You are on page 1of 57

叡誂∬粗臨[鴇 Obsab


3縮 」 ξ 癬│[耀 ]

0[胃 u肺 瑚
UI:響 :1職き

嚇 馴rⅧ篭 :洗 ё
[稚
]
Zttvё [lo旬

Trauslation @ Jan Sodld0ek, lgTl
Spolednost, kter6 neni schopna zrodit utopii
a vdnovat se ji, je ohroZena skler lzouazkhzau.
Moudrost, jei, neni s to se nddim nadchnout,
n6m doporuduje Stdsti dand, hotov6; dlovdk se
tohoto 5t6sti ziik6, a pr6v6 tato skutednost z
ndj dini historickou bytost neboli stoupence
Stdsti piedstauoaandho.
E/ M/ CTORAN
/Histoire et utopie/











Pojem utopie





l l






ロ ロ





ー ロ

Roku、 1,16 vy首 lo pod nム zvem X%`昴 αηγ
αυα
ιzJα ι
tt αs′ りηι



ιι覚乙ブαλ πtt οπィJqη」 sttυ %sttι %α θ%ο υ
οZttbα υ ι %θ S,知 υ ι


2ι ttι


ι づじ


υQρ ,ぶ lko anglick6ho huma」`πsty a ttatnika ThottQ DIIora.



ITato prん ce一 znttmtt pozdё ii pFevttZnё pod nttzvemび ι ―
9Fづ ι ―



ρbSahOVala vyprttvこ n1 0首 tastl■ 6m ostrove, na ktery se bё hem



畔:濯 守kl:普 窃:器1糧募躍ヤg冠


雷剛臨




:



existOvala v tomto z洗 olltf, vzdttlen611L ech ruこ n′ ch Cest,


]【


玉tuifCi Obё a7nim ma対 mum tttё stf.′ ′
Ittla


,ocittni organizaCe z可


l鷺


1:rl



器 糀











l l

ze lna co ёinit s literttni nkci.

%′ 9,jι rychle pFestala b′t pouZe nttzvem ostrova popsaln6ho
Morem i On6 K%イ ガリ lTrα υα zttι ι.Stala se oznaё enim iist6h0
druhu.
Dnes by urё itё nikdo nedOkttzal alli pribliznこ stanovit poこ et
dё l,ktertt se dtti dO Zminё n6ho druhu zaFadit.PFiklad Thomase
Moral povzbudil mnoho nttsledovniki. PFitonl ponechム vttm
stranou, Ze n嵐 をveln %ι 9Pjι sc Zaё ala oznaё ovat i dial napsanん
dFive,iakO napriklad Plat6nova ′ αυ
α.Ti,kdo zpracovttvaif
s″

prOblelnatiku utopil,souStiedllii so obyё einも na nё kolik desftck
l10iZnim可 こ 総イ
iCll tituli:od Ca7mpa711e1lova S7%%ι ι んοド ικι?ι れ B3-
1:
ZOけ tka,,utopiё nosti``v tolnto v′ Znamu(a pouZe v tOmto v′ _
oono¬ り Aξ ο
υι′Jttπ ″
j′
νatt k Ⅵrellsov′ m ttjα θ
tt Jαλ
οbο ん
働鶴 znamu se ovttem dム o,,v′ tCO“ hovoFit)byla lleiednOu adresovttlla
a Franccovu Arα b`ι ιsん 湧Jθ .
doktri五 嵐m,jctt se nakollec ukttzally iakO Vellni praktick6.Tak
Mllollo podobnゞ ch(lё l by!o zapomcnuto,nicm6nё sim ttlく t,
naprfklad bё lleln revoluce roku 1789 monarchist6逓 pornё doka‐
Йe bibliOgra貴 )v6 a OdbOrnici icjich existenci zaznalnenali, vジ ‐ zovali,乞 e vytvoFellli republiky v takov6 zellli,jakO je Frallcie,lo
mluv〕 lё svё (lё l o恩 iri aF zん vaを nosti tohotO ievu・ 1)ntom ncmime
nemoZl16,a nazま vali iCi`priVrzellce,,utol〕 isty``。
lllivod,abycholll mczi utopie zattazovれ li pOuze donlnё 16 zprん vy Se steillou Vytkou sc setkttvali O necel′ Ch StO let pozdё li lllar“
z ccst na もtastn6 ostrovy ztracen6 kdesi v oceincch. Podobn6 xist6 postulujicl odstranё lll souk■ oll16hO vlastnictvf vttrobnich
sch6mれ nachttzflnc tOtitt i tclldy,idc_li O ,,cesty`` ▽ ёalse,pod‐ pl'ostFedkt.A vnaも elrt stoleti byli,,utopisty``naz∫ Vttni bOlも evici
niknut6 mnOhOkl'it alltory at utt slllё relll k legendttrnilllu ;,zla‐ prOiCktujicF prvni pこ tilcttyo Miを e se vllucovat nttzor,滋 el)Ff‐
t61rnll vё ku“ ,n()bo keこ tastn6 a ncpFflitt urё it6 budOucnosti.A co触
vrZenci star6ho porttdku lmaji v力 dy sklon hovoFit o nepraktick6111
nepfさ c,,utopii``poHtik,ktcr∫ pifpravuje pro llё jakoll zcll■ i pro‐
al nerealistickё m charakteru ,,rozvratnick∫ Ch`` idell, ooz ]lm
t idCi11lf istavy? ヽ
iels‐ vも ak vibcc ncpFekttЙ i v ton■ ,aby proti nillll bolovali tak ener‐
Rozdfl zde spoё fvtt pouze ve fortFnё ヽ ザpOVё di.Rousseauovy gicky, iakO by Se lllё ly liaを dou chvlll uskutcこ nit, Ve prospё ch
Pα ″ クρ ο 海たι υ厖 ″ι byl■ ohly bチ t naI)Sttnv iakO Zpriva o dob10 tohoto nttzoru by nlohlo n■ luvit i to,労 e konzcrvativlll ideologie
spravoval16 zenli,podobnё iakO plprova yι οPjθ by se dala,,pFe‐
iSOu Zpravidla programovё ,,antiutopick6``。 Vyznavaё i zemё ,

1磁 L“ do jttzyka nivrhu istavy.′ 恥p_1「 り9 0Statnё pH興 o na‐ kteri existuic,muS`bOjovatproti tё m,ieliClttVlasti jezcmё ,kter嵐
vazllic na Plat61lovu」 sι α υ%,ktertt je dialogem o tolYl,jak m嵐 llecxistujc.AvSak i titO posicdllё imenOvELni rttdi nё kdy pou乏 1‐
b∫I Z9rgれ n120vin dobrf stん も. . Va,l t6Ze vitky Viё isv∫ llll protivnfktilII.Kdytt zvitё zl,I〔 kail ob‐
IIlllvflη ‐li tudiЙ o prё b16mll utopie v soci蕊 lnlln lnyこ lenf,ne‐
c・
hiiCim star6ho radu:Jste ,,utopist6``l lllinulost se nclrtiЙ o
Inusflne iei Vえ idn6m pttfpadё rcdllkovat na form嵐 f napodobo‐ !l〕
vrititl
vinf zllllinё n6 klasick6 Jι qρ jる 。To je t6ma pro literttrnfho histo‐ Konkureё ni politick6 strally se vz`iclllanё obvi五 llif z,,utOpiё ‐
rik島 .
nosti``PI・ incimCllこ im stelllё ёasto iakO Z tOhO,老 e prijfmal`pellfZe
Nis bude zaiflnat nё oo iin6110:■ 9p予 rを it6 Cestovinf lidstva ze zahraniё l. Nechci vibcc tvrdit,滋 e vtttky tohoto dl.ullu isOu
dp Zemё ,kterん neexistuiei llledinfこ tastn6ho
'ル ostrova s pOuttitim vttdy steinё OdiVodnё n6 nebo nco(llivodllё n6. Jdc llli vメ luこ nё
lnnoha rizn,ch zplilSObi a neirozlnanitこ iこ ich litOrirnich prO‐ o to,乞 e pFcsvё dё enl o llopraktick61n cllarakteru llё iakё l【 Oncepce
stFedkil.ヽ ア
さilnnさ llle si ostatnё ,乞 e v encyklopediich a slovnicFch
(llelnusi to byt pochopitcinё kollcepcc politickl)ie zpraVidlal
nal(10mO obvykle lllnoho rlzn,ch vチ Znarni SiOva%ι ο
νJι ,priё om鯰 SubiektiVllf v tonl smyslu,乞 e je urё ovttno zvI乱 も
tni situacF ideo‐
iehO Vylnozenf iakO litcrirnfho druhll ie pollze indnim z mOttn,Ch. loga,strany ёi tridy,a llikoli l)Ouze,,obiektiVlll``hOdllotou takto
Drfve neЙ sc salni pOkllsfllle odpovё dё t na otizku,oo jo utopie,
podfveimo sO nciprVe na ony rizn6 v∫ Znamy. T出 期 Tllll織 為 鶏 譜 竃 l[鑑 濫 61蹴
じ 綿 慧 盤
stavivosti lく valittkulici110. TCnto ll蕊 zor ostatl〕 ё pOtvl'zllif prf_

7mySIt kla(ly,j()乞 isou Opaё n6 ncЙ ty,kter6 ismC Zatinl uve(111.Urё it6
popisy ilnaginirlliho ccstovttni se totiЙ tё さ1ly stein6 iCtё
iak0
V bё Й
l16111 iazyc0 0Znaё uie s10VO%ι ο
ρjι nCiё aStё ji v′ mysl, autentick` zprttvy (k takOVチ m IInystinkaciln dochム zclo iCも tこ
chim`r11,v′ tvor■ 11ltazic,ktcl・ ム1101x)こ itん s ttkty,I】・
oickt,iCl10差
v XVIII.stolctF)。 Lid6 b′ Vaif llFiliさ slζ eptiё ti,ale b′ vaif l'OVnё 鯰
uskutcё llё llf ic l10111()Й ll`.ZdA sc ttl(lfЙ ,Й c takov6t()1)()iCti Zminё ‐
znatnё lchkovёrllio Mitteme lim tedy Vё Fit,kdytt Fikajl,,to sc dム
n6ho slova llcl)11)予 i vё (lCCl,6 alllLIttzO utol)ic i〔 、ko SOCiihllho jcvu
udё lat``,zatFlnco nё oO jin6ho jc,,utoIJll“ avえ ム
dn6m pFipadё sc
vhodn6, ncboじ vl〕 11(〕 t:iC j()hO ul・ こ
it6 h()(1:10c()llf i()も tё dttfvc, ne差
uskllteё nit llcd`?
jsme pristoul)ili l(c zkotilllム ()1)16intl.Ncbyl()byl・ ovllё Йslladn6
Pro to, abyc1loln pripustili, 鯰e takto chipan嵐 "utopiё nost`=
1】

vydOlit lla tolnto zil【 ladё vlastlll
`1)1・ l)予 cdlnё t llaも i studic.
ncnf ani tak ilnancntnlln znakem tё ch ё i Onё c1l programil, alo
Nciprve by bylo llllti16 poloZit si Otttzku,kdO a na zikladこ こeho
sp〔 も liipiSOVanoll lim hiSt(ricky omczcnflni pOZ(■・
e vlastnOsti ()‐
by mё l rozhodnout,Ze nё iak′ projCkt nemiZe b′ t uSkutcё nё n。
vateli,hovoH dile i tO,Й o realizace kattdё ho zc zlll111lё n′ ch prO‐
D範 iny SOCittinlho lllyttlelli pFill嵐 こeii mnohO prikladi,lo滋 ukazujl,
13
12
加価 ёお ∝hよ 力hT守 ト PriimOut pFedpoklad,kter′ neni zdJekasamozFeim′ ,Й e vこ ccl■ no,
珊 翻 e識 計 守ツ oo nebylo realizovttno,nemohlo b′ t rettizov洗 ■o,Й o kaЙ dtt pro‐

hranム vё c musela b′ t nutt prO懸色 nal.
Zdtt se,Ze neexistuie Йttdn′ diVOd,abycholl■ takov′ tO pFed―
poklad prilali.A bytby bメ i pralVdiv′ ,pokud ide O dё jiny vё dy
ёi techntty,kde z hlediska pozdё jttfho■ 予voie Se uratム Feこ eni
ieVi lednoznaё nё iako slep6 uliё ky, iill■ iЙ Vёdal ё
i technikal
v Йttdn6m pF● adё lit nemohla,pak vibec nemusi b′ t praVdiV′ ,

pokud ide o dё liny p01itick6 a sociん lni. PFechod ke zkoumttni
t6も o historioso■ ck6 pochybnosti ne,│19'単 eⅢ I´ 111を iloも t m6nё
vymttsけ m hberttlim iakO ponllrん utopic,pOnё vadЙ k■ 01nこ komplikovanou,nebot samo tvrzё ゴ ,Й e nё co nebylo(a nemOh10
lin6hO nedokttzali pFedvidat v,sledky vlivu mOdcrnich prOl渇 ‐ b′ t)uSkuteё nё no,b′ vl ф_7輛 ´ユ糞ェ驀 ieⅢ 6.
galndistick′ (ね teChnik.Utopick′ ■
Omttn A.Huxleyllo Kο θ
θ Oo も
o znamen嵐 , Ze se nё iak′ prOiekt ukttzall b′ t v tOIrlt。
ゆ躍

yslu utopick′ ?lWE嵐 ■se tato kvalim【 ace tttat takOv6ho pお ‐
錮■
%脇`s腸 蹴 ク
』 成 勝
eno,v mnoha pFっ
ntttce Feё
脇t扮 為
づぷ″
・ :。

adeCh neide o t。 ,Й e se urё iけ
iektu iako ce■ i, pak bude odivodnё ntt Otazka, zda iak6k011
f proiekty pttmё ny
畿こ skutemosi b☆ aif reahZCDVttny plnё a ve
projekt abs01utnё nedtt redizOv前 ,n′ btt O tO,Й e vё tttina lidi shodё se zttmery svych tvttci。
tё schopnal pFedstavit si jehO uskuteё nё ni nebo toto
nenf ieこ PFineimenこ fm Od Hegelov′ ch dOb ie tl・ uismem nazor,労 e vy…
uskutemё ゴneゴ mottn6 v daln6m okalmZiku,ale stall■ e se mottn′ m sled■ y lidsk6 ё
innosti neodp6vidaii nikdy pFesnё dlim,i止 6 si
zitral ё
i pozllが1. li`6 kladli,kdytt onu oin■Ost Zahajovalio Promё lllivost a1 0dpor
Pouを ivttme― li epltetal ,,utoplё ■osti`` v tOlllto vyznamu, nc‐ pFetvttFOn6hO s,ё tal i nemOЙ nost vttechno pFedvidat zpisobuif,
umfme ёa.sto prOstё pFekrodt st齢 司iCi SVё t a uvё domit si,Й e ne‐ Zeを 嵐 dn6 slovo se nestttvtt tё lem bez rizn′ ch metamo」 6z a pFe‐
e対 stuif Zttdn6 nemё nn6 m02■ Osti.PFipomeime si pttklad fI・ an‐ kvttpenf.Z velk′ Ch lllraki b′ vtt taStO len maけ d6首 t,zatimoo
couzsk′ ch kOntrarevolucionttil.KdyЙ poclyboVali O llloЙ nostech z kapky lllohou neoこ ekttvalnё vzniknout ceに potoky。
republiky, uvaを ovali zcela logicky, avttak pFedpokladem sv′ cll TO vこ ak vibec nenf rozliこ uiici Znak %ι 9rづ ιλιんο myttlenf.
ivah ё
inili existuiici Spoleё nost, l■ lkoli tu, ktertt mohla v%nik― Takov′ osud ie tdё lellll ialk′ ChkOli dalekostthl′ ch prOlektt,pFi‐
■out al t止 6 vzniklal bё heⅡ l boje o republiku.A podobnё tomu ёemtt koncepce proFamoVё παあsJづ θλι proieVuif dOkOnce po―
b5/10 rovnё Йse zminё n′ mi nё meck′ Ini libe/rttly. IIlё rnё neiVё ttti tendel■ ci odchメ OValt so od sv′ ch v′ChOZiCh pFed―

Nもkdy sc budouci lllloを nOsti daif pOmё rnё snadno predvfdat, pokladi.
jindy neisOu こ alnce llal ieiiCh urё eni vё tこ i neを v10terii. S]く 嵐
la Cttpalc nё kter′ velk′ p01itik realizoval plnё 編 ′ii prOgram,
lll10Й nOSti se vこ ak st洗 lc rozttiFuje, tals― Й
O■ 1191i kaЙ d′ , kdo nenf a zvLこ tё svii program pozitivlllf?V iist6m sIIllyslu se d洗 遜ci,Й e

Ⅷ え謝T等 ず 器成で
V′ mySlem ie Vこ echno,co pお k砕 こ

騨TtttfЪ 孟
鑑群
uie aktuttnё e対 stuiici Stalv.
Flttξ I鮒 ZdtraZnill■ e‐ li vttak nikoli celek takov6ho proiektu, leё pouze
vice lleЙ ostatnfJ Z tohOtO divOdu lrlaif nё kteri alltori sklon iehO Zttkladnf prvky(pOlnijilllle zde tё ttkosti,iett lrlohou vzniknout
spa贅 ovat podstatu utopie v″ η りα 6づ ,Zatimco lini k bё ttn` pFi leliCh llrё ovttni),pak se ukttZe,Ze vek6 utopie vttech dob ne‐
fOrmuli ,,nedtt se uskuteё nit“ dodttvaif
"ι ,,ani ted, ani lilldy`` iSOu Zdaleka neuskuteё niteln6. Plat6nsktt vize reglementa7ce
al,,vibec``.Tё mito modi■ kalcemineisouOVttel■ obtfttc likvidOviny。 individu嵐 lnfho Zivota se levi lidem XXo stolel iako■ plnё realis―
Popsani skuteё nost, Й
e unihlen6 hOdnoceni prOgramti a nl‐ tick嵐 .NepovaЙ uieme rOvnё Йza v′ mysl MOrovu myttlenku o lik宙 ―
ZOrt iako utOpick′ ch klame,ntts vede k zttvё rtl,Zc zlllfnこ ni llod― daci soukrom6ho vlastnictvi,ani soci嵐 lni koncepci Noυ ι∠ι Jα %―

■ocenl■nohou b′ t ZttSadnё vysIOvOvana iedinё z prisluttnё こ irok6 ′jα
γ,ieiftt Vidё i ideou bylo vyuを iti vё dy pro dobro ce“ spoleё ―
oistOl・ ick6 pertspekt市 y,ktertt umOを nf odliこ it tvirё f myこ lenlッ nosti.
Od V′ mysli, pFedё asn6 nttpady Od nttpadi ncvhOdll′ cho AIC Nikoli bez divodu napttklad]Engels,kdyЙ kritizoval tzv.uto‐
ov6to Feも e」 vyvd術 洗Oprttvllё n6寸haゥ .vyttaduie toi差 piCh夕 SOCialisllus,hovonl zttrOvei O genittlnich lnyこ lenkttch,ieЙ
11薇 15
jsOu v nё lll obsatteny,a vysmfval se autorim,kteFf by se chtё li inanist6 pё stuii v tiChu sv′ ch kabineti,nebot takOv6 zdi nenf
chhlbit ,,pFevahou vlastnfho stFizliv6hO zplisObu myさ lcni nald zapottebl.Tak napFiklad utopick′ SOCialisIIlus al Marxiv a Engel―
POdObnメ lrl blん ZnOvstvflll``.Kdo ostatnё vf,zda v s01lё aSl16m Hiv revoluこ ni socialismus isOu ёlinky t6hOを procesu bez ohledu
ZivOtё l)y ncbylo snadnё jζ 1 0bicvit modely star′ ch utOpisti,
lla to,iak zttSadni rozdily ie dё li.Architekti lepこ 〔
ch svё ti patFf
ncЙ nlodcly iciicl・ Sttfzlivttch kritiki.ROzhOdnё mimc blfze (10 iedn6 rOdiny, rozdё luif ie vこ ak podllxLinky, v nichЙ pisobi,
k Plat6110vi l10Й k Aristotelovi.JipOu le uЙOtttzkal,zda tO,co se
zdム lo bチ t utOpiStim nciViCeを 嵐doucF,bude tak6 v naこ ich Oё ich

neilCptti nebO alcwOi dobr6.

Ideil? │ . │

り、

1 輔爵 嘉 │
│ i Marx tvoFicl oゃ raZ Vpravdё lidsk6hO
n′ m V kOmunistick6m syst6mu.
Й
ivOta,ientt

Takov6to poieti utOpie ie ovこ em v rozporu s urё it′ mi myこ len_
kOvyIIli nttvyky.17 iehO prl]eti nttm vも ak brttni nё co lln6ho:]e
se stane lnoか

pOietim pttliこ こ
irok′ m.Utopista se tu stttv6 sy,onyttett F,ysli
ciho ё lovё ka, nikoli こ lovё kal mysliciho urё it′ lln zpiSObem.

卜 dyby tOmu tak bylo,nepotFebovali bychomを 洗 dn6 zvltttni slovo
a neexistoval by prob16m utOpie,odliも n′ Od prob16mu soci嵐 lnich

悦I斃[l翻島
雌麟 齢囃
ideologiilakO takov′ Z tOho plynouiiSt6 opra7vy,ieを
1
ch・ iSOu nё k‐
1撫 dy do kOncepce utopie iakO idettlu vnatteny.


Nё kteH autOn povattuil za nutn6 zdiraznit,Ze s utopiemi mttme
stavit si ani iednu Cpochu, ani ieden narod, ba ani jedilohO

︱ ︱︱
co ёinit pouze tehdy,vystupuie―li dan′ ide嵐 lvも iroce rOzvinut6 po―
dobё a pFetvaFf― li se v celkovou vizi socittlnich pomёri, kter6
iehO tVirce povttule za neilepこ Utopistou tedy neni myslitel

︱︱
1・

1 1 1
鱗 ∬ 描 鱗 露 島 弾 i
Jinf aluto漑 se snatti z`Й it zminё n′ pOiem iplnё linak・ Tak
napHklad francouzsk′ teOretik anarchosyndikalismu Sorel nal‐

せ l l 目 1 1
Z′ Vttutopiemi pouze t飢 【
ov6 myヨ enkov6 syst6my,kter6 vznikly
LISIぶ
淵Ⅲ l《 :与 ,脳1だ
miZe a cO ncnliЙ
‖磁七
棚∬:│‖ 脇
c l)メ t llSktit(.こ llこ 110,

a(10v01tij()1161n sicdOvat
iakO ViSledek ёiStё intelektu嵐 lnf invence, odtrZen6 od Ziv6ho
IIlalsoveho hnuti al od reム 11サ ch zkuこ enosti revoluё niho boie.Je tO
v kabinetu intelektuttlal vytvoFen′ model,S nfIIIЙ se porovnav嵐
histOrick6 pl・ 01nё ny lidsk′ Ch idCん li v i(〕 jiCh sOuvisk)sti s nlcinici
skuteё nOst,aby se ziisti10,cO ie v ni dObr6 a co ttpatn6. Proti‐
se soci■ lni l・ calitOll.
1(ladem utopie bude v tomto pFipadё m′ tus Zrozen′ samOtn′ m
1 リ ー ー l l

N6ktcrd r. t6chto idcrihi sc std,vajl matoriri,lnfmi fakty, jin6 Й
ivOtem a organizulicf Zkuこ enosti mas. ,,Utopii“ je napFiklald
navZdy ztistrivaji sltcm, vSechno se to v$ak odchrd,vri v historii, i,OurierOva falanstera, zatilnco marxovski komunisticktt spo―
niholi mimo ni. Nestavi se tu zecl mezi iclejemi. jimiZ se i.idi velkri ie,,m′ tem``,nebot ie v′ raZem nadこ eni Й
lcё llost 市6ho revoluё ‐
masovri, hnuti m6nici tvrii' zem6, a mczi t6mi, kter6 ctihodni hu-
1lfhO hnutf.V podobn6m smyslu hovo漑 o utopii E.Mounier,
r) Clt. dle J. Iludzkl: Sviqtpcr.ou)tbi, Wanzswo lg03, str.2Z0.
lyЙ tvrdf:
l6 l(く

17
t:lrr/uni pi'ed vn6jBimi podndty, avHak {ilosof ji rufrZc ,,otvirat",

輔]1聯 鳳鮮鱗鮮椰塾
齢評雌
mali b′ t t57tO postulttty realizOvttny`1).
a tim uvridEt v dinnost jeji jednotliv6 smysly. A tak b6hem tohol ri
rny$lenkov6ho experimentu zkoum6, nejprve dlovdka, hter;i b.y
rn6l pouze dich nebo sluch,potom takov6ho,kterli bymdl oboji,
pak takov6ho, kterf by m6l pouze chut a konedn6 dlovdka s di-
chcm, sluchem i chuti. PIi drisledn6m provri,tldni takov6ho expr:-

盛鱚 機 導騨 y搬轍 rimentu se nakonec dospdje k pochopeni, jak funguji jednotlivti
smysly, a kromd toho, jaklii celek vznik6, z jejich dinnosti'
Nezajimd, n6s zde, zda Condillacovy rivahy byly sprri,vuir,
a,ni to, jakri je hodnot'a zd,v6rri, k nimZ aplikaci popsan6 procc-
dury dospdl. Tento piiklad je pro nri,s drilei,it'! pouzejako demons-

協辮鷲11盤鮒裾m淵哺部ittF精 trace urdit6homyblenkovdho, amoZn6, pouze didaktick6hoprocesu.
Zdit, se, Ze v dimrosti v6dce se podobn6 procesy objevuji dasto.

l犠舞
II瞥榊

出競絆t鳳 :胤伊
Ψ
Jinak zajistd nepostupuje ani sociolog tvoiici iderilni typy n6ja-
k6ho jevu a zdfirazriujici takov6 jeho znaky, kter6 vdt3inou
nikdy nevystupuji spoledn6 a s takovou intenzitou, av5ak jsou
pro pochopeni jevu obzvli,St drileZit6. MySlenkovf cxperiment
mri veliklf vyznam zejm6na tam, kde se nedaji umdle izolovat
jednotliv6 prvky, aby mohl byt prozkoumfin jejich relativni
vfznarn. Takovrito interpretace mnoha ddl utopick6 literatury
mriie bjt tedy nespornd velmi l5'kav6".
frIgrovu []togtii, mriZeme napiiklad dist jako odpovdd rra otd,zku:
,,llali- by vypad.al sv6t, kdyby ne--existovalo soukrom6 vlast-
navazuie sp`恩 9 nal pFedsta7vu utOpic iako alltiё ipace.Avttak v obou rrictvi?" Baconova utopie je z tohoto hlediska experimentem
pFipadech se 1lopie ch4pp iヽ_IIユ │′ dttb s`pittnfho idettlu. riiajictm za cil vysv6tlit drisledky 5irok6 aplikace vddeck;?ch
metod atd. Urditf druh utopii, jmenovit6 tzv. utopie negativni,
ExperiΠ lent? o nichZ pojednr{,me pozd6ji, mriZeme interpretovat jaho dovedeni
n6kterfch jevri rer{,1n6 existujicich ve spolednosti do krajnich
logickych drisledkri, dili jinak iedeno, jako hypot6zu tfkajici se
Daltti poieti utopie ie obSaを eno v konceicich inspirovan′ ch socid,lnich vfvojovfch perspektiv. Dokonce i tam, kde se ne-
Ernestem Machem,ktett shledttval podObnost mezi sociム lnim setk6,v6,me s podrobnfm popisem modelu utopick6 spolednosti,
topistou a vё dcem provttdё jicim myこ lenkov′ pOkus s cllem
l■
se zpravidla objevuji detn6 domn6nky t;fkajici se toho, jak6 dr1-
‐vedomovat si vも echny dlisledky nё iak6 hypot6zy. Ostatnё u鯰 sledky vyvoki zavedeni nebo zruSeni t6ch di on6ch instituci.
Auguste Comte vys10vi1 11嵐 zOr,2e napHklad v bi01og五 miЙ o b′ │ Tak napilklad u Saint-Simona takovy popis nenachS,zimc,
v urё it′ ch pFipadecll uを iteё n6 vylll′ こ
let Si neexistuifc1 0rgalnismy. tr,v5ak nebylo by fdi:k6 piislu5nf model reprodukovat. Je ostatn6
TytO nlyこ lenky rozvfjel rovnё Йautor fl・ ancouzsk6ho f1losoflck6h0 clrarakteristick|, Le se mnoho utopistfr pokusilo svoje my$leuk.y
slovniku Andr6 LalallldO. v omezen6m mdiitku aplikovat, aby tak experimenfri,In6 demon-
SI軋 strovali, Ze jejich rivahy byly zcela sprtivn6. Utopie zkoumanti,
b紺 胤 爵I:1略 】 LttmPI蹂 籍 獄 1諸 濫 計 z tohoto hlediska by tudiZ byla blizkou piibuznou v6dy' HranidiJi

lacOvy,,sο θν,``znttm′ z dё jinf.10sO■ o.KdyЙ chtё l autorr)(プ ι
α%乙 %`
│ rrtlftdy s fantazii, pak pouze proto, Ze ani spoledensk6 v6dy k ni
οrο ιθんpOpsat v′ vOj lidSk6ho pozninf a stalnovit,za oo vdё ё

l
│ rromaji daleko. VZdy v5ak ji oZivuje risili po lepBim poznr'r,ni
110Vё k kaを d6mu ze sv′ ch smysli,vymyslel sochu,kterou pOvlak svlta prostiednictvim toho, ie se v duchu ov6fuje to, co ve skrt-
rp総

躙 鯰 徴鼈
k蹴 亀晶&7ょ rユ t,rrilnosti nerri zatim ov6}iteln6.
lよ 19
J
.\ltenrativa ?
Byly vこ echny utopie poulザ mi v′ mySly?UЙ 寸 意e isel■ l SC
HnaЙ il ukttzat,Ze takov6tO hodnocenf ie pFineimenこ fln pochybn6.
VlfIc popsani koncepce utopie se vidy nemusi navzd,jem vylu- SamozFeimё ,byly i takov6.A moЙ n嵐 ,Ze iiCh byla dokOnce vё t―
dovat. Casto jsou to prostd pohledy zfitznjrch stran, kterym vd6-
bime za to, Ze jev l6pe poznriv6,me, a hlavnd pak za to, ie si uv6-
domujeme jeho velikou sloZitost.
\r t6to prd,ci v5ak nepiistoupime pln6 na Zridnou z uvedenSich 捕 鰍

│ koncepci a dovolime si navrhnout koncepci pondkud jinou, i kdyZ leni pidy,o niを Lenin napsal,以 e iakk01i le z fornlttlnё ekono‐
(lё
tak6 ne originr{,lni. Budeme se shodovat s etymologii,kterillik6, mick6ho hlediska nesprttvn嵐 , ,,z histOrick6ho hlediska ie prav_
Ze utopie je misto, jeZ neexistuje. Budeme se shodovat se viemi (livム “,nebot povzbuzuie rolniCk6 masy do boie. PFipomeime
v1i5e uveden;imi koncepcemi v tom, ile vildy existuje hlubokr{, rOvnё Йvttechny ty ёetn6 prvky utopii nlinulosti,kter6 se staly
fdisharmonie mezi utopiI a skutednosti.rltppista nesouhlasi s exis- l)ё hem dё jin skuteこ nosti nebo se alespo益 ukttzalo,Ze isou ZCela

\ tujicim sv6tem, neuspokojuji ho akturi,lni moZnosti; sni, antici- l・ ozumnou progn6zou.
\poj", projektuje a experimentuje. Je to prri,v6 akt tohoto ne- Je ttOrie_⊇ 製 燿p_血tun血製 ]11_snekula91?B′ Vala ii ёastO;
\souhlasu, kterlli vyvoLi,vr{, utopii v Zivot. Ta se rodi tehdy, kdyZ ieStliZe vttak Engelsこ i Sorel tento znak tak silnё zdiraziovali,
pe v lidsk6m vddomi objevuje rozbrilka mezi tim, co je a tim, co m5,
p!t, mezi sv6tem, kter;i je a svdtem, kterf si mriZeme piedstavit. 肌[鮪 ¶ Ⅳ‰鷺Itl乳 挽畔::X=∬ n乳 翌
:l盤
1 MoZnost utopie je dri,na spolu s nutnosti volby. Neexistuje myこ leni vttak nevytvtteli.V histOrii tOtitt nechybё ji takov6
I utopie bez n6jak6 alternativy. Spolednosti, kterlfm se soci6lni tltopie,kter6 byly blizk6 tOmu,cO SOrel nazノ va1 722グ ι
ι物.Je tO
i polri,dek zd6Jbfb poilidkem plirozen;im, a v nichZ jes.tlbylo zto- oO, oo vyristtt z ttivotni zkuこ enosti mas a1 0rgalnizuie iejiCh
llこ
,; toZf,ovri,n o s b{ti ntusi, a b{ti mtc[,e, nerodily utopisty-.Si qaprgli kolektivnf ёinnosto Staこ i zde pFipomenout chiliastick6 sny stFedo―
; tomu plichrizeli na sv6t ve spolednostech vyznadujicich se kiizi Vё k′ Ch plebeisk′ Ch hnuti nebo komunistick6 utopie weittin―
a zmatkem, pochybnostmi a nejistotou, od plat6nsk6ho F,ecka govsk6ho typu,iiChtt tolik zrodi10 dё lnick6 hnuti pFed]Ⅶ arxem.
aZ po soudobf svdt. " Ze zcela jin′ ch dliVOdi musllne Odnlitnout kOncepci utopie
Je ovSem tleba dodat, Ze nejde o jakoukoli alternativu, n;ibrZ
Jako idettu.Ta le prOttё pttliこ こ irokム .Rozpouこ ti jev,ktery ntts
o takovou, jeZ se tfkr{, celdho lidsk6ho poiri,dku. Utopistou ne- Zaifin乙 ,v IInon ievi ttplnё jin6hO druhu.Zastirtt jehO psycholo‐
bude krejdi, kter5? propaguje jin;f stiih kalhot, nei jakf je b6Zny.
r , Mfiie jim vBak blft, jestliZe se mu tato ot6,zka bude jevit jako
; nezbytnd, podminka St6sti lidstva. fl{esouhlas utopisty s existu-
I jicim svdtcm je totiZ tot6,lni. Nevhi 5patn6 a dobr6 vdci, vidi
pouzc dobro a zlo. Jeho vize sv6ta je nutn6 dualistick6,. Je to
dlov6k uvaZujici vZdy podle sch6matu ,,bud a nebo". Neple- 1(do uvalttuie o zmё nё skuteё ■Osti.Je iflll Vも ak ten,kdo ohce sku―
my5li o zmiudrsocid,lnich pomdrfi, ale o piem6n6 Spatnlich po- tcё nost absolutno 首
patnou nahradit sIIuteёnOsti abs。 lut,0
m6rri v rlobti..ll'rill rygsty mczi iderilem a sl<utcCnosti jt'Itd diive,
rrcZ byly postruvcrr.y/V epoic svldky vyrnyil( riplnou clckt,rifikaci.
zatitnco jirri so vi.rTrrji v.vnll6z/uni ptrtrolcjov6 lumpyJil-t> ma.x.1;
1出瑠惣:F路
slovy:
:器%量 l蹴 :¶ ぶ
:乱 脂飛i:■

S()dl― li v()
Sbohem p五 nci oё ekttvtt mё projekt kanalizace
むΩb壺 JIJy,J■ 量9,壼 1曽 ■1咀里壼聾墜 a dekret O prostitutkttch a Йebrttcich
mu」 m si rovnё Йpromydit vhodnё jttfヽ yst6m vё znic・
nebot iak ttravnё sis vttiml DttnskO je vё zenfm
Jdu po sv6 pricil)
K五 tce FeこenO,ё xistuie rOZぶ l mezi utopistou a reformitorenl,
k° ln° Stech a temperamentu. 1)Z.IIOrbort馴 蘭●
れ,百 ″ 易ちが。
10を 出 Vo DvoF“kovt a M.Ⅱ olub,Praha 1965,str.69.
20° “ “ ,1
tO leSt tiln,kdo existulici sVё t Opravuie,ll・ isto aby tvoFil nOv′ nr{,s- kaZdli revolucionri,i., kterf neznfi, pojem plechodni
.
!"9{e-ryro
JestliЙ e by bylo mottn6 nazvat nё kter6 utopisty reform嵐 もory, piedstavuje si spoledenskou zm6nu jako ripln6 pieruseni
a
irfdobj
pak iCdillё v tom v′ znamu,iak′ tOtO S10VO mttiakO antOnymum tlir*Lfsfe"tontinuity, jako prost6 nahrazeni Bpatn;icli pomdrri

W器:岬 導艦 T盟盤W燎認l椒
rlobrlinfT'
:Ⅷl∬ N{zvem utopie neoznadime naproti tomu marxovsk5? komu-
.ismus, jakkoli klade proti kapitalismu vizi radikri,ln8 odli5n6
翻FyI∬ 」 1躙 ∫ ∫鳶胤1]:島 ∬鷺J鼈麟胤 V罪 spoledrrosti a odmitd, reformistich6 ieBeni. Marxismus se ocl uto-
pismu li6i teoreticky i prakticky.
見 慇1∴ 漑需λ 驚撓
譜 c糧棚淵a蹴舞:IttI鷲 ,,(...)prri,vd y tom j" ( . . .) piednost nov6ho sm6ru,,o napsal Marx,
m9zi starrm a nov′・ tem.
rl svё ,,Ze nechceme sv6t dogmaticky anticipovat, rze chceme teprve
liritikou star6ho sv6ta najit novy. Dosud m6li filosofov6 ieieni
√ 価懺島 認霊i輛 ∬1鳳 〔 槻 灘 I管:L漑 │
vSech h6,danek hotovri, v z6,suvce sv6ho psaciho stolu, a hloup6mu
oxoterich6mu sv6tu stadilo jen oteviit hubu, aby mu do nilitali

