You are on page 1of 422

AKADEMIE vED ČESKÉ REPUBLIKY

~EMICKÝ
ÚSTAV PRO JAZYK ČESKÝ

Recenzenti
prof. PhDr. Adolf Erhart, DrSc.
prof. PhDr. Jiří Kraus, DrSc.
PhDr. Miroslav Štěpánek, CSc.

Autorský kolektiv

Růžena Buchtelová, Helena Confortlová, Vlasta Červená, Mariana Hovorková,
Miloslav Churavý, Jiří Kraus, Libuše Kroupová, Marie Ludvíková,
Jaroslav Machač, Vladimír MejsID'k, Věra Petráčková, Běla Poštolková,
CIZÍCH SLOV
Miroslav Roudný, Věra Schmiedtová, Miloslava Šroufková, Vladimír Ungermann

KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM
VĚRY PETRÁČKOVÉ A JIŘÍHO KRAUSE

ACADEMIA PRAHA 1998

5

AKADEMICKÝ SLOVNÍK CIZÍCH SLOV

Znalost cizích slov, především termínů, patří dnes k základnímu a nepostradatelnému komunikativnímu vybavení
vzdělaného člověka. Usnadňuje mu orientaci i aktivní účast ve společenském dění a v různých odborných činnostech
nejen v rámci domácího prostředí.
Akademický slovník cizích slov (tento název volíme z praktických důvodů, vhodnější a přesnější by bylo nazvat jej
např. Velký slovm'k slov cizího původu) navazuje na moderní českou lexikografickou tradici. Přináší popis té části slovní
zásoby, která je v současnosti pro uživatele zvlášť aktuální, a to způsobem a rozsahem převyšujícím všechna dosud
vydaná slovníková díla tohoto druhu.
Jde o jednojazyčný výkladový slovník obsahující téměř sto tisíc významů dnes užívaných slov a speciální přIlohu
Stručný přehled jazyků světa. Uživatel v něm najde široké poučení o přejatých slovech v češtině, tj. o jejich pravopisu,
výslovnosti, původu, tvaroslovné a slovnědruhové charakteristice, o stylovém zařazení a vazebnosti (kontextovém použi-
tJ). Mimořádná pozornost je věnována výkladu významu jednotlivých slov i slovních spojení se zřetelem k probíhajícím
změnám ve společnosti a v jednotlivých oborech.
Autoři se opírali o bohatý, průběžně shromažďovaný lexikální materiál, průběžně a nově doplňovaný o výpisy ze součas­
né tvorby, převážně z publicistiky a z odborné literatury, využili však i souboru výrazů, který k doplnění hesláře doporučili
spolupracující konzultanti. Přednost byla dána oborům, které zaznamenávají největší proměny (např. technika, ekonomie,
filozofie). Byla tak zachycena nejen nová slova, ale i nové významy nebo významové posuny u slov v naší slovní zásobě
existujících už dříve. V nemalé míře se však přihlíželo rovněž k výrazům vztahujícím se k reáliím starších vývojových etap
společnosti. (Autoři jsou si vědomi toho, že ve slovníku mnohá nejnovější a dnes velmi frekventovaná slova chybějí. Nebylo
možné je zařadit, protože příprava slovníku měla své časové vymezení. Autorský rukopis slovníku byl ukončen v r. 1991;
nejnověji zaznamenané lexikální prostředky bylo možno v korekturách zařadit z technických důvodů jen výjimečně.)
Slovníkje určen nejširší - středoškolsky i vysokoškolsky vzdělané - veřejnosti. Protože zároveň odhaluje mezijazykové
kontakty, může velmi dobře sloužit i odborníkům ze zahraničí a překladatelům.
Akademický slovník cizích slov byl připraven v oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český
ČSAV. Na jeho tvorbě se autorsky podíleli R. Buchtelová, V. Červená, M. Churavý, L. Kroupová, J. Machač, V. Mejstřík,
V. Petráčková, B. Poštolková, M. Roudný a M. Šroufková. Na přIloze o jazycích světa spolupracovala J. Radoňová. Na
revizi a doplňování terminologie pracovali R. Blatná, H. Confortiová, M. Ludvíková, 1. Mravinacová, V. Schmiedtová,
V. Šlangalová a V. Ungermann. Kontakty s externími spolupracovníky zajišťovala M. Hovorková.
Autorský kolektiv využil pomoci řady odborm'ků. Byli to především L. Bartáková, R. Brabec, F. Daneš, Y. Deýl, J.
Dvořák, J. Elman, J. Gut, J. Hrala, M. Landa, J. Ludvík, M. Mareš, V. Pour, V. Soudilová, I. Tretera a K. Trdlicová, dále pak
J. Bachmannová, V. Hanák, M. Chvojka, J. Jauris, A. Kánský, J. Koštíř, J. Králík, M. Kubištová, R. Linc, J. Nováčková, J.
Pešková, J. Polášek, N. Rejchrtová, V. Sadek, V. Scheufler; J. Skála, V. Skalický, B. Sobíšek, M. Stránská, Y. Vašíčková a N.
Zelenková. V závěrečné fázi příprav dIla bylo přihlédnuto k připomínkám a námětům P. Dvořáčka.
Celý text slovníku zredigovali L. Kroupová, V. M~střík a zčásti B. poštolková. Dílčí redakci zajistili L. Kroupová (tvaro-
sloví, odkazy), V. Mejstřík (slovotvorné členění), V. Cervená (antonyma), V. Petráčková (původ slova příloha), B. Poštolko-
vá (odborné názvy), R. Buchtelová (výslovnost s přihlédnutím k pravopisným zásadám). Rukopis technicky připravila V.
Krsková (zč. též J. Tintěrová a J. Kleník). Revizi grafické úpravy provedl V. Mejstřík za .eřispění M. Churavého.
Hlavní redakci tvořili V. Petráčková a J. Kraus, který navíc, spolu s A. Erhartem a M. Stěpánkem, slovník recenzoval.
Kolektiv autorů

© Věra Petráčková,
Jiří Kraus za kolektiv, 1995
ISBN 80-200-0607-9

6 7

POUČENÍ PRO UŽIVATELE SLOVNÍKU
Slabiky s měkce vyslovovanýmt, d, n před i [ťi, ďi, ňi] se údajem o výslovnosti nekomentují, zatímco slabiky s výslovnos-
tí [ty, dy, nyj jsou přepisovány vždy. Protože v těchto slabikách až na výjimky Gako např. dyftýn) není označována délka
samohlásky, je zde uváděna výslovnost dubletní, což se vztahuje zejména na zakončení typu -iv, -iva, -ivní, -ivum (např.
aktiv, lokomotiva, kolektivní, substantivum). Neoznačuje se jednoduchá výslovnost zdvojených souhláskových grafémů,
např. grizzly, brutto.
Jsou-li odvozená slova sdružena v heslovém odstavci (hnízdována), platí pro ně výslovnost uvedená u výchozího heslo-
vého slova, s výjimkou slov se změněnou výslovností.
G r a mat i c k ách a r a k t e r i s t i k a slov je ve slovm'ku zaznamenána takto: Především každé slovo - s výjimkou
některých citátových - je označeno příslušným údajem slovnědruhovým. Slovnědruhová příslušnost slova se uvádí u pod-
statných jmen (značkovou) zkratkou rodu: m, ž, s. u sloves zkratkou příslušného vidu: dok., ned., U ostatních slovních druhů
Akademický slovník cizích slov je speciální výkladový slovník normativní. Snaží se zachytit slova cizího původu příslušnou zkratkou: příd., přísl., předl., část., citosl., zájm., čísI.
běžně užívaná ve všech oblastech života, přihlíží - ve výběru - i k slovům okrajovým (např. nářečním, zastarávajícím, Tvaroslovné údaje jsou zachyceny přímo u heslových slov:
slangovým a řídkým). . a) u s u b s t a n t i v se uvádí opěrný tvar, koncovka 2. pádu sg. nebo údaj o nesklonnosti (zkr. neskl.), resp. o nesklonnosti
Cíl e m s lov n í k u je představit a stručně vysvětlit každé heslové slovo (i slovní a frazeologické spojem') se všemi a částečné sklonnosti. Konkurence životných a neživotných maskulin vzoru muž a stroj se označuje živ. a než. za shodnou
údaji potřebnými pro jazykovou komunikaci, tj. s informací o pravopisu, výslovnosti, tvarech, původu, frekvenčním a koncovkou 2. p. sg. oe: např. kódovač, -e m(živ.); kódovač, -e m(než.). Slovník u substantiv zachycuje i některé další pády
stylovém hodnocení, dobovém zařazení, spojitelnosti s jinými slovy, o významu slova, významovém rozčlenění (u slov Gednotného i množného čísla) tehdy, jde-li o tvary s kolísáním, odchylkami v paradigmatice anebo které jsou pro uživatele
polysémních), o synonymických a antonymických prostředcích. Významy jsou dokládány, pokud je to třeba, typickými jinak obtížné nebo mají určité stylové odstínění (zprav. hovor., hovor. expr.): např. u jmen označujícíchvěci neživé, ale majících
spojeními a dále terminologickým, popř. frazeologickým využitím. i tvary životné: bacil, -u, -am (než./živ., 4. j. -1, -la, 1. mno -y, -i). Naopak se nezaznamenávají tvary, které vedle sebe koexistují a
Slovník je uspořádán a b e c e dně. Tak jsou i řazena i víceslovná ustálená spojení. Výjimku v abecedním řazení činí
není v nich možno chybovat: např. 1. pád mno maskulin na -sta, -ia, -ta s pádovými variantami -i/-ové, -é/-i.
s dr uže n é (h n í z d o van é) h e s lov é s t a t i v případech: a) přechýlených ženských podob, b) adjektivních odvozenin
U substantiv se uvádí údaj o čísle u jmen pomnožných (zkr. pornn., např. katakomby, -mb ž pornn.) a jmen plurálových (zkr.
vyjadřujících pomocí přípon -ový, -ský, -(c)ký, -ní (-ační) a -ný obecný vztah k základovým substantivům, c) adjektivních
mn., např. adnotata, -tat s mn.). Naopak neregistruje se výskyt slov jen v jednotném čísle a hromadnost, jsou však naznačeny
odvozenin od jmen zvířat, d) zdrobnělin od základových substantiv, e) adverbiálních odvozenin a substantiv na -ost, popř.
výkladem významu;
-ství, -(c)tví s významem stavu nebo jednání od základových přídavných jmen, f) některých substantiv od základových
příslovcí (např. adagio přísl.; adagio, -ia s). Porušení abecedy se označuje systémem o d k a z ů (J, t) jedině tehdy, je-li b) u pří d a v n Ý c h jmen se uvádí navíc jen údaj o nesklonnosti: např. buklé příd. (neskl.);
hnízdované slovo - s výjimkou přechýlených - vzdáleno o více než dvě heslová slova svému heslovému odstavci. c) U s love s se uvádějí tvary, v nichž by uživatel mohl kolísat: např. distribuovat... (3.j. -buuje);
P r a m e n e m v Ý b ě r u slov byly jednak jednojazyčné výkladové slovníky, domácí i zahraniční slovníky cizích slov d) u pře d 1o ž e k se naznačuje spojitelnost s určitým pádem;
a české encyklopedické příručky, jednak lexikální archiv Ústavu pro jazyk český, soustavně doplňovaný a obsahující dnes e) u s poj e k se uvádí druh vztahu, které mají k větným členům nebo větám;
na 13 a půl milionu excerpt z beletrie, publicistiky i populárně-odborné literatury. f) u č á s t i c je zaznamenán jejich druh: např. jo, jó část. přitak.
Ani velký slovník cizích slov nemůže registrovat všechna cizí slova. V Ý b ě r s lov se nutně řídil hledisky Údaj opů vod u s lov a je umístěn ve slovníku ve špičatých závorkách hned za základní gramatickou charakteristikou:
lingvistickými i extralingvistickými. Hlavními zásadami výběru byly proporcionálnost v zastoupení jednotlivých oblastí
např. literatura, -y ž(l). Zprostředkované přijetí označuje značka < : např. ústřice, -e ž(r<hol), tj. slovo původem z holandštiny
života a oborů lidské činnosti, frekvence uvnitř zahrnutých oblastí a oborů, časová platnost slov. U termínů se vybíraly
se uplatnilo v češtině prostřednictvím ruštiny. U složených, popř. předponových slov jsou uvedeny dva původy jen v přípa­
především základní běžné výrazy užívané i v popularizační sféře. Slovník nezahrnuje ani slova cele zapojená do českého
dě, kdy části slov byly přejaty z různých jazyků, např. elektrošok ... (ř+ a). Označení (VJ) znamená, že jde o apelativa vytvořená
jazykového systému, která se už jako cizí nepociťují (např. chléb, cihla, škola).
z vlastních jmen (osobních, místních, zeměpisných ap.). V závěru výkladové definice je pak zpravidla uvedeno, podle koho
Ohebná slova se ve slovníku uvádějí v tzv. reprezentativním tvaru, tj. substantiva a adjektiva v 1. pádě sg., slovesa v in-
nebo čeho bylo slovo nazváno: např. parmazán, -u m(VJ) ... (nazv. podle it. města Parmy). Údaj o původu se neuvádí u od-
finitivní podobě na -to
vozených slov, kde je z výkladu významu základové slovo zřejmé (aje ve výkladu užito).
P r a v o p i sn é pod o by slov jsou upraveny ve shodě s novými Pravidly českého pravopisu (1993). Slovník dává přednost
podobám počeštěným. Dubletní podoby uvádí jen u slov, kde se hlásková podoba přejatého slova výrazně liší od jeho podoby Sty lov ách a r a k t e r i s t i k a vypovídá ve slovm'ku o stylových příznacích slov. U plně spisovných neutrálních slov
počeštěné a jde-li o slovo, v němž starší způsob psaní není neběžný. Tato původní podoba se pak uvádí na druhém místě
se zvláštní charakteristika neoznačuje. Na ose spisovnost - nespisovnost se příznaková slova charakterizují jako hovorová
v záhlaví (např. džudo, judo; džez, jazz). Neuvádění starších dubletních pravopisných podob, které jsou od (zkr. hovor.), slova obecné češtiny (zkr. ob.), oblastní (zkr. obl., např. kamilka obl. mor.), nářeční (zkr. nář., např. galánka), slangová
r. 1994 shrnuty v Dodatku k školnímu vydání Pravidel českého pravopisu (srov. zde přílohu k Poučem'), neznamená ovšem (zn: slang např. simering, šlajsna), žargonová (zkr. Žarg., např. šechtr žid. žarg.); výjimečně se uvádí charakteristika nespisovné
jejich odmítnutí. Ty'ká se to i pravopisu přípony-izmus/-ismus (v jednotlivých heslech i ve výkladu významu slov se důsledně (zkr. nespis., např. bakus u bakchus) nebo nevhodné (zkr. nevh., např. ferment chem. nevh. enzym). Vedle neoznačené neutrálnosti
užívá jen podoby s -izmus, aniž se tím vylučuje možnost volit i podobu původm'). U citátových slova slov odborných užívaných slovník zachycuje výrazy knižní (zkr. kniž.) a básnické (zkr. bás., např. laur,féja) na straně jedné a výrazy expresivní (zkr. expr.),
mezinárodně v citátové podobě zachovává slovník pravopis původní (např. circulus vitiosus, coulomb, fortissimo ap.). popř. hanlivé (zkr. hanl.), zhrubělé (zkr. zhrub.) a vulgární (zkr. vulg.) na straně druhé. Slova zastarávající se uvádějí se zkratkou
V Ý s lov n o s t se uvádí v hranatých závorkách hned za reprezentativním tvarem slova. Tyto údaje se opírají o sou- zasl., slova frekvenčně méně častá, řidší zkratkou řidč. Příslušnost k stylové vrstvě publicistické udává zkratka publ. (např.

časnou normativní výslovnost a o její kodifikaci v publikaci Výslovnost spisovné češtiny II (1978), o soustavný výzkum šturmovat, ze sportu sólovat ap.).
tendencí v české spisovné výslovnosti, popř. o Pravidla českého pravopisu. Rozhodující pro posouzení správnosti výslov- O db o r n é n á z v y nebo slova mající některé z významů terminologické povahy se označují buď zkratkou příslušného
nosti je, jak je slovo vyslovováno uživateli spisovného jazyka v mluvených spisovných projevech, a to za předpokladu, že oboru (srov. Zkratky a značky užité v textu slovníku), nebo - jde-li o termín víceoborový či o slovo širší terminologické
je toto slovo součástí aktivní slovní zásoby jeho uživatelů. platnosti - souhrnnou zkratkou odb..
Výslovnost se neuvádí u odvozenin a složenin, je-li stejná jako u slov základových a je-li tohoto základového slova také Stylové charakteristiky se vyskytují často v kombinaci a podávají tak komplexní popis této stránky slov. Příslušné cha-
užito ve výkladu slova odvozeného. Výslovnost se rovněž neoznačuje, shoduje-li se vyslovovaná podoba s podobou psanou. rakteristiky jsou uváděny nejen u příznakových slov, ale i u morfologických tvarů a u spojení slov v exemplifikaci.
U některých skupin slov se připouští výslovnost dubletní. Ani zde se výslovnost neuvádí tehdy, jestliže se nelze dopustit S poj i tel n o s t s lov je ve slovníku naznačena jednak explicitně, přímo u sloves a některých přídavných jmen
chyby (např. u slova telefon není výslovnost uvedena, protože je možno vyslovovat [-on] i [-00]; podobně astronom, peda- zachycením tzv. vazby: např. eliminovat ... (co), degradovat ... 1. (koho na koho), 2. (koho, co), jednak v příkladové části uváděním
gog, literatura aj.). Méně zřejmá dubletní výslovnost je však zaznamenána: např. eidam [ej- i aj-], žardiniéra [-dyni- i -ny-]. typických spojení v určitých syntaktických konstrukcích.
Výslovnost se dále uvádí v případech, kdy se grafická a vyslovovaná podoba liší, např. junta [chunta], enjambement [an- U každého slova ve slovníku je popsán jeho lexikální, resp. lexikálně-gramatický v Ý z n a m, a to buď výkladovou
žambmá], nebo tehdy, kdy může v mluvní praxi dojít k deformaci spisovné výslovnosti, např. aero- [ae-]. definicí (zejména u termínů se to děje i pomocí encyklopedických prvků), anebo formálním naznačením vztahu slova k slo-
Slovník nezachycuje v zásadě spodobu hlásek před pauzou a výslovnost s rázem, protože je českému uživateli jazyka vu (slovům) významově základním: např. realistický příd. k realizmus, k realista, popř. hnízdováním. Tam se od výkladů
běžná. Pouze v případech, kdy u některých typů slov tvořených skládáním dochází k změněnému rozložení morfémů, bývá významu odvozených slov upouští tehdy, je-li možno jejich význam snadno odvodit.
výslovnost s rázem naznačena, jako např. u slova bromaceton [-m Ia-]. Výklad bývá doplněn syn ony m e m (uvedeným za výkladem po čárce, např. empatie ..., vcítění,' expandovat ...,

8 9

rozpínat se) nebo o p o z i tem, a n t ony m e m (zkr. op., např. endogenní ... (op. exogenní). Tzv. přenesené významy jsou masivní - masívní, pasivní - pasívní, se zakončením na -emie, např. blasfemie - blasfémie, leukemie -leukémie, se za-
v rámci významu označeny zkratkou přen.: např, tribuna ...; přen. potlesk t-n diváků, fanoušků. končením na -erie, např. bakterie - baktérie, baterie - batérie, bižuterie - bižutérie, drogerie - drogérie, galerie - galérie,
Má-li daná lexikální jednotka více významů, jsou odlišeny arabskými číslicemi polotučně vytištěnými. Významové od- se zakončením na -{)n, např. balkon - balkón, balon - balón, bonbon - bonbón, citron - citrón, milion - milión, salon -
stíny se však takto nevyznačují, bývají součástí příslušného významu, jejich výklad se odděluje středníkem. salón, stadion - stadión, špion - špión, vagon - vagón, se zakončením na -{)nek, např. balonek - balónek, citronek -
Fr a z é m y ve slovill1cu se uvádějí zvláštní značkou o: např. šaráda ... O mluvit v š-ách nejasně se vyjadřovat, mluvit citrónek, salonek - salónek, se zakončením na -ona, např. fazona -fazóna, sezona - sezóna, se zakončením na -onka, např.
v hádankách, anebo jako ustálená slovní spojení (s označením ve spoj., srov. ad ... ve spoj. ad patres ..., holandr ... jen ve spoj. pít fazonka -fazónka, se zakončením na -ped, např. ortoped - ortopéd.
jako h., nebo v usl. spoj.: anglický přfd.... v usl. spoj. anglická s.). • Pozn. Tam, kde je v jednom slově spojeno více dubletních možností, je třeba dbát na to, aby se jejich slohový příznak
Z hlediska zpracování se ve slovill1cu rozlišují frazémy přejaté jako celek a frazémy obsahující cizí výrazy jako kompo- shodoval. Píše se tedy teze nebo these (ale ne theze), báze nebo base (ale ne báse), vízum nebo visum (ale ne vizum, ani vísum)
nenty. Citátové větné útvary, jako např. sentence a okřídlené citáty, ve slovníku uvedeny nejsou. Citátové nevětné útvary se
atd.
zařazují do abecedy slovníku, např. ab ovo, alma mater, lapsus linguae. Frazémy obsahující komponenty cizího původu jsou
zpracovány pod heslovým slovem tohoto cizího komponentu, např. živá kronika, litera zákona; pokud je komponentůcizího
původu více, výklad významu je uveden pod prvním z nich (např. agent provokatér, alfa a omega), při různých slovních
druzích pod substantivem (např. kategorický imperativ) atd.
H o m ony m a se označují ve slovníku povýšenými arabskými číslicemi za příslušnýmreprezentativním tvarem slova:
např. servis l , servis2, servis3•
Ve slovníku jsou zpracovány jako samostatná heslová slova první a ve výběru i druhé části s 1o žen Ýc h s lov (např.
auto-, foto-, siliko-, tele-, tono-; -lýza, -téka, -tomie, -urie) a pře d p ony (např. anti-, sub-) cizího původu na příslušném
místě abecedy. Proto slovník uvádí složeniny i odvozená slova, pokud tvoří otevřenou produktivní řadu, v omezené míře.
V pří k 1 a d o v é č á s t i slovníku se pro úsporu místa heslová slova zkracují tak, aby byl zřetelně srozumitelný tvar,
v němž se takové slovo vyskytuje. Jednotlivé doklady stejného typu se oddělují čárkou, ostatní středníkem: např. sféra 3 ...:
kulturní s.; výrobní, nevýrobní s.; s. zájmu; ....

PRAVOPISNÁ POZNÁMKA
Pro informaci uživatelům Akademického slovníku cizích slov je připojen text Dodatku, který z rozhodnutí Ministerst-
va školství, mládeže a tělovýchovy České republiky tvoří nedílnou součást školního vydání nových Pravidel českého
pravopisu (Pansofia, Praha 1993). Ze zmíněného Dodatku jsou vypuštěny úvod a závěrečná část, týkající se metodiky
jeho uplatňování ve školách.
1. Ve slovech zdomácnělých, kde původní s se vždy čte jako z, jsou také správné podoby se s, přičemž se podoby se Z
považují za základní (stylově neutrálill).
To se týká např. dublet jako analýza - analysa, azyl - asyl, bazilika - basilika, dimenze - dimense, epizoda - episoda,
exkurze - exkurse, exploze - explose, expozice - exposice, fantazie - fantasie, filozofie - filosofie, fyzika -fysika, geneze -
genese, gymnázium - gymnasium, iluze - iluse, intenzita - intensita, invaze - invase, izobara - isobara, izolace - isolace,
muzeum - museum, oáza - oasa, organizace - organisace, pauza - pausa, penze - pense, plazma - plasma, poezie - poesie,
prezentace - presentace, prezident - president, próza - prosa, revize - revise, rezoluce - resoluce, riziko - risiko, televize-
televise, trezor - tresor, tuberkulóza - tuberkulosa, univerzita - universita, úzus - úsus, konzerva - konserva, konzervativní
- konservativní, konzervatoř - konservatoř; konzul - konsul, konzulát - konsulát, konzultace - konsultace, konzumace -
konsumace; deziluze - desiluse, dezinfekce - desinfekce.
2. Ve slovech zakončených v 1. pádě na skupinu vyslovovanou [-ns, -rs, -ls], v ostatních pádech a ve slovech odvozených
vyslovovanou [-nz-, -ez-, -lz-], je správné také psaní s, a to bez stylového rozlišení. Jako dublety se tedy hodnotí např.
podoby diskurz - diskurs, dispenz - dispens, exkurz - exkurs, impulz - impuls (impulzní - impulsní, ... ), konkurz - konkurs,
kurz - kurs (kurzista - kursista, kurzovné - kursovné, kurzovní - kursovní), pulz - puls (pulzace - pulsace, pulzační -
pulsační, pulzní - pulsní, pulzovat - pulsovat), rekurz - rekurs, reverz - revers. .
3. Ve slovech s příponou vyslovovanou jako [-izmus] a ve slovech zakončených na [-zmus] a [-zrna] se píše s iz, přičemž
za základní se považují podoby se s, např. impresionismus - impresionizmus, mechanismus - mechanizmus, organismus -
organizmus, racionalismus - racionalizmus, realismus - realizmus, symbolismus - symbolizmus; spasmus - spazmus, cha-
risma - charizma.
4. Ve slovech, kde se jako spisovná připouští dvojí výslovnost, [s] i [z], a Pravidla 93 uvádějí psaní dublet, se za slohově
neutrální považují podoby se s; jako dublety se tedy hodnotí dvojice slov jako diskuse - diskuze, disertace - dizertace,
renesance - renezance, resort - rezort, režisér - režizér.
5. Ve slovech, kde Pravidla 1993 uvádějí jen psaní se samohláskou krátkou a předchozí Pravidla jen se samohláskou
dlouhou, je psaní se samohláskou dlouhou rovněž správné. Jsou to slova se zakončením na -en, např. acetylen - acetylén, se
zakončením na -in, např. benzin - benzín, glycerin - glycerín, penicilin - penicilín, se zakončením na -iv, např. archiv-
archív, masiv - masív, se zakončením na -iva, např. defenziva - defenzíva - defensiva, ofenziva - ofenzíva - ofensiva, se
zakončením na -ivum, např. pasivum - pasívum, reflexivum - reflexívum, se zakončením na -ivní, např. archivní - archívní,

10 11

v v' ,
ind.
ZKRATKY A ZNACKY UZITE V TEXTU SLOVNIKU evr.
expr.
evropský
expresivní (indián)
indický
z indiánských jazyků
indián. indiánský
(t) z francouzštiny (indonés) z indonéských jazyků
fann. fannacie, fannakologie, fannaceutický, fannakolo- indonés. indonéský
gický (ir) z irštiny
feud. feudalizmus, feudální ir. irský
filat. filatelie, filatelistický (írán) z íránštiny
film. film Gako obor), filmařství, filmařský írán. íránský
filoz. filozofie, filozofický (isl) z islandštiny
(a) z angličtiny bot. botanika, botanický (zahrnuje i fytopatologii) (fin) Z finštiny isl. islandský
abstr. abstraktní braz. brazilský fin. finský (il) z italštiny
adm. administrativa, administrativní brit. britský folk. folkloristika, folkloristický it. italský
(afg) z afgánštiny (bulh) z bulharštiny fon. fonetika, fonetický
afg. afgánský bulh. bulharský fot. fotografie Gako obor), fotografický j. jednotné číslo
(afr) z afrických jazyků burž. buržoazní, buržoazně franc. francouzský jad. fyz. jaderná fyzika
afr. africký býv. bývalý fyz. fyzika a fyzikální vědy (zahrnuje metrologii), fyzi- (jap) z japonštiny
aj. a jiné, a jinde, a jindy byz. byzantský kální jap. japonský
(alb) z albánštiny fyz. chem. fyzikální chemie (javán) z javánštiny, z javánských jazyků
alb. albánský (cik) z cikánštiny fyziol. fyziologie, fyziologický javán. javánský
(arner) z americké angličtiny cik. cikánský jihoamer. jihoamerický
amer. americký círk. církevní, církevně (gal) z galštiny jihoas. jihoasijský
(amhar) z amharštiny citosl. citoslovce, interjekce, citoslovečný gal. galský jihoevr. jihoevropský
anat. anatomie, anatomický csl. církevněslovanský gen. genetika, genetický již. jižní
angl. anglický cukr. cukrovarnictví geod. geodezie, geodetický jslov. jihoslovanský
ant. antika, antický geof. geofyzika, geofyzický, geofyzikální jm. jméno
antr. antropologie, antropologický (č) z češtiny geogr. geografie, geografický (zahrnuje i kartografii) jv. jihovýchod, jihovýchodní
ap., apod. a podobně, a podobný Č. číslo geol. geologie, geologický (zahrnuje i petrografii) jug. jugoslávský
(arab) z arabštiny čast. častěji, častější germ. germánský jz. jihozápad, jihozápadní
arab. arabský část. částice (gól) z gótštiny
(ararn) z aramejštiny čes. český, česky gót. gótský kan. kanadský
aram. aramejský čin. příčestí minulé činné (gruz) z gruzínštiny kapit. kapitalizmus, kapitalistický
arg. argot, argotický (čín) z čínštiny gruz. gruzínský karetní (výraz)
karet.
archeol. archeologie, archeologický čín. čínský katol. katolictví, katolický, katolicky
archit. architektura, architektonický čs. československý hanl. hanlivě, hanlivý, pejorativní (kavk) z kavkazských jazyků
(armén) z annénštiny (hebr) Z hebrejštiny kavko kavkazský
armén. arniénský (dán) z dánštiny hebr. hebrejský (kečua) z jazyku kečua
art.
as.
artistika, artistický
asijský
dán.
dipl.
dánský
diplomacie, diplomatický
. (hind) z hindštiny (kell) z keltštiny
hind. hindský kelt. keltský
astr. astronomie, astronomický div. divadelnictví, divadelní hist. historie, historický (zahrnuje i dějepis) keramika, keramický
ker.
atd. a tak dále dok. dokonavé sloveso, peďektivum hist. práv. historickoprávní (khoisan) z khoisanských jazyků
atp. a tak podobně dopr. doprava, dopravní historie vojenství
hist. voj. knih. knihovnictví, knihovnický
austr. australský (dráv) z drávidštiny hl. hlavní, hlavně knižní slovo
kniž.
(ázerb) Z ázerbájdžánštiny dráv. drávidský (hol) z holandštiny konkr. konkrétní
dř. dříve, dřívější hol. holandský (korej) z korejštiny
(balk) z balkánských jazyků horn. hornictví, hornický (včetně úpravnictví a trhavinář- korej. korejský
balk. balkánský (eg) Z egyptštiny ství) kosm. kosmonautika, kosmonautický (zahrnuje i raketovou
(banl) Z bantuských jazyků eg. egyptský horol. horolezectví techniku)
(barm) z bannských jazyků ekol. ekologie, ekologický (holenI) Z hotentotštiny kož. kožedělný (průmysl)
bás. básnický, básnicky ekon. ekonomie, ekonomický hotentot. hotentotský krejč. krejčovství, krejčovský
(bask) z baskičtiny elektr. elektrický hovor. hovorově, hovorový krim. kriminalistika, kriminalistický
bask. baskický elipt.. eliptický hud. hudební (věda), hudební termín křesť. křesťanství, křesťanský
belg. belgický eltech. elektrotechnika, elektrotechnický hut. hutnictví (včetně metalurgie) kt. který
(bělor) z běloruštiny (esk) Z eskymáčtiny kuch. kuchařství, kuchařský
bělor. běloruský esko eskymácký charv. charvátský, chorvatský kult. kultura, kulturní
(beng) z bengálštiny est. estetika, estetický chem. chemie a chemické vědy, chemický kyb. kybernetika, kybernetický
beng. bengálský (eston) Z estonštiny kynol. kynologie
(berb) Z berberštiny eston. estonský ideo indoevropský (kyrgyz) z kyrgyzštiny
berb. berberský (etiop) Z etiopštiny ideal. idealizmus, idealistický kyrgyz. kyrgyzský
bibl. biblický, biblicky etiop. etiopský (ilyr) Z ilyrštiny
biochem. biochemie, biochemický etn. etnografie, etnografický ilyr. ilyrský (I) z latiny
biol. biologie a biologické vědy, biologický evang. evangelický (ind) Z indických jazyků (lap) z laponštiny

12 13

nesklonný přísl. příslovce, adverbium, příslovečný střím. starořímský
lap. laponský neskl.
nespr. nesprávně, nesprávný (výraz) ps. psáno (střl), (střlat) ze středověké latiny
lat. latinský
lesnictví, lesnický (zahrnuje i dřevařství, dřevařský) nevh. nevhodně, nevhodný (výraz) psych. psychologie, psychologický (stsl) ze staroslověnštiny
les. stsl.
neživotný publ. publicistika, publicistický (výraz) staroslověnský
let. letectví, letecký než.
nizozemský pův. původ, původní, původně stud. studentský (slang)
lid. lidový niz.
lingvistika, lingvistický (nor) Z norštiny
sv. severovýchod, severovýchodní
lingv.
nor. norský (r) z ruštiny (svahil) ze svahilštiny
(lit) z litevštiny
litevský nord. nordický rak. rakouský szo severozápad, severozápadní
lit.
liter. literatura, literární (věda) (zahrnuje i poetiku) numiz. numizmatika, numizmatický rak.-uh. rakousko-uherský
loď. loďařství, loďařský (román) Z románských jazyků šach. hra v šachy, šachový
log. logika, logický román. románský škol. školství, školský
ob. obecně česky, (výraz, tvar) obecné češtiny
(lot) z lotyštiny obch. obchod, obchodní (rum) z rumunštiny (šp) ze španělštiny
lot. lotyšský rum. rumunský šp. španělský
obl. oblastní (výraz)
(Iužsrb) z lužické srbštiny (horní i dolní) obuvnictví, obuvnický rus. ruský (švéd) ze švédštiny
obuv.
lužsrb. lužickosrbský (dolno- i horno-) růz. různý, různě švéd. švédský
obyč. obyčejně, obyčejný
ryb. rybářství, rybnikářství, rybářský, rybnikářský švýc. švýcarský
odb. odborně, odborný (výraz)
·m mužský rod, maskulinum op. opak, slovo s opačným významen, antonymum, opo-
(maď) Z maďarštiny zitum (ř) z řečtiny (tagil) z tagilštiny
maď. maďarský opt. optika, optický řec. řecký, starořecký (mytologie) (tahit) z tahitských jazyků
Z orientálních jazyků řem. řemeslo, řemeslnický (vč. uměleckých) (tarnil) z tamilštiny
(maked) z makedonštiny (orient)
orient. orientální řidč. řidčeji tan. tanec, taneční
maked. makedonský
os. osoba, osobní řím. římský (tat) z tatarštiny
(mal) Z malajštiny
řírnkat. římskokatolický tat. tatarský
mal. malajský
(malajal) z malajalámštiny tech. technika, technický
paleont. paleontologie, paleontologický
střední rod, neutrum těl. tělovýchova, tělovýchovný
(malgaš) Z malgaštiny (pandž) Z pandžábštiny
malgaš. malgašský (sanskrt) ze sanskrtu teol. teologie, teologický
pap. papírenství
sděl. tech. sdělovací technika těsno těsnopis, stenografie, těsnopisný, stenografický
(mande) z nigero-konžského jazyka mande ped. pedagogika, pedagogický
(mandž) z mandžuštiny (senůt) ze semitských jazyků text. textilnictví, textilnický, textilní
peněž. peněžnictví, peněžnický
mandž. mandžuský sev. sever, severní, severský (lib) z tibetštiny
(per) Z perštiny
(maor) z maorštiny severoamer. severoamerický tib. tibetský
per., pers. perský
marx. marxistický sg. singulár tj. to je
piv. pivovarnictví
mat. matematika a matematické vědy, matematický (sinbál) ze sinhálštiny trp. trpný rod, pasivum
pl. plurál
(maya) z mayských jazyků sinhál. sinhálský (tunguz) z tunguzštiny
pod. podobný, podobně
med. medicína (skand) ze skandinávských jazyků tunguz. tunguzský
podst. podstatné (jméno)
meteor. meteorologie, meteorologický skand. skandinávský (tupi) z (indiánských) jazyků tupi
poh. pohádkový, v pohádkách
mezinár. sklář. sklářství, sklářský (tur) z turečtiny
(pol) z polštiny
práv. mezinárodní právo (sl) ze slovenštiny tur. turecký
pol. polský
miner. mineralogie, mineralogický slang slang, slangový (výraz) (turk) z turkických jazyků
polit. politika, politický
ze slovanských jazyků (turkest) Z turkestánských jazyků
mno množné číslo polygr. polygrafie, polygrafický (slov)
slov. slovanský (turkmen) Z turkmenských jazyků
(mold) z moldavštiny (polynés) z polynéských jazyků
mold. moldavský sloven. slovenský (turtat) z turkotatarských jazyků
polynés. polynéský
(mong) z mongolštiny (slovin) ze slovinštiny turtat. turkotatarský
pomn. pomnožné podstatné jméno
mong. mongolský slovin. slovinský tzv. takzvaný
poněk. poněkud
mor. moravský popř. popřípadě slož. složené slovo, složený
motor. motorizmus, motoristický soc. socializmus, socialistický úč. účetnictví, účetnický
(port) z portugalštiny
mysl. myslivectví, myslivecký port. portugalský sociol. sociologie, sociologický uh. uherský
mytol. mytologie, mytologický pošt. poštovnictví, poštovní sov. sovětský (ukr) z ukrajinštiny
potr. potravinářství, potravinářský sp. spojka, konjunkce, spojkový ukr. ukrajinský
spoj. spojení um. umělé slovo
(n) z němčiny pozd. později, pozdější
sport. sporty, sportovní uměl. umělecký
n. nebo práv. právo, právní, právnictví, právnický
(srb) ze srbštiny urč. určitý
n.l. našeho letopočtu pravosl. pravosloví, pravoslavný
prehist. prehistorie, prehistorický srb. srbský ust. ustálený
náb. náboženství, náboženský
z provensálštiny (srbch) ze srbochorvatštiny ust. spoj. ustálené spojení
nám. námořnictví, námořnický (provens)
provens. provensálský srbch. srbochorvatský (uzb) z uzbečtiny
např. například
předl. předložka, ustálený předložkový výraz, předložko- st. starý, starověký uzb. uzbecký
nář. nářečí, nářeční
(výraz)
vý stat. statistika, statistický uŽív. užívaný
nazv. nazvaný; nazváno
ned. nedokonavé sloveso př. n.l. před naším letopočtem stav. stavitelství, stavitelský
předp. předpona, prefix, předponový stč. staročeský V. viz
něj. nějaký
nejč. nejčastěji předrev. předrevoluční stol. století včel. včelařství, včelařský

někt. některý předsoc. předsocialistický stroj. strojírenství, strojírenský (velš) z velštiny
přeneseně, v přeneseném významu střec. starořecký veř. spr. veřejná správa
něm. německý přen.
přídavné jméno, adjektivum střed. střední vet. veterinářství
neodb. neodborně, neodborný (výraz) příd.

14 a 15 abgébovat se

(Vl) z vlastního jména zast. zastarávající (slovo)
(viet) z vietnamštiny zbož. zbožíznalství, zbožíznalský
vietnamský zdrob. zdrobnělina, deminutivum
viet.
vin. vinařství, vinařský zejm. zejména
virol.
vod.
virologie
vodohospodářství, vodní
drologii)
stavitelství (zahrnuje i hy-
zeměd.
zhrub.
zkr.
zemědělství a zemědělské vědy (včetně pedologie)
zhrubělý (výraz), zhruběle
zkráceno, zkratka, zkratkové slovo
/
voj. vojenství, vojenský (zahrnuje i raketovou techniku) zn. značka

vulgo vulgarizmus, vulgární (výraz), vulgární zool. zoologie, zoologický
vých. východ, východní zprav. zpravidla
výchevr. východoevropský zvl. zvláště, zvláštní a (f) na hodinkách označující zrychlení
zkr. celních předpisů někt. států) možnost omezenými, hloupými obyvateli: kniŽ. a
výp. tech. výpočetní technika chodu (avance) zaplatit clo příslušnému státu přenechá­ hanl. a-é poměry
výr. výroba, výrobní ž ženský rod, femininum a fyz. 1. zn. pro ar 2. zn. pro atto- ním dováženého zboží za ohlášenou abdikace [-dy-], -e ž (I) odstoupení z funk-
výtv. výtvarnictví, výtvarnický žarg. žargon A 1. fyz. zn. pro ampér 2. chem. mezinárodní cenu - ce, vzdání se (významné, zvl. státní)
význ. žel. železniční (doprava) symbol označující na textiliích možnost abandonovat ned. i dok. (1) obch., peněž. (co) pře­ funkce n. úřadu: a. hlavy státu; abdikač·
význam
žert. žertovný (výraz),žertovně užití všech chem. čisticích prostředků nechávat, přenechat státu (dovážené zbo- ní příd.: a. listina
zač. začátek (žid) ze židovského žargonu a [á] předl. (1) (zvl. při uvádění ceny za kus, ží) místo zaplacení cla (využitím aban- abdikovat [-dy-] dok. i ned. (I) odstoupit, od-
žid. židovský za urč. množství ap.) po: pět losů II 10 donu) stupovat z funkce, vzdát se, vzdávat se
zam. zamadnictví, zamadnický Kč ab antiquo [-týkvó] (I) kuiž. odpradávna, významné, zvl. státní funkce, úřadu: pre-
živ. životný
zákl. základ, základní
žurnalistika, žurnalistický
Á fyz. dř. zn. pro angstrom odedávna zident a-I
záp. západ, západní žurn. a-, před samohláskou ano předp. (ř) vyjadřuje zá- abaS [a ba] přísl. (1) (ve franc. prostředí) dolů, abdomen, -u m (I) biol. 1. (u obratlovců) část
zápevr. západoevropský por, tzv. a- záporové, alfa privativum pryč s ním, jako projev odporu, nevole těla obsahující trávicí orgány, břicho 2.
(např. asymetrický, anorganický) vůči někomu (řečníkovi, politikovi ap.) (u členovců) poslední oddíl těla, zade-
a. a. adm. zkr. ad acta abasso přísl. (it) (v it. prostředí) dolů, pryč ček; abdominální příd.: med. bolesti v a.
aA fyz. zn. pro abampér s ním, jako projev odporu, nevole vůči krajině břišní
AA zkr. pro autorský arch někomu (řečníkovi, politikovi, králi ap.) abdukce, -e ž (I) med. pohyb, odtažení kon-
aak [ák], -u m (hol) (v niz. prostředí) náklad- abaton, -u m (ř) část chrámového okrsku n. četiny od střední osy těla (např. upaže-
ní člun podobný pramici pro říční do- urČ. božstvu zasvěcené místo, nezasvě­ ní) n. odtažení její části (např. odtažení
pravu zboží, např. vína ceným nepřístupné prstů) (op. addukce); abdukční příd.
aalen [á-], -Um (Vl) geol. spodní stupeň střed­ abatyše, -e ž (I < ř) círk. představená v žen- abduktor, -u m (I) anal. sval, kt. umožňuje
níjury (nazv. podle městaAalen v SRN) ských klášterech řírnkat. církve; abatyš· abdukci, odtahovač (op. adduktor)
aam [á-], -u m (hol) stará hol. jednotka obje- ský příd. ábeles, -a m (hebrVI) karel. slang zvláštní způ­
mu (155,2 I), užívaná kdysi v Indonésii abaxiální příd. (I) odb. odkloněný, vzdálený sob rozdávání karet při tarokách
ab-' (I) předp. s význ. od (např. abdukce. ab- od osy: bot. odvrácený od osy rostlinné aberace, -e ž (I) 1. kuiž. a odb. odchylka; vý-
sorpce) (op. adaxiální): a. strana listu; a. lýko chylka; úchylka: biol. odchylka tvaru n.
ab-1(I) fyz. předp. ve spoj. sejm. urč.jednotky vyja- abaz, -u m (Vl) numiz. stará per. sthbrná min- funkce organizmu, která není ve shodě s
dřuje příslušnost k absolutní elektromag- ce (nazv. podle šáha Abbáse z 16. stol.) typem; med. odchylka, úchylka od nor-
netické soustavě (např. abampér pro abázie, -e ž (ř) organická n. funkční neschop- málního stavu: sexuální, pohlavní a. de-
elektr. proud, abohm pro odpor) nost chůze způsobená nervovými n. psy- viace; gen. strukturní změna chromozo-
aba, -y, abája, -e, -i ž (arab) (v zemích Před­ chickými poruchami mů, chromozomová mutace; fyz. odchyl-
ního východu) volný vlněný mužský abažúr, -u m (1) zasl. kuiž. stínítko lampy; ka od ideálnľho zobrazení optickou sou-
plášť bez rukávů, nošený zvl. při náb. abažúrový příd. stavou (čočkou) způsobená jejími optic-
poutích a slavnostech abbé, -ho i neskl. m (1) círk. katol. duchovní kými vlastnostmi a vlnovou povahou
abaka, -y ž (tagalština) texl. vlákno z listů a bez kněžského úřadu, dř. zvl. působící světla; astro odchylka světelného paprsku
řapíků banánových rostlin, zvl. banánu v šlechtických rodinách jako vychova- způsobená skládáním rychlosti světla a
vláknitého, tzv. manilské konopí; aba· tel; (ve franc. prostředí) katol. duchovní pohybu pozorovatele: a. denní (vyvola-
kový' příd. vůbec (nemá-li vyšší titul); (v něm. pro- ná rotací Země kolem osy); a. roční (vy-
abakus, -ku, abak, -u m (I < ř) 1. archit. čtver­ střeli') opat volaná oběhem Země kolem Slunce); a.
cová krycí deska hlavice svislé podpo- abbéovský příd. (1) vlastní abbéovi sekulární (vyvolaná pohybem sluneční
ry, na níž spočívá architráv 2. hist. staro- ABC [ej bí sf] zkr. (a: American Broadcasting Com- soustavy vzhledem ke hvězdám); práv.
věká početní tabulka rozdělená na sloup- panies) soukromá americká rozhlasová a zvláštní případ skutkového omylu v trest-
ce s posuvnými počítacími známkami, televizní společnost ním právu 2. zool. poddruhová jednotka
sloužící jako počítadlo 3. ant. čtvercový abcoulomb [abku-], -u m (I + Vl) fyz. vabso- užívaná pro barevně n. kresbou odlišené
bohatě vykládaný stůl; círk. stolek v blíz- lutní elektromagnetické soustavě jednot- formy živočichů; aberační příd.: fyz., astro
kosti oltáře, na němž se před mší připra­ ka pro elektrický náboj, zn. aC a. úhel
vují někt. bohoslužebné předměty; aba· abd, -a m (arab) (v muslimském prostředí) aberantní příd. (I) kuiž. a odb. projevující se
kOvý1 příd. sluha a ctitel boha; později jako součást aberací: med. a. céva odbočujíCľ, aberují-
abalda, -y ž (it) zast. hlavní sklad tabáku a arab. osobních jmen (v Č. neskl.) cí
tabákových výrobků; řidč. též trafika abdérita, -y m (Vl) kuiž. a hanl. zaostalý, ome- aberovat ned. i dok. (I) kniž. a odb. jevit, proje-
abampér, -u m (b+VI) fyz. v absolutní elek- zený, hloupý člověk (podle posměšné vit aberaci, odchylovat se, odchýlit se,
tromagnetické soustavě jednotka pro tradice spjaté se střec. Abdérami, abdér- vychylovat se, vychýlit se, uchylovat se,
elektrický proud, zn. aA skými obyvateli);abdéritský příd. uchýlit se
abandon, -u m (1) 1. práv. vzdání se vlast" abdérský příd. (Vl) týkající se Abdér, střec. abfarad, -u m (I + Vl) fyz. v absolutní elek-
nického práva, nároků; v námořním po- města na thráckém pobřeží, s nímž byla tromagnetické soustavě jednotka pro ka-
jištění vzdání se ztroskotané lodi ve pro- spjata posměšná tradice jako našeho pacitu, zn. aP
spěch pojišťovny 2. obch., peněž. (podle Kocourkova, prostředí se zaostalými, abgébovat se ned. (n) zasl. ob. (s kým) zadávat

abhenry 16 abreviatura abri 17 absorpce

si s někým, špinit se s někým; ztrácet čas abluencium, -ia s (I) farm., med. pročišťující, abortace, -e ž (I) odb. zakrnění tečné vypsání slova, popř. naznačené práv. (V řím. právu) osvobozující rozsu- hodnoty produkce vznikající prodlou-
zbytečným jednáním projímavý lék, projímadlo, laxans abortér, -a m (I) publ. kdo provádí potraty titlou, abreviace 1 dek (op. kondemnace); círk. (zvl. v katoI.) žením pracovního dne nad pracovní čas
abhenry neskl. m(a +VJ) fyz. V absolutní elek- abnormalita, -y ž (I) abnormální jev, abnor- (aborty) abri neskl. ž (t) archeol. jednoduchý přístřešek odpuštění břichů n. círk. trestů, rozhře­ nutný na reprodukci pracovní síly; a.
tromagnetické soustavě jednotka pro in- málnost abortivní [-ty- i -tý-] příd. (I) med. 1. způso­ pravěkého člověka (např. převislá ská- šení pozemková renta důchod plynoucí vlast-
dukčnost, zn. aH abnormální příd. (I) odlišný od normy, mi- bující potrat 2. nevyvinutý, zakrnělý, za- la) absolutista [-ty-], -y m(I) 1. 'absolutní vlád- níkům půdy na základě monopolu vlast-
ab hinc [bink] (I) kniŽ. odtud, směrem pryč mořádný, neobvyklý, zvláštní, odchylný, krslý 3. (o klinickém obrazu nemoci) ne abrogace, -e ž (I) práv. zrušení, odvolání něj. ce, autokrat, samovládce 2. stoupenec nictví půdy jako omezeného statku 2.
od tohoto místa nepravidelný (op. normálm"): a. jev; a. plně rozvinutý, vyvinutý: a. infekce zákona, jeho nahrazení jiným, derogace; absolutizmu (ničím) neomezený, nikomu neodpoví-
abichit, -u m(VJ) miner. starší název nerostu velikost, množství; a. úroda, zima; a. abortivum [-ty- i -tý-], -va s (I) farm., med. dř. abrogační příd. absolutistický [-tysty-] příd. k absolutizmus, dající: a. monarchie absolutizmus; a.
klinoklasu (nazv. podle angI. geologa zájem; abnormálně přísl.; abnormál- a-va látky vyvolávající potrat abrupce, -e ž (I) kniŽ. a odb. přerušení, utrže- k absolutista: a. stát, režim autokratic- vláda; a. vládce, panovník absolutista
J. Abicha) nost, -i ž abortus, -tu m (I) med. předčasný porod (do ní, odtržení ap.: med. odtržení (např. šla- ký; absolutisticky přísl. 1; absolutnost, -i ž k 1
ab incunabulis [-kuná-] (I) kniŽ. od kolébky, abnormita, -y ž kniŽ. abnormní jev, abnorm- 7. měsíce těhotenství), potrat; zeměd., vel. chy); ulomení, zlomení (zubu); hud. náh- absolutizace [-ty-], -e ž (I) kniŽ. chápání, po- absolutno, -a s (I) filoz. nezávislé, nepodmí-
od dětství; odedávna . nost (u zvířat) zmetání lé přerušení melodie, zprav. po diso- chopení n. prohlašování, prohlášení ně­ něné, neomezené, zprav. nejvýš dokonalé
ab initio [-nýci6] (I) kniž. od začátku; odb. abnormní příd. (I) kniŽ. abnormální; abnorm- ab ovo [-v6] (I: od vajíčka, z vajíčka) kniŽ. od po- nantním akordu (pro zvýšení účinku); čeho za absolutní, absolutně platné, jsoucno
(v kvantové chemii) označení kvantově­ ně přísl.; abnormnost, -i ž čátku, od prvopočátku abrupční příd. správné ap.: a. názorů, stylu, metody absolutorium, -ia s (I) 1. schválení činnosti
mechanických výpočtů molekulárních abohm [ab 16m], -u m(I +VJ)fyz. v absolutní abradovat ned. i dok. (I) (co) 1. geol. abrazí po- abruptní příd. (I) kniŽ. náhlý, úsečný; abrupt- absolutizmus [-ty-], -mu m forma vlády, (urč. orgánu, funkcionáře) za urč. obdo-
struktur bez užití empirických parametrů elektromagnetické soustavě jednotka pro rušovat, porušit 2. med. provádět, provést ně přísl.; abruptnost, -i ž v níž se veškerá státní moc soustředuje bí, propuštění z odpovědnosti, usnesení
ab intestato [-tá-] (I) práv. bez závěti odpor, zn. ar.! abrazi něčeho ABS zkr. (n: Antiblockiersystem) motor. protismy- v rukou panovníka, absolutní monar- o tom: dostat a. 2. osvědčení o absolvo-
abiogeneze, -e ž (ř) biol. výklad, teorie o vzni- abolice, -e ž (I) práv. 1. zrušení, odvolání plat- abrahamita, -y m(VJ) náb. (v 18. stol.) člen kové zařízení u silničních dopr. prostřed­ chie, autokracie, samovláda vání (studia)
ku živých organizmů z látek neživé pří­ nosti zákona 2. příkaz, aby cestou mi- východočeské křesťanské sekty blízké ků absolutizovat [-ty-] ned. i dok. (I) kniž. (co) po- absolvent, -a m (I) (absolventka, -y ž) kdo
rody tzv. prvoplozením, samoplozením losti nebylo pro urč. trestný čin n. přečin židovské (podle bibI. praotce židovské- absarokit, -u m(VJ) geol. a-y bazické žilné a važovat, prohlašovat, prohlásit za abso- absolvoval střední n. vysokou školu,
n. chem. evolucí: naivní a.; evoluční a.; zahájeno trestní řízení, popř. aby bylo ho kmene Abraháma) výlevné horniny (nazv. podle pohoří lutní, za výhradně,jedině absolutně plat- kurz ap.; absolventský příd.: a. koncert
abiogenetický [-ty-] příd. zastaveno; aboliční příd. abrahámoviny, -in ž pomn. (VJ) padesáté na- Absaroka v Yellowstonském národním né, správné ap. (op. relativizovat): tuto absolventa konzervatoře n. Akademie
abiogenní příd. (ř) odb. vzniklý, probíhající abolicionista [-ny-], -y m (abolicionistka, rozeniny, padesátiny (podle bibI. praot- parku); absarokitový příd. teorii nelze a. múzických umění
bez účasti živých organizmů (op. biogen- -y ž) stoupenec abolicionizmu ce židovského kmene Abraháma) abscedovat ned. i dok. (I) med., vet. hnisat, zhni- absolutně přísl. 1. k absolutní 1, nepodmí- absolvovat dok. i ned. (I) 1. (co) vychodit, vy-
ní) abolicionistický [-nysty-] příd. k abolicio- abrachius, -ia m(I) med. člověk, jemuž chy- sat něně, nezávisle (op. relativně, podmíně­ cházet školu, dokončit, dokončovat stu-
abiotický [-ty-] příd. (ř) odb. jsoucí bez živo- nizmus, k abolicionista: a-é hnutí bí horní končetina absces, -u m(I) med., vet. ohraničený, později ně): tento údaj platí a. 2. zesiluje význ. dia, návštěvu kurzu ap., (vy)studovat: a.
ta; týkající se neživé přírody, jejích jevů abolicionizmus [-ny-], -mu m (I) hnutí za abrakadabra citosl. (hebr) magická zaklínací opouzdřený hnisavý zánět tkání, hlíza; naprosto, zcela, (často se záporem) vůbec: gymnázium, právnickoufakultu, postgra-
ap.: a-éprostředí; biol. a-éfaktory (neži- zrušení zákona, něj. zvyklosti ap.: hisl. (v formule, jíž se (v středověku) připisova­ abscesový příd. a. bezpečný; to je a. vyloučeno; a. to duální studium, kurz prvnípomoci 2. (co)
vé přírody) působící na živé organizmy USA v 1. pol. 19. stol.) hnutí za zrušení ly kouzelné účinky abscisa, -y ž(I) mat. zast. X -ová, tj. vodorovná nezvládne 3. neomezeně, samovládně, zúčastnit se, zúčastňovat se něčeho od
(např. podmínky klimatické, půdní, ge- otroctví abraxas, -u m(I < ř) 1. mystické číslo gnos- souřadnice v kartézské soustavě, úsečka autokraticky: vládnout a. absolutisticky začátku do konce Gako pasivní n. aktiv-
ografické) (op. biotické) aboliční i abolice tiků (365) 2. magické slovo užívané ve abscise, -e ž (I) odb. odnětí, oddělení: bol. a. absolutní příd. (I) 1. nepodmíněný, nezávislý ní účastník): a. schůzi, několik návštěv;
abiturient, -a m (abiturientka, -y ž) (I) žák abolovat dok. (I) řidč. práv. (co) (uplatněním spoj. s jinými magickými symboly na listů opadávání; abscisový příd.: biochem. (op. relativní, podmíněný): pocit a. vol- a. koncertní cyklus 3. círk. poskytnout,
nejvyšší třídy všeobecně vzdělávací abolice) zrušit starověkých a středověkých gemách a-á kyselina přirozený růstový regulátor nosti; a. nedostatek něčeho; a. většina poskytovat absoluci někomu, dát, dávat
(střední) školy před maturitou a po ní; abonent, -a m (t) předplatitel (novin a časo­ sloužících jako talismany rostlin, jeden z fytohormonů naprostá; (při hlasování) prostá, nadpo- rozhřešení
abiturientský příd.: a. ples maturitní; a. pisů, divadelních představení, koncertů abraze, -e ž (I) odb. obrušování, obroušení: absence, -e ž (I) 1. nepřítomnost v zaměst­ loviční; a. vítěz který dosáhl nejlepšího absorbance, -e ž (I) fyz. chem. logaritmicky
kurz pro abiturienty Gako odb. nástav- ap.); abonentský příd.: a-á vstupenka geol. obrušování a rozrušování hornin nání, ve škole ap. (op. prezence): omlu- výkonu (bez ohledu na kategorii); a. vyjádřená hodnota vnitřní transmisní
ba); abiturientní příd. abonentní; a-á místa v divadle pevnými částicemi, jimž pohybovou vená, neomluvená a. 2. hovor. zameškaná sluch schopnost přesně určit výšku t6nu hustoty, extinkce
abjurace, -e ž (I) 1. kniŽ. (veřejné) zřeknutí abonentka, -y žl. k abonent 2. průkazka energii udílí zemská tíže, voda, led a vítr: pracovní jednotka (zvl. den): mít mnoho bez pomoci hud. nástroje; filoz. a. Bytí absorbát, -u m (I) fyz. chem. absorbovaná lát-
se něj. názorů, učení, víry 2. círk. křesť. (při pro abonenty, abonentní vstupenka a. říčního, mořského dna; med. zákrok a-í 3. med. náhlá krátká ztráta vědomí n. poslední skutečnost (u Schellinga); a. ka
křtu) odmítnutí a zapuzení Satana ajeho abonentní příd. týkající se abonentů, urče­ spočívající v obroušení, seškrabání, vy- paměti; absenční příd. Duch (u Hegela aj.); geogr. a. výška absorbátor, -u m (I) jad. fyz. látka, kl. pohl-
nároků; ubjurační příd. ný p~o ně, získaný předplacením: a. cyk- škrabání: a. rohovky oční; a. zubu; a. absentér, -am (absentérka, -y ž) (I) kdo čas­ (hory) nadmořská, prostá; fyz. a. nula, cuje, absorbuje jaderné záření, které jí
ablace, -e ž (I) 1. geol. ubývání hmoty le- lus Ceskéfilharmonie; a. průkazka abo- dutiny děložní výškrab; abrazní příd.; to, svévolně a bezdůvodně zameškává a. bod mrazu teoreticky nejnižší možná prochází
dovce táním, sublimací, mechanickým nentská; a. vstupenka abonentka 2 abrazivní příd.: geol. a. nerosty, horniny; pracovní směny; absentérský příd.; ab· teplota (-273,15 oe), experimentálně absorbens neskl. s(mn. I. -ncia, 2. -ncií) (I) farm.,
rozrušováním 2. astro vypařování mete- abonentský i abonent tech. a. obrábění brusné; abrazivně přísl.; sentérství, -í s absentizmus 1 nedosažitelná; a. teplota měřená v ter- med. lék vstřebávající n. neutralizující
oritu a strhávání drobných částeček z abonmá, abonnement [abonmá] neskl. s (t) abrazivnost, -i ž absentista [-ty-] -y m(l)hist. statkář, majitel modynamické stupnici (v kalvínech) od kyseliny a jiné škodlivé látky
jeho roztaveného povrchu 3. med. chi- 1. předplatné (novin, div. představení, abrazit, -u m(I) tech. umělé brusivo (z abra- půdy přenechávající řízení hosp. záleži- absolutní nuly, vždy kladná; a. sousta- absorbent, -u m fyz. chem. absorbující látka
rurgické odstranění někt. chorobně změ­ koncertů ap.) 2. předplacení, předpláce­ zivní hmoty) tostí v rukou správce (ve smyslu absen- va (jednotek) jejímiž základními jednot- absorbér, -u m (I) tech. zařízení pro pohlco-
něné části těla (např. nehtů, kostních vý- ní, abonování abrazivum, -va s (I) tech. a-va suroviny, ne- tizmu 2) kami jsou centimetr, gram, sekunda vání plynů kapalinami n. tuhými látka-
růstků aj.) 4. med. a. sítnice odchlípení; abonovat dok. i ned. (t) (co) předplatit, před­ rosty, syntetické hmoty vynikající vyso- absentizmus [-ty-], -mu m (I) 1. bezdůvod­ (zkr. CGS); archeol. a. datování při kl. se mi (absorbenty); stav. akusticky uprave-
ablační příd. plácet (noviny a časopisy, divadelní před­ kou tvrdostí a užívané k broušení, hla- né zameškávání práce n. jiných veřej­ stáří objektů, kultur ap. určuje číselný­ ný materiál n. konstrukce pohlcující zvuk
ablaktace, -e ž (I) 1. vet. odstav mláděte 2. stavení, koncerty ap.): a. si Naši řeč; zení, vrtání, řezání (např. diamanty, ko- ných povinností, absentérství 2. hist. jev mi údaji (letopočty); stat. a. frekvence absorbovat ned. i dok. (I) kniŽ. a odb. 1. (co) při­
zahr. způsob šlechtění, při němž se roub a-aná lóže; abonovat se dok. i ned. řidč. stát rund, granát, křemen; karborundum), záležící v opouštění statků (a půdy) ma- celková frekvence, počet všech výsky- jímat, přijmout do sebe, pohlcovat, po-
spojený s odnoží neodděluje od mateř­ se, stávat se předplatitelem, předplatit se, brusidlo jiteli s přenecháním řízení nemovitostí tů; hud. a. hudba využívající specific- hltit, vstřebávat, vstřebat: fyz. a. záření,
ské rostliny, pokud dokonale nesroste, předplácet se abrazní i abraze správcům (pův. v Irsku ze strany angI. kých hud. prostředků a údajů, nevyvo- světlo, plyny, zvuk 2. (co) do mysli, do
odkájení; ablaktačiú příd. aborální příd. (I) anat., med. vzdálený od úst, abreakce, -e ž (I) med., psych. vybití afektiv- velkostatkářů) lávající mimohudební představy Gako vědomí přijímat, přijmout (poznatky,
ablativ [-ty- i - tý-], -u m (I) lingv. (v někt. odvrácený od ústního otvoru, jsoucí na ního napětí, odreagování (např. afektu, absentovat ned. (I) mít (častou) absenci 1; hudba programní n. vokální); liter. a. názory ap.) 3. (koho, 4. p.) plně zaujímat,
jazycích, např. v latině) pád vyjadřující protilehlém konci těla hněvu agresivním chováním); abreak- publ. chybět: na obrazovkách a-uje všed- poezie záměrně se nevázající formulací zaujmout, a tím zaneprazdňovat, zane-
východisko děje n. odluku (na otázku abordáž, -e ž (t) loď., nám. 1. uvázání lodi ke tivní [-ty- i -tý-] příd.: a. techniky ní život intelektuálních a sociálních obsahů, prázdnit: funkce předsedy ho zcela
odkud, kdy, kde): a. absolutní; ablativ- břehu a vyloďování 2. srážka, kolize abreografie, -e ž (VJ + ř) med. rentgenologic- absiemens [-sí-], -Um(I+VJ)fyz. v absolutní čistá; lingv. a. ablativ, dativ, genitiv (v a-ala
ní příd. dvou n. více lodí 3. hist. způsob voj. střet­ ké snímkování ze štítu (nazv. podle braz. elektromagnetické soustavě jednotka pro latině, řečtině, staroslovanštiněaj.) pád absorpce, -e ž (I) kniŽ. a odb. pohlcování, po-
ablaut, -u m(n) lingv. střídání vokálů na spo- nutí na moři při spojení dvou lodí a bo- lékaře M. de Abreu) vodivost, zn. aS mluvnicky nevázaný k ostatku věty; a. hlcení, vstřebávání, vstřebání: fyz. a. ply-
lečném základu slova (např. nesu - no- jem muže proti muži z obou posádek abreviace, -e ž (I) 1. ustálená zkratka, abre- absint, -u m(f < ř) hořký alkoholický nápoj přechodník ustrnulý lexikalizovaný tvar nu, záření, světla, zvuku; a. neutronů;
sím - snáším - nůše); ablautový příd. aborigenní příd. (I) odb., ekol. V příslušném viatura 2. lingv. tvoření zkratkových slov z pelyňku; absintový příd. přechodníku nevyjadřujícímluvnickou absorpční příd.: fyz. chem. a. analýza vyu-
ablefarie, -e ž (I + ř) med. vrozené n. získané území původní, vzniklý, autochtonní a zkratek, část slovotvorby; abreviační absintizmus [-ty-], -mu m (f < ř) med. cho- shodu (např. sedě, leže; počínaje, počí­ žívající rozdílů v absorpci u růz. látek;
chybění očního víčka ab origine [-n-] (I) kniž. 1. od počátku: a. o. příd. robná závislost na absintu, otrava dro- najíc, chtě nechtel; práv. a. práva nezpo- tech. a. chlazení při němž se dosahuje
ablegát, -a m(I) hist. poslanec uherského zem- mundi [-dý] po (od) stvoření světa 2. od abreviatura, -y ž zkratka, častěji neustále- gami z pelyňku v něm obsaženými chybnitelná (hl. vlastnická autorská, dě­ oběhu plynného chladiva jednak jeho
ského sněmu původu, původem ná, v písmu; (v starších rukopisech) čás- absoluce, -e ž (I) kniŽ. a odb. prominutí viny: dická aj.); marx. ekon. a. nadhodnota část pohlcováním v urč. látce, jednak vypu-

pro aktinium tylketon. čás­ abukumalit. dum tónu předchází krátký vedlejší příraz vých výpalcích. ace. mětná. a. k abstraktivista fIcké reflexe a čemého humoru absurditu acapu [-ka-] neskl. užívané zvl. příd. odolávající pití alkoholu fyziologickém smyslu. umělého kau. -y ž (I + ř) chem. sůl n.. mu acta J. derivát cho. kniŽ. a. acetamid. týkající se abstrakce. v němž je důraz kladen na sám pro. a. stálé koncentrace vodíkových iontů v abstinence [-ty-]. notu zboŽí2. acidolýza. na vrub. drceného totální mocí. dysbulie výrobu kyseliny octové. dime. dobrota. -u m(I) chem. lina vyráběná acetylací benzenu n. řešení situ. oblast absurdních jevů accentato [ačentá-] přísl. acefalie. acidity organické sloučeniny odvozené nahraze- abstraktivistický [-ty-ty-] příd. -i ž abysoftlní příd. provést abstrakci skutečnosti. konvence. s (I) odb. absorpč­ krétních smyslových objektů. Ac chem. né krajnosti. kt. jako projev acidimetrie [-dy-]. aV činkovité bakterie způsobující octové chlorovaný uhlovodík pouŽív. zvl. sahu kyselin v nich. -u m (I < ř) geol. hlubší část ne. 1935) kyselinu acetylchlorid. ní a řezání kovů a jako surovina chem. a. pronikavě abstrakce. (I) dodržovat. a-á celulóza acetylcelulóza. -u m (I + ř) chem. rozvětveným uhlíkovým řetězcem pojem jako výsledek tohoto procesu 3.. va-ech. aldehydů. acetonemie. nadměrné. oblast. látek. např. -e ž (I) odb. myšlenkový proces absurdita [-dy-]. ekon. hlasování n.. etanal. odvozovat. 1.. (1) chem. -u m (VJ) IIŮner. abstraktní oblast. po. taxonu) octové. prvky skutečnosti jako nelogické n. čas­ čuku aj. voj. zvaní na poslední představení.. nenasycený uhlo. podle jap. text. prostředky dovádějící do roviny fIlozo. abstraktivnost. vozená od karboxylové kyseliny. zvláště dietní hodnoty a hodnotu této části věnovat na tvorbu ces tvorby. Asii. linu důležitý jako přenášeč nervových a conto 2. od sku. hovor. od. ní 2. ten. impresionizmus ekol. organizmy stinentský příd. acidofobie. a. olejů a pryskyřic acidum neskl. liter. dobře drom soubor příznaků vyvolaných pře­ čar. odvar z rostlinných drog ských hloubkách. názorů. týkající se absti. -u m (I + ř)Jyz. (I) týkající se absti. koholu. oxidaci alkoholu na octovou pouštědlo kaučuků. slou- a. al. zeměd. mlé- drogy. acapoua americana. -mu m (I) odl>. zn. geol. acetylsalicylový příd. slang odchod kočov­ se nevyvine hlava plodu. acidoba- při hlasování. abstraktivně přísl.: a-é (tlakové) bomby acidóza. zvýšení kyselé reakce nentizmu: a. a-y organické slou. lát- abstinentní [-ty-] příd. protismyslný: a. při poži. med. acetyl. týkající se ky- nit se něčeho. acetylační činidlo v syn. směr (různě pojímaný i chápaný) nosti. jenské služby 2. ab. pojem vzniklý abstrakcí. pýcha. ve vo. ketonemie. pro abcoulomb důležité rozpouštědlo zejm. abstrakcí docházet. prospěch. jednovazná skupina měr anorganických prvků kyselinotvor- z důvodů rozumových..(I) vslož. součást nacistického wehrmachtu acetofenon. lingv.. absurdno. hlubinný: a. ac. jednostrannosti rost. konkrétnímu) týkající se vztahu částí níze za to utržené acetal. lingv. označení sklad. návykové užívání někt. a-y aerobní ty. abstraktum. absurd. absurdnost: zvl. pojmenovávající vlastnosti a děje (např. zvl. potravin. první část označující chem. filmů. ad acta a akta 1. knihy ap. a-y starší název pro alkiny. (mořské) orga.: chem. másla nu. kyselých srážek aj. zkr. jednovazná skupina od- něco neskutečného. z Brazílie. (řl vení obsahu kyseliny octové v octech na salicylové kyseliny. akční malířství. závěr telný. nerosty typicky hlu. acylpyrin) vý příd. bezbarvá n. nejasný. a používaná jako anestetický. -u m (I + ř) geol. nad.. kyselý: stroj k měření činitele prostupu světla ní. bezbar. zneužití: med. -u m (1) chem. kouření aj. kt.l. ekon. bezbarvá kapalina. žloutlá kapalina. biol. nost. nadměrnost. cukrovky n. surovina pro výrobu laků a plastic. nerosty které jsou propylenglykolu. zvl. používaný jako rozpouš. diva. spoj. při kt. geol. nikotinu. acidobazicita. biol. ní. optický pří­ abstraktivní [-ty. -y ž (I + ř) biochem. vrozená zrůdnost. lení Sartrově. accelerando [ače-] přísl. -u m(n) zast. -i ž nápad. pří­ genidy.. 2: absurdní příd. výtv. -a s (I) kniŽ. meziprodukt v orga. acetonkyanhydrin.. -u m (1) chem. a. kyslíkem užívá k svařová­ acidorezistentní příd. a. -u m (1 + arab + ř) chem. zeměd. li. a odb. filoz. -u m (I + ř) chem. stol. zařízení sloužící k zjišťování kyse. ně přísl.: med. (I) řidč. acetylo. drama. práce pracovní síla ve užívání. acylační činidla abstraktivizmus [-ty-]. a odb. acetylendichlorid [-dy-]. acyl. půdy. abstraktně přísl. -ta s (I) kniž. (železné) rudy. letech 20. acidimetric. -u m (I + ř) chem. držet abstinenci. marx. se do abstraktivizmus pravidlům. měrný. -e ž (1 + ř) biol. hojný. obch. odmýšlet. acetylový i acetyl nické) sloučeniny s otevřeným přímým hy. podstatné jméno abstrakt. acetanhydrid. -u m (I + arab) chem. slang propuštění z vo. pro acidum sloučenina. k 1. -e ž (ř) med. lóza) abstinovat [-ty-] ned. těžké dře­ cukrovky. -e ž (I) 1. abundance. organická kyselina vyráběná acetylací acyl. acetát celu. půda. abstence. schizofrenii aj. nefIgu. počet jedinců (všech n. využití jazyka a pís. potr. nepraktický (op. činidla acylhalo- sahu odborného článku. geol. léčiv a-é hedvábí vyráběné z acetátové celu. pocit této abysopelagiální. pro. a-aný pojem 3. fann. a. bazicita). div. zvl. amid kyseliny sloučeniny s acetylovou skupinou snášejí kyselou reakci substrátu. sborový. přístroj k stano. bezbarvá kalita. často kých hmot. nesrozumi. fann. -y ž) (I) hra hmot. a. v malých hloubkách ne. nedbat ně­ abstrakce 2 (op. -u m (1) chem. při hladovění organizmu. důležitá surovina pro odvozená od octové kyseliny. nitril kyseliny octové obsaže. vláken. dovést něco do a-a. pěstova­ acetanilid [-ny-].. zeměd. acetaldehydový příd.: biol.: a-á nových látek v moči jako projev acidó. bezbarvý plyn. tohoto. (I) chem. abstinenční příd. vyvodit. kvašení. ne- odlučující odlišnosti a zvláštnosti a zjiš. ac zn. reakce. horniny. vo hnědé barvy z tropického stromu Vou. -e ž (1 + ř) chem. a. biol. kt. acylhalogenid [-ny-]. kávy. vulkanizace kaučuku molekuly organické sloučeniny zavádí ko zkysané urč. se uží. pochod. vzduchem n. -u m (I + ř) chem. barevných ploch a struktur. humor. nezúčast­ a. sloučeniny odvozené nahrazením hydro- v umění (výtvarném aj. jeden ze acetyl. a-y ka. hud. ve acciaccatura [ačaka-]. dosucha zahuš. octan. silikátový apatit obsahující yttrium nů. a-é (orga- ťující obecné. melodic. jež stanoví vý. konkrétno) rozvědky a kontrarozvědky. a-á rovnováha vzájemný poměr abstergencium. tost. života ovládaného stereotypem každoden. od ma. (I + ř) odb. (it) hud.: a. acetonchioroform. mračňák.. stále rychle. gramofono. (I) 1. častý. okyselení. (I: armi currentis) kniž. kyselost: chem. -y ž (1 + ř) chem. -y ž) stoupenec abstraktivizmu dlo (od 50. používaný např. jímavý lék vůči složitosti. nepřihlédnout k něčemu. zeleň. acylchlorid. (ř) geol. zdržet se. v USA označení z čeho) vyvozovat. acefalický příd. -y m (abstraktivist. duny. pojmy. abysofobní příd. fIkce. a thorium (nazv.. stručný výtah z ob. fikce (op. cí při kvasných pochodech. -ia s (I) fann. zvl. organizmy. oxi. -u m (I) chem. krylové selých a zásaditých látek. pohoří Abu. roku při suché destilaci dřeva a sloužící jako jezer. acidobazický příd. razňování abstraktních a formálních prv. derivát acetonu zická rovnováha abstenovat ned. i dok. a 60. čte­ abulie [-bú-]. magnetické soustavě jednotka pro napě­ acetobakter.neživotného. -y ž (I) med. nizmy 2. nátěrových hmot pH. někt. a conto [á kon-] (it) 1. od osobních zá. pův. acetonový příd. znamy slov. -u m (I < arab) bot. alka- ní a. zační metoda odměrné analýzy k stano. podstatné vlastnosti a vzta. zvl. v 50. a. abstraktno. a. krása. ká ozdoba záležící v tom. a. zkr. propagující ap. liny. a. konkrétum): myslet osvětleného dna oceánu (v hloubkách dací etylbenzenu. myšlení. -e ž (I) kniŽ. zdržovat se. a.(I) v slož. jako urychlovač acetylace. -lu m (řl med. a. též ad absur. vzniklý ve velkých zem. kuma). acetylační příd. acylační příd.. kvocient (krmiva) po- požitků. a cappeUa [á kapela] (it) hud. jež stanoví významy slov. -e ž (I + ř) med. anilid obdoby celuloidu. a odb. acetylcelulóza. zkr. do krajní nesmyslnosti ji. -e ž (I) chem. voj. -e ž (I + ř) biol. antiseptic. kdy tědlo. se nevyvinula hlava pouŽív. (ř) geol. mírně pro. lickou reakci substrátu a vyšší hodnotu kdo abstinuje. c. a-y organické dence.. k 1. plošné n. neexistujícího: to je nesmyslnosti geol. významově svébytnou sestavou tvarů. neexistujícího. restaurace. abstrakčnost. používané v acetonurie. (I) 1. ného kysání. acylace. tropická téze lózy. míra xylu v karboxylové skupině chlorem. že vyžadují. k stavbě lodí běná působením chloroformu na aceton acidita [-dy-]. 1. účasti abstraktní příd. -u m (I + ř) biol. ester octové kyse. acyl. zeměd. umění vyjadřující se depresích. kreseb. nadbytečný seliny octové. lu: a. a-uje již pět let od vyléčení. druhem bakterie mléč­ ci úroku z ochoty zříci se části spotřeby směr. chlorid kyse. pe. tismyslné. se užívá k výrobě nehořlavé nizmů záležící v tom. abstrakt. (it) hud. zdravotních n.. abstruzní příd. ním hydroxylu v karboxylové skupině vizmus. abstrakční příd. -e ž (I) 1. kapalina. šesterečný ne. losti půd.. binné nerosty. doprovodu nástrojů tí většího množství cukru. ných a zásadotvorných v krmivu etických. běžného aromatického zápachu vznikající např. pryskyřice zy. zdrženlivost: alkoholická a. ke škodě. v absolutní elektro. ostře. k výrobě esterů kyseliny meta. urč. a. ace. nadužívání. popř. tvrdost. vení látek zásadité povahy. -u m(I + arab) ch~m. film bezpředmětný. záležící v tom. vý příd. i dok. chorobná nerozhod. onizmus absurdum. vlastnost orga- fixmllo kapitálu perimentální fIlm jako umělá pohybová abutilon [-ty-]. čeniny odvozené od aldehydů a keto. -i ž: dovést něco do a-i do nesmysl. teorie vyvozující existen. co odporuje logickým stálé. něco neživotného. experimentálně využívající kraj. od jejich hydrátů. vlastnost organizmů pohlavnía. -e ž (I) chem.. i dok. acidimetr [-dy-]. konkrétní 2): abvolt.: a-á vlákna acetát. karbid vápníku acuto [-kú-] přísl. acetátový příd. hladina acetonu stroj. -u m (I + ř) chem. pominout. abysál.. důrazně acetonitril [-ny-]. svět abwehr [-vér]. tvrzení. a-á skupina acidofllie. týkající se abysá. geol. zdr. reakce. a. zne. pravidlům. acetylen. hlubinný podkladě neutralizace louhem tipyretikum (např. acylo- tečnosti vzdáleného. a. -u m (I) chem. -u m (I) chem. lózy acetylenový příd.) dramatickými by určené pro zpěv. ka nentů. acyklický příd. světel a stínů bez ozna. -u m (1 + ř) chem. action painting [ekšn pejnty-] neskl. přítomnost aceto. nemající fyzický denotát. při kt. a. -u m (I + ř) chem. zeměd a. krve vzestupem kyselých látek (op. ňavkářství vzruchů a popudů v živočišném organiz. acompagnato [ako-ňá-] přísl. něco ab. biol. (recita- abstrahovat ned. liny octové. vody. podstatné jméno a. bezbarvá kapa. zákonům n. anhydrid ky.absorpciometr 18 accelerando accentato 19 acylový zováním z této látky ohřevem. halogenem. ve větších hloubkách nestálé a podléhají pouštědlo nitrátu celulózy . acetyl. -e ž (I) zdržování se něj. nost. výtv. J. (I) nesmyslný. ztráta vůle vyskytující se při těžkých zák!. organické syntéze. pro akr (acre) aceton. -u m (I + ř) chem. -u m (I + itVJ) fyz. abukumalitový příd. acidní příd. -u m (I + ř) chem. m (a) a-ující činnost mozku. -e ž (I + ř) med. abstruznost. do. -u m (I + ř) chem. orgán něm. acetol. -mu m (I) odb. -u m(n) hist. co) provádět. k abstrakti. absurdně přísl. průmyslu 2. fann. abysopelagický příd. na konto jmů 2. (od čeho) nepřihlí­ straktního. abstrakci. nadbytečnost 2. (ve vztahu ke bení. se ve směsi se nou sající. acetylid. abs. a odb. jednoduchá ketonická acidifikace [-dy-]. log. jednání abstrakcí 1 vytvořený (op. objemové jednotce. např. žaludeční šťávy obsah kyselin v ní absorpciometr. oda s (I) kniŽ.: biol. nedokáže a. ve myslit něco: dokáže a. a. acylchloridy abstraktivista [-ty-]. vytvářející hod. (v existenciálním myš. ketonalkohol vznikají. abstraktního impresionizmu odvodit: z dílčích poznatků a. hydrolýza kyseli- abstinentizmus [-ty-ty-]. tečnosti. zn. konkrétní 1): né divadelní společnosti z místa půso­ acefalus. med. a. a-á skupina pouhá a. a-á kyselina n. acylační činidla ků zobrazováním a vypouštěním kon. ter. abúzus. neživotný. acetonový i aceton biochem. acetylcholin. acetalový příd. ní možnosti uměl. vysvětlení.protialkohol. 1. film.. abutilonový kyseliny octové vých desek. slabě na. potravin zvýšení ob. dojít k něčemu: konkrétum) 3. acetoin. se do filní příd. používaná jako an. tečnosti vůči totalitě. filoz. hnutí abstraktnost.: a. -mum(l)hnutíhlá. rudní ložiska při výrobě voňavek a jako vonná složka vápenatý surovina pro výrobu acetyle. literatura zobrazující vztahy mezi aC fyz. vodík. obsahující acety. (I) odb. abysální. aodb. jsou za sucha výbušné: a. ký příd. ac. -y ž(it)hud.i -tý-] příd. od pití alkoholu: (op. zrychleně ký a uspávací prostředek roztoku obsah kyseliny v roztoku (op. u něhož vá jedovatá kapalina. teoretizování. první část označující chem. léčiva vitaminu Bl horniny žení se něčeho. -i ž abšíd. nezobrazující. převládající na urč. poezie nepřed­ ná ve vých. kyselina. a. vá krystalická látka kafrové vůně vyrá. abstinenci. neutrali. aciditikační příd. a. a. že vyžadují alka- abstin~nt [-ty-]. přadná rostlina rodu Abutilon. acidofobní příd. jako roz. al. 2--6 km) nické syntéze. -y ž (l)o<Ib. bez v krvi stoupající při hladovění. používaný z nichž někt. (1) chem. vzdálený od sku. zn. vzdáleného od abysální příd. zrůdný plod. -u m (I) chem.. a. -e ž (ř) med. -a m (abstinentka.: chem. hořlavá bezbarvá kapalina okyselování: potr. movaného obsahu. podléhající rozkladu pravovaná mikrobiologickou oxidací lovou skupinu cyklický (op. půdy zvýšení kyselé reakce vlivem molekuly organické sloučeniny zavádí abstrakt. -u m(a < I) odb. netvořící cyklus. dodržuje abstinenci. abundantní příd. a-y soli acetylenu. odporující logickým zákonům n. bezbarvá kapalina při­ acetylovaný příd. odbarvujícímu účinku kyselin aj. (ř) odb.) založený na zdů­ stupiditou ap. let 20. laků. (-. čeniny s acylovou skupinou abstrakcionizmus [-ny-]. vá k acetylaci při výrobě léčiva barviv tiv) za doprovodu orchestru žet. . určený pro ně. traktum 1. -u m (I + ř) chem. acylový i acyl . -a s (i) kniž. med. (it) hud. forma poznání na tom založená 2. syn. (od r. acido- rušením nadměrného užívání návykové rativní. s (indián) tvrdé. týkající se acidity. a.. -y ž (I) absurdnost: a. -i ž tí.: chem. abstruzně přísl. popř. hojnost. že hlavnímu ný v kamenouhelném dehtu a v melaso. stol. (I) kniŽ. lov). jejich vztahu: hlasování celku vůči tomuto celku samému. log. acetonemický příd. pití lihovin. ve výrobě léčiv. k výrobě někt. a. existence člověka ve světě. ex. na účet: připsat čeho. (I) kniž. zdržování se. acetaldehyd. používaná jako roz. (co těný nálev n. -zu m (I) kniŽ. kyselin a zásad potřebný k udržení urč. Camusově) nesmyslnost rozkladu acetometr. -u m (I + ř) biochem. kyselosti vyjádřená v jednotkách pH. bezbar. zvl. situ. div. a. cyklický): chem. pomíjet. plané a.

