Bro GRArrcKi KNrZxrco M:(lu

RALPH KORNGOLD

ROBESPIERRE
A CTVRTY STAV

I r"
#

1948
ROBE.SI'IEItIIE NAKtADATEtSKf DRUZSTVO X,T{J E
 PNEDMI-UVA

Pted ptll stoletint napsal Hippolgte Tainc o Robespierroui:

,,Po stu letech jett| podttddi lidi." Od td dobg poiet Robespier-
rouljch stranikfi uelmi uzrosil. RemeY a Arras pojmenoualg po
nim ulice ct u Arrastt mu postauili pomnik. Na Sicardoud po-
mniku Ndrodniho shromdidini u paiiiskdm Pantlrconu zauii-
md, Robcspierre neipiednEj\i misto. Moderni ddjepisci fran-
couzitl jsou k nEmu daleko mdnE krititti. nei jejich dituijii
kolegou4. NLkteii, jako Mathiez, Lefebure a Pariset se mu
upiimni obdiuuji.
Autor piizndud, ie se za\al ndmitem intensiund obtrut ne
bez jistd ndklonnosti k Robespierroui. \lzbttdila ji po prud ku
podiuu tetba Thiersou{ch dijin francouzskd rcuoluce. Thiers
psal sud ddjing na zatdtku 19. stolet[. Mohl stiil pieduidat, i,e
bude mtt asi po itgiiceti letech plileiitost ukdzat tutdi umir-
n4nost a slitoucini, pro jejichi domnil$ netlostatek sdm posu-
zoual Robespierra tak pi{sni. Nuie, autor proietl mnoho o pa-
iiisk4 komunE a udddl tedg, ie r. 1871 Thiersoull ooienslt4
sotrdg poslalg ne onen sudt u nEkolika tljdnech s mnohem
meniimi okolkg, nei navrhoual Robespierte ue sudm poubst-
n6m ,,zdkonu pto.irialu", tolik neitastnfkti, kolik reuoluCn{ tri-
lturrdl paiiisk{ za cel6 plddg teroru.'
1 Podle generdla Appertu, i6fa vojenskdho soudu, nf,sledovalo po
paflZskd komunE 17000 poprav. Nefledni prameny ud{vajt tdmEi dvoj-
n6sobek. NejspolehlivEj5i odhady poprav za vl6dy terom v Pallli n
v provinciich kolisajl mezi 18000 aZ 20000, coZ zahrnuje 3000 obEti
Carrierovfch nogades, (Topenl obdti v clunech s pohyblivlfnr dnem,
provfidEnd Carrierem v Nantes 1793-1 794. Pozn. piekl.)
 I(apitola 1

NA STUDIICH

Ludvlk XVI. byl korunovin v Remeζ i. Pomazali mu svё ―

Cen′ln 01ejeln sklonё nou hlavu a prohllsili hO kr■ lem Frin‐
cie a Navarry.Poklldalo se za vhodn6,aby se pFed nivratem
do svё hO palice ve Versailles pOk10nil pFed nこ kolika vコ ‐
znaё nフ mi oltiFi nttvё tζ fhO mё sta svё hO kralovstvf.Uこ inil tak
s velkou nidherou v PaFfZi a byl pFftolnen pontifikllnf mζ i
v chrimu Notre― Dame.
Potom stoupal privod po nlfrn6m svahu vzhilru ke kO_
stelu svo Jenovefy,patrOnky PaFitte.Cesta vedla koleln velk6
university a byla urこ ena zastivka v koleji Ludvfka Velikё ho,
aby tam universitnf hodnostiFi pronesli bezvadnOu latinou
vhodnё uvitacl proslovy a vyJadFili nadtti v d10uh6 a po―
老
ehnanё panovinf. A tak, O nё co pozdё ji, sedё l tё lnatチ Lud‐
v`k ve slavnostnfln kFesle v koleji v ulici sv.Jakuba,Vy・ padal
iak0 0tyli,velkolepl l■ odla a pFijfmal hold knё ttf,γ sOk6ho
enf. Kdytt skonこ 111, pFedstoupil podle zvyku jeden ze stu・
llこ

(lcntn a pFeё etl latinsk′ projev, kter′ mё l VyjttdFit pocity

、11ldontstva.Byl to itlチ ,sedmnictilet′ mlad■ ,bled6 tviFe
s ostr′ n■ i rySy,malチ na SVij Vё k.PrOjev tt napsal sim a tvr11
se,老 e v nё m pivodnё bylo mnoho nimitek proti tehdeisfmu
stavu spoleこ nostio Je to pravdёpodobn6,poneVadグ IIIlladfkこ etl
nedivno Rousseaua a ve sv61n vё ku by byl sotva pFeh16dl tak
vhodnou chvili uplatnit sv6 novё zlskan6 myも lenky. At byl
vSak plivodnf obsah projevu jak′ koli,Inladfkiv uこ itel latiny

13
 mfSlivost rtiz5iienf mezi se spoleienskfmi aspiracemi
duぬ ■
a iednicn'i, Ildrivaux, se postaral',
ih'.1:]:l- ::.:l::n""' a nem6la zvl65tniho vlfznamu. Robespierrriv d6d uZival erbu,
,il籍 視 詳sli・ I」 IIiOlec dtt k宙 ndcovu *1..:: kterf ptijal d6dtv strfc, Yves de Robespierre. Erb byl zapsAn
lffi #;T;il; il; ;;a"'r9'i"""il :::"11#
ril;"fi il [:: ffi ;;;. e, zad ro
"- ] -""1' :;..::.: :,],lili
o s t
v roce 1696 v korporaci heroldrl, za dekretu, vydan6ho Lud-
vikem XIV. Dekret dovoloval ,des gens d'honneur et de dis-
l;
,