鳳 脚Й 歩 呻F∼ ё
面跳“ い0 pedeni holubi absolutni v6dy. (. . . ) JestliZe se tedy nesnaiime
器 L恥 7:蹴 :IF°

utOpiよ 611■ u myこ 騰轟_buda■ .ヱ aiト ル w…
l<onstruovat budoucnost a ieBit ot6,zky jednou provZd5r, tim
bezpedndji vime, co musime uddlat ted. . . "1)
■1lZSt 0■ iqlⅢ _bQiリ

l悧藤 孵離離喘慾
響爾
vl洗 dy.
割 Y Nd,meclc| id,eologii, dteme:
,,Komunismus rieiii-piii nfrS ffi[ kterf by mdl b;it nastolen,
r,ni idedl, podle n6hoZ se mii iidit skutednost,. Komunismem na_
I revoluciOn洗 l odl■ littt sOuhlas,komprOInis a ztOtoЙ l■ こ ni toho, zyvirne skutetnd hnuti, kter6 pfekonri, nyndjSi stav,.z).
00 ieSt,S tim,oo b′ tm£ .Neni ostatnё ntthodou,Ze mnOho revo―
luё nich ideologli httii10 utopistypFed tup′ nli fllistry,kteFi v nich
V odich marxistri je revoluce zdr,konit}im vysledkem d6jinn6ho
vidё li pouh6 fantasty.Vこ tttina lltopisti byla vこ ak revolucionismu
procesu; starf sv6t v sobd chovti zd,rodky svdta nov6ho, revolucio-
vellllli vzdttlena,bud prOto, 労e se vibec nepokouこ ela svoie z洗 ―
nri,i' je tudiZ spi5e ,,porodnikem" nr:i demiurgem. Marxismus se
mё ry uskuteё nit,nebo proto,労 ese o to snaを ilave znaё nё omezen6m
soustieduje na ot6,zku cest k d.osaZeni ,rooZho sv6ta; rczviji
■ozsahu a mirnチ IIni prostFedky.
l<oncepci pi'echodn6ho obdobi, jeZ je prriv6 mostem od star6ho
Zdtt se tak6,Ze nenil■ loを n6vttechlly revolucioll乙 Fe bezv′ hradnё
k noy6mu. Utopie byla vidy ostrovem; komunismus je vzdrile-
nazvat utopisty v nimi pFilat6m v′ znamu tohoto slova.Neileptti rr;i'm bodem jednoho a t6hot kontinentu lidsk6 historie. Komu-
bude uv6st nё kolik pF■ にladi.Utopisty nazvcme ony zrevolucio‐ nist6 v ni v6i'i, utopist6 nikoli.
nizOvan6 stFedovok6 rolnfky,kteFi kaを d′ lll dnellll oё ekttvali nov′
Nebylo by vSak sprd,vni marxismus a utopii oddElovat hr[zi.
PFichod IIesi嵐 首 e a poё tttek tisicilet6ho kr洗 lovstvi boシiho nal V jistdm smyslu je l\farx autorem blizk;im utopistrim. Konkr6tn6
zellli.Nazvcll10 tak rovnこ を ancouzsk6 revolucionttFe roku 1789,
fl・
i:cdeno, je to ideolog, ktery vyZaduje, atry se stri,le pamatovalo
iCiiChЙ idOolo8ov6と astO Fikali: Skoncllillle s lninulostil Jo neiニ na vizi dobrd spolednosti, aby aki;uri,lni stav byl s touto vizi po-
vy首 首 f こas Odvolat se nれ pFirozenん prttva こlovё ka a na tomt9 lovn6,vd,n a aby so nepodl6halo pokuHenim reformismu. Nebotl
zttklaclё ustavit rozunl■ ou spolcё nost!
cro mriie nakonec vioe ohroiovat, revolucionri,Ie nevt lo, ztol,oilni-li
Tflllto nttzvem ozllaё llne tak6 ty rcvolllcio卑 んFc roku 1917,
se s jakymkoli statem quo?
kteFi oё ckttvali okamЙ it′ v′ buch svё t9v6 Fcvoluce aヤ znik doko―
Marxismus nechce utihat na ostrov Utopii, av5ak nechce scr
na16ho komunismu v cclosvё tov61L■ mё Fitku.(Ti lnizi v obdobf rni opevnit v soudasnosti a piijmout jeji drobnd alternativy jako
NEPu;pozdё ii iC SugeStiVllё popsal Boris Pilttak.)M■ OhO revo―
.iodin6 a konedn6. I marxismus se v jist6m smyslu vyviji mezi
lucioniFti odpovidtt nattilll krit6rifm utopick6ho myttlenf a ―― rlvdma krajnostmi. Mezi reformistickou zii,sad.ou ,,hnuti je vBim,
jO iako,pitola_nenf
ioStliZe isme se vzdali pollを ivini slova%′ 9ν r) I{. Marx, B. Ingels: Spisy, sv. 1, praha 1956. str. A6?-868.
du, a,bychoIFl ie,ak ne.■ 卜1嵐 tC9予 9こ ,no,μ tOpl,1911
z′ vali・ 1) K. Maxx, B. IXngels: sv. 3, Praha 1962. str. 49.
^9pisr/,
:,V° ?S
konednlf cil nidim" a utopicklfm piedbihd,nlm ke konedn6mu clli
bez pi'ihl6dnuti k aktutilnim moZnostem a potiebri,m hnuti.
Pluralita utopii
B;fvali marxist6, I<tei'i neomezen6 driv6iovali historii a ochotn6
v6iili, Ze v5echno nevyhnutelnd sm6iuje ke konedn6mu vitdzstvi,
bfvali i takovi, ktei'i akceptovali spi5e nutnost nepietrZit6 ne-
gace existujici skutednosti ve jm6nu komunistick6ho ideSlu.
Prd,v6 pro tyto druh6 je typickf piiklon k utopii. Zd6, se v5ak, ie
bez nich by se jak;;koli pohyb stal nemoZnll?m. Nezapominejme
ostatn6, Zc Marx, i kdyZ se distancoval od utopismu, tvoiil zd,-
rover"r obraz ide6,lni spolednosti.
Domnivdm se, Ze tyto rivahy umoZfluji l6pe pochopit, co kon- Jakdukoli systematizace utopicklfch my5lenek di plesndji
kr6tn6 mfrZe byt z na5eho hlediska povaZovri,no za protiklad uto- my5lenek, kter6 hr6ly roli utopii, jak je zn6,me z historie, je spo-
pick6ho my$leni. V zri,vislosti na piijat6m pojeti utopie byly uZ iena s velik5?mi t6Zkostmi. Jejich mnoZstvi se zdri, t6m6i neko-
vytvS,ieny rriznd antinomie: utopie a ,,realismus", utopie a nedn6, takZe neni moZn6 vypoditat ani nejdrileZit6jSi z nich.
,,m;/tus", utopie a ,,ideologie", utopie a ,,vdda" atd. Stejn6 tak je nemoZn6 sestavit ripln5i sezn&m spoledenskfch
V rri,mci naBi koncepce jevi se jako protiklad utopie piedevSim ideologii a musime se spokojit alespoi se znalosti urbitj,ch typttl,
konzervatismus v5eho druhu, a kromd toho jaklfkoli kult Zivel- tj. nejdrileZitdj5ich odrrid. Ale rovndZ mnoZstvi odrrid se zdti
nosti v sociri,lnim Zivot6. Piedn6 piesvdddeni, ile to, co jest, musi n6kdy nezachytiteln6, a to tim spiSe, Ze se daji rozliBit pomoci
bft povaZov{,no za dobr6 nebo v podstatd dobr6. Za dru}rd vira, velmi rozdilnfch krit6rii, piidemZ kai:d6 z nich n6,m obydejn6
Ze skutednost sama ze sebe rodi ider{l & sam& k n6mu sm6luje. umoZiuje postihnout n6kter6 drileZit6 strri,nky historick6 skri-
Krri,tce iedeno, antiutopismem je kaZd6 setieni hranice mezi tednosti.
bytim a povinnosti, mezi skutednosti a iderilem. Tak je tomu i s utopiemi, kter6 jsou, jak zniimo, zvli,Stnim
O-pozice skutednosti a ideri,lu, jiZ se v na5em pojeti vyznaduje piipadem ideologie. TotoZnost urdit6ho postoje vridi sv6tu, spo-
divajici jak jsme uvedli
utopick6 my5leni, rozhoduje rovn6Z o tom, Ze kategorie utopi,t- - - v ostr6m kladeni ideri,lu proti sku-
tednosti, ponechrivri, mnoho mista pro rozdily vyplfvajicl ze
nosti' je kategorii historickou. Neexistuji takov6 rritzoty, kter6 by
byly utopick6 samy o sob6, nezd,visle na tom, v jakfch podmin- zvli,Stnosti jednotlivlfch lidsk5?ch ideri,hi, z podmlnek, v jaklfch
krich jsou vyhlaBovri,ny. jsou formulovri,ny a z role, jakou hraji v ddjinri,ch.
Jakr{koli hlubBi ztrrrlrra spolederrsk6 situace m6" za nri,sledek KaZdd, epocha rodi mnoho utopii, kter6 se zpravidla nedaji
zrinik starfch utopii nebo dokonce jejich piem6nu v konzerva- vtEsnat do rd,mce jednotn6ho sch6matu. Je vribec mo1n6 v tomto
tivni a reformistick6 ideologie. Idea svobody, rovnosti a bra- chaosu objevit n6jakli irid?
trstvi byla utopii v dob6 Velk6 revoluce, av5ak neni ji v dne5ni NejjednoduBBim }e5enim z t6ch, kterd, se badateli nabizeji,
Francii, kde si tento nd,pis mfiZeme piedist nad branou kaZddho je pochopiteln6 piedpoklad, ile utopie urdit6 epochy pies v5echny
v6zenf. Podobn6 konzervativni ideologie zadinaji Zit jako utopie rozdily, jimiZ se mezi sebou liSi, maji jist6 znaky spo1edn6, jei
ve chvili, kdy danlf stav jc fakticky likvidovin, a tyto ideologie umoZfiuji piistupovat k nim jako k celku, ktery je vice nebo
se strivaji pouze iderllcm urdit6 skupiny odprircri nov6ho poilidku. m6n6 odli5nf od utopii v5ech ostatnich epoch.
Herci se m6ni, av6ah piedstaveni trvri,. eas historie je dasem Bylo by tudil moZn6 vyjit z Loho, ie nejlep5i je drZet se chro-
utopii. nologick6ho poiridku a popisovat postupn6 utopie starovdkd,
stiedov6k6, renesarrdni atd.
Je pravda, ie q!_opfe kaZd6 epochy, i kdyZ piedbihaji svoji
dobu, nebo naopak hleda5i iaeal v zanikl6 minulosti, jsou pozna-
mend,ny 6asem i mistem, v nichZ vznikaly. Na tom nenl nic
divn6ho, nebot odpovidaji nejen na vddn6 ot6,zky tfkajlci sc
lidsk6 situace, ale i na othzky konkr6tnlch historickfch spolel-
24 !l'r
椰iM、票蛸鐵


lel獣 I:」 :1器v『 輩Lヂ拙鍵

Uvcdnlc llこ k01ik pFikladi. lliZeme snadno t、ア
ittilrttVё
takOv′ SV&,

rdit, Ze starO―
l蝋嚇 評朧 朧 欄 灘
Stttё i螢
粛 雲 l鶴 鰤 漁 i‰
盟 ガ :l:調:J器 盤 咄
formy syst61nu pFin嵐 さ f rozも fFeni horizOntli,pFedevこ 1ln v podObё
stOick6 utopic iedin6ho lidstva pod16haifcfhO pFfrodnilnu zttkOnu.
Evropsk′ stFedovё k,ichOЙ SVё tOv′ nttZOr ie urё OVin kFestan―

靡 群
stviln,■ odi pFcdevこ 1ln kFestansk6 utOpie ― heretick6,kaciFsk6

棚計 量淵 憔薗 脚
a proticirkcvni, xter6i Vこ ak nicll■ 6nё ё erpaif inSpiralci z tё chЙ e
cvang()lick′ ch zdroli jak。 。
fici6111l dOktina, a neisOu sChOpny
Ckrotit kategorie ll嵐 bOЙ ensk6hO ZivOta.
l)予
r epoζ e
ヽ velk′ ch ze・ nё pisn′ ch ObieVi Se m■ oを l utOpie,ktor6 首
Blaif■ )rmu zdttnlivё autentick′ ch popisi novё obieVen′ ch Zelni.
BurをOa obdobi prOtifeud乙 lniCh rev01uci nachttzi svlij Obraz v uto―
ch慨 ∬ 揮 擁駆乳 乳
諄電灘Ⅷ身写∫ ll鳳 l∬
dominuliciCh Zttimi.
pii svobodn6ho pFirodnfho ёlovё kal a spoleё ensk6 sll1louvy.Zrod Mame napF■ lad velmiこ etn6 utopie(naz′ Van6 obvykle komu―
llistOrisl■ u v soci嵐 lnilln lny61eni na pFelomu Xヽ「III.a]【 IX.st01.
mtt svlil korelttt ve vzniku utOpil, je2 pFedstalvuif ideil iako X配 F続鑑 :Lttin胤 鏃 ep肌 肌
1激 :′ 盤」 制:
domnё l′ v′ sledek dё linn6hO V′ vOie, kter′ pr′ neVyhnutelnё
smёFuie k realiZaci urё it′ ch Cili. Kdyby Й il COndorcet o dvё
stoletF dFive,spokoiil by se zajist6 popiseln vymy61en6ho svё ta,
v nё mを existuie rOVnOst mezi nirody i mezi lidmi a v nё mtt se
d肥 詈謬温淵諸彎l″ J寵滉Iill槻 茸電著漱:
Sil戦
ёlovё k opravdu intelektuttlnё i morttlnこ zdokonalule. ヽr epOこ C
zrodu historismu se mu tyto vize ie■ iakO z■ 71tttni cil dё jin,iako
盤`flit雹 帯 l琴導 !臀ё
躍ち 鵠品,飛鳳監
:籠 や

sltlё r vも eObecl16ho
a nutn6ho pOkroku.
Bylo by tedy mottn6 postupl■ ёpopsat utopie rizn′ ch epOCh
釜 灘常盤亀〕 為″Ⅷ為量管舞 ↓ll鴨 11蹴i鑑 :

jakO ieiich Vlastlli dcery. ObtittnOst takOv6hO v寸 kladu spoё fv嵐
vも ak v tom,Ze by v podstatё lnusel b′ tV∫klaldeⅡ l dё jin lidsk6ho
IW慧 』 盤摯器∫ :1群 ::魁l尋 盟艦象 盤雷:撃1盤ち
myも lcnf,a tO`pln′ m,i kdytt napsaln′ IIll Z urё it6ho lllediska.
」e tFeba
寵蹴 拙鷺猛蹄協 翼嶋 鳳群:計 留:躍
si t6鯰 llvё dOlllit,Й e bycholll pak snaldno ziistili Onu llo¨ a kromも tohQ』 t霊 ittЪ
穐∬ :胤 量Ttt to udd napttHad
棚 鵠 椰 ‰λtti臨棚 憮艦

00 iSVit■ hiStOrip崎,二 idOb att p9 natti s9uё asnost.A to llを
I
nc‐
Lenin ve」 Dυ ο%研 9rづ ろ
θλ 一 utopie reakこ ni a utopie pokrokov6,ti.

lllluvfllll o t6mi Й
cisttm iⅢ l napSat takolザ oslad sё zdん b′t
t6mё F ncsPllliteln′ . ■ │
Jinノ m principeln systematizaco riznych utopickttch kollccpci
鮮調獄 l穏{撼鮒螺i鮮
Prvni vi(遍 idett za sebou,v bliZtti nebo vzdttenこ jこ i minulosti,
miZe bチ t icjiCll pFipisovttni spoleё ensk′ m
tFidttm,kte■ 6 sc objo― zatfmco druh6 hLsaif,労 e,,Zlat′ vё k``ie teprve pFed nimi.
vovaly na llistorick6 sc6nこ .Je iist6,以 e rozbor jednotliv,ch utOpif Nebylo by jistこ zbyteё n6 uspoFttdtt utopie rぃ rnё tt podle tolx),
vё ttinou odlaluie ieiiCh Sepё l se zttimy a attiracemi tё ch ё i
iakOu mali fOrmu.Jak uを 宙 me,byl nttzev%ι ψ じ
naこ emい C]:
utoがemi v `pFeVZat z ima―
onё ch tFid,マ rstev a,dkllpin.ExiStovaly utopie otrokttFi i utopie
響れ
a,おこ

26 `OeSty Thomase M∝
pouze v na5em) pojetl budou rovn6Z n6kter6 filosoflck6 povidky qlgpig pJvaji intelekturi,lnl hrou, utopie heroick6 se stdvaji zrile-
Voltairovy a l)iderotovy, romdny H. G. Wellse a Bernarda Zitosti smrteln6 v6inou.
Shawa, nri,boZenskri, proroctvi Joachima z X'iori, historiosofick6 Jako kaZd6 d6leni je i toto pochopiteln6 plili5 schematick6
rivahy Condorcetovy a Staszicovy, politick6 manifesty jakobinri, a nepiihliZi k rrizn5im hranidnim oblastem, ani ke viem tdm pii-
romantick6 bd,sn6, ekonomick6 rivahy Owenovy, filosofick6 padrim, kdy
- anii:by se zmdnil ideri,I - je rinik nahrazen bojem
tra]<!r{!V, projekty dokonal;ich ristav apod. To v5echno jsou pouze di boj rinikem. Tak napiiklad tat{"il utopie evangelick6ho kies-
piiklady, kter6 svEddi o tom, Ze utopie maji mnoho podo6 a Ze tanstvl bfvala jak eskapistickd,, tak heroickri,. Zde so znoyu
je moZn6 k nim piistupovat z mnoha rfizn.ich stran. musime odvolat na prom6nlivost historick6 situace, kt'er6' roz-
Nehodlim se pilt o to, kterd z nich je absolutnd nejdrileZitdjii. hoduje o proteovsk6 mdnlivosti ideji a jejich socirilni role. Av5ak
Je jist6, ie tak di onak je nutn6 piihlddnout ke v5em. JestliZe i kdyZ si uvddomujeme, Ze jak6koli ddleni i klasifikace jsou sche-
zde vych{,zim z je5td jin6ho systematizadniho principu, pak matick6, nemriZeme se jich piesto vzdht. Piitom, jak se zdri,
vribec ne proto, il,e bych jej povaZoval za nejspri,vnEj$i a nej- mri na5e ddleni tu piednost, Ze umoZiiuje hloubdji proniknout
lep3i. Zdri, se mi prost6 pro prri,ci tohoto rozsahu a charakteru do mechanismu roz$t6peni iderilu a skutednosti, kter6 je pro uto-
nejvhodn6j5i. Mnou,nawhgyrry princip je takoqf, ie rozliSuje pickd mySleni tak charakteristick6, do zv}i,Stnosti vzri,jemnfch
ralopie,i esltapi sti,ckd a heroick'| ; vztahri dvou dlenri t6to opozice.
Mezi prvni zalazaji v5echny ty sny o lep5im sv6t6, jejichi Nemriieme ovEem zristat pouze u vfBe popsan6ho dichoto-
dfisledkem nenl, ile by piikazovaly o takovf bojovai. Sou- mick6ho d6leni. Uvniti kaZd6ho z tdchto druhri mriZeme rozliBit
-s-v6t
dasnost tu mriZe bft odsuzovri,na velmi pateticky urditly' podet odrrid, kter6 musi byt popsriny samostatnd. Tak
a ostie, i,"Saii
llё b6illie Se sQ,、 pp]。 v r6,mci. eskapistick6 utopie zjistime piinejmen5im tii rrizn6 od-
dobro, neilkri, se, jak jej dosr{,hnout. Rlkd, se, v dem spodivri, z16, _ rridy riniku ze skutednosti. Jedny_ut_opie - nazv6me ie utppierrut-
neiikd,.. se, j ak_" j
-e_--UabradiffisEre-m- Utopie* lohoin diuhu -r1,oii 'l -@-- ukazuji zem6, v ziji. N"3_dLm
ostatn6 neziidka lid6, kleil do-konale wostli do sv6 spolednosti, ' "ic,rrzliae"$msind
-3,gg-Sq1;-"y_{!,Sn!*.ii
Cabetovy ltcarie
- tole Siidnebo
d6laji v5echno to, co od nicfr spbie8nost vylaAuje i pooru v tichu t6mdl dird, fantazie, pon6vadZ tyto zep6 se nedaji najit na ilafuG
domova konaji v5?pravy na Stastn6 ostrovv. rnap6.I N6kdv je to prost6 dalekosS,hli, idealizace zemi zn6,m7ich
'r"T*
nebb spi5e zn6,mych tak md,lo, ile je moilnd jim piipisovat ider{,lni
,v
Jednfm z klasict5?ch piikladri tu zajist6 bude fthomas Morei
a mriZeme se setkat i s takov;imi autory, jeiichZ utopie bii# spoledensk6 pom6ry.
objeveny teprve v jejich pozristalosti. Jindy jde nesporn6 o lidi, V osvicensk6 literatuie tuto roli dasto plnily ostrovy jiZnich
kteil se vzbouiili proti vlastni spolednosti, av5ak nebyli schopni moli a n6kdy napiiklad eina. V dal$im stoleti byla takovfm
bojovat proti nf se srrou utopil v ruce. Je tieba ostatn6 bici, te ostrovem pro mnoho evropsklfch radihdhi revoludni Francie.
k tomu dasto zmin6n6 utopie prost6 nebyly vhodn6. Mohly sice MfrZe jim ov5em bft vlastnd kterrikoli zem6. Piipomeirme si, jak
nepi'imo inspirovat k boji, aviak samy netvoiily program, ani se jevilo Polsko Cesaru Barykovi z Zeromskdho Piedjaii,, jak se
jim v6t3inou necht6ly b;it. jevila Francie matce hrdiny Garyho knihy Jitint sldb, nebo si
kter6 jsem nazval hcroickymi, jsou sny spojen6 s pro- konedn6 plipomeime Kazanriv film Ameriko, Ameriko .. . , v n6mZ
'I)topie,
gramem a piikazem dinnosti.iTakovou dinnosti mriZe b5it prri,v6 Arm6nrim pron6sledovanfm v Turecku piipad6, Amerika jako
tak revoluce jako rinik ze svdta do kliStera nebo do oblasti r6j. Mezi utopick5?mi literri,rnimi dily se sporadicky objevuji
um6ni, avlak utopie tu vZdy angaZuie cel6ho ilov6ka a nikoli je5t6 jin6 utopie mista. Tak napiiklad Cyrano de Bergerac se
pouze jeho pfedstavivost. Fourierova falanstera je konstrukci dostd,vri aZ na Mdsic a Swift v Gulli,aerouljch cestdch popisuje spo-
nem6nE trZcnou lednost moudrfch koni, kter6 kdesi existuje.
Druhou odrridu eskapistickfch utopii mfiZeme v5rmezit jako
騨 叩鰍蹴舞驚鳥IW乳 品藉艦!嗜:潔 :T鶏
i』 utooi,e iasu, nebot se v nich popisuje jakdsi Stastn6 ,,n6kdy".
by tento projekt finaneoval, je sice dinnosti jde Hilence, av$ak -Tvedenf nhzey je ov5em zL,lelitosbi konvence, pon6vadZ utopie
o urditS? druh aktivity. Neridinn6 prostledky k dosaZeni cile jsou tohoto druhu nemusi vribec operovat historicklfm dasem, na .
piece n6co jindho ne? cll bez prostiedki. Zatlmco eskapistickd jakf jsme zvykli Jsou to zpravidla ostrovy v d&se, kterf ne-
28 29

││││││││││││││││││││││││││││││││││││││
zll嵐 me nebo kteけ zll洗 me
nedostateё l16.Z tohoto hlodiska ie tll , t V prvnim piipadd jde o zm6nu dr{,sti, ve druh6m o zm6rru celkrr.
situace Obdobntt iako v pFipadё utopii ll■ ista. ' \' pivirim pfipad6 g,g'l}lgd6 azyl pro ndjakou skupinu destnSiclr
Jako pFiklad zdO uvedeme biblick′ rttj,Zlat′ vё k Stalrovё ku, a u5lechti$ch lidi, kteii se dusi ve sv6t6, jenZ je obklopuje, vc
star6 dobr6 ё asy konzervatisti rizn′ ch dOb,kr嵐 lovstvi boを i na druh6m se hledri, zi,chrana pro v$echny, i kdyby o to vfibec ne-
zellli,ieЙ nastane,aЙ se naplni dny,dale rovnё Йrizn6 hralnice std,li.
historie nebO libovolnё zvolentt data typu]Ⅶ ercierova」 Rο λ%244θ , Shodn6 s tim budeme hovoiit o utogti,'l,ch iehole a utopi,tch po-
kdy se zniこ ehonic obievi idettlni spoleё nost,VЙ dy ie tO historie, litiky.
o kter6 se nedi slovy CyprianalNorwida Fici,労 e,,ie to dnes,ienom Prvni z nich bezprostiednd hranidi s utopiemi eskapistickynri.
o trochu dttle“ .Ut9pick′ ё a母 /ie takOV′ ё
Objevi se n6jaklf ider4,l a najde se skupinka jeho vyznavadri.

aS,V nё mЙ ie minulost
6k面 muゴ ktte se sclu価 tト Ti vSak nev6i'i, Ze spolednost se dd, zm6nit. Nevdli ani tomu, Ze
i肥 葛T[戴 描
胤∬

Zijice v t6to podl6 spolednosti, dokr{,Zi uchovat v6rnost ideri,lu.

♯TFet1 0dridu eskapistick′ Ch utopii nazveme utopiemi υ λ
ttπ ιθ Il,ozhodnou se proto uzaviil se tak di onak ve sv6m krouZku, aby
彪 α%,pOnё vadを ieliCh Specinkem ie tO,Ze svii idettl umistuif tim uchrri,nili hodnoty, kter6 povaZuji za nejcenn6jSi. Mistem,
kde se uzaviou, mriZe blit kki,5ter, kolonie n6boienskyich sekt6,i'tr,
milno sf"u pozemsk6 oxistence ёlovё ka, do oblasti ёasto iplnこ
vymyこlen6.Na zemi neni a moЙ ntt nikも ′nebylo Й ttdn6 misto, izolovand, od okoli apod. Nejdast6ji v5ak nejde ani tak o izolaci
kde by byl ё
lovё k opravduこ tastn′ .JeStliZe vも ak talkov6 111isto prostorovou,'jako spi5e duchovni. Stoikov6 se uzaviraji pied
a ёas nelze uv6st,vlibec to neznamen嵐 ,以 e ie tFeba se pFedstalvy
svdtem do sv6ho nitra a hledaji ritdchu ve filosofii. V XVII. a

tastnё hO s、「ёtal vzdttt.Vzor se prostё pFenese mimo ёas a prostor
XVIIII. stoleti se uplatiuje idea rdpubli,que d,es lettres, tj. pospoli-
a SPOil Se s vё ёn′ mi hOdnotami,iako iё Bih,PFiroda,Rozum tosti udencri, jeZ pledstavuje ndco mnohem vfznamn6j5iho, neZ
je pouh6 spoledenstvi lidi jedn6 profese.
S「 Si欄 Mnoho romantickly'ch bri,snikfr klade proti zkalendmtsvdtu ob-
鶉 鴛Jな 盤 踏 £.蹴 辮 ,蹴T咄
Rek a Zid,ObFizka a neobttzka,cizOzelllec al Sc′ ta,Sluzebnik
last um6ni, ve kter6 mohou ilit pravd duchovni hodnoty, jei byly
zneuctdny spolednosti. V XIX. stoleti se objevuji detn6 ,,svazy
a svobodn′ ,ale vこ eckO a7ve vこ ech IGdstus“ (Kol.,3,11).ZOSObnё ― pi6,tel" nejrrizn6j$iho druhu, v nichZ se hledri, zt6lesn6ni hodnot,
nlln urtitё ho spoleё ensk6ho idettlu se stttva b。 差stvo. kter6 se nedaji realizovat v celospoledensk6m m6i'itku. ,,F,ehole"
Novodobi myslite16 analogick′ m zpiSObem ,「 uttili“ reiln6 ndkdy vych{"zeji z izolace a zahajrji dinnost smdiujici k pie-
vali na PFfrodu,ktertt le nezn嵐 ・
soci嵐 lni rozdily tiln,Й e Se odvol洗 tvoieni cel6ho sociri,lniho syst6mu. Y nejednom z tdchto ,,sv&zri
Stivtt se pochOpitelnё ,a to vellniこ asto,Σ e utopist6 tohoto typu piri,tel" dozrS,valo revoludni spiknuti nebo politickf projekt jin6-
zttrovei vё Fi, 労e nё iaktt dObal nebo IIrlisto takov6mu vё ёn6mu ho typu, avBak nelze to povaZovat za pravidlo. Velmi dasto sc
rttdu odpovid嵐 .Tak napttklad stFedovё ci sektttFi vё Fili v lll10Й nOSt objevuji takov6 pospolitosti, kter6 se zam6iuji vyludn6 do sv6ho
kr嵐 lovstvf boを lho na zemi a■ losofov6 psali o nё kdeittfm,,pFiro― stiedu, na zdokonalovrini pom6rn6 mri,io podetn6 hrstky v;rvole-
zen61111 stavu“nebo o budouci spoloこ nosti ZiliCi Ve shodё s pFi― n}?ch. Takovlim jevem, jakkoli mnohem masovdjXlho charaktem,
kazy pFfrody. Faktel■ l ie vttak i to, Йo utopie vё ёn6ho Fttdu se bylo nespornd ran6 kiestanstvi.
miZe dobFc obeift bez iak6kOli lokalizace,a proto le nutn6 v nf Situace ,,iehole" se ostatnd reprodukuje. eim 1in3;m je napi.
spatrovat jcv do zllaё n6 1■ lry sv6rttzn′ .
skupina imigrantri, obhajujici sv6 zvlistnosti v nov6m prostiedi
MCZi′ herOick′ IIli ut01'icmち za nё Z一 iak uZ iSmC rckli_po― a chrri,nici nri,rodni hodnoty, kter6 povaZuje za jedin6 cenl6 (jc
Va2uieme vttechny utopie obsahuiiCi nё ia7k′ prOgrall■ a pFikaz ziejm6, Ze i ono prostledi napomri,h6, 6asto udrZovat tento druh
ёinnOsti,ie trcba rozlittit pFineill■ enこ lln dvё vclk6 skupiny.Zd£ odliBnosti)? eim jinym byli dekadenti pied prilstoletim a co
jin6ho jsou dne5ni beatnici, demonstrujici sv;iim Zivotnim stylem

鷲 A榊ギ
悧 製i翼胤 打

odli5nost vlastnlho hodnotov6ho syst6mu od hodnot, kter6 jsou
v dan6 spolednosti vicem6n6 vBeobecnd piijimri,ny? ,,Reholo"
‐MiЙ e to b′ t Za druh6こ innost maiici Za cil nahradit ttpatnou nem6ni sv6t, vytvri,ii v$ak na ndm ostrov.
spdttё .。st spoleё nosti novou,dobrou. !trp: rylitiky zggigg -tp_m, kde gi ndkdo - bud jedinec, ncb<r 3l
30
skupina klade za l6kol zmdnit spolednost od z6,kladu. MriZe
riiit
-
nekonedn6 mnoho konkr6tnich forem, vZdy vlak tu mdme
Utopie mfsta
co dinit s ripornou snahou vnutit vzdorujici skutednosti urditli
ideril.
Od nepamdti se mnoZl pokusy nahradit existujici pomdry po-
m6ry dobrfmi. At je to moudrf vlidce typu fara6na z rom6nu
Boleslawa Prusa, zahajujici z{,sadni piestavbu st6,tu, af je to
zdkonodri,rce vymliBlejicl z6,kony, kter6 konedn6 udini vlidy
spravedlivfmi, at je to politik vytvri,iejici program radikrilni
zm6uy politickych pomdrt, at je to filosof vymezujici zilklady
jedind rozumn6 spoleinosti, ii at je to vojevfrdce zcela m6nlci
mapu sv6ta
- ti vBichni, a tak6 mnozi dalSi jim podobni, repre-
zentuji tent!,il postoj, jen kdyZ jsou schopni iici: Skoncujme mlsta, tj. popiseru
s tim! Je tieba zadit ripln6 znoval; jen kdyZ proti existujicimu
sv6tu kladou ideril, kterf je s nim nesmiiitelnf. Neni pro n6,s
drileZit6, zdazvitEzi. Je pravda, ircpflev6,Ln6, v6t5inri z nich urdit6
prohrri,vri,. Nezajimri, nd,s ani to, ile vitdzstvl bfvaji nejdast6ji
holk6,, pon6vadZ novy svdt se ne vidy podobri, ideri,lu, jehoZ na misto 1toptosf,
realizaci mdl blit. Pro nis m6,v!znam, Ze existuje takovd,utopie, Thomase }Iora, hter[
kterri, je utopil dinu. Piiklad krri,le Utopa chce uplatnit v Anglii.

輔 腑椛

Tak ve zkralce vypadaji nrimi rozliSen6 typy utopick6ho
my5leni. Jejich dfrkladn6j5im popisem se budeme zab!,vat
v dal5lch kapitoLi,ch.

拶 鶏 蒻 脇棚脇ら 競′ 混肌:児rf協劣
7鶴 ‰朧 ゝ
IL stovky pOdobnych dё l.

Pozdさ li u宙 dime,ze utopiemi mista miZeme t6乞 nazvat urё it6
vizc svёta,jejichЙ tvirci sice nepFedstirali Zム dl16 zprivy z ccst,
alc operovali rovnё 乞obrazeln vysnё n6 zemё .Na zaё tttktl ie vttak
tFeba si povも ilnnout utopii mista v ielich ёiSt6 podobё .

Ytt υι ο2′ ご S`,為 ηιυ ,
υ`V 4η 9ノ
ブ pFcdml,vё
αλ多 づSθ π 9Cλ イ γ ` lIIQrO
9ν ,9%ι η
pl101
ガι α λS″
π %ο んθ
`η じυ笹″ 鶴・`協 Je
`o曇
ZFeimё ,ZC More na tomto mistё
``9fι ttertuie,a tentO ttert ie souё
`グ asti
mystinkace spOё e vyprttvё nl o idealnim syStё mu
`va,ici Vlllloreplavce,kter′
le V10乞 eno do ist idain6hO tOm,乞 s6na Onell podivnジ
ostrov dostal.T6tO nevё dё mosti je vttak tFeba si dobFe povttinl―
nout, nebot ie dileЙ itOu sloЙ kou hry zvan6 utopie. Ve vclllli

o tom, kde
Nov6ho sr'6ta.

a ・
n  v 3
1.■3
32

rrlch lu'anicich makeclmrsk6ho impdria. Hyperborejei tlekatr:ir,
zda on sttm by byl vibec schopen takovl ilfOrmace pOdat. z Mil6tu iili severn6 od sv6ta kolonizovan6ho Reky. Euhemerova,
Obvykle se dovidttme,鯰 e plavba trv,la cel嵐 16ta,Й e bouFe nc= Panchaja byla ostrovem v Indick6m oced,n6. Jambulovo Slunetnl,
Йe troseё 通 ci dlouho
tistttle odvttdё ly lodё ze sprttvn6h0 1【 urstl a
ntCsto leirclo v Indii. Novov6k6, Utopie se nach6,zi nejprve tam,
bloudili po pobFeЙ l. A navic llё kteri UtoPal.6 1Dr′ taiili SVOii kam se plavil Kry5tof Kolumbus a Amerigo Yespucci, avBak
existenci PFed ostatnfm svё tem a zavazovali ll洗 hodn6 prichozl, koncem XVII. stoleti tuto oblast opou5ti. Vlasti ided,lnich spo-
aby zachovali absolutni tttcllnstvi. lednostl se na urditl;? ias strivri, Austrdr,lie obydlend, napiikladSeva-
Nako4ec vime nciё aStёji jcdillё to,Й c(lallん Utopie se nachttzi ramby, jak je popisuje Veiras.
nё kdev Nov6m svё tё ,kdesi mczi Pcru a Oil1011,nё kde v Austrttlii, XV[I. stoleti objevuje kouzlo tichomolskliich ostrovri. Zmdna
kdesi v iiЙ l・ iCh inorich nebo dokoncc pFilILo lla DRSici ёi naWlerku―
zem6pisnfch horizontri mri zpravidla za nri,sledek piemistdni
ru.YuSime veritttze exlStencc talKove zcme_理 mOZna_a理 二墾 昼 圭
Utopie. Utopist6 do urdit6 miry nesporn6 nri,sleduji z6"j:rny vei.ej-
£.Zemё ,karl■
nosti. Rr{di takd vytitivaji jistfch re6,lii, jei shromiZdiii autoii
kattd′ m zprhv ze skutednfch cest. Piitom je zajimav6, Ze n6kdy takov6
U
reri,lie vym;?5leji je5t6 dlive, neZ byly cestovateli objevenv. 'I'ak
napliklad Thomas More popisuje urdit6 instituce, jeZ se plekva-
pivd podobajl spoiedenstvl perurinskych Inkri, o nichZ v dob6,
kdy psal svoji knihu, nemohl jeStd nicr.6ddt. VkaZd6mpiipad6
Z tohoto hlediska je zajimav;im jevem velmi intimni svazek se fantasticEd, literaura s literaturou cestopisnou po celd, staleti
klasick;fch utopii mista s cestopisnou literaturou, mnohokrri,t vzrijemnd prolinaji. Neexistuje mezi nimi ona osbrd, hr.anice,
popsanly'. Zminbny svazek je pozoruhodn6
v literatuie o utopiich hterou mriZeme pozorovat, dnes, kdy tdm6i. kaZdd, zprdr,va je
mnohostrann5i. Neredukuje se pouze na dasovou shodu socid,lnich ov6iitelnri.
utopii s velkfmi zemdpisnfmi objevy. Dri, se iici i;e oba druhy Cestopisn,{, Iiteratura XYL a XVIL stoleti hranidila neziidka
literatury pronikri, podobnl;? duch. Tot6Z zaujeti r,ovotami, taNilil s fantazii. Bylo moZn6 se v ni mimo jin6 dodist o Skiapodech,
vri,Sei pro srovnrivini, tollit plesv6ddeni, ile na tomto sv6t6 je kteil maji pouze jednu nohu, ale zato velkou jako de5tnik; o Ace-
v5echno moZn6 i ffi*il pochybnosti o ,,piirozenosti" vlastnich falech zbavenfch hlav a majicich odi, nos a rista na prsou, o Kyuo-
spoledensklf oh pom6rri. cefalech, kteii maji psi hlavy atd. Tyto pozristatky sti.edov6k6
Je ov6em pravda, i,e mezi tvrirci novov6k6 cestopisn6 litera- teratologie dinili dasto vdrohodnfmi sami cestovatel6. Kolumbus
tury jo nem6lo bohabojnliich misionri,fti, kteii sv6 jedin6 posl6,ni odek6,val, Ze se sethd, s monstry a Span6lshSi guvern6r na Kub6
spatiuji v tom, ab;, do ,,divo5sk;y'ch" zemi pienesli evropsk6 uaiidil Cort6zovi, aby v Mexiku hledal nejen zlato, ale tak6
nriboZensk6 a spoledensk6 instituce. AvSak i oni piispivaji k Siieni Amazonky. Adkoli takov6 bytosti nebyly nikde nalezeny, piesto
piesvddieni, Ze formy lidsk6 existence jsou nesmirn6 diferenco- Zily v lidsk6 fantazii.
van6 a il'e neni drivod, prod bychom mdli Anglii, Itd,Iii di Ho- Literatura XVI. stoleti se jen hemii nejpodivndj5irni inlbr-
landsko povaZovat za jedin!,rlr,oiny svdt. A po dase dojde k ob- macemi o ,,clivo5ich", z richd nejedna se udrZela aZ do na5i doby.
jevu ,,dobr6ho divocha", kter! je ve srovnini s lt)vropanem Uspdch povidek tohoto druhu piimdl rrizn6 pisd,lky, litei'i ria
nejen Stastn6jBi, ale rovn6Z rozumndj$i, a to proto, Ze ncmi jeho vlastni odi nic nevid6li, aby smoliii vftvory je$td ,,zajimav6j$i"
piedsudky. a, je5td barvit6j5i. SmyBlenky se misily s pravdou a pravdu od-
Utopist6 vdrn6 doprovineii cestovatele. I kdyZ dasto ani na Jralovali lid6, kteii vyrostli v uzavi,en6m sti.edov6k6m sr,6t6 a
chvili neopou5t6ji svoji zemi, dospivaji pievri,Znd ke stejnym byli ohromeni odliSnosti toho, co spatiovali.
pevnind,m. Jsou v kaZddm plipadd v5ude tam, kde se mriZe ukri-
zat , ile lepBi Zivot existuje rovndZ na tomto sv6t6. Opou5t6ji zemd,
lUtopist6 byli zpravidla lid6 velmi osviceni a v6domd vyuiivali
p*osti'edkri cestopisn6 literatury, aby tak sdElovali dtendr,i'rim
kter6 uZ byly l6pe po znfny,aby se ve svych pi'edstavrich vydali na urdit6 myBlenky,kter6 by jinak nemohly poditat se stejnd rozs6-
dal$i vfpravy, tak jako moieplavci v;rylouvaji podmanit si nov6 hl;im 5ii'enim. Sv6 dtenri,ie se nesnaiili informovat, n!,bfi vychovd,-
krajiny.,Neustri,Ie se pohybuji na hraniclch neznri,m6ho sv6ta. vat. VyuZivali konjunktury exotich6 novosti k Siieni novych idoj i.
Utopie Rekri leZela obvykle kdesi na severu nebo na vfchod- 35
B4
tenaF v utopii uvё ttil,dostthli leii alutoH p資 neinlenこ fm
」estliを e ё TotdZ schdma so objevuje i v mnoha dal5ich dilech. V jinjch
toho,鯰 e nepovaを oval svti svё tZa nejlcpも f z lnottnフ cho Cestopisn乙 Be zase ,,dobry divoch" dostane do Bvropy a vznikri tak oblfccrrir,
literatura ho nallこ ila vfFc,労 e nenf icdin′ m z mOttn′ Ch SVё ti。 sitrrace: tam se divil Evropan ve Stastnd zemi, zde se p*iclrczl r.c,
A tak se ve v′ chOVё novovё kttch cV■ opsk′ ch Sp01Cё nosti tyto 6dastn6 zem6 divi v ne5tasiu6 Evrolt Do odi v6ak ncuritil: bijc
dva druhy litcrat,1lry iakoby dOPliovaly. tentjZ trast byl vZdycl<y
V XVII.a zvlぶ tё l)al【 v XVHIo stoleti se v literatuFe popisuifci 0l:innou zbrani uto vSali jezostie@,
dalek6 kraiC()biCVuie StilC vチ raznさ li nOVtt tendcnce.ヽ ′
,,divo首 ― rtjSich utopistri ponechduvalo na samotnliclr
Sk′ Ch“ ZVyCich se zaё inai( poStFehovat znaky pFedevこ fIIn pozi‐ ёton£ 予
ich.
tivni.Stttle OchOtnё liSe tyto zvykykladou proti tё m,kter6panuli Utopie sc tak stttvtt v′ tVOrem dalcko polclniё tこ jttfmo Relativllこ
v EvrOpё . men6f roli v lll zaё inaif hrttt podrobn6 po卜 )isy idcilnfch spol()―