pomalu a vážně.. D-ribózy a kyseliny a vlevo) aditivita [-dyty-]. benigní nádor ze (důvod) vzhledem k člověku (ve sporu). přizpůsobení se organizmu adaxiální příd. ADAC zkr. chirurgické vynětí nejsou v lidské moci aditivní [-dyty. -u m (f) tech. -y m (adamitka. vynálezce R. vaný na povrchu látky tak. Itálii). skládání: a. (ř) fyz. adiční příd. zvl. soci. molekulami ad infinitum [-ný-] (I) kniž. krmiv. addukci. látka zvyšující při­ basů n. něčeho) livých sčítanců. -i ž podél povrchu přemísťovat vozený ze žlázového epitelu ad hominem (argumentum) (I) kniž. rosty přísady zásaditý arzeničnan zinečnatý. vzorec kt. virus vyvolá. chem. nomu adiabata [-dy-].. adaptovat se adenitida [-nyty. (I) odb. uložit. vyskytující se v živých or. mat. podle horské skupi. tmelení. chem. -y ž (I + ř) med. adap. 1. abaxi. (it) hud. adenitis [-ty-]. (I: anno Domini) léta Páně (při udává. -y ž (ř) med. ních úředníkůpřed vytvořeníminstituce neznámého autora pouštějící tepelné paprsky: miner. plemeno skotu vzniku většího počtu phlmzných forem ný (s něčím) (op. ve spoj. něco dodaného. ex. názornost. a. čast. voj. dílo od adiatermální [-dy-] příd. proces odpovídající něčemu. lýko nomu konjunktiv nabádavý (odpovídající čes. nezhoubný.zprostředko­ molekul vytvářejívětší celky. tj. ad deliberandum (I) kniž. první část s význ. adiant [-dy-]. pro příjem VKV adekvátní příd. -e ž (ř) med. dř. úče­ bereček. lepší) využití. vebních součástí nukleových kyselin presivita realizující se u urč. osla. div. adaptér. -u m (ř) med. ření rychlosti adaptace zraku tabulkovitých n. sektářské ve špan. adenotomie. změny. adherentní příd. jímž se urč. (ř) med. ad- ulpívání látek na sobě působenímpřitaž. se zdlouhavě. začátečník vlas ky přidávané (v nízké koncentraci) do ny Adamello v sev. obrácený k ose rostlinné (op. podrobit adaptaci. stol. adhezně. dovést. Adam. adend.i -tý-]. takový plod projevující se zprav. na uváženou. pochod. a. adaptiv. a-á polyamidů prstů u ruky n. nepro. abduktor) ganizmech ve třech formách. u nohy ní příd. lepení ap. a. adefagie. v urč. tření mezi hnacími . -u m (ř) med. přizpůsobovat se. ho k něčemu: a. podle nálezce J.. adiafon [-dy. vazopresin adamita. měření schop.dodatky žlázové a svalové tkáně děje probíhající bez výměny tepla s oko. odměna. a. karcinom od. adhezivum. adenoakantom ad hoc [hók] (I) kniž. zbytnělé hltanové mandle adiagnostický [-dy-ty-] příd. při němž se spojením dvou n. davé otáčení končetiny n. přizpůsobení citli. (v Čechách) robovat. mole. odložit. procesy. přitažení její části (např. a odb. benzinu aj. adinolový příd. zkr. -e ž (ř) med. důležitý při stroj z počátku 19. pro formy slova (např. du adice [-dy-]. ode dne vystavení adenoidní příd. adagiový tice) přizpůsobování. adaktylií. lékaře J. -u m (ř) med.i -tý-]. ve spoj. nespecifické lím: a-é děje. a odb. struktura hornin jejichž jednotlivé sou. slova náb.: fyz. že lze nalézt sklovina zařízení. kdyby ses zvedl. Addisona) zové a podpůrné tkáně poklesu tlaku vzduchu) v podkožním vazivu adamantan. zkr. pro informaci. d. vynalože. zvl. -y ž (I < ř) geol. pod. -ta s (ř) liter. -i ž kniŽ.acylpyrin 20 adeno- adenoakantom 21 adjektivizace acylpyrin. d. kniŽ. aj. zprav. ad honorem [-nó-] (I) kniŽ. nukleosid skláda. týkající se ade. vzácněji i střevních ky. často odložit bez projednání. adenopatie [-ty-].. pozorovatelný výsle. organizmus. ální a. adheznost. červená jemnozrnná hornina bohatá na něco ad a. -u m(I) fyziol. do se). adherence ný chryzotilu jektivům) obvykle na základě změny vůbec. aditivně přísl. kých hmot (PVC aj. zkr. ke spisům. středověku. lech. přitažení kon. Adidas na. ních početních operací. adenohypofyzární příd. -y ž (I + ř) med. dodej adenomatózní příd. její část mínkám společenskéhoživota. -u m (ř) hud. adekvátnost. -u m (VJ) geol. L) dočasný zástupce vy- něco ad acta tj. schopnost. sarkom ze žlá. zmnoženým vazivem lhostejnosti. ních sliznic. (v Americe) titul španělských koloniál. a.: c!-é tempo vosti zraku jasu a barvě pozorovaného addendum. kůry a dřeně nadledvin addolorato [-rá-] přísl. adekvát. schopný adap. na phKlad. (I + ř) odb. adhezivnost. a. více kového zužující tepny. tech. a odb. přetvoření <h1a kniŽ. úprava pro jiné (nové. Adama z adaptometrie. žlázový karci. přizpůsobit: a. -i ž rost. vyřízení ap. -la m (ř) med. adaptovat ned. adm. dající se z adeninu. a-a lát- ké struktury (nazv. pravidel chování. něčeho mat. tabilně přísl. (jít) na ko. -u m (ř) anat. úprava. žluté až hnědé n. obchod na sa. adelitový příd.D. 1. -va s (I) odb. přístroj k mě­ zásaditý arzeničnan vápníku a hořčíku v ad fontes [-tés] (I) kniž. jež tání jejich fenotypového účinku adamawa. mat. a odb. oč­ částky se nedají rozlišit ani mikroskopic. dlaně vpravo žízně lům tace sobě) (op. nukleotid sklá. bez prostřednictví. adenokankroid dopr. -u m (ř) med. přivést (nazv. kosočtverečný nerost. -y ž) (bibIVJ) 1. zprav. ní) n. (I: adde) odb. adaptivnost a. vstaň) adipom [-dy-]. adjektivizace [-ty-]. -y ž (VJ) zeměd. chybění pocitu se užívá v lékařství a k technickým úče­ adaptátor. adiuretin [-dy-ty. adaptát. adaptací vzniklý: !ech. adap. bojová adas. k tomuto účelu interim (zkr. vyhlazené na ph'kaz Jana Žižky. kt. na ph1dad. podle amer. koho. vek. -y ž (I) kniŽ. vodnatý křemičitan hořčíku. -i ž adelit. -u m (ř) chem. přední lalok. -u m (ř) med. nádor če­ přizpůsobuje. sloučeniny mající tvar adjektiv. vých oblastí). -i ž: filoz. kýla obsa- n. (ř) med. vlastnost záležící v tom. -a m (I) zool. pro ilustraci. do absurdnosti ad analogia [-ló-] (I) kniž. jedna ze základ. film. označující adipový [-dy-] příd. mikrokryptokrystalická struktura vysvětlení vlastnosti celku z vlastností adamelit. adenokankroid..i -tý-]. adenoskleróza. a. adjektivália [-ty-]. adamitství. ly. schopnost provádět střídavě rychle po ný. tukový. -e ž (I) med. společen­ ální): a. -u m (I + ř) med. benigní nádor ze jící vztah mezi tlakem a objemem plynu adiponekróza [-dy-]. sloupcovitých krysta. umožňuje fosforečné. adjektivní zájme- vek oproštěnosti dováděly až k extrém.. z náb. doplňkové přídavné adduktor. adaptivně přísl. -i ž adept. adamelitový typu přizpůsobenýchk odlišným život.a brzdnými koly ad informandum (I) kniž.funkce. add.J. -y ž (ř) anat. uložit po pro. zvyšující krevní fialové (nazv. adagio. vzniklá dotykem vyvřelých dia- krajní nesmyslnosti. bližší k ose: zového epitelu (někoho. -í s (bibIVJ) adamitizmus adarme neskl. adinola [-dy-]. -ia [-dža] ské skupiny sociálnímu prostředí. -u m (VJ) miner. listi. zvyklost. podle (příslušné) a dato [á -tó] (I) kniž. žláza. vat. s (šp) stará jednotka hmotnosti lotu a utišující bolesti (kyselina acetyl. tlustý talové mřížce diamantu.-u m (ř) med. -e ž (I) lingv. jedna ze sta. srůst (SOU. netečnosti vůči věcem. strana listu. (-. místokrále ad exemplum (I) kniž. zdejš{). podle adenosarkom. -nd s (I) žlázové a svalové tkáně při tzv. inadekvátní): a. tes obrátit se přímo k pramenům (pro urč. -u m (ř) biochem. mno addenda.: a. území ve adaptivita [-ty-]. zn. vající záněty sliznic dýchacích cest. ad gloriam [gló-] (I) kniŽ. žalostně adenosin. žánru v jiný: a. tzv. -y ž) (I) kdo začíná n. analogie slušného) data. adaptabilnost (směnky).. ztvrdnutí žláz adiafora [-dy-]. adipózní [-dy-] příd. a odb. metoda. livých sil mezi atomy. (v op. zubní adaptér. a. k přídavným jménům (ad- přezdívek pro blouznivce a nekatolíky tací. -tidy ž (ř) med. výrazu jen loučenou (u nás méně běžný). idioadaptace né námaze. co nač) pod. hodnotu urč. dát tace: a. pří­ pofýzy. snažný. aditivnost: adamantin [-ty. přístrojů slechnutí slova. k vy. (I + ř) geol. -u m (I + ř) farmo lék snižující tep. -u m (ř) chem. -y žodb.). vací technice: magnetofonový a. něty kuly n. . klaviaturový ná. jít ad fon. -u m (ř) med. psych. se zvukem po. -e ž (I) kniž. zkr. okolí. a. ve spoj. přechod příslušník takové sekty u husitského Tá. adiabatickém ději mření tukové tkáně adagissimo [-dádži-] přísl. ochlazování vzduchu (např. zvl. náhra. (I) (čemu) zcela přiměřený. (I) odb. vení (někoho. poznání věrně zobrazující skutečnost. obyčej žlázová část podvěsku mozkového. shodný. moobsluhu. inherent. prozatímně. . adenomatoidní příd. (ve Španělsku) chce pěstovatněj. -e ž (ř) med. -u m (ř) med. pomalu.. (ř) med. uměleckého druhu n. adherentně přísl. gen. adaptač­ addisonizmus [edysony-]. ním podmínkám (např. nost. a-á žený na sčítání. adenovir(us). abdukce). -y ž(ř) fyz. mléko v horských oblastech Kamerunu ně. benigní nádor ze žlá. vědomí ní letopočtu) arsanů dráždící horní cesty dýchací adat. nadměrná. chorobná přenosu energie v metabolických proce. -u m(mal < arab) hist. aden. stroj. sval. ale náležící k jiným skupin zejm. tuková kýla zkr. Venušin aditivnm [-dyty. volněji a vážně podmínkám prostředi. adaptometr. zařízení. číslovky) ním pohoršujícím projevům. (n: Allgemeiner Deutscher Automobil. adamitství 3. které požada. dne. přizpůsobení jedince n. (I) (co. křivka vyjadřu­ z tukové tkáně. za protireformace u nás jedna z ned. chem. -u m(VJ) miner. biol. filoz. adié citosl. že se může adenokarcinom. sektářských adaptor. chem. netík. -va s (I) odb. (I) kniž. zjištění). adatom.dodatek. ně přísl. -e ž (I) 1. bot.. práv. adiadochokinéza [-dy-]. adamitizmus [-ty-]. uhlovodík s ato. nosti oka vnímat zrakové světelné pod. přidaného. vozovkou 2.. mobilizací hormonů angl. a. podobný ade. -a m (šp) hist. přechodníků. kosočtverečný nerost. k uvážení adenomyom. farmo přidej. (it) hud. i dok. ze žlázového epitelu sedních tkání). vegetace zbytnělá lnavost: farmo a-va náplasti a lepicí pro. -da. činností kůry nadledvin (nazv. na něco) procházet. chemická látka ze skupiny aromatických dax žijící v pouštích Sahary adenofibrom. -u m (ř) med.i -ný-]. ne. adeno. a. i dok. med. a. drobné liter. -u m (ř) biol. -y ž(l+ř)biol. statná antilopa rodu Ad.8 nebo adenoakantom. při osídlení no. u stoiků princip kvantitativních znaků spočívající ve sčí­ váčků adaptimorfóza [-ty-]. umělecký na rodu Adiantum. ionty koordinované kolem cent. sbohem (transformace) slova (tvaru) jiného slov- bora. co nejvol. benigní nádor s hud. hetero. -y ž (ř) med. adhortativum [-ty. šedá n. atom adsorbo. přidávání. ve sdělo­ rálního atomu komplexu. složka nuk. jící se z adeninu a D-ribózy. přilnavost: fyz. vyjadřuje funkci součtu vinách. a odb. -yž(VJ) a-y sportovní obuv slovním druhům (např. -y ž kniž. aditiv- a Nigérie (nazv. a. zvl. adelantado. odu- příd. adamsitový příd. adenin [-ny. jehož derivátů dek adaptace organizmu četiny k středové ose těla (např. fyziol. přizpůsobit se: a.. kyselina a-á něji urč. úprava něče­ ad audiendum verbum [-dy-] (I) kniž. zrak (šeru). zelená. -u m (ř + I) med. proměnné sečtením hodnot adamantinom [-ty-]. a. byt.) k příd. -va m (I) lingv. addukční příd. adamínový příd. souhlasné s ní. výrobků (potravin. na dokreslení jektivizačnípříd. ozdobná kapradi. vzácně šedobílé. chované pro maso a organizmův rámci jedné adaptivní úrov. částí nebo naopak mezi granitem a granodioritem.: tlak a regulující vylučovánímoči v led- Chile). da. dvojsytná kyselina používaná při výrobě adaktylie. neustálená (op. ne. ných zemích) nepsaný tradiční systém adenohypofýza. vznikající z epi. pro slávu. a.6 g) nom s dlaždicovou přestavbou epitelu.. adaptuje k jinému.i -tý-] příd. žlázo. pohyb. forem organizmů z jednoho základního správce. slovesných příčestí a naháč 2. nosohltanová mandle středky k upevnění obvazů ad interim (I) kniž. projít adap. -y ž (I) med. chargé ďaffaires ad ad acta [akta] (I) kniŽ. -u m (VJ) chem. adhezivně přísl. med. (princip lakování. přistupující k něčemu zvenčí: lingv. -u m(I) zalrr. plastic- adagio [adádžo] přísl. a odb. později též opatřený jednotlivých složek této proměnné. obrácený. kt. žlázového epitelu a tukové tkáně nikoli vzhledem k věci hující tukovou tkáň. -u m (ř) biochem. biol. prstů k adenosinfosfát. jen pro tento případ. -u m (ř + I) biol. přístroj ap. výsledek není a. a-á břidlice Club) největší organizace automobilistův adaptabilita. vyřízení. popř. kontextu. (I) kniŽ. přída­ adenomyosarkom. syndrom onemocnění způsobené nedostatečnou onemocnění mízních uzlin mlha vznikající následkem takového adipozita [-dy-]. možnost vyčerpávajícího středním Kamerunu) adaptivní [-ty. jehož nost. -a m (adeptka. budovy. benigní nádor a kolejnicí n.i -tý-] příd. vol.. (I) chem. ad illustrandum (I) kniž. na slovíčko adenom. zdlouha. a.i -tý-]. (I) a dato adamsit [-zi-]. -u m (I) chem. adamín. (it) hud. a odb. liter. zařízení. otylost způso­ adaktylus. adherentnost adidaska [-dy-]. (f) pozdrav na roz... k ostatním spisům adaptace. ad absurdum (I) kniž. ku phKla. vání někoho. addukce. -u m (I) fyz. připaže­ leových kyselin sobě jdoucí opačné pohyby (např. met~or. od (uvedeného. adespoton. platností. dový příd. lipom (často druhá věta v sonátě). do nesmyslné krajnosti. a-é pole adherence. adherentnost. jiné úpravě jejich vlastností. (it) hud. phbuz. příslušník někt. ního druhu. a. skladba v tomto tempu n.J příd. -u m (I) anat. přizpůsobo­ cyklická purinová zásada. (v islarnizova. adhezní. -mu m (VJ) med. a-y atomy. přilnavý 2. <lipl. velitel pohraničního území. adieu [adyjé]. porfyrů s jílovci a břidlicemi.(ř) v slož. souhlas. -mu m náb. stří­ adipsie [-dy-]. zalo- odvozené od zebu. rozsáhlejšímu použití: a-y u zeměděl­ chuť k jídlu. sociol. adaptabilnost. -u m(I) tech. med. sloupcovité krystalky jsou nejč. k pokárání. při místním bená nadměrným usazováním tuku.. hormon zadního laloku podvěsku moz- vé. něčeho) ších alkoholů a kyseliny adipové.: geol. jedinec postižený reakce organizmu na stresové podněty. ekol. -u m (I) med. adamitský příd. zlepšení n. slance jednání. bezbar. sčítání 2. adigeit [-dy-]. přitahovač (op.. -e ž (I) kniŽ. překlad. obor vědní. vrozené chybění všech románu pro televizní inscenaci. čest adipol [-dy-]. -e ž (ř) med. sarkom ze adiabatický [-dy-ty. nenasytnost sech ladičkami místo strun způsob spolupůsobení genů v dědičnosti telových zbytků zárodečných zubních ských strojů. -u m(VJ) geol. vláknitý ne. odkládat něco ad i. nika adaptační. adipokéla [-dy-]. -e ž(I) přizpůsobení. dobným varhanám. a. definice. na A.i -tý-]. do nekonečna: salicylová) hnutí adamitů. a. práv. radiace vývoj růz.přídavky. dvou proměnnýchpomocí funkcí jednot. se na nové prostředí vý adheze. -e ž (I + ř) med. adenolipom.chem.) ně. -y ž(ř)filoz. (I) kniŽ.. ligandy. adhezivní příd. -u m (I + ř) fyz. hovořících zemích (l. adheze sodík. a. na počest. užívají jako změkčovadla někt. -ií s mno (I) lingv. a-y estery vyš- adagietto [adádžeto] přísl. zánětlivé onemocnění žlázy ní). tuč­ my uspořádanýmipodobně jako v krys. s dočasnou SRN adaptabilní příd. souvisící odpovídající jí. a odb. přechodná hornina s adaptací. a. -e ž (ř) med. (I) odb. podle hist. hy. med. -a m (I) autor literární aj. granitic.

zvýšení adre. kt. na koho) (pův. zvl. -u m (I} círk. ním jejich adres 2. sprá. k textu. výp. podmínkové a přípustkové. -e ž (I} práv.: a. osoba. a. vnitřní potřebu. neuzná. mezinár. -e ž(I + ř} med.): a. aparát správní. ně. ná. lat. adolescenční příd. (I} bot. adverbializační příd. adresně ad usum [úzum] (I} kniŽ. -y ž (arab} 1. části USA a v. a odb. adresní T adresa vývoji opeřování drůbeže. seznam osob. ad notitiam [-týci-] (I} kniž. ženské filozofie.předvánočnídoba. -u m(I} chem. aspekce. han!. např. -u m (I) karet. přisouzení. se) nětí nadledviny adsorptiv [-ty. admiralitský rodiče 2. atut. spoj. adulárový příd. fyz. (I) obracející se přímo k urč. kt. -u m(I} chem. stoupenec adventizmu jedince vzhledem k společenským nor. (I} 1.. kt. -u m (Vl} miner. o řeckých kalendách. v bridži vislého nepí určován členem řídícím. též -m. jiné látky (adsorpcí) příd. věkové údo. zatímní správce biskup. chirurgické vy. inverze stroje (před použitím). libovolně. a-a druh plnovýznamových (v češtině oheb. tivně přís!. zprav. lístek adukt.. konkrétní osobě. vyšetření zrakem. kalendáře). reálnou (konduktanci) a imaginární (sus. k adven- mám. nedogmatický: a. psych. adnominální příd. -y m (adventistka. léků. advekční. co) obracet adresát. neadresná kritika. j. nalinu v krvi rozpustné látky schopné vázat na svůj představuje samu reálnou existenci.ad usum proprium pro podářských orgánů 2. s (mn. přijetí cizího dítěte za adresa.i -tý-] příd. ku administrace [-ny-]. (I} med. týkající se nadledviny n. hra lidové duchovní a. adsor. ledvin regulující krevní tlak. polodrahokam. a-cia ne. odkládat něco ad K. na nepravého O (říci něco) na něčí a-u dvou jazyků nevedoucím k zániku jed. kniŽ. nikdy (protože příd. adsorbát např. (též admi. dorostlý. (I} Hngv. podle něhož bráhma adjunkt. názorně. plynů. zvl.. -tat s mn. adsorbens neskl. psych. provozní útvar vydavatelství určený tětí přívěsků (adnex) děložních ad publicandum [-kl<-] (I} kniŽ. ad usum in- adjudikace [-dy-]. ložních (vaječníku. -e m (Vl} kniž. admirálové jako celek: gene. zařízení pro po. provádět. věč­ admise. závislý na slovese. součásti na předních křídlech podle něhož se Ježíš stal Synem božím tomu. -ií s mn. manus medici [-dycí] do rukou lékaře zánět -má-] (I} kniŽ. podle libosti. chem. admi. komu je určen jazykový projev (ko. -ncia. i dok. osvojit a. (koho. příprava něčeho: a. druhu n. náb. bí od skončení puberty do úplné fyzické syndrom onemocnění vznikající v dů­ hlcování plynů n. -y ž) (I} důstoj­ nictvu na úrovni generála. 1.postoj adrenální příd. falšo. p. adnexitis [-ty-]. Mexiku 2. adoptant. k předků~. a psychické zralosti. -tas (I} (dř. -u m(I} chem. otec. cídogmata. adoruje. zánět přívěsků (adnex) dě­ mátku (té věci) adresný příd. ad usum delphini [-fíný] jevů atd. adumbilikální příd. G. ství. dobí adolescence. a. o čem třeba podat adresovat ned. podrobit adjektivizaci. k věci (o kterou jde) pis a-aný na Tejnora.látky adstringencia veso. k publiku n. rozený areál rozšíření a tam zdomácnělá adjutor. anotace 2 tisk krátkých textů.látka. jmenného přísudku n. ovlivňující adsorbát. genitiv ad Kalendas Graecas [-dás grékás] (I} kniž. adverbální příd.. delphinus). ti administraci (novin. státní a hospodářská. práv. administrovat [-ny-] ned. ad. adstringentní látky verbu: a. dívka. doslova. člověk v ob. hormon hormon vylučovaný předním adsorpce.. instituci ap. med. adolescence. trátorem 2.. vlastní.) adopcí při­ adresový. (ve významové stavbě adultní příd. váním spisové agendy všeho druhu. (I} kniŽ. léku zhotovení z léčivých přípravků ministrátorský příd. adrema. zvl. aligát ce se k někomu. dítě. a kniŽ. cení (na lékařských receptech) pro potřebu lékaře (na neprodejných dit. procházet. byrokratický.. adventiva adjutum [-jú-]. seznam adres bílá. čekatelné nou červenou páskou a bílými skvrnami heretický směr v křesťanství od 8. vyjádření větného vztahu determinace. I. přemísťování vzduchových správce administrace 2. údaj pozorování. opatřit adresou: a. -i ž va. věcí. sušené cihly vyráběné z činnost centrálního nervového systému je. mosféře. (I} med. tj. s (šp} 1. se adsorbu. admiralitní. adventivní [-ty. větný člen rozvíjející slo- kalendy byly částí střím. činidlo adsor. a. a odb. -ia s (I} hist. adresát. s (7. adogmatizmus [-ty-). zbožňo­ které je zásilka (adresou) určena 2. -e ž (I} kniž. per. (I} anat. a tím snižující napětí sympatiku. popř. hormon dřeně nad. -e ž (I} hospodářský a adnexotomie. vání dogmat. adresnost. dcera na jiný zdroj dat n. geo!. ten. -e ž (I} 1. náb. adonis [-ny-]. -e ž(I} 1. i dok. trumf v někt. týkající cích vstřebávajících adsorpční látky ceny adjustace. -e ž (I} vet. opat. sledku zvýšené sekrece nadledvinových adsorbovat ned. připojené orgány vat. kdo je adoptován. -e ž (I} řidč. a. slovního spojení k příslovcím adligát J. jiné' sprá. (I} farm. přechod (trans- ad libitum (I} kniž. padělání. vlhkosti) prouděním v at- ší manipulaci. z daktylů a trochejů (nazv. a-ty. projít adjektivizací (např. zboží (pro dopravu. par činy (teploty. -e ž (I + ř} med. 1. -ta m (I} (dř. ad oculos [okulós] (I} kniž. med. vzorcích léků) vě: snížení a. nostní projev obracející se k někomu (s med. mimo místa. přenos dané veli- řování něčeho vším potřebným (pro dal. měřicího pří­ správce farnosti. ad usum medici [-dycí] ní příd. zkoumání. donekonečna adlatus [-lá-). administrátor [-ny-]. -ncia. budova podniku. látek z roztoků tímco svět je pouhou iluzí mu úředníkovi: hospodářský. zplaněná. a-á páska. dospělý. v lékařství užívané v prostřed­ ad valorem [-ló-] (I} ekon. adventistický [-tysty-] příd. tech. k uveřejnění přís!. opačný účinek než adrenalin na minerálních n. ad· rém zákoně) označení boha ("můj pán") nadledvin na povrchu jiné látky. z plecho. ce utrakvistické církve v Čechách. pro potřebu (něko­ ných) slov. a. podrobovat. pro. suprarenin. ského božstva rodící se a umírající pří­ lék obsahující látky působící proti adre. adjudikač­ do pravomoci příslušných státních a hos. nabývat. a-ncia látky působící na povr. rozpuštěné látky (adsorbátu) Vánocerrri. zv!. myslivec. adrenolytikum [-ty-]. kt. orgány provést adjustaci něčeho admirál l . ústavu. sobící svíravě. slav. vázat. androgenů žovat. -y ž) (I} (dř.) po. šedo. povrch molekuly někt. adulár. práv. -a m (I} 1. až do nasy. a. příjemce informace. pro vlastní oso. -e ž(I} fyz. účelové. -y ž (n zkr.). ležící u ledvi. určovat. arcibiskupství. rukopisů (adverbiím) (např. území s uvede. ganizovat. strohým adonský příd. kdy tvar členu zá. farm. často iron. adjektivní příd. (o výrocích herce na jevišti) adventizmus [-ty-]. vysvětlivka k textu. adrenokortikotrofní [-ty-] příd. nápad. -e m (f) 1. látky adsorbenty. hanl. adsorbendum. institucí. (I} Hngv. k rukám: v cit. adjustační příd. 2. po.i -tý-]. advekce. zásilce) údaj bát rostlin vyrůstající druhotně kdekoli adjutant. příslovce a ve spoj. jaksepatří). to neznamená a. se nadledviny a pohlavních orgánů: a...: a. a. výp. 4. a náb. zvláštní případ adaptace záleží- cí v optimálně přizpůsobivém chování administrátora kládá (nazv. (co byly i knihy klasiků upravovány vypouš- posesivní. admisní příd. šťáv ap. byrokraticky. (I} kniŽ.. a. -e ž (I} kniŽ. v libovolném tempu pektanci). -a m(adjutantka. na vědomí adrenalektomie. adsorbér. -u m (I} chem. formace) slova (tvaru) jiného slovního hud. převrácená hodnota impedan. administra. -e ž (I} připojování poznámek ad rem (I} kniŽ. působení in. a. pro něhož ku. organizo. dohoda nevyžadu. -y ž bot. -y ž) 2. adspekce. adsorpčnípříd. ad adnexální příd. poznámka. -ncií) (I} později rozštěpené na více odnoží adjuvant.dej mi svou a-u. -i ž ho): ve spoj. podle maloasijského a syr. tyto orgány a je.: meteor. Hngv. vlastní potřebu. (I} chem. uvolňováno jeho ohřátím rostlina adjustovat ned. umělecky provedený. příd. i dok. -ncií) (I} chem. mlha. náb. práv. -a m(I} řidč. adulterium. elektrická vodivost k bohu.). písně. admitance. rody) nalinu. vedoucí úřad voj. Hngv. opatření. (koho.. pojmenovávají příznak substance (vlastnost osob. a. stol. chirurgické adresový i adresa koli pro veřejnost. rozsáhlé sprašové adrenalin. stup. adopční příd. chu tkání svíravě. -ie m(hebr}. adspekční příd. někdy průhledná odrůda ortoklasu né určení hovor. a odb. -e ž (I} Hngv. ležící vedle pup- adjektivum [-ty. faktury její kontrola před odesláním.-17. adsorbent. verš skládající se sympatolytikum adsorbováno pevným adsorbentem a adventiva [-ty. -e ž (I + ř} med. -a m (adresátka.i -tý-] náležitá úprava. něčemu s adorací. advektivní [-ty. uctívat ten. adjektivnost. adm. řidč. co komu. fyz. poboč­ ková hodnost na úrovni maršála. podle Adoni.) 3. (dnes) o něčem ní. -va s (I} Hngv. zralé peří ad marginem (I} kniŽ. chirurgické pře­ bu. (I} med. hromadění advent. na vyšším úřadě. soudním rozhodnutím přiznat ve státní. obrátit se adstrát. (pův.. Švýcarsku). (co) přisou­ jich soustavy 3. souhrn osob pracujících adobe neskl. adopcí pro své zásluhy písemný. stol. zesilují účin vlastmllo léčiva admiralita. fyz. -ex s mn. zvířat. jící schválení parlamentu. popř. tj. zující. osoby n. zadržet na svém povrchu hmot. ník přidělený vyššímu veliteli. (ř} kniŽ. -a m(arab} hodnost ve voj. adolescentní příd. nová a. -y ž (sanskrt} círk.. a. ny 2. přídavné jméno n. adulterní příd. adnotace.). z hlíny a odpadků aj. námořnictva (odpovídající úrovní minis. odejít. loďstva ta. odebrat se ad p. vstup pracovní látky jmout (cizí dítě) za vlastní. (I + ř} med. -y ž) (f) 1. takový. popř. jazyk vzniklý míšením ské hnutí vzniklé v USA na zač. utrakvistický a. v záhlaví bul. -e ž (I} tech. a. práce spojená s vyřizo­ (pův. blahopřáním ap. a-ční bouřka. stroze naři­ adogmatický [-ty-] příd. právu) no.. ad patres [-és] (I} kniž. ministrativní příd. pohledávky). přijal cizí dítě za vlastní: a. adjunkce. a-á. na pamětních sloupech) na věčnou pa. hospodářské.. -e ž (I} eltech. vyšší. aodb. -yž(f} 1. adjunktský příd. -yž(l} 1. (Vl} Hter. (např. a. příd... tohoto materiálu. med. dopravu aj. adrenotomie. nábo- přimykání práce. prodej). 19. ad manus proprias covody) ve spoj. před oči adrenalinemie. k adventista adjustáž. poutání látek a iontů drama administratura [-ny-]. adulterace. med. doba čtyř neděl před su (náležitými přz1ohami. -y ž(I} úřad. Tejnorovi 2.adventní a.. skloňová­ administrativa [-ny-tY-i -týl. -u m. chlazení při němž je chladivo tizmus. syn. protestant- praktikantů a čekatelů před definitivním křídly s červeným lemem vespod. kde se vytvářejí nonnálně. zvl. tj. adres. obvodu při průchodu střídavého proudu rační příd. podle hodnoty. adorovat ned. záměrně upraveném vůbec. dospívající chlapec n. být adminis. -ka s (I + ř} farm. zdůrazňující dodržování bible a hlásají- adjuvancia. -a m (I} řidč. neuznávají. řízení. něco užitých k odkazům v programu počíta­ (nazv.i -tý-]. projev úcty. číslo n. adjutantský příd. psych. (v 15. celkem. vání a vyřizování záležitostí spadajících ad notam [nó-]. organických částicích adventista {-ty-]. osvojení. spi. instituce) a místo dodání. -e ž(I + ř} med.. a. ad perpetuam (rei) memoriam [-pé. -da s (I} chem. na některé zařízení. hrách. adorace. adonai [-naj]. doslovně adnexa. -a m (adoptantka. ustanovením. adrenolytický [-ty-] příd. 22 adorovat ad patres 23 adverbializace adjektivizovat ad manus [-nú-] (I} kniž.. advaita. stituce: v a-e uvádějte poštovní směro­ ad spectatores r-kt-ó-] (I) kniž. mající desorpce) 2. nabýt povahy ad- jektiva. adnotata [-tá-]. administrační ném jménu: a. zeměd. podle horského masivu Adula ve adverbializace. usazeniny v jZ. -mum(l}náb. adsorbentu (op.) výpomocný plat babočky (Vanessa atalanta) s tmavými osvojenec vací číslo. závislý na podstat. adstringens neskl. nálože. (I} kniŽ. administrativně. kniŽ. kvalitativní.. -y ž) (I} práv. zatímní adolescent. genitiv zprávu opatřovat. munikát). 4. půdy.. farm. stol. i dok. i dok. na okraj: poznámka -tidy ž (I} med. kdo adoptuje.} kancelářský stroj pro komu) určovat. druh adoptát. adiční molekulární slou. administračně přís!.: chem. adresářový příd.) pomocník. A. adrenalinový adsorbendum. adjustace. dáv- ad Iitteram (I} kniŽ. přen. pomocník admirál'. ma. -y ž) kdo má na staros. círk. cizoložství. zemřít cipient ky. schopnost..i -tý-). osobně jev. 1. kriticky 2. tech. adjektivně přís!. zeměd. vzývání. adstringentní příd. s (mn. regulující funkci plynné n. zmýlit se v a-e. ad referendum (I} kniž. fungování. vání mincí. farm. učení ind. regenschoriho terstvu) 2. vaječníky. na lékařském předpisu injekce) adnexitida [-ty. (I} práv. epinefrin. pěkně. rálský příd. babočka a. nu (dauphina. admirálský i admirál' adoptovat dok. kt. nistrátorka. a-ané pořadatelům 3. osvojitel o místě bydliště osoby n. níka n. způsobové. -a m (I} práv. farm. tech. . (co. (v řím.2. pří­ davná jména: a. (I} anat. stále. -e ž (I} med. mající složku adorátor. kdo se za něj po. ado. noho jazyka cí víru v nový příchod Krista na zem.: a. příčinné. adjektivizovat se [-ás] do vlastních rukou. k otcům. vejcovodu) ad personam [-só-] (I}kniž. ralita a a. přen. adoptivní [-ty. -a m (arab} zoo!. uctívatel če. (I} kniž. -e ž(I} lingv. (ve Sta. koho se to týká. popř. bens. čenina časové. (slin. -mu m(ř} kniŽ. časopisů ap. mimomanželský pohlavní styk manžel- adjektivizovat [-ty-] ned.: a. (na dopise n. lalokem hypofýzy. věty) participant ve funkci příjemce zralý: a. před oči­ příd. též adlát pomocník někoho vůbec závislá na jeho frekvenci. výp. kniŽ. matka. podniků sídlících na urč.: a-á hodnost řidč. s příč­ adoptianizmus [-ty-ny-]. -u m (I} bio!. určit pro někoho: výtky těním závadných míst.i -tý-] příd. do rukou. (I) 1. adresní příd. zvl. funkce ný krasavec. námoř­ adopce. adjudikovat [-dy-] dok. hist. poznámky vynětí nadledviny ad saturationem [-ció-] (I} med. peří čtvrté ve ned. -a m (I} (kdysi) pomocník varha. označující okolnosti a vztahy místní. (I} med. zbožňovatel.adsorptiv adut. . (I} lingv. řídit administraci 3. následníka trů­ s inzertním oddělením). obsahující jméno příjemce (adresáta. -mu m(I} hist. a. soudní a. náb. do. zbožné uctívání.: a. kdo někoho. adresář. přívěsky děložní. mn. doklady ap.. rostlina zavlečená do míst mimo při­ ník. -a m (I} med. ký.. adventivní adjustování nařizovacím způsobem řešit úkoly: or. (co) (z)měnit v adjektivum. aodb. a.) pro potřebu franc. a odb. přísloveč­ městek. (I + ř} bio!.) nejvyšší volený správ. přijat za vlastního: a. (o léku) pů­ adverbiale [-ál-] neskl. stadium. kyb. 1. vých štítků jako matric určit adresu 3 temum pro interní. páry) do stroje. doplňku. týkající se adnexe: a.) nepálené. takový. (co) zadr. (např. a. vej. snižující vyměšování -lia) (I} Hngv. za- mocný úředník přidělený jinému. (I} práv. -e ž (I} práv. nedogmatičnost adrenogenitální [-ny-] příd. dopis. -u m(I} Hngv. a. ps. -u m (f) Hngv. byl (jako cizí dítě) symbol odkazující na paměťové místo. ni- přiznání (věci. relační.i -tý-). a náb.) a ve větě mají platnost přívlast­ k rozšiřování novin a časopisů (popř. meteor. prohlídka. zástupce. -a m (adjunktka.

a-ia druh plnový. vzduchoplavec.. římské platidlo. přirozené větrání. podrobovat. zařízení k provzdušo. reflexní děj.. zn. přívodný: med. aerofyt. -y ž(ř) bot. do zámohj teckého materiálu afatik [-ty-]. roba. nabýt povaby adver. psych. (ř +1) zoo\. hovor. adynamický příd. lité z mědi. (co) (z)mě­ aeolský . vzduchu (např.eklésié]. -e ž (I) med. vladařům tělesa obtékaného vzduchem (auta. -Um(ř+a)dopr. -am (afatička. podrobit aeon [eón].. lin bez půdy. provzdušo. -u m (ř + f) výstava letadel a le. orientovaný pohyb afekt. a. -e ž (ř) letecká fotografie pro létání kem úrazu aj. senza- ad vocem [VÓ-] před\. na vyšší obsab kyslíku projevující se prchlivostí 2. vytáčky. rozvádějícípojem "nikdy" (např. řešení tvaru pro sportovní letectví a parašutizmus tí rozprašovány z obalů stlačeným ply. -e ž (ř) léčení účinkem vzdu. -u m (ř) hud. biologický filtr ké fotogrammetrie. jazyky souhrnné ae. -a. příčiny vody. -e ž (ř) odvětví meteorologie za. povaha. kutin zaměřených na potřeby letectví (ae. na. érovka. 1. aerovka. kompromi- poval círk. kvalifikova. ovzdušnění. -y ž (afr) měkké. -e ž (I) strojenost. aerocem. aerofonní. chorobný stav. 1. právní zástup. rostlin s velkými prostorami (intercelu. aiolský obtékání profilu. adynamie. ná- advokátsky přís\. i dok. nepřirozenost. též e-. aeroplán. jednotlivcům i institucím. větrem. -u m (ř) odb. pro napomenutí n. pyl. aeciospora. -y ž afektivnost tiva n. velkokapacitní plynů zahrnující helium. po. ká otitida afagie.i -tý-] příd. -e ž (ř) část geofyziky studující liéfem povaby.l. notka měny a platidlo do soudného dne) bu plynů. j. středně těžké dřevo ruživě advokátství. hemikrystalickou a sklo. letectví. advokát. aerolinka. popř. času. afektivní [-ty. -y ž (ř) 1. a-á teorie rozvinutá v adverbiální příd. a. dodávajícího vzduch potápěčům ry.[ae-] (ř) v slož. aerofonní. způsob života aerob. aerofonic. listina o tom ství tivech aj. -u m (ř) vod. aviatika. vé stránky duševního života. -e ž (ř) obor geologie použí. částečná n. kající z nízkého tlaku vzduchu ve výšce aeronautický [-ty-] příd.) obtéka. -e ž (I) 1. letiště vůbec uka o proudění tekutin shrnující záko. odb. lékař tující rozruch pro jeho účastníky. přístroj k zjišťo­ sloupce. váním živným roztokem. živící se vý- přístupný jen kněžím. aerologický příd. koměst ap. storová triangulace ve snímkové řadě [-ty-] příd. vání prostředí n. zastupo. nepřirozeně se adverzativní [-ty. affidavit [efidej-]. bí vený tak. kem lékařského povolánO děné akce nost advokáta.) obtékaného vzduchem upra. adverbializovat se ned. volné atmosféry. a. vitou strukturou tojakyj lat někomu a-a. afelový. -a s 1. zvl. průvanu jevy ve vysoké atmosféře (nazv. né a výškopisné určování souřadnic pev. starší druh přístroje aeropauza. popř. -u m (ř) bio\. o hmotnosti mluvit. strojenost. a. aeroembolizmus. gie volné atmosféry úprava někt. a kos. napadení chorobou. (I) Hngv. -e ž (ř) meteor. aerostat) ky formě malých částic v plynu. kapalinu n. stav afidofágní příd.. zrychleně důležitých pro život. na slovíčko vání (aeraci) ných proudícím plynem (vzduchem) a je. 1. tech. afektivita [-ty-]. (ř + I) malé nájemné kabino. vody obohacování vody letu letadla nadzvukovou rychlostí. chybění čočky v oku (vro. k čištění odpadních vod aeronomie. advokatu. přístroj pro měření geomagnetického aerotrain [-trénl. Asklepia. pískovců. procesy aerogen. -u m (ř + I) řidč. rychle. aeronaut. a. aerocementový. světle žluté barvy a stejnoměrné struk. afeliový příd. -u m (ř + I < VJ + ř) geo\. aerofagie. řidč. jsoucí bez horečky. nad 1000 m. -e ž (ř) med. mlha.. 4. advokátství..dy-Ií]. odpo.: dě­ vzduchu: a. barometric. -í s (I) advokacie 2. aerostatický příd. -u m (ř) text. též éro). aeroskop vé ná-stroje. afidivorní učení odmítajícího existenci duše metrů. -y ž(ř+ I) med.. způsobu. při jídle) ností. -u m (ř + a < I) dopr. letec staršího typu zn. aerofotogrammetrie [-mm-]. vlídně. nadměrné polykání aeronautika [-ty-]. adjek. vyja. veřejné ských záležitostech před soudem zastu. Aero projevující. aerobioskop žený afázií afgalén. V katol. -e ž (ř) odb. bio\. násled. -a m(ind) filoz. kt. tunel experimentální za. pronikání vzdušného kyslíku aeroelasticita [-ty-]. bývající se pozorováním a výzkumem aerotaxe. -u m. se projeví na zemi při prů­ pole při leteckém mapování bující se na vzduchovém polštáři afektovanost. -mu m (ř) med. (it) hud. týkající se geomagnetického měření pro. -e ž (ř) 1. (I) Hngv. a-ta diaboli aero (ob. nabývat. prud. nauka o pohy. aerostat. a-y voštinovité jam. zvl. vývojová neschopnost advocatus ecclesiae [-ká.k1. kde přestává být atmosféra účinnou zené n. -u m (ř) odb. aerobik. podle níž je úkolem hudby na- le: a. v níž nelze jednotlivé součástky často zaplétaná do afér n. vojenské letiště. aerobiont. tech. -e ž (ř) med. (v chrámech ant. -a m (ř) kniž. skalní Slunce. xenon a radon aeroponie [-ny-]. kt. han\. aby odpor tělesa byl co nejmen. rostatika. vysoce provzdušená cementová mal. stoupenec staroindic. afereze. a-é horniny líbezně. -e ž (ř) med. -u m (ř) odb. -u m (živ. místa. aerodynamika a mechanika směrem k vyšší koncentraci kyslíku jevech ap. ad verbum audiendum [-dy-] (I) kniŽ. džezgymnastiky a tance tón vzniká chvěním vzduchového [-tyty-]. -y ž (ř) hovor. přen. (aerofobie) 2. aeroplankton. při kultivaci mikroorganizmů). provzdušování ce karoserie tadla ných bodů z řady leteckých snímků vzá. vající se sbíráním známek a jiného filat. oxidace 3. k aeronautika. affrettato [-tá-] přís\. zařízení a organizací souvisejících ky vzniklé vyvětráváním méně zpevně­ planety n. kolem 250 g a oboustranně opatřené re. hovor. vání 3. způsobená podélným proužkem (na dámské šaty) adynaton. -a m (advokátka. adverbia samého a ve větě mají vzdušným kyslíkem při úpravě vody a rodynamicky přís\. afebrilita. drobné organiz. řízení k zjišťování silových účinků na aeromagnetometr. se výměna vzduchu v urč. afatický afg(h)ánský příd. -u m (ř) odb. (VJ) kyno\. med. citový: á. a. blanketu přednostně letecky dopra. řidč. krátkodobé porušení du- nit v adverbium. přívětivě. působící aféry advokátský příd. k aerob. k do. chem. vající při průzkumu terénu letecké foto. stran (něčeho). -ia s (ř) astro bod na dráze m (I) círk. s létáním (letadly). a-é síly aerolit. geomagnetická měření prováděná z le. a-á vé letadlo afektový příd. aerodynamický příd. odb. (it) hud. chorobný strach vnější magnetické pole Země a jeho pro. jen s občasným postřiko­ afara. (it) hud. afakie. -y ž(ř+l<ř) soubor jemně se překrývajících žený. listovní zásilka na aeroport. letecká trať 2.. jímž je advokacie. jednání. pro abfarad aferentní příd. zprav. leta. -y ž (ř) odb. tech. afektova- rové a.. horečky hradně mšicemi. vzrušeně. geo\. -e ž (ř) bot. afelium. mikroorganizmus. aeromagnetometrie. bio\. žijící za pří­ aerofotografie. auto. ve svět­ -ta. k adverbium. do elektrolytu. ana. [-ty-] příd. -t) (ř) bio\. -ba. s pevnými křídly krystalickou n. suchozemská rostlina. ních mikroorganizmů. -u m (ř + I) letadlo.. vlek za letadlem nost. -u m (ř) vod.. k adverbia. aférista. 18. hleda- ("k slovu. kniž. chu podobovat citové pohnutí (afekty) adverbium. spojená často s na. zvl. práv. grafie roponie tury z tropických stromů rodu Termina. komety nejvíce vzdálený od ální odpůlce svatořečení mající podávat aero. letadlo lehčí než afebrilní příd. neschopnost polykat rie k centru). přidružení. mile ný pro advokáty: a-é kličky.. živného roztoku (např. čin­ aerobioSkop. afektace. klimatolo. prudké pohnutí mysli adverbializaci. ztráta této schopnosti ecclesiae m (I) círk. při startu letadla). třebuje k životu vzdušný kyslík (op. -e ž (ř + I) geod. -e ž (ř) med. aeroklimatologie. -u m (ř) odb. aerotropizmus. vzducho. kouř) 2. úřed­ advokatura. chu (např. procházet. vzdušin a o pohybu v plynech. tech.) strojený. nástřiková hyd. -tidy ž (ř) med. tech. trvalé n. a-é povolání 2. vyslechnutí aerátor. -u m (ř) chem. sva. aerosolový příd. letadlo (aerolin. měkce splývající vině­ kých chorobách n. kniž. afektovanost. -u m (ř) geo\. vzducho. pochody. úplná ztráta ná tkanina v plátnové vazbě s vytkaným lů. obdobná minantní hemisféře. poškození střed­ ovinutou hádkem. automobil ný. provětrávání 2. spojení. aerogram. -e ž (ř) med. advokatura vání mikroflóry v ovzduší. -y ž (ř) bio\. projít adverbializací kt. druhů léčiv. letadlo těž­ afanerit. afidofágní: a. tický jev.: fyz. pro- pokynů. aeromechanický příd. horní oblast atmosfé. aerosalon. aerocement. případ. dyn) afekce. soustava obsahující afázie. podtlaková nemoc aeronaut (např. organiz. astr. váním před soudy a úřady. hornina s nezřetelnou slabik z ekonomických n. anaerobiont) aerofobie. letecká fotogrammetrie . argon. kamenný meteorit. aerofiltr. -u m (a <I) práv. vztlak složka těchto sil kolmá ke smě­ z křemičitanů (zvl. k advokát: a-á praxe. ký div mís- vůbec. vrtulník) (op. é. afghání [-gáný] neskl. tenkoblanné pletivo jich vzájemné ovlivnění letu). jehož věty si lárami) vyplněnými vzduchem. centripetální ná. kt. při ší. aerolinie [-ny-]. něco obhajuje my 2. -mu m (ř) bot. letadlo někdejší značky Aero vzduchu (např. vlákna dostředivá. pěstování rost. nervová právnicky vzdělaná a zvl. aerohydrodynamika. po operaci šedého zákalu. nepřirozený. děje rozdílem teploty uvnitř a venku n. pro. aero. fyz. afektivně přís\. hist. (ř + I < VJ) geo\. vovaná (zejm. citový záchvat. orgánů vý příd. -e ž (ř) bio\. vystupuje v něčím zájmu ap. ani aerodynamika. ných částí hornin. (I) Hngv. aerobiotický aerofor. těles (částí letadel. rozeznat pouhým okem. cí dopravu na leteckých tratích vzduch (balon. spojky chymatický [-ty-] příd. mno podnik obstarávají.: a. k výslechu. mno ucha vyvolané změnami tlaku vzdu. dechové. afel. -u m (ř) archit. zájmy (ve středověku) erob. řešená konstruk. chrt dlouho- adyton. orientovaný afektivnost. jež má být slyšeno") aerenchym. aeroplán. -u m (ř) bot. příznač­ aerobus.. afektace.: a. připojení. s (I) numiz. instituce provádě­ ných. afektovaně přís\. která je dodnes zna. kluzák) afektový i afekt advocatus diaboli [-ká. srsté plemeno chrta ťanských vých. kt. k aerovlek. tomnosti vzdušného kyslíku: a. afanitický affabile [-fá-] přís\. a-y skupina vzácných aeropolygonizace [-ny-]. Běta zAlžběta. a bás.. aerootitis lapa. laik. -i ž mluvě. aeskulap [és-]. -y ž (ř) let. -y ž) (I) 1. podle ant. aeromagnetický [-ty-] příd. zprav. na ní zalo- a. -y m (aféristka. bezhorečnatý: a. afanit [-ny-]. rušením abstraktního myšlení. slabost těla n. aerační příd. -e ž (I) ekon. aerobní příd. -e ž (ř) geod. ci a pohoršení co se týká (něčeho) nost při hudbě využívající prvků prost. vulkanická horni. kližky affrettando. aerodyn. m (VJ) afghánská jed- jící. oprávněná poskytovat právní pomoc [-ty-] příd.lnež. aféra. zobrazovaného s holí aferentace. larvy zlatooček. mostů aj. (ř) 1. -a m (ř) žert. -u m (ř) geo\. afekční příd. letadlo pro místní dopravu (spojení vel. osoba aerobióza. vé (např. krypton. metrických ce 2. kt. -y ž) člověk sti. aeronivelačnípříd. -e. -ta s (ř) Hter. a. afanity affettuoso [-ózo] přís\. srdce. letadla aj. vzduchoplavba voštiny a-á vzdálenost obhájce špatné věci ka) materiálu s cílem dokumentovat vývoj aeronivelace [-ny-].Afriky. bia. příslovce: čištění odpadních vod. a křes­ ve vzdušinách a o jejich účinku na těle­ aeroklub. odvětví aeromechanika [-ny-]. -u m (ř + a < I) tech. pyroxenů a olivínů) ze stlačitelných tekutin. -ež(ř+f)geod. -e ž (ř) Hngv. obdo. ph1ežitostné. aeren. -e ž (I) 1. -e ž (ř + f) obor filatelie zabý. eskulap.) s cílem zmenšit odpor vzduchu a 1. vlakpohy. vod. a. letiště lia ze záp. chem. llf"Ilace. adverbiálně přís\. -y ž (ř) fyz. . meteorický kámen složený převážně aerostatika [-ty-]. a-ta aerob. -y ž(ř) nauka o rovnová. (I) týkající se cito- platnost příslovečnéhourčení. místopří­ ra stav. zvl. Hngv. druh perifráze opisu. aerofon. (I) (o chování. znamových neohebných slov. boha lékařství Aesku. osoba radny dýchání a s ním spojené fyziologické lučně na vzdušné prostředí ry. -u m (ř + č) let. -u m (ř) pošt. -e ž (ř + 1 < VJ + ř) geo\. polohopis. -i ž obsabem odporují.adverbializovat 24 aerologie aeromagnetický 25 afilace adverbializovat ned. jazyků užívajících afixy výtrus rzí ru pohybu. ké pohnutí mysli jako projev sřetězení označení aglutinačních a flexivních ja- aecidiospora [-dy-]. 1. ae. -e ž (ř) med. -u m (ř) tech.: a-á struktura. popř. povolání. (I) odb. vzduch (letoun.i -tý-] příd. bakterie) na.l. ta k výrobě vodotěsných omítek na ple. vznikající při obtékání tělesa vzduchem. ohyb n. v nichž aerootitida [-tyty. aeroskop. směr růstu rostlinných orgánů afektovaný příd. ritu) prostor oddělený a so v nich ponořené 2. stol. a-y nástroje. a. jsou při použi. obtíže vzni. dicí klapka. někt. -y ž (ř) fyz. zyků. (I) kniŽ. průzkum. větroň. církvi ustanovený ofici. souvětí odporovací. určování aes grave [és grá-] ne. cvičení soubor cviků podporujících jejíž asimilační orgány jsou vázány vý. afekt 2 dřují okolnostní příznak slovesa.. -y ž (I) advokacie 2. uŽív. budící nepříjemný. -u m (ř) bot. a. nejstarší afemie. věk. a-á brzda výklopná n. aerotaxi neskl. aF fyz. k výrobě pře­ ním orgánem jím ověřené. my vznášející se volně ve vzduchu (spo. živočicho­ adžívik. -ia s (I) Hngv. odsluní. do ní ponořených.: námitky proti kanonizovanému. ký [-ny-] příd. tvar tvar tělesa (auta. -y ž) hovor. jež vzniká po těž­ aerodrom. advokátní příd.. váděného z letadla: a. -u m (ř + a) zájmová organizace metických přípravků. probíhající za přístupu geod. -u m (ř) voj. -u m(a < ř) pohybově-rytmická čin­ z proudícího vzduchu. po. -u m (ř) geo\. souhrn čin­ aerQxysta. cho. -y ž (ř) geol. . tuhou látku rozptýlenou ve již nabyté schopnosti řeči.) aerogeologie. -e ž (ř) med. -u m (I) 1. mechaniky sledující chování pružných částí užité mechaniky tuhých těles a te. nepřirozenost. ší než vzduch. vzdušin a těles afektů 2. důvodů (např.) dočasné odsouvání počátečníchhlásek n. a. zrychleným pohybem. vzduch aerofilatelie. sport. prostoru cha na letadle brzdící pohyb letadla. (o lidech) strojeně. dla aj. tělesa obtékaná vzduchem. aeroplán. mikroorganizmů vyvolaný reakcí ševní rovnováhy. -y ž(ř+n<l) nem. (ř + I) med. organizmus informován o účinku prová- jící právní zastoupení 2. aerace. mapa aeroterapie. afigující příd. letadlo 2. -u m(ř)zast. ve stáří: a. kdo někoho. vzducholoď) (op. sežné prohlášení před notářem n. letadlo těžší než nitosti aerodynamiky a hydrodynami. letecké pošty výšek měřických bodů metodami letec. a. aerotriangnlace. (ř) zoo\. přinášející (od perife- advokát. odpor vytvářející ztráty při aerologie.: hud. pestřenek) kého materialistického filozofického dosáhnout optimálních provozních para. zvl. stav (pacienta) bez afidivorní [-dy-] příd. výsuvná plo. -y ž (f) událost. třesk akus.i -tytý-]. brz. neon. první část s význ. aerocemo. ve orgánovými změnami v mozku na do. aerosol. i dok.

manželstvím vznik. specifičnosti agalakcie. -i ž med. promíchávání rmutu k dosažení jeho zvláštními afixy připojovanými k ne- šené populace 3. a. rické povahy. činitel. -e ž (i} práv. a. -i ž vané v již. afrodiziakum [-dy-]. Austrálii a jv. k nákupu zboží n. různobarevná ce. (Vl} (co) podro.: lodní a-ie jed. podle řec. -u m (i + ř} biochem. motorickým neklidem (agitací 2). (il: Azienda Generale ltaliana Petroli) dce. provádět prostor. a. sdružování představ. -u m (Vl} miner. geol. dIlo. (v novořec. afrikanizovat [-ny-] ned. flektivní morfémy růz. stižený chorobným kosidů afirmace. a. (i} řidč. předběžné čištění suro. (i} (co. (i} horlivě činný. kultury a zvyků afrických aga. -y ž) (i} kdo pro. ce. atišový příd. agitka. názvech tisko. africká trá. a. (i} (pro co. efrk. lá asibilační artikulací souhlásky zubní. Asii. agmatitový příd. (co. -u m(ř} chem. -a m tvůrce n.). při níž nemoc. plemeno ti něj. dělicí meto. rostoucích v Čer­ madné (často násilné) přesvědčování lidí splynutí členu. a. sklon temný: geogr. ho původu projevující se křečemi ve ním úřadu. vývěska. -a m (i} práv. identifIka- derivační n. vzrušeně né barvy jemná přizpůsobivost a schopnost srůs­ důsledek rozumové poruchy). ný někt.. -u m (Vl} zahr. vrozené chybění jazyka a. -e ž (i} psych. a-ané krvinky. mužské osoby (pane) nosti) a udavač 3. ziledová severoamerického pleistocenní. Indii a dř. látkou 5. vel. zvl. ství: divadelní a. -y ž(i} kniž. v tropech přadná rostlina. souhrn vlastností AFP zkr. s i -ntu m (i} kniŽ. litera. -u m(i} hut. kvalitní dřevo (označované jako dous. chem. -y ž (i} 1. lehce bakterií n. . ztráta hlasu (při (od přistěhovalcůdo Ameriky). bohyně lásky Afrodite) agarový i agar-agar osobní a. dobrovol. ujištění. -mu m(ř} bot. -u m(i} stav. kladné tvrzení. vzá. (i} kniž. dru. zobrazení. měnnému kořeni slova n. husté osídlení. biol. hrtanu). druhů mořských řas agile [ádži-] přísl. a-á vegetace sou. bohyně Afrodite) k přípravě želé a polev. -y ž (I) cukr. text. množící se nepohlavně ageuzie. souhrnné označení pro národů a jejich vzájemných vztahů i u Tatarů) titul nižších úředníků a dů­ špion: a. (koho. tzv. kdo agituje. program. med. -e ž (ř} med. sloučit. k okolnímu světu. proces. čilý: a. afrikanista [-ny-]. (ve význ. ka. obchodní společnost se samo.: psych. tvoření. přístroj na podkladě tisková n. vazů. s teplou aglomerace. souvisejících s vykonává. prvků v Novém zákoně (1962-64) směřujících k úpravě vztahů vyráběné spékáním popílku. z mořských řas filofor. soud kladný. k afrikanista sié) na stavbu domů. hut. agitátorský cifická protilátka v krevním séru půso­ tivní a. nosti agama. a odb. rozči­ spečené kamenné hmotě cihlově červe­ govat s jinou chem. názvem aglosie. kniž. plakát. -í s (I} agitace 1 po vpravení do organizmu vyvolá tvor- dělicí poměr. -e ž (Vl} med. aforisticky přísl. afrázie. agitátor. metoda. řiná společnost it. -e ž (I) odb. -u m(mal + i} odb. hanl. válcovací nádoba pro aglutinogen [-ty-]. ní africké kultury. -u m (ř} miner. manometru k měření tlaku kyseliny uh. zdroj pro vznik džezu agar-agar. vyhlá. shluk: a. admi. státmllo rafinerského sob tvoření slov a tvarů připojováním phbuznosti. -e ž (I) reklamní nápis. polit. lodí. hUl. -mu m (ř} stručný vtipný výrok. (ve franc. teleskopická deportovaných z Afriky) a evropských hostiny pův. afotický [-ty-] příd. drahých kovů odstra. ekon. bor rostlinných druhů v nejvyšších po. obyvatel jako výsledek procesu územ.amiace 26 agalakcie agalmatolit 27 agnosticizmus přičlenění podniku k jinému (tzv. -y ž (Vl} vědní obor nů aj. tzv. ujišťovat. aj. -e ž (ř + i} med. prostorových útvarů. i dok. právu) potvrdit. mat. nosti druhých lidí.: a. hem (se zpěvem. po. jednoklonný nerost. provokatér ního seskupování. vání totožnosti.. ho původce děje nepřesvědčuj! příslušenství k téže rodině.. trestné čin­ ní. polosykavka agamospecies [-és]. 6. aglobulie. i dok. rosolotvorná látka agitace. mateř­ atixace. zvaná též rituál. hul. skotu s dobrou masnou užitkovostí cho. afrodit [-dy-]. nahromadění. sokém stonku a semem'ky pod květem. -y ž (Vl} zool. označení cílů 2. -e ž (i} zast. ageneze. nabýt af. agentura. a to odvozová. natelství plavebního podniku. vycpávková surovina do puchýřek na ústní sliznici. pro ozdravění ovzduší. v němž úlomky metamorfované tivní [-ty. infekční a. -e ž (ř} med. (Vl} liler. a. jazycích) lá spřízněnost s pokrevními phbuznými průpověď. tajný policista n.j. Oexpr. s květy žlutými až ho zalednění orgánu.i -tý-] příd. ujistit. aglutinaci: med. světové války proti svalstvu jazyka sahující předpisy a modlitby k někt. a. zabývající se zkoumáním jazyka. starokřesťanské k jiným církvím. agamospermie. v soc. agito. v bakterii.) drobný umě­ bu protilátky (aglutininu) vztah.firmy 2. první doba me. u af"merie. agnátský příd. neschopnost mluvně se kubánské rytmy (např. -e ž(i} 1. ageotropizmus. pracovntk. agitačně přísl. agalmatolit. a-á poezie s te. -a m (agentka. AFP kyselinovou rafinaci minerálních olejů gen obsažený v buňce n.: a-á vlákna z někt. sol vyráběný z urč. (I) (co) (plakáty) veřejně afrikanistika [-nysty-]. -u m (Vl} řem. geol. -e ž(i} 1. a zachovává se čalouněnéhonábytku ap. v krevním séru nemocných 3. k afrikanisti. nahromadit. aforistič­ obratlý mnohoštětinatec rodu Aphrodi. -y ž (mal + ř} chem. aglutinovat [-ty-] ned. -u m (ř} biochem. předvolební a. -y ž (ř} zool. co) pro- za kořenem (sufix) n. bohy. obchodní cestující: pojišťova­ počtu červených krvinek v mužské linii (op. vodou člověk nabízející něj. spe- tu roubu s podnožím. aglomerát. s rudým lemem agenda. meziprodukt rafinace aforista. v němž se prová. -y ž (ř} náb. agentský příd. afinní příd. 'a užívaný v mikrobiologii jako živná agilní příd. neagituj! agnace. s bílými květy na vy. 2. hody k modernizaci obřadů ap. cíl. (Vl} a-á tráva afrik (řem. -u m(i} 1. negrizmus. agilně přísl. člo­ splazu ledovce končícího v moři n. (ř + i} fyz. agitač­ aglutinát [-ty-]. soustava bezoh.: odb. i dok. tendence jedné denní světlo a v níž neexistují zelené (asi. veřejné. cizokrajná ný motorický neklid projevující se bez. závod. -u m (ř} vin. souhrn prací. . vý. agil. af1atoxin. (v optice) týkající afroamerický příd. nakažlivý bolestivý vřídek. zbavit Spojencům v sev. 2.: iog.) afta. -iei neskJ.lingv. úplný výpad činnos­ agens neskJ. fon. chem. bohyně Afrodite) agaroid. vznikla na agapa. jem. země<!. džez využívající západoafrické a agáve. afrometr. subjekt 2. konkrétní úkol: ního druhu 4. -u m(a} geol. a germ. -ka s (Vl} med. af"lXální příd. ná a.: a. leně. a-é konopí agitato [adžitá-] přísl. agitkový příd.1ího stavu) částic (např. aglykon. román. popelu aj. mostů. " vylučovat mléko agentura. při němž bodu odpovídá bod.. poměr. agávový příd. geometrie. trhu. objevitele) stavbě věty) participant s význ. lecký útvar s politicky agitačním obsa. tový příd. rovnoměrného složení a provzdušení. ponou a příponou (např.pobočný: a. kniŽ. -y ž (ř} med.. mořská pěna půda pro bakterie a v cukrovinkářství vý. aglutinující (např. cukru vznikající afinací surového cukru častý uživatel aforizmů podobný sepiolitu.: faktoru (např. roby. che. -e ž (afr} strom z tropické Afriky do. hnědými. mikroorganizmy (např. statná bylina rodu Agave s dužnatými účelným pobíháním ap. kniŽ. hustým osídlením statným statutem zřízená mateřským pod. -u m (i} lech. argentum ní. k výrobě želé pro urč. někdy též současně před­ nizovat se ned. Iránu. červených krvinek. zahraniční a. -Um (i}biochem. výrazné snížení v právu lenním) pokrevní příbuzenství afiš. skříňka. pokrevní phbuzný v mužské linii (op. jiný agitačně zaměřený projev.i -tý-] příd. rud. listvá odrůda pyrofylitu. -u m (Vl} miner. -mu m (ř} filoz. aodb. pohnutě. -) tvrdit. utváření sociálních člověka ta. čištění. pa-hor-ek). ážio aglomeraci 2 af"dovaný příd. části n. kniha ob. kniž.. France Presse zkr. růstový směr mi vyvrženinami spojenými sopečným af"diace. činidlo. med. hybně. agenturní příd. nadměrně sil. mat. uŽív.·Zllschlý ro. druh příbuznosti dvou ro. afrikanizace [-ny-]. ž i s (7. lý aglomerací 1. kniž. a-á oblast (v mořích i slad. více druhů tvořit společné smí. městská. částí těla. Evropě kořenů. jednatel. posluchač afzelie. zn. -e ž (ř} med. ztráta schopnosti stupuje v něčích zájmech. uží. odbytu. vého cukru. a odb. surového cukru) lina rodu Tagetes. provádět. aglutinin [-tynY-i -ný-]. afinace. světle žlutý vých agentur: A. agaroforéza. druh apomi. lem.: poslední a. námořní vádí agitaci 1. -e ž (ř} blol. zřetelně oddělitelných ru. agarový příd. individuální i hro. způ­ afinita [-ny-]. i dok. řádu ještěrů vyskytující se v mnoha lář. (il} hud. aglomerátový příd. proti čemu. kt. hul. bomb. -y m (afrikanistka. aforizmus. aglutinační příd. vznik zárodků a mat chuťové podněty kupit. provést agnoskaci. ob. afilační příd. odb. afirma. i dok.. -u m(Vl + n} hist. léž publ. -y ž) odborník v afrikanistice. zvl. aforistik [-ty-]. nacistický voj. aplazie agitovaný příd. agitovanost 3. mořská housenka (nazv. -y ž (r < i} (dř. pomě­ nost. -dra m(hoi < Vl} zeměd. maďarština) mi částicemi 4. ž(ř + i} biol. (nazv. (Vl} hud. agnát. a. vrozené nevyvinutí někt. souhláska vznik. liturgického rázu. ekonomický vatelstva nahromadění velkého počtu kognát). a. zvl. ztráta schopnosti vní. necukerná složka gly- ap. diagnostická laboratorní metoda (např. (V řím. leták.podnik se zobrazovací soustavy bez ohnisek vá a pololidová hudba. určitý stupeň né a vtipné. prostředí) agence příd. agar. agitátorství. dějin. hromadit. dnešI. slučovat. ném moři. ní prachových a drobnozrnných rud pů­ agnoskovat ned. dobrovolná nemluvnost jako reak. kovou vzdáleností): a. afirmativnost. (f: Agence France Presse} francouzská folklorních obyčejů na Kubě. i dok.lingv. (později. zpra. agáve neskJ. příbuznost 1.. jsoucí bez světla.. společný výskyt dvou n. na živné látce). vyhlašovat. umělé lehké pórovité ka. stň'hra. spéká. (opětně) africké specifič­ sloužící v Číně k výrobě sošek ap. -a m (agitátorka. (V řím. a. (I} med. tj. proti válce. průmyslová a. látka jevící urč. (ř} hist. podle řec. -u m (i} lingv. -y. dIlčího systému původce: med. vyzvědač. přesvědčení. zprávy hornina tvořená ostrohrannými sopečný­ robní a servisní činnosti. plovoucí konec afroalpínský příd.. (s nekonečně velkou výslednou ohnis. chorob. žert. recitací ap. provést věk zeře hořích tropické Afriky semen nepohlavní cestou.) afunkce. jejich částí) působením spe- afináda. -) provádět horniny jsou tmeleny světlým materiá- afirmativně přísl. podrobovat africkému vlivu. nost. (ř} odb. zvl. označení křesť. a odb. agnoskace. hu stojící buď před kořenem (prefix) n. Asper. anti- zobrazení. agmatit [-ty-]. zjemňování. lech. afinovat ned. xie aggiornamento [adžor-]. afrikanistický [-nysty-] příd. afrikáta. a. kovodních nádržích) do níž neproniká ně lásky Afrodite) mečovitými listy. mořský bez. ný pohlavní pud (nazv. atirmovat ned. seskupení. cukr. a. horli. zvl. opětné nabytí afr. afonický příd. af"diativní [-ty. a. ve (ve vesmíru). afrikakorps. -u m(ř} geol. -y ž (i} lingv. cukru základní afonie [-ny-]. živě. onáž: odhalit a-u cizí mocnosti 3. vkládaný do koře­ vahy. -e ž (Vl} šíření. hudbou. aglopori- šlechťování: hut. k aforizmus. -i ž infekčních nemocí) k zjištění protilátek dí afmace ~ušlechtilých kovů) rista: a-á forma. není řízen zemskou přitažli­ tufem. podle jm. ironie podle řec. v je. lingv. ve spoj. patogenní pro živočichy i na poslech jednotná (např. agencie. řidč.sídlišt. at'inační příd.. užívaná k výrobě kartáčů a pro. agitace 2 matitu. med. práv. slučivost: vegeta. připojený jako poboč­ afokální příd.. vzájemného vztahu. gestapa. tzv. provádět. agitaci 1: a. řadům. milující) rostliny matikou černošských náboženských a u nás okrasná. pestře zbarvený plaz z vodajská. nehledanou věc. pro sthbro. af10at [eflout]. a germ.. afiliační příd. afrických (pocházejících od černochů agapy. nost. -e ž (i} řidč. tzv.. shlukování stupeň rafinace. texturní typ mig- potvrzení. přímce přímka atd. a. identifIkovat ne (infix). a-é vyjadřovánístruč­ afroditka [-dy-]. kusová vsázková surovina vyso- nikem v zahraničí a sloužící k získávání xační příd. způsob africký příd. Ag chem. projevit přirozeně v dané situaci (jako bolero) agence. (nazv. nakupit 2. nahromaděnívul­ prvků určující jejich rozšíření na Zemi tisková agentura hud. při svědčit afrikanistiky růstající velkých výšek a poskytující agent. pochod ný jen šeptá. bez vzá. Uvedení do aglutinace [-ty-]. souřadnice sbor bojující za 2. tisková. -e ž (ř} med. agitovat ned. amer. -e ž (ř} med. směs agnosticizmus [-ty-]. hovor. zu. bící shlukování (aglutinaci) bakterií aj. agnoskační příd. vatikánského koncilu plnivo pro izolační a konstrukční beton. kontinentě smíšením hud. dřující gramatické vztahy II kategorie dvou n. obchodní aj. zástupce. kt. afrodizie [-dy-]. aksamitník (bot. a. sit. aforistický [-ty-] příd. sobením vyšších teplot: a. přisvědčovat. podle řec. bit. -e ž (ř} biol. oby. vyhledávání přítom­ gillus flavus). -ap ž pomn. aktivní 1. Č). k afo.: a. cí a. léž -m) (ř} bol. zlata. provést afinaci (zlata afrikán. druhů projev agitovaný. rační příd. [ažáns] neskJ. Africe aftonian [-ny-]. -e ž (ř + i} med. -e ž (I} 1. mléčně bílý. (i} (co) odb. druh vostí aglomerovat ned.. aodb. -) 1. afrik. agitátor. vinných n. s jiný. agloporit. názor . dovede a. c. aktivní. -e ž (i} kniž. -a s (il} efrk. kognace) návěští. -u m (ř} geol.jiného slov- manžela 2. ž ve franc. farmo lát. -i ž kanických strusek. (s lat. ní slov (afixy). kontaktů sdružováním. osob. orgánu n. plakátovat: a-ané představení tury. -e ž (I) hut. kých pecí vyrobená aglomerací 2 3. právu) afišovat ned. vago. přípon. měkký nerost organizovaná síť agentů provádějící špi. lingv. jednoduchá forma více druhů živočichů závisící na jediném vající protikladu (antiteze). i dok. (i} ekon. nistrativních. popř. původce cho. zastupitel. cifických protilátek (aglutininů) 2. vanost. oznámit. va aftongie. afrika. bezpečnostní kance. ka k zvýšení pohlavní aktivity (nazv.med. -e ž(i} lingv. druzích v Africe. aglome. též zdvořilé oslovení starší placený podněcovatel (k něj. ma reflexivního a satirického rázu. toxin produkova. jednatelství. ati. -i ž ta. -y m (tur} (v Turecku. předložky n. a-á hudba lido. rozšíře­ stojníků.: a. shlukování. Africe původními obyvateli vodnatý zásaditý křemičitan vápenatý mickou účinnost. důležitý lásky Renovatio accomodata. a to podle schopnosti rea. nepopulár. (chodit jako) a. (Vl} bot. afrikander. zánětu hlasivek n. afwilit.. ekol. ce na traumatizaci řeči ličité v láhvích šumivých vín agentura. z tanců rumba. ňování méně ušlechtilých kovů z nich: nisková. a.lásky. útvar vznik- skému) 2. aglutinující typ jazyka aglutinační příměsků. oznamovat. buněk. funkce ap. zjišťo­ afix. gel AGIP zkr. kt. kdo vy. aodb. -e ž (ř} med. aggio J. asibilá. pec. porucha řeči nervové. afrokubánský příd. agendový příd. agitační příd. nákazy. psych. vádět. 2. a odb. (il} hud. hořce páchnoucí by. k sobě navzá- látky ke sloučení s jinou látkou n. zjištění. (co) zbavovat. . zrnitý a neprůhledný nerost stevensit. též jako krátká literární for. da v chemii s použitím agarového gelu koncernuENI jednoznačných. -y ž (i} 1. nabývat. -y ž) (i} 1. zejm. 2. -u m(mal} odh. typ jazyka vyja- jemného přímého ovlivňování.

agonistika [-nysty-]. záměrné zveličování tik k ochraně rostlin a k stimulaci jejich xu napodobující broušený achát achromatopsie. (ř + č) ekon. -e ž (I) práv. -y ž (ř) med. acholie. u nás zvl. stejnoro- znání (např. ho letopočtu počítaného od roku hidžry ky. -u m (ř + I) ekon. záp. spojení: ekon. k agnosticizmus. agroekologie. tendence k útočnému. -y ž (ř) část botaniky agroturistika [-ty-]. med. jednání 2. ní stavby půdy vznikající shlukováním urč. -e ž (ř) med. -a m (ř) agronom 2. (např. agroklimatologie. agravovat ned. hodech a zápase na olympijských agregace. prů­ agresivní příd. (v něm. ahistoričnost. sejícími se zemědělstvím. dějinné skutečnosti. vztahující se sko-průmyslový: a. agrochemie. nahodilý a dočasný souhrn je. ký příd. vrozená poru. tenden. roekologický příd. bylo možno pouze opakovat achromázie. -y ž (ř) část fyziky zabývající se těný v křemeni n. neschopnost vidět věkém právu) zbavení právní ochrany a agradační příd. -a m 1. řidč.(ř) v slož. slučování údajů o eko. agrobiologický příd. pro. -y ž (ř) mst. -e ž (Vl + ř) med. ekol. dnes achromatizmus [-ty-]. nepoužívání násilí ček sestavená tak. v zá. agroklimatologie 29 aide-memoire agnostický 28 agrochemikálie kálie pro zemědělské účely (průmyslo­ ahasver. -Um(ř}geol. achorismit [-iz-]. -mu m (ř) med. nevědom­ achromatin [-ty. -u m (ř + I + ř) biol. -e ž (I) geol.. -ho m (indián) zool. ahoj citosl. potíží. výrobě (např. k půdě. stav. analogie sunny (u sunnitů) achromat6za. obch. -u m (n) polygr. chemi- . naprostý nedostatek žalu- agrafie. Řecku) zápas. pův. myšlená čára na povrchu krize z relativní nadvýroby v zeměděl­ teriál: a. skupenství z nichž vzniká půda. schvále. země vytvoření jedno. agresor. sdru. agrobotanický příd. kyselin aj. nedosta. agrafa. písemná tradice barvoslepost. chalcedonu a opálu. agrafovačka. nebí na zemědělství. optickásQustava čo­ 7.: sklář. agresorský příd. v zemědělství. ství. achro- mi veřejnými budovami vztahu) na úzce ohraničenémmístě. a. (I: anle Christum (natum» před agnostik [-ty-]. Marie). -i ž se jadernými barvivy 2. kt. zn. (dř. obstarávání potravy. ky.působit a. zjiš. nepřátelství a útočnost s výrazným čišné výrobě. -u m (a) dipl. vody. zastavení jejího vyměšování způsobená poškozením funkce urč. -Um(a} geol.ekon. matickou) vadu přednesu. stát s převahou ze. partnera ap. Achillova šlacha (podle achronický [-ny-]. (ř + č) ekon. zvl. <lipl. achromatóza. -i ž jejíž cytoplazma neobsahuje pravé gra. -e ž (ř) med. kte. fyz. aguti [-ty]. hlavně za použití vá hnojiva. a odb. Aguilara) acholický příd. objek. záměr­ agrobiocenóza. i též agri. achro- vyznačující se ztrátou vědomí a pokle.). výbojnost 2. chybění volné -i ž zvyšování zemského povrchu nanáše. typ rostlin s trva. který udeřil Krista letopočtu) léta Páně nost. úmluva agrobiologie. při hnízdění. logických zákonitostech uplatňujících se pokusy. obklopené významný. bezbarvý n. prostý chro- komponentních enzymů vého vlastnictví. psych. spona k sepnutí oděvu. agnostič­ agranulocyt. agonický příd. dii ve 4. působící výrazně malý vzrůst. -y ž (sanskrt) náb. stanoviště na orné půdě. zkr. vrozená úplná druhu v konfliktní situaci (např. (ř) fyz. nepřátelskému jednání vůči druhé oso. zvl. (ř) zool. -mu m (ř) přístup k chápání matické vady: a. plex acheiropoietos příd. v citát. zařízení spojených v celek nami. agrogeologický Ah fyz. náb. ky správně. proti živým tvorům jako zásada vyplý. agramatizmus [-ty-]. achro- agora. zlatý achondrit. (co) v a-ii. 1. zn. vý celek zahrnující zemědělskou výrobu . zn. agrárnický příd. agregátní příd. z vrstviček jemně vláknitého křemene. chondrodysplazie ního jednání v diplomatickém styku ve s šumivým vínem agrese.) (ř: lidskou rukou ne. nad patou (v oblasti Achillovy šlachy) achromodermie. ob. plevely a živočichy na polích. před Kristem. kyseliny solné v žaludeční šťávě acht. poru. (říšský) a. -y ž (t) 1. jícnu) (chromatickou) vadu: a. půdou a ovzduším i dalšími jevy souvi. -u m(VI} miner. agrotechnický příd. historický: a. tek bílých krvinek. věk nemůže dlouho usnout n. fyz. cha růstu kostí vznikajících z chrupav. větrem. farmách achillodynie [-ny-]. cho- agonistik [-nysty-]. s (t) dipl. a střed­ (chromatickou) vadou. -e ž (ř) med. že má pro sYětla4vou agogika. stav hmoty charak. slang jednotka délky ná ochrana k zajištění zátky v láhvi s šu. hranice možnostem po. -e ž (ř) 1. -u m (ř) biochem. tury) dostatečně k historii. kt. achromatóza. a jiných hrách žení. seskupení. insomnie achlorhydrie. práce tická kultura ve Středomoří. a-é sklo mramorované vícebarevné sklo ka vání vzájemná reakce živočichů téhož agravace. nenacházející uplatnění a uspokojení dá. člen muslimského ná. se chovat. -u m (ř) bot. nepřítomnost žlučo­ v typografii. zu ledovce končícího v moři n. stol. potíže kulturních i plevelných rostlin. látky pro ochranu rostlin aj. -y ž (ř) část kyber. kt. příd. stát uplatňující agresi ve vztahu k ných v zemědělské rostlinné výrobě. velmi vzác. -e ž (ř) med.. agregační příd. -y ž (ř) mst. výrazně a intenzivně se pro. stát.i -tý-]. -ru m (t) 1. ními a obch.). hospodářsky silný pod. v rostlinné i živo. vlastnost optické sousta- ku) amatérské závodění v bězích. -a m kdo zastává agnosti. n. stav něčeho před zánikem vů­ jišťující výživu obyvatelstva. stručný záznam úst- tický přístroj k upevňování agraf na láh. a odb. odb. m (I: Beránek boží) náb. i. ma. sval zabezpe. Chr. řec. jeden typografický bod. achromatizovat [-ty-] ned. smě­ agrární strany 2. H. živoči­ na statku schéma ikonického zobrazení (Krista. s nábožensko-sociálním ně zveličovat chorobné příznaky. a-é lhůty termíny pro urč. -u m (ř) biol. (622) drodystrofie. sko. útok jednoho agrochemikálie. šíitů. k jádra buňky n. proti. achloropsie. k zemědělství středí záležící v rozrušování materiálu agrokybernetika [-ty-]. které se lený turmalín Agnus Dei [-í] neskl. a plodinami. výklad. -e ž (ř) med. prominutí n. . volbě zemědělské výrobky a s odvětvími. zkr. shromaždiště lidu a tržiště nomických jevech v údaje celkové. zmírně­ strojů n. vytvořený) výtv. -u m (Vl) archeol. lymfocyt. J. homogenní hornina agnostický [-ty-] příd. chorobná úzkost mulace. optickou sousta- agonista [-ny-]. že něj. a. monocyt) agresivita. stol. -e ž (ř) část chemie vztahující A. sivně přísl. med. netiky modelující procesy v zemědělské vající z indických náboženství tím částečněodstraňujebarevnou (chro- jeden z výrazových prostředků hud. komplex spojení achát. chorobný ne- z volného prostranství agregát. provedl agresi agronomie. -e ž (ř) med. odb. voda. a. společenstvo agrotechnik [-ny-].. jevů a procesů. ledovci aj. -y ž (I) zast. agrimycin. a. -e ž (ř) chem. meziodvětvo­ ahi. strukturní prvek vnitř­ lým účelným přizpůsobenímk faktorům budí. neformální. ahasversky narozením Krista. achromie programem v agreement [egrím-]. průmyslový komplex souhrn odvětví. srstí: a. ního přirozeného barviva. mezi jevem a podstatou) cha schopnosti vyjadřovat se gramatic. a-é cho. -e ž (ř) med. u které má být akreditován (před jeho se k zemědělství. a. tování plodin. chorobných příznaků. města matopsie v ant. -e ž (ř) med. -u m (I) 1. k rostlinné výrobě. 2. kterou ne- tickou deklinací jící zájmy zemědělských podnikatelů. optimalizaci výrobní struk.) zkr. pro ad interim lasti mozkové kůry ní diplomatického zástupce vládou. aku. před udáním k agnostik. agnozie. -y ž (ř) zeměd. -e ž (ř) med. směs antibio. zemědělské výroby s odvětvími zpraco. objektiv agóna. jevující. útočník. (ve st. sko-potravinářský: a. kniŽ. složka Země sp~ující místa s nulovou magne. vyspělá země. spoj. ský podnik s růz.. zkr. nespavost. -u m (ř) miner. a-é vřeténko sou- závod ské výroby a pozemkového vlastnictví.: zeměd. aground [egraund]. -ho m (arab) náb. (I) med. agronom. -y ž potr. a-á la. achroničnost. agrikultura. -e ž (ř) med. zeměděl­ agri. strana politická strana prosazu. člověk. 3. v Mexiku (nazv. v cizmus agranulocytóza. barev stejnou ohniskovou vzdálenost... ahistoricky přísl. k půdě. kyselina. zkr. agogický příd. bě. skupina dvou i více jící se vztahy mezi zemědělskými rostli. druhým.: a-é acheuléen [ašelén]. poloautoma. vý. agnosticky přísl. nedbající příslušné achromatický [-ty-] příd. ahasverský příd. a-á skladba půdy ní příd. -y ž (ř) geof. zeměd. v zemědělské výrobě ní Evropě vyznačující se opracovanými med.: a. staveb. -y ž (ř + 1) (zvl. agregátový příd. zastavení tvorby žluče. agrément [agremán] neskl. porucha schopnosti psát částic. nebarvící se: biol. agravač­ růstu (pův. v bezbarvém vápenci zelenou barvu vyloučení z příslušného společenství. tech. (I) fyz. první část s význ. účinná složka dvou. (a) pozdrav. vy (achromátu) s korigovanou barevnou cích. korigovat barevnou bec. jihoamerický acholurie. -e ž (I) 1. ahistorizmus. -y ž (Vl) šlacha upínající se na dostatek přirozeného barviva v kůži agraciace. ahistorický příd. (ř) odb. v způsobování koroze ap. -u m (ř) (ve st. středo­ ním (tekoucí vodou. nemoc je těžší než ve skutečnosti. a. sko-průmyslový k polím.achronističnost. agogicky přísl. zápisník 2. v Malé Asii. zeměd. státu proti druhému. opravit. chromozomu. os- mivým vínem3.: a-á fakulta. část mitotického aparátu buňky nebarvící agón2. nehistorický. -y ž (ř + I + ř) med. nikde nelze rozlišit odchylné partie. a. soustrojí 2. zemědělsko-průmyslový komplex áhinsa. proces způsobující zárodků 3. -u m (I + ř) zeměd. pro ampérhodinu bez chonder deční šťávy. působící. záměrem ublížit agrokombinát. -a m (ř) mst. půda. politika. vedoucí pracovník v organizaci zeměděl­ ky) nepřihlíží k historickému vývoji. šperk souvisící s oděvem 2. podle franc. mezinár. zvl. agrypnie [-ny-]. mající sklon k agresi. -e ž (ř) nauka o obecných bio. k zemědělství. (ř) nepřihlížející zcela n. -u m (ř) geol. -e ž (ř) souhrn oborů využíva. achilovka. agroklimatologický příd. námořnický. městě. -e ž (ř) část ekologie zabýva.) věčně se toulající. v jezeře. živu obyvatelstva. -u m (ř) biol. robný nedostatek přirozeného barviva jovníci lid. jednání. skupina krystalů vzniklá z mnoha agroekotyp. někt. ze středověké legendy. -y m (ř) anat. v níž vymezující něj. tu n. polodrahokam složený vu čující pohyb v kloubu jedním urč. otázka souhrn problémů jevující se agresivitou 1. země. atem- tem republiky) miner. -e ž (I) dodání agrárního. -e ž (ř) klimatologie apli. působící škodlivě na urč. -e ž (ř) med.jednotlivé výroky Kris. gentleman's a. -u m (ř) miner. útočný. -y ž (ř) nauka o hospo. k zemědělství. a. vztahující se boratoř sledným zbytněním stěny a rozšířením opravovat.) a urč. achromatizmus 3. a vání tempa při přednesu skladby jako se vztahující: a. které zasloužilo o rozvoj řemesel v osmanské achromait. meteorický kámen achylie. agrárnicky přísl. kdy člo­ Achillea z Homérovy Illiady. kulturní příd. -a m (Vl) kuiž. -e ž (ř) med. instituci (státu). bloudění). bou. agrárm"k. vitele I. orologie.. agrometeorologie.. a. loukách a aguilarit [agvi-]. vávajícími zemědělské výrobky pro vý. nule (např. agradace. -mu m (ř) fyz. 1. kolektivu. aide-memoire [éd -moár]. (v byz. ag. přen.(I) v slož. chů a mikroorganizmů vyskytující se na agrotechnika [-ny-]. postavy věčného žida a. -u m (ř) miner. (co) předstírat. dohoda. bezbar- agon. jímž se projevuje úsilí vůči někt. -a m (I) 1. 1. agrogeologie. . bezbarvý amfibol symbol vykupitelské smrti Kristovy.. krize hospodářská tisk 3. od stranné převahy zemědělské výroby v je. ve vlasech aj.) agroprůmyslovýpříd. a biologických procesech v půdě: půdní agrofyzika. př. studuje vlivy počasí a pod. agri. -e ž (ř) med. řidč. bledě ze- oblasti mozkové kůry agrarizace. -u m (n) mst. -i ž agresivita ské výroby dané dějinné skutečnosti lze obarvit jadernými barvivy agonie [-ny-]. ruční n. příslušník. agro. pro. dělského rázu: a. -a m kdo provádí. agrokomplex. umění) závazné (v kůži. útočnost. bolest mázie 1 agorafobie. na Saint Acheul) achromie. a-ové bo. přisedající ke dnu kost patní. nepsaná dohoda. pání způsobená poškozením funkce urč. zemědělství. podle tamějšího obje. souvisejících se zvláštnostmi zeměděl­ bojný: a. povstaleckého hnutí v Numi. porucha pohybů s ná. paleoli. -u m (ř + I) velký zeměděl. mědělské výroby v ekonomice (op. agonicky přísl. mimočasový: lingv. agrofyzikál. I. -e ž (ř) med. -e ž (ř) aplikovaná mete. (I) zemědělský. (neskl. agronomický příd. drátě­ dinců bez specifické sociální vazby. stol. vý. vrozená úplná barvoslepost. přechodné odstupňo­ agrární příd. dysgramatizmus . bílá krvinka. (podle Ahasvera. klatba popř. k polím. chon. první část s význ. mezi mládeží mázie 2 sem jednotlivých životních funkcí: být rá bezprostředně souvisejí s produkcí za. zool. (I: Anno Hegirae) označení islámské. achátový příd. sulfid a selenid stříbrný. přidruženými výrob. hlodavec rodu Dasyprocta.[džentlmens] zemědělsky obdělávanépůdě daření na orné půdě a o technologii pěs­ (podle předlohy božského původu) achromie2. a. látek zemědělství poskytují výrobní prostřed­ říši achromát. agresivnost. kovaná v zemědělství. a. též agropotravinářský příd. i dok. odborník v agronomii 2. vrozený n. zranitel. konec spla. reformy upravující formu pozemko. achalázie. -e ž (I) med. -y ž (ř) hud. achromázie 1. při obra. udání roku) před naším letopočtem. -u m (ř) fyz. agresiv. člověk nespokojený. hornina. (I: anno Chris~) (dř. stoupenec agro. měnící místo.. zeměděl­ trubicovitých orgánů (např. -e ž (I) kniŽ. agrobotanika [-ny-]. božensko-politického bratrstva rozšíře­ achroit. porucha schopnosti chá. pro abhenry achondroplazie. ozbrojených sil 2. s dlouhou vého barviva v moči při žloutence mina petitu tovy dochované mimo evangelia teristika stavu látek podle soudržnosti jící se povahou a vlastnostmi hornin. granulocytů v peri. Chr. součást liturgických zpěvů jí ekonomice. zeměděl­ achbar. Rec. agrarizační příd. ferní krvi a v kostní dřeni nost. agón1. ní trestu aktem milosti (u nás preziden. se v noci ného jen na patě) porální. razantní: nezávislý a. pěstními klíny (nazv. sociol. 4. k dosažení většího výkonu. -u m (arab) mst. půdních částic při fyzikálněchemických pastvinách ný nerost. (záměrně n. -y ž (I) 1. achromázie 3 ně hnízda) ní příd. součást agrokomple. země­ ce živočichů k napadání jiných jedinců ve spojení s odvětvími zpracovávajícími ného ve 13. agre. bezbarvá buň­ agonistický [-nysty-] příd.: a. odvětvími přísl. jmenováním) agrochemický příd. achronistický [-ty-]příd. achromatocyt. aH fyz. stav před s'llrtí agrárně přísl. -e ž (ř) část geologie zabýva. vlastnost urč. (n. (ř) kniŽ. při odchodu od Piláta a byl odsouzen k a.agrometeorologic. nakupení organizmů (bez vzájemného zabývající se zemědělskými rostlinami padních zemích) turistika na venkově. buňka bez vlast- rem nikatel zabývající se zemědělskouvýro. -e ž (ř) med. a. achtb"k.. myslový). komplex agrokom. práv.

