You are on page 1of 61

しだBC


総 .ttll‰ Ъ
/
EDICNI ROZMLOUVAJf:
RADA
VELMISTR
RAou
HOSPITALITU

A JEHO HOST,
V… 駐
Dr.JIRI ёERNマ ,CSc.

静猥驚艤驀搬111,HMЮ MOREPLAVEC
Z JANOVAl)

VELMISTR:
Vypravtt mi prOsim o vζ cch pFihodich,ktcr6 jsi
zattil na poslcdnf plavbё .

MOttEPLAVEC:
Uttjsem ti vypravoval o sv6 ccstё kolcm svё ta,na
nftt jscm nakoncc dOrazil na Taprobanu,2)kdc
illLI]]Ψ
償[里 艦畢 」盤 麗 ∬ ∬漱 l盤 【:
z nё hO kOncこ nё dOstal vcn,octljsem sc na rozlch16
rovinё ,lcttfci privё na rovnfku.
VELMISTR:
A cO se titanl pFihodiloP
MOREPLAVEC:
Sctkaljsem se ncこ ckanё s vclkチ m zistupem ozbro‐
jCnア Ch muを iaを cn,z nichtt mnozf rozumё li naSe‐
muj乏 2yku.Ti mnc hned uvcdli do SIuneё llfho
stitu.
VELMISTR:
良ckni mi,jak jc tcn stit vybudOvin a jakou mi
vliduP
MOttEPLAVEC:
Na ζirё ro宙 nё sc zvedi vysOk′ kopCC,na nё mを lcttf Vzhled
vё fこ ist stitu;mnoh`jchOこ isti sahttf囃 ak dalc‐

a uspoiidhni
I'ranslation @ Jiiina N{ohyior'6, Otakal l.Iohyla, 197!) stdtu
ko za`patf hory,ktertt jc tak vclikム ,労 c stit mム
clvt nr{le a obvod sedm mil. A pro-
l)r iinr(rr v[t c ru:Z nahoie i dole ; na vnitini strand j ej in 6 zed, ktet 6 uza-
tt>l.c lc).l nlr lrorskdm ribotl, m6 vdt5l plochu, neZ vfr|palice a'm6 steind arkfie a ihodby, dole podc-
krlylry sr: plostfral na rovind. Je rozddlen na sedm oicnC sloupv. Nahoie. tam, kde isou dveie do hor-
lozs:ilrllch p6sem di kruhri, pojmenovanfch podlc irt.h *trt.r6stl, jsou skvdl d m al by. A tak lzej {tijakoby
sctlnri obdZnic.s) Z jednoho do druhdho se vstupujc po rovind aZ k"poslednfmu kruhu st6le podobnfmi
i:tyi'rrri branami po dtyiech dl6Zddnfch cest6ch, irar*y s dvojitfmi zdmi, kteri mezi sebou uzavi-tajf
'pal6cL, z nichi, vystupujl galerie, podepiend slou-
srni:iu.ilclch na dtyii svdtovd strany. Tento mEstsky
stSt jC vybudov6n skutednd tak, i,e kdyby n6kdo bofadfm; ale pii brricnoau dvojitymi branami (r'e
dobyl prvnlho p6sma, musil by druhdho dobyvat vndi5ich-o ,titfrrich stdn6ch) se musi piece jen
s dvojn6sobnou n6mahou; jc5td tEZSi by byl boj storipat po schodecl-,.Ty jsou.r'{ak uprarreny tak,
o pismo tietI. A tak k dobfvinlkal.d€ho dal$ih9 by Ze stoup6nilzesotva rozeziat: jde le Po nich 5ikmo,
bylo tieba vynaklidat vZdy dvojn6sobn6 irsili. Kdo takZe jednotlivC stuplnky se tdmdi nepozorujl' Na
by si tedy chtEl toto mdsto podrobit, musil by ho vrchoiku hory je oteviend, rozlehld prostranstvi,
dobjvat na sedmkr6t. J6 si vlak mysllm, i,e ji:z prv' uprostfed ndio? se zvedi chr6m, velmi dovednd
ni p6smo je nedobytn6: mit totii, neobydejnd Sirokf vystavdnf.
ochrannf n6sep a je silnd opevndno ba5tami, vdZc- VELMIS'fR:
mi, ddly a pilkopy. Jen pokraduj, pros{m, Pokratuj !

KdyZ jsem pro5el sevcrni branoua) (ktcr6 jc pobita MOiTEPLAVEC: Vzhled
i-elezem a ihotovena tak, i.eji lze snadno zvedat, Cfria* mi dokonale pravidelnf kruhovf tvar' Sto- clrritnu
spou5tdt i pevnd uzavllt, nebot m6 vclmi dokonalf ii na silnVch. soumdrnfch pilli{ch a nenl obehn6n na vrcholu
mech anismus zvl6B1 nlch vyi:ndl kri, piizpfisobenfcli 1a*1. Oilvdiln| sklenui6 ohromnd hlavnl chrdmo-
k posurrov6nl v drdi:k/.ch pevnfch veiejf), spatiil v6 kuoole vrcholi ve stiedu, ve svim nejvy5Slm bo-
jsem mezi prvni a druhou hradbou sedmdes6t kro- du, #enSI kupoli s otvorcm pilmo nad olt6iem'
kri Sirokd rovn6 prostranstvl. Odtud lze viddt roz- Tento iedin.i ihrdmovf olt6i stoji uProstfed a ko-
lehl6 pal6ce, spojend s hradbou druhCho kruhu, lem ndio.isou sloupy. Obvod chr6mu mdif v{ce ncZ
taki,e lzetici,L,e tvoiijednu celistvou stavbu. V po- tii sta pa"des6t t<rotri. O hlavice sloupfr se shora
lovind r'1iSky tdchto pal6cri se t6hne souvisld klcnu- oplr6 klenuti, Sirokd asi osm krokri a podp{rand
tI, na ndmZ jsou galerie k prochdzeni, podpiran6 a'aBtm sloupoiadlm, spod{vajlcim na siln6.a pev,nd
kr6snfmi silnfmi sloupy, tvoiiclmi ark6dy pocloh- zdi tii krokly vysok€; rnezi i1 a prvnim sloupoizr-
n6 sloupovfm sln{m nebo kld5ternim dvorrim. dfm isou kr6snd vvdl izdlne dolnl chodby; na vniti-
Vchody do pal6cri jsou dole jen z vnitini, vydutd ni stiand tdto zdii dasto pieru5ovand Sirokfmi prri-
strany zdi; do dolnich mistnosti se vchdzi piimo choclv. isou nepienosni seditka a ve vnitinlm
z:ulice, ale do hornlch pater se vstupuje po mramo- slo, p'of ddi, po df lraj iclm vl as tni chr 91n.,.je mnoh-<r
1s1,fch schodech, vedouclch do podobnfch vnitf- kr6sirfch, pie"cisnlitft kiesel. Na olt6ii lze viddt
nich galerii a dille do krisnfch, jeltd vfie poloZe- ien dvd koule : iednu velikou, nanii, je zobtazenct
"celd nebe, a diuhou, na nii' je z.ndzornEna zem6'
nfch kornnat s okny na vnitin{ i vn6j5i stranu hra-
deb; mfstnosti jsou odddleny tenkfmi stdnami. Vy- Na klenbSs) hlavni kupole jsou zakreslgny v5echny
poukl6, vndjil zed je osm pldl silnS; vydut| zed nebeski hvdzdy, od prvni ai do SestC veiikost.i, a-pod
mdil tii a vnitini stdny jednu aZ jednu a pril pldd. kaZdou z nichje v tiojver5l naps6njejl nizev a vlast-
Odtud se dostaneme do dal5i ulidky mezi stdnami, nosti. iimiZ prisobf nl Zivot na na5i zemi. Jsou tanr
kter6 je o tii kroky uLll nei, prvnl a odkudje viddt nurr'iirnu i toinv i velkd a mal( kruhy, nanesend
prvnl stdnu druhCho kruhu s podobnfmi galerienri kolmo k horizontu, kterC nejsou itplnC, protoZe do-

8

llllk


Nizornt:


chyb{ z.cd;lze je vlak doplnit pomocl tdch kruhri,
t:


f
obrazY
l<tcr6 jsou zakresleny na koullch olt6ie. Podlaha


usnadrirrji<;i


r:lrr6mu se tlpytl drahokamy. Visl tam sedm zla- udeni

ヽ ヽ︱
tfch svltilen, hoifc{ch vddnfm svitlem a pojmeno-

′︲
vanfch podle sedmi obdZnic. Malou ctirimovou
kupoli obklopuje ndkolik nevelkfch kr6snfch cel
a za otevlenfm prrichodem nad galeriemi di oblou-
ky mezi vnitin{m a vnij5fm sloupoiad{m je mnoho
jinych prostornfch cel, kde Zije dtyiicet devdt kndZ{
amnichri. Nadmen5l kupolf vlaje jenjakisi korouh-
vidka arrkazuje smdr vdtrri, jichL-rozizn6vajl tiicet
5est.6) Pokud jde o jejich zemi, vEdf, jakC podasf
a jakd zmlny na zemi i moii urditd vdtly ohla5ujf.
Pod korouhvidkou je uschov6n rukopis, ,upsaiy
zlat!,rni pismeny.
VELMISTR:
ProsIm td, u5lechtil!,pare, vyloZ mi podrobnd celf
jejich systdm vl6dy. To mne obzvl65f zajLmi".
MOREPLAVEC:
ZpisOb Nejvy55lm vl5dcem?)je u nich kn|z, zvan'i v jejich
vl■ dy j
azyce Slunce ; my bychom ho nazvali Metafyzikem.
Je vrchnim rozhoddlm ve vdcech svdtskych i du- dOu SIuneё nfho stitu.
chovnfch a ve v$ech otizk6rch a sporech vyn65f
konednd rozhodnutl. Na pomoc m6 tii spoluvl6d-
ce : Pona, Sina a Mora8) neboli v na5em jazyce
Moc, Moudrost a Ldsku.
ヽ′
lidcc Vl6dc e Moc spravuj e v5echn y z dleZitos ti v iiky a rnl-
N10c ru, iid{ vojenskf vfcvik a mi vrchni velenl ve v6I-
k6ch; ale i v tom je podilzen Slunci. Rfdf vojenski
riiady, vojsko, star6 se o z6sobov6nl, opevltov6ni,
oblChdrrf, o v6lednd stroje, o dflny a iemeslnlky,
ktei{ v nich pracuji.
VIdd<:t' Moudrosti jsou podifzena kr6sn5 umdni, iemesla
\'krrrdrost a velkeri vEdy, ale tdZ pilslu5ni riiednlci a vddci
a stejnd tak i Skoly. Podet jemu podilzenlich riied-
nlkri odpov{d6 podtu vdd: je tam Astronom, ale
i Kosmograf, Geometr, Historiograf; Poeta, Lo-
gik, Rdtor, Gramatik, Ivledik, Fyzik, Politik a
Etik.'0) Maji jen jednu knihu, zvanou Moudrost,
v n{i jsou neobydejnd strudnd a jasnd vyloieny
r,Sechny vddy. Pieddltaji ji lidu, tak jak to ddlali
plithagorovci.lo) 驀 憾爵漱I諸
10
(:o sc tyk6 mofe, jak6 je jejich uZitl v ldkaistvi atcl.
<lolej5i d6sti-zdi, pod sloupoiadim, viddl jsem hlav-
Na vndj5l stranE jsou v5echny druhy ryb iidnich,
jezcrnich i moiskfch, jejich zvyky a vlastnosti, rrd obrazy Rfmanri, Caesara, Alexandra, Pyrrha,
zptrsoby rozmnoilovitnl, iivota, chovu, jejich uii-
l-Iannibala a jinfch hrdinri, kteif se proslavili ve
tek pro celf svdt a pro n6s a takd jejich podobzi vilce i v mlru. KdyZ jsem se zadal s riZasem dota-
s vdcmi nebeskfmi a pozemskfmi, vytvoienymi zova\ odkud znajf na5e ddjiny, vyloZili mnd, Ze
pilrodou netro rukou umdlce; uZasl jsem, kdyZ znajl v5echny jazyky a Le stiie vysllaji do celCho
jsem uviddl rybu-biskupa,13) rybu-ietdz, St{t, hieb, svdta zvl65tni prfizkumnlky a vyslance, aby poznali
hvdzdu, muZskli ird, sv'.im vzhledem piesnd odpo- mravy, silu, vl6du a ddjiny jednotlivfch n6rodri
a vribec v5echno, co je u nich dobri a SpatnC, a se-
vfdajlci na5im piedmdtrim.Jsou tam i moiSti jeZci,
hlemfZdi, irstiice atd. Na pozoruhodnych obrazech znimili s tlm svoji vl6du ; to vlechno je neobydejnd
je tam zndzornlno a vysvdtlujlclmi n6pisy opatie- zajinA. Poznal jsem tam t€2, Le Ciiand ',ynalezli
no v5echno, co si zasloull pozornosti. ddla a tisk divno pied n6mi.16) O v5ech tdchto
Na vnitinl strand dtvrtdho kruhu jsou zobrazeny obrazechjim vyklidaji uditeld a ddti se n6zornfm
v5echny druhy pt6kfi, jejich vlastnosti, veiikost, vyudov6nlm, bez prdce, pilmo hravd je5td pied
zvyky, barva, zprisob Livota atd. I Finixe povaZuji svfm desdtfm rokem seznamuji se v5emi vEdami.
za skutednd existujlclho pt6ka.1a) Na vndjSf strand Pilkaziim Lisky podldh6 piedev5lm plozeni ddti, VLdce
jsou v5echny druhy plazri: hadi, draci, dervi, d6le dohled na to, aby se ze spojeni muZt a Zen rodilo Laska
hmyz: mouchy, komSii, ovfdi, brouci atd. a popis nejlep3l potomstvo. N6m se vysmivaji, Ze adkoli
jcjich zvyk&, jedovatosti, upotieben{ atd. Je jich prf se horlivd vdnujemezlep3ov6nl chovu psfi a koni,
zanedb6v6me zilroveit plozenl ddt{. Pilkazy tdhoi:,
tam mnohem vice, neZ si vribcc mfiZeme piedsta.-
vit. vl6dce se ildl vfchova novorozeiat, lddeni, rniroba
Na vnitinl strand stdny p6t6ho kruhu je tolik druhri lCkri, setba, Znd a desinl ovoce, zemdddlstvi, chov
vyS5fclr Zivodichfi, ie to aL. zardil; my jich neznflme
dobytka, riprava stolu a v&bec vlechno, co se tfk6
ani tisicinu. Je jich takovd mnoZstvi a jsou tak jidla, o5acenf a pohlavnlho styku. Vlidce s6m m6
obrovskych rozmdrri, Ze jsou namalov6ni i na vndj- ve svfch sluZbdch mnoZstvl vychovatehi a vycho-
5i stran6 kruhovitd zdi. Kolikje tam jen druhri ko-
vatelek, kteil na to vlechno doz{rajl.
ni,jak skvdlejsou zobraze.ni ajak zietelndje v5ech- Metafyzik s pomoci uvedenfch til vLidcri na vlech-
no vyloieno! no dohlilf a nic se neddje bez jeho vddomf. Tito
Na vnitinl strand stdny Sestdho kruhu jsou v5echna dtyii projed nivaji v5echny st6tnf ziielitosti a v5ich-
iemesla, jejich nistroje a uvziti u rriznfch nArodri. ni se ve vzdjemnd shod6 piipojujl k n6zoru Meta-
fyzikovu.
Jsou umlstdna podle svd driieZitosti a opatienav!- VELMISTR:
kladem. Jsou tam i jejich vyn|lezci. Na vndj5i stra-
nd jsou namalovini v5ichni vyniiezci z oboru v6d,
Vypr6vdj mi, prosim t6, o v5ech jejich iriadech,
v6lednictvl a d6le zitkonoddrci; viddl jsem tam Moj- sluZbd, povinnostech, vfchovd, zprisobu Livota,
Zl5e, Oslrida, Jupitera, Mercuria, Lykfirga, Pom- o tom, jE-li to republika, monarchie di aristokra-
pilia, Pfthagora, Zamolxida, Sol6natu) r mnoho cie?17)
jinfch; maj{ tam i obraz Mohameda, kterfm vSak, MOREPLAVEC:
jako zikonod6rcem svdrlivfm a nedestnfm, po- 'fento n6rod se piistdhoval z Indie, odkud pr9hl, Vznik
a nutnost
hrdajl. Na velmi destndm mlstd jsem v5ak spatiil kdyi byl poraiei Mongoly,lupidi a n6silniky, kte- ndlepgih。
obraz JeZfSe Krista a dvan6cti apo5tohi, kterd hlu-
i'f jeho rodnou zemi vyplenili, a rozhodl se vist stitu
boce ctl a velebl jako bytosti vy55l neZ lidi. Na filozofickf, pospolitf zprisob Livota. I kdyi: mezi
ostatnlm obyvatelstvem Zijlc{m najeho rizeml nenf
12
13
odpirajl nikomu nutnC se u nich pi6-
zrrvcdcno spoledenstvi Zen, u nich samfch je piijato,
protoZe majl aiechno spaletn|. Piiddlovdnl v5eho je
- projevuje
telstvl ve v6lce, v nemoci, pii soutdienl ve vEdlch,
v rukou riiednlch osob; alejelikoZ vddy, pocty a po- kdy si vz6jemnd pom6hajl a znalosti si sddlujl; d6le
Zitky jsou obecnfm majetkem, nemriZe si nikdo nic tCZ v pochvalfich, pii hovoru, v plnEnl povinnostl
piisvojit. a ve vzdjemndm prokazovLnl nezbytnfch sluZeb.
Podle nich u n6s vlastnictvl vznik6 a udrEuje se tfm, V5ichni vrstevnlci se navzijem nazfvijt bratry; ty,
tekai.df z nis mdvlastnl drim a vlastni i6nu a dE- kdo jsou o dvaadvacet let star5I, nazfvajf'otii,
ti. To je pramenem sobectvi; abychom se totiZ o dvaadvacet let mladSl syny. I riiada divajl
v ziljmu svCho syna domohli bohatstv{ a dristojndho bedlirrf pozor na to, aby -si v'tomto bratrstvu na-
postaveni a utinili jej dddicem velkdho majetku, vziljem nekiivdili.
zalinime, a to kai:d! z n6s, bud okr{dat st6t, jestli- VELMISTR:
*e se nideho nebojlme, protoZe jsme bohati a uroze- A jak to ddlajl?
ndho privodu, nebo se z n6s, nem6me-li moci, MOREPLAVEC:
postaveni a vzne5enfch piedkfi, st6vajl skrblici, Majf tolik riiadri, kolik znAme ctnostl; je fiIad zva- ()ol)Й a101Dら ch

zr 6dci, licomdrnlci . Zbav lme-li s e sob ectvl, zri stane nf Velkomyslnost, jinf znitmj, pod ndzvem Stated-
v n6sjen l6ska kc spoledenstvi. nost, d6le Cudnost, Stddrost, Spravedlnost trestni
VBLMISTR: i obdansk6, Piidinlivost, Ldsk-a k pravd6, Dobrodin-
Pak alc, ja.k namital jiZ Aristotclds Platdnovi, ne- nost, Laskavost, Veselost, Cilost, Sti{dmost atd.
bude clrtit nikclo pracovat, ncl.lof budc poclitat s tIm, Pro kaZdf z takovich iriadri jsou voleni ti, kterd jiZ
Zc budc l,ft na ridct druhfch. od d6tstvl ve Skole pokl6dajl za nejzprisobilej5i
MOIlEI'LAVEC: k jeho zast|vdnl. ProtoZe se u nich vfibec nesetli-6-
Ncrad se piu, ale piece jen td uji5{uji, Ze miluji me s loupeZnou ani rikladnou vraZdou, s n6silIm,
vlast tolik,Ze si to nemriZes ani piedstavit; milujl ji krvesmilstvlm, cizoloLstvlm ani s ostatnlmi zlodi-
dokonce vice neZ Rimani, kteii podle dochovanfch ny, z nichi, se my navzdjem obviriujeme, trestajf
tradic dobrovoln6 umirali zavlast, nebotje znadnd mezi sebou ne5lechetno$, zA\tl, odpfrinf povinnC
piedstihli tlm, Ze odstranili vlastnictvl. Jd jsem vzijemnd ircty, lenivost, malomyslnost, hndvivost,
alesporl piesvddden, Ze kdyby se nali bratif, mni5i SaSkovstvf a leL,, kterou nenividl vlce neZ mor.
a na5i kniZl nedali zllkat ldskou k pilbuznfm A vinlcijsou za trest bud vyludovdni ze spolednfch
a piitehim, byli by mnohem svdtdj5f, mdn6 pii- hostin, nebo ze styku s Lenam| nebo z jinfch dest-
pout6ni k majetku a mdli by vlce l6sky pro bliZ- nlich vfsad na takovou dobu, jakou uzn6 soudce
nlho.18) za vhodnou k oddindn{ piestupku.
VELMISTR: VELMISTR:
Ndco podobnCho itk6 uZ svatf Augustin,le) ale jd Rckni mi, jak voll riicdnlky?
soudfm, Ze pro takovClidi pi6telstvl nic neznamen6, MOREPLAVEC:
nebot nemaji moZnost, aby sinavzilem prokazorra- l)okud se nesezndmf5 s jejich zprisobem Livota, ne- 0こ atu,
V′ ChOVё
li sluZby. ;xrrozum{S tomu dobie. Piedn6, abys vdddl, muZi
MOREPLAVEC: i lcny u nich oblCkajf skoro stejnf 5at, vhodnf pro a volbich
Naopak, pi6telstvi pro nd znamenil velmi mnoho: vitltcnf, pouze s t{m rozdflem, Ze Zeny majf pl6If
je totiZ tieba upozornit na to, i,ei kdyZ se nemohou tl pod kolena a muZi nad kolena. Vlichni spolednd
navzijem obdarov6vat dost6vaji totii r,Sechno, nlrr<luj( rtznd vddy. Ve vdku od dvou do til let se
co potfebujf, od stitu a -
riiady pozornd sledujl, aby rli:ti nir prochdzkich okolo zdl domir udl mluvit
nikdo nedostivalvlce, neZ si zaslouLi,ale piesto ne- rr znitt abecedu;jsou rozdEleny na dtyii skupiny,

14 15

1 柵
l.tt'rr'opirIrrrif ir vcrlou dtyii udenl starci.zo) O nd- neZ ten, kdo zni ddjiny vlech n6rodri, vlechny je-
krrlili lct lrozrli:ii sc s nimi titlZ starci zabfvajl tE- jich obydeje, nriboz6nskC obiady, zilkony, vSeJh'"y
lolyilil'1r,, lri:hem, hilzenim disku a jinfm cviden{m republiky
-a
, zirkonod,Arce a'iynillezcL
,r lrla rrri, ktt:rfmi se vlechny jejicli irdy stejnom6rnd v oboru vdd-monarchie
a iemesel a sloZenl a ddjiny nebes.
r yv(jt:jf. Ddti chod{ pii tom aZ do sedmi let st6le RovnEi se povaZuje pro tento 6lad ia iezbytil
rr:r lrr.rso a s nepokrytou hlavou. Zitroveil je vodi do sezn6mit se se vSemi iemesly (vZdvt za pouhd'dva
icrncslnickfch dllen, k Sevcrim, pekaifrm, koviirim, dny mohou jednomu z nich poroiumdt'tfm, Ze se
k truhliifim, mallirim atd., aby se projevily sklony s nim seznimi v dilnich a na obrazech, i kdyZ je
kaZd6ho z nich. nebudou prakticky ovl6dat). Rovn6Z ;e ifebatn"at
V osmdm roce, kdyZ se podle n6kresfi na stEnich fVliku, matematiku a astroiogii . Znaiost iedf neni
nauti zitkladfim matematiky, vdnuji se vlem pil- tak drileZitd; majl totiZ mnoho tlumodnfktr, jejichZ
rodnlm v6d6m. Pro kaZdf piedm6t jsou dtyii udi- flr-nkci zastilyajl"ve Slunednfm stdt6 grami[iflove.
teld; r,Sechny dtyli skupiny je bdhem dtyf hodin Ale piedeviim je zvld5td nutnC poroZumdt meta-
po iadd vystiidaji, taki,e zatlmco jedni cvidi nebo fpir." a teologii; poznat-pfivod, ia*luay a drikazy
pln{ spoledenskd povinnosti, druzi pilnd posloucha- v5ech uminf a v6d; podobnosti a rozdily v6cf ; nut-
ji piedniSky. nost, osud a harmonii svdta; moc, moudiost a i6sku,
Pak piech6zeji v3ichni ke studiu abstraktndj3ich kter6je ve vicech a v Bohu; kategorie bytost{ aje-
vdd: matematiky, ldkaistvi a jinfch a st5le se horli- jich analogie. s vdcmi nebeskfmi, pozemskf"mi
vd vdnuji rivah6m a diskusim. Nakonec dostanou a moiskfmi i ide6lnfmi, kter6 jsbu v Iiohu, poi<ud
viichni pr6ci v okruhu tdch vdd nebo iemesel, je.to pro dlovdka pochopitelnd; konednd je nutni
v nichZ mdli nejvdt5l (rspdch, kai:d! podle pokynu zabyvat-se proroky a astrologil.-Tak je uZ"piedem
sv6ho piedstaven6ho nebo uditele. Chodivaji na znfmo, kdo bude 6. Ale nikomu nenl tento titul
pole a na pastviny, aby se podlvali na zemdddlskd g$dl_en diive, neZ dosdhne tiiceti pdti let. Tento
pr6ce a na chov dobytka a udili sejim; a toho, kdo iriad trv6 tak dlouho, dokud se nenajde ndkdo,
se naudil vice umdnlm a iemeshim a kdo je dove- kdo-bude moudfej5f a k vt6dd schopndjti neZ jeho
de nejldpe provozovat, povaZujl za nejvzne5endj- piedchridce.
Siho a nejviZendj5iho. Proto se n6m vysmivaj{, Ze VELMISTR:
my nazi,vime iemeslrrlky neurozenf rn\ a za uroze- MriZe v5ak vfrbec nEkdo bft tak udenV? Zdd se mi
nd povaZujeme ty, kdo se nenautii,hdn(mu iemeslu, navlc, Ze ten, kdo se oddal vdd6m, k'vlddd se ani
Ziji nedinnd avydri,uji si mnoZstvi sluhri, aby mohii nehodi.
zahilct a v6st prostop65nf iivot, (.imi, se, .iako ve MOfr.EPLAVEC:
Skole neiestl, vyclrov6v.1l. kc zkize stetu tolik zaha- Tot{i:jsem jim namltal i6. Ale oni mi odpovdddli: Je moLn6,
ledri a zlodincri. Ostatni iriednlky vybiraji dtyii ,,Nepochybnd vlme lCpe neZ vy, ie tak vzddlanf aby udenci
lilavni vl6dci: Q, Pon, Sin a Mor a uditold piislu5- muZ bude moudrlim vladaiem, nebof vy stavftb dobie
nfch vdd a iemesel, kteii dobie vddi, kdo se nejldpe vl4dli?
d.o dpll vl6dy lidi'nevzddland i povaZujete je za
hodi k tomu, aby vykonival to di ono iemeslo vhodnC jen proto, Ze bud patii k pano"vnicfCmu
a znal tu di onu ctnost. Nikdo nevystupuje s6m rodu, nebo ie byli zvoleni vl6dnouci stranou.
jako uchazed, jak je to obydejnd zvykem u n6s, ale A;,Sa\ n65 e , i kdyl bude zcela nezku5enf ve
je riiady navrhov6n v Radd, kde se kai:df na 26.- vdcech spravovdnf st6tu, piece jen nebude nitay
klad6 sv.y'ch znalosti vyslovuje pro nebo proti zvo- ani ukrutnfkem, ani zlodincem, "ani
tyranem, a to
lenl urdit6 osoby. pr6vd proto, ie je tak moudrf. Ale budiZ v6m kro-
Zvoleni 6 Hodnosti O vSak nemriZe dos6hnout nikdo jinf mE toho jasno, i,e takovli argument je platnf u v6s,

16 17
ncl)ot vy povaZujete za nejvzdllanij5i ty, kdo se rrlich strojri, ve vdledni lsti a vribec v celCm v6lei-
nejlCpc vyznaji v mluvnici nebo logice Aristotelovd nictvi. Ale kromd toho musf bft tito vl6dcovd nutnd
nebo kterChokoli jindho autora. Pro tento druh filozofy, dEjepisci, politiky a fyziky.2L)
moudrostije tlebajen otrocki pamEti a memorov6- VELMISTR:
nf, coi, pfisobl, Ze dlovdk svd vdci nerozumf, nebof Pi6l bych si, abys mi nynl podrobniji vyprdvEl
se neoblr6 studiem ji samd, ale pouhfmi kniZnfmi o v5ech jejich iriadech a co nejldpe objasnil jejich
slovy a sniZuje svou du5i studiem rnrtvlich znadek spolednou vychovu.
vdcl; proto takC nech6pe, jak Brih ildl bytosti, jakd MOREPLAVEC:
mravy azvyky panuji v pifrodE a u jednotlivfch Domy, loZnice, liLka a v5echno ostatni potiebnC Spoleienstvi
n6rodtr. Nic takoviho se na5emu O nemriZe maj{ spoledn 6. Yi:dy za Sest mEslcri urduji n6delnfci, Livota
a pr6ce a jeji
st6t, nebot nikdo by nemohl obs6hnout tolik umdnl kdo md sp6t v kterdm kruhu, kdo v piedn{ loZnici rozd6leni
a vdd, kdo by nebyl ke v5emu, to znamend piede- a kdo v zadnl: kai:di z nich je ozuadena pismeny lnezi teny
v5lm i k vl6dd, mimoi6dnd nad6n. VIme takC velmi nad vchodem. Zamdstndni du5evni i iemesla jsou a muZe
dobie, il,e ten, kdo se oblrd jcn jednlm urditfm vdd- u nich pro muZc i ieny spoledn6, pouze s tlm roz-
nlm oborem, rtznh pak doopravdy ani svrij obor, dllem, i,e muli ddlaji nejtdZll iemesla a pr6ce kona-
anijind. A ten, kdo se hodl jen k jednomu urditdmu nd mimo mdsto, jako je orirni, seti, desdnl ovoce,
vddnlmu oboru, derpanCmu z knih, je nevzd6lanf mlricenl a tak€ vinobranf. K dojenl ovcf a vfrobd
a rizkoprsf. Ale tak tomu nenf u lidl pohotovfch, sfra jsou v5ak obydejnE piiddlovdny L,eny: ony ta-
vnlmavfch ke v5cmoZnfm praclm a od pilrody kd chodi sblrat byllny a pracovat v sadech vbllz-
nadanlich a ch6pavfch, jakfm nezbytnd musl bft kim okoli m6sta. Zendm piislu5i takC ty pr6ce,
Q . Mimo to, jak vidlS, zfskivajl se v nalem st6td kterd se provozuji vsedd nebo vstoje: napi. tkanf,
vEdomosti tzrk snadno, i,e Lici dosahujl vEtllch piedenf, 3iti, stilh6nl vlasri a vousri, vfroba l6kri
rispdchfi zajeden rok neZ u v6s za deset nebo pat- a nejrrizndj5iho Satstva. Zato k truhl6istvf, kov6i-
ndct let. Ovdi si to, prosfm, na nalich ddtech." stvizz) a v'y'robd zbrani Zeny nepiipou5tdjf. Dovolujl
Byl jsem velmi udiven jak spr6vnosti jejich irvah, v5ak, aby se zamlstndvaly mallistvim, majl-li
tak zkou5enfm tdchto ddtl, kteri rozumdly dobie k n6mu schopnosti. Co se tfde hudby, vdnujl se jl
mi rodnC iedi. VZdy tii z nich musl totiZ zn6t urdi- vliludnd Leny a ddti, protoZe majl pifjemnEj5f pied-
t!, jazyk, bud na5i ied, nebo arab5tinu, pol5tinu nes; na trouby a bubny vlak nehraji. Ony takd
nebo kter'y'koli jinlt jazyk. A neuzn6vaji jinf odpo- pi'ipravujt jidla a prost(raji stril; obsluhov6nl u sto-
dinek neZ ten, pli ndmZ si osvojujl je5td vlce znalos- lu je vlak povinnosti chlapcri a dlvek do dvaceti
tl. Proto takd odchdzeji hned v tC, hned v ond sku- let. V kaiddm kruhu jsou zvl6itnl kuchyni, skla-
pind na venkov, kde se udl bdhat, vrhat Sfpy a o5td- di3tE, z6sobirny n6dobi, potravin a n5pojri. Na
py, stfilet z hdkovnic, lovit divokou zvdi, pozndvat plndni v5ech povinnosti v tdto oblasti jsou ustano-
rostliny a nerosty atd. a udit se zemEddlstvl a chovu venijako dohliiiteld dristojnf stalec a stafena, kte-
dobytka. ii uddlujl obsluhujicim rozkazy a rnaji pravomoc
Tii spoluvl6dcovd Slunce pak musi zndt potne ty trestat nebo nechat potrestat nedbald a neposlu5nd;
vEdy, kterd patif pod jejich pravomoc: s ostatnfmi, ziroveh si v5lmaj{ tdch chlapcri a dIvek, kte}l plnf
v5em spolednlimi, seznamujl se jen povlechnd, svoje .jednotlivd povinnosti ldpe neZ jinl, avyznamendva-
gbory v5ak ovl6dajf dokonale a skutednd lCpe neZ ji je. Ve5kera, rnlidei, slouZl lidem star5lm dtyficeti
kdokoli.iinli. Vlddce Moc se napifklad vyzni do- let. Veder, kdyZ se jde sp6t, i r6no posflajl dohliZi-
konale v"jezdeckem umdnf, v Sikdv6ni vojsLa, v zii- tel a dohliZitelka postupnE po jednom z mladjth
zovinl tibora, vfrobd zbrani v5eho druhu, vdled- ;roslorriit do jednotlivfch loZnic. Mld"dei se na-

18 19
■■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
vzLjcn sama obsluhuje a bdda tomu, kdo by se nutnC, ifdl likaii a opatrovnlci Satstva v jednotli-
pr6ci vyhfbal ! vfch kruz{ch. Je podivuhodnd, kolik rozmanitdho
();lolov/uri Stoly stavdji dvdma iadami se sedadly po obou potlebniho 5atltva, hrubCho i jemndho, maji-pod]g
stran6ch; na jednd strand sedl ieny, na druhC muii iodnl doby k pouZitl. Saty jsor-rblld a perou se kaZdf
a je tam ticho jako v kliSternlchjldeln6ch. V dobd mEsfc louhem nebo mVdlem.
jldla pieddit6 na vyvflendm mistd jeden z mladlktr V dolejSlch mistnostech.isou dilny, kuchynd, Sp_iZir-
-MyJ
melodickfm, zietelnfm a zvudnfm hlasem z knihy ny, skLdi5td, zbroj nice, 3ia.t
"y'
i prhctelnyr I
a hodnost6ii, podniceni ndkterfm pozoruhodnfm se v5ak vedle sloupovych galerii, odkud stdk6 voda
mistem z pledtendho, dasto o ndm rozpr6vdjl. Aje ilaby vedoucimi 3o odtoliovdho piikopu' Na vol-
opravdu rozkol pozorovat, jak hbitE je ti kr6sni ndm prostranstvl jednotlivych liruhri jsou vZdy
mladl lid6 v piep6sanfch Satech obsluhujl, a viddt, zvl6Stnl kalnn kam se voda piividl potrubim z ni-
jak tolik pi6tel, bratif, synri, otcri a matek Zije spo- tra hory po,rhym otodenlm drimyslnE upraveniho
lednd v tak velkC v6Znosti, slu5nosti a l6sce. Kaitdy drZadla. Kromd pramenitd vody maji ve vodo-jemech
md vlastnl ubrousek, misku, polCvku a jIdlo. Po- vodu delfovou,'kter6 se zachycuje na stiech6ch
vinnostf ldkairi je objedn6vat u kuchairi jidlo na a protCk6 kandly s pfskem. Podle nailzeni ldkaie
kai:d! den: urdit, co majl piipravit starcrim, co , h6d"l.rtku se dhsto^ koupaii. V5echna iemesla se
mlddeZi a co nemocnfm. Hodnost6ii dostanou provozuji dole, pod kolon6dami, a abstraktni.vf{y
vdt5l a lep5i porce a ze svfch divek ddvajl vZdy nE- irahoie,ha baik6nech a galerilch, kde jsou pilslu5-
co ddtem, kterd projevily r6no vlce horlivosti na nd obrazy l posv6tnd vddy se pak vyudujl v chr6mu.
piedn65k5ch, v utenfch rozpravich a pii vojen- U vchod'f io domri a ,'u ci-buii kru"hovfch stin
skfch cvidenlch. Toje povaZov6no zajednu z nej- jsou slunednf i zvonkovi hodiny a korouhvidky,
vdt5fch poct. O sv6tcfch pak ridi u stolu zptvajt. kterd ud6vajl das a smdr vdtru.
Zplvd jich bud ndkolik nebo jen jeden za doprovo- VELMI STR:
du loutny apod. A pondvadZ v5ichni stejnou mdrou Vypravuj mi o tom, jak plodi ddti.
pracujl, nemajf nikdy a v nidem nedostatku. Yilileni MOf,.EPLAVEC:
stail lidd dohliZejl na kuchyfl anaty, kdo posluhujl Zadna Zena mladli devateu6cti let nesmi navazo' O plozcni
v jfdelnd, a pedlivE se staraji o distotu loif, mfstnos- vat styky s muiem; muZfim neni dovoleno plodit dё ti
aV′ ChOVこ
t{, nidob, Satstva, dllen a z6sob6ren. potomstvo, dokud jim neni jedenadvacet leti.nebo roditi
O oddvu Jejich oddv se sklidi z bili kolile, kterou nosl pilmo jsouJi chlidni let6ry, jestdpozddji. Ndkterfm.se
na tEle, a na nl je Sat, kterf je zdrovefi, bhizou iice dovoluje i pied doiaZenim tohoto vdku soulo-
i kalhotami; je u5it bez zithybi a rozstiiZen od ra- Ziti s Zenariri, aie pouze s neplodnfmi nebo tdhot-
men po holend a od biicha dozadu mezi stehny. nfmi, aby se'zamezilo vzniku nepiiro?enf ch zvri-
Najednd strand rozstiilenlch mlstjsou poutka a na .6rrorit. Starif dohliZitelc a dohiizitelky ie staraji
druhC knofliky, na kteri se zapinaji. Kalhoty jsou o ukojenl pohlavnl touhy smysln-6j51ch a snadno
zakondeny tkanidkami aZ u kotnikir; d6le nosl vzndtl"ivfch', jak to pozndvaji iroateie3ictr tajnfch
vysoki kamale na piezky, podobnC holfnk6m, a na proseb a, toho, kdy2 ie pozoniii pii hr6ch na cvi-
nich stievlce. Nakonec, jak jsme uZ iekli, oblCkaji tiisti. Rozhodnuti v'Sa[ vvchdzi"oil vrchniho 6ied-
plfSt.lSat jim slu5l tak pdknd a je tak ptildhavf, Z1 nlka pro plozenl ddtl ld\3ie, podifze-
kdyi odloZi pl65f, rlisuje se celii jejich postava ve ndho'vl6dci L6sce. Tdm. - zkulendho
kterd usvddtf ze sodom-
v5ech podrobnostech. Ctyiikrdt rodnd mdnl oddv: skCho hlfchu, uddlujl dritku a piinuti je nosit za
kdyZ Slunce vstupuje do znamenl Berana, Raka, trest stievlce na krkJ po dva dnv na znameni toho,
Vah a Kozoroha;23) rozddlov6nl oddvfi, takjakje to :te zvr^6tili piirozenf i6d vzhriru nohama. Pii opa-