Til',r ;ffit'T;' -^il ;;;; "1i""'' .i:' ll :L' "i :;, K ff ' #: tinction" zlskat takovou ozdobu zaplacenim d6vky krSlovsk6
: 1\ Jl t"::';'il ;i ; ii" * a'i,, I-1T,, i iil,,liLi
n
:-

stitni
Hll# J,Ht"", ffi;;;
pokladnE.
-,, ;"* *'u "' : lll JI' i] :i:l ^::
".i", ti;i"
:lilffi ili#" ; ;
ilffi ili;;;;.ud;"*''."ua*i.P:':".Ti:'":::T\1":ffI
"o
:'.11
y' .'l'1. l' "i :x]' : ::*," t1 : J:
Asi v polovind 16. stoleti mdl jeden Robert de Robespierre
v mdstE Lens iestn6, ale ne5lechtick6 zamEstnini, prodej
,,sviCek, pochodni, vina a chleba pro me5ni fidely". Jednomu
ffi na jevistd jako vhodnou pi'edzvdst
:tJ'::lriT"31l" z jeho syntl rovn6Z Robertovi dostalo se dobrdho vy-
k jeho zivotni utu'",rron" Robes- chov6ni a stal- se soudnim pisalem-ve m6std Harnes. R. 1661
Ten mladik se jme Maxmiliau Maria Isidor de
byl jmenov6n krAlovskfm notilern a prokuritorem kniZectvi
pierre. Epinoy, jehoZ hlavnim mdstem byl Carvin, mal6 mdsto asi
dvan6ct mil od Amasu. V not6istvi ho n6sledoval jeden syn
II ._ tak6 Robert _. kterf se stal okresnim ndm6stkem a oZenil
se s dcerou mistniho ldkaie a vrchnostensk6ho riiednika. Je-
Arlois' (i' kv6tnzr 1758 a byl
Narodil se v Arrasu' v provincii jich nejstar5i syn Yves ziskal rodind erb. Mlad5i syn Martin
Dfrm'-v ndrnZ piiSel na svdt'
pokit6n v chrimu 'u'-Onuiau'nny' odpoledne' se oienil s dcerou po5tmistra a driitele koni pro po5tovni
se prf ve clr'6 hodiny
nebyl nikdy zji5tEn' X"'"aif coZ je podle vozy. Z tohoto manZelstvi se narodil Maxmili6n Ilartolom6j,
obzorem'
kdy Saturn vychirzi^""J W"""Unim "' Tak Robespierr&v d6d, kterf se pi'estdhoval do Arrasu a zm6nil
astrolog& z16 znameni' fit""t
zLznantzni';'Derobespierre pravopis rodinn6ho jm6na.
v5ech
otec' On' s6m' piesnf ve Z toho v5eho je vidEt, Ze neni podkladu pro lvrzenl, te
se psal jeho ddd ," "^O'rl i"ho
' -;;;t"b ttto'"t'6ho pfrvod u'
Il"'?'ll* rodina pii5la z Irska, odkud prchla pied pron6sledov6nlm
vEcech a snad r' Ustavo-
"tt5'ii""ozto'ti
psani' Ktlvz v 1790
v jm6nu, obnovil t';"f katolikrl za vl6dy Jindticha VIII. nebo Edvarda YL, i,e jm6no
a jejich vndj5i symbolv'
d6rn6 srrromazdE"i J'#ito 'it'tv zn6lo pfivodnE Robertspeare nebo Le pochdzeli od anglick6ho
vynechal predik6l /te byl urozentiho prlvodu. Existuje
pledka jm6nem Robert's Peter. Jm6no, v jehoZ psanf si dle-
"
N"rri pravd6podobnl' nov6 rodiny i jini dovolovali rfizn6 voln6 zmEny, vzniklo ne-
doklad, clatova,y "';;;
r' r'362' v n6ml jeden z jeho piedkri' pochybnE sloudenim dvou klestnlch jmen Robert a Pierre,
sioq;",* d- 1:1"'p;'l''..-.'lil:::.,'"s l:ffi|; "#l,JlI- hter6 se dasto opakuji v Robespierrov6 rodokmenu. Pr6vE
gundsk6ho, trvAdi sc
juko rtlvnocelllly tak je tak6 o Robespierrovi jasn6, i kdyi snad nebyl Slechtic,
ljJt* t'i'isltrSnlich tnist
lo vSak trenl spo-
Simi ve Flnndrech' te pochflzel pii nejmen5im ze star6 a ctihodn6 rodiny vf-
Iehrivyrn prr,k^zem ri;i;'i;:f : :l;::'lll,ilXl:ll1,JlJ"l,,'::- znadn6ho spoledensk6ho postaveni,
diiktztrttt
rrfm lme,"nr je takovfm
;et
15
14
 III neziё astni1 0bFadu. Za ёtyFi nlこ Sice se narodil Robespierre
Cl,こ el za kmotra。
a starチ advokit,SnliFiv Se se Stavem Vё
Robespierrovi rodiこ e byli pFilnё Fenё こtaSini, ale nedaFilo
Maxnliliin BartoloⅡ lё j Derobespierre pFiこ el do Arrasu v r.
一 Karla,Jin‐
1720。 Mё sto leZi ve francouzsk,ch Flandrech.Kolem se roz. Se lim pFiliこ .Dё ti pFicl■ izely ryChle za SebOu―
もestadVacet,
klidi rovina sも ir′ nl obZOrem.Prot6ki jf klidnュ reka scarpe. dFiこ ka a Augustin. I【 dyZ vこ ak bylo Jacquelinё
mrtv6 a za nё kOliL dnf zemFela i Ona.
Nё kteFi z Robespierrov,ch ttiVOtopisci pFipisovali t61o krajinё narodilo Se j`pit6 ditё

