You are on page 1of 181

Bro GRArrcKi KNrZxrco M:(lu

RALPH KORNGOLD

ROBESPIERRE
A CTVRTY STAV

I r"
#

1948
ROBE.SI'IEItIIE NAKtADATEtSKf DRUZSTVO X,T{J E
PNEDMI-UVA

Pted ptll stoletint napsal Hippolgte Tainc o Robespierroui:
,,Po stu letech jett| podttddi lidi." Od td dobg poiet Robespier-
rouljch stranikfi uelmi uzrosil. RemeY a Arras pojmenoualg po
nim ulice ct u Arrastt mu postauili pomnik. Na Sicardoud po-
mniku Ndrodniho shromdidini u paiiiskdm Pantlrconu zauii-
md, Robcspierre neipiednEj\i misto. Moderni ddjepisci fran-
couzitl jsou k nEmu daleko mdnE krititti. nei jejich dituijii
kolegou4. NLkteii, jako Mathiez, Lefebure a Pariset se mu
upiimni obdiuuji.
Autor piizndud, ie se za\al ndmitem intensiund obtrut ne
bez jistd ndklonnosti k Robespierroui. \lzbttdila ji po prud ku
podiuu tetba Thiersou{ch dijin francouzskd rcuoluce. Thiers
psal sud ddjing na zatdtku 19. stolet[. Mohl stiil pieduidat, i,e
bude mtt asi po itgiiceti letech plileiitost ukdzat tutdi umir-
n4nost a slitoucini, pro jejichi domnil$ netlostatek sdm posu-
zoual Robespierra tak pi{sni. Nuie, autor proietl mnoho o pa-
iiisk4 komunE a udddl tedg, ie r. 1871 Thiersoull ooienslt4
sotrdg poslalg ne onen sudt u nEkolika tljdnech s mnohem
meniimi okolkg, nei navrhoual Robespierte ue sudm poubst-
n6m ,,zdkonu pto.irialu", tolik neitastnfkti, kolik reuoluCn{ tri-
lturrdl paiiisk{ za cel6 plddg teroru.'
1 Podle generdla Appertu, i6fa vojenskdho soudu, nf,sledovalo po
paflZskd komunE 17000 poprav. Nefledni prameny ud{vajt tdmEi dvoj-
n6sobek. NejspolehlivEj5i odhady poprav za vl6dy terom v Pallli n
v provinciich kolisajl mezi 18000 aZ 20000, coZ zahrnuje 3000 obEti
Carrierovfch nogades, (Topenl obdti v clunech s pohyblivlfnr dnem,
provfidEnd Carrierem v Nantes 1793-1 794. Pozn. piekl.)
I(apitola 1

NA STUDIICH

Ludvlk XVI. byl korunovin v Remeζ i. Pomazali mu svё ―
Cen′ln 01ejeln sklonё nou hlavu a prohllsili hO kr■ lem Frin‐
cie a Navarry.Poklldalo se za vhodn6,aby se pFed nivratem
do svё hO palice ve Versailles pOk10nil pFed nこ kolika vコ ‐
znaё nフ mi oltiFi nttvё tζ fhO mё sta svё hO kralovstvf.Uこ inil tak
s velkou nidherou v PaFfZi a byl pFftolnen pontifikllnf mζ i
v chrimu Notre― Dame.
Potom stoupal privod po nlfrn6m svahu vzhilru ke kO_
stelu svo Jenovefy,patrOnky PaFitte.Cesta vedla koleln velk6
university a byla urこ ena zastivka v koleji Ludvfka Velikё ho,
aby tam universitnf hodnostiFi pronesli bezvadnOu latinou
vhodnё uvitacl proslovy a vyJadFili nadtti v d10uh6 a po―

ehnanё panovinf. A tak, O nё co pozdё ji, sedё l tё lnatチ Lud‐
v`k ve slavnostnfln kFesle v koleji v ulici sv.Jakuba,Vy・ padal
iak0 0tyli,velkolepl l■ odla a pFijfmal hold knё ttf,γ sOk6ho
enf. Kdytt skonこ 111, pFedstoupil podle zvyku jeden ze stu・
llこ

(lcntn a pFeё etl latinsk′ projev, kter′ mё l VyjttdFit pocity
、11ldontstva.Byl to itlチ ,sedmnictilet′ mlad■ ,bled6 tviFe
s ostr′ n■ i rySy,malチ na SVij Vё k.PrOjev tt napsal sim a tvr11
se,老 e v nё m pivodnё bylo mnoho nimitek proti tehdeisfmu
stavu spoleこ nostio Je to pravdёpodobn6,poneVadグ IIIlladfkこ etl
nedivno Rousseaua a ve sv61n vё ku by byl sotva pFeh16dl tak
vhodnou chvili uplatnit sv6 novё zlskan6 myも lenky. At byl
vSak plivodnf obsah projevu jak′ koli,Inladfkiv uこ itel latiny

13
mfSlivost rtiz5iienf mezi se spoleienskfmi aspiracemi
duぬ ■
a iednicn'i, Ildrivaux, se postaral',
ih'.1:]:l- ::.:l::n""' a nem6la zvl65tniho vlfznamu. Robespierrriv d6d uZival erbu,
,il籍 視 詳sli・ I」 IIiOlec dtt k宙 ndcovu *1..:: kterf ptijal d6dtv strfc, Yves de Robespierre. Erb byl zapsAn
lffi #;T;il; il; ;;a"'r9'i"""il :::"11#
ril;"fi il [:: ffi ;;;. e, zad ro
"- ] -""1' :;..::.: :,],lili
o s t
v roce 1696 v korporaci heroldrl, za dekretu, vydan6ho Lud-
vikem XIV. Dekret dovoloval ,des gens d'honneur et de dis-
l;
,

Til',r ;ffit'T;' -^il ;;;; "1i""'' .i:' ll :L' "i :;, K ff ' #: tinction" zlskat takovou ozdobu zaplacenim d6vky krSlovsk6
: 1\ Jl t"::';'il ;i ; ii" * a'i,, I-1T,, i iil,,liLi
n
:-

stitni
Hll# J,Ht"", ffi;;;
pokladnE.
-,, ;"* *'u "' : lll JI' i] :i:l ^::
".i", ti;i"
:lilffi ili#" ; ;
ilffi ili;;;;.ud;"*''."ua*i.P:':".Ti:'":::T\1":ffI
"o
:'.11
y' .'l'1. l' "i :x]' : ::*," t1 : J:
Asi v polovind 16. stoleti mdl jeden Robert de Robespierre
v mdstE Lens iestn6, ale ne5lechtick6 zamEstnini, prodej
,,sviCek, pochodni, vina a chleba pro me5ni fidely". Jednomu
ffi na jevistd jako vhodnou pi'edzvdst
:tJ'::lriT"31l" z jeho syntl rovn6Z Robertovi dostalo se dobrdho vy-
k jeho zivotni utu'",rron" Robes- chov6ni a stal- se soudnim pisalem-ve m6std Harnes. R. 1661
Ten mladik se jme Maxmiliau Maria Isidor de
byl jmenov6n krAlovskfm notilern a prokuritorem kniZectvi
pierre. Epinoy, jehoZ hlavnim mdstem byl Carvin, mal6 mdsto asi
dvan6ct mil od Amasu. V not6istvi ho n6sledoval jeden syn
II ._ tak6 Robert _. kterf se stal okresnim ndm6stkem a oZenil
se s dcerou mistniho ldkaie a vrchnostensk6ho riiednika. Je-
Arlois' (i' kv6tnzr 1758 a byl
Narodil se v Arrasu' v provincii jich nejstar5i syn Yves ziskal rodind erb. Mlad5i syn Martin
Dfrm'-v ndrnZ piiSel na svdt'
pokit6n v chrimu 'u'-Onuiau'nny' odpoledne' se oienil s dcerou po5tmistra a driitele koni pro po5tovni
se prf ve clr'6 hodiny
nebyl nikdy zji5tEn' X"'"aif coZ je podle vozy. Z tohoto manZelstvi se narodil Maxmili6n Ilartolom6j,
obzorem'
kdy Saturn vychirzi^""J W"""Unim "' Tak Robespierr&v d6d, kterf se pi'estdhoval do Arrasu a zm6nil
astrolog& z16 znameni' fit""t
zLznantzni';'Derobespierre pravopis rodinn6ho jm6na.
v5ech
otec' On' s6m' piesnf ve Z toho v5eho je vidEt, Ze neni podkladu pro lvrzenl, te
se psal jeho ddd ," "^O'rl i"ho
' -;;;t"b ttto'"t'6ho pfrvod u'
Il"'?'ll* rodina pii5la z Irska, odkud prchla pied pron6sledov6nlm
vEcech a snad r' Ustavo-
"tt5'ii""ozto'ti
psani' Ktlvz v 1790
v jm6nu, obnovil t';"f katolikrl za vl6dy Jindticha VIII. nebo Edvarda YL, i,e jm6no
a jejich vndj5i symbolv'
d6rn6 srrromazdE"i J'#ito 'it'tv zn6lo pfivodnE Robertspeare nebo Le pochdzeli od anglick6ho
vynechal predik6l /te byl urozentiho prlvodu. Existuje
pledka jm6nem Robert's Peter. Jm6no, v jehoZ psanf si dle-
"
N"rri pravd6podobnl' nov6 rodiny i jini dovolovali rfizn6 voln6 zmEny, vzniklo ne-
doklad, clatova,y "';;;
r' r'362' v n6ml jeden z jeho piedkri' pochybnE sloudenim dvou klestnlch jmen Robert a Pierre,
sioq;",* d- 1:1"'p;'l''..-.'lil:::.,'"s l:ffi|; "#l,JlI- hter6 se dasto opakuji v Robespierrov6 rodokmenu. Pr6vE
gundsk6ho, trvAdi sc
juko rtlvnocelllly tak je tak6 o Robespierrovi jasn6, i kdyi snad nebyl Slechtic,
ljJt* t'i'isltrSnlich tnist
lo vSak trenl spo-
Simi ve Flnndrech' te pochflzel pii nejmen5im ze star6 a ctihodn6 rodiny vf-
Iehrivyrn prr,k^zem ri;i;'i;:f : :l;::'lll,ilXl:ll1,JlJ"l,,'::- znadn6ho spoledensk6ho postaveni,
diiktztrttt
rrfm lme,"nr je takovfm
;et
15
14
III neziё astni1 0bFadu. Za ёtyFi nlこ Sice se narodil Robespierre
Cl,こ el za kmotra。
a starチ advokit,SnliFiv Se se Stavem Vё
Robespierrovi rodiこ e byli pFilnё Fenё こtaSini, ale nedaFilo
Maxnliliin BartoloⅡ lё j Derobespierre pFiこ el do Arrasu v r.
一 Karla,Jin‐
1720。 Mё sto leZi ve francouzsk,ch Flandrech.Kolem se roz. Se lim pFiliこ .Dё ti pFicl■ izely ryChle za SebOu―
もestadVacet,
klidi rovina sも ir′ nl obZOrem.Prot6ki jf klidnュ reka scarpe. dFiこ ka a Augustin. I【 dyZ vこ ak bylo Jacquelinё
mrtv6 a za nё kOliL dnf zemFela i Ona.
Nё kteFi z Robespierrov,ch ttiVOtopisci pFipisovali t61o krajinё narodilo Se j`pit6 ditё

VliV na jeho povahu. Lidё こ aslo neSOu stopy sv6hO rodnё ho Jeji smrt obnattila trhlinu v manZe10Vこ povaze. Zdllo Se,
okoll,leこ je toho mllo,co by ztotoを 益 ovalo Robespierra s i‐
rl謬

鷺胤 ごiCttin轟 :LIⅧ l』 鷲露 ∫胤
rOdnチ Π li liny flanderskチ Πli. Kdyby se jejich jednOtvarnost
sdru老 ovala s Jё ho prostotou,llutnO poukizat na to, ze JeJlcll v krこ mё .PFitel inu dOporuこ il Cestovini a On odcestoVal,jiStё‐
irodnost by znamenala sklon k rozkoこ nictvf= Ale ve Flan・ s ilnyslem brZy se Vrtttit. POtuloval Se beZ Cile Belgif, Nё
drech je vチ znaこ nチ こ
pandskチ riZ a nelze se ubrinit domnё nce, meckem a Anglifo Jednou se vritil domt,ale jen aby si S hOF‐
nosti pev―
Ze nё co z nё ho vniklo do jeho povahy. Cosi v chladn6,hrd6 kosti uvё donlil, 老
e ztrOSkOtal a Ze nemi ve Spoleこ
viも ni toho mutte pFipOnlfni kraj prudk′ch prOtikladi za n6ho lnista.Vypijこ il si trochu penё Z Od iedn6 ze sester a zaSe
Pyrenejemi. jakou dObu pr′ vedl ζ kOlu v Kolinё . TFi roky po
ode`el, Nё
.

Robespierriv dё d se usadil v Arrasu s timyslem provozovat jeho prvnfin odieZdu dOgla zpriVa,Ze zemFel v NInichovё
advokacii.Byl dObr,priVnfk a ve vさ elll dobr′ mё こ
tani Mё l
vynosnou praxi a ziskaval si kromё toho viχ nost svチch Spolu…
obこ ani.ル 【 ёl syna, FrantiSka Derobespierra, kteけ projevOval IV
od dこtstvi povahu vellni odliこ nou od sv6ho otce. Byl snflek,
アa nedislednチ ve sv′ Ch ZiSadicho Jeho rodite,jsouce se rozpadla' ProtoZe
vznё tliヽ 可
KtlyZ otec ode5el z Arrasu' rodina
si vこ domi jello slabosti,■ ozhodli,Ze se mi stit mnichem. svobodn6 tety' sestry
ddd zatim tak6 zemfel, plevzaly dv6
Frantiζ ek vstoupil v sedmnicti letech jako novic do opatstvi kdeZto hochrl se ujali Car-
Robespierrova otce, peti o divky'
Donllnartin v Ponthieu. Nebylo mu vも ak souzeno, aby trivil kl65terni Skoly v Tour'
raultovi. Ob6 d6vdata poslaly tety do
老市ot pozomチ Inこ eК infm na v′ zvy klnこ ternfho zvonu.Kdy老 polodobrodin"elo ristavu; platilo se tam
za devEt let
nai
pFiζ el こ as slo老 it Feholnf slib, vzepFel se a prohllsil, 老e se - rio t ut"rratkfch zlatfch za stravu' byt a 5koln6' Robes-
necFtf povolin ke kl16te■ 1lmu ttivotu a χ e chtё l jen vyhOvё t
;;;r"
pi"ttu jiZ chodil do Skoly v Arrasu'
SVtt rOdiこ lim. Bё hem doby se stal tak`advokitem.
KdyZ rnu zemlela matka' nebylo
mu je5t6 sedm let; byl
1/ dvaceti こesti letech sё seznlmil s hezkou Jacquelinou vrhla na n6ho
ptili5 mtid, aby ho to dojalo' v5ak otcova-smrt
RIIargaretou CarllultOVOu. Spoletensky nebyla na jeho vチ もi, Zd6lo se' Ze ho iasto
stin. Zti5il se a zahloubai se do sebe'
b,la dCerOu mallhO Sl■ dka na pFedmё sti Rouxville. Kdy老 umir6ni a na-
vさ ak bylo zFejln6, Ze bude brzy matkou, o老 enil se s nf po
prora.fua.t:e pomy5leni na otcovo osam6l6
Zivot. Jeho pom6r k mal6mu bratru
a k sestrim stal
jedinチ ch ohliも kich. AIli jeho otec,ani kdo jinチ z rodiny Se ruSeny

2 llobcsPierre
16
sc l('nra,i ()lcovskyrrr, jako by citil, ie na niho, jaho na uej- jedu6 z nejvyznamndjStch na velk6 paiiZsk6 universitd. Nir:"
slrrlillro, pi'ipadlo trochu odpovEdnosti. rn6n6 opat ze St. Waastu mdl k pouZiti dtyi'i nadadni mlsta,
(l:rrrlrrrlliiv di'rru ntdl zahradu; Robespierre tam smdl po- opravrlujici jejich drZitele k irpln6mu vydrZov6ni v koleji aZ
strrvit lrolubniky a chovat holuby. Ndkdy se zablfval vlirobou do konce studii. Laskavosti jak6hosi Aym6, kanovnika kate-
krlrjeh, runllrinr, kterdmn ho udila jeho matka a v nEmZ byl dr6ly, bylo Robespierrovi, kterf byl prvni ve tr-id6 a dostal
Cestn6 ceny, piiznAno nadadni misto. A tak se ve vEku m6n6
.iil v pi,li lctcch mistrem. IlSd stav6l haplidky a sbfral obrazy.
V rred{'li se <lt1ti vldy schirzely a on jim ukazoval sv6 holuby, neZ dvanhcti let rozloudil s rodinnym prostledfm a odcesto-
rlirvrr.ic plhha zrr pthkcnr pcdlivd do rukou svlim sestr6m. val dostavnikem do Paiiie.
I)rosily ho, aby jinr ,iednoho dal, dlouho se vSak nedal pie- Moderni francouzsk5i autor, pi5ici o 5kol6ch, kter6 nav5t6-
urluvit; obSval sc, Ze by holuba zanedbSvaly. Konedn6 se v5ak voval, nazval svou knihu ,rMes prisons" (NI6 vdzeni). Opravdu,
rozloudil s jednim ze svfch mil6dk&, divaje mnoho.pi.ihazfi Zaliini ovzdu5i by mohlo bft st6Zi odporn6j5i neZ je dokonce
ohledn6 p6de o n6ho. Divky to myslely dobie, jedn6 noci i dnes stledovdkS temnota a kliSterni reZim v n6kterlich sta-
vlak nechalv holuba venku za vichiice a r6no ho na5ly mrtv6- r;fch francouzsklich 5kol6ch. Kolej Ludvika Velik6ho v rizk6
ho. Charlotta jako velmi star5. Zena vzpominala na tuto d6t- ulici sv. Jakuba, do kter6 Robespierre vstoupil, byla by ztlu-
skou tragedii a na tr{aximiliinovy hor*k6 slzy. mila bujarost mnohem veselej5iho jinocha neZ byl on. Ser6
O rnflo vice virne o jeho d6tstvi v Arrasu. Charlotta ho s6ly a klenut6 chodby, nAdvoii zastin6n6 piisnE vyhliZejicimi
lfi:i ve svlich pamirtech jako vzorn6 dit6, jini, pi'edpojati, jako trudovami, spoiivost ve vyt6pdni, takov6, Ze ho5i mdli nEkdy
rnrzut6ho a panovadn6ho, nesnit.\ejiciho kritiku. Pozddji, kdyZ rnodr6 nosy a prsty zkiehl6 zimou, Setiilo se na strav6, le
byl ve Shole v PaiiZi, psala jedna :zena z Arrasu, je,iiZ syn chut k jidlu nebyla nikdy ukojena to byla kolej Ludvika
Velik6ho. -
chodil do t6hoi fstavu, iediteli, ie si neprYeje, aby se jejl hoch
piAtelil s Robespierrem, coZ rnohlo byt zprisobeno jeho sklo- Jedin6 chlapcova irleva byla ned6le, kterou smEl strivit
nern k obrazoborectvf. s piibuznfm, abb6m de Laroche, kanovnikem chrhmu Notre-
I)ame, Abb6 byl k ndmu vlidnf a hoch ve sv6 osarndlosti cftil
k ni:mu upiimnou oddanost. Av5ak kdyZ byl v koleji dva
v loky, odzvonil abb6mu truchlivy urnirfdek chrliruu. A kdol
vl, ztln snnd uZ tehdy, pod vykrouZenymi gotickvrni oblouky,
V Arrasu bylo r,elkf opatstvi, nazvan6 opatstvi St. Waasta. zrr zvrrlrii zfidu5ni m5e, kdyZ se pokou5el zadriovat slzy, ne-
llylo to rnlsto ve mirst6, ohromnti, obehnan6 zdi, vdZat6, stle- zrttYrrl sc v ne\m vytv6iet ochrannli Stit lhostejnosti k citov6mu
dov6k6. Opat byl vcllif pAn, mocn6jli nei biskup a Zil v pa- vznricrrf, hlerir byla pro ndho pl'iznadn6 v pozddj5im ZivotC?
lirci uvniti hradeb. .lt'lro ruulha, otec a nynf abb6. . . L6ska k smrteln6mu muZi
Na zaiirlktr 14. stoleti opat ze St. Waa.stu, Mikul65 le Cau- rrclro lcni' byla zranitelni, piili5 zranitein6! Nechtdl by zas
drclier, zaloiil a vybavil t, PaiiZi Arraskou kolej. I(olem po- sltvtt vc sv6m srdci oltfie takov6 ]fisce. Chtdl bv milovat
lovice lfl. stoletf byla piivtdlena koleji Ludvika Vclik(*ro, ziisrtrly, idejc, hl"er6 poklidal za v6(n6.

18 19
V PaflZi, jako diive v Arrasu, byl dobrlim studentem. Rok vdci, bez nichZ se nemohu ukizat na veiejnosti. Doufim, Ze
-l
co rok zlsk6r,al ceny. Tdlesnd vSak byl pod prrim6rem ho nav5tivite a obezn6mite ho s mou situacf, aby zaiidil, Eeho
-
malj na svrlj vEk, huben;i, s tizkou hrudf. Byl ponofen ve je tfeba, abych se mohl objevit v jeho pl-itomnosti.
sv6 vlastni my5lenky a m6lo se druZil se svfmi kamarAdy.
Jsem, pane, s fictou v65 oddanf a poslu5nf slulebnik
V koleji bylo ndkolik hochfi, s nimiZ jako dospElf opEt pii5el
do styku: Duport-Dutertre, Lebrun, Fr6ron a Desmoulins. DE ROBESPIERRE starこ 1.
S poslednfm, rovndZ stipendistou a o dva roky mlad5fm,
uzaviel piStelstvi. Kamil Desmoulins byl veself, vtipnf a ne-
zkrotnlf. Trochu koktal, pondvadl jeho jazyk driel tdiko VI
krok s kaleidoskopickou iinnosti jeho ducha. To v5ak jen
zvySovalo dojem, kterfm prisobil pro svrlj Sprfmovnf rozmar. Jm6no Jana Jakuba Rousseaua mdl tehdy kaZdf na rtech.
Jist6 ho piitahovala rozdilnost k star5fmu hochu s v6Zn1fm, Je t6Zko vyj6diit vliv t6m6i neuvdliteln6 obliby tohoto bouf-
uzavienfm chov6nim. Vyvinul se u nEho k Robespierrovi liv6ho a nest6l6ho genia u jeho soudasnikfr. Rusk6 cisafovna
jakfsi druh ricty k bohatfru. Vskutku, po celli svrlj iivot Cte jeho Emila a naiizuje zru5eni tdlesnfch trestfi na v5ech
bude Stftono5em, nisledovnfkem povah silndjSich neZ jeho. Skolich iiSe. Dvd nebo tli kr6lovny se rozhodnou po piedteni
Mirabeau, Robespierre, Danton budou jeden po druh6m pied- t6Ze knihy vychovivat samy sv6 ddti. Polovina fi'ancouzsk6
mEtem jeho nad5en6ho, bl6zniv6ho pochlebov6ni. Slechty se ,,vraci k piirod6" p6stov6nim anglickfch zahrad.
Neni moino pochybovat, ie to, Ze byl stipendistou, m6lo Jednu jeho knihu ptjduji paliZski knihkupectvi na hodinu
pronikaqf vliv na Robespierrovu povahu a budouci piesvEd- za lfi franky, zatim co se rraiizuje, aby jinou kat veiejnd
rienf. VEdEl, Le v odich svlich Slechtickfch druhrl piijimal sp6lil. l\{iluji a nen6viddji ho, zboif,uji a zesm65iiuji, kr6l
dobroiinnost, a to jistd pohor5ovalo jeho hrdost. Hledal dych- ho zve, vdzni ho, rnocni ho vyhledivaji a vyluduji ze spolei-
livd ritodi5t6 ve filosofii, kter6 povaZovala stav a z6moZnost nosti. Chodl se Zenami a ony za nim; pi'ijimaji ho s veiejnfmi
za plod bezprivn6ho uchv6ceni, loupele a kiivdy. Takovi poctami, pochvalou lidu, a dav kamenuje jeho dflm; hosti
filosofie mu umoZiovala pocifovat, ie Io, co dostival, n6lei,i ho Stddie a potupn6 vyhindji; dtyti sta hanopisri piSi jako
mu podle pr6va a ie neni nikomu povinen diky. Ze tak odpovdd na jednu z jeho knih a papeZski bula se jim obir6.
sm},Slel, je prok6z6no n6kolika piipady v jeho budoucf Zi- To byly ndkter6 z vrtkavosti osudu mule, kter6ho Napoleon
votni drize a timto pozoruhodnd rozkazuj{cfm dopisem, kter;i obvinil z odpovddnosti za francouzskou revoluci.
napsal, jeStd jako student, Proyartovi, vedoucimu asistentu ZAci koleje Ludvika Velik6ho byli ov5em pled nfm varo-
koleje: vini. Royau, uditel filosofie, hlimal proti Rousseauovi a Vol-
o \./ paiizi dne 11. dubna 127E. tairovi, graduovandmu absolventu fstavu. To v5ak jen zvdt-
Pane, Sovalo Robespierrovu zv6davost. Nenl znimo, kdy se prvnd
pravd jsem se dovdd6l, Ze irrrasky biskup dli v PailZi, a velmi dostal k Rousseauovfm spisrim. Je moZn6, Ze je na5el v kni-
rfd bych ho nav5tivil. Nem/rtn v5ah vhodnli oddv ani ostatni hovn6 abb6ho de Laroche. Proyart, vedoucl asistent koleje,

20 21
]や
'

ho ol)vi前 1lje, 老
e zaFfdil na zichodё koleic tajnOu lftirnu nc‐
ru6dd tehdy pievlAdajiciho rozumovAni. Av3ak vEda a litera-
Vn6 1iteratury. Proyartova kniha je tak plna zrejmこ
1111・ :ヽ ne_ tura nejsou nahodil6 pi'idavky, n;ibrZ soud6sti sociilniho vli-
tVrzenf, Ze ji viZnf historikov6 vё tも inou zavrhli.
SI)FAVll′ Ch
voje. To v5ak, jak se zd6, nemdli na rnysli dva muZi, kteli
Zdi se vも ak, 老 e toto zvllこ tnf obvinё nf mohlo b′ t pravdiv6,
-- podle vyprivdni Marmotovfch pamEtI putovali jednoho
-
dne, hrfrtce po vypsSnf sout6Ze, do Vincennes a rokovali o t6
a老 1la to, 老
e 61o asi o knihy Rousseauovy.
Rousseauiv vztah k francouzsk6 revoluci je podobn′ NIar_
vdci. I)okonce oba byli filosofov6. Jmenovali se Rousseau a
xovu vztahu k revoluci rusk6 a卜 Iarxliv vliv na Lenina nlo2no
Diderot. Rousseau sdElil sv6mu piiteli, i.e mh v timyslu sou-
r6zit.
porovnat s Rousseauovコ m VliVcl■l na Robespierra. Rousseau
vζ ak proti NIarxovi nebyl narodohospoditteln, nゞ brを meta_
,,Ke kter6 strand se piid6te?" ptal se Diderot.
fysickゞ m soCinlnflll.ilosofel■ l a literirnfm umё lcem.Jeho ,,K t6, kter6 je pro."
ohromuifcf VliV Se musi pttiこ ftat velkou mё rou jeho nepO― ,,To je most pro osly. VSichni prflmdrni se daji touto cestou
a budou vyklidat v5ednosti. Dejte se na druhou stranu a ocit-
pirateln6, upFfl■ an6 a hluboce ztnko予 enё n6 11lklonnosti k prO‐
nete se v oteviendm kraji, bohat6m a firodn6m, kde mriZete
st`mu lidu. Ve skuteこ nosti byly lnyこ lenky, kter6 pFedn■ こel,
volnE rozehr6t vfmluvnost i filosofii."
sotva pivodnf a jeho ivally bylyこ aslo chybn6-一 nebo 16pe,
uva老 oval dost logicky na z`kladё falettnチ ch pttedpokladi.
,,M6te pravdu," odvEtil Rousseau po kr6tk6m pfemy5len(.
Avζ ak tan■ , kde by uこ eni a klidni krilika spoleこ nosti byla
,,Poslechnu va5i rady."
Napsal sv6 pojedn6ni, ziskal cenu a vzbudil ihned sensaci,
pF市 ibila lllilo pozornosti一 ―nebo by byla mё la nanejvコ も
kter6 nebylo rovno. VyZilS soci6lni tiida nabaZeu6 vice
omezenチ vliV― ―Zrychloval Rousscauiv viこ nivチ hlas p01nice -
sebe sam6 neZ civilisace, divajici vSah plednost jejimu han6ni
tep nadさ enチ ё
h lidi a vyvolival fantasniagorick` preludy Za‐
zdravila ho jako nov6ho proroka. Tim ovlem dospdl
sliben6 zemё .
-Rousseau k zivEru, Ze objevil nihodou pi'evratnou pravdu.
Politicktt zム jenl aselll zaniki llebo nab′ vi dOCCla jinё ho
ё
e jako llutor ,,COn―
'Iak filosoficklf paradox a Iiterhrni silircky kousek zrodily
vzhledu. Rousseau nis dnes zajflni spfζ
se zpovidajfcf duζ e nikdy
soci6lnf filosofii.
ノθSSiο ns``(Konfese),nebOf upFflnnё
Na cel6 sv6 budouci dr{ze jako spisovatel a filosof ztistal
llezestirne.N11lokdo se ovこ em dnes namihi ё tellfln,,Discο IIrs
Ilousseau vdren zisad6, Ze dlovEk je od pi'irody Sfastnf a
s口 rl'inι grt::ι
(Rozpravy o nerovnosti),jeh。 ′ ,Cο nfrα ごsocfar``
dolrry a miluje poirir.dek, spolednost v5ak Ze ho kazi a pfisob{
(Sp01eこ enski slnlouva)nebo,,Rι ″
`“ ι ピο
″ ns s“ r lθ gθ III,θ rrlθ ]呪 θ

uru utrpeni. Opravdu nejistS to z6kladna pro stavbu politic-
ごθlα Pο :ο gnび `(Uvahy O polsk`vlldё ), kteriZ10 dlla nejvice
h6 t lrospodfi'sh6 soustavy; led usuzovat z toho, ie v5echno
pisObila na pFedstavitele francouzsk6 revoluce a zvliこ tё na
Ilonsseauovo sociAlni a hospodiisk6 udeni bylo bezcennl, zna-
Robcspier■ l.PFecC budeme mfL coこ init hlavnё s myこ lenkami
chto knihich. ruenalo by piedpokl6dat u ndho m6u6 zdrav6ho rozumu, nei
obsattcnttlni v tこ
skutednd rn6l. Pravda je, Ze nestav6l alespoir ve velmi
Roku 1750 vypsala I)ijonskn akadel.lie cenu za nejlep`〔 - 1rebqChtdl poloZit svfii
ra tak pochybnd z6kladn6.
POjCdninf na nimё t: "Prospё l vチ voj Vё d a literatury spoleこ ‐ mal6 miie
-
ll10Sti?``OLizka byla podivnё poloを ella a svё dё l o memfySiCk`
pretafysickf zSklad a potom se ho klidnd vzdit a vystavd!

器一

vedle ndho budovu, kter6 by vice m6n6 vyhovovala praktic- Politicky nutno Rousseaua povaZovat za demokrata, piesto-
kfm poZadavkfim. Tak jeho theorie o vrozen6 lidsk6 dobrotd Le v t6 neb on6 v6ci sAm sob6 odporuje. Rousseaua je moZno
a jeho metafysick6 uvaZov6ni nebyly mnohdy vic nel druh r,yvrdtit Rousseauem. Neni dost jasn6, v6iil-li ve v5eobecn6
jakdhosi idylick6ho a dosti neskuteln6ho ovzdu5i, prolinaji- volebni prhvo di nikoliv. Vdiil, Ze demokracie je sluEitelnA
ciho obraz v hlavnich obrysech dasto realistickli. Uvedme pil- s monarchii, uenividdl v5ak titisk a povaZoval odpor proti
klad. O soukrom6m vlastnictvi prldy se Rousseau vyjadiuje n6mu nejen za oprirvnin!,, nj,bri za ,,nejsv6tdj5i povinnost".
takto: Nejvfznanrndj5i byla jeho hospod6isk6 nauka a v t6 je jeho
,,Prvni dlov6k, ktelf oplotil kus pfidy, usmyslil si iici ,To je nejv6tii vliv na Robespierra. Napsal: ,,Stit v pom6ru k svfm
moje', a na5el lidi dost prostoduch6, aby mu to v6iili, byl obdanfim je p6nem ve5ker6ho jejich majetku. Zem6phn (st6t)
skutednlim zakladatelem obdansk6 spolednosti. Co zloriinrl, se rnrlZe zirkonitE zmocnit cel6ho jejich rnajetku, jako tomu
bitev, vraZd a hroznfch b6d by byl u5etiil lidsk6rnu pokoleni bylo ve Spart6 za Lykurga. Pr6vo kaZd6ho jedince na jeho
ten, kdo by byl strhl plot a zvolal: ,Chraite se poslouchat to- rnajetek ruusi zfistat vld5r podiad6no pr6r'u spolednosti nade
ho podvodnika; jste ztraceni, zapomenete-li, Ze plody nAleli v5im." Mdl za to. le demokracie je nesluditeln6 s piiliS velkon
v5ern a pfida nikomu."' nestejnosti majetku: ,,Jakmile v demokracii nEkolik jedincfi
Bludnost tohoto uvaZovAni je ziejm6. Rousseau pi'edpo- piedstihne rnnoh6 majetkem, musi stit bud zahynout, nebo
kl6d6, Ze soukrom6 vlastnictvi prldy bylo zlo, jernuZ se bylo piestat byt demokracif." Proto se sluSi, aby st6t udrZoval
rnoZno vyhnout, misto aby je uznal za nevyhnutelny stuperl v rovnov6ze bohatstvf a piijmy svych obdanfi: ,,V5echno sou-
sociAlniho vfvoje. Nevyhnuteln;f proto, Ze dokud prida hyla krom6 jm6ni musi byl sniZeno k hladinE prostiednosti, kterfi
irrodn6, neponoukalo to dlovdka strhfvat plot, jejZ ndkdo jinf tvoii skutednou silu stirtu." To ale neznamenaio naprostou
postavil, nybrZ spi5e k tomu, aby si ho postavil kolern vlast- hospod6i'skou rovnost: ,,Rovnosti nesrnime rozum6t, le stupn6
niho majetku. KdyZ v5ak jde o uavrZenf nhpravy, opomin6 moci a bohatstvf maji byt naprosto stejn6, ale Zidn,i obdan
Rousseau uEinit logick! z6vEr ze sv6ho metafysick6ho rozu- nem6 blit tak bohatf, aby rnohl jin6ho koupit, ani tak chud1,,
movini a st6v6 se realistickym. Nenavrhuje znSrodnbni pfldy aby byl nucen se prodat. Chceme-li zabezpedit stSt trvale,

(ripln6 neprovediteln6 v jeho dobE a nehl6san6 ani extr6misty, uesmime pi'ipustil. ani z6moZnost, ani chudobu."



jako byl Babeuf), nfbri, i6d6, aby se vlastnictvi omezilo na To byla nauka, kteri prontisledovala Robespierra na jeho

︱︱ ︱

tolik, kolik je potiebi k vydrZov6ni vlastnikovy rodiny s pfed- politick6 dr{ze. 'I6rn, kdo jsou obeznimeni s Platonovou
︲ Ⅲ
︱I

pokladcm, Ze svou pridu s6m obd616v{; vyluduje vlastnictvi ,,llepublikou", nebude se zd6t n6padn6 nov6.
toho, kdo neni piitornen. Ve r,6ci nSboZenstvi podporoval Rousseau vydAnl mravniho



Tak by bylo moZno sledovat Rousseaua krok za krokem a i6du, zn6m6ho pod jrn6nem ,,Religion ciuique" (Obdansk6



ukfzat, Ze jeho i'e5eni je prakticky skoro vZrlycky jin6, neI nfboZenstvf) . V5echna n6boZenstvi, srovnivajicl se s timto



bychom odekfvali podle sm6ru jeho rivah; nakonec se ptAme i6dem, byla by povolena, a ta, kter6 by se s n{m nesrovn6vala,



sami sebe, zda jeho metafysick6 dfivody nehyly jen lstiqf byla by zakirz&na. Kdo by se zdr6hal piijmout mravni l6d,



zprhsob propagandy mohl by byt vypovdzcn. I(do by pi'edstiral, Ze ho piijim6 a

︱︲ ︱


24

25




















choval by se tak, jako by v n6j nev6iil, mohl bft trest6n leji vypravuje Proyart piestal Robespierre chodit k pii-
smrti. ,,I)opustil se nejv6t5lho zloCinu: lhal tv6ii v tvht zfr- jfmSnI.- -
konu." S Rousseauem se setkal Robespierre jednou. O tomto setkhni
Rousseau si uvddomoval, Ze n6kteri z opatleni, jeZ zastfval, vime jen, Ze k nEmu do5lo n6kdy v r. 1778. Patrn6 navitivil
by se v praxi neosvEddila. Pravi v Emilu: ,,Nebyl bych pie- Rousseaua bud v PaIiZi-kde starf filosof )il v ulici PlAtridre
kvapen, kdyby mE uprostled v5ech tdch fvah mrij mladf muZ
pieru5il a i'ekl: ,elovdk by se domnival, i,e stavime budovu -ville,nyni ulice Jana Jakuba Rousseaua
-
nebo v Ermenon-
tlicet mil od PaiiZe, kde strSvil poslednfch Sest tfdnri
ze di-eya a ne z Zivfch lidi, tak piesn6 zapadh jedna souiAsl sv6ho Zivota. Rousseau Zil se starou h6davou Zen5tinou, Tere-
do druh6.'o' zou Le Vasseur, nevzddlanou a nefestnou pokojskou, kterS
Robespierre musel stav6t svou budovu z iivlch lidi, proto byla jeho maitressou a s kterou se nakonec olenil. Byl to uruZ,
si byl v6dorn, Ze nemrlle piijmout Rousseauovy zisady bez kter6mu se bylo tdiko pi'ibliZit. TrpEl utkv6lou piedstavou, le
vjhrad. KdyZ r. 1794 Jullien navrhl, aby ti, kdo nev6ii v Nej- je pronfsledov6n, a dasto napadl hosta. Ale sv6ho mlad6ho
vy55i bytost podle obdanskdho niboZenstvi, byli vyloudeni stoupence asi piijal dost vlidn6, pondvadl Robespierre, kter;i
z klubu jakobin&, Robespieme rnu odporoval a iekl, ie je to byl hrdy a citlivli, mluvil a psal vidy jen s neomezenfm obdi-
d6st Rousseauovfch nauk, kter6 se nem6 uv6ddt do praxe. vem a fctou o tomto sv6m duchovnfm otci. Jejich setkfnf
Robespiere souhlasil ripln6 s dddickou d6vkou, hterou Rous- nemS zvl65tniho vfzntrmu krom6 toho, 7e tam seddli proti
seau zavrhl, a s v5eobecn;im hlasovacfm prf,vem, k n6muZ m6l
sob6 dva muZi: starli, jenZ ukoval zbranE, a mladf, kterf jich
Rousseau dost pochybn6 stanovisko. Neni pochyby, Ze mnoho
pouZival obratndji a s pevn6j5im piesv6ddenfm neZ kdokoli
Robespierrovych nivrhri jc moZno sledovat k Rousseauovi, ba
z jeho soudasn{kfi. Napoleona pojmenovali ..Robespierre na
je moZno nal6,zt drileZit6 dfsti jeho projevfr v Rousseauovych
koni"; Robespierre by se mbl vit5irn prSvem nazlfvat ,,Rous-
spisech. DEjepisci vSak nakonec uznali, Ze Robespierre m6l
seau u moci".
pronikavf smysl pro skutetnost. Neni dirkazu, Ze by byl cht6l
piizprisobit spolednost ndjak6 soustavE, kterou by si byl qy-
myslil piedern. Jeho methoda byla empirickd. VIII

Posledni tFi roky studia trivil Robespierre lllll■ o zdi koleje,
vII V :11:llillk6m pokoji v lllici sv. Jakuba. Pracoval jako niを ζ
f

irc(11lfk v iradё parlttn■ entniho prOkuritora Nolleaua a ziro―
Hlavni Rousseautiv vliv na }lobespierrrr, pokud byl je5t6 vctt litivも 1こ vOval privnickou kolej.V toII1lo obdobi se Robes‐
v koleji, ziieiel y torn, Ze piestal bf t dobryrn katollkem. N6- pierre sctkal s Rousseauem a napsal tell dopis Proyartovi.
boZensk6 rikony se mu znechutily. V kapli drZival sice rnodli- Nlo老 no si hO snadno pFedsta宙 t,jak se prochiz【 Luceinburskou
tebni knihu v ruce, ale neobracel listy. Rty se rnu nepohybo- zahradou a pFelllft1 0 sv6 budoucnostio Snad uを tehdy o sobё
valy. PIi zp61,u zrlst6val zticha. Ke honci sv6ho pobytu v fui' Snil iak。 O Rousseallovi ll lnoci, pravdё podobnё ii vも ak si

,7
pouze plilps6t jako Rousseau, pon6vadZ m6l velkou liter6rni I(apitola 2

ctiZ6dost. Jeho vlastni chudoba a chudoba lidu v t6to hust6
obydlen6 dtvrti PaiiZe ho nespom6 piedurdovaly k budoucl
Zivotni drive, piece v5ak spi5 rozum neZ srdce podnitil ho
ke vzpouie. Chladnf, zdrZenlivlf, samot6i, miloval lidskost AD VO KATEM
pouze pomyslnd. Ve skutednosti miloval ideje a dovednE for-
mulovan6 frhze.
ArnoBt Hamel, ktery asi pied sedrndeshti p6ti lety sestavil
ve tiech objernnfch svazcich v5echny tidaje o Robespierrovi,
D
I\obespierrovi bylo dvaadvacet let, kdyZ se vr6til s diplo-
jel tehdy byly k pouliti, piiznivA, ie zaIrr.ltel ndkter6 infor- mem v kapse do Arrasu s rimyslem provozovat advokacii.
mace, kter6 mdl o Robespierrovlich milostnlich af6r6ch z to- Kolej mu vdnovala pii promoci 600 franktr na znameni spo-
hoto obdobi, kter6 nyni jil nelze nal|zt ,,Jako mladf muZ," kojenosti s jeho chov6nim a Skolnimi v6domostmi. To pon6-
pi5e Hamel, ,,mEl Robespierre pom6ry; snadno pochopiteln6 kud obvif,uje z nepravdy nepiiznivou kritiku abb6ho Proyarta.
diskretnost nSrn kile zatAhnout nad nimi z6clonu." Hamel Tii roky piedtim Sel Robespierre nav5tivit opata u sv. Waasta
Zil za dasfi krilovny Viktorie; my z I'reudovsk6 doby jsrne mu byl jlm tehdy kardin6l de Rohan, onen z povEstn6 af6ry
sotva vdddni za tuto krajni Setrnost. At uZ byly ty af6ry jak6- -s krflovninfm n6hrdelnikem a itadal ho, aby jeho mlad5i
koliv povahy, nemohly bft piiliS viin6,. Byl rozenli asketa. bratr Augustin smdl dostat po- ndm stipendium. Z6dosti bylo
Jeho pomdr k Zen6m byl pondr ironick6 a trochu pohrdav6 vyhovEno a Augustin nyni studoval v koleji. Jin;i dlen rodiny,
dvornosti. Zaang revoludni vfidce nebyl vic zbolr\ovdl. ienami kterf v Arrasu chyb6l, byla Robespierrova sestra Jindfi5ka, jeZ
a i6dn!,k nim nebyl netedn6j5f. Kdyl se proslechlo, Ze budc zemlela v devaten6cti letech chudokrevnosti. Podivejme se
mluvit Robespierre, byly galerie pi'epln6ny Zenami. H6daly se nyni, jakf je to dlovdk, kterlf dnes piichizi do Arrasu, pied-
kvfili ndmu a psaly dopisy, v rrichl ruu oteviend nebo v n6- urden k tomu, aby se stal nejsporn6j5i postavou francouz-
znacich vyzndvaly l6sku. Ale mezi v5emi jeho dopisy, kter6 skfch d6jin postayou, kterou ndktelf z jeho obdivovatelfi
znhme, neni ani jeden, hterlf by se mohl nazyat pii nejv6t5im umistili co do- historick6ho vfznamu mezi Richelieua a Napo-
vyp6ti fantasie dopisem milostnlim. Nikdy se neoienil, adkoliv leona. Reklamovali pro nEho kaZdou osobni a politickou ctnost
se plipou5ti, Ze byl ti'ikr6t zasnouben. Vime, Ze si po kr6tkou
a prozirav6 umEni st6tnick6, kdeZto jeho nepl6tel6 ho posta-
dobu vydrZoval maitressu. vili na roveir oblud6, ,,pij6ku krve", tygru; Katilinovi a upfeli
mu nejen jakfkoliv vfznam, nfbrZ i schopnost.
Buffenoir poiidil zajimavou sbirku Robespierrovich podo-
bizen; z jejlho studia vychhzi najeyo, Ze se vdtSina podobizen
navz6jem riZasn6 liSi. Stejnd si odporuji popisy Robespierrova
vzezferri. Byl hubenf, tdlnatj, stile se usmival, nikdy se ne-
usm6l, to jsou n6kter6 z t6chto rozporfi. Dornn6l6 Robes-

28 29
pierrova posmrtne maska v -l'ussaudovd museu v Londfn{ vota: nervosnl ,svir6ni pdstl, Skub6nl rarneny, mZik6nl a
neposkytuje vribec vodltko, kdyZ Fleischmann dokAzal nade rychl6 otAdeni hlavy se strany na stranu, jako by chtCl pfe-
v5i pochybnost, Ze je neprav6. Stejnd tomu bylo s dvdma kvapit plltomn6ho nepiitele nebo jeho pohyb. Tento zvyk se
jinfmi posmrtnfmi maskami. Jedna z nich byla hdysi vy- asi vyvinul proto, fe na Robespierrrlv tivot bylo podniknuto
stavena v museu ,,Carnavalet" v PaiiZi, ale pak byla odstra- ndkolik fitokt.
n6na. Nicm6n6 se dostatednf podet podobizen a popisrl na- Satil se, jak bylo zmlndno, bezvadnd, skorem elegantflE,
vzhJem shoduje tak, aby n6m umolnil vytvolit si obstojnd pfestoZe mEl skrovnou z6sobu oddvrl. Byly v5ak trochu staro-
plesnou a obs6hlou pledstavu o Robespierrov6 zevn6j5ku. m6dnl. Jeden z jeho nepi6tel fekl, Ze ,,vypad6 jako krejdi
Byl hubenf, mal6 postavy, ne vy55i nei pEt stop a tfi palce, stardho reZimu". Nosil obvykle olivovd zelen! nebo hnddf
chodil vzpiimend, s hlavou vzhriru, spE5n6, ne v5ak piiliS kab6t s velkfmi kovovlimi knofliky, svdtlou vestu, krdtk6
r6zn6. Mdl prudk6 pohyby. Satil se bezvadn6 a ka5tanovi kathoty tmav6 nebo plav6 barvy, bil6 pundochy a s'tievice se
hn6d'f vlas desanf dozadu a nadechranf na spincich stlibrnymi piezkami. Kolem krku nosil bilou kravatu a z ru-
m6l pedlivd -napudrovAn. Jeho tv6f
-
hladce holenS podle k6vr1 kabitu mu vydnivaly krajkov6 manZety. Zpravidla volil
pievl6dajici m6dy byla vyhublA s-malou Spidatou bradou stfizliv6 barvy, ale piileZitostnd si obl6kal pestiejSi odEv. Jedna
-
a velmi vysedllfmi licnimi kostmi. Byla stejnd Siroki jako tulkov6 kresba z doby konventu m6 tuto pozn6mku o Robes-
dlouh6, coZ ji dodfvalo pii pohledu zpiedu a zd{li buclat6ho pierrovd Satu: ,,zelend prouZkovanli nankinovf kab6t; modfe
vzhledu. Plet mEl Cistou, ale bledou, se slabd zelenavfm n6- pruhovan6 bil6 vesta; iervenE pruhovanA bilf, vizanka".
dechem, ,,jako plef chor6ho nebo dlov6ka unaven6ho bd6nfm Yzezfeni prozrazovalo jeho povahu: muZ s velkou sebe-
a hloub6nfm". MEI nepatrn6 stopy po ne5tovicich;jedenz jeho rictou, milujici soustavnost a poi6dek, dosti piisn;f a neristup-
nepiStel v5ak zdriraznil, Ze to nebylo v znetvolujici mfie. n;f, ale nadanli znadnlim morilnim citdnim.
Robespierrovy rysy mdly jist6 ostr6 a v7irazn6, nap6ti, nebyly
v5ak nepfijemn6. eelo, kter6 m6l ve zvyku svra5fovat, bylo
vysok6, 5irok6, na skrinich vypoukl6 a lehce ustupujici. Jeho II
Sedozelen6 odi mEly ocelovlf, ne v5ak nepllvdtivf lesk. Nos
* se Sirokfm kofenem a Sirokfmi nozdrami byl rovnf KdyZ zemleli rodide jeho matky, plipadl mu dddicki podll.
a u SpiCky slabd prohloubenf. Usta m6l velk6, rty - rizk6. Tlu- BabiCka Carraultovi. urdila ve sv6m poslednim poiizenf, le
menf rism6v smds ironie a blahovflle oslatnl d6dicov6 nesm{ Cinit n6roky proti Maxmili6novi a
- - obletoval mu
skorem ustavidnb koutky irst. Bez tohoto fsmdvu nablivala Augustinovi, protoZe na nd vynaloZila penlze za sv6ho livota,
jeho tv6i zvl63f pi'isn6ho vlfrazu. Nosil zpravidla brfle, ke '['eta, od niZ si Robespierrtv otec vyprljdil penize a kter6 se
konci Zivota zelen6 zbarven6, a mdl ve zvyku je zvedat na delo. od t6 doby provdala za star6ho l6kaie Duruta, byla m6n6
Hlas mdl Robespierre vysokf, ale dobi'e modulovanf. Po- velkoduSnf a uplatnila u soudu n6rok na pozrlstalost. Z toho
sunkfi ddlal m6lo. Byl prf trochu strojenlf. Ndco z toho vSak vznikl chladnf pomdr mezi ni a synoYcem. Pen6zi, kter6 zd6-
nepochybn6 ziskal v poslednich horednlich letech svdho Zi- rlil, zalldil Robespierre domek v ulici de Saumon, kde bydlel

31
30
― ― ロ
― ― ― ― … ― ー ー ‐ ‐ ‐ ‐ ‐
… … … ‐ ‐ ‐ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ││││││││││││││││││││││││││││││││││1目

ak ZliStil,Ze by jehO pFilem
jind lena, kter6 by se ji pietla zvl65td do vl6dy nad jejimi
se svOu sestrOu C'ar10ttOu.BrZy vも 怪 a一 ― SnliFiV Se rlvdma mil<lvanlfmi bratry, bylo molno jI pouze mAloco vy-
neSneSI niklad ani na takOV6 Skromn`bydliこ t'fknt; jakmile vlak byl ndhodou nablizku n6kdo jejiho po-
s DurutoV′ mi一 Zil S niml.

l唖輔 響点
hlavl, vznikaly snadno spory. Augustin byl jeji mil6dek. Byl

響J宰轟習
grlijernn6j5iho vzezieni a choval se galantnE k Zen6m. Domni-
vtlt se, Ze se mohl st6t velkfrn generilem, v tom se v5ak
L慕 l枠

W部鮮鮮榊 離滋
tal■■ kdySi StiVal・ Na leho rrrrilila. VEnovala vdt5inu sv6ho d6dick6ho podflu, aby mu
star6mu ZileZdnfmu hOStinci,kterチ ltotnfhala, kdyZ byl v koleji. On ji za. to nebyl plili5 vddien.
Zivot, kterf Charlotta a Maxmiliin vedli, byl pondkud jedno-
tr'6rnf. Robespierre vst6val o 5est6 nebo o sedm6 r6no, sedival
cich krys), COを Se Zl u psaciho stolu a pracoval do osmi. Pak prYichizel holid, aby

獣費聾I熙掛違憾則麟
l-ro oholil a upravil mu vlasy, V museu ,,Carnavalet" moZno
vid6t jeho hlindnou misku na holenf; vypadA jako Don Quijo-
tova helmice. Holenf si ji musel s6m drZet pod bradou pii

嶽∬:麟鷲鋭i鷲
勇 holeni. Pudrov6ni vlasfi bylo tak6 zajimavf, i kdyZ trochu
pra5nf vfkon. Bylo k tomu potiebi tak velk6ho mnoZstvi
pudru, ie zhkaznikova hlava byla zahalena jako v oblak a


蹴盤需』 eよ 1群 sil理 は
1品 0蹴
糧鷺1∬嚇
musel ukrfvat obliiej do papirov6ho kornoutu, aby se nezalkl
a nevypadal, jako by se byl stiemhlav vlhl do sudu s moukou.
ule pFilezitoStn6
O RobespierroVi)infOrl■ llobespierre kladl velky dr'traz na tuto dhst sv6 toilety. Ai, do
Robespierre Od■ Oku 1787 d0 1789. hO pa‐ posledniho hrozndho dne jeho Zivota ho nikdo na veiejnosti
linalo V Arrastl nic iin6ho jё
Att dO r.1933 nepFipOl■ neviddl neholen6ho nebo pedliv6 nenapudrovan6ho. KdyZ ces-
ゴ m mtlseu n鮮

こ ぷぶ
ぃ ettirl淵葛
mitkL V dOSt Velk6m miま
plま l
toval, vozil s sebou pudr a velkou pudienku.
Po holenf chodival v iupanu dohi a snfdal sklenici ml6ka.



y mbttC"∝ e Prk se vracel k psani a pracoval do deseti, kdy se obl6kal
lliCe,V niZ StO11 0nen l chodil k soudu. Ob6dval stiidmd, nedbaje zvl65f o to, co
pomn■ a■
PoStaVili mu V■ Odn6m mё
Stё
jedl, li'cbnZe m6l r6d ovoce, zejmina pomerande. Jeho blfvalf
OVAna u■ CI MaXIniliina Robespierra. spoluZ/rk, Ii'rdron, zaryty dareb6k, kterf mEl dobr6 drlvody ho
dim,byla poimel■
nenividell., vypravuje pon[kgd zlomysln6, Ze trpkost Robes-
pierrova vlirazu poch6zela z kyselosti pomerandov6 Sf6vy a Ze
111
se jeho tvii' viditeln6 uvolirovala, kdyi jedl ovoce. Mohlo prf
se vZdy ifci, kde seddl u stolu podle mnoZstvi pomerandovfch

ll淵
∬T器 ぶlLポ棚T‖ぎ3篤l∬
slupek. Robespierre nikdy nadmdrnd nepil, jak bylo za jeho
発 3 Robespierre 33
32
Iasfi obecnlfm pokleskem. Rdd pil k{vu a viuo zled6nd vodou. vvlrr.rr,{rrr z;ttrsobem. Je zfejr,6, ie
ho psani tdchto dopisrl
KdyZ podasl dovolilo, chodival po obdd6 na prochAzku mEs- Irrurrirluthr, t:lrtirl llsirt dopisy todn6
literSta' kterym se touZil
tanednikem' Nic-
tem nebo nav5t6voval pf6tele. Vedery trivil doma s Charlottou, ellrl. llikrrkr str o nrl'nt t"fte, Zo byl dobrfm
jeho samotiistvi' I[nozl mu
ne5el-li na spoledenskou nhv5tdvu. rrritr,' trr'.iv1'r:rzrrir.iii u irlho bylo zemlit
proir
lrvli orklirni, rlokonce do t6 mirv' Ze byli
hotovi
Jeho l6ska h pthkrim trvzrla do mulndho v6ku. Choval j6 v5ak
nejvniti'u6j5f
v podkrovi holuby a v domd bylo obydejnd viddt jednoho nebo rri'klci'i shrtlcirnir proir zerlieti-- ;et'o
Pokud vime'
dva kaniry. Uchoval se dost rozkoSny, Zertovnlf dopis, kterlf rrtrlirv:rlo ttzltvi'r:l'ttl a skryto otim srnrtelnikfi'
do ieho nitra' Jeho
psal jak6si mlad6 ZenE o p6rku kan6rr1. Pozd6ji, kdyZ byl rrr'porl:tliLr sr: nikdy nikomu nahl6dnout letm6
nalezeny po jeho smrti' poskytuje
zatiien vlAdnimi stalostmi, nach6zel rozptlfleni v tom, ie r,rrkl,rrry ',,,,zlipisnik,
hrmlval vrabce v Tuileriich lrolrh'rl1' rita,trrik,, ne v5ak na prost6ho dlov6ka'
jako Rosati. eleny
Byl st6le velmi pohrouZen v sebe a mijel iasto na ulici V Ar.r.:rsrr t,yt u"."lititerSrni klub, zn6m1i
dtstojnici po-
zn5.m6 bez pov5imnuti; to mu znepiAtelilo n6kter6 lidi a zis- lryli rrrrrli vyS(ich iovolAni, mistni rii'ednici'
kalo mu povEst, le je py5nf. easem jeho zahloubSni hranidilo uullty rr rri'holih knE7i' Byli v6t5inou mladiam6lizhlibuvlite-
s abnorm6lnosti. Tak seddl jednou u stolu a chtdl j{st pol6vku. rrrlrrt.r,.l,:rz.arcCarnot,znftm!jakoorganisAtorrevolucionai-
arrask6 pos6dky -- byl
Nezpozoroval, Ze nemi pi.ed sebou lalii, a nalil pol6vku na thr', rrrrru'rrlv -- pozdEjikapit6n Zenist&
hy1 Josef Fouch6' historickli
uhrus. Jindy, kdyZ byl na prochSzce s Charlottou, vzpomnEl si ttttrlk'ttt't'ttt kltrbu' 'tinj'ro ilt""'
nebyl jestd v6vodou'
na n6co, co povaZoval za hodn6 sv6i'it papiru. Flrred zapomn6l lo olu':tz ptltllizavosti lt zrady' Tehdy
na jeji piitomnost a spdchal domfr. I{dyZ vstoupila pozddji do rrllrr') rri'iltrletn ntt chlapeck6in udili5ti
v Arrasu' Piislu5nici
rozko5n6ur mistedku na
jeho pokoje, ptal se ji nevinn6, kde byla. I(dyi byli na n{- Irlrtlrtt str rtlli;lts shromaZdovati na
popijeli, flirtov-ali
vStEvE a druzi hrili v harty, uchyloval se do ki'esla a seddl Irtl.lrrt St.ltI.1ly, zdobili se rtiZemi, zpivali,
sklaclby' I(tlyZ byt uv6d6n
v ndm, piernitaje a zdfnliv6 zapotnlnajo, co sc ddje kolem rr lllilovrtli birsn6, obydejnd vlastni
n6ho. rrovi' r"lt'tt, tnusel uttf'ntut rriZi' ti'ikrit
k ni pi-ivon6t' za-
sklenktt
Byl chorobnE citlivli', zvl65td na to, co se nir.iak dotlfkalo \lr.'il si ii do knoflikov6 dirky' vyprfzdnit narhz piitomnlich
jeho sebericty. V jednom dopise, v nirmZ podivir Carvinovi r'r'r lctti'lto vitta na podest v5ech
dlenfl minnllich'
zprhvu o vliletu, piSe s6rn o sob6, jak mdl ut{rletn zhaZenf den ir lrttrLrttcit'lt lr obejrnout dlena' kter6ho urll nejraddji' Pak ho
jejiZ text pozdEji dostal v ob6l-
proto, Ze vlfb6rdi neop6toval jeho pozdrav. ptrrlrcrlrt rrvllrtl honosnou iedi'
lr"r ltlllll lvlrtt ritZe' Novli dlen musel pakoblibenf odpovEd6t za-
n6p6v
p'trlnt tlrrrrltri' bfisn6, kteroir s6m sloZil na
IV lllrrlr'.iilllr rltrir. ^ --x:-r,,
z116 se' Ze se po n6jaky
lkrlrcspicrt'r'stl piihllsil do klubu a
Protokol o jedn6 ta-
Av5ak llobespierre nepostrAdal spolei:enskych shlonti rtelro i'rrr ttr":rsltril li:t'h roztomilfch po5etilosti'
schfizce nedoSlo vfibec
roztomilosti. UdrZoval dvornou korcspoudenci s n6kolikir mla- Itrrv(' scltiiz('(' zllznamen6't6' ie na
de Robespierre'
dfmi ienami v Arrasu a okoli. Dopisy jsou psiny Shrirdliv;im, h lozlrrrli'ttl ltl na to, kdyZ zpival Monsieur
34 35


︱ =


Psal tehdy bisn6 a recitovival je clruhfm ilenrim. Asi dva- ttlk'k'lr l)rrHlc, Londfna nebo New Yorku muZ, kterlf by se

n6ct b6snf se zachoyalo. Prokazuji rozhodnE, Ze bisnikem trrolrl sl(rt l,rninem nebo Robespierrem, ddjiny vSak nezazna-

nebyl. Nejznimdj5i je bisef, Madrigal, vdnovanA Ophelii trrorrnjl .icho jm6no, ledaZe by nastaly okolnosti plizniv6 uplat-

Mondlen, jeho difvEj5i l6sce v paiifii. Rikalo se o ni, Ze byla ttltttl .fr,lro zvlA5tnlch schopnosti. Nebft revoluce, Napoleon by
jak si s6m

Anglidanka. Mezi dal5imi jeho vftvory jsou pij6ck6 pIsn6, ttolryl nrohl dos6hnout ani hodnosti generdla
ndkolik vlaZnfch lyrickfch bdsnf milostnfch. Je pIiznaCn6, Ze -
ponEvadZ za star6ho zlizeni byli gener6lovd

rrvdrlorrrovlrl
v nich mluvi o rict6, v6inosti, obdivu, ne v5ak o l6sce. V jin6 vvlrlrfirri
-
vyhradnd z vysok6 Slechty. Nebo kdyby byl Robes-

bisni oslavuje Rosati, v jin6 vychvaluje ctnosti a spokojenost lrlr,rrc rnll tispdch byl by bfval
- a milem by byl m6l -
ho

dlov6ka, Zijiciho na venkovd podle Rousseauovlich z6sad. Nnpolt:on priv6 jen jednim z revoludnich generihl, moin6

Robespierre byl dost hrd;f na sv6 literirnl pokusy a vEt5in6 o rr(.r:o dfileZitEj5im neZ Hoche. Kdyby se byl pokou5el bft

z nich poditajfc to i jeden prSvnl spis lrlrrlrn vic, byl by bfval sfat. A nebft rovoluce, byl by se
- trvalostiv oti5tEnim. pokou5el se
Zd6 se v5ak, -Ze o svlich b6-

dodat jak6si lkrlrrrspierre stal prostledn6 rispE.Snfm venkovsklfm advok6-

snich nemdl velk6 iluse. Z6dnou z nich neuveiejnil. Bdsef, lonr n uudnfm spisovatelem.
(irlcthe lypravuje o Napoleonovi, ie se stal mulerr dinu,

Madrigal otiskl pozd6ji bez jeho svoleni royalistickf list
v fmyslu zesmE5nit autora. ;rrolole byl neschopen dosihnout risp6chu v literatufe. To

Zachoval se vybledlf rukopis C6sti projevu, kter5i pronesl plrtll rnnohem vic o Robespierrovi. IVI6I ctil6dost stSt se spiso-

Robespierre pied Rosati. Pokou5el se v n6m plesvdddit je, Ze vulr:lern, stylistou. Psal v Arrasu mnoho b6sni, pam6tl, roz-

by se klub m6l dht na v6ZndjSi cesty a oblrat se politickfmi 1rnrv, pr6vnickjch pojedn6nl a piedn65ek. Mnoho jeho ruko-

vEcmi. MoZno si dobfe pfedstavit, le se jeho vAlnf povaha pi.ril se zachovalo. V5echny jsou ps6ny tlimZ nucen;im slohem.

brzy bouiila proti lehkomyslnosti. Jako v5ichni lid6, zaujatf Oprnvoval a znovu opravoval, ziidka kdy m6nil my5lenku,
ndjakou ideou, neznal zpfisob ilivota, kterf je naplnEn hlavnE rrlc piloval a znovu piloval vEty. Cel6 strany a odstavce jsou
z6bavou s nicotnlimi vEcmi. Robespierre smdioval k urCit6mu pf ikrl6ny, znovu naps6ny na Sirok6m okraji, n6kdy po
clli a v5e, co nesouviselo n6jak s jeho z6mEry, vyvolAvalo rlrrrlrrl pi'e5krtiny. V5echno je psino jemnfm, stlaienlfm Zen-
u nEho nakonec netrp6livost. rih,iur rukopisem. Je zvl65tni, Ze nepouZival velkfch pismen
krourl ve sv6m podpisu. ,,M6 rukopisy, nediteln6, pln6 Skrtrl
l ?ttmotan6 potvrzujf, kolik md str{ly nimahy." Tento cit6t
v ncnf od Robespierra, n;ibrZ od Rousseaua, jonZ, jak se zdf,,
ztkoulel stejn6 potiZe jako jeho tik pIi piesn6m vyjadtovini
MuZi s politickfmi nebo vojenskfmi schopnostmi jsou svliclr rny5lenek. Rousseauovu La Nouuelle Hdloise (Novou
zvl65t zivisli na okolnostech. Lenin se pravdEpodobnd bude llcloisu) prf mEl Robespierre pIi pr6ci st6le u sebe, aby mohl
plipominat jako jedna z nejvliznamn6j5ich osobnosti 20. sto- olrtusn;irn nahl6dnutim do tohoto rominu oZivovat svrij sloh.
leti; kdyby v5ak nebylo doSto k svdtov6 v6lce, byl by iil a Viddl v ndm jasnf zdroj liter6rni dokoualosti.
zemiel jako kav6renskf theoretik. MoZn6, Ze dnes chodi po l'ozd6ji si Robespierre vytvoi'il sloh, ktery nepostrid6 osobi-

36 37
tosti. To vlak nelze iici o tom, co napsal y Arrasu. Jeho teh- vz6jemnd Spatn1('mi bSsn6mi, unavovali se v Akademii ne-
dej5i sloh byl nudnf, barokni sloh soudasn6 dohy. Musy, zrtZivnfmi rozpravami. Robespierre se stal jednim z vedou-
Gracie a polovina starovdk6ho nizvoslovi pietdZujl jeho clch a nejvfmluvndj5ich Clenri. Nakonec byl zvolen pfedsedou.
zvlS5tnf v6ty. Robespierrovy pamdti se ztratily. posital je po Zde nabyl cviku jako veiejnf iednik, dokonce lep5iho neZ
dfstech jedn6 nebo nEkolika ze svlich piitelkyrl. Tyt6i osoby v soudnl sini. Sv6 iedi obydejn6 detl a pouZival pedagogichdho
tak6 obdai'il ndkdy svfm soudnim spisem, kdyZ se domnfval, slohu, kterf zn6l trochu pedanticky. Tento jeho sloh se pozd6ji
Ze se musi zvl66f. obr6tit k Zensk6rnu srdci.
setkal v N6rodn{m shromiZd6ni s posm6chem a Robespierre
Roku 1783 vypsala Akademie v Met6ch cenu na pojedn6nf, byl nucen ho pozmdnit, k velhdmu prosp6chu svfch projevri.
majili piibuzni zlodince sd(let jeho prAvni hanbu. Robespierre Brzy po RobespierrovE nivratu do Arrasu ustanovil ho bis-
se uch6zel o cenu, zaujfrnaje ov5ern z6porn6 stanovisko. Sloh
kup soudcem cfrkevniho soudu. Nebyl to piiliS vlfznamnf
jeho pojednfnf je nabubiely, odrivodndni dost neZiv6. Vyho-

rilad, rnohla se v n6m v5ak naskytnout nutnost vyiknout ortel
vovalo v5ak zIejm6 akademickfm poZadavkrim doby, poni- smrti. KdyI konedn6 takovf pilpad nastal 5lo o vraha'-
vadZ dostal dmhou cenu, kter6 byla ku podivu stejni iako -
byl Robespierre velmi rozru5en. Dva dny a dvd noci sotva jedl
prvni 400 frankti. I(rom6 toho mu to vyneslo vic neZ mfstni
- eSstku,
vdhlas. kterou ziskal cenou, vynalolil na vyti5tdni
a spal. PiechSzel odm6ien6 pokojem a opakoval: ,,Ten dlov6k
je lotr. Zasluhuje smrt. Ale zabit dlov6ka! Zabit dlov6kal"
rukopisu a rozeslhni pi'6tel&m. Tuto pifhodu n6m vypravuje Charlotta a jeji vyprivini

呼n
Napiesrok se pokou5el znovu, tentokrit o cenu, kterou


o Robespierrovd odporu podpisovat rozsudky smrti potvrzuje
psala Akademie amienski. Pr*edmEtem bvla chvalofed.
se v dopise jeho kolegy soudce Guffroye. Nenf v5ah zn6mo,
m6n6 vfznamn6ho bhsuika de Gresseta. Robespierre cenu ne-
le se iiadu vzdal, jak Charlotta vyprivf.
dostal a nebyla piiznfna Z6dn6rnu z uchazedfi. Gresseta velebil
plili5n6, jako bisnika i jako ilovdka, slohem, kterj m6l bft
vkusnf, ale podle dne5niho vkusu je rinavnj a strojenf. po- VI
jednAnf zajiml hlavn6 proto, Ze poskytuje prvnf Ietmf pohled
do Robespierrova n6boZensk6ho piesv6ddeni : zamitirVoltairriv Po celou tu dobu byl Robespierre zamEstn6n svou pr6vnic-
skepticisrnus a osvojuje si liberilndjsf, ale piece vielou viru kou praxi. ProhrAl mflo pfipadt, praxe se v5ak pliliS ne-
Rousseauovu. Neodstra5en tim, Ze nedostal cenu, dal chvalo- rozSiiovala a nebyla vfnosn6. Nebyl muZent, kterf by vy-
ied vlastnim n6kladem vytisknout a .ieho pi6tel6 m6li zas d6l6val penize: piili5 mSlo o nd dbal. Jednou napsal: ,,M6lo
plfleZitost se nudit. .Ieden mu na opl6tku poslal dlouhou bd- postadl tomu, kdo nem6 vribec pi6ni." Danton o ndm vy-
seri, v nii chvaloiedil chvaloiedniku. prhvi, ie se pendz bil; Nlirabeau, jenZ s6m bral riplatky, po-
Roku 1783 byl Robespierre zvolen dlenem Akademie v Arra- znamenal, kdyZ se mluvilo o pokusu podplatit Robespierra:
su. Jeji dlenstvo bylo prakticky totoZn6 s dlenstvem Rosati,
,,Mohou si u5etlit n6mahu, ten Clovdk nic nepotiebuje." KdyZ
Akademie vSah byla tak vhtn6, jako byla spolednost Rosati Robespierre zemfel, na5li v zesuvce psaciho stolu v jedn6 mal6
lehkov6Zn6. I{deZto ve spolednosti Rosati se dlenov6 bavili
mistnosti, kterou obfval, n6kolik pouk6zek na nevyzvednuti
鳩 39


l ′


rl





li l



ll



plat a padesit frank■i v bankovkich. Drattba jeho osobnlhO

1 1

sk6ho n6roda. Polehdujiclm rysem podfnl je, Ze protestuje



majetku vynesla 450 frankti.1

11

drlrazn6 proti v6zn6ni pro dluhy. Vskutku ziidka vedl proces,





ll i

RobesPierre pFijllnalこ astO privnf zastoupenf lidi,kteFi nlu aniZ pouZil piileZitosti vyklfdat sv6 politick6 a sociologickd




nemOhli zaplatit nic nebO jen mi10。 Char10tta vyprivf,Ze vic

uienf. N6kdy se zd6lo, Ze ripln6 zapomn6l na sv6ho klienta

︲ I

neを jedenkrit platil dOkOnce slln soudnf itraty.Byl advOkl‐

v horliv6 snaze ukdzat, co je na sv6t6 chybn6ho. Obydejn6

tem chudttch a zdi se, 老

e ho to tё ζ

i10.LInohO privnfch vё cf, kondival Iednickfm apelem na panovnika, aby dal podnEt


kter`pFevzal,byl by odmftl rozも muを ,jenχ by hledё k ndpravd toho neb onoho zla. Nenf divu, Ze ho soudcovd

afll′

l

zfskat ty,,iejichtt dObri ville a pttfzett urOvnivaji ttivotni drihu.

povaZovali za metlu a Ze arras5ti obchodnici pohliZeli na toho




Robespierrovy obhajOby bylyこ astO nabubFe16,nё kdy dOkOncc




mladdho kazimira advok6ta fkosem. Sv6iovali sv6 pr6vni



bombastick`,tFebaを e se lnusi pFipustit iako p01ehこ ujFcF OkOl― zhlelitosti raddji jin6mu, zatfm co se Robespierre musel spo-



nost tehdejsf zplisob vyjadFovinf. LichOtit neumё l. lDikazy kojit piipady sice 6asto sensadnimi, ale ziidka vfnosnlfrni.



vedl obyё ejnё tak,老 e se stal neOblibenチ m u Soudu,11労 a10bce


ё

a vlivnコ ch initel■ i Obこanstva, poこ ftajfc v tO vё tsinu jehO kO_


eFttv:;溜

胤よ
:l枇 鳳」

vII
tl i:11ll T::盟 駐







konll a istavnf autOritё

Ke konci druh6ho roku sv6 pr6vnf praxe dostal Robespierre

.



Aこ kOli byI Robespierre nepochybnё upFflnnジ ,kdy老 'byl hrdチ privff zastoupeni, kter6 vzbuzovalo pozornost cel6 Francie.


Jeho obhajovaci r.ei pii t6 plileZitosti pln6 dokazuje, Ze nebft

rittFT鼈 ∫I罵 ぶ」
で膜:霧 Iヶ 肝ittH

::zttt,グ jeho radikilniho pfesv6ddeni, mohl mit skvClou Zivotni dr6hu

jako advokft. Zristal to jeho nejvfznamndj5i piipad; vrh6 za-

淵掘警螂蠍麟 畷縦義

jimav6 sv6tlo na jeho vrstevniky a zaslouZl si podrobn6jSi





zminky.



Na venkovsk6m statku u St. Omeru, blizko Arrasu, Zil na

I聯ぶ響種要盤∬爾 盤選



odpodinku bohatf advok6t de Vissery. Mdl mnoho konidkri,

byl ptirodopisec, malfI, botanik, vynSlezce a brihvico je5tE.

=P

- dlici tehdy ve Francii na sv6m pro-
Benjamin Franklin

撫 職 威l鰹:網1掘繕

vynalezl krAtce piedtim bleskosvod a de


slul6m poslAni
Vi獅

-


Vissery, piitel v5eho pokroku, upevnil jeden na nejvy55{ ko-




edesiti CtyF kvartovチ Ch Stran podivn6hO Inelodralnatu,v nё
mZ min sv6ho velkolep6ho venkovskdho sidla. De Vissery mEl ale



se uraを eni dima dovolivi spra↓ edinOsti a rytfFskOsti francOuz_ spor se svou sousedkou, vdovou, o ddlici zdi a Zenu napadlo,



Ze bleskosvod poskytne vlfbornou piileiitost k vyrovnfni sta-




li漁 鶴P熙 器
r1[ch vroubkfi. Obchizela sousedy a dfikladnd je pouCovala

黒 ざ驚
I[滋 爆曜 [VW躁

!1鎮 l雌Ji癬

o zhoub6, kterou by mohl natropit bleskosvod, o n6mi tvrdiJ,a,





40

41






















Ie piitahuje blesk s nebe. Piela se o to, Ze de Vissery svfm Dne 31. kvdtna 17BB se vEc projednivala pied soudem.
ukvapenlim pokusnictvfm vydivi v nebezpedf nejen majetek Robespierre se vyzbrojil vSemi poslednimi vddeckfmi in-
svrij, nfbrZ i majetek svlich sousedfi. formacemi a imponujlcim Sikem autorit. Piedn65el soudctlm
Jeji vfvody byly sotva pr.esv6ddiv6, nebot jen Ctyti nebo o elektiinE, citoval autority. Prokazoval, Ze se bleskosvodfi
p6t sousedri se dalo piemluvit a podepsalo Z6dost, adresova- uZlvi ve Francii a jinde na prach6rn6ch a Ze chrini mnoho
nou mfstnim tiiadrim, aby bylo nalizeno bleskosvod odstranit. korunovan;fch hlav v Evropd. Velebil v6du a potiral nev6-
To ale staiilo. Vskutku, vesnickf fiad, lehkovdrnrljSi nei ob- domost a pov6ru. Jeho zahajovaci vdta zn6la: ,,Um6ni a vddy
dan6, povaioval nebezpeli za tak hroziv6, Ze naiidil de Visse- jsou nejvzne5enEj5i dar nebe lidstvu." Skondil vlizvou k sbud-
rovi sejmout zhoubnf vynilez do dtyiiadvaceti hodin, jinak cfirn, aby smyli tu skvrnu se Stitu Fraucie.
Ze by ho odstranil rycht6i' na jeho ritraty. De Vissery Zfdal Dosfhl pifzniv6ho rozsudku, av5ak ve vici bylo podfno
o slySeni, kter6 se konalo v obecnim dom6 za piftomnosti cel6 odvolini a zristale u soudu po dtyii l6ta. De Vissery se t65il
vsi. Rada potvrdila sv6 nafizenl. Vesnidan6 se popla5ili. Pied pouze tii mEsice z konedn6 vit6zoslavn6 odisty bleskosvodu.
de Visserovym domem se srotil zfstup a vyhroZoval, le ho V t6 dobd v5ak plispdl dtyimi louisdory na tisk pEti set vf-
vyp6ll. Kdyi se de Vissery dov6ddl, Ze je na cestd setnina tiskrl Robespierrovlfch dfikazri a jejich rozeslini akademilm.
gran6tnik&, aby odstranila bleskosvod, ustoupil asporl zd6n- Robespierre zaslal jeden vlftisk s pattiCnfm dopisem Benja-
liv6. Odstranil navzdory pouze dlouhou Spidku bleskosvodu minu Franklinovi. Artoiskf ob[an Ansart takto komentoval
a nahradil ji krritkou. Ve skutednosti oklamal vesnidany i Robespierrovu obhajovaci ied v dopise piiteli: ,,V na5em mEst6
fiady. nic nov6ho krom6. toho, le jakfsi Robespierre tu po prv6 vy-
MEI v3ak, jako v6t5ina reform6torri, vic zipalu neZ srnyslu stoupil ve vfznamn6 soudni pii a obhajoval ve tiech sezenich
pro humor. Nestadilo mu vysmit se, musel triumfovat. Vyzval zpfisobem, jakli rnohl dobie poskytnout mladfm kandiditrlm
Robespierra, aby ho zastupoval a odvolal se ke krajsk6mu prfv lStku k piemf5leni." ,,Le Mercure de France" (Posel
soudu provincie Artois. Francie) udElal mlad6mu advokAtu tuto bezdddn6 dvojsmysl-
Jaki to piileZitost pro mlad6ho radikrila, vystupovat jako nou poklonu: ,,Vedeni dfikazrl dEli velkou Cest panu Robes-
sv. Jitf vddv proti draku povdry a nev6domosti! Robespierrriv pierrovi, kterli m6 sotva jinoSstvi za sebou.o'
vdrnf piitel Buissart, kterlf mu pom6hal, ve5el ihned ve spo-
jeni se v5emi vjznadnfmi v6dci krflovstvi. Zakr6tko se o vdci
rokovalo od jednoho konce Francie k druh6mu. Akademie uII
v Dijonu dosvddtila, Ze de Visserriv bleskosvod neni ne-
bezpednf a ie je sestrojen podle vddeckfch z6sad. Akademie Robespierrovi byl tak6 sv6ien prdvni piipad Carnot&v,
v Montpellieru vyj6dtila jasn6 svd mindni o vesnick6m rifadu. kter;i zahrnoval pozristalost po stard CarnotovE sluZebn6.
Obrftili se i na Condorceta, tajemnika N6rodni akademie Povfd6 se, Ze Carnottv bratr, rovndZ kapitin, nebyl s Robes-
v&. Akademie arrask6 zaujala stanovisko pro pokrok a pierrovfm postupem v t6 vdci spokojen a pieru$il s nlm jed-
bleskosvod. nAni. Patrn6 mu byl Robespierrrlv postup ptiliS rozvlAdnfm.

43


Robespierre vSak spor vyhril, jako vyhrAl vdtSinu svlich ffi
sporrl tohoto druhu. To neplimo naznaduje, Ze jeho bomba-
stick6 obhajoby mohly bft opr6vn6n6. Ludvik XVI., bez penEz, rozpaditli, povolnf a chvilkami
Jednoho dne dostal Robespierre podetnou n6v5t6vu ven- umfn6nf, jak slabi muZi n6kdy bfvaji, piijal koneind radu
kovanri, kteii si pii5li stdZovat na zemana nikoho jin6ho sv6ho finandniho ministra Neckera, aby svolal gener6lni stavy,
neZ biskupa z Arrasu. Nenl docela jasn6, -
jakou mdrou biskup kter6 mu m6ly pomoci vyle5it jeho zamotanf finandn{ pro-
ptispival k Robespierrovu vydrZov6ni v koleji, Ze v5ak na to bl6m. Nebyl bez obav. Nebyli v5ak vedouci stavt svolAni
pfispfval, je ziejm6 z Maxmiliinova dopisu Proyartovi. Piesto, r. 1614 a bez velkfch potiZi rozpu5tEni, kdyZ jich nebylo uZ
shled6vaje, Ze pr6vni v6c venkovanrl je spravedlivi, Robes- potiebi? Prod se tedy tr6pit?
pierre ji piijal a dovedl k risp65n6mu konci. Vypravuje se, Slechta, kndZstvo a tietf stav mdsfanstvo m6li kaildy
ie biskup, kterf dobie nesl prohru, blahopiSl mu k jeho ob- - kolik prvnl
volit sv6 z6stupce. Tietf stav tolik, - dva dohro-
hajobd. Nelze pochybovat, Ze Robespierre jednal ze zisady, mady. Ti ale nebyli tak StEdii, jak se na prvni pohled zdfli.
pondvadl mu stdZf mohlo blft prosp65n6 odv6Zit se moZn6ho Odekdvalo se totiZ, Ze mE5fanstvo zaplati mnohem v6t5i CAst
nepldtelstvi tak mocn6ho muZe; plesto se nelze ubr6nit otiz- schodku. Jeho z6stupci m6li pledstavovat asi dvacet pEt miti-
ce, nemEl-li Robespierre pova)ovat vd6dnost za stejn6 drlle- onfr lidi proti asi dv6ma strim tisictm Slechty a duchovenstva.
Zitou jako spravedlnost. Nicm6n6 je dobie odfivodn6na do- Nicm6nd Slechta spala neklidn6, kdelto Ludvik se tdSil kritko-
mndnka, Ze ho jeho ndzor na sociflni spravedlnost piim6l dob6 popularit6 a byl nazfvin ,,Spravedlivf", ,,Osvoboditel"
k tomu, aby se ziekl kaid6ho zivazku vdEdnosti vridi bisku- a jinfmi lichotivfmi jm6ny.
povi. A nyni po prv6 ve dvou stech letech mohl kaZdf vyslovit
Jin6 privni vEc, kter6 vzbudila velkou pozornost, byla v6c sv6 min6ni bez hroziv6ho nebezpedi, ie bude uvrZen do ia-
Franti5ka D6teufa. D6teufova sestra Klementina byla za- l6fe. Projevovali je dfikladnE, a ti, kdoZ mdli penfze na tiskale
mEstn6na jako pradlena v opatstvi St. Sauveur d'Anchin. nebo mohli najlt nakladatele, vrhli se na tisk. JeStE nikdy od
Drlchodni opatstvi __ dom Brogniard pokou5el se ji sv6st. vynalezeni tiskaiskdho lisu nebylo takov6 zilplavy inkoustu
-
Ddvde ho odbylo. Mnich, kterlf provedl dal5f nerozvdLZnost, a papiru. Bylo to, jako by se Zivi citili povinni vyjSdtit nejen
Ze promarnil dist sv6ienfch mu penEz, pomyslil na vfhodu sv6 vlastni kiivdy, nfbrZ tak6 kiivdy tEch pokoleni, kterh
toho, aby jedna leZ slouiila dv6ma riCehim
ospravedlnini
- mstd a sebe-
a obvinil divdina bratra, Ze mu ukradl 262
zemlela bez protestt. tJtodili na v5echno, od pledem pode-
psanlich zatlfkaclch rozkazfi, nevyplnEnfch jm6nem provinilce
- byl chudf a bez piStel, opatstvi bohat6 a
louisdory. D6teuf a feud6lnich pr6v aI k Bohu na nebi a zvyku holit vousy.
mocn6 a pfevor st6l na strand nehodn6ho mnicha. Ale to Nebylo v5ak pochybnosti o vedoucim motivu. Byl to motiv
v5echno neodstraSilo Robespierra, aby tuto prdvni v6c ne- Rousseaufiv. Neni sice pravda, ani ie Rousseau ;,d6lal re-
plevzal. Byl to opravdu pfipad, kterf by byl plevzal, i kdyby voluci", jak iekl Napoleon, ani Ze ,,doh6uEl k Sllenstvi mnoho
byl znamenal pro ndho zkizu. NejenZe Ddteufa oCistil, ale lidi, kteii by bez n6ho sotva byli bl6znili", jaknapsal Barnave.
docilil i nihrady Skody. D6val v5ak revolucionfirim filosofii, kteri pravdEpodobn6
44 45
slouZila ridelu tak doble, jtrko tehdy nrohla kterikoliv jin{ liilj strv {inantni spr6vy dfvaly velk6 rlary oblfbenfm rifed-
filosofie. ZdAlo ,se, Ze stoupenci star6ho relimu jsou nu oha- rtfhfim a jejich piibuznym. Lidil ponurymi barvami bidu a
mZik zmateni; pak dali prrlchod sv6 zlob6 a postavili se na ripadek sedlSkri a jejich nemolnost protestovat. Kdyby totiZ
prol"estovali nebo nezaplatili drtivd piedpisy d6vek, co by se
odpor protivnfkovu n6poru. Byl to vir, uragan, blSzinec
a z toho se m6ly zrodit generAlni stavy. slrlo? Za hlubok6ho nodniho ticha, za svitu pochodni vpadli
bv do jejich ubohfch bar6krl ozbrojenci a vyvl6kli je, jejich
lrrny a d6ti do vbzeni. Byly doby, kdy vdznice v kraji byly
x 1rlcplnlnv takovlfmi obdtmi, z nich't n6kter6 byly tEhotn€
)r'tty.
Pii prvnim ozn6rneni, Ze byly svol6ny generilni staly, llobespierre vyzval k boji. Nikdo nemohl let6k dist, aniZ si
usedl Robespierre k psacfmu stolu v dom6 v ulici de Rappor- rrvi:domil, Ze je to muZ, s kterfm nutno poditat. Prvni vyd6nl
teurs a napsal lethk. MEI asi osmde,sSt stran a mluvil o po- lrykr rychle vyprodino a druh6 roz5iien6 vyddni bylo dino
m6rech v provincii Artois ani lepSi, aui horlf neZ rIr prodc.ie. Robespierre se neprohlAsil otevien6 za kandidSta
- nebyly provinciilnfch
ve vEtSinE ostatnich provincii shrom6Z- rlo slronr st:rvfi, ale bylo jasn6, Ze m6l v rimyslur kandidovat.
d6nlch. Zprisob volby do zSkonodirn6ho sboru provincie byl Slrrrrlrtruci stardho reZimu si to lak vyloZili a zah6jili zirkef-
tak drimysln;f kousek politick6ho kejkliistvf, jakf si jon moZ- rrorr liirmpair pomluv. I\{yslilo se dokonce, Ze. Robespierre
no piedstavit. elenov6 skoro v5ichni Slechtici a vy55f du- grl'r.lirorlil rneze tak, Ze by to ospravedhiovalo pr6vni zdkrok
chovni, s tolika muZi z-lidu a niZ5imi duchovnimi, kolik jich ;rloli rri'rnu. Jeho pi6tel6 se seskupili, aby mu pomohli, a
cht6li trpEt byli voleni obecnfmi riiedniky. Ty zase do- ;rlr,rlsllvili ho nyni oteviend jako kandid6ta. Mezitim vydal
- zvolenS shromfZddnim, takZe rozebereme-li
sazovala komise llrlrcslrit:rre druh;f let6k, v nEmZ se pokou5el, aniZ uvSddl
to podrobnd, konec koncri se shromiZddni volilo samol Duch trd..irrhri jur{.na ohvyklf jeho zprlsob af chv6lil, ii hanil
-
uxrrri'r'rril hlasov6ni volitelfi k muZfim, kteii ho podporovali.
-
doby zaujal Robespierra, kdyZ psal; zapomndl na svrlj sloh
a vdt5inu svd literSrni a klasick6 piit6Ze. Kousav;imi slovy Vollry v Artois byly nepiIru6, ve trYechetap6ch.Bylon6kolik
vyloZil a pranfloval zprisob voleb do shrom6Zddni a volal lrorrllivyt:h volidskich schfizi, na niclrZ Robespierre mluvil, a
po obnovd dlivdj5fch pr6v. Ale nejvice ze v5eho protestoval lrr rgriiriolreur popuzujicim proti guvern6rovi provincie. Kaildh
proti jednini s venkovskfm lidem. lrrntlrrlir. rni'ln kromd volby zistupcri sepsat sv6 stiZnosti a n6-
Vime od Taina, Le z katdlch sto frankri, kter6 sedlfk vy- vrlrv lr,l'onrrn --- caftfers. Slechta a duchovenstvo z Artois pro-
t6Iil, sm6l si ponechat pouze devaten6ct. Ctrn6ct dostal p6n lrlirrllo oclrolu zlici se n6kterfch svlich privilegii jako daf,
statku, Ctrnict cirkev, tliapadesit kr6l a krdlovsk6 spr6va novr't rl(llx'., l(rlvI se o tom dov6d6l tietl stav, byli n6kteli z de-
v divkich v5eho druhu. Robespierre vytkl, Ze se vyblrajf lr,grilri .lrrli vrlirYnosti do t6 miry, Ze chtdli vyslat vfbor, aby
zvlS5tnf v6ledn6 divky dvacet Sest let po uzavlenf miru; Ze ;rorlilrovrrl Ik.r:lrtl: a duchovenstyu za jejich Slechetnost a
nejmenSi sedki.kovo hospod6istvi platl tfi ai dtyiikrft vic t'lrrrlr.rrr,r'lvl. llolrr:spierre povstal a kousavE poznamenal, Ze
na d6vk6ch neZ nejv€tSi manskf statek a Ze se pies zbankro- rrr,vlrll rliivorlrr, lrrot"r by m6l lid ddkovat za to, i,e se nabidli

46 47
vzddt se zloi6du, j{ml se provinili. To je pro n6ho velmi tlavu a hlaholu kostelnicL zvont' Charlotta' Augustin
a jini
pilznaCn6 a pom6hA n6m porozumdt jeho zd6nliv6 nevd6dnosti pl'lbuznl tam byli, aby se s nim rozloudili' Mezi nimi byla
Anais Deshortiesove, mlad6 dlvka, o nii se vypr6vi'
k biskupovi. Piesto sympatisovalo s jeho jednininr dost voli- l'e byla
tehl a byl zvolen jako p6tf na Iistind osmi. dcerou jedn6
s Robespierrem zasnoubena' Byla nevlastni
Sli-
Dal5i uk6zku, Ze nelpEl na spoledenskfch zvyklostech, po- z jeho tet, kterA se v pozdnim st6i'i provdala za vdovce' jak
a on
dal Robespierre na hostin6, kterou poi6dali piednf mE5tan6 biia, Ze na Robespierra poik6, kdyZ v5ak das ubihal
Arrasu pro zvolen6 z6stupce. Mezi tdmi, kteii byli lrybrSni zam6stnini a provdala
se zdflo nem6l nasp6ch, naSla si nudn6
k obsluze u hostiny, byl chudf pI(Stipkdt a obratnli muZ sc za jeho Piitele Leducqua,
jmdnem Languillette. Jeden ze Slechticfr * Ferdinand de
FoSseux Zertem poznamenal, kdyZ zadini slibn6 nov6 6ra,
ie by se-nyni Languillette mohl tE5it, Ze se stane starostou
Arrasu. Robespierre se toho chopil. Obr6tiv se k Languillet-
tovi iekl dost hlasit6, aby ho v5ichni plitomni sly5eli:
,,Pamatuj si, piiteli, co ti ieknu. V5echno se ve Francii
m6nl. Zanedlouho ten ubohf Languillette, kterdho de Fosseux
piezir6, bude moci zaslouZend odpodivat. Languillettov6 se
opravdu stanou starosty a starostov6 Languilletty."
Neni zaznamenfno, jakf dojem udinila tato kousavi pozn6m-
ka na obddvajfci. Jistd ji shledali velmi nemistnou. Robes-
pierre se tu provinil Spatnfm vkusenr jako detni jini lid6,
majici n6jak6 posl6ni. V bibli je n6kolik piikladri toho druhu.
Osud, kterli ndkdy miluje, jak se zd6, fantastick6 symboly,
piipravil vhodn6 rozuzlenl: za vl6dy teroru nalidil prokonsul
Lebon, aby byl starosta Arrasu sfat a aby se do jeho domu
nast6hoval piistipk6i Languillette. Starostou byl. . . de Fos-
seuxl
Podle tdto plihody se Robespierre zdfi od por!{tku spi5 z6-
stupcem ne tietiho, nfbrZ dtvrt6ho stavu ._ proletariitu. Bylo
tedy spr6vn6, Ze arras5ti pli5tipk6ii k ndmu pii5li, aby pii-
pravil jejich soupis stiinosti.
I(onednd jednoho dne na zaditku kvdtna 1789, kdyZ bylo
Robespierrovi t6mEi piesnd jedenatiicet let, vydal se se sv5imi
druhy, asi Sestn6cti poslanci, na cestu do Versailles za j6sotu

48 t lt,rlrr"rpit'ttt 49
Eapitola I!