10Й nO I`ci,鯰 e takov6tO popisy se stttvaii stile vico utopick′ Ini, ёenstvi.V IIorovё utopii se poI)istlie、 もCCh110:tOpograno ostrovtL
to znamcn嵐 ,Й e ukazuil sVё t nclen iin′ ,ale rovnё tt lepさ i nett ie izpusob obdこ 1嵐 vttn】 Plldy,druhy obifbenych napo]u i tval・ Ochra11-
n洗 首. Robinson Crusoe potkavん "dobr6ho divocha“ Ptttka. n,Ch hradeb,uspoFidanf zahrad i vyuЙ iti sIく la,Odё v i zttbavy,
A tak6 utopist6 nezFidka OpOutttё if svOie neeXiStuiicf Zemё a pFe‐ vl嵐 da i pohla7vnfを ivot,hry i stavitelstvl,organizace stravov∴ 111
chttzeii dO ZC(la urё it′ ch zcmё piSn′ ch oblasti, kde stein′ m i odmё Й ovttnf zaslollZil′ ch Obこ anli, cestOvttnf i nttbo乞 cllstvf,
zpisobenl obicvllli jiSt′ ide嵐 1-― ideム 1を ivota ve shodё s pFirodou, obchod itcologic,vё dai manを clstvi,hravkostky i voiensk6unlё l〕 f

kterチ by1 0Statnё znim′ uえ renesanё nim lidem.Podobnosti mczi a rovnё tt mnoho lin′ Ch ZlleЙ itosti.
cestami ttntastick′ mi a Skuteё nttIIli Se stttvaji jeも tё napadnё jこ 1. OS S“ i10■ ObVyk19學 npllem mё llё pedalltiё tF.
Jaln Kott o tom piも e: 」CliCh ObiCVy SC ёasto omczttf iii Zccla maけ okl・ ull illfOrmacf.
ch Cestopist uka― Obecn′ f1loSOnckチ prinCil〕 dobr6 soci読 lnf OrgRllizace ie Zalilnム
"Cestovate16,Inisionttri a a7utoFi fantastick′
zovali cxOtick6 nttrOdyを ijici ve stavu pFirozen6 nevillnosti,ne― ddcko vicc,nd iehO ul)latnё ni v icdnOtl市 ostech.P9pl・ suI Spiも 0
ZnailCi rozdё lovilli na,,tvoie a mOIC“ ,uCtiVajici starce,hostici
cizince, nttrody radostn6 a もtastn6.DobFi divoこ i neplatili danё ,
ani dai z hlavy,ahi poplatek za ёiも tё nf konlini,ani nttpo10VOu
da五 , ani desitky, nebyli odv£ dё lli do voiSka, nemё li knё ttf ani
mnichy,neznali v′ sady rOdu ani maiCtlく u.Dobr6 divoも ky rodily
dё ti bcz bolcsti a vlastlliln ln16keln krIInily nenlluviata.Dol)予 f princip Nei(lc O t6.ab,lid6を ili steinё iak。 ,,dObri div。 61“ ,alo
divo意 i vё ttili
v Boha,710Znali zieVCnf a dokく ,1loo samiれ 1li llcvё dё li, o to,aby iak0 0ni dodrzoVali pFirozen6 z`kony. ′
Йe byli deisty.]Dobif(liv()も i byH dobFl,こ estnf a uも lcchtilf,労 ili ve .Tento oHlh utOpie io utt h04■ 61,Iホ ノl,911ioC・ HOVOFi ncicll
shodё s pttrodnilni zttkony a naslollchali hiasu rozulnu“ 1).
o tom, Й
e nё kde existllie ttfastnチ oStrov, ale zttrove益 予
〔k嵐 , 乏
o
8ociユ inf organizace v Anglii ё
i ve Francii je pollur′ nCSmysl,
urazka prirody.Bllrttoazllf revoluce iO SChOpna tollll,tO uё C,f po―
Z fantazie se utopie mё nf v idoalizaci.Typiolζ ′mp予
rozumё t. Ona7 tak` vlastnё uzaviri obdobf klasick′ ch ulopif
takto pFcmこ 1lё l16 utopie ic Didcrotiv Dο αα た た Bο πクαjη υj′ ゎυ%
`kla(lcm
IInistal, obdobf iak6hOSi imaginarrliho spoleё ensk6ho cestov嵐 】
■1,
c`sιOυ 乙%`,ukazlliicf pFevahu Tahifanil nad EvrOpanyo Na Talhiti

Se V XIX:aXX.stoleti bude obievoVat uを pouze sporadicky
le Vこ eChno prirOzen6 a prost6.Pohostinn, Orll nabizf kaplalnovi iCЙ
jEL](o vё domtt stylizace.TakOvメ r£ Z budc lnit napFiklad Cabetova
Bougainvi1lovy v′ prrfLVy svOii Й enll a dcery,ten vも ak odPovfdん
θιααοJ力 αγ ι」
α α
λοbο 2j。
,
aヽ 17ellsovi Zづ
Σ e,,iChO nttboえ cnstvf,stav,dobr6 zvド ky a slllこ nost IInu nedovolu,1

Neobyさ einё`ιbl伝 kO k v′ も
O charaktcrizovan′ m utopifm mfsta
tuto nabidkll p予 ijlη ollt“ .Protoを ovこ ak neilnladttf dcera ie kriSnん ,
mёly popisy mal′ ch Spoleё enstvi existuifCfCh llvnitF spoleё enstvi
kaplala nakoncc PO(llChnc. R£ rlo vyslcchne od pttna domu,iak
Velk′ Ch・Nよ lo o jinou zcmi,lcこ oも tastn6 misto ve vlastnf zolni.
"nepFirozen6anerOzllll1116“ isou OVrOpsk6 zvykyapozni nloudrou T:、 k napttiklad Cargantua z Rabelaisovy knihy zalo労 il klん 首(■・
organizaci ttivOta na Tahiti.
t′

The16nliti, v nё mtt bratHё ci ttili spoleё nё se sestFiё kanli tako¨

κJ48"り ,WttZawa 1955,8に 125。 ▼ymto zpusobcm:
:J.Kott&あ 37
iivota uZivali nikoli podle z6,konri, stanov m6Ion1y' F,iman, kterlf v nl :nadn6,zi napilklad my5lenky tohol,o
,,Ve5ker6ho sv6ho
nebo pravidel, n11?brZ podle sv6 chuti a svobodn6 vrile. Vst6,vali druhu:
z loLe, kdy se jim libilo; pili, jedli, pracovali, spaii, kdyZ jim ,,4 tak iiji tany v neplistupn6 cudnosti, Zd,dnlimi svfidnostrni
pii5la chut. Nikdo je nebudil, nikdo je nenutil ani pit ani ddlat divadel ani dni,Zdidly nejsouce zkaileny. Tajn6ho dopisov/rni a,rri
'V
cokoliv jin6ho. 'I-ak to ustanovil Gargantua. jejich ieholi byla muZi, ani Lerry neznaji. Docela iidkri jsou v nrirod6 tak detndrn
toliko vjhrada: oizoloZstvi; trest za n6 jest neodkladnli a manZelovi pi'enechfn.
D6lej co chce5, Mocn6ji tam fdinkuji dobr6 mravy neZ jinde dobr6 zd,kony"t).
protoZe lid6 svobodri, ze zdrav6ho rodu, dobie vychovani, obcu-
jici v destnfch spolednostech, maji od piirozenosti jak;isi pud Kdyby na5e piedpoklady byly sprrivn6, m6li bychom co dinit,
a ostcn, hter11? je v5udy pudi k ctnostn;y'm skutkrim a odvridi od s tacitovskou utopii. Co na tom, Ze Germdnie opravdu existovalrr.
nepravosti"l). Co na tom,, Le ji Tacitus popsal moil.n6, zcela ,,objektivn6". l)fkr
tohoto druhu mriZe ve spoledensk6m vddomi fungovat stcjnir
V Il,ousseauov| I{oa€, Heloise nachd,zime popis usedlosti Cla- jako klasickr4, utopie. Konkrdtni zem6, a to dokonce nikoli nutrrir
rens, kde byl zorganizov6,n Htastn j,i;ivot ve shod6 s ided,ly autora, idealizovanii,, mriZe bft rovn6Z lep$im sv6tem. Nakonec je piot:rr
jenZ m6l zvlri,Stni sympatie pro patriarchrilni vesnickli Zivotnistyl. rozhodujici protiklad ideri,lu a skutednosti. Ider{,Iu, kter;i ndl<rlo
Panuje tam dokonald, harmonie srdci, do nichZ nemaji piistup existuje, a skutednosti, v jak6 iijeme. Zd6" se, Ze tento druh
nizk6 city, piiznadn6 pro col;y' tehdejii sv6t, a zvi65t6 pro velko- utopie mlsta sehril v ddjinich sociri,lniho mySleni roli ne prrivi
m6sta. zanedbatelnou.
Tento typ utopick6 literatury je zbaven v5ech svazkri s cesto- A tak je nutn6 pfihliZet nikoli pouze k rozmanitS?m literd,rnlrn
pisnou literaturou. Plipomind, spiBe publicistiku, kterri doporu- dfhim, v nichZ se.popisuji Hfastnd zem6, ale rovndZ k situacim,
duje, jak by se to di ono m6lo v zemi zalidtt Prisobi tu ale tentfi; ve kterS?ch podoby utopie nab5?vaji vize konkr6tnich zemi.
z6,kor, kontrastu utopie a ostatniho sv6ta. Ideje mohou blft Piikladem takov6 situace jsou velmi podetn6 vize vlasti jalio
ovBem stejn6, rozdil se t;ik6, zprisobu jejich vfkladu. To samo- ,,zasliben6 zem6", kter6 se obzvli5t dasto ElIi mezi vyhnanci ru
zlejm6 plati o cel6 utopick6 literatuie. emigranty vBeho druhu. Nechud vridi cizimu prostiedl zde rurlf
Ul,opie nemusi byt zern6pisn6 neurditd,. ,,Kdesi" nemusl zna- obraz vzd6,len6 vlasti jaho Stastn6ho ostrova, z ndho| se riinl
menat ,,nikd.e" nebo ,,nikde ve znirmdm sv6t6". Rekli jsme uZ, mira dobra i zla, podobnd jako v utopiich, o nichZ jsme se rli
i,e fantazie se mdn[ v idealizaci. Snad kai;d6, skutednost se mriZe zminili, piedstavuji tuto miru vymy5len6 zem6 nebo zcmi,
jevit jaho utopie, jen kd.yZ je udin6na dostatedn6 vzne6enou a ,,divochfi".
postavena jako idcril proti skutednosl,i, v niil i:ije utopista. Toto Plitom je tieba pozrra,menat, Ze utopie vlasti se v d6jind,<:lr
tvrzeni nab5?vr{, je5td vdtBtho vfznamu, piekrodime-li hranice objevovala dastdji a je patrnd starBl neZ imaginri,rni oesty. Moi/lH
utopie jal<o literri,rniho druhu a sledujemeJi probl6m utopie ukazuje Hebrejcrim trpicim v egyptsk6m zajeti ,,zemi zasll-
v SirBirn pojeti. IhiZe se tolil rk&za"t, il,e :urrditd popisy konkr6tnich benou", oplfvajici ml6kem a strdim. Od td doby se mfiZonr,
zemi a spolednosrl,i isou utopiemi, i kdyZ zdri,nliv6 maji16,z zcela s timto rnotivem setkat v d6jinri,ch socid,lniho myBleni nepirrl,r'-
v6cn6 zplily. ilit6. Y Polsku moZnri dastdji neZ kdekoli jinde. Vzpomindtc si nn,
Vezm6me napi'iklad 'llacitovu Ger'mdni,i. Toto dilo Iimsk6ho Norwidovn Mou pi,sek?
historika uiriZe byt, dteno jako ,,sociografickd," drta o nri,rodech
souseclicich s F,iurarry. N.r, tchdej5i dobu je to ostatnE vynikajici Tam po kraji, kde i drobty chleba
pr6,ce sv6ho typu a, dozvitlrime se z ni o Germd,nebh opravdu seberou z ttcty, Ze jsou nebem dan6,
jak lidem tieba.. .'
mnoho. Pi'edsttrvrne si vBak (piidemZ takovri,to pledstava je
zcela svdvolrri, pon6vadZ o 'I'acitovi t6m6i nic nevim), Zb tento teskno je mi, Pane.
autor je odprircern iimsk;fch cisalskfch obydejri a hledri pozi:
tivni pfilrlad. Pfedstavme si dd,}e, Le Germdniti dte podobnl za' Tam po tom kraji, kde hiich du5i ddsi,
'-- r) C. Tacltug: str. 42-43:. ... . . " ..;.:.
r) n'. Rabelais: GttudlttuilePa,nlagruel, haha 1069, str. 197. :.-' , i ,,."^ '
Germani,e, Praha,

38
na]dou‐ li ёapf hnfzdo rozmetan6 ani bezprdvnou chri,tru, ani jejf Bpinavou p6nu, kterd, vyplouvi
pod hruこ nf kdcsi... na povrch pii kaZd6m revolulnfm vienl, aby pozddji vli,dla nad
teskno ie mi,Pane. hizou(...) N6S ccl1y' rod je distokrevnj, z jednoho hnizda, boz
orrdch ostrfch piehrad (...), j"Z v5ude jindt odddlilv jerlny
Tam po tom kraii,kde se prost6 hl゛ 、 stavy od dmh;ich, podobnd jalio se od sebe li5i jednotliv6 rrrstvy
s poklonou Kristu,z niЙ ducll vfry l rud v zemi a v hrrrrich spccifickou v&hou, tvrdosti a zrnitostl.
Pochvttlen zdralvl.. rane, Pold,ci to jc piirozend, masa (. . . ) Francie je na burze, v krrimd,
│ teskno ie mi,Pane. v diln6 a na dlaZb6; Polsko pouze na vesnici, mimo m6sto"r).

│ Aiぶ tё pO nё kom― aこ neisem iiSt′
AnalogickSim jevem bude vize uZ piislovcdnfch ,,sklendnfch
,

kde pravё pob′ v洗 _― Stesk vc lllnё tane,
Steinё tak ё
ist′ .・ ・
domfi". Polska mirrr a spravedlnosti, kterri, se zievova,la hrdinovi
tcskno ie mi,Pan。 .
Zeromsl<6ho P ied,j ai' i rrprosti'ed zmatkrl obdanskd vilky.
fr,ckli jsme iii,, rze utopie vlasti je tak6 utopii sociri,hil. Je vSak

Po beztesknotё ,bezdomnё nkttch citt, tleba zrhiraznit, i,e v tomto piipad6 dochri,zi dasto k deformaci
sl<utedn}?ch spolcdensk5?ch probldmri nebo piinejmen5im h jejich
lCZ maif ano Za an。 ,ne za ne,
bezも crOsvitu...
dristedndmu zamlilenf. Piemdna vlasti v utopii m5, nutn6 ra n6,-
teskno ie mi,Pane。 sledek jeii idealizaci, hteri svrij piedm6t obvykle dini rnrilo po-
dobn;f origin:ilrr. KdyZ se autor takovdto utopie vraci domri, ne-
Teskno mi tam,kde isem tak CiZl vζ emu.
jednou utopistou plestr{,vr{, b5it, nebot se setkS,vi se sliutcdnosti,
jeZ nemri, s iderilem nic spoledn6ho, nebo zabindt, znovu hledat

Nedbaif O mne,一 ctt so sotva stane
prtttelstvi ll161nu.
Etastnou zem
- tentokrrit ov5em ndkde jinde. Ate nakorrec je
liaZdri, rrtopie utopif ve vztahu vridi n6jak6 historicky urdit6 sku-
Teskno ie mi,Pane.1)
tcdnosti, z jtjii: negace vyrristri. V piipad6 utopic vlasti jc takovou
‖ Je pochopiteln6,差 e takovttto utopie nlistal ie tak6 v{ce nebo skrrtednosti cizina. Na jejim negativnim hodnoceni se podili jak
m6nё socittlnё zabalrvena.Vlast je noien Zemf dё di a otct,leё
stiizliv6 rozpoznit"ni vad daniho socirllniho systdmtr, tah i spole-
rovnё Йsidlem urさ it′ ch hOdnot, ieliChZ ▼ densky neurditf pocit cizoty, jaky zakouii dlovdk nepiizprisobonli
′znam Se zvl£ こ
t silnё
prOleVuio v CiZinё ,kde le ieliCh nedostatek intenzfvnё pocitovttn. sv6mu novimu prostledi.

‖ ヽrezmё me napFiklad MauFycyhO Ⅳlochnack6hoo Tento spisovatcl Za daliti piipad utopie mista je tieba povaZovat jev, kterli
alpolitik se po potlaё cnllistopado▼ 6hopovstanfocitliakoelniFalnt mfiZcme nazvat utopii ideologick6 vlasti. Oznaduji tak n6,zory,
ve Francii. V iehO tehdeittiCh publicistick,ch . upenich ie kterd proti existujici skutednosti kladou obrazy jist;ich dobrych
Polsko llё enO iak0 0braz ideム lnich spoleこ cnsk′ (yst° rt, za‐ socid,lnich syst6mri, jeZ jsou v jin)ich zemich. Rcalita jind zem6
se tu std,r'i ideilem pro vlastni zemi.fAristokrat Plat6n, nepili,-

tllnco Francie ie ztOtO乞 五ovanalspOmё ryzasluhuiCh pomё
FrancOuzsktt poHtika,"(.¨ 万α m五 1赦 OhrOmn′ ▼llfCfmiodsouzenf.
v na Evropu,ne― telshy zarndieny proti abdnsk6 demokracii, objr:vuje vzor dobr6
ni niこ fmiin′ m neЙ pOlitikou kraln嵐 予■,kteFise boil o SVOjo ZbOを 1・
spolednosti v Egypt6 a ve Spart6.
Zd6, se, Ze k takov6to situaci dochrizi v ddjinr{,ch socirilniho
││

│ Tals‐ ov′ staV mi老 o▼ socillnf revoluci pouze stinat こ lechtick6
hlavy,icstliЙ e je siln′ masou i rozumem,iestltte llluこ lechta mySlerri velmi dasto. Lidd povstavBi z t6ch di ondch drivodri proti
pFekム を 1. Cftf― li potFebu, vyzyvi nal pomoc lizu a vき echno if socid,lnimu poftidku, kterS? panuje v jejich zemi, maji tendenci

slibuie, leё kdyЙ zvitё zf,utiskuie lid,nazチ vtt iei alnarchickゞ m porovnd,vat jej sc situaci v jin;ich zemich, nachrizejice vn6ktor6
││

elementem a stivi se pro nё i druhOu aristokracil,ie2 Zas10uЙ f z nich piiklad dokonal6ho uspofti,dri,u(/Je samoziejm6, Ze tento
Stein6hO pOnf2enf i轟 【
O ta,kteЮ u spolu s lidem vrattdil.Jak jin6 jev nevystupuje ve v$ech dobri,ch se sffinou intenzitou, pondvadZ
││
‖│ ie tO V naこ em patriarchttinim Polsku!Tamnenaid轟 ,dky bohu, k n6mu mriZe dochri,zet poaze tehdy, kdyi se reri,ln6 rjsuji u6jahd
1)C.Norwld:囃 ●430″ r) !(-.Mocbnac$i:. Pisnra rcamai;ta,.Poznti-1863,,ttr,-104:105.
│││

り ,pre10n v.師 ,Pr山 19鴫 38- 3a
││ `雌 `tr。
LL



spoledensk6 alternativy. K tomu, aby vznikla utopie ideologick6 ted ntts dI・ Йi v kobce vё znice.
vlasti, musl existovat dostatedn6 ostr6 protiklady mezi rriznymi
moZnostmi uspoiridri,ni. Tё Йko se nam na pOdlaze spl,
Ve starov6k6m Recku existoval takov;f protiklad mezi At6nami
bFeё ku dali,pes ii nevypile.
a Spartou. V novov6k6 Evropd nejprve mezi katolickfmi a pro- Jan ie Chrinё nこ titem dialektiky
testantsk;imi zem6mi, pozd6ji mezi republikami a monarchiemi. a itt lehk′ m mrttё kcm poezie.
V modernl Evrop6 mezi liberalismem a fa$ismem, parlamenta-
rismem a diaktaturou, kapitalismem voln6 soutdZe a kapitalis- Smracl a hnlyz a tё Zk6 chroptё nl...
mem ,,pld,novanym'(, hlavnE v5ak mezi kapitalismem a socia- Arlo― kaを d′ ZiVOt iinak m旬 1.
lismem. Nё kdo vyryl nttpis do stё ny:
Takov6to situace napomri,haji tomu, aby seodpor vri6i socidlni Й
iif!``
,,Bojuifci pekaFi at
realii;6 vlastni zem6 piem6nil v utopii piesn6 zemdpisnd lokalizo-
v&nou. Oim jsou ovBem alternativy ve zmindnych situacich J嵐 一―ch!Naplit!Sedfln Od ptttku,
ostlej5i & vBestranndj5f, tim m6n6 mista v sociri,lnim my5leni 併eba mё s(c mohu taけ ztratit,
zristti,vri plo Stastn6 ostrovy leiici ,,hdesi v }trov6m sv6t6". 』e Jal〕 IILtt katar ttaluclku
MriZeme pi'ipustit, Ze t6m6i fplnli zrinik klasickych utopii mista ap乱 ■let nlu chybi kこ edesttti,
v nov6j5i dob6, piibliZnd od francouzsk6 revoluce, souvisf do
jist6 miry s tim, Ze se rozBilila 5k6,la socid,lnich moZnosti zcela pottebi le vile,tvrdosti,
blizk6ho svdta. aby ёlovё k sn嵐 こel to tak lehce,
PIi}<ladem takov6 ideologick6 vlasti bude tedy revoludni nebot kdyЙ tё boli vnitinosti,
X'ra,ncie, ve kter6 mnoho evropskych radikd,hi spatiujo v5eobec-
ani■ losofovat se nechce.
nou ,,vlast svobody", misto, kde se uskutednily ideri,ly svobody,
rovnosti a bratrstvi. V XV[I. stoleti hledaii 1id6 tyto ideri,ly na Sedinl,sedil■ ,sё itムm hodiny,
vzddlenfch ostroveeh oby?vanfch ,,dobr5?mi divochy". Po roce opFen o zed Jan tu podFilnuie7
f 789 je hledaji st6,le dast6ji v t6 zemi, kterr{, mdla odvahu odvolat
1■ ad globusem iehO lySiny
se na pfirozen{, prdva dlovdka a ve shod6 s nimi zorganizoval ёtvrttt rantti v oknё probleskuie.
sociri,lni iri,d. Na francouzskf pliklad se nyni rlovolivaji polBti,
n6medti, italEti i anglidti ,,jakobini". Probudil se,vydalv siab′ on,
Utopie byla nalezena ve zn6,m6 zemi. Tahd odprirci revoluce bezstalrostllё “
narOvnal si plece.
roku 1789 nalli takovlii ostrov. Byla jim Anglie, kde-jah se zdri,lo 一 po寺 姐嵐― dnes ie sla7Vn′ dell,
- dozrd,valakaLd{" zm6na cel6 v6ky a ostrf tfidni konflikt byl
nahrazen kompromisem. Tam so revoluce podobnd, revoluci
"Vi意
Magnitogorsk z昴 狙id・7ё p9ce… :“

francouzsk6 zd6,la b$,t' nemoZnou. Lid6 byli spjati s minulosti Zvollla bledloこ ∝o isvitu,
a mdli sentimentri,lni pom6r ke star;fm institucim. Tak byla obje-
iak nad mё stemも y ie mlli StinⅢ ,

vena Btastnh zemd riphrd jin6ho druhu. a itt mySlel:,:Jak iC heZky tu,
Plikladem mnohem novEj5im bude revoludni Rusko, kterd jako v t6 prattiv6 cele ёislo tFin£ ct.“
,,prvni stri,t ddlnikri a rolnfkri" se tak6 stalo mistem, k ndmuZ se
upinaly sny odprircfr kapitalismu v i'ad6 zemi. Ocitujme zde Nad Janem isem uvaЙ o'al dttle,
Magni,togorslt aneb rozrlluau s Janem, Wladyslawa Broniewsk6ho: nad vも fm moЙ n′ m,tak6 1iad Polskem,
VЙ d,t plalnuly led V m6五 kriminttle
Sedim s Janem v cele dislo tfinr{ct dVこ Vy8016 1ooe magnitogorsk6.1)
na nS,mdsti v dom6 Radnice,
pied tlemi dny spolu sebrali nris,
lbi赫,お οκ,1)FdoZll T:,ibF,■ r血を1953,str.66■ 67'
う 11:iBrOnie、 ●■i`]た ′ο


42
1‐



jeこ tё ncPronikla.V poznttIInkach RaymOnda Mauli・ 飯 se,ktcけ zレ
Podobnё mё li Ⅳ o,o UtOplo odPl静 ci kOmunistick6 revoluce, hynul v guayansk′ Ch pralcsich,こ teme:
hledaiici sVOuこ tastnou zemi ve fattistick6m,,nov6m poFidku`` Indittne,toho veё era iseIII Si Sttln sebe silnё uvё do‐
nebo v libcrム 111l Allglil,v rcpublikttnsk`Francii llcbO ve,,svobod‐ "O star′
mOval a nalrttz isem pOChopil,z iak 11lubok6 11noudrosti prameni
nё nl svё tё `` Amcl.iё anil. Podle toho,]ak′ kdO prllal hodllotovy tv6 m)ヽlellky.A Йe by bylo svatokrideZi pokusit se limi pro‐
syst611■ ,spatiOval ztё lcsnё ni snu Oも tast116m Ostrovё v t6 ё
1 0n6
zomio Revoluё nf Kuba le UtOpif prO mnOhO zemi Latinsk6 Amc― l醜::L嶽織 亀胤朧
鼎 ‖l篤 :魔 ::ri轟 服亀
riky, pro ncmalou ёist lidstva OsvOboztliiclhO Se Od ko10nia‐ nadム n,abych pFesnё vyi嵐 醸ilten prudk′ poCit nttvratu do Zivota,
lismu. kter′ mne prostoupil po缶 6m bOkll.Kdytt se dnes一 na prahu
Obraz takov6 utopie neniこ asto pFfliこ vzdttlell pravdё .Vttdycky nov6 cesty ― probirttnl zttpisky z llato Grosso,myslim pFede―
Vも ak id0 0 ideill)1'otikladn′ vlastni spoleё nosti.Nё kdy id0 0 Zna・ ё
_
vttfln na tcbe,staltt ln(liine.Tvij pralcs mne uchvitil tak,iak
nou idcalizacl,to vζ ak v podstatё nem£ volk′ vyZnam,ponё vadを to nikdy nedok嵐 差e鯰 ムdntt Zena na svё tё .取Ift silu差 1
hnkci tё chto ol〕 razi le predcvこ im pё stovat v lidech vfru v moか `t,iak pttiSluこ
ёlovё ku.Zl)avit se vこ eho l)oZl嵐 tka.A nalvЙ dy,navttdycky odclet
nost existence li116hO a lepζ fhO svё ta,nett ve kter6nlを ij`.
tam,kde icも tё existuif ё iSt6 city,kde se dtt Zit``1)。
Je vも ak tFeba poznamcnat,乞 e utopie infsta tohoto druhu no‐
▼ystupui1 0b57こ einё V ёiSt6 1)odobё . Pr01lnaif se ObVyklc s nё ‐
ktelチ mi utopiemi blldoucnosti a tak6 s urё itジ m p01itickゞ m pr。 _ Ono zizraё n6 1nfsto,kde,,se dtt Zit``,vystupovalo pred lidstvem
gramom.Zt()hoto hlediska se tasto v(lmiliも 1 0d klasick′ ch utOpif v nesこ ctn∫ ch pOdobttcllo Lid6 ie llledali mimo natti plalletu
lnista,popsan′ ch na zaё tttku tё tO kapitoly. iv]cJlch vzdttlcllycll konё inich,v prcdstalvttch i ve skutcё nostl,
Z(1嵐・・le vttak,Й e bylo tFeba zlllinit se o nicI〕 v t6to souvislosti, v neurё it`m"kded“ i v urtit6m"taul``.
nebot zalist`iSOll analogif klasickttch lltopif lnista v pOdmink10h Jestlitte vも echlly druhy tohoto hled洗 1lf zde shrnuie■ le dO
svさ t,a stollcfho prcd praktick∫ n■ i altcl・ nativallni. Svё ta volicfh0 rttmce iedn6 kategoric,ktel・ ou jsme nazvali utopie mista,pak
nilζ oli mezi skllteё nostF a imaginacf, lc・ ёmozi dvё ma pOdObanli proto, Ze ieiiCh SpOleё nゞ m zllakenl bylo vZdy pFcsvё dё clli, Ze
rea,litv.A takovtt volba mlitte brt tak6 v01bOu idettlu,iC… 1l jeifin 首tastni zemё opravdu existulC,iC Vも ak Od ntts oddё lena nloFi a
ocettny, vzdttle1lostllXli a kolltincnty, hrallicelllli a bal・ iё rallli.
V∫ ChOdiSkem ncgace vlastni skuteё nosti.
Je ovこ cm tFeba si povこ irlllnOut, Й e takovttto utOpie pFestttv乙 Abychom do tё to zcmё dosPё h,ie tFeba odhodit to,co i1111 lid6
bttt lltopli cskaplstickoll a stivtt se utoplf herOickou.Seこ tastnylni moZlll povattuil Za 6tё sti;ie tFeba zba宙 t se vも eho,co isme
ostrovy navも tfvenfnli MOrem a carnpanellou souvisf pollze zdё dili a co nttlllll l)ylo dino.Nelze bjt naledl10u obこ anem dvou
jednou svOu strank。 11;vこ cmi ostatnfmi I)attf mczi ty UtOpie, 8Vё ti.Usidlcnf v nov`m svё tё le Zttrovei dobrovolnメ m Opllも も
ёll`m
ter,Ini se teprve blldeme zab′ vat.Kritce Feё eno,zkOnkr6tnё nf
k‐ svё tat starё ho.Je to nesporllё itё k. Existuii vも ak Situace,kdy
さtastn6ho ostrovEL zbavllie Sny o nё m kontemplativniho a eska‐ itё k se stttvi pFedzvё sti boie,a to pFedzvё sti jcdinou.
pistick`ho charalζ teru a zamё ttuie je na ёinnost a boj。 Vo zmfュ lё nych utOpi(cll se poiedllttV洗 O mist(ヽ ch vclmi rizn′ ch,
Avζ ak proh16m utOpie mfsta nellf ani timto ieも tё Vyё Crpan.
Zdi seぅ Йc sem patttf i dalも f druhy sni.Tak se initteme nap予 lklad ittlil霊 譜織ill計 lI:IMttlillttlliliti]lI「ヤ
灘 ]ζ F ‐
setkat s lidlni,ktcFf se dolnllfvaif,労 e p01lZe na vesnici jO Й ivot Neexistuic iedna utopi9,ncbot ileexistuii alli lCdnOlit6 spoleё
opravdovf, City ё ist6 a iednttniも lechetn6. lllё sto demoralizllje,
樹 』
i£
漱熱
富T喚 Iお:::J:譜 群留1よ:粗 講霊」
繊1琳 [飩糠讐麟 鶴
zatfrnco vesllice llchovん vtt v nepOrllζ en6m stavu neicennё jこ i
znakyこ lovё ka.Nれ proti tornll se vも ak milttcme setkat i s vesni‐
こanem,liter,povattuie SVili Й ivOt Za hrozn,a ViClf vo llnё stも Ino2_
■ost dostatl(11, lchё f prん cc, lel)も ich vzttrthil mezi lidIIni i vё tこ f
s▼ OhOdy.Noi(le tu tak6 o iist6 1ltOpie rnista,i kdyZ omczen`n al
華schopny ici Z10pこ it.

hralnicoledn6 zemё ?AniutopictOhOtOdruhllvdё iiniChnechyhё if.
Tak se miЙ emo setkat nap予 (klad s utopiollni lidi,kteFi povattuif
80udObou civiHzad za tdё 〔 3)Bo MauFrals:Z‖ οπθ″
組ou a hledail azyl V Oblastech,励
`凛 `0,Warszawa 1964,3tr.142. 45
44
Utopie dasu ■Ov6 pFechttzeif dO dimenzeれ sov6.Namisto st冨6ho,,1.6kde``
nastupuie nynf,,nё kdy``.To le dQe:pravda,nicII16nё pouze dll:,1.
Podstatll,V′ ZnaIIl mん ■ovnё Й to,na co kladou dttraz lilli
antoFi.多 e tOtiZ lidStVo postupn● vStupuie d0 6ry Viry v pokrok.
D■ ,s isIXle uЙ tak ttiti s mメ lenkOu pOkroku,Й e silen tё ZkO dO―
vedeme pFedstavit,Й e ide O v′ Sledek polxlё rnё pozdnfho obdobi
V′ VOie lidsk6ho myる lenio Starovё k6 nttrody si vesllllёs pFedsta―
vovaly listorii iakO Fadu opakuiiciCh Se cykli.Domnivaii se一 ―
iak pSal poZdё li sVo Augustill― ―Йe,,se opakuif tyt6差 nム vraty dob
Existovalo uZ mnoho knih o imaginri,rnich cestri,ch na Stastn6 a ёasn′ ch vё 01 dO t6 mfry,2e se dtt Fici,差 e steinё iakO V urこ it6m
ostrovy, kdyZ roku 1761 vy5la ve X'rancii Mercierova pr6,ce stoleti ptsobil mosof Plat6n v lnё stё At6nach a uё il sv6 Йttky ve
Roh 2440. Obsahovala vykresleni svdta, kter6 se jen mr6,lo podo- 首
kole zvan6ッ Akadelllie,tak po nekoneё n′ ch stOletich lninu10sti,
po prestttvkich,jakkoli velk′ ch,niCm6nこ urё it′ ch,ZOpakuie sc
balo tomu, s dim se kaZdodenn6 sethS,vali soudasnici autora
opё t tent′ ЙPlat6n a tot6Й mё sto,tatttЙ こkola i titiZ鯰 乙
ci一 a
Obrazu Paii,ie. Mezi nirody v}idne mir. Majetkovd, nerovnost,
sice erxistuje, av5ak zmizola urarnotratnost i nepi'ri,telstvi spole- Steinё tak je iciiCh pFedurёonilll opakovat se po nekOneこ n′ ch
stoletich v budoucnosti“ 1). `
densklich tl'id. Bastilla se stala Svatyni milosrdenstvi. Nribo-
Zenstvi bylo zbaveno fauatismu a papeZ vyhlaBuje l{q,techismus ,「 11 .′
f′
/ /11 ′│
lid,skdho rozurnu. Literatura se osvobozuje od frivolnosti a plni KFestanstvi mtt zttsluhu na zmё nё tchoto pohledu ve im6nll
roli dristojnd uditelky mravnostl Odsouzenci sami nejvice touii vry,ze,,]Kristus zeIIIFel za natte httchy]ed■ ou provttdy“ .PFed「
po svtl smrti a kati zase prol6vaji pi:i popravd slzy a obldkaji se
do smutku. 鍛 ち留 輩 ■恵 臨 話 屁i
覇 ]」窟 雛 淵 絆 尊絆
1 Celkov6 se tato vize lep5iho sv6ta nevyznadovala nidim ne- pokroku zistttvtt cizf rovnё tt kFestanslc6mu myttlenf.Nezntt ii
obvykllim. Jeji jednotliv6 nri,pady l:yly uil tehdy vice nebo m6n6 ani lnyこ leni renesanё nl,zalhledё n6 do stalrovё k′ ch VZOri. Obie―
zn6"m6. Ostatul autoii piedstihovali lVlerciera jak vynal6zavosti, Vuie ii teprve XVII.stoleti.Osviceni le if uЙ pttmo LscinOvttno.
tak i ra<likalismem svych ie$eni. ZdA,nliv| tu v5echno uZ bylo. I kdytt v t6も o dobё vznkaii ve]k6historiosoick6 syst6my zamё ・
Kdyby autor umistil svou Utopii n6kam do Ameriky nebo do Fen6 nal otazku pOkroku lidstva pomё rnё zFidkal,tё mё F vttichni
Austrdlie, nepiitahovala by urditd z&jern historikri sociri,lniho
iSOu proniknuti v■ ou,Й e svё t se postupnё zdokonttuie a vttecko
my5leni. Bez jak6koli Bkody ji ostatnd bylo moZn6 pien6st na smこ Fuie k lepttimu.Lid6 ёasto nevё di,iak6 ceSty k tomu vedou,
ndktery ze vzdialenj,ch ostrovfi. Podstata fikce se tedy nijak ne- vellllli se vこ ak も
iFi pFesvё dё enf,Й e skoncuie― li lidstvo s ranall■ i,
zm6nila. R,ozdil spodivri v tom, i,e tato fikce se vydri,vala za antt- kter6 ie suЙ uif, pak tO, oo se zdん b′ t nemoЙ n6 dnes, stane se
cipaci. mOЙ n′ In zitra nebo pozi轟1.
Tento litcr:irui postup se ujal. Mercier nachhzi nS,sledovniky. Epocha takov6to v'y rodi utopie typu]Iercierova」 Rο λ%24イ θ.
O devaten6cli let pozddji piSe jeho plitel R6tif tle La Bretonne, Sny o lepこ il■ svё tё se stivali Sny o Svё tё budoucillll,iakk01l Fici
kter;i byl ostatn6 snad nejvynal6zavdj5im a nejplodn6j$im pi'ed- v XVIII.stoleti,,v rOce 2440“ ,neznamenttnic vFc,neЙ Fici"kdesi
stavitelem utopicl<6 literatury, ,,hrdinskou komedii" Rok 200(). v Nov6m svё tё ``.Tato pFemё nal utopick6ho romttnu ie vも ak nic_
Roku 1829 vydrlr,vi Saint-Simontw i;i,k a Cabetriv vrstevnik ■16nё symptomatick嵐 .Je iak′ msi krokem vpFed ve smё ru his―
Enfantin Vzpomi,nky pr&myslntka z roku 2440. Podobn6 psali tOrie toho svё ta,v nё mを utopistaを ile.
i jint. Byl to podr{,tek n6deho nov6ho. Tak vypadtt prob16m utolDie ёasu z perspektivy dё lin literttr―
Ndkteii autoii se domnivaji, L,e vznik utopii tohoto druhu byl 9Fづ づ Thomase Mora.Ntts vこ れk
niho druhu navazuiicihO na υι
piirozenlfm drisledkem konce 6ry velklfch zemdpisn5?ch objevri. tato perspektiva neuspokoiule, al protO se pokusilne pFistoupit
Celf sv6t se stal prakticky zndmj,a sliboval lidstvu st6,le m6n6. ke zIIlinё n6mu prob16mu z こirttfho hlediよ a, takЙ e pnh16dnelll()
Utopie bylo tleba umistit n6kam jinam, a proto z dimenze prosto-
1)ViZ Ch N.Ooollraine:θ λ″zO“ ″α薇 ′ ι
ωοづλ ι α απ.ryο ″ルα,lVarszawa 1960,str.471.
″″ .7
46 “
u, kolektivni sentiment a jako se odvold,val na zem6pis & prc-
n&
otnologii. Av5ak neni a nemriZe blit historikem. Historie zdo


splyvS s legendou, pravda. s fantazii, progn6za se snem a vzpo-


mlnka s naddji.



