rv6ny v br6mskfch i jinfch listech. Jeho ,,Dopisy Ve svlich jednadvaceti letech nav5tivil Svlicarslto rt ll:rlii.
z Wuppertalu", kter6 napsal pod6tkem roku 1839, jsou kde opdt nabyl nov.-ich zkulenosti. Na podzim rol<tr lli'1 I
pi'iznadnou ukizkou 6vah dlov6ka, kter! se citovE bouii se r:debral do Berlina, aby nastottrpil jako ,,jednorottri rlt,
lrroti bezohledn6mu (rtisku vykoiisfovanfch proletSiri, atre brovolnik" u p6choty. Nebyl v uniform6 Sdasten, alt: zatrt
rozumovd jeItE nedovede postiehnout piidiny tohoto nelid- poznal prostfedi Berlina a seznimil se s mladirni litlrrri
s1<6ho stavu. V prvnim z t6chto ,,dopisri" popisuje Engels podobn6ho smf5leni,1'a,[<o byl s5m. V Berlind se totiZ utvo
postaveni textilnich ddlnikri v lilberfeldu a pod6v6 otiesn6 iila skupina,,Svobodo,myslnfch" (Freien), jejimii i:lcnr
vylideni ,,strasn6 bidy niZlich tiid". N,Iladf Engels, a ko- byli pozd6jii Engelsovi pi5tel6, a jeStd pozd6ji, kdyZ lingcls
netn6 Zidnf myslitel tehdy, pln6 nechrlpal, Ze t61esn6 a piekonal radikilni m65d6ctvi a stal se vddeckfm socialistorr,
dulevni zbida(.eni ddlnikri je nezvratnlm nirsledkem kapi- ta{<6 jeho odiprirci. Ve skupind ,,Svotrodornyslnfdr" hyli
talistick6ho vlirobniho zpfisobu. Engels se domnival, Ze bratii Bauerovl, z nichZ Bruno Bauer byl tehdy suspcr-
tento stav je zprisoben stile se Siiicim ml,sticismem a proto, doyLr z universitni katedry pro ostrou kritiku evangcli:r:
Le ,,provoz toviren byl organisovdLn majiteli nesmyslnfm d5le filosof Max Stirner, individualistickf anarchista, Gus'
zpfisobem". My6lenku, i,e majitele nemohou provaz otgl- tav Meyen a jini.
nisovat lid5t6ji, pokud budou majiteli, vyslovil Engel5 aZ KdyZ Engels v iijnu roku 1842 dokontil vojenskou slrri'
pozddji. bu, vritil se na mEsic do otcovsk6ho domu a podai-ilo st'
Dvacetiletf Engels byl jii: dokonalj.rn radikSlem a derno- mu piemluvit otce, ab.y podporoval jeho studium. Odjcl
kratem. Ve svlfch ietnfch dlSncich v hambursk6m ,,'Ie- znovu do Berlina, kde pi1n6 navStEvoval na universitd pi'trrl
legraphu" se netajitr se sympatierni k protiniboZensklim ril!;ky z filosofie a napsal dv6 studie. V prv6, ,,Schcllirt11
,,mladohegeli6ncfina"* a dal na sebe plodnE pfisobit liber6l a zjeveoi", kter6 je mnohfmi literirnimi historiky piistr
ninri a demokraticlc-imi literity, kteii byli sdruieni v t. zv. z.ovima rusk6mu anarchistovi Bakuninovi, napadl rcal<i-rri
* Liber5ln6 pokrokovi rnysticisrnus filosofa Schellinga a v druh6, ,,Drze ohtolt'rt;i,
stoupenci nEmeck6ho filosofa I I c,1, l;r,
jchoi methoda dialektiky mdla vliv na m:llxisrnus stejnd jalio j l i ale viry zbavenh bible", protestoval proti suspcnsi llrttrrrr
mil rnaterialismus Ludvika Feuerbacha. llatrera. Z tichto studii vane nesmii'itelnf duch athcisrrrrr.


fi .l l ltrgtls
rl, rt.ilc jt'stir lingclsovo smiSleni v pi-ev6Zn6
tr lrrl,y l,t 1,,
kynri a pochopil, Zc boj z:r r):,\ol,,.', tr ,|,'lur, I , Ir t,lr
l,rr. ,,]iv,lrorLrrrryslrtjnri" a ,ostatnimi republikiny. R1'l
r

Ir,,,
vici mezinSrodni d6lnick6 solirl;rr itr.
rr, lr v,;rl. rrt'.jz;isrrtlovdjli. V iad6 svych dl6nkri rozhodn6 Sv6 nov6 dojmy a n|zory ttvci't'j irov,rl ;r".lr l,111, 1r,l ,
,r rrr',,rrriiil,'lrri' zltvrlrl nlyllcnku na kompromis s monarchii 1842 v nErneckfch novinlich, zvl;'r(li v ,,li i r',11 \', lr r,,\ ,

.r rr.l;r1l sc tinr, Ze v uvohiu,jici se svo'bod6 tisku a jinfch nich" a potom v ,,Ndmecko-frartt'ortzsl. 1,lr 1,,,,111 t, lr'
lrl,,'r,ilrri'jiiclr opati-enioh vidi jen piedehru k revoluci, kteri kter6 redigoval Dr Karel IVIar:x. Engcls rvr r I x' v ri r,,i I r,,, I n t l,
r r

l,,rlirzi rnouart:lrii a nastoli republiku. stht se skutednlfm socialistou, ad stile jciti' vi',1,,l',1 rrrl '1, t,
( )lr,c, n;r ktcr'6m byl l3ediich Engeis ai dosud finandnd
socialismu mn znimo nebylo, upevnily v r'()('(' ll'i l.i ,l,,pr,t
zivisl!, ncshledirval syn&v Zivot zvl65f uZite6nf, a snai-i1 z krvav6 sriZky st5vkujicich ddlnikri jcclni::rrr.qli, lii ,,lr, Ir,,
't' lro Irroto usm6rnit novyrn, ziva:ztlm rozhodnutim. Po- s kapitalistickou surovou tov6rni str6Zi, poli,'ii ;1 1'r,i',1', rrr
slrrl sv6ho syna do Anglie, aby tam jako riiednil( pracoval Tato udilost ho pravd6podobn6 inspirovala l< rr;r1r;;'r rri ;,1r,,
vc vcll<6m tkalcovsl'6m podniku ,,Ermen & Engels" v N4an- prvi:ho socialistick6ho dila, k,,Nistinu kritili,v rrirr.rlrrilr,,
,'hcstcru. JelikoZ otec byl spolumajitelem tohoto podniku, lrospodii'stvi", kter6 vzniklo v roce lB44 a v rri'rrrz, 1.rl
Ittcry ostatn6 dosud existu,je, byl lSediich Engels piijat i'il<6 I,enin, ,,sleduje hlavni zjevy moderni hosPotLii:;k,i ,r
r,clmi vlidnE a jeho pracovni doba ani v;fkony nebyly po- ganisace, kter6 s hlediska socialismu jsou nutnj,nri rr'rslt,ll,r
suzovSny piili3 piisn6. panstvi soukrom6ho vlastnictvi." Engelsovy zkuit'rtosli s,'
Iingels se odlouiil od svych berlinskjrch pihtel, a kdeito hromacii a konedn6 roku 1845, tedy v 2.1 letech, 1i 1"',1
tito filosofov6 upadali do st6lc rrtopidtdjiicir my5lenek a vlivem Karla Marxe, napsal jedno z nejlep5ich rli'l rrrr'rr
,,tist6 lilosofie", Dngelsfiv riuchovni v;fvoj postupoval st6le n6rodni socialistick6 literatury. Kniha se jmenoval;r ,,1'r,
rloleva, stile blii a ibliZ k revohlanirnu socialismu. Engels staveni d6lnick6 tiidy' v Anglii" a vy6la v Lipsku. 'l'olo rlil,,
tlobi'e vyuiil svych dasovych moinosti a ,,proch6zel Ipina- b1.lo tak silnou a otiesnou otZalobou kapitalisnru rr l,ru
vj,rni mdstskj'mi itvrtdmi, lide byd{eli ddlnici, a pozoroval Zoasie, 2e sirn f ,enin, kdyZ hodnotil v jednom ze svyclr rlil
rra vlastni odi jejich bidu a nLlzotu" (Lenin). Studoval d6- Tingelse, napsal :,,Ani pied rokern 1845, ani potonr, rrcol,
jiny a praxi dosavadniho socialismu, hospodiisk6 pom6ry jevilo se tak si1n6 a pravdiv6 v,vlideni utrpeni dilnicl<t1 tii
v prfimyslov6 vysp616 Anglii, setkal se s n6meckfmi prole- d,,r."
t/risk;imi vfidci, kteii byli organisovini ve ,,Spolku spra- Engels v5al' neustrnul, pracoval s jeit6 vEtiim ti:ttl:t ttirrr
vedlivlfch". Tdmito vfidci a pozddjiimi flnselsovyrni pi6- pro nejvznelen6jSi lidsk6 cile. Jeho pokrokovy' vyvoi s,
tcli byli : Schapper, studujici l,esnictvi, ,,p,o,stavou obr, bliZil vrchoiu a Engels zadal ostie kritisovat angiicl<(' soci:r
r-ozlrodnj- a energickf , vidy piipraven nasadit svfij Zivot Iistv pro jejich piesv6d6eni, Ze nipravu lze zjednrtt spolrr
;r obtanskou existenci" (Engeis), Jindiich Bauer, mallf, vtip- praci 5 vykoiisfovateli ddlnick6 pr6ce a smirnott t't'sltttt
rry olruvnik, N[oll, hodinii z Kolina, a ndkolik jinfch. Na- Uiii proti reform6tor&m, kteii v d6lnick6 tiid6 vitli:li 1r,,rrz,
vrizal tak6 spojeni 5 detnfmi odboritii a socialisty anglic- n-rirsu trpicich a nikoliv ti'idu, l<teri je povol/rrta fl st'ltolrtt;r

