You are on page 1of 42

AROSLAV VOZKA
ヾミ

GRACCHUS BABEUF
vfidce spiknut i rovni ch
GRACCHUS BABEUF
ν′″ιッ及′μ″″ν4/カ
JAROSLAV VOZKA

GNACCHUS BABEUF

vtidce spiknuti rovnlch

PRACE
1947
START K BURIESTVI

Bylo to rok pled Francouzskou revoluci, kdy v mal6m pi-
c:arclskdm mEstedku Roye nepatrnf obdan, kterf vlastnE ani
oblanskltch priiv nemEl, ponEvadZ nebyl ani Slechticem ani
fcudilnim statk6fem, dospEl k piesv6dieni, Ze dosavadni spo-
lctenskd ziizeni nevyhovuie. Frangois No?l Babeuf nebyl je5:6
scrcidlnfm bulidem a neodvaZoval se pfedvfda\ i.e za pouhlt
rok dEjiny zrychli svrij bEh a Ze dobytim Bastily se zadin6 nov6
cpocha d€jin.
Bylt synem zchudl6ho dristojn{ka, kterli v ioldn6iskfch sluZ-
bilch ve voisku cisalovny Marie Terezie a jejiho ndstupce Jo-
sefa II. dosrihl dokonce hodnosti majora a nEkolika zaslouLe-
nlich vyznamendni, aby na sklonku svdho Zivota musil za
bfdnou mzdu pracovat jako nddenik na opeviovacich prac{ch
v Saint-Quentinu. U Babeuffi bylo mnoho dEti a Frangois,
nejstarSl z nich, musil petovat o mlad5i sourozence, zejm€na
kdyZ jeho ne5tastnE vdand matka Marie Catherine, roz. Ance-
retov6, musila tak6 vydEliivat iako textilni domdcl d6lnice.
Claude Babeuf, zvanf L'Epine (narozenf 2. dnora ryo), dal
svCmu synovi, co m6l. Nebylo toho mnoho, znalost nEmdiny
a to nikoliv spisovn6, a pak zdklady matematiky a chut, aby
spoledensky Sel vfS.
Nabdd6ni k sebevzd6ldnf, kter6 tehdy bylo n6strojem soci6l-
nllro vzestupu, bral si FranEois k srdci, i kdyi: tato cesta byla
plnd nesndzi a obtill. OstatnE leho ml4dl bylo velmi neutE5end.
Narodil se dne 23. listopadu ry6o v Saint-Quentinu, tudil
v tCmle kraji a v tdmie roce jako vznEtlivlt iednik Camille kitu. ZdA se v5ak b5it pravdE-
re zir.'lr,,val matridni z6pis o ieho
Desrnoulins, kterli dne rz. dervence r7S9 piamennlimi iedmi
;rrrrl,lrnc{, Le Babeuf nechodil do 5kol, pon6vadZ na to nebylo
podn6coval pallZskli lid, aby ho dostal do pthybu, nebo
o dva rlrsr,rtck penEz a Ze se nau6il dist z nEkolika listri novin nebo
roky star5i Maxmilien de Robespierre, kterf tak pronikavE krrilr, kter6prf naSel na ulici.
zasiihl do jeho osudu. Oba byli syny picaidie, siejnE jako
Nespornltm faktem je, Ze Babeuf uZ v patn6cti letech opustil
Antoine Louis Ldon de Saint-Just, kterlt n6zorovE m6l
bliZ rodinny' krb. Nejprve byl zam6stndn u geometra de Bracque-
k Robespierrovi, jehoZ obhajoval u *rrn6 se snaZil zachrdnit monta, kterf jevil o nEj znadnf zijem, a staral se o ieho vzd6-
jeho hlavu pied guillotinou. Byl vrstevnikem
ihrabEte de I/rvdnl. V bieznu r779 na5el zamEstnfni u jak6hosi Hullina ve
Saint-Simona, socialistickdho klasika, kterf sv6 ml4dl proZir.al
Flixecourtu, vzdiilendm asi zy km od Amiensu. Nevedlo se
v Picardii, na rodinn6m z6mku v Berny. kdyZ vypuki. ,.rro- mu piiliS dobie, iak vysvit6 z ieho dopisu otci z 26. kvdtna
luce, Saint-Simon st6l.politicky preivE v picardii tim€i na
stej_ r78o, v nEmZ sd6luie, Ze mu jeho pdn ddvri tii franky mEsidnE,
nim riseku revoludni fronty jako Babeuf; Saint_Simon se tehdy
a to po6inaie zy. bieznem, kdy uplynul jeho zkulebni rok,
ostentativnE vzdal svdho Slechtickdho titulu a plijal obdanski
za nEjZ, jak iikii, ,rnic neziskal". JedinE mu na v6noce poskyd
jmino Bonhomme, zatim co Babeuf v t6Ze dob6 piijal
kiestni oddv a piir stievicfi. ,,Mrij vfdElek je velmi skromnf, avSak
jm6no Gracchus, upominajicl na antickiho mrtedniku
za ag_ pro okamZik nem6rr. Iep5i moZnosti".
r;irnf reformu.
Babeuf byl zamEstndn jako pomocn{k u geometra a v tomto
Hezkou legendu zaznamen6v6 prvnl Babeufiiv Zivotopisec
povoliin{ mEl moZnost poznati strasti venkovsk6ho lidu. Sdm
Advielle. Podle ni, kdyZ Babeuftv otec tu5il, Ze dny jeho i,ivota
zaiil mnoho ristrkri od klientfi, jimiZ byli feud6lni statk6fi,
jsou sedtenS shromdZdil kolem smrtelndho loZe
sv6 dEti, kte_ Lijici nad pomEry, kteli svou zpupnosti provokovali pracujici
rlim prf pravil: ,rZde je jedinf poklad, kterli v6m mohu od- a plitom sami tonuli v dluzfch. VidEl str6d6ni sedl6ki, vyko-
kdzat: jsou to Plutarchovy ,rZivotopisy,,. Z mui,ri antikS fistovanfch svfmi feud6lnimi piiny a cirkvf, jli musili platit
o nichZ vyprilvl, zvolte si roli, kterou bych si pl6l sledovai,
desdtky, jakoZ i majetnikry manufaktur, v nichZ si piivSrdEld-
J6 bych ,.
aZ se ridastnite hroznltch revoluci.
podobat vali ve voln6m dase. A kdyZ byla Spatnii riroda, sedldk doslova
Gaiovi Gracchovi, i kdyZ bych musil iemiitjako "hrel
on a jeho umiral hladem. Tak Babeuf pozn6val Zivot v cel6 jeho syro-
stoupenci pro vEc nejkrdsnEjjl pro blaho v5ech... A nejstarli vosti.
-
ieho syn FranEois Nodl porozumEl otci a prlt dotknutlm otcova
│ I kdyZ musil dilt aZ do rimoru a potitat s kaldfm sous,
mede pifsahal, ie bude hoden tohoto vzoru.
plece jen zatoul,il po osobnim StEsti. Nedlouho po otcovE
NenI zn6mo, kolik pravdy ie na t6to historce. OstarnE k nej-
smrti se oienil s chudilkou a nevzdElanou, avlak bezmeznE
ritleiSimu mlddi se poji i iinri zkazka,podle niZ Babeuf nemohl
mu oddanou pokojskou sv6 dIivEj5i zamEstnavatelky, s Thi-
blit ani pokitEn, ponEvadZ tehdy jeho rodide nemohli knEzi rbsou Levasseurovou, kterd byla o nEco starSi neZ on. MEI s nl
zaplatit za kiest. Je sice pravda, Ze Babeufproiil velmi mnoho celkem p6t dEti, z nichi: dcerka Katelina Addla zemlela v r.
bidy v sv6m mliidi, av5ak toto tvrzeniiesrrry5l.nkor, ponEvadi
ry87 na pop6leniny, kter6 utrpEla pii hrani. Syn, narozenl,i v r.
r78i, byl pozdEji obdivovatelem Napoleonovfrn. Dal5f dva JistE se Babeuf zamyslil nad thesi Mablyho, kterj v spise
synov6 skondili tragicky: jeden padl v r. r8ry, kdy NEmci se ,,'[-h6ories sociales et politigues" napsal, Ze rrvlastnictvi nds dEll
drali do Francie, druh1r spdchal sebevraZdu pii vstupu kozdkri vc dv6 tlidy: bohat6 a chud6. Prvni diivaji vZdy piednost
do PaIiZe. sv6mu Stdsti pied blahem stetu a druzi nebudou nikdy milovati
Babeuf Zil se svou rodinou nejprve v Noyonu v jedind vlhk€ vlddu a z6kony, protoze dovoluji, aby byli ne5tastni".
mistnosti. MoZno iici, te hlad u n6ho byl stdl)rm domovem. V t6to dob6 pozn6val filosofa Jeana Jacquesa Rousseaua, ni-
VZdyt musil Ziviti t€i: svou matku a plispivat na obZivu sv1y'ch koliv osobn6, pon6vadZ tento revolucionisujfcl duch, jehol
sourozencfi. Byl prolet6iem. Tim se li5il od ostatnich postav vliv prisobil od Zenevsk6ho jezera tdmEl do cel6 Evropy, uZ
Velk6 revoluce francouzsk6, kterd Zivotem i namnoze smj5le- v r. ry78 zemIel, led jeho my5lenky o nutnosti obrodit sou-
nlm byly mE5triky. tYasnou spolednost uzn{nim piirozenfch lidskfch prdv roznE-
Babeuf si ovEioval sv6 pozniiv6n{ tvrdosti soudasndho spo- covaly mysl jeho Eetnfch vyznavadfi. Byla to zejm6na Jeana
letenskdho i6du detbou filosofii, kteli piipravovali pridu Fran- Jrrcquesova odpovEd na otizku dijonskd akademie vEd o nerov-
couzskd revoluci. O nich se pozd6ji v dopise Dubois de Fos- rrosti lidl (Discours sur l'orisine et les fondements de l'ini-
seux z 16. listopadu 1786 vyslovil, Ie ,,tuto filosofii miluje, galit6 parmi les hommes, ry14), ktefi Babeufovi oteviela 5!
pon6vadZ d6l{ dest naSemu stoletl a nutnE vytvoii StEsti tEch, rokC obzory a svedla ho na cestu revoludniho socialismu.
ktei{ piijdou". Nemyslel tim jen na Voltaira, Diderota, D'Hol- JistE Rousseau mluvil Babeufovi z hloubi du5e, kdyZ odsu-
bacha a Helvdtia, nlbrt zejm5na na Mablyho a Morellyho. z,oval princip soukromndho vlastnictvi ve sv6m trakti{tu:
Tak Mably v svdm poiedndnf o povinnostech obdansklich ,,I)rvni, kdo oplotil pozemek a Iekl ,rtoto je moje", byl pravfm
(Trait6 des droits et devoirs du Citoyen) napsal: ,,Nedtu v nE- r,ll<ladatelem spolednosti. Kolik zlodin&, vraZd a strdddni by
kolika cestopisnfch spisech popis lidupr6zdniho ostrova, kterSi Iryl uspoiil lidstvu ten, kdo by vytrhal koliky a zasypal pii-
mne priivE nenadchne, abych tam promital republiku, v nlZ koPy, a zvolal k svlim bliinim: ,rChrafite se poslouchat tohoto
by vlichni byli rovni, vSichni bohati, vSichni chudf. Na5im poclvodnika! Jste ztraceni, jestliZe zapomindte, Ze ploty jsou
prvnlm ziikonem by musilo b!t, aby nikdo nic nevlastnil. PIi- v$t:clt a prida Ze nepatfi nikomu".
n{5eli bychom do velejnlich skladfr ovoce naII prdce: to by Ilabeuf vSak nesdilel Roussea&v ninorri.e je moinf ,rnivrat
byl stdtni poklad a dEdictvi kaid6ho obdana". Morelly v svdm k 1rl'irod6", ,rzlat! vdk lidstva ie za nimi", nfbrZ shodnE se
L,e

,rZdkonu piirody" (Code de la Nature) kreslil tdZ spolednost, S;rirrt-Simonem, av5ak daleko diive neZ hlasatel industrialismu
zaloil,enou na spotfebnim komunismu: ,,Jednotlivci by nic ne- tvr<lil, ie teprve k n6mu spEjeme.
vlastnili, vymEfiovali by vlit6iek svd priice mezi sebou podle ll;rbeufriv i,iyot v provindnim m6stedku Roye en Santerre,
svltch potieb. Kai;d! obdan by byl nucen pracovati v zemE- htlt: pracoval jal<o geometr, byl jednotviirnf. Jedinlim jeho
d6lstvl od zo do z; let. OdEvy by byly jednotnd, manZelstvl ,rrvi:l.cnim byla korespondence, kterou navizal s tajemnikem
nutnd v 18 letech. DitE starll pEti let by bylo odilato matce ,u'r'irsli6 akademie Duboisem de Fosseux (nar. 14. prosince
a svEleno spolednosti". r74r v Arrasu a zemiel zr. prosince r8r7 v Paiii:i). KdyZ tato

′0 ′′
instituce, kterd mEla dobrf zvuk ve v6deck€m svEtE (byl v nl Dne 26. tiina ry86 Dubois ho sezndmil s prospektem bro-
dinnlr ui pied revoluci Maxmilien de Robespierre), vypsala Lrrry, hterou prdv6 obdrZel z Orl6ansu, o promEnE sv6ta dobrou
v r. r78g soutEZ na th6ma ,rjak zkritit cesty v okoli Arrasu", vfclrovou a v5eobecnlfm blahobytem v5ech lidf; prospekt byl
Babeuf se jl
zridastnil, av5ak neznaje podminek sout6Ze, svou
,rvlasteneck'1im" upozomEnim ,rna velkou bidu, kter6 vlude
prdci podepsalrcol mu Dubois de Fosseux vysv6tlil v dopise, cxistuje a na prostfedky, iak ji radik6lnd vyl6dit". Babeuf,
kterf byl podnEtem k navdzdnijedinedndho pl6telstvi. Je pozo- kterli pied tim detl Mablyho a Morellyho, zvEdavE se ptal na
ruhodn6, Ze Babeuf cituje v svdm spisku Rousseaua. Av5ak podrobnosti. Hlediska autorova se mu libila, uvEdomoval si,
ieSt6 daleko zAvaLnEj\i je fakt, Ze stykem s
timto zanicencem Le hlavn( piidina v5eho spoledenskdho zla tkvi v maietkovd
pro kulturu v nej5ir5im slova smyslu Babeuf velmi mnoho ncrovnosti, jii lze odstranit zefm6na na venkovE zndrodnEnim
ziskal. pfidy a zesocialisovdnim vlirobnlch prostiedkfi, a to i Zivnostl
Babeufriv piftel je zaiimav| postava. V mlidi byl krrilov- a femesel.
sk5im pano5em, avSak zakotvil v svdm rodndm kraji, v nEmZ Babeuf snil a piemital, iak by bylo moZno lidskou spolel-
byl vdZen nejen jako provinci6lni Slechtic, n!,bri: i pro sv6 zd- nost zlep5it, reagoval na niimEty sv6ho pifznivce, kterf mu
liby ve vEdE a umEni. M6l znadnd spoledensk6 styky, udrZoval nadrt6val idedl demokratickd republiky, v nil, by v5ichni pra-
spojeni s paiiZsklim vEdecklrm svEtem a s venkovsklimi vEdec- covali a v nii, by bylo spolednd vlastnictvl a rovnd spotfeba.
k5imi spolednostmi. Arraskii akademie byla jeho neivEt5f ldskou V bieznu 1787 Dubois ho dokonce vyzfval, aby mu poslal
a vEnoval ji tolik p6de. O jeho u5lechtilosti sv6ddi fakt, Ze se n6m6ty na pii5ti soutEz arraskd akademie a Babeuf v dopise
piritelsky choval k Babeufovi, kterlt spoledensky nic nezname- z n. biezna 1787 navrhuje, iednak aby zliem se soustiedil na
nal, a od ndhoi ho oddElovala propast vzdElanosti. Dubois de vyie5eni otizky,jakd byly doposud ziskSny vEdomosti, jak by
Fosseux poznal, ie Babeuf neni v5edni tlovEk a snaiil se ho bylo moZno n6rodu zav6st instituce spoledensk6, kterd by ied-
duchovnE povzndsti. Proto ho informoval o neirozlidnEj5ich notlivci zarudily maximum nejdokonalejSf rovnosti, iak by bylo
otiizkiich, o literatuie, divadle, vEdeckfch vlfzkumech, ot6zce moZno prov6st, aby prida nepatfila nikomu, nlibrZ v5em, a
kolonidlnl, historii, politick6 ekonomii, vfchovE, zkriitka o nej- posl6ze, jak by se spoletnE pouZlvaly vfrobky neirozlidnEjlich
rozlidnEf5ich vEcech, kterd ho znepokojovaly. Na druh6 stranE oboni pnimyslovlich a aby se ziidil ,,vEdnf katastr".
Babeufa povdioval zji5tov6nim mfstnich pomErfr, jako na pI. Z t6to formulace uI vysvitii, Ze Babeuf byl v zajetl komu-
dopisem z 3o. ledna ry87, mEl na ,,fIad6" ziistit smErnice pro nistickd doktriny, Ze byl hlasatelem mySlenky spoletn6ho vlast-
urdeni ceny chleba. JistE si Babeuf poklddal za velikou dest nictvi. Dosp6l k piesvEddeni, Ze soukromn6 vlastnicwl je tieba
bezodkladnE sv6mu piiznivci vyhovEt. zru5it, Ie rrzdkonoddrstvi" neboli t. zv. zlkonnf stav ie vlastnE
Tak se obzor Babeufriv znadnE roz5iioval. Byv upozornEn nlstrojem dtisku Sirokfch vrstev pracujiciho lidu malou men-
na nEkterd knihy a dasopisy, kupoval si je, ai se musil jinak Iinou bohatJ'ch.
uskrovnit. Cetl v nich ndzory, kterd ho pozvolna plivddEly Jist6 Babeuf nedospEl k tEmto n6zor&m v svd dob6 s5m.
k formulaci vlastniho ideologick6ho systdmu. Pledrevoludni Francie byla nabita soci6lnim reformdtorstvim.