9 ︻
20
kovanCrn zlodinu se trest zvyluje aZ k trestu srnrti. kdo sc sttkaii s Zctrarni leplodnfnri, tdhotnymi
'l'i viak, kdo se zdrii pohlavniho styku do jedena- nebo mCndcdnnfmi pro potdseni, ze zdtavotnfclr
clvaccti let nebo dokonce do sedmadvaceti let, td5i drivodri nebo prb svou niiuZivost. Av5ak iliednlci,
se zvld5tnl rict6 a jsou na veiejnfch shroui6Zddnfch kteii isou zirovefl vesm6s kndZimi, atak€' vzddlanl
oslavov5ni. PondvadZ se v5ichni n.ruZi a icny pii vvch6vateld mohou btrt ploditeli jen tehdy, jestli-
cvideni obnaZuji jako to ddlali staii Spartani 26 po celou iadu dni'zachovaji mnoho piedpisri,
vEdl veliteld, kdo-je ke styku zprisobily a kclo ne- nebbt ieiich Zivotnl s(lv se usilovnou du5evni praci
a kteli muZovd a ieny se podle svd tdlesn6 stavby oslabujil protoZe st6le o nddem piemy5leji, I jejich
k sobd nejlipe hodf ; potom, av5ak jen po dfikladnd -or.li muZnost nevyd6v6; proto plodi slabC-po-
koupeli,jejim kaZdou tieti noc pohlavnf styk povo- tomstvo. Ale toho ie hledi v5emoZnd vystilhat,
lovdn. Urostld a kr6snd Zeny spojujl jen s urostlfmi a proto tyto vzddland muZe spojuji se Livymi, riz-
a zdatn'imi muZi; tlustd s hubenfmi a hubeni n,fmi a kr6snfmi Zenami, muZe bystrd, hbiti, nc-
s tlustfmi, aby dobie a ridehrd jeden druhdho do- diane a prudki pak s Zenami tlustfmi a povolnymi'
plf,ovali. Veder plichdzeji ho5i a stelou jim loZe. Tvrdl. Ze dokonilou tdlesnou stavbu, kter6 prisobf,
Pak jdou sp6t podle piikazu dohlilitele a dohliZi- ie se rozvljej{ ctnosti, nelzc ziskat cvide nlm; Ze lidi
telky. SouloZi, teprve kdy-Z strdvi jidlo a pomodli od niirodv"Siatni pracuii dobie len zc strachu picd
se k Bohu nebeskdmu.za) Zcny sc divaji na kr5sn6 z6kbnem a pied Boheni, a nebojili se,.tajnd.nebo
sochy vynikajfc{ch muZfi, postavend v loZnicich, veieind stet nidf. Proto ie tieba sousticdit ve5kerou
a pak, pohliZcjice okny na nebc, prosi I3oha, aby je poz6rnost na plozeni ddti a cenit piirozend pied-
obdaiil vzornfm potomsl.vcm.zs) Ai, do doby soulo- irosti rodidri, ile nikoli vdno a klamnou rodovou
Zespivodddlenlich lolnicich.'fu vstanc dohliZitelka urozenost.
a otcvlr6 zvcn(i obojc dveie. Tuto hoclinu urduje TestliZe ndkterii Zena s icdnim muZem neotdhotnl,
astrolog a lCkai,26) kteii se snaiizachytit dobu, kdy ipojl jijinym; jestliZc je i pak neplodrui, st6v6 se
s
(rcty,
Venu3e a Merkur stoji na vfchod od Slunce sboiednVin inaietkem muifr a nepoZiv6 uZ
iiko stai5i Zenv:-matkv, ani v rad6 pro rozplozovAni,
v pifznivdm dom6, v pifzniv6m aspektu s Jupite- "ani v chr6mu, ani u itolu. Ddjc-sc to proto, aby
rem a stejnE tak se Saturnem a Martem ncbo tet
mimo aspekt. Zvl63t drileZitdje to pro Slunce a Md- iaa"a z i,et sima t6hotenstvl pro tdlesnou rozko5
sfc, kterd bfvajl nejdastdji afetanii. V horoskopu nezabrariovala.Ty pak, kterd otdhotni, dtrnict dnl
majl r6di Pannu, ale bredlivd dbaji, aby v ihlu ne- idlesnd nepracuji.'Pak ie vdnuji, klidnd prici, aby
byly obdZnice Skodlivd, nebof ony zkazi kvadr5tem olod zesifi u abv k ndmu za€ala proudit v'ii:iva,
i opozicl v5echny rihly, na nichl zdvisi koien Zi- 'i piech6zeil pozvolna k st6lc pilndj5i pr6ci, aby se
votnl sfly, jak to odpovid6 harmonii celiho vesmf- i 8nv stali tiltEiSt-i. .Iedi ien vhodnou potravu
ru ijeho d6stl. Nevyhled6vaji ani tak druZiceiako podl'e piecipisri ldkaffi. I(dyf porodi, koji ditd samy
piiznivC aspekty. DruZice je zajinaji pii zakl6d6ni I vv.fiorr6vaii ie ve zvl65inlch spolednfchjakbudo- pic-
mdsta a vyddvdni zitkonfi, ale jen pod tou pod- v6c[r; koil ie"dia roky i ddlc, podle toho,
minkou, aby pii tom nebyl v iele Mars nebo Sa- <leof5e Fvzik. Otlkoiend ditd odcvzdivaji na starost
turn, ledaZe by byly v nejpiiznivdj5im postavcni. vvlhovalelk6m. ie]li to ddvde, a vychovatelfim,
V tivahu berou takd postaveni stilic. i,i-li to chlapcc.'Zde' iako by si hr6li, udi se zirovcfi
-'s ostatnimi ddtmi ab6ccdi,
prohl{Ze.ii si obrazy, bd-
PoklSdajl za nutnd, aby ploditcld alespoir tii dni
pied souloZlzachovali pohlavni distotu, aby se cho- lrirj(, prochAzeii se, zdpaiii podle obr6zkri se udf
vali bezrihonnd, aby se smilili s Bohem nejvyS5im ,I,.i,'uisu a i"rrlkfi*. Deti obiekaif v pdkny, pcslry
a oddali se mu. Tato pravidla nezachovdvaji ti, i,,i. V sccl,ii ti'te.'h jc zasvdcuj( do piirodnfch vt1<l,
9“

23
9“
pak i do ostatnlch a konednd do iemesel podle roz- potomstva m6 tudii na zieteli zdjmy st6tu, zijmy
hodnutl vedouclch. MCnd nadanC ddti posilail na
vcsnici; ndkterd z nich, ktcri se projevijiko,ihop- .jednotlivcri pak jen potud, pokud jsou ddstmi st6-
tu; pondvadZ jedinci vdt5inou Spatnd plodf a Spat-
ndj5f, vraceji se v5ak opdt do Ae vitlin6u nd, ke zkiue stittu, vychovivajl svd potomky, svdfu-
"iesti.
se vrstevnlci shodujl . ve schopnostech, mravech je se posvdtni povinnost dozlrat na to pddi riiednf-
i jsou totiZ narozeii za tiho?, portuu._
hvdzd - a z toho vyplfv6 veliki svornost ve
kri, nebot to pokl6dajl za z6,klad zabezpetenl svCho
nf-zqvqeJS.ku
- st6tu a soudI, i,e za sprivnost toho vleho mriZe ru-
st6td, podporovanii trvaloir vz6jemnou l6skou a po- dit pouze spolednost, nejednotlivci. Proto se hledajl
mocf. rodidky a ploditeld nejlepi{ch piirozenfch vlast-
O jmdnech JmCna nedivaji nihodn6, ale urif ie Metafvzik nostf podle zisad,filozofie. Plat6n myslf, Ze se tento
podle vlastnosti kaZdiho z_nich, jak io bylo Lvy- r{bdr m6 providEt losem,ze) aby ti, jimZ se nedo-
5S- ,, starich Rlmant. Proto se jeden jm..ruje stane kr6snfch ien, ze z6visti a hnEvu se nevzbouii-
Krasa','ec a druhli Nosatec,.jeden Tiuston6hv a ii- li proti iriadrim, a domnlvi se, le ty, kdo nejsou
nf Zuiivec, tieti Tifska atd.jestliZe ndkdo rrJrrel- hodni oplodnit ty nejhezdl, maji riiady chytie
oboru vynikne nebo se proslalri ndjaklim hrdinskfm oklamat pii losovin{ tak, aby dostali Zeny, kterC
tinem.za.v6lky nebo v miru, piipojujl ke jminu se pro nd hodl, a ne ty, kterC sami chtdji.
odpovidaj fci p!92$jvky, bud podle jefio"mistr"ovstvf, Ale obyvatehim Slunednlho st6tu neni tieba uchy- V tcm
napi. I(risny-lelit<f
|Aa Hi, Ztatli Vf bornf , H bil lovat se k takovC lsti, aby se o5klivfm muZrim dosta- len zhleLi brilsa
tfl nebo podle jeho Einri, napi. Nosatec Stliednf. lo takC o5klivfch Zen, nebot mezi nimi nenl olkli-
C-hVtrf_, VeJikf di
-Nejvdt5i
Yith, d6le podle jmirii vosti 1 Zeny totiZ, diky tomu, i,e cvi(|, majf zdravou
piemoienCho nepiftele., jako
k6nsky; piemohlJi nEkdo ManfrCria-Africkf, Asijskli, Tos- barvu pleti, jejich tdlo se rozvtjl a ony se st6vajl
re"bo'forte_ statn)rmi a mr5tnfmi; krdsu pak vidl ve ztepilosti,
li", j-9"".19 se Tilska Manfrddsky, Tortelskf atd. hbitosti a mrltnosti. Proto by potrestali smrtl tu
Tyto. piezd{vky jim podle jejich Einri, umEni atd. ienu, kter6 by z touhy po krise zatala piikra5lovat
ditvall nejvy55i riiednfci, iasto za doprovodu hudbv svd tv6ie nebo nosila stievfce s vysokfmi podpatky,
as uddlenfm vdnce. Zlato astiib.oceirf totiZ jenjak6
aby se zd6la vyB3l postavy, nebo si oblCkala piIli5
materidl na nddobl nebo na ozdoby spoledriC vlem. dlouhd 5aty, aby skryla svd nehezkC nohy. Ale ani
VELMISTR: pii vSI touze by to u nich iidn6" Zena nemohla udd-
O odstrandni Relni mi, prosfm, coZ mezi nimi nebVv6 zdvisti lat: kdo byjl to vSechno opatiil? Tvrdf, Ze v5echny
ziwisti a zlosti, jestliZe
a ctiZ6dosti- ndkoho nezvoli do riiadu'nebo k nC- tyto rozmary vznikly t nds z lenosti a zahfldivosti
jakCjind sluZbi, o niZ se uchdzel?
vosti2?) ien : proto j ejich plet vadne, proto jsou bledC a ztr 6-
MOfr.EPLAVE C : cejl pruZnost a ztepilost; proto se musl litit, nosit
Ani dost milo. Yidyf nikomu nechybi nejen nic vysoki podpatky a zlskiwat kr6su ne rozkvEtem
,.!o!o, co je.nutnd, ale ani nic z poZitkfi. NallozJ tdla, ale lenolivou zhlidkanostl, a tak nakonec nidit
ddtl se dfvajf jako na r.r6boZenskli rikon, snidiujlct piirozenf rozvoj a zdravl nejen svC, ale i svCho po-
k prospdchu stetu a nikoli jednoilivcri, piidemi je tomstva.
tieba poslouchat nadilzen€ riiady. To, to my po- Mimo to, jestliZe se ndkdo vd5nivd zamiluje do ni-
vaZujeme pro ilovdka za piirozend, 2e m|'t6ti| jirkd Zeny, smdji spolu zamilovanl hovoiit, iertovat,
svou manZelku, drim a ddti, znd a vychov6v6 svd cldvat si navzijem vdnce z kvdtin a ratolestl a vdno-
potomky, to oni odmltaji a tvrdl, ie plozenf ddtf vat si ver5e. Av5ak jestliZe by to piin65elo nebez-
slouZl, jak pravf svatli Tom6S,2B)'k uchovdnf lid-
pedf pro potomstvo, v i,ildndmpilpaddjim nedovoll
skCho rodu a nikoli k uchov6ni jedince. plozenl potrlavnl styk, leda tehdy, kdyZje Zena tdhotnd (na

24 25
﹁︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱
coi tekd i muZ). nebo neplodn6. Ostatni Liska se z,b!'vajlci das tr6vf r.piijemnirn studiu, rozhovoru,
u nich projevuje. .spl5e v pidtelstvf, u
J"[o
v65niv6 a smysln6 l6ska. ". dteni, vypravov6nf. psanf, prochilzkdch, rozvijeni
O piedmdty dom6ct potieby du5evnfch i tdlesnVrfi vloh a vlechno to kondra-
ojidlose starail m6lo,
a
dost-n6. Neni pouie dovoleno hrit v kostky, ka-
nebof kald! dostane v5echno, io potiebuiJ'. ;;;
vdci je zajimajt jen tehdy, kdyZ se'ddvair L[o tJsi_ minky,, Sachy a jinC hry provozovani vs6dd,32)
n6 od mEna. Hrilinrim a'hrdink6m," pitioUvt.i"i z-ato si hr_uJi r mldem, p6lkou, obrudi, zipasi, stillejl
na slavnostech, kdyZ se hoduie, rozddiait U",i lia.- do cile z luku, hdkovnlc, hizeji oltdpern-atd
nd vdnce, nebo chutn6jfdla, n6bo n6dhirnd 5atv. R{kuI,Ze pr6vd velk6 chudoba dini lidi nidemnf-
o barvd Satt Adkoli ve dne v obvo"du "6ife ryi, lstivfmi, riskodnfmi, zloddji, proradnfmi,
-6rt" "rri rudV
Saty, oblCkaji si v noci a mimo misto "Si"fr"i zhrzenimi, prolhanfmi, f;ale5nfmi svidky atd.;
Sat. vi- bohatstvi zase zpupnyimi, py5nfmi, nevddomfmi,
ndnf nebo 1re{v;1b.1f ; dern6 barva se jiri pr6tiii
stejnd.ja-ko ka.itdL Sftna; proto nesnes,i" zrddn!,mi, domli3lirnimi na to, co nevddl, podvod-
pro JeJlch zattbu v tmaWch barv6ch.
:ipo".. nfmi, chlubivymi, bezcitnfmi, ur6Zlivfmi atd.
Proti p1i5e Za nqohaundjii neiest pdvaZujl pfchu Aviak spoledenstvi vleho dinl v5echny zirovefi bo-
a nafoukand hatfmi i chudfmi: bohatfmi
chov6n{ stlhaj{ nejhlub8lm podrddntm. proto ,it Jo
vlechno, chudyiini - pondvadi: majl
pondriacl i: neiajlZ6dnd vlasi-
nepokl6di za ponii,ujfcf pbsluhovat u stolu nebo -
v kuchyni, o5etiovat nemocnC atd. lictvf; a tak neslouZl vicem, ale vdci slouZl jim.
Proto vSemoZnd chvili zboi,n6 kiestany a nejvlce
.o.Y,1ll',i[1'i*'ii,l,f;,if *:fm:ni,U,,F.,*:f vychvalujf apo5toly.B3)
,:,,.,,"..#i: VBLMI STR
{9y"t jako odlm viddt a jazyku mluvit; n.[,bt i"_ti
:

*'i,l,H,t?i,"1;:b1:t'di,'#,'lti,;*9.",lffi jt: V5echno by se mi lfbilo, aZ na spoled-enstvi i,en: je Ilvaha o spo-
to nesnadnd otizka. Svaty' Klement Rfmskfaa) sice ledenstvi
iik6,, i.e i ieny maji blt fodle z6sad apo5tohi spo- Len
koukoli"prd+
iestndjsf. NenI "yt-"Jra
;;il
ir,-ijil"'b; # ;,;_
d nich otiokl, ktefi Uizi iriii: Ietnfmi, a souhlasl s Platdnem a S6kratem, kteli
stadl se sami obsluhovat, ba'ie5t6 iich piebVv'6. udili totdZ, ale Glosas6) vyklid6 toto spoledenstvl
U n6s tomu tak bohuZel nenf ;"v Neipoli i. ,.h-_ i,en tak, i,e ma.1l sice slouZit v5em, ale nikoli sdllet
des6t tisfc obyvatelao) a z nich pracuje ,oi".a.r.t s nimi spolednC loie.l Tertulliiins6) projevuje sou-
ii patn6ct tisfc; ti chiadnou a hyrrou"""pf.trZiit" lrlas s Glosou, kdyi, I1k6, Ze u prvn{ch kiesfanri
kaZdodennf pracf, kter6 je nad j6jich rfty'. Or-iut"f, bylo v5echno spolednd kromd Zen, kterf byly spo-
Icdni jen pro posluhov6nf.
-v nedinnosti, trpl iudou,-tikotou, tdlesnfmi
Zijfici
neduhy, prosr.opdsnosii, lichveistvfm atd. a telJsne N,IOREPLAVEC:
i du5evnd hubl vdtlinu Iidu tfm, Ze iei udrZuif v tr_ sc v tom pilli5 nevyzritm. Ale pozoroval jsem,
,f irr
valCm otroctvl,- v tiiiv{ nouzi, po"dl"fzavosti. faf< lc obyvateli Slunednlho st6tu maj{ i.eny spolednC
dini lid spoluvinikem sv,-ich vlait.rtch pro obsluhov6nf i pro loZe, ne v5ak vZdy; nechovaji
s<: jako zv|Iata, kter6 se zmocfiujl prvn{ dosaiitelnd
".f.stf-"u
Bko du.spoled_ens kym z 6rv aikfim a povi n nost e*. O U_
ddl6vdn{ poll, s;rmidky, n!,bri: iidl se urditfm i6dem, jak jsem
-vojenskou sluZbu,'uminf a iemesla o tom ul hovoiil, kteqi je podi{zen z6jmu o roz-
prov.ozuji ledabyle a jen ndkteii z nich, a to je5t6
s velkou nechutf.
rrrrroZov6nf potomstva. Je v5ak moi,n6,, Ze to piesto
rrt'nf spr6vn6.sz) Oni sami citujl jako drikaz nilzor

灘,鮮誹鶯せ
曲脚
Srikrata, Catona,88) Platdna a svatiho Klementa,
i l<dyi.,jak ty iik65, Spatnd pochopeny. Rikaji, Zc
: svtty Augustin frplnd souhlasil se spoledenstvlm,
26
27
ne v5ak se spolednim manZelskym loZem, pondvadZ za vedeni niZ5{ch uditel&; nyni se podinaji utit
je to blud MikuldSencri.se) NaSe clrkevpak piipusti- boji s nepiiteli, s koni a slon1,, zacidzet dedem,
la soukromi vlastnictvl ne proto, aby dos6hla vCt- koplm, Slpy a prakem, jezdit na koni, irtodit, ustu-
Slho dobra, ale aby se vyhnula vEtllmu zlu. Je v5ak povat, udrZovat bitevnl iadu, pomiihat spolubojov-
moinC, ie tento zvyk oblvatel Slunednfho st6tu nlkrim, piedchdzet ritok nepidtel a vitdzit nad ni-
ndkdy zmizf,, nebof v mdstech jim podrobenfch je mi. TakC Zeny se udi vSemu tomu za vedenl vlast-
spoledny jen majetek, nikoli viak Zeny, kterd po- nlch velitehi a velitelek, aby v plfpadd potieby
skytujl v5em jen posluhu a iemeslnC pr6ce. Piesto mghly muZfim pom6hat pii obranE mdsta- a h6jit
v5ak obyvatelC Slunednlho stitu piipisujf podobnf jeho hradby pii nenad6lCm piepadenl a fitoliu,
i6d nedokonalosti jinfch lidf, vyplfvajf,cl z jejich podle pi{kladu jimi uctivanfch Spartanek a Ama-
malC znalosti filozofie. NicmCnd vysflaji svi lidi, zonek.0)
aby pozndvali zvyky jinfch n6rodt, a nejlep5f Proto dovedou znamenitd stillet z h6kovnic, od-
z nich vZdy piejimaji. Cvikem pak nabfvajf i,eny lCvat olovdnC koule, vrhat kameny ze stillen, od-
zrudnosti ve vojenstvl i v ostatnlch zamdstn6nlch. r6Zet irtok a odvykajl jakdmukoli strachu, tim spf-
A tak na z6kladd svfch vlastnfch pozorov6nf 5e, Ze projev zbabdlosti se krutd trest6. Smrti-se
u nich souhlasim s Plat6nem a drivody Caieto- vtbec neboji, protoZe v6ii v nesmrtelnost du5e a do-
vy40) a zvl6StE Aristotelovy jsou pro mne nepie- mnfvajl se, Ze du5e opou5tdjici tdlo piidruZujl se
svdddivi. podle svCho chovdnl bdhem pozemikCho itivota
SkvdlC a hodnd napodobenl je pr6vd to, Ze jim k dobrim nebo zllim duchrim. I kdyZ se bliZi
i,ndn! tdlesnli nedostatek, kromd vysokdho st6if, Frdhmanrima) a pfthagorejcrim, neuznivajl std-
kdy sc ziriastf,ujl alespofi porad, nepiek6il v din- hov6nl {u5i, aZ na jednotlivi vfjimky, kterd se ddji
nosti: chrom{ konajl strdi,nl sluibu, nebot majf z vfile Boii. Nemilosrdnd pronSsledujl nepiitele
zrak; slepl desajl rukama vlnu, derou peii do le- niboZenstvl a stitu atlkaji, Ze nejsou-hodni, aby
hitek a podu5ek; kdo nem6 ani odf, ani rukou, byli podlt6ni mezi lidi.
slouZI st6tu s'r'.fm sluchem, hlasem atd. I kdyZ mri KaZdC dva mdslce poiddajl vojenskou piehlldku
ndkdo jen jeden ird, pracuje alespof, mimo mdsto, a dennE konajl vojensk6 cvidenl bud ven[<u, jsou-li
slouZi jako zpravodaj, oznamuje st6tu vlechno, co jezdeck6, nebo pilmo ve mdstd. K tomu piistupuji
uslyli, a je tak doble zaopatien. piednri5ky o vojenstvi a dteni o MojZISovi, Jozubvi,
VELMISTR: Davidovi, Makabejskfch, Caesarovi, Alexandrovi,
O vilednictvi NynI mi, proslm td, vypravuj o vdlednictvl a potom Scipionovi,aa) Hannibalovi atd., potom kaZdf pro-
o umdnlch a iemeslech a o jejich n6boZenstvl. n65I svrij nilzor o tom, kdo jednal sprivnE, kd6 Spat-
MOREPLAVEC: n6,kdo vypodltavd a kdo destnd, a nakonec rozhod-
Vl6dci, zvandmu Moc, jsou podilzeni: velitel vo- ne v5echny tyto otdzky uditel.
jenskC zbrojnice, velitelC ddlostielectva, jtzdy a pE- VELMISTR:
choty, odbornlci v6lednfch staveb, stratdgovd atd., Ale s kfm a prod vedou vilky, jsouJi tak Stastni?
kteil zase majl mnoho sob6 podlizenfch velitehi MO(.EPLAVEC:
a vojensklich znalcri. On sdm kromd toho poroudi I kdyby nemusili nikdy bojovat, piece by se stdle
z6pasnlkrim, lyudujlclm v5echny obdany vojen- zabfvali vilednictvlm i lovem, aby se nestali zi.enl-
skfm cvikrim; tito zirpasnlcijsou ve svdm zraldm tilfmi a aby byli pro vlechny pilpady piipraveni.
vdku zkulenyimi vfidci a uti zachirzet se zbranfal) Mimo to jsou na tdml, ostrovd jestd dtyii jin6 kr6-
hochy, kteil dos6hli dvandcti let a kteif jiZ dilve lovstvl, kterd jim jejich Stdstl zfvidl, a tamdjil oby-
zfskali obratnost v boji, bdhu, h6zeni kamenri atd. vetel6, ktei't by r6di Zili podle zvykfi obyvatel SIu-

28 29
rrcdniho st6tu, byli by raddji pod jejich vlddou neZ ostatni vfzbroj a stielivo dopravujl na mezcich,
pod vl6dou vlastnlch panovnikri. Ti jim proto das- oslech a na povozech.a6) KdyZ se utiboil v otevfe-
io vy-hla5ujl v6lku pod ziminkou, Ze obsadili po- ndm poli, umfst{ ve stiedu vozatajstvo, vrhaci
hranidnl :6zemi a i:e i:ljl bezboZnd, nebof se nekla' stroje, vozy, Zebifky a obldhacl stroje. Bojujl
nEjl modl6m- a nedbaji povdr pohanri _a starfch dlouho a srdnat6, pak se stahuji ke svfm praporrim.
brhhmanri. Utodi na nE Indovd, .jimZ byli diive Nepi6telC se dajf oklamat, domnlvajlce se,'ie ustu-
podd6ni, i TaprobanSti, na nichZ byli zpotdtku zit- pujl nebo Ze se chystajf na ritdk, prondsleduj fje, ale
visll. obyvateld Slunednlho st6tu, rozd6liv5e se na dvd
.fak vedou Piesto isou obyvatelC Slunedniho st6tu vidy vitdzi.
'- kildla a Siky, naberou novfch sil, a kdyZ daji d€lo-
v6lkv Kdyz jlou zn6silriov6ni, urdZeni, olupov6ni nebo stielbd pilkaz k palbd rozlhaven!,mi koulemi,
kdyZ jsou jejich spojenci utladov6ni, anebo kdyZ vrhajl se znova do boje proti zmatendrnu nepilteli.
je volajl na pomoc jin6 mdsta, trplcl pod irtla- Uchylujf se i k mnoha jinfm podobnfm lstem.
kem tyranie, sch6zejl se okamZitd na poradu. Svfmi v6lednfmi riskoky a stroji pie{dl v5echny n6-
Piedev5{m prosl Boha, abY jim vnukl nejlep5{ rody. T6bor ziizujl podobnd jako Rimand; s po-
ie3en{, pak zkoumaji okolnosti toho pilpadu a potd divuhodnou rychlostl stav6jl stany a opeviuji se
vypovldajl v6lku. Ihned se vypravl na cestu kndz, pilkopem a n6spem. Rozlidnd prdce, oblChacl stro-
takzvanj, pilmluvce; ten poL,6di nepi6tele, aby je a vrhacl zailzenl znajl zvlilitnl veliteld, motyk
loupeZ nahradili nebo ritlak spojencri a tyranii od- a seker v5ak dovedou uZlvat v5ichni voj6ci. Pdt,
stranili. Odmftnou-li, vypovfdd v6lku a vyzlvh osm nebo deset velitehi, zku5enfch v Sikovdni voj-
Boha pomsty, Boha z6stupri, aby zahubil ty, kdo ska a v6leinych lstech, tvoil v6lednou radu a podle
h6ji nespravedlivou v6c. Jestliie nepidteld vihaji dilve vypracovanCho pl6nu d6v6 oddlhim pilkazy.
s odpovddf, df jim kndz lhritu na rozmySlenou: Je u nich zvykem br6t s sebou tCZ oddll ozbrojenfch
krdli hodinu, republice tii hodiny, aby byla vy- chlapcri na konlch, aby poznali v6lku a zvykali si
loudena moZnost jakdhokoli podvodu. Tak zatind tak jako vldata a lvldata krveprolCvinl; hrozl-li
viilka proti ru5itehim piirozendho pr6va a n6- nebezpedl, ukrfvajl se ho5i a s nimi i mnoho ozbro-
boZenstvl. jenfch i.en na bezpedn6m mfstd. Po bitvd tyto ieny
Po vypovdzenl v6lky udill v5echny rozkazy zilstup- a ho5i vojdky o5etiujf, pievazuji jimrilny, posluhu-
ce Moc. Vlidce Moc rozhoduje, podobnd jako jl jim a povzbuzujf je vlldnfmi slovy. A jii to m6
ilmskf diktdtor, vlechno podle vlastnlho uvdZeni na vojdky pozoruhodnf vliv: aby dokdzali i.enim
a vrile, aby nevzniklo nebezpedi z prodleni. Ve a ddtem svoji chrabrost, poultdjf se do odv6i,n'ich,
zvl65t drileZitfch pilpadech se radf se O , s Moud- hrdinskfch dinri a l6ska jim pom6h6 zvftEzit.Ten,
rostl a L6skou. Ale piedtim vyloi,i ve VelkC radd kdo pii 6tokujako prvnl ztede nepi6telskC hradby,
hlasatel piidiny v6lky a opr6vndnost chystandho obdrZl po bitvi vEnec z tr6vyao) za bojovndho po-
tai.eni. Tdto porady se irdastnf v5ichni dospdli, kiiku ien a ddtl; kdo poskytne pomoc spolubojov-
dvacetiletymi podlnaje. Tak provedou v5echna nc' nlkovi, obdrZl obdanskf v6nec z dubovCho listl;
zbytnh opatienl. kdo usmrtl tyrana, obdtuje jeho brndnl do chrdmu
Je tieba piipomenout,Leve zbrojnicich maji vlech- a s6m dostane od O jmCno, odpovldajlcl jeho
ny druhy z6ranf,st6le uZlvanlich pii cvidenlch a Po- hrdinskCmu dinu. Odmdltujf se navziljem i jinfmi
kusnfch bitk5ch. VndjSi zdi jednotlivfch kruhfi vi:nci.
jsou plny ddl, u nichZ stoji v polrotovosti obsluha. Kald! jezdec je ozbrojen koplm a dvdma u sedadla
Majl i jinC podobnd v6lednd vrhaci stroje, zvani zavCsenfmi pistolemi, kterC jsou silnd kalend
polnl ddla, kterii dopravuji na boji5td na vozicich; a v frstf lrlavnd se zuZujf, takZe prordi:ejikai:d( i,e-

30 31

¨



h」
leznd brnini; mimo to nosi mei a dliku.Jini, tEZko- vot piimlouvi celd vojsko a jednotlivi vojfci rr:r
oddni jezdci,aT) jsou ozbrojeni ieleznfm kyjem, sebe berou distjeho trestu. Ale takovi shovivavost
kterf prorazi i takovi i,elezn6 brndnl, jeZ odol6 se piihizf zlldka a jen kdyZ je mnoho polehduji-
me6i i pistoli; zatrtotl na nepiitele jako Achilleus c{ch okolnostl. Kdo svdmu spojenci neboldrufru
na Kykna,ae) udeil a srazi ho k zemi. Z kyje visl vdas nepomtZe, je zmrsk6n; kdo nevyplnlrozkazy,
dva iet6zy, dlouhC Sest pldi, s Zeleznlimi koulemi je vhozen do j6my na pospas Selm5m; do ruky mu
na konclch; m6chneJi se palicl, otodl se kolem piitom daji obulek a piemriZe-li lvy a medvidy,
krku nepiltele, st6hnou ho, shodi s kond a povali. kteil tam jsou - coZ je skoro nemoind
TttCmStVi, Aby v5ak mohli t{mto kyjem hbitEji vlddnout, ne- milost. - dostane

I翻 ildi kofiski otdZe rukama, ale nohama: otiie se V5echen majetek podrobenfch n6rodri a tich, kteri
kili:1 na dabrace sedla a konce se piezkami pii- se dobrovolnd vzdaly, piechd.zl ihned do spolednd-
pevitujl ke timenrim, nikoli k noh6m; na vndj5l ho vlastnictvf. Do zm{ndnfch st6tfi je ihned dosazo-
itrand timenfi je i.eleznikoule a uvniti trojfheln{k, vdna pos6dka a riiednlci ze Slunednlho st6tu a pie-
kterf se ovl6di stisknutlm nohy a ot6dl koule, pii- moZeni se postupnd piiudujl zvykrim Slunednlho
pevndnd piezkami k iemenrim timenfi. Tak piita- st6tu, sv6ho spoledndho hlavnlho mdsta, kam posf-
huj{ a povoluji uzdu s podivuhodnou rychlost{, pra- lajl zdarma studovat svd ddti.
vou nohou obracejlce kond nalevo a levou napravo. Bylo by mi tdZko vypravovat jeltd o prfizkumni-
Toto tajcmstvi nczuajl ani Tataii, nebot adkoli ildl clch, o jejich piedstavenim, o hlidkich a o celdm
otCIc nohamzr, pi'cct: jimi jt:n nedovedou mdnit systdmu i o ostatnlch naifzenlch ve stAtd samotnCm
smdr, pi'it:rhovat .jc a povolovat pomoci zaiizeni i mimo nEj; to v5echno si mfiZeX piedstavit sim.
na timcncch. PondvadZ povol6ni kaZddhoje urdenojiZ od ddtstvl
Bitvu zahajuje lehk6jizda stielbou z hikovnic, pak podle postavenl a spojen{ hvEzd pozorovanych pii
zasfhnou do boje Siky kopinlkri,za nimi prakovnici, jeho narozenl, v5ichni, pracujlce podle svfch pii-
kteil jsou velmi cendni a bojujl pieblhajlce jako nit- rozenfch niklonnostf, plnl svd povinnosti dobie
ky po osnovd tkaniny: stildavEjedni vybihaji ajinl a radostnd, nebof onyjsou pro kaZddho z nich pii-
jdou dozadu. Vedle toho pomihajl vojsku oddlly rozen6. To se vztahuiejak na vojenskou sluZbu, tak
ozbrojenC dlouhfmi kopfmi. Bitva vrcholl bojem i na ostatnl
na mede. Mdsto je ve dne v noci stieZeno hlldkami, stojicimi
Po skondeni v6lky slavi triumfy jako R{mand, ba u jeho dtyi bran a na vn6j5{ch hradb6ch sedmiho
je5td ok6zaleji, a konajl ddkovnC modlitby k Bohu. kruhu, na ba5t6ch, vdZich a vnitinich n6spech. Ve
Tehdy piedstoupl v chrdmu vojevfidce a b6snik rlne vykondvajl str6Znl sluZbu ieny, v noci muZi.
nebo historik, kterf s nim byl podle zvyku na vf- l)dlajl to proto, aby nezlenivdli a byli vZdy a pro
prav6, vyprivl o irspi5ich a nezdarech. Nejvy5Si kzrfidf pilpad piipraveni. Str6Ze se stildaji tak
vlidce ovdndi vojevfidce vaviinovfm vdncem; lirko u n6s kaZdd tii hodiny. Po zipadu slunce sc
chrabrfm voj6krim udllejl destn6 vyznamenin( strillc rozd6lujl zazvukfr, bubnri a hudby.
a na ndkolik dnfje osvobozuj{ od vykonivdni pril- '/,rl$vajl se lovem, jako nEdlm podobnfm v6lce,
ce pro spolednost. Voj6ci se z toho neraduji, nebof z:r sl:rvnostl pak na ndkterych prostranstvich t€i,
nepiivykli zahllce, a proto pom6hajl svfm pi6te- plilrrri a.iezdeckfmi hrami, po nichi hraje hudba
him. Naopak ti, kdo byli svou vlastnl vinou piemo- ;rtrl. Itltcli promljejl svfm nepi6tehim vinu a ur6Z-
Zeni nebo nevyuZili pilleiitosti k vitdzstvl, jsou ky rr 1xr vltdzstvl jim prokazujl dobro. JestliZe je
piijlmini s potupou, a prvnf, kdo se dal na irtdk, rr;rllzr.rro rozboiit nepiitelskd hradby nebo ndkoho
mriZe uniknout smrti jen tehdy, kdyZ se za jeho Li- z rrr.pliirr.l popravit, prov6dEji to je5td v den vltdz-

32 33

ⅢⅢⅢⅢ
stvi, ale potom jim neust6le prokazuji dobro, tvrdi- odnrltaji prodivat za penize; berou v$n[ q?rndnou
ce, Le cilem vilky neni znideni, ale zdokonaleni podle piimEiendho odhadu zboLi, kterCho majf
piemoZenfch. nedostatek a kterd kupujl dasto i za penlze. Jejich
Vznikne-li mezi nimi spor pro ndjakou ur6Zku nebo ddti se bavl pozorovdnlm, jakd mnoZstvl zboZl jim
z jakCkoli jind piidiny (v jejich sporech jde takika kupci d6vaji za tak nicotnou vdc, jakojsou penlze;
vZdy o otdzky cti), trest6 vl6dce a jemu podilzenf ale staii se tomu nesmdjf, nebot se ob6vaji, aby
nidelnik vin{ka tajnd, dopusti-li se urdiky skutkem otroci a cizinci nerozvr6tili mravy ve st6td. Proto
v prvnim n6valu hndvu ; dopusti-li se slovni uriltky, obchoduji u mdstskfch bran a otroky, zfskand ve
odkl6daji ieSeni aZ do bitvy, nebot ilkajl, Ze hndv v6lce, bud prodivaji, nebo jich uZivaji na kopdnf
se md vyldvat proti nepilteli; a o tom, kdo se ve pilkopri nebo jind tEi:k€ prfice za mdstem.
vdlce vice vyznameni, myslf, ie vyhrdl takC pii Na ochranu poli vysilajf zdrovek s ddlnlky st6le O hlldrirni
a dok6zal, i,e mi pravdu; jeho protivnlk se tIm dtyii vojenskd oddfly. Ty pochoduji dtyimi brana- poli
spokoj{. Tresty ud6lujl spravedlivd a podle piestup- mi, odkud jdou dtyii cihlami dl6Zddnd cesty aZ
ku, souboje vlak nedovolujl:so) ten, kdo chce do- k moii, aby cizinci mohli pohodlnd cestovat a do-
k6zat svoji nevinu, md ji dok4zat ve v6lce. pravovat zboi,i.
VELMISTR: K cizincrim jsou pi{v6tivi a Stddii a po tii dny je O pohostin-
Zasluhuje v5estrann6 pozornosti, Ze se vyhyibaji Livi na stetni irtraty. Nejprve jim umyji nohy, pak stvi
rriznym sporfim, kterd jsou na z6hubu vlasti, a ie jim ukazuji mdsto a vysvdtluji jeho zallzenf, vodl
odstrariuji obdanskC vzllky, z nichi. se dasto rodl je do Rady a na veiejnou hostinu. Urduji zvl65tni
tyrani, jak je viddt na piikladu RIma a Athdn. A ny- prfivodce, ktei{ cizim hostrim slouZl a chr6nl je.
nl mi, prosfm, vypr6vdj o jejich zamdstn6ni. JestliZe se ndkteii z nich chtdji st6t obdany Sluned-
i\,IOREPLAVE,C: niho st6tu, podrobuji je mdsldni zkou5ce za mdstem
O zamdstni- Sly5eljsi uZ mysllm ode mne, Ze se v5ichni ridastni a dalSl mdsic v mdstd samdm. Potom utini pilslu5-
nich vojenstvl, zemdd6lstvi a chovu dobytka. Kaidf md n6 rozhodnuti a za urditfch obiadri, piisahy atd.
vlechny tyto pr6ce zn6t, nebotje povaZuji za r.cj- je piijimaj(.
destndj5i. A ten, kdo zni vit5i podet umEnl a ieme- Mimoiidnou pozornost vdnuji rolnictvi: nenl ani O rolnictvl
sel, poZlvd i vEtSI ircty; k td di ond pr6cijsou uriov6- .fednd pid6 pridy, kteri by nenesla uZitek. Pii-
ni ti, kdo k ni prokazujl nejvdt5i schopnosti. zpfisobuji se vdtrfim a piiznivym hvlzddm, a za-
Nej namihavEj5f iemesla, napilklad kov6iskd nebo nechav5e ve mdstd jen m5lo lidl, vyjdou v5ichni
zednickC apod., povaiuj{ t€i za hodnd nejv6t5l s n6iadlm na pole orat, slt, okopivat, plft, iit, sklf-
chv6ly a nikdo se nezdr6h6 zabj,vat se jimi, tlm zet obill a desat hrozny;jdou s trubkami, bubny,
splSe, Ze ndklonnost k nim se projevujejii od naro- prapory a v5echny pr6ce konajl ndleZitd v nejkratli
zenl; dlky takov6mu rozddleni pracf se nikdo ne- rlobd. UZivaji vozfi opatfenich plachtami, kteri
oblr6 pracl pro sebe Skqdlivou, ale naopak takovou, sr: mohou pohybovat i proti vdtru; nenlli v5ak
kteri rozvijl jeho slly. Zeny provozujl mCnd nam6- vt":tru, t6hne vriz jedinli tahoun diky velmi dovednE
havi iemesla. V5ichni musl umEt plavat a pro ten scstrojenCmu pievodu kol. Je to nii,dherni podlva-
fidel jsou u nich zalizeny nddrit jak za hradbami ru'r! Ozbrojen6 polni str6Z, kter6 se neustSle vy-
mdsta, tak i uvniti, u ka5en. S obchodem se u nich rrrirhrr.jc, kon6 mezitlm obchrizky. Pole nehnoji ani
nesetkilme, i kdyZ znaji cenu pendz a pro svC vy- nrf'v()u, ani bahnem, nebot se domnfvajl, ie tlm
slance a zpravodaj e razl mince. Z rizn!,ch zeml z:rlrrr(vaji semena, a upotfebi-li se jich jako potra-
piichdzejl do mdsta obchodnfci, aby kupovali je- vy, oslul;uji t6lo a zkracuji Zivot, podobn6 jako
jich piebytky, ale obyvatelC Slunednlho stAtu je ').r'rry lrt'zkC nikoli z6sluhou svd pracovitosti, ale lf-