lo
Marx dobie prohl6dl jcjich lilosof ir l.i' l,i1',irri 'r I' rrlrr-rlr"l
r l,rrtrrr ',rl,r rrrlrril
,r sva l)ostavetri. Jeho postoj dokazuje,
skrytou pod radik51n6 jalovjrrri Ir'rizt'rrri, l( l']rrlillllr'r, l'llr
1'
.,,, lrr i,,i rrr'1r;rlr ni' zlryll<y uriitfch rysri ,,fi1osofick6 pfchy"
od Marxe odelel zklamin a pi'cct: ;rlrrv rrt'sl'rvv'rtti'lt, ll'
l',rr11r'1., ,,,. jii lriilrlii.il l< socialisrnu jako k v6d6. A tak p&da
divu, choval se chladn6 a zi-cjnri v rti'rrt vi'l''l ;'''ltr"lt"
1rr, ,,t',r.;lrri. rr sl;rvn6 porozumdni s Karlem Marxem byla z prostoduchfch radikihi, s nimZ si ct'llicrrr rrlrrr"r rl llr I

l,r rlrr.rv('n;r. lirrgcls poznal nevyhnutelnost revoluce a v6d6i,


.',' , il rlt'rrr'oltratickych m€itikri, burZoasni republika, neni AvSak pozddji, kdyZ si Marx pieictl ,,N;istirt ltrilil*v l r

rodniho hospodiistvi", byl nadien autorovotl ztt;tLr:'lI r'1"'


srl t ilt'rrr jcho, PoklSdal budouci repurbliku za ,,prfichod" uomie a Engelsovlimi pokrodilfmi v6tlonroslrrri i tt,v(trt
L s,rci;rlisnru a prohlesil, Ze by po uskutednEni kapitalistick6
zpfisobem jeho nazirini. DoznaT, Ze teprvc t'tytti si rtvi'1"
r,';rrrlrliky angliclqim dElnikfrm stejnE zbyla jen ,,volbamezi
rnuje nutnost doplnit sv6 znalosti ve v6diich hosporl:iisl'v' lr
sot'illisrncm a smrti hladem", i,e ,,m65f5cki demokracie
Poi,6dal Engelse, aby mu zasilal sv6 piispEvk), l l<ot t's1r.rt
rrt:rri schopnavyhojiti sociSlni zlo".
dence mezi rri*i rr"6yurla st5le pietelstdjiich rysii. l')rrli' l
V dob6 jeho velk6ho duchovniho rfistr.l mu pochopiteln6
sovu neobydejn6 bystr6mu duchu dEkuje dElnicltit li'itl;r "'
lriibfvalo i odpfircfi, kteii byli neschopni irtodit na Engelse 16ho sv6ta, Ze se v r. 1842 nedal odradit Marxovyrrr ''lr"
videcky a proto se ho dasto snaZili porlluvit osobn6. Aviali
jclro soukromlr Livotbylvzornf. JiZ v dervnu roku 1843 se v6nim a dobie odhadl jeho politick6ho genia. M:rrx jii
formuloval hlavni zisady tiidniho boje a pracoval tt:t lit'tt
seznimil s hezkou, mladou irskou d6lnici, do kter6 se od
cepci historirck6ho materiali'smu, dotvSien6 pozcldji' l(;rr''l
prvniho setk6ni distE a upiimn6 zamiloval. Mary Burnsovir
Marx, prvni socialista vEdec, jii,tehdy tak revoluint lrorriil
inspirovala Engelsfiv cit k utladovanfm irsklfim proletiifim
na strSnkich ,,Rlinskfch novin", Ze prusk5 vlida rrovirrv
rr a6koiiv se s ni Bngels vzhledem ke svfm plinrim revoltt-
zakizala a Marx emigroval se svou Zenou do PaiiZc, lttlt'
cioniie nemohl oienit, byla mu v6rnou a oddanou druZkou
:ri do sv6 smrti.
od roku 1843 vydival ,,NEmecko-francouzsk6 rotcrrliy"
A Bediich Engels na zikladd slibn6 korespondencc pi-ijt'l
do PaiiZe za Marxem z Manchesteru,. T'oto setkirni bylr
S IiTKANI S KARLE\,I \,IARXEN{. nejkrisnEj 3i m zlLitkem Engelsova Livota. Tato,,schri zl<1"
trvala deset dnfi a novd tzavienlpiStelstvi, jehoZ dalii prii
JiZ roku, 1843, tii l6ta pied vydinim knihy ,,Postaveni b6h nemi obdoby v lidskfch d6jin6ch, konala se ve znatttt'tri
ddlnick6 ti'idy v Anglii", poznal flngels reda'ktora ,,R,fn-
vzbjemnj,ch vfkladri, debat a vzijemnlm ujasiovini pr"
sklich novin" I)r Karla Marxe, revoludniho demokrata.
bl6mfi. V dal5i korespondenci dasto jeit6 Engels vzponrirr;i
Ilylo to tehdy, kdyZ po prv6 odjiZd6l do Manchesteru a na toto slavn6 setk5ni. V jednom dopise piSe: ,,'fctly iij
tastavil se v Kolin6 nad Rlinem v l\{arxovE redakci, ab1'
blaze, milf brachu, a pi5 brzy. Od t6 doby, co jsem s 'l't'lx'tt
nru nabidl d16nek. Toto setk6ni viak pro Engelse nedopadlo
strivil tEch deset dnri, nebyl jsem tak Yesele a lidsky rr:rl:r
piilii dobie, nebot Karel Marx m6l o ,,Svobodomyslnyct" dEn."
lihcr;'rlcch, mezi nimii se Engels pohyboval, nevaln6 min6ni.

l'l
l r,rl,l ,1,'1,,r lr. \ ( /niull('lri prtiprav tvorby nejvddedtE,iSi a jeu rrizn6 vyirlidali ; jilc vSalt o 1,, i,'i ./nrr'rrrl " t l rr' I

r, il'\,,,lrlrr.1'.i lxrlilit'ltti i Iilosofick6 methody a koncepce: Nfarx).