Ndr,s vBak nezajimri, pravdivost popisovanfch ideji, protoZe ty



i jako smyBlenky zristrivaji pravdou epochy, nebot ohrri,Zeji joji



aspirace a tuiby. Utopie dasu je blizkou piibuznou historio,


pon6vaclZ stejnE jako ona vyrrlstri z piesv6ddeni, Ze na5e vlastni


spolednost nenl jedinou moZnou spolednosti, jakoZ i ze zhjmn


o to, co se v minulosti ud6lo a co nis dek6,. Zit"roveri se v$ak od
historie hluboce li5i, nebot vn6,Bi do ddjin sob6 vlastni duch roz-
dvojenl, vidouc vliludn6 protiklad tam, kde historik hledri, ie-
tdzec pi'idin a irdiukri.
Utopie dasu je ostatnd star3i a vice roz$ilenri, neZ ddjepis. Jako
utopie miuulosti je hluboce zakoien6na v bEZn6 lidsk6 zkule-
rrosti. Pocitujeme-li existujicl pom6ry jako 5patn6, je jahsi pii-
rozen6, Ze je porovn:iv6me s jin;fmi rrdm zn6,m'!mi pomdry a vy-
slcdkem toho je nejdast6ji z6"vdr, Ze d}{ve bylo v$echno irplnd
jin6. Projevujeme udivujici tendenci idealizovat minulost,.

1 な だ


A■■

イ■ ︱ ︲
Jakkoli to zpravidla nepotvrzuji i:6dn6, fakta, riporn6 se drZimc
piedsudku, Ze dlive byli lid6 zdrav6jSi a doZivali se delSiho v6ku,
Zc v5echno bylo lacindj5i, Ze solidnost a poctivost, byla vice
roz5iiena atd. atd. Piitom nejsme ochotni piijmout jak6koli
vdcnd informace.
KaZd;i dtenrii novin musi napfiklad vdd6t, jak se v poslednich
desetiletich prodluZuje prfrm6rnf liclsklf v6k. A piesto ze 100
Irrancouzri se jich 6? domnivri,, i,e lide Zili diive d6le. Vynikajici
francouzsh5? demograf Alfred Sauvy, kterlli se dasto navracl



k tomuto m;ftu star;ich dobrfch dasri, pi5e nikoli bez ttdasu, ttc
lid6 i tehdy, kdyZ se ve vzpominkich vraceji k hrfizdm vilky,
maji tendenci prohlaSovat: ,,To byly dasy!"
Mnoho autort se zabyvalo psychick;imi rnechanismy tohoto
jevu a pokou5elo se objasnit,, prod je zmindn|, dalekos6,hld, idca-
lizace minulosti v lidsk6m my5leni tak dastri,. V kaZd6m pi'ipadd
je to neoddiskuto'ratelnd, skutednost. Proti plitomnosti z toho
Ci onoho dtvodu negativn6 hodnocen6 se klade lep5i minulost.
Je to postup stejnd dastl;? jak v d6jinri,ch my5leni, tak v na5enr
l<aZdodennim iivot6.
T6mdi'v5echna nd,boZenstvi obsahuji urditou verzi mytu ztra,-
cen6ho rlaje. Zakladni prvky biblick6 povdsti byly znd,my ul,
Strm6rrim v podobd legendy o svet6, dist6 a jasn6 boZsk6l<ra,iinir
Dilmun, ve kter6 neexistujl nemoci, ani smrt. Boiotskri brtsnfl<
z pi'elomu VII. a VI. stoleti pied naSim letopodtem }lcsiotlrs
41)
vypr6vl o zlatdm- v6ku, kterf piedchri,zel na5emu smutn6mu
v6ku Zelezndmu. Oinshlf filosof euang-c' i:ijiai na rozhrani IV.
a III.
stoleti pied na5im letopodtem vzpominti, Ze ,,lidd nejhlub-
Siho divnovdku Lili v nediferencovandm chaosu. Spolu
s cel5im svdtcm Zili v riphd stagnaci. V on6ch dobrich byl pasivni
prvelr iz a aktivni prvek jang ve sh.od6 a klidu. Duchov6 a upiii
nestra5ili. Rodni doby pravidelnd plynuly. Zhdnd stvoieni ne-
trpdlo ki'ivdou. Zaana byhst picddasn6 neumirala"r).
idc洗 1.
E、istovali autori,kteⅡ pFirozelザ Stav vidё li v temn」 cll l)1じ
O ndco star5i Platdn vyprri,v6l o Stastn6m Zivot6 za dasfi lcgen-
drimi Allautidy, jeibfla pozddji pohlcena moiem. F,edti a iimSti
basrilci r.rp6vovali kouzlo n6kdej5i Arhd,die obfvan6 bezstarost-
n1j'mi past;iii. Piikladt by bylo ostatnd moZnd uvri,ddt nekonednd
mrroZstvi, pondvadZ jak ui jsme iekli onen mytus zlatdho
je
- -
肌謝
vdku lidstvem vytvd,ien neust6le a spont6nn6. Je nejdastdjSl,
i:競 搬
竃記ic踏∬ 蹴
111‖
jakkoli asi nejjalovdj6i tuZbou. Nachdzely v ndm frnik nri,lady
Iidi nesmirnd rozdilnfch. Obrri,Zely se v n6m aspiraee rriznlich
ぶず∫
樹 ピ
r蹴 僣
i惚
I
sc k tomu znamenitん 。
spoledensk;ich tiid. Rozdiln6 byly i jeho sociri,lni funkce. NebolE Porovnん vム niln existuiiCihO spolcё ensk6ho uspoFidinl s(lc
i on podlehal v historii rozmanitym piemdnri,m a nablf'val rriz-
nyolr podob.
Namisto obecn6ho popisu zmindniho mlitu bude zajist6 lep5l,
jestliZe se postupn6 zastavime u n6kolika jeho projevri, piidemZ
pochopiteln6 nebudeme usilovat o v5eobsri,hlli vyklad tohoto
t6matu, protoZe je prakticky nevyderpateluf.
J'cdnim z on,bch projevri, kter6 selrrrily vyznamnou roli v d6-
jinri,ch socidlniho mySleni, byla nesporn6 koncepce piirozend,ho
stauu. S jednou jeji strri,nkou jsme se uZ setkali v piedchozi kapi-
tole, kdyZ jsme se zmiiovali o piedstav6 ,,dobr6ho divochau',
objevujici se v cestopisn;iich zpr6,v6'ch XVII. a XVIII. stoleti.
OvBem mySlenka, Ze lid6 i:ijici v hin6 piirody jsou mnohem
6tastn6jSi nei jejich civilizovani bliZni, je daleko starSi. A navic,
nemusi b;it vribec spojoviua s piedstavou ,,divocht" obly'vajicich
neznd,m6 vzdri,len6 zem6. Stejnd dobie mriZe b;it spjata s ideou
domn6l6ho piirozendho stauu, v ndmZ se kdysi nach{,zelo cel6
lidstvo. UZ Plai6noni sbudasnici sofist6, di spi5c ndkteii z nich,
pi'ipou5t6li, te znadn6, d6st pr6,v a instituci jsou ,,um616" tf-
tvory, jeZ sice odpovidaji n6ktcrjm potiebrim dlov6ka, avBak
neplynou piimo z jeho piirozenosti. Tak6 Plat6n a Aristoteles
neziidka rozliBenim,,un6ldho" a,,pi'irozen6ho" opcrovali.
Byb-li takov6 rozliSeni jcdnou provedeno (a poznatky o plu-
ralitd existujicich lidskych spolednosti si je vynucovaly: pouze 80udili svii nynё v“ 1).
iこ

t) Czuong - t8y i Prau).lziua k$Qga Dolttilniouego kwtalu, ]sarszawa 1963, ttr. 180. =)J.Jo ROuseau:0″ ●`Sta・
13θ r● ●
││● │′ rid"づ ,Praha 1919,3tr.22.
',ダ `“ "が
60


Zbavim-li lidskou bytost, tvrdil tentli'Z autor, ( . . ) ,,v$eoh nepii-
. pirce podminky, kter6'formujf lidskou mord,lku. Byla-li l;orl.y
rozen;ich darrh, jeZ jistd ziskala, a v5ech um6llfch schopnosti, v tUm6 na tak vysok6 rirovni, pak proto, Ze tomu naponriilrir,lrr,
kterjch dosrihla jen dlouh5?m v5?voje, slovem, povaZuji-li ji za Hocidln1 otgarrizace, kterr{, spojovala v5echny obdany v jrrrlt,lr
takovou, jahi asi vy5la z rukou pfirody, spatilm Zivodicha slab- rxrlok a vytvr{iela znamenitou harmonii individurilniho a olrt,t'-
Eiho rreZ jedni, m6n6 obratn6ho neil drazi, ale celkem stvolen6ho rrtiho zd,jmu. ,_i-g feudr4,lnl syst6m stavi mezi lidi baritiry rrr,,
nejvfhocLrdji ze v$ech (. . .)"r). rovnS?ch prd,v a vSisad, zabiji politick6 ctnosti a dini lidi vz{,jourrri
ainimi a nepir4,telsklfmi. Jedni se st'araji pouze o to, aby ulrri,iili
YeBIier6 zlo svdta z:8istiuvi, v t6 dob6 dlov6ku
je5td neznri,m6. sv6 nespravedliv6 vfsady, druzi o to, aby je tdchto v;i'sad zlrr,-
elov6k nemii mnoho potieb, av5ak mriZe je v5echny uspokojit. vili. Takovfbo obraz starov6ku kladen6ho proti obrazu vlasl,rri
Nemri bohatstvi, nepocifuje vBak ani jeho potfebu. Neovlidr{, spolcdnosti prolinr{, temdi celou osvicenskou publicistiku. Objov rr.i,,
jin6 a si{,m neni ovl4,dr{,n. Do tohoto stavu neni n6,vratu. no rovn6Z v projevech vridcri Velk6 revoluce, kteii sarni <la,sl,o
Voltaire prohldsil, Ze Rousseau vyz-!rv6,licli, aby znovu zadali zu,ujlmaji p6zu iimskl;ich republikdnfi .
chodit po dtyiech. To vBak neni pravda. Prri,v6 tak by bylo Tlm v5ak d6jiny t6to utopie nekondi. tr'ridrich Schiller v l)r>
moZn6 obviriovat kancl6ie Mora, i;e vyz!,v6, Anglidany, aby se pisech o esteticlcd a$choad, dload,ka (1795) jako jeden z prvnfr:lr,
masov6 plavili na jeho Sfastny ostrov. Podstata vEci nespodivri, rrilioli v5ak jedinS?, dodr{,val mftu Btastn6ho i'oecka vyrazrr,i
v tom, Ze by tito autoii piichri,zeli s praktickfmi doporudenlmi, rr,ntikapitalistick6 zabarveni a spojoval jej s kritikou d61by prrir:r.
led v tom, L,e tkaz:uji teoretickou alternativu soudasndho stavu u spolednosti, ve kter6 individuum je pouze koledkem vell<<'rhrr
vyznadujiclho se nri,silim, vykolisdovri,nfm a zlobou. rrrochanismu. Lidi zde nic nespojuje, kai;dj, Zije svlfmi zri,krii
V plirozen6m stavu nic takov6ho neexistovalo, a proto se t,ostmi a nestari se o druh6. Zvyky nahradila mrtvd, litera plrivn,.
str{,vri, protikladem veSker6ho sociri,lniho zla. Zpr ostledkovan6 se U1rln6 jinak to vypadalo v Recku. Tam se katdj, jedinee tirlil
pak tato hypot6za piidinila o odstran6nipanujiciho syst6mu, nebot z nezrivisl6ho Zivota, led byloJi zapotiebi, spojoval se v cclrli
udinila jeho nutnost, piirozenost a rozumnost zcela problema- s ostatnimi. Existovala tam pravd, morrilka i pravri spolednost,.
tickou. Neni proto nic divn6ho, ie apologeti existujiciho uspo- 'l'akovfmto zprisobem se Schiller snaZil vypoi'ri,dat s konkr6tnirrri
iri,dr{,ni lidi piirozenl;? stav nejdast6ji jako Spatnf a divooha jako probldmy sv6 doby. Vzbouiiv se proti ndmeckd spolednosti, orl,
zvlie hodn6 opowZeni. Pro nE je BtastnSim ostrovem jedin6 mftl rovndZ francouzsk6 revoludnl, politick6 ieBeni a hledal sp:isrr
vlastnl spolednost a dobrou dobou ias jejich vlastniho iivota. v um6ni. I v t6to oblasti mu bylo Recko ide6,lem, nebot se icvilr
Jin5?m mftem zlatllno v6ku, jinou utopil minulosti bfval ieck5? jako zt6lesndni krri,sy a harmonie.
a iimskSi staroad,k. Skutedn5i kult starovdktt zadin6, v obdobl rene- V takov6 roli Zije ieckf starov6k ve vddomi mnoha humanisl;ri,
sance, kterri, se k ndmu vracl v boji proti stledovdk6mu dddiotvi. l<teY:l v n6m hledaji ritodiEtd pled svEtem zmilanjrm rozfx)r,y.
Je to podri,tek seznamovri,ni s F,eky a Rimany a zii,rovefi podri,tek A zase je moZn6 v ndm nach{,zet hodnoty velmi rrizn6. StilV i(.
jejich idealizace. AvSak Utopii se starovdk str{,vri, nejdastdji za vEak sr{,m akt myElenkov6ho nd,watu, sn6ni o dokonal6m svirlli,
osvicenstvi a francouzsk6 revoluce, kdy v ndm lid6 znovu & znovn hter5? existoval kdysi v minulosti.
objevuji spoledensk6 vzory protikladn6 soudasnosti. Ve staro- I?ro utopisty tohoto druhu by1 dasto utopii tak6 zipadoovrol)-
v6ku a zvld,Et6 pak v iimsk6 republice je nalezen onen mor6ln6 sl<i stiedoadtr. Byl ji rovn6i pro konzervatisty prvni polovirrl,
politicklf ider{,I, jehoZ se tehdej5im ewopskS?m spolednostem ne- XIX. stoleti. Kritiku revoluce ibwiloazni spolednosti, ieZ sr"r z ni
dostri,vri,. Tato republika poskytuje piiklady obdansklfch etnosti, v.y vinula, doprovd,zely zpravidla pokusy vytvoiit piitaZlivou v i z. i
vlastenectvi, stateinosti a ob6tavosti. V soudasn6 dob6 svdtem frrrrdalismu obdobl jeho rozkvEtu, kdy lid6 Zili je5td opravrlovi'.
vli,dne egoismus, Bfastni Rimand jej neznali. lryli schopni velk;fch dinri, neznali ziskuchtivost a, kranrri,i'sl,vi.
_ ,,Obdan iimslr;i - napsal Rousseau - nebyl ani Gaiem ani zrlvist a egoismus. Jak6koli donuceni bylo v tEch dobd,ch zbyt,oirr r!, r

Lueiem; byl Rlmanem (...)"r). n<rbot prisobily zdravi zvyky. Neexistovaly ani konflikty trrt,zi
Nejde pouze o rozdil v morrl,lnich dispozicich. VZdyt jsou to tI'frlami. Pr{,ni byli skutednlfmi otci svfch poddanfch a ti jc zasr'
!) Tamt6i, str. 31. rrn, opli,tku milovali. M6sta je5t6 nem6la na obyvatelstvo svi'rj
,) J. J. Bousseau: Drni.l Uli o aucltouinl, praha 1949. str. 80. rlcrnoralizujfcl vliv, lidd Zili v intimnim spojeni s pi'irodou. Zv Li,Il,,",
52
Iil
nё IIIlecktt rOlllantika se rttda utikala k takov6to idealizaci stred。 _ 'Ial<to vznikaji nesdetn6 velk6 i mal6 utopie, jeZ jsou vZdy
vё kll,ktcl'メ sc tak Stttval prOtivtthou odporn6 souё asnosti zkal¨ rrrlrit,<ru idealizaci minulosti:,,picd reforrnou",,,pi'ed vd,ll<ou",
差en6 ncshO(101l a ziskuchtivosti. ,,1rl'od rcvoluci" ancbo rovn6Z ,,2& revolttce", di ,,2& r'ill-
Nё ktcFf l)ん snici llledali ve stiedovё ku prostこ vzory vzneも o‐ k.y" to jsou pliklady spontd,nnd vytr'6i'en5ich utopii tohoto
-
■osti,ktcr6 by bylo lnOZn6 postavit proti soudob6mu pFizemnflnll l,.y I
rtt.
svё tu. IPro](Onzcrvativnf politick6 publicisty to bylo pFedevも 1ln VSimnbme si tieba toho, jak dasto sc l6ta okupace - na rozdil




hledlll( 11■ こit`llo mOtlelu dobr6ho syst61111u protikladn6ho vo orl soudasrlosti - jevi spoledenskdmu v6domi jako doba, kdy se




vttech sv′ cl)Cletailech lnoaelll burを 。
azni spoleё llosti,iak∫ lll byla rrlrlat,irovaly nejrfrzn6j5i polski ctnosl,i. Zd6, se, Ze se v tom pro-




FeVO111こ 11l Frallcic. jt.vrrje haZd6mu zn6,m'! bczd6dn;i odpor proti uznd.ni existujiciho
rl,rvu za nejlcp6i z moZnych. ProtoZc postd,claji urditou vizi bu-




Tl.乞 rorllanticktt epocha zrodilれ vttak ietttё jinou utopii lninu‐
n6aspirace.Idc嵐 l spravedliv6ho rlorrcnosti, zam6i'uji se lidi na minulost. I\{oZnri, ic tomuto jevu



losti,ve ls― ter6 11alezly ohias odliも
uspottidん nf istOvala nikoli do stredovё ku,leё dO ёast lnnohem rrrrrr[ani tieba pi'ipisovat pi'iliS .r"1p'; v;iznam. Je to nakoncc



ull■
vzdllellё kdy se icStё nevytvoFily feud洗 lnf vysady a lid zil
jこ ich〕 ;xrtrze metoda expozice aktuS,lniho ideri,lu. ttit<a-f ndkdo ,,diive



ve stavll domnё 16 prvotni rovnosti.Tato utopie sehrん la ObzvI洗 首 t lrylo ldpe neZ dnes", netvrdi v podsta,t6 nic jin6ho, neil tt'e ,,je

velkou roli pFi■ )rl■ ovttniclemok■ atickゞ ohidC010gii ve slovanskttch znJrotielli clneBnl stav zm6nit".



zemich.Nazvelne ji utopil′ γ
υοι
πj∂ θ
た″α
6づ ι
。 Odvold,vaji-li se lid6 na ten di onen historicklf precedens, md.
`鶴 to tu v;ihodu, Ze realizace ided,lu se tim dini pravd6poclobn6j5i.



,,PFed divnテ ■li vё ky,`` napsal polsk∫ rolllanticktt historik
Ii.ylo-li ndco moin6 diive, prod by to nebylo moZn6 dnes? O tom,



Joachinl Lelc、 vel, "pFed till■ neえ se v clko五 Visly rozも fFilo kFes_
tanstvl,byl vttechen lid svobodn∫ ,r。 lnick′ stav byl roven stavu jolt tomu bylo opravdu, se v tahovych piipadcch piili$ mnoho



zbroin6mu, dOkud vytvttFeni nirodi, vzristajicf mocniFstvi ncrrvaZtrje.

uvllitF Slovanstva,iak′ bylo moonttFstvi polsk6 a kOneё nё na
IL■
PopisujemeJi utopii minulosti, ie tieba se zastavit jeSt6

72嵐 padこ dOzrttvajici fetldttlnf stav,kter′ o SObё prostFednitcvillll rr jcdn6 projekce vlastnich ideiilfr do minulosti. Yzorem proti-
klntln}?m soudasnosti nebSi.l'6 pouze urditd, epocha v d6jin6,ch

kFestanstvf dttval stile vfce vё dё t,nemё l vliv na s10vansk6 n嵐 ―
lirlstva, spolednosti 6i niroda, jei se svfmi hodnotami li3i od

rody v polsk61n ls― r嵐 lovstvi``■ ).
t.pochy dne5ni. Misto aby se stav6la epocha proti epo3e, kladou

Takto soudob6 idelly svobody,rovnosti a bratrstvf byly od‐ so dasto proti sob6 firzn| f6,ze v5?vojo uldit6 ideologie. V takov6m

kazcln lllinu10sti,zapOmlllan∫ m a pOtlaё ovan′ m poZdё jも lm dё ‐ pl'fpad6 se nei'ik6,,,dfive hyl sv6t lep5i", n;fbrZ ,,diive byla lepSi

jinn′ nl vttvojclll,nicmё llё zcela rellll′ m。 ` ア
こiChni ti,limtt byly rrnle vlra". Ta se vSak nyni vzdri,lila od svych privodnich zdrojri,

odporn6 jak polsk6 feud洗 lni porlllё ry,tak i zttPadoev■ opsk6 kapi¨ n Llm ztratila svou silu.

talistickё POlllё ry,se lnohll odvol嵐 vat na nttrodlli tradici jakO na V d6jindch utopick6ho mySleni sehrrll naplihlad velihou roli
rnftus randho kiestanstvi kladen6ho 1'ako ide6l proti ktesdanstvi

ztこ lesnё l1l opravdu denlokratickё ho idettlu.

こ rlu,l5lch historicl<fch obdobi. Stiedovdci selitaii vzbouiivSi so

V Rusku sellr洗 l obdobnou,1lo‐ li jetttё vё i roli m′ tus staro‐
rusk6 obecni pospolitOsti― ―ο ιιじ proti cirkvi a panujicim spoledensirym pom6nim se t6m6i v5e-

2ν o Tcnto mytus pisobil rla fan‐
tazii o to 16pc,20 0bё ina p予 etrvala na rusk6 vsi polnё rnё dlouho olrecnd odvolAvaji na evangelia, dokazujice, tze iimsk6 ducho-

a v XIX. stOleti nebyla zdalcka pollze vzpolnlllkou lla star6 vorrstvo se zpronevdiilo sv6mu boZsh6mu posld,ni. Spojilo se s po'

こasy. V s01ldol〕 6 Aflice se lllezttidlka obievlliC utOpie pFedkolo‐ zomslrou moef a, na3lo zalibenl ve statcich tohoto svrlta, zatimco

nillnf rodov6 posPclitOSti・ lrlrstanstvi dob apoitolfi se beze zbytkrr v6novalo otezce sp6sy.
I'rvnl ki'estan6 bvli chudi, Zili v podminkri,ch sr'6razn6ho ho-

Uvedli isn■ e pOuze vybranё ″jcjich v∫ ёtu by bylo
pFiklady.ヽ
munismu a byli plipraverri ziici se v5eho, aby Sli a udili slovo

n6pokraё ovat prakticky bez konce.Plollli bychOln se pFitom
ll■ oを

lro7.l. Tento motiv idealizace ran6ho kiestanstvi se mnohokri,t

odvol嵐vat iak na dё lilly Velkych socitthlich doktrill,tak lla bё Zn6
vё doml,kter6-iak utt iSme se o tom znimili― Й市 elnё tihno opnl<oval u vSech t6oh autort, ktefi se zabfvali otdrzkou reformy

k t6muЙ dё lcni ёasu na lehO S10を ku dobrouれ 懲patnoll, cfrkvc, jei{l soudasnSi stav povaZovali za nedobr;i. Ta}r napi'iklad

・)J,■ e19wcl:Pο ι
si偽 d観 り移ぱ惚 y,イ ,dtt XVII,s搬 .87-83. I'nscal byl autorem kr6,sn6ho pojednrinl nazvan6ho Po'rou'

54 “ 5lt

磁%` ″γ
υttθ ん λ
ttδ めηt s α
ηι動 , V nё mЙ mimO jin6 f)r&oovat a nikdo nebude str6dat. Mezi Iidmi zavlidne ld,sha ir,
こtellle: `772り vJrruvd6 bratrsk6 city. r'
"V poё
tttcfch se lid6 setls― 洗vali pouze s kFestany plnё dokOna¨ Nejznri,m6j5i z vizion{,iri tohoto tyau Joachim z X'iori ddlil
1′ mi Ve vこ em,ё chO ie zapOtFebi ke spise.Avこ ak dnes se setkttv洗 ― rldjinv lidstva na tli obdobi a plirovnri,val je ke hvdzdd,m, ier'-
me s tak velikOu neznalostf. Ze kaを d6mll, kdO llliluie Cirkev, vr'r,nhrirn a slunci di k zim6, jaru a l6tu. V prvrrlm jsou lid6 ovlri-
Inusf zpisobOvat bOlest“ 1). rlrtni otrockou pokorou, ve druhdm synovskou poslu5nosti, vo
tirrtlm vBak svobodou a laskavosti. Tieti epocha bude epochorr
A tak sc zd乙 ,労 e utopie tohOtO druhu dOprOvttzi vこ echna llla― ltdsti. Lid6 projdou skutednym piijimrl,nim boZim a st&nou so
sovtt llnuti a nuti jeiiCh rozё arovan6 iё astniky, aby se odvo―
.iurlnim velik;fm duchovnim fri,dem pracujicim na sv6 spd,so.
1嵐 vali na lninu10st iakO VZOr tohO,こ illl ll■ tt dan6 hnuti b′
t.PFi― l)rre5ni ,,iehole klerikri" bude nahrazer,a. ,,ieholi mnichfi".


vrttenci ichO refOrmy se Odv01洗 vaif neien na ty ёi Ony soudob6 Mlsto Noudho zd,lrcna zaujme nov6 Zjeveni. 'Iato doba dozrivi,


potFeby,leё rOvnё Z na nutnost llttvratu k pralmentim a Obnovenf y nasem dase, bude v6ak jeho zru5enim. Se vznikem tieti epochy


autentick6h0 0bsahu sIIlё ru.POstulttty zamё Fen6 do budoucnosti budou zatraceni v5ichni ti, kteii ZiIi v epo5e druh6.



iSOu V takov′ ch pFfpadech prezentOvttny iako pFfkazy lninulosti, Podobn6 ideje byly Ziv6 po celf evropsk.f stiedov6k a mdly






iakO pFirozen′ v′ Sledek jeifhO Sprttvnё pOchOpen6ho dё dictvf. vlce nebo m6nd radikri,lni zabarveni. Socid,lni vzpoura dostiivala



“vira existOvalal nё kdy jindy. podobu snri o budoucim krd,lovstvi boZim, jeZ musi podle
"Pralv洗 -


Spo7 o tO,ё ttIIl byl ve skuteё nOsti kdysi dall′ Smё r,isou pFC‐ tvrzeni n6kterych viziond,hi nastoupit po nyndj5i vli,dd Anti-
-



vttЙ nё spory nikoliv OpravdOv′ lllli, ale spfさ e zdttnliv′ hrista. Mystickr{, forma, kterou toto sn6ni obydejnd mri, nii,m



li a ie― l・

jich prav′ m ObSahem ie hledanl odpOvё di na Otttzku,ё im m洗 uesml zakrSivat skutcdnost, Ze tu jde o socid,lnl utopii vyjddienou







b′ t dnes.Je to stein6,iako kdyЙ Se spory o pFirOzeny stav tOё i_ av&6,2n'!m dobovfm jazykem. Prahtick6 pohusy mnoha sti'edo-



ly ve skuteё nOsti Ok010 tOhO,iakメ pOmёr maif lid6 ZauimOllt vdkych sektiifi to dokazuji zcela jednoznadnd. O lep5im spole-



Iensk6m uspoir4,dri,ni se hovoiilo jazykem proroctvi.



Podruhd se utopie 6asu objevuje na historick6 sc6n6 v bez-



lttlttl榊 撫 1紺 lmm燻



珊 │ prostiedni souvislosti s vfvojem ideje pokroku, kterf byl zvl6,Bti



tedy ,,nё kdy bylo 16pe“ ,nテ brЙ ,,nё kdy bude 16pe``。 Spatntt je intenzivni v XVIII. a XIX. stoleti. Od chvile, kdy byla pi'i'iata



millulost a,9,ё a'■ OSt・ TOe11を ije v budOucl10sti. 1 vlra, ile lidstvo postupnd sm6iuje k dokonalosti, byly vlastn[



Nemam zde na mysli素 echny ty,ktё tt vё Fi v pokrOk a Oё ek嵐 _ itlorily s oblibou pfedstavovri,ny jako sm6r, cll a konednlf bod



Vaif pOStupn6 zlep首 Ovttni nyllё jttfhO stavu,ani ty,kteFiplttnuji ta d6jinn6ho procesu. Utopie se spojuje s historiosofii a klade si za







ёi ona zlepも enf sOci嵐 lnfhO syst6mu a dOlnnfvali Se,Й e ie poStupllこ frkol piedvidat, jak bude vypadat nadchri,zejlci lepBi svdt. Fichte



budou uvttdё t d0 2ivOta.Jde llni O ty ideo10gy,kteFi tvrdi, 差c tvrdl, ile Rousseau se mflil. Zlatjr vbk neni za nrimi, ale pi'ed



v budoucnOsti nastanOu pOmё ry zttsaldnё Odliこ n6
0d dnettnich. ntlmi. eetn6 filosofie pokroku prezentuji iderilnt spolednost jako



O ty,kteFi vёFi,Ze budoucnost bude tOtalni negaci sOuё asnOsti. nutnf vlfsledek cel6ho historick6ho b6hu.



Dnes ie轟 CCI・ noこpatn6,zftra bude vこ echno dObr6-tO je zl_ I Zd*,nlivl tu chybi ono pro v5echny utopie tak charakteristick6






kladnf fOrmule zlllinё n6hO druhu utOpie. 、t . :■ pleruBeni kontinuity mezi skutednostl a iderilem. Bpatnri, sou-



,1‐

MI盟 黒鳳
dasnost je celou iadou zprostledkujicich dli,nkri spojena ja,l<
灘tiぽ rt品 郡驚盤点ギ
導電1:
naristtus,Vira v pHchOd tisicilet6hO kr嵐 10vstvf bOЙ fho na zenli,
s je5td horBl minulosti, tak s dobrou budoucnosti.
V cel6 tdto konstrukci je v5ak pliliB mnoho libovrile.Z neko-
v zemsk′ rttj,kte巧,jednOhO dne nastttleo MOを n嵐 ,2e k tOmu dOidc nedn6ho mnoZstvi historick5?ch faktri je vZdy moZn6 vybral,
kattdou chvlli,mOЙ n嵐 ,Й o tO budetl・ vat ieさ tё Celtt desetileti.VkaЙ ― tnl<ov6, kter6 vytvoii jeden logick;f iel6zec. JeEt6 snadn6j5i jo
d6nl pFipadё se stane nё co velik6hO.Naplni se apoka71ypsa,Mesi乱 こ sostavit, jej z faktri teprve piedvidan5?ch. Pro dobu mriie bft
sestoupf podruh6 na zem.ミ ゝechna zkaを enost i vこ cchno z10 blldc pffznaEnd, sama skutednost, Ze se lid6 vflbec k takov6 metodri,
vyllubeno.Nasta2110 mfr a vも eobecntt spravedlnost.Vttichni bud011 jcZ byla napflklad starovdk5?m a renesandnlm myslitehlm riplnir
・PaSCal:ROη rα ψ づJお ″,Warszawa 1962,str 105 cizf, utfkaji, nicm6n6 vfsledek rivah je svou podstatou podobnrl'
:ざ
jako v jinlich utopifch: jo nastlndn urditf ideri,l, kterf ie v hlu-
bokdm rozporu se soudasnosti. Lokalizace tohoto idedlu do histo-
rickdho procesu sv6ddi o rostoucim pocitu jeho rrilnosti, jeho
charakter vSak nem6ni. Nezmdndna zflstivii, rovndZ jcho psy-
靴 [
chick6, i socirilni funkce.
Pr<r ilustraci uvri,dime fragment Condorcetova Nritrtu hi,sto-
richdho obrazu pokrohit. li,ilslcdho ducha, jimZ korrdi prri,vd kapitoln
蠅麟驚欄難 ll
tFcba zdiraznit,鯰 e zastttnci idei〔
o budoucfch osudech lidstva:
,,Jakou podivanou je pro filosofa tento obraz lidstva zbaven6ho
v5ech pout, jeZ se vymanilo z nadvkidy nrihody prd,v6 tah jako
z moci nepid,tel svlfch pokrokri a jde pevnym a jistfm kroliem
po cestd pravdy, ctnosti a Bt6sti! Jakou je mu rit6chou za omyly, 撫 場 Lゴ 爵 ‖騰 錨

靱¶
I鮒溜
zlodiny a bezpritvi, jeZ dosud znesvdcuji zemi a jejichZ ob6ti se instituce v nCporuζ en61rII stavu.
6asto strivri! Zahloubri-li se do tohoto obrazu, je odmdn6n za sv6


6sili o rozumov5i pokrok, za to,ile hdr,jil svobodu. OCvaZuje se ted
vdlenit sv6 snahy clo v6dn6ho ietdzu lidskych d6jin: v tom je pro
n6ho pravri, odm6na ctnosti i radost, z vykonan6ho dobra, kter6 1∫
nepomine a kter6 jiZ osud neznidi neblahou restituci piedsudkri 祝lh器 1″:[:酬:IF
a otroctvf. Toto zahloubrinl je mu ritodi6t6m, kam nem6, piistup
pomsta jeho pronr{sledovatehi; zde v duchu piebfvri s dlovdkem, 篤I鶴 評犠』
ど軍『 ∫
ふl鷹 電電∬:臓 漱ll士
jehoZ prriva i plirozenri, dristojnost byla obnoven&, & zapomini,
n& onoho, kter6ho tr!,zni a kazi nerikojnd, ziBtnost, strach nebo ick6 anticipalce tak charakteris_
zri,vist; zde, v tomto r6ji, kterf si stvoi'il svlim rozumem a kter5? )volucl,neisou v nぶ F dobё mezi
jeho Liska k lidstvu oZivuje nejdist5imi radostmi, obcuje filosof
opravdu se sob6 rovnfmi"l).
Jako utopickou ovSem neoznadime kaZdou filosofii pokroku, dnettn(ho zla.Budeme se tim類 鱗 露 聯 用 撤 ll
nlbrd jedind takovou, kterri vyhovuje urditym podminkd,m.
を 」青1潔朧
艦W鷲 鶴乱鳳 暉∬
Piedn6 se v nl musi ona domn6l6, Stastnd, budoucnost, jevit,
obdobnd jako je tomu u Condorceta, jako anbit,oze plitomnosti. 胞Ⅷ
」 :lレ ]勇
mi

m鱗瀞還
Utopistou nenl dlov6k, kterf tvrdi, ile,,bude jeBt6 ldpe", nebot vё tこ inё to utt nelsou soCittnf utopie,alospoh ne v t6 miFo,lakチ
pro n6ho je dobrri uZ soudasnri, doba.
Za druh6 musf jit o urditf socirilni ide6,l, kterdho mriZe bit
v jist6m okamZiku d6jin dosaZeno, nikoli tudiZ pouze o pie-
11″
澪棚 」
sv6ddenf, Ze lidstvo krri,di kupiedu.
Z tohoto hledisha bfvaji teorie pokroku dosti dvojznadn6. 1群 l墨 欝∬ 21孵


聯1機鱗驀 榊 欄雛 締∫
Na jedn6 strand se v nich setkri,vri,me s uji5t6nim, Ze zdokonalo-
vr{,nl lidstva nemriZe mit i,6"dn6 hranice. Na druh6 stran6 se v nich
projevuje tendence stanovit historii urditlf konednf a statickSi
ctl. Tak tieba Condorcet hovoii o neomezenosti pokroku, av5ak I
zri,rovei. se raduje z obraza lidstva, kter6 Stdsti uZ dosd,hlo. A navic 驚淋 鵬 器∬∬鷲 l喘 脚 惚 i‖ 路
鳳Ⅷ朧ξ
動群掘空 脚毬
dokr{,Ze plesn6 popsa,t, v dem toto Bt6stl spodlvd,. Obraz budouc-
nosti je riplnd shodnf s jeho aktud,lnlmi socid,ln6 politickfmi nd,-
r) A. Coralorcot: Nt dtt hdstot&keb obruu pokrok*
68
li,ilskdho ilucha, Prahs 1908, !tr. 186' 熙勢

cestovrini do budo,cnostiw myHrenkr{,ch trvd, a pravddpodor,rir
gikdy neskondi, nebot j"i::86 si pledstavit dto"6la,npl.iffif., [Jtopie vdin6ho iStlu
jen6h_o se sqim osudem. Lidd zak6u*eji
roz6arove"i, ;i;;iki;.,,
nevzdri,vaji nad6je.
V tijo. kapitolo jsme hovolili o dvou cTtazich utopie Casu:
o.rtopiich retrospektivnich, obrd,cenly'ch do minulosti,'a
o-uto_
piich perspektivnich, zam6ienlfch do budoucnosti. K
tomo i,,
snad ticba pozna,menat, i,e toio dEleni nemd, mnoh,
.prf""r*fr"
s d6lenim-na-utopie reakdnr a pokrokovd. o
takov6-to rioa"o"""i
mriZe roz,ho{9vat v5?ludn6 obsah socir{,lniho ideri,lu j;;l;;k."
v konkr6tni historick6 situaci. "
Zajimav{rm sociologick;im probl6mem je naproti tomu V;iprava na Utopii nemusi bft cestou v dase nebo prosioru
sv6tleni, co konkr6tf6.Tnrig.ob_ui", il: tytef; iaiaty
vy_ n& ostrov, kterf n6kdy existoval, bude existovat nebo n6kde
umistovd,ny do minulosti a jindy do budtucnosti. veikou lsoo *kay existuje. Je ov5em pravda, Ze prri,vd takov6 vly'pravy poutaly
rori tu vice nebo m6nd pozornost mnoha utopistri a ile v d6jinr{,ch uto-
uriitd h.raji uZ piipomenut6 piemdny historick6ho vddomi a
sofle d6ip, ty samy v5ak vyZadujl objasn6ni.
filo_ pick6ho my5leni figuruji v6t6inou na prvnim mist6.
Zd6, se vEak, Ze kdybychom se omezili pouze n& n6, znamenalo
RovndZ je tleba piipomenout, ZL retrospektivni a perspektivni
.
utopie- se nuv z6t"j em nemusej i nutn6 vyludovat.,lsou by to zfialit ze zorn6ho pole neobydejn6 drileZitf j"r., kteqf je
ziam! takov6 v literatuie obvykle vymezovd,n jako utopie metafyzi,ckd,, fi,l,oso-
pifpady, kdy ider{,I byl umistov6,n zLrovei d.o mi,ulosti
doucnosti. elovdk trft
i ao u*- f,clrd, raci,onali,sticlcd, apod.
BtastnS? a n6kdy toto Si6*ti ofUt
Mri,m na mysli viechny ty koncepce, v nichZ se sice nepopisuj(
il:Il: k'
Jlaysi
,uropii.ie
dfle;it6 porrJ ti, te nyni srastn;i- i,ildnd vlfpravy do Btastnlfch zerni, kter6 n6kde nebo ndkdy
vsechno ostatni z6,visi na verk6m mnoistvr oklhosti,
kter6"J,1.
stu- existovaly, jeZ se vBak s nemenBi rozhodnosti stavi proti panuji-
dujf historikovd spolednostl a kultur.
cim pomdrrim a sestavuji v opozici vridi nim urditli v5?det Zr{,dou-
clch socirilnich hodnot a dasto i konkr6tnich instituci.
Zosobndni tdchto hodnot mohlo blft velmi rrizn6, av5ak jejich
spoledn5?m rysem bylo vZdy to, ile existuji mimo 6as a prostor,
jako napi'iklad Piiroda, Bfih, Rozum, v5eobecnf iri,d apod.
Yj,znam utopii tohoto druhu nespodivi pouze v tom, Ze
v mnoha epochri,ch byly vyjriienim ostr6ho odsouzeni existujiciho
svdta a snri o sv6td podstatnd lep5im. Jejich vfznarr;- spodivri,
rovn6Z v tom, Ze dasto byly zdkladem utopii jin6ho typu, zvli,5t6
pak tdch, kter6 konstruovaly fiktivni model dokonal6 spolednosti.
Takovf model totiil zpravidla odpovidri, urdit6 pi'edstavd o st5-
llich potiebdch lidsk6 plirozenosti nebo o nem6nn5i'ch poZadav-
cich racionri,lni socirilni organizace, pledstavd fungujici v uto-
pistov6 vddomi nebo podvddomi.
Platdnovo udeni o dokonaldm stritu t6sn6 souviselo s jcho
udenim o idejich. Morusovskd vizi Utopi,e odpovidri, urditri lion-
cepce lidsk6 piirozenosti. Osvicensk6 vfirravy do oblasti ob;f-
van;fch ,,dobr;fmi divochy" by nebyly rlo.oi,nd bez piesvddr)cni,
Ze takto doch6,zi k reri,lndmu sbliZenl s univerz6lni piirozerrostl
dlovdka. Jinah ledeno, v utopiich mista a dasu se nejednou objc-
vovala vize jak6hosi ider{,lu existujiciho mimo prostor a das.
(il
Ze le llnOを n6popsat principy dokon&16 spoleё nosti al pFitoln iplnё
abstrahovat od svё ta lρ Vi, ktel'′ v tOlllllto pFipadё slouら l ien

静i総熾 t織:蠍譜等」
鳳 lettl∫ 職
出i譜留蹴
nost byla dobr洗 ,vypadalo by to tak a tak“ .Ne‐
:

"kdyby spoleё


鯖∬撥鷲 聯轡蛾1倅漁轡 i選
Vynikalic( Znalec antils― y WVerner Jaeger popisuic hiStOl・ ick′
zttklad Plat611sk6 ideic spraVedlnosti takto:

pr岬 讐 思icmよ 篤塊i魔貯 Й
is癬 や鳳
dё enム c vも iChnlobё an6 pod16haii Vtteobecnё zん vaz‐
"PFesvё
1誂 :`′ n6111u pl.嵐 vll,bylo pFed dvё ma sty lety ukazatclem umO差 五 ujic(m
F艦
胤∫ :1講
'鑢:1り ]h殿 ュ労Ittthi踊 糊。獄曽 ll電 l・
Vyift Z ChaOsu stalct′ ch Stranick′ Ch bOili,leё jak ukム zaly po‐
Zdё jも i Zkuこ enosti, skryvalo v sobё rovnё をvム Й
n6 komplikace.

