ttvt' rr,rvStrrvry

KAREL MICHNAK
IDEA ROVNOSTI V DЁ JINACH
A ZA SOCIALISMU
 KAREL MICHNAK

IoEA RovNosrr
v DEJTNAcH
A ZA SOCIALISMU

SVOBODNE
SLOVO
PRAHA 1962
 I一 ISOU SI LIDЁ ROVNI?

1 -PmROZENA NEROVNOST MEZI LIDMI

A JAK JE JI NUTNO CHAPAT

2-SPOLECENSKA NEROVNOST A JEJI VZNIK

 PRIROZENA NEROVNOST MEZI LIDMI
A JAK JE JI NUTNO CHAPAT

Lidskf rod, kterf Liie na naii planet6, *oii mnoho set

mili6nri jedinci, kteii se od sebe lidi v kaZd6 zemi, n6rodi
a tilde svfm nad6nim, schopnostmi, fyzickou silou a iadou
dal5ich osobnich zvl65tnosti. Tato elementilni pravda nqo-
tiebuje dalliho dokazovilni, nebof bije do oti svou samoeiei-
mosti. Steind prostou pravdou je fakt, Le tyto odlilnosti se
proierruii ve fyzick€ a dulevni nerovnosti, tadii, piirozeni ne-
rconosti mezi lidmi, protoZe >nebyli by to rrizni iedinci, kdyby
si nebyli nerovni<r (Marx). Tyto rozdily, tata flerovnost ie
biologicklim faktem, kteqi nem6 smyslu odsuzovat nebo chv6-
lit, nybd, pochopit jei a vysv€tlovSnim znemoLiovat, aby ho
nebylo zr,euLito. Na druh6 stran€ neni i:6dn!m proievem hu-
m6nnosti, iestlile abstrahujeme od rozdihi mezi lidmi a hle-
d6me iakousi piirozenou rovnost za tlmito rozdily, pod ieiich
povrchem. Vfsledkem takovd umdl6 abstrakce bude pouhf po-
iem >ilov€k<, zcela abstraktni a .bezobsainf - ldokonal6 stra-
Sidlo<<. Jedin;im znakem, kterf n6m zbude ie - plin6leiitost
k lidsk6mu rodu. Hled6ni a ziiltdnl, Ze v$ichni lid6 iako lid€
maji n6co spoletn6ho a ie isou si takd rovni, by nemdlo zvl65t-
ni cenu, kdyby se o n6 na iedn6 stran€ neopiraly rrizn6 rov-
nost6isk6 teorie (o nich v'a v dalSi kapitole) a kdyby - mi
je vlmamnLi5i - nebyla ona prosti pravd,a o pikozen€ nerov-
oosti lidi zneuLiv|na. tim, Le se proti tomuto spoledn€mu
viemu lidstvu, proti ieho jednot6, vymedaji znaky podiad-
nEjSi nei jsou qi5e uvoden6 a tvrdi se, i,e rczdily v dulevnich
a tyzickych schopno,stech ziwisi na fidain6 pievaze nebo m6n6-
cennosti utdit!'ch spoledenskfch skupin, kter6 isou nejdastdii
v novov€ku oznalovilny jako ,lrasy<. Proti takovd,mu qikladu
myllenky o ptirozen€ nerovnosti lidi se rnusime rozhodn6
ohradit.
 Rasy !e moZno urdit iako takor6 skupiny
lidi' kter6 ve sv6m vliv na iivotni dinnost dlov6ka, naprosto podle nich
zrrrrrrrrrdili
* Homo sapiens' Tento druh' ti' nrllz(' urdit, iakfm zprisobem iivota a chovinim se vyznaduie
souhrnu tvoii lidskf druh
ste;n6ho koiene' MySlenka krrixld icdnotliv6 rasa. Vcelku z|viseii na rozdilech v d€diin6
lidstvo ve sv6m ,ot t"nu, pochizi ze
pokrokovimi antropology st6le Ir<rnstituci, z Eilsti na rozdilnosti prostidi, vEtiina na obou
iJr"irefr. p,i',rod,, fiati"u ie m6rou se o ni zaslouiitr rt tvoii ien nepatrnou tSst biologiokfch znakri, spoleinfch
piesv6ddiv6i i dok^zo'in^; "y'n'mn"t'
ir"s Hrdlidka' ktery ziioveh-d*. vlcmu lidstvu, takLe mriieme iici, ie sh,oda a podoba mezi
vyznamny ieskf vddel--lt'
starii a *Pgii lidmi jc mnohem rSsadn€jiiho a vyznamnEiliho charakteru nei
k6zal, Le neexistuii zia"a *"iov6 'i'voiov6
k
lidsk6 plemena dnesniho floveka' nebof feiich ilov€k vy-
wjv-oii-do5lo r:ozdily mezi nimi. Drlkazem druhoiadosti rozdilt mezi rasami
ve stein6 dobe - oMobi,',, kdy neanderti'lskf ic iejich schopnost vziiemn€ho mi5eni, ke kter6mu dochdzelo
piedvdk6ho' Proievem pokrokovosti v
'se t6to
iiL ddvno v piedhistorick6 dob6 a dodnes pokraduie, a fakt,
"fi.i" "-1ft"6ka se stavi proti tomu' aby ic toto miSeni nevede k biologicky neblahfm dnsledkrim (iako
otince ie ttfrrz *,'*S*utl'mts' l<tery
se z rasovfch skupin t'v<rfil 'pfi ieiich
hodnoceni hierarchickj napi. k ubastardisaci( apod.), takLe zitkaz manielstvi mezi
vv55i stavEla nad druhou nimi nem6 ubiologick6ho< opr6vndni. Piodstava ras iako tvo.
;il;; ;b, se iedna rasa ‐
iako' ￨￨￨￨ ￨

i(cich se druhri ie naprosto neodtvodndna a piimo absurdni.

iako niiii.
'-'N"iprrraepodobo6ii isou rasy Produktem b ezp to s t i ed- Marx naopak zdtrazioval, ie rasov6 wAily tmohou a musi
prostiedi' ti'ff:
niho piizprirob"l,ani '" tlovEka pfitodni*t' tdlesnj'ch orgAni
bft historicky odstrandny<.
zprisobov6nirr, ," pot'ho" promEno".
svf'ch Ve vdtlind piipadri se rasa takto nech6,pe a nazivaii se tak
organiclrj'm vfvolem' riant ndrodni, ndboZen,sk6, geografick6, fazykov6 a kulturni
a zrvrku, vice ii *6nl '*"6domdlfm
i"* "ii"u i lze zhruba ztotoLnit s epochou, krerou Morgan kolektivy (nejde pfi tom vhdy o proiery rasismu, nfbri
Tato epocha se vy- i o piedsudky prostfch i vzdElanj'ch lidi v detnfch zemich
, png.tr"* shodn6 oztra(uii iako divo{1v]' hotov6 pro- svdta). Tyto skupiny nejsou totodn6 s rasov'.imi skupinami
znatovala tim, Le si ilovEk pieviLnb .piivlastfioval (batbarstvi
vfvoie o zvl6itnosti jeiich kultury nemaii i6dn6 dokazateln€. gene-
dukty piirody - n^-''*ail od pozd8i5iho
n*U" tfiati spolednost)' kdy se tlov6]r
a zvlhitd civilizace -tia'tto" tick6 souvislosti s rozdilnjmi ryey ras. Vtbec by bylo vhodn6
>naudi metod6m, ;'tt dinnosti zvy5ovat vfrobu nfiSd- - v drisledku znainych omyhi, zprisobenj'ch blinym'pouliv6-
piirod6 nasi-vn; nim slova )rasa( - ziici se tohoto terminu ve vztahu k lidstvu
nich produkt,i<, kdy' tt tiZ nepiizpfisobuie an E' ti' pro stied-
p'i ti a piiimout vyraz >>etnick6 skupina<.l)
,' i"ro r""r" dnz,, nyir|- o ;'un a a zpio
s ed'koo

ni.tvim swfch virobnich nAstrofri'

--
R;;r" ilj'rra-oU'yttle nazlvhna skup.ina lidi' odli5uiici se
znlku' 1) To
vndiSich fyzickj'ch ie fianrbooino o dokunentu pokrokooibo obsahu, kterj
d6diinfm spoledens[im ndkterlch ptsobenim fak- oydalo o rcce 1950 UNESCO jako deklaraci skupiny anfiopo-
mizi
kter6 se obiewrii; *eni ' iasto dokonce Fyzick6 logfi, genetikd a sociologti o tasdch a rasoolicb rozdilecb. Text
t".rf- **rtrfi.f.i, t'"tp"a6isk6
-[atiicich nebo kulturni izolace'-
deklarace ticbto - odtiinou pokrokoojcb oid.cil ,- byl ro4esldn
lsou iedinfli
rczdily mezi lidmi, \ tfi'niT,.tas6m'
mohli urtit iako praktickf oitiini piisluinjcb r:ideckjcb pracooiil sz:Eta. Vedle kladnibo
znaky, kter6 antropt'ft'*""e dodne-s ocenini se setkala s celou iadou ojtek, nejiastiji se sfiany koa"
od navziiem' Tytg znaky se
prostfedek k rczeznhni ras sebe
pleti'
seroationicb oidcil nebo piirno skrytlcb rusistfi. Proto byla ska-
ii,t"if ptaofy-tf"Eka - patii mezi,nb napi' barva pina reorganiToodna tak, ie se jejimi ileny stali poilze dntropo-
vf6ka
"reiff i"ii.r, *rr, tvar lebky, irst a nosu, urdit6
barva vlasri a o(i a''":zitty logoai a genetikood. V roee 1951 zsydala nozlou oariantu deUa-
t6la atd. Uveden6 mohly bft skutein6 uZitein6 race, kterd qnamenala o mnohim obled.u krok apdt. Ddle se pii-
vf'-
rase v obdobi vywAfeni'o'; dn"' vlak nemaii ani trochu tlriujerne qd.oirrt piztodni deHarace. Obi deklaruce, iakoi

16
 Na iak6 zikladni skupiny se dili lidstvo? Aikoliv se v teto
otilzce min6ni antropologie znalnl roz*hizi, piece ien se vEt-
iina shoduje v tom, ie planifiiou drist lidswa ie moEno rozdE-
lit na tii velk6 skupiny: mongoloidnf, negroidni a kavkazoidni
(wropoidni) neboli - jak se bdZn6 hovoii - ilutou, dernou
a bflou rasu. Av5ak biologickE procesy, ktere se tak iikajic
krystalizuii rr teto klasifikaci, isou dynamick6ho, nikoliv sta-
tick6ho charakteru. Pokud jde o dalii rozd6leni na podskupiny
a ieiich podet, neni v teto otilzce jednoty. Mnoh6 podskupiny
nebyly dosud prostudov6ny a popsrimy. At viak navrhuie antro-
polog jakonrkoili klasifiXoaci, nes,mi do nizavhdilt psychick6 znaky.
V soudasm6 do'b6 se m6 vribec z,ato, Le psychologickd testy
samy o sobd nedovolujl s jistotou v6st hranici mez;i vrczenfmi
schopnostmi osobnosti a drisledky vlivu prostiedi, vzd.Elilni
a vfuky na tuto osobnost. Ve viech piipadech, kdy se ukiualo
moinj'm vyloutit rczdily, zdviseiici na podmfnkdch fyzick6ho
a spoledensk6ho'prostfedi, odhalovaly testy zitHadni shodu in-
telektu6lnich rys& v r$znfch lidskfch skupin5ch. Jinfmi slovy:
iestliZe kulturni pros*edi zabezpeEuie piestaviteltm fitznlch
etnickj'ch skupin stein6 moinosti a podminky k projeveni
svfch schoprosti, dosahuii v prtmdru srovnatelnfch vfsledkri.
Badfui poslednich let tak zcel,a p*vrzuje slova Konfuciova
(551-478 pL n. l.): ulid6 isou stejni; rozdEluji je ien zrryky<.
Nikdy nebyla zcela dokinAna existence vrozenfch rozdihi
temperamentu meei skupinami lidi. Je v(ak na druh6 stranE
iist6, te at je povaha moLnlch vrozenlch rczdilfi mezi skupi-
nami iak6koliv, jsou tyto rczdily z vEt5i i6sti bez,,ryznamn6 ve
srovn6ni s individu6lnimi rozdily uvniti etniokfch skupin nebo
rozdily, kter6 ziviseii na okolnim prostfedi. Ani osobnost, ani
charaktu nezdvisi na rase. Ve viech skupinach nachiaime nej-
rfrzndjli typy osobnosti a charakteru a neni Z6dn6ho drivodu
i dalii cenni materitily pokrokoajcb oidci k problematice rus
a rasismu byly pieloienl do ruitiny a m;eiejniny oe sborniku
rRassozsaja problerna i obliesnso<, oyd,anlrn o roce 1953 o Mos-
koi. Oood k tonuto sbomiku napsal nedtiono 1emiel! z.tiqnamnj
soottskj, antropolog M. S. Pliseckij, o ndmi kritizuie niktefi
ned.ostatky ticbto materidld, 4oldlti drubi deklarace.
Ir tvrzlrri,2c uriitc skupiny isou bohatli na urdit6 tyto typy.
f,, virht.t' nrrtno dinit rczdil mezi ))rasou(( jako biologic[]m
l,rLtr.rrr rr unrytem o rase<l), nebod ve skutednosti >rasa< neni
rrrr rrrk lri.krl3ickfm jevem jako soci6lnim m1tem. vira v tento
lrytrrri zprirsohila a prisobi ohromnou spoledenskou a mravni
r,lrrrrlrr vitlccky ic zcela neodtvodndn6 kradeni dtuazu
ra roz-
,ltlv rrr.zi ctnickjmi skupinami pii poskyrovini soci6lnich pr6v
,r plrporritini kc spoledenskd dinnosti. Nejpodstatn6jlim _ jak
r lriolrgicl<iho, tak i ze spoledensk6ho hlediska _ ie iednota
lirlrrtvrr. Yyrtzcm tohoto faktu a jeho piirozen6 tendence je
rlrr, lr s;r,lrrpriicc v d,lovdku. Ddiiny jsou sv6dkem vfvoje
lid_
,,l,vrlr rprlt'r'lr'sri vc smdru st6le tdsnEjliho siednocov6ni.
clo-
r,r'lr jr svorr prxlstatou spoledenskA bytc,*t, kter6 mriZe do_
rrrilrrrrrrrr plrr.tlur rozvoje sv€ osobnosti jen prostiednictvim
,,lrrrlrrprrIr. s jin;imi osobnostmi. Kai:dy ilov6k je
ien d6sti lid_
rrvn. r nlni, ic ncrozludn6 spjat.
('r'li' r, ndtn:aziov|ni a pieceiovilni sfuipinoojch rczdirtt
rr lrrlrri trcmd z logickEho hlcdiska Z:idn6 ojodstatndni:
rrr,
frtrlrtr krrrrsrrrtuieme siln6. indioidutilni. r,ozdily mezi lidmi,
rrlirrrz<'rr.rr .crovnost mezi nimi, nad jeltd zvlalt zdttrazinvat
r'Lrr;rrrrovr. r<>r.dily mezi nimi, kter6 jsou vcelku m6n€ qiznam_
rrr='1rit rrr.i rrv.dily uvniti skupiny? Aviak
to, co neni pochopi_
trlni. t, vi.tlt.ckcho hlediska, mtd:e blt pochopiteln6 , h.airt,
r,lrrrfr'ilrrskych, zvl6ltE tiidnich zhimi, kter6 velmi
dasto upa_
rli,l rfrr r'()zl)or. s vddou. Mriieme iici, Le v podstatE veikerE
rrr ;'1s1'p1711,;ilri l'irktu piirozen€. nerovnosti lidi slouZilo v do_
r,r\',r(lrr( lr rliiirr:lclr k ospravedlndni, zdrivodndni
a k pokusrim
r r / vr''r n('n i
.tpol t:it:n.r /u), piedeoiim tiid,ni neroono sti. piiroZen1
rr f,lrll(.(t.rrsk:i ncrovnost sc tu uvdddla do piim6ho vztahu,
iako
I'v 1ri ir..zt'rr(' rrt:r.vnosti bezprostiednd odpovidaly roztily lidi
r'r r;polr.ir.trslitrn postavcni, majetku apod. Nebo se oba kva_
lrrirrr'ri' rrtlliirc druhy Iidsk6 nerovnosti ztotoLiovalv s cilem
l,rr,I r.,r.,'rrit sp,lcicnskou nerovnost nebo s ,,rrno., snahou
vyrrr\'rrrrr vir.r'hny, tj. i piirozen€. rozdily mezi lidmi atd.
O tom
t) lllrt,rti rioiii a tottto tnjtu
md o nozsi dobi rasismtts,
tI t,.l',, ui.l,,tr:riclL ry.rctlt a piedstauitelicb se imiiujcne t: posleclni
, i.tri titlt,rlnjici kapitoly.

oviem Foiedn6v6me v ndsledulici kapitole. Diive viak, ne,
piistoupime k vfktadu t6to problematiky, musime se podrob-
nlli zabyvat ot6zkou vzniku a podstaty spoleien,sk6 nerovnosti,
ieiii: zhkladai formou je tiid.ni neroorost. T6to formd tak6 vd-
nujeme d61e hlavni pozornost - nejen v ieii hotov6 podobd,
rybri: i v iejim vznik6ni, coi nim umoini l6pe pochopit (r, p*
sledni kapitole) i ieii zailkini. Vznikini a zantkini tiid tvofi
ce16 velk6 obdobi v lidskfch d6iin6ch.
2 - SPOLECENSKA NEROVNOST A JEJI VZNIK
Lidskispolednost se n6m iwi i pii povrchnim pozorov6ni
iako sloiit6 sit neirriznEiSich forem svazkti, skupin apod. Jsou
to napi. povol6ni, rodina, politick6 strana, n6rod, cirkev aiada
daliich, od kterfch isme museli v piedchazeiicim vfkladu ab-
strahovat. Vfechny tyto svazky a skupiny isou v tiidni spo-
leinosti siln6 prorndnliv6, vznikaji a zanikaii, nabjvaii nebo
pozbyvaii vyznamn6ho postaveni a spoledensk6ho vlivu. Nei-
stabilniiSimi a nejvyraznli5imi takovfmi svazky a skupinami
isou tiidy a tfidni vztahy isou nejdrileiit€i5imi vztahy. Je tomu
tak proto, 2e tiida - iak si d61e rysvdtlime - spoiivh na v!-
robnich vztazich a v!rcba, specificky lidskf zprisob dobiv6ni
materiilnich satkri k uspokoiov6ni lidskfch potieb, m5 ve
spoletnosti rozhodujici, urduiici vlznam.
V piedchazeiicich spoleiensko-ekonomickfch formacich ne-
byla tato skutednost tak zjevn6' Kapitali'smus ie viak neitoz-
vinutdjSi formou tiidni spolednosti, obdobim, kdy se vlechny
instituce t6to spolednosti qwinuly do sv6 hotov6 podoby, kdy
teprvc >odpovidaii sv6mu pofmu<. Soci6ln6-ekonomick6 fak-
tory, prisobici diive pod nriboienskfm, politickfm nebo iinfm
n6nosem, vystupufi v t6to dob6 na povrch a zatlailii do po'
zadi prisobeni v5ech o,statnich faktorri, kter6 sdruiuii lidi do
svazkri a skupin druhoiad6ho vfznamu. TJznAni existence tiid
se na z6klad€ tichto skuteinosti vnucuie i vdt5ind burhoaznich
ideologri. Tim ovlem vribec nepiekraduji svrii tiidnd omezen!
charakter, nebot pouh6 uznini tiid a tiidniho boie, zdiraz-
20
frrrit' V. l. Lenin, nemusi jeIt6 nezbytn,E plekradovat rhmec
lrrrrlrrirzrrlho mySleni. Marxistou je ten, kdo toto uznini dov6di
I lxxlxrpcni nutnosti diktatury proletariAtu (o iemZ nemriZe
lryr rr lrrrrloazniho ideologa ani ieii) a kdo hled6 rozhoduiici
irrrrk, rrltirrjici tiidu ve rlirobnich vztazich.
Viclrrrcliskem nAm zde musi bj't vyznamnh Marxova myB-
lllkrr z II. dilu >Kapit6lu<: >Ad jsou spoledensk6 formy vj'-
rrrlry jnkckoli, ztrstavaji dElnici a vlrobni prostiedky vtdy je'
ilrli tlinitcli. Ale ve stavu vz6iemn6ho odlouieni isou t6mito
r'initcli pouze potenci6ln6. Aby se vribec mohlo vyr6b&, musi
nr rlxriit. Zvlilitni charakter a zprisob, jakfm k tomuto spoieni
rhx,lritzi, odliSuie iednotliv6 ekonomick6 epochy spoledensk6
rtruktury.r<1)
fcntliic spoieni obou tdchto iinitelfi - subiektivniho a ob-
irktivniho - n6m d6vi zprisob vfroby vribec, pak ona zvl6it'
nl forma jejichspoieni,kdy vlrobni prostiedky iako piirozen€
lxrrlrnlnky pr6ce stoi{ proti bezprostiednim wfrobcrim iako sila
r izl n nepi6telsk6, n6m d6v6 zptsob qiroby, spoiivafici na
trftlrrlm antagonismu. Masa pracuifcich jako nevlastnici stoii
v t{ltlnf spoletnosti proti nepracujlcim iako vlastnikrim wfrob-
rrlt lr prostiedkri. Existuie tudii monopol qirobnich prostfedkri, M
;r'jiclr piivlastovini iednou d6sti spolednosti na rikor ieli druh6,
vcti{ r'6sti. V t6to skutednosti nal€zhme blaoni projeo spote-
irrttk.ti neroz.tnosti z: tiidni spoleinosti, ze kter6ho pak vyplf-
viril i vlcchny ostatni jeji projevy.
Morxrpolizace neboli soukrom6 vlastnictvi vlitobnich pro-
ettrrrlkii, postaverii vfrobnich prostfedkt proti pracovni sile,
l,' v'islotlkcm historiok6ho procesu odddleni pracujicich od pod-
rrrlrrt'k iciich price. Z tohoto hlediska mriZeme konstatovat
r r'rtlll nczi beztiidni a tiidni spolednosti: Zatimco v beztiidni
rgxrlctlnosti je spojeni obou z6kladnich dinitehi bezprostiedni,
vurlrvri sc mezi n6 v tiidni spole&rosti zprostledkovatel, kterf
rotrr pro cxistenci spolednosti nezbytnl - spoieni uskuted-
frrrit' rr ti'ii z n€i.
'l'ikly sc tedy odliSuji piedeviim sqim vztahem k vjrob-
rrlrrr 1rr<rsticdktm, kterf se projevufe iako vlastnicky vztah. Je
lり
′ イ5.
S′ .
nutflo neien zdiurrzirovat, ile tiidy isou spiaty s vfrobou, nfbrZ
i to, Le ide o spjatost us urdi{imi historickfmi fhzemi vfrobytt
(Marx). Charakter vfrobnich sil i vfrobnich vxahri se m€ni;
ide vidy o konkr6tni vztah k vfrobnim prostiedkrim. Neexis-
tuii ani tiidy vribec, nlbrit vLdy tiidy urdit6 - otroci a otro'
k5ii, nevolnici a fzud6lov6,, proletiii a kapitalist6. Zfuoveh ie
tieba zdiraznit, i kdyZ to vyplfv6 iiit z vyie uveden6ho, Zi
tiidy isou kategoriemi pol6rnimi, ie poiem tiidy m6 dialek-
tickf charakter - nelze hovoiit o ndia'k6 tiid6, anit se m6 na
mysli i ta tlida, kter6 se s ni nachirzi v dialektick6 iednotd
iako ieii protiklad. Marx v >N€meck6 ideologii< vfslovn6 iik6,
Ze iednotliv6 indivi,dua woii tiidu ien natolik, nakolik musi
v6st spolednf ,boi pr:oti druh6 tiid€.
Z nerovndho vztahu k vfrobnim prosdedktm wpli'Yil
i misto tiidy ve spoledensk6 otganizaci ptdce, vmah nadiize-
nosti a podiizenosti ve vfrob6. 7-a kapitalismu neorganizuii
ani neiidi proces vfroby d€lnici, nfbri: kaprtalist€ a feiich po-
vEienci vykon6vaii tuto funkci, kte$ ie dina ieiich vztahem
k wfrobnfm prostiedkrim. Krom6 toho plyne z tohoto nerov-
n6ho vztahu i rczdiln! zprisob nabyvini a velikost po'dilu
v rozdllovilni spoledenskEho bohatswi. D6lnici nabivaii sv6ho
podilu na tomto bohatswi ve form6 mzdy, kapitalist€ ve for-
m€ zisku, feu'd61ov6 ve form6 retrty atd. Je samozieim6', Le ve''
likost tohoto podilu ie u tiidy vykoiistovatehi a vykoiisdova-
nfch velmi tozdilr,;,6, nerovn6.
Lenin vBechny tyto znaky tiid shrnuie a poddvi v macris-
tick6 literatuie neiripln6i3i definici tii'dy: '>Tiidy isou velk6
skupiny lidi, kter6 se navzdiem li5i svfm mistem v historicky
urdit6m ,syst6mu spoledensk6 wj'roby, rsqim vztahem (v&5inou
zaiiitEnfm a vyttenim v z6konech) k wfrobnim prostfedktm,
svou tlohou ve spoledenskb orgar.izaci ptdce, a ttdrL zprisoby
nabfvilni a velikosti onoho dilu spoledensk6ho bohatswi, iimi
disponuii<r. K t6to definici Lenin dod6vbz vTtidy, to isou ta-
kovd ,skupiny lidi, z nichL' iedna si mriie piivlastiovat pr6ci
druh6, nebof zaulimh rczdtln| misto v urdit6 'soustavi spole-
tensk6ho hospodrilswi<.1) Toto piivlastiov6ni d6sti cizi prirce
\ V. L k,f": SPisy, so. 29, str. 415.
rrclxrli nadpr6ce, spodivaf ici na monopolu v,.irobnich pro-
rt{r'rllrilr, ic v maxistick6 teorii oznaiovino iako oykoiisloodni
pr;rktick;i qiraz vSech vf5e uvedenfch nerovnfch vztahri
rrrczi lifdami.
l)iinucov6ni,k nadpr6ci mi dv6 formy: piimou a nepiimou.
Nrr ncrrirvinutjch stupnich vjvoie tiidni spoleinosti ie soukro-
rrri' vlastnictvi wfrobnich prosdedki doplfiov6no soukromj'm
vlrrstrrictvim bezprostledniho vfrobce. Tak je tomu v otrok6i-
rli(: :r fcudilni spolednosti. Otrok6isk6 se odliiule od feud6lni
tirrr, ic otrok pracuie pomoci cizich podminek pr6ce a nikoliv
rinrrx)statnE, ie je fplndjiim vlastnicwim sv6ho pina. V obou
pllpadcch je rypick6 osobni zivislost bezprostiedniho vyrobce
rrrr rniriiteli vfrobnich prostiedkri a piim€ piinucov6ni k nad-
prici, ieii,L vfsledek jasn6 ukazuie charakter a ptvod pdnova
rliiclrodu.
je tomu na nejrozvinut€i5im stupni vfvoie tiidni spo-
.f inak
Ici:rrtrsti - za kapitalismu. D6lnik ie zde osobnd svobodnf
rr lrrrm6lni rovnf se svym >p6nem< - kapitalistou. Za iakfch
lxrtlminok se v tomto piipadd uskuteiiuie rrykoiisdovini, uke-
2cnrc si podrobnE v iin6 souvislosti. Zatim mriieme konstato-
v;rt, ic o podstati se vztah ddlnika a kapitalisty neliIi od
vzt::rlru otroka a otrok6ie, nevolnika a feuddla. Vykolistovrini
ziistiivri, mEni ien svou formu. Za vnljil rovnosti se skrjv6
r rryni rozddleni spoledno,sti na vlastniky a nevlastniky vlrots
rrirlr lrrostiedki, za ddlnikovou osobni nez6vislosti na iednot-
lrvd.rrr l<apiralistovi riplni zavislosr na tiid6 kapitalisti, Za
p,zl;itkcm >svobodn6 osobnosti< obievuieme nimezdniho dEl-
rrllrrr, ktcrf je cely svrii Zivot vystaven nepiim6mu, ti. ekono-
rrrir'k(:nru piinuceni. Na druh6 strand vlak r,elze zapominat, Le
r t:rkov6 omezen| ddlnikova svoboda ie produktem dlouho-
rrvrrjlciho historick6ho plocesu a z|rcvei nezbytnfm piedpo-
klrrrk'rrr k leho skuteio6mu osvobozeni od vlech forem vyko-
r r:,t'oviirri za komunismu.
'l'iltlrri nerovnost a tiidni ,boi nelsou n6dim vddnlim, spjat'.irn
,r lrioL4;ickou podstatou dlovdka, nfbrZ podminEnym, historicky
pfcr:lrorlnjm ievem. Dnes proZivdme velk6 historick6 obdobi
pt't'r:lurclu od jedn6 epochy ke druh6, od tiidni spolednosti ke
rrlxrf cirrnsti bexiidni, komunistick6, obdobi zanikilni tlid a vy-
I
￨11■ ■111111:111■ 11■ ■￨■ ￨■ 1

tisici rcrt'rrr, zprisobu airoby, nach|zeji i podrninky ieiich oznika

tvefeni skuteinE lidsk6 spolednosti' Pied n'6ko1ika 16ty
proces' proces vc v'[robd, a to v uriit6m stupni rozvoie vfrobnich sil a pro-
se odehr6val podobnj', av6ak opainf historickf
tluktivity pr6ce. oDokud produktivita prdce nedos6hla urdit6
rozkladu beztiidni epochy barbarstvi a vytv|teni prvku nov6
tiidy' vyit', ncm6 ddlnik takovf volnli das, bez nEhoL, neni moini
epochy, rozpolcen6 na vzhiemtl boiufici Spoleien-
barbarstvi ie rcdovb zii- rrrrrllrrlce a tudi*, neisou moini neien kapitalist6, ale ani otro-
rlg*"iio.ni*, kter6 odpovidA epoie hrll'i, fcudilni aroni, zkrhtka jak6koli tiida velkfch vlast-
,.ni, ,A toto rodov6 ziizeli se vii dEtskosti a prostotou ie
niat.tnl* ziizeil'ml Bez voi6kfi, detnikri a policaitri' bez nlkii... Teprve tehdy, kdyZ se lid6 svou praci vymanili
Slechty, trahi, misto drLicich, prefektri nebo. soudcri ' bez
vizeni r lrrvrrtniho iivodi5n6ho stavu, kdyZ tedy byla ieiich p6ce jii:
a so#nich procesri ide vlechno svi'm iadnim chodem' VIe- rLr fist6 miqy zespolelenlt6na, teprve tehdy nast6vaii pod-
chny h6dky a spory rozsuztie shromaZd'Eni t6ch' lichZ se tf- rrrlnky, za nichL nadpr6ce jednoho $e st6v6 podminkou exis-
- tcncc druh6ho<.1)
kaii rod o"bo k*.n anebo lednotliv6 rody mezi sebou ien
prostiedek hrozi krevni Nizkf stupefr vfrobnich sil vyiadoval spolednd vlastnictvi
lai.o k.u;ni, zitdka kdy pouZivanf v;irobnich prostiedkt, tf. rovnf vztah v$ech dlenri pospolitosti
msta - n6i trest smrti ie tak6 len ieii civilisovanou forrnou se
k tlmto vfrobnim prostfedktm. Jednotlivec nebyl schopen bez
vlemi vfhodami a nevihodami civilisace' Aikoli ie zde mno-
hem vice spoleienskj'ci zil&itosti nei u nis - dom6cnost ie 1rlim6 pomoci ostatnfch dlenri pospolitosti zisk6vat nezbyfie
prida ie vlast- pn r,stiodky k iivotu. Tiidni nerozvrswenost barbarsk6 spoledno-
spolein6 pro celou iadu rodin a ie komunistick6'
nl"*i* k*.n", ienom zahr6'dky isou doiasnd piiddloviny do- rti byla dSna tim, Le vlroba sotva staiila zajistit nejnuznElii
piesto nem6 ani stopy po nalem rozsihl6m 'l,ivot iejich ileni. Jeii rozpad a rozddleni spolednosti na tiidy
m6cnostem -
ric stalo moZnfm a nutnym teprve tehdy, kdyi rozvoi mate-
a spletit6m spr6vnim apatia:' Z{dastn€ni rozhoduii a ve v€t-
lii viechno- uspoiridal' Chudakri rirllni vfroby dos6hl stu,pn6, kdy vznik6 nadvfrobek a ieho
iini piipadn stoletf oivdei
-
, ,rrnf"t zde nemriZe bft, komunistick6 dom6cnoet a rod grfivlnstfiov6ni iednotlivcem. Pokud byla vlak pr6ce tak m61o
znaii rlv| povinnosti k starfm, nemocnfm a vilkou zmtz-aEe- lrnrclrrktivni, ie po,s'kytovala ien m6lo piebytku nad nutn6 ii-
votni prostiedky, bylo stupiov6ni vfrobnich sil a rozvoi kul-
nfm. Viichni lsou si rovni.. .<t1)
kterl tmoZnily vznik tiid trrry vribec mad:nd jen stupfrovanou d6lbou prirce, kter| vznik6
Jak6 to byly historick6 podminky, v olxlobi piechodu od barbarskd rk tiidni spolednosti. *...Ddt-
ifidni nerovnosti? StrurnE bychom mohli odpov6dEt takto:
^Eteine tak iako sama existence tiid souvisi s uriitfm charak- lqtu. prdce je dina moZnost, ba skutednost, ie duSevni a hmot-
rrrl tirrn<rst - i,e poi;itek a prdce, vyrcba a spotfeba piipadnou
t B, B"r"l- Ptiood rod.iny, souhtomiho alastnicttti a sttitu' K' rivnin individufm ...<tz) Zd&aderu velker6, d6lby pr6ce mu-
Marx-\. Engels: Vybrani spisy ll, Praha 1950' stt' 262-263' relrr hyt velk6 ddlba prdce mezi masy, vyko,nivajici produk-
Ptoto toma cbatakteri.Taie Engels tz:znikailci tiidni spoletnost ti' t,ivnl pr6ci a maly potet privilegovanfch, kteii se zablvaji ii-
mito slooy: tJsou to aeiniiii z(ii"'y - sqtostd giskacbtioost' rc'rrlrn price, obchodem, st6tnimi a vibec celospoledenskfmi
brubd polioainost, lpinaod lakote, sobecki loupenl: spoletnibo rlrlt'iitostmi, pozA6ji umdnim a vddou - zkriltka neproduktivni
majetku - iei zabaiuii noooa cioilizooanou tiidni spoleinost;podood' lrrrrtl.'r) Na viech poi6te"cnich stupnich vfvoie spoleinosti ie
iro'u to neibnrtmEiii prostied'ky - fuidei,, Trztisilninl'
spolelnost a \ptfr'
4rad.a, jei. pod.rlz:aii staro* beztiidni rod'orsou
t) K. Matx: Kapitdl I, Pruba 195i, str.540 541.
sobtji jeji pdd'. A btooti spoleinost saflt za pfit tletiho nisicileti -
mali men' ') R. Marx-8. Engels: Spisy so. i, str.46.
soibto trodni nebyla nikd.y niiitn Tinjm nei. rolt;ojem '').Viz B. Ergels: Anti-Dfibring,
iiny na ikot ztykoiistooani a utlaiorsani oetkd oitiiry' a tlm haba 1949, st. 154. Podobni
(Tamtdi, sr' 264)' turrli na str. 240: tRo2it4peni spoleinosti na tiid.u oykoiislujici
ie d.osud, ttic nei kd,y iindy<.
 clzi pt6ce' miziva v lrrvrrim se vzhledem k iinnosti vyslovuie tot&,, co se v dru-
oom€rne vefikost tEchto skupin, kter6 Liii z
vjrobcri' S rozvoiem pro- lri'rrr vyslovuie vzhldem k produku dinnosti<.l) Soukrom6
il;-tr.nZ oproti mase bezprostiednich vlrrxtnictvi m€ni iivelnE se rozvijeiici ddlbu prdce v trvalf
i,rf,ti"iry ir6"" a vfrobnich sil vzrristali tyto disti
spole&roati
ryrtlnr rozdElenf pracovnich podmfnek. Ddlba price rczdlluie
--;iJ,-;"i totiZ
absolutnd relativn€.
osvobozvii vidv ien natolik' nakolik iim to grlnlcvlim rrizn6 druhy dinnosti a tim i ruzn6 druhy scho,pnosti
nu'r,i rizni individua. Soukrom6 vlastnictvi ie materiSlnim
ao"oir;i existulici wfrobni sily' KaZd6 takov6 osvobozeni ie
ta ztd'lcsn€nim tohoto rozd€leni schopnosti a iinnosti, nebot zna-
tiidni spoieinosti (i pii leiim zrodu) zabLeno
""r"rn'v cel6 spolednosti rrrcrrrfr rozddleni mateiiinich podminek veikerd dinnosti. Exis-
-"*rii";*ich
rr5'roUoi.t' sil6ch, ntdott'tu;itich
"*"i""i,.f. vfvoi tehdy, It'nt'c soukrom6ho vlastnicwi tak prohlubuie spoledenskou ne-
, uriitf omezary ien lesttiZe iedni
pracov- rovrrost, vzniklou na zdHadE d6lby pr6ce.
,rg"f..;ifi't"6 potieby na rikor druhfch' Pro'duktivni
dobE.materialni podminky i:i- '/, privilegovan6 vrstvy neproduktivnich pracovnikfr se pc
ve sv6 pracovni
"iiirrr*af"ii neproduktivni pracovniky tryJ.td- strrlrrrd tvoii tiida soukromlich vlastnikri vfrobnich prostiedkir
votni ori,stence pro vlechny piekilLka" rr otl t6 chvile spadi protiklad mezi produktivni a neproduk-
V piirodi totii 'uneexisiuie i:6'dr.b absolutni
;;;;i. na druh6ho 'pr6ci tivni praci zhruba viedno s tiid,nim protikladem. uDokud ie
i.i.re f, tr6nila iednomu ilov6ku pievalit(Mant)' A tak rntZeme nlirrtcind pracuiici oblwatelstvo tak zaneprizdnino svou nut-
ou,no, t udrZeni sv6 vlastni existence(
rrrrrr praci,ie mu nezblvd 6as k obstar6vAni spolednych zil.e-
prvnim stupn6m nefov-
il"rii.""r., i,e vznik ddlby pr6ce ie
iitosti spoleinosti - iizeni prilce, stitnich a prdvnich ziieLi-
- vpririlego,ra.r6
nosti d6!in6ch lidsk6 spolednosti'
vrswy neproduktivnich pracovnikri se tosti, um6ni, vdda atd., dotud vLdycky muscla blt zvlilitri
Z tiitJa, iei, isouc osvobozena d, skutedn6 pr6ce, obstarixala tyto
vj'robnich prostiedkri. a- t(m
drp"€ tv#i soukromi vlastniciilovdka dlov€kem zhkladnim z:llclitosti; pii demZ nikdy nezapomn6la nakl6dati pracujicfm
se zarovei st6v6 vykoiistov5ni nrnsirm k sv6mu vlastnimu prospEchu st6le vdtii biimd
pansf,vi ve
piouri.af..* k dosa-leni ekonomick6ho i politick6ho
pr5ce a upev- lrrricc<.2) Prvni a neiiednoduiSi piir<rzenou formou t6to d6lby
Ifoi.inotti. Soukrom6 vlastnictvi dovrluie d€lbu
[rl"-l"fr" vfsledky' >. ' ' D€lbou prbce ie zixovei dbrto i ro7-
prircc bylo otroctvi.
llrrzddlenim spoledno,sti na tiidy - dalii stupei ve v.ivoii
pthce, a to neroanLo kvantitativni i kvalitativni
toz-
d6lov6ni 'prdce xgrolctonsk6 nerovnosti - rryvrcholuie d€lba pr6ce, nebod roz-
delovani a ieiich produktri' tedy vlastnictvi ' ' ' Ddlba
rld'ltrjr: spolednost na pracujici masu a na tiidu, kter6 nepra-
prerre a soukrom6 vlastnictvi isou ostato6 totoZn6
viyazy -
lujc. Spoleinost se rczlolila na tiidu soukrom;fch vlastnikri
rr rrr tfidu nemaietnfch. Pfirce a bohatstvi se od sebe odddlily.
i ryk ldf*,orou, panuiici a potlatenoa' bylo nutnim ntisled'kem lirrlr:rtstvi patfi tfid6 soukromfch vlastnikri, tYebaLe neui zv6b-
ailoejiilo neparnibo oj'ooje ofroby' Pokud tibtnnri ..s|oteienskd rrt',nirrr jejich subjektivnich sil a schopnosti a naopak price -
to'
prar" porkttui" poule oinos, ieni Pieoriuie ien o aZco mdlo r,rrlrjcktivni podstata tohoto bohatstvi - ie zhlei:itosti tiidy,
cojenutniPlofiilzno'texistencioiecb'pokutltedyprdcerty' ktcr':i ncm6 LAdn6 bohatstvi. Mezi ob6ma tiidami vzniki ne-
iactaje ttiecben nebo timii oiecben ias oelki oEtiiny ilend spo' Hrrriiitclny protiklad, kterf rypljvi z protichitdnfch hospod6i-
irtorai, potud. se spoleinost ntttni d'ili na tiidy' Vedle tito oelkE Hkyt:lr zriimfi. Tiidni boi, plynouci z tohoto antagonismu, hrozi
oszsobozeni od pii-
ztEtiiny, )iUioZ, ien robotaiici, tooii se tiida' zrrii'ir spoler)nost.
*o pioarprlori prdee, kterd obstariod spoteini ztilelitosti'; iizeni
prtiee, stitni zdleiitosti, soud'cozsstoi' oidu' umdni atd' A tak t) K. M ar x - B. Engels: Spis1,, sr'. 3, str. 45.
qdkon d,Elby prti'ce ie podklad'em rozdileni na t) ts. Engels: Anti Dtibring, str. 154.
t i i d y< (Podnbt K. M.).

I E
 ll一 vΨ vOJ rDEJE ROVNOSTI

S'l'AROVЁ Ktt A STREDOVЁ KЁ PttEDSTAVY ROVNOSTI

(:HARAKTER NOVODOBЁ HO PoZADAVKU ROVNOSTI

I)I`()1,ETARsKtt VYVOZOVANI DOSLEDKウ Z BURZOAZNlH0

1‖ iSI′ A ROVNOSTI

R1lAKCE NA BURZOAZNI IIESLO ROVNOSTI A PROLETAR―

ヽKri VYVOZOVANI DOSLEDKO Z TOHoTo HESI′ A.
RAヽ ()VA TEORIE PRIROZENE NEROVNOSTI LIDl

1)B.助 g′ ι∫つ P′ つο′ ″ο″″ノ… り K.M´ な―B.助 gお ,Vノ ″´″

y fr,∫ ″. 273.
p′ ∫
∫
 ヽ
.l・
AROVEKE A STREDOVЁ KE PREDSTAVY
ROVNOSTI

lrrvni ideie rovnosti se rodi zilrcvei se vznikem spoledensk6

,rcrovnosti, jako reakce na tuto nerovnost a iako ieii kritika.
Mnil privodn6 primitivni formu a vznlkaii nezivisle na sob6
nn rriznych mi,stech tehdeiiiho svdta, nebod jsou neiiastdii pw
tlrrktcm pouh6 mySlenkov6 negace skutedn6ho stavu, pouhym
ncgntivnim otiskem enistuficich pomdrri. Kromd toho v oich
<filvaii ve zidealiz.ovan6 podobd vzpominky na privodni stav,
krly nebylo bohatfch ani chudfch, zem€ dixala lidem v5echno,
r'{) potiebovali, nebylo zel, vlpllvaiicich z nedostatedn€ho
unpokojov6ni lidslrjch potieb atd.
Prvni legendy o tom, Ze se kdysi dlov6ku Lilo l€pe, nachl'
nlmc v 7. stoleti pied ,na5im letopodtem. Nejzn6m€jii z t€chto
lcgcnd je idea t>zlattho v€ku< - Sdastn6ho dEtswi lidstva, kter6
ic spiata a prvni spoledenskou diferenciaci, jeiiZ neistarii lite-
r6rni zpracovbni nachilzime t staroieck6ho myslitele H e -
n i o d a v jeho dr<rbn€m dile >Pr6ce a dni<. Hesioda mriZeme

Jx.rvalovat za prvniho kritika vzilkajici tiidni spolednosti. Ve

nvdm b6snick€m, pesimisticky lad6n6m dile, zachycuje napi.
vznikajiai nerovnost v tomto obrazu:

r... zaboooiil jestidb

fu slaoiku - pestrobifui,
oysoko bo, nad oblaky,
pai,ity popadnuo nesd -
a on ialn|, obnatjrni
kol a kolern drdpy zboden,
lknl - a iernu propooidil
vtameniti slooo jestidb:
ttBhiqne, nai takoztj pooyk?
Mnobem silndjii ti d.rii.