′2 ″θ
Babeuf jistE dostal do ruky knihu tajemnika zahranidniho mi- stlllrLrC. .SnaZil se plevdst Babeufovu pozornost na pole ne-
nisterstva Mablyho, v niZ polemisuje proti soudasnjm n6rod- p,rllri, ltd, ov5em marn6. MySlenka rovnosti a my5lenka revo-
nlm hospoddirim a doporuduie komunismus a r.yslovuie se Irr, r' rrc$la Babeufovi z mysli. A kdyi revoluce pIi5la, nebyl
pro pronikav6 omezenl d6dicky'ch pr{v. Velklr ohlas mEla tlrrr pl'ckvapen. UvEdomil si, Ze pii5la doba dinri.
utopie Morellyho o ide6lnim komunistickdm ostrovE i jeho Zc Livotopisnfch detailfi ie zvlilltnl, ie Babeuf se uchdzel
spis ,rCode de la nature". Na rozdil od tEchto myslitehi, vice o ;rl'iietl do zedn6iskd l6ie. ZdA se, Ze 5lo o l6ii ,,Sfastn6
mdnE meta$rsickfch a utopisticklich, Babeuf se nevzn6sel v stra- rcllrlln{", v nlZ byli i dva dlenov6, z rcdiny Bracquemontovy.
tosf6ricklich v1/5indch, nfbri byl stiizlivli realista. Ideov€ pro- .lc to pi'iznadnd pro Babeufovo nizorovl, zamdien{, nebot v tdto
jekty stavEl na skutedn5ich hospod6Isklich basich, k nimZ do- tkrb[ svobodnd zedn6iswl napomdhalo rozkladu feudalismu,
spEl pohledem na skutednost, a to zejmdna venkovskou. tI'cbas v svd podstat6 zrist6valo hnut{m pokrokovdho mE5fan-
Babeuf vidEl netoliko svou vlastni bidu, s nii, tElko zilpolil, 8tVa.
ale i strdddni sedl6kri, kteli upadali pod tlhou dafiovlrch bie-
men a cirkevnlch desdtkt a byli vykoiistov6ni neien pachtov-
n!m,nlbrt i piekupniky zemEdElsklich plodin. Polovinu sv6ho
hrub6ho pracovniho drichodu sedl6k mdl pro sebe a nastaly-li
Spatnd inE, pak nejen Zivoiil , nfbri: doslova umiral hladem
a nemocemi z podvli.ivy. Odtud Babeufovo vfchozi zamEie-
n{ na agrdrni komunismus, kterf je prost moralismu, jlmZ byl
zatiLeo jeho pozd6j5l piitel Sylvain Mardchal, kdyZ v kn{Zed-
k6ch Zalmri neb pasr5tlsklich bdsni evokoval zlat! vlkrv nEmI
byl uskutednEn komunistickSi ideril, jehoZ soud6sti v5ak byly
hezk6, idylicky cudn6 pastfiky.
Babeuf uZ pied Revoluci dospEl mnohem d6lrne|jeho sou-
dasnfci k ndzoru, Ze komunistickl,ziizenise m&Ze uskutednit
-
iedin6 ,,velkou revoluci", i.e je nezbytno, aby se dosiihlo pro-
nikavltch zlepSeni, hluboklich otfesfi... T6mito svfmi niizory
dEsil sv6 znim6,, kteli si nedovedli piedstavit, Ze by mohla
tdci krev, Ze by se kutdlely hlavy krdlovskfch manZelfi pod
osdlm guillotiny. I Dubois de Fosseux ve sv6 korespondenci
s Babeufem uh;ibal, kdyZ sly5el ntzory, kter6 se mu zdrily bft
neuskuteEnitelnd a fantastick€. VZdyt
iemu balony, pruplavy
a iind divy vEdy a techniky byly hmatatelnd a rozumem po-

″ィ r∫
DOTYK S REVOLUCf l(rtl l.udvlk XVI. si neuvEdomil, ie dny jeho panovdni jsou
arr'teny, kdyi: zahajoval 1. kvEtna 1789 trrinni leii parlament,
' 'rl
rri'lrol odekiival, Ze mu d6 souhlas k zavedeni novjch dani.
A r i *liivlcem se nezminil o potleb6 fstavnich zmEn, ba dokonce
v'trrrval pi'ed reformnim risilim. l,ed z6stupci tietiho stavu se
rrtrrrl:I- spont6nn6 sjednotili na spoledn6 ziikladnE a poZadovali,
*lry rnanddty byly verifikovdny na spoledndm shrom{idEni,
F*n.otrrrk6 revoluce zatala dobytim Bastily. DuchovnE fernu'). se z6stupci aristokracie urputn6 bri{nili. Pod tlakem
byla piipravovdna encyklopedisty, zvldltE Jean Jacques Rous- r,lstulrcfi tletiho stavu prohliisily se gener6lni stavov6 zanlrod-
seauem, Diderotem, d'Holbachem a jinlimi. PIimfm signdlem r( slrromiiidEni, kter6 rozhodlo se nerozejit, pokud Francii
ke vzpoule paiiZskdho lidu byl neudrZiteln}? stav francouzskd- ru'lrrrde d6na novd dstava. Udinilo tak proti protestu Slechty,
ho stdtniho hospod6istvi, kterli krdle Ludvika XVI. plinutil, Itterli zfskala slab6ho kriile na svou stranu, zo. dervna 1789
aby svolal generdlni snEmy. Jim piedchdzela pronikavd hospo- rrtrrcscnim, v n6mZ se vfslovnd uvfidirLe dlenovd shrom6ZdEni,
ddiskd krise, zprisobend Spatnlimi inEmi, takZe drahota velmi lrtcrdmu se krdl pokusil marn6' zabrdnit ozbrojenou moci, se
vzrostla. V nEkterjch kraifch, jako Alsaskur lid6 umlrali houfnE nikrly nerozejdou a sejdou se vSude, kde okolnosti si toho
hladem. Tdm6i v cel6 Francii nastalo sociillni vienl, v nEkte- vyla<luji, pokud ristava krdloystvi nebude stanovena a na pev-
rfch krajfch dokonce do5lo k otevlenlim ozbrojenlim vzpou- r{elr zdkladech utvrzena.
r6m. Kritikri socidlniho zlizeni piiblivalo, pies existenci cen- l)l'irozenE, t:e paiii:sk!, lid sledoval se zdimem souboje, kterd
sury. Nejv6tSi vliv mEl spisek abbd Em. Sieytsse ,,Qu' est que cr orlclrriivaly ve Versailles, kde byla udin6na plisnd bezped-
le Tiers 6tatl", v nEmZ je brojeno proti vlisadiim a dokazovfno, rrontnf opatien{ proti tomu, aby zasahoval do jedndni. Tfm
Ie n6rodem je vlastn6 tfeti stav, do nEhoZ podftal mE5tany, nv,lern se nezmirnilo jitieni lidu, zeim6,na kdyZ krdl se nevzd6-
roln{ky i d6lniky. UZ svoliini generiilnich stav& prozrazovalo, v'rl rny5lenkv, Le rozeiene Ndrodni shromiiZd6ni ndsilim. Mo-
Ze Francie stoji pled pronikajicimi ud6lostmi. O zastoupenl rihrl prestiZ krdhiv tim ov5em poklesl a byl provdzen
v nich se halt6iily iednotlivd stavy mezi sebou, ba ani uvniti rurrescn[m o poslaneck6 imunitE. Hrab6 Mirabeau sice ritodil
tEchto tiid nebylo jednoty. Jen volebni shromdidEni r. zv. tIe- Irr ol i Slccht6 a kleru, kritisoval postup kriile a jeho r6dcti, avSak
tiho stavu byla relativnE klidnS, nebot tento stav celkem vEdEI, trrrtrriloval se jeStE s my5lenkou,i:eby kr6lovstvi mohlo blit
co chce a piechiizel do 6toku proti privilegovanlim. Odi celi rirlrrrzctro republikou. V6iil v nekrvavf plerod feuddlniho
Francie byly upjaty k Versailles, kde se mEly generiilni stavovC Lr,lkrvstvl v ristavni kriilovstvf po britskdm vzoru.
sejit. Hlavnlm mluvEim tietiho stavu byl hrabE Mirabeau, ktery l(rirl, tiebas to byl vyslovenyi slaboch, piece jen podldhal
navflzalkontakt s bretonsklimi poslanci, z jejichi: stiedu vznikl rrnlelrtiivdni svfch krdtkozraktch riidcri a dal piikaz k soustle-
Klub jakobin&. Poslancem se stal takd Maximilien de Robes- rlr rvrlrrl vojska pobliZe Palii:e, na kterouZto hrozbu, diktovanou
pierre, soudce arraskf , kterf tak hludn6 horlil proti aristokrar&m. vh'ritrirchcm neZ sebevEdomim, paiiZskj lid, plnE sympatisuiic{

′σ ′ノ
s oposicf, se podal nebezpednE
iitiitrcot se vystupfiov6valo p,, f rrr rcrl.rn Berthierem o zdsobovdnl vojska, jeZ m6lo roze-
rr' dervenci, kdy krr{l na misto umirnEn6 vl6dy Neckerov,rrrrt N,lro<ln( shrom6idEn{.
jmenoval vl6du vyslovenE reakcion6iskou. Dne
14. dervenc ( ) trnr rrapsal Babeuf sv6 ZenE dne z;. dervence l7g9: ,rVid6l
t789paiii'sk'davy,politickypiiliSneuv6domEld,podn6covan.,,.rrr
rrrljcri posravu tchdna, ieho zet Sel za nf, proviizen vlc
vSak oposidniky, mezi nimiZ ovSem nechybEli Desmoulins r,,.t
tislccrn ozbrojenfch lidl: vykonal takto pied zraky obe-
ctizddostivli vdvoda Orlednskli, kterli pozdEji prijal jm6n
,.r,urr,, .clou cestu piedmEstim a Svatomartinskou ulicf, dv6ma
Egalitdrse postavily do otevien6 rrporr.y,zmocnily se Bastilyr,,ri:ifci
cliv6kri, kteli nai pokiikovali a radovali se s voiskem
a ubily nEkolik kontrarevolucioniiifr. prrivodnim ii"ur t,:t,..,1,,,,.,f, jak
kterou posiloval hlomoz bubenikfi. Och, mne bo_
vzpoury ovsem byly sv6volnd akce paiizsk6 spodiny, rozffioor.l,r
,,u,, ,rdorti Byl jsem zdrovefi spokojen a nespokojen.
zgY*! piiiezdem neirozlidnEisich asoci6lnict zi"f,i, kterd prlitkll
pddu Bastily vilbila isem si: tim llpe a tim hriIe. Chepu,'Ze lid si ,i"aneua
Paili.
Ani Babeurnemohr uniknout gravitadnimu vrivu pievra,;ilil#f;,'i;-ffi:};:?tfiH:JffiX';i.1'l.lill,,1*?lffil
qtch palizsklich uddlostf. Pdd Bastily ho zastihl v Roy", u po,tr,,t,,f
ttvrceni, skfipec, ldm6ni kolem, hranice, Sibenice, kati
chopiteln6 jej pozdravil.;'ako derviinky lep5ich 6asri.-piedtin"t,r,lc.'se
mnolic.rto v5e naudilo niis mravrim tak Bpatnim..
piln6 sledoval vy'voj udiilosti a nebyl nedinnli. Vidyt v
,,ra1*,r,i,ri, ,rrtrto, uby niis stiitnE zuslechtili, udinili nds barbarsk;imi,
neiv6tsiho mnoZstvi" sloZil spis o
,rriskodn6 poliiice pri'*ril.,,,,,r.lvadZ sami jsou barbaii. Sklizi a sklidi, co zasili, nebot to
govanfch"' Pak redigoval petici proti poslanci Marc. Prdvo, ,ir,
rnd uboh6 Zenusko, bude mlt strallivd n6sledky; jsme te-
stovi, kterli se zpronev6iil svlim volidrim a zastavar s" hoie,,,,r"
v poIiitcich..."
nfch desititisicfi' Pracoval na spisu
,,Cadastre perp6tuel", kterl Ilal>euf vid6l dobie. Neobvifloval ty, kteil v davovd psychose
pledloiil Ndrcdnimu shrom6id6ni, od nEhoZ naivnE odekiivalrrrsrali
bezprivi, zlodiny, p6chanc na pracujicich, avlak ne-
ze spravedlivE rozdEli daiovii biemena.
,r,rrlchl pomstychtivosti, kterd v pozdEjsi fdzi
se primitivni
Zan6kolikdnipopdduBastilybylBabeufv Paiii;i(tT.der,r,liskrcditovdvala v6c Revoluce. Umdl tyto zjevy pochopit,
vence)' Zanechal svdho zamdstndni, kter6 v poslednim
roc( .r v{rrl< nechtEl se koupat v krvi svy'ch odprircri, ,',atim iomnoho
mu zajistovalo slusnEjsi Zivobyti vZdyt sdm zamEstndval nE-;irrlch, snad v6t5ina, se domnlvaia, Ze Revoluce se brzo skonIl
kolik pomocnfkri -
a Sel z jist6ho do nejist6ho. V Roye zfrstala.,
- ,t,u orpr"rr"dlfiovala akty n6si1i. Babeuf nebyl takovf snilek;
jeho Zena, ale ponEvadZ nemohla v6st
ieho kanceldi, byla ocl-vllril, Ie Revoluce teprve nasdve. A i kdyZ snad nesouhlasil
kdzdna na Babeufova bratra a
iednoho pomocnika. Y Palii:ist r rrrlcterllmi metodami, piece se vrhal stiemhlav do revolud-
octl ve viru revoluce. Byl sv6dkem ndsilny.h dinri, kter6
snarl ;1f1111 kvasu celou svou osobnostirieLto v Revoluci spatfoval
pledvidal, av5ak kter6 jim otfdsly. Zejmlnamocn5i dojem
n1;,tllc).itostrkter6sevd6iin{ch ziidkavyskft6:plileZitostkzlep-
nEho udinilo lyndoviini reakcioniiie Foulona, jehoZ
vzpupny ,i"nl-(r<l6lu Sirokfch vrstev pracujiciho lidu. A nejvice si v6iil,
vlirok, ie paiizskou chdtru donuti L,rdt trdvu;iio orr.",^n.byl
1uk napsal sv6 zen6, toho, re ,rdnes niirod ie svotoden, kazdf
zapomenut, stejnE jako mu plitiiilo, Ze se piepedlivE staral s,, ,,rrilc ff.i u ,uprutico chce".


′ρ
Zrisrrrl v lr;rI.i,i.i nl. tLr 5. lijrr. r7g9. Striidal hmotnE, strddi ZRANI K CINU
i o<llLrkor-r ocl svyclr nt.jrlr.rrZ(iclr. Sv6 ZenE psal dopisy
pln
n6lry a starosti o nrclintr. Zivil sc ,Jint, ie,polrpru.ouui n
londfnsk6 korespondenci clc la 'l'oura, autora
,rCourrier d
l'Europe". Ndjakd penize mu zapfijdil matematik a obchodnil

慨FttT↓ ill糧 譜
:群職進l誦 淵:駆 記 ,:糧
vinf pFfstrOie,,trigonOmetrick`hO grafOmetru“ . 13。 bcuf cFtil,労 e ieho mfStO nё nf v PaFfZi,nゾ brを V rOdn`
Babeufse v PaFfzi na Rev01uci len dfVal.T00vζ em neOdl'it` (lli.PObyl v PaHZilen kratiこ kou dobu,za nfZ nahi`dl dO
1:・

povfdalo dynamismu leh0 0SObnosti,kteM chtё la bOFit a z`│■ い inerie.Z`さ astnil se nё k01ika zasedinf Nl―
PaJamentnf maζ
rovei tvoFit。 ,t,`11lfho shrOm`乏 dё nf,poznalicho Vidこ f OsObnosti,a nenechal

Ⅲl:ChV`tit v′ nlluvnOsti vskutku strhuifcf,aVζ ak demagOgic―

・ 1:│::・ ■l)ё te Gabriela Hono“ Riquetti Ⅳlirabeau.TentOも lech―
litl ktcry pFi sv6m politick`m vzestupu,Pcdnё covan`m ne―

kH,│:1()u ctiZ`dostivosti,neopovrhlを m prOstFedkem,se
.日 klt,:lil``k ζ mё `dn′
tanstvu,ie面 uを lichotil svOu kritikOu krile a
1110く lvOra,zistaI PFi sv`m m6dnfm liber`Iniln zamё Feni ari―

k‖ ::ぐ :n,ktery v skrytu sv`duζ e opovrhoval lnasou,a zl―
・・ │・

1‖
,l kdytt rannOvanё ,usiloval o smfr Rev01uce s inonarchif.
ヽ`ril卜
:l:‖ 8o ovも em BabeuF nemOhi smittt,nenechal se sv6st iehO

lil● :り ::l krasOFeこ nё nfm,avydalieこ 縫 V PaFfZi proti Mirabeauovi
l・ ::蔵 11:1:.Vζ emOcnァ Mirabeau vζ ak Babeufovゾ m pamfletem
‖隠l,ylス :・ :lnさ n,ponё vadЙ v t`lo dObё v z`Plavё Pamnё tov`lite―
│ll:11:'yl〕 tll〕 eufiv itok zanikl bez znateinё ozvё ny.Babeuf byl

'││):員
V`10vyin trPaslfkem prOti Mirabeauovi a snad si z`hy tent0
1:I糧 l tiv挙 (│()illil a z nevysvё tlitein′ Ch diVOdi za nё k01lk inё sici
,lt,L:,ncc Mirabeaua poZ`da1 0 pFiletf a O protekci.
二働11‖ l v Ffinu 1789 vyζ la leho kniha,,Cadastre perp`tuel“
{Vttξ :lジ k‖ tastr). Babeuf O nf Poこ al pracovati utt pFi svolinf
i■ ,141,│lvr.1787・ Byl si発 dOm utopistiこ nosti sv′ ch nimё tt,
4vO■ L vlril,シ c PFeCe ien ё no uskuteこ nit
t 'Fll‖ `St z nich by bylo mOを
c,l(teri by se pFibliZnё stitu。
│)││で
podobala Plat6novこ

2′
■■ ■ ■ ■ ■ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ロ ー ー ー ー ー ー ー ー ー ー ー ー ー ー
Nevychizel tudftt jen ze skuteё nosti,iak6 pOmё ry,sou,n′ bl耐
iakだ by mё ly bソ t,aby byla zaliζ tё na blattenost vζ ech n`rodl:け
Neivё tζ fこ iSt knihy le vё nOVina otizce danf,kte“ chtё l roi,ト

vrhovat pomё rnё k maietku.TO je isthdnf myζ lenka leh tll
SPiSuo Celym tfmto dflem se tihne myζ lenka,労 e le nezbytn
spoleこ nost od zよ ladu zmこ nit,Й e ie thba odstranit tFfdnf ro lロ
dfly.Poukazoval uZ na skuteこ nost,Ze velk`maletky pohicu、
malё ,Йe poこ et dこ lnfki pFemrζ ttnё vzrist`, a Ze stlaこ ov`r.│
meZd ie disledkem rozmno労 ov`nf resorvo`rtl pracovnfch jト
a nemottnosti nal`zti zamё stninf。 (,,Cadastre perpё tuer′
Str.28.) l
Neanticipoval tu Babeuf utt maⅨ istick`these o koncentra(

kapitilu, vzristaifcF proletarisaci a struktur`lni nezamё stna t
nOstiP NepRdstihisvou dObu pomalu o PilstOletf,kdytt hlisa t
Ze kattdソ ini privo na prici a Ze z`kony lnuseif byt uspoF`dinl
tak,aby zaliStily pracuifcfm SIuも n`ZivobytfP Nelze se neobdi
vovat,Ze BabeufPostihl,,ak ZiVaznou soci`inf`lohu ini vzdё
linf,Й e nevё domost ie niStrolem hoSPOd`Fskё ho zotroこ en
v rukou ma;etnソ ch P
TFebas vydinfin p、 tsvё knihy Babeuf byI Po finanこ n
strince zklamin,pFece len iehO Vittnostu spoluobこ ani vzrostla
Zatim co v PaFfZi byl iednfm z neznimych,nemOhi pOこ fta
vt`to dobこ s vё tも F kariё rou,nebof na zaこ itku Revoluce rnohl
dё lat Politiku,kdo byl hospod`Fsky nezivislゾ 。
Nebyl ctiZ6・
dostivソ ,neSnil,労 e by mohi byt pOSlancemo Spokolil by SC
s postavenim tづ emnfka dё kana sermaizskho Coupё ,"muЙ
se nabidl.Babeufovi se pttd tim vedlo lnanё nё uspoko,ivё ―
vttdyt v 16tё 1788 zamё stnival asi osnl pomocniki― 一ale potom
mu vё Fitelё velmiも Patnё Piatili a v revoluこ nfmroce 1789seich0
kancel`F zmenζ ila na lednoho pomocnfka,kromё nё hoを mu
vypom`hal iehO bratr.K nivratu z PaFfZe byl donucen pr`vこ
svfzeinou inanこ ni situaci svё rodiny,rozmnoЙ en6,itt V listo―

22
鮮縣[嘉i燃



° 『
聯撹‖
Nnlvlrn ho znepokojoval probldm agrdrni. Nesmiioval se
r thrr, ln pfitlu Slechtickou a clrkevni usurpovali mE5t6ci, a po-
,,lLrvill, nby pirda patfila t6m, kteii ii obd6ld,vaii. Stile upou-
rilv*l ;xrzortrtlst na probl6m danovli. Pii tom ov5em neuzavfral

躍 ::器l
:誌譜概lⅧnost BabeufOvu byla upozOrnё
器 ValattЛ :1』 ,rvil rrlfenr pled ot6zkami dne ani pied starostmi svlich spolu-
na ,,lrlorr(1. Nc5varfl se v ieho okoll vyskytovalo vic neZ dost
Vメ ζf miSta,iakO vyζ etFuifcF kOmise N`rodnfhO shrOmttdё -
nf, vlrlyf to ic plfznadn6 pro kaZdou revoludnl epochu -- a Babeuf
kteM na z`kladё OsOこ 0■lni se strany BabeuFov,h neptttel,
1,, ve sv(:tn listE tepal neriprosnE a neohroZenE.
Ziskal si tfm
k nimtt PatFili i vindrnfci a hOstinζ tF,byla p卜
ra,lrylt:in6 obliby u chudlich vrstev; stal se ieiich advokdtem
svё dさ ena,労 e Ba_