VERSAII,LES

( o lrylo piidinou revohtce, kterS se nyni prevE chystala
ozrilil r:r'lorr cvropskou a americkou pevninu svfrn apokalyp-
lichirrr i:in'm? ,,V5echno, co se piihodi," pravi I\{ontesquieu,
,,.jc vi'slt'rllieru nekonedn6ho podtu piedchAzejicich udilosti,
hlr.r'rr st. lrihnou v st{rle spletitirj5irn i'etdzu od stoleti k stoleti."
llirlrrrikovi' pravi, Ze se revoluce piipravovala sto let nebo
rlrlk,. Mn-li Montesquieu pravdu, pak se plipravovala od
ru'prrrrri'lrr(: doby. Nesdetn6 knihy byly napsirny o jejich pii-
r'irrirclr. N:r lrutorovd stole leZi kniha o Sesti stech stran,
ltrrrrrri porrzc o iutelektuhlnfch piidin{ch, a jin6, t6m6i stejnd
nlrjlrrrrrir, .lr'<lrurjici o piidin6ch finandnich. I(rom6 toho byly
lrIlr'irr\, polilick(:, hospodfiisk6, socidlnf, historick6, vojensk6,
frrrrrrrrl rr r'Ir'hr:r,ni. I(terli dinitel vSak rozhodoval? Zd.h se, Le
rrilrlr.tl rcvolucionfli mysleli, Ze to byla finandni krise, s kte-
rlu llrrrrt'olrzskir vlfida zipasila. ,,0 blahoslavenli schodekl
t l, rrrrr.j rrrikrvirny Callonel" zvolal vzruSenf Kamil Desmoulins.
llr lrrLr lrrki. rrrfndni ndkterfch royalistfi. Royalista Rivarol
lrlqr,, /(, ,,r'r,r'olrrt:i udElali rentitii'i", kteii se bhli n6rodniho
lllr111l1111

;\r'trrh prrrrl rlt: Stadl mi nepochybn6 pravdu, kdyZ prayi,
,,11 ,.rr.r'olu('i rrrli'llrly okolnosti" za piedpokladu, Ze mfni
rrlrrr/r,rrI ohoIrrosli. Franccuzski -vl6da nebyla jedinou vl6dou
r' l'.r r,pi', klr.r'ir lr.yllr ua pokraji irpadku, a nebylo to po prv6, co
'rr,otlln v lrrhovi lisni.Iiida lidu byla v jinfch evropskich zemich
,,1r,;rrr,r'r,lihri rrclro vit5i ueZ ve Francii. Pokud se tlfde kruto-

``
51
vlldy, O kter6 se v Tev01uci tOlik millvi10, nebyla ve Francli
r(,vollrcc d5st francouzskdho proletariAtu. Zrychlenf hrok re-
horも f llett kde jinde, l kdytt byla nepochybnё
dOst zll. Roku volttce zpfisobila v6lka a hospod6isk6 krise, jeZ rozpoutaly
1787 1nohl予 fci anglickチ cestovatel Arthur Young O francOuz_
rll.y, s kterfmi nebylo moZno nikdy poditat.
sk6 vlldё : ,,Je tO nejnlfrnttζ
f vllda ze vζ ech vチ znamnコ ch l)ohoda s Anglif r. 1786 obEtovala franconzsk.f prrlmysl ve
ZeFnf v Evropё ,vyjma naSi vlastnf.“
Jestlitte tedy rev01uce vy‐
pukla ve Francii a ne v nё kter6 jin6 evropsk6 zenli,bylo tO ;rrosgllch francouzsk6ho zemEdElstvf. Nakonec z toho v5ak
trrf'l l'rancouzskf prrlmysl prospEch, ponEvadZ, aby se udrZel,
protO, 老
e jinde schizely nё kterё z prvk■i, kter`ji uё inily ve trrrrscl pi'ijmout methody sv6ho pokrodilej5iho soka. Mezitfm

職獣撒 I職 基盤 補
vftrk l'raucouzsk6 vfrobny zaviely a tisfce byly vypovEzeny
r prhcc. Arthur Young vypravuje, Ze v Lyonu dvacet tisic
nebyly francOuzsk6 gardy tOli
z jrxlrroho sta tisfc obyvatel iilo z dobrodinnosti. Mirabeau
vvlrrrtvrr.ie, Le v Patiii, m6st6 s Sesti sty tisici obyvatel bylo
Duchttdda nebメ O by bチ vd:″
zvftё zil nad lidem.Pascal Fekl じ:庶 ll:Julガ 露ifI羅
zastavi10 a dё jiny Allglie znlё ni10 zrnkO pFsku, kter6 uviz10
rlrt rlvacet tisic Zebr6krl! PrSvE tehdy se vSak pliroda zacho-
vttlrr rrr:rcelsky k francouzsk6mu zemEd6lstvf, podporovan6mu
vl/trlou. Zamdstn6valo tli dtvrtiny francouzsk6ho lidu. R. 1787
v diktitOrovё moこ OvOdu. Duchatelet lnOhl bチ
t dObFe zrnkem rtrklily uadmdrn6 de5td a po nich zitopy velkou dist rirody,
pFsku,na kter6 zaも el starチ reZiln a kter6 zmё
ni10 dё jiny svё ta. n ttirsltrdujici rok zmen5ilo sucho a krupobiti sklizeir asi na
DttepiSec Mathiez pOznamenal,χ e velki sOcillnf pozdvittenf
byla vグ dy vチ Sledkem nedOstatku rovnOvihy mezi tFfdanli. ;xrlovinu obvykl6ho mnoZstvi. Chl6b podraLil vic neZ kdykoli
FrancOuzski stFednf tFfda pFedこ ila znaё Jlrul.y v tom stoletf. Pon6vadZ se piimichivaly rfizn6 piisady
nё も
lechtu hOspodiF_ rlr nrouky, aby jf bylo vic, zhorlila se jakost chleba tak, Ze
Sk′ m a socialnfm v′ znamem, politicky vこ
ak byla znaё nё ttr,lr.yl t6urdi'k jidlu. Royalista Montjoie popisuje takto hlavni
slabも i neグ
jeji sOkynё , kteri zaujala jen pro sebe vysOk6 rrrttlrisl" lehdejSi v!,Livy:,,Chl6b byl nadernalf, hoIkli, chutnal
iFady vOjenskё ,sprivnf a duchOvnf.KrOmё
tOhO bylaも lechta ;to zcnri a zprisoboval zindt jicnu a stlevni poruchy. VidEl
osvobo2na Od vё iny danf. I kdytt tO neby10 pFfё
tこ

luce,da10 10 zlklad k jejfln ispё chim.Avも
inou revo― ,fnr.rrr r:hl(:b Zlutav6 barvy, p6chnouci ztuchlinou a tak tvrdf,
ak prOgram sLFednf /r, lrylo potiebi op6tovnfch riderrl sekerou, aby se odd€lilo
tFfdy nebyl pFfliS rev01uciOniFskフ . Zttdal listavu, zaruこ
ujfcI lrrruslr)." Za t6chto okolnosti bylo piirozenil, te zavlAdl znadu;f
p01itickou rOvnost stFednf tFFdy se
もlechtici, dile zikladni ttrklirl v Iidu jinak dost poddajndm. Takto vinou hospodhlsk6
svobOdy, zjednOduこ enf a decentralisaci sprivy a snё
ln, kter′ krlrro, ktcrf pii5la z{rovef, s krisf finandni a politickou, na5el
by se usn委 もe10 zikOnech a danfch. od tOhO je bpravdu da_
lft.ll slav, kdyZ vytShl proti dvoru a 5lecht6, podporu, kter6
el導 rurr rurrolnila prov6st jeho program. Av5ak kdyZ byl program
踏 LITゞ 翼 .ヽ 電 1島 罵 1、 1:lTttFl誰 urktrlr:dni'rr, bylo jeStC co Cinit s hospod6Iskou krisf, nebof
fiskaci majetku asi tFf set tisfc rOyalisti a jehO rOzdё
lenf mezi trr,zillur vypukla v6lka, bankovky klesly a ceny vystoupily
nuzn6 republikinyl ,,Agrirnf zikOn`` 老
idal rovnomい n6 rOz“ vyloko nad zvflenl mezd. V n6kterfch krajich Francie se zr
dё lenf vも eho zemё dё lsk`hO majetku, kter6 vyttadOvala za
rlnurrl nrzdu sotva koupila libra chloba. Tak se zase stfedni









vrstva stala piedmdtem ritok&
a musela ustoupit. VI6da se rLrlrn, k<ly PaIiZ nezvanli host seddvala v N6rodniur

dostala do rukou skupinE
muzfi -_;;"rWnimi byl Robespierre rlrrour/rl<I6nf a jeji- neblahS, vfhrtiZn6
- piftomnost dasto ovlA-
.ieden z prvnfch _ Lt"fi

.podiidili
chndjch a jejichZ doznanlirn bohatfch zfjmrlm rlrrln jr:dn6ni. PovaZovala dan6 za nadm6rn6, dasy za nesne-

a bohat6 ochuzovat. Dne g.
,i*;rt#;yto chud6 obohacovat rllt.ltr(r, potravu za skrovnou a rrboh6 jakosti. Odek6vala

thermiJoru oplatila stledni tifda v lorrr ovSern nhpravu od zhstupcfi tietiho stavu. Necker vSak
rdntr a toto datum znadf

nejen p6a Robespierr&v, nfbrZ jeji modlou, byla uctiv6 ke kr6li a ochotn6 pro-
nec prvniho vfznamn.ho pokusu i ko_ rilsl(rvnl

v moderni historii iidit st6t vol{tvul sl6vu vdvodovi orle6nsk6mu.
piedev5fm v zdjmu [askych

lytorti , malym ohledem na lrozrllji l6hoZ dne st6la PaiiZ za iadami francouzskfch a
majetkovd "

prdva.
Ivftrrrskfch gard a dekala na prrivod, ubirajici se ke kostelu
Kd,eito tieti a dtvrty stav spolu revoluci udrZovaly,

k nf pod6tednf podndt,.tu poaiur,-Oriui"gorrn6 daly rv. Lrrrlvfkt, kde se m6ly oblady konat. Poslanci tietiho stavu

NEjakf das byl ttidy samy. Ili plvuf, dernd obledeni, s malymi hedvfbn;fmi plh5tiky pie-


krdr a jeho ministii-"-r";i se srechtou
l6ty, ktell nesli trpce t<ratovy pot a pre- Itrlzrrlt\ilni pies ramena. N6sledovalo niZ.i duchovenstvo v kut-

ceni danf se povalovalo za znfmku
r.y ,nr6dr, jim dan6. pla_ trfrr:lr, biskupovd v nachu, Slechta tipytfci se zlatem a s p6ry

postoji je podporovali parlamentnf fodiadnosti. V jejich rrr kloboucich, nakonec dvrlr. PaIIZ provolivala sl6vu tietimu
soudc ov6 (,,parle_;;';;;
kteil odpirari uznfvat krr'ovy aetrety. -er6v6 llrrvrr, mldela, kdyZ 5lo kolem duchovenstvo a Slechta
-
kro-
zaslepenosti usirovari o svorSni 0ni v osudn6 trrrl ntikolika projevft pro Orle6ny -- dobr6cky tleskala oty-
generArirfch stavrl. ldrurr, honosiv6mu Ludvikovi za inscenaci podfvan6, ke kr5-
D6jepisec Aulard iekl, Ze , aiurra"ii
dCnfch ve Versailles bylnobespierre
."t poslancfi shromhZ_ lovtr{r sc v5ak chovala s chladnou lhostejnosti.
put*C jedinf, jeni pr"ed_ llobcspierre byl nejm6n6 n6padnf mezi muZi v dern6m.
vidal, ie hnuti ptljde dareko pi,..
turiJ-*eze, kter6 mu vrid_ l'nIII, jejiZ modlou se nakonec mdl st6t, o ndm nikdy nesly-
cov6 stiednf ttfdy vytydili. On
to nejen piedvfdal, nfbrZ byl ft,lrr. MnZ, na kter6ho PaifZan6 jeden druh6mu ukazovali,
odhodlSn v tom smyslu pom6hat. ".l"sitiZ"
taktiky s nechutf n6sledoval dav, v prori.ruo.ti n6kdy ve v6ci lryl hrab6 de Mirabeau, prost6ho vzhledu, s velkou hlavou.
pieddil. Na poir{tku revoluce ho daleko llyl z{rstupcem Aix-en-Provence a zvolil ho, navzdory jeho
nem6l Iij ani jasnou piedstavu, lilrrlrr, lieti stav, prf trochu proti pravidlu. PaiiZ sly5elao jeho
ani program. Robespierre mdl
obojf rrriloslrlich zipletkich, o jeho vymluvnosti, o bouiliv6 Zivotni
rlt'irzc, o jeho pobytu v u6kolika vdznicich, o jeho h6dkSch
s olcr:ru a jsouc sama bouiliv6 a eroticki musela k n6rnu pii-

Irrorrt svlim trochu vrtkavym srdcem. Ilude Zelet jeho pied-
frsn(:ho konce, doprovodi trctiv6 jeho tdlo do Panth6onu a
lrozdI.ii o ndm zmEnf mindni bude bez reptinl pIi-
^l -
- jeho poztistatky budou vyzvednuty
hlflel, jak z destn6ho mistzr
otlllodinku a hozeny bez obiadul do osam6ldho hrobu odle-
hl(.ho hi'bitova.
54 55
k lrrutli, .iako by chtdl potladit pIili5 boullivlf tlukot srdce. To
grnlo by bylo sluSelo Lafayettovi, st6ii v5ak Robespierrovi,
,lnrrl skl{rdal piisahu nepochybn6 se slavnostnim sebeovl6d6-
ttlttt, hlcrd by byl povaZoval za pIim6ien6 okolnostem. Av5ak
Mrxnrilihntv zvl65tni postoj neni minbn realisticky, nfbrZ
,lnko synrbol litosti, Ze nemi dv6 srdce, aby je dal vlasti.

選IttiI讐端璽
驚ittI節1鱗
lli'lreru zhpoleni intervenoval nezn6mf poslanec z Artois
z;riisobcm prorockfm pro svou iivotni drfhu. PondvadZ se
rlttclrovenstvo uk6zalo poddajndj5i, navrhl Robespierre, aby

脱鮮榊蠅 舗町盤婁 Jぶ
no lfc[[ stav piedev5im pokusil o dohodu s nim a potom ie
tttrrjf oha zaujmout jednotn;i postoj proti 5lecht6. Jeho n6vrh
trr,hyl plijat, tlebaZe ho schv6lil Mirabeau. NSvrh prozrazoval
lkrlrcspierrfiv fmysl, kterdho se nikdy nevzdal, dohodnout se,
jrk jcn moZno, s cirkvf. JiZ diive se objevil jednou v Evange-
lit:kd roli, j{Z vddiil tolik za svd budoucl risp6chy.
Arcibiskup z Aix se rozhodl pokusit se o piekon6ni odporu
lftrllho stavu procitdnfm apelem, kter6mu se ponEkud nedo-
llirvnlo rrpiimnosti. Objevil se na lednick6 tribunE s kouskem
Itnnebndho chleba, jak n6m ho Montjoie popsal. DrZel ho

Ll職 搾 紺 礁 嘉 墓fl撫 嚇 pkrd ocYima poslancfi s prosebnfm posunkem a zapiisahal je,
rrhv ustoupili, aby se jii neodklSdalo hlasovini o opatienfch
rrrr zmlrndni bidy. Sotva skondil, promluvil k ndmu Robes-

嘱tr∬∬響Ъ
:itrif螺 ttjl:ご 島 席7。 熙:■∬ gricrrc:
ぬ° HdL heけ by i nめ メ
i

,,.Iddte a ieknEte svfm druhrim, aby n6s jiZ nezdrZovali ta-
l:鶴 F雪鰤 It∫ 霊』
rЫ hovfmi neupifmnfmi apely. Jsou-li nedodkavi pomoci lidu,
n I' plijdou a piidaji se k n6m. Kromd toho, ponEvadZ jste
zhslupci niboZenstvf, kter6 pohrdi bohatstvim, proC nejit ve
$ltlpljfch va5eho boZsk6ho mistra? Prod se nezllci va5i n6d-
Ircry a plepychn, ktery chud6 uriii? VaSe cirkevni z6kony
vfrm dovoluji prodat i posv6tn6 nAdoby na va5ich oltAflch na
zrrtfrndnl bidy, nemusite v5ak jit tak daleko. Propusfte sv6
pyIn6 lokaje, vzdejte se nhkladnfch povozti, zbavte se n6d-

57

hery a nisledujice piikladu prvnich kiesfanrl pomozte chu- Irrrlu l'/rdek. I(dyZ vfibec uvedly jeho jm6no, stile je komolily,
dym penEzi, kter6 timto zprisobem ziskhte." Jrrrorrujlce ho Robert-Pierre nebo Robetzpierre. east6ji se .spo-
Etienne Dumont, piitel a tajemnik Mirabeaurlv, lidl tuto koJovuly s nahraienirn jeho jm6na hv6zdidkou nebo o n6m
ud6lost ve svfch pam6tech a pravl, te zmalen! Sumot sou- rol'crovaly jako o ,,poslanci" nebo o ,,jednom z poslancri".
hlasu uvital Robespierrova slova. Tak smdl6 a vyzfvavi led N(rsledkcrn toho v5eho uzaviel se jeSt6 vic do sebe a jeho
nemohla je5t6 tehdy vyvolat potlesk. ,,Kdo je to? Kdo je ten lronicki, irsmdv st6le vIc hoikl.
mladik?" ptali se poslanci v plfzemi a divAci na galerii jeden
druh6ho. Reybaz, stojici vedle Dumonta, mu iekl: ,,Ten
mladik nem6 dost zku5enosti, nevi kdy piestat. MA v5ak dar m
vymluvnosti a nechce zrlstat jednim z davu."
MEI pravdu, neZ v5ak Robespierre poznal sebe sama, musel Itlkalo se o Robespierrovi, Ze postr6dal schopnost piitelstvi.
proZivat t6ikou dobu. Pies zku5enosti, kter6 zfskal v Arrasu, Vskutku mnohS jeho plStelstvf ztroskotala na fskali politiky.
mEl tr6mu jako venkovskf herec pii prvnim vystoupeni pied l)dtion, Karel a Alexander Lameth, f)uport-Dutertre, pani Ro-
mEstskfmi div6ky. f)umont pozoroval pl'i rozmluv6 s nlm, Ze ltndov6, Danton, Desmoulins a Panis, v5ichni byli kdysi jeho
st6le nervosnd mZikd. Vypravoval Dumontovi, i.e m6-li mluvit, 1rf(teli a se vSemi se dlive nebo pozddji roze5el. D6jepisec
boji se jako ditd a chvdje se, blill-li se iednick6 tribunE. Nenf Ludvik Blanc iekl, Ze Robespierre nem6l pl6tel, nfbrZ jen
pochyby, Ze se citil zastra5en piitomnosti tolika vynikajicich slep6 stoupence. Shm prf na konci sv6 iivotnf drShy zvolal:
muZrl; byla vSak je5t6 jinh pii6ina. ,,Nemim pi6tel, kromd Augustina dit6te a Couthona
Brzy potom, kdyZ se Slechta a duchovenstvo piipojily k shro- rrrrzfkal"
- -
rn6Zd6ni, poslanci Slechty z Artois pod vedenim jak6hosi de Nicm6n6 piitelstvf, kterfch pozbyl, byla pondkud vyviiena
Beaumetze zadali Robespierrovi rimyslnE ztLiovat Zivot. Kdy- tdmi, kter6 podrZel. Lepeletier, Saint-Just, Lebas, Couthon,
koliv chtEl povstat kprojevu, zadali Septat, krdit pohrdavE rodina Duplayova, David Buonarroti, Buissart a pani de Cha-
rameny, u5klebovat se, zkr6tka d6lat v5e moZn6, aby ho lnbre zrlstali jeho pISteli, dokud je smrt nerozloudila. Ziekl-li
zmitli a zesm65nili. Jejich rism6Sky nebyly ripln6 bez drivodu. se ho n6kdo, jako David, pani de Chalabre a Buissart po
Tak6 jin6 poslance bavilo, kdyZ Robespierre iednil svfm jeho smrti, bylo to ze stejn6ho drlvodu jako Petr zapiel
kvdtnatfm slohem a kantorsky vystupoval. Byla to trfzeil pro I(rista aby unikl nisledkrim. A bylo-li moZno nazvat
muZe, kterf se urazil, kdyi jakfsi vfbdrdi neopEtoval jeho - Davida, pani de Chalabre a snad Couthona ,,sle-
I)uplayovy,
pozdrav. Jeho jemn6 vypilovan6 v6ty, s takovfm risilim vy- pfrni stoupenci", hodi se to pojmenovhni stdli na Buissarta,
pracovan6, byly poklidf:rty za kratochvfli. Jak6 to poniienf Saint-Justa, Lebase a Buonarrotiho, jimi pevnost povahy
pro muZe s literirnfmi ambicemi, spisr:vlrtele pojedninf, pocti- znemoZfiovala takovou rilohu. Saint-Just byl dalek toho bft
n6ho cenou Akademie v Met6ch! slepfm stoupencem. Zdh se spiSe, Ze dinil pii ndkterfch pti-
Tak6 noviny byly tehdy k nt:mu nevlidn6. ObyCejn6 se leZitostech na Robespierra n6tlak, zeim6na pii zatdeni Dan-
o jeho projevech vribec nezmifiovaly nebo je shrnovaly na pfil tona a Desmoulinde. Buissart se nerozpakoval Robespierra
68 59
kritisovat a nabidnout mu radu, o niを vこ dё l, 老e ie V rOzporu vtlIit Jeden druhdho a byt pt6teli, stane se to tdZkou vdci v cio-
s jeho nizory. hhch obdansk6 v6lky. V takov6 dob6 pattit k oposidnim t6-
Je‐ li vこ ak pFitelstvIIn IIIInё n cit pFfbuznチ 1ぶ Ce,pak je asi hrlrrlm znameni zapldst se do z6pasu na Zivot a na smrt. A
pravda, 老e Robespierre nemё l nadini k pFitelstvf. Je tこ 老ko zn tnkov;ich okolnostl skondilo mnoho jeho pfAtelstvi.
si ho predstavit,ze by se bez vyhrady oddival hFellv6 divё Fe,
jak6 pFitelstvf vyttaduje.Byla― li jeho obvykll zdrを enlivost― ―
―一zavinё na pociteIIl hrd6 rozumov6
hraniこ fcl s chladnosti IV
pFevahy nebo farizejsk′ nl pFedstirinfln vyも こ
i ctnosti, jak
nё kteFi tvrdf,je ovも em vellni sporn6.NIoderni psychologie se Robespierrovi hlavnf pFtttelё veヽ rersailles byli P6tion,]Karel
Chチ lf k V′ kladu, 老e to bylo zavinё no vnitFnf plachosti …
… ll Alexander Lameth a Lepeletier de Saint‐ Fargeau. Byli to
strachem pFed citov′ m pOranё nfm;ten mohl pochizet jednak poslanci shromiを dё nf, asi v Robespierrovこ vこ ku nebo O nё co
z pOnё kud vチ StFednla10 cllovinf ieh0 0tCe, jednak ze ztrit, starも 1.TFi poslednf byli markチ zi a VySlala je Slechta,pFesto

kter6 Robespierre utrpё l ■mrtfm v rOdinё za sv6ho itlё ho vも akpatFili k levici. Sezninlflne se kritce s kaZdチ m Z nich.
dё tstvi. Jsou vζ ak niznaky, 老e clloval k Desinoulinsovi a J6rome Pё tion byl advOkit z diec6snfho mё sta Chartres.
zvliも tё k Dantonovi cit hraniこ fcf s niklonnostf.Existuje do‐ S Robespierrem byl tak tё snё sdrutten, ガe se zFfdka mluvilo
pis,ktcrチ pSal Robespierre Dantonovi a kter′ je V tё to knize o jednom bez druh6ho. Tehdy byli oba u paFittsk6ho lidu
dile citovin,v nё mえ se pFiznivi se zttejmou upFfmnosti k sv6 stejnё oblibeni. Kdytt se vSak OstavOdirn6 shromiZdё nf ro‐
niklon■ osti k Dantonovi.Hijll Dantona veFejnё jeζ tё v pro‐ P6tion to neこ [ё stf, 老
zcζ lo, Inこ I e byl zvolen starostou PaFitte.
sinci 1793,kdy Danton mё l jitt takも patnou povё st,労 eto t`mё F Uttednf povinnost od nё ho vyttadovala,aby Se stavё l na odpor
znamenalo stit se sim podezttel,In・ Kdytt bylo Dantonovo vも em nezlkonnfn■ ■itOkin■ proti zFfzen6 istavnf autoritё
zatこ ellf po prv6 navrを eno ve V′ boru pr0 0becn`blaho,zvedl :l tO byla privё cesta, kterou se musela revoluce dit。 ()d tё
pry se Robespierre zlostnё a protestoval. Opravdovi zuFivost, doby ztratil divё ru revolucioniFi. 17e volbich do konventu
s kterou ho napadl, kdyχ nakonec ,,svolil, aby se ho iplnё byI P6tion kandidtttelll za girondu proti nobespierrovi,kter′
zFekl“ ,mluvl o Msce hoFce zklaman`pFedmё tenl jeji niklon‐ ho drtivё porazil. Kdytt byl zvolen v jin6m volebnfln okresu,
■osti. Desmoulinse hijil opё tovnё , aby ho dostal zPё t do stal se Robespierrov′ m■ oZhOttё enジ m OdPircem。
klubu jakobini, kdyを byl z nё ho wγ louこ en. Robespierre tFIn Robespierrovi ke cti nutno Fici, を
e sv6hO dFfvё jこ fho pFftelc
dival v sizku svou popularitu. Jeho pojetl obこ ansk6 povin` nenapadl, dokud on nezahijil nepFitelstvl. P6tion na nё ho
nosti ――vypё stovan6 jeho klasickチ Ill VZdё linfln ――a velk6 vibec neStaこ il. Byl neobyё ejnё jeさ itn′ , Siln se zesntё こ
nil a
pottadavky, kter6 na ni kladl jeho pFisnチ uこ ett Saint‐ Just, Robespierre toho ochOtnё vyuを 11. Kdyχ bylo odhlasovino
nedovolovaly mu vこ ak, aby stavё l pFitelskou oddanost nad zatこ eni vidci gi■ ondy,uprchI Pё tion s nё kolika druhy. Jeho
oddanost k vё ci. tё lo a tё lo girondisty Bizota naζ la se v poli blfzko Bordeaux
ル【ёlo by se tak6 uv五 老 it,老 e kdeZLo za obyこ ejn′ chこ aSi mO` こ
isteこ nё pOzFena vlky nebo hladov′ nli Vesnick′ nii pSy.Nenf
hou lid`ntteχ et卜 Protilehlチ m politickチ In stranim a pF∝ lo si znimo, zda oba spichali sebevrattdu nebo zemFeli 、
γsflenfln.

60 61
Karel a Alexander iノ ameth patFili kこ isti francouzsk6さ le^ (lychtivtt zruSit vさ tttinu v′ sad,kterチ Ch Sim pOzival.Je pivod‐
ukizkou je Lafayetteo Chtё la pod
Clty, jeiftt neivラ Znaこ nё jこ F 1'1'lll jCdn6 z nejradiklln働 も
iCh ё
isti zikonodirstvi navrtten`ho
vl市 em americk6 revoluce a tehdejも fch mysliteli,hlavnё Mon‐ V:・ (:V01uこ ni dobё .Byla to povinni stitni v′ chOVa vこ ech hocllli

tesquieua, pFemё nit francouzskou v16du na konstituё ni mo‐ ()(l scdll16ho do dvanict6ho, a vζ ech dё vこ at od sedm6ho do
narchii.Tim pomihali ote裔 ft prilom,jimtt proudil revoluこ nf lC(lCnict`ho roku za pOdΠ linek naprost` rovnosti.

pFival,kterジ se pOZdtti marnё snaを 1li zastavit.Oba bojovali oho dne, kdy byl krll popraven, zavraを dil Lepeletiera
I`

pod Rochambeauem za americkou neod宙 slost.Starも f一 Karel :,,V:11予 ёlen krllovsk6 tdesn6 striZe. Kdytt ukizali Robes‐
―― byl ranё n v Yorktownu. Oba zaujfmali v 6stavOdirn`n■ │)i(:l・
rovi pO smrti jeho pFftele rukopis LepeletierOva vチ chOV―
shromittdё ni lnisto dile k levici nett Lafayette. KdyZ shro― ‖ ost hodni
l■

miZdё ni pFesfdlilo do PaFfZe, organisOvali s pol■ oc( Dupor‐ `l10 plillu,zvolal:,,Znamenit`!To jejedini pFsel■
l'OV01uCC.`` Nabidl se,老 e bude plin zastivat pFed konventem,
tovou a Barnavovouklub jakobini.Kdytt vこ ak po kr■ lovё itё ku illil tak.Plin byl pFijat,ale s vynechinfln d01o老 ky o po―
`l l:こ
zaこ al pFisnチ republikinsk,smё r,pFipojili se Lamethov6 k o― vill:losti,coを zbavilo plin revOluこ nfho vチ znamu. Nebyl nikdy
posici. Stali se kri10Vsk′ Ⅱli ridci a organisovali s druhチ nli l)1・
OVC(lCn, ani v pFijat6 podobさ 。

Jakobinskチ Ini rOzkolnfky soupeFsk′ politiCk′ klub feuillanti.
Po pidu monardlie utekl Karel do Anglie,kdettto Alexander
pFekroこ 1l hranice s Lafayettem,kdytt ho jeho voisk0 0depFelo v
nisledOvat v pochodu na PaFf老 .

Robespierre a Lamethov6 pracovali nё jakジ こ
aS SVOrnё l'o pl'ichodu do Versailles se Robespierre a jeho kolegovd
v klubu jakobini, brzy vも ak do首 lo mezi nilni k rozporim. lft:llho stavu z Artois ubytovali v prost6m RenardovE hostinci
Kdyだ je Robespierre zaこ al po krllovこ nivratu z Varennes v trlici sv. AlZbEty. PozdEji najal Robespierre a tii jiniposlanci
podezFivat ze spolこ eni s dvorenl, znepFitelili se neslniritelnё . z Jcho kraje malf byt v ulici de l'Etang d. 16.

Spoleこ ensky se s nilni RobesPierre rozeζ el jitt nё jak′as pFed l)o;loledne a ndkdy i vedery tr6vival Robespierre v shro-
tfln, protoZe, kdyを pFiSel jednou navも tivit Karla, nemohl ho rrr/rlddni. Odpoledne a d6sti nocl v6noval plipravd svfch pro-
nebo nechtё l pFijmout.Snad mこ l dobrゞ divOd Se urazit,snad jcvrl. l)e Beaumetz mu bezdEky prosp6l, nebof posm65ky zprl-
ne.PFemrも tё ni citl市 ost mohla snad■ o zmist jeho isudek nrbily, Ze Robespierre upustil od kv6tnat6ho slohu tedi, jimZ
v takov6 vё ci. vzlruzoval vfsm6ch svlich druhrl. Aulard, kter;.i napsal zvli5tnl
JestliZe Lamethovi byli ze Skoly hIIontesquleuovy, byl Ro‐ nludii o leCnicich revoluce, je toho mfnEnl, Ze Robespierre do-
koly
ichal Lepeletier ze ζ
bespierriv druh,こ lechtickチ pFftel,Ⅳ 【 rfthl sv6ho ripln6ho leCnick6ho vzrrlstu, teprve kdyZ shro-
Rousseauovy. To znamenl, Ze se klonil daleko vfce k levici rrr/rldInf bylo ndjakf das v PaiiZi.
nett Lamethovi. ■'o vysvこ Lluje, 老e on a Robespierre zistali V fisudclch o Robespierrovi jako iedniku byly tak zjevn6
pFiteli att do Lepeletierovy smrti v inoru 1793. Lepeletier, nvdlly, Ze byly oiividnd zabarveny stranicklim piesvdddenim.
jako Pё tion, byl pozdё ji zvolen do konventu a hlasoval pro (irrlyl ho shledfv6 ,,vyprahllim jako scirocco". Taine iiki
krilovu slnrt. Byl nadnlfru bohatチ , ale upFilun′ idealiSta, ,,rrr:fekl nic a mluvil jen, aby se s5m sly5el". Belloc minil

62 63

│1価 価‖
Ⅲ鰤曲鵬鰤1嗣 鰤陶曲幽脚Ⅲ‖
‖ⅢⅢ
脚鵬lllllllttllllllllllll脚
,,chybi mu u5lechtilost v;frazu,,. Auiard ho shiedAvii n6kdy [rI'i jcdn6 piileZitosti v klubu jakobinti se posluchaistvo
vfrnluvnfm a pfesvdddivfm. Mathiez ho povaluje za lep5iho zvedlo jako ieden muZ a volalo: ,,Chceme vSichni s tebou
neZ Vergniauda. zrrur['fl!" Pi'i .iin6 prYileZitosti, iak vyprivi Desmoulins v do-
Cteme-li Robespierrovy iedi, musime se ptipojit k Reyba- pise svdmu otci, polovina posluchadfl muZi stejnd jako
sovd kritice: nev6ddl kdy piestat. Vdt5ina jeho projevfi byla icny -
tonula v slzich. Robespierre vSak umdl rozezvuiet
piili5 dlouh6. Opakuje se jistym zprlsobern. Jak poznamenal ncjcn-citovou strunu pohnutf, nfbrZ tak6 strunu duchovni.
Michelet, nebylo to pii ristnfm piednesu tak z6vadn6, jako (londorcet i'ekl, Ze revoluce je n6boZenstvi. F'rantiSk6ni' sice
se to jevl pii Cteni. Napoleon iekl ,,jedin6 iednickh formule, rozbijeli kiiZe, ale klanEli se srdci Maratovu! Jini znesvdcovali
kterd za ndco stoji, je opakov5nl.,, I<ostelni olt6ie, a to jen aby hledali zboinoa nihradu u ,,ol-
easti nEkterfch Robespierrovfch projevri si zasrouri carrylova trtfft vlasti". Zeang revoludni iednik nebyl tak zpfisobilf vy-
zdrcujicfho posudku, ale jsou zas jin6 d6sti hlr,rdal. duchovni str'6nku revoluce jako Robespierre. Jeho
projevy kter6 jsou nespornE piesvdddiv6 - aa maji
dokonce cel6
drtivou osotrni podestnost mu dovolovala projevit mySlenky, kter6 by
-
logiku. Zminili jsme se jil, i,e Robespierre sv6 projevy ob_ bvly v ristech kald6ho jin6ho zn6ly pokrytecky. Bylo mu
vyhle Cetl, byl vSak riplnd schopen mluvit bez pifpravy. d{rno zav6st nhboZensk6 citdni, vyvolan6 sociilnim pievratem,
Takov6 projevy byly nejtep5i. Jeho proslulj vfpad proti Brie_ v puritinsk6 iedi5t6. Posledni ridobi revoluce nese ziejr;ri- rfn
zovi a ritok na Dantona, oba proneseny z okamZitdho popudu, jeho osobnosti. Condorcet a Rabout Saint-Iltienne nazvali
maji nidech pochmurn6 velikosti. Robespierra knEzem a vskLrtku, bylo v ndm hodnd z hlasatele
Podle jeho vlivu na posluchade musime Robespierra po- evangelia. Byl to duchovni 16z jeho projevrl, ktery mu do-
vaZovat za iednika. Tento vliv m6l zifdka sob6 rovna. Mohlo <Ifival mnoho z jeho v6Znosti.
by se snad iici, ie jeho popularita vypllivala z toho, Ze hov6l Mnoho Robespierrovfch projevfi se vyznaiovalo velkou
z6libim a pledsudkfim davu, tomu v5ak zdaleka tak neni. zatrpklosti vfidi jeho politickfm odprircfim. Nesvdddi to o sho-
Skutednost je, xze projevoval velkou mravni odvahu v boji vlvrrv6 povaze. Pi'esto se zd6, Ze byl v soukrom6m i veiejn6m
s velejnlim mfndnim, domnfval-li se, Ze se dalo Spatnou ce_ Zivot6 laskavf. Jeho StEkot byl dasto hor5i neZ kousnuti. Je
stou. Robespierrovy projevy proti v6lce byly proneseny, kdyZ pro uiho piiznaind, Ze se dasto vyjadioval nelaskavd, kdyZ
se rozpoutala Silen6 v6leCn6 hysterie. St6l prakticky s6m, sr, pokou5el vykonat nEjakf milosrdnf din. Do odi bijicim
kdyZ se stavdl v cestu protin6boZensk6mu fanatismu, a do- ;rl'lklldern toho jsou jeho pohrdav6 zminky o pani AlZbdt6,
k6zal obrdtit proud. V nev6reck6 dob6 se neb6l Celit posmdchu hrirkrvir sesti'e, kterou se snaiil zachr6nit pied zuiivosti ra-
a prohlAsit vei'ejn6 v klubu jakobinrl, Ie ,,prozletelnost bdi rlihrilii. llcubell iekl o n6m: ,,I{usim vytknout Robespierrovi
nad revoluci". Robespierrtiv vliv v konventu byl mimoffdnf, jen jcrlrro byl piili5 laskav;f." Pani LebasovS, kter6L se
a plece nikdo nebyl v oteviendj5i oposici neZ on. -
s nlur tft,rur[ stfkala, pi5e ve svlich pam6tech, jevicich velkou
Adkoli jeho sila spodivala hlavnd v logice, um6l tak6 hr6t upi'luurosl: ,,Byl takovf dobrik!" MEI rid d6ti a zviiata. Malf
na citovou strunu pohnutf. Dokazuje to sama piitaZlivost jeho
projevri na Zeny, kter6 se shlukovaly, aby ho sly5ely mluvit. 1Irrrrnliihhrri (Cordeliers) klub nazvanli podle svdho shrom6Z-
-
di5t6 v b'ivrl6nr kl65tefe franti5k6nt. (Pozn. pfekl,)

Aυ
〓υ
64 l-r lloltcspicrrc
savOyardsk′ 110ch v zahradこ
v Tuileriich,jemtt nosil Robes_ jak se obilva}i, zrrarrerralu ne-
pierre ttdy mё ぽ l)r'{, l}r'()l)uSt0ni Ntckera, coZ,
1こ ky,muF■ al,,hOdn′
lin“ 。Je vζ ak nutnO rorlrri blrrrkrot. Od t6 doby zadali rozrnyslnd rozd6vat penize
lirllrn, sdtopn1''m rozv65nit davy. Takto tietl stav uvedl na
nci.rrrr slav dtvrty, aby dosihl svych cilfi, ai jednoho dne shle-
∬ 猟 灘t郵
sektirstvf a fanatismu.轟
鮮 1群
競鮮
Schizela mu velikOst ducha, 輔
kteri
[ rlrrl. h: vyvolal situaci, kterou noni s to zvlAdnout.
llolrr:spicrrclvu pliteli Kamilu Desmclrlinsovi se obydejn6

asem charakterisOvala DantOna,jehOを
by byla uё inila Opravdu plipisrr.ic, 7e dal popud k hnuti, 61"1[ l,yvrcholilo dobytfm
obdivuhOdnテ m, kdyby byl bチ val n16nё
iplatn′ . llrrstily. Nebyl dlenem shrom6iddni, ni'bri chudym paiiZskfin
RobespierrOva neslliFitehOst a pFfliも
velk6 sp016hini na rrrlvokirlcnr. Pi'ich6zel dasto do Versailles, ani ne tak nav5tivit
Vプ mluvnOst dOvrさ 110 jehO zkizu.Jak vyprivf Aulard,pFiこ
e19. lkrlrcspicrrn jako IVIirabeaua, kter6ho, jak sim pravi,,,miloval
tllernlidOru dO konventu vyzbrojen pouze svitkё
nlё I PFiv6st arnlldu.
IIl papfru,kdyグ .irrho rrrilenku". Byl nihodou ve Versailles, kdyZ byl Necker
ploprr(li'n. Spdchal hued do Paiiie a Sel do zahrady kr6lov-
Ve Versailles,kdyを shrOmlを dё nf veё
er nezaseda10i ch6dival rki'lro pirlircc. Tehdy to nebylo tak smutn6 misto jako dnes,
Robcspierre Obyこ ejnё dO kavirny Amaury,kter4 jettё
pod jll■ 6nem
existuje nvlrrl bijlci srdce Pai'iZe, kde sq barvitd rozvijely m6da, nei'est,
ルIullerOva restaurace. Je na rOhu avenue St.
hirllrrrr l politiha. V zahradd bylo mnoho kav6ren. V jedn6
Cloud a bOulevardu carnOtOva. ChOdil tam hlavnё
, aby se z ni('lr Caf6 du Foy -,- vystoupil l)esrnoulins na stril a pro-
ziこ astnil schizi bretOnsk`hO klubu,kterチ -
se v kavirnё schl_ rrr.sl lrobui'ujici icd. Zrninil se v ni o Neckerov6 propu5t6ni
zel a z nё hOtt pozdё ji vznikl klub jakObini. KdyZ by10 po
schizi, usedal v koutё
rr rrrlrn'il vrrovn6 o krirlovski'ch Zoldicich shromfZdEnfch
__ kterフ spriva kavirny Oznaこ
_a dumal nad sklenkOu vfna nebO debatOval se ila rr:r M:rr[ovI poli. N6sledoval prfivod mdstem a men5i sroceni.
tabulkOu ―
Nrrzili'i zrri:alo srocov6ni znovu a den pot6 bylo Bastily dobyto.
SVフ mi pFateli o politiceo Nenf pochyby,zeこ
aselll kOnal vy‐ llolrcsplicrre nernEl s tim viirn nic spoledn6ho. Byl ve Ver-
chizky d0 0kOlf a rOzjfllld v預 。usseauovё duchu. srrillcs, krlc pov6sti, dochfzejici do shromhicllni byly tak po-
plrirr(r, it: se: rozhodlo nepietrZi[d zasedat. Trvalo to ti'i dny
rr I i'i rroci. Illedi, vychrLli, muohyini protichfrdnlrmi vzru5enfuri
VI rklii:crri lloslanci neust6vali rokovat, zatim co poslov6 pi"ichir-
zr,li :r rrrltrlriteli a zprhvy byly st6le poplalndj5i: r, pi'edmdstfch
KdO by nebylこ eti vypravOvinf O dObytf Bastily?POkud je
rir(lo k srrilk6m mezi vojskem a d6lnik,v..., zvonilo se rta
lfさ f Carlyle nebOル Iichclet,je to hrdinn′
dё jepisci
pFfbё h.Je210 si vζ ak
vytkli za `kOl pitrat po hOspOdiFsk′ lropl:rtlr . . ., Pai'iZ ve zbrani. . ., vnikli do Domu Invalidri a
Ch こ initelich orlrrlsli prrihv u ddlo..., francouzsk6 gardy ptebdhly k li-
ve spleti histOrick6hO v′ vOje, Ini sc za to,

e finanさ nici jak0 rlu . . .. zrrr":rrli dobyvat tsastily.. ., .llastily dobyto..., De Lau-
Jン abordc, BOscary [l DLlfreSnOy, kteFF se obyこ
ejnё lleuvidё jf rrrrv, vr'lilcl llrstily, byl zabit, jeho hlavu nesou v prflvodu na
:1lezi hrdilly Bastily,11laji stejnё
velkOu OdpOvさ dnOst za dobyti kopl...
l.eudi11〕 f tvl・ ze jako ltlie,Mainard nebO Hullin.Tripili pr,se
Povi,sli ovScrrr piekonivaly pravdiv6 zpr6vy: PaiiZ je v pla-

66 67
■■ ■ ■ ■ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
ll ′krvAcOn6.I(OnservatiVnこ
fI)OSlanci tretihO stavu se dこ sili.
menech. . . sto tisic PaiiZanri pochoduje do Versailles.. . do-
.:こ

()(::::`l:lli jiグ iこ astnit se dil. NIirabeau,BaTnc■ ve,I」 amethOV`
5lo k hromadn6mu krveproliif ... vこ rni.,,Krev,kterA se
lt il:li V'Znamnf VidCi zistivali jettlこ
UdrZovala se pov6st, Ze se PaiiZan6 odeberou ke kr6li, ne-
予Ckl BarnaVe. Nlo老 ni vこ ak, Йe
「 Ol`Vl, ncni krev nevinl■
i,“
piijde-li on do PaiiZe. Po ndkolika dnech se Ludvik s velihou l〕

1.
l():li l)lldou chtFt icdnOu Obritit. Robespierre llechLこ
obavou dal na cestu. Doprov6zelo ho n6kolik set poslancrl,
V ilisili v`ak pFecC nc、 :こ 予il.Bylo v■ OZporu s iehO povahou
mezi nimi Robespierre. \r dopise sv6rnu pliteli Buissartovi
lt i(.1)0 1nclhOdall■ i. Nil.(dy iC ncSChV`lloVal a pFi jedin6 pFf―
v Arrasu tuto cestu zajimavd popisuje. Zvl55t6 ho zar6Zelo, lll SV01Cnf一 一 ZICこ ell1 7「 uilCril― 一 byly
l(ウ iloヽ ti,1(dy dal li llё l■
Ze lid volal ,,Af Zije nirod!" a ziidka ,,Ll vtije kr6l!" Viddl
o:(ohl()ヽ li takoV6, χe Se nlliS(ヽ lo iedllat rychle bCZ Ohledu na
mnichy s n6rodni kokardou, pli5pendlenou na klerikdch,
il、 lko. Jindy ncrad SVё
予OVal vё c, kteroll VZal ztl SVOu, 111-
s pu5kami na rarnenou. Na stupnich jednoho kostela vid6l l dilvu l)■ Oti jedllotlivcin■
ht,(!1:1l pouliこ nfho l)oje S nisilil■
uprosti'ed vdi'icich kudze s kokardou piipjatou na Stole.
:llk(lv ll()solllllaSil.
Ludvik se vritil do Versailles t;iZ veder. Piipadal si trochu ni a lleob10mni propaganda.
jako nezkuSenf krotitel,.kter6mu se podaiilo uniknout bez .,(11()11lCthOdou byla ustaViこ
・ i11)01110Ci n■ ohly I)予 L nepFitelovy obralln`posice pOdkOpilly
rtraza z klece pln6 divokfch zviiat. Ilobespierre zristal v Pa-
,│ ′ヽ l:ll)cny tak, グ
'(ヽ C Se jich vzdivを 、
1 1)cz bOje. Sledoval tuto
iiZi o ndkolik dnf d6le. Nav6tivil pochmurnlf vnitiek Bastily (`

e V′ ―
utno uznat, χ
ni(.:ho(11l diSlednこ pO Celoll rcvolllCi a l■
a objevil se v kriiovsk6m pal6ci. V5ude ho zdravili, zdravili こ

l(`(lky o、 pravcdl五 OValy diVこ rll v iCif 血 innoSt, PFedstavi Si
vlak poslaneckf odznak, nikoli Robespierra. Paiii, ho je5t6
‖rk(lo,7()dobyLi star`pevnoSti parfZsk∫ n.lideln by bylo■
OZ―
neznala. opin d0
LId fCudalislnu,kdyl)y llebyl b∫ Val dFiVe podl【
ll(Mil()oヽ
ri nこ kd。 , 老C
i(l nllry, Йc byl neSChOpell iこ inn`hO()dporu? Vさ
VII 1792 nisledkel■ Sriク ky
l)y l,yl:1 1110narchie padl〔 1 10, Sprl■ a
kll `vゞ carSk6 gardy s davcrl■ ぅ
l1lo‖ こ
kdyby nebyla bゞ Vala dFivc
Po zteこ enI Bastily nisledovaly jill` nisill16 ё
iny,jako lyn‐ `T Ol〕 ou pFfpadech byl■ dina
′l‖ ivcll:t VSeCh sv∫ Ch Opor?
chovinf Foulona a jeho zetこ Bertiera v PaFf%i a srocovinf
、`、 1′ kll vytrvali price d10uh∫
Ch lCl・
v provincifch.Vcnkovan6 se bouFili.ヽ ア
nikali do zllnki a pilili elli
Alc Йlct v′ buchi niSilf lidll a oll■ 1011vat iejiCh potlaこ
(〕

na hranicich pergameny, listiny, v′ s[ldlli listy, dekrety, re‐ buchy VyVolala)
l● ■ ):11lloritOu, ieiftt despoliCki vlida ony Vチ
skripty,postupni listiny aこ lcclltick6 prtikazy,jejichを kouzelni
011(lVこ rilzn6 vこ cl.RobespiCrrc l■ eschvaloval lynchOVini Fou―
sila,jak se dolnllfvitli,jc lak(1lollho udrグ ovala v porObё o Nё ‐ iヽ

Crtiera, 1lle llezdi SC tak6, 老c by ho 10 bylo p予
111こ
lo‖ :: :1 1〕
kdy vこ ak vypllili l zlll)ck, ll al)y to bylo dovrSeno, zabili

r‖1lo vヽ Pillkll Neこ tastn′ Foulol1 1)raVdё podobnこ nikdy ne‐
l pana.
『 kl,夕 cl)y lllさ l lid ifSt trivu,ale pFcdStavoVal Startt reZinl
Revoluce, kteri こ
(・

S10 1o lunohclll dil, llcク si lfeti sittv PFil・ eni
zprvu k■ 1こ cla Jitko by nlこ la oこ i obricen`k hvこ zdim一― Jako
V ‖Ci1101` `
fnl stavu.ZpiSOb ieho snlrti,kterj zpisobil Zdё
―z[1こ ala Vypadat ponё kud ne‐ v r:1(11(1111)()` 1を 11lcti tretihO stavll,zaptisObil na Robespicrra tak
Panna Orle■ 1lski ve vidこ 111 -―
I za hodna pouZe po10‐
んlo,Й c 1loヽ「d(ll)ise Buiss,lrlovi uzl■ 〔

otesanこ . Jeif rouChO utt llcbylo bezc skvrn, n′ brを 。χehnut6
:‖

69
68

│・ │"‐ JJ‖ ‖山mmH‖ ‖
‖ 曲‖ Ⅲ鳳酬鵬‖
鰤山 Ⅲ‖‖
Ⅲ lllll油 ‖
Ⅲ鵬‖
‖ 機幽幽朧機議饉鑢麟繭鐘麟畿鐵麟畿饉畿麟鐵鬱饉議饉鐵箇
鵬盤
viny i6dku. pokud se tyde yzboufeni
sedldkfi, hdyZ v shr.o_ llvl to iVlaillard, jeden z hrdinrl Bastily. Hurf Maillardl KdyZ
rn6Zd6nf povstal Lally_Tollen
d,al a lhd,al, aby se proti buiidtm
pouZilo pifsnfch opatfenf, ttcdob;ival Bastily, byl obchodnim agentem a vypadal v6Znd
malf advokft z Arrasu _ jenZ na_
psal letdh, kde pranfioval nesi[ tu tragicky. Ptal se jich, co si piejf. Chl6b, tof se vf! A neni-li,
pouZivanl proti sedldkfim_
ihned povstal a iekl toto: chtIly jit do Versailles a poZidat kr6le, aby piiSel a iil v Pa-
,,Co plimdlo pana Lally_Tollendala zvonit IIli. Kdyby byl kr6l v PaiiZi, byl by chl6b. Takov6 byla ieiich
Mluvfte o qitrZnoste"t
na poplach? prostinki drivdra v krflle.
uyt"Zno.ti, p5nov6, jsou jen pro_
TI Po kritkdm vhhini se jim Maillard rozhodl postavit v delo.
i1-1,.ducha
svobody. Net<iamie .", foiruri je5t6 u konce. Mohl b;it s to, aby je uhlidal pr"ed neplechami a riiady by
Zitiek moind bude svddkem obnoveni
.r"f.ury"f, pletich dvora. mohly mezitim uiinit opatfeni. Dali se na pochod. Prvni Sla
Kdo je piekazi, zadneme-li prohlaSovat
za bulide ty, ktef{ se velik6, dernd obledeni postava Maillardova, potom ndkolik
ozbrojili pro na5i z6chranu?;
lenskfch buben{kfi; d6le, jako ndjakd divadelni postava, Sar-
. trr.j:
le
hSjil Robespierre revoluci, adkoliv se
se d,vara na scestf. urdit6 ."
nedalo zaplit, Iatov6 oddn6 Zena na koni, na vlajlclch dernfch vlasech klo-
to neaato poprit po blSzniv6m
bouk s p6ry, v ruce kopi. Byla to Th6roigne de M6ricourt,
I. u 6. ifjnu 128g, kter!, znali dobu rozhodn6ho obratu ve
francouzsk;fch d6jin6ch a v Robespi"r-ue dobrodruika, kterd si nepochybn6 o sobd myslela, Ze je revo-
Zivotnf dr6ze. Iudni Pannou Orleinskou, tlebaZe byla daleko toho bft pan-
nou. NSsledovalo asi osm tisic Zen, nesoucich pu5ky, kopi,
halapartny, bambitky, kyje, zbran6 v5eho druhu, a t6hnoucich
VIII dLlo. Za nimi oddil piemoZitehi Bastily ** d6lnfkfi z pieC-
mdsti.
zrSna 5' iijna vi'ftiro se mrad6 ,6vde
ao ^strSznice .r,e dtvrti Za(alo pr5et a v6l studenf vitr. Zeny zatvrdily sv€ tv6ie
sv. Eustacha v FaIiZi, popadlo
buben, r,vb6hlo zas ven a za_ a plahodily se bl6tem, bezprostiednE za nSdhernfm vii'enim
dalo na ndj tlouci, volajic:
,,Za mnou! Za mnou! h*a radnicil,, bubntl, iernllm Maillardem a rudou Th6roignou. KdyZ pii5ly
Ⅲ I

sly za nfrn. vychrtr6 zeny s hraclovti.ircimi

I ︱

-kynd rltitrni doma, r.rhov_ do Sdvres, zastavily se. Ale na5ly tam pouze osm bochnikrl
︲ Ⅲ ︲

se Sirokymi boky a silnjnni .ijy,
Ipafnf liveu6 slulky, chleba a nEkolik lahvi vinn. Osm bochnfkfr pro osm {isic a
prodavadky a Ivadleny, holky

z ,ti"e, .ii"frZ bidn6 zamdstnfni itdnf Brih, aby udinil zhzrak! Konednd dospEly do Versailles
tak6 postihly z16 dasy, a mlad6
ddvdaia, zr.e.irnd pro Iegraci. a k budov6, kde zasedalo shromSZddnf.
Chtdli-Ii se k nim pi.idat rnuli, odehn"l; j".
ktelou na cest6 potkaly, rnuscla .s
,A.vIak l<aid,6 tena, To bylo popuzeno proti kr6li, jenZ zamitl podepsat opatie-
nimi".lit,,jinak by jf byly nf, kter6 shrom6lddni uiinilo. Kromd toho byl dvrir tak ne-
za trest u.sti(ihly vlasy.
plozieteluli, Ze polidal hostinu pro dristojniky krSlovskd
radnici nebyl nikdu, hdo try je piijal.
_Na
v6zitov6, kter6 osvobortily; byly
Byli tanr viak t6lesn6 strdie a flandersk6ho pluku. Pi'itom nosili hrdd bilou
f om" tiuiirry, kter6
Vzaly s sebou bambitky, puStry,, roztrhaly. kokardu Bourbonfl i dernou rakouskou a n6rodni kokardu
kopi o .rCt otiL ddl. Na scho_ urdZeli a po5lapivali.'lyi, den mluvil Robespierre a i'ekl: ,,Je
dedr radnice se pak oh.ievila velkrl .sn:ralrlA
postava v dern6m. pouze jedna cesta, jak se utkat s piek6Zkami rozbit je!"
-
70 71
A Mirabeau kiidel
ddnf neprohr,'siro-,ikoho
poilesku,
kdyby shrornAl-
-za.hromovdho
r."ornu-r.Jt"ouy Iul6ci v5echua pai'iZskir spodina, kterf myslila, ie dojde
tetn6ho, ,ze by pisemnE ';;;*, o.ory za nedotknu- -
k vftrZnostem a Ze bude vyhlidka na koi'ist.
uuu";r,e ty, kteli jsou od_
povddni za hfieni v palfci I(dyZ pli5el Lafayette do pa16ce. byl uveden ke kr6li, kterli
-* O"i i"rlovnu samu!
Av5ah tfebaie tteskati ho piijal usouZen, v piitomnosti nEkolika dvoianri. Lafayette
jevu, postanci tietfho
R"b".;i;*;;u a Mirabeauovu pro_
stavu .- ;;;r;;, o sc r"rklonil s obdma rukama piitisknutfma na prsa a i'ekl:
nikrerak naklondni zabt6cen6m;;;;: druhych -_ nebvri ,,Nejjasn6j5i panc, vidite pied sebou nejne5fastn6jliho mu-
objevil pled budovou. kterlf se pr6v6 hludnE Ic. I(dybych se byl domnival, Ze Va5emu Velidenstvu dnes
Mirabea,, .u .6-*, kdyZ
krom6ho posta znrdvu dostal od sou_ ;roslouZim l6pe tirn, ie zt.ratirm hlavu na popravi5ti, VaSe Veli-
o pr.hod;;;: vkradl za
kleslo a po5eptai mul piedsedovo frcnstvo by md tu neviddlo."
do pal6ce. Chcete_li, iekndte,
_,,pryedstfrejte, le ;ste nemocen. Jd6te Potom pievzal plnou odpov6dnost, rozestavil vojfky po pa-
n{s pochodu.ie. Nesmf se
," i'"*_Ur" ode mne: paiiZ na l{rci a ode5el spat do domu sv6ho ivakra de Noailles.
ztratit ani oiamZit<!.. Rylo Za svithni, kdyZ je5t6 spal tfrn si vyslouZil titul ,,gener5l
by si nynf po prv6 posranci to, jako
*"t,r,n .iruu prnd uv.domiri n*- -
Morpheus", hter;fm ho od t6 doby royalist6 poctili vnikla
bezpedf, kter6 ohroZovato
jejich ;i;.;;;
chu revoluce dovoleno pr;;.rr";^;oru",tfcru, kdyby bylo du_ chitra do pald.ce, zabila nbkolik dlenir tdlesnl slrhie- a zadala
Rozhodri se, ie vyzvou k spoledenskd vrstvy. plenit. Lafayette se probudil vdas, aby pledeSel hor5i udSlosti.
zastave.i.'nJespierre vlak l'ozddji se objevil na balkonu s krilovnou a polibil I\{arii
aby se revoruce drrera nechtdl
nauzd6. ili-;;;#:"::""^,:::.",:i, Antoinettd ruku pied odima dzrvu. Francouzskf lid tleskal t6to
tvdFe vvjadiujici sirsd,nr
se Zivotnf podmInky.L.6"_"
a mysrir, ; .;TJ#il,iliJ#, ll galantni sc6nd.
takov6ho fiau, To odpoledne se ubiral cestou mezi Versailles a PaIiZi nej-
;rf.o je tento,
zlepSf. KdyZ se Mai,ard drrrle;;i-;;rom6Zddni znatnd bl6zniv6j5i prfivod, jakf kdo kdy vid6l. Vojici s bochniky
poslanci na ndho ostie a ndkteii
dordZeli ot6zkami, Robespierre chleba naboduutfmi na bod6cich, d6vdata a Zeny s vojen-
piispdt na pomoc. ftfznf mu
, ._*r#-"ii"f udinil se
skfmi klobouky, obkrodmo na konich, ddlo, krflova t6lesni
h6jcem obecn6ho lilu, po prvd se prr;; Robespierre sam ob_ strhi. bez kloboukri a bez zbranf, krhlovskf dvfir v povozech
dfvali tv6if v rv6i. paiii - na sebe
izapr*;;," Lafayette jedouci po boku kryt6ho kodiru, v nEmZ seddl
-kr6l a nejbliZ5i rodina; vesele blitem se plahodicf a v kaluZich
Versailes, kter6 vidEty
toh; dne lolik rozdilujiciho, byly
o ptllnoci probuzeny novfm .(plouchajfci rrlznorod5i dav muZri, Zen a ddtf, nesouci v6echny
tShl v dele patn,cti tisic
vilenfm bubnri -- Lafayette pii-
NrdS;;;;
tidi.
N,rodni gardu, kter6 nal6hrr^,;;; jr'j.;, pie.lo na paifZskou
druhy zbrani a se stromfi ul6man6 vdtve se Zlutfm, hn6dlim
a Iervenym podzimnim listim. Mezi nimi vousatf obr mo-
vetitel
del z Latinsk6 dtvrti obleienf do iimsk6ho krunlfie - kterf
vedl do Versailles. plel se "orrrtouruf Lafayette
, ,irri, Se, vSe marnE. - nesl.
MuZi se vzboutili a toho due sfal dv6 mrtvoly t6lesn6 strhie sekerou, kterou
f$o1ce ," ,ro povdsf. Na_ Shrom6id6nf se usneslo jit za kr6lem do PaiiZe.
konec povolil a k Sest6 hodind "Vf,r"Z*.ii,,
uyrurifi. eri"f. v pat6ch vojska
se vlekl neblahf z6stup: muZi"pfesiro;*, ,n ieny, zlodEji,
72
73
Kapitola 4

V PARIZI

obespierre se octl v PaiiZi, na jevi5ti sv;i,ch diivdj5ich bojfr,

sv;fch drYIvdj5{ch l6sek. I(do byla ta jedin6 Zena, o kter6 vime
s jakousi jistotou, Ze s nim sdilela loZe? NeznSme ani jeji

jm6no, ani nevlme, jak vypadala. Vime pouze, Ze se stala jeho

uraitressou brzy potom, kdyZ se piist6hoval do Paille, i,e ji

bylo asi dvacet Sest let a byla do n6ho velmi zamilov6na, Ze
se h ni choval spi5e chladnd a dasto se zdr6hal ji navltivit,

a i,e jf dSval itvrtinu svdho platu, kterlf iinil osmn6ct frankrl

denn6.
Polovic zbytku posilal Charlott6 a Augustinovi v Arrasu,

kteif mdli, soud6 podle jejich dopisfi, dost z16 dasy. ,,V5eho se

n6m nedostfvi. Prosime, parnatuj na na5i ubohou malou
domicnost," pi5e Augustin. A Charlotta: ,,Prosim, poSli, co jsi

sllbil, milf bratie; rn6me stSle velkou nouzi."

Zbylo rnu necelfch sedm frankri denn6 na Zivobyti. Neni
divu, Ze obrykle obEdval za tiicet sous, a i,e kdyi; Benjamin

Franklin zemlel a shromsZdEni nalfdilo tiidennl smutek, byl

nucen vyprijdit si dern6 Saty, pondvadl m6l pouze jeden oblek,
kterlf nosil. Majitel prijden6ho obleku byl vy5Si nei on. Pon6-

vadZ si Robespierre dhval zhleiet na sv6m zevn6j5ku, muselo
mu prisobit rozpaky nosit Spatn6 padnouci oblek.
Bydlel spolednd se zn6mfm mladfkem, jak;fmsi Petrem Vil.
liersem v ulici de Saintonge d. 8. Dfim byl nedivuo zbour6n.
Villiers byl celf den pryd a veder slouZil Robespierrovi zdar-
ma jako tajemnlk. Ndkter6 Robespierrovy rukopisy jsou ps6ny

75
■■■■■■■︱︱︱︱︱︱1111111111

Villiersovou rukou a neni pOchyby,老 e zodpovfdal lnnoho jeho uZil takov,Ch SpOleこ enSk′ Ch pFlleZitOSti.Bud proto,Ze si uvこ
korespondence,kteri nemilo vzrostla,kdyを pFibylo jehO pFf_ diVё rn6m aこ aSt6m
domoval nebezpeこ i skr,VttiCi Se v pFlliこ
teli popularity.Za jedinチ mё SiC,jeこ tё na zaこ itku jeho drihy, styku s tё mi,jidhZ hlavnim zttmem byla snaha,aby se zFekl

inilo RobespicrrovO poも lovn` vic lle老 271 frankti. Poslanci
.Jeho hlav‐
SV′ Ch ZiSad,nebo proto,Ze byl povahOu samOti予
mё li v′ hodu bezplatn6ho zas1linf poこ ty s povinnosti pFed‐ Dutertre, LamethoV6 a
nflni pFiteli ZiStiVali P6tion, DuporL‐
klidat obilky s adresou k ovё Fenf, vydatnチ to pramen pod_ V byteCh a sChiZeli Se
Lepeletiero Navこ tこ VOVali se vzljemnё
vodi prO nё koho. l Se zlnittuje ve SV′ Ch pamё
teCh,老 e
v kavirnich.Panf de Staё
ヽ/e svych pamё tech dこ 1■ ヽrilliers z Robesplerra obё tnfho se s RObespierrell■ Setkala jednoho veこ
era r.1789 V dOmё
berinka. Tento pOstoj, pFevlidajici tehdy vic neを nynf, byl sv`ho otCe, IniniStra financi Neckera. Tehdy byl pOuze ne‐
l pOSlan‐
vysledkem imysln6ho isili postraOenych ultrateroristi, ne]― znimym advokatenl z venkoVa,ktery Se stal nihodo■
pOjem o demo‐
vice odpovё dnチ ch Za Robespierriv pid. Nicm6nこ Ffki spra― cem a byl znim tim:Ze mё l trochu pFehnan′
vedlivこ o sv6m pFiteli, 老
e odnlftal vも echny nabidky penё ttit6 kracll.
podpOry,tFebaを ese einё do Th6atre
mu こasto nedostava10 nejprostζ fch ttivot‐ Obこ as ChOdival Robespierre dO diVadla,Obyこ
nfch potFeb. Jeho ctite16 1nu psivali a nabfzeli penfze, "ne― 一kter′ dOStal infor‐
FrancaiS,nyn1 0d60n.Podle Lamartina―
老 l rid deklamaこ ni tragedie
idajfce za to nic,ani ne podё kovinf``,Robespierre vこ ak od― maci Od Al老 bё ty Duplayov6-一 "Inё
inenl a ctnostf``.
lnftal a zlobival se,kdytt Villiers nё cO nalnftal. O tribunech,tyranii,O lidu,kter`hlaholily z10こ
Kdysi lnu poslala Angliこ anka,sleこ na Freeman Shepherdovi
――mllo vチ znamni autorka rOmini 一 一snlё nku se をldostF,
脚 農器 10LAtf翼
aby jf pouttil pro nё jakチ veFejnチ el. On vSak styk pFfkrc Zivot ieviも tё m,na nё mtt Si S加 溝 :鮮 驀 硝

ukonこil a odnlftl. Dlma projevila znaこ
`こ nOu nelibost a vinila lidu.
hO z nedOstatku galantnosti.
Dvlir a vё voda orleinskコ Vynaklldali na zvllこ tni `こ ely II
ohromn6 こ istky, z nichtt nem■ lo naも lo cestu do kapes po―
dYou hlavnlch mlstech
slancli. Dubois‐ Cranc6 obvi五 可e, 老 e jednu dobu ne m6nё ne老 Drama revoluce se nyni rozvijelo na
sto poslanci bylo podplaceno.Robespierrovi nabidli znaこ nou PaliZe: v Narodnim shrom6zd6ni
a v jakobinsk6m klubu' Na
d&IeZitosti a nakonec
こistku pod zlnlinkou, aby to rozdё Hl na dobroこ inn6 ■こely. obou hr6l Robespierre roli vzrrlstajici
Odpovё dё l iseこ nё , Ze si nlё 1 61echetnゞ dirCe hledё t rozdこ lenI roli hlavni.
sv6ho dal.u silll. Jindy, kdytt k nこ lnu poslali posla s podob‐ Shrom6Zddni se usadilo v PatiZi
v blival6 jezdeck6 Skole -
nチ m darem,neodpov,dё l mu vibec a tak dlouho se na nё ho Salle du Mandge. Po budov6'
z niZ tekl omlazujici proud vy-
upFenё dfval,att posel ztratil odvahu. suSenfmi Zilami star6 Francie' nezblv6
ul ani stopa' Stila
a ulice de Rivoli' Po-
Steinこ nepFfstupn′ byl Sp01(発 enskチ m vジ hOdim nebo tten‐ na kiiZovatce nynEj5i ulice Castiglione
Na jednom konci
Sk′ nl SVOdim. Dostival nynf hoinё pozvinf,zFfdka vこ ak vy‐ nurf prostora uvniti byla dlouhf, a uzkh'
76

― 市 ¨ 鰤 而 面 山 曲 脚 曲 価 幽 融 酬曲 脚 脚 麟 温麟 1麟 搬燎麟麟曲 明
sedё ina podiu predseda)voleny kattdチ ch Ctinict dnl, a Sest IIl
taiemnfki.Asi uprostFed sAlu,こ elem k pFedsedovi,byla Feこ ‐
nicki tribuna, taktte Feこnici byli nuceni stit k vё inё poslu‐ l)rrrh(r vclk6 z6pasi5t6 klub jakobinrl -- vzniklo tak6 ve

- poslanci zalolili po pii-
chaこ i zidy. Ve rsrrillcs. Smdli a praktidti breton5ti
Na obou koncich silu byly galerie prO obecenstvo a pO clrorltt do Versailles klub, kteqi se sch6zel v kavfrnd Amaury'
obou stranich vyhrazen6 galerie, ■
Ozdё len6 jako lo老 e v di‐ hrttr rokovali o n6vrzlch, projedn6vanfch ve shromiZd6nl'
jednotnd' kdeZto
vadle. Ponё vadtt bylo v PaFftti tisice lidf bez price a zijem llrzo se ukfzalo, Ze bretonStl obydejnd hlasuji
hlasovali podle svych individu-
o rokovinf byl velikチ , byly galorie pro obecenstvo obyこ ejnё ;loslrtttci z druhfch provincii
(rhrlclr sklonri. z6iem o klub vzrristal a iildali i jini, aby byli
pFeplnё ny. Vyhrazeni galerie hostila na poこ itku revoluce
uzavleni a plivitali kaZd6ho'

asto Ⅲ ran6 pOSluchaё stvo.Divici tleskali Feこ nfkiln nebo je, lrli,iuti. Breton5ti nebyli stranicky
obvykle beztrestnё , vypFskali a こasto proniも eli vlastnf po‐ [,f,i ,rref podobn6 min6ni jako oni' Nakonec se plipojili sko-
rern v5ichni, kdoZ byli pokrokov6ho smy5leni' poditaje
v to
znimky. Poslanec LIlirabeau‐ Tonneau, Ⅱlladさ i bratr velk6ho nejbohat5i to Slechtu
Ilechtice jako Lafayetta a de Noaillesa -
Mirabeaua― ― pFezdivku sud mё l pro svij velk′ 0覇 em__
vc lrrancii. Vliv klubu byl znadn;i nejen proto, Ze byl
organi-
vellni horkokrevnチ pin,hledal jcdnou ttebFfk,chttto,s nleこ em i proto'
sov6n pro jednotnou dinnost v shrom6Zd6ni' nybrZ
Ze
v ruce,vzft itokem galer五 pro obecenstvo,kteri k nё mu byla byl tak
rrrf,t piivrZlnce u dvora a v ministerskfch rifadech;
ten dell zvllこ I nezdvoFili. ddlo za sc6nou'
rlobie informov6n o tom, co se
Robespierre patFil k politick`skupinё kraini levice.TvoFilo
I(dyZ shrom 6/zd1ni piesidlilo do PaiiZe' klub se obnovil
ji jen asi tFicet posl田 lci.Jejf vl市 ve shromittdё nf byl ovも em
s ,,triumvirifg6" I)upont, Barnave a Lameth - jako hlav-
malゞ , nahra2ovala to vSak jejf obllbenost u galerie pro obe‐ -
rrimi kmotry. Ti zajistili jako shromaidistE refektai
domini-
censtvo a u paFfttsk6ho lidll.Robespierriv ispё ch u galerie ho dv6
k6nsk6ho klaStera v ulici sv. Honoria za rodni n6jemn6
vedl k zvliも tni pFedstavё o tom,za jak′ ch pOdnlfnek by mこ 1 pouZiv6ni zaiizeni' Dorninik6ni
st6 frankrl a stejnou d6stku za
nirodni parlament zasedat.Pravl o tonl: ,,Zikonodarnチ sbOr jejich prvni
byli v PaiiZi zn6mi pod jm6nem jakobini' protoZe
by lnё l zasedat v ohromn6,Inajestitnf budovё ,pFfstupn6 dva‐
tiaSter v Paiiii byl v ulici sv' Jakuba' Pozd6ji se shledalo'
Ze
biez-
nicti tisiciln diviki.PFed tak velkチ m poこ tenl svё dki by se sfl nestadl, a najali tedy knihovnu nad kapli' KoneEnd v
neodvittily zvednout hlavu ani iplatkiFstvF a zrada,ani ple‐ nu 1792, kdyZ byly mni5sk6 iSdy zru5eny' ziskal klub od
tichy. POuze na obecn6 blaho by se bral zttetel. PouZe lllas vlAdy kaPli.
rozumu a obecnё hO zljlnu by doζ el sluchu.“ Existuje lept, kterf ukazuje Rohespierra na Iedni5ti
v jako-
Proti tomu se mohlo namftat,老 e se parlament za takov′ Cll binskdm klubu, roku 1791, kdy se klub
je5t6 sch6zel v kni'
podnlfnek vydivi v nebezp∝ f,ガ e bude utiskovin ёilou a dob― hovn6. SAI je dlouhy, uzk!, s klenutfm stropem a
hlubokimi
s bod-
Fe organisovanou menも inou.Avも ak i bez tak ohromn6 galerie okennimi viklenky. Lavice pro posluchade' soub6Zn6
s6lu je ulidka'
dokizalo nё jak′ ch pё t tisic radikalnich PaFfttanli po znaё nou nimi st6nami, mdly vzadu op6radla' Uprostled
dobuヤ nucovat Nirodnflnu shrOm2dё nf svou vLili, po jejiZ lev6 stran6 je uprostied vyvlf5en6 podium'
na n6mZ

78 79

!,111",,111
‐… 価 嗣曲鰤 鰤 Ⅷ 珈 llllllllll‖ 閻



stavi nad prostf lid a mluvi vzne5en6ji nei on, md vdtSi vliv

stoji stiil pro piedsedu a pro tajernnikv. Celem proti piedse-
dovi je iednickA tribuna, podobnf l6ii, v niZ byl iednlk znadn6 neZ ten, kdo z lidu poch6zi, nebo se tak tv6ii a mluvi lidovfm

nad posluchadstvem. t6nem.

Pfivodn6 pi'ijimal klub pouze poslance a jednou jich k nE- Ilobespierrfrv z.iev byl ve shodd s jeho iednick'fm slohem'

mLr patiilo asi dtyii sta. Potom se rozhodli, ie piipusti tak6 Vfstroj sankylotril pro ndho nebylal Zaana dervenh dapka na
jeho napudrovan6 vlasyl Na vrchollr revoluce, kdyZ se sanky-

volbu autorri, ktefi sepsali knihu pi'ispivajici k veiejn6mu
iotism stavat ttodnfm, objevoval se Robespierre pied lidem

blahu, a Condorcet byl prvnf, kdo byl pi'ijat. .le5td pozd6ji se
molrl stfit dlenem kaldy, ale muselo ho doporud.it Sest dlenri. bez poskvrny, t6mdi elegantni, Postava ze star6ho reZirnu'

jeho ide-
Nicrn(:n6 i potom zristal klub ndjakli, das dristojnl,rn spolkem, ntasallci ideje nov6ho; protiklad mezi jeho zjevem a

sloZenynr z politikrl, odbornikti a ztamoin'fch m65tanfl, spo- ami ho prfv6 dinil nSpadn6j5im' Jeho opravdovS elegance se
zdela jakoby jemnou poklonou posluchadrim' Je dokonce

lecinosti podobnou Akademii v Arrasu, organisaci, v niZ se
Robespierre zvlfi5f citival jako doma. A skutedn6 se tam citil velmi pravdEpodobn6, Ze to tak povaZoval za spr6vn6 a vid6l

vfc dorna nel ve shrom[ldini, pondvadZ tam bylo m6n6 vy- v tom zn6mku ricty. Nerniloval-li skutedn6 lid, protoZe l6ska

byla jeho poYaze cizi, v5Llil si ho' Lid mu byl vlAdcem a on
se
ru5ov6ni a odporu, s nirnZ by bojoval. Tarnndj5i ovzdu5i sou-

stied6n6 pozornosti bylo, kdyZ nc nepostradateln6, prYece aspori pied nim ukazoval tak, jak se ukazujeme pied panovnikem

velmi piizniv6 jeho zvl65tnimu poudntiuru zptisobu projevri. -- vhodn6 ustroien. V jeho Zivot6 nebyla vflbec tajnS str6nka'
Lhdnit ostudnh minulost nebo zkaZeni soukromi existence'

Jm6no jakobini, dan6 organisaci polo posm65n6, dlenov6
z podftku neradi slvSeli, zejm6na Robespierre, pon6vadZ iried- aby vrhaly podezi'eni na slova, kteri pronf5el' V6ddlo se'
le

ni nSzev hyl: ,,Pr*6te16 ristavy." Teprve po pfdu monarchie ty pdkn6 Saty, kter6 nosi, byly v5e, co m6, i'e jeho iivot je

jeho slova
byl nfzev ,,jakobini" fiednE pi'ijat. otevien6 kniha. Proto mu v6iili, v6Zili si ho a
Znenirhla se zadal klub pi'etv6i'et v prolethi'St6jsi ftvar. Pro- platila.
nr6na zadala jii r.l79l, jak je zlejmo z tohoto: kdyZ ten rok

jakobin5ti odpadlici organisovali feuillanty, starali se o to, IV

aby vyloudili v5echny ,,pasivni" obdany, t. i. pfili5 chud6, neZ

aby mohli platit dan6. To znamenalo, ie je povaZovali za llrzy po ustaveni paiiZsk6ho klubu jakobinfl vznikly po-

znadnou m6rou odpov6dn6 za Spatuou cestu, na kterou se dobn6 hluby na venkov6 a piidruZily k paiiZsk6 organisaci'
se

;akobini dali. s niZ uch'iovaly pravidelnou korespondenci'
V srpnu 1790 bylo

Je zajimav6 poznarnenat, Ze pietvoi'enf hlubu nczmen5ilo, jii sto padesSt Sest takovfch klubrl a na vrcholu revoluce od-

traduie Aulartl jejich podet na vic neZ tisic' Celkovf
ui.(,brZ spi5e zv6t5ilo oblibu Robespierrova kazatelskdho ied- podet

nick6ho slohu. Moinfi, le jeho poslucharii nebyli vZdy s to, Elenfi byl odhadnut piibliZn6 na dv6 std ai tii sta tisic' To se

abv sledovali jeho klasick6 nar6lky. 1'tozvl6dn6 poudn6 pro-
■ San,cdme t i bα krttk'CL指

jevy je musely ndkdy nudit, ale snad pr6v6 proto se jim v5i-
Sl器 記::hJliTttettr」 %lattI幾
1掲Fa卜 搬芋 震lle l

chni tim vice obdivovali. Jc znimfm rikazem, Le ten, kdo se lI∬ 詩

6 81

RobesDierre
80






‐ .I ●
● 1 1 1 1 1lJ[1111 1111 1 1 1111linll‖ ‖
‖綺
‖1111111111‖ 1111111in11111‖
Jヽ 11hlll11111111:││││││││││
“一
l︲トー=︱ ︲
︱= ︱山 ︱ ︱

zd6 trochu pryehn6no,- uv6Zime-li,
Ze v listopadu 17gl mdl
-;.a"rra.t irdinnjch opatfeni, aby je brzdilo, brzy se v5ak podrobilo ne-
O"]r1U, klub pouze dvandct .ut

︲︲
︱ ︲︱︱ ︲

DrileZitfm Urrl:r:"1 pi.i rozvoli dlenri. zbytnosti, kdeZto druh6 se nikdy nedostalo pies pouh6 gesto.
Irevnich statkri. Mezi dubne*
orguri.r"" byr prodej cir_ PaliZskf klub dovedl vzbouiit davy t6mEi podle libosti, aby
. ,aliJ
 ︲

rnajetek prod6val * coZvyneslo
fi91, kdyi se cfrkevnf zastraSil poslance; poslanci z venkova se kromd toho obivali

︱︲︲

ndrodni pokladnd na osm set
 =F  I    I

milionfi frankrl _ plivit6ni domhcich jakobinri a bezprostiednlho nebezpedi pro
v srpn u a v z 6i.i _ffi H Jli:.l'il,Tffi jir sv6 rodiny a majetek.
lost je snadno pochopitetna. : #J"T Nelze ifci, Ze n6kdo byl zvl65t n6pomocen pii organisovSni
Ti, k;;";i;ziti sv6 rispory _ '"TJ:;T
dejnd v5echny * obv_ sltd klubt. OvSem za prvniho jejich zastince moZno povaZovat
majetek na revoludni _U". "r-._k-ur"rn"
*"i*Ur, pfipjati tim svrlj Marata. Zedn6ish6 l6ie slouZily dasto za jhdro klubt. Ale
menat nejen ztrftu
vr{lednf
"t". iif"a reakee mohla zna_ jejich vzrrist byl vdt5inou spont6nni. KdyZ se stal Robespierre
j."li"h rnajetku, nj,brZ i odvetu. proto se vedouci postavou v klubu jakobinfi, existovala jiZ mocnS orga-
stali ochotnyrni kandid6ty dlenstvi
uu .poff.r, jehoi cilem bylo nisace asi ityi set klubri. Mohl jen pouZivat straSn6ho politic-
pokradovat v revoluci a potirat
."rt.i' h6ho stroje, dan6ho mu k disposici, jako Napoleon potleboval
Mdlo by se uv6st, Ze scl cfrkevrri
porumt y prodhvaly ye vel_ jen pouZivat velkych vojenshfch sil, kter6 zd6dil po revoluci.
kych rozlohrlch a Ze je dasto
'l'o mdlo za nisledek, Ze
k"p*;lt ;pekulanti na obchod.
chudi lyfi"U,Sir"u piipraveni
rodinf tohoto opatrYeni a d6le, o dob-
Ze se takovi spekuranti
zulivymi jakobiny. Vliv t.chio st,vali v
."uotr-,r"n prosp.chafrl nal
konec klubu velmi Skodil.
Mezi francouzskou a ruskou revoltrci MoZno iici, si Robespierre zvolil jako dlen llstavodrir-
Ze
nroZno najit vehni ndho shromLidLni za heslo Rousseauovo: ,,Lid je krSlem!"
nrnoho obdobn6ho, neposledni
jakobfnrl a sov6ty. Za
z tohoje obdoba rnezi klubem a Ze bojoval za kaid4- moZn6 opatieni, smdfujici k tomu, vlo-
aktivnih" ,*p"irrvoje rusk6 reyolucr:
se dinnost .iakobinri pr,i. Zit moc do rukou prost6ho lidu. V tom byl daleko m6n6 ne-
neri.itu oa tinrosti sov.tfi. srouZ,i jistf neZ Rousseau, kterf si n6kdy s6m odporuje a jevi silnf
= ︱

jako stiedisko poude.nf pro
︱ = I

dElniky u .uafaty, rozdrnychdvali
︱ H ︲ = ︱

nad5enf pro revoluci, hlidali sklon k stiedni tiid6, ,,t6m mezi bohatlfmi a chudfmi, ktei'i

o.t.rZii6 .istokraty, pomdhali jsou nejspolehlivEjSi soulfstf republiky, jedinou, na kterou je
︱ ︱

vl6d6, kdyZ pieSla do rukou jakobfnri,
,fy fiae byli poslu.ni
︱ =

jejich naryfzenf, pomAhati provaaOt moZno se spolelurout, Ze nem6 na zieteli nic jin6ho, neZ blaho-

pro armSdu, br6_
nili reakci v organisovdni a r. tZS+ ""k;;;"" byt obdanstva".

vybirali v5echny kandi_ Robespierre se klouil k mas6m k chudin6. Jeho houZev-
aL jo
d6ty pro fiady. Od prosince lTgS

ovlidala Francii jakobinskS diktatura. Robespierrova p6du natf vira ve vrozenou dobrotu, smysl- pro spravedlnost a pocti-

Ustavod6rn6 shromfZddni vost prost6ho lidu se zd6 ni'emr5t6n6; nutno v5ak mit na pa-
a jeho ndstupci, Z6konod6rn6

shromfiddni a konvent mdly pied m6ti, Ze byl vfrdcem v tiidnim boji, kterf se blilil rozhodn6mu
jakobfnskfmi kluby po_

svStnou hrrlzu. prvni z nich okamZiku. Takovf vfldce se musi jako vridce v z6pase
-

udinilo ,Ut otit nesmdlych a ne_
mezi nhrody obejit bez nestrannosti. Nesmi mdiit, uvaZovat

-
==


H = = = = = リ
﹁デ
l = = ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱︲︲︱ ︱ ︱ = = = = ︱ = ︱ 1 l H I






︲︱ ︱ ︱

i激鸞鸞 ∫輌醐撼轟

a posuzovat pIfli5 sv6domit6, aby neztratil ndco z pfesvddden{

a sm6l6 sebedriv6ry, nutn6 pro vft6zstvi. Hesla jako ,,Jde
︱︱

o mou vlast, af mi pravdu nebo nel" nebo ,,Jde o lid, af mA

pravdu nebo ne!" snad nelyhovujl nejjemn6jSimu mySlenf,

撫 :補:割鷲

笛聯l撚聯
led, jak Wells biitce poznamenal, ,.jemn6 smf5leni v drsnfch
I  

ot6zk6ch Zivota je slab6 srn1i5leni". Vrldci lidu musl stadit

hrub6 piiblileni pravd6. divaji pFednOSt pokoin6mu Ot

棚h∬跳朧 艦

Robespierre netvrdil, Le mh lid vZdy pravdu. Ve sv6 proslul6

誂黒

Ij鮒

debatE s Brissotem citoval Rousseauovo ,,lid si vidy Z5d6

pravdy, ale nevidi ji vZdycky", a i'ekl sv6mu protivnfku, Ze Kdytt d'Epr61neSnil pFeruζ ll
述揺 ギ

sedlaki vypalujiciCl■ Zll■ ky pol

nejlepSi cestou, jak ukhzat svou fctu k lidu, neni lichotit mu,

dd Robespierre Se
il``,Odpovこ
lidi obこ al■ y,予 よeite lim lupiこ

nfbrZ piim6t ho, aby si uv6domil sv6 nedostatky, ale sou- an6 0bVinё ni ze

zlostnou sV6hlavoSti: ,,Budu lim Fikat obこ

Iasnd ho nikdy nepiestat chr6nit. P6tionovi napsal, kdyi se

s nim roze5el: ,,Domniv6te se, Ze bych pro potlesk n6kolika ケ
hiIStVf.“


ad bガ 盟盟

sankylotri mohl tak ztratit hlavu, Ze bych zradil v6c svobody

Jeho uminё nOSt byla ittasni,Druzi Snad umdl`Vali,On ni‐

翻l.x:苗:T為ぶ‰麟

a rovuosti? Obvif,ujete m6, Ze lichotim lidu, zapomfn6te v5ak, k面.Druガ

obludou v iejiCh Oこ iCh, On nil

od vice se vyplfci lichotit bohatfm a tak zvanfm sluSnjm
hOdami,On nilC011.Mlu宙 1,at

penё zi nebo Spoleこ enskプ mi v′

lidem."

W朧 ‖

,

easto pok6ral 5patn6 chov6n{ lidu, obydejnd v5ak odmital se to hOdi10,nebo ne.Argumtntoval,Zastaval se lidi,itOこ

piipustit, Ze s6m lid byl vinen Spatnfm chovfnim, a ne nE-
︱  

kolik,,pletich6ili",,,nepi6tel5t( agenti", nebo piestrojeni roya-
︱ r

list6. PiiSlo-li obvinEnf od t6ch, kter6 povaloval za nepf6tele

︲ ︲



I = ︱

lidu pak svaloval vinu
- dvrlr,Lid


Slechta, bohat6 m65fanstvo

- onak, kdyby ho

na Zalobce. by nebyl jednal tak nebo

e to Zbyteこ n6, tO hO vbak ne‐

︲︲

nebylo zneulito nebo kdyby nebyl vyprovokovfn. Odstrailte

ifm Ve jm6nu VOlnoSti projevu.
︱ ︱
︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱

zneuilv{ani provohace, a lid bude jednat spr6vn6. ,,Piestailte
r盟

ユ空 電為17
認ゞ
︲ ︱ ︱ ︱ ︱

1え こ


常鶏ボよ
︱ ︱︱

tupit lid a rouhat se svdmu vlAdci tim, Ze ho st6le lidlte jako

:Sttll∫

nehodn6ho t65it se z vlastnfch pr6v, jako zvrhl6ho, barbar- :聖

I ︱

n.
L I

sk6ho a zkaZen6ho!" volal pii jedn6 pi'ileZitosti. ,,Pr5vE vy

slxlё こ
nё ,aby proiev byl Wtiこ
Omattdё ゴ,メ ednぶ el V klu‐

jste nespravedlivi a zkaieni, vy a bohati, do jejichi rukou Kdytt nemluvil Robespierre Ve sh■

爾 鸞 曇蝋
酔悧鮮再
byste chtEli pien6st moc, ktere prfvem patli lidu. Lid je las-

∫ま
洲 ︱
︱ 岬 ︱

kavf, trp6livlf a Slechetnf. Chce jen mir, spravedlnost a pr6vo
na Zivott"
︱ ︱ ︱ ︱ ︱ =
︱︱ ︱ ︲

85
84
︱ ︱ ︱ ︱
︲ 朧

馴 嗣 鰤 閻 ド 酬 明 呂 酬 脚
輌 輌 鰤 曲 繭
ξ
l

ll

muZe' pr6vo nosit zbran6'
obecn6 a plim6 hlasovaci pr5'vo pro
Tak nakonec posmdvidci ztichli a zneklidn6li, pondvadZ d6l- divadlo' pcl-
uott ort projeuu, svobodu tisku a necensuroYan6
nfci na galerii a v plepln6nfch pfedmEstich, nosidi a Zeny trestri' povinn6 velejn6 vy-
rotni soudy, zru5eni hrdelnich
v trZnicich i jakobfni ve svdrn klubu, v5ichni si pov5imli toho h6hem nejtvfir-
uIov6nl s riplnfm vydrZov6nim ditEte st6tem
huben6ho, zelenavtYr bled6ho muZidka, na kter6ho se mohli atd' Robespierre za-
nEj5iho ofaoff Zivota, tidov6 hlasovhni
vidy spolehnout, Ze bude hlisat jejich nejvy55f politick6 stAval tak6 dalekosahif program soci6lni
reformy' kterli ob-
touhy, a kterli nikdy neumdl6val v jejich obran6. Jm6no, a majetku vzestupnou
sahoval opatieni jako omezeni piijmu
hter6 mu dal jeden umdlec, kter'1i vystavil jeho podobiznu, mu
drichodovou a dEdickou danf, uznini
priva na pr6ci' za-
zfistalo :,,Neriplatny". a stStnf podpont
hrnujiciho v sobE zaiizovini veiejnfch dilen
Tak6 tisk si v5fmal jeho inr6na, nekomolil je uZ a neopo-
,r"ru*Ertrunfm, jakoZ i zest6rlfrn a churavym
minal otiskovat jeho projevy. Malat ve sv6m sklep6 se o ndho
Poslanci tietiho stavu v6iili ve svobodu
a rovnost' itit<ati
minili svo-
zajimal a nazfval ho hlasern lidu ve shrornSZddni. Kamil
to pii kaZd6 plileiitosti' Doopravdy v5ah tim
Desmoulins si ho v5fmal a pienesl svou vErnost s Mirabeaua
bodu pro svou stiedni tticlu a
jeji rovnost se Slechtici' Ndco
zvan6 nii5i
zp6t na sv6ho stardho spolui6ka. Oposiini tisk si Robespierra
jindho bylo, Slo-Ii o to, aby byly postaveny tak
v5imal a za(,al se o ndrn zrnifiovat t6m6i tak iasto jako o Mira-
tIldy na jejich froveil' Roblspierre k tomutrpcepoznamelal:
beauovi. ,,Actes des Ap6tres" (Skuthy apoStolri), hlavni roy- vzne5en6mu patricijovi' od 1d-vo;
,,Od risp65n6ho kupce aZ k
listickf list, otiskl jeho Madrigal, nazfvaje Robespierra jizlivd Slechtici' skoro vBichni
k6la aL k bfval6mu vdvodovi nebo
b6snfkem. Vylidil fra5kovitd pifpad s bleskosvodem a pozna- poarZet vfsadu pohrdat lidstvim v
podobE obecn6h<r
rnenal, Ze Robespierre vynikl daleko nad Benjamina Fran- "frtUli vrchnosti nel vid6t vzltstat
liclu. Rad6ji by se chtdli podrobit
klina tim, Ze byl ziroveir bSsnikem, d6jepiscem, zemdpiscem, pietlpokladu' Ze by mohli druh6
pfirodopiscem, fysikem, novin6iern a zhkonoddrcem.,,Je-li foeu, .one rovnfch' Za osudem leZ
utladovat, zdil se ;im nevotnictvi Zidoucn6isim
hrab6 de Mirabeau pochodnf Provence, pak je pan de Robes- se dornnivaji' Ze Brlh
svoboda sdilen6 se spotuotrfany' Patrn6
pierre svici Arrasu." nesla biemena' a stvolil
od vElnosti ohnul z6da jednEch' aby
Af rnu tleskali, nebo se mu vysrnivali, Robespierre sledoval
ramena druhfch, aby nosili zlatd vfloZky'"
svou dr6hu s piimosti a pevnosti z6mErfi, kler5 zarhirela. vSechnu moc v rukou
Pro Robespi"t'u 'i'u""nala svoboda
francouzsk6 obdany
lidu, a rovnost stejnf, pr6va pro vSechny
pro Languilleta n A"u*' i pro licly v Met6ch'
Ne
-proto'
VI -Ze by byl mEl Languilleta nebo iidy v l6sce' miloval v5ak
pfesvdddeni' Kromd
spravedlnost. Bylo to u n6ho rozutnov6
V prrib6hu sv6 zikonodirn6 livotni dr6hy formuloval Ro- rovnost je klam' ne-
toho v6iil s Rousseau em, I'e politicki
bespierre tak obsflhlf program politick6 reformy, ie ho po hospodefsk6 spravedlnosti: "Nespra-
.pofiua-fi na z6kladd
"nlnntrtui'
bezmAla sto padesiti letech nejpokrodilej5i demokracie je5t6 je zakladern politick6 nerovnosti
vedliv6 rozdEleni
nedohonily a na5ly jen mflo, co by k n6mu piidaly, kromd
a zkitzott svobodY"'
roz5ifenf jeho dobrodini na Zeny. Prograrl zahrnoval v5e-
87
86
││

drlleZitost je v tom'

│ Kdyby revoluce nepiinesla spravedlivdj5i rozddlenl bohat- tehdy tak6 a vyjitliili je jasn6ji' Jeho
tak udinil'- Ze
stvi, byla by se podle jeho minEni i" Ui, dost obratnf, "ny 'i'tt'I -o"' 1 SaVZpokus
- - minula
voluce, jejiml cilem neni zlep5enf osudu
cilem: ,,Re-
lidu, je zlodin pii byl dost opravdovy, Jy p'on"al energickli
sv6 ideje

din6nf k zloiinu piechizejicimu. Nevykonali jste nic pro uskutednit'
obecn6 dobro, nesmdiujf-li vSechny va5e z6kony a instituce
k odstrandni nespravedliv6ho rozdEleni bohatstvi." vII
Jako prostiedky k dosaZenf takov6ho lep5iho rozd6leni za-
ve shromiZtl6ni d6lil
stdval Robespierre drastickf dddickf z6kon a vzestupnou N6vrh volebniho z6kona piedlloZenf
obdany' "Aktivni"
dfichodovou dair. JiZ r. 1791 se vyjidiil: ,,MfiZe nEkdo na- francouzsky lid na .utti'ni; a "pasivni"
pouze ti sm6li
kl6dat podle sv6 vrile s pfidou, kterou obddlAval, kdyZ se s6rn byli ti, krloZ platili urditou d6stku d6vek' a a herctlm byla
obr6til v prach? Nikoliv, majetek lidi (pozemkovf) se musf volit a bft voleni do veiejnfch rifadrl'
Ziatm
N6vrh zir&:o:na zba'
vr6tit po jejich smrti do obecn6ho vlastnictvi." veSkeri ridast na vl6dni tp'auU zakhzfuna'
a dtvrt milionrl
Pokud se tyde jinfch druhri majetku, mdl zristavitel mIt vil volebniho prfva asi tii miliony ze sedmi vdku' Robes-
dovoleno nahlfdat pouze s dhsti, zbytek m6l piipadnouti mulskfch francouzskfch obdanri ve volebnim
nespravedlnosti'
stitu. pierre zvolal trp"", ,iufl6 to cesta k n6pravE
majetkovfch vfhod
Jako z6kladni zSsadu prohlaSoval Robespierre:,,vlastnick5 ptidivat politickou ufttttt' k nedostatku
ndkolika
na hlavy
prfva nesm6ji bit na rijmu bezpednosti, svobody nebo ma- a nakupit jak v5echnu moc, tak bohatstvi privo pro
jetku druhych," covz, jak pravi socialista a ddjepisec Jaurds, St".i"y"tr,; Zadal neom ezen6, piim6 hlasovaci pro iitly'
,,klade zftklad pro rozsihlA vyvlastnEnf, kterS by rnohla ly- muZe a politickf, pr6va
jak p'o h"'""' tak Abb6
Zidy pro zptlsob'
nutit zmdny hospod6fsk6ho Zivota niroda". Maury proti nEmu vystoupil-a kritisoval j:i1*"*:lY.ll'
jak si vyddl6vaji ,r, Ziuobvti, a herce pro
Je othzka, m6-li bjt Robespierre povaZovfn za socialistu.
jsou Zid6 dasto nucenr
Lidskfm snaZenim v pozadi socialismu a komunismu je rov- il-".pi"rrl odpou6d6l, Ze zptsob' jakfm
a cht6l v6d6t' zda
nost. To byla tak6 jeho snaha. Kolektivismus jako prostledek se Zivit, je hanbou p'o ;l;i"t' uiiskovatele'
k uskutedn6nf sv6 snahy zavrhoval, to vSak bylo v souvislosti chovini kn6Zstva je bez PoskvrnY'
pon6vadZ ho ndkdy ob-
s kolektivistickou filosofii, kterS zast6v6 stanovisko, Ze je Jeho obhajoba hercfi ie zajimavi'
zapotiebf pokrodil6ho stupn6 prrimyslov6ho vlivoje s[1'6- vifiovalizfarizejstvi.Mluvildastovesvfchprojevechoctnosti
-
jov6 civilisace -.- neZ je moZno ii s 6sp6chem praktikovat. a dal si ziiei,etna vysv6tlenf' co minf
obdanskou ctnosti' "Du-
5i republiky ;e ctnoJt, to znameni
l6ska k vlasti' velkomyslni
Irlesto jsme opr6r.n6ni vdiit, ie by byl Robespierre piijal
sloudit vsechny soukrom6
kolehtivismus za svfij, hdyby se byl uk6zal proveditelnim. oddanost, kter6 n5s dini schopnfmi
Robespie-rre puri-
To bylo tak6 mfndni prvnich kolektivistrl. Babeuf, Buonarroti, zijmy se z6jmem veiejnlimi' Adkoliv byl
by se byl piili5 zajimal
touis Blanc a Bronterre O'Brien povaZuji Robespierra pro t6nskf ve svfch zvycic\ nezdi se' Ze
velejn6 z6jmy'
jeho snaZmi za sv6ho piedchfidce. Jeho vfznam v5ak ne- o chovAni druhich, le| Ze by po5kozovalo
spodivA v [om, Ze mEl ideje rovnosti, pondvadZ jinf je mdli Jeho obdiv pro Rousse"ttu
i jeho Konfese' kter6
"h*oval
89
88
divite klamnd vidin6' bezvEdoruj'm
obsahuji dost takovfch rnist, aby pohor5ily prrimErn6ho puri- zdSnliv6 od5kodn6, kter6
t6na. TiebaZe mu musel bft znSm Dantontv zprisob Zivota, pozrlstatkrlm sv6 obEti?"
VAIka bezm6la proti ce16 Evrop6 - a nejkrutdj5i
v6lka
nezlekl se Dantona, dokud se nepiesvEddil, Ze byl riplatnf
ve svdm velejn6m i soukrom6m iivot6. Na vf5i sv6 moci, vsech v6lek, obdanska v6lka
* plimEla nakonec Robespierra
v rinoru 1794 iiki Robespierre: ,,Nem6rne v rimyslu pietvoiit k tomu, Ze se uchflil opravdu velmi daleko od t6to lidumiln6
republiku na formu Sparty. Piejeure si, aby nem6la ani kl65- z6sady.
Mezi Robespierrem a Barnavem doSlo k historick6
potydce
terni piisnost, ani klflSterni zkaZenost."
ze San Do-
Nepodaiilo se mu prosadit piijeti jeho n6zor& o hlasov6ni, ve vdci hlasovaciho prAva pro svobodn6 mulaty
minga. ,,Piejel.e si kolouie, ano di ne?" volal
vyjma pokud se tfde hercfi. PIes jeho driraznd protesty ne- Barnave na
musime-Ii
smdli se ,,p&sivui" obdan6 st6t dleny Nrlrodni gardy a nosit Robespierra a dostal odpovEd: ,,eert vezmi kolonie'
zbran6. ,,Tak6 jste tak mluvili, kdyZ se ozbrojili h va5i obran6 jim ob€tovat svou sl6r'u, dest a svobodu jedn6ni!" Debata

skondila pro Barnava velkou ztr6tou popularity'
pon6vadZ
d6lali revoluci?" posmival se kolegrim. Trpce zkla-
-mhnkdyZ
psal sv6mu piiteli Buissartovi, ie se boji, aby vfsledkem Lamethov6 kteli byli mezi nejv6t5imi majetniky na San
revoluce nebyla ,,aristokracie bohatfch, vznikajici na tros- Domingu
- odsoudili se sami sqim mldenim' Fauchet' vy-
kSch aristokracie feud6lni. Nevidim, jak to prospdje obecn6mu
-
kl6daje Robespierrfiv projev ve sv6m 1ist6 "la
Bottche de fer
lidu." (Zelezn| frstaf " .rrp,,lt ,,Jak veliki byl vedle t6ch obchod-
nikrl s litlskfm masem, kteli mluvili pled nlm a piileZi-
MriZe bft zajimavd vdnovat pozornost ndkolika Robesp.ier-
po nEml"
rovfm drlvodrlm proti hldelnfmu trestu: A piece, rozebirfrme-Ii Robespierrrlv projev pii t6
bylo tist6
,,Dospdllf ilovEk, kterf zabije dit6, jeZ mriZe zkrotit a po- tosti, shled 6me, Ze jeho ,,eert vezmi koloniel"
trestat, je netvor. Obvindnf dlovdk, kter6ho zSkon odsoudil, Lednick6. Ve skutedntsti si ztr6t, kolonii nepi6l' Pt6l si to
neni ani vfc, ani m6n6 neZ poraZenf a bezmocn;i nepfitel. Je tak m6lo, Ze se peirlivd zdrZoval poZadavku -
kterf Brissot
ZAdaI
vim vyd6n na milost a nemilost vfc neZ ditE dosp6l6mu dlo- kladl ve sv6m listE - aby bylo zruSeno otroctvi' len'
Tato umirndnost se snad zdA
vEku. Proto v odich spravedlnosti a milosrdenstvi nejsou ortely aby nebylo uznino ristavnE'
je liden jako theoretik'
smrti, tak slavnostnd vyhlaSovan6, nic jin6ho nei, sprost6 ff"trrp,r;i"i u muZe, kterf obydejnd u ndho
vraidy, pomp6sni zlodiny sp6chan6 nikoliv jedinci, nlibrZ ituarrl.*.-ti v5ak jeho Zivotni dr6hu' shled6me' Ze
Usneseni N6rodniho
celfm n6rodem, za kter6 musi kaZdf obdan n6st odpov6dnost. Sel idealismus ruku v ruce s realismem'
Zikonod6rce, ktery ddvS piednost smrti pled mirndj5fmi otroctvi by bylo tehdy m6lo prakticky
shrom6Zd6ni o zruseni
tresty, kter6 mfrZe uloZit, uriZi cit a zatvrztje ducha lidu. jen jeden vysledek, zttilta kolonif' Pii mnohfch
jinich pii.
s idealismem'
Takovf zfkonod6rce se podob6 krutdmu vychovateli, kterf leZitostech dSval Robespierre najevo nesouhlas
druzi nadchnou pro
sniiuje a zatvrzaje du5i sv6ho i6ka Iastfrn tresthnfm. Po- kdyZ se oilch'ilil od realismu' Kdyl se
nepii-
slechn6te hlasu spravedlnosti a rozumul Pravi n5m, Ze lidskd reiubliku v dobd, kdy se zdl', l'e zru5enl monarchie
soudnost neni tak neomylnA, aby n6m dovolovala odsoudit nese vribec praktickich vlfhod,
je Robespierre proti repultice
dlovdka k smrti. Jakou cenu majf potom jalov6 politovhni a Cht6ii-li druzi pfintst svobodu vlem evropskfm n6rodrlm'
91
ift6 jim, aby byli opatrni, aby ji neztratili doma. KdyZ fran- zmizely. Rousseau necht6l podporovat ,,mal6 spolkyt', utvo-
couzsk6 armSdy obsazuji Belgii a Robespierrovi kolegovd i'en6, aby podporovaly zhimy n6jak6 jednotliv6 skupiny, bez
v konventd chtdjl ohdalit tuto zemi dobrodinim revoludnfho zletele na blaho cel6 spolednosti.
z6konod6rstvi, poznamenSv6, Ze nejlep5i cesta ziskat n6klon- To bylo beze v5i pochyby plidinou Robespierrova mldeni'
nost Belgidanri je nechat je spravovat si vlastni vdci. KdyZ I(dyZ byl je5td velmi vzd6len moci, piece odek6val, ie vl6da
francouzskli vyslanec ve Spojen;ich stAtech _- Genet za- ptejde brzy do rukou lidu, a nepiSl si, aby byla zatEiovfna
dln6 ve sv6m nad5eni v Americe jakobfnskou dinnost, - vol6 zvl65tnlmi z6imy ani zhimy pracujicl tlldy ne. Odek6val,
ho Robespierre zpEt proto, Ze se plete do vnitinfch z6leZitosti
-
Ze ddlnickou otSzku rozie5i politickfmi prosti'edky.
neutrila. Dokonce kdyZ h6jil viru v NejvyS5i bytost, uv6di
jako jeden z hlavnich drivodrl, Ze je to spoledensky ulitedn6.
Opravdu je m6lo plikladri idealisty tak riplnE prost6ho sen- IX
tirnentality. Je pifliS protimysln6, neZ aby to zaslouZilo dis-
kuse, le by se takovf mui, byl nShle zmdnil ve fanatick6ho Na podzim roku 1790 oznimilo mEsto Versailles Robespier-
teroristu bud proto, aby zalolil Utopii, nebo jak jeden rovi, ze byl zvolen vedoucim riiednlkem okresniho tribunflu.
- se svou
novEj5i historik tvrdi -_ aby piim6l lidi k souhlasu Byla to velk6 pocta a on ji dychtivd prYijal. V dopise psan6m
piedstavou ctnosti. o ndco pozd6ji mistni odbodce ,,PfAteI konstituce" mluvi
o tom, jakou rilevou by mu bylo bfvalo, kdybv se byl mohl
YIII uchflit do versailles a vdnovat hojnE dasu sv6mu obliben6mu
zam6stnini, spisovini. Snad tak6 snil o silatku s hezkou
Chapelier piedloZil n6vrh z6kona zakazujiciho st6vky a Annettou Duplessisovou, sestrou Lucily, kter6 se brzy pot6
organisace jak ddlnick6, tak rifednickd. NSvrh pro5el a zrl- provdala za jeho piitele f)esmoulinse a s kterou byl v t6
stal v platnosti asi po sedmdesit pEt let, znadnE piek6Zeje dobd patrn6 zasnouben. V5ichni ti mladi muli revoluce se
v,ivoji francouzskdho ddlnick6ho hnutf. Tiebaie se to zd6 nEkdy kochali sny o odchodu do klidn6ho, udilostmi ne-
podivn6, Robespierre nepozvedl hlasu proti tomuto opatfeni. ruSen6ho Zivota. Tak f)esmoulins mluvl brzy po sv6 svatbil
Sledujme jeho mySlenky. o tont, le se ziekne horein6 drhhy revoludnlho novin6ie'
Rousseau iekl: ,,I(dyZ se zadnou uplatriovat soukromd ziljmy o navratu k advokacii a o tom, ie se v6nuje riloze dobr6ho
a malS sdruZenf zadnou prlsobit ua celek, pak se poSkozuje manZela. Nemilosrdnf a krut;.i Saint-Just - neriprosnf mla-
vefejnf z6jem. Plest6vS souhlas a nejvy55f vrile neni nadAle df br1h revoludni zloby - sni o venkovsk6m z6ti5i s milo-
vrili
v5ech." uurroo Zenou a knihami jako spoledniky' Zidn6mu z nich
Rousseau vdfil, le hdyby nebylo ani bohat;ich, ani chu- se nic z toho nevyplnilo. Museli n6st svrij osud zmatkem
d'fch pievl6dala by sociSlnl rovnost. Ta by se sarna pf'e- a shonem ai, ke gilotinE' Neni ani pravddpodobn6' Ze by
n65ela na vlSdu a umoZf,ovala jl vlAdnout v zSjmu v5ech byli na5li St6sti v odpodinku. Revoluce byla jejich v65ni a
a hez stranickfch pi'edsudkfi, protoZe hy tfidy ve skuted.nosti milenkou; jeji ihav6 objeti rozechvivalo jim du5e do nej-