一

Pfiidei, tiebaie isi bYl 7t6oec,
kamkoli. rnni bude tttilo;
zacbce se rni - seieru tE,
zacbce se mi. - PToqastim fi.
Nerozurna, kdo si smYsli
nocniiiim se Protioiti;
ttitizstai utratil Piedern,
banbu m,i a boie k tomu<.\)
I Hesiodos vytvbii legendu prostou negaci existuiicilro'
Z jeho lit'eni >zlat6ho vEku< wpli'va rovnost' neexistence vy-
koiistov6ni a rozkladn6ho vlivu penlz, i kdyi o tom Hesiodos
piimo nepi5e. Legenda md nilboitenskou podobu: ulatf vdk<
J" spojor6n s vl6dou Kronose, novf'v€k - vEk nouze, t6'k6
pr6ce, boje za existence a ritlaku - s vl6dou Dia' PostupnE
iato pochmurn6 charakteristika nablvi fasndiiich rysiu a nlaty
vdk< lse dasto lidi ve smyslu komunistickEm - iako spoledenstvi
majetku. O tzlatlm vEku(< sni lid6 v neirrizn6i5ich variantSch
po celou dobu epochy tiidni spoleinosti. Na konci stiedov€ku
iabwa legenda podo y racionalistickfch piedstav piirozendho
stavu2) Iidswa a racionalisticky ji zpraco,vdvaii i prvni socia-
, H*l.drs: Prdce.a d,tti, Roonost, 1950, stt,51-52'
2) Pod.te teorie pibozenebo staou ie spoleinost pooaioodnd za
umZlj necbanismus, oytooieni g, ofile 'a soublasu ielicb tbnrt -
jako prod.ukt rozumn€ ofile ilooCka. Tezto idd' ie tedy ofsled,
hem xpoleienski smlourtyr - bud togicky piedpoklidani nebo
kd.ysi gkileini uTaoieni; o tott se teorctikooi piiroTenibo staott
rfizni. Doboda soobodnicb a toonicb potilfu iliastniki snlotoy
je pod.minkoa oqniku tprdonibo iddw - poien, kter! se lbruba
kryje s pojmem spoleinosti. Spoleinosti pledchdzi opJt bad lo'
gicky nebo bistoricky piiroxen! stao, o fiErtti se rc*dl, ie ie za-
loien na sile a ntl:sili. Pod.le jinicb nyslitelrt je rclumnim
a spraoedliolm Pouze tento stao, ien $iiroda<, kteros kazi poz'
dilii lidski instituce. Steini tak se xsoboda 4 oldstnictoi zo'
braTuji jednou jako spoleienskd astanooeni, podrubi iako oitnd,
piirozend prdoa iloo\ka. Pronimi blasateli myllenky piiroze-
fl6bo ttat)u a odtud od'oozendbo piitozenibo pnioa isou Mari'
lias Pad*dnsk! a Nikotats Ktsdnsk!. V ti neb iini fotml ii oy'
list6-utopist6 18. stoleti. Jeiich pozddi5i n6sledovnici (Saint-
Sinxrn af.) rakanli vlak iii vpied a prohlaSuji, i,e >zlaty vEk<<
sc nal6z5. v budoucnosti.
Racionalistick€ z.abarveni m6 legenda oviem iii: v diJ,ech
iacly leckjch myslitelt o spoleinosti, v nichl nach6zime tvahy
() tom, ie privodni spolednost byla stavem ide6lni rovnosti a ie
jcn rrist kultury vytvoiil nerovflost lidskfch vztaht. Potleby
dlov6ka byly za tohoto stavu omezeny; neexistoval boi o pied-
mdty, uspokojuiici tyto potieby. Teprve v souvislosti s piecho-
clem na vy5Ii stupei spolednosti dost6vafi se lidsk6 potieby
do nesouladu s obklopujici piirodou, zalinb boi viech proti
v5em, borti se diiv6fli spoledenskf Zivot. Privodni piirozenf
stav ide6lni spoledensk6 rovnosti hledali mnozi stafi ieiti mys-
litel6 u sousednich . arbarskfch kmenri, v nichi pr6vem vidEli
svou minulost. Vznikaly viak ziejm6 i praktick6 n6vrhy na za-
vedeni jak6si podminin6 rovnosti, iak nem to dosv6dduie
Aristotelova uPolitika<. ]de o iak6hosi Falease Chalcedon-
sk6ho. VSechno, co n6m o ieho n6zorech Aristoteles kriticky
sddluje je, L,e 1. p,ozemkov6 vlastnictvi musi blit rov,n6,; te 2.
maji bft i rovn6 moinosti vzdll|ni a vfchovy pro vlechny
a le 3. iemeslnfci musi bft st5tnimi otroky. Zvli.5tl z posledni
mydlenky je ziejm6, irc jde o rovnostAfswf uvniti vlddnouci
ttidy vl6dy otrokiiri. Faleas vychilzel totti, z piesv6ddenf, Ze
nejdrileZit6jli je uspoi6dat maigtkovb ziieLiasti, nebot k vrili
nim povst6vafi vlechny vzpouryl' urovn6oi majetku m6" tedy
tdmto vzpour6m piedeiit. Ve st6tech novE ziizovanlich to neni
obtiin6. HorIi - nikoliv viak nemoZn6, ie to ve stetech iii
existujicich" Faleas si vi rady i v tdchto piipadech - to se vlak
jii naSi dalii problematiky nedotykl-
jadiuji jako soatdst protifeaddlni kritiky nejen oiiobni ojlnan-
nijii ideologood nastupujici burioazie, njbri i prani socialisti-
utopisti, kteii obraeeji jeji kritickl ostii proti san ail,etnu burio-
a2nitnu pokroku. lclea piiroryniho star:u je ooicm spekulaci,
tiebaie spoleiensky 'podmininou. Clouik je prtioi proto ilood-
kem, ie oyiel 4 toboto piiroTeniho staou. Zoiie nemdie bj,t ni-
iim jini,m nei titn, iim bo utinila piirodn. Clooik naopak ne-
mi*e zistat tim, iim bo uiinila piboda, mti-li se sttit ilooikem.
 Aristoteles vytyk| t6mto nAvrhrim piedevlim nedrislednost.
Tvrdi napi., Le m6-li blt pozemkovd vlastnictvi rovn6, musi
byt rovnost i v ostatnim majetku, dobytku, otrocich, penEzich,
niiad| Dile piipomin|, Le kdo naiizuie rovnost maietku,
musi naiidit i rovnost v podtu ddti, iinak sc rovnost poruluie.
Podle Aristotela nestadi mluvit o rovnosti majetku; dtieLitd
ie stanovit jak6 mnoZstvi maletku ic prosptln6. Lepii neZ
urovn6vat maietek je v6st Slcchetn6 povahy k tomu, aby
zlirufle bit nechtdly, 5patn6 pak aby nemohly. Urdit6 vfhody
rovnosti mafetku uzfla.v|, avlak ieji nevfhody isou vdt5i. Po-
chybnosti m5 i o rovnosti vj'chovy; namit6, i:c lidt jsou rizni
a vyi.a'duji i proto rozdi1n6. vj'chovy.
I pies kus6 Aristotelovy zprixy mriZeme zaznamerrat, L,e Fa-
leas Chalcedonskf je prvnim nim znlmfm ))rovnost6iem( vri-
bec a Aristoteles prvnim kritikem rovnost6istvi. Znovu opaku-
ieme, i,e ilo a zAl.eLitost uvniti tifdy otrokdiri.
S legendou t>zlat€m v6ku<r i s prvnimi piedstavami piiroze-
neho stavu spojufe i svou teorii Platon. Yychbzi v ni v racio-
nalistick6m duchu z rozumu a z >>piirody< dl.ovEka. Ziiituje
nejdiive, i:e kai:df dlov6k se rodi odliinf od iin6ho a v dfr-
sledku t6to odliSnosti je schopen vykon6vat iednu urditou
pr6ci. Platon tak biologicky zdivodiuie nutno,st d6lby pr6ce.
Nikdo nemriZe uspokojit viechny sv6 potieby, musi se proto
pii jejich uspokojov6ni obracet k jinfm. Tak se vytv6ii sou-
Liti, zaloLen6 na spoluprdci a vzijemnlich sluib6ch, kter6 m:i
formu st6tu. Zikladem tohoto st6tniho souZiti neni i,ildn€
rovnostAfstvi, nfbd: princip piim6ienosti ye vztahtt k rtznfm
kategoriim obdanri, kterli P,laton nazyvh spravedlnosti ve st6t6
neboli pravou rovnosti. Jestliie neexistuje takov6 piim€ienost,
ptavA rovnost se ruii, nebod >pro nerovn6 se rovn6 st6vi ne-
rovnym<. Tato posledni my5lenka je naprosto spr6vn6; uk6-
Zeme si pozdiji, ie novodoby >hrubf< rovnost6iskf komunis-
mus chybuf e piedevSim v tom, ie si ji neuv6domuje. Celf vtip
v5ak spodiv| ve olUadu prost6. skutednosti, Le tatti mezi
Iidmi existuje piirozenh nerovnost. Platonriv irj,klad je zcela
odli5nf od naleho, kter.j, isme podali v prvni kapitole.
Na jak6 zdkladni kategorie se podle Platona rczpad| >od
piirody< masa obdanri? Jeji rozliSeni prov6di Platon v duchu
5+
i;rkcsi psychologick6 teorie. V lidsk6 duii existuii tii principy:
iitlici - rozum, hybnf - v65ei a i,Sdostivf - smysloqf, chtid.
l{ozrrm ic povol6n k tomu, aby itdil dinnost du5e; v65ei m5
vykonivat piikazy rozumu, pomehat mu v usm6riov6ni
n v ovl6d5nf smyslovfch chtidri. V kaZd6 iednotliv6 duii isou
tyto prvky sjednoceny v odliSn6 proporci: v iedn6 pievlild|
flt?,\m, ve druh6 v65ei, ve tfeti chtid. Prvni typ - filoso{ov6
-
ic piedurien piirodou vld,dnout, druhy - voiilci - vykon6vat
icho piikazy, tfeti - pracuiici - poslouchat a pracovat. Struk-
trrra spolednosti ie analogickh struktule duie. Rozddleni spo-
lcdnosti na vlidnouci a ovl6dan6 je v tomto poieti d6no sa-
rnotnou piirodou.
Platon doprovAzi sve nivrhy na novot', organizaci spoled-
rursti ostrou kritikou tehdejlich ieckfch pomdrri. piedeviim
kritizuje hromadEni bohatstvi; majetkovd diferenciace zflame-
nh rozpad fednotn6 spoleinosti, existence bohatfch a chudfch
rozklildd spoledensk6 styky a rodi uvniti spolednosti antago-
nismus. St6t by mil stanovit horni hranici bohatswi. platon
v$ak nekritizuie soukrom6 vlastnictvi vribec - rozdil od cel6
iady utopistt, kteii pozdEii z ieho kritiky vychlzeli (T. Moo-
rus, Campanella atd.) -, nybd, jen zneuiiv6ni vlastnictvi.
V i6dn6m piipadd nejde o kritiku z hlediska ndiak6ho rovno-
st6istvi. Nerovnost - v jeho pofeti jakAsi piimEienost - je
hlavnim principem na kter",i buduje svrii st6t. Zikladnim ne-
dostatkem demokracie, kterou nen6vidi stejnd iako moc bo-
hatstvi, je rovnost nerovnfch. Tentr argument opakoval po
Platonovi nejeden burLoazni ideolog monopolniho obdobi ka-
pitalismu - s tim rozdilem, ie nepocidoval pohorieni nad moci
bohatstvi.
Bdhem prwnich tii staleti naieho letopodtu byla mezi kies-
dany t6m6i vieobecnE rozliiena vira v piichod tisicilet6 iile
boZi (chiliasmus), v nii bude vlddnout JeZiI Kristus, iehoL na-
vrat na zem se oiekfval v brzk6. dobd. Tato uiiie boii< rypa-
dala vlak v piedstav6ch staqich kiesdant velmi pozemsky.
V podstatd 51o o obmdnu ideje >zlatbho vEku<, v ndmZ bude
vlddnout vleobecnd a iplni rovnost, svoboda a blahobyt, ne-
bod k lidem, zbavenlm prvotniho hiichu bude piiroda op6t
Itddr6, nebude jii nutno doblforat chl6b v potu tv6ie. >RiIe
boZi<r m6la bjt
nest6tni organizaci, protole stitni a vfibec
sv€tsk6 moc poch6zi z principu zla. Tento ni.aor. ovlilAal kies-
tansk6 udeni dlouho do stiedov6ku a mimoi6dn6 se proievo
val v rolnickfch povst6nich a nepokoiich.
Chiliastick6 vka ie iidovsk6ho ptvodu. Stali Zidovlti pro'
roci, zvl6Std Amos a lzaibi;, podrobili vzfikaiki tiidni spolei-
nost a ieli nelvary ie5td ostieili kritice neZ Hesio'dos. Spolu
s ni vznik6 i myllenka uii5e boii<r. Zivreil Jana (Apokalypsa)
ii obnovuie a oiivuie tim, te ii vn65i mezi klesdany. Vira se
rychle roz5ilila nrl1itl proto, ie, soutasn€ dochdzi ke krut6mu
pro,n6,sledovini kiesdanri. Yhdyt pr6v6 v t6to vysn6n6 iiii se
m€li dodkat odmdny a zadostiudin€ni za viechno sv6 utrpeni
a stridilil. Jeiimi vyznavaii nebyl ien prostf lid, ni'bri i n€-
kteii cirkevni otcov6, lako napi. lyonski' biskup Ireneus. Cir-
kevni otcov6 byli v&bec dasto nositeli utopicko-soci6lnich myi-
lenek, ide6lu mafetkov6ho spoledenswi a rovnosti. Ostr6 r4i-
roky proti soukrom6mu vlastnicwi mriZeme naiit u Justina,
Tertulid,na i Jana Zlatodstbho; Ambtoi iei dokonce odmit6
z hlediska piirozen6ho priva a mluvi o ndm iako o uzurpaci.
Cyrit z Alexandrie wrdf : rPifroda ani btth neznaiii:,ildnfch roz-
dihi, mezi lidmi vznikaii iedind v drisledku hrabivosti<r.
Engels ovlem zdtraziuje,Ze stopy po spoledenstvi majetku,
kter6 se vyskytuii v poi6tcich kiesfansrvi lze spi5e o'dvodit ze
soudrZnosti prondsledovanfch nd, ze skutedn6 piedstavy rov-
nosti. lKlesf affiwl zr,alo jen jednu rovnost v5ech lidi, rovnost
stejn6 dddiin6 hiiBnosti, kter6 ripln6 odpovidala ieho charak-
teru n6boZenstvi otrokri a utla6ovanfch. Vedle toho znalo na-
nejwfl rovnost vyvolencri, ieZ viak byla dfuazhovina ion
docelanapoi6tku.<r) Vkiesfanstvi ide tedy o abstraktni a ne-
gationi roonost oiecb lidi. pied bobern iako biiinikuz) Se sku-
, B. E"g"ls: Anti-Dil.bring, str.89, Podtrbl B. Engels.
2)
leden lrancouTsk! itik Volneldz; z 19. stoleti, kndz lean
Jacques Piltot, kterj se ozdal kniisttti, stal se boioonlm komu'
nistou, norsobabeufistot-r a Temiel jako komunard, takto delino'
rsal o roce 1840 katoticismas: ttsttatob.rtideini potorryni noci
itooika nad. ilooikem tim, ie rc popie rooilost na Temi 7a jeii
ilpln! triunzf na soiti iisti pontyslnim<. (Cit. podle luiby R.
Garaudybo : Cirkets, kornunismus a kieslani, Praba 1951, stt. 29).
tcinou spoleEenskou, piedevlim tiidni nerovnosti se'neien ne-
vypoi6dalo, nybrl, ji naopak podlehlo v tom smyslu, Le i jeho
tato nerovnost pronikla a rostla s tim, iak se st6valo mocnEj-
Iim. uCim mocndi5im se v6ak st6valo kiesfanstvi, tim bezmoc-
ndiiim se bylo vridi sociSlnim probl6mrim sv6 doby, ze kter6ho
kdysi derpalo svou silu. Nejen Ze se nyni ukdzalo neschopnfm
skoncovat s jiZ existuiicimi tiidnimi razdily, nfbrZ svou vzrri-
staiici rnoci a bohatstvim vytv6ielo nowf tiidni piedpoklad:
v cirkvi se rytvoiila pan$ici tiida, drucbooenstoo, kter6mu
byla podrobena masa, tj. laici.<l) >Sazenidka kiesdansk6 rov-
nosti< tim vzala za sv6. Kiesfanstvi se st6v6 stitni cirkvi - ie
post6tndno diive neZ ovl6dne stdt. Zdirazhov6ni soci6lnich
ideji nov6ho kiesdanstvi se zde ,nehodf, cirkev m6 od t6 doby
docela iin6 starosti. Na poiad dne se dosthvaji nekonedn6
a prdzdn€ spory o cirkevni dogmata. Davy umlkly, slovo m€li
teologov6, pravi M. Beer ve svfch >VSeobecnfch dEjin6ch so-
cialismu a soci6lnich boiri.(')
Nikteii soci6lni ideie kiesdanstvi oLivaji ve stiedov6kfch
1) Karel Kautsky: Predcbodcooia tnod,erndbo socialismu, Brati-
slaz;a 1958, stt. 43. Podtrbl Kautsky.
2) Vitii nebo menii proditdt:d kieslansttsi i pozdiii.
lminy
Be7 pocbopeni tito
skuteinosti blcbom si ani neumili oysoitlit
jebo piizptisobiz;ost k roqdilnjm spoleiensklm formdn. Vjstii-
ni k tomu iikri F. Mebring, >. . . S kaidi,m pieorutem spfisobu
ojroby mdni se pomaleli ii rycbleji d.ucbooni obsah kieslan-
skdbo ndboienstoi. To koneini bije do oii i lepiin mCifdckjm
bistorikirn; tak Tdilraqiuje Gustao Freytag, ie kieslanskd rsfua
proila jii o proim stoleti soibo trodni oelk!,mi qminami. Usta-
z:iind podlibala timto qmindm, oidy podle qrndn ekonomickiho
oiooje. Cbceme-li stanozsit d.ucbooni obsab kieslanstz:i, kterj 7i-
sttiod ae zsiecb promdndcb iasfi tj,i, pak ntrirne o rukou nanej-
z:jie nikolik abstraktnicb suebopdrnjcb formali, a ani ty snad
ne; zs nejpiiqnioijiim piipatlE nikolik fornul,i, kterb nepobnou
ani peiiikem, natoi potot?l sadtem. Jako x.titooi ruiboienstzti
sztEtood iiie muselo kieslansnsi oyoinout neobyiejnoa scbopnost
piiapisobit se nejroxliinEjiim ekonornickjm ponifim a jejicb
ideologicklm potiebtim . . n (F. Mebring: K dijin,im filosofie,
Prul:a 1959, str. 284).
 kl65terech. PozdEii i tam zanikaii. Idea kiesdansk6 rovnosri - levn6 cirkve, odpor prod nekterim dogmatrim
tiebaLe abstraktni - sehr6la vlak velikou rilohu v bofi proti z:ikonrim - vice m6n6 biZelo ien o opozici proti
feudalismu. Jeiim reilnlm obsahem v poieti vdtiiny vfznam- fcrrclalit6. >>Zcela iiny tbz m61o kaciistvi, kter6 bylo
nEjiich reform6torri a vridcri nevolnickfch bouii bylo rozddleni vymzcm selskj.ch a plebeiskfch potieb a bylo skoro
ptdy. (Tento poLadavek nabyvir ovlem zietelndjSi padoby attt ,i,uic,n,r s povst6nim' Sdilelo sice vlechny poZadavky
v piodveder burinaznich revoluci). V bibli nachizeii neiednu 'rrrrnktlxr kaciistvi, pokud 51o o kn6ze, papeZstvi a nasto-
my5lenku na podporu a ospravedln€ni svj,ch snah. Nebyli lrlvotniho kiestansk6ho cirkevniho ziizeni, 51o
viak z6ro-
prvni, kteii se k ni obraceli. Kautsky ve sv6m >Vzniku kfes- rr,'1,r,rr,irni diie. Zildalo zavadeli rovnosti prvnich k[es-
dansfvi< poznamen|v|, Le .aL do doby panov6,ni kapitalistic- rrr.'zi tlcny obce a uznilni rovnosti lako normy tak6 pro
k6ho zprisobu vfroby neexistovala Lhdni tiida, Lildnh strana, svdt. Vyvozovalo z,rovnosti ditek boiich' tak6 ob-
kter6 by nenalez,la,v bibli svuj pravzar a sv6 argumenry.l) rovnorst a i6stedn6 iiZ rovnost maietku' Ztovnoptiv-
O bibli a privodni kiesfanswi se ve sv6m odporu proti feu- r\rlcchty sc sedl6ky, patriciifr a privilegovan;ich m€5fant
d6lnim pom€rrim 2 y potad.avcich rovnosti opirh i pledchridcc rcici, zrulcni roboty, pozemkovfch d6vek, poplatkri, pri-
pozd€jiiho proletari6tu - stiedov6k6 chudina, plebeici. Engels 1 lcsp“ n● kFiklⅣこ ;る
たh mttetkO■ Ch■OZ“lt,to bメ y
je lidi jako tehdy iedinou tiidu, kter6 st6la fplnd stranou teh- vky, kter6 r.azili s vdtSi nebo menii rozhodnosti a prosa-
Toto sel-
dei5i oficirilni spolednosti. Byli rnimo feud6lni i mimo rnEidan- lako nutn6 zdv\ry z u1eni prvnich kiesfanri'
skf svazek. Nem6li afsady ani majetek. Byli v kaidtm ohledu isk6 kaclistvi za rczkvltu feudalismu, 'floPI' u albi-
Ⅷ nemajetni a bez price. Za podminek, v nichi iili, nepiiSli ani ielt€ sowa odli5iteln6 od m€5fansk6ho, vyvili se
ve
piimo do styku se soudasn;imi institucemi, kter6 je ripln6 igno- . rr v XV. stoleti v ostie odliSenf stranickf nbzor a vystu-
rovaly. uByli Zivoucim pliznakem rczpadu feud6lni a cechovni tu obydein€ zcela samoslatn6 vedle mdddanskcho kacffstvi'
mdldansk6 spolednosti a zdrovei prvnimi piedchtdci moderni John nait, kazatel povst6ni Watta Tylera
v Anglii, vedle
m65f6ck6 spolednosti<. Svui odpor proti ,nesnesitelnfm po- irkdho hnuti, t6borit6 vedle kaliSnikfi v Cech6ch' U t6bo-
mErrim projevovali v kaciistvi, kter6 se v6tiinou rczviielo sc uZ dokonce obievuie pod teokratickfm n6t6rem republi-
v ozbrojen! boi. Kaciistvi bylo bdinfm zievem i u mEidanfi. rkr'r tcndence, kterou ke konci XV. a na pod6tku XVI' sto-
Obsahem tohoto ofici6lniho kaciistvi bylo: ritoky proti kn6- rlrtlc rozvinuli z6stupci plebefcri v N6mecku<'1)
'l'(rnto plebeiskfm z6stupcem onoho obdobi nEmeck6 selsk6
, O blbll t, oe soirn bldsdni rotsnosti opirti i. Jan Hus. Jasni: rlky lryl piedeviim
-Zedal Tomii Mtinzer. Jeho program byl velmi
to t:j,plj,od q liieni Zdefika Nejedldbo: rNeni to7d.ilil mezi liil. i. okamL,it6, ziizeni kr6lovstvi hi;iho, piodpo-
mi, iikd Jan Has oehni srnile o dobd, kdy jeitJ ztiecbno 1to tisicilet6 ii5e na zemi le\rtatem cirkve k ieiimu privod-
stiedooikin ni4oru byla fuistojnost, urozcnost, bobatost, uit- stavu a odstran6ni vSech institu ci, kter.6 odporovaly teto
nost, a nic prosti lidstoi. Has oiak i tim se nedal jii Xtntisri, prvo ni kiesdansk6, ve skutefnosti vlak velmi nov6 cirkvi'
i o tom jii mysli jinak, noooztice. V modlitbi pr! iikdme ,Oti,. lovstvim boLim netozr'rrnEi totii Mtinzer nic iin6ho neZ spo-
ndi', ,aby oiicbni lid.i, cisaiooi, papeiooi, futilooi i kniiatan,,-
stav, v nEmL by iii, ttebylo tiidnich rczdil:iu, soukro-
stydili se ry nejcbadii a nejxaorienEjii, protoie jsou jejiclt
bratii, jin ror.tni o milosti i o piiroqeni. Neb oiicbni z tiz
xemi, tjni obytejem od Ad.ama poili jsme, oiicbni tjmi, pt, , B, E g"lt' Ndmecfui setsk'd pdlha, Praha 1950, sn' 38' Po'
oitiim i tjmi nebesklrn sprartenim ihti jsme'.< (Velkd osolr- drobnijii oiklad. ideotogi.e kacilil a sekttiiil d aiktaricb ieiicb
nosti, Pruba 1953, str. 30). Hus docbtiTi i k poiadaoku rcor,, roonosttiiskitcb rysfi ztiT rs prici M' Macbortcortd a M' Ma-
cbooce: utopie sekt,lii a blouznioci' Praba 1960, zr:lditE dil
l'
stir.t piistupu ke o4dildni.
鴎＝﹂＝＝＝■ロ
m6ho vlastnictyi. a st6tni moci, nezivisl| na ilenech spoled-
nosti a iim cizi. Viechna tehdejii moc, pokud by se byla ne-
ー︲＝ ■
chtdla podrobit a plipojit k revoluci, mdla bft svriena, viechny
prdce a statky m6ly bjt spoleind a mdla se zavEst naprostri
rovnost. MEI bft z.aloLen svaz, kterj/ by tento program pro-
vedl nejen v cel6m N€mecku, nfbri, v cel6m kiesdanstvu. Kni
iata a p6ni rndli byt vynrhri, aby se piipolili; pokud by tak
neudinili, m€l ie svaz pii pwni piileLitosti se zbl,anlmi v rukou
svrhnout nebo zabit.t) V Mtinsteru, kde se chudina na das
(v roce 7534) znocnila vl6dy m€sta, byl hlavni p&,ad,avek
tohoto programu - rovn6 rczd.lleni maietku - i6stednd usku-
ted,n6n. Tento vcelku oiedindlf pokus byl vSak zmaien a vl6da
chudiny krvav€ potladena.
PolaAavek rovnosti zde byl - podobnd jako i v finfch revo-
luinich hnutich plebeislcjch mas - iivelnou reakci na kiiklav6
soci6lni nerovnosti, na kontrast mezi boh6ii a chudinou, p6ny
a nevolniky, piesycenfmi a h,ladovEiicimi. V t6to podobd byl
vyrazem revolu&riho instinktu tEchto mas Da v tom a jedind
v tom se mu dost6v6, opr6vn6ni<r.
Z postaveni plebejskfch mas lze vyvodit r. .. proi se ple-
bejskri frakce jiZ tehdy nespokojoval,a jen bojem proti feuda-
lismu a proti privilegovan€mu m€Sdanstvu, proi musela ales-
pofi ve fant*ii, piedb6h,nout dokonce i sowa se rodici modemi
m€5f6ckou spoleinost, prd musela tato ripln€ nemajet-
nd f.rckce pochybovat o institucich, ndzorcch a piedstav6ch,
kter6 isou spoleind vSem ,spoledenshim form6m, spoiivajicim
na tiidnich protikladech. Na chiliasiick6 blouzndni ran6ho
kiesfanswi se tu dalo pohodln6 navazo,\rat. Av5ak takov€
piedblh6ni nejen piitomnosti, nibri i budoucnosti mohlo bft
zilrovei jen n6siln6 a fantastick6 a pii prvnim praktick6m po-
kusu muselo znovu z.apadnout zpdt do vymezenfch hranic,
kter6 tehdeiSi pom€ry iedind piipouitEly. Utok proti soukro-
m6mu vlastnicwi, poladavek majetkov6ho spoleienstvi se mu-
sel rozplynout v hrub6 organaaci dobroiinnosti; mlhavi kfes-
dansk6 rovnost mohla vyfstit nanejvfi v mEit6ckou ))roynost
piod zdkonem(; odstra,ndni veiker6 vrchnosti se nakonec pro-
t) B. Engels: N|meckd selskd odlka, Praba 195a, sb. 48.
tutiltrril v turstoleni republik6nskfch v16d volenlich lidem. Anti-
r l;rnr r konrunisrnu ve fantasii stala se ve skuteinosti antici-
I
pdr trrxlt'rtrich m6St6ckfch pomErri<.l)
VA,', lur:r rcvoludni hnuti plebejskfch mas stiedoviku byla
Irlrrrlerrrrtnctrina tr,agickj'm osudem neien ve svfch praktic-
lr
!,ir lrrrliuscch o plemdnu svlta, nybri: i ve svych ideologickfch
grrrrilvt'clt. Vcdle tdchto revoludnich vzpour ieit6 nehotov6
f llrly vzrrikaly rz 16. a 17. stoleti iim odpovidaiici teotetick('
It'ojcvy v podob6 utopickj,ch lideni ide6lnich spoleiensklich
lxrnrd'r'i'r. Nclznam6iiimi utopisty t6 doby isou T' Moorus
n ( lrrrnlrarrclla. f-J Moora nachizime iiL, poLada.rek rovnosti na
rAklnrli: spolcdenstvi maietku, piedevSim vfrobnich pro-
rllnlkii. Ncidc rzlak zdaleka o dfrsledn6 odstrandni spoleden-
rhd' ttcrovnosti. 1\{s6sus ponech6v6 zcela neoiekAvand ve sv6
trlrrgrii instituci otroctvi, zachovilh uriiti privilegia pro vddce
nltl. Oampanella je drislodn6iSi - iini vlechny stefn6 chudfmi
I rtcini bohatfrni: nikdo nem6 Z6dn6 vlastnictvi. Na oba tyto
utol)i$ty navazoii pozd€lIi socialistick6 i rovnost6isk6 udeni
lll. rr 19. stoletf.
()IIARAK TER NOVODOBEHO POZADAVKU
2 ,.
ROVNOSTI
Vc fcud6lnich pomdrech se z6rovefi vyviiela tiida, kterd
hyln povol6na k tomu, aby se ve sv6m dal5im vivoli stala
nonitclcm novodobEho pcrZadavku rovnosti. Touto tiidou byla
lrli'rl,oazie.
V dcm tkvi novodobost jeiiho poZadavku rovnosti? rPied-
rtnvir, ic vlichni lid6 iako 1id6 maii nEco spoledn6ho a Ze isou
ri ti'i rovni, pokud toto spoledn6 sah6, je ov6em prastatl.
Avlrrk novodobli poZadavek rovnosti je zcela odliinf ; spodiv6
rlriie: v tom, L.e se ze spolein6 vlastnosti lidstvi, z t6 rovnosti
lirll itko lidi, odwozufe n6rok na steinou politickou, respektive
ror:irilni platnost viech lidi nebo aspoi vlech obdant iodnoho
t;. E"c.ltt Nimechri setskd odtka, Praba 1950, str. 39-40'
st6tu nebo vlech ilenri jedn6 spoleinosti. NeZ byl z on6 pr1-
vodni piedstavy relativni rovnosti vyvozen zbvdt o rovnopr6v-
nosti ve stht€ a spoled.nosti, neZ se mohl tento z6vdr proieviti
dokonce jako n€co piirozen6ho, samoziefm6ho, musela uply-
nouti a uplynula tisicileti<<.1)
Kiesd.anskf sv6tovy nizor, piizprisobenf feudalismu, nc-
mohl jii: vyhovovat t6to nov6 tiidd - bvLoazii a jeiim vfrob-
nim a smdnnym podmink6m. Piesto vlak trvalo nEkolik sto-
leti neL se vymanila z polt vlemocn6 teologie. V5echny
ostatnf formy ideologie byly sniieny na sluiby, na pododd6-
leni teologie. Stiedov6k tak nutil viechna spoledensk6 a poli-
tick6 hnuti, aby piiiimala teologickou formu. K rozpout6ni
bouie nebo povst6ni bylo nutno plebeiskfm mas6m, Zivenfch
vyhradnE n6boZenstvim, piedv6st jeiich vlastni zdimy v nb-
boZensk6m rou5e. Viechna reformadni hnuti a s nimi spoiend
boje veden6 od 13. do 17. stoleti pod ndboienskou firmou
nejsou ve sv6 podstatd nidim jinfm neZ opakovanfmi pokusy
rn65danstva, podporovan6ho mdstskou chudinou a selskfmi
bouiemi, piizprisobit stary, teologickf svdtov'.i nizor zmEr,E-
nlfm ekonomickfm a iivotnim podmink6m nov€ tiidy. Viechny
pokusy viak skondily nerisp65n6. V anglick6 revoluci 17. sto-
leti se naposled bojuje pod n6boicnskym praporem. V pli5tim
stoleti rystupuje ve Francii bcz vlcch piikras novy sv6tovy-
1) B. Engels: Anti-Dilbring, sr. 89. O ekonomicklcb pied.po-
kladeeb nooodobdbo besla roztnosti pile Engels s Kautskym:
ttSmina Xboii ae spoleienskim niiitku z:yr:oltioti pii soim
plnim ro7ooji Ttnateni ozdjemni stnlursni poniry, blaoni zdlo-
bami a iloiry, a tim oyiaduje tsicobecni platnd praoidla, kterri
mobou bjt ddz:dna jen spoletensklm holektioetn, oyiaduje stdt-
ni ustanorseni prizsni normy. A tak se nyslilo, ie tyto prdoni
normy neoTnikaji q ekonorniclzjcb piiiitt, ale formdlni zdkono-
di.rnou iinnosti stritu. A protoie konhurance, qikladni lorma
zsztabi soobodnjcb olrobcfi zboii, ie nefutttii oyroztnatsalelkou,
stald se roonost pied, ztikou.ern blar;nim bojoz;jm beslem bwioa-
zie<. (8. Engels-K. Kautsky: Prdonickj socialismts. Otiitino:
Ioan Sttitdk: Zakladateli marxistnu o prtooda kieslanstoi, Ptaba
1956, str. 5i). Podrobnj rczbot spoleiensko-ekonomicklcb pi,:d-
podadrt noood,obibo hesla rconosti oiz oe 3. kapitole tito prdce.
■
n;izor, r>kterf se m€l st6t klasickfm svdtovfm n6zorem bur-
prionickj soitooj ntizor< (Engels). V pr6vnick6 a po_
i.t>rtzie,
litick6 formd vyiadiuje burLoazie viechny sv6 tiidni poZadavky
rr potieby, mezi nimi i poZadavek rovnosti.
trdea rovnosti byla pied Velkou francouzskou revoluci nei-
popul6rn€j5i a neiroziiien|jli ze vlech ideji, kter6 hlSsali kri-
tikov6 starych spoledenskych pomErri. Ve jm6nu rovnosti po-
iadovali rolnici rozddleni p&dy, ve jm6nu rovnosti piedevlim
51y viechny rrrstvl tietiho stavu do revoluce. Rovnost byla
prohla5ov6na za piirozenl, privo dlov6ka.
Prvnim myslitelem, kterj, jasnd formuloval novodobf, tj.
bur.inazni poLadavek rovnosti, avlak je5t6 v obecn6 lidsk6 po-
dob6, byl J. J. Rowsseau.
Tento vynikajici revoludni myslitel 18. stoleti shrnul z6-
kladni otdzky rovnosti ve sv6m znimtm dile >O ptivodu ne-
rovnosti mezi lidmi<, kter6 Engels nazyal >mistrovskym dilem
dialektiky<.1) Vfchodiskem jeho spoledensk6 teorie je piiro-
zent stay, y... stovl ktery iii: neexistuie, kterf snad ani ne-
byl, kterf pravddpodobn6 nikdy ncflastane, o nimZ viak mu-
sime mit nezbytn| piesnf poicm, abychom sprdvnE posoudili
svrij nyndjii stav<.2) Vidime, L,e pro Rousseaua neni drileZite,
zda piirozenyi stav skutednd e:ristoval: potiebuje jej iako vi-
chodisko, iako ziklad, o kteqi se opir6 pii kritice obdansk6
spolednosti.
Lid6 jsou si od piirody rovni. Rousseau hovoli o rrrovnosti,
kterou piiroda poloZila mezi lidi a nerovnosti, kterou oni vy-
tvoiili<<. Na jin6m mist6 se zd6, i,e tuto myllenku popird:
>>Rozeznhvdm u lidstva dva druhy nerovnosti: jednu nazlvilm
piirozenou nebo t€lesnoq protoL,e je vytvoiena piirodou a spo_
iivit v rozdilnosti vdku, zdravi,
tdlesnlich sil a vlastnosti ducha
i du5e. Druhou mriieme naz.vat nerovnosti mravni nebo poli-
tickou, protoi.e zdvisi na iak6si imluvl a ie podloiena nebo
, VNrt" 14 oceiuje i napi. plecbanoo: tpojedndni o pioodu
neroonosti mexi lid.mi je skoillm pokusem aplikooat d,iatektiku
na anal!4u piitin bistoricktbo ajooje lidsrod(. (Sotininiia. tont
\VIII, Moskoa-Leningrad 1925, str. 29.
2) O pioodu neroonosti
nexi ticltni, praba 1949, str. 22.
 rrlcsp<rfi schv6lcna souhlasem lidi. Tato se skl6d6 z rinnloh
vysad, z nichiz ndkteii tdLi ,na fjmu druhfch tim, Ze jsou bo-
lratli, uctivandiSi, mocndjii nei, o,ni, ncbo dokonce ie nuti k po-
sluinosti.<1) Jak ch6pe Rou,sseau piirozenou nerovnost, vypljw6
z dtrlii myilenky; nerovnost ve vlastnim smyslu ie mu spole-
icnskou nerovnosti. >Kdyi. isem dokAzal, Ze nerovnost je sotva
znalteln| ve stavu piirodnim a jeji vliv neni t6mdI i,Adny,
zbyvi mi ukbzat ieji ptvod a pokrok v postupn6m vfvoji lid-
sk6ho ducha<.2)
Zb,kladnimi principy lidsk6 dule jsou p6de o svij blahobyt
a o sv6 zacltovfni. Z tlchto principri vznikaji vSechna pravidla
piirozen6ho prdva. Spoledensk6ho instinktu dlovdk nem6, ie
osam6l:i.3) Prida, kterou ponech6v6 v jeii piirozen6 plodnosti
1) O pilztodu neroonosti mezi lidni, Praba 1949, str. 27.
2) Tamtii, str. 58.
) rJednotlioj a osamilj looec a rybdi, jimii zaiinaji Snitb
3
a Ricardo, patii k olmyslnm XVIII. stoleti, jirui cbybi lantaTie.
to kteri naprosto ner:yjadiaji, jak se domni-
robinsondd.y,
Jsou
z:ajl kultumi bistorikooi, pouxe reakci na piiliinou zjetmilost
a ndarat ke ipatni pocbopenimu iirsotu o piirodi. Prdzti tak
Rousseaio confiat social (spoleienski smloutsa), kter! smlouztou
ztlttotiii oxtab a spojeni meii sfijekty, od piirody neqlioisljmi,
nespoiiad na takooem naturalisrnt. To je qddni a jen esteticki
zdrini mallcb a oelkjcb robinsontid. Je to spiie anticipace ,bn-
ioagni. spoleinosti', kterli se piipra<:ooala od XVI. stoleti a
z; XVIII. stoleti *ddlala obrozsski kroky na cesti ke soi qra-
losti. V tito spoleinosti saobodni konkurence se jednotlioec
jeoi oproitin od. pihoxenjcb ssazkrt atd., kteri z nibo o dii'
z:djiicb dijin!cb epochdcb d.ilaji piisluienstai urtiribo, omeze-
ndbo lid.skibo konglornerdtu. Prorokfitn XVlll. stolcti, na jeiicbi
tar?trenoil ieitd ilplni stoji' Srnitb a Ricardo, se jeoi toto indioi-
d.uum XVIII. stoleti - tento produkt jednak rozkladu feaddl-
nicb spoleienskjcb forern, jednak ojrobnicb sil, jei se od XVI.
stoleti 1nottu roToijely - Jako idedl, jeboi existence patii
minalosti. Ne jako oisledek diiin, nibri iako ieii. olcbozi
bod, Protoie podle jejicb Piedsta.4) o lidski pooa6e indioidu*m
odpoz:idajici. piirodi se jim nejeoi jako histoilcky ztTnikli, nlbri
jako piirodor dand<. (R. Marx: Ke kritice politicki ekonomie'
Praha 195i, str. 155. Podtrbl Marx).
Ⅶ＝ 雌
44
poskytuie vlem Zivotichrim na ka*d€m kroku sv6 bohatstvi
- a rlkryty. Mezi nimi jsou roztrouieni 1id6, kteii napodobuji
iciich dinnost. Kaifi! druh m6 svrij pud, aviak dlovEk i,Adnf,
kterf by s nim byl vj,hradnd spoien, a proto mer tu vihodu,
i.eje m:i,L,e ziskat vlechny Zivi se rozmanitou potravou a na-
ch|zi ji snadn€fi. Potleby isou velmi omezen6. D6ti se rodi se
skvdlou t6lesnou soustavou srlich otcri a zesil$i ii dal5im cvi-
denim. Rodina, spoleinost, vlastnictvi neexistuf i. Piirozenf
stav ie velmi stabilni, avlak dlov6k m6 jednu schopnost, ktere
ie piiiinou viech ieho utrpeni, vyvidi ho z piirozendho stavu
a dll6 tyranem nad sebou i nad piirodou - ie to >schopnost
zdokonalovat se, kter6 za vhodnj'ch okolnosti rcnriji postupnE
viechny schopnosti dal5i a sidli stelnd v cel6m druhu jako
,ednot.l1vcr.(')
Popudem k rozvoii byly pxiL,e v uspoko,iov6ni potieb, kterd
se roz5ifovaly v souvislosti s rozmnoiovdnim lidstva. Nuti dio-
vdka hledat nov6 prostiedky k dobjvini oblivy. Jedni se st6-
vaii rybilii, druzi lovci. Vfznamnou rilohu hr6l obiev ohn6.
Spolednf z|jem, vzniklf v souvislosti s novlimi potfebami,
nutil osamocen6ho divocha poiitat s pomoci jemu rovnfch.
Zaialo sdruZovini, zprvu do volnfch nepevnfch skupin. Po-
stupnd lidl dochizeli k iak€si hrub6 piedstavd vziiemnych zi-
vazk:& a prospdchu. Trval| osidlov6ni nese sebou trvalef ii ro-
dinu a prvni niznaky vlastnictvi. Vlastnictvi se stalo
zhkladem obdansk6 spolednosti a zaroveh hlavni piidinou ne-
rovnosti: Donen dlov6k, kterf si obsadil iistj' kus pozemku
a prohlSsil: ,Tohle je m6'! a naSel dosti prostoduchfch lidi,
kteii mr-r uvEiili, byl skutednfril zakladatelem obdansk6 spo-
leinosti.
Kolika zlodinri, vilek, waLd, bdd a hrtz bylo by lidstvo
uietieno, kdyby byl ndkdo r.ytrhl krily, zasypal ptikopy ,a za-
volal na sv6 druhy: chraite se poslouchat tohoto podv.odnika;
iste zttaceoi, jestlii.e zapomenete, Ze ovoce patii vlem a ze{ni
i.6dn6mu.<2)
'> X. U** Xe kritice politicki ekonomie, Praba 195i, str.
38-39.
2) Tamtdi, str. 89.
Etrr
-;
 Vlastnick6 pr6vo vyvolalo konkurenci, protikladnost z6imri,
snahu obohacovat se na ikor druhfch. Vznikly maietkov6 roz-
dily, bohati a chudi a st6la vdlka mezi nimi. To byl Rousseaua
prvni stupei nerovnosti v ddjindch lidswa.
V t6to permanentni vilce, v niZ urisiko iivota bylo spo-
1edn6, ale iziko majetku individuilni<, dollo uneuctdn6 a zotr-
fal6 lidsk6 pokoleni, kter6 se nemohlo vice vr6tit zp,&,, ar,i
vzd6t se neidastnfch nabytfch ziskfi, kter6 pracovalo ien ke
sv6 hanb6 zneuLivinim iestufch ,schopnosti, na pr6h sv6
zkizy.<l) Za tbto situace navrhli ,bohati chudj'm, aby spolein€
vytvoiili svrchovano,u ,neboli st6tni moc, kter6 by vl6dla podle
moudrfch zdkoni, ochraiovala a b#.nila vSechny dleny spolei-
nosti, potladovala spoledn6 nepl.6tel6 a ,tdrhovala bohat6
i chud6 ve vEdn6 shod6. Tato dohoda (spoleiensk6 smlouva)
piinesla nov6 piek6Zky chudfm a novou silu bohatfm, zniiila
nen6vratnE piirazenou svobodu, zaiistila naviAy vlastnick6
prhvo a nerovnost, z r,Eho vyp$vaiici, z obntntho uchva-
titelswi udinila neodvolateln€, prdvo a pro zisk ndkolika cti-
Z6dostiqich podrobila od t6 doby cel6 lidstvo pr6ci, sluZets
nosti a bid6. Diivdiii protiklad mezi bohatfmi a chudfmi byl
doplnEn protikladem mezi vl6dnoucimi a ovl6danjmi. St6tni
rnoc, sama produkt spoledensk6 nerovnosti, vede k dalSimu
prohloubeni t6to nerovnosti, k jeilmu druh6mu stupni.
Konednd tietim a poslednim stupnEm nerovnosti ie piechod
zikonnl moci ke zvrili, k tyranov6 despotick6 moci. uTo ie
cil netovnosti a posledni bod, kterf uzavir.6 kruh a dotjki se
zadiltku: tady se viichni jednotlivci znovu st6vail rovnfmi,
protoL,e nic neznamenaji a prctoie poddani nemaji jiny zhkon
neZ p6novu vtli a pin jin6, pravidlo neZ sv6 v65n€, znaloet
dobra a zitHada spravedlnosti znovu mizi: tu se vSe vraci'
k jedin6mu pr6vu silnEj6iho a tim k nov6mu piirodnimu stavu,
kteqi se li5i od onoho, s nfmZ jsme zapctali ien tim, L,e tento
byl piirodnim stavem ve sv6 distot6, kde{to ten posledni ie
plodem krajni korupce.n2) Nerovnost, vyhrocena do krainosti,
se zvraci ve svrij opak a st6v6 se piidinou rovnosti. Pfed
1)K.』 イ´/xf K′た′ブ
′ブ
ιιpο ″ 浸ι′
たο″ο
″フル,P″ ′あ´″
953,"″ .73.
2り
r´ ″′
ι名 ″″
.89.
`′
dcrspotou jsou si vlichni rovni, totD rovni nule. Despota je
viak vlS,dcem ien tak dlouho, dokud je siln6i5i. Xasiti Uyio
jcho z6kladem, n5silim bude i svrZcn. >A tak se zvraci
ne_
rovnost op6t v rovnost, ne viak ve starou spont6nni rovnost
ncmluvnj,ch pralidi, nj,brL, ve lylii rovnost spoleiensk6 smlou_
vy. Potladovatel6 jsou potladov6ni. Je to negace negace.<r)
Rousseauova prilce neni >mistrovskfm dilem dialektiky< jen
pro qfie uvedeny piiklad zitkona negace negacc, nybrL i pro
hlubok6 pochopeni rozpori a jejich rilohy ve vyvoii spoied_
nosti. Viimndme si; kaidf spoledensk;i pokrok se obraci proti
v€tiind spolednosti, uskutediuje se na ieji rikor a v rozporu
s jejim z|imem, tzn. v protikladn6 form6 - jako pohroma,
zbid,aLovfni, utrpeni atd. Naopak, n6sili, ipatn6 vlastnosti lidi
a zlo vribec mo,hou hrbt a hraji v d6jin6ch po,krokovou ulohu.
V Rousseauovd udeni je jii: obsaiena geni6lni myilenka,
kterou pozd€ji v obecn6 formd formuloval Engels v >Anti_
Dfihringu<. >Kaitd! novj pokrok civilizace je zirovei novfm
pokrokem nerovnosti(. A hned d61e je5t6 obecnEjli z6vEr:
rViechna ziizeni, iei: si ukl6d6 spolednost, vzniklh s civtlizaci,
se zvrhaii v opak sv6ho privodniho riielu.<2)
Rousseau ie pesimista pokud se tik6 budoucnosti lid,swa:
ndvrat k ide5lnimu piirozen6mu stavu neni moLnf. Lze
ien
rozumnymi opatienimi zaddet rozkladnf .proces. Konkr6tni
p16n t6chto opatieni podbvh Rousseau ve sv6m drobn6m dilku
oRozprava o politicke ekonomii<. Je-li jednim ze zilkladnich
spoleienskfch zel velkh nerovnost, musi ,stdt boj proti n6r.nu
povai,ovat za svfij prvoiadf ikol. >Jednim z nejdrileiitdiiich
rikolri vl6dy je tedy piedchlzet krajnostem v maietkov6 ne-
rovnosti; nikoli vlak odn6tim bohatstvi ieho majitehim, ale
tim, i,e vlem odejme prostiedky k jeho hromadEni, nikoli
stavdnim chudobincri pro chud6 obdany, ale tak, irc jim zaiisti,
aby se stali skuteinymi obdany.3) Rousseauem navrhovan6
opatfeni k tomuto cili isou dosti skromni: piedevlim reforma
daiovdho syst6mu, d61q. riprava dddick6ho pr6va, agrilrni z6-
tE-. ErC"k, Anti-Dtibring, str. 120.
2) Tamtii. Str. 129.
3)
J. Rousseaa: RoTpraoa
J. o potiticki ekonomii, praba 1g56.
47
kony, zamczuiici v€t5i koncentraci pozemkov6ho vlastnictvi Vriirrivd v5ak Inul k myilence rovnosti
atd. Koncentraci vlastnictvi naii zachrinit tak6 opatleni proti
a upiimnd ho pobu_
rirvrrl rhtlak chudfch bohat;fmi. KdyZ hovoii
obchodu, v nimZ Rousseau vidi hlavni piidinu zvy5ov6ni spo- o rovnosti,
rc jcho hlas mocnou. revoludni lri5ni. Sry.i ,ympoU.mi .;;+
lcdensk6 nerovnosti. Odtud reakdni snaha konservovat pod- byl
cclorr svou duii demokratem. Ne nadrr.no
se povaZovali iako_
minky natur6lniho hospod6isrvi, ktcryito rikol ie rcvnEL zdle- Irirri,.zvJSStE Robespierre,_Saint
Zitosti stdtu; jeho iinnost musi smdiovat k tomu, aby kaLdt -lakobini Just a jini za jeho i6ky.
se tak6 snaZili ve w6 polltice uslutednit princip
hospod5istvi bylo sob6statn6 a neuchylovalo sc ke zm6n6. rovnosti, kter,f byl nejen diky Rousseauovi
Rousseau ie vlak natolik proziravy, ie vidi neuskuteinitelnost rnyslitelrim mimoi6dn6 popuidrnim mezi
, ale i dika jinfri
malob urL,oaznimi a
tdchto pokusri a nutnost urdit6 smdny. Aby vlak nevedla k ne- p'olet6iskfmi masami. po provede ni burL,oazni revoluce se
gativnirn drisledkrim, tj. soustiedov6ni bohatstvi v rukou ied- skutedn6 zddlo, L,e tato idea, jeifZ uskutetndni
notlivcri, navrhuie soustiodit obchod v rukou st6tu. slibovala hlavni
<rpora star6ho iidu, tj. cirkev, aZ na
nebesfch, se stalo skuted_
A tak Rousseau doch|zi k velik6 nedrislednosti: v teorii je t'rosti jii: na zemi nebo alespoi Le jeji
rcalizace je blizko. Heslo
soukrom6 vlastnicwi zdrojem veiker6ho zla ve spoleinosti, rovnosti bylo obklopeno pozemskot svatozilii.
>Za neutdiene
v praxi mu vlak ponech6v6 diivdiSi misto, totiZ nedotknutel- situace, v niL se nach'zcla ohromn6
n6ho, posvdtntho zilkladu spoledensk€ho iddr.
vdtlina francouzsk6ho
obyvatelstva, musela politickti roonost pierr)st poiad,aoek
KromE toho je nutno nakonec zdiraznit, i,e ve uSpoledensk6 s?:i(k1 roztnosti, tj. takov6ho rozddleni majetku, pfi
o
smlouvd< se Rousseau jii podstatnd uchyluje od svfch diivEi- viichni obdan6 dostali stejn;i podil b,ohatstvi.
*-Z Uy
Sich pozic sm6rem k burioazn\.-pr6vnimu hledisku. Je pr.avda,
Strutne fedeno,
sociSlni rovnosr byla ch6p6n i
i.e i zde ieit6 mluvi o >sbliieni krainosti<< ve spoledensk€ ne- i"t nooi roTclileni majetktl.
ZemE se rozddlila ,u iuo nepi6telsk6 "
a chud,6,, snaiici se o uskutedn6ni rovnosti.or;'Slono Utnrij
rovnosti, aby hospodiisk6 moc nemohla plodit n6sili, aby tib,ory:
iedni obdan6 nemohli prod6vat druh6 nebo zase jini prod6vat b.yla pr|vd v tom, Ze se kolem nich soustiedovala lJ";;;
sami sebe. Av5ak historick6 hledisko na prdvo, kter6ho se pii- chudina.
A${ samotnf Robespierre. nefvlivndj5i a nejvyznamnljii
dr:zoval v pojedn6ni o piidin5ch nerovnosti, je postupnd za- jejich vfrdce, byl nepiitelem spoleienstvi
vrhovdno omezendiiim a uZ5im hlediskem pr6vnim, kter6 r,ry-
majetkr, Lo.rou fo_
vai,oval za plelud. Odmital dokonce i rovnost,
vozufe pr6vo ien na smlouvy a vysvitluf e burL,oazni i6d fako nebof ta vedla
podle ieho n|zoru k takov6mu spoledenstvi.
rmravni<. Na druh6 strand ie tieba viddt, ie v tomto poieti Ostie vystupoval
proti tzv. r>ag;r6rnimu zAkonu<<, tj. rovn6mu
se f asndii proievuje burio azni-reooluini hledisko, neodmitajici
rozdeleni pridy.
V duchu Rousseauova uieni vystupoval jen proti krajnostem
jiZ spoledenskl ziizeni a instituce, nybrL, naopak, nachAzeiici ve spoledensk6 nerovnosti.
v neivylii moci prostiedek k dosaieni bs{zoazniho ide61u, Veikerou omezenost ia]<ob11t_ je moi,no pozarovat
>mravni vychovy< dlov6ka. Piitom se ani zde nezapie Roussea- na iejich
tistav6 z roku 1,792, >neiradikilnEjli ristav6<, jak
uovo maloburLoazni smflleni, kdyi: citi, Ze uv pln6m smyslu like i;;,
kter6 ovlem nikdy nenabyra platnosti. irto
slova skutedn6 demokracie nikdy neexistovala a nikdy existo- skutednost neni
pro nds dl8.leLit| drilciit6
bat nebude< nebo kdyZ prohlaiuje, Ze kdyby existoval n6rod ie zjiitlni, Ze i pies svou radik6l_
nost zfist5vala omezena burLoaznd,_demokratickym
bohri, spravoval by se demokraticky. Pro licli se vlak tak doko- r6mcem.
Marx to prdvd, dokazuje rozborem piiro;zenych pr6v,
nal6 torma vl6dy nehodi. tato istava vyhlalovala a zanttovala. ktefi
^ptoorrnit^ro
Rousseau nenaiel v'ichodisko z existuiicich spoledenskyich ll.tyStenka
pom6rri, v nichi vl6dne flcrovnost, egoismus a ziltnost, nedo--
I d. U. OAOorin: Socialno-polititcskije aienija
klzal trypracovat pon6kud re6lndj5i praktickj, p16n dinnosti. -"rri, tom I, Moskaa L9\g, str. 523.
uooogo ore-

{a n
49
prhva vych|zela z piedpokladu, Zc dlovEk ie jil, piirodou vy-
baven urdit5imi nezadatelnfmi pr6vy, ktcre musi respektovat
kaZdA spoledensk6 a stitni organisacc). Tato prAva jsol.r svo-
b,oda, vlastnictvi, rovnost a bezpcinost.
V dem spodiv6 svoboda? Jakobinskei istzrva ji vysvdtluie
takto: >Svoboda jc moZnosi, aby tlovik ddlal viechno, co
neikodi druh6mu.< Marx k t6to tczi poznamcn6vA, i,e hrahici,
ve kter6 se kaZdf mirlc pohybovat, ikodi druh6mu, urduie
^niL,
zakon tak, iako meznik uriuic hranici clvou pozemkt. Jde
o svobodu ilovdka iakoLta izolovan6 moniidy, ktera se uza-
viela do scbe. Svoboda se zdc nech6pe na zitkladt, spoleni
dlov6ka s dlovdkem, jako spoledenskli produkt, nybrtz na odlou-
deni dlovdka od ilovdka; spolednost ie v tomto pojeti vnEjii
hranici individu6lniho :zivota. Prakticklim pouiitfm pr|-va o
svobodu jc prdvo na soukrom6 vlastnictvi. lbto pr6vo vyk15d6
jakobinsk6 ristava iako pr5vo libovolnE, bez vztahu k iinj,m
lidem a nezdvisle na spolednost\ uLit,at sv6ho imdni a dispo-
novat jim. JestliZe za feudalismu cxistovalo vlastnictvi - pfe-
deviim pozcrnkov6 vlastnictvi - iako privilegium, vystupuie
nyni iako rovn6 prevo pro viechny. Bft subfektem tohoto
prava, stejnd jako daliich prAv, je ovlcm iistd formSlni vlast-
nosti, nebof toto pr6vo kvalifikuje sice viechny lidi iako
>hodnfch< vlastnictvi, avlak ned615 z nich vlastniky.Z rsvnbho
prava ta vlastnictvi zbyvh proto rovnost soukrornych vlast-
nikri, ieiich nerovnost s nevlastniky. Tuto nerovfl,ost ristava
neruii, nybri, potvrzuie, kdyL, iik6: >Rovnost spodivi v torn, Le
zakon je
steiny pro vlechny, ad uL chrAni nebo treste.(
PoL,adavek rovnosti je zformalisovSn na rovnost pied z6'
konem. Tato rovnost nejeni.e ncni v rozporu s charakterem
burioazni spolcdnosti, nybri, naopak - iak dSle uvidime -
podminkou kapitalistick6ho zprisobu vykr.liisfov6ni. Pies svou
formilnost mA tal.o rovnost svrij pozitivni obsah * odstra-
ndni feuddlnich stavfi a privllegii.
Konedn6 bezpeinost ie nejvyili pojem burZoazni spoled-
nosti, nebod vyjadiuje skutcdnost, ie cel6 spolednost existufe
ien proto, aby kahdtmu ze sv;ich dlenri zarudila nedotknutel-
nost jeho <lsoby, icho priv a jeho vlastnicfvi.
Zatim co u Rousseaua a ieho stoupencri vystupuje poia-
50
rl:rvck r<,rvnosti ieitd vice m6n6 v obecnE lidsk6 podobd, ti.
v tirkrrvc podobd, kterh je vyrazem z|jmi celeho nerozrlzn€-
tti'lro trYctiho stavu, projevuje se v iinj.ch vyznamnych udeni
tt d<rby v burLoaznd. omezen6 formd, kterh prozrazuje zvllitni
z:iiny butloazie proti ostatnim vrstv6m tictiho stavu. Tak ie
tomu piedeviim u fyTiokratti, tvtrci btrLoazni politick6 eko-
rrrrmic. kteii neil6pe a ncibezprostiedndji vyiadiovali potieby
r zijmy vytijejici se burLo'azie.
Fyziokratl picdcviim zdfuazfuli dalcko vicc hcslo svobody
trcZ rovnosti. Svobodu ch6p,ou ,piedeviim iako hospod;ii'skou
svobodu, iakoprhvo vyuL,it soukrom6 vlastnictvi co nejriplnEii
(svoboda vykoiisdovSni). Jen naprosti svob,oda hospod6isk6
tinnosti miL,e zabczpedit soulad soukror:i-ich z6imi, soci6lni
harmonii. Hospod:iiskf pokrok je nczby*ai podminkou exis-
tence a vjwoje lidstva. To je tieba, mit na zieteli, ostatni
piijde samo sebou. JestliZe se pfida koncentrujevrukouvelkych
vlastnikri, jestliZe se akumuluji kapitlly - je to uiitedn6,
nebod se myiuje produktivita a tim i bohatstvi spolcir.rosti.
Tiidni zAimy nedovolovaly fyziokrarttm piiznat, Ze tohoto
bohatstvi i ostatni vfsledky pokroku si piivlastiuic tiida
soukromj.ch vlastnikt - burL,oazie. Rousseau to do znatn€
miry ch:ipal a odtud jeho skepse k p,okroku, pokroku nerov-
nosti. I fyziokrate odsuzuii nerovflosf, ale jen takovou, kter6
neni podmindna soukromym vlastnictvim, nybfi: um6lym opa-
tienimi. Jcn v ndkterych piipadech kritizuji znatn6, maietkov6
rczdi\r. V podstat6 vlak chdpou pr6vo soukrom6ho vlast-
nictvi fako zhklaclil piiroieni (na rozdil od Rousseau) pr6vo.
Hlavnim rikolern z|konod|rce je ochrana piirozenych prAv.
V5cchno, co z nich vyplyvit, ie spravcdliv6 a odpovidS spolc-
iensklim zijmftm. Probl6m je vlak v tom, ie nerovnost ve
schopnostech iednotlivcri vytvdii znadnou nerovnost ve vyuli-
vhni piirozentho prava, nerovnost vc vlastnictvi. Zatim co
radik5lndjii myslitel6 kdtizovali takovou nerovnost jako po-
ruleni piirozcndho priva, Quesnay, hlavni piedstavitel fyzio-
kratri, se snadno smiiil s touto nerovnosti, kter6 podle jeho
nlzortt vyplyvi z urtite kombinace piirodnich zhkonfr. V tako-
v;ich piipadech ii nelze nazvat ani spravediivou ani nespra-
vedlivou. Maf etkov6 nerovnost je nutn6 malt zlo, kter6 daleko
 Wvah)ie velk6 piednost soukrom6ho vlastnictvi, podnEcuji-
ciho pracovitosti a iniciativu lidi. Quesnay si ziejmE uv€do-
muie, Ze rozdily v lidskfch schopnostech neisou neomezen6r
nemohou byt tudii: neomczen6 ani rozdily v bohatstvi. Je
pr:oto proti krajni majetkov6 nerovnosti; sebevidomi tehdejii
buttoazie, tisn6n6 mnoZstvim sticdovdkfch piekbi:ek a netu-
iici perspektivy dalSiho bouiliv6ho vj,vojc kapitalismu, rn€lo
sv6 hranice (o demZ svdddi mimo iinl to, i,-c fyziokratl. si
jeStd netroufali uplatiovat sv6 principy svobody v oblasti
politiky).
Nadlenfm stoupencem rovnosti lidi pled zikoncm je jeden
z nejvyznamnEiSich piedstavitelt francouzsklich materialistfr
XVIII. stoleti encyklopedista Diderot. Poiaduje zruleni vlech
starfch Ilechtickfch vysad a zvlil{tnich pdv. le vlak proti
>chim6ie absolutni rovnosti(, coi: byla rlitka na adresu Rou-
sseaua a ieho stoupenct, vlftka - iak isme vid€li - m6lo
opr|vndnil JestliZe ie majetek mezi lidmi rozddlen v souladu
s iejich pracovnim risilim, ma tato oerovnost zbkonrry cha-
rakter. Jako nEkteli fyziokrat€ je proti znatnlm rozdihim
v bohatstvi a proti vykoiisdov6ni (jeho feud6lni form6 ovlem).
Stdsti dlov6ka vidi v umdienosti, v lak6msi aristotelovsk6m
))stfednim postaveni(. Nejlepiim st6tem je st6t demokratickj',
kter6mu vlak nedovoluie na rczdil od Rousseaua zasahovat
do hospod6istvi a omezovat soukrom6 vlastnictvi.
Ani dal5i vlznamny francouzsk;f materialista, autor Dsyst6-
mu piirody<; >Zdravlho rozumu( ai. - Holbach se nefro-
toZiuje s Rousseauovou oslavou rovnosti a prohlaiuie, Ze
1id6 si nebyli nikdy rovni; od sam6ho pod6tku existuje ne-
rovnost v majetku i ve vl6dnuti. Zdrcj spoledcnsk6 flerov-
nosti vidi v tom, Le piiroda obdaiila lidi rtznfmi vlastnostmi
a schopnostmi. Tato nerovnost neien i,e neni 5kodliv6, nfbri.
napomAhi k sebezSchovd a rozvoji spolcdnosti, nebod 1id6
s niznfmi schopnostmi isou nuceni spolovat se. Takov6 spolcni
nablv6 podoby vz|jemnych risluh. Spolednost tuto nerovnost
ieitd prohlubuje tim, Ze poskytuje vlastnikrim tituly, posraveni
atd., coL povaLuie Holbach za nezbytn6,. Vlastnictvi je plodem
prilce a iisili kaid6ho jednotlivce. (Toto ztotoi,n6.ni vlastnictvi,
zaloizenbho na vlastni prdci, a vlastnictvi. spodivaiici na pli-
52
vlnstir<rv6ni cizi price, je bdin6 u mnoha btrioaznich
ideologri"
Yir. poz.nilmku pod darou na str. 1,23-124). protole tato price
jc .cstejn6 a risili nerovn6, nemrize existovat
ani rovnost ve
vlnstnictvi. V podstat6 je viak nerovnost ikodlivi jen pied
zrikonem a v danich.
Neiradik6ln€i5im z tdchto myslitehi ie Hektitius.
_ Jeho wf_
chozi tezi je udeni o ptirozen€ rovnosti, kter6 vyplj,i6 z
poicti prostiedi jako iinitele, kterf md urduiici-,ilotu ieio
.r"'.ry_
vnji spolednosti a dlovdka. prohlaiuie, i,e piiroda ,un"rhuia
vc v5ech srdcich cit privodni rovnosti. Ve5ker6 spoledensk6
ncrovnost, stejnd iako nerovnost ve v65nich, je podmindna
ne_
rovnosti po,staveni, do n6hoi jsou lide stavEni n6hodou,
ne_
rovxosti jejich vfchory. Hlavni piidinou utrpeni lidu je vedle
ncdokonalosti z6konrj i piili5 nerovnomdrnE rozddleni ma_
ietkt. Za ide6lni povai.oval takovou spolednost, v nii viichni
maji piiblii:nE stejnli majetek, isou na sob6 osobnE nezhvisli
a hospod6isky samostatni. Aby tohoto cile mohlo bj,t dosa_
ieno, je nutno Domezit bohatstvi jedn6 i6sti spolednosti a
zvEtlit ho naopak druh6 iefi d6sti, ti. udinit chud6ho natolik
zimoL,nj,m, aby mohl vj,sledkem sedmi aZ osmihodinov
6, prilce
s piebytkem uspokojit potieby sv6 i sv6 rodiny<.
Helv6tius - podobnd jako Diderot, Holbach a jini
znamni myslitel6 t6 doby - byl bezesporu piesvddd
vi-
eny burLo"a.
Vlastnick6 priwo povailoval za rp.rrni a neisvEtdj5i ze
vlech
pr6v<. Aviak burZoov6 tehdejii doby se
nepodobaii pozdEilim
a dne5nim buriorim. Buthoazie byla tehdi ,chopna uSlcchti
lejiich snah a iinrl. V boji proti duchovenstvu a ilechtE, proti
rmoci majetnlich,< proti >urozenfm< a rprivilegorunlfm<
bila za v€c cel6ho lidstva. Idediem jefich osvicenfch pied_
,.
stavitelri nebyla nikterak spolednosr, v nii by n6i<olik
tisic
k_apitalistri LiIo z potu milionri d6lnikri. Naopak,
filosofov6
xv[I. stoleti snili o sporednosti sklidajici se z vlastnikri ne-
stejn6ho bohatswi, ale v niL, jsou vlichni nezlvisli
pracuie o sv6 rijmE. To byl neuskutednitelny sen, proto?e
a kaLdy
byl
v tozporLl se viemi zdkonitostmi kapitalistick € vj,ioby.t) Zie
, Vl| G. V. Plechanozs: Burioa minugcb d,ob. Vybran\ filo-
sofickispisy l, praba 1959, st. 471.

ic tak6. vhodn6 pozfiamefiat, Ze hodnoceni tEchto myslitehi
jako filosofickfch piedstavitelt burLoazic neni zcela piesn6'
'tiebai,e
se v5eobecnE uLivh. Engels pouZivi v >Ludviku Feu-
iik6, i'e obsah t6chto my5le-
erbachovi< piesndlSi hodnoceni;
filcsofickym tyrazem myilenek odpo-
nek byl uv podstat6 ien
a ntildctoa oe oelkou
vidaii'cich iiooi; clrobnibo .tti'ed'nibo
bur*oazii.tt Rozdily v myileni icdnotlivi'ch postav t'ohoto
hnuti mriZe-e podle toho hlcdat v tom, ktcry stupei tohoto
vfvoie zachycuii.
Poieti rovnosti tdchto rnyslitehi se v mnoh6m liif od velko-
lep6ho rovnost6isk6ho udeni J' J. Rousseaua, iastdfi se pro-
zin ui. ielro tiidni obsah, avlek ve sv6m celku si zachaviwh
i zdc obecnou podobu. Piiiinu t6to obecnosti vysv6tluii klasi-
kov6 mar:xismu pii kritice bur1,oazniho ddiepisectvi: uJestlile
pii zkoum6ni prtrbehudeiin odddlime mySlenky vl6dnouci tiidy
o,.l ,rl6dnou.i tiidy, osamostatnimc-li !e, ziistime-li potze' Le
v urdit6m ildobi v15d1y ty di ony my5lenky, a nevlimS'me si
pii tom podminek produkce tEchto mySlenek a ieiich produ-
c"ntfi, pominernc-li tedy zdklad t6chto my5lenck, totri' indi'
vidu.a a sv6tov6 pom6ry, mfiieme pak napiiklad tici, L'e po
dobu, kdy v15<1la aristokracie, v16d1y poimy iest, v6rnost atd''
za vlildy'burLoazie poimy svoboda, rovnost atd" Sama v15d-
nouci tiida si to vitlinou mysli. Toto pojcti ddjin, ktet6 le
spoledn6 viem ddiepiscrim zeim6na od osmn6ct6ho stoleti'
musi nevyhnuteln6 narazit na iev, Ze vl6dnou st6le abstrakt-
ndiSi myilenky, ti. my5lenky, kter6 na sebe stAle vic berou
formy obecn osti. Kai-dh ttovd tiid'a, kter6 nastorrpi
'na misto
jc
ttidy,ieL vlldla piod ni, totiL, nucella iii' ptoto, aby dos6hia
sv6ho'cile, vydAvat svrii z6iem za spoledny z6iem vlcch tlcnri spo-
lednosti, cotz zoamenh v oblasti mySleni: musi svym my5len-
k6m d6t formu obccnosti, musi ie vy'drivat zn icdind rozttmn€'
vSeobccnd platn6, myslenky<.l) Strudn6 ieicno, zvllitni tiida
si mtle osobovat n6rok na vieobccn6 pansfvi ien ve im6nu
vieobecnfch priv sPolednosti.
Revoluini hurioazie vl'stupuic zpothtku nikoliv iako ti'ida,
nybri: jako pieclstavitelka ccle spolednosti, pi'edstupulc pfed
1) K. Marx-b. Engcls: Spisy 3, str. 60'61-
spolcdnost jako cel6 jeji masa, kter6 stoji proti vl6dnouci
f'crrdllni tiid6. MiiZe tak jednat, nebod jeii z|jem se zpoiatku
skLrtcdn6 kryje se zhimem ostatnich potladenfch tiid. Teprve
pozdtji, po iejim vitEzstvi, se vyviji ve zvl6Itni zhiem nrlilitni
tiicly. Tomuto obdobi odpovidaii tak6, iak si pozddii uk6Zeme,
zccla od1i5n6 ideie.
Myllenky fakobinsk6 istavy byly kr6tkou, byd vclmi vf-
znamnou episodou ve vfvoii francouzsk6 rcvolucc. Prav'.im
iciim duchem a ztElesn€nim idefi Diderotovych, Holbacho-
vfch, Helvetiovlfch ai. byla Deklarace obdansklich a lidskfch
prav z roku 1789 a ristava z roku 1-191, ktcrh z ri vycb|zela.
Prvni dl6nek t6to Deklarace zni.: >Lid6 se rcdi a zixtixaii
svobodni a sob6 rovni v pr5vech. Rozdily spoledensk6 nc-
rnohou se zaklildati led v prosp€chu obecn6m<.1) Ustava
pak zaiind vlikladem tohoto prvniho tl6nku deklarace: rNeni
iii: ani ilechty nii5i, ani Slcchty vy55i, ani rozdilfr dddidnfch,
ani rriznosti stavu, ani iSdu feud6lniho, ani soudri vrchno-
stenskfch, ,ani i5,dn6ho z titul:i., poimenovini a ndrok&, ieL,
odtud ryplfvaly - ani i6du r:ytiiskcho - ani i,idntho ze
sborri neb vyznamenini, pro nti vyL,adovaly ,sc priikazy Slcch-
tictvi, aneb kter6 piedpoklilclaly tozdily rodn6. ani i,6dft. jin€
povylenosti nrimo povli5enosti vefeinych sluZcb.
Neni jiZ prodejnosti ani dddidnosti rii'adu veiejn6ho.
Neni jiZ pro tidnou i:ist niroda, ani pro ktcrehokciliv
iedince, vz\dn| vysadlr, cl{ii vyndti z prSva obecn6ho vlech
Francouzt.<2)
Z Sest6ho d16nku Dchiaracc vyplyv6, iak ie nut,lo tuto
rovnost chhpatl. t>ZAl<on ic lyrazem vtle obccne. Viichni
obdan6 maii pr|vo spolupfrsobiti, bud osobnd, aneb svymi
1) Probldieni prdz; lidsk^jcb a obtanskjcb (Z Velkl reooluce
Irancouzskd), Brno 1920, sn'. l.
2) Tamtii, str. 17-18, Francouxskd ilstaita neni otienz proni,
ktenl oyblaiuje /oonost ztiecb obianfi. Prz:enstoi tild o torrto
obledu Deklarttce seoerodrnericklho sttitu. Virginie 7 rohu 1776,
o nii se problaiuje: rz(idni ilooik a itidnti skupina osob netnti
priaa na jakikoli piednosti nebo o'jsady kromi piipadi, kde
jde o odmdnu oeiejnj,cb Tislub<.
 zlstupci, na ieho worb6. Zikon m6 bj,ti t!L, pro vSechny,
bucl Ze ochraiuie, bud Ee trestS. Vlichni obdan6, rovni jsou
vriii ndmu, maji stefnE plistup ku vlem hodnostem, postave-
nim a riiadfim veieinfm podle sv6 zprisobilosti a ,s rozdilem
jedinfm sfch ctno,sti a svdho nadini<.l)
ZAroveh Deklarace v 1,7. dl6nku staflovi, ie soukrom6
vlastnicrvi je >pr6vo neporulitclnc a posv6tn6, nikdo nemriZe
ho bjti zbaven, lcda kdyi. zievni toho rryZadufe potieba
obecn6, z|konitE ziiitln|, a pouze s podminkou spravedliv6
a piedchozi n6hrady.< Deklarace tak slavnostnd prohlaiuie
za nedotknutelnou skutednou nertrvnost obdansk6 spoleinosti,
spodivajici na soukrom6m vlastnictvi.
Engels mriZc proto pii hodnoceni francouzsk6ho osvicen-
stvi konstatovat, ie Drovnost vyristila v mEdd6ckou rovnost
pied z6konem< a viin6 spravedlnost - vlraz piirozen6 rov-
nosti - dolla sv6ho uskutedn6ni v bvloazni iustici. St6t ro-
zumu - >Rousseauova spoledensk6 smlouva, veiel v Zivot
a mohl vejiti v Zivot jedind iako m€5d6ckd, demokratick6 re-
publika. Velci myslitel6 18. stoleti, pr6v6 tak jako ieiich
vlichni piedchtdci, nemohli piekrodit meze vytden6 iim feiich
vlastni epochou<,.2)
1) Tamtii, str. 2"
2) B. Engels: Anti-Dtibring, str. 18. Tito rselci nzlsliteld, jak
iii bylo ieieno, byli tsice ii mini dislednjmi piedstaoiteli to7-
zsijejici se burioaTie. Jestliie se tdi tiidd, praoi Plecbanoo, do-
stritstido pobybu o jind 4emi, Taatidi id,eje a forny, kteri oytt:o-
iily jeji pokrokoz:Ejii sesty. >Tato tiida je aiak ltiemifiaje nebo
jde ddle nei on1 nebo qisttioti poTadu, o zrioislosti na roqd,ila,
kterj je meqi jejim postaoenin a postdL,enim tiidy, kterd je ji
piikladennr. (G. V. Plecbanoo: Vybrand lilosolickd spiry II,
Praba 1960, str. 171.) Rozdil o postaoeni lraneouxskl burioazie
a jeJi nimeekd sestry byl r: tlto dobi Tnainj - oe prospicb oy-
spilejii lrancouzski burioa4ie. To se taki projeoilo o modifi-
kacicb ideji:, kterjmi nJmeckd burioaxie teoteticky oyjadiooala
soi Tijtny, eDltiitA ideie /oonosti. Marx dokaxuje mladobege-
lidnci Edgaru Bauetooi, ie ieden 7 blaotzicb pojmi nimecki
klasickd filosofie, tj. pojem lsebeuoEd,ontinfu mimecky, tj,
c absnaktnim' my"lleni, o y*jatliuje to, co prcni oyjad.iuje fran-
3 . PROLETARSKE VYV OZOV ANi DI'SLEDKU
Z BURZOAZNIHO HESLA ROVNOSTI
Charakteristickli,m rysem kapitalistick[ho ziizeni ie, 2e
bvLoazie jakoZto vlddnouci tiida musi neustdle plodit svfri
protiklad, ti. proletariilt, nebod tento protiklad ie podminkou
ieii existence, v n6m vznikh a tw6. Pomoci proletariAtu vy-
bojoviwh burLoazie na SlechtE vlechny sv6 poi,adavky. J"
eouxsky, tj. ieii politiky a rnlslicibo naTbdni<t. Drile tento pojetn
oystsitluje: tSebeuoidomini je roonost ilor:ika sobb samdmu
o iistin myileni, Roztnost je zsidomi iloztika o sobi samim
a elementa praxe, tj. r.tidorni ilooika o druhim ilooiku ja-
koito jenu rorsnimu a oztdb ilooika k ttr*bimu ilooika, ja-
koito jema rootzdmu. Roonost je fuancouXskj ojraT pro jednotn
fidske podstdty, pro rodooi tsdd.omi a rodooi cboadni tlooika,
pro praktickou totoinost ilooika s ilooikem, tj. pro spoleiensk!
iili lid.sk! oTtab iloaika k ilooEhu. Jako se tedy destruktioni
kritika o NErnecku, nei oe Feterbacbooi dospila k na-
7irdni skateinAbo ilotsika, snaiila oiecbno urtiti a
existujici roTloiit principettz sebeuoid.omini, tak se tobo
snaiila destuktioni kritika oe Fruncii d,osdbnout principem
Tontrosti.<t< (K, Marx-\. Engels: Spisy 2, str. 53-54). To
bylo napsdno zt dobi, kdy se Marx a Engels nacbdryli pod arii-
tj,rn Feuerbacbooi,rn olioem. Krdtce na to dospiod Marx oe
stsjcb rTe{cb o Fe*erbacbooi< k zdoiru, le nelry dospit - jak
se o to snaii Feterbacb - k pruoimu pojeti podstaty ilopika,
poqorujeme-li jej zt jebo oztazlcb k piirodi, nttlme-li na {eteli
jen piirodni o6aby iloodka a nikoli jelto oqtaby spoleienskl.
Feuerbacb proto cbipe lidskoa podstatu abstraktni. Aoiak lid-
skd podstata neni *idni abstraktutn olastni jednotlioima indioi-
d,uu; oe skutetnosti je tsoubrucm spoletenskjcb oztabfi<.
Roonii Engels poTdiji z;e soE prtici o Feuerbacl:ooi tordi, *c
tlormou je Feuefiacb realistick!, oycbriTi od. ilooika; aoiak
o soitd, z: ndmi tento ilooik fije, u ndbo ndprosto neni ieii,
a tak qdsttiz;ri tento tloztik stdle tjmi abstraktnim ilooikem,
kterjt mil blacni slozso r:e lilosofii ntiboienstafu. (K, Morx-U.
Engels: Vybrani -spisy lI, str. i96-397). tcuerbarb se ted.! ne-
zsymanil y abstaktnibo pojeti rozsnosti jakoito jer)noty tid.ski
podstatl, cbdpani oe ojie uoedendm smlslu.
■
 ‐ ￨ ￨ ‐
■ ‐

lcm prolctariitu, シc na poこ itku ;cho bOiti 'C bOi S nC― chin1 0tizky na pouh6 ;uriStick6 ,pravni pふ dこ ' v を嵐dn61n
`dё
pF`tcli svttch ncpFitCl. Avζ ak od prvnich chvil slo;f iak0 pFFpadё ncumottnl odstranit zloFう dy vypl,valiCi Z bur差 oaznё
tichi hrozba proti burを oazli sam6, ktcri sc musi pO sv`m ho a hlavnё modernё vclkoprimyslov6ho vyrob―
kapltalistickё
SpOiCnci Ohllを ct sc st,lc vё tζ fm ncHidcnl.PFi vも cch poを a― nfho zpusobu, vedlo ,12 nc,vyZnamnc,sf hlavy mczi samynli
davcFch burを oazie stoif pr01ctariat v pozadf iakO 》 Oslldn, socialisty ― Saint― Sllnona, Fouriera a O、 rcna 一 k tomu, シc
stin《 a vyvozuic z niCh Sv6 dlislcdky. Podlc v,stittn,ch s10V opustili pravniclc。 _politickou pidu `pinё a prohlilsili vgechcn
1)
F.Mchringa ncsmё la nikdy mё tticki tFFda vyrazit halasnナ politick, ibOi Za nOp1lodn′ .《

vitё zn, pokFik, aby if hnCd ncodpovё dё la zastFcnl oNcna Obё pojcti byla stcinё nCdOStatcこ ni.Dё inicki tFFda ncmiЙ c
z pracuiici tFidy. lrak tomu bylo i s poЙ adavkcm rovnosti ― pravnickou iluzf burЙ oa2ic dtisledinё vy;う dFit SV` ziitny a を 1_

prolct`Fskん dislednost nutila vyvozovat z p01itick6 rovnosti votni postaveni. Ncmittc vこ ak na druh` stranё t6to zbranё
pFcd zikonclll rovnost soci`lni. Prvni ideologov6 nczralё hO proti burЙ o〔迄ii ncvyuttivat`V tom sc vё dcck′ sOCialismus■ oz
ICζ tё pr01ctari夕 tu vystupui`prOti omczcnf burあ azni■ ovnosti chizF ‐nc,cn s utoplstick′ lni SOCialisty, kter6 vysc vy,llD ono―
na priva,pFcdcvζ im politicktt priva,a vicc ncbo m6nё (zpra― vう vA Engcls,n,brЙ i SC Vこ cmi anarchisty.Historicky opravnこ _

vidla mё nё )iasnこ pOを aduif roZこ fFeni t6も o rovnosti na spolc― nё ,こ F a pF(lno nutn′ ic prVni‐ postol,tFcbattc ic spiat S iluzcmi
とcnskё postavcnf iodnotliVCil. Ncicn tFFdnf v,sady, alc i samy a mnoha omyly― rovnё 鯰ovζ cm historicky podntinё n′ mi.JC
tFfdni ■o7dily mё ly bナ t Zruζ cny. Uplynulo vζ ak mnoho lct to postoi, zC ktCrё ho vedc ccsta kupFodu, at ic tO CCSta sCbC―
bO;t p■ 01Ctariitu ncЙ iChO prcdstavite16 mohli tut.o pravdu sloを itё iζ
f.Druhチ pOStOi iC bCZmOCnナ a bCZV,chodnナ .