鮮管毬xr冨 蔦鳳 ,r nezi$tnjm rddcem. PiirozenE uvrhl na sebe nen6vist moc-

mu押 排 t 1790, V nfZ ProtestOvaI PrOti
rrfrlt, a ti vynaloZili v5e, aby se ho zbavili. Patiil k nim ze-
;rrrCrrir royeskf starosta Longuecamp, i mistni
advok6t Bille-

鮮醐柵 職 選
r I r('(1,

byl znovu zatten, k demuZ z6minkou byla ieho
lfrrlrcuf
pro rozdEleni moEdlovitlich pozemkri v Bracquemontu'
,rp,itiruc
lζ lecllti16mu hrabё ti de Laura_ trt;ulovisko Baberrfovo k pozemkov6 reform6 bylo oznadoviino
guaisOvi a Jean Paulu MaratO宙 e byl propuζ tё no V sv`m lis縫 prin-
,を
f,rko poclndcoviini k loupeZi. Uv6ZimeJi, Ze z6kladnim
"L'Amidu peuple``(PFiteHidu)Marat,kteけ poChOpil mnOhem , llretn Francouzsk6 revoluce byla zisada, Ze soukromf ma-
lrtek je nedotknutelnli, pochopime, Ze Babeuf mohl blit ozna-
緊 蹴 Iミ罵 l織 盤 i,viln za soci6lniho bufide. Byl eskortov6n do Montdidieru,
鶏 群 l凝 ;盤 で,uStiCe.v tcmtO listё ё
eト ,rv{nk musil biit propu5t6n a vitEznE se vr6til do Roye' Zaieho
(14・
VenCe 1790 Marat poukizal na Babeunv pFfPad a v“
Pё tf byl vdz.nlnf trochu utichla propaganda Proti dani z ndpoiri, av5ak
Babeuf propuζ tё n.
lrrr iclro nivratu z vlzeni op6t oZivla.
Byl dokonce povEien
PFfkOFf,kter`zakusil,nezchladi10 ,chO rev。
luё nf z`Pal,ba nvjrni stoupenci, aby obecnl rad6 odrivodnil svd stanovisko,

ri麗撫蕪 識麗鯖胤盤驚
col u[inil ve schtzi 14. iiina r79o,kde dokazoval, Z'e nepiim6
,棚 議 rl;rnl postihu ji tii:ivlii chud6 neZ bohat6 a navrhoval, aby byla
zlveclena jedin6 iednotnd dafi, odstupiovan6 podle maietnosti

(Pi:IIIIIilJI議 ill」 lli:1:
lroplatnlkfr.
I)louho si v5ak na svobodE nepobvl, nebot pokratoval ve
llll:l[II卜 rvd agitaci mezi chudfmi vrstvami, iimiZ byl v prosinci r79o

訛 麒i'1鍔 二 宕1器颯
盤惚 露1電」 温 v v5ak nebyla
ttvrti Saint-Gilles zvolen do mEstsk6 rady. Volba
tevoluce. rrznlna s odkazem, Ze trestnf iizenl s Babeufem nen{ skondeno

2`
ale tudil nemriie zastfivativeiejnlich
funkci. Toro stanoviskr tlaherrf posuzoval i otdzku v5eobecndho hlasovac{ho prdva,
ov5em jeho volidi nechtEli vzitnavEdom{,
takze starosta m6sr, kterdl rt: rozvinula pii projedndviini ristavy ve snEmovnE. Tu
k zaji5tEni klidu povolal i voienskou pohorororr.
Babeuf byl rvltltr,il nlzor,Le nemajetnl nemaji mit volebni prdvo, coZ bylo
znovu zatden a znovu propuitEn.
A svoboda a ieji doias,,,f ,'rl0votlilovdno poukazem na jejich hospoddiskou z6vislost na
ztrita se v
lito epo5e picardskCho vlastence stiidaly s udi
vujfci pravidelnostf. Na smli5lenf Babeufovo
lroltntyiclt a na moZnost korupce, sdileli jej namnoze i levidiici,

mEIo vliv, di ldpe iedeno persekuce
to ovSem nc hlell sc obiivali, aby chudina nehlasovala pro privilegovan6
rro *aaeu k darsimu od. vntvy. OstatnE priiv6 tyto vrstvy ,rspoleEensk6 spodiny" ne-
Klonu doleva.
rrrily intensivn6j5lho zdjmu na volebnim prdvu a je proto pli-
TIm smErem Sla i Revoluce, tiebas Babeuf_
a v tom ie jeho rrlrt\nC, Ie voleb do Konventu se ridastnila ien asi pEtina voli6ri.
llulrcuf nespatloval ve volebnim Iistku klid k zlep5eni postavenl
jakobfni, kteil vznikli z.klubu
br"tonriy.h poslancfi, piezva_ plucujfclch. Mnohem vic odekiival od osvicenosti pracujiclch
pi6tel fstavy,.. V n'Em mEIi znadnii vtir l oel
119:: IJuport,
Darnave, *Snolek
ba,i Mirabeau, pied
iciich vrile k dinu.
iehoZ pddem ,rSuk .,ry- V Roye, kde bvl postaven v delo n6rodnich gard, Babeuf
do popiedi (ii
;tugoval irfg ,79oj nohrpierre. po jeho zvo_ rtille znepokoiufe mistnl sloupy diivdj5iho reZimu, kterf tepal
lenf piedsedou opustil'fady
,"ufli lakoblrJ-irAy.u",'p"fiJ.fq ve svfch novindch. V stiZnosti obce Roye, datovan6 7. dubna
kterf v kritickyich chvilich ," 1792, dteme, i-e ,rzisady Babeufovy, roz5iiovand hojnE jeho
spolednE-umirnEnEi5f,
s Mirabeauem, ov5em nikoliv
iot o,rSj
z neziltnfchpohnutek, rpisy a projevy, vyvoldvaji kva5eni tdl u na5ich sousedri,
zachrinit ristavni monarchii. Na nejkrajrtj5f
levici vidime rcjrn6na v m6stech Noyonu, Saint-Quentinu a Nesle. Policejni
Marata i Desmoulinse, kteii ,z n.rtf.vuiE
vystupovali jako rl0stoinlci tEchto mdst si na nEj stEZuji hoice a tim zakou5eji
republikrini.
rrcivEt5i triipeni a neivdt5i mrzutosti pii vlikonu svdho fiadu".
Babeuf nezdvisle na nich dospEl
k tdmuZ pfesv€ddenf. Nene_ Vlivoj ud6losti dal Babeufovi za pravdu. Po pokusu krdle
chal se Sdlit krr{lovyrni mandvry,
kdyl se na ndvod Lafayettfiv o rit6k navrhoval v klubu noyonskdm, jehoi byl dlenem, aby
ve sn6movnE vyslovil proti aristokratrim
a emigraci (4. rinora bylazlizena republika. N6vrh sice nebyl schviilen, avlak svEdd{
r79o), timt byla zmatena levice
a upevnEny sympatie pro nezvratn6 o jeho republikdnstvi.
knile v nej.ir.fch vrstviich. priiv.
v ig.f,i, chvilich Babeui Mezitim se udilosti valily. V drisledku krveproliti na Champ
odoliival psychose a vyslovoval se
pro ,.prffif.r. OfedinEle de Mars do5lo k roz5tdpeni jakobfnri. Byly vyps6ny volby do
postihoval rczdil mezi formiilnl
u ,t uritrro, demokracil, rlstavodirndho shromiiZdEni, kter6 se konaly od dubna do ziii
prodez- pozd|ji, kdyz byra zrusena
monarchie, zdtraziovarrte r79r. Slo tu o skutednosti, k nimZ Babeuf nemohl bft netelnf.
nestadf jen krdle zbavit trrinu,
hlasovaci prd vo, nlbriie nezbyinE
nestad{ ien zav6st v5eobecni
Je to ziejm6 z korespondence s ddkanem Coup6, kterSl byl
*"b" urkut"tnit demokracii zvolen poslancem (Babeufpro ndho agitoval), z doby od konce
socidln{, aby totii:, kaidf mEl zabezpeten!,rrarot
n, prdci a mEl erpna do podiitku liina ry9r. Babeuf ho znal uiz z r. t786. Po
zaji5tEny' pifsrup k ,rrjflani.
Revoluci Coup6 se stal piedsedou,,Spolednosti pldtel fstavy".

2′
1


般緊習 :獄翼翼賃,驚悧毒i糧 睡l ,,rl kolcgri, vesm6s politicky umirnEnlich. Radikdlrrost mEla
i pii volbE volebniho shromiiZd6ni okresu montdidier-
i kdytt pFipOminal sv`mu pFfteli,ze agrdrnf z`kOn ie jedinジ 'rlrlrrn
prostFedkem,,iak dOspё ti k rovnOsti bez licOmё
nl
rLr(lro, pii nii podlehl Longuecampovi. Babeuf se v5ak piece
mOsti``。 Zdi_
raz益 Oval v′ Znam parlamentnfch akcF,kte“
etel e\lcnem direktoria tohoto okresu- Na pod:itku prosince
maif za,iStit demO_
r79r pronesl pozoruhodnou Ie6, v nii poladoval rozdElenl
qr{tkii emigrovanfch.
К耐 霊 翼 織 呪 留 舞 At* mu tanuly na mysli pronikav6 reformy socidlni, jako
織 慌 蹴 鳳 i忠 機 6 socittinf pOjiζ tё nf,veto niroda.
,rp.r',lrnI zAkon, uskute6n6ni hospod6isk6 demokracie, piece jen
潮嘗麗si雛1:罵霧
笛】 「塩:躍1:F露
:L:it見 ま fr,lro jccln6ni mdlo pe6et provincialismu; vyderp6val svou
,nrrHii na pom6rn6 malichernd vEci, jimiZ dr6idil svi nepidtele,
covnth sil mOhlo byt uを ito ve vフ robё
llr lrl lim d6le tim vice pliblivalo. Jim se podaiilo, Ze Babeuf
.

P黒 磁lF奮 響雷 ボ懲期el識 jナ 1
&ぉ 留匙
zespoleё enζ tё nf pldy,kterd by vζ ak byla individu`inё
lryl z. Amiensu, stlediska sommsk6ho departementu, pieloZen
rlrr Montdidieru, kde ho zastihla zpriva o popravE Ludvika
zpracO_ XVI., kterou nad5enE pozdravil, zatim co valnd vEt5ina jeho
vivina.PFi Otevた nf klubu 10y° nsk`hO prohi`sil,ze pida
ritorrPcncfi byla tim deprimov6na, nebot si nemohla pledstaviti,

悪ISi::理こ1:fi::[Inif:ai:富 lr, lzc popravit kr6le ,rzboLi milosti". Babeufiiv souhlas nevy-
:l plf val ani tak z krveladnosti, jako spiSe z rozumnd rivahy, le
A umfrale,neOdk`Ze li svソ m vnlczrddnd jedniini krilovo musi blit potrestAno, Ze nelze trpnE
■OStio ToutO sOustavou nezclzlt iiillilllli磁
iednこ m a neponechivi se nic druhゾ m. ;rfllrl{Leti k zrddndmu jedndni emigrantskltch Slechticri, jejichl
V rOCe 1792 mOC reakce v Picardii vzrOstia.Babeuf nar`芝 rtrrtky zristdvaly v jejich rukou.
el
llrrlrcuf, o jehoZ distotE charakteru nelze mit nejmenlich
PLixllfT亙 elttii蹴 byl vyiazen na das s politick6ho
肌 ∫懲 盟 ゝ 胃 ;xrt'lryb, ievi5t6 ne5tastnou
凛 艇 緊
zFskand“ a pro rOzdё lenf Obecnfch POzemki.Oznaこ rlrrxlou okolnosti: Spoletn6 se svfm kolegou Jaudhuinem dal
Ova1 0becnf nr lronci ledna ry93 souhlas k iist6 pozemkov6 transakci, anil
sprivu v ROye za Ochrinkynf aristOkratti,naproti tcmu obecnf
starζ f poukazOvJi na BabeufOvO bunё sⅣ f.Jeho`hiavnf ne― cl rrvcrdomil, Ie ji jeho nepi6tel6 mohou oznadovati za pod-
pFftel ■Onguecamp mu znemottnil v01bu za pOsiance KOn_ v,rrfnou. Ziejml 5lo o nedopatfeni, zprisoben6 neznalostl
ventu.Nezabrinil vζ ak,労 ё17・ Z`Ff byl zvOlen administritorenl
rprlvnf agendy. Led omyl m6l pro Babeufa velmi nepiijemnd
sommskё hO departementu.Ve sv`m iedn`nf na nOvё tr,lrrlcrlky. Byl zbaven sv6 funkce a zavedeno s nim trestn{
m piso― ILorl. Pon6vadZ nevEiil nezdvislosti mistnfch soudcfi, uchflil
biさ tise nezmё nil.● tOё li na umfmё n6,Obvi五
OvJ je z kOntra―
revoluё nfch pikli,vP`rOnne odhalil dOkonce inOnarchistick`
rc'p,r l)rfiZe ZiCrje, aby tu byl souzen. Pielideni se v5ak konalo
spiknutFo JehO horlivOst vも ak byla pFijfm`na s ledOvソ
rl frlro n-.piitomrcsti v Amiensu a Babeuf byl odsouzen na
m klidenl rlvrcr:t lct dt i;elile in contumatiam. Spriiva okresu rozhodnu-


tlm ze 4.- rlnora 1793 prohldsila za neplatnd v5echny TRIBUN LIDU
sprdvnl
akty, podepsand Babeufem, kter5i tim vSim dostal
peeeipod-
vodnika a nedestndho dlovdka.
d?01U, jeZ psal zPaiii;e svd ZenE, je patrno, jakou
-Z tryzerl
zakusil,_bezbrannf proti.svy'm odpflrcrim,
limZ musil vyklid;t
pridu a ktelf o nEm rozhlalovali nejohavnEjsi
pomlurry. Cestu
do rodnC Picardie mEl definitiv.rE uzarfentu.
V PaFfzi Babeuf nestridal toliko duζ evnё ,nゾ brを i ZiVonl
.HladOvё la i leho rOdina,od nfZ byl odlouこen3 byla
llll:0:::こ

llllll1111c(lovina vё Fiteli.Babeuf pom`hal list6mu Fournierovi
ll『
│卜 │:()PoLmiMch proti Maratovio Nelze bezpeё nё zliStit"hO

│││::(tt`to akci,vysvё tliteinゞ jedin6 nezmё rnou bidou.Ro―

,ll:ta“ c za nfm vydala do PaFftte,kde mezitim e対 stenさ nё za―
卜1,iv‖ lako ZiSObovaci komisaF.JehO pFitel Sylvain Ma“ chal,
L:・『,mu OtevFel strinky svё ho listu"R6volutions dc Paris“ ,

FI“ :llllo prO svij houをevnaty b。
, prOti kOntrarevoluё nfm
′ ivlハ │:1,mu pom`hal n`st tё ttk′ Leё Babeufovi pFedevζ fm
1・

,11● ュlo na tom,aby rozsudek
t・
`dこ
amiensk`ho
soudu byl revido‐
、1:l,N:lz`krok montdidiersk`ho prokuritora byI 14・ liStoPadu
1111「 ゛:l,こ lVSak zase na z`krok Ma“ chala by1 7・
prosince pro―
l:I1411:i ntt svobOdus z`h,vも ak ho znovu zatkli.Odvolacf soud
ll● ′ il rozsudek, avζ ak teprve 30。 thermidOru II. roku
:.‖ 尊


‖o日 :‖ I soud aisneskソ BabeuFa zprostil viny a on se octl na
.

"YI,│,(,(│ご
ヽ │!)ylo BabeufOvゞ m ζ StFm,Й e ve vё zenf pFeこ kal obdObF
:l“ tё

,●ヤ(,ll:lni1lo uraganu,zmftaiFcfho Francif na po“ tku r.1793:
′:“ ly kOntrarevoluこ nfho gener`la Dumourieze,kteげ mё l

.:け ハ
11(H:ivこ i pliny nett pozdё li Napoleon BOnaparte,ne‐
jも

ll苺
│い
tl:n fr〔 lncouzsk′ ch arm`d,kte“ Zivily defaitismus umfr―
:111)り КirOndini,z nichtt nё kteFi touを ili po dё jinn6m zvratu
`h
、 γtth,v`・ :1こ kleriMInfho a royalistick6ho povst`nf vendeiskyCh
4,│口 鶴 ozezimё mё ,こ elit drahotё ,zavi益 ovan`in‐
`l11)│)nosti,nam■

J0 ヨ″
flacf,rozbujelymlichvr{tstvfmaneuspokojujlcidistribucf,delr,
vyui:ila jakobinskd levice k ofensiv8 proti umfrnEnlim Nl[r,lik mdlo dni po propu5t6nl Babeufov6, 27. dervence
girrr,,rr, r,yr guirotinovan Robespierre. Tim zadaro obdobi tak
dinrim. Neiprve bylziizenrevoludni tribundl,
u,"n LEI I",,,r.,.J,]i rlrr..niclorsk6 reakce. Babeuf m6l diive jist6 sympatie
kontrarevoludni zivly-' Girondini vsak byli clost
silni'*, x,,,y,,,,"it,,1x:spierra. ve sv6m dopise z rc. ziii r79r ddkanovi
ventu, aby pohnali pied revoludni tribunal Marara, ',',,,1,d,,,,,
u oUu;,,;l jako o niisleclniku antickfch
nozpodnecov6nivzpouryprotiKonventuaznabtdAnikvnr)g,,,;,,,yrr(kii n luuil o n6m hiejivE
lr

z.a agrdrni reformu, Lykurga a bratii Gracclrri. po
ddm' Byl vsak revoludnim tribuniilem osvobozer.
T; ;r;;';, i,1, ,o,',, Babeuf podlehr thermidorski psychose, kter6 mu
podnitilo paifiskli lid' piedstavovanli hnutim
t -o.. r
t,. zv. rrsankl,,,,,l,,v.Lrvalaabyposuzovalv6cnERobespierrovodflo.Bylsyt
lotu"rkterepoukazovalo,ZevKonventusecliagenti"*ig*rti1,,uu,'r,,k
vfr
ze Konvent nevede rozhodnf boj proti
zbyte6n6 a lehkomyslnE prol6van6 za diktatury a
IT,
zriidcrim a clefaiiistfrn, i',,t1'r,, r,, odpovEdnfm i Robespierra. Tonul v zajetiiluse, ie
Nastro'em tdchto rev-oludnich zivhi byly t' zv.
yt dozorllv5ibor',,,,,r, r,lrr ndvrat k fstavnim pomErrim a nepostihl, ze thermi-
mely peeovat o vnitinia vnEjsi bezpednost stdtu,
ale rru io,t,,,qrl rcakciondii, jako byl Fouch6, jemuZ c{&vEloval vic neZ
r' 1793 plenesly na sebe fakticky vfkonnou moc
a 3 r. kv6tna izl
;, i, , ,,p,.lun6no, nebo Tallien, pracovali zamtrnEpro upevnEni
r,
podnitily stiltni pievrat. V5ikonnii moc byla pienesena
1f rt ,r r. r, .,,,,,,ri,arivniho reZimu a tfm plipravovali pfidu Napoleonu
vyDorproobecndblahoazavedenarevoludnf
diktatura.Giron ll,,rr,rp:rrrovi.
dinskidasopisybylypotladeny,piednimluviigirondi;r;;; "'rrl'*,"nnrisko
IT
Nemuzeme sledovat bEh Francouzsk6 revoluc
k Robespierrovi rozvinul Babeuf v prvnim
ak zv?n ,'(qlr *vcho listu ,rJournal de la libert6 de la presse." Vyrovnaval
e za
,,Hr&zovlddy", (iakobfnsk6 diktatury zv. Hory), kdy poi ,,;,
guluorrnou umirali jejf nejvEtsi piedstaviteld, ; ;;,,, s tvrzenim odprircri, kteli ho oznadovali za pokra6o_
Danton i Rob., ,,,,r,.1,. , konspiraci RobespierrovE a Saint_JustovE. piipomnEl
Prerre' lejichi osud sdilelo desititisice znam!'ch i nezniim52cl ',,,t,,,-.;,,rr.r.ro
slova, adresovanii proti Dantonovi, ,rze revoluce
revoluclonafu, namnoze popravenfch z osobnf
msty. Ze r,, 1,,u,ir.r,lranikolivvesliiv6n6iolika jednot1ivcfi.,. Babeuf se



osmdesatl girondinti, ovLidajicich Konvent,
sto dtyiicet licl i,,lv,u,it tvrdit,ze nal6z6rrvynikajicipravdyvdilechzlodincfi":



zahynulo neb uprchlo do emigrace.
Jakobinskri Ievice se stal tento Robespierre, jehoZ pamdtka je dnes tak spraved_
panemsrtuace,avsakvjejfmhin6dochdzelok_rozkohim;,edn, ,,p,1 ,;..



f. iira i,,,rruzena, Robespierre, v n6mZ se musi rozliiovat dvE
rraKce' I(tera se priiv6- ujala moci, vyiizovala



I . -, h
neriprosnd tr ,,r,rlrrrrsti, totiZ Robespierre uplimnlr vlastenec a piitel ziisad
odpurei. .tsylo to obdobi z1vryn-fc\ karidr jednotlivcri,



kter, ,rt r1r podirkur. ryg)a Robespierre ctiZiidostivf, tyran a nej_
se stali priny osudti milionri abyli zboi,iov6ni,
aby.,rraieiir. ;;,';;'r" z.lodincri tohoto vEku, tento Robespierre, iik6m, kdyZ



zrrtllr' temlto masami proklindni a tupeni. A
ve vybo;u pr( l'yl ,rrtanem, je snad nejrepli zdroj, v n6mz je tieba hledat



zristali obratni rutin6fi, bez jrr,re pol;.
i
,,,,trt p."uay a nejsiln6jii d&kazy prdv tisku...