92 93
v6t5ich hlubin. Dokonce ani na popraviSti nemohli litovat, tizkfch a Charlotta mohla napsat Robespierovi podivni
Ze ji zfrstali vdrni. kvdtnatfm slohem, kterdho pouZivala i ve sv6 dfivdrnd ko-
Robespierre se zlekl sv6ho snu o ndkolik milo mdsicrl respondenci s bratrem: ,,Nactiutrh6ni bylo umldeno.,,
pozd6ji, kdyZ byl zvolen n6vladnlm mdsta Pafiie. Y jiil zmi-
ndn6m dopise snaZi se ospravedlnit, le piijal novou hodnost.
Nemohl ani jednat jinak. Byl vl6knem, z kter6ho se osud x
rozhodl utkat vzor lidsk6 sudby.
KdeZto jini mEsta ho tak uctivala, net65il se zdaleka stejn6 Kamil Desmoulins, nejskvElej5i novinriLi revolud,ni dob5z,
oblibd ve sv6m rodn6m m6st6. Molno-li v6iit royalistick6mu se Zenil. Jednim z jeho svddkrl mEl bft Robespierre,
leho
listu ,,les Actcs des Ap6tres" (Skutky apoltolti), piipravovaly starlf piitel z koleje, ktery nyni nastoupil cestu slfvy. Je
se v Arrasu n6silnosti, kdyZ se roznesla zpriva, Ze tam pii- piiznadn6 pro Desmoulinsovu povahu, Ze ze v5ech revolud-
jede Robespierre na nhv5tdvu. Je-li to pravda, pak nastal nich v&dcri jeho jedin6ho soudasnici jmenovali kiestnim jm6_
podivuhodn;i obrat, pondvadZ kdyZ skondil jeho mand6t ve nem. Zristal dftdtem a dokonce ulidnfkem po celf iivot. M6l
shromiZd6ni, piipravilo mu rn6sto uvitini opravdu krSlovsk6. kouzlo ditite ulice, jeho nezodpovddnost a n6kdy tak6 da_
Nevole, kteri se tehdy mohla proti nEmu projevovat, byla reb6ctvi.
jistE vlisledkem intrik jeho kolegy z Artois, poslance de Studoval pr6va jako Robespierre. patiil k advokitni ko-
Beaumetze. moie paiiZsk6, nemdl v5ak zdaleka takovlf rispdch jako jeho
Jak vime, byl tento vfted:nik v dele kliky, kteri se snaZila piitel z Arrasu. Pti obhajob6ch mu znadnE piek6Zela vada
ztrpdit Robespierrovi Zivot, jak jen moZno. I(dyZ se zadal iedi. Aby se aspori skromnd uZivil, spokojovai se tim, Le po-
v shromiZddni projedn6vat nivrh volebniho z6kona, pozna- m6hal sv;im sfastndj5im druhrlm opiso'at listiny a sepisovat
menal Robespierre v debatd nihodou, Ze by v piipad6 piijeti soudni spisy. Pak pli5el den, kdy se vracel z Versailles; jeho
n6vrhu nejvdt5i i6st jeho volidrl ztratila volcbni pr6vo. Vzhle- roziilenf nad zprdvami, kter6 tam sly5el, a horlivost roz5ilit
dem k zvl65tnfm pom6rrim v Artois platilo totiZ m[rlo obdanfi je pi'ekonaly vSechny piekAZky jeho Spatn6 vflednosti pi,i_
a
pIim6 dan6. De Beaumetz se chopil tohoto prohli5eni a tvrdil, spdly k rozpout6ni otiesu, kterli porazil feudilnf soustavu.
Ze podle Robespierra lid6 v Artois plati m6lo dani nebo i6dn6. Pies noc se stal slavnlfm.
Uvelejnil dokonce let6k v tom smyslu a rozdival ho v bez- V museu ,,Carnavalet,, je podobizna Desmoulinsovy man-
podtu vitiskri v provincii Artois. Robespierre, pietiZen praci, Zelky, Lucile Duplessisov6. Je to obraz prlvabn6 aivty se
vEnoval z poCStku vdci jen malou pozornost, spol6haje se spoustou zlal!'ch kadeif, se smdlfmi a Sibalskfmi rysy a
na sv6 pI6tele, ie lu lel odmitnou. Teprve kdyZ dostal od s tmavohndd;fma odima. psala si denfk, kterf se zachoval.
sv6ho bratra ndkolik vzru5en;ich dopisfr, napsal ob5irnou Je to denfk exaltovan6, vzn6tliv6 divky, pln6 piehnanlich
a rozhodnou odpov6d na tendendni tvrzeni sv6ho kolegy vzn6tri, vd5nivfch nad5eni a odporfi, antipatii a l6sek. Byla
a doprovodil ji osvEddenim poslancri z Artois dosvddiujicim krom6 toho v65niv6 odd6na Rousseauovd udeni.
plesn6 zndni toho, co i'ekl. De Beaumetz byl zahndn do KdyZ jeji o5um6ld zn6most rozkvetla v romantickou po_

94 95
stavu, revoluё nalo hrdinu a pisatele pamfleti, uvё domila si
vznё tlivi dfvka tcprve, を
e Kamila miluje.Pravdё podobnё
v nこ m pFedevこ fln nlilovala symbOlickou osobnost, spfg ne老
Kamila samotn6ho,ponё vadtt Deslnoulins nebyl hezkチ .JehO
podobizny, pOdObnё jako Robespierrovy, si odporuif, ale tO,
co na16zime nejlichotivё jさ fho v popisech jeho osoby,je okou‐

ZluliCi neliこonost.Af je tomll jakkoliv, jestliZe dfvku pFi‐
tahovala z poこ itku Desnloulinsova povё st, liska, kterou mu
vё nOvala, prohlubOvala se neobyこ ejnё a jejicl■ idyla zistala
jednou z nejdojemnё jも fch z t6 tak pohnut6 dOby.
Lucilin otec, zimoガ ny mこ こ
:an, nechtこ I souhlasit se s通 at―

keln, aを kdyZ si lnladラ Inutt zfskal pomё rnё dObr`postavenf
jako vydavatel ispё も n6hO tチ denfku,/θ s Rι υ οrIIι ゴ
。ns αθParis
θιdII Brabanf.`` List nedosihi nikdy takov`ho rozζ fFenf jako
nё kter6 z kOnkurenこ nfch listi,ponё vad老 こ iroki veFejnost ne―
dovedla ocenitこ iSi trpkё ho vina,kter6 ji na16val.Desnloulinse
vこ akpoこ ftali k nejvチ znaこ nё jこ lこ asto
`In tturnalistim.PFesto
potiZe, ponё vadtt se jeho potutelnチ ζ mё
otek nemOhl zdrを et a
dobfral si jak pttitele,tak nepFitele.
Jedin′ mutt Se tこ こ 1l stile jeho vAttnosti a to byl Robes―
pierre.Deslnoulins h0 0bvykle naz′ vi:,,drah′ Robespierre``,
nebO ho vyniも f jn16ny ,,niこ Aristid“ , "naも Delnosthenes``,
CatO``, dokonce v nё m zdravF,,vLё lenou ctnOst.“ PFesto
"niも
vSak prOniki jeho hlubokou vittnOsti jakジ si strach. Desmou―
lins pFiFkl iednou Robespierrovi jis[予 vtiP, kter′ On nikdy
nepronesl. Robespierre ho rozhoFこ enこ volal k odpovё dnosti
a v dopise,kterチ nl老 ndal odv01inf,ho oslovil,,pane``.NoviniF
■lycfLil uriZku a odPovё dё l: "Jsi v privu, mё l bys vこ ak po―
zdravit star6ho kamarida lehk′ ln pOkynen■ hlavy. PFesto lё XI
mim rid,ponё vadχ jsi vё ren zisadAm,i kdyヴ ne lisce,`` Clist
t6Lo vё ty mohla b′ t dobFe napsina na Robespierrovё ni‐ Mirabeauumiral.Smrtmtrbylamilostivh;pii5lasipro
hrObku. ndho kdyZ dtikaz jeho zrady byl je5td uzamden
v 'zelezn6
skiini v Tuileriich. Na smrteln6m loZi vdd6l' Ze u n6ho
Robespierre vSak pociloval k Deslnoulinsovi jen tolik p予 1-

7 RobesPierre 97
96
bdi lid se zatajenim dechem. Jsa dokonallfm hercem, t65il Nrr;lroti tomtr se Robespierre stal zfvErednfm kamenem
se z t6 posledni chvile. Mluvil tolik, kolik asi myslil, Ze se
rovolucion6Isk6 klenby. I{dyZ byl odstran6n, revoluce se zhrou-
zachovi v pam6ti.
lllrr, I(dyby byl zristal, bylo by flancouzsk6 vnitinf hospod6i'-
Byl jednim z nejvdt5fch iednikfi vlech dob, zamilov6n do
xlvl podstoupilo dalekosfhl6 zmEny. Tak6 zahranidnf politika
pi'epychu a sl6vy, dobr6ho jidla i piti, Zen a kv6tin. Jednomu
hy lrylr bfvala znadnE dotdena, plotoZe chtdl uzaviit pii nej-
rnladfku poradil: ,,Chcete-li mit v Zivotd rispdch, rnusite po-
lrlilit pi'ileZitosti ,,mfr bez vft6zstvi". Je zbytedn6 rokovat
tladit sv6 svEdorni." Podle Micheleta se Mirabeauovi nepo- o lorn, kdo byl vfznadn6j5im muZem nebo zaslonii-li jeden
daiilo dosdhnout rispdchu, kdyZ potladil sv6 vlastni svddomi z olr0rr b5,t nazv6n velkym. Je v5ak drile7it6 zd&raznit, ie
a ,,zemiel na nenivist lidu". Michelet by byl mohl piipojit: Milrrlrrriru vysti'ilel sv6 S{py pied svou smrti, kdeito bhzei
a na lSsku Zen.
1tl'rrl lfpy, kter6 by Robespierre mohl je5t6 vystielit, zpriso-
Mirabeauova /zivir osobnost upoutirvala vEt5i pozornost Zi-
lrlLr .icho srnrt. Proto nem6 Mirabeauova smrt ddjinn6ho vlf-
votopiscfi neZ pondkud ztrnulA postava Robespierrova. AIe ,nnnru, kdeZto smrt Robespierrova zmduila bEh d6jin.
v historick6m srnyslu je llobcspierre daleko vlfznamn6j5i. DI- 'l'ilo dva se stietli skoro v ka1d6 drileiit6 v6ci. Mirabeau
jepisec Lefebvre sprivnd poznarnen6.v6, Ze jm6no Mirabeaua
zrlirrrlivir vyhrfval, led jeho vit6zstvi nad radikilni levici ne-
jako sthtnika zachrfnila jen jeho vdasnli srnrt. Ch6pal doce]a
lrykr rrikdy rozhodnd. Robespierre se neobracel k poslancfim,
nesprivnd silu revoludniho hnutf. I(dyby ,ji byl sprivn6 od- o rriclrZ vdddl, Ze ho nedbaji, njbrZ k lidu na galerii, k PaiiZi,
hadl, nebyl by se nikdy plidal k vctu, coZ bylo nejbezpro- h lllrrrrciil Mirabeau h6jil minulost, z nii, se cht6l ziici jen
stiedn6jSi pi'idinou p6du rnonarchie. V tdto vdci a pii jinych
rrrfrllr virci; Robespierre ritodil pro budoucnost, pro kterou
piileZitostech uk6zal se ubohyrn rhdcem krirlovlirn. Chatean-
lxrilrrkrvrl v5echno. Mirabeau byl vjiednyi, Robespierre lo-
briand i'ekl: ,,V odich potomstva se bude Mirabeau piipo- gi<'k{. [{irabeau byl ziidka upiimny, Robespierre skoro
minat jako bojovnik aristokracie, Robespierre jako zasthnce vhl.ycl<y. Jednou Robespierre mluvil. Mirabeau, kterf po-
demokracie." Robespierre, stejn6 jako Mirabeau pi'Al si kdysi
zorrr[ naslouchal, naklonil svou lvi h]avu k sousedovi a iekl:
zachov6ni monarchie, na rozdil od Mirabeau:l chfpal v5ak,
,,'l'r'rr ruuZ dojde daleko; vdii v5emu, co iik6." Poznal jednu
le jedinf demokracie ji mriZe zachr6rrit. ;r,hlirvnfch piidin Robespierrovfch irspEchri.
Mirabeau byl nadmiru prospd5nli na zad6tku revoluce. Po-
Ne.jrllnrnatidt6jSi utk6ni mezi nimi se neudilo ve shrom6Z-
zdEji byl nn piekfikrt, co| mdlo hlavn6 za n6sledek vzrflst
rlinf, rrvlrrZ v klubu jakobinfi. 'foho veiera Mirabeau pied-
sily konedn6ho vfbuchu. Mirabeaufrv odchod z revoludnf sc6- v,rlrl. llobcspierre kritisoval na tribund volebni zfkon a o-
ny na torn nic nezmdnil. Ztratil v5echen vliv na masy. Kdysi
mu ndZnd iikali ,,na5e matinka Nlirtrbeau" a kr6tce pied ;lrlft'ul, kter6 vyludovalo ,,pasivni" obdany z N6rodni gardy.
Milrrlrr::rtr lto volal k poi'6dku ika, ie se nem6 rokovat o v6ci,
smrti mu ukizali provaz, kterlfm ho chtdli pov6sit. Kdyby byl
rr klrrr(: slrromtiZd6ni jii, rozhodlo. Robespierre pokradoval.
zristal na Zivu, byl by se bucl vyst6hoval, nebo by byla m6la
Mllrrlrcrru, cltt6je ukAzat mlad5imu iedniku svou pievahu
gilotina o jednu obdt vice.
v kltrlrrr i ve shromfZd6ni, vystoupil na Zidli a volal: ,,V5ichni,
98

i
﹁■︱︱︱︱︱111lllllllllllllll

kdo jste plimn6, plijclte ke mnd!" Byl zklam6n a zmaten, titlcln6 to piedstirat, pondvadZ se takov6 gesto nezitjlntr rr('
kdyZ pouze asi tlicet z piftomnfch poslechlo jeho vfzvy. No- ttrohlo minout ridinkem na volide, Neni pochyby, Ze llobcs
ailles zakrodil a Robespierre mluvil dfl. picrro byl upiimnf, kdyZ dokazoval, Ze to nirodu prospcl.it"
duvoli-li novym lidem, aby se zarrdovali pod dohledem zktr-
Ienfch piedchtidcfi. Piesto vSak bylo ono opatfenl chybn6'
XII zbavilo nasledujici shrom6zd6ni schopn6ho vedeni a d6stedn6
zpfrsobilo cestu Plnou omYhi.
N6ktei-i ddjepisci tvrdi, Ze Robespierre nabyl po Mirabeau- I)ruhf den po Robespierrovd lednick6m triumfu pronesl
ov6 smrti novdho sebevddomi. Neni to nepravd6podobn6. Mi- Arlrian Duport kterf resignoval na svou funkci prvniho
rabeau ho velmi pievy5oval jako iednik, coZ Robespierra
-
soudniho riiednika m6sta PaiiZe z protestu proti zvoleni Ro-
jist6 ndkdv mrzelo. At to bylo zprisobeno Mirabeauovou lrcspierra nSvladnim -_ ied, kter6 byla labutnfm zpdvem ,,tri-
srnrti, nebo pouze zvf5enou sebed&vErou vze5lou z v6domi runrvirAtu" v jeho roli vrldce lidovdho hnuti' Byl to trpkli la-
vzr&staj{ci moci mimo shrorn6Zddni, je jist6, Ze se brzy po lruti zp6v, v nEmi pi'evlidlo zklam6nf. Duport mluvil o za-
l\{irabeauov6 smrti objevil v Robespierrovfch projevech novf slopcnosti davu, kter;f svrhne jednoho tyrana pouze proto'
rys: vEdomi autority. Dostalo-li shrom6Zddni kritickli dopis rrlry vyzvedl druh6ho. Ten druhli se mriZe ukfzat mnohem ne-
od n6jak6ho vfznamn6ho muZe, povstal llobespierre, vridce lrezpein6j5i, dovede-li ziskat pro svou tyranii obecn6 schvaleni.
mal6 men5inov6 skupiny, aby prornluvil jm6nem v5ech ko- Virroval pied muZi, kteii ustavidnb mluvi o z6sad6ch, opakuji
legt. Pii jedn6 plileZitosti iekl s nfidechem dornlfSlivosti: ,,To vrlbiva vseobecna tt'rzeni, br6ni se viak odpovddnosti a boji
jsou pokyny, kter6 d6v5m shrom6lddni." Zd.i se, Ze pocifoval sr: scstoupit s oblak k diskusi o praktickfch cest6ch a pro-
stSle siln6ji, i,e je vic neZ vtdcem menSiny a Ze tuZby fran- slI'udcich. I(dyZ vysti-elil tyto Sipy proti Robespierrovi, Dupolt
couzsk6ho lidu projevuje spi5 on neZ vdtSina. oslubil jejich ridinek dvojim opakclv6nim, ze revoluce je skon-
Robespierre vdd6l, Ze se Karel Lameth stal dvornim po- i'uua. liobespierre mu odpovEd6l bez v65nd' Vdd6l, Ze bude
radcem a zaritodil na n6ho i na ostatni, ktei'l by se mohli po- trrzy po drileZitosti ,,triumviritu" v revoluci. Jeho riloha teprvc
kusit opustit vEc lidu. Podal n6vrh z/rkoua, kterf zakazoval zrri:inala.
v5em poslancrim piijmout po dobu dtyi let po vyprSenl man-
dStu rninisterskli nebo jinf riiad, proprijlenf korunou.
Pozd6ji navrhl opatfeni, podle ndhoZ nemohli Clenovd
Ustavodfrn6ho shrom6Zd6ni bft volcni do sboru, kterf po
ndm n6sledoval. Sv6 hledisko hfjil jednim z nejskv6lejSich
projevt sv6 Zivotnf dr6hy, pozdravovin hlfmavlfm potleskem
obou stran shrom6Zd6ni. N6vrh se ov5em setkal se znadnort
podporou. VEtSina poslancri pravice nedekala vribec, Ze bude
zvolena. Poslanci levice, i kdyZ nesouhlasili, povaZovali za

100 101

│││││││■ │││││■ ■■■■1■ 1導
Kapitola 5

KRALOV UTЁ K

(〔])d pFiChodu do PattfZe byl francouzsk′ kill S rOdinou za‐
ルttCel■ V Tuilerifch.uFednё ovζ elll nikoli.Ve skuteこ nosti se
z pOこ itku zdllo, 老e royalistickё city PaFfttanti oを ivly tfnl, 2e
l)yl kril v jejich StFedu. pFed palicem se shlukovaly davy
oVё l,dobrick′
`l volaly,aby se jiln krll ukizal.Kdytt jim v力
‖imposantnё otyl′ ,jisali mu vstFFc.Nicm`nё byl rukojmfm,
kter` mё lo b′ t nirOdu zirukou prOti reakci buttiこ i dolna
ll itoku zvenこ 1.Zvliも tё pFed timto druhチ m nebezpeこ fln byly
()l)avy.VZdyt ,予 CS VZttjemnoli rO″ dflnOst mёli vlldcov6
1]vropy jeden hlavnf spoleこ nチ zijem一 一udrを Ovat sv6 poddanё
v porobё 一 ―a byli si vё donli, 老e by se revoluce lllohla snadno
ozζ fFit pFes llranice, kdyby ji nebyla uこ inё na pFftrχ .I【 rOnlこ
l・

loho byl rakouskチ CFSaF Leopold bratrem Marie Antoinetly
lt stile vzristajfci poこ et enligrantti Osnoval pikle a strojil
1lklady.PaFittskチ lid tO Vも e vё dё l a cftil se bezpeこ nё jSi luё l― li
krilovski rukoJInf ve svё lll stFedu. JeJlch bezpeこ nost svё Fili
Lafayettovi,kterフ byl zVOlen velitelel■■paFiZsk6 NirOdnf gar‐
dy.Nell■ ё li vζ ak k nё mu plnOu dlivё ru a chodili se ёasto divat,
nonf― li snad klec prizdni.
Na laFe a na zaこ itku 16ta 1791 tdr老 ovila se vytrvalё po二
vこ st, ze krAl chcё LcrtfayettoVi unikl■ outo NIarat,ktery dostal

inforlnacc zこ etn′ ch tajnチ ch prameni,uveFejnil o chystan6m
itё kuzprivu,kteri se pak ukizala v lnnohチ ch podrObnostech
sprivnl,Varovinf bylo dosti.Starostu Baillyho varovala jed‐
llaを ena od dvoral Byl varOvin Lafayette,shromiZdё nf i jako‐

103
:萄


bini. Kdekdo o tom vdddl. Nr{rodni garda byla rozestavena rodina v bezpeこ 1, byla obava, ガe nic neodstraこ f cizi vlldce
│││
kolem cel6ho pal6ce. U dveif kr6lovniny loZnice st6la stril. od vpidu do Frantie,podporovan6ho nepochybnё povstinim
│││
A pfece zr6na dne 21. dervna 1791, kdyZ se Paiii probouzela, ■
oyalisti。

dovdddla se, Ze krSlovsk6 rodina jiZ neni v Tuileriich! Robespierre sdilel tytO poplaこ n6 nizory lidu. Jsa pode―
zFfvav6 povahy vidё l velik6 spiknuti, do nё hott byl zapleten
dvlir,■ oyalist6,Irnё もfan6 i samo shromittdё nf kromこ nё kolika
II jeho stranfki. Jeho podezFeni nebylo `plnこ neoprivnё nё .

Sh■ omiZdё ni by si jistこ nebylo pFllo,aby kril hledal itoこ iさ tё

Odpoledne t6hoZ dne byl Robespierre v byLё sv6ho pFftelc v cizinё ,nebylo by mu vも ak bチ va10 proti mysli,kdyby se byl

Pё tiona v ulici St.HonOr6,blfzko zasedacl sinё shromiZdё ni. s dvorenl zaFfdil v bezpeこ n` vzdilenosti od PaFitte, kam by
Byl s nilni truchlivё vyhlfttejFc` Brissot, dile llanon Rolan‐ ho bylo lII10h10 nisledovat.ShromiZdё nf jitt nelnilovalo PaFf労
dovi, statniも estatFicetileti ttena, ktera pFiこ la kritce pFedtiin a PaFfZ nemё la v lnsce shromittdこ nf― 一 sv′ jimkOu Robes―
z Lyonu se svチm Starsim manを elem.Nadも en4,ducllapln6, pierra,P61iona a nё kolika jejich pFivrttenci.Ve shromiZdё nf
ctittidostivi, nadani ncobvyk10u duSevlli siloll a schopnostf se radikalni sm,こ leni tak nerozmihalo jako ve Francii a
vyjad予 ovinf,stala se pozdtti inspiraci girondv.V jeiflll ll■ a z↓ 116tё v PaFftti,jak6msi to,,v′ kOnn6m rameni“ Francie.Lou―

16m sa10nё v ulici Gu6n6gaud se jiZ schizeli vLidCOV6 radi‐ sta1lot― kter′ napSal neslnrtelnou vё tu:,,VelcF se nim zdaji
kllnl levice.CastO taΠ l bylo vidё t P6tiOna,tak`Brissota,jejfho velcf jen proto,ガ e my kleこ ime;povstattme!“ ― 一 Fekl,Ze by bylo
pFfStfho nlilence. Robespierre tam chodil pFflettitOStnё na naこ ase odvolat nё kter6 poslance.Ⅳ [aratを idal,aby bylo shro‐
nivこ tё vu a byl dost divё rnジ m pFitelem,aby se tam mohl mittdё nf rozpuこ Lё no,a s obVyklou roztonlilostf radil,aby po‐
neoこ ekivanё objevit k neforinilnflnu obё du. slancim rozttfzli jaz,ky a aby ty distoin6 muχ e nabodli na
P6tion tam pFivedl sv6 pFitele ze shromiZdё ni,kterё pFe― kil na jelich Sedadlech!Je pochopiteln6,老 e PaFiZ zaこ inala b′ t
ruこ 1lo v plil tFeti na hodinu jednini, kdyを zasedalo lle‐ shromム を dё ni nesympaticki a Ze by se bylo radё ji uch′ li10 dO

pFetrttitёod deviti hodin rino.PFedseda ozninlll za napiat`hO nё kter`ho klidn`ho venkovsk6ho mё sta.

ticha,χ e krile... unesli nepFate16 veFejn6hO blahal Tato zl‐ posud ζlo jen o tajn6 pFinf a nepFipravenou my首 ‐
Avこ ak

bavni smyも lenka, urこ eni k zichranё monarchie, mё la se lenku. Robespierre v tom vidё l spoluvinu a zradu. Byl by
bezohlednё udr老 ovat navzdory skut∝ nosti, 老e Ludvfk zane‐ mohl kril, dovozoVal, uniknout bez dorozumё ni s Baillym
chal obζ frnチ dopiS, adresovanチ shrOmittdё nf, v nё m老 ozna‐ a Lafayettem?A neprokazovala poこ etil■ smy61enka o inosll
moval divody svё ho itё ku. vinu shromittdё ni?Robespierre vidё l pFed sebou jen zamチ 6‐
Venku panovalo mezitlln Velk6 vzruζ enf.Z pFedmこ sti pocho‐ lenou BartolomttSkOu noc vlastenci a pFechizel sem a tam,
dovaly desetitisice do stFedu mё sta.Bylo vidё t hodnё povё st‐ r°

nゞ Ch kOpl, jichtt padesit tisic bylo ukovino v dobё dobyti I‖li〕 1llll:Sfil:::ho pOV2buzenf.Krevnat′ ,lehkOmysln′
Bastily. Davy se shlukovaly pFed Tuilerielni, radnicf a jfz‐ P`tioll se necl■ tё l■ ozこ ilovat.POkud iohl doh16dnout,byla Lo
darnou. PFevladala velki nervosita. Kdyby byla krilovsk五 V′ teこ ni p予 ■αitost zba宙t Se iplnё ll■ onarcllie a vttiSit re"

104 105

… … …Ⅲ………耐
■1︰︱︱ ︱︱︱︱
″・ Ji

publiku. Brissot minil, Ze Lafayette asi nechal dojit k ritEku, le se provinil plen6nim v Belgii a Ze se pokou5el ziskat pro
aby umoZnil republiku. CoZ nebyl v jSdie republikdn? Robes- kr6lovu z6chranu ndkolih rnilionri od SpanElsk6ho vyslance
pierre pokrCil rameny. Znal Brissotovu ndklonnost k Lafayet- n od britsk6ho ministerstva zahranidf. Tento irl'ad prf ho
││
tovi, kter6ho sim povaZoval za riplnE nespolehliv6ho, muZe, platil jako agenta Provokat6ral
kterf si d6l6 reklamu. Toto mln6nf sdilel pozddji Napoleon. Autor Cetl prakticky r'Sechny dfikazy a do5el k tomuto z6-
Pani Rolandovi vypravuje, Ze se Robespierre usmf,l, okusoval vdru: PrvnI obvinEni, kter6 pl'ipousti piedni Dantonriv Zivoto-
si nehty a Iekl: ,,Co je to repubtika?" Byl to isi uStEpadnf pisec Madelin, rnolno povaZovat za definitivnd prok6zan6'
rism6v, pondvadZ Robespierre v6iil mdlo v mESf6ckou re- 3porn6 je pouze, jah6 sluZby Danton dvoru prokazoval' N6-
publiku s Lafayettem v dele. kieii, jako Aulard, tvrdi, Ze za obdrZen6 penize ned6val nic;
│ jini, jaho N{ichelct, le byl placen jako jsou placeni ital5ti
-,,braui"
│ aby chrdnili krhle pled ritoky jeho nAsledovnikrl'
III
-
JeStE jini, jako Mathiez, jsou naklon6ni vid6t v Dautonovi
agenta provokat6ra ve sluZb6ch dvora, diive neZ
jim byl pro
StFedenl zAjlnu byl tu noc jakobfllsk′ klub.Sll byl pFepl‐ britsk6 zahranidni ministerstvo. Nelze zbavit f)antona dastednd
nё n.KdyをpFichizeli rizni vidcov6,byH vftini.Byl pFftomen odpov6dno.sti za lirveproliti. Pokud se tfde zbfvajicich ob'
Danton.Vё nujlne lnu chvilku pozOrnosti.Mi Herkulovu po‐ ui.r6rri, je mnoho svddectvi vadnfch a i6dn1 neni rozhodujfci'
stavu, ranlella jako Atlas. Buldoこ f vzezttenf, velikou spodni Nastane das, kdy bude Robespierre plesvddden o pravdivosti

         


elist a obliこ ej znetvoFenチ neも tOVicelni.Jeho pichlav6 oこ i jsou v6t5iny uveden;fch obvinEni. Av5ak v dob6, o kter6 nyni mlu-
t6mё F zakryty opuchlチ mi tVAFemi.Vlasy mi tmav6 a zjeと en6, vime, byli s Dantonem je5td nejlep5imi pi6teli' KdyZ nyni
Robespierre vystoupil na i'elnickou tribunu, byl piijat hii
︲︲ ︲ ︲ ︲ ︲ ︲ ︲ ︲ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱

nos kritk′ a SirOkチ ,rty pln6 a smysln6.PFi Feこ i dё ll prudkl,
■ozmichll gesta.Hlas mi hlubokチ ,zVuこ nチ a iakO by mё l mavlfm potleskem, Pah n6sledovalo napjat6 ticho' KaZdf si
neomezenё ■ ozpё tf. Rozpoutin by mohl ■oztFist tabule byl v6dom v6Znosti dobv. Zraky v5ech b5'ly upieny na r*ed-
v oknech, ba i stё ny. Aこ koliv se dovede vyjadFovat vzletnё ,
nika, sluch v5ech napjat k poslechu' Na galerii pro Zeny byla
Inluvi こ asto hrubё . Barё re, svё dek dosL zauiatジ , praVl, Ze pani Rolandov6. V pledni lavici sed6l vzru5en;i Desmoulins'
trttnice by n10hla zividё t Dantonliv zpisob vyjadΥ ovini na dychtiv6 nachylen doPiedu'
lidOvych shrollliχ dё nfcll. TiebaZe byl Robespierre nynf zku5enfm i'ednikem a par-
引 ︱ ︱﹁   ︱ ︱   ︱

Francou2も tf dё jepisci sё v p6suzovinf DanLona rozchizejf. Iament6iem, byl ziejrnd nervosni. Ilekl, Ze na krSlov6 rit6ku
NёkteFi v nё m vidi velik五 五a revolllce, jini nejzlovこ stnё jSi po‐ tak nezhleZi. Uspora dtyi'iceti milionft rodn6 na vydrZovini
stavu. Zapolenf mezi dantonisty a robespierristy jeこ tё nenf dvora bylo to nejmensi z dobrodini, kter6 by m6l ritdk za
nisledek, ale. .. A nyni rozvinul pled posluchadi ponur6
pa-
u konce, posleonf Vも ak zfskivajf rychle pidu. Robespierrist`
︱︱
︱ ︲︱ ︱ ︱ ︱ ︲  ︲ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱   ︲

obvittujf Dantona, Ze byl placen dvorem, 2e mi velkou od‐ norama, kter6 vykouzlila jeho piedstavivost ohromn6
-
povё dnost za ziFfjova krveprolitf, 芝
e si poё fnal neこ estnё pFi spiknuti sm6i'ujici h zastaveni revoluce a k znidenl vSeho' ccr
m6Bfanstvo' Je pr;f
sprivё veFejn′ ch fOndi a Ze se spolこ il s DuⅡ louriezem.Dile ;iZ fyto vykonino a s dim nesouhlasilo

nυ
106

■ 11 111111111:│││:│llil,11111lillllll




mu zn6mo, Ze dalekos6hl6 obvin6ni -* zahrnujici prakticky Ceni q jeho Dllve napomdhali znadnou
nepostradatelnosti.
kald6ho, kdo je u moci, a v6t5inu jeho kolegfl znamen6 rur{:rou zbavovat kr6lovskou v5isostmoci a hodnosti; nyni to
jeho zihubu, on v5ak Ze smrt vitA, pondva di, by- ho uSetlila zcsmdsirovali tim, Ze udinili proti novemu ritdku opatf€ni,
tr!,zn| bft sv6dkem pohromy, kter6 by stihla jeho zem. prohi'e5ujici se proti obvykl6 slu5nosti: NSrodni garda byla po
Bylo to trochu divadelnl, ridinek v5ak byl nesmirnf. Des- cclou noc v krilovninE loZnici! Piesto se stali bojovnfmi
rnoulins, sedici se sevienfmi p6stmi a rty a hledici uplend na royalisty.
Iednika jako hypnotisov6n. nemohl se jiZ udrZet. Vyskodil Odkud ten n6hlf rozkv6t royalistickdho smf5lenl mezi kon-
k jeho nohim a volal: ,,V5ichni zemieme s teboul'o V nejbliZ- stitucionalisty? Posly5me Elarnava, kterf zaujal po Mirabeau-
Sim okamZiku bylo v5echno posluchadstvo vzhfiru. Ndkteii ovi misto hlavniho iednika tletiho stavu:
tasili kordy. V5ichni vztahovali ruce k iedniku a volali jedno- ,,Revoluce nemriZe," varoval vdZn6 Barnave, ,,udinit dal5i
hlasn6: ,,V5ichni zemieme s tebou!" a ,,Svobodu nebo smrt!" krok do nov6ho obdobi bez velk6ho nebezpedi. Je-li na cest6
Pani Rolandovi lidi ve svlfch pam6tech fchvatnost t6 sc6ny. k svobod6 pii5tim krokem zru5eni monarchie, pak na cest6
Sotva Robespierre skondil, nastal u dvefi Sum. Ve3el La- k rovnosti bude nejbliZ5im krokem ritok na samo soukrom6
fayette, zdiici v generhlsk6 uniformE, zav65en do Alexandra vlastnictvi. Kaid! musi proto pochopit, Ze je v na5em spo-
Lametha. Za nimi Sel Barnave se svfm sebevddomym vze- ledndm zhjm:u, aby revoluce piestala."
zienim mlad6ho advok6ta, zvykl6ho na prAvnick6 souboje, Ale krflfiv rit6k m6l irpln6 opadnf vliv na rflzn6 jind sku-
Le Chapelier, Sieyds cel6 konservativnl levice, dlenov6 piny lidu, kter6 nyni nabyly piesvdddeni, Ze pIi5el das obejit
jakobinsk6ho klubu. Bylo - jich asi dv6 st6. Doufali, Ze svfm se riplnd bez krilovstvi. N6kteii z nich byli intelektu6lov6,
hromadnlim vp6dem piinuti klub k podpoie sv6 politiky. IcteIi po n6jakou dobu byli republikdny a nyni se tak6 stali
PIiSli pozd6. Svou dojemnou vfzvou ziskal Robespierre jako- bojovnfmi; ale jini aZ dosud rnyslili, le nirod bez krfle nem6
biny rozhodn6 pro sebe! v6tSi moZnosl iit nei.lidsk6 t6lo bez hlavy. Mezi prvnimi byl
Condorcet, v jehoZ salond se nEjakf das rokovalo o republi-
kanismu, Thomas Paine, destnf obdan francouzsk;f, kterf Zil
ry tehdy ve lrrancii, Brissot, Bonneville, Desmoulins a mnoho
jinjch. K druhlim patiili franti5kdni a mnoho d6lnikrl z pied-
Ne5fastnf krfhiv ritbk! KrSlovskS rodina mohla vyv6zrout, rnEstl.
kdyby nebylo doSlo k n6kter6 ze sta nebo vice pfihod, od- Aby zachr6nili monarchii drZeli se konstitucionalist6 pevnE
kladfi, nedorozumdnf, n6hod, chyb a piehl6dnuti, kdyby je- smy5lenky, Ze kr6l byl unesen. Navrhovali, aby byli zatdeni
dini z detnfch nepatrnlich okolnosti byla bfvala jin6. Ale a postaveni pled soud vsichni, kdo byli ve spojeni s ritdkem.
osud tomu nechtdl. Pozn6n, pron6sledov6n, byl kril zastaven Kr6l a kr6lovna, domndl6 obdti tlnosu, a krom6 toho nedo-
ve Varennes blizko sv6ho cile * a vrfcen do PaIiZe. lknutelni, mdli byt pouze poZ6d6ni, aby vypovidali pted ko-
-
Nebezpedi ztratit krfle otlAslo konstitucionalisty jak se rnisi k tomu ustanovenou.
nyni nazfvala konservati\rnf levice -- tak, Ze byli- pfesv6d. Robespierre nebyl republikdnsklfm hnutim

108 109

」│
、 │
::壼 面,111111111111‖ 1111111111111■ 1● I■ ●
■■■■■■■
● 1111 11111F
Ivlyslil ze jc pieddasnd. Myslil, ze kdyby se ustavila republika, Z toho je jasn6 pouze to, Ze to nem6lo bft jasni.
bylo by to jen podle jm6na. Ve skutednosti by to byla dikta_ Ve shrom6Zd6ni Robespierre ndkolikr6te obratnd Sermoval.
tura m65tanstva s Lnfayettem v 6ele. Takovlf stav povaloval Adkoli ve skutednosti s Barnavem v hlavnfch vEcech souhlasil,
za SkodlivdjSi pro pokrok demokracie a sociirlni reformy nei rnluvil v duchu strauy, kter6 byla populdrni, kdeZto Barnave
kolis6ni moci mezi dvorem a mdstanstvem se dtvrtfm stavem v debatd ztrScel popularitu, kter6 mu je5td zbyvala. KdyZ
jako rozhoddim. Slovo ,,republika,, ho neoshiovalo jako mno- hodil lidu sousto lim, ie poZadoval plebiscit o nEmZ dobie
h6 z jeho radik6lnich soudasnikri. V6iil s Rousseauem, ie re_ vEddl, Ze nebude povolen -
spustil sv6 iednick6 hromobiti
publika mrize bj't aristokratickf a monarchie demokratickf. na vedlej5i v€ci -
nedotknutelnost krile a nivrh, aby ti,
BenStky byly na pi. republikou. ale velmi vzdAlenou od de_ -
kdoZ pii fitdku pomihali, byli potrest6ni. Maji-li podiizeni,
mokracie. Ani americk6 republika Robespierrovi nevyhovo_ iikal, trp6t, kdeZto hlavni vinnfci vyjdou bez trestu, povaZoval
vala. ,,Kdo by vymdnil,', i.ekl, ,,vzne5en6 osudy francouzsk6ho by to za dest bft jejich pr6vnirn zistupcem. Ano, chtdl h6jit
niroda za ristavu Spojen;ich st6tt, kterA, zaloiena na aristo_ kr6lova hlavniho pomocnika pi'i ritdku, de Bouill6a samot-
kracii bohatstvi, jiZ se kloni h despotisrnu?,, A pi.il6havd se n6ho! KdyZ svlfm prohl65enim strhl galerii k potlesku, pii-
ptal: ,,Najde se rozi'e5eni velh6ho sociilniho probldmu ve slo- druZil se obratnd k Barnavovi s nivrhem, a'by se od cel6
vech monarchie nebo republika?,, z6leZitosti pro nemoZnost hlasovdni lidu upustilo.
To vSe bylo dost jasn6, ale ve dnech bezprostl.edn6 po kr6_
lov6 n6vratu to nebylo tak ziejrn6. Vc skutednosti se zd6, Ze
Robespierre byl fimyslnd nejas,f. S rrrediska poritick6 stra- v
tegie to byla patrn6 nejlep5i cesta, kterou rnohl sledovat. Re-
publikSnsk6 ideje udinily v jeho vrastnich iadAch tak verk6 Ale republik6nsk6 smlf5leni v PaiiZi se rychle vzmihalo
pokroky, Ze by bylo vedlo k vllnym rozporfrm, kdyby byl t kdyZ 16. dervence shrom6ZdEni odhlasovalo, aby kr6l se-
proti nim otevi'end bojoval. ft,Iimo to by ho takov6 podinAni lrval ve vl6dd, lid zavi'el divadla na znamenf smutku. Toho
bylo piivedlo do neplijemndho postaveni, Ze hy se byl pli_ vedera byl jakobinskf klub pi'epln6n. Sotva zadalo sezeni,
iadil k Barnavovi a Lamethrim. protoze odek6var, ze repubri- obvinil jeden dlen druh6ho, Ze pronesl urdZlivou pozn6mku
k6nskd nad5eni shoi'i tak rychle, jako vzplanulo, rozhodl se o lilrbespierrovi. Rici n6co proti ndrnu v jakobfnsk6m klubu
nezaujmout konedn6 stanovisko. V hlubu jakobfnri podal vy_ lrylo lchdy jako prohie5it se proti Duchu svat6mu. Posluchadi
klad, kterli mriZe bft klasickfm piikladem vyhfbav6 ryeii: sr. vzlrotrfili. ObvinEnli se zapiisahal, Ze mu Spatn6 porozu-
,,Obvinili m6, Ze jsem republikin. prokfzali mi tim piili5 rrrili. llylo lo m6lo platn6. Roziileni vzrfrstalo. Vykiikovali
mnoho cti. Nejsem jim. Iidyby m6 byli obvinili, Ze jsem roya- yyhri'rlky :r urohlo dojft i k nisilnostem. Pi'edseda si nasadil
lista, byla by to bfvala pro mne pohana, pondvadZ jim tak6 kkrborrk, htcr;fZto kouzelny obiad obydejnd stadil uklidnit
nejsem. Slova republika a monarchie nemaji v sobd smyslu. zrnatek. 'l'culokr/rt nemdl iildouci irdinek. Y tEZe chvili se
Slovo republika neznameni nutnd n6.iakou zvlAstni form, ob.ievil vclihiur a proklinfnf se zmdnilo v j6sot. KdyZ se do-
vl6dy, nfbri, vl6du svobodn6ho lidu.,, vdddl, co sc pi'ihodilo, vyZ6dal si Robespierre zvednutim ruky

110


ticho. Potom poznamenal,
ie ten mul mdl trrlnd pr6vo Ifci l)i'itomn{ur r'fidcfim franti5kinri se to nezamlouvalo a pi'i-
o n6m, co mu libo. piipad
byt ,t ort"rr,J r,"U"rril
! jen k tomu, pravili hned svou vlastni ZSdost, sepsanou v mnohem plamen-
le piidal modle z6iu6ho lesku.
nij5im zndni. Jakobini v5ak jiZ nemdli v&bec odpovddnost.
rozhoidenf, kde torik ridi
1蠍 pro_
se La Rividre vykl6d6, Ze po poradd s Robespierren Sel do
1咄
ng:T"j,:,lr":^:or^r:,
O neVぬ m競 。 v熱 .me ri稿
轟 11:x,Lrt」 1 .jakobinsk6ho shlu, kde byli ndkteii vridci shromh1d,6ni a pie-

nlρ rr● 器pOtt
祀 Och^X po nttakOu
^^ __Y・ ■ _ _ dlu 轟

ν
svUddil je, ie mA bft Z6dost odvolSna. Podle jeho vypravovfui
Kdvグ hOhnBrissOt
Kdytt RT:Q。 a^■Gaudet
^ρ z101 1 ^_].. “
・・ ;:し ∫
P・ ヽフJCVUVaL 為盤
τrpellvOst.

lry se zdAkr, Ze podndt k tomu qy5el od n6ho, led je odfivod-

napadli,。 dpovё dё l:,,Je
ナρ ハ ス セ■ ■∨
鳳ぶざ
Ini lhOミ
ti fttl‖ I ."
in6
Ⅲ 'IIぶ

ti;;;';##:
Fi`ゴ
;':
〕セ
..lx.、

J:::'#,,fr
Ty,Inё
;1書 '::職 li"」 f
rri'r-ro vdi'il , ie za lim krokem stil Robespierre.
JcItE pi'ed shlonkem dne mdli jakobini dobrlf dfrvod d6-
fflj:'T lY::.'i:T"i,
n贅
掌¨
Irih6干 I SOuduleχ 島iltt・■L品 k縄 hovat svdrnu vftdci. Po cel6 odpoledne posilal Karel Larn-eth,

.月
Ve sv61..pl・
tiskuν =ボ:iftodobnё
ttw日 配
Ojevu O svobodё
ハ鋼五
翅 」 為
pi'edseda shromfZddni, na radnici netrp6liv6 pisemn6 vzkazy,
my
【dv nevvhl。
Semnemu l】
01 ゥスbm61Ⅲ
ァ 1,^__r :i:fi農
6、
胤ユ
+0■ 11 1、 .A::
,ze by
lll∬ ∬
Ю 暉 ヵy iafЪ 編 I葛 基
_^kx =
Zriclnjici, aby bylo vyhl65eno ,,vojensk{ pr6vo", a aby zistupy
肥 Fu
na tё le. ttu F“ na MartovE poli byly rozptyleny. Starosta Bailly nakonec, at
ncrad, svolii. V pril 5est6 veder zavlila derveni vlajka vo-
Timto zpfisobem si.podfnal
Robespierre jensk6ho prhva z okna radnice. I(olem osmd hodiny vidEly
binl' dovednd na uzdd v republikdnsk6 d6l, aby drZel jako-
v6ci. Ale toho yedera davy na N'[rrtov6 poli k sv6mu tZasu, Ze se k nim stahuji se
do s6lu stoupenci v6vody O.tearltOfro,
:"tklr- kteryi se hiikem vlech stran proudy vojska.
domihali sesazenf kr6_le, zr=ejm6
republikSnsk6ho smysreni.
,pi;;-, orlerinistick6ho neZ S velk6ho schodiSt6 to byla velkolepi podivani. Jeden pluk
Byto p.or"."rro
.*eta mnoho ryedi, NArodni gardy za druhfrn v modrych stejnokrojich pochodo-
mfihajicich seps6ni Z6dosti, vy-
t i"r.a byti nazitri na valy z;r viieni hubnfr, s nasazenymi bodfky, leskuoucimi se
vlasti", na tr{artovE . ,,olt6ii
ve, i k 6 *,, ;l li ;i* ;' :, I
.#; v Sikrnlfch paprscich vei:erniho slunce; dragouni na bujarlfch
ar
"
ndrodni festival, poifdany
a .i
ili:, il. ;T:", "i :* konich, d6la. Lafayette byl nipadnlf na svdm bil6m oii, od6n
upo_irrU? dobyti Bastily. Tvo_ v rnodi a zlato. DAle tnm byl Bailly, pdSf, se svou trojbarevnou
filo jej rnaiestdtnf schodi5td, "o
vedouci- na ploSin*, na nii fri'edni Serpou. V ruce mdl svitek papfru. Za starostou nesl
str{l sttil podobn;i olt6.r*i.
vojin vlajku vojensk6ho pr6va.
Robespicrre byl proti n6vrhu,
ale mfrnc:. Ilutl se do,rnival, Yoisko se zastavilo obklidujfc frpln6 dtylhranny prostor.
Ze situace neni tak zaruden6,
aby rnohl vsadit svclu popularitrr Bailly rozvinurl proklamaci a piedetl ji. Odpovddi bylo hlu-
anebo se _- coZ je pravddpodobndj5i
pr*im6 strategie vhodndj5i
-- rozhodl, ie je ne- d,eni r povyk. Vyldtlo ndkolik kamenfi. Pak zazndl vfstiel
t-aosaZeni tepSiho vfsledku. z pisl.ole u zranil jednoho dragouna na noze. Gardist6 zvedli
tomu jakkoliv, nazitii, brzy potom Af je
UUri se Z6do.st objevila potom puiky rr vystielili, niholiv na nepokojni' dav dole pii
na ,,olt6ii',, pi'i5el tarrr La Iliviire,
p.ouer", nikolika jako_ zemi, nj,brZ na lid nahromad6ny na velk6m schodi5ti!
bfny, Prohl6sit, Ze m5 rozkaz
urit ikanrt zpdt a udinil tak. Ki'ed hrfizy a ohromeni. Jekot, vyki'iky, kleni muhi, b6do-
9“

●●
8 Robcspierle
VI

1)n vcこ or odeさ el Robespierre ze sv`ho bytu v ulici de Sain‐
'l・

t:)ngo n ζ el do jakobinsk6ho klubu. IIIё l jiZ zprivy o krve―
│‖
'0‖ ti・ 13yl zarmoucen, utripen a pobouFen. Nlo老 nl, Ze si
lro(:hll dival vinu, 労e nebyl dost energickチ v bOji S hnutFnl,
Lll.:・ etile odviZn`
` v :Isn6.Je
:t l)r(.1こ LlVittenidlilettit6
sfly a tvrdostl oposice
proievit by10 poも
rOZVahu,pomyslil
si asi,ba
l'0‖ 夕fi ISti,nebo budeme rozdrceni.
sni l)yl llabit.Zdravili ho s iisotem. Nlluvil struё nё ,nabi―
diki proti dragOuniln a pFinutili je k zastavenf. (l:│・
i()k sCbCOVlidinf. Pak se posadil a vyslechl vypravovini
RobespierrOvi nepFite16 hO vinili ze zbabё
° 10sti v souvis10sti ()li:,(:ll SVさ dki. Nlhle nastal neklid u dveFfo Tlupa Nirodnf

lFT割 乳難:糧 凛
∫11粘 Ъ轟 ∫:I織 電I
仲:Rly V uniformё ,mivajic zbranё mi,vymihala si vstup s vy‐
hrit″ k:lllli a klenfm.RozviZnf mu老 ov6 je vytlaこ ili,ale situace
p配 ガ irlvala napjati. Jinf gardist6, ktettF se vraceli z ヽ
Ittllall!:『 瞥Ъ∫
祢盤n161L上 ‖
lartova
鳳瀾∬
1、

1グ :な :'01('11 0SlaVOVali sv6 pochybn6 vitё zstvi v krこ mich na cestこ ,

ttkO nah16dnOut,proё by byl lnё l jft na MartOv0
s peticF,je tё │)l:ヽ ili chvflemi paを bami puも ek na dveFe,v5ぬ roZttiCe,老 e pFi“

pole.ヽ アRobespierrovё ttivotё nenf uic,cO by Opraヾ :ハ l‖ loll dこ la a skoncujf s iakObiny.Koneё nё nastal venku klid
ヽOva10 0b_
l: !)rfloFnnf Se rozchizeli.
M● zi nimi byl vysokチ mutt Sも ed′ ma oこ ima,bystrё hO vze´
′ r(:i11,asi pё tapadesitilet,一 jaけ Si MOriC Duplay. Byl to
l‖ ‖ こ ck, truhll予 , nikoliv dё lnik, n′ brtt Zamё stnavatel. Na‐
l(〕

、 ol11lЙ dil si pё kn`nevelkё jmё nf,kter6 uloを il do dOmovniho
11:・

:‖ iClkll・ Za normllnfch ё
:l、 asi mё l z llё ho pFfjcnl patnict tisfc
llllkrh. Vzdal se kdysi obcllodu, こ
l']。 asy se vSak zhorも ily a vこ t―

11:〕 :: jcho domi byla neobydlena; byl proto nucen oteVFft

Z‖ OVLi SVij zivod a zamё stnival nё kolik dё lnfkli. TFebatte
llirκ Flin, byl horliv′ jakObin a velk′ obdiVOVatel ,,neliplat―

`ho``.
ho, lll)y Sc1
、c 1lyn`k Robespierrovi,kter6ho
nevracel domti, kde by se jiZ znal, nebezpeこ
vydival a po2ndal f

byla nejen velikl,nfbrグ IIIlimoFidnё itOё nl. メk sv`itOこ nOsti ′
litこ (:llF,1),1)rЙ aby byl pFes noc ieho hOStenl.
padl za Obё ぜ.
Nt)l)czI)(〕 こ
i Skuteこ nё hrozilo. V nisledujFcich dnech vftё zni
:(り lkc()11(lCFilll na radikily. Rozbili ルlaratovy tiskaFsk6 stroje
114
115
a nekteiYi republik6nsti vrldcovd, pokud neutekli z m6sta, v z(rstupu, kdyZ ho vedli na popravi5t6, aby zachytila jeho
byli zatdeni. Pani Rolandov6 vypravuje, Ze v obavd o Robes-
posledni pohled.
pierovu bezpednost Sla v noci do ulice de Saintonge na-
Nakolik ji Robespierre rniloval, nevfme. Eleonoiina sestra,
bldnout mu pohostinstvf, ale nenalla ho tam. Duplayriv drim
mu poskytoval bezpednf ritulek, a kdyZ ostatni piitomni na ;nnf LebasovS, neosvEtluje ve svfch pam6tech jejich vz6-
jclunf pom6r. JestliZe si vym6iiovali listky nebo dopisy, v5e-
Robespierra nal6hali, aby nabidku piijal, souhlasil a opustil
cluty se ztratily. Robespierrova sestra Charlotta popir6, ie byli
s6l v doprovodu mistra truhlAie.
zrrsnoubeni, a iik6, Ze Robespierre navrhl sv6mu bratru Au-
KdyZ krSieli ulici, lid6 Robespierra poznAvali a j6sav6 ho
rlttsl.inovi sr"ratek s Eleonorou. Charlottino sv6dectvi je pode-
zdravili. Jeden muZ prf zvolal: ,,Musime-li mit kr6le, prod ne
zIcl6 pro jejt l.6rliv!, odpor k Duplayovfm. N{fiZeme vlak p<.r-
jeho?" Duplay bydlel v ulici sv. Flonoria, blizko klubu. Brzy
vnlovat za jist6, Ze jejich l6ska -- zejm6na s Robespierrovy
se zastavili u vrat a Duplay oteviel v nich dviika. pro5li prfl-
slrrrny nebyla toho druhu, z n6hoi vznikaji legendy. Robes-
chodem podobnfm tunelu, pak dvorem a vstoupili do jidelny -
yricrrc zachovAval vroucnost sv6 duSe ide6lu mnoher,n neosob-
v piizerni.Duplay zhiil radosti, ie md tak iestndho hosta, a ntjlfrnu, ide6lu, jemuZ je tak neochv6jnd odd6n, Ze se tim jevi
piedstavil Robespierra sv6 manielce, matelsky vylr,lltejici ie-
nd. Jejl radost z nSv5t6vy byla prdv6 tak upiimn6 jako radost
i vfr:c i m6nd sobecky, neZ obydeini smrtelnfci.
l)ruhf dcera Duplayova, Viktorie, byla skromni a nemEla
manielova. Uvedli Robespierra do vedlej5lho salonu s maha-
v llobespierrov6 Zivot6 vyznamu. NejmladSf, AlZbdtu, zn|me
gonovlfm n6bytkem, potaZenfm dervenlfm ply5em. Zavolali
111r.il6pe, dik jejim pam6tem, v nichZ se jevi oduSevnElS, l6sky-
pak ostatni piisluSniky rodiny, aby je hostu piedstavili.
Duplay m6l dtyii dcery _- jedna z nich, provdani, ne- ;rlrrri, odvfZn6 a vdrn6. Ten veder, kdy se s ni Robespierre
;ro lrrvd setkal, bylo ji Sestn6ct let. Jejf znitmi ji iikali Babeta,
bydlela u rodidfi
- a tiinfctilet6ho syna. Nejstar5i ze tIi
d6vd,at, kter6 vstoupila do pokoje a byla Robespierrovi pied-
klur'(rhol zdrobndldho jrn6na uZival pro ni brzy tak6 Robes-
piurre. Ve svlfch pamEtech mluvi o Robespierrovi tak, jako bv
stavena, byla Eleonora. Bylo ji dvaadvacet, a soudE podle
rrrluvilu mladS sestra o starSfm, vi'ele milovan6m bratru. Iiihd
jeji podobizny v museu ,,Carnavalet", nedalo se u ni mluvit
o nlm, ie byl stdle laskavf a piimlouval se za ni u rodidfr,
o velk6 krdse. Musela v5ak mit vlastnosti, kter6 na Robes- krlvl .ii plisnili.
pierra prisobily, ponEvadZ se s ni pozd6ji zasnoubil. Klepali
t)al5im dlenem domicnosti byl synovec Simon Duplay, asi
iikajl, Ze byla jeho milenkou, pro to nenf v5ak drikazrl. JistE rcdrnnictilctlf mladik. Stal se Robespierrovfm tajemnikem.
ho svlfm klidnfm zprlsobem milovala, protoie se jil nepro- l(rlyl vypukla v6lka, plihlAsil se k vojsku a ztratil u Valmy
vdala, tlebaZe jeji otec pozddji zlskal znovu jmEni a mohl ji
rrohrr. Po niivratu do PaiiZe pievzal znovu misto tajemnika.
dft znadn6 vdno. Po vfce neZ dvacet let opatrovala l6skypln6 .lr,lro povahu dfstednd osvdtluje skutednost, Ze se stal, kdyZ
jeho rukopisy; uakonec je spilila na radu pi.6tel, kteil se
rkrspi:|, policejnim Spehounem. On, kterf byl v ml6di tajemni-
ob6r,ali msty Bourbonri, kdyby dopisy u nl naSli. Medailon
lrr:rn velh6ho revolucion6i'e, specialisovtrl se na hondni reyo-
s Robespierroyou podobiznou, modelovanf Colletem, mdla Irrt:iourii'ii a pirtrfni po spiknutich proti despotick6mu reZimu.
Bleonora aZ do sv6 surrti roku 1832. Vypravuje se, Ze byla
Nvrr( byli vSiclrni shrom6Zd6ni v salonu uvedeni trochu do
116
fi7
rozpakfi piitomnosti toho slavndho muZe. Podivalo se obCer- lkrlrcspicrrt' se stav6l td Zirdosti na odpor stejnd jako oni,
stvenf; pak se pani Duplayovir s ,iednou dcerou vzdilila, aby rrk' nihrly hy ho nebylo napadlo opustit proto klub. Opusti v&dce
pi'ipravila llobespierrriv pokoj. I(ritce potom ho tam Duplay ItorltrV toho jm6na lid, kdyZ nejvic potiebuje jeho vedeni?
uvedl. Pokoj byl v prvnfm patie a byl dost skrovnf. Nizkf lkrlrcspierre zrlstal. Pouze p6t z jeho kolegfi ve shromhZd6ni
strop byl Sikmli iako v podkrovi. St6la tam di'ev6n6 postel trlrsk'<krvulo jeho plikladu. VSichni ostatni poslanci, dlenov6
s bile kvdtovanlimi barchetovymi ziclonami, zhotovenymi ze hlrrlrrr, <rde5li, rnajfce za lo, Ze se klub t6Zce kompromitoval
starlich Satri pani Duplayov6. Psaci stolek st6l u okna, vedou- pfcslo, rro Ll Iliviirre v posledni chvili podnikl.
ciho na dvfir s kfrlnou na vozy a pi'fstavkem. V pokoji byln t)ilvodem, prod Robespierre nepozvedl hlas na protest proti
dSle nad krbem zrcadlo a dtyii iidle se sedadly vycpanlfmi krvc;rrolitl bylo uepochybnd to, le ho opustili skoro v5ichni
sitinami. S pokojem sousedila iatna. Pozd6ji dali do pokoje .fclro stoupenci ve shromirld6ni a ie m6l pocit, Ze osud revo-
je5td skifi na knihy, pondvadZ tato rnistnost, kterou Robes- Irrr:c jc na vAZkAch. Vyslechl zprhvu starosty, sly5el, jak I(arcl
pierre prlvodnE zamf5lel obfvat pouze jednu noc, mEla ztlstat l,rrnrctlt blnhopieje Baillymu k jeho pevnosti. seviel rty a
aL na kr6tkou dobu jeho bydli5tdm aZ do jeho smrti. rtr ldcl.
- Duplaytiv -
drirn st6l tarn, kde je nyni d. 398 v ulici sv. Ho- .lrrkobini, piesv6ddeni nynl o spr6vnosti Robespierrova ve-
noria. Prfidelf do ulice bylo irpln6 pi'estavdno. O n6dvornf rk'nf, svli'ili se bez qfhrady jeho ruk6m. Jejich jm6nem na-
dSsti se min6ni rozchdzeji. Zdi se, Ze zrlsiala nezm6n6na aZ na Psrrl shrornfZddni dopis, kterl, byl spiS politickf neZ upfimnf.
n6stavbu ndkolika pater. ,,Mrrs{mc bjt vychytrali ve styku se svymi protivniky," i-ekl
llrrtrcspicrre pii pozddj5i pi'ileZitosti, patrn6 jedn6 z tdch, kdy
pov:rloval sfrn za prosp65n6 bft vychytralf.
VII Vir: ueZ Robespierrriv dopis zachrfnilo tehdy jakobiny patrn6
rlxrl('hiurf feuillantt jak se nyni nazllvali jakobfn5ti roz-
KdyZ se veder 16. dervence jakobini rozhodli odvolat Zidost
kolrrici
-
Ze uchvdti venkovsk6 kluby' Smutn6 se zklamali.
o sesazenl kr6le, asi dv6 stE konstitucionalistickfch poslancri, -
Zr: llyi' set piidruZenfch odbodeli se k nim piidaly pouze
dlenfi klubu, zvedlo se hromadnd a 5lo ples ulici do majestAtni irlvli.
budovy, kdysi klS5tera feuillantri. Tam konali schrlzi a toz- Jrrkobfui se nyni rozhodli vydistit trochu svfij vlastni dftm.






hodli se napsat dtyiem stfim ptidruZenfch odbodek dopis, vy- Zvolili rlvanfctidlennou komisi, aby piezkou5ela chov6ni kal-


svEtlujici jejich stanovisko a oznamujfci jim, ie hlavni stan

rl(,lro l:lcna, navrhovala vylouEeni a zkoumala v5echny nov6
jakobinti byl dodasnd pienesen k feuillantrlm. PozdEji za-

lrrrrrrlirlirly. I(omise jnreuovala subkomisi, v niZ byl Robespierre

mf5leli pieorganisovat klub to jest odstranit Zivly, kter6 n l')i'lion. l)ort6vadZ P6tion byl pomalf a trochu t6Zkop6dnli,


-

povaZovali za neZidoucl. UdElali v5ak tu chybu, Ze poneehali rrclrvirlo lo dlouho a cel6 inkvisitorsk6 bilmd piipadlo Robes'


protivnikrlm privodnl budovu a zfpisy. Nazitil arci Zidali pitrrovi. Nirsledkem toho rn6l v klubu moc skorem diktStor-



vr6ceni obojiho. I{dyZ to bylo odmftnuto, odevzdali se drlv6- sltorr. l)rirvir v t6 dobd se prod6valy cfrkevni pozemky a cir-


iiv6 naddji, Ze uchv6ti venkovskd odbodky dopisovAnim. kr.vrrl ura.ietck v cen6 asi osmi set milionrl frankri pie5el do






118 119



















rukou soukromnikt. Novi majitel6 zaji5fovali z obtrvy svA ne upi'en6 po iad6 na DuporLa, Barnava a Karla nebo Ale-
vlastnickf pr6va dlenstvim ve spolednosti, kterf byla ploti xundra Lametha sv6 blival6 pi'6tele iekl s kousavyrn sar-
knsmem, Ze je -
si jist, Ze neni Z6dnf - dlen shrom6Zddnf tak
rtivratu stardho reZimu. Proto vzrostl podet Clenfr jakobin-
sk6ho klubu v nejbliZ5ich dvou mdsicich skorem na tisic. Tak zbabEl;f, aby se spikl s dvorem v n6jak6 vEci ristavy, tak vEro-
se stalo, ie v ziii 1791 pouze nEkolik mSlo mdsicri po tomnf, aby pov6ddl dvoru ndjak6 dodatky k z6konu, kter6
dob6, kdy sama existence -klubu byla ohroZena ur6l Rofres- by se byl styddl sim piedn6st v shromhZd6ni, a konedn6 tak
pierre vdt5i vliv nel kdykoliv jindy. Byl uznanou- hlavou velk6 tlrzf, aby se odvdZil vyuZivat revoluce pro sv6 soukrom6
rhdely. VypoditSval d6le v6ci, kterlfmi by se prf podle
jeho
politick6 arm6dy, jejlZ vliv pronikal do kaZrl6ho koutu kr6-
lovstvi. plesvEddeni i6dny dlen shromiZddni nemohl provinit a o kte-
\r shromSiddni se v3ak proti Robespierrovi bojovalo. Zvolili rfch kaZdf z piitornnfch vdddl, Ze ie md ,,triumvir6t" na
komisi, ahy uspoiAdala konstitudni zhkony. Konstilucionalist6 svCdoml. Itadik6lov6 j6sali radosti, galerie tie5tily, Slechta a
z obavy, le by Ludvik mohl odepllt podpis, leda by n6literir tluchovenstvo strkali jeden do druh6ho. Nepotiebovali jizl
opatfen( byla podrobena konservativni revisi, zavedli nirkolil< konstitucionalisty, ktei.i budou podle jejich mindni brzy bez-
riprav, z nichL jedna Zhdala ie5t6 dal5i omezenf hlasoraciho rnocni. Nakonec sc proh'ibali smichem a pi'ipojili se k po-
pr6va. Robespierre, jsa si v6dom sv6 venku rostouci moci, tlesku. Bylo to v5eobecn6 veseli. NIezi tfm v5im sedEli Duport,
nedbal tentokrSt opatrnosti a volal s ledniSt6: ,,M6-li fistava Barnave a Lamethovd, zsinalf zlosti a na rozpacich, co od-
dvakrht odloZeni bft je5t6 komolena a zlep5or,6na, c() Ir6ru pov6d6t. Skoro v5ichni ddjepisci, kteii popisuji tuto sc6nu, po-
zblvh nei vzit znova pouta nebo pozvednout zbrand?" znamen6va.ii, ie by takovy Mirabeau nebyl ptijal ty otr6ven6
Byla to vyhrtZka revoluci, obCanskou vilkou, natnii'etri .(ipy bez projevu divok6ho ievn a bez protiitoku' Av5ak Bar-
nave ziejur6 nebyl Mirabeau. M1'slil rta svrij dtv6rnf hovor

■■■■■■■■■■■■■︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱ロローーーーーilll
nejen proti krSli a jeho rninistrtm, nfbri proti samotn6mrr
shrom6Zd6ni m6Sfanstvo u moci! N6sledoval okamZik s krhlovnou, kdyZ doprov6zel krilovskou rodinu zpdt do Pa-
-
ohromenf. Pak se vylitil z lavic konstitucionalistfl Duport, iile po jejich rit6ku, na svtij tlmysl bft ji st6le uZitednf' I(ou-
zlostf bez sebe. Tvhii v tvSi Robespierrovi rndval pEstf a na- sal se do rtfr a mldel.
dival mu. Robespierre v6d6l dobIe, le jak jednou shrom6l- I(onedn6 se piibliZil den, kdy se mEl Ludvik XVI' objevit
dEni plestane zasedat, ,,triumvirft" a jeho mrtvd nalozeny pled shromazddnim a slavnostnd pi'isahat v6rnost nov6 ristav6.
klub feuillantfi upadne v zapomenutl, kdeZto on, vtdce jako- Konstitucionalist6 iako vZdy ve sv6m chovini v rozporu
s korunou
-
rozhodli, aby za pifsahy kr6l stSl s obnaZenou
bfnfr, bude mit stile vdtSi vfznam. Pokrdil pohrdlir'd rameny -
a obricen k piedsedovi poznamenal klidn6: ,,Pane piedsedo, hlavou, kdeZto poslanci aby zfistali sed6t a nechali si pokrfv-
byl bych v6m vd6den, kdybyste iekl panu Duportovi, aby m6 ky na hlav6ch. KclyZ vedouci royalistfr Malouet m6l n6mitky
neurSZel, chce-li mi blit nablfzku." proti t6to trivialni forrnalit6, poznamenal jeden z radikalnich
Pi'edseda z.azvonil a Duport zaujal op6t sv6 mlsto. Robes- poslancri, ie by se mdlo panu Malouetovi dovolit vyslechnout
pierre potom pronesl nejprud5i ritok, jaki kdy slrromiZd6nf hr6le klede, kdyby mu bylo libo. Di'ive neZ shromiZddnf piisnd
r,1,slechlo. PouZil sv6ho obliben6ho zprisobu narSZek. Dfvaje odsoudime, ie dobie si piipomenout, Ze pied m6lo lety byli

120 121
r日︱︱︱IIII︰︰︰︱︱︱︱ ―

obydejnl obdan6 nuceni vyslechnout krirle klede. Ludvik do- s tradSenim, riiady s mhlo zakr;ivanou nevraZivostf. Lid6 pod-
k6zal podrobit se tomu poniZujicimu obiadu bez jak6koliv nikali dalekou cestu, aby se setkali s vozem, kterfm jel Robes-
piihody, ale po nSvratu do palSce propukl v pl6i uraZenou picrre z Bapaume, mal6ho m6sta, vzdflen6ho patn6ct mil od
plfchou. Arrasu, kde ho odek6vala destnA garda. Zase vypi'Ahli kon6
Robespierrovi a P6tionovi se ten den dostalo pocty. I(dyZ rt zase s obvyklou nekompromisnosti vystoupil, aby udinil
poslanci po odrodeni shromiZd6nf vychfzeli, dekal venku ne- rnanifestaci piitrZ. ProtoZe stfle pi'ichSzeli novi nad5enci a
smirn;i z6stup s nataZenfuri krky, aZ se objevi oba radik6lni bylo nebezp eli, ie se bude vlijev opakovat, nechal jet vfrz
vridcov6. Vy5li spolednd. Sotva je spatiili, vypukl ohln5ujici prizdnf a pii5el do Arrasu p63ky, obklopen svlfmi pi'6teli'
j6sot. Mivali 55tky a vyhazovali klobouky do vzduchu. Pied- 'l'6 noci bylo mnoho ulic a domri na jeho podest osv6tleno'
stoupila delegace a podala jm6uem paiiisk6ho lidu kaZd6mu I(dyZ v5ak 3el Robespierre v pi'i5tich dnech navStivit ndkter6
vaviinovlf vdnec. Oba pi6tel6 odpov6ddli n6kolika slovy dikri, ze sv1fch diivdjSich pI6tel, plekvapil a bolel ho chlad, s kterfm
a aby unikli piili5ndrnu nad5eni obdivovatel&, vstoupili do ho piijali. NechSpal, ie lo, co jemu bylo abstraktnfmi othz'
droZky. V okamZiku dav vypiShl kon6 a t6hl vit6zoslavnd kami pr6va nebo bezpr6vi, bylo pro nE vdci v6Zn6ho tiidniho
kodhr sim. Robespierre vyskodil skoro rozhn6v6n a obr6cen z6jmu. Nech6pal tak6, ie on vy5lf z md5tanstva a vycho-
vanlf cirkvi nebyl v -
odich mnohlich svlfch spoluobdanfi
k z6stupu pravil, Ze je nedfistojn6 svobodnlfch lidi prom6irovat -
se v taZn6 kon6, aby prokfizali ictu. P6tion ho n6sledoval. slavnlim z6stupcem chuclfch a utiskovanych, nfbrZ zr6dcem
Odity svddek vypr6vi, Ze kdyi, oba muZi st6li vedle sebe, bylo a nevd6dnikem.
znii, ie se P6tion usmfvS a pi'ijim6 vlidn6 j6sot, kdelto Robes- I(dyZ piiSel na tlAvstdvu do B6thunu, blizko Arrasu, piiSli
pierre se mradil a zd{i se zmaten. zase piespolni obdan6, aby se s nim setkali. MuZi na konich'
BaZil-li v5ak piece po sl6v6, m€l plnli dftvod bft uspokojen. pled nimi trubadi tamn6j5iho pluku jizdy, provizeli vtrz ozdo-
Vrcholu sv6 popularity sice je5td nedos6hl a byl jen na po- benf kvdtinami. Pozvali ho, aby se do n6ho posadil' Ubytoval
d6tku sv6 moci, piece vSak jiZ byl modlou paiiZsk6ho obyva- se v hotelu U Zlat6ho lva. Majitel hotelu ho pozdravil slovy:
telstva. Dvfir, Slechta a bohati se ho b6li jako nikoho jin6ho. ,,Kdybych mEl k disposici jen jedno ltZko a m6l volit mezi
Ilytinu jeho podobizny bylo viddt ve v;ikladu kald6ho knih- kr6lem a v6mi, povaZoval bych si za v6t5i dest ubytovat viis"'
kupectvi a visela na destndrn mfst6 v tisicich domfcnosti, Robespierre zristal v rodn6m kraji Sest tidnt' Dlel na ven-
zvl65t6 a to nebylo to nejmen5i na jeho slSv6 v dornech kovd blizko Arrasu, d6stedn6 aby unikl pozornosti svfch obdi-
-
chudiny. V N{olitrov6 divtdle lloc co noc davy
-
bouiliv6 tles- vovatelfi, dSstednd ze ziiiby ve venkovsk6m ZivotE, kterou mu
kaly jeho odpovddfm na jevi5ti, kdyZ herec piedstavujici Ro- v5tipil Rousseau. Zbyvalo mu dva a pril roku Zivota, ale byly
bespierra potiral prince de Coud6 a hardin6la de Rohana. to roky tak nasycen6 barvou pohnutlich udilosti, Ze by byla
Robespierre vSak mdl fantasii a kdyZ se dival na ten dav, Ziv6 zbarvila Sedf vzorek sta obydejnfch Zivotri'
zd6lo se mu uskutedn€ni jeho snfi je5t6 velmi vzd6len6.
Brzy potom se rozhodl nav5tivit Arras. Charlotta, Augustin
a jeho v6rnf Buissart ho piijali se srdednou pfchou, lid
122 123

■ I I● 1 :│:,│::│:││,││,111:││:││:││││││:│││││:││:│:111:││:│:11,│li:I:│││││││││111111;│││││││lilll;:││:││││││:│,:│││:lilltilll‖ :││:ili:││:il,│lillill
Kapitola 6

VALKA

Monfo zrlstat Flancie ples revoluci se svfmi sousedy v mi-
ru? Vdt5ina historikrl piipou5ti, le ntft mohl bft zachovin
neblft dvora a girondistfi. Robespierre d6vi vinu hlavn6 giron-
tlistrlm. N6meckf ddjepisec Goetz-Bernstein kterf studoval
zcjmdna zahranidni politiku giroudistfi
-s nim souhlasi a
- Brissota za nej-
povaiuje, jako Robespierre, vfidce girondistti
vlc odpov6dn6ho.
Ilrissot de Warville a Robespierre byli stali zn6mi. Prvni
byl o p6t let starSi a byl vySSim rilednikem v riiadu parla-
rurentniho prokurAtora Nolleaua. Robespierre tam byl mlad5fm
rii'cdnikem. Brissot ve svych pam6tech tvrdi, Ze naudil Robes-
pierra v5emu, co on z privnictvi znal. Ale je vhodn6 pozna-
rnenat, ie Brissot m6l diplom prdvnick6 fakulty v Reme5i,
ruznan6 nejhor5i v krilovstvi, kde se prahticky diplomy kupo-
valy; Sel tam, aby se vyhnul v6Zn6mu studiu.
Honosnou CAst sv6ho jm6na ziskal Brissot poanglidtdnim
jrn6na Quarville, vfsky, kde mdla jeho rodina jakfsi majetek,
ve zvudndj5i jm6no Warville. Jeho otec byl hoteli6rem v Char-
lrcs. Matka, n6boZenskri fanatidka, nakonec ze5ilela. Ale jestli-
le matdin n6boZenskf fanatismus zavinil Brissotovou n6chyl-
trost k politick6mu mysticismu, konednou podobu mu dalo
tuteni Anacharsise Clootse.
Cloots byl pruskf baron, vychovany ve lrrancii. Byl to
dobromyslnf, ale poSetilf utopista. Jeho podivn&stky za revo-
Iuce byly stejnd malebn6 jako vlistiedni. Vymyslil si velholepii

127

■ ■
plirn sv6tov6 republiky s PaiiZi jako hlavnim m6stem. K usku-
Jak se asi sm6l riskoEnf l)umouriez, kterf kombinoval, jak
te{ndni t6to politickr! utopie navrhoval ,,ozbrojenou propa-
piev6st svou zem k monarchismu s prospEchem pro sebe, tEm
gandu" _. jakfsi druh svat6ho ki'iZ6ck€ho taZeni proti vSem
r,yranfim na svdt6; v tomto taZeni by byli vlastni poddani po- Skol6ckfm cittm muZe, kterlf tehdy t{dil osudy Francie!
zvfni k ridasti po boku dobrovolnych osvoboditelfi. Cloots se
domnival, Ze je potlebi asi dvou let k provedeni tohoto pro-
II
gramu.
Rrissot neSel tak daleko jako Cloots. Stadila rnu spolednost
Robespierre llebyl こ
lenem zlkonodirn6ho shrol■ 1を dこ nf。
nirodfi, kter6 by byla blivala dost dobri, kdyby nebyl on
rnuZ u moci pi'ijal Clootsovu metodu ozbrojen6 propa- - JehO vlastni nivrh ho uこ inll nevoliteln′ nl, tak jako kaを d6ho
-
gandy. Tak6 Napoleon n6m vykl6dri ve svlfch pam6tech, Ze
jin`hO こlena konstituanty. Jak_se dalo oこ ekivat, bylo nov6
shroml老 dё nf radikilnё jSi neχ pFede首 16.Ti,kdo老1■ ё
li pFi vol‐
mdl v rimyslu zaloLit spolednost nirodfi pod svrchovanosti 一
1)ich oporu b′ val′ Ch kOnServativnfch leviこ lkli一 konstitucio‐
Francie. Piitom v5ak byl ochoten ponechat kaZd6mu nirodu
nalist■i a feuillanti ― 一tvoFili nynf pravici. Levice, vedeni
tu vlfdni formu, kterou privd tehdy m6l, kdeZto Brissot mdl ι
Brissotem,こ lenem iakoり nsk6hO klubu a vydavatelem,,Pafrご ο
rnnohem n6rodn6j5i plSn na zrevolucionovSnf v5ech zemf
′ranfα iS``(Francouzsk6ho vlastence), Inё la v ёele poslance
v Evrop6.
girOndy.S nё kolika jinチ Ini byli brzy s to ovlidat shromattdё ni
Nesmime se domn{vat, ie tato ideologie byla jedinou z6-
SVチ m nadsenfm a skvё lou vチ mluVnOstf.
kladnou Brissotovy ne5tastn6 zahranidni politiky. Ve skutei-
Revoluce bコ vaji dflem nllad′ch. V kattd6 revoluci, at se
nosti byl podivnou sm6si nepraktickdho blouznivce a riskoi-
iak`k01iV tyranie odstrani nebo neodstranf, tyranie star」 ch
n6ho materialisty. Doufal ie rispE5nou vilkou pozvedne hod-
illusi znlizet.Girondistё byli nlladf.Brissotova zahraniこ nf poli‐
notu bankovek doma i venku a tfm rozie5i hospod6iskou
lika je zaujala, こ うsteこ nё asi proto, ガ e ji pFilo mё も tanstvo,
krisi. Jsa v65niv1im republik6nem doufal tak6, jak jasn6 na-
v jehott salonech byli girondist6 viLini.Jakll■ ile byla totitt vy‐
znadil ve sv6 debatd s Robespierrem, Ze by v6lka vynesla na
povこ zeni vilka, cenn6 papfry stoupaly. Ale hlavnё proto, 老
e
povrch vErolomnost dvora takovfm zptsobem, kterf by udinil
hovё la jeiiCh Obra2otvornosti a ctiガ idostivosti.Vilka poskyto‐
zllzeni republiky nevyhnutelnfm. Smdiuje-li jeho pozddj5i
vala nimё ty pro Feこ nё nf;u pOrOvni」 s nimi se jevi nimё ty
dinnost k opaku, je to zavindno tim, Ze jeho pievlAdajici po-
Fcこ 11:k■ konstituanty bled6 a nijakё o Louis Blanc Fiki: ,,Byli
hnutka byl hlad po moci a sl6v6, kterli z n6ho udinil oportu-
lo l‖ nё lci, kteFf zabloudili do politiky.`` ヽ
ridё nf, kter` mё li
nistu. Ve stfnu gilotiny mumlal: ,,Miloval jsem piili5 sl6vu."
Sl)(1011lё 、I〕 rissotem― 一 a ltili ve svttCh prOjevech celё mu
Byl tak chtivf sl6vy, ie ho Clootsovy hrdinsk6 vise pfiv6ddly
diV一 一by ukazovalo,kdyby bylo vrヴ eno na pllino,
svё LLl illl(〕
do extase. eterne jeho, jak se zd6, upiimn6 slova, psan6 Du-
v41cこ n,(11lV CXaltovan′ ch muを ■ , Vedenチ Ch Symbolickou Zen‐
mouriezovi za pozd6j5iho polniho Laieni v tselgii: ,,Co je Ri-
、koll pO、 1:tvoll S nleこ em v ruce. PFed nilni zdё も enё utFkajf
chelieu, co je Alberoni, co jsou jejich chvastounsk6 pl6ny proti
vlldci, kr`lov`, こ
lechtici a jejich sluhov6; k niln utikajf ra‐
svdtov6 revoluci, kterou nhm osud dovolil rozpoutat?"
(:ostnё sedllci ti lcjiCh dё ti 一―zdravf je jako osvoboditele,
128 tl Ilobesplerre 129
objimaji a zasypAvaji je kvetinami. To vid6li, liCili a skuteCn6 Kdyl vstoupil, bylo jedn6ni jit v proudu; pieru5ili je vSak.
oiekAvalil pon[vudl fdastnici k n6mu spdchali a vitali ho. KdyZ hluk
Shrom6Zddnf bylo pro nd velkoleplim divadlem diviky tulrrl, navrhl Collot d'Herbois, jenZ pfedsedal, aby ,,b1fvalf
byly jejich nov6 ziskan6 milenky: Francie a celf -svEt. Byli 0lnn konstituanty, pr6vem zvan! ,neriplatn;i,,,, zaujal pled-
dychtivi hrAt a zrlstat novfmi hvEzdami na fednickdm nebi. rorlnick6 mlsto. Plijato jednomyslnE. Robespierre se ujal pfed-
Hrili hrdinn6. Diky jejich heroick6 hfe, ctiZ6dosti, nad5enl rnrlrrictvl za nov6ho potlesku, poddkoval plitomnym za srded-
a vfmluvnosti musela reyoluce vzplanout v apotheose v6lednd nd plijcti a zeptal se co je na. pofadu.
sl6vy a... zemift! llrulil mimochodem zmindno, Ze piezdivka,,neriplatnli,,,
klcrou rnu dasto d6vali, ho patrnd spfs uv6d6la do rozpakrl
III Itr,I rutr lichotila. Jednou pii projevu v hlubu iekl, ziejmE
nrrzrrll, Ze jsou to pdkn6 pomdry, kdyi se n6kdo povaZuje za
Robespierre se vrStil do PaifZe 28. listopadu 1791. Piivezl Irrxlrr(rlro tak honosn6ho pojmenov6nl jen proto, Le nezradil
s sebou dogu Brounta. MEI nastoupit sluZbn jako st6tni n6- lkl.
vladni, za u6hoZ byl zvolen je5t6 jako poslanec. Hlavnd ho l'rrrjr:drrivala se zpr6va komise pro zahranidni z6leZitosti,
v5ak zamdstnAvala v6ledn6 hysterie, kteri se zmocnila Paiii,e rulrrvcrr6 pli shrom6Zd6ni. V projevech se odr6Zely sila a roz-
za jeho nepiitomnosti. Iliadu se brzy vzdal, aby mohl vdnovat rttlt v(rleCn6 horedky. Patrn6 Robespierra ponEkud zmilly,
r,Sechen das zdpasu s vSlednou horeCkou. Royalista Montjoie ltrlro lro pi'imdly k rozhodnuti, Ze by bylo taktickfm omylem,
uzn[v6, Le si za kr6tk6ho riiadov6ni podfnal spravedliv6 a ne- krl.ylr.y projevil nesmlouvavost. Af tomu bylo iakkoliv, jeho
strann6. krntkf projev z pi'edsednick6ho hiesla ten veder udilal dojem,
Nepiekvapuje, Ze Brissotova bojovnf zahranidni politika Juko by Ilobespiene nebyl daleko od Brissota.
Robespierra znepokojila. Uvedli jsme jiZ, te byl dalek toho, tllnvnf Brissotovou zdminkou pro v6lku byli emigranti.
aby byl blouznivfm doktrinfliem, jak ho dasto lidili. Brisso- Pill lisfcrlm z nich dovolil trevirsklf kurfiit zorganisovat se
tova my5lenka zadinat s osvobozov6nim svdta v dobE, kdy t' rrrlrrrolfidnou arm6du v m6std Koblenci. Ani ostatni mal6
Francie sama nem6la je5t6 upevn6nu vlastni svobodu, zd6la se lxrltnrnitnf st6ty nEmeck6 nezachov6valy piisnou neutralitu.
Robespierrovi zlotinnfm Silenstvim. Jak ilkal, bylo by to, Nr,rrlr'rkr se v5ak, Ze by n6kter6 evropskS velmoc byla m6la
jako bychom spEchali hasit oheii v sousedovd dom6, kdyZ troJrrrcrrlf (rrnysl intervenovat ve Francii. Rakousko m6lo po-
je5tE hoii n65 drim. Ozbrojenou kiiZfckou vfpravu za svobodu llfu. ri 'l'urcckern a Belgii. Rusko a Prusko byly zam6stn6ny
povaZoval bud jak bud za donkichotifdu. Ale nad nAvrhem lrolrherrr. l'itt dal Gustavu Svddskdrnu jasn6 na srozumEnou,
podniknout vlfpravu pod vedenfm kr6le a jeho ministrt ft' rr. Anglio nebude vmESovat do zileZitosti svfch soused&.
kteli by, majice vfkonnou moc, vedli tak6 armAdy -
Robes- Nrril,, jrrk Marat spr6vnE poznamenal, kdyZ emigranti nemohli
-
pierre prost6 uZasl. Byl jist6 dychtiv poznat situaci, protoZe se o0r'k/rvrrl Zhdnou pomoc od n6kterd z velmoci, coZ Brissot
po dlouh6 a tinavn6 cestE dostavnikem z Arrasu objevil je5t6 pflpouslirl, prod se tfm v5fm tripit? Nicm6n6 ten veder Robes-
t!'i d.en veder v jakobinsk6m klubu. ;rlrrrrr: rloslutetnd ustoupil proudu, aby poznamenal, Ze ra-
130
131
口= = = = 1 1 1

lili,mlこ eli.Robespierre se nerozpakoval dnt v sizku
kouskf clsai ._ ktery jako ochr6nce pohranidnich stittl byl 11‖ i nClllメ

V01: nCSInfrnou popularitu tfln, Ze se postavil proti skorem
odpovddnf za jejich chovfini by m6l bjt uv6domdn, Ze by “
Francie byla nucena sShnout- ke zbrani, kdyby nebyli emi- vl(.01)(ヽ cn61nu vercjn6Π lll n■ inё ni ve vё ci,kteri roznitila viこ ei

granti rozpt;ileni. Af cokoliv zavinilo jeho okamZit6 pochy- ‖
`lll(10 krajnosH,Mllslme prOtO llznat ieho mimOFidnou
beni, Robespierre se brzy vzpamatoval a zaujal sv6 star6 ‖‖:Vl11 0dVallu a miZeme stё χ f sOuhlasit s dё jcpiscem Alu―
:ir(:(lill,老 e SC Robespierre,,sp∫ こveFeinttΠ l lllinё nfrn Ffdil,neグ
stanovisko.
Je tleba zdfiraznit, Ze stfl prakticky osamocen. Pouze drlle- ‖ 「rf(lil je``.
l)、

Zit6 listy Maratfrv Piitel lidu a Prudhommovy Paitiskd
reuoluce
-
neukazovaly nadSeni pro v6lku a nebyly dokouce IV
-
je5td rozhodnuty. Marat se dva dny po Robespierrovd nSvratu
A、 i po dva tチ dny po svё nl nivr〔 llll se Robespierrc spoko―
vyslovil jasnd proti v6lce, ale o dtrnict dni pozddji se vzdal
sv6ho listu a odjel do Anglie. Danton mldel. Desmouli,ns Lryl 10V:ll S illll,グ e dё lal obこ as poznllllky k rozpravAIn v klubu.
unesen zvudnfmi vileinlimi projevy Vergniaudovymi a Isnar-
Z(!l s(), 労cこ ekal, aを pFijde Brissot a prchllsl sv`stanovisko.
N`,111‖ ヽ Clこ ckat dlollho.Brissot se 16.prOsince objevil.Byl to
doqimi. Condorcet si nezachoval rovnovhhu filosofa a piidal
se k v6ledn6 stranE, piin65eje povEstn6 heslo: ,,V6lku pal6ci,
‖‖ ll, 11lllχ , menこ f nett Robespierre, stejnё bledtt a hranat′ .

():)lrk:tl sc,,jakO uliё nfk``,nosil strevlce lllisto bot a nepudro―
mir chatEl" Pani Rolandov6 byla jednim z nejschopnEj5ich
‖ podporovatelt Brissotovfch. Jakobinsklf klub byl pai'eni5tdm vl:! 、1 ざcl・ n6 vlasy. Nosil oも umこ 16 こaty, こ1lnを se nipadnこ ligil

(,`:ヽ 411xnliliina.Je pFfznaこ n6,グ c lnё l zttldka kdy penfze,aё koll
vdledn6 propagandy.