34 35

││││││││││││││││
│ poznali rizn€ ndrody, zeml a vdci. Sanri s<r rrik<ly
icnim, rodi slabi potomstvo. Proto nepiiddvaji nedopou5tdj{ n6sill a nedaj{ si #i) ublf,zit, boju.if
nic ani zemi, niJbrl pedlivd ji obddl6vajl, uilivajice vSak, jen kdyZ jsou napadeni. Tvrdi, Ze cely ivlt
pii tom tajnlich prostiedkri, kterC zrychlujl kliii- dospdje k tomu, Ze bude Zft podle jejich zvykri,
vost, zvy5u.jf rirodu a chrdni semena. K tomu ridelu
a proto neust6le pdtraji, nenl-li ndkde jinli n6rod,
majl knihu zvanou Georgica.6l) Potiebn6 tast ze- kterf_py-v_edl Zivot jestd phv6lyhodnEj5i a dristoj-
mE je zordna a ostatnf zfistane jako pastvina pro
n6j5l.66) Majl smlouvy s Cif,any a s detnfmi n6ro-
dobytek. dy na ostrovech i na pevnind: se Siarnem, Kodin-
O chovu Znalost, jak rozplemef,ovat a pdstovatkon6, skot
dfnou a Calicutem,s6) prostd s tdmi, od nichZ mohou
dobytka i brav, psy a krotk| domilci zvilata vieho druhu, dostivat jakCkoli zprAvy. V pozemnich i n6moi-
ceni se u nich stejnd vysoko jako za Abrahama.s2)
nfch bitv6ch uZivajl um6lfch ohf,ri a mnoho jinfch
Piipou5tdjl-lije, snaZl se, aby zvliata dala nejlep5l tajnfch vilednfch lstf; proto skoro vZdy zvitEzl.
piirristek k chovu, a proto je p6il pied,obrazy bfkri,
konl a ovcl ullechtildho plemene atd. ChovnC hieb-
VELMISTR:
Nynf !y bylo zajimavd usly5et, co jedi a pijf, jak
ce nepiipouitdjf ke klisn6m na pastvd, ale v pilhod-
plyne jejich
iivot ajak dlouho Zijf.
nd dobd v ohrad6ch venkovskfch konfren; hledf,
aby byl v horoskopu Stielec6s) v pifznivCm posta-
MOREPLAVEC:
veni k Martovi a Jupiterovi. Pro bfky vyhled6vaji
uli, i,e v starat o Zivot celku, O iivoti
a a potravd
znamenl B1ika, pro ovcc zasc znamenl Skopce atd. cel6 obce
podlc vidcckfch poutek. Majf takC hejna slepic ijednotlivfch
(pod ochranou Plc.jid),6a) kachen a hus, kterC teny obianfr
ochotnd pasou ncdaleko mCsta, kde jsou pro nE
pifstie5{ a kde se vyfibl i sfr, mislo a jind mlCdnC
vlirobky. Krml takd hodnd kapounri artrzn| uiited-
Stastnfm aspektem posiluje afetu a hbroskop; Md-
n6 drribeZe atd. Jako pilrudka k tomu vlemu jim
sfc bylv Bfku v piiznivdm aspektu k Meikurovi
slouZl kniha zvand Bucolica.
V5eho majl nadbytek, ponivadi: kai:df chce bft
a Venu5i a zdrovei nezasahoval v kvadratuie
prvnlm v prici, kterd nenl mnoho a d6vd bohatC Slunce; Saturn smdioval do dtvrtCho domu, nikte-
rak v5ak nelkodil Slunci a Mdsici, ale podporoval
ufsledky; oni sami pak jsou velmi nadanf. Toho, pevnost zikladliu. Fortuna s Algolem byla v des6-
kdo stojf v delejinfch pii nEkterd z vyjmenovanfch
tdm domd, coZ podle ndzoriobyvatel Slunednlho
pracl,nazfvajikr6lem; ilkajf, Ze toto oznadenl ne- stitu vdStilo moc, silu a velikost. Ani Merkur,
pati{ nevzddlancfim, ale pr6vd takovfm lidem. Je kterf byl v piiznivdm aspektu vridi Panni a oza-
obdivuhodnC, Ze v5ichni, muZi iieny, chodl na pr6- fovdn v apsidd Mdslcem, nemriZe Skodit; a je-li
ci v oddilech a ve v5em se podiizujl svdmu kr6li, pifznirrf, nem6 jejich vida nedostatkri; o to, Le
neprojevujice pii tom (jako my) Zddnou nespokoje-
se d6 odekdvat v Pannd a v konjunkci, se mdlo
noit, nebof ho povaZujl za otce nebo starllho brat- starajf. Pro vliv hvdzd na Zivotni sllu a ddlku Zivo-
ra. Majt t9i: Irrije a lesy, v nichZ dasto lovf divokou ta se ifdi, jak uZ bylo iedeno, jejich postavenfm
zvdi. i pii podetf.58)
O moie- Moieplavectvl se u nich tdsl velkC rict6. MajI zvli5t- Jejich potravu tvoii maso, m6slo, med, syr, da1l6 O potrav6
plavectvi nl lodt a gal€ry, jezdfcf po moii bez vesel a vEtru, a fitzn| zelenina. Zpolitku byli proti zabijenl zvi-
hnanC drimyslnd sestrojenfm mechanismem; jind iat, ponEvadZ se jim to zdiio ukrutnlim, ale pak
jsou pohdndny vdtrem a vesly. Znaji dobie hvdz4y
poznali, Ze hubenf rostlin, obdaienych rovndZ ci-
a moiskf pi{liv i odliv. Plavby podnikajl proto, aby

36.
37
tcm, je stejnd kruti, a Ze by tedy musili zemlit
Irlady, a uznal;) i,e niZii tvorovi jsou stvoieni pro
vy55i, a proto nynl jedl vSechno. UZitednd zvliata,
napi. krdvy a kond, zabljeji v5ak neradi. Pedlivd
rozliS .Lrji prospd5nC a Skodlivd pokrmy a jedl podle
:淵重 :
難縣鯖鸞難灘榊
piedpisri ldkaiskC vddy. Jfdlo se pravidelnE tiikr6t
stiid6: prvni den jedi maso, druhli ryby a tleti ze-
leninu, a pak se znova vraceji k masu, aby se ani
nepiejldali, ani nevysilo-uali. Stail lidi majf jidlo
straviteln6jsl a jedi tiikr6t dennd a jen m6lo,

蹴 W脚欄 鸞
ostatnijedi dyakr6t dennd, ddti pak dtyiikr6t, po-
dle nai{zeni Fyzika. Vdtlina se doZije sta, ndkfeil
aZ dvou set let.
O n6pojich Pijl velmi stildm6. Do devatendcti let nedovoluji
1聯 :

jinochrim poLivin{ vfna, s vfjimkou tdch piipadrl,
kdyje to nutnC pro zdravf. Po dosaZenl tohbto vdku
pijl muZi i i,eny vfno ieddnC vodou. Lidd po pade-
漁 認 鳳認 ″躍 蹴 お 選yTil告
sdtCm roce si vit5inou uZ vfno neiedl.
Podle danC rodnl doby jedl jfdla pokud moZno vf-
i,ivn6, a vZdy podle picdpisu Vrchnlho LCkaie, kte-
ry se o to star6. Nic z toho, co je stvoieno Bohem,
nepovaZujf za 5kodliv6, nepoZfv6-li se toho v ne-
mfrnCm mnoZstvi. Proto se v ldt6 Zivf plody, kterC
jsou derstvC, StavnatC a v letnim tiru a suchu osvd-
Lujicf,; v zim6 poi:lvaj| su5enou potravu, na podzim
jedl hrozny, nebof Brih je stvoiil.iako prostiedek ccnl. . : ‐
proti melancholii a skleslosti.
Velmi hojnd uZivaji voiravek. KdyZ r6no vstanou,
rozdes6vajl si v5ichni vlasy a myjl tv6i a ruce ve
studend vodd; pak bud ivfkajl nebo rukama roztl-
raji-mitu, petrZel nebo kopr, starli pak roztirajl
kadidlo. Potom se modlf, obriceni k vfchodu,
krdtkou modlitbu, velmi podobnou tC, kterd n6s na-
udilJeZi5.Jedni jdou potom posluhovat starym li-
dem, druzl zpivat do sboru, tieti plnit st6tnf povin-
nosti;pak odchilzeji na prvnl piedni5ky, pottjdou
do chr6mu, d6le provoiujl tdlesn6 cvideni, poildze
trochu odpodivajf a konednd zasedaji kjidlu. casto stlzenl・
Ani dna, ani katary, ani ischias, ani koliky, ani na- V ll L NIII'STRI . :

(椰欝哨 1押 曜:盤 距
sI』 懲 給総 dfmilni, ani vdtry se u nich nevyskytujf, nebot
statu aj● ich viechny tyto nemoci pochiueji ze SpatnCho vymi5o-
16こ cni。 50) v6"nf a nadlim6nl, oni v5ak kai.df plebytek 5t6v 椰
38 39
MOREPLAVEC: oostoupili svfij riiad jindmu, o kom jsou picsvidi:crri'
Bojujl proti ni modlitbami vysilanfmi k nebi a ttm, ;;"i;-;;;didisi, ridu',djsi a belrihonndjsi' Js..
Ze povzbuzujf mozek kyself mi lCky, vybran ou zilba- .rpiavdu tak r-ozumn{ a destnf, Ze ochotnE-ustupuJt
vou a viZivnou poldvkou, do nli divajl nejlep5l p5e- a sami se od n8ho udf; takovC po-
nidlou mouku. Jidla dovedou piipra'iovai mistini: "ir"ar.isi*"
.iorrp.r"f iriadu se v5ak sthvh zlidka' jednot-
pfldayajt do nich skoiici, med,-miislo a mnoho posi- Vd{;-M.rJt"tti jsou podii-zeni. vedouci je
|ujic-fch koiennfch pffsad. Do tudnfch jfdel divajf il;;h-;til-k.;;E' Meiarvzika, i!^i
Q s6m,
niho
kyseli pilpa{V, aby'zamezili iIh6nt. Nepijt nepoje i"riz i"t. tt";it.l stoil v tete vs-eih vdd: pro
chlazend ledcm, ani
- jako CirlanC zi-
-'rimdleproti
';..,"b+b;;p"J-o"ri,"t cokoli, co je lidem dostup-
h!!,t9, nebot nepotiebujl takovC prostiedky ;3. T;k i:;;;re vedenlm Moudroiti: znalec mluv'
St:{r16m na posilenl piirozenCho tepla, ale toio ieplo ;i;.: l;ii6'rvrit v, ldkaistvl, politikv, mravnosti'
zvLiStE v lCtd a pii 6nav6 podporujf tludenfm dts- horriode"f*wt,'astiologie, astronomie., geometrte'
nekem, octem,-kmfnem, m6tou abazalkoi, Znajt ffi il;;;;li;,'hudby,kiesienl,aritmetikv,bdsnictvf'
vlidce
i tajemstvl-omlddnutf vZdy po sedmi letech, pr6- il;i;e;imaUfstvt a sochaistvf' Pod vede nim
vddinC pifjemnfm a pifmo- podivuhodnfm ipfr- L?sil i ;;t- znalec plozenl, I ckaistvf
vychovivini, '
sobem bez jakihokoli riebezpedt. ffii;iia'fi ;"r chovu do bvtka, . paseni - stid'
"-i "i"ri
vichni kuchai, krmit atd' Pifka-
VBLMISTR: L".l"ii"Uvtka,
";r;t{h;'',,1e&.",
Nehovoiil jsi dosud o vddich a riiadech. ;ffi Moci, jsou. podiizeni : znalec
MOREPLAVEC: ;,*i;i., ;etlet zipasnt(t", miitr kovii,..velitel
O volb6 Ba ne, jiZ jsem o nich mluvil, ale protoZe ti to tolik
a pr6ci zajlmL, piipojlm jestd ndco. Za kai,d€ho novoluni
riiedniktr a riplfiku se po vykonAnf
*:l,"rusiliit*:1;x*ffi#,i"?'g+,ditl'i
konl'rny, vridce Sermliri' velitel
bohosluZeb schdzl Rada. ;.i;;;;iivce
a jeBtd
.iednou
Vlichni obyvateld star5l dvaceti let se jl irtastnf t;i;;;t;i.;ilu , p'uko,,,itk'i u velitel voj.enskcho
jsou podilzeni zvli5tnl od-
a podrobndji a jsou.vybizrni, aby se kai:d! vyslovil o tom, jakd Jiiiis-r.stj A tem vsem
o Rad6 mii stit vady, kteil riiednlci plnl svC povinnosti bornlci.
dotrie .a-kteif'5patnd. D6le se fJzalr osmf den sch6- VELI{ISTR:
ze_jl v5ichni iriednfci, totii Nejvy55i O a i nIm Moc, N;;-;;rniremer o jejich soudcrch?
Mouldrost 2 l.6ska, z nichi, k^izdi m6 tii podilzend MOREPLAVEC: O soudnim
nidelniky, takZe je jich dohromady tiin6it. Kai:df iiii"c it"t.iom chtEl hovoiit' Kaidf jednotlivec lTzeri e
z nich ifdl piislu5nd odvdtvl: Moc vojenstvf, Moud- t" ;;';.d to"atr moci vrchniho piedstavendho goudcich
rost vddy, L6ska vj,Zivu, oblCkinf, plozenl d6tl *"eir" trr"i.-trk jsou vlichni vedouci odbornlci
a jejlch vychovu. Schizeji se i v5ichni veliteld muZ- ;;;;"n-;"dei a rirohou trestat vyhnanstvfm' .bi-
ke spoleEni
skfch i. Zenskyich oddfhi, desitnfci, pades6tnfci ;;;;i;; dritkou, zbavenfm- piistupu.
a setnici, aby projednali stitnl z6leZitoiti a zvolili hostinE. vYobcov6nim z cirkve a zlkazem styl(u
riiednfky, kteil byli'talipiedtlrn ve Velkd rad6 pouze -'2."r*i. i.ttfiZ" Lvl zlodin spichin vddgmd a byl
smrti ne-
navrZeni. Stejn6 se dennd o bEZnfch vEcech ;r;'"-e;;pi"my5len, jsou nisilirlci trestdni
radi O a tii hlavni vl6dci; oviiujf, potvrzuji [i" zilkorraodituty, d. trestem okoza oko'66)
a uskutedflujf vysledky voleb a proje-dndvaji jind ;,;r'r;;;;"r rr-r,iu, Jta."stant-ti se zlotin v hid'
"odl.j
z mirnEn'
nutni opatieni. Losov5nl uZivajijen v t6ch pilpa- ;;-;.;;iachozlho rimyslu, j e rozsudekvl6dci,
.'
dech, kdy vribec nevEdt, jak se iolhodnout. tifla- rrft.rlls""l-totai"* su"ilr-, Lle tiemi. od
nici se mdn{ podle vrile [idu. Ale dtyii nejvy5lf se tri..l,Z nikoli cestou
i" *.Zno odvolat se tt O , a to
nemdni nikdy, ledai,e by sami po vzijemne dohode ;;;;;i, "!Lt/-..ttou milosti,-kierou mriie udElit

40 41
jerr on. Zal*ie nemajf, majl jen vdZ k vdzndni Ve vzijenrn'ich vztazlch si poiinaji zcela jako tidy
vzpurnfch nepf6tel aj. Plsemnd soudnl iizenl (kte- iednoho a lihoZ tdla.
rC, nazj,v|me procesem) neznajl, ale pfed soudcem je z6hodno, aby sis viiml toho, i:ekdyi. se kterykoli
"virrik
a vl6dcem Moci je piedneseno obvin€nf, piivedeni obreti s6m na iriady, nedeki na Zalobu a do-
svddci a obZalovanf hovoii s6m na svoji obranu. brovolnd se obvini z piedinu a udini pok6ni dilve,
Soudce jej potom hned na mistd bud osvobozuje, neZ ho obZalujf, je potrest6n jinak nei, za u-tajenf
nebo odsuzuje; odvol6Ji se k jednomu ze tii vl6d- zlodin. HorlivE usilujt o to, aby nikdo nikoho ne-
cri; odkl6di se osvobozeni nebo rozsudek na pil5tl pomlouval, nebot nactiutrhad musi bft potrest6n
'podle
den. Tieti den mfrZe bft e omilostnEn a propultdn, zdkona odplaty. A pondvadZ se stAle pohy-
'buif pracuil v bddilech, vyZaduji pro usvdddenl
.nebo se rozsudek st6v6 pr6voplatnfm; plitom se a
obialovanf objiminim a polibky atd, smiiuje se nfisntka pdti svddkri; jinak ho propou5tdjf na pii-
svfmi Zalobci a svidky jako s lCkaii svC nCmoci. sa[ru a s^ vfstrahou. je-li obvindn podruhC nebo
Trest smrti je provddin jen rukama lidu, kterf potfed a dvima ne6o tiemi usvddden, dostane
vinlka usmrtf nebo ukamenuje, a prvni riny d|vaji dvoin6sobnV trest.
Zalobci a svddci. Katri ani liktorri nemaji,66) aby Ziionfi tedy maji m6lo; jsou strudni a jasnd. Vy-
neposkvrnili st6t. Ndkteryim vinlktm je tovolenq rvtv isou na'mdd?nd desc6 u chrimovfch dveii, tj.
aby se usmrtili sami: ti si daji kolem sebe v pytllch na iibupoiadi; na jednotlivych sloupech lze vidEt
stlelnf prach, zapillijej a tak uhoii; piitom jsou definice vdci v meiafyzickCm, velmi struindm slo-
povzbuzovitni div6ky, aby zemieli dristojnd. VSi- hu; co je totiZ Brih, co anddl, co svdt, -hvEzda,
chni obdand pl6dou a prosf Boha, aby zm{rnil svrij dsud, statednost atd. V5echnoje definov{no
ilovdk,'vtipnd.
lrndv, rmoutf se, Ze musili odseknout zahnfvajlci velmi TamtCZ jsou nadrtnuty definice
rid st6tu. Vinika pak piesvdddujf a piemlouvajf tak vlech ctnost{ a u kaZddho sloupu, na ndmi je
dlouho, dokud sim nesouhlasl a neZddd pro sebe nadeps6na pilslu5n6 definice, jsou kiesla nebo
trest smrti; jinak nemril,e blt usmrcen. Ale byl-li sotrdni stolice soudcfi vlech tdchto ctnosti. Tam sedi
zlodin spiich6n proti svobod6 st6tu nebo proti Bohu, soudcovd, kdyZ soudi a iikaji obZalovanimu: ,,Sy-
nebo proti nejvy55im riiadrim, vyn65eji rozsudek nu mrij, zhiesil jsi proti tomuto posvitnimu. vfmdru
okamZitd bez jakdhokoli slitovdnf. A takovl zlo- (dobrd8innosti, v6lkomyslnosti atd.)' Cti!" A po
dinci jsou trest6ni pouze smrtl. Odsouzenf k smrti proiednAni piipadu odsuzuji obialovandho k trestu
je povinen objasnit pied tv6ii lidu podle svCho la ip6chanf piestupek (to je za polkozenf, malo-
svEdomi piidiny, pro kterC mysll, i:e by nemusel rnyslnost, p.fChu, n-edbalost atd.)' Rozsudky jsou
zemitt, uvdst provindnl jinfch, kteri by mdla bft 1,rk t epo.hybnd'sprdvnfmi Idky a jsou piijlm6ny
taki potrest6na smrti, i zlodiny riiadri, uviddje, je- jako ndco piljemndho
spl5e neZ jako trest.
li ov3em o tom piesv6dden, drikazy toho, Ze oniza- VELMISTR:
sluhuji je5td tdZ5f trest. A uk6if-li se jeho drivody Nyni bys mi mEl vypravovat o jejich kndZich, ob6-
piesvdddir{mi, je posl6n do vyhnanstvi, st6t pak lovdnl, n6boZenstvi a viie'
odi5tuji modlitbami, bohosluZbami a pok6n{m. Ty, rU OREPLAVEC:
kterC odsouzenf obvinil, v5ak nemudi, ale uddlujf je u nich s6m O , z fiiednikfi
Nc.ivy55lm kndzem O knё ttich,
jim pouze dritky. Piediny, kterd se staly ze slabosti jsrxr kndZimi jen riiednici vy5Ii; j.ji.h povinnosti nabOttcnstvl,
obё tovini
nebo z nevddomosti, trestajl pouze vftkami a po- ic starat se o Eisti svEdomi obdanfi,lim se ze svfch a modlitbach
vinnym cvidenlm ve zdrZenlivosti nebo studiem 'irifclri zpovid| celd mdsto v tajnC zpovddi, piijatC
td v6dy nebo umdnl, proti nimi se kdo pro- i rr rris; oni tak jednak odi5tuji du5e, jednak poznri-
lrie5il. vir,jf, .lrikym hifthfim lid nejvice podlCh6. Potom

■ι一
00
42
sc kndZ{-riiednici zpovidaji sami tiem nejvy55im v6Znosti a icty za to, xze se sim zaslibil smrti pro
vlridcrim jak ze svych, tak i z cizich hilchfi, zev5e- vlast. Av5ak Brih si smrti nepieje.
obeciujl je, nikoho viak nejmenujf, ale poukazujf KromE toho bydll v hornl d6sti chrdmu dtyiiadva-
hlavnd na hilchy nejtdZ5l a pro st6t nejlkodlivdj5i. cet kndZ{, kteil o ptrlnoci, v poledne, r6no a veder,
Nakonec se tito tii vlddci z tdchto i ze svfch hilchri dtyiikrit za dvacet dtyfi hodiny, zpivajl Bohu ial-
zpovldaji samdmu g , ktery tak pozn6, jakfm dru- my. Jejich povinnost{ je pozorovat hvizdy, zaz\a-
hem hifchtstit nejvlce trpi, a vhodnfmi prostiedky men6vat s pomocl astrolabiaos)jejich pohyby a po-
se stari o nipravu. ObEtuje Bohu, modll se k ndmu
zn&vatjejich slly a prisobeni na lidskC zlleilitosti.
a piedev5im, kdykoli je to tieba pro oii5t6ni, vy- Proto vddf, jakC zmdny a ve kterou dobu se staly
znilvd za cel! ndrod hilchy vSech spoluobdanri nebo stanou v jednotlivfch distech zern|, nechiiva-
v chrimu pied oltiiem, nenazfvd v5ak nikoho jf si ovdiovat, zdali k nim skuteind do5lo, a zazna-
z hilSnlkri jmdnem. Divi tedy lidu rozhielenf, vy- mendvaji pravdivC a klamnC pfedpovddi, aby na
svdtluje jim, jak se majl tdchto hilchri piedem va- z6klad6 tichto dat mili moZnost piedpovidat
rovat, pak vyzn|vri veiejnd svd vlastnf hifchyoz; s nejvdtll piesnostl. UrdujI hodiny vhodnd k oplod-
a nakonec piin6Sl Bohu obdt, modlf se, aby st6ttr ilovdnl, dni setby, ZnI, vinobranl a jsou jakfmisi
odpustil, zbavil jej hifchu, poutil a ochrinil. tlumodnlky a spojujlclm dldnkem mezi Bohem a lid-
TdZ nejvySSl vl6dci jednotlivfch podilzenfch mdst mi. Z jejich stiedu blvL tCi; volen O . Zapisujl
se jednou do roka vyznhvaji,kai:df zvl65t, z hilchfr
pozoruhodnC ud6losti a ob{rajf se vddeckfmi vf-
svych spoluobdanri pied 6 . Ten zni proto i vady ikumy. Dolfi sestupujl jen k snldani a obddu, jako
provincic a ldil je v5emi lidskfmi i boiskfmi pro- duch, jenZ sestupuje z hlavy do Zaludku a jater.
stiedky atd. S Zenami se nestfkajl, leda zildka, kdyZ je to nutni
Obdtovinl se konii takto: O se t6Ze lidu, kdo se pro zdravl. Dennd k nim vystupuje Slunce a roz-
chce obdtovat Bohu za svd spoluobdany, a kdo je mlouvi s nimi o tom, co novdho vynalezli ve pro-
zboZnij5f, nablzl se s6m. KdyZ vykonaji stanovenC spEch St6tu a vlech n6rodri.
obiady a modlitby, poloii obdtovanCho na dtyi- Dole v chr6mu dll st6le nEkdo z obdanri a modlf se
rihelnou desku, piipevndnou dtyimi hriky ke ity- pied oltiiem; kaZdou hodinu je vystiid6n jinfm,
iem provazrim, spou5tEjicfm se po dtyiech klad- podobn6 jako je zvykem i u n6s pii slavnostn{ch
k*ch z mali kupole, a vzlvajf milosrdnCho Boha, Ctyiicetihodinovfch veiejnfch modlitb6ch. Mod-
aby piijal tuto dobrovolnou lidskou obdt, a nikoli Iitby toho druhu nazlvajl,,trval1im obdtov6nlm".
zvtlCci nedobrovolnou, jakou mu obdtuji- poha- Po hostind velebi Boha hudbou a potom opdvuji
nC-
hrdinskC diny statednfch kiesfant, Zidfi, pohanfi
Pak rozkite Slunce tdhnout za provazyrobEtova- a pilslu5nlkfi vlech nirodri, a protoZe nikomu nic
nf stoup6 nahoru, do stiedu mald kupole, a tam se ncz6vidf, prisobi jim to velikou radost. Opdvujl
odd6 vroucim modlitbim. KndZ{, bydlicf"kolem-ku- l/rsku a moudrost i vlechny moln( ctnosti, jak jsou
ili"; ;; dodavajl okr,"n potri.vri; jidlo je 'isak ;xdi(zeny jednotlivfm riiadrim. Kai:d! si zvoli
tak dlouho nuzn6, pokud nejsou hilchy st6tu vy- '),r:rru, kteri se mu nejvlce lfbI, a ve sloupovf zatne
koupeny. On s6rn- pak prosl Boha modlitbou rrllcchtilf a kr6snf tanec.
a postem, aby piijal jeho dobrovolnou obdf. Po Zt:uy nos{ dlouhC vlasy, vzadu sepjatC do uzlu
uplynut{ dvaceti nebo tliceti dnl, kdyZje hniv BoiI a z.:rplctend do jednoho copu; muZi maj{ jen jeden
uimlien, stdv6 se kndzem, nebo (ale jen zildka) se
vracl dohi, av5ak jiZ po vndj5Im, pro kn6ze urde- l)r':uncn vlasri a okolo ndho v5echny ostatni vystil-
lriirry, na hlavd maj{ 56tek, na kterf si nasazuj(
ndm schodi5ti. Takovf ilovdk potom poZiv6 velki krrlirtou Cepiiku, jen m6lo Sir5l, nei je hlava. Na
44 45
poclrodr:ch nosl klobouky, ale doma barety, bil€, kai:d,6ze ttyl opitovanfch modliteb jimi vch6zi
ludC nebo pestrobarevnd, podle svdho iemesla Q a modli se, pohl{Zeje na nebe. Tento ob}ad po-
nebo zamdstn6nl; iriednickC barety jsou vdtlf valuji za velkd tajemstvl. Velekndzova roucha se
a okizalej5f. vyznadujf n6dherou a symbolikou jako roucha
() slav- KdyZ Slu-nce vstupuje do dtyi meznfch bodri svd- Ar6nova.?o)
rrortecn ta,6e) to jest do znameni Raka, Vah, Kozoroha
Cas podftajl podle tropickdho, nikoli v5ak podle Vfznam
a Skopce, konaji dtyii velikC slavnosti. V td dobE hvdzdnCho roku;7r) kaidorodnd zaznamenf"vajf, astronomie
pro n6bo-
provozujl vtipnd a kriisn6 pledstavenl, podobni o kolik prvf piedblhi druhf. Domn(vaji se, Ze Slun- Zenstvi
veselohrim. Oslavuj{ takd kai:di riplndk a novolu- ce neust6le klesii, a proto, opisujic st6le men5( kru- a obdanskj'
ni, rovndZ d,enzaloi,enl St6tu, vyroil vltdzstvl apod. hy, dos6hne obratnlkri a rovnodennosti diive nei Zivot
Na oslavdch zpivil.ensk'i sbor, zndjl polnice a bub- v uplynulCm roce, nebo Ze se na5emu oku, pozoru-
O b6snicich ny a stillf se z ddl, b6snici pak opdvuj{ slavnC voje- j(clmu je stdle nii,e na naklondnd drhze,7z) zd6,
vridce a jejich vitdzstvf. Kdo v5ak s6m piid6 cokbli Ze jich di{ve dosahuje a skldnl se k nim. Mdslce vy-
vymy5lenCho, je potrestdn, i kdylje to k sl6v6 nE- pod{tivaji podle mdsldnlho pohybu, rok pak podle
kteriho hrdiny. Ten, kdo se zabyvit llivfmi v!- slunednlho; a vzhledem k tomu, Ze jedno souhlasf
mysly; nezaslouZl si n6zvu b6snlka; povaZujl to s druhfm ail v devatendctCm roce, kdy i hlava
za Spatnost zhoubnou celCmu lidstvu, nebot ten, Draka 7s)..dokonduje svou drdhu, vytvoiili novou
kdo se ji dopou5ti, odnimi nejzaslouZilej5im lidem astronomii.
vyznamerinl a iastoje poskytuje lidem neiestnlirn, Vychvalujf Ptolemaia, ?a) obdivuj i se Kopernikovi,
at uL, ze strachu, z rilisnosti, podldzavosti nebo i kdyi mu piedchizeli jii: Aristarchos a Filol6os,?5)
z chamtivosti. ale ilkajf, ie jeden vypotltiwir pohyby kamdnky
Pomnlky, at ke sl6vd kohokoli, stavdji aZ po jeho a druhf boby, ale nikdo z nich podle skutedndho
smrti. Av5ak je5t6 zaLivota zapisuj{ do knihy hrdi- vfpodtu a rozmdru vdci - vykl6daji tedy svEtjen
nfi v5echny, icdo vynalezli ne6o objevili nd6o uZi- obrazni, nikoli podle skutednosti. Proto sami tyto
tedniho nebo prokdzali St6tu velkou sluZbu bud vici usilovnd zkoumajf, nebofje to nezbytnC pro po-
v miru, nebo za v6lky. Tdla zemielyich nepohibiva. zn6n{ stavby a uspoi6ddnl svdta a toho, jeJi mu
ji v zemi, ale spaluji je, aby zamezili moru, a mdnl souzeno zahynout, di ne, a kdy. Vdil pevnd v prav-
je v ohef,, Zivel tak u5lechtilf a iiv!,, kter!, vychizi divost proroctvl Jei:lie KristaT6) o znamenlch,na
od slunce a k slunci se vracf. Tlm vyludujl tCZ slunci, mdslci a hvdzddch, coL u n6s neuzn6vaji
moinost vzniku modliistvf. Ponech6vajf si vlak ndkteif po5etilci, kterd z6nik svdta piekvapf tak
sochy a obrazy hrdinfi a slidnC Zeny stiitem urdend jako zloddj v noci. Proto dekajl nejen obnoveni ii:
k plozeni ddtl dasto sc na nd dlvaji. vota, ale snad i jeho \onec. Uzndvajl, Ze je neoby-
o rnodleni Pii modlitb6ch se obraccj{ na dtyii svdtovi sffany: dejnd nesnadnd rozhodnout, je-li svdt stvoien z ni-
r6no nejprve k vychodu, pak k zhpadu, nato kjihu deho, nebo z trosek jinfch svEttr, nebo z chaosu,
a konednd k sevcru. A naveder naopak; nejprve povaZujl v5ak nejen za pravddpodobnd, ale naopak
kzdpadu, pak k vfchodu, nato k severu a konednd za zcela nepochybnd, i,e byl stvoien a Ze neexisto-
k jihu. Piitom opakujf jednu a tvtei, modlitbu, val od vidnosti. Proto i zde, stejnd jako v mnohdm
v nlZ prosl o tdlesnd a du5cvnl zdravl, Stdstf pro se. .jindm,?7) nen6vidl Aristotela,l!) kterCho nazlvaji
be a pro v5echny n6rody a kontl slovy: ,,StaniZ se logikem, nikoli viak filozofem, a na zitkladd nepra-
vrile BoZl." Av5ak veiejni modlitba je dlouhi a je videlnostfTe) vyvozujl ietnC drikazy proti vddnosti
vysllAna k nebi. Proto majl olt6i kulatf a rozddlenf svdta. Slunce a hvdzdy poklidajl za iivC bytosti,
prrichody, kterd se kiiZujl v pravfch tihlech; po zir boll sochy, za chr6my a Livd nebeskd olt6ie, ale

46 47
== = = = = =
neklandjl se jim. Nejvdtll v6inosti se u nich tdsi alejcn poudkud piedbihat, kdyZje plnd osr.dtlcn sho-
slunce. Ale i6dnd stvoienf nepoklddail za hodnd ra nebo zdola, nebof prvni ucbe 82) se r,fi6i ndmu
uct{vdni a zbolf,ovdnf, nebot io prokizujl jenom pohybujc tak rychle, Ze mdslduf pohyb vpied ne-
Bohu, a pJoto slouZl jenom jemu, iby se z trestu za mriZe pies6hnout tlindct stupfiri, o kteri se od ndho
uct{v6nl bytostf stvoienfch nedostaii pod iho tv- vzdaluje. Mdsfc se tudiZ nepohybuje zplt, ale zpo-
r-a$g 1do bldy. A Boha pozorujf a porirevujt v pi,- malujc nebo zrychluje pohyb kupi'edu a zpitky;
dobd slunce, kterC naz!,valfobrizem, tv6if I Zivou z toho je ziejmo, Ze se nenf tieba obracet ani
sochou Boha,-z ndhoZ na-v5echno, co je pod nim, k epicykhim, ani k excentrickym drah6m pro ob-
sestupuje svddo, teplo, Zivot, tvfirdf sily a v5emoZn6 jasndni vzestupu, kles6nl, zpdtniho a zpomalendho
blaZenost. Proto i oltii je u nich vybudovrin v po- pohybu. Obyvateli Slunedniho st6tu skutednd do-
dobd slunce a jejich knEZI se klandi( Bohu ve sluhci kazuji, Ze bloudlcl tdlesa8s) se v urditfch d6stech
a hvdzddch, kterd povaZuji za-iehobltriie, nebe pak svdta dost6vajl v soulad s nejvyS5imi jevy, a proto
za jeho chrdm, avzlvajf dobrC andEly iako ochi6n- se tam zdriuji ddle, prodeZ se ilkii, Ze stoupaji
ce.bydllcl na hvEzddch, svfch i:ivfci pitbytcfch, v apsidd.sa) D6le jev, Ze slunce prodldvd d6le v se-
nebot ifkajf, Ze Brih proj6vil svou ,iko.reiuosi vern( d6sti neZ vjiZnf,85) vysvdtlujl fyzik6ln6, Ze se
a velkolepost na nebi a ilunci totivz zved6, aby rozpililo zemi tam, kam pi'ipadly
znaku a soSe. - na svdm vltdznCm vdt5( s{ly, dilve neZ zamililo na jih, a jeho vfchod
Zamltajl Ptolemaiovy a Kopernikovy excentrickC je zdrovefi vfchodem sv6to'."y'm. Proto stejnd jako
"Chaldeovdeoj
drihy a epicyklyso) a tvrdi, Ze ie jen iedno netie a staii HebreoiC (a ne, jak rJ .loi',r,i-
a Ze se obdZnice pohybuji samy od sebi a stoupajf, vali lidd pozddji) tvrdi, ie svdt vznikl, kdyZ byl
tdy: tq nejvfce pifiUftZt [<e Slunci a vstoupi s'"fni u n6s podzim a v jiZnim pismu jaro. Proto Slunce
do konjunkce; proto se po vdt5im kruhu ve smdru stoupajfc, aby nahradilo to, co ztratilo, prodidv6 vi-
v5eobecnCho pohybu pohybujl pomaleii, a kdyi ce dni na severu neZ najihu aje patrno, 7e vstupu-
se pak piibllZi ke Slunci, 'uctiylujf r" p"ondt.ra L" je na excentrickou dr6hu. Piitornsi v5ak n{sou jisti
svdho- smdru, aby od ndho piijily svitl6, a zatlnaji ani tlm, je-li Slunce stiedem pozemskdho svdta,87)
se pohybovat po krat5f cesli, a-proLoi,e isou bllZe ani tim, jsou-li stiedy drah jinfch obdZnic pevni,
Zemi, pohybujf se takC rychleji. KdyZ "postupujf ani tlm, obihaji-li okolo jinyich obdZnic mdsfcc,
st-ej no.u..rychlostl jako stilice, iazi,v aji s€ *oi tcimi podobnd tomu, kterf se ot66i l<olem na5i Zemd;
;
pii .vEtBI .rychlql{ ustupujtctmi, jak jim'ilkaji v tdchto vdcech neust6le hledaj( pravdu.
obydejnl hvdzddii; pii men5f rychlosti Uzndvaji dva fyzikilni princip"y v5ech pozemskfch o fyzice
pftmo, k vdt5fmu svdtlu, ktere ifijtmqif,- L ndmuZ
idouAfri.
vdcf : slunce jako otce azemijako matku. Vzduch
gloupajl atd., ncbot z kvadratur a v bpozicfchsr) povaZuji za nedistou d6st nebe, ohefi prf vznikl
klesajf, aby se od ndho nevzdalovaly. Ai5ak Mdsl6 ze slunce. \,{oie ie potem zemd nebo v'y'md5kem
se v opozici, a tlm vfce v konjunkci zved6, nebot.fe iejiho rozpillendh"o i roztavenlho nitra I je stej-
pod Sluncem. Proto se zdi, ie v5echna nebeskii t-d- rrfm spojovaclm il6nkem mezi vzduchem a zemi,
lesa, ai se pohybujf od vfchodu k zdpadu, postu- .l-ak1im je u Zivfch bytosti krev, spojujlcl tdlo s duSf.
puji v opadnCm smiru, nebof celC hvdZdni nbbe se Svit je obrovskf Zivodich, my pak Zijeme v jeho
rychle otiiive dvaceti ttyiech hodin6ch, alehvlz- hini jako dervi v na5em biichu. Proto nejsme z6-
dy.samy qgrya.leji,.gpoidirj{ce se cestou; protoZe je visll na prozietelnosti hvdzd, slunce a zem6, ale
nebe piedbfh6,, zdd se, ie se pohybujf -opadnfm .icn na prozietelnosti Boif, nebof vzhledem k nim,
smdrem. Mdslc, kterf je k nim-nejbllZe, nividl'me kterC nemaji jinCho urdenf neZ svrij vzrfist, narodili
nikdy pohybovat se ipft v opozici-ani v konjunkci, .isme se a Zijeme jenom n6hodou, kdeZto vzhledem

48 49
k Ilohu, jehoZ jsou ony n6stroji, zroclili jsme se jeho ci a nevddomosti, nebo hi(chem svdvoln;im a irmy-
pi'edvidavostl i iizenfm a jsme urdeni k velikCmtr slnfm, a to zase trojim zprisobem; z bezmoci,
clli. Proto jsme zavdzdni jedind Bohu jako otci nev6domosti a nenivisti nebo jen z nenivisti.
a nezu;pornin6me, Ze on v5echno Iidl. Vtdyt i piiroda hieSl ve srych ojedindlfch proje-
Pevn6 vdii v nesmrtelnost du5i, kterC se po smrti vech z bezmoci nebo nevEdomosti, plodlc netvory.
piidruZuji k zdstupu dobrfch ti zl!'ch anddlfl, Po- Ostatnd toto v5echno piedvldi a uspoi6d6v6 Brih,
dle toho, kterfm z nich se za svCho pozemskdho kterli se jakoZto bytost v5udypiitomn6, v5emohou-
Zivota piipodobnili, nebot rovnf rovnCho si hled6. cI, vievddoucl a nejdobrotivdj5i neirdastnl Zhdn(ho
V n6zoreCh o mlstech trestu a odmdny se piidrZu- nebyti. Proto Z6dn6 bytost nehie5l v Bohu, ale
ii takika ste.infch nizorfi jako my. Pochybuji mimo Boha. Mimo Boha pak mfiZeme bft jen ze
b existenci jinych svdtri krom6 na5eho, av5ak po- ziiiby pro sebe nebo ze zieni na sebe, ale ne pro
vaiujt za Sllenstvi tvrdit, Ze mimo ndj nic neni, ndho a ve vztahu k ndmu: nebot v n6s spodivi ne-
nebot, jak ilkajf, ,,nic" neni ani ve svitd, ani mimo
nd.j, a i Bohem, jakoZto s bytostf nekonednou, je
dostatednost, ale v ndm
- prisobenl. Proto je hilch
dinem Boha jen potud, pokud md byti a prisobi-
kaldd,,nebyti" nesluditelnd. 88) vost; pokud m6 nebyti a nedostatek bytf, v (,emi z/a-
O metafyzicc Domnivaji se, Ze jsou dva zdkladnl metafyzicki leilsama podstata hifchu,jevn6s a od n6s, nebof
poimy: byti, to ie nejrrySIl Brih, a nebyti, kter6 je se svou nespoi6danosti klonfme k nebytf.
nedostatek byti a nezbytnd podmlnka kaZdCho VELMISTR:
vznik6ni;8e) pondvadZ to, co je, teprve nevznikd, Boie, jak jsou duchaplni!
tedy i to, co- vznik6, diive nebylo.oo) Ze sklonu MOtr.EPLAVEC:
k nbbyti se ddle rodi zlo a hiich; hilch tedy nemi Ujisfuji tE, Ze kdybych si v5echno pamatoval a ne-
piidinu v pfisobeni bytf, ale v nedostatku bytf. bil se, Ze se opozdfm, navyprivdl bych ti fiZasnlch
Piidinou nedostatku byti pak rozum6jl nedostatek vdcf, ale zmeskdm lod, nepospi5fm-li si.
moci, moudrosti nebo vrlle. A prdvi v nedostatku VELMISTR:
vrile vidi hilch: nebof kdoznd a mriZe konat dob- iekni mi jeitd alespofi, co soucli
SnaZnE td proslm,
ro, md k ndmu rrrlt tdL, vrili, nebot vfile vznik6 o AdamovE hifchu?
z prvnich dvou schopnosti, nikoli r{ak obrdcend. MOf,.EPLAVEC:
Piekvapujlcf, je, i,e Boha vzlvaii v trojici, ilkajlce, UvEdomuj{ si jasn6, Ze ve svdtd vl6dne velk6 zka- O pi'idin6
Ze Bfih je nejvyS5i moc, zntipochinf nejvylSimoud- Zenost, Ze se lidC neildl pravfmi, nejvyS5lmi cili, zla ve svEtd
rost, kteri je takd Bohem, a z nich l6ska, kterd je Ze dobil lidd trpl, ie jich nikdo nedbd, ie vlildnou
zilrovei, mocl i moudrosti; nebot vzniklC bude m{t Spatni lidd, jejichZ blahobytnf Zivot vlak oni naz'i-
iistd piirozenort povahu toho, z deho pochizf'e1) vaif ne5tdstfm; jejich iivot je jako ubohd piedstfra-
?iitorn v5ak nerozli5uji jednotlivd osoby trojice nC bytl a ve skutednosti nenl ani krihi, ani mudrcri,
podle jmen jako v na5em kiestanstvf, nebof nemaji ani asketri, ani svatfch, nebot tito lidd jimi nejsou.
ijevenl, vEdl v5ak, Ze v Bohujevyraz a vztah sebe Z toho pro nE vypl!v6, Ze v lidskfch zileZitostech
samdho k sob6, do sebe a od sebe. vznikl z ndjakd piidiny velikf zmatek. Nejprve jako
Proto se v5echny bytosti, pokud se ridastnl byti, by byli ochotni domnlvat se zirovef.s Plat6nem,e2)
zakl{dajl svou podstatou metafyzicky na moci, 16 n6besk6 sfCry se dilve pohybovaly od nyndj5iho
moudrosti a l6sce, a pokud se irdastnf nebytl, na zilpadu tam, kde, jak nynf iikdme, je vfchod, ale
bezmoci, nev6domosti a nendvisti; prostfednic- ;ra-k se zataly pohybovat v opadnCm smdru. Pova-
tvim prvnlch ziskLvaji z6sluhy, prostiednictvlm lovali ttL za ioi:i6, i,e vilci pozemskCho svita ildi
drnliyclr hieli: bud hifchem piirozenfm , z bezmo- rri'iakC niZ5l boistvo se svoleulm boZstva nejvy55lho,