,lr,rl,'1, lr, I'i.lro ;r lristoricli6ho materialismtl, moderniho svi-
Aviak toto stanuti Bediicha [ngclst: ttrt lrit'l'' tr''1" l" lr"
r,rvrilro rr:iz,,r tt, litcr'1i vcdc a je5t6 dlouho povede vlechny socialismu neznamenalo pro n6ho otldcclr. \;1,,1r;rl' \' 1, .',
p,l.r,lr,r1'1i lirli rrtr ce16m sv6t6 k vitEzstvi nad temnymi sila- dob6, na jaie 1845 se rozhodl Bedi-iclr l')rrrtt'ls, zr' "1,r,ltt
rrrr ;r lr';rl.e i vc spolcdnosti. Cim tEsnijSi a risp€Sn6jSi byla s \farxern na ziklad(. nov6 ziskan6ho nirzilrirri v\ l)r;r( rrll
"l,oltt1rr.ricc
Ilcdiicha Bngelse a Karla 1\{arxe, tim hlubSi do nejmeniich podrobnosti dilo o soudasu6 trt"'tttt'tlii' t,1,,,
l,yhr i jt:jich pi.6telstvi. Nejen Engels, ale i Marx dasto logii a piedloZi ji dteniistvu ce16ho sv6ta vc lot.tni' 1,,,1,
tlrrrrroi'i ve svych dopisech tak siln6 city piitelstvi, Ze je to miky proti m65dickfm filosofrim, kteii nevdiili tli'jirrrr,:rrrrr
vzlrlederrr k Marxov6 zdri.enliv6, povaze aZ pi-e,kvapujici. poslini proletiifi nebo je faliovali pod rouikoLr ,,1)r';t\(lr,
llrr sanra Jenny z Westfalen, krisni a ob6tavi Marxovlr socialismu". Po jednorodni irmorn6 pr6ci dokonr''ili ,lil,,
7.eua, dasto piSe Engelsovi velmi srdedn6. V jednorn jejinl
,,N6meckh ideologie. IGitika nejnovdjii ndmecli6 [iLrs,rl i.
pozd6jlim dopise na piiklad 6teme: ,,Mrij muZ a my viichni a jejich reptesentantfi, Feuerbacha. B. Baucra a Stir.rr, r.r
isme V6s velmi postr6dali a dasto po V6s touZili . . . D6ti a kritika n6meck6ho sociaiismu a jeho rozmani'tfch prlr,,
ivatlaji yelmi mnoho o strlici Angelsovi." kri." AvSak pro toto dilo, kter6 h16sa1o nov6, matcri:rlislit'l',r
Prvnim plodem tohoto prv6ho fdobi Flngelsovy a NIar- pojeti d6jin, autoii tehdy nenaili nakladatele. Iicrli'ir lr
xovy spolupr6ce bylo spoletn6 dilo ,,Svati rodina", vydanti Engels se tirn nedal odradit a uvei'ejnil staf ,,Fourit'r'iiv1
v bieznu 1845. Autoii zde napadli pochybnou koncepci iragment o obchod6" a v t6to stati neohroZend hiirsal lrllvrri
bratii Bauerfi a piisluSnikri jejich skupiny. irlohu komunistfi v l.{6mecku :,,Zrevolucionisovat Ni'rtr,','
Aviak ani ,,svobodn6" Paiii, nesnesla revoludni dinuost ko, rozproudit proletSisk6 hnuti, naudit lidi myslit." A jt'il,'
I'Iarxe a jeho jasn6 a nesmlouvav6 odsouzeni soukrom6ho nebojlcn6ji se v nisledujici stati ,,Slavnost n[16{1"1 v l,orr
vlastnictvi vfrobnich prostiedkri. Marx musil odjet v fnoru dfn6" vyj6diil pro nutnost boje proletariitu viech niirorlir
roku 1845 do Bruselu 2 [ngels se v dubnu vritil do rod- svdta za socialistickott demokracii, )ejii. vit\z.stvi pol't',1,'
nfch Barrnen a rozvinul silnou,, Sirokou a nebojicnorl pro- k vitdzstvi l<omunismu,
pagandu komunismu mezi oposidni inteligenci v Porfni a
\restf6lsku. Pojem komunismu vSak ani nyni jeit6 nebf i
zcela v6decky propracovin. Ale jeltd t6hoZ mdsice odjel BT,:DRICH E]NGELS A REVOI.LJCIi 1848
Engels za Marxem do Bruselu a Karel NIarx jiZ mohl I
sv6nrtr piiteli v hlavnich obrysech vyloLit principy v6dec- Iingeisova tiiurost nebyla moina na prid6 realii',rtilr, N,'
li6ho socialismu,. Engels je piijal. Byla to slavni chvile a mecka a proto jiZ v dubnu 184.5 piesidlil l< Mrtlx,rvi ,1,,
podlLtek riplnE nov6ho filosoficko-vddeck6ho nazirlni nt Bruselu a t6hoZ roku v srpnu a zhi-i s nirn pr-rtlril'l ,,'.trr
svdt, spoleduost a jeji d6jinf i moriikrr. ,,Filosofov6 svrlt : * KDO JE Charles Fouriet, vyilo jako 119. svazck ltlo slrirl

II

,1,, Arrglit.. .fclro lrrvni, ni'rvltIva platila Mary Burnsov6. spodivlr na tiidnich protilil:rrlt't'lr, ;r z,rl,zrl r,\,tl nl'lr\ rrrhl
bez tiid a bez soukrom6ho vl:rsltrielvi." '/, l\r)rrl('rltt,,' ,r,ll, I

  ︱
V ,\rrpilii M;rlx pilni: sturloval a spoledn6 s Engelsem sbiral
rkttietrolt i lir. sti:icjnimu dilu vEdeckdho socialismu,ke,,Ka- Engels opEt do Brtrselu :r vcrll M:rrxcrrr z;rl,riltti' ,,ll trl,
;rilirltt", jt:lroi. prvy dil vy5el ai, roku 1867 v Hamburku,. kratick6 sdruZeni", kter6 bylo org;rrrisrtt'i lcvolttittl, lt ,1,'ttr,,
l,)rtgels lr:lxly rrapsal iadu socialisticklich dl5nkfi do anglic- kratri a komunistri a aL do nirvratu, M;trxt', ltli'r'y lryl l,'lr,l1'
lii.lro i:tvrpisu ,,Norther Star" (Severni hvdzda) a poial v Holandsku, zastayal zde funkci prcsitlt'rrl;r $rlr tt,,r'rrr
s M:trxern uvaZovat o ziizeni mezin6rodniho komunistic- eim vice se bliZila revoludni bouie proti fetrtl;ilrri, ;rrr',1,
liirlur l<ornit6tu. Bediichovi Engelsovi piipadl rikol vEc pii- kratick6 a absolutistick6 reakci, tim vicc stttlrirovrrl lil'rli l lr
plavit organisadnE a pr,opagadn6. Proto od poditku roku Engels propagandu pro mezinirodni solitl;rriltr rli'lrril,i'r
Itl46 zatal s ,nefnavnosti jemu vlastni v6st Sirokou mezi- U vddomi piichizejici revoluce, soustiedil vlcchtto svi' fr:iili
rrirrodni korespondenci a navrhl, aby vfbor byl ziizen na rozdrceni theorii o nutnosti podrobit proletari:il rrri'il':rrr
v llruselu. Byl autorem vynikajiciho ob6Zniku, proti sabo- stvu, kter6 prf jako 6rokrokovS, protiabsolutisticlt;i liirl;r
t6rfim mezinirodniho socialistick6ho hnuti a zaslal jej v5em musi tuto revoluci v6st. Proti tomuto nSzoru,,dcnrol<r';rli,
piiznivcrim Marxovfm. V polovin6 srpna pienesl t6ii5t6 kfch socialistri" postavil Engels opodstatnlnou llrt'or ii
sv6 stranick6 price do Paiii,e, kde ,se setkal s vynikajicim ,,pierfistini m,ESfansko-demokratick6 revoluce do rcvolrr,','
n6meckfm ernigrantem Heinrichem Fleinem, plavn;irm po- socialisticko-proletiisk6" a h16sa1 rozhodujici roli prolt'l;r
krokovlfm bisnikem. Engels se stal Heinemu, stejn6 jako ri6tu veden6ho jeho piedvojem d6lnickotl str';uror.
Karel Marx, dobrfm piitelem. Y Patili vSak Engels po- -
Tyto Engelsovy a jist6 i Marxovy vlfvody se u'kirzaly zct'l:r
znal iadu dalSich yyznamnfch muLfr. a mezi nimi t6,L fran- realisticklimi ai. o 69 let pozd6ji, kdy je uskutednil [,t:nirr
couzsk6ho revolucioniie Cabeta. Nezapominal oviem na v Rusku. Bediich Engels ov5em vid6l i viechny ostatni pii
pracujici lid. Stfkal se s francouzskfmi dElniky a zvl6it6 diny revoludniho kvaieni a bylo mu jasn6, i.e boj sociilrri
v PaiiLi Lijicimi iemeslniky a vysv6tloval jim Skodlivost je nerozludn6 spjat s bojem nirodnostnim. Proto v mrroh:r
ritzni,ch zmateni,ch theorii, kter6 si ddlaly nirok na titul dl6ncich bojoval za pr6valrfr,, za nez6vislost Polska a 1xr<l
theorii socialistickfch. To, jak Engels splnil sv6 organisadni poroval osvobozensk6 snahy utlaiovanfch n5rodri.
povinnosti, dokazu,je jeho ilsp6ch v reorganisaci ,,'Spolku Viichni revoludni demo,krat6 poznali, Ze Engels a Mirlx
spravedlirn-ich" ve svaz, kterf se nadile iidil udenim Mar- jsou jedin6 schopni piipravit d6lnickou tiidu, ideovd pro
xovfm. Tento nor,-i spolek byl potom na konferenci svolan6 piichizejici revoluci, a proto v iijnu lB47 poi.Sdal Svrrz
Engelsem do Londlfna piejmenov6n na.,,Svaz komunistti". komunistri [ngelse, aby napsal,,Zilsady'komunismu" ; ;,r,