VliV na jeho povahu. Lidё こ aslo neSOu stopy sv6hO rodnё ho Jeji smrt obnattila trhlinu v manZe10Vこ povaze. Zdllo Se,
okoll,leこ je toho mllo,co by ztotoを 益 ovalo Robespierra s i‐
rl謬
乱
鷺胤 ごiCttin轟 :LIⅧ l』 鷲露 ∫胤
rOdnチ Π li liny flanderskチ Πli. Kdyby se jejich jednOtvarnost
sdru老 ovala s Jё ho prostotou,llutnO poukizat na to, ze JeJlcll v krこ mё .PFitel inu dOporuこ il Cestovini a On odcestoVal,jiStё‐
irodnost by znamenala sklon k rozkoこ nictvf= Ale ve Flan・ s ilnyslem brZy se Vrtttit. POtuloval Se beZ Cile Belgif, Nё
drech je vチ znaこ nチ こ
pandskチ riZ a nelze se ubrinit domnё nce, meckem a Anglifo Jednou se vritil domt,ale jen aby si S hOF‐
nosti pev―
Ze nё co z nё ho vniklo do jeho povahy. Cosi v chladn6,hrd6 kosti uvё donlil, 老
e ztrOSkOtal a Ze nemi ve Spoleこ
viも ni toho mutte pFipOnlfni kraj prudk′ch prOtikladi za n6ho lnista.Vypijこ il si trochu penё Z Od iedn6 ze sester a zaSe
Pyrenejemi. jakou dObu pr′ vedl ζ kOlu v Kolinё . TFi roky po
ode`el, Nё
.

Robespierriv dё d se usadil v Arrasu s timyslem provozovat jeho prvnfin odieZdu dOgla zpriVa,Ze zemFel v NInichovё
advokacii.Byl dObr,priVnfk a ve vさ elll dobr′ mё こ
tani Mё l
vynosnou praxi a ziskaval si kromё toho viχ nost svチch Spolu…
obこ ani.ル 【 ёl syna, FrantiSka Derobespierra, kteけ projevOval IV
od dこtstvi povahu vellni odliこ nou od sv6ho otce. Byl snflek,
アa nedislednチ ve sv′ Ch ZiSadicho Jeho rodite,jsouce se rozpadla' ProtoZe
vznё tliヽ 可
KtlyZ otec ode5el z Arrasu' rodina
si vこ domi jello slabosti,■ ozhodli,Ze se mi stit mnichem. svobodn6 tety' sestry
ddd zatim tak6 zemfel, plevzaly dv6
Frantiζ ek vstoupil v sedmnicti letech jako novic do opatstvi kdeZto hochrl se ujali Car-
Robespierrova otce, peti o divky'
Donllnartin v Ponthieu. Nebylo mu vも ak souzeno, aby trivil kl65terni Skoly v Tour'
raultovi. Ob6 d6vdata poslaly tety do
老市ot pozomチ Inこ eК infm na v′ zvy klnこ ternfho zvonu.Kdy老 polodobrodin"elo ristavu; platilo se tam
za devEt let
nai
pFiζ el こ as slo老 it Feholnf slib, vzepFel se a prohllsil, 老e se - rio t ut"rratkfch zlatfch za stravu' byt a 5koln6' Robes-
necFtf povolin ke kl16te■ 1lmu ttivotu a χ e chtё l jen vyhOvё t
;;;r"
pi"ttu jiZ chodil do Skoly v Arrasu'
SVtt rOdiこ lim. Bё hem doby se stal tak`advokitem.
KdyZ rnu zemlela matka' nebylo
mu je5t6 sedm let; byl
1/ dvaceti こesti letech sё seznlmil s hezkou Jacquelinou vrhla na n6ho
ptili5 mtid, aby ho to dojalo' v5ak otcova-smrt
RIIargaretou CarllultOVOu. Spoletensky nebyla na jeho vチ もi, Zd6lo se' Ze ho iasto
stin. Zti5il se a zahloubai se do sebe'
b,la dCerOu mallhO Sl■ dka na pFedmё sti Rouxville. Kdy老 umir6ni a na-
vさ ak bylo zFejln6, Ze bude brzy matkou, o老 enil se s nf po
prora.fua.t:e pomy5leni na otcovo osam6l6
Zivot. Jeho pom6r k mal6mu bratru
a k sestrim stal
jedinチ ch ohliも kich. AIli jeho otec,ani kdo jinチ z rodiny Se ruSeny