slavnost s veřejnou produkcí akaryonta. písmo ložiskového tlaku vatinu (tzv.: acquired immunodefici. ihned. aikinit [-ny-].5 pů Již. slabiky slova v hlavní znaky něčeho. neschopnost vyjád. ak. poslu. a-y nehořlavé ná) cizí směnka 2. ajnch"k. usl. jetím všech práva závazků2. svrab (skabies). srdeč­ akceptant. přijímat. (I + č) kniŽ. ký příd. titul. ajznboňácký příd. a. zvl. arabskou gumu) n. vesnická občina indiánů v andské oblas. akce. (v období humanizmu a hubení roztočů. akantit [-ty-]. totální akademik. geol.. jsou u nás známa jako oříšky kešu osoby.-y ž (a zkr. -u m (I) 1. zvl.levého křtdla (v kopané ap. tor. akantitový příd. něčeho. air mail [ér mejl] (a) angl. kniŽ. vysokoškolský stu. chladně střízlivý: a. fungování. vynikajtd(útoč­ mání jedince další osobou n. ency syndrom) med. nía. křemelina aj. -e ž (ř) obor zoologie zabývají. -a s(jap) jap..i ag-]. náb. quidens. zvl. phležitostná práce.ncií) (I) filoz. přijímání: peněž. -e ž (ř + I) med. ved- air-lift [ér]. jehož semena. chromozom který je kmene Aiolů) ajska. (ve akarinóza. na. nářečí 3. akcentologic. -y ž) (ř) 1. ší. způsob zvedání a předvádě­ iontu od donoru 2. (pro výchovu důstojníků z po. paz. -u m(n) ob. absolvent obchod. akcidentála. akceptační. jen dok. se strnulou dogmatičnos­ matizmus s převahou poruch v syntaxi S důrazem vůbec: vyslovovat slabiku a. akademizovat ned. trhací zařízení. vnější. státním úze- školám sebeobrany ráz. nemající vliv na její kla- airbag [érbek]. klesajt. teoretický. zrychlení.) zprav. peněž. chorobný strach. akcese. např. porost význam datná. vrchol. (novějším názvem) prokaryonta bik (přízvuk slovní) n. nesledující prak. akcepční příd. akcesorní příd. barokní hudbě. čekatel území. (n) zasl. pesticid k reguluje přívod pohonné směsi do mo. ved- ních autech). v souvislosti s něčím. při kt. nauka o slov. II jour [a žúr] (t) k určitému datu. knih. -e ž (I) miner. AK zkr. -u m (I + ř) tech. např. s proplacením předloženého inkasního akcidenční příd. agra. trnov. a. akceptorový ní úrok. -u m (n) ob. urychlovač ní knihy pro knihovnu. -u m (ř) 1. původu.) student n. řit myšlenku v souvislých větách. zaměřená k jistému cíli. (ř) liter.) sklář. a. zeměd. kniž.• publ. tiskopis. keř roduAilan. 1. ceně ap. akcesoricky přís!. v osob. akant. s velkými bílý. pravidelné posunutí začátku akantový i akant 3. zařízení. 2. -e ž (ř) med. množství kysličníku uhličitého v krvi n. dynamický. zřetel sady chromozomů. akceptovat ned. kt. podle krajiny Acadie na pobřeží akátí [ak. dogamickou formou uzavírání sňatků renesanc~ vrcholná vědecká instituce nách.. schopný nerost. stálou čisto­ ajznboňák. zvl. akcentovaněpřísl.) par avion příd. atom. ve výslovnosti urČ. psych. a odb. hovor. tzv. med. nění včel působené roztočíkem včelím. ný směr (jeden z Newtonových zákonů) proton) od jiného atomu. tradiční veřejné reci. přijmout. . -u m(a <ř + I) lel. podle řec. popř.) ozna. Akadéma) 2. -u m (ř) bol. postup. podle mytického hrdiny akaricid.: polygr. z níž se později vyvinula přiro­ (s prací). činnost. akcidentální příd. Evropě) ústřední. polygr. skupinou. chem. a. cho. -u m (ř) miner. onemoc. -i ž územní správní jednotka 2. klonný nerost černé barvy. (I) kniŽ. ČSA V) 4. -u m (VI) miner. a. a o právu na podll na zisku (na dividen- úředník spravující městský n. bezpříčinný.. plochá a. (franc. zasl. nápěv. střední a vých. cí se studiem roztočů. tropický a subtropický akání. -y ž (I) hud. akci. vojenská tí. vin. trombikulóza. tu. tzv. akcelerometr mím. zasl. přijatá (akceptova. ké školy. podle krajiny Acadie na po. prioritn{ ní a detergenční prostředek (ve vodném hodinu) 3. včel. -e ž (I) 1. 3. (dř. akažu i akašu přijatelný (op. v ruštině a běloruš­ akátový i akát směnky. získá- do ajmak i aimag zabývající se. směr v umění n. modifikace činnost. že se med. aiolický příd. akarologie. podnětů přijímač. airdox [ér-]. akceptace.. hisl. a slang (za nacistů od volám') 6. kožní akcelerograf. jehlicím. (ve st. med. vysoké učiliště urČ. -u m(um) farmo dezinfekč­ univerzitních přednášek (zhruba o čtvrt­ akantóza. phležitostná tiskovina (leták. s programem uměleckého rázu: škol. nější typografickou úpravou 2. (např. položit na ně. bol. livé. akcesní příd. přídatný: mi- aiolský [ajol-]. stylově proměnná tmy a s hrozny vonných bílých květů. ajmak. silové i melodické úředník n. sochař 4. pevný. urychlení vývoje tím. přijmout (atom. odborná škola: obchodn{a. při užívání cizího jazyka. kůže růz. a. akcelerace. dla za urč. tační a pěvecké soutěže v Kazachstánu a lpící na dodržování teoretických dogmat akatafázie. v zení k výrobě lahví na principu převra­ ve vědě chladně střízlivého rázu: kože. potenciál- air condition [ér kondyšn] neskl. váza.. onemocněnípůsobené růz. akarinóz. dřeva a jiné se k nám dovážejí pod ná. ubytovna. přije­ náhodná událost. fyz. náhodný. -a m(arab) titul pro vyšší vyklada. v karyotypu přítomen vedle normální air [ér]. -i ž (arab) liter<. dočasné. přikládat něčemu zvláštní lejší. motor. původu způsobující ztrátu imunity proti ajlant. kniŽ. nerost vyskytu- strumentální skladba (věta) netanečního typu Hartford IS (Individual Section) tendence vyjadřující oficiální vkus pro. akceptabilní příd (I) kniž.) filozo. zapisující n. cela aj. for. písemné přijetí cizí oznámení. zrychlení 2. vel.) Československá roztočová nákaza včel 3. opož. moleku- imunity ajllu [-lju] neskl. akariózní příd. -e ž (I) ekon. týkající se akademie mentice. v duchu akademizmu akatalektický [-ty-] příd. může to. vyvinout. a-é nerosty akcesorie. přistoupení ke úzkost před hrotitými nástroji ti. (dř. (později) chanát r. akcept 1. jehož někt.) a. polygr. akceptabilnost. -y ž) (n)zasl. vojenské akademie jsou bohatá na olej a vitaminy a pražená 2. řidč. slabiku. podnik akadialit [-dy-]. z tro. jad. též vojenské): A. ob. vedle něho. vzácný jedno. s krystaly podobný. vysokoškol. akantový příd. co je nahodilé. tisk. ob. jehož trhacím prostředkem jsou zhuště­ světové války) Armia Krajowa ti počítat pobíháním ap. -u m (VI) miner. a odb. cenný papír. akarologický příd. nepřihlížející k praxi. popř. mo. projevovat se. a. (VI) hud. -i ž akcident. tělovýchovná a. mědi a ka s masem..). tajným ajncvaj.i ag-]. přijí­ šení n. veřejná. -ont s mno (ř) biol. něč{ návrh uznávat. bakterie a si. poskytující majitelům ský obvod v osmanské říši dění. a-á čtvrt tolerované zpoždění. molekula n. -y m(jap) kdo pěstuje aiki. roba révy vinné působená několika dru. klimatizace ob. rodová. pajasan. -e m(n) ob. binia s lichozpeřenými listy. akcesoruí. přirůstek 3. pohyblivý a. způsob. akademický příd. akcelerometr. ztluštění pokožky vy. toru. Z [zet]. akceschopnost. zená stupnice a moll (nazv. formovaného jádra. nehtm"k 2. za nacistů též múzických uměn{ (zkr. bizmutu. akátový příd. druhy poskytují klo. a. -u m(mong) V Mongolsku 1. akciový příd. akadialitový příd. atom příměsi v právo účasti na valných hromadách a na ajatin [-ty. kniŽ. akát [ak. orgán vedlejší. list (dř. kniŽ. kniŽ. phležitostný tisk. o kapitálové účasti v akciové společnosti ajan.ncia. -e ž (I) kniž. přízvukování. 2. slovo 2. phlloda leteckého dopravce zajišťující obchodní břeží Atlantského oceánu mezi USA a vykrajovaného listu. činnost. podob. -u m(a) tech. bách na růst poptávky po investicích silami) a souvisícího s urč. předznamenání lený úředník pověřený řešením rozbrojů věd: a-é ústavy. akardie [-dy-]. baritu výrazné masově červené barvy (op. -e ž (ř) 1.-i žzvl. akcesorický: a. gen. med. dráha: sloužit na a-u (nazv. výklad akapnie [-ny-]. a. ner. být II jour neopožďovat se dent 3. čtyřletá ní. znaménko pro zvý- služby pro cestující a spojenívs letištěm Kanadou) pové hlavice aj. -u m (ř) miner. vislosti. AMU) 5. uznat 2. Atlantského oceánu mezi USA a Kana. proskurnt"k n. akcidence. akašu. popř. a-á banka. -u m (a) tech. zaznamenávající údaje o zrychlení po. du): kmenové a. akatizie [-tý-]. zdůraz­ nost. co nepatří k podstatě a letecky. -u m(a) motor. -e ž (ř) med. akaricidní příd. aslang jídlo (hustá polév. (pův. tické využití. slang automatické zaří­ ma projevu. metr pohotový. že vzájemné síly působící mezi tě­ akceptor. (I) kniŽ. inakceptabilní): a. později hlavně v orna. -e ž (I) 1. -y ž (ř) zool. jako veřejná propagandistická sociální aj. nepodstatný.: a. komplexní sirník olova. movou základnou: A. částici (elektron n. podružný. akcepce. a odb. ný. iont) jako akceptor od donoru aichmofobie.. -u m (ř) geol. koeficient vyjadřující vliv růstu ná kniha. -u m (t) hud. -u m(a<ř+l) velké dopravní strunného nástroje tí. vyskytující se s mechanicky přimíšeným tapiolitem. výrazné snížení zrychlí tempo růstu jednotlivých orgánů příd. akantomový příd. textová jednotka. později dověku). řadový lahvový stroj pův. akceschopný příd. -u m(I + ř) tech. roztoči. a reakce založený na ky akcie. farmo a. aktivující se při kolizi vizují na zadané téma za doprovodu tvořit chladně. stoupají. rychle. soubor studentských práv. s ostrými důraz na něco. přírodními jako judo.AIDS 30 akapnie akara 31 akcie AIDS [ejts i aj-] (a zkr. průvodní. kniž. melodie. hrotitého a vaná. strom n. snížení tónu a znaménko rušící aisymnétés. kosočtverečný ajntopf. cení baňky. -e ž (ř) med. více států s při­ aikidista [-dy-]. zeměd. jímž se lu. ohraničené bujení lesy mají vždy stejnou velikost a opač­ iont přijímající něj. -í s (ř) akátový něco důraz. plastický motiv v podo. v polovojenských službách. připravený k ní: a-á vojenská aimag. 1. bot. sazovaný na uměleckých akademiích a ník (akát). rozvinout urč. organizmy bez akcent. smlouvě jiných dvou n.) vo. poskytující právo na pevný každoroč­ n. zvl. akalkulie. přírůstek rychlosti motorového vozi. cévy ved~ ovzduší v uzavřeném prostoru na žáda. vel. (I) kniŽ. jednání:politická. a odb. ná fazolím a chutí připomínajícímandle. nasazení řádný člen akademie věd 2. AV ČR). přírůstek úze- tvořený na témže technickém základu na. souhlas odběratele lejší. liky (zkr. uče­ akantózní příd. -u m (I) řidč. plody tropického stromu ledvinovníku lový. souhlasit s něčím: a. polská odbojová organizace (za 2. vlhkost. na kalichu slou. Kyrgyzstánu. přístroj k mě­ jednotka. akceptace. to ústrojí 2. a. odb. při nichž akynové impro. -am(l)peněž. zdůraznění něčeho. Ameriky tor. ne- mezi aristokracií a lidem. alkoholickém roztoku) ných umění: a. volané růstem epidermu do hloubky. k4.) 2. -ta m (ř) hist. volný. akáciový s růžicemi ostrých listů. akademičnost. mí nově vzniklého (uměle n. klást. -mu m(ř) 1. těžba ropy.. (dř. např. fyz. doprovázející ainalid. akátoví. -e ž (I) lingv. v svitách. molekuly n.i -tý-]. takový. ření zrychlení přímočarého pohybu akcesista. a.. akvarijní rybka rodu Ae. -am (ajznboňačka. individuáln{ a. -u m (tnrtat) etn. . železnice. malíř. v nevyvinutosti srdce akcelerátor. pak fická škola založená Platonem (v atén. postoje n. a-épu- a-á stupnice stará stupnice počínající tó.. služebna bria (nazv. ráz dva: bude to hotovo a. ap. tom. vřelé hornině.) pro jednu osobu ná vědecká instituce s komplexní výzku. přízvuk: si. fyz. -e ž (I) 1. jev ája. ekon. orgány. -u m(n) ob. rostlina rodu Acanthus akauzální příd. ancvaj přísl. věd (zkr. ní končetin: vysoká. práv. přídatné. pův. městský notábl. i dok. působení: med. s (ajmarština) etn. katalektický) a. zrůdnost záležící I. soukromá. lingv. -e ž (I + ř) lingv. mi n. vedlej- ainalidoyý příd. jící se jen v nepatrném množství ve vy- typu ajtys. -e. přen. náležící pův. nemá na ni vliv airport [ér-]. onemocnění virového ibišek akademicky přísl. -a m (akademička. a odb. poptávky po spotřebních statcích a služ. svépomocná. akademie. na výchovu akcesorie. airterminal [ér-]. ná) a. diakritická znaménka u liter vůbec peny vyrůstající nad úžlabním pupenem nem a. -e ž (ř) zahr. a. pozvánka aj. ve spoj. registrační akcelero. přijímat. odlišení slabiky slova od okolních sla. kauzálně nevysvětlitelný být (jako vyhovující. svilušek. aslang příslušný pedál k tomu. hybu. přízvukovat: se jen phležitostně. se strom n. -u m (ř < I) chem. zdůraznit akcentem. s mno (f <port <indián) jedlé rámci věty (přízvuk větný). mož- airbus [érbas]. železničář. obdoba angl. kapinice (bol. ském háji nazv. slovn{k 2. -u m(mal) bol.. a-é svobody zásada svobodné sirníku sthorného. odrůda cínovce povaných zemí ve válečném průmyslu a ní. anticipace. filoz. (I) s přízvukem. zeměděl­ spoj. melodický a. ní elektricky nabitých částic. který může důchod závislý na výši zisků. závažné hledisko. příměsových polovodičích. ní n. patřící k cichlidám. věd Ceské repub. vzdělaný na Akademii výtvar. (I) kniŽ. odb. možný ap. akcesorický nerost pečnostní) vzduchový vak (hl. n. lingv.příjemce cizí směn­ podstatný. ný. kadeřavost 2. návrh. skupina akce jenská a. strom rodu Ro.. kt. akcesorický příd. střední oddělení kam. (I) (co) 1. významu. infekčním chorobám. zařízení k urychlová. akarióza. sifikaci.) nižší kancelářský' phouzných rodin kočujících na jednom ajnzac. pův. záchranný (bez.. kratší in. (mezinár. sléz léčivý. tině) fonetická realizace etymologické akaustobiolit. -ež(ř)med. (v mezilidských vztazích) přijetí. být včas hotov. akcesorní. tato nově získa- aikido. odměna za ni. hisl. rozhodčí ský: a. -í s (r) Iingv. 1943) nasazení pracovních sil z oku. (ř) řidč. -u m (ř) med. lejší. ústrojí. -u m(a) letiště akad. chorobná nepo. též o ajatolláh. s(a) úprava sloužící železniční dopravě. hovor. a-á půda v prostorách vyso. -u m (n) zasl. (ř) 1. bez katalexe. -u m(I) 1. patrinit vované v jednom hrnci. princip a.) přijat. látka (v léku) pří­ nou teplotu. bě dekorativně členitého. i dok. bojovéa. průvodní.péČí o národní jazyk 3. odrůda cha. celého organizmu: gen. nepodstatný.: položit a. n. nepředvídaná. tónový a. výtv. někoho vů­ če koránu u šíitských muslimů 5. kniŽ. namodralými květy uprostřed. -e ž (I) 1. akcentologie. akcentuace. se společným vlastnictvím půdy a en. vedlejší: a. přen. akažu neskl. dni: zprav. dobu. uloženiny organického původu. sednost projevující se bezdůvodným centování I. Recku) vo. systém sebeobrany vy. -u m (VI) geol. ajbiš. bez sou. chem. -y m (I) (dř. a slang místnost (pracov. ný. rodu Anacardium. akara. up to date akademizmus. chač vysoké školy. porucha schopnos. k tzv. se souhlasem bec. přijmout elektron z vodivostního pásu 3. rostoucí často na suchých místech. zrychlování. archil. ním přízvuku (akcentu). -u m (I) peněž.okrajově. slang akcelerační zařízení. -y ž (I < ř) 1. do vrtu vhání stlačený vzduch k udržení žlutě. dou). kvetoucí nejč.. mezinár. vedlejší. akcelerátor (akceptem) přijmout: a-aná směnka 3. měn­ čení pro poštovní zásilku přepravovanou zvem mimóza. keř rodu Acacia. verš jsoucí akcentovat ned. . s nároč­ né plyny akácie. -e ž (ř) med.. svědčí verš kapitoly (súry) v koránu výuky a bádání na univerzitách (od stře­ mi trnům n. podnik. samohlásky o v předpřízvučných slabi.: a. ph"kazu jako formou platebního styku akcidens neskl. s (mn. lingv. hy roztočů. salonn{ a. -u m(I) 1. -a m(arab) hisl. široce organizo. akcentuačnípříd. uzavřený úplnou stopou ňovat.. akcesorně přísl. akcept. akantom. s příkrmem) připra­ typu (zvl. geol. (I) (co) 1. píseň. socio!. a mo. akceleračnípříd. syndrom selhání thus s listy podobnými jasanu. význam (slova) uplatňující letadlo (na střední a kratší vzdálenosti) ajznbon. i cenná káchjako [a] křída. svéráznost v řeči. na rostli. -y ž (ř) med. umělecké. nice. nekonkrétní: a-á debata.

akrocefalie. vrchol horečky. -y ž (1) hud. (I) med. (I) kniŽ. akja kůže projevující se tzv. círk. (it) hud. bolestivost směsi sráživých polyesterových vláken potravní čára. -e ž (I) 1. láty. a. odb. změna urč. akolyt. vat. sloučenina z kamenouhelného dehtu. udělo­ akron. letadlo. ti n. rostlin. získa. (-. mezihvězdného oblaku působeným gra.i -tytý-]. měst s posvát. akroder. přisluhovat při boho. vztah intenzivních akribie [-rí-]. (obch. přizpůsobení. akomodovat ned. a. směru. (co) ako.1912. ryb) do konzervační­ dámské. vzdávání holdu. ní organizmu. vé kyseliny. chorobné zvětšení bějí syntetická vlákna podobná vlně. aksamitově přís!. vyčnívající nad povrch těla: bat: a-á cvičení. akromiální příd. přistěhovalců. (chce) mít všechno a. jednání (di- tý meč z bronzu n. 1972) osoba mající poslední a. týkající se akor.a-á skupi. k prostředí a jeho normám. jejich rozvíjení ap. kře­ akordický [-dy-] příd. akonitinový příd. neodb. veř. neurologická onemocnění 2. pa. akce. med. ných prostředcích.. kající rozkladem tuků žárem. -y ž (I) text. ne. -e ž(it) obch. v níž první n. večerní šaty. úkolový: a-á. které vedou ke zdvihu částí poho. čtve­ ného a v pojmenování věcí jejich jmény -y ž) (f < n) hráč na akordeon ceutického průmyslu. soulož 2. -e ž (ř) antr.. časté ve spoj. z kt. aklamačně přís!. více růz. med. akologický příd.) z nedostatečného akrylaldehyd [-ll a-]. svým složením ani jinými vlastnostmi molého kužele. akreditovaný [-dy-] příd. aklamační příd. státních zku. akropolis. -u m(ř) chem. a. zprav. a. fot. nejč. -i ž (esk) odb. -e ž (I) 1.). přizpůsobování něčemu. tvarovaná příze ze hranice. aksamitový komunistické strany ve všech sférách moci těles k jejich plášti. harmoniky.. ří a dávají jim dnešní výšku provedení úřednz110 a-u. akordeonista [-ny-]. socio!.i -dý-]. vením koncových. ak· nost pohybu. vzni. Recku povat urč. -e ž (ř) kniž. akerito. nervů. noviny n. vr. na akija J. uzavřených měst při dovozu mážděné při modlitbě. dosah půso­ kám. opevněné návrší střec. výtv. a. při němž minerální části přirůstají travní daně (akcízu) vovat. akromion. Akermana) sloupcovité krystaly zakončené charak. okrajový akropole. dech a prsou. UNESCO) páchnoucí bylina rodu Tagetes. vytvoří před zmrazováním příd. ní. (v katol. osvědčený. sthbrná mince osman. mičitan sodíku a železa. akordeonový příd. akratoterma. novinářů metoda záležící v ponoření potraviny vábné. hromadně hlasitě volat. právě. konzervační tým a hebkým vlasem s osnovou z hed- stav. koho.: a. -e ž (ř) med. udělit. formální. -y ž (ř) med. i dok. aklimatizovaně přís!. takový. nutí lebečních kostí akrobatičnost.(ř) v slož. okrajových částí těla lana. vladařským palácem ap. urč. výbory (Národní fronty) orgány akmé neskl. a. názvy dralon. akrylát 1 urč. v poledne. se polymerací vyrá- tenciál změna membránového potenciá. přebujelá granulační teristickou špičkou. mací schvalovat.: a-é vlákno meteor. kritéria přijatá pro zařazení k minerálním okrajových částí těla akrylana. a. 1.. čas kaz banky jiné bance. při­ nedosahuje kritérií pro zařazení k vodám akrocyanóza. -y ž (ř) vod. základ důle­ obecnou cirkulaci atmosféry.. same- společenského života. akridinový příd. -ia m (ř) med. akryla- akcízák. plomatického zástupce. zvl. parastich 2. akrostichon. drůbeže. ž (ř) med.. akrylonový příd. přen. antická sochařská tech. akt. hlasně stvrzující odpovědi obce shro... vy. hypofýzy akrylový' příd. 1. jako ochranná reak. prostá teplice akrodynie [-dyny-]. a. -u m (I) 1. ský a. i dok. akorátnost. byla zvl. opt. děje. -u m (I) 1. zoo!. 1. afrikán (zahr. tzv. lan aj. -y Ž (ř) hovor. -e ž (ř) fyzio!. jící urč. metaakrylo- akční příd. akrochorditový hmoty. hlasný. (ř) chem. akroleinový příd. aklamovat ned.akcionář 32 akranie akranius akta 33 a-á společnost organizační forma pod. faktoru akonitin [-nyty. akerit [Ó. rádius. -y ž (ř) geof. dokonalém ovládání těla a zprav.i -tý-]. středu n. liturgiích) sborové sou. kt. a. akrylalde. zálohová úhrada čás­ akreditace [-dy-]. ale z hlediska balneologic. štěpení vrcholu listu nahlédnout do akt. bot. akordantní příd. v změ­ ~oučást gymnastiky a pětiboje v ant. zánět kůže kyseliny. hromadné hlasité pozdravová. zvl. zeničnan manganu a hořčíku červeno­ vé. prostředek (zvl. (koho. souzvučný: cholný. akord. kt. prokrvení akrolein (později) spotřební daň vybíraná na hra. ji. -u m (ř) chem. akrylátový příd.kt. vyvrcholení něj.: a-á příze akryl les. akro. úkon. organická spojením začátečních písmen několika aksamitník. vrcholech štítů ant. 1 1. a to zdánlivě sou- pečlivost a svědomitost ve vědecké práci ho činidla. (letecká) a. med. akry- akcíz. nejvyšší. . -u m (n < f < I) hist. -u m (ř) med. ungelt. akordo. vhodně lingv. ředitelné vodou program. -e ž (ř) med. zrůdný jedi. hebký ap. -e ž (I) kniž. části těla (např. konávat nějakou činnost: a. může vykonat dopravní aklimatizace [-ty-]. hornina syenit akméizmus. zjevný (nikoli přizpůsobení. věžovitá lebka zymy. jednoklonný nerost. okrajových částí těla (končetin. mie do vajíčka nářský příd. pozdravit. -e ž (ř) farm. vlněné příze. sazba. kniž. nos. fyzio!. prostředí: proces akontion [-ty-]. sluchový přelud jeví. nižší svěcení. nejpřednější úsek hmy. část. akolytovat ned. okrajový. a. vzdát hold. zvířecích i lidských postav správních a právních pořízení: soudnía. -e ž (ř) bot. -a m (I < ř) círk. prostředí podmiňující zlepšené přežívá­ prudce jedovatý alkaloid obsažený v o. vrozená n. zvnějšku kolem urč. a-á produkce. akordicky přís!. -Um. -y ž (ř) bio!.. přes­ té polit. aby ve lhůtě plat. nosti. vybíhající část plastických hmot. akcízový příd. mzda. akrylenový.l. státní správy závazná ustanovení. -u m (1) ekon. těla. -u m(f < n) hud. vodám. upra. zace. např. též akrostich [-ty-]. ob. vlákno vyrobené z akrylonitrilu. stol. lékařství. hlavičky spermie s hydrolytickými en- akcionář. uhry a bolesti.i a-]. -u m (ř) bio!.4 ha). stát a-em jako (nahý) model. má zvýšenou teplotu. . vit ce. vrozené nevyvi. používa. akrobacie. politické aklina. na vyso- někt.. dekorativní ukon. kniž.. -e. akčně přís!. někoho. měji. m (ř < per) hist. let. postoje: žen- akinezie. akermanit [ó-ny. akrový i akr niků. ným okrskem. -y ž) kdo se za. nepřímé daně na spotřebnípředměty (vy. žluté barvy. aklimatizovat se ned. založený na akordech!.) studie pohybu n. dvě n. nedělící se buňka cí se jako praskání. uší. (I) prošlý proce. hla. osobě urče­ brady aj. shledával ve svém programu vrchol akord. akrobatika [-ty-]. . pří­ akromegalie. 1. provolat. akro· působnosti státní orgány 3. s květy vý příd. pí- vnější popud (zvl. akrolit. jejich obvodových úseků žitých polymerů užívaných k výrobě umění směry prosazující se estetickou nás už a-ali disonantní a. ž (ř) kniž.i -tý-]. zá. akinetický [-ty-] příd. a odb. akorát přís!. -Um (ř) miner. ac. a. sítí. nitril akry- srdce (elektrokardiografem). lebka ve tvaru ko. lové kyseliny. zahradní. vá struktura skladby odvaze (jako součást artistiky. akrylon. úřední spisy. parastichon tový příd. spona spojující akr. nosu aj. v platn.kabát je mu a. s využitím v technice a zubním měr dráha. akranie [-ny-]. dip!. konkrece 2. týkající se činnosti. ležící na vzdáleném okra. ná porucha projevující se fialovým zbar. a odb. akrobacie akrozom. svorka. z hloubky akrylát. uplatňující se při pronikání sper- akcií. cená karboxylová kyselina. akordika [-dy-]. akordně přís!. (akmé) poezie v objevování světa reál. med. sekre. čující architektonický článek na rozích sochařská) vouků) a zastavení jejich pohybu na akolyta. -yž(it)hud. žením a jinými vlastnostmi nesplňuje matitis [-tyty-]. i též ad acta 2. círk. podle šv. -le Ž (ř) hist. kt. více osnov v anglosaských zemích (0. iron. zlatem n. archeo!. vitací. akologie. chrámu. syntetické rání pohonných hmot. no.i a-]. vzrušivých tkání. kt. akcio· tajný) projev souhlasu n. odon aj..: ní: a. zet.. vítání. podzemní voda. větu poskytu.l. průmyslově vyráběné jako plastické fungování něčeho: dopr. týkající se zvl. odb. ně: přišli a. bio!. -e ž (ř) med. akordance. akryl. akt s pomn. informaci. číku ze skupiny melilitu (nazv. akroterion. krátký dvojbři­ vými červenými hrbolky na obličeji. -e m (akcionářka. uŽív. a-é barvy podobné olejovým. zdůrazňovací akreditiv [-dyty. zboží. k akce 2. akontace. ester akrylové nicích tzv. ze železa užívaný zvl. trický pro11tl vznikající v organizmu při něných podmínkách. přen. (-. i ned.) 2. poslední pís. použí- bení něčeho. potravin. úkolová práce (podle vinář 2. projít procesem aklimatizace: rychle akord!. akrylonitrilový příd. diplomat. akranius [-ny-]. že napsal něco nesprávně. akineze. aparátu oka na různě vzdálené objekty. a. významná surovina barvářského a farma. agenturu při důleži­ hyd. podrážděnísvalů n. akrylen. končetiny. ké hrazdě. čin: rečný nerost. sůl n. s náhlými změnami výšky n. hořce dle nor. co) modací upravovat. -i ž nec akméizmu akordeon. a-á pleť hebká. zrovna. tvořící tmavé dů'. zobrazení nahého lidského akineta. gymnasti. zkrácení končetin. živočichů. ale svým slo. uvítat ap. shodná s geomagnetic. akja.. -y m (akordeonistka. ob. zdokonalený typ pisatele. člověk. myšlená čára na povrchu akord'. zevní. . souzvuk tří n. nosti příkazu vyplatila urč. -i ž nou částku 2. (I) (koho. přisluhující při bohosluž.. kde se vybírala potravní daň. ovlivňují vše. u Eskymáků a Laponců). akreditační příd. pozdra. nebeského tělesa přitahováním hmoty z noklonný nerost ze skupiny tyrkysu. kt.). a-é prvky (v sportovní n. -u m (ř) chem. - bývá akrobacií: cirkusový a. -u m(ř) anat. a. teď mám a. ne. -a m (n < f < I) zast. církvi do r. film. jednání. (ř) 1. v horké Afri. spr. (n < it < I) ob. a-é pryskyřice akry- akcí 2. modační příd.: a. -i ž akrotomie. na zřízené v únoru 1948 k upevnění moci procesu. akromikrie. a. prostá voda. -u m (ř) odb. báseň. -y ž (ř) vod. orgánů. u něhož se zmáčknutímjed. vadelní hry). první část s význ. co) mít něčeho a. a odb. vyšetřování činnosti někt.. uši) gymnastice). kyselina a-á nenasy- sokého tlaku vzduchu. film s rychlým dějovým tickou inklinací. dost. (prstů. neschop. akribofobie. volba. veřejný. k čemu) akratopega. stav strnutí živočichů (např. spravedlnosti. vrchní n. a. -u m(VJ) miner. a odb. prostém pořádku. doprovod. s(tur) numiz. loď) bez přibí­ přizpůsobení novým životním podmín. (v křest. -e·Ž (ř) geol. v léčivech. akmitový příd. -y ž) stoupe. -u m(VJ) geo!. akija. potravní daň 2. osy. astro narůstání hmotnosti akrochordit [-dy-]. s akcentem na děj a akce po. akrodermatitida [-tyty.. jiným kovem. kroji) s malým množstvím křemene (nazv. -e ž (I) přizpůsobování. na pracovištích akméista.) . nadpažek. tektonické po. se a-al v novém prostředí. zoo!. . vyvolané poruchou činnosti akrylový! i akryl šinou stacionární oblasti nízkého n. př(d. akov. akurátní: a. veřejné. aklimatizační příd. útvar v přední části akcionářů (jednotlivců i institucí) dek akomodace. využívaný při a. v reakci na symbolizmus noho knoflíku v basové části ozve celý akridin [-dy. i dok. hod oštěpem jako udělením souhlasu (agrémentu) přijíma­ sycený aldehyd. -Um(srb) stará jednotka objemu v Srb. schválit 2. podzemní voda. -u m(it) hud. dectví o právních jednáních. chorobný strach antioxidační vrstvu tová. akrylanová příze. -y. akordový! příd. a-é značky. akrofobie. akorátní příd. idok. zn. polo. mena veršů tvoří slovo n. bíraná od 13. k 2-4: a. brouků. -u m(ř) miner. souhrn záměrně kých a raněstředověkých hradišť. bzučení. -yma s (ř) aksamitka. akrobaticky přís!. i dok. nauka o léčeb­ akrový příd. 3. -ia s (ř) archit. ostře páchnoucí. uŽív. -titidyž(ř)med. ústřední část pravě­ základě zákonů vydávají v mezích své akinakes neskl. práv. výběrčí po. -u m (ř) bot. materiál spisový. -e ž (ř) med. dějství: drama o 3 aktech Skyty a Sarmaty akoazma. přesnost a nejvyšší (uzenin. vnější přizpůsobe­ kt.a. podnětů: a.: a-é šaty. zkratkové vlastní jméno vzniklé aksamitová čepice (k lid. po. -u m (I < ř) farm. akronym. -u m (ř) text. po. vami v Athénách 2. růst anorganických tě­ končetin růz. pověřovací listina di. lývr. výkony ap. -u m (ř) zoo!. -u m (ř) chem. rivátů kyseliny akrylové n. a-á veselohra. -mu m (ř) liter. ester akrylo- akče neskl. -e ž (ř) med. nika kombinující mramor a dřevo kryté akrylonitril [-ny-].letecký a. výkonové normy a mzdového tari- akreditovat [-dy-] dok. výtv. akreční příd. jednotku: konsonantní. -Um(ř)hist. akronymum. k akrobacie. a. -u m (ř + arab + ř) chem. události 3. jícím státem 2. . přizpůsobit. podobě vějířovitého rostlinného motivu semnosti sloužící přípravě a provedení ce). lu vzrušivé tkáně v průběhu vzruchu. (pův. někdejší forma sování 2. akčnost. zvané trudovina akordový!" i akord!·' prováděných letových obratů spojených polský příd. akolytský příd. akrylan. akomodací se upravovat. úřední pověření vy. vzdávat. aklimatizovat [-ty-] ned. chorobný strach nový příd. směr vznik. mufloni se u tónů tvořící urč.a-á studie (malířská n. sůl n. vat (někomu) akreditaci: být a-án u naší zího těla s párem nervových zauzlin aksamit. řidč. -u m (a < I) jednotka plošného obsahu akrobat. co) akla. slov (např. jinému podnebí. kt. upravit. akordový'. zvednutím ruky při volbě n. akrylan 2. peněž. aklimatizovaný [-ty-] I'říd. proud elek. k akro. -chas (ř) 4. křemičitan vápníku a hoř­ akmit. a-y polymery de- ských sultánů aklimace. aksamitová stuha. vesnice Áker u Osla). akrolitový příd. -e ž (ř) potr. -u m (ř) výlY. hnědé n. kého má léčivé účinky. med. člen akciové společnosti. sem aklimatizace: Cech a. aklimační příd. -e ž (ř) 1. hyby. lodičkové saně bách. -e ž (ř) 1. na (artistů). nehybnost provázející zvl. vané k výrobě textilií. výkon. (pův. centra atmosféry rozsáhlé a vět­ podrobovat. pověření novináře zastu. dip!. v na- šeben. pohlavní metalurga R. nosu. -e ž (ř) med. akrobatický [-ty-] příd. vzácný jed. . přizpůsobo­ akrece. a-y tkáň akné neskl. udělena akreditace: a. -y ž akrobatické umění. akroorogeneze. ar. zahajovací a. aklamování schopnost přizpůsobení dioptrického akratopegový příd. -e ž (I) geo!. v městech). nauka o akor- konů založených na mimořádné obrat. tkanina s nízkým hus- spádem. -u m. (n < it < I) zast. obecně uznaný lopatky. i A.. ako. akoláda. původu s polyakrylonitritovými vlákny. -y ž) (I) majitel aklamace. vlády. žlutými až hnědými. v akta. -y m (akméistka. takové centrum s význačnými budo. vítat. ale činnosti. sku (asi 57 1) jako odvětví sportovního letectví liter. -a m (akrobatka. přizpůsobivost: bio!. -e. bavlněné n. kým rovníkem ní příd. celé kupní ceny osoby diplomatickým zastupováním a akrolein.na konferenci bylo a-áno sto akronizace [-ny-]. podrobit procesu aklimati. akordní i akord' ky aj. soubor tělesných vý. nesouhlasu. jejichž kapitál se tvoří z vkladů né horskou službou jako svozný prostře­ službách jako akolyta nec s nevyvinutými kostmi lebky cviky. fu): pracovat va-u. zvonění ap. -y ž (ř) med. psych. -u m (ř) text. akomodovat se ned. akreditivní příd. chronické onemocnění dech' jako součást harmonie 2. pověřeníurč. způsobování činnosti tkáně intenzitě minerálním. schopnost a. akrální příd. (palmety) n. akrylový! příd. prochá. a-ní práce. odplaty. akcízní. nejjednodušší nena. na co. -ež(l) 1. rus. ce. -u m (I) chem. Země spojující místa s nulovou magne. neověřené písemné svě­ akestom.

cipu 3. (ř) geol. aktivován: chem. ÚČ. aktivace 1 vědě. sportovec výkonný. Erbenovu Kytici. proces sociál. dochá. aktivum [-ty. hromadění. politická) (op. aktiniová emanace aktinoterapie [-ty-]. chápání. látek stáčet rovinu pola. tvořící podstatnou část bílkovin ve kém pozorování současných živočichů akupresura. vody. zpráva. v teplo) 2. přínos 2. bytí ze stavu pouhé možnosti do stavu maděné teplo později (ve dne). a. středoškolsky vzdělaný. -u m (ř) biol. podnzk~telsk~ lávají onemocnění zvane aktmom~~oz. filoz. a-y též název pří­ cích služeb). aktuální událost (politická. (Vl) hist. akumu- aktinidie [-tynýdy-]. rod činný. (i) (co) ličina charakterizující termodynamické vod. peněž.. fyz. výpovědi) řídící se si. iingv.. (ř) 1. čiření aj. a. v~o­ jadřující něčí schopnost vykonávat urč. fyzikální procesy vyvolávající růz­ činnosti: a-ři finálového zápasu 2. virus napadají. názvech ps. aktuálnost. jehož někl. fyz. odděluje šelfy ode a projevující se strupovi~ostí . člen ra.. týkající se akusti- ve vhodné živné půdě děj. psych. farmo anti. jiné jsou producenty ant~bIOt~k n. činný. přirozený tivní spolupráce s nepřítelem. přípravou pro pozdější použití. aktuální věc. ka. šíření. zisk. sborník vědeckých prací z urč. přen. i dok. fyz. nosti a její úrodnost 8. aktiva: a. činoro­ vrch (půdy.i -tytý-]. druh1 ~e zí k odrazu záření a jeho transformaci v py.: (elektrická) a. -y ž(i) časová. otázky. elektronky pochod. řidč. aktivovat se ned. -u m(ř) chem. časový: a. zásaditý křemičitan hořečnatovápe­ jevící známky zhoršení n.i -tý-]. a. clen radioaktiv. a-á fonetika. stoupenec aktivizmu 2. i dok. a-á frekvence aktinomyceta [-ty-] . aktinon [-ty-]. aktivita [-ty-]. aktérský příd. potr. n. hanl. aktin [-ty. jad. ekon. dř. a. bílkovinná lát. ak· da elektronky získává emisní schopnost 2. odb. tech. chem. -e ž (ř) med. chem. jejíhož spádu se děje (agens. při spánkové te. chem. akurátnost. hnutí růz. nu. a-á rychlost pro- rovolný spolupracovník (organizace. aktivum 1 aktivace [-ty-]. popř. papr. po. aktuali. -u m (ř) miner. -y ž (i) 1.) vání živočichů projevující se pohybem lé infekční onemocnění zvířat přenosne aktivně přísl. přiblížení něčeho sou. na radiem založený. p. záření ky. aktovka!. lovců. součástka kte. činorodost. (i) 1.. (koho. nauka (zvl. účast.) na. bu. fyziol. a-á řada (rozpadová). automatizované 3) teplojem 3. prvek (u)činit ra. ce. vat se. myšlenkově pointovaný kulturních rostlin a chovných zvířat do turální. a odb. rozvinutí (intenzivněj­ aktinový i aktin aktivizovat se léhavý. energie. aktivizovat [-ty-] ned. provádět. druh perifráze s výčtem (vcit.. akta. co) čenskému dění. vy. pracovní. aktuálním obsahem n. a. přechod sazby (zprav.) sbor aktivistů 1 aktivizmus [-ty-]. ná k výrobě lan tinoderrnatitis [-tyty-]. dící pozornost. torem napájeným z akumulátoru aktinový příd. tuací mluvčího vzhledem k východisku a. účastník slovesného penzijní věk je dosud v a-ě 3. aktivační příd. -y ž (i) med. na. -e ž (i) kniŽ. aktuogeologie. analýza stanovení stopových množství aktovka'. a.:filmové. kniŽ. tě. inaktivovat): aktuální příd. do příslušného stavu (op. saldo zůstatek k skutečnosti. kongresu ap. -u m (ř) lingv. nou n. terie. fyz. ÚČ. aktuálně akumulátorka. zcela obvyklým užitím 2. a. jezer a řek. dodávaní. prstenec zaříze­ aktér. teplota. edič­ skupení. adresát. a. sta- 2450m vzorku za sekundu 7. erupci ap. překladu. aktinolit [-ty-]. slu. vet. akurátně ření intenzity přímého slunečního záře­ vu. umožňujejejí akumulaci: olověný (kyse- dna oceánů a leží v hloubce mezi 200. fixní kapitál. chápání. je důsledkem bolesti cí aktinomycety a rozpouštějící jejich odpočinek záležející v provozování něj. globulin o?sa. ve. aku· aktinolitický [-tyc-] příd. do něhož je aktinomorfní [-ty-] příd. použít aktualizace 1: a-ané že. otázky 2. přístroj k mě­ vost luminiforů. první část s význ. fyz. při němž si buňka organizmu vybírá dle níž duše existuje v probíhajících du. -e ž (i + ř) fyziol. zování: a. zn. jad. děje. bílá semenná vlák- sek.: chem. kinetické ener- Octaviana nad Antoniem a Kleopatrou u ší) činnosti. [-ty-] (ř) v siož. aktivizování: publ. (o problému ap. jaderná reak. jad. livost. důstojn{k z povolání. ~át~k v pude. meteor. nahromadit: a. záznam o pohybu logických jevů a dějů k objasňování jevů marx. po. otáz. akupunk· čísly 89 a vyššími jednotlivce. -y ž(i) divadelní hra o jednom děj­ těsných kontaktů rozd11ných kultur a za akupunktura. protokoly: círk. !in. eltech. místa těla. 1. hospodářská. léčebná metoda. obsah levé strany rozvahy. chem. nál dávaný zvukem. An. vyžadu- aktinometr [-ty-]. aktologie. k aktivum 2: a.. aktualizační příd. ské prostředky a pohledávky organiza. jevící optickou jící je do aktivního stavu 2. ních vod prostřednictvím mikroorga. 31 př. aktivita 2 aktivita 1 (pracovní. tepelné. a. svět v němž žijeme. pěstovaný v Číně pro jedlé bobule politika pozitivní. pasivum) film. v dané současné době živý. žený ve svalech. zast. gie. příd. co) pod- chemicky reagovat. prostředky eltech. časnosti. a.. a. antropomotorika aktuopaleontologie. biol. akupunkturní příd. pasivm'): a. a odb. ka optoakustika. dodržující n.) aktivistický [-ty-ty-] příd. a-á břid­ schopnost a sloužící k čištění. (i) (koho. -e ž (I + ř) odvětví geologie. vzít (znovu) do činné formou: a. např. (v duchu aktualizmu) používá poznat. (aktu). byl pokladu. dát se literatury. zující aktivitu 4. aktivní [-ty. přesný. cho- aktinomykóza [-ty-]. -a m (i) (kdysi) nižší správní úřed­ akumulátorovna. kapitálu pře­ jící přesnost. transport metabolický směru paprsků k pěstování a rozmnožování organizmů vizn{ a-y. volební právo právo volit 3. míst kůže k potlačení aktinoid [-ty-]. . geol. antické hry. týkající se zvukové stránky. činnost.i -tý-]. a. ratesně přísl. i dok. sběračů ap. a. (i) týkající se současnosti. chem. akulturace. zprávy. -u m (ř) chem. nástroj ap. akumulace. izotop radonu. akund. a. -e ž (ř + i) 1. nosti. a. pasi. začně přísl. působené mikroor~aniz~~ ze aktivování [-ty-]. a: ka urychlující reakce n. (i) kniž. skutečný. porušování. a. liter. a. aktuárský látorovou baterii v elektrárně n. vnější projev stavu čmnostI vykazující aktivum 1. k aktinometrie. -u m(i + ř) odb. na dně vý: iingv. činná služba.: a. v níž se kondenzuje přebytečná pára. vlastnosti látek v roztocích 6. tulipánu aj.a činnost: a. a-é hry slav~osti řování aktinouran [-tynol u-]. aktualita. tuberkulóza jící se na aktivaci růz. -y ž výrobna elektr. ních a kulturních změn. odbory. čet samostatných jaderných přeměn ve ní řady aktiniové.. setrvačník: a. (tématu) a jádru sdělení (rématu). současnému spole. že původ­ aktuár. běžného jazykového prostředku jeho ne elektrickým proudem v době levnější ní řada. tech.) 5. řidč. -u m(i) 1. znalost cizího jazyka schop. a. filoz. alkalický a. vodík. zvl. -y m stoupenec aktualizmu prostředí s nižší formou hospodářství a-mí body rost.. fyz. -u m(i + ř) biol. man<. a. covníků. a. -y ž) 1. aktuali· pění. slovesný rod (genus) čin­ přísl. siang závěr dějství splývání 2. -yž(ř} 1. keř rodu aktiva J. tech. aktivovat [-ty-] ned. a-y skupina příměsí pomocí aktivace. neobvyklým využíváním umělec­ jednotlivostí místo shrnutí. lidovou p{seň. elektro- aktický [-ty-] příd. a. madit. a. součást aktomyozmu. -u m(indián) odb. zast. linový) a. kl. nádrž k biologickému čiš­ nost vyjadřovat se v něm. měnlivá rychlost pohybu částice prostře­ zabývající se měřením a studiem záření rá se vzhledem k obvodu.: miner. dost. nání něj. a. funkcionářů svolaná k projed. biochem. současná. kvasin. teorie a-y koncepce.) aktivní člen něj. a. a. též urč. aktivista [-ty-]. lát. -í s (i) odb. stá. vyjadřující tvarem slovesa. zvl. a-á ba- mysu Aktion (r. che. fyz. lice vání. činná služba: přes a. Rec.i -tý-] příd. aktogram. prospěchu: ekologické. látka zvětšující kulturní aj. nahromadění: a. půdy cel. geol. -u m (ř) farmo antIbIOtI. med. stupeň sráz pev. vozlK poháněný stejnosměrným mo- 3. na povrchu souše.) pověřený plněním společenskému dění. léčba zá. geologic. aktualizace. i dok.. chronickým zánětem vaZIva 2. kl. lovacími prostředky. -mu m (ř) 1.) brát. se- pod11ejí na přeměně rů~. podnik. -e ž (ř) fyz. oceánů. s atomovými soba běžně užívané výrazy u každého tění odpadních vod. přístroj k registraci příd. uvádě­ ný z molekulármno do atomárního sta. pečlivý. po.. počítačových údajů. vulkanizace.odb.. nizmů. aby mohly vzájemně reagovat. k o?ecnému. aktu doba. fyz. -a m (aktérka. a. a. aktivační přiblížit současnosti.současné~u madění energie (elektrické.) dř. -y ž (i) brašna na spisy. jad. a. teplo. archeol. stran národnostních menšin s vládními čínský angrešt) k činnosti daná zvýšenou funkcí orgánů aktograf. zvl. po níž je vzniklý prvek radioaktivní. pův. a. vod. -e ž (i) uvedení do (inten- dioaktivní řady aktiniové. kový projev organizmů v půdě působí­ služby: a. s její přemě­ dí při šíření zvuku. odb. přesnost. komplex. -e ž(i) 1. povahy (považovat za) politické a. zařízení v podobě těž­ kám a bakteriím schopnost někl. pásmo reaktoru v němž pro- kruzích (např. tepla zásobník k hro- aktidion [-tydy-]. -i ž ní dopadajícího na plochu. a-va hmotné a peněžní hospodář­ gv. a.. novinka. -y ž(n < f) zast.. celková připravenost organizmu ce děje je ve větě podmětem ník. směřující zprav. ekol. k aktivizmus. látka. aktivizace [-ty-]. ve. energie hro. (dř. léčba. a. aktivnost.) akuratesa. složený ze řejného orgánu ap. (I) hovor. a. lingv.. -i ž aktivita 1 aktualizmus.: chem. a. tech. paprskovec.iat. k vzájemnému přejímání a bolestí vnitřního orgánu inervovaného ze prvků počínající aktiniem. ekon. látka podíle. řepy. fyz. madění tepelné energie v podobě nádr- biotikum produkované jedním druhem cích na její chemické a fyzikální vlast- aktinomycet. a. -y ž (ř) biol. akumulač· bor. vod. fyz. ActaApo. majetku. akumulátor. klad. -u m(ř) chem. léčebné vpicho- mycetium činnosti. relací ap. naplňovat. polit. urč. látku. pasivita): osobní a. energie (intenzivní) činnost. -y ž místnost pro akumu- grešt. důchodce reaktivovat. pohybů (těla) na mechanickém a elek. nětlivých onemocnění i zhoubných ná. na činnosti svalu na živočichy vyhynulé používá lokalizovaný tlak. uhlí vykazující vysokou adsorpčm polymerace. a. účinnosti. pomoc. postoj bíhá řízená řetězová reakce. kých prostředků ap. tému barometrickému tlaku. -ia s (ř) chem. Slunce vyka- aktinometrie [-ty-]. přibližovat. koně) aktinomycin [-ty-]. opticky a. !ingv. důchod). a. sig- k aktivista: a. a-y akce. ševních pochodech. astro slunec- skupiny aktinomycet. -um(i} 1.. jiné druhy energie (např.jad. s ní souvisící (op. 3 zapojena. akumulátorový i akumulátor aktinium [-týny-]. stát se aktivnějším ka ve svalech složená z aktinu a myozi.. nera pro pohlavní spojení 4. a. -u m(ř) biol. odbarvo- látka ovlivňující příznivě barvu a svíti. -u m (I) 1.. (v předmnichovské CSR) ti. chemický zdroj elektr. v roz- obsahující kyselinu askorbovou (kiwi. (1) 1. (u)činit aktivnějším: a. akumulovat ned. bilance. kamna napájená coviště. aktivnost (op. slovní zá. květ jabloně.) schůze pra. plnit časovým. akumulač· zeměd. členění (věty.současnémustavu. Ac. porušení vžitých norem novými postu. ného vztahu) na úzce ohraničeném mís.i -tý-]. ní k hromadění nabitých částic předem aktivní účastník. eitech. odb. ství. vyučovánI' ničn{ a. ekon. kého kola s hmotou umístěnou převáž­ aktijský [-ty-] příd. aktiniový o vyšší energii. -i ž látorů Actinidia přípomínající vzhledem an. aktivizační příd. lingv. optická a. mrkve. akumulátorová stanice uvolňujících potřebnou energii. hy ap. a-y. stát se vojákem (důstojníkem) z po. prstů. -e ž (i + ř) odvětví pa. vodn{ nádrž aktant. dob. -va s (i) (op. kal obsahující mikroorga. zeměd. -titidy ž (ř) med. anorganických a organických hmot v ky. -mu m (I) odb. že se předvěké (např. molekuly způsobem. kal aktivovaný aktšlus. jad. měna části nově vytvořené hodnoty ve přísl. aktivátor [-ty-].) spojené zprav. volání 3. 1. leontologie. ekol. uvést spojenI' (op. dílo aj. provést akumulaci: a-á emanace aktinon něcovat. stroj. zóna. zvyšování činnos­ přisuzující velký význam činnémuprin. zvl. nakupení organizmů (bez vzájem. stranami. peč­ natý ze skupiny amfibolů. rizovaného světla chem. akurátnost. vizmus) 2. vycházející z před­ době potřeby. pořízený aktografem a dějů předvěkých a. v noci) a uvolňující nahro- stolorum Skutky apoštolů (v Novém zá. liter. -e ž (ř) bot. a. (koho.: eitech.. phbuzný bakteriím. řešit a. (co) hro- radioaktivní prvek zn. akumulátorový příd. směr v přírodo­ využije k výrobě elektrické energie v jako jednotka významové roviny věty při získávání potravy a vyhledávání p~­ na lidi. akuratesní příd. patiens. iog. aktivní spolupráce psych. aktivity. a-á stanice akumulátorovna. a-á ké) děje zásadně kvalitativně nelišily od urychlených v urychlovači. aktualista. (v duchu aktualizmu) na tropické rostliny Calitropis používa- aktinoderrnatitida [-ty-tyty. né změny a úkazy na Slunci (např. vlek: dobru 4. podnítit k (intenzivnější) čin­ aktino. hovor. aktivní aktivování 35 akustický aktant 34 něčný organizmus rodu Actinomyces. přenáší poznatky získané při biologic. pravidelně rozložených v fyz. ně v obvodě.kolmou ke aktivitu. jiné pochody: a.) zachycená hromadnými sdě­ siangplnit a-i plánovaný obrat (v podni- katalytickou mohutnost enzymů. problematika. léčebné oza. něhož dochází k přijímání prvků jedné vání jehel do urČ. vytá- kum s protinádorovým účinkem nervové soustavy 2. a publ. z prostředí ionty n. (dř. i dok. a. uŽív. liter. mické aj. zavádění. zavedení stejného míšmno segmentu. med. 2. který ninského bloku. nanášení a hromadění akustický [-ty-] příd. -y m (aktivistka. -e ž(i) 1. ochota k přivedení molekul dané látky do stavu trickém základě. aktivizovat: a. zajímavý.. vodně. -u m (ř) chem. a. hybovou energii a udržuje rovnoměrný ku jednou za 4. -y ž(i) med. dorů ionizujícím zářením. aktivování (op. tele. jad. oblast. aktiv [-ty. i dok. všechny úseky výroby 2. astro a. působená aktinomycetami nizmy pro biologické čištění odpadních aktualizovat ned. především k odstranění aktinofág [-ty-].toky na počest vítězství zivnější) činnosti. stébelnatý ne. kni. pra. zvuko- aktinometrický [-ty-] příd. shromažďující vodu. a. chod stroje. kl. energii. spoluúčastníkněj. -u m (ř) fyz. kl. (ř) bot. úkolů 2. a. kato. a. vod. v geologii. služba (op. (za okupace) politika ak. herec. chlor převede­ akurátní příd. agregace. fyz. popř. ekonomická a. a. startovací. -y ž) (i) 1. úkolů. zařízení slušných rubrik. -u m(i + ř) odb. nikoli sama o sobě zemské kůře. -u m (i + n) div. aktomyozin. proces biologického čištění odpad. etn. a-á opti- k aktinometr kl. ní a. aktový i akt kultury n. současných ně přísl. kt. koncepce růz. tech. informace. (např. při kl. psych. kterou musí molekuly reagující látky zís- kat. právě potřebuje. neční skvrny. vykonávající zánět kůže po ozařování rentgenem n. které akumuluje velkou po- se sportovními závody konané ve st. brambor. povahy: chem. aktivizovat se ned. meteor. porostu) na kl. používat. kapitál. a. tlak střídavý tlak urč. choroba rostlin. chová jako zdroj energie. ce. účinné proti někl. organizace. ozvláštnění ní příd. mas. (co) aktivací 1 uvádět. ve kterém jsou schopny ní rapii ků získaných studiem současných geo. superponovaný při šíření zvuku okamži- stejných částí. takový. jednobu- . a. inaktivace): ný. sděl. acta) publikovaný sou. a. izotop uranu dioaktivním.. 4. palčivý. kl. dodání aktuálního rázu něčemu. proJe~uJIcI se aktivovaný [-ty-] příd.

II la tete [ala tét] (I) kniŽ. bot. ortit dopadající 2. albitofyr. -y ž (it) výtv. Turecku). později řec. polygr. -e ž (zkr. reprodukcí aldolizace. aldol. aldokyselina jící přímý objekt (např. bot. J.vitánské pánve pouŽív. stol. často v při­ alární příd.) obal živočichů vzniklý srůstem alantoi. -y ž (I) zast. týkající se sluchu. la hause) močový měchýř. -u m (it) výtv. -u m(Vl) geol. sirník manganu (nazv. zvukové vlastnosti něj. to. -e ž (ř) med. obor za. nebezpečí. jednoklonný nerost lení někt. knížka ma- příslovečné určení (např. hlukem (např. konečný produkt od. -u m (I) numiz. zool. albanista ap. stol. svazku volných listů 2. arab + ř) chem. -u m(I) 1. obsahující v molekule charakteristickou akvakultura. čeniny vznikající kondenzací (aldoliza- přístroj na stlačený vzduch. používaná detonací) vodní nádrží nán.. prud. akvário. -y ž (I) sport. odborník v akva. albedometr. rista chem. v pružných prostředích2. polygr. alembik. dlouhou do. podle lesa k celkové energii na povrch tělesa rozpustné ve vodě stránky. os. veřejnost talovaného nerostu apofylitu aldehyd.: a-é barvy vojácích) stavěná spojenci vylučovánvětšinousavců a dvoukřídlým albigenští. i dok. skladatele. způsobující neovladatel. -u m (ř) chem. -a m (r < turlat) lid.) 3. -a m(port <I) 1. zvuk celkově v průběhu stoupavý. rická píseň o smutném loučení milenců příd. k akvaristika. organická sloučenina vádějící vodovod přes údolí ap.: chem. téma na molekula aldolu modralá drahokamová odrůda nerostu nými zákazm'ky. alaskait. poš. zá. vsi Allasch albit. burzovní spe. alarmující hlas 2. -y ž) (I) osoba značující se nepřirozeným. skladeb. při kt. arab) chem. a-á rula nutius v 15. schopnost zemského albuminoidní příd. nádrž s prů­ celistvá odrůda sádrovce. akvanautický příd. jeden ze stratigrafických tický [-ty-] příd. polská voj. a kulace na pokles cen (op. pojištěnců) osobním vyhledáváním ajed. něm.(I) v slož. a-ovéprys- va 2. -u m (ř) biol. s velkým obsahem střlbra ražená ve 14. porodní asistentka akvaristika [-ty-]. kmínové příchuti alálie. osoba. poškození slu. modrozelená barva. později keramická. dřevěná deska s ú. pro hliník. posluchač albanis. první část s význ. 1. přen. nálepek aj. reakce. na památku. oldomáš ná. Allana).. albitizace [-ty-]. derivátů se užívá jako silných redukčních albarello. -mu m(zkr. alarmovat ned. -u m (I) lingv.: a. alboranitový příd. albumóza. -y m(albanistka. svítáníčko 2. arab + ř) chem. naleziště v dolu v okrasném zahradnictví amoniaku na acetaldehyd. alarmem volat k pohotovosti. granit. albi. med. -u m (I + a) potápěčský dýchací ve Francii) ňaku) a éterických olejů tiky ký čedič bez olivínu (nazv. grafický list provedený tou. jedno- akvabela. (I) 1. kmínu. akvizitér. hydroponie miocénu (nazv. při zvu Alba franc. egyptského města Alabastron). sklář. eg.. módně galantním vyjadřováním logie vydaný jako kniha. aku. živočich. albuminát. (v střím. expr. II la hause [ala ós] (I) ohch. řeného albitu v horninách. meteor.. vodovými průsvitnými barvami. podílející se na placentaci ků n. a. krych.. voda. kovově šedé barvy. sloučenina vznikající působením chového ústrojí zvukem. v r. píseň pastýřů skupinu aldehydickou a skupinu karbo- rostlin v živných roztocích bez půdy. zánět. 2. bastru. jednoklonný albedo [-bé-]. -u m (arab + ř) akutrauma. k albanistika. aldehydový. v běžném kur- ný. čistý jako a. aldamáš J. -u m (it) výzva k pohotovosti. sluchové vodního polštáře mezi vozovkou a bě­ zvechjídel: kuře li la bažant žitý zásaditý křemičitan (nazv. velmi vzácný jed. přísně asketická sekta prosa. ké sloučeniny vzniklé z primárních al- ce probíhající. básní. řidč. a dýchací ústrojí zárodku nost zelených rostlin vytvářet cWorofyl. -u m (I + ř) miner. získávání zákazníků (např. hlednými stěnami pro pěstovánívodních ně k výrobě drobných ozdobných před­ ně. aldehydokyselina J. policii. živočich stižený al corso [korzo] přísl. nepřímý akvatický [-ty-] příd. pěstování vod. pět atomů uhlíku a aldehydickou sku- provádějící akvanautický průzkum akyanopsie. (I) biol. -y ž (ř) 1. proteinurie bývající se studiem mechanického vlně­ akvarelista. akutový příd. alou. -u m (I) lingv. bezdřevý bělený. nízkou nohou a hrdlem. obor tím se zabývající alabastr. -u m (šp < arab) pův. rychle. -u m (I) miner. -i ž a. významná složka tenzita zvuku. založil Aldus Pius Ma- zativní příd. -a s (I) 1. tzv. -y ž (I) odb. -u m (I) biol. výbor nící se glykolýzy rylu 2. a-á rostlina alager. při výrobě vinného destilátu (ko. lučným. sněhobílá odrůda krys. někdy s těla n. naléhavě vyzývat. arab + ř) . -u m(zkr. chorobná neschop. hydroxylal- přívodu vzduchu hadicemi přírůstek 2. tradič­ níky. k alba. vnitřní bělavá část oplodí bobule citroní. ny amfibolů (nazv. grafické znaménko označující obo. -y ž (šp < arab) mst. -Um (ř) miner. městaAlbi) . vznik II la [ala] předl s I. to technikou dopadu světla krvavě červené barvy. akvarelů spoj. -y ž (I) archit. zvuku. -u m (I < arab) tech. těmito nádržkami pro demonstraci živo. arab + ř) chem. podle ložiska v okolí albanologický příd. žijící trvale n. pouŽív. světové války) Armia Ludowa. -a m (I) zast. nádržka. (křesť. se kovová deska popráší před leptáním lace na vzestup cen (op. v společné kazetě ap. alantochorion. nejč. akutně přísl. pro zápisy přátel. albus. malá místnost přiléhající k atriu. bělost listová 2. a-y ve vodě lidským sluchem. přístroj albuminurie. noklonný nerost červenohnědé n. albovní příd. anat. bot. podíl energie od. akutnost. alabastrově přísl. akvarelový pěší n. dinový příd. v středověké pro. né) módy. získat (jako akvizici): a. ta vodních živočichů a rostlin. a-y organic- akutní příd. akyn. -y ž (zkr. -ia s (I) 1. -e ž (I) geo!. technika malování bazilikách boční loď su a chorinu. vývojová vada řeči proje. regu- činnost akvanauta. šest atomů uhlíku a aldehydickou sku- vody a-I akvavit. most pře­ akvirovat ned. zbělení tělní ny z prodeje a výměny zboží akušérka. raže. palčivý. tvar čtvrtého pádu. trova Alboran). dějinami. tvar schopnost organizmu vytvářet kožní bar. lový nerost černé barvy s hnědým náde. pigment) na urč. akvarijní příd. onemoc. stratigrafický stupeň alambik. -u m (ř) mst. a. zool. též flavedo vzniklá štěpením bílkovin akustik [-ty-]. upravený pyranometr kovin močí.: liter. v čele ný ze skupiny živců. cí) dvou molekul aldehydu. alaktit [-ty-]. anýzu a zvl. k něčemu: a. pomoc. a. pozdějijakovyživovací albikace. ryby. -y ž (Vl) vědní obor tovních známek. (it) peněž. módně: oblékat se li la m. Kyr. aldehydamoniak [-d I a-ny-]. náhle vzniklý n. podle na.: a.: a-á stěna. akvatinta [-ty-]. alaban. též ve hmyzem radikální. -y ž(zkr. práh minimální in. prostoru akustické nost vozidla při jízdě vyšší rychlostí hostinská 2. alabas. místech aldehydický [-dy-] příd. arab) biochem. akvamarí. Al chem. -u m (n < I) dánská pálenka. -ba s (I) 1. sbírka fotografií.16. vylučování bíl- borník v akustice provedený touto technikou. -y ž (I) mst. liter. alba. poplachem. vat. raturou. žařů polským vojskem alanit [-ny-]. druh hazardní karetní silně voní (nazv.i -ný-]. -u m (Vl) miner. zool. -y ž) malíř ala citosl. -a m (akustička. tónový (melodický) pří­ ních živočichů a rostlin v akváriích 2. plach: letecký a. u nás zv. ob. vyhlásit a. velký albumin. látka vlastnosti akvarel. hor- vající se průzkumemmořských Wubin 2. blanitý zárodečný zující novomanicheistické názory (nazv. krize společnos­ z tropických krajin. ný nerost. albanolog. -y ž) kdo se II la baisse [ala bés] (I) obch. vující se neschopností zřetelně vyslovit za ranního úsvitu. miner. -u m (I) biol. -y ž) (Vl + ř) vých desek (urč. aluminium kt. kt. otra.) oběhových poruchách. kterou je člověk schopen vaná pro předběžný výcvik vodních ly. alaš. -u m (germ) chem. knihy n. a-y organické slou- akvalung. projevující se bí. -u m (zkr. -a s (I) pap. zn. k zásahu: a. obraz ala2 [á-]. a-á poezie směr mi. (I) vyjadřuje pobídku. lezištěAlabandy v jz. vleklé). enzym účast­ rozelená až modrá průsvitná odrůda be. řeky Aube) jediného živce) duchý cukr obsahující ve své molekule synchronizované umělecké plavání: zá. zahr. (it) (koho. zařízení vybavené mětů. náním. (I) liter. váza. bílku a mléka vnímat. -u m (Vl) geol. částečné zbě­ kule aldehydů. -a m (albanoložka. ptát se někoho). -y m (akvaristka. (za císařství v Římě) alantoin. čistý mělkými jezírky lým zbarvením 2. fyz. nezávislý na akvizice. fylit. arab + ř) biochem. při východu slunce xylovou vodní kultura. světle zbar. chované v akváriích.. odborný lékař porod. a-y soli albuminů zignující na význam a koncentrující se akvaplaning [-ny-]. podobný bílkovi- akusticky přísl. ražené ve všech směrech od povrchu tě­ albuminoid. jedno- olivínu akyanoblepsie. ženská sestra. z nejdůležitějších aminokyselin tvořících mořský pták rodu Diomedea. čtvrtý pád.. na které stojí sporto. vodní: a. plavkyně pěstující kový lept 2. neschopnost vi. grošová mince ní. lékárnická válcová ce sentimentální. (pův. rodů Střední Asie (např. v (ant. hud. použí. kovová Alaska v Coloradu v USA) albino. jedno. pův. částí rostlin vzniklé somatic. někdej­ akušér. křídlovitý: albinizmus [-ny-].: a. z a-u. akviziční příd. k albanista album. soubor gramofono. -e m (vl) potr. využívané chem. -u m(zkr.. med. ný nad územím. kotlík albanista [-ny-]. ristice alabandin [-dY-i -dý-] . zu jí. rostliny vodní a bažinné rostliny pěs­ alabastron. stol. chronické. burzovní speku. -e ž (Vl + ř) albanistika ná do památníku. skleně­ mutu (nazv. v podobě aldoláza. -a s (it) odb. -u m(Vl) miner. rozpustné bílkoviny.. kou n. jedna albatros. alamosit. hydrid hlinitý. (I) odb. tované v akváriích aletní nádobka na olej. mod.. lostné poezie románské v 17. při chorobách ledvin a akustika [-ty-]. koholů odnětím vodíku. zárodečný povrchu n. bí. vec tažený motorovým člunem. tičnost: dobrá. vý příd. lite... pěvec a básník ná. alamodový příd. arab)chem. často saditý arzeničnan manganu vensálské poezii. -um(Vl)miner. pinu akvanautika [-ty-]. památníková. velmi slo. -u m (I) karet. -a m (a < port! šp < arab) zool. ve Španělsku zvl. mon vytvářený v kůře nadledvin. napodobující kutina ve vejci obsahující bílkoviny. se užívá jako krytiny bambus lek aldosteronizmus [-ny-]. výtv. albínský příd. borník v albanistice. na delší dobu cho s rukávy níčko. aldokyselina. alborada [-vo-]. stavba. k přísluš­ albín. alarm. -e ž (ř) med. a-cké cukry aldózy ti. biol. k albanologie. bílý. duchý cukr obsahující ve své molekule akvanaut. odbojová organizace (za alanin [-ny. zrn. slad. -y ž (I) chem.. městnavatele přímým jednáním s mož. ně akustičnost. který je k měření albeda. podle jm. popř. pěstování ce II la longue [ala long] (I) kniž. a-á paměť. příd. (koho. klam. při níž nový příd. -y ž(Vl) mst. pomerančovníků. a. náhlý. podobný rackovi krve. na urč.:imgv. -y ž (I) 1. co. tech. -y ž(l+ř) 1. nou Manutiů (kt. později rozšířená) ly. jitřní zastave. gyzů) alang. prudký: a. -) 1. oblaků odrážet záření 3. jemný likér s obsahem stranně hlazený papír k výrobě ubrous. alboranit [-ny-]. důraz­ albinizmem. albitový příd. podle naleziště u staro. -y ž) od. hyperstenic. -y ž (zkr. albano. alcabala [-kava-]. prostoru. 1944 splynula s nově organizovaným bílkoviny vený. sirm'k střtbra a biz. podle lat. zeměd. nově získaná věc n. drahokam. 1. bez umělecké hodnoty aldosteron. -mu m (I) 1. co) získá. vulkanizace pád (na otázku koho. -e ž (ř) med. požár. křídlový. podle šp. zvl. a-á intonace raže. zprav. průzračná vazká te. podle (součas­ albanistický [-nysty-] příd. jezdecká jednotka (o 500-1000 bourání nukleových kyselin. hounem pneumatiky na vozovce zapla. vodní jemnými zrnky pryskyřice n. a-cká skupina obsažená v mole- střední: a. v ná.i -tý-]. ší daň vybíraná v zemích kastilské koru- ník akvaristický [-ty-] příd. vet. poezie psa. vyznačující se přítomností albitu (jako aldohexóza. -u m (I) miner. albuminóza. -y ž (I) 1. -a m (akvizitérka. a la baisse) alb. alarmní příd. asfaltu. hlinitokřemičitan sod. II la carte [ala kart] (I) podle jídelního líst.. (I) zast. lující metabolizmus minerálních látek akvaplán. kyřice. -u m (I zkr. -u m (mal) bot. získávající objednávky pro svého za. -y ž (zkr.. v organické syntéze a jako urychlovač akuzativ [-ty.. nerost hnědé až černé barvy. špatná a. dehyd akvamarín. maurský nice při porodu. nění(op. albitizační pinu akvadukt. vak sloužící zprvu jako embryonální podle franc. vznik novotvo. obydlí) skotského mineraloga R. knížka aldopentóza. tech opevněný palác. soudních a obch. akvárium. -e ž (I) 1. akvaterárium. -u m (I) chem. -ských m mno (Vl) nábož. (I) blol. -u m(a) geol. a la guerre) u Rigy) bílý n. bezbarvý. lého formátu vyrobená benátskou tiskár- bu).. se ze dvou molekul aldehydu tvoří jed- akvamarínchryzolit. albumen.. kotlinka v oblasti věčného vivo (melanin. křemičitan olovnatý ze skupi. albitický porfyrit arab + ř + č) chem. II la mode [ala mód] (I) kniž. -u m (I + a) motor. -u m (I) spádový vodovod vede. stupňů spodní křídy (nazv. ná.) akva. -y ž (šp) hud.. -u m (I) chem. -y ž) od. meteor. fyz. na. a-y bílkoviny ne- na zvuk 2. zaměstnan­ členěné hlásky círk. trový příd. vy.) chem. po němž ků. -i ž: a. -u m (I < ř < Vl) miner. později název vladař­ akut. -y m (akvarelistka. aldinka [-dy-]. Kazachů. -ia s (ř) biol. aldehydokyselina. jemnozrnná né činnosti. ala marš! alantois. stoupavá živočichů a rostlin 2. grafická technika tisku z hloubky.. stižená albinizmem 2. (I) na způsob: zvl. kniŽ. velmi naléhavý. ala' [á-]. -u m(Vl) miner. obor zabý..: a. akyanoblepsie alan. co. alcazar [-ka-]. rybky zprav. -ia s (I) terárium doplněné z alabastru. a. voňavky ap. kam) vyjadřu­ dočasně ve vodě. činidel nádoba z majoliky se zúženým tělem. nevyhovující sál. -u m (I + ř) fyz. AL zkr. rovnání: bl1ý. kulturou aj. a-á poezie směr v poezii re. -a m (I + ř) (hloubkový) potápěč dět modrou barvu. akvizitérský příd. zabývá akvaristikou. drobné. pokrývky u živočichů v polárních oblas. ctitelů aj. p. po. po celém těle. hry (z franc. -u m(Vl) geol. albanistika [-nysty-]. -u m (I) sport. burcovat albín. plevelná tráva tropů. -y ž) osoba ského sídla ve Španělsku: toledský a. (též albínka. sluchový: a. -tu s (I + ř) med. vené deštěm. ku: vybírat si li la C. podle Ak. akvarista.: a-á soška. -u m (I) geol. -e ž (I + ř) med. -e ž (I) 1. akyanopsie Alamos v Mexiku) nolog památník. uměl. krepového papíru ap.akustik 36 alang alanin 37 aldosteronizmus frekvence kmitů vnímaných normálním chytem pro nohy.jazykově vý. pupenovou mutací. a-é sklo alas. jehož albanologie. trojklonný nerost šedo. sněhu a ledu porostlá travinami. podle pův. liter. vzácný jednoklon. akvitán. bezpro. zabývající se albánským jazykem. úběl (nazv. dlouhé bílé plátěné liturgické rou. původem hlavně zakalené bílé sklo vzhledu přírodního ala. akus. (nikoli menu) fenyklu. k akva. ne.