Na konferenci Engels zastupoval Marxe. Engels vypraco- jejich viel6rn pi[jeti, kter6 piedchizela' desetidenni rlis

 ︱
val program Svazu a piimo v ivodu prohlSSeni vyjidiil kuse na londfnsk6 konferenci, byli Marx a [ngels pol:i
fidel Svazu: ,,(Iielem spolku je porazit burZoasii, nastolit d6ni o strudn6 a jasnd vyhlS5eni programu strany. l'r'it't'
panstvi proletariitu, zru5it m65tickf spoleienskf i5d, kterli se ujal pievilLnl Marx, ale Engels sprivn6 roz,hotll, i'

l(i t'i
l,ll.l,r,rl' I.' ltr,lrll,l, o l.;rlt'r'lrisl)lus, alc o mallifest. A tal;, v illitrku ,,L) tlcntolirlrtir.l,i'rn 1r;rrrsl,rrr,,nrr" rrlrr rrrl I,r,,r,
\ l,t,,lr,r, r r lrvollrr (. Il'i,lti, vznikl nii,dhernf ,,Komunistic- ;tuarchistovi llakurrinovi, nt'rrvi.r lorr rt.lt',l ur .r 1,,1,, r ., 1, Lr r,
r

l, r ttt,ttttllrl", rlilo ttlttl(t rozsahem, ale velik6 SVoU SiloU a utu sabot6ru suah rlczirrirrotlrrilro 1rrllr,t.rr i.itrr l,l rr1,, 1.,
Irrinrlrrrr 'l',rlo jctlirrccn6 dilo, ad v n6koiil(a milo bodech v srpnu roku 18218 zirtastnil korrgr.r,srr ,,1)r.rrr,,l,r.rtr, 1.,1,,,
l,r 1,, lrozr[i.i i l')rrgclscm a pak Leninern korigoviino vzhle- sdruZeni" Rlinsk6 provincie a Wcst[:ilsl,:r :r o,ltrr,l 1,,,;,,1
,1, rrr l, rrrrv('rrr porn6rrSm v kapitalistick6 hospod5i-sk6 orga- nou ie6i napadl pruskou bl,rokrlrcii l vl,ziv:rl l, ., lr,l,,r,.r,r
ttt';;1r'1, .i1' v),tliivSno viemi rlarxisticklfmi stranami sv6ta povst6ni.
v lriivo<lrrinr zn6ni jako v6dn6 iivli a nesmrtelnj, dokumenl Cel6 revolui:ni bouie um61 Lingcls rraplrril tllr,.lr,.rrr .,,,, , r

lrisloricli6 pravdy, odvahy a piesv6ddivosti. lismu a tak se mu 17. ziii ve Woringcrr, nurli,nr rrrr.\lr.r Ll
l'o londfnsk6 l<onferenci se Engels vr6til do Paiiie, ale biizko l{olina, podai-ilo proklamovat pieri rli.lrrit.l,j,rrri ...,
..'lisady komunismu" a ,,Manifest" zp&sobily mezi m65d6kv stupy heslo ,,sociiln6 demokratick6 r.ud6 re1rrrlrlili1..,, llr I

nir ce16m sv6td takovli rozruch, Ze ho francouzski vl6d:r vlak podle ztazefl rn65fik1, a v I(olirrI rlnt:2:i. z,jri
pii prv6 piileZitosti vyhnala z lirancie 1 flngeis znovu od- byl vyhl6Ien stay obleZeni. ,,Nov6 rj'nsli6 uovirn"'l,rli
jel do Bruselu. A1e 1'eakce cht6la Marxe, kterj,'byl rovn6Z piechodnE zakSzlany a na Engelse vycliu zat1"l<li-. l,lrrr,, t,
r. Bruselu, stffj co stfij odtrhnout or1 Engelse a tak zase uprchl do Bruselu. Belgick6 policie v5ak lingclst: z:rllil;r ,r
vypov6d6la Marxe z Belgie a jako dfivod udala Marxovu vyvezla ho za f rancouzsliou hranici. [ugels se ui.liolik ,lrrr
piipravu ozbrojen6ho povstini belgic(f,ch demokratfi. Oba zd,riel v PaiiLi a bez prosti-edkfi se vydal pliky ;rz ,t,,
revolucionSii se vlak brzy setkali, a to op6t v Paiili, odkucl Svlfcarska a do iistopaciu Zil sti'idav6 v Tencvci, [,aus;,,,,,,,
vedli propagandr"r do N6mecl<a, kam potonr spoledn6 odjeli a Bernu, kde napsal iadu dl6nkri do op6t vychhzejiciclr ,, N,,
a zaloLili prv6, skutcind komunistick6 ,,Nov6 rj,nsk6 no- vfch rfnskfch novin". Po sv6 ridasti na sjezclu l)i:lrrir.lirilr,,
viny". Engels bydlel v lJarmcn a t6m6i cel6 tiha reda,kce spolku v Bernu se tajn6 vritil do Kolina, a1e zrrovrr ,,,,
spodivala v;i,hradni tur n6m. vystavil nebezpedi svfrn zostienllm bojem proti lr,yr.ol,r;r
Tehdy jiZ rn65dan6 zahijili sliutciuou ctapu boje proti tickfm iri-adfim. Byl znovu zati.en, tentokrite s l(;rr.L,rrr
absolutismu a fcudSlnim pieZitkfim, ale takticky se zbab6le l,Iarxem a 7. &nora 1849 postaven pied kolinskou lror.otrr
vyhfbali viem moZnostem, kter6 by mohly ohrozit jejich Engels pronesl pied soudenr iak skv61ou, rcvoludrrl, 1,,,,,,
Sosickf sen o bnrZoasni demokracii. Snili dokonce o vdc- rnE5dSckou ied, jakou snad neproslovil nikdo pi-cti rrirrr :rrl
n6m miru, o spoledellstvi vSech nirodri a jinj'ch utopiich, po n6m, vyjn-ra snad Dirnitrova, kdyi, se hhjil picrl rr;rr istr
k jejichZ realisaci v5ak nedovedli ziskat potiebu6 piedpo- pi'i procesu o zapitleni ii5sk6ho sndrnu. Proces sl<orri.il rrsr,,
klady. Rediich Engels obnaLil jejich ubohost v nEkolika bozenim obZalovanych, ale dny Novfch rfnskfch rruvin lrr lr
tlincich, v nichZ strhl Skrabo5ku tdm, kdo se dornnivali, ie jiZ skutednd seateny. Brzy po propu5t6ni naJrs;rl I,lrrr,,.l,,
se di s imperialistickj,m Rrrskern a Habsburky, v6zniteli pojedniini ,,Roj o ii5skou fstavu", v n6rnZ zkritisor;rl r.lryl,r
nhrodfi, tvoiit vc:dni, mir a sDraveclhrost. Soudasn6 sc lxrrZoasnich vfidcir kapitalisticl<6 tiidy.