2 llobcsPierre
16
sc l('nra,i ()lcovskyrrr, jako by citil, ie na niho, jaho na uej-
slrrlillro, pi'ipadlo trochu odpovEdnosti.
(l:rrrlrrrlliiv di'rru ntdl zahradu; Robespierre tam smdl po-
strrvit lrolubniky a chovat holuby. Ndkdy se zablfval vlirobou
krlrjeh, runllrinr, kterdmn ho udila jeho matka a v nEmZ byl
.iil v pi,li lctcch mistrem. IlSd stav6l haplidky a sbfral obrazy.
V rred{'li se <lt1ti vldy schirzely a on jim ukazoval sv6 holuby,
rlirvrr.ic plhha zrr pthkcnr pcdlivd do rukou svlim sestr6m.
I)rosily ho, aby jinr ,iednoho dal, dlouho se vSak nedal pie-
urluvit; obSval sc, Ze by holuba zanedbSvaly. Konedn6 se v5ak
rozloudil s jednim ze svfch mil6dk&, divaje mnoho.pi.ihazfi
ohledn6 p6de o n6ho. Divky to myslely dobie, jedn6 noci
vlak nechalv holuba venku za vichiice a r6no ho na5ly mrtv6-
ho. Charlotta jako velmi star5. Zena vzpominala na tuto d6t-
skou tragedii a na tr{aximiliinovy hor*k6 slzy.
O rnflo vice virne o jeho d6tstvi v Arrasu. Charlotta ho
lfi:i ve svlich pamirtech jako vzorn6 dit6, jini, pi'edpojati, jako
rnrzut6ho a panovadn6ho, nesnit.\ejiciho kritiku. Pozddji, kdyZ
byl ve Shole v PaiiZi, psala jedna :zena z Arrasu, je,iiZ syn
chodil do t6hoi fstavu, iediteli, ie si neprYeje, aby se jejl hoch
piAtelil s Robespierrem, coZ rnohlo byt zprisobeno jeho sklo-
nern k obrazoborectvf.
v loky, odzvonil abb6mu truchlivy urnirfdek chrliruu. A kdol
V Arrasu bylo r,elkf opatstvi, nazvan6 opatstvi St. Waasta.
llylo to rnlsto ve mirst6, ohromnti, obehnan6 zdi, vdZat6, stle-
dov6k6. Opat byl vcllif pAn, mocn6jli nei biskup a Zil v pa-
lirci uvniti hradeb.
Na zaiirlktr 14. stoleti opat ze St. Waa.stu, Mikul65 le Cau-
drclier, zaloiil a vybavil t, PaiiZi Arraskou kolej. I(olem po-
lovice lfl. stoletf byla piivtdlena koleji Ludvika Vclik(*ro,
18
jedu6 z nejvyznamndjStch na velk6 paiiZsk6 universitd. Nir:"
rn6n6 opat ze St. Waastu mdl k pouZiti dtyi'i nadadni mlsta,
opravrlujici jejich drZitele k irpln6mu vydrZov6ni v koleji aZ
do konce studii. Laskavosti jak6hosi Aym6, kanovnika kate-
dr6ly, bylo Robespierrovi, kterf byl prvni ve tr-id6 a dostal
Cestn6 ceny, piiznAno nadadni misto. A tak se ve vEku m6n6
neZ dvanhcti let rozloudil s rodinnym prostledfm a odcesto-
val dostavnikem do Paiiie.
Moderni francouzsk5i autor, pi5ici o 5kol6ch, kter6 nav5t6-
voval, nazval svou knihu ,rMes prisons" (NI6 vdzeni). Opravdu,
Zaliini ovzdu5i by mohlo bft st6Zi odporn6j5i neZ je dokonce
i dnes stledovdkS temnota a kliSterni reZim v n6kterlich sta-
r;fch francouzsklich 5kol6ch. Kolej Ludvika Velik6ho v rizk6
ulici sv. Jakuba, do kter6 Robespierre vstoupil, byla by ztlu-
mila bujarost mnohem veselej5iho jinocha neZ byl on. Ser6
s6ly a klenut6 chodby, nAdvoii zastin6n6 piisnE vyhliZejicimi
trudovami, spoiivost ve vyt6pdni, takov6, Ze ho5i mdli nEkdy
rnodr6 nosy a prsty zkiehl6 zimou, Setiilo se na strav6, le
chut k jidlu nebyla nikdy ukojena to byla kolej Ludvika
Velik6ho. -
Jedin6 chlapcova irleva byla ned6le, kterou smEl strivit
s piibuznfm, abb6m de Laroche, kanovnikem chrhmu Notre-
I)ame, Abb6 byl k ndmu vlidnf a hoch ve sv6 osarndlosti cftil
k ni:mu upiimnou oddanost. Av5ak kdyZ byl v koleji dva
vl, ztln snnd uZ tehdy, pod vykrouZenymi gotickvrni oblouky,
zrr zvrrlrii zfidu5ni m5e, kdyZ se pokou5el zadriovat slzy, ne-
zrttYrrl sc v ne\m vytv6iet ochrannli Stit lhostejnosti k citov6mu
vznricrrf, hlerir byla pro ndho pl'iznadn6 v pozddj5im ZivotC?
.lt'lro ruulha, otec a nynf abb6. . . L6ska k smrteln6mu muZi
rrclro lcni' byla zranitelni, piili5 zranitein6! Nechtdl by zas
sltvtt vc sv6m srdci oltfie takov6 ]fisce. Chtdl bv milovat
ziisrtrly, idejc, hl"er6 poklidal za v6(n6.
19
 V PaflZi, jako diive v Arrasu, byl dobrlim studentem. Rok
co rok zlsk6r,al ceny. Tdlesnd vSak byl pod prrim6rem
-
malj na svrlj vEk, huben;i, s tizkou hrudf. Byl ponofen ve
sv6 vlastni my5lenky a m6lo se druZil se svfmi kamarAdy.
V koleji bylo ndkolik hochfi, s nimiZ jako dospElf opEt pii5el
do styku: Duport-Dutertre, Lebrun, Fr6ron a Desmoulins.
S poslednfm, rovndZ stipendistou a o dva roky mlad5fm,
uzaviel piStelstvi. Kamil Desmoulins byl veself, vtipnf a ne-
zkrotnlf. Trochu koktal, pondvadl jeho jazyk driel tdiko
krok s kaleidoskopickou iinnosti jeho ducha. To v5ak jen
zvySovalo dojem, kterfm prisobil pro svrlj Sprfmovnf rozmar.
Jist6 ho piitahovala rozdilnost k star5fmu hochu s v6Zn1fm,
uzavienfm chov6nim. Vyvinul se u nEho k Robespierrovi
jakfsi druh ricty k bohatfru. Vskutku, po celli svrlj iivot
bude Stftono5em, nisledovnfkem povah silndjSich neZ jeho.
Mirabeau, Robespierre, Danton budou jeden po druh6m pied-
mEtem jeho nad5en6ho, bl6zniv6ho pochlebov6ni.
Neni moino pochybovat, ie to, Ze byl stipendistou, m6lo
pronikaqf vliv na Robespierrovu povahu a budouci piesvEd-
rienf. VEdEl, Le v odich svlich Slechtickfch druhrl piijimal
dobroiinnost, a to jistd pohor5ovalo jeho hrdost. Hledal dych-
livd ritodi5t6 ve filosofii, kter6 povaZovala stav a z6moZnost
za plod bezprivn6ho uchv6ceni, loupele a kiivdy. Takovi
filosofie mu umoZiovala pocifovat, ie Io, co dostival, n6lei,i
mu podle pr6va a ie neni nikomu povinen diky. Ze tak
sm},Slel, je prok6z6no n6kolika piipady v jeho budoucf Zi-
votni drize a timto pozoruhodnd rozkazuj{cfm dopisem, kter;i
napsal, jeStd jako student, Proyartovi, vedoucimu asistentu
koleje:
o \./ paiizi dne 11. dubna 127E.
Pane,
pravd jsem se dovdd6l, Ze irrrasky biskup dli v PailZi, a velmi
rfd bych ho nav5tivil. Nem/rtn v5ah vhodnli oddv ani ostatni
20
vdci, bez nichZ se nemohu ukizat na veiejnosti. Doufim, Ze
-l
ho nav5tivite a obezn6mite ho s mou situacf, aby zaiidil, Eeho
je tfeba, abych se mohl objevit v jeho pl-itomnosti.
Jsem, pane, s fictou v65 oddanf a poslu5nf slulebnik
DE ROBESPIERRE starこ 1.
VI
Jm6no Jana Jakuba Rousseaua mdl tehdy kaZdf na rtech.
Je t6Zko vyj6diit vliv t6m6i neuvdliteln6 obliby tohoto bouf-
liv6ho a nest6l6ho genia u jeho soudasnikfr. Rusk6 cisafovna
Cte jeho Emila a naiizuje zru5eni tdlesnfch trestfi na v5ech
Skolich iiSe. Dvd nebo tli kr6lovny se rozhodnou po piedteni
t6Ze knihy vychovivat samy sv6 ddti. Polovina fi'ancouzsk6
Slechty se ,,vraci k piirod6" p6stov6nim anglickfch zahrad.
Jednu jeho knihu ptjduji paliZski knihkupectvi na hodinu
za lfi franky, zatim co se rraiizuje, aby jinou kat veiejnd
sp6lil. l\{iluji a nen6viddji ho, zboif,uji a zesm65iiuji, kr6l
ho zve, vdzni ho, rnocni ho vyhledivaji a vyluduji ze spolei-
nosti. Chodl se Zenami a ony za nim; pi'ijimaji ho s veiejnfmi
poctami, pochvalou lidu, a dav kamenuje jeho dflm; hosti
ho Stddie a potupn6 vyhindji; dtyti sta hanopisri piSi jako
odpovdd na jednu z jeho knih a papeZski bula se jim obir6.
To byly ndkter6 z vrtkavosti osudu mule, kter6ho Napoleon
obvinil z odpovddnosti za francouzskou revoluci.
ZAci koleje Ludvika Velik6ho byli ov5em pled nfm varo-
vini. Royau, uditel filosofie, hlimal proti Rousseauovi a Vol-
tairovi, graduovandmu absolventu fstavu. To v5ak jen zvdt-
Sovalo Robespierrovu zv6davost. Nenl znimo, kdy se prvnd
dostal k Rousseauovfm spisrim. Je moZn6, Ze je na5el v kni-
hovn6 abb6ho de Laroche. Proyart, vedoucl asistent koleje,
21
 ]や
'