1` 、lム I()、 ljkal s finanこ nfky ti byl zapleten do riznフ ch af6r,
Abychom byli spravedlivi k Brissotovi, Condorcetovi a ji-
′::i(・ hク 11こ ktcr6 byly vellni pOchybn6. Robespierrc si s nflll
nfm, je nutno ifci, Ze pi'i pohledu na intelektu6lni mapu
)!「 1` 1(lost srdcこ nこ rukou. Brissot vystoupil na Feこ nickoll
Evropy v t6 dob6 mohl se dlov6k snadno zmlilit v domn6nf, Ze l“

:r‖ )lHH: :l pOё al vyklndat svo1l zahraniこ nf politikll.
viledn6 kiil6ck6 vyprava za svobodu bude mft pEknou naddji
N(ヽ jeho prolevy a llellvё dol■■
nf llloχ noこ fst it si jejich iZas―
na rispEchy. Evrop5ti intelektu6lov6 byli rozniceni plamenem
zapSlenlfm ve Francii. I kdyl tento plamen odhalil ponur6 ‖ 〔,:1:10(lislednost.V jedn6 cl■ vfli se snaを f dokizat,を e emi―
li Vil〕 cc ncmohou oこ ekivat pomoc od velmocf,v nei¨
stlny krveproliti a teroru, nechtdli se jiZ n6kteli vzd6t ilusi. H:¬ 1:〕

:,‖ え ヽ1(・ 1lvfli prohlaも uje, χ e se vellnoci spojily, aby rozdrtily
Fichte napsal: ,,Tato krev neni krev; tato smrt neni smrt! Af
lri¬ l‖ ‖,Icdnou Ffkl,グ e ZidA jell trestnou vチ pravu dO pohra‐
d6l6 Francie nebo revoluce cokoliv, je to dobr6!" Av5ak Fichte,
(・

Klopstock a jejich intelektu6lni spolednici nebyli Ndmecko, ‖││::1(・ h sllltt,za chvili mlllvi tak,jakO by zam′ 61el rOzdmy―
(.l::ll l)()Й v cel`Evropこ .Z jelloこ linku,kterプ vyも el vO Fran‐
Priestley a Wilberforce nebyli Anglie, Pestalozzi nebyl Svf-
ll・

carsko. Nevzddlan6 masy bucl' o revoluci nic nevEddly, nebo ド
れffll υ
rrrsι θ
llci den pFed tinl;nett sc Brissot obievil V klu_
`'`,1に
:)::,i(ヽ z予 (11116,グ e llcchtё l llic jin`hO.Voll v nさ In s bisnickou
mdly jen pi'ekroucen6 a faleln6 zprixy. Je v6ci st6tnika, aby
se nedal oklamat zdSnim. Brissot, Vernigaud, Condorcet a 、│::()、 11:
'(サ

Vl‖ 1! '「 ak volaji vこ ichni vlastenci, lo jc pFinf
P6tion byli jim oklamhni, Robespierre nikoliv. JestliZe se tak6 =・
`:l! Vilkを

132 133

JI:││││││││1111illlllll111111111111111‖ │‖ │
vlech pI6tel svobody, roztrou5enfch po EvropE a odekfvajf- t6to historick6 debaty, iekl docela jasn6: ,'Potfebujeme
cich jen Sfastnf v6lednf zdkrok, aby porazili sv6 utladovatele. zradu." Ne5tastnik se nikdy nezastavil, aby uvaZoval'
znamenala pro zem zrada dvora v dob6 vilky
past'
'Iato vykupitelskA v6lka obnovl tvAi sv6ta a vztylf vlajku -
svobody na kr6lovskfch palAcfch, na har6mech sultinrl, na chtё l
uvrhnout francouZSk` armidy, jakA ZkiZa
z6mcich malfch feudAlnich tyrantl, na chrimech papeZri a l z toho povstat.Jakチ m mnOЙ Stvim krVe a utrpeni by se
muftiri. I( tdto svat6 kiii6ck6 vfprav6 pii5el Anacharsis Cloots platilo,nehledё k tOmll,老 e bv se moh10 0bё tOVat Vζ e,co
pozvat shrom6iddni ve jm6nu v5eho lidstva." rcvoluce vYkonala'
Nenf tedy pochyby, Ze Brissot byl drlslednfm Z6kem pro-
roka Anacharsise.
Ve svfch projevech piipisoval v5echny potiie, kter6 m6la
Francie, jedin6 plfdind Koblenci, n6meck6mu m6stu, kde si M6la bft ofi-
- I)ne 18. prosince 1791 byla v klubu slavnost'
vydrZoval hrabd z Artois dvrlr a kde bylo hlavni shromaZdi5t6 a ame-
ilnE piijaia anglicki delegace; francouzsk6' anglick6
emigrantfi. Brissot plisahal, Ze vzpurn6 a reakdni prvky ve
vlajky zdObily sll. Bylo proneSeno mnoho projeVil a
Francii setrvaji ve sv6m zr6dn6m chov6ni tak dlouho, dokud vこ e odevzda10 hOStim
ll bvlo vё tζ i ne老 obVykle.ヽ 1ladё dё
bude existovat to proklat6 m6sto, z nEhol. odekivaji kaZdfm Brissot a Cloots byli pfitomni' Cloots
sie*tem ristarry.
okamiikem pomoc, kdeZto vlastenci zristivaji neSfastni, za- obiad, v nEmZ bylo patrn6 jeho roz-
stra5eni a nespokojeni, ponEvadi je znepokojuje Koblenct ^Lぶ
‐bnd inscenovai
b
椛 iin6.。 ,亜 ょ 6 srdca Kdytt naOこ e面 dO血
,,Chcete znidit jednou ranou Slechtu, nespokojence a vzpurn6
u, pttdStOupil
r‐ マ ー ー
‐マ ー r一 kdOSi
―― a^ p010を 1l pFed pFedsedu damas―
elementy? Znitte Koblenc! Budeli Koblenc zniCena, v5echno by pOrazil
savli,urこ enou prO prvniho generila,kterチ
se uklidnf, uvnitl i venku."
百 vllka bude vypOVё Zena,NahodOu pFedSedal
,jaklnile
Ze strachu, i,e by toto ohromujfcl vylideni, jak se ndlod
o dvaceti pdti milionech utripi pro hrstku emigrant&, ne- ご itI蕩 :j`vy Zndy jei」 m iako duけ raChOt divadel―
こavli nad hlaVOu
hromu. Byl na Vチ こi Situace. NIiVaie
staCilo riplnd piesvEddit Robespierra, na kter6ho neklidnd po- lid hlasitd
hlfZel, piidal Brissot drlvod jeStd riZasn6j5i: , ,i.U, toteme, tady to mf,me! Francouzskf
sv6ta' Zem6 se pokryje
16 a ozvou se mu vSect''y nArody
,,Lid, kterlf zlskal po dvou stech let otroctvl svobodu, po-
tiebuje v6lku, aby ji upevnil. Potiebuje ji, aby se vyzkou5el, a nepFite16 svObOdy budou vymaZini Z lidSk`
aby m6l plileZitost dok6zat, Ze je hoden svobody, aby se mohl diny:``
VilёhromOV′ pOtlesk, kter,proViZe1 0nen
kdyZ Vyristal
oCistit od tyranstvi. Pottebuje jf, aby setlSsl s prsou ty, kteil Jeζ tё
en
by ho je5tE mohli zkazit." Й
Vし IIξi::i」
t, ze Robespierre pOVStal a zalnraこ

Co znamenf toto metafysick6 prohl65enf? Znameth, le , att Se hluk utiこ
`. J/asot,potlesk a dupot ZtiChl a zraky
Brissot chtdl piivodit situaci, kter6 by dala kr6li pllleZitost 尊ech Se obrFatily k nこ mu.
Ci―-O VAlce.
zradit. Pak by bylo moZno ziidit republiku. Aby nebylo po- ^語 ,,,o Velmi dileZit6 Vё
Se zdrttdo demOnstradね kO卜
"JednFame,``pravll pFisnё t江 9
chybnosti o tom, je tieba uvdst, Ze v druh€m projevu, kterli 百 :Lま 老dё ゴ ,ゝ by

135
134

Ш




















v dobё ,kdy je klidni diskusc a chladn6,rozvAttn6 usuzovini pled moluou porAikou, poukazuje na desorganisaci arm6dy
zvllこ t dilettit6.``
n lod"tuu, z nictri zb6hla sta royalistickfch dristojnikfi' V kon-
Usedl. Isnard rozmrzen zjevnou v′ tkOu pFedSedovi nddil stitudnim shrom6Zddni st6l osamocen, kdyZ Zfdal riplnou re-
slovo Roedererovi, kter′ opё t Oを iVil nad6eni vileこ nコ m prO_ organisaci vojenskfch a nimolnich sil' Tu iAdost nyni opa-
koval slorry, i.e zem rn6 bft uvedena do stavu ollrany a Iid
ieVem,VC kter`m hllsal jako Brissot,老 e zlo sidli v KoblenCi
a をe je naこ ase je vyhladit. Kdyを skonこ il, vypukl novゞ jiSot ozbrojen. i kdybY jen koPimi.
a pollesk. NIezitfm zfskal Robespierre pFedsedovu poZOrnost Obraceje se k Brissotovi, kterli mu vytkl nedostatek driv6ry'
a dostal slovo. KdyZ se objevil na Feこ niSti,hluk nAhle ztichl. prohlisil:
je
Robespierre zaこ al svou prvni historickou Feこ proti vilce,kter負 ,,Rekl jste, Ze nedtlv6ra je hrozn;i stav mysli' NedfrvEra
mё la trvat dvacet dvё 16ta, rozこ iFit se skoro po vζ ech evrop‐ svobodd tim, dlm je ifrlivost lSsce' L6pe bft nedrivCiivfm'
Sk,ぬ Zemfch a stit pё t milioni ttivoti. nel se zpozdile spol6hat pitliS na sebe' Velikost z6stupcrl lidu
nespodiv6 ve schopnosti lichotit velejn6mu mInEnf'
podriZd6-
zeptal se.,,J61n)'slinl,老 e
"Je opravdu Koblenc sfdleln 21a?“
zlo je v PaFfを 1,koleln trinu,na trinu s,lnOtn61n.“ Nebylo by nCmu vlArlnimi intrikami. N6kdy spodiv6 v zSpoleni
-
byt
jcn s pomoci svEdomi -_ proti plivalu pledsudkri a stranic-
moudFejこ f premoci nepFitele doma nげ pom′ 61et na vttlkll
proti nepFiteli vn醐 も imu? ly"n irttit . M6m m6lo nad6je, Le mL slova budou dost silnS'
Rekl,老 e jakobini svチ m v01infm po vAIce hraj〔 dvorll pFimo rrlrv zvrAtila tuto tendenci, a pirji si viele, aby budoucnost
do rukou, a ukazal pr。 こ .Kde jinf llё ili vileё nou slivu, lfこ 11 rrkizala mrij omyl. Nestane-li se tak, budu mit aspof, zadosti-
on vlleこ n6hrizy― ―krev,s12y,itrapy,ztraty veFeinfCh penё Z, trdindni ve vddomi, Ze jsem nepiispdl ke zkhze sv6 vlasti'"
korupci.A proこ to vこ e?Pro svobodu?Nikolivi Vllka pracuje 'l'ak velklii byl dojem z jeho projevu u jakoblnri - je'
pro tyranii. Nakonec Fekl prorocky, 以e budou lllit C6sara ruitlou chvilku pfedtim volali zuliv6 po v6lce -_ Ze se usnesli'
nebO Cronlヽ rella. nby byl projerr vyti5tdn a rozesl6n ptidruZenfm odbodhim'
Brissotovo chyLrictvI Robespierra neznlチ lilo・ Ci10valこ 1■ nek Ilrissot povstal a oznimil, Ze rnu odpovi v nEkter6 z pi'i5tich
Z ieh0 1iStu a vytkl mu rozpory v projevecll,Nemohou― li emi― schftzi.
granti oこ ekivat を
idnou pomoc od vellnocf, prokazovali by―
VI
chom jim pttiliζ maoho cti,kdybychom se jimi obirali.Pokud
e vlleこ n6kFiZick`vチ praVy,Fekl,老 e by byly francouzsk6
Se tチ こ
armidy pFijaty jako oSVobodite16.Nevidё l vibec znlln… tlobcspierrovy protiv6ledn6 projevy - pronesl dtyii velmi
ky viグ n6ho probuzenf lllezi evropsk′ l■ li nirOdy.,,Rozζ iFte sv6 rliilcl.itt patli k jeho nejlep5im' Jako iednick'! vzor nejsou
-
lroz chyby. Ndkdy prodl6vi piili5 dtouho u
jedn6 vdci a zesla-
panstvfも 窟ellfm idejf a tfm,を e llklを etё svё tu,jak nis revoluce
obさ fasLnila,ne silou,zbranf a vtteこ nコ mi hriZami.“ lruje tfur irdinek. Jindy se opakuje' Ale jeho logika nikdy ne-
k,,ilrf, u ncponechiv6 odpfircfim ani kousek pridy, kam by
se
Zesmё も 益oval lny61enku podniknout vllku pro svobodu pod
rrchylili. Nltotitrat ieCnicky vynikl. Desmoulins vypr6vf' Ze
ochranou dvora a jeho nliliこ ki.,,Budou‐ li kdy ttezla Evropy
projevu polovina posluchadri slzela'
zlomena,neStane se to takov′ ma rukama,(l Felll iim,Varoval ;rl'i jr,rln,rrn Ilobespierrov6
137
136
plin svdtov6 republiky s PaiiZi jako hlavnim m6stern. K usku-
Jak se asi sm6l riskodnf Dumouriez, kterli kombinoval, jak
tedn6ni t6to politick6 utopie navrhoval ,,ozbrojenou propa-
plevdst svou zem k monarchismu s prosp6chem pro sebe, t6m
gandu" jakfsi druh svat6ho ki'iZfck6ho taZeni proti v5ern
Skol6ckfm citrlm muie, kterli tehdy tidil osudy Francie!
tyranfim- na svdtd; v tomto taleni by byli vlastni poddani po-
zvSni k ridasti po boku dobrovolnfch osvoboditehl. Cloots se
domnival, Ze je poti'ebi asi dvou let k provedeni tohoto pro-
II
gramu.
Rrissot ne5el tak daleko jako Cloots. Stadila rnu spoleinost
Robespicrre nebyl こlenem znkonOdirnё ho shromittdё nf.
nSrodri, kteri by byla blfvala dost dobr5, kdyby nebyl on --
Jcho vlastlll lllvrh ho uこ inil nevoliteln′ m,tak jako kaグ d6ho
muZ u moci pi'ijal Clootsovu metodu ozbrojen6 propa-
-
gandy. Tak6 Napoleon nim vykl6d6 ve sqich pamdtech, Ze lil16hO こlCna konstituanty. Jak_se dalo oこ ekivat, bylo nov6
、hrol■ 1グ dさ nf radikllne」 si nez predeこ 16.Ti,kdoZ】 nё li pri vol‐
m6l v rimyslu zaloiit spolednost nirodir pod svrchovanosti
l)ich oportl b′ val′ Ch kOnservativnfch levttiki一 一konstitucio‐
trrrancie. Piitom v5ak byl ochoten ponechat kaZd6mu nirodu
ll:tlisti a feuillantli ―一tvoFili nynf pravici. Levice, vedeni
tu vlAdnf formu, kterou pr6v6 tehdy mEl, kdeZto Brissot mdl l〕 rissotcm,こ lenem jako平 nsk6hO klubu a vydavatelem,,Pα [rfο ι
mnohem nlirodndj5i pl6n na zrevolucionov6ni v5ech zemf
v Dvrop6.
′arl(:α iS``(Francouzsk`ho vlastence), mё la v こ
「 ele poslance
8irOndy.S nё kolika jinチ mi byli brzy s to ovlndat shrOmlを dё ni
Nesmime se domn{vat, Ze tato ideologie byla jedinou z6-
ヽVttin nadも cnfm a skvё lou v′ mluvnOsti.
kladnou Brissotovy ne5tastnd zahranidni politiky. Ve skutei-
lt(,volucc l),vaji dfleln nlladチ ch。 1√ kattdё revoluci, aC se
nosti byl podivnou sm6si nepraktick6ho blouznivce a riskoi- j:lkttkoliv lyranie odstrani nebo neodstranf, tyranie star′ こ h
n6ho materialisty. Doufal Ze risp65nou v6lkou pozvedne hod- nf poli‐
illllヽ l Zinizet.GirOndisL6 byli nlladf.Brissotova zahralliこ
notu bankovek doma i venku a tfm rozie5i hospod6Iskou iik::jc zaujala,Msteこ nё asi proto,Ze ji pFilo mё ヨanstvo,
krisi. Jsa vS5nivfm republik6nem doufal tak6, jak jasn6 na- V.lChOЙ Salollech byli girondist6 vitinio Jaknlile byla totiZ vy‐
znadil ve sv6 debatd s Robespierrem, le by v6lka yynesla na
POVこ Z()nll vAlka, cennё papfry stoupaly. Ale hlavnё proto,Ze
povrch v6rolomnost dvora takovlfm zprlsobem, kterlf by udinil
hovrLl.lc.liCh Obra20tvornosti a ctiZidostivosti.Vilka poskyto‐
zifzeni republiky nevyhnutelnfm. Smdiuje-li jeho pozddj5i ′

1l11:llilll`ty pro Feこ nё nf;u pOrovnilli s nimi se jevi nimё ty
dinnost k opaku, je to zavinEno tim, Ze jeho pievl6dajici po- rl,F::‖
hnutka byl hlad po moci a sl6v6, kterli z n6ho udinil oportu- `it kollstituanty bled`a nttak6.Louis Blanc Ffkil ,,Byli
11, :‖ ‖11(` i,
l(leFi zabloudili do politiky.`` Vidё nf, kter6 mё li
nistu. Ve stfnu gilotiny mumlal: ,,Miloval jsem piili5 sl6vu." ` │::│、 1)rissotem― 一 a ltili ve sv′ Ch prOjevech ce16mu
:'0!(・
Byl tak chtivf sl6vy, Ze ho Clootsovy hrdinsk6 vise piiv6dEly 、 vl:l: ‖ 1l o(‖ V ―by ukazovalo,kdyby bylo vrを eno na plltno,
do extase. Cteme jeho, jak se zd6, upiimnA slova, psan6 Du- vni(,「 tl,(:liV t,x■ ltovanチ Ch muを ■ , vedenチ ch Symb01ickou tten‐
mouriezovi za pozddj5fho polniho taZeni v Belgii: ,,Co je Ri- 、 koll l■ :::VO‖
)、 ヽ 1110こ em V ruCe. PFed nilni zdё ζ enё utikajf
chelieu, co je Alberoni, co jsou jejich chvastounsk6 plSny proti
v11(l('1, krilovr, ヽ lcchtici a iejiCh Sluhov6; k niln utikajf ra‐
svdtov6 revoluci, kterou n6m osud dovolil rozpoutat?"
(:o、 1‖ r 、 t'(Hl(・ i :: j(:jich dё ti 一
―zdravf jc jako oSvoboditele,
128 1l llrrlr.slrlt.t r c 129
objimaji a zasypAvaji je kvEtinami. To viddli, Itdili a skuteCn6 KdyZ vstoupil, bylo jedn6ni jiZ v proudu; pleru5ili je v5ak,
odekivalil ;xrnEvadZ ridastnici k ndmu spdchali a vitali ho. KdyZ hluk
Shrom6Zd6ni bylo pro nE velkolepfm divadlem div6ky ustal, navrhl Collot d'Herbois, jenZ piedsedal, aby ,,blival1i
byly jejich nov6 ziskan6 milenky: Francie a celf
-svEt. Byli Clen konstituanty, prfvem zvan! ,neriplatnf"', zaujal pfed-
dychtivi hr6t a zrlstat novlimi hv6zdami na Iednick6m nebi' cednick6 mfsto. Plijato jednomyslnE. Robespierre se ujal pied-
Hrili hrdinn6. Dfky jejich heroick6 hle, ctiZ6dosti, nadSenl scdnictvi za novdho potlesku, podEkoval plitomnfm za srded-
a vfmluvnosti musela revoluce vzplanout v apotheose vfleCn6 n6 ptijeti a zeptal se co je na poiadu.
sl6vy a.. . zemfft! BudiZ mimochodem zmindno, Ze plezdivka ,,neriplatnf",
kterou mu dasto d6vali, ho patrnE spi5 uv6dEla do rozpakrl
III rueZ mu lichotila. Jednou pii projevu v klubu iekl, ziejm6
mrzut6, Ze jsou to pdknd pom6ry, kdyZ se ndkdo povaZuje za
Robespierre se vr6til do PaiiZe 28. listopadu 1791. Pfivezl hodn6ho tak honosn6ho pojmenovSni jen proto, Ze nezradil
s sebou dogu Brounta. MEI nastoupit sluZbu jako st6tni n6- lid.
vladni, za n6hoZ byl zvolen jeSt6 jako poslanec. Hlavn6 ho Projednivala se zpriva komise pro zahraniCni zf,leiitosti,
vSak zamdstn6vala vSledn6 hysterie, kter6 se zmocnila PaliZe ustaven6 pii shromfZd€nf. V projevech se odriZely sila a roz-
za jeho nepiitomnosti. Iliadu se brzy vzdal, aby mohl vdnovat snh vfledn6 horedky. PatrnE Robespierra ponEhud zmdtly,
vBechen ias zhpasu s v6lednou horelkou. Royalista Montjoie nebo ho piimdly k rozhodnuti, Ze by bylo taktick5im omylem,
uzn6v6, i,e si za kr6tk6ho tfadovfni podinal spravedlivE a ne- kdyby projevil nesmlouvavost. At tomu bylo jakkoliv, jeho
strann6. kr6tkf projev z piedsednick6ho klesla ten veder uddlal dojem,
Neplekvapuie, I,e Brissotova bojovn6 zahranidni politika juko by Robespierre nebyl daleko od Brissota.
Robespierra znepokojila. Uvedli jsme jiZ, Ze byl dalek toho, Hlavni Brissotovou z6minkou pro v6lku byli emigranti.
aby byl blouznivlim doktrin6iem, jak ho dasto lidili. Brisso- PIti tisicfim z nich dovolil trevirskli kurfiit zorganisovat se
tova my5lenka zadinat s osvobozov6nim sv6ta v dob6, kdy v mimoiddnou armSdu v mEst6 Koblenci. Ani ostatni mal6
Francie sama nemEla je5tE upevn6nu vlastnl svobodu, zdAla se ;rohranidni stity ndmeck6 nezachovSvaly piisnou neutralitu.
Robespierrovi zlodinnlim Silenstvlm. Jak ilkal, bylo by to, Nczddlo se v5ak, Ze by n6kteri evropskf velmoc byla m6la
iako bychom spEchali hasit oheil v sousedov6 dom6, kdyZ trejrnen5i rimysl intervenovat ve Francii. Rakousko mdlo po-
je5t6 hoIi n55 dflm. Ozbrojenou kiiZ6ckou vfpravu za svobodu lile s Tureckern a Belgii. Rusko a Prusko byly zam6stn6ny
povaZoval bud jak bud za donkichotiAdu. Ale nad nivrhem l)olskem. Pitt dal Gustavu 5v6dsk6mu jasnd na srozumEnou,
podniknout vfpravu pod vedenfm kr6le a jeho ministrrl -_ Ie se Anglie nebude vm65ovat do z6leZitosti svfch sousedrl.
kteii by, majlce vfkonnou moc, vedli tak6 arm6dy - Robes- NuZe, jak N{arat spr6vnE poznamenal, kdyZ emigranti nemohli
pierre prost6 uZasl. Byl jistd dychtiv poznat situaci, protoZe se odek[vat Z6duou pomoc od n6kter6 z velmocf, coZ Brissot
po dtouh6 a tinavn6 cestd dostavnfkem z Arrasu objevil je5t6 ptipou5tdl, prod se tim v5im tr6pit? Nicm6nd ten veder Robes-
tfZ den veder v jakobinsk6rn klubu. pierre dostatedn6 ustoupil proudu, aby poznamenal, Ze ra-

130 131
kouskf clsai kterf jako ochrince pohranidnich stittl byl rremflili, mldeli. Robespierre se nerozpakoval d6t v s6zku
-
odpovddnf za jejich chov6ni -- by m61 blft uvEdom6n, Ze by nesmirnou popularitu tfm, Ze se postavil proti skorem
Francie byla nucena sS.hnout ke zbrani, kdyby nebyli emi- mu veiejndmu mindni ve v6ci, kter6 roznitila v65erl
granti rozpt;fleni. Af cokoliv zavinilo jeho okamZit6 pochy- do krajnosti. N{usfme proto rrznat jeho mimorYhdnou
benl, Robespierre se brzy vzpamatoval a zaujal sv6 star6 odvahu a mfrZeme stdZi souhlasit s dEjepiscem Alu-
slanovisko. Ze se Robespierre ,,spiS veiejn;fm mfndnim iidil, neZ
Je tleba zdrlraznit, Ze st6l prakticky osamocen. Pouze dtle- I'Idil je".
Zit6 listy Maratfiv Plltel litlu a Prudhommovy Paiiiski
rcooluce
-
neukazovaly nadieni pro vflku a nebyly dokouce IV
-
je5td rozhodnuty. Marat se dva dny po Robespierrov6 nSvratu
vyslovil jasnE ploti v6lce, ale o dtrnSct dni pozddji se vzdal Asi po dva t;fdny .po sv6m nfvratu se Robespierre spoko-
sv6ho listu a odjel do Anglie. Danton mldel. Desmoulins Lryl s tfm, Ze ddlal obdas poznhn:ky k rozpravAm v klubu.
unesen zvudnlfmi v6lednfmi projevy Vergniaudovfmi a fsnar- se, Ze dekal, aZ plijde Brissot a prohlisi sv6 stanovisko.
dovfmi. Condorcet si nezachoval rovnov6hu filosofa a plidal Iehat dlouho. tr]rissot se 16. prosince objevil. Byl to
se k v6leEn6 strau6, piin65eje povdstn6 heslo: ,,Vhlku palSci, muZ, men5f neZ Robespierre, stejnE bledy a hranatli.
se ,,jako ulidnih", nosil stievice misto bot a nepudro-
mir chat6!" Panf Rolandovi byla jednim z nejschopnEjSfch
podporovatehi Brissotovfch. Jakobinskf klub byl paieni5tEm si dern6 vlasy. Nosil o5umdld Saty, dfmZ se n6padn6 li5il
v6ledn6 propagandy. MlxmiliSna. Je piiznadn6, Ze m6l ziidka kdy peni:ze, adkoli
Abychom byli spravedlivi k llrissotovi, Condorcetovi a ji- sc slfle stfkal s finandniky a byl zapleten do rriznych af6r,
rrym, je nutno i'ici, Ze pi'i pohledu na intelektuilni mapu r, 'rit'hi ndkter6 byly velmi pochybn6. Robespierre si s nirn
Evropy v t6 dobd mohl se dlovdk snadno zmflit v domndnf, Ze ;rolf/rsl dost srdednir ruhou. Brissot vystoupil na iednickorr
vileinf kiiZicki vliprava za svobodu bude mit p6knou nad6ji It'ilrtrnu a podal vyklAdat svou zahraniEni politiku.
na risp6chy. EvropSti intelektu6lov6 byli rozniceni plamenem Ncnf moZno dist jeho projevy a neuv6domit si jejich riZas-
zapilenfm ve Francii. I kdyZ tento plamen odhalil ponur6 trou nedtslednost. V jedn6 chvili se snaii dok6zat, Ze emi-
stlny krveproliti a teroru, nechtdli se jiZ n6kteli vzd6t ilusi. vflbec nemohou odek6vat pomoc od velmocf, v nej-
Fichte napsal: ,,Tato krev neni krev; tato smrt neni smrt! Af chvili prohla5uje, Ze se velmoci spojily, aby rozdrtily
ddl6 Francie nebo revohrce cokoliv, je to dobr6!" Av5ak Fichte, Jednou iikh, Ze ZAd6 jeu trestnou vfpravu do pohra-
Klopstock a jejich intelektu6lni spoleinlci nebyli Ndmecko, sthtri, za chvili mluvi tak, jako by zamjSlel rozdmy-
Priestley a Wilberforce nebyli Anglie, Pestalozzi nebyl Svf-
lltrrl 1roZ6r v cel6 Evrop6. Z jeho dlfnku, kterf vy5el ve.Fran-
carsko. Nevzd6lan6 masy bud o revoluci nic nevdddly, nebo ulastenci den pi'ed tim; neZ se Brissot obievil v klu-
mdly jen pi'ekroucen6 a fale5n6 zpr6vy. Je vdcl st6tnika, aby .jc zicjrn6, ie rrechtdl nic jin6ho. Vol6 v ndm s b6snickou
se nedal oklamat zdSnim. Brissot, Vernigaud, Condorcet a
P6tion byli jim oklamhni, Robespierre nikoliv. JestliZe se tak6 ,,Vhlktl Vdlka! 'Iak volaji vlichni vlastenci. to je pidni

132 133
v5ech pt6tel svobody, roztrou5enfch po EvropE a odekdvaji- mII za t6to historick6 debaty, i'ekl docela jasn6: ,,Potiebujelnc
cich jen Sfastnli v6lednf zdkrok, aby porazili sv6 utladovatele. vclkou zradll." Ne5tastnik se nikdy nezastavil, aby uvaZoval,
'l'ato vykupitelsk6 vflka obnovl tv6i svEta a vztyl| vlajku eo by znamenala pro zem zrada dvora v dob6 v61k-v past,
- zk[ztr
svobody na kr6lovskfch palAcich, na har6mech sult6nt, na rlo kter6 cht6l uvrhnout francouzsk6 arrn6dy, iakf
zdmcfch malfch feudSluich tyran&, na chrimech papeZrl a tnohla z toho povstat. Jakfm mnoZstvim krve a utrpeni by se
muftit. K t6to svat6 kiiZ6ck6 vjpravd pi'iSel Anacharsis Cloots zn to platilo, nehledE k tomu, Ze by se mohlo ob6tovat YSe, ctr
pozvat shrom6Zd6ni ve jm6nu v5eho lidstva." jiI revoluce vykonala.
Nenl tedy pochyby, Ze Brissot byl dfislednfm Z6kem pro-
roka Anacharsise.
V
Ve svfch projevech piipisoval v5echny potile, kter6 mEla
Francie, jedin6 piidind mEstu, kde si
- Koblenci, n6meck6mu
vydrZoval hrabd z Artois dvrlr a kde bylo hlavni shromaZdiStd
Dne 18. prosince 1791 byla v klubu slavnost. MEla bft ofi-
ci6lnE piijata anglickS delegace; francouzsk6, anglickd a ame-
emigrantri. Brissot piisahal, Ze vzpurn6 a reakdni prvky ve
Francii setrvaji ve sv6m zr6dndm chov6ni tak dlouho, dokud rick6 vlajky zdobily s6l. Bylo proneseno mnoho projevri :r
bude existovat to proklat6 mdsto, z nlho7, odek6vaji kaZdfm nad5eni bylo v6t5i neZ obvykle. Mlad6 d6vde odevzdalo hostfim
okamiikem pomoc, kdeZto vlastenci zrlstivaji ne5fastni, za- sklinku s textem ristavy. Brissot a Cloots byli piitomni' Cloots
straSeni a nespokojeni, pon6vadi je znepokojuje I(oblenc! nepochybnd inscenoval obiad, v n€mZ bylo patrn6 jeho roz-
ko5n6, ale plehnan6 utopistick6 srdce. KdyZ nad5eni dosihlo
,,Chcete zuidit jednou ranou Slechtu, nespokojence a vzpurnd
elementy? Znilte Koblenc! Bude-li Koblenc zniiena, vSechno vrcholu, piedstoupil kdosi a poloiil pled piedsedu damas-
se uklidni, uvnitl i venku.'o censkou Savli, urdenou pro prvniho generhla, kterf by porazil
Ze strachu, ie by toto ohromujici vylfdeni, jak se n6rod nepfftele, jakmile v6lka bude vypov6zena. Nihodou piedsedal
o dvaceti pdti milionech utripi pro hrstku emigraut&, ne- Isnard, jehol projevy znEly jenom jako dutf rachot divadel-
stadilo riplnd piesvEddit Robespierra, na kter6ho neklidnd po- nlho hromu. Byl na v1i5i situace. M6vaje Savli nad hlavott
hlfZel, piidal Brissot drivod je5t6 fZasnEj5i: volal: ,,Tady to m6me, tady to m6me! Francouzskf litl hlasitd
,,Lid, kterf ziskal po dvou stech let otroctvl svobodu, po- zavoll a ozvou se mu v5echny n6rody svEta' Zemd se pokryje
tlebuje vilku, aby ji upevnil. Potlebuje ji, aby se vyzkouSel, bojovniky a nepi6tel6 svobody budou vymazAni z lidsk6
aby mEI piileiitost dok6zat, Ze je hoden svobody, aby se mohl rodinyl"
odistit od tyranstvi. Pottebuje jf, aby setiAsl s prsou ty, ktell JeStd kdyZ vyrtstal hromovli potlesk, kter;i provizel onen
by ho jeStE mohli zkazit." jalovf ivist, bylo vidEt, Ze Robespierre povstal a zamratetr
Co znamen6 toto metafysick6 prohl65enf? Znamea6, Le Cek6, aZ se hluk utiSf. J6sot, potlesk a dupot ztichl a zraky
Brissot cht6l piivodit situaci, kteri by dala kr6li pllleZitost v5ech se obr6tily k nEmu.
zradit. Pak by bylo moZno ziidit republiku. Aby nebylo po- ,,Jedn6me," pravil pfisn6, ,,o velmi drileZitd v6ci - o v6lce'
chybnosti o tom, je tteba uvdst, Ze v druhdm projevu, kterf Proslm shromhZd6ni, aby se zdti.elo demonstraci jako je tatrr

134 135

v dob6, kdy je klidn6 diskuse a chladn6, rozvirZu6 usuzovAni lllcd uroluou por6ikou, poukazuje na desorganisaci arm6dy
zvl55f dflleZit6." rr lodstva, z nicb/ zb6hla sta royalistickfch dfrstojnihfr. V kon-


Usedf . Isnard rozllarzen zjevnou vftkou pledsedovi uddlil slitudnim shromirZd6ni stil osamocen, kdyZ Z6dal riplnou re-


slovo Roedererovi, kterli opi:t oZivil nad5eni vilednfm pro- orgrnisaci vojensklich a nimoi'nich sil. Tu Z6dost nyni opa-


︱︱

ievcrrr, ve kterdm hl6sal jako Brissot, ie zlo sidl{ v I(oblenci koval sloq', ie zem rn6 bft uvedena do stavu obrany a lid
a ic .je n:r dase je vyhladit. KdyZ skondil, vypukl novf j6sot ozbr-ojen. i kdyby jeu kopimi.



t pollesk. Nlezitim ziskal Robespierre piedsedovu pozornost Obraceje se k Brissotovi, kterf mu vytkl nedostatek dtv6ry,



a dostal slovo. KdyZ se objevil na iedui5ti, hluk nShle ztichl. prohl6sil:


llobcspicrre zadal svou prvni historickou i'ed proti vAIce, kter6 ,,Rekl jste, 7e nedfivdra je hrozn.i slav mysli. Nedfrvdra je



nrdla trvat clvacet dvd l6ta, roz5liit se skoro po v(ech evrop- svobod6 tim, dfm je Zirlivost l6sce. L6pe bft nedrlv6iivfm,
skfch zemich a stSt p6t milionri Zivotfr. nel se zpozdile spol6hat pilli5 na sebe. Velikost z6stupcri lidu



,,.Ie opravdu I(oblenc sidlem zla?" zeptal se. ,,.Iir rn:rslim, Ze nespodlvS" ve schopnosti lichotit velejn6mu mlnEnf, podriZdd-



zlo je v Paiili, kolem trtlnu, na trfinu sarnotn6m." Nrrbylo bv n6mu vl6dnimi intrikami. Ndkdy spodiv6 v z6poleni byf
-



moudi'ejSi pi'emoci nepiitele doma neZ pomf5let na vSlktr jcn s pomoci svddomi --- proti pfivalu piedsudkri a stranic-



proti nepi'iteli vn6j5imu? kfch intrik. MAm mito naddje, Le mh slova budou dost siln6,
Rekl, Ze jahobini svfm volAnfm po v6lce hraji dvonr pfirno rrby zvr6tila tuto terrdenci, a pi'eji si viele, aby budoucnost

do rukou, a ukSzal prod. Kde jini lidili v6lednou sllivu, lidil rrk6zala mrij omyl. Nestane-li se tak, budu rnit aspoii zadosti-

on viledn6 hrrizy hrev, slzy, ftrapy, ztrhty vei'ejnlich pen6z, trdin6ni ve vddomi, Ze jsem nepiispEl ke zk6ze sv6 vlasti."
horupci. A prod to- v5e? Pro svobodu? Nikoliv! V6llia pracuje




Tak velhf byl dojem z jeho projevu u jakobinri jen
-




pro tyranii. Nakonec iekl prorocky, ie budou mit Cdsara rnalou chvilku piedtim volali zuiiv6 po v6lce Ze se Lrsnesli,
nebo Cromwella. tby byl projev vyti5tdn a rozeslAn pi'idruZenlfm - odbodh6m.



Brissotovo chytr6ctvi Robespierra nezmlililo. Ciioval dlAneh Brissot povstal a ozn6mil, Ze rnu odpovi v n6kter6 z pii5tich



z jeho listu a vytkl mu rozpory v projevech. Nernohou-li emi- schfizi.




granti odekSvat Zidnou pomoc od velmocf, prokazovali bv-



chom jim pr*iliS muoho cti, kdybychom se jimi obirali. Pokud VI
se tyde v61edn6 kiiilick6 vfpravy, iekl, Ze by byly francouzsk6



ann6dy piijaty jako osvoboditel6. Nevid6l vribec znhm- Robespierrovy protivAledn6 projevy prolresl dtyii velmi



ky v[Zn6ho probuzeni mezi evropskli,mi nhrody. ,,Roz5iite sv6 dfileZit6 patii k jeho nejlep5iru.
-
Jako iednick:! vzor nejsou



panstvi Si;ienim ideji a tim, Ze uk6Zete sv6tu, jak n6s revoluce -
bez chyby. N6kdy prodl6v6 piili5 dlouho u jedn6 vdci a zesla-



ob5fastnila, ne silou, zbrani a v6leduj,mi hrtzarni." buje tfrn fdiuek. Jindy se opakuje. AIe jeho logika nikdy ne-
Zesmd5iroyal my5lenku podniknout v6lku pro svobodu pod holis6 a neponechhvi odpfircrim ani kousek prldy, kam by se



ochranou dvora a jeho mil6dkt. ,,Budou-li kdy Zezla Evropy tuchflili. Ndkolikrht lednicky vynikl. Desmoulins vypr6vi, Ze



zlomena, nestane se to takovyma rukama," iekl jirn, Varoval yrfi jednom ItobespierrovE projevu polovina posluchadtr slzela.




136 187



















‐ ││││:│ ││ │││││││li l l 11 1 1:││:111111:111111
Udinek jeho projevrl byl z6zrainf. Prakticky osamocen pod- Lid se objevil na sc6nё aχ pozdё ji.Ti,kteFf zaこ ali,potom lito‐
nftil Robespierre mocnd protivSledn6 hnutI. PoZadavek rimEr- vali nebo by aspo並 byli ridi revoluci zastavili,kdytt vidё li,ジ e
nosti n6m dovoluje jen omezen6 citovfinl.
l■ oc pFejde pravdё podobnこ do rukou lidu,Ale pttece jen privё
Obraceje se k Ilrissotovi kterf
- udinil byl
prYitomen a d6lal si
oni zaこ ali. Bez jejich podnё tu by byl nirod jeこ tё pod jhem
pozn6mky aby odpov6ddl, jako bez velkdho risp6chu po
despotismu.Tato historickA pravda vis pouこ uje,iak dalece sc
prvni Robespierrov6 iedi nadrtl Robespierre tento ironicklf
miZete spolehnout na nak10nnost evropskチ ch nirOdi.Slechta
obraz kiii6ck6 vlfpravv,-kterou chtdla gironda tak horlivd
tёchto llirodi,iSOuc daleka divat znameni k revoluci a varo‐
trvdst do chodu.
vina udalostini ve Francii,spojila se s vladaFenl,aby udr労 o‐
,,Chcete piedev5im doblit Ndmecka. Pak chcete v6st na5e
vala lid v nevこ domosti a v poddanstvf.“
armAdy triumfdlnfm pochodem vSemi sousednlmi st6ty. Kam-
Jak je to snadnt, F・ ekI Brissotovi, zbavit se sv,ch poVin_
koli piijdete, zifdite representativnf vl6dy mEstsk6 rady,
- generSlov6 bu- nostf k lidu tim, 労e mu dime vilku! Nemime snad doma
provincidlnl a NSrodni shromfZddnf. NaSi
nepFitele? Proこ chcete odvritit pozornost lidu od vnitFnich
dou podle va5ich rozkazfi jen misionSi'i, na5e vojensk6 t6bory
prOb16mi a v6st ho na tuto cestu?
budou Skolami n6rodohospod6istvi. Mil6dkov6 cizich vladalfi
nim poletf vstiic, ne aby n6s zapudili, njbrZ aby naslouchali Naこrtl bezprostFednё nutn6 reformy a varoval Brissota, 老e
je povinnosti zistupce lidu osvこ covat ho a ne rozdmychivat
na5im iedem!"
nost
,,Je hodn6 politov6ni, Ze pravda a zdravlf rozum zmatou iehO Viも nこ a pFedsudky.,,Tヾ ●lepζ i cesta ukizat svou vlを
tuto n6dhernou vidinu. Nejvfstiedn6j5i idea, kter6 mrlZe piijft k lidu nenf stavё t na odiv ieho SVObOdu a silu a tak ho uko16-
veiejn6 dinn6mu muii na mysl je ta, Ze staEi vniknout s me- bFaVat k spanku,nybrグ ukazovat mu Jeho nedostatky a ziro―
dem v ruce do cizi zeml, aby jeji lid zahoiel lAskou k na5im ve溢 neustile pozvedivat hlas na jel■ o ochranu. Kdybychom

z6konrlm a k na5i ristav6. Nikdo nemi rdd ozbrojen6 misio- pFipustili, 老
e si lid z Vlastnfho popudu pFeje vllku, pak by
n6ie. Pud a rozvaha nab6daji chovat se k nim jako k ne- bylo stile povinnosti jeho zistupci, aby ho vyvedli z klamu
piSteltm." a ukizali mu pravou cestu k SVObodё o Kdvby vrtoSiv′ pacient
Tento projev d6v6 hluboko nahl6dnout, jak vzniki re- odnlftal vzft 16k a Fekl, "ne,ji se chci uzdravit jedem,“ dal
voluce: by mu ho dobr,16kaF? Chtit pFiniも et svobOdu jinチ m dFiVe
,,U n6rod& takov6ho zaloienf, jako jsou skorem v5echny neχ ji ziskat sim znameni zvё こ
nit otroctVi svoie i OStatnfho
nirody v EvropE, jsou tii moci: vladaf, Slechta a lid. Lid lidstva.“
nem6 vlivu. Za takov!'ch okolnosti mrlZe revoluce vypuknout Robespierre slo老 1l poklonu "vznё tliv`nlu lidunlilovi`` Ana―
jen jako qfsledek postupn6ho pochodu. Zatne u Slechty, du- charsisu Clootsovi, tё mito slovy:
chovenstva, bohatfch, kter6 lid podporuje proti vrcholn6 moci ■ek Anacharsis,kter,Si trOpil tterty
"Myslfrn, Zc to byl
kdyZ vlastni z6jmy lidu jsou v souladu s jejich. z astronoma,tak zabran6ho dO poZOrovini nebe,老 e spadl do
-Takvladali -
tomu bylo v na5f zemi. Byl to stav soudcovskf, Slechtic- pttFkopll,ktcr′ na zcnli nezpozorovalo Nttζ lnodernf Anacllarsis
tvo, duchovenstyo a bohidi, kteii dali prvni popud k revoluci,
iO lak Zamё stllln さfhinfln na andё la svObody, aχ Sestoupl
138 130
s nebe a povede na5e legie znidit v5echny tyrany svdta, Ze 1淀 spibrre mohl i」 u宙 t jen v jakObfttsk6nl a Frintiも kinsk6m
vfibec nevidi propast, do kter6 n6s patrn6 zavede." klubu;Brissot rovnё 老,Inohl vこ ak tak6 nlluvit ve shromiZdё nf.
Jaurds si kdysi stdZoval, Ze Robespierrovi kritikov6 patrn6 UveFoj五 ovinf a rozSi予 ovinf Robespierrovチ ch prOjevi muselo
nedtli jeho projevy. Je tEZko vEiit, Ze hy je Taine nebyl detl, se platit ze souk■ omチ ch Sbfrek, projevy Brissotovy a jeho
tdl5i je v5ak porozumdt, Ze rnohl jeho slova tak mdlo cenit, zistupci obfhaly na veFttn6 itraty:Robespierre zaё al teprve
jestliZe je Cetl. nedttvno vydivat mal, tラ denfk, Brissot mё l divno zavedenチ ,

vellni rozこ fFenチ liSt a podporuこ etn′ch jinフ ch liSti.T`to pod‐

vII pory se lnu vё tSinou dostalo pouを itfm veFeinフ dl penё z ze
zvllこ tnfho fondu, kter′ In diSponOval lninistr vnitra Rolcand,

I(dyi Cas plynul a zahranidnf situace se st6vala st6le sloii- jeho pFitel,jentt mu dё koval za sv6 jlnenovinf.Ostatnё Brissot
もtこ dFe udilel`予 ady.Frё ■ on Fekl,ガ e k obdrttenf lnista ve stitnf
tdj5i, plibfvalo i'ednick6mu souboji mezi Robespierrem a Bris-
sotem na trpkosti. Ndktei'f z jejich vzAjemnfch piitel po- sluttbё staこ f ostFe prolnluvit v iakObinskё ln klubu prOti Robes‐

kou5eli se je smiiit. Jednoho vedera starli udenec Dusaulx pierrovi.Bylo opravdu mllo prostFOdki,kterチ Ch by byl Bris‐
velebil oba a obrAtil se na n6, aby se v zdjmu vlasti srniiili. sot hepouZil, aby dosihl も v6ho cflё . I)umont pFさ e ve svフ ch
pamё tech: ,,Slyこ el isem dOkOnce iehO nivrh,aby frincouzStF
Piitomnl s timto snadn,im ie5enim souhlasili. Povzbuzeni
potleskem oba povstali a objali se; galskli zvyk. Ale sotva vojici pFe171eこ eni za rakousk`hiliny napadli nё kteri fran‐
couzskFa mё sta。 “
ustal potlesk, pi'ednesl Robespierre sv6 vfhrady. Rekl, i,e ne-
Kd,Z vlleこ ni horeこ ki stoupala, zaこ ali ti, kdott byli shro‐
mdl proti Brissotovi nic osobniho, Ze mu v5ak jeho pojeti
ln`老 dё ni
kolem RobeSpierra,kollsat z obavy pFed kolnpronli‐
ohecnd povinnosti nedovoluje, aby se odchflil od cesty, kterou
tovinfln. Danton, kter′ ho vAhavё podporoval, Fekl Legen‐
zvolil.
dreovi: ,,Chce_li se zniこ it,nechte ho; nenf divodu, abychom
Usmileni mdlo ovSem malf vliv na vzrfistajici osobni ne-
nisledovali jeho pFfkladu.“ Robespierre se to dovё dё l a nikdy
pl6telstvi mezi nimi. Nebyla daleka doba, kdy iekne Robes-
mu to neodluStil.Zmi五 uje se o tom v poznimkicll,kter6 dal
pierre Brissotovi: ,,Nikdo md nikdy neobvinil, Ze bych byl
Saint‐ Justovi, kdyZ sepisoval ttalobni spis proti dantonistim.
provozoval nijah6 nedestnd zam6stnini nebo Ze bych byl po-
Prudhonlme,iehoを dilettitジ liSt一 二 Rθ υθ:acθ PaFfガ θ―― Robes‐
skvrnil sv6 jm6uo v potupn6 spolednosti di v skandSlnim
pierra znaこ nё podporoval, ho tak` opustil. Jsou nё kter6 di¨
sondnfm iizerri," a Brissot napiSe: ,,O Robespierrovi jsou roz-
kazy, をe se dal zfskat penё zi. Podle toho, co vflne o Prud―
Siieny tii domn6nky: jedna, Ze je Silenec, druh6, Ze na jeho
hO五InO11,by to nepFekvapovalo.Desmoulins uveFejnil proti
podindni mi vliv uraZeni p;icha, a dalSi, Ze je placen dvo-
Brissotovi zniこ ujicf letik,ten se vも ak tチ kal sOukrOm`ho sporu,
rem." Skutednd, v girondistickdm tisku ho v5eobecnd obvifio-
kteif s nfin mё l. V klubu dohlfZeli na dlilettitou korespon‐
vaLi, ie je rakoushfm agentern.
denこnf kolnisi gi■ Ondist6.
Robespierre byl ve sporu zjevn6 v nevj,hod6. StAl skutednd
UviZflne‐ li, kollk sil se proti RobesPierlovi spiklo, pFekva―
osamocen, kdeZto Brissot mEI dost schopnfch z6stupcfi. Ro- puje nis a je dikazenl jeho nesnlirn6 viZnosti, 老
e neztratil

140 1411
dtvdru. At se o to pokou5eli jakkoli, Brissot a jeho ptiteld ladu by mE zlazovala hledat ieSeni. RekI bych si: Nenl vSe-
nemohli Robespierra umldet a nemohli od n6ho odvritit od- chno u konce, skondi-Ii Zivot. Po smrti se rirdty vyrovnivaji'"
danou pozornost lidu. Guadet ho trochu naivnE vyzval, aby se Jaklfm zprisobem se to vyrovndvA, je pon6kud neurdit6:
sim zbavil sv6 posice ,,modly lidu", kterou, jak s6m Guadet ,,Neiik6m, Ze ctnostni lid6 budou odmdnEni - nebof jakfl
ptipou5tf, Robespierre st6le byl. mrlle bft lep5l odmEna nei, Zit ustavidnd ve shodd se svou
plirozenosti? Vim v5ak, Ze budou Stastni. Co bych se staral
o ty, kteii se dopou5t6jl zla? Jejich osud md nezajimA. Nic-
VIU rn6n6 nejsem naklonEn vEiit, Ze by byli odsouzeni k vEdnfm
muk6m."
Proyart iekl a Robespierre sim potvrzuje, Ze piestal bft Ctnost kromd toho nachizi podle Rousseaua odplatu ve
dobrfm katolikem jiZ v koleji. To mu viak nebrinilo, aby vlastnim uspokojeni, kter6 je rid6lem spravedlivlich, kdeZto
zfistal hluboce n6boZnym. Jeho n6boZenskou vfru podobnd nepravost se tresti opadnfm pocitem v srdci nespravedliv6ho.
jako jeho politick6 a hospod6isk6 udeni -
moZno sledovat BoZsk6 zjeveni prostiednictvim bible nebo jin6 knihy mi
-
k Rousseauovi. Rousseau n6m dovoluje nahl6dnout do sv6ho v RousseauovE soustav6 m6lq mista: ,,Nikdy jsem nevdi'il,xteby
nhboZensk6ho pi'esvEddenf v i6sti Emila, znirm,6 pod jm6nem Brih pod trestem vEdnlich muk ode mne Z6dal, abych byl udenf
Confession du uicafue sauogard (Konfesse savojsk6ho vikiie). Proto jsem zavi'el v5echny knihy. Jedin6 kniha je plistupnlt
Jeho pojeti boZstvi je skoro pantheistick6: ,,Vnim6m boha v5em, kniha piirody. V tomto velik6m a vzne5en6m dfle jsclu
v5ude v jeho dilech. Citirn ho v sobd sam6m. Vidim ho v5ude se nauiil slouZit boZsk6mu tvrlrci a obdivovat se mu."
kolem sebe. Ale uniki mi v okamZiku, hdy o ndm chci roz- Pi'esto iiki Rousseau o evangeliich: ,,Evlngelia maji lak
jimat jako o zvliStni bytosti, kdy chci objevit, kde je nebo pravdivlf riz, jsou tak nev5edni, tak riplnE nenapodobitelni,
kdo je." le kdyby je nEkdo povaZoval za vymySlen6, byl by ten, kdo
Tento v5e pronikajici duch, zvan! Brih, miluje spravedlnost si je vymyslil, v6t5i neZ ten, o kom jsou sepshna." Tak pli-
a I6d. Nestvolil zlo; zlo uddlal dlovdk. ,,elovEde, nehledej uZ pou5ti, Ze ,,Kristfiv Zivot a smrt byly boZsk6," aniZ celkenr
privodce zla, jsi jfm s6m." ptiznivA jeho boZstvl.
Sv6domi o nEmZ Rousseau pravi, Ze neni totoZn6 se zvy- To je struCn6 vfra, kterou Rousseau ki.zal a Robespierrcr
jak -
iik6 Montaigne je neomylnf kompas a lidski
kem,
- piijal. Jejim hlavnim rysem byl nedostatek urditosti, kteri pii-
vrlle je svobodnf. ,,Zedat Boha, aby zmdnil mou vfili, zna- pouBtEla hodnd mista pro duchovni dobrodruZstvi. Hlavnlnri
men6 Z6dat ho, aby ud6lal pr6ci a nechal md shr6bnout pe- Ilhnky jeho udeni byla vira v jsoucnost Nejvy55i bytosti a
ttlze." v nesmrtelnost du5e.
Zd6nliv6 vlt6zstvi zla je samo o sobd drikazem nesmrtel- Robespierre a girondist6 v tom na sebe narAieli, jako ve
nosti. ,,Kdybych nemdl jindho dfikazu pro nesmrtelnost duie vCtSin6 jinlich v6ci. N6kteii girondist6 vdiili v Boha, kdcZlo
nei triumf zla na zemi a zlo, kter6 vytrpEli spravedlivf, po- vdt5ina byla atheistickA, sledujic tehdej5i m6du vy5Sich li'ld'
stadilo by to.'fak hrozn6 nesrovnalost ve v5eobecn6m sou- Ale ti, kter6 Robespierre nazyval lidem -- d6lnici, ieruesl-
142 143
sedl6ci a mali obchodnfci ...- m6li m6lo Casu starat se ,,Pov6rdivost je opravdu jednim z pilif& despotismu, ale
o m6drr. Sch6zelo jim vzd6lfni potiebnd k tomu, aby se vyslovit jm6no boZstvi sotva znamen{ udit lid povErdivosti.
odd[vali filosofick6mu hloub6ni o jsoucnosti Boha. Mnozi Nen6vidim stejnd jako kaZdf bezboinl sekty, kter6 podporuji
z nich viddli v cirkvi spojence svfch utiskovatelfi a ztrnul6 ctiZfdost, v65nivost a fanatismus ve jm6nu Stvoiitele. Jsem
dlinky vlry byly ve Spatn6m souladu s nov5irni idearni svobody, v5ak dalek toho zamEf,ovat Stvoi.itele za smE5n6ho stra56ka,
Itler6 dosfhli. Znamenalo by to v5ah nerozumEt du5i lidu, kterj slouZi cllfim despotismu. Co ji hl6s6m, je pravda vdd-
kdyby se v6i'ilo, ie dospdl k atheismu vyjimaje malou nfch pravd, kterd tak potiebuje lidsk6 slabost ve sv6m bo.ji
rnenlinu. Atheismus byl, jak to Robespierre- vyjfdiil, v pod- srn6iujicim vzhriru k spravedlnosti. To neni s m6 strany
statd Slechtickf. Slu5elo se tedy, aby girondist6, kteii pled- plandj5i povidAni, neZ bylo se strany mnohfch slavnfch mu-
stavovali novou Slechtu bohatstvi, byli atheisty a aby Robes- Zri, kterlfm, uji5tuji v6s, vira v Boha nebyla piekiZkou v do-
pierre, hrdina davu, vdiil horlivd v boha, kterlf byl na stranE saZeni ctnosti."
svobody proti tyranii, se slabfmi proti silnlim a s chudfmi Jakobini v5ak nebyli v tdto v6ci jednomyslni. Mnozi byli
proti bohatfm. matelialisty. Vyru5ovali ho se v5ech stran s6lu. I(dosi ki.idel:
,,Nemluvte pokrytecky!" Robespierre se v5ak nedal umldet.
x ,,Ne, neudusite mfij hlas," pokradoval s nezvyklou v65ni.
,,Yz'!vat Prozietelnost iikat, ie se Stvoiitel
n6rodri - s obzvli5tni p6df nadzajim6
iikat, Ze bdi
o osudy
osudy Francie
Zejm|na n6sledkem zahranidni politiky girondistt stAvaly -
se vztahy mezi Francii a Rakouskem stfle napjat6jli. Potom neni plan6 mluveni! Je to projev citu, kterf pry5ti z hloubi
zerriel nShle rakousklf cfsal Leopold. Robespierre, vykl6daje m6ho srdce, citu, kter6ho nemohu postr6dat a kterf md pod-
o tom v klubu, poznamenal , ie Prozletelnost zakrodila jeho piral v konstitudnim shromiiddni, kdyZ jsem byl obdtf r,65n6
smrti v z6jmu Francie daleko ridinndji neZ moudrost fran- a pledsudkfi a obklopen nepi'f.teli. Jak bych byl mohl, s6m
couzskych stitnikt. Girondista Guadet, kter;i vystoupil po se svou du5i, vydrZet nadlidskf boj, kdybych nebyl pozvedal
Robespierrovi na iednickou tribunu, neomezil se na zkoumAni duii k Bohu? A ona boZsk6 pomoc m6la pro mne cenu vSech
tohoto pondkud nefilosofick6ho tvrzenf o stranictvf Boha, t6ch vfhod, kterd ziskali ti, kdo dali piednost zradd lidu!"
kdyZ rozhorlen6 prohl6sil: To i'ekl v zipalu debaty posluchadrim, jichZ v6t5ina s nlm
,,Sly5el jsem nEkolikrit vyslovit slovo Prozletelnost v po- patrn6 nesvmpatisovala. O jeho naprost6 uplimnosti nemriZe
slednim projevu. I\Iysllm, Ze se ieklo, ie n6s ProzrYetelnost za- bft pochyby. Nezastra5en nepl6telskymi projevy Z6dal, aby
chrfnila proti naS{ vfrli. Piiznim se, Ze nevidim v takov6 ieCi jakobini dali do protokolu, zda s nim souhlasi di nikoliv. Po-
Lhdn! smysl. Nikdy bych nebyl uv6i'il, Le :nilul, kterli po tii v1'k tak vzrostl, Ze si pi'edseda pokryl hlavu a odrodil schfrzi.
l6ta tak odv6Znd pracoval, aby vysvobodil lid z otroctvi a des- V6c, kterou Robespierre podnitil, zrlstala po nEjak;f das v kli-
potismu, pom6hal by nynl dostat jej pod jho pov6ry." du, ale zaujal stanovisko, kter6 se jistd jevilo pFed6kfim re-
Robespierre neodkladn6 odpovdddl: voluce velmi uepopulirnf.

10 llobespierrc 145
144
x Capku a hodil ji na zem. Ilyl to din vyladujici odvahy, po"
ndvadZ dapka jiZ byla skorem symbolem a m6lokdo by byl
Ilardre nazval girondisty ,,velkfmi d6tmi revoluce". Byli to mdl chut odvSZit se n6sledkri takov6ho gesta.
politidtl boh6mov6, rozko5ni a v;ibu5nl, led stEZI schopni v6st
n6rod v jeho nejv6tSf krisi. Rozdll v povaze mezi nimi a Ro-
XI
bespierrem je zvl65t patrnli z toho, jak6 stanovisko zaujali
k derven6 dapce, kter6 tehdy promdnila pai'ilsk6 ulice v z6-
Diploruatick6 noty, vyrn6novanE mezi Francil a Rakouskent
hony pohyblivfch mikft.
byly st6le bojovn6j5f a bojovndj5i; sily, kter6 hnaly n6rod do
Privod derven6 dapky je nejistf. Podle jedn6ch to byla ob-
vflky byly neodolatelnd. A jednoho dne, kdyZ Condorcet roz-
vykl6 pokrfvka hlavy francouzskych sedlSkri, podle druhlich
vfjel ve shromflZd€ni pl6n lidov6 vfchovy, takovf, na jakf se
galejnfch otrokri. Girondist6 se ji chopili jako ddti hradky.
tlosud Zhdn! nSrod neodviZil pomyslit, pieru5il"ho piichod
Brissot se dapky zast6val ve sv6m listE ,,pon6vadZ pokrfv6 Ludvika XV[., prov6zen6ho v5emi ministry. A takto opustila
hlavu, aniZ ji skr;fv6, zvy5uje piirozenf pfivab a krSsu a hodi civilisace symbolicky jevi5t6, aby udElala misto Martovi, bohu
se ke v5em druhrim ozdob." Robespierre piisn;i a v6Znf,
- v{rlhy. Ludvik tiaslavfrn hlasem vypov6ddl v6lku kr6li uher-
majici t6mdi purithnskf odpor k zevni okizalosti 5s na ts
-
kabonil. ,,Ndktefi lid6," brudel, ,,by rad6ji nosili sto derven;fch
sk6mu a desk6mu.
MirZeme si snadno piedstavit Robespierra, jak sedi tu noc
iapek, neZ by ud6lali jeden dobrf skutek." Vypravuje se, Ze vo sv6m pokoji osv6tlen6m lampou a piemiti o budoucnosti;
si ho v Paiiii tak vflZili, Ze ierveni iapka aspof, na'das zmi- zvcnli k n6mu pronikA hluk davri s ierveu.fmi dapkami, jisa-
zela jako kouzlem z paifZskfch ulic, kdyiseRobespierreproti .ilt'irlr a zpivajicich Q,a iru (Prijde to). Co si asi myslil? PIed-
ni vyslovil. vklrrl fiZasn6 rozmdry, kterfch spor nabude? Prusko, Sardinie,
Jednoho dne pii5el Dumouriez-novf ministr zahranidnich Anglic, I{olandsko, Span6lsko, Rusko v5ichni staZeni do
vEci do schrlze jakobinrl. Byl to mal;i zavalitf padesitnik, vlru -_ -
ritvrt stoleti skorem nepietrZit6 v6lky pdt miliont\
-
plnf Zivota. Jeho objeveni v klubu bylo udflosti. Nikdy pfed- -
rrrllv.fch, z toho tii miliony F'rancouzrl? A na konci cesty
tim nepoctil ministr jakoblny svou pfitomnosti. A jak[ to ttrr.irkru Caesara nebo Cromr,vella, jak jirn to ptedpovldll.
byla ud6lost, kdyZ se objevil na tribun6 s dervenou Capkou na I'I'r'rlviditl, Ze bude s6m Cromwellem, led nikoliv, jak si
hlav6! KdyZ domluvil, dostal slovo Robespierre. KdyZ pro' vrorrt:nd pi'61, aby vedl Francii k rnlru, n,ibrZ aby pi'ipravil
ch6zel ulidkou k i'edni5ti dristojn6 vztyden, ptistoupil k ndmu n,slrr Citesarovi?
jakfsi mui a narazil mu dervenou Capku na napudrovan6 A r:o vidily venku jisajici davy? Mdly nepochybn6 vidEni
vlasy. Bud to by1 nEjakli Brissotrlv stoupenec, nebo Robes- girorrrly, vitlirni Clootsovo hrdinnou Irrancii pochoduiici
pierrrlv obdivovatel, kterf necht6l, aby Robespierre vypadal r rnci:r,rn v l'uce aby piinesla- svobodu a osvitu nirodtim svdta.
po Dumouriezovi nevlihodnEji. Af to byl kdokoliv, Robes- lllrolrr'r lidshd fiuryslyl Za Sest let, 27. dervence 1798 rok pr.r
llolrlspit'rrovi: pr'rdu -- mnoho z tdch, kdo pochodovali tu
-
pierre necht6l, aby z n6ho ddlali n6di hfiCku' Zastavil se, strhl

146 147
noc pafiZsklimi ulicemi zpivajice Qa iru a mEli hrdinskou vi- I(apitola 7

dinu, bylo svddkem n6dhern6ho prfivodu, kterli se ubiral
tfmiZ ulicemi. Vrlz za vozem naloZenli vzicnfmi a cennlimi
knihami, rukopisy, medailony, obrazy a sochami uloupenfmi
francouzskfmi republikinskfmi legiemi v knihovn6ch, mu- PAD IVIONARCHIE
selch, veiejnfch budov6ch a na n6mEstfch evropskfch n6rodfi
.- Laokoon, Apollo Belvederskli, Venu5e l(apitolsk6, Tizian,
Rafael, Veronesov6. Ytrz za vozem! Niklad deseti vagonri ru-
kopisri a knih, ti'iceti vagonti obrazrl a soch
T
nejv6t5i bo- dne 1792 nastalo v I)uplayov6 rodinE vel-
v lednu
hatstvi civilisace, kter6 n6rody m6ly -
ukraden6 armidami,
^lednoho
o,
k6 rozdilenf. Robespierra pli5el nav5tivit mui, kterf byl nd'
-
kter6 mdly piin6st svobodu a osvdtu. 'fo v5e defilovalo pfed kterfm legendirnf postavou, o jejii existenci pochybovali,
paiiisklim lidem za zpdvu Horicovy Carmen saeculare, zhu- jinfm byl pledmEtem hrtlzy a o5klivosti. N6kterfm kone6nd
debndn6 Philidorem a doprov6zeno destnou str6Zi profesorri byl divokfm ale nad5enlim prorokem revoluce. Byl to Marat.
francouzsk6 koleje, polytechnick6ho irstavu a konserv6torfi Vr6til se pr6v| z Anglie, kam se uch,flil dva tfdny po Ro-
paiiZskfch knihoven a rnusei. bespierrovd nivratu z Arrasu. Tiebaie se to zdf podivn6, tito
Takovf byl vfsledek Clootsova snu
sv6ta podle Brissota a girondy.
- nesobeck6 dobyti dva muZov6 se jeSt6 nikdy nesetkali, adkoli se zamdstnivali
stejnou v6cf. Podle svdclectvi obou nebyli nikdy ani v jin6m
spojenf. Nutno v5ak uviZit, Ze se Marat ponejYice skrlfval a
Ie Robespietre, ad uzn6val jeho uplimuost, vdtSinou nesou-
hlasil s jeho postupem.
Marat byl znetvoienf trpaslik, menSi neZ p6t stop, s kii-
vfma nohama, s Sirokou hrudf a ramenatli, m6l kr6tkf, silnf
krk a kostnatf, utripenf oblidej. eelo mdl nfzk6, 5irok6 a u-
stupujfci nazad, vlasy hufiat6, tmavohn6d6 a pro5ediv6l6, 5i'
rokf orlf nos, tsta Sirokh s tenkfmi rty, zapadl6 a 5ediv6 odi
s jantarovfm leshem, plel zsinale naZloutlou. Divokost jeho
zjevu zvy5oval 56tek, kterf si uvazot'al kolem hlavy, a v5e-
obecn6 zanedbanost a neiistota jeho oddvu. Pdr pistoli, kter6
dasto nosil za pasem, dodAval mu pir6tsk6ho r6zu. Z iast6ho
pobytu ve skleplch dostal silnou vyriZku a ustaviduE se 5kr6'
bnt. f)nnton, ktery ho dobl'e znal, iikh, Ze m6l vfbu5nou po-
vuhu a Ze byl svfrlivf a nedruZnf.
Je tdZko si piedstavit dva odli5nEj5l lidi, net byli Robes-

148 149
pierle a Marat, z politickdho hlediska mA vSak Ilobespierre .leho program soci6lnlch reforem neli5il se pfiliS od Robes-
s l\{aratem vic spoledn6ho neZ s kterfrnkoli z plednich vfidcri
pierrova a oba byli rozhoi'deni nad anarcho-komunisty, zYa'
revoluce. Marat vid6l od podftku, podobnd jako Robespierre, nlmi ,,enragds" (zliivl) jako byl Jakub Roux a Leclerc.
-
V taktice se ovsem rozchlzeli. Robespierrova methoda byla
v revoluci o n6co vlc neZ pouhf piesun moci od Slechty
k md5fanstvu. Marat si uvddomoval potiebu radik6lni so- z6konn6 a demokratickA, Maratova buiidski a dikt6torsk6.
ci6lni reformy a jeho niklonnost nepatiiila, stejnd jako Ro- PoZadavky vilky a vSlky obdansk6 nutily Robespierra pro-
bespierrova, mdSfanstvu, n;ibrZ prostdmu lidu, proletariStu. hlSsit se pro skutednou diktaturu, v podstatd byl v5ak demo-
MriZe se dokonce fici, ie jasn6ji postiehl nastSvajici zipoleni
krat a jeho povahov6 a duchovni sklony spi5 k demokratic-
mezi vzmihajfcim se mdstsklfm proletariitem a tifdou za- kdmu neZ dikt6torsk6mu postuptt zprisobily znadnou mdrou
mEstnavatehi. Marat v5ak nedbal sedlAkrl a vyjadioval se tak
to, Ze se mu nepodaiilo ridinnd vyuZlt diktStorsk6 rnethody
prudce, ie vzbttzoyal spfle vi5n6 neZ soudnost. ,,Sch6zi-li n6- za nejvdt5i krise jeho iivotni dr6hy.
komu v5ecko, mi privo si vzit, deho jini maji nadbytek. Nei Ve svdm vlastnlm krStk6m Zivotopise piiznivi Marat, Ze
by mdl zemlit hlady, je oprfvnEn proilznout druhdmu hrdlo ho po celf Zivot souZila touha po sl6v6. ,,V p6ti letech jsem
chtEl bft uditelem, v patnicti universitnim profesorem, v osm-
a seZrat chvdjlcl se maso" . . . to je nijak ojedin6lf piiklad
jeho divok6ho zpfisobu psaui. nhcti autorem a ve dvaceti tvrlrdim geniem: nyni je moji
touhou bft mudednikem vlasti." Ale kdyZ mu touha po slivE
Mnohem diive, neZ v6lka s celyrn zbythem Evropy a ozbro-
jen6 povstfni ve vfc neZ polovind Francie uvedly v iinnost dala popud, aby vyhled6val mudednictvi, jeho sv6hlav6 umi-
gilotinu, Z6dal Marat hlavy a st5.le vice hlav. Zadal se skrom- n6nost v takov6m sm6ru vyZaduje jin6ho vysv6tlenf. Marat
bez pietviiky miloval prostf lid a m6l s nim ritrpnost. Nlezi



nfmi pEti sty, ale jednou rozhodl, Ze by jich mdlo padnout



p6t set tisic, aby mEla revoluce rispdch. Toto vraZddni navr- nfm a Robespierrem byl vfznamnf rozdil: Robespierre si lidtt



vflil, ale nemiloval ho, kdeZto Marat ho miloval ale neviiil



hoval z drivodfi humanitnich, hl6saje, Ze to bude pro Iidstvo
si ho. Pro Robespierra m6l hlas lidu nEco mysticky vfznam-



nezm6rn6 dobrodini aieto konec koncrl zachrini iivoty. KdyZ



se zabyval konstiutucionalisty, plekonal opravdu sama sebe, n6ho jako pro Rousseaua, kter6mu byl hlasem rboii'm. \{ara-



pouZivaje takov'fchto slov: ,,Upalte je! Vytrhejte jim jazyky! tovi byl hlas lidu hlasem blflhovfch a nestillich ddti, ne-



schopnlich spravovat sv6 vdci a potiebujicfch nEkolika osvi-



Usekn6te jim palce! Naraite je na krill" atd. Mirabeau, La-



cenlich lidi nebo, jeSt6 l6pe, osvicen6ho dikt6tora kterli
fayette, Bailly a Condorcet byli obzvl65td piedm6tem jeho - -



zloby, ale napadl prakticky kald6ho, i Dantona, Desmoulinse hy vl6dl misto nich a nad nimi. Neni pochyby, Ze Marat jeden



dns touZil po torn, aby se sim stal diktStorem. Jist;i vliv na to



a hrdiny Bastily Maillarda a I-Iullina. .Iedinf z piednich vrld-



c& revoluce, kter6ho nikdy nenapadl, ba dasto velebil, byl urEla jeho ctiZ6dost, r'l6dnoucim podn6tem u ndho v5ak nikdy



nebyla.



Robespieme.
Jeho divokost prfStila C6stednE ze zvlh5tnlho r6zu jeho



Marat asi poznal Robespierrovu hlubokou upiimnost a



podstatnou podobnost jejich n6zorfr. VZdyf pies divokf zprl- I6sky k lidu, d6stedn,;- z r6za jeho povahy, kter6 byla v pod-



statd lenskf se sklonem k hvsterii. Louis Blanc poznamenivS.



sob sv6 propagandy nekizal i,|dnb piehnan6 sociSlnf udenf.



151



150










ze l\[a.ata piivadElo do z6chvatu zu[ivosti,
hranicici az s sf- Stojice vedle sebe, navz6jem se odhadujice, museli ti dva
lenstvim, kdyz viddl, Ze n6kdo lidu zneuzfvd nebo
ho zraztrje, muZi skftat zajfmaqi protiklad. Robespierre Stihlf a upra-
stejnd jako piepjatou Zenu mriZe pohled na tfran6
bezbrannC venf, ve sv6m dobie stiiZendm olivovdm kab6t6, s napudro-
diti' strhnout k nepochopitelnfm krutostem. Ten horkokrevn,f
revolucionhl mEl totiZ nakonec dobr6 srdce. On, jehoZ vanfmi vlasy, s bllfm n6krdnikem bez poskvrny, s hebkfmi
po_ manZetami a botami se sti'ibrnfmi pfezkami. Marat nechutnf
vzbuzovSni k n6silf zprisobilo znainou m6rou z6tijov6 krve_
prolitf, zachrinil kdysi jednoho muie pled chdtrou a zakrsllf, nedbale oholeny, se za5pinEnou ko5ili u krku ote-
a nemohl vienou, s ndkolika pro5edivElfmi kadeiemi vydnivajicimi zpod
viddt Z6dn6ho Ziv6ho tvora trp6t, ani ne hmyz. On, jcnZ
ritodil 56tku, kterf mEl na hlav6.
tak ripornE na girondisty, snazil se nakonec nEkterd z
,iich za- Ze zprtavy, kterou podal Marat a potvrdil Robespierre, vlme
chr6nit. f)opis nalezenf u Charlotty Cordayov6 dokazuje
sku- distednd, o dern se pli rozmluv6 jednalo. KromE toho n6m
tednou dobrodinnost jeho povahy. Rozdal vSe,
eo met a tayZ umohiuje Fabre d'Eglantinrlv popis Marata a jeho zptsobu
uZ nic nemdl, vyzfval sv6 pi6tele, aby mu pomohli
Zivit jeho hovoru rekonstruovat sc6nu se znadnou historickou plesnostl.
chud6. Marat, kdysi oblibenf l6kaf, kterf Z6dal nem6n6
neZ KdyZ vymdnili pozdravy, projevil Robespierre pfedevS{m poli-
tlicet Sest frankri za ndy5tdvu a m6l za milenku markfzu,
zanechal po sv6 smrti kapitil pdt sous! Beze v5f pochyby tovSnf, Ze Marat svli'mi stilfmi v;izvami k n6silnostem znidil
byl navZdy vliv, kterli dI{ve m6l jeho list. Ale neni pochyby, iekl
nebezpednf spolednosti a patrnd trochu rlchylni,. prri,
u" Robespierre shovivavE, Ze to Marat nemyslil tak, jak to iikal.
viak asi nem;ilil, kdyZ ho pl.irovnal k starodfvn3irn prorokfim,
kteii se tak6 nevyznadovali mirno.sti povahy, dfislednostf 'l'u Marat vybuchl:
anebo tozvdLnosti. ,,Yilzte, Ze v"tkiiky vztehu a protestu, o kterfch se domnf-
Takovf byl mul, kterli pIiSel nav5tfvit Robcspierra foho vite, 'ze je tak nemysliur, jsou z t6ch nejmirnEj5ich, kter6 mi
zimniho dne r. 1792. prf5ti ze srdce! Kdybych se byl mohl spolehnout na paiiZskf
lid po hanebn6rn dekretu proti pos6dce v Nancy, byl bych
vyhladil barbary, kteii byli zari odpovddni! V6zte, Ze bych
II

︱ 胴 ︱ ︱

hyl po rozsudku vyhl65en6m u soudu v Chitelet o udilostech
5. a 6. iijna soudce toho hanebn6ho tribunflu up6lil na hra-
Robespierre ho nepochybnd plijal v mal6m pokojiku za
sakrnem, kde obydejn6
nici! I(dybych byl mohl nal6zt po krveproliti na Martov6 poli
︱ ︱

plijimal n6v5tEvy. Obdiv Duplayovych
k dva tisice lidi stejn6ho smf5lenf, jak6 mi sviralo srdce, byl
.iejich nSjemnfkovi byl dost velkf, aby z t6 rnistnosti udElali
︲ 胴 ︱

bych ubodal k smrti generd.la uprostied jeho det, upilil kruto-
.iakysi svatnst6nek, ozdobenj obrazy a plastikami, piedstavujf-
vlAdce v jeho pal6ci a nabodl na kfil surov6 poslance na jejich
cimi ,,nefplatn6ho,,. Jedna jeho podobizna od G6rarda, v
votni velikosti, visela proti dv6ma oknfim, jdoucirn do
Zi- sedadlech, jak jsem jirn kdysi oznSmil, Ze udinim."
︱ ︱ 胴

kl65- Zvttn!, Maratriv hlas se tiSsl vztekem. Mal6 vada vyslov-
lerni zahrady. Bylo mozno se mu tak6 obdivovat na obraze

od Elionora, na rytin{ch, na drt6ch, na soSk6ch a medailo_ nosti, kter6 mdla za n6sledek, Ze vyslovoval c a s jako i,
nech.
divala jeho tirfdim zdfnliv6 vdtSi silu. Jeho tvii nabyla sar-
douickdho vyrazu a dElal divok6 posunky. Chvilemi se zvedal
淵 耐 胴 胴

1絆
1撻
na Spidky nohou, jako by ho nadn6sela s{la jeho v65n6, a od_ dopou5tEl zrady. Dvoiand se otevienE radovali z francoaz-
ddloval kaZdou v6tu dup6nfm. ,,Robespierre,,, vypravuje, sklich nezdart. Pani Campanov6 jedna z kr6lovninfch
,,m6
poslouchal s hrfizou, ZrYejmd bledl a po nEjakou dobu mliel.,, -.
dvornlch dam -- yl,pravuje ve svlich pam6tech, jak Marie
Marat nhm neilk6, co Robespierre odpov6d6l. I1ik6 jen, Ze Antoinetta horlivE sledovala na mapd postup Prusfi pod v6vo-
mu dal najevo svtij nesouhlas. Charlotta vypravu je, ie jejl dou brunSvickfm. DosShl Longwy; tolikSt6ho a tolik6t6ho
bratr vydital Maratovi, Ze kompromituje revoluci, a lekl mu, bude ve Verdunu, tolikht6ho a tolik6t6ho dotihne k Pai'iZi. . .
Ze popraviSt6 je osudnh zbrait, kter6 se rnh uZivat Setrn6 a Ilxistuje Sifrovan;f dopis Marie Antoinetty bfval6mu rakous-
pouze kdyZ je vlast v nejvdt5im nebezpedf. k6mu vyslanci Mercy d'fu'gentauovi, v n6mi krilovna sddluje
,,Vy mi nerozumfte,', odpovEdEl Marat. francouzski viledn6 tajemstvi. Za procesu s kr6lovnou bfvalf
A Robespierre risednd: ,,To je moZn6.,, ministr v6lky royalista La Tour du Pin neochotnE svEd-
Jedno z obvinEni, kter6 bylo vzneseno na Ilobespierra g. -
til, ie ho ZSdala, -o
aby jf dfval informace francouzskfch
thermidoru bylo, Ze nerozumEl Maratovi! armdd6ch.l
,,Rozmluva," pravl Marat, ,,potvrdila m6 min6nf, kter6 jsern Robespierre, v6ren sv6 z6sad6 prov6dEt zmdny pokud moZ-
vl,dy o Robespierrovi m6l, Ze sluduje moudrost rozumndho nos s malfmi sociilnimi poruchami, nepodporoval del5i dobu
zikonodSrce s neporusenosti opravdu destn6ho mui,e a zh- povstenf. I(rilovo veto ochromovalo obranu n6roda, ale k jeho
palem zarlt6ho vlastence, ale ie postrAdi Sirok6ho rozhledu platnosti bylo potiebf, aby je podepsali i ministfi. Kdyby tak
a odvahy st6tnika." uiinili, mohli by bft obvindni ze zrady a pohnini pied nej-
Je zajimav6 pi'emfSlet o tom, co by se bylo stalo, kdyby vy55i soud. Samotn6ho kr6le by mohlo Nirodnf shromiZdEni
nebyla Charlotta Cordayovf skondila Nlaratovu Zivotni dr6hu. sesadit, kdyby byl podezlelf ze spoluprice s nepiitelem.
Snad by se nebyl Robespierre s Maratem srazil, pon6vadZ Ale zd6lo se, Ze shrom6ld6ni je ochromeno. 86lo se jako-
Marat pozd6ji dok6zal, ie se mohl ovl6dat, kdyi cht6l. T6Zko binrl nem6n6 neZ dvora. Ze strachu, Ze by se postupem proti
by byl mohl najit na teroru chyby a byl by bfval mezi nej- dvoru zvEt5ila moc jakobinri, ned6lalo nic a zatim se situace
spolehlivdj5imi zast6nci Vyboru pro obecn6 blaho. Je vSak kaZdou hodinu zhor5ovala. Girondist6 se pokusili pliv6st krfle
piiznadn6, Ze pokud byl Robespierre u moci, nepfi5ly Mara_ h rozumu vniknutfm paiiZsk6ho lidu do 'fuilerii. Vysledek
tovy pozristatky do Pantheonu; pozdEji to na krAtkf das zklamal. Ludvik podal obstojnli dfikaz ,,pasivni odvahy", kte-
veiejn6 minEni dovolilo. rou mu Maluet piizn6vh. Nasadil si dervenou dapku, nepovolil
vSak nic.
Lafayette, rozhoi'ten nad ur6ikou kr6lovsk6ho rnajestitu
III pl'ispdchal z fronty a piedetl ve shromiZd6ni protest. Robes-
Vypovdddt v6lku Ilakousku znamenalo vypovdddt ji tak6 pierre, rovn6Z pohn6v6n, tiebaZe z pon6kud jin6ho dtivodu,
Prusku, jeho spojenci. Dv6 std tisic Raku5anrl a prusri ohro- 1 Vc svdnr livotopise Marie Antoinetty vEnuje StEpAn Zrveig nEholik
Zovalo hranice. Kaid!,bvl docela iistd plesvEdien, ie se dvrir .slr:rrr scrrsai'rrlrn obvin[nlm prince, kterjch pfedseda revolud.nlho tri-
burrdlu ncdbul. Zrvcig rrci'lk6 ani slovo o sv6dectvi La Toltr du Piua.

til 155
udElil dfrtku Lafayettovi, kr6li a shrom{Zddnf. Gener6lovi co stfij. Jenom ten, kclo vyhroZuje zkflzou n6roda, je nekonsti-
rYekl, Ze se hodil pouze pro pal{covou revoluci a ptal se: tulni- Za nyn6j5ich okolnosti nestadi jiZ obydejn6 prostiedky'
,,Zftatill jsme jiZ svobodu nebo jste jen vy ztratil rozt)m?,, Francouzov6, zachraiite se sami!"
O kr6li a o shrom6Zd6nf i.ekl: ,,Pramen na5ich potlZl je stejnd
ve v1ikonn6, jako zSkonod6rn6 moci. Prvni chce zem znidit,
dmhi ji nechce nebo nemriZe zachrinit.,, ry
Ale v5echny ty levity nerozie5ily situaci. I(dyZ ani Robes-
pierre ani jinf z plednich vfidcfi nejevili z6jem chopit se Ale revoludni vfidce, kteri se v dobd krise spokoji s tim' Ze
iniciativy, zadali druhoiadi vridcov6 jako Santerre organisovat iekne svfm stoupencrlm, aby se zachr6nili sami, nem6 drileii-
povstSnf. Dostalo se jim cenn6 pomoci od t. zv. f6d6fts (sdrt- tlfch vlastnosti vridcovskfch. I(dyZ Robespierre jednou roz-
Zenf) nSrodnich gardistri z provincif. PIiIlo jich do paliie hodl, Ze je povstini nutn6, m6l pi'evzit plnou odpov6dnost'
-
n6kolik tislc a nebyli krdlovskdmu dvoru pliliS naklonEni. Nemusel nutn6 s6rn pi'evzit veleni, rilohu to, pro kterou se
Tim, Le je vital, plidal se Robespierre otevien6 k povstalec- nehodil, ale mEl se postarat, aby byl ustauoven schopnli vrchni
k6mu hnuti. velitel, kterf by dost6val rozkazy bud od nEho nebo od revo-
A nynf se ud6la podivn6 vdc. Brissot, ktery popichoval n6- ludniho viboru, jako je dost6val Hanriot piiStiho roku' V dob6
rod do v6lky, ifstednd aby poskytl Ludvikovi piileZitost ritoku na Tuilerie bylo zn6mo, Ze krfl s rodinou jiZ neni v pa-
k zrad6, coi by umoZnilo ziizeni republiky, obievil se nynf l6ci, nfbrZ Ze se uchlflil do shromhvzdlnl Silnf a rozhodnf
nShle v riloze obhSjce monar.chie. Doufal, Ze timto radik6lnfm vfrdce by byl piinutil kr6le k podeps6ni tozkazu, aby Svfcar'
obratem plesvdddi krhle, Ze jeho spSsa je v girondd a Ze ho sk6 garda sloiila zbran6. ByI by tim zachr6nil sta zivotri. Ne-
tfm pIim6je, aby povolal zpEt ministry z iad girondistri, kter6 bylo tu vSak ani opravdov6ho pl6nu, ani opravdov6ho vedeni'
ued6vno propustil. Brissot prudce napadl Robespierra pro jeho fehdy i pii jinich pi'ileiitostech uk6zal se Robespierre jako
projev k federovanfm a hrozil, Ze ho poiene pied nejvy5ii muZ, neschoPnf jakdhokoliv dinu.
soud. Zdilo by se, Ze si ostatni povstaleEti vrldcovd nepf6li, aby se
Nyni, kdyZ sc Robespierrovy piedpov6di vyplirovaly, jeho Robespierre nenapraviteln6 kompromitoval' NepochybnE si
vliv a popularita rychle vzrirstal5', kdelto u Brissota tomu mysleli, ie ho budou potiebovat je5t6 vic, kdyby se akce ne-
bylo naopak. Jeho, kter6mu po dobyti Bastily odevzdali klide povedla.Neosv6ddilseobdivuhodndpokrveprolitinaMartov6
pevnosti, vyhnali z klubu jakobinfi a zdravili ho dasto vol6- poli tim, Ze sjednotil demoralisovan6 revoludni sily a obratn6
nim: ,,f)ohl s tebou, ty druhf Barnavelo' Vyzlivavd volal s ieC- utisil hni:v shromaZdEni? Je piiznatn6', ie byl zvolen ilenern
ni5t6 shromhidLnf, miie ua Robespierra a jakoblny: ,,Jsou-li povstaleck6 komuny ai, ll, srpna, kdy ve5ker6 nebezpeEl mi-
tu muii, kteii by chtdli ziidit republiku na troskSch konsti- nulo, ale jakmile byl zvolen, stal se nespornym vfidcem'
tuce, med zikona je skoli jako protirevolucion6le v Koblenci.,, Girondista Carra vyprivi, ie se veder 4' srpna konala v mist-
Robespierre na to odpovdddl: ,,Nhrod musi bft zachr6n6n sttij nosti Antoina, jenZ bydlel u Duplayovlich, porada nEkolika

κυ
1“
vrhdcrl zamfslen6ho .povst6ni.Ke konci porady vnikla panl barouxe, lZe s tak vzne5enou tvifi." Ale je tEZk6 vEiit, Ze by si
Duplayov6, kter6 vytu5ila, co se d6je, rozdilend do mfstnosti Barbaroux a Rebecqui, kterli to dosvddduje, byli pi'ihodu vy"-
a tvaIl v tval Antoinovi se ptala, chce-ri vidEt Robespierra myslili. Je velmi pravd€podobn6, Ze Robespierre takovou po-
zavraZddn6ho. zn6mku pronesl. Povst6ni nebylo namiieno pouze proti kr6li,
,,Bude-li ndkdo zavraZddn, budeme to nepochybnd my,,, nlibrZ tak6 proti shromiZdEnI, kter6 si pi6lo udriet kr6le
odpov6dEl Antoine. ,,Pokud se tlide Robespierra, neZ6d6me ocl na trr1n6. Kdyby bylo dosaZeno irspEchu, nebyl by bfval
nEho nic, jen aby zrlstal skryt.,, 16dn! n6rodni org6n, jehoZ n6zory by se shodovaly s nS.zory
Barbaroux vypr6v{, Ze ho ndkolik dnf pled vzpourou i6dal vftdze. Tato situace vyiadovala dodasn6 diktatury. Barbaroux
Panis, velkf obdivovatel jakobfnsk6ho v&dce, aby piiSel pronesl sv6 obvin6ni za okolnosti, kdy-jak6koliv doznini
k Duplayovym na poradu s Robespierrem. Barbaror* pfi5.t s Robespierrovy strany, jakkoliv opr6vndn6, bylo by bfvalo
prov6zen svfmi piiteli Baillem a Rebecquim. Robespierre je
nesprAvnd vyklSdino. JeiLo Barbaroux nepochybnd ponEkud

に旧旧
pi'ijal v mal6m piijimacim pokoji, vyzrloben6m tolika jeho piekroutil, co bylo iedeno, je pochopiteln6, Le Robespierre
podobiznami. Barbaroux iik6: ,,Jeho malovan6 podobizna
toho vyuZil a lvrzeni popiel, ne v5ak piili5 piesvdddivd.
byla vpravo, rytina vlevo, poprsi vzadu a na oparln6 stranE
V piedveder povst6ni byl v Duplayovd dom6 je5td jinf n6-
relief. KromE toho bylo na stole pril tuctu malfch Robes_
vltEvrlik, Pdtion, kterf pii5el jako starosta PaiiZe poZ6dat sv6
pierrovfch obr6.zkri."
piitele o z6hrok. P6tion byl nejrozpadit6j5i dlovEk v PaiiZi.
Mluvilo se hlavnd o tom, je-li radno vzlt Marseillany do
Chtdl zfistat vdren sv6 riiednl plfsaze i revoluci. Nakonec byl
klubu franti5k6nri, aby byli bliZ u jevi5td zam;i5len6 akce.
nev6rn;i obdma. Robespierre, naslouchaje mu, byl asi spoko-
Piedpoklfd6 se, Ze Robespierre potom poznamenal kdyby
by bylo radno postavit v delo- n6koho,
jen, ie zrlstal opodfl tak zamotand situace a Ze se neuchfzel
akce mdla rispdch -- Ze
o ZSdnou funkci kromd o misto pi'edstavitele lidu. Neni dri-
kdo je u lidu velmi obUben, pon6vadl by jinak bylo nebez-
pedi, ie se revoluce zastavi. vodu v6fit, i.e by Robespierre byl rnohl zastavit povstSni,
Rebecqui prlf odpovdd6l: ,,Nepotiebuji vfc diktitora neZ kdyby se byl o to pokusil, on v5ak netouZil po tomto pokusu.
krile," a Robespierre uZ vlce nenal6hal. P6tion ode5el piemitaje o tom, jak je obtiZno smiiovat uEco,
I(dyZ byli venku, iekl prli Panis: ,,Vy jste nerozumEl, co co se ned6 usmfiit.
Ilobespierre minf. Byla to jen ollzka dodasn6 autority. Robes-
pierre je pr6v6 muZ, kterdho poti.ebujeme v dele.,, v
Pot6 prf iekl Barbaroux: ,,UZ nic neiikejte! Marseillan6 se
nikdy nesklonl pied dikt6torem.o' Konednf podndt k povst6nl dal brun5vick;i manifest z 28.
Jak dalece moZno vdi'it Barbarouxovi mladlku s velkou dervence 1792. Piipravili ho cizi agenti za vedenl Marie An-
obrazotvornostf? Vypr6vdl svou historku-v konventE, kde ho toinetty. Vyhroioval PaiiZi riplnfm znidenim, bude-li zkiiven
Panis obvinil ze lli. Robespierre su5e dodal: ,,M6m r6d Bar- jedinj vlas na krflovskfch hlav6ch, dinil v5echny velejn6
158 169
liFednfky osobnё odPOVё dn′ Ini Za bezpeこ nost krile a jlhO rilku ukizala na 61echtice a Fekla: ,,lFitO pinov6 vim ukittf,
rodilly a prOhlaこ oval francouZSk`v6jnky,ktettf by kladli Od‐ jak se ulnfri pro krlle,“ ale iこ inek byl opaこ nジ . NakOnec
por cizimll vpndu,za povsLllCe pr° ti francouZSk`mu krilil z terasy feuillant■ i v01alo nこ k01ik sanky10ti na kr■ le: ,,Pryこ
TO lliasnilo kaZd6mu, i nejhloupё jこ flnu, を
e Ludvfk boluje
s tlustチ m praSetellll“ Nebyla tO povzbuzujfcf pFehlfdka.
proLi sv61nu lidu CiZOzemskフ mi armidami. Potom pFiこ el Roederer,proh16dl situaci a Fekl:,,Sire,jedin`

A Lak 10. Srpna 1792 padla mOnarchie za hlaholu poplaζ bezpeこ f pro vis je ve shromlを dё ni.“

n,Ch ZVOni,rachotu dё l,tFesku mu6ket― 一 V′ kFiki ZuFiVOSti IIIarie Antoinetta vihala. Uvё dOnlovala si, ガ
e opustit nyni
a bolesti, beznidё ie i triumfu. KdyZ byl podniknut itok na palic znanleni vzdit se trinu. POh16dla na kr■ le. 1【 dyby to
Tuilerie, kri10Vζ k′ dVtir jitt tam nebyl. VZbudily ho ZVOny byl b′ Val「 ersen,jak chrabFe by byl hijil svOu korunul Ale
j‐
na St.Gerlnain l'Auxerrois,tyt6老 ,kter6 zVOnily o Bart010mё tupジ mutt vedle ni se rozmチ こ
lel, a kdyZ Roederer varoval:
skё noci. Kril byl celou noc vZhtiru.I(rinu si ZdFilnl V le‐ さ
n06ce. KdyZ se VZbidil, ziStal chVilku sedё t, Se stisnё n′ m "Ce16 1■
stO je na pochodu,``kril si hlasitё povzdechl a ttkl:

l,m na ledn6 Stranё ,kde "Tak pojdme.“
nこ Zlpl^tё
l)01lledeln,s Vlasem grOtes卜 Dilli se na cestu:krilovski rodina,ROederer,こ lenOv`vlttdy
nlこ l hlavL1 0pFenou o zid kFeSla. :l dvora. もli zahradou Tuileril, pFeも li kOlem も
lechtici, kteFF
I」 udv【 k llebyl zdaleka roZen,ln krilem.PFfroda ho utVOFila sc divali jaksi dOtё eni na toto zbёhnuti 一 二Ininuli Svチcary,
pOdle v6edniho kadlubu poZehnan6ho mこ こ
rana nebO pFi nej‐
klcH dOufali,老 e nedOjde k bojim― も
li kolem NirOdnf gardy,
lё p6fm venkovsk6ho もlechtiCe. Stitnf zileZitOSti hO nudily. k:cri se hned rozhodla, 老
e nebude bojovat pro prizdn′
Jeho oblibenチ n■ zamё stninfln byl hon,kter6ho Se inuSel vzdit tinc__a も
li k jfzdirnё . PIalチ prinC Se bavil tiln, Ze kopal
l口

Od t6 doby, co pFiこ el dO PaFiZe, a hrani Se zimky a kliこ
i

1):t(‖ i. Kril pravil zamyこ lenё : ,,Listi
v ll■ fstnosti ZVliこ t pro ten iこ el vybavenё ` listiasnё
pod .“nohy rodiこ
Prokurtttor komuny, ゝ〔anuel,pFedpOvfdal,
.

l)lt(in l()10sこ
stё . Krll vstal a s ne‐
Poplaこ n6zvony zvOnily v Ce161n mё 昴t :11():lttl・ Chie padne dFiv, nett spadne listi se stronli.
upraven,Hli Vlasy, jak byl, こ
el S krilovnou a s malou dru‐ ′
ヽ:ll lls()ll,,Carnavalet``je tragickチ istFiZek papiru,na nё n12
. Nebyla tO
Zinou proh16dnout slly urこ en6 k ie」 iCh OChranこ 1(1 1F`,HIIivoll rukOu napsino: ,,Kril rozkazuje Svチ Cartinl, aby
povznAgejici pFehlidka. IIrstka ζ lecl■ tict, kteri uposlechla
、:1),‖ i Oll:::1lχ itё Zbranё a uch′ lili Se dO kasiren. LudvFk.``
老e
V∫ ZVy, aby pttiも la a chrinila SV6hO krale, pFedPOklidala, ()│(,L i vI:11l ic pOuze chladni kasirna smrti! Rozkaz k zasta‐
dostane potFebnё zbrallこ . Kdyを 老
idn` nenaこ la, oZbrojlla Se,
VI.::│ :),lll'V(lo、 lali, att kdytt znlizela vζ echna nadё je na vftё z‐
pOhrabid,2deZn,面
池lttTiぶlul翼 ‖
rル

ごTImメ y10 po ruce. Cervenこ
Э obleこ eni

ji a vOlali,,AI Zije kril``S llrdelnim

lvl, ヽ:)1(: POnё Vadtt risiko mё li hlavnこ
kril l)1.1'ii !():llll,1lby se vyzkouも ela
きvチ caFi― 一nebyl
jejich sfla.A mezitiln co
SV′ Cari vypadali Slibnこ i un■ lrali, sedё l 一―ne stoicky ukiznё nフ

tallsk′ Ch hll‐
V(〕 :ll(‖l)loハ 1:l‖ 労 ,

pFizvよ el■ .Nさ kOliX pluktt NA■ odnf gardy z mё 11,bl・ ′i‖ :)r,11(,1(、 ざ,一 ―kOusaje broskev v lllFstnosti stenobOrafi
neby10 pFe‐
l〕

dek tViFi10 Se neiiStё a ieiich ,,Af Zije narod“ vc shlol:11,(1ど ヽ
111. I(dyZ こel kOlem nё hO malfF David, ptal se
svё dこ 市6.Marie Antoinetta v imyslu pozvednout jeliCh mO‐ ho, jak l)Ok:¬ lJH.I()pOdObizna:

1∞ I 1 Robcspicrrc
161
VI vybr6ni a jejich ultraradik6lnl projevy nenaklonily okresy
PUI'ili.
Jak by10 Foteno, byl Robespierre zvolen den po vzpouFe byl Robespierre nyni vlldndj5i nei kdykoli jindy.
Pl'esto
tlenenl povstilleck6 kollluny. Tento illegilni sbor vypudil Vidirne ho, jak kr6di sebev6dom6 v tele jak6si delegace do
予idnё zvolel16 mこ stsk6 radnf 一一 poё teln tFi sta a chopil se nhrom6Zd6ni, kter6rnu vykl6d6 zdvofile, ale rozhodnd co od
nloci Sklldal se z delegitiこ tyFiceti osllni paFfを skジ chこtVrti__ tri'ho odek6v6. Girondist6 mu nikdy nezapomndli tento triumf.
Organisace podobni radё kOnも ela v Novё Anglii.P6tion,podle O<l toho dne v n6m viddli nebo piedstirali, Ze vidi, mocn6ho
jm`na jestё hlava l■ ё
stsk6 sprivy, byl ve skutelnoSti Zajat― rlikt6tora. Shrom6Zddni -- kter6 asi bylo pondkud piekva-
celll;Robespierre se stal neoficiilnfin starO,tou PaFftte. pcuo, Ze je5td existuje -- spolklo hoi'kou pilulku, ale brzy
I(dyz Ludvik priこ el hledat itoこ iこ tこ v Jlzdirn(), oslovil ho zudalo vztahovat ruce po sv6 bfval6 moci. Kdykoliv komuna
pFedseda shrom`老 dё nf,Vergniaud,takto: vj'hruZn6 zavrdela, shromiiddni obvykle ustoupilo, bylo to
nf. vl{ah jen nekoneind ha5teieni prYed odima st6le vit6zn6 postu-
"Sire,IntiZete spo16hat na pevnost Nirodnfho shromittdё
Jeho こlenov6 pFisahali, 老e zemttou, aby udrtteli priva lidu a grujlcich Prusfi.
konstituこ nich autorit.“ I( opatienim, kteri se vynoiila, patiilo ustavenl revoludniho
Proto neni pochyby,Ze povstinf bylo nanl,enO p10ti ShrO` lribun6lu, kterli mdl soudit piemoZen6 z 10. srpna uv6z-
-
rrfir6 Svlicary a royalisty. Robespierra zvolili hned piedsedou,
miZdё nf stej,こ jakO proti krili.Proこ tedy S卑 110 ShrOmittdё ni
zistat dll vこ innosti po pidu monarchie? Proこ je revoluこ ni orr [o ale stejn6 pohotovd odmitl. Odtivodnil to tim, ie mraozi
kolnuna nerozpustila 一 一Jako JlZ roZpustila sbOr tFi set ―― z oblalovanfch jsou jeho osobnimi nepiiteli, kter6 by nemohl
a nevlndla nirodu, jakO PaFf%i, dokud nebylo zvolenO novё sotrdit, chce-li blft spravedlivf. Byla to jen vythdka a stejnou
shromittdё ni?I【 dyby se tak bylo stalo,neby10 by doこ lo kジ ld― vfrnluvu mohl uplatf,ovat kaZd! vfznaln! muZ. Vdc byla
n`mu osudn6mu sporu autorit v tё nejkritiこ tt巧 さ
f dObё ;nebylo oprnvdu velmi choulostivi. Lid nechtdl spravedlnost, nybrZ
by snad doこ lo ke krveprolitiln a Robesplerre by byl mё l od ;rornstu. Blft spravedlivfm by bylo znamenalo nejen zfiatit
poこ itku vё tも i■ u prO SVOu politiku v konventu. lKdyby byl 1rl'lzcir lidu, nfbrZ i riskovat vydrSZdEni he krveproliti. To
nal`hal ntt takovチ postup,byli by ho poslechli.Proё na tom rrtfiezpedi se kaZdou hodinu stupiiovalo, jak se Prusov6 bliZili
netrval nebo to aspoi nedoporuこ il?Ponё vad老 ,jak Fekl lllarat, k lrlavnimu m6stu. PaiIZ tehdy nepotiebovala spravedlivdho
nemё l odvahu. Byl pFfli6 0patrn′ , pFiliも priVniCky zalo老 en,, rrclro dokcluce piisn6ho soudce, n-vbrZ milosrdn6ho popravdlho
prlllこ naklonё n spol`hat se naこ as a na poulli slova,Ze vyvo‐ rrrislra, ndkoho, kdo by jako Maillard pii krveproliti hodil
lajf udilosuo Nyni se spokojil s polovitat′ nli OpatFenflni. spruvedlnost ples palubu a dal se v6st milosrdenstvim. Robes-
NavFhl vyslinf posli dO vこ ech okrcsli; vyslali jiChこ tyFiadva‐ picrrovi se ta riloha nezamlouvala a odmitl se zd6nlivd ob-
cet, dostali se vこ ak do spori s posly, kter6 1yslalo shroma老¨ rilojrr<rtrvytfikou. Snad tak6 citil, ze by si nemohl dovolit
d“ f a girondistickチ IIlinistr vllitra Roland,kterチ byl znOVu v.yrl:rplrt sc v men5i roli a Ze se musi zachovat pro hlavni
dosazen do `Fadu. Kromё toho byli agenti kOmuny ζ patnё r" itrrrosl,

162 lt' 163
VII vatcl Louis Blanc ho v5ak plisnd kritisuje, Ze uddlal m6lo
nclro nic, aby zamezil vraZddnf. Charlotta vyprivf, ie jeji
Dne 2. zttfti 1792 byla ned6le. Robespierre dasnE vstal a Sel bnrlr holce kiral P6tiona, protoZe nezakroEil. P6tion prli
do volebniho shlom6Zdirni, kter6 m6lo ten den zahajovaci odpovdddl: ,,Nic na svEtd by nebylo vEznE zachrinilo!" Prod
schrizi. Ulice mdly sv6 obvykl6 nedElni vzezieni. I(ostelni v$ak mEl Robespierre P6tiona k6rat? Co mohl uCinit P6tion,
zvony vyzv6ndly, ale ne tak hludn6 jako diive, pon6vadi mohl on udinit tak6. Mimo to P6tion mdl pied jednou vdznici
muoho jich rozlili na dEla. Ruka komuny s6hla dokonce & projev k davu, Robespierre neudinil ani to. Je nutno piipustit,
hi'bitovnfch krypt a mrtvi z d6r,n1'ch dasri museli odv6st olovo le se nedalo mnoho d6lat. Okolnosti znemoZriovaly pouZiti
ze svfch rakvi na obranu n6roda. PlestoZe se vEci zd6ly tak moci. Stiilet do lidu v takovd dobd by bylo znamenalo pIe-
klidn6, byla situace nejvfs zlovdstn6 a zprtvy dochizejicf vzit straSnou odpovEdnost. Bylo by to skondilo obdanskou
ten den do Paiile ji ukazovaly je5t6 beznaddjndj5i. paiiZan6 v6lkou a anarchii, a pi'i tom nepiitel by byl na pochodu
se totiZ dozv6d6li, Ze Verdun je obleZen a Brun5vik je vzd6- k m6stu. Robespierre to objasnil ve sv6 odpovddi Louvetovi,
len pouze dvacet dtyii hodiny cesty od hlavniho mdsta. V stej- kdyi fekl: ,,Ilikali mi klidn6, Ze m6stsk6 rada mEla vyhlfsit
nou dobu pli5ly zprhvy, ie ve Vend6e povstali royalist6. vojenskd prfvo. Voienskd privo v dobi, kdy se bliZi nepiitel!
V oknd radnice se objevila dern6 vlajka s n6pisem: ,,Obdan6, Vojenskd privo po 10. srpnul Vojenskd pr6vo proti lidu pro
vlast je v nebezpedil" a zadalo horednd odvAddnl na vojnu. spoluvinniky krutovlSdce sesazen6ho s trfinu!"
Mezitim se po m6st6 roz5ilila zprhva, Ze royalist6 zamf5leji MriZeme tak6 piipustit, i,e generfllni rada komuny, jejimZ
ritodit na v6zeni, osvobodit sv6 vridce, povraidit republikiny ilenem byl Robespierre, udinila dv6 v6ci, kter6 se zdSly prak-
a vydat mdsto Brun5vikovi.
tick6: poslala povEience, aby plivedli davy k rozumu, a na-
To byly plidiny krveproliti, kter6 zadalo odpoledne 2. zLii i'idila z opatrnosti, aby byli ze v5ech v€znic propu5t6ni vEz-
a trvalo aZ do 6. Mystick6 vytrZeni se zmocnilo mnohfch fa- r1ov6, zavieni ze soukromopr6vnich drlvodri. Na propuSt6ni
natik& a vypr6v6nf, Ze jeden z nich pii5el k Maratovi a pti-
v5ech vEzf,ri nebylo za danfch okolnosti pomy5leni.
znal se se slzami v odich, Ze ze slabosti u5etiil jednoho
Piesto, kdyZ toto v5e bylo ieieno, pt6me se je5t6, prod
royalistu, je asi pravdiv|. Zabiti jeden6cti set v6zifl se zridast-
Robespierre, nejvlivn6j5i muZ Paiii,e, vynaloZil tak m6lo
nilo pravd6podobnd ne vic neZ dtyr=i sta muhi a mladikrl. osobniho risili k zastavenf krveproliti a prod se aspori ne-
Svddomi mdsta to schvalovalo. Dozordl komitdt komuny, jehoZ
odebral k vdznicim a nepromluvil k davrim. Nebyl lednikem
ilenem byl Marat a ministr spravedlnosti Danton, je Einnd
davu, ale P6tion rovn6Z ne. Vypravuje se, Ze Z6dal Dantona
povzbuzoval. Danton vyklfidal pozddji v6vodovi z Chartres:
nesporn6 nejschopn6jSiho pro tento rikol
- aby
pfisobil
,,Pi6l jsern si, abv pai'IZsk6 mlideZ pii5la do Champagne -na lid. Danton odmitl. Robespierre neSel s6m patrnd proto, ie
zbrocena krvi, col by bylo zfrukou jeji loyality. Pi6l jsem si,
to povaZoval za marn6 gesto. Jsou v5ak doby, kdy i gesto, ad
aby feka krve tekla rnezi nimi a emigranty."
Zaani vfznadnf historih neobvi[uje Robespierra, Ze by byl marn6, mrlZe bft jedinou vdci, kter6 mrlZe dlov6ka ospra-
nEjakfm zprisobem odpovddnf za krveproliti, i jeho obdivo- vedlnit pibd sebou samlim i pied spoluobdany, a jdeli o mn-

165
164
Ze, jako byl on, pied potomstvem. Robespierre gesto neuddlal rlt: Sornbreuil, aby zachrinila sv6ho olcr.' rtt' l" l"t' '

a propdsl piflelitost. )tl ji podali sklenku derven6ho vinlt, rtlrl' 111 11111111' l'r
Nejfdinndj5l skutek soucitu vykonal Maillard, tfZ, kterf lirchto legend dal do obdhu Lamartint" lirtt )' l' \ " ロ

iednoho boui'liv6ho Itjnov6ho dne pochodoval v dele Zen do v{rZnd ve sv6 Historii girondistfi'
Versailles, aby plivedl kr6le do PaiiZe. Pfedsedal improviso-
van6mu soudu na nhdvoli vdznice v Abbaye. Velikf, osmahlf,
Sedd oddnf, Savli po boku, sedEl po celou noc s pllsedlcimi
u stolu, kde sthly nebo leZely v malebn6m nepoiddku vdzefi-
sk6 z6znamy, kusy chleba, sklenice, lShve s v{nem a svidky
zastrdend do Iahvi. Svit pochodnl osvdtloval piisn6 tvSle soud-
crl, krvf potiisndn6 vrahy s Cervenimi dapkami, ozbrojen6
kopfmi, Savlemi, sekerami nebo sek6Cky na maso a popelav6
tv6Ie vdzfirl, pi'iv6ddnfch postupnd pled soud. Maillard je
rlsednE vyslfchal, soudil s jakousi spravedlnosti a zachrafio-
val, koho mohl. ,,Nejsme tu, abychom soudili sm.i5lenf, pouze
diny," iekl jednou. Zachova.l se krvl potflsn6nf z6znam, s do-
Iolkou za kaidirt im6nem: ,,Popraven podle rozsudku lidu.
Maillard," neho ,,Osvobozen lidem. Maillard." Podle nizoru
pozorovatelova je to bud k jeho slSv6 nebo hanbE. Ctyficet
tli v6zn6 zachrdnil Maillardfrv soud od iist6 zShuby.
KdyZ byl n6kterf vdzefi osvobozen, tleskali mu, doprovodili
ho do bezpedi a dasto ho vedli v triumfu domrl. Doprovod
volal na kolemjdouci: ,,Klobouk dolt pled nevinnfm!" KdyZ
soudcov6 vynesli rozsudek viny, dorozumivaiice se pohledem
a k,ivnutim, nelekli v6zni nic, ale rozkizali: ,,Nechte p6na
odejft!" Dveie se otevlely, a kdyl ne5fasl.nik zemdlenli po-
citem rilevy a radosti vykrodil, aby sc hldsil o darovan.i Zivot
a svobodu, byl rychle vylizen kopfm nebo ranou Savlf. Ti-
chem pronikal jen jeho tizkostnf klik.
Tak stra5liv6 fantasticki ud/rlost se nemohla stdt, aniZ zro-
dila povdsti je5td krutdji fantasticli6. Tak na plfklad vypra-
vov6ni o sklenici lidskd krve, kterou prf musela vypft sle{na

166 167


Kapitola 8

GIRONDA UTOEI

TT
V aom6 v ulici des Rapporteurs v Arrasu Charlotta Robes-
pierrov6 balila. Chystala se s Augustinem do PaiiZe. Augustin
i Maxmiliin byli zvoleni do konventu. Maxmili6nova popu-
larita v Paiiii a v domovskdm okresu zaziiila velmi jasn6
v dobE l'oleb. V obou ho zvolili na prvnfm mfst6. Piijal man-
dit paffisk'f.
Augustin byl zvolen v PatfZi. I kdyt na jeho zvoleni m6la
nepochybn6 znadnf vliv touha Paifianfi zalfbit se jeho bratru,
nedi se iici, Ze by byl Robespierre n6co podnikal k podpoie
Augustinovfch vyhlfdek. Ne snad, Ze by Augustin nebyl plnti
kvalifikovin pro sv6 misto. V dob6 sv6ho zvoleni byl dlenem
sprfvnf rady departementu Pas-de-Calais a pledsedou jako-
bfnskdho klubu v Arrasu. NEkteii z Robespierrovfch Zivoto-
piscri jeho bratra pon6kud podcef,ovali. Belloc ho odbyvir
tvrzenim, ie ,,nevykonal nikdy mnoho dobr6ho sob6 samdmu
a mnoho zla veiejnosti". Je to sotva spravedliv6.l Augustin
byl ve skutednosti jednim z nejschopn6jSich a nejshovivav6j-
Sich prokonsulfr. Jeho chov6ni ve Franche-Comtd a v PiimoI-
skfch Alpich li5i se ostie od chovSni mnohlich jinlfch pro-
konsuhi, jako byl Carrier, Tallien, Collot d'Herbois, Fouch6,
Barras, Fr6ron, Lebon a j. Ti plnili vEznice podezfellfmi a pro-

1 BeIIoc n{s tak6 informuje, Ze 9. thermidoru Augustin, zahaubcu
Lebasovjnr pfikladem, Zidal, aby byl zatden se svjm bratrem. Jederr
z Robespierrov_i.ch iivotopiscfi prf vdd6l, Ze Augustin nrluvil pi'ed Le-
hasem.