機縄習挽 誡譜:i出 ぶ 蟹官::∬ 露│∬蹴:糧 :li誡 Prav。 , 。 kter6ni si lid6 neiprVe pFedstavovali, Ze bude platit
vellni dlollho,ne― li vё ёnё ,proieVi10 Se brzy iako nedOStateё n6,


踏.L慨蹴 量 ∫
I『 織馬喘虎T鷺 鯖露竜 e綺
:
61も oo2 vyvolalo potFebll iCh0 0prav nobo doplliki.Ittkttzalo se tak6,
Йe vも ecllno zttviselo na tonl,v ёlchrukou spoё
nemusinlo olllezovat。 `valo bohat′
.At tO byla pouze nevelktt skupina
prttva ve sttttё daltti forlnovani
ch lidl,

C癬
∴灘鮮掛鐘著1群
lidov6 111asy ncbo jedincc disponuilcF plnOu mocl,vttdy se zd嵐 lo

熙 懲 露
nevyhntltein6,Ze ten,kdo ie V dan6 chvlli u moci,bude mё nit
z£ kolloclム rstvi podle sv6 vlile,to znamentttak,aby to vyhovovalo
i:鰤 iChO Zttinlim.ROzdilnost prttvnich norem zttvazn′ Ch V iednotli‐
V′ Ch Sttttech dokazovala, iak relativni je poiCm prival vibec。

機 鷲鰍 [棚

A jestliЙ e nё kdo chも ё l tuto kollsavou rozmanitost pFev6st n3
iednOhO Spoleё n61lo inlCnovatclc, pak iei by10 mOЙ n6 zdttnlivё
ObieVit pouzc v malo pOtё こuiiCf fOrmuli,Й e zttvazn6 pttvo io
vも udc v′ razeln pFん ni a ziinli Strany,iett ie v dan6 chvili nei“


搬椰副[1撫辟樹締 鶴津
silnё iさ i.TaktO by sc pravo stttvalo prostё funkci llxloci,al tal by
se neopfrala o Йicln′ mor£ 111l pl'incip.」 生kdyby se spravedlllost
mё la rovnat tomu,co pFin晟 61 pI'ospё ch silnё jこ fmu,pak by se
vttechny lidsI《 6 snally po llskuteё nё ni nё iak6hO Vy首 首
fho idettlu


priva llkizaly bチt pOuzc sebeklameln, a prttvnf poFttdek ve

蹴¥麟 ∬轟♂ 響驚
墟tttr出
I≒
:
, maifCf bttt rcalizacf tOhoto idellu, by se stttval pouze
sttttё
rkou, za nfZ lly se ve skuteё nosti skr′ val bezohledn′ z嵐 ‐
zttstё

ilnOV′ 1)Oj・ Neicden SO■ Sta a mnoho stん tnlktt on6 epochy ne‐
oouvlo pFed vyvozenlln takov′ chto dliSledkt (・ ・
・)``1).
itthttftth篭
諸胤,t:糧 』脳wd臨 朧 最Ⅷ
S鴫
翻:猟 悪 乱庶品増 乱ё
pよ 卜 k llilttcme pochol)itelllё pochybovat o tom,zdal ie spr£ vn6 vy‐
騨】麗ゞ
鶴譜
Pro ntts ie dilCを
nttet takto Plat61la nad stranick6 boic,niCm6nё
v t6も o ivaze vykreslona vcllni v′ raZnё
sama situacc,o
itё pOuze to,乞 e se zde vychttzl z predpoklaldup
.

lat6ュ :動 α
υ
らPmha 1921,3t■ 254.
1)17.Jaeger:き、:ご ιjα ,Warszawa 1964,dll II,日 tr.250‐ -251,
63
tダ

rtl@lllluxillllulllrllr | 1,,
M洗 撃 e zle co ёinit s krizi toho,co pozdё iこ i teOret■ ov6 nazvali lid do konce sv6ho Йivotal daleko neputoval.I kdyЙ isOu ёlully
pozitivnfllll privellll.SnaZit se na zttkladё tohoto prん val budovat al vozy,nenf tFeba lich POuら ivat.I kdyZ iSOu Ozbroientt VOiskf17,
idcllni syst6m znameni tot6Й , iako pOhybovat se v b11ldn6m neni tFebalie vystavOvat na odiv.Je nlltno zaFidit(Vこ e)tak,aby
krullu.V takOv6 situaci le mottn6 smutnё se ohlfZet do minulosti lid znovu poё al p16sti uzly a uZival liCh IIl■ isto pisIIla.Je tFeba
k pOsp01itOstclll, kter6 ieこ tё nebyly rozdfrttny vnitFnll■ i bOli. ■
lこ initvtte,aby ichO pOkrIIl byl chlltn′ ,iehOこ at krttsn予 ,postavit
To tak6 Plat61■ dё lalo Je lllloZn6 hledat nё kde ve svё tё pttklad mu klidn6 obydli a uё init iehO Й iVot vesel′ m.SOusettci前 嵐 ty by
1為
F驚 深V器鳳期。
計器輩 彙」撃艦 1留 ё
罵 na sebe pohliЙ ely z dalky, vzttjemnё by poslouchaly kokrhttni
kohouti aこ tё kot psi a nirody by aを do stttFi a smrti nemusily
a prostor iplnё jin′ svё t,Zbaven′ vこ ehO zla,ktOr′ by S10uЙ il pW鵠 ‐e ttd止 嵐
鮮l品 認ヽ
ふ6ho wtta∞ 可 m)

締櫛顆奪批itT現及
obie■

l辮 欝
露紺∫
聯鮮轟落聯 盤義
椰λ
予誦 超紳羅靱 1∬饉胤 rI潔 1,1露
鉤 鶴 鞘 鶴道欝甲
詳縣 ∬ 」盤 品 舅 蹴 ∬ 乳 鳥 認 │

閻 葬

patFi k t62o pOspolitosti lidsk6ho druhu pod16haiicihO lednOmu
Zttkonu.
Zen′ mvlastnOStem ёlovё ka vibec,nez嵐 宙sle na mistё a ё


齢 螂掛ltti薪 憮椰 鑽
asu.
Tento syst6m miZe b′ t vymezell,obieVen rozumem a vyvozen

靴。
i摺 ][1£ ]::織ぶ観:勝:轟 灘 i犠濫織轟
J鐵縛撫扁職鰐獅障麟聯
pFirozen6ho syst6mu.ヽ r disledktl nedostateё n6ho poznanf a v di―
sledku ner97,平 ■lho ied■ lnl se Vyh′ btt plnё ni prikazt pFfrody.
Existuiici spOleё ensk′ SySt61tt ie nepFirozen′ a nerOZumn′ .Je
V′ も lanosti.Aby se z nё ho ё
ledkellll lidsk6 nevz● ё lovё k vymanil,
musi svё t10 rozuIIlu prorazit mraky nevё domOsti(… .)``・ )・

PtozhOdl iseIIlll se vこ akミ、lginova ternlinu se vzdttt,ponё vadЙ
by se mohlo ukttzat,労 e ie pFilitt zuttuiiCf,a to tim spfこ e,こ e sim
autor iei aplikOVal pouzc na utopie postrenesanё nl.Zlllinё n′ ieV
ie Starttf, a iak se ieも tё ukttZe, pFekraё uie rttmcc ■losonck6h。
racionalislllu.
Vfce neЙ st0 1et pFed Plat6nellll pisobil v Oinё f1losof La7o‐ c',
autor K92/jλ ν θ esι γ αcι づ
, tVlirce doktriny zvan6 taOismus. Ten
tvrdil,労 e vettker6 z10 ve svё tё plyne z toho,Ze lid6 opustili ι
αθ a narodli.
(CeStu,ctnost)neb01i vこ eobecn′ ta,univerz嵐 lni zttkon ovl洗 ‐
Fttd SVё
daifCf iak pFfrOdu,tak llnorttlku.Bゞ t mravn′ Znamentt Й ft ve
血odё s,α ο ,b′t nemOr嵐 lnf znamentt ι αοopouこ tё t.Spravedlnost
αο.Odtud plyne zttvё r,Ze lidstvo se llxLusi
lllizf,nedodrを uie¨ li Se ι
na svou cestu vrtttit.A Lao― c'1lё i svou utop五


鷲鸞鸞鰍 i轍灘
:

init stit mal′ m a lid Fidlc′ mo l kdyЙ je mnOho
"Je nutno uё
nttstroli,neni ttteba iich uを fVat.Je nutnO zaFidit(vこ e)tak,aby
l)W.P.Wolgin:Par%″ れづον%α πλOω Oσ o sο ″Z021“ ,WarszN、 1958,str.98.
t・ iα
str.129-130. 66
64
と J轟 発 dn∝ J麟 vtt V p併 Neni ntthodn6, 鯰o mnoho utopisti llavazova10 1Ja l.ぁ l16 kFes―
観 Tふ #‰ #驚 」 mmrna就 “ tanstvf a hledJo v nё ln pOvzbuzenf pro budovん ni zelllsk6ho rttie

苗 ゴ °1出 p尋
zaloЙ en6ho lla principech vё ёn6 spravedlllosti. CastO se rovnこ 鯰

I:鵬 肥 祖lttXア 'JЪ 蝋監 :Zttt繋 翼
II(‖
idc嵐 1,zatflllco
1ね
ve druh`Ill zdroi Vtteho zla.ROzumfse samO scbou,
sctkttvttme s tim,老 c bё Йn6 myこ leni klade pF・ Oti sobё kFestansk′
ideん l a rettln6 pomё ry ve spoleこ nOsti a v cfl.1(vi.
Plat6nsk6 ideie,こ insk6 ιαο,stoicktt pFiroda a krestalisk′ Bih
予 r:懲 一 to vttechno isOu pF■ lady utopie v“ n6ho ttdu.Vylfこ il iselll ie
露 』1ギ 猟 鞘 Ⅷ 織 ∫71撃 誡 l,電 :° 智 鷺 lri蒐 :脱 zdc velllli ziednOduこ enё , nebOt nli ζlo O to pFedstavit ie spi意 0
vzor dokolla16 sI)Oleё nOsti v tё to vlastnё lllimozemsk6 sf6Fe.KaЙ ―
iakO urё it6 obecn6 ide01ogick6 tendence neЙ iakO kOl■ kr6tnf
d」 llistOrick6 jevy.
,ill:│:T出 I]籠 貯 :[11:lを ぶ Ⅷ lぜ撫 ltttSぶ i::塩 鼈 NemOhl isem pOStupovat iinak,nebot tyto ieVy,Zvl嵐 もtё pak
prcsvこ dこ i!P01lze Z p予 lkladu a ze zvyki;a tak isen.se ponentthlu
° °
stOicismus a kFestanstvl,byly ve skuteё l10sti neslllirnё s10差 it6,
mё ly mnoho forem a byly promё nliv6.Kaを d′ z niCh by vystaё il
騨 社鑑∫織1計 ∫
:1む 1習お
ど1駄 凛Lξ l:認 懸瑠ittlttet: na t6ma zvl洗 こtnf lrll■ onografle zdiraziuiicfこ etn6 rozclily a l■ 洗zO‐
■ozumenl``1)。 rovё odstiny.V rttmci t6tO knfを ky se lrnittellte spokojit velllli


織rttξ 駐鷺胃肥篇サ品i脂響XsilI:;LI驚 :
Obecn′ln pohledem.Jde pouzo o to,abychonl zachytili kOnstitu¨
tivni znaky tohoto druhu utopif,ktcr6 0dsuzuif skuteё nost tfnl,
ёovinfln stOick6 tradice. Podlc legendy byl sv. Pavel pritclellL ЙC ii kOnfrontuii S iak′ mSi nemё nn′ m pFirodnilxl ё i bo2sk′ lll
° n槻 Iム dem。
競 1ま 賞 :v叢 胤 ヽ 就 繹 糧 識 蹴 ∫ l胤 JeliCh Zttkladem ie obvykle nedivё ra viё i lidslζ ゞm inStitucim
11こ tOnlu,iak Se stavalo vl洗 dnouciln nttboえ enstv(ln,ii tak6
dё eniFll, Ze ie treba obicvit nё
=錯 ial(O Celku,spojentt s pFesvё iak′
lヽ

`mё
謝l:W・祓 電 1認 ::胤 t船 路I盤胞 Iで 批y箇 opこrn′
Vこ ё
bod,ktett nemtt s tё mito instituccmi nic spoleё n61lo,je
n′ a nemё nn∫ , abS01utnf a vも oObccn′ . Z(1嵐 Se, Ze zvI嵐 さ


ulぷ
棚 〔 跳t∴ 計鷺rttt彎織』 帯麟 肥端 l盤
Obdobi hlubok6ho spoleё ensk6ho zmatku,kflyse krachpanuliciho
syst6mu stttvtt zFeillltt a kdy労 ムdntt iehO alternativa nelll ietttё
mi:紺 1:洒
精歳;漑「1ぼ‰ [守 F:』 器 Ю v五 .P∝
v dohledu,iSOu pFiznivtt tomu,aby se takov`tO utopio obieVO‐
valy a upev益 ovaly.

::I磁 打:y撃 ぶ跳龍1驚 ∬:群 歴」
為胤号:::=やれ
V obdobfch socillnf i politick6 stabilizace se ёasto pttetvttFeji
v konzeArativnf ideologie dokazuliCi,乞 e aktu嵐 lni poFidek ie ve

慧:澱熾 召:£ :灘 憮 麗 :器ヽ 諸監£ 1:管 発

shOdё ・ s bOttflrn z£ konem,pFirodou ё i rOzulnem.To nebl'嵐 11l idoo¨
V′ m pFedstaviteliln iinych sp。 leこ enskゞ Ch Skllpin pochybovat
dゝ stム le znovu o t6to shodё a hledat pravノ idett11・ i syst6m.Tak napr.
:[∬ l鷹 靴 zhFettH,nebメ O mOd,切 a就 ゴ ct宙 a五 otroct宙 . v obdobi fl・ ancouzsk6 revoluce haii llnnoho kontrarevolucionttFt

「i府 塊 辮 j:写it盟 鯖:1]魔 1鮒lhttl罵 鷺
1:。
e】 starou spoloこ nost ve iln6nu pFesvё dё enl,Ze tato spoleё nost byla
sloを koll vё ё n6ho svё tov6ho poFttdku,kter′ nelZC beztrestnё likvi‐
itti鮮
1評 L靴諸留 聟 lFl乱 ∫
(lovat. BurЙ oaznf revolucionttFi bOluii pod heslell■ "ie naё ase
:柵 塩:寵 糀£ l【Oncё nё se odvolat na rozunll`` a pokouこ eii so uV`St do Й ivota
ViT!l譜 syst`m,kterノ by byl Ve shodё s pFirOzen′ Ini prttvyこ lovё ka,mezi
胤 :te馳 誇lli「 lttFTtt11:観 ヤ1蠍 典 llこ ЙpatFf lllillno jin6 prttvo na vlastnictvl, ]Babcuf postul1lje
realizllif prav6 hOdnOty cizl okolnilrnu svё tu,a tak6 utOpie kr£ ‐ c po■lzc syst6m
l)ospolitost statkli a odvo11.vtt se pFi tonl na to,乞
lovstvf bOを fhO na zcnli,v nё mЙ bude uskuteё nё na spravedlnost bcz soukrom6ho vlastnictvi bllde pravttlII ,,pFil.ozcn′ m SyS‐
a7rovnost a vyl)lenё no vこ echno sOuこ asn6 zlo。 t6111cln“ .
・硼 智鵬 :‰ 刷 乞硼 肌 λ脱 挽 山 晰 れ醜 L血 22 Osvicenstvf se vliboo zdtt b′ もZlatyllll vё kellt utopii vё ё
n6ho
1ル 67
n6ho stavu a,,dObr6ho divocha`` Stanovila lidsktt prttva a povinnosti a vytvoFila zttklady l)■ o lll、 r―

v6klima,V nё mtt dozravaif pr。
_
Inonickou ёinnost cc16ho sooi嵐lniho mechanislllu. ](dyby li(1(1
労 ■osi l)、 γ
糖 i∬蹴:認郡』:盤
pFirodu poslouchali, ivOも by l)ylこ tastnゞ . Tak6 spoleこ
byla dokonal嵐


.

…………
k zbaven strachu pFed■ ouzl, by se lleien ncsctl【 ん
‰:窯 〕
val
謂じ
ξ 脚 :謂 TI ,,010vё
老kal■■
stttle s pttek嵐 i,kter6 oslabuif nebO poruttuii tuto vyrovnanOst
■ozulYln6 bytosti, n′ brを lnё l by pouze ieden pFet‐lln6t pro sv6

じ 釘オ 轟筆覆都

、r Baczko pi`o,Й e ,,tl nctdこ ie,ieden l1lotiv pro sv6 icdnini_θ ι ι錮′ιあ brο ,nebOt icl〕 0
iB■ 011lSlれ

vOv血 1l ia11(0(7α ,,蛍 ,iakO tOtottll予 0sObni blaho by bylo iehO nevyhnuteln′ m dliSle/dkelII``■ ).

イSOCittlni svё t se vttak pFirodё vcllni vzdalil.PFirozen6 pravdy,

I::キ 1'Iitlr∫
:I∫
1鼻 .I:滉 I弊 iakk01i ZFeim6 a prOSt6,"zistiv』 yt`Il■ ёF vZdy v zapomnё niこ i
mi Za prirozen6 v lnlze pFedstldkli``,a prolo ie zilaこ n嵐 こんst}lorellyl■ o price vこ ―
zdira%並 ()Va10 protiklad mezi hOdllotami uzllan′
aO■ istulicilnisocittnimipomё ry,timvice se kOnstrukce,,pFirozen6-
novttna polemice s,,omyly``搬 orム lky a politiky ёili,linak tteё ono,
1loこ 1()Vこ 1(a“ ,dan6ho ve zkuも el■
oSti stttvala prograIIlem spolcこ ensk6 s nttzory vLdnOucimi v iehO dObё i v t6mё F ce16 d予 lvё iこ f lliStOrii.
cc,a,,p差 i■ ozen6“ vlast■ OStiこ 10Vё ka se pFetvttFely v sou―
revill(111(を 、
Pouze prvotni zlat′ vё k,pFi・ ozen′ Stav lidstv我 ,,nach£ zi v lllo―
pistov′ ch oё iCh lllilost.Aby byl ёlovё k utillこ n tttastnttm,ic

詰 搬 il精爛 諾 盤 附 翻 tFeba se vrtttit k zapomenut6mll zttkonodi`rstvi pttfrody.

撃 :鱗 勘 I鑑 M9relly proto pFipravtlie,,VZOr zttkolllktl shodn6ho s intcl■ cenli

∬獄│:l欝譜:バ幾Л

:鑽も 盟 pFfrody`ち kter′ ObSahuie podrObn′ POpiS Organizaё nich zi,sad
SL『 :I肇 λ 〕:lt「 PttH運 idettlni spOleё nosti.Neidlile2itё jこ i z nich iC Zん Sada kolektivnih0

l醤 翼 ∬認 翻
:青 撃 :γ

lli後 vlastnictvi vこ ech statkli. Jedinec bude vydr彰 ovin spoleこ nostて
bila tolnu,iak'10 0n Sim a lakゞ mb′
PFiZpiS° 『 tl・ lム ``1) a za to bude povinen poclle svゞ Ch Sil a,scllopnostf pracova,tp■ o
dobro celku.1
Pot6 nasleduli ziSady t′ kaliCi Se organizace a hospocl嵐 予 stvr,
formulaci pOuze velmi vも oobcC―
zemё dё lstvl, obchodu a Femesel,riznチ ch drull色 prム va, vlldy,
rodiny,v′ chOVy,vzdこ 1嵐 nl,trestni p01itiky atd.
PFi ёteni tohoto z£ koniku nis stile naPad洗 ,Zc by bylo moを n6
,,pFelo2it“ jei dO lazyka popisllも tastn6ho ostrova leを icfho kdcsi
v Nov6111 svё tё .

Tato utopie totiZ v podstatё lleobohacllie repertottr dFivc
a RIorCllyllo Z乙 力θ,1イ カp/`夕 αy,o( znttmチ ch refOrmitolsk′ ch nttpadi,avも ak dodttvtt lim v iaSn6

f12rllDё jistou zvl素 tni mot市 aci,il鯰 byla predevttfII1 1110pie vё ё
Йcll10 Se snad na chv■ iz乏
lllEう n6hO

洲机潔‰総 I'鍬 驚盤 ∬1轟 淵 :Ia梶
驚織 翼 rttdu.Jeif rOle v dё linttCl・ utopick6ho llrlyttleni spoё ivaJla zeilln6nれ
v tom,Й eこ inila zFeim′ m tO,00 zistttvalo v iin,Ch utopifcll
tlosti iednOduch6. zpravidla utalenO,ti・ pFesvё dこ enl,Ze ie ll10を ■6 vymyslet z vlastlnf

詰吻 躙 群魔
鷺 hlavy univerz嵐 lnf zttsaldy soci£ ln1 0rganizace, jeを se legitilnllli
absolutni shodou s▼ ёёnou pF缶 odou,rozumem nebo tak`iin。 11
琳躍織u檬 デ 111etattziCkOu autoritou.
蒻 Pomё rnё neiVё tこ i historicko■ l F01i Vも ak sehrttly ty llloP'(ヽ

驚憚顆
驚辮f舗鋪脚 :鮮∫ °°動ο ,7α αゴ
967δ ″
veこ n6ho Fム du,kter6 nebyly konkretizovttny v pFesn,Ch l)1'ol()k―
tech dobr6 spoleこ nosti,ale ztistaly ll dOsti obecn6ho poЙ allitvlく 11,
aby zttsady socitunl organizace bメ y uvedeny do soll13.(1li f“ )z(1,
肥房° 絆 ″
.ィ 5・

謹ょ昭紹も
S腕 Oπ rs″

:}htttil蹴〉 I」 27.
1ク `ι `¢

1)Tam践 ,etr.39.
68 (;1)
sadaIIli PFirody nebo Rozumu.Prttvё v t6to podobё so staly"ma‐ stardho Zeleza jako feudalismus a v5echny dilvEjBi spoledensk6
v obdobf revoluce roku 1789,al to tlln,Ze uё ily
terittinf silou“ ilidy. JestliZe dosud nevli,dly sv6tem skutedny rozum a shutednd
pochybovat o existuifciCh autoritttch a institucloh ve im6nu spravedlnost, tedy jen proto, Ze nebyly sprri,vnd poznd,ny"r).
nё ё eho, oo samo pOchybnostem nepod16ha diky sv6 domnё 16
vttcobccnOsti a vё ёnOsti.
Piesto, i,e tyto myslitele ddli celi, iada rozdihi, v5ichni vy-
/Lid6 isOu od pttfrody svobodni al isou Si rOvni!JestliZc lid6 trvale vdfi, Ze je moZn6 objevit jak;isi univerz6lnl pi'irodni ziikon,
tomuto llcslu uvё rili, bylo nutl16 bolovat proti vttemu, co ic jehoZ poznrini umoZnl lidstvu osvobodit se od cliyb a rozumnE
svObody zbavovallo a ё illilo ie nerOVn′ ■ PFi vedeni tOhoto boie
li・
nalrorrec zorganizovat vlastni sociri,lni ilivot,, i,e je moZnd objevit
bylo moЙ n6 vё Fit v pFirOdu,kt(ヽ rtt iei sankCiOnuie. jaklfsi jeden jedinf princip, kter;i obsahuje v$echny pravdy
Ale to leこ tё noni vttcchno.V XIX.stQleti dochttzf zdinlivё vesmiru, spolednosti i dlovdka. Posli,ni najit tento princip slouZi
k ziniku tOhoto druhu mctaf3/zick′ Ch utOpil. Toto stoleti se piirodovddeck6 spekulace Saint-Simonovy i X'ourierovy, stejnd
naZ′ Vtt StOlp11響 hiS"19卜 ck6ho jako jejich vllizkumy morr{,lky. Owen se obsesivn6 rruoracl k osvi-
報露 V鳳 魔泄',,aby1))出
:i驚
l『 軋 :諸 露
SC tak odliSilo
,・
iloso■翼
odll熙 e釜 :
censkym koncepcim lidsk6 pfirozenosti, piidemZ v nich hledri,
poznrlni ,,prav;ich piidin formujicich t6lo i duBi dlov6ka". Na
bilitovん n zvyk a tradice, k nillnら talc Pohrdavё pFistupovaly
takovlich zd,kladech vytvri,Ieji sv6 konkr6tni pli,ny spoledensk6
utopie vё ёn6ho Fム du.7r ⅣIfsto aby se operovalo univerzilniln po‐
° picstavby.
燎胤∬l鵠i:鶴 献PL::雷錦fぎ 鵠艦1欝 漁l潔 よ Jinak to koneckoncri nevypadd, s burZoaznim myBlenim vEude
tam, kde usiluje o utopidnost, o piekrodeni hranic panujiciho

enal v nov′ Ch hiStoHosoflck′ ch konCepCich,nebot so neiednOu
systdmu. Liberrilov6 XIX. stoleti se vesmds ztikaji osvicensk6
ukazule,iakO nap予 〔 klacl u Fichteho, 老o ,,c(l lidsk6hoら ivota na
,,abstrakce" piirozen6ho prii,va, av$ak hdyZ formuji svrij vlastni
zellni sPoこ fvtt v tolrn, aby lidstvo bё hcln sv6hoら ivota samo svo‐
socirilni ideril, urditou verzi tohoto prdva piijimaji. V6i'i napiiktad,
bodnё uspoFム dalo vこ echny sv6 vztahy ve shodё s rozumenl``1). Ze cesta k dohonal6mu systdmu vede pi.es to, Ze se piestane za-
sahovat do pi'irozen6ho bdhu v6ci. Ponechin sri,m sob6, dehoZ
Novou ideou nん rOda neicdnOu prosvfttt vize dFive iednOtn6ho praktickym vyrazem by byla politickri, a hospodri,iskd svoboda,
lidstva s ncmё nnチ mi pOtFebanli a poslinimo Jak Piこ e Lclewel:
vytvri,iel by spontri,nn6 v5eobecnou harmonii, jeZ je dnes poru-
d′ nttrod,kattd′ stat lllla lednO a tot6乞 prttvo,to lest sVO‐
"KaЙ 6ovd,na nevhodnymi zri,konodd,rnlimi opati.enimi. Pro takov6
bodne,niё iln neolnezen6 spravovtt11l svych zム leZitosti.“
myslitele jako byl J. St. Nfill a Spencer cxistuje jakysi pfirozenli?
Hesia svobody,rovnosti a bratrstvl,iakOZ i hesial komunistick嵐 ,
irid sv6ta, jemui je pni,v6 zapotiebi uu.oZnit, aby se mohl pro-
so navraccii na praporech masov′ ch hlluti boluiiCiCh at u彦 jevit.
o vpravdё krestansk6 vztahy po vzoru dttvn6 evangclick6 utopie,

-Ludvik Feuerbach, filosof, ktery se vzboulil proti abstrakci
y鰐 裏 ・ Boha a kladl proti ni Ziv6ho, smyslovdho dlov6ka, dini z tohoto
i摯 治騨 滞 叩adi phde晰 m vzゴ rvekttch Clovdka novou abstrakci, noyy odtaZit!, vztaLnj,bod pro hod.
syst6mil utol)ick6h6 socialismu, vyristaliCiCh Z hledttnf Fttdu,
nocenl panujiclch pomdrfi. Aby byl v;,,t,voien lep3i Zivot, piso
=:壺
ktCrゞ by byl ve s1lodё s lladhistorick′ lllli pottaldavky rOzulllu,ti.
Feuerbach, ,,musime namisto ld,sky k bohu dosadit Li,sku k lidem
7す 榔:1胤 ‖銚郡si`翼工:呻 津。
胤 1誕甘 恭
tupci zttin〕 il prOICtal'itttuvt6doblhiStOri,ky vytvOFen6hO.JakO os―
jalco jedin6, prav6 nri,boZenstvi, namisto viry v boha viru dlovdka
v sebe s&ma, ve svou silu, viru, Ze osud lidstva nezd,visi na n6jak6
bytosti mimo n6 di nad nim, n5ibri na n6m sam6m, Ze jedin;_i
vicenciallioninechtё ifosvObOditnciprVeurё itolltlldu,n′ br2 hlled
dr{,bel je pro dlovdka dlov6k surovy, povdrdivy, sobecky, zll;i
卜ぷ
ё口Zavest J“ こ
ce16 1idstvo.Jako oni cヽ も ozumu a vё ё
n6 spralve‐
Clov6k, ale ia tak6 jedin;i brih 6lov6ka je dlov6k sim"z).
dl■ 9血 ; ale ieliCh Fitte se liこ f iako nOC a den od Fitte osvfconci。
Tak6 mё tttttck′ sVё t,ZaFfzen′ pod10 Zttsad tё chto osvicenct,ie
Mdme tu co dinit s rer{,ln1fm sestoupenim na zem? Vribec ne.
nerozumn′ al nespralvedliv′ al m£ b′t protO Steinё hoZen d9 t) K. Mar:<, B.Engels: Spit4, sy.10, Praha 1066,8tr.213.
■ t) !. tr'ouorbach: HpnruinkA o ?&roil nh&a.Nto{,, Prahs lg53,str. Z0Z.
)ViZ Z.工 udero輌にz:F滋 ,War6“ W31963,otr.148。
70 7t
lNa*isto starblch filosofickfch ideji zde nastupuje novri,
- idea
dlovdka jako takov6ho, dlovdka jako nov6ho boha, v jehoZ jmdnu Utopie iehole
je moZn6 soudit, existujici pomdry a vymf5let pom6ry dokonald.
Ztoho drivodu Engels napsal, ite ,(...) s Feuerbachovou teoriirrmo-
rr{,lky to dopadri, stejnd jako se v5emi jejimi p}edchridkyn6mi.
Je stiiZena na v5echny dasy, na v5echny nd,rody, pro v5echny
pom6ry, a pr6,v6 proto ji nelze poulit nikdo a nikdy(...)").

Ostatn6 kdovi, zda urditri, utopie v6dn6ho i6du neni nezbytnyim
prvkem jak6hokoli utopick6lio my5leni, zda takov6to filosofiak6
qfchodisko nebylo podminkou qfchodiska praktich6ho. Moses Utopie mista, d*o_l v6dn6ho iridu, popsan6 v piedchoziclr
Eless roku 1843 napsal: kapitold,ch, jsem oznadil spoledn}im
;H* utopie eskapi,sticlt:t.
,,Na nebesich ideji na5ich neexistuji ui; il6dn6 pledsudky a Neudinil jsem tak proto, Ze bych
i;6dni druh nend,visti, lidskd, dristojnost je pln6 aznhvL,na a jsou "S;;l;;
povazovai,aprolciriteku"alr.,i"|r".';ill#,:1i"r:"fJ"*"1;;J,l
proklamovd,na jeji prd,va; v5ichni lidd jsou zde bratry a dleny
jedn6 rodiny, neexistuji tu id,dn6 instituce odvozend ze slep6ho
egoismu barbarsk5?ch dob, a panuje tam dokonce absolutni
rovnost - a i kdyZ egoismus zt6lesn6nyi ve sv6t6, kterlli' nis
Iiad6
ifilJ^ tr1#' fi"Il,","l',ffi l,lH:Hrs:tj#r,
mist jsem se snaZil itendl"
Zd6, se v3ak, Ze zmin6n11i.
i*io]*t
fui.t"n m]o i.n6 pou*.i,ovat, za
upozornit.
*i j

obklopuje, uvri,di proti absolutni rovnosti lidi nejhor5i sofizmata, vidlo. Uveden6 utopie nedri,vaji *rr; "eni rrlr,._
i kdyZ vynakld,dri obrovsk6 risili, aby zam6nil a nahradil pod- Ne kaid;i, hdo je hrri,sri,, voli "si ;;"b6?;;;';"j fi ,,[1;
statn6 znaky dlovdka nrihodnfmi a normiilni nenormd,lnimi,
ti; ,f,*r"ri pozioi outsider*,t.
nicm6n6 tyto utopie neo-bsahuji pootorri-,uf.
je ti.eba konkr6tnir
krri,tce iedeno, aby namisto prav6 plirozenosti dlov6ka, jeho postupovat. Jsou to propozice toho,
ducha, podstrdil jeho je5t6 nepra,vou a neokiesanou piirozenost chri,pat a hodnotit .p:l::"Tk: j""yruoiilu :iri. ;" tf"b" ;;;;r;;.;.
dinnosti di
s tim cilem, aby nakonec dospdl k zdv6ru, Ze existuje stejn6 "; ncdinnosli
mnoZstvi odli5nfch lidskfch piirozenosti jako rozdiln;fch je- :il,,I"HJtt
udn6 na indiviclurilni*, t"*f liu*ffi ;r#,1l i];:1,
dincri - my jsme plesto pi'esvdddeni o skutedn6 rovnosl,i v6ech
.Struktura n6kterych- z tdchto utopii (napiiklad fantastickfclr
lidi,,2). vfprav v dase di prostoru, jak je lidi
M"'r" ;;; ffi";';i*)
vyluduj.e formulaci jaklfchkoli praf.tictoV"fr
doporude,i. "#l
Ilohorr
Otevienl;? ovBem zristal a ztl.stit"vit" probl6m sestupu z ,,nebes nanejv;is zprostledkovand v6sf, k ;;g;*
ideji na$ich" probl6m realizace utopie. j";t.h';;;;il1
v piipad6 eskapistick;fch utopii 1" vzaf mozn6". piijmout
- hodnotov;f syst6m a,zristat o n8fr",-[i ur.Iir,v
d"oko,c" piizprisobit st:
LTff"n"fj
s v6domim' ze vim
"
;;;' ;*z ;"' orJ*ti";;;;
Negativni hodnoceni soudasn6ho sta,vu,
bytB i tieba obo'acc.ti

l{:!?*Ff
Ui,iv6m pro n6 fi :!:}*q.;51"#f#},,,,""11;lxi*,;"i#ff
ft nd,zvu.utopie heroicke-.'"ilmotu jejich
I
ristiky by mohl slouiit cit6,t z X'"ourbr,ftu,, charaliLc-
,,Nutn;i drisledek z piitomnSicf,
ridsk6ho tiivota je jedind "**f"#alivosti & ncpravosti
ririti-iu1-uoit,
",it",
v onen sv6t, kterri, naopak sklidd, *o.",r, ale niliori vi.rr,
f.fin u ponechrivri ncprir_
vosti beze zm6ny"1).
3盈 搬 '∴″麟滅霧i戯 島 5み 常 ふ
Ъぱ盤.219-220 ') L. I'euelbach, clt. dilo, str. 266.
72 =群
Socid,lnf ide6,l heroickfoh utopil se nemusl li5it od socid,lnfho n′ Feh01nick′ 老iVOt mtt svil poё itek v dobttch l)T()_
idedlu utopii eskapistick;ieh. TotoZn6, m:|ui,e bft rovndZ jcho "Spoleё
roctvi(evallgelil)apOも t01i.TfIIllto 2ivotelxl Zil uを totiを v Jcl'1:z,1,‐
motivace. Arri v6t5i radikalismus navrhoyanlich zm6n systirrnrr 16mё cel′ tcn ZiStup vё Ffcich,o nё mtt pfも lSた 彼ι 力ουιS./1Pο ζ ′て力 ,′ .