50 51
vribcc jsme a ie v ndm st6le pie b1iv6mc. BudiZ rnr_r
,rle nvni soudi, jc lo po5ctili m(ndrri' Ale-jeBttl
Ze sl6va na vdky!
plJr'Li'i
il:#iir;j,il" po i^'o'' ze z potatku dobie VELMISTR:
vl6dl Saturrr, jiL hrife Jupiter. a pak .po- ppravdu,.jestliZe oni, znajice jen z6lon piirody,
'-'"*
;ffi;il;;;tii'obdz"i"", i.Iav? iziluajl' ze svdto- jsou tak blizci kiesfanstvi, kterd udi kromE piirod-
*":.pj;&,i r-,S,il,:i nich z6kontr jen sv6tostem, napom6hajfcini jejich
-Hj].?il?fl" :Jj:i J*'"H; plndni, je to pro mne piesvdddivlim cLikazeni ve
svdddeni o tom, ze s

l;;:v;il lirt. ,,.t'o sistnact set let bdehrivaji r5?- prospdch kicstanstvi jako nejpravdivdjlfho ze vlech
ndboZenstvi, kterd po odstrandni zloiidri bude pa-
znamn€ zmdnY'eB)
"I.i.#';;"l.iil J rrij.n t tieba povaz ov at .ze lPochu novat v celdm svdtd, jak udi a doufaji slavnl tto-
logovd, kteii tvldf, Ze proto objevili Spandli Novv
yf ;lti*hilSi:'r"ffi',i',"-',l5ir;'X:tl;1ffi : svdt (i kdyZ prvnim jeho objevitelenr-byl niis nei-
e f, iesta n' kterf se spoko-
ii'i;;; ffi;i. I l"u
z" st'ii"" :"zmateni
bvlo zprisobeno
stateindj5i janovskli hrdina
- Kolumbus), a6y
se vSechny ndrody spojily pod jedinfm z6konem.
1;i;';;;;","ii' velkd
Domnivaji se takc' i'e z otci
'fr?r"fr.* Xau.noty*' Tito tvoji filozofovd-budou tudiZ Bohem vyvolenf-
;l'."J#'il';;il.,-'pise tre't ia
hiich' nez vina mi svddky pravdy. Vidlm, Ze sami nevfme, co di-
nfme, ale ie jsme ndstroji BoZfmi: lidi hledajl novi
l?ill'rr"u vsak padi zpittkv na jsjich otce' pokud zemil z touhy po zlat6,, ale Brih sleduje vy5St cit;
"'.",;,;' l,r.oue dtuui'ri
k plozen{ dEti slunce se snaZi sp6lit zemi, a nikoli dixit Livoi
pravf
:'r:;'t;;;itii l"'" "'t'(f-ntle"i:as a tta Pravdm misti' rostlin6m, Ji4..* atd., ale Brih s6m obracl boj zem6
rodii'ri a itc-sprivnd ddti a slunce k jejich rozkvdtu. BudiZ mu iest a sl6va.
i.at^fi ,';bf.,i'^ 'itlt"iy b'd.li'':
li:tli';;;,1;;*'ot;' o''i 'u*i
o
l-:'ljl Plozenl MOREPLAVEC:
ddtf, tvrdlce, ze trest a v'ina-jak ddti' tak A to je5td neviS, co soudi s pomocf astrologie a na-
;;;;6t"
ir"',lt;fi pra e iu tt1i.' P'oto
a coZ".je'y"eisi
ao.be vsechny
je5tld hor5i' nazfvajl
Sich prorokri o pil5tim stoleti a o tom, Zeie v nali
stitv zabiedly do oiJ-y, it eri. a" bl aZe n os t i' n ez naji - iie stane vice ud6losti za sto let, neZ sejich v celinr
*
#;i ;;. ; rio n y' i utlzdi svdtd ud6lo za ttyli tislce let; ie v t6mto stoleti
:7:;;;h" -Jr."t"t
dobia'-a se jim, ie svdtem vl6dne vy5lo vlce knih, neZ jich bylo vyd6no za pdt tisfc
;?##;:'V. i te nl -tdp p gio',Y;e sl oz eni let;06) co iikaji o podivuhodndm ryndlezu knih-
"o't
anatomii lidskdho tdla /kterou onr tisku, stielnd, zbrand a ui,ivdni magnetickd stielky
Itei"Tr,"auje } s.miti)' rostlin
sami tasto studuj { ;;;";';-"-ych jejich d6stl a - vfznamnlich piiznacich a zdrovei prostiedcfcir
filr;i'i;llz i "jitr jednotliufch
nucen nlnd uznat
pro spojeni obyvatel zemd v jednom ovdinci
- ale
dd;;('il,,dtp,o'r"iJt*ti
nevyhriutelnd
li"zr' Proro ri'ri byt dlo-
tCZ o tom, Ze se tyto velki vyndlezy staly v dobd
velkfch synodri v trigonu Ra\a,e?) kdyZ apsida
moudrost u tvrirce vzdv
*"ki;;;i; oaia" "iuoj""tt"i a svdho Merkura probihala znamenfm Stira, a pod vlivem
If,;#,"; r,.t* r" "Sak kdo zkoumi a poznlvit
nemriZe dobie a snadno M6sice a Marta, prisobicich v tomto trigonu na
;;il;;tkJ;3i'y "'z-l"n, zi'ko.nv a jsa ve svd din- novC n6moini cesty, novd ii5e a novou zbrafi. Ale
jakmile vstoupi apsida Saturnova do Kozoroha,
:fiil'il;;;;;lr,Jua"a 3't'o
nosti spriivrrc po'-ri"*'-fu*ut'fiei Ci
nechcei''gbt'!i apslda Merkurova do Stielce a apsida Martova
ii;i ilitii; i
'ii,i'irrii, ii"t"hry urim-tidd iiniti' iiilL' do Panny, po_prvnfch velikfch spojenfch a spatie-
ni novd hvdzdy v Kasiopeji,es) vznikne nov6 Mo-
'.i"":::l:,i:lJr.rl;1".:,?[fi?#ifi ifJ"ffi: narclrie, nastane oprava a obnovenl zlkonfi a vdd,
m6lo, dluhuj.*t a'ui"io "ill-gof i" od nd"hoz tfm'
r'sech-
i'e I)ovstanou novi proroci, a to v5echno,jak tvrdi oni,
piijim6m" zcela'zavdzdni
no ".1t*'2.;tme
53
52
vi'itf vt:lkt1 vft[zstvi kiesfanstvu. Ale diive se mus{
vfi't.lrrro vyrvat a vyhladit, a pak se teprve bude
lrrrrlov:rt, s6zet atd. NeZ, propust mne, m6m je5tE 暑 ▼臨籠鵠識:■ 』
;鷲 F臭 誂冨陽′
鴛壼
ky a Asic,zvl16tё najittnfm,sc zakoFcni10 kFcstan‐
rnrroho price.
- SlyI je5td toto: r.ynalezli umdnf
Itltat, jedind, co, jak se zdi,svdtu chybdlo, v nejbliZ-
5I budoucnosti pak odek6vajl vynfilez dalekohledrl,
jimiZ budou pozorovat neznimd hvizdy, a slu- i棚榊盛
織 雌 蠅鷺
ch6tek, jimiZ budou naslouchat nebeskd harmo-
nii.ee) 鏃出:鳳 撃鷹轟潔jり ]ぷ 全lFn近 淵 :

VBLMIS'fR:
Skutednd? Ach, to je opravdu velmi zajimavd! Ale 踏踊 Xl絆柵 剛 椰 錆胤 1酬駆
vidyt Rakje Zenskym znamenlm Venu5e a Mdsice,
jak tedy mriZe blahod6rnd prisobit ve vzduchu, je-li 跳量崚:逸 麟∴:観彙:嗣澪 器[:kttX壺
Cl呪
znamenim vodnatf m ?1 oo)
MOREPLAVEC: 蚤∫
鮮織‖ 覆111庶黒霧fr喘 窯 ∴猫 :

椰 犠騨糊辮 ま
聾翻Ъ
Rlka.li, Ze Zenskf princip prisobl pllznivd v nebi
a i,e nad nimi zatini vl6da mCnd pevnfch sil. Je
proto t(1, pochopiteln6, Ze v na5em stolet{ nabyla
pievahy vl6da Zen.101) Tak se mezi Nubii a Mono- k6n vc vζ fjcho ё
istOtё .K6差 by si uchOvaly i ё
istotu
potapou vyskytly novi Amazonky, v Evropd pak mravi!
byly nastoleny: Ruska v Turecku, Bona v Polsku, Zisluhou NIё sfcc a Mcrkura a za souこ innosti ap‐
Marie v Uhr6ch, AlZbdta v Anglii, Kateiina ve
Francii, Blanka v Tosk:insku, MarkCta v Belgii, rl翼 1¶ 配理諸露盤 盟
∬冨τ
蛇胤 f」

N{arie ve Skotsku a v Hispanii Isabella, za jejll: 16tini vc vzduchu,ktcr′ ,jsa V naζ ich zclnFch vod‐
vlidy byl objeven Novf svdt. I bisnlk tohoto stole- natチ a llnlhav′ ,je na rOvnfku lchkァ a dObFc ncsc
ti zailni b6sei Zenami: ,,Le donne, i cavalier, dfky tomu,老 c zcmё tam ldf pod nebcm silntti
Io:rrme igli amori."r02) Objevilo se i mnoho nehod-
nyt:h b6snfkri a kaciiri, kteii pod vlivem Martova 昭 蹄盤 漑j聰 ぉ面,り 配c na ttuh6C: n。

trigonrr, rrirstiva.jfc{ho vstupu Merkurova do apo-
l{ca ir po<l vlivcrn Vcr-ru5c a Mdslcc hovoii stile
磯Wib品 譜朧s椰 畔k脱 肝il.粗
rl strrilstvrr ir rrr:llifsto.jrrostcch; v5ichni muZi se
<'lrti:jf stiht zlcrr5tilfmi i pohlavim i iedf, iikajice I糧 鵠鮮巧 1語 」 琉詰諸:導 電 鳴I』師 :

si lutvzii.i<'nr,,\/ossignoria('.103) _
I v A{ricc, kde vlddne Rak a Stir, jsou ve Fezu 臨常愧 脳f獄 器ぷ場 ∬二it:llli∬ timi
a Maroku vedle Amazonek veiejnd nevdstince
zr,en(tilich muZri a nesdetnd jind hanebnosti.roa) ‖ 1鮒 じ'織 露 :1鷲 │:zttlTlsttllc億 :

‖1臨 躙 i協露胤器 :胤mi:紺 s:!驚 毬
Ale to je5td neznamen6, Ze trojrihelnlk Raka (zna- :
:薔
menl obratniku a misto exaltaceJupiterar0s) i apo-
nll:椒
geum Slunce i trojitost Marta) zprisobil pomocl
Mdsice, Marta a Venu5e objevenl novC polokoule, thi庸 話 誌:111よ 訛概鷺 ‖
〔飢 iぷ
podivuhodni obeplutl celd zem6 a vl6du Zen, vli-
vem Merkura a Marta pak vyn6lez knihtisku 湖」 il∴ 鶏1哺 tiR酬 1:鰤 嘩鳳 襲 絆晋 i・

54 55
ir<-r, co l:ylo rrrdeno pii zmdnd a obnovd kruhoviho
pohybu. o N EJ L E P si rvl
Ale prosim tE, nezdri,uj mnc uZ; m6m.ie5td mnoho
pr'6cc_a ty vjS, jak se rfm znepokoj uji. Zas aZ pitsrd.
STAlIrzo;
.|en abych je5td nczapomndi: ne"z,Jratnd dolieuzuif.
Bylo-li sprdvnd a :uLitetn{.
Ze dlovdk md svobodnou vfili, a iikajf, i:e jestliie doplnit a dovrSit udeni
po do bu dtyii c.e tiho dj novCho nej kru tdjliho riu [enf , o politice tlvahou
kterd vytrpdl jeden Jlmi vdi,eny fiIg;qug nebylo o Slunednim st6t6
lze dostati z ndho pii r,yslechu ani.iedine shivko
piizndni o tom,.co na 1!m _vyzvlda{i, a to proto,
Ze se ve svd du5i rozhodl ml-der, tedy ani hilzdy',
CAST
prisobici zvelkd d6lky a mlrnd, nemohou n6s donu- PRVNI
tit,. abycho{ jednali proti svdmu 1s2h6dnufi.rro)
A jelikoZ prisobf na- na5e smysly sicej nepozoro- (Nd1nitky.) Domniv6me se, ie o St6tdur) byly vysloveny ne-
vand a T1I..d, ale nakonec piece jen pohdkud, ten, sprivni a i:6dn!, uZitek nepiin65ejici ndzory.
kclo. podlih6
{:q Smyshim he L Eoiiiu rozumu, je
vjejich podSyfi. Nebof totCZ postaveni hvdzd, ktiii
l. Prvnl n6mitka. Takovf St6t nikdy nebyl a ani pro budouc-
no se nelze nadit jeho zlizeni, nebot neni moZnf a nidlm
z tleycicb tdl kaciifi116)-vy-daig p6chnouci ,gpury, opodstatndnf. Takovf Zivot ve spoledenstvf a bez hifchu .ie
vyvolalo _zilrovei. u-zakladatchi iddri jezuithl mi: nemyslitelnli: nikdo ho nikdy neviddl, ani se s nim v budoucriu
noritri a kapuclnrillT) piijemnou vrini itnosti. A za nesetk6. PovaZujeme proto za zbytednC zab!'vat se-iim,.fak uZ
tdhoZ postavenf hvdzd roz5fiil Fernando Cortez dokazoval ze stejndho drivodu Lfki6nos122) Platdnovi.-
boZski ndboZenstvi Kristovo v Mexiku.ns) 2. Druh6 n6mitka. Je po5etili umistit takovf St6t k rovn{ku.
O mnohCm jiql-: co nyni odek6vd svdt, ti pak bu- Ne nadarmo Ptolemaios, Vergilius, Aristotelis i stail fyziolo-
vyprdvdt piiSt6.
*u
Pavel na vrub tdlesnosti; - Bludaistvf piipisuje'apo5tol
hvdzdy p:fivaaejt smyslnd
govC123) umisfovali do tropickiho p6sma a na pdly rizehl ne-
obydlen6. Je tam totiZ pilli5nf chlad a pilli5nd vedro. A i kdyZ
lidi k bludu. podle vlastnostl kiZdeho z"nich, lidi tam Ieckdc Ziji lidd, pak n6s fyziologie udl, Ze nraji ternou kfrii
rozumrtd pak-k rozumnCmu, pravdivdmu a svatC- a svou povahou Ze jsou irskodnl, m6lo odolni a nepiiliS moudii.
mu z6konu odvdkdho rozumu a BoZiho slova. Bohu Proto takd nikdy Zddnli n6rod Zijici na rovniku nedos6hl roz-
budii chv6la na vdky. Amen.lrg) kvdtu ani vl6dy nad ostatnim svdtem, zatlmco v zemich s mir-
VELI\4ISTR: nlim podnebim, jeit se nachAzeji mezi obratniky a pol6rnlmi
Podkej, podkej jestd trochu. oblastmi, podle Aristotela vidy vzkv€,ta|y republikya monar-
MOrtEI'LAVDC: chie. Pr6vd v tdchto krajinich a ne bdesi na rovnfku byly
Ncmolru, rrenrohu. proslavend ifle Babyl6fianti, Per5anfi, Rekri, Rfmanfi, Galhi,
Sparrdhi, 'Iurkri a Tatarfi, ale tdi, m6stski tepubliky jako
Athdny, Kart6go, republika lakedaim6nsk6,r2a) Rfm a Benitky.
N65 stdt jsme proto ani v nejmenlim neumistili sprdvnd.
iJ. Tietl n6mitka. Aby se st6t mohl povzndst, mEl by splle le-
i.ct na moiskCm pobieLl nebo na biezfch iek, aby mohl dov6-
ict nezbytnd vdci a aby sem piijfZddlo mnoho n6v5t6vnlkri
it rozmnoZoval se tak podet obdanri. Tak soudi Aristotelds.
Na druhd strand, jak udi Plat6n, pravou svobodu lze uchovat
.icrr v hor6ch, a proto takd Helr,6ti, Kantabrslzfrzs) a dal5f

56 57
krr.rrv trbVvaift:i ltorv ncplali nikonlu tiZivd dand' Pomijime-li nadrtl idedl stitu, jenZ sice ncmriZe byt vc svCrn t'<.lkrr rri.iiatcl-
;.;;ri. l, ii"uiia.n oba filbzofy , vzd|vimese vf hod, jeZ ndm jc- ni p.rg hiilnd liqi -.ja.k alespof,-tvrdi soudasrri rcologc,,id
Zltvlce mohl by v5ak bft velmi dobib uskutedndn za stavu liciskd ne--,
il, ti ,iarory piinrisejf. Navic v horskCm terinu
'obvvatel
nemriZe
vinnosti,l2e) do ndhoZ nds navr6til Kristus. Steind tak rrsnoiii-
ricZ v rovinich.
i. Ci"rta n6mitka. Tento Stit mriZe zahrnout jen jedini mds- dal svrij stSt Aristotelds a mnozl lini filozoforrd. Ob,lob,re or-
to. celou ii5i, ncbot nikdc nenf stejn6_krajina- TakZe jej novnidvy{6.vaji zikony,jeZ poviZuji za nejlep5f, ne proto, ic
"iLoti k zdniku pokoiend kmeny,-ncbo obchod,.nebo by podle.nich.nebylo-moZnd je poru5ovat, it€ Ze chriji utinir
"Yir"aou
Ir"o".r. ieZ propuknou proti tak nezvykldmu zprisobu Zivota. Stastnfmi ty, kdo je budou iachovivat. Z t(hoZ dfi,Jodu sv.
S.'Piti.rle*itka-. Tento StAt byl vynalezen proto, 3pY9h9m Tom6Srso) uti, ie mni5i se nedopou5t6if hifchu, nezachovilail-
Ziti n.itepe, .iak jen lze, a on aby se udrZel vEtnd' Vidn6 se Ji v5echny i6dovd piedpisy, ali pouie ry nejdrileZitdj5i, tieb"as
aiednou musi zaniknout: morem, nebof nyll Sfastndj5l, kdylyjq zacltovdvati vSichny: rirusi v5ak
!y podle
""i.#".i.2?i
.1.,-r ".irriz"
isou v ndm v souvislfch kruzfch, takZe tu vzduch nemfiZe ilt iddovfch piedpisri, ti. fidit se ve svdm iivotd tdmito
"p.o"ait, v6lkou, hladem nebo .ritoky divokd zvdie, po- piedpisy natolik, nakolik to dokriZi. MoiZiS dostal z6konv od
daii-li-se mu vribec vyhnout se tyranu a vzpour-am' 1\aKoxec
"of"E Boha a zlidil velmi spravedlivli strit. Doliud Ziae Zili podlt ie-
)-"i[". ,to prisobeni uriitfch vlistnostl tis'I, jak byt
uZ.psal Pla-
nejlep5i, n-e-
ho zdsad, vzku.6tali, ale kdyZ se piestali podrobovatjeho z6(o-
nrim, upadli. A tak se st6vd dasto. TakC utitele iedniitvi stavdif
tJ" o r"d- s't6tu.126) N65 sfnt rovnEZ nemfiZe
me-li,- ze svC projevy v duchu nejlep5lch pravidel, a piece lsme dosu"d
itt Ua"-.;. vrozeno'hie5it. l-ak pravil apoitol :,, Rek-ne
nikdy nesly5eli ied, jeZ by byla naprosto dokbnalil Stcind tak
;"-e bez f,ft.hrr. sami sebe-klamcme a pravdy v nes nenf''(r27)
'Si"i"t tak Arisiotelds dokazoval PIat6nov.i, Ze stdt, v nEm.i si patrnd filozofovd piedstavuji dokonali bdsnE, jeZ posiCze
-
ne ov5em bez chyb
i sujl iivoty svatfch, jeZ - napl3l b6snfci. Taktei:, teotoeovd popi-
m,*:lr:y*:1%':'i:Li,f iloi:xiTili'#',,;".*l',?["ffi
mnohd jind nedostatky'
stejn6 nikdo do v5ech drisle-dk& neria-
podobuje. I(terf n6rod nebo kterf dlov6k by si mohl beze zbyt-
;".Ir,.,mu zlu. obievuii se hned
t.-S.rt.i Lidskd piirozenosti odpovid6 nejvfce takovf ku vzft za vzor distf Zivot Kristriv? Nemdli bychom z toho
"a-itku".
,.,f,*.b Zivota. iemuZ diviii za pravdu v5echny n6rody tim, i'e snad vlwodit ziwEr, Ze o nim evangelisti psali marn6? Nikoli :
zprisob Zivota v5ak v5ichni odmltli, hovoilme evangelistd.iej popsali proto, abychom se mu podle svfch sjl
i{ pi,:rty. N6-$ snaZili piibliZit. Kristus udil tomu neidokonaiei5fmu a nei-
t"n8rn-pioto zbytednd a nesprivnE.
i.^-S"Iria Nikdo 6y nezadal ochotn6 i1ttak odiika- iistlfmu zprisobu i,ivota,jejZ s obtiZemivcdli sami apoltolov?.
W*l",iroUem."amitka.
neclok6zal byse zdrZet nejrfiznEjSich prohie5kfi , Pozddji. se tento. zprisob Livota uchoval u kn6Zstva, a nako-
.rLnechal by na sebe tak dohlfZet. Takovf st6t by tudiZ byl 3ec.- jen u m^nichri.,Dod-rZujf ho-i-v na.yl dobE; ostatnf, s vyi-
r*"t.t vlasinfmi obdany, podobnd jako se to st6r'6 s mnohimt .iimkou mnichri, z ndho pievzali, iak vidi5, pouze velmi'nepo-
rletnC zisaLd-y. tr{y !i totiZ-nepiedst"avujeme'ni5 St6t jako zif'ze-
niboZenskimi i6dy, jejicliZ dlenovd i:ijf ve spoleienstvi'
ti. Or-a nlmitka. etir"et , je vlastni, Ze zkounti BoZi vytr"ory, nl dagC Bgh."ry, ale jako spblednost iytvoienou pr6stiednict-
ri. oo svEtd. vsude se .rEde*, uti a vlechno zkouii. Obia- vfm filozofickdho usuzo,v6nf, a vychlzime pii tom z moinostf
"".t
ie irlriref,o st6iu se v5ak podobaji mnichrim, kteii sepopuzenl
zabyivaji lidskdho rozumu, abychom uk6iali, Ze privcla evangelia od-
nouzc knihami a uslvsl-li ndco, co v niclt necetlt,Ssou lxrvfdi piirozendmu poi6dku vdcf. A pokud se v -urtit,fch
vrlcech skutednd nebo jen zd6nlivE od evangelia odkldnfme.
L*ut""i. Proto stile je5tE, jako kdysi, pochybuji o tom, co
,urorotouul Galilei, i d tomiZe Kolum-bus objevil novou po- lrak to nelze piipisovatbezboLnosti, ale lidske slabosti, ieZ, ne-
loliouli, nebof svatf Augustin to popfral'
-f
;rromluvilo-li tu dosud ,BoZl zjevenl, povaZuje za-iprivni
rrrrrolr6 z toho,. co se- pozddji, ve svdtle zjivent,jevi zcela jinak,
Oinooia;.1 Tvto ri6mitiy v5ak vyvraci autorita neddvndho
ffg;ilk; Tfromase Moia, jenZ pirpsal vymy5lenf.st6t Utopii irrk si. tg je5td -ukiiZeme na pilkladu spoledndho vlaitndni
podle jeho vzoru zaiidlli sve staty ,err.t3r) Z 1oh9 dri-v-odu jsme tai<d zobrazili n6S St6t jak o zlize-
s tfm z6mdrem, abychom
tak Platdn rrl lrohansk6, jei:, i:ije v odek6v6ni, Ze mu Brih zjevi iep5f Zivot,
;r;il;[;p"n "Ct teie zprisoby Livota v nicS' StejnE

58 59
ktcrV si takC zaslouZi, nebot se iidi ve svfch Zivotnich zisadich clrtrdyclr vznikajl z piemiry pr6ce a, u bohatfch ze zahiiky.
oi'lkazy piirozendho rozumu. Proto jsou obyvatelC St6tu ja- [J rris se totiZ pr6ce rozddluje rovnomdrnd.
i.oby foitupnd piipravovini ke kiestanskC vfie, podob:r!.j.ako l'odobnd doSlo na nepravosti, jei. vypl!'vaji ze zahdldivosti
pohirie, iiriz, pbdie slov Cyrila z jeho knihy proti Juli6no- *cn a podrfvajf jejich plodnost a vribec jejich tdlesnd i du5evnl
vi,rm) byia d6na filozofie iakb.iakfsi katechismus, piipravujfci zdravf . Zbavuj eme se jich tim, i.e i enirn piedpisuj eme vhodn6
ic-k irife podle evangelia. Udime tedy pohany Zit spravedlivd,
"nechtdii-ft, zamEstn6nf a cvidenl.
aby ie Bhh opustil. A kiestany p]esvdddujeme, Ze Stejnd tak se stalo s nepravostmi, jei jsou drisledkem nevddo-
Zivot r] na5em Stdte odpovidil zi.}onttm piirody, stejnd jako mosti a hlouposti. V nalem St6td je totiZ obvyklC p6stovat
iim odpovid1, i:ivot.]eii5e Krista. V nalem piipaddjdeme tedy
"ve nejrrizndj5i vddy. VZdyi skutednd: samo uspoi6d6ni St6tu
stop?ch sv. Klerienta Rlmskiho, jenZ, se odvol6vri na stAt a raflzornf, obrazy na stEn6ch vltdpuji viechny vddy ob6anrim,
S6kratriv, ale i naJana Zlatoristdho a sv. AmbroZe.ls)Je dile ktefi si jich vsfmaji.
patrno, Ze tento zfrisob Livota odstraiuje v5echny nepravosti, Stejnd tak piijlmime nov6, piekvapujic( opaticni, jei, majl za-
nebot riiednici se opro5tuil od ctiZ6dosti a vlech Spatnych brinit nesprivndmu ufkladu z6konri.
vlastnosti, kteri vznikajl jiko n6sledek dddidndho pied6vini A protoZe jsme se konednd vZdy vyhlibali krajnostem, dos6hli
riiadri nebo iciich voliteln-osti, nebo toho, ie se ziskdvajl losem, jsme ond umdienosti, jei, odrdil lidskou dokonalost. TakZe si
iak isme naid poukazovali v AforismecS.tr) A tak ziizujeme vribec nelze piedstavit StastnijIi stdt, jeni by mdl tolik pocho-
Stai, ieiZ sv. ArirbroZ tak vychvaloval u jeidbri a vdel. ?prisob penl pro svC obdany. ltlakonec je5td tolik, Ze v5echny vady, jei,
"v
i:ivoti na5em St6td rovndZ odstrafiuje vzpoury poddanfch, byly vytfknny st6tfim Mln6ovu, Lykrirgovu, Sol6novu, Cha-
leZ obvykle vypuknou pro svdvolni podln6ni rii1dfi, prg
jejlch
r6ndovu, Romulovu,r3T) Plat6novu, Aristotelovu a jinfch
?vrili, nebo pr-o chudobu a pilli5nC ponlZeni lidu a pohrdinf jejich zakladatehi, jsou v naSem Slunednim st6td odstrandny,
iim. jakje zietelnd pro kaZdiho, kdo sijej dobie prohlCdne. Nebot
26rovei.isou odstrandny v5echny ty nepravosti, jeZ -vznikaji v5echno se tu dokonale piedvfdi. Tento st6t totiZ vychLzi
ze dvou icela protikladirich zel,zbohatstvi a z chudoby, jeZ z udenl o metafyzickfch praz6kladech bytf,I88) takZe se na nic
podle Plat6na i Salomouham f ) piedstavuj-i ziJr.ladnl rtedosta- nezapomndlo, nic se nevynechalo.
iek st6tnlho ziizenf. Z chudoby napifklad prameni kiivopif- l. Na prvnl n6mitku tieba tedy odpovdddt tak, i.e ani v tom
seZnictvi, podl€zdnt, lhani, IoupeZe a-netistota, z bo.hatstvi pifpadd, kdybychom nedok6zali plnd uvist v i.ivot ideu tako-
naopak rydir6ni, pieziravost, picha, chvistavost, zah6ldivost vdho stdtu, nebylo by v5echno to, cojsme napsali, v nejmen5lm
a dalKi nepravosti. zbytednC, protoZe piedkl6dime vzor pro piimdiend napodobe-
Obdobnd'zaniknou vlechny nePravosti, jeZ vyplfvaji ze zne- ni. A Ze je podobnf Zivot navfc moin'i, dokdzal pospolitli
ui,lvdnl l6sky, jako je cizoloZstvl, mravni zpustlost, sodomie, )ivot prvnfch kfestanri, jeni se podle svddectvl sv. Luk65e a sv.
priapismus, vyiranfif plodu, Z6rlivost, manZelskd sv6ry a po- Klementa vedl v dobd apoltohi, a takd Zivot kiesfanri v Ale-
dobnd. xandrii, zaz\amenanf v dobd sv. Marka, jak to potvrzujf
Stejnd tak do5lo na v5echly nepravosti vyp-$vajfcf z.pillilnd Fildn a sv. Jeronfm. Stejnf byl Zivot knli:l aL do papeZe
l6s[v k ddtem a i,enitm, dile pak z vlastnini majetku, jenZ Urbana I., ba je5td v dobE sv. Augustina je takovf
podie sv. Augustina ochromuje l6sku k bliZnimu, a konednd Zivot mnichri,'3') o nEmZ sv.JanZlatoistf soudf,- a dnes
ie by se mohl
ze sebel6sky,jei, je podle Dialogz sv. Kateiiny"6). vribec pifdi- rozlliit na celf st6t. AjA douflim, Ze tento zprisob Zivota v bu-
nou vleho Zti. K ni podit6: lakotu, lichvdistvi, skrblictvi, ne- doucnu, po por6ice Antikrista,la0) zvitEzi,jak o tom pl5f Pro-
ndvist k bliZnimu, zividlni bohatfm a lep5fm. Nahrad',li jsme roci. Ti, kdo ve stop6ch Aristotelovlich tento ninor odm{taji,
ie liskou ke spoledenstvi a vymftili nen6vist, jeZ se rodi z la- pravI, ie takovf st6t byl moin'i v dob6ch, kdy lidstvo bylo ve
"koty, kteri je i<ofenem v5eho zldho, a odstranili i rozepie, pod-
stavu nevinnosti, ale Ze to neni moZnd dnes. C{rkevni Otcovi
vdddni, paddl4ni zdvEti a podobnd. v5ak to za motn(, poklddaji i dnes, nebot Kristus piece vr6til
Takt€Ljime odstranili v5ethny tdlesnd i du5evnf vady, jeZ u
liclstvo do stavu nevinnosti. A tiebaie se pohan a bezboZnik
60 61


Ⅲ棚‖ ‖
lll
jehoz existence rosti obyvatel, vychovdvanfch lidmi moudr.fmi a sratci.rli.mi.
I.(rkiirrros Plat6novi vysm6l za to,lze vylidil st6t, Pahorky volime, aby ],zduch.rnohl volnd proudit a rakd prloto,
,,".ili"Z"a, w. Kleri-tcnt,Jan Zlato6sty a AmbroZ tChoZ Pla-
i oi1$ m z ivo tem pievvluj lce tislc ie jsou prostorn6jSi. Rovina je totiZ ve svd prostornosti ik.orr-
;'6; ;i;;ailii svf m ud e nim z b
nEjS( neZ pahorek, stejnd tak jako tEtiva.ie-krat5i neZ oblouk
Lrikiinfr - i kciyZ by nebyli bezboZnfky'
luku. Je5td vice to plati o prostoru, je.ii, zauiimajf tElesa: ta.
Z. f at"f,e nariritce. Tvr[lm, Ze vfle-zm{ndni filozofovd se jet majt r.ysokf, kuZelovitf tvar, zauj{maji zajistC men5t plo-
-Vfl fiy:. u rovnlku pororujeme naopak trvalou rovnomEr-
".t "t noc st6leiovna'dni: tam, kde utr'dienf zemd, chu neZ t6lesa, jeZ tento tvar nemajf. RozmnbZenl St6tu'za-
",irq jsou IidC ctnost-
nenaru5uji, tam klddime na nejlep5lm plozeni ddti a svobodu odvozuieme
horJ a airfnv tuto umdienost z umlstdnf stdtu a z udatnosti obdanri. Jak.ie tedy zieim6", vy-
ni. i Plinius'vyprdvf, Ze na Taproband se setkdrv6me s neJlep-
hfbrime se Plat6nor,t'm a Aristotelovliln cfryb6ni, ,rl[oti vSjk
;ili liffii;-r.tlii zi.li spiSe piiiozenvm. neZ obdanskfm.Zivo-
piednostem jejich spisri.
1p6-141) Zw(,!e uvedendho drivodu se tdhoz mindni pitdrZovalt
4. K dtvrtd n6mitce.
A;i;."; ailbert,la2) zatimco sv' Tom65 se zdomnlval, Ze tato -Proto piedpisujeme uvedenf zprisob
Zivota j en.obyvatehim hlavnf ho mdsta ;-men5l obce j ej napodo-
,ir.*iiro" neobyvitein6, vychineje pii tom Aristotela, u-'i.:
a ze Lkusenosti, o niZ se opfral uZ bujl d6steind, nebo-beze_-zbytku tam, kde se iadd mdsf spoji
ilii; i;;;-ovyth poznatkri v jeden irzemnl celek. Vhodni krajina se nalezne st adn6,
f. pru'u'du, 'Ze v tropech v5e schne, zemd str6d6.nedos-
Al;.;i. "uody a tam, kde-nenf, mdnlme vnEjil podobu mdsta tak, aby se na
tarkem a lidi maj{ tmavC tdlo, nebo{ slunce oprsuJe slale
velm.i zvli$t- vy55l d6sti kopce rozmlstila hlavni d6st mdsta a ieho rifitefrte
;i.il;; arai", nemdni"se rrv6nf dne a obzorje.tu je trvali rovno- i6sti aby tvoiily do prilkruhu rozmlstdn6 obydlt. Takii i kdvZ
v5ak pravi, Ze krajiny, v nichZ
"i.'f.t.riurr+sj a lidd, J<teif v nich bydl(, se vyrov- se mdsto r,achi"zi na rovinE, bude se na n6 n65 pifklad hodit.
d.""oii,.;tou {relmi rirodnC,
pokud nebude na piekdZku bl6to; vyhneme se mu, vy-
*-'""llcp5im. A Duiandusr44) a yry'! teolg^govC tam dliidlmeJi cesty kameny a prokopeme'kan6ly, iimii, by ocl-
"uli
ffiiti;li;;t1, r6j, ncbot podne.bi tropickfch krajri se,podle
nich viznaduie'umtienostf. A tiebaZe by stdty na rovniku.ne- tdkaly nedistoty. Aby Stit nerozvr6tilo obchodovSni, fied-
pokl6d6m, jak lze viddt v knize, Ze k tomu budou urdeni
mohlv'mit piili5 podetnd obyvatelstvo, ncvadi to; my piece zvl65tnl riiednfci. Aby mdsto nerozvr6tily vzpoury sousednich
stety kvrilijejich velikosti, jeZ vribec neni naSlm
""p"pir"j""ie ze ctiZ6dosti a ladnosti, ale kyfrJi n6rodfi, chrinl jeho obyvatele a vojdky, liteii na ochranu
;l;; " jeZ vdtSinou
"vptiua Stitll podnikajl neust6lC prrizkumy, opevndnC kruhy di p6s-
*ru""orli, na nIL rpodi"a Slunedni stdt. Podnebl na3eho St6-
ma.146)Je5td vice je v5ak chr6nl vysokd mravni hodnoty vi6d-
i":. i"psr ".2 ta"t6ti jinde, s vyjimkou Tgv-nll(.u, aro diky svd cfi mdsta, jimZ slouZit znamen6 bft Stasten nebot pro kaZ-
-#"orii. To Abasielas) ddho nevddomceje StEstlm, mfiZi-li slouZit -dlovdku moudrd-
pak nesd vlechny' Zndm€ .dttsledkv' PripgYYtlTl
Ze obyvateld a Peru, _zeml,jeZ sc zt1sti rozklddaji
jsou z6ludnl, vysv6tllme si.to vsak uspoi6d6nlm mu a destn6mu. Rfm rozlfiil svou if5i spf5e dfky tomu, Ze byl
;r;Aik;, proslaven svou mravnostf, ncZ diky slle, a v do'bd Pompiliorld
iecn ,emt a"smilentm obyvatelstva tropickfch krajri, demuZ se povaZovali nepiitelC Rima za hiich tdhnout proti mdslu, jeZ
v naSem Stitd vYhneme. rndlo tak uilechtildho vliidce.
i. f if.ti nrimiice. Nezajisdujeme si Stastnf Livot a rozflieni
ctnostmi, a vzddleni mofe vyhi/Da- 5r. K p6tC ndmitce. Zastdvitme ndzor, Ze Stit bude trvat aZ po
Stdtu jeho polohou, ale
rrtlkterf z t6ch velkfch svdtovfch pievratri,.jejichZ drisledkem
*. r. iro*iih6ni miavfi s mravy cizincri, coZ je obvykle dfivod,
lrrrde nastoupeni novdho vdku. Co nejpeilivdji se totiZ uZ pie-
prod riravnd upadaji ostrovand, kteii odev5ad pie.lima3i .1en
I;;;;;ii. Fri to* 5v5em razime cestv k moiinevyhfb6me a umoziujeme <lr:m snaZfme pokud jen se to nepiidl zdsaddm ctnosti
rrrldlat v5echno- pro to, abychom zabrfinili moru, v5lce, hladu-
,f evdienl potiebnfch piedmdtri; se
ncbo 6toku dravi zvdie. (Anebo se to alespof, snaZime d6lat
""trai"e
'ani velkfm iek6m. Zito se vystilh6me sriznfcLhor, nebot.ony
trtrrohcm ldpe, neZ se na to pamatovalo kdekoli jinde.) Vdtry,
isou neimdnd piihodnd pro Zivot spolednosti' Pahorky.vollme
'.;;;r;';u;1;; vvuZit ie'pro posilenl moci Stitu, jcho bezpei- icll vanou dtyimi hlavnlmi cestami, mdsto odiStujt; a tam, kde
torrrrr lrr6nl obydlf, d6laji dodatetnd okna, umfstdn6, jak kai-
;;;;;k';rfu6ai-e ti,isl'na vvstavbd mdsta a tak6 Da chrab-
9^

63

rlf vicli, tak, aby je bylo moZno zaviit pied Skodlivyim po-
rr:rkr>,cc dojdou vsichni ctnostni lidd k
vdtifm, a oteviit je naopak vdtrrim zdravym. A pokud jde ( )statnd
vzdicm,dnr, srozumdrni.
o skutednd vlastnosti d{sel, odkazuji na Metaflziku.t4?) S pl- .nikde nenajdes vice zastoupeny vddy, a ncsetkds se
nym drirazem twdlm, i,e je to nejlepll Livot, a o to se je tieba s vdtii pddi o pozninl neZ u mni5skyCh a'Zebrivj,ch i6dri. Na-
staratvlcneZodobu, po kterou potrv6. Najdou se tu i hilchy, Pr<.rti tomu mni5i-antropomorfitd,'kteii za vedeni zlostndho
ale ne tdZkC jako v ostatnich st6tech, v i,6dndrr. piipadd pak lratriarchy Theofila povstali proti Origcnovirae) a vviildali
nebudou takovC, aby rozvriltily n65 Stdt, jakje ostatnd viddt si vfslechu jeho stoupencri, nedos6hli vlbec nii. Ie zieimd.
ze zavedendho poi6dku. Aristotelovy nimitky proti takovCmu l<: podobnd vzpoura nebude ve Slnnednim st6id
St6tu vyvr6time pak v dal5fch oddilech. Mni5ski i6dy byly vytvoieny k rozmnoZerri svatosti a^iZna'. mou-
6. K Sestd ndmitce. Tvrdim, Ze si v5ichni tento St6t touZebnd rl.'sli, a nikoli prot<-r,.aby sc stupito\:ala pocli.(zenost Iiclfr.iak
sr: rrdnr pokouleji tvrdit liconrdr.ri(ci.
piejl a Lepro nd piedstavujezatiltekzlatdho vdku; prosi proto
Boha, aby sejeho vfile ddla na zemi, jakoLina nebi. 'fento stav
se v5ak nedostavuje, a to pro zlovolnost vl6dc!, kteif podiizu.ji
zemd svC moci, a nikoli nejvy5Slmu rozumlr. Rekli jsme ut, i,e
moZnost takoviho St6tu potvrzuje skutednost i zku5enosti,
nebof podle sv. Jana ZlatofistCho odpovid6 piiroze ndmu stavu
spi5e Zivot Ildfcf se rozllmem neZ v65nEmi, spiSe ctnostmi neZ
nepravostmi.
A navic to dokdzali mni5i a dnes anabaptisti,las) kteit Zijt po-
spolitd; kdyby se jejich vlra ifdila spr6vnfmi dl6nky viry, byli
by jeStd rispd5ndj5f. Kei by nebyli kaclii a podinali si sprdvnd,
jak jim kii,eme byli by pilkladem tdto pravdy! Nevlm v5ak,
jakd poletilost je- vede k tomu, i,e odmftajl, co je lep5l.
7, K sedmd n6mitce. Naopak, Zit ctnostnd je nejvyS5fm Stdstim
juk udil.fan Zlatoist'i
- lCpe
je - a d6"le: pokaZdC, kdyZ zabloudiS,
se neprodlenE napravit, nel, zahynout pro svrij blud.
Zvrile je pildinou zla je nezbytnost, jeZ nutf k dob-
ru. Nim ov5em, kteiljsme- a Stdstfm
si m6lo navykli na podobnyi zprisob
l.ivota, piipad6 tli:iv!, podobnd jako hrAdrim v kostky a pije-
kfim Zivot spoi6danfch obdanfi, a tdmto zase Zivot mnichri.
Zkoumejtc a uvidlte! Mnichrim v nejmenlfm - ne5kodf twdri
kizefi, ale hubf je obchodovinf laikri, touha po poct6ch,
vlastndnf pendz a smyslnA Z6dostivost. N65 St6t s tfm ovlem
podlti azabrafiije tomu. Proto se tam nenajdou pilklady po-
dobnfch nepravostf.
B. K osmi ndmitce. My naopak shromaZdujeme z celdho svdta
pozorov6nf, zkuBenosti a vEdomosti, a proto takd cestujeme,
miime obchodnl styky a vyslance. Ani mni5i nepostr6daji tdch-
to piednosti, nebof tasto mdnl mdsta a krajiny. A pouze ne-
vzddlanci mezi nimi, nikoli lep5l z nich, opovrhuji tEmi, kdo se
zabfvajl vfzkumy. Ale i jejich rept6nl mriZe piin6Set uZitek,
nebof vede k lep5lmu posouzeni a ujasndni v5ech otizek, takie

64
65
dAsr
onuHA
Co vice odpovid6 piirozenosti
a pi'in65i uZitek
pro uchovdni a rozkvdt st6tu
i jednotlivcri:
spoledenstvi hmotnfch statktr,
jak tvrdili S6krat6s a Plat6n,
nebo jejich rozddleni,
jak soudil Aristotelds?