1(男 9

l

l
mfdeli zem krvf, kdeZto on vyprazdiloval vdznice, kter€ ve Ilobespierrov6 smrti p6di o jeho soukrom6 spisy. Za konsu-

﹁¨
Franche-Comt6 nrplnil jcho piedchfidce Bernard, v Piimof- lAtu stanovil Napoleon Charlottd kteri ztistala po smrti

﹁ ﹁ ﹁
svfch bratrfi bez prostiedkt -
rentu tfi tisice Sest set frankfi.
skfch Alpfch Barras a Fr6ron. Chyboval-li vfibec, bylo to spi5 -
z milosrdenstvf. Nalizenf. kterf vydSvali on a Ricord v PIlmoI-
sk,fich Alp{ch byla spravedlivS, vdasn6 a ftinn6. Pti obl6hdnl
Tottlonu proklizal osobni odvahu a vlastnosti pravdho vrldce. II
Spoledn6 s druhem Salicettim vedl irtok na opevndnf.
Charlotta a Augustin najali byt v Duplayovd dom6. Byl
O Augustinov6 vzezienf a osobnfch vlastnostech je mdlo
v prvnim patie do ulice sv. I'Ionoria. Sousedil bezm6la s loZ-
zn6mo. Jeho podobizny se navz6iem velmi liSi. Byl prf velikf
nicemi f)uplayovfch a s Robespierrovfm poko.iem.
a mEl plliemnf zevnEjSek. Bvl o dtyli l6ta mlad5i nel jeho Hned od pod6tku byli Duplayovi Charlottd nesympatidti,
bratr a nebral Zivot tak vSln6 jako on. zejm6na pani Duplayov6 a Eleonora. Vid6la v nich phr pleti-
Augustin a Maxmiliin se v{bornd snh5eli a ve velqjnfch chiiskfch Zen, zamf5lejicich chytit jejiho star5iho bratra do
v6cech se fipln6 shodovali. \r iednom dopise Ruissartovi tenat. Jej{ postoj vychfzel patrnd v6tSinou z nelibosti nad tiur,
-
kterf byl plltelem ieiich otce a pozd6ii jeiich dfivErn{kem a ie zaujimaji misto, kter6 podle jejiho nizoru patiilo pr6vem
rSdcem narSlf Auqustin na n6iakou klivdu, kterd se na jf. Zklam6ni piid6valo hoikosti jejf ne tuze mil6 poyaze.
-
n6m MaxmiliSn douustil a kterou napravil. To je vBak iedinS Nejmlad5iho z f)uplayovlfch ddvdat __ AlZbEty, kter6 dri-
zmfnka o n6iak6m nedorozumEnf mezi nimi. v6rn6 iikali Babeta bylo Charlottd lito. Chodila dasto
I(dvl bvl Augustin v Plfmolsk.ich .Alp6ch, uzavlel drlvErn6 k Charlott6 na uhv5tdvu,- desala a upravovala ji vlasy a jindy
plStelstvl s Napoleonem Bonapartem, kter6ho srdedn6 do- spolu vychfzely. Mirno jin6 chodily tak6 do jizdfrny a do
poruCuie v iednom dopise sr,6mu hratru. Napoleon bvl iako- jakobinsk6ho klubu. Jednou se sezn6mila AlZbEta, kdyl byla
bfn a bvl kdvsi tak6 pYedsedou iakobinsk6ho klubu. Ydvoda s Charlottou v jizdirn6, s Filipem Lebasem, mlad;frn poslan-
de Raguse sd6luje ve svfch pam6tech, Ze mu Napoleon fekl: cem z Pas-de-Calais, piitelem a obdivovatelem Robespierro-
,,Kdyby bvl Robespierre zfistal u moci, byl bv ziednal pol6- vfm. Usedl vedle nich, ukazoval jim vyznadn6 osobnosti za-
dek a vl6du pr6va bez v6t5f sociAlni poruchy." sedaci sin6 a vysv6tloval piedmEt debaty. PIi jin6 piileZitosti
Charlotta tvrdi, Ze Napoleon byl tak podrhZddn smrtf bratrfi dal AlZbEtd svoje kukitko a vyrnEnil si s ni prsten. Je n6co
Robespierrfi, le navrhl povllenr:tlm, le se di se svou armS- zvl65t naivniho a tkliv6ho t, tontto mal6m milostn6m ro-
dou na pochod proti I<onvenltr. Jcjf tvrzeni se zdi pravd6- minku, jak o ndm vyprivf AlZbdta ve sv;fch pam6tech. Tato
podobn6, protoZe se therrnidorihnov6 citili do t6 mfry nejistf- lSska se podobala pthku poletujicimu dojemn6 nad plarneny
mi postojem, kterli zau.jal, Zc ho zatkli a uvdznili v pevnosti vy5lehujiciho sociAluiho pievratul AITbdta se pozddji provdala
Antibes. Tarnodtud napsal Napoleon dopis zapirajlci Robes' za. m:uie, kterli se osvdddil jako jedna z nejobdivuhodn6j5ich
pierra, led dopis je zlejurd oportunistickf. Napoleonovy do- postav revoluce. Dala mu syna, kter;i se stal vyznamnfm
pisy Robespierrovi pri mu vrdtil Courtois, kterli pi'evzal po ddjepiscem a vychovatelem Napoleona III.

170
Charlotta, kteri svymi sklony n6leZela k venkovsk6 stiedni Pflmoiskfch Alp. S nimi cestoval jeho spolupovdienec Ricord
vrstv6, byla toho mindni, Ze skromny byt umEleck6ho truhlhie se svou slidnou, lehkomyslnou a mladou manZelkou' Char-
neni vhodnfm sidlem pro tak vlfznamndho muZe, jako je jeji lotta nebyla stvolena k tomu, aby lila v miru s osobami sv6ho
bratr. I(romd toho ho chtbla vzd,6lit oC Duplayovych. TrSpila pohlavi. Poh6dala se brzy s pani Ricordovou, kterou vinila'
Robespierra, aZ konedn6, asi v zhli 1793, svolil piestEhovat se Ze se nechov6 patlidnd k jejimu bratrovi. Charlotta vypravujc
s ni a Augustinem do bytu v ulici St. Florentin. Pro Charlottu trochu fantasticky o tom, iak nihodou opustila spoleinost, ale
to byl velkf triumf, pro Duplayovy trpk6 zklam6ni. patrn6 ode5la ve zl6m. KdyZ se vriiila do PaIiZe, asi ne-
Robespierre se v5ak necftil Sfasten ve sv6m nor'6m okolf. opatrnd klAbosila, a kdyZ se Augustin vritil, odmitl s ni bydlet
PostrSdal rodinn6ho ovzdu5i dom6cnosti Duplayovlich, mi- a ubytoval se u Ricordovlich. Napsal MaxmiliSnovi: ,,NaSe
llfch a mladistvlich divdich tv6ii, starostlivosti pani Duplay- sestra nem6 v ZilSch ani kapku krve piibuznd na5i' Co
jsem
ov6 a povid6ni s umEleckfm truhlSiem. Charlottina piepjati viddl a poznal, piesvEdduje m6, Ze je nalfm nejhor5im ne-
p6de o ndho a strojenost, s jakou piedsedala u stolu, byly mu piitelem." Navrhl, aby se vr6tila do Arrasu' Teror tehdy vzrri-
jen chudou ndhradou za to v5echno. stal. Vfbor pro veiejn6 hlaho vyslal pr6vE Josefa Lebona do
Jednoho dne ochuravdl. Nebylo to nic v6Zn6ho, ale kdyZ Arrasu, kde ziskal pov6st krveZiznivce' Robespierre myslil, Ze
se o tom doslechla pani Duplayovi, piisp6chala ho navStivit. aZ pojede Charlotta do Arrasu, mohl by jf Lebon bft prrivod-
I{6rala Charlottu, Ze ji nevyrozttm6la, a vytfkala zprisob, jak cem. Z toho si vyrnyslili thermidoriini pohidku, Ze cht6l dit
bylo o pacienta postar6no. Pani Duplayovr{ byla rflztth i,ena sestru odpravit!
a upjati Charlotta byla na ni slabi. NastSvajici ,,dikt6tor" Ale charlotta se do Arrasu nevratila, Sbalila si vEci a odesla
byl voskem v jejich rukott. Di'iv nei llobcspierre vdd6l, co se z bytu; napsala jen Augustinovi hnEvivlf dopis' V pozdEj5ich
ddje, posadili ho do droZky a odvezli zpCt do f)uplayova letech ji pfisobilo potiie dopis vysvEtlit a pi'edstirala, ie ho
domu, coZ mu asi nebylo proti mysli. Ilekl sv6 sesti'e: ,,Maji podvrhli Robespierrovi nepi'6tel6. Sv6ho mladsiho bratra jiz
mE tak rfdi, jsou tak pedlivi a laskavi, ie by to byla ne- nikdy nevidirla. IlIaxmilifna viddla pii jedn6 nebo dvou pfi-
vd6dnost odmitnout je." IeZitostech, ale vZdy v piitomnosti jinfch lidi' Nezatajoval, Ze
Charlotta a Augustin bydleli d6l v ulici St. Florentin. Char- se mu jeji chovAni nelibi.
lotta a pani Duplayov6 spolu nyni sotva promluvily. Jednoho Charlotta se nikdy neprovdala. Bfvalf kndz a uditel semi-
dne, kdyZ Charlotta poslala bratrovi po sluZebn6 zavaien6 nhie Fouch| jeni byl dlenem konventu a urden stht se
ovoce, pani Duplayovi v nSvalu zlosti nebo s v6domfm -
ministrem policie, jednim z nejbohat5ich muZfi v Evrop6 a v6-
-
fmyslem ukondit Charlottiny ndvStdvy iekla risednd: ,,Od- vodou z Otranta poZ6dal o jeji ruku kr6tce pied sv;im
-
neste to. Nechci, aby Robespierra otrfvila" a piirazila dvefe. -
odjezdem do Lyonu' V dobd sv6 nabidky m6l manZelku a ditd
To ov5em ukondilo v5echny dalSi jejich styky. Robespierre v Nantes. Patrnd zamf5lel d6t se rozt'6st, aby se stal Robes-
povaioval za moudiej5i nepl6st se do toho. Chtil-li Charlottu pierrov}im Svakrem. Zd6 se tedy, ie se jedin6 jeho ctnost'
vidEt, coZ nebylo dasto, Sel do ulice St. Florentin. vErnost rodin6, kterou mu n6kteii Zivotopisci piipisuji, ne-
Pozd€ji provSzela Charlotta Augustina, kdyZ byl vyslSn do zaklhdil na pravd6. Charlotta se divala na nabidku piiznivd

172 173
a Robespierrc nemd.l n6mitek, tlokud se Fouchd smutnE ne- !'rancie, je do jist6 miry h6danknu. llylo to m6lo vic neZ
proslavil v Lyond. Potom byl jednim ze Sesti muZri, kter6 Ro_ Sarvitka a nelze iici, ie Fraucouzovd byli ve velk6 vfhod6.
bespierre trpce nenirviddl, takZe o manZelstvi jii nemohlo bft Zd6 se, Ze nebylo p6dn6ho vojensk6ho dtivodu pro Brun-
i'etii. Pi'esto se charlotta d6re schAzera s Fouch6m v zahradE Svikfiv irstup. Piidirra byla asi docela jinde. Nest6l asi o dobyti
v Tuileriich. Zd6 se Ze nemEla k n6mu po jcho poslhni v Lyon6 Paili,e. Je o n6m zn6mo, Ze sympatisoyal s konservativn6j5imi
takov;f odpor jako Robespierre. smdry revoluce a t65il se asi nad6ji, Ze dostane trtn upr6zd-
Charlottino chovhni po smrti bratr& nebvlo zvli5t hrdin, ndnli po Ludvikovi. Tato nad6je nebyla riplnd bez podkladu.
sk6. Zrndnila si na das jm6no na Carr:lultovti _- divdi jm6no I{r6tk1i, das pi'ed vilkou k n6mu s takovou Z6dosti pi'iSli giron-
sv6 matky-a zapiela bratry v Z6dosti o rentu, kterou podala distidti piedici, kteii se ho b6li ur6n€ neZ radikilir doma.
thermidorihntim. Pozd6ji, kdyZ se pomluvy nakupen6 na Max- Cloots i'ekl, Ze se Longlvy nevzdalo ze strachu pied Brutr-
mili6na a Augustina zadinaly rozptylovat a oZiveni revolud- Svikern, nlfbrZ pied ,,agr:lruirn zAkonem", ktery zast6yali
niho ducha ve Francii znatnl pozvedlo jejich povryst, snaiila paiiZSti radik6lov6.
se Charlotta dokazovat, i,e jeji v6rn6 oddanost nikdy ne_ Mezitim v5ak konyent rokoval v ovzdu5i elektrisovau6m
zakolfsala. Sv6 bratry pieZila o dtyi'icet ret a zemiela v srpnu
rostoucim nad5enim z vitlzstvi. Prusov6 byli piinuceni vzd6t
1834. Je pozoruhodnl, i.e ji v5echny nisledujicf vl6dy vy-
se Verdunu a Longrvy. Od Stiedozemniho moie aZ k Nizo-
pl6cely rentu, kterou ji Napoleon povolil.
zemi rozedran6 a Spatn6 vybaven6 arm6dy mlad6 republiky
za(aly riZasn6 postupovat. Revoluce uvolnila moZnosti lid-
sk6ho ducha a prarneny sociflniho organismu tak, Ze stary
ITI
sv6t jen trnul. Po ndjaky das se dokonce zdfio, ie se uk6Ze
pravdivf Brissotriv sen, Ze v5echny n6rody piivitaji Francouze
DvacSt6hozdii 1792 v p&l Sest6 odpoledne, kdy je5td du_
n6la d6la u Valmy, kde spojen6 armhdy Dumoriezovy a jako osvoboditele. I)anselme dobyl Nizzy bez jedind rhny
I{ellermannovy zadrZely Brun5vikfiv postup, se5el se honvent a mdsto vyslalo posly do konventu se Zidosti, aby bylo pi'i-
v divadle v Tuileriich. Nazitii piesidlil do jizdr.rrny, kde se pojeno k republice. Montesquieu byl vit6n v Savojsku, dlouho
konala zasedSni aZ do kvEtna nAsledujiciho rohu. nepokojn6m pod piernontsklfm jhem. Custin obsadil Mohud
Francie byla, aspori pro piitomnou dobu, zachr6n6na pied a Frankfurt, aniZ se setkal s vSZnym odporem. Konednd
invasi. BrunSvik, piehlfZeje bitevni pole clonou lijAku a po_ I)umouriez porazil Raku5any u Jemmapes, vnikl do Belgie
zoruje prYekvapujici piesnosi francouzsk6 ddlostielby, pozna_ a vztydil v Bruselu trikoloru.
menal: ,,Tady rrezyitlzime,' a naiidil irstup. Goethe, kterf byl A tak se zd6lo, ie Brissotova zahranidni politika je plnb
v jeho armlid6, iekl s prorockou proziravosti, dasto vlastni opr6vn6na a llobespierre se po tom v5em jevil jako Spatnlf
b6snikfim: ,,Na tomto mistd a od tohoto dne zadin6 nov6 ob- prorok. I po jin6 str6nce jeho postaveni znadn6 utrpdlo. Jeho
dobi v ddjinich sv6ta." protivnici zesilili, kdyZ se vzpiral zairtodit hned po p6du
Bitva tr Valmy, povaZovani za jeden z viie(nj,ch triumftl rnonarchie. Ilrissot si dinil nirok na dvd tietiny poslanc&

174 175
konventu, col bylo asi pon6kud troulald. Ve skuteinosti se a bod6kri, aby uti$ily rizkost a hlad lidu." A jindy v projevri
pi'izn6vala asi tietina k jeho stranE. Robespierre disponoval v klubu: ,,Pozorujte proC se k nim (girondistrim) piid6vaji bo-
asi stejnlim podtem, snad dokonce o ndco vdt5lm. Ale zbj- hati. Oni jsou tak zvan6. elita, smetAnka spolednosti; ury jsme
vajici tletina, zaraiena. zfiijovfm krveprolitim a okouzlena sankyloti, ch6tra."
vit6zstvimi, volila v prvnich m6sicich s girondisty a podporo-
vala je znadnd aZ do jejich pidu. 'fato zbfvajici ti'etina byla
l1
ry
zn6ma pod jm6nem ,,rovina" plain. Vedli ji Bardre a Sie-
-
yds. Nirsledkern t6to pomoci mEli girondist6 v moci minister- PEt dni po zahijeni konventu podnikla gilonda prvni ritok
stya a v6t5inu dtileiitfch vliborri; mohli tedy umistit sla sv;fch na Robespierra. Uspi5il ho Rebecqui, piitel Barbarouxe z Mar-
stoupencri ve stritnich riiadech. seille. Pai'iZskf poslanec Osselin mluvil na obhajobu komuny,
Robespierrovi stoupenci byli zn6mi jako montagnardi t. j. kdyZ ho Rebecqui pi'eruSil slovy:
piisluSnici ,,hory", pon6vadZ jejich mista ve shrom6ZdEni za- ,,Strana, kter6 byla obvindna a jejimZ rimyslem je nastolit
ujimala vrchol s6lu. Nad rnontargnardy se vzn65el jako krvavf diktaturu, je strana llobespierrova. Byli jsme sem posl6ni,
mrak stin z6tijovfch krveproliti, pon6vadi s nimi sedEli pa- abychom proti t6 stran6 bojovali. Odsuzuji nyni na tomto
iiZ5ti poslanci a mezi nimi muZ, jehoZ jm6no bylo vic neZ mist6 jeji pl6nyl"
kter6koli jin6 spojeno s krveprolitimi Marat. Dvd vdci Robespierre se nedal vyru5it, kdeZto Danton slouZici
-
byly pro montagnardy choulostiv6: Maratova plitomnost a Casto za n6raznik pokou5el se uklidnit hrozici -bouii. Pak
vzrfistajici rozhoiieni lidu pro krveproliti. Robespierre musel -
dostal ltobespierre slovo a stoupal na ieini5t6. Pro rnnoh6
jako uznfvanli vtdce sn65et n6raz ritoku. z noqich poslancri byl postavou polohrdinskou a polonebla-
Jaurds kterf ve sv6 dvoji funkci historika a politickdho hou. Vlichni byli dychtivi ho sly5et. Mluvil a byla to jedna
-
vridce je obzvlS5f zptisobilf mluvit o tornto piedmEtu _. z nejhor5ich iedi jeho Zivota.
-
iikh, Le rozdil mezi girondou a montagnardy byl v podstat6 Nodier iekl, Ze Robespierre zt6lesf,oval revoluci. To je do
tento: girondist6 hlSsali neomezenou svobodu obchodu a jist6 mlry pravda, byt se zd6 protimysln6, Ze ten metodickf,
smluv, jinfmi slovy politiku volnosti ohr1ilt,n1i, purithnskj venkovsklf advok6t byl nejvlfznadn6j5i
- ,,laissez faire" -
kter6 by d6vala md5fanstvu dost volnosti pro obchodni a prti- poslrrvou tak bouiliv6 a hrdinsk6 doby. Ale ne nejmenSi z Ro-
myslovou expansi. Netieba se zmittrovat, Ze takovA politika lrcspicrrovych slabosti je v tom, Ze si byl pIili5 v6dom zvl65t-
by byla ponechala dElniky na milost zamdstnavatehim. Mon- rrlho poslavenl, kter6 m6l zastivat. ZtotoZt\oval se s revoluci
tagnardov6 cht6li omezit a oklestit svobodu m65tanstva ve tlo tir rrrfr'.y, 7c si dasto pi'edstavoval, ie o ni mluvf, kdyZ
prospdch pracujicich. Girondistd byli tedy soudisti pravice; urluvil o solri' sam6m. Marat lekl na jeho obranu, Ze ho nelze
zaujali misto, kter6 mdli di'ive konstitucionalist6. za to kiinrt, lronIvadZ ritoky na n6ho byly svrchovan6 osobni
Robespierre si byl dobi'e v6dom tiidniho r6zu boje. ,,V65 povahy. Akr tcuto pi'itel klasicismu si rndl vzpomenout na to,
program," iekl girondistftm, ,,je absolutnf svoboda obchodu co iekl lipihlct, kdyi mu hl6sili, Le ho kdosi pomlouval:
IL Ibbcslricrrc 177
176
,,Ten dlovdk neznra m6 ostatni chyby, jinak by je byl tak6 takd Robespierra mohli pomlouvat," odpov6d6l Vergniaud.
uvedl." Robespierre by byl bfval vdt5im muZem, kdyby byl Podival se na Robespierra, jako by odek6val, Ze povstane a
dovedl ignorovat takovd ritoky. Nikdo nemtZe st6le mluvit potvrdi popieni. Robespierre se nepohnul. PozdEji se ve sv6
na svou obranu, aniZ se nakonec z toho vyvine ndco, co se odpovddi Louvetovi vr6til k obvindni a odmitl je; nepopiel
rovnd stihomamu. Ilsudek psychologri, Ze byl paranoik, je v5ak, 2e vznesl obvinEni proti n6kterfm girondistrim
nepochybnd pfehnanf, ale'je snadno pochopitelnd, jak -
hlavn6 proti Brissotovi a Carraovi. Mdla ta obvin6ni nEjakf
vznikl. podklad a byl k nim oprdvndn?
Tentokrit se Robespierre pustil do dlouh6 a nudnd pfe- Narbonne, kterf jako ministr v6lky byl Brissotovlim spo-
hlidky sv6 politick6 dr6hy. Poslouchali ho netrpdlivE a dasto jencem, udinil Brun5vikovi takovou nabidku. Carra nejpopu-
ho pleru5ovali. Zamf5li diktaturu, ano ii ne? Odpov6d6l, l6rnEj5i girondistickf novin6i-navrhl kdysi v6vodu- z Yorku
Ze jeho povEst je dostateinou odpovEdi. a jindy Brun5vika za Ludvikova nistupce. Poslednd 25. (,er-
Sotva opustil i'edni5t6, zvedl se Barbaroux: vence t6hoZ roku chv6lil ve sv6m listu Brun5vika jako ,,nej-
,,Barbaroux z Marseille se piedstavuje, aby dosv6ddil ob- v6tSiho v6lednika a politika Evropy. Dorazlli do Paiiie, chci
ialobn, kterou vznesl obdan Rehecqui proti Robespierrovi," se vsadit, Ze nejprve piijde k jakobinfim a nasadi si Cer-
pravil jadrn6. venou dapku." Bardre obvifiuje ve svlfch pamdtech Brissota,
Pak pokradoval ve vypr6vdni o tom, co se asi uddlo v Du- Ze pied vj'borem dvan6cti tak6 navrhoval vdvodu z Yorku
pla5rovd domd v piedveier povstfni. Panis, kter6ho obvinil, na francouzskf trrin. Condorcet opEvoval v kvEtnu t6hoZ ro-
Ze mluvil za Robespierra, rozhoidenE povstal a prohldsil: ku ve sv6m list6 Brun5vika.
,,Dosv6dduji mfstopiisevznl, l,e jsem nikdy Barbarouxovi Zdilo se tedy, Ze Robespierre m6l pravdu. Brun5vik byl
neiekl ani slovo, kter6 by se bylo vztahovalo k transferu na pochodu k PaiiZi; jeho obdivovatel6 se s6zeli, jak budou
Marseillanri, a Ze jsem se tak6 nikdy nezmifioval o dikta- volidi hlasovat. Zd.h se pochybn6, Ze existovalo skutedn6 do-
tuie." rozumEni mezi BrunSvikem a girondisty. Roland prohllZel
Mnohem viln6j5i obvinEni plednesl Vergniaud. mapy a ptal se rizkostlivE, kam se uchlilit s vl6dou. Barba-
Druh6ho zfuii, pozdl odpoledne, kdyl ut krveproliti zai.alo, roux yypravuje, Ze uvaZoval o jihu, Korsice, ba dokonce
mluvil Robespierre v komun6. Ve sv6m projevu obvinil Bris- o Vend6e. Ve skutednosti by byla girondistick6 vlida prchla
sota, Carra, Guadeta, Condorceta, jeho (Vergniauda) a jin6 nebft Dantona. Autor nevdii, Ze by byl Robespieme pomf5lel
girondisty, Ze cht6li dosadit brun5vick6ho v6vodu na fran- na povraZddni svfch odprirct, a je pochybnf, zda tomu vElil
couzskli trrin. Timto zprlsobem se Robespierre podle nepfi- sflm Vergniaud. Robespierre pozddji vysv6tloval, Ze v dob6,
m6ho obvinEni Vergniaudova pokou5el o to, aby jeho protivnfci kdyi udinil udini, mEl jeu neurCit6 zprivy o krveproliti.
byli povraZd6ni. Ziejm6 volil pondkud nevhodnou dobu pro obZalobu, ale
,,To neni pravda!'o vykiikl Sargent. pfitomn6 pokolenf ho mtZe st6Zi obviiovat, i,e odsuzoval to,
,,Blahopieji si sirn k tomuto popieni, kter6 dokazuje, Ze co se ziejmd rovnalo ,,pit6 koloni".

178 179
v
,,N6sledovlin svlfrni ctiteli
Girondist6 byli toho rnfn6nf, ie rn6-li konveut rokovatvbez- a obklopen svfm dvorem,
pedi, rnusi byt chrAn6n pi'ed zfsahy parYiZsk6ho obyvatelstva bth sankylotfi,
a kornuny. Proto i6dali o gardy federovanfch z provincii. f,lohespierre, vstoupil.
Fiobespierre byl proti tomu, dfstedn6 proto, Ze se chtEl vy-
varovat l.i'enic mezi hlavnim mdstem a ostatni zemi, dfstednd ,Vinim vis vlechny,' volal bledy i'ednik;
proto, Ze cht6l, aby kouurna v pi'ipad6 potleby bvla schopna ,JeZi5i, to json intrikfni,
vykon6vat nitlah na konvent, plesn6 to, co si girondist6 ne- ktei'i plftvaji na tebe kadidlem
ieZ patii jen mn6!'"
pi6li. ・││,111
Ptfrne se, jak to Robespierle slovnal se sv'irn ideflem de- Nutno pi'iznat trlobespierrovi k ie rndl sv6 stoupence
dobru,
mokracie. e6st Rousseauovy filosofie :uli, ie du5e lidu mriZe k tomu, abv a zachov6vali
se zdri,eli v5ech protidernonstracf
sfdlit v osvicen6 men5in6, kter6 tim ziskiv6 privo jednat sebekizer"r. Tr.rdil, Ze Brissot il Roland cht6ji rimysln6 vy-
v jeho prospdch. Vliznam takov6ho udeni je zfejmf. Robes- volat krveproliti, aby ziskali podporu ,,roviny" pro svflj
pierrovi tou osvfcenou menlinou byli jakobini, komuna a frnysl pi-estEhovat konvent do Bour$es. Roland byl sice ne-
ddlnici z piedmEsti. Byl tim vfc ochoten vtliit v jejich po- smirn6 netaktni, ale sotva choval tak hrfizn6 zhmlry.
sl6ni, protoZe jejich zhsahy byly vZdy v jeho prospEch. l{dyl se opilf vojici potulovali ulicerni Zidajice Robespier-
,,Rovina" viddla stejn6 jako Robespierre nebezpedi obi:an- rovu hlavu, zadali se jeho pi6tel6 bfit o jeho iivol. Anii o tom
sk6 vflky v girondistich6m nfvr]ru a odepiela ho podporo- vdd6l, snaZili se ho zachrinit. V5ude, hamkoliv Sel, sledoval
vat. NSvrh nepro5el, alc ndkl.er6 z girondistickfch krajfi vy- ho tiskai Nicolas a zSmc.dnik Didier. Fanf Lebasovh vypr6vi,
slaly piesto do PaiiZe oddily. Za(,6tkem listopadu 1792 bylo i.e kdyi, Robespielre zjistil ochrann;i doprovod, Zidal, aby od
v PaiiZi asi pdt tis;[c uovfch federovanfch. Situace byla svr- n6ho upustili, jeho pi5tel6 r,Sah toho nedbali. Vypravuje se
chovand choulosiivi. F edelovirni se chlubili v mdstech a ves- zaruden.{ historka o samovoln6m anonymnfm ochr6nci, ohrom-
nicich, kudy prochlzeli, ie jdou do PaiiZe drZet na uzdE Ro- n6m chlapiku z trZnice. Po celonodni prici se postavil u Du-
bespierrovy a Maratovy stoupence. Sotva do3li na misto, d6- playova domu na str[.i ozbrojen klackem a provizel Robes-
vali sv6 nepiAtelstvf zIeim6 najevo. ProchAzejice nlicemi pielra v mal6 vzd6lenosti do jizd6rny. Veder jii zase stil
zpivali: u dvei'i budovy a neodchizel, dokud si nebyl jist, Ze jeho
l{lavu Maratovu, llobespierrovu a l)antonr.rvu modla je doma v bezpedf.
,,
a v5ech, kteii se stavl k jejich obran6."
VI
Girey-Dupr6, chytrf novin[[, kter5i pracoval v Brissotov6
list6, sloZil pisnidku tohoto obsahu, kter6 se zpivala na teh- Soudasnici i'lkali girondistfim brissotovci nebo rolandisti.
dejli nSpdv: pondvadZ paui Rolandovf se podilela o dest bft i+jich vfid.
180 181
]EF--

cem. PIeh6ndli jejl vliv, tlebaZe Hdbert, kterf obdas doble ze v5eho ji t65ilo, kdyZ se muZi dvolili Manon Philiponovd,
vidEl do pomdrfi, vzd,6v5, jejl moci tento hold: ,,NEZn6 po- statn6 ZenE ve vdku, kdy l6ta Zensk6 moci nad muZsk;imi
lovice ctnostn6ho Rolanda vede nynl Francii na Sr1rlle jako srdci jsou sedtena.
kdysi Pompadurky a du Baryov6. Brissot je nejvy5Slm pod- V jeji druZinE bylo n6kolik mufti _. Lauthenas, Bancal,
jen politice, nfbrZ tak6
konim t6to nov6 kr6lovny, Louvet jejfm komoiim, Buzot
- ktefl se neobdivovali
Buzot, Louvet
nejvy5Sfm kancl6iem, Fauchet almuZn{kem, Barbaroux veli- zachovan6, tiebaZe pon6kud matronsk6 kr6se. Vergniaud *
telem gardy, Vergniaud nejvy55im ceremon6fem, Guadet dvor- s6m bl(zek dtyliceti citil se vfc v6ben mladistvlim kouzlem
nim Ci5nfkem a Lanthenas hlavn{m uvadEdem." a divdim privabem
-
mlad6 heredky sledny Candaille nei zralfm
Af byl v5ak jeji vliv jaklfkoli, nestadil k ukojenl jeji v65n6, rozko5nictvfm panf Rolandov6. Ve skutednosti dival pon6kud
pon6vadZ pani RolandovS byla schopna velk6 z55ti. KdyZ nSpadnd najevo svou lhostejnost. Proto nepatiil k jejim ob-
jednou pojala proti n6komu odpor, v6Iila kaZd6mu nesmyslu libencrim. a kdyZ 5lo o to vvvolit ndkoho, aby sdilel s iejim
o nEm. Tak obviiuje ve svfch pam6tech Dantona a Fabra manZelem dest svrhnout jakobinsk6ho obra, vyvolila Lou'
d'Eglantine z vloupfuri. veta.
Jako tolik jinfch ien byla pani RolandovS. velkou obdivo- Louvet se takd obdivoval Robespierrovi, kter6ho charak-
vatelkou Robespierrovou. Sotva pied rokem mu psala dlouhf terisoval jako ,,mil6dka lidu a co vic, zasluhujiciho tuto 16-
dopis, v nEmZ ho oslovuje nejvf5 pochlebnfmi v!ru2y. Av5ak sku." Byl to slabf, svEtlovlasf mladik zlen5til6ho vzezteni
Robespierre se nedostal pod jeji vliv. Na rozdfl od sv6ho dIi- a pfedstiral bohdmskou nenucenost v obl6kini. PIeddasn6
v6j5iho piitele Buzota nepodlehl ani l6Ckim politick6 pra- pleSatost dodivala jeho delu umdl6 v1iSky. Mdl bled6modr6
covnice, ani privabu Zeny. KdyZ mu psala brzy po 10. srpnu, odi z nichl, jak panf Rolandov6 ujiSfuje, Slehaly blesky.
aby ji nav5tivil, aby mu ukfzala, v dem bloudf, a Robespierre Byl -znSm hlavnd jako autor rabelaisovskd povidky Les auqn-
se ani nenam6hal odpovdd6t, povaZovala ho za ztracenou tures du cheualier de Faublas (Dobrodrulstvi rytiie de Fau-
ovci a urdila ho pro porf,Zku. blas), kter6 mu ziskala piezdfvku ,,Faublas". Povaiovali ho
Zd.6 se, Ze velkf ritok na Robespierra 29. iijna 1792 za nadan6ho spisovatele, vydival politickf denik a m6l takd
posledni pokus, podniknutf pied thermidorem, aby zastavili
- dobr6 jm6no jako iednik.
vzestup jeho moci vy5el od pani Rolandov6. Potvrzuje Ministr vnitra, Sedesituik, zahSjil ritok. Jako obvykle m6l
to jiZ samotn6 volba- Louveta jako hlavniho soupei'e Robes- dlouhou zprSvu, v nfZ lidil zpustlf a Zalostn;f stav, do n6hoZ
pierrova. Prod Louveta? Prod ne Vergniauda, mnohem hod- se dostala Patfi, a jeji komuna. Zprhva byla tak dlouhS, ie
n6jSiho m6iit se s Robespierrem? Pani RolandovS nemdla se nepokusil iist ji s5m, nlibrZ plenechal to tajemniku kon-
Vergniauda rida. Byla to ctiZidostiv6 Zena, ale pledev5im ventu s. piiznainou pozn6mkou: ,,Kdyby moje prsa byla tak
Zena. Byla Sfastna, kdyZ se muZi uchAzeli o jejl pfizef, po- siln6, jako je velk6 m6 odvaha, piedetl bych to sim."
litickd vtidkynE, kterA svou schopnosti dovedla uddlat z man- Zpriva vinila komuna, I,e nedala federovanlim k disposici
Zela, majlciho nad6nl tak na knihkupce, ministra vnitra a vhodn6 kasArny, postele a matrace. Roland byl nakonec nu-
pom6hala i'fdit pon6kud potie5t6nf kurs girondy. Ale neivfce cen dodat postele a matrace s6m. A nyni se stala stra5ni vdc:

182 183
n6kolik matraci zmizelo! Ale takov6 piediny se daly odekAvat ,,Pane pfedsedo, l6d,im, aby byl iednik vyslechnut. A Z6-
od komuny, sestAvajlci ,,2 fale5n;ich pi6tel lidu, kteii skrfvaji dim o slovo po nEm. Je na Case celou tu vEc vyjasnit!,,
sv6 vlistiednosti a dareb6ctvi za masku vlastenectvi a kteii Guadet zvonil, aby zjednal ticho a fekl:
vymyslili pl6n na povsthni, jfml se cht6li povzndst nad hro- ,,Ilobespierre, m6te slovo, ale pouze k otdzce, m6Ji bft
rnadu trosek a mrtvol, aby mohli ochutnat krev, zlato a ukrut- ministersk6 zpriva jako celek uvefejn6na. Jednotlivosti ne-
nosti.o' Ale to by nebyl neohroZenf Roland aby se jsou zatim pro nfs dtileZit6."
polekal komuny, jejiZ potravou byly ,,kiev, zlato- a ukrut- To zbavilo Robespierra pilleZitosti k odpovddi. Na cest6
nosti". Ujistil shrom6Zd6ni po tisic6t6, Ze nikdy nezakolis6 k iednick6 trihun6 protestoval. Rev se st6val hlasit6j3i, pro-
ve sv6 povinnosti, i kdyby ho to st6lo Zivot! nikavEj5f a v65nivdj5i.
Girondist6, jimZ zlejmb schizel smysl pro hnmor, byli zpri-
,,Nechcete-li md slySet," volal Robespierre, ,,budete-li md
vou potd5eni a odm6nili ji srdednfm potleskem. Ale nyni st6le pleru5ovat pod kaidou moZnou zf,"rninkou, jestliZe s6m
pii3el Roland s nddim, co je je5t6 vic potd5ilo. Byla to zpriva
pledseda, misto aby h6jit svobodu slova, pouiiv6 zSminek,
tajn6 policie, kterou podal jakfsi Mercandier, di'ivdjSi Des-
mfrnd fudeno, jen zd6nliv6 spr6vnlich. . ."
moulins&v tajemnik, jeni mdl nyni na svEdomi zlodiny. Kon-
,,Urazil pfedsedulr' Jekot se stupiloval v iev. Guadet; do,
statoval, Ze Fournier doble zn6rnj, jako nisilnickS povaha
iekl, Ze druhf- z6il nebyl dokonden a te je zapotiebi
cfliv pro sebe ticha, iekl rilisn6;
znovu ,,jeStd vfc pustit Zilou". Roland, Brissot a jejich klika ,.Robespierre, vidfte, jak se pro v6s nam6him. Vy jste pro-
nesl novou pomluvu, kterou vim odpou5tim a prosim shro-
zalikal se Fournier musf bft odstran6ni s cesty a vy-
-iizeni do dtrndcti dnfi.-,,Chvdji se", vyklAdal ritlocitnf plo- mhZd6ni, aby rni dovolilo vim ji odpustit."
vokat6r, ,,pom;r5lenim na hrrizy, kter6 na nfs piipravuji. Ti Tuto piedsedovu velkodu5nost pozdravila gironda hffma-
lid6 velmi nen6vidi Buzota, stejn6 Vergniauda, Guadeta. La- vfm potleskem.
source a jin6. Ty vSechny povaZuji za piislu5niky Rolandovy Robespierre se pokusil je5t6 jednou promluvit. Uprostied
hliky. Jedinf, o kom chtdji slySet, je Robespierre." bouie povyku, piskotu a kiiku bylo sly5et jeho hlas, jak
Tento cennlf dohument povaZoval ministr vnitra za do- vzdorn6 iik6:
statedni: dfrleZitf, aby se detl v n6rodnim parlament6 v dobd ,,Neni mezi v6mi ani jedinf, kdo by se odvSZil mE obvinit
v6lky! tvdli v tv6l a uvedl n€co vEcndho proti mn6. Neni nikoho,
Sotva byla Mercandierova zprfva pleCtena, volali z lavic kdo by se odviZil vystoupit na fedniSt6 a pustil se se mnou
girondy na Robespierra ,,darebfku"! RozhoICenE vyskodil a do klidn6 a vdin6 debaty. . ."
tddal o slovo aby se mohl obh6jit. Guadet mu je nemohl Potom bylo vid6t Louveta, jak se ubir6 k tribun6. TvSif
odepiit, ale jakobinskf vrldce nedokizal, aby bylo jeho v tv6i Robespierrovi Iekl divadeln6, po zprlsobu ddvnfch
hlas sly5et. I(Iik girondy, systematickf a organisova)lf, pIe- rytittl zvedajicich hozenou rukavici:
hluSoval jeho hlas, ne vlak hlas Dantonrlv, kterlf bur{cel nad ,,Piijfm6m tvoje vyzv6nf, Robespierre, a iAdAm o slovo,
hluhem; abyctr rnohl proti tob6 ptedn6st obvin6nil''

184 185r

‖‖酬‖
Ⅲ‖‖
酬酬柵‖
‖馴脚Ⅲ‖
酬酬脚脚ⅧⅢ
躙‖ 脚Ⅷ脚脚
脚‖

,,My tak6l" volala jednohlasn6 dvojdata z Marseille, Bar- pron6st. Ziejm6 museli poditat s organisovanou du5i davu
baroux a Rebecgui. spiSe neZ s Louvetovfmi drivody, aby dosfhli Z6douciho vli-
Z lad girondistt se ozvala bujnd pochvala; pak bylo ticho. sledku. Tu je souhrn Louvetovfeh obvin6ni:
Zd6lo se, Ze se pledtucha pi[Stlch tragedii vzn65l nad kon- ,,Robespierre, obvifluji t6, Ze jsi ustaviCn6 pomlouval nej-
ventem. Robespierre byl zmaten. Uv€domil si n6hle jak u5lechtilej5i a nejlep5f vlastenee.
si m6l uvEdomit toho osudn6ho dne v thermidoru -- -Ze bo- ,,Obvifiuji tE, Ze jsi je hanobil se zvl65tnl zlomyslnostf v prv-
juje proti organisovanfm zlfm sil6m, spojenfm, aby ho niclr dnech zh[i, kdy je tv6 pomluvy vyd6valy v nebezpedl.
znidily. Louvet k nEmu vystoupil a opakoval dramaticky: ,,Vinfm t6, Ze jsi pokud jen bylo v tv6 moci sniZoval
,,Ano, Robespierre, j6 tE obvifiuji." -
a pronSsledoval n6rodnf (zfkonodSrn6) shromdZdEnl, - a Ze jsi
,,Pokradujl Pokraduj, Robespierrelo' volal Danton.,,Jsou tu popouzel jin6 k tomu, aby je pfezirali, sniZovali a pronisle-
doblf obCan6, kteii tE cht6ji sly5et!" dovali.
Ale Robespierre uZ opouStEl teEniStE. ,,Obvifiuji t6, Ze jsi dovolil, aby s tebou st6le naklddali jako
Danton ov5em s tim uebyl spokojen. Zadal o slovo po Ro- s modlou a ie jsi piipustil, aby tE lid v tv6 plitomnosti na-
bespierrovi a trval na tom, aby se mu stalo po pr5vu. Uklidet zfval jedin;fm ctnostn5im muZem Francie, jedinfm schopnfm
ho byl ohromn'i rikol; ani se to nezdilo nutn6, ponEvadZ zachr6nit vlast, a Ze jsi to sfm lfkal pIi nejmen5im dvacet-
Louvet cht6l mluvit bezprostfednd po Robespierrovi. kr6t.
Danton mluvil dobFe. Plimlouval se za svornost. Pokiral ,,Obvifiuji t6, Ze jsi terorem a intrikami tyranisoval volebni
taktnE Rolanda. Aby usmilil girondisty, odsoudil Marata. Ale shromdZdEni.
,,rovina'o pr6vd jako gironda naslouchala netrp6livE. Cht6li ,,Vinfm t6, Ze jsi zjevnd usiloval o nejvy55l moc, jak pro-
sly5et Louveta. Sllbil fakta, urditi obvinEni. Bylo uZ tolik kazujf uveden6 skutednosti a tv6 cel6 ehov6ni, kterd td od-
mlhavfch na5ept6vSni, Ze splnEnf takov6ho slibu bylo n6co, suzuje vIc neZ jak6koli moje ieC."
nad se mohli t65it. VSem se ulevilo, kdyZ Danton skondil a Toto je ptfklarl odrlvodndnf:
na lednick6 tribund se znovu objevil Louvet. Vyt6hl plipra- ,,Z6stupci lidu. NavZdy slavnf den, 10. srpen, piinesl pr6-
venf projev z kapsy a zaflal. vE Francii spisu. Dva dny uplynuly. Jako ilen prozatfmnf
generflni rady (komuny) byl jsem na sv6m mistd. Vstoupi
muZ. Podivim se a nemohu v6iit svfm odfm. Byl to on, Ro-
vII bespierre. Pii5el se mezi n6s posadit jako jeden z n6s. Mflim
se! Sel jiZ dokonce do rifadu. Po tom v5em uZ nebylo mezi
Nen6vist patrnE girondisty zaslepila, kdyZ je piimdla k
to- ndmi rovnosti."
mu, aby pfipojili tento novf pi'ehmat k t6rn detnfm, kter6 Robespierrova pozn6mka, Ze mu pIi naslouchf,ni Louvetovi
jiZ sp6chali. Cteme-li Louvetfiv projev, divime se, jak mu pli5el na.mysl budo6r, nezd6 se bft neopr6vnEnS.
mohli jeho pl6tel6, kteil jej museli napied Iist, dovolit ho Jedno obvindnl se'ovBem zd,hlo vhin6. Byla to domn6nka,

1‐ 86 187
︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ l l
vm
hterou potvrzoval Danton&v plitel Delacroix' Ze Robespierre
na poplach'
vyhroToval Ustavod6rn6mu shrorn6ZdEni zvondnlm Brzy se uk6zalo, Ze Robespierre postupoval rozumn6. Mezi-
kiyby ueprovedlo jeho plikaz' Louvet a Delacroix si odporo-

l l l l l l 1 1 1
tim strhaly noviny Louvetflv projev nejen listy oposidni,
vali. Prvni tvrdil, Ze se to stalo v komit6tu, kdeZto druhf'
Ze
nfbrZ tak6 n6kter6 orginy girondy. -
V tisku se obvindni jevila
h tomu do5lo v shromfZddni. Bud jak bud' vzbudilo to sen- tak dEtinsk6, Ze girondistidti publicist6, jako Carra, Gorsas
saci. Piipomndlo to mnohfm z piitomn;fch ponfZeni'
kt:ra
Mi- a Condorcet nad tim pozbyli trp6livosti. Louvet si trpce st6-

1 l l l l l l l
museli vytrpdt od mluvdich komuny po pStlu monarchie' ioval, i.e ho pi6tel6 opustili.
lo dbali toho, Ze Robespierre sim byl v tom nevinen a Ze
se
Jak se veiejnost zajimala o Robespierrovu odpovEd, moZno
vZdy obracel na shrom 6i'd!ni s projevem ricty'
Miiice na posoudit podle toho, Ze dav dekal po celou noc na otevieni

1 1 1 1 1 1 1 1 E E I ロ ー ー ー
nEho mllili na komunu. Carnbon se k ndmu hnal
a vyhroZuje
dveii na galerii pro veiejnost. Na vyhrazen6 galerii nebylo
pEsti kfidel: ani jedno misto voln6. Girondistickh vl6da povaZovala za
,,MuZ obvin6nli z takovfch zlodinfl
by mEl bft sly5en jen nutn6 rozvinout znadn6 vojensk6 sily, nedo5lo v5ak k Zidnfm
na lavici obZalovanfch!" vlftrZnostem, tiebaZe piede5l.i veder cvSlali federovanl uli-
kdyby byl
Byla to vlastnE Z6dost o Robespierrovo zatdenl, a cemi Zidajice Robespierrovu hlavu. Toho dne mu bylo v5e-
n6vrh pro'
Louvet skondil podanim takov6ho n6vrhu, byl by chno pifzniv6. Guadet jiZ nepfedsedal. H6rault de S6chelles,
Sel. AIe lednik je iako jinf umdlec' Pr6ce
je pro n6ho dri' kterf ho vysti'idal, synpatisoval s montagnardy; mohl se
leZit6jSi neZ vfsledek. Louvet m6l se svou
iedi tispEch' za- spolehnout, i,e ludrii poi6dek.
Ro-
tonfit ji v5ak ponEhud oslabenb tfm ie neZsdal o zatdeni Robespierre byl pii t6to piileZitosti struinf v odpov6di na
bespierra, nfbrZ Marata a o ustaveni komise k vy5etleni Ro- osobni obvindni. Kdyby byl skutednd pomf5lel na to stht se
bespierrova chov6ni. dikt6torern pravil nebyi by bfval potieboval zbavit se
byl by b'fval lak6 N6rodniho - -
shromiidLni stejn6 jako kr6le? CoZ nebyl
M6nE zku5enf parlamentii neZ MaxmiliSn
nepotieboval drlkazr"r a orr ltrvnf, kdo Z6dal aby se konvent se5el? Dalek toho,
v poku5eni odpovEcl6t hned, pondvadZ -
pon6vadZ iSdost o odklad d6vala obvinEnfm
strojenou dt- rrlrv vyhroZoval Z6konod6rn6mu shrom6iddni zvonEnim na
popluch pohfiral dokonce toho, kdo tak udinil. Volal piedsedu
ieZitost. Ale q.fhody odkladu vyvaZovaly daleko
nev'ihodYt
jeho kdyZ si rr rri'ktcrir piitomn6 poslance za svddky, vyiizuje tak jedin6
Robespierre v6d6l, Ze bylo obydejn6 v
prospdch'
zmlr- l,rrrrvr,lovo zivainf obvindni. Zesmd5nil jeho nai'knuti, Ze Sel
plipravil projev napFed. Mimo to odkladem bude moci
zvl6Bt- vviryvrrvi rkr hancel6ie, kdyZ se po prv6 objevil v komun6:
nit dojem Louvetovy ledi a bude se moci obirat pouze
,,Nr.rrrolrl .isr,rn rrri zdaleka pfedvidat, ie piijde den, kdy budu
nimi obvinEn{mi. UmoZni mu to tak6 zkoumat velejnE mi-
jakobfnrl' A konednE' rrrrrscl vylilrirlrrl N6rodnimu shromfiidEni, Ze jsem pii5el do
nEni a zlskat organisovanou podporu
s6m' Povstal tedy a l<rrrtcclr'rir., rrlryt:lr si dal ovdiit sv6 pov6i'ovaci listiny." Svou
eoZ nebylo bez vlfznamu, trude na sc6n6
Povolili mu irclrr l< llolrurrkrvi vyjhdiil tEmito slovy: ,,Obdan6, vystavime-li
vyZ6ctal si tfdennf lhrltu, aby si plipravil odpovEd'
ji a f. kvdtna ho m6l konvent vysleehnout' ,icrlrrrrrr ;rorllo pllhladu Lakedaimonskfch chr6m strachu, mys-

189
188

l
lirn, Ze by se m6li jeho kn6Zl volit z tdch, kdo n6s ustavidn6 Ze jsem krveproliti fidil, spokojil bych se s tim, le bych ho
uji5fuj{ o sv6 odvaze a lili nebezpedl, kteri je znepokojuji." ponechal vfditkAm svddomi, kdyby vfditky svddomi nepfed-
A k Mercandierovu hl65eni iekl: ,,0 ctnostny, vfhradnE a poklAdaly du5i."
vddn6 ctnostnf muZi, jak6ho cile chcete dos6hnout po tako- KdyZ v5ak naznadil, Ie mezi zahynullfmi byl jedinf ne-
vlich ki'ivfch cest6ch? .Iednoho dne si uv6domite, jakym vinnf, musel v6ddt, Ze nemluvi pravdu. Takovfch nadsSzek
dikem jste zavLzLn umirnEnosti toho, koho jste cht6l znidit." se dopustil dast6ji. Tak tvrdil jednou, Ze ob6ti krveprolit{ na
Potom obrftil pozornost k obhajobd komuny, kteri uiinila Martovd poli bylo 1500, jindy 2000, kdeZto skutednE jich byto
po p6du monarchie rfiznfl opatieni, jeZ girondistd na4ivali patrnd 54i Velk6 shovivavost k tim, kterfm fikal ,,Iid,,, ne-
illegilni a sv6voln6. Na piiklad zatlkilni detnfch lidi a po- Setrn{ kritika jeho protivnik& byly od poditku a zfrstivaly al
tladeni rovalistickfch listfi. Robespierre piipustil jejich ne- do konce piiznadn6 pro to, co mluvil a psal.
zSkonnost. Rekl Ze byly stejn6 illeg6lni jako dobyti Bastily, Nicm6n6 nutno podftat Robespierrovu odpovEd Louvetovi
ritok na Tuilerie, jako revoluce a svoboda samal ,,Chcete k jeho nejobratndjSim projevfrm. Neni v nl rozvlidnost a
s trestnim zAkonikem v ruce soudit opatfenf, kterfch bylo opakov6ni, kterd vyznaduji vEtSinu jeho ostatnich projevrl,
nutno pouZit, aby byla zajiStdna veiejn6 bezpednost v dobE a je tak6 pomdrnE hez 263t6. Bylo tak6 st6tnick6, Ze se pedlivd
krise, vyvolan6 nedostatednosti z6kona? Oiekdudte reuoluci zdriel protiritokri, patrn6 ve snaze uklidnit situaci. ,,Royina,,
bez reuoluce? Kdyi: jednou rAna padla, kdo mfiZe piesn6 vy- se piipojila potleskem k montagnardrim a ke galerifm. Louvet
znadit mez, kde se vlny lidov6ho povst6ni zastavi? Kterf n6- Zidal, aby vyslechli jeho vyvriceni Robespierrovfch slov, byl
rod, podrobenf takovfm omezenim, mohl by nEkdy doufat, v5ak ukiiden. Barbaroux se namihal obdriet slovo, led utrZil
Ze setiese jho despotismu?" za svou ndmahu jen smich. Louvet, vrdtiv se t6 noci domt,
Krveprolitf vysvEtloval, ale neomlouval, objasiruje, prod Iekl sv6 manielce Ladoisce: ,,MEIi bychom se rad6ji plipravit
nemohla mdstsk6 rada pouZit u6sili. Neodepiel obdtem sym- na cestu do vyhnanstvf nebo na popravi5tE."
patii, ale pohorlil se nad skutednosti, Ze girondist6 ztejm6
sympatisovali vlc s obEfmi royalistickfmi neZ s obdtmi mo-
narchie. ,,Pladte i pro vinniky lidov6 spravedlnosti, ponechte
si v5ak trochu slz pro statisice vlastencrl obdti despotismu.
Pro ty, kteli zahynuli pod
-
svfmi spAlenfmi krovy, pro d6ti'
zavraid5nl v kol6bkich nebo v nf,ruii matek. Utlocit, kterf
mi slzy jen pro ob6ti svobody, zdh se mi podezielli."
Odmitl v5echnu osobni odpovEdnost za krveprolitf: ,,Ti kdoi
tvrdili, ie jsem m6l sebemen5i ridast na ud6lostech, o kter;fch
mluvim, jsou bud krajn6 lehkovErni nebo krajn6 zvrAcenl. 111

Pokud se tfde muZe, kterf, poditaje s rispdchem per5livd pii-
pravenfch pomluv, myslel, Ze mfile beztrestnd vytisknout,

190 191


Kapitola I

KRAI,OVA SMRT A KONEC GIRONDY

Dn. 13. listopad a Llgzpi'i5el na poiad jedn6ni konventu
osud Ludvika Kapetovce diive Ludvika XVI. Na ieEnick6
tribund se objevila po prv6- postava muZe velitelskA, vy-
sok6, Stfhlf, vzpiimenS, nev5edni a elegantni.- Dv6 i'ady vel-
kfch pozlacenfch knoflikri se jasnd tipytily na tmavomodr6m,
peilivd zapnut6m kab6t6; z n6ho vydnival Sirokli skl6danf oblouk
bezvadnd bil6ho limce. Nad nlm ov6ln6 tv6i nezvykl6, t6m6i
Iensk6 kr6sy s jemn6 rytymi tahy jako kamej, orhmovan6
napudrovanlfmi vlasy, uprostied rozd6lenymi a padajfcimi na
ramena. Piesto vSak nepostrAdala tv6i pevnosti a pohled
Sedomodrlfch odi pod dokonalymi oblouky tmav6ho obodi byl
chladnf a odhodlanli.
Mladf muZ neprojevoval ani nejmenSi vzru5eni nebo po-
hnuti. tiebaie to byla jeho prvni led v konventu. Byl si v6dom
nadiazenosti s n6dechem pohrdini. Jakmile zadal mluvit, po-
znali jeho posluchadi t6m6i bezprostiednl, te mezi nimi pro-
niliir nor'6 sila, nejen pouhf uovy, schopny fednik, nybrZ
n[kdo v Zivot6 v;iznainf. Mladik byl Ludvik Antonin de Saint-
.Iust, pdtadvacetiletf pi'itel a chrdnEnec Robespierr&v, pokud
u takov(:ho muZe lze mluvit o tom, Ze je n6dim chr6n6ncem.
S objcvenlnr Saint-Justa na sc6n6 pocifuje Robespierrriv
iivotopiscc po prv6, Ze je tu osobnost, kter6, nebft udilosti
9. thermidonr, rnohla se stfit daleko vfznamndj5i neL ,,ne-
tplatnli" a ktcr{r se mohla ukizat silndjSi, kdyby byly sily
jejich vfile nakonec na sebe narazily. Zemfeli jako pi'6tel6,
13 Robespierrc 193
jsou vSak nSznaky, 2e se Saint-Just zaeinal ubirat nez6vislym dlerri proto, ie byl hr6lem, coi je podle ndho toto7n6 s tl ,
srndrern, Ze Robespierre o tom vdd6l a byl dotden. Naskyt6 se rilnem.
rlokonce otirzka, zda jeho vliv na Rohespierra nebyl nakonec Painlev6 poznamenal, Ze dne5ni Ndmecko d6v6 piiklad,
tak velkf jako Robespierrtv vliv na n6ho. IIm se stane republika, kdyZ se uk6Ze pIili5 shovlvavou k od-
Sezu6mili se v srpnu 1790' Saint-Just psal Robespierrovi pfrrcrlm republik6nsk;fch zfizenl, a Saint-Just i'ekl: ,,Ti, kdo
rr i6dal ho, aby zachr6nil obec llldrancourt' kde Zil, od zkhzy, d6laji revoluci jen napolovic, kopou si vlastni hrob. Republiku
kterf ji hrozila zamli5lenfm pieloZenim trhu do sousednlho zlklSd6 znideni v5eho, co se ji stavl na odpor."
A tak se stal ,,hezky, fanatickf a dikt6torskf" muZ symbo-
mdsta Coucy; Bl6rancourt by tim ztratil hlavni pramen pfi-
jmri. Saint-Just psal sv6mu budoucimu piiteli: ,,Nezn6m v6s, lickou postavou samotn6 mlad6 republiky. Robespierre byl
politickf taktik, parlamentni strat6g; kdyZ v5ak 5lo o to za-
ale jste velkf muZ. Jste nejen poslancem kraje, nlfbri: lakd
h.urnanity a rePublikY'"
hijit v konventu surrteln;i irtok, byl to Saint-Just, kterli ho
podnikl. ,,Je cosi hrozn6ho v l6sce k vlasti," Iekl pii sv6m
Podobn6 jako Robespierre hledal pro sv6ho neklidn6ho du-
frtoku na Dantona. ,,Je tak n6rodn6, le obdtuje veiejn6mu
cha zprvu uklidnEni v literatuie. ve dvaceti letech uveiejnil
zrtjmu v5ecko, bez slitov6ni, bez bdzn5, a bez rozliSovSni
Organt, dlouhou poudnou b5sef, o dvaceti zpdvech' ByIo to
t)sob.t'
voln6 napodobeni Voltairovy La Pucelle a obsahovala, jako
Saint-Just se proslavil piedev5im svlimi vlastnostmi jako
jeji vzor, ndkolik bezuzdnlich mist. Pro autora je piiznadndj5i
piedmluva neZ sama b6seti, urditd nejkratsi piedmluva, jak6 ,,organisftor vitdzstvi", titul, na kterf m6 stejn6 pr6vo jako
(lurnot. Jeho aktivita v tomto smdru byla t6 povahy, Ze je
tay nyU naps6na: ,,Je mi dvacet; nevedl jsem si dobie' Mohl nroZno ho zaiadit do stejn6 ti:idy s Napoleonem s vlfjimkou
jsern to uddlat l6Pe'"
Iolro, Ze je pochybnf, zda by si byl Napoleon - za stejnfch
Nen6viddlform6lnost,zbytei:n6Iedn6niajak6kolivokolky' okolnosti podinal tak dobie. ArmSdy na Rlfnu a na seyeru
l3yl v konventu jedinli, kclo pouZival slov gilotina a gilotinovat byly v rozkladu a cel6 francouzskS fronta byla v nebezpedi
misto eufemismri jako ,,med z6kona"' V jedn6 ze svych zpr6v. zhlouceni. Robespicrrovfm vlivem byl Saint.-Just ustanoven
pi5e: ,,Ivlinisterstvo je papirovf svdt. Rozvl6dnost jeho kores' Itornisai'em na front6 se skorem absolutni moci nad dv6ma
pondence a instrukci je drikazem jeho liknavosti' Neni moZno trnr{dami a pdti okresy. N6kolik dni po jeho piichodu se
vtadnout bez strudnosti.o' v konventu mluvil ien za nejvf- zrnlnil celf duch armidy. Vyzalovala z n6ho autorita. Za-
znamndj5ich okolnosti, v klubu jakob{ntr skorem nikdy' v sou- lVlcal, d6val stlilet, povy{oval, degradova}, vydfval dehrety,
krom6m Zivot6 jen co bylo potfebn6' Ve svlich projevech ktord by se byly zdhly u nEkoho jin6ho Sflen6 vlfstiedni. VSe-
ttvtival kr{tklich, irsedn;fch v6t, kter6 prov6zel
pohybem ruky
clrrry Zeny byly z nrm6dy vypuzeny. Dristojnici a rnuZstvo
pi'ipominajicim p6d depele gilotiny' rrruseli sp6t ve stanech obledeni. Voj6ky, utikajici pied ne-
Prvni Saint-Justovo vystoupeni v konventu bylo vliznamn6' pi(llclem, mEla jizda porubat Savlemi. Velitelfirn plukri pohro-
aby
Bardre iekl: ,,Jeho slova byla jako fdery sekery"'Z6dal' zil zirsti'elenim, bude-li jejich muZstvo ustupovat. S6m se ne-
a hez pro-
krdl byl poslSn na smrt bez soudu, bez ceremonii rozpakoval vrhnout do bitevni viavy. Jeho chocholatf klo-

194 tl' 195
□翻脚=

bouk a trojbarevn6 riiedni Serpa Siiily strach i nad5eni. yltlz-
visku a za5el pli t6to piileZitosti dokonce d6le neZ Marat,
stvi 5lo v jeho Sl6pEjich. Weissenburk, Landau, Charleroi a
kterf byl pro soud. Je v5ak tieba mit na mysli, Ze rn6l Robes-
Irleurus byly spfie jeho dilem neZ zfsluhou vojensk.ich veli-
pierre nynf co dinit s riplnE jinfm uspol6d6nim okolnosti,
tel&. Jourdan mu i'ekl: ,,Jste-li u armSdy, jste vrchnlm veli-
skutednost to, na kterou neberou -- ku podivu jeho kriti-
telem." -
hov6 iasto zfetel. Veie,jnd dinny ilovdk mrlZe blit v dobd mirtt
Kritikov6, kteii tupi Robespierra, mluvi o Saint-Justovi
a pomdrn6ho klidu proti hrdeln{mu trestu a podporovat ne-
s nadSenfm a vidy s irctou. Michelet stojf pied nim ohromen
omezenou dernokracii a svobodu tisku, ale v dobd vhlky a n6-
a naz'!,v6 ho ,,slavn1i tyran". Taine v ndm vidl ,,Zivf med,,. siln6 revoluce mfiie zaujmout opadn6 stanovisko. ZemE byla
Levasseur df: ,,Kdo by se odv6Zil i.ici, pohliZeje na Saint-
nyni ve vilce. Povalila houilivfm povstinim hlavu stitu.
Justa s hr&zou: NevSZim si ho?"
Brzy mEla blit strZena vzpourou. Vinit Robespierra, Ze opustil
V nidem nebyla Napoleonovi jeho hvdzda tak piiznivi jako
svd zSsady, protoZe se n5rni zast6val pouZivini toho, co dlive
v tom, i,e mu odstranila s cesty Saint-Justa. Hrozn;i republi-
odsuzoval, to by znamenalo kSrnt ho proto, Ze nebyl neprak-
k6n by byl bfval stadil na hrozn6ho imperialistu. Do sv6 smrti
tickfm snilkem.
sliboval Saint-Just vic neZ, Napoleon, kterlf by se nebyl dovedl
Y{raz dobromyslnosti, kterf je vid6t na star5ich podobiznfch
o nic l6pe vyprostit z osudn6 l6dky thermidoru.
Ze se Robespierre mdnil, ukazuje studium jeho podobizen.
v koutcich rist, je vystlidSn pozd6ji vfrazem houZevnatosti
a rSznosti. Odi, v nichZ se di'fv odr6Zel jeho rismdv, jsou nyni
II nefprosn6. I(dysi jasn6 delo je svraStdl6. Studium jeho frstnich
a pisemnlfch projev& ukaznje vzrfistajici zaujeti sebou samfm.
Aikoliv nivrh, aby byl krhl popr:rveu bez soudu, podal
Zl&sld-vd je5t6 obhijcem chudfch a utiskovanych, povaZuje
konventu Saint-Just, neni pochyby, L,e jeho privodcem byl
se vSak nyni za obzvlfit povolan6ho k tomuto irkolu-t6m6i
Robespierre. Ten ostatn6 sim poskytl ve svfch projevech
jako by byl k tomu urden Bohem; kaZd6 pochybnost o tom
o vdci v5Zn6 drlvody, kter6 nivrh ospravedlflujf. Co asi pIi-
ho naphluje stupriujici se tlpkosti. Jeho ricta k lidu jeho
mdlo Robespierra zm6nit tak riplnd minEnf, kdyZ jednou -
vira, ie hlas lidu je hlasem boZfm utvrdila se v dogma,
v nLi, ui piestal ve sv6m srdci vdiit. -Vdii jen v to, ie ,,ctnost
s takovou vfiednostl hSjil zru5eni hrdelnlho trestu a porotni
soudy se v5emi moZnfmi zfrukami pro obZalovan6ho? Nedal
se na novou cestu, na kter6 uddlal prvnf kroky, kdyZ dal sou-
,ie vZdy v men5in6" a povaiuje ji za osviceuou, jen pokud
s nim souhlasi. M6 je5t6 ide6ly, ty jsou v5ak podiizeny jeho
hlas a povzbuzenl k ritoku na Tuilerie?
zrlkladnimu ide6lu, za.loiit jakohfnshou republiku. Ale to, jak
Ze se dal Robespierre na noyou cestu, je jist6, jako je jist6,
se chirpe ver*ejn5i'ch z6leZitosti, prozrazuje pii mnohy''ch pifle-
Le se na ni -- opustil n6kter6 ze svfch diiv6j5fch
- odvilZiy
ide6lt. Pi'estal vEiit, Ze je moZno udrZet revoluci v pi.isn6
litostech opravdov6 st6tnictvf a Robespierre projevuje sku-
teIn6 pozoruhodnou sprhvni schopnost.
z6konnfch rnezlch. Zpruu b{ual politickgm reformdtorem,
Abychom porozurnEli jeho stanovisku ke kr6lov6 popravi
ngni se stal reuoluciondiem. PfibliZil se vic Maratoyu stano-
nesmime zapomenout, Ze o Ludvihovd osudu nebylo pochyb-
196
197
」 ln獄 ∬

][T鶴 ;爵 lξ 簿 ,,Zde se nebude soudit. Ludvik neni Z6dnf obZalovauy. Vy
uejste iSdnfmi soudci. Jste sthtnici a z6stupci lidu a ne-
mrlZete bft nic jin6ho r,"i to. NemSte vyhla5ovat rozsudek ani
mOhi b′ t OdhlasOvin nivrh pro ani proti n6jah6mu muZi, nybrZ udinit opatieni Zivotniho
vfznamu pro blaho stAtu. Ludvfk prohldsil francouzskli lid
za bufide. Povolal cizi tyrany sv6 kolegy aby lid po-
- -
trestali. Vftdzstvf a lid rozhodli, Ze krSl je buiii. Ludvika nelze
soudit, je jiZ odsouzen, jinak nemi republika vfibec opr6vndnf.
,,MfiZe-li bft Ludvik souzen, mrlZe bft osvobozen. Mriie bjt
prohl65en za nevinna. Co Iikfm? -_ PtedpoklidS se, Ze je ne-
vinen, dokud neni uzn6n vinnfm. Ale bude-li Ludvfk osvo-
bozen, mfrZe-li bjt prohld5en za nevinna, co bude s revoluci?
Je-li Ludvik nevinen, pak v5ichni obh6jci svobody jsou po-
mlouvadi a royalist6 jsou piStel6 potupen6 nevinnosti. V tomto
ptipadd je Ludv{hovo uvdzn6nf zlodinem. Federovani, paiil-
skf lid a v5ichni francouz5tl vlastenci jsou vinni.
[telstvO ho pOvaχ Ova10 za vin‐ ,,Lid nesoudi tak jako soudni dvtir'. Lid nevyhlaSuje roz-
sudek, nfbrZ vy5le blesk. Neodsuzuje kr6le, nfbrZ po5le ho nn

taviこ nこ vysflaly do konventu
vddnost."
avu.
DalSf ukazuje, jak dokonale zaujal revolucion6l misto poli-

場ゼ
i帯 鞭整
tick6ho reformftora, kter;i kdysi vydfval list nazvan!, Obhdice
tistaug a dal pro svou obllbenou spolednost piednost n6zvu
Pidtel| tistaug pled Jakobini:
lSII∫ t思 lw零 鳳猟 ,,Dovolivflte se fstavy v jeho prospdch? Ustava vfm za-
kazuje dinit to, co jste jiZ udinili. Ilstava vis odsuzuje. Jddte
1犠 講
∫現r鳳 ″寓 l墨 』 餞
藤1身1』l嘗革卜
tedy a vyproste si odpu5tdni u nohou Ludvika XVI.!"

基 Konedn6 Robespierre se mEl postavit sdm sobd tvhi'i v tv6i'
a vysvEtlit, prod je nynf pro trest smrti, kdyZ byl diiv proti
n6mu. IVhiZeme si dobie piedstavit, Ze si pii psani t6ch i6dek


礁鷲∬野I
vzpomn6l, jak kdysi v Arrasu pi'ech6zel nervosnd po pokoji a
dva dny sotva jedl, kdyZ m6l jtrko soudce cirkevniho soudu
podepsat rozsudek odsuzujici vraha k smrti:
,,Z6.daljsem zruSeni hrdelniho trestu v llstavodfrrrdm shro-
198
199
podle jmen' ,,Hlasov6ni podle jmen uetro obdanskou
v6lku!"
m6id6ni, vAs vSak nikdy nenapadlo dovolAvat se shovivavosti
VIava
ve prospdch tak mnohlfch ne5tastnfkfi, jejichZ provinEni byla ilf it"t David. Rohespierre spdchal rra i'ednickou tribunu'
Montagnardi jim
spi5e provin6ni vl6dy. Po jak6 rivaze se dovolf,v6te shoviva- propukla. Girondist6 na ndho pohiikovali'
stejnim dilem'
vosti ted, kdyZ se projedn6v6 piipad nejvdt5iho vinnika?" spifufi pies hlavy ,,roviny" a bylo jirn oplAceno
,,Ano, hrdelni trest je celkem zlodin a mfiZe blft ospravedl- Ilobespierre volal s tribunY:
pro ty' kdo ponrlouvaji'
n6n pouze v piipadech, kdy ho dini nevyhnutelnjrn bezped- ,,Neni jiZ svobody projevu kromd
nost jednotlivcri nebo sociAlniho organismu. Veiejni bezped- a pro stranick6 ministrY?"
nost neni ohroZena v piipadd obydejn6ho zlodinu, pon6vadZ Odpovdd6li mu vfkiikY, na Pf':
se spolednost mriZe chr6nit jinfmi prostiedky a zabrdnit zlo- ,,NestYdatY darebiku!"
dinci, aby Ikodil. Ale sesazenf kr6l uprostied tevoluce -- ani ,,Mysll, ie ie 2. zlfil"
v6zeni, ani exil nem&ie z jeho existence udinit v6c lhostejnou ,,Nebolfure se tvfch vrahfi, Robespierre!"
pro st6t. Ludvfk musi zemiit, pondvadi vlast rnusi lftl" ,,,Ze rfi""nin rozbit6ho trfinu
vyvstala obluda' Af zhyne!"
ktidel:
I\{arat povstal ze sv6ho mista a m6vaje rukama
,,Mizern6 Rolaudova klikot Nestydati
ta5kiii! Zraatiele
UI vlastl"
od drZadla'
Barire, kterf piedsedal, zvonil' aZ zvonek odletdl
t\'Iezi Robespierrov;imi paplry se na5la pozn6nrka, r, niZ pobihali snaZice se
Pak si pokryl hlavu, pii demZ poladatel6
obviiruje girondisty, Ze si pl6li stejnE jako montagnardi oka-
uklidnit rozdilen6 Poslance'
mZiton popravu krAle, ale chtdli ziskat co nejvice zdSnlivou
Konedn6 16. ledna 1793 v 8 hoctin
veler zaialo historickd
oposicf. .Ie pochybn6., il:e by jejich stanovisko bylo ttvhZen6 hodin a m6lo rozhodnout
zased6ni, kter6 trvalo tiicet Sest
macchiavelistick6. Je vic neZ pravddpodobn6, Ze na girondisty nedostalo vyzna-
o osudu Ludvika XVI' Marii Antoinettb se
pfisobilo to, Ze se stali ritodi5tEm royalistrl. Nemdli jednotnd
men6ni, aby byla souzena konventem;
v iijnu t6hoi roku
politiky a ziejm6 kolisali. Brissot a Vergniaud, kdyZ pronesli
m6la bft odevzdina revoludnimu tribunilu'
v5imluvn6 projevy proti hrdelnim tresttm, hlasovali pro pod- poslanec po druh6m Sli'na
Hlasovalo se podle jmen' Jeden
mindnou srnrt, t. j. pro odloieni popravy. Jini z jejich thbora krAtkou pozn6mku:
tribunu. Ndktly p'o"t'li pied hlasovinim
hlasovali s montagnardy pro bezpodminednou smrt. Vdt5ina smrt' Dlou-
pro uv6zn6ni, podmin6nou nebo nepodminEnou
hlasovala pro uvdzndni.
hou,stodolepoaof'o'mistnostosvEtlovalyskupinyolejoqich
Strategii girondistrl byly znadnd okliky. Jeduou znich byl plna skv6le obleden6
lamp. Odddt.ri uyf"a'en6 galerie byla
n6vrh, aby byl rozsudek af dopadne jakkoliv podroben tato odclEleni' kde se pod6-
-
lidovdmu hlasovini. Robespierre projevil svou
-
prozfravost, Ze
spolelnosti. Poslanci nav5t6vovali
sledovali propichovf,-
vala zmrzlin" , po*"t*nde' Hlasovinl
se tomu postavil na odpor, protoZe by to rozdvojilo zem v do- Na vei'ejn6 galerii si lid
nim seznam, pott*"'i Spendlikem'
bE v6lky. Jinou oklikou byl n6vrh, aby byly rozpuBtEny paIIZ-
piinesl ko3e jiclla tot*'y l6hve'
N6ktcii poslanci se v sile
skd sekce. To rozpoutalo povyk. Montagnardi I{dali hlasov6nl "
201
200


_ ‐ il llllll l l liill:│lillilllll l l llll lil l lllllllll:│1111illlllllllllllll
tak6 obderstvovali, zatim co s tribuny zaznivalo v piestAvk6ch A je5t6 jin6 sc6na se musela R.obespierrovi vybavit: mladf
zlovdstn6 slovo:,,smrt!" kr6l s mladou kr6lovnou sedi slavnostnE v piijimacim sfle
Pi'ed tirnto posluchadstveut se znovu objevila krirlova Ne- koleje v ulici sr,. Jakuba. Robespierre, sedmnictiletli mladik,
111s5i5 * posupnlf Robespierre a iekl: stoji pied nimi a dte svrij latinskf projev. . . Kdyi o tom vSem
-
,,Jsme z6stupci lidu, vyslani sem proto, abychom upevnili piemital, snad doSel aZ k piedtu5e vlastniho osudu, kterou
svobodu odsouzenim tyrana. Potupil bych rozum a spravedl- dasto pocifoval, tiebaie mohl stdif mit podezieni, Ze ho potkA
kdybych poklidal iivot despoty za cenndj5i nei iivot
rr<rst, tfZ osud, kter;f on piichystal Ludvikovi: smrt bez soudu!
nejniZSiho obdana, a musel bych si l6mat hlavu, abych na5el
vyt6dku, kterou bych odrivodnil, aby byl velklf vinnik uchr6-
ndn trestu, kterj jeho spoluvinnici jiZ dostali. Jsern ueob- rv
lomnf k utladovatelfim, pon6vadi citim s utladovanfmi. Ten-
t'ii cit, hterf md povzbuzoval i,lclat v trlstavodirn6m shro- Jednlm z dftvoclft Dantonovy vdtli popularity u jeho spolu-
m6Zddni zruSeni hrdelniho trestu, ponouhf m6 nyni, abych obdanfi ]e, ie si podinal, aspofl pii svfch projevech, jako
Z6dal pouTitf toho trestu plo utlad,ovatele m6 vlasti a v jeho vfidce n6roda, hdeZto v Robespierrovi se projevoval vZdy
osobd proti instituci kr6lovstvi. Hlasuji pro smrt." vridce tiidy. KdyZ dos6hl moci, nerozpakoval se obEtovat
I{onednf vfsledek hlasovSni hyl: pro bezpodminednou srnrt tiidui z6jmy, kdyZ 5lo o zhjmy niroda. Tim ov5em zeslaboval
387, pro podmfnednou smrt nebo uvdzu6ni 334; hylo tedy pon6kud svd postaveni u svfch nejv6rnEj5lch stoupencrl. U gi-
o 53 hlasfi vic pro bezodktradnou popravu. rondistfi tomu bylo jinak. Piidinou pfdu girondy nebyla
Rdno 23. ledna 1793 ptala se Eleonora Duplayov6 sv6ho Spatni situace na frontd a Dumouriezova ztada, nibrl jejich
snoubence, prod jsou vrata zavi'ena. ,,Proto," odpov6ddl, ,,Ze zalvrzeT'! odpor proti kaZd6mu opatieni, kter6 by se mohlo
dnes prijde kolem domu valeho otce n6co, co byste nem6ln nepiizniv6 dotknout z|imfr mFSfanstva.
vidEt." V drlsledku zhrouceni papirov6 m6ny stouply nesmirn6
Robespierre to v5e musel vidilt ve sv6m nitru zelenf, ceny. To m6lo za ufsledek velkou nespokojenost ddlnikfi,
-
zavienf vfrz, v ndml seddl krhl a ieho zpovEdnik,;'edouci zvolna jejichZ mzdy rimErnd nestouply. V rinoru 1793 do5lo v PatiZi
pod Seryrn nebem doprov6zen 1500 pd56kri a jezdcfi. Po obon k drancovini kupeckich krhmfi. K zastaveni ciziho vp6du
stranfch ulice dvoiitS iada Ndrodni gardy a federovanych, od byly naiizeny nucen6 odvody, coZ vedlo k ozbrojen6mu po-
Ternplu aZ k Revoludnimu nArndsti. Musel sly5et zlov6stnlf vstini ve Veud6e. Bylo potiebi pendz k potirini vosich hnizd,
rachot bubnfi, ktery zadal, kdyZ prfivod opustil Templ; pIe- za jejicbi, pobuiovini byla odpovEdna hlavnd gironda' DanE
jfmali jej bubenici rozestav6ni v urditfch vzdAlenostech a ne- se iiZ ve skutednosti nedaly vym6hat' Anglie, Holandsko, Spa-
piestal, dokud kr6l nedo5el aZ pod popravi5tE. Musel ve sv6m n6lsko a Sardinie se piidaly k nepiftehim Francie' Co udinili
nitru vid6t kr6le, jak vystupuje po piikrfch schodech a roz- girondist6, aby se vyrovnali s touto kritickou situaci? Podle
hliii se naposled po zahradAch, v nichZ se prochAzel jako kr6l, Micheletovjch slov: ,,neud6lali nic a nepfipustili, aby nEkdo
po lidu, kterf mu bvl difv podd6n a nynf ho popravoval , .. jinf ndco podnikl."
202 20s
Ch republik,kter′ mi
Na opr6vn6n6 stfZnosti ddlnikfl nem6li jin6ho l6hu neZ bo- llebyla sama nic iin6hO ne2 federacc mal′
diky a hrub6 nad6vky. Vzrfistajicimu nebezpedi ve Vend6e sekce ve skuteこ nosti byly. Projevovaly velkOu neodvisloSt.
nestavdli se vfrbec nebo jen m6lo na odpor, tvrdice nelogicky, Komuna i kOnvent byly steinё nuCeny Si je ziskat.
inu:za pO‐
Ze povstirnf podnitili paiiZ5ti ,,anarchist6". Girondist6 se do- Situace v Lyonё dodala girondistim OdVahy kこ
konce zastfrvali royalistri, stavice se na odpor prodeji majetku moci rOyalisLi tam vyrvali Chaliero宙 a jeho jakobinim kon―
emigrantri, jedin,fch to pen6Znich pi'ostiedkri, kter6 zfistaly trolu nad sekCenli. PoVё Fili P6Liona, aby vypilil prvni rinu.

tan‐
prakticky zemi k disposici. KdyZ hylo vyd6no o tomto prodeji Tento b,val′ pFitel Robespierriv napsal paFiZSk61nu lnё
naiizeni pies oposici girondistff, uvedli dinovnici t6to strany stvu v otevFen6m dOpise:
tvini
na venkov6 v pohyb vSechny prostiedky, aby zabr6nili jeho ,,Viこ mttetek ie OhrOを en!Ti,kdO nic nemail,iSOuこ
li?Bo―
provedeni. Gironda byla proti nucerr6 ptjdce, nemEla v5ak proti majetnコ ll■・Nepodniknete nic,abyste tOmu pFedeこ
vlastni pl6n, iak naplnit vypr6zdnCnou pokladnu. Mai'ila vo- ji PaFiジ .PaFiZ hyne a Vy se
hatF a lllfrun■ ilovni lid6 opoutttё
jenskd odvody a psala na venkov dopisy, v kterfch nazlivala neh′bite!Je to pё t aを こ
eSt Set lidi,o nichtt se nevi,Zこ eho iSOu
komisaie konventu, v6t5inou piislu5niky ,.hory", kter6 shro- を
ivi,kteFi vim naVrhujf zikOny a ovlidali nesneSiteln,m deS‐
m6Zd6ni pov6iilo organisovinim odvodu, anarchist-v. Gironda い mem釧 釧 訛 めぬ地 .:壼
se stav6la na odpor ustaveni revolndniho soudu, Vlfboru pro Dodatkem k tomuto provol vtt dvall皿 ,kび ′叩
hradnё
obecn6 blaho, reform6 armfd5r, v5emu, co rnohlo Francii za- tehdy nejsilnё jこ l z V′ bOri konVeitu a sklndal se v′
chrSnit a zachrinilo ji pled cizfm vpidem a zmatkem. z girondisti, pFipOjil Fadu naFizeni urこ en,ch k OChrOmeni
ily
V5echna energie girondistri se vyderpin ala boiem proti vlivuこ Lvrt`ho stavu na sekCeo NaFfdil,aby schiZe sekci konこ
ni10 dё lnikim
Robespierrovi, Maratovi a komun6. Doshhli Nlaratova zatdenf, pFesnё V deset hodin veこ er,cott by bylo Znemoを
revoludni tribun6l ho v5ah osvobodil a jeho stoupenci ho pii- itasi na cel,Ch SChttiCh.Dlle naFfdili sekcfln vydat seZnamy
こlenim
vedli vitdzoslavnd zpbt do konventu. I(onedn6, ch6pajice, Ze こ
lent,coZ Znamenalo souStavnOu perSekuci radikili。
klidem k situaci je kontrola sekci, chystali se girondist6 zmoc- jedn6 sekce zakizali iこ astnit se schiZek jin`sekCe.TO protO,
aby zamezili zvyk robespierriSti Vpadat do lnё こtansk′ Ch Sek‐
nit se jich.
VysvEtlili jsme jiZ, ie sekce byly organisace podobn6 rad6m cf a chipat se tam kontrol17.
em za‐
kon5ehi v Nov6 Anglii. Obdan6 v5ech tIfd, bydlicf v urdit6 Nemlitteme si pFedstavit, Ze Robesplerre pFi tOm Vζ
ffθ s rι
dtvrti m6sta, schfzeli se v sekci, vyslechtri tam veiejn6 iedniky hilel. Pra"YOVal mё も tany, ty Cllご ο あ 一 pOZlacen6

kalhoty一 ―a Fikal svチ m stranikim:,,Ve svコ ch SekCiCll mite

a diskutovali o vdcech, tjrkajicich se mdstsk6 sprfvy a n6-
rodni vl6dy. Zhstupci sekci vypudili diivdj5i homunu z riiadu aristokraty,Vyhodte je!``Pot01n z obavy,aby se zipoleni ne‐
mi,pFipojil
a vytvoiili komunu povstaleckou, kterA svrhla monarchii. Je zvrhlo iplnこ v bitvu mezi maietn′ mi a nemaletn′
dobie si piipomenout toto: jestliZe piislu5nici ,,hor:y" obvirio- jako dodateこ 1lou myこ lenku:,,Neposuzuite lidi podle majetku
tFidy:
vali girondu, Ze chce zifdit federativni republiku v rimyslu a stavu, n′ brグ pOdle ieiiCh Charakteru. Jsoll jen dvこ
―- ObhijCi chud′ Ch a utiSkOVa―
chr6nit venkov pied z6kony vvnucenfmi na konventu paiiZ- pFite16 svobOdy a rovnosti
skfmi revolucionSii, komuna, hlar,Tri opora montagnardfi, n,Ch;a pOl・ loCnici bezprivf a nepriVem ziSkan6ho majetkur

204
1轟
驀1∬癖
雨 ι驚髪1鶯
tyran5ti aristokrat6." D6le navrhl, aby se ddlrilkrim, kteii se
ridastni schrizi sekci, nebo jsou povolSni k sluZbd v N6rodni
gardd, hradil d,as ztracen;i v jejich zam6stn6ni. 'I'oto opatienl,
kter6 bylo nakonec piijato, mElo dvoji vyznam. Robespierre
欄 『
mё sto nё kdy exiStOValo!“
v ndm vid6l nepochybnd nejen prostledek k potir6ni m6Sfan-
V
stva, n5ibrZ tak6 extr6misttl ve svfch vlastnfch i'ad6ch
v1fch" (enragds) a hebertistrl. Horlivi extr6mist6 se -,,zuii-
ridastnili
ll■ Ohl v6st nirod V dObё Vilky
schfizi, kdyZ tak druzi nedinili a proto mohli ziskat pi'evahu
v mnoh;ich sekcich. Sir5i posluchadstvo brinilo tomu, aby na
li(lillF llltill11:it;i
sebe strhli moc. Vdddli to tak dobie, Ze vyslali do konventu

講鸞 I事捕
delegaci protestovat proti opatfeni. Robespierre odpovEddl, Ze
nevidi drivod, prod by nemEli blft odm6f,ov6ni, jako byl on
s6m, lid6, disponujici omezenymi prostiedky, ktei'i vdnuji svrij . .
das veiejnlim zhleZitostem. kOnvent,kaを di akce proti niln bude pOVStaleck■

五鮮I鮒 鸞
KdyZ vSechny ostatni prostiedky zklamaly, zkusila to gi-
ronda s agenty provokat6ry. V jedn6 ze sekci navrhli dva
muZi, aby byli vridci girondy uneseni a zavraldlni. l3yli zatdeni
a uk6zalo se, Ze json policejlrirni clctehtivy. Vvbor dvanfcti je
hned pustil na svobodu.
:思 :城 鴛鵠f‖ 嵩:e為
Girondist6 museli zanechat karnpand narnii'end proti sek-
cim. Ddlnfci jiZ ziskali piiliB mnoho politick;ich zku5enosti.
ht∴ 部:糧 選
議離 潮
tr{6li v rukou vEt5inu funkci v sekcich a m6li mdstskou sprivu
na sv6 strand. Jednim z drivodfi, prod v Italii a v N6mecku
fa5ist6 pfemohli komunisty a socialisty, bylo, le veiejn6 tiiady
byly naklondny fa5istfim. Komunista, zat(,en! pi'i vftrZnosti
a majici u sebe zbrari, dostal mEsfc v6zeni; fa5ista za totli
器i絆 sm:1。 樵∴
∬ 織馴hFttg為
出朧 Ⅷ淵:誦I磯l補
provin6ni tfden, aniZ si trest odpykal. BliZil se das, kdy zlatA
mlideZ Frdronova hude moci beztrestnE rozbijet hlavy jako-
binrlm. Ale tak daleko je5t6 nejsme. Zaviraji se ,,pozlacen6
kalhoty", za to, ie rozbily Zidle o hlavy ,,zuiivfch". Vfbor s komunou byla nevyhnutelr
dvandcti odplatil zatdenim H6berta, Varleta a ndkolika jinjch.
Kdyi piiSli z6stupci komuny protestovat do konvenlu, pro- 鳳‖11絆 ITz∬ ::ぶ l,肥
富il::謂 Ψi肌翼監
hlfsil jim drsn6 girondista Isnard, kterf pfedsedal: ,,I3ude-li tem.Aby byla Vこ Ci∝ tё ViC

207
206
aby byl neutralisovin vliv ,,zuiivfch" rra revoluCni vybor, VI
svolali v jnkobinsh6m klubu schrizi vybranfch friednikfiokre-
su, kl.ei'i ustanovili pro vjbor dostatednli poriet novlich dlent, V Ilobespierrovd Zivotni dr6ze znamen[ jeho rozhodnuti
aby extr6misty piehlasovali. Ti'ebaie se na pohled 2d5., ie pouZlt proti konventu n6sili, drlleZitf obrat. Doposud vZdy
byla tato organisace tEZkopidn6, pfece byla podle historika respektoval, dokonce tdmdf ctil N6rodni shrom6ZdEni, aspor"r
Pariseta vfborn6 vymy5lena jak pro pifpad zdaru, tak pro v z6sad6. Tato n6boinrf, ricta zprisobila asi jednu z velh;fch
umoZndni ristupu, kdyby se v6c nezdaiila. Podaiilo se ji splnit Robespierrovfch chyb: Ze nerozpustil po p6du monarchie
v5e, co se zamlf5lelo, hez ztrhly jedin6ho Zivota. Z6konodiur6 shromild Eni. Za konstituanty pokiral Desmou-
V5echno ukazuje na to, Ze llobespierre byl pfivodcem, orga- linse, kterli mu pi'ipsal Zertovnou poznhmku o Nirodnim shro-
nisdtorem a ieditelem hnuti. V tomto piipadd prokilzal, Ze miZdEni. Jindy protestoval s rozhoidenim, protoZe jist6 mistni
konec koncri mohl bytt muZem dinu dinu speciilnd robes- riiady daly zatknout tlena pravice. Jeho prohl65eni bezpro-
pierrovsk6ho. Dlouhf a obezieli piiprava,- pozornost v6no- stiednd pi'ed povst6nim a po n6m prozrazuji jeho vnitinl boj.
vani podrobnostem, pokus uv6st v soulad se z6kony din KomunE, kter6, jak se zd6, okamZik v6hala, adresuje tento
zlejmd nez6konn;i, snaha nevyd6vat v nebezpedi ani sebe, ani projev: ,,Nesjednoti-li se paIiZsk6 komuna s lidem a nevy-
jin6ho vridce, dtmyslni organisace, pouZiti drtiv6 sily, to vSe tvofl-li s nim ripln6 spojenectvi, znesv6tl tirn prvni ze svlfch
mu bylo vlastni. Ostatn6 pokud se tyEe jeho rilohy, nejsme povinnosti; nezaslouZi jiZ popularity, kter6 se t65ila aZ do t6to
odkizdni jen na domn6nky. I{istorik girondy, Dulaure, mluvi doby." Ale on sim se citil skliden rinavou, kteri ho piepadla,
o tajndm v5iboru, kterlf se schfizel v Charentonu, v piedmEsti a v klubu iekl: ,,Nejsem schopen piedepsat lidu prostiedky
PaiiZe, jako o skutedn6 vedouci hlav6. Jako dleny jmenuje k z6chran6. To je nad sily jedin6ho ilov6ka, to neni rikol pro
Robespierra, Dantona, Marata, Pache a Chaumetta. Chovini mne. Jsem vyderpin dtytmi roky revoludni dinnosti a stravo-
Dantonovo a Maratovo vyluduje jejich irdast, ale existence vf- vdn vleklou horedkou. V tornto okamZiku nemohu udinit nic
boru a Robespierrova hlavni irloha v n6m se zdh spolehlivd vic." KdyZ potkal na ulici Garata, lekl mu: ,,UZ jsem revolucl
prokSzdna. Garat, tehdejli urinistr vnitra, se tak6 o vlfboru unaven. Jsern nemocen. Nikdy nebyla vlast ve vdt5im nebez-
zmiiruje a i'ik6, Ze se snaZil najit misto jeho schfizek. Cambon peII a pochybuji, ie z ndho vyv6zne." Deset dni po p[du
o tom vypravuje v projevu pronesen6m po thermidoru. girondy, dalek toho, aby zanotoval vitEznli chvalozpEv, fekl
Girondist6 si patrn6 byli dokonale vEdomi, le za jejich p6d r"rpIt v klubu: ,,Pokud se mne tfde, prohla5uji, Ze uznhvim
je odpov6dnyf Robespierre a nikdo jinf. Louvet vyvraci ve svou neschopnost. Nem6m ui silu potiebnou k boji s intri-
sv1'ch pam6tech obvindni girondistrl z toho, Ze osnovali Ma- kami rristokracie. .Isem vyderp6n dtyiletfm bolestnym a ne-
ratovu vraZdu. Pravf o tom: ,,I(dyby se s n6mi byla poradila plodnfru zfrpasern a citlm, le m6 fysick6 a morSlnf, sily ne-
(Charlotta Cordayov6), byli bychom rnilili jeji r6nu na Ma- stadi nr poZadavky velkdlio revoludniho hnutf a zamf5lim
rata?" Za procesu girondistri i'ekl Vergniaud Desfieuxovi: resignovat."
,,Ah, mil;i piiteli, kdybychom byli chtdli ndkoho zniiit, byl by Ale pies tyto pochybnosti a sebetrlfzndni Sel d6le kupiedu.
to bfval Robespierre." Dvacit6ho Sest6ho kvitna bylo vSe piipraveno a Robespierre

208 14 Ilobespierre 209

■量
tlal v hlubtr i4tlrlltclti: ,,ProhlaSuji, Ze povstirvirn proti korum- 'k. Pot6 vyzval Vergniaud poslance, aby opustili hro-
povurtittr lrosllttttt[int. Zvu vSechny poslance ,,ltory", aby se s6l, ponEvadZ se ho zmocnil dav. On s6m se odebral
.spo.iili h boji." vlfchodu, odek6vaje, le kolegov6 pfijdou za nim. Ale ti
.Ilrliolrfrri sc zvedli a prohlSsili se slavnostnd zn povstalce' i seddt a Vergniaud se zase trochu sklidend vrStil.
Robespierre vystoupil na iednickou tribunu.
,,V65 Vybor pro obecn6 blaho v6m podal ndkolik nSvrhri.
ヽア
II cden 2 nich pi'ijirnfm: nivrh na rozpu5tdni V;fboru dva-
" Pokud se tlfde kontloly konventu nad ozbrojenymi
Dne 10:kvё tna 1793 presidlil konvent do StroJoVny v「 ruile_ i Paiiie: ,,Jsou tu lid6, kteii by chtdli trestat toto po-
rifcll, upraven6 pro zaSCdinf shromittdこ nf. Byi to nidhern′ Bylo by nesmysln6 divat jim rnoc, aby to udinili. AIe
sil v baroknfln slohu.Bylo tan■ Innoho lnfsta pro obecenstvo. opatieni navrZen6 va(im vyborem jedinli, kter6 je tieba
Patnict set sedicich oSob se tam pohodlnё veも lo,v pFfpadё po― pl'ijrnout? Nikoliv. Je tieba r.1'distit armidu, je tieba. . ."
,,1)opov6ztel" volal Vergniaud.