:T:1"-1,:.T^n*:T.
trcke onentace' bez ziisad, kte.Ii se piikliinEji
s€m a tam, nby p,,
Jlnri. Ilabeufovo hodnoceni Rotespierra nebylo spravedliv6.




opravdovlich osobnosti zaujali
T-Y{!'t iejich mista a rii"i- ',,r,,,-,,r pozdEji piiznal a kdyz se plesvEddil , Le vlvojsel do-




oovall Kevoluci' ovsem suchou cestou.
;,r,rv.r, daleko tepleji hovoiil o Rolespierrovi. V broiuie rrDu

























FF_

systdme de d6population ou la vie et les crimes de Carrier",
napsand proti iakobinskdmu fanatikovi, se kladnE vyslovovul
o sociiilnfm dlle itobespierrov6. Napsal v ni, i,e rriikAri,e jeho
minEni ze zd| blit podobnd udeni RobespierrovE, Ze pricla
st{tu mus{ zajistit existenci v5em jeho obdanrim". Dovoldval
vfvodu Rousseauovy rrSocidlni smlouvy" (Contract social),
sc

Gmr#ru*
aby vSichni m6li dosti a iAdn! nemEl piili5, a poznamenivl, Le
iestliZe si to Robespierre uvEdomoval po t6 str6nce, vEd6l, Ze
je to fkolem zdkonodiirswi. VfslovnE podotkl, Ze v tom
I[f Ti:;:l'if;:' i Y:i:"l,x";1:Iili'H;
spatfuie rrvelikost Robespierrovu".
A v mnoha dalSfch proievech Babeuf vfslovnE prohlaSoval,
3l,trfJ-T*T,fi ::ffiiil?,ff ;:T:T111#'il',$:
le se hl6sf k soci6lnim zdsadilm,,Nefplatndho" a Saint-Justo-
f,tYkate na nEho.
vfm, kteii usilovali o vyhubeni chudoby. Mluvil o,rarrask6m
filosofovi" jako o moudr6m,,pliteli lidstva", o velk6m zdkono-
#il [,l:ffl':],ffi ;r *:n;s:' il:L:5:','*
d6rcovi. Dovoldval se jeho definice majetku, vyjiidien6 zr.
dubna r793: ,,Vlastnictvi je pr6vo kaZd6ho obdana disponovat
3;','rn
|Jl
i,',1: 5:*,ilHT flIili?,i"JilItr
policejnimu slidilstvi, vyplfioval sloupce svdho iaso-
d6stl jm6ni, kterd je mu zarudeno ziikonem. Prdvo vlastnickd
fvych,izeiiciho ddl illeg6lnE. Obracel se svlimi tl6nky po-
je omezen6, jako v5ech druhfch, povinnosti respektovat pr6va fG n" pailZskou chudinu, na t. zv. rrsansculloty", kterd
bliZniho." Uzn|val Robespierra a Saint-Justa za sv6 pied- ftdfovat o tom, Ze mySlenka Revoluce je zrazovdna, Le
chridce a oznaEoval Robespierra za jedindho schopn6ho dov6st iSrekd obEti, jeZ francouz5ti plebejci piinesli, byly marn6,
kdru Revoluce k jejimu opravdovdmu clli. tfil n, mlsto Slechtickfch a velkostatk6iskfch vykoiisto-
Babeuf svdd6l nerovnly' boj se svfmi odpfirci, jeZ nemEl jen tilt " clrkevnich parasitfi zasedli m65t6Eti lichv6ii a koiist-
v pravicovfch iivlech, touZlcfch po restauraci reakdniho re- il'Votut po opravdu lidov6 a demokratickd republice, v n{Z
Zimu, kter6 dr6Zdil svfmi sociiilniminizory,nlbrli v levico- bftaaU soci6ln{ spravedlnost.
vfch extremistech, s nimiZ se rozchilzel v nilzoru na pojeti de-
mokracie. ChtEl, aby se naplnila Revoluce, av5ak neodekiival ktery mEl na svEdomi spoustu nevinnfch obEtf,
to od diktaturyrn!,bri: od ziizeni lidovEdemokratick6ho st6tu,
$l"o,
E[uf dokazoval, Ze je potiebi boiovat proti korupdnlkrim.
spolednosti, jejfmZ cllem by bylo spolednd blaho. Ifr W*" se vztahovala piedev5im na Talliena, iehol Lena,
Na konci zAii ry94 soustfedil sv6 stoupence v ,,Klubu bfrl6 mart<yza, svlim piepychovfm Zivotem a vyzfvavou
volidfi", kteryr m61 zprvu asi zoo osob. V n6m se rodily pro-
ffinostt provokovala. A nejsmutnEjSl na tom byl fakt, Ze
testy proti omezovdni demokraticklich pr6v, zeimdna peticl r{r{.h neiestnfch rukou spolival fakticky osud cel6 Francie.
a svobody tisku. Led vdt5i ohlas mEly ieho noviny, kter6 od Seuf mEl odvahu mluvit o ,,vl6d6 pobEhlic".
θJ
域 ぎ

y 響 38 亀

  ゛満薔 房詐
Hlas spravedlivdho byl slyss. t. sympatiemi u ieho piirrl ()pravrlu se m| N llヽ i


a s nendvisti u thermidorskltch reakcion6ifi, kteii se neskl6d;rlt frlto prorockfm r


jen z umirn6ny'ch, nibri. i z jakobinri, ov5em vesm6s bcr purlf.fi, kdy v

目 巣
/


charakternich. Babeuf ukazoval na zbahnElost soudasndlr,, rrlrfrktivn[ uzrdl/




嗜ドf8
reZimu a dokazoval, Ze nejkrdsn6jSi ide6ly byly popliv6ny, h


t l(trp1,ls v ,rKorr'

繋甍富


醸お
lid je podv6d6n, Ze se pokraduje v teroru. A pravil na adresl rlftttrr z.a arras/


脚糠
ぎ∬

嗣価砧︲
¨
鍔 ミ暴

nehodnfch usurpitorfi moci: ,,Ubozi plebejci, koch6te se tul nf lrr L prfimysl

︲ ︲
︲=■に
讀 雇 Ж ﹁さ

p・ u   ヽ
novlim pro vds sv6tem. Poklddrite za dest prodejn6 ndnrt'r


lrrplt irlistickli

Ⅳ ・


串 一
titulovanVch d6vek. Francouzi, hledte, zase jste se dostali porl rllrllrr, l.e tat










rt'rrlry, jfl 1




vl6du b6hen", coi, ov5em bylo piiliS pravdivd, net aby r,,


肝﹁︲

thermidoridni mohli plejit mldenim. VynaloZili v5echno risill, r tlllrktr spo

留︼
‘,

aby se Babeufa zmocnili. Policie nejprve zatkla jeho Zenu, ullrtir", kte



NedozvEddla se od ni nic o Babeufovd pobytu. Dne 23. lednr rlr lrt{ zlloZfi
1795 Babeuf prudce ritodil na Konvent a v nrisledujicim dislL r;rfiroLu jic
28. ledna navrhoval ,rpacifistickd povstdni" pomoci adresr r yttf,itI strb;r-, -
francouzsk6ho lidu svlim poslancrim. Konedn6 policie dopadl:,
Babeufa. Thermidoriiini se pokusili ho po5pinit vystoupilr
-
s nejapnou pohiidkou o tom, Ze cht6l podplatit detnika 3o.oo,
franky. Byl to nesmysl, nebot pii zatteni u Babeufa na5li -
Sest frankri. Jeho odprirci nezapomnEli plipamatovat, Ze Babeul
byl odsouzen pro podvody rrna dvacet let", nebot kaldAlei:jt
dobr6, jde-li o odstranEnf nepohodlndho odpfirce.
Nejprve byl vEznEn ve vEznici Force, pak Orties, ry. bieznr
ry95 ho pievezli do Arrasu, kde striivil plnfch Sest mEsfcir,
SvEtlou strdnkou byl mu i:al6ini styk s mladlim bfv+
ffi**m*ru
$ffil 1H;: T'il';-,'#i*spE5n
os ti za j iB tEni rov-

Jv5ech mySlenek, feZ pak isou rozvinuty v ,,Manifestu rov_
lfm husarskfm dfistojnikem, energicklim Charles Ger.
mainem (r77o-r831), kterdho do vEzeni plivedly ieho
neskrlivan6 sympatie k Robespierrovi a kritika zrddcri re'
Jlull"lir?: flfj'#rtr ff y,;f f::i w,#ll::
voludnich ide6lfi. Babeuf si brzy rozumn6l s Germainem.
Zachovanl, rozsdhld Babeufovy dopisy jsou dokladem, ir'
Iil,lruilii,i:#:*tl':';ff ;ffi ?::t*T.,:#
v t6to dob6 v mysli uzrdvaly my5lenky, pozddji zvEdnEnl rYi-Tl:i'*-lffi ,'T;i,:,ffi:":ffi.li"J::I:,;i:
v rrManifestu rovnlich". $ nebo nebude5 mft priici a nebrd.S v&bec!,. list Snil uZ

ヨ6 J7
ieho prftJdu
Hlas spravedlivdho byl slySen se s)rmpatiemi u se musime obdivovat BabeufovE iasnovidnosti,
a s neniivistl u thermidorskltch reakciondfti, kteli se neskledlorockym visim, kterd zredln5ly teprve o pfil stoleti
jen z umirnEnfch, nlibrz i z jakobinri, ovsem vesmEs bI hdy v podstatE stejnd niizory, ovsem za pomErri
charaktern{ch. Babeuf ukazoval na zbahnElort soudurndffill uzr6lej5ich, formulovali, ov5em soustavnEji Marx
reZimu a dokazoval, ie nejkrdsnEjSi idedly byly popliv6"y,tril v ,,Komunistickdm manifestu". V popied{ Bateufova
lid ie podvdddn, Ze se pokraduie v teroru. A pravil na adr{ Ih arraskdho vEznEni nenf uZ agrdrni komunismus,
nehodnltch usurpiitorfi moci: ,rUbozi plebejci, koch6te se 1| Irtmyslovii v;y'roba a obchod. PostihovaluZ v dob6, kdy
novltm pro vds svEtem. Pokl6di4te za dest prodejn6 narul[dckf fed byl ve Francii v nejmladSim vltvojovdm
titulovanlich d6vek. Francouzi, hledte, zase iste se dostali p0 tato spoledenski soustava piind5i s sebou anarchii
iltc
vlridu b6hen", coZ ov5em bylo plili5 pravdivd, net aby llll llt trpl vfrobce, i koiistnictvi distribuce, kterd tyie
thermidoriiini mohli piejit mldenim. Vynaloiili vsechno risill* apotfebitelfi. Poukazoval na ,,barbarsk1y' zdkon kapi-
aby se Babeufa zmocnili. Policie neiprve zatkla ieho Zenr !, kterf rdousi poctivd podnik6ni a odsuzoval liberalis-
Nedozv6dEla se od ni nic o BabeufovE pobytu. Dne 23. l"dl l]olfiovdni volnd sout6Ze. V5?chodisko ze soudasnd krise,
1795 Babeuf prudce ritodil na Konvent a v ndsledujicim tld
ftr;td bldu pracuiicich, spatioval v spole6nd vfrob6, ve
28. ledna navrhoval ,,pacifistickd povstiini" pomocl adrel lll ctrojri a technickdho pokroku. Tyto nilzory pronii5el
francouzsk6ho lidu svfm poslancrim. KonednE policie dopadl
[1 kdy prriv6 v iaddch dElnictva pievl{dal ntzo4Le stroie
Babeufa. Thermidori6ni se pokusili ho pospinit vysroupl |IFrf neStEstl, Ze plodi nezamdstnanost. Babeuf poukazoval,
-
s nejapnou poh6dkou o tom, Ze chtEl podplatit Ietnika
fo.o l}fe mohou osvobodit pracuiici od zbytetn6 niimahy.
franky. Byl to nesmysl, nebof pii zatteni u Babeufa nasli . lf,tdal, le technick6 civilisace umoZni zkrdtit pracovni
Sest frankri. Jeho odpfirci nezapomnEli pfipamatovat, Ze Babeu
fi N"rpustil v5ak od nSzoru, i;e kaid! mii pr6vo na pr6ci
byl odsouzen pro podvody,,na dvacet ler", nebot kaid|leij I ]rou existenci a i:e je povinnosti vSech, aby pracovali.
dobr6, jde-li o odstran6ni nepohodln6ho odprirce. \ t'llnrku dinil jen u dEti, starcri, nemocnlich a invalidnich. Jist6
Nejprve bvl vEznEn ve v6znici Force,pak Orties, ry. biezl l,yltt pozoruhodnd, ie piemf5lel o prospEsnosti zajiSt6ni rov-
ry91 ho pievezli do Arrasu, kde striivil plnlich Sest mEsicr r,rrv{hy mezi vlirobou a spotiebou.
SvEtlou strdnkou byl mu ialltni styk s mladfm bi?vr i{o v5ech mySlenek, iet pakisou rozvinutv v,,Manifestu rov-
lfm husarsklim d&stojnikem, energicklim Charles G., ,'t','1,",,"nejz|vai:nEisizji5tEni,Zeexistuje ti'idnibojmezitiidou,
mainem (r77o-r\y), kterdho do v6zeni plivedly jell lrard podetnd je nepatrn6, av5ak md v sv6 moci t6mEI ve5ker6
neskrlivand sympatie k Robespierrovi a kritika ztfidci r, l,,rltntstvi, a tiida velkd vEt5iny lidstva, pracujici, kterd nem6
voludnich ide6hi. Babeuf si brzy rozumnEl s Germainen ,rlr' flcb tdmEl nic. Nesmiloval se s tim, Ze by rid6lem chudlich
Zachovan€, rozsihld Babeufovy dopisy jsou dokladem, i,rllubftstrSdiini,nlibrZdosp6lkpiesvEddeni,Leje,,barbar-
v tdto dobE v mysli uzr6valy my5lenky, pozdEji zvEdnln.lfnr zdkon", diktovanlf kapitalisty: ,,Pracuj mnoho, iez
v ,rManifestu rovnfch". ',rrlkr,
nebo nebude5 mit priici a nebudel jist vribec!" Snil uZ

ヨδ
koiistnlkfi ani vykolistovanycl
() sl)()lcan()sti, v nii, rrnebude OD SLOV K CINUIT,I
v nii. kaLcl! bude si iist svou existenci. Byl jen utopistou, krl
se dornnfval, Ze spoledenstvi rovnfch lze uskutednit v malj,
fitvarech, na nichZ vzniknou ritvary vy55i, ai nakonec my5lcll
rovnosti obchviiti cel6 lidstvo.
Dne ro. ziil ry95 Babeuf a Germain byli plevezeni z Arr;l
do pailZskdho vEzeni Plessis, v nEmZ Babeuf pobyl al do r

iiinary91. Tu nav;izal spojeni s proslullim revolucioniiir Jfa. Francie ve chvlli, kdy se Babeuf se svfmi pidteli ocitl
Buonarrotim, kterli odvozoval svrij privod od Michel Ang.i ImboaU, byla v rukou tak zvandho direktoriarkteri tvolili
s Bodsonem, Fiquetem, Massardem a jiny'mi politicklimi v6u IDdnl politikovd, iako Barras a Carnot, navzfijemproti sobE
kterd snadno zfskal pro svi revoludni my5lenky, takZe je5ti j':ffi ilffi1;:#$;l:
vEzeni zorganisoval okruh ridastnikfr spiknuti. Vesm6s i Em"r:fi*::TI#Ij,',T:
rc k nim i obratnli demagog Fouch6, ktery
o ctitele Robespierrovy, k nimi se druZil i Debon, autor knil Dl wdlil blrt
se
proti vlastnictvi. V tomto vEzeni se tedy zrodil jeho plln Ilvc.* socialisticklich reforem a tlm na chvlli oklamal
,,spiknutf rovnlich".
B1*,T;"T:i:',ifr T::1?i[#;,ffi;Jil[J:!:]
J ururpatoru vlddni moci, kteli ziejm| nadrZovali umlmE-

J' "ru;;"x'}, lT'Hi,,ff;', :',['i'lJ:,i?:iffi
J! omezili jen na majetn6, bylo rostouci zbidateni pracu-

B ;',',1.J;",1iil,,;:ff: li ;:fl :ffi:,,;1;::|":# ;::
Ivtldirektorium, av5ak nepochodil. S timto korupdnlkem
Dbcuf i lidsky roze5el a nastoupil cestu oteviendho boie

J, itX'iX"ro,"* Babeuf seskupil vlechny opravdovc
Ilnce, uplimnd demokraty, kteii touZili po naplnEni ristavy
It79 l. Nef prve se snaiil oZivit vychiizenf sv6ho listu ,,Tribun
Juple", jeni, vychfuzel velmi nepravidelnE. V iednom z 6lsel
] lhtopudu r79y) napsal:,,Moie pero bylo jedinE republi-
I*a, neplestane blit demokratickfm, plebeiskfm." Usiloval
}lthdgnf demokratickfch Zivhi, na nEt apeloval, aby za-