prcsnこ a iasnё pOChopit:瑳 c totiZ skutcと nナ obsah pr01ctiFsk6ho Tak iakO Vyuを ivi pFcdprolctarittt,plcbcisk`masy pOzdniho
pozadavku lovnostl ma ncgativnl charakter a ncznamcna nlc stFodovё ku, k vyiム dχ Cni sv,ch Zう ,lnti kFcsCallsk6 idco10gic, vy―
vicc ncz θ″∫ ′
″″//彦 ι /′ ″
77′ . uを fvi prolctariit v obdobi bur2oaznich rcvoluci ― v iCiiCh
I pFi prolctiFskё m vyvozovini dtislodkli z burЙ oazniho hcsla pFcdvcё cr i po iciiCh VFtё 一 privnick6 idcologic, tFcbaを c
rovnosti dochazf k onomu za;fmav6mu a ёastё mu zicvu v dё li― ζ 'stviidcologii.(V,ヽ rozOVinf■ ovnosti
lo ptivotlnё o pFifozcnopr6vnf
c t6tiを Obsall urё it,Ch idC,l ic v ■
16ch lidsk6hlo myζ lcnl, を OZ― zc zivё ri anglick6 klasickё politick6 ckonOtllic,zvlム こtё z Llこ Cni

poru s vyrazovyll1l prostFcdky, s formou vy,adFcni tohoto ob―
sahu. 》 」ako k‐ dySi z tradicc vlckla za scbou burЙ olazic v boii
proti ζ lcolltё tcologick,svё tOVナ n,ZOr,tak pF"zal p■ olctariう t
z p。 と atku od prOtivlllka pravnickナ Zptilsob myも lcnf a hicdal
v nё m zbratt proti burを oazil. Prv`prolctiFsk6 stranick6 `tvary
i jCliCh tCOrctiと ti z6stupci zistali zccla na illristick6 》privni
A.Smitha a D.Ricarda a iciiCh pracovnf tcoric hodnoけ mム
urこ itO spccifick6 rysy.Hncd‐ dilc si ho pOdfObnё ;ivこ imnctlle).
Tcoric prir。 2cn6ho priva ic z`kladclal utopist‐ ick′ ch iFこ Cni
XVIII.stolcti,ktcr6 Engcls n,az′ Vi liを 》pFimo komunistiokナ mi
tcoriclni.《 Tvilrci tこ chto komunistickナ ch tcOrii vychizcif vこ ak
liЙ Za rimcc tё chto idcali bur着 oazni spolctnOsti, tFcbaを c uva―

pidё 《 (tamt6Й naz′ vi Engcis pravnitk,ch SVこ tov′ ni20r 2ovali a psali v tcrnlincch, charaktcristick,Ch pro burЙ Oaznё
》klasickラ lll SVё tov′ m niZOrelll bur2.oazic《 ,K.M.),iCnЙ c Si politicko― privllf idcologii.Nciv′ znamnё iこ f z niCh iC Roussc―
vykonstruovali linOu pravni puidu, nc21i byla privllr pilcla autiv souこ asnfk G. B. ふ ιι ッ .

bur2oazic. Jcdna,k byl po乏 ,adavck ■ ovliOSti fozこ シc sc Spolcこ nOst ncvznikla `´一 dOnlnivi sc ルIably na rOadfl od
ma privnicki ■ `Fcn tak,Jcdnak
ovnost do1lnit Sp01Cこ enskOu rOvnostf RotissCaua ― k zabczpeこ Ovinf vlastnictvi. Lid6 sc sic‐ dnOtili,
z vё t Adama Smitha,Й c pracc ic pramcncm vbcho bohatstvl, proto2c k tomu maif Od pFfrody soci61nf vlastnosti,protOを e ic
avζ akを co v,SICdCk pricc sc‐ musi dё lit dё lnik s vclkostatkう
― lCiiCh potFcby nutⅡ y k vzttictnn6 pomoci a vziiCmn,m SIuを ―
Fcin a kapitalistou ic nOSpravodliv6 a musf b′ t Zruζ cno ncbo
7) B. E4es-11. K,tutsky: Frtiunicki sociali-tntus, str. 5i-54"
alcspo益 zmё nё no vc prospё ch dё iniki. Ale pocit, シ c ponc―

58
b6m. Spolednost je tedy piirozenou forma Zivota lidstva, izo'
lovanost a osamocenost le naopak v rozporu se z6kladnimi
vlastnostmi lidskd duic.
Privodn6 bylo zalidn6ni iidk6, lide sc zaby.tali rybolovem
a, lovem. Pozd|ji, v souvislosti s rristem obyvatelstva a ne-
dostatednim uspokoiovAnim potieb, piclli lidd k obd6l6v6ni
pndy. K tomuto obd6lSvdni neni soukrom6 vlastnictvi pridy
podminkou ,naopak, z piirozenlch vlastnosti lidi vypljvala
daleko spile spoledna price a spolein6 vlastnictvi pridy. Jen
spoledn6 vlastnictvi pridy mriie d6t lidstvu Stdsti; k zachov|ni
a rczvinuti spoleienskfch vlastnosti ie nutn6 rovnost.
Sama piiroda urdila, aby si lid6 yli rovni. >Skutedn6, kdo
m&ie popirat, Ze jsme vyili z rukou piirody ve stavu neidoko-
naleiii rovnosti? Nedala vlem lidem stein6 org6ny, stein6 po-
tieby, stejnli rozum? Nen6leZelo bohatstvi, kterim hyiila na
zerni, v5em ,spoledn6? Kde tu na;dete zisad:u nerovnosti? Dala
ptiroda kaid6mu zvlAitni dddiinf statek? Yytylila snad meze
na polich? Nestvoiila tedy ani bohat6, ani chud6<.1) Na ni-
mitku, ie lide vlak maji rrizn6 sklony a nerovn6 sily i schop-
rrosti, lMably odpovid6: nelze zam6iovat nyndiSi postaveni
s postavenim, v nEmZ se nach6zeli naii praotci, kdyZ vy5li
z rukou piirody. >Kolik riznych potfeb, urndni, povol6ni,
vad, povdr, zvykt a v65ni vze5lo z nerovnosti, kteri vznikla
nrezi obianyl.<< TottL, plati o nad6nfch: >Piiroda ie naprosto
nerozdElule tak nerovnd, aby mohla bft piiiinou velkj'ch roz-
dilri v postaveni lidi. To nale vfchova, kter| tak dovedn6
otupuie iedny a r.ozviji dulevni schopnosti druhfch, utvrzuie
nes v tom, L,e Prczietelnost stvoiila rizn€ tlidy 1i,di(.2)
Mably i nad5le naznaiuie, i.e nemh na mysli i6'dnou abso-
lutni rovnost. Piizn|vil, i.e pliro'da rozd6luie sv6 dary ne-
rovnom6rnd, ale ned616 to v takov6 disproporci, iaki se ievi
v tZasnfch rczdilech v maietku lidi. Tim, i,e nis pifuoda
obdaiila riunlmi vlastnostmi, silami a tiznym nad6nim, ne-
chtdla n6s ani v neimenlim vl6kat do l6iky nebo n6s n6iak
piipravit k nerovnosti. Piiroda se neien snaiila tozmnol,it
't) G. A4. Mabty: Vjbor di.la, Pruba 1958, str.29-30.
z
2) Tamtii, st. 32.
,.
a upevnit pouta, kter6 n6s musela spojit pod vl6dou z6konri.
Diky tomuto nerovn6mu rczdlleni. dini nds piiroda navzbiem.
uZitedn€jifmi, uspokojuie v5echny naie potieby a vede n6s
k tomu, abychom si navzhjem prokazovali irsluhy a dobrodini,
kterj.ch m6me viichil zapotiebi. Tyto r:iuzr.€ dary piirody,
kter6 piispivaii k rozkvEtu spoleinosti, podporuii vznik spo-
ledno,sti jii: pii sam6m rozeni lidstva. Kdyby viichni lid6 m61i
steinE vlastnosti a sklony, stefn6 sily a stejn6 nadini, sbliZo'
vali by se nesnadniii a kai:dy by byl m6n6 ochoten zaufmout
misto, ,kter6 m6 zaujmout.l)
StEsti pfrvodniho zlat€ho vEku poru5ila pravdEpodobn6
lenost (za iinou molnost povaZuje Mably nespravedlnost hod-
nost6ft, kteii zadali vyutivat sv6ho postaveni v rczdElovhni
a poruiili ieho rovnost). Jedinfm prostfedkem k leiimu za'
mezeni bylo rozddleni pridy, aby byl kaZdf nucen v z|imu
zachov|ni sv6 existence pracovat na sv6m podilu. Vzniklo
soukrom6 vlastnictvi. JestliZe prozkoum6me celli iet6,z chyb,
kter6 vedly k doeinim nespravedlnostem a zlim, ziistime, te
prvni dl6nek ie spoien s nerovnosti maietku. Soukrom6 vlast-
nictvi dEli spolednosti na dv6 tiidy - na bohat6 a chud6'
A sotva bohatstvi ziskh uftitlho vyznamt, uchvacuii bohati
st6tni moc. S rristem sv6ho bohatstvi usiluii o tyranii. Chudi
se proti tomu bouii - a odtud mnoZstvi boiri, spiknuti obian-
skfch v6lek atd. Proti fyziokratttm Mably zdiraziuie, i,e i6d,
spodivajici na soukromem vlastnictvi neni piirozenlfm i6dem,
nybrL je poruienim piirozen6ho i6du. S Rousscaem se rczchizi
v tom * at iinak se ob6 udeni v mnoh6m po'dobaii -, Le
odmit6 existerci privodnd izolovanli,ch ledincrl a misto nich
piedpoklildh existenci iak6si prakomunistick6 spolednosti.
Soci6lnim ide6lem Mablyho mttc byt zase ien piirozcny
i6d; tento i6d je viak bohuiel nerrskuteinitelni,, protoi.e lid€
se nyni iidi v6In6mi (kter6 bychom dnes piesndii tazvali
zdjmy). Z toho drivodu neni sprivn6 se domnivat, Le tento
i6d miL,e byt zaveden, jakmile 1id6 ieho principy poznaii. Ye
spolednosti, zaloL,en6, na flerovnosti, na soukrom6m vlastnictvi,
se nemriZe ani ieden i6d viem zddt neilcplim. Co iedni po-
1) Viz G. M. Mably: Vlbor 7 dila, str. 33.
6t
L
vairii za neilepli, pron6sleduii druzi jako Skodiiv6 a vele-
zradnt mySlenky. Tiidy bohatfch a chud;fch m,ohou mit ien
protikladn6, navzAiem nepi6telsk6 ziimy. Tento protest proti
racionalistickemu duchu osvicensk6 filosofic XVIII. stoleti,
protcst, kterj, je namiien pi'imo na aclrcsu fyziokratfi, anslu-
huje pozornosti iako nejiasn6ili (v pi-cdrcvoludni Francii)
formulace mySlenky protikladnosti tiidnich z.6,jmi.1)
Situace se zdh byt bezvychoclnri. Piccc vlak zbfv6 moZ-
nost: nikoliv boiovat proti v65nim, c<tL, jc flaprosto bczvy'
sledn6, nfbri pielstit ie, vyfiit jednEch proti druhfm. Tato
op.atieni vyiaduji maxim6lni opatrnosti; nclzc picdcviim po-
ruSovat soukrom6 vlastnictvi, je{i fednou ustavcro, nebof ie
zakladem miru, poi6dku a bezpednosti. Tdmito, praktickfmi
opatfcnimi sc zde nemusimc zabyvat. Podobnd iako r-r Rou-
sscaua jsou vclmi umirndni. Jejich uskutcdndni by znamc-
nalo urdit6 piiblii,eni se k ide6lu rovnost6fskdho rozd6leni
vlastnictvi, nikoliv jeho zruleni. Instituci rsoukrom6ho vlast-
nictvi je nutno zachovat jako iak6si nutn6 zlo. Je tieba usi-
lovat nikoliv o komunismus, nlfbrZ o to, aby byla zmenlena
nerovnost, existujici ve spolcdnosti se soukromym vlastnictvim.
Se socialistickfmi a komunistickymi teoriemi se propl6taly
ve {rancouzsk6 literatuic XVIII. stoleti rovnost6fske teorie.
Mably zauiimh postaveni uprostfed obou smdr[r. Jeho teorie
spolednosti ie komunistickou teorii. Jeho praktick6 nAvrhy
jsou umirndn6, rovnost5isk6. Revoluini teorie a reformistick6
praktick6 ndLvrhy - s timto rozporem se sctk6v6me u vdtliny
piedmarxistickych pokrokov'j,ch myslitelfi. Teprve v marxis-
tick6 teorii je tento rozpor vyieScn.
Na rozdil od Mablyho povaL,oval Morelly kcmunisticky
idei;l za uskuteinitclny. Nezneklidfiuji iei lidske v65n6, ie
proto optimistidtEjdi. Ydii, i,e existuie urtity iid, ktcrj. odpo-
vid6. piirozcnym vlastnostem dlovdka virbcc, ilovdka, ktery
ic pojat zcela nehistoricky. Vdii takt, te uskuteinEni tohoto
i6du mrjie n6sledovat po ieho yyvozeni z rozvtnu, z 1idsk6
piirozenosti. Je typicklim piedstavitclem racionalistick6ho so-
I Vl- Z p. Volgin: Oierki po istotiji socialiqma, Moskoa-Le-
ningrad 1935, str. 202.
ciirlismu, pro kterf je piiznain6, i,e klade prori sob6 rczumny
i1 nerozumny i6d.
Jcho urdeni se v mnoh6m stfki s idejemi a kritikou
Mablyho. Povlimn6me si proto jen ndkteqich odliinosti.
Morelly piedeviim rczdilnd ch6pc - coi, vyplyvl z ieho
racionalismu - piechod od privodniho piirozc,6ho stavu neboli
>>zlatdho v6ku< ke spolednosti, zaloi,en6. na soukrom6rn vlasr-
nictvi. Piidinu vidi v tom, ie si tehdefli licl6 ncuvdclomovali,
i,e Liji v nejleplim moin6m ziizeni, ieho ripadek byl din v zit_
rodku pr6v6 touto neuvidomilosti. ye zmatcich a nesvarech,
kter6 nastaly v souvislosti s timto ripadkem, r,znikla nutnost
ripravy spoleiensklich pomErri pornoci z6konri tak, aby se opdt
obnovil diiv6iSi piirozen'! idd, jeho| z.Akladcm byio ,spolein6
vlastnictvi p&dy a rovn6 pr6vo na vyuL,ivilni jeiich plocli. Zi-
konoddrci viak nepochopili svrii rikol a uz6konili p.6rr6 ,.nto
stav rozkladu privodniho spoledenstvi, kteqi Morelly nazyvit
ubarbarskfm vdkem<<. Za cenu velik;ich ob6ti a nckonedn6ho
strAd|ni si lidstvo dodatedn6 uvddomilo picdnosti sv6ho pt-
vodniho stavu a usiluje ,nyni o ieho obr.rovcni na vyiiim z6-
kladd uvddomdlosti, coZ mu dodilir mimoi-6dnc pevnosti.
Tak lze neistrudn6ji shrnour obsah Morellyho rZdkoniku
pikody,< ktery uzavir6 podrobn6jii popis budouci komunistick6
spolednosti. Z niho si viimndme tichto nEkolika zaiimavych
okolnosti.
Morelly se neomezil povze na poiadavek, ob1, 1n,, spoled_
nost spodivala na spolednem vlastnictvi, kter6 jedind mtt*,e byt
zakladem rovnosti lidi. Podal z6.rovci kritiku form6lnich a ab-
straktnich prav a svobod v pojeti rirnoralistri< neboli osvicencri
XV[i. stoleti. PiIe, Zc >> .. . i.c skutedn6L politick6 svoboda
tlovdka tkvi v tom, Lc se kaidf mii,ebez piek6Zek abez obav
tdiit ze vieho, co vyhovuje jeho piirozenym, a tudii p1n6
opr6vn6nfm touh6m...1) V pfiSti spolednosti bude iedy
nutntr prd:va nejen vyh16sit, nybfi: i zaiistit jejich vyuLiti.
S tim souvisi i zasada rczddlovani podle pr6ce v komunis_
tick6 spolednosti, ktcrou Morelly jasn6 formuloval. To byl
znatny pokrok, nebod piedch|zejici utopiste piipouit6li tuto
ユ スイ
リ ο ″′
ιのl Z″ たο″′ ″
たp″ ′οめ, P′ ´
み´ ′
958, ∫
″″. 67.
zilsadr vi.dy s urditymi vfhradami. Urditfch rovnost6fsk:ich
rysri napi. zdsada, podle nii se nepiid6luli ty piedmEty, kterych
neni dostatek pro viechny), kter6 podrobndii rozvinuli pozddlSi
komunist6, se vlak jeho poieti budouci spoleinosti nezbavilo.
To se proievilo napi. i v piesviddeni, i,e lid6. se budou do
tiiceti let stein6 obl6kat, stav€t 'si steine domy atd.
Morelly si ie tak6 v6dom nerovnosti, rkter6 vypllivh z proti'
kladu mezi fyzikou a duievni prilci, z ddlby pr6ce vribec.
Z jeho mySlenek k tomuto probl6mu uvedme drileiitou zisadu
piiSti komunistick6 spolednosti, o niZ se v posledni kapitoie
podrobn6ji zminime, a to: vieobecnh zipaznost fyzick6. (pro'
duktivni) prilce a vleobecni d'ostupnost duievni (nepro-
duktivni prdce). Po dovrieni atyfic6teho roku mr.iie se kai:dy
obdan vEnovat t6 dinnosti, kterou si s6m zvoli.
Cetn6 opatieni navrhuje Morelly i oproti nerovnosti, kter6
prameni z trvallho rczddleni lidi na podiizen|, a nadiizent
iak ve vfrob6, tak i ve spr6v6 spolednfch zhleLitosti.
Morelly m€l na pozd6iii rovnost6fski, komunistick6 a so-
cialistick6 u(,eni zna(ny vliv. V mnoh6m tdLi z ieho utopie
Cabet, jehoZ nejintenzivn6i5i agitace spad6 do ityiic6tfch let
19. stoletl. O dtyiicet let diive se viak jeho >Zikoniku pii-
rody< dovol6val pii sv6 obhaiobd pied soudem Graccbus Bo:
beut' (domnival se ov5em, ie je dilem Diderotovfm, coi, bylo
do roku 1.847 - kdy ho \rillegardell vydal poprv6 lako dilo
Morellyho - vleobecnd rozliienym min6nim) a nazyvd ieha
antora uditelem komunismu, ti. i svfm uditelem. Zbroveh na-
vazuje Babeuf a babeufist6 na Rousseaua, a to nejen piimo,
nfbrZ daleko vice pies mluvdi jakobinri, kteii zt6lesnlli ziklad,-
ni Rousseauovy my5lenky v ristavd z roku 1.793. Jeii poi:a-
davky se staly zdkladem agita-ce babeufistt. Engels ve sv6m
dldnku >Sv6tek n6rodri v Londyn6< poznamen|vl, i,e >>.... Ba-
beufovo spiknuti za rovflost i,asn6 rryvodilo drisledky z demo-
kracie 93 roku - pokud to bylo tehdy moin6<.1) Hlavnim
1) K. Mam-U. Engels: Spisy 2, st. 584. Marx oe tsrsati ro-
d,init plie, ie lrancouTskd reooluce oyztolala u iioot ideje, ktere
oedly Za ideje oeikertbo std.laho sta)u soitd. lReooluini bnuti,
kteri Taialo roku 1789 z: Cerle social, iehoi blaoninri
z ttchto drisledkri byl zdvtr o nutnosti ze spoledenSl6ni sou-
kromeho vlastnictvi. Teprwe na tomto zikladl ie rnoZno reali-
z.ovat skutednou rovnost, kteli byla hlavnim boioqim heslem
fakobinfr. Dva roky po jeiich porAi.ce vyddvi vyzwu k po-
vst6ni, v nimL, se mimo iinl iik|: uA€ slova ro,vfiost, Rooni
a lidovost isou hesly, kterS kolem sebe shrom5idi viechny
pi6tele lidu. Af lid zn,ovu ptedloli k diskusi vlechny hlavni
zlsady, ad se znovu boiuie o rovnost v prav6m slova smyslu,
o rovnost, o kter6 se fiZ tolik mluvilo, a o vlastnictvi!... Vy-
krodme kupiedu bez othleni fako 1id6, kteii isou si vddomi
nov6 sily: kr6dejme piimo k rovoosti.(1)
Jakf obsah m61a uve1k6 zixada rovnosti< u Babeufa a ba-
beufistri (mczi nd tadime piedevlim vtidce spiknuti >Rovnlfch<
Darth€a, Btron.arottiho, Felixe de Peletiera a NIar€chala)? Od-
povdd !\a tuto ot|zku nalezneme v Buonarottiho kmze
>Spiknuti Rovnj,ch<, kter6 ie podle Engelso,r4ich slov zikladnim
dilem ve rvdci Babeufa<< a zarovei paaii k neivyznamndjlirn
a dodnes nc zceTa clocendnym dihirn piedmarxistick6 socialis-
tick6. a komunisrick6 literatury.
trdea rovnosti z6klad spoleicnsk6ho citlil a LitEcha chudfch
-
* ie chim6rou ien v odich tEch, pravi Buonarotti, ktefi isorr
mravn6 rczwilceni touhou po bohatstvi a mocr. I(terf dlovEk
si v hloubi sv6ho srdce nepiizn| - jak6koliv povahy a v ktere-
koli dob6 - svou rovnost s kterfmkoliv individuem lidsk6ho
rodu? Kteqi diovdk se nezachv6je litosti, kdyi vidi utrpefli
kter6hokoliv jin6ho dlovdka? Tento cit, vysledek nalich prvnich
zkuienosti, ie ospravedln6n rozumem, kterli n6s udi, te piiroda
pledstauiteli uprostied jeho cese byli Leclerc a Roux
a jei bylo nakonec d.otasni poraieno s Babeuloajm spik-
nutitn - toto bnuti yodilo komunistickou id,eu, kterou po re-
aoluci z roku 18i0 znoou ne Francii roxiiiil Babeultio pii-
tel Buonarotti. Tato irJea, dfislednd rozpracoodnA, je i d e a n o-
olbo stdoa sodta.< (Tamti*, str. 139). Obsabem tito
tideje nootho staou saitat se zabir;time jen potud, pokud to
piirno sbubisi s naii problematikou.
7) Graccbus Babeul: Projeoy, ilinky a listy, Praba
1g54, str-
63-64.
5
stvolila lidi navz|jem si rovn6. Je tieba poznat jakfm zptso-
bemaviemvlastn€.
Lid6, kteii schvaluii socidlni nerovnost, tvrdi, Le ie nutn6
pr.oto, Le pochlzi z nerovnosti, kterou stanovila pi.iroda mezi
iednotlirrfmi individui lidsk6ho rodu. JestliZe se lid6 od pii-
rcdy vz6iemn6 od sebe lili pohlavnim, vn€j5i podobou, barvou
pleti, rysy tv6ie, rristem, tvrdi d51e tito 1id6, nemohou bft
rovni ani silo,u, ani bohatstvim; rovnost - at jiit piirozend
nebo spoleienski - existuje tedy jen v naii piedstavE. Vyplfv6
viak z toho, ie nutnfm drisledkem t6chto rozdihi, kter6 re6ln6
existuji, je ,nerovnost spoleiensk6ho zlizeni? Soud6 podle toho
odpovtrd6 vidy bohatswi a moci sila, veliko'st, kr6sa, coi,
leka neodpovid6 pravd6.
Mezi lidmi, zAirazhuji piivrZenci nerovnosti, existuje dalSi
piirozeny rczAil, kterf nutnd vede k rozdflrim ve vzdElilni
a ve spoledensk6m postaveni - rczdil v intelektu. Skrytf cit
n6m viak napovidS, i:e celd v€c nebyla takto zaiizena tvrircem
piirody a i:,e atkoliv lid6, kteii Liji ve spr6vn6 organizovant
spolednosti, nemaii vlichni stefn6 intelektuilni schopnosti, isou
rczdily mezi ,nimi v tomto smyslu v menli miie drisledkem
rozdilnosti iejich organismu nei dtsledkem rozdilnfch pod-
minek, ve kterj,ch i:iji. Kdo mriZe pochybovat o tom, L,e mnozi
nevzdllani lid6 by takovfmi nebyli, kdyby se jim naskytla pli-
zniv6 rnoZnost vzd6l6ni? Coi:pak samotny neotesanli pasqii ne-
proievuje ve sv6m konitni a pii hijeni sw-ich z6imi steinou
bystrost, kterou potieboval Newton k objevu zikona piitalli-
vosti? V5echno zilisi na objektu, na kterf ie zamEiena na(e
pozornost. OstatnE i kdyby nerovnost v intelektudlich schop-
nostech byla tak piirozen|, iak se tvrdl, piece by nebylo sprivn6
viddt v ni zdroi existujici spoledensk6 nerovnosti v majetku
a vlivu. Nebof neni pravda, Ze bohatstvi a vliv isou dopro-
vizeny vdd6nim a moudrosti.
Ale coipak jde v dan6m piipadE o piednosti, o kterfch
jsme hovoiili? Y i:6dn€m piipadl ne. Piirozend rovnost, kterou
m6me na zleteli, je podobnost potieb a dojmri, danlfch ndm
plirodou nenc. roz-tiieiicich se zbroveh s prvnim pouZitim
naiich smyshi a orgiln&.
Fotieba potravy jakoi: i, potieba rozmnoiovat se, l6ska
66
k sobi sam6mu, soucit, schopnost cit€ni, myileni, projevov6ni
pied6v6ni svfch.myllenek a chipilni n6m srozumitelnych
vr"rlc.,
rnyilcnek, schopnost sladit svou dinnost s ustanovenim
i6dem,
ncndvist k plinuceni a l6ska k svobodE _ tyto ,r5".hny
vlast_
nosti a schopnosti jsou skoro stejnou m6rou vlastnl
v5em
tdrav.im lidem. Takovf ie piirod ni z6kon, z ndhoi, *ryplfvaji
lrro vlechny lidi stejn6 piirozen| pr6va.
_O^?O!, kdo se povaiuje za nositele dvou substanci rfizn6ho
clrarakteru, pod|vh na.zilkladd duchovni povahy principu
mylleni novf drikaz ve prospEch piirozen|. ,olrnorti. T.ni,
princip, kterf v sob6 zahrnuje vlechno lidsk6 j6,
zda- tlrry i"
a vyrtst| vidy z iednoho a t6ho|,
ncddliteln;f, 'nepodmindnf
zdroje, je nutnd jeden a tentyit ,, vlech individui lidsk6ho
rodu.
Je nesporn6, Le tyzick| nerovnost nemtiie bft na piekdZku _
_
alespoi .na urdiqi dasowf risek vyuLivilni piirozei|.
- rovnosti.
Je pravd€podobnE, Le pr6vE s cilem odstrafiovdni tEchto pie_
kbi:ek byly uzavkilny smlouvy
-a tak byla vytvoiena obian_
sk6 spolednost.
V drisledku nedostatedn6 prozkavosti byli lid6 uvrZeni do
ieitd v6tiiho nelrEsti neZ bylo to, kter6mu se chtdli vyhnout.
Rownost, stanovene piirodou a uznan| rozumem, byla
ve spo_
lednosti poruiena iadou tdchto smluv, uzavlenj,ch-s rimyslem
iejiho zachov6ni. Misto dodasnj,ch obtiLi, vzniknuviich na z6-
klad6 fyzick6 nerovnosti, obievily se jin6, zhoubnEjli, ,rrr"t";;i
nezbytndjli obtiie v drisledku nerovnosti maietkov6ho po.stl_
veni a vlivu, kterj, byl vfsledkem smluv. Tak se nelhloupellim,
nejomezen6jiim, nejslabiim a nejmenlim podtem podaiiio'
diky
podivn;im okolnostem zatiilit masu nejsilndjlich, nejdestn6jiich
a nejvzddla,ndjiich lidi t6Zkfmi povinnostmi
zbuvit;. pi;.o-
zend svobody. ^
Nerovnost v
rozddleni vlastnictvi a moci rodi v5emoZ.nli
chaos, na kterj. dopl6ci dev6t desetin obyvatelstva
civilisova-
nf.ch zem| Odtud vyplyv| jejich omezovilni, utrpeni,
poniio_
vini a otroctvi. Odtud vypllvh tak6 nerovnost ve vzdEllni,
kter6. se ze ziitnych pohnutek nespr6vn6 piipisuje
zvelitenl.
intelektu6lni nerovnosti. Instituce prav6 spoiednosti musi
tudiz
usilovat o piisn6 omezeni bohatstvi a vlivu jednotlivlich
osob:
vlivri tim, ie se vlichni obdan6 stefn6 podiin\i" z|konu, na
jehoi, vypracovdni se tak6 vlichni podilefi; bohatstvi opdt
takovou orgaflisaci, v niL by byl kandj. dostatedn6 zabezpet=n
a nikdo by nemdl piebytku.
Tolik Buonarotti - vdtiinou doslova - o tom, iak babeu-
fist6 ohSpali rovnost.l) Znatny vliv Rousscauriv a Morellyho
ic na tdchto mySlenkdch nesporny. Ncjdc vlak o plagi6t. Tic-
baLe babeufist6 kritizufi soukrom6 vlastnictvi zc stef nfch posic
iako Rousseau, ti. fako ncspravedlivc, ncspokofuii se s ieho
rovnSim rczddlcnim, nybrl vychbzeji z piesv6dteni, tc skutedni
rovnost je moLni jen .na zikladd spoledn6ho vlastnictvi. To
ovlem vdd6l tak6 jii, diive Morelly. Babeufist6 vlak z t6to
myilcnky tini celou iadu praktickych zdvEfi a n6vrhri; pie-
devlirn viak - to ie hlavni rczdil od vlech diiv€i5ich utopis-
tickfch, zv165td racionalistickj,ch udeni - se snaii pieiit od
pouh6 teorie k prosazeni svfch idefi ve skutetnosti. Prostied-
kcm k tomu byla spikleneckS organisacc. Zkoumini ieii din-
nosti a osudri piakraduje ov5em nali problematiku.
Babeufist6 rczviieii viak ndkter6 Rousseauovy a zvl66t6,
Moreilyho ideie i rr negativnim smiru; to sc tfkS rovnostri-
skych tendenci obou myslitehi. Vcclku sc ovlem vyvijeii od
rovnostdistvi ke komunismu - dovriit tento vfvoi vSak ne-
stadi, silnych rovnostAfskich rysri se nikdy zcela nezbavi.
Tyto rysy se nejiasn6fi proicvily v poieti rozddlov6ni, kter6
m6lo bft uskutedn€no v piiSti spoleinosti. Rozdiln6 hodno-
ceni dtznlch druhri praci ie povaLovino za piidinu vleho
utrpeni a bidy lidsk6ho rodu. Rovndi umythus o piednosti
talentri a podnikavosti< povaiufi za nilstroi odpfircri rovnosti.
Rozdil v hodnot6 jednotlivyich druhfi lidsk6 prace spo(ivi na
subjektivnim ocendni skupiny hdi, kte6 dokl.zala prosadit sr.6
n|zory jako vl6dnouci. Nelze nidim ospr:avcdlnit n6roky na
odmdnu, kter:6 pievyluic mnoZstvi picdrndtri, nezbytnych
k uspokofeni osobnich potieb. KaZdc nadmdrn6 uspokoiovSni
potieb iedn6ch je vj.sledkem okradeni druhfch. Babeufist6 si
kladou za cil zabezpetit kaLd6.mu >rovny a piimdicn;i do-
t Vl, F. B"onarotti: Zagoaor z:o imja laaelxstod, tom
Moskoa-Leningrad 1948, str. 68-71.
ritrrrck(, nc vic nei dostatek a zalordnit tomu, aby n6kdo ziskal
z cclkovdho produktu vic neL, prrimirnf podil, kterj' piipad6
rrrr jr'rlnrr ,osobu. Viechno se musi rozddlovat na zhsadd. rovno-
Intrrosti. Co nemrjZe blit rozddlcno vicm, musi b;it co nej-
lriisrrtji zakhzAno. Podminkou rovnosti, podminkou toho, aby
k;rhly dlov6k viddl v druh6m sob6 rovndho, ie neexistence
irrkckoliv piednosti - iak v od6vu a n6bytku, tak i v iidie
ntrl. Proto poiadavek vlcobecn6 uniformity. Ndktcii z babe-
rrfistir, napi. Martchal, dokoncc poLad"ovali likvidaci umdni,
rrkrilc-li se, Le ie pick6Zkou uskutedn6ni >prav6< rovnosti.
PiiSti spolednost neboli r>syst6m rovnosti( bude dovricnim
<tbrozeni lidu. Stitni moc bude existovat jcn do t6to doby. Ve-
icin€ z|leLitosti budou vykon6vat viichni, kteii toho budou
echopni. Poiadavek zhniklu st6'tu sdileii babeufist6 s t6mdi viemi
socialistidkfmi uienimi ; zde 1rt o rovnost6fswi nemriZe bft ani
icii:je to poZadavek, na kterlf tavazrje a ditle roz:tiji vddeckj'
socialismus. (Toto rozvinuti spod.iv6 piedevlim v tom, i,e roz'
ddluje z6nik stdtu do dvor fAzi: v prvni dochAzi k rozbiti bur-
ioazniho st6tu, kterf je poslednim typem stitu vc vlastnim
slova smyslu a v druh6 fizi odumki prolet6iskf stht, ktery iii:
ncni st6tem ve vlastnim slova smyslu, je >polost6tem<, >pie.-
chodem od st6tu k nest6tu<, atd.).
V roce 1835 uprchne maloburioazni demokrat a >advok6t
chudlich< Etienne Cabet pied soudnim pron6sledov6nim do
Anglic, ,r... je inspirov6n tamndjiimi komunistickymi my5-
lenkami a'po nhvratu do Francie se tu stane neipopul6rndjiim,
ad nejploiSim piedstavitelem komunismu.<1) >Prod jsem se stal
komunistou?< klade v iedn6 stati stel,n6ho jm€na otilzku ,a pak
vysvdtluje, Ze piemySlcnim dospEl k piesvddieni, Ze uprivodni
a zitkladni piitina viech nedostatkt a neit€sti vlech spolei-
nosti od zai|tku sv6ta spodiv6 v nerovnosti. L6kem proti
nim tudii ie zniieni nerovnosti, a piestavba spolednosti na za-
kladd rovnosti.< Jako u babeufistri mA i zde myilenka rovnosti
prvoiad6 misto (Cabet k nim viak nemi kladnf pom6r - ne-
souhlasi s tim, ie k zavedeni nove spoleanosti jc tieba iako
prostfedku pouLit ndsili a diktatury).
1) K. Marx-U. Engels: Spisy 2, str. 151,
 Llrrrl: viichni v pEt hodin vst6vali, v Sest hodin
odch6zeii do
Vroce 1840 vydal svrii hlavni a tehdy mezi ddlnicwem
od-osmi
velmi roz5iienj spis - >filosofickli rom6n< >Cesta do Ikarie<, ;iii;;" ; pr6ci od Sesti do osmi hodin ptacuii mldkv' ke ko'nci
,i,, A.r.,i hodin ie iim dovoleno spolu rozmlouvat'
v ndmZ agi'tuje pro zavedeni naprostd rovnosti mezi lidmi. Ale
coi sama piiroda nezavedla nerovnost, coZ fe neobdaiila ne- -,,,ttry zpivaii; spoledn€ naplilnovany maii i svrii volnf tas
stejnfmi tdlesnfmi a du5evnimi vlastnostmi? To ie pravda, od- ,r .1,,b.,, kdY se odebiraii sP6t atd'
-- rovnost6istvi iako
povid6 Cabet ,na n6mit&u pomysln6ho protivnika, ale coL, pii- li,rrk ,, babeta neide o vysloven6 hrub6
rcda zdrovei nepoddlila viechny lidi stejnou touhou po 5t6sti, rr babeufistri , ale o siln6 tendence k n'Emu' Jeho >Cesta do
6ck6mu vkusu
stejnfm pr6vem na Livot a 5t6sti, steinou l6sku k rovnosti, stei- lharie< se d,asto znain6 piibliZuie malomE5f
,,-;;;i". >Soci6lni flosofie Cabetova neodr6ti ani tkolv po-
[ran-
nou inteligenci a rozumem, aby zaloiili spolednost, 5t6sti mylleni
a fovnost?l) rrruzsk6 revoluce, ani vfsledky socialistick6ho
Cabet argumentufe takto: piiroda stvoiila lidi bratry;iako lA,tu tg. stoleti. Piimyk6 se zfevnE k piedrevoludni komunis-
tl.t e tradici. Jako teoretik m6 Cabet bliZe k
Morellymu
bratii museii lid6 dodriovat rovnost; bratrstvi a rovnost pied- Kdyby Cabet
poklSdaji svobodu. Takovf ie vztah tii hlavnich hesel fran- n t,tubly*,, nez Saint.simonovi nebo Fourierovi.
kapita-
couzsk6 revoluce v ieho po,ietf. ,.piip".rf"r1 ve svych dilech parni stroie a rrist velk6ho
prtmyslu, bylo by moZno ieho syst6m zaiadit do
18'
Vysndn6 Ikarie se vyznatrie piedev$im tim, te zavedla ffit.[6h"
uneripln€j5i soci6lni rovnost((. Vfklad tzbsad soci6lniho ziizeni rtoleti.<1)
po-
v Ikarii< zaiirrd tdmito slovy: >Ikalan6, zkulenosti pevnE pies- K ilustraci Cabetova poieti rovnoati fe nutno zv165t'si
uli*n"rrt ie5t6 iedn6 d6sti lCesty do Ikaric<' a to dvan6ct6
vdddeni, Le neni StEsti bez ,siedn,oceni a rovnosti, zaloLili si un6-
SPOLECNOST 'na podkladd neidokonaleiSi ROV- a tiinbct|'kapiioly, kde na padesiti strar6ch vyk15d6 cituie, vy-
zory filosofri o rovnorti a spoledenstvi<<, ot's6hle ie
NOSTI. Viichni jsou soudruzi, obtar6, rovni v pr6vech dlouhfm
a povinnos,tech. Viichni se stefnfm dilem d€Ji o bie- iiaaa, chv6li a komentuie' Tito >filosofov6< lsou
mena i dobrodini spolednosti. VSichni tvoii ledinou R O - il[m nelrrizndi5ich hisioricki'ch i legendtunich osobnosti
s'neiprotichridnei'5imi nizory' Cabet vSak z
nich ze viech dd16
DINU, iejiL, ilenov| lsou spiati pouty BRATRSTVI.(2) Lykurgem'
Piiroda nevytv6ii rozAily, vlechno d6vd lidem v ieiich pospoli- [rrr"ia. rorrnorii. zathi Konfuciem, zotoastrot'
tosti. Pridu piedurdila ke spolein6 a ned€liteln6 drZb6. Spole- ;r"* Gracchy, J. Kristem, pokraEuie T' Moorem' Grotiem'
Rousseauem' Mirabe-
den'swi statkri je piirozen6. Rozdily lidi ve fyzickfch vlast- ftolbar.*, Lockem, Montesquieuem' Babeufem
;;;;, A. Smithem, kondi Napoleonem' Guizotem'
nostech neisou niiak v rozporu s rovnosti lidi v pr6vech, po-
u-u,opi.f.y*i socialisty. To ie zdaleka neriplnf videt'2)
Cabet
vinnostech, Stdsti. Rovnost v Ikarii neni fen rovnosti pr6v.
Je zdtoveh rovnosti ve vfchovE, v uspokojov6ni potieb, v prirci.
, V. P. Vrkin: Etienne Cabet' Pied'mluoa k rushimt
oyd'dn!
Neni to viak absolutni, matematick6 rovnost (ttebai:e na jed- (M. - Ii. 1948) fiestY d'o lkaie'
nom mist6 Cabet mluvi o uvSeobecn6 a absolutni rovnosti<), 2) Marx s Engelsem pod.robuii toto Cabetooo liEeni ostti ktitice:
nybrit rclativni, proporciniini potiebirm a prostiedkrim. (Zeny lCabet oe soi ,Cestd d.o lkarie' sndii oe dodtltic# a 'ii-
- jak je to bELn6, ve vdtlin6 utopii - nemaji politickfch pr6v). ttticti kapitole be7 tad.a a sklad'u ofuoky staricb i nozticb
autotit
Pii podrobndi5im popisu ikariisk6ho spoledenstvi dospivi viak pro komunismas. Nemd otlbec o imyslu lliit nEiaki bistoricki
k absurdni standarisaci a sv6 ikariice zcela odosobilule. Pii- budi. U francory,skicb bniort md komunismas ipatnot
pooEst'

Dobti, iikd Cabet, aoed,rl odm oEdechi d'dkazl neiirtlbod'nljiicb

m*ii olecb dob, kteii se Taraiuii zd pooabu mibo Hientd; a
,2) Vi, E. Cobrt: Cesta d.o lkarie, Praba 1950, stt, 40. i soid'ectrti iebo kliett'
Tamtii, st. 39, Cabet postapuie iako ad'ook'ht' Dokonce

70

re
n6m nechtd pod|vd piiklacl, iak je moino piemdnit heslo rov-
nosti - dosti mlhav6 a 'neurditc Eamo o sob6 * v naprostou ab-
strakci, ba dokonce frAzi. Nech6pc, i,e kaidy z on6ch rrfilo-
sofri< si odliJnd piedstavoval obsab tohoto hesla (pokud ho
vribec mdl na mysli). OdhliLeni od tol-roto obsahu a ulpivhni
na pouh6m prazdn|,m slovu ie typich6 pro maloburhoazni. :uto'
pisty, kterfm se Cabct tak6 v mnoh6m ohlcdu piibliiovai.
Z hlediska abstraktni rovnosti zkoum6 nejcn ddiiny my5leni,
nybrL i skutedn6 d6iiny, piitomnost i budoucnost, pii demi
nerozliSuie specifikum rfnnych fore,m nerovnosti (ti. vykoiis-
tovin| nadvlildy, ritlaku) a dost zmatend sc pohybuic v obec-
nem r6mci toho, co je vlem stupifim tiidni spolcinosti
spolein6.
Zisadni hodnoceni tohoto smdru v komunismu (lakoito
udeni i hnuti), jcho nutne podStedni formy podSvaii M.arx
a Engcls v >Komunistickem manifestu<. >rPrvni pokusy pro-
letari6tu piimo prosadit v dob6ch vieobecneho roziitieni, v ob-
dobi soudasne {eud6lni spolednosti sve vlastni tiidri zhimy,
nezbytnl ztroskotaly jak pro nelryspdlost proletariStu sam6ho,
tak pro nedostatek materi6lnich podminek ieho osvobozcni,
kter6 isou teprve vytvorem burioazni epochy. Revoluini lite-
ratnra, kterd provirzela toto prvni hnuti proletari6tu, le svim
obsahem nutnd reakdni. H16s6 vleobecnf asketismus a hrub6
rovnost6istvi<.1)
tooi nepiiTnirsd promifruje oe sz;idecnsi. piiqniad. Na plaidoyer
(obhajooaciiei) neQe po adooat bistorickou oirnost. lestliie
nikdy nijakj slarsn! tnui utousil ltiileiitostni pdt sloo proti
peni7ilm, proti neroonosti, proti bobatstoi, proti socidlnim nei-
zsarim, Cabet se jicb ebdpe, prosi, aby je opakooal, ditti z nicb
zsyzndni oiry toboto muie, dd je z.tytisknout, rytleski, a s iro-
ni.ckou dobrostdeinosti oold na sriho pobnhtanibo bur*ou:
Bcoute4 icouteT, n'itait-il pas cor?ztnaniste? (Sfuite, coi to ne-
byl komunista?) Takble mu iddni neujde, ani Montesquieu, ani
Si.eyis, ani Lamartine, ba ani Guizot - oiicbni jsou kornunistd
malgri eax (proti sr:i otili). Voild mon conununiste toat trouoi!
(Podioejte se, oid.yl je to konunista!) K. Marx-b. Engels: Spisy
3, stt. 531.
1) K. Marx-U. Engels: Spisy 4, str.457-458. Engels o dopisecb
V tomto hodnoceni musime vysv6tlit dva probl6my: prvni
vznikd v souvislosti s oznaienim prvnich ideovyfch vyraz.it ro-
tliciho sc ddlnick€ho hnuti j.akolto reakdnich, clruhl? se tfk6
odliicni rovnostdistvi od socialismu a vysvEtlcni jeho >>hru-
bosti<. Do jist6 miry splfvaji ovlem tyro problemy v jeden.
JiL diivc jsme ziiSt'ovali, Le vlichni tito myslitel6 piekra-
iuji burioazni pojeti rovnosti: nejen tiidni vlisady, nybrL
i ,samotn6tiidy a tiidni rczdi|y rnaji byt zrulcny. V tomto
smyslu jsou revoludnimi mysliteli (i kdyZ ide o podmindnou
revoludnost, nebof jrie o poiadavek budouonosti; jcho pii-
padn6 pokusy o pieddasn6 prakticke uskutedndni sc museii
ocitnout v tozporu s pokrokem a ztrirceji revoludni charakter).
Ve sv6 drislednosti jdou viak ieit6 d6le, k absurdnim rovflo-
st6isklim poZadavkrim, k opaku skutedn6 rovnosti, nebof
trpro nerovn6 se rovn6 st5v6 nerovnym< (coi: v6ddl
iiZ Plato.n,
tiebaie nerovnost lidi ch6pal po sv6m). Uskutcdndni jeiich
myilenek by vedlo ve skutednosti k zavedeni nov6 ncrovosti
i nove nesvobody, k popieni individuality. Musimc i jc hod-
notit z hlediska moZnfch objektivnich drisledkfr jciich udeni,
tlebale subjektivn6 byli tdmto zivbrtm velmi vzddleni. proto
mohou klasikov6 marxi,smu mluyit o jejich rcakinosti, kter6
oviem byla - iak sami zd&razhuji - historicky podmindna.
ZiiSfuieme tudii,, ie k tomu, aby mohlo zvitlzit v€deck6 po-
jeti rovnosti v teorii vEdeckeho socialismu, musela blt tato
Kautsketna (q 20. ilnora 1889) tlokazuie, ie burioaTic b1 oe
francoa2ski reaoluci nezoilizila, kdyby se ji nedostalo plebejski
podpory. V podstati prdDe ilto plebejci prooedli reoolilci, coi
by nebylo znoini, r.. . kdyby tito plebeJci nebfli podkltidali re-
ooluinim poiadaokilm reooluce smysl, kter! nemdQ, kdyby ne-
byli bnali toonost a bratrstai k nejTaz_iim dfisledkim, kteri po-
staoil! ?fiiilickj, smysl ticbto besel na blaou, protoie tento
snzysl, bndn do krajnosti se
zofil oe soilj opak; ie tato plebejskd
roonost a toto plebejski bratrstz;i musely b!,t poubjm snem
o d,obi, kdy ilo o dosaieni praoibo opaka, a ie jako
oid! - ironii dijin - bylo toto plebejsk6 pojeti reooluinieb
besel nejmocnijii silou k prosaTeni toboto opakl: miilticki
' rozsnosti - pied 4rikonern - a bl atr s toi - oe oykoiisloodnit.
(K. Marx-&. Engels: Vybrand dopisy, praba 1952, so. 367.)
rovnost dovedena daleko za svrii racionSlni obsah, kterfm je,
opakujeme, odstrandni tiid.
Zi*ladem socialistick6ho a komunistiok6ho hnuti fe idea
2e s pole i eni tini. v!rcbnich prostledkri ; proto i sou socialisticJ<6
a komunistick6 udeni produktem novovdkfm, kdy doch6zi
k postupn6mu zespoledenldov6ni vyroby, tiebal,e v protiklad-
n6 formd - jako koncentrace a centralisace kapit6lu. Zitkla-
dem rovnost6iskfch udeni je naopak idea rozdileni vlrobnich
prostledkri, hlavn6 pridy - rozhoduiici vfrobniho prostiedku
doby, kdy pievlild| tato udeni. Cilem rovnost6ls vi (egalita-
rismu) je odstranEni nedostatkri individualni zbolni vfroby
a ,smdny pii zachovilni jeiich individu6lniho charakteru. Cilem
socialismu a l<omunismu !e odstrandni t6to formy vfroby
a smEny vribec spoleienskou orgatizaci price na z6kladd spo-
ledensk6ho vlastnictvi vfrobnich prostiedkt.
Rovnost6istvi je proto svou podstatou malobudoazn( uieni.
Je nSstrojem kritiky kapitalismu, kterf se malom65d6kovi od
poi6tku (privodni akumulace kapit6lu neni v podstat6 ni6im
jinym oel, nrisilnfm odloudenim drobn6ho vj'robce od ieho
vj'robnich prostiedkt) jevi iako sila destruktivni, jako sila,
kter6 ohroZuje samotn6 zdklady ieho existence a kter6 ho po-
stupnou proletaizaci likviduie. Rovnost6istvi kritizu je kapita-
lismus z pozic minulosti (proto piedeviim ie reakdni), kritizuie
ien iednu formu soukrom6ho vlastnictvi, kdefto socialismue
a komunismus kritizujf kapitalismus z pozic budoucnosti, kriti-
zufi soukrom6 vlastnictvi ve v5ech ieho form6ch
Z tohoto hlediska isou rovnostiriswi a komunismus proti-
kladnfmi udenimi. Pies tuto protikladnost dochdzi k tomu,
Ze se prvni komu,nistick6 teorie sbliZuji a prolinaii s rovno-
st6iatvim. Je to obdobi, kdy existuii spoleiensko-ekonomick6
piedpoklady obou sm6rri: kapitalistiokd vyroba se.,sice mocnd
tozviji (konec 18. a pod6tek 19. stoleti), avlak st6le fe5t6 m6
znadnou pievahu malovfroba - jak na venkoyd tak i ve
m6stE. Proletari6t se jakotiida teprve vytvdii z nedostateinE
rozrrizndn6ho tfedho stavu, ieho vyman€nim z podetn6 malo-
blurioazni masy |e teprve v poi6tcich. A pr6vd tomuto re61-
n6mu prolindni odpovidh v teorii prolinini rovnostiistvi
a komuni'smu. Piedstavitel6 komunismu ve sv6 drislednosti
74
sice rovnostaFstvi pFekon`市 a,l tim,瑳 e postupne pFechttcif
k poを adavku spθ ″ ιあοvlastnictvF, avこ ak zうlovett ho pFeko―
n肝 aif V tOm smyslu,を
`η c rozvFi1l samOtn6 rovnos“ Fstvi k icζ 轟
absurdnё iMin zivё rim ― od rovn6ho vlastnictvf vチ robniCh
prostFedkt k ■ ovnosti rozdё lovttni spotFebnfch pFedmё ti,
k urovnivini potFeb, talenti, z夕 kazu vschO co nemohou nl■
vζichni atd.》 Myζlenka iak6hOk01i soukrorn6ho vlastnictvi lako
takOvる ho le alespo益 ´amこ Fcna proti b o h atこ f m u soukro―
mё mu viastnictvi;ako zう 宙ISt(Marx pOzdtti vys轟 ti五 ,労 c tu
neidC,Cn 0 2`ViSt… 宙z"ζ e,K.M.)a touha po nivelizaci
vこ ech rozdllt, taktte ty pak dokonce tvoFi podstatu konku―
rencc.Hruけ kOmunista le iCn dOVrζ enfm t6to z詩 isti a tohoto
zploζ tё nf z hlediska llninima v pFedstavё . Mtt urこ itou
chraniこ e n o u nliru. Ze tOtO zruζ eni soukromこ ho vlastnic―
tvi nenf ani dost m41o skuteこ n,m osvOiCnim,dOkazuic prふ だ
ta abstrakも ni ncgacc ce16ho s織 a vzdё la9oSti a civilizace, na―
vrat k acpFirozen6 prosto轟 chud6hoこ lo轟ka bα z po‐
tFcb,ktcr,SC nedostal nad soukfom6 vlastnictvi,nチ btt dO―
koncc icこ tё ani k nё mu nedospё l《 .1)
Komunismus,kteけ se Omczule na dOgnLa zicdnOduこ cn`rOv―
nosti,zistivム icn Omezcn,m,hrub′ m kOmunismem,kteけ ie
ien》 ZObecnё nfm a dovrsenfm《 soukrom`ho vlastnictvi v tom
smyslu,労 e se toto vlastnictvi prosに pFemё ttuie V ObCcne vlas●
nictvi pospolitosti,kteri sv6こ leny uv4di dO Stein6 Situacc,
v nftt ie dこ lnik V kapitalistick6 spoleこ nostii neodstrattuie po―
nihifcF ilohu ttinika,n,b壷 ;i Ю2ζ ihie na vsechny lidi.Ne―
osvobozuie Se tedy dё lnik,vチ rObCC iakoこ 10Vよ ,iako OSObnOst,
aby celム Pospolitost byla svobodni,nチ btt Se ceL polspolitost
uvidF do situacc obecn6ho kapitalisty, ktcけ silCu sied■ OCule
vこ echny zttmy iednOtlivce a vydivi se za spolemost.
Musime si icζ ¨ podrobntii vζ imnOut"znamn61Ю socialis―
tick6ho smё ru a lehO Vyvo20Vini rovnostiFsk′ ch pOシ adavkt
zuこ cni tentokrat ckOnomick`ho,kter6 pFiino乏 んdn6 heslo ■ov‐
nosti nevyhia60valo.PFesto vこ ak sttta10 mttnost ηvOZen`
Z iChO principi.TfmtO uこ enim ic angliCktt klasicki,olitiok五
り κ M″、=E晟 ″ο
″崚ο
ヂιο
∫ο力桑ι″
″ pり そ′
たο οtt r844 P′ あ′
r96r, s″ .9θ _9r.
ckorromic a jeji.mi socialistickfmi kritiky a pokradovateli
- fak jc Marx nazyvd - rsocialist6-ricardi6nci<< ncbo
cialiste-ckonomov6<. Piedstavitel6 tohoto amdru isou autory
tc<... obs'hl6 literatury, kter6 vc dvacAtych lctech (19. sto-
lcti, K. M.) obrritila Ricardovu teorii hodnoty a nadhodnoty
v zajmu proletari|tu proti kapitalistick6 vjrobd a potirala bur-
i<tazii jejimi vlastnimi zbrandmi.<1) Ricardo vycltbzel bezpra-
stiednE z A. Smitha (ostatnd tito socialist6 d6stcin6 takb, jak
ic to zieim€ z Engelsovymyilenky, kterou uv6dime za str. 58).
Stiedem Smithova ekonomickeho udeni je tcorie hodnoty,
jejiL pwky nach|zi u merkantilistri, zvl6itE u Pettyho. Smith
ji viak rozvinul v ucelenou teorii, kter6 je pt|vem spojov6na
s jeho im6nem. NejstrudnEji mriZeme charakterizoyat jeii
hlavni myilcnku takto: Ve spolednosti, zaloi,en€ na d6lbd
price, vyrabi kaizdy dlovdk produkty po druh6 a pomoci srndny
ziskdvd produkty, nutn6 k jeho existenci. Tim, i,e ziskdvl pro-
dukty cizi pr5ce, disponuie vyrobce cizi praci. Cim ;e uraena
hodnota v.frobkri, kterf vfrobce zhotovil? Smith odpovid6:
mnoZstvim pr6ce linfch v,irobcri, kter6 mriZe dostat smdnou
za svij vlirobek. Cim |e viak urdeno toto mnoZstvi price?
Pii prost6 zboLni qfrobd se rovn6 rnnoistvi pr6ce, vynalo-
Zen6 vyrobcem na vyrobu ieho vlastniho produktu. Smith tedy
jednou spr6vnE urduje hodnotu zboL,i praci, vynaloienou na
ieho zhotoveni, pak zase chybn6 urdule hodnotu praci, kteri
rnriie bft sm6nou ziskilna za toto zboi,i. Pokud, se Smith po-
hybuie v r6mci prost6 zboLni vyroby, nem6 toto ztotoi,nini
vyznamn|jli chybn6 drisledky, nebof obd uveden6 velidiny se
rovnaii. Za kapitalismu ie viak takov6 ztotoLnlni. nepiipust-
ne: kapitalista kupuie Livou prbci (ti. pracovni silu) ddlnika,
isou
jcho vlirobu a i,e se rovn5 sumd mzdy, vynaloZen6 kapitalistou
rxo- nrr pronaimuti ddlnikir plus prrimdrnj, zisk. Smith tudii odmit6
pusobeni zdkoni pracovni hodnoty za kapitalismu a dost6vi
sc na stano\risko vulg6rni teorie vfrobnich nikladri. Drisled-
kem tohoto kolis6nil) bylo, L,e ze Smithova uieni rych6zely
dva smdry ekonornick6ho myileni L9. stolcti: iak sm6r vul-
girni, zastupovanlf piedevlim osobou Saye, tak srndr klasickf,
kterf dos6hl sv6ho vrcholu v Ricardovi.
Ricardo kdtizoval Smitha za to, te odmital prisobeni z6-
kona pracovni hodnoty v kapitalistick6m hospod6istvi. Aby
v5ak vyvr5til toto tvrzeni v samotn5ich z6kladcch, muscl by
vysvdtlit z|kony sm6ny kapit6lu za pracovni silu, mu,scl by
uk|zat, jak se >zdkon piivlastiov6ni dili zdkon soukrom6ho
vlastnictvi, zalotety na zboLni vlirob6 a na zboL,nim ob6hu,
ztejm| zvraci svou vlastni vnitini, neodvratnou diaiektikou
vc svrii piimf opak<< (Marx.) To bylo moL,n€ pomoci analyzy
tdch spoledensko-vlfrobnich vztahfi,,kter6 spoiuji ddlnika s ka-
pitalistou. Takovlf postup byl vlak i Ricardovi cizi. Proto
musel Ricardo prob16m, vytyteny Smithcm, ,ponechat stranou,
vyhnout se mu. Uiinil to tim, lze sc omczil fia tyrzeni o >rela-
tivni< hodnotl zboi:i. Pokud tedy ide o rrelativni<r hodnotu
') ,rArl*r, "ri"m urittje bodnotu xboii ptaeoani dobou a nlnt
obsafenoa, ale Ttak opit skuteinost toboto urieni bodnoty pie-
klddti do doby pied Adarnem. Jinak leieno to, co se nu jezsi
sDrdonin 7e stanooiska prostiho zboii stizti se mu nejasnjm,
jakmile na misto lboii ostupltji oyiii a sloiitdjii formy: kapitdl,
nritnezdni prdcc, poiemkoori renta atd. Vyjadiuje to tak, ie hod-
nota. zboii blla miiena pracooni dobou, o ni obsaienou o para-

napi. ieho desetihodinovou pr6ci smenou za produkt, ktery
obsahuie menii mnoZstvi pr6ce. ProtoZe Smith nebyl schopen
vysvdtlit zhkony t6to sm6ny mezi kapit|lem a pracovni silou,
dospiv6 k chybn6mu zAvi,ru, ie v kapitalistiokem hospod6lstvi
ie ho.dnota vfrobku v6tIi neZ mnoZstvi prhce, vyraloZen6 na
1) Engelsooa piedmluzsa k 2. dilu rKapitdlu<, su. 22. Engels
dodritsti: rCelj Oarcnio kornanismus, pokud se pouiti, do ekono-
micki polemiky se opird o Ricarda<.
dise lost (oe ztracenim ilji) buri:oazie, kde lidt proti sobi jeitd
nestili jako kapitalistl, ndzneTtlni ddlni.ci, poTentkooi ttlastni,ei,
pacbtjii, licboiii, atd., nj,bri jen jako prosti o!rcbei zboii a
srnifiooateli 1boii. Ustaoiini 2amliiuje uricni bodnoty 1boli pra-
cotni dobou zs nicb obsaienou. s rllienim jcjicb ltodnot bodno-
tou pr(ice, oiude o detailninz pror:edeni kolisd. a piebliii ltro
subjektioni roonoprdonost indioidudlnicb praei objektioni roo-
nost, kterou spoletenskj, proces ndsilnd Tjedntioi rneli neroony-
rni pracemi<. (K. Marx: Ke kritice politickd ekononie, Praba
'1953, str.41.