ぶ難i蓬綺葬t亜 事
llobcspierre se k ndmu divoce obrhtil.
i掘l聾 i ,.Ano, dopovim, a proti v6ml Proti r,6m, ktery jste chi6l po-
VZttFli.電 ・ slrrt rn popravi5t6 ty, kteii ddltli revoh"rci 10. srpnal Proti
:繁 rl驚 許v ζ ・
est ho証 :rin。 ldyZ卜 Z:ud■ ktery jste st6le Stval proti Paiiii! Proti vfm, kterli jste
hlahol zvoni.Bylo tan■ m■ oho zbメ eこ nチ Ch geSt a bezvプ znam_ spoに en s Dumouriezem!Proti vim,kterチ jSte chtё l chrl‐
グivot deSpoty!Proti vim,jeho老 子 loこ iny vyvolaly protesty,

11:盤ぎ l乳 ∬ ξttll叩 │・種 I恵 .盤 i″ プ1流 chcete llynf pripsat jako zloこ in svttll■ Obё tellll!卜 lij zivこ r
strivili z oち avy pFed zatこ enfm■ oC ll■ imo dol■ lov.Koleln po― uby byli obZalovSni v5ichni spoluvinnici Durnouriezovi a
ledne zahttmこ lo nihle vclk6 dё lo na Nov6Hl mostё . VystFelit ti, kter6 iadatel6 imenovali."
z dё la bez rozkazu konventu trestalo se smrF,rina vSak byla t,rgniuud za Robespierrova irtoku zblcctl. NeodpovEd6l. Ale
a ,,royina" se nedala zastra5it. Zatdeni vfrdcti girondy
I[11° 〕
litil器 ち
Vy:i塁
lξlilllё rli pFestivkach iaznival。 odhlasovdno. Robespierre byl nuben vyn6st poslednf
z10vё stn6 hFmё ni dё la. Delegace pttithizely zdinlivё v neko.
neこ n61n sledu.Vさ echny Zttdaly t6neln vFCe II16nё vコ hrtχ nチ
m
ヽ/111

fi群 書
鸞熙 l難∫ 讐燕撼 ,,Vclitel Nirodni gardy obklidl lionvent znadntj-nri ozbroje-
silami tak, aby vtidcov6 girondy mohli blft toho dne
:基 6覆 l鵠 孟胤
H柵電 tI聖 :r鬼 ∬茸犠1撤: enf
v lom pi'ipad6, Ze konvent odmftne yyhovr5t opr{vnE-
血Oc lnё ζ
ta bシ la podFfZena konventui Nivrh vzblldil bruこ ;loZldavkft m pai'iZskfch obdarr&."

210 211
'I'ento rozkaz dostal velitel Hanriot v prvnich hodinAch to pdkn6 vyvedl' NadeZ se mi ujasnilo, jakf vlfznam mdl ten
2. ,Cervna 1793. Hanriot, bfvalf vjbCrCf fI'ednik, potom velitel pokrytec v tom v5em, anil mdl odvahu se ukezat."
praporu, byl robustni, hfmotnlf muZ dutdho hlasu. Ndkolik Bardrtv n6vrh byl takd pi'ijat. Vsiehni poslanci kromi
vteiin potom, kdyZ domluvil, pohnuly se mu vZdy svaly ve Ilobespierra, Marata a asi tiiceti jinfch piipo-iili se k pied-
tv6li a to v5e skondilo trojim zamrk6nim. Rychle byli tryskem sedovi H6raultovi de S6chelles.
rozeslSni drlstojnici 3t6bu a kurfti. V jedn6 sekci po druhd za- Robespierre vdd6l, Ze se buliii budou muset brzy vr6tit.
Caly vii'it bubny a muii obleieni v modrou uniformu N6rodni Ilanriot neustoupf, ztlstane na mlst6 a nepropusti je. Ten den
gardy se zaCali seskupovat v pluky a prapory. Hysterick6 zvo- Ie skondi dlouhd a rozholdend z6polenf mezi Robespierrem
n6ni poplaSn;fch zvonri nebylo sly5et, pouze chmurn6 viieni ru Brissotem. VEdEl, Ze bude potom odpovEdnost na nEm
bubnrl, ifzn6 rozkazy dristojnikrt. Klidnf hlahol zvont volal ru moZn6, le ho jeji velikost ddsila. Konvent dostival po celf
k modlitbim, protoZe byla ned6le. Zeny, pokud ne5ly na mSi, onen den vzkaz za vzkazem, kaid!, se zprSvou o n6jak6m
st6ly na prahu nebo vyhliZely z oken, ,,aby viddly jit revoluci". nov6m nebezpedf nebo pohromE: Anglick6 lodstvo pied Dun-
kerquel IJ Mohude vl{k6na armida do pastil Jini armida

MuZi byli v dobr6 n6lad6, pon6vadZ r6no bylo modr6 a zlat1

a dostivali dva franky denn6 za n6mahu hr6t si na vojriky. plinucBna na jihu k ristupul Valenciennes obl6hino! Fontenay

Ndkter6 prameny tvrdi, Ze tam bylo na 100.000 muIt, jin6 obsazeno vzboulenfmi sedlSkyl PovstAni v Lyonul Savojsko


se postavilo proti Francii! . .. Robespierre musel vEddt, Ze

mluvi o 30.000. Byla tam jizda a dElostfelectvo. Rekvirovali


dokonce pluk ndmeckfch Zoldn6tt, kterf byl k disposici. Pted muZ, kterlf piijlm6 odpovEdnost za takovlfch'dast, musl se


plipravit na nejhor5i a Ze mohou bjt jeho rid6lem spi5 nezdar

vdznice umistili oddily voj6kri, aby se ptede5lo opakovini


zftijovfch krveprolit{. Flanriot pak odvedl svou arm6du k I'ui- a smrt neZ rispEch a triumf. Skutednost, Ze mEl odvahu od-


leriim. Konvent, kterf se se5el v deset hodin, byl dlouho pied povddnost pievzit, dokazuje, Ze stadil na ten rikol a Ze pou-


︱. Ⅲ

polednem bezpeCn6 obkliden. Na jeho prtdeli byla namiiena hou silou sv6 osobnosti dokizal ovlddat situaci po celf rok

ddla. KaZddho poslance, kterli se opozdil, doprovAzely dvd tv6ii v tvil bezmila nebfvalfm obtfZfm, d6v6 mu ples jeho


omvly jakfsi nirok na velikost.

striZe aZ na jeho misto. Tdm, kteii cht6li odejit, bylo v tom


zabrAndno. Jednomu se to podaiilo jen s roztrhanlfm oddvem.

Pro shrr:miZd6ni, jehoZ piedchridci vzdorovali kr6li a vy-

zlvali na zipas vlAdce svEta, to byla poniZujici situace. Dan- Ⅸ
ton a mnozl jinf projevovali sv6 rozhoideni. Delacroix navrhl,
Zas血 uSilf a ponfttenf poslanci se▼ ritili na svi nllsta.Jeden
aby byl d6n Hanriotovi rozkaz vzd6lit se. Tento n6vrh byl
z Robespierrowch pFitel, Couthon, je uvftal sIovy, jejichを
plijat za protestfi galerif. Bardre yystoupil na ledni5td a na-
ironie byla moガ ■1■ myslni:
vrhl, aby konvent korporativnd ode5el a rozkaz Hanriotovi
,,Jste nyni ne,ochybnё pres▼ ё
dё eni o sv6 S,obodё i Setkali
odevzdal. Ve svfch pamEtech vypravuje: ,,Tehdy se llobes-
JSte Se s lidem a shledali jste,ガ o je dob呼 ,劇 echetnチ a ro‐
pierre postavil za mne a poleptal mi: ,Co to ddl6te? To byste
mmnチ VL諺巌車 Smё ru.NuJ剣 五 泣 織己触fを 滅● by;猟 d`m jen,
212
'13
aby bylo doma sti'eZeuo ondch dvaadvacet dlen& Vliboru !e o tom kritce zmiiruje' Navrhoval ustanoveni zvl6Stniho
dvanScti zr ministi'i Clavidre a Lebrun." roudu pro lideni s girondisty. Ale dostal tuto risednou od-
Bardrc se pii5el poradit s Robespierrem o I)antonovrl n6- pov6d: ,,Revoludni tribun6l je pro n6 dost dobri'" Pak se
vrhu dirt rukojmi girondistichfm departementfim. Danton se Garat zeptal, jsou-li n6jak6 n6mitky proti tomu, aby vystu-
shm Slechetnd nabidl za rukojmi do Bordeaux. Robespierre poval jako neriledni z6stupce obZalovanfch.
n6vrh zamitl: ;,To je jen l6dka." Jin6 kompromisni n6vrhy Robespierre iekl ironicky: ,,Ti by se nasm[li, kdyby vis
nedo5ly podpory. Konedn6 odhlasovali dorn6ci vdzen{ pro slySeli. Kdyby byli rn6li pfileZitost, byli by v6s velmi neriiednE
dvacet devdt vliznadnfch girondistri a pro dva minisiry. Hlf- popravili."
dali je tak 5patn6, Ze se dvanhcti z nich podalilo uprchnout. ,,To by bylo bfvalo jen tak n6kolik hlav dole," odvdtil Garat'
Je milo takovfch lidf, kteii kdyZ dozraji, dovedou vlast- ,,Jen tak ndkolik ie dobi'e ieIeno," odpov6ddl zihadni Ro-
nima rukama zbolit svf, boZstva a piijmout jin5, prfvE tak bespierre.
rictyhodn6 a zflstat jim v6rni. Robespierre nebyl takovf muZ. Jiny apel na Robespierra vyvolal tuto odpovEd:
jsou
MEI ztstat schopn;im parlamentAlem a stit se mocnfm dini- ,,Nemluvte zas o tom. Nemohu je zachrdnit. V revoluci
telem vl6dy a schopnlim administrAtorem. Ale stival se st6le vic obdobi, kdy Zit je zlodin a kdy lid6 musf urndt ob6tovat sv6
nervosnim, zatrpklfm, podezifvavlim, nesn65enlivfm egocen- lrlavy, kdyZ je to Z6d6no. MoZn6 Le lakl o mou hlavu bude
trickfm a obdas dEsivfm. Ve sluZb6 vlasti a revoluci se sim zni- poZ6dino. (Udinil pohyb jako by snimal hlavu s rarnenou')
dil. V poslednich mEsfcich Zivota bylo zi'ejm6 vid6t jeho fysic- Uvidlte, couvnu-lil"
k6 a duSevni hrouceni. I kdyby mu byl thermidor piinesl llobespierre nernohl girondisty zachr6nit. MEI velk6 potiZe,
vitEzstvf, byl by se brzy zhroutil. Saint-Just mu jednou iekl: ruby uchrinil jejich zbyl6 kolegy v konventu pied zlobou ex-
,,Uklidni se, Robespierre; flegmatikov6 sklizeji vitEzstvi." Je lrdrnistfr. Je problematick6, byl-li by je zachr6nil, kdyby to
velmi pravddpodobn6, Ze try porhika thermidoridnri nebyla bylo v jeho moci. Byl by asi zachr6nil n6kter6, ne viechny'
bfvala vitEzstvim Robespierra, nfbrZ flegrnatick6ho Saint- Dne 31. ifjna Sly ,,velk6 d6ti revoluce" se zpEvem ne popra-
Justa. Na rozdil od sv6ho plitele se Saint-Just nevyderpal a vi5td. Brissot nezpival. Bvl pohrouien v chmurn6 mv6lenkv'
jeho povaha byla schopn6j5i odolivat nfmaz.e.

x
I( doslovu Robespierrova z6pasu s girondou doSlo v Iljnu
octli pled revoludnim sou-
1793, lidyZ se vedouci girondistrl
dem. Ozbrojenf vzpoura, kterou udrZovali spolu se svfmi
uniknuvSlmi druhy v dobd vflky, zpedetila jejich osud. Garat
se.za nE'pokusil pfimluvit u Robespierra. Ve sqfch pamdtech

214 215
Kapitola l0

U MOCI

T)
Io 10. srpnu 1792 stal se Robespierre neoficiflnim sta-
rostou Paiii,e; po 2. dervnu 1793 se stal neoficirilnim vlf,dcem
Francie. Ale jak[ byla povaha a rozsah jeho moci? Byl dik-
titorem? I\{6 l\{ichelet pravdu, ifk6-li: ,,I(dyZ byla v5echna
moc vlSdy soustied6na v rukou jednoho muZe, poznal, Ze je
absolutn6jSi a obivan6j5i neZ Ludvlk'XIV., vic neZ Bonaparte.
V jedn6 dobd stoupf vy5 neZ na trrin, je postaven na oltei."
Encgclopedia Britannica definuje v modernf ieti dikt6tora:
,,vladaf majici mimoristavnf moc". Laroussova definice je
,,ten, kdo sjednoti ve sv6 osobd vSechnu moc vl6dy, kterou
mu bud dh zhkon, nebo kterou uchviti". ZAana z obou de-
finic se na Robespierra nehodi. N6sledkem toho muslme
povSechn6 a romantick6 hodnoceni Nlicheletovo zamitnout.
Nicm6n6 Robespierrova pravomoc byla velmi rozs6hl6, ve
skutednosti tak znadnS, Ze se jevi v nEkter;ich okamZicich
diktAtorsk6, pondvadZ ochromovala haZdou oposici tak ridin-
n6, jako by byla absolutni.
elenem reorganisovn6ho Vlfboru pro obecn6 blaho stal se
Robespierre teprve 27. dervence 1793, politiku vl6dy vSak
zaCal Iidit hned po pidu girondy. Jeho soukromli zdpisnlk,
moZn6 nejcenndj5i ze v5ech dokumentri, kter6 po n6m m6me,
tukazuje, le byl tehdy opravdovou hlavou vl6dy. Mdl co dinit
s veden{m v5ech st6tnich funkcl, nevyjfmaje z toho ani ve-
denl v6lky a iizeni armidy, tiebaZe Carnot tvrdi opak. V ci-
zin6'ho povaZovali za hlavu franeouzskdho nfroda do td

219

miry, Ie kdyZ v6voda z Yorku podSval sv6 vl6d6 zprAvu
o situaci na vhlednd front6, mluvf o ,,Robespierrovfch vo- ∬常鎌Tb)]瑞 iStL∫ 器 淵 躙乱
na Sebe ln6nこ v po‐
jfcich". A rhz, kterf vtiskl Robespierre vei'ejn6mu iivotu ve krve, neZ by dOVOlil, aby byla uVidこ
m Zas vidi mesi五 もe.
Francii, byl dost vfznalni,, abv ryl6kal spisovateli Restif de chybnoSt Robesplerrova こesto Jiny V nё
10Vini Za ne‐
Nesmflne vttak pova老 ovat Vこ echna takOVFa uliこ

胤霊
la Bretonnovi n6Iek na ,,ten puritfnskf vEk, tu robespierrov-
skou dobu".
AIe rilednE nemdl Robespierre vEt5i pravomac nei, vSichni
Clenov6 Vlfboru pro obecn6 blaho. Ve skutelnosti byla v6t-

魔∬麟∬ {1週 麟」
響:蕪
ze strachu, n′ brtt Ze zirmutl ll考
iCl■ pFedsta‐
Sina tohoto vfboru a Vfboru pro obeenou bezpednost-kter6 kotinilll Vこ eho tOhO,Co Robespierre V ieiiCh Oこ
dohromady vl6dly Francii proti ndmu. Robespierre se vOval。
-
mohl spolehnout pouze na dva kolegy, Saint-Justa a Couthona Tato pOpularita, pOdObni mraku nabit61nu blesky, kter6
Sila ie.
ve Vfboru pro obecnd blaho, kterf mEI dvan6ct dlenfi, a mё l vZdy po ruCe,nahinこ la ieh0 0dptrcim hriZu a dё
jtte品
蝋 ∬ 嘱11″ ∫ 労ely° r富 蹴
rovn6Z na dva, Lebase a Davida ve V'fboru pro obecnou bez-
pednost, v nEmZ bylo jederrAct komisaft. N6kdy zamftl Vybor 器 Ъ lぶ

asto hrozit, aby hroZba nepOZbyla sily.
pro obecnd blaho jeho n6vrhy, pii Cemi se jeho protivn{ci va老 oval jIIn pFiliこ

dorozumlvali pohledy a pfikfvnutfm. Bfvaly tam tak6 trphd Mda ziStat pouze pFipravena.Jakmile jednfm bleSkem Za―
donlf tOho dё lali
spory, kter6 dosahovaly nEkdv takov6 vi5nivosti, Ze bylo po- s`hl,nikdo nemohl pFedvidat diSledky.U vё
inou v podruttn′ Ch a V nё kter′ cl■ ZiVattnё
j‐

tfebf, abv nedo5lo k velejn6mu skandflu, pieloZit sezenf mu opOSiCi Vこ tこ


ich vё Cech, CiSteこ ne proto, Ze tё
ttCe nesli jehO nelegltilnnf
z ptizemi pavilonu Flora do prvnfho patra. Piesto, kdyZ se
Robespierre rozhodl prosadit n6iakou politiku, dovedl ob- nadvlidu.
Barras nill■ Sdduie ve sV'Ch pamё
tcCh dVa ZaifmaVё po‐
vykle jednat tak, Ze piekonal kaldou oposici tak riCinn6, jako
kdyby byl bfval absolutnfm vl6dcem. stFehy o Lomto Strachu pFed Robespierrovou preStiZi. PFede‐
bOru pro obeCn6
Co mu umoZnilo tak jednat? v6fm ie tO zpriVa o bOuFliV61n Zasedini V′
l,Ze
Moe, pfed kterou se musely, n6kdy s nechuti sklonit vli- blaho,pFi nё m2 se C0110t d'HerbOiS tak dalece zapolnnё
ChyStal
bory a konvent, byla Robespierrova prestil korrzlo jeho vzLihi na Robespierra ruku. Robespierre Se priVё
jmdna a vEhlasu -
jeho vliv na jahobfnv, na komunu, na
pafiisk-'f lid, na -francouzsk'f lid. Robespierre se totiZ stal
1席 性
i艦蹴 l」 悧 ,SFittittЪ 着 織盤‐
L轟 ∫
pFiZnaこ nё f ie BarrasOvo Vypravovinl o n■
jこ
bezmfla symbolem. K podobn6mu pochlebov6nl vefejnE olnluVil. Jeこ tこ

dinn6mu muZi snad doSlo aZ v nedivnfch leteeh. Nesdetn6 , kterou vykOnal s F16ronem u Robespierra, kdytt je
vも tё vё

dEti dost6valy jm6no Rotiespierre, Dopisy, kter6 Robespier- odvolal z jihu. TitO kruti prokonsu10V6, kteFi Si pohriVali
Valttm VenkOVSk′ m advokitem
rovi psali jednotlivei i skupinv, oplfvaly neobydejnfmi W-
° ∬TT鳳1:IIT・ 紀:LttI
s Osudem tiSiCt,Stili pFed b′
razy obdivu a oddanosti' Nazfvali ho ,,zakladatel republiky",
,,bid na t5rranyt', ,,otec petriotismut', ,,poehodelitt^ ,.sloup", 鵬 eSI織 11蕊 兵露跳
221
220
znimky nelihosti nad takovou dflv6rnosti, pfe5li hned k vy- Ustava z, t, l'lg} byla dllem hompromisu. Piesvddden, ie
k6nf, ,,abv usrnfiili nedttklivou a py5nou osobnost". l,ichotili tu jde o jednotu vlasti, byl Robespierre ochoten k iistupk&m.
mu a poniZovali se pied nim, ale ,,chladni tvii sochy nebo Vzali tedy za zhklad Condorcetrlv nivrh a Robespierre sou-
mrtvoly by se mohla st62i vyrovnat nevyzpytatelnosti jeho hlasil s lim, i,e fstava upusti od omezeni pr6v sotrkrom6ho
rysti". majetku, coZ bylo v jeho vlastnim nivrhu. Toto vynech6ni
Jejich poniZeni a ponlZeni jinfch jistE zostiovala skuted- bylo moudr6, pon6vadZ gilondist6 by toho byli urdit6 vyuZili,
nost, ie Robespierre mdl bft povaZovfn za jim rovn6ho. Byl nby dok6zali, Ze soukrom6 vlastnictvi je bezprostiednd ohro-
by m6l m6nE irhlavnfch nepF6tel, kdyby byl bjval spi5 ofi- Zeno. Ale na druh6 strand vidime po prv6 v ddjin6ch, Ze
ciAlnfm neZ neofici6lnim vlhdcem Francie. Byla to sama ristava uznivh pr6vo d6lnik& na zamdstn{rni, a nedostanou:li
trest moci, ktelou ochutnal, ale trest je n6kdy prchav6 I6tka. je, pr6vo na vydrZov6ni jich a jt'jich rodin st6tem.
KdyZ se o ristavd hlasovalo povsthnim, zrlstala pravice se-
ddt. Jeden z Robespierrov;'1ch piivrZertcfl Zfdal hlasov6ni podle
II jmen, nebezpednf to postup v rukou kaciifi. Robespierre za-
krodil a iekl, ie radiji uv6i'i, Ze oni phnov6 nevstali proto,
Prvnich Sest mi5sicri llobespierrovy vlSdv nutno uru skorern lc jsou ochrnuti.
fpln6 pi'ipsat k dobru. NepiehSnime, iekneme-li Ze zachr6nil Nicm6nd Robespierre nechtdl, aby se ruontagnardi vzdali
jednotu Francie. KdyZ byli girondist6 uv6zn6ni, ovl6dali ve- sv6 skutedn6 diktal,urv, pokud zuiila vilka. Ustava byin pied-
doucl vlAdni organismus, to jest Vybor pro obecn6 blaho, IoZena lidov6mu hlasovrini, pi'ijata zdrcujici v6t5inou a od-
dva lid6, Danton a Bardre. Mohou-li se nezory o Dautonovi IoZena ai, do uzavieni mfru.
r&znit, jsou o Bardrovi prakticky jednotn6. Iiyl to krajn6
schopnf advok6t bez pevnlfch zhsad. V kaid6m sporu pedliv6
pozoroval, kter6 strana pravdEpodobnE zvitdzi, a v okamZiku
ry
vftdzstvi se octl vZdy na stran6, kter6 vyhrila. Byl privodnE
royalista, pozddji feuillant, nynf vedoucl ,,roviny". Nakonec flevoluci moZno definovat takto: Vice m6nd rychl6 a ob-
bude na stranE ultrateroristrl. vykle illeg6lnimi prostiedhy proveden6 plizpfisobeni politick6
V dob6 krise Danton a Bardre kolisali. Po povst6ni jevili stavb;, st6tu zmdn6n6 nebo mdnlcl se hospod6fsk6 stavbE.
ochotu vzd6t se plodrl vit6zstvi vyjedn6vajice s girondistic- Revoluce zahrnuje plevedeni politick6 moci nejen z rukou
kfmi departementy. Mluvili znovu o tom, Ze se jim dajl ru- urdit6 skupiny lidi na jinou skupinu, nfbrZ i s jednd sociilni
﹁﹁ ︱

kojmi, coZ se prakticky rovnalo uzn6ni federalismu. Robes- tf{dy na jinou. V prflb6hu revoluce je st6lf tlak doleva, po
pierre se postavil na odpor vsem tahovlfm n6vrhfrm. Zadat ndrnZ nisleduje jisi6 tendence k reakci, kter6 pfedch[zi
=︱

bezpodminednd uzuAni autority ristledni vlfdy, konventu a ust6lenf.

︲︱ ︲︲︱

Vfboru pro obecn6 blaho. Aby uklidnil obavy girondistickfch Za francoazsk6 revoluce pledstavovali Robespierre a Marat
︱︱

departementrl, pracoval chvatnd na nov6 ristavd. dlouho krajni radikalismus. Marat, extr6mndj5i v projevech

==

t.r, 223

︱ ︱

︱︱



i v taktice, ale patrnこ m`nこ extr6mni ve sv6 pFedstavё ko‐ uedostatek mouky. Povst6ni ve Vendde odiizlo velkou d6st
clle, zdll se revoluё nё jも 1, tFebaを e girondist` dobFe
neこ n`ho dod6vek masa. Hlavnim vfldcem ,,zufivcri,, byl kn6z, Jakub
je ve skuteこ nosti m6nё nebezpeこ nジ .Nicm6nё na‐
vё dё li,老 e lloux. O jeho upiimnosti neni pochyby, adkoliv se milokdo
psal Kanlil Desmoulins,ponё kud oklanlin zdinfln: ,,Za Ma‐ mriZe obdivovat jeho charakteru, v n6mZ se jako u
Marata
ratem najdeme, co psali staFi kartografov6 na lnapy v lnl‐ mlsila l6ska k chudlfm se sadistickou nenivisti k bohatlfm.
stech,kde byla jeこ tこ neproMdam zemё 一―Tarm inc"nifa― Roux piidital hospod6i'sk6 reform6 mnohem vic dfrlezitosti
neznama zeme.` neZ zmdnim politickfm. Jednou iekl sarkasticky:
,,Milujeme
Jeζ tこ vfc nett Robespierre postraこ ily girondisty pFeludュ svobodu, ale proto je5t6 nemusfme zemi.it hlady,,. Hl6sai
od_
kter6 vidё li v t6 neznimё zemi. Slyこ eli volini po "agrirnim stranEni rninci a cht6l, aby se d6valy a pi.ijimaly bankovky
z`konu``pFichizejfci z tё chこ patnё probidan′ Ch kraji a citili pod nominilni hodnotou. I)61e, aby na vSechno hlavni zboZi
se mllo povzbuzeni Robespierrovttm ujiこ tё nfm,孝 e Se tO nemi byly stanoveny pevn6 ceny, tak zvan6 ,,marimum gin6ral,,.
brat vittnё . Kdytt revoluce postupovala, stavaly se pFeludy Pozd6ji byl pro distribuci monopolisovanou st6tem.
urこ it輌 こ
fmi a VOlinf ztttelnё jこ fm.Tak vyvstali,,zuF市 ci“ a he‐ Rouxova politick6 taktika riplnd odporovala jeho proglamu
bertist6 se svメ mi VidCi Rouxem,Val・ letem,Leclercem,Rosou hospodhisk6mu. Je jasn6, Ze provedeni takov6ho p.ogr"*,
Lacombovou a H6bertemo Pro nё byl Robespierre konser‐ jako byl jeho, vyzadovalo by po uz6kon6nf vermi
siln6 a au-
vativcem. "Pan Robespierre“ , Ffkala Rosa Lacolnbovi a opo‐ toritativni vl6dy. Ale Robespierrovu vl6du zdaleka nepod_
vrを livё ohrnovala ret. poroval, nybrZ byl proti nf. V politice b5,l anarchistou,
snad
Ale NIarata jiZ nebylo. Dne 13. こervence 1793 pFetal niZ nisledkem toho, Ze jako kandidft do honventu dostal jen
Charlotty Cordayov6 nit tohoto usouχ en6ho ttivota a udё lal jeden hlas. Podle jeho iedi je parlamentArni
despotismus
z mrtv`ho na nё jakou dobu svё tce revoluce. Nlo老 ni, Ze mu stejnE Spatnf jako kaZdf jiny. pii5el tedy k zdvlru
odstranir
onlrzel′ Robespierre trochu zividё l,kdyttFekl v klubu:,,PFed‐ kaZdou vl6du. Roux m6l d&v6ru v ,,plimou akci,,. JestliZe
vidam, 老
eこ est dttky je llli tak6 vyhrazena, a Ze jen nihoda nedal v irnolu 17g3 podndt k drancovhni kupeckSich krimri,
I・ ozhodla,kdo byl prvnfln.Tak`Inij konec se blfZi rydll′ mi aspori ho pln6 schvaloval. ftekl, ie kupci byli jen piinuceni
kroky.`` Marat stttnこ jakO Robespierre potiral ,,zuFivce``; vr6tit to, od diive ptedraZili.
jednou vё noval ce16 ёislo svё ho listu iloku na Rouxe. Od Vidime snadno, prod se museli Robespierre a Roux rozejlt,
nynё jこ ka
zistal Robespiorre s41n, aby こ elil tё m tvrdコ m Robespierre dasto neschvaloval Maratovy ndzory a piitom ne_
血koliln.On,kterチ kdysi vyё ftal konStitucionalistim,差 e chtttf byl Marat z6sadni protivl6dnf. Obhajoval_li ndsili lidu, vy_
revoluci klisi meze,musel se snaχ it ji zarazit. vEralo to z jeho povahy, nikoliv z taktick6 soustavy. Dranco_
Kdo to byli ,,zuFivci“ 一一θ
nragrs・ ? Co by10 jolich prOgrat v6ni, kter6 lloux schvaloval, Robespicrre piisn6 odsuzoval.
menl?Jejich hnuti vznik10 z tё Zk6 situace,v nfZ se octly pra‐ Plece v5ak, vtiren sv6 obvykl6 method6, odmitl uznat, ie
m6
cujfcr tFfdy nisledkenl zhroucenf hodnoty bankoveko Na pod‐ bft kir6n lid, n,ibrZ svaloval vinu na plestrojen6 royalisty
ziln 1793 hnutl ohromnё vzristalo,pOnё vad老 16to bylo velini It nepiftelsk(r agenty. Robespierre nevdiil v fdinnost stano-
such6.TO vysuζ llo lnl,nSk6 nidrを e,zastavilo■ lletF a pFineslo veni maxim6lnich cen. Podre n6ho by to mohro zpfrsobit jest6

l.ir Iiobe spirme
224 225
vEtSi nedostatek vyrobkri a plodin. Pozd6ji piidital t6to pIl- si na hlavu dervenou ciapku. 'l'rhovkyn6 pieru5ily na dosl
din6 nouzi za hrozit| zimy 1793-94. Je moZno o tom dis- dlouho obchodovSni, aby u5tddiily nad5enlim revolucion6'i-
kutovat, mdl-li pravdu di nikoliv. MoZn6, Ze mimol6dn6 po- k6m vlfprask. Konvent Zenskli klub rozpustil. MuZov6 revo-
m6ry vyplfvajici ze zahraniCnl a obdansk6 v6lky, udinily luce i s Robespierrem, at byli seberadik6lndj5i, mdli staro-
stanoveni maxim6lnich cen nevyhnutelnfm. Ale tvrdosti vl6dy rn6dni ideje o postaveni Zen v i6du v6ci.
hrrizy byly zavin6ny z velk6 d6sti nutnosti udrZovat n6sillm NejdrileZit6j5i ze v5ech extr6mistri byl H6bert, vedouci
maxim6lni ceny. h6bertistfi. Byt tak neupiimnli jako Roux upiimnli: pustf
Robespierr&v piitel Buissart naldhal takd na ndho, aby demagog s temnou minulosti, kteri lrykoiistoval tragickou
vzal za sv&j Rouxriv nivrh na vl6dni monopol distribuce. sil.uaci sv6 vlasti k osobnimu prospEchu. Na zaiitkurevoluce
Nevime, jak dalece s tim Robespierre souhlasil. H6jil ob- byl royalistou a ud6val s radosti radik6ly, odek6vaje nepo-
chodniky, ale moZn6 Ze z taktick6 pohnutky. Veddl to, co clrybn6 ndco ze zlat6 many, kteri tak hojnd plynula z ktfl-
,,zuiivci" patrn6 nikdy ripln6 nepochopili, ie tiida pracuji- lovsk6 pokladny. Brzy v5ak pochopil nebezpeCi takov6 cesty
cich neni dost siln6, aby zristala bez podpory ve sv6 kontrole rr otodil se k opadn6rnu extrdmu. ZaloLil list,,Otec Duchesne",
vl6dy. Proto se nabidl, Ze bude pom6hat nii5i stledni tfid6, kterf piekonal v5e, co bylo tiStdno za revoluce hrubosti vf-
maloobchodnikrim a mal;im vlastnikrim. rnzfi a zuiivou tiidni nen6visti. PondvadZ sloh prozraztie
Ostatni vtdci ,,zuiivcri", Varlet, Leclerc a Rosa Lacombov{ tlovdka, nebude moZn6 nezajimav6 uv6st piiklad:
jsou mnohem m6nd dflleZiti neZ Roux. Varlet byl po5tovni za-
,,Ilakouskou tygiici (Marii Antoinettu) povaZovaly vSechny
m6stnanec, sotva dvacetiletf, kterf byl znfm hlavn6 svfmi cvropsk6 dvory za nejzchhtralej5i prostitutku Francie. Ote-
poulidnimi projevy. Na svlich iednickfch vfpravich thh,l za vl'en6 ji obvif,ovali, Ze se vhlela v bl6td se svlimi lokaji, a bylo
sebou mal6 podium na koledk6ch, kter6 mu slouZilo za ie(,- by tdlko zjistit, kdo je prlvodcem znetvoienlfch a sn6tivfch
nickf pult. Jeden let6k, kterf napsal, jevi znainou zmatenost zrnclkfi z jejfho ltina."
mySlenek. Proti odek6vani byl H6bert slidn'i, rilisnf, dobie Slecht6nli
Leclercovi se dostalo od Marata t6to poklony: ,,Varlet neni
lroZitk6i, nepostrSdajici urdit6ho osobniho kouzla' Nem6l vlast-
moZnf nic jin6ho neZ hloupj' pletichfi', ale Leclerc je velmi rrlho hospoddisk6ho programu, nfbrZ, kdyZ pomohl odstranit
schopnlf darebhk." Svou schopnost ukfzal Leclerc po Maratov6 llouxe, v nEmZ viddl nebezpedn6ho konkurenta, pi'ijal jeho
smrti vydrivinim deniku nazvan6ho ,,Piitel lidu", o ndmZ
t)rogram. Jeho politickli program zahrnoval poladavky jako
tvrdil, Ze ho vyd6vi ,,Marattv stiu". Na Robespierrrlv popud vr'rlku aZ do trpk6ho konce, bezprostiedni zavedeni nov6 rista-
protestovala proti tomu velejn6 N{aratova vdova. vy, rozpu5tEni konventu a nov6 volby, zru5eni Vyboru pro
Rosa Lacombeovi, heredka, byla Leclercoyou maitressou. olrt-'cn6 blaho, pochody revoludni armfdy zeml s gilotinou za
Ryla n6jakf ias uvdzn6na, protoZe se zuCastnila pochodu Zen ri&rlern rekvisici a hlavy, hlavy, hlavy! Hlavu Marie Antoi-
do Versailles. Organisovala Zensklf revoludni klub. Jednoho rrclly, hlavu pani AlZbEty. Hlavy girondistrl, poditaje v to
dne vnikla provdzena svfmi dmZkami do trinice, aby pfi- rrrrroho tEch, kteii je$tE zristali v konventu. Hlavy monopolistrl,
rndla tamndj5i Zeny, z nichi mnoh6 byly royalistky, nasadit grrosplchilfi, spekulantri a royalistri. Ale misto aby dflvdioval

226 227
poulid.nim srocenirn, jako to dinil Roux, vyuZival rozvillnf
hle zprfva, Ze se 'foulon s eskadrou dtyliceti osmi bitevnich
politick6ho vlivu, za kterli ddkoval svdmu listu, k tomu, atry
lodi vzdal Anglidanfim, rta rozkaz svfch royalistickfch vfrdcrl.
plnil vlidnl rii'ady ministerstvo v6lky svfmi
- zejm6na
pochopy. To m6lo dvoji -
v;y'hodu. Divalo mu to vliv na vl6du
H6bert soudil, Ze piiSla pro n6ho vhodni chvile. JiZ po
rr6jakou dobu jeho agenti pobulovali piedm6sti. Dne 4. zhii
a umoZirovalo piivyddlat si destnfm zp&sobem pIi prov6ddni
1793 se shromiZdil velikf dav pi'ed radnici. Starosta Pache
vSlednlfch obchodfr.
a prokurStor Chaumette, kdyZ vid6li, Ze pli5el okamlik, kdy
Robespierre jim pohrdal, pouZlval ho v5ak proti Rouxovi.
je revoluce srnete jako tolik jinfch pied nimi, vyhnuli se t6to
Revoluce se ned6laji, i'ekl Saint-Just, s rfiZovou vodidkou. Je
pravd6podobni, ie Maxmilifn myslel na Hdberta 8. thermi- osobnf zkhze tim, Ze se postavili v delo nespokojencrl. Fl6bert
doru, kdyZ iekl, Ze se ndkdy obiv6, aby se nepo5pinil spoje- oslovil dav a fekl: ,,Zitra af se lid dostavi hromadnd ke kon-
nim s jistlfmi lidmi, s nimiZ musel jednat. ventu. Af ho obklidf, jako to udinil 3I. kv6tna a at toto stano-
vi5td neopou5ti, dokud tento sbor nepli,jme tlpatieni, kterf
,isou potiebn6 plo nali zichranu."
Iv .Iaki je to hrozn5 ironie ve stiidniicich se vlnich revolucel
Girondist6 kdysi obklfdili kr6le v Tuileriich; dlive nei za rok
KdyZ Robespierre vstoupil do Ylftroru pro obecn6 blaho, Robespierre obklfdil girondisty. A n1,nf se dodkal on stejndho
zhorSila se siLuace do krajnosti. Na seyeru se obrann6 linie osudul Objevil se toho vedera v klubu, kde rhtodili prudce na
hroutily, na Rfnu se rozplfvaly. MEsta Cond6, Mohud a Valen- tllcny Vfboru pro obecn6 blaho, 21r,im6na na Bardra. Robes-
ciennes se vzdala, Landau a Cambrai byly ve velk6rn nebez- pierre je h6jil. Svaloval piidinu nepoi6dku na pletich6Ie a na
pedf. Vnitini situace byla stejn6 Spatn6 nebo hor5i. Z osm- velejn6 nepihtele. ,,Tito zlosynov6 by zardousili, kdyby mohli,
des6ti dtyl departementt v SedesSti dvou vvpuklo povst6ni. konvent a jakobiny. Illedi n6m lid odcizit a plidftaji n6m
Ve Vend6e Sla jedna pohroma za druhou. Lyon, druh6 m6sto v,(eehna zla, kterfmi Iid trpi."
Francie, postavil se v delo vzboui'eni. Jeho sily se pr6v6 .Iak by byla tato podivani potd5ila Lamethy, f)uporta,
spojovaly se silami z Nimes a z N{arseille. V PatiZi zvedali llirrnava, Brissota, Vergniauda a Louvetal Jakour by byli mdli
royalist6 hlavy. Bylo odhaleno v6Zn6 spiknuti, majici za rikol rirrkrst pii pohledu na hrozn6ho vridce jakobfnri ocitnuv5iho
osvobodit kr6lovnu a prince. sc v fizkfch pied tymiZ silami, kter6 Zivil a kter6 se nyni
Vyprostit nSrod z takovd tisn6 zdSlo se podnikem skoreur olrrirtily proti sv6mu obhAjci a podndcovateli. Ale Robespierre
beznad6jnfm. Nicur6nd pohranidni departementy zrlst6valy zrrprirshal bidem a hodil divok6mu zvfieti toto sousto:
odd6ny. P6sma vzpoury se mezi sebou nestlikala, a at m6lo ,,(lhtdjl-li bohati statkirii dfle pft krev lidu, vydSme mu jel
povstini jaklfkoliv rozsah, nezapustilo hluboko koi'eny v lido- Sclk(rrne-li se s piiliSnfmi piekiZkami pii odsuzovhni zr6dcri,
vlfch vrstv6ch. Vfbor se tedy mohl d6t na risp65nf pochod. rpihlcncfi a lichv6it, pak at si to s nimi vyiidi lid s6rn."
Podrobil si Calvados, Bordeaux a Marseille, obkliiil Lyon. .lsou dobl5 jm6na, na kter6 se revolucion6ii neodv6Zi
Ale hospod6isk6 situace se st6le zhor5oyala. Zatim pii5la n6- vzlr'rbnoul nrku z obervy, Ze by jejich pi'ivrZenci mohli ztratil
9“

9″

221)

│‖

vlru v revoluci samu. H6bertist6 mohli napadnout Dantona v
a Bar0ra, ale al, doposud nechivali Robespierra na pokoji.
Znamenal pro nd svatou archu. Royer, kterlf mu odpov6d6l, N6sledky ofensivy h6bertistfi a ,,zuiivcfr" dne 5. zi,}i 1793
prohlAsil: ,,Robespieme, t\,6 du5e je dist6, proto vEiIS, Ze ti, byly znad.n6 a mEly velk'i vliv na Robespierrfiv osud. Nespo-
s nimiZ se spolduje5, jsou jako ty." kojenci dostali patrnE vdt5inu toho, deho se doZadovali. Byl
Nazitii provedli H6bertriv program. Galerie byly pleplndny ptijat zikon o podezi'ellich osob6ch: teror piiSel na poiad
k zalknuti. Dole bylo kaZd6 mistedko zaplndno himoticiuri dne. Byly stanoveny maximSlni ceny a piijaty zhkony, aby
demonstranty. Kolem dokola budovy nesdetn6 fl2yy. Robes- byly co nejpiisn6ji dodrZov6ny. Kaidy obchodnik se vydhval
pierre piedsedal. Chaumette v dele jedn6 delegace se nar"r v nebezpedi trestu smrti, kdyby nevyv6sil pled krimem se-
obr6til tdmito slovy: znam zboli ir jeho mnoZstvf, kter6 mEl. Byla utvoiena revo-
,,lJt ifidnoa milostl Zaane milosrdenstvi pro zr6dce! Jestli- ludnf arm6da, kteri t6hla zemf, rozs6vajic v5ude teror. Vfbor
le se nezbavime my jich, zbavi se oni n5s. Hodrne mezi nE pro obecn6 blaho se roz5iiil o dva nov6 dleny, h6bertisty
a sebe piehradu v6dnosti!" Bilaud-Varenna a Collota d'Herbois.
Bylo to doZadovhnf hrrizovlAdy. Robespierre se nedal vhzal: Do jak6 miry vEiil Robespierre v ridinnost tdchto opa$eni?
,,Svoboda pleZije v5echny intriky a spiknuti. Konvent dobie Do jak6 miry mu byla vnucena?
vf o utrpenl lidu." Robespierre vdlil v nutnost hrfrzovlAdy. Byl by ji patrnE
︱= = H = = = H ︲

Nfvrhy nisledovaly jeden za druhlfm. Pi'i5la delegace klubu s6m plijal, i kdyby nebylo do5lo k ofensivE h6bertistti. Rikal:
jakobinri, nesouc korouhev, na nii bylo bd6l6 oko s heslem:
,,Z6kladnim z6konem je blaho lidu. MEI jsem vZdy tu z6sadu,
,,Svobodu nebo smrt!" Mluvdi delegace l6dal, aby ,,teror byl Ze lid, kterf usiluje o svobodu, musi bft ke spiklencrim ne-
din na denni poiad". riprosnf; ie v takov6m piipad6 je krutd blit slabf, zlodinn6
,,Teror dennfm rozkazem!" Nespokojenost na5la sv6 heslo. bft shovivav!, a i.e poZadavky samotn6 lidskosti vyZaduji
f)anton navrhl, aby se revoludni soud rozdElil na n6kolik nelitostnou spravedlnost."
︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱

sekci, postadujicich, aby kaZdli den padla aspoi jedna hlava. Robespierre s6m napsal piipis kornunfm, na kter6 plevedl
Bardre vycitil, Ze se vitr obracf, a zvolal: fkol uv6st hrrizovlidu v diunost. Zdh se, Ze tento piipis na-
,,Ano, dejme hrtizovlSdu na denni poiad! Royalist6 baZi po znaduje, aby ji pouZfvali mfrnd a spravedliv6. Dopis se vy-
krvi? Dobr6, budou ji mftl Dirne jim krev jejich vlastnich znaduje uSlechtilosti vlirazu.
Iid{ spiklencri, Brissota a Marie Antoinetty! Chtdji znidit ,,eim vEt5i moc je v6m svdiena, tim piisndj5i musi byt
-
konvent? Ni6emov6, konvent znidi vAs! Ght6li jste zahubit frdtov6nf. Couvnout pied tim, co od vis vyZaduje obecn6
,,horu"? Dobr6, ,,hora" v6s rozdrti!" blaho, byla by slabost jit nad to je fanatismus. Revoludni
Robespierre jiZ nesed6l v piedsednick6m kiesle. Bud pro -
z6kon v6m dal do rukou moc mstlt obecnou kiivdu a zfroveir
irnavu nebo z jin6ho dflvodu poZ6dal Dantonova piftele, Thu- vdm zakazuje mstit kiivdu soukromou. Zapomefite, Ze jste
riota, aby zaujal jeho misto. loLrkromi obdan6, mdjte na pamdti, Ze jste soudci. Nedotdeni

?30 231
pouh6 m6sice, druh6 tisic
svym pr6vo trestat s chladnou rozvahou. Jedna trvala
v65nf svou a zasluZte osob' druhi na sto
zlodin." let. Jedna postihla smrti na deset tisic
milionri. Ale vsechno nase zdEseni
plati ,hrrlz6m' mensiho
V dal5i kapitole pojedn6rne o tom, do jak6 miry je nutno hrrlza rychl6 smrti se-
Robespierra dinit odpovddnfm za pozd6j5i piehin6ni. Zde *ro, tak ieieno okamZit6ho' Co jehladem' zimou' krutosti
stadf se zletelem na vSlnost situace konstatovat, ie se za kerou u porovn6ni t atorrf'o" smrti s up6-
u porovnini
-a Zalem srdce? Co je rychl6 smrt hleskem
francouzsk6 revoluce vlida teroru uejevila v celku krvav6j5i pojmout rakve na-
moZn6 m6nd krvavou neZ jini obdobn6 opatieni, kter6 lbnim u kfilu? M6stsk19 nrbitov by mohl jsme piln6
se tak
-byla udin6na za n6rodnich- hrisi daleko m6n6 drsnfch. Autor pfrUre tim kritk;frn-lt'n'"-, nad kterfm
Francie by st6Zi pojala
tdchto i6dek nesympatisuje ani s Collot.em d'Herbois ani udili chvdt hrrizou a truchlit' Ale cel6 t]:
terorem
s Fouch6m, srovnime-li v5ak 1667 Zivotri, kterd utratili v ty- rakve napln6n6 tim druhfm a skutednlim -neudili
I
nevfslovnd trpkyrn a hroznfm terorem'
kterf n6s
ond se 17.000 existenci, kter6 majf na svddomi Thiers a jeho
viaCt, latr zaslouZi, v cel6 hrfize a
Zalostnosti"'
poDlocnfci po komund roku 1871, pt6me se, zda krutost pamEtihodnou jeji dramatich;f
,,lyonskych stielcfi" byla pi'ehnanfi uebo zda se s Thiersem
vl6du teroru udinil obzvl65t6
16:z a beze v5i pochyby take
skutefnost' Ze byla namiiena
nejednalo piili5 shovivavd. a jejich opor6m a ie na sezna-
Vskutku, porovnSrne-li vl6du teroru s dinnosti blfvaldho ,rori p.inif"govan;fm ttidAm jmen' V historick6m t6-
reZimu za norrnhlnfch d.asfi, neni nikterak jist6, kterd z oborr mu jej(ch obEti je mnoho slavnlich
neZ nad tisiceur
byla stra5n6jSi. V projevu v konventu pronesl Saint-Just tato nri" :" vic z6rmutku nad Nlarii Antoinettou pied soudem
n"r";*"rrrrych neStastuikfi, kter6 by bylo moZno
obvin6ni:
Za star6ho reZimu bylo ve francouzskfch vdzuicich 400.000 daleko l6Pe obhf,jit'
vinit za zaslou-
Vfbor pro obecn6 blaho m6 s6rn sebe co z poprav ve-
udinil
Zenou i nezaslouZenou kritiku toho'
Ze
panskfch vdznicich, nfbrZ ve Spinavjch venkovsklich i,al6- je v odich potomstva'
iejnou podivanou a tim zdrarnatisoval
iich. Robespierre vypravuje ve sv6m pamfletu, jak ony Zaliie na lid blahotlArnli vliv'
byly piepln6ny sedl6ky lenami i muZi neschopnfmi Ona sniZujici podivan6 nemohla mit
- - KaZdodenni pohled na smrt z tak
blizka ztrfcel hrfizu a ne-
vyhovEt poZadavkfim svfch pinri nebo pro ndjak6 piekrodenf by si byl mdl piipo-
jejich nesdetnjch vfsad. Za blvallho relirnu bylo rodn6 pt *nff zdalelia tak odstra5ivd' Kornitdt
menout Voltairova slova: ,,Nic neni
tak neplijemn6 jako bft
usmrceno 3000 lidi l6m6nim kolem a 15.000 rodn6 pov65eno.
pov65en Potaj{."
Tato obvindni nikdo nevyvritil ani pied thermidorem, ani piinutily Robes-
po ndm. Zeani,historik, pokud je autoru znhmo, rreodvAZil se I kclyZ piipustime, Ze mimoi'6dn6 okolnosti
smrti' t6Zko porozu-
je poplit. Ale jsou-li pravdivS, pak musel bft diivEj5f reZim piu.*," aby zrnEnit svrij n6zor na trest
demoralisujicim podivanfm'
mime, Ze nic ,t""u*itut proti t6m
za fragonardovskou fashdou st6lou vlidou teroru, pokud se vylidil ho jako nEco'
tfkalo chudlich, a moZno s5rmpatisovat s prudkfm vybuchern KdyZ potiral trest smrti v konstituantE'
co ,,zesurovuje a zatvrzuje ducha
lidu"' I\[ohlo mu nyni unik-
Marka Trvaina: ,,Byly dv6 vl6dy, m&Zeme-li sc .ien rozpome- veiejnE popravy? CoZ nevidEl'
rotrt a zamyslit nad tim; jedna p6chala vraZdv z vh(nd, tlruhi nout, Ze podobnf t":inet maji

233
232
hnё vali,reagOvali,kdytt Si uvё dolnili,Ze ie Robespierre v ne―
Ze byly tElkfm psychologickfm omylem? OdpovEdi snad je,
bezpeこ 1.
Ze popravy byly vZdycky veiejn6 a Ze nebylo snadn6 zru5it をldn,III Vitё z‐
Ostatnё ,H`bertovo Vftё zstvi nebylo Vlastnこ
tradici. A piece Robespierre vice nel jednu zvr6til. V t6to v6ci
stv`In. H6bert chtё l vlastnこ moC, CtiZttdoSt tO, kterou Robes‐
prokAzal bud riZasnlf nedostatek proziravosti nebo siln6 ini-
pierre zmaFil tim,彪 e v otiZCe neivyttiCh cen usLoupll.H6bert
ciativy. Zklamal se. ]Dile,
doufal, Ze se Stane nliniStrem Vnitra, leこ
O revoludni arm6d6, srovnateln6 s obdobnou moci existu-
VttbOr prO obecn6 blaho, iSa dalek abdikOVat, zajiStil Si pFi‐
jfci nyni v totalitnich zemich, tak6 nernfiZeme iici, Ze mu byla
stup k ministersk′ m iFadim,pOこ itaje v to i miniSterstvo
vnucena. Pozd6ji se piesv6ddil, Ze piiv6df stSt do nebezpedi, l, 以
e Se ho
vilky. Roux, jentt se dOを adoval Vlidy teroru, Vidё
a dal ji zru5it.
pouを ivi proti llё ttu a iehO Stranfkim. Nakonec Spicllal ve
Hdbertisi6 a ,,zuiivci" mu vnutili narYfzenl o nejvy5Sich ce-
vezenl Sebevrazdu.
nhch. Za zfklad se vzaly ceny z roku 1790 a pro kaZdf druh bOru prO obecn`bla‐
Dva hё bertist6,kLeFf SC Staliこ leny Vゞ
zboii se zvj5ily o tletinu. Nebylo v5ak moZn6 ustflit ceny bez
ho, Blllaud― Varenne a Collot d'HerboiS, patFili k H6bertovё
ustileni mezd. KdyZ bylo vfc neZ rnilion muZri v armidE a po- Fili jako On v pFehnan6 uを
stranё pouze v tOn■ Smyslu,労 eVこ
1‐

Zadavky ministerstva v6lky podnitily znadnd dinnost prt1-
vini Vlidy teroru a V jin■ opatrenl, kter1 0n podporoval,
myslu, byli by ddlnici mohli poladovat tak zvfSen6 mzdy, ie Varenne,profeSOr
l■ eiznivali hO Vも ak Za sV6hO VidCe.Billaud‐
by se tim byly ohrozily zikonit6 ceny. Mzdy se stanovily tak6 ■u a byl zaSlepen osobni
a spisovatel, neznal lisky k blittnfl■
podle mezd z roku 1790, zvlf5enfch v5ak o polovinu, ne
dosti.PFesto byl vё ren svチ 1■ ZiSadillll a pFipraven pro nこ
ctiを ■
o tietinu. To pozvedlo ofici6ln6 existendni frrover"r d6lnickfch byl herec a dramatickチ SpiSOVatel.Byl
trpё t.C01lot d'I‐Ierbois
tiid asi o 15 procent nad riroveir, jaki byla pied tiemi roky.
marnivチ ,prudkチ a lni10val siln6 nApoje.Byl odVAttn,a schOp‐
easem si ddlnfci uvEdomili, Ze by mohli dostat vic, neblit ch Se
nチ ,alepoSkvrnil navZdy sv6 jm6no ukrutnOSLIni,kter′
z6konem stanovenlich mezd, a byli nespokojeni. Neuvddomili
dopustil V Lyonu.
si v5ak, Ze by ceny ihned stouply ve stejn6m pom6ru. Byly
z toho ddlnick6 vlftrZnosti, pii nichZ se m6stskS: spr6va mu- VI
sela postavit na stranu zam6stnavatelt, kteif platili legSlni
mzdy. Dovolivala se aspoi v jednom piipadd Chapelierova hO
Sotva se Robespierrova vllda zotaVila z itOku,nastrojenё
zhkona, kterf zakazoval vdt5i organisace dElnick6. Robespierre
H`bertem,muSela Sn6st drlll■ ′ ,podnicenチ Dantonem.
se octl ye sporu se svlimi nejvdrn6j5imi straniky, protoZe mu-
sel zachovat rovnovAhu urezi ti'idami. nebot uZ nebyl vrldcem
p∬:Lflり 露Lttltlllぶbyl霧ふ11∬Ъ ぶ miょ肌 :

tiidy, nlibrZ u6roda. Mathiez povaZuje tuto okolnost za jednu ZVOlen brzy po Dumou‐
zvan6ho DantoniV V∫ bOr, kter′
z hlavnich piidin jeho pidu. Nicm6n6 autor nenachAzl dtl- en pri reOrganisaci,ke
riezovё Zradё . Byl VSak z nё ho vylo,こ
kaza, ie by byli d6lnfci Robespierra skutedn6 opustili. S6m ―
kter6 dOこ 10 po padu glrondisti.V klubu JakObint a frantiこ
Mathiez piipou5ti, Ze 9. thermidoru vyslaly skorem vSecky
k/ant Se o jeho revOluこ nfln zapalu poChybovalo. O pli'odu
sekce na radnici svd oddily. Adkoliv se dElnici na komunu
235
234
itelnゞ . Utrpё l‐ li po‐
jeho blahobytu obihaly podivn6 povEsti. V phnu konventu se zFenl, nフ brtt jako Caesar sttln: nepttemoを
.Byt by
Siiily pochybnosti o jeho osobni podestnosti. Vzdorovnl a zmi- riZku,Inohl Se hned pFipravit k Cestё na popravigtё
zel. Ale nebyl muZem, kter5r by zmizel navZdy. I)ne 24. a 25. se mohlo FiCi COkOli O Spravedinosti takov6hO postupu,nelZe

柵 肌bOr鸞 ∬憮 lFTli
肌 鮒Ъ

z6ii se pokusil uchv6tit moc.
OkamZik byl pi'iznivli. ,,Zuiivci" a h6bcrtist6 byli velmi
rozhoFこ eni nad tfln,iak V′
nespokojeni se svfm Pyrrhovfm vit6zstvim pied ndkolika
tfdny. Danton se pi'i t6to piileiitosti uch6zel o jejich pomoc
a navrhl, aby byl revoludni tribun6l rozmnoZen. l'o je uspo-
kojilo do t6 miry, Ze ho uznali za ,,revoludni hlavu"; kdyby
si to byl pI6l, byli bv vynutili jeho zvoleni do \rfboru pro
願鷲艶酵酬
Kromё tohO Sjednocenim itOb
l鷲
―一Cennou
mohl jiln Thuriot pOSkytnout― ― a tak6 poskytl
obecn6 blaho. Necht6l vSak zastSvat v Robespierrov6 vlid6 Vl薄 LT∬
podruln6 misto. ChtEl bit v Cele svd vlastni vl6dy.
Tak6 jini byli nespohojeni. KomisaFtm konventu v Mayenne
rttm■ 絆驚
淵鳳騨 濡 胤∬盤
a Valenciennes, Merlinovi de 'Ihionville a Briezovi, kteii vy- Robespierrovy vlldy.
UtOk zaこ al dvacit6hOこ Lvrt`ho.Danton Sinl ziStiVal V po‐
dali svi mdsta nepffteli, dostalo se od vlfboru tak ,,kavalir- こinnoSt. P01e こ innOSti
sk6ho" piivitdni, Ze na n6j zanevi'eli. Stejn6 nepifitelstvi cho- zadi, jeho pOSily zatim zahajovaly
e nebylo tё う
vttbOru bylo tak roZSih16, 老
k6najit Slabi lniSta.
vali ndkteii diiv6j5i dlenov6 Vfboru pro obecnou bezpednost,
kter6 vlibor piinutil. aby odstoupili. Ti vSichni a jejich pi6- Bylo mOZno chOpit se t6 neb0 0n6 politOVinihodn6 pttfhOdy,
tel6, spojeni s dantonisty a s pravici, rnohli patrnd disponovat
vdt5inou, kteri by porazila vl6du. Kromd toho byl Robes-
甜 ltrI:1:∬ 吼鮮諄
じ寵l‖ 1∬ I¶ ∬£ i縄
bOru pustili Opravdu dO
:

pierre ndkolik dni churav a nucen leZet. Nebylo tedy tieba iali.Apこ Ladvacit6hO Se nepFite16 v′ niこ 10 Za Ob‐
poditat s jeho obSvanou piitornnosti na iednick6 tribun6. Nic- price.■ eこ nici se stFFdali leden za druh,m.ObVinё
, Briez, `lerlin de Thionville a
vinё nfln. Goupilleau, Duhell■
m6n6 se v tom nepl6tel6 vfboru zklamali. KdyZ se Robes- こpatnё V′ pravu dO Vend6e.
Delaunay itOこ ili na V′ bOr・ Vedl
pierre dovddEl, i,e hrozi vl6d6 tdZki porhZka, vyskodil z postele .

a opravdu napoleonsk5im zpirsobem sv6 nepiStele rozpr65il. PFipuStil, Ze se ziSObOVacI Sluttba zhrouLila. Byl nesChOpn′
Ve vyboru byl pouze jeden dantonista, Thuriot. Ten od-
stoupil a uvedl jako drivod, jak vlibor naloiil s Houchardem, 盤:F]l∬ 1'I潔ざl』 嵐ぶ 。翌1ま メ 為器器Lご Ъ 把
bOr resignoval. Jeho Obrana byla slabA.
tO Vコ ZVa, aby V′
vit6zem u Hondschootu: vfbor ho dal zatknout, protoZe ne- Andr6 a
vyuZil vic sv6ho vit6zstvi. Hlavni odpov6dnost za zkricen6, Clenov6 v′ bOru Billaud‐ Varenne, Jean Bon Saint‐

― jeho Vlastn`
Barё re lllluVili bez iこ ittu. Barё riV projev

:∬
jednini vfboru s jeho generily pad6 na Robespielra. Ob6val

驚野 I鱗 浮鮮長
〕 拝
se, Ze dflvodem ke kaZddmu ochabnuti by mohla blit zrada.
PovaZoval to za jist6 a podle toho jednal.llaid! generAl mdl
bft nejen jako Caesarova rnanielka mimo v5eehno pode-
237
236
-

nosti a shovivavosti, hlavnlch to obvinEni se strany nepl6tel neni-li sloZena z muZfi, ktei'i si ji zaslouZi. Zhd&m
vlfboru. Dnes v5ak se uzn6ve, Ze nikdy nebo jen zfidka kdy vyboru."
se lid6 vyrovnali s fkolem skoro nadlidskfm nebo se vic Jaurds ocerluje pomdrn6 z6sluhy vridcri revoluce a iik6:
ob6tovali veiejn6 vdci. D6jepisec Ludvik Combes popisuje ,,Byf byli sebev6t5i, Cambon a Carnot byli sprSvci, nikoli
takto jejich dinnost: vl6dci. Byli n6sledkem, Robespierre byl piidinou."
,,Jak mohla tato vl6da s rispEchem zdolat tak obrovskou To musel tak6 konvent pocifovat, kdyZ sly5el resignaci.
pr/rci? Tim, Ze si nedopiAvala oddechu. Jeji ilenov6 praco- Musrl mit pocit, le v t6 krajn6 obtiZn6 chvili byl ten piisnlf
vali bez sphnku, bez pravidelndho jfdla. easto rnusel staiit asketa na tribund jedinfm muZem schopnlfm sloudit sily n6-
kouseh chleba, sn6denlf u stolu, aby osvdZil jejich spotiebo_ roda tak, aby mohly byt vrZeny jako jeden muZ proti ne-
vanou silu. Je t6Zko pochopit, kdy vlastnE spali, pon6vadi piiteli. Sotva Robespierre vmetl svou vyzvu, vstdrvali poslanci
byli zd6nliv6 iinni bez plestivky. Dopoledne se schAzeli a a volali: ,,Ne, ne, nikdy!"
radili o bdZnych zilezitostech. pozddji chodili do konventu, Zkrocenli Briez se potom omlouyal. Rekl, Ze nechtdl vybor
kde tajemnik a obvykle jeden nebo dva jini byli vyzvirni, obvinit, a kdyZ Robespierre nabidl demisi vyboru pro zvoleni
Brieze, Z6dal s6m o povoleni vzd6t se. Kdosi navrhl zru5eni
浙Ⅲ鼈Ⅷ隕ⅢⅢⅢⅦⅢ胴胴胴胴=

aby se ujali slova. Potom pr6ce v kanceliryich, korespondence
a piikazy. Veder jin6 schtze, kter6 se dasto protihla pies volby, coZ se hned stalo. Robespierre pi'ipad zakondil tdmito
celou noc," proslul;imi slovy:
︱︱

Neni tedy divu, Ze to v Robespierrovi vielo rozhoidenim, ,,ProhlaSuji virro, ie ten, kdo byl ve Valenciennes, kdyZ
︱︱
︲︲ ︲ ︱ ︲ ︲ ︱
︱︱

kdyZ se ch6pal slova na obranu sv6 vl6dy. vstoupil nepiitel do bran, nepatii do Vfboru pro obecn6
︱旧︱

,,Tento den mdl pro pitta cenu tlf vftEzstvi. Jsme_Ii my blaho. NemriZe dit nikdy patiidnou odpov6d na otizku: Jste
︱︱︱︱

hlupSci a zrhdci, co jste vy, kteii jste n5s zvolili? Obvif,ujete mrtev?"
︱=︱=====H===H=====HI

n6s, Ze nic neddl6me. V6st jeden6ct arm6d, n6st tihu cel6 ,,Reknu v6rn, kdybych ji byl byval ve Valenciennes v dob6,
Evropy, odhalovat zrid.ce, maiit pldny zvEdfi najatlfch za kdy tam vstoupil nepiitel, nebyl bych tu, abych vSm podal
nepi'6telsk6 zlato, hlfdat nespolehliv6 spr6vce, potirat tyrany, zpr6vu. Byl bych sdilel osud tdch, kteli dali piednost smrti
zastra5ovat spiklence a urovnAvat piekdZky _ to je naie pied hanebnou kapitulacf."
ptice!" KdyZ BarBre vidEl, Ze je situace zachrSn6na, vzchopil se
Robespierre neh6jil, n!,bri ritodil. 'd ilfidal, aby se odhlasovala vl6dd driv6ra. ,,I(am bychom pii-
. ,,2 ialobc& se stanete obZalovanlfmi!,. !1i," iekl, ,,kdyby se Robespierre musel ospravedlflovat pied
Vybral si ndkter6 z pomlouvadt vfboru, ponech6vaje pouze ,horou'?" Tak odhlasovali vliboru jednomyslnd dfivEru. Na
c6rv z jejich dobrdho jm6na. Mflokdy docilil vdtsiho rrrdinku. Z6dost Ilillaud-Varenna schv6lil ubohy poraZenf parlament
Jeho uepi6tel6 byli por.aZeni, konvent naplndn hrrizou. Od_ v5echny diny vfboru. Rozhodl tak6, aby pii5t6 komisali pied-
v6Zil se tedy posledni zkou5kv a ymetl konventu do tv6ie n65eli zprhvy ve Vfboru pro obecn6 blaho a nikoli v kon-
resignaci vl6dy. ventu. To ho nadiadilo v5em ostatnim vyborrim, tiebaZe ne
,,Vlast je ztracena, nem6-li vl6da neomezenou dfivdru a dostatednd Vliboru pro obecnou bezpednost.

238 239
f)iktatura ,,velk6ho., vyboru se datuje od 25. zifi l7gl.
At znamti dodanfch mlstnimi jakoblnskfrni kluby. Taktcr
do Ilobespierrova p6du se jeho sloZeni nezmEnilo s vlijimkou
vSichni vei'ejnl rilednici podlizeni autorit6 vjboru.
vyloudeni jedin6ho dlena, H6raulta de S6chelles. Ve
vynoru Vfbor pro obecnou bezpednost, ,,mal1i vybor," byl takt
byli tehdy: Robespieme, Saint-Just, Couthon, Carnot, Lindet,
volen konventern, ale z tdch, kter6 mu oznaiil ,,velky vybor".
Prieur z Marny, prieur
- - z Collot
Andr6, Bardre, Billaud-Varenne,
C6te d'Or, Jean Bon Saint
d,Herbois a H6rault
Podle jeho pi'ikazfr pracovaly mistni revoludni vybory, kter6
zatfkaly. Vlfbor pro obecnou bezpednost urdoval, protikter;im
de Sdchelles. podeziellim bude zavedeno soudni iizeni. Revoludni arrn6da,
Bezprostiednd po t6to pam6tihodn6 parlamentni bitvE ruu-
teror a tiskai'sk6 lisy byly zbran6mi obou vfborfr. VyZado-
sel Robespierre znovu ulehnout, kdeZto Danton si vyZ6dal vala-li n6kter6 situace zvl65tni pozornosti, byl vyslin komisai'
dovolenou a odebrar se do Arcis-sur-Aube. pravd6podobnE se konventu, prokonsul, vybaveny skorenr absolutni pravomoci,
cht6l vyhnout pozornosti. ale odpovddny ,,velk6mu" vfboru.
TiebaZe byl vlAdni stroj tak vlfkonnf, nefungoval bez ti'e-
nic. Ilyly ve ,,velk6m" v;iboru, byly mezi Vlfborem pro obecn6
VII blaho a V;iborem pro obecnou bezpednost. N6kdy se uk6zal
mistni revoludni vfbor neristupnyru. PrAvE Collot d'Herbois
I$ikdy ai, do poslednich let nepokusil se nikdo o takovou si st6Zoval na jejich ,,neodpovEdnou zuiivost". N6hteii pro-
organisaci hmotnfch a duchovnich sil n6jak6ho n6roda, k jak6 konsulov6 se provinili neodpustitelnfmi zlodiny. Vzdor tomu
do.(lo ve Francii za ieleznlho panov6ni revoludni vl6dy. To se v5ak uskutednila zizra(,nta organisace a spr5.va. Vend6e
je z velk6 miry zSsluhou Robespierrovou. V tom jako v ji_ bylo podrobeno. Bylo odvedeno, vybaveno a vycvideno dtr-
nlfch vdcech jevi se ridcem Napoleonovlfm. pozorujme jen ndct arm6d, dohromady 1,200.000 muZfi. Produktivni sily
ten mocnf dikt6torskj stroj, kter;f byl schopen rozdrtit kai- byly povzbuzeny jako nikdy piedtim. Bylo dobyto velk;fch
dou vnitini oposici, sjednotit nSrodni sily k rozhodn5im vi- vft6zstvl. N6kteii d6jepisci, bohuZel, podtrhujlce vyludnd vl6du
tdzstvim nad armidami cel6 Evropy a kout zbran6, kter-6 byly teroru odvrAtili pozornost od opravdu pozoruhodn6ho vlf-
privodnd my5leny pro obranu, ale bylo jich pouZito nakonec konn6ho a spr6vniho dila vyborft.
k vfboji. ZApisnlk s osobnimi poznirmhami ltobespierrov$mi, o kte-
Nejvy55i moc mdl Vlfbor pro obecn6 blaho, ,,velkf vybor,.. r{,ru jsme se ,iiZ zmfnili, ukazuje dtleZitost, kterou v tonr vSem
Mdl svrij mand6t od konventu, kterf ho po pravdd mohl roz- rnll. Shnr mdl m skrrosti ustanovovfini a odvolAvirni pro-
pustit nebo obnovit; Robespierrova piitomnost ve vliboru konsulrii t generirlfi, disposice armirdami a z6sobovaci sluZbu,
v5ak konvent zastra5ovala. Nezapomndl na 2. Cerven, Do zahranilnl vdci, zaopatiovaci poZitky, poStovni sluZbu, udr-
kaZddho okresu byl dosazen rilednik vfboru. Byl opr6vn6n iovhni vci'ejn(rho poi6dku, propagandu atd. Neunikly mu ani
takov6 podrobnosti, ,iako le pobronzov6ni hlavni d6l zakrfvh
konat rekvisice, sesazovat, nahraiovat nebo uvEzflovat pra-
vady vfroby.
videln6 jmenovan6 riiedniky. Nahrazovali se vfbErem ze,se-
Byla tato diklatura jedinE v6lednym organismem nebo
240. 16 Robespierre 24t
rudla revoluini v5iznam ? V jetlnorn dokladu, nalezen6m mezi
llobespierrovfrni papfry, psandm pied zorganisovinfm revo-
VIII
ludnf vltldy, Cteme: ,,Je potlebi jedin6 vrile a pouze jedin6.
KdyZ byli zatdeni vfidcov6 girondy, podepsalo sedrndes6t
Musi byt bud royalistickA, nebo republikrlnskf. Aby byla re_
p6t jejich kolegri v konventu veiejnf protest. H6bert Z6dal
publikhnskS, musi bft ministii republikini, noviny republi-
v jednom vyd6ni sv6ho listu za druhfm, aby ti, kdo podepsali
k6nsk6, poslanci republikinSti a vl6da republik6nsk6.,. Je protest, byli odevzd6ni revoludnimu tribun6lu se svlimi vtdci.
tedy zIejm6, Ze Robespierre zamfslel pouZft revoludni vlldy, Za danlfch okolnosti to mohlo znamenat jen jedno smrt.
aby republiku upevnil. Cht6l r,Sak zaloZit republiku jako- I{6bert to v6d6l tak dobie, i,e vyzval kata Samsona, -aby na-
binskou, v niZ pievlidal vliv proleiariAtu a ne vliv m65fan- mazal kladky sv6ho stroje jako piipravu na tak hromadn6
Ⅷ顆 珊 Ⅷ Ⅷ 胴 脚 脚 脚

stva. VZdyi v t6mie dokumentu dteme: ,,Vnitfni nebezpedi krveproliti.
piichfzi od m65tanstva. Je tieba, aby sankyloti zristali ve Dne 3. tijna 1793 m6l Vybor pro obecnou bezpednost podat
mdstech a dostAvali denni mzdu. Je tieba je jitfit k hn6vu, zprfvu o girondistech. O tom, jak6 bude mit drisledky pro
c.rzbrojoval a poskytovat jim osv6tu. Je tieba roznEcovat re_ uvdzn6n6 vridce, nikdo nepochyboval; bylo v5ak znadn6 na-
publik6nsh6 nad5eni vlerni moZnfmi prostiedky.,, pdti, pokud 5lo o osud t6ch, kteli podepsali petici. Robes-
Tedv to, co llobespierre zamlf5lel, neli5i se podstatnd od pierre v6d6l, Ze zpriva neobsahuje pro podpisovatele bezpro-
toho, co je v rnoderni iedi znhmo jako ,,diktatura prole_ sttedni nebezpedf. Obival se v5ak, i,e by mohli extr6mist6
tari6tu." poslance poplaSit, ponEvadZ se objevil toho dne poprv6vkon-
Ale kdyZ uvaZoval o svych druzich z ,,trory,,, zdd. se, ie ventu po sv6m velk6m parlamentnfm vitdzstvi.
viZn6 pochyboval o jejich nAklonnosti k v6ci dtvrtdho stavu. Amar z Vjboru pro obecnou bezpednost ietl zprivu. Jak se
V podivn6m katechismu, nalezen6m tak6 mezi jeho papiry odek6valo, mdli bft vridcov6 girondistri pohn6ni ihned pied
a psan6m po p6du girondy, objevujl se nAsledujfci i6dky, soud. Pokud se tyde tdch, kteli podepsali protest, doporudoval
hter6 pIe5krtl, jako by si byl uv6domil, ie jeho my5lenky ve_ vfbor. aby byli prozatimn6 uv6zndni, dokud zvli5tni zpriva
dou do slep6 ulidky, kde dih6 ochromujici sklldenost a ztrhta neosvdtlf jejich pi'ipad. Z tisicfi tdch, kdo byli prozatimnd
odvahy: zatdeni, bylo jich m6lo souzeno. TiebaZe zprflva nebyla extr6-
,,Lid. . . Co jin6ho pfek6Zf osviceni lidu?,, mistfim po chuti, byl poddn n6vrh na jeii pi'ijetf a pro5el.
,,Chudoba." Ale tu povstal dantonista Osselin a idd.al, aby se konvent
vr6til k rozhodnuti o t6ch, kteii podepsali protest, a aby byli
,,Kdy poznd lid pravdu?i,
souzeni zArover'r s vfidci. Galerie boulliv6 tleskaly; konvent
,,AZ bude mit chl6b a aZ bohati a vt6da plestanou pod_
se zalekl. Kaid! v6d6l, Ze tdch sedmdes6t pEt nebude Zit d6le
porovat prodejn6 per.a a jazyky, aby lid klamaly _ aL zh,jmy
neZ n6kolik tfdn&, projdeJi Osselinriv nivrh. Robespieme se
bohatfch a vl6dy budou totoZn6 se z6jmy lidu..,
zvedl a odebral se na iedni5td.
,,Kdy to bude?"
D6jepisci, ktefi sleduji thermidorskou tradici, mluvi o jeho
,,NIKDY..'
│ pochmurndm vzezieni a pard6lich pohledech, kter6 vrhal na-
242
243
se proti kald6mu vyjedn6v6nl s
povstalci a neschvaloval
zelenallfmi brflemi na sv6 obdti. Nev(me, jak pohllZel na ty, vil
kter6 chtdl zachrAnit, ale snadno si piedstavlme, s jakfm fr"*i"ta""uni. Ilikal, z* ;o $"r'" vzit rn6sto ritokem' I(clyZ
dantonista Dubois-cranc6 nebyl naklonEn
ho slyset, zajistil
nap6tim se divali ohroZeni girondist6 na nEho. Robespierre shromfZdit
m6l v rukorr jejich Zivot a smrt. Kdyby se byl piidal k Osse' si, Ze byl jeho piitel Couthon pov6len rikolem
linovi, byl by s nimi konec. v Auvergne armS.du k provedeni plSnu'
ochrnutli na ob6
,,Obdan6", iekl, ,,dejte pozor. Mezi tEmi, kdo se dali do couthon byt muZ * lemnym chovinim,
,rof,y. V *rr.., ,,Carnavalet" mfiieme
vid6t pojizdnou le-
leb zrrldnd ctiZidosti, je mnoho zbloudilfch. " ." bvrt velmi odhodlanf ;
Ozvalo se reptfni extr6mistti ve shrom6idFni a na galeri- no5ku, v nil se pohyboval' Dovedl v5ak
jeho energii' Sestavil
ich. Robespierre pohled6l na galerii, kter6 mu byla vZdy tak zd6 se, ze t6lesn6 vada podn6covala
vdrna. l6danou armidu a vzal m6sto Lyon ritokem'
,,Mluvfm v piitomnosti lidu a praviur v6m: pouze ti jsou PotomseCouthonpodleosobnichsklonrlapokynrlRobes-
ZSleielo
hodni bft vaBimi vridci, kteii majl odvahu v6m iici pravdu, pierroqich zachoval vridi Lyoiianrlm velkoduSn6'
aby je trestal. Brzy
kdyZ jim soukromf z6,jem veli, aby jednali jinak' M6m za to, mu vice na tom, aby m6sto zf,sobil. neZ
potom vznikla v pafiZi nedfivdra k t6to
politice' I(onvent na-
Ze je pod dfistojnost konventu zablivat se jinfmi neZ t6mi,
fldil distedn6 znideni druh6ho m6sta Francie' Aleto nafizenl
Couthon'
kteii jsou jiZ uvdznEni. UkAZe-li se pozddji, Ze jsou je5td jini nic' aby
vinni, jste zde a mriZete Z6dat, aby se spravedlnosti udinilo opiraje se o Robespierra, neudinil skoro
hlavni nim6sti' kcle byla obydli nej-
zadost. Opahuji: mezi tdmi, jejichZ uv6zndnl se 26d6, je provedl. Odebral se na
kladivkem
mnoho dfiv6ryhodn;fch muZ&, mnoho takovych, jak vim, kteli bohatsich m65fanr1. Tam, poklepavaje stiibrnfm
na kaldou z aristokratickfctr fasid' Iikal slavnostnd: "Zikon
piipojili sv6 podpisy v nepochopeni. .." destrukce nebyla PaiiZi
16 odsuzuje'" KdyZ tato symbolickS
Girondist6 byli zachrSn6ni. Jejich dopisy potvrzuji, Le vE- Na jeho misto byl
d6li, Ze d6kuji za Livot t6to Robespierrov6 intervenci. Jeho po chuti a n6tlak silil, Couthon odstoupil'
nepI6tel6 tvrdili, Ze tak jednal pouze z politickfch dfivodfi, p".,"r"" Collot d'Herbois a Fouch6' S nimi zttaloprov6d6l divok6

stflleni, kter6 bylo sice m6n6 vraZedn6
nef to' kter6
aby si zajistil podporu pravice. Ale umirnEnost jeho politiky let pozddji' UVto
v Lyond brzy pot6, v rozporu s v$slovnfm prY6nim konventu, Thiers v Patili asi o sedmdesft osm -vS1i
vypr6vi', ze
odstrat"ruje kaZdou pochybnost o jeho pohnutkhch' provedeno s v6t5lm barbarstvim. souberbielle
Robespierre, kdyi slySel vypravovat
o podrobnostech' rrykiikl:
,,Krev! St6le krevl Bidnicil Nakonec
v ni republiku utopi!"
dostat morAlni podporu
IX Collot se opdt pokou5el pisemn6 jed-
v5ak
Robespierrovu. Nedostal odpov6d' Robespierre -psal
ndho pustil' Collot'
Dubois-Cranc6 obldhal Lyon, ale vic vyjednival neZ bojo- nomu z lyonskfch soudcfi a ptisn6 se do
se obhf,jil' Robespierre
val. KdyZ se konedn6 rozhodl jednat, bombardoval m6sto a zpri- znepokojen, vr6til se do PaliZe' aby
povolfn zpEt' Charlotta vypravuje
sobil tam velk6 hmotn6 Skody a smrt detnfch nebojujicich. zaIl<lil, aby byl Fouchd
o boullivdm roz,hovoru Fouch6ov6 s Robespierrem" Robes'
Robespiere, ilaflivf ve vdci autority risti'edni vl6dy, vyslo-
245
244
隅肥

jeho pt's
pierre bouiil shm, kdeZto Fouchd ,,zhledl, ti'6sl se a koktal val s rodinou na prochazku do Elysejskfch poli;
omluw". Brount ho prov6z{val. Ni:kdy obEdvali v restauraci u vchodrr

Ale Fouch6, i kdyi bledl a tl6sl se, zirst6val hroznEj3fm do zahrady v Tuileriich. Majitelem restaurace byl Svycar'
Piileiitostn6 na konci tlidne chodivali verr do lesfl' bud ve
nepiftelem neZ Collot d'Herbois. VEiil, ne bez dfivodu, Ze ho
chce Robespierre na vfstrahu jinfm potrestat. Proto se roz- Versailles nebo sm6rem k IssY'
hodl udeiit prvni. Byl to protivnik, jak6ho Maxmili6n je5td K Robespierrovi chodili na n6v5t6vu hlnvnd l)esmoulins'
Saiut-Just, Couthon, Lebas, l)avid, Buonarotti a
pani de Cht-
nemdl. Brissot, ad tak zbdhlf v intrik6ch, nebSl se zhpolit za
bil6ho dne; Fouch6 se nikdy neexponoval. I(dyZ cht6l Robes- labre. Merlin de Thionville a Legendre patiili tak6 kdysi
pierre udefit, zmizel, jen aby se zas objevil, jakmile se jeho k jeho n6vStdvnikrlm, piestali v5ak k ndmu dochAzet'
mlu-
neplitel obrftil zidy. Fouch6 kladl l6dky a podrfval sv6rnu David je plili5 zn6m, nei aby se o n6m zde ob5irn6
nepiiteli pfrdu pod nohama. Povalil Robespierra, jako krysy vilo. KromE toho, Ze byl slavnlim maliiem' byl dlenern Vv-
Robes-
dokdzaly poboiit d&m. boru pro obecnou bezpednost a obdivoval se nadSend
pierroui. Patfil k tdm, kteii se ho po jeho smrti zi'ekli'
poz-

x d6ji se v5ak dal na pokini a prohl6sil' Ze piijde 6as' kclv
d6jiny Robespierra pln6 ospravedlni'
-Butnarroti
Jak asi plynul v t6 dob6 soukrom;f Zivot Robespierr&v? _ z Michelangelova rodu - byl italskf spiso-
osobniclr

O tom m6me zpr6vu v pamdtech nejmladSi dcery Duplayor.y. vatel a radik6l. Byl jednim z rn6la Robespierrovfch
pl6tel, kteii zfistali vdrni jeho pam6tce' Pozd6ji se zapletl drr
Je-li pravda, le dlovdka poznime podle jeho spolednosti, mt-
leme piritelstvi Duplayovych piipsat Robespierrovi k dobru. Babeufova sPiknuti.
│ Umdleckf truhlAi byl nev5edn6 poctiv;f muZ. Fracoval mnoho Pani de Chalabre, Slechtidna, byla asi dtyi'ic6tnice' Jtr'ii
Vym6nili
pro vl6du, od nii dostal po Robespierrov6 smrti zaplaceno obdiv pro Robespierra se datuje z dob konstituanty'
do domu vedle f)tr-
II
bezcenn;imi bankovkami. Misto aby sfm platil svfm viii- si dosi dopisri. PozdEji se piestbhovala
tehim stejnlim zpfisobem, prodal svftj majetek a vyrovnal se playovfch a byla kaZdodenni nivSt6vnici' Z ieiich dopisii
hodnotnfmi mincemi. SobE neponechal nic nebo skorem nic. ne* ziejm6, zda jeji city k Robespierrovi byly jen platonirh["
Po jeho smrti byla uv6zn6na a jeji piAtelstvf nepieZilo
lttltr
Duplay se stal dlenem revoludniho soudu, coZ se rnu mnoho
nezamlouvalo. ObydejnE se sluZb6 vyhnul. Jednou se ho tvrdou zkou5ku.
jen nepravi<k'lrri"
甜‖
Maxmiliin oti,zal, co ddlS u soudu. Duplay odpov6d6l: ,,Ji S vfjimkou Desmoulinse, kterli plichizel
schSzeli se ti, o kterfch jsme se zminili, v Duplayovi
dotttrY
se v6s neptdm co dEl6te ve Vfboru pro obecn6 blaho." Robes-
zpravidla jednou t;iclnd. Buonarroti hrAl na klavir'
Ltrlrrrs
pierre se necitil uraZen; usmfl se a stiskl Duplayovi ruku.
Corneillovy l:rl<' lt'
ZdL se, Ze si Maxmilifn snadno zvykl na rodinnd prostiedl zpivat. NEkdy hr6li hry Racinovy nebo
Duplayovfch. Rodide se s nim ochotnd radili o dom6cich z6- kardf svou roli detl. Robespierre a Lebas hr6li s nc'ivi'lilrrr
s:ittt' Il
leZitostech; dEti ho povaZovaly za star5lho bratra a svdlovaly nadSlnlm. I(dyZ bfval Robespierre s rodinou veder
se mu. Ndkdy d6lal prosti.ednfta mezi rodidi a ddtmi. Chodi- t6val jim z \-'oltaira nebo z Rousseaua'
2+7
246
Kapitola 11
Dost6val nesdetn6 dopisy, z nicht mnoh6 ho velebily pIe-
pjatfmi vfruzy. Ndkter6 anonymni dopisy ho napadaly. Jin6
l,6daly o pi'izeir nebo o milost. N6kolik jich bylo napsSno
v nadEji, I,e ho zkompromituif. Takov6 dopisy mivaly na
obSlce n6pis, aby je Robespierre otevlel osobni, nepochybnE MEZI HЁ BERTISTY A DANTONISTY
v nad6ji, Ze nEjakf zvldav!, po5tovni riiednlk nebude db6t
t6to pozn6mky. Jeden takovf dopis mluvi o pokladu, kterli
prf si Robespierre nahromadil ve Svfcarsku. V jednom do-
pise vyznSvi bohat6 mladi vdova z Nantes Robespierrovi Kttdi Кvduこ 壼 宙ida mtt b輔 0'離 Ve w6m宙 器耐
m議 ‐
m2 0paこ nttmi smこ ry:Stこ mi,kdOЙ j1 0b宙 通uif,労
e ie
svou n6klonnost a nabizf mu svou ruku a majetek. PiSe: ,,Jsi boFe s dVё
mfm bohem. NeznSm iin6ho hoha kromd tebe." pFiliζ radikllni,a tё lni,kteFi ji kirajl,老 e neni doSt radikilni.
r,
Mnoho Iidi ho chtElo nav5tfvit, b1,'l v5ak pliliS zarndstndn Za francouzsk6 revoluCe pFedstavoVal Danton prvni smこ
a piistup k ndmu neb-vl snadn'f. JakSsi hrab6nka de Tr6mont Strany se tolik a v tak
I16bert druhゞ .Ale,ku pOdiVu,tyto dVこ
docilila u n6ho pi'ijeti. Lidl Robespierra, jak sedi u psaciho をkO FiCi, zda ta nё b0
こetn,Ch bOdeCh Stチ kaly, Ze je nё kdy tё
stolu, obleden podle poslednf m6dy, chladnd zdvoiilf. ByI ona osobnost byla h6bertiStOu こi dantOnistou. Tak Se hiS‐
vvd6n dekret zakazujici bfvalfm Slechticfim bydlet v Paffli, torikovё ttLzni v tOm,jak ZaFadit H6raulta de S6Chelles.Ro‐
dokud nebude uzavfen mir. Pani de Tr6mont, kteri si ote- bespicrre FikiVal〔 )tё Ch10 dvou strinich: ,,Rozunll Si iak0
vlela obchod, piiSla polAdat o povoleni, aby sm6la zrlstat. lupに i v lCSe,``iSa pFCS、 こdこ en,moと ni Ze priVem,Ze iednu
Obrdtila se na Bart)ra, kter6ho se vdc plfruo tfkala, ale on i druhou financuje CiZina.Jeho bitvy s obё
ma v ziFi nevedly
ji kritce odbyl. Robespierre se ji zeptal, nenili obchod jenom k cili.hlё Sic POtOm zaこ ali h`bertist6,podporovini dantoniSty,
z6minkou. Ujistila ho, Ze nikoliv. Ze ho potlebuje k Zivobyti jako byl Thuriot,Robespierra dile zneklidiOVat,tentokrit na
ona i ieji dcerka, kterou piivedla s sebou. Robespierre se poli niboZensk61■ .

podfval na dit6, piemj5lel chvili a dal pak nSvStdvnici listek RobesPierre Si byl vё dOm, Ze katoliCisl■ us ie pFlliこ
hlu‐
pro Bardra. Pani de Trdmont byla plekvapena riplnou zmd- ―
tehdy tri‐
boko zakoFenё n V Srdci francouzsk,ch Sedliki―
nou Bardrova chov6nf, hdyZ pledetl slova toho, kterli mu byl こtvrtin franCOuzsk`hO obyvatelstva ―― nett aby byl brin na
riiedn6 roven. lehkou vihuo SriZka s cfrkVf byla neVyhnutelnl, ponё
vad老
Condorcet a jini si vSimli. jah ftobespierrova zvl65tni, samo-
ll l

cfrkev byla jednou Z hlaVnich pevnosti Star6ho ZttiZeni. Ale
t6fsk6 a asketicki osobnost fascinuje Zeny. V cele Concier-
pFi ttoku na Cfrkev こinil Vttdy rozdn lnezi katOliCkOu vfrou
gerie,l kde proZival Robespierre s roztii5t€nou Celisti hodiny
a sluZebnictVem cfrkve. Ⅳlimo tO na zaこ itku rozliSOVal dile
agonie, najde nSv5tdrryrfk zvadlou kytici. KaZdorodn6ve vfrodf
prellty od niZこ fho knё ttStVa.