ho ol)vi前 1lje, 老
e zaFfdil na zichodё koleic tajnOu lftirnu nc‐
ru6dd tehdy pievlAdajiciho rozumovAni. Av3ak vEda a litera-
Vn6 1iteratury. Proyartova kniha je tak plna zrejmこ
1111・ :ヽ ne_ tura nejsou nahodil6 pi'idavky, n;ibrZ soud6sti sociilniho vli-
tVrzenf, Ze ji viZnf historikov6 vё tも inou zavrhli.
SI)FAVll′ Ch
voje. To v5ak, jak se zd6, nemdli na rnysli dva muZi, kteli
Zdi se vも ak, 老 e toto zvllこ tnf obvinё nf mohlo b′ t pravdiv6,
-- podle vyprivdni Marmotovfch pamEtI putovali jednoho
-
dne, hrfrtce po vypsSnf sout6Ze, do Vincennes a rokovali o t6
a老 1la to, 老
e 61o asi o knihy Rousseauovy.
Rousseauiv vztah k francouzsk6 revoluci je podobn′ NIar_
vdci. I)okonce oba byli filosofov6. Jmenovali se Rousseau a
xovu vztahu k revoluci rusk6 a卜 Iarxliv vliv na Lenina nlo2no
Diderot. Rousseau sdElil sv6mu piiteli, i.e mh v timyslu sou-
r6zit.
porovnat s Rousseauovコ m VliVcl■l na Robespierra. Rousseau
vζ ak proti NIarxovi nebyl narodohospoditteln, nゞ brを meta_
,,Ke kter6 strand se piid6te?" ptal se Diderot.
fysickゞ m soCinlnflll.ilosofel■ l a literirnfm umё lcem.Jeho ,,K t6, kter6 je pro."
ohromuifcf VliV Se musi pttiこ ftat velkou mё rou jeho nepO― ,,To je most pro osly. VSichni prflmdrni se daji touto cestou
a budou vyklidat v5ednosti. Dejte se na druhou stranu a ocit-
pirateln6, upFfl■ an6 a hluboce ztnko予 enё n6 11lklonnosti k prO‐
nete se v oteviendm kraji, bohat6m a firodn6m, kde mriZete
st`mu lidu. Ve skuteこ nosti byly lnyこ lenky, kter6 pFedn■ こel,
volnE rozehr6t vfmluvnost i filosofii."
sotva pivodnf a jeho ivally bylyこ aslo chybn6-一 nebo 16pe,
uva老 oval dost logicky na z`kladё falettnチ ch pttedpokladi.
,,M6te pravdu," odvEtil Rousseau po kr6tk6m pfemy5len(.
Avζ ak tan■ , kde by uこ eni a klidni krilika spoleこ nosti byla
,,Poslechnu va5i rady."
Napsal sv6 pojedn6ni, ziskal cenu a vzbudil ihned sensaci,
pF市 ibila lllilo pozornosti一 ―nebo by byla mё la nanejvコ も
kter6 nebylo rovno. VyZilS soci6lni tiida nabaZeu6 vice
omezenチ vliV― ―Zrychloval Rousscauiv viこ nivチ hlas p01nice -
sebe sam6 neZ civilisace, divajici vSah plednost jejimu han6ni
tep nadさ enチ ё
h lidi a vyvolival fantasniagorick` preludy Za‐
zdravila ho jako nov6ho proroka. Tim ovlem dospdl
sliben6 zemё .
-Rousseau k zivEru, Ze objevil nihodou pi'evratnou pravdu.
Politicktt zム jenl aselll zaniki llebo nab′ vi dOCCla jinё ho
ё
e jako llutor ,,COn―
'Iak filosoficklf paradox a Iiterhrni silircky kousek zrodily
vzhledu. Rousseau nis dnes zajflni spfζ
se zpovidajfcf duζ e nikdy
soci6lnf filosofii.
ノθSSiο ns``(Konfese),nebOf upFflnnё
Na cel6 sv6 budouci dr{ze jako spisovatel a filosof ztistal
llezestirne.N11lokdo se ovこ em dnes namihi ё tellfln,,Discο IIrs
Ilousseau vdren zisad6, Ze dlovEk je od pi'irody Sfastnf a
s口 rl'inι grt::ι
(Rozpravy o nerovnosti),jeh。 ′ ,Cο nfrα ごsocfar``
dolrry a miluje poirir.dek, spolednost v5ak Ze ho kazi a pfisob{
(Sp01eこ enski slnlouva)nebo,,Rι ″
`“ ι ピο
″ ns s“ r lθ gθ III,θ rrlθ ]呪 θ
nι
uru utrpeni. Opravdu nejistS to z6kladna pro stavbu politic-
ごθlα Pο :ο gnび `(Uvahy O polsk`vlldё ), kteriZ10 dlla nejvice
h6 t lrospodfi'sh6 soustavy; led usuzovat z toho, ie v5echno
pisObila na pFedstavitele francouzsk6 revoluce a zvliこ tё na
Ilonsseauovo sociAlni a hospodiisk6 udeni bylo bezcennl, zna-
Robcspier■ l.PFecC budeme mfL coこ init hlavnё s myこ lenkami
chto knihich. ruenalo by piedpokl6dat u ndho m6u6 zdrav6ho rozumu, nei
obsattcnttlni v tこ
skutednd rn6l. Pravda je, Ze nestav6l alespoir ve velmi
Roku 1750 vypsala I)ijonskn akadel.lie cenu za nejlep`〔 - 1rebqChtdl poloZit svfii
ra tak pochybnd z6kladn6.
POjCdninf na nimё t: "Prospё l vチ voj Vё d a literatury spoleこ ‐ mal6 miie
-
ll10Sti?``OLizka byla podivnё poloを ella a svё dё l o memfySiCk`
pretafysickf zSklad a potom se ho klidnd vzdit a vystavd!