nbni smdrodatnfm rozli5ujicim kritdriem. Utopie pohybujici so Pravinl,乏 e tak,iak tChdy ttila ccli cil・ kcv,乞 ilc dnCS iCn Vて ヽl:lli
v oblasti snfi zachizeji n6kdy v tdto v6ci nejd:il. h-rspiracf hcr- m洗 10 kl嵐 もteri.Kdytt vも ak po smrti apoζ toli zistup vё Ficich z:、
roickych utopii mriZe byt jist6 ,,n6kde" nebo ,,n61<dy,, di jistri chladnout, a to zvliStё ty dalvy, ktcr6 Prib′ valy ke l(1・ ovあ 151′
=:Ll

vize vddn6ho i'ri,du. Podstata vdci v5ak spodivd, v tom, Ze heloiclli vtte z riznチ Ch CiZfch nirodi a od nichtt apoも も
olov6 s Ohl()(1(ヽ 11ゝ
utopie vyZaduji, aby i!_o.vgl< Zil urditym zprisobem a opairuji na nedokona1lost sotval pFijat6 vfry a s ohledenl na zastara16 1)(,一
jakoby s Pismern:
halllsk6 zvyky neを 嵐 dali nic vicc,neЙ aby se zdrttely Obё tf POl、 :Lil―
Eekt mu Jeii,{: Chce{-li, dohonatgm b{ti,, jd,iE a prod,ej statetc sky,zadivenych zviFat al krvc,tchdy o11れ
Sk′ l・ l bOhilln,voln6 1嵐
safi,j, a rozrlej chud{m, a, buded m{,ti, ltoklad, u nebi,, a gtod, nd,sled,u.i volnost,ieZ byla dovolcnal pohaniln proto,Й e prvnf vfra ie SIれ 1)1,,
mne. (Ma,t., 19, 21.) zaё ala pozvolna kazit tak6 dokonalost t6 cirkve,ie2 eXiStOv:Lilし
Driraz je zde kladen na to, aby so dlov6k stav6l proti parurji- v Jeruza16mё ,a s kattdodcnnim ristem poё tu iak dOmorOdci,tiLk
cimu zlu celou svou osobou. Opozice iderilu a skutednosti tu na- pFistё hovalci se zaё a1 0chiazOvat onen zttpal pivodlll vfry.ブ ヽtal(
bfvri, podoby opozice lidi, ktufi tdnto idcri,l uskutedriuji, a sv6ta, neien davy,iett se Sebё hly ko Kristovё vfFe,lcё i ti,ktcll cfl'│(()v
kterli jej nechce nebo nedokriZe piijmout,,V rriznfch historick;ich vedli,ustoupili od prvotnf pFfsnosti.Nebot nё kteFi sc dOmnivを 、 1:,
situacich mfrie pochopitclnd mit tent"o akt praktick6 ncgacc 労e to,oo ic dOVOleno pohanim s ollledem na ieiich dabost,rn()lx)‖
rl&zmd formyf Ndlrdy m6" b!,t zmEndna ceki spolednost, jind.y lirl6
ёillit tak6 oni, a Йc ncutrl)f Zttdnou ζ kodu,budou― li nん slc(1()vれ 1,

v takovou moZnost nevdii nebo ji nepovaZujf za uskutednitelnou vfru a vyzllanf KristovO se svynl bohatstvlln a svynti stそ tti(y.
v blizk6 budorrcnosti, a proto vidi v5ichodisko pouze v izolaci Byli vこ ak itakOvl,v nichtt apoこ tolsk6 nadicnfieこ tё Йi10。 Ti,maifc(、
hrstkv spravedliv5?ch v hin6 zkaircnd spolednosti. Tuto druhou na2 pamё ti Onll prvotnf dokonalost,or)011も tё li sv6 obOo a spolcこ ―
cestu naz1iv6,m utoTti,[, iehole.. ?fikladem takov6ho postoje mriZe ■ost tё ch,kteri se domnfvali,Ze nedbalost vOhlё iも fhOを iVOt,Li()
blit tato my5lenka Loa Toisi6ho:
lim ёi Cfrkvi boЙ f dovolcna.Usazovali se mimo mё sto a na m611こ
,,Lidd uZ po n6kolik generaci, od td doby, co si uv6domili ne- dostllpn′ ch IInistech a zaこ ali plnit soukromё a()ddё lenё ty l)予 f―
piirozenost sv6 situace, usiluji o to, aby ji tak di onak zm6nili, kazy, ktcr6. iak pamatovali, ustalnovili apoStolov6 pro ccloll
ale vZdy je to neridinnd, a situace se std,le zhorBuje. pi'itom v5ak ofrkev(..)“ 1)。
existuje zpfisoh, jak tohoto c{le dosdhnout, a to velmi prost;i
a piirozen'i, spodfvajic{ v tom, i;e by se lid6 piestali zaiimat,
o strit a vlddu, piestali by na nE myslet, a zadali by piem.islet Soudob′ histOrik,z ichOtt dila tento`ryvek citllii.mi k nё lnl:
o sob6 a o svdm Zivot6, chri,pat jeho cfl a vyznam a ve shod6 mnoho v′ hrad,iett Seけ kaif hlaVIlё toh。 ,zda fakticl(6 formovil〕 f
s touto jasnou perspektivou i,it"t). mnittk6ho ttivota opralvdu odl)ovfdalo tomuto popisu.At uЙ tolll‖
alo bylo iakk01iV,citit z Kasiana V′ raZllё llkazuie charakt(ヽ 1'is―
Zd6, se, Ze utopie tohoto typu je v ewopskd (a urditd nikoli tickou historickou situaci,v niZ Se obvykle rozvfif lltOpio rch。 1。 .

pouze ewopskd) historii jovem pom6rn6 trvallfm a drilelitym. Jo to situalce, kdy utt zanikla(anebo SO ietttё neobiCVila)v首 ()―

Naz.ly'vime ji utopii iehole, nebot soudim, Ze4rLS,Sterni Zivot vo obecntt dokonalost a zaё intt seも fFit zkalttenost.Ti,ktorfisou schol)_
sv;ich podri,tcich je jejim nejznrim6j5im a nejpiiznadndjSfm pi'i- ni rozliも itzlo a dobro,nemaifiin6v′ chodiSkO,ne2,,opllstiザ `cxislサ 11‐

kladenry' Av$ak stejnd dobi.e ji reprezentuji i detn6 niboZensk6 liCf SpOleё nost a vytvttFet v istranf ZVl乙 もtnf pOspolitOsti p6st11-
sekty pozd6jSi cloby a rovn6i jist6 svdtsk6 organizace kladouci si ifCf hOdnOty,ieを Spoleё nost noznん 。PFitom neni neidti10Й itこ il(,
za cil vytvoiit ostrrivky dokonalosti v oceii,nd zla, za jaky je po- Zda lde。 ,,。 putttё nf“ fン ZiCk6 nebO ё istё duchovnf.Olenov6 id(、 (tlnf

v aLov 6"na existujici spolednost: pospolitosti lnohou b′ t klidllё rozptチ leni lllezi nesprave(lliv11:ヽ 1:
Piedt6me si popis monasticismu, jak jej podri,vri, na podri,tku dilettit6 ie pouze to,aby Й ili urё itチ nl zpiSObom.Fyzick6 vy(161(、 nf

V. stoleti Kasjan: le Znakem pouzo nё ktOrych z tё chto pospolitostf a obleVi110 3(` ,

) y. I.. .A.emus: ,6a ?ohtql, WaHzawa 1061, sh, 19& ・ あ滅 加ガ∂ ‐
7* 濾協
」 J露郷臨階響協
鴛認 響盤l,惣 【
:網4Pα "“ “ “ Jα

7rD
jak nikoli ve vHech zn6'mf ch spoleduostech. Sama utopie
se zdr\,, VSecko, co sami nespoti'ebovali, m6li pieddvat poti.ebn6j5irp.
iehole naproti tomu jevem velmi roz5ifenfm.
je Vedli poutnickli Zivot a pi'eblfvali pod 5ir;.im nebem, v joskyntctr
Je tieba se odvolat, pledev5im na staletou historii kiestan- nebo na sala5ich.
sk6ho sektrilstvi. Zvld,6t6 mri asi vSiznam zastavit se u stiedo- Proslulost frantiBkri,nstvi, kter6 v$ak pozddji velmi slevilr
z privodnich piisnych pravidel, ndm ov5em nesmi zakrS?vat sku-
vdkd}ro hnuti dobrovoln6 chudobY, nebot utopie iehole zde na-
byv 6" v!,razn6ho soci6,lniho, a nikoli pouze nrl,boZenskomorri,lniho tednost, Ze ,,chudd,k z Assisi" byl pouze jednim z mnoha podob-
zabarvenf, jak tomu bfvalo v mnoha jinlich piipadech (i kdyZ n;fch apoBtoltr, A navic naBel misto v tehd.ejii cirkvi, zatimco jini1
je moZn6 soudit, Ze vzpoura tohoto druhu je vZdy urditou m6rou obdobnri, hnuti nabyla nejednou charahteru otevi'en6 herezc rr,
vzpourou socir{,lni). Ony detn6 sekty - jak psal Stefan Czar- bojovalo se proti rrim slovem i medem. Tato hnuti se objevovala
po cely stiedovdk a n6kdy se st6vala fermentem lidov;ich proti-
nowski
- ,, (...)v5echny stejnd neguji t'y z4"kladni hodnoty, na
nichZ je zalorzena stavba ran6 feudd,Ini spolednosti, v5echny proti feudd,lnich povs1,h,ni. Jejich ideologii byl nejdastdji kki5terni
tradidn6 ustanoven6 a se syst6mem srostld autoritd kladou ne- komunismus.
zprosti'edkovanost, jeclince zbaven6ho v5ech omezujicich pout elov6k, ktery se k nim piihl6sil, se ziikal individurilniho
materirilni a tak6 do znadn6 mlry duchovni zrivislosti"l)' vlastnictvi i rodiny a sliboval chudobu a pospolitlf iivot. 'I'aho-
v6to pospolitosti byly nestejn6 trval6 i rrizn6 podetn6. MriZemo
soudit, ne jejich vznih byl do znadn6 miry spont6,nni vzpourou
YBeehny tyto sekty se obraceji m6n6 nebo vice rozhodn6 jak tehdej5ich niiSich wstev proti panujicim soci6,lnim pomdr&m.
proti cirkvi, tak proti vli,dnoucim sociri,lnim pom6rfim. Cirkev Soubor zvli,$tnich historickli?ch podminek zprisobil, Ze idea
se zpronev6i:ila pi:ikazrim evangelii a stala se zd,Stitou panujiciho socid,lni spravedlnosti se projevovala ve form6 ideje v6dn6 spri,sy.
po}6,dku. Spolednost se odvrd,t'ila od sv6ho prav6ho posl6,ni a stala Lid6 vyclrovaniv ni,boitenskdm sv6tov6m n6zom si ji tdZko mohli
se krii,lovstvim egoismu a pfchy, nespravedlnosti a honby za pledstavit jinak. Stabilita existujici socirilni organizace nutila
pozemskfmi statky. I)uchovenstvo se piem6nilo ve sloZku vlast- Iidi, aby hledali z|,chranu mimo ni, a to v napodobovrini jak;fchsi
nick6 a vLi,dnouci vrstvy, hakrze vize n6pralry cirkve je neoddEli- ddvn;ich legendirnich pospolitosti, jako byla skupina Kristo-
telnri, od urdit6 vize jin6 spolednosti. vfch i:hki, prvotnich ki'estanskfch obci, jeruzal6msk6 pospoli-
Poblnaje fX. stoletim objevuje se iada takovych vizi spolu tosti popsand ve Slcutcf,ch Suat{ch Apoitol& apod. Zdri se, ie ony
s plikazy v6st lepBi Zivot v cirkvi di proti cirkvi. Jejich vyznavadi m6n6 nebo vice kacilsk6 ideologie
se nejednou ziekli vBeho vlastnictvi, Zivili se vlastni praci nebo boZim na zemi
- spolu se sny o krri,lovstvi
mriZeme povaZovat za formu utopii, charakte-
iebrotou a vzdali se rodinn6ho ilivoha, svdtsk;ich radovd,nek, -
ristickou pro stiedov6k.
rriznyTch postaveni i poct. Obdobn6 jevy se v5ak nevyskytovaly jen ve stiedovdku. Nri,-
Piikladem takovdho hnuti je mimo jirr6 dinnost tzv. men$ich boZenskd sektrii'stvi svlraznlm socirilnim zabarvenim se objevo-
brati'i shromd,Zd6n;?ch sv. Franti6kem z Assisi, jenZ byl dasto na- valo rovn6Z pozd6ji, i kdyZ uZ nikoli nejdast6ji v t6ch zemicfu,
zj'v 6,n,,chud6,kem z Assisi". kter6 byly jeho pfivodni vlasti. Ve Francii, It6lii di v N6mecku
,,Sv. Franti5ek byl ve vSech dinech sv6ho Zivota podoben patit jiZ drivn6 minulosti, zatimco napliklad v Kongu a Brazilii jc
blahoslaven6mu Kristu. Jako Kristus, kdyil zaialkit'zat, vybral Zivou soudasnostl. KdyZ Engels analyzoval ideologii n6meck6
si dvanrict apoEtolfl, kteli pohrdli v5emi svdtskfmi vdcmi a nri- selsk6 vri,lky, poznamenal, Ze takov;ito asketick;i komunismus
sledovali ho v chudob6 i v jinfch ctnostech, rovn6i svatf Fran- se objevuje,,(...)na zad6,Lk:u kaZd6ho proietri,isk6ho hnutl. llat<.r
ti5ek, kdyi zaloi,il Ieholi, vybral si zpodd,tku druhy, kteii byli asketicki piisnost mravri, tento poZadavek odleknuti se ys1;ch
nejchud$i"2). poZitkfl a zitbav stavi jednak proti vlS,dnoucim tiiddm z6saclrr
Tento syn bohat6ho kupce se ziekl v5ech statkfravyclal se do spartrinsk6 rovnosti, jednak je nutn;fm piechodnlfm stupndnr,
sv6ta, aby vyz.lval lidi k pokrini a, chudob6. Tak6 od svlfch Zr{,kri bez lnlhol se nejniZ6i vrstva spolednosti nikdy nemriZe dostiut rlr
poZadoval, aby se vzdali veBker6ho vlastnictvi. Sv6 potioby mdli pohybu. Aby mohla vyvinout svou revoludni energii, aby si
uspokojovat dary, kter6 dostrivali za sluZby poskytovand lidem. ujasnila sv6 nepiri,telsk6 stanovisko ke vBem ostatnim elcrncrrbiirrr
r) g, Czarnowski: Dziela,WaBzawa 1956, dil I., str.65' spolednosti, aby se soustiedila jako tiida, musi zadit tlrn, io
') Kwi,atbi 6w, Iroawdtzka z Asydu, Watszarva .1959, str' 31.
76 77


odvrhne v$echno, co by ji je5t6 mohlo smilovat so soudasn;im dob v utopickdm my5lenl stile dast6j5l, neznamend, konec jr:vu,
spoledenskfm i6dem, musf se ziici i on6ch nemnohfch poZitkri, kterj jsem nazval utopii iehole, i kdyZ se ted na prvni urlsl,o
kterd ji jc5td pro tu chvili dinf utladovanou existenci sncsitelnou dostrivd, jinli jeho aspekt. V6c uZ nyni nespodivd tolik v i.rlroir-
a litcri ji rremriT.e vzit arri nejtvrd5i frtlak. Tento plebc.isk! a, pro- tcrlsk6 plostotE, nlbrtz v takov6 orgauizaci idedlniho spoledcrrstv [,
letdf'sky uslcet,ismus se naprosto li5l jak svou divocc fanatickou aby se stalo zrirodkem obrozeni mimo sf6nr std,tu a prilitic.li6lr,r
formou, tak svim obsahem od asketismu m66t6ck6ho, jak jej Zivota. Z6"sady tohoto spoledenstvi se mohou dosti znadnd liiil,
hl6s6, mdBtanskri lutcrskri, mord,lka a anglidti puritri,ni (. . . )a jehoZ od zisad, jimiZ se iidili sti'edovdci komunistidti sektrifi, alo rrrr.-
cel;fm tajemstvim je mdtt'dckd spoii,uost. Rozumi se ostatn6, Ze toda dilrnosti je stejnr{,. Jde o vytvri,ieni ostroy& ve spolcdnor.;l i,
tento plebejsko-prolctri,i'sh.f asketismus ztu|ci svfrj revoludni kter;i se md, postupn6 rozr&st v kontinent. Je to zdrn,Sr moriilrrf ,
charalitcr soudasnd s tlm, jal< jednak v;ivoj modernich vfrobnich vjchovnJi, hospoddiskf
- jrkf prost6 chcete, jenom ne polititlili.
Utopie i'ehole neni program, ktery by cht6l konkurovat e.xisl,rr-
sil rozmnoZuje materirl,l poZivrini do nelionedna a tim dini spar-
t6nsl<ou rovrrost zbyts5rr,,,, a jodnak soudasn6 s tim, jah se Zivotni jicim politiokli m programrim. Neni volbou mezi politickl'mi rr,lk,r'-
postaveni prolcrtariitu a tim s6,m prolotariri,t stri,vd, strile revolud- nabivami, jeZ jsou v dan}ich podminkrl,ch dostupn6. Sektdi'i z1rrl,-
ndjiim. V mase pak pozvolna zanikne a zabloudi k sektri,irim, vidla tahovou volbu odmitaji. V utopii iehole jde o novd stvoirrrrl
ktoi'i si rra n6m zakli,daji, a zde degeneruje bud pi'fmo v m65trick6 sociilniho sr,6ta. Je to abstrakce od soudasn6 politiky i od poli-
skrblictvi, nebo v okizal6 holedbri,ni se ctnosti, coZ se v praxi tiky vtbec.
steind rovrtti Sosri,ck6 nebo cechalsk6 lakot6. Proletrlisk6 mase je Neni nrihodn1, i,e tak mnoho zim6rri tohoto typu se objcvujo
tim m6nd tieba k6,zat odi'ikrinf, Ze proletr4,ii uZ t6mdi nic nemaji, v XIX. stoleti ve Spojenjch std,tech, tj. v zemi, kter6 se tL'plvo
co by si jeSt6 mohli odiici"r). bvoi'i. Zde zak}idaji sv6 kolonie Cabetcivi piivrZenci a fouricrist6
se pokouSeji uskutednit my5lenku falanstery, tj. idcrilnl vjrobrri
Z na$eho hlediska je zdc obzvl|l zajimar,6, Ze si Engels v5imri, posprilitosti promySlen6 do podrobnosti jejich uditelcm. Dospivii
tiidniho zrikladu tohoto druhu utopie iehole a t6 jeji role, jeZ sem nakonec rovn6Z Robert Orven, aby pokradoval ve svyr:lr
spodivri v tregaci moZnosti souhlasit s existrrjicim poiridl<em. experimcntech, kter6 v Anglii mohly byt bud pouze filantropif ,
Takovri je rok: vSech utopii. av5al< ieholc pier,6di tento 6kol do ncbo musely vist k politick6 dinnosti. T6 vEak utopistd vdtsirrorr
obla,sti i,ivottri praxe. Z toboto d&vodu je jeji riloha v d6jinrich nebyli schopni. Zcl6, se, Ze jednotliv6 vyjimky spi5e potvrzrrjl
utopick6ho my$leui nesrovnatelnd v6t5l, neZ by se mohlo na pravitllo.
plvrri pohled zd6t. l'ouriorista Considerant, kterf zasedal roku 1849 ve francorrz-
Nebudu se za,stayovat u otdzky trvalosti samotn6ho ideri,lu sk6m Nrirodnim slromd,i.d6ni, vystupoval tam s ndvrhem, a,lr.y
kliuStcrrriho konrunismu. Stadi poznamen&t, Ze se jevi jako do v pai'iZsh6m olioli byla zaloleuavzorn6, falanstera. Po neirspdiit:lr
jist6 mily nezrivisly na nd,boZcnsk;ich idejich, s nirniZ b;zl privodn6 pokusri tolr.oto druhu odch6,zi z politickdho Zivota a ozrrarnrrjr,
spjat. PieZivri v ideologiich jednotliv5?ch nriboZensk;fch sekt, Ze se, bude v6novat prrici na ,,zah6,ieri boZlho panovd,ni lra zorri
avSak objevujc sc i u autorfi. zcela svdtskfch a zbavenfch jak6- prostiednictvim zaloi,eni Sdastn6 obce". O n6kolik let pozdlji sr:
hokoli mysticismu. skutedn6 otlebral do Texasu.
Jcdnim z nich byl ncspornd Morelly, o n6mZ jsme se zmlnili Leuin napsal, Ze fantastidnost takovfchto koncepci slxi,sy
v piedchozi kapitole, V onom ,,primitivnim" komunismu je5t6 sv6ta spodivd v nepochopeni,,zd,sadniho, kardinri,lniho vyzrr ar n r r

Marx spati'oval soudob6ho ideologick6ho protivnika. Komunis- politickdho boje d6lnick6 ti.idy". Zd6, sc, Ze tu jde o n<,:clirvi'r.rr
tichd mySleni se jen nesnadno dopracovd,valo k pi'ijetf perspek- a nechut vfidi politick6mu boji jako takov6mu. Proto mfiZt,rrrc
tivy l'ozvoje modernich vyrobnich sil namisto picdpokladu, Ze spolu s Mani.festem, komtLni,sti,ckd strany opakovat:
mnoistvi statkri je viccmdn6 stri,l6 a celj probldm spodivri, v tom, ,,Vyznam kriticko-utopickdho socialismu a komunismrr jc rr,,-
aby byly spravedliv6 rozd6leny. piirno frmdrnf k d6jinn6rnu vlfvoji. Tou mdrou, jak so lozr fjl
Nicm6n6 z hledisl<a nt*eho tdmatrr je drileZitd piedev5im to, a ul,vd,ii tiidni boj, pozb-jrv6, toto blouzniv6 povznriScni sc rrrr,, I
i,e ani piijeti on6 novd perspcktivy, jeZ je od Saint-Simonoqfch ndj, toto blouznivd potirri,ni tiidniho boje jak6koli pral<tir:k6 cr,rr.y
r) K, Msrx, B. Dngels: Spdeu, ay 7 Prsha 1959,gtr 887-38& a jakdkoli teoretick6 oprii,vndnosti. A proto jak byli privorlr:i
78 it)
tEchto syst6mri v mnoha smdrech revoludni, tak tvoil jejich ir{,ci rodnostui i stavovskd rozdfly. Vlfznam mri pouze iudividudlni
vZdy reakdnl sekty"l). zr{sluha.
V t6to republice panuje tak6 dokonaLi, svoboda. Nikdo ne-
Velmi kritick6 hodnoceni vztahu utopistri k politice nebrri,nilo omezuje svobodu kritiky, nebot pr6v6 ona mriZe sprrivn6 zhod-
ov5crn I\tarxovi, podobn6 jako pozd6ji Leninovi, kladnd ocenit notit zdsluhy. Mizi autorita a pochlebnictvi. TehdejBi udenci ne-
jejich jednotliv6 myBlenky i kritiku panujiciho syst6uru. cht6li zdaleka hl6,sat tyto zd,sady jako spasiteln6 v m6iitku cel6
Domniv6,m se, i,e z jednoho hlediska byl vliv a piiklacl on6ch spolednosti. Jejich utopie byla omezend,, pondvadZ nevyrristala
utopisl,fi obzvli$f plodnf. l\[d,m na mysli vfvoj druistevniho z totitlni negace panujiciho spoledensk6ho poiridku, nfbril jedin6
Iinuti. Irakt, Ze toto hnuti vystupovalo nejednou jako konkurent z piesvdddeni, ile s nim nelze sladit potleby rozvoje vddy. Ale
hnuti revoludniho a pochybovalo o zrikladnim vyznamu politick6 mechanismus je stejn;f jako v jinlfch utopiich iehole. Dochiw't
moci, j<; n6kdy na piekri,Zku tomu, aby byla postlehrruta jeho k odli$enl urdit6 skupinylidi, kteii jsou spjati s jistlfmihodnotami,
skul,edrrd, role. Je vSak ziejm6, Ze boj o rlovou spolednost se roz- od ostatnl spolednosti, v nii pro zmin6n6 hodnoty neni mista.
hoduje nejen v oblasti velk6 politiky, ale rovn6Z tam, kde se Vznikd, tak stdt ve stri,td a spolednost ve spolednosti. Piitom se
v kaidodenni spoluprrici rodi lidsk6, pospolitost. Zd6, se, i,e z to- tento strit a tato spolednost stavi z urditlfch podstatnfch hledi-
ho1,o hlecliska neni utopie iehole nddim beznad6jn6 anachronic- sek proti agregd,tu, z kter6ho se vyddlily.
klirn, jak by se mohla na prvni pohled jevit. Byla totiZ naivnim Vezmdme jin;; pftklad. Koncem XVIII. a v prvni polovind
pohusem o vytvoieni iderilni pospolitosti, piidemi, se mdlo zadit XIX. stoleti se v Evrop6 dost dasto objevujibzv, piritelsk6 spolky
zdola, od kaZdodenniho Zivota. seskupujici piedevSim mLidei, kterri, protestuje proti svdtu ,,sta-
Nr:ohtdl bych vytvolit dojem, Ze utopie iehoie jsou jevem rych", v n6mZ vidi panstvi oportunismu a egoismu. ,,Staii"
pabi'icim pouze do oblasti d6jin socialismu a komunismu, prriv6 piitom nejv;frazn6ji zosobiluji v5echny nejhor5i vad.y socir4,lnlho
tak, jako jsem jej o n6co vlfBe necht6l omezovat jen na d6jiny poiri,dku. Vzpoura proti nim je obvykle zf*oveit pochybovrinlm
dist6 nrl,boiensk6. Uznrime-li za konstitutivni znak tohoto typu o znadnd dd,sti ustr{lenlfch mord,lnich, politickfch, qichovnfch
utopii to, Le vytv6"ii ostrovy ve spolednosti a ie tak di onak klade i jinfch hodnot. Skupina mlad;fch, kteni, nevidi moZnost ripln6
proti spoledenskdmu makrosvdtu utopickl;l ideilni mikrosv6t obf- piemdny on6 5patn6 spolednosti, vytvd,ii v jejim hin6 malou re-
vany vybranlimi jedinci, pak do t6ie kategorie musime zaiadit
urdit6 organizace, kter6 nemdly ani n6boZenshj, ani socialistick;f
zervaci idedlu
- malidky sv6t zaloZenlf na podstatnd odli5nlfch
zisadrich, nei; z jakfch vycbS"zi svdt velkf.
di komunistickli?' charakter. Stadi pouze, aby tyto organizace Klasickym literri,rnlm piikladem takovdho ,,ostrova v moii
piislu5n6 akcentovaly svou odliBnost a nepokouSely se o oka-
socitlniho ilivota" je Goethriv Wilhelm ilIei,ster - romrin, kterli
mZitou zmdnn cel6 spolednosti,nacoZ si dini nd,rok utopi,epolitiky, je ostatnd skutednou analogii rriznfch utopickfch my$lenek.
kterou se budeme zab'lvab v dal5i kapitole. Odvolejme se na
Podobn6 piiklady sk;ftri, rovndZ historie mLideZnicklfch spolkri
ndkter6 piiklady.

田■■■■個■■■■■︱
v mnoha zemich vdetn6 Polska. K nejzn6,m6j5im polskfm spol-
Tak v XVII. a XVIII. stoleti se v Evropd SirYi myBlerrka 16-
krim patil Spoleinost filomatri, nebolipiritel v6dy, zaloi,enhroka
publique d,es lettres dili ider{,lnt pospolitosti udencri. Je to pocho-
1817 Adamem Mickiewiczem a jeho piriteli, tehdej5imi studenty
piteln6 pospolitost dist6 duchovni, jeZ nevyZaduje od svfch
Vilensk6 university. Tato ,,republika mladfch" byla jakousi
dlenri, aby se soustiedbvali na jednom mist6 a aby vedli spolednf
miniaturnl spolednostl. PiSe o tom Alina Witkowskr{,:
kaZdodenni Zivot. Piedpoklidri, naproti tomu urditd uspoiri,dS,ni
mezilidskSich vztahri, jeZ by se vj.razn6 li3ilo od toho, kter6 je ,,Nri,padnd, je pledeviim snaha :uzavlit' se do vlastniho kruhu
uznii,van6ho za spolednost, jeZ je zorganizovr{,na jako republika
piiznadn6 pro'svdt existujici mimo tuto pospolitost.
majici prri,vni strukturu, kterri, je vybudovrina podle vzortr. auten-
Olenem republiky udencri mriZe b;it kaldy', kdo se v6nuje
htrecli,ni pravdy v zd,jmu cel6ho lidstva. Jeho socirilrri privod ani
tickjch stri,tnich organism&. Je to koncepce uzavienri a kom-
majctek neni drileZitf. Jeho pozice bude zri,viset vyludnd na jeho
paktnl, spodivajici v pokusu napodobit v urdit6m, izolovan6m
prostiedl strukturu republikr{,nsk6ho st6tu, kterlf by slouZil ml6dt
vddomostech a v6deckfch vlfsledclch. Mizi zde nriuboZensk6, n6-
1)
a pid,telstvl. Krritco iedeno, jde o zaloZenl stri,tu mladl;ich"r1.
K. Marx, B. Ingels: Spisy sa.4, Praho 1958, str. 469, r) A. Witkowrksi Rhpietnipy Mdckieuiira, Zttciort$ iadnc4o pokolania, War8z&wa 1902, rtr. ?&
80
Z,dd,sc, te zakladatel6 ,,rcpuhliky mladych" jsou si pln6 v6- n to, s jakjm frdinkeru) funlici zr{,stuphyn6 n6,roda vc jmclnu
domi plotikladu, j.rk.f existuje meai ni a sv6tem, kterlf ii obklo- viry, ie ,,duEi polskdho n6,roda je polslit! porrt-
mickier.viczovsk6
pu jc. l'olshd, zcm6 pi5e Torni5 Zan je ,,(.. ' )drcena tihounespra- nictvo".
- -
vedlnosti a frtisku, niderra temnotou, zaplavena prostopd,Snosti Knihy poutnictua polsltdlto povaZuji ostatn6 za jeden z ncjrrri,-
a cizti,ctviur, uspiina mocl zisku, uhranuti a strachu. zorndjSich plikladfr zmin6n6ho typu utopie. J-e n6,zom57 proto,
No5tastn6 oholnosti - iik6 Mickiewicz - v nichZ iije na5e ie se utopie v tomto plipadE formuje v opozici dvojiiro druhu.
zeur6, straSrrd prisobily a prisobi na d.emoralizaci krajanri. Duch, Jednak v opozici vridi realitd porobend zemd a za, druh6 v opozici
ktcr.i b.yl di'ivc schopen velik;fch v6ci, je dnes odstrkovd,n a ome- vfi.di realit6 nehostinn6ho sv6ta bur:zoazni Bvropv.
zcn vlastnl ziskuchtivosti, plazi se pled ziskem a shliii se jen \rezm6me nUkolik citrl,ttr: ,,Neutikejte se pod ochranu k:ni/tat,
v sobd"r). rilednikt a cizich muclrlantt"; ,,Parnatujte si, Ze jste rrrezi cizo-
zemci jako stri,do mezi vlky a jako t5,bor v nepi'r{,telsk6m kraji
A za tdchto ,,ne5tastnlfch okoinosti" je zalol,ena republika (...)"; ,,Jste mezi cizinci jako trosednici na cizim biehu"; ,,Ye
mladjch, v nii:, maji panovat republik6,nsh6 ctnosti, ob6tavost va5ich radrich a rimluvich neneisledujtc modlosluiebnikri"; ,,Jste
vo prosp6ch celku, nezi5tnost a ld,ska k vlasti. Krdtce iedeno, mezi cizinci jako hospodd,i'i, ktei"i hledaji hosty a zvou je ua
vyrroi'uje se ostrov, ktery m5, byt vzorem ,,nd,roda dokonale hostirru svobody do sv6ho domu'o; ,,Jste v cizi zetni obklopeui
uspoi'ridan6ho", ,,Skolou sazenic", jeZ se moZn6, po dase rozrostou bezprrivim jako cestujici, kteii v nezn6,m6m kraji spadnou do
po celtim Polsku. j,imy"; ,,Jste na sv6m putovi,niv cizi zemi, jako by1 boZi nd,rod
Zaloi.eni takovd republiky neni jeSt6 samo o sob6 zahri,jenim na pou6ti"; ,,Jste mezi cizozemci jako apo5tolov6 mezi pohany"
politick6 dinnosti. ZaLimje to vfludn6 akt odli5eni urdit6 skupiny apod.1)
lidl pocitujicich existujici pom6ry jako 5patn6. Takovd, skupina
mriZe skondit jako sekta, avEak mriie se st6,t rovndZ zd,roclkem Emigrantskri, skupina se tak m6la stdt zosobn6nim nd,rodniho
politick6ho hnuti. Z6"lei;i, to na historickfch podminkd,ch. i spoledensk6ho ideri,lu. Vridi vlasti m6la reprezentovat ,,du5i",
Vezmdme je5t6 dal6i piiklad. V kapitole v6novan6 utopiim kterri, dodasn6 opustila tdlo nri,roda, a vridi zahranidi i6d boZlch
mista jsem se zminil o utopii vlasti. Tat6,i: utopie se mriZe pro-
jevit jako utopie dasu, je-li napiiklad idealizovri,na minulost rytiiri a bojovnikri za svobodu, jehoZ posli,nim je obrana hodnot
zneuct6n;,'ch,,modlosluZebniky". Poul,rrici se m6li odli5ovat sqy'm
vlasti, v niZ je spatiovrina antiLeze aktudi,lniho stavu. T6ma vlasti posbojem, svjmi idejemi a dokonce i svfm tlborem; mdli totiZ
se navraci rovn6Z v utopiich }ehole. ZemE je napliklad ujaimena nosit povstaleckd damary. M61i byt ideri,lnim Polskem.
nepiiteli. Bojuje uZ pouze hrstka jejich obr6,ncri. Ye dnech p6,d"u Tdchto nEkolik piikladri snad postadi, abychom si uvddomili,
listopadov6ho povstd,ni napsal Mochnacki: jak mnohovrstevnf je jev, kteqi jsem \azyal utopii iehole.
,,Nikoli hradby a pal6ce, ale polsk6, srdce jsou sidlem na5i Z tohoto hlediska zajist6 piipominr{, utopie jin6ho typu. Je t}ebu,
svat6 v6ci a tuto pevnost Lhdn6" moc nedobude a nerozbofi. pouze dodat,, Ze podobny styl utopiek6ho mySleni snadrro obje-
Doposud jsme chr6,nili svlimi klidly Var5avu jako tvrz bvti a ne- vime v mnoha ideologiich, kter6 zdrinliv6 Zd,dnou vizi iehole ne-
zri,vislosti. Skutednost, i,e byla obsazena nepiitelem, mdni po- operuji, a krom6 toho ani neformuluji i,adnd organizadni postu-
vahu v6,lky. Nyni bez stri,l6ho pevndho bodu budeme bojovat ve Lity, a tak6 v bdZndm my5leni.
jm6nu na5ich nczniditeln;fch pr6,v. Kde pienocujeme, kde se M6m tu na mysli napliklad rrizn6 gerreradnl mytologie, spa-
budeme n6kolik hodin radit nebo kde se ti'eba jen na chvfli za- tiujici v urditfch v6kovlfch kategoriich opory t6ch di onEch
stavime, tam bude hlavni m6sto Polska"2). hodnot neu.zn6,van57ch nebo nedoceiiovanf ch ostatni spoled:nostf.
Duch, kterf opou5ti nrl,rod, si voli za sv6 sidlo srdce hrstky Takto se nejednou kladou proti sv6mu okoli ,,mladi" nebo ,,lid6
bojovnikri a pozddji emigrantri. Je ostatn6 tleba poznamenat, ie star6 doby". Podobnd ,,voln6" utopie iehole tvoli rr6kdy skupiny
emigrace je pro utopii iehole neobydejnd frodnou pridou' Ve lidi spjat;ich spolednou biografii, jako napilklad byvali vr1,-
vlasti je zle, a proto politickd, emigrace na sebe dasto here (nejde lcdni bojovnici, kteii se s ohledem na spoledn6 minul6
r) YIz J. Stackl: Ojczgzna nasfi raulucja, Jffarszawa 1962, etr. r) A. Mlckicvlcz: Prdzy, Spisy A, Mickiewiczo sv. 4, Preha 1057, str. 958, 200, 261, 20\t, 274
- 72.
,)U. Mochua,cki: Pisma
- PozDaIi 1863, 8tr. 282-283.
rczmaite,
27$,278,280.
g3
82
zri,sluhy cil,i b;ft povoldni k l,ornu, aby uzdravili spolednost, a po- fltopie politilsy
vaZuji se za leji jed.inou hodnotnou sloZku'
Dal3i oclrirtlo"ienoZ ievu isou viry spjat6 v urditfch poilmin-
k6,ch s t6mi di ondmi spole8ensklimi tfidami a wst'vami' Tak
napi'ihlad illecirta v6tBiiou v6il, ie zosobiuje dest, jeZ -ie cizi
krimii.frm a 1ize, a jeji ideologov6 hovoii z tohoto drivodu
o zvlir'Stnirn posl{,ni t6io tiidy. Jindy je Slecht6 pi'ipisovrin mo-
.ropott na v6riost, nrirodni tradici, dimZ se mdr li5it od"
jinlfch tiid,
ktir6 jsou svou povahou ridajn6 kosmopolitni'
iyrrot o protil'eirdelnich ideoiogri p6stovalo naproti tomu utopii Neni sri,m pojem utopie politiky vnitin6 rozporn;i? Vidyt pli-
,,liduo' a ivldr,5t6 rolnictva jako zosobnEni vBech
spoledenskfch
nejmen3im od Machiavelliho dob vytvri,ii o sob6 politika pov6st,
ilodnot. V zemich v'fchodni Evropy, piedev5im pak v Rusku a Ze je praktickou dovednosti, v niZ hraje hlavni roli technickd,
v polsk,, sehrdla, *fX. a XX. stoletl velkou roli zv16,5tni pi'ed-
jakoby obratnost, a nikoli mor6lni hodnoceni. Politik jednri, utopista
stava inteligence, podle niZ je tato skupina, reprezentujici odsuzuje. Politik je nucen operovat s elementy tohoto svdta,
n6co obzli,S-t po-rolAtta k duchovnimu vfidcovst'vi' kterf by cht6l utopista prri,v6 jako celek odmitnout. Je ovEem
""rr.r,Zho, iBech tdchto n6,zorri bylo piesv6ddenl' Ze
Spolednlfm znakem pravda, Ue politik mrile chovat, ve sv6 du5i urditlf obraz ide6,lnl
,,i,p"rru spolednosti absolutn6 vyZaduje vytvoiit.nebo.objevit spolednosti, avBak zd6" se, Ze jeho sociri,lnf role je do znadnd mlry
taiovou tiidskou skupinu, v jejtmZ Zivot6 dominuje ider{,I, ktet' protiklaclnri, roli utopisty.
poif"U"5" ce}i, spoletnost, jenZ ie v5ak zatim t6to spolednosti
,,Politika - i.ik6 jeden z hrdinfr Malrauxovy Nad,dje - neni
cizi a rrezni,mf . souZitl se sny. Neni moZn6 rozhodnout, se pro sn6nf. Voli$ nr{,s
nello-jin6, tu di onu z jednajicich sil. V5echno ostatni je klam."
Otopista totri,ln6 neguje existujici sv6t vdetn6 t6ch alternativ,
z niohi vybirr{, politih. ,Utopista se uchyluje od politikova roz-
hodovr{,nf za nepiekroditEln6 hranice lidsk6ho my5lenl a jednrini.
V tom mimo jin6 spodivri, sila a v5?znam utopie.Bez nl hrozi poli-
tick6mu iivotu, Ze se uzavie v bludn6m kruhu nezm6niteln;ich
,,red,lnfch" alternativ a okolnostmi vymezenlfch volel:. Vezm6me
soudob6 Spojen6 stri,ty s jejich demokraticko-republikdnskou
volebni houpadkou nebo Velkou Britr{nii s jeji alternativou kon-
zervativnich a labouristick.ich vld,d a md,me t6m6I klasickd pii-
klady takov6 situaee.
Proto povai.uji za velkou moudrost utopistfi, ie byli obvykle
sehopni ocl t6chto alternativ abstrahovat, i kd;rZ se to mnoha
praktick;im politikrim jevilo jako ripln6 Hflenstvi. Kdvby se lid6
vZdycky vyslovovali pro jednu z jednajicich sil, kdyby volili
pouze mezi hotovfmi ie5enimi, rychle by piestali mit jakoukoli
historii.
r/'Utopie znamen6, odpor proti absolutizaci aktur{,lniho politic-
I<6ho d6leni a pokus zadit jakoby zr,otra spor o tvdi spolednosti.
Volbu mezi dv6ma variantami skutednosti chce nahradit volbou
rnozi skutednosti a ider{,lemJNenl tieba opakovat, l,e tento rimysl
ji rYnsto pi'ivtidi na okraj ddjinndho procesu, ani to, Ze jako dri-
8i',
84
sledek prri,v6 tohoto ritdku od dobovSich politicklfch alternativ, reム in6 boie Ve im6nu ide£ lnich vitё zstviI Prん vё proti takOv61nll
‐ ´
kterf jo z6,rovei. rlt6kem od velkfch lidskfch vri,Sni a masovfch utopismu se obracel Marx,k(vЙ nalps副 ヽ
hnutl, ji neustS,le hrozi sndnl a sektri,istvl. "To znamenム ,こ e nttII nic nebrttni spoiit SVOu k五 tiku s l【 ri―
f∴
I糧 競:脇 fぷ Fガ糖
策:711諸 嶽犠ふ馴
Na tomto mist6 je drileZit6j5i, abychom si uv6domili, Ze uto-
pistovi v5ah b;fi,ri, drina moZnost, aby udinil svou alternativu :
idefllu a skutednosti alternativoa poli,ti,ckou,, a Ze v urdit;ich
:景 Fi蹴 :∬ 鶴 盤鯖I:まle∫ 乱#電 織鶴 「出
obdobich se prii,v6 on std,v6 politikem, kterf vidi ze vBech nejdr{,I.
Jinak icdeno, hranice mezi utopii a politikou neni jednou provZd5, :贈
uzayiena. Odvolejme se na n6kterd piiklady. bOi je nesmysl,my ti dimetO prav6 bOiOv6 heSlo.IIy ien SVё tu
lVe Francii XVIII. stoleti existovala politickri, alternativa ukaztteme,Zaこ vlastnё boiuie``1).