Robespierrovy smrti plijde nezn6mi fena, odstrani zvadld e preliti byli bez v′ jimky こ
老 leChtici.
Je tFeba uvttZit,
kv6tiny a poloZi ta:n Cerstv6.
Byli ζtё d予 ら dOkOllCe marnotratnё pliCenf, zpupnt pohrdali
r vbzeni u paI'iZslitrho soudniho pal6ce. (Pozn, pfokl")
│ 2総
?48

│││‖
lideru a dasto byii nevEiici. Rtkato se, Ze se
dvornl prel6t po- ,,Dbejte, abyste nedivali farratismu zbran6, nahrazujice vzd6-
yaZoval za upadl6ho v nemilost,
kdyZ se o u6rn proslfchalo, l6ni nSsilim. Pohroulete se sami do tdto pravdy: svEdomi se
Le je zboi,n!,. Naproti tomu obyCejni
kndlf, vzeillii
lidu, znali ned6. nutit." H6bert v5ak zadal nynl s propagandou v PaIfZi,
zblizka jeho trampoty a souZeni. Sami byli bidn6
placeni. Ro- jsa hotov uchopit se vSeho, co slibovalo bft populArni. Bylo to
bespierre v6iil, Ze by bylo moZn6 vnuknout jirn
nad5enf pro jako piidrZet sirku k velmi hollav6 l6tee. Za nEkolik tjdnfr
revoluci, s jejich pomocf se zmocnit cirkve, osvobodit ji,
zmo- se komuna, jakobini, sekce a velki d6st konventu dali str-
dernisovat a zdemokratisovat.
hnout. Mezi H6bertovfmi nejaktivn6j5imi pomocniky byl
AIe v t6 mlfe, jak revoluce postupovala, pozn6val,
Ze tento Anacharsis Cloots.
pl6n je odsouzen k ztroskotinf. Skoro vsichni prelAti
a velk6 Cloots je plikladern, jak6 zlo mfiZe zprisobit idealista
v6tsina niZ5iho knEistva ztstari revoluci nepi6telstf.
M6ri s u5lechtilfm srdcem, je-li nad6n skutednfmi schopnostmi a
tdZkou odpov6dnost za povstrinf ve Vendde a podnitili
energii, postridiJi vSak soudnosti. Ve jm6nu lidsk6ho bra-
vzpoury v Lyonu, v ,foulonu, v Bretagni a jinde. Tlebale
trstvi poskytl Brissotovi pomoc a podporu pfi rozpoutdni
zenrd bojovala o svoje byti
k d6leni Francie jako polska - *v dobi, kdy se zd,frlo, Ze dojde
vykonAvalo kndZstvo n6tlak
evropsk6 v6lky. Ve jm6nu svobody svEdom{ pomflhal nynl
H6bertovi vyvolat to, co by se bylo mohlo; neb.it Robespierra,
na venkovany, aby odpirali platit dan6. Z toho vzniklo ro-
st6t niboZenskou v6lkou. Cloots navStivil paliZskdho biskupa
stoucf nepiStelstvf Robespierrovo stejnd proti knElfm jako
Gobela a zastra5il tu dristojnou osobnost tak, Ze se uvolila
proti prelStfim. Pii jedn6 piileiitosti ryekl: ,,Jak6 souvislost
je mezi kn6Zfmi a bohem? Kn6Zi jsou morilce pfijit do konventu v prrlvodu v5ech vikiirl, aby se vzdala
tirn, dim jsou sv6ho irfadu, jako by byl blfval n6strojem povEry. Konvent,
SarlatSni l6kaIstvi. Zezlo a kadidelnige se spikly,
aby zneuctily rovn6Z zastra5en, pondvadZ Gobela doprovizeli rilednfci ko-
nebe a uchv6tiry zem." Nicm6n6 st6ie dinil rozdil
mezi kato- muny, misto aby piijal resignaci s dfistojnfm opovrZenfm,
Iickou vfrou a jejfm kn6Zstvem. NechtEl vydat oposici nebez_
pednou zbrar-r proti republice ani odvrdtit pozornost
uiinil tak s pokryteckfm projevem ricty.
lidu od Cloots, py5ny na sv6 dilo, objevil se tfZ veder ve Vfboru
hlavnich probl6mfi k podnrlnrim. ,,Je pravda,,, ptal se H6-
pro obecn6 blaho, patrnE s rimyslem trvat na tom, aby mu
berta, ,,ie zfkladnf piidinou na5ich potiZi je niboZenskf fa_
vnutil tuto svou politiku. Sotva vstoupil, zjistil, Ze chybil.
natismus? Vdnujice mu v5echnu svou pozornost, neztr6cirne
Prakticki Robespierrrlv duch ovlSdal vfbor. Ovzdu5i tam
z odi opravdovi nebezpedf, kterd n6s tisni?,,
bylo zievnd ledov6. MaxmiliSn se na nEho dival zelenavfmi
Diive nei vzplanula v paiiZi, doutnala n6boZensk6 ne_
brflemi a pronesl tsedn6:
sni5enlivost potaji na venkov6, podndcov6na prokonsuly,
jako byl f)umont, jemuZ Robespierre psal: ,,Ned6vno jste n6m iekl, Ze je tteba vpadnout do Holandska
,,Stiezte se d6.vat a vr6tit mu nezivislost. Je to piiprava k tomu taZeni, Ze se
protirevolucion6isk;fm pokrytcrim, ktetf by rAdi zadali
ob- nyni pokou5ite n6m Belgidany odcizit uriZeje jejich n6bo-
danskou v6lku, z6minku, jeZ by zd6nliv6 ospravedhiovala
Zensk6 piesviddeni?"
.jejich pomluvy." Piedtfm napsal vlasteneckfm spolednostem:
,,Oh,'o odpovdddl Cloots, ,,to nemrlZe rozhodovat. Ne-

251
illiali na5i r:epi6tel6 po celou dobu, Ze jsme proti n6- il
boZenstvi?"
,,Ano, ale nemdli doklady, nyni je majl!,, zakondil ostie Situace vyZadovala stejnb taktu, jako pevnosti a odvahy.
Robespierre. Cloots, kterf podital s docela jinym piijetfm, Robespierre nem6l k disposici 16dn6 ozbrojen6 sily. Nirodni
zbledl a odesel. garda podtdhala kornund, kde vlAdl Chaumette, Hdbertrlv
Ti'i dny pot6, 10. listopadu tZgB, slavil se povEstnli sv6tek spojenec. Velitel revoludni arm6dy, Ronsin, byl hdbertista.
Rozumu. Pod vysokfmi gotickfmi klenbami notredamsk6ho Jako jedini skutednS zbrair ztlstival Robespierrovi jeho moc-
chr6mu postavili sddrovu stavbu ieck6ho chrfmu, nesoucf nlf mravni prestiZ.
ndpis: Filosofii. BrSny katedrSly se oteviely. VySIa z nich Pii5el do klubu veder 21. listopadu. Piedsedal Cloots, H6-
bo_
hynd Rozumu, azurovd a bile odin6. Byla to pani Momoro, bert mdl slovo. Doslechl se, pravil, Ze se Robespierre chyst6
kter6, jak Iekl Carlyle, mdla. p6knf vzhled pro bohyni, kromE udat jeho, H6berta, Chaumetta a dokonce Pache. Rekl, Ze
toho, Ze mUla vadn6 zuby. Jejf pr&vod, vytvofen;i z choristek tomu nepiikldd6 viry. Potom Z6dal hlavu panf AlZbdty a
opery, zanotoval hymnu. potom se seladil a odebral se do sedmdes6ti p6ti girondistrl v zaji5tovaci vazbd. Momoro, man-
konventu. Tam sestoupila bohynd s trfinu, na n6mZ ji nesli. iel bohynd Rozumu, iekl, Ze je nutno se tl6st tak dlouho,
Pfedseda a tajemnfci jf dali bratrskf polibek, nadei se
dokud je na Zivu jedinf kndz. Tu se Robespierre ujal slova.
usa_ Nikrtro uemtZe dist jeho projev bez obdivu nad jeho poli-
dila na vl6dnf tribun6. Oditli svddek vypravuje, le se Robes_
pierre zvedl a opustil s6l. tickou obratnosti. Vytlfkalo se mu, le mluvil opovrZlivd o pani
AlZb6td. Ale kdyZ se o ni pohrdavd zminil, podotkl, Ze by jeji
V chrimu Notre-Dame zachoval tento svftek Roznmu pod
smrt nemohla stStu prosp6t. Na ne5t6sti ji uemohla tato
ochranorr komuny urdit6 dekorum. Ale v rfiznfch dtvriich
taktika zachr6nit, byla v5ak patrnE jedin6, kter6 mohl Robes-
mEsta se opakoval a nabyl r6zu bakchan6lii. prostitutky, vy-
pierre s jakousi nad6ji na rispdch pouZft. Nicm6nd pomf5lel
strojend cfrkevnlmi rouchy, ukradenfmi v sakristiich, taneiiy
pledev5im na n6boZenskou ot6zku. Ch6pal, Ze se je5t6 ne-
za yozem bohynE zavEseny do zistupctl lidu. posv6tn6 kali-
mfiZe zbavit Hdberta a Chaumetta. Odsuzoval jejich propa-
chy, pln6 lihovin, Sly z ruky do ruky. Na ulicfch plipolaly gandu a piece jim ponech6val ulidku k uniknuti.
ohn6 z ostatkri kIiZ& a jinfch bohosluZebnycn pfeamUtrt.
,,Konvent," iekl, ,,nezavrhl katolick6 ndboZenstvf. Nikdy to
Kolem nich tandil dav zpivaje CarmagnoltL. Byf se to zd6 ne- neudinf. Ud6vali kndze proto, Ze slouZili m5i. Rudou ji sloulit
uvdiiteln6, zridastnili se tEchto saturnilii kn6Zi. d6l, budete-li jim v tom br6nit. Ten, kdo by jim v tom chtCl
Dne 17. Iistopadu nalidila komuna zavlenf vSech paIiI_ br6nit, je fanatidtEj5i neZ oni."
skfch kostehl pro vefejnd bohoslutby. Kaid!,kn6z, kterf by Ale Robespierre nepi'iietl nepoiidky v PailZi Chaumettovi
byl tak ztie5tEnf, aby Z6dal o povolenl pouZlt kostela pro a H6bertovi. Prohl6sil, Ze je podndcovali agenti z ciziny, kteii
n6bolensk6 ridely, mohl bft potrestdn smrti! Cloots byl zvo_ se vloudili do vlasteneck;fch spolednosti, kde klamou mnoho
len ptudsedou jakobfnsk6ho klubu. Robespierre useudil, 2s vynikajicfch obdanrl. Z6da| aby se jakobini sami zbavili ta-
;s
6as zalrodit kovfch lidi veiejnfm piezkou5enim kaZd6ho dlena. NSvrh

252
byl prijat a cloots, proti ndmuz se Robespierre osobnd n6ctiletou divkou a piiznivi se ke katolick6 vife, aby ta}
ujal
slova, byl nakonec vylouden. projev proti mohl uCinit.
Clootsovi mu nebyl
pr6vd ke cti. Pies svou neschopnost nebyl
Cloots cizim agen_ StejnE nedrlsledny byl Danton v politice. Jeho odpov6dnost
tem a t6Zko si pfedstavime, Ze Robespierre mohl za krveproliti je nesporn6. Piesto vSak se s nim nyni setk6-
v6ZnE v6iit
v toto obvindni. v6me na opadndm extr6mu. Podle Garata mEl tehdy Danton
H€bert a Chaumette se rychle kryli. H6bert prohldsil, tento program: obnoveni obou vyborri, okamZitf mir, zasta-
Ze
nenf atheistou, prohlisil evangelium za vybornou veni vl6dy teroru, zruSeni nejvy55ich cen, povolSnf emigrantri
knihu a
iekl, le povaZuje Krista ,,sankylota,, za jednoho ze do vlasti, propu5t6ni podezielfch na svobodu a v5eobecnon
zaklad,a_
telt jakobinsk6ho klubu. Chaumette opahoval po Robespier_ amnestii.
rovi, i,e pov6rdivi lid6 jsou nemocni a Ze spilfni Robespierre by nebyl nikdy souhlasil s takovlfm progra-
neni l6dba.
Plotiniboienskd bouie skondily v paiiZi jako kouzlem. rnem. Ne proto, Ze by byl cht6l vfbojnou v{lku. ,,Je tieba
Dne
25. zhii zkrotil Ilobespierre konvent, nyni zkrotil paiiZ zbrojit," r*ikal, ,,ne proto, abychom t6hli k Rynu, to je v6lka
a ja-
kobfny. bez konce, nfbrZ proto, abychom diktovali mir, mir bez
v1fbojfi." Ale byl proti kaZddmu pokusu o mir tak dlouho, jak
III prohlAsil dfiraznE, dokud nepiitel mA obsazenu tieba jen pid
francouzskd pridy. Vdiil v jist6 vitdzstvi, f)anton pochyboval,
I)zrnton byl mnohem schopndj5i neZ H6bert. ie je moLn6. Ostatn6, soudil Robespierre, kdyby bezprostledni
Hr6l svou roli
tak dobie, Ze ho Robespierre dlouho nepodeziival, mfr m6l za ndsledek z6nik revoludni vl6dy diive, neZ by byla
nfbrZ se
domnival, Ze Fabre d,Eghntine byl v iele toho, republika pevn6 zaloi,ena, reakce, kter6 by n6sledovala, by
co ptitel
a obdivovatel Dantonriv Garat naz,!v6 ,,dantonskym spik_ mohla sm6st naprll vybudovan6 dilo.
nutfm proti v16d6,,. My5lenka povolat zpdt srnigrxnty, propustit podeziel6, za-
Jak6 to zvl6stni osobnost ten Dantonl Kdosi stavit vl6du teroru a prohl6sit v5eobecnou amnestii ziskala
moln6
-. pln6mu
Louis Blanc ho piirovnal k Rembrandtovu leptu, Dantonovi mezi historiky mnoho pi6tel. Zdh se velkorysi a
- a Robespierra k leptu
stinrl a svitel, Diirerovu, kde je vSe lidsk6. Ale kritickd pfezkou5eni ukazuje, Ze byla nepraktick6
rovnomdrn6. Danton byl muZ prudkfch v65nf, a odporovala si. Zavolat zpEt emigranty a propustit podezlel6
miloval Zivot.
Ritrati mu ,,Mirabeau lidu,, * poaofri se Mirabeauovi nebylo sluditeln6 ani se zastavenim vl6dy teroru, ani s v5e-
v mno_
hlich jednotlivostech. Je na n6m n6co primitivniho obecnou amnestii. ZpEt povolani emigranti a propuitdni pode-
a rivel-
n6ho, ndco jako piirodni sila. ACkoliv byl advokitem, zieli by okamZit6 nahradili krvavf teror terorem bflfm.
byl
pomCrnd nevzd6lanlf a nikdo ho neviddl
ps6t, vyjimaje kdiZ JestliZe Danton upllmnd v6Iil, Ze by tomu byl mohl zabr6nit,
se podepisoval. prudkost jeho vznEtri mrlZeme pak uddlal stejnou chybu jako pozddji thermidoriAnov6. Ti
poro,rait poat"
toho, Ze, kdyZ mu zemlela manlelka za jeho pofytu se tak6 domn{vali, Ze by mohli reakci ovl6dat, ale blllf teror,
v Belgii,
dal po sv6m nAvratu jeji t6lo exhurnovat, aby
se ji mofrt leitC kterf hned zatal historikov6 ku podivu mldeli
jednou podivat do tv6ie. Ale po sesti
tfdnech se zenf s iest- - a o nEmZ -
,,pi'esahoval", podle Ludvika Blanca, ,,dokonce zifiijovil vrai-

254 255
d6nl, stielbu Collota d'Ilerbois a topent v Carrier". Trval nej- Saint-Just iekl o dantonistech: ,,Olrli'1r lrr I .t,r rrrr ,r
m6nd tak dlouho jako krvav;i teror a podle Nougareta mdl ze iivota." Byl-li to jejich cil, byli lrr lr,, ,1,, ,rlrl, ,

za n6sledek jen na jihu 30.000 ob6tI, z nichi skorem v5echny tisp6chu. Soudd o vysledcfch jejich polir l{ \ t,' ',11, r, ,1,..
r

byly zavrald6ny bez nejmenSiho nSznaktr soudu. A to ther- pi'ihodilo po thermidoru, byly by zrri:r11 ,,r1,r, rt,l ,r
midoriAni dovolili n6vrat pouze t6m emigranttlm, ktei'i opus- a hovdni choutk6m mezi m6Sfaustvt'rrr. ,\ll rl.r,lr 1,,, r

tili Francii pied povst6nfm 2. dervna. ila prostd z Paii.ie do girondistick.ych rlr'prrr l, rrr, rrl.
Mimo to je velmi sporni othzka, zda Danton a jeho pi6tel6 hl;ich zirkonnych soudft na nAhl6 soutlv rr,',.r1,,'r,r, ',,1
vdiili v politiku mirnosti nebo zda jejich hijeni takov6 poli- listfr a girondistri na jakobiny. I)utrlorrrr\ l,r,,i'r ,,r
tiky nebylo jen piipravou kontrarevoluce. Policie zachytila zdirnlivE jevi tak lidumilny. Ve skulci'rroslr 1,, l,r I i, ,r
dopis dantonisty Bourdona z Program, jako Robespierrfiv. Dantotr ncrrr'irrrl rrr, p,r. i1
- Oise - kde bylo naps6no,
Ze podezi'eli budou brzy propu5tUni a nahrazeni tEmi, kdoi, je ie z.vedl pochoderi, kter6 vypadla po i:rrl. z r rr1,,,11 l,.,rr
dali uuiznit f)anton se stal ziejmd zastfncem vysokdho m65- t:ionalistfrm a girondistrim, Stal sc r(.1)r'(.\i,nt rrt, rrr r!
fanstva, jak ukazuje jeho odpor zvl65t6 proti tomu opatieni, sluvu, kdeZto Robespierre zristal v6ren i't\ r l.rrrrr
kter6 uklhdalo m65tanrlm vym6nit zlato za bankovky. Roya-
lista Mallet du Pan m6l za to, Ze Danton cht6l piipravit cestu
n6vratu monarchie. Americkf vyslanec, guvern6r Morris, sdili IV
tento dojem. O royalistickfch snah6ch Dantonovlich m6me
ostatn6 svddectvi Lafayettovo a v6vody de Chartres, pozddj- Po Dantonovd nAvratu z Arcis-strr-r\ulrc lrr I lt,'1,'
Siho Ludvika Filipa. .irrko kapit6n, ktery veli za bitvy lodi r zi'u.\'r'rr ',r r*r
Nenf tdZko porozum6t, prod Danton zm6nil sv6 smlf5leni. tut urfistku proti nt:kolika muZfim z lotlni ;r,',.r,11, \ i,l
V odich revolucionfi& byl beznaddjnE kompromitov6n. V pro- trinriZ propukl boj, ktery se snaZf potlat':il :r l,r ,r,,r r, i,
sinci 1793 pronesl v jakobinsk6m klubu pathetick6 provol6nf, ;xtsaZ6rrirn, aby nevrtali diry do trupu lorli /, , t ,1.,,. ,
kdyby v5ak nebyl Robespierre zakrodil v jeho prosp6ch, byl oholnosti ztistal pSnem na lodi a iidil .ii k villr,,trr 1 ,,,,*
by bfval pravd6podobnd vylouden. Zblvala mu jedin6 moZ- slrltnickli vy*kon.
nost hr6t dfrleZitou rilohu: postavit se v delo reakce. Navfc on, Philippeaux uvelejnil pamflet, kterfrn rr:r;rrrrll 1r,,lrtrl''
kterf je5td v zhil i.6dal aby byly rozmnoZeny revoluCni soudy, llortt ve Vend6e v t6mZe okamZiku, kdy.ir.rlrr;rrrr lit, rr 1,,
aby dennd mohla padnout asporl jedna hlava, pozoroval nynl, stlval, m6la blit korunor,Sna rispirchcru. \r 1,,,u\, iltil .ir
Ie jeho vlastnl hlava je v nebezpedi. Dva z muZri, zapletenfch I"lrllre d'llglantine Z6dal zatdenl nEktcry<'lr z lrl;rr rrr, lr ,, , ,

do skand6lu Indick6 spolednosti, Chabot a Basire, uvedli jeho vyllortt. Skorern hned po ndm rozru5il llorurlorr ur.r
jm6no v tE zilelitosti. Jeho hlavni zSstupce, Fabre d'Eglantine, vlidtr tirn, Ze si zajistil hlasovhnf o olrttovi' olrorr r \ l,',r,, l, r

v jehoZ prosp6ch se pokou5el intervenovat, byl brzy zatten ttti'lu zu tdel ttaplnit je drrntonisty. I(rl.r,Z sc lcrrl,r ulrr I

v souvislosti s touZ nepdknou af6rou. Mdl tedy soukrom6 i ve- prtvedl, pokusil se Danton ochrotnil vi'lxrr' poz:r,l:rr 1,, irr
Iejn6 dtvody postavit se v delo ,,shovlvavfch". Ittttst:l vfbor iirdat od konvelrtrt povolcrri kr. li:r)rl,'rlrl r,l,

lolx.slrirrre
256 I
257
I(dyby nebyl vj'bor toto nai'izenl prost6 ignoroval, bylo by to vi0rry Skolfk, hLzejlcl kulidky seZvfkan6ho papiru. KdyZ
ochromilo v5echny v6ledn6 operace. Proti v5em tCm podkoprlm rlil, bolelo to. Jednu hodil po Saint-Justovi: ,,Nosi hlavu s ta-
a intrik6m by obratn6 politick6 man6vrov6ni Robespierrovo kovotr viZnostl, jako by to byla svitost." Na to dostal od
nebylo podrZelo vrch, kdyby nebylo piiSlo vlt6zstvi posilit obfrvun6ho mladika tuto odpov6d: ,,Zaiidfm to, le svou hlavu
posici vliboru. Ale neblit znovuobsazenl Toulonu, byla by poncse jako svat;i Divi5." H6zel tak6 po jinlfch a naddlal si
vl6da patrnd padla. ,,ChtEji na5e mlsta," zvolal Robespierre llm mnoho nepiAtel. Jeho pi6tel6 se povaZovali do jistd mlry
trpce. ,,Jen at si poslouZfl" zrr odpovddn| za ndho jako za n6koho jeSt6 nedosp6l6ho.
f)anton nem6l pii sv6 kampani kromE Fabre d'Eglantina ,,I(rnrilovi by se nemClo dovolit, aby si zadhval," lekl jeden
cenndj5iho pomocnika nad stardho Robespierrova piitele Ka' z nich, kdyZ Desmoulins jednal v konventu s vic neZ ob-
rnila Desmoulinse. vyhlou neobezielosti.
MriZeme-li bft v pochybnostech o pohnutk6ch Dantono- llobespierre se choval k Desmoulinsovi jako star5i bratr,
vfch, neni tomu tak, pokud se tfde Desmoulinse' Jeho usu- pokouSejici se st6le u5etiit mladliho nisledk& jeho neplech.
zovhni bylo viZnd pochyben6, ale pohnutky byly dist6' Byl to ,liL z.a konstituanty intervenoval, aby zabrSnil Desmoulinsovd
vznEtlivf tvor. Podivejme se na pi'iklad na jeho chov6ni k gi- zrti,cnl, kdyZ pi'eruSil z galerie poslance, kterli protestoval
rondistfrm. MEI osobni hidku s Brissotem a napadl ho zlo- proli 6toku veden6mu Desmoulinsem. V prosinci 1793, kdyZ
mysln6 ve dvou pamfletech. Pod Ziravinou jeho z6Sti se i juhobini zkoumali velejnd diny a skutky svfch dlenfi a kdyZ
Brissotovy ctnosti zmdnily v neiesti' Obvinil };,o, ie organiso- pliIla i'ada na Desmoulinse, ujal se Robespierre slova k jeho
val ve Francii protiotrock6 sdruieni jedind proto, aby zne- or:hurn6. Vydetl mu mirn6, Ze posuzuje lid piiliS kvapnd
-
pokojil kolonie tak, aby se staly pro Anglii snadnou kofisti' r:lrybl to, kterou Robespierre d6lal tak6 a doporuiil mu,
-
rrby drZel na uzd6 svou nesthlost. Piipojil vSak, Ze Desmou-
Brissot byl podle jeho obvin6ni agentem t6to zemi' KdyZ v5ak
Brissot a druzi vtldci girondy byli odsouzeni k smrti, vybdhl lirrs miluje svobodu a je republik6nern instinktern. Po tomto
f)esmoulins ze soudni sin6 bledli, vyjeveni a rozcuchanf s vf- lrrojrrvu se odhlasovaTo za velk6ho potlesku, Ze I)esmoulins
kiikem: ,,Mrii BoZe, mrlj BoZel JA je zabijiml Moje demasko- ziisltne v klubu. JeSt6 pli mnohfch jinlich piileZitostech uvi-
v6nl Brissota to zavinilo!" tllruc Ilobespierra obhajovat Kamila.
Desmoulins byl pr6v6 tak nedrlslednf pii vfbEru srfch l)ntr 5. prosince 1793 se Desmoulins vrAtil do tiskovd ardny
pf6tel. K nejbliZsim pattil Arthur Dillon, royalistickf generil, rr vyrlrrl prvni dlslo ,,Vieur Cordelier" (Staryt franti5khn) . Dru-
kterf byl kompromitovAn ve spiknutl zosnovandm k osvo- lr(r d:fskr vy5lo za p6t dnf. Zd.h se, Ze Ilobespierre ta dvd dlsla
bozeni krilovny, a ziroveil Fr6ron, ultraterorista, jeden z nej- pfcd vydhnlm detl. Odsuzovala Clootse a piemr5t6nosti h6ber-
krveZiznivEj5ich prokonsuhl, kterli dostal plezdivku,,fale5nf lisldt. l)tl5fch pdt disel bylo inspirov6no dantonisty.
Marat" a kterf navrhl, aby byla tat6Z krilovna smlik6na 'l'tt,li a dtvrt6 dfslo zprisobilo v revolucionlisk6m t6boru
PatlZi plivfz6na na ocas konEl nrll,k'rrf, hrlt'Zto royalist6 j6sali a platili za vytisk skorem
V konventur Desmoulins nevynikl. Plidinou toho byl spl5 .lrrkorrholi t:cnu. l)esmoulins se chlubil, Ze jich prodal 50.000.
.jeho nedostatek rovnovfihy nei
jeho slab6 kokt6ni' Byl to N r,s; roho.j i I sc pr:rnlii'ov6nim vlistielkri a n6boiensk6 nesn65en-

258 I
259
livosti. Utoeil nyni na samu revolucion6iskou stavbu a kriti- s vyborem, kterf pies neshody zfrstival aZ dosud jednotnf,
soval vl6du, jeji politiku a methody. V kousav6 alegorii ze-
mohla by bft vl6da poraiena. Byli by patrn6 Robespierra od-
smd5ioval zSkon o podezielfch. Rekl, Ze v5ichni, kteii by Skodnili mistem v nov6 vl6d6, kde by jii. nebyl blfval pro nE
nahin6li strach, se vyst6hovali nebo zahynuli ve Vend6e, Ze v6Znou piek6Zkou, kdyi jeho prestiZ pohasl.
republika jiZ nemi jinfch vnitinfch nepiStel kromd Zen, ddti
Zatim se PaiiZ dovdd6la, Ze bylo Toulonu znovu dobyto.
a nEkolika nemohoucich starcri. Z6da1, aby se oteviely br6ny
Vl6du to znadnd povzbudilo. Dne 25. prosince vystoupil Ro-
v6znic a propustili podezieli. I(dyZ Desmoulins podnikl svrlj
bespierre na iednickou tribunu a ozn6mil, Ze vfbor zristiv6
ritok, prorazil Wurmser privd francouzsk6 iady u Wiesen- jednotny a Ze se vl6da udrZi. Rekl: ,,Tato vl6da musi plout
burku a neplitel byl u bran Strasburku. Vend6e bylo je5t6
mezi dvdma riskalfmi, mezi slabosti a nerozviZnosti a mezi
v ohni, Lyon, Marseille a Bordeaux byly teprve nedSvno po-
drobeny.
shovivavosti a vfstiednosti. Shovivavost se mi k umfrnEnosti
Desmoulins navrhl, aby se podezi:ellimi zamdstn6val jakysi
jako impotence k cudnosti. Vystiednost se podobi energii
jako vodnatelrrost zdravi." Rekl jasn6, Ze kdyby byl postaven
vlfbor milosti. Robespierre vydal pr6vd v tdch dnech opatieni,
aby byl ustaven vlfbor spravedlnosti, pov6i'enlf piezkoum6nim
pled osudnou volbu mezi reakci a piili5 rychlfm postupem,
politicklfch v6zit a propu5tdnim tdch, kteii by se uk6zali volil by to druh6: ,,Statn6 tElo, zmitan6 nadbytkem energie,
ne5kodnfmi. Desmoulins o tom vdddl, pondvadZ se na tento slibuje vic nei mrtvola." Ob€ma strau6m dal tuto vfstrahu:
Robespierrriv n6vrh odvol6v6. Nyni byl v5ak Robespierrriv ,,Revoludni vl6da je dobrfm obdantim povinna ve5kerou
pokus o amnestii beznaddjnd kompromitovhn. V revolucionii- ochranou, nepiitehim lidu je povinna jen smrti."
sk6m t6boie se zvedla takov6 viava, ie nezbfvalo nei pii-
tihnout otdZe. Kdyby byl trval Robespierre na sv6m vfboru,
byli by ho ztotoZnili se ,,shovivavymi". l)esmoulinsova vjizva, v
obracejfci se osobnE na Robespierra, vydSvala ho ve v6Zn6
nebezpedi. Zv6tSovala nepiStelstvf tdch z jeho kolegri, kteii se NEkdo se zept6, prod nezavedl Robespierre censuru? Ta-
jiZ pohorSovali nad jeho neautorisovanou nadvlidou. kovd opatienf by bylo ripln6 ospravedln6no v dob6 vn6jSi i
Pon6vadZ tuto osobni vfzvu navrhli nepochybn6 bystiejSi obdansk6 vhlky a revoluce. Robespierre se kdysi driraznd pro-
mrii neZ Desmoulins, vyvstane otSzka, kam tfm miiili. Max- hlhsil za stoupence svobody tisku, byl v5ak realista. KdyZ
mili6novo chov6nl k sedmdesAti p6ti girondistrlm, umlrnE- vyhlddal nutnost revoludni vl6dy, prohl6sil, ie organismus
nost jeho politiky v Lyon6, jeho hndv nad krutfmi prokon- porulenli nemoci nem&Ze si dovolit to co zdrav6 t6lo. V dIlve
suly a h6bertisticklimi vlfstielky, jim navrZenf vlibor spra- zrnlrr{.n(:u'l k:rtcchismu, nalezendm mezi jeho soukromfmi pa'
vedlnosti, to v5e piivedlo ony muie k piedpokladu, Ze by bylo plry, vi'nr.r.ic liobespierre zvl65tn{ pozornost kontrole ti5tEn6ho
moZno Robespierra oklamat trojsklim kondm protirevoltrci slovrr. (.lcnsura nebyla zavedena asi proto, i,e by ji veiejnd
pod rou5kou milosrdenstvi _- -
kterdho pro ndho ustrojil I(amil rrrlni'nl rrt:bylo strpdlo. Bylo nebezpedn6 dotfkat se svobody
na jejich n5vod. Kdyby se podai'ilo vyvolat jeho rozchod liskrr, r'r:volu{:rrilro to feti5e. Ov5em nepi'fm6 censrua existo-

260 261
vala. Vydavatel6 brzy poznali, Ze budou volAni k odpovddnosti Bylo rozhodnuto dAt 8. ledna Desmoulinsovi, Philippeauxovi
pro piestupky, a chovali se podle toho. posud se v5ak setk6- a Bourdonovi piileZitost, aby ospravedluili v klubu sv6 ritoky
vime s podivnfm zjevem, Ze Roux smdl uveiejflovat ritoky na vl6du. 56l byl ten veder pieplnEn. Za sedadlo se platilo ai
proti vlSdd v dob6, kdy byl ve vdzenf. pdtadvacet frankri. Kdyi se ujal I(amil slova, neplynul s jehcr
Kamil Desmoulins nemdl schopnosti pro politickou hru rtri kousavlf sarkasmus ani jiskrnf dfrvtip jako diive z jeho
v Sachy,v niZ byl pouze p6Scem. Cftil se piekvapen, uraZen, pera. Vypadal pathetick;fi a ztracenli.
zmaten a polek6n. Kdyby mdl vfbor nAmitky proti jeho tfe_ ,,Piizn6v6m se," koktal, ,,1,e uL neyirn kde jsem, komn v&
tfmu Cislu
- napsal v sv6m p5t6m disle byl by ochoten
napodobit F6nelona a s6m ono dislo spilit.-Naifdil jiZ, aby se
iit, pro co se rozhodnout. Opravdu, ztrfcim hlavu."
Byl skutednE v nebezpeli, i,e ztrati hlavu nejen obrazn6.
nepolizoval novf n6klad. Ale kdyZ ho H6bert obvinil, Ze Robespierre mu pii5el na pomoc slovy:
zmdnil sv6 sm;fiSleni od t6 doby, co vyienil penize, nemohl si ,,To co Kamil nedAvno napsal, je hodno odsouzeni. Ale mu-
Desmoulins odepiit zadostudinEnl zarit si do n6ho v sv6m sfte doble odli5ovat jeho osobu od jeho praci. Kamil je dobr6,
listu ,,Otec Duchesne". Kde si opatiil H6bert penize? Nebyl ale rozmazlen6 dit6, kter6 mA ne5fastnf sklon dit se sv6st
propuStdn pro podvody pii prodeji divadelnfch vstupenek? Spatnou spolednosti." Navrhl potom, aby klub symbolisoval
Neprod6val nyni za piehnanou cenu v ministerstvu v6lky no- svoje pok6rini pouze sp6lenim ur6Zlivfch projevri Desmou-
viny pro vojhky na frontE? linsova listu.
Dne 5. Iedna 17g4 se obd strany v klubu utkaly. H6bert NuZe, to bylo ono, co Desmoulins sfm pr6v6 nabidl, ale na
Z6dal spravedlnost. Desmoulins se oh6n6l svfmi drikazy, Col_ ne5t6sti ho napadla Roussesariova slova: ,,Spflit neni odpo-
lot d'Herbois, kterli se pr6v6 vrAtil z Lyonu a kter6ho h6ber_ vdcl." Jak6 to vhodnA chvile pouiit tohoto o5tdpu proti Rous-
tistd vitali jako zachrhnce, denuncoval philippeauxe. Augus_ seauovu Z6ku, kterf mu detl levity! Opravdu d6val v s6zku
tin, vritiv se z Toulonu, Iekl, ie je ui unaven poslouchinim hlavu, ale pro umElce ve vtipnfch odpovddich to nebylo piili5
samfch osobnich nariZek. Co je n6m po tom, ptal se, ie H6_ dfrle2it6. Vyklikl:
bert pfchal podvody pii prodeji divadelnich vstupenek? To ,,Spilit neni odpovEdl"
vyvolalo smich, pii demZ H6bert pozvedal odi k nebi a ptal se To zas6hlo Robespierra na nejcitlivdj5im mist6. Zarazil se
vesmiru: ,,Chtdji m6 dnes zavraidit?,, a polkl.
Robespierre, jako uditel mezi tlupou nezbednych Z6kt, bil ,,NuZe dobr6," fekl, ,,odvolfvfm svrij nivrh. Af se dfsla
naprayo i nalevo. O Augustinovi na pi.. Iekl: ,,prokAzal dtou a necht dostane odpov6d. Ydz, Kamile, kdybys nebyl
v Toulonu velmi dobr6 sluZby, ale neuvEdomil si, jak je ne_ Kamilem, nebylo by moZno bft k tobE tak shovivavfm. Zpt-
bezpedn6 dod6vat odvahy jedn6 nebo druh6 stranE v osobni sob tv6 obrany mE piesv€dduje, le miS z16 rimysly. Spilit
rozepii." I{6bertovi fekl: ,,NesluSI se st6Zovat si na pomluvy, nenf odpovddl Ale jak se ten cit6t hodf na tento piipad?"
kdyZ n6kdo pomluvil s6m sebe... Desmoulinsovi: ,,Vsadil bych ,,Nenav5tlvil jsem t6?" namital Kamil. ,,Nedetl jsem ti sv6
noviny? Ncprosil jsem td ve jm6nu piitelstvf, abys mi ukizal
se, ie drLkazy, kterd pieduesl Kamil, nedokazuji nic,,,
eestu, kterou bych se m6l d6t?"

塑 263
,,Nedetl isi mi v5echna svoje dfsla," odpov6ddl Robespierre pi'itele H*raulta de S6chelles, ie ie jejich hlavnim ochrirncctrr
piikfe. Vid6l jsem pouze jedno nebo dvd. PondvadZ se nechci ve v16d6. Robespierre, dlen komise, nemiloval Fabra, ktcr{
rnfchat do osobnich h6dek, odepiel jsem ostatnf ifst. Reklo ho dr6Zdil svlfm vysm65nlim zptsobem, ifmZ se naii upi'enir
by se, Ze jsem ti je diktoval." dival lorironem, kdyZ Robespierre rnluvil na tribun6, iako bv
Robespierrova odpov6d nepiesvEdduje. Prod nenechal Ka- se vnitin6 bavil na jeho irdet. Piesto dychtivd poslouchal, po-
mila pi'edist zblvajici iisla, a kdyi je neschvaloval, prod to nEvadZ to, co F-abre iikal, potvrzovalo jeho vlastni podezi'eni'
nei:ekl rovnou? M6me jakfsi dojem, Ze nebyl proti tomu, aby Ale pozd6ji zadal Fabra podezi'ivat, Ze ud6ni udinil piedev5im
Desmoulins zkou5el veiejn6 mlnEni, anii s6m rn6l odpov6d- proto, aby chr6nil s6m sehe, a Ze byl shm jednim z hlavnfch
nost. Nenf pochyby, Ze Desrnoulins Sel dil, neZ si Robespierre spiklencfr a zlfm duchem Desmoulinsovfm. Robespierre rn6l
pt6l, di to v5ak byla chyba? Robespierre se vyhnul odpovdd- vlc pravdu, neZ piedpoklirdal, protoZe se za n6kolik dnf na5lv
nosti nejen jako piitel, nlfbrZ i jako veiejnd iirrnf mui. Jest- doklady, Ze se Fabre dopustil korupce a pad6lal vlfldni de-
liZe Desmoulins, kterli se vzicnou sebeznalostf o sob6 mluvil kret. Robespierre se nyni upien6 podival na dramatick6ho
jako o korouhvidce, podlehl r4ivu Dantonovu a jeho pochyb- spisov:rtele a i'ekl:
n,ich spolednikri, byl za to t6stednd odpovEdnf Robespierre ,,MA-li Irabrc svfrj nSmdt piipraven, mfij neni je5td skonden.
sArn. ZAdAm, aby tento rnuZ, kter6ho je viddt stAle s lorilonem v ru-
'l'ajernnih klubu detl rryni tieti [islo l)esmoulinsova listu. ce a htery rozmot6r,f, tek dovedn6 divadelni z6pletky, piiSel
Naslouchali za ticha, nevd5ticiho nic dobrdho. \I pii5tfm se- a rozmotal tuto z6pletku. Uvidime, jakf bude mit rispEch."
zeni se pokradov:rlo v detbd. Cctlo se dislo dtvrt(:, n kdyZ se Fabrc se ujrtl slova. Popiral, Ze by byl mdl vliv na I(amila
zaica"lo dfst p6t6, Robespierre se obmdkdil. flekl, lc nyni mi nebo se spoldil s Bottrdonem a Philippeauxem. Poslouchali
kaid!, jasno, pokud se tfde slhtaniny smyslu a nesmyslu, ho netrpdli'r.6 a ncv6i'ili mu' Kdosi vyklikl: ,,Na gilotinul"
pravdy a nepravdy, kter6 I(amil dten6lfim piedkl6dal. Je na Robespierre vyshodil. ,,ZAdAm, aby ten, kdo vyki'ikl tu po-
dase, aby se klub pi'estal obfrat De-smoulinsem a jeho listem. zn6mku, byl ihned z klubu vylouden."
On a H6bert jsou stejnd na neprav6 cest6. Na dem skutedn6 Vyloudeni bylo odhlasovino.
z6leii, je spiknuti osnovan6 agenty z ciziny, kter6 je v pozadi V n6sledujici schrizi mEli h6bertist6 na das Stdsti. Piekva-
ve5ker6 t6 diskuse. pili Robespierra a podai'ilo se jim prosadit nf,vrh na vylou-
Robespierre je5t6 mluvil, kdyZ povstal Irabre d'Eglantine. deni Desrnoulinse z klubu. Ale Robespierre se rychle vzpama-
Pr6v6 on, dramatickf spisovatel, bAsnik a autor republik6n- toval a vritil se do boje. Ptal se, prod se dElA rozdil u Kamila,
sk6ho kalendhie, pii5el prvnl s theorii o cizieh agentech, kter6 kterli prok6zal v minulosti revoluci tak znameuit6 sluZby,
tak posedla Robespierra. V prvnich dnech iijna 1793 i6dal kdyZ Bourdon a Philipppeaux srndli ztstat dleny? Jeden roz-




Fabre o sly5eni pied zvl65tnf komisl, kterou sm6l s6m vybrat hoiienli h6bertistu, v piedtu5e, co by se stalo, zvolal: ,,DiktA-






torl" Av5ak Maxmiliin nenechal potydky, dokud usnesetll

z Clenrl obou vlAdnfch vfborfi. Pi'ed timto sborem obvinil Pro-




liho, Pereira a Desfieuxa, te jsou cizimi agent\r, a f)alttollova o DesmoulitrsovE vyloudeni nebylo zruSeno.



264 265






































VI deportovat nebo piikazovat revoluinimu soudu, probraly tyto
podeziel6. Majetek deportovanfch a t6ch, kter6 by soud od-
Vid6li jsme, Ze Robespierre nezamli5lel pouZit revoludni soudil, mEl bft zabaven a rozdElen mezi chud6 republikfny,
vl6dy jen k odvr6ceni nebezpedi ciziho vp6du, njbrZ takd jejichZ seznam m6ly obce sestavit.
k zaji5tdni trval6 z6kladny jakobinsk6 republice. Toho se Ohromnf rikol probrat francouzsk6 obyvatelstvo nebof
mohlo dos6hnout jen utvoienim nov6 a velk6 sociilni tiidy, -
kromd jiZ uv6zndn;ich tisice jinjch by bylo muselo bit vy-
kter6 by m6la hospodilskou moc, byla loyAlni k republice SetIeno nemohl ziejmd bft proveden pii obvyklfch pr6v-
a k jakobinsk6mu ideSlu. 'Ioho se dosAhlo pouze zd6sti pro- -
nfch prritazich. Bylo ale naspEch. ,,Vit6zstvi pronisleduje Ro-
dejem cirkevnl ptdy a prldy emigrantri. N6sledkem zprisobu bespierra,'o iekl jeden z jeho nepiAtel a mdl pravdu. VitEzstvf
prodeje pti5la vdt5ina t6to pfldy do ruhou spekulantrl a z6- znamenalo mir. Mfr znamenal konec revoludni vl6dy a konec
moZnfch m65fanr1, ktelf nebyli zvl65f naklondni v5eobecndmu teroru. To by pak piivodilo kontrarevoluci a bilf teror. Bylo
volebnimu pr6vu a jinym jakobinskfm z6sadim. Robespierre tedy zapotlebi vypracovat z6kony, kter6 by urychlily soudni
dastdji opakoval, Ze pro nEho revoluce neznamen6 tak dlouho ifzenf a zdLrovef, zajistily uv6zndnfm pom6rnou spravedlnost.
nic, dokud nezlep5i hmotn6 Zivotni podminky obecn6ho lidu. Z toho vznikl povdstnf zikon prairialu, ten historickf blesk,
Saint-Just a Robespierre navrhli nyni vytvoiit novou spole- kterf sjel na Robespierrovu hlavu, a z6kon, kterf soustiedil
denskou tifdu a zSrovefi piikrodit k odstrandni chudoby Siro- do PaiiZe v5echny politick6 procesy a kterf umoinil pouze
klich vrstev konfiskaci majetku bohatych royalistfi a m65fanfi nejvy5sim autorit6m posflat lidi pied revoluini soud. Na roz-
nepihtelsklfch republice a jeho rozd6lenim mezi nernajetn6 dil od v3eobecn6ho mfn6nf nezhor5ily tyto dva zhkony vl6du
republikAny. teroru, tiebaZe se jich nepouZivalo v duchu Robespierrov€
MoZno skorem iici, Le byli nucerri to udinit. I(dyby hospo- a podle jeho rimyslu. Zddlo se jen, i,e vl6da teroru vzrostla,
ddi'sk6 sila zristala v rukou royalistri a zflmoinych md5fanfi, ponEvadZ se soustiedila v hlavnim m6st6, ve skutednosti v5ak
byla by jakobinski republika povalena, jakmile by skondila v5ude jinde ve Francii pfestala.
revoludni vl6da a vl6da teroru. A co v{c, bilf teror by se Je vid6t, Ze Robespierre vytvoiil revoludni trojzub, jehoZ
chopil odplaty. Proto se nemohla vl6da teroru zastavit a de- hroty byly:
mokracie se nemohla ustavit, dokud revoluce nepronikla do 1. Zd.kon uentosu, jehoZ ridel jsme jiZ uvedli.
hospodiiskfch vztahri. To je smysl zAkonti ventosu, nejrevo- 2. Zdkon z 14. dubna, kterf mdl zajistit obZalovanfm jakou-
ludn6j5ich ze v5ech, kter6 byly piijaty zafrancouzsk6 revoluce si z6kladni spravedlnost tim, ie soustiedil v5echny politick6
a uvedeny v livot Robespierrern a Saint-Justen. procesy v PaIiii, kde by je mohla vl6da kontrolovttt. Ptedtim
Ve francouzskfch vdznicich bylo tehdy uvdznEno velmi nethdil teror nejstraSnEji v PaiiZi, nlibri na venkovE. Na
mnoho podezielfch royalistfi. Desmoulins odhadoval jejich jednu popravu v Pafii.i piipadalo jich deset na venkov6.
podet na 200.000. Mathiez, kterf tuto vdc obzvl65t6 studoval, Mistni revoludnl vfbory a prokonsulov6 byli nepomdrnE hor5f
mysll, ie jich bylo 300.000. Robespierre a Saint-Just navrho- neZ revoludnl tribunil v PaIiZi, i kdyZ si tento tribundl po-
vali, aby zvld5tni komise, kter6 by mEly pravomoc propouSt6t, Ilnal Iasto sv6voln6.

266 節 7
3. Zdkon praifialu, kterlf byl pi'imfm a nevyhnutelnfm Napom6hal pii odvolAni Carriera, Talliena, Fr6rona a lJar-
rase.
dfisledkem piedchizejicich dvou zalhontl. Piiliv uv6zn6nfch
do PaifZe tak vzrostl, Ze se soudni fizeni muselo zjednodu5it. Zdil se, ie povaioval sv6 poslAni za podobn6 posl6ni voje-
'fo provedli odstrandnim obh6jce. Pi'edpokl6dalo se, Ze soudce vtidcovu: ,,Neni tato v6lka, kterou vede svoboda proti tyranii,
jedinh a ned6liteln6? Nejsou vnitini nepi6tel6 spojeni-s ne-
hude bdit nad zijmy obZalovan6ho. Piesto, Ze bylo toto zjed-
pi6teli venku?" I(dyby se snad i nevinni dostali do sftf vl6dy
noduSeni 5patn6, neznidilo prospE5nlf irdinek zitkona z 14.
teroru, odpovdd6l Robespierre, bude udinCno vSe, aby se tomu
dubna. Onen z6kon, se svfm nevyhnutelnfm doplirkem, z6ko-
zabrinilo, ale vojici urnirajici v bitv6 jsou tak6 nevinni."
nem prairialtr, zmirnil znatnE ulddu teroru. V5echno, co ther-
Robespierre byl milosrdnf, jak jen vojik mrile blft. Nepie-
lnidori6nov6 provedli, bylo, Ze pienesli vl6du teroru riplnd na
kvapuje, Ze po jeho smrti zavlAdlo ve vdznicich zdE5eni, dokud
venkov a obr6tili ii proti jakobinfrm.
se nestalo ziejmfm, Ze reakce, kterS potom nastala, znemolni
KaZdy, kdo si osobuje privo soudit Robespierra, nemdl by
pokraCovini krvav6ho teroru. Nodier vypravuje o tdchto slo-
zalolit svfij soud pouze na zSkonu prairialu, jak se obvykle vech jednoho v6zn6 druh6mu: ,,NaSe ritrapy je5t6 nejsou
ddje, nfbri na onom cel6m souhrnu revoludniho zikonod6r- u kouce, ponivadZ je5t6 rn6rne piibuzn6, na nichZ se mohou
stvi, jehoZ byl tento zihon pouze d6sti. mstit a pondvadZ Robespierrov6 jsou mrtvi."
Takovi byla Robespieuova odpovddnost za vl6du teroru a
na tomto riskali ztroskotal. Je prohfzilno, Ze nedostatek piis-
n6ho providdni zikona venlosrt se strlny vlfborfi a jejich vu
zneui.ivini zfkont prairirlu byly hlavnl odpovddny za spor
mezi Maxmilihnem a jeho holegy, kteni vcdl h ieho pidu. V5ichni Robespierre hyl od polovice rinora nemocen. Nebylo ho
v6Zni historikov6 nyni uznhvajf, Ze riZasn6 krvavri legenda, viddt na veiejnosti skorern m6sic. Saint-Just piednesl podle
spojovanf tak dlouho s Robespierrovym jrn6nem, nemi ve sv6ho zvyku ostrfmi slovy v konventu z6kon ventosu a zajistil
skutednosti vribec podkladu. Robespierre odsuzoval v5echno jeho pliieti. ,,Odv6Zit se," iekl, ,,je cel6 politika revoluce. Je
svdvoln6 pouZiv6ni vl6dy teroru, kaid6, bezohledn6 krveproliti, potlebf je5td ndkolika geni6lnich zSsaht, aby neis zachrinily."
kaZdou veiejnou i soukromou rrstu. Odsuzoval stiileni Collot Bylo ziejm6, Ze se slab6 t6lesni konstituce Maxmili6nova
d'I{erboisovo, jako by byl odsoudil stiileni Thiersovo. Ne- zadinh pod nAmahou hroutit. Omdl6val pl'i bouilivfch schrl-
n6vid6l krvav6 prokonsuly, kteii vytvoiili vraZednou zbraii zfch vlfboru. Jeho popularita byla ai dosud neztendena. Pii-
z toho, co si on sirn pfed.stavoval jako nirstroj spravedlnosti ch6zely delegace poptAvat se po jeho zdravi. Nesdetnd dopisy
a sociAlni piemEny, uloZenf irutnosti. Mdnre Napoleonovo z venkova mu vyslovovaly n6klonnost a oddanA pi6ni brzk6ho
sv6dectvi, ie vid6l v Piimoish-fch Alp{ch detn6 Maxmiliinovy uzdravenl.
dopisy jeho bratrovi; psal t, ttic'h, Zc prokonsulov6 piivodi Robcspierrtiv l6kai Souberbielle byl dlenem revoludnfho
svou nesmyslnou ukrutnosti p6d republiky. Robespierre o nich soudu. Jednoho dne pii5el udlfchAn Robespierrovi fici, ie
mluvi takovfmito slovy: ,,ZlosYnov6 plni krve a loupeZf." hrozi nov6 krvcptoliti ve vdznicich. Ze mn to iekli v zahradd
v Tuileriich dva zaryti h6bertist6, Ronsin, vclitel revolu(tri d6lo. 'Iour la Montagne a jini mluvi o nadSeni, kter6 zpfuobil
arm6dy, a Vincent, vy55i dflstojnik ministerstva virlhy. v PaifZi zikon ventosu. Co mohli h6bertist6 d6l ddlat, neZ d6t
Hlavni pi'idinou tehdejSl zuiivosti h6bertistti byla propa- lidu nCco jeStd urdit6j5iho a bezprostiedndj5iho? Proto mu
$anda dantonistti. YEzel za tlm strach. Mnozl z h6bertistii byli chtdli df,t piedevSfm vrald6ni uvdznEnlich, rozddleni mincf
totil stStnfmi rifedniky. UspEchy dantonistrl je pii nejmen5iur v mincovn6 a rozd6len{ potravin ve vojenskfch z6sob6rnSch.
ohroZovaly ztr6tou zamEstn6ni. Byrokrat, bojici se ztrtaly Podle Hdbertovy theorie mdla arm6da, kdyZ byla nyni op6t
sv6ho m{sta, je jeden z nejdivodej5ich smrtelnikrl. Dost se jich na cizl pt1d6, Zit z prament zem6, kterou obsadila.
v5ak b6lo o Zivot. VZdyf dantonist6, i kdyZ mluvili o milo- Moc h6bertistrl se nedala podceirovat. Ve Vjboru pro obec'
srdenstvi, neskrfvali, Ze nemaji v tmyslu bft k h6bertistrim n6 blaho mdli Collota d'Herbois. tr{6li k disposici revoluCni
shovivavi. Jeden z dantonistri, jehoZ jm6no Robespierre milo- armidu Ronsinovu. Mezi vojfky bud v poli nebo na dovolen6
srdnd zatajil ve svd zprhvl konventu, piibEhl do s6lu, kde v PaiiZi mdli hojn6 sympatisujicich. Svfmi vztahy k mini-
vfbor zasedal, a i6dal na mistd tii hlavy. Tak6 Desmoulins sterstvu v6lky docilil H6bert, Ze se znadn6 drist nakladu listu
neprojevoval za popravy h6bertistri kiesfansk6ho ducha; s d6- ,,Pdre Duchesne" rozddlovala arm6d6m na niklad st6tu' MEli
tinskou krutosti cht6l dokonce uddlat z jejich pochodu na d6le frantiSk6ny a tisice vl6dnich riiednikrl a zamdstnanct'
popravi5td jakfsi ma5karni prfrvod. Byli tedy h6bertist6 asi Skoro v kaZd6 sekci dos6hli ztizeni podvojnd organisace a
prfvem pod65eni. Soudili, Ze Robespierre je piili5 liknavf pr6vd se chystali spojit je v ristlednl tdleso. Nebyli si jisti
a Ze neni muZem, kterf by brinil kontrarevoluci. V klubu kornunou, ale i bez t6to opory se citili dost silni, aby provedli │
frantiSk5nrl, kde ziskali riplnou pfevahu, zahalili na znamenl svfij program, kterli, beze v5i pochyby, zahrnoval obleZeni
smutku iernfm fl6rem plakht propagujici lidskf prfva. Bylo
konventu a ripln6 uchoPeni moci.
tam sly5et posm65n6 pozn6mky o ,,revoludnim mrz6hu" a VeIer 4. bi'ezna se v klubu franti5kfnri H6bert po prv6
,,blival6m revolucioniii". Hrdinou hdbertistti byl Collot d'Her-
osmdlil otevienE obvinit Robespierra. Jeho hn6v vzbudilo ob-
bois, kterf pouZil v Lyonu proti vdzfifrm ddl a dal rozkaz, aby
jizda dobijela Savlemi a p6chota krumpidi ty, kdo je5t6 df- zvlirsld Maxmilianovo nalehani, aby byl do jakobinsk6ho
klubu zase piijat Desmoulins, kterli nazval Hdberta zlodEjem.
chali. Rikali mu ,,Obr".
,,Vzpomeirte si," iekl, ,,Ze jistf muZ - nepochybn6
sveden;i'
Vfbuch hdbertisttl rnohl mit je5td jinf dtlvod. At je moZno jeho byl
jinak bych stdZi vEd6l, jak kvalifikovat chov6ni
-
nal6zt jakoukoliv chybu na Robespierrovd a Saint-Justovd nA-
vrhu na vyvlastn6ni, neschhzelo mu urditosti. Byl asi tak n/rhodou v piihodnou dobu po ruce, aby ho dostal zp6t proti
radikflni jako cokoliv, co by byli mohli h6bertist6 kdy vy- vfili lidu." Mluvil o ,,muZlch ladnfch moci a nenasytnlich'
myslit nebo byli s to si pi'ivlastnit od Rouxe a jeho pI6tel ktei'( ohazale opakuji ve sv;ich dlouhlf'ch projevech slovo
-
s rjjimkou ,,agr6rniho z6kona" piiliS extr6mnfho, neZ ,ultritrevolucion6i'i', doufajice, Ze tim zni6i vliv vdrnfch
pi6-
-aby se dal prov6st -
v praxi. Nivrh Robespierrriv a Saint- lel li<lu, ktei{ stieZl jejich ctiZ6dostiv6 pl6ny"'
Justrlv jim bral prldu pod nohama. Viddli jiZ, jak iejich Nakoncc vyzval k jednfni:
je, kdyZ ji vidime' jak se
stranici ptebihajl do Maxmili6nova t6bora. To se skutednd ,,l)obrh tcdy, kdyZ takovh strana

270 271
ji nejl6pe zbavime? povstdnimr A frantisk6ni
nebudou po_
slednf, kteif daji znameni k dorazeni
utiskovatelfr.,,
pronisledovat aZ h surrli, nepomlouvat ho vSak a rnit s nim
Franti5kani H6bertovi tleskari, odvahy m, dokonce soucit.
dodAval carrier,
kter6ho Robespierre odvolal z Nantes, Divfme se, jak rnohlt vzniknout domndnka, Ze Robespierre
ale nevolal je5t6 k od-
povddnosti, aby udrZel ve vyboru hledal u f)antorur oporu proti h6bertistrim nebo Ze popichoval
klid. I(dyby totiZ trestali
Carierra, prod ne Collota? Stejnd si podfnal jednu stranu proti druh6. Nic nenl vic vzdS.leno pravdy.
Ronsin, Vincent
a I\{omoro. Ale H6bert, v nitru ,babdlec, ti6sl se nad V rinoru r bi'cznu udhvali Robespierre a Saint-Just prakticky
svou
ztie5tEnosti. KdyZ pozoroval v pi.istich dnech, v kaZddrn pnr.icvu stejn6 dantonisty jako h6bertisty a prvni
Ze mdsto na je5td vic ncl tlnrh6. TfZ projev Saint-Justrlv, kterlf oznamoval
jeho slova neodpovid6, znepokojoval
se vic a vic. paifZ se ne_
hybala. Pi.edmdsti nepochodov ala, Zvony nezvonily bezprosti'edrri zatdeni h6bertistrl, obsahuje stejnd prudk;f ftok
na po- na dlrnlorristy. Obd strany, iekl Saint-Just, ,,dusf svobodu
plach a jejich mldeni byro jako pi'edzvdst smrti.
Ve vinrirn6ch mezi rlvi'nur zlodiny". H6bertist6 byli zatdeni prvni jedinir
hovolili d6lnici o zAkonu ventosu a soudili, ie vl6d,aje
v dob- prolo, lr, dali zIejmE najevo, Ze se chystaji pfejit od slov k ii-
rfch rukou.
nilrn-
Collot pii5el do klubu franti5k6nt a pokou5el se
o smir. Dal ll{.lrr.rlisl(r byli odsouzeni k smrti. V5ichni zemieli hrdin-
sejmout derny fl6r, kterf zakryval lidskA pr6va,
a nesl ho sky hrorrrI l{6berta. On, kterlf poZadoval hlavy a st6le vice
k jakobinrim jako nabidku miru. Delegace franti5kdnti pIi5la
Irlav, ncdovedl d6t svou s patiiCnou dristojnosti.
k jakobinfrm a inscenovala smfienf, ale jakobfni zfistali
drZ"n-
livi. H6bert pospichal vysvEtlit, ie pomfslel jen na
,,mor6lnf
povstdni". Nern6lo to risp6ch. Robespierre, je5td VIII
nelnocen, ra_
dil se doma se Saint-Justem. Dne lB. biezna Stihl6, rytiiski
postava muze, kter6ho Micheret nazvar,,archand6l
,-.ti,,, uy- Mirme Robespierrfiv dopis Dantonovi, psanf potom, kdyZ
stoupila na iedni5td konventu, a vdtami jako ostii *"d" l):rnton ztratil svou prvn{ manZelku v rinoru 1793. Dopis zni:
pro-
nesla rozsudek nad h6bertisty: ,,Byla udindna opatienf ,,Mrlie-li ti v ne5t6sti, kter6 je schopno oti'6st du5i, jako je
k'zat-
Ceni provinillfch stran. Jsou zahndni do rizkfchl,, tvh, d{rt n6jakou ritdchu jistota, Ze m65 rnilujiciho a oddan6ho
V noci se zmocnili H6berta, Ronsina, Vincenta a N{omora pl'ltde, pak ti ji nabizlm. Miluji td vic nel kdy jindy l6skou,
a nazitii veder se Robespierre po prv6 objevil po nemoei ja- klcrh potrv{r aZ do smrti. V okamiicich, jako je tento, citim
u
kobinri. vysvdtlil postavenf vr6dy. Tak6 Anacharsis croots se zujcdno s tebou. Neodmitej piitelstvi, kter6 sdfli tvrij bol.
byl
uvdzn6n. Vinit ho, Ze slouZil zahranidf, bylo stejnd nesmysln6 Platme spolu a hledejme ritEchu v dinnosti proti tyranfim,
jako nespravedliv6. Jedna z nejlkodlivdj5ich vdcf,
kter6 mohli ktei'f .isou odpovldni za tolik veiejnfch i soukromlfch ne-
namftat proti Robespierrov6 povaze, hyla, Ze se nikdy ne_ Stdstf. I\(il,i piiteli, byl bych ti sddlil svou srdeCnou nhklonnost,
povznesl tak vysoko, aby piipustil protivnfkovu upi.imnost. kdyZ jsi byl v Ilclgii, a byl bych td jiZ navStivil, kdybych ne-
Jeho drazi klasikov6 ho rnohli poudit, ie je moino nEkoho byl povaloval za nejvhodnEj5i ctit tvoje soukromi v hodinE
z6rmutku," Robespierre.
9“

9“

18 Robespierre
273
Neexistuje jinf Robespierrrlv dopis, kterf vyjadiuje tak Nc, llobespierre si nept6l vdiit povEstem a obvin5nftn. 7a,-
vlele niklonnost k n6jak6 lidsk6 bytosti. Pro Dantona, muZe ;tttzovrrl sv6 vlastni podezieni. l{dyi brzy po zatdeni Fabre
sv6ho druhu, pocitoval stejnd obdiv jako piAtelstvi. Byly mezi tl'lighntina navrhoval Billaud-Varenne ve vyboru, aby byl
nimi z6roveir rozdily i podobnosti, jako mezi jezdeckou Savli ttvi:ztt&r tah6 Danton, rozlobil se Robespierre a obvinil Bil-
a rapirem Sermiie. Kdy zadal Robespierre Dantona pode- Iuurll, Ze stroji zkLzu nejlepSich vlastencri. Ale o n6kolik tf-
zlivat? Dne 3. prosince 1793 ho je5t6 v klubu h6jil. Adkoliv tlnil pozddji ,,souhlasil se zieknutim se Dantona", jak Iekl
jeho zhsah patrn6 zachrSnil Dantona od vyloudeni z klubu llilltud. Co se v tom mezidobi stalo? Co zmdnilo jeho po-
a Desmoulins mu za to viele pod6koval, piece jak6si znimka r:hvbnost v jistotu? Jakf novf rozhodujici dfikazoDantonovE
pochybnosti je neklamnS: ,,MoZnd, Ze se v Dantonovi mflim. virrir ltobespierre ziskal? Nevime o i6dn6m.
Rozdil nizort mezi n6mi rn6 pi'imdl k tomu, abych ho peilivE llistorik Mathiez vynesl na svdtlo dopis adresovan;i brit-
sledoval, ndhdy s hn6vem, pondvadZ jsem neschvaloval jeho rk.yur zahranidnim ministerstvem bank6ii Perregeauxovi v Pa-
zpfisob sluZby lidu." Ilti. ltank6i se v dopise zmociruje vyplatit jistou dSstku lidem
Z memoranda, kter6 odevzdal llobespierre Saint-Justovi a ozrrrrrlon{rn zad6tednimi pismenami. 'fento dopis se na5el mezi
podle kter6ho on revidoval svoji zprivu, obviirujici Dantona PrtPlry v Dantonovd psacfm stole po zatdenf. I\{athiez mysli,
a dtenou jiZ v komit6tu, vychfzi jasn6 najevo, Ze Robespierre Lc tlopis byl tim tajnfm dokladem, kterf byl ukhzln
jiZ od zad6tku revoluce pocitoval, jak se v jeho mysli hro- poroli, kdyZ vfhala Dantona odsoudit. Dfivod, prod nebyl
madi pochybnosti o Dantonov6 oddanosti revolucionf,isk6 pk,rlkrlen u soudu veiejn6, vysvdtluje se tim, Ze bank6f byl
vdci: Dantonovy vztahy k v6vodovi orlehnsk6mu, jeho po- vyslhn vc sluZbhch Vfboru pro obecn6 blaho do Svfcarska.
divnf imunita po krveproliti na Martov6 poli, jeho odklon od l(rlvlrv l)anton nebo nEkteii z jeho piAtel nebyli mezi tdmi,
Robespierra za protiviledn6ho taZeni, dvojsmyslnd chov6ni jir:lrl sr: dopis tlfkal, t6Ze se Mathiez, jak by se byl k n6mu
v pi'edveder ritoku na Tuilerie, pletichy za soudu s kr6lem, rhrrlrrl'l A prod, jestliZe on nebo ilenov6 jeho strany nebyli do
vic neZ dvojsmysln6 chovfni za Dumouriezovy zrady, nevy- lulto zrtpleteni, neupozornil nafl piislu5n6 ritady? Je osoba,
svEtlitelnf blahobyt, jeho marnotratnf zprisob iivota, taktika onrrrr\orrf zad6teCnfrni pismenami C. D. Camille Desmoulins
pIi konedn6m boji s vtdci girondy - ietn6 shody okolnostl, trr,lro Oiloyen Danton obdan Danton?
povdsti a obvinEni. Ale v5echno to od sebe trvale odh6n6l. -
'lir vlccko ov5em nepiesvddduje. Bylo zn6mo, Ze policejnl
Necht6l tomu v6iit. Necht6l to spojit jedno s druhfm. NechlCl r'rl^r,rln[t:i podstrk6vali kompromitujici doklady mezi papiry
se dit piesv6ddit. Pii obhajobd Dantona pied klubem fekl Ittrh, klcl'i rn6li bft usvEddeni. Ale jsou jin6 dfivody, aby se
trpce: ,,Nevi5 piec, I)antone, le stadi bj't vlastencem, aby byl vi.tikr, ic obvin6ni, Ze Danton a jeho pi6tel6 byli placeni
dlov6k pomlouvSn? Nevi(, z Ceho t6 obYiiuil? Reknu ti to. tlzlrrr rrr'pi'ftelem, nebyla bezdfivodn6. Na prvnim mistd je ob-
Obviiuji td, ie jsi opustil Paiit, aby ses vyst6hoval, abys )rrLrtrrr t)tutonova hlavnlho pomocnika, Fabre d'Eglantina,
nabidl sv6 sluZby kontrarevoluci. Tos nevdd6l? VEz to nynil vzrrr,sr.rrr'r riplnl z jeho vlastnfho podnEtu proti Hdraultovi de
'l'y vdci vypravuji novidci v revoluci, ale, jak se zd6, schop- Sr',r'lrr.lk.s, jirr(rrrrrr Clenu Dantonovy strany. Fabre pronesl ob-
ndj5i slouZit ji nei ty a j6." vlrrftrl rrr'pot:hybnd v nad6ji, Ze odvriti pozornost od svjch

274 275
viastnfch transakci s Indickou spolednosti, kter6 vedly poz- slllrrost po stfZnosti, povEst po povdsti. O v5em pedlivE uva-
diji k jeho zatieni. Fabrova obvin6ni se jevl pln6 odfivod- Iovul, v5e dfval dohrornady jako ve skl6daci hie; obraz, kterf
ndna. Na druh6m mist6 je to I)antonovo chov6nl v dobE Du- sc vynoiil, byl tak pi'esvdddivf , ile to vzbudilo riZas. A po-
mouriezovy zrady. Drikazy z indicii ur,Addjlci I)antona ve nl,vadZ Dantona miloval, ponEvadZ ho tvrdo5ijnE hijil, po-
spojeni s touto zradou jsou tak zhvain{ ie by byl autor r:ifoval jeho jednhni jako osobni zradu. Zmocnil se ho vztek.
shledal tEZk6 napsat na rozsudek,,nevinen", kdyby byl byval Nejen, Ze se Dantona vzdal, jak iekl Billaud-Yarenne, nfbrZ
v porot6, kter6 byl drikaz pod6n. Rozsudek ,,neprok6zdno" obr/rtil se proti nEmu.
by byl mezi, za kterou by se nebyl odviZil. Ale Dumouriezovy .Ieden odstavec ze Saint-Justova memoranda podporuje
styky s britskjm zahraniinim ministerstvem byly doble znf- pi'cde5l6 vysvEtleni. Rohespierre tam pi5e: ,,Slovo ctnost bylo
my. AvSak kdyZ Robespierre souhlasil s Dantonovym uvEzn6- I)antonovi pro smich. Rikal Zertem, ile neni solidn6j5i ctnosti
nim, nemohl je5t6 zn6t Perregeauxriv dopis. V memorandu, nad tu, kterou provSd6l kaZdou noc se svou Zenou. Jak mfile
hter6 dal Saint-Justovi, nezmiriuje se o dopisu. Ale kdyZ toto chrSnit svobodu muZ, jemuZ kaid6 mravni idea je zavienou
memorandum psal, byly Dantonovy papfry jiZ zabaveny. knihou?"
Moin6, Ze se najde vysv€tleni nihl6ho hnEvu na Dantona Jc mnohem nesnadnEj5f porozumdt, jak se mohl Robes-
v piihod6, kterou vypravuje pani Lebasovi
playovf - AlZbEta Du-
ve svfch pamdtech. Byla v rekonvalescenci po
pierre zifci Kamila Desmoulinse nei Dantona. VZdyf, adkoli
v dob6 Dantonova procesu neexistoval plesvEddujfci drikaz
nemoci a- chystala se poblit na venkovE s pani Panisovou. jcho korupce a protirevoludni dinnosti, pi'ece mor6lni usv6d-
Jednou ji zavedla tato starSi paui do Sdvres, do vily, kde by- tlcnf jeho tiplatnosti bylo mezi jeho soudasniky tak siln6, ie
dlel Danton. AlZbdta ho neznala. I(dyZ s nim byla nShodou po RobespierrovE smrti byl Danton jednfm ze Sesti poslanct,
o sarnot6, iehl ji Danton n6hle: ,,Potiebuji ieny", vzal ji zahynuv5ich za vlSdy teroru, kter6 konvent odeplel rehabili-
prudce do nirude a udinil ji ueslu5ny nhvrh. Dfvka se vy- lovrt. Desmoulinse nezat6Zovala ifldnir takovi domnEnka
prostila a utekla k sv6 piitelkyni s prosbou, aby hned ode5ly. o vinl'. Nevinili ho z korupce, a kdyby n6iak napomShal kon-
PanI Panisov6 ji prosila, aby se doma o niCem nezmiiiovala, lnrrevoluci, bylo by to nerimyslnE. Prod ho tedy Robespierre
av5ak AlZbEta to odmitla sl{bit. rrsi nechrAnil? Podle Charlotty nav5tlvil Desmoulinse ve v6zenf
Je moZn6, Ze ptihoda byla zhvaio6j5f, neZ m6la pani Le- a nabldl mu, Ze ho zachr6ni, zanech6-li sv6 nebezpedn6 din-
basov6 chut napsat ve svfch pamdtech. At tomu bylo jak- nosti. Desmoulins odmitl. Jejimu vypr6v6nf nelze uvdiit, nic
koliv, takovf piihoda, vypravovani u Duplayovfch v psycho- jc na jin6m mfstd nepotvrzuje. Ostatnd i kdyZ mEl Desmou-
logick6m okamZiku muZi Robespierrovy povahy, kterli m6l lirrs obdivuhodnd vlastnosti, plece byl daleh toho byt hrdi-
krom6 toho AlZbdtu velmi r6d, mohla dobie mit na n6ho roz- r)orr a mCI rn6lo pevnfch pfesvEddeni. Jsme ochotni vdiit, Ze
hodnf vliv. Zachvdcen rozhoiCenfm proti Dantonovi, oteviel hy Desrnorrlins byl Robespierrovu nabldku pfijal, kdyby rnu
asi mfstnost pro haraburdi ve sv6 pamdti. VSechno, co bylo hyla rrCinInn.
dvojsmysln6 v Dantonov6 chov6nf od zadAtku revoluce, leielo Jc skon:nr jist6, le by byl Robespieue mohl Desmoulinse
tu pied Robespierrern. Po prv6 zkoumal pi'ihodu po piihod6, znd'rrdnit, kdvbv byl chtdl, Zachrdnil Hanriota, kterdho chtdl

276
277
vfbor zatknout jako H6bertova spojen ce. Zachrhnil h6ber- moulins pomShal kontrarevoluci. To stadilo. Co zhleLelo na.
tistu Boulangera, kter;i byl na schrlzi franti5k6nri, kdyZ H6. jeho pohnutkdch? Musi zemllt!
bert vyzfval k povstdni. Dodfval H6bertovi odvahy a pro- AIe Saint-Just byl Z6kem Robespierrovfm, a jakfm Z6kem!
hlaSoval, Ze on a druzf jsou piipraveni udeiit. Ale kdyi Krisnf jako Apollo, neoblomnf jako Cato a odvfinf jako
se
Boulangerovo jm6no octlo mezi tdmi, ktef( mEIi bft zatCenl, Achilles. Jak;im povzbuzenim musel bft star5fmu muZi obdiv
ZSdal Robespierre, aby bylo v seznamu Skrtnuto. ,,KdyZ n6_ takov6ho Z6kal Robespierre mohl Desmoulinse zachrAnit.
kdo", iekl, ,,iednal vidy odvilZnE a vlasteneckv, Zfd6m pfe- Mohl Ilci: ,,NepIipustfm, aby Kamila popravili!" jako iekl
svEddivEj5i drlkaz, neZ byl ten pfedchdzeiicf, abych vEtil,
Ze ,,Nedovollm, aby Boulangera popravilil", jako musel iici:
je zrddcem.'o Boulangera nechali na pokoii. prod nezakrodil ,,Nedovollm, aby popravili Kateiinu Th6otovou!" a byli by
Robespierre tak6 ve prospdch sv6ho plitele z ditstvi? JistE si ho poslechli. Av5ak Robespierre se neodvSZil tak promluvit
nepldl Kamilovu smrt. H6jil ho zas a zas a delil piitom zlob6 a podivat se pak Saint-Justovi tv6ll v tvii, pr6v6 proto, Ze
hdbertistrl, ab5' ho dostal zp6t do klubu. Odpovdd na tuto Desmoulins byl jeho pfftelem. Je5itnost di vErnost z6sadd?
historickou a psychologickou h{danku by se na5la ve vztazlch Patrnd obojf.
RobespierrovSich k Saint-Justovi. UCinil aspof, slabj pokus. V memorandu, kter6 odevzdal
Vypravuje se, le Saint-Just, kdyl dlel rr armddy na Rfnd, Saint-Justovi a kde hromadf na Dantona obvinEni na ob-
vstonpil dasnd rSno do t6bora, kterlf je5t6 nenav5tivil. Z jed- vinEni, Iik6 o Desmoulinsovi toto:
noho stanu vybdhl mladf muZ, d6steCn6 obleCenf, a vrhl se ,,Desmoulins prokizal svou destnost a republikanismus
mu do nfrude. Byl to Saint-Justfiv plftel z ddtstvf. Ale Saint- kdyZ k6ral se zfpalem ve svfch listech Mirabeaua, Lafayetta,
Just nalfdil v5em dfisto,inikrlm a vojhkrlm, aby spali riplnE Barnava a Lametha v dobE jejich moci a v6Znosti, kdyZ je
obledeni, hotovi k boji. Oplatil sv6mu pifteli objeti, naCeZ mu pledtim v dobrd vffe chv6lil."
iekl, Ze af je mu jakkoliv naklonEn, vit6 plece plfleiitost JakS to Spatnd maskovan6 obhajova uditele ve prosp6ch
lakdzat arm5d6, ile neznh, protekce jde-li o sluZbd vlasti. Dal Z6ka! Saint-Just nerozlmEl nebo necht6l rozumEt, a kdyi
jej zastlelit. piedlolili Robespierrovi rozkaz k zatdeni, podepsal ho.
Piihoda se nikdy neud6la, ale sama skutednost, Ze ji bylo Snad doufal, Ze bude Desmoulins u5etIen, jako byl u5etien
moino roz5iiovat a piikl6dat ji viru, vrh6 svEtlo na Saint_ Lullier, vy5etfovan'f s dantonisty, Neni pochyby le to bylo
Justovu povahu. B5rl to Sparfan. pohrdal Desmoulinsem, moZn6. kdyby nebyl Kamil v procesu poslal h dertu vSechnu
Ath6f,anem. V dopise, kterlf nebyl odesl6n, napsal o Des- opatrnost jak nisledkem sv6ho rozdilenf, tak vdrnosti
-
k sv.[m pI6telfim.
moulinsovi: ,,Pohrd6m jfm. eetl jsem v jeho srdci a on se
boji, abych ho nezradil." Nikdo se na Desmoulinse nemohl Esquiros vypravuje o jedn6 pfihod6, kterA podle jednollo
spolehnout. Byl prostop65nf a mravnE zkaien!,. podle Saint- z f)esmoulinsov,fch Zivotopiscri, Julesa Claretiea, mohla prar,-
Justovy piedstavy republiky d6podobnE mft vliv na Robespierra. To, co jsme uvedli z me-
Robespierrova - daleko. pffsndj5f, neZ byla
nebylo,v ni mlsta pro takovdho.muZe. Des-
moranda, rozhodnE prokazuje, Ze tomu tak nebylo, av5ak
- necht dtendl soudl sAm:

278 219
Jednoho dne AlZbEta jejiictnost, jak se zd6, byla pied- Nepodrrikl v5ak nic. Danton byl muZem dinu jen tu a tam.
rn6tem ftoktl dantonistti
- pIi5la navStivit Robespierra v jeho .Iinak u n6ho obvykle pievlAdala netednost. Citil se ostatn6
pokoji. Ilphd zmateua -pfinesla mu knihu. Byl to vftisk bezpednf. ,,Neodv6if se toho nikdy," iikal, ,,jsem archa."
Ar6tina, obsahujfci oplzl6 obr6zky. Kamil nem6l takov6 iluse. Kdyi Sel nav5tivit Robespierra
,,I(do ti to dal?" ptal se Robespierre rozhorletrE. a ten ho po prv6 nepiijal, iekl jednomu pffteli: ,,Jsem ztra-
,,Kamil." cen!"
OdloZil knihu a iekl: ,,Nevadi, d6vde. To, co vnimime bez- V noci z 30. na 31. biezna bu5ily paZby pu5ek do dlaZby
dddnd zrakem, n5.s nekazi, nlibrZ 5patn6 touhy v srdci. Budu pled domy, kde bydleli Danton, Desmoulins, Delacroix a
Kamila varovat." Philippeaux. Zabu5ili na dveie. ,,Jm6nem z6kona!" .. . Hlavni
lrtldci dantonistfr byli zatieni.
IX I(dyi se nazitii r6tro se5el konvent ke schrizi, bylo vidEt
na tvSiich rnnohfch poslancri zd65eni. Zaznivalo ustra5en6
Zat(,eni h6bertistri udinilo nevyhnutelnfm zatdeni dantoni- mrudeni. I)autonriv pi'itel Legendre l6dal o slovo. Hlasem
stri. Ti to oslavovali a viechny reakcionSisk6 sily hlavnihcr chv6jicim se pohnutfm ozn6mil, Ze byli v noci zatdeni dtyli
m6sta kter6 upfnaly difve svou nad6ji k girondE a nyni poslanci, mezi nimi Danton. Zaaa\ aby je konvent vy-
-
k Dantonovi pohliZely na H6bertovu popravu jako na slechl, dlive nel rozhodne, maji-li bit uv6zndni trvale di
triumf Danton&v,- ne Robespierrtiv. Danton pouze rozehr6l nikoliv.
Robespierra proti H6bertovi a v piihodn6 dobE se zbavi Ro- Robespierre povstal. Potvrdil, Ze byli zatdeni, ale ptal
bespierra. Podceiiovali Robespierrovu silu a Danton rovndZ. se, prod by se mEla vfhoda odepfeni jinfm poskytnout
,,Robespierre! Toho posadim na konec sv6ho pirlce a roztoi:im ,,modle jiZ dlouho prohnil6". Mluvil zlostn6 a v65niv6.
jako kfdu," iekl jednou. KdyZ ho Thibaudau varol'al a upo- ,,Byl jsem kdysi P6tionovfm piftelem. KdyZ byl odhalen,
zorr"roval, Ze chysti jeho zShubu, odpovEd6l mu Danton prud- zlekl isem se ho. Tak6 s Rolandem jsem byl ve styku. Zradil
ce: ,,Kdy'bych myslil, le se mu o n6tem takov6m jen zd6lo, a ziekl jsem se ho. Danton chce zaujmout jejich mfsto a
l,yrval bych mu vnitinosti." v mfch odich neni jiZ nidim jin'im neZ neplitelem vlasti."
Vzrfrstajici nepiftelstvi mezi tdrnito dv6ma muZi zadalo ,,Pokou5eli se md zastraSit. Rekli mi, le mfij vlastni Zivot
znepohojovat jejich pi6tele. Humbert, Robespierrfiv dom6cf, by nemusel bft bezpednf, kdybych dovolil, aby Dantonriv
kdyl bydlel s Villierem v ulici de Saintonge, uspoi6dal obdd, livot byl ohroZen. Rek[ mi, ie je uZitednf pro mou osobni
h ndmuZ pozval oba. O tom, co spolu mluvili, jsou dvd od- obranu jako jakfsi ltit. Ze byl jako val, kterli by m6 povalen
porujicf si zpr6ry. XZldnh se nezd6 pravd6podobni. Jedin6, vystavil viern ritokfim Xlechty. NuZe dobri, ylzte, i,e se i6dn!'
co se zd6 vErohodnd, je, le Robespierre zristal ,,chladnj jako z tdch drlvodfi nedotkl ani povrchu m6 du5e. VEzte, le kdyby
rnramor", a le, kdyt se za nlrn zaviely dveIe, Danton zvolal; bylo pravda, Ze se Dantonovo nebezpedf m5 stSt nebezpedim
,,Proklat6! Musfme iednat. Nesmfme ztratit ani okaurZik." l)ro mllc, nepovaloval bych to za veiejnou pohromu. Co je

280 281
mi po nebezpedi? Mrlj iivot patli vlasti, moje srdce je bez jej{Z sestru si Robespierre m6lem vzal za manZelku a kter6
obav, pon6vadZ je bez zloCinri. Kdybych zemfel, stalo by se to byla zatiena, Ze strojila riklady s Dillonem a jinfmi, aby
bez vfCitek a bez hanbyl" podnitili vzbouleni ve v6znicfch. Pfedtfm mu napsala dopis,
PIi t6to v65niv6 ieCi musel n6kolikrAt ustat, byv pleru5en kterf z nezn6mfch d&vodfi nikdy neodeslala: ,,O Robes-
hllmavfm potleskem. pierre! Ty, jenZ jsi sviral na5e ruce ve sv;ich, ty, jenZ ses
Saint-Just potom pfedetl svou obZalovaci zpr6vu. Byla pIi- usmfval na m6ho syn6dka, jehoZ dEtsk6 ruce td tolikrdt hla-
jata jednomyslnd. Dantonist6 byli sklideni. SkuteCnost, Ze dily, mohl bys odmitnout mou prosbu, nedbat mlich slz a po-
konvent odmitl po Robespierrov6 smrti odistit Dantona, aniZ Slapat spravedlnost?"
se zvedl jedinf hlas k protestu, dokazuje, le ho povalovali Pokusil se jednou zachrinit panf Alibdtu, ale podle jeho
v5eobecn6 za vinnfka a Ze se legendSrni Danton riplnd li5i od vfpovddi, o kter6 jsme se zminili, mu ji Hdbert vyrval. NynI
Dantona historick6ho. byl H6bert mrtev a nic nedokazaje, ie se Robespierre snaZil
VyprSvCni o soudu s dantonisty patl{ k Zivotopisu Dan- zachr6nit Lucile. Sed6 odi jeho Z6ka ho zmrazily k nesmlou-
tottovu a Desmoulinsovu. Danton se hijil odv6Zn6 a obratn6, vav6mu zachov6vSni jejich piisn6ho zSkonlku.
tlebaZe trochu divadelnE. Pro kaZd6ho, kdo studoval dEjiny,
postr6df jeho obhajoba pfesvdddivosti. ,,J6, l,e byl zaprod{n
Mirabeauovi?" vyklikl. Ale existuje Mirabeaurlv dopis La- x
marckovi, kterf byl pozd6ii obieven n obviiiu,ie Dantona. ,,J5
Ze stranfm royalistrim?" AIe podle svCdectvf Lafayettova a Malf arraskf advokSt dosihl nyni vrcholu sv6 moci. Jeho
Ludvfka-Filipa francouzskdho jim to Danton s6rn iekl. nept6tel6 byli mrtvi, nebo se jil neodvfilili odporovat. Kon-
MtlZeme se Dantonovi obdivovat, pondvadZ odvaha a schop- trarevoluce umlkla. Ctrn6ct republikinskfch arm6d, kterd
nost zaslouii vidy obdiv. Ale hlubokou n6klonnost pocifu- byl s to postavit s neriprosnfm potlaCenlm v5eho, co mohlo
jeme k Desmoulinsovi. Zemiel, protoZe v n6m byl jen u5lech- znidit nebo zeslabit vlAdnoucf vrili, drZelo nepiitele v Sachu
tilf pud. Jeho slabost n6s dojimil vic nei Dantonova slla, jeho na vSech bitevnich front6ch. Vbrzku mu plipravily rozhodnou
zfrmutek vic ueZ Dantonfiv chv6st. poriZku. Pro Evropu, pro svEt zosobfioval Robespiene fran-
K6ra, v kter6 vezli MaxmiliSnova ndkdej5iho pl'itele na couzskou vlidu. ,,Robespierre naiidil", pi5e anglickf list,
popravi5t6, jela kolem domu Duplayovfch. Vrata byla kterf referuje v podobn6m smyslu o pohybech ,,Robespier-
zamdena, okenice zavieny; drim se podobal hrobce. Moln6, rovfch arm6d". Podle jednoho britsk6ho agenta se Pitt ob6v6,
Ze ve sv6m nitru Robespierre piemf5lel, Ze kdyby nebyl jed- aby se nesoustiedila veSkeri moc v Robespierrovlfch rukou,
noho dne v prosinci 1793 odmltl Desmouliuse, kdyi mu pli5el coZ by ztiiilo vic neZ kdy vitEzstvl nad republikou.
ptedlst tletl dlslo sv6ho listu, tento muZ, kter6ho povaZoval Tento mocn;f muZ neZije jako moderni diktAtoli v pal6ci,
skorem za sv6ho mlad5iho bratra, by nemusel blft v tak nfbrZ je5td ve svdm jakoby podkrovnim pokojiku u Duplay-
hrozn6 situaci. A nejen Kamil, nfbrZ I jeho manielka Lucile, ovfch. Zadn6 str6Z u jeho dveii, pouze panl Duplayov6 a Ele-
う“
00
り●

283
onora zkoumaji n6vStdvniky. V diln6 venku pod okuy drndf XI
pily, vzdychaji hobliky a hovoii kladiva.
Robespierre doble citi, Ze se jeho dilo zdai'ilo. Tr6pi ho Nic nedokazuje Robespierrovu plevahu nad jeho kolegy ve
v5ak jeStI jedna vdc. NSboZensk6 zmatky, uklidn6n6 jiZ delSi v;iborech a v honventu jako to, Ze byl schopen toto opatienf
dobu v Pai'iZi, pokraiuji na venkov6. Komisai'i konventu pi5i zav6st proti oposici velk6 vdt5iny. Ze v5eho, co uskuteinil,
o pi'esn6 pokyny. llobespierle citi, Le je ti'eba zaujmout spiS m6lo vEci mu vyneslo v6t5i nepiAtelstvi. Byla to jedna z hlav-
kladn6 nei zhporn6 stanovisko. Nestadilo hijit svobodu vy- nich piidin, pro kter6 ho nenivid6l Vadier z Vfboru pro
znini. V bitvd mezi atheismern a oficiAlnim nhboienstvim obecnou bezpednost, zapiisih$ piivrZenec Voltairfiv, aikoliv
nelibily se mu obd strany. Nemiluje ani cirkev, ani atheismus. si mdl piipomenout Voltairriv vlfrok: ,,Kdyby Bth neexisto-
Vdil s Rousseauern, i,e je pro stit stejn6 nebezpedny jako n6- val, bylo by nutno ho vynal6zt." Fouch6, ktery kdyZ byl ko-
boZenskf fanatismus. Vskutkn, atheismus byl tehdy stejnd misaiern konventu v Nevers, dal umistit nad vchodem do
nesni5enlivy jako nejbigotnd,iSi nSboZenstvf. Robespierre citi, hibitova n6pis: ,,Smrt je vddnf sphnek", vidEl v prohlhSeni
Ze iednotlivci mohou byt podle sv6 volby atheisty, st6t ni- Nejvy55i bytosti dalSi drivod k tomu, aby d6l pracoval k svr-
koliv. Stit nemfrZe zfistat netedny, vidi-li tisice, kter6 shle- Zeni Robespierra. Av5ak af bylo pohor5enl Robespierrovlich
dfvajl ovzdu5i oficiSlniho ndbolenstvi tisniv6 jako on to kolegfi sebevdtbi, neopovdZili se mu odporovat pIimo. Billaud-
shleddval - atheismu.
blor.rdit n66im, co povaZuie za pou5f Varenne brumlal stranou: ,,Se svou nejvy55i bytosti mi jde5
- postavit pfistfe5f. Musi v5ak bft 5irok6. Musi
St6t jim musi na nervy", ale veiejnd tak6 mlCel.
pi'eklenout v5echna oficiirlni nitboZeustvi, iako se nebeskli Nad5enl v konventu bylo spiSe liden6 neZ skutedn6 a nd-
d6m klene nad katedrflou, synagogou a me5itou. Jako zi- kteii z tEch, kteii ietli projev vyvi5eny na zdich Pafii,e z na-
kladnf udenf nov6 viry stanovi Robespierre: ,,Francouzskli lid iizeni NSrodniho shromhidlni, tvhiili se nad nim kysele. Na-
luznhvh jsoucnost Neiry55i bytosti a nesmrtelnost du5e." proti tomu na venkov6, kde fanatidtf atheist6 udinili fdast nn
Robespierre tak dosp6l h obdansk6mu niboZenstvi, kter6 velejn6m kultu nebezpednou, bylo toto slavnostni riiedni
vyloZil Rousseau ve sv6m spisu ,,Emile". lJk6za,l se v5ak to- uzn6nl viry niroda v existenci boZstvi vit6no s radosti. Cour-
lerantn6jSf neZ Rousseau. Nechtdl atheisty vyobcovat, jak to tois pravi, Ze Robespierre dostal ,,nesdetn6 mnoZstvi dopisfi".
navrhoval Zenevan; pozd6ji byl proti tomu, aby byli vylou- Obce a tddovd spoleCuosti se usn65ely na resolucich, aby mu
Ceni z klubu. PondvadZ kaZd6 nhboZenstvi musi mit, aby zfr- poddkovaly a pochvilily ho. V jedn6 nSboZensk6 obci pro-
stalo Ziv6, sv&j obIad, nadrtl ho Robespierre pro obdansk6 n6- volfvali po zp6vu Te Deum: At iije Robespieruel Jedna z Mi-
boZenstvi. V pravidelnfch mezidobich majf bft velk6 oslavy rabeauovfch sester mu napsala, Ze je ,,orel, kterf se vzn65i
na podet Bolstvi, Lidskosti, Rovnosti, Svobody, Pravdy, Spra- v oblaclch". Evropa mu v6novala pozornost a vykl6dala vdc
vedlnosti, Odvahy atd. I\{dli b,it povolAni um6lci, aby dodali tak, ie, af je moZno lici cokoliv o jeho politick6 a hospodif-
ceremonilm velebnosti a velkoleposti. sh6 ntuce, je zlejmd jedinfm rnuiem ve Francii kterf se
TIm chtdl Robespierre korunovat stavbu, kterou vztydil zasazuje o poi'6dek, autoritu a stabilitu v zemi tak krutd
podle pl6nfi svdho uditele Rousseaua, zkouSen6.