l8
Krlyi. (). livitrra vypuklo povstSni v Elberfeldu,, ujal se stranu a illegSlni komunisticl<y sptlltrl<, I'tt'r'v lry rt;t rit,l.i'
lingcls osobni povstaleck6 dinnosti a se zbrani v ruce, opien a pevn6 zilkladnE mohl zesilovat svfij vliv lr:r rli'lrri, ktl nlxrl
o tlClrrlky, zvliSt6 z ocelSiskfch tov6ren v Soliugenu, byl ky ofici6ln6 povolen6. Vdddl, Zc zl<trit:trosli s tt'volttr i
rozhodnut hhjit barik6dy mEsta proti piesile pruSSck6ho z roku 1848-49 jsou zkuienostmi prt.r vitx:lrrry 1ri'iiti z;i
vojska. Ale kdyZ se 14. kvEtna malom6Sfidti vridcov6 po- pasy, jichZ se d6lnick5 tiida zirdastni, trclro lrlo lxrjr' ,li'l
vstini dov6d6li, ie Engels s piichizejici noci vymdnil derno- nick6 tiidy samotn6. Nemflil se.
ierveno-zlatou nSrodni vlajku, kter6 v151a na hlavni bari- l,l.
10. listopadu 1849 odjel Bngels do Londfna a ccly
kid6,, za rudf prap'or, zradili ho a rozhodli se vydat ho
pracoval spolednE s Marxem na nov6 organisaci Spollirr
Prusrim. Ocelii5ti d6trnici viak Engelse tolik milovali, Ze se
komunistri a na vytvoieni nez6visl6 d6lnick6 strany.( ) li't'lr
ostie postavili za Engelse, kterf tim byl zachrilndn a Wuze
to rikolech napsali oba piitel6 nEkolik vynikajicich ltojt''l
vypov6zen z mlsta, anii. rnu bylo ubliZeno.i Po jeho od-
chodu se m65f6ci vzdali a prusk6 vojsko vpochodovalo do
nini. Engels je5t6 navic rozdrtiT theorie odpflrcfi, ktcii l)yli
piesvEddeni, Ze nikoliv d6lnicki ttida a pod jejirn vctlt:rtirrr
mEsta Elberfeldu. Stalo se to 19. kv6tna, v den, kdy Mar-
xovy a Engelsovy ,,Nov6 rfnskd noviny" vy5ly naposled. rolnictvo, ale toliko nebo hlavnE rolnictvo mfiZe usktttt:t:rril
Po tdchto u,d6lostech se Engels vydal do jiZniho N€- revoludni cile. Uiinil tak zvl55t6 v pojednini ,,Selsk/t v;'rl
mecka, kde povstSni hylo je5td v proudu,. Za svij novinii- ka v NEmecku", kde udSlosti revoludniho roku 1848 slrr
skf a iednickf vlipad proti b6dn6mu stavu povstaleck6 ar- doval v historick6 souvislosti s revoluci z r. 1525. V l(:ti'
m6dy byl viak zatden na piikaz ofici6lnioh vridcfi povstSni, roku 1850 se zriiastnil zi,Jrladnich piiprav k zaloZeni h-rtcr'
ale po 24 hodinilch hyl propu5tdn. 19. dervna vstoupil nacionilni ligy revoludnich komunistri, kde byli tak6 ;rl
v Offenbachu do dobrovolnick6ho sboru a ziskal hodnost gliiti, francouziti a jini socialist6.
pobodnika. Bojoval ve dtyiech bitv6ch a ve dvou z nich Revoludni dinnost viak oba piitele natolik vyderpivala,
visel jii jeho Zivot na vlSsku. V [<ritick6 chvili prchl t6mEi Le brzy byli postaveni pied otLzku, kterak uhijit sv6 Zivo-
s cel;im strorem do Svfcarska a nastala doba jeho skutedn6 byti, kde si opatiit piijmy pro svou dalSi pr6ci. Engels si byl
a nucen6 emigrace. v6dom, ie hlavni zislu,hu o rozvijeni socialistick6ho ui't'rri
m6 Marx. Aby mohl jako skutednf piitel zaiistit Marxovi
moZnost neruSen6 tvrirdi vEdeck6 price, vr6ti1 se v lctltrrt
DVOJT ZIVOT BEDF.ICHA ENGELSE 1850 do tovirny sv6ho otce v Manchesteru. Toto uov(: z;t
V ANGLII rn6stnini piijimal jako nutn6 zlo ake sv6 pr6ci v tovrilrrri
Zatim se Bngels dlel ve Svfcarsku,lbyly v NEmecku ha- nikdy nepiilnul. A tak odelel Bediich flngels na <lolrrr li'
Seny posledni revoludni jiskry. AvSak Engels vEiil, Ze je m6i dvaceti let z praktick6ho politick6ho Zivota. Jalto 1,oli
zde moZnost je znova roznitit. Byl piesvEdien, Ze nyni je tickf theoretik vSak pracoval d11.
prvim rikolem komunistri vytvoiit nezivislou dElnickorl Jako korespondent, potom jako prokurista a tri'liolil' l''l

20
1,,, :.nr tr :,rrilr,) r,le(' ()(l roku 1860 jako spolumajitel firm1., Dvoji Zivot Bedi'icha Ilng-else ho viali rtctttt,ltl .rlrlirlrl
rr, r;rlx,rrrirr:rl rr;r rliivotl sv6ho rozhodnuti a sv6 zisky i volnj- prici na prohlubovini poznatkfi, thcorit: lr tttt'tltorl vi'rlr,
(.r\ \'(.rrr)v;rl vici nrczin6rodniho socialismu. Tuto okolnost
k6ho socialismu. V dobE sv6ho ,,cgylrtslt('ho zrr.it'li" ',,
1r,r1y1711.i1' l,cnin, kdyZ piie, Ze,.kdyby nebl,lo stil6, obEtav6 Bngels, kterf vedle sv6 matei5tiny umil l;rtirtslt.v, ir', 1,1,
I:)ngelsovy, nikdy by nernEl l\,Iarx moZnost napsat anglicky a i6stednE fraucouasky, oddal obslihltrrrrr slrl,lrrr
;,,,r11ror'_1,
,,1r.:r1,it;i1", ale nepochl,bn6 by za!el pod tihou materiilni jazykfi slovanskfch a slovansk6 historie, literattrry rr 1,,'rlliv,'
lrirll'." si vSimal zv155t6 otilzek ruskich. Proto Engclsovy i'l;irrlit'
Novii Iingelsova iivotni situace si viak iildala proti rusk6mu carismu a jeho kontrarevolni:rli cvlopslil'
i novy
irloze byly tak hlubok6 a obsain6. Tirnto studicrn vit'lro
zlrfisob a formu iivota. Starli revolucioniii Engels se stivi
1r.r oko mEifikem, peduje o tovirnu, rr11si navit6vovat rusk6ho dospEl Engels k nizorfiLm, kter6 Lenin rtlt potlzitrr
s;robskou spolednost a zirdastiuje se s ,,kolegy a di,manli'. roku 1895 pi'i piileZitosti Engelsovy smrti takto zhorlrrotil:
i honfi na 1i5ky. Se smichem se jednou svdiil soudruhfin-r, .,Marx a Engels si jasn6 uv6domovali, Ze politicl<ri. t't'v,r
i,c v|ii, ie udeni se jizd6 na l<oni mu poslouZi v budouci luce v Rusku bude mit nesmirnf vyznam tak6 pro clilrric'l<i'
i-evoluci. 'Io vSechno podstupuje pro podporu nejvzneie- bnuti z[tpadoevropsk6. Absolutistick6 Rusko bylo vitl.y
ni:j5ich lidskj-ch ideilfi, pro osvobozeni utiskovaufch a vy- baltou veiker6 evropsk6 reakce. Neotrydejn6 piizniv6 nrt'
koiisfovanlich. Jakli; paradox ! zinfuodni postaveni Ruska, zprisoben6 v5lkou r. 1870, litcr':i
Avdak vedlc pana tovirnika Bngelse iije soudruh Bed- zasela nadlouho nesvir mezi Ndmecko a Francii, ovicrrr
i-ich Engels. V-edle,,kieftaiskj,ch" dnfi,,umou,diel6ho" jenom zvdtiilo v!,znam absolutistick6ho Ruska jal<o r','
ilov6ka, kterf bydli v pEkn6m bytE, jsou probddl6 noci akdni sily. Jedin6 svobodn6 Rusko, kter6mu nebttdc 1i'clr:t
veik6ho vddce, myslitelc a revolucioniie, dliciho v tajn6m, potladovat Poliky, Finy, NEmce, Arm6ny a jin6 mal6 Iri
chud6m byt6 v piedrndsti Manchestern. AIe ve sv6rn drtr- rody, ani ustavidn6 roze5tvivat Francii a N6mecko, ttutoirri
h6m Zivot6 a drul.r6m byt6 je Er-rgels ncjitastn6jii. Tam soudob6 Evrop6, aby si vo1n6 oddychla od vojensklfclr bi't'
trivi krisn6 chvile se svou oddanou ddlnickou druikou rnen, oslabi vSechny reakdni iivly v Evrop6 a posili cvrop
I'Iary Rurnsovou, tam se setkivi s Karlem N{arxem a ji- skou dElnickou tiidu. Proto si Engels viele pi5l, i pro ztlrrr
n-rimi soudruhy, tam skutedn6 irje. Za tEchto dvacet let. d6lnick6ho hnuti na zit"padl, aby v Rusku yla nastolur;t
kter6 Engels ironicky :nazval ,,egyptskfm zajetim", poda- politicki svoboda. Ru6ti revolucion6ii v ndm ztratili svi'lto
iilo se nru nejen podporovat Marxe, aie i zajistit mu klidn6 nejlepiiho piitele."
stiii. Osud viak nedopiil Mary Bnrnsovd, aby se jeitd
dlouho t65i1a po boku velk6ho 6lov6ka. Zemiela 6. ledna Engels vyui,ival sv6ho do6asn6ho politick6ho irstr';rrri
1863. Rok po jeji smrti pobouiil Engels sv6 ,,kolegy".
je5t6k dal5im studiim. Ad nemdl k Cechrim rrejlepii vzlllr
IrdvZ se oZenil s proletSiskou nev6ston ...L,i221, Burnso- pro jejich servilnost vfidi habsbursk6 monarchii, tri'il str
vou, scstrou Engelsovy blfval6 drtrZky. i desky. PozdEji, kdyZ v Cech5ch sililo d6lnick6 hnuli, Ir:r

