Richard Brabec

místopředseda vlády a ministr životního prostředí

Praha dne 14. listopadu 2018

Č. j.: MZP/2018/110/2523

Vážená paní poslankyně,

dovoluji si Vám zaslat odpověď na Vaši interpelaci (ev. č. 280) ve věci „Zákazu olova ve
střelivu a rybářském olůvku“, která mně byla zaslána dopisem předsedy Poslanecké sněmovny
ze dne 22. října 2018 (č. j. PS2018/013303).

Ve Vaší interpelaci mi kladete celkem 5 dotazů, na které si dovolím jeden po druhém

odpovědět:

1. Jste seznámen s návrhem Evropské komise zakázat olověné střelivo a rybářská olůvka?
Pokud ano, jaké je Vaše stanovisko a stanovisko ministerstva k této problematice?

V současné době byl výbory Evropské agentury pro chemické látky (dále jen „ECHA“)
projednán návrh Evropské komise na zákaz použití olova v munici používané při lovu
v mokřadech. Výbor pro posuzování rizik (RAC) a Výbor pro socioekonomickou analýzu
(SEAC) se k návrhu vyslovily kladně s tím, že omezení používání nábojů s olověnými broky
v tomto biotopu je nepochybně dobrý příklad environmentálně šetrného chování člověka ve
vztahu k životnímu prostředí. Kladné stanovisko bylo v obou výborech jednomyslné, delegáti
ČR s ním souhlasili.

Oba výbory se budou zabývat i dalšími návrhy na omezení použití olova v munici obecně. Tyto
návrhy jsou ve stádiu zkoumání a je zřejmé, že v řadě případů (sportovní střelba, armádní a
policejní munice) nebude stanovisko jednoznačné. Totéž lze říci o omezení lovecké munice
používané v jiných biotopech.

Vyloučení používání střeliva s olověnými projektily během následujících tří let požaduje
usnesení a směrnice Bonnské úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů
přijatá na konferenci v roce 2014. Problematice se věnuje také usnesení Dohody AEWA o
ochraně stěhovavých druhů vodních ptáků v Africe a Eurasii (Usnesení 4.1, 5.23 a 6.12) a
Bernské úmluvy o ochraně evropské fauny, flory a přírodních stanovišť, jejíž Stálý výbor přijal
svým Doporučením 164/2013 tzv. Tuniský akční plán 2013–2020, zabývající se nezákonným
zabíjením, odchytem a obchodem s volně žijícími živočichy. A stejnými problémy se zabývá
rovněž Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního
ptactva (tzv. Ramsarská úmluva a její Rezoluce 11.12, zahrnující mimo jiné i otravy živočichů).
Česká republika je smluvní stranou všech uvedených mezinárodních úmluv.

Pro volně žijící živočichy jsou olověné střelivo a olověné rybářské zátěže zásadními zdroji olova
ve volné přírodě. Jejich prostřednictvím dochází (1) k přímým otravám konzumací broků a
olůvek, (2) k nepřímým otravám z olovem kontaminované kořisti, nebo (3) k otravám absorpcí
olova ve tkáních postřelených jedinců. Účinně řešen však v ČR není žádný ze zmíněných
zdrojů.

Jen na evropských mokřadech je riziku otravy olovem (pozřením olověných broků) vystaveno
přinejmenším 40 druhů vodních ptáků, z jejichž populací ročně uhyne zhruba 1 milión
exemplářů na akutní otravu olovem a další minimálně 3 milióny ptáků trpí subletální otravou
olovem (doloženo řadou studií např. ANDREOTTI et al. 2018, LAG 2018).

2. V jaké fázi se návrh Evropské komise na zákaz olova ve střelivu a rybářském olůvku
nachází?

Návrh na zákaz použití olova v munici používané při lovu v mokřadech vyústí v doporučení
ECHA, aby Evropská komise vypracovala legislativní návrh, který bude předložen
komitologickému výboru (REACH Committee) k diskusi a následnému hlasování. Pokud bude
návrh přijat, bude předložen k projednání Radě EU a Evropskému parlamentu. Stanovisko ČR
bude v souladu se stanoviskem obou výborů pozitivní.

Evropská komise dále požádala ECHA o shromažďování informací o potenciálních rizicích

použití olova ve střelivu mimo mokřady a na rybářské závaží. Agentura ECHA dne 17. září
2018 zveřejnila zprávu o přezkumu informací týkajících se používání olova ve střelivu (střelné
zbraně a střely) a v závažích rybolovu. Předložená zpráva je vypracována podle požadavků
uvedených v příloze XV nařízení REACH. Ze zprávy vyplývá, že výše uvedené způsoby
používání olova představují riziko pro životní prostředí a zdraví lidí.