284 285
Av5ak zhroveil s jeho v6hlasem a popularitou rostla tak6 dayov6. Pii5la jednoho vedera k des6t6 hodinE k Duplayovfm
nedrivdra jeho kolegri. Mnozi poctivd v6iili, Ze takov6 po- a chtila mluvit s Robespierrem. KdyZ ji iekli, Ze nenf doma,
pularita ohroZuje republikinsk6, ziizenf. Mohl ndjaky mui rozzlobila se. Rekla, Ze Robespierre je zistupcem lidu, a Ze
dosShnout tak velkdho vlivu, aniZ ho uZival sobecky? Kolik mA bft piistupnf kaZd6mu. Jeji chov6nl vzbudilo podezieni
Casu uplyne, nei se pokusi dit sv6 autorit6 pevn6j5i z6klad? a byla piedvedena pted Vfbor pro obecnou bezpednost. Pii
V t6 dob6 zv6t5ily Robespierrovu popularitu je5t6 dva aten- prohlidce se u ni na5ly dva noZe. Ptali se jf, prod se chtdla
t6ty na jeho Zivot. Charlotta pravi, Ze atent6tfi bylo vic, Ze setkat s Robespierrem. Chtdla prf vid6t, jak vypadi tyran.
v5ak je jejf bratr necht6l ozn6mit. Jednoho dne ZSdal her- D6v6 prf piednost kr6li pied padesfti tisici tyranri.
kulovsky stavEnlf muZ, aby s nim mohl mluvit o samot6. Rekli jsme, Ze tyto atentity mEIy za nAsledek vzr&st Robes-
KdyZ zristal s Maxmilifnem samoten, vrhl se nail, pokou5eje pierrovy poputarity. V konventu a v klubu mu uspolidali
se ho zardousit. I(dyZ piiSli Robespierrovi na pomoc, ritodnik ovace. U jakobinfi navrhli bjvali dantonist6, aby mu byla
se dal na ritdk. Jindy Zidali dva muZi o soukrom6 sly5eni. poskytnuta tElesnf striZ. Byl to moZn6 s jejich strany chytrf
Podle toho, jak zmizeli v okamZiku, kdyZ byli dotAz6ni, co man6vr, aby ubliZili jeho pov6sti, nebo nemotorn;i pokus,
je piiv6di, nebylo pochyby o jejich irmyslech. Ale tentokr6t rteni mdl prolrizat, t:E se z nich stali robespierrist6 aZ do
byli atentdtnici chyceni, takZe se vCc nedala utajit, hloubi srdce. Robespierre odmitl tu poctu hodnd trpce.
Prvni pokus o atentSt provedl Ladmiral, propu5t6nf st6tni
zam6stnanec. Pii5el do domu Duplayovlich a ptal se po Max-
mili6novi. V Satech m6l ukrytu nabitou bambitku. Rekli mu, XII
Ze Robespierre je zamdstnAn a nemriZe ho piijmout. Ode5el
tedy do konventu, kam myslel, Ze jeho obdf nakonec piijde. Dne 4. dervna 1794 byl Robespierre zvolen po druh6 pied-
Bardre detl na lednick6 tribun6 dlouhou zpr6vu. Pii poslou- sedou N6rodniho shromAiddni. Volba byla jednomyslnA. etyii
chini Ladmiral usnul. KdyZ se probudil, byl Robespierre pryd. <lny pot6 mEl bft sv6tek Nejvy55f bytosti, ustanovenf kon-
Ladmiral se postavil do chodby vedouci do mistnosti Vliboru vcrrlern. Volba Robespierra za piedsedu mdla z dtisti za riCel
pro obecn6 blaho. Ale Robespierre se neuk6zal. Rozmrzelf zl.iistit mu pii t6 piileZitosti misto, kter6 mu pr6vem ndleZelo.
t6mi op6tovnfmi nerispEchy, rozhodl se Ladmiral, Ze se spo- Il6no 8. dervna Robespieme Casnd vstal. Slunce svitilo do
kojl s Collotem d'Herbois, kterli mu nemohl uniknout, pon6- rlvonr, nebe bylo distE modr6. Kadeinlk pii5el a jako v5ichni
vadZ bydlel v tlmvte dom6 jako on. Odek6val ho na schodi5ti. jclrri kolcgovd mluvil asi o pEkn6m podasf. eesal, pudroval
KdyZ Collot pii5el kolem jedn6 hodiny r6no, doSlo k zSpasu rr o(ctl'oval mu ten den vlasy se zvl6$tnf pozornosti. KdyZ
a k vlistfelu z bambitky. MuZ, kterf pi'iSel Collotovi na po- orlc$t,l, odslrarloval si Robespierre toiletnim noZlkem stopy
moc, byl lehce zran6n. Ladmiral zat(,en!,kolemjdouci hlidkou prtrlrrr, .itk ho Barras jednou vidEl. Potom se dal do mytl.
doznal Ze cht6l ptivodnd zavraldit Robespierra. Olrlikl prrrrllochy z bildho hedv6bi, nankinov6 kalhoty, stfe-
Pachatelkou druh6ho atent6tu byla dvacetilet6 divka Ce- vft:t, st: sll'flrru5imi piezkami, ko$ili s jemnfmi krajkovlimi
cilie Renaultovi, inspirovani moini plikladem Charlotty Cor- rrrrrrrlt:lruni u v(rzrrnku, svitlou vestu, novlfi blankytn6 modrf

286 287
kabat a uvhzal si kolem titl6ho pasu nAdherno, trojbarevnou vozu. Stvoi'il vcsttrir, lrby ukirzal svou rnoc. Stvoi'il lidi, ' aby
5erpu. Zblvalo jen vzit na hlavu velkli ti.frohf klobouk na- si pom6hali a milovali se navzSjem a aby dosShli Stdsti ce-
. hoie s modrfm, bilfm a dervenfm peiim a vzit do ruky ky- stou ctnosti ..."
tici z p5enidnfch klasri, ovoce a kvEtin. V5echny poslance Velklf potlesk. Ale mezi poslanci n6kteli posmdvii'dci rep-
v prrivodu dne bylo poznat, jako jeho, podle Berpy, klobouku
tali:,,Sly5te vclchndzel"
a kytice. Tak vyzdoben sestoupil Robespierre do pi.izemi, Potorn sestortpil llobespierre k jak6si veik6 kruhovit6 pro-
kde si ho jistd s obdivem prohliZeli dom6cf lid6. Snidan6 byla
hlubeninl, v jejiruZ sti'edu byla umistdna skupina soch, zho-
piipravena, led on odmitl posnidat s rodinou a ode5el.
toven6 z hoi'lav6ho materiilu a pfedstavujici v ohyzdn6 po-
Sel ulici sv. Honoria smdrem k Tuilerifm. V5echny domy
dob6 r\theisruus, Sobectvi, Nesvornost a CtiZidost' Podali mrt
wvdsily prapory, ndkter6 se ozdobily girlandami z listi a
hoi'ici pochodeir a Robespierre se ji dotkl skupiny. Sloup pla-
kvEtin. Lid6, kter6 potk6val a kteii ho zdravili s piAtelskou
rictou, byli sv6tednE od6ni. Citil se Sfasten, snad vic neZ kte_
rnenir a houi'e se zvedl do vzduchu, pii demZ dav tleskal'
r;fkoli jinf den sv6ho Zivota. l(dyZ plarneny pohasly a koui se rozptylil, bylo viddt sochrt
V Tuileriich potkal Vilata, dlena revoluiniho soudu. Vilat Mr-rudlosti zadern6nou kouiem, coZ David, pfivodce poi'adu,
bydlel v pavilonu Flora, kterf m6l okna do zahrady .fuilerii.
jisl6 nepiedvidal. Ndkteii z pi'itomn-vch v tom viddli osudn6
Ptal se tr{axmili6na, zda snidal, a po jeho z6porn6 odpovEdi zruuneni.
ho pozval na snidani k sob6. Yypravuje, Ze Robespierre pojedl llobespierre se vritil k pultu a promluvil zuovu, led kr6tce:
skrovn6. Chodil st6le k oknu vhben vesele oddnfm davem, ..llrrclrne virZni a zdrZenlivi ve svfch rivahich, neochvdjni
kterlf se tisnil v zahrad6, ,,Hle'., lekl, ,,nejcenn6j5i d6st lidsk6 v nebezpedi, trpdlivi v prici, hroznf v neirsp65ich, skromni a
rodiny. Vesmfr je tu .shromiidln. Jak vzne5en6 je dilo pii lrrlili v (rspdsich. IJudme Slechetni k dobrlfm, soucitni k ne-
rody! Jak se musi tyrani ti6st pii pomy5leni na tento svetek!,, il':rslrryrn, Ieirprosni h nizkym, spravedlivi k ccldmu svdtu.
Byl tak zaujat, Ze zapomndl nn hodiny. M6l b)rt ve shro- llozrlrl'nre bczboZnli spolek krfl& spiS povznescnirn sv6 povnhy
rnAZddni v dev6t hodin. Bylo ul rnnohem vic a poslali pro rrli silott svych zbrani."
trEj posly. Zjistiv sv6 zpoZdEni rychle ode5el. KdyZ vstoupil l'olont zrrPirl sbor opery a prrivod se iadil' V dele 5lo dtyi'i
do shlu, tleskali mu, ale ndkteli iekli: ,,Nechal n6s schv6ln6 :rrlvrrccl schtli, pak poslanci, kaZdf s opeienyrn kloboukem,
dekat. Hraje si na kr6lel" IIrr,ilr:rtIr'ttort (orpou a stejlron kytici, jako m6l Robespierre'
Vedeni Robespierrem, vy5li poslanci ze stinndho s6lu do lllrloslilrl sc ltollyboval, taZeu osmi voly s pozlacenfmi rohy,
zfficibo slunedn{ho svEtla a zaujali misto v amfithegtru, po- .rvrrrtrolit'ki' vilz se snopem obili, pluhem a tiskalshym lisenr'
stavendm proti budov6. Robespierre se postavil pled malf 'l',r r'\r' Prrrl lozlolitymi vdtverni strotnu Svobody' Pak nitsle-
pult uprostied. I(dyZ dozn6ly posledni zvuky rnarseillaisy, r lilr :r lo, rsl:r l rr[r.lr ltyi'iadvacet palizsk;sch sekci a
nahorlec lid.
kter6 pozdravila konvent, ujal se Robespierre slova: l'rrnorl \t'l kolt'ttr lnvalidovny, jejiZ obyvatel6 v pozoru zdra-
,,Brih nestvoi'il kr6le, aby pohltili lidskf rod. Nestvoiil tak6 rili. rr rrlrir':rl sc h Martovu poli.
kn6ze, aby n6s zaplfhli jako ndm6 tahouny do kr6lovsk6ho .l:rk,r lrr,r.rlsr.rllr N6rodniho shromfZd6ni Sel Iltlbespierre
,r ll,,l,, .t[' 289
288 rr r
se mszera Pi'i n6vratu prtivodu z 'l'uilerif rnohl Robespiene vyslech-
s6m, nEkolik krokrl pled svfmi kolegy' Ale cestou ttout nEkter6 z jedovatlfch pozn6mek svfch kolegri. Po nad-
mezi pfedsedou a osiatntmi prodluZovala, at n6hodou' nebo
od ndho' Nakonec Icuf, kter6 citil, naplnily ho zlou pfedtuchou. Toho vedera
tmyrtne. V tomto pIIpadE nevy5el podn6t
rept6ni' byl velmi skliden. KdyZ s nim Duplayovi mluvili nad5en6
byl od nich velmi aateko. Mezi jeho kolegy bylo slylet o slavnosti, kter6 se zfdastnili, iekl jim zShadn6: ,,UZ nebudu
kier6 se dostalo pozd6ji tfZ den L' jeho sluchu: rllouho u v6s." Pak .se uchjlil do sv6ho pokoje.
,,I'Iledte, jak mu tleskajil"
,,Oa I(upitolu k Tarpejsk6 skAle i:
p:o:t krokl"
,,NestaCi mu, Ze je p6nem, chce
bft bohemloo
jednat jako Brutus!"
,,Jsou je5td muZi, schopni
vzty-
nob"rpi".r", nevCda jeSt6 o tom v5em, krhdel s hlavou
Myslil-li
denou, s pocitem, Ze fyt vdren velk6mu sv6i'enstvi'
pad6
na krev, kterou revoluce stila, byl piesvddteu' Ze vina
na ty, kteli utladovali lid nebo se postavili sv6voln6 v cestu
jeho opr6vn6nfm tuZb6m. Sotva mohl pi'ectpoklidat' Z1 ho
zasAhne stejn6 obvinEnl, a ile a|'
jeho bezhlav6 tdlo bude leZet
tribunu
v neha5en6m v6pn6, vystoupi Bardre na Ietnickou
v honventu a prohlisi, Ze Robespierre zemiel proto' Ze
"se
pokou5el zastavit hrozn;ia velkolepf prfib6h revoluce"'
Na Martovd poli, kde st6l kdysi olt6I vlasti' postavili
ten-
tokr6t velkli symbolickf pahorek ve st{nu stromu
Svobody'
Poslanci, vedeni Robespierrem, vystoupili na
pahorek' Kolem
on6 doby
ndho se seiadili , p"rrr6- Siku ti, kter6 literatura
jun6ci kaZdf s Savli po boku' Na
nazfvl,,adolescents" - - Ohromnf
druh6 strauE se kupily tislce hudebnikrl a zp6v6k&'
dav je obkloPoval.
OfUty faaiata stoupaly vzhfiru' TrubaI' stojtci na sloupu'
pro
zatroubil zahajovac{ signfl' Pak zaznEla hymna' kterou
Sto tis{c
tuto pi'Ilelitost sloZil Cnetti"t a zhudebnil Gossec'
zvony' d6la
hlasrl se pfipojilo . ZaznEly trubky, zvonili v5emi
kvEtiny'
him6la; mladtcl tasili Savle a vztyCili je, divky h6zely
Docela nahoie st6l malf arasskj' advokdt a
zaviel odi' MoinS'
Ze myslel na slova, kter6 pronesl v konventu po nezdaien6m
atent6tu na svrij Zivot: ,,Dost jsem Zil'"
291
290
I(apitola l2

ROBESPIERRCV PAD A JEHO SMRT

/'t
)1,',,.1r.,",,, spiknuti zosnovanriho k povaleni Robespierra ne-
lrvl rrihdo jinf neZ oni .,muii piesyceni krvi a luperl", kter6
r:lrlIl llobespierre hnirt k octrpov6dnosti za tyranisovilni, kte-
r'('lro se dopustili za sv6ho prolionsul{tu. Nctajil se tim, Ze jich
chliil dirt Sest popravit. Saint-Just dal u rjnsk6 armfldy za-
lhrrorrI jakobfnsk6ho krrdze Iiulog'.rr Schneiderer, ktely se pro-
virril virlnyrni nespravcdhrostmi a t1,ranii. Dal ho vystavit dty-
ti lrorliny na plosinl giloiiny ve Stlasburku a pak ho poslal
rLr l)rri'ilr: nl soud. V urnoZstvi podezielfch by se bylo mohlo
rrlr Stfincidera snaclno zuporncuout, kd.vby se nebyl dopustil
rrtopnltuosti dopisem Robespicrrovi, ktery se hncd chopii
,jtlro vt:r:i. Iroucht!, 'I'allien, Barras, Frdron, Carrier a Rovire
rlolric vrirltlli, Ze Robespierre nem6l na mvsli jen Schneidcra,
rri'lrri lrrhri jc sarn6, kdyZ hi'imal s tribun_"- houvetttu: ,,Btll:r
k;rftli.rnrr, kdo by se opovS:Zil nanrirYit na Iid hrfizovlidu vy-
Irnrzt,uou pro uepidtele. Nepiedstaviteln6 jsou vlistielky, kter6
sp:it'lurli hontrarevolui:nf pokrytci, aby zhanobili vdc revo-
lrrcr'." 'l'i'lrsli se o sv6 Tivoly. Barras popisuje ve svj,'ch pamd-
lr,r'lr lronihr.iici pii,ieti, kter6ho se dostalo jemu a Fr6ronovi,
krlr'7 piiili rnr,(lfvit Rcbespierre po sv6m odvolirni clo Pai'fZe.
lgrrorovrrl jcjich lichoccni, choval se k nitn s krajtrirn opo-
vr')r'rrlrrr l nt'uznal je za hodn5, ani jedin6ho slova. Fouch6a
ll,rlrr.spir,r'r'r' zustra5il a nakonec ho vyhnal z jahobinsk6hr,
klrrlnr. Zrrrrli .ir:ho vytrvalost. Vdd6li, Ze pi'ece nakonec prosadi
svorr, zrlslrrrrc-li rr nroci, i kdvi oni jsou poslanci, maji mocn,i




↓・
脚川Ⅲ側ⅢⅢ‖ ',ltiltl

ochrince ve vl6d6 a lze je ted5r obtiZndji zas6hnout neZ u
Schneidera. Jedinh nadEje vyvdznout byla tudiZ v jeho po_
r6Zce. Jejich odvaha byla tecly odvahou zoufalstvi, jedinf
to Zatfm co ultrateroristd a jini piipravovali spiknuti proti
druh odvahy, kter6ho Fouch6 a Tallien byli schopni. Ale vl5d6, chystalo se ve vl6d6 samotnd jin6 spiknuti proti Robes-
myslili, Ze neni moZn6 Robespierra porazit bez povaleni cel6 pierrovi. Jak jsme se zminili, hlavni drivod pro nesoulad mezi
revoludni vl6dy. Proto smEioval jejich pfivodni pliu nejen Robespierrem a vfbory byl ten, Ze Robespierre chtEl prosazo-
proti N{axrniliSnovi, nfbrZ proti vliborrim. Teprve po g. ttrer_ vat z6kony ventosu a vjbory ne. To dosvEdduje Barerrlv dfi-
midoru, kdyZ spiklenci viddli, jak6 beznaddjn6 rozpory jsou vdrnlk Vilate, Robespierr&v dtivErnik Buonarroti a sami dle-
mezi v5?bory, rozhodli se zajistit si vftirzstvf soustleddnfm na nov6 vlfboru ve svlich odpovEdfch Saladinovi a Lecointrovi.
Robespierra a jeho dva pl6tele. Barras nv6df jako dalSi drlvod zraeuiivflni vl6dy teroru Robes-
V konventu byl znadnf podet rnuZfi ochotnych je podporo- pierrovfmi kolegy ve vfborech, ale to je d6sti t6hol probl6mu.
vat. Lecointre schoval na nEjakou d.bu zalobnou r=ed proti Sporn6 olflzka byla, mfli se teroru pouZit k lytvoieni nov6
vl6d6 do arsen6iu, kterlf noslval po kaps6ch. On a Bourdon spoledensk6 tlidy vlastnikrl mal6ho majetku, loy6lnich k re-
* z Oisy si tibovali v sarkasticklfch poznimkfch o sv6tku publice a tak umoZnit rychlf n6vrat k normSlnim pod-
-
Nejvy5Bl bytosti. Bourdon jednou vb,inE zam,l5lel povalit vl6_ rnink6m- odstrandnim nebezpedf kontrarevoluce a bil6ho te-
du zavraiddnim Robespierra v konventu. Are MaxmiliSn se roru nebo mf-li soci6lnf a hospodiiskS struktura Francie
na n6ho n6hodou dfval, kdyZ rnluvil, a Bourdon onemocnEl
-
zrlstat beze zm6ny a m6li teror nad6le zulit neurditd, zma-
strachem a musel ulehnout. Leonard Bourdon, kterlf se s Ro_ tend a nefdinnE.
bespierrem v klubu pohfdal, byl tak6 piipraven ptipojit se Robespierre by byl urdit6 mohl zabr6nit mnohyrn tfenicim,
k spiknuti. Pi6tel6 l)antonovi, Courtois, Legendre a Thuriot, kdyby se byl choval smiiliv6ji. easto ho obviilovali, ie ,,Iyra-
byli chtivi pomstit poraZen6ho tribuna. Aby sjednotili lho_ nisu.ie mindni"; tato stiinost neni neopr6vnEna. Demokrat
plesvdddenlm mdl povahu autokrata. Zfisadn6 miloval rovnost,
stejn6, uk6zali jim seznam jmen, kter;i pr;f jim iizenfm pro_
zietelnosti padl do rukou. Byli v nEm uvedeni poslanci, kteli ve shutednosti v5ak nesnf5el rovnfch. Byl by se mohl stit
m6li bft pohn6ni pied revoludni soud. Byl to pad6lek, ale v,fbornfm diktdtorem, pon6vadZ byl spravedlivf, neobydejnE
poddsil poslance takovou m6rou, Ze se jich tlicet neodvaZo_ schopnlf a milosrdnf. KdyZ ale povaloval za nemoudr6 nebo
za nemoZn6 dostat dikt6torskou moc, m6l si osvojit m6nd
valo spit doma z obavy, ie budou v noci zatdeni. Vfstrahu
dikthtorsk6 chovSni. Kdyby byl bfval m6ud panovadnf, m6n6
spiklencfi potvrzoval jak se zd6 * z6kon prairialu, byl-li
- nesmii'itelnf, vic diplornat, byl by mohl rykonat nekonednE
vykl6dSn tak, Ze poslanci mohou bft odevzdini soudu bez vft:. Nic ho nenutilo rozhndvat si Vfbor pro obeenou bezped-
svoleni konventu. NenI drivodu se domnlvat, ie Robespierre
nosl lfnr, Ie ho pIehltlel, kdyt 5lo o plipravu z6kona prai-
pliklddal zSkonu takovf smysl. proC by byl cht6l posilit pra-
rirrlrr. Nchyl to s6m z6kon o n6ml se dlouho jednalo *
vomoc vyboru, kde jeho vlivu rychle ub;ivalo, a to na fkor
klr.r,f popudil -
tento vfbor a Billaud Varenna; byl to bez-
konventu, kterf byl je5td s to ovl6dat?
rrlrledrr,i zprlsob, kterfm Robespierre zhkon prosazoyal. Je tak6

鴨一
2・
291
tdZk6 uvdiit, Le by byl Billaud Varenne dblal Robespierrovi dit6 oddily, a to bez dohody se Saint-Justem, kterf byl na
oposici ve vdci zikona ventosu, kdyby si byl Robespierre po- mfstd a mohl l6pe posoudit situaci. Kdyby se byl Carnotriv
dfnal jinak. rozkaz provedl. byli by Francouzi ztratili mdsto Charleroi.
I(rom6 zikladnich otizek shora zmin€nfch byly je5t6 detn6 Hlavni neshoda mezi Carnotem a Robespierrem vznikla
menli neshody, z nichi, mnoh6 m6ly osobni povahu. Vadier z Carnotova nal6h6ni, aby bylo posidno ven z Paiiie ddlo-
a ndktelf jini nenAviddli Robespierra pro jeho nhboZenskou stielectvo mdstskfch sekci. ZdA se. Ze Carnotfiv pl6n v t6 vEci
politiku. Spatn6 n6lada mezi nim a Vliborem pro obecnou m6l pfrvod spi5 v rivahSch politickfch neZ vojenskfch. Ko-
bezpednost se zhor5ila, kdyi byl ziizen gener6lni policejni rnuna byla nyni zcela oddina Robespierrovi. Oslabit jeji vo-
riiad, kterf vedl Saint-Just. I]i'ad zfizeni,konventem mdl za jenskou silu znamenalo oslabit Robespierra. Ale Carnot za-
hlavni rikol dozfrat bedliv6 na vysok6 st6tni riiedniky. Vlibor pomndl, Ze jestliZe Robespierre derpal svou sflu z komuny,
pro obecnou bezpednost vSak tvrdil, Ze riiad piekroiil samo- iinila tak i revoluini vl6da, jejiZ soudisti sfm byl. Povalit
volnd svou pravomoc a Ze zasahuje neprivern do kompetencc Robespierra znamenalo povalit homunu. Povalit komunu
vfboru. '. I l znamenalo konec revoludni vlSdy a jakobinsk6 republiky.
\/e ,,velk6m" vyboru chr6nili Billaud-Varenne a Collot Nevime, do jak6 rniry vEiil Carnot v jakobinskou republiku,
d'Herbois ultrateroristick6 prokonsuly, kter6 cht6l Robespierre ale vime, Ze v6i'il ve vl6'du teroru. Skoro kaZdf rozkaz, po-
trestat. Saint-Just lidf Billaud-Varenna jako hlavniho Robes- silaiici lidi pied revoludni soud, podepsal Carnot. M6lokter6
pierrova neplitele ve vl6d6. To se zdi pfekvapujici, pon6vadi podepsal Robespierre. Carnotova piekvapujfci vymluva, Ze
Robespierre a Billaud nebyli jeden od druh6ho plili5 vzd6leni podpisoval bez dteni, byla piijata bez diskuse. 1'o dokazuje,
v politick6m a hospod6isk6m udenf. Tvrdilo se, Ze Billaud jak je historicky vfhodn6 nemit vyhranEn6 nizory v soci6l-
Robespierrovi zivid6l. To se zd5 vic nei pravd6podobn6, po- nich nebo hospod6iskfch vEcech.




ndvadZ ho prchl6 a diktitorsk6 chovSnf Robespierrovo znadnd




provokovalo. Pozd6ji litoval Billaud hofce stanoviska, kter6









zaujal. Saint-Just je charakterisuje jako z6hadn6, odporujici III




si a neupiimn6. Casto mEI Billaud ve schfizi vfboru zavlen6




odi a pledstfral sp6nek. Jindy brudival: ,,Chodfme po sopce." Vfbom pro obecnou bezpednost, Robespierrovi ne-




elenovr5




Nebo se zas dival, bledf a zamlklf, upiend pled sebe. pl6tel6, rozhodli se tedy hledat pomstu. DElali to tak, Ze sva-




Saint-Just m6l s Carnotem h6dku o spr6vd ministerstva lovali na gener6lni policejni riiad, a tim na Robespierra vinu









vhlky a Robespierre se postavil na stranu sv6ho mladdho pif- za v5echny vfstfelky, Icter6 spichal vibor. Ale to nebyly je-




tele. Saint-Just Sel tak daleko, ie vyhroZoval Carnotovi gilo- din6 prostledky, kter6 m6l vfbor k disposici, aby ho zne-




tinou. Carnot ho vzdorovitE vyzval, aby d6lal, co nejhorSfho pokojoval a piipravil o popularitu. TEZiI z atent6trl na Robes-









dovede, a zvolal:,,,Jste dvd imitace dikt6torrlt" RozladEni mezi pierrfiv ilivoL a obdtoval mu padesAt ityii royalisty neobydejnE




Saint-Justem a Carnotem se jeStE zhor5ilo po bitv6 u Fleurus. ok6zalym zprlsobem. Vedli tyto ne5fastniky na popraviStd




Carnot naiidil, aby byly od Jourdanovy armidy stalcnl' ur- v dervendm Satd jako ,,vrahy Nfrodnlho shromAZd6ni", tedy









296 297





II















II




II







II




l

otco'rahy. Mezi nimi byli otec, bratr a teta Cecilie Renaultovd,
Ilobespierrovi zosnoval Vadier ritok, kter;f ho, jak doufal,
pak jak6si panl Saint-Amaranthov6 s dcerou, mladou kr6s-
znidi tim, Ze ho zesm65nf. Je vic nel pravdCpodobn6, Ze Va-
kou, a chud6 Sestn6ctilet6 Svadlenka. Ta se prf na Spalku
dierovi pi'i tom pomihal Bardre, tentyi Bardre, kter6ho Ro-
gilotiny zeptala kata: ,,Pane, m6m hlavu tak dobie?,, Vypra-
bespierre mnohokrAt v jakobfnsk6m klubu h6jil.
vovalo se, Ze Robespierre nav5t6voval pravidelnE hernu, kterou V jedn6 z uliiek za Pantheonem Zila tehdy staiena jmdnem
m6la v Palais-Royalu pani Saint-Amaranthov6, a Ze si pI6l
jeji smrt, pon6vadZ byl tak nerozumnf, Ze ji svdlil v pod_ Katei'ina Th6otov6. Byla piedtim nirjakou dobu v ritulku pro
choromysln6, ale to ji nevadilo, aby neseskupila kolem sebe
napilosti st6tni tajemstvf. Vypravovalo se tak6, i.e Saint_Just
jak6si mnoZstvi tEch, kdoZ se dali h t6 form6 niboZenstvi,
byl zamilovhn do jejf slidn6 dcery. Ani jedno nebylo pravda
kterou ona k6zala. Podrobnosti jejiho udeni jsou bez vfzna-
stejnd jako povEst, le Cecilie Renaultov6 byla Robespierroyou
mu. JejI stoupenci ji iikali ,,matka boLi". Sekta si libovala
maitressou a Ze ji dal stft, protoie ho omrzela. Tyto pomluvy
slouZily v5ak jejich fdehim stejnd, jako kdyhy byly bfvaty
v obrYadech jak6hosi absurdnfho dotfk6nf. Mezi jejlmi pif-
vrZenci hyl bjvalf Clen IJstavodirn6ho shrom6Zddni, mnic-h
pravdiv6.
Dom Gerle, kterf hlasoval s levici a mdl od Robespierra
Neni pochyby, te vdt5ina obdti se sknte6n6 proti republice
osv6ddeni obdansk6 ctnosti. 2d.5. se, i,e takf jedna Svagrovi
spikla. Jejich poiet se jevi rnirnf u porovndni s dani na lid-
pani Duplayov6 nalla ritdchu v n6boZenskych vfstielcich
skfch Zivotech, kterou vybraly za podobnfch piileZitosti mo_
I(ateiiny Th6otov6.
derni revoludnf vl6dy. Ale vdt5ina historikri piipou5ti, ie vy_
Je vfc neZ pravd6podobn6, Ze kdyby nebylo byvalo toho
boru nez6leielo tak na tom, aby chrfnil N6rodnl shromilddni,
jako na torn, aby zasadil rozhodnou r6nu Robespierrov6 po_ tieba slab6ho spojeni mezi nf a Robespierrem, nebyla by
Katelina bfvala znepokojovSna. Ale Vadier, kter6ho sezn6-
pularitd. KdyZ neblahd kriry, vezouci dervend vystrojen6 ne_
mili tajni agenti se v5emi podrobnostmi, vid6l n6hle ve v6ci
Sfastnfky, drkotaly mEstem, nemyslil lid na konvent ani na
ohrornn6 moZnosti. Schfizky n6boZensklich zelotri. bylo moZno
Collota d'Herbois, na ndhoZ nakonec Ladmiral vypflil svou
promEnit v royalistick6 spiknutf. A byloJi spojeni mezi Kate-
zbrail. Lid myslel na Robespierra.
i'inou a Robespierrem slab6, bylo snadno moZn6 je zesilit
NenachSzime vfibec doklad o nEjak6m N(axmili6nov6 pro-
pouZitim obrazivosti, na kterou byl Vadier py5ny.
testu proti poprav6, ale dteniI mriZe bft uji5t6n, Ze protesto_
Vykonali tedy u Kateiiny Th6otov6 dom6ci prohlidku a
val: v zSjmu sv6 osoby, kdyby nebyl Zddnf u5lechtilej5i cit
uvlznili ji i detn6 osvfcence. A hledme! Pod jejf. Zindnkou
vyvolal jeho protest. Naproti tomu neni pochybv, Ze ho jeho
nlSIi dopis, kterli vlastnorudn6 napsala Robespierrovi. Nazf-
kolegov6 z ,,velk6ho" vfboru, ochotni vid6t jeho popularitu
vrrll ho v ndm ,,syn Nejvy55i bytosti", ,,mesi65 urdenlf pro-
zeslabenu, uji5fovali, Ze ne5lo o to pomstft ho, nlfbrZ o ochra_
lohy", ,,vddn6 slovo" a ,,vykupitel lidsk6ho pokoleni". Bylo to
nu konventu.
Ndkdo mfiZe ztratit popularitu, mfiZe bft ob6v6n a nen6-
lfnr pozoruhodndjSi, Ze Kateiina neum6la ps6t. Mohlo blret
trir:o vhodn6j5iho po svAtku Nejvy55i bytosti?
vid6n, a pfece mrlZe zfistat v dele vl6dy; ale kclo by mohl
'l'ydcrr po slavnosti se objevil na iednick6 tribunE konventn
vlidnout, kdyl se stal terCem vtipu obyvatelstva? Nvni proti
prrrlt.sirli osnrilet'f Vadier s odima planoucima zadostudin6nfm

298 299
a s voltairovskfm rismdvem na rtech. Plednesl zprivu o roya- Vadier pochopil, ie ti ie Cas nedraZdit lva. Af6ra selhala'
listick6 rakovin6, kterou on a jeho vfbor na5li, jak hnis6 pod Zdd se, Ze Robespierre Zidal kolegy, aby odvolali Fouquier-
pl6stikem n6boZenstvi v sam6m srdci Pafile. Robespierre 'l'invilla, led odmitli to. Piipad s Thdotovott znamenA vyvrcho-
piedsedal. Bledf a zamradenli, musel vyslechnout vypravo- leni rozporri mezi Robespierrem a jeho protivniky v obort
v6ni absurdnich podrobnostf, kter6 Vadier iinil je5td absurd- vlfborech. Brzy potom se ripln6 piestal riiastnit vl6dy'
ndj5imi a s poZitkem lidil. Vysti'ihal se pedlivd zmince o Ro-
bespierrovi a nemluvil o dopisu, ale to nerozhodovalo, po-
ndvadZ vSichni poslanci jiZ o tom nEkde zaslechli. Konvent se ry
otiSsal smichem. Pokukovali potmd5ile na zachmuien6ho
piedsedu, kterli zakrfval 5patn6 svoji nelibost. Chasles vyprSvi Podle toho, co s6m iik6, pfestal Robespierre chodit do
ve svfch pamEtech, ie se Vadier po schfizi chlubil slj'm risp6- schrizi vfboru asi Sest tfdnt pfed thermidorem' Aby se uchlilil
chem: ,,Ah, ahl KdyZ jsem jim podal zprivu, vidite, byl fana- jestd vic do ristrani, neridastnil se debat v konventu. Piileli
tismus r6"zem poraZen zrovna takhlel Dlouho se nezvedne. tostnE mluvil v klubu, kde kritisoval vl6dn{ politiku, ie po-
A Robespierre? Zdrcen!- Hotovl To jsem ho dorazil!" uliv6 vlSdy teroru k trestini nepatrnlich pfestupkri, misto aby
MoZn6, ie by toho byl dos6hl, kdyby byl piipad pii5el pled ji pouZivala k velkfm revoludnim opatienim, kter6 by dala
soud a dopis se dostal na veiejnost. Prokuritor Fouquier- jakobinsk6 republice pevn6 ziklady'
Tinville, kterf Robespierra nenSviddl a m6l pravd6podobn6 AvSak i v klubu ziskali jeho ultrateroristidti nepi6tel6 tolik
podil na spiknuti k jeho odstrirnEni, nal6hal dychtiv6 na za- ptdy, Ze se Fouch6ovi podaiilo vyuiit Robespierrovy nepii-
vedeni soudniho lizen| a plohla5oval, Ze pi'ipad je urditd ne- iomnosti a dostat se do pfedsednictvi. Jakmile se to Max-
bezpedn6 royalistickd spiknuti. Av5ak Robespierrova trp6li- milifn dovEdCl, pli5el se zanicenfm pohledem do klubu'
vost byla u konce. Ve Vyboru pro obecnd blaho do5lo k prud- Doufal, Ze tam zastihne Fouch6a, ale vyhybavf bfvalf kn6z
k6mu vlistupu mezi nim, Billaud-Varennem a Collotem d'Her- byl informov{rt, ie hrozi bouie, a diskretn6 se vytratil' Robes-
bois. Pohrozil jim Robespierre svfmi blesky? Pravddpodobnd. pi"rru ho napadl a klub Fouch6a vyzval, aby pli5el odpovEd6t
Nakonec byl Fouquier-Tinville piedvolSn pied vfbor. Zastihl na obvinEni. Fouch6 vSak nebyl muZ, kterli by bojoval ote-
jeho dleny sedicf u dlouh6ho stolu. Robespierre mu sdElil vien6. Neukizal se a byl vylouden. ,,Boji se," volal Robes-
strudn6 a velitelsky jm6nem vfboru, Ze musi byt okamZit6 pierre, ,,1e, adkoliv se piiroda pokou5i, aby nebylo jeho odi
zastaveno vSechno pronisledovhni Kateiiny Th6otov6, kterou vid6t, Sest tisic upienych odi z nich vydte dern6 tajemstvi jeho
Vadier nazfval Th6os __ bohem. Fouquier mdl nSmitky, ale duSe? Boji se, Ze jeho slova prozradi rozpaky vinnika?"
zakfrzali mn mluvit. Sel si stdZovat clo V.iboru pro obecnou KdyZ byl Fouchd vylouden z jakob{nsk6ho klubu, nepochy-
bezpeinost. boval, Ze jeho Zivot visi jen na vl6sku, podrZi-li Robespierre
,,On. .. on. . . on nechce," ifkal jim. svou moc. Zadal s je5t6 v6t5im tisilim spiadat sif kolem n6hol
,,To znamenfi Robespierre?" ptal se Vadier. Nelze v5ah ifci, Ze by byl rozvinul vSechen dflvtip, kterf by-
,,Ano." chom mohli odekAvat od piiStiho 56fa tajn6 Napoleonovy

300 301
policie. Napsal sv6 sestie do Nantes kompromitujici dopis, ZmEnil se tolik za rok anebo vysvdtluje jinf drlvod jeho
kterf pii5el hned do rukou agentovi vliboru, kterf jej poslal nedinnost? Nyni 5lo daleko vic o osobni v6c. Tehdy byla
zpdt do PaiiZe. Kdyby tam byl ptiSel o den diive, byly by zem ve velk6m nebezpeii, nyni se zdil ohroZen on s6m.
se moZn6 ud6losti thermidoru vyvljely jinak. Uvddomoval si asi, Ze s nlm padne jakobinsk6 republika, led
Potiie, hter6 byly ve vl6d6, v konventu a v klubu, roznesly prrlmdrndmu Clovdku to nebylo zl'ejm6. Carrbon a Billaud-
se po PaiIZi. Zd,Llo se, Ze ovzdu5i je nabito elekti'inou. Bylo to Vareune, oba nadpr&mdrn6 inteligentni, si to neuvEdomili a
jako dusno pied boui'kou. Lid pocifoval, ie hrozf ndco osu- pozddji likali s politov6nlm, Le by nebyli nikdy pom6hali
dov6ho a n6hl6ho. Kolovaly divn6 pov6sti. Jednoho dne bdhali Ilobespierra svrhnout, kdyby to byli v6d6li. Itobespierre s6m
kameloti ulicemi a vyvol6vali tuto ohromujici zprhvu: ,,Vf- se rozpakoval organisovat povst6ni pro v6c, kter6 se mu zd6la
znamnd zatteni Robespierra!" Byli hned zatdeni. tolik osobni. Popiral diive i nyni, Ze by byl usiloval o dikta-
Robespierre nejevil rizkost. Chodil zase s Duplayovfmi ve- turu. Kdyby nyni pouZil ozbrojen6 moci komuny, nebylo by
der na proch6zky, kter6 pi'edtiur zanedb6val pro nfval prdce. se to dalo jinak vysvdtlit. Rozhodl se tedy spolehnout na
Chodival s Eleonorou. Co si asi vyprSvdli? Jak6 pl6ny dElali? projevy, tlebaZe dobie v6ddl, Ze jeho vyhlidky nejsou pii-
Nevlme. Vime jen, le Maxmili6n m6l piedtuchu smrti. V tEch zniv€.
dnech psal drileZit;fi projev, kterf cht6l pron6st v konventu. V rnuseu ,,Carnavalet" mrlieme spatlit provolAni adreso-
I(dyi ho sepisoval, uklouzla mu my5lenka, ie projev bude van6 sekci kopinikt a nesoucl krom6 jinfch podpisri prvni
jeho z6vEti. Piipustil, aby ta vdta v projevu zfistala. dvd pismena Robespierrova jm6na. K tomuto dokumentu se
Asi v t6Ze dobd iekl AlZbEt6, kter6 nevdiila piili5 v Boha: poji zajimavtl legenda. Tvrdilo se, Ze to bylo volini do zbran6,
,,Neddl65 dobie! Bude5 ne5fastna, Ze nev6il5. Jsi je5t6 dost vydanti komunou sekcim v noci 9. thermidoru. Robespierre,
mlad5, AlZbEto. VEi mi, kdyZ ti pravim, i,e vira v Boha je poZ6dfn o podpis, pry uchopil pero, ale kdyZ napsal prvni
na5e jedinA rit6cha na sv6t6." dvd plsmena sv6ho jm6na, ustal, cht6je raddji zemiit neZ po-
Krom6 projevu, kterf piipravoval, neudinil Robespierre chodovat proti konventu.
vtildnh opatieni, aby zahnal protivniky do rizkych. I(deZto oni Obrazoborec Mathiez prok6zal definitivnE, Ze ta legenda
pracovali na spiknuti v noci, chodil on brzy spat. Neorgani- nern6 vfibec podklad. Dokument byl jednim z mnoha podob-
soval lAdnli akdni vlibor jako loni, kdyZ porazil girondisty. nlfch, kter6 dostaly sekce tu osudnou noc, a z6pisy sekce
Neradil se s Hanriotem, velitelem N6rodni gardy, kterf mu hopinlkri prokazuji, Ze sprfvn6 doSel. NedokonCenli podpis
zrlstal vdrnlf. Nevdnoval pozornost varovAnim Payana, n6rod- hyl nhsledkem v5eobecndho zmatku. Robespierre v5ak sku-
niho agenta, aby se mdl na pozoru. Nechtdl sly5et o vzbou- lr:Ind plinesl ob6t, jak se o n6m vElilo, ale stalo se to pied
lenf lidu. Hledal jen samotu a inspiraci tam, kde jedin6 1). lhcrmidorem. Payan, Coffinhal a jini ho prosili, aby pie5el
organisace a sfla mu mohly zajistit vit6zstvi. Nav5tivil Mont- li errcrgickym dintim nebo aby jim dovolil jednat za nEho.
morency a tam, sedaje pted opu5tEnlfm domkem Rousseau- Odcpi'cl d{rt souhlas.
oqim, naslouchal Sum6ni listi a piemltal o muZi, kterli byl Snatl se juk{si fnava, fatalismus, pohrdinl a plicha vlou-
jeho inspir6torem a uditelem. rlily do jeho du5e, Ie Sel do ar6ny ozbrojen pouze svitkem
302 303
││111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111!!││││││llllllllllllllllllllllllllllllllllll

vySetiovdninr podezi'elfch. lSyly zfizeny pouze dvd a vybory,
papiru. N6co z t6 rinavy se ukazovalo jiZ pi'ede3ly rolc, kdyZ hter6 rndl5' zkounrat scznnnly tlmito komisenri sestaven6, se
chystal povst6ni proti girondl. Zd se, Ze se v nUm ozlvir tim je5td vfrhec nczab{r,rrly. Dne l. thermidoru rndly spoled-
fatalista, kterli napsal ,,Kazatele", kdyZ fike B' therrnidoru: nou schrizi :r schvhlily seznamy. Dne 4. se konala nov6 schfizt',
,,eetl jsem v historii, jak v5ichni obh6jci svobody
podlehli
je kde vlfbory uiinily opatleni k z*izeni zb;ivajicich dtyi ko-
pod tihou pomluv, ale jejich potlatovatel6 nfsledovali do
misi. iidyl byla takto piipravena prida ke sntiru, pozvaly
hrobu. Dobro i zlo stejnE zmizi se zemu, ad za rfizn;ich vybory llohespierra, aby je nazitfi nav5tivil.
okolnosti."
Ilobcspicrrc pi'iSel. Saint-Just pod6vi o schfizi zprivu v pro-
Zachovival-li Robespierre jasnou mysl, oddfvali se tnuo- jevu, ktcni' chtdl pledn6st 9. thermidoru, led mohl z ndho
zizjehorrejdtv6rn6j3ichpi6telmalomyslnosti.AlZb6ta,kterf,
plon(rsl. jon niholik v6t. I{dyZ se v5ichni posadili, nSsle-
se provdala za Lebase a staia se nyni rnatkou, vypravuje' Ze
dovrlo trapn6 ticho. Iionednd Saint-Just povstal a i'ekl: ,,Zdf
kdyZ se proch6zela m6n6 neZ tfden pied thermidorem se
svfm manZelem v zahradd Marbeuf, Lebas ji n6hle IekI:
se rni, ie jste sklideni. Myslim, Ze by bylo nejl6pe, abychour
vyslovili otevien6 sv[ mindni, a ji zadnu."
,,lidyby to nebyl zlodin, prohnal bych ti hlavou kuiku a
sobd
nikoliv! Je tu Oznirrnil, Ze jeden Svycarsklf dristojnik, zajalf u Maubeuge,
tak6. Asporl bychom zemieli spolednd' Av5ak
to uboh6 mal6 dit6. . -" Iii:il, Ze spojenci poditaji se spiknutiur, o nErui patrni v6d6li.
Nlillo svrhnout revoludni vl5du, jejiZ energick6 rozhodnuti jim
lrylrr tilh osudn6. Saint-Just obhajoval Robespierra proti ob-
V virrirrri z dihtirtorstvi. Je-li Robespierre dihtftorem, kde je
,jclro lrohladnice? I(de je jeho armfda?
l)tvid z Vy,boru pro obecnou bezpednost podporoval to, co
i∬ :el艦 鼈Wi謂 ∬糞vLFiぶltIZ簑譜 胤 :」 ir,lil Slint-.Iust. Potorn se v5echny zraky obrhtily k Max-
r rr iliir novi.
llolrr.slriet're llyl nesmlouvavy a bojechtivy. ,,lVlluvil," pravi
llrri,r'r.,,..i:rko ruuZ, kterlr vi, jak6 rozkazy d6t a koho oznadit
zrr rrlri'l'." Olx,iiroval dleny obou vyborfr, Ze neuvedli v plat-
no,rl zirl(()ny ventosu po dtyii mEsfce od t6 doby, kdy je
korn,r'rrl pi'i.jrrl. Sv6 kolegy nazvttl,,ne.ipevndj5imi z[Stitami
prolircvolrrciorriri'ii". Pustil se do Vadiera, Atnara, Jagota,
(lolkrlrr ;r liillrrrrrll. .Ieho nesmiiitelnost byla v tornto pi'ipadri
ospnrvcrllrri'rr:r Iiur, Ze po therrnidoru dlenov6 vyborfi prohl6-
sili, it'.jr',ji<rlr slib prov6d6t zhkouy ventosu byla jen lest! Je
面 e亜 ko面 」
pnrvrlr. 7r' l<tlyi to Ickli, bylo na nd ritodeno, ale jcjich opo-
翻島I電 翼∬ 毛
ぷЪ常懲ilizeゴ も pOVё Fenfch
:ltl li,.lx.sl)icrxr 305
304
sice proti tdmto zAkonrlm byla dostateCn€ tvrdo5lJn6, aby z ,,roviny", zvatt6 trkii ,,|)'alinit", pod gilotinu a po-
;rrrslrrtrt:ri
ospravedlnila doslovn6 piijetl jejich prohlf5eni. lorrr by rozliiil
povdst jaho to ddlirval ie popravu ne-
- dne, kdy byl Robespiere
Iftlil llobespierrel Ale toho - pozv6n
Billaud-Varenne nyni povstal a snaiil se Robespierra uklid-
nit. rlo vyborrl, Sli dva dleuov6 Vlfboru pro obecnou bezpednost,
,,Jsme tv'fmi pi'6teli," iekl, ,,vidy jsme Sli spolu." Anurr u Voulland, nav5tivit uvIznEu6 poslance a prohlSsili, Ze
Ale veder pled tim, vypravuje Saint-Just, srovn6val Billaud jsou rozhoi'deni zji3t6rrim, jak milo pozomosti se jim v6nuje.
Robespierra s Peisistratem a nakupil proti n6mu obvin6ni ,,(bZcl Nemite ani kivu, ani tokolidu, ani syrup, ani ovocel
v5eho druhu. Nirkdo strk6 prsty do va5i poltyl Mluvtel l\{luvte, drazi kole-
Aby uspokojili Robespierra, pi'ijali je5td jin6 rozhodnuti, gov6, rnluvte! Vlfbor pro obecnou bezpednost nfs k v6m
o kter6m se zdilo, i,e zajisti rychl6 provedeni z6konfi, o kte- poslal, abychom v6m pi'inesli ritichu a vyslechli va5e oprfv-
rlfch se jednalo. Saiut-Just byl povdl'en, aby o tom plednesl rri'rr(l stiZnosti.o'
zpr6vu v konventu. Billaud a Collot byli v5ak tak opatrni, Ze Vypravuje se, Ze Amar, kterli sepsal zprSvtt, jeZ dr;,lela tyto
ho poZidali, aby nechal na pokoji Nejvy55i bytost a ne- rrrrrle ve vlzeni, nyni plahal, kdyZ tiskl kaid6mu z nich ruku.
smrtelnost du5e. Saint-Just udinil se svd strany fstupeh a Nrri'idil potom, aby se bral na vdznd zietel a aby jejich
projevil souhlas s tim, aby z PaiiZe ode5ly dal5i oddily ddlo- horcspondence nepodl6hala obvykl6 kontrole. To ziejm6 pro-
stlelectya. lo, ully poslanci mohli informovat sv6 pi'6tele v konventu, Ze
Tak se zdf.llo, ie soulad byl obnoven.'Iyi; veder uji5foval jc Vjbor pro obecnou bezpeinost proti kourun6.
Bardre konvent se svou obvyklou kv6tnatou vyrnluvnosti, Ze I(dyl Payan podal Robespierrovi zpr6vu o ntivit6vir, nabyl
ve vl6d6 je jednota. Clen Vfboru pro obecnou bezpednost tlolrcspicrre piesv6ddeni, ie mir je nemoZny. ,,Chtdji jen zis-
Voulland psal svfm volidrlm, Ze v5echny povdsti o dornnElfch k;rl rYirs, aby dokondili sv6 zlodinn6 pl6tty," iekl ve sv6m pro-
rozporech ve vl6d6 jsou myln6. Couthon udinil podobn6 pro- .jr:vrr tl. tltermidoru. Ale nestadilo, ie se vzdaloval vliborfi. 'Io
hl65eni dne 6. thermidoru v jakobinsk6m klubu. Ale muZ, rrrrrrri,nikr situaci. Irrancie a sv6t ho stfile poklfdaly za. od-
jehoZ usmileni bylo nejpotfebndj5i, neiikal nic a nic neslibil. grovirlntho. Rozhodl se tedy uskutednit svfij prvni pl6n a na-
MoZn6, Ze okamZik v6hal. K rozhodnuti zamitnout nabidky prrrlrrout jak oba vfbory, tak spililence. Yitlzstvi u Fleurus,
m{ru ho asi plim6la pflhoda, kterA se ud6la 5. thermidoru klr,r'(' odvrfitilo nebezpedi cizi invase, uuroZnilo mu odv6Zit se
v jednom paliZsk6m v6zeni. lolrolo riloliu. To mu rlotrronce dfirazn6 uklirdalo nevShat,
Poslanci girondy, zachr6nEnl Robespierrem, byli uvEzndni porrrrr,:rrli to pi'ibliZovalo den, kdy bude muset revoludni vl6da
ve vEznici Madelonettes. Robespierre se fmyslnd zdrZoval pro- rrrlr'.jf l. Ncsnrll jii zlricet das, m6l-li byt poloien pevnf z;irklad
jevovat zhjem o to, jak se jim daii, coZ by jim bylo mohlo .jrrkolrlrrsh(. r'epublice a odvr6ceu billi teror.
blit nebezpedn6. VZdyt se proslechlo, Ze Vadier iekl: ,,Bude-li \1 r'rrkopisc proj'evu, kterj byl jeho zAv6t(, je vdta, kterou
to pokradovat, d6m mu gilotinovat sto ropuch z jeho baZiny!" vf ikrl I ir ncpronesl, kter6 v5ak sv6dti o tom, jak pohrdal
Tim Vadier minil, Ze by jednal tak, aby vfbory poslaly sto rvyrrri rrr,piiilcli. Tu vlta zni:,,Uv6Zime-li povahu jejich zlosti,

306 307
prosti'edky, kterych pouZivaji, a cil, kterf rnajl na zfeteli,
pi'ipornin6me si spiknuti trpaslikfi proti obrrim." Projevil opravdu vic odvahy neZ rozvahy, kdyi, ritodil na tolik
lidl a tolik vEcf najednou. frinandni politika Cambonova byla
Sel do boje sir"m a bez b6zn6, jak se slu5i na titana boju-
jfciho s llupou lrpaslikfr. Scl na smrt. podrobena jinfm kritikhm a jevila vfZn6 nedostatky, ale
Cambon prokrizal revoluci ueoceniteln6 sluZby a byl neriplat-
nf jako s6m Maxmili6n. Kdyi Robespierre zvolal: ,,Nejvy55i
sprivci na5ich financf jsou brissotinov6, feuillanti, aristo-
VI
krat6 a znimi darebAci: Cambonov6 atd.", spichal nespravedl-
nost, kterou draze zaplatil.
56l, galerie i chodby
- v5e bylo
pieplnEno. Po prv6 po
Zhvailn| b-vlo tak6 jeho odmitnuti jmenovat i kdyZ ho
mnohlfch tfdnech se Robespierre ujal v konventu slova. Ne-
vyzvali tak udinit p6t nebo Sest poslancfl,
-
jichZ potrestSni
Z6dal nikoho o radu, ani Saint-Justa a Couthona, a uchyloval -
za zlotiny povaZoval za nutn6. Moin6, Ze se toho zdriel proto,
se do osamoceni, kter6 rn6lo nSdech mysticismu.
Ze si nepldl jejich smrti, nfbrZ omezil se na pl6ni zne5kodnit
St6l nyni na iednick6 tribund slidnf, elegantnf, na pohled
klidnf. tlttyma rukama, pies kter6 padala p6na bilfch kraj- je tim, te by se udrZovali stile pod terorem. V tom se
pfepoCital, VyuZili nejistoty, kterou tak nechal Robespierre
hovfch manZet, sviral okraje pultu. Jeho vnitinf pohnuti se
vznd5et se nad shrom6ld6nfm, k tomu, aby vykrystalisovala
projevovalo pouze dastfm mZik6nim a nervosnimi pohyby
prstri, hter6 bubnovaly na st6ny iednick6ho pultu, jako by obava a nejistota detnfch poslancrl v rozhodnuti neponechat
hrily na spinet. Pied nim na mal6 6hledn6 hromidce leZely nic n6hod6. Carriere iekl pozdEji pledsedovi soudu, kterf ho
listy jeho rukopisu. soudil: ,,I zvonek na va5em stole je vinen." Tolik se toho
plihodilo, tak byly v65n6 vybidovSny, Ze nikdo nemohl s jis-
Nihdo ho nespustil s odi. Pohledy s galerie mu byly dost
totou iici: ,,Nemysli mne?o'
naklon6ny, tlebaZe z nich uZ nedlfchalo dlfvij5i nad5eni. Po-
Piece jen pfekvapuje, Ze co se tfde oznadeni odpovddnosti
hledy poslancri byly zdrvzenlivl, pohledy spiklencfr planuly
za vfstielky vl6dy teroru, neb5,la autorita posledniho Robes-
nen6visti a neklidem. Pozvedl hlavu s vlasy bilfmi jako kiida
pierrova projevu v6t5i. Vdt5i vhhu zasloui-ilo, Le velejn6 a
a ta zaznll hlas, kter;i po dlouh6 mds{ce ovl6dal konvent.
v plitomnosti v5ech zridastn6nfch stran tyto vfstlelhy zavrhl.
Mluvil dv6 hodiny. Jeho projev byl odv6Znf a chvilemi
Skutednost, Ze pied jeho smrti nikdo toto zawieni nepopiel,
vfmluvnj. PiedloZil nEkolik pI'esnfch n6vrh&. Zildal, aby
zrhdci byli potresthni, oba vfbory ,,odiStdny", agenti Vjboru
tdmdl o n6m pl'esv6dd,uje.
pro obecnou bezpednost, kter6 obvinil z neCestn6ho chovinl ,,Jsem to j5," fekl, ,,kdo uvrhl vlastence do vizeni a zanesl
vl6du teroru na kaZdf krok Zivota? Jsem to j6, kdo chr6n6
odvolhni a aby se zifdila sjednocenA vl6da pod svrchovanou -
zradu a nedbaje zlodinfi Slechty r'edl v6lku proti mirtl-
autoritou konventu. Byl zmatenf a dopiAval piiliS mfsta osob- -
milovnfm obdanfim, zvelidoval na zlodin souhrom6 mln6nl
nim stiZnostem. Jeho uejvdt5i chybou bylo, a to se mu stalo
n nepatrn6 pfestupky, pod z6minkou viddt na v5ech stranAch
osudnfm, Ze nejmenoval ty, kter6 obvif,oval, krom6 jedn6 ne-
vinu, al se revoluce zprotivila sarnotn6mu lidu?
vhodn6 vfjimky, Cambona, kter6ho m6l nechat na pokoji.
I(dyl si obdti jejich tyranie stdZovalv, rymlouvali,."se 4ti
308
309
ご ″

t "
θ

欝 拶
lrali: Robespierre tomu chce, n6s nelze za to k6rat. Slechticrim Nedovedu piedstirat irctu k darebikrlm a tfm m6nd ve
iftali:
Robespierre v6s pronAsleduje. Vlastencrlm: Robespierre shod6 s kr6lovskou z6sadou jich pouZivat. Byl jsem-stvo-
chce zachranit Slechtice. Kndzim: Jedind on vas pronAsleduje; -
i'en k tomu potirat zlodin, nikoli mu vlAdnout.
neblit ho, m6li byste pokoj a mohli j6sat. Fanatikrim: Robes_ Zbrandmi svobody maji m6vat jen Cist6 ruce. PrYizn6m se,
pierre chce znidit n6boZenstvi. Vlastencrim, kter6 pron6sle- Zejsem se ndhdy ob6val, abych nebyl v oCfch potomstva po-
dovali: On to naifdil, nebo nechce, aby to pi.estalo, posilali Spin6n neiistou piltomnosti zrfidnlfch lidi, kteti se vloudili
mi stiZnosti vSeho druhu na bezpr6vi, k jejichl nSpravE jsem mezi upi'fmn6 plhtele humanity.
nem6l moc, a iekli lidu: Tvrlj osud z6vis{ jen na nEm. Rekli: Zapomenou departementy republiky, kde byly sp6chhny
Hledte na ty uboh6 odsouzencel Kdo odpovfdi za jejich zlodiny, na n6, protole my jsme na nd zapomndli? Nebudou
osud? Robespierre! obzvl65t6 prokazovat, ie revo_ se rozl6hat stiinosti, jimZ uzavfr6me sluch, s je5td vEt5i silou
- Zadali
ludni tribun6l byl krvavf soud, ziizenf a ovlidanf jedind v stisndnlfch srdcich ne5fastnfch obdanrl? Nebude nepotres-
mnou, aby popravoval jak spravedliv6, tak nespravedliv6, po_ tan6 vina sledovat svou cestu od zlodinu k zlodinu? A unik-
ndvadZ povaiovali za ulitednl popudit proti mn6 nepfdtele nou-li vinnlci lidsk6 spravedlnosti, uniknou spravedlnosti v6d-
mezi dobrfmi i zlfmi lidmi. St6Zf byl n6kdo zatden, stEil n6_ n6, kterou pohanili svfmi ddsnfmi vfstlednostmi?
jakf obian tfrin, aniZ se mu ieklo: HIe, pfivodce tqfch Nikoli, Chaumette, nikoliv, Fouch6, smrt neni v6dnfm
ritrapl Nebft jeho, byl bys na svobodd a sfasten. podre tohoto spSnkeml Obdan6, odstrarlte s ndhrobkt tuto z6sadu, vyrytou
ritodn6ho plSnu postupovali ve v5ech vEznicich a okresech. rouhadsk;ima rukama, kter6 rozprostirS rou5ku pfes tvii
J6 isem vSechno ud6lal, v5echno vym6hal, v5echno naiidil, pfirody. Vyryjte tam spi5 toto: ,Smrt je podStek nesmrtel-
pondvadZ se nemdlo zapomenout, Ze m6m titul dikt6tora. nosti.t t'
Omezim se na zji5t6ni, Ze povaha a rozsah pomluv _ ne- Bezprostledni ridinek Rokrespierrovy ledi z nll jsme pii
moZnost konat dobro a zabrAnit zlu plim6ly k tomu, nesli jen n6kolik zlomkrl -
byl velmi pozoruhodnli. KdyZ
- svfch m6
abych se v poslednich Sesti tydnech ziekl funkci jako skondil, vypukl v sile a na - galerifch srdednf potlesk, kter;i
dlen Vfboru pro obecn6 blaho. Sest tlfdnfi uplynulo od t6 se opakoval, kdyZ se vracel na sv6 misto. V tom okamiiku
doby, co skond,ila moje diktatura. Je vlast Sfastndj5l? Douf6ml se Rovdre sklonil k Lecointrovi a vyzval ho Septem, aby po-
Rit<aji mi tyran. Kdybych jim byl, plazili by se mi u nohou. /6dal o slovo a pfedetl svou obZalobu vl6dy. Kdyby to byl
Cpal bych je zlatem, zajistil bych jim pr6vo pichat zloCiny Lecointre udClal, byl by Robespierre blival zachrdndn. Vfbory
a byli by rni vdddni. by byly odpovEddly a mezi jejich a Robespierrovfm sdruZe-
Kdyby se popustily otdZe revoluce jen na okamlik, zmocnl nlim irtokem by bylo spiknuti ztroskotalo. Lecointre uv6dEl
se jich vojenskf despotismus a zahyneme, protoZe jsme ne- lrozd6ji zd6nliv6 drivody, prod sv6 obvindnl nepledetl. Zdh se
dovedli vyuiit vhodn6 doby v osudu lidstva, kdy mohla bft ;rrrvdou, ie ho zastra5il potlesk, kter6ho se dostalo Robes-
pevn6 nastolena svoboda. Rez revoludni vl6dy nemfiZe re- lrierrovi. PovaZoval v6c za ztracenou a chtdje ziskat plizei
publika vytrvat, upadne-li v5ak vl6da do proradnlich rukou, povstal, aby navrhl vydAnf Robespierrova projevu tiskem! To
stane se sama n6strojem kontrarevoluce. uktzuje odvahu ndkterlich Maxmiliinovfch odprlrcrl.

310 311
■ ││‐ │■ ‐ .11_│__・
││││││││││││││││││││││││111111111■ │・
│‐ ‐ ■‐ │ ‐ ■ ■
│ ││‐ ‐ │ │■ ‐ │‐ │ │■ ││■ ■・
│■ 11■ ■ ■ ■ ■■ ■ ● ■

Ilourdon z Oisy -- prok6zal pi'i t6to piileZitosti vic Charlier navrhu.ie, aby bylo usleseni o projevu odvolSno
-
srndlosti. Navrhl, aby byl projev piedloZen vyborfrrn. ZchyI- a aby b-vl projev posl:in vyborrirn k prozhoum6ni'
ral;f Bartsre, vidy hotovf piejit na stranu odekftvanlfch vitdzfi, Robespierre: ,,Cole! Jir jsem m6l odvahu upozornit konvent
podepiel n6vrh Lecointrfiv. Iiikal, Ze se svdtlo nem6 stavdt na pravdu nezbyttrou pro blaho vlttsti, a nyui by se to mdlo
pod kbelec. Couthon za5el dAl; Z6dal, aby kaZd6 obec dostala poslat t6rn, hter6 jsem obvinil!"
jeden vjtisk projevu. Bylo to piijato. Vit6zstvi se zd6lo iipln6. Piijfrnaji to s reptfnim. Hluk vzrfist6' Tleskaji t6mto
Vadier vystoupi na iedni5t6. Mlnvi o sv6m oblfben6m n6- Charlierov,v-m slovfim :

m6tu: I{ateiind Th6otov6 a iik6, Ze bylo jeho vyboru Spatnd hterj' se vychloubii, Ze mi odvahu k cinosti, m6l by
,,l\'fuZ,
rozumEno. Sklizi trochu potlesku. Ale tu je Cambon pr6vem mit tak6 odvahu k pravd6' Jmenujte ty, kter6 obviirujete!"
rozhoiden. ,,Di'ive neZ dovolim, abych byl zneuctdn, prornluvim Konvent: ,,Ano, jmenujte je, jmenujte jel"
k cel6 Francii!" i'ehl. HSji se zfpalern svou politiku. V6Zf si Robespierre stoji se skiiZeni'rna rukama a rnldi'
ho pro jeho schopnost i charakter a tleskaji rnu. Spiklenci .,Jmenujte je, jmenujte jei"
dychaji volndji. Je5tir neni v5e ztraceno. I{dyi se destni muZi Jeho rty ztistfvaji sevienY.
nepohodnou, nedostanou zloddji jak se pati'f. I{iilov6 palba Mluvi je5t6 nEholik jinych. t\{ezi nimi Bar0re, opatrnf jako
dfivodfi mezi Camboneur a Robespierrem. Ilillaud na iel.ni5ti. vZdy, snali ser zfistat nestrannf' Charlierflv n6vrh je pii hlaso-
Robespierre ho obvinil z pokr.vtectvi a vysv6tloval, koho mi- v6ni piijat. Robespierre ztratil vlSdu nad konventem' Zbyvaii
nil, aniZ ho jmenoval. Prohla5uje, i,e hy si rad6ji pi6l, aby ieit6 jaliobini. liomuna a PaiiZ. Jak asi budou na to reagovat?
ieho mrtvola slcluZila za trfin nEkornu, kdo plane ctiZidosli,
neZ aby byl ieho spoluvinnfkem pii rnlieni. ZAdi tak6, aby
Robespierrriv projev byl odevzdin vliborrim. Ilobespierre od- VII
povidir, Ze nenapadl vfbory jako celek. ZAd.i prhvo vyiidi'it
sv6 mfnEni. ,,To Zidfrme m5, v5ichni!" kiili nEkolik hlasrh. Ten veder se Iltbespierre Sel projit s ffleonorou do Elysej-
Proud se definitivn6 obr6til. skfch poli. Pes Brount je provfzel. Robespierre se nezdhl ob-
Panis se ujim6 slova a iik6, ie sly5el, Ze je jednirn z tich, zvlS5td sklfden. D6vde bylo zamlkl6 a zamy5len6' Slunce n6d-
jichZ potrestAni si Robespierre pieje. Pieje si vdd6t, ie-li to hern6 zapadalo. Robespierre upozornil Eleonom na zhiivou
pravda. oblohu. ,,Ah, to znamen6, Ze bude zitra hezky," odpov6d6la'
Robespierre: .,Odhodil jsern svfij Stit a postavil se bez krSrtu Pozd6ji veder Sel do klubu. PaiiZi probdhla zprbva o tom,
svy'm nepidtelfim. Nikomu nelichotim! Nikoho se nebojiml co se stalo v konventu. Sil byl irp1n6 zaplnEn' Robespierre
Nikoho nepomlouv6ml" hyl piijat s nad5enim. V dob6 nebezpedi naSel klub plo nEho
Panis; ,,A Fouch6?" v5echno to nad5eni starfch dasfi.
Robespierre (pohrdav6) : ,,Fouch6? Nechci se jim nyni ob- Billaud Varenne a Collot d'Herbois jiZ tam byli' Prvni
tdZovat. Vykonal jsem svou povinnost. Necht ostatn[ r,ykona,ji z nich se neukfzal v klubu jil pies dtyli mdsfce' Jeho pii-
svou.t' tomnost naznadovala, Ze vj'bor nepovaZuje bitvu je[tE za

9“

313

ll
skonEenu. Robespierrova nesmifitelnost mrzela, ale jeSt6 vlc laud-Varenne zjednat pro n6ho ticho. Byli napadeni a unikli
pfekvapila a zklamala jeho kolegy ve vfboru. Vic neZ iindy ze s6lu za v;fkr-ikfr: ,,Na gilotinu!"
si uv6domovali nebezpedf rozporfr ve vl6dd a byli by chtdli Payan, Dumas a Coffinhal prosili snaZnE Robespierra, aby
uzavllt s Robespierrem mfr i nyni. Ke konci schfize klubu se vyuZil nadSeni. SAly, kde v;ibory v t6 hodind zasedaly, byly
slab6 stfeZeny. Bylo moZno shrom6Zdit voj6ky, piremoci str6Ze
rozlllila zpriva, do jist6 mfry asi opodstatn6n|, Ze se Collot
d'Herbois vrhl Robespierrovi k nohSm s prosbou, aby se a uv6znit Robespierrovy neplStele ve vl6d6. Popla5n6 zvony
usmllil. by zvonily. Nazitii by mohl Robespierre jit do konventu a
promluvit hlasem autority. Robespierre vrtdl hlavou. Jeho
KdyZ bylo zjednfno ticho, Zidali Robespierre, Billaud a
fatalistich6 prohl65eui pled chvili bylo pievSZnd podvEdom6.
Collot zdrovei o slovo. Piedseda je ud6lil Robespierrovi' Jeho
Vddomd v6iil, Ze v5eclma naddje je5t6 nezmizela. VZdyt t6hoZ
objevenf dalo podnEt k nov6mu potlesku. KdyZ ustal, iekl
dne iekl Duplayovi: ,,Masa konventistfi m6 vyslechne." Ale
Robespierre: ,,VaSe vzru5eni prclzrazuje, ie iii' vite, co se pIi-
od jakobintl i-6d,al poaze mor6lnl podporu, nic vic. Ale i mo-
hodilo v honventu."
r6lni podpora musi blft organisov6na, m6-li bft ridinn6. Nej-
Nal6hali na n6ho, ahy opakoval svrlj projev' Nasadil si men5i, co by byl m6l klub udinit, by bylo prohlfsit se per-
brjle a zadal. Potlesk ho dasto pferuSoval. PIi dtenf mdl manentnim. Neuiinil ani toto, ani i6dn6 jin6 opatienf. Schtze
znovu pfedtuchu, le se bIIZI jeho konec a le stojl na t6to skoniila za vol6nf : ,,Ll iije republikal Smrt zr6dcfim!" Jako-
fednick6 trihund naposled. KdyZ skondil a potlesk ustal, zvedl bini Sli domri spat.
si Robespierre brile na delo, dival se chvili na tv6Ie zved- Tak6 Robespierre se vrAtil domri. Nem6l poradu se Saint-
nut6 k sob6, leskle bled6 ve svitu olejovfch lamp, a fekl Justem, Couthonem nebo Augustinem. Stranil se nejen v1f-
slavnostn6: borrl, nfbrZ i svfch nejvdrndj5ich stoupencrl. Nenl pochyby,
,,Projev, kterf jste pr6v6 sly5eli, je moje posledni vrile' le jim napied nedetl svrij projev. Kdyby byl tak udinil, byl by
Dnes jsem to poznal. Spoldenf zla je tak siln6, Ze nemohu ho Saint-Just upozornil na z6kladni chybu. V projevu, kterf
doufat, Ze mu uniknu. Zah5'nu bez lltosti; zanech6v6m v5m nemohl Saint-Just 9. thermidoru pron6st, dteme toto: ,,Zdi se
svou pam6tku. Budete ji chovat v lSsce a budete ji h6jit'" mi, Ze ilen, kterf mluvil vdera dlouho na t6to tribun6, ne-
David zvolal: ,,NapijeS-li se ty bolehlavu, napiji se s teboul" uvedl dost jasn6 ty, kter6 obviiroval." Saint-Just neschvaloval
A kdyZ Robespierre sestupoval s redni5t6, objal ho' Robespierrovu politiku. Na rozdil od nEho chtEl se smiiit'
Poiom promluvil Dumas, pfedseda revoludniho soudu' Na- ,,Co se mne tfde," napsal, ,,nem6m, prod bych si na v;ibor
zval spiklence dEdici H6bertovfmi a Dantonoqimi a pied- st6Zoval. Nechal mE na pokoji jako obdana bez n6rokri, kterli
pov6dEl jim tent;fZ osud. Kdyi se objevil Collot d'Herbois na ,ide s6m svou cestou."
mfst6, kde st6l dlive Robespierre, zmEnilo se pohnuti a nad- Tato posledni slova maji tragickf vliznam. NariZeji na roz'
Senf v Silenstvl zulivosti a nenavisti. collot si nemohl zjednat por mezi uditelem a Z6kem, na hoikost zklam6ni. TentfZ pro-
pozornost, byf byl jeho hlas sebe siln6j5f' Nadarmo jim pii- jev hodnotl Robespierra jako ,,bezrihonn6ho"; tim v5ak hod'
pominal, Ze pr6v6 unikl zavraZddnl' marn6 se pokou5el Bil- noti Saint-Just Robespierrovy z6sady, nikoliv jeho taktiktt.

,114 315
A skuteё nё ,tatO taktika byla tehdy znaё
nё nedOkOnalio MO老 _ Zrlstal celou noc na nohou. Jeho dlouhou, bledou a chytrou
n`,老 e RObespieri mё l pravdu v tOm,老 tv6i s pievislfmi vfdky, kterf skorem zakrlfvala odi a do-
e nepFijal ttdnou
dohOdL de nO IIャ d6vala jeho rysfrm tajemn6ho, fascinujiciho a zneklidriujfciho
H:;∬
bOu a tO,
Jeも tё
老e neuこ Ltt」 ::胤
ne01■ luvitelnё jさ fin, nebO vysvё
』 蹴 mt盤
tliteln,、 jen za pFed_
:
vzezieni, bylo viddt t6 noci v bytech, kde bydleli detni v6havi
poslanci. Ndkterfm dokazoval, ie Robespierre je nebezpednlf
pOkladu duSevnfhO zhrOuceni by10 tO, ze se lleporadil se
radik6l, kterlf by se nezdr6hal zav6st ,,agr6rni z6kono,; jinfm,
SVラ nli pFiteli,anebOを e je aspOtt nezpravil.Jen dvё Ze je protirevolucionif, kterf piipravil Marata o jeho misto
tfln Fekl cOuthOn v klllbu,ガ nOci pFed
e i kdyガ byliこ lenOv6 vlldy OsOb_ v Pantheonu. KaZd6ho poslance uji5foval, Ze je urditd mezi
nё ri2n6hO smチ も
lonf,byli aspOtt vぶ ichni zajednO v zisadich, tdmi, kter6 Robespierre zarnlf5li pohnat pied revoludnf soud.
a tte OsObni neshOdy byly urOvniny. Z t6 dObё Hlavni pomocniky naSel F-ouchd v Tallienovi, Barrasovi, Fr6-
、 RobesPierre
prozraztte,を e ztratil nё
co ze sv`vidこ f schOpnOsti.JehO kFeh_ ronovi, Roverovi, Lecointrovi a Bourdouovi z Oisy. Tallie-
ka konstituce jistё dOst utrpさ
Ia za pё tilet6hO zipolenf a pFe― na nazval Cambon brzy potom zloddjem a -krveladnou oblu-
pFninf a jehO duch byl jeも
tё vfc pOstiガ en llett tこ lo. dou. Jeho maitressa Terezie Carabussov6 odekdvala tehdy
v ialAii hodinu sv6 popravy.
Bez pomoci pravice se nedalo mnoho vykonat. Byla to po-
CetnE nejsilndj5i straua, ale kornuna ji udrZovala ai dosud
ve strachu. Spiklenci navStivili v&dce pravice. Byli to palasne-
klV「
猟I蟹貯
Champeaux, Roissy d'Anglas a Durand de Maillane. Robes-
M鳥 pierre je chrdnil pied tfmiZ muZi a jejich stoupenci. Bez

籠認=iよ
Ъ穏蹴留dIF
ndho by nebyli patrnE na Zivu. Nedlouho pi'ed tim napsal
Durand de Maillane Robespierrovi: ,,Drahy kolego, pokraluj
tt群 III[l:[:i
撃L」:乱 譜驚l
v ochrand slabfch. Jak velkou vfhodu nad sobci ti propfrjduje
tvi nesobeckost a n6dhern6 nez6vislost."
Proto, kdyZ ,,sobci" pii5li hledat oporu proti muZi tdsicfmu

ぽ盤》酵轟Ll
se ,,hrd6 nez6vislosti", byli piijati chladnd. Byli v5ak vytrvali

li熊磁鮮 nuグ , kterチ zatal svOu ガ
ivOtnf
a pii5li zas slibujfce, Ze vl6da teroru skondi, jestliZe oni vy-
hrajf. Vridcov6 pravice m6li patrnE na mysli to, co j" vy-
jSdieno ve star6m ver5i:

灘 KdyZ bylo dSblu zle, byl dSbel svatf,

neCkチ Ch Fad,kteFf,jako Lecoin‐ kdyZ bylo d6blu dobie, byl po dertech svatf.
鶴 撤 舗 leny vlldy vedle RobeSpiё rra
a jehO dvou PFitel,ガ e je ieba omezit itOk lla,,trinln宙 Potom vlak uvalovali. Kdyby Robespierr6 zvitlzil, nenf po-
rit``.

316 817
chyby, Ze se vl6da teroru zmlrnl. Ale pouiivalo by se plisn€ Duplay obavu o jetro bezpednost. Robespierre ho uklidnil a
zfkonrl ventosu, co't by znamenalo, Ze by veSkeri tiha vl6dy dal se na cestu k Tuileriftn. Ptesv6ddil s6m sebe, Ze vderej5ek
teroru dolehla na Slechtu a bohat5i burioasii s tim fmyslem, byl jen parlamentni pi'ihodou a tak tomu tak6 bylo. Ale to,
aby byla vyvlastiovinim st6le nidena jejich moc. Krom6 toho co se m6lo st5t, bylo vlfsledkem pedlivd plipraven6ho spiknuti.
nebylo i'edeno, il,e zfrkony ventosu nejsou jen zarSitkem; hdovl, Robespierre Sel do pasti.
zda Robespierre nem6 na mysli nEjak6 rozs6hl6 znirodndni. Fouch6 nebyl v s6lu konventu. Necht6l d6t nic v sizku.
Kdovi, zda jak sfm naznaiil nebyla jeho oposice proti Illavni roli piiddlil Tallienovi, tomu ,,SaSkovi v tragedii,
Rouxovi
-
jen -
Iiri taktika? Nei'ekl 5. fnora 1794: ,,Chceme kterf kondi Robespierrovu vl6du", jak ho nazyvir Mercier.
takovf l6d, kde by spolednost zajistila blahobyt kaZd6ho je- Sa5kem toho dne mdl trft Vadier a hlavnl roli mdl z Tallieno-
dince, kde by byl obchod pramenem veiejn6ho bohatstvi a vlich rukou pievzit Billaud-Varenne, ale qisledek mdl od-
nikoliv pramenem ohromn6 z6moZnosti n6kolika m6lo rodin?" povidat zcela Fouch6ovu pi6ni.
Na druh6 stran6, kdyby Robespierre ztroskotal, zl6malo by Robespierrovi pi5tel6, Saint-Just a Couthon, byli plitomni.
to vaz jakobinsh6 republice, pondvadZ by s Robespierrem Augustin seddl na sv6m mist6. Couthon se haSteiil s Carnotem
zanikla moc komuny. Otevlela by se cesta kontrarevoluci, v konierendnim s6le vlfboru. Carnot si chtdl vyifdat rozkaz
k triumfu pravice! Proto uZ neodmitli ti'etf z6krok spihlencri, k zatdeni Hanriota. 'l'6chto ndkolik muZrl bylo sjednoceno
nfbrZ slibili jim pomoc. .. podminednE. ,,Budeme v6s pod- piitelstvim a spolednfm ide6lem, schfzelo jim vBak vz6jemn6
porovat, prok6Zete-li, Ze jste siln6jSi," i'ekli opatrnd muZi pra- pochopeni a akdni plin. Proti ritoku peiliv6 piipraven6mu
vice. Tak se h6bertist6, dantonist6 a protirevolucioniii sjedno- Fouchdem zamflleli postavit jen svou upiimnost a v5imluv-
tili, aby porazili muZe, kterlf zosobfloval ideu. nost. Jejich i'ednick6 nad6ni uctili spiklenci svlfm zprlsobem
Nazitii dopoledne tiskl dantonista Bourdon z Oisy pouZili v5ech rnoZnfch prostiedkrl, aby zabrSnili poslechu.
-
vlele ruku Durandu de Maillanovi v rozlehl6 galerii Louvru
- - 'I'hermidoriini byli nespornd neklidn6j5i neZ Robespierre.
a iekl: ,,6, jaci jsou to hodni chlapici, ti muZi pravice!" Jistd napinali sluch, kdy zaznf popla5nj zvon na Nov6m
Maillane se nucen6 a trochu provinile usm6l a pozdEji ho most6. Co by se stalo, kdyby se konvent zas octl tv6i'l v tvfl
bylo vidEt, jak se proch6zi zabr6n v plAtelskou rozmluvu sevienlim Sikrim vojAkfl, drsndmu Hanriotovi na koni a jic-
s jednfm z nejvfc korumpovanfch h6bertistickfch prokonsultl, nriru d6l namlfen;ich na Tuilerie? Ale konvent mEI co Cinit
Rovdrem. s jinfm Robespierrem a Robespierre mEl co dinit s jinou
vlhdou. Vl6da vedenA Dantonem byla slab6, kolisavi a na-
Ix polo spoluvinnA. Nynl se skl6dala z m:uilfl. Skolenfch pro akci
a byla rozhodnE nepi6telsk6. Robespierre piipravil pro akci
Sest tfdnrl piedtim si obl6kl Robespierre novf blankytnf tak m6lo, Ze Hanriot toho rSna klidn6 snfdal s pllbuznfm
oblek na cestu k nejvdtSimu triumfu. Rino dne 9. thermidoru ve dtvrti Saint-Antoine.
27. iervence \794 ho obl6kl znovu, vykonivaje ne- Saint-Just, v n6mZ konvent nedhvno vital hrdinu, kterli se
-v6domky -
symbolickf Cin: Sel na smrt. KdyZ odchSzel, projevil vrhtil z bitvy u Fleurus, seddl tiSe, v5ec'ek zamy5len. Pfede5l6

318 319
noci vrlbec nespal. Seddl u stolu v konferendnlnr s6le vliboru
a psal projev, kterfm chtdl zachrinit situaci. eteme-li jeho
text, zd6 se tah dfiraznf a z6roveir tak umirndny i dobi'e roz-
vhi,enf , Ze by byl snad mohl dosShnout zamli5len6ho ridinhn,
kdyby jej byl autor mohl pron6st. Obvinil Billaud-Varenna
a Collota d'Herbois, led neZ6dal jejich vyloudeni z vfboru.
Zldal ie, aby vyloZili sv6 vdci veiejn6, a vyslovil nad6ji, Ze se
po vzfjernnfch vysvdtlenich dosp6je k lep5i spoluprici mezi
dleny vl6dy. Saint-Just tak6 Z6dal, aby podrnfnkou platnosti
naiizeni, vyludujiciho z vfboru, bylo Sest podpisri. To by bylo
udinilo automaticky konec skutedn6 monopolni vl6dd, kterou
vykon6vali Billaud, Collot, Carnot a. IJardre.l
j蹴
Se Saint-Justem seddli v honferendni mistnosti Carnot, Ba-
rdre, Lindet a Prieur z Cdte d'Or
- dveie a hludnd
v5ichni velmi zamEst-
-, vstoupili Collot, Bil-
ツ紺LFヽ :覇 よふ∴結rtttЛ lluι
1:・

n6ni. N6hle se oteviely
laud a vice dlenrl Vfboru pro obecnou bezpeinost. Saint-Just
pozvedl odi od prhce. Zpozoroval, ie Collot a Billaud st6Zi
taji sv6 rozdileni a divok;i zevnEj5ek. V tu5eni, co se stalo,
zeptal se Saint-Just s nidechern ironie, jak se maji virci u jako-
bfnri. Collot, kterlf jako herec byl na jevi5ti vypiskAn a jemuZ
udSlosti posledni noci jako by byly oteviely starou r5nu, se
stra5n6 rozzlobil. Nazval Saint-Justa ditdtem, zbabdlcem a
schr6nkou aforismri. Sim Collot potvrzuje, Ze rnladik, kterli °
tttё ∬ ¶ 度 ilЪ ‖翼 ユvarenne hObV Za晒 量 Sm■ d増
hleddl vfc neZ jedenkrdt na frontd smrti v tvii, zristal chladn'i
jako mramor. Ale za hidky, kter6 nisledovala a kter6 se
ostatni zridastnili, slfbil, Ze svrij projev piedte kolegfim diive,
nei ho pronese, a Ze ho dokonce vezme zp6t, neschv6li-li ho.
V pEt hodil rSno se vritil domft. Usrnifeni bez intervence
konventu, ke kter6mu mohlo snadno dojft, kdyby byl projev
1 Lindet a Prieur z Cile d'Or byli iechnikov6, k'teif se mAlo
-
zabli'vali vdcrni ve vlastnim - vlidnlmi. Ale kdyZ tah iinili,
slova srnyslu
st6li na stranE Robespierrovjch nepiritel. Jean-Born Saint-And16 n
Prieur z Marny nebvli piitomni; byli n6kan-r poslhni- v klubu pFedeも 10u noC,O pOtupiCh,kterё zakusil on a ColloL
- -
320 2l llobcspierre 321
od n6koliha pi'itorrurj'ch, a zvedaje s drarnatickirr gestem parlamentnich bitev zkiilil trrce na prsou a dekal. Vzpominal
r5rmd uk6ztrl na jednoho muZe, sediciho v jedn6 z hornich asi na sv6 srdZky s girondou ten den, kdy ho vyzval Louvet.
i'ad sedadel, vyhraZenlich ,,hoie": ,,Hle, jeden z nich!" UvaZoval asi v my5lenkflch o triumfech, kdy mu titiZ muZov6
Silen6 tleskali a jednomyslnd schvalovali vSe, co navrhoval.
,,Zatkndte hol Zatkndte ho!" ozfvalo se z rfiznych stran
silu. IVIuZe vyhodili za potlesku, k ndmuZ se piipojila galerie' Piemyllel patrnd o marnosti a kolisavosti moci a popularity,
Tak se po prv6 pi'idala galerie ke konventu proti jakobinflm. o nizkosti a zbab6losti, dihajici za lidskou piirozenosti. ,,Pryd
I3ylo by vlak nespravedliv6 k Fouchdmu vdiit, Ze ponechal s tyraneml Pryd s tyranem! Pryd s tvranem!" Robespierre
sloZeni poslucha[stva ripln6 n6hod6. pokriil pohrdliv6 rameny, jal se sestupovat s iedni5td a za-
Nic neukazuje l6pe povahu spiknuti nei to, Ze Billaudov;im stavil se nahoie na schodech, kdyZ se Tallien hnal na tribunu.
obvindnirn tleskali z6ro.vei ultraterorist6, dantonist6 i roya- Tento bidnf dryiinik, kter;i prodival v Bordeaux se svou
list6. Pochopime snadno, Ze konvent souhlasil s iednikem, maitressou 'ferezou Cabarrusovou beztrestnost tdm, kdo si ji
kdyZ iehl, Ze by shrom6iddni spAchalo sebevraZdu, kdyby dalo mohli koupit, a sv6voln6 posilal jin6 na popraviSt6, vytasil
najevo slabost. VZdyt nisledkem z65kodn6 propagandy spik- se s dlfkou, kterou mu asi Tereza poslala, a prohlisil, Ze
lencfi a Robespierrovy vderejSi kolisavosti uzrilla obava v pie- m6 v rimyslu ubodat novdho Cromwella, nebude-li mit kon-
svdddeni. Ale co si myslet o tom, le byla ziejm6 jednomyslnd vent odvahu naiidit jeho obZalobu. Tallien, korupdnik a
podporovina obvinEni jako tato: Ze Robespierre naiidil za- prostop65nfk, odviZil se tvrdit, Ze se Robespierre dopustil
tknout ultrateroristicky vfbor, Ze chr6r:il Hanriota, kterlf bezectn;fch prostopi5nosti, aby se udrZel u moci! Dostal vSak
jak potvrdil Billaud byl H6bertovlfm spoluvinnikem, ile program spiklencri o znaln! krok kupiedu tim, Ze navrhl
- Lavaletta a Ze chrAnil
-chr6nil royalistu generila Dantona' zat(,eni Hanriota a jeho Sthbu. Konvent teuto n6vrh piijal,
jsern po prv6 udal Dantona ve vyboru," iekl Billaud; stejn6 jako odhlasoval zatdeni ndkotika jinych jmenovanlfch
,,Ytdyi
,,zvedl se Robespierre jako divf a iekl, Ze porozum6l mym Billaudem. Robespierre se znovu pokou5el dostat slovo, aby
fmyslfim, Ze chci znidit nejlepSi vlastence.'o Svou i'ed zakondil obh6jil sv6 pi6tele. Znova ho umldel piskot Fouch6ovy tlupy.
prohlSSenim, Ze nevdii, I,e by se na5el jedin-'f zistupce lidu, Zat{m vystoupil na tribunu iednik Rardre.
kter'1i by nepodstoupil rad6ji destnou smrt, neZ by Zil pod vl6- Bardre jistd n6co vdd6l o velik6m dosahu pl6nu zosnovan6ho
dou tyrana. proti Robespierrovi, pon6vadl poradil Davidovi, aby nechodil
Bouilivy potlesir! Poslanci povstali, kiideli a mdvali klo- do schtize. Malii piekonal sv6 nad5eni z piedelldho vedera,
bouky. poslechl jeho rady a zapiel sv6ho piitele. Tak z&stal na Zivu,
I{dyZ obvinil Billaud jakobfny, Ze cht6li poblt konvent, po- aby oslavil Josefininu korunovaci lr[apoleonem svfm pro-
ヽ vstal Lebas k protestu, ale uhi'ideli ho vol6nim: ,,Na Sibenicil" slulfm obrazem v Louvru. Jen o dva dny diive vychvaloval
'lo vlak nebylo nic proti povyku, kterf propukl, kdyl se na Bardre Robespierra v konventu. Den pi.edtim doporudil vy-
i'ednick6 tribund objevil Robespierre. Mocnlf sbor ival v r1t- tiStdni Maxmilihnova projevu a i'ekl, Ze se svdtlo nem6 scho-
nrick6m skandovfni: ,,Pryd s tyranem!" zatim co druzi vfis- v6vat pod kbelec. Ale t6to noci pochopil, Ze Robespierue je
kali, duprrli, bouiili, kiideli a nad6vali. Veterin nesdetn;ich ztracen; oslovil Saint-Justa v sSle vfboru a iekl, Ze ,,trium-

322 323
vir6.t'o chce rozddlit koiist republiky mozi dit6, rnrz6rka a bid-
h6jil Dantona a uvedl ,ilko ttrlsi llobespierrfiv piedin, Ze tak6
nfka. ,,Bfdnik", je5td bled5i neZ obvykle, se rty pevn6 sevfe-
nfmi, s obodim svra5t6l;im, st6l nyni po stran6 lednick6 tri-
hfjil Desmoulinse, Chabota a Basira a ziekl se jich teprve
kdyZ viddl, ie by se hompromitoval, kdyby v tom setrval.
buny, pohr6vaje si bezd6dn6 v ruce s otevienfm noZem. Prod
Dfle bavil posluchatle vrcholnfm dislem sv6ho poiadu _*
si nehled6l Bardre, kterf se dvoiil vZdy vit6zi, zajistit piizei
I(ateiiuou Th6otovou a historkami o jist6rn Tascherauovi.
spiklenct tim, ie by mu zasadil posledni r6nu svou skvilou
Toho pr;f Robespierre poStval, aby sledoval \radierovy kroky.
v;iieinosti, tak dobie vypodtenou, aby vyzvedla lynchov6ni
Znal prf tak6 nazpamdt v5echny Maxrnilifrrouy p.oj"ry u
na dristojnost oslavy vlastenectvi? Vzpomndl si, Ze ho Robes-
st6le je Vadierovi vnucoval. Tallien, kterlf vid6l, le ta humornf
pierre mnohokr6t obhajoval pied jakobinskym klubem? Uvd-
odbodenf vdc nikterak neuspi5l a krour6 toho uvid6ji poslu_
domil si, Ze se je5t6 musi poditat s komunou a ie by bylo
chadstvo do pIili5 vesel6 nilady -._ s6m Robespierre se Iehce
lepSi bft opatrnf? Nebo to bylo proto, ie se Robespierrovi
usmfval zarazil to tlachf ni a i6dal, aby se diskuse
v hloubi duSe obdivoval? Ze se mu skutednd obdivoval, vime
k hlavnf-v6ci. 'ritila
od jeho Zivotopiscti Carnota a Davida d'Anger. Ti vypravujf,
Ze BarBre v stiii iekl o Robespierrovi: .,Nerozumdli jsme mu.
,,.16 bych v6d6l, jak ji tam vrdtitl,. poznamenal Robespierre
posupn6. Zlostn6 reptrinf mu bylo odpovddi. Tallien pokra_
MEI povahu velkfch muZfi a potomci rnu tento titul neuplou."
doval a obvirloval ho, ie poulfval gener6lnfho poticejniho
David d'Anger vypravuje, i.e kdyi se zminil Bardrovi o sv6m
rimyslu reprodukovat podoby nejv6Zendj5ich osobnosti revo-
fiadu k utiskovhnf vlastencfr. Minil tim, le z rii.adu vylel
roz,kaz k zatdenf Terezy. Ta dostala pozddji jm6no
luce v podobd medailonri, vztydil se Bardre, upoutanf tehdy Noire-
I)arne de Thermidor, patrnd proto, Ze dokfizala clodat odvahy
na hiZko, a lekl energicky: ,,Nezapomeilte na Robespierra! To
nrrrli jinak zbab6ldmu. Ve sv6m vderej5fm projevu obvinit
hyl muZ bez poskvrnv, Slechetn6ho srdce, pravlf republikin!
llobespierre aniZ mu kdo odporoval _ Vfbor pro obecnou
Jeho pid zaviniln jeho je5itnost, prchli ned&tklivost a ne-
lrozpeinost, -ie vy:uvzivl podobnosti jmen k tomu, Ze dini
omluviteln6 nedrivdra k jeho kolegfim. To bylo velk6 ne-
srrrstirv,d riiad odpovddnf za sv6 vlast,[ zroi.ady. obvinEni
Stdsti. . ." ho
prolo rozhoidilo a kfidel:
Toto ne5t6sti cht6l Bardre zatehnat projevem vypodtenfm
.,'l'o neni pravda! J6...,, Vic nemohl Iici. Ryturicky, orga_
na nklidnEni. Zpival chvalozp6vy na v;[bory, ale nepronesl trlrovrrny sbor mohutndl: ,,pryd s tyranem! pryd s tyranem!,,
ani jedin6 slovo odsuzujfci Robespierra, hter6ho ani nejme-
Zrllrlo sc, Ze si nyni po prv6 uvEdomil plnf vlyiznam toho
noval. Hleddl odvritit roztrZku s komunou n6vrhem, aby sta-
vir,lro. I\rkrodil o ndkolik krokfi, postavil se pied
rosta a n6rodni agent PaiiZe byli povaZov6ni za odpov6dnd ,,horou,,,
lrloJlll si ruce a dival se pAtravd na muZe, kteii v n6m tak
za bezpe(nost konventu. Bylo to piijato.
rll,trl, rrz'hvali sv6ho vfidce. Ndkteii se od.vr6tili, jinf skropiri
Potom pi'iSlo komick6 intermezzo, kler6 obstaral Vadier.
orrl, .fr,Itl .iinf se dfvali upienE pied sebe. N6co mhio jich
'Iento starli voltairovec mluvil rozvl6ind o zSkouu prairialu, opd_
l,vrrl. .i.ho llohled s k.rtosti netaje,6ho zadostiudin6ni. Ro-
z jehoi zneuiiyhni ho Robespierre pi'ede5l6ho dne vinil. Ir.r;rl.r'r'r' p,r:hopil, vze nemfiie nic odek6vat od tEchto muz&,
Iirom6 toho posiloval Billaudovo obvin6ni, ie Robespierre hl.rl lr, z rY.r.yt:h rlfrvodri hodili ples palubu. ZahledEl se
324
:t2,\
vou lvnchov6ni. St6la vztydena v osobE mladika Augustina
tedy na druhou こ
ist konventu a Fekl hlをlsenl, pFelllllζ ujlclln
Robespierra, kter.i rYekl pevnlfm hlasem:
vSechen lomoz:
,,Je-li mfij braLr vinen, jsem jf vinen tak6. Sdilim jeho
,,Obracfln se n21 viS, こiSti mu20V6, a nikoliv lla tylo ni‐
ctnosti, chci tak6 sdflet jeho osud. Zhdhm, aby byla odhlaso-
こemy!“ v6na i moje obZaloba!"
s tyraneln! Pryこ s tyrallclnl`` MaxmiliSn protestoval. Zadal, aby sm6l mluvit k obhajob6
"Pryこ
Obritil se k pttedsednick61■ lu kFeslu privこ v Okanlシ iku,
sv6ho bratra. KdyZ zase piehlu5il povyk jeho hlas, ztratil
kdyを Collot podival ZVOnek ThuriOtovi, kter6ho vyzval, aby fplnd sebevlAdu, oslovoval pledsedu i shromSZd6ni a odmftal
h° mliet. Duval, tfZ, kterf vydSval list tak divokf, Ze ho pIe-
BII港 :計:lle kttiこ el: ,,Naposlcd tさ をnd6n■ , predsedo vrahil, jmenovali na ,,Tygff list", cht6l v6dEt, je-li rnoino strpdt, aby
O slovo!`` si jedinec hr6l na pfna konventu. Fr6ron, kterf se doZadoval,
dё l Thuriol.
,,AZ na tebe pFijdc Fada,`` odpovё aby kr6lovna byla smfk6na Paiiii plivSzina na kofisk;i ocas,

Ъ :窯 ilttlよ 憮l`電
a jehoZ teroristick6 akce v Marseilli Robespierre pieru5il,
tillllittLt、 hⅢ
:黒

nemこ l odvahy Dantona hilit, na lnuZe, ktcr6ho ObVinili t,労
volal: ,,Ah! Jak tdZk6 je svrhnout tyrana!" Oblalov6ni Augus-
tinovo b-vlo odhlasov6no za volini ,,Af dlouho Tije republiha!"
den dvakrit,χ c tak uこ inil. Hlas jeho bratra pronikl znoVu powkem: ,,Republika je ztra-
Robespicrriv ret se SVraこ til opovrジ enlln. Nabyl zを lS hlasu cena, pon6vad? vrazi triumfuji!"
al鵠 Louchet navrhl, aby k obZalovanfm piipojili Saint-Justa
illleむ ぬdemm?施 脚d tt Nehotth的 a Couthona. Tak6 ptijato.
鵬 Jedna skutednost mluvi mo/nA hlasit6ji neZ vlechno ostatni
:]薔 Id pttuμ ¨ h面 山 ,配 轟 岨 ぶ血 巧 』 側 よ 0 v Robespierrfiv prospEch: destni lid6 b5rli ochotni zail zemiit.
Je pi{znadn6, Ze Danton, osobnost rnagnetick6h,r vlivu, ne-
dovedl nikoho natolik strhnout, abv byl ochoten raddji prorl
zemlit nel sdilet odpovEdnost za jeho i.ivot. Ui jeden muZ
Z6daI, aby mohl podstoupit stejn'f osud jako Robespierre, ale
to byl jeho bratr. Nyni vdak se i jinf vyprostil z rukou svfch
1翼 pIStel ve snaze zachrdnit Robespierra; vyprostil se z nich
1∬ ∬
Ⅳ麒∴ fI∬ rl農 I鰤 l:∬ 認印
ょi槻 盪 tak prudce. Ze mu roztrhali kab6t na zhdech a na ruk6r,d.
Ryl to Lebas, mladf manZel AlZbdty Duplayovd.
,,Odmft6m," vola.l, ,,sdilet han.bu tohoto dekretu. ZatknEte
m6 tak6l"
Lebas se t65il vhZnosti a nhklonnosti v5ech. Neni dlena kou-
ventu, kterf by byl zanechal dist5f pam6tku. Jako Saint-

327
326
viienfrn bubnri. Na dotaz rnu i'ekli, Ze se d6lnici shrtrmiZdili
v pfistavu, aby protestovali proti nejvyS5lm mzd5m. Malon
chvili piedtim, kdyZ vychfzel ze soudu, oslovil ho kat Samson
a Iekl mu, Ze jsou uepokoje pro ,,maximum" v piedmdsti sr,.
Antonina, kudy musi proj{Zdit k6ry ke gilotinE. Samson na-
vrhl, aby sc popravy odloiily na ziti'ek. Prokurftor s tim
v5ak nesouhlasil. Ten den byly tak6 protestni schtize pied
radnici a v jinlfch itvrtich Paifie. K osm6 hodinE veierni mdla
v-vdat kornuna prohl65eni, svalujici vinu za nizk6 fledni
mzdy, kter6 pied ndkoliha dny vyhl6sila, na Barbra, kterf
piedlolil zrlkon o maximd.lnfch cen6ch v konventu. Robes-
pierrovu nesmirnou popularitu dokazuje to, Ze paifZ5ti ddlnici
po oznhmenf, le je ziltden, zastavili sv6 protesty a srocov6n{,
zapomn6li na sv6 stfinosti proti komund a v tislcich ho pli-
bdhli h6jit.
V prvnich obdobich povst6ni divala komuna rrajevo dost
energie. UloZila I'Ianriotovi osvobodit uvdzn6n6, kterfm Y pro-
vol6ni chvaloledila, ozbrojenou moci. Poslala dtyiiceti osmi
sekcfm rozkaz zvonit na poplach, shromhZdit muZe bubno-
x vinim a pochodovat k radnici. Dala zaviit m6stsk6 briny.
Prohlisila za neplatni a zru5en6 v5echna naiizeni, vydan6
ti'iatiicetilet6hrr
Komuna zasedala za pledsednictvi starosty' vlSdnimi vfbory honventu. V5echny sekce neodpov6ddly;
agent Payan'
Fleuriot-Lescota. Po jeho boku sed6l nArodnl uvedly je ve zmatek odporujici si rozkazy z t6borti protiv-
Sestadvacetiletf. PrSvL se dovdd6li o zatdeni
Robespierra a
nikri. Velkf zvon notredamsk6ho chrimu zflstal mezi jinfmi
zprAvu
jeho pi6tel, Fleuriorlescot povstal, ohl6sil s pohnutim ndmf. V rfiznfch itvrtich m6sta v5ak piece jen za6aly hla-
radd a PliPojil: holit zvony a viiit hubny. Pokud autor vi, nebyly nikdy od-
,,Zde byla vlast zachrinEna 10' srpna
a 31' kv6tna' Zde
hadnutv sily, uveden6 do pohybu, ale musely bft velmi znad-
necht piisahaji'
bude zase zachrindna. V5ichni dlenov6 rady n6. Sim odhaduje, Ze asi z 50.000 ozbrojenfch muZfi, kter6
Ze zemlou na svfch mlstech!" rnohly sekce dodat, dostavilo se za vedera 20.000 k hdjeni
Ga-
Radni povstali a volali jednfm hlasem: "Piisah6me!" Robespierra, ale vzhledem k vadn6 piipravd je pravdEpo-
lerie tleskala. dobn6, Ze nebyla vic neL polovina v t{ie dobd po ruce. Af
Ze kdyZ obdd-
Za sv6ho vlislechu potvrdil Fouquier-'finville'
.iich byl jakjkotiv podet, shoduji se v5ichni d6jepisci v tom,
yal toho dne s Verg-nem u eerven6ho mostu' byl popla5en
329
328

Ze pod energickim velitelem by byly sily trfvaly vlc neZ se sami pod Coffinhalovo vedeni. Robespierre a jeho kolegov6
postaditeln6 k piemoZeni honventu. uZ tarn nebyli. Osvobodil r,Sak Hanriota a vit6zoslavnd ho
AvSak Hanriotovi se k tomu nedosthvalo potiebnfch schop- odvedl.
nosti. Dovedl prov6d6t piesn6 rozkazy, jako to udinil loni, KdyZ oznimil llillaud-Vareune v konventu, co se stalo, roz-
selhal v5ak riplnd, jakmile nastaly okolnosti vyZadujfci ini- SiIilo se mezi poslanci zd65eni. Lecointre, rud'i a udfchany,
ciativu a soudnost. K tomu je5td ten den hodn6 pil, a nebyl-li za(,al rozdiwat n6boje, barnbitky, pistole, mal6 bod6ky a jeStd
opilf, jist6 nebyl stfizlivf. ShromhZdil jizdni detniky, kteii jin6 vdci z arsenilu svfch kapes. Collot v piedsednich6m
byli nablfzku a sebral i ly z nich, kteii provSzeli truchlivy hiesle stfle opakoval: ,,Pli5el das zemiit na sv6m mist6!" Ale
prtivod kar na cest6 k popravi5ti. V iejich dele uhindl k Tui- tato mudednick6 smrt nebvla po chuti divAkrlm na galerii
leriim, Tam se pokusil s ndholika pobodniky neun'ale vnik- a v hornich iadSch sedadel v s6le. Hnali se k vychodfim
nout do mistnosti Vlfboru pro obecnou bezpeinost, kde byli s takovym spEchem, Ze se sil naplnil prachem.
zatden{ uv6zndni. Ale sotva se tam Hanliot ocitl, zmocnili se Ale nebezpedf jiZ bylo zai.ehnhno. KdyZ se klejici a zuiici
ho striZe a ziizenc! plemohli ho a spoutali i s jeho doprovo- Flanriot vySvihl na kon6, podal rnu kdosi rozkaz vfkonn6ho
dem pfed odirna tEch muZrl, hter6 pii5li osvobodit' vfboru, aby pi'ivedl sv6 sily k radnici. Vjbor nemohl ovSem
KdyZ se homuna dov€ddla o Hanriotov6 nehod6, neztratila vdd6t, ie Hanriot m6l v tom okamZiku konvent v moci. Pro-
odvahu. Poslala Coffinhala se znadn;imi silami Hanriota osvo- zietelnli velitel by nebyl dbal takov6ho rozkazu. Byl by zatkl
bodit. ZSroveil ozuSmili sprdvci policie vSem leditehim paiiZ- Cleny obou vlhdnich vyborrl a hlavni vedouci konventu, drZel
sk.ich v6znic, aby nikoho nepiijimali ani nepropou5t6li a ne- ostatni poslance v Saehu pied ristim d6l a vyZ6dal si dal5i
dovolovali ifLdni styk. Se vSech stran se dostavovalo muZstvo rozkazy. AIe Hanriot nebyl muZem, kterj by udinil takovi
a d6lostielectvo. Nim6sti de Grdve pled radnici nebylo vojen- napoleonskf opatr-eni. M6l nepiitele ve sr,6 moci, a kdyl ui,
sk6ho vzhledu. Vrchni rada komuny zasedala v perrnanenci' mdl pouze rozhodnout, co m6 s nfm ud61at, oteviel ruku a
Byl zvolen vfkonnf vfbor deviti a radil se ve vedlej5im s6le, nechal ho ut6ci. Odvolal str6le, velel ddlostielectvu obr6tit,
v s6le Rovnosti. Poslov6 odchhze.li a piichizeli' Panovalo nalidil p6chotd vzit pu5ky na ramena, jizdd obr6tit kon6 a
dusn6 vedro. Do hlaholu popla5nfch zvontl a vfieni bubnrl odtShl pod6l nibieZi. Neodv6Zil se sfm ritodit a sklSdal svou
misilo se chvilemi vzdflen6 dunEni hromu. drlvdru v naddji, Ze se ani konvent neodv6Zi a Ze dojde
I(onvent shondil v p6t hodin sezenl a v sedm se se5el znovu' k dohod6.
Byl tedy shrorn6Zddn, kdyZ se dostavil Coffinhal se svfmi Je nutno pi'ipustit, ie posice Robespierrovfch nepiAtel byla
ozbrojen;fmi silami. Neztricel das. Postavil hlfdky u kaZdlich tehdy tak slab6, Ze se dal piedvfdat takovri vfsledek. V Cour-
vnitlnfch dveIi, obsadil namEsti du Carrousel proti Tuileriim toisovd zprflvd. o ud6lostech 9. therrnidoru je mlsto, kter6 vrh6
a umistil dElostielectvo tak, aby ovlAdalo hlavni br6nu. Potom na to zajfmav6 sv6tlo. KdyZ Hanriota zatkli, odvedli ho do
se vrhl s potlebnfm podtem muZri a s Savli v ruce do mlst- s6lu Vliboru pro obecn6 blaho. Vfbor nedfval naprosto na-
nostf Vfboru pro obecnou bezpednost. elenov6 vfboru a pfsaii jevo spokojenost se svou kolisti a zd6l se zaraZen. ,,Co chceS,
ve zmatku utekli. Str6Zni ietnici, daleci toho kl6st odpor, dali abychom udinili?" ptal se Billaud-Varenne nevrle. Bardre do-

330 331
dal: ,,Co chce5? Chce5 blft souzen mimoihdnfm soudem?" jen pledehrou k phdu jeho nepiAtel. Vyvizl_li Marat Ziv I
,,To by zaSlo trochu piili5 daleko," odpov6ddl Billaud-Varenne. zdr6y z revoludnfho soudu, prod by nemohl tak6 on s6m?
Robin z Aube -_ kterf pi'ivedl s druhfmi zatien6ho, byl Jeho jesitnost se ozvara a nutila ho, aby to zkusil. po Hanrio-
-
touto nerozhodnosti podrhZddu a zvedl se k odchodu. Bardre tovd zatdeni se musel vzd6t kaid6 oblibend my5lenky na
za nim bdZel a volal: ,,I)ej odv6st Hanriota do VSiboru pro risp65nf zAkrok armAdy komuny. proto, kdyZ byl o n6co
obecnou bezpednost. Budeme se tou vEci obirat.o' pozdEji zaveden se svlfmi pr*6teli do sousednfho s6lu jidlu,
S takovfm nad5enim pi'ivital vfbor zatden6ho, kterlf mEI
k
mSme dfivody vdlit, Ze se slavnostnd shodli nepodndcovut po-
bft dopaden,,Zivlf nebo mrtvli"! V tomto stadiu jedn6ni se zd6, vst6ni, nfbrZ sloZit sv6 naddje v soud.
le schSzelo m6lo, aby byl zajiSt6n riplnf triumf Robespierrriv Po jidle je poslali do rriznfch v6znic, Nlaxmiliina do Lu_
a komuny. xemburku. Zdi se, Ze tam6j5i ialAi.nik byl jediny, kterf dbal
naiizenf policejnich sprdvcri, a odmitl Robespierra piijmout.
XI Naskfti se zajimavi ot6zka, nedostal-li k tomu tate tayny
rozkaz od Vjboru pro obecnou bezpednost. Je to pravd6-
KdyZ I{anriot vpadl do mistnosti, kde byl Robespierre, iekl


podobn6, pon6vadZ vfbor se b6l osvobozeni, v kter6 Robes_
mu Maxmiliin: ,,Po5lete md pled soud. Dovedu se obhdjit." pierre doufal. I(dyby zristal po ryd6ni zatykal,e na svobodd,
Pon6vadZ nepiipravoval ZAdn6 povstdni, ani je neodekival,


mohl byt obvin6n, Ze unikl spravedlnosti, postaven mimo z6_
ani si je nepf6l. Byl by t6Zko v6i'il v tispEch spontSnniho kon a poprayen bez soudu. Osvobozeui jeho kolegt by se
povstfni, on, kterf vdiil v pi'ipravu do nejmen5i podrobnosti,