You are on page 1of 4

Ing. Miroslav Toman, CSc.

ministr zemědělství

V Praze dne 2 3 -11- 2013
Čj. 61177/2018-MZE-16233

Vážená paní poslankyně,

předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mi postoupil Vaši
interpelaci ev. č. 279 ze dne 18. října 2018 ve věci zákazu olova ve střelivu a rybářských
olůvkách. K Vaší interpelaci Vám předkládám následující odpověď:
Dne 17. srpna předložila Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) Evropské komisi
zprávu hodnotící vliv olova na životní prostředí. Zpráva mimo jiné doporučuje Evropské komisi
přijmout opatření k zákazu olova ve střelivu a rybářských zátěžích.
I přes argumentaci ECHA není Ministerstvu zemědělství doposud znám případ otravy
volně žijících živočichů olovem na území ČR. Veškeré studie, které jsou použity pro nastavení
negativního vnímání tohoto materiálu ve střelivu a rybářských olůvcích pochází ze zahraničí.
Domníváme se, že publikované počty „otrávených" ptáků olovem jsou pouze nepodloženými
odhady a zdůrazňujeme, že v ČR takovéto studie s dopadem olova na jednotlivé druhy
živočichů, nebyly provedeny.
Ocelové střelivo se používá na mokřadech a rybnících, tj. v místech, kde se intenzivně
loví uměle odchované a vypuštěné kachny. Na říčních tocích pro ostatní ptáky kromě kachen,
toto nečiní vůbec žádné komplikace.
Odborné prameny uvádí, že vykopané historické olověné kule po staletí nezměnily svou
hmotnost (prověřováno v Dánsku, u nás bohužel ne).
Podle MVDr. K. Bukovjana, který toto ověřoval kvůli analýzám zatížení prostředí, lze
identifikovat zvýšený obsah olova kolem vstřelu, nebo tam, kde se kule roztříští na kosti, je
patrná kontaminace olovem maximálně 10 cm od vstřelu a tato část těla se stejně odřezává a
dále nezpracovává.
V dnešní době neexistuje materiál, který by plně nahradil jak fyzikální vlastnosti olova,
tak jeho cenu. V případě brokových nábojů existují alternativy v podobě jiných materiálů,
například ocel, měď, bismut nebo wolfram. Ocelové broky vzhledem ke své nižší hmotnosti
mají nižší ranivost zvěře a při použití těchto broků zvěř déle trpí, měď je toxická pro bezobratlé
živočichy.
Dalším materiálem, který se může použít, je wolfram, který je netoxický, ale velice drahý
a tvrdý. V případě použití jiného materiálu než olova pro výrobu brokových nábojů se zároveň
musí zohlednit množství zbraní držených myslivci. Většina z dnes držených zbraní není
uzpůsobena na jiný materiál a pro značnou většinu myslivců by to znamenalo výměnu brokové
zbraně a s tím spojené finanční náklady. Dalším negativním faktorem při použití jiného
materiálu je nižší až nulová deformace dané střely. Tento fakt by mohl vést ke zvýšenému
počtu zranění při lovu za použití jak brokového, tak kulového střeliva. V případě kulového
střeliva opět vidíme nedostatečné vlastnosti jiných materiálů (výše zmíněné), ale hlavně vyšší
utrpení zvěře, kdy střelivo z jiného materiálu nemá dostatečný ranivý účinek. Vzhledem
k používání loveckých psů při lovu v ČR nemůže docházet k následným nepřímým otravám,
kde by dravci či jiní predátoň byly otráveni pozřením uloveného kusu olověným střelivem
(spárkatá zvěř ale i jiná), jak je často uváděno u otrav živočichů zejména v USA. Téměř většina
ulovené zvěře je dohledána či dosledována pomocí loveckých psů. Opět nám není znám
případ, kdy by následkem pozření části uloveného kusu zvěře uhynul na otravu olovem jiný
volně žijící živočich. Dokonce u druhů, které se specializují na vyhledávání vývrhů či uhynulé
zvěře a jejich konzumaci se v posledních letech početní stavy v ČR výrazně zvyšují (viz např.
zvláště chráněný druhy živočicha - krkavec velký, orel mořský, luňák červený). Rovněž i člověk
konzumuje zvěř ulovenou olověnou střelou.