器一
減
 vedle ndho budovu, kter6 by vice m6n6 vyhovovala praktic-
kfm poZadavkfim. Tak jeho theorie o vrozen6 lidsk6 dobrotd
a jeho metafysick6 uvaZov6ni nebyly mnohdy vic nel druh
jakdhosi idylick6ho a dosti neskuteln6ho ovzdu5i, prolinaji-
ciho obraz v hlavnich obrysech dasto realistickli. Uvedme pil-
klad. O soukrom6m vlastnictvi prldy se Rousseau vyjadiuje
takto:
,,Prvni dlov6k, ktelf oplotil kus pfidy, usmyslil si iici ,To je
moje', a na5el lidi dost prostoduch6, aby mu to v6iili, byl
skutednlim zakladatelem obdansk6 spolednosti. Co zloriinrl,
bitev, vraZd a hroznfch b6d by byl u5etiil lidsk6rnu pokoleni
ten, kdo by byl strhl plot a zvolal: ,Chraite se poslouchat to-
ho podvodnika; jste ztraceni, zapomenete-li, Ze plody nAleli
v5ern a pfida nikomu."'
Bludnost tohoto uvaZovAni je ziejm6. Rousseau pi'edpo-
kl6d6, Ze soukrom6 vlastnictvi prldy bylo zlo, jernuZ se bylo
rnoZno vyhnout, misto aby je uznal za nevyhnutelny stuperl
sociAlniho vfvoje. Nevyhnuteln;f proto, Ze dokud prida hyla
irrodn6, neponoukalo to dlovdka strhfvat plot, jejZ ndkdo jinf
postavil, nybrZ spi5e k tomu, aby si ho postavil kolern vlast-
niho majetku. KdyZ v5ak jde o uavrZenf nhpravy, opomin6
Rousseau uEinit logick! z6vEr ze sv6ho metafysick6ho rozu-
movini a st6v6 se realistickym. Nenavrhuje znSrodnbni pfldy
げ
Politicky nutno Rousseaua povaZovat za demokrata, piesto-
Le v t6 neb on6 v6ci sAm sob6 odporuje. Rousseaua je moZno
r,yvrdtit Rousseauem. Neni dost jasn6, v6iil-li ve v5eobecn6
volebni prhvo di nikoliv. Vdiil, Ze demokracie je sluEitelnA
s monarchii, uenividdl v5ak titisk a povaZoval odpor proti
n6mu nejen za oprirvnin!,, nj,bri za ,,nejsv6tdj5i povinnost".
Nejvfznanrndj5i byla jeho hospod6isk6 nauka a v t6 je jeho
nejv6tii vliv na Robespierra. Napsal: ,,Stit v pom6ru k svfm
obdanfim je p6nem ve5ker6ho jejich majetku. Zem6phn (st6t)
se rnrlZe zirkonitE zmocnit cel6ho jejich rnajetku, jako tomu
bylo ve Spart6 za Lykurga. Pr6vo kaZd6ho jedince na jeho
rnajetek ruusi zfistat vld5r podiad6no pr6r'u spolednosti nade
v5im." Mdl za to. le demokracie je nesluditeln6 s piiliS velkon
nestejnosti majetku: ,,Jakmile v demokracii nEkolik jedincfi
piedstihne rnnoh6 majetkem, musi stit bud zahynout, nebo
piestat byt demokracif." Proto se sluSi, aby st6t udrZoval
v rovnov6ze bohatstvf a piijmy svych obdanfi: ,,V5echno sou-
krom6 jm6ni musi byl sniZeno k hladinE prostiednosti, kterfi
tvoii skutednou silu stirtu." To ale neznamenaio naprostou
hospod6i'skou rovnost: ,,Rovnosti nesrnime rozum6t, le stupn6
moci a bohatstvf maji byt naprosto stejn6, ale Zidn,i obdan
nem6 blit tak bohatf, aby rnohl jin6ho koupit, ani tak chud1,,
aby byl nucen se prodat. Chceme-li zabezpedit stSt trvale,