alibistický [-ty-] příd. fabetizátorský příd. usazenina tvořená bolický výraz pro věčnou existenci Boží liny. decká. spolek dvou či více států: Severoatlan- podle it. farmo léčebný přípra­ ho veršovaného románu z 12.. s (I) práv. podle bi. -y ž (zkr. pův. tóny jejichž kmi- alelomorfa. přírodovědce a lékaře U. dvouděložná vikvo. nauka algomenorea. a. a-y soli alginové kyse. ostrovů mezi Aljaškou a prvních písmen alfa. a. angl. alembik i alambik klad dnešního kalendáře z 3.: med. tika část matematické lingvistiky užíva. starší název pro nout před odpovědností. uplatnění alegorické. ret. alexandritový příd. podle se dvěma neznámými. sušený a mletý pše. novodobá kompoziční alergen. alegační příd.: jako náhražky agaru. -y ž -algie (ř) v slož. alfabeticky přísl. práv. -u m(I) karet.: a. dělat poezie helénistické doby vrcholící veg. k rozstřihování pár aleuropelit. zeměd. slitina na výrobu lan venkovních elektr. alexandrolit. doslovný citát z listiny. druhů živočichů. selnými koeficienty. lidských vlastností. a-é (organic- dřovat.) škola z hliníkových fólií. patřících mezi togaviry a způsobujících úchylka. lina alginová. spojenectví. řadě. pův. sma. archeofytikum. odpovídající leukemii bez zmnožení bí. pořádek abecední. stromořadí. k ochraně vnějších stěnových tmavším průvodcem. část pla- nosti podle Aleut.: algo.) do a. -y ž(I) hud. éra rost. expr.. přen. a. sílt. výtvarné zobrazení abs. tem). zv. z tropickéAsie a. algezimetrický příd.aldóza 38 alfabeta alfabetizace 39 alikvotní med. aligátorový příd. alexandrit. citlivosti pro bolest vou (aluminiovou) n. ského hnědého skotu pocházející z ba. v homologických chromozomech na ho. eofytikum necká úmluva. -e ž (ř) med. algonkium. kuchařská a. převzaté do bohoslužby křes­ nistického období na rozhraní letopočtu. látkám. ného rozdílu mezi teplotou organizmu a rozvětveným uhlíkovým řetězcem. stol. zobrazit. terie. dědičný základ znaku or. ob. v slově ahistorický). při níž se kreslí na změnou hliníko. vzplývavá. (I) 1. alego. krytina n. ké) sloučeniny s otevřeným přímým n. odmítnutí rozdaných ka- alej. -y ž) odbor. předstírání neúčasti v něj. čeho. acy- alegovat ned. -i ž chromu sících. alexie. panelů. -u m (ř) geol.. alexandrinizmus. vnímání bolesti algrafle. -y ž (ř) med. obraz.4. xoitový příd. umocňování (racionálním exponen. důkaz O tom. sadizmus alibi neskl. školní učebnice této nauky. -e ž (ř) med. působením alias (1) jinak. privativum [-tý-] řec. (I + ř) chem. -y ž (arab) mat. politický. podíl. označuje jeden z druhů ionizačního zá. círk. log příd. rice: a. poezie abstrakt. hebr. -u m (ř) gen. před­ podílový.. a-á křivka jejíž lizované jazyky k popisu počítačových chické reality. biol. alela. alertnost. kód užívající jako znaky pís. pořadí. psych. odcizení realitě a vytvoření vlastní psy- zobrazení. -a m(VJ) zool. alcheringa [alče-]. kalendář zá. přístroj k měření lin stélkatých. -e ž (t) cesta osázená po obou stranách příd. písma v ustáleném pořádku (nazv. založený na aleato. programovacíja. ského organizmu) příd. -y ž (ř) gen. násobení. sexuální nění (např. alergik.: cí se alergií číst způsobená poškozením urč. 3. Mouka hod. půdní dezinfekci a ťanské jejichž střediskem byla eg. -mum (VJ) filoz. přivázaný kjinému. ale. aleuron. alginát.. alifatický [-ty-] příd. a-á rovnice. želatiny aj. na podkladě alergie (např. alegoriemi mický příd. -i ž alertní příd. vůz alergóza. algoritmický příd. . I + I) stav. aligát. -y ž (VJ) zahr. mat. sloni. slouží k diagnostice alergických o Alexandru Velikém). hnutí ap. aleukemie. ponechává značný prostor alergickou reakci 2. -ey ž (ř) med. (f < I) filoz. ná z hnědých mořských řas a sloužící stavách pův. zyk vyvinutý pro řešení matematických volné sdružování růz. obdobný postup rách života a společnosti. -a m(a<šp)zool. bolestivá křeč alifer. podle první takto zná. log. -y ž(arab) geod. hnědé barvy. aleuronátový příd. masochizmus.: a-é experimenty aldrovandka. -u m(zkr. akce sočtverečný nerost šedé n. až ke bolesti: pasivní a. vázená bolestmi. nec. žijící v Sev. ragdově zelené barvy při denním světle. antilopy. na Islandě (0. -i ž: psych. aleurolitový příd. jinotaj. -u m (ř) 1. v Dánsku. -mu m(arab + řl mat. a náb. alegoričnost.). výpočty. pouŽív. a-é algoritmus. žirafy a pštrosi aleatorika. loterie alergie. se zabývá alchymií. užívané též k ozna. hud. beta) 2. papoušek rodu Psit. sil. přen. alergologie. alginátový příd. alelový příd. zave. mění ný v době. nesnášení (nazv. alergolog. význam jinotajný. skupiny alofanu s měnlivým obsahem o řešení rovnic a o teoriích s tím souvi. vnitřního prostředí (alerge. -u m (ř + I) biol.. filoz. (I) chem. alelový i alela alexandrijský příd. pojmů a metod. obyvatelstvaAustrálie dáv. a vyznačují­ veličiny proudového zesilovacího koe. na něco. -y ž) kdo jedná ve alef. chladnutí mrtvoly (vyrovnáváním tepel. -e ž (t) 1. -mu m (ř) gen. dě­ nečného počtu kroků. -y ž) osoba stižená alexejevit. zařízením. (I) 1. aliance. -u m (germ) hist. výtv. označení mohutnosti nekoneč­ něčeho. -y ž (VJ) bot. řešit stejnorodé úkoly. odcizení v nejrůznějších sfé- (v průvodech ap. encefalomyelitidu u koní spojeno s pociťováním n. postavu ap. med. ale. (ř + I) kyb. abeceda vůbec. -mu m (ř) med. (a <špl tech. ve zpěv 2. čující bolest orgánu n.1 (ř) vslož. plaz z roduAlliga- z párových dědičných vloh umístěných tivech. konkrétní forma genu. algebraicky přísl. porušení vztahu mezi riemi. na někoho.(hebr) pův. riskantní akci. alfanumerický příd. technika. algor mortis [-ty-]. dadaizmus) ny): a. vorského Algavska algologický příd. vyjadřování. -u m (ř) biol. zvláštní přecitlivělost xandrijská (filoz. alikvotní příd. (t) odb. -y ž) kdo k hubení hmyzu. k alibis- ných množin a-á choroba alergóza. alianční příd. vek. pro bolest. podle alginový příd. alegorizační příd. sideronitovou strukturou (nazv. a-y skupina virů algolagnie [-ny-]. -u m(arab) astro zast. u nás vzácná (nazv. kniŽ. aleuke. uhlovo. zvl. zvláštní dovednost. to nejdůležitější. s (ř) 1. pro. v tor příbuzný krokodýlu. kací vzorců algebry na operace s třída­ daného typu hu: a-é sloučeniny traktních pojmů. někoho. spolek. že obvině­ aleatorní příd. (např. událost. učitel: dobrovolní a-ři z řad studentů. aleuropelitový příd. al fresco [-sko] (it) výtv. algol. abecedě písmeno a. -a m (alergoložka. tkáně (např. na experimentální hledání možnosti aldrey [-ej]. čilý. ze zá. polit. též da capo al fine q. ta. genotypické složení alexandra. te. k alergologie. k označení úhlu aj. citování z listin. a-ový ničný lepek. alibisticky přísl. chuť k něčemu. -u m(VJ) liter. a-á funkce kterou lze vyjádřit z gramy pro počítač. onemocnění a jejich léčbě.. -y ž) (ř) kdo se účastní alfabetizace jako podle pův. -e ž (I) práv. vedení aleluja citosl. existence funkčně směsí prachu a jílu. velkoknížete Alexan. -y ž(austr) V mytol. Alexandrie. označující alifa- ho výkladu při interpretaci textu ník v alergologii nin. a. -u m (ř) med. aleurono. k modelování jazykových okolí) klické zákona ap. fyz. z nichž každý je přesně defmo. algospazmus) ciplína v středověku a renesanci zaobí- aldóza. alexandrinský al line [fí-] (it) hud. kt. poměrný: a. (mít něčeho.: a. sestavo. produkty výměny látek a Afriky alfabetizace [-ty-]. v řec. tické uhlovodíky a jejich deriváty s ře­ alegorie. v někt. a. ná hvězda (nazv. a-. vý příd. zejm. všeho). alegorizovat ned. smyslu alibizmu cedy. vzácná drahoka. prohlášení hry za neplatnou řadou stromů. struktur.5 až alexandrin.l. jedna obsažené ve speciálních zásobních ple. obdoba litogra. algezimetr. a-á lingvis. alergenový příd. teorie množin. založená na náhodě n. algezimetrie. -u m(hebr) první písmeno hebrejské abe. -u m(I) knih. a-é úkonů. též na někoho ne. dysmenorea alibizmus. -e ž (ř) lékařský obor zabývají.\. a. podle rus.: biol. alchymistický k moření semen aleluja neskl. předpis ko. -e ž (ř) med. v mat. měření citlivosti alhagi neskl. menstruace pro. lingv. lehká hliníková populace hrušek s chutnou šťavnatou dužinou né obyvatelstvo zvl. -u m (I) práv. měkký voskovitý traktní a. alegace..) převod vlast- událostí ap.) (např. zobrazovat alegorií. -u m (ř) eltech. alfabeta. -u m (VJ) geol. oddílu ap. alienace. látka vyvolávající šesté slabice (podle starofrancouzské. kdy se stal trestný čin. (vodní) řasa rající se chem. m (a) potr. bolest. mena a číslice a technických problémů z kterého mají prospěch všichni zúčast­ zované světlé pivo 0. alchymický příd. dra Nikolajeviče). připadající na urč. přen. ametystově červené při světle umělém algavský příd. první část svýzn.. né údobí života vzdálených předků točet je jednoduchým násobkem krnito- . vyja. -u m (VJ) miner. -u m (ř) geol. obrazně symbolic. ap.7 m) tislabičný verš se stálou rozlukou po alfavir(us). záporka a. přeměny obecných kovů ve zlato.. -e ž (I + ř) odvětví botaniky zabý. skladba 3. (ř) chem. zákrytová proměn­ o neúčasti n. med. přirozeně aktivní. stav a-i (lid.: a-é vrásnění alicyklický příd. zvýšená imu. (I) práv.. na něco. nadměrně n. tato nauka rozší. bílkovinné krystaly ření: částice a. dočasné a rovandiho) alen. v obilkách trav. nepřízni­ alexandr. obsažený v celku beze zbytku. -ia s (VJ) geol. test alexandrinizmus [-ny-]. kdy se výsled- ideu. (med. -e ž (ř) hromadná výuka algo· 2 (I) v slož. v Chile). al. adligát. předstírání ali- alegát.. nerost ze algebra. a Kristovu extrakcí. zvolání "Chval. alfolový příd. proterozoikum. psychotické alegorizace. algezie. dík ze skupiny karbocyklických slouče­ ňováním a axiomatizováním užívaných gonkický příd. a.. loměrných a nivelačních přístrojů s ode. vzácný ko. skot plemeno alp. a omega začátek (původ) i ko. pyrhotinový dunit se body vyhovují jisté algebraické rovnici procesů umožňující jejich programování pacientem a lékařem. naleziště v dolu Algodones alchymista. zinkovou desku tištěný n. zcizení a.: a-ická forma. a. orie grafů aj. a. zprav.lIud. a-á zrnka ve spoj. (a: AIgorithmic Language). na způsob freska mé hvězdy Algol) zbabělosti ap. aleatorický příd. často obsahově odlišnému. -u m(I) biol. poskytující perskou manu.: aleurolit. -y ž (ř) gen. -e ž(arab + ř) mat. savanách). kt. a-á poezie řec. algebraických operací. alchymie. úlomkovitého původu. -e ž (ř) liter. umění. záření a. k alergo. algebraický příd. alela Kamčatkou). rodu Aldrovanda. abs. tj. přechodná hor. neúčasti v něj.. al. -y m (alibistka. zpevněný aleurit. -mu m (I) opatrnická snaha unik- kona ap. log. alergický příd. zelené barvy. -e ž (I + ř) med. a-u mortis m (I) med. ekol. -u m(I) chem. dolu Alexo v kanadském Ontariu). učení a směry helé. v někt. jako střešní pravidelně svou jasnost. -e ž(arab) univerzální vědecká dis- sobená nadbytkem aldosteronu vý vliv jedné rostliny na druhou způso­ tacula.ill'ábetizační příd. nepřátelská síla. algofytikum [-ty-]. bolesti. riskantní akci. alergií nerost šedobílé n. přístroj k měření fie. -u m (ř) potr. v něj. stol. alegoricky rýma. protilátky v krvi rozpouštějící bak. arab) chem. hnutí ze zákona ap. soubor všech písmen řec. přívazek ganizmu. lingv. gast. a-částice. starohory (nazv. přezdívkou (nazývaný). sypká usazená hornina alfa neskl. -e ž (ř) med. -e ž (ř) liter. ale [ejl] neskl. Afriky Americe.) symbolizující něj. (školská) a. smlouvy jejichž příd. alienační příd. např. získávané z mořských řas a chaluh čítacím. neuralgie) alhidáda. -u m (ř) geol. 2. chemika A Alexejeva). silně alkoholi. být a. alegorický příd. sestavení algoritmu pro řešení úloh tězci atomů uhlíku uspořádanými do kru- ké literární n. liter. a. rozvojových algodonit [-ny-]. abecedně-čís­ Algol. -e ž (ř) med. území severoamerických indiánů). krevní onemocnění alexoit. a-á škola vě­ zemích). řená o další odvětví a vytvořená zobec. popř. rozdělený fenotypový projev dané vlast. (VJ) filoz.. čení prvního místa. -e ž (ř) vyjádření. nabažení cí se vysokou učeností. rukopisný. část rozdílných alel téhož genu podmiňující aleutit [-ty-]. do úplného Alexandrii v 3. n. soustředující se v molekule aldehydickou skupinu alelotyp. pouštích Střední Asie a sev. první část s význ. ze aleurit. trnitý keř. (ř) (co) vyjádřit. řidč. (VJ) zeměd. je-li zakrývána jiném místě: dokonalé a. phležitostné. končící v proterozoiku. lých krvinek v obvodové krvi. otočná součást úh. do konce skladby. organizmu k někt.: a-éjazyky forma. vitá rostlina z rodu Alhagi rostoucí jako aligátor. aleutitový příd.: mat. aldrin. jící prostředků logiky. ní specifickou protilátkou. čiré asociaci z vnějšího n. stará jednotka délky dený za císaře Augusta licový: a. a. -a m (alergička. při níž je pohlavní uspokojení na afr. př. k někomu. v Novém zákoně sym. nejhlavnější (ně­ ralgie. cizí. -u m(a) kyb. zobrazování alegorií. tická a. prachovec. porucha schopnosti mi a výroky. -e ž (I zkr. odvážné 2. druzích též v Asii mologických místech. svědectví ap. odčítání. logiky nejstarší algoritmizace. kterými je možno nického práva na druhou osobu. Ald. -e m(um) eltech. senná alexin. konstant a proměnné konečným počtem pro řešení třídy úloh konečným počtem ky lidské činnosti staví proti člověku jako přísl. liter. [-ty-] příd. (dř. buzolou celku. alexejevitový forma matematické logiky vzniklá apli. radostný chvalo. vající se studiem řas a sinic. algodonitový příd. alexinový číslo kořen algebraické rovnice s celočí­ ván. podle rus. alergičnost. a. uspořádat vý (např. vé nůžky pouŽív. a-á cesta tovec. algospazmus. aleuronát. ní. alfabetický [-ty-] příd. i dok. k alibizmus. -u m (zkr. arab) chem. (např. (I) práv. s (hebr) 1. reflexní izolace algolid. pesticid sloužící te boha!". tu. -e ž (ř) bot. též skalní vosk (nazv. ficientu ALGOL zkr. ve spoj. log. citovat z listin. odrůda podzimních čtení a psaní (organizovaná pro negramot. onemocnění vzniklé mozkové kůry lení. vání. -u m (VJ + ř) miner. byl na plnění závisí na náhodě (sázky. dovolené 2. -e ž 1. -u m(VJ) miner. Norsku. cukr obsahující bený urč.. moderní a. spoje- vodě nezakořeněná masožravá rostlina něco aj. m(arab)'bot. stol. přirozená slitina mědi a arzenu (nazv. a-á reakce. choroba z hormonální poruchy způ­ alelopatie [-ty-]. alejový příd. -ka s (I + ř) geol. med. alelomorfa. alergická choroba zinu. aktivní go: Martínek a. hvězda. alergicky přísl. ale. + ř) polygr. i svislým kruhem n. -y m (alchymistka. a-é nůžky páko- Iický.. používané obdobně jako kyse. zaměřovacím a urovnávacím šrotu alelizmus.). vul- tvořivým možnostem interpreta i hře ná. alibista. fykologie. alfol. alegoreze. algologie. aleuritový obdobné českému a. samostatný spis. 2. přen. 2. alfabetizátor [-ty-]. ne. rýmovaný dvanác. i dok. -u m (VJ) geol. nina mezi andezitem a čedičem (nazv. a. termínech) druhá část ozna. expr. oblasti operace sčítání. např. alergologický příd. -y ž(ř) 1. působící jen v součinnosti s vlast. (z opatrnosti. astma. -a m(alfabetizátorka. nologická reaktivita vyvolaná antigeny mová odrůda nerostu chryzoberylu. žluté barvy. znamení fine. alfametr. -u m (VJ) miner. a-á kyselina získáva. látkami. součást bakterioly. ekzém aj. algologie) mj. kt.

alka· alkoholizmus. rozměrná skříň k uložení jílových minerálů a-á modř alkin. alkorán. almarový přid. alkoholo. -u ID (arab) chem. slínkového allitu. kobaltu (Co) aj. v p0. infekce vznikají. -u ID (Vl) geol. volnějším pohybem. alkalicky přísl. dítě z roz. alkoholizace. později z jiného květu téže n.-15. (Vl) liter. allyl. s různě vysokým obsahem humusu. aHeghanyi. almandi. hodnoty středí a společenstvo (op. postup. kukla n. liny na lana. al. propadnout alkylnitrát [-ny-]. miner. ga3. alkoholometr. -e ž (arab + ř) med. jodu) podle franc. podle pův. -u m (i) práv. allemanda ními příspěvky různých autorů. aUingito. kapuce vě den.. -u m (arab + ř) chem.) bez jejich projednání a alkalizace. nou vazbou (např. alma mater [mát-]. (co) přidá­ alla zingarese [ci-éze] přfsl. do. -y ž (i) chem. acidóza) cemocnými karbolovými kyselinami. spinet se zřetelným fialovým od.(ř) v siož. -u m (Vl + i) konopí. almužní příd. -eje. moderato.) sou. alkalizační příd. -u m (i) Iingv. portlandský cement s větším obsahem středu prostoru význam slova (např. které byly uvedeny do činnosti štějící všechny látky (v alchymistických lihový nápoj. (it) výtv. koberce aj. souvisící s příjmem zprav. obch. al· aloe. a. ku. -e ž (arab) potr. onemocnění a-á skupina allicin. jejíž dva druhy se pěstují jako alitování. způsob ražby alofenie [-ny-]. -a s hud. vzniklými mimo původnípřirozené pro- zásad. -u m.: práv. rostlinné antibiotikum nový přfd. slou. a.i -tý-]. (it) hud. -u m (arab + ř) potr. aUa marcia [marča] přísl. alkoxylový svity bor kalendářních tabulek (ročenka) s as. -mu m (arab) chorobný ná. dystrofie onemocnění způsobené dlouho. přen. rychlým pohybem. nikoli čtvrtí gabra. -u m (arab) astro souřadnicová minerály 2. švýcarský jantar (nazv. podle vrchu A11ival na hovořících zemích) stará jednotka hmot. rychle jako dříve.. -e ž (arab) chem. almea. koholometr. chloru. vodnatý křemičitan hliníku né mořidlové barvivo vyráběné z antra. -ka s (um) tech. čirý n. -ů m pomn. (it) hud. alkalimetrie. fosforeč­ almužrn'k. někt. expr. ličnost. -u m(arab}chem. -a s hud. a-y dusíkaté zása. (ve 14. tzv. dluhu) vedoucí způsobené vrozenou poruchou metabo. hliníku (zn. vzniklý větráním natrofylitu (nazv. n alveolární ve slo- dvou daktylů a trochejů (nazv. cový nerost šedé barvy ze skupiny arze. z nichž první dvajsoujedenác. produkt a-é cukry vícemocné alkoholy odvoze. součást oděvu kanovníků. (co) (u)činit alkoun. (i) zákonité výživné alkalita. aló. kondenzací vícemocných alkoholů s ví. alkylace. (arab) chem. mírně rychle. vel. částkové. k zániku závazku lizmu bílkovin sloučeniny s alkylovou skupinou nostmi tvořící se enzymaticky v cibulo. zeměd. s krátkými křídly. alkovna. volněji vozená od propenu. druhů této rostliny jako léčivá dro- vést alitaci metan odvozená od alkanu. -u m (arab) 1. -u m (arab) chem. ňující a11iin v antibakteriální allicin tonicky provedená a zdobená: intarzo. -y ž (arab + n < i) chem. -e ž (t) tech. + ř) geol. alka. milodar ného. ku almuženka. allegro přísl. syntetická prys. milná rostlina rodu Aloe s dužnatými aliterační příd. naleziště uA11emon. věcnou podporu dávaná žebrákům mís. -u m (arab) chem. cezium a francium). povinnost alkálie. zásadně. farmo zahuštěná šťáva z listů alitovat ned. chrání proti mnohdy jako léčiva: tropanové a-y (např. alkoholik. allivalitový nosti' objemu i plošného obsahu růz. bez oken. karbonátový sediment (např. poknnový: a. (It) hud. allativ [-ty. liků: a-é opojení. zavádění alkylu do vé zelenině z alliinu stínem. vazby působením alkoholu rychle. organické červe­ alken. s obsahem dusí.) mořský pták nými hydratovanými oxidy hliníku. allitický [-ty-] příd. pův. a-y maten neskl. vůbec 2. uh. štěpení chem. -u m (zkr. aUylový příd. též ve spoj. při­ allochetit [-ty-]. čer­ listy. -u m (stři) tekutina údajně rozpou..) chem. logenu (fluoru. zásaditým. i dok. alitace. při jejich úpravě. -u m (arab + ř) chem. tu ve Francii) almandin [-dy. orientální tanečnice a zpěvačka mičitan hořčíku. bazický: a-á reakce. týkající se vztahu dobnými vlastnostmi (lithium. hmotnostní jednotky a106t..alou aliminace. -a m (nor) zool. a-y nasycené uhlo. na způ­ řádku ný. nitivními tóny přímo na podklad bez příd. často rozdíl od lenního). bodný. a-é laky mulovanou dvojnou vazbou. -ia s (i < a linea [á lí-á] (i) kniŽ. sthbrných mincí ve středověku záležící genů. hovor. -u m (šp. -e ž (ř) gen. města Al1inges). první část označující chem. s (ř) 1.) sažený n. -a m (alkoholička. -u m (arab + ř) chem. draselného) n. limine odmítnout návrh alkalickým. šatů alofázový příd. -u m (i) chem. půdy zásaditá půdní reak. potravy. alkyón. bílý amorfní jí- alizarin. alkoxyl. roztok. biol. člověku chudému. vodnatý hlinitokře­ mi verši. alodní. skotském ostrově Rum). -y ž (nor) zool. allegrový přfd. přidat alkohol do dezertních vín: sob cikánské muziky alluaudit [-dy-]. geol. almuce. ekol. psává se i v pův. šatník. metamorfóza čichy. pro.(arab) v siož. fyziologicky účinné a sloužící alkoxid. aminokyselina ob. poskytování výživ. atomů vodíku je nahrazeno atomem ha. řidč. allentato [-tá-] přísl. směřuje děj aU right [61 rajtl (a}řidč. čení univerzity. dle objevitele F. alogamie. alkovní příd. k 2 podmaleb a postupného překrývání vrs. bot. především šlechtický statek (na alinea neskl. alofon. alopatie. zvýšení zásadité re. týkají. -u m (Vl) geol. a. etanol v nápoji ob. akce krve vzestupem zásaditých (alka. a-é zeminy skupina oxidů kovů (např. jednovazná skupina od. podle řec.: chem. užívaný pro jeho výrobu: ne.i -dý-]. hanl. hanl. vzácný klen. ku a síry. odlišný stížnosti (např.. např. i + č) aluminiová fólie pro a limine [á lí-] (i) kniŽ. kyřice polyesterového typu připravená nu (nazv. forma n. popř. nerost makroskopicky a1kajský příd. severský mořský pák z ro. v obytném domě. (ve středověku) plně svo- dek (psát. nik- alimenty. alkaličnost: a. -e ž (i) práv. na nový řá­ i dok. -y ž (t) hud. ž (i) kniŽ. stará německá taneční reprezentující urč. kt. skladba veselého rázu v tomto tempu. (co) provádět. balení pokrmů zvl. za baroka architek. -u m (zkr. s hud. cizokrajná sucho- sek na začátku slov jdoucích po sobě. k alkohol 1: chem. s (i) novy odstavec dité organické látky obsažené v rostli. jednovazná skupina allentando. alle.i -dý-]. opylení květu pylem alkalicelulóza. (ř) 1. opiové a-y (morfin. alla prima [prí-] přísl. sokooktanových benzinů allingit. krátká a-á skupina . uhličitanu alkoholoměr. od řádky. agujících látek v roztoku. alkylový příd. bromu. alkyónský příd. hovor. sodného. první část s význ. ce (s vodíkovým exponentem pH větším měr. instrumentální skladba. (i) v slož. po. (arab) 1. -y ž (n < ř) (dř. -u m (Vl) miner. působením jiných genů spisech do 18. zpo. -e ž (ř) bot. zpomalovaně loasijského města Almandy). dání alkoholu do dezertních vín tance tinguaitového typu 'a poďyrické struktury poru v nezaměstnanosti ální toky. alkoho. alo -l. je chorobně oddán nadměrnému pití al. -u m (arab + č) potr. kdo žije z almužen. enzym přemě­ (v domácnosti). ba. alkoholýza. praktickými radami a vyprávěními. -y ž (n < ř) nepatrný peněžní dar alimentace. alkydový příd. -u ID (zkr. almužna. a-vaná vína obsahující kromě alkoholu alleghanyit [elegenyt]. licky přísl. ný křemičitan manganu (nazv. kniŽ. koholických nápojů. estery kyseliny dusičné allit. alimentačnípříd. a-y nenasycené uhlo. čeniny s a11ylovou skupinou alo. (ve středověku) almukantarát. tradiční obrazné ozna. -y ž (n < arab) výklenek.j:>odle údolí Allochet v Itálii). vápníku. vlákna. ale draslík. alkohol. (v byz. eg. -e ž i neskl. vodíky s necyklickým řetězcem a dvoj. pina odvozená od alkoholu. almemor. alimentace 40 allargando alla tedesca 41 alogenní čtu základního tónu. nepřiměřeně malý příspěvek. bez (jakéhokoli) jednání. -y ž (i) 1. (it) hud. manachový přfd. vznikají v hornině minerály nové: a-á konalý potápěč živící se mořskými živo. kře­ okrasné a někt. potřebnému. maleně. a-y vý příd. přístěnek obec a za placení daní z opuštěné půdy almanach. příd. alkahest. -u m (Vl) miner. -u m (Vl) geol. alkaloidový příd. aloový příd. ve mu. -í s (t) tech. žebrák.J. a. (It) hud. -e ž (arab) chem.: stav. geol. -u ID (arab) chem. tronomickými údaji. (žebrákovi). alizarinový příd. (I) hist. -u m (hebr) archit. -e ž) zasl. al. kt. ne- dobým hladověním n. jednovazná sku. propadien mičitan železa a hlim1cu ze skupiny hli. m1cových granátů (natv. a. tonm). a-é kovy skupina šesti kovů s ob. velmi rychle alm. Alluauda) alnico [-nyko]. alkyl. zásaditý. vysoké školy vů­ alod [-ló-]. alograf. než 7) t alkoholový alkohol allegrissimo přísl.. cement rychlovazný dlím a čtecím pultem v synagoze. lu (Ni).: chem. (it) hud. hísl. aUegretto přísl. alofan. záko- vou hlimlru (aluminia). ce (tkáně) . (v ugrofin. alkyl. železa a manganu. fosilní pryskyřice vaná a. popř. (arab) chem. poziční varianta foné- čtvrté stopě. zásaditý nan sodíku. práv. almužnický kace otrava jedem požitým potravou. (it) hud. -u m (arab) chem. žilná hornina to almužny.: reagovat a. sažená v česneku ajiné cibulové zeleni. třetí je devítislabičnýjam. v němž se počítá podle allivalit. pro permanent- (placené na nemanželské dítě. -end ž mno (n) hist. obsah alkalicky re. první část označující chem. alkyd. vodíky s trojnou vazbou (např. -ey ž (arab) arab. hláska n. stupeň se zábra. pokrývání železa vrst. alitace. -a m (almužnice. hydroxylovou skupinou -OH 2. v zhotovení stanoveného počtu mincí. alobalový přfd. -u m (arab + ř) chem. oxid vápenatý) poskytující zásadité roz. na způsob něm. rubidium. sborník s literár. metoda od. -u m (ř < arab) 1. opojný a-y deriváty alkanů. pro nepříslušnost správ. sodík. -u m (n) geol. a port. odmítnutí žádosti n. allargando přísl. allelengyon. vy. projev funkce urč. povahy jejich neutralizací (titrací) roz. obsa. a. -u m (arab) starší název koránu gro. alla breve neskl. • allyl. transplanta- jejichž hydroxidy jsou silnými zásada. aloch- mno orgánu ap. a-á strofa tvořená čtyř­ mírnépitía-u. mauricijské plnění závazku (např. alkoholový příd. chem. alogenní příd. programové spřízně­ alodifikační [-dy-] přfd. alkoholizovat ned. sloučeniny odvozené od uhlovodíků ná. -e ž (i) liter. přístroj na tový příd. allemande [almánd] neskl. přidávání. alogamie. (t) tech. avšak al Marco [-ko] (it) hisl. vůbec podobný serpentinu. port < arab) (ve špan. etylalkohol). kte. hornina bohatá vol. aU· J. alla breve [bré-] přísl.• řidč. na. a-y alkoholáty [-le-]. od začátku kou. při nichž na úkor původních minerálů dů Alca a Plautus. acetylen) alkylát. lihoměr allegrettový přfd. piják rozvláčně allo. cí požitím infikované stravy. ný nerost ze skupiny trlfylinu. hornina ze skupiny i světských oděvů druhu. text. pouŽív. parci. Máj 2. tokem zásady (nejč. aIkoholní. alkaloidní. -i ž vyk nadměrnéhopožívání alkoholických skýchjazycích) pád označujícípředmět. severský mořský pták to tempu. allen. dvoudobý takt. opakování stejných hlá. práv. almara. -u ID (ř) Hngv. -u m (arab + ř) chem. cizosprašnost. a-y organické rozvětvenýchuhlovodI1ců za vzniku vy. nemění bický a čtvrtý desítislabičný. vodíky s necyklickým řetězcem. více atomů vodíku alkylhalogenid [-ny-]. říši) kolek. kokain). mi účinky 2. mi. plat ap. živě. myto!.) vody. allegretto. příd. ním hydrátů a kysličníků hliníku pův. zejm. -y ž) (arab) kdo tev nemovitosti ve vlastnictví obcí v Němec­ kružnice rovnoběžná s obzorem n. (arab) potr.. -e ž (arab) (um) chem. alkoxidy zimního slunovratu. -y ž (arab) chem. jevící vlastnosti cí se pití alkoholu 2. alogamický přfd. alkalóza. venofialový průhledný drahokam. riváty uhlovodíků ně liturgických předmětů (v sakristii) n. alliin [-ii-]. hydroxidy n. -u m (ř) miner. otrava a-em. jiné rostliny téhož získávaný z celulózy působením louhu né od nasycených uhlovodíků 2. žinný vápenec alobal. i dok. a1kalizovat se ned. zvl. a-y sloučeniny pokládaný za věstitele klidných dnů za litový příd.: a-á barviva. lihoměr než allegro.. -y ž (arab) med. odmě­ alimentární příd. šení lenních svazků v Rakousku a pře­ difuzní hlim1cování papaverin). pochodově anortitu (nazv. týkající se pochodů. alkylační příd. odstín hlásky. a. stávat se. chem. správně. med. rozpustné ve vodě vat. -e ž (arab + ř) chem. a-u pití opojných (alkoholických) nápo. (It) hud. atropin.: a-é pryskyřice. posloupnosti způsobené podmínkami alkalický příd. -u m (Vl) miner. uhlovodík s tzv. peněž. -u m (ř) hist. vyskytující se v mnoha druzích hradou jednoho n.) poukázka na geneticky nephbuzných: a. ní magnety vedeného manželství aj. a-y souhrnný název cenu. -e ž (i) práv. doplňovaný později vod lén v alodia aliterace. hydroxidu sodného alkoholní t alkohol nalezištěA11eghanyv USA). n. indolové a-y (reserpin. alitování. lochetitový příd. rna. též al. jiný. -a m (ř) (v řec. složená téměř jen z olivínu a almud. stol. skladba veselého rázu v tom. organické sloučeniny. velmi nepatr- vyživovací ličitany alkalických kovů a amoniaku. -u m (arab) chem. jednoklon. měření procenta alkoholu v tekutině. podle pův. etylen) alkylamin. makroskopicky podobná jantaru. příze z vláken tétorost- aliud. -u m (i) chem. v nichž jeden n. alkoholický příd. kujná slitina železa. alkoholát. al. -u m (arab) chem. difuzní hliní. -u m (ř) miner. Al). dvakrát tak a-é zvětrávánívyznačující se hromadě­ podšitá kožešinou. a-á rodina. jiné než dohodnuté alkaptonurie.. -e ž (arab + ř) mst. (i) med. též alo. lických) látek (op. tislabičnéjambické verše s anapestem ve jů. s širokým límcem.. (ř) geol. matka živitelka. měrné analýzy k stanovení látek kyselé vzniklého kvašením ještě alkohol přida­ mi vzácný jednoklonný nerost. -u m (i) chem. tisknout) alkaloid. ny (z let 1867-69) jimiž se provádělo ru- korozi i za zvýšených teplot. nách. vých vláken robený z alkoholu: a-é nápoje 3.y aminode. poukázka na pod- znějí a tvoří jeho barvu. autogennF): a.: geol. rodů Uria a Plautus z phbuzenstva rac. alodiální příd. podobě a11o- bez rozhodnutí o věci samé rým se mění reakce prostředí na alkalic. rozdílu mezi jedinci téhož druhu. -u m (ř) miner. intoxi. -u m (Vl) miner. -y ž (arab + ř) chem. allmendy. podle ant. (It) hud. hující alkohol (etanol. (malba) defi. a. poskytují šťávu s léčivý­ kování alkan. v klenotnictví lový nerost. aHemontit [-ty-]. smíšený ze alkoholů s kovem. nápojů: boj proti a-u ke kt.. s nímž samočinně \ aHa tedesca [-ka] přísl. se specifickými antibakteriálními vlast. skříň alofanoid. produkt alkylace alliináza [-ii-]. alofitový příd. a-y nenasycené uhlo. z urč. týkající se alkoho. využívaný ve výrobě viskózo. alodium [-dy-]. n velární ve slově banka) básníka Alkaia) a-é kvašení enzymatický rozklad cukrů. více bez kyseliny jantarové. almandinspinet [-dy. -u m (arab) chem. stol. -ca [-kal. tech. půlí.. součást ní: a. a. projednání: a aIkalizovat ned i dok. (nazv. týkající se změn. stát se alkalickým ků tivní daňová odpovědnost za vesnickou bec germ) hist. publ. strychnin).

chla. na konci destilační aparatury usnadňují­ lému odchodu n. a-á růže červenokvě­ jako dialogický partner já. srdeč­ alternovat ned. (ř) odb. závěť psaná cizí rukou (např. jednotlivých mincí (např. země­ hliník. stanovisko odmítající logické žící k označení vlastního teritoria. a-é země na jejichž duševně. -ka s (it) 1. -ia. sport. alotro. řešení. -e ž (ř) chem. mozom dechový hud. alpínkář. nesobec- místo dnešního výskytu. a-é vrdsnění soubor tektonických chit. dorovné osy. technika malby na suché vápenné v prožívání dvou odlišných osobností. nesobecký. (např. altistka n. cennost. střídání: div. oblasti) 2. ného účinku. skalka a1tera pars neskl. -a m (I) dip!. mužská barokní paru. psych. oblak vytvoře­ vému) (op. filoz. a1trnistický [-ty-] přfd. jako brusný materiál dající se ze sjezdu. -u m(ř) biol. mít těžkou a-i. k alpinistika. stol. -e ž (t) 1. -e ž (I) kniŽ. sporu) lament. -mu m (I) nesobecký způsob nud lených územích tvořená alpínským vrásněním to) alternát. 1) alternátor. a1ozom. -u m (um) tech. někdy i průsvit­ a1ochtonie [-ny-]. (nazv. rostlina přirozeně osnovy na možnosti výběru. tellurid olova z řady galenitu (nazv. G. al pari přfsl. a. krásně vybarvené a10rhizie [-ri-]. roh n. a odb. -í s (I) hut. a-é pásmo vysokohorské. kopcích a skalách 2 rušovat. autochton) chránící vlastní záznam před mechanic. alternativa [-ty. (ř) odb. a1terační příd. a. -y ž odb. řidč. egoistic- rostlina. au. tzv. -e m (VI) pěstitel skalniček. např. tropická asijská rostlina chromozomových sad v buněčném jád. stav. zdvěr. alpskou kombinaci. předmětů vystavených teplotám do listy stavy se zřetelně vyvinutým kůlovitým dle urč. armádách) vojáci psychoanalýze S. hybaj a superobří slalom. čím) stří­ n.. hlas. alumino· tometamorfóza. volby mezi dvěma nerost. víceeventualitami. ledovec ný dalekohled otočný kolem svislé i vo. ekologické aj. kt. trápení. složení výsledné hor. zahr. fon tech. hovor. tzv. značující se menší výškou. dukátu) (např. odpu. nezbedný kousek. známý a1ter ego neskl. oslovení: círk. -e ž (ř) miner. nezbednosti. ních ozev. akor. a1stonit [-ny-]. (It) obch. s (t) peněž. typ je. vyjadřuje rovno. rodní smlouvě. jsou v růz. (odb. zvolit druhou a-u 900 oe alokuce..alumetování.. a1ochromatický [-ty-] příd. varianta lexému (např. místo po- (op. alegorických. a-ští myslivci (v někt. altsaxofonový příd. -y ž (ř) geol. -ia s (I) cbem. vysokohorská pastvina 2. alopat. popírá logiku. (f < I) založený a1uminit [-ny-].. (nazv. n. výsledek vyšetřování. (na burze) nominální hod. a1olex. a. tovec pěstující alpinizmus. a1ometrie. Americe pro vlnu jako domácí zvíře hist. výskyt dvou n. organizmů (rodů. -y m (altrnistka. -e ž (I) 1. čeledí) ve zcela oddě­ alpid. alt. nizmu novým životním podmínkám na prvků vyskytovat se v přírodě ve dvou i alpský přfd.. antr. charakterově spřízněný člověk. alpakový přfd. obsah drahého alopecie. paralelní slalom a středověku alegorická básnická disputa. zvýšeným (op. slitin z kyslíkatých a1ometamorfóza. -ia s (ř + VI) miner. a. umělá zahradní du 4. (I) řidč. příslušník it. skytující azyl a1ochronický [-ny-] příd. a odb. obří alterkace. altánek. dvojí život (psychický). (ř) miner. pravidelně uspořádaných částí ma- živočich. důvodů polit. Freuda nevědomá slož. kterým lze odečítat výšky i ké. francovka (této n. slavnostních příleži­ růstajících růz. med. roby. pa. fyzikální n. -y ž (šp < indián) druh lamy chovaný omítce. a-y mezidruhové chem. chorob. (t) vyj. ekon. nitostí listů a hnilobou plodů altruizmus. intuici proti logice alomorf. a-á výstroj ké Británii). pěchoty v alpské oblasti tu bledě hnědé n. hnědozemnípůda v oblastech nad horní ník. posvátných vlastní barvu. franc. rost. a. saxofon. při němž příd.: a. kniŽ. -u. kyb. voj. zasklená malá dělství návrat k tradičnímu způsobu hos. vytvářet alternaci: a. au pair aI segno [-ňo] (it) hud. nástavba domu v podobě nízké věže.) horská pěchota. niny n. ký. alogicky přísl. k altruizmus. kt. dy a stavějící víru. -y ž) kdo cítí a odjinud (z jiného území. besídka 2. ndstroj odpovídající možností: byl postaven před a-u: buď. jménem vypůjčenýmod jiného autora (z pický příd. nad hranicí lesa. postrádající logiku. autochton) aloový T aloe alpa. -ií s. -a m (ř) odb. hádání jících vlastní stíny. střídavě. a. zlatá mince osman- po trase dálkového vedení 4. obměňování hlásek ve né oblačné vrstvy. granodioritový aplit inscenace. altový saxo- faktorů mezi jednotlivé směry užití (vý. okolními staršími minerály. více herců v téže roli jediné vzhled souvislé šedavé. hlavním kořenem. -tu m (I) meteor. zování jiných druhů ap. alto. egoista) než se vyskytuje (op. -nce m (VI) antr. zahr. ký): a-é chovdní. cí odtékání destilátu do jímací nádoby chod. -na s (VI) bot. s kým. hud. anhedrální. např. (ř + arab) geol. jméno autora díla kryté ními vlastnostmi. člověkem a10DŽ. pro. a cenzurních) alotropizmus.. nepárový pohlavní chro.alogický 42 alpínský alpínum 43 aluminotermie alogický ptíd. zením rud pocházejících z ložiska. zahr. a1trnista. a-d flétna. opačná strana. psych. Junga animus altista [-ty-]. typické série doplňující holotyp urč. v analytické psychologii C. oblak mající horninové těleso aj. morfologickým znakem vycvičení pro službu v horách. -u m(it) hud. alotypus. generátor k výrobě nost. nýbrž tvar vnucený den z typů europoidního plemene vy. v parku. chem. (I) hud. nin přemístěná z místa vzniku jinam na ky přísl. -u m(VI) geol. zeměp. -y ž (n) 1. zdobných předmětů. terén. otevřená n. rud n. člen delegace. autolit) nesubstrátových vazebných míst alpínský příd. synchronní) 4. střídání hlá. výroba těžko na místo tuhnutí magmatem (op. a. autochtonní): a. se skeptickým až odmítavým postojem termický přfd.: a. horští ká psychiky. hlas svě­ ce. a odb. chromatická změ­ a1terovat ned. a. (I) 1. Alpy).. která umožňuje změ­ skalnička podle naleziště v pohoří Altaj). slalomu a slalomu. týkající se po anhydritu • tropit a-a toucími na horách. p. pův. několika vzájemně se va železa hliníkem naneseným metali- rodu Alocasia pěstovaná ve sklenících ře alpinizmus [-ny-]. nezištný ze zbytků dřevin aj. druhé já. n. publ. střídavého proudu. vol. hliníkový a1olit. (op. peněž. choroba rostlin přísl. -y ž(n < špl slitina mědi. ve s altovým hlasem: operní a-ka éře ap. pobídku k rych. alternace. v roli Mary- 2. šedé barvy (nazv. (ř) kniŽ.: a-á modifikace území leží Alpy. volba příd. -e ž (I + ř) hut.. osobnosti střídání jedná v duchu altruizmu (op. -y ž) (it) zpěvák se výlučným časQvým výskytem v urč. aló. alotropizmus. nejstarší v Evropě niny proti hornině výchozí: a-d metamor. biotopu ap. nelogičnost komunikační prostředky živočichů slou. 2. -nku mzdrob. chem. ekviplana- živočichy n. -e ž (I) 1. pastevci v alp. duševních funkcí. opu m (ř) odb. pohoří Evropy). alonžový příd. doucího delegace n. a-é lyžování zahrnující sjezd. ternativ: a. jednohlasu a vícehlasu (při mši) vzoru dukátu příd. -e ž (ř) med. umělý korund. (ř) biol. -e ž (I) geol. -u m (ř) hist. a. nemající vlastní ho rázu. v nížjsou předmětem sporu přednosti ný skupinami n. jedndní. v případě potřeby nahrazuje. zbarvený (nikoli barevný) gr. vyznacující ka s dlouhými loknami 3. zast. -u m (tur) numiz.aluminium [-ny-]. sloužící k ochraně pro velké dekorativní. organizmy.: a. fon. -a m lékař používající při léčení alo. směry (op. barya. v notách k opakování pasáže po urč. rozdělení výrobních prořídlé. ekol. nelogický (op. alopatický přfd. lysina typu sku).i -tý-) přfd. el. -u m (I) dipl. a. zn. brambor) působená houbami rodu a1trnistní přfd. lehký. čast. -Um(ř+l}lingv. holohlavost. mno a1otria.. kniŽ. vlastnost někt.: tech. -y ž (ř) blol. ši. krystalové tvary. směsný krystal z aragonitové řady alternatim [-ty-] přísl. připojená část listiny. pocházející. značky) a1sbachit. i -cca [-ka]. léčba snažící se alpaka'. altiplanace [-ty-]. prodloužená část listu tiskoviny (např. homorhizie) rostoucí na horách a ve vyšších polo.)roz- alochemický příd. a. geol. peněž. -u m (ř) miner. bez užití chem. idiochromatický): a-é nerosty mapa v knize) 2. ve výšce 2-7 km alochton. alternační truista. tj. a1osyndéza. alogičnost. uhličitan vápníku a rovnoprávnosti . chemická změna hor. a1ternát. a10 dtosl. vyso- žovacích částic rostlin větrem. permský druh proti tríaso. polohou altu. -u m(VI) miner. a odb. holograf). zeměd. lysivost. živočich. xenomorfní: a. patie tác. ryzost mince hlavě zcela chybějí n. k al- vrstva obyvatelstva. -u m(VI) geol. (-. (v reprografii) manipulační část mik. -e ž (I) kniž. výzbrojí a výstrojí a po. (VI) odb. -y m hráč na altsaxo- měti zařízení ap. hnutí (neformální) skupiny (mládeže). -ež(ř} bot. práv. alpinista [-ny-]. -e ž (ř) gen. covým splazem. zemích (od 70. obřího a superobřího a nedostatky příslušných postav reálných vých. tónem sníženým n.. uhlí vzniklé alopatrie. nahrazení ztra. nerosty vou s tmavými vlasy a tmavýma očima. někoho alochtonního mi vzácný. pie hranicí lesa. die vznikající zmnožením neidentických alpinistika [-nysty-]. alpínum. příbor výtv. myslivci. mís. -e ž (ř) bot. nerovnoměrný růst 1l10tigenní [-ty-] příd. -lu m(I) meteor. v katol. -i ž alometrický příd. koncovky genitivu sg. plešatost. alochtonní člověk. přeměna hor. hluboký ženský n. -u m(isl) ps.. alopaladium [-lády-]. chromozomů pocházejících z různých pohybů druhohorních a mladších. a. (alpínkami). spor.. látek. -y ž (VI) alpinizmus. tvarech téhož slova n. chem. v češtině) -ií ž (ř) hovor. a-ané akordy a1ograf. -ym (alpinistka. alochtonita. 1. medicína ný kovový prvek leskle sthbřité barvy. altaito. skalka osázená nízkými rostlinami ros. z chemicky připravených oxidů niny vyvolaná vnějším zásahem (op. nejbližší spolupracov. -mu m(ř) 1. tavitelných kovů n. -y ž (I) zeměd. nezištný (op. jsou spojeny s látkovými alomorfóza. zoufalství: z s někt. sjezdová. pěnišníku. -a m (VI) hist. kl.i -tý-]. kt. zprav. a. -u m (VI) miner. a. a1sheditový přfd. a. alotriomorfní přfd. kým poškozením. po. vel. (op. i jiné obch. okrscích) zasvěcený prostor. alotyp. tzv. přiřazení zdrojů. vlastnost bílkovinné hách vůbec a pěstovaná na alpínech. k moderní společnosti (skupiny politic- kou. přizpůsobení orga. expr. úprk. zásada v střídání pořa­ altsaxofon. altista. po rozsahu statistického výběru. lingv. autosyndéza) vytvořil horské pásmo kolem Středo. a-á kombinace sklá. -y ž (f < I) výběr. zarovnávání f6za alonym. aluminotermie. pomyslný dvojník vystupující kých nadmořských výškách. plodu dat se. podle naleziště u Alstonu ve Vel. -u m(ř) liter. orgánů n. A. a. alpí. (co) měnit: a. nepříznivá. kovu v rninci. povrchová úpra- a1okázie. a1otrie. Al. co nerespektuje alomon. let 20. ar. nezbed. a1tokumulus. o půl tónu 2. alternátorový přfd. odrůda titani. rudne ložiska zemního moře (např. ná změna. podle pohoří Alsbach v SRN). -u m (ř) práv. vylučujícími možnostmi. bot. z Alp: a-é ledovce. hmota hor. alomortit. měkký bílý mluva. ve slovech příbuz­ altový t alt a1ochtonni příd. druhý hlas (shora) ve čtyř­ ba mezi dvěma n. porucha. a. horský údolní ledovec s dlouhým ledov. poškození: a. jiného člena egoizmus) alokace. vý přfd. vysokých zeměpisných šířkách n. člověk alpínského dle naleziště v okolí Alshedu ve Švéd. a-á hnědozem důvěrný přítel.. -u m(it + VI + ř) hud. jde a šel) nu její struktury při vazbě nízkomoleku. jedna z těchto zací a žíháním v peci. -y ž (ř) med. kniŽ. islandský par- přesuny v chem. -y ž (VI) bot. -u m(ř) lingv. růst vzniklo na jiném místě (vege-tace). alogizmus. -u m (VI) miner. a1tazimut. -y ž (ř) gen. -u m (ř) miner. nástroj uŽív. typ kořenové sou. -u m(it) 1. hud. v záp. ských zemích dání dvou n. a1sbachitový přfd. altruisticky přemístěná z místa vzniku. naznačuje rychlý od. 4. -u m (ř) odb. vlasy na alpín. nejspíše šesterečný nerost ze alpaka l . hor a skal s urč.-uh. odběhnutí. a10grafní ptíd. uŽív. a1terace. vrstvami bílých až šeda- alochton. a1shedit [-dy-].). -mu m (ř) miner. -y m (altistka. ndvrh. klíč e klíč stojící na třetí lince a1ternativni [-ty. varianta téhož morfému alotrium. k alpinizmus. spěch druhých jako mravní princip (op. -yž) spor. polit. připlavených odji. meiotické párování geol. západní na tónu příslušnéhourč. anebo. a10plastika [-ty-]. alpínec. a. promluva papeže mi vedlejších kořenů horizontálně se roz. -e. jsoucí alpského rázu: stavba v zahradě.jsoucíjednouz al. -u m(I +arab) astro velký nepřenos. niklu a zin. geol. v a1tis [-ty-]. často kombinovaná s freskou 2. -mu m (VI) sport. liturgických zpěvech o střídání ských sultánů zavedená v 15. a. hajdy. k alpinista. při kt. minerálu 3. někt. alopatic. k jiné listině.. horolezec čtverečný nerost. aloxit. aluminiový přfd. stupeň azimuty (ve význ. od. až po značku (pokyn Alternaria a projevující se hlavně skvr. pUda druhotně v těle vyvolat obranný proces léky opač­ v Již. -u m (I) miner. a1tun. stří­ altostratus. (I) kniŽ. přemístěním a usa. sek. stat. altiplanační přfd. alpínka. jenž myšlení a cítění. pře: liter. domí (využívaný v psychodramatech). nástavec alou. lingv. rozšiřování rozmno. vzácný krychlový ne. ve výšce 2-7 km výskyt něčeho n. med. stupnici n. a1tait.). zlézání hlasé skladbě 3. neshodující se s logi. vý přfd. kuj- tostech alosterie. organizmus aj. hud. slalom. ob. dětské: dělat. způsob ražby mincí. rozmístění jednotlivých délek kabelu plastickými hmotami aj. zásaditý síran draslíku a hliníku n. -u m(I) eltech. aloplastický alpinistický [-nysty-] příd. altruistický. alotropie. althing [-lsi-]. založená na přírodním způsobu léčení dobře vodící elektrický proud. exemplář té druhy azalky n. aI secco [-ko] neskl. alotro. a-ující hlásky myšlení jako prostředek dosažené prav. alochtonní rostlina. horolezectví zoun. krátkou hla. ce. částí těla vyvolaný ne. tektonická jednotka vy. vrcholků v periglaciálním klimatu ve a1ochorie. jako doplněk medicíny tradiční. a-é svařován(při kte- . -e ž (I) kniž. alokační a1opolyploidie [-dy-]. (VI) týkající se Alp (nejvyššího tistrana (diskuse. polyploi. klamotvar barytu nost. -u m(ř}zool. tzv. potíže. aodb. střídá ve. rozčilovat: nealteruj mě! pochodů. atrichie. cené tkáně neživým materiálem. vzniklá rozrušením. (koho. redukcí práškovým hliníkem. si m (I) kniž.) logický): a. molekuly enzymů. (v střec. altánový příd. -e ž (ř) biol. horolezectví pecký hlas 2. autolýza 2) rodičovských gamet (op. vycházející z principu altsaxofonista [-ny-]. po. vodou. vzácný koso. více noty cenného papíru a jeho kurzu. -e ž (ř) bot. rofilmového pásu bez mikrozáznamů. dané úrovni organizace více modifikacích s odlišnými fyzikál. horolezecký: a. nemající přívěsek k směnce n. alogič­ stejným rozdělováním výživných látek. veřejná slavnostní pro. alstonitový přfd. pocházející původem skupiny platiny ku (nahrazující stříbro) pro výrobu o. stol. pije. a-y vyrostlice přinesené lárních sloučenin na některém z jejích nek (na alpínech) altán. stupni rak. biskupa při urč. -e ž (ř) med.. podaření. (ř) geo!. nezištné jednání ve pro- aloi [aloa] neskl. dí podpisů smluvních stran na meziná. pravidel (vzniklé jako sport. s postranními větve­ větví v Alpách). ných podle urč. alopatie [-ty-]. se dodržovala přesná kusová hmotnost a1ternarióza. poly. -e ž (ř + I) ekol. zákonitostí. částem programu 3.

amarant 2. ošetřov1Ú1Í nemocných schopných ku železa a hlimlru). konstruktéra Axela Wennera. balení (výrobků. druh višní dechové nástroje) nasazení rtů. profesionál) 2. ambidextrie. slepota.aluviálnf 1-1u-] příd. patie ap. s tím. provádět. (co) 1. a-é elektrody tvo. při níž kromě alunitu se tvoří Am chem. -e ž (I) med. chutný. hybuje po nadzemní pevné konstrukci. dvouděložná hvězdni­ ba aj. a.) bohoslužbě tekoucí vodou. soustava sou.). vat"). z Brazílie. pokrývat. je při­ jednohlasý liturgický zpěv v milánské (op. a-á dyzente- alund. -y ž (I) fon. zování něčeho (nejč.. riánského) zpěvu druhého . (hllbr). naplaveniny/a. zool. oda s (wn) !ech. -a m (VJ) náb. kdy nemocný vůbec nost. -y ž. kostelů. kdo se zvláštní elektroakustickou aparaturou 2. zvuk kovitu amalgámový příd. -í s (t) amatérizmus nost: psych. vený pták rodu Lagonosticta.J. amejva. cholné období v dějinách angl. při němž jeden druh vytváří vé) a dentální (zubné) ducha) soubor. pevuě určeného stanoviště. ambaláž. Achetaton) ambilokalita. zásaditý fosforečnan li. rodinyAmati z Cremony v 16. zast. a-é divadlo ochotnické. zast. • olu) hořké chuti povzbuzující chuť k jídlu dílnách it. podle naleziště tivý. tmavo. šupinatý ještěr rodu vodnatý síran hlinitý ze skupiny rombo. -y ž (t) 1. gativní. pův.. ·U ID. sport. zelenavě thia a hliníku se železem. -ll m (I) školské zařízení vzniklé v nor. kapalná n. (ř) řidč. -e ž (t) obch. meto. amblygonitový příd. a 2. nerost. -y ž (tl (úřad.l. pův. mrav elektrochemii aj. odlišný od římského (grego. livá buňka vyskytující se u nejjednoduš- tový příd. u nás pěstovaná v jednom druhu ambiofonie [-ny-]. úsilí.. těžké dřevo z tro. vyskytující se vzácně i na Tierre Amarllle v Chile). -y ž (I)' med. v loterii výhra na dvě čísla 2. ambice. stol. . ambitový příd. zvl. -u m (I) chem. na němž Se tvoří hlásky. zev mylně spojován s lat. vz~ující se kAmeri- ních zubů. pohyby. -e ž (ř) med. -y ž (it) vin. a-é divadlo vr.. -u m(zkr. (it) hud. sedmu i stovku) rie. v staro. ne z povolání. mužatka šení (např. patologické po- alveodentála. líbezně. nemocniční ordinace pro ambulant. zla.: anat.. pošt. knihovní úředník amatovky. (1) 1. chování. "staň se": ve Starém a aluvium [-lú-]. po- med. vodnatý síran železa ze skupiny řeky Amazonky) a. a. alveolitida (-ty. VJ) žel. -e ž(f + I) 1.) k urč. topol a.: eltech.: psych.látky působící na jedince dru- alveol. květy. sportu) ze záliby.se vším a. člověk. soby. -a m (t) velvyslanec obsahující kyselinu jantarovou. (I) zool. a. na ambicích založený: a. zeměd. pravený radioaktivní. amatérsky. kombinace dvou améba. pohyblivý. podle eg. v čelisti (zubní lůžko)n. amatky. surovi. soudní n. d. narážka amalrikán. zařízení pro příjem nemocných dle Ameriky) alveola. a. -ia s (I) zdravotnické zaří­ ku. lit. Am (nazv. amarantové dřevo lená odrůda draselného živce (mikrokli. ambulanci. s hovor. a. vyšetřit alumogel. -y ž (ř) med. léčení poskytované v němocniční aluminóza. v přírodě jako nerost (např. puma ňové. -a s (I) 1. které působí zmnožení alveolus t' alveol (zvětšenou žaludeční sekrecí a urychle.' buněčné blány. (I) (v angl. expr. amalgamovaní. stol.: med. amébóza. telně jedovatá látka obsažená v někt. divadla pického stromu rodu Peltogyne a Copai. a1vikitový příd.Lá-] néskl. z tropické Ameriky. a islám. amarantově přísl. a. (I) kniŽ. které podle řec. -u m (arab + ř) odb. nokožců.-y ž (I) fon. hotepa IV. statečná žena. zbarvený papoušek rodu Amazona. barvy žena s mužskými vlastnostmi. a. k němuž k výrobě ozdobných předmětů . v jejichž zá. sladké sicilské víno. expr.záplavami měnit v amalgám 2. telná ztráta zraku. jednoklonný ne. -y ž (ř) med. amaurotický amblygonit [-ny-]. z něhož se přenos děje.i -tý-] . -y ž (I) zool. ná ve voňavkářství. kdy se man. rodu Amaryllis s okrasnými liliovitými kteréhokoli z manželů (op. liter. nosů a usazenin s půdními typy. po- kladním složení převažuje hliník a ~e~ dle švéd. -u m(I + ř) miner. ·yž (incllán) zoo!..jezevec a. třída mě­ reformaci.aluminóza 44 amatol amatovky 45 americký rém se využívá tepla uvolněného při exo. rovina zobrazující v ko. organizmů. konvenčními náměty (nazv.a. s thoriem a vzácnými zemi. (ř) bot. (v 14. zvl. -u m (zkr. jích k urč. (VJ) bist. voskovitá vonná úplavice. Ameriky (nazv. -vek. llIIlerický příd.. zv. jamo [já-] (v mariáši) ohlášení před­ hybující se lalokovými panožkami. vý příd. norek a. nepřímý odkaz k hist. vorvanina 2 2. jiných částí těla nogenový příd. a 17. vodnatý síran sodíku a železa ze ambiciózní příd. (op. červená odrůda mus. žijící nevnímá světlo. alveolitis [-ty-].a. meridiem. -ey ž (ř) med. slitina rtuti s jedním n. (VJ) hud. sekta svobodného film. že protihráč prohraje oboje hlá. milenec luenu a dusičnanu amonného užívaná ambivalentní příd. lingv. něním. stvem aj. ambo. půdy jejichž vývoj je ~ spojovat. myto!. a. jejíž jeden druh. zánět zubního lůžka (alve. dru. předmětu (ambiva.-ež (I) geol.. liturgické aklamacen. . měnlivy. a 17. osobě n. speara k výrobě nábytku a intarzií. -e ž (I) často mn. -u m(arab) geol. podle tamějšího biskupa amen citosI. laskavec 2. v symbióze s kůrovci v chodbičkách ve > amenorea. ření. alveolára. ambitus. drobný pestře výkon. -nse. příslušník lid. pro americium amarelka. budova) velvysla. předmětu ambulanční příd. i dílo W. zubodásňová kacířské středověké sekty stoupenců něj. cházející z tropické Afriky a Austrálie. průsvitný n. rost. pošta vla- prostředků. hud. vičnou. ambrózic. po. na zaobleném vrcholu homolovitých věží amarena. -u m (ř) miner. -na m (I) chovanec alumnátu nami (nazv. rozsah hlasu n. fosilní prys~ měňavkovitý: a-é. -u m (ř) 1. zprav. odbornou činnost: to vypracoval v prostoru. vztahující se k USA.) ze záliby. vysílač radioamatérský. nižší k plnění střeliva za 1. ré se připisovala moc získat lásku (ná. pouŽív. a odb. snaha vynik. sodíkem. alu. odb. -e ž (I) med. měsí hafnia.: amalgamovat ned. ctižádost. kniŽ. ambulance. -Um(ř) biochem. vém skle ameHorace. arnrhele amberit J. kt. -a m (t) ob. amant. pře­ jako pokojová da ovlivňování akustických prostorů pokrm vůbec. pracov.: a. -i ž kniž. alumosilikáty. léky vzácné housle vyrobené v houslařských slný ap. zakládané zvl. amatérství. amazonit [-ny-].. tónový rozsah melodie torium. sedlová jednokolej. el. 'kázání. -a m (amatérka.: a. alumQIŮt [-ny-]. osobě n. zaprášení plic hliní-. k Spojeným . círk. -u m(ř) miner. přen. nemocnice 4. dvojstranný. ník. stol. sídlily při IIÍísto ke čtení bibI. představitele radikál. v řezbářství. ambivalence nosný ap. améHe. chůze (nikoli pacientů na lůžku): a.: Amalrika de Bena. amblyopický zení. c). území povOOňovýchná. unilokalita) ambrózie. zn. amara [-má-].) odb. (dř. smr. amébovitý . aluni· běty 1. mytol. skupiny krausitu (nazv. sthbrem. ve středisku. draslíkem.věr modlitby. alumosilikát.u (umění. surovina k výrobě technicky dů­ amalgám. akutní duševní poru- a. zma- aluze. plány ambroziánský příd. skelně lesklý. ambivalentně přísI. -a m (ř) zool.. se alespoň ambroziový příd. s řadami papil n. gel hydroxidu hliní. vztah dvou fon. žících k hmatu a pohybu toxické . a-á 2. červe­ ambasador. n. landsbergit). amébová dyzenterie zásaditý síran draslíku a hliníku. pův.příd. mandloně a višně se člověk upírá a jehož chce dosáhnout: ambrotypie. aluminózní alvikit. ambon. ambrový t ambra meliorace. alumnátní příd. amatérství (op. -y ž (ř) bojovná. červenohnědá fosilní pryskyřice ších mnohobuněčných živočichů.' a1ycbna. mě­ mik. po. ňavka. pouŽív. rej em] zkr. (podle bájného kmene bojovných Ama. skupiny ttansuranů.. odrůda zirkonu s pří­ v Africe. an1ébiáza tých hlim'kem alžbětinskýpříd. sanitní vůz. -e ž (ř) med. -e ž (ř) bot. nící (školm') učebny. ambulatorní příd. ctižádos. Amamy. ký příd. závěr modlitby n. zboží) látka získávaná ze střev vorvaně. amébovitý: a.) kolodiové ne. prodej v stáncích ap. podle pův. měnící místo. dásňový výstupek u hor. šedě vyvolané obrázky na tma. Ameiva žijící ve Střední a Již. bot. -u m (VJ) miner. (VJ) kladné povahy). spojit kov se rtutí. uměle při­ ní). ústavhí). (VJ) 1. nitizační pAd. u křesťanských bazilik. uŽív. k ústavnímu ošetřování 2. chuť k pití. u nás chovaný v klecích [-ty-] příd. . -u m (I) miner.. n. ambulatorium. a. vání.: fon. amatérizmus. hud. styl směr bližně stejně obratný na pravou i levou diecézi (nazv.. ambivalent. al. dvojice. rostlina rodu Ama. zn. kt. pův. 1. že člověk je přibližně stejně ambrozie. a-u ambivalence. pře­ příd. tech. a. 1) amanuensis [-zi-]. alura. amarela. která s nimi tvoří slitiny (amalgámy). holocén amalgamace. vyznačující se ne. zích muchomůrek. -u m (ř) bioI. ambra. složená převážně z kalcitu (nazv. velký. i dok. prvok s tělem bez pevné na půdotvornýchminerálů. -ia s (l)geol. přeměňovat. a-y zast. pokrýt amatér.. hinduistických chrámů k němuž se při kvašení přidávají listy nout' uplatnit se.). z přelomu 16. -e ž (ř) sděl.. hlinitokřemičitany Grena) butleritu. četin.. -tidy ž (I) med.. naleziště u Alve ranthus. synte. ní podzemní vody. anti. amanitin [-nytY-i -tý-]. kontextu' začleněný do stavby t amalgámový amalgám sportu aj. textů (pův. -u m (I) arcbil. přen. vahy) souhláska (t. dvojsmy. a-ájedle veolární2 příd. -y ž (sanskrt) arcbit. . typ laterality zále. provo. podle amarant.. amentní příd. jantar. vynechávání men- literárního díla. -u. město Amen. souhlásky alveolární (dásňo­ ního panteizmu (zv.dodnes).: a. 1. -u m (VJ) geol. Americe klasu. amazoňan. -e ž (I) řidč. !lJBericium{~rH. nějaký a. -a m (VJ) zool. smíšenina trinitroto. ambrit.přísaha. vyvřelá žilná hornina ným vstřebáváním) amauróza. ambasáda. zrcadlo věnuje něčem.. biofonní příd. ní péči. div.. subtropická rostlina želé mohou libovolně usídlit u rodičů roste u nás jako karanténní plevel konec: Oje s' ním. amarant. případ. užíva. Ameriky. vrstvou amalgámu: a. ambrit ambroid. amandina [-dý-]. jedním kanálem přenáší signál odpoví. amare "milo.. z tropické Již.přeměna a.. -u m (ř) oůner. zahrady. úplavice tropické parazitámí střevní tický korund připravovaný elektrickým lorimetrickém prostoru místo barev amarantový příd. améboeyt. nemelodický alurgit. jejíž vozidlo se po. amberit. am. -ia s (VJ) chem. lahodný i místní orienmce a halucinacemi. něžně s dužninou mdle žlutavou a s lahodně na. nátisk 2.keramohalit. ámalaka. příd. způsob zís. mající sou-' ambulantní 1>říd. -u m (VJ) oůner. lingv. ambula. -í s tech. a odb. břehu Černého moře) křesťanských chrámech) amébiáza. záležící v současně proje. krm bohů: a. pošt. vědě. kovým prachem. ce (kontinentu): bot. a1vitový příd. vzácný troj.: a. cíl. nemocných schopných chůze. technice. ameliorační příd. soubor veškerých usazenin uložených kávání drahých kovů působením rtuti. hodnotu (i proti. mladší řené kovovým amalgámem ovládající umění egyptské Nové říše ruku Ambrože). -y ž (ř) zool. chorál amelodický (-dy-] příd. v muchomůrce amatky . n. též amazonský kámen (podle čísel. kamenný disk kyslou chutí. systém stava trubic vyplněných tekutinou u ost. tými nícími latami drobných kvítků. v Norsku). alveodentální příd. jako sušidlo a1weg. ze Sev.rostlin. pohyb hornin postihující zejm. souhlásky dás. ne z povolání (op. teI1t1itové svařová. středisko pro docházející pacienty.) zahrnující mj. svět.. amea(a. dásňová. a-é houby žijící tenost. alunit nicová rychlodráha. snížení zrakové os. alundum. proměnlivého tvaru. -y ž (atab) 1. duglaska. klonný nerost. o nulovém jasu červený s nádechem do fialova: a-á zonek. pro vyšetřování a ošetřování. ~u m (I + ř) miner. -lu ID (I) anat. dopoledne ný ambažúra. kte. fera hnědé až lososově červené barvy. (I) mající ambice. -u m (VJ) miner.popř. v křesť. ambróziový. vzácná ze. týkající se vyšetřo­ tennické reakci termitu (směsi kysliční­ lární" souhláska (d.. později u klášterních budov a poutních zení. Novém zákoně výraz potvrzující slova útvar čtvrtohor (8{)()O. (VJ) hist. měňavkovitě pohyb- na k výrobě kamence. trvalá a nevyléči­ lenci). alumonit. žící v tom. a. pokladu. př. panožek slou.. obratný na pravou i levou ruku cokvětá rostlina z čeledi Ambrosiaceae. amabile [-má-] přísl. jantar uměle aJdébóza T aniébiáza . -y ž (ř) bot. (ř) kniŽ. Shake. -mu m(f + I)ekol. několika kovy amariUit. -nsa m (I) zast. med. ambulance I: zubnía. používaná v zubním lékařství.. -u m (ř) archil. -e ž (I) kniž. a-é dřevo tvrdé. a odbc zlepšení. alu. amarantit [-ty-]. ·e ž (I) liter. (za vlády Alž. při kt. (ř < arab) tech. -y ž (I) fon. pacient docházející na am- vaziva a zánik plicní tkáně.. melodický): a. (ř) připomínající amébu. geol. alveolus. vřený arkádami do vnitřního dvora n. opál. kniŽ. -mu m (t) pěstování. projevující se ztrátou časové podzemní vody-no . pro žáky bez a1vit. -y ž (I) etn.: a. vrozené nevyvinutí kon- ležitých h1initýc~ solí. amatovky ných citových postojů (sympatie. někdy hanl. bulanci 2. bez alumnát. ambidexter. a nektar. a. trojklonný nu). zdravotnické zaří­ hého druhu na vyskytující se v plicích (sklípek plic. . amalgamační příd. -tek ž pomn. amar s mn. ambona. hub alunitizaee [-nyty-]. amarillito. pův. dýchdnfsklípkové u nás chovaný jako klecní profesionalizmus): olympijské pojetí nástroje. círk. barva. jílové qlinerály aj. (řec. současná existence protichůd­ sanitka 3.. -tra m (I) med. pěvecký ambit. kniŽ. pevná broskvoně. kové a automobilové poštovní kurzy. amatérský příd. hovor. m. -e ž (ř < arab) tech. vojenská (polní) ošetřovna.y skupi. klet- 2. vícekanálový přenos. trqjklonný nerost. nese nízkou jízdní dráhu (nazv. a. obal. živce. Alviku). lingv. drobný pestře zbar. alunogen. -y ž (I) zahr. zbarvený snovačovitý pták rodů Aman. výrazně červené (amarantové) amazonka. ošet- ní . -tu m (I) hud. amébevitěpřísl. kdo neovládá dokonale dající akustickému poli odražených vln dřevě stromů struace (fyziologieké n. 1. (I) farm. onemocnění působené měňavkou úpla- tavením bauxitů ajiných hornin boha. výtv. v žlázách· dina a Poěphita se silným zobákem. -y ž) (t) 1. (např. malá duti. amarnský příd. amalgamace amarylka. tvar pro- křemen n. tupozrakost. alveo. způ­ tem aj. osobní a. a odb. lahodný cha. podle řeky amblyopie. s hus. zá. ve spojitosti s jiným onemoc- určován vysokou kolísající hladinou provést amalgamaci. po. nectví žlutá n. tj. améboidní příd. ambulakrální příd. prostředí) ante purpleheart. -y ž (t) často nm. slang vlaková pošta. ovlivněných přťtt>mností poříč­ amalgamování.. ambivalent. lingv.amébový příd. -u m(ř < arab) odb. slisovaný za vysokých teplot. klencový nerost. amébová alunit[-ny-].) lahodný po-' amenee. a. kovový prvek ze (lalůček žlázový): alveolární! příd. dobrá nálada kyřice podobná jantaru . amatérsky přísl. k amarant 1 2. u níž stávalo hl. Amazonky) trosti oka. války časně dvojí platnost. karet. čtvercový ochoz ote. ambulantn~přísl. alumnus. alveoláry zelené amatol. v bytě ap.-ý ž (ř) fyz. -u ID (I) miner. -e ž (ř) (vřec. amenzalizmus. -e ž (ř) fot. slang (při hře na ambrový příd. vovaných protichůdných citových posto.

amfo. vra. láskyplně n. antická dvojuchá štíhlá jící jejich vlastnosti: alifatické. eltech. a-é ragby. amidopyrin. v Řúně též pro aminoalkohol.amfi. amforový přfd.žijící amortizovat [-ty-] ned. sport. při němž nový jedinec vzniká amonný příd. hromadné pro. amnestovat ned. ragby počtem (ll) hráčů ant. (I) kniž. amor: výtv. mová skupina charakteristická pro ami. a odb. enzym ze skupiny ganizmů. přfd. jako cukrářské podle franc. správce okresu. (zvl. -e ž (I) odb. vyskytující se ve velkém počtu bio. -u m(VJ) sděl. hypermetropie. amorfně vat. amoniak. -e ž (ř) odb. nádoba na olej. složky půdy.i -dý-]. allÚIktyonie [-ny-]. boha lásky Amora) a jeho zobrazení analyzovaná látka. -u m (zkr. normální způsob po. ložený na nich. -vce m(ř) geol. rotační regulátor podléhat. hornblendit bílkovin a syntetických vláken. co) udělo­ amoralista. pův. ametys. vyjád- ametyst. eltech.: a-é soli. i dok. novou. Ampera).j. ohrožení plodu v pozdním těhotenství amorfizmus. amoret. popř. přístroj chač amerikanistiky stopa skládající se ze slabiky nepřízvuč­ amidáza. -ta. derivát fenolu. pravidelný odpis urč. -y ž(ř+č} chem. -rka m zdrob. -u m(I) odb. se studiem a popisem odrůd vinné révy. i dok. amerikanizovat se vají dvě gamety jedinců s rozdt1ným po. zdvojený ap. jako horninotvorné nerosty. první fáze sezna- co) provádět. -mu m (ř + I) kniŽ. magnetického potenci- kamen. a. amonná sůl (hydrogen. -i ž dební) nástroje v dospělosti dýchající plícemi a žijící na zvedajícími místy pro diváky 2. -e ž(VJ + ř) chem. -e ž (ř) med. -u m (I < ř < VJ) a-y chem. a. amfibolit. amoniový příd. lé. hlavonožci s charakteristickou Vápni. zákonného opatření. ampelografie. fyz. nepohlavní množení or. li. k amerika. humerále blána obklopující zárodek suchozem.) a jejich vzájemných dyžky n. ní druhově odlišných chromozomálních syntézu heterocyklických sloučenin milosti nejvyšších. -um(1<ř<VJ} chem. též užitý v jiném jazy. a-y organic. podrobovat se. amorfní pod. jednorázové pro. beztvárnost lení: a. cigareta. tografická vývojka (zkr. lišící se od evr. odb. součást liturgického odě­ amniocentéza [-ny-]. (ve st. zvl. kolem krku. i dok. obor zabývající (bez omezení). amido. podoba. aroma. ampérhodina. vyššími než úrok. dvoja.) tech.: miner. amoniakát [-ny-]. a. fyz. rek. bezbarvá krystalic. dějin. -y ž) kniž. plnokrevm'ku. dluh. logicky' významných sloučenin uhličitan amonný). fyzika A. biol. -a m(it <VJ) řidč. amorek. a. tříslabičná metrická vý přfd. -e ž (ř) zeměd. k měření elektrického proudu (v ampé- amerikanistický [-nysty-] příd. literatury. dvojsmysl založený zprav. výroby. fotbal chovat se jako kyselina n. -e ž (ř) bot. vědní ollor zabývající se zkou. ný: chem. výchylky maximální výchyl- amfibol. klusáků vzniklé v USA. astig. -ia s (ř) biol. ampli- obrněné) vybavené k jízdě po souši i přes amfiteatrálni příd. záznam angličtinu. umoření onový přfd. -Um(ř} 1. . zvíře se dvěma hlavami na protilehlých piny do molekuly organické sloučeniny sadou práškového hliníku (aluminia) aj. ekonomiku. jednotka elek- amerikanista [-ny-]. znak typic. arylem. ku) kultovní sdružení městských obcí padených zvířat před urč. amorfní amplifikace. a. t ampérový ampér amerikanistika [-nysty-]. např. obojživelné vozidlo. koncích těla amino. něžně. v CR prezidenta repub. farmo heterocyklic. eltech. coulomb amerikanizace [-ny-]. typ jazyka a-em síly. ftrmou Ampex). -a m(arab) hist. sport. a odb. jako lék utišují.. -i ž mování a sbližování s objektem erotic- film. daňová a. stoupenec filoz. amfibolo· 26 1). -u m (ř) geol. a-á kamna druh stáložárných amfibolitový příd. lingv. a. -u m (ř) fyz. automobil aj.. sloučeninas vlastnost. amfibrachický příd. jejími deriváty. jevící se ve dvou jsou polykondenzačníprodukty formal. podlehnout amerikanizaci: vy.. ion amfion. a. boj. amer. tlampač. později vnitřní zárodečný obal hmyzu. -mu m (vI) 1. elektrolyt arnfolyt. vědní verš nické dusíkaté sloučeniny silně zásadité amnestie [-ty-].. amorál. amo. aodb. amin. a-y dusíkaté látky odvo. rozkyv.. ta kmitající fyzikální veličiny. -u m (ř) miner. (pův. -y ž (ř) biol. splácení. zn. ampérometrický a zvyků pův. označující slou. -tu. sádek hybrida amidol. uhličitan a. štěpení chem. vinutý pův. amnestický mravním. -u m(VJ + č) fyz. vzadu. americky přísl. -y ž (VJ + č) fyz. vodní překážky. t aOOo. šíře tepo- . zařízení. zeměd. starší jednotka dávání amerického rázu. vozidlo (též v přírodě). amonium [-ny-]. amolet. organických kyselin tvořící např. amidový t amid [-ty-] přfd. nerost ze skupiny am. kt. pro kapaliny (asi aminopeptidáza [-ty-]. ostře přen. amonizační přfd. nemorální: a. v mladších prvohorách a v druhohorách dět. velmi rozšířené amnézie. zn. podrobit se. solích 2. průmyslu (barviv. zym ve střevní sliznici katalyzující hyd. v nichž byl atom vodíku zapáchající plyn. nedbající na zásady ampicilin. a. amnestický J. log. amixie. amnio. zesilovat. amorfnost. -u m (ř + arab) chem. dvojstranný: chem. pouŽív. rakterizující systém. dlouhé. podoba. Eskymáků aj. -u m (I) círk. amplifikač. foterní ion více atomů vodt'ku alkylem n. -a. -y ž (ř) biochem. psací stůl s uzavírací žaluzií. fyz. sumy z hodnoty pracovních prostředků elektronka se zkříženými poli na deci- liny. postoj. -y ž (ř) chem. allÚunixie. aminocukr. pevnou strukturu. -u m(mal) med. a. obojživelný: a-é rost. Az dí n. amfiont. a-é azbesty. amplituda. v názvech výrob. amonium 2 ampérometrie. budov.ústavních orgánů. vyvřelá hlubin. milost. rozdílných lístků na spodní straně 10. zvětšení. aOOoly. am. tok. a-y sa.a-é vozidlo mi kyselými n. amplllIkovat ned. kultury aj. amidostom6za. na z dusičnanu amonného (ledku) s pří­ sklo. -e ž (I) kniŽ.(ř) v slož. -u m (ř) chem. lhostejný k nim. amok.amerika 46 aminokyselina aminopeptidáza 47 amplituda státům americkým: a. dusičnan. -a m (ř) paleont. -u m(zkr. listinu. přímé dělení jádra buň­ amonizace [-ny-]. hlavního rozmnožování. zené od amoniaku náhradou jednoho n. -e ž (ř) hist. -e ž (I < ř < VJ + I) biol. obyvatel Ameriky (indiá. amplifikátor. amor. automobilových per) stava měr absolutní nemetrická sousta. filoz. společenské ampérzávit.: a-á barva nafialovělá amfisbena. amoniakální amortizace [-ty-]. (VJ) (koho. zesilovač: páka je amfi·. amid. předmět americké amfibolovec. lingv. ve st.ekon. vý příd.umořovat. amiant. liky 2. soustava aktivních sou- ký. ní poruchy tvar. druh penicilinu s širo- ký pro způsob života v USA ké a dlouhé hrudi. -e ž (ř) med. obojživelné letadlo. vládnoucí konvenční morálky pexový příd. a-y orga. částek k zesilování proudů a napětí amfibie [-fí-]. zesilující zvuk. dusíkatá ato. -ia s (I < ř < VJ) 1. amfolyt. amorálnost. amorálně přfsl. umoření. -y ž (ř + I) med. amerika. -e ž (ř) biol. reproduktor. -y m(amerikanistka. které jsou výchozími látkami pro minutí trestů za urč. (koho. a-é amoroso [-ózo] přfsl. -u m (um) farm. chem. amfoterní přfd. jako zásada aminoplast. s výbušnými aromatickými nitrolátkami. (co) prová- va uŽív.. dehydu s močovinou n. tech. příhodou. víno 2. odb. obratlovec s amfiteátr. -e ž (ř) 1. morálním zásadám. fialová průhledná mu se sloupovými předsíněmi vpředu i čiv aj.listnatýchjátrovek. ampérový přfd. vnitřní plodová mravnosti. amonitový příd. miner. a odb. k amerikanista dlouhé a krátké. aminokyselina. kého zájmu ned. né. chem. 4. M. stylistická a. a-y skupina křemiči. schopnost látky _ rolytické štěpení peptidů tou schránkou spirálně stočenou. též cí proti nim. amortizační přfd. přízvučné a nepřízvučné n. člo­ amplektace. beztvarost. tlumič (ná- pický pro společnostv USA. umožňuje přistávat na vodě i na obdobným stupňovitým hledištěm (též aminobenzen.. amoleta. zn. amonirIkační přfd. -e ž (VJ) dodání. vozidel ap. ekon. žije v žaludcích na. a. anilin médium užívá amoniaku. trhavina z dusičnanu amonného (ledku) a. -u m (ř) liter. né (krystalické) uspořádání částic (např. -y ž (ř + č) chem. -u m (ř) miner. povahy. opotřebovánípři výrobě a provozu 3. bezpečnostní řit: peněž. stavební jednotky bílkovin urču­ rozklad organických látek obsahujících úřední prohlášení listiny (dokladu. -u m (I + ř) sděl. -e ž (ř) 1. zesí- ametropie. -u m (I + ř) eltech. tříslabičná metrická amikt. obojaký. tanů v přírodě velmi rozšířených hlavně jednotka objemu. ion hybů jako příznak nervových chorob šetřovací metoda k rozpoznání stupně motiv ve výtv. geol.) amfiprostylos. rys. -y ž (I) 1. tzv. v chalífátu. -u m (ř) miner. amfoterně přísl. významné v chem. kation v amonných trického proudu. oboustranný prostylos ny. amoralizmu torického napětí. zápasy gladiátorů ap. umění s rychlou odezvou a velkým zesílením stěhovalci se a-ali nesoucí kladný i záporný elektrický ná. přfd. amplion. se uvolňuje trického náboje. razů a kmitů. na podobách. udělit amnestii kdo nedbá zásad mravnosti. a. -y ž (ř) vet. kým uplatněním amerikanizovat [-ny-] ned. (ř) práv. amfigonie [-ny-]. tekutá hnojiva z roztoků dusíka.. charidy obsahující v molekule místo jed. netický záznam obrazového signálu (vy- amerikanizmus [-ny-]. věk..: chem. jako pouŽív. základní jednotka elek- ků. a. amfibrach. amorální člověk. -u m (ř) liter. cen. elektroche- obor zabývající se zkoumáním americ. jící se angl. žedné šílenství jako projev akutní dušev. ter. hanl. dějin. -e ž (ř) med. při kt. -e ž (ř) geol. ámil. jehož součástí je máním jazyka. jednají. amnioskopie [-ny-]. plán ka z rovnovážné polohy. -u m (ř + n < orient) chem.J. Řec­ vlasovkou husí. přeměněná hornina předmětů. (I < ř <VJ) chem. stopa skládající se ze slabiky přízvučné. (ř) kniŽ. na amfibol vatelný. kultury amfigastrie. titul správmllo úředníka ských živočichů. krát.. zprav. As.. Římě) tické. filmové prostranství s nou chladicí stroje v nichž se jako chladicí ně.literatury. heraldické aminace. spodní líst. -u m (ř) chem. neza. zvětšo­ proměnlivou teplotou těla. chrá. -u m(živ. úrazem: retrográdní a. nemající určitý přírůstku anodového napětí k přírůstku matizmus 2 aj. omeleta. mění signály elek- souši. -u m(a < I) zařízení reprodukující suchu.) pro jejich metrových a centimetrových vlnách amfibiont. nost. zeměd. -lu m (ř) archit. pohlavní roz. jejichž základem amonit [-ny-] -u m (zkr. první část s význ.) za neplatnou. a. při němž splý. hra pěstovaná v USA. amfidiploidie [-dy-dy-]. dt. eltech. en. první část označující chem. složená převážně z amfibolu a živce. trestné činy cestou amonolýza. zeměd. dusík bakteriemi za uvolňování amo. magnetického P9tenciálu a magnetomo- přizpůsobování americkému prostře­ něk) onemocnění hus způsobené parazitem ná chorobou n. . -mu m (ř) kniž. látka kt. okřídlená dětská postava Amora jako amplidyn. -e ž (ř) biol. a-á břid­ amfoterita. navzájem prostorově oddělený. maximální hodno- obojživelný organizmus živočišný n.provéstamortizaci. aminový přfd. s plnivy k lisování tvarovaných užívaná v průmyslové trhací technice. čpavek. ztráta paměti způsobe­ konvenční morálky. přes ramena a zkřížený na amnion [-ny-]. nemá pravidel. aminů ná na měření proudu jako veličiny cha- USA 2. hlavím amimie. -u m(ř) chem. optická vy. amonalový přfd. ekon. polosyntetic- kovém prostředí 2. (it) hud. ztráta mimických po.: a. Řecku) okrouhlá sloučeniny s aminovou skupinou amoniak [-ny-]. rozkmit: a. lingv. mická metoda odměrné analýzy založe- ké angličtiny. a. -u m(ř}chem.: a. -y ž (ř) biochem. společenské morálky. mě skupiny karboxylové skupinu ami. práv. její zředěný vodný roz. rostlinný amfora. by působením amoniaku n. a-é kyseli. zvuku. elekt- ním. zvl. am- jazykový prvek typický pro americkou allÚunakr. Ah -y ž) odborník v amerikanistice. elektronky poměr vosti oka (myopie. stav ldtky. umořování. obdobná přednášková síň. beztvár. (umělá hnojiva). se stupňovitě se váty alkoholů. např. zvětšit. -y ž (VJ) 1. hydroláz z mateřského jedince bez oplození čeniny obsahující kation NH. -e ž(l} 1. způsob života ty. roakustický měnič. -u m (ř) chem.: a. kolem význačné svatyně: delfská a. ní přfd. voda (plynárenská) splacení dluhu pravidelnými splátkami trické na akustické.) chem. amfoterní elektrolyt.umo­ lice ragbyová sport. vrstvených desek aj. klusák plemeno homonymních obratech látky chovající se jako kyseliny n. -e ž (ř) biol. amnézie chlorid a. prostředí. vaz. a. potr. amnestijní přfd. řízení.: chem. zool.) tech. zásaditými podle reakce ké sloučeninyobsahující v molekule kro. neschopnost upamatovat se na události amoralizmus. též americkému způsobu života. -e ž (ř) blol. hlavy státu. (ř) kniž. zásady. amoniakový přfd. amfion. ovčí blána. třetí řada tvarově ká látka.: chem. vu. bezbarvý. -e ž (ř) chem. -u m (VJ + ř) fyz. do. chorobná zuřivost. ampérsekunda. (ztracenou) vkladní knížku a pravidlem o skládání hráčů protivm'ka . amfibolie. tých solí dosycovaných amoniakem (strojů. čtyřhranný šátek kladený pod albu vyšetření plodové vody za těhotenství amorální pod. drahokamová odrůda křemene. salmiak. napětí mřížky. -y ž (VJ + I) fyz.lnež. uŽív. amfiteatrálněpřísl. .práv. nepřízvučné a přízvučné n. typ řec. ampér. pyroxenů. vyjadřující gramatické vztahy a kate. přeměna fibolových azbestů. co odporuje ampex. -e ž (I < ř <VJ) chem. jako fo. dvojsmysl 1. kt. hydroxid zinečnatý) ty teplem tvrditelné. provést amerikanizaci: a. -y m (amoralistka. ampénnetr. kt. bezpečnostní trhavi. -u m(VJ) fyz. a-i vymřelí amortizér [-ty-]. zařízení pro mag- amerikanizační příd. práv. i dok. biochemický pochod. -y ž (ř) řecké mytol. né hydroxylové skupiny aminoskupinu koordinační sloučeniny s amoniakem. med. většina polymerů).(ř) v slož. omelet. a. zesílit: a-ané (hu- larválním stadiu žábrami a žijící ve vodě. elektrického náboje. amitotický [-ty-] přfd. -u m(ř) chem. odmítání morálních norem. -y ž (ř) 1. krátké. slouče­ gorie pomocí slovosledu a spojení slov. ké antibiotikum. amfibolizace. množování (splýváním pohlavních bu. ampelografický přfd. a-á sou. a-á skupina aminoskupina amonal. ne.. a. álu a magnetomotorického napětí (nazv. letadlo se zaříze­ hové divadelní. -t) (ř) blol. ného papíru ap. zesilovací amfibický příd. z amid + fenol) minutí daňových nedoplatků na základě v podobě jinocha s lukem a šípy.: chem. heterocyklické a-y niaku. ná hornina složená převážně z amfibolu. lorni. zejm.. dvoustranný. síran a. (dluhu) 2. odb. kniŽ. přizpůsobení. (ř + I) kniž. tový příd. stálý radikál NH4 . rech) nistika.). půlkru­ vázaný na uhlík nahrazen aminoskupi. a-y plastické hmo. amidin [-dy. zavedení aminosku. ky. ny. ření s hromaděním výrazů. -u m (f < I) tech. tický [-ty-] příd. amiantový přfd. peněž. -e ž(ř} med. tech. -y ž (ř) chem. nejvyšší berní úředník v provinciích nální přfd. med. -u m (ř + arab) chem. aminoskupina. obojživelník 2.. amonitikace [-ny-]. vada refrakce. technicky zužitko. přísl. -a m (VJ) symbol lásky (podle řím. zn. odběr a popř. -y ž (VJ) hovor. (ve st.: tech. a odb. dýchající v otevřená stavba divadelní. ion A. v USA. i dok. amplitron. beztvarý. a. a-y deri. zdvoje. nerostů. základ amitóza. jednotka vztahů ky ká organická látka uŽív. nina dusíku s vodíkem. věštbách) dvojznačná výpověď 2. amonit [-ny-]. styl bezvýrazný. chem. cí bolest a zmírňujícfhorečku vat. v (např. poslu. a-á titrace nů. a-y dusíkaté deriváty aminový i amin droždí.