渕 t=黒 i槻I螺獄l難嚇麟
tradidni st'avovskd monarchie a krrilovsk6ho absolutismu. Poli-
tikov6 vedli spor o to, zda monarchovi n6,lei,i ahsolutni moc ome-
:輔
zen6, potze zri,konem boZim, nebo zda jeho moc mrl, b1i?t v;iraznb
ohranidena historicklfmi prri,vy stavfi a parlamentri. Utopie stritrr se,ze prechod od skuteё nOsti k idettlu Je mOЙ ny,l kdyz ]eJlCh
spoledenskd smlouvy, odvold,vajiciho se na piirozenr{, prriva dlo- VZttemn′ prOtiklad zistivム nadttle abs01utni.Zdi se,Ze v iist6m
v6ka, udinila tuto alternativu anachronickou a silou Velk6 rc'r.o- smyslu bychom podobn6 hledisko mOhli obievit V urё it′ ch Od‐
luce oteviela nolrf politick5? horizont.' ridich utOpie.Mttm na mysli ty z nich,v nichを 乞ilal vfra v llllo2‐
Politihor,6 pod6tku XIX. stoleti voiili mezi revoluci a kontra-
revoluci, mezi legitimismem, orleanismem a bonapartismem, 器プ麟鵠鑑I塩 器盤lボ臨鮒孔£ 6端 紆t蹴 :

mezi monarchii a republiliou. Utopist6 m6li odvahu pochybovat
o vliznamu takov6 volby, stavEjice nad ni alternativu socialismu
a kapitalismu a pravice spolu so saintsimonisty: z謝 犠器嚇電∬
ザI,t9:鳴 織認 '選 誡1庶I評 :庶
se stanO skut9ё noSti・ Od dttvn′ ch dOb ie znttln m′ ttlS Velk6ho
,,My (. . . )pi'ekradujeme hranico dneBka ; nyn6j5i syst6m, jakkoli

鶏就緊等
l∬ 醜1徹 撫 h鳳 ふ:常 幌麗ぶ驚
modifikovanr? a zclokonalenf, se nirn jevi pouze jako provi-
zorni (...)"').
Kd5'Z se distancovali od aktur{,1n6 politick6ho sporu, podstu- pFemё nyこ patn6 spoleё nosti v dObrOu v disledku iakOby iedi‐
povali socialist6 mimil6ho stoleti riziko sektriistvi. M6li v6ak ・
pravdu. Prrl,v6 oni otevirali politick6 perspektivy budouci epoch5r. 1lLttl謂 盤 統計 £ :鳳 ∫ :鰍 ξttelξ肌 ‖ ■ 〔
窺 翼 i

Odmitri,nim ahceptovat bdi.n6, dilemata politick6ho my5leni a krisnё iも 1,Zmizi rozdfly mezi lidmi,ieiiCh ttpatn6 charakterOv6
se ncspornd vyznadovaly v3echny utopie. ByI to drileZitf akt i翻 ё
rozchodrr se soudasnostl ve jm6nu ided,lu, kterf je ji ve v5ech 離 ぶ棚 卵 rtげ 盤 l:冊 視 1譜 棚 億∬ 蹴 咄
aspektech protil<la,dnf. Kdyby tak utopist6 neudinili, znamenalo tou ёl onou mこ rou posi10vala vこ echny revoluce,pOkud si ёinily
by to, Le se vzd\,vaji ideri,lu nebo Ze piijimaji pledpoklad, ie
jedno z konl<urendnich politicklich ie5eni umoZni jeho dosaZenf 酔漑紺肝cl鶴 留電
甜縄機構誡λ
憮 胤主
a usmili s nim skutednost. Takorry piedpoklad piijmout ne- iakk01l ieliCh VidcOv6 ipornё vysvё t10vali,Й e Zん dnチ dekrCt ile_
Z譜
cht6li. Rozhodli so opakovat,, tze ,,(. . . ) lid6, kteii usiluji o 5t6sti
lidstva (. . . ) mohou ponechat, bez pov5imnuti dvd lui, zestarll- 晩 諄
嚢,T謂 鶴郷 ∫
撫調
pouze iako prOiev naivity revolucionttFi urё it′ ch epOCho Nc‐
&。 m面 ゴ

spolednosti, dva zri,jmy patiici minulosti"2).

orrBem nojdast6ji vedlo k neplodn6mu sn6ni, k rezignaei na
錯観 曹胤t盤 1鮒 1麗 f盟 亀織 警管鶯
'1lo
r) Vlz A, Ilazarrl, B. Il'" Illthntln: Doi;tryttn silil*"8i)n0na, \ftrBz**l 1$81, str. I04-li,t;.
忠脂乳1嵐乱LT:Illttliぎ 跳性駐
∬空器翼孟 ;r常 監 iこ

*)TamtCZ, Etr. 216. K.IarX.3.1〕
ゆ lngcls:.ヽ γメ,IP,D山 ,11950,Str._309.
ガε
86 87
fuje vysndn5i ideh,l v dosahu lidskfch moZnosti, dini jej nddim, revoluci potud, pokud upozoriuje, Ze k uskutei,nEni iclorilrr .j,.

JFill=調
o co se bojujc. A i kdyZ tento boj nemrile v6st k jeho pln6 reali- nutn6 pouZlt politick;fch prostledkri a pokud zii,roveir odmfbri,
zaei, piesto v kaZrl6m pitpad6 pi'ispivd, ke znidenl existujiclho vfru, Ze dosaZeni tohoto clle je moZn6 bez boje.
poid,dku, z jehoil noga,ce jakd,koli rrtopie v;'rristd,. Zdh se, Ze klasick6 pitklady utopie politikv skftti cl.rochrl
Utopie politikv nereprezentuje pouze piislu5n6 spoledensk6 \relk6 francouzsk6 revoluce, jeZ byla snad jeclinSim ddjirrnyrn
ideri,lv. Podobnd jako jin6 typy utopii, rozliSend v t6to knize, se obdobim, v n6mZ revoludni politika Z,ila heslem, vze le l,i'cbru srr
vyznadu'le spiXe specifickou lokalizaci onEch ideS,hi nei jejich v5im zadinat rlpln6 znova, Ze je tieba absolutn6 skoncovat s rni
absolutni originalitou. Jeji vfznam spodivri, v tom, ie ,,ntYrkde" nulosti a na principech Il,ozumu vybudovat zcelu novou spolci:-
a ,,ndkdy" mdni na ,,zde" & ,,n1'n{". Dri, se dokonce iici, i,e nost. Na druh6 strand gilotiny m6la Francouze dekat $tastnri
utopie politiky je praktickou aplikaci utopick6ho myElenl na zem6, jei. by se vfibec nepodobala zemi, ve kter6 se narodili, jcZ
Zivot spolednosti, tak jako utopie iehole byla jeho prahticl<ym v5ak Zivd plipominala utopickri idealizace antickr?ch republil,:
uplatn6nim v Zivotd jist6 jcji vybran6 6ri,sti. a ,,piirozen6" zfisady objeven6 filosofy.
Jakobini se udili ze spisri J. J. Rousseaua, Rabeuf navazoval Politickou utopii tehdej5i doby byla spoledcnshd, smlouvu.
na 1![orellv]ro, Blanqui vyuZival b6Znfch myHlenek utopick6ho Podle ni je molnd rozpustit $patnou spolednost a zalctvtit dolrrou.
socialismu. Nov6 bylo, Ze honfliktu a ided,lu byla d6na podoba Lid mri, na to prd,vo/,,Po dtrnricti stoletich barbarstvi --- napsal
protikla,du pi'edrevoludniho a porevoludnlho pofli,dhu.
Podiveime se na nEkter6 pliklady z historie. Nebudu se pii
jeden z publicistfi
- je na dase, abychom se koriedn6 odvotra,li
na rozum.'r' Je moZn6 stuoient spolednosti, republik5, a n5,roda,.
t6to pi:ilcZitosti zastavovat u m5itrr velk6ho zikonodrirce, i kdvZ Stadi odvolat se na piirozenri prd,l,a dlov6ka a skoncoyat s despo-
se mi 2d6,, ie tento mr?tus tvoiiv{rznamnou dri,st ddjin utopick6ho tismem, vSisadami a otroctvim. Lid mtie toto v6echno uskutednit
my5leni hledajiciho cestv od snu ke skutednosti. Plat6n se po- a oteviit si tak eestu ke Stastn6 spolednosti. Je pouze zapotlobi
kouEel ziskat pro sv6 projekty zm6ny socid,lniho syst6mu syra- porazit nepi'd,tele a zalolit piislu5n6 institucd.
kusk6ho tyrana. Forrrier spoioval podobn6 nad6je s Napoleonem Jakobinskri, diktatura byla heroick5?m pokusem o realizacri
Bonapartem. Filosofov6 X\I[IL stoleti hledali osvieen6ho mo- utopie svobody, rovnosti a bral,rstvi, tj. iclerilu, kter;i pro n nohrr
narchu. Dri, se tiei, Ee to bvla nejplirozendj5i cesta k realizaei di'iv6jSich myslitehi mohl blft pouze ritdkem od shutednosti ncbo
ideri,lu, jeZ mohla pY'ijft na ntvsl lidem, kteii bud neznali masov6 distd teoretickou demonstraci toho, Ee mfii,e existovat spoleinor-rt
hnnti, nebo se jej br{,Ii. Ani Morovu Utopii nezaloi,il nikdo iinf zri,sadn6 odli5nd, od spolednosti existujici, jeZ je zalo:zena nfl, n;i,-
neZ moudri zri,konodd,ree IItopus. Tato otd,zka se v5ak zd6' bit sili, nerovnosti a egoismu.
sama o sobE irplnd iasnd,. Zabivaii se il i nejpopul4,rn6jBt a nej- Pledev5im v takov6tJ poclotr6 fungovala iclea spoiedeusli6
stereotvpndj5i pledstaw o utopii a utopismu. smlouvy v osvicenskd filosofii. Podlamor.ala viru v ,,pi'irozenos1,"
Jinak ie to s otrizkou, kterou jsem oznadil iako m.itrrs revoluee. panujiclho poi6dku, av5ak nepiichrizela s jeho prakticlcou, a,lt,t:r-
Lid6 totiZ 6asto vidi pouze ostrf protiklad mezi utopismem a revo- nativou.
lueionismem , eoil iak se zd|, * wpl.fvd, z faktu, ile se nu vzh-
- dvou Revoludnl situace piemdnila tuto utopii v rrtopii politii<.y'.
jemnf vztah t6chto postojri dlvaii prizmatem pom6ru mezi Teoretickf protiklad. dvou modchi spolcdnosti - tradidni hio-
revolueionismem lfarxovfm a utopismem Saint-Simonovfrn, rarchick6 spolednosti a rozumnd spolednosti jako sdrulenl svo-
Fourierovfm di Owenorrr?m, zat{meo ve skutednosti je probldm bodnfch a rovnS?ch lidi - byl nahrazen praktickfm horiliiktr:nr
mnohem sloZit6i5i. NeieEl jej ani to, iestliZe jsou tyto dva ievy protikladnfch politiokfch programfi. Utopie byla angtr,iovritta,
kladeny proti sob6, ani to, iestliZe isou ztotoZiovd,ny, jak to v konkr6tnim spoledensk6rn boji. Nicmdn6 utopii b5it nepies1,a,lrr,,
n6kdv dinl konzervativnl autoii. pondvadZ iako vBechny ostatni utopie byla i nadrile zaToLena, tt;t,
Ne kaZdf utopismus ie revolueionismem a ne kaZdf revoiucio- rlichotomii skut'ednosti a ided,lu. Necht6la toLi:z pouze zmirrril,
nismus ie utopismem. Jsem piesv6dden. ie hranice mezi nimi jr' panujici pom6ry, ale cht6la nahradit pom6ry 5patn6 tlobrynri.
dri,na tlm, iak ehrtpou piechodn6 obdobi. eim men6i roli v poli- ,,MriXeme - pravil Maxmiliri,n ll'obespierre -* iri"eclstou;ril,
tick6m myElenl poiem tohoto obdobi hraje, tim bliZe m6, zm{nInr" JrI'ed svdt s tistavou nekonednd uElechtilej6i treZ hvlv v(r'clirrv
myHlenl k utopii. A naproti tomu utopick6 myElen{ se piihliirrjc rlI'fv6jBi morri,lni a politick6 instil;nee. lloto dilo Irv ncspot'ri'
88
mohlo b;it je5t6 dokonalejBi, ale ui, nyni vytvriii nutn6 zd,klady
a at) je nahradl institucemi stanovenlimi pilrodou a v6dnou spr6-
pro Etdsti lidu, vytyduje krd,snS?, nddhernf cil obrozeni Francie,,lj.
vedlnostl"l).

A tak utopie mdni svrij charakter. Jakkoli se jakobini pova,- Zd6, se , te katd6, utopie rnriZe najit sv6 realizrl,tory, jal<koli
Zcrvali za L,hk:r J. J. Rousse&u&, reprezentovali fiplnd jinou fri,zi ne kaZdri, mfrZe bft realizovS,na. Utopismus je tedy ve sv6t6 po-
vyvoje jeho myBlenel< litiky piitomen.
- fhzi jejich
Proti lcritizovand skutedrrosti
praktick6 realizace.
se zde klade jako ide6,l ta sku- Mfrieme si vSak pol<iZit otd,zku, zda je v n6m piitomen stri,lc.
te6nost, jeZ vznikne okamZitd pot6, kdy budou pouZity pro- K t6to z6leZitosti je tleba pfistupovat, zo dvou stra,n. Dd, sc
stiedky, jeZ nav-r.huje danri, strana. Tyto prostiedk5, jsou nej- soudit, ie v b6Zn6m politick6m my5leni je role utopismu t6miri
dastdji reprezentovriny novfm politickoprri,vnim syst6mem, jehol vidv velikri. Jmenovit6 mfiieme pozorovat std,lou tendenci, ic
z,avedeni je pochopitelnE spjato s tim, i,e moc pfejde ilo rukou lid6 spojuji s kaZdou politickou akci nad6je na radikri,lni zm6nu
jinlich lidi a bude se opirat o jin6 spoledensk6 wstvy. Od chvile, k lep5imu ve v$ech oblastech, i kclyZ ona akce je ti'eba velrni
krly bndou zmindnl prostledky aplikovr{,ny, stane se ,,obrozeni,, omezen6,.
hotovS?m faktem. Zmdna motarchy, paLi,cov-f pievrat, zavedeni rrebo reforma,
Je zi'ejm6, i,e zde znaky utopickopolitick6ho stvln rnyBieni ristavy to jsou pliklady ud6,losti, kter6 piinejmen5im mezi
-
zveliduji, jcle mi v$ak piece o to piedstavit urdity tygt a nikoli
o historicklf popis tdch di on6ch ideolosii.
dr{sti oh5.'vatelstva vyvoll,vaji
- d6-li se to tak nazyat - uto-
pick6 nri,lady. V takovlich situacich so u lidi, kteii ovSem pov&-
JestliZe jsem se 'r,' pi'edchozim v5ikladu odvolal napiiklacl ideje iuji dosavadni stav za nedobrf, projevuje tendence soudit, Zo
spoledensk6 smlouvv, pak to neznamend,, tebych cht6l vytvri,iet se uveden5i stav velmi podstatnd zmdni. Tento aspekt v6ci n6s
rlojem, jakobv utopie polititr<y byla jednoznadnd spjata * tim ti zde vBak piili5 nezajimri,, pondvadZ neni bezprostiednE spiat
onim motivem utopick6ho r:rvEleni. Prri,v6 naopak, .lry:uvzivir, s otizkou politick6 role utopii jako urditfch ideologickfch systci-
v rfrznrTch clob6ch motivy velmi rozmanit6. mri, jeZ se se zminEn5?mi nriladami mohou mijet.
Tak napliklad zri,l<ladni sloZkou t6Ze jakobinskd utopie byly V iistlfch plipadech v$ak vznikaji situace, za nic}olt se sn.y
motiw spiat6 s idealizaci antiky. Av$ak to, Ze se jeji tvfrrci od- o radikd,lni zmdn6, kter6 jsou v n6kterl;?ch prostiedich vKeobeenir
volrivali na starovEk6 vzory, nebvlo jeEtd samo o sob6 politickfm rozBii'en6, setk6vaji s utopiemi formulovan;hi jako politickri
aktem. Std,valo se jim teprve tehdv, kdyZ bylo pi:ijimino napi:. programy, s utopiemi politiky, tvoiice radikd,lni politickd, hnuti
he.olo ,,politick6 eti" jako aktud,ln! z6,vazn6 a kdyi se uplatio- usilujici o z6sadni zm6nu spolednosti. A n6kdy jako v piipadir
valy praktick6 prostiedky zaji5llujici jeho dor{rEovri,ni. prri,v6 jakobinfi bjvaji dinnosti provid6n6 ve im6nu- utopie opravdu
tak i utopie plirody mohla slouZit velmi rflzn;im ideolouickfm fsp65n6.
-
ciltrm a teprve pokus vnutit spolednosti ,,z6konik pfirody,, z ni Zdd se, Ze podminkou tohoto rispdchu je cxistence revoludni
dinil politickou utopii, situace a kompromitace tradidnich politickfch ieBeni. Iderll,
Morelly byl snilek, zal;irrtco Babeuf jeho rny6lenky zpolitizoval. kter5i je ripln6 protikladnf spoledensk6 skutednosti, se std,vii
Zdkontlc piirocly ukazoval, ie ided,lni spolednost je teoretieky atraktivni teprve tehdy, kdyZ lid6 zadinaji pochybovat, Zc
moi,n6,. Babeuf bojoval o jeji uplatn6ni ri praxi tim, f,e organi- v jejim rdmci je je3t6 moi,nj,ndjakS? lepSi Zivot, a z6,ror.eri vdi'i
zoval lidov6 spiknuti. Ye sr.-6 V!:zud lc poustani, piie v moZnost skutednosti jin6.
,,At se slova rovnost, rovni, plebejstvi stanou vyzvou vBenr Utopie odhliZi od akturi,lniho politick6lxr ddlerri a odnrilri
pi'6,tehim lidu. At lid vzki'isi znovu velk6 zdsady; at zadne boj existrrjici sv6t spolu s jeho alternativami. Jdou-li tout6tz ccsl,orr
o slavnou vdc opravdov6 rovnosti spolu s bojem o vlastnictvi! masy, striv6, se utopie politicklfm programern, pra,porcr)l sot:iri,l-
At lid zd,roveii dobie pochopi rnorrilni vyznam tohoto boje a ten nlch bojri. Stard,.,prakticka" ie$eni se nyni jevi jakofikco krrlt,i
at v lidu wvold, takovy z6,pal, kter;i neuhasne aZ do dokonri,ni l'ovan6 skupinkami snilkri. Takov6 triumly utopie jsou v lristolii
cel6ho dila! At lid zlikviduje vlechnv stard, barbarskd instituce zcela vfiimein6, nicm6nd reriln6. Ilveden;i piiklad lal<obi r isr rr r r r

je r. t6to v6ci l'ekni vymluvnf.
') -1iz l\I. Iiobesnipme: I hr,innyje prdztedtnijrt r, trjoch tamath, illl Irr.. ,1[os];va 1966, str, 0_10.
1)0 ') d. lJabeul: t'ismt t$tratw, \Yilr8z*vira| 1051" sl,r. i;i.
1) I
zji5t6ni, Zo burZoazni revolucc zklaurala. 'I'oto ruyileui se lrrll

勲撫輔熊鮮翼t官翼シ
勇 響拠 z :rfuy v potlebu nov6 utopie. Zd6, se, Ze tento jev je psyclrolo-
gicky i sociologicky pochopiteln!, . Zieim!, nesoulad mezi ziiurirr.l,
a vlfsledky lidsk6 dinnosti musi vzbuzovat touhu po opraviiolr
i慧 ll乱
ぶ響熙
1現
z。
tetnё ni
:]麗 彗
:胤T翼密lttζ 漁艦 :
a dal6ich zm6nd,ch, jeZ by piibliZily skutednost ptvodn6 starro-
ven6mu cili. Mnohem dfileiitdj5i se v5ah jevi tiidni zriklad ttito
v burを oazni justici; Ze rovnOst vy`stila v mё tttttckOu touhy.
Kai;d6" velkri, utopie, kterd, vede masy do boje, popisuje v potl-
stat6 dost pov5echnd budouci spolednost, a plitahuje masy hlavnl
ostqfm odsouzenim panujicich pom6rri a horouci virou, Ze sc
vEechno zmdni k lep5imu.
Rrizn6 sociri,lni skupiny se vBak bouii z rriznych dfrvodfr a do
obecn6 vize svdtl6 budoucnosti nevhli,daji zdaleka tyt6Z obsahy.
V obdobi podritedniho revoludniho nad5eni se tyto rozdily ie51,ir
vyraznd neprojevuji. Tak napiihlad roku 1789 prisobi tieti stav
do znadn6 miry jako jeden celek, i kdyZ soustied'uje rriznd a do-
konce protikladn6 sily
- od velk6 burZoazie aZ po proletariri,t.
Je samoziejmf, i,e tou mdrou, jak noqf pofti,dek nablivir,
rerilrr6 podoby, zabinaji se odliBn6 z6,jmy std,le vice projevovat.
Z l6ch, kteii jsou spokojeni, se stdvaji jeho apologeti, zatimco nc-
spokojenci hledaji novou utopii. To se opakovalo rre v5ech bur-
iloaznich revolucich.
fUtopie iije tak dlouho, jak dlouho je protikladnd, panujicimu
poiridku..7
Skuteddost, Le svazky utopismu s revoludnimi hnutimi se
znovu a znovu obnovuji, nd,s nesmi v6st k tomu
- jak jsem na
to uZ upozornii - abychom jej ztotoZf,ovali s revolucionismem.
A to nejen proto, ie utopismus se nejdast6ji k revoluci neutikri,.
I tehdy, kdyZ se stri,vri, revoludni, reprezentujo pouze jednu
z moZn;fch forem revoludnosti.
Utopista totiZ chd,pe revoluci jako ripln6 pleru5enl historicki
kontinuity, jako jednorhzov! skok k dokonalosti, jako nr{,h16
stvoieni ideri,lni spolednosti. Takov6to pojeti revoluce m6, ne-
sporn6 ve v5ech revolucich velik;ir vliv na b6Zn6 my5leni. Kdo by
necht6l v6iit, Ze takfka ze dne na den dojde k zhzradn{ zmdn6'?
nost mtt stttle nekOneё nё dalekO k idettlu. Cestal keも tastn6mu Ye5kerd zlo je piipsri,no star6mu poi6,dku; ve5ker6 dobro a pouzo
ostrovu musf zaこ ft znOvu. dobro poid,dku nov6mu. Tato vira vede lidi do boje ve chvilich
ta柵 猟
眠可電
馬碧
tttl鴨 ∬鍔ギ掌 :1:老
euf prov“ t velkfch historick;1?ch zvratfr. Bez ni by jist6 nebyly vribec moin<i.
Nesmime v5ak zapominat, ile uvedend, vize sv6ta mir, jen mrikr
spole dndho se stiizlivl;?m poznd,nim sloiit5?ch mechanismri so ci ri,h r I
A i ce16 sOcialistick6 111yこ lenf]KIX.stOleti vychttzi vlastnё z() zmdny. Je vlrou a nikoli v6dou. Je opiem revolucion/r,irc. Prol,o
:詔 marxisql_up-" ktery-popisuj q yizi komunistick6 spolednosl,i, j ci sc
3舌 鵬 iギ &Pi譜 幣 S・ 19'Priha 196Q str 212
riesporn6 podob{ vysndnfm spolednostem ndkter5?ch utopistri,
1)2
t):t
demaskuje ziroveit onu viru v konec historie a v to, Ze nastane
rij na zemi. Negativnf utopic
Smysl revoluce nespodiv6 v tom, Ze bude jednou provZdy likvi-
dovd,na hritz mezi realitou a ide6,lem, led v usilovr{,ni o ider{,I,
kter6ho ve skutednosti nemriZe bft nikdy dosaZeno, nebot by to
znamenalo stagnaci a smrt spolednosti.
Onarcztri.ka se strile znovu objevuje a rodi nov6 utopie. Revo-
luciond,l je neodmiti, ale nevdii takdv z6"zraky. Ideri,lnl spolednost
je pro n6ho hodnotou, v jejtmZ jm6nu ocefiuje panujicl pom6ry.
Vl ov5em, i;e - jak pravi brlsnfk:
Pot6, kdy jsme popsali rrizn6 typy utopil, je nutn6 urdit6 vy-
Nejsou $tastn6 nri,rody, znamdj5i odchjlenl, pondvadZ v m6 klasifikaci mfrZe dteniri'
A neni ostrov, na ndmZ uZ nikdy nepotede lidsk, krev, zjistit zhvaLno:u mezeru. Jde totii o to, i,e moje irvahy se tlfkaly
Ale je pravda budovr{,ni novr?ch a lepilch v6ci, my$lenek a koncepci, jeZ se snaZily najit ideril a tk6,zat vzor
I kdyZ se musl rodit v bolesti jak lid61). dobr6 spolcdnosti. Prri,vd tento sm6r zrijmu jsem ostatn6 povaZo-
val pro utopii za nejcharakteristidt6j5t. Tvrdil jsem totiZ, ie
popravdE ne kaZdf ideril je utopii, ale utopie obsahuje nutnd
urditlf ideril, kter;i klade proti skutednosti.
Toto hledisko se mriZe zdri,t nesprrivn6, jesttZe je aplikujemc
na anal;izu jist6 dri,sti literatury, bdin6 nazfvanfliteraturou uto-
pickou. ZyIAi*,6 v nov6j5i dob6 se totiZ objevila dosti ietnri, dila
popisujici jak6si imaginr{,r'ni spolednosti, kter6 v Zridn6m p}ipad6
nemohou bft povaiovit"ny za ideri,lni a tak6 takovjmi v odich
svych tvrircri nejsou. Prri,v6 naopak, jejich vize nemaji vyvolii,vat
nad5eni, Ied obavy. Cht6ji odpuzovat, nikoli povzbuzovat. Uka-
rluji hrfrzy, nikoli selanky. Z dLl tohoto druhu se snad nejvice
proslavil Huxleyho Konec ci,ail'izace, dopln6nlf pozdEji knihou
Po iadd, let. . .
Literatura, kterou tyto dv6 k ihy qibornd reprezentuji, n6s
stavi pied probl6m lzv. negatiani utopi,e, nebo - jak to rraz!,vajf
jini kontrautopie. Je to nesporn6 jev velmi zajimav! a zasln-
-
huje nejvy55l pozornosti. NEkteIl majl dokonce tendenci twdit,
ie negativni utopie jsou v podstat6 jedinj'mi utopiemi na5i doby,
coil m6, byt zirovei svddectvim jejiho skepticismu a pesimismu,
jakoi i hluboklfch zmbn, ke kter;im doSlo v rri,mci urditdho lito-
rirniho druhu.
V mfch dosavadnlch rivahd,ch se o t6chto utopiich nepojcd-
n6,valo. To v$ak neznamen6, Ze bych je cht6l z utopick6literatury
vyloudit a ie bych jim cht6l uplit nri,zev utopie v pravdm slova,
smyslu.
CeLi, podobnost tohoto druhu ddl s literaturou popsanou v t6lxr
knlice se zdinliv6 redukuje na to, L,epouil:ivit" literrirniho postupu,

Otrll正 物 ι″,``― r,5り ,WamZawa l%4,8楓 213.PIolon1 0.BartOS. v jak6m si libovalo mnoho utopistri, tj. popisu domn6l6ho put,o-
by・
ltr,
v/r,ni v prosl,olu rrobo riasc. I'robl6rn je v5ak SirSi a ztlaleka ne ,,Identick6 zvyk5, (. . . ) udini - d6-li se to tak iici - z rfizrrlir:lr
lrouzo lbrrntihii litertirni. Ot6,zky utopie jsem necht6l omezovat muZfi a Ien uruEe a Zr:ny stcjn6. Chripu tim skutednost,, Ze po t"t,so
riimcr-rrn urditdho litord,rniho druhu. Takov6to omezeni by nebvlo se budcme jr.den druhdnru porlobat mnohem vice, rroZ jal< t,,r
uarnisb6 arri pokud jde o kontrautopie. dnes pozorujcrne mczi divokfmi zvilaty t6hoZ druhu, jeZ isorr
V dalSirn v3Tkladu se vynasnaZim ukd,zat, Ze se tento probl6m si velmi podobnri,"l).
nedf r'cduhovat na pom6rn6 malli podet d6i odpovidajicich urdi-
i,ynr {brrnrilnim krit6riim. Zd6, se, ie piibuznost negativnich a l)urnnivd,ru rie rclvndi, Ze ncjednoho z n:is by nenadchl na,pi.
pozilivnich utopii je v podstat6 piibuznosti zprisobri, jak tyto ol-rraz gigantickd tliin_v na hlobouhy, jak je popsrin Cal;ctcnr
rrtolrio vidi svdt. Z6,rove:ir je tieba zdtraznit, Ze jev oznadovany v Cestd d,o liiayie. Potr'r, co byly stanovony pi'islu5nou kompetontli
rrizvom rrcgativni utopie neni vribec vynd,lezem na5i doby. kornisf, nepodl6haji modely kloubukri iridn;im zm6n5,m. Pri,co j.
-[-]udo ncjlep5i, jestliZe rivahy o negativnich utopiich uvedeme natolili rozn-lrobcna, rie kaZdri ze dvou a pril tisice dElnic vylit.,-
volrrri bauihrim zjiBt6nim, ile lidsk6 ide6ly jsou neobydejnd roz- ririvti jen ycimi jeclnoduch6 a distd mechanick6 dinnosti.lJdinioc
ruarrit6. 'I'o, co se jedrr6m jcvi jaho sp6sa, je pro druh6 piedzv6sti spolu nesrndji rozrnlouvat, aby byly l6pe sl;rSet piikazy nadtize-
zriirui.ry. 'l'o, co jedny piitahuje, mriZe druh6 odpuzovat. Jak nlich. eas od dasu se zpivri, hymna na podest zakladatele Etastn6ho
poznamen/lvd, Margaret llleadovd, ,,to, o dem jeden dlov6k sni, s1:oiedenstvi a, pisnd o radostech tovd,rniho kivaLa.
mtZe druh6ho ddsit". Sn6ui lidstva o Sfastn6m ostrovd neni Nejde nd,rn bccl a to, rze kaidgi z takovychto fra,gmentfr sc rlrl,
jalr iri jsme m61i piileZitost zjistit *- sndnim o jedn6 a tdl,e -
obvykle interpretovat ror;,ndZ docela pi'iv6tivd. Je vribc,c $pat,trti,
Ubopii. jestliie sc utopie dtou tak, Ze se bere kai;d6, jejich podlobnost,
Poctrivejme se na n6kter6 star6 utopie a rychle se pfesv6ddime, odd6len6 a l:ie v rd,rnci celku. Chyba snad vdtliny kritikri uto-
ie maji ndkdy mri,lo povzbudivou podobu. Ne-
ideri,hri pom6ry pismu spodivala pr6,v6 tom, Ze vyhledrivali absurdni detaily a utr
chtdli bychom asi blit obdany stri,tu vybudovan6ho podle Plat<5- jejicli zril<ladd vyv"ozovali, tze,,se to nemfiZe ujmout".
novy Ustauy, kde strriZci dohliZeli mimo jin6 na to, jak se lid6 V utopiich je l,ieha spi5e spatiovat celkor,,6 nrivrhy,"' jali l-rv
sti'ihaji, jak se Bati, co tandi, jakou poslouchaji hudbu a kter6 urdlvypadat jinf spoledenslrf i'ri,d, plidemZ hodnota tdchto nirvr:h&
brisniky dtou. Mnoho z n6s by rirdit6 nenaSlo zalibeni v pohlav- nezii,r,isi snatl l.rouze na hodnot6 konkr6tnich i'e5eni. Av5alc ani
rrim Zivot6 zotganiz,o-van6m podle Carnpanellova Blunedni,ho 1,oto hledisko nem6ni nic na faktu, Ze lidsk6 ideri,ly jsou nesruirur"r
stritu: dif'erencovan6; iti:sti jednEoh je ne5t6stim druh;fch.
,,Kdyi se v5ichni muZi a ieny pii cvideni obnaZl - jako to KdyZ pili o t6chto vdcech, nemim pochopitelnd na m.ysli
ddlali staii Spartan6
- urduji uditel6, kdo je ke styku zprisobily
a kdo ne, a kteli muZov6 a ileny se podle sv6 tdlesn6 stavby k sob6
pouze a ani ne pi:edevXim diferenciaci individuri,lnich z6,lib. Zit-
kladni vyznam zde maji spoledensk6, t'o znamen6, zejmita ti'idni
neji6pe hodi; potom, av5ak jen po drikladnd koupeli, je jim kaZdou rozdily a rozdily kulturniclr" tradic. Rozumi se samo sebou, ic
tleti noc pohlavni styk povolovri,n. Urostl6 a kr6sn6 Zeny spojuji napliklad irleil pospolitosti statkri bude iderilem lidi, ktei'i tyto
jen s urostl;fmi a zdatnlfmi muZi; tlust6 s hubenlfmi a huben6 statky postrtidaji, a nikoli t6ch, kteii jimi oplyvaji. Stejn[ ial<
s tlustymi, ab;, dobie a rideln6 jeden druh6ho doplriovali. Veder reglemer-rtace pohlavniho ilivota se mohla zdhb znametnitou ka-
plichd,zeii ho5i a stelou jim loZe, ale pak jdou spritpodle piikazu l6brijsk6mu mnichovi pied tiemi sty lety, dne5ni dlovdh ji vla,lr
dohliZitele a dohliZitelky. SouloZi, teprve kdyi strri,vi jidlo a s nejv6t5i pravddpodobnosti bude odmitat.
pornodli se k Bohu nebesk6mu" Zeny se divaji na kr6,sn6 sochy Neni ostatnd ti'eba zabfvab se Siroce toul,o ot6,zkou, i l<d.yi
vynikajicich muZri, postaveu6 v loZnicich a pak, pohliiejice okny pro samotn6 utopisiy nebyla dasto riplnE jasnd,, nebot ]rlerla,li
na rrebe, prosi I3oha, aby je obdaiil vzorn}im potomstvem. AZ do takovy vzor dobr6 spolednosti, kteryi by mohl byt vioirecrril,
doir.1. souloZe spi v odddlenych loZnicich. Tu vstane dohliZitelka aplikovriu. Drilciitf je pro n6s zrivdr, Ze utopie se m&Ze piemtirrit,
tr, otvir6, ns'en[i oboje rlveie. Tut'o hodinu urduje astrolog a l6kai v kontrautopii, plistoupime-li k ni s jinym syst6mem lrorlrrrl ,
( . . .)"'). s jinymi aspira,cemi, zdjny, potlebami a vkusern.
Piili5 piitaZlivrl, se mi nezdd ani vize l)oma l)eschampse: Dd, se tedy i'ici, Ie hranice rnezi utopii pozitivni a utopii rror.r,rr,-
1) oilurpaurlla: filunalni stfi, Pnha 1961, sir. 46-47. ') Cit. dte lriloztilir. Jranatsl;iego OSwiuenia, r$d. B. Raczko, cit. vytl., sir. 39r.
txi tl7
tivui teni pi'iliS ostri. 'I'o, co mdu bft, mrii,e se s1,6t v odich jin6ho
Hl{,saji komunistickd utopie rikvidaci soukromdho
Olovdka tlm, li rlemu tlojit nesm,i. Pro soudobdho ndmeck6ho -- vlastnictvi ?
Kontrautopista iekne, ze v lomunismu nebude mlt nikdo vlastrr{
sociologa Ii. Dalrrendorfa se stalo slovo utopie, jei tento autor
kartridek
spojuje s oblibou spolederrsk6ho konzervatismu, uniformismu !? ?"by. Kritizuji komunistd bari,oaznirodinu? Anti_
komunistickd, kontrautopie z toho ud6li my6r""ilp;;;;iltosti
a izolacionismu, synonymem v5eho, dcho se dlovdk, kterly' se zen, piidemz so ostatn. rnrize odvorat na nejed,u ^z
zab'!vi,, sociri,lnim iivotem, musi nejvice vystiihat. YKechny ritivnycrr
komunistickych utopii.
utopie jsou pro ndho odstra5ujicim piikladem, to znamen6", lze
plni stejnou funkci, jakou podle nitzottt jinych badatehi plni qf- .Z poliLickd publicistiky okamZiku n6hdy piimo vyrristaji roz_
vinut6
ludnd tzv. utopie negativni. -negativni utopie, jeZ dokonce vyiovujl ioZuao'rrf.,ir,
utopie jako literri,rniho druhu. Mrizeme *" ,d" oa""rrt rr"
Tuto piechodnost hodnot mriZeme nejl6pe ilustrovat nrisledu- frir.r",r
nevell'r6 tniZky E. Rychtera Obrdzlcy social,istick|
jicim historicklim piikladem. Anglicky statnik Edmund Burke, bud,iucnosti
Ttod,le Bebela, v ni| tento akturilnd poliiickli ,odoLm"n
kter;i si za slrou dinnost v obdobi francouzsk6 revoluce vyslouiil
obzvlri,$t vj,raznd. Jeii autor popisuje dosti podrofrU" "yrt"p":,,
titul klasika moderniho konzervatismu, napsal ve sv6m ml6di j*: br se vytvolila v Berlin6 po ii*rstvi sociirnich demokratri, *i#o"i,
nevelk6 utopick6 dilo v anarchistickdm duchu. Tento fakt zazn;a-
piidemZ jeho popis m-ri, budit dojem skutedn6
menanSi shodnd jeho Zivotopisci se stal piedm6tem velmi pil- zprily. Ze zmirrin|
kniiky uvgdu pouzefragment qikajicl *" po-d",i p",i-ffi
znadn6ho sporu. Podle jedn6ch se v onom spise odrazily skutedn6
n6"zory mlad6ho Burka, kter6nr.u se je5t6 ani nezd6lo, Ze se n6kdy
"
,,PracoviBt6 se zrndnila v kluby, ve kteiych.*,nyturr.B utrrici
das. Panuje zde heslo: Nepospichej, abys
stane konzervatistou. Podle jinlich Burke nikdy takovd n6,zory nepledstihl sv6ho sou_
druha. U]<olovri, prri,ce je odstra"6rra. aimt"tr.C _
nem,Ul a 5lo mu qiludnd o to, aby zesmd5nil odprirce tim, Ze do-
neuzn6vd, spoledenskou rovnost vyddlku a pracovni
i""to *yrtA*
dovede jejich nd,zory ad absurdum, demuZ pr6,v6 bylo v6novri,no doby. -[.v5ak
11!6'. se, ie.v systdmu pevnli.cli
zmin6n6 dilko. Sim star;f Burke ostatn6 tak6 takto celou v6c mlzd Hd6 uvaZuji podle zri,sady:
Pni,ce neni zajic, neutede. pile a pedlivost jsou"pivaZo;i;y
vysv61,loval, ale je tdZk6 mu v tomto piipad6 v6iit.
pr-ojevl hlouposti a tupo-sti. Nebol k d;;;;y?U"" ""
Jde tedy o situaci, v niZ na z6,kLadd samotn6ho textu neni takov6 vlastnosti byly? -ct$gyni
moin6 iici, s jakou utopii md,me co dinit, zda s pozitivni rii nega- VZdyt fiece ten, kdo ;" pitrS;,"n"rJUm
v6tsi kari6ru nei lenoJh. elovtt
tivni. Adkoli k takovlimto piipadrim dochri,zi pouze v;fjimedn6, ir"-Li urt tvfircem sv6ho Ht6sti,
je-upoutr{n tam, kde se zalibilJclruh;im
poudeni z L6to historky je jednoznadn6. Hranice mezi pozitiv- (...). Je prostE i6ZkC
si predstavu, korik se nyni nidi inateriri,lu a,ri'strojt
nosti a negativnosti se nedii jednou provZdy urdit. Je tieba ".dql.'t
sledku nepozornosti a nepoili,dnosti,,1).
v ari-
vniknout do autorovSTch intenci, prozkoumat recepci dila a stu-
dovat historick;f kontext, v jah6m se ty di ony ideje objevujt.
V t6to kriircejsme se uZ o tom zminili v souvislosti s tvrzenim, byly.vylideny i jin6 oblasti i,ivota zorganizovandtro
Ze utopidnost neslouZi ideologiim jednou provZdy, led pozname- 9-P_*PU sociaristick6
v-- ctusr'edku revor,ce. Beberova sociri,rni hesra bvr,,
nr{,vri, je v urditych historickych podminkrich. Tot6i; mtZeme ukdzit'na v kiivdm zrcadre domn6r5ich -p"i"t",ffi"i'JiJ"i*rr.
iici o negativnich utopiich. Proto je povaZuji za jev mnohem Rychterova kniZka byla dilem .orti pror'to*yslnym.
fli[y tom,,
starBi, neZ jsou znhru,6,Iluxleyho dila. piednost, Ze je vfjimednd nd,iornou ukrizkou
NeniJi zmindnd, hranice ostrri,, pak ideologick;i boj nemusi tA l"
piechodu od ,rdit6ho iypu pubricistiky uveden6lr<r
spodivat pouze v tom, ie lid6 kladou vlastni ideri,l proti ider4,lu
k ,egativni ,tonii.
,,-Podivejte se, k dcmu to vedel,; _ volal Ffito*
druhl;?ch, ale rovn6Z v tom, Ze stavi ideri,l svlfch odprircri do ta- piipad6 nezristal u vEeobecn6ho varovdni, "L"i",ii.
ale formulovar"i".rlr,
roz,vi-
kov6ho sv6tla, aby uZ nemohl byt povaZovitn za ider{,l, aby lidi ,utou hypot6zu o nebezpedich socialism,. Uveden;?
p"i,rpt_.1,f
l5it,zajist6 propagandi*ii"t y frdinn6jli neZ napfiklad pi.irn6
odpuzoval. Jde o takov6 jeho vylideni, kter6 zdrirazf,uje v5echno
r.,o_
tcr, co v riimci dan6 kultury dini onen ideil nepiijatelqlim. Zdi cny bnostr o oprd,vn6 n osti sociaristick6
kritiky kapitari sticl<6 o.sr r -
se, Ze takovfto postup je zr{,kladem tzv. negativnich utopii nebo nizace vfroby.
alespori jejich pfevi,Lnd dircbi. Proto jsou daleko bdZn6jHi, neZ Av5ak podobn6 schdma najdeme i v dilech mnohem
vlizuwm_
by se na prvni pohled zdrilo. r) rr. n,ychter: obtdzki,
soajatistycarcj pray6lo{ci, wedrug Bebeta, w.argzawa
!)E 1021, scr. u, ,r,,r$
ndjBich a literri,rn6 propracovan6j$ich. Takov6 vize bjvajt vtipnd JestliZe vttak zde llllluvilne o utop五 al utOpismu,pak vibec ll。
a v podrobnostech dasto vfstiind, ale to nd,s v t6to souvislosti prOtO,労 e bychOln chtё li pFi popisu tё chtO jOvi pFihllZet rOv】