Fre
 F
dvoa zboLi A a B, ie zieim6,, Le zrnloa (napl' zrfleni)
mezA d€lnikri, kter6 m6" steini' vliv rra velikost vy-
robnich ndkladri obou zboLi, ani v neimeniim ,nemdni ieiich
urelativni< hodnotu, fak se domnival A. Smith, nfbrZ pokles
miry zisku. Ruzn6 rczdllovdni hodnoty vfrobk& 'na mzdu
a zisk nem6 vliv na velikost hodnoty vi'robkri, kte6 ie
i kapitalistick6m hospodaieni urdov6na mnoZstvim price,
nutn6 k ieho vfrob6. Sqim tvrzenim, i,e mzda a zisk se m6ni
v protichtdn6m smiru, postavil 'se Ricardo rozhodnE na sta-
novisko, podle n6hoZ zisk tvoii idst hodnoty vfrobku, vytvo-
ienou pracf d6lntkri a piisvoiovanou kapitalisty. Ricardovi
patii velk6 zilshtha o to, Le rn61 odvahu otevfend a cynicky
piizaat rozpor mezi ziim.v kapitalistri a dElnikti.
Proti tomuto tvrzeni vznikla v politick6 ekonomii silni opo-
zice ,s iadou n6mitek. Hlavni z r,ich formuie Marx ve sv€
pt6ci >Ke kritice politick6 ekonomie< takto: >JestliZe se sm€n-
n6 hodnota n€iak6ho vfrobku rovna pracovni do E v n6m ob'
salen6, pak se ,hodnota jednoho pracovniho dne rovni ieho
vfrobku. Cili mzda se musi rovnat wfrobku pr6ce. Ale pravf
opak ie pravdou. Ergo (tedy), tato n6mitka se redukuie na
probl6m: Jak vede vlroba na zitklad€ sm'6nn6 hodnoty, urde-
n6 vfhradn6 pracovni dobou, k tomu wfsledku, ie smEnni
hodnota prdce je menii neL smEnnS hodno a ieiiho vf-
robku<?l) V poan6mce pod darou uvddi pro n6s drileZit6 my5-
lenky: ,rT6to n6mitky, kterou proti Ricardovi uv6ddli ekono-
mov6, se pozdlii chopili socialist6. Za piedpoHada, Le for-
mule je teoreticky sprdvn6, byla praxe obviiovdna z rozpotu
e teorii a budoazni spoleinost Lddina, aby prakticky vyvodila
domndlf zdvEr ze sv6 teoretick€ zdsady. Aspoi timto zpriso-
bem obrdtili anglidti socialist6 Ricardovu formuli srn6nn6 hod-
noty proti politick6 ekonomii.<z)
1) sr.43.
2) Tarntii. Podobni tord.!. r: rBidi fi.losofie<t rs polemice s Ptoud-
bonetn: rKdo se oy1nd jen ponifuid oe ojooii politicki ekono'
mie ts Anglii, z;i dobie, ie timii oiicbni socialisti tito zemE
o nejriryijiieb dobdcb naorbli roonosttiiskou aplikaci Ricardor:y
teorie<. (Praba 1950, str. 71.). Za timto totzenim ut;ddi' iada
Anglidti socialist6-rovnoistefi byli produktem rozkladu ang-
Iick6 klasick6 politicko-ekonomickE 5koly.l) Je mofno mezi
nimi rozliSovat dv6 skupi'ny. Do prvni patiiP- Ravenston a T.
Hodgskin. Oba snili - d6steind pod vlivem Godwina - o od-
stranEni kapitalistick6ho i6du, kterf plin6(i lidu bidu a utrpe-
ni, drobnfm zenn6d6lcrim a iemeslnikrim z6hubu. Tvoii iakfsi
piechod od maloburZoazni kriti,ky kapitalismu k ,socialistick6
kritice. Ve druh6 skupin6 jsou nejzn6mdi5i W. Thompson, J.
Gray a J. Bray, kteii spoiovali Ricardovy ekonomick6 teorie
s Owenovym socialismem a byli naklondni myllence ziizovhni
malfch socialistickfch spoledenswi. Z obou skupin nhs zaiimh
zvl6i;tE dru,h6. f ta se ovlem vyznaduje silnou nedrislednosti
dil ticbto socialisti,
mezi nimii oy4tsedd J. Braye s jebo dilem
yLabou/s urongs and Laboal remedy<t, kteri taki pomirni ii-
toce rozebhd. (Ddle ti toboto dila pod,robnlji olinneme). Rors-
nii Engels o pied.mluoC k Bid.i filosofie< tato literatura nejen
oysoce zsyToeddod, njbft i qdiraviuje, ie to xeni jen anglick'j
socialismas, ktefi oycbdTi 7 Ricardooy teorie bodnoty. Piie:
oPobd. oycbdqi mod.ernl socialismas, lbostejno, kteribo smCru,.
z miildcki politicki ekonomie, naoa4tje timii bez ojjimky na
Ncardoou teorii bodnoty. Ncardo pto*amaje bned na x'aidtku
sojcb tPrinciplest d.oi poaiky: f. ie bodnota kaidibo zboii ie
arioodna poilze a'jedini mnoi,stoim ptdce, potlebnjm k jebo
ofuobd, a 2. le ptodakt soakromi spoletenskd ptdce je rozdilo-
odn mezi tii tiidy: stdtkdie (tenta), kapitalisty (zkk) a ddlniky
(mzda). T4cbto d.ooa pouiek bylo iii od. r. 1829 o AnClii ,a{ito
k soci.alisticki,m r:looddm, a to tdstetni s takooou biitkosti a
rcqbod.nosti, Ze tdto literutura, dnes timEi Tapadld, oitiinoa
tepnse Marxem znoou objeoena, zistdla d,o oyddni Marxozsa ,Ka-
pitdlt nepiedstiienar (str. 8.).
t) Tento rczklad byl obdobnj rc2kladu Hegeloz:y lilosolicki
ikol1,(probiral taki takika oe stejndm iasoodm isekt, tj. od po-
idtku tiictitjcb let rninalibo stoleti). Bflo to jakisi obdobi. ri-
cardooski,cb d.iadocbi. Zileielo fi4 tor.1, na ktetoa strdnfui N-
cardozsa uieni. *rtitj smir narsdT,al. Vedle socialistfi to byl Sis-
mond.i, bitiTrjici Hasickou ikoh i kapitalismas 7 blediska malo-
burioazie. Zolditni a iirokj smEr nsoii apologetickd a o*lgfuni
ekonomie, naVtatujici, ie burioage se stdle z:ice rozcbdqi s di-
jinni'm pokrokem (Sayooa teorie rproduktioity kapildlut, Senio-
v soc;alistickych ide6lech a mnohymi maloburioaznimi pie'
i:itky. Jeiich sila je v kritice pomdrri, slabost v rozpracovhni
ekonomick6 tcoric. V podstatd piijali - zde bez dostaduiici
kritiky - Ricardovu teorii a piidali k ni sv6 socialistick6 z6-
vdry a ide|ly. easto ien mechanicky pievraceii jeho (piipadnE
i Smithovy) pouiky a d5vali pllrs tam, kde klasikov6 vid61i
minus ,a naopak.
Ve sv6m sociSlni teorii se piidrZovali z nciv6tli d5sti myS-
lenek piirozen6ho prdva. Tyto my5lenky jc s klasiky spoio-
valy. Rozdil byl v odpovEdich na otizl<tt, iaky spoledenskf
i6d ie moZno uzflat za piirozeny, ti. spravedlivi a rozumny.
Pro Smitha a Ricarda by1 kapitalismus zcela piirozenym ia
dem, iejich socialistiiti kritikov6 viak dokazovali, L.e spodivi
na nisili a podvodu, a L,e ie tudiZ riprotipiirozeny<<. Je tomu
tak piedcvdim proto, i,e brini prisobeni >piirozen6ho z|kona
pracovni hodnoty<. V tel.o forrnulaci se iasn6 proievuie
zvlaitni vyznam, ktery socialiste piipisovali tornuto z|konu.
Ricardovu formulaci, ie prhce ie jedinfm zdroiem hodnoty
pieiimali bez v$hrad. Zatim co vlak Ricardo tvrdil, i,e ide
o zilkon, kterf ptsobi (s iistj,mi odchylkami) v kapitalistick6m
hospod6istvi, trych{zeli naopak socialist6 z domndni, he tefito
zdkon za kapitalisrnu neprofevui,e svou pravou povahu. To,
co u Ricarda cxistovalo iako tcoretickf z6kon rcSlnfch ievri
kapitalistick6ho hospod6istvi, piemdnili socialist6 v mravni
postul6t, ktery mi blft uskutedndn v b'udouci socialistick6
spolednosti. Tak byla teorie pracovni hodnoty takrazena
udenim o upr6vu ddlnika na rezkrilceny rytiLek pr6ce<.1)
rooa teorie odlik,ini atd.). Zcela n(4)/doo z) toTnto procesil roz'
kladu stoji Maltltus a jebo ikola, Tcela odmitajici teorii pracoo'
ni bod.noty q poxi.c oelki,cb alastnikli pfidy.
') ilJoedeni uiiti Ricardozty teorie, ie dilnikilm, jakoito jedi''
nj,m skuteinjnr olrobcfint ntileii aiecben spoleiensk! t,jrobek,
jejicb ojrobel<, oede piimo ke kotnunismu. Je oiak.." eko-
nomicky formdlni nesprtiond, nebof je to plosfi aplikace mo-
rrilky z; ekonortii. Pod.le qdkonfi miiltlckd ekonomie nendleii
nejottii. itist ojrobkfi dilnikfim, kteii. je oyrobili. Rekneme-li
nyni: to je nesprar:edliz;d, to nemd bjt, tak d,o tobo ekonomii
beTprostiedni nic neni. Totdime pouze, i,e tato ekonomickti sku-
To byl ovlem ve srovn6ri s Ricardem krok zp€t. Zatim co
lcmu slouZila (daleko vice a piesndji pak Mamovi) teorie pra-
crrvni hodnoty iako nistroi paznini a pochopeni ievri a kate-
gorii kapitalistick6ho hospodfistvi,,,-yuLili socialist6 t6to
teorie k tomu, aby s jefi pomoci odmitli jin6 ekonomick6 kate-
gorie v t6 podob6, v iakb existuji za kapitalismu (napi. pe-
nize, kapithl, nhmezdni pfice atd.).
A skuteind: jestliZe hodnota zboii musi byt vyihdiena
v prAci, proi ji jeltd d6le vyjadiovat v pendzich? Tito socia-
list6 nech6pali, l,e v syst6mu zboini vfroby nemiie bft hod-
nota virobkri vyjidiena iinak ncZ v pendzich. Odtud ieiich
snaha vyjadiovat hodnotu piimo v pracovnich iednotk6ch.
Owenolry teorie rpracovnich penEz< a >smdnnfch bazarri< se
mezi nimi silnd rozliiily. Gray navrhoval vybudovat n6rodni
banku, kde by kaidy vyrobce odevzdival svrii vyrobek, za
neli: by dost6val poukaz na uriit6 mnoistvi pracovnich iedno-
tek. Tato bezpendLil smdna m6la zarudit vyrobctm, Ze mo-
hou kdykoli sm6nit svtj vyrobek za ieho nezkricenou pra-
covni hodnotu, jin;imi slovy - tato smdna m(la, zaiistit roo-
nost smdny tne2i majiteli zboii, tj. mczi kapitalistou a ddlni-
kem. Rychlf bankrot t6,cha bazart skoncoval s tdmito ilu-
zemi" (I Proudhon doplatil pozddji na to, ie se tim nedal
poudit). Ukbzalo se nemoin6 odstranit penize pii souiasndm
zachovhni. vlfrobkri ve formd zboti, ti. ve for,m6 hodnoty.
teinost odporuje naiemu mraonimu citEni. Maru proto neqaHi-
d.alsoi komunistickd poiadaaky nikdy na toru, nltbri na neT,byt-
nirn qlsrouceni kapitalistickiho ofuobnibo Tpisobtt, odebrtioajicim
se denni oic a oice pied naiima oiima; tardi pouqe, ie nad-
bodnota se sklddd 7 neTaplacend prdce, coi je prostri skutet-
nost. Co je oiak ekonornicky lormdlni nesprdoltt, miie piece
bltt 7 blediska nZtozsjcb d.ijin sprtion|. Probldsi-ti tnraoti otrlo-
mi masy nijakou ekonornieko* skuteinost jako kdysi otroctoi
nebo neaolnictrst, qa nespraoedlioou, je to dfikaXem, ie tato sku-
teinost sama se jii pieiila, ie nastoupily jini ekonotnicki ska-
tetnosti, jejii alioern se tlosaztadni skuteinosti staly nesnesitel-
nlnzi a neadriitelnjmi. Za formdlni ekonomickou nesprdanosti'
mfi{.e bit tedy skryt oelrni praz:dia! ekonomick! obsab.< (Engel-
sooa piedmlur;a k fiid,i str. 10.),
filosofie<<,
 I jin6 kategorie mdly bft zru5eny, aby mohl princip pra-
covni hodnoty slavit sv6 vitizswi. Bilo piimo do oti, le smdna
kapitalu za Livou,pr6ci (pracovni silu) je v ostr6m rozporu se
zdkonem pracov,ni hodnoty, nebof d6lnik pii t6to smdni do-
st6v6 ,men5i hodnotu, neL je hodnota ieho upr6ce<. Zixluha
'anglickfch socialistri spoi.ivala v tom, Le diruzrb upozorfiovali
na tento zdkladni rozpor, v ndmZ uvizla klasick6 politick6 eko-
nomie. Rozielit iri - ti. ukizat, iak na zhHad| z6kona hod-
noty vznike nadhodnota, viak nedovedli. Omezovali se na
tvrzeni, ie nadhodnota ie v rozporu se z6konem pracovni
hod,noty, ie tody ndmezlni prdce a kapitalismus isou Skodliv6
a nespravedliv6 instituce, spodivaiici na hlubok6 nerovnosti
kapitalisty a ddlnika. MriZerne tedy iici, Le zatim co Ricardo
nemohl pochopit hisaricko-piecbod,n! charakter kapitalismu,
nepochorpili tito socialistd ieho historicko-*ikoniti charukter
Tolik tedy pokud jde o vieobecn6 charakteristiky udeni so-
cialistri-rovnostairi. Ilustruime nyni toto obecn6 hodnoceni na
piikladu jednoho z neivfunamn6jlich, tatiit J. Braye. Bray
rozhodn€ii neZ iini socialist6 zkouman6ho smdru rcbr6til Ri-
cardovu teorii hodnoty a nadhodnoty v zhima proletari6tu
proti kapitalistickd v'.irob6<, rozhodndii 'neL iini upotiral bur-
Loazii ielimi vlastnimi zbran€mi<r. Kniha ul-a'bouls Wrongs
and Labour's Remedy< (Bida ddlnicwa a l6k proti ni, Leeds,
7539) ie ieho hlavnim dilem, ,kter6 Marx nazyvir >pozoruhod-
nfm< a obs6hle iei v souvislosti s polernikou proti Proudho-
novi cituie a rczebirh.
Pravdy se mriieme dopi*rat pouze iedinj'm zprlsobem, iik6
J. Bray, t*iL tim, ie si uiasnime z6kladni principy. Jd6me
nejprve zp&, k prameni, z nilhol, vznikaii vl6dy. Jdouce tak
k j5dru vdci, ziistime, Le kaidd vlildni forma, ie vlechna ,so"
ciirlni a politickd ,nerovnost a na ni spodivalici nespravedlnost
prameni ze sociilniho syst6mu, kterf ie pr6v6 u vl6dy, >. ..
z inst.itace olastni.ctoi, jak nyni. exi.stuie, a Le t:udiit musime
od zdHadu piardtit soudob! stao spoleinosti, abychom ied-
nou provldy udinili konec nespraoed.lnostern a biddrn dneika<.L)
, f. Br"lt Labour's Wrongs and Laboar's Remedy, Leeds
18i9. Viz K, Marx: Bida lilosofie, str. 71.
m
Pouzc prhce tvoii hodnotu, opakuie J. Bray po Ricardovi,
evlak pak se ddvd zcela iinou cestou. uKaZdf ilov6k m6 ne-
pochybni pr6vo na viechno, co mriie ziskat poctivou praci.
JeetliZe si takto piivlastiuje plody ,sv6 prdce, nephchd XAdrott
oespravedlnost rrriii ostatnim lidem; nebof niiak neomezuje
pr6vo ostatnich jednat stejn6. . . Viechny poimy o vyllich
o niZ5ich, o p6nu a sluhovi, prameni z toho, ie se zanedb6valy
prvotni zhsady a L,e se tim vloudila do vlastnicrvi neroonost.
Pokud se tato ,nerovnost udrii, bude nemoZn6 vykoienit ta-
kov6 pojmy nebo svrhnout instituce na nich zalolen6,. Dosud
ee chov6 ieltd st6le plan6 nad6je, i,e lze odpomoci stavu v6ci,
kterf nyni vl6dne a kterf je proti piirodE tim, i,e znidime
cxistu1ici neroonost a nechhme twat ddle piidinu t6to nerov-
nooti; dok5Zeme viak brzy, L,e vl6rda neni piidinou, nlbrit vf-
eledkem, Le sama netvoii, ale je vywoiefia - ie je jednim
olovem ojsledkcrn neroonosti ztlastnictai a Ze nerovnost vlast-
nictvi je nutn€ spjata se'soudob;im spoleienskfm syst6mem<.1)
Na druh6 ,stran€ syst6m rovnosti md pro sebe neien ne!-
vitBi vfhody, ale tak6 nejvEt$i spravedlnost. Piisni spravedl-
nost rryiaduje, aby se vlem smEfiujicim dostalo neien oTdjetn-
nlcb, ale i stejnlcb wfhod, jak to odpovid6 povaze prilce
a smdny. Lid6 mohou smdiovat mezi sebou pouze dv6 vEci:
totii: prdci a vfrobek price. Kdyby se sm6iovalo podle spra-
vdliv6ho ,syst6mu, hodnota vlech qirobkri by byla uriena
thrnem vfro'bnfch n6kladri a stejn6 hodnoty by se vZdy sm6-
iiovaly za stejn€, hodnory. Kdyby napi. kloboudnik potieboval
ieden pracovni den, aby vyrobil klobouk a obuvnik stejnou
dobu, aby vyrobil jen ptu bot. (za piedpokladu, irc jimi zpra-
covand surovina m6 stejnou hodnotu) a kdyby tyto vfrobky
sm€nili mezi sebou,byla by vlihoda, kterou by oba ziskali, z6-
roveil vzhjemnb a stejn6. Vfhoda, kterou ziskaji o,bE strany,
nemriZe bj,t nevj,hodou 'pro iednu z nich, jelikoZ kaidd dod,ala
stein6 mnoi;stvi price, a fr,atefiAL ktery zpracovali, m6l stei-
nou hodnotu. Kdyby vSak kloboudnik obdrZel doa p6ry bot
vlrnEnou za ieden klobouk, stdle za privodniho piedpokladu,
ie ja'sn6, Ze sm6na by byla nespravedliv6. Klobouinik by o5i-
T´ ″影ふ ∫
″.71-72.
1り
dil obuvnika o ieden pracovni den a kdyby si tak potinal
- pft'ilo z rukou nyndiSich kapitalistri do rukou pracujicich tiid.
pii vlech svfch aktech smEny, oMriel by za ptiroini prilci
celorodni vfsledek pr6ce jin6 osoby.< Dosud jsme vZdy po-
stupovali podle tohoto vrcholnd nespravedliv6ho systEmu sm6-
ny: dhlnici. dhodli kapitalistovi pr6ci cel6ho roku smdnou za
hodnotu polwiny roku a odtud, a nikoli z piedpokl6dan€ ne-
rovnosri tdlesnfch a intelektu6lnich sil jedinci, prameni ne-
rovnost bo'hatstvi a moci. Nerovnost sminy, rczlilr€ ceny pii
ndkupu a prodeji mohou existovat pouze tehdy, jestliLe kapi-
talist6 ztstanou navLdy kapitalisty a dilnici dElniky - iedni
tiidou tyrantr, druzi tiidou otrokri . . . Tato transakce doka-
zuje tudi*, jasn€, Le kapitalist6 a vlastnici ddvaii dElnikovi za
pr6ci jednoho tfdne pouze d6st bohatstvi, kter6 ziskali od n6ho
za minuly qfden, tj. Ze mu za ndco ned6vaji nic. .. Transakce
mezi ddlnikem a kapitalistou ie vskuthu komedii; ve skutet.
nosti ie vdtlinou nestoudnou, byt uzdkoninou krddeii.<L) Zisk
podnikatele nikdy ,sspisstane byt ztriltou ddlnika dokud smdna
mezi obdma stranami nebude rov,n6; a smEna nemriZe bjt rov-
n6, dokud spolednost bude rozddlena na kapitalisty a vfrobce
a dokud vfrobci budou l,it ze sv€ pr6ce, kdeZto kapitalist6
budou tlt ze ziskri t6to price. Skutedn6 spoleden,srvi lidi ie
nesluditeln6 s nerovnosti smdny. >Nerovnost smdny, iakolto
piidina nerovnosti vlastnictvi, je skrytf'm nepiitelem, kterf nis
poi:fuA.<2)
Pokud bude trvat tento syst6m nerovnosti'sm€ny, budou vj'-
robci vhdy tak chudi, tak nevzdElani, tak pietiheni praci jako
dnes, i kdyby byly zruleny v5echny d6vky a dan6. Jenom
ipln| zmlna syst6mu, zayedeni rovnosti prdce a sm€ny mriie
zlep5it tento stav vEci a zajistit lidem skutednou rovnopriv-
nost. Staii, aby vfrobci udinili n6por - nebod ien od nich
mii,e vzejit v6echno risili o iejich vlastni blaho - a jeiich
okovy budou navidy zlomeny.'rJako cil fe politicki rovnost
omylem, je dokonce omylem i jako prostiedek.<3)
Rovnost smEny by naopak vedla k tomu, Ze bohatstvi by
I2) fr*U*-". lS.
Tamtii.
3) Tarntd*., str. 74.
Vjrrrbce sice mriZe ziskat toto bohatstvi, to vlak bude pouze
nohromad6n! vytEi:ek jeho vlastni prdce. Bude moci jej vymE-
lrit ncbo darovat iirym, ale nebude moci zlistat bohatj,m na
ponikud de15i dobu, piestane-li pracovat. >Rovnosti sm6ny
ntrici bohatstvi 'svou dnelni schopnost obnovovat se a roz-
mnoiovat takika samo sebou: nebude moci nahradit rtrhtu,
ktcrS vznikne spotiebou; nebof nebude-li nov6 vytvoleno
praci, bude b,ohatstvi iednou spotfebovan6 zttaceno navLdy.
Co my drtes nazy:t6me ziskem a ilrok1t, nebudc fiZ moci cxis-
tovat za syst6mu nov6 smdny.<1) A tak zilsada rovnosti smdny
musi samotnou svou povahou piivodit oieobecnou prdci. Prin-
cip vieobecnosti pr6ce je jednim ze zirkladnich principri pii5-
tlho >syst6mu pospolitosti<. Avlak ani ten, ani velmi zaii-
maqflipiechodnf soci6lni stav< [coZ je, jak fik| J. Bray, >pro-
ces, kterf m6 ndco lak z dnelniho syst6mu, tak ze syst6mu bu-
doucn,osti (ze syst6mu pospolitosti)(, tedy jak6si piechodn6 ob-
dobi od kapitalismu ke komunismu] nemriZeme zde iii, ani
strudn€ charakterizovat. Pov5imnEme si raddfi na zhvEr t,6to
kapitoly jak Marx z hlediska sv6 teorie vyvraci tyto iluze
o rovriosti smEny - z|klad v5ech rovnostiiskfch teorli. Ze
spolednosti vj'robcri zboi:i si vybfuh dva, z nichZ iednoho na-
zyrd Pavlem, druh6ho Petrem.
Zikladnim axiomatem J. Braye, iiki Marx, ie: iedna ho-
dina Petrovy pr6ce se smEfiuje za jedru hodinu pr6ce Pavlovy.
Av5ak piedpokl6dejme, ie Petr mi pied sebou 12 hodin pr6ce
a Pavel pouze 6: Petr mriZe tedy s Pavle,m uskuteinit pouze
sm€nu 6 za 6. Petrovi zblvd t:udiL, je5t6 Sest pracovnich hodin.
Co si podne s tdmito Sesti pracovnimi hodinami? Bud nic, to
znamen6, i,e pracov,al Sest hodin zbytedn6 nebo bude zbyvaji-
cich Sest hodin zahdlet, aby dos6hl rovnov6hy; anebo konednE
- a to e jeho posledni moZnost - d6 Pavlovi tEch Iest hodin,
f
se kter;imi si nevi rady, nad6vkem.
Co tedy ziskal Petr nakonec navic proti Pavlovi? Nikoli
pracor.ni hodiny, nfbrZ hodiny zahhlky1' bude nucen d6lat bd-
hern Sesti hodin lenocha. Zednim skutednjrm ziskem tyto ho-
1) Tantii.
 diny z,ahdlky pro Petra neisou. Pavel, kter,.i zatal pracovat
pouze Sest hodin, dochizi pravidelnou a ridelnou praci k t6mui
vlisledku jako Petr, l<terf zaial nadmirou prdce. KalAf bude
chtit byt Pavlem. Nastane konkurence o Pavlovo misto, kon-
kurence lenosti. rCo n6m tedy piinesla sm€na stein6ho mnoZ-
stvi pr6ce? Nadvfrobu, znehodnoceni, ,nadmiru pr6ce sledova-
nou stagnaci, zkritka hospodiisk6 po,rndry, jak ie vidime
v d,nelni spolednosti, ai, na pracovnf ko,nkurenci.<1)
Piece vSak zbyvd jeitd jedno vfchodisko iak zachrilnit no-
vou spotrednost, spoleinost Petrri a Pavhi. Petr spotiebuje sim
vltUi,ek t6ch Sesti pracovnich hodin, kter6 mu zbyvaii. >Ale
jakmile jiZ nemusi smEiovat, aby mohl vyrilblt, nebude iiZ
muset vyribEt, aby smEfloval, a celf piedpoklad o spolednosti
z,aloLent, na sm6n6 a d6lbE p6ce paA6. Rovnost smEny by se
dala zachtdnit ien tim, L,e smina vribec piestane existovat;
Petr a Pavel by dospdli ke stavu Robinsona<.2)
Piedpokl6d6me-li tedy, Ze vlichni dlenov6 isou bezprostied-
nimi rrfrobci (tl. i:e jeiich pr6ce ie bezprostiednd spoleden-
sk6), je smdna stejndho mnoEstvi pracovnich hodin moZn6 ien
tehdy, dohodnou-li se piedem na poitu hodin, kterf ie tieba
na materiillnf vfrobu. AvSak tarkov6 dohoda, doddvd Marx,
vyluiuje individualni sm6nu.
Ke stein6mu v"-isledku dosp6je,me, iestliZe vyjdeme i z aktrt
vfroby. Ve velkoprflmyslu si Petr nemriZe s6m svobodnE urdo-
vat pracovni dobu, nebod ieho prhce neni nilim bez soudin-
nosti vSech Petrri a vlech Pavhi, kteii v dilnd pracuii. Je dino
v samotn6 povaze velkoprrimysll, i,e pracovni doba musi bjt
pro vlechny stejn6. Co je dnes vj,sledkem kapit6lu a konku-
rence dilnikri mezi sebou, bude v piiSti socialistick6 spolei-
nosti, tj. po zru5eni vztahu mezi praci a kapit6lem, vfsledkem
dohody, zaloi,ent na pomdru souitu vfrobnich sil k soud.tu
soudasnfch podeb. Av5ak takov6to dohoda nramen6. opEt
zruSeni sm€ny, a tim isme opdt dolli k prvnimu vfsledku.
Nelze oddElovat individu|lni smEnu od zprisobu wircby,
kter! iii: podmiiuie a ktery s6m spodiv6 na antago,nismu tiid.
t) Tamtit, ar, 76,
2) Tantii, str. 77.
MnlomEldik vidi v tomto antagonistick6m vztahu vaah har-
nronie a v€in6 spravedlnosti, kterd nikomu nedovolui e, aby
sc uplatnil na rikor druh€ho.l) Pro nEho jsou ro dvd vEci, kter6
spolu navz6iem vtibec nesouvisi. Aviak individu6lni sm6na,
iak si ii piedstavuje malomE5t6k, se zdaleka nepodob6 sku-
tcin6 individu6lni smEn6. >Pan Bray tini z iluTe podesrn6ho
m65d6ka idedl, kterj, by cht6l uskutednit. Tim, L,e odistil indi
vidu6lni smdnu, zbaviv ii vlech antagonistickfch prvki, kter6
v ni na5el, domniv6 se nyni, ie nalel porndr ,rovnosti', kter'.i
by mdl byt zaveden do spoleinostirr.2);. Bray viak ner,hhpe,Le
tato rovn(Nt je potze odrazem - a to ideologickfm -bvLoazti
spolednosti a Le tudiL, nemtZe blt zdkladem, na krer6m by bylo
moLn6, vybudovat novou spraved livou spoledno st.
Z charaktetistiky udeni socialistri - ekonomri a zvliStd ied-
noho z nich - J. Braye, vidime, irc Marx se neomezuie jako
ve svfch nnfch pracich na pouh6 odmitnuti rovnost6istvi
(kter6 ov5em u babeufistt vystupuie v >hrubii< podob€),
nlbrt hledd j eho spoledensko-ekonom ickt zAroje. Podrobndf ii
a hlubSi odvozeni piedstav rovnosti z hospod6iskfch podmi
rrek bwLoazni spolei.nosti nalezneme v prvnim dilu rKapi
t6lu<. V t6to prdci je tomuto odvozeni vEnov6na takika celS
tieti kapitola.
1 Wf,1or*a o;"obecni beTprostiedni sminitelnosti neni opraodu
na pruni pobled. t:idit, ie je to antagonistickd 1bolni forma,
stejni neroTlatnd spjatd s lormou ne beqprostiedni smdnitel-
nosti, jako je Hadnj p6l magnetu spjat s jebo 4ipornjm p6lem.
Stejni se lze prcto domnhtat, ie je moino oiem qboiim tstisk-
nout rdz beTprostiedni sminitelnosti, jako se fue d.omnizsat, ie je
moino qe oiecl: katolikfi addlat papeie. Pro malomiiftika, ktetj
oid,i oe Tboini ofuobd nec plas altra (orcbol) tidsk€ nobod.y
a osobni nevioislosti, bylo by or:iem nejaj,i iddoaci od.sffanit
ned,ostatky, kte# s touto lormou soaoisi, xejntina pak ten nedo-
statek Zboii, le nejsoa bexprostiedn/ smdnitehL. Vyliienim tito
iosdckd utopie je Proudbonfio socialistnus, kte$ ... se neoy-
6natuje ani origindlnosti, protoie jen opakuje to, co ddono pied.
nim a daleko tipe iekli Gruy, Bray a Jini<. (Kapildl I, st, 86.
To je taki dit:od prot se jinak tak 2ndmjm roonostdielxt
Proudhonem nqzab lr:dtne zt:l,iit|.)
2) K. Marx: Bida
filosofie, str. 78.
4 - REAKCE NA BURZOAZNf HESLO ROVNOSTI
A NA PROLETARSKE VYYOZOVANI
DI]SLEDKU Z'IOlts,OTO HESLA. RASOVA
TEORIE Pfi. IROZENE NEROVNOSTI LIDI
Vid€li isme, jak byl burLoazni poiadavek rovnosti pied zL-
konem kritizov6n >>zleva<<, iak prolet6isk6 drislednost nutila
prvni mluvdi rodiciho se proletari6tu piech6zet od poZadavku
odstrandni tiidnich vfsad k poiadavku odstrandrii tiid samfch
- tiebaie tento ,proces probihal obtiLnl, zabihal do absurd-
nosti atd. Soudasn6 viak ryrfistd prod omezen6, bufinazni
ideji rovnosti opozice D4)raya<< jako ujraz potfeby h6iit 5lech-
tick6 wfsady. Stavovski nerovnost je obhajovina argumen-
tem,ie je ien pr6vnim (p6va ve smyslu feuddlnim, pr6va ia-
koito privilegia, ti. nerovn6ho pr6va) virazem plirozen6 ne-
tovnosti riznlch druht lidi, ras, a proto jako rplirodni fakt<<
nemriZe b;it zrulena Lddnymi institucemi, anii: by tim nebyly
ohr&,eny nefvy55i lidsk6 hodnoty. Tak feud6lni reakce na
burbazni ideu form6lni rovnosti plodi rasistickou teorii, je-
iimi: pwnim piedstavitelem byl francouzskf hrab6 a diplomat
druhdho cisaiswi J. A. Gobineau.
Rasismus a rasistick6 teorie jsou v podstat6 ievem novo-
dobfm. VfIe zmindn6. potieba je jeiich spoledensko-tiidnim
piedpokladem. Po str6nce ideologick6 se rasistick6 teorie roz-
vinula v poslednich dvou stoletich jako drisledek lLivlho vy-
kladu prvopod6tetnich zdvEfir biologie. Jako kaidi teorie m6
i ona svou prehistorii, navazrje na urdiqi myilenkovf mate-
ri6l, ktery dile rozviii. Snaha o zdrivodndni upiirozen6ho<
charakteru spoledensk6 nerovnosti je tak star6 jako tato ne-
rovnost samotn6. Neizn6m€jii takovf pokus ve starovEku
nachi*ime v dile nejqfznamn6j5iho myslitele t6 doby - v Ari-
stotelov6 rPolitice<.
Aristoteles zde Wrdi., ie nezbytnost nuri spoiovat se v p6ry
ty, kteli bez sebe navziliem nemohou existovat. V takorf p6r
se musi v zdjmu sebevfchovy spoiovat bytost, iejimi piirozenfm
posl6nim je vl6dnout a byrosr, kter6 v dtsledku sv6 piiroze-
nosti musi blft ovl6d6na, zotroiena. U prvni se zrainEn6 piiro-
88
f-
zeoost projevuje v intelektu6lnich schopnostech, u druh6
v pouh6 schopnosti r,ykon5vat diky sv6 tyzrckd sile obdrZen6
iozkazy. U barbarri za,$imi i,ena a otrok stein6 postaveni, coZ
lze vysvdtlit tim, i,e iim chybi prvek, kterf by je pledurdoval
k vlAdnuti. Rekov6 jsou povol6ni vl6dnout barbarrim. Barbar
a otrok jsou totoZn6 poimy. Otrok je ten, kdo od piirody ne-
patii sdm sob6, nlibri jin6mu, a ptece je to ilovdk. Otrokem
ie od piirody ten, kdo m:iuZe n6l.etet jin6mu a nilei.i jin6mu
proto, i,e je k tomu uzprisoben. Ulitek z domilcich zvilat se
ien m6lo li5i od ulitku z otrokri: jak prvni tak druzi napom6-
haji vlidnoucim svlimi fyzickymi silami uspokoiit jeiich Livot-
tni potieby. JiL od narozeni se 1id6 li5i tim, L,e jedni jsou pied-
urieni k podiizeni, druzi k vl6dnuti. Sama piiroda zprisobila,
ie tdlesnS organizace svobodnfch lidi se li5i od tdlesn6 orga-
nizace otrokfi; otroci maji mohutn6 t61o, vhodn6 k vykon6v6ni
rfrznj'ch fyzicklich praci, svobodni lid€ se dri.i zpiima a reisou
s to vykonevat takov6 prilce. Zato jsou schopni prisobit ve ve-
iein6m iivotl. Je v kaZddm piipadd jasn6, i,e kdyby se lid6
mezi se,bou li5ili jen fyzickou organizaci a pii tom v takov6m
stupni, v jak6m se od nich liii vzary bohri, bylo by podle v5e-
obecn6ho minEni pro lidi se slabii fyzickou organizaci dtstoi-
n6,, aby se stali otroky tEch, kteii je svou fynckou organizaci
pievyiuji. Jestlile je takovf stav piirozenf pokud se rfk6 fy-
zick6 organizace lidi, je jeIG piirozendi5i pokud se tfk6 ieiich I
psychiky; kr5su duie nelze vialc tak snadno zctbrazit jako kr6su
t€lesnou. Af je tomu viak jakkoli, je v kaiA€m piipad€
ziejm€,, Ze jedni jsou od piirody svobodni, druzi otroky, pro
kter6 je jejich stav uiiteiny a spravedlivf. P6nem se tenazy:rit
ten, kdo vlriLdne na zikladE n6iak6 vildy, nlbrL ten, kdo vl6dne
v drisledku svlich piirozenfch vlastnosti. Yztahy panstvi
a podinenosti vypljvaji z wiverzblniho principu nerovnosti,
kterj'vlAdne v piirodE i ve spoleinosti.
Prostd soudil velikf myslitel antick6ho starovdku. Siieni
ieho myilenek nebylo spjato s v€t5imi obtiiemi: situace byla
tak jasn6 a jednoduchl, ie nepotiebovaly Lddn€ho zulilitniho
zdrivodnEni; odrdi,ely pouze skutedn6 pom6ry v podobE primi-
tivniho ufaieln6ho vddomi<.
Nejinak tomu bylo stiedovEku. Protoie se vlak pokrok d61
 i v tomto sm6ru, zaznameaaly rivahy o rpiirozen6 nerovnosti(
v r6mci cirkevni dogmatiky wiitf rozmach. prakiesdansk6 sa-
zenitka pozemsk6 rovnosti lidi d6vno vzala za sv6 a abstrakt-
ni idea rovnosti vlech pied bohem t6mto tvahim nijak nepie-
kili;ela - tim spiSe, ie nachizely sv6 ospravedlndni v *nigch
vyrocich v bibli. Vfstiinou charakteristiku skutednfch i ideo-
logickfch pomdrt za feudalismu podAv6 Marx pii sv6 kritice
Hegelovy filosofie priva: >>Protoi,e zrozeni d6v6 ilovEku ien
indiz:i.d.udlni jsoucno a vytviii jei zpwu ien jako piirod,ni
individuum, kdei:a stitni urieni, jako Ttikonoddrnti moc atd.,
jsou socidlni produkty, plody spoledn,osti, a ne vyftvory piirod-
niho individua, ie pr6vd bezprostiedni totoZnost, nezprostied-
kovan6 shoda mezi qroTenim indioidua a individuem jal<oirn
i.ndioiduaci uriitibo socidlniho postaoeni, urtiti socidtni
funkce atd. iimsi piekvapuiicim, je to zrizrak. V tomto syst6-
mu piiroda bezprostiedn| dild krille, bezprostiedn6 d6l6
pairy atd., tak jako d€16 oii a nosy. piekvapufici ie to, i,e
terto syst6m vyd|v| za bezprostiedni produkt fyzick6ho druhu
to, co je ien produktem sebeuvddomEl6ho druhu. ClovEkem se
rodim bez souhlasu spolednosti, pairem nebo kr6lem od naro-
zeni se st6v5m teprye v5eobecnym souhlasem. Teprve souhlas
m6ni narozeni tohoto dlov€ka ve zrozeni kr6le; je to tedy sou-
hlas, a ne zrozeai, co d616 kril,e. D6v6-li zrozeni, na rozdil
urdeni, dlovEku bezprostledni uriit6 postaveni, znamen| to, Le
tdlo ddl6 z Elovlka nositele tito uriiti soci6lni tunkce. Jebo
tiln ie ieho socidlni pr5vo. V tomto syst6mu se tilesnd bod,-
nost ilooika neboli bodnost lid.skebo tita . . . proievuie tak, i,e
urdit6, a to nejvy55i soci6lni hodnosti isou bodnosti uriitjcb,
zrozenim pied.urtenlcb til. Prcto je u ilechty docela pikoze-
n6,, Le je tak py5n6 na svou krev, na svrij privod, irli na diji-
ny rcibo tila; ie to pr5vd onen zoologickf zprisob nazk6ni,
kterf m6 svou odpovidajici v6du v beraldi.ce. Tajemstvim
ilechty je Toologie.<l)
7.6ravefr se objevil rasoqi probl6m ve stiedov6ku v
fin6 po-
dobd. Dobyvatehim Ameriky rryvstala otAzka, zda mistnf do-.
morodci isou lid6. Samorn6 bible poskytla pridu pro vznik
\ K. M"r.-L, Engels: Spisy 1, w. 334-335,
90
tlto otbzky, nebod se v ni nemluvi o ubarevnfch<. Rfmskf
papei Pavel III, vydiv6 proto v roce 1537 zvla^5tni bulu, v nil
se uzn6v6, te i tito domorodci iiou potomci Adama a maii
du5i (Tento fakt sotva co zm€nil na skutedn6m vztahu doby-
vatehi k domorodfm). Proti tomu n€kteii teologov6 odvozovali
rasy od tli Noemovfch synri: destnf Jafet, oblibenec boLi, byl
samozieimd praotcem bllfch, Stm zaloLll Zlut6 plemeno a od
bohem proklet6ho Ch6ma pochhzi rdernA rasa<, kter6 za ttest
musi slouZit bll6 rase (Rozvoii udeni o tom, te lid6 na zemi
nejsou jednotn6ho privodu, Ze ne vlechny rasy a n6rody isou
skutednfmi lidmi, napom6h6 pozddiil rozmach kolonialismu).
Rasov6 teorie, kterh mh za feudalismu formu dogmatu
>modr6 krve< vl6dnouci aristokracie, ie v t6to primitivni for-
md odbyta jiZ v dobE francouzsk6 revoluce. Novf protivnik
- burloazni demokracie - vyi:aduje i sv6 formy t6to teorie.
Proti mystick6mu zdrivodf,ov6ni piirozer,€ nerovnosti ie kla-
dem ditaz na >v6deck6< dttkazy nerovnosti, na upfesn6< a i>ob-
iektivni<r poznini. Vedeni boje proti ideii rovnosti piechAzi
z rukou ideologri lstar6ho reZimu< do rukou ideologri reakini
buri"oazie. Piechod tvoii J. A. Gobineau, kterj. vyui,ivit prvnich
zhvirt antropologie, zaklidh antropologickf sm6r v sociologii
a divd feud6lnim piedstavSm poloburioazni formu.
Hlavni rikol, kterf si Gobineau dhv6, ie boj proti demo-
kracii, proti >nev6deck6<, rpiirod6 odporuiicf<t pledstavd lid-
sk6 rovnosti. V protikladu k ideologrim francouzsk6ho osvi-
censtvi wrdi, Le vlechno zlo v ddiindch pochdzi z t€to pied-
stavy. Piedpoklad lidsk6 rovnosti ie v jeho udeni jen piizna-
kem bastardisace. >Potom, kdyL, vdtlina piisluinikfr citi, Le m6
v fulilch krev smi5enou, tato v6t5ina, dllaiici vleobecnou na-
prostou pravdu z toho, co neni ve skutednosti leda pro ni sa-
m6, se citi povol6na t'vrditi, Ze vSichni lid6 isou si rovni<,.r)
Zilftladnim faktorem historick€ho vlvoie ie rasa. Rasov6
t) Hrabe d.e Gobineau: O netoonosti lidskjcb plemen, Praba
1942, dil 1, str. 49. V origindleoyilototoTtikladnlGobineauooo
dilo o rcce 1853-1855 pod. ndToem rEssai sur I'inigaliti des
races bumaines<. le ebarukteristicki, ie ieshj pieklad byl oyddn
o d,obi nimeckd okapace.
91
 ‐
nerovnost a z ni vyplftajici. rasovy boi lc hybnou silou soci6l-
niho a kulturniho vj'voie n6rodti. Gobineau rozeznAvA tii z6-
kladni rasy: bilou, Zlutou a iernou. Nell6pe uzpisobena ke
kulturnimu rczvoji je rasa bil6 neboli ariisk6. Ddjiny vznikaii
ien ze vz|iemnbho dotyku riznlch d6sti bile rasy. Urovei ci-
vilizace viak v posledni dob6 kles5, nebod bil6 rasa, sledulic
roziiieni sv6ho vlivu, se misi s ostatnimi rasami. Rasov6 hle-
disko neuplatfiuie Gobineau ien na vztah mezi nhrody, nfbfi,
i uvniti kaid6ho nAroda bil6 rasy. Zde tak€. vystupuie ieho
tiidni piisluSrost a vddomi tiidniho zl$mr neivice do popiedi,
zvl6*E kdyL tvrdi, i,e >>...kaZd6 spolednost se zalJddala na
prvotnfch tiech tiidhch, z nichi kaZd6 piedstavovala fednu
ctnickou odrridu: na ilechtd, obrazu to vice nebo m6n€ zpodo-
bujicim plcmeno vitizn6; na m6Sdanstvu, sloZen6mu z miSencri
blilicich sc velk6mu davu co do skladby krve; na davu, otro-
cich nebo lidech znadnd utladenfch, jak se sluielo na nii6i od-
rtdu lidskou, negry na jihu, Cuchonce (Finy) na severu<.1)
Takovf stav povaiuje Gobineau za ide6lni; mriieme ho pozo-
rovat v indick!'ch kast6ch nebo v evropsk6m stiedov6k6m zii-
zeni. Ytdy ie dilem ariicri. Ti viak - v drisledku st6l6ho mi-
ieni - nejsou jii, tim, iim byli diive. Zvlilltd tragick6 pro civi-
lizaci ie zanlk|ni plavovlas6 a modrook€ germ6nsk6 rasy, nej-
hodnotndjii vdtve bil6 arifsk6 rasy. Hlubokf pesimismus iimi
Gobineaua pii pohledu do budoucnosti, kterou liii neipo-
chmurndjlimi barvami: >rN6rody - nikoli nhrody, nfbrL st|da
lidi - tisnEna a de1:'t6:na ponurou ospalosti, budou Liti ztrnule
v jak6si nicotnosti jako pleivykujici buvoli ve stoiatfch lou-
Zich pontinskfch baZin<. Takoli je rfsledek miSeni ras, kterf
nakonec vede k zinikr civilisace, z6niku horlim o to, L,e ie
blizk! a ie bude ponii:ujicit rKormutlivou neni l,yhlidka na
smrt o sob6, nj'brZ kormutliv6 je pouze to, Ze k ni spEjeme ve
stavu degradovan6m; a ani snad tato hanba, jei: iekh na nale
potomstvo by nds tak nermoutila, kdybychom nepocidovali
jakousi tainou hdtzu z toho, Le nenasytni osud iiZ vlvli| na
n6s svoie hrub6 ruce<.2)
1) Tamtii, dit II, str. 304-305.
2) TamtiL,
dil I, str. 396, 399.
Pozd6j5i rasovA teorie neni iii: tak pesimistick6, nehled6
svrij ide6l ve stiedov6ku, kteqi md byt obnoven, nllbrZ se
obraci kupiedu a dini si n6rok na to, Ze bude teoretickym z6-
kladem nov6ho sv6ta. Nelde iii o marnou a nesmyslnou ob-
haiobu tiidnich vysad star6 fcuddlni aristokracie, nybri' ied'
nak o zdrivodn6ni piitozerrb nerovnosti mezi evropskfmi
a >barevnymi< rasami a'vj'sad prvnich proti druhfm (i kdyi
tuto my5lenku nal€zAme i u Gobineaua), uvinti mczi evropsk6
rasy pak o vfsady germ6nskych n6rodri, piedevlim n6meck6ho
nilroda, iednak o n6rody lnov6 aristokracie< - burLoazie na
vl6du uvniti kaZd6ho iednotliv6ho ndroda. Splnit tento rikol
- zdrivodnit panstvi nnov6 aristokracie< - plipadl H' St'
Chamberlainovi, na kter6ho bezprostiednl navanle neihorli
varianta soudob6 rasistick6 teorie - fa5ismus. Spoiovacim
ilankem mezi starou gobineauovskou a novou rasistickou teorii
Chamberlainovou ie sociilni daruinistnus.
Darwinova evoluini teorie se ocitla nedlouho po sv6m
vzniku v paradoxni siruaci' V oblasti, kde vskutku znamenala
vyznamny pievrat, ti. v piirodnich vddAch, se sctkala s prud-
kfm odporem stStem placenych profesor&, uicn;ich teologri,
omezenfch novin6iri a pod. Naopak dochdzi k ieho aplikacim
v oblasti, kde postr6d6 opodstatn€ni, ti. ve spoledenski.ch v6-
d6ch. Byla to piedevlim mySlenka, L.e pieL,ivaii, neil6pe pii-
zptsoben6 organismy, kter6 m61a vliv na da15i rozvoi rasis-
tick6 teorie. Pomoci ni rasistidti teofetikov6 iednak odvozovali
vl6du jedn6 tiidy a porobeni druh6 tim, Le povai'ovali v16d-
nouci tiidu za vitlze ve spolcdensk6m tiidnim boii o iivot,
iednak ospravedliovali politiku expanse a agrese,
namiienou
proti rrniZlim< n6rodrim, nebod pr-f silndiSi mh prhvo potladit
ilrbfiho. Tyto neizazli drisledky zc zdviru soci6lniho darwi-
nismu udinil tepn'e faiismus, v z6rodku isou oviem obsaZeny
v prvnich nev6deckfch aplikacich Darwinova udeni na spo-
lednost.1)
Engels ve sv6m dopise P. L. Lavrovovi z roku 1875 neien
poukazuje na nedostatek Darwinova uieni, ttybd, i kritizuie
') N"lt, j"" , zneuiitiDanrtinooy teorie. Samotni Datroin ne-
sptdoni mluoi oe sai prtlci tO piloodu druhu piiro1enlm <;ibd'
ieho mechanick6 pien65eni na spoleinost: lCel6 Darwinovo
udeni o boii o existenci ie pouhopouh6 pieneseni - ze spolet-
nosti do svdta Ziv6 piirody - Hobbesova uieni v boii vSech
proti vsem a md5d6ck6ho udeni o konkurenci s Maltusovou
teorii lidnatosti<. Socidlni darwinist6 (Engels je tak je5t6 ne-
nazyvir a mb ta mysli ieho dnes m6n6 znhm€ piedstavitel6)
>. . . pien6Seii pak zno:rru tytei t@rie z organick6 piirody do
historie a wrdi, jako by to bylo dokdzant, i:e maii platnost
vddnfch zilkoni 1idsk6 spolednosti. Naivnost t6to procedury
ie odivi,dn6, ikoda o torro ztriraet ias<.l) Klasikov6 marxismu
ovlem nepopirali vyznam darwinismu pro spoledensk6 v€dy.
Marx pi5e v roce 1860 Engelsovi, Ze toto udeni obsahuie
>piirodovEdeck! zhklad pro n65 niu;or<<. Jde tedy spiie o vf-
znam zprostiedkovanf. O tuto problematiku n6m zde vlak ne-
jde, chceme se jen struinE zminit o tom, iak sociiini darwi-
nismus dokazoval piirozenou nerovnost lidi.
S tiidnimi rczpory kapitalismu se burf"o,azni ideologie vy-
royniyi v podstat€ dvEma zprisoby: bud je apologeticky za-
stir6 (kterfZto postup pievlildh v piedmonopolistick6m obdobi
kapitalismu) nebo je piiznivil, aviak prohlaiuie ie za v&inb
(caL, ie zase q, rricke v
obdobi imperialismu). Soci6lni darwi-
nismus postupuje druhfm zprisobem, zn. odmit| v podstat€
historic,ky piistup ke zkoumSni spoleienskfch jevfr. Kategorie
tlid a jejich boie nahrazuie ubojem o Livot<< mezi rasami.
Velkeri spoledensk6 nerovnost, nejen tiidni, je prohl66ena za
upiirodni zhkon<<. I spoleEenskh d{lba se prf zaKidh na pii-
rozen6, nerovnosti fyzickfch a dulevnich vlastnosti. Soci5lni
darwinismus vribec zkoumd kahdot spoledenskonr diferenciaci
z hlediska biologick6ho a tak ii zvidhuje. Spoledenskf vfvoi
mu neni iako Marxovi >piirodnE-historichfm procesem<, nlibrZ
ie piirodnim procesem. To zhrovei. znamen6, Ze toto uieni
re?n( o z:yiiicb a niiiicb plenenecb lidstoa. Vynikajici iesk!
antropolog Dr. Alei Hrdliika ztiak doktiZal, ie neexiuuji iddnj
t:jr:ojooi starii a ztjoojor:i mladii plerneno dneiniho ilooika,
nebol k jejicb z;jooji d.oilo oe stejnd dobi, na plechodu od ne-
andertdlskibo ilooika k tlooiku piedz:ikima.
t) K. Marx-&. Engels: Vybrani dopisy, Pralta 1952, str. 279.
popird iakoukoli moZnost zm€nit tento upiirodni< stav - coZ
nelze chdpat jinak nei. jako piim;i 6tok proti socialistick6
teorii piemdny sv6ta.
Jeden z neiv'fznamndiiich piedstavitehi soci6lniho darwi-
nismu .[,. GumplortticT napi. spr6vnd pozoruje, ie vznik st6tu
ie spjat se vznikem spoledensk6 nerovnosti mezi lidmi; nazyvd
ho proto r>i6dem nerovnosti(. ProtoZe vlak tato spoledensk6
nerovnost ie v6dni (neni tudiZ spoledenskou, nybrL, plirozenou
nefovnosti), je nutno povaLovat stSt za >iedinf moLny i6d
rnezi lidmi<, tj. za viltn!. Z tohoto hlediska posuzuje i rnarxis-
tickou teorii st6tu. Uzn6v6, 'ie >... Marxova teorie obsahuie
novd a ve zna(n6. miie spr6vn6 pojeti st6tu(, aviak
,>. . . . ohromn6 chyba socialismu spodiv6 ve viie, ie se st6t
stane zbyteinimo'), tf. Ze odumie.
Od zkoum6ni re6ln6ho spoledenskdho procesu piistupufe
Gumplowicz k hodnoceni ideje rovnosti. Ve sv6 pr6ci o maso.
v6m boji se zabltrb osudem riznj,ch udeni a rovnosti v d6ji
n6ch - iidovsrvim, mohamed6nstvim, kicsfanstvim a fran-
couzskou revoluci, nerozli5ufe ie, nybrl ch5pc iako proievy
zcela stejn6, kter6 musely nezbytnd ztroskotat prostd proto,
ie se > . . . piiii lidsk6 povaze, a jefich vl6da ztst6v6 proto
v nejlepiim piipadd nomindlni . .. Skutetni a trztale vl6dnou
ve svitd zcela jind udeni, naprosto iine zhsady, kter6 jsonr
vice po chuti Ziveln6 povaze mas. Biteyni viavou n6rodri ne-
z.azniv| udeni Budhovo, ani slova Kristova, ani ,zilsady' fran-
couzsk6 revoluce, zaznivS tu: zde Ariiec, tam Semita, tam
Mongol; zde Bvropan, tam Asiat; zde bilf, tam barevnf;
zde kiest'an, tam mohamedin; zde GermSn, tam Slovan atd.
V tisici variacich a s takovfmi bojovj,mi hesly se dilaji d,ijiny,
prol6vi se v proudech lidsk6 krev - aby se uskutednil pii.rodni
zdkon sztitoztjcb ddjin, jehoi. poznilni jsme ieltd velmi vzd6-
leni<,.2)
Na Gobineaua i na soci6lni darwinismus navazle H. St.
Cbamberlain - Anglitan, kteqi se spi6telil s cisaiem Vil6mem
') L. G"*pt".icq: Gescbicbte d,et Staatstbeorien, B. F., Inns-
ptuck 1905, str. 37i.
2) L. Gutnploaicq: Der Rassenkampf, Innspruck 188j, str, 304.
 Npiat s boiem proti samotn6 podstatd kapitalismu. Kapitalis-
vyviiet se i bez sv6 falein6
rnrrs mriZe docela dobie existovat a
tlcrnokraticke n6lepky. Nov6 dEjiny znaji celou iadu takovfch
piipadri. Navic cxistuje v monopolistickem, a zvl6it6. st6tn6-
rrrcnopolistick6m obdobi kapitalismu silnh tendence k oieobec-
uimu. piechodu od demokracie k reakci, ti. k rriznfm form6m
tnoderni despocie, jejii: nejzridnEjii formou le faiismus.
Ve fali,smu dosahuje rasov6 teorie vrchotru sveho vj'vo'ie.
'/*lc takl xrdci i fakekoliv zd|ni v5deckosti (diive se opir6
o nikter6 zdvdry antropologie, ktere znefi,iv|) a st6v6 se
piimlim n6stroie,m agresivni impcrialistick6 politiky a vyhla.
'aovini milionri lidi. Pomoci rasov6 teorie chce Hitler mbr6tit
svit naruby<. D6leni rasy na niLii a vy(Si prolin6 celou faSis-
tickou ideologii. Existence niZlich ras ie pro ni podstatnlim
picdpokladem vzniku r,ry55i kultury, kterou vytvoii ariisk5
rxa, iii, budou ostatni rasy slouiit. Tato ideologie fe velmi
lxriovn6 zamliena proti kaidEmu re5ln6mu prvku nebo ideii
r'ovnosti. BurLoazti demokracii pok16d6 za >poiidovbtilou
irrstituck a stavi proti ni rdemokracii< gcrmAnskou, iciimiL,
principy jsou r>svobodn6 volba< vridco :r autorite kaid6ho
vfidce doli a odpovddnost nahoru.
Charakteristicki ie i pozicc, ze kterb vede falismus boi
proti kiestanstvi. Tento boj byl v 1.8. a 19. stoleti veden
l>urLoaznini mysliteli ve jm6nu pokroku, pravdy a svobody.
Vc 20. stoleti dochdzi vyvoi tak daleko, Ze kiesdanstvi le
ncjrcakindi5imi bwioaznimi ideology kritizov|no ttzprava<< za
(kromd jin6ho) princip rovnosti lidi, tiebaic vyiildieny neiab-
rtraktnEjSi formou.
V t6to nejzviieit1jil formd byla rasov6 teorie po II. sv6tov6
vhlce zcela zko,mpromitovina a dnes se ji sotva odvLLi hlAsat
i jcn trochu vfznamndjii b:uL<tazni sociolog. V cele iadd iinfch
forem zrist6v6 viak jako diive ndstro,iem neireakdnEiSich
Lruhri kapitalistick6 spolednosti k
zamaskov6ni skutednfch, ti.
tl(dnich rozporit, k odvedeni pozornosti f inym sm6rem. Kromd
trrho slonii k ospravedliov6ni pii omezovLni zitkladnich prix
rbarcvn6ho< obyvatelstva a teroru proti ndmu (Spojen6 st6ty)
1り
〃.S′ .Cみ ´″多′ ′
′″″=D′ ′ G″ ″″Zι ′gι ″ ′′ み″″″ι″
∫ 19.J´ 力′ ι∫
,
ncbo dokonce k hromadnym masakrim za neimenii znhmky
ハイ
″′力ου F9θ θ, ∫
ι ″
υ. fr., ∫″. 7θ 3.
rrreposluinosti< (Jihoafrick6 unie). To isou znlm6 skutednosti.
Jejich hodnoceni nepiisluli t6to prhci. Poznameneime ien, i,e HI― SPOLECENSKO‐ EKONOMIcKЁ
rasismus v tdchto form6ch je jednim z nejnelid5t6jlich a nej-
barbaritdiiich vj.plodri star6 civilisace, kter6 ji odsuzufi v oiich ZDROJE NOVoDOBЁ HO
celdho pokrokov6ho sv6ta.
Casto opomijenfm faktem vSak zrist6v6 skutednost, ie ra-
HESLA ROvNOsTI
sismus je i hluboce zakoienEny a pomdrn6 Siroce roziiieny
piedsudek prostich lidi v mnoh;ich i6stech dnelniho svdta
(iih USA, bil6 obyvatelstvo Austiliie, JiLni Afriky atd.).
PodobnE jako niboL,enstvi neni ani tento piedsudek vrozen!"
nybri: je vitipen vfchovou - zvlilit| v ddtsk6m vdku - s vfle
zminEnfm cilem. Piedp,okladem jeho likvidace ie odstranEni
podminek, kter6 umoiiuli ieho existenci, ti. zruieni stare
tiidni spolednosti.