rozdíl mezi maximem a amylofilní příd. obvyklým významovým paralelám n. anacionálně přísl.. stol. anabo. anagramo. zastaralý: a-é ná. k anakreontika. -y ž (ř) liter. -y ž (ř) chem. aerobiont). anaerob. podle archeol. k anabap. amyloly. tik. da zkoumání. právění: psát si. (ř + I) kniž. (v dalekohledu nitkového dálkoměru) analogie. vzácněji ztráta smyslu pro hudbu. básní. hloupý člověk vůbec n. (ř) chem. -a m (anakreontička. (ř) kyb. biochem. -u m (ř) lingv. se vyvíjet. větví v škrob (zásobní) nost. meteor. v době rokoka. při němž vznikají dex. sbírka vybraných právního řádu pro případ. úsudek for- faktoru. analgeticky přísl. a-é enzymy bez přístupu vzdušného kyslíku (op. 2. muzikální). k analista. anabaptizmus [-ty-]. -u m (ř) chem. a. Americe rické události v chronologickém pořadí analytický [-ty-] příd. v daném oboru vytvořit analogii. antická a středověká ces. kl. anoxybióza. obv. figura záležící v opako. nohu.česám místo češi. izotop radonu anafora. -y ž (ř) med. -y ž) (ř)l. analfabet. v doplňkových barvách poskytuje pro. oka s (ř) farm.. orga. tokřemičitan sodný. ho jména přesmyčkou (např. (pův. kdy další část analistický [-ty-] příď.. -i ž v slově základním. a-á modula. s jeho případem. anaerobiont. analfabetizmus [-ty-]. anaglyf. básníkaAnakreonta (z 6. -u m (ř) chem. a-á meto- amylacetát [-11 a-]. fyz. např. -y ž (ř) chem. analékta. která působí na organizmus. vypravovat o něčem vozená od pentanu. voňavky a léči.) zastánce amrhele. amyloidní příd. tizmus. význanrná surovina a rozpouš.lnež. . anály. do- amputační příd. anafylaktický [-ty-] příd. chota ma raného log. -ta. v názvech oborů. analaktický [-ty-] příd. 4. -i ž ce prováděná změnou amplitudy kmitů amylograf. El Car . ekol. žlutý až pisujících dva vzájenrně nezávislé fyzi- zatavená lahvička s lékem: injekční a. kt. eneolitická amylopektin [-ty.. dítě. -a. enzym štěpící škrob svalstva Uejichž zneužívání u sportovců ní sochařský výtvor na nosné ploše. -e ž (ř + Vl) med. zující na předcházející kontext n. anadiploze [-dy-]. pochod z ciziny domů anafylaktogen. (ř) řidč. tem. anakreontika lingv. kladní hmotě. kdy se rozštěpené dceřiné chromozomy něj.. v časoměrné metri. léčivo ké reakce storový dojem anakruze. a. ce amyloidóza vo vyskytující se na posledních pozicích i k zesílení zvukomalebnosti (např. metoda vytváření ana. zevšeobecněním někt. -mu m (ř) náb. sekty vyznávající anabap. zie oslavující lásku a víno podle vzoru sférického tlaku za daný časový interval koncentrující se na analýzu jazyka běž­ amylnatý příd. konečníku. anaglyfický příd. stano..: a. vodnatý hlini. anacionalistický [-ty-] příd. amyl. -u m (ř) miner. anabióza. na léčiva n. -í analogon. stahování ryb žijí. anagramonym. jící psaní i a y po sykavkách v koncov. práva uplatnění obecných zásad urč. anadromie. (I) anat. člo­ analcimit. a-á geometrie. -e ž (ř) med. div. olivinický čedič ho předpisu pro obdobný případ. kata. k ampule 1: med. kt. dieglyf) 2. ukládání amyloi. analisticky přísl. -tidy ž (ř) med. nost. na slov) vzniklé přeskupením písmen ného úhlu a kt. ná. kovu na olej. posunují k pólům vřeténka než kam skutečně patří 2. a. med.) glyfů. vzájemné poznání osob na dlou. a-é zobrazení vyja- dysmuzie. -e ž (I) med. -u m (ř) lingv. nestálé látky 2.i -tý-]. -u m (ř) biol. předrážka logie (kosi jako hadi). zvláštní látka bíl. amylový příd. -e ž (ř) liter. (ř) k analogie.. vysazovaná tizmus. -u m (ř) potr. na metodě rozboru sloučeniny s amylovou skupinou způsobení nepříznivým podmínkám. nápoje. lizmu a zastavením růstu jako projev při­ cí do naší Galaxie. vod analogového signálu na číslicový amygdalin. biol. princip hádanky. a-é reakce zajiš. anacionál. korespondence rozumu s nižšími vitál- nopharyngodon. dromie). průmyslu. anaerobní příd. -u m(Vl) archeol. člo­ analogista. log. vyznání křesťanské sekty vzniklé v době pud ce záměna slabiky dlouhé za krátkou v ňující bolest. dlouhá. -y ž (ř + I) meteor. -y ž (ř + I) med. -u m (ř) odb. ztráta vní. med. -y ž (Vl) liter. amylolýza. ob. jeho významo. erotika. se nosí zprav. dul ve tkáních. a-á filozofie směr filoz. anafronta. mat. Karel) příd. tek. vyjadřovat. ob. sobu dosahování sexuální slasti analýzy. orga- nou keramikorr s litým geometrickým ná kladný proces organického materiálu dělského obyvatelstva v Egyptě v helé. degenera. a-á poezie poe. kniŽ. -u m (ř + I) chem. ontská poezie analobara. ství sel) analogické fyzikální veličiny (op. stadium (podle Freuda) druhé ze stadií chemického složení látek. analogie. -a. a. rostliny tvořící asi.. vyvolávající anafylaxi drom) škození nervových vláken n. anal· vyjádřit v analogiích amulet. -y m (ř) (v 19. nizmů. prsu. kniŽ. a-číslicový převodník kt. -y ž (i) způsob historické. letrvajících hnisavých chorobných sta. n. jedovatý hete. měsíc. k anal.. (ř) pych. [-ty-]. ryby základě anagramu vytvořený z osobní. dalekohled to je a. věk žijící z důvodů náboženských v osa. rob. i dok. anadromní příd. žijící v Již. -u m (ř) 1. ného oddělení od matky (separační syn. analgetický [-ty-] příd. malá vyráběný z neklížené čisté celulózy. nevzdělaný. negramotnost. a. vlažnost. a. amuzikálnost. 1. chemicky kovinné povahy vznikající v těle při dé. amyotrofický příd. -u m (řl geol. med. shoda základních matema- va 3. nedůrazný začátek verše. an-Ť a. (ř) biochem. zákona uplatnění právní- části těla: a. -u m (ř + arab) chem. -y ž(šp) zool. v právních normách ani obdobu. rationis [-cióny-] amur. ob. nehudeb. filoz. se sociál. vlastnost anaerob. -i ž křest dospělých. osoby do jiné doby. zast. amputovat ned. analogic- amplitudový příd. (Vl) liter. průběžné (kronikář­ roglykosid obsažený zejm. při pozorování brýlemi se skly a jeho helénistických napodobitelů. stol. součást škrobu. lizmus nou frekvence genů v populaci. události. výtv. negramotný analogického pravopisu (Dobrovského) amt. amputaci něčeho: a. anakuzie. př. psych. užívaný jako obalový papír na potravi. vlažný. vývojové řady během fylogene. -u m (ř) biochem. kaprovitá ryba rodu Cte. -u m (ř) chem. rozdíl od amylopektinu) ve vodě rozpust. anachórétský příd. -am (analfabetka. se na začátku věty opakuje slo. původem z Číny. křídla dekorem (nazv. průmysl ťující syntézu složek živé hmoty. syntetický): a. sobením enzymů. dvojbarev. přecitlivělost or. anagram. ve vzorku ana. tlaku vzduchu aj. chorobný nedosta. jev ap. přen. -mu m (ř) 1. (na bez přístupu kyslíku. a. -e ž (ř) voj. syntetická část metabolizmu. úsudek lo- den.: a-é sklo ny. tzv.. anakre. chorobné ubývání anafáze. ze. a-á meto- amylalkohol [-11 a-]. a. analcimový sati . -kt spomn. ky přesouvá do svislé osy přístroje.. erobiotický [-ty-] příd.) změna v po. amarelka amylový t amyl ních organizmů záležící v schopnosti žít anachronický [-ny-]. názor. maltóza. týkající se vývodu (op. nové slovo (skupi. a-á deprese utišující. k 2. -ga s (ř) 1. a-á psy- . anachóréta. hodárný účinek An chem. změna vlastností ta. jiný bla. zející. analfabetství. co) tvořit. zjištěná shod- nosné frekvence.: a. -e ž (ř) lingv. ganizmu k cizorodé bílkovině. ra. oka s (ř+ Vl) farm. savců. operativní odstranění amyloidóza. velký hroznýšovitý ho podání (v análech) zařazující histo. vlastností mezi netotožnými ampule. analát. -y ž (ř) biochem. diferenciálních rovnic po- ampulka. analogičnost.. obsahující amyl v urč. glukóza. později u Shakespeara aj. a. -u m (ř) chem. pseudonym na hnědý krychlový nerost. př. (ř) opt. obdoba. nezvratnou změ­ -y ž) (Vl) básník tvořící v duchu anakre. kt. žije mělosti odříkavým způsobem života. tech. mi. -mu m (ř) biochem. opakování téhož výrazu k vyjádření pro. vznesmo podle periferně uložené části někt.) analogický příd. kt. figura využívající omezený. utišující. k jinému. líbená zvl. hanl. oka s (ř) farm. též z ž) (ř) člen náb.l. -mu m (ř + I) řidč. _anagnorize. a-y. ků. obdoba. veršů nosti) gramotný 2. první část označující chem. pšenice) opět rodní lhostejnost. -y ž zdrob. putování vůbec. anakreontiky vývoje jedince podle převládajícího způ­ da užívající prostředků matematické fatickýalkohol. -ů mpomn. (I) (co) provádět. ný. hrdlem. jev. analgie. po. zmírňující bolest kyb. ská konečníku. hanl. článků ap.) účastník anachóréze. sud nebyl právní normou zachycen. na krku a jemuž se svaloviny. stupni) (op. rytmicky kách a příponách podle gramatické ana- minimem teploty. anacidita [-dy-]. ž (dán) (v Dán. patřící do dané doby. vyšinutí z vazby analistika [-ty-]. obdoba ob- tovní i liturgická kulová nádobka ze skla vech. po. (ř) med. anabaptista [-ty-]. a. zánět mandlí spletitá cesta.i -tý-]. -e ž (ř) blol. kladení fabetsky přísl. prudká větného schématu v jiné. -y m (ř) hist. po. -y ž (ř) blol. organizmus. -e ž (ř) liter. kvátní (formalizované) vědecké jazyky amylnitrit [-ny-]. při kt. lék tou fyzikální veličinou. -e ž (ř) zool. obdobný. anabolizmus. rostlinný pergamen věty předcházející vy slávy v Halasově básni) 2. se pomocí zvláštní čoč­ předměty (objekty). dokazovaná n. med.l. novokřtěnectví vzduchu nad frontální plochou vznikající u malých dětí v důsledku ra. a-aný prst tický [-ty-] příd. učení. změna původního analista. jektů na základě společnýchcharakteris- n. analfabetický [-ty-] příd. -y vání stejných slov na začátku vět. -e ž (ř) výtv. vněgalaktický anakreontik: liter. latentní forma života sérem). zastavárna amylóza. -u m(n) zast. vyplouvající z mořského prostředí. zprav. (pův. forma odboje země­ analeptikum [-ty-]. a. případ a. -e ž (I) ob. proces mikrobiální roz. zaostalý. -a m(Vl) zool. v střec. gický typ sylogizmu. -u m (ř) chem. anakreontický [-ty-] příd. anální příd. -e ž (ř) existující n. vená složka. jednovazná skupina od. log. [-ty-] příd. a. optický bod. a. letopisy 2. anafylaxe. ná slabika mluvnľho taktu n. projevující se např. zmír. geod. nemá amratien [-ty-]. ae. -e ž (ř) liter. rok 3. a-á situace. se stejnými hodnotami vzestupu atmo. u brambor. a-á poezie anakreont. na jednodušší cukry je stíháno jako dopink) loreliéf (op. přežitek (z hlediska součas­ fabetizmus 1. dřující hodnotu proměnné (čísla) spoji- amuzikální příd (ř + I) hudebně nenadaný reformace ve střední Evropě. (ř) lingv. ampule 48 anaglyf anaglyfie 49 analytický vé vlny 2. bod ky přísl. xonu n. amylnatý. naprostý ne. anachronistický věk neznalý čtení a psaní. gie 2. tvaru vli- ampulkový příd. často ozdobný před­ amyotrofie. též s využitím v poezii k ne. (ř) týkající se analýzy.n. -y ž (ř) meteor. ňováním: a. signál. amyloidní degenerace v němž žijí. diafora2. digitální). amplitudově přísl. kt. (ř) bot. na) tělu cizorodá. s jiným. je vrcholem dálkoměr­ nost někt. anabolic. anachronizmus [-ny-]. otvor. zvyšující činnost životně důležitých or. "e ž (ř) med. med. -y m (anabaptistka. práv. oka s (ř) farm. v vem slova tvarů obdobných (např.. související s vyprazd. -e ž (ř) hist. k zjišťování jakosti žita a žitné mouky anacionální příd.: med.. běžně mluveného jazyka. ester kyseli. čára spojující místa rou lze rozvinout v mocninnou řadu..: sděl. záležící v útěku z místa analfabet. mat. přesmyčky. -mu m (ř) neznalost analogový příd. se původem liší (např. laboratorní přístroj anacionální hou dobu předtím odloučených ap. zaostalý. anakolut. anachóréze. v hořkých spojený s překážkami a boji (podle hist.(ř) v slož.: blol. štěpení škrobu pů­ dronrní) anachórét. ana. obdobné osobní a jiné záznamy n. pentanol zvyšující tvorbu bílkovinné hmoty. úsudku dítěte. analogizovat ned. a-ka látky nového orgánu aj. takový předmět: a. (ř) astro nenáležejí. (ř) jsoucí anachronizmem. počítač který pou- i u nás do kaprových rybníků anabaptistický [-tysty-] příd. zn. lék funkční a tvarová shoda orgánů n. chem. a-á funkce kte- uŽív. omezený. extragalaktický. 20.lingv. če­ amputace. končetiny. v chem. lyzované látky tických. liter. řitní. k analisti. jevu. -u m (ř) med. provést triny. k bez ohledu na jejich věcné souvislosti založený na analýze. a. baňatá nádobka s úzkým amyloid'. k analfabet.. složité imunitní reakce způsobená vniknutím věty nenavazuje správně na část předchá­ ka. polygr. letopisec bez zřetele k jejich věcným souvislos- amygdalitida [-ty. a. např. ne. -t) (ř) biol. amyloidový příd. amuzický příd. úřad. analogově přísl. nizmy. anabáze. mogalaktický. -e ž (I) 1. první nepřízvuč. (I) 1. kniŽ. a-á chemie zabývající se zjišťováním tědlo pro chem. novokřtěnec anaforický příd. naleziště amyloplast. kt. národně lhostej. s analfabetizmus gický předmět. nevzdělaný. speciální složka probíhající bez přístupu vzduchu nistickém období a za římské nadvlády gánů ptáků. anacionál. za milací v listech škrob přeměňující se dostatek kyseliny (v žaludeční šťávě aj. anakreontik [-ty-]. analogický (odpovídající. se po převedení do kořenů a anacionalizmus. zařizování (na několika místech) cizorodé bílkoviny do organizmu (např. ve vodě nerozpust. neznalý čtení a psaní. 1. center ské) záznamy událostí v časovém sledu mandlích tažení Reků z MaléAsie v 5. kt. analgezie. kata. -u m (I) malý. stol. analo- mět. fáze dělení jádra buňky. anakreontský příd. kultura charakteristická hlazenou červe­ statná součást škrobu. vznikem ontské poezie. ptakoještěrů) Amra v Horním Egyptě) rostlinné buňky obsahující škrob anaerobióza. prvek. amtskommune [-mú-] neskl. ně revolučním zaměřením. amygdalitis popsané Xenofontem). řečnická figu. sku)úzenrnísprávníjednotka ná anaerobní t anaerob zory (též nadávka). ne. předstupeň dějepisectví. -y ž (ř) biol. mandlovcových dutinách. j. hmyzu. zvl. -ba. hlu. šířka intenzity v cukr. provádějící fronta s výstupnými pohyby teplého anaklitický [-ty-] příd. lit. lék snižující (zvýšený) pohlavní vých rysů.: a. -u m(živ. enzymové ný soutisk dvou stereoskopických obráz. anaglyfie.: zool. bezbarvý n. žívá k vyjádření hodnot proměnných (čí­ amuzie. význanrné rozpouštědlo anabolikum. s podstatným obsahem analcimu v zá. -e ž (ř) med. poustevník. n. -y m (I) autor análů. cích v moři za třením do řek (op. šok anakonda. zastaralá věc. amyláza. postup. olejová závěsná lampa amyloid2 . filoz. (ř) kniž. nym analcim. stol. jevy ap. látka (bílkovi. orgánu n. provádí pře­ ní: a.: chem. znání. had rodu Eunectes. anakreontika [-ty-]. a optimálně využít pro vědecké sdělení ny dusité.: (v růz.. (-.. popř. novokřtěnecký anafrodiziakum [-dy-]. anagalaktický [-ty-] příd. -u m (ř) pap. podobný) předmět. pro aktinon. semen (např. vyskytující se zvl. analcimitový příd. hloupý ně-psychickými vrstvami asijského veletoku Amuru. slok po sobě následujících anakláze. soudní a-y spisy a-á skupina charakterizovaná nízkou úrovní metabo. řec. -e ž (ř) biol. mání bolesti následkem přerušení n. nedostatek sluchu. změna slovan. a-é zájmeno odka. a. ali. analo- pověrečně připisuje ochranný n. octan anabiotický [-ty-] příd. anabolický příd. polovypuklý reliéf. situaci tikladu mezi jeho běžným významem a čtení a psaní. letmo). expr. řidč. psych. pravopis (Dobrovského) upravu. k anabaptista. do řek za třením (op. obdobný: ného i vědeckého s cílem postulovat ade- poměru reakce zajišťující syntézu živé hmoty. vy- amyl. -e ž (ř) biol. pod. analfabetský příd. kálníjevY. psych. i dok. anageneze. mezi oběma osudy. atmosférická sousedních stopách analgetikum [-ty-]. med. Sal.

společenská a státní zřízení 17. dílem (na lékařských receptech) anastáze.. (za. týkající se anarchie. anauxit. fyziol. nezbedné dítě andradit [-dy-]. laboratorní a. používající metody objem minerálů výchozí horniny anarchosyndikalista [-dy-]. ana. mírně poma. -e ž (ř) biol. ženské jméno od- zeno jak slabikou dlouhou. andantino. filoz. normální a. sob reprodukce starších tisků bez foto. -lu m (a) vání zakončené překvapivou pointou 2. -e ž (ř) bot. -u m(port <indián} 1. nádor vaječníku (krevního barviva) a počtu červených tě. nu ze skupiny kyzů (nazv. -y ž) stoupenec anarchoko. neuspořádanost. mající vlastnosti připisované andělům: chosyndikalizmus. jedné formy v druhou v průběhu vývoje munizmu bývající se chorobnými změnami orgá. a-é názvo. -u m (ř) geol. anatomicky přísl. 1. jakož ďábel. andreceum. bách předků. vého moku (edém) v podkožním pojivu. (ř) polygr. -a m (ř) kdo analyzuje. -e ž (I + ř) výtv.. nedá se přesvědčit ap. ké plastice (např. -mu m (ř) med. spektrální a. andromeda. podnětů. lodyhou.anarchistický: a-é ná. lého jedince doplňováním tělních člán­ anarchokomunizmus [-ny-]. kdo anatas. -y ž (ř) bot. povaha ušlechtilá. zevrubně mi kvítky ve velkých okolících. med. kosočtverečný ekumena) analyzovat ned. analytičnost. aktualizač­ vodý křemičitan hliníku (nazv. zjišťování chemického složení lát. andělika. 2. patologická a. ciplína zabývající se výchovou a vzdě­ ní území). anaplazie. anamnestický [-ty-] příd. android. anarchicky přísl. s (7. podle naleziště nedaleko Anapy u nesení na litografický kámen n. anamorfot. ana.. -e ž (ř) bot. anemický příd. vypravěč řízení určené k provádění příslušného ma) spojení dvou dutých orgánů naložená v kořeněném nálevu na složená převážně z vápenatoželezité. na ve velikých hloubkách za vysoké tep. přivést na pozice politického anar. i dok. hormon příd... -y m (anarchistka. -y ž (ř) vet. samice velmi po- dobrém. krychlový křemičitan dot. -y m (anarcho. vegetativním stadiu notlivce nina vzniklá anatexí a nevinnost. -e ž (ř) odb. andro- analytik [-ty-]. rostlin. přežitý společenský řád doritový příd. zmatek. sklon k analy. -e ž (ř) geol. tvar houby v nepo. (I) (co) (násilně) připo­ (plynů). andraditový příd. podle maď. tropický morušovníko. slyšet a-y (zpívat) pociťovat inten. (převážně černých obyvatel) slechne. trojklonný nerost. Maria 2. myšlenkové n..j. osoba stižená anémií robí 2. andronym. posloupností a řad. vypravěč anek- nentová a. robná touha po mužích analytizmus [-ty-]. a. v němž před rity. programátor ků na příslušný počet 2. stoupenec anarchizmu anatektit J. muž. med. předmětu. ných a jedné dlouhé n. sirník olova. 1 (též nadávka) 3. rovným ky přísl. jsou při režimu devizových v andezitu. do podrobností. úř. kyslič­ mi arabskými a berberskými drewse) tem krystalové mřížky soubor údajů o zdravotním stavu paci. v křesťanských jedinci a opylení zprostředkovanévětrem.: anarchie 2. -u. anděl. chudokrevnost. disciplíny vyšetřující Černého moře) desku daly znovu vytisknout. anemofilie. andělsky přísl. -a modborník v anatomii osobní průvodce a ochránce člověka. větro­ anamorfa. -y ž (ř) ekol. konci verše. různá zvětšení v různých směrech. krásu a mužský pohlavní steroidní hormon. -e ž (ř) biol. mafrodit přesnému měření na zlomky gramu. k jednání. až nesro. a. bez pořád­ anastylóza. O mít dromeda s úzkými listy a s plstnatými zování. jevu. provádí tický [-ty-] příd. (ř) fyz. zloduch sopečném popelu utajené phóěhy lingv. organizmus. androkefalie. andalusitový příd. -e ž (ř) med. velkými listy a drobnými bílý. ančar. andalusit [-zi-]. výlevná hornina růz­ ky: a. malé dítě. láváním dospělých část země žený z periferních receptorů a přísluš­ chičnost. disci. U žen chorobný mogamie. démon. připomínající anekdotu: a. (ř) (co) provádět. vápníku a železa (nazv. E. pořádku. a-á skalina andraditovec anekdoticky přísl. živočišný samčí anemogamie. -y ž (ř) archit. vývoj jedince. k anarchokomunista příd.. anarchosyndikalizmus [-dy-]. horská aromatická lé. stříbra a antimo. anatektit [-ty-]. do. ž základní pojem Platonovy gnoze. tizmus: a. -u m (ř) biol. polit. sourozenců ap. umělé ančovička. přístroj. spermie určující chem. dokonalý člo­ androgyn. ticita pevného tělesa způsobená defek- anamnéza. -e ž (ř) stav bez řádu. podle irského sběratele An. větrosnubnost. analýzu: a. žlutavě kých domácích španělských koní s koň­ leza (nazv. -y ž) stoupenec anarcho. příběh. postupná změna komunistka. hospodářská a. androgeneze. přirozená jemná se připravuje prudký šípový jed geol. starý. syntéza1: provést a-u jevu. psychologické učení C. odmítá se podrobit ja. kdo analyzuje. o jeho živo. oborech. nů a tkání). ovcí způsobená parazity (rodu Anaplas. metoda obnovy sta. hor. hnutí. -a m (ř) biol. věk osoba nesoucí znaky obou pohlaví. med. při němž se tělo larvy mění v dospě­ chokomunizmus. jených nervovými dráhami ku. anekdot.. -e Ž (ř) bot. ananym. kniž. při kt.. pedagogická dis. -vce m (Vl) geol. ní obojetnost. -e ž (ř) med. ane- mínání duše na svět idejí. dipl. ale uchovávající si schopnost andělský příd. -y ž (kř) odb. tropickárost. kompot lista ANC zkr. 1. i v někt. nahromadění tkáňo­ podle kt. liter. předcho­ k anarchista: a-é názory. vývozu né barvy odpovídající složením dioritu Y chromozom získávají informace o přítomnosti a kon. anatéma. (v ant. ana partes aequales [ekva-] (I) med. zleh. krátké vtipné vypravo- mu v růz. chemický a. stat. zvrat k primitivnímu anastigmatický [-ty-ty-] příd. soubor všech ty. přízvučné. náb. -e ž (ř) výtv. zlý člověk. výskyt sam. rozptylu metoda zalo. spojka mezi nervy. pořadí. označení pro evr. i ned.Thomayer) anastatický [-ty-] příd. obsažený často vozené od mužského padu. G. ušlechtilý. inverze dvouslovné. bot. tak krátkou hlinitokřemičitan vápníku a sodíku ze akty (op. vzhledu. sys. -y m autor n. chem. anarchii: a-ující živly 2. bohem a lidmi. -mu m (ř + I) sloví mezinárodně zavedený soubor lat. zobrazení Kristova polit. vebních památek do původního stavu ze andaluský [-Iú-] příd.(ř) v slož.) ani po a vlastností něj. zneuctěná dívka. společenských vztahů anaplazmóza. a 18. -tu s (ř) círk. anekdota. ní: med. biol. strukturní. andorit.-i ž analyzátor. obch. zosobňující dobro. anamneze. řidč. tech. faktické rozkládání jed. nepřízvuč­ anastigmat [-ty-]. vosledem. věta v tomto tempu s potenciálním hormonálním účinkem krvinek. přen. anemogamni hlavním n. a-é zobrazení anarchokomunista [-ny-].. služební stáří. zásada. odlišná elas- vést rozbor. -mu m (ř) 1. činek v květu semenných rostlin lidskou činností nedotčené území (op. noho z nalezišť ve španělskéAndalusii). analýzu něčeho anarchista. -u m (ř) biol. sfinga) rozboru (analýzy). k anarchosyndika. anekdotický [-ty-] příd. určování září­ vodnatý fosforečnan vápníku a železa reprodukčních zásahů tak. -y ž (ř) lingv. analytičnost setého). rostoucí na rašeliništích. -u m (ř) med. -u m (ř) miner. m (f) hist. -se i anarchisticky přísl. okolí n. -u m (I) liter. anarchie. -u m (ř) miner. nebo ďábelsky (nepo- rust. obsese zemí začátku n. hist. ňující. v židovství a v katol. syntaktická a.. toxin zbavený kový příd. hlásající neomezenou svobodu jed. anatasový příd. zeměd. naté plody 2. u člověka spermie nesoucí andezit. k anar. nou kresbou a dlouhým ocasem vlastnosti funkcí. -a m (5. trojklonný nerost. expr. -u m (ř) liter. celku na části. živly. -a m (Vl) andaluský kůň ho granátu andraditu anektovat dok. ze dvou slabik krátkých n. nikací. -y ž (šp < bask) potr. u hyen) andezin.: a-é tufy a mužský pohlavní steroidní hormon nostech ap. a-é jazyky vyjadřující gramatícké tivem docílí zobrazení. auto. kterou se ve spojení s normálním objek. -y ž (ř) 1. anděli­ ho těla s lidskou hlavou v architektonic- analytické metodě. něco studovat. anekdotista žená na rozkladu rozptylu na složky zárodečnému stavu n. j. chaos. kémukoli řádu. ananas. anarchizovat ned. atlas. odstra. expr. může být obsa- dobná samci (např. syndikalizmu tvořit ochranné protilátky pozdravení modlitba Zdrávas. anatoxin. původem z Austrálie se žlutou vlnkova- ního centra. soubor metod. ať mluvím a. -ym(anarcho. jeho částí a orgánů. mat. dobrý.: ty. zabránit a-U zachovaných částí a článků dověké plemeno vzniklé křížením těž­ nerost. jméno (též jako pseu. (z)působit anatom. pořádku. anelasticita [-ty-]. jeho části. a. -e m autor n. . em zdravého těla). stříbrobílý n. slo. pří­ dová nutnost (též personifikovaná) su. obrácení obvyk. -u m (ř) lingv. rostliny med.. to. (nazv. (a: African National Congress) jihoafr. vtíravé (obse. textu. např. trochu rychleji vyvolávajícím u ženy mužské znaky anemik. kt. provést. autoritě. androspermie. a-é soudy jejichž predikát morfotický [-ty-] příd. protiklad ďábla: a. mazl. strana Africký národní kongres expr. proces. schopnost. ců.: a. -y ž (ř) ped. anarchistický směr v českém nomenklaturních názvů z oboru anato. jakož i rodinném prostředí.větrosnubnost. metrice) místo na andromorfní příd. -u m(mal) bot. disciplíny. podle jed.k anar. -u m (Vl) geol. o choro. týkající se anekdo- analyzátor. evropských románských anceps. podle pohoří Andy). anaplas. andezinový příd. a-é andromanie [-ny-].: a. -e ž (ř) med. 1. mužský anémie. plod této rostliny (ananasu bílý jílový nerost ze skupiny kaolinitu a-á bytost. (nazv. vých listů. pohlav- lyticky přísl. Junga. andalusan [-úza-]. -i ž skupiny organizmů. vládí: vyvolat. buňky obsahují pouze haploidní jádra lingv. podle port. analytická che. děvka samčího genotypu vztahy pomocnými slovy a pevným slo. působí anarchii. skupiny plagioklasů. -a m med. anexe systémová a. ancvaj i ajncvaj skupiny granátů. satan. básně. toxicity. andantino [-tý-] přísl. stol. aby se po pře­ ancien régime [ansjen režim] neskl. -a m (ř + Vl) zast. zabírat (cizí stát- anatomicko-fyziologický systém zajišťu­ a-é hospodářství2. zásaditý fosforečnan mědi a že. jimiž se donym) psané obráceně (např. omezení zvýhodněny firmy. -u m (ř) odb. andante neskl. chizmu: a. anti. anamnesticky přísl.. anatexe. půdní typ vytvářející se na rust. se horni.. modro. polit. děje na ananké neskl. log.. anartrie. anapest. hermafroditizmus. geol. vodnatelnost dříve na příslušném dovozu n. anarchistický [-ty-] příd. ani po zlém ti. lidského těla.(ř) vslož.1 v platnosti větné Budiž proklet! než andante. anatomický nout. ník titanu. při němž se zmenšuje 20. připojovat. resp. tému.analytik 50 anatexit anatom 51 anemogamie chologie analytícké postupy v psycholo. čování jakéhokoli řádu. co nebylo vydáno. anekdotičnost. akustický a. objektiv s vy. -u m (Vl) miner.. (v ant. anarchosyndikalistický [-dy-ty-]příd. vzácný kosočtvereč­ andulka. (it) hud. -y ž (I) zelený klecní papoušek cí látky podle charakteristického emis. odb. -y ž (Vl) nízký keřfk rodu An- ná na analýze. androgynie [-ny-]. dělnickém hnutí prvních dvou desetiletí mie. zená bytost (zobrazovaná s křídly) v úlo. anastatic. (it) hud. -e ž (ř) med. ekon.: a. (koho. anankazmus. moče. kdo provádí analýzu. strach z mužů anemofIlni příd. při kt. strážný drogenni příd. teorie a hnutí odmítající loty taví a vzniklé druhotné magma krys. jiných náboženstvích nadpřiro­ androfobie. ancikrist. k andělI: a-á křídla. -y ž (ř) med. korigující astigma. -mu m(ř+l} polit. zkoumání stavu a vývoje urč. -čka m zdrob. rytmických n.) ná metoda zkoumání jednotlivých složek dantní) myšlenky rušící normální myš. -u m (ř) biol. prokletí spojené s exkomu. anarchistický směr v odboro. anar. -u m (Vl) miner. expr. poškozená. též anamnésis [-zi-]. -u m (Vl) miner. soubor pro. -u m (Vl) miner.. zool. 1ého pořádku slov. se již samčí pohlaví. -y. vítr neskl. (zabývající se studi. -y ž (ř) med. cévami ap. (ř) zool. a-é živly. pokles hemoglobinu enta před vlastní chorobou. anděliček. anekdotista [-ty-]. -u m(Vl) miner. pro. řád světa anasarka. ho. -mu m metoda založe. -m) hud. a. anekumena. ekon. a. sardel obecná andraditovec [-dy-]. metrická stopa složená zmrtvýchvstání (hl. modrošedý andragogika. věta v tomto tempu čích a oboupohlavních květů na jednom anemofilie. církvi klatba.. U žen cho- mie. ekon. an· sprašnost. -y ž) 1. analytická geometrie lina rodu Ananas s růžicí tuhých pichla.: fyz. na anarchii založený: a-á společnost. -i ž ních. -y ž (I) bot. Oexpr. dvoučlenného spojení z důvo­ až červenavý kosočtverečný nerost. 2. choroba skotu a anastomóza. v byz. kyhanka analýza. -y ž) 1. zcela neobydlené a ných mozkových center vzájemně spo. zejm. -e ž (ř) gen. jakoukoli autoritu. zumitelná výslovnost ancienita [-si-ny-]. vývoj členov­ anarchokomunistický [-nysty-] příd. R. anemo. optický. první část s význ. horni. ana. za. nerost ze anekdotář. 2. A. k anarchizmus. Ja. noho na mnohé. -u m (ř) 1. z jehož latexu neraloga ď Andrada). syndikalistka. anastrofický příd. přednost podle služebního stáří příd.. a. kůň stře­ andrewsit. kt. a. kompo. menší androdiécie [-dy-]. -a s hud. poskytující velké chutné duž. i dok. pnbl. andosole [endosoul]. -u m (Vl) miner. stol. a-é váhy k anamorfóza.. odmítání n. her- je obsažen v subjektu. -e ž (ř) 1. čivá bylina rodu Archangelica s vysokou mechanická napodobenina člověka a. o jejich fyzikálních vlast. urč.: a-á stavba těla. vyrovnávající. (bot. -y ž (ř) obor založený na mu zemské kůry. a-é údaje. anatexit lým tempem. hnutí. mot . anapait. odb. filozofii) osu. co) přivá­ anatomie. 1. nauka o 2.. polykat a-y topit se. před revolucí 1789. mineraloga Andora von Semseye). an. -y ž (ř) rozbor. (ř) 1. a. anekdotář druhu analýzy: fyzikální. anarchizmus. andezitový androsteron. státní moc a právní talizuje v horninu vyvřelinové povahy ze služebníka božího a prostředníka mezi androgen. živočišný samčí centraci látek. andante přísl. anekčni J. verénně určující bytí. objektiv vitý strom rodu Antiaris.. vtělením žila. -u m (ř) fyz. andro. první část s význ. -e ž (ř) med. -i) (ř) 1. též androblastom. anarchický příd. fyz. -y ž(ř) 1. tiskovou absolutistický vládní systém ve Francii ný nerost. med. jevu. (exkomunikační formule) skladba n. jit. modročerný n. polit. jehož gii. přen. k anděl. má obraz dět. (v starověku) to. bez.: bot. řád. zobrazení zvířecí­ analytika [-ty-]. pestický [-ty-] příd. bot. . jako všeobec. skladba n.a. -a m (ř) (v starších dobách) umělá. tisk způ­ podílely 2. zabrat. -y ž (f) 1. anastrofa. hnědý lesklý čtverečný nerost. větrosprašnost. bez. plíně 2. rovnaným korigovaným astigmatizmem krist 1 (Antikrist) 2. odb. hanl. volným. činnos­ lení postiženého a spojené s nutkáním vém hnutí zvl. církvi) vůbec andosol. -ea s (I < ř) bot. -u m (ř) fyz. zivní bolest gynický příd. zory. ananasový příd. (Vl) zeměd. vede analyzovat: výp. optická soustava. způsob přenášení pylu ologie vysvětlující poznání jako rozpo. anatexit. dů rýmových. ž (ř) filoz. stav tomu odpovídající. padlý a. stavba živočišného a Páně modlitba. -a m (analytička.: O květy. odborník v analytice cesů přeměny hornin v hlubokém pás. provádět anexí: a-ná jící vnímání a analýzu růz. mi. stoupence i vnitřní stavba rostlinného těla. systémové metody výzku. a-ou trpělivost velkou. expr. fyz.

-a m (Vl + ř) nekritický obdivo. země v kl. hnědé barvy z tropického stromuAndira anglesit. ze starogermán. -mu m (Vl) zeměd. anglofilní příd. fungicidů. znalec angličtiny. mou) couzské plemeno koní vzniklé křížením kých a subtropických oblastech pigrafický příd. zvrásněných měření sklonu vektoru větru vzhledem duť: a. první část prase plemeno prasat vzniklé v Anglii nepřátelská zaujatost proti Angličanům angulitida [-ty. Ángstr6ma) grafu žívá se v lékařství a potravinářství. anexionistický [-sty-] příd. surovina vést anestezii. části. anglikán. patří jinému státu. skot anglofobství. základní chem. bezbarvý. (koho. anglofilský. angrešt. se namodralý kosočtverečný nerost.. text. 19. kterým se upravuje rychlost a (en face). angažmá neskl. nové herce 2. a. a. 4. mladší spočívají na erodo- dy. získat a. řidč. anhydritový příd. skok (v překážkových kánské církve (od pol. činnosti. min toris. větrem. kl. koz aj. oživení. a-á kůže moleskin óbdiv k Angličanům a všemu anglické. pro státní poštovní službu 2. jeho zobrazení angiokardiografie [-dy-]. barometr s defor. herbicidů. anglomanství potu po směru ap. 17. anhinga. těžké dřevo červeno­ mou radlici k rýpání soudržných zemin v anglistice. zvý- stezii: celková a-ka narkotika. a-y sloučeniny anergie. virového půvo­ pracovní dobou.. nádor z nezra. návající rychlost a směr větru zvl.pek-J. -e ž (I) film. anekční politika. tiny. výbušnin aj. vané cévní onemocnění anglikanizmus [-ny-]. žovanost. a. učení Angličanů a Američanů: práv. dět. anhydrid. anhydrit. -y ž (ř) zahr. park zachovávající krevnlK plemeno koní vzniklé křížením hrdlem vinutým z několika trubic jektů v animovaném filmu. A-é církevní spo. zjemnění anikterický [ani i-] příd. gažmá. příjem­ angialgie. brit. traktor na pásech n. (v křesť. rychlosti a směru větru anexe. rent. a. k Angličan: původu n. v n. (po- fenyklovém oleji a používaná při výrobě giektatický [-ty-] příd. červeň benátská. (v řím. (vyvřelá) hornina v anesteziologii angažovat se dok. a. úředního jazyka morfní anemoplankton. výskyt četných učitel n. (Vl) 1. vrozená vývojová práv. hist. s (ř) med. anglofonních ze. popř. vým působením anestetika: a-zující lát. látka vyměňující ani. obdobná smlouva a zaměstnání angiomů u téhož člověka. vodní pták z čele­ anencefalie. bezbarvý n. -u m (ř) chem. poangličtit mích. chirurgické protětí lečenství samostatných dceřiných církví ká a hřejivá 2. -e ž (Vl + ř) nepřátelský postoj. vý. angiogram. med. (Vl) zeměd. a-á žlouten- anesteziologický příd. prudký bolestivý zánět v ust. podléhající svrchova. téměř. (Vl + ř) odb.) vé intervaly zařízení. -e ž (ř) bot. malý kovový man di Anhingidae podobný kormoránům. z Malé Asie. stávat se osob. a. cév ťanská církev rozšířená ve Velké Britá. -u m(a) tech. -e ž (ř) med. pohled na obličej zpředu mek pointer. -y ž (ř) med. literaturou. trenér bez a. sea) anglistika [-ty-]. politika vyšetření cév po předchozím vstříknutí tu vzniklá v Anglii. obor zabývající ně. -u m (ř) blol.anihilačnípříd. přístroj k oslabena patologickými změnami. projevovat aktivní zájem o cévy anglikánské církve vzniklé v býv. se exponuje. m (1) tan. součást větracího ánfas. uzavřít. pOKO. americký anglického greštový příd. na. ka. výtv. anglického a arabského plnokrevníka angstrom [-ré-]. koho) (u)činit necitli. ve sportu: ucházet ní příd.kandy-] neskl. stol. angldozer. dostizích) skládající se z bariéry. 4. nasta- aneuploidie [-dy-]. -u m (ř) med. chované pro velmi jemnou. zánětlivé onemocnění úst- anemometr.. -y ž (ř) geol. kreslení n. -í s (Vl) náb. přeměna středek. farmo pro- směr přiváděného vzduchu. anemogram. publ. v čem) angiotensin [-zi-]. ne zcela anestetikum [-ty-]. nízkými zájmy ap. a-é umění. žijící v tropic- anepigraf. kontrastní látky. hornin velmi slabého stupně (např. usadily ve Velké Británii: a-é vápenatý. místní a-ka nat. fir. anglomanský příd. a. common law šení krystaličnosti jílových minerálů. aorty. (Vl) círk. s kulovitou výdutí a dlouhým vováníjednotlivých pohybových fází ob- neúplných sad chromozomů v jednom mandlí bakteriálního n. ských kmenů (Anglů. vznikající mj. -a m (Vl + ř) nepřítel. uměleckého souboru. -e ž (I + ř) náb. anglikánství.) citlivění. -u m(ř) meteor. -u m (ř) med. fyz. více molekul vody energii 2. nástroj podobný lout. diskordance uložení výtrusů a plodů rostlin vzdušnými prou. se ve sporu. -u m (ř) biochem. co) vané v mnoha tzv. anglofobský příd. podobovat Angličany. plno. k anglo. něco: a. nový: a-á stupnice která nemá půltóno­ anemostat. text. poangličťovat. tech. pro výrobu barviv. anemochorie. rozšíření cévy n. cévní křeč poangličťovat. šedý ličtinář plemeno kozy domácí pův. angelologie. a-á koza rohaté matická sloučenina vyráběná redukcí anestezovat ned. ARO ho.. králíka aj. nábytkářství. s význ. a-é právo anglofil. snížené vylučování větrem. Jutů). -u m (ř) tech. anestetický [-ty-] příd. sport. -a m (Vl) anglický plnokrevník anglických plnokrevníků a polokrevní. -y ž (tupi) zool. an. jazykový prvek vající se anglickýmjazykem. hovor. ž (I) med. jehož jedna ze dvou forem pů­ lečenství národů. bolesti dovezenými arabskými hřebci. oprávnění státu použít v případě angiologie. jejichž stěna byla jící přípravek k léčení angíny dílem krve anglického plnokrevníka. vet. pro potřeby této církve a prodloužení všech složek srsti vysky. zeměd. (podle ma a pokožky anesteziologie. srdce angio-. srstka a. bohatě cévnatý anglicky přísl. (Vl) zeměd. řezbářství aj. první část s význ. stol. angiotomie. bezpůltó­ sený větrem území. při kl. -u m (ř) meteor. duše. od Černéhomoře. benigní nádor z O zmizet po a-u nenápadně se vytratit. -í s anglofobie angorie. angl. (Vl) řidč. -mu m (Vl + ř) staroka. -e ž (ř) med. v němž jsou využity angl. zvl. angloman. -e ž (ř) med. např. -a m (anestezioložka. stol. anhidróza. též americká okurka okrasná rostlina rodu Anemone půvo­ anexní příd. (Vl) (koho. plemeno břidličnatost bez vzniku nových mine- anestezie. Angličanů a všeho anglického vaném povrchu starších nakloněných a anemoklinometr. zaměstnání tím získa.) zaměst­ angiospazmus. ličanů a všeho anglického. roz. lokalizované anginolka. ka probíhající bez žlutého zbarvení běl­ k anesteziolog angelika. tykvovitá zelenina (Cu- anemónka. obilních klíčcích a já. ane. dle Horatia) voňavek. krevnlK teplokrevné plemeno koní s po. nyní Ankara) anilin [-ny-]. a. -y ž) (Vl) ků s těžšími normanskými klisnami vzniklé z jiných sloučenin odnětím jed- rou již nelze proměnit v použitelnou na něj. později uplatňo­ anchimetamorfóza. politicky se a. poangličtění slušníkůnárodů mluvících anglicky. z 18. před samohl. ních uměleckých vystoupení ap. spoj. -u m(I) tvrdé. vání. cévní křížením původních klapouchých mar. angiomatóz. velmi jem. (ř) med. atrofie kůže vy. -u m (Vl) fyz. an. angažovat dok. přítele v té věci. mezinár. a. rentgenologické souhrnné pojmenování pro plemena sko. ně účastným. anemóna. punuje pod vodou ryby). anilinový příd. angulitis [-ty-]. se vyrábí též synteticky a pou. kde se něco. kl. polit. an- vzduchu říši) renta v úkonech (např. -ež(l)fyz.) učení anglicizmus. dějinami. má: a. všecko anglické vztahy. bolest cévní anglicizovat ned. -y ž) (Vl) pří. né. i dok. angiomatóza. pří­ rovce. -y ž (ř) med. i ned. animační příd. též angi. -u m (ř + I) chem. -e ž (ř) med. anglista losasů. anemochorní příd. -e ž (ř) med. anehi· (ř) v slož. a-á míle 1524 m. J. astronoma A. kůň. -e ž (ř) 1. -u m (ř) miner. a všemu anglickému. a-á církev křes­ angoni [-nyl neskl. ined. s anglickými prvky angster. léčiv. -e ž (ř) ekol. a-á sobota (dř. nauka zabývající se angličák. angora. odpůrce vrstev. a-é vyšetření piny ohařů bílé barvy s černými. záznam anemo. týkající se anginy pec. posluchač anglistiky. anekční. benigní nádor z cév. angiorexe. publ. -y ž (I) hud. anglista.t angio.. jeho lých cévních buněk dického a románského původu. -e m (angličtinářka. provádět. kontratanec ských dominiích. přímluvce ap. i dok. text.): a. Sasů. rozšířený kdysi ve Francii a Anglii pneumatikách nesoucí před sebou šik. lokální. králzK dlouhosrsté plemeno plastických hmot. stol. (vl) k Anglie. -e ž (ř) med. 1. dlouhovlasá. odborník níka. dehydratací sád- mačním. a. a-á anglomanie [-ny-]. k anglistika. různé jiné syté barvy je anima [-ny-]. farmo pro. týkající se Anglosasů. angorák. šových prasat s plemeny čínského. snaha anektovat něj. angorský králík antičástice. se o a. bílý. -mu m (I) polit. chorobami a léčením aj. čistá duše. pacienta příd. Africe anchimonominerální příd. -y ž (Vl) 1. -u m (I) bot. (koho. příslušníků někt.: fyz.. -u m(ř) med. práv. se projevuje červenými skvrnami (neodb. né n. stol. aneuryzma.jevzáležícív pře­ anesteziologicko-resuscitační příd. připomínající ji: a. aneurin. síran olov.. angiologický příd. uzavírat s někým angaž. Evropy anexionizmus [-ny-]. o někoho. anhidrotikum [-ty-]. rálů ap. při vztahu vzájemnosti: anglo-americké s bobulemi používanými jako ovoce. a-á kočka. krystalická. zprav. angiografie. a. poangličtit 2. rozšíření cévy. (Vl) 1.. -a m (Vl) hovor. ostrova Angle. (I) odb. podle angl. -ka s (ř) med. látka působící znecitlivění. angínový příd. mi n. (v pozdní byzantské genologické vyšetření cév a srdce po pu a živého plotu. vitamin Bl' obsažený angina pectoris [-gí. plno. důležitou textilní surovinou. žlutý kosočtverečný nerost. trnitý keř c-y ž (I) kniŽ. a. -y ž(l) filoz. -e ž (ř) med. anglické úhlový: geol. nebo povinnost obyvatel poskytovat přípřež angiolipom. -a m (anglikánka. lista sou vlnu. anglofobství -tidy ž (I) med. rozšiřování semen.i -tý-]. dvouplátkový dechový nástroj. (1) 1. dlouhovla. pouŽív. tkáňový nii. likérů aj. herec. nitrobenzenu. (co. -y ž) (ř) (u)činit někoho účastným (jako pomoc. polo. -e ž (I) násilné připojení území n. kovovým tlakoměrným angažovaný příd. anglikanizmus tující se u kozy. tkanina z této vlny n. -y ž (I) někdejší tableta obsahu.(ř) vslož. a. -e ž (ř) med. srdce. anglikánství vypracované v Anglii. anglofonní příd. podle švéd. ný téměř výlučně z jediného minerálu: lékař provádějící anestezii. umě­ angiopatie [-ty-]. -e ž (I) bot. med. zaměstnávat (umělce) na základě an.. říši) angiokardiografický příd. o něco usiluje: a. mu. v orání) předchozím vstříknutí kontrastní látky. plankton ne. a. mi myšlenkami.. vynětí cévy anglický příd. ta. -e ž (ř) med. (Vl) zeměd. zvl. omezení alotrio- dem z již. a. -u m(arab) chem. hud. common law. angiektomie. a-á chrámová hudba komponovaná od angorizmus. -i ž: občanská a. záchvat bolestí pod hrudní kostí anglosaské. -ia s (I < per) 1. spisovného. -e ž (ř) med. Á (nazv. lokálně a. účast označovaný jako oheň) angličtinář. a-y pectoris a. angiografický sní.. sobí zvyšování krevního tlaku nosti britského krále. města Angora. pro. kostým prostého střihu. -a m (Vl + ř) přítel. kočky. anginózní příd. ang. hl. a to buď proti jeho směru. anga. anglický a ame. (koho. stát. hist. ve scholasti- značená červenými skvrnami. zkr. -u m (ř) med. přítomnost angína. (ř + I) geol. s její příměsí měně částice a její antičástice na jiné oddělení zařízení v nemocnici. heb. přístroj zazname. ane. se angažuje. tukové tkáně. světové válce). i a-y anetol. animace [-ny-]. anglofob. ná vlna angorských králíků. slože- anesteziolog.. celkové zne. pův. kůň fran. angelinový natý (nazv. babwe a v již. které stavbou.. oživuje tělo jící ve válečkovité vyvýšeniny angi. králíka domácího pův. (ř) med. roztržení anglikánské církve. jen ned. hnědý­ anglokatolicizmus. pohyb živočichů angarium.: hosrsté plemeno loveckého psa ze sku. bílý. -tu i neskl. anhemitonický [-ny-] příd. -Um (1) hovor. k vodorovné rovině anex. (ř) hud. značek jako anglomanství. -ie ž (per) hist. anihilace [-ny-]. natržení. infekčního původu rychlosti n. přecháze­ o andělech přejatý z angličtiny do jiného jazyka n. misijních územích aj. skotu odvozené od zebu. mezinár. organická aro- se anestezií angelin. p. stavěč tolicky orientovaný směr uvnitř angli. -í s (Vl +ř) záliba ve všem. k anesteziologie. -e ž (Vl + ř) nekritický tihidrotikum anemotaxe. kl. chorobné zúžení anglikánský příd. -í s (Vl + ř) anglomanie s dlouhým ostrým zobákem (kterým har- beční kosti jsou momentálně v jeho přístavech céva krevního oběhu. a. ce "první životní princip". benigní nádor ze slušník anglikánské církve v 5. funkcí. kte. při níž se nevyvine mozek ani le. céva... -u m (ř) meteor. co) rický: a-é jednotky (v 2. kt.: a. obtíže. k anglofob ních koutků. se cumis anguria). -mu m (I) lingv. a-á vlna angora anima candida [-ny. nedostatek obranné reak. ústrojím: výškoměrný a. rozptylovač angaria. setr dlou. -e ž (ř)"h1ed. -y ž (Vl) vědní obor zabý. vysokoškolský student anglič­ anglosaský příd. ohrožení k transportu cizích lodí. anglistický [-ty-] příd.) se zkrácenou angloarabský příd. -y ž (I) med. -e ž (ř) med. užívá angličtiny jako dorozumívacího anhedrální příd. trech. jehož srst bílé n. -mu m (ř) med. -e ž (ř) med. neposkvrněná zlý- ně vonící látka obsažená v anýzovém a angiektaze. měnič aniontů angioblastom. -u m (ř) meteor. med. politika nea-i cévy anglikanizovat [-ny-] ned. kl. angiomyom. i dok. s (1) smlouva o přijetí do angiom. -u m(a < I) chem. k ang. spis bez titulu.: a-á barviva anetodermie. přírodní krajinný ráz. ce organizmu v jiném oboru. přístroj k měření onty. záření provádí anestezie a resuscitace. v kvasnicích. kynol. k anglofobie. jednání 2. a. zprav. chované v Zim. -u m (I) výtv. model automobilů růz. -ka s (ř) med. oranžovými odznaky. kulturou aj. -u m (ř) odb. angorský příd. podle angličtiny v něm vytvořený angloamerický příd. vada. a-é bílé anglofobie. dětská hračka (vyráběný pův. . p. anglonormanský příd. angažovaněpřísl. -y m (anglistka. síran aneroid. -u m (Vl) miner. angínový t angína šířené v Evropě a v Americe. tia. exponovat se pro něko­ anglaise [angléz] neskl. roh dřevěný vatel Angličanů a všeho anglického středek zmírňujícínadměrné pocení. zn. angiografický příd. inermis.. co je angulární příd. z Již. nespecifiko. zv. -u m (ř) med. -u m (Vl) hovor. -mu m (Vl) náb. pro jeho žádost. (ř) miner. část energie. -y. -u m (f < ř) odb. místní n. (1) takový. angiostenóza. svaloviny s hojnými cévami anglikanizace [-ny-]. lé v Anglii křížením původních koní s anglofilství. týkající se Ang. ne úpl- vání výšek podle atmosférického tlaku lec. užívaná vé oživování.. ve spektroskopii. se pro přítele. stoupenec Ang. neční kroky 16. -y ž (ř) med. -e ž (ř) biol. hormon. m (bant) zeměd. a.anemograf 52 anglický angličák ( 53 animace anemograf. USA a v růz. a-é právo ně. Ameriky. týkající se úhlu. in. kl. skleněná láhev ze 16. zemích Britského spo.. angličan. o pořádání vlast. jednotka délky. -y ž) odborník tur. dř. jejich zdánli- jádře buňky du. jako příznak srdečních chorob krevnlK teplokrevné plemeno koní vznik. -e ž (Vl) poangličťo­ království 2. -u m (ř) chem. přístroj k určo­ tj. k anglomanie.

před narozením ru ap. svým původem živo. anotacemi: a. ka. hete. vidla. anonymní přfd. a. mineraloga M. cur. nestejnost nění vazivových srůstů ve ztuhlém klou. -y m(I) malíř. vpředu anotací. -am(animátorka. k pojetí todou a nehybný obráběný předmět ano. placená žen. kdo stojí proti něko­ peň triasu v alpském vývoji (nazv. není anta. anonym. anorganicky ANSA zkr. a-á pila využívající tohoto princi. kdysi dávno vání barvocitu. a. anoxemie 2. -u m (ř) chem. hornina anorga. hlinitokřemičitah vápenatý vy. celulózových. úplná ztráta čichu animální [-ny-] příd. onemoc. met nestejné velikosti. zamoření urč. med. ankylotomie. -y ž (ř) med. často ný. divadle.nepřiměřeněpoužitý. likérů. němž je otáčející se obráběcí nástroj ka. riváty. kdy žena při (u Kanta) věc sama o sobě. anonsovat ned. a-é sloučeniny 2. splývání ga. anoa neskl. -e ž (ř) biol. anomálně přísl. anšlus. -e ž (ř) med. -e ž (ř) med. tma. náb. živo. tech. anorgazmie. při vý. ne. tikladný. je v buněčném jádře li- animalizace [-ny-]. heterogamie (op. obrazů na sítnici při pozorování oběma ankylit.. adnotace. syenitový porfyr ka. anorchie. -i ž léčbu alkoholiků někomu. kt. výjimka. (v ant. a. sobení tkání kyslíkem.náb. skupin sobení živého organizmu: geol. a-á listina (pa. takový. anonymně přísl. -i ž zprav. představ prvobytně pospolné spo. -u m (ř) chem. se opakující (např.. [-túnl pnstího roku. italská tisková agentura vujících neživé předměty a přírodu 2. anorexie. fyzikálních vlastností prostředí na smě­ z provincií jméno osoby n. loutka aj. ankona. futuri popisující pohyb tělesa kolem Slunce a-á chemie zabývající se všemi prvky a anoxie. léta Páně. druhy se pěstují pro velké chutné jednání. -y ž (ř) stav anonymnosti: vy. potraviny. -e m (karibština) zool. vených krvinek nestejné velikosti ankylóza.. zvl. -u m (a) stará jednotka hmotnosti a nejmenší druh buvola anomit. ohlásit. -u m (ř + I) med. anovulační příd. (op. anoxybióza. hnědá. ročenka. anoxemie. jejíž abnormální (op. chirurgické uvol. -u m(esk) pohodlná dlouhá větrov­ k textu. fi. příd. se sociálními konflik. dekorativně pojatý anofelizmus. kdy nedochá- animátor [-ny-]. anoxie 1 vý nerost. stav nedostatečné sociální inte.: a-é vlivy. a. ne. závislost dovoz. pravidla. farmo prostředek ce notvorný nerost tvořící přechod mezi zabezpečující pohyb v kloubu urč. ankylitový příd. anizometropický příd. J. i dok. stoupit z a-y anortoklasový příd. oční vada nosný článek (konzola) podpírající řím­ oblasti komáry rodu Anopheles. náslať normálního tvaru orgánu. ohlašovat. na anodynum. -e ž (ř) med. -e ž (ř) med. části těla. ve kt. stratigrafický stu. zamě­ čišný (často v protikladu k rostlinný): a. Enže) a. (co. ale jeho funkce.. anorganický [-ny-] příd. něj. kl. přechodně se vysky. (I) (co) opatřovat. poznámka. roku: v citál. anormální jev. hovor. nepra. společník. nestejně [-ný-] zkr. a záp. patkou. -na s (ř) med.(ř) odb. (u ant. málnost: tělesná. 1. spiritizmus) ce nestejného počtu chromozomů v bu. k 2 anizodoncie [-ny-]. a. (ř) med. a-y pohlav. polit. řidč. -y ž(indián) bol. vrozené chybění lečnosti anizogameta [-ny-]. zasl. obvyklého sta. animatizmus [-ny-ty-].. autor.. vodnatý arzeničnan niklu. od- osob (op. nábojem. šedý. neústrojně. od pravidelného. anodový příd. úhly ústrojného původu: a-á příroda. -y ž (ř) biol. robě léčiv. žující kyselost žaludeční šťávy animus [-ny-]. -u m (ř) miner. -y m (ř) (než.: anodoncie. výskyt čer­ bu prostoru elektrolyzéru cesu vidění (např. -y ž (ř) med. a. plazů a ryb animoso [-ózo] přísl. -e ž (ř) med. (v psych. -y ž (ř) biol. ztráta chuti k jídlu. věci dříve známé nického původu vé. -e ž (I) 1. Chr. psychické. anormální stav. na nichž se nehybné ob. -e ž(I) texl. (it) hud. animal 54 anofelizmus anoftalmie 55 antagonista animal [-ny-]. smě­ zovém a fenyklovém oleji. -i ž antagonizmus tový příd.. jevy mimořádnýmischopnostmi žijících anizoploidie [-ny-dy-]. nabízet.. zasl. se měří (op. anortozit animalista [-ny-]. bezkyslíkaté prostředí animírka [-ny-].. anonč­ nalý trojklonný nerost ze skupiny plagi. -y m (ř) (živ. nestejná velikost zubů nění kloubu vu. hání) známek k textu. p. nikoli jménem.) anal. zvířat. tropní příd. týkající se aniverzární [-ny-] příd (I) kniž. nevhodně. no neživého objektu přírodního n. film. druh po- bývající se zobrazováním zvířat očima vodnatý a zásaditý uhličitan stroncia a anoikonymum. antagonický [-ny-] příd. objemu pro kapaliny. nepravidelný. chem. -u m (indonés) hud. zast. ansámblový příd. červená n. vrozené chybění. -u m (ř) geol. jev. vyslovit anorganolit. loutek animovaného filmu) anker. ty Ankarama na Madagaskaru) ník rodu Bubalus žijící na Celebesu. izotropie). (ř) tech. umělec. tunelová nemoc ještěr roduAnolis. anoncí anortitit [-tyty-]. stav rozkladu sociál. zí k tvorbě vajíčka v Graafově folikulu film. anizokorle [-ny-]. rem. -u m(indián) miner. zejm. -u m (ř) geol. -i ž ný ap. významu. animo [-ny-]. jako tako- animovaný [-ny-] příd. C. or. zaujatost proti šedobílé n. m (I) kniŽ. anizochronizmus [-ny-ny-]. kladná elektroda pův. řidč. (ř + I) kuiž. -u m (ř) geol.. způsobe­ -týl minulého roku anomální příd. ty aj. podle lokali. a. chuť na něco. způsobu. biol. rozjaře­ v přírodějen s izotopem (ev. anolyt. archi- získat zájem někoho o něco 3. antago- ion se záporným elektr. -ež(ř) bol. dopis. etn.: fyz. staveb) prodlouže- 2. a. podle né fyzikální veličiny od vypočtené nor. dIl0 neznámého autora. provádět. aodb. ná kolísáním hnací síly n. živých. způsobující anémii a po. 1938. a. (I) 1. turovitý sudokopyt. abnormalita ant. anizodontie [-ty-]. roz. vysvětlivka málně přísl. průběhu. -e ž (ř) biol. střední a.: med. krvácení animikit [-ny-]. farmo prostředek pro animozita [-ny-]. Ankera). nestej. něčných jádrech růz. katoda).. posléze souhrn naturálních dávek tující neschopnost vybavit si n. -e ž (ř +I) med. stručná charakteristika živočichů. tektonicky vyjádřeným zprav. anortofyr. (il: Agenzia Nazionala StampaAssociata) víra v existenci nadpřirozených sil oži. připojování po- čišně pudový. (hol: Algemmen Nederlands Persbureau) hostů dlouho trvající. (jako doplněk bibliografického a ka- hanl. melanokratní če­ občanský rok grace individua spojený s pocitem osa. ka s kapucí. objek. přístroj k zjišťo­ anorganik [-ny-]. praeteriti [pré. půda. choutky.: chem. časl. neoznačený anortoklasit. při kt. kt. ně znějícího (např. normální): a. k obývání a je pevnou součástí krajiny anopistografický příd. výjimečný. mající schopnost mě­ straně slovesného díla s údaji o obsahu. A.[-ny-] (ř) v slož. anketový. ne. -e ž kající jako následek poranění n. první část s význ. -u m(f) 1. a-á zábava ankaramit.. nevole. až 461) . -yž) (I) velikostí (např. ná boční zeď se zesíleným čelem. anodický [-dy-] příd. téměř výlučně z anortoklasu. je hlavní součástí anýzového ankylostomóza. D.) (antagonist- anis [-ny-]. anocie.. od pravidelného. mělosti. annominace. anomálie. úchylný. elektrolyt v anodovém sobená tím. od.). krychlo. ankerltový při elektrolýze nabídky (programu divadel aj. a-ní zjišťování zené nevyvinutí zubů anonym. pobavit. sochař za. a. mají oči nestejnou optickou lomivost. zásahy. oleje zitární onemocněnípůsobené dvěma dru. nuklidem) annus neskl. živočiš­ aniseikonie [-ny-ny-]. v dané eliptické dráze sloučeninami s výjimkou většiny slou. určení bílkoviny.Tyl) uspořádáním některé z hydroxylových anorganogenní příd. sval aldehyd příjemné vůně obsažený v aný. pro víno. -y ž (f) 1. (ř) fyz. -) dič bohatý olivínem (nazv. stav. stav. živočich záležící ve vnímání nestejně velkých su nadpraží v jónském řádu přenášejí malárii jménem. anormalita.. tvaru ap. duševní. horni. (koho k čemu. -u m (Vl) miner.. farmo prostředek sni- drážděnost: osobní a. antagonicky přísl. antabus. anni [-ný] (I) kniŽ. -e ž(I) liter. anoda. hovor. rok: ve spoj. se liší pouze prostorovým mie soubor. hudebním tělese cip 3. -e ž(ř)fyz. he. rost. neschopnost vidět pů­ ření. později zásoba obilí a jeho anomie 1. geogr. způsobu. podle štýrského a-é rozpouštěníděj probíhající na anodě anonce. -Um(ř+ar+I<ř)chem. zájem o něco teroploidie roční úroda. jméno pomocí slova. funkční: a-á porucha 3. zcela nedostatečné zá- timonu ze skupiny huntilitu. m (mal) zool. a. anserln. a to opačně k jinému svalu (např. -e ž (ř) med. bibliografické připisovaná prvnímu období ve vývoji výrazně odlišné velikosti u rostliny. 34 ních boltců anona. éter příjemné ceru. anosmie. po. i dok. trojklonný horni. anaerobióza ská síla v nočních podnicích k bavení anizochronní [-ny-] příd. anizometropie [-ny-]. -y ž) ansámbl. situace. -mu m (ř) odb. živě ní buňky lišícíje u růz. -e ž (ř) med. nechuť. pro co) získávat. výskyt listů dvojí anmoor [enmúr].: a. narážka (aluze) na anomer. (it) hud. anizo. hnojiva 2. není určen anonymnost.. -a m (anorganička. pu obrábění psaný n. (I) 1. hovor. autor. pra. pův. kuiž. autorovi. -e ž (f) veřejné oznámení. (ř) odb. ve spoj. -e ž (ř) sodol. voňavek aj. nit zbarvení těla anopsie. -y ž) kuiž. soubor umělců angažo- loz.) bavit. anoretikum [-ty-]. mimo jakýkoli vztah: Ding an sich tvářející snímky. existen. řená glejová půda s 10-30 % organic. tagonistických rozporů anisaldehyd [-nysl a-]. antagonistický: anion [-ny-]. -y ž (ř + I) kuiž. (I) 1. anklung. a odb. eltech. nástroj z bambusových píšťal. vý příd. pravá. podle porada znalců. an sich [zi-] (n)filoz. dazumal [-cu-] (I + n) anomáloskop. v chování. kteří anonymní příd. 4. anizo. -u m (ř +I) med. ru. anolis. uhličitan a-é napětí. zušlechťová­ anisol [-nyzo-]. biol. ztuhlost kloubní vzni. hovor. načerve­ antacid. -u m(a) země<!. sbor2. a-é názory. (ř) odchylující se. odporů anno [-nó] (I) roku: kniž. -ka s (ř) med. -e ž (ř + I) med. -ež(ř)med. encyklopedie 2. -mu m(I) 1. oživeně. ve vaječníku. týkající se nerostných.. z Mriky a tropické Ameriky. násilné připojení ný. odchylka pozorova. ohlášení anortit [-ty-]. naleziště u Annabergu v Sasku) mální hodnoty: magnetická. že se oko nezapojuje do pro. vrozené nevyvinutí uš. vozelená odrůda biotitu normální. -u m (ř) med. mundi [-dý]. zkr. (ř) řidč. na složená téměř výlučně Z anortitu antagonista [-ny-]. Christi obvyklého stavu. -yma s (ř) lingv. a. antagonista [-ny-]. nepode. anormálně přísl. starý varhanní t anodový anoda dopis. -u m (ř) chem. vývojová odchylka od středek snižující chuť k jídlu anovarle. -u m (n) hist. Jávě zmírňující bolesti anonymita. řeky Enns. i dok. mimořádný. -Um(ř) geol. pohlaví tvarem a annabergit. -y ž (ř) fyz. anti- tů (kreseb. rozjařovat. izogamie) rentis [ku-ty-] tohoto roku. -a s (It) zasl. otázce: novinová a. stejnolistost kých látek ve svrchním horizontu.: a-á průčelí jařit: a. tělních buněk. protichůdný. tropické para. ~mu m (ř) fyz.. annuárlum. pro- Junga) obraz muže v ženině nevědomí anketa. při anoncovat. anšlusový příd. s kapsou a zipem anotovat ned. pisatel.) jeví jako pohy. -e ž (ř) med. pilandit. vědecká a. antový příd. hovor. nestejnodobý: a. smyslový: a. kl. a. anodomechanický [-ny-] příd. anoftalmie. hanl. bezmoci. silně zamok. zasl.. nepravidelný. film vy. odchylný čenin uhlíku.. kosočtverečný nerost. vápníku a železa (nazv. -u m (ř) chem. povahová a. morálních a kulturních no. anion. -yž(ř)med. (ř) neuvedený. anorak. -u m (ř) miner. výskyt nestejně Krista. člo­ autora. A. věkem vytvořeného. každoročně hy měchovců. průběhu. astro excentrická. Rímě) pův. živci draselnými a sodnovápenatými. úpravě. animikito. ANP zkr. anizocytóza [-ny-]. ohybač ve vztahu k natahovači) . živý: a. hlavicí a (koho. G. kt. videlnost. názvu Anisus rak. anorganika [-ny-]. (ř) kniž. vro. anortoklasit dodávající jim vlastnosti vlny ap. a-y cukry a jejich de. pisatel. svátek) ruchy metabolizmu. nositel an- lat. -e ž (ř +I) med. -e ž (ř) gen. připomínající živočicha. při jednostranném šil. rogamety jící se v zelených krystalech (nazv. člověk. plody podobné moruši anormálnost. aniont. -u m(ř) miner... nestejnodobost kyvů kyvadla. dotaZnlK. nenormální. žlutohnědé barvy. anodontie [-ty-]. užívaná v sev. mu zabývající se animací anizogamie [-ny-]. a odb. vlastní jmé. středoamerický pyrus) popsaná (potištěná) jen po jedné anotace. výjimečnost. -e ž (ř) med. dipeptid obsažený lada 2. vyvinutí varlete Rakouska k nacistickému Německu v r. výzkum mínění jistého obrábění elektroerozivní obrábění. názor na duši jako hlavní životní prin. anortofyrový mu ve vztahu antagonizmu. tíhová a. Domini od normy. -y ž (I) kuiž. -a m(I) psych. -e ž (ř) odchylka od normy. stav. hisl. ká) soutěž s návrhy označenými značkou lyploidie. prvek vyskytující se lendář ního řádu. -u m (Vl) miner. -u m (ř) miner. neústrojných látek. klencový nerost (op. -y ž(n<f)zast. jménem neznámý tvůrce. okruhu osob n. jsoucí ne. -e ž (ř) 1. ap. jednoklonný ne. ganický) 1. výjimečný: a.etn. někt. umělec s anortoklasem. animálnost. zasl. -a m(I) kniŽ. něčemu.J. anomie2. vzniklý bez pů­ dělení. civilis rem. farmo pro. stav. kolektiv osob vůbec: celý a. vyskytu. -i ž anortozit. -u m (I) biochem. vaječníku animato [-nymá-] přísl. vajíčko a spermie). fyz. -u m (Vl) geol. okultistická teorie vysvětlujícíurč. sexuálním styku neprožívá orgazmus poznávajícím subjektu bující se a živoucí 2. luční a. -u m (ř) nepodepsaný. -e ž (ř) med. -e ž (ř) med. uŽív. n.. dobrá ná. samo o sobě. uŽív. vrozené chybění oka a. přirozená slitina sthbra a an. ano. provést animaci postav. zvl. širší veřejnosti o urč. chý počet sad chromozomů ní umělých vláken. při ní světa. opatřit víra ve všeobecné oduševnění přírody. -a m (ř) nejmenovaný. specifická technika sbě­ dou. nepodepsaný: a. -e ž (ř) med. vůně. hornina složená ný tvor. udání. dřevina rodu Annona chylný. týkající se orgánu. -u m (ř) miner. a. -y ž (I) archil. ani. velkých zorniček (pupil) orbis conditi [-dytý] (v roce) po stvoře­ anomálie přísl. (umělec­ anortoploidie [-dy-]. aj. jev [-tý] před Kristem. odvážně anizotropie [-ny-]. tvůrčí pracovník animovaného fil.vyvřeláhorni­ ničnost. jména podob. odchylka od normální funkce somatické nechutenství anovulace. -mUm(l)hiSI. ny anorganického původu ve svalech ptáků. med. hovor. odb. -tu... anomálnost. talogizačního popisu) 2. nezávislá na jekty (kresba. popř. film. -u m (Vl) geol.. společnost ankerit. a. anketní příd. a-é ní příd. tva. oklasů. a. -yž(l)hist. -y ž (ř) anorganická che. zařaze­ nizozemská tisková kancelář animizmus [-ny-]. animovat [-ny-] ned. (umělecký) soubor. anizofylie [-ny-]. tylové šaty . údaje náb. urč. ne. -y ž(ř) archil. proud. spoj. barvosleposti (ř) odborník v anorganické chemii vaných v urč. ru údajů dotazníkovým šetřením 3. a. anotační příd. (f) veřejně skytující se v bazických horninách. zvíře. a. nabídnout anortitový příd. Evropě (30 kg.. med. -ia m (I) kniŽ. anormální příd. uměl­ anortoklas. annona [-nó-].

antepozičnípříd. chem. -u m (ř + I) chem... smýšlení. (v ant. (ř) nepřátel­ antiarytmikum (731) rů v ant. antenor. vzduch velmi studená vzduchová ský ní racích dříve. s opačným znaménkem elektrického ná. na shodném přívlastku před řídící větný středek proti poruchám srdečmno rytmu. chrá. -Um(ř}fyz. před­ ný proti požívání alkoholických nápojů. med. a. proti uplatňování ný proti autoritářství. připravované synteticky. bakteriemi. (ř + a) sděl. (ř + I) med. chirurgické umístění orgánů proti srdeční arytmii.. kvamperfektum. -mu m (ř) kniŽ. předem: pla. (I) týkající se antiky. an. živočišné příd. nými antičásticemi peněž. zahr. magnetického momentu atd.) n. antibiotik existující ke každé elementární částici antidynastický [-ty-ty-] příd. hnutí za zrušení otroctví v USA v 1. jev. me.. (ř) (koho. a. -tu s (ř) liter. žen ve veřejnémživotě. houbami boje. malbou.. uchovávání směru říčního toku pro. země. ante meridiem [-rídy-] (I) (uŽív. ochranná opatření (zá- populacemi dvou druhů organizmů. samčí (ř) hist. předčasné uplatnění něčeho antidetonační [-ty-] příd. gen.. akcelerace 1. -lce m (I + VJ) pale. námitky odpůrce ním pud ante. zařízení slouží. radiolokační a. liter. antidamping. místě atmosféry. realizovaná vedoucí ke vzrůstu tlaku vzduchu v urč. odpůrcovy argumenta. antiemetikum [-ty-ty-]. a odb. antitoxin. -y ž (ř) bot. popř. klást. farmo pro. oblasti vůbec: geogr. k čemu se schyluje) anténový t anténa antialkoholický. anténní. před: a. proti feministic- postdatovat) tvar donucovacích prostředků a represe trolou státních i soukromých výdajů vá zkouška kému hnutí antefáze. -mu m (ř + t) polit. antidysrytmikum hliníku. farmo látka antifeminista [-ty-ny-]. farmo antierotikum [-ty-ty-]. a-á zkouška antifeminizmus [-ty-ny-]. pol. protidemokra. proces antidrama [-ty-]. . protichůdnost (op. předvídání. faktor hematopoetický. k antagonista (živ. jenž předchází všechny částice jsou nahrazeny přísluš­ cyklickému opakování (op. antidiuretin [-tydy-ty. antenální příd (f < I) zool. (I) kniŽ. -la s (I) archit. (ř) zaměřený proti proti dogmatizmu tické hnutí vzniklé v 20. (ř + it) bojovmK proti fašizmu. a-é smrtí anthelmintikum [-te-ty-].. tech. (ř) voj. -e ž (I + ř) biol. kondenzátor ka. -mu m (ř + I) od- řit. nádorové buňky. plus. antidiaroikum [-tydy-]. architektuře ký. zařízení por proti požívání alkoholických nápo. žláza exkreční orgán antialergikum [-ty-]. oka s (ř) med. pro. hodiny odbily dvě tických vln: vysl1ací. -y ž(ř} meteor. antetlexe. farmo polokoule. i ned. farmo objemu pro víno. slabování přijímaného signálu: a-á an- z předků na genotyp jedince 4. glikánská chrámová skladba na způsob ničící (bakteriocidie) rozpad gické tradici divadla synergizmus): filoz. stol. antiabolicionista [-ty-ny-]. -a m (antialkoholič­ generací. palimbakchej vzniknout nová anticyklona lékem. -ka s (ř) med. antibakteriální [-ty-] příd. -ra s (ř + I) geol. proti mo- a. letech 20. anticipovat [-ty-] ned. -mu m (ř) odpor antifašizmus [-ty-]. nežje obvyklé. týkající se antialkoholizmu. a. pochopit. -u m (ř) archit. převládající vliv jednoho ponovat) antiartritikum [-ty-ty-]. monarchizmu vůbec: a-é hnutí antal. ante finem [fí-] (I) kniŽ. odpůrce anticipace [-ty-]. jihopolárni pevniny. sobící proti klepání a tvrdému chodu spa. farmo je homonymní (např. velká kladná vrá. PŮSO­ hmota proudící při vhodných meteoro. starověku. postpozice): lingv. antičnost. ve Velké svěcené Dionýsovi antibiotikum [-ty-ty-]. i dok. údolí vzniklé antecedencí 4 jinému ději v minulosti. antepozice. (ř) namířený nesmiřitelnýchkonfliktů. -e ž (I) kniŽ. antianemický [-ty-] přfd.. -u účinek růz. -ka s (ř) med. polární téně členovců: a. je charakteristická nejvyšší ostrost ante Christum (natum) [ná-] (I: před Kristem. s význ. drá. prostředek proti průjmovým onemocně­ prostředek snižující (nadměrný) pohlavní něčem. vazopresin antifašizmu dání zemské kůry. dělohy) směrem dopředu moteta n. kt. -e ž (ř + č) fyz. předsíň ant. zamě­ boje a kt. vet. něčím (op. (co) umisťovat. vyjadřující děj minulý. znak objevuje v mladších gene. proti srdeční arytmii teorie verše. -u m (ř) biol. geol. antidetonační pro. nauka o metrech. anteÍudium [-lúdy-]. panovnickému rodu (dynastii) znepřátelit: netřeba společnostzbytečně Británii.(I) vslož.chem. vztahující se k an. -ia s (I) hud. zvl. je cykloně. pohlavní orgán mechorostů a kaprado. předjí­ antidemokratické. potlačuje detonace. -ka s (ř) med. k an. první. (ř) med. -ka s (ř) med. podmínka. (ř) med. protiklad zvl. proces antidotum [-ty-]. biochem. -u. i dok. ekon. kantáty antibalistický [-ty-ty-] příd. pů­ antiepicentrum [-ty-]. náhradní antény antialkoholizmus [-ty-]. -kas (ř) biol. působící ského verše. kt. specificky lehlý apexu 2 ců. (ř + I) chem. humanistická příručka klasické jednou uzavřenouizobarou n. co před­ oltáře tvorný ra.(ř) v slož. círk. zda sportovec por proti ženám. nesmiřitelné rozpory v antefix. a-á de. určená pro tváření (vyráběnápod tický: a. smýšlení. předčasně.. předcházející člen v člen). odpůrce feministického hnutí ce stopa v trvání pěti mor..i -tý-]. umístění vpředu. autoritářskýmnor.. lovacího motoru (tzv. látky zabraňu­ vedoucí k poklesu tlaku vzduchu v anti. protijed rozpory ph1aé. která účinný proti drogám: a-á látka 2. post... a řím. při předávkování tagonizmus. částice antidampingový příd. a. středek proti chudokrevnosti (anémii) kt. předl. a. zaměře­ zmírnění konjunkturních výchylek. zkr. postoj antifašisticky přísl. malý tokajský sud vaný pásový ornament z rostlinných tva. časovým význ.[-ty-]. předpoklad: a. plastický n. označeními) antidogmatizmus [-ty-ty-]. ohnutí orgánu ap. a-á konjunkturnípolitika sledující zmír- tem. -e ž (I) 1. mání. -u m (I) log. proti chudokrevnosti (anémii): a-é pro. dalUho anteponovat ned. celm1 proti konkurenci nízkými se vzájemně negativně ovlivňují až set km2 . před lék proti artritickým nemocem rytmické organizace starořeckého a řím­ farmo prostředek proti nadměrnému mo. před. . týkající se antibiózy. farmo do hospodářského a politického života antecedence. liter. antagonisticky přísl. předjetí. položit před něco (op... zaměřený proti dopinku mu. kultury té záškrtu (difterii) odpor proti aktivnímu zasahování státu antebrachium. schopné antidamping J.) antheridium [-te-dy-]. ze- cházejí 3. i dok. pro. -ta s (I) lingv. a-á léčba tidy do mírných zeměpisnýchšířek jižní umožňující použít elektrické sítě jako holických nápojů. antiepileptický [-ty-ty-] příd. působící proti nadměrnému močení: a. krve. antepreteritální příd. předjímat. období květu. průměru příslušného epicentra zemětře­ nující Antarktidu a přilehlé ostrovy. anticyklogeneze [-ty-]. 19. antidifterický [-tydy-] příd. antidrogový [-ty-] příd. anteneandertálec [-drol. a odb. vymřelý hominoidní primát. avšak proti urč. přijímání elektromagne. -e ž (I) med. před antéza. antidiuretický [-tydy-ty-] příd. antidemokratický [-ty-ty-] příd. -ia s (I) anat. organizmem druhým antidemokratizmus [-ty-ty-]. v jehož důsledku může při otravách jedem n. med. -y Ž (ř) meteor. životních projevů jednoho organizmu antidemokraticky přísl. působící. -ií s pomn. ležící na protilehlém konci zemského demickými rostlinami a živočichy. sová struktura na ploše několika desítek rostů vytvářející se na prvoklíčku. antibióza [-ty-]. -y ž) hlubováním údolí i přes změny úrovně jazykového prostředku před jiným. prostředek antidiuretikum. -y m (ř + I) hist. modlitebních knih ortodoxní církve roorganizmy (např. nově proti neofašizmu antedatovat dok. chápat. před koncem. rozhlasová. -ka s (ř) med. -y m (ř + I) odpůrce buňky před fází mitotickou mu používaná k zrušení jedovatého účinku žen. budoucnosti. -kas (ř}med. protifašistický: a-é hnutí. (ř + arab) zaměře­ dříve. sděl. post-) -ia s (I) výtv. slitina antidogmatický [-ty-ty-] příd. kličky střevní nad přední antiastmatikum [-ty-ty-]. přijímací a. -y ž(f < I) 1. a.). -u m (ř + I) tech. které způsobuje zve. antecedent.jehož anticyklický [-ty-] příd. působí­ možňující n. antipendium [-ty-]. a. antecedent. -y ž (I + ř) geol..i též anta. v rodině před­ umístit. -i ž med. procyklický): antidopinkový [-ty-]. (ř + t) 1. před (op. a-á finanční politika usilující o (ř + a) sport. farm. USA aj. ce. anthologion. anticky přísl. před samohl. ekon. filoz. jící růstu mikrobů (bakteriostáze) n. farmo prostředekproti střevním parazitům. součást čení antifašista [-ty-]. opakování téhož anténa. a. protialkoholní: a. (ř + arab) zaměřený dříve (než to nastane. -ka s (ř) med. -yž(ř}biol. a odb. architektura. filozofie. antecedenčnípříd. t anténní anténa antialkoholik [-ty-]. -e ž (ř) liter. ty tvořící obranný protiraketový systém šeného tlaku vzduchu v atmosféře. metri.. odb. -ia s (ř) jedna z liturgických a-ka organické látky produkované mik. bot. televizní. rámová a. -mu m (ř) kum antapex. vzájemné potlačování růstu a jiných tický: a-é zákony.: a-á cla stavět. látka snižující výskyt motorických a psy- dro Antarktidy tvořené horninami střed­ anténoskop. -a m(I) odb. prostředek tlumící zvracení. hnutí proti alkoholizmu vyjadřovat. zákona. proti etatizmu chází. kt. farmo korozi. předejmout: a.. než tomu bylo u starších antidetonátor [-ty-]. (ř) publ. farmo prostředek k léčení cukrovky (dia. vztah mezi anteklíza. vývoj. názorech. latiny v níž asistuje charakteristická cirkulace m (ř + a) práv.) dřívějším da. ničící mikrobiální n. (I) odb. mokracie jedna z hlavních forem státu. anticyklona [-ty-]. experimen- zájmech.. kterou se bící. řidč. přední člen stěnu břišní). stoupenec zemského povrchu. projevy působící látka bílkovinné povahy zne- antarktický [-ty-] příd. narchii. to.. antifašistic. předminulý čas. ných tvarů i jednotlivý tvar pro vyjádře­ antiautoritářský[-ty-] příd. antagonizovat [-ny-] ned. (ř) med. předehra Athénách) svátky (v únoru až březnu) za.. poško. kniž. (ř) působící proti antietatizmus [-ty-ty-]. adm. m. tzv. často vede k násilnému zvratu' před narozením Krista) (v starším datování) ném květu) antibarbar [-ty-]. portas [-tás] před branami (o napáječích vysílačů proti požívání alkoholických nápojů. zool. opatření. účinný proti padoucnici (epilepsii): logických podmínkách z oblasti Antark.. -y ž) (ř + arab) odpůrce požívání alko. kvetení následností dvou dlouhých a jedné krát. co) saJ'1ujícím kilometrových mocností anthesteria [-tes-]. -ta s (ř + I) med. opatřovat (listinu ap. med. cí proti depresi: a. vyjádřit předem. farmo městech. chůdce neandertálce. předek dopředu (např. antidopingový příd. farmo antanakláze. -ka s (ř) med. ké slabiky. vznikla a rozvinula se v starověkých hormon bránící dočasnému úniku (fadingu). lék zmírňující potíže při astmatu růz. s význ. antidepresivní [-ty-] příd. aj. způsobuje její slábnutí. tykadlo členov­ odpůrce abolicionizmu. myšlenkové předjímání budou. antibiotický [-ty-ty-] příd. názory. antialkohol.. terakotová n. literatu. hořčíku a křeIll1KU odolávající odporu proti dogmatizmu. řidč. antibakchej [-ty-]. označující tlumit růst jiných mikroorganizmů ský demokracii. (co) antidiabetikum [-tydy-ty-]. izohypsou. div. k antifašizmus. generace. antapex). -u m(f < I + ř) sděl. působící antický [-ty-] příd. též ant. zkr. proti (např. zakrývající spáry antických staveb anthem [antem i ensem]. znepřátelovat. -ka s (ř) med. (ř) založený na antifašistický [-ty-ty-] příd. řec. proti demokratům. ont. 2. a-á metrika soubor norem antidiuretikum [-tydy-ty-]. předloktí ný kryt na přední straně obětního stolu středky. pro (např. tyčinka (v rostlin. protichůdný a vzájemně se rušící před naším letopočtem. doby: a-á mytologie. společnosti. (u bakterií a hub) hacii. nllllllrený proti demo. anthera [-te-]. zdobe. popř. a odb. týkající se anteceden. tech.. při kt. (it) zast. farmo smrtí. gen. antibarbarus. hist. již. účinky léku tiferment. jako reakce proti rozmachu fašiz- ce: geo!. kt. kamen. -e ž (ř) meteor. postihovat. zvl. v nepatrných koncentracích zastavit n. (ř + VJ) týkající seAnt. tech. cí k vysílání n. však mění svůj význam.. k realistické a psycholo- nesmiřitelný protiklad. anticipando [-ty-] přísl. proti královskému režimu. stol. ozdobný závěs n. a-á zóna země­ korýšů u báze druhého páru tykadel středek proti přecitlivělosti (alergii) cího dění 2. (I) kniž. antependium [-dy-]. vývoje 2. dobu. k antifašista. postihnout. s platformním pokryvem do. (I) odb. (ř) odb. antifadingový [-tyfejdy-] příd. -ka s (ř) med.. -e ž (I) odb. -u m(a <řl hud. štít prekambrické já.. co se blíží. ekol. antienzymový příd. protidemokratické antienzym [-ty-]. ledne. středek antidetonátor sení teor. dopinko. předzvěst: a. vermicid účinný proti bakteriím: a. 1. (co) opat. biol. kniž. postavení antiarytmický [-ty-] příd. ka zující n. (n. chických projevů padoucnice (epilep- ních a spodních starohor (reflektometr) k měření podílu odraže.: a. betu) sie) ante předl. též ante. malo.. pravidelné: práv. mortem krátce před ného a dopadajícího toku na anténních antialkoholní [-ty-] příd.. tlumící účinek enzymů. farmo pro. Chr. (ř) hist.. an- arktidy. přísada do motorových paliv.. s nímž tvoří celek (např. než je obvyklé ap. léčba události. antidyzenterikum [-ty-].. mám: ped. středek antiepileptikum [-ty-ty-]. -e m (ř) liter. protidogma. detonaci): a. (ve sportu): a-á opatření. rodině.) před polednem. protilehlou polohu dvou substituentů (op. t ~yn-) 2. V ant. tální forma moderního dramatu tvořící antagonizmus [-ny-]. odb. -u m (um) sděl. atom. farmo se stejnou hmotností a spinem. antla. antialkoholický [-ty-] příd. ná deska zdobená reliéfem n. antecedentní příd. antianemikum [-ty-]. se urč. první část 1. -ka s (ř) med. stadium při dělení antetemplum. anticyklolýza [-ty-]. -ru m se projevuje (na synoptické mapě) aspoň řený proti zneužívání drog: a-é opatření biol. a-é umění.): filoz. -u m (I) archit. -u m (maď) stará maďarská jednotka antemion. vzduchu. (ř) med.obch. anticyklonální konná. lékařský test zjišťující. tech. a-á výchova bez používání nění cyklické výchylky konjunktury kon. aodb. člověk steinheim. cenami (dampingu). než je skutečný den vystavení (op. jů. lék proti úplavici (dyzenterii) slova. kt. -y m (antifašistka. antivomi- hodiny) tová. (ř) med. tech. postavit do ostrých protikladů. působící.-30. antidumpingový. tech. a. antičástice [-ty-]. oblast zvý. dopo. nebyl před výkonem dopován. -mu m (ř + it) demokra- implikace antepréterium. tlaková výše. slovesný čas antiatom [-ty-]. anticorodal [-tyko-]. antidumping antidysrytmikum [-ty-]. a-é rake. pelat. bod pisná a vegetační zóna spoře osídlená en. -y ž (ř) bot. závislého členu antiarytJnikum [-ty-]. odpůrce alkoholizmu tit a. -ia s (I < ř) bot. první část s místním n. -u m (ř + I) astro bod na obloze proti. adiuretin. anti. -ka s (ř) med.. soustava sloves. -mu m (ř + arab) od. látek v buňce. -ka s (ř) med. anticipační příd. -u m (ř) biochem. antagonistický 56 antibakchej antibakteriální 57 antifeminista antagonistický [-nysty-] přfd. anténový příd. forma rozporu. téna protiúniková geol.. antidumping [-tydam-]. ní tohoto času. prolepse 1. n. a.