Úplné nahrazení olova bude mít zásadní dopad na sportovní střelecké disciplíny včetně
olympijských sportů (biatlon, sportovní broková střelba atd.). Rovněž bude nutné přehodnotit
veškerá pravidla pro střelbu s ohledem na účinnost alternativního střeliva.
Nelze vyloučit zásadní dopad na výkon policie a speciální útvary (brokové střely
a speciální střelivo).
Jakékoliv omezení používání olova ve střelivu by mělo negativní dopad na početnost
osob vykonávající myslivost. K myslivosti zároveň patří regulace invazních nepůvodních
druhů. Tyto druhy a jejich dopad na biodiverzitu představují dle Ministerstva životního prostředí
jeden z hlavních problémů dnešní ochrany přírody. Pokud by klesl počet aktivních myslivců,
pak snížená regulace těchto druhů může mít mnohem větší dopad na původní biotu než
uváděných několik údajných případů „otrávených" živočichů olovem.
Jak již bylo zmíněno výše, tak v případě rybářských zátěží neexistuje žádná vhodná
alternativa za olovo. Alternativními materiály jsou zejména kámen, materiály na bázi betonu a
finančně nákladné kovy. Tyto materiály svými vlastnostmi a vysokými náklady nemohou

61177/2018-MZE-16233 2
konkurovat olovu. Rybáři, kteří při lovu ryb ztratí olověnou zátěž, tak tato ztráta není úmyslná
a pro rybáře je nežádoucí. Ministerstvo zemědělství považuje za prioritní, aby byla nejprve
nalezena a uvedena do praxe vhodná částečná náhrada za olovo pro sportovní rybáře.
Ministerstvo zemědělství se domnívá, že olověné zátěže nepůjde v rybářské praxi zcela do
budoucna nahradit (např. drobné vyvažovači zátěže - broky). V České republice je
registrováno cca. 330 000 sportovních rybářů, kterým by zákaz používání olověných zátěží
mohl znepřístupnit jejich aktivitu. Sportovní rybářství má v České republice dlouholetou tradici,
patří mezi nejpopulárnější volnočasové aktivity a je zcela nežádoucí, aby sportovní rybolov byl
zákazem používání olověných zátěží omezen a to při vědomí, že neexistuje žádná alternativa
za tento materiál.
V neposlední řadě je nutné podotknout, že příčiny případných kontaminací v tělech
živočichů mohou být různé. Nesmíme opomíjet skutečnost, že do historicky nedávné doby bylo
v ČR používáno olovo jako příměs do paliv, konkrétně automobilového benzínu, čímž bylo
bezesporu prostředí ještě více kontaminováno.
V tuto chvíli neexistuje srovnatelný materiál, který by mohl olovo pro použití v myslivosti,
sportovní střelbě a rybářství nahradit, a proto nesouhlasíme s možným zákazem používání
olověného střeliva a rybářských závaží.

S pozdravem

Vážená paní
Mgr. Jana Černochová
poslankyně Parlamentu ČR

Na vědomí:

Vážený pan
Mgr. Radek Vondráček
předseda PS Parlamentu ČR

61177/2018-MZE-16233 3
Ověřovací doložka konverze do dokumentu obsaženého v datové zprávě
Ověřuji pod pořadovým číslem 113459719-232627-181123125847, že tento dokument sepsaný 23.11.2018,
který vznikl převedením 3 stránek vstupu v listinné podobě do podoby elektronické se doslovně shoduje s
obsahem vstupu.
Zajišťovací prvek: žádný
Ověřující osoba: Kamila Jagošová
Vystavil: Ministerstvo zemědělství
v Praze dne 23. 11. 2018.