:':)
vArnl nrrlefiti.vz.lrrlry s jcho vfrdci a v mnoh6m svfij nizor jrn6na v otizk6ch agrS.rnich. \/ r'ot r, ll{((r 1rl,1r;r11rvirl l,
rrut\ttil, /,ultf val sc i vojensko-v6deckjrmi studiemi, aby si zAvislost Polska proti riznlm livliirrr v lrrtt,r'rr;rr irrrilr, ,r
rrrrrinlirldr rrrolrli uiiuit 'svrij vlastni fisudek o vojens\ich konedn6 v roce 1869 prodal za zratlxtu srrrrrrr rivi, lov,irr.rr
olirzkilt'h. l)orl Marxoqim jm6nem psal do dasqpisu ,,Nelv sk6 podily, aby mohl znovu vstoupit rr:r ;riitlrr ;riirnf.lru,
Yoll< 'l'r'ibunc" velkou serii dlSnkri na thema ,,Revoluce praktick6ho politick6ho boje.
rr ltorrtrarcvoluce v N6mecku" a ve spise ,,Velci muZov6 Piehl6dneme-li jeho publicistickou iinnost v rrrirrrrli.rrr
enilu", jcjZ napsal spoleinE s Marxem a tehdy neuveiejnil, obdobi, uziime iadu zivai.nfch ilinkri: ()cl rolitr llili(l rLr
r'rloi:il proti,,hrdinfim mESticko-demokratick6 emigrace". roku 1870 napsal iadu dl6nkfl pro londfnskf tlrlcrrili ,,tr;r,,
KtlyZ vypukla vilka carsk6ho Ruska proti Turecku, t. zy. Volk", kterf redigoval Marx. V tEchto i:l6ncir:h sc z;rl,i
lirymski vilka, udil se v souvislosti s timto d6nim persky val zvl65t6 v6lednfmi udilostmi v Italii a ielil st;urovisl\r)
ir v roce 1859, kdyZ v N6mecku zatalo silit n6rodni hnuti, prolet6isk6 strany k nacionSlnim otlzkdm. Naps;rl M;rr
studoval jazyky starogermSnskd. Od roku 1864 studoval xovi mnoho dopisri, z nichi, I\{arx derpal poticlrrr;'r rl;rt;r
i jazyky skandinavsk6 a pozd6ji, vzhledem k aktu6lnosti pro sv6 spisy, psal o povstini v Indii a pro americl<i. rro
irsk6 otizky, jazyky keltsk6 a historii Irri. Uv6ZimeJi viny napsal p6t dl5nkri o stavu evropskfch arm/xl :r l(x)
i ostatni bohatou Engelsovu dinnost a soudasn6 nutnost dl5nkfi o otizkilch v61e6n6 techniky a o virledn6 hisror-ii.
v6st tovirnu, musime se hluboce obdivovat jeho pili, na- PomShal Marxovi zpracovat pojednini o obdansk6 vilt.r.
dini a nadieni pro socialismus, jehoZ cihim podroboval v Americe pro videiskf tisk a v ,,Manch,ester Guardirrn''
v5echno sv6 l<on6ni. uveiejnil n6kolik dlinkfi o rakousko-prusk6 v6lce.
V roce 1852 pom6hal Marxovi odhalit pozadi kolin- Flned na pod6tku sv6 nov6 etapy navltivil Engels Ni'
sk6ho procesu proti nEmeckfm komunistrim, koncem pa- mecko a potom se ubytoval v Londfn6. Kdyi, v roce l ttTo
desitfch let podporoval boj italsklich vlastencfi, v roce vypukla nEmecko-francouzski v5lka, obritil Engels sv,,rr
1865 napsal pojednSni ,,Vojensk/r pruskir otizka a n6meck6 pozornost od, otizky Irska k probl6mu, kterak se nri z;r
ddlnicki strana", spolu 5 Marxem pracoval na statutLl chovat d6lnick5. tiida k t6to vilce a svfm nirodninr vlri
I. InternacionSl.y a na Inaugur6lni adrese. elenem gene- dim v jednotlivjch zemich. Bediich Engel5 jako vcrrrf
r6lni rady Internacion6ly, kteri mdla v6st boj rnezin6rodni internacionalista odsouclil loupeZivost bismarckovsl<6ho N i.
d6lnick6 tiidy proti burZoasii, ale trpEla rozvratnou din- mecka a stranil Francii; neviddl v ni ovSem pochol,itt'lrri.
nosti rusk6ho anarchisty Bakunina a francouzsk6ho anar- zemi se spravedliqim soci6lnim i6dem. 'Iak6 varoval v g,'
chisty Proudhona, mohl se ovSem stat ai, 20. z|ii 1870, nerilni radd Internacion6ly sv6 francouzsk6 soudruh/, irlr.y
tedy po ukondeni sv6ho ,,egyptsk6ho zajeti". Pii tvoieni ani oni nepropadli Sovinismu. Zatim co vyzfval nt-:rrrt,r.lirl
Internacionily pomihal Marxovi vyvr6tit taktiky nEmec- d6lniky, aby nepodporovali Bismarckovu vl6du, rr;rlrirl;rl
k6ho sociSlniho demokrata Ferdinanda I,assalla, kterf sc dElnickou tiidu Francie, aby vyuZivala vzmlhajiciclr r;,.
v boji proti reakdni Bismarckov6 vlid6 dopoult6l chyb ze- burZoasnE demokratickfch svobod ke sv6 tiiclni org;rrris;rr r