1-ODVOZENI IDEJE ROVNOSTI z ABSTRAKTNI PRAcE

2_F鶴 燕 A NEZAⅥ 鉱 Ψctt MttTELウ 墾 o甕

iw漸

3_ROvNOST BuRZOAZNI DEMoKRACIE

l - oDyozENI rDEJE ROVNOSTT Z ABSTRAKTNI
PRACE

Fo piedteni pwni. a druh6 kapitoiy n6m nutnd vzniki otiz-

l<n: festliZe jsou si lid,6, navz|jem od piircdy ncrovni, iak ie
ntoi,n6,, Ze se v dEjindch neustile opakuie poZadavck rovnosti,
vit5inou nejasny, mlhavf a neurdity? Odpovid6 mu ndco ve
skutednosti, v re6inych spoledenskych pomdrech tiidni spoled-
nost!? Dok6zat, Le tomu tak je, ie za ideou rovnosti se
skrlfv6 urditli re61ny vztah nebo alespoii povrch re|lnych
vztaht, klade si za iko| tato kapitola, v nit, vych|zime z pte-
svdddeni,ie ui mlhave qitvory v mozcich lidi f sou nutn6 subli-
mdty jejich materi6lniho Zivotniho procesu, kterf ie moino
empiricky zjistit a kterf ie spjat s materiilnimi piedpoklady<
(Marx v r>Ndmeck6 ideologii<). Kritika bvLoaznich a malo-
burLoaznich piedstav rovnosti a v5ech rovnost6fskich hnuti
nemriZe bft nplni do t6 doby, dokud neisou odhaleny jefich
skutedn6 zdrcje. >Toto odvozeni modernich piedstav rovnosti
z hospod6iskfch podminek mdlf 6ck6 spolednosti<, zdiraziaie
B. Engels, >bylo po 'prv€ vyloi,en.o Marxem v ,Kapit61u'<.1)
Je proto nutn6 obr6tit se k hlavnimu Marxovu dilu, fit po
stop6ch tohoto odv'ozov|ni a shrnout jeho zivdty.
Musime zaiit rczborem Dformy ekonomick6 buhky buriloazni
spolednosti<, tj. zboi:i. Rozdvoieni jednotneho a poznhni, jeho
protikladnlich tAsti - to ie cesta, kterou se Marx pii sv6m
bdd|ni ubk6. Tato dtiei:itd z6,sada materialistick6 dialektiky
a jeji teoriepoznhni umoi,nila Marxovi podat vyderphvaiici
anallzu zboLi jako jednoty proti;kladri: uLiteln€ hodnoty a hod-
nofy. Ve spolednosti vlirobcri zboii ie uiitn6 hodnota v6cnym
nositelem sm6nn6 hodnoty, kterd je formou profevu hodnoty.
Tato smdnn6 hodnota lrystupuje piedevlim jako kvantitativni

, b E"erkt Anti-Dibring, stt. 91. Pozndrnka pod tatou,

vztah. At ie smdnnli vztah dvou zboi:i jakykoliv, fe moin6 jei
vi:dy vyjildiit ve form6 srovn6ni, ve formd rovnosti. K tomu
ie jen nutno vzit odpovidaiici mnoLstvi srovn6vanfch zboLi.
>>Tedy zcela bez ohledu na zpri,sob sv6ho byti a bez ohledu
na specifickou povahu potieby, jii sloui,i jako ui:itn6 hodnoty,
zboL,i se v urditych kvantit6ch kryji, nahrantii se navz{jem
pii smdn6, vystupuii iako ekvivalenty a tak piedstavuii, pies
svrii pestry vzhled, tut6i iednotu.<1) Tedy jiL, anallza dvou
str6nek zboZi poskytuie prvni piedstavu rozporn6ho charakteru
t6 rovnosti, kter6 tvoii zvl6Stnost zboi:ni vlfro;by. Kvantitavni
rovnost sm6iovanych zboi,i piedpokl6d6 abstrahov6ni od
fejich kvalitativnich odliSnosti, avSak z6rovei tyto kvalita-
tivni rozdilnosti uZitnych hodnot lsou piedpokladem samot-
n6ho srovnivini zboLi iako smEnnlich hodnot. Tato okolnost
budc mimoi6dnd drilciitA v dal5im odvozovhni pojmu rov-
nosti, kdy budeme zkoumat pracovni silu iako zboii.
>Rovnost smdny(( je neibdZndiSim jevem, se kterym se setk6-
v6me ve spolednosti vfrobcri zboZi. Sm6na je aktem 1>tirovn6-
v5ni, srovndv6ni smEnovanych zboL.i, kteft, odr|i.i zhkladni
soci6lni zr,l55tnost zboLniho hospodSistvi, roonost ojrobcfi
zbo*i. Toto rovnosti se nemysli rovnost ve smyslu vlastnEni
stejni velikych mnoistvi vlirobnich prostiedki, nybri: iejich
rovnost jako samostatnych, na sob6 navzhiem nea6vislfch
vfrobcri zboLi, z nichi jeden na druh6ho nemriZe prisobit jed-
nostrannd bez form|lrri dohody s nim, tedy n,a principech
smlouvy s nim fako se samostatnj'm subiektem rrlrobni fed-
notky. V kapitalistick6 spolednosti se vfrobni vztahy mezi
lidmi iako dleny rriznych spoledenskj'ch skupin s protiklad-
nymi zijmy nerryderpdvaji vztahem mezi nimi iako nez6vis-
lfmi vfrobci zboLi. Pokud se tik6 kapitalistri a d€lnikri, je
tento vztah ndiim vndjiim, nddim zcela formalnim. Plati sice
take - nebod bez n6ho neni kapitalismus kapitalismem -,
aviak velmi omezen6, jen na povrchu viech vztahir, ien iako
jejich jevov5 str6nka. Podstatou, obsahem vztah:& mezi kapi-
talistou a ddlnikem ie hlubok6 nerovnost. Form6lni rovnost
a irlubok6 spoledensk6 nerovnost se tedy neiet navz|iem ne-
, K-14"r* Ke kritice potiticki ekonomie, Praba 1953,
vyludujf, nfbri, naopak piedpokl6daii. Aviak iednota tdchto
protikladnfch kategorii neni nddim specifickfm pro kapitalis-
mus - i kdyi: rozpor mezi nimi zde vlwrcholuje a vzd6lenost
mczi obEma krajnostmi je nejv€t5i -, nybd, ve sv6 primitivni
n z|rodeln€ form6 vznik| jii: se vznikem zboi:niho hospo-
d6istvi. Absolutizovdni jedn6 pol|ni kategorie - rovnosti,
vcdlo k mnoha omyhim piedevlim u ideologri malobwL,oaz-
niho socialismu, zprisobenymi nerozliSov6nim mezi ievovou
str6nkou a podstatou. Pr6vd Marx ve sv6m daliim zkoum6ni
odhaluje hluboce rczpony charakter t6to rovnosti smdny tim,
Ie pd ni piistupuie k rovnosti pr|ce.l)
, N" ,"*, misti Ttisttioti sttit, jak ukaTuje Marx, genidlni
starot:ik! myslitel - Aristoteles, kterlt sprdoni chdpe, ie xnina
neni moind beq roonosti d roofiost neni moind be7 sourniiitel-
nostk. Zde se oiak zartiii a upouiti od daliibo rozboru bod-
not!. ,le oiak opraodd nemoini, aby tak rrtznorodd oici, (ti.
dim a liiko, kteri sroondod) byly sourndlitelnd<c, tj. koalitationi
stelnd. Toto sroondodni mfiie bit ltodle jeho ndqort jcn niiirn,
co je ciqi prazti pooaTe odci, tedy l1tomickou o nouxi l)/o D/d.h-
tickou potiebu<. Marx oysoitluje, ie dalii Aristotelilo roxbor
ztroskotdod na tor?z, ie cbybi pojen bodnoty, piedstaaa oni
spoletni s,tbstdnce sroondaanjcb ltiedmitfi, tj. lid.ski prdce.
Marx tuto analjqu Aristotelooa pojeti bodnotorsibo pornira
aqaoird pro naii ptoblematiku ztelmi dilleiitlni slooy: rAle ten
lakt, ie oe lorrni zboini.cb hodnot jsou t.tiecbny prdce z:yjadio-
z;dny jako stejnd, a tedy stejni platnd litlskd price, tento lakt
nemobl Aristoteles oyti.st qe samd lorrny bodnoty, protoie ieckd
spoleinost byla Taloiena na otrocki prdci a jeji piirozenou Zti-
kladnou byla ted.y neroonost lidi a jejicb prucoz;nieb sil. Tajem-
stt:i z.tjrazu bodnoty, toonost a steind pldtnost oiecb praci, po-
kad. jsoa lidskou praci oibec, l1e rcTluitit teprue tebdy, kd.yi
ui se idea lidski rounosti upeonila jako lid.ot:j piedsudek. To
oiak je moind teproe z;e spoleinosti, kd.e zboini lorma je oie-
obecnou lormou prod.uktu prdce, kde tedy taki aTtal: lidi k sobi
nazsvijem jako majitelfi zboii ie olddnoucim spoleiensklm oTta-
bem. Aristotelooa genialita se projeoaje pfioi o torn, ie oe r$-
raTu hodnoty aboii objeztuje pomir rconosti. Jen bistoricki bra-
nice spoleinosti, o nii iil, mu zabrdnifu objet:it, o iem spoiiztti
st. 12. ,opruadi' tento potuil roonosti.tt (Kapitdl I, str. 77,).
 Jestliie dvl zboii jsou si rovn6, svdddi tato rovnost o tom,
ie v obou zboiich existuie nd.iaki ticti velidina, ie se obd
rovnaji nddemu tietimu. Tato vlastnost, spoledn6 vdem zboiim,
nemriZe spodivat v uiitnlfch hodnot6ch, nebod ty jsou kvalita-
tivnd rrizn6 a proto kvantitativnd nesrovnateln6. Jestliie
abstrahujeme od uiitne hodnoty zboL,i, zfistane nim jen iedna
vlastnost. Av5ak abstrahuiice od uiitn6 hodnoty, abstrahuje-
fie zeroyeh od konkr6tniho charaktcru pr6ce spodivaiiciho
ve zboL,i. S uZitednfm charaktcrcm produktu price mizi :uLitet-
ny charakter zra(,icich se v n6m ptaci, mizi tedy i rriznd
konkretni formy tdchto praci. Nyni sc uZ od scbe neodliiull,
nebod jsou viechny pievedeny rna stejnou lidskou prici, na
abstraktni lidskou pr6ci< neboli rabstraktnd vleobecnou prici<,
v nii: je setiena individualita tdch, kdoZ pracuii. Tato rovnost
lidsk6 prdce nejen ncvylu6\c, nybrL, naopak piedpokl6d6 kva-
litativni odliSnost rriznfch individu6lnich praci, zt6lesn€nj.ch
ve zboi,i; to znamen6, ie rovnost individuSlnich praci mtZe
spodivat jen v abstrahov6ni od fejich skutedn6 nerovnosti.l)
\ ,rLh*"1,-t, ailii uriitimu drubu prtice piedpoktridd oelmi
oyinutj, souhrn skuteinjcb drubi price, I nichi ui idd.ni neni
takood, aby oiecbno oolddala. Tak oTnikaji nejoieobecndjii ab-
strakce oibec jen ry neJbobatiibo konkritnibo ojztoje, kde ie ttii
olastnost spoleind tnnobjm nebo oietn prr.tkiltn. Potom piestdztd
moinost, aby to bflo mlileno jen oe qolditni lormi. Na drabi
strani neni tdto abstrakce prdce ortbec jen duchoztnin ojsled-
kem konkrltnibo souhrnu praci. L,bostejnost oilti uriitd prdci
odpooid.d spoleienskd formd, rs ttii indioidua snadno piecbdTejt
od, jedni prdce ke d.rubl a uriit! drub prdce je ltro ni ntibodnj
a Proto lhostejni,. Prdce se zde stala nejen a kategorii, nitbri
i oe skuteinosti prostiedkenz oytotiieni bobatstoi oilbee a 4ba-
tila soou specilickou spojitost s uriitjm indioiduen. Nejoyi-
nutijii je takozt!,to stao n nejrnod.ernijii formi burioaqni spolei-
nosti - oe Spojenltcb stdtecb. Teprue xde sc tedy sttioti prukticky
praodioou kategorie ,prdce', ,prdce oibeC, ,prdce sans pbras.'
(pnice bq daliich piialastkrt), tento z;jcbozi bod noood.obi eko-
nomie. Tedy nejjednoduiii abstrakee, kterou nor:odobd ekono-
mie staoi do iela a kterri ayJadiuje prastarj oxtab, ltlatnj pto
zsiecbny spoleienski formy, se plesto jeoi n tito abstrukci prak-
Toto absmahovAni probih6 ve smdnd srovn6venim zpiedmdtn€-
nc pr6ce f ednotlivfch vfrobcfi, podflejicich se na soukrom6 spole-
icnske pr6ci.
Z toho vyplfr6, ie soukrom6 pricc jednotliv6ho vfrobce
se spoiuie s praci vlech ostatnich vfrobcri a realisu,e
se jako spoled.enskS pr6ce jen potud, pokud se produkt ieho
pr6ce piirovndvh iako hodnota ke vlem ostatnim zboLim,
Prostiednictvim produktri prece se piirovn6vali jeiich prhce.
To znamen6, Ze soukrom| prAce iednotlivce se ralizuie jako
prdce spoled.ensk6 nikoiiv bezprostiednd v t6 konkretni po-
dob6, v iak6 se vynaklild| v procesu vfroby, nlibri prostied-
nictvim smdny, v ilL je abstrahovdno od konkr6tnich zvl65t-
nosti jednotlivfch vdci a druhri pr6ce. Na trhu se sm6iuii
produkty nikoliv rovnich, nybri >srovnanfch< (nivelisovanfch)
mnoZstvi prAce. KdyL Marx iik6, Ze velikost hodnoty zboL,i
se mdni v z6vislosti na zmEndch mnoistvi prhce, vynaToiene
na jeho vfrotru, nem6 na mysli individuSlni prhci, kterh byla
fakticky vynaloi,ena urditlfm vfrobcem na vyrobu urdit6ho
exempiSie zboL,i, nybri, prirmdrn6 mnoZstvi pr6ce, nutn6 k vy-
robd dan6ho vfrobku pii dan6 rirovni qirobnich sil. Jde tedy
o spoledensky nutnou prdci. Na trhu mizi vlechny odliinosti
individu6lnich praci a vlirobki. KaZdc jednotliv6 zboi:i mi
zde vyznam r>jen jako prrimdrnf exempl6i ,sv6ho druhu<. Marx
vytjkal Adamu Smithovi, i,e t>... piehlii:i pro subjektivni
rovnoprevnost individu6lnich praci obiektivni rovnost, kterou
spoledenskf proces nisiln6 zjednivh mezi nerovnlimi pra-
cemi<.1)
Prhce je pouhlfm vynaklildinim pracovni sily individui. Co
plati o pritci, plati i o pracovnf sile, kterd mriie existovat zase
ticky praodiztou jen jako kategoile nejmodemijii spoleinosti .. ,
Tento pliklad ptice ukaTuje pidni, jak i nejabstraktnijii kate-
gorie, pies saoa platnost - ltrtioi o fuisledku soi abstraktnosli
- pro ztiecbny epocby, jsoa piesto zs saml uriitosti t4to abstrakce
stejni produktem bistorickjeh pomhi a maji plnou platfiost ien
pto tJto pomiry a uz:niti nicb<. (K. Marx: Ke kritice politickd
ekor?or|rrc, slr. I /4-l /5).
1) Tamtii, str. 41.
icn iako spoledensky prrimdrnd, tudiL, abstraktni pracovni sila, ntim nepFcdpokllmc.Vratme sC Zpё t k na6cmu prOSt`mu vナ
′
vstupujici do smdnn6ho procesu, do vztahu ke svdtu vlrobcri :・ Obci zboを 1.
zboi:i jen v protikladu k sob6 sam6, ke sv6 individualit6. Pracovni doba vc fOrmё smё nn6 hodnoty ie tak pracovni
rCelkovi pracovni sila spolednosti, kterA se zra(.i v hodnot6ch
svdta zboEi, vystupuie tu iako jedna a tAi, pracovni sila, adkoli
se skl6d6 z nesdetnlich individuSlnich pracovnich sil. Kaid6 lri郡 鞣九題擬 cttC麗 嘱
器(獄
ktcr6ho iCdnOtlivcc pracovni
n■ 6
z tdchto individu5lnich pracovnich sil, iedna jako druh6, ie tiit (lobou ic. IndiVidualita pracovni dOby iCdnOtlivcC vc Smё
r襟
lidsk6 pracovni sila, pokud m6 charakter spoledensk6 prri-
1:1:lt等 艦 l鼻 轟 ,b遜 :』
S有
1:it賞 ￡.甘 麒:』 霊
m6rn6 pracovni sily a pokud funguie fako takov6to spoleden-
C掛
{雲 離脚ざ漁
sk6 prrim6rn| pracovni sila, potiebuje tedy k vfrobd dan6ho

1番 地灘
滅
zboLi jen prrim6rnd nutnou dili spoledensky nutnou pracovni
dobu<.l) Pracovni doba je ukvantitavnim bytim< pt6ce a rcz-
dilnorst iejiho twAni je iedin! rczdi| iehoi je ve sv6 absttaktni k hodnotё nik01iV nihOdou oznl
podobd schopna. Pifuozenl, dasov6 miry (hodina, defl, tfden, zdc vystupu;` iakO pOuh6 kon
ichni rovni,
mdsic) jsou m6iitkem pracovni doby, kter6 ie zAroveh i>distlj,m stance, na niZ iSOu ZiVisll a pFCd niZ iSOu Si Vこ
bytim p6ce, thosteinfm vfidi ieii form6, ieiimu obsahu, ieli rOvni v tOm smyslu,Й e pFed li nic neznamenali,rOVni nulc.

妻
鮒妻 瀾
籍聯 響
individualit6<. Zivi lid€ mizi za svou pr5ci. Nelze irL, iici, i,e
pracovni hodina iednoho dlov6ka se rovn6 pracovni hodind
druh6ho dlov6ka, nfbrZ spi5e, i,e ieden dlovdk za hodinu se
vyrovn6 druh6mu dlovdku za hodinu. >eas je v5im, dlovdk
neni nidim; je nanejvfl vtdlenim iasu. Neide jiZ o kvalitu.
O vlem rozhoduie ien kvantita: hodinu za hodinu, den za
den...<.2) Toto vyrovnAni je dilem moderniho prrimyslu, vf-
sledkem nucen6ho podiizeil dlovdka stroji a kraini d6lbE pr6ce. 襴[:報i疑鮮編 識胤 il静
To vlak isme jii: u ridinkri manufaktury na ddlnika, jehoL, zde

1)
2)
K. Marx: Kapittil I, str. 55.
K, Marx-B. Engels: Spisl 4, Praba 1958, str. 106. Obdobnl
L淵織 雀髯電謂 Lri鮒 }i鮮 舗
lcと cnskう . VstOupi-1l vこ ak do 薄
postupaji oe salcb myilenkricb filosofood, jak na to Marx po-
ukaquje o to?ilAi dile (Bida filosofie<): rLTe se dioit, ie o po-
slednitn stupni dbstrakce . . . jeoi se kaidd t:ic jako logichd ka-
鰤 縣置
こ
l鰐 肌 Fi鮮 囃
tni fOrmu al
a nab,Vム か71ム
Zikl,adni fOrma
V肌黛°
tegorie? Lze se dioit, ie odstranite-li postupnd oiecbno, co tooii na,trh一
cxistcncc.Jin′ mi S10Vy FctCnO:Smё
indir:id.aalitu niJakibo domu, tim, ie budete abstraboaat od. ma-
bdsk6 pospd■ o轟 vC Spdcこ n署
teridlu, Z nibo*, se sklddd, od formy, jii se ayTnaiuje, ie ruim 寛
notl市 ce― subiCkty Smё ny icn i
1品 КFlliよ
nakonec Tbude poubi tileso - budete-li ltak abstraboaat od
obraniieni toboto tAksa, i,e rsim zbude jen prostor - a koneinE,
budete-li abstrahoztat od rozrndrd toboto ptostoru, ie nakonec I麓 霊 m稚 雪
l温 yi∬κ 塩:胤 常ISIIttbi》
nebttdete mit nic nei koantita o iistd podobi, logickou kate-
gorii krsantity?<< (st. 145). 巧k.zl・ ″
「 ルB.E″ gι
f´ Z∫ :Sp′ り 3,∫ ″ イ
6

107
106

t́
Spolednost ie odddlena od individua, individuum od spoled-
nosti. Spolednost je abstrakci (nejen ve form6 smEny, alc
i stStu) a sama zna jen abstraktni individua. Jsou to dva
navzhiem se podmiiuiici, dopliujici nepiAtelsk6 protiklady.
Individuum ie asociSlni, spolednost ,antiindividu6lni. Vfie na-
znatena tragika lidsk6ho byti spoiiv6 tcdy piesnd iedcno v ieii
rozpolcenosti na individu6lnd-egoistickou a nadindividuSlni-
obecnou (rodovou) formu tohoto byti.
I v t6to situaci ztxtAvd ovlem individuum spoledenskfm, ie
po viech str6nk6ch spolednosti podminEno a determinov6no. vyこ i fiZi kOmunistick6 spolcこ nc
こ
vlak vfle charakterisovanf nepiimf, lismuS tO plati s urこ iけ m Omczenim.)
Jeho spoledenskost m6 0乏 ―
MarxOVa charaktcristika abstraktni prace nim dilC u■

》鱗;鮮 覇葬
protikladnf charakter. Pouze ve sv6m bezprostiednim byti se

先獅聴
jevi individu\m za kapitalismu jako naprosto izolovan6 mo-
nilda, kteri unem6 oken< a pouze v teto bezprostiednosti ie

繊掘
nazirino buri,oaznimi ideology. Abstraktni individuum ie
vribec iak vlfchodiskem (teoretickfm i praktickfm), tak i cilem

瑞
burLoazni spolednosti a zda se v t6to podobd dovrdenim vj'voie
ilovdka. Marx vych6zi z toho, Le toto individuum >piisluii 夕
urdit6 form6 spolednostk a klade na komunistickou spolednost nosti. rcprvc nyni mti2Cme c
abstrakcc ncustilG Vytvん H,p■
ol
poZadavek izolovan6ho jednotlivce skutednd zespoledenltit.
Vidime, L,e anarchie zboLni v"froby neoceiuje a nedbi lidsk6 takこ asto Operulc timtO abSt kladu
individuality, naopak, brut6ln6 ji svfm LeTcznym hoblikem F:lli a v dosavadninl v′
)naznaと cno - 2C V praktick6m
stir| a potladuje. Cim vice se zboLni vyroba rozdiiuie smdrem 淵 :l:[tlitttlal鯰
ipOdStatnこ lζ

kburLoaznimu zprisobu vyroby, tim je tento proces drastidt6i5i. 差ivotё dOChiZi k abstrahOVin1 0d rozdlli v nё
:胤 歴管
Cib:謝
`

Takovf je rub individualismu kapitalistick6 spoleinosti, iejiit

ideologov6 se nestydi nehorizn6 obviiovat socialismus z rov' 柵意盤1電 鸞11」 量
iT灘 1』
》
Й innosti《 . JC tO を
ivotni こ iVot
nost6istvi a ptedhazovat mu pr6vd ono n6siln6 >sr'ovn6v6ni< r留
lidi a potladov6ni individualit, nutnd vypllivajici z pom,6rri,
kter6 sami jinak hhji jako podminku svo,bodn6ho a vlestran-
n6ho vfvoje osobnosti. Je to jedcn z chankteistickych a za'
驚構 騨犠
■市 ni price iC matcrMinim Zム
ー
jimat ych rczpor& bufioazniho mylleni, kter6 neni s to po-
chopit, i.e tytdi: vztahy, kter6 plodi individualismus, potladuii kladcm t6to こ
innosti, kter, pOdlnihuic a nad kter,m sC ZVe―
dai1 0Statni fOrmy uvё domё 16 こinnosti.PricC iC p■ OCcsCm
svfm rovnostSistvim skutednou individualitu lidi. thovini, ObiCktiVaci
Jak to s rovnosti a nerovnosti za socialismu skutednE ie,
虫ご・
sebcz■ oZCni こ10Vこ ka i prOCCSCm zpFedmё

:ぶ 潔
b碍
ukdZeme si v posledni kapitole. Zatim mii,eme jen kvrili
srovn6ni uv6st z6kladni odli5nost: i za socialismu ie price 音
淋 sou宙 dost lidt heЮ u iC ilた hこ
hnけ ,

spoledensk5, nikoliv viak v ieli abstraktnd-vleobecn6 formd, ― ι

′ο∫
ο p′ ∫
たた ″たο ノ,∫ ″.68
1り ″ο
X:Eた ο
K.M′ ″ σ
″′々ο′ ノ
nfbri: iako bezprostiednd spoledensk6, konkrEtn€-vieobecn6 `″

108
SpOiu;`Ci ie iakOを tO iednOtliva individua vc spolcこ nost, sc zdc t6to sm6ny vztahovilna jednotliv6 hospod6istvi a pie,mEiovdna
uskutcこ 益uiC V diSledku cxistence soukrom6ho vlastnictvi a v jedine, nakonec svEtove hospod6iswi, probihi zintenzivio-
smё ny iako lCliCh Vnё ;ζ
i SOuvislost, ;akO SOuvislost vё ci, iako v6ni, zesilov6ni t6ch charakteristickych rysri pr6ce, kterou
ncustう け pohyb tё ChtO vё cF.Tcnto proces neni ntim iin′ m, oznadujeme iako abstraktni prici. Kdyi ie ieitE sm€na ome"
ncを pFeniζ enlln lidskる こinnOsti na vё c. JCStliZe vこ ak se na zena nlrodnimi hranicemi, neexistuje ieitE abstraktni price
ledn` Stranこ tato vё c, na nitt byla pFenesena lidskム と innost, ve sv6 rozvinut6 podob6. Abstraktni pr6ce dosahuie vrcholu
pFcmё nila v iakOuSi bytost,nachizciici Se mimoこ lovё ka a nad sv6ho vlivoje tehdy, kdyi me,zin|rodni trh spofuie riznb zemE
lovё kenl, pFemё nil sc na druhё 、
と stranこ こlovё k v odlidこ tё n6ho a na ni.mi, se srovn6v6 zpiedm6tndn 6 prdce tdchto rriznlich
こ
lovё ka,by1 2baVCn vさ cho,cO mu bylo vlastni jako差 tO ё lovё ku. zemi. >Ve sztitorsim trbu dosdhla souvislost jednotlivce se
Tak tedy redukce mnohotvttrn6 konkrё tnf lidsk6 price na v6emi, aviak nezfutislost tdt.o souoislosti na iednotliocicb tako'
abstraktnё ―
vζ cobecnou prici a vytvoFeni poiinu 10vこ ka lak0
こ veho stupnd, ie lrytvoieni svEtoveho trhu fe iiL, zdtoveh pod-
takov6ho, ie ZarOve益 》
dokonalou porObOu a ztratou lidstvi《 .1) minkou piechodu k vyliim form6m. Sroontini (die Verglei'
S ro2さ ibvinim trhu a oblasti smё ny, s tim iak iSOu dO chung) misto skutetn6 pospolitosti a obecnosti<.1) Marx zdc
zdiraziuie, i.e ono univerzblni a n6siln6 srovndv6ni vfrobci
l,Pル Z"´ υ
´ク ι∫″´
を″ あο ι
ιοマ々´ υ ノ
′ ′′′z″ ν
″〃′たου
´″ι ノ
ο″″′ je z|rovei podminkou piechodu k vy55i formE spoleinosti, za-
力″´ルυ 災″´ ″″ο″″ιο
力″υた″ ιゴ´″崚 ″′ ιο
乏′″∫
″υ′
.M´ な ο ″ loLenb na skutedn6 pospolitosti. D5le dokazuie, i,e tato vdcnA
」
p′ ι= 》P′ ο∫ pο ι
′ι″ο∫′υ ブ′Oι ι
′zι ο乏′
`″
, ノ′
′ 々`あ ´ ″ ´ た ′
′ ″′諺′σ た ブ∫ pο Jι ―
`ο
souvislost ie bezesporu pokrokem, vzhledem k izolovanosti
ど′ ″∫たブυ ′″ο
ι″′υ 之′´あぇ ノ ′υ′
Z′ 乏 ο″,乏 ιυプ ″ο みり p′ ′ ι′声ο ″ υ′ ι nebo k lok6lnimu styku, zaloZcnym na praprivodni pokrevni
i p′ ο″ ′
乏″,`′ .み ο グ″ο″´ ″′´乏 ′υ″′ ου′ ι″ιメ ο″″ι∫ ′″′″ク r‐
blizkosti, piirodd a pomdru phna a otroka. Individua si ne-
ι∫ `zttο
ο″た″ο″ιp″ ″ ι
ι″´ ″ た∫ ο夕ι″″ υ ι
z″ ′″ ″たο∫ ι″∫ た″ mohou podiidit sve vlastni spoledensk6 styky, dokud si ie uvt-
`わ
p″ ′″ _ p″ ο ′ ´たουο ″∫ pο ′′ι″ο∫ι′′ ″′′υ みοグ ″彦ノ ノ ο
``;"″
ο ″ ″ ′ み ο―
「“
―
domdle nevytvoiila. Je vdak nespr6vn6 ch|pat onu pouze'
を′″ ∫ιυ′々″ ι∫
′ ´″∫
ιυ′∫ ′∫ υノ″ ″た″ ι
″´″´ ι∫″″´た′ /Jο `′ιZο υιた ´ ι
, ぇ
″´υ′∫ υ あ ι″ ′ ο´
/7Zι
oicnou souoislost jako piirozenou, jako neodluditelnou od pii-
z″ ′
ι ′ ι `″
ブ 々 力ο 多″ み夕′ あノ ″
たο′ ′p′ ο ′ι∫ι´″υ ち ′′ ′
￨ ″″ ∫´ ″グ p″ ″ιI.,∫ ″.97.り T′ ″ ″ た ″ル´ 多∫ ″´ たノ″
`ι
みο″ο
′ υ ι た′
`―
《 rozenosti individuality a ji imanentni. Tato vdcni souvislost
ie iejim bistorickj,m produktem. Jinjmi slovy iedeno: ie pii'
.《

み υ,Pο ast´ ‐
`ο
た″
ブ″ι
たノ ′`K´
々Zノ 乏 ″ιαο∫´′
″ ′ι″彦p′ ο ぇ たο″″´′F′ ″′″み´σ
たノ
ι∫ノ
´″ ′《 ′ぇ
. Jι ′ ″たι
´Z″ ′″yζ Zι ″た´ ′ιprο ∫″
″: た″′∫
ノ´″∫
た, 多ジみ
`′
rozenou souvislosti v uriititcb omezenych vfrobnich pom6rech.
"υ
´滋 ′ι/J υZ´ St,ο
ι υブ″´え′″″ pO′ ∫″
′ ου彦た´,
どι ぇ多´υι″′力ο υ」′ι
み Jsou to pomEry zboLni vyroby, kter| )). .. teprve vyvo-
"`
∫ υ′σ みι ″″∫たメι/7 カ ″
´″′ι´ ο ″′ マ′ ″ら ″ ′. ど Zο υど た´ υ″多′ら ι ι
=asた
力α l6vd v'Ieobecn6 odcizeni individua sob'd a druhfm, 31e
′ ο″″. Dο ″ οあο′ ο ιοみ´p′ ο ″′ ′″ι zο υ彦た Zο 々ο77´ ι O∫ ′ ∫ υ′ υJ´ ∫ ″
77′ tak6 vleobecnost a viestrannost ieho vztahri a schopnosti. Na
pο ′ ∫′´′ノ ´ υζ ιι み″ノ υι ´ ∫″ο
ι ∫′J ′ Zι ノι″′あο, ´ 多∫ ″′ ″た′″′力ο ι Zο υ 彦た´
:
diivdiiich stupnich vyvoje se ievi individuum plnEiii pr6v6
Z′ ο ′οそ″ι″ ′ ι′ο ´多∫ ι″
´たι ″ Z∫ ″´′夕 ιιο υ ´ ∫ ′ ο″″ ″Zο ″ pο ιz∫ ´_ proto, Le ieltd nevypracovalo vlechny svl vztahy a nepo-
″ο″ 多οを ′` ノ
′ ζ″たι ´ご′/22 `たノ
,ο
′∫ノ ´″厳ι 力ο ″ `たノιο之 ′72`ι υ′. 23ο 乏∫た′
stavilo je proti ,sob6 jako spoledensk6 sily a pomdry, na ndm
多ノ″ο∫ι ″′″′ ″′ε ノ′″ιみο ″′そ Zブ ″∫ た′ 多ッ′ ο∫″ ク″ι 多o
nezdvisl6. Jak ie sm65n6 touiit po on6 privodni plnosti, iak
ι′ pθ f pο α∫″ ″′´ ιzο υ″た´, οσ ′
ζ ″ら ο∫ υOttο ぇ′ ″´, οaaι ι ′ ″″
οα 力″ ´″ブε ′ ″グ″ ノ″″ι″′多ο
`′
´
srndlne je piesv6ddeni, Ze musime setrvat v onom ripln6m r,ry-
υブ , ′ ′・ ∫た″ ′′ ιあ ο, ′
″ ιι ∫″ιみ ο ttο υ ″た,

prazdnlni.<2)
2p/′ グ″ ″
`″
4 ″ノ. ″´2′ ′ノ″′ `″
′ ″ι″′υ´″ノ ′´た。
72′ ′ ´た″ ′′″ `″ οグ ″彦あο ο ′ι ′
J″ ″,∫ ´ ″ο∫ ′ ″ノ多ノ ∫ ′,υ ζ ι ″′
`ら