θθ
pomndly diivEfsich bezprdvl a snaZily se o niivrat k zdsaddm
pl'ed 9. thermidorem. Volal po zdchranE Republiky, kterou c;lnff#?"1L"fir';ffi,3r,1f:bieinformovdna
ohroZovali netoliko zahranidni nepidteld Francie a jejich napo-
mahadi, zridni emigranti, ale piedevSlm direktorium a jeho
prohnilli, zkorumpovanli reZim. Zichranu Republiky spa-
J:i,;[,ii.ili::fl ,T,"iJ,i;f i*3',,?J"J
tloval vo ndvratu k sanskylotismu, oplrajicim se o nejchud5l
vrstvy.
D,f,*[ I,:ffi ]ir :' ]i,LL'r],:fl i!,:ffi ,tlTi;
TEmito thesemi zfskdval Babeuf srdce a mysli v5ech nespo- I,Y,l:1,,T:T",T.J,;T:"J,*,JHT'"":::]T,IJ,'il
kojenfch PaiiZanri, coZ se zradi v policejnich relacich ministru ]1l, Buonarroti a Debon, jakoZ i Antonelle. Babeuf v list6
vnitra, kterf byl upozoriovdn, Ze se Babeufovi stoupenci shro-
mai:duji v kavdrnE Chr6tien, kde se tvoii fronty, touZicl dist Effi r*-l#,;f.i#.;iT*1-:::[;;HTI;
ukrfval' zabfvalo ur
1'eho listy. Babeuf byl v lednu r796 piedvol6n pled vyletiuji- a se
cfho soudce pro obsah 35. 6isla svdho listu. Ov5em Ze se ne- lH,lJ"r.",','-:,'$ff:,1*eur
dostavil a uchlilil se do politick6ho podzemi, odkud redigoval
svrij list a organisoval kampai proti direktoriu.
Na Babeufa byly vyddny opEt dva zatvkade. Policeini reZim
Glr;;ii*l.Hf*il':.l",fi *,11x,kJ:;
se vSemoZnd snaZil, aby byl dopaden. Policie znovu zatkla ieho
Zenu, kter6 vSak neprozradila, kde se Babeuf skryvd. A pr{v6
ffi ;l',T:;:,#ll-l;.r,xlH:i::l;"'#JY.'ilff :JJ;;
v podzemi spoledn6 se svyimi pfiiteli, mezi nimiZ byli Darthd,
Germain, Buonarroti, Massard, Julien de la Drome, Bertrand,
ffi
Ifrn
X;,:%l[T:i*#:"il,#fir""Tj,',J,*::*s.;,
se otdzkou, iak bude uspoi6d6no nov6 stdtni ztizenl
Lacombe, dal z6klad ,rSpolednosti Panth6on", kterou zane-
dlouho z piikazu direktoria Napoleon Bonaparte rozehnal.
Panthdonistd, z nichL jen zlomek zcela nesouhlasil s komunis-
Bi:*i#ll;l##.'T*
Il€h",
T'fi:lH iffil,'l;
jehoZ byl du5f. Psal a redigoval vSechna revoludnl
tickfmi my5lenkami Babeufovfmi, se sch6zeli k diskusnim
schrizkiim v b1;ival6m refrektdIi kld5tera sv. Jenovefy. Podet
dlenri klubu rychle stoupal, takZe upoutal z6jem policie.
3'fll,i:};:,iJ";;ili"I'iiLffi iil:'#",'#J;f :ff l:
Y tdi.e dob6 vznikly i jin6 kroulky demokratri v rozlidnfch
mfstech v Paiil;i, na jejichit shrom6ZdEnlch se objevovali Babe-
J iruffi,Tf:: H:::Lrll:'fl ::: H;'?5:, %
ufovi pI6tel6 a spolupracovnici, z nichZ agilni byli zejmdna
Darth6, nad5enli revoluciondi, zranln! pli ztedeni Bastily,
Iilr'.1'ii:::i,:"','ru:;'rYJ,:,Hff:;i#;;;;
NEkolikrdt musil zmEnit bydli5t6. N6kolikrdt tdmEi
Jfrm.
Buonarroti, Bouin, Didier, Antonelle, Germain a iini. Policie Jltnldvandct6 unikl svfm prondsledovatelfim.
se pokouSela nasadit do t6chto klubri, kter6 nebyly piiznivd DEukct Babeufovy, rozesilan6 do v5ech pailZskfch dwrtl,
イ′
roznd5el spiklenec Didier, jehoZ horlivost, aktivitu a diskretnr,,r '/, lrrolur nejroz5iien6jsi byla ,,L'Analyse de la Doctrine de
chv{li Buonarroti. Pomoci agentri se tajnli revoludni vlil-,,,r llelrerrl"'. Celkem bylo vyd6no rr broZur, kter6 byly roz5iio-
dovidal o n6ladiich pailZsk6ho obyvatelstva. Agenti byli vyl,l Vlrry a dteny v krouZcich, tvolenfch v bytech d6lnikri' Priso-
rini velmi pe61iv6. Tak Morel, agent I. arrondissementu, spolrr Itlvrrrr propaga(ni zbrani byly i revoludni popdvky, kterd
pracoval na Antonellov6 listE ,rl'Orateur pl6b6ien", Memtl, rhldrhl Sylvain Mardchal.
sier, agent 3. arrondissementu, byl bfvalf spriivce paiiZslid llubeuf velmi podital s dElnictvem a zeimdna i s ridasti Zen
policie, Cazin, agent 8. arrondissementu, blivalf inspekt,,r nn rpiknuti. ChtEl jich pouZit hlavnE pii ziskivini voi5kt
arsendlu v Paiii:i, Bouin, agent 4. arrondissementu, bfval smir pro revoludnf vEc a pro podnEcoviini liclovfch nepokoitr.
dim soudcem. llrlrojcm revoludni agitace byly i paiilsk6 kavdrny, kde
PIi piipravE spiknuti pledev5im se poditalo s n6ladou mcl re politicky diskutovalo a kter6 nav5tEvovali zvld5tE voiici.
voj6ky, kteii m6li blit zisk6v6ni pro v6c Rovnlich. Na tomt,, 'f'rkC pozornost byla vEnov6na policii, z nivz na piiklad
riseku spikleneck6m pracovali zejm€na Germain, jemuZ hyl hrmisal policie sekce observatoie Goulart byl zisk6n pro
svEIen fikol zlskat policii, generdl Fyon byl urden zlsk;rr nty$lenku spiknuti.
Invalidovnu, Massey m6l ziskat oddily, shrom6Zd6n6 v Sainr 'l'Crn6i ve chvili, kdyZ m6l bft vydrin sign6l k povst6ni,
Denisu. Tito mdli iadu spolupracovnikri, z nichi: neipronihu lrylo spiknutl prozrazeno. Dne 8. kvdtna ry96 se konala v byt6
vEji zasrihl do osudu Babeufova bfval! kapitiin Georges Griscl, stouPencfi Hory, schrizka tai-
;lorlance Droueta, piedstavitele
jemuZ byl sv6ien rikol, aby pievedl na stranu spiklencri v,,. ttdlur v1y'boru, kterd proievila souhlas s Babeufovfmi instrukce-
jenskf t6bor grenellskf. Grisel, kdyZ se zasvEtil do pldnti Br. tnl. Sotva v5ak se spiklenci rozeSli, cel6 okoli bylo obklideno
beufovlich, kter6ho osobnd poznal, vyzradil bydliStE Baberr tnltlllem p6choty a iizdy. Policie provedla domovni prohlidku
fovo i jeho spolupracovniky. Massard, kterf tdZ navazoval styl, u t)roueta, ov5em bezvl/slednou. Dne ro. kvEtna ry96Babeuf,
s voidky, bfval pobodnikem sanskylotsklich ministrri Paclrr htuf prdv6 redigoval 44. dislo listu ,,Tribun du Peuple" spo-
a Bouchotta. lofnd s Buonarrotim a taiemnikem Pilletem byli zat6eni v bytE
V5echny agenty, at ui civilni nebo vojenskd, kontrolovalr lrreidllro Tissota, jeiZ Grisel vyzradil.YzipEti se policie zmoc-
Germain a Darth6. Jejich zpravodajsk6 sit byla dokonal:i. Mo), ttllu Darth6a, Germaina, Didiera, Droueta, Ricorda a Laigneta
no iici, Lebyly vytvoieny vlechny podmfnky, aby povst6ni s. l vlcchny i s Babeufem odvezla do vEzeni abbayskdho'
mohlo zdaiit. Propaganda se neomezovala jen na roz5iiovdnl Zdroveh udinilo direktorium dalekosrihld persekudni opat-
illegdlnlch listti ,,Le Tribun du Peuple" a ,,L'Eclaireur clrr Ionl. Piedev5im vypovEddlo z Paili,e a ze seinskdho departe-
Peuple". Jejich vliv pronikal s francouzsklmi vojAky aL: du ntentu v5echny znimi- republikdny. P6tralo po v5ech, o nichZ
Poruil, Svfcarska a do Italie.V duchu BabeufovE, i kdyZ s vll re rl<rmnivalo, Ze se ridastnili spiknuti. Z plltel Babeufbvich
hradami, psal Antonelle v sv6m list6 ,rJournal des Hommc' rc podaiilo uniknouti ien Sylvain Mar6chalovi a Debonovi,
libres" a takd i do ,,Courrier des Armdesr" av5ak tyto listy byly kr*iy met St6sti, ponEvadZ Grisel neztnljeho im6no. Ze vSech
cenou neplistupnd dElnikrim. Pache, diiv6i5i mi-
frrkoblnri, kteii zristali na svobod6, iedinlr

ィ2
nistr vdlky a pailZskf starosta, se osmElil v broZuie hdiit Ba- dtrv[, prohla5ujerLev5echno ieho iedndni ie diktovdno zdimem
beufa a jeho udeni. vlErt i.
Direktorium se citilo bft pdnem situace. PaiiZskf lid piijal l')l'ckriisn6 dopisy psal Babeuf svfm pidtehim z v6zenf' Ne-
Babeufovo zatEeni celkem trpnE. Jeho pozornost byla odvrri- tmII sev nich ani stin deprese, ani beznad6i, neclEsila iei pi'ed-
cena vitEzstvim u Lodi. Direktorium se vSak obiivalo, i,e Ba- tuctta smrti, ba ani ne starost o sv6 neibliZsi, ncl>ot, jak pii-
beuf a feho piriteld by mohli bft osvobozeni. VZdyt tajnri pornn6l v dopise svd ien6, ,,jeho revoludn( city uclusily v n6m
spolednost ,,Decius franEais" vyzlvala paiiZskf lid, aby za- vlecltnu jinou laisku". Neutikal od odpov6dnosti za sv6 diny
chninil republikdny. Pozd6ji, na konci srpna, dokonce do5lo t vyslovoval uspokojeni, Ze pracoval pro osvobozeni svfclt
k pokusu vysvobodit Babeufa z vlzeni. Dne 9. z\ii t796 asi llrntlf. Prosil Fdlixe Lepeletiera, aby uchoval ieho revolulnl
7oo osob t6hlo k sidlu direktoria a pokou5ely se vzbouiit po- rpisy, kterd obsahuji ,,vSe, co zkorumpovanl osmEluii se nazf-
sddku grenellskdho t6bora. Mnoho ridastnikri bylo pIi tom za- vnt ieho snY".
tEeno, nEkolik zabito. Byly vyneseny rozsudky smrti nad Bert- (lelkem 59 lidi, z nichi: 17 uniklo n6strahdm bezpetnostnich
randem, Huguetem, Javoguesem, Cussetem a jiniTmi. orgdnri, bylo obvin6no z ridasti na povst6nf. Direktorium vyuZi-
Babeufihned po zatdeni (rz. kvEtna 1796) napsal direktoriu to nepravd, rozSilovanfch tiskem, aby zdiskreditovala Babeufa
dopis, opravdu statednli, tlebas ponEkud naivni. Obracel se na r feho hnutl v odich paiiiskdho lidu. Pochopilo risiko, kterd
nE s otdzkou, zda-li ie v z6jmu vlasti odhalovat povstiini. Sebe- tkvElo v skuteEnosti, Ze by obvinEni byli postaveni pled soud
vEdomE prohla5oval, Le ukdile distotu spiknuti, jehoi se zridast- v PafiZi. Mohli blit osvobozeni a to by znamenalo nesnesitelnou
nil, ukdZe na velk6 zdsady, kter6 sledovalo a bude obhajovat pordZku vlddnouclch. Tomu musilo bit zabr6nEno stfii co strij'
,rnesmrteln6 prdva vlasti", nebot proces s nim neni procesem Proto direktorium se rozhodlo, aby soudni pieliieni se ko-
spravedlnosti, n!,bri.procesem silnEisiho proti slabSimu, utisko- nrlo v provindn(m mEstedku Vend6me, kam byli obvin6n{
vatehi proto utiSt6nfm. ,,MoZno m6 odsoudit k deportaci, plevezeni v noci ze 26. ta 27. srPen 1796. Jeiich transPort
k smrti, av5ak rozsudek by byl povaiovdn za zlotin mocn6ho vzbudil velkf rozruch, nebot byli vezeni iako dravd zvli'Ba'
proti bezmocn6 cmosti, moje popraviStE by figurovalo po boku heufa a jeho pi5tele uzavleli do zvl65tnich kleci, za tim ridelem
Barnevelta a Sidneye. Chce se mn6 plipravit oltrii po boku tEch, tkonstruovanfch. Provdzely ie po6etn6 oddily voiska, tet-
kteii dnes isou uctiviini iako slavni mudednici, Robespierrovi nlctva a iizdy, za nimiZ kr6dely Leny, sestry a dEti obZalova-
a Goujonovd t VidEli jste, obdan6 direktoii, Ze jste nic neziskali, nfch, iei, musily sn65et, steinE iako Babeuf a ieho pi6tel6,
kdyZ jsem ve va5f moci; neisem cel6 spiknuti, jsem t|L ien urlllky aristokratri a surov6 zachtzeni velicich dristojnikfi' Do
iednim Eldnkem dlouhdho ietEzu, z nlhoit se skliid6." Drtle Vend6me, kde zasedal nefvy55i soudnl dvrir, dospEli tietiho
Babeuf piipominal, Ze my5lenka Republiky neZije jen v PaitLi, dne veder. Antonelle a Fion, jakoZ i ridastnici spiknuti, zatteni
avSak ve v5ech departementech, ie vlastenci, kterd nelzebdzet v ltochefortu, Cherbourgu a Arrasu, byli piivezeni o nEco
do steindho ko5e s royalisty, nechtEli jit cestou Robespierrovou, pozdEii. Ve Vend6me byla udinEna piisn6 opatlen{, aby ne-
te netouZili po krvi direktorri. Apeloval na n6, aby vlddli li- mohli uprchnouti.

イ∫
Soudnl pfel{deni pied Nejvy55{m soudn{m dvorem zapodalcr
zo. fnora 1797. Piedchizely mu vlislechy, pli nichi obvinEnl ffiH,Jl:d;-j;[,::ilffi':i:,::::.11i:x,:",lH"'J
namitali, Ze tento soudni tribuniil neni pfislu5nf. Form6lnimi
ndmitkami chtEli ziskati das. Led nejvy5Si soud se prohlSsil za
kompetentni. SloZenl poroty nediivalo nadEji, Ze by mohli blit
G;:ml: J.T/:x, L:"J;J"*.*" ;#,,';]'i,T;
osvobozeni. Yi.dyt mezi soudci byl t€L bfvalli dfistojnik La J?:fl :J,T:'"'il,: J: : ;,r?, 1ffi'jl:'ffi?*-ffiH:
Chaise, o nEmi bylo zn6mo, i:e nendvidi,rdivokd nepldtele
spoledensk6ho poi6dku". Direktoriu dalo v5ak dosti priice, Ji1"';:',1'":,::fi1",';iirliJ"$i.ll,1;,k,er6smErova,c,
aby byla utvofena porota, kter6 by mohla Babeufa odsoudit. lvrdceni ristavy z r. tzgt a vlddy a k obnov6 dstavy z r.
Babeufi jeho pldiel6 za piedb6Zn6ho vy5etloviini i za soud-
niho pielideni se chovali jako hrdinovd. Na dotaz policejnlho f, I,m:-,ru3;:l:rxrffi
a*hyr
Iln::!:,ffIT;
ministra, co spiknutim sledovali, zda chtEli svrhnout vlddu, I s fmyslem uloupit
iim maietek".
pielldenf bylo zahrijeno zo. rinora 1797. Novinkou
odpovdd6l Babeu* ,,PevnE jsem piesvEdden o tom, Ze nynEjS{ ]udnl
vlSda je despotickii, udinil bych v5e, co je v md moci, aby byla
svrZena. Spoldil jsem se se v5emi demokraty republiky; nenl Ji:r,u T;i i] "-i'J3? ]HIff lf T];.i:ix
mou povinnostf, abych n6koho z nich jmenoval." A kdyl se Ipl{tomnosti. Spiknutl se pilmo ddastnili Babeut Darth6,
policejni ministr tAzal, jak!'ch prostfedkfi chtEl pouZit, odpo- Jnarroti, Germain, Cazin, Claude Ficquet, Bouin, Fion,
vEd6l:,,V3ech proti tyranfim oprdvn6nltch." A kdyZ nEkolik lrd, Drouet, Lindet, Amar, Antonelle, Rossignol a deset
dni nato piedseda poroty ho obvifioval, [e byl vfidcem spik- Ibh, pEt z nich jen neplimo. Mezi kaZdfm obvinEnStm se-
nutl, musil sly5et tuto hrdou odpovEd: ,,Jsem piesv6dten, Ze l drru detnici. Soudnl sli byla prizdni a mlsto, ur6end pro
by mi bylo velkou ctl, kdyby mi byl titul hlavy spiknuti pro- Juchade, st6le pIeplnEnd. Mezi divdky byli piibuznl obialo-
prijden. Souhlasil jsem s timto spiknutim, ponEvadZ isem je po- D.h, kteii se po dobu procesu usfdlili ve Vend6me, zieim6
vai,oval za opriivnEn6, pon6vadZ jsem vEiil a je5tE vEiim, Ze Jpatisovali s obZalovanfmi, takZe za zplvu revoludnlch
nynEjsi vldda je v nejv6t5i miie zlodinnA a Le poullv6 n6sil{, trl musil bft s6l vyklizen. Nejpozoruhodn6ji se choval
poru5uje priiva nSroda a vrh6 jei do nejvEt5f bidy a otroctvi." odpiral vvpovrdat' Nechal se odsou-
A na otiizku, jakou roli vlastn6 hrdl, Babeuf odpovEddl: ,,To f,i.,,;iI3.fl*ii]"
jsou jednotlivosti, kterd bez pochyby nesmyslnd podezienl, Jri*"i"y Lalobcem6l kruSnou prdci s obhdici i s obZalovanf-
Ze jsem byl hlavou spiknuti, rozptyli. Zaklidi se to na okol- !fayZ prokazovali, Ze slouZili vlasti proti zrddcum anazna-
nosti, Ze v okamZiku zatteni u mne byly nalezeny listiny. !lli, naopak zastdnci nov6 ristavy z r. rTgt se zpronevEiili
Ze

Opakuji znovu, Le tlm nechci zmitnit svou odpovEdnost za Ddarn Revoluce. Studenou sprchu zaLil zrAdce Grisel, jemul
trestni din. Chci bft jen otevfeny a neobjevovat se ve vznese- ]main odv6til na prohliiSenf, Ze si denunciaci zaslouZil vy-
nEi5i roli, nei si zaslouLim, v roli, iei, mi nepiisluSi." Jmenrini: ,rNe, Jiii Grisele, nebude5 mlt ob6anskd vyzname-

イδ
幾揚
妻 鮮撚I鯛憔聯称
言 Imrffi :iTl?#;rui#,lli"il;ffi;1v.ffi iil',.i:;l#
Jfl r,::::lL,H';"3',:lf :,ff :*:1iffi .l"l:l;;
B,l[]*f l'# mT,-:Ti1':iltlJJlH::.I;]; bvr i od-
S:r"i Y#;.ft l3?:Bxh',"x'i;.HrH
Iif ,rffi;llr.".r:g.mx'Ix;:t"i;il,',#
JdnEcoval je k odporu, ale detnlci mu to znemoZnili. Darth6
lal: ,,At Ziie republika!" a bodl se do prsou. Babeuf si
]t ao biicha di?ku primitivnE vyrobenou z ocelovd spir6ly.
Dm okamZiku se oba odsouzeni brodili ve svd krvi. Av5ak
Jh sebe',rraZedn6 n6stroje nebyly dokonald, takie oba zristali
J i tap velmi trpEli. Dozorci je odnesli do vEzeni.
led popravou Babeuf napsal jedtE svd ZenE a svltm dEtem
lrnny dopis, v nEmZ se prostupuji ieho revolutni city s hie-
Jrr melancholickou ldskou k feho drahym. Cteme v n6m:
Iiopustit rodinu, dEti, drahou manZelku, bylo by vic nei,

J:x:l*I;nY#il11,,?1hT:1"i'"x',?::,:x:":1",:
lr se obEtoval pro nejkrdsnEjsl vEc: kdyby i v5echno moie
J,,?1l'Jrc.;;f ,[';r;r'lri];,'"'r.;#'J-:l;,".,i;
sradk6 umirati s v€ccmim tak
H;;J;,:il::l:"'im
28. kvEtna o p6td hodinE ranni Babeuf a Darthd
Dno ryg7
J guillotinov6ni. Darthd odmitl rozkazraby nastoupil k po-
JE, a musil b1it, krvd,cejicl, odvleden na popravi5tE. Gracchus

giこ ti republikini...“
Hi'f ff1.'"',T;lL?,lx'ffi::,'ffi",I;f '},,lJfff,
イθ
BABEUFOV ODKAZ
N賞
:器 器
畔∫ hLf認