I . prvnr namitka. enr,o,.f##l'#Jrr rro,"de,stvi statkri v dru-
lrC knize Politiky.l60) Ptd se, zda maji bft pozemky v podobnim
spoledenstvi soukromfm vlastnictvim a plody zemd spolednd,
riebo zda tomu mA bfti naopak, nebo zda i zem\ i jejf plody
maji patiit v5em. V prvnfm piipadd ten, kdo rn{ vice zemd,
rnusil by vice pracovat, aby ji obddlal, a piitom by dost6val
stejnf dfl rirody jako ostatnf, kteil nepracovali: to by vedlo
k rozepifm a kazilo by to lid. V druhtlm pifpadd by vSechny
ovlidl nedbalf vztah k pr6ci a pole by byla Spatnd obd6l6v6-
rra. VZdyt kaZdy vlce dbd o svd vlastni potieby neZ o vdci spo-
lcdni. A tam, kde je mnoho otroktr, pr6ce nestoji za nic, nebot
.icden pienech6v6 jindmu, aby uddlal to, do deho se mdl pustit
sitrn. V tietlm pilpadd by se stalo totdi a navlc by se kaZdf sna-
i,il ziskat lep5i a vdt5i d1l plodfi, ale s6m d6t co nejmenSi podfl
lrrilcc, coi, by vyvol6valo m{sto pi6telstvl spory a klaminl.
2. I)ruh6 n6mitka. Aristotelds n6sledujicim zprisobem odmi-
trrl, aby v5ichni Zili pospolitE,l:ezrozdilu stavri: spravovfni st6-
tu si vyZaduje rriznd stavy, podle S6krata napiiklacl voj6ky,
i'<:rncslniky a vl6dce. V tom piipadd, Ze by v5echno bylo spo-
It:{:nC, odmltali by vlichni rimornou prici rolnikri a chtdli by
lrf t vojSky, zatimco zavdlky by se chtdli st6t rolniky a necht6li
lry bo.jovat bez vojenskdho Zoldu. Stejnd tak by se v5ichni
clrti'li stdt vl6dci, soudci a kndZimi. A potom, kdybyjedndm udd-
lili poctu, druzi by se octli v nevfhodd, protoZe prvni by poZa-
rkrvu,li pr6ci od niZe postavenych, a tak by znova vznikla. nerov-
nost, porlobnL t6,jei byla kdysi..|e tedy lepii statky rozcldlit.

67

摯一一
Arrtiochijskfml55) uiil, Ze nikdo neni pdnem svfch statkfi, ale
.ie pouzc povoldn, aby jc rozddloval, tak jako to ddl6 biskup
v cirkvi. A proto md. blit potrcst6n kaZd!, Iaik, jenZ zncu1iv1
svfch statkri a nerozd6li se o nd s ostatnfmi. Sv. Tom65 pravi,
Zejsme sice vlasLniky, rrikoli v5ak uZivateli svlich statkfi,hebot
v piipadd potieby je v5echno spoledni. Kdyi tedy vlechno
pedlivd uvAi.irne, jevi se takovi vlastnictvi spiSe biemenem
:r vlastrrfk je povinen skl6dat itty, zda nebylo rozddleno ne-
spr6vnd. Tak tomu udil i sv. Basil veisvim kizdnl k bohatfm
a sv. Ambroi, ve svdm osmdes6t6m prvnim kdzdnf. A .lan
Zlatoist! takovd nfnory velmi moudle^vklidal timdi do v5tch
svfch homilii, zv763t1 do 6. kapitoly kinini o sv. Luk65i, kdc
pravi: ,,Nikdo nenazj,vej cokoli svfm vlastnictvim; v5echno
dostivdme od Boha; slova ,md'a,tvi' jsou proto lZiv6",TotiL
doslova iiki i S6kratds v Plat6novE Ustaud a v jeho dialogu
T{.maios, totiZ sv. Augustin v osmCm traktitu oJanovi. A k}es-
fanskf b6snlk pravI, Ze odstranlme-li ze vztahri lidskfch pied-
stavu, Ze nEco je ,,mC" a ndco ,rtyC", utichnou v6lky, piesta-
nou spory, zavl6dne mir.
Rovndi Ovidius napsal v prvni knize Promin, Ze tak vypadal
Livot zlatdho v6ku. A AmbroZ ve vykladu Zalmu 118 pod
plsmenem het pravf: ,,N65 Pin si pi6l, aby zemd byla ve
spolednim majetku, ale lidsk6 chtivost rozd6luje pr6vo na vl6-
clu" atd., a v knize O panenstai I{k6,, Le ndsili, vraZdEni a vdlky
rozdElily majetek mezi shdniv€ Zidy, nikoli vlak mezi levi-
ty, 166) kteii tak piedclli kiesfanstvl a duchovenstvo. Sv. Klc-
ment pak soudil, Ze vlastnictvi vzniklo z nepravosti pohanri.
Stejnd tak AmbroZ v prvni ddsti knihy O pouinnostech slu{ebntkfr
Bo/ich, vjeji 28. kapitole, dokazoval na podkladd Plsma aviL,-
rrosti stoikri, Ze v5echno rn6.blt spoledni, Ze v5ak majetek byl
rrrisiln6 piisvojen. A v V. knize Hexaemcron tiZ AmbroZ uiil na
pilkladu Livota vdelich spoledenstev, i,e lidt majf pospolitd
Irospodaiit se svfm majetkem a i,e maji mit i potomstvo spo-
lctnd. D6le uvdddl piiklad jeiibri a velmi.zevrubnE radil iit
pospolitE a ve vojenskdm stdt6. TakdJeZiS poukazoval obraznd
rra, pt6ky nebeskd, jimZ nic nepatil, kteii nesejf, ani neinou,
rrrri sc s nikfm neddlf o pastviny.lu') Juk napsal pr6vnfk,168)
,,ltiirozeni pr6vo je takovd priivo, jemuZ pifroda naudila
v5cchny Zivodichy".Je proto nad sluncejasn6j5l, Ze podle pii-
ruzerrdho pr6va je vSechno spolednC.
Sr:<rlrrs vc vfkladu 4. knihy Sentenct, v 15. risekulse) piSe, Ze
slxrlcdenstvi vieho je vlastnl lidem ve stavu nevinnosti, jak to
68
69
orlpovfrlilr pi'irozenimu pr6vu, Ze v5ak toto pr6vo bylo lidem to dinl biskup ve vztahu k cirkevnimu majetku. Jsou majiteli
potC, co Adam zhie5il, odf,ato. Takovi stanovisko je ov5em l)ouze tC d6sti sviho vlastnictvf, kterou spotiebuji, aby se na-
ncspr6vnC. Adamriv hiich totiZ, jak pravf sv. Tom65, zniiil .jcdli a obldkli. A tento dil majl i mniSi, jak rozhodl a potvrdil
statky,.jeZ dlovdk dostal z milosti BoZl, nikoli vSak statky pifrod- papeZ Jan XXII161) v Extravagantech. Nebot na zdkladd
rrf. Znamenal tedy poru5eni plirozendho priva a n6sill na prdva a ne protizitkonnd poi:ivaji svou stravu mnich i apo5tol;
rozumu, nikoli vlak vytvoienl novCho pr|va; jestliZe tedy bcrou si tedy svrij dil po pr6vu, a ne proto, Ze by byli majetni-
spoledenstvi statkri odpovidalo pr6vu, rozdElen{ majetkfi by ky na z6kladd dinu; tak si podln6 lupid, poZadujeJi cokoli ci-
bylo jeho poru5enfm. Proto i okrajov6 poznemka k textu. Sv. zfho. Sotus se ovSem domn(val, Ze se tento papei, mllil a i:e
Klement pravi: ,,Pro nespravedlnost, tj. v duchu priva n6ro- vynesl svrij soud proti lranti5k6nrim ze svd nendvisti k nim.
dri,tu0)jeZ stojf v protikladu k privu piirozenCmu." MfiZe tedy PapeZovC Klement V. a Mikul65 III. ponechali totii fran-
snad, pravl sv. Tom65, bft rozddlenl statkri spr6vnC, odporuje- ti5k6nrim pouze skutednd ui,ivinl vdcl, nikoli jejich uZlvinl na
Ji pilrod6, jeZ je vftvorem Boifm? Potom i pr6vo bylo by hif- z.lkladd priva, tak jako napilklad ten, kdo je pozvdn ke kl6S-
chem. Scotus odpovfdi: rozd6len{ vzniklo z nepravosti, tj. tcrnimu stolu, poZivi jldlo, protoZe je skutednd potiebuje,
v dfisledku prvotniho hilchu. Tato Scotova pozn6mka je vlak rrikoli i,e m6. na nd pr6vni n6rok. Sotus se oviem mfli a ne-
nespr6vn6, nebot jak potom tryloi,i AmbroZova slova o tom, sprdvnd odsuzuje papei.e Jana XXII., protoZe jlm zmlndnl
Ze rozddleni bylo drisledkem ladnosti a nisili? Sv. Klement 1>apeZovd neodmltajf ui,ivinl vdcl na zdkladd piirozendho
rovndZ iekl, Ze apo5tolov6 n6s navrdtili k piirozenCmu priivu; priva, ale jejich ui,fvLni na zirkladd pr6va uzdkondniho. Pro-
kdysi tedy nespravedlnost spodlvala v tom, co dnes oznaduje- to se taki sv. Tom6S domnlval, Ze u t6ch, kdo vlastnl ndjakd
me jako rozddlenf majetkri. Gaetano udf, Ze existovalo piiroze- ;riedmEty, jeZ potiebuji, relze rozliiit niivdnl a vlastndnf, jak
nd spoledenstvl v zdpornCm smyslu, nebof pifroda tlovdka ne- vyplfv6, z jeho trakt6tu O ui,ivdni majetkfi, jeZ jsou pledmdty
vedla k rozddlovinl, tj. pospolitost nemdla svrij kladnyi smysl, lrctieby (2. kniha). Vyplfv6 z n6ho, i,e papelovd si navz6jem
nebot v tomto pilpadd by pilroda musila ilci, i.e ZIt je tieba ncprotiiedl, jak udf Jan XXII.; kaciiem v5ak je ten, kdo po-
pouze ve spoledenstvi a ne jinak. Takovf zprisob iivota ch6pal pir6,, L,e apo5tolovi a Kristus uZivali vdci pr:dle priva: vldyt
Scotus jako nEco zcela obrykldho. Pt6 se v5ak, jakfm zpriso- v takovdm piipadd by poZlvali stravu nikoli podle priiva,
bem by mohlo dojit k rozddlenl z n{silf, nerovnosti a ladnosti, tlc nez6konnd, jako to ddlaji lupidi. Lupid je vlastnikem na
jak udl cirkevnf Otcovd, kdyby v pilrodd piedch6zelo spole- zrtkladd dinu; avSak v piipadd nouze pak i on je uZivatelem
denstvi statkri jen po str6nce ziporn(? Proto je mnohem podlo- gndlc piirozendho pr6va. To viechno nespornd dinl neochv6j-
Zendjlf nizor sv. Tom65e, Ze spolednd ui,lvinl v5eho odpovidii rrfm udenf clrkevnlch Otcfi proti v5em nedoukrim, kteil se
piirozendmu pr6vu, zatlmco rozddlovinl vlastnictvi a pCie piitom st6le dov'ol6vaji nebes. Pozvan!, ji na zikladd prdva,
o nd odpovid6 pr6vu n6rodri. A takovd vlastnictvl neodporuje .it:rnuZ iikime darov6ni a jeL neni zanedbatelndj5i neZ prodej.
piirod6, nebof v piipadd nouze a tam, kde trv6 jeho nadbytek, Namltne se v5ak: bohati tedy musf_vr6tit v5echno nadbyteini.
je spolednfm vlastnictvim, jak uil sv. Tom65, kdyZ hovoii Alc komu? Chudind, nebo St6tu? Rekl bych: St6tu a chudin6.
o almuZnd.Jistd pak to, co tvoil pro dlovdka a pro piirodu nad- Ale protoZe zde neni na mistd toto posuzovat, nebot chudl ne-
bytek, mh b!'t rozd6no: v opadnCm pifpad6 by nebyl o soud- rrnlryli prdva, ifkdm: Bohu, jemuZ budou skl6dat irdty v den
n6m dni potrest6n ten, kdo nenasytil lainCho. Av5ak tiebai,e ;xrslcdnlho soudu, jak to napsali Basil, AmbroZ i Lev.
podle tohoto udeni sv. Tom65e rozddlenl statkri do jisti mlry V na5cm Stdtu je tedy sv6domi uspokojeno a je odstrandna
odpovidd privu, zasti:it tento n6zor pouze pokud jde o roz- r:hlivost, koien vleho zla, a podv6ddni, prfivodce pii uzavir6-
d6lenf majetku a pidi o ndj. Neotiesitelni proto zristivi ude- rr( dr-rlrod, akridei,e,loupeni, nadbytek i pokolovinf chudiny,
nf Jana ZlatofistCho, Basila, AmbroZe apapei,e Lva (v V. k6- ulc takC nevzddlanost, s niZ se setk6v6me i u lidl nadanlich,
zdni O drlvk6ch), i,e totii, bohatl nejsou p6ny v6ci, ale pouze ktei'( vlak museji pracovat v dobd, po kterou by se radEji za-
timi, kdo je rozddluji; a pokud jsou p6ny, pak pouze v tom lrf vlli filozofii; odstrandny jsou taki nadbytednd starosti, dli-
smyslu, Ze majl rozddlovat druhfm a starat se o nd, tak jako ttl, pcn(ze, jeZ vyddlivaji kupci, lakota, pfcha a jini nepra-
70 71
vosti, jeZ prameni z rozdElet'ich stat\fi, 1fe t1k6 sobrctvi, ne- nf. A nemaji i,idn(: r,lastnictvi, pro kteri by mohli porulit
piitelitvi, zhvist a riklady, jakjsme si to jiZ ukilzall Rozddlo- cizi prdva avyzvedivut vlastni ddti. Prostdjejejich povinnost(
,6nt- stdtnich riiadri podle piirozenj,ch schopnostf dosahuje- podinat si spriivnd a rirk dosahovat poct. A.protoZe povaiuji
me toho, Ze se vykoieni neieiti, pramenfci z dddidnosti riiadri, vSechny za sv( bratry nebo syny nebo rodiie, uchov6vaii ii
z toho, Ze se obsazujf volbou nebo pro ctiZ6dost, jak uii sv. ke v5em ldskyplnyi vztalt a nikdy by nikoho nepotupili. Nikclo
AmbroZ, kdyZ hovoii o spolctenstvi vdel.4-tu\ my napodobu- pepgj.uje 9 svgy mzclu, protoZe ka.i:di,mA prostiedky k Zivotu,
icme piirod'st, iei dtli veliteli nejlcp5i, jako je tomu u vdel.
-A
kandj,stoji v5ak o pocty, jeZ oprivndnd o8ekdvd za'svou obd-
poliud uZ piistoupime k volbd, pak je v souladu s piiroze- tavou dinnost. Itimand-aZ do v6lky s Tcrracinoulos) bojovali,
nidlmlibovolnfm: znamen6', Ze volfme
nVm stave m vdci, a nenl anil za to obdrZeli Lold, a piedstihovali se, kdo z iich"zemie
toho, kdo piesahuje ostatni svymi piirozenfmi a mor6lnlmi za vlast. Av5ak pokaZdd, kdy se k lidem vpliZila l6ska k vlast-
ctnostmi. nictvf, ctnost se pozvolna ztrdcela, Sallustius a sv. Augustin
l. K prvni n6mitce. Uv6dime, Ze Aristotelds sedopgtl5ti omy- luli, i,e Rfmand povznesli svou ii5i k takovd moci, protoZe milo-
lu vddomd a rimyslnd. U Plat6najsoutotiZspoletn6 jak pole, vali celek. Cato pravf u Sallustia: ,,Rfmskou'it5i proslavilo
tak i plody pr6ce. V na5em St6td riiady ro.zddluj{ iemesla bohatstvi stetu jako celku a chudoba jednotlivcri,^ navenek
a pr6ie podl-e toho, jak je to nejvhodnij5i-a j$ jsou obdald spravedlir'6 vl6da a doma duch projcvujic( se nez6visle pii
siliri; a vlastni pr6ce pak vykondvaji niielnici iemesel spolu f ..t:{ vg99! duch'n e.z krou5e n f s trachem, n ezas I epeili
" 9167ek,'
se 'n Semi obdany,
jak jsmc to ukizali v kni-2e.162) A nikdo nem6 v65ndmi."166) V na5em Stdtd se tot6,L, daii, jak je patrnol ne-
moZnost si cok6ti pfiivojit, protoZe se v5ichni stravujl u spoled- srovnatelnE ldpe:vl6dne tu spoledenstvi spotieby a poct podle
nilro stolu, a od iriadfi , jeZ rnaji ve spr6vd oddvy, obdrZi 5at nivodu piirody.l67)
potiebnfch vlastnostf a u:zivajij-civ souladu s bdhem rodnich 3. K tietl n6mitce. Aristotelds a tiZ Sotus mluvi nepromy5lend.
dob a plimEienE svimu zdravi.'Iotiit mriZeme nespornd. po- ue-li piimo bczboZn6. Nebyli snad apo5tolovC a mni5f StCdii
zorovai i v kl6Sterech a v Zivotd apo5tohi. Aristotelis iik6 ne- pr6vd proto, ie nevlastnili i:ndnf majetek? Sticlrost nezitlei,i
oromv5lend vdci. Piedtdte si o rozdilovdni odEvri v souladu v tom, Ze darujcS, co jsi si piisvojil, ale jak potvrzuje sv. To-
i roffu dobou, s povahou pracl, iemesel a jejich pro- -
vozovinim atd.163) Nikdo plece nemfiZe odmftnout takovf
m65
- v tom,
jak zcela
Ze v5echno dinlH spolednfm. V knizc se obiasfluie
piiiozend, ze svi vlas'tni poriahy, pom6h6 StZi.iri":
zpfisob rozddlov6ni, kdy se v5echno dije na zdkladE rozumovd crim a lidem neduZivfm, nebot pokud jde o vlastndnf, neni
rivahy. A nejen to,kaid'i mdrhd to, co odpovidijeho piiroze- chudasti tam, kde jako u n6s je v5echno spoledni, vlichni isou
nd n6klonnosti, jak se to ddje v naSem Stitd. si bratry a vzi$emnl si Stddie poslouii. Bude-li se v5ak ieltd
2. K druhd n6mitce. Odpovfd6me , i,e kaLd!' uZ od ddtstvl je nalihat, ieknu, i,e obyvateld naSeho Stitu zmdnili Stddrost
ri iady na3eho S tdtu piidr iov 6n k r ozmanit'im iemeshim podle v dobrodinnost, jeZ je mnohem vy5ll ctnostl neZ Stddrost. Ale
svfch piirozen'ich sklonti, a kaiddho,. pot,C- co l-r9 vhodnlim o tom sc lze dodfsti v knize.168)
zpfisobem vyzkouieji v prakticki pr6ci i pii studiu, ustanovi 4. K dtvrtd n6mitce. Sotovy dfivody se vyznadu.ji pro ndho
kplndnl tdcir frkohi, jeZ mu nejvice odpovidajf. Aleje-n t!".j- obvyklou z6ludnosti. Yi:dyt s6m Augustin v knize O kactistui
tepfi sc mohou st6t neivy5simi hodnost6ii, podlc zilsad v knize (4...kapitola).a.sv. fgT4S (v Summd 2,2,66. otdzka,2. il6nek)
uvedenych.roa)"A neni pravda, Le by si vojik pi6l st5t se n6- uii, ie kaciii jsou ti, kdo odmltaji moZnost sp6sy pro obtany
delnikein a roinik kndzem. V na5em st6td se totiZ zamdstn6ni vlastnici majetek, ale takd ti, kdo se domnivajl, Ze s Zenami ie
udili podle praktickfch nrivykri a vEddni, nikoli podle blahovir- tieba i,It v neuspoi6danych pohlavnlch vztazich. Ale kacfisrii
le a piibuzenskfch vztahi, nebof takovi svazky zde nezname- tu nespodivA v hldsdnl spoleienstvi. Naproti tomu kdo odmft6
naji-vribec nic. KaZdli obdrZi zamdstnini- v tgm- odvdtvi, v spoledenstvl, jeZ si uchovali apoStolovd a mniSi, je daleko vdt-
ndrnZ vynik6. Ani nejvy55i iriednfci nemohou.3ed-1Y vynd5et Slm kaciiem neZ ten, kdo odm{td vieobecnd rozddlenl statk&.
a jind sniZovat, protole hevlidnou podle svd libovrile, ale ifdf Piipouitime v5ak, Ze cirkev mohla provdst rozddlenf spile
sdpiirozenfm iidem vdcf a urduji kaZddmu vhodnC zamlstnil- jako ristupek neZ jako svfij vlastni podln. OvSemZe, jak piavi

73
piedr.rost tomu' abyaEla chromi
knize neZ ZIVOT A DfLO
sv. Augtrstin, d.ull
kndze nrrtv6, t3' nalaf,fla"ost tomu' aby bvli vlastnfky' neZ ToMASE
;fi Sot"t prehookladmi'statkfi
-
Le toto CAMPANELLY
.rbv bvli pokrvtci'.-t-r;il;;eT
"iJo';;i il;i/ yzta\ f m
.oldei.r,f *" ruu.oro 'ooicdn'f

itf#:y'.#+Ti*:{i,Fffi i'l;i1.,,*i:"iFfl
';'if
Campar.rclla se narodil r. 1568 v Kal6brii, v obci Steniano u mdsta Stilo.
V pa'tn6cti Ietech vstoupil do kl65tera dominikintr. Kdyi pozddji vzpomi-
rral, napsal, Le ho vLdy ovlivirovaly a motivovaly ti'i vdci : touha po vddEni,
b6snick-6 fantazie a vira. Prvni a hlavni probl6m, kterj'se mu objevil pii
fl1.'*,1'3'fi #il3,lirt'?r,r"Ti:i;i*i:,n::'^X":,lilil*t studiu, byl vztah viry a vEddni, otdzka po dtrvodech a pramenech poznini.

Tiil;'-" ;J; pu"b'*iiu' e) p.vaiuj r a
1i,:i1'"",1X& ;'A; ?
e z
Studoval antickou a cirkevni tradici a poslCze upoutaljeho nejvdtli zdjem
krajan a soudasnik Bernardino Telesio. Tento utenec se postavil proti
autoritd aristotelskC filozofie plirody a ve svCm dile De rerum natura iuxta
t*ht'ilrifl :*",fii:Jff iii;""-ltlii#iigil*i#r.* propriaprincilia (1565, vyllav r. 1570) vybudoval vlastni systdm, postavenf
ira-pozorovdni piirody a zdirrazfiujici vyznam smyslovdho poznini a zku-
jcn:-cho uiivdni'
kndZim pa.ri( l::Il:,. neU<it maji pouze k:nosti. Dfrraz na bezprostiedni zku3enost nebyl zde vlak je5t6 spojen
;;;;it-a'vlastnictvi' tolik co spotreDuJ i t ahk"t svnfi m nebo pi6te- r pochopenim vfznamu experimentu jako vddeck6 metody. Telesius pro-
p r6vo uLiv atp'i o u''ut't"""-t"f'"'i: lrudil v Campanellovi filozofickf zdjem o plirodu a otevi'el mu v cel6 Sii'i
vt:lkou ot6zku po vztahu piirodniho a n6boZenskCho pozn6ni, pozn6ni
1rl'itody a poznitni boha, te orii ,,dvou knih poztini", kter6 byla namiiena
jrroti scholastick6 tradici kniZniho pozn6ni s jejim kultem autority.

gg*ffi-r*qry;gffi
( iampanellovo nad5eni pro samostatn6 studium piirody se poprvd projevi-
kr v.ftho vystoupeni proti Martovi. J. A. Marta byl pr6vnik a peripatetik,
ktcrj'desef Iet pracoval na dile Propugnaculum Aristolelis (1857), obhajujici
Alistotela proti Telesiovi. Mladf mnich bEhem sedmi mdsictr pi'ipravil
rxlpovdd a vydal ji jako svirj prvni spis. Pr6ce Philosophi.tt sensibus demonstrata
(vyila v r. l59l) jezajimavd nejen jako energicki obhajoba Telesia, ale
trr[d z lrlediska vztah:u filozofick€ spekulace k piimdmu studiu piirody
3i,:,!#t;r;t[q jf
,,KrdLlovd
ia"l"'
#ft
pu"YJl_"i;,;*i;k; ten,x**
kterf
.rior,i.,'
j.: .,"1:;iI,1,Jli"a#,'2" ,it"ia"i
(Luki5,filr
5'*tri:",ffix 22).
spra-
v telrdei5i oiirodni filozofii,
Vr.rsina"piirodnich filozofir 16. stoleti zast|vala panteisticki niizory. Tele-
rirrs .iako deista patiil k vfjimk6m. Takd pro Campanellu byl princip
lozlilcni boha a sv6ta vichodiskem jeho udeni - birh stvoiitel neni totoi-
" '"i*en6 rrf rc stvoi'enim. Ve vdt5ind dallich otizekrileii Campanella k renesandni
pi'llo<lni filozofii 16. stoleti. Sdilel pledev3im nov6 udeni o nebi a zemi,
*;I"rs-x':'?il"il3iL:!i;1*r:ln;;.:?,';5.;i?1tld; Ittr.rd lrylo protikladnd scholastickd tradici, v nii opozice nebe a zemE ne-
;;l"d;;: X PaPezje sluha sluhri Boz: rrrf lrr .ierr $zikiini, nfbrZ taki mravni vi,znam. FyzickA" struktura kosmu
cirkve. *rlr lryla ien vn6jlim vj,razern jeho sakrdlni, hodnotovC struktury. V pii-
r rxlrrl lilozofii 16. stoleti dollo k desakralizaci kosmu v tom smyslu, Ze jeho
rllul(tula byla pojata jako distd {yzick{, * zemt a nebe jsou z jednd hmo-
ty , <'ol popiralo peripateticki udeni o zvl|Stni nebesk6,,pdtd substanci",
rn ktrrr{.isou stvoiena ncbesk6 tdlesa na rozdil od ityf elementfi zemskj,ch
Itlrr (zcrrri, voda, vzduch a ohei). Campanella sdilel rovndZ Telesiovo
rr'r"rrl o leplu a chladnu: tdlesn6 l|tkarze kter6 jsou zetni a nebe, jc sama

75
74
ce, ve kterfch vysvdtloval, Ze pfthagorejski udeni se neprolivi l)ismu, Izc
[",r":*]li#rs::]i#f [*5h:tilt]l+*ii.r#,:'u:.{iii'*
ie zeme nehvbnd
se domnivat, Ze byl podeziely z ,,pitthagorejskfch nizortr". kter6 byly
povaiov6ny zaherezi (piedev5im proto, ie zbavovaly Zemi jejiho vfsad-
zdro.i nehvbn";ii;';";i;;d'"j-p"-t'vu:t
chlad ie "r6to niho postaveni ve stiedu vesmiru). Nejvitii ndsledky mdl tieti proces ( I 594
,a-;
a slunc-e je jako
r"it" a chlad 'isou sice ne-
ve kterdm byl obvindn ze stykfi s jakfmsi judaistickfm popiradem
"i"iglpi#iffiEtivp{:
hmotni piidiny, ursurt puifi I hmot6' ntrrtbhou existovat mimo ni' Nebe se - I 595),Tento
Uffifi fi;iliiL"ri r.#,'J.l ; ;"e;i;;J; iffi ;;n'l"lti:ltfJf ','.t 1
Krista. proces byl natolik vAbni, i.e musel bft pienesen do Rima.
.fe pravd€podobn6, Ze dal5i dvd Campanellovy prhce, kterd nestoji v LAdn6.
zjevn6 souvislosti s jeho piedch6zejicim v1y'vojem, byly naps6ny vzhledem
k procesu, s fmyslem ziskat pro nEj piizniv6 hlasy. Jsou to pr{ce De
li*:rfi':i',,t:f#l*f*ir*,'rtfii*1"-#tffiiiili:?,l"st#l'I
ide bvlv iest6 viznd diference'
monarchia chri.stianorum a De regimine ecclesiae, vdnovani papeli a zasviceni
iiiX itin?lit".,J "i't' obhajob6 a propagaci n6roktr cirkve na nadvl6du nad svdtskou, st6tni
Hjrxtiif#.nh. :h'Yii:d,l?iir:i#ffi]i'il1:q'i[
i?il:d,{ pll moci. Campanella zde,obhajuje _nadiazenost cirkve nad stdtem a papei,e
nad svdtskfmi panovniky, prorocky zdtrvodiruje nutnost vytvoieni univer-
pohybu, f tt'y*1'l"ouo'ui[a
svEtleiri
tta""tda niedev5im rn6n a obraz z i I

z6lni kiesdanskC monarchie v dele s papeZem. Tim se zapojil plnd do pro-
tireformadniho hnuti, kterC se po tridentsk6m koncilu st6le silniji toziije-
i;:ii*,?!tl'**nl.:'::ll;;i[tgi.t'Ulil;ry1',,}HillTri"?1ilF: Io. Byl pak sice propuBtdn z inkvizidniho vdzer,i, ale jako ,,siln6 podeziell;.

l[*#r'lt*til-qlil;i**{},
Ten to pan te* t. *y
ri$i;;ffi
1
r,. # EltTti[ti ;9Fn
ii"ii$giii!;i;-r.'t'p-",I,.;;;;(idi'";:trf
1v
e1' r] 1f. t aj eri nf ch
"{ 1:
:
t^"'h
z hereze" dostal dom6ci vdzeni s mistem pobytu v kldStele sv. Sabiny.
ZCAsti ve v€zeni, zd6sti v kl6Steie napsal celou iadu pra ci a za(al se zablvat
novfmi probldmy, piedev5im herezi a italskou otdzkou. Prvni po-iedndvi
v italsky psanC pr6ci Dinlogo polilico contro i Lutherani ele., ve kter6 nabizi
;t%.l'#'*l zpisob, ,,jakfm tak6 prfim6rnd nadani osobnost by byla schopna .iiZ
pli prvni disputaci porazit v5echny sotrtasn6 heretiky a sektiiie". Tato
Hi:,:*r*..[ +'.li';ulil'tffi 'I*r;','3lhi.;r ;; ;;im6 otse novo-
prdce svdddi nejen o nepochopeni reformace, ale pi'edev5im o tom, 2e se
j;i'#ffi;{rlltai}:[1*1i,,,'3,'.i.;ff
J:r l*,ffi fl'*l;*fl '"n'il;.llt: rr Campanelly vira dostala do t6snC souvislosti s politikou. V dalSi priici,
vCnovanC italskd otrizce (Discorsi ai principi d'Italia), Campanella piesvdd-
Cuje italskd knilata, aby se neprotivila Spandlskfm pl4nfim, piirozend
[*11';:r:'i1i1#s.1ffi+il''';'ruff;*i]H"u'"uvivpo"'l"p"ep'o- ovlem s ohledem na j-e5t6 vf5e stojici cile Rima. PapeZstvi je povol6no
k univerzdlni vl6dd a SpanElskojejeho nejvdt5im spojencem.
svdho prvniho spisu se Campanella
n6hodni sezniutil Roku 1597 se Campanella vraci do rodnd Kal6brie. Ndjakj, das zde )iie
V dob6 piipravy klidnfm Zivotem, ale rok 1599 a tedy bliZici se konec stoleti byl pro tohoto
Ir##ilidflitt]i?x1t.*llit*?i,fi ,x'1ff :xliiiii'i'x!11 reform4torskCho a prorockCho ducha nEiim, co nemohl ien tak pi'ejit.
Pod vlivem rirznfch proroctvi a piedpovddi, kterii se v td dobd objevovala
na v$ech mistec}:^, zaiiritakd Campanella hldsat konec svdta a pi'ichizejici
i;'-fi#mf#C:;r:3;:{?ii}"#x,1*?ix,'ilgid.,-*;ii?'tr+?i{ii:; zlatf v6k, nov6 kr6lovstvi. S6m lrystupujejako prorok a mesi65..Jcho kizdni
byla zamiiena piedev5im proti ,,SpandlskC despocii a iimskd tyranii".
tL"-iL?sffii**5itf .lf.1ilx"iltxt;"+'tlil'':gi.f iHT';.?5i,1?,11: V Kal{brii, kter6 tehdy patiila ke Spanilsku, mila jeho kilzini zna(ny
ohlas a bylo piipravoviino povstdni, ve kterdm se poiitalo dokonce s pomo-
+:{,,ffi cl Trrrkri. Povst4ni, chystand na 10. zirii 1599, bylo vlak energicky potlade-

x*****fl+**;r*;;riffiffi
jlillf,
rr<r a Campanella byl pii ritdku na Sicilii zatten a postaven pied soud.
l)rotole byl obialov{n nejen z politickCho zlodinu, ale takC z kacifstvi,
rl<rstdvd se op-6t do inkvizidniho vdzeni a zde je podroben skuteCnd krutfm
vfslechrim. eim se h6jil? Odvol6val se piedevSim na svrij spis De monar-
',ii:?fi
*'tl:1k*lt*f,f,ft$rs$-****'*'m
senerdl poslal rukopitr"i"f''J'pLti ao St"ttu ;fficia (Svatdho riiadu)
rhia Hispanica (1598- 1600 ?), kterf je mimo-jind pozorrrh,.gdnlim svidec-
tvlm o Campanellov6 politickdm piehledu. Slo o to, Ze Spandlsko bylo
v
usadil v PidovF' klaStele tchdy na vrcholu svd moci; vlAda Filipa II. piinesla takovou koncentraci
f oiezkoumdni. cu*pi"'ir'"tJ;;;i6;t ";d* p-tjtdndni' okruh ieho z6jmfr bvl ;xrnovqickC moci, Ze nem€la v tehdej5i Evropd obdoby. I kdyZ na pielomu
.r. Ausustina. za" ,,"ii")'ffiJffi;' fi lozofi i. zadal ps6t novou xtoleti SpanClsko piekrotilo jii, zenit svd moci a dostavily se urditC neirspE-
* JUi.rii-B*p.a.[lebvu
l,".i"iitriiili'*.iii prai:';:';;t-thIt;;;h a arteriictr'-diktoval svfm pii- llryjak ve vnitini, tak v zahraniini politice, nevzdala se tato velmoc n6ro-
fyziologii, speci6lni kfr rra politickou pievahu v Evropd a ta to, bjzt hlavni oporou protirefor-
znivcitm ,otor, ,.tottLl.l''iri"t'a"ii tiak novi obvindni' nov6 procesy' rrrace. Filip II. byl zcela odddn cirkvi, ale vZdy pedlivd stieZil, aby se nestal
ir:rr*nv"ntt*t'xflui;xi3;.;iff ff il1!iil;'*?Ji,x'"til;Ti; gxruhjzm n6strojem papeioly mocensk6 politiky. Jeho hlavni ideou byla
'"fi;;t;";#;i"6. j;:'#; A;"fi;;; ca'1.rpi"erra v t6 dob6 psal pra- rrrriverzAlni monarchie jako ztdlesn6ni SpanElskdho ndrodniho ducha. Tim
rc <rvIcm dostdval do urditdho protikladu k mocenskfm niirokfim papeL-

76 77
md nespornd svobodnou vrili, a i'ikaji, Ze jestliZe po dobu dtyiicctihodino-
vCho mudeni, kter6 vytrpdl jeden jimi vbi.en! Iilozof, nebylo lze dostati
z ndho pii vfslechu ani jedini sltrvko pi'izndni o tom, co na nim vyzvidali,
a to proto, Ze se ve sv6 duii rozhodl mldet, tedy ani hvizd1,, ptrsobici
z velkC drilky a mirn6, nemohou n6s donutit, abychom jednali proli svdmu
rozhodnuti". Amabile zde viddl zilznarn Campanellova vlastniho proiitku:
inkvizice podrobila Campanellu 40hodinov6 tortuie, a to 4.-5. dervna
160l; Campanella se potC pril roku zotavoval a pak piistoupil podlc Anra-
bileho k prAci na SluneCntnz stdti, tedy na zatitku roku 1602. 'foto datrrnr
je dodnes vlemi badateli piijim6no jako datum vzniku spisu. Amabile talit!
trrCil tii hlavni etapy dal5i prdce se Slunein{m stdtem. Pivodni italskf rext
pieloZil Campanella okolo r. 1613 do latiny a pi-edal svt(mu piiteli, Iurc-
r6nu T. Adamimu, kte ri, jej za l0let poti vydal v N6mecku. Tieti rcclakcc
vy5la v PaiiZi, Pii porovn6ni tzv. neapolskfch opisfi Slunetniho .sttitu s la-
tinskfmi vyd6nimi upozornil ddLle Amabile na zajinravtr opr'rvy. Vc v'iic
citovand pas62i o svobodn6 vfili je v latinskdm lcxtu viraz ,,jctlen .jirrri
vllrcnf filozof" (philosophus magnus inter eos), aikoliv pfrvodnd bylo na-
psdno ,,mudeni, kter6 vytrpdl jeden ilovdk" (un uorno). Dfrvod tCto opla-
vy vid6l Amabile v tom, Ze Campanella v dob6, kdy psal svo.ji knihu, si-
muloval jeltd Silenstvi a nemohl se proto takto odhalit. To mohl uiinit
taki stunein{ stdt' teprve v roce 16 I 3. A dAle kdyZ pi5e o vyn6lezech obyvatelfi Slunednitro
t':""#mffilu' "u*ru"ella stAtu iik6: ,,... vynalezli- jiZ umEni litat - jedin6, co, jak se zd6, svd:tu
-
chybilo, v nejbliZ5i budoucnosti pak odekdvaji vyniiez dalekohlcdfr, .ji-
miZ budou pozorovat neznim9 hvdzdy, a sluch6tek, jimiZ budou naslou-
iilillt*ir#l;':lp,t#,#f,tru'fi;liht'#'J''i{.1T{ilt'",}ft chat nebeskd harmonii". V neapolsk€ verzi je v5ak tato pas6Z kratii:
,,. . . vynalezli umdni l6tat - jedin6, co svdtu chyb6lo". O vyn6lezu optic-
kfch a naslouchacich piistrojir se zde nemluvi. Amabile dosp6l k zdvEru,i.e

ntrftHtrHd;tr*.H{+dHj,:fri1qifl;rF[*ffi Campanella doplnil pas6Z pii plekladu v roce 1613, a to na z6kladd Gali-
leovfch objevir.
'f#Si[,'.'Ett.ogfiL Amabileho pr6ce mdla obrovskf vliv na vlechna dal(i can'rparrellovskd
bdddni, vyznatendjm6ny Kvatala, Solmi, Paladino, Bobbio, Firpo. 86-
ddni se ubirala tim smdrem, Lebyly porovnivdny jednotlivi, postupnd ob-

lffif irffi **r+*r$nttlr;,tft l,:*rrffi
vvpustdira.Jak-piseW'ii#iiy'i"uEtilf'taaut'ti,':],1*';:lHfl"l;A't1i:
znalcr
jevovanC italskd opisy Sluneiniho sttitu mezi sebou a s latinskymi pieklady,
byly zji5tbvdny rozdily a podobnosti, prov6ddny vice 6i rndni' odchylnd
interpretace ziskanfch poznatkfr, Usili bylo takC zamEieno k lomu, vydat
;'"";i";it";;., ,i.1.,' radovi tden6ri' ale-i
l
tiplnou a nejlepii italskou redakci spisul vrchol tdto prdce zatim piedsta-
vuje vyd6ni, kterC piipravil italski badatel N. Bobbio v roce 1941. Mnoh6
,:#-ilf,J.r,t*?,*Th?t[
i*l?I,rxt iili-i#.l#liliU:rr.rif problCmy piesto zirst6vaji, piedevlim v oblasti geneze jednotliv!'ch opistr,
pii vfkladu jednotlivfch doplirkfr a oprav apod. Ndkter6 z nich maji zdsad-
il#iiil;i;k, zt't" soudasnici Campanellv s1

nl vfznam pro pochopeni tohoto dila.
Nemdme napi'iklad jasnC drikazy o tom, zda pleklad do latiny provecll
skutednd Campanella di ndkdo jinJ,. Zdit se totii,, Ze doplndk ,,philosophus
ffiE},J,;#.J,,rs:tr.Frr:ii']i{.ie:1,.tHi{.l[,T#i#::"

*ir*$r
odhaluji jestd mnono- za
liliiine,Ikonein6 - magnus inter eos" nesv6dCi piiliS o Campanellovd autorstvi; svdddi spiic
o tom, Ze jej provedl jeho obdivovatel a piitel Adarni - rrroi.n! pieklada-
tcl, Je zajimavd, ie Campanella v prdci Del senso delle cose, tam, kde uvaZu-
.;l .je o vztahu svobody a ,,vlivu hvdzd", takd piipomind ,,ityticetihodinovf
vfslech" a pi$e,,jeden Clovdk", ale pii piekladu do latiny zde nedini Zdd-
rrfch zmEn. Nebo dalSi ot|zkat doplndk o dalekohledu byl objeven tak6
v jednom z italskfch opistr (opis z Lrccy) 1 to znamend, Ze jej Carnpanella

藝1鱗
rrdinil jiZ pted piekladem do latiny. Ndktefi badateld se pak don'rnivali, Zc
byl uiinin jiZ v roce 1609, tj. po Galileovd ,,objevu" dalekohledu.
Ilobbio posldze pi'edloZil tezi, Ze doplndk je spile odrazem Carnpanellovy
letby Galileova llaizdniho zprauodaje (Sidereus nuneius), kterf vyicl r'. I610.
cgtё 3 dal11.