antiklina. sled tří mět. protiin. upotřebený. zákonu.. -ia s (I) odb. -u m (ř) biochem. sedlo (op. postoj. stol. při aler. expr. polotovarů a pro- účinný proti rozmnožování hub (kvasi. -í s (I < arab) tech. antilopka [-ty-].. a svou strukturou podobají antinacista [-ty-]. paradox: projev antifouling [-tyfau-]. (ř + I) tech. látky antikoagulancia. -u m (ř) miner.. který při biosyntéze bílko. (co) (u)či­ kací je sthbrolesklý křehký kov. proti rezavění (korozi): a. intenzitou expresivní n. -y m (antinacistka. -i ž prvek. antikolonialistický [-ty-] příd. -va s (ř + I) med. -y ž) (I) ka.. (ř) odolný vůči antimutagen [-ty-]. oka s (ř) med. antifráze [-ty-]. antikorozní [-ty-] přfd. polů v ekon. hnutí proti kolonializmu. též A. ale opačného směru: fyz. ne. boj proti němu antikum [-ty-].. fann. alogický. překonat: ani novévýzku. litika sleziny rálce. prou- antigonoreikum [-ty-]. antiklinální příd. po uhynutí kyseliny antimoničné paralelní. náb. postoj antikva [-ty. antičástice antifon (popř. lék odstraňujícív růz. tarizmus. němu antilegomenon [-ty-]. pomocná vyrobený z nerezavějícího materiálu. politika kýši a proti okusu. protimonopolní: výrobek z drobných marinovaných ryb údolí Antigorio). -u m (ř + I) chem. (ř + I) med. k antife. a odb.: a-á ruda antioxidant [-ty-]. log. zmagnetizování: a-é hodin.. látky antimykotika antihypertenzivum [-ty-]. -u m(l) obchod s použi.: a. farmo ný zpěv zpívaný'!ltřídavě knězem a sbo. ancikrist 2. antigravitace [-ty-]. (ř + I + ř) med. zvyšující odolnost proti se zásadami lidskosti. rozporný. antineutron [-ty-]. např. -y ž (it) potr. hmota antiklinorium [-ty-]. -i ž tý sudokopytník rodu Motragus vování antimonem způsobem elektroly- antiferment [-ty-]. -y ž) (ř + I) odpůrce. nec antimílitarizmu antinomie [-ty-]. antikvariát antimilitarizmus [-ty-J. při zánětu nímí knihami. anhidrotikum por ke klerikalizmu. (I < arab) chem. k antimíli. + ř) fyz. oka s (ř) mecl. chem.(ř + I) namí. protikladný. . úřad a zeleniny .. fann. ky nevyskytujícímí se na běžném trhu měnu těch látek (metabolitů). oka s (ř) med. protimalarický: antimykotikum [-ty-ty-]. -u m (ř) 1. popř. antiinflační[-tyl i-] příd. vrásy vyklenutá nahoru. oka s (ř) med. starožitnost antimodernísta [-ty-ny-]. protichůdný. -e m (ř) círk. zabra. sporné 2. -u m (ř) fann. bící. půso­ gice. jich stárnutí a destrukce. hanl.kých onemocněních aj. zabraňující žluknutí tuků a olejů aj. stylistická figu. (I) kniŽ. tech. -u m(ř) biochem. (-. fann. k antifemínista myšleného energetického pole.fyz. řecká a římská kultura hormonální a. poloviny 15. látka. antifermentový příd.. -y ž (ř + č) med. lék ký pohyb hlasu v otázkách zjišťovacích antikonvulzivum [-ty-]. pro. starožitník. podobovat. nátě­ druzích v Africe a v Asii proti monopolům. organizmus cizorodá. -u m (ř) chem.) zn. hud.. týkající se antilopy. a-y antiparazitikum [-ty-ty-]. kulturnosti.. kanonizované bylo dř. žijící v mnoha antimonopolní [-ty-] plíd. na cévy. gravitační pole Země n. sůl chorobě. působící.: a. kniha sloučeniny antimonu s méně negativní. tických látek torický max). dvojice výroků. římského obytného domu ky indukovaných i spontánních mutací n. prostředky nek. a. účinný proti křeči. antigoritový příd. (ř + I) odb. antimorální [-ty-] příd. ironickém smyslu se s humanizmem: a-é názory nukleotidů. antimonovoch'k [-ty-]. (ř) odb. po. umění ap.látka rušící některé účinky histamí. antifona [-ty-]. anti-g ob. antikoroznost. oka s (ř + it) med. (ř + I < ř) narnířený předsíň etruských chrámů 2.) obchod se starýmí rukopisy a tis. spisovatelů. lék proti vodnatelnosti mu. antimon [-ty-]. fann. neslučující antikodon [-ty-]. prokomunistický): a. vzbuzující speci. potravinářský tin (nazv. sloučenina. působí­ organizmů orientací magnetických momentů atomu gic. antiklerikalizmus [-ty-]. vlast. siřičitan sodný). jehož nejdůležitější ze tří modifi. antilymfocytární [-ty-] příd. látka proti křečím centrálního původu. (ueskl. -í s (I) obchod se staro. důle­ sy. výtisk. feroelektrikum se spontánnímí elektric. návrat k a-ce 3. užíva. -y m(ř+t) odpůr­ přfd. fann. -y ž) antiflagistikum [-ty-ty-]. účinek elektroda rentgenové lampy umístěná nerezavějící: a. mno díla ant.. -mu m (ř) log. týkající se prodeje (knih ap. oka s (I) archit. antihumanistický [-ty-nysty-] příd. antimonování [-ty-]. oka s (ř) med. páchnoucí plyn. oka s (ř) med. složená z antiatomů zklenutí vrás ce ke kvarku středky jimíž se potlačuje rozmnožování antineuralgikum [-ty-]. -u m (I <arab + č) chem. přeži­ modernistický [-tyc-] příd.. oka s (ř) med. stiban. farm. oka s (ř) med. obsa. antikomunista [-ty-ny-]. tice k neutrinu antifonář [-ty-]. -y m (ř) odpůrce čující oxidační děje (např. antilabé [-ty-] neskl. z hlediska ce moderních názorů. k antimílitarista: a-é akce plný a-í. ka n. (ř) řidč. protipožerová látka faktům. dávat. zastaralý. fann. legování 2. tzv. antikizovat [-ty-] ned. (I) kniŽ. boj proti němu a přitom jsou neslučitelné. sirník antimonitý. antikomunizmus [-ty-ny-]. paradoxní: jev a-é povahy antifrikční [-ty-] přfd. povlaky. (jednotlivé) umělecké dílo z té doby: hormonální) antilogický [-ty-] příd. povlaky mánní. antigravitačnípříd. zmírňující antihumánní [-ty-] přfd. při startu a přistávání (g je fyz. kt. boj proti genu antimonid [-ty-ny-]. zasl. v níž slovo n. účinná proti rozmnožování hub + ř) fyz. -u m(ř) biochem. v potravinářství letu. -u m(ř) chem. -u m (I < arab) chem. por. se s historií. munizmu. 3 globulin čistá protilátka získaná z anti. chem. -e ž (ř + I) lingv. (ř + I) středek proti srážení (koagulaci) antikvita [-ty-]. slitiny. látka brz. k anti. antilátka [-ty-]. tům izolovaným z lymfatických uzlin. opatření. cí. zájmům národa. antifungální látka. -e ž (ř + I) med. látka zabraňující rozpadu krve a. antichlórový příd. dící n. prostředek účinný proti parazitům. u někt. zvl.. k antifero. k antiferomagnetikum. (ř+ I) namířený pro. stoupenec a propagátor anti. fann. k zvýšení tvrdosti slitin. měk­ jeho významu.: a-é nit zastaralým. lék proti spavosti komunizmu antilaktagagum [-ty-]. antiluetikum [-ty-ty-]. fann. -kas (ř) med. zlý člověk. prostředek působící. anti. antiparkinsonikum [-ty-ny-]. (I) kniŽ.: geol. antiparalelně přfsl.látka brz. -mu m (ř + I) odpor které byly zdánlivě bezchybně dokázány. antigalaktikum [-ty-ty-]. -y ž (ř) geol. domácích zvířat. polygr. látka antiferomagnetizmus [-ty-ty-]. antikvariát [-ty-]. antimetabolit [-ty-].. -a s (ř + I) fyz. a. (I < arab) chem. -u m (ř + I) biochem. pro tíhové zrychlení) antichlor [-ty-]. antické v křesťanském myšlení odpůrce Krista. -u m (I < arab) miner. mláďat antimoničný [-ty-] přfd. lupenitý serpen. i dok. obchodník se starožitnostmí (antikvita. pro. -gas(ř+l+ř)vel. proti nadvládě mono. antikvovaně přfsl. i dok. nepřítel ko. kterou se odstraňují zbytky komunizmus. prostředek proti hypertenzní cho. zákon. -Vas(ř+l)med. žitnostmí. -y ž (I) 1. obchodník s antikvár. kt. antikvářský příd. postup antimonitan [-ty-ny-]. plísní): a. k neutronu ných) na celý církevní rok. fyz. protiná- chránící je proti požeru hmyzem. vý.. munistický (op. dění vzduchu v tropickém pásu ve výš- proti kapavce (gonorei) a v neukončených větných úsecích (op. antihor. -ka s (ř) med. (kvasinek.: a.. a. dící n. zanedbání historického přístupu ohyb. -e ž (ř) kniž. soubor tření (frikci) n. (ř) nesrovnávající spočívající v řazení výrazů s klesající hisl. zásaditý kře­ antikapitalistický [-ty-ty-] příd. protihis.) antiklimax [-ty-]. sborník antihrdina [-ty-]. protisrážlivý: med. tj. ce a zbrojení. působící. a odb. antipasátový a šesterečný jílový nerost. -y ž (ř) eltech. protikapitalistic. jimiž se nůkroorga­ lék proti neuralgickým bolestem rem n. rušící účinek hormonu. část tou literaturou n. monový příd. antihormon [-ty-]. chistický [-tyc-] přfd. jimž se rodní: a. oka s (ř) odb. monarchizmu. období starověkého před (nežádoucím) početím: metody a. (ř + I + ř) antihidrotikum [-ty-ty-]. antikatoda [-ty-]. plísní). kyselina a-á zapojit tyristory fickou imunologickou odpověď. modrý té doby: dědictví a-y.. vzniká v těle působením anti. -y ž(a<ř) zool. zvířecím lymfocy. nost. Sb. antiklerikál [-ty-]. protiko. ps. jejíž přijetí mezi knihy mí prvky vaný k jejich odstranění antigest [-ty-]. němu. -y ž (I) kniž. směrů ap. antiklimaxový příd. med. (ř + I) odpůrce nacizmu. nepřátelství ke komunizmu. 1. antinomický ra. melodic. -u m (I < arab) chem.lát- magnetizmus: a-é látky antihistaminikum [-ty-ny-]. anti. ny. lék proti příjici (lues). prudce jedovatý bezbarvý a odporně kýmí momenty uspořádanýmí antipara. -ias (ř+ I) med. ve veršovaném antimonarchista [-ty-]. údolí zahloubené vose antikli. řený proti kapitalizmu. (ř + I) !ech. ijiných zpěvů bohoslužeb. fann. míře tře­ antiglaukofon [-ty-]. látka pouŽív. bojovník proti plastických hmot snižující rychlost je- věka proti vlivu přetížení organizmu za antihypnotikum [-ty-ty-]. (ř + I) med. názor. protikřečový antilogizmus [-ty-]. (pův. feromagnetikum s antiparalelní nu v organizmu (např. lék proti malárii antimykotický příd. (ř + I) nanůřený proti séra proti lidským n. syn. nezbed. rušící v živých organizmech pře­ proti národu. antikoagulační [-ty-] příd.) nizmy přímo usmrcují antineutrino [-ty-rl-]. hnutí my toto dl10 nea-aly stibium. antikomunistický [-ty-nysty-] příd. oka s (ř) med. fann. a. a. antikvový přfd.. ant!ka [-tY-I. druh gradace tiskové písmo (na rozdíl od kurzivy) 2.. sloupová antimagnetický [-ty-ty-] příd. turovitý ko. antinacionální [-ty-] přfd. -e ž (ř) liter. -u m (I< arab) chem. látka potla- anti-g [-ty-gé] příd. stava literárního díla vyznačující se ab. antimilitaristický [-ty-ty-] příd. a.) starý. z 1. nehumánní: a. -e m (antikvářka.) nály jiných starožitností antimikrobiální [-ty-] plíd.látka pro daný lózy (např. nůkroorganizmů n. někdy i více postav monarchii.. protichůd­ denní oficium rakterových rysů a pasivitou ve vztahu k (koagulaci) krve (uŽív. ko. (při zkoumání jevů ap. jejichž pravost sočtverečný nerost olověně šedé až na. co) na. s (ř) liter. kovový opatření proti nežádoucím oxidačním opotřebení třením: a. -mum(ř+l) od. a-y che. fann. (ř + I) neslučující se vin specificky váže komplementárně současnosti překonaný. program antikoncepce [-ty-]. antikvární [-ty-] příd. oka s(ř+ I +ř) fyz.. (ř + it) med. opak třetího sahující antimon v oxidačním stupni lIT: kách několika kilometrů mající opačný antigorit [-ty-]. getační nátěr (lodních trupů) mov) antikoagulant [-ty-]. antihemoragikum [-ty-]. duktů.fann. antinacistický [-tyc-] příd. antikoncepční příd. k použití pro sencí hrdinských i všech aktivních cha. souhrn vlastností antiferomagne. ob. kódující triplety (kodony) tý: a.. ruší v ohnisku katody rezavějící. zn. -am(ř+l<ř) odpůrce kle.. postup fyz. -y ž (a < ř) zool..fann. -y m (ř + č) liter.. a.. antičás­ ní příd. proti mílitarizmu.. simlka. protilogický: a.) (ř + I) lel. -u m (I < arab) chem. ocel korozivzdorná. jiného tělesa... -mu m (ř + I) antikvovanost. druh hormonál. postoj. směr než přízemní pasát. střídavě dvěma sbory. stoupe. u kaučukn a lek kombinéza k zvýšení odolnosti člo­ robě nistka. fann. (ř +f < ř) nanurený příd. blokující srážení mí). faktor snižující četnost vzniku antiferomagnetikum [-ty-ty-]. (ř + I) nanurený mícké látky produkované rostlinamí a vání či popírání historického vývoje. postoj antikolonializmus [-ty-ny-]. prostředky (mechanické. kli. v antikvariátu: a. boj proti ně­ antikvovat [-ty-] ned. je sporná modralé barvy. výroků. monarchizmu. opatření. antikulturní [-ty-] příd. antilopí [-ty-] přfd.) antikvářství [-ty-]. fabulovaným událostem (např. infarktu myokardu aj. trojice kyseliny antimonité antipasát [-ty-]. spi- látka zmírňující vylučování mléka chloru z vody z bělených tkanin a celu. monarchie. kde z každé dvojice vyplývá antimonitý [-ty-ny-] plíd. ti příčinám inflačního růstu cen. Parkinsonově fonu optickou orientací a absorpčním sbírka a-k antikonvulzivní [-ty-] příd. antive. poko- mínizmus. míčitan hořečnatý. antipasta [-ty-]. vlastnosti flační: a. -y m (antikomu. -y ž (ř + č) fyz. kniŽ. antiferoelektrický příd. pochodům při výrobě a skladování po- antifungální [-ty-] přfd. oka s (ř + I . stojaté antimalarický [-ty-] plíd. ní antilopám a. -u m(VJ) miner. proti klerikalizmu. antifonát. dát něčemu antický ráz: ďábel 2. -mu m (ř + I antiliistorický [-ty-] přfd. -Um(ř+a)jad. antisyfilitikum tím antimonové anody antiferoelektrikum [-ty-]. -y ž (ř) círk. antihydropikum [-ty-]. antihistorizmus [-ty-].: eltech.: a-é látky prostředek proti krvácení rikalizmu kultuře. specifická hující antimon v oxidačním stupni V: tu atomu). -u m(ř+ a) biochem. -u m (ř) blol. ty v opačném a zprav. spermatocidní. účinný proti malárii. antiklinální antikvark [-ty-]. k potlačení sekrece mléka antimoničnan [-ty-]. nelidský..antifeministický 58 antikorozní antikrist 59 antipasta antifeministický [-ty-nysty-] příd. nepřihlížení k dějinným klinála). žitá antimonová ruda bové koordinace při tzv. rovnoběžný. tvor. antioxidačnípřfd. stibin lelně. antiklerikální [-ty-] příd. bu protilátek a buněčné reakce. ňující srážení krve. -mu m (ř) podceňo­ antiklinála [-ty-]. bohoslužeb. naleziště v severoit. náb. -u m (ř +I) fyz. a. -u m (ř + a) lOĎ. antichlór. antikvárium [-ty-]. 1.-ka s (ř + I) med. -u m(ř +hol <špl meteor. starou grafikou ap. a. -ka s (ř +aVJ) ního antikoncepčního prostředku Recka a Ríma 2. struktuře. přední část magnetizmu.. gulanty antikvář [-ty-]. starožitný před­ k mílitarizmu. odolný proti korozi. nemorální: a. vrása. antičásti­ účinný proti míkroorganizmům: a. chránící pytník rodu Antilopa aj. tického vylučování z roztoků a s použi- enzym. antioxidace [-ty-]. chem. sůl antiparalelní [-ty-] příd. s dějinnýmí fakty. sbírka ant. větný výraz jsou použi. v architektuře. antimalarikum [-ty-]. ný zvl. parkinsonizmu schématem antikadence [-ty-]. -a m (ř + VJ) 1. napodobit antiku. potr. antikoagulancium [-ty-]. věcnou (op. nanůřený proti humanizmu. řidč. bojovník proti látka pouŽív. -y ž (I) 1. uží- ní přfd. -y ž) (ř + I) stoupenec hnutí proti vál. antikomunisticky přfsl. -mu m(ř + I < ř) od. travinářskýchsurovin. protihu. protikulturní: a. antifidant [-ty-]. hnutí.i -tý-]. -y m (antimilitarist..a. ký ry. antihemolytikum [-ty-ty-]. a-mena antimonit [-ty-ny-]. protiklad. -u m(ř+l) gen.. hlavní po. a. hud. podle pův. (ř) biol. žil. k místní léčbě zánětů antihmota [-ty-]. antikrist [-ty-]. orientace (magnetických momen- antigen [-ty-]. prostředek snižující n. architekturu né dítě. (ř+ I) odporující mo- antiferomagnetický [-ty-ty-] příd. antimonový příd. k antikomunista. antikoa. malý turovi. humanistické okrouhlé stojaté písmo a. -ias(ř)geol. -u m (ř) liter. jednoklonný kadence) antiepileptikum antilopa [-ty-]. odporující lo. -e ž (ř + I) fyz. Oblo. antimonar. antichloro. rozpor. antikvovaný [-ty-] přfd.. antigen. cena antimilitarista [-ty-]. ochrana Nového zákona. řidč. (o knize ap. protiklerikální: a. dramatu verš tvořený promluvou dvou.fann. -e ž (ř) odb. fann. svalovou ztuhlost a poruchy pohy- alkalický amfibol lišící se od glauko.

antokyan. antonymie. -u m(ř) chem. účinný proti jedovatým (toxickým) jako azbest. ním toxinem a blokuje jeho toxický úči­ antoik. -ta s (ř) liter.. významový vztah antropicky přís!. a-ové (v ant. kniž. (ř +I) bio!. (ř) med. kašli ap.. a. antiteticky přís!. -u m (ř) med. le. antipodicky. přirozená barviva antrakosilikóza. slezinná. -a m (ř) odb. antiseptický [-tyc-] příd. n. vitamin (C). tický příd. kt. -u m(ř) fyz.'-antagonista (živ. antrakogram. -e ž (ř) nechuť. a. barevnou složkou. an.: a. antrakóza. zvl. farmo lék proti svrabu (skabies) protiklad (op. obvod kt. autor. protichůdný: a-é tvrzení. . farmo boženská. působí­ prostředky. houbami a projevu- tolové dražé ve tvaru malých perliček tě/kmitající soustavy při urč. po. člen řádu vých.i -dý-). lahovina antitrustový [-tytrast-]. tuberkulosta. v kosmetice stupů a prostředků tradičního románu i bící. antiskorbutický [-ty-ty-] příd. látka antiper. -u m (ř) chem. infekční onemocně­ tipodně přís!. povrchu faunou a flórou. antivirózni příd. používaná k antisepsi -i ž antivitamin [-ty-]. slovo. penec antisemitizmu zámeckých sálů 17. 40. a-á úprava (povrchu přístroje. metamorfova. uhlák antiportikus [-ty-ty-]. odb. jevující neschopnost k ní: hudební. (ř + t) zast. -e ž (ř) liter. -e m (ř + I) uáb. sympa. téma. se váže s příslušným bakteriál. antropofagický příd. řidč.antipatický 60 antiteze antithymocytární 61 antropofagický antipatický [-ty-ťy-]příd. med. k ochraně podponorných částí antonymický. PŮSO­ za ze skupiny ortoambifolů. veřejnosti k té aféře ný proti náboženství. (ř) med. a. a. vláken). a-á rela. vý příd. ní tuberkulózních bacilů. -u m (ř + t) archit. pod. potla. a 20. ž (ř +fiu) geo!. antiuratikum [-ty-ty-]. aromatický uhlovo- tivný. látka uvolňující křeče (spazmy) hladké. smolně lesklá. zvl. lý). zvl. uložení (řídítek) kontrární. zdroj potravy antrachinon. střeva) antirezonance [-ty-]. PŮ­ zrušený třetím stupněm (syntézou) 3. (ř +I) odb. vzácný kosočtvereč. vlastnosti člověka jako druhu. nový ro. antracito- tie): mají. antracenový příd. -ka s (ř) med. -y ž) žádnou společnou dvojici antivegetačni [-ty-] příd. (ř) kniŽ. tvrzení odporující tezi. (ř) bot. spazmolytikum nek vatelé již. let 20. jejJž ražení zavedl jevuje ztmavnutím krve a sleziny. ~ntirezonanční příd. k své výživě zuhelnatělé dřevo geogr. vlivu v přírodě ap.i -dý-]. -u m(ř) biochem. -ka s (ř +I) med. potlačení amplitudy kmitů v jistém mís. používaný lin. život . národnostní a rasová nesná. -e. artista žonglující vleže antiromanticky přís!. porfy. úryvků osvětlujících urč. protiraketa. výrazně pro. protižidovský: a-é nálady. spojení dvou vu chóru. působí­ antisepse [-ty-]. zánět sliznice dutiny.. k an. působící. antiraketo. (ř +I) odb.. i jiných fo.smrt) postavení mezi ostatními jsoucny n. podle An. antisociální [-ty-] příd. působená růz. lze považovat za podmíněné letících na cíl.. -u m (ř) biochem. působící jako lomu 19. těr pouŽív. látka ničící choroboplodné mikroorga. uhlím sil- části zeměkoule. antisemitsky přís!. geo!. na antiraketa [-ty-]. mítající toto dogma. globulin získaný ze zvířecího antiséra (např. snižující ztráty bící. romantiku: a. ty. podle něhož má člověk ústřední' křivičný: a. účinný proti skleróze tu vývoje negující první stupeň (tezi) a leritový příd. moc. tradiktorní (např. kanibalský. jev pře­ tí boj farmářů proti monopolům na pře­ tvorby n. V střec. -u m (ř) biochem. k antonymum: a. antonián [-ny-]. příslušník sekty od. antireflexní [-ty-] příd. a-á řada. týkající se člověka. -u m (ř + I <řl kniž. -tidy ž antiproton [-ty-]. houby (antrakofilní a antrakoxenní) spirant nové tvorby. -u m(Vl) miner. a-y dvojice tění vodního toku n. účinný proti křivici (rachitidě). hrachu. vitamin antiseptikum [-ty-ty-]. -ka s (ř + I) med. -u m (ř + I) pub!. antologie. antilueti. antiside-tone [entysajt toun]. antropo- ny urč. ho svalstva. (ř + I) tech. antrakofllni příd. (ř) bot. onemocnění' protichůdce ap. a. typ romá. -ška m (Vl) zast. -e ž (ř) med. a-a graduální stupňovitá (např. stol. příbuzný brochantitu (nazv. -e ž (ř) nauka o jevech lid- antiradiační [-ty-dy-] příd. -mu m (ř + I) filoz. a-í účinky. protistojné buňky lení poukazující na omezenost a jedno. názor. ná.. tlumící nežádoucí antonymum. -ka s (ř+ Vl) med. 1. (ř) lingv.. zlom mající opačný průběh u zlomů hlav. užití vlastní.. prostředek snižující horečku. a. a-y sku. zabraňující porůstání vztah. týchž slov na konci veršů. a-ý pro. zvl. -a. živočichové vyhle. vlastní barevná složka antoxantinů k antropofág. odpuzující. (ř + I) namJřený proti antithymocytární [-tyty-] příd. antistafylokokový [-ty-] příd. antipodický [-ty-dy-]. -ka s (ř + I) na převoz zadržených osob šejí růst pouze na spáleništích ného vaku vajíčka krytosemenných rost. umělecký ný proti romantizmu. opačný. a-é hnu. houby spole- antiperspirační [-ty-] příd. zeměpisnou šířkou. -u m (ř) geo!. art. epochu. sym. babylon. zásaditý křemičitan hořčíku a žele. chem. ní látka antipropaganda [-ty-]. tisemitizmus. účinný proti virům: a-é látky dový . antiscientizmus [-ty-ty-]. popř.. látky císař MarcusAureliusAntonius Caracal. antipyrin [-ty-]. pobídce. né zaprášením plic uhelným prachem n. (ř) zoo!. působící.. popř. opt.vlažný). nesympatický (op. ky přís!. a-a kan. (ř +1) zaměře­ čující vznik elektrostatického náboje: antitrombin [-ty-]. vinné. pohodný.: a-é uhlí a-ii. antiskabiotikum [-ty-ty-]. protinožci 2. frekvenci. tech. ná hornina složená převážně z antofyli.. a-a vektorová (např. účinný proti stafylokokům: a-á vak. něčemu (op. antrakobiontni příd. snižující brná římská mince. půso­ dialektice prostřední člen triády schéma. vídající strofě předešlé ka tlumící kašel antoninianus [-nyny-]. ným tvrzením. -a m (antipodka. stav znečiš­ antisterilní [-ty-] příd. (I) med.vyjít). ná. niny mědi a rtuti. pokládající vědu za sílu cizí a nepřátel­ sboru. přirozený). (ř) odb. farmo ciální. antišámbr [-ty-]. realizovaná čtyř­ bící. působí­ brání vzniku rezonance antispastikum [-ty-ty-]. malá antiseizmický [-tysej-] příd. mikroskopický antiperspirant [-ty-]. anto. člověk. antonita. k antisemita. opakování med. opozici ský retikum a analgetikum a. antraxylon. antifouling nymně přís!. farmo antoxantin [-ty.: a-é barvivo. V ant. (ř) med. farmo mé osoby obecným názvem (např. stol. vrstva. -nu m (Vl) numiz. potlačení účinku mikrofonu na vlast. antitetičnost. vejít . antigenu při náhodném setkání s ním měrné spojení protikladných myšlenek antivomikum [-ty-]. negativní stimul antituberkulotikum [-ty-ty-]. antropický příd. jetele. antitoxicky přís!. ve vstupní písni s největším obsahem uhlíku. a. loze proti1ehlý vertexu mezi jazykovými jednotkami založený antropo. antiteze [-ty-]. -mu m(ř +I) 1. motýli) oxidací antracenu a pouŽív. k antropofagie. stou. -y ž (ř) bot. proti buňkám brzlíku (thymu). selnoživcovým patický): a. antóda. antonymni příd. a odb. označení zná. antispast [-ty-]. čelistní' tonu antisemitizmus [-ty-ty-]. jíčkového tvaru a na rozdíl od rapakivi ní sluchátko kniž. (ř) odb. kážející podnětu. antipatic. nejstarší kamenné uhlí odpor k někomu n. velký . antivirový [-ty-]. -u m (ř) geo!. antityreoidální [-ty-] příd. farmo dávající květy jako hl. antiperspi. an- otevřená předsíň atria starokřesťanské ný na omezení ničivých účinků zemětře­ antisymetrický [-ty-] příd. stol. na kůži antitetický [-ty-ty-] příd. pomo. -ka s (ř) med.: eItech. dramatu částzpě­ antracit. -ka s (ř) med. antičástice pro. člověk. ku fibrinu květů a jiných rostlinných orgánů vyvolané současným zaprášením plic kův a. postavení slov brzdící n. antlerit. -yma s (ř) Iingv. polokoule v mís. farmo látka ké glykosidy tvořené cukrem a vlastní ně znečištěný kalcit zorový odpůrce. a-y heterocyklic. lidojedský . odmítající roman. náb. potlačovat imunitní odpověď rost. farmo látka. kl: a. u zlomů stup. skou skutečné podstatě člověka (op. -u m(ř) geo!. schopný antofylit. antisepticky přís!. rukavice. zá. šenlivost projevující se nenávistí vůči ci. farmo heterocy. výraz antropobiologie. antiromantický [-ty-ty-] příd. teze) 2. tvarný a.. antitrinitářskýpříd. pociťují k sobě vzájemnou antireligiózní [-ty-] příd.lingv. -u m(I < ř) geo!. nátěr (plechů). působící. kum antoxantidin [-tydy. zeměd. ras rysů. antitusikum [-ty-]. antitéza. ňovitých.ma. a 18. farmo látka potlačující růst a rrmože. zvířecí n. han!. proti náboženské. -ka s (ř) med. antipyre. omezu. la v 3. donchuán) antritida [-ty.. dání k určité činnosti. včely. filoz. jednání. stopa trvající šest mor. metod psychologické analýzy. zaměře­ kum používané při léčení tyreotoxikózy. látka získávaná antipendium T antependium mu cítění. proti. protisymetrický: mat.(ř) v slož. církví (nazv. -u m (ř) med. -u m (ř) bio!. strumigen antonomázie. choroba rost- (např. lát. farmo lék proti příjici (syfilidě). -y ž (ř + I) pub!. antiscientistický [-tyc-] antisyfilitikum [-ty-ty-]. -u m (ř + I) astro bod na ob. první část s význ. tracitu a grafitu podobná uhlíkatá přírod­ baziliky sení. -u m odb. jící se skvrnitostí listů a hnilobou plodů uŽív. protiklad příd. a. antisklerotický [-ty-ty-] příd. materiál a sliznici chemickými (dezinfekčními) se antiteze. faktor protikladných vyjádření antofllni příd. ničení chorobo. látka antoušek. -a m(ř) hist. kontrastní (např. protináboženský sociálním zřetelům. protiodrazový: a.a-á stavba ce která nemá s relací k sobě inverzní látka užívaná při léčení dny menský . se pro- antipól [-ty-]. tvorbu hormonů štítné žlázy: a. olej antipatie [-ty-ty-]. cína boží. dlouhé a obě krajní krátké antitoxin [-ty-]. antisemitský [-ty-] příd. antraxolit. (ř) bot. čítačových programových systémů antový t anta světě vůbec 2. vý. a. a-y centricky přís!. biotický faktor (op. antipyretikum [-ty-ty-]. zvl.. antiteton [-ty-]. lid- klická sloučenina působící jako antipy. člověk. antofylititový příd. spáleništní cí. ant· důležitá surovina pro výrobu barviv. an. -u m (ř) biochem. -e ž (střl < ř) výběr z literárních děl. na protikladu. antropo- vý příd. (ř + I) odb. proti. -y m(antropocentristka. purinová rostlinná barviva antropofág. virostatika. -u m (ř) geoI. zaměře­ a. kniž.pro. účinný proti radiaci. z nichž dvě středové jsou látkám: a-é sérum. epifora 2.chladný . -y m (antisemitka. opozitum: a-a ského života a jejich zákonitostech cí. -u m (ř + I) člověk bez na. -a m(Vl) slang uzavřený policejní vůz antrakoxenni příd. protekce (u někoho vlivného. bot. zemní vosk černo­ sloučenin. cí. (ř +I) med. metrice antitoxický [-ty-] příd. popírající reostatikum. -e ž (ř +román) potr. sněť pól 2. antivibračni [-ty-] příd. hist. obrá. tém uhlí prostorovým uspořádáním2. -y ž (ř) med. nýrství. -u m (ř) miner. houby které sná- pina tří buněk na bazálním pólu zárodeč­ kritický proud v humanisticky a antro. antitalent [-ty-]. tvrzení. v hegelovské mědi. půso­ antitrinitář [-ty-ny-]. a. (ř + I) kniž. antropocentrista. -y ž (ř +I) med.. -u m (ř) chem. chránící proti plodných mikroorganizmů zejm. lingv. (ř) biochem. tizmus.studený . potřebám. předpokoj růstu rostlinných organizmů: lod.. je mi a. 1. při výrobě antiperistaltika [-ty-ty-]. antipodní příd. antokyanidin [-nydy. antologický příd. antraknóza. antrakoxen. přírodní'. lidojed rická žula s živcovými vyrostlicemi va. -u m (a) sdě!. slouče­ tonymie. 1. mi slabikami. cení normálních pohybů peristaltiky lék proti revmatizmu tisociálně přís!. antiemeti. proti chrapotu. (ř + I) med. židům. zvl. antirapakivi [-ty-] ueskI. antisérum [-ty-]. působící proti trombinu a bránící vzni. o boží trojici.i -tý-]. -kam(ř+I)archit. houby vyžadující antipod [-ty-]. -ka s (ř) med. pro. barviv.farm. potla.. v USA anton. účinný proti pocení: a. kanibal. -e ž (ř + I) fyz. zaměřený proti trustům. oprošťující se od pojetí. kontrast prostředek tlumící zvracení. účinný proti vibraci. podle dík získávaný z kamenouhelného dehtu. gram vyhledávající a ničící nákazu po. ob. řádu (později sjednoceného s johanity) antrax. tech. Židů.. systém obra. zující činnost trustů. program. ve Francii od pol. fazole. (ř) med. ný nerost zelené barvy. části vých. protispolečenský: a. výraz. protidomci . strannost vědeckého poznání a někdy i v řec.. -y m (Vl) 1.. -yž(ř) liter.. protiso. a. stří­ ní zvířat přenosné na člověka. a. vodstva znemožňu­ účinný proti neplodnosti (sterilitě): a. rušící v živých organizmech (podle někdejšího pražského pohodné. antrakonit [-ny-]. antitrastový příd. symetrii. -y ž (ř) liter. účinek vitaminů ho Antona Schecka) centrický příd. a-á vrstva. -u m (ř + t) liter. ~u m (ř) geo!. (ř) nepříjerrmý.Učitel národů) n. typ hnědé barvy tvořící tenké žilky v jílovi- tomnosti asymetrického uhlíku svým organizmů antistimul [-tysty-]. s jádrem plagioklasovým a obalem dra. jež je v rozporu s ji. jeho zásahů. antonymicky.. světla (u objektivů). odolný proti zemětřesení: a-é inže.. křes­ tech ležících na stejném poledníku a preparát získaný zuhelněním objektu rační látka. a. které se liší v důsledku pří­ jící existenci i nejnižších forem živých faktor rem monopolů: a-é zákony. antirevmatikum [-ty-ty-]. uhelným prachem n.. a-á gramofonová deska. Židům ného) antivertex [-ty-]. (ř +a) ekon. čenstva hub lesních požářišť. -y ž (ř) med. ome. radiaci: a. proti. antišámbrovat [-ty-] ned. jící vliv odrazu světla. -u m (ř) biochem. naleziště v arizonském doleAntler). li. med.. onemocnění vyvola- lin. -ra s (ř + I) med. -y ž (ř) 1. kt. kosočtverečný ne. antritis [-ty-]. založený na antitezi. voj. špitálního sazemi protichůdný. antrachinonový příd. pologicky orientovaném modernim myš. -y ž) stoupenec antropocentrizmu antirachitický [-ty-ty-] příd. -u m (ř) liter. Ko. lodních trupů. antofylitový příd. (ř) odb. opačný scientizmus). zásaditý síran antracen. protiraketový: a. uŽív. nelibost. a obrazů. mno men. účinný proti kurdějím (skorbutu): ter. k an. (ř+ I) odb. vlastní barevná složka antokyanů kem křemičitým antipod [-ty-]. -e ž (ř) lingv.i -tý-]. a. eItech. a. a odb. -e ž (ř) bio!. -y ž (ř + u < it) voj. oka s (ř + I) med. antisemita [-ty-]. souhrn jazykových vzdušná raketa k ničení reaktivních střel nizmy. a-i obyvatelé sídlící na protilehlé mán antistatický [-ty-ty-] příd. vet. člen záp. bránící ho jména ve významu obecném (např. (ř + I) odb. nepřítel židů. ťanský odpůrce dogmatu o trojjedinosti s číselně stejnou již. názor. týkající a. antiromán [-ty-]. -mu m (ř+ Vl) ná. 3. stol. (u koho) doprošovat se něčí přízně. kladný. lesklá petrografic- paganda zaměřená k zeslabení n. (ř) bio!. farmo ních a doprovodných n.): básní. kt. antropocentrizmus. svou metrickou výstavbou odpo. -u m (ř + I) biochem. proti. obsahující zprav. soustava sobící. -y ž) (ř) 1. lnu a révy antiperle [-ty-]. antofylitit [-ty-]. výp. protikladného významu. dramatu strofa provázená obratem tikum tonia Velkého) 2. lidské sérum obsahující protilátky proti opačného významu do protikladu. -u m (ř) 1. filoz. tu. protivník. přirovnání protikladem. ká složka uhlí čení účinku jiné propagandy (ř +Vl) odpůrce. na cizíjazyky vibraci: a. antistrofa [-ty-]. sazemi a kysliční­ s předměty vztyčenýma nohama antisaprobie [-ty-]. pojetí) oby.

rozšiřová­ antroponymie. destilační. bakterie v lidském organizmu aperiodický [-dy-J příd. apatie tý vy'běžek. čtvrtoho­ kých písní s doprovodem hud. odvolávat ských sídlišť. též v tělesné výchově a šovat. dochází k častým nebo déletrvajícím (si. střídáním chladných a teplejších dob a ku) potulní pěvci improvizovaných epic. -e. vující se úzkostí (anxietou). odvar z kultury ap.) sportu. opice podobná člo­ antroponymum.. náboženství. přírodní síly. na anuloid. ho jistého a jednoho nejistého předpo­ vůči vjemům. typ soubor těles­ teorie odvozující sociální postavení jed. farmo nichž se dělí lidská plemena na menší fyziologických znaků a na tomto zákla. aperiodič­ antropoidni příd.. postřeh. dru. 2. přine­ do krve apartní příd. k an. -tku mzdrob. červovi­ du a vývoji člověka jako součást antro. orangutan.).. představy bohů ap.. bylina rodu Anthurium původem z tro. (ve st. minulého roku přísl. antropofobický příd. lučování moči su). na něčí svědo­ hým ztělesněním neosobní univerzální v životě sociálních skupin. apaneitový příd.. cihlová moučka uŽív. jasný a cílově za- tor. výraz. apelplac.. výzkum. slang a publ. aperiodicky přísl. (ř) kuiž. vznikem a vývojem člověka. li. tepelná sterilace po- pologicky přísl. poznámka. -u m (ř < orient) 1. an. časové. rátů k urč. fosforečnan vápenatý s fluo. kaz sporem představa ideálu moudrého člověka. mi.: a. -e Ž (ř) nauka o půvo­ antropomorfizovat ned. (I) kniž. vtipný úsudek. kvartér. soud odvolací. zrušení. a. jeho staty člověka. grafický. -y ž(f < I) práv. přírody a nadsmyslově ANZUS [i enzesl zkr. opice lidoop antropopatizmus [-ty-l. přen. stého vášní a afektů si osvojující (poznatky ap. i dok. -u m (ř) astr. rada schopnosti. a. bod na dráze vedlejší apendektomie. červ pologie teristiky na předměty neživé přírody. soci. -y ž (I) soustava přístrojů. (pův. -yž(ř)práv. antropozotický příd. antropologická sociolo. elektronic. kniŽ.. ní bylina rodu Pimpinella s drobnýnrl bí. antropomorfizace. antropo.. technický ná. aparátek. mytologické bytosti ap. -e ž (I + ř) med. polit. -u m (I) 1. zvuková. vykvete. dobí geologické nrlnulosti vyznačující se aoidové [aoi-l. -u m (ř) lingv. chirurgické ote. a. antrotomie. (o někt. ký a. skupiny lidí ševní poruchy. apatit [-ty-J. -e ž. šesterečný nerost apercipovat ned. se z kapitálové splátky a z částky připa­ kancelář složky dvojhvězdy. něho 3. numerická turu a fungování v čase a prostoru. ní. i připravují soustavy). 1. stav (kmitající věku (např. antroposociologie. zakladatele konzerváren- o proměnlivosti stavby lidského těla: fl. vyúsťu­ této byliny uŽív. (ř) odb. stavu. 4. -u m (t) alkoholický borník v antropologii nostnrl kostí. odb. odvolávání se k někomu. mytologie). v řec. hemerofilní: a. proprium). postavení ve světě a duchovních světů. přenést lidské vlastnosti a charak.: zool. osobitě. rejstří­ apeP. aparát. končenost. anulátor. zení. teorie motoriky člověka. soudní odvolání apertometr.. a odb. pů­ přírodní síly.i -tý-l. podle notlivců i skupin od jejich anatonrlcko. práv. (ř) odb. nápadně elegantní. anxiózně přísl. zánět aorty let 20. způsob zkoumání: matematický jazyka zaměřená na partnera komunika. anuelní příd. ná- grafický příd. otvor.: log. etn. (ř) med. antropotilní příd. Apperta). antropometr. USA vkusně zvláštní: a. krátká duchaplná v něm. úzkostný: a. oblasti politiky. geol. dě posuzující společenskéjevy. -y ž (ř) med. ant. apartnost. šířený lidskou činností. třídu denotátů (op. -y ž (ř) zast. (a: Associated Press) tisková kancelář vybraně. v jisté době atd. o vzniku jeho plemen i antropozotie. in. podle franc. žert.. probí- ní semen a plodů rostlin prostřednictvím nym na jistém území. dající na úrok. k 1 sobený člověkem. látka. apagogický příd. mysl. zení chuti zvýšením vylučovánížaludeč­ tropolog: a. -a m (ř) zool. likér anýzovka nisterský a. filozofická a. roz. -tidy ž (I) med. badyán. -y ž (ř) lingv. apatický [-ty-l příd. -mu m (ř) odb. matematické nekonečno lék k povzbuzení chuti a trávení skupiny.. bot. Asie. antro. -u m(VJ} geol. složitý a. náspy. pologie. lidoop. struk. -y ž (ř) anat. -e ž (ř) z teozofie odvozená žitím anýzu. zvl. tví. přístroj k přímé­ podstatě a původu. potr. pomocné údaje k vědecké práci ce. anuloido.. tíná. torus. peněž. níků takového orgánu n. tenisových krev z levé komory srdeční do velkého šené v div. -i ž diště pro hromadný nástup vězňů (apeP) vosti znaků člověka. apelativizační příd. otevření: kulturní a. apercepční příd. zeslabení zájmů a reakcí měřený akt uvědoměnívnímaného závis- povrchu). lhostej. v rotací kružnice kolem přímky. stabilizaci a regresi v průběhu anulovat ned. antropotechnika [-ny-l. po. anýzka. apendikál- antropogenní příd. aparátnicky přísl.. -u m (ř) ekol. covní činnosti. prohlásit za neplatné. jeho činností: a. AP zkr. personifika. -y ž) od. antropomorfIZace. (v staroperských apatie [-ty-J. -e Ž (ř) směr v geografů gie. naplněný. -y ž (ř < orient) potr. apatitový příd.. apelativizace [-ty-l. důkaz dů­ vé stránky života 2. hospodářský. stol. pacient upadl do a. aorist. živé přírody. a odb. anxiozita. chirurgické antropogeneze. telefonní.. rické republiky uplatňovaná do konce 80. antropozoický příd. ergonomiky. (I: anni praetereti) kniž. směr studující původ a histo. antrax. strany. hřiště.. buddhis- gie. chlorem. jádření tohoto času. dovolávání se něčeho: a. -y ž (per) archit. anuita. výzvová chovkách. dále na zá- proces rozhodujícím způsobemovlivněn vývoj. obranný pakt těchto zemí (dnes rozlišování rozdílů v rukopisech a růz­ jako jedna z forem přezkoumání soud. kriminalistiky. ve kt. anýzovka.: a. -u m (n < t) hromadný nástup vězňů bakteriologa. před­ anxiózní příd (I) med. aper~u [-sil neskl. tické učení.: lingv. úlohou jazyka gie stromu badyáníku pův. týkající se pů­ žený na přenášení lidských vlastností.i -tý-l příd. -e ž (ř) lingv. (naprostá) pasivita: hluboká. bolest aortálního pů­ na ní založená politika rasové diskrinrl. motivaci aj. jednoletá rostli. Řec­ aparátník. -e Ž (ř) odb. -ymas(ř}lingv. za neplatné. osvojit si (poznatky. synantropní druh ky přísl. klid.. nauka nabízející mystický vhled do pod. -e ž (ř) 1. a. kmene Apačů). -u m(I) filoz. antropomorfický příd. kladu. znázornění aorty apartmá neskl. původu a vývoji. antropomorfizmus. kanibalizmus. klobouk. splátka na dlouhodobý dluh. a-áfunkce apertace. dluhu indián. mastika zabývající se osobnínrl jmény anxieta. zprav. zcela a. pravidelné kapesné apatyka. srdečnice. etnolingvistika. etnografii. půdy u kt. proces vzni. v jistém jazyce. bování tech.. ono. soubor v nacistických koncentračních táborech ství N. souhrn pracov.. ke komu. fot. stol. vyuŽív. (n: Austria Presse-Agentnr) rak. lhostejnost. rozsudku. kineziologie. a. stroj složený z mnoha součástek: foto.) antropogeografie. -u m (hol) polit. kovové tyčové onóza vesných tvarů n. a. lidí jako příznak duševní poruchy. pěstovaná jako instituce ajejich soustava zajišťující sprá. ra. antu· aortalgie. z řec. kterým se vniká .. úzkosti apaneit. apatykářský příd. pro. vesný čas nrlnulý vyjadřující děj nrlnulý nický příd. jehož periodičnost je tlumením antropoid. ly (nazv. z vých. ce (známý zejm.: Hngv. způsobů a funkcí (zvl. anturie. výzva. rostlina antropo. tvary. aperceptivní [-ty. -e ž (ř) med. -Um(ř}filoz. jev zalo. ných statků 2. a-ii. hvězdový a. ní příd. odvolací soud (u nás v 16. -e ž) polit. výkonný orgán. apelačnípříd. apelovat ned. (ř) ekol. údajů při vydávání textů sloužících k apelace. mu měření číselné apertury poslání (jako součást každé filozofie). nikací. plocha vytvořená apadana. antro. číselná. antropomorfizmus. -y ž (ř) přizpůso­ užívaný jako koření. numentálním schodištěm stá a.i -tý-l. apagoga. a-á sociologie antroposociolo. pra. aperitiv [-ty. provádět. fyz. USA) polit. tuaci zprav. a. skořice a jiných přísad ků ap. velkoměstský tulák. -a m (aparátnice. vý. ce.l. bez Nového Zélandu) ných edicích. kde se vydávají a popř. apertační příd. sport. činností člověka. psych.. rostlin a živočichů) provázející člověka. tronická a. k antropogeneze. lýnrl kvítky v okolících. podle něhož je člověk pou- vztahem jazyka a kultury. F. -í s na vlastního v obecné (apelativum) (op. fak. telné plochy čočky. podmíněný n. učení o člověku. vypínač na varhanách apačsky přísl. apendicitis logické a společenské bytosti 2. (podle ný. apeiron [-pej-J. se plody a celá odurnfe. peněž. statné jméno obecné. -y ž) (VJ) příslušník de. úřad. v mezietnic.i -tytý. (I) 1. nejmladší ob. pacient. doktrína a jehož členy byli všichni občané starší 30 róz. kinantropologie. netečný: a. utváření a vývoje člověka jakO bio. anulování: a. provést anulaci. -e ž (I) hist. -y ž (I) med. gorila). čočky průměr opticky použi- rii lidských skupin. jejich sousta. k úpravě povrchu hřišť. anuitní příd. bedrnl1. -y ž (ř) log. měřítko o délce 200 cm používané v an. soustava technik antuka. apačský příd. stava boha jako bytosti s lidskýnrl vlast. a odb. práv. např. ve stoické etice jmu. antropometric. med. (z)rušit: a. apelativum [-ty. -a m (antropoložka. -e ž (t) 1. tzv. co.i -tý-l. pické Ameriky aortografie. vlast. elek. -e ž (ř) med. -i ž antropolog. zování. aromatický plod úkolů v těchto oblastech. okrasná aortitida [-tyty. obor zahrnující zvl. a. o jeho nostem lidského organizmu ný likér. důchod těch členů foru a fosfátových hnojiv. mí 2. 1. hanl. nápoj podávaný před jídlem pro povzbu- antropologický příd. slang pracovník (organizačního) aparátu v západoevr. ano sudek jící enigmatit a mladší alkalické amfibo. anturium. aoristový příd. -y ž (t) 1. k antropoge.. anurie. nost. čemu) rostlin vyskytující se v blízkosti lid. sněm ve starověkéSpartě. Apache v Texa. úzkosti (anxiety). filozofii) neomezená. a-á lingvistika zabývající se jící v rasizmus. pravidelná roční a. ních šťáv ných. překonat apercepce. -e· Ž (ř) odb. antropogenetický [-ty-l příd. a. -e Ž (ř) med. ry. úřední a. života. skládající APA zkr. k 1 ního rozhodnutí v opravném řízení 2. státní příslušnosti. -y ž (I) bot. let antropofyt. jako koření. -e ž odb. fonolit obsahu. apatogenní příd. zkoumající závislost člověka na země­ tropomotorický příd. dobrý a. zo. antropochorní příd.. ve Francii. vzteklina aj. aparatura. tropofilní rostlina ce) antropomorfizačnípříd. též jako příznak du.: potr. aortitis [-tyty-]. a. ký od sebe maximálně vzdáleny apendicitida [-dy-ty. anuréza. rem n. apachit [-četl. zeměd. výsledek. směrem k pub. rentgenem po vsth'knutí kontrastní látky ka s příslušenstvím využívat apelace 1 netika. vyráběný zvl.i -tý-l. zahrad. slaze. (co) osvojovat. která leží palácích) sloupový audienční sál s mo. hře) apella. kový příd. prohlášení něčeho klasované vrstvy pařížského podsvětí. (později) prostorové. (ke komu. soustava jednoduchých slo. -u m(t) 1. chorobný strach z k měření lidského těla k účelům antro. poslušnost loveckého psa: bytosti kých vztazích ap. stav osoby bez hající.: a. personifika. veřejné pova. růz. -titidy ž (ř) med. nevyvolávající ne. loz. -va s (I) med. příd. -e ž (I) kuiž. apartně centračních táborech) místo. surovina pro výrobu fos.-18. účelu: svářecí. jazycích) slo. nášet. proje. apachitový příd. zloděj ap. (ř) jevící apatii. při kterém ří se nepodt1ejí na přímém výnosu rodin. -e ž (I) Iingv. i dok. -e ž (ř) antr. -u m (n) slang (v nacistických kon- antropogenetika [-tY-l. pocit úzkosti bez apanáž. právo. ekonomiky. -u m (I + ř) mat. anuela. otvor. lékárna nost. platnost antropofobie. i dok. -y ž (ř + I) nauka zkou. zkr. a. neohraničená sfé. travin v neprodyšných obalech. pod- vyskytující se u lidských sídlišť a komu. ve formě poznámek. -y ž (ř) hist. hy. léky. -y ž (I) kniŽ. -u m (ř) antr. aorta. tvarových znaků člověka. k svědomí lidstva 2. moc: a. psych. snížení afektivní a pudo. stav. kritický a. společenské organiza. (co) pře­ sledku. neu. přístroj n. apersonalizmus.prostředí)člověku. zev pro odvolací inslanci). se: a. na občany. zřízená k realizaci složitých apell. koření a pro léčivé vlastnosti 2. aperitivum [-ty. -ka s (ř) geol. stranou. apač. a ob. a. s (t) hotelová bytová jednot. obracet se s výzvou (apelem). mytologické na.vlastníjmé. kte. (antroponymy) konkretizace příčiny panovnických a šlechtických rodin. -y ž (ř) med. k antropologie. -e m (apatykářka. jednotlivý tvar pro vy. kruhový prstenec. letnička. antropomorfně. napro. antropozoikum. . p. antropomorfi. -y ž) (I < ř) zast. 2.. duchu antropomorfizmu v rovině této kružnice a kružnici nepro. výzkum charakteristik a podob na předměty ne. apelativ- fyt antropometrie. no jednotlivého člověka n. shromaž- vající se studiem dědičnosti a proměnli­ bytosti. korian. tropomorfní. zeměpis člověka. (v prostředí majetných apatridita [-dy-J. je půdotvorný mající pohybové projevy člověka. komentářů. a. (podniku) 3. fenyklu. řídící a. (na koho. diny. tisková apastron. změnajmé­ dojedství malé uzavřené společnosti chápané jako fekční choroba přenosná ze zvířete na bez ohledu na jeho ukončenost n. -u m(I) 1. zemích dosud tradiční ná. getačním období vyklíčí. New Zeeland. (t) (zvl. apartheid [-teji-J. druzích komplexní sociální struktury člověka (např. s tímto povrchem: hrát na a-ce. navážky ap. (I) kuiž. sklenicích (nazv. čemu) podávat odvolání. -e ž (ř +I+ ř) společenská anýz. procesy (na zemském antropomotorika. vet. jejich vývoj.antropofagie 62 aorist aorta 63 apertura antropofagie. uskutečňující se nepravidelně:fyz. žená z apatitu a nefelinu. genetika člověka fizování. metoda. rostlina.. lingv. snadno skládky. -u m(um) geol. apa. [-ty-l. (a: Australia. anat. pad antropochorie. kt. s (t) kuiž. anulace. a. anat. psych. -va s (I) Iingv. představy) pisném prostředí a působení člověka antroponomastika [-ty-l. filoz. med. krevního oběhu. apelový příd. označující zprav. spojený s úz. anýzový vy: státní. -ia s (ř) bot. bezdomovství takový. člověka. a. psych.. zánět slepého střeva antropogenie [-ny-T. -mu m (I+ř) náb. pohyb. o součásti oblečení) apelový i apeF vodu a vývoje člověka: a. antropogeo. nástroje zvl. apaticky přísl. s pou. an. -e m (apačka. badyánu. aktolo. ple- antropologie. soubor antropo. zdravotnické zaří­ odstraněna: a. (v někt.: vědecký a. přívěsek slepého střeva. odb. stav. aortální příd. archeologii a jazykovědu a zkoumající antropozoonóza [-00-]. -e ž (I + ř) med. lý na předchozí zkušenosti. a. pogenie morficky přísl. závěr učiněný z jedno. aparát. oblast.. a odb. hist. jejich vý příd. tropologii k měření lidského těla vření dutiny tvar II part [a párl (f<l) div. antropomor. hlubinná hornina slo. -y ž(ř} nauka zabý. barvy. vynětí apendixu 1 ku. lékámík. -e ž (ř) nauka o člověku.. apertura. nažky vu v urč.. (I) kuiž. neteč­ 2. podle hory Mt. zástava vy. uloženiny (haldy. (objektivu) přímo úměrná rozlišovací ální a. apatykář. a odb. -u m (ř) miner. antropometrický příd. -u m(I + ř) opt. a. neodpovídajícím) prožitkům rodin) trvalý bezpracný příjem člena ro. jsou obě slož. funkcionářský byrokrat. (co) prohla. dodatek v knize ap. -e ž (I) psych. neu. -y ž (I) med.. povrch vodu nace nebělošského obyvatelstva Jihoaf. -e Ž (ř) bot. k něčemu. zvl. hlavní tepna odvádějící liku (o poznámce k dění na scéně proná. -e ž (vl) potr. zánět apendixu 1. -u m(I) hud. onynrlzace). -dů mmno (ř) hist. aparátnic. psychóz. apatičnost. -i ž apendix [-dy-]. tenisové.: a. apendikulární příd. v jednom ve.

víry 2. zvl.. literární podvrh 3. mate. ne- (optické soustavy) jatý do kánonu církví uznaných biblic. -u [-Zll] m(I) pochvalný potlesk. idejí. apretace. souhláska mene. ho partu bez přípravy. hlásání něj. aplikační příd. konečná úprava část dvoukomponentového enzymu. alegoricky n. hrdiny.i -tý-] příd.li. a. kožená ozdoba našívaná zevně na tělesa nejdále od středu Země. něj. 1935-39): poli- apnoe. v duchu na obloze. a. kuiž. z hlediska větši­ (např. oslavit. (koho. racionální obhajoba a posteriori [á -ónl přís!. zaníceně ka. jmenovaná papežem k řízení někt. cvičeného. šiřitelský: a-é po. způsob rozmnožování apostrof. ideje. dlouhý příraz lách: a. využít. kulž. aposteriorní příd. apotecium. rozmnožování středu mnohoúhelníku na kteroukoli stra. apoštolské poslání apríl. ní vůbec. (ř) med. apokryfní příd. -y m (ř) kuiž. odsouvat. počátek smys- nižších rostlin (např. -ra s (ř + I) astro vzdálenější z ap. odpadlík od církve. apoenzym apolitický [-ty-] příd. výrobek aplaus. nevyslovit. hnutí. chování praxe n. aportování zastřelené zvěře nejvyšší řádný soud katol. i jiná část rostliny. apogeum.. k apologetika. o usmi- kořene lan. se zárodek vyvíjí z pohlav. optická soustava ší oběžnou rychlost. periselenium) nice vřeckatých hub diční žert na něčí účet při phležitosti 1. -y ž (ř) filoz. (it) hud. umělé družice kolem Země. a. disciplín. druh melo- n. roztok n. krejč. člověk. apnlově přís!. text. livých článků víry. nevniká do semeníku čnělkou pů ve zpětné přímé a nepřerušené řadě aprehenze. s původní. -e ž (I) 1. k apoštol 2: a. -ea s (ř) astro bod na dráze Měsíce na. umění zvládat apoštolovat ued. uctívat. živící se včelami stava dýchání obnova. 2. souplodí složené ního oběhu v urč. apofokus vovat. apoštolát. krejč. církve. a-é vlasy zlaté. apostata. -a m (t) mysl. (ř) nepolitický. 30. libovolně aplikovatelný příd. kniŽ. (t) mysl. pro. a. tvůrčí a. růžové barvy. Apoka. uspořádat: a. -u m (ř + I) fyz. a. vovat. apretování. též s přizpůsobením apogamie. urovnat. odsuvník způsob zvětšování útvaru (živé i neživé né barvivo ze skupiny flavonů v květech nost.J. na první po- popř. 1. a.. znaménko označující volně připojený. v písmu vypuštění hlásky (např. žlázy schopnost dospět k řešení problému. kalyptické vize: básn{k a.. křesťanství) žánr náb. hist. přínos biskupství n.) kromě peněz vložený do obchodní. administrátor správce apretace. zabezpečující legitimi. -y ž (ř) mat. řidč. chuť. co) nad- apetyt. pasiv. idejí.literární útvar roz. apoštolství tika a-u apivorní příd. apollinsky přísl. perigeum) k apologeta. závěrečný obraz n. opatřování kůže a výrobků z ní po- stejného složení jako těleso hlavní. odnož většího tělesa hlu. na baletu oslavného rázu 2.. oslovení nepřítomné přírody) přikládáním nových vrstev lypse tresty sesílané na lidstvo. ba. ných k apretaci (tužení. že všechny poznatky mají šeně oslavovat. nezvratný. řidč. -y ž závod n. -e ž (ř) gen. !ext. aporetika [-ty-]. apo. dou a komou. např. hud. -u m (u) ob. hist. (v protikladu k dionýskému) na rozumo. aprí- z neopyleného vajíčka u někt. částečná směn­ aplanát. kniha. apoziopeze. jiných věd. (hlásku na konci slova) aporie. vodce harmonie) tvůrčí typ založený tér. -e ž (ř) med. přizpůsobený: více než dvě barevná světla apologetika [-ty-]. živočichové sid (ve význ. teratury zaměřený na obhajobu jednot. anat. zá. apofylit. aplikovaný příd. jejich larvami n. osoba dosažení lepšího vzhledu. popř. aperturní příd. -y ž(it) hud. a. !ech. spor parodicky konfrontovaného s novým aj. -y ž řidč. použitý. rostlin. krejč. využívat. hrudníku.) zastřeleného kusu zvěře správního úřadu. mysliveckém psu) přinášet. biol..i -ný-]. významová a into- apikální příd. -y ž (ř) filoz. tzv. názor zdů­ apoteózovat ued. šlachová blána osoby n. v. jsou často zaujatý. části. tra- le něj. apo- apikála. (I) kniž. ciletého božího království. špička v nichž všechny hlavní minerální sou. jistota a určitost tanečních pohybů: apokopa. -i ž obecně známého motivu.. odzerní jinou látku n. -u m (ř) Iiugv. díla zabývající se koncem svě­ appassionato [-ná-] přís!.: zvl. (po. (zaujatá. A. apetenční. ní n. -e m (I) 1. a odb. apoenzym. fe.fka tvořená špičkou jazy. výtv. apo. terapie 2. učení ap. (od zač. kniŽ. vodnatý kře­ sl. učení. (v ori- nění cesty pro vznik hlasu) (op.. buditelský. apretování. apodikticky přísl. 1): a-é zásady. scé- otevřenost mluvních orgánů (např. apoferment. med. lékárna n. -u m (I + ř) astro apocentrum leckému výkonu ní. bo.fot. -mu m (I) filoz.. jazykověda) jejíchž vý. vnitřní lištovitý výběžek kutikuly čle­ a-á optická soustava apokrinní příd. -e ž (I) psych. aportovat ued. sloužící k vyměšová­ šitelný problém. z notové- (op. (hrát. kniŽ. zvl. sloužící jako aplikace 2 apologie. něj. nekritický ap. ní rostlin bez tvoření semen. (ř) kniž. BalbínovI} a. chvat. návrat býv. -y ž (I) hud. (VI) příznačnýpro řec. Zeměbod uplatnit. sporný n. část stonku vrcholová (op. řek'). k poli. činnost. apoštolsky přísl. optická sousta. odb. funkčním poškozením urč. apotéka. vrozené chybění. schopnost psa s horlivou činností při šíření. zvl. literární útvar tematicky využívající aport. příd. text. -í s (I < ř) kniŽ.. ní: a. uctívání. (u mystiků aj. děs: válečná a. aperturový. řování protivníka ústupky (zvl. pů­ aportování. -e ž. uprázdnění stolce). vystoupení z círk. spis. rostlin proti kritice ze strany řím. hlasatel něj. aplitový. -u m (I < ř) kniŽ. apoplektický [-ty-] příd.: a. -y m(ř) kuiž. -ata. -y ž (ř) řidč. idejí ap. -u m(I) 1. -i ž ní. -y ž (ř) liter. boha zvěře): dobře a-uje. při kt. práva tu a principiální shodnost dnešní církve tu poznání vat. čtverečný nerost bílé. spokojenosti s ním apollinský příd. k apoštol 2. -u m(a) peuěž. a-é události. anat.. měsíc duben. ri) . odpadl od něj. k apokalypsa. a. apozice. a filoz. tickému Německu :v~ I. zičně přís!. kůži. -am(ř)kniž. učení. vrchol někt. -y ž (I) Iingv. -y ž (ř) gen. ze. apofýza. typ (podle aportovací příd. lového vnímání. přesvědče­ apoteóza. popř. působení. razňující. apokryfický. papežský. apikála žula. právní předpis (na určitý hroma. oplégr němž je hvězda od středu galaxie nejdá- aplikace. ikonografický motiv to- apetence. kniŽ. hrůza. vápníku a fluoru. ťanské víry vůbec. filoz. kdo se zřekl něj. (ř) kuiž. apoferment a. apostilb [-ty-]. náhlá porucha krev- ta níků Kristových. teoretická) idey. sloužící k král jeden z titulů uherských panovníků vádí apretace fylitový příd.. zbožně. vzdělávání ap.. bec. připomínající ho: a. -u m (ř + I) biochem.. hlásat appoint. žilná jemnozrnná vy. Apollona. apreturní odkopek n. -e ž (ř) Uugv. předmět. hoto rázu (později i křesťanský. aporogamie. (co. uvědomění si předmě­ aplanovat ued. asb apokalyptický [-ty-] příd. na nějž se upínají svaly uvnitř těla ní. k přinesení urč. koželužských aj. bod apollouský příd. popř. apokopovat ued. -u m (I + ř) zeměd. obtížná otázka. apretační příd. aposteriorní.. čeném. apetence 64 apologetický apologetika 65 a prima vista do někt. a-ů jedna z knih Nového zákona 2. a odb. obhajoba. na dráze kolem galaktického středu. nat urč. apodema. zbožňování. a. samostatnou myšlenku. nových metod. Recku) obhajovací řeč na lové zkušenosti. nazelenalé n. oslovit (nepřítomnou osobu n. získané vědomosti v 2. -ia s (ř) bot. chuť. i dok.: med. části těla: a. zkušenostní povahu zbožňovat. apostrofovat ued. léku. náb. -y ž (ř) 1.. vášnivě. vyměšovací: a. (I < ř) řidč. jeden z dvanácti učed­ ta. orgánů vat. k apokalyptik. apoliticky pří­ aportér. apretovna. neživé věci k vrstvám původním. při­ slání. víry n. nestálé (jarní) počasí 2. fot. záko. založený na smys. zprav. -ia s (ř) bot. Zjevení ní i společenské povahy): vášnivá a. popř. určený. tj. zánik.. orgánů. událost ap. i dok. věrozvěst: Skutky appeasement [epízm-]. apologetický [-ty-] příd. (I) k apex 1 1. med. dubna: vyvést někoho a-em. 1. schvaluje se. z listu . kl. kniŽ. usmi- apikotomie. dokona. lostí směřujících k brzkému konci svě­ apoplektik [-ty-]. kých spisů 2. co) oslo. druh oplodňování papežem jmenovaný: a. (ř) Iingv. vých hodnot (stroje. živo. nevy. znání získané) ze zkušenosti (op. českého jazyka. věci. parazitující na vče­ apocentrum. fot. a. (pův. sebejistota: ze samostatných plodů vácení. v půvab. hrdinství apex. k apoplexie. uznává se novců. apologeticky přísl. -y ž (ř) Iiugv. hrůzný. a-á binného n. vikář círk. odb. liter. odnož. -y ž) projevech (při přerušení. apostaze. zvl. souhlá.. obranný: a. -a m (I < ř) 1. -y ž (ř) 1. oborech tická) obhajoba. přístavek 2. oslava. nadšené hled. (I) filoz. apoka- a listech vyšších rostlin aplit. hnutí. bohaté aposelenium [-ny-]. obrana (osob- k jídlu fami. (I) kniž. zelených řas) jsoucí. (v mysl. pro co) šířit. náb. a-cká struktura aplitů 2 apokarpium. k uměleckému výkonu. hrot. ne. bílkovinná sou- terén. (do r. apokryf. apochromát. legát. uctít. ztráta naučených n. (ř) med. zvl. -u m (t) ekou.) blém. zbožnit: a. uplatnění. -ia s (ř) kultovní prostředek směřuje Země při svém pohybu kolem praxi. výklad udá.. úprava těmito pro- všech krevních elementů žilek aplégr. starší jednotka odvracející svou magickou mocí zlo Slunce. byla jako jediná z těch­ ta. vahu:a. apetýt. rozprostřená šlacha. látková. řec. vlády. dtlčí n. lé. a-á věda (např. způsob rozmnožová. -u m (t) řidč. -u m (a) poUt. obhájce. est. -u m (I) chem. bezvýchodnost. práv. nepů­ semenných rostlin.) zálm'). tické činnosti: a. fon. šířit. schopný být aplikován děsný: a-á vize. (co) nevyslo. soudě. líčící zjevení blízkého konce tohoto světec nesený anděly k nebi). odpadlictví od církve. po. aplikovatel. oblasti mozku (při kr. -y ž (ř) 1. 2). zool. jiné buňky bez splývání gamet a-čtI'jezdci symbolizující v bibl. proměnlivé. tí. kde se pro- jev obdivu. vlasti. řádu aj. k němuž případ). dis- aplazie. zbožnění [-ty. lypticky přísl. učení řovací politice britské vlády vůči nacis- apitoxin. změkčování tex- ageneze. šiřitel. podvržený. mající zkušenostní po. akciové společnosti. i dok. a. -u m (ř) geol. práv. lhostejný k politickému dění. řádu aj. apokalyptika [-ty-]. nemovitosti. idey.. apokalypsa. zn.) vůbec approbatur (I) kniŽ. mrtvicový. a. víry aposporie. -e ž (I) 1. výzvu pro psa. jedna z teol. astro a. (t) vyj. ny. matika. (ve význ. učení. apetetivní sledků a metod se užívá v růz. použí. kové kůry aplanospora. mn. striktu. fon. ideálního. a-á posloupnost posloupnost bisku. oblasti moz- připouštějící námitek: a-é tvrzení. plektik: med. aplikatura. a-á signatura provést apretaci něčeho: a. kuiž. a věštící nadcházející příchod tisí. co komu) (o cvi. biol. círk. vyjadřující dodatečně a piacere [-pjače-] přísl. -y ž (mn. nepohyblivá spora soud kterým se něco uznává za nutně vodní spis. od něj.liter. div. (co) 1. mičitan draslíku. neře­ hlásat (něj. ap. a-ní kniha aport citosl. -a m (apoplektička. nu a prima vista [á prí-] (I) kuiž. část orgánu 2. n. círk. i dok. konkurenčních náboženství ap. čemu. -e ž (ř) biol. šíření hlásání křes­ středky. kdo má apo. pro. a odb. -e ž (ř) med. biblický spis nepo. nárůstek vinutí orgánu. pů­ tilií. obhajovací. -i ž aponeuróza. i dok. pes a-al střelci za. apretovat ued. a ant. souhrn všech majetko. shodný přívlastek směřuje Slunce na své dráze v prostoru vně našívat. apolitičnost. geol. -e ž (ř) kuiž. kniŽ. pro aplastický .. zvl. lingv. (co) provádět. 2. použít. pylová láčka ce. -e ž (I) psych. -e ž (ř) kniŽ. -y ž (ř) 1. obklad. v níž má těleso nejmen. apoštolství. aplanatický [-ty-] příd. živce a slíd 2. a-á apoplexie. přeu. vývoj organizmu něčeho k něčemu: a. na okrouhlou částku s odstraněnou barevnou a otvorovou va. obránce zvl. (t) h co. hovor. plod. -y ž(ř) kniŽ. výkladem. Iingv. až k apoštolům. aplikovat ned. . mrtvičný: a. prostředky aplausem projevovat obdiv. mast 2. a. nést (urč. dále pěstovat. jenž leží v ekliptice a k němuž čeho k něčemu: a. našít jako aplikaci 2 k Apokalypsa. (I) (komu. hrůzná věc. kniŽ. 1.. hlasatel křes­ náruživě. zastřelený kus sobit vrchovou vrstvou) 2. ka vydaná zprav. boha světla a slunce. apokatastáza. Uugv. soud apotropsion. log. appogiatura [-dža-]. kuiž. ent. a řečnických nační neukončenost mluvené výpovědi listu.). i dok. štolů 1: a-á doba 2. apoštolka.: fyz. apomixie. podle. z citového rozrušení aj. apodiktičnost. uvol. a odb. částky vykrystalovaly téměř současně. stav apodiktický [-dykty-] příd. apretura 2.a. círk. arcibiskupství (v době výrobků textilních. vůbec. text. doprovázeného úděsnými katastro. -u m (ř) miner. nekri- šířený v judaizmu a raném křesťanství. (I) zool. jehož řešení je zcela nemožné n. kůži. a-cká. A-á stoli. vži- aplanatizmus [-ty-]. -at s) (ř) zool. perze úpravnických přípravků užíva- na kosti 2. -tu s (ř) odb. v první fázi patristiky obhájce křesť.apozičnípříd. kniŽ. eman. -e ž (ř) filoz. uspořádávat. a-é poznatky. myšlenky. (koho. touha vyko. a. a. apologeta. pro. člověk stižený mrtvicí (apoplexií) apoštol. lého stavu světa aporematický [-ty-] příd. zvl.: a-é počasí proměnlivé. světelného jasu. (čtyři) rostlin. mozková mrtvice horlivý šiřitel. plochá. a. apogalaktikum [-ty-]. užitá (op. jazyčná (apikálm') vřelá kyselá hornina světlé barvy z kře­ apokalyptik [-ty-]. vypuštění hlás. aplitický [-ty-] příd. aposteriorizmus. apoštolský příd. k apo. nepravý. věku. Slunce takový bod. obtížný. práv. nuncius stálý vysla. -ia s (ř) astro bod na drá. I. -y ž (ř) anat. týkající se papeže apraxie. směru ap. škol. odsunout těžko řešitelné filozofické problémy křesťanství (jako apoštol). obrana něčeho. vědecká. -u m (ř) 1. apologický příd. círk. jistota.. využi. obvyklým způsobem neproveditelné.. hudební nástroje va s korigovanou barevnou vadou pro -i ž víry n. tých pohybů stereotypů způsobená při odstranění barevné a otvorové vady prosto jistý. katol. směru ap. kolmice spuštěná ze lový příd. aplaudovat ued. -u m (ř) biochem. aplazie ron. 1918) 3. v bás. nepochybný.: psych. na. ve kt. při kl. do plochy apostrofa. -e ž (ř) med. ze měsíční družice nejvíce vzdálený od apotecie. (co) urovná. vů. podpovrchového přibližně anémie provázená poruchou tvorby vé jasnosti. fyzika. cipačního hnutí dické ozdoby. farmo čistý včelí tančit s a-em jed ky na konci slova aporéma. -a. nosu aj. -e ž (ř) biol. vegetativní apotéma. souvisící s ním: a. (ř) kniŽ. pes apor. a. -e ž (t) tech. stařec náchylný k mrtvici néživou věc). kuiž.: geol. řízek. nestá- poznatků v praxi. -u m (n < t) hovor. a. oslavování. (VI) uměl. ale nemají své vlastní krystalové tvary. -u m(ř) fyz. v ant. částí těla. souvisící apretura. zpívat) ap. středu Měsíce (op. výrůstek. med. -y ž (t) tech. fon. ní člověka. a-y žilné horniny.: a. k umě­ apofokus. uplatňovat. i dok. zast. Janovo. mytologii) posmrtné zbožště­ ra). a potiori [-ci-] kuiž.). řádu . a. aplastický [-ty-] příd. -e ž (ř) med. -u m (ř) fyz. oddělek. -) tleskat. uměřenosti a vznešenosti. a prio. vynětí zubního aplomb. myšlenky. prstoklad při hře na spis. od. tože obsahuje neřešitelné rozpory (jako nástupce apoštola Petra). (it) hud. též s přizpůsobením ně­ to apokalyps pojata do Nového zákona (pův. ucpání mozkové tepny aj. -e ž (I + ř) med. kterou lze slunce Apollona. týkající se apoštola.) 2. apigenin [-ny. státu. jazyka. použití. střelenou kachnu ťanství n. -ka s (ř) astr. -mum(ř+l)fyz. -e ž (ř) bot. pes cvičený v přináše­ nec papežův u něj. apologetičnost. 1. krátkodobá dočasná zá. dílna.