1謂 :税 〃Ъ
r“

鰤議棚乱
potom ttiVila prodeiem tOaletn

letierem,stal se knihkuPceln V
na Elbu.Vr.1816 byl odsOuze
翻 │

Babeuf a jeho pldteld se prohla5o vali zad6dice icle{ltr Vclk6
1818 otttFel si knihkupectvI
revoluce francouzsk6, kter6 po pddu RobespierrovE a p<l zii-
tricolore“ .Odpykal trest a v r・
1849・ zenl direktoria byly zrazovilny drZiteli moci. Nelze iici, Le
v PaFttio JehO Syn Louis Pierre se stal podprefektem v r・
babouismus, tak jak se oznaduje hnut{ ,rrovnfch", usiloval
Zanechal dvё dcery。
fen o n{vrat k pomEr&m, vytydenlim fstavou z r. ry97; sm5-
O Robertu se ud膨 ovala“ ma,差 e pomStil Sv6ho Otce,か
loval tCZ k uskutedndnl komunistickiho idedlu, k vytvoieni
v souboli zabil ZMdce Griselao Je tO len legenda,nebot Griscl
Republiky rovnfch. Komunistickou ideu rovnosti, tak iak ie
zemFel V Nantes 22.こ erVna 18;:iterゞ
vyplnil prosbu Babeu_ v duchu BabeufovE formuloviina v ,rManifestu rovnfch" od
F`lix LcPeletier(1767-183写
ti,pokraこ OVal v konspiraci.
Sylvain Mardchala, pojlmalo babouistick6 hnuti iako orga-

織∬監酬∵
fovu a postaral se o leho Zenu a dё


nickf doplnEk ide6hi, proklamovanfch Francouzskou revolu-

割 l爵囃 lこ
a zemFel v lednu 18o3・ Drot
fektem,Antonelle klidnゾ m Obこ anem za reStaurace.Buonar―
cl: rovnosti, volnosti a bratrstvf. Babeuf a jeho vyznavaEi
vlak vidEli, Ie tyto ide6ly zristdvaly jen programem a Ze po-
litickd praxe se diametrdlnE odli5ovala od theorie.
Znё ni v pevnosti na V ,rManifestu rovnfch" ie pranfiovdno pokrytectvl tEch,
rOti,Germain,Moroy a Blondeau byli vさ
kteli tak hluEn6 opakovali thesi, Ze ,,lidd isou si rovni", nebot

樹 轟 i鮒 tti驚 よ :獣lb患 鼻 ∬ IV翼 胞 羅 ?鞘 1:ム ,rrovnost nebyla neZ krdsnou a sterilnl fikc{ zdkona". Babeuf
polemisoval s tEmi, kdoZ tvrdili, Ze,,rovnost je jen chimdrou,
vydal v Bruselu ve dVOu dflech spis ,,COnspiratiOn pour
Ie dlulno se spokojit jen s rovnost{ podminednou, totiZ s rov-

獄 i‰ふ獅 hIE脚 墓撤 釧 nostl pfed z6konem, naproti tomu tvrdil, Ze rovnost vyplfvd
ze sam€ podstaty pilrody, nebot jsme si rovni v narozeni i ve
1830 a att do sV`hO SkOnu v
1l se neiviCe, こ
C Bmrti: ,,NapfiStE si osobujeme pr6vo ZIti a umirati rovni, tak
krouを ky v duChu Babeufova uこ enf. Zaslouを
fak jsme se narodili. Chceme skutednou rovnost nebo smrt...
im`nO BabeufovO neupadlo v zaPOmenuti・ A my budeme mlt rovnost. . . Revoluce francouzskd ie jen pied-
chtdcem jind revoluce mnohem vEt5i, mnohem skvdlejSi. N6-
rod pochodoval na t6lech krdhi a knEZI proti nEmu spoldenly'ch.

FJ
J0
Stane se tak novym tyranim,novym poHdcttm pOkrytcim, skutednosti nesml bft ani chudjch ani bohatlich. Bohatf, kteii
kteFf zauiali ieiiCh mista。 “ se nechtEji vzdlt ve prosp6ch strhtlajicfch, jsou
V,,Manifestu rovnソ ch`` Se zdirazttule,労 e uskuteё nё nim -zbytetnosti
nepiriteli niiroda. lJdelen, revoluce je znideni ncrovnosli a usltu-
idele rOvnOsti se zalistf "Spoleこ n` blaho“ ,cott pFedPoklidi
tednEni obecndho blaha. Revoluce neni skoni.r,na,
sPoleこ enstvi statkio SPiknutf rovn′ ch nemё 10 uZ na inysH ien
1;onIvadZ
bohati pohltili v5e, zarim co chucli pracuji v opravrkrv6n.r
tO,CO dFive Babeuf sledoval,kdytt propagoval agrirnf z`kon
otroctvi, rip6ji v bidE a nejsou nidim vc sriri.,,
(tOtiЙ rOzdё lenf velk′ Ch Zemё dё lskソ ch latifundif mezi zemё ¨
Nelze v5ak licirZe hnuti rrrovnSich" by bylo nirzonrvl z.ccla
dё lce,kteFf by pracovali na zk6nlskovan6 Pidё ),nゾ brtt Vy‐ jednotnd. Nutno miti na zieteli, Ze usilovalo o uskutctnlnf
tvoFenfiakソ ChSi kOIChozi,v nichЙ by,,nebylo uえ soukrOm6ho svyfch ide6l& nejdiive cestou z6konnou, potom i illcgilnI.
vlastnictvf pidy“ : ,,Pida neni nikoho“ a ieif ,,OVOCe patFf
Z taktick5?ch drivodri neproklamoval vridce hnuti BaLeuf ztr-
kaЙ d6mu“ ."Prosfine“ ,uv`di se d`le v,,Manifestu rOvn′ ch“ , sady tak otevienE, jak by je byl cht6l uskuteifiovat, kclyby
e nelze napFfζ tё strpё t,aby velk`vё tζ ina lidf pracovala a lo―
"乞
spiknuti rovnlich se bylo zdaiilo. Jen tim si vysv6tlime, Ze
potila se v sluЙ bё a pro blaho nepatrn6 inenζ iny.1)osti a pF`liこ
v obhaiovacl iedi ve Vend6me mohl o svdm udeni prohl6sit,
dlouho ani ne milion iednOtlivci disponoval s tim,co patFilo
Ie ,,vSe to je filantropickli sen bez praktick6ho v1i.znamu...
vFce nett dvaceti milionim ieiiCh bliZnfch,s nimi rovnフ cho Aぜ
Buonarroti dokonce rrManifest rovnfch", jiZ spolu koncipoval,
ie uё inё n
konec tomuto velk`mu skandilu,iemutt naζ i potomci oznadil za ,rnepochopitelnli vSiron vlistledniho ducha... Nelze
nebudou chtft uvё Fitr Koneこ nё necht zmizi vyzゾ Vav6 rozdfly
vSak pochybovat, i,e Babeuf a jeho pfiiteld vyuZivali priiva
mezi bohatymi a chud′ mi,Vel脅ヽi a malymi,Piny a Sluhy, obhajoby, a Ze pled soudem kryli sv6 zlsady v zAjmu sv/-, z6-
vl`dnoucimi a ov16danチ mi!“ chrany a z taktick6 obezletnosti.
彗V rOZbOru uこ eni Babeufova(Analyse de la doctrine de Ba‐
Piece vSak lze z rozlitn!,ch dokumentri, jako z Babeufovlich
beuf),kter6 spiknutF rovnソ Ch pFilalo za SVij program,isOu
dldnkri v list6 ,,Tribun du Peuple", ze spisku ,,L,Analyse de la
obsatteny z`kladni these,ide01ogicky odivodhuifcf mメ lenku
Doctrine de Babeuf", jakoi: i z ,,Manifestu rovnlich,. vy-
nl,Ze,,pFfroda dala kaZd`mu
"tot`Inf rovnosti``.Uv`di se v nё konstruovat Babeufovu ideologickou soustavu, kter6 svou
こlovこ ku stein`priVO na uЙ fvini vζ ech statki“ .D41e se pravf:
elem spOleこ nosti le OChrana“ to rovnosti,takこ asto napa‐ stavbou a ndplni je ve sv6 dobd ojedindlou.
"0こ Babeuf jistE mEl detn6 piedchfidce. Poukiizali jsme uZ na
den`silnё 卜fm a zlフ m v staVu pFfrodnfm,zvё tζ it,i pFiSpё nfm
vζ ech,sPOleこn,‐ uZfVinfln.PFfroda kaЙ d6mu vnucule pOVin― vliv komunistickly'ch myslitehi XVm. v6ku, Mablyho a Mo-
nost pracovat,nikdo se nemitte,aniZ by se dopustil zloこ inu, rellyho, i na vliv Jean Jacques Rousseaua. Znal plaronovu
vyhybati pricio Price a uを ivinf ie,fhO Vソ tё ttku musi bフ t spO― ,,Ustavu", Morovu ,rUtopii" i Campanelhiv ,,Slunedni stdt..,
leёn`。Je itiSkem,kdyZ jeden se vメ erp`vi pracf a postrid` odli5oval se v5ak od tdchto myslitelfi tim, i.e clll/ uskutednit
vgeho,zatim co druhゾ oplゾ Vi V nadbytku,aniZ pracuie・ Nikdo svrij idedl, totiZ spolednost, v niZ by v5ichni jeji ilenovd byli
si nemiZe v′ luこ nё osvolit Statky pidy nebo primyslu.Ve Stastni. UvEdomoval si, Ze piekiiZkou soci6lni spravedlnosti

∫2
■,
ie nerovnost, vyplltvajlc{ z nerovnomErndho rozdElen{ vlast-
pracl a postriidii v5eho, zatim co druhf se utdpl v nadbytku,
nictvi. Proto vytydil ide6l spolednosti rovnltch. miZ n6co dE16".
Aby vznikl rdj na zemi, je tieba obnovit ilplnou rovnost
Babeuf sdilel Rousseariv nflzorrLe na prahu lidski civilisacc
byl krdsnf vEk svobody a 5t6st{, kterf rozru5ilo zavedenl I obecn6 5t6sti. Tento n6vrat bude osudovj, alc ncvyhnuteln;f ,
bude cestou ,rvzpoury chudfch proti bohatym". Jccliny pro-
soukromdho vlastnictvi. To vzniklo, ,,kdyZ kaldf se stal na-
ItIedek, jak dospEt k rovnosti, ie potlalenl vlelro soukromCh<r
prostym p6nem vlrrobkri ze svfch poli, kterd sklidil a ponechal
lndividu6lniho vlastnictvl a ziizeni,,spolcln6 sprhvy".
si. Rozli5enf mezi mfm a tvfm vedla k tomu, Ze Stastnd rov-
Babeuf byl hlasatelem radikiiln{ pr<;mIny spolec\enskdltr
nost minula a upadla v zapomenuti". Vlastnick6 pr6vo zplo-
dilo ,rn6sill, nesvdry, tyranii jednEch druhfch... Ziizeni
a ritisk
lldu. Zdtrazioval-li, Ze usiluje o dokonieni, prolrloul>enf
u sociiilnf napln6ni Revoluce, navazoval tim na fsilf Maratovo
vlastnick6 ie jen plelstEni masy prost)rch a dobrlich". Utisko-
vateld vytvolili privnl soustavu, a ta jim zaiiStovala, aby byli
r zvl65tE Robespierrovo a Saint-Justovo povzn6sti hospodiii-
rky a sociiilnE pracujici vrstvy. Tito politikovd ov5em neza-
pdny nad utiskovanfmi, kteii nemaif iind moZnosti, cht6iili
nechaliLidn! socialistickl/ systdm. To neudinil ani Robespierre,
Lit, nel plijimat niimezdnf prdci.
kterf hdjil soci6lnE slabd a poZadoval omezenl dEdick6ho
Ale Babeuf nev6iil, ie by l6kem soci6lnich zel byl ndvrat prdva; nebot byl v podstatE jen upifmnll demokrat, zatllen!,
k privodnimu ,rpiirodnimu stavu", nfbri vfchodisko ze sou- moralismem a ndboZenskou zmatenosti, kterf se domnival, Ie
dasnd krise vidEl ve zvr6cenl spoledenskdho zilzenf, ieZ hrstce
sociiilni spravedlnost lze despoticky nadekretovat.
d6vd vSechno , zatlm co drtivou vEtlinu nech6vd hladovdt. Ple-
Jist6 bychom v Robespierroqich projevech naSli mnohd nii-
dev5im myslel na instituci vlastnicwi. Dokonce tento nesprdvny
zory, kter6 se bliZi socialistick6mu usiloviinl, av5ak takd jin6,
systdm oznaloval za ,,lupidstvi". Tvrdil, Ze jednotlivec,
kterf se zmociuie pozemk& a vftEZkri pridy, se dopou5tl lel ukazuji, i,e zfxtAval v zajeti sv6ho mEStdctvi. Tak potlral
stanovisko propagiitor& t. zv. agrerniho z6kona, jejichZ pldn
,rspoleEensk6 krddeZe". Nebot,vlastnictvi ie neivEt5l metlou oznadoval za nebezpetnli, nespravedlnlr a neproveditelnl/.
spolednosti, opravdovfm veiejnjm pledinem".
Nebot Robespierre byl zastencem principu soukrcm6ho vlast-
Napadal zejmdna instituci dEdictvi. I v tomto smEru nenl nictvi. Vyslovoval se jen pro rovnost prdv, ,,protoZe bez nl nenf
docela privodn{. Za Revoluce mnoho hlasri se vyslovovalo pro svobody ani soci6lniho 5t6sti." ,,Jenom nepidtel6 svobody touZl
zru5eni dEdickdho priiva. Babeuf spatloval v instituci dEdic- po bohatstvl, jakmile jedenkrdt spoleinost splnila svou po-
kdho pr6va jeden ze zdrojri nerovnosti. vinnost a zajistila jim nutn6 prostiedky a obZivu. Aristid
KonednE poukazoval na nerovnost pracovnlch podmlnek. nebyl by jistE zdvidEl pokladfr Krassovi. Pro distd a povzneSend
Konkretn6 to doklddal na skute6nosti, Ze pracovn{ den hodi- dule jsou vz6cnEj5i statky neZ toto. Bohatstvf, kterd vedou
n6iskdho dElnlka je hodnocen dvacetkriit vf5e neZ pracovni k zkaZenosti, jsou Skodliv6j5f pro ty, kdoZ je maji, neZ pro ty,
den rolnlka. ,rTato nerovnost musi zmizet, nebot nerovnost je kteii jsou jich zbaveni." Z toho je ziejmo, Ze Robespierre
synonymem ftlaku." Jest ritiskem, ,,kdyl ieden vysiluie se byl hlasatelem charitativniho stanoviska, Ie ,,StEsti pieblivd

∫∫

i v clratrdich"raLe,,blahoslavenl jsou chudi, kteii vejdou rl,, bespierre a Saint-Just, ,,piipravu noviho i'idu v rozclElovdnl
kriilovstvi nebesk6ho". statkfi a povinnosti."
Babeufovi Robespierre imponoval a to tim vfce, dfm :,c My5lenka, Le je nezbytno dokontit revoluci ve stop:ich Ro-
zvEt5oval dasovf odstup od jeho p6du. V prv6 chvili po ielr, bespierrovfch, se prolin6 tdmEi v5emi profevy Babeufovlimi
poprav6 se politicky od n6ho ponEkud distancoval, ba mluvrl z obdobi organisace spiknuti rovnlich. Na ot/rzku: ,,C-o je to
i o ieho zlodinectvi, av3ak pozdEji ho odistoval a do jist6 miry revoluce francouzskiil" odpovidal: rrViilka, vyhlir5enrl mezi
i zkiivil jeho ideologickli profil. Nezapominejme, Ze to byl patricii a plebejci, mezi bohatlimi a chudfmi." ,,Pamatuimc,
Robespierre, kterl/ krvav6 potladoval nejen monarchist.l,, Ze ismechtEli revolucionovat jen, abychom napravili zla, kterh

girondisty, ale i hdbertisty, ba i polokomunisty ) la Jacgu.'', pustoSi svEt, abychom zaiistili kaZdimu ieho misto, abychonr
Roux. Historickf Robespierre nebyl piitelem rovnosti, iak ii odstranili nepoi:idek, obecnou bfdu jiz zplodila ohavnii ziizenl,
poifmal Babeuf. Ve sqich ,,piirozenlich pr6vech" vychdzt'l abychom odstranili rijmu velkd v6t5iny a korigovali nadbytek
z iinlho ideov6ho vlichodiska. Vyslovoval-li se pro to, aby s,' hrstky, abychom naplnili ridel spoleinosti, kteryt je v spoleindm
chudfm a nezam6stnanfm opatiila pr6ce, dinil tak, Ze se div:rl Stisti. Ano, cilem t6to revoluce je blahobyt v5em, vzdEliinl
na tento probl6m se stanoviska, ie je tieba pon6kud umoi'ir v5em, rovnost, svoboda, 5tEsti v5em."
,rdluh bohatlich proti chud1im". V politick6 praxi se ndru V jindm iLinku Babeuf napsal, Ze ,,Revoluce nenl t6mEl
jevi Robespierre mnohem mdn6 u5lechtilejSf, neZ v socidlnl ukondena, ponEvadZ nic se nestalo, aby bylo zaji5t€no St6sti
theorii. VZdyt feho driv6rnikem byla stvfira Henriot, diivr' niiroda; v5e se stalo naopak, aby tento ndrod se vysilil, aby
trestany pro podvod, pozdlji policejni agent, kterf ubijt'l v6dn6 ieho pot a krev teklv do zlat!'ch viiz nen6vid€nfch bo-
s lfizou, s nii pronikl do vdzeni, osoby vinn6 i nevinn6. hatcri. PIece je tieba Revoluci napliovat, tuto revoluci, kter6
se stane revoluci ndroda."
Marat, Robespierre a Saint-Just v praxi neudinili nic, c<r
mdl na mysli Babeuf. Pron6Seli demagogicky prisobiv6 ieii T,!i: nizor ostatnE tlumodil Babeuffiv piitel a spolubojovnfk
diktovan6 potiebami obdanskd i zahranidni v6lky, av5ak kdy- Sylvain Mardchal, kdyZ v r. tzgt pravil: ,,Neni Zddnou revo-
koliv 5lo o skutek, stavEli se proti radik6ln6jSim opatfenim, luci, jestliZe tii ttvrtiny obyvatelfi Francie nevlastnl tei, tii
navrhovanfm montagnarsklimi extremisty. Etvrtiny pozemkfi".
A v cel6m soudnim procese pied neivy5Sim soudem ve
Babeuf si zidealisoval Robespierra, od nEhoZ odekdval,
Vend6me obZalovani neustdle poukazovali, Ze vlastnE byli
ov5em v piipad6, ie by byl bfval neskondil pod ostfim guillo-
obh6jci Revoluce, Revoluce zrazovan6,. Proto Buonarroti
tiny, i,e upravi cestu k jeho vysnEnd Republice rovnfch. mohl prondst vjrok: ,,AZ dosud, nebylo spravedlnosti na zemi,
Proti tomuto zboLnln| Robespierra vystupoval jeden z piecl- aZ dosud Revoluce byla velklim zlodinem."
nfch organisdtoni spiknuti rovnlich Bodson, ktery zristal Babeuf si uv6domil, i.e m6-1i se uskutednit rovnost, je ne-
stoupencem H6bertovrim. Naproti tomu Buonarroti vidll zbytno znidit a odstranit vSe , co ji piekii.i. Piedev5im myslil na
v opatfenich revoludni diktatury, jejichl; iniciatory byli Ro- soukromd vlastnictvl. Piedstavoval si, ie to prijde nadekre-