'l X, ttt"r* Crundrisse der Ktitik der politiscben

`み
たιpο グ‐
`´
″″ご′″′ 多ο乏 ∫たι 多ノノ ο だο″p″ ο′ ο′ ブasた″rz′ ι ι″′`ο″ι∫ Okononii,
"′
ι
∫´′
ノ・《`L″ Z″ た F′ ″′
′ι〃ι
力: Pο ノ∫
ι´′
´ た″
′∫′
´″∫
′υち P′ ´あ´ 195イ , Berlin 1953, str. 79.
∫
`,. 73. , ') Tamtii, str. 79-80.
110
 S rozvinutim a roziiienim abstraktni pr6ce souvisi vznik
pojmri dlov6ka lako takov6ho. Pojem dlov6ka vtbec ie novo-
hobim poimem a le piedpokladem novodob6ho hesla roYnosti
1idi. Starovek nezni tohoto obecn6ho poimu; otrok neni dlo-
vdkem, rybd: ier. mluvicim n6stroiem. Ani barbar neni pova-
Lovhn za ilovEka. Steind tak stiedov6ku le tento poiem ne-
znhm: kaLdj' norm6lni ilechtic, honosici se svou zvl65tni
r>modrou krvi<< a utozenosti, musel by se citit dotien, kdyby
byl zahrnov6n spolu s nevolnikem do obecn6ho poimu lilo'
,rdko. T"p*e v renesanci, v obdobi n6stupu bwioazie a moc-
n6ho rozmachu zboZni vfroby, ti. v souvislosti s rozvinutim
abstiaktni prlce, zatin^ se mysleni piedstavitehi tohoto hnuti
piibllLovat k ieho poieti. Toto pojeti se rozviii' v dilech fran-
couzskj'ch encyklopedistt 18. stoleti a anglickych ekonomri 18'
a 19. stolcti. Vrcholi v prvni polovin6 19. stoleti v ndmeck6
klasick6 filosofii, zvl6!t6, v epoch6lnim syst6mu Hegelovd' He-
gelova filosofie neodrilLi ovlem tento ekonomickli proces ve
sv6 n6meck6 vlasti. Zachycule iednak francouzskou butt'oazni
revoluci s ieii politickou emancip aci, kterh rozpolcule stledo-
v6k6ho dlovdka v buriou a obtana, prvniho skutedn6ho, ale
nepravdiv6ho, druh6ho pravdiveho, ale neskutedn6ho, oba
,5uk ubrt.nktni. Za druh6 ie stanoviskem abstraktniho dlo'
vdka, vysp6l6ho qirobce zboLi iak se rozvinul v udiln6 sv6ta<<
t6 doby - v Anglii a iak byl teoreticky ryj6dien v klasick6
politick6 ekonomii' O dlovdku se tu vlak na prvni pohled
mluvi velmi m61o. Je tieba hledat iei za neiabstraktn6iSimi
kategoriemi, v nichL, sc piimo utdpi' Kategorie pak tvoii cely
syst6m, 6Lasr'E sloZitou a qflutnou filosofii, kter6 nelen i'e ne'
iozumi ani pom6rnd velmi vzdElanf 61ov6k, nybrZ dokonce
ani ona sama sobd nerozttmi. Zvl/itd, Hegelova >Fenomeno-
logie ducha< le toho dirkazem. Luitdni ieiich lcdnotliv"j'ch mist
je steinE obtiirr€, (ndkdy i obtiin6iSi) iako dteni starych sumer-
skicf. te*tr: na hlin6nfch tabulk6ch. A piece nebylo do t6
doby (u molrr| dodnes) napsSno ve filosofick6 literatuie nic
g"nialnC;fiho. V takika nestvtrn6 abstraktnim a mystickem
iou5e je zde poddn vfklad ilovEka v ieho historickdm vfvoii
a v leho spoleienskych vztazich, dasto i ekonomickfch' Tato
neadekvitnost vyrazovych prostiedkri a reAlnosti pohledu na
dlov€ka a jeho svEt, tato ohromnd disproporce mezi abstrakt-
nost formy a konkr6tno,sti obsahu neni nidim n6hodiljm. Jeii
souvislost se skutednfm svdtem ie ai: piilii; ziejmS. V tomto
svEtE, opakujeme, praktick6 mnohotvirn6 lidskA dinnost, detn6
kvalitativnE odli5n6 druhy konkrbtni price jsou hoblikem zboZ-
nE-kapitalistickjch vztahri ndsilnd (ekonomickfm n5silim) re-
dukov6ny na abstraktni, pr6ci, na t>ryzi abstrakci iak6koli din-
flosti( (Marx). Filosofie v tomto procesu - ve sv6 oblasti -
d61e ,pokraduie, tzn. zabstraktiluie abstrakce. Jc pouhlfm
abstraktnim vyrazem existuiicich pom,6rri a ieii tvrirce-filosof
dvojn6sob odcizenfm dlovdkem.
Filosofie tedy na vrcholu sv6ho vfvoie, kdy uZ d6stedn6,svou
filosofickou povahu piimo nebo nepiimo popirit, objevuie dlo-
v€ka nejen fako obiekt sv6ho z6jmu, nfbrL, fako svrii iedinf
piedmdt. Postihuje vlak zase ien abstraktniho ilovdka, ti.
dlovdka, jak je z|kladem moderni kapitalistick6 spolednosti (to
plati i o Feuerbachovi, ba o n6m daleko vice nei, o Hegelovi).
N€mecki filosofic risty svyich piedstavitcli prohlaluje, i,e v ni
dospdl svdt a dlov6k (dokonce i bth) k scbcuvldomdni. To je
spr6vn6 s tim omeze,nim, L.e to ie scbcuvddomini abstraktniho
dlov6ka, odcizen6ho sv6ta, a tudiZ sebcuv6domdni iluzorni,
fale5n6. Historicky piechodnou formu existence dlovdka po-
chopila jako v6dnou nebo v nejlepiim piipadd nedokizala najit
cestu ke skutedn6mu, konkr6tnE-historick6mu dlov€ku. Jeho
obfev patii Marxovi. Dosp6t k ndmu mohl jen proto, Le pie-
konal filosofick6 stanovisko a vypracoval materialistick6 po-
ieti ddiin.
K analogick6mu procesu dochizi. i v pr6vu. V souladu s tim,
iak piirozeni mnohotv6rnost uZiteinlich vlastnosti produkti ie
ve zboli jen prostou slupkou hodnoty a konkr6tni druhy lidsk6
pr6ce se rozpouit6ji v abstraktni lidsk6 pr5ci, jako tvrirci hod-
■ ■
noty, vystupuf e konkr6tni mnohotv6rnost vztahri dlovdka k vEci
iako abstraktni vrile vlastnikova a vlechny konkr6tni zvli*t-
nosti, odli5ujici iednoho piedstavitele druhu Homo sapicns od
druh6ho, se rozpoultdji v abstrakci dlovdka vribec - iako prhv-
niho subjektu. Vytvoieni obecn6ho poimu ilov6ka ie i zde
pokrokem, nebod znamen6 piekrodeni diive nepiekroditelnfch
rodovfch, rasovlfch, stavovskfch apod. rozdilri. Je vlak pokro-
kem typicky bwLoaznd omezenfm: ilov6kem vribec ie dlovEk,
odcizeny sv6 vlastni podstatd, dlovdk iakoito abstraktni, for-
m6lni soukromj, vlastnik, subiekt vlastnick6ho prdva. Jin
v piedchilzeiici kapitole isme zditaznili, Le bft subiektem
tohoto prhva iakoi: i detnfch dalSich prdv, ie ovlem distd
form6lni vlastnosti, nebot toto pr5vo kvalifikuie sice viechny
lidi, jako >ho'dn;fch< vlastnictvi, avlak nc'd616 z nich vlast-
niky. Novodoby bvi.oazni poiem dlovdka vribec piekradule
tak vlechny rozdily mezi lidmi kromd tozdilu tiidniho.
Vradme se vSak k Marxovu rozboru zboini vj'roby >Kapi-
t61u<i.
Vlivoj abstraktni pr6ce vrcholi na ledn6 strand ve svEtov6m
trhu, na druhe stranE v tom, ie nabiv| v pendzich sv6ho
samostatn6ho vyrazu. Peni,ze jsou posledni a neirczvinutEi5l
formou hodnoty, ke kter6 nutn6 vede vfvoi wfroby a sm6ny
zboZi. Nechc erne zabihat do po'drobnosti a proto se nebudeme
zabyv at piedchhzeiicim vyvoi em hodnotovf ch f orem, qfwoi em
od pouh6ho piirovnhvbni iednotliq'ch zboLi, v n6'mL je jiL
d,6na rtoLnost nerovnosti. Ponech6me stranou i proces pie-
mdny t6to moinosti ve skuteinost, kdyi, piirovn6vSni vystfida
skutedn6 smdna a vnitini protiklad zboLi. se vyvili ve vn6l6i
protiklad mezi relativni a ekvivalentni formou hodnoty atd'
Viimndme si podrobndii jen nejrozvinut6iSi formy hodnoty,
kdy se tato nerovnost - v podobE kvantitativniho rozdilu
mezi cenou a hodnotou - sthvh vleobecnou fiormou, ve ktere
si mriZe prorazit cestu roYnost lidsk6 pr6ce. Rovnost iako
vlude i zde vystupuie v neit6sn6i5im spoieni se sqim proti-
klade,m - nerovnosti.
Penize - ')toto trval6 tertium comparationis (mEiitko srov:
nbn| spolednli jmenovatel) vlech lidi a v€ci< (Marx)
znamenaii neir.y55i stupefr rczvoje specifick6 rovnosti zboi:ni
vfroby. V pendzich dosahuie rovnost riznlch praci sv6ho'
nejvylSiho projevu. IJrtitb suma pen6z n6m iii: neiik6 o tom,
iaki to byla price, kter6 se v tuto sumu piemdnila. Svou pod-
statou isou penize >iradik6lnim levellerem<. Av5ak na druh€
stranE odhaluje tento charakter rirovnost6isklich<r funkci pen6z
skutednou podstatu rovnosti v podmink6ch zboZnd'kapitalis-
tick6 v.iroby. Samotn6 vyddleni penlz z obecn6 masy (iado-
't74
vtho zboEi,<< je porulenim rovnosti. Toto vyddleni ie viak
nutnou podminkou uskutedn6ni rovnosti zboLi vyroby. Objev
pend,z znarmen|, i,e hadnota zboi.i se vyjadiuie v pend.zich, tj.
piiiimd pendini formu. Kromd kvalitativniho rozdilu ceny
rr hodnoty vznlkh nyni i kvantitarivn i rozdil mezi velikosti
hodnoty a cenou zboii. Cena sc odchyluic od hodnoty. To ie
nepochybnlim porulenim Drovnosti smEny<. Ncidc vlak oi:ldn!
nedostatek formy ceny, nybrL. >>.... naopak privi tento rys ii
iini adckvritni f<-rrmou takov6ho vlirobniho zprisobu, v ndmZ
si pravidlo ml0,1,e r.azit cestu zmatenym chaosem icn jako slepE
priscbici zSkon primiru.<l)
Sotrkrom6 vlastnictvi a sm6na nutnd rodi pcnize, jimL na
vrcholu sv6ho rozvoje, tj. v burLoazni spoleinosti proprijduii
ohromnou moc a silu. Per.rize isou vSeobecnym prostiednikem
mezi lidmi, takovym prostiednikem, kterf se piemdiuje v sa-
mostatnou bytost vlSdnouci nad tdmi, jejicLZ \lztahy zprostfed-
kovdv6. Vmoci petdz,v osamostatndni vleobecn6ho prostiodku
sm6ny v podob6 samo,statnd siiy jak vc vztahu kc spolet-
nosti, tak i ve vztahu k jednotlivci, se ncjvyrazniii proie-
vuje fakt osamostatndni vyrobnich a vrjbcc spolcicnskjrch
vztahri. Svou spoledenskou moc, jakoi i svou souvislost se
spolednosti,iikh vystii,nE Marx, nosi individuum sebou v kapse,
Viechny piedmdty, pokud jsou odddleny od tohoto zprostfed-
kovatele, ztrAceji svou hodnotu. Jak6koliv kladn6 vlastnosti,
objevujici se v lidsk6 dinnosti, jsou pieneseny na pefiize.
Viechny ostatni formy spoleiensk6ho bohatstvi se stdvaji
po,uhfm zdinim proti tomuro ztdlesndni bohatstvi vribec. V pe-
ndzich se kai.dd individualita ncgujc a mizi. Zatim co kaLd6
torma piirozen6ho bohatstvi diivc neL je nahrazeno smEnnou
hodnotou, piedpokl6d6 bytostny vztah individua k piedmdtu,
takZe se individuum po urditd str6nce samo ve vdci zpied-
m€tiuie a jeho drieni vlci se zarcvei ievi jal<o ur(ity rozvoi
jeho individuality, nepiedpokl6daji naopak penize >jako in-
-
dividuum vioobecndho bohatstvi, pochAzejici samo z ob6hu
a piedstavujici ien vleobecn6, ien spoledcnskli vyislcdek< -
naprosto i,6dny individu6lni vztah ke sv6mu drZitcli. Jejich
1り
K.″ ´′
館 K´ p′ ′
″Zf.,∫ ″.F2θ .
drLba neznamenA. rozvoi n6kter6 z bytostnfch str5nek jeho
individuality. Naopak, ie spiSe dribou nddeho, co nem6 i.Adnou
individualitu, pr.otoLe tento spoledensky vztah existuie sou-
iasnE iako smyslovf, vndjli piedm6,t, jehoL se lze mecha-
nicky zmocnit, a kterf lze privd tak dobie zff,atit. Jeho vztah
k individuu se tdy zdd :i.plni nihodnf. Na druh6 stran6
terfto vztah k i6ci jenZ vribec nesouvisi s ieho individualitou,
dAvd zhrovei individuu - v drisledku charakteru t6to v6ci -
vie,obecnou vl6du nad spolednosti, nad celfm svdtem poiitkri,
praci atd. Je to fitei., iiki Marx, jako bych nalezl nEjaky
kAmen a. tim zi.skal zccla r.ez|visle na sv6 individualit6 ovl6-
d6ni vlech vdd. M6m-1i penize, dost6v6m se do t6hoi pom6ru
ke spoledensk6mu bohatstvi, iaky bych m€l k vdd6m, kdybych
nalel k6men mudrcri.l) Penize se mohou stit soukromym vlast-
nictvim kaZd6ho. Rozvof pen6ini formy hodnoty, touha po
penlzich a hrabivost vede .nutn6 k ziniku starfch pospoli-
tosti, neznaiicich spoledcnsk6 nerovnosti. Odtud odpor proti
nim a obchodu, kter,.i se vine jako derven6 nid kaZdou vli-
znamnEfli kritikou tiidni spolednosti * od Hesioda k Rou-
sseauovi a utopistickj,m socialist&m.2) Naopak kapitalistick6
spoleinost a jeji obh|jci upoz"dravuji ve zlattm Grdlu zitiiv€
vtEleni sv6ho nejvlastndiiiho principu< (Marx).
Penize tedy nejsou ien vleobecnfm levellerem, srr.azavaiici
viechny rozd,ily isou zSrovei i n6strojem despotick6 moci
tlovdka nad dlovdkem. V pen6zich se mdni spoledensk6 sila
v soukromou silu soukrom6 osoby, cor, se proievuje zv165d
tehdy, m6ni-li se penize v kapit6l.
'Nfu K, M"rx-\. Engels: O umini, str. 55-56.
2) Z odporu proti peniTtim xrodila se u utopickjeb a
tnalo-
buioaryicb sociatisti (Proudbon) tzu. teotie beTprostiedni smd-
nitelnosti aboii, t). pokus o odstranZni penh (zotiitd jako miry
bodnot) a snaba nliit lsodnota pihno clilkot pracooni. doby.
Necbfiily ani prakticki pokusy o tonto smifii, piedem odsou-
zeni k nezdaru (Oaen). V lI. kapitole jsme jednu takooou
teorii (Btay) popsali. Dalii Marxoou kritiku tito teotie tsi7
o Kapit,ila I (str.86, 105), Ke kritiee politicki ekonomie (str.
49-50, 62-64, 72), Grundrisse.., (st. 84-89) atd.
2. yzTAH IRoVNYCH( A INEZAvISLYCH(
MAJITELU ZBOZI V TAPITALISTICKE,
SPOLECNOSTI
:
Specifickfm rysem zboZniho hosp,odiistvi je, Le vyrobt orga-
nizuji tito vyrobci jakoi:to samostatri a na sobd ncz6visli. Jeiro
vieobecnfm zhkladem a podminkou cxistence je spoledensk6
d6lba pr6ce, kter6 sjednocuie viechny vfrobce zboLi v icdiny
syst6m, v urditli vlirobni organismus, nazyvany >ndr,odnim
hospod6istvim<, jehoZ jednotliv6 soudisti isou navzljem spo-
jeny a podmindny. Technickf proces vfroby si vynucuje, aby
kaiAy vyrobek piech6zel z jednt fhze do druh6, z iednoho
soukrom6ho podniku do druh6ho - dokud nedostane defini
tivni podobu a nepiejde z podniku poslcdniho vfrobce nebo
obchodnika ke spotiebiteli. Pii Eamosrarnos,ti a nezAvislosti
qfrobcri zboL,i je moLry tento piechod jen ve tormt. zvlA6t-
niho v,-irobniho vztahu, vztahu koupd-prodeje, ktcrf jc zitklad-
nim vztahem zboLniho ho,spoclAistvi. Jc to >rvztah, v ndmi si
majitele zboLi. piivlastfruji produkt pr6cc icn tinr, i.c zctzuji
svrij vlastni.<
Proces spoledensk6 produkce a reprodukce se ve spoled-
nosti virobci zboli form6lnd uskutediuje nekonednou iadou
sonkromly'ch smluv. Smlouva dvou vfrobcfi, zboLi na trhu
ie
privnim vztahem, tj. zddnlivl svobodnym volnim vztahem.
PrSvni yztah ie viak jen vyruze,m ekonomick6ho vztahu; eko-
nomickli vztah je obsahem pr6vniho vztahu. EkonomickA
nutnost sm6ny na zdkladl zakona hodnoty vystupuje zde lako
neomezen6 svoboda subiektri pr|va v disponov6ni svym vlast-
nictvim. Jak je tornu vlak v okamiil<u, kdy se mdni penize
v kapital, tj. vznikb bvdnazni spolednoct, r,ozpolcen| na dvE
z|kladni tiidy s protikladnfmi zdimy - kapitalisty ,a,nhmezd,ni
ddlniky, prolet6ie?
Zddnlivd (form6ln€) je i smlouva mezi kapitalistou a n6-
mezdn6 pracujicim smlouvou dvou rovnopravnyclt vj,robct.
Toto zdini nelze oviem pouitdt se zietele, toto zdAni je take
skutednosti, je jednim z proiev& poclstaty kapitalismu. pr6vd
touto svoji str6nkou, timto zAinim se kapitalismus piedevlim
odli5uje od picdchdzeiicich spolednosti. Vyd6vat vlak toto
zd.6ri za podstatu !e pievr6cenim skutednosti, nebof za vnti\i.
formou smlouvy sc skri.v6 podstatn6 odliSnf obsah. Obsah je
v dan6m piipadd vyrobni proces. Je nutno tedy ptejit ze
sf6ry prost6ho obdhu k tomuto rlfrobnimu procesu.l)
JestliZe zkoumSme vztahy rnezi majitcli zboLi na trhu, vidi-
me, ic ieden a ty-Z vyrobce zb'oZi vystupuje stlidavd fako
kupec a lxad'ivajici. To plati form6in6 i o n6mezdnim d6lni-
kovi, kterf, kdyZ podal svou pracovni silu a picmEnil ii
v penize, st6v6 se kupcem a kapicalist6 stoii proti n6mu iako
prodavadi zbo1,i.. Lvlak penize v leho rukou isou vLdy ien
obdiivem. Na vlastnim zboznim trhu. odliiuie se ndmezdni ddl-
nik ve skutcdnosti - jako kaldy jiny maiitel zboLi - ien iako
kupec - od maiitele zboL,i iako proddvaiiciho. Av6ak na
trbu prdce stoii proti ndmu naopak penize vidy iako pendini
forma kapitilu; vztab kupce a prodavade ie tudiL pouhou
slupkou. Pod ni se skryv6 kapitalista a ddlnik. V. druh6m
1) tZkoumime-li tento prost! obib stin o sobi
- a to je ltoorch
bur*oazni spolctnosti, kde se ztrticeji blubii procesy, qe kterjcb
oznikci - neni rsidit roTdily neTi subjekty sminy, leda jen for-
mdlni a pomijejici. Je to iiie soobody, roonosti
a alast;tictoi spotioajici na prdci<. A ddle:,tJe
tedy na jednl strd.ni nejapni, iestli{.e blasateli bospoddiski
barrnonie, nzoderni stouqenci xsobodnibo obcltodu (Bastiat, Ca-
rey atd.) ultlatiu)i proti oy;inutijiim ojrobnim oTtahiltn a je-
jicb antagonismrtm tunto nejpoorcbni)ii a nejabstaktndjii oztal:
jako jeiicb praadu. A na drthi strand je hloupi otl proudbo-
noocil a jim ltodobnlcb socialistil, jestliie ltroti idejim odpooi-
dajieirn tdto smini ekoiz:alenti (nebo tobo co se 7a ni oy-
ddod), proti idcjim rozsnosti atd,. staoiji neroonost atd., k nii
tdto s?ndna oede, q nii oycbdzi. Jako Tdkon piiolastfioodni o tito
st'iie se jeoi piiz.tlastiioodni na 4iklad.E prtice, smdna ekoioalenti,
takie smdna ayjadiaje pouxe tutii bodnotu z; jini naterializaci.
Zkrdtka z.tie to je ,kr,isni', ale bned piijde stainj konec, a to
o dfisledku Trikona ekairsalence. Dostriodne se totii, nyi. ke
kapitdlu.<
(Marx-Engels: Dopisy o tKapitdlu<, Praha 1937, str. 85. Mar-
xrit: dopis Engelsotsi z 2. dubna 1958. Podtrbl K, Maru.)
procesu - v procesu uiiti pracovni sily, tij. ve qirobnim pro-
ccsu - 'r,rystupuie d61nik jako Livi souddst kapit61u. Kate-
gorie smdny je zde zcela vyloudena, nebot kapitalista si koupi
piisvojil vlechny faktory vfrobniho procesu, vEcn6 i osobni,
ie5t6 pied zahdjenim vlfrobniho proceslr. Uvniti tohoto procesu
jiZ neexistuie mezi kapitalistou a ddlnikcm icn penELni vztah,
nybri proti sobd stoji iako zos,obntni nositcl6 faktort tohoto
procesu: kapitalista jako >kapitii<< a bezprcstiedni vyrobce
iako lpr6ce<. Jeiich vztah ie urdoven tim, i.c se pr6cc stala
pouhlim dinitelem sebezhodnocujiciho se kapit5lu. Vzniki tak
kapitalistick6mu vztahu imanentni mystifikace, kterou zde mtr-
i.eme naznatit ien strudnd.
Ve skutedn6m pracovnim procesu pofiivh ddlnik pracavni
prostfedek jako >vodide( sv6 prece a praco.vni pie.dmdt iako
l5tku, v niL, se ieho pr6ce proievuie. Pr6vE diky tomu m6ni
v,.irobni prostiedky ve formu produktu, odpovidaiici dan6mu
itelu. Zcela iinak ie tomu viak z hlediska zhodnocovaciho
procesu, z hlediska vliroby nadhodnoty. Nikoliv ddlnik potxziva
vf robni prostiedky, nybrL, vyrobni prosticdky pouiiv aii d[lnika.
Nikoliv Livd p6ce se uskuteifiuic vc zpi'cdmltnin6 prh.ci iako ve
sv6m objektivnim org6nu, nybrL r.raopak zpicdmdtndni pr|cc
se uchov6vA a zvltiuje vs6vdnim iivt pr;ice a diky tomu
se st6v6 zhodnoalici se hodnotou, kapithlem. Na z6kladd
kapitalistickd vfroby se tato schopnost zpiedm€tndn€ prace
piemEriovat se v kapit6l, tj. piemdiovat vyrobni prostiedky
v prostiedky veleni nad iivor pr\ci a fefi vykoiisfovini, fevi
se jako jcjich imanentni, od nich ncodd6litcln6 vlastnost, n6-
leZejici iim jakoZto vdcem, jakoi,to qirobnim prosti'edk&m.
Tyto r{,robni prostiedky sc proto jevi samy o sobd iako kapi-
til a v disledku toho se kapitii, vyiadlujici urditj, r,.-frobni
vztah, urtiqi spoledensky vztalt, do ndhoi uvniti vfrobniho
proccsu vstupuji majitell vj,robnich prostiedkt k Ziv6 pracovni
schopnosti, jevi iako v6c, obdobnd lako se diive hodnota ievila
iako vlastnost vdci a eko'nomick6 urdeni v6ci lako zboLi,iako
v€cn6 vlastnost a oMobnd iako se spoledensk6 form.a, kterou
prj'ce nabyttala v penlzich, jevila jako vlastnost vici.
Kapitalistovo panstvi nad 1d6lnikem ie proto nadvl6dou
v6ci nad ilovikem, mrtv6 pr6ce nad Livou, vyr,obku nad vi,-
robcem, zatkrt co ve skuteinosti isou zboLi, kter6 se st6vaii
prostfedkem ovl6d6ni ddlnikri jen vfsledkem procesu vyroby,
d6lnikovy produkty. >Je to zcela tenti? vztah v materi6lni vy-
robd, ve skutedn6m procesu materidlniho Livota - nebod tim
je pr|v|. vfrobni proces - i^kj, se proievuie v ideologick6
oblasti v nriboi.enstoi. - pievil*eni subiektu v obiekt a naopak.
S bist'orickdbo hlediska levi se toto pievr6ceni jako nutn5 pie-
chodn6 {6ze k tomu, aby bylo n5si1n6 ve prospEch vdtliny do-
saieno bohatstvi jako takov6ho, tj. neomezen6 produktivity
spoledensk6 pr6ce, kter6 iedin6 miie vytvoiit materillni z6-
kladnu svobodn6 spolednosti. Je nutno projit touto protiklad-
nou formou steind iako ilortk musel diive ve sv6m nAbolsn'
sk6m vddomi stav6t proti sob6 sv6 duchovni sily iakol,to
nez6visl6 sily. Je to proces odciTeni jeho vlastni pr6ce. D6lnik
zdc od sameho pod6tku stoji vfse neZ kapitalista, ktery z to'
hoto procesu odcizeni vyrrist6 a nachazi v n6m svoje absolutni
uspokojeni, zatitn co d6lnik jako ob6d tohob procesu se prot;
ndmu zhrovei bouii a pociduje ho iako porobu<.1)
A nyni podrobndji k otizce: jak se vytvAii iluse rovnosti
mezi kapitalistou a d6lnikem za podminek neiintenzivndiSiho
vykoiisdovdni?
Jedin6 kdyi, vezmeme proces kapit6lu v pohybu, mriZeme
pochopit skutednou podstatu .tztahu kapitalisty a ddlnika.
JedinE analyza procesu reprodukce zcela odhaluie taiemstvi
kapitalistick6ho vykoiisdov6ni. Jestliie ve smdn6 se v kaZd6m
fednotlivdm aktu wj'roby zdi nhhodnfm, i,e iedni qystupuji
iako ddlnici a druzi jako kapitalist6, dokazuie analyza aku-
mulace kapit6lu nanejvfS jasnl, L,e z proccsu kapitalistick6 vj'-
rcby nutni vychizi ddlnicki tiida jako prodavat pracovni sily
a kapitalista jako jeji kupec. Akumulace kapit6lu st6le vice
rozliiuje sf6ru nadvl6dy kapitAlu, stupei podiizen|. nhmezdni
prilce kapit|lu. V jednotliv6m aktu vfroby zist|vb vznik ka-
pitdlu zdhadnfm. Analyza akumulacc kapit|Lu ukazuie, Le
katdf kapit|l neni nidim jinj,m nei kapitalizovanou nadhod-
notou. JestliZe v aktu sm6ny se vytvAii iluze rovnosti mezi
1リ
ス″
ε力′
υ′イ″
′を′ ′E″ g′ お´
,".II`yffり ,′イο∫
たυ´ 1933,∫ ″ . nemfiie sama ze x:i ortk realizooat, xebol oiecbny objektiz:ni
32-3イ . piedpoklad.y jejibo uskatetnini jsou o rukou kapitalisty.
kapitalistou a ddlnikem, rozbor vyrobniho procesu ncicn ruii
tuto iluzi, nlbri i ukazuje st6lou reprodukci fakticke nerov-
nos,ti.
Ce16 >tajemstvi< tohoto zievu - totiZ skuteinosti, i,e se za-
chovhvaji z{lkony smdny akvivalentfr a piece dochAzi k nei-
intenzivnEjlimu vykoiist'ov6ni, k nerovnosti a k nhmezdni, ti.
nesvobodn6 prbci - je v charakteru toho zboi,i, kter€ ie zde
piedmEtem smdny. Jako pii kaZd6 smdnd i zde ide o sm€nu
dvou stejnych hodnot, to znamen6,, Ze se abstrahujc od uiit-
nj,ch hodnot tdchto smEiovanych zboi,i.l) A v tom ie tak6
ce16 podstata vdci.
Fracovni sila jc totiL, zvlSStnim zbotim. Jeho z6kladni speci-
ficky rozdil (tj. uizitnd hodnota) od vleho ostatniho zboti ie
v tom, ie ie zdrojem t6 substance, kter6 vytvhii, hodnotu.
Z hlediska zitkoni smdny zboi,i se nedopustil kapitalista vridi
dElnikovi i,Adn1ho bezprAvi, i,6dnh nespravedlnosti. Zaplatil
mu hodnotu ieho pracovni sily. VSechno se odehr6lo pie'snd
tak, 1ak k tomu dochAzi pii kaiAt iodnotlive smdnd, pii kai,-
d6m projevu z|kona smdny, kterli >... podmiiuie jcn rovnost
smdnnych hodnot navziicm smdfiovanych zboil. PicdpoklildA
dokonce od pod6tku rozdilnost fejich uZitnfch hodnot a nem|
absolutnE nic spoledneho s procesem iefich spotieby, kter! za-
iin6 teprve tehdy, kdyi: ie obchod uzavien a proveden.
Privodni piem6na pe,nEz v kapit6l se tedy uskutediuie v ncj-
piesn6jii shodd s ekonomickj,mi zilkony zboLni v"froby a s vlast-
nickfm prdvem, kteft z nich ryplyfvd. Piesto vede k tomuto
vlisledku:
I U"r; ,tr"-eturen praconni sily o pod.minkdcb prosti Tboini
z;jroby a za kapitalismu je ooiem gtain! rold.il, V prosti Zboi-
ni ojrobd se abstrabuje pouTc od, koalitationi roxdilnd prdce
jednotliocri, olastnictai odcnj,ch podninek ptdce se pied|toklddd.
Vlastnictoi je tu z-tfibec atributem prdce. Za kapitalismu jd.e
o tnnobern zsitii abstrakci: labstrabujer se tu dokonce od, pra-
coanicb podminek, prdee a alastnictoi se od.dih.tji, oryihd yoti-
klad xixi subjektioity< a rciTi objektioitt<(. Prdce rnd lormu fiisti
sabjektioni existenc* jako poubd pracooni sclropnost, kterd se
 Tento vj.sledek ie neodvratny, jakmile ie pracovni sila svo-
bodn6 proddv6na ddlnikem samfm jako zboLi. Teprve od t6to
chvile tak6 nabyvh zboLni v!rcba vleobecn6ho charakteru
a st6va se typickou formou vyroby, vnucuje se ce16 spolednosti.
Od tohoto okamZiku mriZe teprvc zboi,ni vyroba rozvinout
viechny sv6 skryt6 sily a moLnosti. Marx se vysmiv6 tvtzer,im
maloburLoazilch socialistri-rovnostrfi, Le vznik n|mezdni
price zkresluje pravy charakter zboi,ni vliroby, nebod by to
znamenalo - m5-1i prav! charaktq zboLni vfroby zristat ne-
zkreslen -, i,e se nesmi zboZni vyroba rczt,ijet. Marx naopak
dokamje, i.e atkoli se zd6, ie kapitalistickf zprisob vykoiisdo-
vdni ie v rozporu s privodnimi zitkony zboini vfroby, nevyv6r6
piesto nikterak z poruSovini t6chto zilkont, nybrL, naopak
z jciich aplikace. I v prolet6iov6 piipadd je tomu iako pii
kaid6 koupi a prodcji - dostal zaplacent smdnnou hodnotu
sv6 pracovni sily a tim mu byla zcizeta ieii fiitnh hodnota.
Skutedno,st, Le jde o zvlAitni uZitnou hodnotu, spodivaiici ve
schopnosti skytat prilci, tedy tvoiit hodnotu, se vieobecn6ho
z|kona zboLni vfrcby nijak nedotj,k6.
A tak tedy zhroveh s tim, lak se zboLni vyrcba podle sv'fch
vlastnich z|konfr r,ryviji v kapitalistickou vyrobu, piechSzeii
i vlastnick6 zbkory zboZni v!rcby v zhkony kapitalistick6ho
piivlastiov6ni. HlubokS flerovflost buri,oazni spolednosti ie
steJnjm o obou lorm,1.cb. U z;iech ticbto pisatelfi nalizdme
sledujici dt:ojakost:
1. Ekonomicky jsou ptoti souktomimu zslast'
nictzsi, spoiioajicimil nd prrici, doka4uii pied'
nosti oykoiistozsdni ,?ras a kapitalistic-
klbo zpisobu o!roby.
2. Ideologicky a prdoni se ideologie sou-
ktomiho olastnietoi, spoiioajicibo nd
p r ti c i, bez daliibo zdtioodndni piendii na olastnictor, za-
loieniho nd ayz;lastnini beTprostied.nicb
o !,r o b c i<. (Arcbio Marxe i Engelse, ton II (Vil),
Moskoa 19j3, str. 265. Podtrbl K. Mau.)
V blaodch kapitalistd a jejicb ideologi se z:idy odrdii jen onijii
qd,tini ojtobnicb oztabil zt podobi *piez:rdcenibo<, tfaleinibo<,
zsidomi, tj. jako buioazni ideologie.
lejich obsahem a v'.isledkem, avSak pozorovali jsme, iak tato
nerovnost v z6rodku, jako moZnost ie dAna od sam6ho po-
iiltku zboLni v"froby, jak se neustSle rozviii a prohlubuje a na-
konec nutn6 dospivd ke sv6 kapitalisticke form€. Pod po-
vrchem nekonein6ho mnoZstvi smluv mezi rovnopr6vnj'mi
a nezdvislymi majiteli zboii objevuieme tiidni rozpolcenost
burioazni spoleinosti na dv6 nerovn6 zhkladni tlidy, kapita'
listy a proletilie, z nichi, prvni vykoiisduie druhou.
Marx uv6di n6kolik dal5ich piidin existence iluze nez6vis-
losti ddlnika a jeho rovnosti s kapitalistou. Je to napi. iluzc svo-
bodneho sebeurieni a s tim spoienj'pocit odpovddnosti, ktery
d1l6 z ddlnika daleko lepliho pracovnika nei je otrok. Ddlnik
ie vice nebo m6n6 odpov6dnf za vyrcbky, kter6 musi mit ur-
iitou kvalit* Yztah otroka a otrok6fe je d|le nepietrLity
a otrok je v nEm tdri,ovAn piimfm donucenim. Kapitalistick6
-forma piinuceni k pr6ci je pro vj'robu daleko piiznivdjli. uSvo-
bodnf< d6lnik musi s6m zachovdvat tento vztah, nebod ieho
existence (a existence ieho rodiny) zbvisi na tom, Le neust6le
obnovuje prodej sv6 pracovni sily kapitalistovi. Dilnikovi
>individu6lni pdni zamdstnavatel6< se neust6le stiidaii, trv6
prdvti fikce smlouvy [V iistich obdobich a za uriitych po.l-
minek odstraiuie kapitalismus i tuto pr6vni fikci, iak o tom
piSe Marx, kdyi: liii vliv prrimyslov6 revoluce na pracoYni
silu. Tim, Ze kapitaiista zatal zamdstn6vat i nezletil6 ddti,
zbavil >celou tuto tansakci dokonce i zdAni smlouvy mezi
ru|-
svobodnymi osobami. . .( (K. I\{arx: Kapit6l I., str. 424)1.
Aviak nejvyznamn6jii mczi tdmito jevovlfmi formami fakticky
nerovnoprivn6ho vztahu ic mzda. Za rcboty se pr6ce nevol-
nika pro ndho sam6ho a nucenS pr6ce pro statk6ie liIi od
sebe velmi zietelnd,, mistem i dasem. U otrock6 pr6ce se levi
dokonce i ta i6st pracovniho dnc, v niZ otrok nahrazuie icn
hodnotu svfch vlastnich Zivotnich prostfedkri, kdy tedy fak-
ticky pracuje pro sebe sam6ho, iako prAce pro jeho pdna. Za
existence nhmezdni prilce v burLoazni spolednosi se icvi na-
opak i nadpr6ce dili neplaceni price i.ako p1acen6. V otro-
knisk6 spoletnosti zak(yrrh vlastnicky pom6r to, ie otrok pra-
cuje pro sebe, v bttri,oazni spolednosti zakrytth pcnlLni pomdt
to, ie nbmezAni d6lnik pracuie zadarmo. O formu mzdy,
》.… o tuto leVOVOu formu, ktcrム zakけ Vム Skutcこ n, pOmこ「
a vy"ム Fi zd`ni pFimo opaё n6ho pomё ru, sc opFraif Vζ echny
privnf pFodstavy dё lnfka i kapitalisty, vこ cchny mystifikacc
kapitalistick`ho v′ robnfho zpisobu,vる cchny icho lluzc O svo―
bodё ,vこ cchny apologctick6 vytう と ky vulgirnf ckononlie.《・ )
Vc srovninr s otrokem sk′ ti kapitJisticl,ZpiSObヽ ■ Oby
∼
urこ itё ol■ lczcn6 moを nosti pro uplatnё ni dё lnikovy individuality,
a to pFedcvζ lln tillll, 労C CCna pracovni sily ncni pcvnё dina
a ncnf tak nczivis10u st,lou vcliと inou iakO u Otroka (O nf】
rozhOduic iChO pin).Oblovi mzda tuto moを ■ost iCζ tё Vicc
rozζ iFuic,Znamcn,vこ ak tak6 zcs(lcni vykoFistovini.Odkけ vi
sc zdc podic Ma取 Ov,ch s10V 》 prostor k individu`inf rOzdfl―
nosti《 ,obiCVuie SC prO icdnotliVi individua vyこ vihnout sc ta―
lcntcnl, encrgiF atd. do vyζ 61ch oblasti prace a vznika ab―
straktni moЙ nost, 2c sc tcn ncbo oncn dё infk stanc kapimlistou.
V burЙ oazni spolcとnosti sc tcdy rovnost lz`乏 uie na kapita―
1lsty.聯 razCm taO rOvnosti le primё rna mfra zisku,v nftt ie
rovnost kapitalisti ve vztahu k podlllinkム m vyko―
vyjん dFcna
Fistovん nf dё lnick6 tFidy.Zboを i sc zdc nesmё ttuif prOStё ;ak0
%多 ο乏ちn,b〔差jakO υメ″ οみたッたα p′ ′
″ι%, kterё siこ ini nirok na po―
dil z celkov6 masy nadhodnoty `mё rn, svё velikOsti, こ ili pFi
StCinё VClikosti na stcin′ ,odll・ Kaを dフ kapitalista zde vy―
stupu,c ,akO fOvnopravny clcn akciOv6 spolcё nosti vykoFisto―
vateli,v nitt ic iChO Viha urё cna vclikosti ichO kapitilu. Jde
tedy spFこ c o rovnost stcinё vclk,Ch kapitili, to znamcna ilu―
20rnf rovnost, neboぜ velikost kapitう li lc nesteini a celkOV′
vyvoj ―v podobё konccntracc a ccntralisace kapitう lu ― ■ o2-
pё tF mczi nimi zvyこ uic;ncmilosrdna kOnkurcncc vcde k tomu,
を
e iCdCn pohicuie druけ 。Nezistivi tcdy icn na vwlastnё nf
bezprOstFOdnich vナ fobki. CClkOv, prOces pok■ oと 1l na dalζ f
stupc益 : 》... Odlouこeni pracovnich podnlFnck na iednё Stranこ
a V′ rObCi na druh6 stranё "oFF poiem kapitう lu; zaё ini pi―
vodni akumulaci..., pak se proicvuiC iakO ustaviぬ , prOCCS
v akumulaci a koncentraci kapitilu a konGё nё .… sc zraこ f iako
ccntralisace uジ existuifcich kapiti16 v nё kolika milou rukou
a dekapitalizacc mnoha kapitalistt(takov6 formy nyni nab"左
1り
K.′ イ
クスκ:K′ pブ ノ
′Z7.,"′ .569.
126
vywlastiov6ni). Tento proces by brzy piivedl kapitalis-
tickou r,..frobu ke krachu, kdyby vedie dostiediv6 sily nepriso-
bily st61e znovu odstiediv6 opadnE tendence<.1) Vjwoi kapita-
lismu tak v jist6m smyslu rozklddA ttid,u bvhoazie, nebod
rozklida ieji ekonomrck! zdklad - soukrom6 kapitalistick6
vlastnictvi. Toto vlastnictvi prod616v6 ncust6le pievratn6
zmlny, vyviji se v konfliktech a srhLkich, v neust6l6m r,ry-
vlastiov6ni, iinfmi slovy iedeno, uruii se iiZ jen tim, Le
existu!e<. (Marx).
Vyzna.mnym meznikem vtomto procesu jc monopolistick6
stadium vfvoje kapitalismu, kde na misto prrimdrn6ho zisku
nastupuie monopolni zisk. Velci kapitalist6-monopolist6 inten-
zivn|, a mnohostrannE vyui,ivaji sv6ho monopolniho postaveni.
O rovnosti ve vyuLivhni podminek vykoiisfov6ni s ielich stied-
nimi a mallfmi kapitalistickymi partnery nemriZe bft ani iedi.
Rovnost se omezuje jen na yztah mezi monopoly, a i tam ie
neustale poruiov6n. DalIi rozvoj kapitalismu - jak jii:, pied-
vidal B. Engels i V. I. Lcnin - smdiule dnes k fedin6mu mo-
nopolu, monopolu st6tu, ti. ke st6tnimu kapitalismu. (Takovf
>distli< stdtni kapitalismus ovlcm dosud nikdc necxistuie
a sotva kdy bude existovat, nebod lze ttZko piedpokl6dat ieho
tak d1ouh6 tw|ni, ktere by dovrleni tendence vyiadovalo.
N6m zde ide o tendenci ieho vfvoje a pouze teoreticky moln6,
,dovrieni t6to tendence, iak o n6m uvaZovali klasikov6 marxis-
mu-leninismu). St6t se zde st6v6 >ide61nim celkoqim kapita-
listou<. Nerovnost dosahuje sveho vrcholu a zaroyei se zvraci
ve svrii protiklad. Vlichni jsou si rovfli v tom smyslu, i,e pied
st6tem i:6dn! z nich nic neznamen6. Vlichni isou si rovni, to-
tii rovni nule. Ddjiny divaji Rousseauovi za pravdu. K ple-
m6n6 negativniho obsahu tdto rovnosti v pozitivni stadi
sYrhnout despotu, tj. stit.z)
1 X. Uor* fapit(it ltl. 1., Praha 1955, str. 263.
2) Rousseauozto po)eti ojooje roztnosti aoddi jako piiklad k
ai-
konu negace Engels o tAnti-Dilbringu< (str. 1L9-120). Na tonz-
to nisti takd iikti, ie Rousseauilo myilenkoo! pocbod se ttna-
zslas roond pochodu, sled.ooandm Marxem o ,Kapitdh.l ,..t lde
oaiem jen o stejn! rmyilenkor:j pocbod<, o podobnoa negaci
negace. Jinak ooiem qde jde o roqdiln! historick! nimec, onimi
127
 je dlouh6 cesta vjwoje rovnosti a nerovnosti zbor- e ideSlni podobou burioazni spolednosti< (z ftho| plyne i to.
Takov6L
toZnost, nebot jde o doi podoby tiboi svita), m6 na mysli
niho hospod6istvi, jehoZ pod6tkem je piem6na qirobkri ve
zboi.i. v>Zde je z|radek cel6ho pozddiiiho pievratu. Jakmile
jednu z nejtypidtdjiich antinomii tiidniho mylleni a ieien
"vfrobci sami iiL, piimo nespotiebovali svii vfrobek, nlbrL iei z produktri rozpornosti mylleni a byti, teorie a praxe anti_
-
nomii ide6lu a skutednosti. V5imn€me si nakonec pdstaty
sm6[ova1i, 'ztratili nad nim v16du. Nevdd6li jiL, co se s nim
t6to antinomie, nebod jedin6 tim, ie viadime otilzku rovnosti
stane, a tak byla d|na moLnost, aby vfrobek byl pozdlii vy-
do obecndjii problematiky, mriieme ii hloubdji pochopit.
uLit proti vj,robci, k icho vykoiisdov6ni a ritisku. Proto ne-
Marx, podobnd jako pied nim jii: Hegel, m6l negativni po_
mii,e i6dni spolednost natrvalo tdriet panstvi nad svou rnir ke vlem spoleienskfm ideAhim - ve smyslu ideihi, izolo_
vlastni v,.irobou a kontrolu na spoledenskfmi udinky sv6ho vf-
vanych od souhrnu historickfch procosri a posravenich proti
robniho procesu, kdyZ neodstrani sm6nu mezi lednotlivci.<1)
n6mu jako rozum, spravedlnost apod. Slo jim vLdy spile o po_
Marx na jednom mistd svfch ekonomickfch piipravnfch
praci2) poukazuie na zitkladni omyl francouzskfch a anglic-
znini vnitiniho rrozumn6ho< cile, ke kter6mu ddjiny nuind
smiiuii diky sv6 dynamice.
kfch socialistt, podle nichZ smdnd, sm,6nn6 hodnot6 atd. pri-
Hegel dal jasn6 naievo svrii kritickf, odmitavf postoj k uto-
vodn6 nebo podlc sv6ho poimu odpovid6 syst6m svobody
pickfm ideShim svym rzdkonem srdce< ve >Fenomenologii
a rovnosti. Ke zvratu tu prf docizi vlivem penEz, kapit6lu ducha<, jehoZ smysle,m je pozoruhodn6 myllenka: Tim, Ze -se
a dal5ich kategorii bvLoazni spolednosti. Tito socialist6 fed- ideSl uskutedni, st5v6 se n6dim zcela odiiinlim - svlfm vlast-
nostrann6 zdfraziuji, protikladnost obou skupin kategoii., anii,
nim protikladem. Jinfmi slovy ieieno: nejv6tlim nebezpedim
chipou iejich hodnotu, iejich vzhjemn€, piech|zeni atd. To ie pro ide6l je jeho uskutedndni. Aby sc nczkompromitoval, musr
odliSuje od bruLoaznich apologetri (Bastiat ai.), kteii zAe vidi
se spiSe piitomnd skutednosti vyhybat, anii, z ni rrriZe ovlcm
harmonii a zastiraji rcalnl. rczpory. Krom6 toho je pro tyto
uniknout. Piistupndji nei, v geniillni, avlak nanejvfl utemn€rr
socialisty charakteristicky >utopismus, ktet-.i nechdpe nutnli rrFenomenologii ducha< se Hegel vyjadiuje vc sv6 >Filosofii
rozdil mezi re6lnou a idedlni, podobou burL,oazni. spolednosti< prava: >Je pr6vd tak poletil6 domnivar se, Ze n6iak6 filosofie
a v dirsledku toho zbytein| trAceii das ve snaze opdt reali- piekraduje meze sv6ho soutasn6ho sv6ta jako i.e ndjak€ indivi_
zovat ide|lni vyraz, kterf je fakticky >svEtelnym adrazem<
duum piekraduie svou dobu, pieskodi-li Rhodus. piekraduje{i
t6to skutednosti. V >Komunistick6m manifestu< se sice i o Dteo- jeho teorie vskutku tyto meze, buduje-li svdt jakj rni b!t, pak
retickfch poudk5ch komunistri< (tj. marxistri) fik6, Ze isou
sice existuje, ale pouze v domnEnce, v tv6rn6m to Zivlu, v n8mi
:ro,becnfm vyrazem existujicich pomdrri<, ale na rczdil o'd t6chto
si mriZe piestavovat cokoli<.1)
poudek je heslo rovnosti piedevlim odrazem ieoooi'cb str6nek
Tolik Hegel o vztahu ideitlu a skutetnosti. Je v t6to souvi_
tdchto pomdrfi, nikoliv ieiich neihiubii podstaty, za druh6 uto-
slosti vedlejli, i,e rubem tohoto jeh. realistittdJ5iho (vzhledem
pist6 nechipou odkud se vzalo toto heslo, chybi fim rsid,orni
jeho souvislosti s existuiicim svEtem, kter6mu nerozumdji k utopistim) postoje ke svdtu byl konservativismus a absoluti-
sace piitomnosti, odporuiici jeho ristiednimu dialektick6mu
a proto jsou jim - pies svou veikerou kritidnost - iednostran-
principu negativity. Rovndi neni v tomto pfipad6 drileiit6,
nd determinovdni. KdyL, Marx hovoii o rozdilu mezi ure6lnou
ie tento postup vedl k tomu, Ze ani zde nebyl Hegel drislednf
i" tl"drrd" "jooj roonosti, o rozd.ilnd ojcbodiska, ro$.itnf, a vytvoiil si svrii spoledenskf ide6l risvobodndho stritu<r ti. ta_
,
qkournanj materidl
atd.
7) B. Engets: Pilood rodiny, soukromibo olastnictoi a stdtu,
') C. W. F. Hegel: pbitosopbie d.es Rechts. Stuttgart 1938,
Praba 1948, str. 109. str.35.
2) Viz Grundrisse . . ., str. 160, 916.
 kov6ho sb6tu, iehoi obdan6 vtdluii svou vrili do zdkonod6retv$ point d'honneur, jeho.elthusiasmus, jeho
mor6lni sankce, ieho
a pak ji v rozumn6 a obecn6 podob€ v z6konech znovu nal6- slavnostni- dovrieni, jeho povlechnf dtvod
ritdchy ;r:;;;_
zaji.'Obdan se tudiZ st6v6 svobodnfm tim, ie se ztotoiiuie vedlnEni<.1) "
s, duchem existujiciho stitu. Ideilem je v iistdm smyslu Hege- Obsahovd se viak mohou iednotliv6 ide6ly odlilovat
Itiv sy'st6m iako celek. Jde v n€m o grandi6zni a velmi radi- piimo
protikladnE. M6me zde na mysli piedeviim
utopicko_socialis_
k6lni pokus zru$it dlov€ku cizi piedm&nost (u Man<e odci- tickf ide6l, kterf usiluje o to d6i formd idedlu
zeni jako historicky podminEnf jev) svEta a ustavit iej znovu oapo_riJu;i"i
obsah, tj. snai:i se bjt i
obsahem negaci existujiciho svdta.
v myilence, v poimu. Pozoru,jeme, ie se tu znovu reprodukufe Usiluje tudiit o to, aby vylel za existJjici svdt, aby jej
vetah ide6lu a skutednosti, ale stavi se na hlavu; u Hegela pie_
krodil. To viak neni moino v myllenk6ch, nybri: piui"'piu!_
se totiZ vyznaiuie pravou skutednosti zboZ5tdn6 myllenka : ticky, zmdnou spoledenskfch pomErfi. Subjektem ie,"
absolutni duch. je d6lnick6 tiida, kter6 jiZ po jedn6 str6nce ,*try
nepatii do spoled_
Hegelovu kritiku epoledensk6ho ideilu,miieme jinak akcep- nosti, v nii: i:ije a jejii: je existendni podminkou,
tovat. Tim zirovei zii5dujeme, Ze charakteristika komunis- nfbr| ii pie-
kraduje, je negaci kapitalistickfch pomEru o sob6
tick6 spolednosti jakolto uskutedn6ni viech poikrokovfch ide6l& u pf"d.t"-
＝＝ ＝ 欝 ＝ ＝︱

vuje v piitomnosti budoucnost. >Neni

minulosti neni pIesn6. Ide6l nelze uskutednit - podobnd iako. leyim ,ny ,rrt u_
rikolem,
tediovala ideiiy; jejim rikolem je, aby uvolnila
nelze v Maetedinckovd poh5dce chytit modr6ho pt6ka: v oka- spolednosti, kter6 se jiL vyvinuly v hini hroutici
ir"ky nor.e
se burioazni
mZiku, kdy je chycen, ztrhci modtou barvu nebo hyne. Ide6.tr' spolecnost((.")
︲＝離Ｆ
︱

je vi:dy idealnim doplnEnim urdit6 nedokonal6 spolednosti,

(kdyby byla dokonal6, nepotlebovala by ide6lu), a tudiit mizi . Novodobf utopickli; socialismus a komunismus je produktem
konfliktu obecn6 lidskfch ide6hi revoludni burioa
s jefim odstran6nim nebo zcela mini svrij obsah. Ide6l nenf zni teorie
a nelidskosti burLoazni praxe (zvlditE porevoludnl).3)
determinovin d€iinami ien v tom smyslu, Ze mu nedovoluji Socialisit
bud. kritizovali praxi za zneuctlni ilechctnfch revoludnich
se uskutednit, Le iej odsuzuji k tomu blt pouTe ide6lem, vEdnd' id.eifi, pozved|vali je z pracht a usilovali o to ddt jim
hledajicim svou skuteinost, vEdnE usilujicim uskutetnit se. novou
n6pld nebo Einili za pozddj5i praxi odpovddn6 samotn6
Nejde ien o tuto negativni determinaci. Souvislo,st fe hlub5i: re-
voludni idedly, od kterj,ch r. ,ru/ili distancovat (adkoliv
samotnf konkr6tni obsab ide|lu rrysnEnj' rcf.or.miltory, utopisty jich obecnlich zdsadilch je piejali). proto mnozi v le-
apod. zbvrsi na historickE situaci, na 'spoleienskfch podmin- ktitizuii
ateismus francouzsklfch encyklopedistri, jejich zdtraziov6ni
k6ch, postaveni myslitele ve spoledensk6 hierarchii, na tom, dfi nutnosti nSsili pii spoledensk6 piemEnd, odmitaji
dasto samor_
zAjmy vyjadiuje. Prv6, obecndjli z6vislost na spoledenskfch nou ideu rovnosti (Saint-Simon, Fourier) atd.
kted ie vyjidiena
pomdrech urduje piedeviim formu ide,61u, Jejich vyjadio_
myilenkovou negaci existujiciho svdta. Vidyd popiit sv€t
v myilence, v pied'stav€ znameni nejdast6ii mldky uzn5vat ne- ,) K. l4"r*e Engels: Spisy
1, str. 401.
2) K. Marx: Obianskd
dokonalf sv6t ve skutednosti. Nejtypidtdjiim projevem tako- 3)
odlka oe Francii, pruba 1950, st?. 54.
v6ho ide6lu je klesfansk6 n6boZenstvi a rizn€ filosofick6 sys- ileiti nikdy nerycbri2era stiiTriz.tti skuteinost
t6my. N6boZenstvi prohlaiuie, i,e jeho ukr6lovstvi boi:i nenl' s i d e a tn i tak barbarsky, jako na sklonku osntndctiho
poidtku deoatentjctibo stoleti. Byla to toldd
a na
z tohoto svdta< a stavi se vridi sv6tu skutedn€ v urditfch ohle- lekce od skutei_
nosti a oqeilo q ni nejsmutnijii roqiaroudni a poqdiji
dech kriticky, ale koneckoncri je to podle Marxov,_ich slov obrat o trysticb. Zkrtitka, skuteinost oyltrdla proti
radikdlni
u . . . vleobecni teorie tohoto svdta, ieho encyklopedick6 kom- oiema oiehd-
z;dni...<r (Antonio Labriola: Eseje o matcrialistickirn pojeti
pendium, jeho logika v populdrni form6, jeho spiritualistickfi jin, praba 1961, str. 129).
di_

730
vaci prostiedky isou vribec zcela z$visl€ na ideologii vl6dnouci
tiidy: na t.ologii, pikozenoprhvni teorii, pr6vu, politick6 eko-
nomii.l) NeldevSal piedevlim o terminologii. Podstatn6 bylo,
te - iak isme jii vfie uvedli - tito utopist6 cht€li realizovat
uriit€ absiraktil vytazy b'tfi,oazni skuteinosti a Ze feiich usku-
tedn6ni (k nEmuZ nikdy nemohlo doii| nazy'tali socialismem'
Marx ovlem nesdilel Hegehiv stroze odmitavj' posto! k uto-
pickfm socialistim. Piedevlim mezi nimi rozliioval' Nelvf5e
ttrai t*. kriticko"utopickf socialismus (Saint-Simon, Fourier'
Owen), zvl65t6 pro ieho kritick6 PrvkY, pro ieho itoky na z6--
klady existuiici spolednosti, dimi dodal velmi cennf materi6l
k uvddomov6ni d6lnikri' Jeho pozitivtti poitadavky maii vSak
utopickj'rLz,nebotvyiadiuiipouzenutnostodstran6nitiid-
niho protikladu, kter-.i se teprve podin6 rozviiet a ie mu proto
znim ien neiasnd'2)
Rekli lsme vfie, L,e prolet"ariitt ie (coZ nebylo zn6mo uto-
pickfm socialistiim) negaci existuiicich pomErri iiit shm o sob6
di tiida
- anii, si to musi uv€domovat ten nebo onen prolet6i
vlak tato tiida
proletAiri vcelku. V6domi teto vlastnosti musi
jedin6 2a telo podminky mriie
iresp. jeji d6st) ziskat, nebod
sv6 hisiorick6 poslini splnit. Timto vEdomim se stiv6 Marxriv
a Engelstv vjdecky socialismus, kterf se radik6ln6liii od vlech
dfivefsich i pozddiiich spoledenskfch iCe6hir nepiistupuie ke
svEtu s hotooou, piedem danou myllenkovou konstrukci, nfbri
vyvozuie svou spoledenskou teorii z existuiicich pomErri, pies-
n€ji ieieno ona sama ie t6mito pomEry, v myllenk6ch pocho-
penfmi.
1) Ve ityiic,iticb letecb minulibo stoleti se snaii o Nimeckrt
tzo. tptdoi socialismus< ttyuiit i lilosolicki terminologie k
jridieni socialistickich idedli. Ned.itti nic jin1bo nei pieklddd
Vulgariryje pii tom
franconTsk! socialismus d'o litosolicki ieii'
socialismus i filosolii (zohiiti nimeckou Hasickou, 7 ieiiboi ne-
pocbopeni olcbdzel) a soou ktitikoa nimeckicb pomiri napo'
mibd spiie otrid'nouci tiidd junkeri ne{. ptoletatititu' Marx a
Engels jej proto prrittem oznaiiti iako teakini a oibec
jei po-
drobili Tclrcuiici bitice. Viz a:ltiiti Spisy 2, 3 a 4'
z) V;z X. Marx-B' Engels: Spisy 4, *r' 459'
Jiir mladf Mam vyslovuje v jednom ze svfch dopisri roz-
hodnf poZadavek: rNevystoupime pied svdt iako doktrin6li
s noqim principem: zAe je pravda, padn6te pied ni na ko-
lena! Vyvodime sv6tu nov6 principy z jeho vlastnich prin-
cipri<. Jin;imi slovy ieteno, ie nutno u. . . vyvodit z zslastnicb
forem existujici skutednosti pravdivou skuteinost jako to, iim
md tato skuteinost bft, a iako feji konednf ridek<.i) Tuto myI-
lenku opakoval Marx pozd€ii nejednou a jeltd piesndli. Z jeho
udeni ovlem zarovei vypl;ivalo, Le i tato nov6 skuteinost musi
bft tak6 neidiive anticipov6na v myilence, v teorii, nikoli
viak jako dogmatickf ide6l, nikoli ve form6 abstraktniho
principu, kterli,m se m6 iidit svEt, nybrL j.ako >ide61<, kterf
vznik| bezohlednou kritikou star6ho svdta. Jde tudii, o takovli
ride6l<<, ,kterf neni odtriet od skutednosti, nlbrL s6m fe take
skutednosti, tiebal,e skutednosti budoucf, kter6 se prosadi ni-
koli proto, L,e Marx m61 uide6ly,rr, nfbri: proto, Le charakter
kapitalistickd skuteinosti ie takovf, Ze se musi svou vlastni,
vnitini dynamikou, tendencemi qivoje, zprostiedkovanfmi
pievratnou revoluini praxi proletari6tu, vyvinout ve skutednost
zitika (hledisko t6to praxe ve spolcdensk6 teorii m6 rilohu
zprostiedkujiciho dl5nku pii poznini budoucnosti). Dokonce
mriieme iici, Le - za piedpokladu, ie kapitalismus piekrodil
svrij horizont a tendence ieho vfvoje je sestupn6 - ie tato Dsku-
teinost zitika<< skutedn6jli neZ kapitalismus samotn!, kterf jiit
nem6 pravou skutednost, nybri, pouhou nahou existenci, je
anachronismem vridi ddjin6m, kter6 ho piekraiuji. Prav6 sku-
tednost se kryje ,s nutnosti a naopak skutedn6 nemusi vidy
v dan6 chvili existovat empiricky. I z tohoto drivodu nem6 vd-
deokf socialismus s diiv€j5imi idedly nk spoledn6ho.
Adkoliv m6 tedy ide6l rovnosti v dijinich d€lnickeho hnuti
oy-
mimoiddnou rilohu, piedevlim pro svij agitaini vyznam, nelze
na ndm - navzAoty viem piedstavdm rovnost6iskj'ch socia-
listri - stavdt komunistickou spolednost, nebot fe pouhfm od-
razem povrcht zboini vfroby, mlilitE jeii neirczvinut6isi, ti.
burioazni formy, iejim zkr6Slenfm stinem. A jak tento stin
nabyvh postupn6 pevn6ho tvaru, pozoruie,me nejen, jak se,
t) K. Marx-8. Engels: Spisy 1, str. 368-369.
tento tvar vzdaluje tomuto utopick6mu r.ysndn6rnu pietvoieni,
nybd: i to, Ze se pouze jedn6 o skutednf stav buLoazni spo-
lednosti. Powrzaji se n6m zde Marxova slova, i:e lid€ v sou-
ladu s materi6lnim zprisobem wfroby nevytv6ieji jen spoleien-
sk6 vzahy, nybfi: tak€ - na zitkladd Gchto vztahri - i prin-
cipy, ideje, kategorie atd. Tyto ideje, kategoie atd. jsou tudii
prdvd tak m61o v€tn6 f ako pomEry, jeiich*, jsou abstraktnim
vyrazem. Jsou to produkty bistorickc a piecbod.ni. To se rfkA
tak€ bezvlhradn6 ideie rovnosti.
3 . ROVNOST BURZOAZNi DEMOKNACiB
Odraz sm€nnfch vztahri v podob6 ideji, kategorii atd., tzn.
oblast idaologicki nadstavby jsme pro nali potiebu dosti po-
drobnd prozkoumali v piedchdzeiici kapitole. Jak se vlak tyto
aztahy odrhi,eji v politicke nadstavbE, v oblasti politick6 moci,
stetu ? prooedly do disledku., mily by ieny oic, co nobou iidat.
Pokud se r,ykoiisfovatelsky vztah formhln6 uskutedfiuie -
iako je tomu v kapitalistick6 spolednosti - jako vztah dvou
rnezivisfich<< a vzijemnd si >rovnfch< maiitehi zboLi, z nichi
ieden, ti. ddlnik prodhvh pracovni silu a druhf, tj. kapitalista,
ji kupuje, potud mfrie politick6 moc mit formu veiej n6,, ti.
obecn6, abstraktni spoledensk6 moci. To je nelen moLn6., ny-
bri i nutn6 za rozvinutt vfroby a smEny zboti, kter| neobsa-
huje i,6dnb iint, vztahy zdvislosti neL, ty, kter6 ryplfvaii" z ieii,
vlastni podstaty. Sm6nn6 hodnota piest|vh blit smdnnou hod-
notou a zboLipiestivhblt zboLim, jakmile se smdnn6 proporce
uriuje autoritou, stojici vnd imanentnich zdkonri trhu. Piinu-
ceni nebo piikaz iednoho v'.irobce druh6mu, podpoieny silou,
odporuje zikladilm piedpokladrim styku vfrobcri zboi:i. Proto
tody nemriZe piinuceni vystupovat fako akt prost6 ridelnosti,
nfbri: v zahalenl, abstraktni a .neosobni podob6. Neflepli
a nejideln6fii ochranou tiidnich zdjm& bvLoazie, ie ochrana
form6ln6 rovn6ho burLoazniho prdva, jei: ie vyrazem sm6n-
nfch vztahri majitehi zboti, kter6, zahaluii fakticke vztahy ne-
134
tovnosti, vztah vykoiisdovatehi a vykoiisfovanlich. Tato
ochrana se uskutediuje pomoci pr6vnich z6kont.1)
Za feudalismu, tedy v obdobi, kdy vfroba zboLi neni jeitl
vlSdnoucim vj,robnim zprisobem, vyplyv| politicki moc piimo
a bezprostiednd z hospod6isk6 moci. Vl6dce a vlastnik ie spo-
ien v iedn6 osob6. Politickf v!,znam kaZd6ho iednotlivce
a kai:d6 korporace je piedem urden. Stavovsk6 vfsady jsou
dEdidn6, vxah vlildnoucich a ovl6danfch je stabilni a twaly.
Vaah osobni z6vislosti j,e vl6dnoucim vztahem. Na rozdil od
burioazni spolednosti, iejimit politicklm v!ruze-m je >rovn€
pr6vo<r, rpr6vo po vlitce<, ie politickfm vlrazem feudalismu
privilegium, rrrj'sadni prbvo<<, kter6 fe nejen sv;fm obsahem,
*fbd i vndjii formou nerovn6. Mimoekonomick6 piinuceni,
I ,rV *"a*rtcb vikonoddrnlcb solstatsricb cioiligooanjcb nri-
rcdrt se stdle oic a oice uzniod pied,ni, ie mattielstt:i, mti-ti bjt
pletnd, nasi bjt Taloieno smloaztou sjednanot obirna strun.ami
dobroztolni a 7a drubi, ie i bibem manielstoi maji obi strany
stejnd prdoa a pooinnosti. Kdyby se oiak oba tyto ltoiadaokl
Tato iisti prdz;nickd argilmentdee je piesnd ttii, jahou rad.i_
ktilni republikdnskj burloa od?nitd d cblticboli proletdie. pra-
cooni srnlouou maji aqarsbat obi strany dobroztolni. Mti se oiak
za to, ie byla uryzsiena d,obrooolni, probhisi-ti Tikon n a p a -
pi.ie, ie obd strunt jsou si roony. Moc, kterou jednl strani
propijiuje jeji roadilni tiidni l)ostaoeni, tlak, kterjm tdto nxoe
pisobi na drubou strana - skuteini bospoddiski postdoeni oboa
stran - po totn ooiem Tdkonu nic neni. Roon1i po dobu trz;ini
pracooni, smlouoy jsou obi sttan! toanoprioni, pokud se tobo
iedna nebo drubd strana ojslotsni neliekne. Za to, ie bospo-
d,diskd situace nuti d,blnika, aby se Tiekl i poslednibo zd,dni
soi roonoprdonosti, 7a to ooien Vikon Tase nemfiie .,. V pri-
mysloz;im sodtd se t:iak projeauje specilickd por:aba hospodtii-
skibo potlaieni proletaridttt tse ztii srsl piikrosti teproe tebtly,
kdyi znizi oiecbny 4:lditni zdkonnd olsady kapitalistickd tiidy
,a Je Tatsed.ena ndptosti toonoprdonost obo* tiid,; demokratichti
tepublika neruii roqpor obou tiid, naopak oltotiii teproe pidil,
na kteft bude olbojooint (8. Engels: ptiood, rotliny, soukro-
mibo olastnictoi a stdtu. Viz K. Marx-U. Engels: Vybrani spisy
JL, Praba 1950, str. 2j9, 240-241).

vyply-rajici z nizk6 rirovnE vfrobnich sil, je iednim ze zitklad*
nlch charakterickfch rysri fzudalismu.
Buraoazni revoluce zruiila bezprostiednE politickf charakter
feud6lni spoleinosti. Osvobodila neien politiku od ndboien-
stvi, nfbri i spoleinost od politiky - nikoliv ov6em ve smyslu
odstr"nEni politiky vribec, k demuZ doide teprve v komunis-
tick6 spoleinosti, nfbrZ ve smyslu vypuzeni politiky ze.Dsou-
krom6ho< Zivota tiidni spolednosti. Tato spolednost i kaL'df
ilovEk se nyni rozdvoiuie: v politick6 sf6ie vystupuie iako'
pospoln6 bytost, v obdansk6 spolednosti j4ko soukromi osoba'
V oblasti politiky, stAtu, 'isou 1id6 svobodni a sob6 rovni' aviak
ve skutelnosti, ve sf6ie obdansk6ho Livota, se odhaluie vSechna:
leZ o svobodd a rovnosti. >Neivy55i forma st6tu, demokratick6
republika, kter6 se v naiich modernich spoledenskj'ch pom€rech'
stlvh stiie vice nevyhnutelnou nutnosti a l'tet| ie st6tni for-
mou, v niZ jedinE mluirc blt vybojov6n posledni rozhoduiicl
boj prietari6tem a butLoazii - demokratick6 republika
^"ri
ofici6ln6 ievi iii: nic o maietkovi'ch rozdilech' V ni vykon6v6
bohatstvi svoii moc nepiimo, ale tim bezpedn€ik'l) Tento stit
odstraiuie vlechny spoledensk6 rczdily a nerovnosti tak' i'e ie
pien66i ze sftry iotiti.tefto 'do sf6ry obiansk6ho iivota' Tim
se v6ak soukrom6 vl.astnictvi neien neodstraiule, nfbrz do-
konce piedpokl6d6- A neien piedpokl6di v t6 nedokonal6 for-
mE, v'tiL rZ dotud prisobilo. Y bufi'oazni spolednosti
se vyvi-
kter6 se zbavilo vieho
nul,o k ldist6mu soukrom6mu vlastnictvi,
vliv stitu na rivoi
zd6ni pospolitosti a vyloudilo iakfkoliv
, B, E frk, Piood rodiry, soakromdbo oltstnictai a stdtu'Viz
K. Maru-*. Engels: Vybani spisy II', Praba 1950' str' 334'
Podobni bod.noti burioazni detnohratichou republiku V' I' Le'
nin a Tiroz;eii ieiti konklitniii naznaiuie ieii historickC oioo'
joai perspektioy: r... Denoktatickd repablika ie neibliiii ces-
tou k diktatuie ptoletaridtt4. Nebol takood rcpublika' ai na-
plosto neodstrafiille pafistoi kapitrllu, a tedy ani iltlak mas a tlidnl
boj, oede neoybnutelni k takoztimu roziiieni, tozoinuti' proieoe'
ni a z,ostieni toboto boie, i,e iakmile nastdrtd moinost uspokoiit
iiaoini l'rijm! uttaienj'cb mas, uskuteifiuje se tato moi"ost "e'
oyhnutelni a Jed'in\ o d.iktataie proletairitu, oe oedeni ticbto
mas ptoletaridtem.< (V. I. Lenin: Spisy 25', str' 457')'
136
vlastnicwi<r (Marx). St6t takto jen ponech6vi soukromd vlast-
nictvi >prisobit svfm vlastnim zprisobem, piipoulti, aby uplat-
iovalo svou zvl6itni podstatu<. To se tfk6 nejen soukromdho
vlastnictvi, afbrZ vlech rozdihi. Bvioazni demokracii ani ne-
napadh fakticky zrulit tyto rozdily, existuie naopak za pied-
pokladu, Ze tu tyto rozdily fsou. V politick6, ti. ve sv6 vlastnl"
sf6Ie je ponechat nemriie, nebod by se nemohla vyd|vat za
obecn6, za zdjem cel6 spolednosti, kterf se vzn65l nad iednot-
livfmi zvl65tnimi ziimy. Protoie piedm6tem soukrom6ho,
vlastnictvi v burioazni spolednosti ie bohatstvl, vywoien6
praci (na rozdil feudalismu, kde timto piedmdtem ie hlavnE
pida), isou tyto rozdily, tato majetkovi nerovnost neiv€t5l
v ddiin6ch tiidni spolednosti vtbec.
Tato obecn6, f.ormillni str6nka, n6m vlak nesml zakrjwat
skutednost, i,e kaidd demokracie je formou stitu, kterf - pies
svou obecnou formu - neni n6strojem ce16 spolednosti, nfbfi,
jeji zvliritni dristi - vl5dnouci tiidy - k zabezpeleni rrykoiii-
fovatelsk6ho procesu. Rozpor mezi obecnou formou a tiidnim
obsahem stitni moci je jejfm hlavnim rozporem, jeji podsta-
tou. Na t&o jevov6 formd ulpfvaji buri:oazni strtovddci a so-
ciologov6 a hlilsaji teorii riistE demokracie<, tj. iak6si v$eobec-
n6 demokracie pro kaid6ho, kterou povai:aii za uskutedndnou
v bwioazni demokracii. To, L,e nevidi za tovto obecnou for-
mou jqji tiidni obsah, neni pochopiteln6 zpisobeno jeiich po-
znivacimi abtii,emi, njbrL materi6lnimi zdimy. PodobnE se
buioazni ekonomov6 ohinEii formilni a vn6i5i rovnosti ma-
jitele pracovni a majitele vlfrobnich prostledkt na trhu a ne-
chtEji viddt obsah - tj. vykoiisdovbni *'tohoto procesu v je-
jich produktivnim spoieni.
BurLoazti demokracie, kter6 je vzhledem k feud6lnl st6tni
formd pokrokem,l) nebod umoifiuje pracujiclm organizovat
7) Skuteixost,
ie burioaTni demokracie je ogbtedem k fe*d.dt-
nimu spoleienskimt {i6eni pokrokem je oleobecn| 2ttdmd, aoiak
qdiraTiaje se ponlfuid jednosttaxtE, Zapomind se, 2e o tiidnl'
spoleinosti se kaidj pokrok tskateifiuje rcgpotuplnC, nikolio
jednolnaini. Tah je tomu i zde, Burioazni demoktacic - odra2.:
onijiicb, tj. smEnnlcb oTtabi kapitalisticki spoletttosti - ic po-
a uv6domovat se atd., se vyznaduie abstraktnim neboli for-
m6lnim vytydeni,m otdzky rovnosti lidi vribec. Vid€li isme
v piedchdzeiici kapitole piiklady ie,Seni tdto otizky. Zde mty
leme znovu zdiraznit, L,e bwLoazni ideologov6 definuji rov-
nost jako .stein6 postaveni piod z6konem a protoie se toro
postaveni urduje pr6vem, doporuduji spi5e mluvit o rovnopr6v-
nosti. Idea rovnosti nebo rortropr6vnosti mriZe tudiZ byt za
existence vykolisdov6ni tak6 ideologickj.m n6strojem upevn€ni
burioazniho panstvi.
Casto se zdir.aziuje, i,e bu:,J:oazni. demokracie neuskutednila
drislednd form6lni rovnost pied z6konem, nebod iasto uz6ko-
fiuje n6rodnostni nerovnost, rasorrou nerovnost, nerovnost Zeny
atd. To je sice spr5vn6, ale neni v tom podstata vdci, nelze
zamEiovat hlavni ostii kritiky na tato omezenl burLoazni de-
mokracie. Utlairvini a vykoiistov6ni jednoho rriuoda druhfm
se mriie dit i za" existence iejich form6lni rovnopr6vnosti. Stei-
nd tak Lena m:liLc byt a je vykolisdov6n a i pii prhvni rovnosti
s muZem (m6me zde na'mysli ten fakt, L,e Zena je vykoiisdo-
v6na nejen farko proletii, nybri, navic jako iena.) Podstatn6
na btrLoazni'demokracii, teto >fale5n6 n6lepce< (Lenin) kapi-
talistick6 spolednosti je to, ie i kdyby drisledn6 uskutednila
toviost vSech lidi pied z6konem bez vfjimky, nepiek6lelo by
to procesu vykoiisdovSni praa\icich mas, existenci hlubokd
hospod6Isk6 nerovnosti. Vysvdtleni tohoto faktu, vypljvali-
ciha z naleho piedchiaejiciho vfkladu formy kapitalisrick6ho
vykoiisdov6ni, fe drileZit6isi neZ zdiraziovdni rriznfch ome-
zeni butLoazni demokracie. Burloazni demokracie je saruou
saou pod,statou omeTend, ona dalBi omezeni jsou vzhledem
k tomu druhoiad6, tiebale ne nev-iznamn6.
Z obou tdchto omezeni vychizeji dnes - v duchu Lenino-
vfch myilenek - komunistick6 strany zipadnich kapitalisric-
kfch zeml. Bojuii proti ondm dildim omezenim, iejicht odstra-
ndni si stanovi zpravrdla jako bezprostiedni taktickf cil. Tento
boj je tfm drileZit€j5f, Ze v obdobi monopolistick6ho a st6tnE-
monopolistickdho kapitalismu piest6vh zpravidla i formillni
kraioodnlm depersonalilainicb iltinkd ticbto oTtabi o oblasti
politiky a prdoa, z; nii roiichni plati tolik co ka{djtt (Hegel).
rovnost pied z6konem (se vlemi omezenimi) odpovidat z6-
imtm vyhrandnE faSistick6 nebo faiizujici buiznazie, kter6 se
snaii nastolit srrou nidim nezahalenou diktaturt. Z toho vy-
plfv6, i:e dElnick6 tiida a jeji manristick6 strana - aniZ si Eini
nejmenlich iltzi o bvLoazni demokracii - musi boiovat neien
za odstran€ni iejich iednotlivfch omezeni, nfbd, o ieii zacho-
vhni jal<o takov6.
Vcelku viak, z hlediska cel6ho procesu vfvoje kapitalismu,
bojuji komunist6 piedevlim proti zilkladil omezenoti burZo-
azni demokracie, ti. proti oi vribec; zhrovefi bojuii i pro,ti ilu-
zim, ktei.4. Siii rrizni sociologov6, st6tov€dci a revizionist€, Le
totiZ postupnfm zdokonalov6nim, zlepSov6nim t6to formy de-
mokracie je moZno dospdt k n6iak6 ieji vy5li form6. V. L
Lenin se vysmival tEmto iluzim o brtt1oazni, demokracii, kter6
ie ,rskrz naskrz pokryteck6 a lLiv6<< a dokazoval, Ze vjvoj od ni
kupiedu se neuskutediuie prost€, piimo a hladce, >ke st6le
vEtSi a v6t3i demokracii.< Vjvoj kupiedu, ti. ke komunismu,
ide pies diktaturu prcletatihtu a jinak iit nemrile, nebot zlo-
rnit odpor kapitalistic,kfch vykoiisdovatehi neni s to nikdo iinf
neL, proletariilt a neni moZno dos6hnout toho iinfm zptso-
bem.<1)
Podminkou >zlomeni odporu< kapitalistickfch vykoiistovatehi
a piechodu k vy55i forrnd demokracie je rczbiti, vice di m6n6
ndsiln6 odstrandni jeii diiv6j5i formy, a to bud iednim ride-
rem nebo postupnd v ndkolika etapdch. Probl6m ie toti?, v tom,
Le ve st6tni organizaci isou soustiedEny viechny zhkladni
prostfedky fyzick6ho n6sili a duchovni poroby, ieiichL mono-
pol m6 vl6dnouci tiida. Piechod od jedn6 spoleiensko-ekono-
mick6 formace ke druh6 nemfiZe proto probEhnout bez svrieni
vl6dnouci tiidy. Ddje se tak likvidaci starfch wjrobnich vztahit
a to ie podminEno v piipadd prolet6isk6 revoluce rozbitlm
bvioazniho stetu, kteqi piedstavuje v n6siln6 podobE tiidni
zdjem buri,oazie a jako takovf neustupuie dobrovoln6. Ziiem
spolednosti, ,kterl v drisledku toho, Ze se dosavadni vyrcbni
vztahy staly reakdnimi a spoutdvaji rczvoj vfrobnich sil, je-
jichZ piedstavitelem se iti, stala nov6, ti. d6lnick6 tirda -
'ml. f*n: Spisy 25, str. 474. Pod.trbl Lenin.
1
l\
..'.''. .,.)
musi bit uskuteinen rovndZ n6siln6, svrienim bwLoaznlho roby; pravideln6 volby zn mer,aii vldy urEit6 piesuny v tomto
st6tu. V tomto z6v6ru, kterj' si Mam ov6iil na zkuienostech vzt;hu; kter6 ovlem nemaii v€t5iho viznamu tim spiBe, le se
Paiiisk6 komuny, je podle Leninovlch slov vyi6dieno hlavni nedorflaii vlemocn6 byrokracie' Jeii organizace ie vybudo-
pouieni marxismu o tkolech proletari6tu v revoluci pokud ide v6na vfhradnE podle hierarchickEho principu, vertik6lnE, ti'
o st6t. >Zniteni st6tni moci ie cil, kteqi si vytkli v6ichni so- na vztahu podiizen6ho a nadiaentho; spoEiv6 tedy na nei-
cialist6, Marx mezi nimi a v iefich dele. Bez dosaieni tohoto ziejmEjsi demonstraci principu rerovnosti. Nerovnost nadiize'
cile nelze uskutednit skutednf demo,kratismus, tf . rovnost n6ho a podiizen6ho zaEirrit pr6vd odstraftovat prolet6isk6 de-
a svobodu. Ale k tomuto cili vede prakticky iedin6 sov€tsk6 mokracii tim, Le Dpovol6Y6 k st6l6 a rezbytn6 tidasti na sprevE
dili prolet6iskd demokracie, nebod tim, i,e povol6v6 k st6l6 st6tu masov 6. organizace pracuiicich.< V pii5ti kapitole si mimo
a nezbytn€ ridasti na sprAvd st6tu masovb organizace pracuii- jin6 vysvEtlime na iak6m zakladb a za iakfch piedpokladfi
cich, zatitti neprodlend piipravovat ripln6 od.umieni iak6ho- k tomu dochizi.
koli st6tu.<1)
Lenin zde klade rovnost do protikladu ke st6tu piedevlim
proto, Le st6t ie n6stroiem udrLovhni spoledensk6 nerovnosti,
jeiimit vyrazem je za kapitalismu vykoiisdov6ni dlov6ka. Pied-
pokladem odstran6ni t6to nerovnosti ie odstranEni burLoazniho
st6tu.
St6t vlak neni pouhfm n6strofem k udrZeni spoledensk6 ne-
rovnosti, nfbrZ tuto nerovnost samou existenci svb orgaaizace
dopliuie a rozliiuie. K existujicim vztahrim mafetkov6 nerov-
nosti a z nich vyplyvajicich vztahi nadiizenosti a podiizenosti
ve qirob6 piibyrit nadiizenost a podiizenost v oblasti veiei-
nbtrc iivota, politiky vtbec, piibyt| vUtda nad lidmi. Tato
nadiizenost a podiizenost neni tak stabilni jako v oblasti vj.-

, V 1. L"rlr: Spisy 28, str. 481. Z toboto L,aninor:a ajrokr-

nds xajimd jen myilenka protikladnosti roonosti a stdta. Pokud.
se tlkd protikladnosti xtobody a stlita, z:yjddiil se k tomuto
problana Engels pii soi kritice Gotbajskibo progrdt?ril: t>...Po-
kud proletaridt jeiti p o u i i z: ri stritu, pouliod bo nikoli r: 7ti-
jmu ruobod.1, n!,bri, aby potlaiil nl protioniky, a jekmile se
milie bor:oiit o szsobodi, piestdoi stdt Jako takooj existotsat.<
(K. Marc-&. Engels: Vybrani spisy II, str. 37). Tato proti-
Hadnost nel1,e cbipat mecltanicky. Stejni jako je o buri.oaTni.m
sttitZ asfurteinina uriitti mha (forna) roonosti, je o nim obsa-
iena i uriitti mira soobody. Nikdy se dohonce stdt striod nd-
stro)em osooboZeni, jako je torfiil s proletdiskjm stdtem a dil-
nickou tiidou. Konec konci se oiak dhlnickd tiida osooboquje
i od soiho sttit4 kterj odumie.
 lV一 ROVNOST A NEROVNOST
ZA SOCIALISMU

1- ROVNE PRAvo A NEROVNOST V ROZDELOVANI

ZA SOCIALISMU

2 - PttEKONAvANI POSLEDNICH ZBYTKU SPOLECENSKE NE‐

ROVNOSTI PRI PRECHODU K VYSSI FAZI vΨ voJE KOMU‐
NISTICKЁ SPOLECNOSTI

3- VSESTRANNЁ ROZVINUTΨ JEDNOTLIVEC― CiL KOMUNIS‐

TICKЁ SPOLECNOSTI

lJ国
 7 - ROVNE PRAVO A NEROVNOST
V ROZDELOVANI ZA SOCIALISMU

Marxistick6 udeni o tiid6ch a tiidni nerovnosti se neome-

rufe jen \a lznar,i tiidniho boje v rlmci burioazni spolet-
nosti, nezastavuje se na vysvEtleni procesu vykoiisfov6ni ddl-
nick6 tiidy kapitalisty, nfbri postihuje z6konitf sm€r rjvoie
tiidniho boje, jeho vyristEni v odstrandni kapitalismu socialis-
tickou revoluci a nastolcni diktatury proletari6tu. Diktatura
proletari6tu neni vlak jen vyvrcholenim tiidniho boie, ie
soudasnE i jeho posledni fhzi, jeho postupnfm zarikinim.
Odstraiov6nim tiid mizi i podminky k existenci diktatury prole-
tari6tu, kter6 neni i:6dnfm konednfm cilem marxisticko-lenin-
skfch stran, nybrit nezbytnfm prostiedkem k vybudov6ni ko-
munistick6 beztiidni spolednosti. Je zdrovei politickou formou
piechodn6ho obdobi od kapitalismu ke komunismu, obdobi bu-
dov6ni komunismu (resp. socialismu), kter6 lze jen podmG
n€n6 - vzhledem k tendencim vfvoje a vlznamnlm revolud-
nim piemdnAm v charakteru moci a vlastnictvi z6kladnich
vfrobnich prostfedkfi - nazirat socialismem (a tudii; i komunis-
mem, pokud !e socialismus prvni fiai ieho vyuoi.). Toto pie-
chodn6 obdobi konii, kdyi ie socialismus vybudov6n. Ani
tento stupefi vfvoie spoletnosti neni vlak prost pozristatkri mi-
nulosti: rSetk6v6me se tu s komunistickou spolednosti, nikoli
vlak iak se vyvinula na sv6m vlastnim zdkladi, rfbrL, naopak,
iuk prdvd, oycbdxi z kapitalistick6 spolednosti, kter6 tedy
v kai:dbm smdru, hospod6isky, mravnE, duchovn6 m6 le5tE na
sob6 mateiskb znameni star6 spolednosti, z jeiihoi, hina po-
chhzi<.l) V dem spoiivaji ona lmateiskd znameni star6 spoled-
nosti<t? Cim se vyznainje prvni stupei ekonomick6 zralosti
komunismu< na rozAil od feho dalii fhze vfvoje?