(ripln6 neprovediteln6 v jeho dobE a nehl6san6 ani extr6misty, uesmime pi'ipustil. ani z6moZnost, ani chudobu."
︱
︱
︱
︱

jako byl Babeuf), nfbri, i6d6, aby se vlastnictvi omezilo na To byla nauka, kteri prontisledovala Robespierra na jeho
︲
︱︱ ︱
︱

tolik, kolik je potiebi k vydrZov6ni vlastnikovy rodiny s pfed- politick6 dr{ze. 'I6rn, kdo jsou obeznimeni s Platonovou
︲ Ⅲ
︱Ｉ

pokladcm, Ze svou pridu s6m obd616v{; vyluduje vlastnictvi ,,llepublikou", nebude se zd6t n6padn6 nov6.
toho, kdo neni piitornen. Ve r,6ci nSboZenstvi podporoval Rousseau vydAnl mravniho
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ

Tak by bylo moZno sledovat Rousseaua krok za krokem a i6du, zn6m6ho pod jrn6nem ,,Religion ciuique" (Obdansk6
︲
︱
︱
︱

ukfzat, Ze jeho i'e5eni je prakticky skoro vZrlycky jin6, neI nfboZenstvf) . V5echna n6boZenstvi, srovnivajicl se s timto
︱
︱
︱
︱

bychom odekfvali podle sm6ru jeho rivah; nakonec se ptAme i6dem, byla by povolena, a ta, kter6 by se s n{m nesrovn6vala,
︱
︱
︱
︲

sami sebe, zda jeho metafysick6 dfivody nehyly jen lstiqf byla by zakirz&na. Kdo by se zdr6hal piijmout mravni l6d,
︱
︱
︱
︲