-e ž (ř) zool. arcivévod- vo číslo zlomkem 2217. arcipastýřský příd. -a m (arbitra. aproximační příd. orientálních koní. podle řec. oba. (I) 1. ně.. -y ž pracovna aranžéra pro pří­ přenášený členovci na obratlovce i člo­ archipresbyter aproximovat ned. arab. arbo. clrk. -mu m (ř) med. práv. a ní křídy (nazv. bence cara Alexandra 1. titul nejvýznačnějšíchříšských apsara. -y ž (I) psych. uspořádává něj. (I) 1. za 1.. aprobování 1: pfedložit text k a-i bez horečky do 16. arciknížeCÍ příd. -y ž (I) voda: v med. součást jevem. nauka o členov­ sladkovodních ryb žijící v tropech Již. -u m(arab) potr. jící se na jednu osobu 3. Apšeronského poloostrova) arabizace. baletní postoj na tis [-ty-]. -y ž) (Vl) odbor. dnes běžně užívané. rozhodnutí sporu rozhodčím (arbit. (Vl): hist. filoz. právě mě napadá obsahu (l00 m 2 ). (poznání získané) před apsidiola [-dy-]. a. učení a aramina. jedné noze s druhou nohou zanoženou a nění měkké pleny mozku. jejíž kořenové hlízy jsou důležitou přeslenitým větvením. farářů. poz. rozhodčí metropolita. arcidílo velké. dru. Arakčejeva. -e ž (I) 1. podle šp. jich arabském původu) 2. na smyslové zkušenosti nezávis. -a m (střl < ř + střl) clrk. upravovat. dodávání arab. filoz. perziánová vodem z jv. schopnost do. aratský příd. p. úprava (vý. bační příd. jedna z největších ní (např. posluchač arabistiky škrobnatou potravinou zvl. je sídlem ar- vrozený: a. čísla (funkce) nahrazená vhodným nebo listových rozvilin. Arandisu v Namibii). též součást kotelního kamene datel. infekční onemocně­ arcipryšt. aodb. pěvecké obsazení arboretum. -y m (arcivévodkyně. (u planet) odsluní (afelium) n. (a: Arabian American on teratury. moučky z ma. aprovizační příd. zánět1ivéonemoc­ aranžovna. vyšší biskup arcidiecéze: a. liá. neschopnost soustře­ ara. autoritativní pražSký a primas český. bitrérního: lingv. kniŽ. krevných koní. sbírky indických filozofických pojednání zvukovou podobou a pojmenovávaným nostář jmenovaný biskupem jako dozorčí na aprobaci 1. -ě ž) (střl provést aproximaci 2 rýhovaným povrchem. -a m(vl) zeměd. níka stojícího v čele císařské kanceláře věci. -u m (I) astro zdánlivé přiblížení hvěz­ arabský příd. filoz. Asie. provádí úpravu výkladních skříní. v katol. půlkruhový.. apyrexie. tropických plodin a výrobků z nich. -y ž) (t) 1. 2 apriorizmus. ně přísl. průvod ap. též čest­ češtiny. astro bod na elip. stupňování významu části dru- než došlo k ověření něčeho. pěvecké ny). bezkřídlost hmyzu přejatý z arabštiny do jiného jazyka rodu Aralia. arcibiskupství. chem. jehličnatý strom arccotg mat. u nás pěstovaná v někt. zelený ně. ved. i dok. a-é věnečky s arašídy (bot. arcidiecézní příd. původem z Arábie. rostliny (např. čtyřhlasně hornin. i dok. araukárie. při­ ději užívaný v renesanční a klasicistní ar. arba.: a. založený na apriorizmu. olej. a. výtv. demineralisata [-zá-] voda připrave­ řeArabové. -y ž (f < it) 1. nebo jako složka komplexních arakača. vé pryskyřice užívané jako lepidlo aj. arabeska. ťanské liturgii) nádobka s výlevkou a aragonit [-ny-]. mi s(Vl) zeměd. chalífát. akce. soudce: výrok a-a. připravuje. žijící na stromech: ství bližné vyjádření. podrobit se. krátká povídka zachy. proměněné v pavouka) úprava skladby pro urč. -í s (střl < ř + č) hist. zn.i -tý-] příd. sloužící k aranžování: div. a to buď nioku. hodnostář nosti předzkušenostního poznání. arbitr. připravit. herců v jevištním prostoru oblasti. Ame. uznávaný znalec. literár. -í s 1. -y m (arabistka. a odb. apri. v habsburském víly bavící bohy tancem fonnakarakulskýchjehňat(svědčící o je. 4. v středověké řím. aranžérsky přísl. titul úřed­ apropriace. vyskytující se hojně v rostlinách. ho stanoviska: ostrý názorový a. půvo­ Arachne. vý příd. (co) schválit. vysoká hod- aprobace.. -a m (střl < ř +n< ř) clrk. založený ná z pitné vody demineralizací. arcičíšnický příd. mínění. stol. -mu m (I) 1. světě věk udávající tón ve věcech vkusu. arcibis- společenské představy) nebo jako to. s arachnologie. nální n. -y ž (I + ř) chem. se určují pohybové akce du) schopných růst v dané klimatické kupa. ozdobná pokojová rostlina (prodara) posuzovatel. města Apt) arabizmus. bez sáJY10ut jistého výkonu provést arabizaci. hlavně o pa. arcivévoda. aproximativ. -e ž (ř) zool. kt. nástrojové n. arbitrážní příd. příkaz něj. v Andách polokouli pro kvalitní dřevo. strovské dílo. plochý arachnoentomologie. aragonito. základní. apšeron. véd arbitráž. vývoje kaspické oblasti (nazv. fízení. ve čtyřech. arcinepfítel velký. arcišvindl) 2. porucha ve vy. a farmo spoj. stratigrafický stupeň spod.: a-á hodnost.: a p. podrobovat se. arabizační příd. nahrazovat. na začátku 19. -e m (střl < ř + č) clrk.: a. -tidyž(ř)med. -y ž) (střl <ř mat. arcikníže. pro argon netkané proplétané textilie z růz. kt. bílý až hně­ (aranžmá 2). arcidiákouský příd. někdy též s fi. přibližná hodnota. -e ž (I) kniž. apro. -e ž (Vl) dodání. volně. arborikolní příd. při korunovacích a propos [a-pó i -po] vplatn. předzkušenostní. stupeň nejstaršího vající se zkoumáním jazyka. prostfedek znaky pro zápis číselné hodnoty. a-épísmo psané odprava do. vikariátům. -i ž kniŽ. uŽív.. s(t) aranžování 1. apyretický [-ty-] příd. kniŽ. existence příčinných vztahů mezi jejich arcidiákon [-dy-]. svě­ Ameriky ně dlouhých a tenkých (pavoukovitých) aranžovaCÍ příd. arci- smyslovou zkušeností (op. vyráběná zkvašením né. a 2. riky. -e ž (Vl) zahr. arciknížectví chrámech oltářní část 2. škol.. operace arcijáhen. též archi- aprioristicky přísl. lubenice arcivévodství.1. kniŽ. druhu školy získaná ku: a. pův. zoo\. a-á věda. arboreál. a. i dok. tzv. re. a-é číslice arandisit [-dyzi-].. vyššího obvo- teorie definující morální hodnoty jako gia [ré-] směs kyseliny dusičné a chlo. -y ž(port < I) vlákno tropické a sub. -y ž (ř) 1. výstav rem). hod- aprobativní [-ty. Aragonie). cích z třídy pavoukovců. kupství 1. kniŽ. tan. leva. řidč. programu. (Vl) (koho. arakčejevský příd. -e m (střl < ř + č) kniž. a. kůň staré plemeno teplo. -y ž(r<orient) (v prostředí StředníAsie stojící v čele arcidiecéze a zároveň v čele zených ideách. -e ž (střl < ř) clrk. oblí. kniŽ. sou. ostnatá dřevina n. menší n. apulz. aranžérství. arcidiecéze [-dy-].) bídák.) 2. smrček pro štěstí (nazv. burzách s cílem arcikancléř. i ned. arab. plnokrevník. významné. předem daný.. k ara. a. -í s (střl < ř + č) hist. gurálními prvky. majetku). ar- aproximace. -e ž(t) 1. mimochodem. rozhodčí řízení du. obchod celáře ve Francii dit mysl na urč. ar. pro arkuskotangens arctg mat. t arbitrérní arbitrární 2 arcikněz. způsobilost apyrogenní příd. archipresbyter. pěstovaný na již. morální cit. zkauška při kl. idok. apsidál. připomínajících dnešní araukárie arcibiskup. -ís(t) činnost. vedoucí arbitráže: hlavní vyšší obvod. burský oříšek. jejichž mičitan cínu (nazv. rýže. -u m(Vl) miner. titul rak. zn.mi- tě. arcidiákon. ského generála A. původem z Již. hud. využít kurzových rozdílů k dosažení zis. kniŽ. (I) rozhodčí. program. podle franc. dužninou lahodné chuti. podle chilské ní nepřítel. Ar chem. arciděkanský příd. a. kritik v oboru li. souhrnné označení pro + č) hist. hodnost a úřad lý n. pleistocénu mořského i kontinentálmllo dějin. -u m (Vl) geol. arcihlupák. despotický. tkadleny (něj. období choroby. akci. a posteriori) lejší apsida 1 arabistika [-ty-]. arcipastýř. clrk. vlastnost něčeho arbitrárního. významu organizovat. geometrických tvarů a zprav. -a m (střl < ř + č) hist. bylina a Kavkazu) dvoukolový vozík církevní provincie (arcibiskupství 1) jako publ. (ř) med. nástrojové n. přivlastnění (něj. Ludolfo. etika lata [-tylá-] destilovaná voda. vztahy. arcidiecéze 2. ale nesoustřeďu­ lující mozek a míchu. kdo n. přísluní (perihelium).) a jehož tvůrci byli vedleAra. ar. a. výstav ap.: a. (n: Arbeitsgemeinschaft der tiffentlich- . žitosti. tzv. arabeskový příd. mněl. své funk- udělit. zn. tropická vytrvalá byli. a-á fíše centralizova. nými vlastnostmi jako juta. mezi organizacemi. ap. -u m (f < I) fyz. v křesťanských arabinóza. zelenina rodu Ci. ze. oblasti přírodních lesních porostů arciknížectví. jevy. -te m i s (arcikněžna. arabizovat ned. blízkým číslem (funkcí). připravovat. (I) kniž. o vro. míchy arapaima. starší jednotka plošného (nazv. podléhat. měkká plena řádávat.) nebeské arabi neskl. -a m(mong) (v mong. -y ž) (I) kniŽ. vodnatý zásaditý kře­ arbitrárnost (I). arcijáhen. předem. a odb. literatury. též zástupce bis- tové války). kultury a zvyků arabských národů stol. pořa­ sporů mezi státy pomocí rozhodců. tvořící se zvl. půvo­ čtverečný nerost. často zauja. (I) odb. s i ž (Vl) text. autority (bůh. aproximativnost. žéra deji téhož zboží na růz. smlouvu 2. bista policejní a vojenský despotizmus za car. rozho. arabsky přísl. zn. pastevec. akci. -y ž (ř) archil. blahočet (bot.). nost u císařského dvora Svaté říše řím­ vání. desti. rozpouštějící zlato i platinu. uhličitan vápe. chitektuře 2. rovodíkové. podle naleziště u a odb. dem z Indie. si sporné strany zvolí 2. zaměstnání aran. arandisitový příd. jazykový prvek aralka. -e ž (ř) med. průvod ap. jež ce vykonávali hl. -u m (um) zbož. ji předcházející.: a. uspořádání ku. přibližnost. zeměd. clrk. organizátor. arachnoiditida [-dyty. -um(VI) geol. -y ž(it) bot. někdy pestrý nerost. význ. hud. -u m (I) odb. kniŽ. nedůvěra. dispozicích ap. rázu. ar- nahradit číslo (funkci) vhodným číslem napjatou 5. stav rodnostního islámského chalífátu (od 9. výskyt nápad. s přirostlými jehlicemi a pravidelným arci. u nás je. -tra m (střl < ř) clrk. s předsud­ aptyálizmus. skladeb podáfská a. ve spoj. např. mytol. sháňky ap. k rozhodování hospodářských sporů říši římské) jeden z nejvyšších čestných schvalovat: a. arak. araldit [-dy-]. A. diktátorský: a. hledisko lučování slin podlehnout arabizaci ARAMCO [-kol zkr. práv. podkovovitý výklenek přičleně­ kožka z nich růz. aránjaky. a-y drobné lisované pe. stol. první kněz aprovizace. mK v arabistice. klíšťovou encefalitidu). n. zbož. část. -y ž(VI) vědní obor zabý.i -tý-] příd. 2. s velkými.ekon. církvi nej- kem ap. tropické rostliny Drena lobata s podob. < ř + č) hist.. učení o mož. též arbitrérní (f < I) (zce. provincie Arauco). čivo růz. -ak ž i -ků m mn.i -tý-] . z tropické Mriky. arabský kůň prstů a. soustava orgánů povolaných arcihodnostář. podnět dlouhoocasý papoušek rodu Ara. arbitrární příd. apropriační příd. připomínající den druh jako pokojový stromek. pouŽív. výstavy ap. předpojaté­ apterie. -u m (zkr. ní příd. pozemek arachné neskl. a. kdo organi. zích v parcích a v jednom druhu jako sporu (vybraný stranami). aranžérský příd. potr. vyšší aprioristický [-ty-] příd. -e ž (I) zast. arat. apt. -ey ž (ř) anat. kt. filoz. mezinár. živočichové (např. arachnodaktylie. spočívající v současném nákupu a pro.(střl < ř) v slož. země. (arachnoidey) n. pův. mytol. upravit a.t též akv. -y m (šp < indián) zool. aptituda [-ty-]. arbitrérnost (f < I). pestře zbarvený riálů (nazv. řešení hodnostářů říšských úřadů. často též v hanl.. apriorně přísl. bezhorečnatý směrů. a. -a m (střl < ř) hist. hud. poskytu. ekon. první část vyjadřující 1. s předsudkem ap. způsob výroby aranžmá neskl. (t) (co) 1. arcikněz. orgán rozhodující tyto spory: hos. -y ž (port) zool. černá voucích a sekáčích kyslík trullus. k dující: a. nevzbuzující horeč­ bů též Peršané a Turci. schvalování: filoz. Ameriky. pro arkus vládne arcivévoda. ské. arcibis- aproximativní [-ty. následníka trů­ apsida. -e ž (ř) med. režim zkamenělé kmeny a větve vyhynulých (např. průvodu ap. -am(střl<ř+l<ř)clrk. arcibiskupský apriorní příd. užívaný zejm. uspo. aproximativnost 2. prokřemeněním stupeň hodnosti označené částí druhou orní 2. v níž ný k hlavnímu prostoru. araukarit. arcikníŽe). upravovat. -i ž (šp) bot. (pův. organizmy. provincie v čele s arcibis- 2. abych nezapo. dy k Měsíci (podle místa pozorování) ný stát v 7. zaujetí předem daného. a. 1. -i ž náročná skladba 4. jazykových znaků ne. arakový příd. schvalo. kladních skříní.) 2. arcijáhenský příd. zn. střední plena mozková. jsoucí. módy arcibiskupa 3. cující výjevy ze života. bot. parková sbírka v dómské kapitule pověřený dohledem mět poptávky. -u m(r < per) zeměd. meloun vodní nu. arcikněz. lika děkanátům n. monosacharid zvl. druh epoxido.. co) provádět. královské kan- aprosexie. výrobě lan. mezinár. živých dřevin (domácího i cizího půvo­ nad ostatními kněžími. (ve Svaté aprobovat dok. třtinové melasy. < ř + a + I) biol. zuje. probí. a-ter elegantiarum [-ciá-] člo­ kupem. zvl. moc 2. hodnota. kniŽ. působící růz. má těleso nej. dřív hlavmllo. někoho odsu. -mu m(Vl) lingv.) 3. pro arkustangens větší n. arabista. veverky) kup. (sanskrt) náb. -y ž(ind) a-y (v ind. nejtypičtějšípředstavitel (úvah) asketů žijících v lesích. ornament z proplétajících se úponků logie zabývající se studiem pavoukovců aranžovat ned. provádět. pro arkussinus tické dráze tělesa. -u m(t) plod (lusk) podzemnice olej. pavučnice (skladbu) pro urč.: a. pavučnice pravu materiálů k aranžování 1 věka. -e ž (I) 1. dlaňovitě dělenými listy ní a. vinami arcikníže. prostředí) rolník arc [ark] mat. upravovatel 3. arbitrérně přís\. a. helénistický. hlavnímu redaktorovi 2. cipresbyter (funkcí) blízkým. arcičíšm"k. archit. v dutinách výlevných program. provazů a plachtovin la) libovolný: a.. čtyřruč­ natý. novaný biskupem za nadřízeného něko­ vykonáním předepsaných zkoušek: a. virový příd. -u m (Vl) miner. -u m (Vl) geol. schválení. -e ž (ř) obor parazito. moz. arccos mat. aqua [akva]. znalost zprostředkovali evropské kultu. získat a-i na tfetí stupeň. mate. škol. arcivévodský příd. arcibiskup. a. uspořádat (něj. o římském satirikovi Petroniovi) cibiskupa dit hající bez horečky. přibližným. (I) 1. a. polokrevník. a. -a m (aranžérka. odb. co lučavka královská a-á guma klovatina z akácie. arcipresbyter. při té ph1e. ušlechtilá pálenka pů­ arašíd. (Vl) kniž. pro arkuskosinus arcsin mat. ný titul někt. konvenčnost orgán nad kněžstvemurč. liter. ve kt. apsidový. virus arcipresbyter. tento postup. udělovat aprobaci 2 a quatre [a katr] (t) hud. vznikal na území mnohoná.) uchem používaná k omývání rukou dý. archit. autorita schvaluje aquamanile [akva-ný-] neskl. arašídový příd. kniž. arbitrár. říši n. polygo. 1. drobná ne.-e m (střl < ř + č) hist. zn. speciální botanická zahrada s dře­ cikněžský příd. arabistický [-ty-] příd. jící velké plody (melouny) s červenou rodě. (I) mat. mozková. potraviny (jako před­ dem z tropických pralesů Střední a Již. zn. knížat. podle a jejich vzájemných vztahů arakový t arak stromů ze svrchního devonu až triasu. kniŽ. arachnoidi. příd. budova. přibližný: mat. 2. -ta s (I) odb. (ř) med. k arabistika.-10. a. s (I) (v křes­ jako léčivo a lepidlo. např. a-á filozofie souhrn filoz.). obsazení arbovir(us). arcivévoda.. kdo provádí úpravu hud. úhlav- zovat 2. . arachnoidea. Company) největší naftařská společnost na a. soud. nejmenší vzdálenost od tělesa polysacharidů na rodu Arracacia. (koho. práv. -e m (střl < ř +n< I) hist. sílení n. arciděkan. -e ž (ř) med. kněz jme- k vyučování na urč. aranžér. hé (např. schopná přijímat i vzdušný arbuz. a. filoz. -hna m (střl < ř + Č < I < ř) hist. arabizovat se ned. smlouva.apriori 66 arakača arakčejevský 67 ARD apriori [á -ónl přísl. arový příd. a hmyzu zdravotního a veterinárního upravit (výkladní skříně. ARD zkr. (I) 1. z aqu. palác ověření a často se zaujatostí.

argumentační příd. odůvodňovat. areometrický vaný jako ochranná atmosféra při sváře­ založený na podobnosti (dvou n. železa. pře­ vonožec rodu Argonauta.) zprav. část území. a-y aromatické uhlovodí. ~g [-ny-]. žující mízu. archenteron. zdatnosti duše k moudrosti argot. -mu m (ř) vývojově starobylý filoz. důkaz: pádné. -e.podle níž organizmy vzni- na areky. -u m (ř) hisl. autor. hořčíku. kniŽ. nářečního celku. archeol9g. s význ. v něm: a. každá římská stří­ plané a-y. argotický [-ty-]. -) dodávat. (t) tech. (v ant. -u II (I) miner. přen. -a m (arestantka. pra-. v komplexem staveb tvořících celek. ad populum argument odvolávající se archaikum. typ vysoko. rod ap. 16 stran. argo. (v st. etice) nau. geol. AA.i -ný-]. ž (ř) filoz. -e ž (ř) hist. -Um(VI)miner. archidiákon [-dy-]. slušející k argotu n. vírací oltář archeomagnetizmus [-ty-]. měnné veličiny. indomalajská palma argentometrie. žívající archeomagnetizmu ní. titul předsta­ pro zápasy a závody. arch. arche- Areca. s (ř) geol. -a m (I) zasl. argali altajský (zool. ekol. archaizace. i dok. a. -a m (ř) zool. živoči­ kopírování fotografií na papírech obsa. arché neskl. na základě hmotných pramenů zákoni- v nepřístupných místech spalovacích palmový cukr a arak. se záměrem získat je (zvl. jílové k osobě odpůrce (ve sporu). stol. určené arfvedsonit [-ny-]. prvek. kol. -ta s (I) chem. zařízení k tomu sloužící. -tea m(I) numiz. -y ž (ř) biochem. zájmů. ar- kt. pravzor druhů na povrchu Země. -eyž(l) stav. prvostřevo církvích východního obřadu biště. při přenášení.l. arenga1. převážně černošského nentnímagnetizace. výrok uváděný k odůvod­ skupených do jedné n. první část 1. bibl. Hngv. archaicky. archeofytikum [-ty-]. aretovat dok. argumentum (I) důvod. archanděl. katalyzující hydrolýzu argininu cí jejich nálad ap. archeolo- kvítky se pěstuje jako pokojová rostlina arenga2. -y ž (I) 1. listina: zvl. princip. a. účelům: a. v cirkuse známý též jako sodný amfibol (nazv. -a m (ř) náb. dávný. -a m(ř) a-i (v řec. argotizmus [-ty-]. důkaz. staroby. a. -y ž(malaj) bol. onemocnění kaprovi. argenti. mal. dvoulist n. z argotu přejatý do přeložený: tiskový a. římském cirku) mís. chaiku. část mu zbarvení argilit. astro a... s (ř) geol. sirník stří­ argumentovat ned. Athénách) gonový příd. jazy. pralátka. podle hory Are. úmluvy skříňka. zásaditý křemiči­ dějský a. -u m (ř) fyz. přístroj optický rodu Arenga poskytující sladkou osvě­ da odměrné analýzy stanovení látek. -u m (I) 1. argyrie. ré s odměrným roztokem dusičnanu stří­ urč. neargotickém jazykovém projevu. (Vl + ř) astro vztahující se se v živočišných i rostlinných organiz. stepní ovce. k povrchu planety Mars: a-é souřad­ mech. více skupin. první. Ž i s (ř) filoz. v níž se vyskytuje arénní.) životní síla flexů jako příznakněkterého z nervových toty kapalin. bezodtoká oblast arestant. pohyb u sloves pohybu) ňovitě se zvyšujícím hledištěm. -y m (ř) círk. arcipresbyter i zisk na základě vynakládání vlastní prá. -u m (ř) biol. starý. archipelag [-lá-]. -u m (I + ř) bol. řec. -u m (ř) odb. zvl. zákony žid. expr. archipel. zejm. niklová mosaz.. nájemní budova.: a-é oříšky seme. -u m (Vl) geol. věda zkoumající pyrometr k měření vysokých teplot. lživá a. v urč. původní. druh nájmu. tý jurský prapták mající znaky ptáků a urč. areoid. pohled. argali neskl. A. ment vycházející z úvahy o nemožnosti starobylého. ar. základní třídicí jed. mytol. ar.) kají přímo z neživé hmoty arekolin. palma aretace. (I) (-. a odb. velikosti. věznit. došel vykoupení za svého života kt. kte. -e ž (I + ř) fol. původní souostroví (jaká vznikala v Praze od pol. dokazovat: věcně a. -a m (archeoložka. tenzity zemského magnetického pole. m (mong) zeměd. starý. ardometr. kniž. středověká area [á-]. argentopyrit. chycením pohyblivých částí před poško. zastaralý archi neskl. argonautský příd.. nami vznikají všechny věci a stavy hodností (biskup. spoj. -y ž) (n < I) zasl. demagogicky využívají. archaického rázu. ex contrario [kontrá-ó] argu. kniž. a. -fa s (ř) biol. uvěznit tým rounem. a. dodání archetyp. aretač­ lejší moře. části lidstva. ťovat (přístroj) aretací ním fondem přejatým z běžně mluvené kt. zprav. Ar. sčltací. -tra m (ř + slřl < ř) círk. vnitřní obsah buňky arénový ptfd. -kll. mořeplavci vůbec. argument. Asie dat starobylého. žijící na písku argentotypie. ztepilá štíhlá palma rodu ob. -mu m (I) bíGl.archeomagnetický ského hradu. ex silentio [-ció] argument na užívání zastaralého způsobu vyjadřová­ pratyp. výraz pří­ píru růz. (v ant. -e ž (I) uvádění argumentů pro druhy zvířat při potopě světa: a. piny ostrovů. hustoměr. -y ž (I) ekol. mantického podsystému. bílý. pravěká. podoby národmllo jazyka). hory tého jazykového. popř. argulóza. druhu rostliny n. uloženy desky s Desaterem. slovního to vysypané pískem a obklopené stup. -u m (ř) bol. a. celin se.). pelit. souhrn důvodů. lidově zvaným rybí veš blikace. sku- kruhové místo určené pro představení3. dy. sthbro kým. stav. -y ž(dráv) bot. gentanový příd. po oplození vyklíčí v nepohlavní ge. archisémém. argyroditový počátek. o osobitém vývoji urč. pramenů všech typů archilexému společný všem členům le- . trickou vodivostí. a-zující styl starý. druh. nesprávným tvr. důkazů. -u m (I + ř) miner. ústav AV ČR. též hospoda. mineraloga J. VA 4. zaříze­ brných lišek. k středu planety Mars: a-é souřadnice argináza. -u m(ř) geol. souhrnný název pro jílo. bol. z níž vzniká vajíčko hub sinic arenda. gomut. pře­ ník v archeologii ardente ptfsl. (ř + I) astro vztahující se břidlice.. stratigrafický čtverečný nerost hnědé barvy. oválnými kožovitými listy a drobnými motivaci vydání listiny tový příd. výrazně ohraničená areté neskl. arch. žívat. -y ž) odbor- sových (a televizních) stanic v SRN arendář. (Vl) kniž. zajiš. železa ze skupiny sternbergitu archegonium [-ny-]. vyjádření definitivního rozsahu pu. jev umožňující určování směru in- ků 2. -Um (ř) geogr. z kt. archanděl). -u m (ř+ I) Hngv. A. slídičský (podle mytického ky: a. první část svýzn. ztráta. s urč. vězeň. zastaralý jev. též archi. pou. sirník stří­ noznačně určeny hodnoty výsledné pro. areál. např.1 2. v lesích jv. arfvedsonitový příd. areálový. sportovní a. řeči vodní typ (např. popř. obloukové svařo­ rodu Argusianus podobný pávu. plynný prvek obsažený základě mlčení (např. dvorec prsní bradavky. -a m (r) zeměd. je prapředkem růz. -kll. -a m (ř + I < ř) hisl. mluva příslušmKů spo. slídivý. v němž podle bible a-é nálezy. chové hujících též železité soli v kniŽ. lenku): a. (ř) geogr. filal. archaický2 příd. pravě). archeocyt. -e ž (ř) biol. týkající se dávných dob. (ř) (co. popř. (I) biol. kt. -u m(dráv + ř) biochem. velký bažantovitý pták v umělecké literatuře archi-. -y ž (I) hist. (v pravoslavné sažený v semenech areky ní příd. ní. stylově využitý vodka areg. určená pro rekreační sport 3. -Um(ř)miner.. argonark. -u m (t) Hngv. plocha vůbec stupeň ordoviku (nazv. archais. primitivní pohlavní archiplast. areopag [-pá-]. významy (sémémy) členů lexiká1něsé­ aréna. zn. podle švéd. a-é datování metoda určo­ zdraví plocha (v lese. archaističnostt archaickýl v prašníku rostlin areáltyp. ků (včetně mezer). čím) uvádět důvo­ náboženství 3. argonauti.jednoklon. a tech. argyróza. areflexie. starobylý. aršíků n. Noemo. čtverečný nerost. Arfvedso. argument 1 chaický džez období prvních instrumen. vzácný koso. hantýrka: zlo. arekový ptfd.: argusovský příd. lupky aj. -u m (I + ř) tech. pěstovaná v tropické Asii a vých. archijerejský příd. později hrdelní soud vání v ochranné argonové atmosféře. list pa. argonaut2. arenikolní [-ny-] ptfd. a. stoL). buňka hub. kujný a gument odvolávající se k posluchačům původu. jiné vrstvy slovníku. věc kromě užitku přináší nájemci z níž byla vyšlechtěna plemena domá. sirník stříbra a 1ý' dávný n. k archeologie. palma a-á areka zením. 19. a odb. -u m (ř + I) tech. tých ryb a štik způsobené cizopasníkem ský a.: a. -e ž (I + ř) chem. nájem. rostliny. význam (sémém) tiskové formy poštovních cenin obsahu. velké n. dílčí. dřevěné. více n. nejbohatší stříbrná ruda. živoči­ schopnosti. menů. t též archeo-. koráb. nou schránku nia ze skupiny argentitu. (it) hud. starobylý: a-é umění. -y ž (I) anal. na posluchače. sirník sthbra a germa. arestantský příd. hud. ku. bra a železa ze skupiny sternbergitu. srážecí meto. komplexem sport. vede k pískově plavé. ze základních aminokyselin. kum. -u m (ř) chem. vzácný koso.: archeol. -y ž (ř) med. -y ž (I) 1. perigea úhlová arch· . p. souvislá plocha pozem. archeozoikum archespor. arénní ptfd. vrstev. argon. (koho. círk. při vzrůstu. -u m (arab) geogr. -u m (I) 1. -u m (I) chem. -u m (ř) geol. původní. u poštovních přepážek. zkr. -e m (r < ř) círk. jejímiž obmě­ církvi) název duchovních čtyř nejvyšších arela. organizmů. pole (např. hodnosti označené částí druhou (archi- oblasti. filozofii) archijerej. t též arci. staromódní vozi. jejíž sušená semena se zvl. původní podoba. kt. slovanská. (ve filoz. -a m (sanskrt) náb. doucí. tálních projevů. zajištění přístroje (za... tan sodíku. a-é svařováníargonark zkoumavý. (ř) kniž. spoj. v jv. eofytikum cikněz. archaického rázu: a. (it) hud. argotový příd. anděl vyššího řádu. a-á prosvitka spjatých časově i místně a svědčící sia. k 3 horské středoasijské ovce mohutného tický výraz pisu představující 36 000 tiskových zna. do. ve vzduchu a z něho získávaný. s význ. -e. kde nemohou vzniknout stálé arest. nice arginin [-ny. v 2. a-é manýry archandělský příd. pra. 2. přen. ale -i ž archeopteryx. též publ. Praž. zasl. jazyk. onemocnění příd. gratulační a-y 3. Africe. arestovat ned. -e ž (ř + I) med. -ia s (ř) bol. velké přesypové ob. per analogiam [-ló-] argument archaizmus. vlnař­ archigonie [-ny-]. dodávání. vydavatel. jící růz. archaističnost. směle dy 1 argentit [-ty-]. mimologic. nam [-só-] argument zaměřený osobně. cích ovcí krátkoocasých a tlustoocasých kapřivcem. ar. i dok. -y ž (ř) ryb. shody n. arengový brného tvoří obtížně rozpustné sraženiny zdůvodňování. kt. použí. -ka s (ř) geol. popř. archilexém. ad auditorem [-dytó-] ar. arhat. metropo- část areálu urč. vleklá archar. zastaralý: příd. archipresbyter. dávný. -e ž (ř) bol. zbarvením tkání ských plemen a nazývá se též kaspická ná domněnka.dokazování: přesvědčivá dlo 2. prostřed­ diákon. arcijáhen Asii žvýkají s betelovými listy. kniž. a. důležitá níkově. gotický křídlový za. ce: ekon. vzdálenost perigea od výstupného uzlu archa. vápníku. staro. rozsah. k arche- ardito [-dý-] ptfsl. mus zvl. -u m (I) tech. zápasiště: politická a. gastruly. se spirálovitým tvarem rohů. areálově ptfsl. argonarkový příd.: papíru 2. minulosti založený na studiu termorema- zení ap.: Hngv. pol. primitivní zuba- zemského povrchu. v níž byly tosti a průběh nejstarších dějin lidstva: komor ptfd. vyjadřující vyšší stupeň areický ptfd. černostří­ tažný ušlechtilý kov s tepelnou a elek. zkr. Ag. většinou nekryté letní divadlo na). enzym vyskytující a. -e ž (ř)filoz. tavení. a-á oblast součást aridní petencí. ztráta mela. a. -u m(ř) geogr. ný nerost černé barvy. dráhy zachránil Noe svou rodinu a všechny gicky přísl. počet známek. pra- mání povahy územního rozrůznění jis. vyhrazená urč. (v humanistické přír. zárodečník archimandrita.) plavci jednookého obra hlídajícího Diovu mi. objektů) jazykový prostředek. ardente 68 argulóza argument 69 archisémém rechtlichen Rundfunkanstalten der BRD) organi. a-é slovo. tvrzení. dávný. argyrodit [-dy-]. zaří­ n. olog: a-á kultura soubor památek a jevů ardizie [-dý-]. -ea m(ř) filoz. -e ž (ř) kniž. a-ní lingvistika zkou. i ned. šedý kovově ná veličina. a. -y ž (I) 1. krčma. v Edenu. argentan. ar. -u m (ř) Hngv.(ř) v slož. výtv. geologické historie vývoje zemské kůry. areocentrický ptfd. arénový t aréna vité horniny všeho druhu (jíly. ex concensso [ko. zn. geoelement areolární ptfd. arendátor. zasl. přen. arendový ptfd. ohnivě ce užívající věci (též půdy) formou aren. otrava střtbrem. -u m (ř) biochem.(ř) vslož. buddhistický svatý. se vyrábí palmové víno. arcibiskup. pů­ notka pro rostliny vytvořená na základě cha tíhového potenciálu Marsu složka bílkovin. tující svým významem (archisémémem) ky ka o ctnosti jiným nesrozumitelných slov a obratů t argyróza argyrie mičí pohlavní orgán na prvoklíčku. a ob. jazyk. jejímiž hodnotami jsou jed. patriarcha). přístroj k měření hus. z něhož se tvoří samičí pohlavní buňka. zažívací dutina veného kláštera v pravoslavné církvi a v veřejná oblast střetávání něj. -u m (ř) bol. s kompozičním záměrem archeus. -u m (I) 1. 2. -a m (ř) zool. archový příd. deklasovaných kosočtverečný nerost.) na lodi Argo plující do Kolchidy za zla. arenizmus [-ny-]. zprav. ský a. otřesy. ctnost ve smyslu argonový t argon příd.(ř) v slož. s (mong) mongolská pálenka. vězení gonarkové svařování. jejíž druh jako stále zelený keřík s středověkých listin vyjadřující obecnou brný. starší způsob zením 1. archaikum. 19. algofyti. v dětském věku opaku. vání stáří archeologických nálezů vyu- vybavená urč. často citovým zdůvodněním). antická. organizmy. toky. většinou téhož původu. prahorní plazů areální ptfd. tvrzení 2. práv. založená na souboru výlučných. 4. nezbytná pro organiz. základní hladinová plo. archeologie. log. -u m(n < I) zasl. obývající tep. plošná výměra pozem. a.. argenteus. a. jedna sól argument založený na tvrzení protiv. jednotka rozsahu autorova ruko. alkaloid ob. areometr. a ob. starší. důvod. ní. argus. ve- lasti v szo Sahaře rada aristokratů s nejširší kontrolní kom. argentum.lexém reprezen- aren. ad perso. aretologie. projevující se šedavým ské ovce. vztahující se k ar. ar- zace zemských veřejnoprávních rozhla. původní znění textu). zprav. pátravý. žijící archaizovat ned. historických) pra. hominem argument nikoli k věci. -u m (ř) miner. půdy 2. vymizení re. -mu m (ř) fyz. podobnosti oblasti rozšíření areola.a. va. mal.. argilitový příd. nezávisle proměn­ pážkový a. areka. osmiramenný hla.. ad ticky přísl. užitý v jiném tištěného textu. prahory. brnámince nění něj. plemeno středoasij­ arcidiákon. rostlina rodu Ardi. -mu m (t) lingv. jednoduchý list neraci. důkazy (argumenty). argumentace. ninu v pigmentaci srsti. archaický" archaistický [-ty-] příd. polygr. v parku ap. lesklý. (co) zajistit. jednotka rozsahu bylý. velmi vzácný arche. první část s význ. otisk archeografie. jehož samičky mají ozdob. cha a spravedlnosti (pojem Sokratovy etiky) lečensky izolovaných. argyropyrit. a-ický výraz výplatní. nejstarší období archeozoikum. tiskový arch. je v prodeji archeologický příd.: a. pylotvorné pletivo kový zeměpis. použít archaické prvky. jednou nebo vícekrát archeo. tiskový a.: archaičnost. (ř) geo!. areograflcký ptfd. -e ž (t) tech. lita. drobný sa. formulace úvodní části lesklý kosočtverečný nerost. (s gramatickou stavbou a základním slov. archaistický. nig ve Walesu) gentopyritový příd. (n < I) zasl. plnění žárovek aj. -e ž (ř) nauka o vydávání hist. opuště­ areková.

armádní příd. architek. sólová vokální skladba s aristotelovec. většinou penec Aristotela. -y ž (1) archil. naleziště na vrchu Ar ve Francii). Němci (nevědecky odvozované měr součet čísel dělených jejich počtem. -ku m (I) 1. javory) je. po. vyzna. a.: a.architekt 70 aritmologie aritmomantie 71 arogantní xikálněsémantického podsystému jako archivář. .) sousedních čísel je konstantní. oblast s ta. dvůr. ta 3. -í s (Vl) hisl. ky a obvod severního pólu. -e m (archivářka. český. kéři a velcí podnikatelé. (co) vyztužovat. obor zabývající ramentní a zprav. indoevropských kmenů a-á posloupnost v níž rozdJ. fondy. nauka o číslech arkebuzír. při němž prodávající hradí do. olše. ediční řada. idylický. archivnictví jako informačního systému áriový i árie a rivederci [-či] (it) (v it. vyztužený (arma- přtbuzných památek.lfladní stavební útvar. dl1a. -y ž (I) 1. (šlech. ta.. jazýčkový nástroj s ne. -y ž (šp) 1. žících hor dovy (nároží. jejich stavebního řešení archivístika [-ty-]. reprezentova. a. odborně a umělecky archivní i archiv ariózm'2 příd. nesnadno ovladatelný arivísta. křemenem. souhrnný arkanum.olta. avitaminóza né. arizátorský příd. stivost. nid a antimonid nikelnatý (nazv. než je formát kni. železo archiv. přepjatá snaha po společenském oblastech a odtud postupující na jih strukcí 4. u nás chráněný. úřad archonta. vůbec bohem. arkustangenta. věký voják vyzbrojený arkebuzou hraběte Bernarda z Armagnacu) 2. arogantnost mající dokumentární hodnotu a uložené týkající se árijců. 2: provést archivaci. (střl < ř) (co) provádět. zeměd. arogant- archivní. (v nacistické terminologii) aritmogrif. lotou. arman. archontství. (za nacizmu) zkonfiskova. -a m (1) hist. vyšších úředníků v ant. k Arktidě: geogr. věk vznešený. arizací: a. téhož druhu: letecká. v archivu. 2. písemností doku. vy. k arivizmus. materiál. (za nacizmu) konfiska. armaturni příd. arivis. jemný lék. týkají. komplexních). zprav. arizační příd. díla. -y ž (it) archil. ná odnož křest církve Arménů vytvářející funkční prostor staveb ap. polygr. v níž se uveřejňují zvl. arkýřový věku tonika 2: a. kého rodu von Arnim). aritmetický příd. pra. iracionálních. básmj. aristotelik . též árský lingv. -cu [-ku]. suchý. sloh. arivální příd.. podle arnimit [-ny-]. -e ž (Vl) hisl. kniž. -y ž (1) hisl. jednak v alpínském stupni jižněji le. (Vl) 1. arianizmus tická) urozenost 2. -kam(Vl)hist. arioso [-ózo]. architektský příd. forma vlády. vědeckého. půda vy filozofie. zvl. arni [-ny] neskl. i samo. lak vytvářejícíse na přední straně kupo. -y ž věk hodný politování. eltech. židovský (I) mat. podobný kolo. arizací hrozivého oblouku 3. nesemitský: á. hanl. archiválně přísl. menu dvojnásob větší. kdo se arktoalpínský. ná. 3. Dalibora. Norsku). m(hind) zool. pilíři. stavitelské umění vač arianizmu. mový a. arminiánský příd. na ni navazujících arkatura. indoíránské větve indo. -nu m (I) mat. stepní s aristotelizmus. -am stou. patřící šesterečný nerost černé barvy. architektoničnost. a.) slang anesteziologicko-resusci- archivace. do kolika sborů n. -y ž (střl < ř) teorie a praxe druh zpěvní deklamace. stoupenec. architektonický příd. projevující se hubnutím. zámecké a-y. materiál rasy. místnosti. společnost angl. (Vl) (co. -a s (zkr.' a. organizace. tektura 1. ban. krytý balkon s okny k měření polohy hvězd pouŽív. drzý. architektonicky přísl. ochoz státu: vrchní velitel a-y. -y ž (ř} 1. shromaždující a uchovávající tyto písem. zvl. -mu m (Vl) hisl. kotva elektrického stro- chitektura 2 3. 1. osob): a. ztužovací: a. exkluzivita arkadický [-dy-]. pozdrav aritmologie. -í s (střl < ř) 1. filmový a. (a < I) obch.. cirk. arogance. městské a-y. někt. úřad archonta. -i ž arogance . kt. zajišťuje jejich správ- a zvl. ar. domýšlivý. arkádový příd. Omodrá a. -ca [-kal. sféra přístroj technické řešení stavby něčeho n. (ventily. bezpeč­ sadů. vrstva intelektuálů zkonfiskovaný. sbor vyšší tak. kde je uložen. k a. dřené zpevnění exponovaných částí bu- lecké tvorby 2. výrostek. podražec (bot. ariánství aristokratizmus [-ty-]. nezdravá ctižádo. řád soubor tvarovaných a proporčních chivu 1: a-ání dokumentů urč.. povýšenectví. arizovat dok.1 každých dvou arkóza. výsadková a. z nedostatku vitaminu Bz (riboflavinu). a-á oblast zaujíma. kůň velmi tempe. (v antice a středově­ jejich integrující sém (např. by. soustava archivů. popírající totožnost Kristovu s vilegovaný: a-á kasta. -e ž (ř) předvídání bu. mu) podrobit. (I) kniž. šlech. né zvl. oblouku středověké společnosti s vlastními etic. složitého celku. zn. cí se indické n. -a m (Vl) hist. nát braného. vzácný jed- písemnosti dokumentární povahy (listin. míst.a-á výstavba sym. polit. -nu m (I) mat. -y ž (ř) 1. oratoriu a kantátě. ariston. skladba něj. a-á řada usazená hornina světlejší barvy. aristolochie. kniŽ. -onta m (ř) hisl. arkádský příd. uspořádávání archivů. též ta. zpupný: a. meteor. armenoidní příd. literární. šesterečný nerost. uspořádání jejího prostoru. podnebí s neúměrně velkým vý. a. zasl. -u m(it < ř + I) archil. ruč­ a-kové 1. vyšší zují číslice písmeny. vztahující se n. kniž.2: a. a. sociálně ticky přísl. archi. vybraná část arizace.. jejich řada: vystupující ze zdiva stavby. od Árjů. formacemi efemérních n. jed- archiválie. kariérizmus (např. řada a-d. archivářství. -y ž) (1) kniŽ. z cyklometrických funkcí. arizátor. arkadicky přísl. ariánství. arkustangens neskl. árijců. oslava kariérista lin a živočichů rozšířené jednak v Arkti. expr. sukulentních název směrů vycházejících z Aristotelo. vyvinutý z píšťaly. hákovnice a Anglií (1337-1453) narnířené proti vli. dě. -mu m (Vl) filoz. volený na rok. řená ve starších třetihorách v arktických lová ap. nezaměstnaných 4. architektonicky vyjá- cipů a prostředků architektury jako umě­ nauka o tom2. člen sboru devíti nej. též umělecké úpravy budov. hrdinský čin a jeho liter. hlinitokřemičitan(nazv. arktický [-ty-] příd. šlechtic 2. listy a s květy s trubicovitě zahnutým rověké Arkádie ve středním Recku. rovná část kladí spočívající na hlavicích jivek aj. -a m (Vl) (za nacizmu) osoba pře. -y ž) (ř) navr. funkcí. spásy turou 3): a. arogantnost. noklonný nerost. . jemný. aristokratičnost. a. divadelní. v lépe pla. vodní sítě 2. (I) 1. -a m (architektka. a. vybraný: a. (Vl) círk. hlásajícího ské dílo. 15. číselka polární oblasti. armaturový. majetek. a. ný a převedený tzv. -lu m (I) bol. a-á fronta rozhra. -u m (Vl) geol. (ř + I) biol. rustika) 3. arkebuzm'k. -jce m (árijka. arkus.. arivizmus. stav. lexi. skladba. a. voj. sbírky.. archový i arch ušlechtilého smýšlení ap.): A. a-é nároží architekto- správní n. prosazuje ve smyslu arivizmu. árijec. typ jeden ze ky elementy dekorativního charakteru archonát. -y ž (I) arehit. na Bal- a-á plastika sochařské prvky jalm sou. reformace v Polsku. oblouk) zprav. skupina. vytváření vodních toků. kniž. epistyl. v níž arivistický [-ty-] příd. pro účely slov. operační svaz vojsk složený z ně­ destinaci. jedna z cyk. m. archivální příd. -u m (Vl) miner. architekto. -a s (it) hud. jedna z cyklometrických nosem a tmavými vlasy a očima ničnost. racionálních. -y ž) (Vl) (na základě aritmetika [-ty-]. rivista. ve Srí Lance a na Borneu kální a. seskupení franc. arze. náb. budova n. středo­ vu burgundského vévody (nazv. šoupátka.. bol. -y ž (I) bot. (I) stav. vitých oblaků. podle složení). a kniŽ. složitý vodnatý zásad. kými normami a způsobem života. archit. -u m (ř) hádanka.: armáda. vodo- architektonika [-ny-]. -mu m (1) kniŽ. kniŽ. n. velmi vzácný a. 3. A. stol. velmi vzácný nání. společenskévrstvy:finančnía. danou (pozdrav) na sev. arkuskotangens neskl.k 1.. árijský příd. sloužící k armování. celku. úzká privilegovaná n. Francii) zost. armovaný příd. -ku m (Vl) áro. popř. léčivý druh prhy. tížemi. a-á dis. (Vl) zasl.. zprav. a. architekturni příd. -e ž (střl < ř) třídění. sle. lometrických funkcí. arkuskosinus [-sí-].. díla uměleckého. pří­ arizonit [-ny-].: a. arito. regulátory bytkový. vy- sloupů. -y ž (I) geol. -u m (Vl) miner. přisazená ke zdi. kamen- šení stavby něčeho. zpupnost. s vysokou průzračností vznikající nad armatura. kosočtverečný nerost. ubohý člo­ podle ideových představ architekta a pro. uplatňující se i nověji. -e ž (ř) zahr. ran mědi (nazv. m.. a. příslušník tzv. zené menšiny 2. -um(VJ)miuer. archo. elitní bírající židovský majetek tzv. bytů. hlavm1w města Prahy. toleranci a zavrhujícího učení o pre- architráv. se měnitelným kotoučem. strojů a zařízení. a-á církev samostat- architektura. -e m (n) archit. 1. ušlechtilý. podle Arizony). i dok. hustý ob. polokouli nost chodu a ochranu proti poškození školený stavitel: městský. arkebuza. aristotelovec arkádský t arkadický a charitativního zaměření a s vnějšími nicky zdůrazněné armaturou 2 nost. v tisku aj. znaky voj. tajné učení 1. vztyčenou pravicí bolika připisující číslům magickou moc jící nejsevernějšíčást Euroasie aAmeri. nými kvádry (bosáž. arzenitan arogantní příd. aritmeticky přísl. -y ž) (střl < ř) arilus. i dok. -e ž (I) povýšenecká nadutost. a-é člán­ archontský příd. profilovaná. cených povoláních. zn. žilná hornina hy základních antropologických typů bílé- zušlechťující zá. úzkým obličejem s orlím fonie. archivační příd. arianizmus [-ny-]. otevřená a. podhorská užití urč. chodu. archivně přísl. -ež(ř) 1. plas. k aristokracie. rajský (podle sta. náb. hanl. -ia s (I) hisl. vod. -e ž (It) hud. mající vzhled tmavého dole Armen v již. archivní příd. koho) (za naciz.. u tisu). za přísl. člo­ obsahující hlavně křemen. relikvií a svátostí architekt. a. jedna ho plemene. (Vl + ř) antr. arkádovitý příd. expr. flóra rozší. vyšší rasy. ce židovského majetku a jeho převod do míra. mal. melodie. . a-á soustava.) níž kladli básníci děj svých bukolských vojsk n.: a. vznešené. obsluhu. generál nejvyšší stu. armenitový pozice půdorysný a výškový rozvrh stav. arizovaný příd. -na s (I) zasl. zn. uspořádání arclu\. jeden z prvních druhů armagnac [-maňak]. chudá- střednictvím dobrých technických kon. vědecké účely. meteor.): a. archit. stol. -y ž (it) hud. arcsin armička. břízy. aridní příd. -e ž IIUl (střl < ř) písemnosti aj. hisl. umělecké a 4. tech. ariánský příd. -u m (střl < ř) 1. vodnatý a zásaditý sí- né památky. aristotelik. podle palných zbraní. stavitelské umění. vyskytující se zvl. zánětem spo. příd.: a. arogantní chování. jejíž členy tvoří aritmetickou posloupnost.. arccotg arménský příd. podle kraje Armagnac v jz. prů­ arkosolium. děl­ rukou tzv. árie. dále ortoklas. (I) nadutý. voj. arnika [-ny-]. ťanský teologický směr založený caři­ ristokrat 1. stav. vý turovitý sudokopytm'k rodu Bubalus. rostlin stavba těla s oWedem na aribof1avinóza. živcem a slídou. list perga. beton. prha a. soubor excerpt dokládajících v opeře. uspořádávání z 2. evropštiny 2. archivnictví. tvořená vin. instituce kovým podnebím. a odb. -í s (střl < ř) činnost archiváře melodický náběh k árii v recitativu 2. stavitel. aristokratická povýšenost. parntho kotle. metodami a prostředky prá. (it) zeměd. -í s (ř) hisl. ticky zdůrazněná a orámovaná čelní část a politicky privilegovaná vrstva zejm. významná korespondence příslušník tzv. vznešeného. arkaturový příd. soubor prin. kt. aristokratické chování. chudák. publikace (též periodická). -y m (arivístka. misijního pletivem 2. -e ž (ř) hisl.. stoupe- bol. a. (Vl) týkající se severní armangit. ní mezi arktickým a polárním vzduchem nou činnost. odborně školený pra. bylina se srdčitými kniŽ. zažívacími ob. ných městských státech. zjev 3. podnik arkussinns [-sí-]. menší.: a-é učení stavení obchod. Arius) ve jemný. k armovat ned. rasistických teorií zneužitých nacisty) (přirozených.a. podrobovat tzv. arnikový příd. ari. ček struktivních možností 2. dr- archivování. armárium. statná: milostná á. šlechticů bylina rodu Arnica se vstřícnými listy a vědecké.. sloupový řád.) výztuž železobetonových kon- popř. kontrolu. tický svazek v sestavě armády 2 žijící v Indii. jemného chování a způsobů. -a m (Vl) hisl. člověk v privilegovaném po. níkářské 2. ství slušník aristokracie 2. pá a. hisl. podle výskytu v slohového období. míšek doucnosti podle čísel vzduch vzduchová hmota s nízkou tep. zahradní. ku) knihovna 2. popř. velký přežvýka­ a-u. původ..fil. nika vedle oltáře u sloves pohybu) covník archivu. arizaci. hrob v starokřes­ néři najímaní franc. ob. (1) připomínající arkádu. á. archivní aristokracie. parem vzhledem ke spadlým srážkám. ARO a uchovávání písemností ap. arctg armilárni příd. kožními změnami. archont. ap. -y ž (ř + I) med. souhrn vojenských sil nec učení nizozemského protikalvínské- její celkový vzhled a pevnost 3. 3 arkáda. -y ž (ř) mal.. příd. ducha 3. archivovat ned. a-é sklo s drátěným mentární povahy. ariózní1 příd. čerpadla. v archivu. ce v archivech. příslušenství hovatel staveb. -u m(ř) hisl. -u m (ř) hud. nice střední ráže používaná pěchotou od v období tzv. stoleté války mezi Francií úbory žlutých kvítků. tanková. arieta. remonstrant. vyniknutí a vzestupu. -a m (aristokratka. popř. k 2. rostlin (např. stav. (I) hist.. mimořádný uplatňuje. zonitový příd. manganu (nazv. řada arkád peň generálské hodnosti (u nás i v někt. arnimitový příd. gitový příd. větší výškou. -vcem. -y ž (I) mat.l. a. náb. oblouk. ho teologa Jacoba Arrninia. jednání. ukládat. slova v literatuře umělecké. (oce- něj. (ř + I) bol. do 17. obchod druh ob. stavovsky. pouštní n.myšlenková a. prostředí) na shle. ní á. vznikl výběrem pro srážkami nedostačujícímipro vegetaci a vrátku dobný arkádám: a-é oblouky náb. instrumentálním doprovodem. arc 2. kohoutky. -ia s (I) 1. Athénách i v ji. hanl. šlechtický 2. nízkým obsahem vodní páry a k úschově kostí. arkózový ku (nazv. tisíciletí př. ve staro- uspořádání. králi za stoleté vál.. duchovní a. náb. arktoterciérni příd. zvl. rozkaz. -u m (um ř) miner. žold. astro a. zn. arit. architrávový příd. velké množství (zvl. kariéristický: a-é manýry. budovy. covníci železnic (podle barvy uniforem) náb. dělnická a. pravní i jiné výlohy arktickými oblastmi. divizí různých druhů armovací příd. arktoalpinní příd. vyztužit: armování betonu nosti: ukládat (listiny) do a-u. křes­ aristokratický [-ty-] příd. mezeru mezi sloupy n. souhrn písemných a meteor. k a. hradským knězemAreiem(lat. dužnatý obal na semeni aritmomantie [-ty-]. pri. tajemství. vinný destilát podobný koňa­ tační oddělení. aristokraticky majetek zn. se vývojem. ně přísl. archivářský příd. i ned. -mu m (ř} 1. v níž se nahra. níci vysoce kvalifIkovaní n. -e ž (ř) mystická číselná sym. aristie [-ty-]. Árijců. příd. oblouk překlenující arkýř. aristokrat. á. ťanských katakombách ky . popř. arizací: a. áriový příd. A. původu. arccos kánském poloostrově a vyznačující se část stavby. arkuskotangen. slídu a apatit (nazv. organizmy studenornilné druhy rost. blažený. "pohyb" správce archivu. franc. jako dekorativní opakování arkádového jiných armádách). -y ž) 1. -y ž i m (n) zast. vybra. -i ž zvl. zpevněná úlomkovitá armagnac [-maňak]. spodní vodo. uložit do ar. vyprahlý: okvětím. nábytku aj. způsoby. oblouková úhlová armenit [-ny-]. (z)konfiskovat tzv. hledat v rostlin.: a-é okno arminián [-ny-]. podle saského šlechtic- ap. -i ž arián. aristotelizmu motivu. jimiž se řídí architektura daného archón. koncert. jedna z cyklometrických funkcí. umělecké a technické ře­ otganizace jako odvětví veřejné správy je státní moc v rukou privilegované uro. drobná árie vý příd.

-y ž (per) stará jednotka ob. formalistický. po. asekurační příd. řídč. varietní a cirkusový arylový příd. průmyslu. časl. arzenit aseizmický příd. -i ž lartizmus arzenál. aršínový příd. -e ž (it) zast. žících k ozdravení přírodního a životní- nými vazbami (např. (ř) geol. Asie sob hraní rozložených akordů. anal. (popř. bolest kloubů v oxidačním stupni V tvořená část čepele listové u masožra- provést arondaci (pozemků) předmět (v protikladu k přírodnině). v Rusku 0. čtvrti přestavba a modernizace spojená moru zač. nerost známý v bezbarvých n. 1. stol. -y ž (ř) med. (ř) chern. zánětlivé onemocnění tepen středek jazykový 2. a. aro. argu. arzenopyrit. zdvih nohy při zneškodňování škodlivin. opatřená As chem. aršíkový příd. hisl. v chem. ascitický [-ty-] příd. umě­ palné n. dvih. -mu m(f < I) výtv.: asasín. benzen. vyšetření kloubů po předchozím vsth1c. (v ant. arzenovodík. často s kresbou a textem artikl [-ty-]. -Um(l)ekol. buzení vzniklá n. vytvá. artikulovaně přísl. arytmie. arteriografický příd. dílo takto vzniklé aromatický [-ty-] příd. rentgenologické lovaný: a. trus vzniklý rozdělením vláken kovově žlutobílý jednoklonný nerost. řídč. nie vzestupná arondace. fon. a. odstraňování a matičnost. období středověké vícehlasé skladby. díl od frázování). -u m(it < arab) 1. upíší nové. pro. přepážkový) arch obsahující jed. (ř) (co) prová. jev vzniklý vnějším vlivem ap. vyslovovat. zn. jehož podstatou je dokona.. spoj. kauce. práce. ascenzní příd. artaba. arsan. vyslovit artróza. -y ž (šp. artotéka.. -e ž (I) peněž. té ASEAN zkr.. ascendentni příd. noradrenalin artikulárni [-ty-] příd. nejjemnější tepna. závody na ascendence.. co) provádět. formalistický (např. úhozu 3. ký malířský směr programově uvedený artistni [-ty-] příd. a. svobodných umění (artes liberales). -e ž (ř) opatřování (na. -e ž (ř) med. nové umě­ pro úschovu zbraní a munice v době asb fyz.) pí$emností. as. asanačni vzduchu. 2. a-á ruda claudetit extrémní šíitské sekty v Íránu a sýrii po- dět.. a. lingv. arytmický příd. (v 11. ter. artrotomie. řídč. v rodopise (přímý) pře­ tými. staccato). pojišťov­ arroba [-oval. ve- lic a balzámů. áron. formulovat: a. árono. zn. -u m (ř) biochem. kt.) dekorativní styl zemích.i -tý-]. přísl. ve Francii označení secese míru. např. ve slitinách vést asanaci něčeho: a. řídč. lan. (ve středověku) řemeslná umění artistika [-tysty-]. naplňování) něčeho (plynu.: lingv. a-aná tresť. vec: a-y zákona. aroma. -y ž (ind) pozice v hathajóze (např. -i ž tější je šedý lesklý kov uŽív. -e ž (ř) med. psych. platnosti. tepénka artilerista [-ty-]. k arch. artikul [-ty-]. arzeničnan. přístavní zařízení s doky a loděnicemi ke dek urč. (pův. -e ž (I) odb. -u. žení společenstva loha. sové umění. čes­ žonglérství) tanci 2. roztoků z matečného magmatu směrem stavebních) v zájmu lepšího hospodaře­ užitného umění a architektury navazují. artikulačně artrografie. -u m(a) výp. arylhalogenid [-ny-]. zprav. -e ž (tl odb. a-é sloučeniny nenasycené cyk. ký. čeniny s arylovou skupinou ásana. -u m (Vl) miner. tista: a-é umění. popř. novodíkový příd. -u m (ř + č) chem. (silná. • aršík.: a. mu v umělecké tvorbě. artificiálně. sůl kyseliny arzeni. deka s (I) výtv. zánětlivé bolestivé onemocnění arzenu s kovy. půdy (melioracemi). -um(it<arab) 1. přídatný druh ve spo- dičnou držbu poddanské usedlosti splat. (arner: American Standard Code arousel [erauzl]. ním makromutací znamem loktu (např. pro ampérsekundu postoj . spojení kloubů. lesních. kniŽ. -u m (ř) chem. a odb. nepravidelná činnost srdce s odstraněním nežádoucí zástavby. (I) anal. operativně arzenitého. odsta. a. tvarové a funkční podle účelu vydání. opatření. činitele krev. hud. -e ž (ř) kniž. -u m(ř) chern. Persii 58. chirurgické otevře­ sirník železa a arzenu. menty Z a-u studené války 2. ascendent. po navrtání nad úroveň terénu působe­ artista [-ty-]. z roztoku solí for Information Interchange) výp. As. hojně rozšířený zemětřesení: a-á oblast platek při zřízení zákupm"ho práva na dě­ -tidy ž (ř) med. bezbarvý. arzenitý příd. pro aposti1b aromorfóza. tj. ricky nedůrazná část stopy. cirhóze). nu n. nonkonformní umění vý příd. vrchu těl. arteriovenózni příd.. a. uŽív. artefakt. ce. ní kloubní dutiny ruda. (I) kniž. arzenový příd. kloubní. článek. podle braz. zdůrazňující for. letech 20. věkého vědění) z níž se vyvinula filozofická fakulta. kávy 2. bový artropatie [-ty-]. arzenový t arzen asembler. pěstovaná jako zelenina hož pocházejí nejvýznamnější bohové a lek. (dnes) závod. chirurgické ote. příd. v starověké jatý na čáslavském sněmu r. arteriografie. zásobáma: a... . arteriotomie. nespecifikova. a. vyumělkovaný. ských sněmů to vytvořená. kloubní změna arzenolit. arzenikový příd. provést aromatizaci něčeho: a. publ. -u m (ř) miner. řídč. závdavek kontrastní látky. upravena správa a postavení cechů v čes. ho poetizmu ně na ni. vytrvalá rostli.) 2. . vojové období vícehlasé skladby vrchol. ascenze. báze souhrn artiku. vytvořený artikulací 1. verš.anal. zbraní hromadného ničení ulpěly na po- pouštění. -y ž (ř) bol. při použití aromatizace [-ty-]. -a m(tl hisl. -u m (tl (ve vření tepny krystalech. uměle vyrobený ření hlásek pohyby mluvidel při mluve. árský t árijskýl uměle vzniklý. arsan [-zaol. -e ž (I + ř) med. platnosti) arteriola. a odb. kl. descendence). s(ř) 1. -tu i neskl. aro. dodatečné obligace m"ho oběhu. bobulovi. -u m(n) zasl. vyskytující se při onemocněních srdce. ním aj. rostlin ním přírodního hydrostatického tlaku provozuje artistiku. zaokrouhlení. dictandi [dyk-dý] soubor zá. též městský ob. -u m (ř)chem. bol. vzácný krychlový asebie. nýtová- ars (I) umění: jen v kniž. aryl. soubor opatření slou- lické sloučeniny s konjugovanými dvoj. arteficiálnost.: a. neformál. artilerie [-ty-]. ná kloubní choroba n. prudce jedovatými plody.5 1 chovní a-e stanovy. hrabství Artois. pramen gram 2. anilin). umělec: a. cigaret.: a. a-y mladé dužnaté úbory této rostliny božstva germánské mytologie asent. nepodléhající Arrojada). zn. a port. slou. zvuk zvuk v lidské řeči jako pro. lingv. a-á studna kjímání této vody. tech. nepravidelný rytmus.71 m). námořní vzestupné linii. ni příd. -u m zdrob. ní a využití. hudba it. artralgie. -y ž (ř) med. s olovem). stol.. -e ž (I) 1. arteriogram. co) tvořit. psych. a.. jedince. geologa M. manganu. a. von- nou aromatickou látkou. bezbožnost ně a rychle za sebou teriálni příd. artificiálnost. artikulační příd. onemocnění artileristický [-tyc-] příd. -y ž) (I) 1. (pův. liter. a. vodnatý a zásaditý uhličitan úzkým hrdlem s širokým okrajem (k roz. vyšetření tepen po předchozímvstříknutí artikulovat [-ty-] ned. leckého díla spojováním růz. arzenový kyz. (-. slabě a-ané cigarety žitostný tisk. týkající se tep. vonný: a-á látka. vkus 3. přímé phbuzenství změny organizmu ve fylogenezi působe­ aršín. arzenolit volné tekutiny v dutině břišní (např. které se připravují tave. -e ž (ř) (op. (u někt. sa<. s mno (I) hisl. rentgenový sní. ný: a. rozkladem arzenidů ky. -e ž (ř) med. asent· odstínech. typická) vůně: příjemné a. sedm svo. plán.: chem. tisticky přísl. ničné vzhůru. -y m (artistka. v revui Devětsil jako paralela básnické. sahující ve svých orgánech vonné látky spisu). i dok.. asekurace. artrózni příd. ním jejich složek. art deca [-kal. umělé. jednoklonný arybalos. a. malý tiskový strojený: a. odstraňování a zneškodňo­ benzenové. pozměněná struktura buněk. artes libera1es neskl. písmen a podkorových funkcích v mozku. zao. -ia s (ř) bol. (-. arsanový příd. -e ž (I) geol. -e ž (ř) med. arzenální příd. sůl kyseliny arze.. port < arab) stará jed. skla. art protis [-ty-]. (ř + I) kniŽ. souhlásku 2. společný program husitských stran (při­ vých katalogů ap. pěstí na řemínku označení fotografické citlivosti přirozená n. k artistika. stava arzeničný příd. předmět art nouveau [nuvó] neskl. asové božský rod.i -tý-]. arteficiál. (silně. -u m (ř) chem.. -e ž (I) práv.. -ia s (it) hud. i dok. -y ž (hebr) 1. -u m(n < I) druh zboží. s (I) výtv. -a m (germ) mytol. (a: Association of South East Asian Na- platek n. předmětů a terénu. konzumované jako zelenina. nutí kontrastní látky. kloubní. a-á skupina a materiálů (vázáním. artizmus [-ty-]. artistnost. krystalické látky příjemné vůně asanace. sbírka publikací o jejich uskladnění: vojenský a. a-á skupina.: med. artrografický příd. sloh. arteficiálně přísl. (ř + I) med. sklad užívající metod teroru a úkladných vražd nádu. asambláž. dělostřelec. a-á fakulta fakulta vznikající z aromatických uhlovodíků je. zn. vzácný se větví ve vlásečnice. pův. i čes. jazyk chápaný jako a. -i ž k 1 lecké epochy 14. naftalen. artritida [-ty. sl. pro absiemens jevující sentimentalitu.. antiqua [-týkva] vývojové 12. syntetická látka přidávaná vod v Paříži artéský příd. výkonů (ak. -u m (I) kniž. lehká doba. terinární a. jejich změny tím. teze) 1. podle franc. tvo. lečných lodí. způsob a. článkování: místo. mineraloga E. -mu m (I) esl. ze Středozemí. zaměřený hlav. fon. uměle (nepřirozeným zásahem) (legato. rentgenologické arzenitan. fosforečnan sodíku. spojení kostí. -tu m (ř) med. arrojaditový příd. s(1) výtv. fon. ření závěsných tapiserií.). li- vý příd. notka hmotnosti a objemu ve šp. -y ž (ř) anal.j. článkova­ vznikající při někt. stol. a-á voda vystupující artinitový příd. (ve 20. obrazo. -y ž (I + ř) výtv. reprodukcí.) prostor. program sestavu- hovořících zemích (růz. prudce artificializmus [-ty-]. -u m(r < per) stará délková míra s vý. a-e sněmovní usnesení čes. ascites. -y ž (tl varietní a cirku. čtyři a-y pražské výtvarných dílech. orgán. asektátor. jako umělecká textilní technika k vytvá. jemu růz. že majitelé starých obligací zaplatí pří­ nadledvin regulující někt. arterioskleróza. nerytmičnost: med. přen. arzenik [-ny-]. ASA zkr. výrobku kosmetického. -e ž (ř) med. a.. arteficiálni příd. -e ž (I) zasl. (co) provádět. hud. myšlenku artyčok. vakovitě pře­ arondovat ned. artrospora. kterou atleti nosili na zá. vyslovit. i dok. při ních ijiných obligací n. artistně pří­ čtyřech modifikacích. stěna. zn.: a-á vý. aromaticky přísl. celková ký.aroma 72 artinit artista 73 asentimentální franc. -e ž (ř) med. arteri(i)tis [-ty-].. speciál- úroveň aktivace organizmu závislá na biol. název oxidu znaků arovýt ar útvar. druh psy. aromatem. 1421). tech. terén matizačni příd. obsahující arzen v oxi. vystupování rudních krouhlování pozemků (polních. a-é jádro základ aromatických sloučenin. a.hud. ar. chorobách nerost. kysličník arzenitý. drobná starořecká as fyz. svářením. a. předmětů kou vůni a chuť tá hmota z oddenků a hlíz růz. arteri(i)tida [-ty. -u m(a) med. 2. nova [nó-] vý. mek získaný při arteriografii dok. lartpour. ny (arterie) i žíly (vény) (nazv.. sestavující program jednoklonný nerost zelené barvy v růz. i dok. (ř) 1. oblouk tepenní řený. arze. (I) kniž. vyslovený. hořčíku ze skupiny hydromagnezitu tírání oleje). k ar. -u m (I) hisl. hudba. a odb. artritis [-ty-]. chorobné nahromadění aroze. typicky) vonící. artificiál. liter. mdriendi [-dý] žánr vzniklý pod dojmem artes mechanicae [-nycé] neskl. artinit [-tyny-]. týkající se umění. rouhání se. stoL). území devastovaného těžbou. posez. -u m (Vl) miner. artoba. ní. artoba t artaba výrobu zbraní a munice s prostorami pro ve vzestupné linii (op. arrondissement [-dysmán]. -a m (I) práv. stoj aj. bakteriálního původu. kouzelnictví a arze. arteterapie. plísní) vý. chem. Artiniho). moderní a. nepro- krystalech (nazv. zdvih příd. a-é rostliny ob. srdeční a. vznikající např. hlásky: správně a. z nichž nejdůleži­ asanovat ned. hisl. účelově: pravě­ členění za sebou jdoucích tónů (na roz. obchodování: nedostatkový a. první část označující chem. způsob smyku kloubů..: a. uměl. jsoucí bez výskytu arrha. asanačně přísl. cí na secesi artikulace [-ty-]. art p-u m(tl výtv. více známek. umělecký směr. (Vl) vod. lecký: a. např. stol.) příslušník aromatizovat [-ty-] ned. artprotisový příd. art deco [-kol. (I) 1. -u m (ř) miner. jednoděložná hájová rost. a-y sloučeniny vých rostlin sloužící k lapání hmyzu áronový t áron zpracovaný výtvarně n. pevná pružná céva ve. -tidy ž arzenid [-ny-]. kniž. železa a charakterizované ztvrdnutím tepenné art informel [ano] neskl. (tl odb. názor. -u m (ř) chem. škrobna. slova aryl. metrice) met.citům. ekvilibristika. li. -lu m (ř) hisl. ASCn [aski] zkr. lingv. ní. pro arzen sentimentalitě. postup. umění skladby. vada. mince římské měny asentimentálni [-ty-] příd. veteri- selinami. harfový způ­ arterie. -u m (ř) med. formu. tep vání uhynulých zvířat 2. -e m (I) zasl. vejčitá. lartpourlartistic. a. -u m (ř) chem. -e ž (ř) kniŽ. vyskytující se v obrovských cévní stěny. -u m(a) potr. -u m (I) bol. -e ž (I) výtv. obsahující arzen ascidium [-cídy-]. nění kloubu. travinářského aj. degenerativní onemoc. med. a.) vůní. vzduchu.výnoso. kde umělec 2. a-é uhlovodíky areny. formalizmus. (I) odb. a. artyčoko­ as. technolo. pro- klimatizace a a. jednovazná skupina od.-12. podle it. kulovitá n. artrodéza. -y ž (ř) gen. (ř) chem. zem. na. limo. diště. provedené znehybnění kloubu arzenit [-ny-]. arteranol. -y m (tl zasl. vonná a chuťová ka nižší než departement.(ř) vslož. -u m (ř) chem. aromatizování: arzenovodíkový artificiálni [-ty-]. klek. prudký jed. římská váhová (327 g) a pe. amandi (nazv. prvek vyskytující se ve nární technik. trecenta (umě­ choterapie využívající aktivní výtvarné lé pohybové zvládnutí urč. -u m (ř) miner. kdo vozená od aromatických uhlovodíků. a-y ka. tepna. práce tak. doucí krev směrem od srdce. a. 1. ného středověku. zá. kt. artritický příd. arzen.) činnosti pacientů robacie. miner. (ř) med. nesentimentální: a. arzenopyritový příd. a hospodářské sdružení zemí arpeggio [-džo]. něžní jednotka. lingv. prostředí) územní správní jednot. s mno (I) hisl. arrow-root [erourút]. dačním stupni ID jihových. z ně­ jící části daného programu v jeden ce- arrojadit [-žady-]. ar. -y ž (ř) med. vytištěný jako ph1e. technika tvoření umě­ do potravin a nápojů pro charakteristic. arzenovodík. vytvořit. jich halogenací ho prostředí: a. jedovatý plyn česnekového zápachu. hlavní arzenová lečenstvu rostlin doplňující druhové slo- ný při podpisu smlouvy 2. jimiž byla jednotně gie netkané vlněné textilie používané konstrukci. [-dý] umění milovat (podle Ovidiova byly studně s touto vodou vrtány již ve artistický [-tysty-] příd. kdo je phbuzný ve lina rodu Arum s červenými. opravám a vyzbrojování vá. klou. (ve středověku) po. hormon z dřeně ka. výa. pojištění. lartpourlartistní: a. zbrojnice. artikulovaný [-ty-] příd. -e ž (ř) anal. 15. městské aromaticky vonící složky přírodních si. filal. lions) polit. dělostřelectvo na s modrými květy rodu Cynara. arteriosklerotický [-ty-] ní. As fyz. uznání podmínek stát. ascendenčnipříd. kloubní provázené přítomností výpotku v dutině kovů účinkem arsanu ní kód ke znázornění číslic. lačních zvyklostí nositelů daného jazy. -u m (ř) neodb. jimiž se ve středověkuřídila úprava bodných umění (tvořících základ středo­ tzv. šedobílých nádobka. nedostatek rytmu. (arner: American StandardsAssociation) fol. zasl. (I) 1. hisl.l. slohu. umělý. lahviček. (vojenský) odvod. fon. arondačni příd.

zalévat. rozptýlené skupiny kem. druhotná (zbytek po laci. rágusový. s zeními ní. vozovka krytá touto živicí. stol.. rostlina rodu Asphode.: a-d inflace borně) při něj. pod. -i ž na poslech jednotná (např. zdrženlivostí. sdružo. básníka epigramůAsklepia. při němž ze. a to v rozsahu. nách dusíku v rostlinách tyčuje a jež se snaží uskutečilit: literár- v růz. -) pokrývat. (I) kniž. ascharitový příd. a. ambů s jambickým zakončením a s li. ragové obsažený v bílkovinách. titul nižších úředníků. a. tosj:m magma pohlcuje cizorodé úlomky okol.• potr. -u m (ř) chem. přizpůsobení (se). a-í dobrovolné sestry CK. sulc: asfaltér. po. aspektologický příd. asistentura. sport. -e ž (I) log. a. -a m (t) osoba. adspekce 2. řečnic­ slov. milací2 stupy záměrného potlačování přiroze­ společnosti. a. izolačních hmot asiento [-sje-]. před­ tra s úzkými podlouhlými listy lární podíly ropných zbytků z destilace asignace. s (I) círk. asociační: a.• vet. pomocný odborný pra. žen. psych. jednající proti společenským aspergil. nadneseností a pa.. -u m (um) eltech. válcovitý n. u někt. ce 1. asociační příd. ashgil [eš-]. podlehnout asibilaci asistence. cíle. spr. verš složený ze dvou chori.. i dok. lá asibilační artikulací souhlásky zubní. něm. -u m (I) 1.• hanl. roku 4.• vet. a.• fon. voj. korporaci obchodní práva a mono. po.) bankovka nahrazující těžké mě­ ní a-i. vřecko vá rozsah očekávaný podle zákonů prav.) odvá. např. asexuálnost: vání závěru doprovázené vznikem třecí­ asiníilátor. p 2.• obch. středomořského původu. syntetická nehořla­ hového složení a s typickou vazbou na asparágus. sta. ních hornin a rozpouští je v sobě. med. kdo se asimiluje k pro.asentovat 74 askaridóza asketa 75 aspirant asentovat ned. asketizmu představ. zvl. bezpohlavní: a. při­ (podle ant. kro- asexualita. a-é mra. zvl. stoupenec vením jednoho se vyvolává i druhý: a. při za. a. a-d plocha která má asignovat ned. toru.) různé po. pomocnice při porodu. hlediska n. sigmatický) kých a výzkumných ústavech aj. -y ž) (I) 1. -u m (I) biochem. -u m (I) círk. aby zaplatil třetí oso. cích vniknutí choroboplodných mikro. artikulace co komu. chránící před popř. organizované seskupení. (komu při čem) pomáhat (od. -gu m (ř) zahr.. výkonu. aspiračm'2 příd. španělská koruna poskytovala urč. ascharit. 2. lečenského postavení na základě přísluš­ bližný rým. zace (profesionální.i -tý-] příd. spo- krýt. spodoba (op. nábož. bez připojení hlásky covník. při kterém organizmy škrkavčitost hvězd. směr v a-d hniloba choroba plodů a skladova- asexuální příd. složením a termodynamic. někt. a odb.2: odbornd a. ašgil. profesury. na stavbě. dř. objektivní a. národnostní skupiny ap.: a. sdružení. hist. ochlazení transformátorůo vysokém na. asexuálnost. dané na krytí rozpočtových schodků. odb. asociativně přísl.. látka vzniklá asi. vém prostředí. sub- a-and krytina asignatář. v mětů přírody živé i neživé: bot. kt. asortimentní příd. dohoda. vdechnutí cizího asfaltka. spojení organizací téhož druhu 2.: a. společný výskyt před­ asparagový příd. z v pol. krutý. -a m (asketička.bot. dý- vice přírodní n. -y ž asistentské místo. aspidistra [-dy-]. asocianizmus [-ny-]. -Um(t) obch. asortativní [-ty. vet. astro hvězdné a. -e ž (I) hist. a. působící a typů půd geograficky blízce spojených pozorování. a. (t) gen. penka bio!. Řecku) kožený -i ž kadidlo mické n. dodat (souhlásce) asibi. i bovolným dvouslabičným počátkem duševní život sdružováním (asociací 6) různě zbarvenými povlaky dium. v němž jedna ze sku. týkající se plísní rodu dochází ke střídání haploidní a diploid. mocnění člověka a živočichů vyvoláva. stejných. vzhled a složení společenstva (bio- asepticky přís!. asociální člověk asperges neskl. volné asparagin.• peněž. -y m (asketka. nauka o sloves- asertorický příd. jedna ze základních forem vý. vozovek. u jako terč v někt. i dok. kou situací. vědeckd. ka. na chirurgické asociace. sodo!. p. řezech procházejících optickou vat. k as. slo- názoru. později zploštělá asociovat ned. střeleckých disciplínách řený bez příznaku. -ku m (ř) (ve st. výzkumný pracovník nižšího piček stavy aspik. děné mince. -y ž k asistent 1. místem. aseptický [-ty-] příd. přijatý na zkoušku: a. rysy skupiny druhé: přirozend. pětí ný výskyt růz. obsahující as. tvrzuje n. že něj. přísný způsob života spo. asketa. provést asimilaci 1. -y ž (I)psych. při němž ne. se o něco uchází. surovina k získání adaptace organizmu související s těles­ ketik: a-d střídmost. psych. proces ní. (I) 1. a. asociálně přís!. určit. vytříděnízbo. a. asimilovat se ned. 19.: a. poezie. ných) závěrových hlásek. (dř. gická jednotka). hlásek v koncových slabikách veršů.) vymezená souborem norem. režie pracovník podílející se. (I) kniž. dosažení vyššího spo. a. život 2. č) dok. jektivně n. huspenina. lingv.. asklepiadský příd. odmítá existence něčeho Asiaty. a odb. podle asignace 1 porodní a. psych. k askeze. vat. obřad kropení věří­ asesor. zalít asfaltem: a.• fon. -e ž (ř) med. askospora. ných druhů chřestu pěstovaný jako ze. i dok. holub výlisek z kera. dlem používaná k nalévání oleje do lam. -y ž) kdo vede aske. jejímž výsledkem je asociální příd. asketičnost. pravidel. myšle. asimi. a. minerálů v horninách pod. kt. účel ve službách koloniálních armád. mezi slovy a uvnitř asketa: přísný a. se po. cestou asonance. -e ž (I) kniž. nosti k privilegovaným vrstvám. -u m (ř) chem. geo!. za Francouzské revolu. a-uje k ndsledující neznělé a posvátný okrsek řec. -e ž (I) snaha jednotlivce n. k asketa. aspirace!. tovní a. (t) kniŽ. vlíd. (koho. rostlin (op. neprojevující asibiláta. středí v mravní přísnosti. (při aj. lingv. aso. stejných molekul do větších celků (op. asibilovat se ned. a. sesku. pomocná (odborná) účast Asklepia s léčebnými lázeňskými zaří­ ložený na asociaci. veř. j. surový. zákon pro sčítání. a odb. smlouva. hovor. vozovku. příkaz gogický. ci. filozofů) cvičení nosti. výtrus vřeckovýtrus­ asomnie [-ny-]. stranící se před mší dící. a odb. asparágový příd. a. zejm. ď na é. odbor. asociativnost. -a m (arab) hist. 2. askos. a-d kyselina vitamin C mus. asketicky disociace) 6. i dok. askeze vzniku. ký sloh v řec. nost. vysvětlující celý ných rostlinných produktů projevující se se pohlavnímiznaj:y. 4. askaridóza. a. změna hlásek t. v bílkovinách ce2) lus s mečovitými listy a s hrozny bílých kového onemocnění(pandemicky se šíří­ askarel. proces po. ní ran a operacích). asibilační příd. -y ž (ř) med. ze základních aminokyselin obsažená psych. (ř) geo!. -e ž (ř) med. jeho dokonavost né.i -tý-] příd. vého původu ap. soudní příse­ vy. a. nepřítomnost sper- asfaltový příd. má platit asignatáři ská sestra orgán vřeckovýtrusnýchhub. mat. řec. ní hlásek v řeči. způsobovat se.. as. organi. konaný někdy hodnost v soudní službě. horniny žilné horni. (v někt. c. rodu Aspergillus a postihující zejm. 3. a. co s čím) (na základě asociace) spojo. -a s (šp) hist. zvuková shoda samo. a. násobení růz. rodo. pudy skupiny růz. (koho.• vet. odb. stupného splývání kulturních. myšlenkami. (ř) (co. hromaděním kysličníku uhličitého.lingv. aspermatizmus [-ty-]. (na vysokých školách. (I) log. angl. a. mít asibila. policie 2. (ř + I) kniŽ. dočasné či tr. při­ vznikající v závěru artikulace (aspirova- falt: geo!. matematických ob. (pův. poukázka na příděl církevní půdy ní. 2. podmínek mezipsychickými jevy eko!. a řím. ho šumu. asignátový příd. spojení vytvářející se nebeského tělesa vzhledem k Slunci 3. oso. podle angl. gorie slovesa vyjadřujícíčasovou strán- asertivita [-ty-]. nedokonavost (průběh). 4. zkoumání.• fon. pování lidí k dosažení urč. se v no. -i ž Aspergillus. a s asfaltem. -a m (aspirantka. psychologii 19. (vědecký a. shodné fyzikální znaky 5. vání vozovek ap. chem. koho. výkonu: ošetřit!aněného za a. přídech. asfaltovat ned. poukazovat. -i ž za urČ. vdní. a. a-ři domorodí vojáci robních aj. způsob rozmnožování. spojit. (ř) lingv. -e ž (t) 1. proces. vykonávat asis. na klinice. -ku m (I < ř) bot. čemu n. -a m (I) kniŽ. aspirant. asperzorium [-zó-]. (I) lingv. dz a 1. člověk. soubor opatření brání. k. kulovitý skupiny jedinců fenotypicky podobných sávání tekutin n. jednotlivých psychických prvků. šunka va-u. a-y papírové peníze (v 1. a-d chřipka forma chřip­ Africe lečenstvo rostlin charakteristického dru.. -y ž (ř) bot. podléhat. (n) zast. soud v kt. zdrženlivost: oddat se a-i. -u. hlásání aske. podlehnout asimilaci. askarióza. -e ž (I) med. technika založená na asertivitě asiatský [-zi-] příd. připodobně­ přís!.• fon. aspa. (ř + germ) med. asketizmus [-ty-]. přítomnost. a odb. -mu m (Vl) liter. aspiračnít příd. sdružit: a. připravuje k vědecké práci. čištění semenných směsí (obilí) kladě cementu a štěrkopísku. -a m (ř + I) kdo nemá sociální cítění aspektologie. (ř + t) stav. zpočátku směnitelná za stří­ zčásti samostatně. asketik jení několika opačně nabitých iontů v úhel: posoudit ndvrh z ruzných a-u.• zeměd. písek přírodní směsi písku bro filmu 2. protikurdějový. proces. k prostředí (též jako základní fytocenolo. sebeovládání. -iuje) (I) kniž. aspergilóza. tický život. -u m (?) geo!. asexualita asibilovat ned. též povolení monopolu na dovoz čem vůbec: nic se neobešlo bezjeho a. boha lékařství asociativní [-ty. cenózy) význačné pro urč. měch na tekutiny. pochod. poš- asfyxie. s (op. -u m (ř) 1. asociál. . hledisko. a. asignát.: a-d vozovka. popř. (Vl) kniž. a-i 2. askar.: osou proměnný poloměr křivosti sumu) na něj. lingv. cho. práv. na něco aspiruje. sloučenin boru. asfaltová vozovka 1. demonstrace askorbový příd. psych. asociačně přís!. středí a přeměňují je na látky vlastní je. -e ž (I) lingv. (Vl) med. v laboratoři. -mu m(l) psych. ve vědec­ podlouhlá nádobka s obloukovým drža. na tuto funkci. zeměd. ňované při posuzování něčeho. nenásilné. 4. na režijním ztvárnění askripce. stupně: a. -e ž (ř + I) med. a-y vysokomoleku. (chorobná) vatých částí masa. hlasatel. literatuře charakte. ptáků. kryt těžký asignát. odříká­ asociál. charakte. jektů. pochod. působené plísněmi asfalt. Asijce. jeden z ozdob. (Vl) liter.) žák. asketický [-ty-] příd. (3. progresivní. v němž se n. magmatickd a.) kdo se (v aspirantuře 1) fyktický [-ty-] příd. 2. asonanční příd. -mu m (ř) 1. ní fáze a. (vjemy. nádoba ke kropení. plynů nahromaděných živičný kryt vozovky pro těžkou dopra. odvést (na vojnu) ký stupeň ordoviku (nazv. da) ciativní psychologie. i dok. (co) určo­ Mjení výstavy volnější forma spolupráce podniků vý. aspermie. šum asfaltický [-ty-] příd. schránka na kryt. geo!. izolace. a odb. časový úsek aserce. aspikový příd. (ř) odb. stav. disimi. že vyba. bezohledný k druhým: a. a. které společně vznikly a mají aspekt. biochem. asfaltérský příd. přistěhovalce.: asiníilovat ned.. které si člověk vy- asférický příd.. nemající sociální cítění. uklddat si a pochopení pro potřeby jiných i společ­ ném vidu (aspektu). (co. stol. zdroj asfaltu asignant. asesorský příd. (ř + I) nedbající sociálních zře­ cích na připomínkukřtu. a odb. uchazeč o místo státního zaměstnance vý příd. artikulační a. profesorovi při operaci 2. chrám [-ty-] příd. aorist tvo. (v carském Rusku do poloviny tedry bohemistiky. souhláska vznik. otroků do španělských kolonií asistenční příd. účast při ně­ kurdějemi (skorbutem).• fon. despotizmus. (ř) chem.2: a. a lužsrb. bio!. chorobná neschopnost vytvářet spermie aj. aspektový příd. věc asepse. asimilaci (něj. telů. bě n. poukázat (urč. bě 2. povolá. minerdlu společ­ lená rostlina hrnková a užívaný též jako zeč: hlavnía. zdrženlivý: a. zorný dět.. asiatství. jejíž cí) vá a nevýbušná izolační kapalina uŽív. a odb. (ř) 1. asketik [-ty-]. -y ž) (ř) 1. cílů. stav podle urč. amid kyseliny aspa. ným metabolizmem 4. absolvent statku kyslíku ve tkáních se současným pin ztrácí své specifické rysy a přejímá né škrkavkami rodu Ascaris. vyšetření (nemocného) zra. zásobár. terč. (dř. spo. sdružovat. zájmům. jíž se poukazuje tenci 1: a. politickd a. a-d tvdř. cizokrajná. -e ž (I) 1. působený jimi: zeměd.. prohlídka. plastické hmoty vymršťovaný asigmatický [-ty-] příd. asklepiadický [-dy-]. -e ž (ř) 1. hist. kulturní. k obhajobě . eko!. ndsilnd střevní potíže a poruchy metabolizmu. one. lexikálněsémantická kate- výrok je pravdivý asianizmus [-zi-ny-].• vet. k výrobě laků. etnických skupin. ších představo Asiatech) příznačný pro lační příd. přizpůsobit se: a. -u m (Vl) geo!. děpodobnosti proudem vzduchu z odsávacího ventilá- ka s tímto krytem 2. a odb. nás jen pokojová rostlina rodu Aspidis- asfalten. i dok. koberec silniční živičný poly. city) tak. asertivní příd. -y ž (ř) bot. ucha- někt. černohnědá až černá ži. asocianistický ní zvířat. čemu. a to znělostí. otevřené projevení svého ris4ck ý ozdobností. jený s odříkáním. čemu) být účasten něčeho: a. a. druhy se pěstují pro ozdobu.) tice odznak a symbol smutku. asistent. poukazovatel asistentka. podle urč. -u. směr hlásající askezi 2. -y ž (I) vet. aspirace l . náročnosicílů. asfodelo· přizpůsobování (se) 1. stratigrafic.) valé zřeknutí se pohlavního života stoj. postupné oslabo. askeze. rostliny a-ují. se používá na úpravu léhat. psychologie asocianiz. souznění. -y ž (ř) hovor.. překoná­ v tělních dutinách z chorobných příčin vu složený z asfaltu a kamení na pod. dřívější úřednická nevyzpytatelný: a. -a m (t) osoba vydávající asignaci tentský příd. asijský příd. inspekce. -ia s (I) círk. -a m (ř) dělník pracující při asfalto.: a-é křeče a. -u m (t) zrosolovatělý vývar z kliho- ropy věřitele dlužníkovi. klinice vání 1. zdkony mechanizmy ku slovesného děje. -e ž (ř) med. tvoří výtrusy (askospory). práv. asistovat ned. (podle star. disimilace): znělostní. ale pevné. sdružování a vybavování před­ (událost) n. za a. -a m (I) hist. v an. kt.) peda. ží z urč. zájmová ru. -mu m (ř) med. kdo květů. řezaná zeleň k vazačským účelům. vyjádření uznání. za. kterou při něj. ekon. . -u m (t) hist. míněný chem. křížení křížení a rozmnožování v rámci tělesa do dýchacích cest 3. -a m (I) 1. co. dušení vedoucí k nedo. -e ž (I) 1. druhů aspekce. -e m (t) osoba. kyselina a-d jedna ní. (co) dodávat. lečenských skupin o dosažení urČ.. asis. odříka­ celek elektricky neutrální n. -u m (ř) bot. 5. -í s asimilát. -y ž (I) lingv. barbarský. plísňové onemocně­ kniŽ. -a m (I) kniŽ. zněld hldska se asklépieion. funkce asistenta: a. lingv. aspergilový příd. mií v ejakulátu ndtěr. ných hub vznikající ve vřecku pohlavní nespavost a. -e ž (I + ř) lingv. úroveň míra náročnosti (aspira- asfodel. jiného organizmů do organizmu (při ošetřová­ boritan hořečnatý. od- asfaltobetonový příd. asiníilace. kdo provádí násilnou ných lidských potřeb. člověk. sociálních. asortiment [-ty-]. askus.• vet. ke komu. -ia s i -ionu m (Vl) archit. regresivní. společensky významných asfaltový t asfalt podle asignace 1 čem. dusíku. a-d vozov. ny neštěpené způsobem artikulace. subjektivní. s cibulí. přijímají látky a energii z vnějšího pro. a. rosol. asiníilant. přirozený vodnatý lace) 3. spo. dvou i více md dva a-y. 1790-96) vy. -e ž (I) kniž. chací orgány destilaci ropy). a. -y ž (ř + I) kniŽ. i dok. -e ž (I) liter. asiatsky přís!. astro významná poloha planety n. školy pro důstojníky v záloze: četař a. asibilace. med. města Ashgill) jich tělu: a. asexuálně přís!. (ř) opt. -) provádět. aschistní příd. stanovisko uplat. vesný vid.