∫σ カ
FIII

tovat. ,,Od toho dne vlechny statky patli ndrodu, ienZ jedinli Nelze o Babeufovi tvrdit, ie by byl zri:;,trlrt(trt rtrllrrrrl 'rrr
md pr6vo rozdElovat jejich uZivrini. Prida neni nikoho nelro , rcforem, i kdyZ zdfrrazfioval, Ze musi dojf t k r';rt I i l"r I I { | I I I rrtrt I rr
r

piesnEji: pati{ celku. Tato spoleEnri prida nezplodi spontannrr 'irpoledensk6ho ziizeni. Ov5em muselo by ift o rt'lirrtttl', lLlr li
ovoce, na nEZ mAkai:d! niirok. Bude tieba, aby zasdhla priict,, by sm6iovaly k uskutednEni Republiky rovnyclt.
bude nezbytno, aby v5ichni Elenovd spolednosti ,,byli nuceni Babeuf postihl, ieden z prvnlch, Ze d6iiny prostuprril ttl'lrrl
pracovat". VZdyt jiI sama ,rpilroda vnucuje kaZddmu povin- boje. NevEiil, i:e by bylo moZno smifit pokoin()tt (('!ilr)rr
nost k prdci." tIldnl rozpory. Tu5il uLri-e tiidni konflikty se zostftril a it' :;t'
Y otilzce odsranEn{ soukromdho majetku Babeuf se rczch.l- vybiji v sociiilni revoluci. Ve sv6m list6 ,,Tribun clu l)err1rl."'
zel se svltm piftelem Antonellem, kterf ie5tE pied vytvo- charakterisoval Revoluci iako vdlku mezi chudlimi a bolra-
Ienim tajn6ho spikleneckdho vfboru ve svlich listech ,,L'Ora- tfmi. O tiidn{m boii napsal: ,,Rozli5uji dv6 t}fdy, diamerirlrri'
teur pldb6ien" a v ,rJournal des Hommes libres" se sice z6sadni' se rozchiizejici v soustavd i v pl6nu veiein6 spr6vy... V6iim, ic
vyslovil pro spoledenstvi statkfi, av5ak dokazoval, Ze nenl obE chtEji Republiku, avSak kaidd po svdm zprisobu. Jedna si ji
uskutedniteln| a i:e tudii, spoledenskf i6d na zikladE soukro- pieje burZoasni a aristokratickou, druh6 zcela lidovou a demo-
mCho vlastnictvi mEl by bft zachovfin, i kdyi, piipou5tEl ne- kratickou. Jedna chce republiku iednoho milionu, kterf byl
zbytnost ieho zreformovdni. vZdy nepiitelem, vl6dcem, vyd6radem, utiskovatelem, pijavici
Babeufovi se podaiilo plesv6dEit vedouci tinitele spiknutl, dvaceti dtyi milionri, toho milionu, kterli po staleti si hov6l
Ze jedinlrm vfchodiskem k uskutednEni idedlu rovnosti jc v lenivosti na ridet lopoticich se pracujicich. Druh6 chce re-
odstranEni soukrom6ho vlastnictvl. Ale nebylo dosaleno na- publiku pro tEch dvacetdtyii milionri, kteii by ii podpirali
prost6 iednoty pIi ur6ov6ni prostiedkfi, jei mEly vdst k vy- a chr6nili svou krvi. Prvnl tilda chce patrici6t a plebeie, chce
mfcenl nerovnosti. Tak bfvalf dlen konventu Amar horoval v nl malli podet dlenfi privilegovanSich a pdnri, tonouclch v nad-
ien pro uvaleni revoludni kontribuce a pro zabaveni majetku bytku a v rozkoSich, zatim co ztistane velkli podet ostatnfch
bohatfch, iin{ navrhovali rozddlenl pfidy v duchu t. zv. v postaveni heilotri a otrokri."
uagrilrnlho zdkona" a progresivni zdanEni. Na zdvaZnd schfizce UZ za arraskdho vEznEni v dopise Germainovi poukazoval na
spikleneckdho vedenl, konand v Amarov6 byt| za Babeufovy bldn6 postaveni pracujicich: ,,Vidim bez koSile, bez stfevicri,
neplitomnosti tlumodili Darth€, Buonarroti, Lepeletier a Debon bez od6vu, t6mEi v5echny ty, kteii tiou len a konopi, takika
jeho stanovisko, Ze l6kem proti spole6enskS?m zhim nejsou vSechny, kteii jsou zamEstn:iv6ni, at ve vlirob6 textilif nebo
drobnd promEny vlastnickdho prdva, nlbrt jeho riplnd od- vlny, hedv6bi, takika v5echny ty, kteii tkaji, vyrdbdji pldtno
stranEni. Babeuf se nenadchl tim, Le byla dekretem bohatym a l5tky, vyd6ldvaji kriZi a zhotovuii obuv. JestliZe pozoruii pak
ulolena vnucend prijdka. Tehdy o piesunu biemen s bohatfch slabou men5inu, jii. nic nechybi, kromE vlastnikri pridy, shle-
na chud6 napsal; ,rZdaite bohat6ho podle libosti; pokud vSak ddv6m ji sloienou ze v5ech, kteii nepiiloZi ruku k dllu, ze
dril ve sv1y'ch rukou v5echny pledmEty spotfeby, nalezne vZdy v5ech, kteil spi6daji pod formami st6le novfmi velmi starf
prostfedek, jak se vymstit na chuddm." komplot tiisti proti celku."

びθ

Ve svfch piedstavdch Republiky rovnlich pieclcvSfm pi'erl-
Na vlitku, Ze ktitikov6 soudobdho I6du napom6haii dcs-
poklddal, Ze bude spo6ivat na dvou ziikladniclr principcch:
organisaci, Babeuf poznamenal: ,,Organisace u tEchto
piinii
celf ii'rtl' na spoledenstvi statkri a obecnd pracovni povinn<>sti. Mrrsf lryt
ie tak6 desorganisace. Naziv6m desorganisaci"' a umi organisov6na tak, aby kaZddmu sv€mu obdanu zajistila slu$nou
tterf zahrnuie v5im malou d6st a nechdvil hynout
obiivu, obydl{ a od6v.
rat velkou vEt5inu... Nazfvdm organisaci i6d, kterf zaji5trrir'
Ziklad vfroby spadoval v zem6dElstvil v tom je mulcm
5t6sti mas. Nazlfvdm organisiltory ty, kteii pracui{ k ielr"
XVIII. stoleti. Babeuf v plitomnosti Griselov6 prohldsil, 7.e
vybuclov6ni."
pokl6d6 agr6rni zAkon za hloupost: ,,Neni moZnd udinit z Fran-
RovnEZ se vyrovnal s tvrzenim, Ze odpfirci soukrom6lr"
cie Sachovnicovd pole... Soustava spoledn6ho blaha, kterou
vlastnictvi maii loupeZivlf rimysl' Zast6ncrim soudob6ho i:irlrr
hlds6m, nenf nic jin6ho neI vyvlastn6nl cel6 Francie." Babeuf
namit6: ,rJsou to vaSe instituce, kter6 napom6haj{ anarclrii'
etejnE jako Buonarroti, Debon, Darth6 a Lepeletier se vyslo-
loupeiivosti a vraZdEni. Lupi6, kterf nechce pracovat v niclr'
voval nikoliv pro pozemkovou reformu,nlbrl pro zndrodnEn{
stahuje kriZi s pracuilciho dElnika'"
l'' a zkolektivisovdni pridy.
NELter6 z ieho pid,tel, jako Antonella, dEsilo pomy5leni'
vede cesta obtansli'l Pon6vadZ vSechny kraje nejsou stejnd rirodnd a nejsou
k odsranEni soukrom6ho vlastnictvi ien
vhodnd pro p6stov6ni v5ech zemEd6lsklich plodin, piedpo-
vdlky. Babeuf odpovEdEl: ,,Obdanskii vdlka! Zeptiim se ti'
kl6dal, Ze Republika rovnltch bude rozdElena v jednotliv6 vf-
zdali ie stra5nEj5i neZ v61ka, kter6 existuie oded6vna, od
zavt'
tobni oblasti, jeZ se mEly krlit s departementy. Ustledni vl6da
deni vlastnictvi v td form6, i.ekai-di rodina ie republikou
sarrr''

v stdl6 neiistotE, Ze rr'' m6la urdovat, co se bude v kaid6 oblasti pEstovat, jakd prri-
o sobE a ze strachu, Ze bude oloupena a
N'' myslov6 statky vyr;ib6t, a piid6lovat ii dostatek pracovnlch sil.
bude mit nic, neustdle konspiruie, aby oloupila druh6"'
v6lky pii port'r' Babeuf piedpoklidal dElbu priice. V Republice rovnlich ne-
tieba se ob6vat, idouce k rovnosti, obdansk6
mEli misto parasiti. V5ichni obdan6, kromE d6ti a osob starSfch
niinl s obdanskou v6lkou dlovEka s tlovEkem, ndroda s ndrodtrrrr'
6o let, jsou povinni pracovat. Kdo se vyhyib6 prdci, budiZ po-
jei: bez piest6ni udrZufi dne5ni stav"' .
l'' klddiin za Skfidce niiroda a m6 s nim bft nemilosrdnE naloZeno.
NevEIll, i.e je moLn'! smir mezi tiidami' Byl si vEdcm'
druhur" kdeZto clrr"ll V5ichni schopni budou zadleioviini do priice podle svlich vloh
bohati isou vyzbroieni ,rzbranEmi vSeho
za neudriitelnorr I podeb jednotlivlich vlirobnich odvEtvi. Mezi n6 podital pie-
,,1ro, b", obrany". Tuto situaci poklddal dcvlim vfrobu zemEddlskou, past)iistvf, rybiifstvi, plavbu,
iefil,L" piiide den rozhodnd bitvy' Polemisoval s tEmi, ktt'rl mechanick6 iemesla a rukodilnou vfrobu, dopravu, armddu,
dopo*tor"ii, aby se zaii5tovalo vit6zstvi taktisov6nim :,'Mt'l t' t

vyuloviini a vEdu. V5echny ostatni druhy dinnosti nemEly bliti
poii,iro,ru, lrytka,rut, kdyZ isem neiedl-osmadtyiicet hotlir"
" llpEny, pon6vadZ neposkytujf ,,vlirobek pouZivatelnyi pro
LdyZ vstevale r6no nevim, zdali md'm odprodat sv6 poslt''lrrl
Vlechny." Tedy matematik nebo Glosof nemaji v Babeufov6
obno5end kalhoty nebo svou ko5ili nebo starf kabdt
rr' 1"'
kaitl"rr Republice rovnfch existendniho opriivn6ni.
bfclnlr povlak z md postelei Jsme na soPce, kteri mriie
k trpElivosti""' Pracovnl zadlenov6nl zapodne uZ ve veiejnyich vychova-
.hriii vybuchnout, a vy nds vybizite
σz
1

telndch, kde Zdci jsou plipravov6ni k piiStim svfm povollrrirrr
fistit v5em pracujfcim slu5nd Zivobyti. Devisou pii rozrldkrvlnl
Babeuf a jeho pl6tel6 vklddali mnoho naddjl ve v6<lt', 1,1' spotiebnlch statkt, kolektivnE vyrobenjch, nebuclc piidllo-
pokrok, kterSr udini prdci radostnEjSi. Buonarroti zaznamen:ir'.i, vati ie podle vltkonu, n!,brt podle potleby.
Ze vEda,kterA ulehduie prrici lidi vynalezenim novfch str,,1rr Spravedlivd distribuce statkfi pfedpoklidala ziizenl vei-<:j-
a zdokonalov6nlm staqich, mtiZe bliti opravdovfm dobroclinftrr nlich skladri, spravovanlch a kontrolovanlich stdtenr. 1'yto
pro lidstvo, iehoZ ndmaha se snlZl, zatim co objem vyrobenlt, h sklady budou ziizovfiny i pro piipad nerirody a tak6 pro vy-
a uZitetnfch statkfi vzroste. A vdiil, Ze pomoci strojri a chcrnr,, rovndvdni schodkfr iednotlivfch vlirobn{ch oblasti. Babcul'
se podaii odstranit nepifjemnd pomdry v n6kterlich povoldnit lr vychdzel z faktu, Ze jednotliv6 kantony nejsou hospodiisky
V Republice rovnfch vfroba i spotieba mEla blrt zdmt\rrr,' sobEstadn6, Ze bohatstvi, vyroben6 v fedn6 vfrobn{ oblasti ne-
ilzena. Poditalo se i s piesunem pracovnich sil z odvdtvl <1,, patfi obyvatelfim tohoto izemirnlibrZ cel6mu ndrodu. Vsichni
odvEtv{, jakoi, i z jedn6 vfrobni oblasti do druh6, a to tak, i,rl' obdand Republiky rovnlich bez rozdilu, kde bydli, budou mit
si to vyZiid6 hospodiiiskd situace. prdvo podlleti se na statc{ch, vyrobenfch v finlrch kraiich.
Rovnost pr6ce mdla bfti mElena kapacitou prdce. Pr:i.,, Pro piipad kalamit, zejmdna viilky, kter6 odssiivii pracovnl
d6lnlka, kterf je s to zdvihnout tiLi ro kg, je spoledensky slly z vfrobniho procesu, coy', mA za n6sledek dodasnd sniZenl
stejnE hodnotn6 jako pr6ce d6lnika, schopndho zdvihat p&i vfrobn( kapacity, bude kaZdli rok skladovdna desetina skliznE.
nSsobnd bfemeno. Ndmitce, Ze by tento stav mohl mit nepil JesdiZe zdsoby v obdobi sniZend vfrobnosti nebudou odpo-
znivy' vliv na pracovni mor6lku, Babeuf odporoval, Ze obav,r vfdat spotiebE, piikrodi se k rovnom6rndmu sniienl d{vek,
■■ ■ ■ ■ ■ ■ 目

z leno5enl je zbytetn6, ponEvadZ pr6ce v Republice rovnyelr ov5em kromE voi6kti.
bude radostn6. Pracovn{ dobu upravi zilkon a prdci sanrrr Meziobchod bude v Republice rovnfch zbytetn$,. UI' v La-
roztildl podle v6ku a pohlav{, aby na kaZddho plipadla stejrr,i ldii arraskdm Babeuf napsal Germainovi, Ze ,,obchod aZ dosud
1
ndmaha. vytvoiil jen jezero zlata k prospEchu velmi malCho podtu,
Za rcn€ho kapitalismu ve Francii vyvstal pilzrak vylidrio iemuZ nic nechybf. Obchodnici, spekulanti uzavirajl mezi
v6nl venkova. I na tento probldm Babeuf narazil. VEiil vS:rh sebou dohodu, aby utiskli opravdovd vfrobce." Zkrdtka
optimisticky, Le v Republice rovnfch ,,neuvidime sedldk;r obchod je zloiAdn| instituce, kterd musi zmizet. Babeuf pli-
otiiEet zraky k velkomEstu a utikat z venkova, aby ve mEsti pouStEI jen detailnl obchod. Tuto koncesi lze si vysvEtlit tak-
hledal StEst{." V6fil, Ze dojde k n6vratu k pfidE, Le zmizl oncn ticklim ohledem na stfedostavovsk6 i:ivly v PaIiLi, s nimil
druh,rsluZebnikri, nev6zanlich Zen5tin, hladovlfch spisovatelii, tajnlt spiklenecklr vfbor musil nutnE podltat.
b{snikri, hudebn{kri, hercri, tanednikri, kn6Zi, zprostiedko- V Republice rovnlich nebude mEny, nebot jestliZe se vymE-
vatelfi, okradadri a komediantri vleho druhur" protoZe nebudorr rluji statky, stdvd se mEna zbytednou. Jedinou ieji funkc{ potom
mft mista v spolednosti rovnlich. ie zprostiedkovdvat vfmEnu zboLl a surovin v mezistdtnlm
Piirozen6, kdyi vSichni budou povinni pracovat, le sr' styku. Ale ten bude pod pifsnou kontrolou stAtu, a omezen na
v5ichni pracujlci budou podilet na distribuci. St6t musl z.a' minimum. BedlivE bude piihliZeno, aby se z ciziny do Francie


mili:dlni: r. shrom:iZd6ni svrchovanosti tr/rr<>rla, volt'ttti v rtlr
ty,ieiiChЙ dOV° z by mohl lasti okresu (arrondissementu). Tento sbor, (irrlirisi olrrlolrir
nedov`】 ely pFepyChOV6 pFedmこ

鰐胤∬
Ohrozlti sOuStavu rovnostl。 naSicli n6rodnich vyborri) volenli zcela dern t,li ra t it li y, ttr v rl t rit'.
t t

黎輛
驚,聾ボ
zAkony, prodiskutov6v6 n6vrhy z6konir f sticcllril rr I zrili otto-
v麟 4燒 ddm6ho shromiid6ni a svd vyiddierli zasil| a llrtntot'i slrottt
sluも n`bydlenf a v iednom Z prvl ochr6ncfi n6rodni vriie;
e Se Chud`Parlzane okamzlte
乙 z. tistiedni zikonodirnl, shrom6Zddni, kter6 se poclobh lxtr-

rttil常 :音 tfTm庶
lamentu podle ristavy z r. rygi. Tento celost6tni zzikonotl/rrlry
sbor projednAv| zitkony (v spolupr6ci se shromdZd6nimi n:i-
rodni svrchovanosti) a diriguje vlastnd celf n6rodni Zivot, po-
n6vadZ mA t6i, d6st vlikonn6 moci;
朧 J""磁 tた 洲 よy畔 観 I鰍 灘,m
3. sbor ochr6ncfr nirodni vfile, jenZ mA za rikol pod6vat
皿tpode ponM,vё kuapttrlllfttiyti驚 1
鍵 dobrA zdlni o nivrzich zdkonri, at vy5ilich i1L ze shrom|idlri
barev l`tek initte b′ t rOZli6n′ , svrchovanosti ti z ristiedniho zikonod|rndho shrom6id6ni.

:淵 凱胤
l濯 鑑奮 ∬
1∬晟 重
S沈

.h“ l許
Tento sbor vyhla5uje z6kony.
Politick6 ziizeni Republiky rovnlich m61o spodivat zieimb
Stitnf regulacё vゾ roby a SpC na principech lidovd demokracie. Proievuje se to zeim6na
v tom, Le zAkonod|rn{ iniciativa je piiznivdna i neiniZliln

爾 1辮i構 翼
orgiinrim lidov6 spr6vy, totli. shrom6Zd6nim svrchovanostil

よ 壷
mohou piedklddat osnovy z6konri sboru ochrdncir ndrodni
励薇 `呼 principu
"∝
Repubttj驚
:l∬ llЖ 群│∬ vfile, ten se k nim vyslovi a odevzdA je ristiednimu ziikono-
d6rn6mu shrour6Zd6ni, aby iim dalo definitivni formu. Naproti
dvou zisadich:na svi
n∝ i Kttdソ Obぬ n RepuЫ
nancem stitu,Fni pFiStup keヽ
胤:亀 獄r露 継:覧
糧三 tomu zase []stfednf z6konod6rn6 shrom6Zd6ni, aby byla res-
pektov6na vrile lidu, zasil6 sr,6 osnovy k plezkou5eni shro-
dy,kdO vyChOdil
tvoFenf zよ Onio Obこ anem se mitte stit kaЙ mAi:dlnim svrchovan osti.