Na tomto místě bych však chtěl znovu zdůraznit, že jediný návrh Evropské komise, který je
momentálně na stole a jenž projednala ECHA, spočívá v zákazu olova pouze v brokové munici
používané při lovu v mokřadech. Žádné jiné omezení olova v munici nedospělo do fáze
konkrétního legislativního návrhu, takže ministerstvo k němu žádné stanovisko nezaujalo.

3. Zúčastňuje se některý zástupce ministerstva konzultací a jednání s touto tématikou přímo

v Bruselu? Pokud ano, s jakým pověřením se jednání účastní a jaké výsledky má jeho
činnost?

Zasedání RAC i SEAC probíhají v Helsinkách, delegátem v RAC je Mgr. Marian Rucki (SZÚ),
V SEAC je delegátem Ing. Karel Bláha, CSc., ředitel odboru environmentálních rizik a
ekologických škod MŽP, který rovněž zastupuje ČR v REACH Committee (zasedá v Bruselu).

2/4
Jak uvádím již v odpovědi na první otázku, oba delegáti za ČR stávající návrh Evropské komise
podpořili.

4. Pokud by byl schválen návrh Evropské komise o zákazu používání olova ve střelných
zbraních a munici mimo mokřady a také v rybářských závažích, jaký by to mělo dopad na
myslivost a rybářství v České republice?

Dle zprávy agentury ECHA by omezení použití olova ve střelných zbraních a munici a
v rybářských závažích mělo pozitivní dopady, neboť by došlo:

 k omezení dalšího znečištění životního prostředí olovem, a tím ke snížení dopadů na lidské
zdraví – v Evropě se odhaduje, že při lovu zvěře se do prostředí vnáší 18–21 tisíc tun olova
ročně, z čehož do mokřadních stanovišť dopadá přibližně 1,7 % tohoto množství (ECHA
2017), nicméně přítomnost olova v mokřadech je z hlediska environmentálních dopadů
nejzásadnější;
 ke snížení úmrtnost ptactva a dalších živočišných druhů. U kachnovitých byl ve Spojených
státech prokázán výskyt otravy olovem, tzv. saturnismus. Často se jedná o nepřímý
důsledek používání olověného střeliva, kde je konzumováno olovo rozptýlené v bahně či
písku, kde si kachnovití obvykle hledají potravu;
 ke snížení zdravotního rizika pro významnou populaci myslivců a jejich rodin, případně
dalších osob, které konzumují maso zvěře zabitou olověnými kulkami. Co se týká dopadů
na člověka, závažné riziko představuje zejména kontaminace lovné zvěře olověnými broky
a jejich úlomky. Často není ani možné dohledat všechny fragmenty, především ty, které
vznikly rozpadem po nárazu či otěrem, protože ty mívají velikost menší než 1 mm. Přesto
právě tyto malé částice bývají příčinou vysoké koncentrace olova v tkáních. Zdravotní riziko
nelze jednoduše snížit pouhým vynětím broků z ulovených zvířat, která jsou v
potravinovém řetězci. Provedené studie např. ukázaly, že i poté se v 1 g zvěřiny nachází
průměrně 1 mikrogram olova.

Konkrétní dopady omezení použití olova v lovecké munici a rybářských závažích na myslivost a
rybářství v České republice nejsou MŽP známé. Alternativní střelivo však již nyní musí myslivci
používat, aby respektovali ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění
pozdějších předpisů, který v § 45, odst. 1 písm. w) uvádí: „Zakazuje se … používat olověné
brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech“; s platností od 31. 12. 2010. V případě
rybářských závaží již dnes řada výrobců přechází na alternativní materiály.

Zároveň existují zkušenosti ze zahraničí – kupříkladu v Dánsku začala regulace olověných

broků v r. 1985 a od r. 1996 je použití olověných broků pro všechny druhy střelby zakázáno.
Vědecké studie prováděné samotnými lovci v Dánsku prokázaly dostatečnou účinnost
alternativních projektilů.

3/4
5. Jaké je hodnocení toxicity olova ve srovnání s předpokládanými substituty (zejména mědí,
zinkem, vizmutem, železem a oceli)?

Z dosud provedených výzkumů toxických účinků olova na živočichy i člověka vyplývá, že

představuje velmi závažné zdravotní riziko již při nízké úrovni expozice. Nejzávažnější je
účinek na centrální nervový systém, na krvetvorbu, významná je rovněž nefrotoxicita.

Alternativní materiály pro výrobu broků (jmenované kovy nebo jejich slitiny) jsou výrazně
méně nebezpečné. Jejich rozšíření brání vyšší cena (až desetinásobek ceny náboje s olověnými
broky) a zhoršené vlastnosti munice vyplývající z fyzikálních vlastností (především nižší
specifická hmotnost).

S pozdravem

Mgr. Richard Brabec

podepsáno elektronicky

Vážená paní
Mgr. Jana Černochová
poslankyně
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Praha

4/4