もЙ
nezajimri,. Podstata v6ci spodivri v tom, Ze dovriddji ad absurdum ke kritick6 ёi antiutopick6 1iteratuFe.DivOdelxl nenf ani bOhat―
ideje svlich politick;fch odprircri a jsou demonstraci skutednlich
di domn6lych nebezpedi, jei se v realizaci tEchto ideji skrfvaji.
Z tohoto hlediska jsou zajistd klasickou negativni utopii i撚lll絆罵I灘
t概
謝蹴臨殿
Dostojevsk6ho Bd,si,, ona velk6 polemika s nihilismem, v niZ se vlibec pravidlenl,ncbot ial【 Ok:
autor snaZi tento sm6r kompromitovat tim, ie pouhazuje na jeho 1leni nutnё spjata pouze s iedl
zd6,nliv6 nevyhnuteln6 drisledky. Vykreslenim obrazu,,diga- dobFe if mtZe b′ t napFfklad PO

税満
levitiny" jako syst6mu vybudovandho na otroctvi, lZi, zlodinech realizace liSt′ Ch Sp01eこ ensk′ ch


a fizlovstvi snaZi se autor vnutit dtenrii.i pi'esvdddeni, Ze jak6koli

藍鷺

pochybnosti o stri,vajicim syst6mu hodnot musi nutnd v6st,pr6,v6
k takov;im stra5nym d&sledkrim.
Bakunin a N6dajev psali v Katechismu reuoluciond,ie:

繋襲鮮聯灘輸下
,,Revolucionr{,i pohrdri, veiejnfm min6nim i existujici spole-
denskou mor6lkou a nend,vidi ji ve v6ech jejich projevech. Mo- Ftts孵
∬為胤鮮跳轟w
rd,lni pro revoluciond,ie musi byt to, co spolupracuje s revoluci,
nemor6,lni a zlodinn6 to, co ji piek6Zi. V5echny city, kter6 dlovdka
vzruBuji, jako je piibuzenstvi, pilitelstvi, ld,ska, vdddnost a tak6 ∬ IP慇蹴 艦Ⅷ 点 場1器
dest, musi ustoupit. Jedinou touhou revoluciond,ie je nemilo-
srdn6 a nelitostn6 nideni." ‖ 鑑凛漁tttlぶ RtthttIふ 蠍Ttth盤 盤I )r′ nebO uplnё こ
patn予 。Pozitivni
Dostojevskij, kterf vychi,zel z t6chto ideji, vym;,slil ,,Siga- utopista vytvttFi spoleё
nost zbavcnOu vttchO zla,negativnf utO_
levltinu" jako model mezilidskfch vztahri, zaloLeny na aplikaci

pista spoleё nost tOtttlnこ こ
patnOu.

A認 量讐 :1紺 tittaide
zmin6n;ich ideji, a to proto, Ze polemik mriZe operovat rovndZ ettk6ho Bれ t輌
op&Dω
.

popisem domndlych drisledhrl tdch nrizorri, s.nimiZ nesouhlasl. it塁 ncmiZe b′ t pO urё it6 strttnce
Na jeho poctivosti a talentu zitvisi, do jak6 miry se tento postup ζpatn′ a po jin6 dobr′ , MuSi b′ t ttpatnテ tOt乙 lnё . JestliЙ
e se
bude redukovat na pouhou ordinri,rni insinuaci, di do jak6 mlry
se mu podai'i vystihnout jist6 podstatnd aspekty kritizovan6
ideologie nebo jeji praktick6 aplikace. 脚 i晰
Je ov5em tleba poloZit si otd,zku, juky je vztah takto chri,pan6 ‖ 趙 欲 織,lo aも pina,,,vこ ichni dibli i dttb_

麟欝i飾聯ギで
鴇躍
kritick6 dinnosti k utopii a k utopick6mu my$leni. V jednom
ohledu je rozdil nesporn6 markantni. Tvrirce negativni utopie
zpravidla piimo neangaZuje vlastni hodnotovf systdm nebo to
pfinejmen$im nemusi ddlat. Na z6,kladd cel6ho Huxleyho dila
乳猾欝鷲漱
mriZeme s jistotou iici jedind to, Ze autor je proti totalitd. MriZe
bft ov5em stejn6 doble jak konzervatistou, tak liber6lem, jak i霊 器
空お 1:留 ‖
sociri,lnim demokratem, tak apolitickll?m klasoduchem. 織:飢e馳 ∬bぶ 就e忠 寵il11』 鷺
bo alespoi lI髭nOst takOv6h0
skuteё
Poznatky o jeho pozitivnich nl,zorech musitre v takovfchto ie mOZn6 ii zlepさ
rttzu,Σ ovat dilё flrli reformami.Za kOntra―
piipadech derpat z jinfch zdrojrl nebo je zisl(6,vat pracnou &n&-
l;izou textu, v ndmZ prostd nebyly vyloZeny. Autor tohoto druhu R鷺 棘
t;嚇 駒
れ u山 可 .°
k′ f

se nezabJivri, ideri,lem vlastnfm, n5ibril cizim.Misto aby propagoval
svou vlastni vizi dobr6 spolednosti, diskredituje vizi svfch od-
purcri. Jsou to dern6 m5e utopie.
黒 蒜 噺‰紀 :槻 瞥 i::れ ヽ ‖ :

teristiOk6prO utOpio pozitiIIli
100
Sllahou llcgtrttivlllch utopii totiЙ b′ Vtt neiell kOIIliD■ Onlitace llё ia― smyslu, [e zmln6n6 ]rorlnoty zfistanou neuv6dom6ny 6i utajorry,
k6ho id()£ 11l ve im6nu ul,ё it6 bezvゞ 1lradnё akceptovanё skuteё ‐ nebo Ze budou povaiovriny za piiliS samoziejm6, nefi aby byl.y
■osti,loこ rOvnё Йkomprolnitace skuteё nosti ve im61lu iist6hO systernaticky vyloicny. Za taL<ovdto situaee vznik6, nega,tivrri
utopie jako
pril.lo ncllvedcn6ho ide嵐 111.Tato o13orace se provttdi podlc analo―
gick6ho scl16matu:urtit6 znaky skuteё n6ho svё ta se dovidё li do druh.
- dd,Ji se to tak nazvat - samostatny ideologickli
krainOSti, arl absurdum, do ide嵐 lnこ こist6 fOrmy,i kdyЙ ie tO UZ zminEny Si,vift, kdyZ popisuje cestu do zem6 Balnibarii,
v tolnto prfpadё relln′ SVё t,nikoli svё t vydedukovanゞ z idettl11 zmiriuje se o ta,mni Ahadernii, v niZ se v6dci zably'vaji nejrrizn6j-

politick,ch Odpurci, PFi t6to prileら itosti sc poolloplteinё kol■■ Simi idiotismy. Tah rrapiiklad jedoi.r se snaXi vyludovat, u ol<urcli
p■ oIIl■ ittlif ideily ObhttiC・ i tOhotO svё ta. slunedni paprskv, druhf pi'etvriiet vykaly v pfivodn{ potra,vu,
POzitivnf utOpist6 tvoFili svё t dlislednё dobrメ .〕 ゞ egativnf uto― tleti vyr6,bdt stielnly' prach z ledu atrl .feden z tdchto vddcfi
pist6 vytv嵐 予 eif sVこ t dislednё こ patll′ . Sta,veblllIIl materittlein ,,(... )qrrnyslil pl6,n, jak orat pfidn vepii, aby se uBetiilo pluht, do-
tolloto ttpだ も
tl161lo svё ta mohou ovttem b′ t iakこ iSi ideic,tak i pa― bytka a prd,ee. Ten zpfisob zixle'Zi v tom: na jitru pridy se zahrabc
nllifCf IX)131こ 1'「 .:Demaskuii se tinl dol■ nこ 16 dislcdky tё cllto po― na Sest palcfl ocl sebe do hloubi<y osrni palcri hojn6 ialudt, bukvic
mё rt i,cl)o s(, zdtiraziuli takOVё ielich Znaky, kter6 by nepo― a ka5tanri a jin6lio rostlinn6ho krmiva, jei maji ta zvilata nej-
OVateli mOhly unll(■ Out. Skuteё n6mu zll■ sc dO―
zorll(1lnl: I)ozO■ rad6ji. Fol,om so vyierle na polr: Er:si set nebo i vice vepifr a Li za
stん vtt vcllni v,raZn6 pOdoby. nEkolik dnri pieryji pfidu, jah se shfinEji po Zr6,dle, a tak ji pii-
TaktO chipantt negativni llしopie doproviz91a ёastO lltopie llo― pravi na seti a zrirovefi ji svfm trusem pohnoji. Ilii pokusrr
zitivnf.Byla ieliCh Zikladem i doplikelln.Rfkん m―li ёasto,pal( shledali, ie to stoji mnoho pen6z a nh,mahy a sklizefi nebyla
1likoli prOto, Йe l)y se iakttkOli utopie mohla bez toho obeiit, skoro Z6tlnri,. Neni vEak pochyby, Ze se ten vyndlez dri jedt6
n′ brЙ prot。 ,Ze si■ ltOpist6 11e vЙ dy dttvali PIici s tiln,aby svoil hodnd zdokonalit"l).
negativl■ f utopii pFflno formu10vali. ヽ″ml■ oha pFipadech byla
integr嵐 111l slo%kou ieliCh nttZOrOv∫ ch SySt61nti. V takov6to utopii nejde *- jako napf. v Baconovd Noad Atlan-
Tak llapFfklad ROussc‐ a11 1lё i na iedn6 stranё pozitivnf utopii ti,dd,iv mnoha jiny'ch ,,v6dceki-ch" utopiich
vesnick6ho Йivota a na dr■ lh6 1laproti tolYlu negativni l■ topii
- o to uhd,zat f,antas-
tick6 moZnosti vddy, n$,hfi: o kompromitaci toho, jak je v6da,
v podobё obrazll mё sta lakO Velk6 po■ lも tこ zabileifCi autentick` aktu5,trn6 p6stovS,na. Je to hanopis a niholi projekt. Autor nemusl
lidsk6 city.Spolcこ cllstvi nloudr′ ch koni I[Ouyhnhnll■ ti ze ttvrt6 mit vlastni koncepci v6dy, nernusi ukazovat, jakri, vdda mri byt
こ6sti rfl,`JJjυ θ
γου
グθλCθ Sι existovalo vedlo spoleこ enstvl odporn′ ch a nemusi to dokoncc ani v6d6t. Negativni utopie pouze vyZadujo,
Jahusli, kter6 SIvift vё domё pFipodobllil lidem. PFikladli koll■ ― abv vid6l dostatednd osti'e soudasnou situaci.
binaci tohoto drllhtl bycholll lrnohli uv6st vellni lllnoho.Nemust l-ielding ve Vellt6,m, Jonatlr,ano-{ lVi,ld,oui, nemusel ukazoval,, jak
ntts to pFekvapovat, llvこ donlime― li si zvllき tnosti utopick6ho m6 wpadat politickSi ii.rot,. Sf,adilo, Ze triografii britsk6ho pre-
vztahu ke skutcё nosti, mi6ra vvlidil forrnou biografie notorick6ho lotra, krrile zlod6jfr
Z tohoto hlediska nemiZeme porlat vyこ erpttvaliCF cllarakte― trVilda. Diderot v prd,ci C o si o tom my sl{,te ? nepotieboval vykl6,dal,
ristiku lltopislilu,aniZ byclloIIll se v■ lrこ it611a rozsahu na proble― principy sv6 filosofie, protoie cilom povidky trylo uk6,za,t a,b-
Inatikll llegativlli lltopie neodvolali. ヽr t6to kapitole nん s vtta,1( surdnost n6boZensk6ho sv6tov6ho n6,zoru. Stejn6 ar:i Cesta d,o
Zalimtt pFedevこ fm tO,zda,isOu negativnf utopie schopny samo― Temnograd,u, Stanislava Kostky I'otoek6ho nemusela obsahova,l,
statnё llo 2ivota. il{drry pozitivni progra,m. Cile d6l tohoto druhu byly fin6.
Tato samostatnost bude vЙ dy relativni,a to proto,乏 c kattd嵐 A. Huxiey v Ronc'i c'izti,liz,ate zfistal u toho, Ze vykrestril orlprr-
kritika le vЙ dy kritikol■ ve il■ 6nu nё ёcho, ,,DTihilistick6``ideo‐ zvjici obrar, ,,masov/; spolednosti" sloEen6 z,t smutnfch lirliiicl<
logic ёtt Postoie V prav6m s10va smyslll lleexistuif・ I kllyЙ nё kdo zbavenych vlastniho vniii"niho divota a pohybujicich sc lrorl
dokollce zavrhuie ,,Vこ ecllno“ , hodnotou, o kter6 nepochybuje, vlivem vn6j5ich podndtfi, jei vysil6 mald, hrstha pI'islulrrfliii
zlistttva nonkonfornlismus,odpor,vzpoura a svoboda.Svё t lnitte vedouci vrstvy. Jak je znd,rno z jinSich jeho d6l, mdl si,m ITrrxlr'.y
b∫ tこ patn′ pOuze z hlediska hod1lot t6cll lidi,kteri ici zal takovi pi'esn6 vymezen;i spoledenskf ideril navazujici na libonr,lisrrrrrs
povaЙ llif Negativni utopie se vtta′ k miЙ o,,osaIIIOstatI〕 it“ v tom t) J. Swift: Gulltuerow cestlt, ?ta}.a 1968, str. 120.
103 l 0:!
minul6ho stoleti. 'Iohoto ided,lu se ze zptsohu kritiky mfrZeme panujic{ch porr:tilii; jo l,otiz jcjich tlirr,gttt'rz,ott. .ltt,l,, t'ri,'r,lrttt
dom;f5let, autor v6ak nedinl uic pro to, aby to dtenri,ii usnadnil. ostatni utopie mH{ spoliojenost s tftn, co.jt,, n, lrri,ll lrr(}rrl y rrr{'/l
Formujc piedeviim jeho kritick;i postoj. skutednosti a por-ilurosti. V tomto srtrysltt tklli sl'r'.irrort ;rlti,'t 1,t1,,,
Tato nepi'itomnost ideri,lu miv6,, jak se 2d5,, rrizn6 plidiny. optimisl,idti projekbatrti idcilnich slroLrircrtsl,vi v tttittttl,,rtlt
V ndhtcrych pfipadech, jako napi. u Diderota, jde asi autorovi Ukazuje svEt, v n6urZ vZdy r:xistujc rr6jrll<6 bttrl'ir, tt,'1t,, t rt,'tttr
o to, aby byla piijata zvld,Etni metoda qipov6di, a, to jedind existuji zisadni koriflikty a volby. Je jcBtir jctlrrirrr rlt"tlirt'2,'trt tr,'
s cilcm dosd,hnout okamZit6ho ri6inku. V jinfch svych dilech po- smltelr.rosti rrtopismrr.
pisuje .Diderot ty 6i ony pozitivni utopie'

Zd:i se, Ze Swiftriv piipad je sloZitdj5i, pondvadZ negativni
hledisho tohoto autora souvisi s celS?m jelro nri,zorem na sv6t,
v ndrnZ snad rip1n6 chybi vira v dobr6 vlastnosti lidstva. Je to
jederr z mrila spisovatehi, kteii tvoiili pamflety nikoli na lidi,
ale na lidstvo. Z tohoto hlediska se zdd,, Ze Swift jo blizk;f auto-
rftm negativnlch utopii XX. stoleti, jeZ jsou da,st6ji z6,le/t'ihosti
svdtovdho n6,zoru neZ spisovatelova zprisobu psani.
Spisovatel6 jako Huxley maji dasto tendenci protestovat proti
existrrjicimu svdtu nem6n6 rozhodnd neZ jejich pfedchfidci. Maji
stejnf odpor ke kompromisrim a ristupktm, chybi jim v5ak dli-
v6jSi vfra. Citi, i,e nemohou akceptovat zlo, nedok6Zi se v5ak
angaZovat v propaga,nd6 dobra, pondvadZ se jim jevi bud jako
pochybn6, nebo nutn6 odsouzen6 k porr4,Zce, Jsou z rodu skeptikrl
nebo katastrofistri. Proto jejich negativni utopie vypadri, jako
protiklad starfch pozitivnich utopii, jakkoli jindy se tyto dva
pohledv mohly vzr{,jemn6 doplfiovat. Z n6kdejEiho utopismu
zflsti,vh protiklad dobra a zla, ale pouze zlo je akhz6,no v pln6m
sv6tle. ,. ; ,

l)nes se rozhodn6 rodl daleko vice rregativnich utopii nei kdy-
koli diive. To vHak neznamend,, ile das pozitivnich utopii skondil'
Ty vznikaji neust6le a je moZn6, Ze negativni utopie pro n6 do-
konce plipravuji pridu. V6doml zlo, otevful" cestu snfim. I(dyby
neexistovala negativni utopie atomov6 zri,huby lidstva, kdovi
zda by nabyla takov6ho vliznamu nejv6t5i utopie na5i doby -
utopie sv6ta bez vri,lek. Proto opakuji, Zc neni tieba stavEt zed
mezi ul,opii pozitivni a utopii negativni.
Zd6, se mi, ile negativni utopie jsou utopiemi v prav6m slova
smyslu, i kdyZ velmi zvlS,Etniho druhu. Ponech6,me-li stranou,
Ze mohou bft vyuZity jako nristroje honzerval,ivni nebo refor-
mistick6 propagandy, puL ;" musime :uznat za v6domf nebo ne-
uv6dom6l;? projev potieby lepBiho sv6ta, jiZ pocituji i lid6, kteii
zmindnl;? sv6t sami objevit nedovedou.
Negativni utopie, jako kaidr{, jind,, mfrXe b;it voLinim po zmdn6
l() I
jejich plislu5nikri sr: m6l v.yznrl{ovtrl, ripltt,rrr vttillrri ltrt,t'ttt.trll
Ziver Nesoulad mezitlm,co jcsta co lrr?1, rtrii irrlrr,.jtrii rriilrr'r' ttlr,rtrrlut'ttl
Soudob6, etnologie n6s v t61,o v[ci v.1,'r,r,rlltr z ottt.1'ltt. Nr'lrlt,l,
konflikt a odpor proti ustir,lenfm vzoriirtt tttf ilcrri ir.j,'rlttrtttl tr,'
jsou zdaleka v5iludnou vlastnosti <rivilizovrr,lr.yr:lr sltoltr"rtr;rll
nebo jak se iikalo v minul6m stolcti - spolt'iirrosl,l, j.z rrr, rrt
-
ch6,zeji ve vyB3i vyvojov6 etap6.
Bylo by tedy moinr{, sprd,vn6 pouZivat, s1-iikr ,{iloliotr ikrrltr rrtritrr',
nebo vice ustri,lenrich poiri,dhri, nei schclnilt,icli.y lilri,sl, 1rt'rl,i r'r,rlri'
dva p6ly di dvd krajni situace. Tato otiuzl<il rrtlrfv,i, i.ilti vf.r'
Vt`to prttci iseln neiednOu Opakoval,法 eu,opi,■ us ieneOby― \a, rizruarrrlu, zab5?vrime-li se historii rozvinui;Vclt zt'rtti. lil,,'t'ri it,.

einこ trval′ . Sllad Ve vこ ech obdobicll lidSk6 historie bychom vyznaduji komplikovanou socidlni strukttrrorr. .li: pochopi l,r' l n,i
na7К li

1lo vこ ak
llyこ lo■y
vibec neznamen洗
myも lenky,jeЙ odpovidaii naこ emu poieti utopie.
, 乞e lltopie ie vさ こntt nebo tte souvisi
rnoZn6
- jak se to dasto d6l6 - rozliiil, v i,6to lrist,orii olrrlolrl
zmln a neklidu a obdobi -qtabilizace nebo tlokottctr sl,rt,gttit,r'r',
ls篤 毬ё
:蹴ぽ 盟uぎ ::榔瑚:翻轟hF畿 ∫
嵐露 X
Proroci vystupuji v prvnich, umlkaji v5ak vc clrulrrich.
Y nejobecn6j5im nri,stinu je uveden3i' nri,zol zaiist,6 slrrrivnl.
Nesmime vlak zapomirat',ile kald6, stabilizace ie rclativrri. N,'


η
瀞鷲事欝:報 '欄 踊i欄 1i5ikri, se stejnou m6rou v5ech oblastirzivoha a v6ech spoledorsl<Vclr
skupin. Rikrime-li, i.e ,,novf poi'6,dek je ustriJen5? a zdi sc, l,r, .ir'
schopen delit vBem nebezpedim", charakterizujerne v podstrr,l,rl
ttζ ;電脱
h,h9… Ⅲ
9む 。 成qぃ
姉導mm■ 叩 pouze panuji,cl n6zory, kter6 nejdast6ji nejsou zdaleJ<a niizorv
jedin;imi.
V ttidn6 diferencovan6 spolednosti stoji zpraviclla proti pa,nrr-
jicimnirzonim nd,zory, jeZ jsou vridi cxistujicimu poiridku v o1.ro-
zici. Je ov5em pravda, i,e ne vLdy se pln6ii orlr$,Zeji v litcratui'o,
a ndkdy zristri,vaji majetkem uevelkrich skupin nebo tipln6 izolo-
vanfch jedincri. V kaZddm piipad6 ie skutednostai, tze .,socid,ln[
a morrilni otiesy" vytu$i urdit6 spoledensli6 skupiny dlive nol

灘利
経鷲算 1峯 鐵盈I糖驚
I鮮 暴 i
ce}i, spolebnost nebo jeji v6t5ina. V tomto sm;rslu mluvime o re-
lativnosti jak6koii stabilizace. Podobn6 v obdobich velkrich

舗辮齢 測 鵞
覇岬
otiesri nechyb6ji lid6, kteii jsou t'rpln6 spokojeni se svlim osudem
a s naddji hledi vstlic budoucnosti.
MfrZeme tedy shrnout,itg"9yy -y:_u).d,3tni historick6 situace pii-
zniv6 tomu, aby se objevovali utopisl,6, nejsou jedinymi situa-
cemi, kdy utopie vznikaji. Jde naproti tomu o situace, v nichZ se
utopick6 rnyBleni Siii a plonikri z olcraje spolednosti do centra
ideologick6ho hleddni a sporri. Panujici poill,dek se nyni st6,v;i,
problematick;im nejen pro skupirry, ke kterfm se chovd, obzvki,Sll
覚獄 管織ζ 辮 鮒維 mace5sky, led rovn6Z pro ty, kteii jej je6t6 ne'Jd,vno povaiovali
鸞 劇 鸞 囃 手 za ,,pfirozenf" a ,,vddn;i". Takov6 situace se otrvykle naz'jrvali
° 識写略泳 krizovlfmi. Zd6, se,i,e pr6,vd ony jsou nejbohatli na uiopie a uto-
Itti瑠 l:V塩 雖1器i:露 慨島i器デ pisty.
:)L.「 obVro:Pο :′ r`′ ′ Is`ο
j′
厖″σ,Paris 1962,st■
゛″ι 742. Tuto tnzi mfrLeme ov6iit na, mnoha historick;fch plikladech
106 ``力 `a rCrι t07
socid,lni bri,ze utopismu. 'I'u nyni mohly tvoi:it hlavnd proletirishri
a poloproletd,isk6 sily.
Nov;i poirl,dek se stabilizoval schopnost odekdvat ,,soci6,lnl
a morri,lni otiesy" si uchovali hlavnd ti lid6, kter6 ponechal i na-
dr{,le vyd6d6n6 a nespokojen6. Tak se uzaviela jedna krize, av5ak
zitroyeil se zadala rfsoval, l<rize novd,. Obdobt stabilizace a klidu
jsou totiZ v sociil,lnim Zivot6 v;fjimednr{.
Tato okolnost rozhoduje o historick6m vfznamu utopil. Ty
jsou pledev3im pokusem intelektur{,1n6 zvli,dnout krizov6 si-
tuaee, piekonal, bolestnou rozbrLka, jakou pocituje jedinec,
jevili se mu spoledenskd, situace jako absurdnl, a vytvoiit lidskou
pospolitost, kterr{, je v dan6 chvili moZn{t, uit poaze ve snu. Zdri,
se, Ze je chybou oceilovat utopie z hlediska v;fstiZnosti tezi o spo-
ledensk6m sv6t6, jeZ obsahuji. V tom jejich vyznam nespodivd,.
Ekonomick6 teorie utopickfch socialistri byly napliklad nespornd
faleEn6.
,,Co v5ak je ekonomicky formri,ln6 nesprivn6, mfrZe plece blit
z hlediska sv6tovlfch d6jin spr6,vn6. Prohlisi-li mravni v6domi
masy n6jakou ekonomickou skutednost, jako kdysi otroctvi nebo
nevolnictvi, za nespravedlivou, je to drikazem, Le tato shutednost
sama se fiZ pieZila, Za nastoupily jind ekonomick6 skutednosti,
jejichZ vlivem se dosavadni skutebnosti staly nesnesitelnfmi
a neudrZiteln5?mi. Za form{,lni ekonomickou nesprd,vnosti mriZo
blft tedy skr5,t velmi pravdivf ekonomickf obsah"l).

UtKDpie tttly lFliZellllc lla 10dl16 stlaニ ュ
ё19ovaZovat za pFizllak
krize da■ 6。 。ci41n1 9rganiz199,nⅢ Ⅲ■hl p● 1黎 enf,労 e so
=717■
v ttmci t6to o弓 aniZace nachtteil sily,c=Opn`p“ kr6こ it ici〔
hranice,jakkoli si jeこ tё neuvё domuif,iak by Se to dalo prov6st.
UtOpio_ioル 7`れ 夕 22υ 勧 鶴 伽 vt。 靱 ,平 y,叫 Йe,9_1l pr9,1よ い 1
riZn′ Ch fOrem s9ci嵐 lniho をivOta ieVf iakO abs01utni protikl`L(l

亀&∬蠍酬 ]I千 盟雷ぶ麦 織
I謝 瑠:厳 11鴛 津
bod,kter′ uを nenachttzeii ve SttFe skuteё n,ch pOlnこ rli.1)(ky li
le S tO VyVOlttva.t k01ektivni`sili maiiCi Za cll likvidaci pallllifcFl:()

poFttdku.Historick′ v′ Znalrl utopie zム si na tom"do iak6 1ntty
miЙ e vnutit spoleё ensk6mu vё dOmi pttesvё dё enf,Й e cxistlli負 ,1

Fttd ie p19blematick′ a tte ie nutn6 provё st volbu nl()zl,lfin:L ilト ー
iak′ m Fttdem jinジ m.
Vizo硫 oi tё cht6 Fttdi miZe b′ t llё kdy%11`、 ё
nう ■
1,1111ぃ 1,I(lkl′ ,

utopista se mtie mflit jak v diagn6ze, tah ,:ぃ ■ :::、

1)K.Mar、 , B.Engels:sp“ y,SV.21,Prnl,a1967,str.200.


:()1)
i/ j"Uo risill tlm neztui,ci smysl, nebof jde piedev5im o to uk&zat, spolednost dbli, jakou roli r. ui hraje napllklad d6lba plit:t.
,\ Ze ncll molnd smilit se se skutednosti a Ze je tieba hledat ndjak;i Za druh.6 i tehdy, kdyZ se rra tyto ot6,zky pi.imo neoclpor ft
ide6l. Bez ncni poloolrrr, pohyhrr anilinlog&i.-
u1,.o+ie jsou urdit6 odpovddi v utopiich obsaZeny ve form6 luol,ivrr
'')'*Dokud jc dlov6h ponolen do historick6 situace, pl$e sprd,v- jistlfch nrivrhri na uejvhodndj5i syst6my. Tak napi.iklad s posl,r
nd Sartre neuvddomuje si nikdy dokonce ani -vady a nedo- l6tem likvidace si,6,tu di soukrom6ho vlastnictvi jsou obyirt'jr,
-
statky urdit6ho politick6ho di ekonomick6ho syst6mu, & to nikoli spja,ty reprodukovateln6 ni,zory t5?kajicl se role a spoledcrrslil,r
ze zvyku, jali se n6kdy hloupE iik6,, ale proto, Ze chripe dan.f drisledkri t6chto instituci.
syst6m v celhu jeho bytl a nedokhi,e si ani pi.edst avit, ile by mohl Konednd za lteLi ty di ony teoretick6 pi.edpoklady jo rrroirr
b5;t jinf. Je tobit ti'eba zavrhnout rozSiienj, nimor a ptiznat,, rze objevit rovn6Z v rrizn;ich velmi podrobnlich ie5enich ul,opist,i,
tii:iv6, situacc a utrpeni, jeil z ni plyne, neni je5t6 dostatednym kterri, se t;fkaji Ztidouci organizace spolednosti. JestliZe napi.il,l;r,
motivem, abychom si piedstavili jinf stav, jenZ by byl pro v5e- Plat6n dokazuje, Ze je potiebnri, stritni tr<ontrola poezie a hrrrll,l
chny lepBi. Naopak, teprve tehdy, jeJi moZn6 si jin;i stav pied- pak tim vypovidri, nejen o sv6m hoduotov6m syst6mu, ak, v),
stavit, dopadri, na na5e utrpeni a potiile nov6 svdtlo, teprve tehdy jadiuje tim rovndZ pi'esvdddeni, Ze spolednost, je vnitind spjrr,l,.r rr
dospivri,me k zd,v6ru, Ze jsou nesnesiteln6"l). celkem a rte zmlr.a v jedn6 jeji oblasti mi nevyhnutelnl z.a, rrri,
sledek letdzec zm6n vc vlech dal5ich olrlastech.
Znovlu ov5em opakuji, Ze tento probl6m musi blft teprvo prrr
Je samoziejrn6 snadn6 odmltnout utopii ,,proto
Kant - jak likal
Ze je neuskutednitelnd, , coL je uboh6 a Bkodliv6 zd6ni", zkoumdn. Fi'islu5n6 studium n6,s mriZe piivdst k z6,v6ru, lc rrtopir
-
a tak6 proto, ie pry neni adekvdbnim obrazem sociri,lni reality. je rovndZ zvl6Btni formou socid,lni teorie a Le v kaZd6m pi.i1r:r,rl,i
Takov6to kritiky utopii budou vdt5inou ripln6 sprri,vn6, nikoli v urditych obdobich znadnd piispivala k jejimu rozvoji. [Jr.i,iti
v5ak ridinn6. Utopii mriZeme znidit pouze zm6nou skutednosti, sehrd,la vfznamnou roli pii formovd,ni v6deck6ho postojc, rrt,lr,rl
z jejii; rlega,ce vyrristri,. Paradoxn6 iedeno, piekonrinim utopie plobouzela kritidnost vridi tradidnim autoritri,m a rozvijr,lrr
mriZe b;it pouze jeji realizace. IrTerealizovand utopie pleZivaji bez fanLazii.
ohledu na mnoZstvi ,,raci<indlnich" argumentri, jeZ jsou proti Kdovi, zda by napiiklad ttez yize beztiidni spolednosti rnolrlrr
nim uvridEny. vribec vzniknout teorie tild a tiidniho boje. V kaZd6m pi'iprrrli
Nedomnivrim se vBak, ie by bylo spr6,vn6 probl6m poznS"vaci mfiZeme piipustit, Ze tu jde o oboustrannou zS,vislost. Jrr,li. j'
hodnoty utopii fpln6 zamitnout. Nach6zime v nich nejen sv6- z[ejm6, urditli probldm tu pouze konstatuji; jeho ie5eni by 2n,,,
dectvi ,,nejhlub5iho duchovnlho stavu dan6 spolednosti", ale menalo vstoupit do sloZit6 oblasti ddjin spoledensk6ho virtlirri
rovndZ elementy socirl,lniho v6ddnf a vfstiZn6 soudy o skutei- coZ v rri,mci t6to kniZky neni ani rnoZn6, ani nutn6. Jdc mi vil,li
nosti, smi5en6 ovEem vZdycky se soudy o povinnostech. Z tohoto o zdrirazndni toho, Ze soudy, kter6 odpiraji utopiim jahorrliol
hlediska v[ak utopie nejsou Zrl,dnou vlijimkou. Podobnfm smi- poznrivaci hodnotu, je zapotlebibr6,t s velikou rezeryou.
6enim se vyznaduje rovn6i mnoho dristojnfch vEdeckych syst6- Jakd,koli kritika utopii vyZaduje podle m6ho ntizonr zrr:r,i.rrr
mfr, plidemt cel6, jejich plevaha spodivri, v tom, Ze jejich tvfirce opatrnosti, nebot - ja,k napsal sprS,vnb I(ant
ani nenapadlo, ie by bylo moZn6 jib za to, co se dri, ohmatat,.
- ,,jah{ rrrii),,
b}?t nejvyBEi stupei, ua n6mZ se musi lidstvo zastavit, a jal< vt'llir
DrZeli se fak{,rl, pondvadZ se domnivali, ie prri,v6 ony jsou tim, je propast, kterd, bude nutn6 lei,et trezi ideou a jcjirn rrskrrl,r.i.
co md bj,t. n6nlm, to nemtZea nemusi nikdourdovatprd,v6 proto, ir,svolrorlr
JeBtE nikdo bohuZel neprozkoumal, jaky je piinos utopick6ho je tim, co mriZe plekrodit kaZdou danou lrranici"l).
my5leni pro vfvoj v6dy o spolednosti, ale dri, se pfedpokli,dat,
ie je mnohem v6tSi, neZ se to mriZe na prvni pohled zdrit.
V utopickfch syst6mech pledn6 t6m6i pravidelnd nachizime
ty ii ony vypov6di tj,kajici se otri,zkS co je spolednost, jakfm
zmdnri,m podl6hri,, co tyto zmlny zpfisobuje, na jak6 skupiny se
r) Clt. dlo antologie L. Kolakowsk6ho a tr. Pomionai trilozofr.a agzrtstonciatru, Worszawa 196b,
etr. :.i48. r) f. Kant: Iirltlvhd czystego rostrnilr, \Yar8zawa l0b?, dil IL, str. !6.
Il0
L
Jerz5, Szachi [,itopie

Z polsk6ho originalu Utopie
vydan6ho nakladatelstvin lskry Varttaval rokl■ 1968
pFelo差 il Jan Sedlttё ek
Obttku navrhl a grancky upralvil Josef T′ fa
Vydda Mladtt fronta i3魚 )SVOu 3053.pubhkaci
Edico Tttost,svazek 5
0dpovё dnム redaktorkal Blattka Talrabov嵐
Technick′ redaktor BFetislav Klima
Vytiよl Ⅳl■ ,■ o宙 nttFsk6 z洗 ▽ody,n.p.,zttvod 5
V嵐 olavsktt ul.12,Praha 2
N6klad 3500 Ⅵチ
tiSki
7,67 AA 7,83ヽ rAヽ ヮ 通 1。 112 stran
203′ 21≠ 8,623… 042‐ 7102≠ 3

Cena brOЙ Ovan6ho v′ tisku lo,一 Kё s

]9 Wi1979

■国 劃 ﹃