現I乳 Ъ 請 書 舗 Vfkonnou moc mi vl6da, kter6 v5ak je podifzena dozoru
群 ∬瀾 籠 整 辮 a kontrole ristledniho zikonodlrndho shrorniZd6ni. Tato
,rvlida" m6 v praxi uv6d6t v soulad naiizeni a min6ni ndroda.
問「 ∬窯 滞 S器 V ce16 struktufe Republiky rovnSich se proievuie tendence,

驚酬 麟
aby se zabrlnllo vytvoieni nov6 vlisadn{ tiidy a spoledensk6
概ISttlt瀾 鸞翻 hierarchie. Babeuf vychlzelz zr. dldnku ristavy zr. ry93,poc|Ie
b17heptthCerovttChmdyb′ ・ d tn drully hdOv′ Ch ShЮ
n6hoZ obdan, pov6ienf nEkterou veiel'nou funkci, nemd jin6hc>

δ∫


pi6te1, kdyby se vojensky nebriinila. VEdIl, l.e i llcprrlrlil{l rov-
tirulu, nel osoby driv6ryhodn6 n6roda' Nikdo
nemriZe <Lr
ffarlrr n5lch bude pro svrij systdm, odli5nf od okolnlclr zt'trr[, lrit'rl-
r;i,h,',,-t neivy55ich rliadri, dokud nepro5el Zebiidkem
steinE honorovarr'1 m6tem nevraiivosti a proto tolik zdrirazioval nczlrytn()sr vy-
niZ5ich. VS".h"y funkce isou steinE destn6
a

Nefsou sinekurami. A neisou doZivotni' budovdni armiidy. Odtud tak znatnjr jeho driraz nn lritrlv.-
Pfiror"r,6 Babeuf a jeho stoupenci piedpoklSdali' ie k vybt' ienskou a voienskou vfchovu. Tak6 Buonarroti naps;rl, )<:
rovnltch nestadi jen zmEnit ristavni a hospt'
doviini Republiky-n'!bti, ,rnejlep5i vnitlni ziizenl nebylo by moZn6 uchrinit nhro<|,

d6lsk6 po*Ery, i-e dluZno obdany pievychovat v pit ktery by nebyl schopen vojensky delit vp6du l6pe ozbrojen('lr<,
sv6dden6 vyznavade my5lenky rovnosti'
Babeuf od podiitkrr neplitele."
sv6ho prisoteni vEnoval mimoi6dnou pozornost
otSzkim vy Vojensk6 povinnost v Republice rovnfch m6la bfti v5c-
rovnliclr
.fr""V. V obdob{ formulovdni programu Republiky obecn6. ,rPokud neudEld rozum a svoboda nov6 pokroky, bude

ru*Ertrlerral otizkou vfchovy ml6deie, kter6
od neiritleiSihrr nuln{ piSe Buonarroti aby francouzsk6 mlddeZ byla stile
,. - -
ml6di musi blt ziskdnapio my5lenku rovnosti'
Proto navrho- shromaZdovdna v teborech nebo na hranicich Republiky."
val, aby d6ti uZ , peti letech byly vymanEny z rodinn6ir. V armiid6 se mus{ p6stovati piedev5im k6zeil, Ziidouci i pro
rodiny ._ a ddny dalSi soci6lni zadlen6ni. Vojensk6 povinnost se nekondi pre-
kruhu coi-by fakticky znzrmenalo rozklad
-
do vlihradni p6te st6tu' St6tni vychovatelny
m6ly biti zYizeny sendni sluZbou, nebot i potom ve volnlich chvilich obdan6
pro divky Usiloval' aby v5ichni zdokonaluj{ svfij vlicvik na mandvrech a pochodovlich cvide-
|.d.,at pro &lup.", iednak na dalSi po-
*Uli ,,"j.ro, vlicho,,u ideovou, aby se piipravovali nich.
vo16ni. Koedukadni syst6m odmltal, pon6vadZ
osoba' urdenri I{odnosti v armddE Republiky rovnlich jsou ien dodasn6.
povolanl' abv Dfrstojnik se nidim neli5i od prost6ho vojAka, ba ani vn6j5imi
h6jiti vlast, musi blit utvdiena iinak neZ Zena'
m6nd hrub6' odznaky. Dfistojnictvo je voleno na omezenou dobu, takZe se
vlasti d6vala nov6 obdany a vykon6vala prdce
sluiba' mriZe st5t, Ze prostf vojdk se stane generdlem a naopak generdl
Na vychovdvaci ristavy navazuie u chlapcri voiensk6
ie Babeuf nebyl antimilitarista' dimir prostlim vojiikem. V Republice rovnlich se totiZ nepotitalo se
Je vel# charakteristicke,
Saint-Simona' Fouriera stdlou arm6dou. V dob6 miru viichni obdand jsou zadlenEni do
i. oaUSr.rl. od svlfch n6sledovnikri
za Fran-
u O*".,o. Piedpoklady pro antimilitaristick6 hnuti vfrobniho procesu, ve vdlce v5ichni t6lesnE schopni jsou po-
couzsk6 ..rol.r." byly u dElnictva' s nimZ spiknutl voldni do zbrand hiijit vlast.
'Ljme"a do mzdovliclr Babeuf pii konstruov:ini idedlu Republiky rovnSich myslil
r"""y.f, poditalo. Vlayr voisko zasahovalo
V disle ,,Tribun du Peuple" jen a jen na Francii. Nelze mluvit o jeho internaciondlnim z'a-
ko.tfliktri.r" ,trurr6 kapitalistri' 4r'
Babeuf apelo,ral .t,,roleky a piipominal itm,
irc jejich baionety m6ien{. Nevyludoval v5ak, Ze zaYizeni, kter6 se v Repul.lice
nemaji bft hrozbou pracujicim, i-e maii blit obr6ceny protr rovnfch osv6ddi, budou sugestivn6 prisobit na jin6 stdty. Pii-
pou5t61, Ze i jin€ stdty plijmou soustavu rovnosti. Buonarroti
utiskovatehim.
musi mit pravil k spiklencrim: ,rPiejete si, aby francouzskli nirocl sc
Babeuf si clobie uvEdomoval, Ze revoludni Francie
n6porfim ne- poklddal za tlena ve1k6 lidsk6 spolednosti, aby svou monrlr.sti
arm6du. VZdyi vidEl, Ze by se bfvala neubr6nila
a pHkladem pFispё l k zaiiも tё nf vも eobecn`ho mfru a milno ll〕
aby uPozornil na z`kony,kter6 pFfroda dopFiv`vζ em lidclll.`'
Nepochopitelnフ ie Babeuttv odPor proti umё nf.Kdytt ta,1)ソ
器翼群 榊
IⅧ 搬 串電
性r鷲 ‖

spikleneckソ vゾbor iedna1 0,,llnanifestu rovn′ ch“ ,n`Vrhu pl・ )

Co by se sta10,kdyby BabeufOvO usilF neby10 1)rく
v01ini k n`rodu,kteけ konCipoval Sylvain ⅣIarё chal,byl()(l てにa、 11こ
zmaFenO zradou GriselovOu,POdaFi10 by sc lnu uv`si v
mftnut privё pro citaci Condorcetovゾ ch s10V:,,Skuteこ ni rov Йiv01
Republiku rovnフ ch Pフ 牡CO by si BabeufpOこ als dObyt()11111()(`P
nOStie pOSlednfm c(lem socillnfho umё nf``.Ve、 boru Se H)′
∼ JiStё Ze Babeufvё Fil v ispё ch spiknutf.Avζ ak byl tak slrfz_
Predla debata, zda umё ni se sn`こ F s opravdovou rovnostF.
liVフ realista,Ze nepromital svij sen o Republice rovnycI】
Babeut steinё iakO Buonarroti poukazovali,鯰 e umё nf ved(ヽ (l()
neibliZζ rch
let. E)ival se na rev01uci lakO naこ asovё
k nerovnosti,Ze lid6,kteFf se ifm zabyvaが ,se vyhフ ba;`uを iteさ _ rOzlehlジ
proces,kteけ vヌ istF vftё zstvfm myζ lenky rovnチ
nё jζ f a poctivё ,こ F pr`ci.Babeuf nespravedlivё ohodnOtil inteli_ ch・ Uvё dO_
moval si, 労e pFechOdn6 stadium mezi zvr`cenfin reakさ
genci a umこ nf,Ponё Vad2 se domnival,営 e leliCh e対 Stence ic nfh0
nesluこ itelni s mySienkou rovnosti.Ob`val se,労 e by uznavlll`
intelektuilnf nadFadё nosti,talentu,rnohlo v`st k vyこ こ 1lnu oce‐
ぶ 鳳 』艦 :器 ,l麗 糊 』 考:倶 』 I繁∬ l憮 .
Tfl■ anticipOval L71arxOvu a LeninOvu my61enku diktatury
益ovinf duζ evnf price a tFin k■ ozruζ enf ichO egalit`Fsk6 sou‐
proletari`tu.
stavy.
Revoluё nf diktatura mё la mft za`k01 imunisOvini n`roda
V Republice rovnフ ch nemこ lo b′ t trpこ n。 鯰
`dn`niboZenstvf, proti nepFitelim rOvnosti, vytvOFenf iednotn6 vile n`rOda,
ien kult rOvnosti,kterソ uponlfni na RobesPierriv kult Ncj―
prodchnu“ hO duchem repuЬ lik`nskё hO demokratismu. Buo‐
vyもSi bytosti.レ Iy61enka rovnosti mё la bソ ti prOpagov`na a uctF―
narrOti zaznamenal,労 e spiklenec・ k`vedenfsi bylo vё
vina pFi neirOZliこ nё ,ζ FCh pFfleЙ itostech. dOmO lak`
risikO prO vё c demOkracie tkvf ve v01b`ch,kte“
Koneこ nё je pFfznaこ n6 Babeufovo stanovisko k svobodむ by byly vypsi_
ny po svrhnutf direktOria.Vё dё li,ze ie,iCh nizOry o rOvnosti
tisku.Cftil,労 e v Republice rovnノ ch by nesIInこ la bフ t pFipuζ tё na
nepronikly dO morku n`rOda, こe pFi v01bich, z nichtt by
svoboda tisku,nebof by lnohly bフ t rOZζ iFoviny nizory,kter`
vzeも la demOkratickOu cestOu nOvi vl`da,by se uplatnily nepF4_
odPoruif,,POSVitn,mziSadim■ ovnosti a svrchovanosti lidll.``
telsk6 vlivy, ieiiChtt OporOu by byla politicki nevё
Proto sPiknutF rovn′ Ch projektovalo pFfsnou censuru a to,ak domost
pro ё asoPisy tak i neperiodick`tiskoviny,kterё lxlё ly b′ t Vy―
ζirokチ ch lidOvych vrstev, pFistupnゾ
ch i kOrupci, nepFitel
diviny tollko se svolenfin ",boru ochrincli nirodni vile.``
mメ lenky rOvnOsti.Zah`jit Rev01uci rovnフ ch demOkratic_

牡by dosihli uskuteこ nё nf RcPubliky rovn′ ch,usilovali Ba― kltmi volbami by bylo omylem, wrdil Buonarroti.
V tEchto
d6jinn6 rozhodujicich chvilich nelze nechat nfuod
beufa lehO pFitelё pFedevζ fm o svrを enf direktoria a obnovenf bez veden{
istavy z r.1793・ Vybudovali sPiknuti na svou dobu vzornこ
a pomoci.
;

jeho Organisace byla promメ leni a pOmё rnё znaこ nё rozsih16, Jedin6 revolutnl vlida by bylaschopn A vywat pi.irozenlim
nepldtehim rovnosti prostiedky podv6dEni, zastra5oviini
l kdジ praktic,se omezovala len na Pa続 ,Odhadule se,え c a udi_
nit opatieni, kterii by zajistila veiejn6 blaho. Buonarroti v1i-



sti'Ln6 charakterisoval revoluEni diktaturu jako rrmimol6drror r dis\ na tiidni boj v mnoh6m anticipovali poz.rlljIl vyvoj,
a nezbytnou autoritu, kterou n6rod mfiZe se stAt plnE svobodny, avSak jejich
hnuti postriidalo nositele, jehoi pr.lvcrrr sP:rri.r,v;rl,
pfes korupci, ieZ je drisledkem diivEj5lho otroctvi a lddky pr<,ri v ddlnictvu. Slabinou Babeufovou byl maly zi:clt:l rrir lrisro-
nl se spiknuvlich vnitinich i vn6jSich nepf6tel." rickf a soci6lnEpoliticky' vlivoj.
OstatnE je hodn6 pozoru, Ze u stoupencri Babeufovfch byl:r Babeufova koncepce absolutni rovnosti je sice poz.orrrIrorrnr,r,
hluboce zakolenEna nedflv6ra k parlamentarismu. Tak Mar6- av5ak pramiilo Zivotni. Marx i Engels si v
,,Komunisri.li(:rrr
chal v svdm kupletu ,rChanson nouvelle i l'usage des fau- manifestu" velmi vAZi Babeufova hnutf, av5ak zejm6na l.rrgt:ls
bourgs" si doblral poslance nardZkou na ,rstroje na dekrety"; se velmi rozhodn6 vyslovoval proti primitivnd ch:ipanCnru
mluvil o nich iako o,,chudfch duchem". Tak6 Babeuf v sv6m egalit6iskdmu komunismu, ktery poZadoval spoledenstvf statku
spisku ,,Systdme de ddpopulation" se velmi kriticky vyj6diil jako nutnf n6sledek rovnosti. pIi konstrukci Republiky
rov_
o poslanc{ch, ,,ktei{ nemohou dblat zlzraky, maii chyby jaktr nlich BabeufnepiihliZel dostatednE k psychologii lidi, pieziral
iinl lid6, a snad je5t6 v6t5i, pondvadZ je moc zaslepuje". iejich piirozen6 instinkty. Velmi lacino se vyrovnivui, p.o-
Spiknuti rovnltch poditalo, Ze se bude opirat o parlament, bl6mem jedince a kolektiva, nebot jeho abstraktnE pojfman6
dltajicl asi r7o poslanct, vybranltch z iadblvaltrch dlenri kon- idea absolutni rovnosti si vyZaduje naprosrd potlateni indi
ventu, opravdovltch to demokratri, a pak z deleg6tri, zastu- viduality. Aby ospravedlnil sv6 reformy dorrolava se _ po
pujicich jednotliv6 departementy. Pomli5lelo tdL na zlizen[ vzoru racionalisticklich filosofii XVm. stoleti piirozenlich
instituce t. zv. gener|lnich komisairi, kteii by stdli v tele de- -
prdv a iejich jm6nem cht6l piisprisobit hospoddiskou a ,o.i,ilnl
partementri a arm6dy. skutednost novdmu l6du. V tom tkvi Babeufirv utopismus.
Mnoho nad6ji Babeufovo hnuti skl6dalo v d6lnictvo. Buo- Nesmrtelnost Babeufova tkvi v jeho bystrozrak6m pohledu
narroti napsal, i.e ,rproletiii jsou iedinou opravdovou oporou na d6jiny, v ieho formulaci tiidniho boje uZ pril stoleti pled
rovnosti". Av5ak nutno povdZit,Le tiidni uvEdom6ni dElnictva Marxem a Engelsem. Anticipoval
iejlch nAzor, Ze dosavadnl
bylo minimiilni, i,e ideologicky dElnictvo bylo je5t6 v zaietl d6jiny byly d6jinami tlfdnich bojfi, Ze dElnickf proletariiit
ie
cechovnictvi a nemElo nejmenSiho smyslu pro odborov6, jedinou tiidou vskutku revoludni, docefioval v!,inum
hospo_
organisov6n{. JaurBs uvddi v svfch ddjindch Francouzskd revo- driiskltch sil v dEjinrich a tu5il dosah probrdmu koncentrace
luce, Ze prrimysl ,,byl dost vyvinutli, aby burZoasii dal rozho- kapitiilu, Ze prvni dospEl k synthesi komunismu a revoludnf
dujicl moc. JeSt6 dost nezmohutn6l a nebyl koncentrovanf, akce.
aby v nEkolika stiedisc{ch seskupil potetnf proletariiit a iemtr Babeuffiv vliv vyzaioval ve Francii t6mEI po cel6 stoletf.
_
vtiskl rozhodn6 a jasnd tiidni vEdomi". O propagaci ieho my5lenek se piidinil nejvlce Buonarroti vy_
A to ie Achillova pata Babeufova revoludn{ho risill. Spiknuti d6nfm spisu ,,Histoire de la conspirarion pour l,Egalit6 dite
rovnfch mohlo se zdaiit, av5ak pokus o organisaci spolednosti de,Babeuf", kteryr vylel r. r8z8 v prvdm vydrini. NEmecky
rovnfch by dozajista ztroskotal, pon6vadZ Babeuf a ieho byl vyd:in nedlouho pied ,rKomunisticklim manifesrem.;,
pldteld m6li sice jasnf komunistickf program, a srt'mi hle- takie pr6vem se lze domn fvat, i,e Marx, jehoZ ldskou byly

フ2
franc<-ruzskd dEjiny, jej doble znal. Buonarroti byl hlavnirrr LITERATURA
inspir:itorem povst6ni lyonskfch dElnikri v r. r83r a pozcli:ii
sloupem ,rSvazu spravedlivlich" (Bund der Gerechten) v l)a-
i{Zi. V r. t836 Charles Nodier mohl pr6vem konstatovat, y'.t,
od smrti Babeufovy uplynulo sice 4o let, av5ak ,rjeho strana jt'
Ziv6, pon6vadZ nehledE k jeho vfstiednostem, m6l pravdrr,
kterou i,idnA vlAda ner6dila tznat, ale kterii nikdy nezahyne".
Mrtvf Babeuf p&sobil nespornE zejmdna na Louis Blanca
a Blanquiho, tak6 na Wilhelma Weitlinga, kter-! za5vfcarsk6ho IIja Erenburg: Gracchus Babeuf (v piekladu V. Koeniga,
prisobeni nach{zel stoupence pro svrij komunismus v kantonu r93l), S. K. Neumann, Francouzskd revoluce (tii svazky,
Vaud, kde piedtim prisobil Buonarroti, udrZujici styky i s Ro- r9z9-t93o), S. K. Neumann, Maxmilidn Robespierre (t9rZ),
bertem Owenem. Konedn6 stopy Babeufova vlivu bychom H. Taine, Konec revoluce (v plekladu Adolfa Gottwalda
nalezli u Fouriera a Proudhona, jakoi, i u Cabeta a Consid6- rgro), Max Beer, V5eobecnd d6jiny socialismu a socii{lnich
ranta, kteri2 v babouismu spatfoval ,rembryondlni socialismus", boj& (v piekladu S. K. Neumanna, 19z6), FrantiSek Mare5,
druh,,pieddiluvi6lniho v5itvoru socialistick6 mySlenky XIX. Socialismus a komunismus v modernfm mezindrodnim
stoleti". D6le bychom mohli nal6zti souvislosti mezi Spiknutfm hnut{ socidlnlm (t926), Boleslaw Limanowski: DEjiny sociiil-
rovnfch a PaIiZskou komunou, v niZ piednf misto zauj{mal n{ho hnuti XIX. stoleti (v piekladu Jar. Cechdtka, ry28).
vnuk Babeufova stoupence Adolphe Cl6mente, kterlr pozd6ji Uphd literatura o Babeufovi uvedena ve vliboru: Pages choi-
ve sv6m list6 rrl'Egalit6", od sv6ho zaloZeni v listopadu $77 sies de Babeuf (r93y za redakce Maurice Dommangeta).
tribuny kolektivistickomarxistick6, podal otiskovat studii
o Spiknuti rovnltch.
Maurice Dommanget napsal, Ze ve francouzsk6 sn€movnE
dne ry. Eervna 1896 na prohlS5enl Alberta de Muna, adreso-
vand socialisticklrm poslancrim, Le ,rjejich poddtky jsou v spik-
nuti BabeufovE a v Republice rovnych", v&dce francouzsklich
marxistfi Guesde odpov6d6l: rrPiijimdme tento patrondt."
Francouzskd dElnick6 hnuti se hrdE hl6silo k Babeufovi,
protoZe je prvnim modernim revoludnim socialistickSim mysli-
telem, kterf chtEl sv6 nSzory uskutednit a pln6 doceiloval
dEjinnou dlohu d6lnickd tlfdy.

フ2
OBSAH

Start k buFiё stvF 7
Dotyk s Revducf 16

Zrinf kこ inu 21

Tribun lidu
31
Od slov k dinrim 39
Babeufriv odkaz ヽI


Jaroslat Vozka

GR ACCHUS BABE UF
vridce spiknuti rovnlich

Jako 8. svazek kni2nice ProfiIy, kterou lldi FrantiSck
Hampl, vydalo roku r94z v podtu zooo vf tiskfi na-
kladatelstv{ Priice v Praze. Tiskem vlastnlho zivodi,

Cena brot. so K[s
11

Lい
vl.Ю 73

O山 →

DOSUD VYSLO
Viclav Osvald: Yychovaul lidu M. V, Kramerius - -

Viclav Gutwirth: Vyn,ilerce Josef Ressel - - - ro K[s
VitEzslav Tich!: Bd.sntk Vitdxkv Hdlek - - - - ro Kds

Jiiina Popelovri: Filosof Franti.{ek Kreili -- - - ro Kt\s
Mirko Odadlik: Tyirce [eskd ntirodnt hudby Bedlich Smetana -- - - ry I(ts
Miloslav Matoulek: Zivot Jana Evangelisty Purkynt - - - z; Kir,
Veiclav Gutwirth:, Thomas Alva Edison -- - - uy I(.'r,

紳 典綽 ヾ鱗 "t鞣 照