79
78

補 ‐

ZAvai,n6 slovo do tCto diskllse
- piesahujici nepochybrti' rd.nec l.rorrlrrllr<r
komentovdni urditfch astronomi&f cb, pisilIi.^ aotyt uli.i sc z6i<laclrrir:lr
Camoancllovych ndzort - iekl neddvno iiZ v(,5e zmini'ntl' sovdtskV lra-
datel'Stekli. Upozornil piedevSim na to,2i r..,ri.1; pr.klud'(a takd dtskf)
diskutovanC pasAle neni piesnli'.Jde piedcv5im o tuto jeji d:ist:,,... ani
tim, jsou-li stiedy drah jinfctr ob6Znic pevn6..." Nehovoii se zde totiZ
ve skutednosti o stdlfch stiedech, n*brL o stdlfch hvdzdaich (latinskf tcxr
│ zni : Cum hoc tamen incerLi srint'an sol sit' centrum infeiioris mundi
et an ifixae sint aliorum centra planetarum et an planetae aliis lunis,. .).
Fixae"znamer th totii: pevn6, nehf b n€ bv Ezdy ; vc vEdeck C I i tera t uie td dob'y
bylo biZne, a tinil to i'asto i s6m Campanella, Ze se namisto stellae fixae
pialo iednoduie fixae. Spr:ivnf pieklid uveien6 paslie by pak znil:
,,...a-"i tim, jsou-li nehybni ir"Erdy centry (obdh.u) jinfcli planet..."
Pieklad PetrovskCho tak zalemiuie vLinou otdzku, kteth zajimala Cam-
panellu a jeho soudasniky, totiZ otizku,je-li moi,n€ v nchybnfch hvizdich
ipatfovat centra zvl65tnich planet6rnich systCmfi. Tato myllcnka spoiivala
t;k6 v zLkladd udeni o mnohosti svdtti u G. Bruna' A obdobnou ideu
v podstat6 h6jil s6m Campanella ve sv6m udeni o mnohostisyst€mri jeclin6-
hosvdta. VSluruinimstdtdmilizeme napi. i:ist: ,,Pochybtrji o cxistencijinfch
svdtfi krom6 naleho, avlak povaZuji za Silenstvi tvrdit, Zc mirno Irij nic
rreni, nebodjakiikaji,,nic'neni ani ve svi'ti', arri mimo nii, a s Boltem, ja-
koZto s bytosti nekonednou, je kai:d,6,nebyti' nesluditcln6."
I(' vyjasn6ni tdchto problc-,f je
-Fhdzdniho- nejp.*1e ti'6ba iici n6co
o-tom,jak Canrpa-
rrcllf piijal vydl.ni zpraaodaie. Carnpanella byl tchdy v neapbl-
skCm vdzeni a knihu dostal se znainfrn zpotdinim. Po jejim piedteni poslal
(.lalileimu oblirnf dopis, kterf je-datov6n 13. Iedna 1611. Celf dopis
jcdnoznaind svdddi o nadSenim piijeti Galilcov j'ch objevfi. Campanellovi
lrotvrdily tyto objevy jeho vlastni n6zory a nry'ilenky, napi. o mnohosti
iystdmri, a vyslovuje zde tak6. litost nad tim, Ze ncietl tuto knihu v dob6,
kdy psal svoji Metaf2zi*r. V mnohdm se v ni prf mflil' protoTe ndco vzal
rr pfthagorejc[r, nEco u Ptolemaia, tedy u niizorovd prottklaclnfch autorfr.
V-dopise se-takd vyslovuje proti kopernikovskC tezi o nehybnosti Slunce
:r iik4, Ze jeho astronomie byla napsina vice ,,lyzikd,lnE ncZ matcmaticky".
()(cklw6, i,e r,ovd objevy vyvolaji protesty tcologfi, radi Galilcimu, .iak
rr: proti tomu br6nit odkazy na cirkevni a filozofickou tradici. Sdm prf
rrafisal pr6ci o pfthagorejskd filozofii a uvaioval o ni takd v Metaf2iice.
( lampanellfiv dopis Galileimu ot6zku po smyslu dopl!ku o ,,pochyb-
rrostcth obyvateltl Slunedniho st6tu" jen vyostiuje. Je dfikazem, ie Cam-
lrrrrrella spr6vnd rozumdl novfm astronomick)im objevtim, ')',e chdpal je-
iillr podstatu i jcdnotlivd diference, I ve svfch dal5ich dopisech Cam-
;,;rrrt:lla mnohokr6t zd:iiraznil,2e objev dalekohledu znameni v astrono-
irrii rrovou dru, kterai se hluboce dL$ke filozofickdho mySleni; na jed-
rrorrr mistE [ik6, Le po pravdd dnes nelze filozofovat bez piesnfch a pro-
vd'tcnfch poznatktr o ustrojeni svdta, Tedy L,ddn6 nepochopeni nebo
;,:rr aitroldgickj, zAjem, nibii naopak jasni'a nepochybn6. plizn|ni zA-
Llrrrlrrilro vi,znamu videckfch, astronomickich poznatkri a soudasni hlu-
lrok/: piesvdddeni o jejich plavdivosti. Pokud nechceme zristat u konstato-
vrlrri, Zr: tujdeorozpor
- a je tieba iici,ile obdobnlTch lozporri je v Cam-
lrrrrrcllovi: clile cel6 iada - musime se podivat na poloZenou otiizku hlou-
lx'ji :r vzit taklvAind tezi Amabileho,LLnelzespr6irnd zkoumat jehoprSce,
rrrrii zkotrrnzin're podminky, za kterych byly vyivoieny a vyd|viny.
,\'lnntlni .tkil byl napsiin v neobydeind botriliv6 dob6, bohatC na velk/:
rrrlrilosti.lak v oblasti vddy, tak p,ititit y. Roku 1600 byi up6len G. Brttno,

81
80

1‐
Galilcim a zal<lazala Iiopcrnihovo udeni, napsrl Carnpanclla Obrtru Oali-
krrli' hvl v kosnrologiijcStF radik6lne.i*i neZ Kopcrnik a hijil.nejen mySlen; leihol .lakA byla tecly astlonomie crblvatel Sluneiuilio statu? NIi'iZ<: bft
vesmiru a mnohostl
i.I;';i,y;;'Zl*e,"^r"'sir:;r iu[e "a"iiv o nek-oneinosti
attttind cirkve' Situaci vSak t,rto astronomie drikazt'rrr Elo rr:'Lz.or', Ze Clampanella nerozurndl podstald
svdtt. n6zory, ktere .op.tJ")fv-"ntiafni novfch astronornickj,ch te_olii, rebo n6m iiki ndco jin6ho? Canip:rnella
piSe, Ze obyvateld Slunedniho stdtu si vytvoiili ,,novou astronomii" a i.ik6:
ii*ikilix*'?t'J";:i:;.ut'?"J:ti[ti':';;l,r':i]:"*:tti'.ifi
do napjati'ch t-iJitftttf pitii"form^ce' kter6 od
tridentsk6ho ,,Vychvaluji Ptolemaia. obdivuji se Kopernikovi,ikdyi., mu piedch6zeli iiZ
Aristalehos a Filoldos, ale iikaji, 2e.jedcn vyrroi.irdvd noliy6y kamd'nlv
autorfi,
a druhy boby. ale nikdo z nich podlc skureindho vj,poiiu 'a rozrndrir
*[*-mi:li;rm$,r:'m;51.591***i;*iir"#l*m
v6lku. Napfiklad v Brunovd procesu neJen ze nesl
vici - vykl6daji tedy svFt jen obrazne', nikoli podlc sliutednosti ... Za-
mitaji Ptolemaiovy a I(opernikovy. excentrickd drdhy a epicykly a tvr.di,
;;ilili;i;k;;; uieni o inkarnaci a Tro-
- "yrJ.i.ji"t'-Jt'Gdt'v.p'o
::^: '-j ot. aLfa Rrunova Droccsu nepotvrzuJr anr bdzn6 predstavy o tom,
le je jen jcdno rrebe a Ze se obalnice polrybu.ii samy od sebe a-stoulia ji,
kdyZ se nejvice piibli2i kc Sltrnci. . ." Na plvni l.ohled se zdA, i.e se zdc rrc-
jec-har1[-
*'itr,.ffi li,?niiti,""lir[1,,ir.il;;fr o oohvbu ZemE vvila
"il#-.,.F.ot..,toproce!
[.p*;lt;"tk6 tezi
rozliSuje. mezi _P_tolemaiem a Kopernikem, ale ve skutednosti se icdn6
i;i'ii.:L[';; i.ai"a',*i"i1'; '""ilil"".tn2 ptur"titdsvEiti nebvlo tribu- o ndco jin6ho. Kopernik totiZ sicc vytvoi.il protikladnf systdm vzhiedem
z irst sam6ho n.,rru. nri'll.if ii'i' ;' bv s timto udenim k Ptolemaiovi, ale zachoval z nij-epicykly a excentry, coZ vyvolalo Campa-
iaiiiri-i,*2i,.'f-.ui"r.u!: Ti;';;;t;;il". ncllovu kritiku. Byly to prosti'cdky, kter6 urnoZriovaty vypoditdvat vidiiel-
n jr pohyb nebeskfch tdles. av-{ak soutasnd bylo jasn6, i;e' iyto matematicki
:'.**;:l[*'*"ir';it*:'1$i"""',iiHliTk*:ll*"'*
[1ffi ;it,.' ch;;;; i." ri"i, ?t .rti- riai takovych' otazek
bv bvla v .iin6 hypotezy zcelaneodpovidai.i skute.indmu pohybu nebcskfch tdles. A. Osian-
der, autor piedmluvy ke Iiopernikovu diltr, to vyjidiil iraprosto zi.ctelni::
*;i$""ff ,,Astronomovi piislu5i. .. vytviie t a vym j,iler libovoh'rd piidiny iili hypot6zy
l?"?iJ'#.i*tt,i:T1,1...?:f i'jj"-*ruif
knizatfim'
",'"'ft il:f.trY"",l
(protoZe
-skutednj,ch
piidin sc i;Adni,n zptso[:crn nelie dopidit),'ie kte-
f."i. Z. vidixal chvilu kaciisk'im zna- rfch,. jestliZe jsou piedpokl6ddny, mohou blit tyto pohyby na zAkladd geo-
b;i;*r;ik.;;ke kor*oloeie ;rlde"sim v udeni o nekonednosti svdtrh rnctrickfch plincip& spr6vnd vypotteny... vubec neni nurnd, aby iyto
;''AH;' ;il' popi.r,i ililI;;;r. qcit" spasv' Novd univerzum nemdlo
p.6tyio deii"v. nebvla zdet6dnh
lrypotdzy byly pravdivd. . . jenom o to jde, aby jimi bylo dosale no-spr6vn6ho
ifi;d"5;ili,I&'a,1e *iiiJrl p"lklairtLj'lhlinik'i yfp_qctu,.'| (Histo:ick6 piedmluvy^k dilu O obiztch nebeskj,ch sfer, pi.ekl,
-moznost
d6.linn6 ,rrrrr."t'tJt'tt:ei;'"y -'itoloeii' kosmologii
udrzet v roinovize' pojal
'/.. HorckiJ, CCPF, Academia 1973, str. 305). Kopernik i6m byl riv5em
a antropologii - ktere ,ffi i<i'*"'iiy'al['i''ai astronomie zasadila rdnu lliesvddicn, 2c_jeho obraz vesmiru je obrazenr le6lnd existujiciho svita.
Bruno iako alternatrvy, laliz t"i'n"Jiuie' Nove a ieii kvalitv. Stiedovikf l'icd astronomii stzil [kol ,,sl<oniir s cpicykly" a vytvoiit ,,ast-ronomii bez
LIJ;J;# ;;;;;; "6i2.#'u.zi-iru"'.."a""". lrypotdz* a-Campa_nella lJa.vdl y tdto souvislosli poZadavek v6tli ,,fyzikal-

isffi :l'rl,.;in:ixi'$.ii$r.*kr,tsji:i['ia:Hi:t"*"-'#;
novoplat6nsk6 koncepce se opirala o prostoto*'dsllg*i'
e pthv| vztai'eni
z na-me-na lo mim o
rrosti". Jestllie .viak Galilci prrii,i nacl-pr-oblenrern r,,ztahu Kopirnikovy
koncepce a tyziky vybudoval nove.zziklacly nauky o pohybu td1es, Cam-
pirnelltrv piistup mi'l jini zdroje. V jeho kosmologii ncmdly totii prvoi'adf
i:rYJ|;:i.; i.t"t.." a'i"..'.L" r;t;;51"i'. ?1"
*, kos mos
vitnarn matematickt vj,poity. n!'blZ telesi6nsk6 kvalitativni vysv6tleni
nekonedn6 kosmolo'g-ie'
iinC zranitelnort tot,oto riojJ"i"*i ftizae moznostiv oroch6zel ce rimi ddj i- svt'rta na z5-klad(, aktivnich pod6tkfi (tepla a chladu).
i;;?iiil';;;;;;e.;..';;;;;i.i':i'i'" i"i'nari t
lbzn6mka o Aristarchovi a Filoldovi byla oblibenfm Campanellovym mo-
a spodival je"di'e strany na.proi'iieni prog^ra^mu boZich
nami sti'edovEku ' -pozndni
a z druhd.stranv na snaze o stuprlo-
tivcrn: piiponrinal_ tinr. L_c ,.pj,tlragorejske r.rdeni'" o pohybu Zei( patti
i,ri."'rli , ili;zendh'o boziho Anselmtrv'ontologickj' dirkaz' Vrlikdmu Recku, jeho rodiSti. Znamenal vSak tento krltickj' postoj ke Ko-
v6ni tranicena..,".' so*";iri'iy,'!1pi' 1x.r'nikovi.to, ie Campane-lla st4l pievdZnd na stran6 anticko-itied-ov6kfch
*iri.lt.tfet
;:i;; i6ilifrt'.."-".rrvrr"!nl tuto situaci jasnd
o hybatelc se Srvoi]itelem u To- lrrrsrnologickfch ndzorfr? Nikoli, protoZc nAzor,,,2e se obiZnice pohyliuii
;''r# X;;ilil;h;;;.iJ;;iv vvstouoit' otazka po tom' runty od sebc", neni jiZ arisrotclsko-plolemaiovskf. Podle Aristoiela jso"u
pdtri ke svEtu' jakf je
co ie Inoznd mvslet a .;F'"il;-ysl""i"i'.jutt bfrh I\4i'sic, Sluncc, planety a stiilice upevndny na neviditclnj,ch slErdch a siolu
;;,i;';;;;;i-'p}roav i'p",;ilidr;;;";ityiilht 'dd"', to
vie'trvlo vrhddim motivem
r rrittti_se ot66eji ve_vddnd stcjnfch kluhovj,ch dlahdch kolem Zem6, jeZ
No. t on.i stiedovdkq.doch6zi
oro celbu iadu mysli tet ri "';;;; rozhodov6ni' Vidime to il nlitdcm- vesmiru. ?rvni piiiinou.veskerdho pohl,bu je nehybnf hyba[el,
['i'r,.tii,it",*.,'po.tait""i?tr'to ajejich ktrrf rrc.idiive pfrsobi na s[6r'rr stilic, z nii, pak toro p&sobeni p{echdzi
il;;fu,J';;-B.ui,o.,d ii"|" pr.,t "ti"r'
t on._"p"i 6ozi vsemohoucnosti (pot91-
rrrr rl:rlii sfiry. Pohyb Zcmi lryl v ali.stotelismir vylouien nejen na z6kladi
;y?;;il-li' ;; ri,"""' Si'oiitel ve stvoieni totalitu svf ch
:';!,t;ffiili' rL*
je jiz jafp ttletri o ,,piirozenj,chrnistech" dtyi elementli, ale'takd pevnfm stanovenim
ffi#;;,L';ft.i ,r6:i do ddjin. Bruno ztorozri,ienepiedstavitelnf
i"isilr"*.q"Jenci a
srvoieni a inkarnacr, ,,xr.rrr".r'u" vlech pohybri v kosmu; tcnto smdr byl centripet6lni, viechny
::;ffi;:'a;i;**t"p.i;i.i il;';;;-p.J.tute pr"'iasi nekoneinost z boha polrylry probihaly kruhovit6 shora dolir a zvndjlku dovniti a jen tai<
#;?;o;ilr i,li:."#ttll pojaipanteisticky.; toto pojeti je rrrolrly rrrit svou posledni piidinu^v mimosvdtskdm nehybn6m h-ybateli,
na unrverzum, .,uo...,"g'Iudi'.;. " "i5fro -sk vn k(r.rd'm scholastika spatiovala filozofick!' ekvivalent w6ho boha. Ko-
lft ,.d;ff ;;ltil.r"a.# t teol6gick6
'i#;i.;i6
pieditlvd rvt6ho boha'
t z 6pisv sv€ dobv' Zn al ap i'
prlrrikrrrrismus sm6r pohybovd kauzality obraci : mnoZstvi polrybfr, zvlistt':
;;;il;; ;; ;;i;il "-a'"'r"'" p'ot6z' v iimskdr:n vizeni bvli
n
rlr,rrrri polryb nebeski sliry a roini pohyb Slunce, nechdvi-vznikat ,,zdola
Xffiffiil; il;;;;; ;;;;f i J'iio 'u*er'o,.i.juc, kdy se inkvizice zabfvala lnlrotrr", z vl:rstnilro pohf irtr Zemi'. T'o or,Sem lozbiji scholastickjr systCm
vEzndni oba soudasnd.'A'; ;;;;16lO,-"
83
82 ,│
│││││││││││││││││││││││││││││││││││

illlll
transcenclentniho odvozer-ri viech nitrokosmickfch pohybi (H' Blumen-- pi'ed timto objevem. J'o n6s vede k problernal.ice cerczc cj:,rrlrarrt.llrv{r rr
l.rcre). Z lrlediska sticdov,'ku lreb;'la na koper:nikovske relormd ani tak kosmologickli'clt rrdrzorfi, k problemitice, kre16 ie"velmi sloZiii :L ,,briZ,,,
rreo"riiatetni vfmdna tnist rnezi Sluncem a Zcmi, spojcnd s vymdnou prc- zodpovdditelnd, protoZe mnohd Campanellovy irdce se ndm n< zat.lror rrlv.
ai[at"ti t1iau a'pohvbu. iako prdvd tento dfrsledek, ktery se dot!'kal kosmo- ObecnC bychom v5ak mohli iLci, Ze-Campaneila Llcdat v iadr". kosrrrolir_
Iogickcho dirkdzu 6ori-ho. Proto nebylo takovym nedo-rozumdnim, jestliZe Sickfch ot6ze.k kompromis -- kompromis mezi novymi astrorrorui<.1<jrrri
tyT kop.."ikfiv system v papeZskdm zikazu i roku 16l6 nazvin,,lZivym obj-evy a teorierni, kterd nadlcnd pi:ijimal, a duchovnimi plou<Iy, ," i*r,._
Pritirasorovim utenim". rfch vyrfistal, na jednC strand, a kompromis s podminkami, za ktl,igctr Uvt
ii "ta7.., /astival-li Campanella geocentrick6, ii heliocentrick1 -nizo'y, nucen Zit a pracovat na strand druhd. VZdv vSak st6l na stiand vcdeckdlio
.,rtZi,," ie Slunein{m sttitd iist:,,Ne"iv6tgi vdZnosti se u nich t65i slunce,.. pokroku a principu svobodndho b6drini.
noir" porot i a pozniv aji v podob6 sI u nce, kter i nazfv aji obrazem, tveii Campanella jako piivrZenec Telesia neiprvc sdilcl ieho nAzor. ic Zcuri ic
a Zivou sochou"j Boha, z nFhoZ na viechno. co Je pod nim,
-sestupuJe-
svetlo' nehybn6. SVI yil! tak6 silnF ovlivndn $tthagorejs:ktm uicninr a.iiZ ir.lio
teplo. Zivot..." Dovid6me se dd'le, Ze Sluneini st6t, vybudovanjz Poclle prvni prdce svEddi o svdru telesiinstvi s-p'ithalco.iirrui-. A nikteiio,iilra-
oi.tr',td p.o*yllendho pl6nu na z|ktadi videckfch poznatkri, ,.je rozddlerr gorejci utili, jak vime, o pohybu Zemd. Kdy doslo u Campanelly ke ti,re,r.
i.ra r.dm p6sem di kruifr, poimenovanfch podle sedmi obiZnic"' 9.u-p'.- !?rr*,.picsnd nevime, je po_uze ziejrnd, le kosmologick€ nAzoiy obyvarcl
.,.ttuii..'".upiesf,uje, p6dtit t.re mn'jak'i kruh jmino,.je v5ak zajimave, Slunedniho stetu jsou proniknuty pj,tliagorejsk), mi"nlz.ory. Cinrparrcll:r
Ze jednim z pdsemjitaLi,,otevien6, rozlehl6 prostranstvi, uproslfednihoz tak6rra jednom olrlld I'*6, Le-se titoobyviteli ,,bliZi br6hnr:r.nfrm a 1>!.tha_
.(str..29).-l-lovoiily jsme :ake ji, o ronr. le ( llrrrp:rrrcili lryl
"zvedd chiem . . .Y' t im je vysvdtlena kter6 vzni kla na z6klad6 gorejc&m"
se ;
loho. Ze Camoanella piibodrobndm popisu ^ejasnbst,
toho, coje na stdnd kaiddho velmi pravddpodobn6 jiZ ve sv.ych prvnich-pr.or.csr.<.lr podczir.lli z ..pj,rlr:i-
kruliu, hovoii'jen o 5esii kiuzich. Podle P-tolemaia se okolo zemd otSti sedm I.{oreJstvi"-a Ze se tomuto podezieni rfrznymi zpirsohy lrr.irril - jcdrrirrr
;ttr;1" - t,[yby tcdy 5yl Slunetni stit budov6n podle geocentrickdho z ,ich mohla bft i pasaz o ,,pochybrostech obvvatclii'slurrtrlniho".st6tu".
piincipu, mdl 'by osm'kruhovych p:isem. Jeho stavba se zd6 odp-ovidat Soudasn6 jev5ak takinutnotdfrraznit. lepasAi v rrodslatti {vvinra ot6zkv
k"""l"ili"r,, svitdmu a tcdv heliotentrick?mu principu' Ten vlak neni ;ro mdsicich u planet) hovoii o probl6mcch. ktcrrrmi sc v l6 do6i zab,i.vaii
,, .ild- dile ni[de jasnd vyjrldien, explicitnd vysloven, vsude naraZime;ett picdni v6dci a.kterC nebyly jelid rozieseny. Prod ji viak Camparrelli n,.-
na velmi opalrne v!'roky. Podle naleho nizoru ledna z hla.vnrch prrcrn gpravil po.zdijif.Udailosti roku 1616 nririr poskjtuji urditou odpovdcl:
spodiv6 v lom, 2e iampanella v podstatE stdl jestd v tradici tzv' vyzn-a- 5. biczna byl ndhle.-vyd6n dekret zavrhujici,,pftha{orejske uicni.i o po_
ilovdlto heliocentrisnru' ( Z. Horsliv), kterf byf piedstupndm skutei-nCho lrybu Zemd a nikolik dni pote papeZ, po"seznimeni"se Jmirrdnim San'ct:r
astronomickCho, matemalickdho heliocentiismu. Campanelliv vz.lah k he- ,l'ficia, piik6zal drit Galilelmq ia;ne niiizeni, aby pod hrozbou inkviziir-
liocenrrickdmu principtr je moznd d6le objasnit-.tim. uvedomime-lr st, rriho so_udy jiZ nikdy ,,-n-edrZel a neutil" Kopernikbvu tcorii. V Neapoli
za iak,ich oodminek Cairpanella psal toto svd dilo, a mirZeme iici. Ze lryl. uvdzndn jeden knihkupec, kter!. vydal knihu badatele I,'oscariniho,
vetiinri svlih praci. Slunein'l sttil,jalijsme jiZi'ekli, vznikl pot6, co Campa- * rriZ se hovoiilo o Lom, Le pohyb Zem6 odpor.idd pismrr. Heliocentr.ickv
pi"zit rt.i5n6 mudeni. Vzni[l vitob6i]dy pro"". proji +cfu, p"*ra9o; rystCm byl na dlouh6 rc|:-rak|zan. Po roce Ititti bylo tcdy ncicn Canr'-
".iru
val. kdv iesld nebvl vynesen rozsudek. campanella piedstiral Silenstvi lxrrrcllovi - vEzni, odsouzcnimu na doiivoti * ale tak(r obvvaiclfrnr ka-
a t;.ind'p;al nrimo' jind svou utopii o leplim uspoi6d6ni spoleinosti' 2' trlickfch.ze-mi jiZ nemoznd,veiejn6 se piihl6sit k romuto sysr'6rnu. otlzk,r
*.rrrL l6b1 bvla ve rl6zeni provedina dirkladnd prohlidka, pii niZ padl do rr r*tm n6hle obraci: nemohlo pak campanellovi spile ikoclit, Zc v slrnci-
.rif.o" atr"..'t, sbornik Campanellovfch bdsni a'spisek Velikj' epilog' Jestli- tln ildti pochybrlje o vdcech (d-. piedcviim o tom, icla Zcrn6 obih6 okolcr
2e v tC dobd jiZ existovaly niifty Sluniiniho sttitu., pak musely b!t]rschovittty slrrrrcc), ke kterfm cirkev jiz fekla sv6.iasn6 stanovisko? ccl6 dosavadrri
nekde mimo-vizeni. Je pochopitelni, Ze za tFchto podminek^se^Campanel- riv:rlr:r nds nakonec vedc k tomu, ddt"za pravdu Camnanellovi. ktcr.ri
la nemohl vyjadiova"t oievi'en6. Vime takC,-Ze od slpn-a t' 16.0"3j,t v5echlY v j,'rlrrd sv6 prdci- i'ikA, ic ve svdtd, jenZ se stal 5ilcnym. jsou mfslitel",
icho knihv do"stalv na Index. Pas6Z o,,pochybnostech obyvateltr Slunednilt-o litll'l lro chtdji uzdravir, nuceni mluvit, jednat a i:it jako iitenci.
ir6tu'' se 'nA,n vSik zachovala pouze v latinskCm piekladu, kterf byl.jak
se mnozi domnivaji, piipraven v roce l6l3 pro vyd.6ni-za.hrantcemr' I'ro- ,\'lurnlnt..strit
ie piedeviim velkou sociAlni utopii, pozoruliodnou, do detailir
'lidski
ro vdlSina bedatelri pfedpokldd6, 7e byl uiind_n v te dob6. T'ento pfedpokla.d ;'r.rnyilcnotr vizi .,neilepSiho" uspoiddrini spolcirrosti. Obsahui,.
zoochvbiruie ten fai<r. ie v roce tOtS ie souhlas s Kopernikem nemohl,stat l,rrlrr srrialistickych a komunistickych prvkfi, kv&li 'niml .ic Campanelia
.ri.d-Etet:i soudni obZalobv a Campanella tedy nemdl dtrvod ho v t6 dobd lrr'rrrr" Poklzid6n ? jcdnoho ze zakladatelri,,utopickiho s6ciarismu rrovti

│ kdyZ vime, j;ki byl ieho skuteinj' nAzor na novd astlono-
Liinit, zvldstd rl,,lry" (Volein), Crcme-.li vsak Sluneini sttit-pozorn(, zjistime, Ze vdtsirra
;;ilj;bj."y. s"tlcttt y t oiur6t Sie(li proto priivemwyslovil n6zor, ze,do.- rrrvrlk'rr.k, aZ na nikterd vfjim_!<r, odporuje ve skuteidosti tomu. jak ro-
plndk mise[ bft proveden jeStC Pfed tim, neZ se Campanella. s91na1ntl ;rrrrirrrr. socialismu. Teze,_i.e Campanelli je jeden ze zakladateid
,,uto_
oo-
i Haizdniim zltrattodajem - nazot, kleri zatim nelze podle oprsu ral(trcky l,I l,'lro sot'ialismu novd doby", se'ndm zp"ociivbfiuie. pokusme se oroto
loiit, al6 anivyvrdiit. Vyjddieni o m6sicichr.r_planet ntmoh.lo bi't ohlasem rrrlP.vrrlr"r rra otdzku, jakd je misto campanelly v deiinecrr socialistickdlro
na Galileiho bbi.r, s.,i,y oLizky, existuji-I,' u st{i+ hvizd plarety trryilrrrf.
a maji-li planel-y mdsice, nebyly sice nov6, ale Prave.otazka. po mesrcrcll H rrrkl:rrl:rklr^rnr utopick6ho socialismu se veclle ca,rpaneliy poditd pir'-
rlr r rlrrr.'l'.
u pla"net 6vla vviesena iZ Gatiieiho objevem Medicejskfch-hvEzd' Proto l\lore, kterli ve.svt fltopii podal ostrou kritiLu tehdejliho syslrl-
.isdtr pochy'bnosii o t"t., otezce naopak dirkazem,2e (rryvek byl napsatt ilr'n,,rrkr,rrr('ho vlastnictvi a vykoiisforrd.ni ilovdka dlovdkcnr (riitv l{aiaclrr

84 85

Ⅲ 」
… …
aznim hnuti propukala sarnostatn6 hnuti ti tiidy, litcr.ii byla vicc rrcbo
I lYtlrl0tl;ria piimo iik6, 2c .,rrt.lzc lidski potrrdly liastnd uspoi'6da.t,
Ie6
mdn6 vyvinutou piedchirdkyni moderniho proletaridtu. 'l'ak v <[obi: r.r:-
;;il;;t,,; ;;;il.,r,-,i*.o"t .orndho vlastnict;i.'). Pioto se biz-ne pii vi'kladu formadnich a selskj,ch v6lek v Ndmecku novokitdnci a T'homas Nltinzcr.;
-.I.:iri;-,;.iiiii. -vsi.,ri utopickcho chalaktcru- hovoii o socialnich teoriich, za velk6 anglickd revoluce levelleii, za velkd fiancouzsk6 revolucc Babcut.
;,:ii,:iJ. ia.afu s6oletnosti'nach6zimc nryilenku spoledenskeho vlastnictvi. Tyto revoludni vzpoury dosud nevyzr6li tfidy byly provdzeny pi.islrrin,irrri
"i"li'k;;;,';;iatli" *vil.nk" objcvuje d6vno pied Morem a Campanellou' tebretickj,mi proj&y; v t6. a l7 stoleti utopickilii;ni ide6luich spolt,ilr.rr-
'.,i".ii"2.i. ."-furil hirtori. sociilistickdl,o my5lcni hlgybeji do d6jin.-Tak skfch pom6rtr,; v 18. stoleti uZ piimo komunistickd teorie (Morelly a Mab-
i.rpiif.i"i * F,iozofcki enc,klopedii (sv.5, Moskva 1970; pod.heslenr.Uto- !y). PoZadavek rovnosti se ui neomezoval jen na politickd pr6va, alc rnt":l
uiJkt socialismus inriZem"e ii'st: ,,U vSech nd.odri byl vznik tuZeb o-b- byt rozSiien i na spoledenski postaveni jcdnotlivcti I rnily b11't zru5cny ncjcu
irhrriicich z6rodky socialistickelro mySleni spojen s exislcnci soukromeho tiidni vfsady, ale samy tiidni rozdily. Novd udeni sc tak'poprvi obicvilo
;i;;;'i;i;i;1.;;"rJi.r""i- spoleinosri ira riidy a" vznikern vykoiisr'ovarelskd
y po_dg!6 asketickdho ko:nunismu navazujiciho na Spartu-a zatracujiciho
snolctnosti.,. (s. 229). Neidtrlczite.lsi prvky utopickdho socralrsmu vznrl{ly jak€koli trLivitrli Zivota. Potom n6sledovali tii velci uiopist€: Saint-Sirnon,
;";;ri;k;; R;;k"; Ririe: mytis 6 zlai6m vFku, diskuse staroieckich spolec- F'ourier _a... .Owcn". (Spisy, sv. 19, s.212-213). V tdchto vdt6ch jc Jro-
nrvslitt'lfr o problimu rnajetkov6 nerovnosli a ,,piirozendhq :taY.u.' dle na5eho ndzoru vyznatena piesnd situace, ve kterd vzuikd vlastni-.soiizr-
,r^ti. ror',roit6isk6 rclormy ve Spartd, platonskh u[oplc, k.trzuJrcl s.oukro- listicke udeni: jde o dtsledni rozvinuti ide.ie dcmokratismu v bur.Zoazrri
m6 vlastnictvi atd. Velkf vliv pak rndla socialni udeni ranfho kiestanstvr, revoluci do jcji socialistickd podoby.
or.dpovdd bridouci'obccnE lidsk6 rovnosti, bratrstvi a s.potiebi- V dobd-vzniku utopickdho socialismu byl kapitatistick!, vfrobni zpirsolr
"l."fliiii.:i
ieiskiho komunismu, i sociAlni utopickd molivy rozvijcnd^v herezi,ch a s nirn i tiidni protiklad je5t6 velmi m6lo vyvinut. 'Iir ncrnohlo ncovlivnit
*aidensk.i.ch. lolardi.r, novokitdnctr a dalsich sckt. T. More a-Campanella
zakladatele socialismu: .,Nezralimrr stavu kapitalisticktl vfroby, nczr.al(.
i.f, 'ituri"i-i',,ruttudateli" utopickdho socialismu:.,,V komunistic- tiidni situaci odpovidaly'nczrald tcolic. Iici,'rii spolci:r:rrskf<:lr (ilolr, ktcrtl
"IiJ""
ili.'.,f., ,, .rif.f, f . Moru . Cumpanelly piesel ,topick.y' socialismus.od.spoled- bylo jeltd skryto v nerozvinutfch ckonorni<:kfclr vz.tzrzi<:h, ini:lo bft zplo-
,,t1o maietku v podobi iednotn6 spoti.eby ideji spoleacnske vi,roby." (
k tam-
vsak poukazuji na to, zeno v.hlav6... Tyto novi soci6lni systdrny byly ul picclcrn odiouzzt:rry
;;;:;.r9rt. N;kieii autdii,napiikiad I. N. osinovskij, k utopiinosti..." (Spisy, sv. 19. s. 2l'5-lzb).'Utolritirost rchdciSilro sti-
Zc nokrrs vdst piimou linii od antickfch a sti'cdovdki'ch utoprckychTovnos- cialisrnu uliil tedy Engcls rra zdkladd vztahu tcorie a korrkr.dtni lristor.icktt
rrilk\ich tuLcb a:L k soudasnCrnu vddcckdmu socialisntu mdr pouze abstrakt- praxe: ,,Socialismus je pro n6 v5echny v1i'raz absolutni pravdy, rozurnu
ni a riclristoricki charakter. Plir.cm poukazuji na lo, Le ljoic!y soclallstrc- a spravedlnosti", pravdy ,,nez6visl6 na lidskdm dd.jinndm v1ivoii". Opr.6v-
k(ch tcorii ie nutn6 hlcdat v konkrctnd histolickych podminkach,.ekono- ndn6 pak Engels mohl tak6 napsat, ie moderni socialisrntrs ,,svou teoi'etic-
nii.l.i..l, fa(toreclr a r:ikoli.ien na zdkladE urdit.ych podobnosti v nazorech kou formou sc jevi zpotdtku jako ddle dovedene, .jakoby drhslcdndjii gro-
rrizrii,ch mysiitelu. Kdybychom napiiklad uldovali utoprcty soclallsmus kradovdui zdsad, kter6 vyhldsili vclci francouz5ti osvicenci lB. stolcii".
iako icorii.'ieiim1 zikladnim principcm je negace soukromeho vlastnrctvr, Utopickf socialismus tecly vznikl jako historicky nov6 odpov6d na problCrrr
';k*b;;-d;-;;eii z tl6jin sbcialistickeio mvslc,i vvlou6it tv mvslitele, uskutelndni 6pln6 rovnosti lidi a nastolcni soci6hr6 spravccllnosti, kterf
it.r" Nlarx a Engels pokl6dali pi'imo za -otce. zakladalele modernrno buri.oazni revoluce nevyielila. Vystoupil s principem dfislcclndho lozvinrrii
,".i.fii.".,-S.i"t-Simoir" a Fouiiera; spoledenskj ide6l t6chto.utopic- politick6_, ohdanskd rovnosti v riplnou rovnost, rovnost sociiitni, ktcrr': .ir:
krrch socialisttr totiZ nepicdpokladd odstlandni soukromeho vlastnrctvr' rnoZno dosdhnout jedind ccstou socidlnd.ekorromickj,ch picrni:n, pi'r:nrin
;iil;;;k,;tJi. tt.,tt,i klasikov6 marxismu hodnotili lrizni socialni forem vlastnictvi. Korrkrdtr-ri podoby tdto cesty ovlein jciti' ucnali'zl.
,,1:""i. r"t, liiiih ti'idnost, ot|z'ka, ii zAjmy tyto tcoric vyjadiu.ii' Na tomto Utopickf socialismus byl tedy ,,utopickj,m" uienim tcpnc z hlediska vi'
zikladC'wd€iil V. I. Leni. z m.o2svi socialistickfch teorii po-uze teorn deckiho socialismu. Podstatnou specifikou utopicko-soCialistickdho nryil<:-
irrioletii.skeho soci a lismu ia.ko sku tci'nE socialist i ckou. Z,akladalel6 marxrs- ni je kor_rstruktivni charakter jcho socialni kritiky, v t€ di oni miie vych6:tcji-
I," "lf, a.t , zovali, Le .lidiLrd proletari6 t jc touodpovidaJi
r iidou, ktctd mtr.Ze. vytv,o-
p.rave JeJrrn zaJ- ci z pozitivnich vjsledkfi dosavadniho histolickdho vyvojc, usilujici o roz-
iit sociitistickou spolctnost, protoZc tylo cilc voj uri'itfch re6ln'ich historickfch tendenci af jiZ technick6ho, vddcck<':ho,
nrtim. 'fo neznarneni, 7e by odtlhovali proletSi,s-kj' socrallsmus od,vsecn politick6ho nebo u ndkterfch autorfi jiU piimo matcridlnd vfrobniho clra-
oict-lclrlzeiicich teorii, naopak, casto zdfirazirovali, Ze vFclccky soclalrsmus rakteru. 'I'ento znak odliiuje vlastni socialistick6 utopie od viech pi'edch6-
i" .r..L.rs-traund spoien .,s tisiciletll'nri tuZbami rniliontr vykoilstovanych
kterd mfr- zejicich soci6ln6 utopickfch protivykoiistbvatelskfih udeni. Mimc zde
;';,rir;;i;5[ir6io"a t i2aetro vvkoiisliovdni"' Tedv tuzbarni, (lo.Je pak vlastni na mysli pi'edeviim ta jcdnostrannd kriticki udeni otrokiiski a feuddlni
L.crnc razvat socialistickfmi v Sirokdnr slova smyslu' cpgclly - v ncj5irlim slova snryslu socialisticky utopick6
utopickf socialismus? V souhlasc s Mat xetn a l-ngclscm..vzdy zcl.uraznova- vala ideje soci6lni rovnosti, beztiidni spoletnosti,-spoledniho -, kter6 obsaho-
vlastnictvi
.,i.- turlr"nim iekaltdd idca ie horrcc korrcit odrazcrn.]ii vzniklycll hlsl"o-
";r;b- i, iiii zrtd., kterd viak byla obr6cena do minulosti a idealizovala napi.iklad v po-
i.ttiii t;hdy, kdyz jiz cxistuji,cbo alcspofi vznikaji dob6 piedstavy o zlat€m v6ku ran6 obdobi lidsk6 historie. K-nim je ticbn
mateli6lni"r"ika
podmirrky pro jeji uskutedndni, lze vyslovlt tczr'
odp6,r'idaii"i
vzniknout diive, neZ poditat i literdrni utopie 16. a 17. stoleti, piedevlim pak Campanelltrv
iJIJ""-rlliiti;;;;., vlaltnim slova smy.l'-r rremolla jc ,llunelni sttit.
;; ;;[;il; krpiialiiricke spoleienski'vztahv' Jak s znitmo,.klasikovi l)odivejme se proto blii,e na liter'drni diskusi, kter6 se vedla v 16. a I7. sto-
marxi"smu'spqi6vali jednozriain6 vznik idcjc socialismu prvnimr btvzoaz- It:ti v It6lii o ,,nejlep5irn" uspoi'6d6ni spolednosti. Tuto rozs6hlorr diskrrsi
nimi revoluleini v ni odraz snah a tuZeb pi'cdproletarLatu. t,ng,els s rrrnoha ritastniky * vddci, umi:lci, tcology a filozofy je molui i.aso','i.
" "iden
napsal v prilci Vj'uoj sociaLisntuodutoltieku[dd:,,"'Pi'i kaZdem velkem burzo- -