24
r lliil)r'irvilir sr. nr svrZcni burZoasie. V pokrodil6m stadiu 1875 vniklo do strany mnoho lxrclrylrrj'e lr llrcor ii r, ',,,, r,rlr',
vilky zlsl<;rl Mulx dokument6rni vojenskf materiSl o bdd- tick6 taktice, zv155t6 theorii EvZcrur I)irhlirrr:;r, 1rr.tr lr,lrrr
rr(.rrr strrvLr a zlrsobovacich obtiiich prusk6 armildy od n6- udeni napsal Engels iadu dlinkfr, litcli'lvoii sl;rvrrrl ,lil,,
tuct'liilro politil<a, ndkdejSiho komunisty, Johanna von Mi- ,,Anti-Diihring". Pozd6ji vybral Dngcls lii lt;rlriloly ; l,:t,,
gtrt,ln, ;r odcvzdal jej Engelsovi. Engels nemeSlcal a doplnil knihy pod nS.zvem,,Vfvoj socialismu orl rrtolrit, L vr., 1,,"
tlol<umenty svfmi n6vrhy na pokraiov6ni francouzsk6ho Ani smrt jeho manielky Lizzy [ngelsov6, ; 1,',.'1 71'11rr.l.r
boje proti PruSlkrim a prostiednictvim francouzsk6ho so- 12. zirii 1878, nedovedla Engelse odv6st otl j,'lr,r 1rr,ir,
cialisty Lafargu:,ea, Marxova zetd, vie zaslal v11d6 Nirodni ad bolest nad touto ztritol Engeis nezakryval.
obrany francouzsk6. Poditkem let osmdesit;ich mu poskytly lorrrlyrrslii' rr,,
Od roku lBTL by| dopisujicim sekret6iem InternacionSly viny ,,Irabour standart" sv6 strinky k ritokfim yrroti :rrr1gli,
pro Belgii, Span6lsko, Italii, Portugalsko a Dinsko. Rado- k;im kapitalistfim. V t6 dob6 se Engels rovndl z;rslorr.;rl
val se z risp6chu PaiiZsk6 komuny, r. 1871 t. j. prv6ho o zaloieni francouzsk6 d61nick6 strany. Engels st: Irilrr,'
pokusu o ziizeni diktatury proletariitu. Tento pokus d61- zablval pi'irodnimi vEdami a aplikoval na n6 mcthorlrr rli;r
nikri byl burZoasii krvav6 potladen, ale Engels se brzy lektick6ho materialismu. Piipravoval ve1k6 clilo : ,,1 )i;r
probral ze zklamhni a dobie pochopil, Ze pokus o ucho- lektika piirody", ale smrt Karla Marxe roku 1BB3 zlrir:r,,
peni moci francouzskfmi d6lniky, i jeho porLLka, piinesl bila, i,e Engels povaZoval za piedndjli dokondit M;rlxiiv
mnoho novfch, vi,znarnnj,ch zkuSenosti pro boj d6lnick6 Kapit6l. Smrt Marxe, k n6muZ flngelse pojilo vdtii pirit,'l
tiidy v budoucnosti. Co vlechno si z6sluhou Bediicha stvi, neZ o jak6m vypr6v6ji ,,nejdojimavEjSi antick6 k'glrr
Engelse uvEdomili socialist6 v souvislosti s por6Zkou Pa- dy o piitelstvi" (Lenin), jim hluboce oti6s1a. Nad hlrlrt.rrr
iiZsk6 komuny, nejl6pe vysviti ze slavn6 Leninovy knihy sv6ho piitele pronesl strhujici IeL,v nii. tak6 pravil'. ,,A t,.
,,Stit a revoluce". AvSak Internacionila se jiZ tou dobou miel v6Zen, milovin a oplak6vin miliony revolutnich s1,,,
zmitala vnitinim bojem mezi v6deckfmi socialisty, vede- lupracovnikri, od sibiiskfch holnikri pies celou tr)vro;rtr ;r
nfmi Marxem a Eqgelsem, a utopisty a anarchisty, vede- Ameriku aZ ke kalifornsk;fm dElnikfim, Mohu sm6le tvrrlit :

nfmi Bakuninem. Engels bojoval za vitlzstvi v6deck6ho mohl mit je5t6 mnoh6ho protivnika, ale sotva mi:l osol,
socialismu ze vSech sil, ale nisledkem t6chto pomErfr se niho nepiitele. Jeho jm6no bude Lit po staleti j;rlto jt.lr,,
I. InternacionSla prakticky rozbila jii. r. 1873. JelikoZ Marx dilo." A to, Ze skutedn6 Marxovo dilo bude po stalcti iit,
pracoval na Kapit6lu, piipadl Engelsovi tEZkf rikol obsta- je z5sluhou Bediicha Engelse, kterf dovedl zanechati vl:r:;l
r6vat potiebnou publicitu a v6st i administrativni z|leLitosti. niho rozpracoyan6ho dila a uspoi6dal vyd6ni gcni:ilrri, lr
Navic jeItE popularisoval theorie Marxova KapitSlu a ob- dEl sv6ho mrtv6ho piitele, nejen druh6ho a tictiho svrrzLrr
hajoval vEdeckf socialismus proti viem ostatnim, naivnim Kapitilu, coibyla pr6ce fimornl,, ale i vydini rrrrrolur ii
tlrcsim. Engels v6noval velkou pozornost d6lnick6 stranE nfch, nevydanfch spis&. Znatnou dist Marxovu rlilrr 1,i,.
Nirrnecka, ale po vyhl6Seni Gothajsk6ho programu roku kl6dal do cizich jazyl<fi a napsal iadu pi'eclnlrrv. S;irrr ,j,':,1,.

:10
rukrt lHl{,| vyrlrrl svt stl]cjni dilo:,,Privod rodiny, soukro- kradovinim udeni nejvEtSich pi-etlstavilclii f ihrr;olrr', 1,,,1r
t stltu", kter6 je zikladem studia politick6
rrrilro vlrrnlrri(:tvi tick6 ekonomie a socialismu", (I,enin) t ic st: rl;il'' r'rrvlll
lrirlulie lr v r'occ 18BB vydal z6vaLn'6, filosofick6 dilo: ,,Lud- v t6sn6 souvislosti s denni politickou a vltlt:t'liott 1,t;txi.
vlk lictttrrbach a vyitst6ni n6meck6 klasick6 filosofie". V oblasti filosofie, tedy ne snad v ,,t.t'tol'ilttittr" riLrv,t
llrrgclsova smrt piervala dokondeni posledniho, 6tvrt6ho smyslu, je v6deckf socialismus materialislit'lii ;r 1,r,,1,,
tltlu l(apithlu. Engels ,zemiel po kr5tk6, ale bolestiv6 cho- i atheisticlcf. To znameni, Le oilmith mysticlt6 :t lrol,oirrit',1
rrrb6, l<rdni rakovinE dne 5. srpna 1895 v 11 hodin veder. kiisk6 vysvEtlovini svdta a setrvivi na prvotlrosl i lrrrrol y,
Aby bylo vyhovEno [ngelsovu' poslednimu piini, bylo jeho kter6 se :ryviji a na nii, v u,rdit€m historick6m st:rtlitt lolrol,,
tilo spSleno. Pied pievozem do krematoria ve Walkingu qfvoje vznikl Zivot. Nejdrlsledn€ji je marxisticli(' ;roj.li
u l,ondfna byla rakev dne 10. srpna vystavena v nidraZni rnaterialismu osvEtleno v Engelsoulch dilech:,,l,rrrlvil'
lrale a pohiebniho obiadur se zriiastnilo 80 lidi, mezi nimii, F'euerbach a lyristEni nEmeck6 klasick6 filosofit:" :r v,'
hyly vj,znatn6 osobnosti socialistick6ho hnuti a i mnozi spise ,,Anti-Diihring". Stejn6 tak I,eninova kniha ,,M;rlc
z t!ch, kter6 Engels dasto kritisoval. Mezi piitomnfmi byly rialismu5 a empiriokriticismus" se drikladn6 zab;fivir fiLx;,,
t6Z Marxovy dcery Laura a Eleanora, Marxriv zet LaLar- fickfm materialismem a vyvraci n5mitky, kter6 proti rrr;r
gue, kterf byl vridcern francouzskfch d6lnikri,'nEme6tl so- terialismu byly vzniSeny. Ani materialismus neni vfnryslt'rrr
cialist6 Bebel, I,iebknecht, I(autskf, Bernstein a jini. Engel- urdit6ho nov6ho politick6ho hnuti, ale filosofickfnr rriz,
sovo posledni piSni bylo spln6no do d&sledku: jeho popel rem, kterf zast|vali od starovEku nejlep5i myslitcli:, ti,
byl rczhozen za prudk6ho vichru nad moiem. kteii bojovali zalepli sv6t pozemsky a neh6jili fitlal< a lrt'z
pr|vi na tornto sv6t6 pod rouikou slibri posmrtn6ho rijr'.
Marxem a Engelsem vlak dostoupil materialismus svi'Ir,,
DOSI,OV. 6pln6ho a harmonick6ho vyj6dieni methodou dialckt icl<,,r r

Pro n6kter6 iten:ii'e tohoto Zivotopisu, a to pro ty, kdo ,,Dialektickf materialismus je svEtovlf nizor marxislicli,
leninsk6 strany. Tento svEtov! nizor se nazyvi dialt:l<ti,
z jak6hokoliv dfivodu se stile je5t6 nedostali k prodteni klim materialismem proto, i.e jeho zprisob nazirhni rr;r lrii
ltlasickiich ddl marxismu a jeho v6rn6ho a jedin6ho pokra-
rodni jevy, jeho methoda zkoamtrni piirodnich jcvii, j,'1r,,
dovSni, leninismu, d6vime n6kolik slov o u,ieni, kter6 En-
methoda pozn|vilni tdchto jevfi, je dialekticki a jclro v.y
gels spoluzaloZil.
svEtleni piirodnich jevfi, jeho pojeti piirodnich jcvii, jclr,,
Reakce se snaZi namluvit neinformovanfm lidem, Ze
11

theorie je materialistickS." (Stalin; Zkoumlnin a nrr'lllr


marxismus je jakirsi uzavien|" doktrina, dogmatick6 udeni dou dialektickou je potom rozumdno zkoumini vt'','i v f ,'
11

a setrv6v6ni na nEkolika poudkich, kter6 si vymyslil Karel jich vj,voji, pohybu a nikoliv v domn6l6 jejiclr ztrttttL'rlt
Marx. Je naopak pravda, ie Marxem pro komunist;r ne- Vfvoj vleho se ddje od nepatrnfch zm6n, l<tcr6 st' lroillrr.
i===L

zatin| sv6t, ale Ze Marxovo udeni je ,,bezprostiednim po- hromadi ai, tato nezbvtnS" evoluce dojde horhr, lirlr' ,.i1,,,