, K. M**e Engels: Vlbrani spisy lI, str. 18. Podtrbl Marx.


Anii se poultime do rozboru iinfch okolnosti, mriZeme
konstatovai, Le hlavni rozAil mezi prvni a druhou fbzi vyvoie
komunistick6 spolednosti je v rirovni vfrobnich sil a charakteru
prdce. Tato rirovei se v prvni fAzi vyznaiuie tim, ie wi'-
roba ieltd neposkytufe takov6 mnoZstvi vfrobkri, aby se mohly
uspokojit viechny potieby lidi. Komunistick6 rozdilov6ni podle
potieb by nebylo moLn6. ani tehdy, kdyby se na tom vlichni
lid6 dohodli - z toho prost6ho drivodu, Le rczdllov|ni z|visi
na v1irob6.1) Na druh6 strani je price ieit€ otgannovbna
tak, Le pracujicim neposkyfuje pln6 tvririi uspokoieni, i.e iim
neni iivo'tni potiebou, nj'brZ pouhfm prostiedkem k iivotu,
umoiiujicim jim jelich existenci. Odcizeni pr6ce neni tedy
je(tE zcela piekonAno, nebod neni odstrandna spoleiensk6d6lba
prilce a celoZivotni piipout6ni k iednomu druhu pracovni iin-
nosti ie je5t6 b6in6. Ztoho vyplj'v6 nutnost avlznamnbiloha
ekonomick6 zaitteresov anosti ve vfrob6.
Ekonomick6 zainteresovanost mh v ddiinich spolednosti
obrovskli vfznam. Mriieme dokonce iici, i,e jednotliv6 spole-
densko-ekonomick6 formace se od sebe mimo iin6 1i5i stup-
n6m ekonomickt zainteresovanosti vfrobcri a Le toto krit6rium
patii k nejqiznamndjSim. Rozhoduiici pobidkou kapita-
listy ve wfrobd fe zisk; dosahov6ni zisku ie ieho hlavnim z6'
jmem. Zhiem dos6hnout co nejvdtiiho zisku ie hlavni hybnou
silou a z|roveh i hranici kapitalistovy aktivity v ieho daliim
V, ,* ,prtioi na mimoiddnim XXL sjexd.u KSSS mirnil N.
,
S. Cbruiiors tt netrpiUoA tuoletik!, kteii narsrbooali urycblen$
piecbotl k oyiii lnzi komunisnu: ,Nikteii soudruTi oz;ietn mo-
hou iici, i,e je tieba rycbleji prosaTooat yisady kornunisrntt.
Piecbdxet oiak piediasni k rozdiloadni podle potieb, kdy
k totnu jeiti nejsou ekonomicki podnzinky, kdy neni d,osaieno'
hojnosti bmotnjcb statki a lidi nejsou piipraaeni, aby iili
a pracor:ali l<onzunisticky, Tnamend poikoTor.tat ojstaobu konu-
nisma. Je tieba mit na Tieteli, ie ltii nynijii ilrooni roTooje zsi-
roby neni jeltd pro ztiecbnl lidi dostatek statkil, ab1 byly plnt
uspokojeny jejich potieby. Takoo!,roonosttiiskj komunismu.e'
by oedl k oyierpdni akutnulooanjcb prostiedkil a qnernoinil by'
dalii ilspiinj, rog;oj bospodriistoi a roziiienou reprodukci<t".
(Nooti mysl, zoliitni tislo L959, str. 60).
―
嘴
rozvijeni vj'ro'bnich sil. Nejdrileiit€j5im prostiedkem ke zoi,-
ieni zisku je zvlieni vykoiisdov6ni, to ztamena, ie jeho z6-
iem je v piim6m protikladu se zajmem d6lnika. Ekonomick6
zainteresovanost ddlnika na zry5ov5ni vfroby je za kapita-
lismu pomdrnd mal6.
I za socialismu je osobni zdjem nejditleZit6jlim stimulem
ekonomick6ho pokroku. AvIak tento zajem mi jinf vyraz
a jiny sm6r pisobeni. reL za kapitalismu. Nelde iii, o zhjem
vlastnika, vykoiist'ovatele cizi. pracovni sily, nj'bri o zeiem
vfrobce, kterf na zdkladl spoledensk6ho vlastnictvi vfrobnich
pr'ostiedkfi m6 pied sebou - v boji za sviri ekonomickf zdjem
- jen jednu cestu: zvyieni produktivity vlastni pr6ce, usilo-
vini o "aryieni vfroby sv6ho pracovniho kolektivu a tedy
konecko'ncri ce16 spolednosti. Ekonomickh zainteresovanost za-
znamenhv| na rczdil od kapitalismu podstatn6 rozlileni. Ob-
jektivni nutnou podminkou k tomu je uplatn6ni takovych zA-
sad ve wjrrob6 a rczdllovhni, kter6 na iedne strand znamenaii
kvalitativni spoledensk6 zmdny vzhledem ke kapitalistick6mu
syst6mu vyroby a rczdllov|ni a jsou tak souddsti socialistic-
kfch piemdn a tendenci vlivoie, ktere vlak na druh6 stran6
odpovidaii danj'm vyrobnim moZnostem, tj. jsou nejvfhod-
ndjli formou k nejriiinndjiimu prisobeni na iejich pokrokovf
rczvoj. Nutnf je tedy system, kterg iit neni kapitalisticky,
avlak kteqi ieIt6 nemriZe blft komunistick!, nfbrL, ie neivhod-
n6jii formou piechodu od prvniho ke druh6mu. Takovf sy-
st6m v danych o,bjektivnich podminkSch musi spoiivat na ve-
deni spoledensk6 evidence o tdasti kaid6ho jednotlivce iak
v oblasti spoledensk6 vyroby, tak i v oblasti rczddlovini. Pii-
tom hlavnim poL,adavkem ie, aby ridast v rczddlovhni piimo
zavisela na ridasti vc vyrobd, aby to, co jednotlivec dost6vdr od
spoleinosti bylo bezprostiedn6 z|visll na tom, co ji d|v6. Ta-
kovf je princip rozddlovdni podle pr6ce. Tot6.L mnoi.stvi prace,
kter6 dal spoleinosti v iedn6 formd, dost5v6 kaZdj, jcdnotli-
vec zp|tky - po srA:trkich - v jin6 formd. uPlati tu, iak ziqmo,
thL zAsada, kte6 iidi smdnu zboLi, poktd ie to sm6na zboZi
stein6 hodnoty. Obsah i forma jsou zmdn€ny, jeLto za zmi,n!-
nych okolnosti nemriie dAt nic krom6 sv6 pr6ce a protoi,e na
druh6 stranE nemtZe do vlastnictvi iednotlivce piejit nic

krom6 individu6lnich spotiebnich prostiedkt. AvIak pii ie'
iich rozdElovini mezi fednotliv6 vyrobce plati tbL, zbsada iako
pii sm6n6 zboLi stein'6 hodnoty: sm6iuie se stein6 mnoZstvi
price v jedn6 formd za stejnl mnoistvi prhce ve formd iin6.
Roond prtioo je tu tedy v zilsad,E st6le leit6 privem m6i-
tickym, adkoliv si jiL zlsada a praxe neodporuii, zatimco pii
smdn6 zboZi dochlzi k vfmEn6 stejnfch hodnot pouze o prrt'
miru, nikoli v kaZdem iednotliv6m piipadd<.r)
V piedch6zeiici kapitole isme analyzovali kategorie tovnosti
a nerovnosti v prostem zbolnim hospoddistvi a jeiich charak-
ter v kapitalistick6 spolcdnosti, kterou isme ukdzali iako spo-
leinost rozpolcenou na dv6 nerovn6 tiidy, tiidy vlastnikri
a nevlastnikri, vykoiistovatehi a vykoiisfovanfch. Ukbzali
isme si rcvniL, i,e tato hlubok6 spoleiensk5 nerovnost se v ob-
lasti sm€ny jevi iako naprost6 rovnost, obdobn6 prostl zboLni
vfrob6, Ze >o tuto ievovou formu, kterd zakry't6 skutednf po-
m6r a vytv6ii zd6ni piimo opain6ho pom6ru, se opiraii vSech-
ny prhvni piedstavy ddlnika i kapitalisty<. Ve smdnE mezi ka'
pit6lem a praci >prSvni vddomi vidi naneivj'i len hmotny roz-
dil, kterf se vyjadiuje v privnE ekvivalentnich formulacich<.
ProletSisk6 revoluce m€ni situaci od zhllad:& tim, Ze ruli
soukrom6 vlastnictvi vyrobnich prostfedkt, kter6 nyni patii
ce16 spolednosti, representovan6 zpolitku st6tem. Vytv6ii se
tudiZ rovnost viech ilent spolednosti pokud ide o vlastnictvi
vfrobnich prostiedkri, ti. rovnost price a rovnost mezd. Ne-
rovnost je odstraiov6na, av5ak nikoliv neroYnost vribec, nfbrZ
jen tiidni nerovnost. Odstraiovino ie ibvioazni pr6vo, avSak
ne ripln6, jen ztdsti, >ien im6rn6 iii' dosai:en€mu ekonomic-
k6mu pievratu, t,. jcn vzhledem k vfrobnim prostiedkrim<
(Lenin), kter6 toto pr6vo prohlai:uie za soukrome vlastnictvi,
kdeZto socialismus ie m6ni ve spolein6 vlastnictvi. Potud *
a ien potud - bufi.oazni pr5vo odpad6, zi;stavd viak i nad6le
zachov6no jakoLto rcgul6tor rczdllovhr,i vlrobkri a ddlby
prAce mezi piish"rlniky spolcdnosti. Marx pokraduie: uPiestento
pokrok ie toto roani prriao st51e ie5t6 m€5f6cky omezen6
Pr6vo vyrobci ie ilntirni prhci iimi dodan6: rovnosl tkvi
1り
,yノ ″´″ι
gι ′
″ B._「 ″
K.1イ ´ ・ r8.Pο ″′
ッ II,″ ′ み ″
′″´ .
"′
瑠
v tom, ie se m€ii stejnjnz ntdiitketn, praci<.i) AvIak lid6 si
navzdjem nejsou rovni: jeden ie tdlesn6 nebo dulevnl zdat-
ndjii, miie tudii, pracovat vice nebo za tut6Z dobu vykonat
vice prdce nei: jini atd. >Toto rozsni pr|vo je nerovnym pr5-
r.em za nerovnou pr6ci. Neuznlxh tiidni rczAily, protoLe
kai:dy je f en d6lnikem jako ten druhf ; aviak uzn6v6 mldky ne-
stejn6 nadS,ni jednotlivce a tim i vykonnost iako pifuozen€
vfsady. Je to tedy co do sztibo obsabu prioo neroonosti jako
ka*dd prioo. Pr6vo mfiZe podle sv6 povahy cxistovat ien po-
uiiv6-li se stejn6ho mdiitka: avlak nerovn6 jedincc (ncbyli by
to rtzni jedinci, kdyby si ncbyli nerovni) lze mdiit stcjnfm
m6iitkem jen potud, pokud ie postavimc pod steiny zorny
iihel, pokud se na nE dhtdme jen po nriitd strdnce, na piiklad
v tomto piipadd pokud na n6 hledime jen jako na dilniky
a nevidime-li na nich iii, nic jin6ho, ncdb6me-1i nideho ji-
n6ho<.2) AvSak ieden dElnik je tenaty, druhj, nikoli, jeden m6
vice ddti, druhf m6n6 atd. To ztamen6, Ze pii steln6m pra-
covnim v,.ikonu a jemu odpovidajicimu podilu na celospoleden-
sk€m pracovnim fondu dost6v6 ieden vc skutednosti vic neL
druhf, vytvilieii se a zachovAvaii se rozdily v bohatstvi atd.
Neni vSak molnt vykoiisfov6ni ilovdka. ilov6kem, nebod neni
moZno ziskat vj-robni prostiedky do soukrom6ho vlastnictvi.
Aby se pr6vo vyvarovalo tdchto nesrovnalosti, ptavi Marx
ve svdm rozbor:u, muselo by bl"t spiSe ,nerovn6 nei rovn6. Ve
skutednosti se t6mto nesrovnalostem ned6 zabr.|rit v prvnim
obdobi komunistickE spolednosti, ktet6 pr6v6 po dlouh;ich po-
rodnich bolcstech (kter;.imi Marx rozumi obdobi diktatury pro-
letari6tu) vy5la ze spolednosti kapitalistick6. >Pr6vo nemtZe
bjt nikdy ry55i neZ hospod6isk6 soustava a ji podmin6nf kul-
turni v"j,voi spolednosti.<
') fo*raZ, ,rr. lS. Podtrhl Marx. V eitor:anjcb oj,rocich
x Marxooy kritiky Gothajskilto programu se pouiioti oi'raxu
rmiilrlcki prdoo<, kdeito <t iesklm piekladu Leninooa tStita
a rersolucea - jak piimo zt Leninoai roTboru, tak i z.t Ttiekla-
decb citdfi x tito kritiky - ojraxu $urioazni prdaor. Pou.ii-
orine drubibo olra4u jakoito obodndjiibo a biinijiibo.
2) Tamtii. Podtrhl K. Marx.
■「 二 _二 一 二 」

Je pravda, ie se tdmto nesrovnalostem ned6 Tabrtlnit' dait
se vlak omezit a isou tak6, v praktick6 politice strany a socia-
stitu omezovSny. Piesvddiiv6 to dokazuie N. S.
listick6ho
Chruldov ve sv6 zprhvi na mimoi6dn6m XXI' siezdu KSSS:
uJe ovlem tieba piihliZet k tomu, i,e tL, za socialismu ie znaE-
nh a stAle rostouci tlst materi|lnich a kulturnich statkri roz-
d6lov6na mezi dleny spolednosti nez6visle na mnoistvi a kva-
lit6 iejich ptice, tedy bezplatnl. Spolednost vynak16d6 ve1k6
vidaie na bezplatn€ vzdlllni obianri, na bezplatn6 16deni, na
drichodov6 zabezpeteti, na podporu rodindm s mnoha d6tmi,
na bezplatrrt vydtLavilni klubt, knihoven a po'dobnd<-1) Mezi
ob6ma tilzemi komunistick6 spolednosti, vysvdtluje s. Chru5-
iov, isou sice rozdily, avlak neni mezi nimi i,6dnh zed,
kted by odddlovala tyto fine spoledensk6ho vjvoie' Komu-
nismus vyrrist6 ze socialismu, ie ieho piimfm pokradov6nim'
Bylo by nespr6vne a chybn6 se domnivat, ie se komunismus
objevi ndjak nbhle. TJi: dnes se v Sov6tsk6m svazu st5le vice
rozvijeji komunisticke formy pr6ce, organizace vfroby a ta'
kov6 spoledenske formy uspokoiov6ni potieb obdanri, iako fe
veiejn6 stravovini, intern6tni 5ko1y, mateisk6 Skoly, iesle atd'
Piechod ke komunismu, k ieho vy55i fizi, ie nepietrlity, ne'
tvoii n6lake zvlaltni piechodn6 obdobi.
Vradme se viak zp\t k >btrinazrtimu pr6vu< (Lenin ho ddvi
do uvozovek), kter6 Marx zaiazuie do prvni f|ze vlvoie ko-
munistick6 spolednosti, ti. do socialisrnu. eim se liSi uburio-
azni prhvo<< od burZoasnibo ptdva?
Obsahem i formou, odpovidA Marx. Obsahem, nebot >bur-
Loazni pr6vo< ji|, nezprostiedkov6v6 vztahy vykoiisfov6ni;
faktickh nerovnost, kter6 ie vyrazem, neni ui tiidni nerovno-
sti, vyplfvai ici, z rflznbho vlastnick6ho vztahu k vfrobnim pro-
stiedkrim, nybrL ncrovnosti individu6lni, nerovnosti v uspo-
koiovini potieb, nerovnosti rovn6ho rozd6lov6ni, nepoiltaii'
cim s individu6lnimi zvl65tnostmi, rodinnym stavem, stupndm
potfeb abd. UIi se d51e i formou, kte6 ie zde urdov6na kri-
t6riem price, tim m€iitkem, podle ktereho se pr6va potLiv6,
nebot>pr6vo mriZe podle sv6 povahy existovat, ien pouiiv6{i
, N"r,d *rt 1959, zoliitni tisto, st. 62.
se stejn6ho m6iitka<. BurLoazni pr6vo !e form6lnim pr6vem,
pr6vem uznilni vlech abstraktnimi vlastniky, i kdyi: zArc:ujici
vdtiina tdchto plnopr6vnfch vlastnikri isou jen vlastniky sv6
pracovni sily, kter6 je st6le rrykoiisdovSna kapitalistou. Vlast-
nicky vztah, -vztah panstvi kapitalistickfch vykoiisfovatehi
a podiizeni vykoiisdovanfch dElnikn se skryvS za sm6nou mezi
'urovnymi<r maliteli zbr:.i.i. Tato forma burioazni,ho p6va ie,
iak fsme uvedli jiZ v piedchizejici kapitole, drislcdkem toho,
ie >tforma mzdy stirit iak6koli stopy rozddleni pracovniho dne
na nutnou prhci a nadprici, na placenou a neplacenou prilci<<,
Ie >pii syst6mu n|mezdni pr6ce se jevi i nadprice illi nepla-
cen6 pr6ce iako placenS<.
Vn6j5im vyrazem specifiky pr|vni formy dan6ho stupnd spo-
lednosti je tedy to m6iitko, podle kter6ho se pr6vo pouLivd
na jednotliv6 lidi. Pro >btrLoazni. pr6vo( za socialismu neni
timto mdiitkem abstraktni vlastnictvi jako r burLoazniho
'prdva, nybri: p$ce. Proto 't>burzoazfli. pr6vo<, podobnd iako
st6t, kter.i mu odpovid6, neni iii: priwem ve vlastnim slova
smyslu. elovdk se zde nepovaZuie za vlastnika, nybrL za pra-
covnika socialistick6ho hospod6istvi (z faktu spoledensk6ho
vlastnictvi neplyne je5tE nikomu podil na spoletenskem dri-
chodu). Av5ak i >>burLoazni pr6vo< - tak jako kaLd€ pr.6vo,
zdirazhuie Marx - je jen form6lnim pr6vem, nebof bere dleny
socialistick6 spolednosti ufen po urii.td strincs((, ien >jako ddl-
niky<, nedb6 nideho jin6ho, odhlii:i piedevlim do znainl miry
od jejich skutednych potieb. I >buri.oazni prdvo<< zakrlvA tedy
faktickou nerovnost formSlni rovnosti. Do urdit6 miry plati
tak i v socialistick6 spolednosti, Le >odraz ekonomickfch
vztahri v podobd pr6vnich principri se nutrid jevi iako pie-
vriceny<<.
Shoda s buri.oaznim pr6vem je jen v principu regulov6ni
rozdElovhni, kterlm je smdna steinjch hodnot (ekvivalentir)
- d6m prdci a dostanu pledmdty spotieby podle mnoZstvi
a kvality pr6ce. Tento princip neni vlak v i:6dntm piipadd
's burhoaznim prAvem totoLn!, protoZe vyply.rr it z iinlho obsahu
a je d6n v iin6 form6. Ekvivalentnost buri-oazniho priva
skrlv6 tiidni n6sili ,a rykoiisfovilil. Tvrdi-li N. S. Chruidov,
.'ie ,>nelze sm€Iovat prdvni formy s podstatou spoledenskfch

vztahf., jejichi: isou vyrazem(, pak a plati iak o kapitalismu,
tak i o socialismu. t>Burloazni prbvo uznhvAvlrtbniprostfedky
za individ:u|lni soukrom6 vlastnictvi, kdeZto socialismus z nich
dini spoledensk6 vlastnictvi a zt tomto sntiru se pln6 rczchdzl
s bvLoaznim pr6vem<.1) Ekvivalentnost Dburioazniho pr6va<
fe skutednou proporciSlnosti mezi praci a odmdnou za ni,
zbavenou r,rykoiistovdni. Zde si iii, >>zasada a praxc( neodpo-
ntji, zatimco pii sm6n6 zboLi dochizi k vfmdn6 stelnfch hod-
nou pouze v r>prrim6ru<, nikoliv v kaZd6m fednotliv6m pii-
pad6. Tiidni rozpor b,trLoazniho priva ie vyi6dien v tom, Ze
v >>zilsad6<< (ti. v teorii, form5ln6) isou si ddlnik a kapitalista
rovni, v >praxi< viak kapitalista vykoiistuie a v16dne, dElnik
fe rykoiisdoviln a ov76din. Ymahy tiidniho panstvi a dikta-
trry burLoazie se zdc zakryvaii form6lni smlouvou. Existence
ekvivalentnosti >ien v prrim6ru< vede k neicharakteristi&di-
iimu rysu burLoazniho prava, tf . k ieho abstraktnostz, k riplne-
rnu ignorov6ni konkr6tnich kvalit a vlastnosti subiektri bvdo-
azniho pt6va. Rovnost ie tu form6lnim atributem vztahri
abstraktnich individui. Tato abstral<tni individua odpovidaif
skuteinosti, i:e kaid,€ iednCIliv6 zboi:i mi vyznam >ien lako
prrim6rnf exempl6i sv6ho druhu<. SkutednS rovnost zbo/zni
vfroby je n6silnfm srovndv6nim iednotliv"fch qirobcri, nedb6-
nim iefich individuality.
Abstraktnosti se nemtZe zbavit ani t>butLoazni pr6vo{
(nebod je prtlztem). Protoie vlak byly tiidni rczdily, od
kterlch abstrahuje h,urLoazni prAvo, iii odstrandny, ignoruie
>>burittazni pr6vo< rozdily podstatnd rnenii. Y >>burLoaznim
pr6vu< odpovid6 praxe zi.sadd uv kaid6m fednotliv6m pii-
pad6< a kaZdf dlovik 'dost6v6 za svou pr6ci piesnd tu miru
odm6ny, kterou urdila spolednost a stilt za danou kvantitu
a kvalitu pr6ce. Individualita pr6ce se ta rczdil od kapitalis-
tick6 spolednosti zachovdvA, ien ve sv6 individualit6 ie pfice
spoleienskou praci, jen tim, Le se odliSuie od ostatnich praci
a j9 jejich doplikem. Zximco abstraktn6 vleobecn6 pr6ce
ptehlii:i rczdily mezi lednotlffimi pracemi, konkr&nd vie-
obecn5 prdce tyto rozdily zahrnuie, nezbavuie pr6ci ieiich oso-
t) Tamtii, str. 64. Podtthl K. Marx.
一
丁詰＝＝■＝＝■︱
bitfch rysri. Urcvn|v|ri spodiv6 pouze v tom, Le se dlov6k
１
︱
１
posuzuje jen z hlediska prlce, ujen iako dElnik< a abstrahule
︲
︲︰︱
︱
︲■■ 一 ・
︲
︲
se od iinj,ch hledisek na dlovEka, piedeviim od ieho potfeb.
V. I. Lenin ve )St6tu a revoluci<< uzavkd po analyze vyie
■
uvedenlfch Marxovfch v"irokri kritiky Gothaisk6ho programu
svfrf vj'klad pwni fAze komunismu takto: 1.... Nem6me-1i
一・
propadnout utopismu, nesmime se domnivat, i.e lid6, jakmile
svrhnou kapitalismus, r|zem se naudi pracovat pro spolednost
bez jakjcbkoli prdonicb norerlz a kromd toho odstrandnim
kapitalismu nejsou nalrdx dtiny ani ekonomick6 piedpoklady
takooi piem6ny.
Ale jinfch norem krom6 >>burLoazniho pr6va( neni a potud
bude je5t6 tieba stdtu, aby ochranou spoledn6ho vlastnictvi
qirobnich prostiedkt chr6nil rovriost prdce a rovnost rozdd-
lov6ni vfrobkt.
StSt odumir|, protoL,e iii: neni kapitalistri, neni jiL tiid,
proto nelze jli pottaiot-taf vribec Lidnou tiidu.
Aviak stet ie5td neodumiel, nebot zristSv6 ochrana >bur-
Loazniho pr|va<< posvdcuiiciho faktickou nerovnost. K ripln6mu
odumieni st6tu ie tieba ripln6ho komunismu<.1)
St6t tiidni spolednosti je piedev5im zvllitni moci, organizo-
vanlfm spoleiensklfm n6silim, pii demi toto ndsili je odddleno
od spolednosti. Za socialismu je toto odddleni, odcizeni st6tu
spoleinosti v podstatd zruleno; zmizelo potladov6ni iedn6. tiidy
druhou. V tiidnim smyslu tedy n6sili neexistuje. Plesto vlak
utditi nevelikd mira n6sili musi existovat, musi tedy existovat
ndco, co vn6jikem piipomini diivdfli st6t, nebof k uskutei-
f,ov5ni hlavni zilsady pwni fize komunistick6 spoleinosti, tj.
zisady rczdllovdni podle pr5ce je nezbytn€ piinucov6ni.
, tlJ Lr"k: Spisy 25, str.
480. Podtrbl Lenin. Tuto myilen-
ku opakooal V. I. Lenin i nikolikrdt po oitiznd Rijnoztd reoo-
luci: rKapitalisnils spojilje formdlni toorrost s bospodiiskctu
a udii socidlni nerotsnosti . .. Z tito qolditnosti kapitalismt
oyplj,od nimo jini i to, ie pii roxhodndrn boji 7a bospoddiskou
roonost je niltno oteoieni aTnat kapitalistickou neropnost a do-
konce 7a jistjcb podminek aiinit z toboto otezsienibo a2ndtti
neropnosti yiklad prolettiiski stdtnosti<. (Spisy 30, str. 41j.)
153
 St6t - a privo, kter6 ochraiuie - je ttdii, za socialismu n6-
strojem ldrLovdni nutn6 spoleiensk6 nerovnosti, ie viak i jeiim
vyrazem a zahalenim. Svou iinnosti zamezvie proievrim rovno-
stSistvi, kter6 je cizi podstatd socialismu. JiZ klasikov6 marxis-
mu zdiraziovali, i,e >piedstava socialistick6 spolednosti iako
iiSe rovnosti je iednostranni fratcouzsk6 piedstava<, piedstava
ohrub6ho komunismu<.1)
Tato nutn6 nerovnost ie z,a socialismu z6rovei n6stroiem
piekon6ni sebe sama (na rozdil do tiidni nerovrosti za kapi-
talismu, kter6 se neust6le reprodukuie, a to v roziiien6m
m6litku) : boi za vysokou produktivitu pr6ce, kterS iedind
mriZe vytvolit piedpoklady k odstrandni veiker6 spoleiensk6
nerovnosti, mriZe se v6st pouze na z|kladb rozd6lov6ni podle
prirce (tudiit na zbklad( principu nerovnosti), niko i podle po-
tleb. KaZd6 jin6 rozddlovhni brzdi rozvoi vy:robnich sil a ne-
piibliLuje, nybrt oddaluie dosaieni vyiii f6ze komunisticke
spoleinosti. Zde patii neien rovnost6isk6 tendence, ny:btL
i druh6 krainost, na kterou se dosti dasto zapomin|, totiL
udfiovini (piipadnd prohlubov6ni) v6t5i nerovnosti teL to
dan6 irrovei vfrobnich sil rryiaduie.
Se zinrkem spoledensk6 nerovnosti zaniki i st6t, kteqi tim
ztrAci ve6ker6, oprhvndrri ke sv6 existenci (nebudou-li ovdem
existovat vnEiSi podminky k leho existenci). Kapitalismus
i v dob6ch sv6 neivdtii sily, rozkv6tu a pokrokovosti potie-
boval st6t fako vndj5i zhruku'k zabezpeieni procesu vykoiis-
tovini, ti. k zabezpedeni sv6 vlastni existence. Piednosti bu-
,douci spolednosti oproti kapitalismu bude mimo iirt6. i a, i.e
7) $ocialistickd zisada rozddloodni podle prdce oycbdzi z tobo,
ie o obdobi socialismu nelze rozdilortiini nioelizooa:t. Je to 7a
danjcb podminek jedini toTumnti a sptaoedlittri zrisada rozdi'
toadni. Je tieba si uoidomit, ie nioeliz,ace by oedla k nespra'
oedl,izsimu rozdiloodni: ipatni i dobr! pracoonik by dostdoali
stejai, coi by bylo oibodni ien pro laiddky. Bfla by naruiena
bmotnd pobidka podnicujici lidi, aby lipe ptacoaali, loyiooali
produktioita prtice a ottodieli aice produkti. Nioelizace by ne'
znamenala piecbod ke komunismu, nlbri. lebo d'iskteditaci (N.
S. Cbrsiiot) oe qprdad na mimoiddnim XXI. sieTda KSSS, Nool
mysl, 1959, zolditni iislo, str. 64.).
■54
v dobd sv6 zralosii a rozkv6tu nebude potiebovat L,6dnol
takovou organizaci Vykoiistovatelskjr st6t plni svou funkci
tim, te chrlni a upeviuie stivaiici spoledenskf i6d a tak
zaiiituje vndjli podminky ke sv6 existenci. Socialistickli stdt
iako piechod od st6tu k nest5tu likviduje postupn6 plndnim
sv6 funkce svou z6k1adnu, podminky sv6 existence, kter6 -
iak bylo iedeno - spodivaji piedevlim v nerovnosti rozddlo-
vAni, v ochran6 i odstraiov6ni t6to nerovnosti ziroveil. Takto
tedy st6t, kterj' fe s6m o sob6 pozristatkem minulosti, nabjvd
nov6ho obsahu - stavd se nAstroiem budovSni komunismu,
ti. sv6 vlastni negace.
Tiebale jsme iriz neiednou zdiraznili, Ze socialismus ie
s ro\/nostafstvim nesluditeln!, i,e je zaloLen 'na principu ne-
rovnosti (faktick6 nerovnosti) v rczddlovini, piece jen musime
v jednom smdru xovnost6fstvi( neien piipustit, nybrl i h|jit.
Odkaz ,klasikri marxismu-leninismu n6s k tomu zavazvie.
V dem toto rovnostSistvi spod[v6?
Ce16 dal5i problematika je shrnuta v n6sleduiici mySlence
Marxovy uObdansk6 v5lky ve Francii<<, v niZ hodnoti a zo-
beciuje zkulenosti Paiii,skb komuny z roku 1,871.: >Po(.inaic:
dleny Komuny, odshora aL, doli, veiein| slulba musela bjt
vykon6v6na za dilnickou rnxdu<.t) T6to mySlenky si zv165t6
v5im6 B. Engels ve sv6 vyznamn€ piodmluv6 k t6.to prhci.
Dokazuje tam, i,e v dosavadnich d6jin6ch bylo tomu vidy
tak, ie stdt a jeho orgilny se piemdnily ze sluiebnikri spolei.-
nosti v pSny nad spolednosti. Aby se Komuna vyhnula opa-
kov6ni t6to historie, pouZila ridvou neomylnfch prostiedkri<.
Piedevlim stanovila, Ze velkeri mista spr6vni, soudcovsk6,
uditelskA atd. je nutno obsazovat volbou na ziklad6. vleobec-
n6ho hlasovaciho pr.Ava a i,e zvoleni zdstupci lidu mohou bft
kdykoli odvolatelni. >>A za druh6 platila za vlechny sluZby,
vysok6 a nizk€, pouze takovou mzdu, iakou dost6vali iini d61-
nici. NejvySSi plat, iak! vribec vypl6cela, byl 6000 frankt. Tim
byla bezpetn6 udinEna piitrl hor/ol za misty a kari6rismu . .. <2)
,2) Pr"b, 1950, str. 50. Podtrbt K. Marx.
Tamtii, str. 17. Engels pooaitie toto opatieni ry jeden
I prostiedki dilnickd tiidy jak rc tTajittit proti nlm olastnim
delegdrim a iliednikittx, (s*. 16).

Yelky vyznam piipisuie t6to zkuienosti PaiiZsk6 komuny
V. I. Lenin. V knize >St6t a revoluce{<, v niL tyto i dalIi
zkulenosti podrobuje hlubok6mu zkowhni, piSe: >Zv166t po-
zoruhodn6 isou.. . opatleni Komuny, zdiraziovan6 Marxem:
zrudeni viech pen6inich wjdajri na representaci, zruleni vlech
penELilchvfsad riiednikri, sniZeni plati z.tiecb riiednich osob ve
stdt6 na irovei,dilnickjcb rnezd.Vtom se prSvE nejnizora|ii
proievuje pielom od demokracie burLoazni k demokracii pro-
let6isk6, od demokracie utladovatelsk6 k demokracii utlado-
vanych tiid, od st6tu iako ,lolditni moci' k potlaiov6ni urdit6
tiidy - k potladov6ni utlad.ovatel& oieobecnou moci v6tliny
lidu, d6lnikri a rolnikri. A pr6v6 v tomto zvl|it n|zonlm
bodu - ktery ie v otdzce st6tu snad nefdileZitdiSi - tpadla
Marxova ponaudeni neivic v zapomenuti((!1) Tuto vftku adre-
suje Lenin piedstaviteltm II. Internacion|ly, il<teii iil v t€
dobd zcela propadli revizionismu. Stalo se zvykem, dodhvh
Lenin, mldet o tlto zisadd jako o >naivnosti<<, kter6 se d6vno
pieLila, asi tak fako kiesdan€,kdyi, se ieiich vfua stala stertnim
n6boZenstvim, >>zapomndli< na >naivnost( prvotniho kiesdan-
stvi, prostoupen6ho demokraticko-revoludnim duchem. Na roz-
dil od revizionistri se Lenin domniv6, L,e ide o prostA a samo-
ziejm| demokraticki opatie,ni, kter5 uv6ddii zdimy dElnikri
v tplnj' soulad se zdimy v6t5iny rolnikfr (nebof i ieiich poi:a-
davkem je ,>1acin6< vl6da) a zdroveh ))tvofi mtstek, kteqi
vedeo'd kapitalismu k socialismu<. Uskutedn6ni ttto zhsady po'
vaLoval za >nejbliLii cil<, o kterj bude
usilovat prolet6isk6
moc. ))... Udinime ze stiltilch riiednikri pouh6 vykonavatele
naiich piikazi, odpovEdn6, sesaditeln6 a skromn6 placen€.
,dozorce a ridetni'... - to je n,ii proletAiskf rikol, tim ie
moZno a nutno zatit pii prov6d6ni prolet6isk6 revoluce<.2)
') t/. ,. I*"1": Spisy 25, str. 4i0*431. Podtbl Lenin.
2) TamtEi, str. 4i7, Podtbl Lenin. Lenin 7 tdto qdsady iini je-
den xe tii blaz;nicb prostiedkfi boje proti byrokratismu. O dtabim
jsme se iii zminili - jde o oieobecnou oolitelnost a noinost od-
aoldni vistupci lidu kdykoli. Tieti Lenin lormuluje takto:
r... Okamiit! pieebod. k z: i i c b n i oykondoali lunkci
tomu, aby
kontroly a doToru, aby se zsiicbni na ias stdrsali ,byrokraty'
lrr ,r
Lenin se dokonce konkr6tn6 zamylli na ojii platri z6stupct
lidu a ilenri st5tniho apardtt. Po ocitovdli vflc uvcdcneho
Engelsova vyroku, v n6mi mluvi o platu ve vfii 6000 franki,
waiuje takto: nomin6ln6 je to asi 2400 rubhi a podle dneiniho
kursu (tj. kursu mezi obdma revolucemi roku 1917) asi 6000
rubhi rodn6. Nespr6vnE proto postupuli ti bolSevici, kteii
navrhuji 9000 rubhi, nebod 6000 rubhi ie dostatedn6 d5stka.
Tak uvaZoval Lenin pied Rijnovou revoluci.
Musime obdivovat Leninovu drislednost a vdrnost Marxo-
vym a Engelsovym zivlrttm, jako? i zkulenostem PaiiZsk6 ko-
muny. Leninova drislednost se ovlem neomezila ien na oblast
teorie. Ndkolik dni po vitEzstvi Rifnove revoluce piijala Rada
lidovfch komisairi, kter6 piedsedal Lenin, usneseni, stanovici
￨
nejvyiii misidni plat lidovfch komisait ve vfii 500 rubhi, tl.
6000 rubhl roin€. Tato hranice se rndla tykat vlech nep(o-
duktivnich pracovnikri; vcelku odpovidala prtmdrn6mu platu
dobie placen6ho dilnika. Dal5i vlwoi revoluce v6ak uklzal,
Ze >politika sniiovSni vysokfch platri na rirovei v!d61ku prn-
mErn6ho ddlnika< (Lenin) musi bft v mnoha oblastech zasta-
llena a ie vribec uskutednEni ttto zhsady PaiiZsk6 komuny
nebude snadn6. O nEkolik mdsici pozddji piljala Rada lido-
vfch komisairi na Z6dost lidov6ho komisari6tu pr6ce usneseni
piipou6tdiici podstatn6 qy55i odmdiov6ni vysoce kvalifikova-
nj,ch videckych a technickfch odborniktl) asi 3000 rubhi
rndsidn6). Toto opatieni vzbudilo celou iadu protestt se strany
pracuiicich. Nespokoienost zaila tak daleko, ie bylo nutno
zahrnout celli probl6m do programu strany, piilat6ho na VIII.
siezdu KSR(b) v bieznu roku 1919. Z|roveh se Lenin ujim:i
rikolu rysv6tlit tento nepopul6rni din sov6tsk6 vl6dy; piistu-
puie k n6mu se svou piisloveinou otevienosti a z6sadovosti.
Museli fsme, pravi ve sv6 programov6 brchfie >NeibliZdi
a aby se ttoto nikd.o nemohl stdt,byrokratem. (Tamtii,
str.
495. Podnbl Lenin). Mrtiene xcela oprdonini tDrdh, i,e trto
visady piesabuji r:itTnam poubjcb prostiedkfi boje proti byro-
k-atismu. Jsou to daleko dce tii Triklad.ni Zdsady oi-
s t ao b J p/ ol e t di s kd b o s t titu.
1) Viz V. I. LBnin: Spisy 27, str. 577. Potntimka i. 83.
1,57
rikoly sov6tsk6 moci<<, poulit star6ho, b,td,oazniho prostiedku
a piistoupit na velmi vysok6 honoJov6ni sluZeb nefvEtiich
buri.oaznich odbornikri. Je iasn6, ie takov6 opatieni ie kom-
promis, ristupek, od zAsad PaiiZsk6 komuny a kaZd6 prolc-
t6isk6 moci, ktert i:6daii, aby platy byly sniZeny na troveri
mzdy prtmdrn6ho d6lnika a aby se proti kari6rismu boiovalo
tiny, a ne slorry. Lenin dokonce tvrdi, Le ie to krok zpEt
sovdtsk6 moci. To viechno ie nutno pracuiicim otevien6 iici'
Je iim viak nutno zAroveh vysvdtlit, Ze se toto zr4iSeni platri
starym odbornikrim sovdtsk6 moci vyplati. VEc mA ovlem
tak6 svou druhou, negativni str6nku, kter6 spodivh v tom,
Le >>... vysok6 platy maii demorahzuiici vliv - iak na sov6t-
skou moc. . ., tak na dtlnickou masu'l) Proto musi sovEtsk6
moc usilovat o co neirychleiSi zru5eni tohoto poplatku (iak se
Lenin vyjadiufe). To ie mo1n6 pledeviim tim, i,e se ddlnici
a rolnici nauii lepSi pracovni kirzni a vyiSi technice prdce, ie
pii tom vyuLiii pr6v€ tEchto odbornikri.
Tento rikol se uk6zal velmi sloiitf m a obtii:nym.z BurLoazni
odbornici postupnE mizeli, avlak rozdily v odm6ilov6ni se d51e
zvdtSovaly. Mimo[6dn6 tempo industrializace, nutn6 vzhledem
k zaostalosti zeml a zavidEni. nove techniky si vynutilo i na-
d61e vysok6 platy viech technicklich, hospod6iskj'ch ai- pta-
covnikri. Teprve XX. sjezd KSSS uk6zal na dal5i netnosnost
pii zvyiov6ni tdchto rozdil& a zahiiil politiku zr'75ov6ni nei-
niZdich mezd. (Hned v roce 1'957 bylo piikrodeno k f eiich zvf-
Seni; do rcku 7965 m6 jeiich vyie vzrfist oproti diivijlku
dvojn6sobnE). Od te doby byla nutnost postupn6 ripravy platri
ndkolikr6t zd,3razndna N. S. Chruldovem.
Na vyznamnou zesadu Paiiiske komuny se zd'aleka ne:za'
pomn61o. ObtiZe revoluce v zaostalt. a izolovanb zemi viak
zprisobily, i:e k jeji trvalb a drisledne realizaci mohlo bft pii-
, f o*r,l*u",
2)
zls.
Jebo obtiinost a sloiitost zt sooitsklch podminkrlcb rselmi
realisticky, kriticky a popultirnd oysttitluje ieden 7 Q,idcn Rii-
nooi ret;ol*ce a blizkj spolupracoonik V. I. Lenina N. V. Kry-
lenko oe szsl kniae tBercdy o prarsd i gosudarstzsi< (Moskoa
1924).
krodeno ai po nlkolika desitk6ch letech. ZemE lidovb derno-
kracie, postupuiici k soci.alismu za piiznivEjlich podminek,
uplatiuji tuto z6sadu podstatnd diive a snadndii, tiebate ani
zde se qivojvtomto ohledu nedije bez jistjch obtiii a vfkyvt.
2 _ PREKONAVANI POSLEDNICH ZBYTKU
SPOLECENSKtr NEROVNOSTI PftI PRECHODU
K VYssl FAZr VYvOJE KoMUNTSTTcKE
SPOLECNOSTI
Z vfie uveden6ho Leninova r.froku Wpl!\e, Ze k >ripln6mu
odumieni st6tu ie tieba ripln6ho komunismu{r, rj. piekon6ni
rrrizk6ho horizontu burLoazniho ptdva<<, ktery kaiAlho nuti,,
t>aby bezcitnd jako Shylock vypoiitlval, zda nepracoval o pril
hodiny d6le neZ druh;i, zda nedostal menii mzdu nei, druhj,<<
atd. Piekonat >rizkf hoilzont burLoazniho prava<< znameni od-
stranit spoledenskou nerovnost, danou rczlElovn6nim podle
prilce a pieiit k rozd6lov6ni podle poticb.l) Lid6 budou dobro-
volnE pracovat podle svfch schopnosti, pr6ce se, stane prvni
1) Tato gisada bfla oe soi podstati stanozsena jii prt:nimi
uto-
pisty Morem a CaTnpafiellou. Ani jed,en ani drub! neuqndtsd po-
ietni roonost a ro4ddloodni. Oba mluoi o tom, ie spoleinost pii-
ddluje kaidimu obianu z;ie, tiebo potiebuje< (Morus o ttltopii)
nebo o tom, ie rnikdo netrpi nedostatken nexbynjeb potieb, ba
ani piijemnosti iioota< (Campanella zte tsluneinim st(iti(). Sou-
iasni oiak oba piipouitiji uriiti menii od.cbylky od toboto pra-
oidla a por:aiaji zt1 niltni odrnifiozsat lepiimi piidily iliedni
osoby a ty, kteli proktiTali olTnamnd sluiby. V dobE, kdy iit
Morclly, byla jii adkladni xtisada kornunistickibo roldiloatini
statkil o socialisticki literatuie dosti piesni lormulootina. Mo-
relly naorbuje jako oieobccnd praoidlo roTdilooani podte po-
tieby, anii. se ztri.ie na matematicki ofpoity; s dodateinjmi pil-
dily na roTdil od sr:jcb uiiteh) nepoiitti. Viditi jsme oz:iem, ie
Morellyho teorie obsahuje uriiti ptoky brubibo roanosttiisttsi, na
kteri naoaryji a dile roToddiji babeafisti. (Vi7 Moretty: Zri-
konik piirody, piedmluaa akademika V. p. Volgina: Kornunis-
tickd teorie MorclQbo, str. 20).
iivotni potiebou. Zaiakych podminek se viak price mriZe
pie-
m6nit z pouh6ho prostiedku k Zivotu v prvni Livotni potiebu?
Tato otizka je tedy totoLnh s ot6zkou: iak6 isou ekonomick6
ian^ay riphlho odumieni st6tu? Lenin odpovid6: >Ekonomic-
f.y* ,af.fra"m ripln6ho odumieni stAtu ie tak vysokf stupei
,riroie komunismu, na kter6m mizi protiklad mezi praci du-
S""ri fyzickou, na kter6m tedy mizi iedet z neidrileiit6iSich
zdroiit" dnelni spoleiensU nerovnosti - a to zdroi' ienL na-
prorio nemriZe byt mda odstranEn pouhj.m pievedenim vj'-
robnich prostfedkt do spoleiensk6ho vlastnictvi' pouhfm
vy-
vlastn€nim kapitalistri<1)
Tentlit proces - odstranEni :ozilillu mezi fyzicky a dudevn6
praculicimi - ie zdroveil podminkou odstrandni (iak bude dfle
dokazorrano) spoledensk6 nerovnosti, spodivai ici ta tozA€Lov
ftni
pJt" pra..'i zanik6nim posledniho pozristatku diivEl5ich tiid-
,i.f, ,ordit,i' Tato velk6 d6lba pthce - zilklad vebker6 spole-
densk6 d6lby pr6ce vibec - mezi pracuiici masy' vykon6vaiici
prostou fyri.kou prilci a malf poiet privilegovani'ch' kteii
se
um6nim
Zabyvaii iizenim pracovniho procesu, politikou' vEdou'
.atd., se v tiidni spolednosti zhrtba kryie s tiidnimi rozdily'
O ieiim vzniku a drisledcich, kter6 z ni vyply.tali' isme se
,^initi v prvni kapitole. Pozorovali isme proces odd6lov6ni
lduchovnich potenci(( neboli rintelektu6lnich sil< viestranne
a univers6lni spoledensk6 iinnosti od ieiich piirozen6ho a ne-
zbytneho zaklidu, ti. od materi6lni pracovni dinnosti' Urdit6
duievni zmrzaieni ie'dn6ch individui a t61esn6 zmrzaieti
druhfch ie nevyhnutelnl, iii: pii t6to spoledensk6 d€lbE pr5ce'
pot<ud ie vlak tato pracovni iinnost iistE individu6lni' spoiuie
d6li)
;J; a tentfi delnik v5echnv funkce (kter6 se pozddii
8ち
:胤 ).胤_z勇筋
'p協
競″
瘍て ′
′ ι
″脇
″′∫ο ´
″ つぶた′
夕′ο″
οZZ″ ツ グ′ι
′を力ι
′
.
a s6m kontroluje piisvojov6ni plirodnich picdmdtri pro sv6
livotni ridely.
Vfsledkem d5stedn6 kooperace, hlavnd vSak manufakturni
ddlby pr6ce, dilby pr6ce uvniti iednotliv6ho zivodr, vznlkajici
zirovei s kapitalismem, je skutednost, Zc se i >. . . duchovni
potencc materi6lniho frobniho procesu stavdji proti ddlnikrim
iako cizi vlastnictvi a sila, kterh ie podrobuic(.1) V dfisledku
toho se duchovni potence v..iroby rozviii jen po icdnc str6nce,
protoie po mnoha linfch str6nkSch riplnd zantkaii. >Co dilti
ddlnici zt:.ritceji, to se proti nim sousticduie v kapitllu<. Manu-
fakturni ddlba prhce definitivnd niii zAkladnu dulcvniho vf-
voje jedndch a tdlesn6ho vlfvoie druhfch.
1) K. Marx: Kapitdl I, str. jB8. Ddle
zdfirazfiujeme oice nega-
tioni sttdnhy dilby prdce. Necbcem.e tim ooiern popirat jeji
kladni strtinky,fakt, i,e je zt tiidni. .eltoleinosti t'ormou. <se kteri sc
oyoiji produktia ita prdce. T ato t' orrna s e roxoiji o obdobi r o2klarht
ba*arsk1 epocby lidsk!,cb dijin, 7a komunistnu odrnnirti. Jeii
klatlni strinky jcdnostlannd ocefiuji Taltilti piedstaoiteli ang-
licki klasicki politichl ckonomic. Proti tomu. Ttodrobtji prztni. no-
z.todobi socialistd dilbu prdce ostri kritice. Ohdobni jako zt ji-
njcb piipadecb naldzd Marx i 7de sprdxni ojcbodisko uoerle-
nim obou strinek do sprdonibo zsxtabu: tJestliie . . . na jedni
strani Je (ddlba prdce) bistorickjm pokrokern a nlrtnilr2 momen-
tem o ekonomickdrn ojooji spoletnosti, je na drubi strani nd-
stroj ciailisooanibo a rafinoztanibo oykoiislooinit (Tatnti*, str.
392). Manulaktaml dilba prrice nejenie roxaiji ptoduktioni silu
prdce pro kapitalistu tnisto pro dilnika, nj,bri roToiji ji piimo
mrzaienim indioidutilnilto dilnika; ofiariii nooi podminky pan-
srui kdpittilu nad ptaci.
Nemilieme zde ani qdaleka proTkoutnat r.tiecbny negationi
dfisledky ddlbl pttice. (Poxoruboclni je, s jakou sympatii uoidi
Marx o tKapitdlu<r oj,roky rfiXnj,cb mysli.telil proti dilbi prdce
: nebo s jakou zttilni kritixuje Engels 2oltiitd o tdto otti4ce
Dilbringa). Tato problentatika je iirokri i sloiitti a sttile jeitl
ieki na soE blabii a z:iestranni xpracoodni.
Ddle nds aajirnaji nikteri negationi d.isledky dilby prdce na
fyickor. a duieoni, produktirsni a neproduktioni, kterd Je - jak
jstne uoedli ae sbodi s Engelsozslm bodnocenin - ztlkladem
oeikeri d.ilby pilce,
 胃
＝
ト
prAce, kteilt se nem6ni podle potleb vj'roby, nybrL, naopak
Manufaktura ie rwj'robnim organismem, iehoE' org6ny isou

ー
1id6< (Marx). Pievraci vztah dlovEka a wfrobniho nSstroie, i,6d6, aby se qiro,ba pi'izprisobovala icdnou zaveden6mu a
tradidn6 pr'ovozovan€mu zprisobu. K t6to prom6nlivosti le

ー
kterfm se nyni v rozhoduiici miie st6v6 stroi' Tuto piwr6ce-
nort ,^rnu enal pozoruhodnfm zprisobem i iazyk: o kladivu tak6 piimo nucen velkym prrimyslcm, lak se romiii" v 19.

ー
iikrime, Ze s nim t>zachhzlme<<, ale o stroii ie je! rcbsluhuj'emer, a zvllitt 20. stoleti. Velkli pnimysl vyvol6vd podlc Marxovfch

ト
o dynamu iekneme, ie rdo;bie pracuie<, ale o hobliku, Ze nse slov piimo nutnost odstran6ni star6 d61by pncc i ,otrockou

ー
s nim dobie pracufe<.1) podiizenost iednotlivcri t€to ddiby pr6ce. Velkj, prfimysl se
DElnik se v t6to formd d6lby pr6ce st6v6 Dautomatickim neustdle revolucionisuie, st6le technicky zdokonaluic vlfrobu.

ー
jednostrannfm org6nem(, riednostranni'm dildim ddlnikem<, V diisledku toho neust5le vyvolSvi zmEny ve funkcich cldlnika

ー
id.Zto manufaktura, tov6rna >kombinovanfm souhrnnj'm dil- ve spoledensk6 kombinaci vfrobniho procesu. Masy ddlnikri

ー
nikem<. Manufaktura sice r.ontiii virtuozitu dildich ddlnikri. i kapit6ly jsou v neust6l6m pohybu. Z toho vyplfv6 neust6l6

ー
rNa druh6 strand ieii piemEirovini dilti ptilce v Livotni' povo- stiid6ni pr6ce, viestranni pohyblivost a dodasnost urdite din-
nosti d6lnika. To je umoZn6no tim, i,e piekotnd rczvijeiici se

ー
I6ni iednoho dlov6ka odpovid6 snaze diiv6i5ich spolednosti
uiinit iemesla d6diinfmi, ddt iim nehybnou zkostnatdlou d6iba pr6ce, kter6 pracovni proces maxin 6lnE rozdrob$e, zA-

ー
formu kast nebo - iestliie urdit6 historick6 podminky vytvoii rovci fej maxim6,ln6 zfednoduluje , a tak i po t6to strSnce

ー
prom€nlivost individui, nesluiitelnou s existenci kast - formu
cechrl<.2) Privodn6, ve zcela iivelr'€ podob6 se ddlba pr6ce
rcmiiela na zikladl piitozetlch zvl65tnosti, kdeZto manu-
faktura wt-vaii sama tyto >piirozen6< zvlaStnosti. Je to drisle-
dek toho, ie dElnik !e nucen piizprisobovat sv6 vlastni pohyby
st6le steinfm nepietfi:itym pohybrim stroie' I piim6 nedo-
statky dilniho diinika se st6vali dokonalosti, iakmile se stal
org6nem souhrnn6ho d6lnika. Vzah stroie a ddlnika se pie-
vrici tak, Ze nikoli dlov6k poui'iv6 stroi, nfbrZ stroi pouiiv6
dlov€ka. Stroi neosvobozuie d€lnika od pthce, nybfi zbavuie
pr6ci jakehokoli obsahu. Skuteinost, Ze individu6lni ddlnik
pfizpttob,rie iednostrann6 funkci, zprisobule lhostelnost ied-
notlivich pohybri k obsahu produktivni dinnosti' Za tEchto
okolnosti ie tento >svobodnf< dElnik zhsadrrl piistupni (p"1<Yd
ho dElba pr6ce neudinila naprosto iednostrannj'm k praci) ke
kaid6 zmJnd sv6 pracovni sily a sv6 pracovni dinnosti - pokud
mu to slibule vy55i wi'd61ek. Tato ten'dence k prom€nlivosti
charakteru otrockE
ie protikladem klednoiv6rn6mu, tradidnimu
a)
Na tuto qajimat:ou okolnost upoxorfiuie Heinricb \(einstock
t;e szsi kni2e tArbeit und. Bildung' Die Rolle d'er Arbeit itn
Prozesse ,rrfl ilnsere Menscbenttserdung<' Heidelberg 1954' str'
55'
2) K. Marx: KaPittil l, str. 365.
iini uriit'.i rozdilny obsah dinnosti vzhledem k iednotliv6mu
dElnikovi lhostejnjm. Tato moZnost ie z6rovei i nutnosti,
nebod sor-ldasn6 technika st6le vice vyxzaduie vlestrannd roz-
vinut6ho jednotlivce. ZvlAitd attomatizace vfroby postuprnE
redukuje funkce dElnika na dohled nad kontrolnimi mcchanis-
my vfrob,niho procesu. Cini proto )otizkou iivota a smrti(,
zd.a dilii dElnik, pouhf nositel spoledens,kd funkce, bude na-
hrazen vlestrann6 lryvinutfm individuem, pro nEhoZ isou
rfiund spoleienskd funkce stiidaoitnti aptisoby iioottzi. iinnosti.
(Manc). Kapitalismus tedy za(.ind v drisledku povahy vfrob-
niho proccsu spojovat fyzickou a duievni pr6ci. Rozviji spole-
densky kombinovanou prici, bezprostiednd piipoiuje vddu
k procesu vyroby a u... piiv6di spolednost na stupei, kdy od-
pad6 rynucovhni a monopolizace spoleicnsk6ho rozvoie (vdetnd
jeho materi6lnich a intelektu6lnich vfhod) jednou d6sti spolcd-
nosti na rikor druh6 d5stk1) Tento proccs -ziak za kapitalismu
ien zatind a v podstatd se tik6 jen materillni vyrcby, ieiich
duchovnich i materi|lnlch potenci. Jde tedy jen o za(.6tek
ie5eni rozporu, kterli kapitalismus s6m zrodil. Rozddleni uni-
verzdhi lidsk6 dinnosti na ieji dv6 str6nku kapitalismus nejen
zachovAv|, nybri: i diie rczviji.
') K-U"r-t Kapitdl llll2, srr. 367-i68.