00
ワ′
86


ツ. 珈 ‖
││││‖ ││││││‖ ││││││││││‖ ││‖ ││‖ │‖ ││‖ ‖
\,\,lnczit dvac6tfmi lety 16, stoleti a prvni dtvrtinou I7. stoleti, tedy zhruba Iite'ill,i diskusi je typick6, ze se v ni iestd pr.osazovalv ide:ilv rnal,jr:lr srir.-
rlolxrrr rnezi prvnim vydrinim Morovy Utopie v It6lii v r. 1548 a vyd6nim cloviJ<fch vfrobcr3r o.rovrrosti a sprariedlnosti, totiz i3e6ly r'ovn6 6,r,.zc,r/.
(iirrnparrellovy utopie. V td dobi vznikla cel6 iada socidlnd utopickfch vyrobya.spotieby. Vfrobni a soci6lni promdny vlak SIy jinou ccsrou: bylrr
di'I, v nichZ byly pojedn6vdny piedev5im otdzky vlastnictvi a nejlepilho teprve historickou rilohou kapitalismd tyto omezen6. r6zpt{len6 vvrobrri
st:itu. Bylo piiznaini, Ze v centru polemikystdla piedstava o zlatCm vdku, prostiedky zespoledenbtit, koriceatrovat, ioziiiit a pfei-enii i, ,;;;,;l peky
ktcri u iady autorfr nebyla jcn vdci liter6rni m6dy humanistri, ale stala dalSiho v;ivoje vfroby.
se viiZnou souddsti jcjich argumentace a kritiky tehdej(ich pomdrfi. Pie- lznik zboini vyroby, vliroby pro smdnu, a s' tin,
dcvSim pro kritiky soukromdho vlastnictvi se stala vfchodiskcm projejich Ingjgny_ nebfvaly rozvoj potieb pak zatladii stibdov8kbu vfrobu i ideiLly
jejich ilenri.
vfklad spravedlivCho soci6lniho i6du. Rada autorri, irtedev5im pod viiiem
antickd tradice ajejiho pojeti dasu, popisovala blailen! piirozenf Zivot prv- .c3qlpanelhiv slun(n! stdt stoji na konci_tdto diskuse a pati-i nepochybnd
nich Iidi, kteii Zili v souladu s boZskfmi z{kony piirody, Tento ,,piirozenf \jejim vrchohim. Pi.ipomeirie si nyni ieho hlavni soci:ilnd utooi'cke illeic.
ObyvatelC Slunedniho stdtu maii l,E."dno,p.t"d"e-i" ,a. ;;i;;;; i;_
stav" byl stav6n do protikladu s vlivojem civilizace, v podstatd se vlim kdkoli soukromc vlastnicrvi, kter6 je pokrdd i""
Spatnfm a zli;m, s dim se autoii setk6vali ve sv6 dobd. V r. 1543 vylla na- nem6.vlasrni dAm,.manZelku anid€ti, vSe pati.i"iiii^i"
r.u..i"i. Zaa1,v
piiklad pr6ce Roseo da Fabianiho, ve kter6 byl zlatf vdk vylidenjako doba, st6t;; k;;r;il ;;tf;b;'c
rozo.eluJe. Lrde maJi v podstatd vlichni steini potiebv. iakisi rnlnimum
ve kterd byly ,,viechny vdci ve st6t6 obecnj,m vlastnictvim". Mocnjzm a st a tn i yi?.dv poro." 6
-sleduj ""
i,r aby ni kdo ed[sil-v J i,i;;;
";;;
impulsem pro roz5ii'eni ideje spoledensk€ho vlastnictvi, kterd byla do tC Dtat,vse, ,ctiJ poainaJe pohlavnim iivotem. jcrrz se odehrdv6 po dozorc,r
;;;i;; i.
d.oby iivir piedeviim v anabaptistickim a antitrinitei'skdm hnuti, se stal .,vrchniho fiednika pro plozeni d6ti". K po"hlavnimu srvktr ic'ricba novo-
italskj'pieklad Morovy Utopie,kterj, vydal r. 1548 v Ben6tk6ch spisovatel leni, piesnou,dobu pak urdi astrolog a likai. campanclra iomu pi.illidi
a vydavatel A. F. Doni (pieloZil O. Lando). Doni s6m pot6 vydal knihu ve svdm sociiilnim. systimu velk j, v,iinam, p;'o l oZc,yrl.d k",,, .r,1;iilovir r.,,,_
(I mondi del Doni), ve kterd lidil obraz ide6lni spolednosti, zaloien€ na Iro,apiisn6.iizcndho plozeni jc prf ,,slroda'vr.sr.lro1,rio51c6h, nruivcch ize_
kolektivnim vlastnictvi a povinnC pr6ci viech podle principu,,kdo ne- vn- 15ku lidi". soudasnici jsou si pak tak podobni, ie si ,ic'ncz6vi<.1i. st6t
pracuje, ad neji". tak nejlipe petuje o odsJrindni.sobectvi: .,zbavirrie-ii-s. r.u".i"i,-rtirtrii"
Ve druhd polovind 16, stoleti z|jenl. o t€ma zlat6ho viku st6le rostl, pie- v nas Jen l,rska ke spoledenstvi," ve vsech oblastech Iidskcho zivora iso,
devlim v souvislosti s vfkladem ideje rovnosti. Je typick6, ie tento mftus
︱︱ ︱ ︱ ︱︱ ︱ ︱ ︱ ︱︱ ︱ ︱ ︱ ︱︱ ︱ ︱ ︱

l)roto piisnd,respektovdny zAjmy st|tu, ,,zAjrny jednotlivcfr pak jen fr"iuit.

zalalbj,tvyui.ivLn takC piedstaviteli protireformace. Ti vnesli do jeho vf- poKuo .lsou cleny statu".

kladu piedeviim morAlni othzky a pojimali ho v duchu piirozeni teologie. Existuje skutein6 rovnost potieb redukovanfch na minimum,
Z cel€, iady autorri zaslouLi pozornost piedevSim G. Vida, vddec, biskup, ,,nikomtr


nechybi nic, co i{ nutn6". jednotlivci mohou mit sice ndkdv r.izlni ordni
bdsnik, rliastnik tridentskCho koncilu. Jeho pr6ce Dialogi de rei publicie ,ebo touhy, nemohou je.viak v zddncm piipadd usookoiit. cer,i'Zivor

dignitate (1556) vyuZiv6 v!.kladu o zlatdr:'r v6ku proti stoupencrim odstra- sluneiniho sr6ru nrohih6.podle pro-myltenyitr predpisti,.lejiihz pieJtoupc-




ndni soukromCho vlastnictvi. V prvni d6sti tohoto dila rozmlouvaji spolu rrl se.krutd trestainapiikl;d zeriu,-k;6;I['/, i."hi,po [ia." rirrL-,.,&it
Flaminio a Vida: zabj,vaji se otdzkou, zda je n:utni, st6t. Flaminio zaltevi




stfevice s vysokfmi.podpatky, potrestaji smiti. Ndkti"r.lim vinikfrnr jc dovo_
nAzor, tze zlatf v6k byla doba, ve kteri lid6 byli piirozend dobii a nepo-




Icno, aby sc usmrtili sami, piiiemZ oitatni obdani sc rmouti, Zc",,musili
tiebovali proto st6t, prostiedek nisili. VEichni se podrobovali dobrovolnd rrdseknout zahnivajici ud st6tu,,. pr:icc ic rozddlcna rovnon.,d.n€ rrlcri




a piirozeni boZskj-m zdkonfim, totoZnfm se z6kony piirody, vlichni si byli vicchny,-vsichui tak:ii onak slouzi stdtu. Spoledrrf maietck iini ..vscchnv



rovni v chudob6 a skromnosti. Flaminio tak vyslovuje r;,ilzory, kterd sdileli z.e.ovei bohat'imi i chudfmi: bohatfmi - - po.6vadi"maji vsechiro, chti-




takC Roseo, Doni a dalSi autoii, s tim rozdilem oviem, ie v jeho vfkladu (tyrnr nemaii Zddn6 vlastnictvi.,. -
Zili lid6 zlatiho vdku v podstatd piirodnim, ne-spoledenskim Zivotem; - protoZe
︱ ︱ ︱ ︱ ︱︱ ︱ ︱ ︱ IL I I H




srritu je. n65oZ enstvi.. Z toho taki vypl!,vit,,velik6 svornost v(,
Flanrinio odsuzoval nejen st6t, ale i organizovanou spolednost vtrbec. Dru- lll]rd"+
xtiltC,_podporovan6

trvalou vziiiemnou Idskou a pomoii... Obvvateli-rai; Slu_
hou ddst Dialogfr vdnoval Vida drikaztm nutnosti st6tu a rozvoje v6d a ie- r r'f ni ho stdtu.,,nemilosrdnd pion6sleduji
n epi6let. uozinit"i' ;




mesel; nach6zime v ni tak6 kritiku tehdej5i utopickd literatury: Vida
r

n.r'lkaJr, zc neJsou hodnr, aby byli poiitdni nrezi lidi.,."a
odmital vfmysly autort fantazirujicich o stdtech, ,,kterfch neni, nikdy




'l'omu vSemu odpovidaji talid v1;r.obni pomdry.
nebylo a nebude". Do popiedi stavdl piedevlim potiebu ndvratu k oprav- NemfiZemc se zde setkal




B ()bchodemJ,zboi.ni u,irobou pro trh.-Existuje v podstatd jen naturdlni
dovdmu kiestbnskdmu Zivotu. Proti ideji spoledndho majetku vystorrpil takd r,iilronaplo pi'imou spoti.ebu, penize se razi jen pro,,zpravodajc.,a,,vyslan_




dominikdn F. Figliucci v knize O politice. V ide6lnim stitd by podle ndho r'(' . .1{Dy ncDyty lozvraceny mravy ve st6td. obchoduii obvvateli s cizinci
I II I


mdlo existovat jak soukromi, tak spoleinC vlastnictvi, protoie uskuteindni lrrr rr mdstskfch bran a otroky pouzivaji pro pr6ce-icn ia
ide6lu rovnosti nespodiv6 pouze v rovnosti majetkovi. -este,n. slunedni




rlrll .)c typicky zemdddlskou stiedov6kouipolbtnosii s iemeslnou malovfro-
Diskuse mlla vfrazniJ socidlnd kritickf ndboj, kterf vfstiZnd vysv6tlil




ltr... Za nejiest,djli povaZuji jeho obyvateld ,,vojenstvi, zemdddlstvi a chov
B. Engels, kdyZ napsal, Ze procitajici pochopeni nerozumnosti a nespra- rlrlrytka". St6tni.reglementace v3ak




nekleri nov6 prvky: obyvateli
vedlnosti st6vajiciho spoledenskiho ztizeni je piiznakem toho, Ze v meto- lill zvlii5tnim kolektivnim iivotem lfinaSi napi. st6le se poirybuji a pracuji




d6ch vfroby a smdny probdhly ve v5i tichosti zm6ny, s nimiZ neladi dosa- v rxldilech apod. -
vadni spoledenskf i6d. Od ti doby, co do dijin vstoupil kapitalistickf vj,-




( irrrrrpanella sc'_ nrnohokrdt
robni zpisob, uvaZovali jednotlivci a celd sekty nejednou o pievzeti viech (,,'l'vrcli*,
v celdm svCm dile odvol6v6 na zlati, vik
vlich,i tsnto Sre,r touZeb.i piejia L,e pr" ,re pi.*i.irri,ii
︱︱



Ze si
vj,robnich prostiedkfi spolednosti jako o ide6lu budoucnosti. Pro italskou rtrlitt<:k zlatdho vdku"). dasto pak r,fslovri ,ip"l".ri".;d"i ;r, ;.;;;i"J,_
88 89

iiir llll ■
Li jako vzor: obdobi ranCho kiesdanstvi, ,,apo(tolski vdk", a poti kld5terni,
mni5sk'itivot s ieho oiisn'im i6dem a piesnimi requlemi, IVftiZeme proto
oprdvndnd porriiordt .ie(o utopii za' vfraz kiest-bnskfch stiedov€kfch
ide:ihi, kteri Campanella pozoruhodnd skloubil a pietvoiil v utopii ,rnej-
Iepii spolednosti". Stein6 t;k, z hlediska na5eho dosavadniho vfkladu, mri-
Zeme vyslovit nAzor,-i,e tato utopie nemi s utopickfm socialismem jako
piedchfidcem v6deci<6ho socialismu tCmdi nic spolethdho. Je to utopickf
iovnostriiskf komunismus, uieni, kter6 na rozdi[od utopick6ho socialismu
a komunisrnu ,,zdrivodiuje jako svrij ide6l bezpodminbin6, riplni,.abso-
lutni podiizeni osobnosti, ihdividui n6jakd abstraktni ,spoleinosti rov- Rudolf】 くuさ la
nfch' stAtu jako takovdmu, obdin6 atd." (A. I. Volodin). Rovnost v t6to (〕

uiopii -neni ro'inosti vlastnikfr, kterri by odpovidala utopickdmq socialismu
a komunismu, je to absolutni rovnost viech ilenti spoleinosti ve smyslu
rovnfch, neroziinutfch potieb, tedy v podstatd ide6l minima, chudoby.
Je zi{mi, Ze toto primitivni a jednostrannd ieleni problCmu-obecnd rov-
nosti, piesn6ji vztahu individua a spolednosti, nemriieme rozhodnd pova-
rzovat2a,,utopickf socialismus nov6 doby". Na druhC,strand to, Ze-o ta-
kovCm hrubdrir a isketick6m rovnost6istvi snily za stiedovdku rtzni hnuti,
hcreze a sektv. bvlo samo vrirazem hlubokdho protestu proti vykoiistbvini,
ndsili a zlu to6ot6 svdtu, to,ihy po svobodd a spiavedlnoiti. V tom-to smyslu
musime pi'edevlim rozumdt Cimpanellovi, jeho irsili dob-rat se_filozofic\Y
- (,,Mf si totiZ nepi'edstavujeme n6B st6t jako ziizeni dand Bo-hem, ale
jako spolcdnost vytvbi'enou prostiednictvim filozofick€ho usuzovdni, a va-
chdzinre pii torn z mo2nosti iidskiho rozumu.") - takov6ho zptrsobu ieie'
ni, kterj, by nutnd, tj. podle filozofickdho rozumu, vedl k nastole-ni soci6lni
spravedlnosti a rovnbsii: ,,Stdstimje nezbytnost, jei n6s nuti k dobru"'
Ples to, Ze byl Campanella v r. 1603 odsouzen na doiivoti, pokradoval
v z|oase za obhdieni ivdho oiesvdddeni o souladu pi'irodniho a niboZenski-
ho iozn6ni. Kd"vz v r'. ttilO kardindl Bellarmin, povdienf zkoum6nim
Galileiho uteni, ozn6mil, Ze udeni o pohybu Zemd odporuje Pismu, nev6-
hal Campanella vystoupit s Obranou Galileiho a dokazoval, ie bih a piiroda
i zptsoby jejich pbzn6ni si neodporuji a nesmdii si odporovat' Na druh6
strind v{at "ookiadoval Campariella-v niboZeisko-politi.ki"h otizkAch
v irsili o sbliZ'eni s oficidlnimi ierory cirkve, o piizei vysokfth cirkevnich
kruhfr. O tom svdddi cel6 iada.ieho praci, napiiklad PoraZmj ateismus, dilo
o katolizadni misii atd, Ziskal si tak piizefi n€kterfch vfznamnfch kato-
Iickfch osobnosti, napiiklad A. Schoppeho, jednoho z nejvdt5ich protivni-
ktr protestanstvi, i<terf se podilel na zaloLeri KatolickC ligy a psal polemiky
a pamflety proti heretiktm a schizmatikrim.
Soutasnd jeho desetilet6 pi:itelstvi s luterinem T.lAdamim vedlo nejen
k prvnimu" vy ddni SluneCniiro stdtu, ale takd k pokusu 6 realizaci tCto utopie.
Jeho prostieilnictvim projevily o Campanellu zdjem protestantskd cirkev-
ni kruhy ve Wtirttembeiku, pi'edeviim vfznamnl? Iuterdnskf- duchovni
J, V, Andreae, v'iraznd postavra celdho protestantskCho Ndmecka. Z jeho
珊辟︱

Iniciativy pak'doSlo k fokusu o zaloi€ni spolednosti Civitas Solis, iejiZ
existenci ukondila tiicetilet6 vdlka.
V Rime se situace pro Campanellu vyvijela nejprve piiznivd, piedeviim
na zd.kladd. obecn6hb z6.irnu o astrologii, kterC se Campanella rispd5nE vi-
︱胴柵柵︱

noval. Jeho my5lenek bylo taki vyuiito pli zaloLeni Congregatio de pro-
paganda (Odddleni pro propagandu) ve Vatik6nu. R. 1626 byl Campanel-
la konedn6 Urbanerir VIII., kterf mu byl piiznivd naklonEn a znal i'adu
jeho praci, definitivnd zproStdn doZivotniho rozsudku. Jeho iivot se v5ak

90 91


●コ ー ーー ー ー
POZNAMKY

l. Rozmlouvaji host-moieplavec z Janova (Nautarum gubernator
Genuensis hospes) a velmistr i6du hospitalitfr (I{ospitalarius
ma.qnus).
2. Taprobana
- starobylf n6zevjednoho z ostrovtr Indickdho oce6nu,
nejspiie Cejlonu (ad se tak ndkdy nazj,val i ostrov Sumatra:
v jednom vyd4ni Ptolemaiovfch spisfi z r. 1552 napi. dteme:
,,Taprobanam insulam hodie vocant Sumatram"). Zerndpisn{"
poloha Cejlonu (Sri Lanky) neodpovid6 poloze ostrova, o nErnt
se mluvl v textu, nebof Cejlon neleli na rovniku, nlbrL rnezi
rovnikem a obratnlkem Raka, Av5ak na starich rnapich, kter6 asi
vid6l Campanella, prochdzi rovnik ostrovem Taprobanou.
O tomto ostrovd je uL, zrninka u zemdpisce Strab6na (nar. 64 pi.
n. 1., zemi. 19 n. l.), u Plinia (23-79 n. l.) i u jinj'ch starov6kfch
autorri. Zmiiiuje se o ndm i More v Utopii.
3. Sednt obdZnic - podle Ptolemaiova syst6mu Slunce, Mdsic, Merkur,
Venu5e, Mars, Jupiter a Saturn.
4. KdlZ jsen prolel seuern{ branou.., - Mechanismus t6to zvedaci
brdny piipomin:i norm6lni br6nu tvrzi z doby Campanellovy.
Zbytky takovC brdny se zachovaly v rozvalin6ch janovskC pevnosti
v Sudaku na krymskdm poloostrovu.
5, Klenba chrdmu zn|zoriuje nebe tak, jakje viddt na rovniku.
.fiZni i severni p6l jsou v protilehlfch bodech dolni kruZnice
klenby (kupole) a rovnik a ekliptika (,,velk6 kruhy") proch6zeji
jejim stiedem, ,,Mal6 kruhy" jsou rovnobdZky, Tak jsou v5echny
tyto kruhy (nebo polokruhy) postaveny ,,kolmo k horizontu", tj.
k rovind hlavni kupole. Uspoidd:ini chr6mu, jakoi: i uspoi6d6ni
celCho st6tu piipomin6 schima planetdrni soustavy, jak si ji
Campanella piedstavoval. Toto,,astronomick6" uspoi6d6ni je
zdi:raziovdno i ,,koulemi" na olt5ii a sedmi svitilnami,
zn/rzorir$icimi sedm planet. Ve vyddni z r. 1643 je k popisu
chr6mu piipojena pozn6mka -na okraji: ,,MojZi5 po vzoru vesmiru
podobnd popisuje chrim ajeho svdtla."
6, .,, aitr,fi,iichZ, rozezndaaji tiicet iest. - Campanella zvdtluje obvyklf
podet smdrtr vdtru (,,rumbt") z tiiceti dvou na tiicet Iest, neboC
je to ndsobek Iestky,.jiZ Campanella pfidital mystickf vfznawr.
7. Nejo$iim alddcem je u nich kndz, zoanj o jejich jazltce Slunce. , .
V prvnim vyddni Sluneiniho statu je nazj,vin vj'slovnd Slunce -
Sol. V dalSim textu ho Campanella nazyvA bud Sol, nebo pi5e
-
astronomickou znadku Slunce * O. Ve vyd6nTch z r. 1637 a 1643
je nejvySii vlidce nazi,v|n HOH, ale d6le je oznadovdn bud O,
rrebo prostd O. Podle textu prvniho vyd6ni nezaviLdime nizev
HOH, kterf neni v italskdm textu.

92 93
17, republika, monarchie ti aristokracie - Spoleinik janovskCho moieplavce cti. I l. dtini z6sluhv a- 12. dunr nepi{telsrvi a nesr,ob,xlr,,
vyclnlzi z Aristotelovfch ,,spriivnfch" forem sdtniho zlizenJ (viz , piizniuim aspektu s Jupitereit __
Aristotelds, Politika). Janovan neodpovid6 na hostitelovu ot6zku - -.,.,:d.*;r.rh se dFli na dlvind.:t znameni po 3Uo
piimo, ale zaiinh popisovat stetni ziizeni Slunedniho st6tu, d6vaje S-.:5 iBr.ran ,p
Pi+ o , Bliienci
,
rr .,.R.ak cc . Ler. &,'parrna r{ .
idrovefi najevo, Ze toto ziizeni neodpovidA anijednC definici Stir .Ill ..Stielec- f . Kozorolr 7r. Vodnn; :,
z Aristotelova rozddleni. Yalrl =.
Ry!t' X,, : vychAze.jir:e rd kr r-.reh.rkolir b,,<iiYz.vir.ohrulrrr.
18. ... mili by aice ldsky pro bliZniho. - Po t6chto slovechje ve vyddni mfrierne do zvFrokrrrhrr vepsat rovuosrrarrnf rroi0helnik.
z roku 1643 je5t6: ,,jakfmi byli v dobdch apo5tolskich a jaci dryirihelnik (irve.ec.r a sestirihelnik u , t t..3no[Llir bodu nrfiiernr:
jsou ve svd v6t$in6 i nyni", coL je zjevny ristupek,,duchovnim vdst p-rfimdry kruhu: tirn dostanerrre asbekty. v nichZ isou iednv
a mnichfrm", nesouvisici s pfedch6zejici rivahou.
19. Augustin (354-430) - jedna z hlavnich autorit katolickC cirkve. -bod' kruhu k dr.uhjnr. Vezmeme-li rrhpi.iii.chozi bod r,ri'zrai,r"ni
20. ... Ctyii uieni starcd. - r'dalSich vyd6nich jejeltE : ,,ze v5ech
LY} , tI,, ttvidirne,.2e brtde v plotilr:lrlir,r ailtcktu ,t. rzr,. ol:r_rzir.i;
s VodnAient
nejctihodn6jSi". .*.: i.e sc.o {t0'' liSi ed lrodrr yriznamcni U1,Ui U
a -Stifa lI[ , (to jc tzr'. kr.adlatula):. Zt: o l2(l,,sc liSi od piisl,ilni,l,o
21. ..-. musi bjt tito alldcoad nutni flozofy, dijepisci., poli.tik2 a-f2zi,@. - Ye I)od. \'e z,ameni Bera,rr .f a Stielce I itzv. rr.iqo,; a'<r fi(), isori
vyd6ni z roku 1643 je je5t6: ,,Tot€i,, se tfk6 i druhfch dvou
vzd6lcnr' pi'isltrlntl boclv vr: zrvuucni Bliienct, .i-L V"i, ';" "*"
spoluvl6dcir."
ve vyd6ni z roku 1643 ,,kov6istvi" scxtiJi;t. S bodl'r, osrarnich zn;rrrrr:nic.h ,,,rri ,,,,.";.orrn(, trrxl
22. .-,. k truhldfstal, koadistoi,.. - _!yy.
.vc l.\,u t, Zidtttlrrr
:tspektu.
chybi. Plarretl poloZcrre v rtrznfch znarnerrich zvcrokruhu nrohou ordvi
23. ... znameni Berana,Raka,Vaha Kozoroha. - d.21.bi'ezna, 21. dervna, tak bir r- rtriitych vzdjernn!'ch aspektech. '[.yto aspekry se dililv
23. zhii a 21. prosince podle ttyl roCnich obdobi. Zde jde totil rra plizrrir'( idob.ri; a.nepiiznivd /Spat,,er; kpiizriivfrir pu[i '
o znameni zvdrokruhu, a ne o stejnojmenn6 souhv6zdi. (Yiz niirc
pozn. ,,trigon" a ..scxtilis", k nepiiznir,(.rn ..kvadraitrre., a' ..o1irzice,,.
-... 26).
24. k Bohunebesklmu... - vevydAni zroku 1643 jejenom,,kBohu".
25, V ddvn6m starovdku panovala piedstava o tom, Ze socha, na niZ a
se divaji ieny pii poCeti, urti zevndj5ek potomstva. V bibli se
vypravuje, ie Jakub pokl6dal pi'ed skot pruty s vyiezanfmi p6sy
.na kriie, aby se rodil skot pestri, s tedkami a skvrnami.
Campanella s6m doporuiuje tento zpfrsob pro vznik krrisndho
potomstva jak u lidi, tak i u zviiat. (Viz v oddile O chovu dobytka).
26. Tuto hodinu urCuje astrolog a likat... - Campanella byl jako
piivrZenec a znalec astrologie pevnd piesvdd(en, ie okamZik podeti
musi bft v plesn6 shod6 s polohou planet a hvdzd na nebeskd
klenb6, nebod podle astrologickdho udeni to urduje tilesn6, du5evnl
i mravni kvality budouciho dit6te. Abychom si mohli uddlat
piedstavu o tom, co m6 Campanella na mysli svfm popisem
polohy nebeskfch tdles v dobd poCeti, je nutnd znit toto:
I. vlechny ,,planety" (tj. Slunce, M6slc, Saturn, Jupiter, Mars,
Venu5e a Merkur) ddlila astrologie na prosp65n6 a SkodlivC;
k prospd5nfm patii: Slunce, Jupiter, VenuSe a Misic, k Skodlivfm
Mars a Saturn. Merkur byl povaiov{n za planetu mdnlivou a bez
strilfch vlastnosti. 2. Pro astrologa nebyly dtrleZitdjenom planety
samy o sob6, nfbrZ ijejich poloha ve znamenich zvdrokruhu
i jejich vz6jemnd pos[aveni.
Slunce a pliznialm doml
- Venule a Merkur stoji na ajchod od
ukazuje na to, Ze v danf okamZikjsou to
-
,,vederni planety", nebofjsou viditelnd veder po z6padu slunce._ -
,. . o pitzni.aim domi ,,Domy" jsou smyllend dily oblohy, nehybn6
virdi obzoru danCho-mista; pi'es domy se pohybuje zviietnik se
svfmi souhvdzdimi nebo znamenimi a planetami. ,,Domi" je i:di"'{-t,+"l:,rlfi iffi#il;?Bit;m*t;tl:,Hil:.....
nebo Stielce, nebo. Vali . niiz.*,r.V:.aiq-) ie.i,to pori. *uri
celkem dvan6ct: Sest jich je nad obzorem a Best pod obzorem. se v tomto okamZiku octnout i ptanety"iLoati"e,
Jsou to: l. drim Zivota, kterf dosahuje k prfisediku ekliptiky Srt"i" , MuIr,
s horizontem na dchod6, 2. dtm zisku, 3. dfim bratii a piitelstvi'
4. drim rodidtr, 5. dfrm d6ti, 6. drim chyb, 7. drim manZelstvi, i:i!#llH#:",,n:,t;xii!;,;y;;Il;ii';,;;;;;,i;;;i
rtolemaros a vSichni nozddjSi astro[ogoi/C si"pfidstavovali
Zivot
B. dtim smrti a d6dictvi, 9. drim ndboienstvi a cestovdni, 10. dirm jako pohyb, kterf z4riiset # potZil;i;i-fr"iir'""u" ,,spurt6ni,.
94 95
sp-oledenstvi za kacii-stvi, kaciistvi.je pr6vd opak podlt:
7atimco
(feckv afesis). T'ato z6vislost iivotana poddrteinim (n6hodndm) udeni sv.. Tom-i5e, Augustina a podle ustador.cni
imouisu- ukazuie na mechanistick6 hledisko, jehoZ se drZel l.,i:t?illigpgtskCh,o snimu,. kter6- Scotu,s Spatn€ pochopit. Viz
1;i'6i"*ri"iijC'ho pokradovatelc v oblasti biologie. -V -tomto pohybu rake Antrmachravelismus, kde se zkoum6 tato ot6lka...
Vc
Zivota, vypul--t6n€ho jako stfela- z luku, mEla.hlavni rilohu ta ryd:ini z roku 1623 je tato pozniimka v ji"e ,eaaL.i
olaneta. itieri bvla ri dan€m okamZiku dominujici a tak iikajic
^^
38. Cato.rtitadsi (95_46 pi_. . i.) _ rir*r.ipljitir..-ilrr;;;;;;*'
".;"'ir"xi.
f
l.woou5t6iici" i:ivot. podle ieck6 terminologie afetou (afetes), ^^
39. ... blud Mikuldieneil.
i
pr.jip4 Campanella lrl,ital.hovv bi.1.;fi,.
iiiefi mlsela piitom bft na jednom z afetickich mtst (topoi -" Jedel z prvniclikiesranskfch bludfi,
afetikoi) ekliptiky (vlectr tdcht-o mist bylo -pdt)',,Afetou* o ndmZ vlak m4me sv6dectvi veimi skrovn6 a nevdrohodn6.'
mohlo 6Vt Sluncb nebo Mdsic, a ostatni planety jen tehdy, nebylo-lr ip,oJ"j.^ se se
jmCnem Mikul6(ovfm,;.J"i* ze sedmi prvnich
Slunce ahi Misic v dandm okamZiku na Z6dndnr z afetickfch oral(onu,-a vyznai.oval prf
.se nemravnj,m chov6nim si,fch
*itt. - V horoskopu maji rtidi Pannu... - Zdejde.o znameni stoupencfr (mi. spoledenstvim Zen)-
Pannv v bodd hoioskoLu. ti. na vichodnim okraji 40. Caieta (Gaeiano.'l4BO-
_1547) - itutrt l; teolog, autor koment6ifi
t oiir6rt,r. ... ab) u'tiilu'neb2ly bbiznite tkodliai... - Zi3jmE jde k dilu Tom65e AkvinskCho.
-
o zdkladni body ho-roskopu: kiom€.ascendentu a descendentu je3t6
-
41. ... uit zacfuizet se zbranf hoclry. . .
tzv. stied nebe'- bod etliptiky nejvf5e nad obzorem - a tzv' se s hcchv". - Ve vydilni z roku 1643: ,,uti
imums coeli ._ nejniZsi bod ekliptiky pod obzorem. 42. Amazonkl'.- legend6rni kmcn bojovnfch Zcn. Na srr.. ..r I sr.
-- DiuZice (satellitium)
Nenhledduaii arii tak druZice...
- astiologick-i termin pouZivanf pro obEZnice, kter€ jsou blizko !]lnarreJl I zm iiuje je5td. o.,.,r ciych'A nr azonki<. i.., i, ;, ;;
I

zfeJm€ rozumi't jizdni vojska ierr, cxisttriir.i v.i Al,i.i<r..
- ,o -u.,,T,.
sebe a ktei6 sd v dan6m okamZiku pohybuji tfmZ smdrem. +3. .. . brdhmanfrm... jc nii:birlcnsrvi I rrrlfr, kl,.rtl'
je jenorn v prvnim - Br6hTanisurJs
piedch6zelo buddhismu.
27 . Pozn|mka na okraji: ,,O odstrandni z6visti . ' ." Podrc tohdto udcni'vI<x:rrrr. vzirirr/r
vvdAni z roku 1623. z nejvy35iho boha BrdLhmy a k ndmr"r se zasc nav.a(:i : na lo, ir.
28. si. Tomdi - 'fom6i Akvinskf (1225 -1271), tcjvfznamn-Ej5i zaloL,e",o uieni o st6hov6ni du5i. Kndzi t.rr"t"
piedstavitel sti'edovdk6 katolick6 teologie a scholas-tiky...- . . nejvyS5i stav nelZnli kastu br6hnranri. "a6rzl,r""i i",lrr
29. ?laUtr my,';ll, ie se tnto uiblr md proaddit losem,,. - Viz Plat6n: ++. ,Jozue vridce Zidnpo - Makabeiiti.._ i,r1:rr,
f imaioi (D. lB D) a Uitava, kn. 5 (p. 460 B). lidovskd- dvnastie. Lter6. vHdlaMoiZiiove.
smrti
asisto ler
30. ... v Neoiiti ie selmdesdt tisic'obvuatel.-.. - Cifry, kterd Campanella "J"e;ji-(;;";okr'"''''"
31 pi..r].. l.). lvtakab.e3fti st6li ,r iele povsr6n-i prtiti'syrskJ--
uvddi, jsiru ielmi sporn6. Mnohem vEtSi aislo uv6di Croce ve stati nadviadi a osvobodili Judeu od syrskiho.lainia. _'scibio _ imdrro










Campa'nelltrv kominismus (ve sborniku -I1to1i!9$fi m-1t!{1lizm nEkolika iirnskli.ch vojivfidcri, podh:izeiiciih i-iin"i.-idi". f.';;;k;'





i maiksistskaia ekonomiia, Petdrburg 1902). V Neapoli XVII' st' ,. .orh99To.,rt,.kter6ho z nich mdl Campanella na mysli.





bvlo podle iiho odhadu asi 250 0OObbyvaiel, z nichZ vice neZ *r. i.. ocileini,arhaci_stro.je, zaani polni dila.-., _ Ve vydini z roku 1643







s0 OOb zito ve vlastnich domech. .^ Je...vynechano ndkolik slov o piepravd vyzbroie a stieliva.









31, .,. poainnosti, um[ni, iemesla a ostahi prdee,'. * Ve vyd6ni z roku +b.









ainec,z tg!,a1...
ze stareho_ Rima, * .VrVk gllvzd.|vat vdnec-vzal Campanella









1643 slova ,,umini, iemesla" nejsou. Nejiestndjii byla corona civica z club6v6ho-









32. Nent pouze doaoleno irtit u kostky . .-. - V italsk6m- textu-vydandm li:lL 99 R.imanfr je i ,'yk-'obdt6;;;t;l;.j';,.pi6tetskiho









Sotmim uv6di se rrtezi zakizanlimi hrami tak6 hra v karty. volevudce.










,17. ....,tdZkoodint jrzdci...
33. ... ruiahe avchaaluii aboltolv. - Campanella mi na mysli - Ve vyddni z roku 1643:,,lehkood6ni









ktesdinsko-u obecl liSenori ve Skutciah apoitolskfch (kap.-4. aj'),- - voJinr".

︱︱







48. ... jaho Aehillerc.na Kykna ., .









s jejimi rysy ,,spotiebniho komunismu". Idealizace rand kiestanskd
- Kyknos bylvpodlc ieckC myrolo,rie

︱︱







o6ie jakd <ib6e'komunistickd neni chafakteristiik6 jenom pro sy|.no.n1 rosercio-na, sticlou nezranitelny; Tr6iskd v6lce'bvt

︱︱







Camianellu. ale i pro pozddi5i utopisty aZ do XIX. stoleti' zaDlr Achrlteem. kteri ho srazil na zem a udusil'iemeny piiiby
(Ovidius, Metamorf62y, kn. f i.
34- itemtnt Rim'fi'
- l?:aeri z prvnich [,ist<irpri iimskd cirkve. Piiditalo
se mu mnohd spisl, ale nepochybnd mu- patfi jenom-tzv' Prvni '19. Tajemstai,.iak fidt kond.'.'.
64:145i"
popis".podrobnosti neni iasni.
Klementriv list'Koiintskyim, patfici do doby mezi rokem 92 aZ 5t). ... souloje alak nedouolujl...- iydA,ni z roku 1637 u i64S i.
101 n. l.
- Ve setim
potdchto,slovech jestd: ,,protoZe sniZujer""a t"[j pi.t,,,,
pozn6mka. Campanella m6 na mysli d*lg nespravedlnosti, jeJi " byi
35. Glosa
- vfkladov6
komentovind vvd6ni dita italskdho mnicha Gratiana (XII'st')
"g,t"I Date \j-3ko ve vydeini z roku I623.
v1"pravu".
poraZe"n ten, kterf
Z6kaj soubbitiic
Decretum Gratiani - sbirkv cirkevnich pr6vnich piedpisfi' u Uamp-anelly piiznadnfm rysem novdho pr6vniho fedu."kt"eri.
36. Tertullidn (kolem 160-222)-- ktesdanskf teolog' V jeho vystfidal ,.,.rytiirsk6" pr6vni normy. Ty v5ai< byly v dobd ' '
spisech jsol zajimav6 svEd6ctvi o iivot6 prvnich kiestanskfch OampanellovE je5t6 v plndm rozkvdtu.
51. ceo-rgica (od ieckeho georgos a ni.Le Bucorica (od icr.k,rrr,,
obci,
37. U rio": ,,Je viak moin6, ie to piesto neni spr6vnd" je na.okraji Dukolos - rornik)
pastii). - Ggorgica a Bucolica jsou n6zvy Vcnqili,,v:r
-,
vvd6ni l'ioku 1643 poznimka: ,,Viz kromd toho otizku 4 eposu o rolnictvi a sborniku pasrfiskfch Urisni
︱︱
︲︱

1et<togi.
i', L"ir" O Mesi65ovd l<r'6lovstvi'proti Scotovi, kterjr povaZoval
︱︲
︱︱
︱︱

97
︲︲
︱︱

96
︱︱
︲︱
︲︱
︱ ︱︱
︲︱
︱︱︲Ⅷ

52. ,4braham patriarcha, legend6rni praotec Zidovskdho rriloclzr.
53.
- ubiblickjr
.. afu: b1l horoskopu Stielec... *
Yiz pozn. 26.
σ′ の 一 hustd skupina
54. Pι'lejddl
- skupina hvёhvdzd patiici do
zd PatFici souhr zdi B′ ka,Zlllm五
dosouhvё
2 hodnd
hOdnё oozorovand
po20rOVanijiを iiL vc
ve starovё ku.
starovdku.
55. .… zグ υ
….zttι οι」 υ
ζ
」cざ α
ι ttυ イ
ノ滋υ のタカ力ο
οa嗜
a″夕 ′α

J′ ノ
αぁ おιりげ囀 ηゝ ′
′ ― PO tё chto slovech
je vc
ie ve
Je vydani
vvdani zz roku
vc vycam roku 1643
roKu roltJjぶ
1643 iぶ
Jeste::"」 sou nadseni
tё :,,Isou
,rJsou Daosenl kFesfansk,mi
xrestansKymr

piikazy a s nad6ji odek6vaji pro sebe i pro n6s apoltolskf Livot."
56.
{gti;,tya . - _jeitd za francouzskdho kolonizatniho reZimu-ndzev
jiZni d6sti Vietnamu.
- Calicut (Katket) - piistavni
v jihoz6padn_i Indii..V roce 1498 zde pi'is_t6l_Valco
mdsto
da Gama.
57. . .-. kfuiZ-stauili sai m[sto...
pile Campanella ve svd Astrologii - Yiz paz.i. 26. O zakl6d6ni rnd'sta
(1630, kn. VI, kap. 4, p. l)
a iikA, i,e kdvkoliv (..Civitatem
i:e rn6sto se mfrie zakl6riat kdykoliv (,,Civitatem potest
homo fundare quando voluerit"), ar,lak piesto je nutno 2acltovbvat
jisti astrologicki pravidla. .,. peuni 7nak1t na ityiech sudtoujch
strandch.
- Pevnfmi znaky -(signa frxa) nazyvaly se ve zvdrokruhu
znaky BiJka, Lva, Stielce a Vodn6i'e, tj. ty znaky, kterd ndsleduji
po znameni 6tyi roinich dob. ,,Pevn6" se jmenovaly proto,
Ze vstoupiloJi do nich Slunce, kai.d.b ze ityi rodnich dob byla
pevnd urtena,
- Fortuna s Algolem - Fortunou se rozumi tzv. kolo
5tdst6ny, bod na ekliptice, jehoi pozice se uriovala vfpodtem
podle momentdlniho postaveni Slunce a lVldsice.
Aleol (arabsky je jedna z viditeln.y'ch
- d'dbcl)
hvdzd nestdld iasnosti v souhvdzdi Persea. * A\sida
nazyvaji dva body planet6rni dr6hy, v nichije planeta - Apsidanri se
nejbliZe nebo ne.id4lc od Zemd. (Zem6 se povaiuje za nehybnou);
nejbliiSi bod sc jmenuje perigeum, nejvzd6lendjii apogeum a piimka,
kter6 je spojuje, piimka apsid. pitzniuj (lat.
- Merkur...
iovalis), tj. m6 vlastnosti.]upitera, planety,,plizniv€".
58. Po slovech: ,,jak ui bylo iedeno" je ve vyd6ni z roku 1643 je5t6:
,,Nebod iikaji, i,e Brih stanovil piidiny vdci, kterfch maji vEdci
potti,ivat, ale ne jich znerLivat," Je to dopln€no, aby se zmirnily
astrologicki vfvody.
O nemoctch ofutaatel Sluneiniho sttittt... Popis nemoci a jejich
piidin a takd prosti'edkfr jejich lddeni-.jc zalol,en hla.sn6 na udeni
antickj,ch likait Hippokrata, Celsa a Gal€na.
6     6

... tdlesnjtm caitentm. * Ve vyd{ni z roku 1643 je: ,,stiidmosti
a tdlesnj,m cvidenim".
Padoucnice
- (epilepsie) byla ve starov6ku povavzovilna za piiznak
vyS5iho dulevniho nad|n| a proto se naziJvala,,posv6tnou nemoci"
- morbus sacer nebo morbuszakladatel
Herculeus.

Duns Scotus (1265- 1308) tzv. skctskd filozofickd
- protivnik Tom65e AkvinskCho.