. okrasná byli. -ta s (ř) lingv. vu objeví u potomků. ko- asystolie. přístroj. ataktický [-ty-] astáze. obydlí (poustev. železa. liter. oční rohovky. navigace zalo. -ia s (ř) astr. -ež(ř)med. a. -y ž (I) 1. se výzkumem. nezralý nádor z lých kosmických těles. autar- Panny Marie astigmatický . hvězdopravecký ke křivce tak. aniž s ní má společný bod. městaAstrachaně). -e ž (ř) předpovídání lidských ží. osnovní plyš se zka. biol. th. fotometrický příd. atavizmus. s (VJ) numiz. křikloun ataxit.. dení.: a-é spojení be. kosmonautika ladný. vývoje nerovnoměrnost. přechází z jed. pro astat ský příd. k astronaut asynergie. (o dítěti) divoch. zvěrokruhu. AU. dolichomorfní. úzkým hrudníkem. přen. -u m (ř) biol. z bouřky a jiných podobných úkazů ky přísl. let. něco. kt. -y ž) (ř) účast­ asyndetický [-ty-] příd. zrakové obtíže dosta. (ř) knlž. -mu m (ř) liter. útočit na aspirovatI ned. galaxií). ní zeměpisných souřadnic z okamžiků vaného světla. -e ž (ř) med. žení doby vlastních kmitů. nádor z podpůrné astronom. manganu. svit. asymetricky přísl. pro (technickou) atmosféru kandidátské disertační práce. -a m (astmatička. -e ž (ř) med. astrobiologie. nejpočetnější národ. -y ž (it < I: nanebevzatá) výtv. boha n. loniálních území vAfrice) 2. 3. kh astenosféra'~ ž (ř) geol. -tu s (ř) med. as- k zakrytí hostie ky astronaut. 1. slabě vyvinutým svalstvem. velmi složitý zásaditý křemičitan draslí. k astronautika. a. slabost. astrakanit. naivní a. mrazů 2. upravený astází: a. symetrie. atak napa- rantské místo vující se při déletrvající práci. psychofarmakum z astrocytů astronomický příd. astenopie. astrolog. přístrojů založený na umělém prodlou. astrofylitový příd.: a. ašik. klopný obvod kt. -y ž (ř) věda zabývající činnosti růz. obcích mi. -u m (ř) miner. (t) kniž. nedostatečná činnost astmatik [-ty-]. chronnost. laterální) dámské kožichy (nazv. uspořádání protoplazma. hvězdářství nosti v Ghaně): černý. atavisticky přísl. S*) astrodynamika. (I) (na lO'l) ucházet se o něco. tvar. vod. časově nesou. tělo éterické. kulturní. (koho. po. rofický příd. řováním nebeských těles mozku. zech astereognozie [-gnó-]. asymetrický příd.. m'ku. nepřítomnost meiotic. hemi. uzavřená rovin. -y ž (ř) vědní obor studující při dělení buněčného jádra dle mamlúckého sultána Ašrafa Bársba. džúcké říši. astenický člověk deřeným mohérovým vlasem. -y ž (ř) bot. podle rus. udržení kurzu zamě­ sfér funkční nestejnost polovin lidského staroindický rituál konaný při nástupu ateleia. většinou mezi Marsem a Jupiterem. kterou se s Aster s květy růz. ataka- od centrozomu loz. a-y hvězdicovitě roz. a. vyskytující se v řasách. astrokompas. existen- chvála formou důtky na rodu Callistephus pěstovaná v mnoha chem. asyndéza atakolit. as. -u m (VJ) 1. -e ž (ř) obor astronomie zabý. nasát asterizmus. ziště v chilské poušti Atakama). božstev 2. dálky 2. (ř) kniž. asymptota. jeho existence. -y ž (I) lingv. barvy. a. květ. k asyriologie. zn. ob. celková tělesná odrůdách: a. práv. chem. uhlík At chem. ataka. (dř. -e ž (ř) obor studující mož. astrofotometrie. nosti života ve vesmíru. rodu Neochmia a Estrilda s tenkým zo. -e ž (ř) med. doprovázený tářní předmět (s hvězdou uprostřed) bákem. -y ž) (VJ + ř) ataraxie. -y ž(ř) 1. že se ve vhodně broušeném drahokamu objeví zářící hvězda kosmická biologie. ležící v tom. předchůdce sextantu. neznabožství. sou. nesoudobý. netoidy. -mu m (f < I) odb. ataxie sport. zprav. -a m (tur) a-ové (zvl.: a.: a. metrie. asymptoticky přísl. s (maď) vin. jednoklonný nerost růz. mat.. -u m (um) tech. k astronomie. fáze Měsíce aj. svalových skupin publ. pseudonym ve for. -u m (I) zeměd. zachovat duševní klid. přístroje hvěz­ odborník v asyriologii. astigmatik [-ty-ty-]. lineární (op. prudké a-y tisku. ataraktikum [-ty-]. -e ž (ř) med. expr. černá jehněčí kožišina. něco: a. spr. místech jako dvě krátké. ašvamédha. uctívání hvězd vající se určováním poloh nebeských zomů. manganu. náb. -y ž) (VJ) zast. astrologie. nepřátelské postavení. zbavení povinnosti pla- né stavby člověka s delšími končetina­ ný z drobných plastických (kulovitých. astrodom. atavistický [-ty-] příd. stol. vých onemocněních). tkáně nervové skládající se převážně borník v astronomii. zahradní rostlina rodu upravená k fotografování hvězdné oblo. jsou po. -e ž (ř + I) let. aspirovat2 ned. neschopnost udržet se působená buď alergickou křečí průduš­ ku. rost zelené barvy. velmi: ná křivka hvězdicového čtyřcípového a metabolickou funkcí v nervové tkáni astronavigační příd. telé nezletilých princů a regenti v sel- absolventů vysokých škol pro vědeckou astenik [-ny-]. pirace2 na něco: a. chronizovaný (op. asyriolog.. mitový příd. asyme. mít aspiracF. aodb. vodorovný dekora. radiálně uspořádaná ašrafí neskl.) lidoví pěvci v Zakavkazsku neboli "vědecký" a. -u m. radaro. -u m(VJ) mi. jeho slo. přímka příslušející a-a dění obilí proudem vzduchu na sítech. perlovec.j vdechovat. asterisk. a-ové (pův.: a. zn. les. titanu a zir. -u m (VJ) miner. -a m (astronomka.. porucha ve stazích (sy- ho barviva raků. -am (astronautka. ukončovaná obhajobou kandidát. aszu [asu] neskl. -e ž (ř + I) let. hranolový a. (I) lingv. a. dla určená zaměřováním nebeských tě­ bez charakteristické vnitřní struktury. přen. astrobiologický příd. křemičitan a fos- a utišující bolesti (obdobný acylpyrinu) asterikos. přen. typ štíhlý typ těles­ tivní spojovací článek ant.. klecní snovačovitý pták objektů na základě měření úhlových asyndeton. mužstvo a-ující na mistrovský neční soustavy obíhající kolem Slunce. astrachánový příd. n. velmi jemná hnědá vigaci.. fi. regulátor astma. a. (ř + I) kniŽ. ka. atabeg. -u m (ř) med. též publ. nedostatek sy. -u m (ř + t) dopr. střední vzdálenosti Země od Slunce asyriologie. ty světla (planet. kompozice básně bez a-á hranice vedená v přímé linii po po. pla. veř. porucha vidě­ astrofix. volený kozáckou občinou). kie a apatie niky na problémy letů do vesmíru. zkr. žení a struktuře. -e ž (ř) (v řec. a-á diference vzdálenost. bezespoječné lososově růžové barvy. geod. obličej. kosmonaut zespoječné provádět útok. astrofylit. zobrazení znaku s hvězdičkou (např.. chorobný strach a-á čísla. (ř) geof. radioaktivní prvek vy. způsob zvýšení citlivosti tizmu. asystolický příd. (v byz. o kt. tvaru. -y ž (t) 1.. optický úkaz zá. -y ž (ř) med. a. -u m (ř) miner. stavbou a provozem umě­ asynchronní příd. -mu m (ř) 1.. elipsoidních) tvarů. kosmodynami. asyndéza. fyzikálnich vlastnostech.. zemská vrst. -e ž (ř) liter. srdeční a. znak ve formě hvěz­ dičky ný astronautický [-ty-] příd.: opt. astigmatický příd. a.-18. kého párování homologických chromo. natý. asynchronně přísl. podoba duše odcházející mezi hvěz­ astrometrie. na funkci ředitele. jednotlivé období (ze čtyř) nosti ve vztahu ke světu a k člověku: důmyslnou a delikátní ironií přisuzuje pozdním létě. kultury a dějin národů nosti: vojenský. -u m (ř) chem. ašug. dy. kurzu leta. -mu m (ř) odb. často jako forečnan vápm'ku. kem (ve filmu) assaunt [asó] neskl. sport. hvězdopravec­ tický [-ty-] příd. dvou hlavních 'os). kulovými plochami záležící v tom. hvězd­ ník letu do vesmíru. bezpříznakový: med. Astrachaně) 2. navzá. např. napadat něko­ vdechnout. živelný. složka v rozbuškách začníjednotka (článek) současného hin. atak 1. -u m. planety. nadpozemský. astrodom členění budovy. ní způsobená nesprávným zakřivením astrofobie. porušení koordinace ho. -i ž atak. -e ž (ř) med. leptosomní. astrový t astra je) a-é názory. nestabilní: el. reakcemi probíhajícími ve vesmíru měrnost): odstranit a-ii. přístroj k odstraňo­ totické figuře. substituenty. a-é výdaje. a. a. zvláštní případ hypocykloidy astrocytom. -a m (asyrioložka. nasávat. vejcovec astrokopule. astronautika [-ty-]. astronomic. deční činnosti. astenic. hvězdný: a. duizmu 3. astrologický příd. vytvořený spojením něj. planetky 2. -a m kdo se zabývá astrologií. sunuty úsečky zobrazené při astigma. mezinár.. prostředek ovlivňující duševní činnost. ní chorobu: průduškové a. na astroláb. podle pův. typy ateista. atamanský příd. med. hvězdicovitý útvar v mi. ledníku n. -y ž (ř) biol. napadnout. -a m (ašantka. astronomie. astragal. k ateista: seizmograf astmatický [-ty-] příd. -e ž (ř) obor zabývající se né n. a. -u m (ř + I) let. čínská. At. pohybech a jeho vývoji. v růz.) aspi. a odb. staveb slože. tických vláken paprsčitě vycházejících a. let. -y m (ateistka. expr. fon. -ku m (ř) círk. -y ž(sanskrt) náb. astro a-é symboly pro souhvězdí riologie nepříznivých životních okolností. -e ž (ř) věda o vesmíru. ve starověku a středověku k určová­ kule způsobuje stáčení roviny polarizo. -e ž (ř) gen. scientistický a.: med. oběť koně jako bezbožnost: praktický. záchvatovitá dušnost. též vrozená.. k asyrio- astabilní příd. ataka prudký záchvat (aspirací 1). -u m (ř) liter. astrosféra. kniž. lem odebrat mu míč ap. astroblastom. natý síran sodíku a hořčíku (nazv. hvězdář působícíuklidnění ap. rus. zlatožluté krystaly. med. asteroida. barev rozkvétajícími v hy asymetrie. asympto. v· životě věřícího hinduisty osvícenský. napadat s cí- dělat si na něco nárok. mrtvičná. ateisticky přísl. srdeč­ konu. astrachán. provázející někt. otevřené popírání mazových kožních žlázek ucha projevu. 100 km astrakanitový příd.J. -ie ž (ř) bist.. a-á jednotka jednotka délky rovnající se log atašé neskl. studiem jazyků. -y ž) (ř) kdo zastává ve vzpřímeném postoji kových svalů n. vojska (pův. (a: aiport surveillanee radar) tech.. astrový příd. porušení koordinace tě­ z hroznů se zaschlými bobulemi chemicky podobný jodu. pův. zn.J. atakolitový příd. zisky.. -u m (ř) knih. žená na zjišťování polohy n. rozpadových řadách. asymptomatický [-ty-] příd. -e ž (VJ + ř) nauka zabývající se ho stupně pověřený urč. směs třaskavé rtuti a ašram. nale- vání plynu n. astrocyt. astrální příd. mezi obrazem a zvu. ast- Mezopotámie) vlastnosti vzdálených předků. ataxie. Žív. asyn- assai [-saj] přísl. čer­ vý příd. hvězdnice 2. astrodynamický příd. -u m (ř + I) farmo lék snižující teplotu gnozie astrilol. co) provést. jemnou kostrou. pouŽív.. asynapse někoho. vyslovit astro. astrolabium. astro železný meteorit tvořící žlutohnědé n. a.) vychova- aspirantura. a odb.. fon. měďná ruda (nazv. asyriologický příd. astato. marxistický astenie [-ny-]. -y ž) (ř) od. astro a-y menší tělesa slu. můcka k určení n. podle hvězdopravec průběh nemoci nemoci: náhlá a-a. k ateizmus. soustavná příprava eurysomní. -a m(ř) zool. cirkumzenitál neprojevující se žádným příznakem přítele. ne- aspiráta. astroláb 77 ateleia aspirantura 76 astrokopule na horní části trupu letadla pro astrona. teoretické popí- jící se šupinatostí kůže a svěděním astra. -u m (ř) astro fotografická komora azidu stříbrného pouŽív. ateistický [-ty-] příd. (co. aniž potřebuje astigmatizmus [-ty-ty-].. -u m (I) chem. astrachanitový. trojklonný nerost astropoloha. navigační po. znaky a členění na jednotlivé sloky (strofy). mytologie náb. atom uhlíku substituovaný čtyřmi růz. filoz. jako třaskavá na) hinduistického kajícm'ka 2. záchvat kosmická tělesa z hlediska jejich fyzikál. jejích částech ské disertační práce 2. města jednoduchý astrometrický přístroj pou. okruhem čin­ noho stavu do druhého. nou závěrová) doprovázená přídechem trým viděním. govaným) astigmatizmem. (I) kniž. synchronní): eltech. že se k ní v nekonečnu blí. a-é at fyz. allegro a. přen. zaútočit. náhlý a. stol. polysyndeton). ataman. zásaditý chlorid měď­ aspirátor. pirovaně přísl. ateizmus astazovaný příd. čast. název pro růz. rovnoběžce (např. 1. k astrologie. špatném límec. brachymorfní. nesyn. starověké Asýrie (na území starověké astacin. astrochemie. k ast. atakovat dok. stroj k čištění a tří­ va ležící po'd litosférou v hloubce 50. astrometrický příd. 1. příd. buje pomaleji n. ký příd. neochvějnost i za assuta. soupeře napadnout. me. purpurová látka vzni. (od 12. -y ž) (ř) med. osoba stižená astmatem astrograf. hvězd. -mu m (ř) 1. vzdáleností. farmo látka. a. posluchač asy. i dok.. plazmatická vlákna v okolí centrozomu zlatých mincí islámské oblasti (nazv. -e ž (ř) astro měření intenzi. -u m(sanskrt) náb. kožich ní a. souhláska (větši­ osvětlení ap. -a m (tur) hist. -u m (ř) gen. útok vojenský i jiný: odrazit a. ataktický . a. liturgii) ol. (it) hud. astatický le ke korekci astigmatizmu ašgil t ashgil [-ty-] příd. přežitek. opt. železa a hli- aspirovaný příd. stereoa.. atakamit. -y ž) (ř) ních vlastností. asteatóza. tokajské víno skytující se v někt. -u m (I) tech. z tropické Austrálie a Afri. fyziol. opálený jako a. podpůrné nervové tkáně astronavigace. objevení se těchto stolách) srdečních komor.. na oslavu vítězství tit poplatky a daně v řec. (I) odb. organi. -y ž (ř + č) dopr. (symptomem). lesných pohybů (při některých nervo- ašant. přídechem (aspirací l ): a-é souhlásky. aspirant.(ř) vslož. astigmatizmus a praktických aplikacích nebeské mecha. vět. nervová aspiratér. napodobe. a. chabozrakost ner. kosočtverečný nerost aspirin. působ­ asteizmus. hvězda. poloha leta. publ. astryl. útočný výpad asteronym. větvené neurogliové buňky s podpůrnou dla vzhledem k poloze nebeských těles. nesouměrný vládce n. souměrnosti (op. stavby. -e ž (ř) med. i ned. 1. pří­ spojení větných členů n. med. jí v růz. rychleji než magnetic. sodíku. konstituční. -u m (ř) med. provázené únavou a neos. prachu v prašných provo. kosočtverečný ne- využívající aspirace l 4 aster. u býv. stroj stylový prostředek (op. s (t) sport. vysoký: znaků a vlastností. -u m (ř) miner. tiskový a. astro. -u m (ř) arcbit. a-é brý. astrofyzikální příd. v 15. tví asynapse. ašug s obsahem niklu astazie.J. první část s význ. -ka s (ř) med.. astrokopule ronom: a-é pozorování..: a. symetrický): a. v někt. astropoloha (o počtu ap. se zno- kající oxidací z červeného karotenoidní. jehož přítomnost v mole. a. -a m (r < tur) náčelník kozáckého titul motor (elektrický) jehož rotor se pohy- ASR zkr. exobiologie. -y ž (ř) gen. cialistický. bytost. vé zařízení na letištích ké pole statoru. geogr. -y ž (ř) mat. astrofix ašik. . vstupní signál vada optických zobrazovacích soustav s (149597870 km). složením nebeských těles a chem. pyknický. rání boha (bohů). astrachanit [-ny-]. že se astrofie. filozofii) schopnost v šermu mě hvězdiček n.) neobyčejně velký. text. selhávání sr- mořských houbách a rybách jem kolmé úsečky 2. (op. -i ž: a. dosti značně. -a m (astigmatička. m (t) diplomatický úředm'k nižší- tech. -y ž (ř) nauka o technických dářské... ateizmus. -u m (ř + I) dopr.) též vládci práci. figura. nesoučasný. průchodů hvězd stejnou výškou: námoř­ tričnost. průhledná kopule . nina této kožišiny. netělesný: bájná osudů z postavení hvězd. -e ž (ř) med. k astrolog. body ležící mimo optickou osu zobrazu. anat. -y ž) (ř) osoba stižená astigmatizmem chanika kosmických letů. noch (podleAšantů. -e ž (ř) nesouměrnost (podle jed.. -a m (astenička. astat. -e ž (řl geof. objektiv s odstraněným (kori. volnomyšlenkářský. astrofyzika. a-á výchova.

-y ž (ř) med. krční obratel. obráceně: lingv. -y ž (ř) základní sport. atlas 3. -y ž (VI) div. chem. nepatrná. větný člen rozvíjející podstatné jmé. zemědělský a. chatelná a. -u m (ř) chem. senné normálně vyvinutého orgánu n. k ato. typický): a. (z)hodnotit: a-ané osoby hladký liérový příd. stavě prvků udávající počet protonů v Iingv.. kt. a-é jádro centrální část atomu ství anonymniho mla (textu). dům. -y ž (maď) krátký mužský kabát zdobený šňůrami. různě tvarovaná a čující se dobře vyvinutou kostrou a sval- sufixy přistupují přímo ke kořeni slova část není větou. (I) 1. pravoúhlá cent- mise. oboru medicíny 3. přitaž­ nout atrofIi. atlantský příd. ateteze. a-á věta jejíž žádná livost. ovzduší. př{pad. a. odzadu. podle města Atelly).: geof. velikostí a tíží. podléhat. -y ž (ř) archit. bouřkovými ložená na okamžitém uvolnění vnitro. klenutým hrudníkem. -i ž porující pravidlu. aodb. a atituda [-ty-]. umělecké) fotografování3. zakrňovat. jedné noze. kompoziční způsob. atomista.: lingv. atleticky přís!. vrhy. od- atentátník. atomu daného nuklidu k hmotnostní kon.). odvět­ a tempo [á] (it) hud. návrhářský a. společnosti. slimi- tématu. a-é změny teratury atletický [-ty-] příd. rozkládání. roztříštěnost. ja. -u m (ř) miner. změna tvaru slova podle cími atropin. -u m(t) 1. odb. dutého orgánu n. popř. astronomický.: a. atonalita.. atypický příd. látka rostlinného n. maticky přís!. a odb. atrakce. ní na drobné. atrichiáza. -e ž (I) 1. při němž díku a dusíku. val nacistické opevnění pobřeží třina souhrn elektrických jevů vyskytu- zivových a ateromových plátů. (co) písemně ~o~r­ užívaná na dámské šaty a podšívky. rozdrobení. -y ž(t) 1. at. souvisící s ní: a-á fyzi. od doucích vztahů ve válce a po ní. hodnot dodávaných výrobků. (VI) vodb. jsoucí bez jako reakce na asianizmus prosazovalo návrat k jazyku a stylu klasické řecké li. obytného domu. jazy. zásadi.: a. my. -y m stoupenec atomizmu ňující. drobení. ovzdu- ganizmů určených k vakcinaci provést atomizaci něčeho: a. ateteze): a. disciplínách.i -tý-] příd.. a-á j7. -u m (I) 1. člověk dýchá plícemi). jem. osvědčení. a. log. zvlášt- nebeskou klenbu jako trest za odboj proti obal Země tvořený směsí plynů s růz. farmo prudce jedovatý atemporální příd. atonický příd. geologic. -u m(ř) tech. nejedo. -e ž (I) 1. podleh- atický [-ty-] příd. a. svalu. výtv. a-é zbraně jaderné. ní až potlačení virulace živých mikroor. fyz.. bý: a-é svalstvo (pravá a levá) síň srdeční. poutavá zábava. zn. -mu ml. -e ž (ř) kniŽ. hist. řidč. a-á elek. řec. něco přitažlivého. va. prostředek ji umož. atmogeochemie. charakterizované tvorbou tukových. typ (roz- šíření organizmů) při pobřeží Atlant. výparoměr. světce n. navodit příznivou a-u. a-á fronta pás. sluch. první část s význ. kornatění tepen.: atletika [-ty-]. atribuce 2) vábným leskem. místnosti za. -u m (ř) 1. a. atomo. atlasové furé se stálými typy a s náměty z denního ku. podrobit atestaci 2. archit. vzdušný vání. -ež(l) 1. dílna výtvarných umělců: filoz. atmosférický příd. derná. -y ž (ř) hud. malířský a. kruhový prostor v kal- alveolů u novorozence: druhotně vznik. notka tlaku: technická a. nosič ateliér. neobvyklý. netypičnost: a. expr. se čtyřhranným osvět­ atestovat ne"~o~. k pod.) podro. zajících nukleony v jádrech atomů. atymie.: a. (velvyslance) u hlavy stá- rotický [-ty-]. chůzi. a-é patro ví zahrnující přirozené pohybové činnos­ kniž. v duševn{m vývoji. částice jsoucna dále nedělitelná. sledující rozložení plynů v geologických na naše zdraví. atonie [-ny-]. forma alergického me. atraktivnost. mělo účastníky ap. poselství vyšší moci tická. geo!. se v atmosféře nožena s ohnutím v koleně 2.. (ř) kniž. lákavý. -e ž(ř) med. rýmy. a-á puma zbraň hromadného ničení za. atonálnost rální místnost ant. atypičnost. zejm. kvalifikační zkouška lékařů ký. používaný v lékařství. nímu tónu (tónice): a. filozofické a pří­ květní vůně. v atletice lánská fraška. děložní. jednoaktová improvi. -e ž (ř) liter. (jil. a. čující jeho význam. hypertrofie): a. vodíkové deře stratovulkánu mezi mladším sopeč­ lá a. časově neurče­ atila [-ty-]. stán. týkající se atomu. administrativní orgán s poradní funkcí semný znalecký posudek o pravosti a ského oceánu. potr. (ř) vymykající se pravidlu. širokými (např. podmíněná nerozvinutím plicních čí způsobilosti vědeckých pracovníků. pí. mu objektu n. relativn{ a-á hmotnost textového pramene (op. popř. pohlavní feromony) atot i adut osoby provedený z politických příčin: a. geo!. eko!. komedie va urostlá. nesl na svých plecích atmosféra. sina tkáně. oslabe. kt. -i ž atenuace. (ř + I) lingv. 1941 o zásadách bu. atematičnost. atlant 2. přívlastek3. atriový příd. -e ž (ř) kniž. náladou působící na přítomné. ne. fakt jeden ze základních po. působením elek. a. též a-y mno krytý prostor (hala. sport. plešatost. ochab. rá- aterom. expr. po. slov. a. retrográdní (zpětný) slovník ka obor fyziky zabývající se procesy pro. atona. socio!. atraktivní [-ty. místnost. klimatologický. nátů nost. at- řízené příslušným vybavením pro (řeme­ jakožto základní pojem ant. vznikající atrézie. (a: AstronoDůcal Unit) astronomická jed- a-á j7. ztráta napětí. pou. mo styku dvou vzduchových hmot. ateroskle. atentátní příd. a. vatý atrofovat ned. meteor. pokus o a. zvl. bez oken. vý: chem. mu. -ia s (I) 1. kniŽ. atraktivně přísI. ate. kniha. 10-18 ztráta občanských práv v ant. -y ž (ř) bot. např. měřidlo 2. (ř) med. prudce jedovatými bobulemi obsahují- líbená v antice a renesanci. las 2 1 (podle řec. ní) skladbě hmoty. ústřední pojem fi. atm 3. atellánský příd. nedbající vztahů k ústřed­ s krbem. centrum. oborů: a. atestace 1: ekon. cysta mazové žlázy bíhajícími v elektronovém obalu atomu. (atletka. soubor map vybraných daném místě. (v textologii) prohlášení části textu něj. zmenšovat se. -a m (ř) 1. kolaps plic k získání osvědčení odborného lékaře.. pro (fyzikálm') atmosféru atimie [-tý-]. ná a. přístroj k měření cí se vysvětlit zákonitosti společenských žena. osvědčení urč. holohlavost. vlastnost dějů husaři a honvédi atm fyz. jeho části atematický [-ty-] příd. zápas a vzpírání atomizace. ob. vztah. (I: ab urbe condita) (letopočet počí­ Británie a USA v r. a. jaderná. oslabení hnutí v helénistické a římské době. tu. provádí. slyšení u vysoce postavené osobnos- atlantik [-ty-]. film. a. přihlíže­ podobenina zboží. výbuch výbuch atomové n. ž (ř) hist. -u m (ř) med. nejmenší část atrioventrikulárni [á-] příd. řím. protonové. nářeční a. tech. provedl atentát. v atropin.[-dy-] (I) v slož. věký. házet (cvičnými) a-mi gra. spoj. zvláštní. skoky. mimočasový. chem. potvrdIt. i dok. -u m (mal) geogr. filoz.: a.[ato-] (švéd) v slož. list potvr. vzniklá ucpáním jejího vývodu. rokřesťanskou bazilikou. atypicky přís!. aodb. atel. atomizmu 1 2. aterosklerózní příd. atlantický [-ty-] příd. první část s význ. k atlet: a-é Iingv. filat. -e ž (ř) součást geochemie rodovědecké učení o přetržité (diskrét. atrakční příd. rozlože. -y ž (ř) filoz. audienční příd. v knižní formě (podle vyobrazení atmosférik. přen. zmenšit se. atomárni příd. usazová. taný) od založení města (tj. vý příd. -u m. novověký 2.. atribuce. výboji. žená v jaderných vazebných silách vá. mezi síní a komorou srdeční udávané měřidlem. obra Atlanta. -u m(I) písemné potvrzení. (ř) med. elipsovitého tvaru. atomizace reklamnía-y. zn. ležící určení nejpravděpodobnější hodnoty atlas2 . rostlin. a. částečka: váza se rozbila na a-y lita pená ostatními prostory. profesionální závodník v době spojení věcí a předmětů myšlení ších alergických chorob (např. 78 atmosférik atol 79 audio- atelektáza mytického mauretánského krále Atlanta netické rozruchy v nižších vrstvách at. nepůsobící nádorová a. nemající kmenovou příponu (pří­ obloukové svařování v ochranné atmo. slyšitelnosti razítka ap. kový. fyz. atestační příd. nikoli k urČ. -e ž (I) med. atolový příd. a. hodnocení odborné a tvůr­ na prvních souborech map): všeobecný mosféry způsobené elektr. -mu m(VI) liter. 2. atributivní [-ty. řidč. atentátnický celků z chování jednotlivců (jako atomů atrapa. ly- atelektáza. onemocnění tepen pozitivní úlohu pro vytvoření protifašis. nevázaných časem (jde-li o děj obecně tečky. plát (složená z nukleonů). bohům) příměsemi. a-á raketa s pohonem založeným ným kuželem a valem staršího. hudba. týkající se slyšení. a-é svařovánI' atoxický příd. -ež(l) oficiální. filoz. hedvábná i bavlněná sochařský. -e ž (ř) med. (koho. zakrnět: a-uj{c{ orgán atika [-ty-]. zn. a-á elektrárna s reaktorem jako -tý-] příd. atero. i dok. <Jev. mytického mořského porimetr společenské struktury) 3.: dusná. ustálené. Říma. hist. řízení. vezmi kde vezmi místo vezmeš. kolem níž se po. zn. těžkomyslnost. (co) provádět. (fotografický) a. -u m (I) bio!.. dům aticizmus [-ty-]. a. -ias (it) geo!. skladba. zovaná lid. vyjadřu­ atmometr. zprostředkující: poutové a. a-é číslo v periodické sou. (zeměpisný) a. reaktor zařízení k realizaci a zobrazenou osobu. zprav. atikový příd. chybění štítné žlázy tiku (Atlantského oceánu). zboží ve výkladní skříni: vystavené atypie. organizač­ atraumatický [-tyc] příd. se špinavě fialovými květy a s černými. otáčející se spolu s ní. teplé a vlhké klimatické období ve šum elektromagnetické poruchy bouřko­ vého původu slyšitelné jako praskot při jádře atomu. -u m (ř) meteor. (dř. ko. díla n. (I) vzbuzující zá. eva- příd. odchylka od normy. výparu z volné hladiny..tech. a. ky. atonálnost. meteor.: pravé (op. napjatá. lovacím otvorem ve střeše nesené slou- zovat. tologickou postavu. nálada v něj. souvisící s ní: eko!. pro. žaludku. atímiá [-tý-] neskl. mozku. ateUána. středním holocénu rádiovém příjmu. odlučitelná. -e ž (I) kniž. zem.. . netoxický. vnitřní slyšení.éte ohýbání. a-á komedie forma disciplíny. chem. úřední při­ Atlantiku od Norska po Pyreneje jících se v atmosféře. názor. atropa. obklo- tech. py a s nádrží na dešťovou vodu. šící se navzájem tvarem. vrozená neprůchodnost Au chem. -y ž (ř) med.. atrofický příd. socio!. at. (ř) hud. prostředí vyznačující se urč. atomicky přís!. stvem. vrcholného období řec. alkaloid obsažený v blínu. liter. malá atonálně přísl. popř. ní. psych. stoj. a. při kt. zení o ověření měřidla tkanina s hladkým lesklým povrchem. c. rulíku a dur- ný. ti: nástupní a. notka společné prohlášení představitelů Velké středí. osvěd- . starší jed- ník a tergo slovník s heslářem seřazeným atomový příd. netypický (op. týkající se atomu. na. atest 2. na energii uvolňované jadernými pro- (v metrologii) soubor úkonů vedoucí k reálií z růz. aodb. soubor vyobrazení vého n. tavý: a. rameny a úzkým pasem. vnějšího ateletist [-ty-].polit. a-á jící (na rozdíl od karyatidy) zatížení. ochablý.. konografii symbolický předmět určující ve šp. živočišného původu podmiňující orien. podle urč. -y ž (t) napodobenina něčeho. (VJ)div. hub. u. koncepce snaží. sféře tvořené vodíkem. lan. (ř) kniž.fyzikální abecedně podle pořadí písmen od konce AU zkr. fyz. zvl. mový: a-é bádánI'. kt. atrichie. kt. -y ž (ř) med. atto. v i. a. vlastnos. pozornost. lozofie Upanišad označující nepomíjejí- platný. sál atest. dá-me na rozdíl od nes-e-me). -i ž Iingv.. med. -u m (sanskrt) náb. studio) pro natáčení filmových scén. atomizovat ned. -y ž) sportovec v života (nazv. né stěny. -e ž (ř) med. no v kterékoli větné platnosti a blíže ur. neměnná. typ (tělesné stavby) vyzna- a-é tvary. přitažlivý. ky z kandytové hmoty s typickým hed. a-y plněné cukrovin. -u m (VI) 1. a. zn. (v 16. atopický příd. udržení řízeného řetězového štěpení. ší. (dnes) obytný a rekreační vnitřní dvůr.. archit. vydaný čení pro tlakovou níži derný. jeho části slov. spojenI' sluchový. dovy zakrývající pohled na střechu. k atom. pumy.. atom. voj.: med. střelnice. atomistika: a.i audio. písemné potvrzení. a. korálový útes kruho. anat. roztříštění. kt. vod{k vznikající při štěpení lost.óra atlantská. v urč. kompaktní a neprostupná. atemporálně přís!. ní strukturu poranění: a-á jehla atyre6za. neobvyklost. bot. zřetele a systému. -e. ate. Evropě tlak kterým působí zemská atmosféra v atlas!.-19. obcích. -y ž (ř) med. a-é vlny veškeré ním cholesterolu ve vnitřní vrstvě tepen. širší než manu. též taková analýza spojená často s atraktant. atlet. vyskytující se beských těles: vrstvy a-y 2. den. kolotoče atp. materializ. v původním tempu. zeslabení. A-á charta a. násobek základní fyzikální jednotky. mový) a. ja. trudno- na hlavu státu. -e ž (I) náb. obklopu. aspirantů. někt. přitažlivá podívaná. první cesy tý arzeničnan bizmutu.: text. těžká a. k atletika. specialisty v urč. mi. výkony. ap. audiencie [-dy-]. gii) ověření pravosti. celku. -i žhud. spojení. podstatný znak 2. zmenšení n.. -u m (f <I) útok na život význačné atomizmus. zajímavost. ptáků kužele kaldery jednoklonný nerost žluté barvy. a-á vazba s hladkým slnické n. pravidla. (I) anat. téma) (op. tzv. jmů logického empirizmu spočívající ve chanizmu podmiňující vznik nejtypičtěj­ atrofie. řidč. stantě atomu. (v textolo. nevzdušnost plicní čení. -i ž atomistický [-ty-] příd. k atomizmus. ato. připisování význa. stadion. kvalitě filat. -a m(atentátnice. nemající téma: acá skladba. (VI) týkající se Atlan. situaci 2. -u m (VI) archit. částečně lagunu. lingv. a-á posta- znak. v celé záp. li. děl­ tické koalice. chabost: svalová a. často osázený okrasnou zelení 2. lysivost. nežádoucí ztrátou zřetele k celku. dvůr před sta- bovat. 2. sfériky jaderné energie. ce. úpadku helénského závodění atomický příd. 4. zvl. určení autor. v oblasti atomu. p. mista gramu 2. autentičnosti textu. celého díla za ne. -e. zeslabování: bio!. pro. fraška jihoitalského původu trického výboje n: v elektrickém oblou. molekuly vodíku. (věci. a-á energie ulo. 2. átman. osvedclt: lasový příd. archit. (op.753) ateroskleróza. atropino- atemporálnost. -ka s (VI) vlnové pohyby v zemské atmosféře. atlaska.. a-á porucha starší ozna. a. atlasově přís!. podstatná vlastnost něčeho audience [-dy-]. atomistika [-ty-]. čás­ delší místo dlouhý). -u m (arab) text. alope. tříštění.. směsí vo. zkr. r. materiálech stavy ve funkci svislé podpory. a. atitudový příd. běžnosti. frazeologizované podobě (např. bezectnost cí duchovno v člověka močasovost statě ap. pro zlato (aurum) v jeho oblasti. -y ž (ř) 1. kniŽ. při němž je druhá noha za. rajský dvůr.. materiálu (známky. spoj. nedý- mový příd.: a. atol. A-á aliance Severoatlan. řecké liter. atrio [á-]. stol. -u m (řVJ) 1. (atestací) a-éfuré atlasky. a-á váha) poměr klidové hmotnosti atribut. ateletistový příd. cie. -e ž (ř) med. přen. velmi vzácný je cele n. atomizmus I jiného slova v téže větě n. substance). rulík zlomocný a. a. ceniny. anat. atopie. nosívali uherští hody): dř. oslabení. lesklým povrchem na lícní straně. hlavnía. -e ž(l)hist. tematický): a-á slovesa. a. plastika mužské po. se neuznává žádný tón za funkční atrium [á-]. prvky vyskytující atentát. -y ž (arab) potr. lesklý. (ř) geof. statná bylina rodu Atropa zdobená nízká zeď nad hlavní římsou bu. atonální příd. astmatu ap. zkouška. cha. v pravý čas ti člověka (běhy. problému tovaný pohyb živočicha ke zdroji (např. prvku chemicky dále nedělitelná. osvědčovat. (ř) odb. koloniích v Americe) soudní a tí. prázdný obal stavba. zřetel jen k jednotlivostem. textu audice [-dy-]. baletní postoj na atmofilní příd. tech.. též plynný obal jiných planet a ne- a tergo (I) kniŽ. myslnost . nepatmé jednotlivosti. hybují elektrony. např. podívaná. a-y elektromag- atestace. oslabo. atlantikum. jetí. -e ž) (f <I) kdo atlant.) zdrojem tepelné energie. staro. nezbytná.

aurikuprid. -u m (Vl) hut. Rakouska-Uherska. -u m (ř) miner.: a. podle objevitele J. Austina Flinta z Kali. autoanalýza. (později) panovnické sídlo 3. augmentový t augment au porteur [o -térj (f) obch. používající autentizovat [-ty-j ned. -a m (I) (ve st. fy- měření při audiometrii augment. program části představi­ divadla prokurátorskými pravomocemi. velmi vzácný austrorI1ský příd. -u m (ř) hud. ohřev nezávislého na vnějších věcech a lidech umožňující nedoslýchavým lépe slyšet jednoklonný nerost ze skupiny pyroxe. (Vl) odb. australit. zóna zeměpisná a. majiteli.: lingv. Asie. med. expr. kultura oceli nad kritické teploty a přeměna fe. jednání.) po. aurignacká austenitizace [-nyty-j. dění chem. jet au- zuálm). sluchový a zveličelý (op. autarkický příd. 1. austenitizační příd. austral. -u m (tur) osada někt. autobiograficky přísl.. clrk. lineární brázdovitá auripigment. první část s význ. austinitový příd. vnitřní nádvoří ant. k činitelům jejich životního prostředí. -mu m (Vl) filoz. typ cirku. dnívání. -u m (I) rak.) do a-u odsu. roze.knižnía. automo- soud augustinián [-tyny-]. s cílem naučit pólů Země. -u m (I) slitina kovu se zlatem. 2. Rakousko autigenní [-ty-j příd. ptáků. polit. a biogeografická oblast zahrnující jižní autentický [-ty-j příd. nežádoucí světlý kruh kém. al parl. -e m (I) pořadatel aukcí shledanou (nazv. kálně-chemických podmínek na místě audiostudio [-dy-dy-j. uzavřením se jící se sluchovou činností. a. domu obklopené sloupovím 2. vnější ucho. vulkanická horni. auto. auto. tam přijel za prací v čarami hřiště: míč skončil va-u.) právník v přípravné službě austrosubtropický příd. larva sumý.. -u m (a) sport. -u m (I + ř) med. usedlých i kočov­ aurikulární příd. autentika [-ty-j. citům. s kožovitými. -y ž (I < ř) archit. velmi kujný. systém hospodářské politiky. automatický 1 ková síň. Rímě) zna. auto- zvláštní ph1ežitosti) 2. první část s význ. pův. boltec. a. -y ž (jap) bot. 1e modrý plamen v benzinové důlní lam. lem Měsíce n.. mi pracemi za stravu a ubytování (na prstencovitá oblast kolem magnetických (např. zvětšení. vých. svědčící aurostibit [-ty-j. opis. grafie). aukce. obchodě) zprav. vřeného a ekonomicky nezávislého cel- zumívání mluvenou řečí augitit [-ty-j. aurignacký [oriňa-j příd. -u m (I + ř) farm. 2.. peněž. -u m (I + ř) chem. aureomycin. -í s auramin. antr. a-á kul. zahrát něco (záležitost ap..prvosenkaa. greštu) aurikula. jeho politiky ap. vojenský ným oblečením a nalíčením aurea mediocritas [-dyokritásj neskl. jimiž se člověk snaží pochopit sebe auerbachit. (ř) geol. -a m (Vl) clrk. vyšetřovací metoda ideový a polit. au pair [o pérj (f) obch. taktický prvek hry.-uh. Austria). m (f) mladý cizi. Indonésii s převažující australskou v sobě a své fantazii a odtržením od svě­ schopnosti. chemicky odolný.i -tý-j příd. aukcionář. vzácný jednoklonný zboží. astro barevný n. aurikule. vírání květů. němčiny autigeneze [-ty-j. ušlechtilý žlutý kov. augitový příd. platně. pravost. podle zace státního (a družstevmno) majetku: antimikrobiálním použitím. k augmenta. vyšetřování. a-á zóna autoagrese. sklad sklad nedotknutel. zahrání autoanténa. největší posluchárna (pro kanovníků n. -ež(l)bot. předpona u indikati. sluchový: a. církevních řádů podle ře­ bezpečnější cesta ke štěstí auskultant. 1. aula. Argentinu. zast. řidč. -a m (Vl + ř) přívrženec. pěstovaný jako pokojová rostlina. augmento. citát.. peněž. ide. -u m (n) ob. ný k výrobě šperků. -u m (I) miner.3 (ř) v slož. ranního období (podle Aurory. Afriku a většinu agresivní příd. a-ická ocel iků) ideální vyrovnanost. struktura platforem založená na systému rost zlatožluté barvy. autíčko. ekon. text. (I + ř) odb. Austrálie. přírůstek: liter. au nom [o nomj (f) obch. zast. první část s význ. zdrobnělý): a. části Indického oceá. augustinizmus [-tyny-j. bíle skvrni. Auerbacha) ný titul římského císaře pě objevující se při výskytu výbušných auslendr. kmitočty na se sklovitou základní hmotou obsa. -u m (ř) geol. kt. v polyfonních skladbách) pro. nů. Římě slavnostní sloupová síň v paláci ných lístků a s okolíkem žlutých květů Austrálie a Tasmánie. augmentační příd. augititový ných etnických skupin v Střední Asii a aurikularia [-Iá-j. zmetek. (v pálkovacích hrách. (I) odb.. (I + ř) geogr. augmentativum [-ty. a proje. -ea m (I) numiz. ekologie jedince. vrstva kolem lidského těla vnímaná sen. soudmno dvora: (v rak. jméno: cenné papíry au nom rektapa. sluchovém vnímání (v protikladu k vi. bilizované útvary) au pair [o pérj neskl. psychózy vody (nazv. se jazyku tuje polární záře austro-2(Vl) v slož. -a s (šp) div. bez. zast. organické barvi. zvláštní (neviditelná) jako měnový kov aj.18 g zlata) austenit [-ny-j. zprav. (lékařský) poslech. hanl. (promoce) sub auspiciis [-iísj (dř. vyšetřování sluchu slov. předložiteli: papíry au porteur krychlový nerost. vzácný ko. rukopisů ap. prá. -e ž (I + ř) obor medicíny vý příd. žijící začátkem čtvrtohor svatých hu pomocí audiometru: slovní. a. -mu m (Vl + Vl) hist. na ka oceli. burg) záchvatu. přede­ zjišťující zvukové jevy vznikající při čin­ telů slovanských národů (zvl. slechem (auskultací) bezcenná věc. (u nás dř. anomální nahroma. ský příd.) právník se soudními a augursky přísl. -u m (I + ř) med. hojnění. v mezinár. agentura au revoir [o revuárj (f) franc. kte- mum hlavní. antibioti. a. zn. a. naleziště Aurignac). náb. tura aurignacien austenitickou. ní národní existence. i dok. iridium s 25% obsa. z vých. ných zásob (výstroje a výzbroje pro mo. -u m (Vl) archeol. augurství. a. krychlový nerost. ka. audiovi. -y ž (I) anat. zásaditý arzeničnan vápníku a zinku zkoumající vztahy jedinců urč. sluchačstvo (na přednášce ap. v zubním lékařství. ní poslechem. já? austroslavizmus. -y ž (ř) 1. kniŽ. ku. sebe-. brak. míče za pomezní čáru 3. porozumět svému chování. a. deminutivní. keh'k roduAucuba. -e ž (ř) kniŽ. autarkní. autentičnost.audionový příd. kultační příd. -e ž (Vl) hut. ausgerechnet část. věštil vující se záškuby svalstva. peněž. slovo zveličelého významu (např. austenitový. -u m (ř + Vl) atlas se silničními thoritu. v basebal. principu au pair). odb. (ve st. křemen vzniklý krystalizací při ulo- zrakový: a. křiku a zobání nacemi aj. a. symptom předcházející auroro. autekologický příd. auskultace. a. nec' zprav. vyšetře­ Slováků a Jihoslovanů) považujících vlastní auditoriát [-dy-j. zpěv ptactva 2. detektor am. poru- ry. nu -i ž audiometrie [-dy-j. Primula s růžicí kožovitých stále zele. co) prová. soběstačnost 1. -y ž (I) 1. poustevm'ků (eremitů) pující hlavu Krista. -mu m (ř) med. ce 2. automobily augelit. diminu. kultura mladého paleolitu (nazv. jedna z forem privati. -a m(l) I. polygr. antimonit zlata v po. aurora): geof. sového šaška s charakteristickým směš­ vším k barvení papíru nosti někt. -u m (um) eltech. dívka.. autistický [-tyc-j příd. vlnu. aurosmiridový příd. voj. -e ž (I) med. rozhlasu augmentativní příd. podle [-ty-j příd. souvisící prvek převzatý z rak. kt. aurosmirid. střední loď starokřesťanské baziliky 4. I dok.audiofon 80 aurignacien aurignacký 81 autobiografie audiofon [-dy-j. izomoďní nerost ze šiny. aušusový příd. -ra s (I) chem. kt.) člen vyššího budoucnost podle letu. plynů 4.). opakování aulakogen. slang (při jiných autobaterie. zibily. auerlitový příd. přístroj augit. hod- audion [-dy-j. v nichž se nejčastěji vysky. brakové pů. prodej. sočtverečný nerost světle žlutavé barvy. ans. -u m (ř) geol. hromadění slov souznačných ap.. -a s (ř) automobil: osobní a. autekologie [autl e-j. -e ž (ř + t) (akumulátorová) ba- Auera von Welsbacha). psych. 1. -a s (I) studio pro pisko.1 (ř) v slož. tónová a. ského i světského obsahu v počátcích šp. -e ž (I + ř) med. srdce aj. sebeobviňování auerbach. autenticita [-ty-j. růz. popř. lu) dočasné vyřazení hráče ze hry. maxi. august. na kávu. austromarxistický [-ty-j příd. (podle Horatia) nej. bylina rodu fornie). australopitek. dětské (šlapací) a.: a. zlatá střední cesta.. pramen.. (I) med. autizmus [~ty-j. kniž. získat prodejnu va-i. Ameriky aAustrálie a někt. afix panovníka. klid mudrce běh. -e ž (I) kniŽ. zvl. audiokazeta [-dy-j. zaměřený pří­ příd. autobazar. radioaktivně roz. tuhý roztok uhlíku v železe výl příd. velmi vzácný (lat. ptakopravec. -u m (ř) geol. austromarxizmus. v ant. auripigmentový příd. posluchárna. hořčí­ aukubový příd. ky. ziologická ekologie. ob. -y ž (ř) clrk. (v katol. hlubinných zlomů. prostor za pomezními sama. dokumentu zabývající se zkoumáním normálního i augmentace. zprávy. na základě kolem otisku při nesprávně upravené tis. a-á gickou orientací myšlení výhradně na auditivní [-dyty. 1. autový2 příd. např. -u m (I) miner. -u m (I) miner. zprav. vá mozaika (zvl. Austrálie autoakuzace. vznik druhot- časným zesílením nízkých kmitočtů v tri. -e ž (I) fyz.. an. orgánů. leont. -u m (ř + per) obchod s ojetými pro čediče bez olivínu než vyvolávací cenu. jednoklonný ne. faleš. souvise. ritické n. bohyně ranních červánků): a. vysokých škol nou zlata a mědi. teol. -e ž (ř) obor ekologie slyšitelných zvuků hující zvl. stoupenec žení sedimentu středky (televizní okruhy. zdrobňující. přednáš­ noho z katol. aut02. -e ž (ř) geol. vo. při cyklin nostní udělení doktorátu vynikajícímu hrách) vhazování. -y ž (ř) kniŽ. aurignacien [oriňasjenj. hudební dechový aurit. zelenohnědý až černý tými listy a drobnými hnědě nachovými franc. Ž.. dlouhatánský) (op. -a s zdrob.. jednoaktová hra nábožen- jenský soudce 2. hlavní slavnostní síň. aukční příd. soubor postu- W. a to řeholních aureola. (-. soudcovské. druh tektitů z již. 2. zóna austro· 1 (I) v slož. činnost při vhazování míče do hry jako mapami (pro automobilisty) s větším podílem fosforu (nazv. aúl. shromážděné po. finanční kontrola ný. -u m (ř) miner. zlato sociální demokracii do 2. vzniklý na mís- audiovizuální [-dy-j příd. auskultantský příd. velmi vzácný austrální příd. kultantství. automobilový auditorium [-dy-j. Římě) kněz. (ř) kniž. austroslavistický bil. habsburskou říši za záruku pro zachová. autentičnost: audiologie [-dy-j. Slunce vznikající ohybem auskultovat ned. záštita.. auto. zvratný skok do Augustina v světla na vodních kapičkách 3. -u m (Vl) miner. filozofii u kyniků a sto. záznam příd. západoevropském prostředí. -va s (I) lingv. nimbus 2. zdůrazňovací(n) zast. hodnověrný: a. cizinec v němec­ a-é zboží vadné. geogr. kevní správy ověřující pravost ostatků ústrojí člověka. biomasa vě. světové vál. (v ragby) herní autoatlas. Kazachstánu. -a m (n) publ. austrorI1ství. sám.. ký [-ty-] příd. a-é vhazovdní z autu autobiografie. holandská a. rakouský tě: a.).. svatozář (obklo. a odb. (Vl + Vl) zool. s polární září (lat. australopiték.. -u m (Vl) sport. (znějící) na aurorální příd. chlortetra. (Vl) archeol. armádě) vo. slu. austenitický filoz. aura. prvků v zemské kůře mení vůle bohů. (I) odb. feritocementitické struktury na jehož cílem je vytvoření relativně uza- chový a hlasový: a-á komunikace doro. vadný výrobek. 1. z chování ptáků nout do pozadí. -ie ž (I) zool. román. indoevrop. autoanalytic- Auerbacha) nejvyšší nabídky: a. peněž. železa.. -u m (Vl) geol.: sport. austroasijsky') 2. aodb. . ekon. -y ž (I + f < it) kazeta se vů minulých časů v někt. ant. paměť založená na v bavorském Augšpurku (něm. vhození míče do hry terie pro automobil auganit [-ny-j. augšpurský příd. jům. -a m (I + ř) pa. na základě přímé (nefinanční) krychlový nerost. posto- ložený zirkon (nazv. kniŽ. květy. zvl. -u m (Vl) miner. (ve st.: ob. sebeanalýza. -e ž (ř + I) med. -í s Chile.. austriacizmus. tabáku.: lingv. -e ž (I) veřejný prodej zboží (zvl. O hovor. (zvl. pomáhá s domácí. (dř. vyšetřo­ hud. vyučovací pro. (Vl) hist. Rímě) vzneše. auditivně přísl. písemnost cír- vání funkčních vlastností sluchového dloužení notových hodnot (op. zá. podle prof. roz. ověřit (původnost. audiologický příd. aulos. jižní ných minerálů vlivem změněných fyzi- odě n. týkající se roze. souhrnný název níž se vydražený objekt získává za nižší aureus. porušeného sluchu. žluté i růžové barvy. audiofrekvence [-dy-j. přípona výměny hodnot hem osmia a zlata.. autobiografický příd. sirník arzenu.) středověký směr vycházející z učení sv. druhu audiogram [-dy-j. -u m (Vl) miner. kt. ménka. bílý kruh ko. audiofonický [-dy-ny-j příd. vedení: v lat. kové barvě S. sluchátkové soupravy aj. 2. vyplácené na předlo­ době stříbrobílých lesklých zrn. Augs. psych. (v řec. brambor. v stepních oblastech Afriky. uží. jako příznak neurózy n. auspicie. deminutivum). koži. hliničitokřemičitan vápníku. člen jed. -í s cha ověřování reality působená patolo- zuálně přísl. Au. dř. používa. hole svatého Augustina. psych. -e ž (ř) vlastní životopis (bio- nerost bělavé. -mu m (Vl) lingv. řec. píry řím.: a. a-é vyznání. a-á mozaika viro. křemičitan a fosforečnan thoria (privatizačm) a. svět­ dět. výraz augmentativum. -ií ž pornu. haluci. augelitový aukuba. jazykový nověrnost): a. autobiografičnost. -i ž . gloriola. -u m (I) lingv. zrovna: proč bych tam měl jít a. -e ž (ř + I) med. technika. ologický a politický směr v rakouské tem. střec. době Caesarově obsahující 8.. auto· 2(ř) v slož. (co) ově­ audiometrický příd. podle něm. -ia s (I) knlž. předložený v r. ž(l) kniŽ. přen. ce) nástroj s dvojitým plátkem vaná v zubním lékařství lopithecus. chla. -Um(l+ř)med. a. podle britského hutníka Robertse autarkie.: zeměd. 1530 na říšském sněmu žení stibitový příd. horská osada na Kavkaze šů (nazv. další vrstvy v již.: auditor [-dy-j. nástroje z kostí a zubů řovat. (I) 1. autenticky přísl. provést vyšetření (plic. aurikupridový příd. augurský příd. epileptickému. např. -y ž (ř + I) automobilová anténa zirkonové řady považovaný za odrůdu deje vzácných knih. metoda antikvárního pro. auto!. spoj.. učitele plavání augustus. ský (např. -y ž) (I) [-ty-j příd. auerlit. austrofil. faunou ta. pozdrav. výtv. auditor..-uh. auro· oblast zoogeografická oblast zahrnující osobní přání a potřeby. a-é audiometr [-dy-j. -u m (I + ř) miner. videorekordé. strukturní slož. augur. Austina). austromalajský) jejich výskytu zvukové nahrávání pořadů: a. přístroj pro vedení výrazu (pleonazmus.: hut. první část s význ. australitový příd. -a m (auskultantka. první část s význ. zveličující. med. 3. kum ze skupiny tetracyklinů se širokým kniž. (Vl) geogr. ku. saditý fosforečnan hliníku. -y ž (ř) psych. zamluvit ap. -ta m (I) hist. zvukovým záznamem ských~cích. aušus. licoměrný člověk. hom. a. pentodě:. přímnožek. a-á konfese základní výklad luterství neurčené jménem. augit a magnetit. jih. pravý. austromalajský příd. určování sluchového pra. sodíku a titanu. listinu plitudově modulovaných kmitů se sou. geol.) slav. austinit [-tyny-j. aus· biogeografická oblast zaujímající část rým jedinec poškozuje sám sebe. I. aut. vyhlídky do budoucnosti 3. zlatá římská mince (v kandidátovi pod záštitou hlavy státu 4. auto!. je přirozenou sliti. a odb. Čechů. vymřelý primát rodu Austra. v lat. -a m (I) druh klauna. výběžky Již. (ř) původní. stupňované roz. jasná a vydatná žluť pouŽív. již.i -tý-j. -mu m (Vl + Vl) polit. svatých). spoj.

-u m (f) fot. -mu m(f < f + I) 1. směr a charakter vývoje určován vlivem způsob barevné fotografie. činnost. řidič automobilu 2. (f) sebekritický. sa- autogaráž. autokempinkový příd. alochton) nosti a rovnoběžnosti os (u teodolitu. mu (např. kontrolní přístroj pro ganizmu vlastními zplodinami (při ure. a-á nění) autogenm'2 příd. rostlina. del). urychlovánchem. samopal) 2. automapa. autokurz. k své práci vědomé intence pisatele. nejjednodušší stro. -i ž ní letadel. automobilizmu plastická deformace v urč. -y ž) (f) neo. vykonávající automechanik [-ny-]. není autochrom.. opylení pestíku pylem.: a-á ka- autoerotizmus [-ty-]. po. zprav. a. výrobní proces. lehká automatická zbraň hudební automat. úkon. -e m závodník v autokrosu ních směrů soudobého technického vý. (f) odb. -i žodb. které pochá- dičů. autokra. ganizmu. pudu bez účasti partnera ná s podpisováním kuih. k úpravě terénu. souhrn strojů. jeho karoserie. polygr. -e ž(f) bot.: a. -y ž (f) 1. autoemise. imunolo. při níž se kresba vý jeřáb císaře (na rozlišení od spoluvládců) lomet. automatický 1: a. živočich aborigen. komplexní. a. v níž se samoobsluhou.: a. telefonní ústředna 2. tomobilisty) a-é pohyby 3. -a m (autokratka. autochtonní člověk. činnost. původní proces. masáž. sebe. při kt. (co) rozmno. autokempink. alo. narušení vlastního zdraví jako projev psychické poruchy. biol. kontrola. morfóza vyvolaná roztoky. -y ž (f + I) dopr. -y ž(f +I) med. ho. pro. movolný průběh činnosti. cie vzniklá rozdrobením svrchní části plodnění 2. -a m (f) hist. autolak. automobilní autofázování. kopírovací a. (f) polygr. -y ž (f + č) automobilová do. složky střeďuje v rukou jednotlivce n. -y ž (f + t) skupina automobilů vykonávající urč. a. papír. letadlo s otáčivými nos.). choroby ských vztazích (v rodině. ovládací. vozu. jiných moto. jedoucích za sebou. a. odb. -e.) jově nezávislý jazyk vhodný pro zápis tografický kámen n. biol. fotografií aj. zorování růz. objemech tě­ autogyra. samozpevnění gyroplán tuhnutí betonových prefabrikátů aj. automatický na autoanténa. geod. automatizovaně tomobil lečenstva a měnícími jeho prostředí (op. -mu m (f) med. k automobilista ních pnutí a zpevnění. speciální dráha pro au. někdejší rastrový noběžných paprsků světla po odrazu od samonatrávení buněk působením enzy. automobilo. žovat. mechaniz- vesmíru) chemickou evolucí.. -y ž(f +f < f) chem. středky k ošetřování automobilu. -u m(f) zařízení pro svařování pla-t autochorie. klub sdru.) pro mototuristiku. -y ž goniometru aj. závodní. 1. mimovolný. reakce působením katalyzátoru. přeměna autodráha. ap. jeden z hlav. stávat se. samovládce stav. vozidlo pro dopravu osob n. -u m (f + a) 1. autokritik [-ty-] . a-y úlomky starších ností. žula. technologický kých hornin n. vzni. titury ká jako její produkt. kolona (aut) statně bez trvalé řídící činnosti člověka: nit automatickým: a. uplatňování neo. poschoďový. a-é psaní bez osobní. zvl. přístroj automat 1. autokarový příd. autokritika [-ty-].: a. a-á anté- láska k vlastní osobě. -e ž (f) biol.. -e ž (f + 1+ f) med. funkci samostatně bez trvalé ka. a. au. zábavní podnik s technika tisku z plochy. a-é programování. přísl. hudební a. a. (v raném tek a-y mínek bez nutnosti lidského zásahu. ze- ní samičích gamet samčími gametami vozidla. pohyby. stroj. -u m (f + č) jeřáb montovaný na způsob vlády. mat. ku. lizovaný na montáže a opravy automo- autodopravce. automatizovat se kacíři. konaný neúmyslně. orchestrion. samoo..) mezený vládce. a-é závody. druhu. kniŽ. výrobních procesů. vybavený automatiza- zura) vlastního díla (určeného k zveřej­ t autogenm'1 autogen živočich. návyky. jídelna bez obsluhy. -u m(f + t) žel. někoho autochtonmno ní dalekohled automat.-i ž děčný. častým užíváním v obvyklé podobě (op. automobilový příd. jev záležící na výskytu něčeho n. autometa- mi a umělými překážkami k výcviku ři­ autografie. -u m (f) 1. stň'kačka pojízdné hasicí zaříze­ ní urychlovače ci ap. alometamorfóza) cí. biopoeze. autochtonita. olej. mechanický: a. mii. s výměnnými pracovními příd. n. livých pravoslavných církví. systém 2. prostředek kou. pohyb. autochromový příd. sport. příd. automatická činnost. s (port) mst. teorie autochtonní příd. titul byzantského ného nabití i střelby dávkami (např. organizmus aj. zvl.. a-ů 2. umělecká grafická podvozku nákladního auta. proces spontánní malby bez racio- nikový. ní trati. (f) (co) (u)či­ a provedení rozsudku smrti soudního tri. autokosmetika [-ty-]. samočinné fázová. a-é říze­ horniny vyvolaná činiteli obsaženými tomobilů. deska pro ni. jednání: na- vozidlo pro hromadnou dopravu (více menem. vinářství při konzervování. automatický úlomků lávou autobus. a. jazy. řízení. -mu m (f) odb.a. spontánní. autochtonie. vulkanická brek. a-á regulace. lávového proudu tlakem tekuté lávy kt. nechtěně. autoionizace [-jony-]. všednění jazykového prostředku jeho vací zařízení.. doji. bezděčné. -u m (f) miner. autopilot. kterou v obvyklé podobě ustálený (op. bez. taxi. chem. uhlí. hrací skříňka). zprav. významnými osobami (umělci. samoopylení. -mu m (f) mst. -e ž (f) forma vlády. 2 nacizmu) autogonie [-ny-]. -y ž (f + č) domé činnosti k činnosti samovolné. ekol. -e ž (f + t) garáž autosugesce. autodafé neskl. šeného až vysokého tlaku a teploty. proces. 1. -e ž(f + t) havárie motorového toklávový příd. k automecha- příd. samouk. vírník. -u m(f +n) lak na automobilové ka. mů. tisk. a-á doprava pro růz. řidičů (automobilů. krmný a. -e ž(f +it) geol. a. psych. -e (f + č) kdo provozuje au. zeměd. liter. ného vůlí) a následně i psychické. nými plochami a s tažnou vrtulí. neobiogeneze. med. a-é zpra.autogrejdr. ří­ roserie. tábor. traťové zabezpečo­ autogamie. a. přístrojů. po.. rašelina. bitelností nika. upálením. ky vyslány. bezmyšlenkovi. řidč. tele. samovolně. kterou byly paprs.. fyz. videokazety ap. uzavíratelná tlako. rozmnožit autografií: a-ané par. autogenní přístroj. (f) 1. nální kontroly (v abstraktním expresio- a. závod automobilů zení. organizmy. autokolona. automatický [-ty-] příd. -e ž(f) jad. ba injekcí vlastní krve žující motoristy a zájemce o motorizmus. vozidlo se specifickým nů z pevné látky do vakua n. je kritický sám k sobě. -u m (f) vlastnoruční podpis něj. zemědělství 2. je fonní a. autochton. otrava or. terénní a. pro střelbu jednotlivými ranami i dáv. inkvizicí nad cích napětí svalové (u svalstva ovláda. herců. -u m (f) odb. k autografie. reflexivní a. cisternový au. akce proti vlastním antigenům. přístroj pro grafickou registraci bezděč­ autointoxikace. k autograf: předá některému elektronu z atomového ticky přísl. autochtonie [-ny-]. bezduše 2. -e ž (f) polygr. popudová léč­ autoklub. -y ž (f + r) zast. tomechaniky autodoprava. -y ž(f} 1. -e ž(f) ortogamie 1. a. metropolitech. au. -e ž (f) med. pohybové a-y. motor. jako pomůcka ke kontrole rovin. benzin. vzniku. autochtonnost. -y ž(f + č) dráha pro modely au. v hornině samé. -u m(f +I) tech. konané na mus. a. teorie předpokládající hist. -e ž (f) 1. -y ž(f) chem. autoimu. vápenec. autodrožkový příd. ekol. autojeřáb. obalu. autokrator. jinde ve stech svého původu n. autokar. vlastní kritika. prodejní a. -a m(f) odb. polygr. papíře přetiskuje na li. vyskytující se v mí. popř. a. -a m(f) kdo se učí.: a-á doprava. kých skupin od počátku až do součas­ autokomunikace [-ny-]. v chemii při autolékárna. adaptivní a. informačních kybernetických systé. původní ap. záměrné na. horninové těleso aj. vlastmno automobilu mání vlastní řeči (např. které popisují jednotlivé kro. obyvatelstvo. automodelářská dráha autografický příd. odb. -e ž(f) med. pochází z téhož květu. na tom založený. -e ž(f +I) fyz. účely: a-y spisovate. technik koncentrace a relaxace regulují. kloubový autogeneze.. pracovní texty cí. a-é morfóza) tomobilové závody 2. uvedení sebe automotoklub autolitografie. -u m(f +I) odb. lingv. vedení pis. měření. všestranná a. tiskové stroje zaznamenávající na pás re. se nástroj automatofon autodidakt [-dy-]. týkající se na. automatizmus [-ty-]. -y ž kritika sebe samé. teorie. zařízení pracující za urč.-i ž vybavením z hlediska zemědělského pro- tenzivním elektrickém poli. automatofonický ná- vání. alochtonní): a.. zesílené vní. -u m(f + t) kyb. forma nosti na stále stejném území.. autolýza. možnost re. (op.: tech. autohypnóza. vzdě­ autograf. a. autometasomatóza. -u m(f + a) organizace. autokatalytický ap. limátor. autokolimátor. přeměna nizmu a neformálním uměm') linka. a-á převodovka (motorových vozi. piny. roserie spojů. mající původ... výslovnosti 3. a. odmítající ková a literární komunikace. autokatalýza. stát se automatickým lé ničení. Opracovat jako a. geol. dz1čí.a. putovní tábo. a. okázalé vyhlášení alogenní 1). sportovců křesťanství) nezávislost někt. -e ž(f) círk. -mu m autokratický stanovenou výšku a směr. -u m(f+a} samohybný stroj ur. spontánní. -u m (f + a) dálkový autobus (jen autokritický [-ty-] příd. umělecká litografie. stroj. cisterna na au. přemísťování leh. autografovat ned. nákladu: drožka. autokláv. vývoj etnic. (op. systém automatika. zejí z vlastních zdrojů horniny dětskými autíčky elektricky poháněnými provedená na zvl. i dok.: med. sebekritika: nedosta. bunálu řízeného šp. med. pálenI' něčeho (např. -u m(f < f + I) silniční motorové autodrožka. než devíti sedících osob): městský. průmysl. a. dálkový. samovláda. zařízení. vyžádaný pro autokefalie. výtv. trať. [-ty-] příd. autogenní řování rostlin např. automobilista. pfen. úzké sku.. autokritičnost. čímž dojde k ionizaci autokratizmus [-ty-]. ustálení. automatické zařízení. pilot udržující samočinně v hornině samé. dukující hudbu pomocí zvl. při akutní rýmě) čený k údržbě silnic. autokrosový příd. autochton. i dok. autokratičnost. nástavbami. autokefální příd.. automobilizmus. prostoje. -u m (f < f + I) silniční motorové autogen. rovinného zrcadla ap. autometamorfóza (op. algoritmů. -e ž (f + t) tech. autokratický [-ty-] příd. autografic. močinných zařízení bez obsluhy: zavá. vojenských 3. při kterém se energie vzbuzeného atomu tokrat: a. -y ž) (f) dělník pracující v oboru au- autoopravna nocovací fotogrammetrický stroj. a-á nehoda autonehoda. zařízení. -e ž(f +1) liter. -u m(f + I) hovor. nákladní a. automatičnost. na automatizaci. velký vyhod. biskupů na autokros. systém řízení. kdo se věnuje au- postup.: a. autogram autora: sbírka autoimunita [-ny-]. sběratelské a pod. a-é nádraží prostředí. registrace rov. -e ž (f + I) odb. -y ž (f) geol. obsahem) v automobilu principu stereotypie: a. a tím vzniká příznivé rozložení vlast. rových vozidel) dění mechanizace a a. -am(automechanič­ autodílna. přístroj přísl. posmrtné výtv. formy uspokojování sexuálního autogramiáda. posloupnosti způsobené podmín. častým užíváním tomobilovém podvozku (na přepravu změn. (na soustružení). (f) 1. automaticky řidič a-u. -y ž (f) veřejná akce spoje. -e ž (f + t) sport. tokriticky přísl. souhrnný název lů. autogenetický [-ty-] příd. psych. v obtížném terénu na vyznačené okruž. kurz pro přípravu voje založený na zavádění a užívání sa. -e ž (f) polygr. autolýza 2 (op. otisk této kresby. -y ž(f} let. plynů v in. vyklé a-y. pohybů. tě.. oploze. ale vnitřními vlastnostmi or. významné osoby.. pfístroj autogen z rostliny (např.. -í s (f) fyz. aktivní způsob rozši.. cvičiště s přírodní­ ky přísl. (např. autobusový příd. trénink soubor autochtonizmus [-ny-]. autometamorfóza. hrací ned. automatizační příd. stroj. automobil. . -u m(f) 1. -y ž (f + č) automobilová dílna. automobilistický [-ty-] příd. alometa- autodrom. sportov. . vymršťováním semen ky požadovaných procesů autolitografický příd. autokolimátor automasáž. kt. teorie a-ů týkající se automatofon. zinkovou desku. bilů tomobilovou dopravu gistračního papíru dobu tisku. automatizovat [-ty-] ned. alochton) dalekohled fungující sám sobě jako ko. autohavárie. zprav. automatický blok autobrekcie. táborové zařízení autokrosař. (f) kniŽ. ní. -a m kdo kritizuje sám dýchání je a-é. rely. automatičnost autodoprava. pfen. ve stavebnictví k urychlení hovor. odvětví . a. autokosmetický příd. nejvyšší a neomezená moc ve státě sou. automechanický [-ny-] příd. optickou soustavou. kresba provedená umělcem přímo na li. . sebepoškozo. automatický 2: autocisterna. a odb. autokolimační příd. -y ž (f) psych. prostředek z vnitr1ru proudu a pozdějším stmelením samosprášení sama do hypnotického stavu (pomocí autokód. automobilová tografický kámen k dalšímu rozmnožení pro sedící osoby). -e ž{f} samoučení znamenávání výsledků urč. automatika [-ty-]. vlastní ruko- lává v něčem sám.) samočinný: a. bot. kami vzniklými uvnitř přirozeného spo. přístroj pro automatické za. uvolňování elektro. funkci samo.: a. nitní příd.: stav. autokrat. inkoust. -y ž) autofretáž. mlo napsané vlastní rukou. automechanika [-ny-]. k automobiliz- les. cování dat. příruční lékárnička (s předepsaným movolní. u violky trojbarevné) autokolimace. vá nádoba pro reakce probíhající za zvý. au. -y ž (f) obor specia- prava ných pohybů.. autoemisní autogram. lingv. -e ž (f + I) med. ření s autem 2. samopal 3. geol. při němž se za studena vytváří hybný grejdr užívaná v lékařství při sterilaci. 2. v potra.: odb. mezené moci jedince v jiných společen­ urč. výklad. vlastno. automobilová havárie ný za vyššího tlaku v autoklávech produktů tuhnutí v magmatické horni. původní. autokracie zbraně schopné samočinného opakova. beton propařova­ autolit. přechod od vě­ tomobilovému sportu. ně pocházející z téhož magmatu (op. v řízení práce řídící činnosti člověka. psych. horniny vyvolaná činiteli obsaženými automatizovaný [-ty-] příd. pod. evoluční (op. příd. podle kt. regulační. kómatu ap. -y ž(f +I) vlastní kontrola (cen. způsob vlády. autochtonní rostli. téhož oboupohlavního jedince. k au. samostatnostjednot. prováděná touž mů v nich obsažených 2. i dok. autokolimač­ provádí sportovec na vlastním těle zovaný): a-é spojení. automatový příd. mi. a-á fréza. o vzniku života na Zemi (n. motivaci v sobě: geol. port. rušování. tochtonita autokracie. etn. hrací stroj repro- autodestrukce. okáza. abiogeneze. knih za nacvičené autosugesce migrace autor textu totožný s jeho příjemcem a. -y m (automobilistka. k autokracie.. odb. ní s čerpadlem poháněným motorem autofonie [-ny-]. -u m(f + á) sport. počet tisků ap. sebepoškození autogonický příd. -u m(f) odb. vlastního těla jako na cizí.) zvl. autorské deníky.. pod. -y ž(f +I) silniční mapa (pro au. gická reakce organizmu na někt. -u m(f) 1. doved. autohemoterapie. bez pomoci. samo. a. -y ž (f) geol. syntézách. ~ ž(f) biol. autolékárnička. automatizace [-ty-]. k automechanik: a-á dz1na autodidaxe [-dy-]. automatofonický [-ny-] příd. založený autocenzura.autoblok 82 autokláv autoklub 83 automobilizmus autoblok. automatový t automat učitele. lit) aktualizace 1). aktuali- kapalin a sypkých látek). a-á ocel vyznačující se zvýšenou obro. autodidaktický [-ty-] ruční podpis.

způsob vyřízení opravného stav. CR prestiž. -e ž (ř) samospráva. dílna pro sloučenin (op. 84 autosilo automobilka autostabilní 85 avenue soustavu vyplývající pouze z fyzikálně­ bě. tvorba. autotrofní osobností buddhizmu s rozptýlenými šupinkami slídy n. obec- autostoP!. povýšen: a. postup dovaný v automobilu ny (avanturách). synsémantikum) slunečního záření n. -am (autorka. v za- automodelářský příd. kvalitách a vztazích. směr autor. dy spočívající na jediném nositeli (oso- tomutilačnípří.): předválečná básnická. automobilový průmysl 3..): a. vlast. právní. goe- autoorganizace [-ny-). tvůrce něčeho autoritářský. -u m (ř) chem. (v jihoamerickém prostředí) sopeč­ autonomně přísl. (t) (-. k modlitbě (Ave. -y ž (ř + I) středisko pro výuku a růz. dát au- autotomie. týkající se automode. -u m (ř + I) ellech. divadelní. peněž. do boha do podoby člověka n. a. -e ž (ř + I) fyz. nému jednání. auxiliární sbory družné politické jednání. 2. stav. fosforečnan uranylu a vápníku ze skupi. užívaná v lékařství.: polygr. -y ž) (f<1) 1. -e ž (ř + I) med. peněž. jiný celek. samosprá. na ředitele automodelářství. -y m (f) práv.: a. vebních prvků ve výše organizovanou vých systémů založený na zpětné vaz. (dýchací) svaly. -mu m(t) sklon k dobrodruž- autonomizmus. vztah. samo. -y ž (ř + č) polygr. poschoďová budo- syntézy organických sloučenin z ne. autoreferát. a. autosémantický [-ty-) příd. do autový! t aut gardního hnutí. losti s vytvořením a uplatněním díla. -y ž (ř + I) práv. relativm') nezávislosti. k autonomizmus. -u m(ř + I) zpráva. myšlenky.. -e ž (ř) zool. automutagen. schválit: a. jakýkoli chromozom dizmus. i jako prostře­ půrný: anat. režim ných rodičovských gamet (op. zená silničním vozidlům pro motorovou autovakcína. 2. záliba v dobrodružstvích usilující o získání autonomie pro urč. směnečný ruči­ automobilka. autorizace. dobro- národnostní n. auxanografie. re. řidČ. avant- ní podobizna (umělce) způsob výchovy. a. auximetr. -y ž (ř) geol. -u m (ř) pravé původní jméno razení získané autoradiografickou meto. ne. vedená krytím povrchové části tkáně někoho a-ou. jednotky ap. podíl (na kálektivním dání jeho díla. defektoskopii. společnou pro průchod primárního i se. film kladu díla ap. náběhu vrací křídlo do původní polohy orgán vyrovnává zakřivení. autorizovat ned. -e ž (ř + I) med. ní chromozomů. (futuriz- chanik. aven. sebeo. po. -u m (ř) bot. úřední schválení. -u m (ř) psych. -mu m (ř) bot. a. mytol. autooxidace.: a. průkopníci 2. města Autun) avanturin. opírající se o autoritu. -u m(t) práv. autozom. profil (křídla) autotropizmus. režim forma vlá- vinnostem). -e ž (ř) chem. studijním. a. dálnice. autopérovka. (op. chirurgic. chemických vlastností těchto prvků lační příd. autoturistický avansovat ned. a. avantgardizmu autopsie. a latinsko- příjmu). autotrofně přísl. autome. -mu m avantgard- autonomie. díla. obvod obsahující nezávislé zdroje autoradiografie [-dy-). aventurinový. upravujících vztahy vznikající v souvis. autosugestivní [-ty. automontér. růstové látky. část auxiliární příd. metabolit. mající úřed­ autotelefon. a. tisk gardní příd. vlastních citů. (ř + I) let. vyžadující autoritu: a. -u m (il) miner. telefon zabu. -y ž (sanskrt) mst. a. menší dobrodružství: libuje si tu ky. -y ž (šp) 1. způsob umělcova automobil: drcení a-ů ka. tvarů použitím surrealizmus aj. kterému má být vstří'knuta -i ž mozomů téže taxonomické jednotky (přepjatě) zdůrazňuje svou n. -y ž) kdo autonomistický [-ty-) příd. cho- (omezené. kt. autorita. obrazu. avenida [-ny-). ohledání mrtvoly pitvou za účelem tí kontrolu ani podíl jiných uskupení na autosugesce. autunit [autuny. čtverečný nerost žluté barvy. odbor. sebepo. působícími jeho zvláštní třpyt. (I) kniž. expresionizmus. etika založená na před­ dionuklidů. konstruktivizmus. ní zásoby urč. autopilot. vojen- zaměřené na konstrukci. automobilový park neformální vliv osoby n. je. avantýra. získat a-u. původce.. peněž. vlastní pozná. automobilo. a. názorů. ozdobný kámen bilů ním <hle (např. adjektivum. trans. podle hlavní tvůrčí osobnosti (režiséra. kyb. postup. -y ž (t) dobrodružná záležitostech při zachování jednoty stá. -e ž (ř + I) biol. nezbytné typový příd.i -tý-) příd. autorův souhlas k vy- mobilů ní schopnosti růstu mikroorganizmů na má zálibu v avanturách.i -tý-) příd. sociol. vy a usměrňování chování živých i neži. -y ž) (t) příslušm'k avantgardy... Rímě) pomocné jednotky. -y ž (ř + I) med. ž . urč. mající autonomii. hist. (pův. . nálad a po. -u m (ř +a) pěnivý autokosme. schopnost někt. došlo k více než dvojnásob. schopnost syntetizovat urč. milostná a. -í s autoritářské jednání. šeku avenue [-ny) (f). města Autun) avanti [-ty) cilosJ. stop růz. avenue [evinjú) (a) neskl. dusíku n. -u m (ř + a) zastavování a využí. aval mobilů středků (automobilů aj. pečovací zařízení clonek vkládaných do tělesa objektivu. ní. avantgardně přísl. vlakové zabez. ké přenesenítkáně (transplantace) z jed. automontérský příd. a. jímž kojffil') vá doprava 2. v molekule barviva zvyšující vliv chro.y 3. a odb. (v křesťanské liturgii) lativně nezávislých na centrálním nervo. avanturizmus. které autotyp.a. červená až hnědá n. na ni přenesl Ježíš Kristus dopravu. jiný než pohlavní avantgardizmus [-dy-). -e ž (ř) biol. autoritativní [-ty. buď zdráv autorádio [-dy-). podle avantgardní t avantgarda statnosti (v rámci většího celku).. autopark. systémů samovolné uspořádání jejich sta. -e ž (ř + I + ř) odb. (il) hovor. zidlech. tělesa (např. autorizační příd. -e ž (ř + I) psych. plnovýznamové ných rostlin a někt. pozdrav. -u m(ř+t) výstavní síň. va-ách. -u m(ř) polygr. automotoklub. činnost orgánů. avantgardnost. a. polit. a-á dráha autodráha v níž je_použita čárová kresba ve spojení vážnost: otcovská a. -u m (ř) biol. udělení (státo..p. polyploi. křižující ostatní komunikace připravená z mikroorganizmů vlastního tura. -a m (t) práv. úpravě. morální. kůží téhož organizmu vaným znalcem. mus. zn. níž sám sebe v uměleckém díle stylizu. poezie čistá. sama. oblast ap. a. ranní a večerní vyzvánění vém systému. -u m (ř + n) rozbitý. gramati. a. šedá. instituce přejíma­ činnému zastavení vlaku. -u m(ř +a) soubor dopravních pro. bakterií založený na auxotrofní příd. štoček. autoregu- dopravy používající automobilů k pře­ autostabilní příd. -u m (sanskrt) (v ind. jejich autostráda. automobilní. vynále. peněž. vědomé n. obyvatelé Višnuovya-y anat. podrývat něčí a-u 2. torský souhlas (k vydávání. směr. -u m (ř + a) žel. je vydal autostereotyp. a. -y ž (t) 1. n. výtvarná.J. osoby užívající pseudonymu dou z minerálních látek s využitím energie avadána. pověření. auximetr t auxanometr ave [á-) neskl. zrušení n. -e ž (I) 1. typ. lingv. na co) postupovat. oka s (ř) lingv. autotaxi neskl. stavbu a závo. překlad 2. politika autonomní příd. a. autoremedura. předvoj (pův. mající n. -u m (ř + I + ř) biochem. text. příhoda. autový2 t auto avantgardistický [-dysty-) příd. <hla: spor o uznání a. působení vztah. zapisující růst rostli. -ií s mno (I) hist. samořízení. franc. hnutí zasazu- dy modelů automobilů autoplastika [-ty-). kt. slovnlK lexikografický popis slov. a. a. ní uměl. lexikální. samovolné okys. autorotace. autoritativně přísl. přístroj měřící n. fotoreprodukční ský). výtisk který dostává autor díla kladu ap. -a s (ř + šp) dopr. aventurin- stoupenec autonomizmu vůbec: a. automutilace [-ty-). ný bahnitý proud vznikající ze sypkých nost. sloveso). způsob výživy zele. text 2. účastník písemné ko. samoregulace. zob. průkop­ dukt výměny látek. stol. zájmeno. pře­ autoškola. pický příd. ekon. tj. pro zjiš. synsémantické slovo) autosémantikum [-ty-). oprávně­ výcvik řidičů motorových vozidel tění růstových požadavků auxotrofních avanturistický [-ty-) příd. velikostí a hustoty. prostředku) skupin o sobě (na rozdíl od héterostere. zu pro tisk na body růz. jako ru- mísťování osob a nákladů. energie minerálních ské sbírky legend líčící činy významných jemnozrnného křemene. za) ny uranových slíd (nazv. -e ž (ř) biol. a. se vyvíjet. publ. vrtule) v proudu vzduchu formátor mající část elektrického vinutí provincií. pomocný. o disertaci) autoservis. zařízení k samo. k avantgar- ní. autovrak. -y ž) munikace 2. a. autorem (autorizací) taxametrem. -a ~ (ř +t) let. vývoj vyznačující se charakteristickými znaky lovat. zalo- autostimulace [-ty-). nepojízdný avantgardista [-dy-). vlivňování organizmu podněty. vyvrženin rozbřednutých přívaly vody autonym. ní oprávnění: a. výboru. Francii) nemění se změnou důchodu (peněžního pevných látek a živých tkání pomocí ra. heterotrofie).. metoda pro zjiště­ avanturista. a-á síť rozložení obra. -um(ř+l+ř}odb. -a m (ř + t) řidč. auxochrom. filoz. podniku. -y ž (ř + č) opravna automo. a-y přirozené látky klekání. -u m (ř + I) med. jsou v dané situaci žádoucí. zlepšovacího návrhu. reprodukce. sport. dramatu. diagnostickým n. -e ž (ř + I) med. autoritář. v jv. filmová a. -mu m (ř) politické hnutí mezer. které mají příslušníci společenských vení způsobil avalista. auxilia ave [á-) (I) lat. avalista thitu. a-é právo souhrn předpisů schválený: a. straně). žlutavá odrůda autoopravna. autostrádový těla. symfonie. -y ž) (I) kdo mimoúrovňově. aodb. autosilo. autostylizační příd. komplex před­ skončilo působenípodnětu. vlastní zkušenost: znát něco z a. k jeho úpravě.: biol. autorsky přísl. autonomizační příd. aval. -e ž (ř) liler. avanturin. -u m (ř + I + a) autoklub autopneumatolýza. uměJ. -u m(t) geoJ.) vtělení publika. při kt. automobilový t automobil voj. kroužek. autorství. lodyh). auto. vý přijímač pro použití v motorových vo. autoportrét. podoba. sklon k avantu- k autonomista: a-é hnutí. autostop2. autori- autošampon. skupina osob. -e ž (ř) biol. a. tušovou ap. plynů a par unikajících z magmatu na jí vůdčí roli a prosazují cíle urč. národní) autonomie. liler. auxilia. hodnostech. s (I) náb. auto. městnání). -u m (ř) biochem. a-y sanskrt. očkovací látka nické. tvůrce literárního. který má tvar vlnovky a při změně úhlu dých částí rostlin (kořenů. převzetí ručení. autostylizace. slovníku. nezávislý: a. lingv. a. stra. au. rizmu. autoritu. odebrání krve ovlivňující růst rostlin. ctít a. který zakři­ ru'k (za kterého se zaručil avalista) sport kyslíkem za normální teploty (jako zvl. bě. automobilový přijímač autorem urč. -u m (ř + a) zařízení. arch (u nás) ob. film. pod. a. tel. (státo. lech. též díla vědeckého n. -u m (VJ) miner. (ř + ř) lingv. popř. kdo jedná v jeho duchu autonomizace. typ komínovité úzké pro- energie.: a. výsledný obraz vznik. které pocházejí ze stej.. i dok. -y ž (ř + č) automobilová neho. -y ž (ř) gen. tvarů. zprav. že někdo je kundárního proudu auxin. -e m (autoritářka.. alosyndé. orgán. sa. -í s (ř + it < I) modelářství s kresbOU-polotónovou. nému zmnožení základního počtu chro. 1. meiotické párová. styl vedení. práv.jefiŽ nepřipouš­ autonehoda. autoturistika [-ty-). -í s (I) skutečnost. objektem. polit. autotypie. vědecká a. avantgarda.. (též pro- pacientovi pro jeho plánovanou operaci auxinový příd. které jsou v něm autopolyploidie [-dy-). zprav. kého díla. a-é noho místa na jiné téhož jedince moforu americkém prostředt') velkoměstská širo- pokladu vnitřního mravního zákona v vených. cizí škození. ztuhlé partie téhož magmatického tělesa cfrk. -e ž (ř) 1. -e ž (ř) řidč. plastika pro. jakmile avalát. rozhlaso. žený na urč. skupin 4. úcta. závodní) automobilový ličování (oxidace) sloučeniny vzdušným změna rozhodnutí orgánem. příd. -e ž (ř) biol. autoty. politick4. živých autoregula