2B
rrt. n,r',t,r\,i ;,r,,lrotl r[o,jirr(: povahy, l<vality vEci a piichizi driitehi vfrobnich prostiedkfi a zjcdnat t:rlt pit.rllrrl. l,r,l
vy'vr,lr,rlcrri lr'.lo cvoluce rcvoluci. Celf tento vfvoj je pro zruSeni tiid a budovftnibeztiidni spolci.rrosri.
r, 1,r ir o,1,. rrsl'rr{t'i'rjovin llojem protikladfi, (Viz broZuru O vyS5im smyslu revoludniho pierotlu do lrt:z.liirlrri s1,,,
I ill,rlirr;r ,,( ) tliulcktick6m a historick6m materialismu".) lednosti nis pak piesvEdduje tak6 Marxfiv g.cniilnl ,,l,jr,v
.l ,lil,oi l\4irrx a Engcls v6decky zjistili podobn6 d6ni, v oblasti ekonomie: Theorie nadhodnoty, litcrou .it.iti ;rrrr
l,rr j lrlotililaclfi a vrchoieni evoluce zikonitym pieskokem Engels pii psani ,,ZlasaCl komunismu" v rocc ll{47 rr,.zrr:rl.
rr'vrrltti:rrim i v ddjin6ch lidsk6 spolednosti, poloZili ziklady Tato theorie pojednSvi o skutednfch pramenech a ztlr.o.j iclr
li rrratcrialismu historicl<6mu. zisku kapitalisty, kterf sice plati dElnikovi za jcho 1rr;i,.i,
\r oblasti historie a socioiogie se vZdy naSlo dosti v6dcri, ale vykoiisfuje jeho pracovni siiu. Na StEsti mirnrc i v!
irtcii vykl5dali 1idsk6 ddjiny n6hodami. libovfili vl6dnou- znadnou knihu tesk6ho autora J. Ulrycha, pscu,l,,,,y,,,
cich nebo dEni na tomto svEt6 svid6li na jakousi nadpiiro- f soudr. I(amenick6ho, umuden6ho nacisty. T'ato lirrllr:r
zerou silu. \,[arx a Engels na z|kladE dalekosiLhl6ho studia ,,Zilklady marxistick6 ekonomie" je rovn6Z nezby.tnorr 1r,r
tlokizali, kterak se ,,2 jednoho iSLdu spoledensk6ho Livota mrickou uv6dom616ho socialisty a theorie nadhorlnoty,' j,.
vyviji, nS.sledkem rfistu vlirobnich sil, jinf iid, iid vy55i v ni piistupnE, ale zevrubn6 vysv6tlena.
pi. z nevolnictvi vyrrist6 kapitalismus" (Lenin).
I kdyZ tento nevyvratitelnli fakt musili burZoasni histori-
kov6 dasto vznat, zadali se pod6SenE vzpftat, kdyZ byl l\{ar-
xem a flngeisem dile objasn6n i zlklad a hybni sila tohoto
vlivoje: boj ti'icl, a proto i pravl podstata instituce, nazli-
van6 stit. (Viz Engelsovo dilo ,,Pfivod rodiny, soukro-
m6ho vlastnictvi a st6tu".) Tiidou je rozum,6na olta spo-
leiensk6. skupina, lidi, kterh nl tentj,:z vztah k vfrobnim
prostiedk&m, na pi-. ji yto 1,1irobni prosti-edky (stroje,
pfida atd.) nlleieji a vlastni je z dfivodu, aby jin5. tiida,
kter6 je ovSem mnohem podetn6jSi, ale nevlastni vfrobni
prosti'edky, na nich za mzdu pracovala. Tak v 6ie kapita-
Seznam literat:ury, z nii, bylo 6erp.Jrrr,,
lismu existuji tyto dv6 tiidy: burZoasie a proletari6t. Mezi- Josef Ullrich: O virnim pidtelstvi Karla Marre a liriii, ltt
ti'idni vrstvu pak tvoi'i ti, kdo nepatii ani do tiidy hapita- Engelse, Praha 1948.
iistri ani do tiidy proletariStu, z michi. vEtlina viak, zvlS5tE Fried.rich Engels, der Denker, Basilej 1945, podle Vclliti ,.,,y11
sl<6 encyklopedie.
drobni rolnici a samostatn6 pracujici Zivnostnici, v dfi- Gustav Mayer: Friedrich Engels, dil I-II, Berlirr 1920.
slcrll.ru socialistick6ho uteni al<tivn6 chipe, a to z vlastniho l,cnin: Tii zdroie a tii sou,idsti marrismu, Prah:r l()lrr :r ,lil.r
zi jn.ru, rl6jinn6 poslSni proletari6tu vyvlastnit vlastnictvi l\'larxe a Engelse.

:lo
155
二 I R I︲

Ilediiclt. lin.gel.s
Naprrl l"rrrrt ift'k (icrviukr
I. vyrlr'rrri v rlrtlrrrtr l()'lJ)
Vydalo ntkllrl;tlclslvi Orhis, l'rthn
Pismem ltolrtlrlsort vylirhla
v nihlailu 15 000 v:itiskri
knihtiskirna Orbis, l'mha Xll, Strrlinovr 46
Cena 6 Kis

SbFrL“ .κ DO JE・ ≠ Jcr″ ,fね κrο /r。 フ


イs,odα たご
π r“ Ler3
"ι `PP2■


下ミ ミミユニ
M‖ ″ガθイ

︱ ︱ ︱・
I 島 □ 恒 p ︲
138f∬ 」ぷ11 KDO JE fiυ

tvoii ziklad nov6 encyklopedie


Yynikajici osohuosti z cel6ho sr6ta a ze
vEcch oborfi, obraz jcjich iivota a vfzoam
jejich price, zhodnocen6 v zrcrdle dneEka

Ddle se piipraouji mimo jin<i tyto iiootopisS,t

Aloも I I rt7.i0 I{usorgskiJ


Al・ bes I lvi0z(loslllv Nukrasoy
路 allyj (,'l)nrll ('llsl( y N{rmcovfr
Botev (llrr x:lr rl riuSr:k Neltrda
Call,ド ● .lrrtrririolt Ost rovs&'i j
`k」 .I clrtk ()w{,I
8識 器 .I ir:lsr:k l'[lnlnin
1)cstinti● 、■ Krtlittln Itrr,rlildr:v
Dickeals I{ i rov Itd,I)in
DobrolJlス 1)。 V l{liotx't ;t Il{)lItu)(l
DtllDrovま ′ liol lhr Sltlnl Sitrrrrr
Dvoi`k Allt I(oviri,rt rl Sl rr r r ls lrn,sk ij
D2● :ウ nsklJ
1‐ Krulxl<fr l.lvr.r rllol
Fuё i,k Jul. Lenirr Sir.f ;r ilik
Glillka Liobknecht Si.r1rl11;1
Gorkij Luxemburrorir It 'l't'l
GHbojedov MakaIerlU(0 Zrr,lr rl , x li i' l ,

Hane Menal6lqiw 2rlrurov


胸 ra IWichiewicz Zrrk ovrh l.i

1 1 = = ︱
(1 tcndie prosime: Llpozorndte sunti, o konr ltysta sc rhtili
lopi;dit., podle mohrosti. uyhooinut


︱ = P ∴
Ccun jcrlnotlivfch svazci:krr (r Ki.r

い ﹂︱
NAKl,Al)A T lll.STVl oR BIS‐ 1)It A ll A

133 N apsal

F'ranti5ek eervinka
(,'r,rrr (r i\i'.c
1):`l::ヽ 1'‖ A‖ A