Ikoly ve fi'anti5kdnskdrn i6du,

Kallimachos alexandrijskli vEdec a b6snik III. st. pi. n. 1.
-

‖ .., uelitel uojensk4ho caiiiit[. - (lat. iusticiarius) zdc patrn6 velitel

││││ jistfch vojenskfch cvikir nebo soubojfi, tzv. giostra (lat. iusta

nebo iuxta). K t6to skupind hodnosti patii i hodnost gladi6tora.

, ,. oko za oko... z6kon vzal Carnr;anella ze Star€ho zdkona.
Liktoii -- strdZci -'fento

poi6dku ve stardm RimS; nosili svazek pruttr
s vloienou sekyrou jako znak moci riicdnikri, kterd doprov6zeli.
Zde ziejm6. ve vfznamu pacholci, pomocrrici katfi.
67. Ve vyd6ni z roku 1643 nejsou slova: ,,pak v,vznirvi veiejnd svd
vlastni hiichy".

98
99
se po
mal6m kruhu neboli,,epicyklu" kolem cenila, kter6 ive svi Astrolosii 11630) a zmifiuje
Z6rovei samo pohybuj e po aelkim kruhu kolem Zemd. Spojeni sc n(jcn o iryirr.lr salr.litt:lr
se Jupiterovjr-ch, o6jevenlch , pornoii darek6hrcdrr, ak. i o dvou
tdchto dvou pohybfr tvoii na nebeskd klenbd vidltelnou dr6hu satelirech Saturn-ovf c h, r,
planety; tatd dreha se sk15d6 z mnoha smyiek. Reckf astronom i6sti jeho prsrence. "?,
bti; ;; ri.it"t i,i r ;" r,,ti",ii,
1,,S, 1 t q;;ni& .i"r.u"rou" _ r r rccss., r (.r. r l r,,r i ;
" 1i,, v
Hipparchos (IL st. pi. n. l.) pozoroval pohyby Slunce a 1\[6sice
3li iqge d uo circumdint S^ti."
a iif pied Ptolemaicrn korlstatoval, ie tyto pohyby nejsou Pro Campanerr""y.astrol,ogick;;Llil;;'bti5 r., r lr.v.l:r ( i... )
"*'pJ'ili.."op,
rovnomdrn6. Aby vysvdtlil tuto nerovnomdrnost, piedpokl6dal, Zt: (jak sdm rika;, irl,,io*i ),,ii,l,,,i.i,,,,
"tlri_[ ;;-sl";;."i;i;,i"i.*cncbo Zt:mi l<,tt:irr
sti'ed kruhov6ho pohybu tdchto nebeskj'ch tdles se nekryje se Slunce, ncbof oro.jehg yr.,;ay ;yi dri"#,V:;"I" ,iali,:rrv,r, ,il,
stiedem zemskfm, nfbri: Le se posunuje po excentrickim krulru.
Pomdr vzd6lenosti mezi stiedem Zern| a stiedem tEchto drah
kjejich polomEru byl nazvAn excentricitou planetdrni dr4hy. "'{tll"Jii"T,Jr."lXi{f.,?41f,,$fl #,:,.],Xf*t;i;:'f:#11,,,,,,
n ;k6;.i ;;';;;;;a',.3,...
Kbpernilovy epicykly maji jinf vfznarn neZ Ptolemaiovy: mdly o i "u,.-ncz|)tnd
or.
o : :l* ll ii.t<
1r i og q'kaidlho
podminka azniktini. _ Vdvyddni z r.okrr ltiJ.:i
pomAhat vysv6tlit ve skutednfch planetdrnich pohybech ty ,.-...
Je misto,,nezbytnd podminka.. ..hranicc.l--
nepravidelnosti, kterd nemohly b.it vyloieny excentridnosti ^^
90. ... diiae niebilo.'_ p; i;;-ht";#A j?;.
hvdzdnj'ch drah. - ... jedno nebe... - Proti udeni Ptolemaiovtt jeltd: ,,Tak?e, rd"ht"l;;; vyd,niz rok* l6.tj
a ostatnich starov6kich astronomri o jednotlivfch svdtech neboli metafyzicky se skl6d6 t o".t.ie i,i.;i;ild'_f ",:byri a byri *
sf6r6ch. - Campanella d6le popisuje viditelnj, pohyb planet po
Uyii.;
91. Po slovech..z teho pochizi,, (,,aquo procedit.,)
nebi a podavd svtrj vlastni vfklad t6chto pohybfr, pii lichZ jdou I643 n6sleduje: ,,etiron recedii;.-.1-* r'"' ' ve vyddni z r.oku
planety hned kupiedu, hned zp€t, hned se zastavuji. SloZitost 92. ...zdroaei s platdnem....__yiz plat6nfiv
idchto'viditelnj'cir pohybir vysvdtluje se ve skuteinosti jejich dialog politikos (p. 2ii9).
Kosmogonii ptat6n poa.ob"8
kombinaci s poirybem Zemd kolenr Slunce. Campanclla nestavi ^^
93. Pfesunoad n{. gls;! _ "yiJzli?rff.,orrr.
Fi.rrl.rorzi.,i*-
svd vlklady ani tak na astronomickCm jako na astrologicko- rrq*e Carnpanella
rozumi ordieni ;riimky apsid v .t fipii.",1-lren"
"pria
-fyzikAlninr vvsvdtleni. V .ieho kon strultcich je zajimav9 to, zc se Kopernik poviimr pii'rr";;t l;il;fiil;;i, ,i
nishodtrje sc soudasnfmi astronomy a ncpovaZu.ie zpitny ,,pohyb" z d oby Ptot em aiovi.., -o;iyJ vfzkumti s r...izkurrr'
planet za skutcrl:njr, ale za zclinlivy. .f i;;- "-rt?ii ur.,..rosic t*1 cto m r i.,., t( \
a prorocrvi. odekdvali.mn;ak;1.;".;k,iiouu r

81 Konjunkce, kaadratura, opozice
- rfnr,t vzbjemn6 polohy obdinic;
konjunkce dvou planet nastiv6 tehdy, kdyi; se obd_ planety
Campanclla s6m nciekal-ali piirir; f,"iJ.'."re,",n. l. koncc svira.
ale v kaZdinr
pi'ipadd odek6val .r, .oce l6ffii.lrrr
promitaji do tdhol mista ekliptiky. Tak napi. Mdsic je se rietorri; pi.cvr.:rr, r..i
Sluncem v konjunkci pii novoluni; kaadratura a oplzice ".lii ;. ; Iirj.i,lii,.' i.,l,i,i i,,,,,,
bylo pro ndho iedn ou-z.p"uruirr.i3i.i"h'itri
,",o,sudn1tm" roliem zadal'v X"tl-U.l r,
-- viz pozn.26. ir"rliini. s,.
;,.n,,,; ,,sr;Lvil rl,
82 ...
piisuzuje
- zde se tim rozumi nebe st6lic. Ad Campanella
prztiti nebe...
obyvatelfim Siunedniho stStu piesvddieni, Ze existuje
94. Wlkini koniunkcemi .gilTnjise konjunkcr.s:rttrr.rr:r :r.lrrl,itt.r:r.
n,
.lenom jedno nebe, piece zde zachov|vi Ptolemaiovu
ierminologii. Za 24 hodin posour,6 se Nl6sic na nebi k vy'chodu f; :,t::{u:tl,,il;:, iiniti..". fi;.,; ;;;;" .,a,re,.ri,, (Nr,,,o,,i 7.

o l3 stupii. 96. ... a tonto stoleti ia.(l,t t,ice k.nih_, neZjich b)lo
ayddno zu pit litit
8   8 8
3   4 5

let.
... bloudici tdlesa... -- (sidera errantia) pieklad ieckdho tcrtninu Podte statistikuM"";"iioii,Ji9^$t1ili'{{ih."(ino.ir,uu,
r.rvro orr r.r,ri,
1436 do roku i500
,rplaneta".
r600 285 824 knih "vtist.".-s-oliz"ffi;
. #
;J;;t; i60d?;'ilil""itosroku I500 do r.k.
APsida
- viz pozn. 57.
.-. . Slunce prodliad dile a seuernt tdsti neZ a jiZn[... nebof 97' stz 300 knih.
" ' u dobd uelkich svnodri a trigonu R)ki-...l,,sy.roay.,.ie
-
sluneini pohyb neni rovnomdrnf a jaro a 16to serrerni rermin pro iznaieni asrror.rir kr
k:"j"ili;; ;ffi;i;;,lIrch znanrenich
polokoule trriaji piibliZnd l86 dni, kdeZto jaro a l6to na jiZni

86.
potokouli (v dobE naieho podzimu a zirny) trv6.ien 179 dni'
Chaldeoai -- nirod obj'vajici kdysijihozdpadni t6st Babyl6nie.
*:iil,*,,I;r:i,t*lu:,..,*1[HiXixffi
aspekru (viz. poin.26). " ,?:l,il,,;ll,
Spolu s Hebreici byli por,aZovdni za vy'bcrrnd astronomy 98. Nouti hoizda a Kasioheii'
a astrology. - Ta_to nov6 hvdzda zaz[filav souhvr"rzrli
... je-li Slunce stfedem pozemskiho .etdta... - Tato zr ndsledujici slo'r"a jifi t{i,Ti;m:trl;.?;?,X".."}f.T[:t*:.+.JtTitijil:
[,?' Tycho Brahe.
zahrnuji strudni: Campanellovy pochybnosti o Ptolema,iol'I popsal
systdmu, kterf se v5ak Campanella neodvaZuje plimo odmitnout. 99. DaleicohledL a sluchdtko _ Dalckohled
Slova ,,obihaji-li okolo jinfch obEZnic mdsicc" je narii*a na satelity. byl
koncem I 6. stoleti. V*ast.o.,n_ii-j;jl;il vynalczen v Hol;rrrdskrr
.Jupitera, objeven6 Cialileem. Jclikoi tento objev byl-uveiejldn Gat it ei v roce r 609. q*;r;ttl;', ro'r..t urrr,, G atit,.o
j;ri"r, oi"i i
povi d r.yrr a t.z. r, i
v roce 1610, je pochopiteind, Ze v pfivodnim textu Slunedniho naslouchacich orisrroifi, ji;r;;;;^sivsi,.i"iI.,.r*k6
st{tu, napsanCrn roku 1602, neni o satelitech planety_ zminky._- neboti hudba sirr. tterd hat.m.r r i,.
O tornto-objevu (aniZ viak jmenujc Galilea) mluvi Campanella iioare;,;;;li;t,io iftini mri vznikar
vzdjemnfm ti.enim nebeskr;ri dil i',,i.,'AiJ.IJl s.ipt.rrtv scr r r i. ). ;

100 101


tedy pirsobi na svobodnou vr.ili nepiimo tr ltiilrrrlrt, rr z:'rt,,t','l
pfisobi na tdlo a tdlu vlastr-ri cit, souvisici s tt''I strj'rrr ot ri.lrr, trr. 1,,r1,
se dule rozndcuje timto citem bud k l6scc, ttclro lt rrt'trirvi:ilr, rrr lr,,
ke hndvu a ostatnim v65nim. Av5ak i zde sc jtriti: ttriiir' p.rlrlrrlr
nebo nepoddati v65ni, kterd v ni byla vyvol6na. 'l'ir.l< i lrlrrrly
i v6lky ihlad, naznaiovand hvdzdami, vznikaji potrt'ivicc lirrr, ,',
se lid6 hlavnd nech6vaji v6sti smyslovfmi pohnutkartri, :r. rr
rozumem, a tak uskuteirfiuji iiny protivici se rozumu. -A"'i;rli rr,'li,l1
se nechdvaji un6Set v65ndmi rozumn6, kdyZ napiiklacl v urir,;rlrr
spravedlivCho hn6vu vyhla5uji spravedlivou v6lku.
VELMISTR:
I o tom vitednd mluvi boZskf Tom65 a tak€. pape?. Dovolr.r jr'
poulivat astrologie v medicinE, zemdd6lstvi i v moieplavcct.vi
zdrovei se v5emi scholastiky, kteii dovoluji piedpovddi i pii
dinech svobodn6 vtrle. Aviak vzhledem k vzmdhajici se
zlomyslnosti a vzr::.ehaiicimu sc zneuZiv6ni tohoto dovolcni
tezakazuji sice samy pi'edpoklady, nfbrZ piedpovddi na nit;h
zaloi.en6, a to ne proto, Ze jsou vi:dycky lbleIn6, ale proto, i<:.jsorr
boを sk`hO dё ni. dasto nebo vLdycky nebezpedn6. Vidyf vl6dcovd a n6rody
spolChajici se na astrologii osnuji ohromn6 mnoZstvi bud piiur,r
zhoubni,ch podnikrl, nebo tieba i uZitednfch, av5ak odsouzcnyt:lr
k nezdaru, jak to vidime na piikladu Arbakovd, Agathoklovir,
Drusovd a Archel6ov6; konednd odek6vd.me totiZ i od jakdhosi
vdvody ve Finsku, kterf se spolehl na piedpov6d Tychona dc
Brahe. Ano, i proti naiim papeZtrm si mnoho dovoluji v16dci,
kteii_dfivefuji podobn,im vd5tbAm drzi,ch podvodnikri.
MOREPI,AVEC:
Pr6vd tak iikaji obyvatcl6 Slunedniho st6tu, Ze jedno sc musi
zakazov att.iako faleSn6, druh6 jako nebczpednC, .jes tl il<: to nrtrZc
vdsti k modlosluZebnictvi nebo k popfeni svobody, ncbo
k rozkladu ste,tniho zlizeni. Naopak jA ti i'ikdnr, ir: obyvatclC
Slunedniho stAtu ob.ievili zprisob, jak se vylrnouti hvi:zcln1::mu
osudu, nebod Z6dn6 umdni :rrcdAvi Bth l< jindmu iriclu nci ku
prospdchu. Proto pokaZde,bh:z,i-li se zatm6ni ncbo.icn nczdravf
smdr v dobd panov5ni piizniv,.ich planet, nebo pi'imo zhoubny
smdr za rnezivlAdi nepi'iznivj.ch, nebo zlovdstnd kometa, nebrr
nedobr, sm6r v afeticl<dm mistd, toho, komu hvdzdy hrozi
nelt€stim, zaviraji do bild komnaty pokropend lib'y'mi vtndmi
a rfii,ov{Jrn olejem, rozsvdcuji sedm svici z vosku smichanCho
s virndmi, provozuji radostnou hudbu a vedou veseld rozhovoly,
aby byla rozvhta semcna n6,kazy,5ii'en6 z hv6zd do vzduchu.
VELA4ISTR:
Opravclu, jak uZitedn6 prosti'edky a jak moudie.jich pouZivaji.
VZdyd nebe pirsobi hmotnd a rnoino se mu br6niti hmotn,{rrri
protijedy. Av5ak n6mitky vzbuzuje podet svici, jejichZ moc ialio
by z{leiela v samdmjejich poltu, coi. zavdni pov6rou.
MOREPLAVE,C:
Oni se skuteind opiraji o Plithagorovo udeni o ridinnfch
vlastnostech tisel, ale nevim, zda z pov|ry: neopiraji sc.icri o i rslrr.
ale o disla ve spojeni s lCtebnj,mi prostfedky.
VELMISTR:
Pak to naprosto neni povdra: nebod Z6clnf tl6nck viry arri l'isrrr,'
svat6 neodsoudily moc disel; naopak ldkaii pouiivaii t1:lo sily

103
102


由口 由
■■由
■■■
■■■
■■■
■■■
■■■
■■■
■│││││││││││││││││││││││││││││1日│1日1出 磁
│││
Stuartovnu, o nii napsal_Campanella tragddii, wr:,bri. <t.jr.ii rrr:rrlirr
Nlarii Guise (1515- 1560), kter6 kruti pion6slcciov:rla
protestanty. * Isabella kr6lovna (1450- I50,1), icrrrr
- kastilskri
Spandlskiho krAle Ferdinanda V.
102. Le donne...
- prvniieny,
Roland (,,Opivuji
verB Ariostova (1474- 1533) eposu ZuiivV
rytiie, bitvy a l6sku").'
103, Vossignona ,,VaSe Milost".
-
104. Po slovech,,nesdetnd jind hanebnosti" je ve vyd6ni z roku l6.1il
jeJt6: ,,kterC stav svdta umoZriuje, ale lie kterfm nenuti".
日Ⅲ Ⅲ Ⅲ Ⅲ l

105. ... m{sto exaltace Jupitera...
- ,Bxaltace", ,rtrojitost" jsou
astrologickd terminy oznaiujici,,pi-ednosti" (dignitates) planet,
tj. vlastnosti, kterCjsoujim pi'isuzov6ny v rriznfch polohdch
zvdrokruhu.
- Apogeum Slunce
- tj. bod, v ndmZ je fakticky Zt'nrl
lー
l ユ

-,
od S.lunce, zddnlivE SIunce od ZemE v nejvit5i vzddlenosti-
I06. Po slovech ,,vyndlez knihtisku a stielni zbrand"je ve vyddni
z roku 1643 je5ti: ,,To v5ak nebyla piidina, ale spiSe n6hoda,
ie doSlo k velik6 zmdn6 z6konri podle BoZi prozietelnosti, kter6
vidy smdiuje k blahu, jen kdyZ ji nemai.ime. Tu mi vypravovali
ohromujici zprLvy o shodd nebeikdho s pozemskfin,-
o svfch my5lenkdch, o roz5i-feni ki'esdanstvi v NovCm svdtd, o.jeho
nezviklateind sile v itdlii a Span6lsku, o tdpilni v severnim
N6mecku, Anglii, Skandinivii a Panonii. O tdchto pliznacich
nechci mluvit, nebof je to ze spravedlivfch dfrvodtr nalim
piem^oudrfm papeZem zakLzdio. Nebudu mluvit o Xerifovfch
a Sofiovj,ch reform6ch v Africe a Persii, kterC se uskutednily
v dgb6, kdy u n6s Viklef, Hus a Luther podrfvali ndboZenitvi
a kdy je minoritd a kapucini proslavovali, ani o tom, jak jedni
poulivaji t6hoZ piemistdni hvdzd na nebi k dobru a dmzi kc zlrr,
ad bludy iadi apoltol mezi zdleLitosti tdlesn6, a proro pati.i
k smyslnfm v65nim probuzenj'm Mar'tcm, Satunrcnr :r Vr:rruli,
jestliZe jim fpln6 podiidime svou vrlli. .]citi: vlak ti bu<[u
- statu jii vynalczli
vypravovat o tom, Ze obyvatelC Slunedniho
umdni ldtat a fitznA, jin| umdni prisobeninl N4t\sic<: a Mcrkura
a za soudinnosti apsidy Slunce . . . 'c
D6le, od slov ,,za soudinnosti apsidy -Sluncc" tcxt opi:t sorrhlasi
s vyddnim z ioku 1643.
107. ... slouZi docela jako urhiici pliiiry. U tdchto slov je na okraji
ve vydrini z roku 1623 pozn6mka: -,,Hvizdy jsou vihledem k
vdcem Boiim jenom znamenimi. Vzhledem oak k.vtcem lidskfm
J_sgrJ_znamenrmr r priiinami, ale jenom povzLuzujicimi.
Vzhledem k v6cem piirozenfm jsou znimenimi a piidinami bucl
povzbuzujicimi, nebo ndkdy i nutnymi. A jelikoZ je blud podle
apo5tola zllelitosti tdlesnou nebot'rozum se pohne k bludu
z tdlesnj,ch pohnutek pak-hvEzdy, pfisobici pfimo na tdlo a cit,
-
jsou piitinami bludfr potud, pokud'se ilovBk, literf je pod vlivenr
hvtzd, oddal bezboinosti." Slova ,,blud ie podie apo5tola
z.c,leiiiosti tdlesnou" ukazuji -na apoltola faila, kterli b tom mluvi
v EpiStole ke Kolosensk!.m (kap. 2, v. lB).
Itlll. ... iekta Aliho, obttoz,end Sof*'...'- AIi syn a zet'
Mohamedfiv.-PiivrZenci Aliho zaloiili -'nevlastni
sektu Siitt. Siitskg irH*
se stal od roku 1499 oficirilnim ndboZenstvim v Persii.
- Sekta
Sfifiho neboli sffitir je nejvfznamndjSi ze Siirskich sekt. Slovo,,stili"
(rrcbo,,sofi") znamen|,,odin do Zirrin6 ko5ile".

104・ 105

,,i{1iil
luoRnptevnc:

'
- S pomoci velk6ho vdjiie z tydi piipevndniho na z.idi, k ndrnuZ
ie zavdleno zLvaLi pio udrieni-rovnov6hy, takZe.iej chlapec mtrie
jednou rukou zvedat rrebo spou5tdt. U vilkC plachetnice je vCjft-
'oiioevn6n na ose volnE se oledeiici na dvou vidlicich' KromE toho

*Tgrf,i*i{{t,$ienffiltgffi *}i: ie i6kter4 jejich plavidla pohyduji dvdma koly, otaidejicimi se ve
vodd pomoci lan, kter6 vedou od velk6ho kola postavcn(hq na
ptidi a jsou kfiZem krhicm namotdna na kola zddi' Velk6 kolo,
irterd poh6ni mal6 kola ve vod6, uv6di se do pohybu tak lchko,
jako na tom zaiizeni, s jehoZ pomoci Kalabrijky a Francouzky
soukaji krouti a piedou nitd.
120. Camfanelltrv traktdt O nejlepi[m stuili (De optima re publica)
zdrivodhuje a v uriitfch dile rozviji Campanellovy
"',arg*#fi**#*#rir"'r,'rs:ruln- aspektech
politick6 a soci6ln6 ekonomickd ndzory, s nimiZ piilel ve svim
,,,;ftlfff,,l;fifrflryiffii.nffi:' Slunednim st6ti. O cili, je.iZ si v tomto traktdti vy'tknul, piSe:
,,Hovoiime zde o ol|zkAch, jeZ jsou piedmiten-r pohybnosti, k-ter€
vyvolala lidsk6 bezboZnost a ve spolednosti vl6dnouci zhoubnii
.i.Sitrrort, a budeme se zbrani v rrkou h6jit n65 ide6lni St6r',
iiiflt]'ffi ?;lj1,t;:i::'h'-i;ipo,'a""u-'s*;*':?;"'l?T':l'",, iychAzejice ze zdkontr piirody a z pravd"Pisma svat6ho." Pile
:Iff#ii *##:,#i,";H* :',,ffi ;* iI ";,, tirk ve II. svazku svfch d6l, Paii| 1637, str. 71. Traktit tvoi'i
posledni (dtvrtou) tAst Campanellova dila Othzky ke tieti disti

ffi'i*r;,
C"#i4ir+ffi md re6ln6 filozofie, obira.iici se politikou (Quaestiones super
tertia parte suae philosophiae realis, quae est de politicis). --- Sv€
*.' Otdz{y napsal Campanella v dob6, kily byl vEzndn. Pozd6jije
vicekrit d6pl[oval a piepracovri"ai. P<ipr"C byly otiStdny v PaiiZi
v r. 1637, iak isme uZ vfse uvedli. Vj'klad a pieklad traktetu
.': O nejlep(iin siAtd prin6Si nemal6 potiz". Do evropsk!'ch jazykit
byl plelbZen zatimjen dvakr6t: v-r. 1850 do ital5tiny (tento
oiekiad bvl piiiazeir k ndktenim wdanim Sluneiniho stdtu, v iadd
offi,ti;g;y;;7p,"'15i**p'mit*:t'l,*.. inist v5ak hEni privodni vlznim textu . jinde zase nejobtiZnijSi
mista vynechAvit) av r. 1934 do deStiny. Do ruitiny byl pieloZen
aL v r. i954. V tbmto vyd6ni piekl6d6ine prvni a druhou d6st
trakt6tu, jeZ jsou pro porozumdni Slunednimu st6tu nejdtrleiitejli.
,,,u:l,jiiiiJ!:,i:lriitr*;x;l*rrlii#:il'*i,*ffi
""r";frWf 12l. Pod pojnderlstat (v oiig. vZdy res publica) rozumi Campanella.
Sluni:aii st6t (v orig. Civitas iolis). V tdch piipadcclr, kdy iteniu'e
:;t?;il;;;;z bvlo ovsem nevhlclne-Pro odkazuje na text, mi na mysli text Sluneiniho stdtu.
it**ktiffi ,litTitiJ""ffi iJ 122. Ltikitinis ze Samosatlt (asi 120- 190 n. l.) - velkf satirik star6ho.
Ii,;f
v roce 1613'
Recka. Neuspokojln'Plat6novou frlozofii, vysmiv6 se v ndkterfch
svfch dilech jmenovitd jeho ide6lnimu stdtu. V dalSirn nazfv6.
ii::l'' Cimpanella Lrikiet a, j6nZ se i o ki'estanstvi vyslovil velmi jizlivd',

,u41;*-vl';p-l5r;
',,ii;i,1,,':;{rH;.t..1,1x1}1TiJ'.i!ii.1Liaf:fi

:;
,,pohanem a bezboi,nikem
123. s:ixii.bziologoul
-
" (str. 6l -62).
termin ,,fyziologie" znamenal pfivodnE vddu
o piiiodd vribec, piirodovddu a filozofii piirody. Tento vfznam
m6l jelt€ za Campanellova Zivota.
124. republika lakedaimdnskd - starovdk6 Sparta.
125. Eclaiti
- kmen obfvajici ve staroviliu severoz6padui i'6st dnelniho
Svfcarska. - Kantabroui - krnen Zijici ve starov6ku v severni
ttl.
Mexika.
A za tiho.Z postaaeni harztt"-' - r^l'-'::-lilitrlnfm; b'JJJun' i6sti Soandlska.
126. Plat6n chLpal iistajako zvl65tni samostatn6 principy, tvoiici
-jakfsi stiedmezi idejemi, jeL povaZoval za skuteCni byti, a tnezr.
materidlnim, smyslovfm s.vdtem. Vych6zeje z toholo ui'eni, tvrclt
;;;mt[t'Ht],,'t'1,r;$'i{*Tnui3;*:"1[*l4:ri:*'"
""' iiae"i'" roku 1643 toto: Plat6n v osmd knize svd Ustavy, Ie'i ten nejlep5i stit se musi po
urditd dob6 rozpadnout pod vlivem urditfch vlastnosti iisel.
VELMISTR: r^rx r^
, r":, lod6 v.tru a
bu bez v6tru
-^hrrhrt
do pohy
vcst
vcsel ?

Rekni mi jen jedno : jak uviddji
107
106
|'.1. ,tlr,.ilrtl viz l)rvni list sv..fana l, B. zdloveri vlak v nich s1-rati.uje vzor.pr.o poladovtrrrr spolcir.rr,tr r

l.tll. .iti.ttr,ltli.s vc dluh6 knize svd Politiky v€nuje velkou pozornost majetku.
vyvrnccli Platdrnovj'ch nezort na saet' Ve svirn traktetu 140. Antikri.tt -- v ki'esfanski ydroucc odprircc Nlesiiiic, Kr.isl;r ;
(iarnpant,ll;r polemtujc jmenovit6 priv6 s Aristotclovjrmi pi'edstava d'6bla nebo jcho posla ialio doi-asniho vlhclct' svi.l:r

‖ argumenty.
l')!. .rtiu neainnbsfi, - podle ki'esfansk6 vdrouky stav, v ndmZ. Zili prvni
lid6, Adam a Evb, dfive neZ zhielili. Trest za tento-hiich pie5el
pi'ed piichodem,,k16lovstvf boZi[o,,.
141. Plinius* Plinius Starii (asi 23-79 n. l.), vyznamny iirrrskj,
pi'irodovddec. Jeho Piirodovida (Natuialis'historia) jc shrrit't r,,,r
ercyklopedii poznatkt o piir.odd, k nim2 doJcl starovlt:k.
r

i najejich potomky;.|eZi5 Kristtrs je-z tohoto hi'iIn6ho stavtr pa.pplnella zde rn6 na mysli XXIV. (XXII.) kapilolu !csr6
vykoupil svfm utrpenim a smrti na l(iizr.
l.t(). ianroinclli se iasio odvoldvri na dila autorfi, jejichZ n6zorv knihy Pr'irodovidy, vinovanou popisu (do znai.ni'rniry
ncrrre'!i v.iidrrr zridnli vztah ke liritice sorrkromdho vlastnictvi arrtaslickCmu) zcmFpisnd polohy ostrova 'l apr.obany, j,'lro
f

a'i nipat"ii do d6jin iocialistickj'ch ideji, a divi tdmto diltrm stitniho ztizeni a zamdstnini a ivykfi icho obyvatcl.'"
vnklad'. ienZ neml nic spoleindho s intirpretaci,.iakou.iim 142. Auicenna
- Ibn-Sina a(asi 980- 1037) "- vyniliajici arabsky
dlvatl jF;;cn autoii. Abi, zd&vodnil svfrj h6zor o.nezbytnosti filozofl piirodovddec ldkai., jenZ se'zvldste zabival stucliem
odstraiii soukromd vlastnictvi, berc si Campaneila ve svCm piirody a jejich zdkonitosti.Jiho dila bvla ve sriedovcki [y1,,1,,.
autoritu 'Iom6le Akvinskdho, jenZ uiil rlobie zn6ma.
trakt6tu na pomoc
^nrgar-rizaci I 193 - ,llbert (Albert Velikf, Alberrus Magrrus.
I2B0), ndmcckli scholasticky fiiozol'; pokotrSel ie piizPlrsr,l,ir
o stavovske spolednosti a o vddndm trv6ni soukromCho
vlastnictvi. Alistott.lovu Iilozofii uicni katolic(6 cirkve.'
13l. Poukaz na ti'cti t6st trakt6ttr (o spoledenstvi len), kter6 nebyla 143. T'elesius * Bernardino Telesio (1509- l5BB), italski renesanr:rri
do pi'ekladu zaiazena. filozof.
132. Cvril iCvrillus. asi 376-444) - alexandrijsky biskup, jenl 144. I)urandus
- Vildm Durandus (asi 1270* 1332), francouzsky
l<i utd'pron6sledoval pohany a kaciie.. Kromd jinych
teolog.. dominik6nskj, mnich, |fcdstavitel scholastick6
polemickfch ddl napial apologii klest'anstvi, zamdienou filozoEe^
proti iimlkdmu cisaii Julidnoul, zvandmu Apostata, tj' Odpadlik . 145. Abasie.- n6zev plo Abessinili (Etiopii), s nimZ se sctk6vinrc
i:Ot-SOS;, jeni se poiotr5el obnovit vedouti postaveni pohanskiho
v poprsu cest zn6rnCho bcndtskCho cestovatele XIII. stolcti
n6boZenstvi. Marka Pola.
133, .gdkralis - nezancchal Zridnd psane dilo. Plat6rr jako jeho Zdk -. 146. Yizzde str. B- 9.
vvklidi vc svich dialozich zpravidla sve vlastni nAzory a vldAdA 147. Me-luflzika
- Campanellovo dilo, rrzrpsali v lct.rr:lr l(r02 I(;01't
iJ clo frst S6kratov.ich. V lomto piipadi m6 Campanella ziejmi Italsky a v roce I609 pi'epracovand a pi.clolcrrt': rlo laliny.
"na mvsli donis. vc'stiedoveku mylnd piipisovanf Klementu 148. anabalttiste novoki't6nci, sekta,jci viniklzr por,;itkr:rrr I(i. s{ollti
Iiirnsf<Cmu, 'r, ,iF-z se hovoii o Platonove Ustavi. - /an v Ndmecku,- rozlilila se zcjnirra inczi t:hrrcliriotr :r z:rst:'rv:rllr
2-toti,itti, @si 347 _ 407 ) - arcibiskup konstantinop-olskf. znamcnit'i t.Azor, 2e viechen majo r-li md byr s; x rlr.r'.r r j.
k"azatc( jcnZ se podilel na boji politiikfch stran v Konstantinopoli' 149. Origenis Liest'ansk! tcolo.q (asi lB'5 254)5, .i<'ti. sc r,.r. svyc.lr
poietnfch - dilech
- Ambioz (Antbrosius,340-39i) - biskrqr v Mil6n6, autor iady pokouJcl spo.iit kiestla.rrstvi s rrovoplatrirrskorr
fi)ozofii. Koncem iV. a na p"tett" V. stoleti vystoupili prori
teologickfch ddl.
134. Afori.iml, 1- autor: md na mysli svd Politick6 aforismy, napsand Oligenovym stoupenctim aitropomo,r/iri itlenov6'potcini ickr 1,,
v r. 1601.
jcZ piipisovala Boiu lidskou p'craonir i tiaste ciry) a taki.
135. Salomoun kr6l spojendho krilovstvi judsko-izraelskdho.(X' stol' alexandrijskf partiarcha Theofit, jenZ se piidal na stranu
pf. n. l.).-Podle lqgendy autol ndkterych t6sti Stardho zhkona antropomorfitt.
-3) IL knihy
150. pa.mpanella vyklzidd obsah druhi t6sti (par. I
inapr. fisnE pisni)..Ja(o uZ tolikriit, i zde Campanel|a vl"'Sela ,
I'ibo',rolt C vyk'16d6' bi bl icke au astni
tority,'aby tak zdtrvodnil Aristotelo_v_y lolitik2. DalSi n6mitky - dirrh6 a ti'eti - vychiz,c.ji
n{zory. rovnli, z II. knihv.
136. su. Ka'tetina - Katei'ina se Sieny (1347* 1380), i'eholnice, 151. Sb/rrs
--.Domingd Sott,s (1495- 1570), Spandlsk;i teolog. \/ r'ot:t:
1545 Irdjil na 1r'iderrtskini korrcilu dor{inita katolickC t ilkvr.
dominik6nka.
137. M'in,js myt ickf kr6l kri'tskf, jemrrl jsou pi ipisoviny.nejstarli v polcmicc s protcstanty. Jeho dilo O"spravccllrrosri a o ple\ rr
(1553) je vdnovilno filozofii pr6va.
kritskc zAkony. ' Romulus - leg-endirni zakladatel Rirna-a.ieho
:52. Gratianus boloiskli mnich, jenZ kolem roku 1140 sestavil sbor.rrili
prvni vl6dce. Campanella zde. nerozlilu.i e mezi ,,zakladateli"
ititir a mezi autory teorii o st6tu- z6kladnich- cirkevnici privniih pi'edpisfi (Corpus iulis canonici),
l38. metal2zirAi pra<iktady bTli lprimalitates) -.v. Campanellov6 , vynosfi iimskfch papeitl a cirkeirnicli snimri, jenZ se stal zdklarkjrrr
filoi6fick,'- system-u rti ,dkledni vlastnosti byti: moc, tnoudrost zgPadniho kanonickdho (cirkevniho) prhva a pozddji dostal nrizcv
a ldska (viz zde t6l str. 50). Gratranriv clckret. Campanella se odvol6v6 na hlavu dckrt:trr,
139. Carnpariellovy zminky o kldileifth si protiiedi. K Zivotu mnichir se v niZ-Gratianus cituje dopis, rnyln6 piipisovanj, Klemcntu
stavi'kriticky'(zde na str. l+ a str. 58 - n6n.ritka 7. a B.), l{imskemu (Gratiani decietum, c. XII, 1, 12).'V tornto clolrisc

108 109
olrsalerrf nlazor, Le by vlechno mdlo bft spoledn6,.nezab-ranil .

辮 聴勘鶴靴難撫
(lratian'ovi a oitat.ririr kanonistrim, aby neprohlSsili soukromd
vlastnictvi za pevnoll instituci, jeZ nejleplim zptsobem vyhovuje
lidstvu v.ieho souiasndm hiiSndm stavu' 1
153. Genesis, iiz tam 1,28.
(asi 560-636), sevillskf biskup, aulgr
154. Isidor
- Isidor Seriillski
rozsih16 kompilaini prici, .lakdsi encyklopedie tehdejiiho vdddni
ze stanoviska katolicki cirkve.
155. homilie (i'ec.) vfklad biblick6ho texnr; k6?4ni s takovfm.
-
v'ikladem,'- ,4ntiochie - Antakya, mdsto v Turecku s kicsthnskou
oLci z L stol, n. I.
iidovskiho kmene Levi, urden6ho k pomoci
156. leaiti
kndZim
- ipiislu5nici
pozdiji k stieZeni chr6mu.
12,24'
157. htdci nebetii
- n"epiesn'i citht z evangelia sv. Luk65e,
l5B.'Prdanik - Campinelld" m5' na mysli-iimskChp privnika Ulpiana
(zerniel228 n. l.). V'iiatkv 2 isfi6 spistr tvoii asi tietinu
ieliho obsahujuitinihnskfch Digest, z nich? takd cituje
Campanella.
- - -- Camfanella m6 na mysli hlavni
159. dilo Duns-e.Scota Opus o-xoniense
&om^ent6ie k Sentencim Petra Lornbardskiho). V tdto d6sti svdho
irakt6tu sc Campanella dasto odvol6v6 na Sota a na Scota'
f-*l We[t.te Scotovy nizory jsou piiditriny Sotovi; autortrm koment6i'e
rlfl se to neoodai'ilo vZdv de5ifrovat.
160. brtiro ntiiodrt - Cam6anella pod timto pojmem rozumi obiansk6
pr6vo, jeZ klade do protiklailu s-prdygp. piirozenfm.
16l. 1an XXtt. - papei,-v letech 136l - 1394, bojoval dlouho
i tzv. spiritu6ly (men5i idst franti5k4nskdho iddu), kteii prosazovali
n6vrat'cirkve L chudobd. Ve svfch dekret6liich zvanfch
Extravagantes (1317) potvrdil fr6vo kndZi a mnichtr na ul'ivAni
cirkevniho ma.ietku.
162. Yiz Sluneini s16t, sr. 16, l8- 19, 34-35.
163. Viz Sluneini st6t, str. 20-Zl.
164. Yiz Slunetni st6t, str. 15- 17.
16i. Ttruotina - mist'o ve stfedni It6lii, jeZ Rimand dobyli v roce 406
oi. n. l. a twale si ie podmanili v r. 329 pi'. n. l.
- - - tlampanella nepiesn6 cituje fei Catona
166. Alladiiho, kterotl Ye..luST
dile Spiknuti Citilinovo uv6di fimsky historik a politicki' iinitel
Sallusiius (86-35 pi. n. l.).
167. i;J spoleiensnim poct se zdc rozumi moZno-st, jei j.e $6n1 .kaZddmu
dlenu'spoleinosti, aby totiZ dosdhl jak6hokoli spoletenskdho
Dostaveni,
168. Viz Slunedni st6t, str. 13- 14 a 35'
16b. Atrrond, - Alexandr Galski (asi 1175- 1245). arrglickf tcolog,
scholastik. - Alfons - ziejm6 Alfolso de Cas.tro^(zemieJ. 1558)., . .
anglickf
Spandlskf teolo$.
- Tomdi Waldentkl --@t! I380--1431)
cirkevni hodnoitii, odprirce reformitorskfch snah Viclefov!'ch' .-
pr6va v Bologni'
Riccardo
- (asi I2d0-i237) "tit.l kanonickdho
Panormiti - Mikul6S Trideschv, znim! tiZ pod piezdivkou
-
Palermskf (asi l386- 1445), paleimskf arcibiskup, znalec
kanonick€ho pr6va.
l7O. Mesdloaa tile-- Campanellova pr6ce napsan6 v roce 1605; je
to strudnj'vfklad dila O kiestanske iiIi, jeZ se ztratilo'
Je velmi piiLnahe, Le znind rdeni evangelia ,rdivejte tedy to,

110 111
POZNAMKA
PREKLADATEL3

V tomto vydhnije pouZito na5eho piekladu z roku 1951
(nakladatelstvi Rovnost), kterjr byl poiizen podle ruskCho vyddni
Kampanella, Gorod solnca, nakladatelstvi Akademie v6d SSSR,
Moskva-Leningrad. 1947. Ruskf piekladatel, F. A. Petrovskij, piekl6dal
z l. latinskCho vyddni (1623), pi'idemZ do pozn6mek zahrnul pieklad
doplikt a textovfch variant 3. latinskdho vyd6ni (1643). Pro druhC
vyd6ni F. A. Petrovskij pi'eklad piehlidl, opravil a piipojil pieklad
trakt6tu O nejleptim sttiti (podle latinskdho vyddni z roku 1637). Podlc
tohoto Petrovskdho vyd6ni z roku 1954 jsme svtrj ptvodni pieklad
piehlCdli a doplnili a novd pieloZili traktat O nejleptim stdti. Pii
piekladu jsme t6Z piihlddli k deskdmu piekladu dr. Maxrnili6na
RySinka (Laichter, Praha 1934) i k dl6nku Ptispdu@ k ajkladu
Campanelloua Shr,neiniho sttitu (Listy filologicki 75, Praha 1951, str. 21t4. il,,
265) od prof. dr. 'Bohumila Ryby, kterf tdZ provedl odbornou rcvizi
plekladu a v iadd piipadfrjej upiesnil ncbo opravil.
Za tr;f,o pomoc mu ddkujeme.
.JIRINA
A OTAKAI(
MOHYLOVI
OBSAH

SLUNEё Nf STAT 7
0 NEJLEPSIM STATЁ
DOSLOV 75
POZNAMKY 92
TOMMASO
CAMPANELLA


SS
LT
UA
NT



Z rusk6ho piekladu Gorod Solnca,
vydanCho nakladatelstvim Akademie vdd SSSR
v Moskvi roku 1954.
pieloiili Jiiina a dr.'Otakar Mohylovi
Doslov napsal PhDr, Rudolf Kudera, CSc.
Obrilku a grafickou ripravu navrhl Veclav Kudera
Vydala Mlad6 frontalako svou 4079. publikaci
Edice Prameny, svazei< 30
Odpovddnli redaktor Allan PIzdrk
Vftvarnf redaktor.fiii Svoboda
Technickf redaktoiBediich Sk6la
Vytiskl Mir, n. p., zAvod 3, Praha l, Opletalova 3
5,89 AA. B,ll VA. 120 stran
2. vyddni (v MF l.). N6klad 6000 vftiskfr
Pralia 1979. 5lOl21't82.6
23-083-79 02lZ
Cena broi. vftisku 9,- Kds