1()J

E
 一
Ｔ一一一・．
■隠諄＝卜 ● Ｈ い Ｌ ト ト 一一ト ト ト ト

■市■︱
︲
itiedki ve formd neust6l6ho ptibirdti pracuiicich ke spolu-

︲
︲
skymi zhleiitostmi, v6dou, um6nim atd., i,e tu'diZ tdast v ne-

■■一■■●十・
produktivni prdci nelze stanovit iako zivaznou - iako v prvnim rozhodov6ni a postupn6 samostatn6ho rozhodov6ni v neidri'
piipadd). leZitdjiich otlzkdch orgaflizace a sprdvy qfroby. Fun'kce iizeni
V tiidni spoleinosti se iivot iedn6ch vyterpdvd matedblni vlirobnich procesri ie zpwu odddlena od funkce spr6vy a spo-
ledensk6 orgatizace pracuiicich mali na ni zpoi6tku len v6tli

 ︲・
qirobou, zatim co druzi jsou od ni osvobozeni a maji monopol
vykonhv|ni celospoledenskych z5'lcLitosti. Komunismus neien nebo menli olia. Ye vyiii fAzi vlfvoie komunistick6 spolednosti

ーー 一
beTprostiednd spoj$e vlastnictvi a prdci, nybrL, i produktivni ie iizerri vj'robnich procest piimou funkci svobodn6ho sdruieni
vf-

 ︰
v..irobcri. Uv€dom6lost a cilevddomost dinnosti sdruienlfch

■■■■
a neproduktivni, fyzickr:,u a duievni ptlci v jedn6 osob6. Ne-

１ ，    一
odstrairule tedy rczdil mezi fyzickou a dulevni praci (z naleho robct se projevuie v tom, ie sami iidi a kontroluii proces
hlediska je thostejn6, zda pijde o rczdil podstatny nebo ne- vyroby, i,e piimo reguluii svou vymdnu l6tek s piirodou.
Teprve teh'dy mizi definitivn6 vlida vEci nad lidmi. Tak iako

          ︲
podstatnf), nebod to ani neni moi,n6; nelze redukovat dulevni
praci na fyzickou eri pr6ci fyzickou na dulevni (tato chyba ee spolednost obe5la bez soukromych vlastnikt, obeide se diive
je pomdrnd iastit), steind tak nelze vytvoiit ndjakou ieiich nebo pozdEii bez tich, kteli se nyni profesion6ln6 zabyvaii
syntbzu. Komunismus odstraiuje rczdil mezi fyzickymi a du- epravov6nim a iizenim u-irobnich procesri. Naposledy bude
Sevnimi pracooniky. Spolednost se pak st6v6 - iak klasikov6 dovrlen proces zespoledenltdni kulturnich, umEleckych, vEdec-
nejdast6ii vyjadtuji - soobodnow asocirci olrobcfi. Bez vfle kfch ai. funkci. ).. . V komunistick6 spolednosti, kde nem6
uveden6 problematiky je tento vyraz nepochopitelnf. kaEdf ilov6k vlhradni okruh dinnosti, nybti, mriZe se zdoko-
Historickf proces pienSSeni neproduktivnich funkci spoled- flalovat v kter6mkoli oboru, spolednost iidi velkerou vyrobu
nosti na samotfl6 vfrobce ie iednim z nejvyznamn6iSich rwo. a prSv1 tim mi umoZiuje dnes 'd61at to a ziffa ono, r6no lovit
ludnich tkohi, kter6 musi splnit nov6 spolednost. Tyto funkce zvEi, odpoledne rybaiit, vcder se zabyvat chovcm dobytka, po
budou vykon6vat ve sv6m vo1n6m dase (iiSe svobody) samotni iidle kritizovat co se mi pr5vd zlibi a piitom se nikdy nestanu
dElnici podle svfch individudlnich schopnosti a spoledenskfch lovcem, rybliem, pastevcem ani kritikem.<l) Tim zalikne t z,o-
potfeb. Podminkou k tomu ie postupn6 sniZov6ni pracovni troiuiici podrudi ddlby pr6ce<.
doby, ornezovdni >ii5e nutnosti< na minirnum A teprve tehdy mriie b;it dokondena piemdna price z pouhe-
Tento proces zatinh zespoledenldovSnim politickfch funkci ho prostiedku k Zivotu v prvni iivotni potiebu, v prdci sku-
spolednosti, jinfmi slovy iedeno r zapojovhnim st5le Sir5ich tein6 t v ri r d i, kte6 nepotiebuie ani piinucovhni ani od'
vrstev pracujicich v fiasti na Iizeni st6tu. DNaSim cilem ie - mdiov6ni, nebof ie sama sob6 neilry55im uspokojenim, neilepii
iikS Lenin - aby kaLdy pracujici rrykonival stStni povinnosti, odm6nou. Znfieni vykoiisdov6ni prz,ce bylo prvni fizi ieiibo
kdyZ odpracoval ,rikol' produktivity pr6ce: piechod k tomu je osvobozeni, ieji odstran6ni jakoLto pouh6ho prostiedku k za-
neobydejnd obtitny, ale jedin6 v tomto piechodu je zilruka chov6ni individuSlni existence le druhou, zdvlrcdnou fhzi
definitivniho upevnJni socialismu<.1) Tento cil je dos,aliteln! tohoto osvobozeni. Kaidy bude pracovat, zcela dobrovolnE
diive nebo pazd|ji podle st-upn6 hospodSfsk6ho a kulturniho a tak bude piekon6n >>izky hoizont burLo'azniho prAva<<, za'
vfv.oje dan€ zeml. Zvl\itnosti tohoto procesu ie, Ze piene- iilfuiiciho urditou nutnou spoledenskou nerovnost v r'ozd61o-
senim politickych funkci na samotn6, pr.acujici tyto funkce v6ni spotiebnich piedm6tri. A teprve tehdy bude rnoci spolcd-
(jakohtopolitick6!) zanikaji, zanikd stdt. Z|roved s timto pro- nost napsat na sv6 prapory; Kai:dy podle svfch schopnosti,
cesem probihh zespoletenidovSni funkce sprdoy wj'robnich pro- kaZd6mu podle ieho potieb!

1り
y. I. L′ 7z′ 77: Spブ ∫
γ27, ∫
ノ′. 268.
1) K, Marx-&. Engels: Nimecki ideologie I (Feuefiach).

Ii

n
 ZAnike,m spoleiensk6 nerovnosti a zbytktr t>burLoaznih<t
pr|va<< zaniknou i vlechny podminky existence ridehosi<, co
by i vzddlen6 piipominalo jakfkoli stdt. Yl6da nad lidmi
ustoupi spr6v6 vdci. Byla-li diive spolednost nemoLni be:r,
stAtu, ie nyni st6t nemoinli ve spolednosti. Byl-li stit diivc
podminkou pokrokov6ho vfvoie spolednosti, ie nyni podmin-
kou tohoto pokroku neexistence st6tu a velker6 politiky.
Nakonec 1e tieba jcit6 jednou zdiraznit proti niznfm vulga*
ris6t,orfim marxismu ,a proti tdm, ktefi mu ncust6le Wtikaii,
ie chce v komunistick6 spoleinosti n6siln6 nebo jinak rrurovnd-
vat( nerovn6 lidi: komunistick6 spolednost si nckladc za cil
zavtst n6iakou vieobecnou rovnost, nybri, klade si svrii rikol
v tomto smyslu polze ncgativnd - odstrandni oeiker,i spole*
ienski neroonosti. Zednou rovnost nezavhdi, tim spiSe ne-
klade - na rozdil od detnfch diivdiSich komunistickfch ideii -
rovnost do svfch zdkladi iako svtif hlavni princip. Piedstaoa
ror.tnosti je bistorick"jm produktem, nikoll vddnou pravdou.
riA je-li dnes (iik6 Engels pied vice neZ osmdes6ti lety, ale
jeho slova znlji i v dnelni dobd aktu6lnE) vdtiin6 veiefnosti -
v tom nebo onom smyslu - samozieim|, ,m6-li', iak ptavi
Marx, ,iiL, pevnost lidov6ho piedsudku', neni to ridinek jeii
axiomatick6 pravdivosti, nybrL, ndsledek vieobecn6ho roz5l-
ieni a twal€ dasovosti ideji osmn6ct6ho stoleti<.1)
Neni Z6dnfm neitEstim, ie-li tento piedsudek rozliien po-
mdrnd siln6 dodnes. Je vlak politov6nihodnl, je-li sdilen,
zdrivodfiov6n a tim podporov6n detnlimi marxistickfmi teore-
tiky, kteii jen potvrzuii, ie o ieho historii a souvislosti se sku-
tednlimi pom6ry nemaii ani pon6ti.2)
, L E"C"kt Anti-Dt)bring, str. 92. Zde takd dokaryje, ie
piedstaoa roonosti t. .. bruje aolditi diky Rousseauotsi teore-
tickou, oe Velki rcpolaci a po ni prakticky Ttolitickoa a i dnes
jeitd t: socialistickim bnuti skoro oiecb Temi ojqnainou agittitor-
skou illohu. Zjiitini. jeji oid.eckd bodnoty urii i jeji bodnotu pro
proletdiskou agitaci<t. (st. 89).
2) Z nnobjch jnenujme V. P. Tugarinooa a jeho knibu tO bod-
notdcb iioota a kultury< (Moskoa 1960), o nli se rconost aoddi
o jednd iadd s bodnotami jako je srsoboda apod, Nejen, ie se
tu tardi, ie ttroonost lidi nenl menii bodnotou nei ruoboda,
Kategorie rovnosti a nerovnosti cxistuli iakoito spoleiensk6
kategorie len ve vzhiemn€m protikladu (podobnd iako tiidy
v iednotliv6 spoledensko-ekonornick6 formaci nebo fako svo-
boda a 'nutnost atd.). Zavedenim racion6lni rovnosti, iikh
Engcls, ztrici tato rovnost sama vicchcn svrif v,.iznam a smysl.
>Za ndkolik generaci spoledensk6ho vyvoie, za komunistick6ho
ziizeni a za zvjien€ho podtu pomocn;ich prostfedk& musi 1id6
dojit k tomu, ie se to domihSni rovnosti a prbva stane steln6
smd5nlim, iako ie dnes dorn6h6ni se Slechtickfch rodovych
vfsad, Ze protiklad ke star6 nerovnosti a ke star6mu pozitiv-
nimu pr5vu, ba dokonce k nov6mu piechodn6mu prhv:u zmizi
z prakticktho LivoLa, takie ten, kdo bude trvat fla pedantic-
k6m rrydini sv6ho rovn6ho a spravedliv6ho podilu na vfrob-
cich, bude zesmdindn tim, L,e dostane dvojn6sob<.1)
3 - VSESTRANNE ROZVINUTY JEDNOTLIVEC -
CIL KOMUNISTICKE SPOLECNOSTI
VfSe uveden6 Engelsova slova, Ze v6decklfrn obsahem hesla
rovnostijeodstrandni tiid a veiker6 spoledensk6 nerovnosti, Ze
iej ttdii:. lze urdit ien negativnd, mriieme piece ien v souhlase
s marxistickfm pojetim socialismu a komunismu omezit a dat
odv6k6mu revoludnimu poiadavku pracuiicich \ pozitivri obsah,
kterif ie tak6 ve sv6 podstatd formulov6n v naSi socialistick6
ristavE jako povinnost spolednosti pracujicich zaiiitovat Drovno-
pr6vnost obdanri vytv6ienim stciofch moinosti a steinfch pii-
leLitosti ve vlech oborech iivota spolednosti.< To povede kc
>svobodn6mu, vsestrann6m:u rozvoji a,uplatn6ni osobnosti
obianri a zarcve'i, k upevndni a rczvoji socialisticke spolei-
a to hodnotou naprosto retilnou a ptaktickou< (str. 7i). Podle
dallibo nrzeni mri; praod roonost roqkodst a stdt se skuteinou
bod,notou teploe xa socialisma a komunismu, Tugarinoo tak do
qnatni mby sd.ili utopiekou piedstaot socialismu )ako fiiie rort-
nosfin.
1) B. Engels: Anti-Dfibring, str, 308.
169
oosti((. Jen za tEchto podminek mriie >iednotlivec dosp&
k pln6mu rozvoii sqich schopnosti(. Existence rovnfch podmi
nek a piileZitosti pro vlechny bude viak zrramenat, ie vlechny
skutedn6, piirodou danl rozdily ve vlohich, r,addni a ostatni
nerovnosti teprve vyniknou. Zmizi tedy neien nerovnost spo-
ledensk6ho postaveni a tim nerovnost podminek k individu6l-
nimu rozvoji, nybri zdrovei i jak6koli forma urovnivani lidi,
kter6 burZoasni ideologov6 piipisuii komunistick6 spolednosti, ke
kter€mu vIak, jak isme vidEli ve tleti kapitole, dochazi pfe-
de,5im v podmfnk6ch kapitalistickfch pomEru.
Engelsovo privodni urteni vddeck6ho obsahu hesla rovnosti
jsme tedy vlastnE piilii neomezili, nebof na5e pozitivni vy-
mezeni - rovnost podminek rozvoie pro viechny (nikoli rov-
nost rozvoie vlech!) - znameni v podstat6 totel,, me srcin.e
rrisledky. Tato uracion6lni rovnost< (iak ii nazyvd Engels)
bude spadat vjedno s rnerovnosti individu5lnich sil a schop-
nosti iednotlivcri. To viak neni drileZit6. Neide nhm zAe
o slova, nlbdt o to, abychom popsali - tiebaLe to jiZ ponikud
piesahuje nali problematiku - podminky onoho vlestrann6ho
r.ozvoie jednotlivce, o kterf 51o klasikrim marxismu-leninismu
a ktery je cilem komunistick6 spolednosti.
Smyslem lidsk6ho Livota le jeho Ds'amotni Livotni proces
jako celku<, ti. rozvoi schopnosti, kter6 diimaji v dlov6ku,
uskutednEni a rczvoj ieho vlastni podstaty neboli sebeusku-
tedn€ni dlovEka v pracovnim procesu, v pracovnd-duchovnim
pronik6ni do piirody. Jinfmi slrrvy iedeno, specifickfm o;bsa-
hem lidsk6 iinnosti, jeiim smyslem je >rozvoi sil dlovdka, kterf
ie s6m sobE cilem< (Marx), ie rozviieni schopnosti, kter6 isou
v dlov€ku zakrnlll, deformovan6 nebo kter6 v ndm dlimaii -
prostfednictvim spolednosti vcelku. elovEk nevychlzi. z piircdy
iako hotov6 spoleiensk6 a tudiL svobodn6 bytost (nebod svo-
bodu zisk6v6 ve spolednosti a diky spolednosti, neni mu d6na
piirodou, jak se domniv6 napI. Rousseau). Tim, Ze se d,lov€k
uskutediuje fako spoledensk6 bytost, rozviii se z6rovefi i iako
osobnost, tj. jako uvddomEl6 a rozvinutl individuum. Jen po-
stupnE se stiv6 runivers6lni piirodni bytosti<r (Marx)'
PrivodnE - piibliZnd v ob'dobi, kter6 Morgan a Engels na-
{yvaji divoi;stvim - neexistovalo takov6 individuum; dlovEk
170
nebylvyd6len z objektivniho svdta a kolektivu,nebod to krom6
materiilnich podminek piedpokl6d6 vyi5i stupei abstraktniho
my5leni. Byl ien d6sti urdit6 pospolitosti (kolektivu) a mimo
ni nic neznamenal. Musel se zcela uutopit< v kolektivu, aby
dos6hl urditfch vfsledkri, aby vribec mohl existovat. Stupei
individu6lniho vddomi byl aizk!; dlovdk je s6m sob6 terra
incognita.
Teprve v epole barbarstvi je dlovdk schopen tinit rozdil
mezi subjektivnim svdtem na jedn6 st(an6 a objektivni skuted-
nosti a kolektivem na strand druh6. Zde zatinaji dljiny roz-
voje svobodn6 lidsk6 osobnosti. Clovdk se vyddluie z pii,rody
iako svobodn6 bytost, nebft svobod,n! znamenS, v prav€m
slova smyslu nebf't dlov6kem. Tato cesta svobody je pln|
utrpeni a trv6 po cel6 lidsk6 dEiiny. ZpoHttku uskutedioval
dlovdk svou svobodu jen v boji s piirodni Zivelnosti, ,krerou
postupnE ovl6da7. V tomto boji vytv5iel st61e sloZitEili spole-
iensk6 vztahy, kter6 vyrtstaly piodeviim na ziklad1 romi-
ieiici se spoledensk6 d1lby p6ce, o jejimit vzniku isme struin6
pojednali jtL, v pwni kapitole. Marx ve sv6m >Kapit6lu< rry-
sv€tluje, Le dllba pr6ce se rozviji od nejobecn6iii d6lby pr6cc
na jeji zilkladni druhy (prtmysl, zemEddlstvi, pr6ce fyzickit
a dulevni a pod.) pies zvl65tni rczdileni tEchto druht na
obory a podobory (napi. iednotliv6 odvdtvi prrimyslu) k fed-
notliv6 d6lbE prdce uvniti podniku. Historickf vjvoi ddlby
pr6ce spodivd teAy ve st5le detailndjiim rczdrobovbni poti-
tedni celistv6, nerozd6len6 1idsk6 price. Tato privodni celist-
vost pr6ce, a tludil i individua, byla viak primitivni a ome-
zen6. S rczvojem ddlby pr6ce zanikS, dlovdk se zablvh ponze
jednou vfludnou dinnosti, nemriie se proievit jako universilni
svobo'dni bytost, nebod fe dlovdkem dildim, omezen!,m, zhvis-
lfm. Toto >ochuzeni< dlovEka ddlbou prdce je pokrokem (opdt
velmi rozporuplnj,m), le jedinou cestou k univers6lnosti a
svobod6.
Sotva se tedy dlovEk zatal vymafiovat z jedn6 omeze-
nosti, upadl do druh6, dan6 dElbou price. V drisledku
dLlby prAce se vytv6ii nesoulad mezi osobnim a spole-
denskfm zhjmem, vzfikd konflikt individua se spolei-
nosti. Tento nesoulad a konflikt ie historickf ournf, vjvol
k piiBti beztiidni spoleinosti mriZe v6st iedin6 pies ndi.l)
V tiidni spolednosti, kter6 vynisti ze vztahfr dElby pr5ce
(Marx dokazuie, Le >>v rhmci dElby prSce se z osobnich vztahtt
nutnd a nevyhnuteln6 vytv6leii a ustaluii tiidni vztahv<) lsou
tyto konflikty zprostiedkov6ny tiidnimi vztahy, kter6 dosa-
huji sv6 nefdistli podoby v buri,oazni spolednosti'
1) Konltikt indiaidua se spolcirc,sti aclmi dobie z;loodil 7 dilby
price (na ztikladi Marxoojcb a Etgelsozticl: ilryz:lzooiticb po-
zndmek) Vtarlinir Micbn!' oe srsd dosud neuoeiejnind kandi-
ddtski disertaini prdci o ztyljetnniru .-qtahu osobr.osti a spolei'
nosti za socialismu (Moskoa 1956).
Nejcliizte zsysoitluje, ie dllba prtice Tayiuje ptoduktioitu ptd-
ce spoleinosti a souiasnd znutoiuie koalitationi rfiTnost iejicb
scbopnosti - o to?fl je ieji' pokrokoztd illoha. Aoiak sill a scbop-
?tosti spoleinosti, (jestli{.e abstrabujtme otl spoleiensklch sil
a scbopnosti, oTnikajici na zikladd kolektbnibo pouiiti; sil
a scbopncssti indioictui) nemobou b51t niiinz iinirn nei soubrnem
sil a scbopnosti jed,notlizscti, ttsoiiri.:h spoleinost. V podminkdcb
nerozdilenl prdce jsou scLtopnosti spoletnosti ztcelku a scbop'
nosti jcdnotliace stejnt; schttptzosti jednotlioce taoii ien piislui-
nou idst schopnosti spoleinosti. Je-ti napl. obiina zerudddlskoa,
je kaidi jeji piistuinik zemiddlcem. Tato koalitatiztni steinost
a lrouxe koantitationi tiTnost byty oisledkem nero?vinutosti
a jednostrannosti iinnosti. a schopnosti. RoTooi produktioit! Pldce
il/iitifi
znamcnri st(ile oitii roTooi dilby prtice. Na stuPni
ooje nemrtie ui jednotlioec obsibnout zsiecbny obory prdce
a linnosti. To je umoindrzo jen soabrnu indi.oidui, z nicbi kaid'i
oykon<ioti jen jednotliz:4 lunkce soubrnnd prdce.
Podstatnjzn rysem oiooje dilfu prrice je jeji !.h.telnost, z'Ypli-
o:a)ici z tobo, ie samotn! ieji znklad - olooj produktioity ptdce
- probibd iiz;elni. Tato iioelnost se Yoieoilie oe doou smi-
recb, drsima z\ilsoby:
1.. Objeouji se 7.cela noztd odzsdtoi prdce, k jejicbi oykond'
odni piecbriTi itist jednotliocil. I kdfi se zs situaci. a o prdci. ied'
notliztcfi nic nemini, piece jen se qde projezsuie tozqor mezi
t:loojem spoleinosti a )ednotliocrt. Scbopnosti spoleinosti se
Tmnoiaji, aoiak scbopnosti jed.notlioci Tilstdrtaii steini. Spolei'
nost se z:yoiji, a p;i tor?, oelkd idsti iednotlirtcfi se tento oiooi
netikd . . . To je relationi roTpor mexi oiooiem spoleinosti a ied-
notliace,
Marx v rNdmeck6 idcologik rysvdtluie, ic poZadavkem
revoludnich prolet6iri mimo iin6 ie, >. .. aby posldnim, urde-
nim, rikolcm kaid€ho dlovdka bylo rozvijet sc v5cstrannt, roz-
vijet viechny vlohy, rrapf . tuki vlohu myslit. . .<1) Tcnto v5c-
stranni rozvoi nenf moi:nf v tiidni spoleanosti, napi. za kapi-
talismn, i kdyi je nutno piipustit, xze tcnto posledni vfvojovf
stupci tiidni spolednosti vytv6ii k n6rnu podminky. >Teprve
ve spoledenstvi s druhj,mi ziskhv| kaid6 individuum pro-
sticdky, iak po vicch str6nkich rozvinout sv6 vlohy; teprve
ve spoleaenstvi je tedy moZn6 csobni svoboda<.z) V tiidni
spolednosti ie moZn6 icn rluzorni spoledenstvi, ien nhhraLl<a
skutedn6ho spoledenstvi. ProtoZe se zde prSce individui spole-
densky uplatirulc jen iako abstraktni pr6ce, mohou i individua
existovat ien jako abstraktni indioidua, >kter6 viak teprve
tim mohou mezi sebou nava,zovat spoieni iakoito individua<.
Abstraktni formou t€to vzAjemn6 z6vislosti ie trh, smEna.
Smdna je tedy vyrazem a forrnou vzAjemnd a v5estrann6
souvislosti navzajcm si lhostejnlich individui, soukromfch
vlastnikri. Tato souvislost se vlak vytv6ii iive1n6, anarchis-
ticky, nebod D... spolcdensk6 ddlba prdcc stavi proti sob6 ne-
zilvisl€, vfrobce zboii, kteii nettzn|vaji iinou autoritu, nci
autoritu konkurence, nei, ndtlak, kterj, ie vfsledkem bof e jeiich
tzdjemnych z|imi, tak jako v iiii zviiat bellum omnium contra
oi' omnes ie vice m6nd podminkou existence viech druliri<.3)
V drislcdku toho i spoleiensky charakter dinnosti i spoletcnsk6
2. Vjooj produktioity ltrdce probihd. i tak, ie existujici obor
Ttrrice, aykondztanj jeclnotliocem, se
rcZpadi na samostatni pod-
obory, oykondr:ani nyni ri2njmi jednotlioci. V takooim piipadi
rfiTnost iinnosti a tedy i sclsopnosti spoleinos.ti roste, aolak
okruh tinnosti jednotliaibo indioidua sc ryiiuje a ted! se zilitji
i jebo scbopnoai. Vjaoj spoleinosti a jed.notlioce qde probird
a protikladnim smdru. Nacbdqeji se k sobd zt absolutnim roz-
poru. (Viz uzscdenou pr,ici, str. 24-29).
1) K. Marx-9. Engels: Spky 3, str.29i. Maru xde mti na tnysli
piedeoiint piehondni dilby price na d*ieoni a fyTicko* Timto
ltroblimem jsme Tabj,uali ji diioe.
2) Tanztdi, str. 87,
3) K. Marx: Kapildl I, str. 38i.

forma produktri, ti. zboii vysaryuii nikoliv jako vziiemny
vxah jednotlivfch vfroboio, rlbrL jako n6co individuim ciziho,
v6cn6ho, jako podiizeni pom6rtm, existujicim nez6visle na nich
a vznikajicim z konflikti navz|iem si lhosteinjch individui.
Vieobecn6 sm6na dinnosti a produktri, kter6 se stala iivotni
pcidminkou kaid6ho z nich, jejich vziljeimn6 souvislost se jim
ievi jako nlco cizibo, samostatnEho, jako v€c. TAit dllba p#rce,
kterh z nich ddl6 nez6visl6 soukrom6 rlirobce, iini ziroveiv
nez|visly na nich samfch spoledenskf vjrobni prcces. Yz6-
jemnd nezivis.lost vfrobci zboLi je dopliov6na soustavou
viestrann6 vEcn6 z6vislosti. KaZd6 individuum je tu zmitino
Zivelnosti a nahodilosti. V kapitalistick6 spoleEnosti ))... na-
byla vl6da vdchfch vztahri nad individui, potladov6ni indi-
vidu6lnosti nahodilosti, nejostief$i a nejvieobecn6jSi formy,
a tim byla existujici individua postavena pied docela urditj
rikol. Maji za ih,ol, aby namisto vl6dy vztahri a nahodilosti
nad individui nastolili vl6du individui nad nahodilo,sti a nad
vztahy<.1) Tento rikol, zdfuazhuje Marx, se rovn6 rikolu uspo-
i6dat spoleinost komunisticky.
Nejde jen o podiizenost individua ekonomickfm, nfbrit
i tiidnim, politickfm vztahrim. Abstraktnost individua se zvy-
6uje tim, ie vystupuje vi:dy ia?.o piisluinik sv6 pospolitosti -
tiidy, L,e i zde se projevuje iako prfim€rn6 individuum, ien
jako piisluinik sv6 tiidy. Toto podiizeti individui uriitfnr,
tiid6m nelze zrulit, dokud se nevyfvo'ii tiida, kterd ui ne-
bude muset prosazo.vat proti vl6dnouci tiidd svtj zvl6Btni
zdiem. Touto tiidou isou prolet6ii, kteii se narhilzeji v piim6m
protikladu,nej en k vykoiisfovatelsk6mu charakteru pracovniho
procesu, nlbrit i k n6stroji k zabupeieni tohoto proce,su,
t>. .. totil, ke st6tu, a musi st6t svrhnout, aby prosadili svou
osobnost<,.2) Na jeho trosk6ch zorganizuii skutedn6, nikoliv
iiL iluzoni spoledenstvi, kter6 se jiZ od individui neoddEluje,
neosamostatiuje se v podobE abstraktni, jim cizi sily, neni
jii: svazkem jim nepi6telsklfm, nfbrZ s nimi postupnE splfv6.
Podminky k viestrann6mu rozvoji jednotlivce vid6l Marr
1り
K.′イ´み B.E″ g′ ι
∫I Sp′ .fJ 3,∫ ″.イ イ8.
2り
T´ ″ を
,"″ .9θ .
`ど
174
Ｆ ﹂
¨
１ 計 ︱ ︱ ． 
iri:v prvni polovind minul€ho stoleti v samotn6m vjvoii mo-
dernich vfrobnich sil. (Znovu zde vlastn€ dokl6d6me myilen-
ku o nutnosti piekon6ni ddlby pr6ce na dubevni a fyzickoq
uvedenou iiit diive. Toto navdzdni ie vlak nutn6 v z|imu
﹁︱
dal5iho rczvlnuti probl6mu). PiIe: >Viechna dlivdiSi revoludni
osvojeni byla omezen6; individua, jeiichL dinn6 sebeuplatndni
bylo spout6no omezenfmi vfrobnimi n6stroli a omezenlmi
styky, si osvoiila qrto omezen6 vfrobni n6stroie, a proto do5la
zase jen k om,ezenosti. Jeiich vfrobni nestroi se stal leiich
vlastnictvim, ale ona saflur ztst6vala podiizena ddlb6 prdce
a svym vlastnim qirobnim nAstroirim. Pii viech dosavadnich
piivlastn6nich zrist6vala masa individui podiizena iedin6mu
vfrobnimu n6,stroji; aZ si budou piivlastiovat prolet6ii, musi
byt masa vfrobnich nSstrofri podiizena kaZd6mu individuu a
vlastnictvi viem individuim<.1)
Toto osvojovilni, toto revoludni piivlastiovini (nebo vy-
vlastiov6ni) neni nic jin6ho, pnvi dile Marx, nei tozviier.i
individu6lnich schopnosti, odpovidaiicich n6stroirim materi6lni
vfroby. Piivlastndni totality vj'robnlch n6stroit ie zbroveh rcz'
viienim totality schopnosti v individuich samfch. To vede
k rozvoji individui v celistv6 individua a k mdvrieni veiker6
primitivnosti<<. Piemdna individuav celistv6 individuum ie pro'
cesem rozvoie nov6, vlestran6 rozvinut6 socialistick€ a komu-
nistick6 osobnosti. Rozhoduiici vlznam v tomto procesu m6 -
vedle vyrvoieni dostatku voln6ho dasu pro vSechny - postupar6
m:u,eni dd,lby pr6ce.
Jeji obecnou (spoledenskou) formou, piesnEii nejvfznamn6!-
5im piipadem tohoto typu d6lby prdce (na fyzickou a duievni)
a podminkami jefiho odstran€ni i,sme se zabyvali v piedchfne-
iici kapitole. V6tIina zkoum6ni se tak6 u t6to problematiky
zastavtie a d6le nepostupuje. Rik6-li vsak Marx o ddlbd pr6ce,
le zmrzaiuie dlovEka tim, Le ho >piem6iuie v pouh6 plislu-
Ienstvi stroie( a upotladuje celf svdt produktivnich sklontr
a vloh< nebo tvrdi-l,i Engels, irc dllba pr6ce vede k zotroieni
d€lnika a k jeho degeneraci v jednostrannli automat, pon€vadZ
ho tz.avir| na celf Zivot v iednostrann6 sf6ie jeho rizce profe-
111
7´ ″崚 ,∫ ″.8f.
11111
1り
sion6lnich n6vykri nebo konedn6 dokazuie-li V. I. Lenin, Ze
komunismus spdie, musi sp6t a dospEje 1... k odstrandni
ddlby pr6ce mezi lidmi, k vlj,chovd, Skoleni a piipravl oie-
酪lWiξ 麗鷺壼署∫ 犠1″ 穆
￡rr ttlrtu漱
strann,! otspbllcb a ztiestranni qyikolenfch lidi, lidi, kteii
doztedou zsiecbnotT) znam.en| to, ie klasikov6 marxismu-leni-
鞘IIF3缶 ″撃l:Atta驚 琴
号庶mTia∬ I議冒 1li量 :

F震
nismu maji na mysli nEco vice nei pouh6 odsran6ni d6lby :‖ 1:謂 塊凛 :ittr』 漁 オ麓緊齋 盤鍬f繁
prbce v jeii nejobecndjii form6, L,c svymi vliroky mir'i i na nostl omczcn6ho individua.JOdncta spolcこ nosti a icdnOtlivce
ddlbu prdce iak se do krajnosti vyvinula v kapitalistick6 Sttn二
epoie - ddlbu pr6ce uvniti podniku, d6lbu pr6ce >jednotlivorx<,
manufakturni neboli jak se dnes bdin6 nazyvh - technickou.
艦 Fl鶏 ::籠 織謝糧s■ 鷹 :1∬ 駈
鑑l
na druhe stranё (pFesnё ,ユ
IcёCn。 , takOvi spolcこ ■Ost ncmiZe
Tato otLzka dnes vyvol5v6 u ce16 iady teoretikrj i technic- arl。
kfch pracovnikri rozpaky a neiasnosti. Jak ie m.oZno odstranit
tento typ ddlby pr5ce? Yidyt obory a podobory pr6ce a fed-
鳳ξ繁Ⅷゴ丁塊諄
」 器 蹴tyftttezI:
notlivi (technick6) d61ba pr6ce se za sociaiismu neustilc roz- d還 kter6 nebude zivid6 na lcdnOm druhu pracOvnfこ
お
h―
vijeii. Vfrobni procesy se st61e zmnoLuji, a to je nutn6, nebot
ie to dtisledek spoledensk6ho pokroku. V tomto smyslu bude Stary prOfcs10nalismus postupnё zmizf a s nlln i 》
OtrOck`
ovlem ddlba pr6ce vidy nutn6, bude m6nit jen svou spoleden- podruこ i dё lby price《 (Marx).V epoge automatizace ncbude
skou formu. moを nO nazvat univers,lnf funkci kOntroly a FfzOlli ce16 sou¨
Celf probl6m spodiv6 v tom, Ze ie nutno rozliSovat mezi stavy automati povolinlln, prOtOを e se v lli bu,dc sluこ Ovat
objektivni a subfektivni str6nkou ddlby pricez) (iak lsme Cel′ たο″pZ`x speciう lnich zna10stF a pracOvnich.》 Tcchnika kO―
ostatn6 postupovali pii ieieni piekondni fyzick€ a dulevni munismu upevhuic tCdy Za st,le、 そtζ F specialレ ace strOli a ni‐
prdce), Lc ie tieba zkoumat tuto ddlbu pr6ce s hlediska stroji″ ουο″ ″ι ιbzン′ v pOdStatё ne uを mczi lidmi,ale
obiektivnf dinnosti, kter6 zistane vLdy mnohotv6rnou a tato “
mczi stroli a Ceけ mi komplcxy autOmatickチ Ch iStrOji a linek.
mnohotv6rnost bude strle rrist, a na druh6 strand s hlediska
subjektivniho, s hlediska dlov6ka, kterli rrykon6vii tuto dinnost.
Odstrandnim ddlby pr6ce se ovlem musi ch6pat nikoliv likvi-
dace teto objektivni mnohotvernosti, nj,bri likvidace iedno-
群静監
掬紺雌鶯[織鰭
') M*. ,"il, o tKapitilutt ilryoek I dopisu jednobo francouq-
') V. I. Lenin: Spisy, szt. 31, str.43-44. Uoddime jen nilzolik skibo dilnika, kterj byl na prdci o Ameice: *Nikdy bycb si
ojroki klasikfi marxistnu-leninismu o dilb| prtice. Bylo by jicb nebyl ponyslil, ie bycb byl s to proooz,ooat ojecbna tafemesla,
moino aodst celou dloubou iadu. kte$mi jsem se skuteini 4abjoat o Katifornii. Byl jsem peztni
2) I pii ieieni toboto yobltiruu se opirime o prdci Vl. Micb- piesaidien, ie se nebodim k nitenu jinimu nei ke knibtiskai_
nibo. Obdobni, aoiak o mini obecnijii rooinl ieii tuto otizka stz:i... Kdyl jsem se dostal do toboto stsita dobrothubi, kteli
z;e szsi qajimacd a oelmi podnitn4 broiuie tCesty ke komunis- tnEni ienzeslo sndqe nei koiili - ila rnou daiil - potinal jsem
mu< akademik S. G. Stumilin, o nii kritizuje ty sooitski teo- si stejnd jako ostatni. Protoie se akdzalo, ie prtice o elolecb neni
tetik!, kteii odrnitaji nutnost odstrdnini dilby prtice. Neni tieba dost ojnosnd, Tanechal )sem ji a oydal jsem se do mista, kd.e
ani doddoat, ie takoz:jcb teoretikfi, kteii postupaji obdobnE jsem se postupni stal typografem, pokryoaiem, lijcem oloz.ta atd,
d neuoidomaji si d.isledky, kteri oyplloaji z moi,nibo zacbo- Na adkladi tito lkuienosti, ie se bodim ke kaidi prrici, citim
odni d.ilby prtice, je a nis nemdlo. se mini mZkkj,iem a oice ilooikem<. (Kapittit I, stt. S1g).

12
a vyznat se ve vこ ech iemnOStCCh elCktroniky i ve vζ cch kontrol‐
nich pHstroifch a kOnstrukcich, ale isou tak6 sami konstruk―
tery novttch ,organick,ch doplttkt', pFfpravkt a lin,Ch meCha―
1)
nismi《 。
Nckoneこ n6drobenfこ lσvё ka specializacF iChO ёinnosti se za
podminek ddby price zvraci ve svii pЮ tiklad.NIlaxi五 1lnf
rozdrobeni cclkovё hO procesu price znameni jeho maximllnf
ZiedinOdu6onf a toto maximttinf ziednOduζ enf umattuie pFe―
chizet od icdnOhO druhuこinnosti ke druhё mu.Maximanf
z`差 enl obsahuこ innosti znamenム ,Ze pЮ danё ho illd市 idua ic
tento konk■6tni rozdll lhostein,m・ V Samotn`m obicktiV‐
nim巧 0'i prtte le tedy Skryta moznost pFekonini dё
pricc a ∼
tiin i pFckonanfldosavadnfho rozporu mezi spolcこ nostF
a ind市 iducm.Tato moを nOst ie i ntltnosI,nebot souあ snё
vyrdbnl prostFedky vyzadu,l stile vicc vζ estrannё rozvinut6ho
,OdmOtl市 CC.
Existence vζ ostrannё vyspё 16ho individua pFodpoklidi rov―
ncz zinik nekvalifikOvan6 price, rozdflu mczi praci kvalifiko‐
vanou, polokvaHfikOvanou a vysocc kvalifikovanou,kteぅ
typick′ pro kapitalismus.Re101i iSme si ttive,労 c hodnota zboを
pFedstavuieprOstё lidskou praci,vynalo乏 cnl lidsk6 price vibec.
Tato pricc mi formu vζ eObecnё lidskё price a tato abstrakce
vζ cobecnё lldsk6 pricc cxistuie v prinだ rn6 prici,ktcrou miZe
vykonat kttdё primё rn6 ind市 iduum dan6 spolcこ nosti.》 Jako
v bur弟oaznf spoleё nOisti hraie velkOu `lohu generil nebo
bank`F,kdctto prosけ こ
10Vё k Velmi ubohou,tak iC tOmu zde
i s Hdskou pracF.Tato price ie Vynaloジ cnfm prost6 pttcovni
say,kterou ma primё rnё kattd,obyこ einチ こ 10Vttt bcz zvlう こ
tni
pFipravy vc sv6mもё lesncm organismu.《 2)MarX na iin6m mistこ
dodav五 , をc ide O 》 pFev`dё ni rizn′ ch praci na bezrozdil¨
nou, stё inorOdOu, iednOduchou prう ci, zkrう tka lna prici, ktera
.Toto pFe―
le kValitativtt ttt a liこ i sc proto iCn lkvantitativnё
vう dё ni lsc iCVf ;akO abstrakcc, ale ic to abStrakcc, kteri se
dcnnё providi ve spolcこ cnsk6m vチ 」 obnfin procesu.
V komunistick6 spolemosti ic naprOti tomu lini Situace.Zde
力´ 195λ
′ ′.コ イ
') S. G. Strurnilin: Cesty ke komunismt, P′
2) K. Marx: Kapilil I, str. 61. “ price, Praba 1961, stt. 154.
neexistuie proste pracovni sila obyieineho dlovdka bez zvliitni
piipravy v jeho tElesn6m organismu. Jde o viestrannd rozvinu-
torr pracovni silu dlovdka, kterh byla podrobena dlouholetd,
zvlbitni a viestrann6 piipravE ve vyvinut6rn t6lesn6m organis-
m:u. Ziva osobnost dlovdka, organismus disponuje pracovni si-
lou, souhrncm fyzickfch a dulevnich schopnosti, rozvinutym
spolednosti do univers6lni podoby. >Di se to vyjiAirt tak|
obrdcen€: ve spolednosti, ve kter6 je zruiena ddlbaprace,nemi
pracovni sila zvlilitni podobu, schopnou projevit se pouzejako
prhce krejtiho, ievce a pod. Proces kapitalistickl, vyroby ui,
zbavuje pracovni silu t6to podoby. To jsou d6jiny pracovni sily
lby od iemcsla pies manufakturu a velkf prrimysl k univers6lnimu
automatu, zprrimyslndn6 piirod6. V ko,mr,nismu mi kaidy i\o-
v6k moinost rozvinout svou pracovni silu do univers6lni po-
doby a tudiZ vynaklildat ii v iak6koii lorm6 pr6ce. Tak ie
moLnb tuto jeii pa,dobu vyjidiit obrSceni jako ne zvl6Stniho
ilovdka, ale dlovdka par excellence, dl,ovdka ve sv6 podstatd,
ilovEka, jehoL, prucovni sila md univerzblni podobu, kterh ie
, iC teprve v teto podobi ,skutcind lidskou podobou pracovni sily,
1 vieobecnou, obecnou, vlespoledens,kou podobou, projevujici se
v bezrozdiln6, spoleiensky vleobecn6 luiitetnl, pr6ce.<1)
Vyieleni konfliktu mezi iednotlivcem a spolednosti, kteqf se
nejostieji rozvinul v obdobi burioazni spoled,nosti, je jednou
z hlavnich vymoZenosti komunismu. Za existence tiid je tento
rozpor neieditelnf. Teoretick6 pokusy o ieho ielcni se d6ii
vldy na rikor iednoho p61u tohoto rozporu. Reii-li ,se na rikor
jednotlivce - a to je nejdast€f5i piipad
-, jde o projery totali-
tarismu. V opadn6m piipad1 hovoiime o individualismu, kteqi
povaiuje spoleinost za vndjii, hr.anici individu6lniho Livota
a domnivd se, Ze osobnost mriie bft svobodn6 jen mimo spo-
lednost. Takoqf individualismus ie napi. zhkladem klasick6ho
anarchismu. Viimndme si v5ak strudnd totalitaristick6ho ie-
ieni tohoto konfliktu.
Totalitarismus povaiuie spolednost za nejvyiii cil, ktery se na-
, R"drtl Gr*bala: Prtice a kultrtra. K diatektice objektionicb
_
a subjektir:nicb sttdnek oiooie spoleinosti. Kand. disertaini

chizi nad a mimo jednotlivce. Ve jm6nu spolednosti (ve sku-
tednosti ve im6nu vl6dnouci skupiny) se vyiaduie obdtov5ni
osobnlch zhjmi a p#w, negr\e se osobni svoboda. Hobbes se
napi. domnivi, ie iedind timto ob6tov6nim a omezovhnim
osobnich z6jmri se miLe zalistit existence spoleinosti. Tyto
z6fmy jsou totiZ uskutediov6ny v ostr6rn boit, ktery hrozi
zniiit lidstvo. Osobni amezeni jodnotlivce se zdrivodiuie
z|jmem zichrany celku. Tiidni boi ,se prohlaluie za normhlni
stav. Do jist6 miry se tyto tendence proievuii i u Hegela, ktery
pokl6dA st6t - ofici6lniho piedstavitele tiidni spolednosti -
za neivyS5i projev a uskutedndni 1idsk6 svobody. Neidrisled-
n6iSim smdrem (nejen teoretickym, ale i praktickfm) le
v tomto ohledu falismus. Mussolini prohlaluje, Ze iednotlivec
m5 svou hodnotu jedind ve ,stdtd a mimo st6t nic neznamen6
(ve skutednosti neznamenal nic pr6v6 ve fa5istick6m stit€
a pied timto statem).
Viechny teorie tohoto druhu maii spolednE to, i,e po(lrdaii
spolednost za drileiitijli nei iednotlivce. Jednotlivec neexis-
tuje kvfrli sob6 samotnbmu, nybrL kvtli spoleinosti. Jeho po-
vinnosti ie podiidit se obecnym, spoleiensklim z6imrim, nebof
ilovdk ie povaiovAn za prostfedek, ,pomoci n6hoi se usku-
tedfruji obecn6 zijmy. Musi se omezit, zapiit svl potfeby
a pi6ni a orientovat se ,na druheho dlov6ka (coZ nelze ozna(it
iinak neZ iako lLivy altruismus, kterf ie pievr6cenfm, ideolo-
gickfm odraze,m re6lnj,ch vztahri navzhjem si thosteinfch a ci-
zich lidi). VyZaduje se rip1n6 podiizeni osobniho sp'oleien-
sk6mu, dimZ se ubiji v ilovdku osobni, individu6lni. Yytvitii
se piedstava uniformovanych iedincri, kteii se utiplii v celku
a mimo tohoto celku nemaii i6dnou hodnotu. Osobnost ie tim
mravndjli, dim vice zanika v celku. Pokrok spolednosti ,se tak
m6 dit na rikor jednotlivce.
Vice nebo men€ siln6 rysy takovfch piedstav se proievovaly
i v udenich prvnich utopicklfch socialistri a komunist[r (T.
Moorus, T. Campanella ai), zvl65t6 v t6ch, kde pievl6dal
rovnost6isky princip. Spoletnost ie pak souhrnem neosobnich
individui, niii se zhkladoi hybn6 sily a motivy, kter6 podmi
nuji neustilf pokrokovf rozvoi, spoleinost se nivelisuje
a upad6, potfeby dlovdka se omezu,ii.
180
ｎ鵬︱
︲
︱＝＝＝柵ⅧⅢⅢ＝榊肺Ⅲ＝＝＝＝＝一︲
︲
︲
Ve skutednosti nelze stav6t obdtovini osobnich zijmri a priw
iako z|kladni princip socialistick6 spolcdnosti. Liclc, ktcii obd-
tuii svou osobni svobodu, nemohou vytvoi-it svoborlnou socia-
listickou spolednost. Spolednost se nemriZe osvobodit, jcstlii'.c
se neosvobodi kai:df jednotlivec, iik6 Engels. Podobnd v ))Ko-
︲
︲
︲
ｉル中
munistick6m manifestu( se iik5, Ze svobodny rozvoj kaLdtho
je podminko,u svobodn6ho rozvoje vdech. Spolednost, oddd-
性 ¨
lena od jednotlivcri a postavena proti nim, je abstrakci, zba-
¨●ｒ︲
vcna bohatstvi konkr6tnich individuilnich zdjmi a risili. Na
︲・
    ﹄■卜﹃
druh6 strand individualistickf dlovdk, zbaven! svfch sociSlnich
．
rysri se jevi iako svrii vlastni protiklad, jako egoistickf jednot-
livec, ktery nech5pe spoledensk6 zijmy jako sv6 (nebod to
一一¨
isou z|jmy vlSdnouci tiidy).
  ・  一
Osobno,st a spolednost se k sob6 vztahuji jako dva proti-
   一
kladn6 p61y, ktere mali hodnotu jen ve 'sv6m vzdjemn€m
yztahu, ieden t'ez druh6ho zttAceii svrij smysl. Osobni a spole-
densk6 se propl6taji a d,opliuji. Spolednost formuie oso,b-
nost, osobnosti umoiiuji rcalizaci a rozvoi spoledenskfch
vztahi, vkl|daji do nich sv6 osobni hodnoty. Neni indivi,dua,
kter6 se tbzviji jako osobnost bez souiasn6ho rozvoje spoled-
nosti, stejn6 iako :zhdn€ individuu'm nemriZe bft rprosp65n6
spolednosti, jestlii,e nerozviii sv6 vlastni hodnoty. Je nesmysln6
kl6st ot6zku co je drileZitdfii - osobnost 'nebo spolednost nebo
urdovat co je cil a co prostiedek. elovdk iako svob,odn6 a v5e-
strann6 rozvinuta osobnost ie nejvySSim cilem spolednosti,
aviak st616 zdokonalov6ni spolednosti je stejn6 tak cilem, ke
kter6mu lide smdiuji. I prvni i druhj, cil (ve skutednosti ie to
ien ieden cil) se uskutediuje p,rostiednictvim osobnosti i spo-
lednosti. Nestadi, aby jednotlivec ch6pal spoleiensk6 z6jmy
jako sv6 vlastni. Je nutn6, aby spolednost zabezpeLovala a h6-
iila zijmy osobnosti a zajistila ji tryui,ivhni jeiich p6v na vbe-
strannf rczvoi.
Rozpor mezi jednotlivcem a spolednosti se projevuje v kai:-
d6m jednotlivci. Clov6k je jednotou individu6lniho a spole-
densk6ho, jednotou dvou protikladri: osobniho, kteqi ho dini
zvlilEtti a odlidnou bytosti od iinfch bytosti t6hoZ rodu a spo-
ledensk6ho, kter€ z n6ho dini dlena rodu, spojule ho s iinfmi
lidmi. V tomto smyslu je podstata o'dcizeni dlovdka v nedosa-
:￨￨￨￨1 1 li::i「 .￨ ￨￨
2en6 iednot6 individu6lniho a spoleiensk6ho. uNavr6ceni dlo-
v€ka sobd samotnemu(, ke kter6mu doch|zi za komunismu, je
molnb ien harmonizaci spoledensk6ho a individui.lniho zSimu
na zAklad| odstrandni d€lby prlce. Tyto protiklady zristanou
oviem v kaZd6m dlovdku trvale, aviak bude vZdy o tolik
vice dlovEkem (vlestrannE rozvinutou osobnosti), o kolik vice
v ndm bucle dosaZeno tohoto souladu. Soulad (nikdy ne abso-
lutni) mezi individuainim a spoledenskym z.djmem je zbHadni
podminkou 1idsk6 cmancipace, podminkou vytvoieni komunis-
tick6,,skutetnd 1idsk6 spoleinosti.

ZAVBR

Takovi ie v kr6tkosti cesta v"fvoie spotreiensk6 ne(ovnosti

a ieii vlrnt pruvodkynE - ideje rovnosti, kter6 hraie v d6ii-
n6ch lidsk6ho mylleni tak vyznamnou rilohu. ZixEry, ke kte-
qim isme dosp€li, mriZeme strudn6 shrnout do tdchto bodri:
1. Lid6 jsou si od piirody" nerovni. Tuto piirozerou nerov-
nost ie tieba chdpat ve smyslu indivi'dudlnich, ,nikoliv skup!
no'qich rozAil:iu mezi lidmi, kter6 isou ve srovn6ni s pledch6-
zeiicimi rozAily bezvyznamn6,.
2. Pikozenh nerovnost nesmi bft sm6Iov6na se spoleden-
skou nerovnosti, stejnd iako nesmi bft vyvozovhna iedna
z ,druh6. Na rozdil od piirozen6 nerovnosti ie spolei.ensk6 ne-
rovnost historickfm produktem, ktery vzniH a rryvinul se
v tdchto stupnich: d6lba pr6ce, soukrom6 vlasfnictvi, tiidy,
st6t.
le vlichni 1id6 iako 1id6 maii n6co spoledn6ho
3. Id,ea,
a ie jsou
si tak6 rovni pokud toto spoledn| sah6, ie prastari;
vyviji se zhroveh se vznikem spoledensk6 nerovnosti a nablv6
na kaLd€m stupni sp,oleiensk6ho vjvoje a u kaLd6, tiidy ii-
n6ho obsahu. Teprve v novovdku'isou vyvozovhry prdoni. dl&-
sledky z vleobecnE lidsk6 rovnosti, vznik6 poLadavek rovnosti
pied zdkonem, tj. odstrandni tiidnich vj,sad. Prolet6isk6 dri-
slednost outi vyvozovat z rovnosti pied zitkonem rovnost so-
ci6lni, ti. odstran 6n i tlid amotny ch. Y y ui:iv 6 pii tom btrLo azn i
s
SEZNAM PouttITE LITERATURY
ideologie, podobn6 jako bwhoazie vyuLivala feudilnd-kies-
tansk6 ideologie. Reakdnf ideologov6 nov6 aristokracie-bur.io-
azie rcaguji na prolet6isk6. poLadavky pokusem o novy, tento-
kr6t >v6deckf< dtkaz piirozen€ nerovnosti lidi ve smyslu sku-
pinov6m, nejdastdii rasov6m.
4. Novov6kd piedstava rovnosti vyplfvi z rovnosti vie-
obecnd lidsk6 (abstraktni) price pii v"j,rob6 zboL,i. Form|lnt KAREL MARX Kapit6l l, Praha 7953
je i smlouva mezi ddlnikem a kapitalistou srnlouvou rovno- Kapit6l 1T, Praha L954
pr6vnj,ch maiitehi zboii. Avi;ak za vndiSi formou (v oblasti Kapitril III12, Praha 1955
smdny) se skryv6 podstatnd odlilnf obsah, ti. vfrobni proces, Ke kritice politidk6 ekonomie, Praha
proces vykoiisfovdLni, nejhlubli nerovnost. BurLoazni demo- '1953
kracie se svou z6sadou politick6 rovnosti obdanri od6Li pouze' Grundrisse der Kritik der politischen
tuto vndjdi strdnku kapitalistickdho zprisobu vyroby; ieho ob- Okonomie, Berlin 7953
sah, o kter6m ofici6ll6 nic nevi, je vlak piedpokladem jefi Teorie nadhodnoty, d6st 1., Praha 1958
existence. Eko.:omicko-filosofick6 rukopisy z r.
5. Socialismus odstraiuj e tiidni nerovnost ve vztahu k vy- 7844, Pruha 7967
robnim prostiedkrim, neruli vSak spoledenskou nerovnost Cbdans'k6 v6lka ve Francii, Praha
riplnE. V drisledku existence urditfch >mateiskfch znamenit, x950
star6 spolednosti, zv165t6 nedostatednE rozvinut6 rirovn,6 v,-i- Bida fitrosofie, Pnha 7950
robnich sil, musi se iidit rozddlovini nikoliv potiebami, nfbrt.
vykonanou praci.. >>B,urioazni prhvo<< je vynzem t6to nutn6, B.ENGELS Anti-Diihring, Praha 1949
st6le se zmenlujici nerovno,sti a st|t jeiirrr ochrAncem. Socia- N6meck6 selsk6 v61ka, Pruha 7952
lismus neni tudiZ i6dnou >ii5i rovnosti<. MARX― ENGELS Spisy 1-4
6. Ani vyiSi f6ze v"fvoje komunistick€ spoleinosti neza- Vybran6 spisy, L a II. dil, Praha 1950
v6di n6iakou roynost, neurovn6v6 od piirody nerovn6 lidi" O umEni, Praha 1957
Odstraiuie pouze velkerou spoledensko,u nerovnost a vytv6ii Vybrane dopisy, Praha 7952
stejn6 podminky rozvoie pro vlechny, podminky pro v5estran- Dopi,sy o uKapitSlu<<, Praha 7957
n! rozvoj komunistick6 spolednosti. To je tak6 re6lnj' obsah
star€ho proletSisk6ho hesla rovnosti. Zavedenim takov6 racio- ARCHIV MARXA I ENGELSA,SV.II(VII),Moskva 1933
n6lni rovnosti xrhci tato rovnost sama vSechen vyztam. B.ENGELS―K.KAUTSK■ Privnidktt SOCialismus. Viz: Zakla―
datel6 marxismu o privodu kiesfan-
stvi. Sestavil I. Svit6k. Pnha 1956.
V.I LENIN Spisy 25
Spisy 27
Spisy 28
Spisy 29

lill:￨￨ll■ 111111:i
ARISTOTELES Politika H.ST CHAMBERLAIN Die Grundlagen des 19. Jahrhundcrts,
O dubi sv. II., Miinchen 1900
G. BABEUF Froieqy, dl6nky a listy, Pra.ha 1954 K.KAUTSKY Predchodcovia modern6ho socializmu,
卜I BEER Bratislava 1958
V5eobecn6 ddiiny socialis,mu a soci6,1-
nich bojt, Praha 1926 , Ptvod kiesdanstvi, Praha 1967

F BUONAROttI Zagovor vo imja ravenstva, sv" t., N.V KRYLENKO Besedy o gosudarstvd i prav6, Mos-
kva 1.924
Moskva-Leningrad \948
A.LABRIOLA Eseie o materialistick6m pofeti d6lin,
E.CABET Cesta do lkarie, Praha 1950
Pnha 1.961
CAMPANELLA Sluneini 'st|t, Praha 1957
G.B.MABLY Vfbor z dila, Praha 1958
Ch.DARVIN O ptvodu ,druhri cestou piirozen6ho V.MICHNY Yzljemny vztah osobnosti a spoled-
vfb6ru, Praha 7953
nosti za socialisrnu. Kandid6tsk6 di-
A.M.DЁ BORIN Socialno-polititeskiie udeniia novogo sertadni ,pr6ce, Moskva 1956
vremeni, sv. 1., Moskva 1958
MORELLY Zikonik pikody, Ptaha 7958
D.DIDEROT Vybran6 spisy, Praha 1953
T. MORE Utopie, Praha 7950
L.FEUERBACH Podstata kiesdanstvi, Praha 1954
M. MACHOVCOVA_M MACHOVEC Utopie sekt6iri
R.GEMBALA Prilce a kultura. K dialektice obiek- a blouznivcri, Pruha 1.960
tivnich a subjektivnich str6nek vf-
voje lidsk6 spolednosti. KandidSrsk6
F.MEHRING K d6fin6m filosofie, Pnha 1959
disertadni prirce, Pnha L961. Z.NEJEDLY Velk6 osobnosti, Praha 1953
J.A GOBINEAU O nerovnosti lidskfch plemen, Praha R.OV′ EN Vybran6 spisy, Praha 1960
1,942
G.V PLECHANOV SodinEniia, sv. XVIII, Moskva-Le-
L.GUMPLOWICZ Geschichte der Staatstheorie, B. f., ilngrad 7925
,‐

Innspruck 1905 Yybm6, filosofick6 spisy l, Praha

Der Rassenkampf, Innspruck 1883 1,959
G.W F.HEGEL Fenomenologie ducha, Ptaha 7960 Vybran6 filosofick6 spisy II, Praha
Philosophie des Reohts, Stuttgart 1938 1960

C.A.HELVETIUS Vibor z dila, Praha '1"953 M.S.PLISECKIJ Rasovaja problema i obldestvo, Mos-
kva 7955
IHESIODOS Price a dni, Praha 1954
PLATON IJstava
IP.H.D.HOLBACH Spoledenskf syst6m, Pruha 1960 Zdkony, Praha 7961

186

￨:111111111111111111:￨::￨:￨￨￨￨￨:1111111 111 11il111111

Prohl6Seni pr6v lidskfch a obiansktch (ZVelk6 revoluce f.ran- OBSAH
couzsk6),Bm0 1920
F.QUESNAY Ekonomick6 tabulka a iin€ ekono-
mick6 spisy, Pruha 7938
J.J.ROUSSEAU O privodu netovnosti mezi lidmi,
Praha 7949
Spoledensk6 smlouva, Pnha 1949
Rozprava o politick6 ekonomii, Praha
19s6 `VOD
I.I.RUBIN Istoriia ekonomideskoj mysli, Moskva-
I. Jsou si lidi rooni?

Leningrad 7929 l. Pifuozen| ncrovnost mezi lidmi

１
a lak le ii nutno ch6pat

２
D.ROZENBERG Istorija politideskoj ekonomii, 3. sv., 2. Spolei,ensk6 nerovnost a ieii vzfik

 
Moskva 7934-36

２   ３
11. Vlooj ideje rorsnosti
S.G.STRUMILIN Cesry ke komunismu, Pruha 1959 1. Starovdk6 a stiedov6k6 piedstavy rovnosti

４     ５
2. Charakter novodob6ho poiadavku tovnosti
V.P. TUGARINOV O cennostjach LiLri i kultury, Moskva 3. Prolet6isk€ vyvozov6ni drlsledkri
7960 z burioazniho hesla rovnosti
V.P.VOLCIN 4. Reakce na butLoazni heslo rovnosti a prolet6isk6
Oierki po istoriji socializma, Moskva-
vyvozovdni drisledkri z tohoto hesla. Rasov6 teorie
Leningrad 1935 piirozen6 nerovnosti lidi
Etienne Cabet. Piedmluva k rusk6mu
vyd6ni >Cesty do Ikarie<, Moskva 7II. Spoleiensko-ekonomicU zdroie nooodobibo besla
1,948 rconosti 99
Francuskij utopideskij komunizmus, 1. Odvozeni ideje rovnosti z absrraktni pr6ce 101
Moskva 1960 2. Yztah rrovnfch< a rnezivislfch< majitehi zboZi
za kapitalismu 117
H.WEINSTOCK Arbeit und Bildung. Die Rolle der 3. Rovnost bwLoazni demokracie 134
Arbeit im Prozesse um unsere Men-
schenwerdung, Heidelberg 1,954 IY. Rorsnost a neroonost Za socialismu 743
1. Rovnd pr6vo a nerovnost v rozd6lov6ni za socialismu 145
2. Piekon6v:ini poslednich zbytki spoleienskd nerovnosti
pii picchodu k vy55i fizi vfvoje komunistick6 spoleinosti 759
3. Viestrannd rozvinutf iednotlivec - cil komunistick6
spolcこ nosti
／
・
Ｆ●¨

ZAVЁ R
Seznam pouを it` litcratury
褐
４¨

188
´〓
 Zfy重 ″ ysLENKY
RrDf DR KAREL″ OUBス

Karcl Mich益
`k
IDEA ROVNOSTI V DttJINAcH
A ZA SOCIALISMU
Ob61ku, vazbu a grafickou ipravu navrhl JarOsl,v Svab 、ア
ydalo nakla‐
datclstvi Svobodn6 slovo, Praha, 1962 0dPovё dny rcdaktor
dr. Iく arcl Houba.

Zc sa2by pFsmcm Garamond vytiskl TISK, kniを nf ァタ

rOba, n, p. Brno,
2'VOd 4 PFcrov.AA 10,75,VA ll,55.‐ C.P".MSK 4051/62-VH1/1.
A‐ 15*21568,N`klad 2300 v,tiSkt ‐I.vyd`nf.

2蹟
10η ∫ 16れ ,知 ￨

63-1/9