zprhsob propagandy mohl by byt vypovdzcn. I(do by pi'edstiral, Ze ho piijim6 a

︱
︱︲ ︱
︱
︱
︱

24
︲

25
︱
︱
︲
︱
︱
︱
︱
︲
︱
︱
︱
︲
︱
︱
︲
︲
︱
︱
︲
︱
choval by se tak, jako by v n6j nev6iil, mohl bft trest6n
smrti. ,,I)opustil se nejv6t5lho zloCinu: lhal tv6ii v tvht zfr-
konu."
Rousseau si uvddomoval, Ze n6kteri z opatleni, jeZ zastfval,
by se v praxi neosvEddila. Pravi v Emilu: ,,Nebyl bych pie-
kvapen, kdyby mE uprostled v5ech tdch fvah mrij mladf muZ
pieru5il a i'ekl: ,elovdk by se domnival, i,e stavime budovu
ze di-eya a ne z Zivfch lidi, tak piesn6 zapadh jedna souiAsl
do druh6.'o'
Robespierre musel stav6t svou budovu z iivlch lidi, proto
si byl v6dorn, Ze nemrlle piijmout Rousseauovy zisady bez
vjhrad. KdyZ r. 1794 Jullien navrhl, aby ti, kdo nev6ii v Nej-
vy55i bytost podle obdanskdho niboZenstvi, byli vyloudeni
z klubu jakobin&, Robespieme rnu odporoval a iekl, ie je to
d6st Rousseauovfch nauk, kter6 se nem6 uv6ddt do praxe.
Robespiere souhlasil ripln6 s dddickou d6vkou, hterou Rous-
seau zavrhl, a s v5eobecn;im hlasovacfm prf,vem, k n6muZ m6l
Rousseau dost pochybn6 stanovisko. Neni pochyby, Ze mnoho
Robespierrovych nivrhri jc moZno sledovat k Rousseauovi, ba
je moZno nal6,zt drileZit6 dfsti jeho projevfr v Rousseauovych
spisech. DEjepisci vSak nakonec uznali, Ze Robespierre m6l
pronikavf smysl pro skutetnost. Neni dirkazu, Ze by byl cht6l
piizprisobit spolednost ndjak6 soustavE, kterou by si byl qy-
myslil piedern. Jeho methoda byla empirickd.
vII
Hlavni Rousseautiv vliv na }lobespierrrr, pokud byl je5t6
v koleji, ziieiel y torn, Ze piestal bf t dobryrn katollkem. N6-
boZensk6 rikony se mu znechutily. V kapli drZival sice rnodli-
tebni knihu v ruce, ale neobracel listy. Rty se rnu nepohybo-
valy. PIi zp61,u zrlst6val zticha. Ke honci sv6ho pobytu v fui'
一
昴
leji vypravuje Proyart piestal Robespierre chodit k pii-
jfmSnI.- -
S Rousseauem se setkal Robespierre jednou. O tomto setkhni
vime jen, Ze k nEmu do5lo n6kdy v r. 1778. Patrn6 navitivil
Rousseaua bud v PaIiZi-kde starf filosof )il v ulici PlAtridre
-ville,nyni ulice Jana Jakuba Rousseaua
-
nebo v Ermenon-
tlicet mil od PaiiZe, kde strSvil poslednfch Sest tfdnri
sv6ho Zivota. Rousseau Zil se starou h6davou Zen5tinou, Tere-
zou Le Vasseur, nevzddlanou a nefestnou pokojskou, kterS
byla jeho maitressou a s kterou se nakonec olenil. Byl to uruZ,
kter6mu se bylo tdiko pi'ibliZit. TrpEl utkv6lou piedstavou, le
je pronfsledov6n, a dasto napadl hosta. Ale sv6ho mlad6ho
stoupence asi piijal dost vlidn6, pondvadl Robespierre, kter;i
byl hrdy a citlivli, mluvil a psal vidy jen s neomezenfm obdi-
vem a fctou o tomto sv6m duchovnfm otci. Jejich setkfnf
nemS zvl65tniho vfzntrmu krom6 toho, 7e tam seddli proti
sob6 dva muZi: starli, jenZ ukoval zbranE, a mladf, kterf jich
pouZival obratndji a s pevn6j5im piesv6ddenfm neZ kdokoli
z jeho soudasn{kfi. Napoleona pojmenovali ..Robespierre na
koni"; Robespierre by se mbl vit5irn prSvem nazlfvat ,,Rous-
seau u moci".
VIII
Posledni tFi roky studia trivil Robespierre lllll■ o zdi koleje,
V :11:llillk6m pokoji v lllici sv. Jakuba. Pracoval jako niを ζ
f
irc(11lfk v iradё parlttn■ entniho prOkuritora Nolleaua a ziro―
vctt litivも 1こ vOval privnickou kolej.V toII1lo obdobi se Robes‐
pierre sctkal s Rousseauem a napsal tell dopis Proyartovi.
Nlo老 no si hO snadno pFedsta宙 t,jak se prochiz【 Luceinburskou
zahradou a pFelllft1 0 sv6 budoucnostio Snad uを tehdy o sobё
Snil iak。 O Rousseallovi ll lnoci, pravdё podobnё ii vも ak si
,7
pouze plilps6t jako Rousseau, pon6vadZ m6l velkou liter6rni
ctiZ6dost. Jeho vlastni chudoba a chudoba lidu v t6to hust6
obydlen6 dtvrti PaiiZe ho nespom6 piedurdovaly k budoucl
Zivotni drive, piece v5ak spi5 rozum neZ srdce podnitil ho
ke vzpouie. Chladnf, zdrZenlivlf, samot6i, miloval lidskost
pouze pomyslnd. Ve skutednosti miloval ideje a dovednE for-
mulovan6 frhze.
ArnoBt Hamel, ktery asi pied sedrndeshti p6ti lety sestavil
ve tiech objernnfch svazcich v5echny tidaje o Robespierrovi,
jel tehdy byly k pouliti, piiznivA, ie zaIrr.ltel ndkter6 infor-
mace, kter6 mdl o Robespierrovlich milostnlich af6r6ch z to-
hoto obdobi, kter6 nyni jil nelze nal|zt ,,Jako mladf muZ,"
pi5e Hamel, ,,mEl Robespierre pom6ry; snadno pochopiteln6
diskretnost nSrn kile zatAhnout nad nimi z6clonu." Hamel
Zil za dasfi krilovny Viktorie; my z I'reudovsk6 doby jsrne mu
sotva vdddni za tuto krajni Setrnost. At uZ byly ty af6ry jak6-
koliv povahy, nemohly bft piiliS viin6,. Byl rozenli asketa.
Jeho pomdr k Zen6m byl pondr ironick6 a trochu pohrdav6
dvornosti. Zaang revoludni vfidce nebyl vic zbolr\ovdl. ienami
a i6dn!,k nim nebyl netedn6j5f. Kdyl se proslechlo, Ze budc
mluvit Robespierre, byly galerie pi'epln6ny Zenami. H6daly se
kvfili ndmu a psaly dopisy, v rrichl ruu oteviend nebo v n6-
znacich vyzndvaly l6sku. Ale mezi v5emi jeho dopisy, kter6
znhme, neni ani jeden, hterlf by se mohl nazyat pii nejv6t5im
vyp6ti fantasie dopisem milostnlim. Nikdy se neoienil, adkoliv
se plipou5ti, Ze byl ti'ikr6t zasnouben. Vime, Ze si po kr6tkou
dobu vydrZoval maitressu.
28
I(apitola 2
AD VO KATEM
D
I\obespierrovi bylo dvaadvacet let, kdyZ se vr6til s diplo-
mem v kapse do Arrasu s rimyslem provozovat advokacii.
Kolej mu vdnovala pii promoci 600 franktr na znameni spo-
kojenosti s jeho chov6nim a Skolnimi v6domostmi. To pon6-
kud obvif,uje z nepravdy nepiiznivou kritiku abb6ho Proyarta.
Tii roky piedtim Sel Robespierre nav5tivit opata u sv. Waasta
byl jlm tehdy kardin6l de Rohan, onen z povEstn6 af6ry
-s krflovninfm n6hrdelnikem a itadal ho, aby jeho mlad5i
bratr Augustin smdl dostat po- ndm stipendium. Z6dosti bylo
vyhovEno a Augustin nyni studoval v koleji. Jin;i dlen rodiny,
kterf v Arrasu chyb6l, byla Robespierrova sestra Jindfi5ka, jeZ
zemlela v devaten6cti letech chudokrevnosti. Podivejme se
nyni, jakf je to dlovdk, kterlf dnes piichizi do Arrasu, pied-
urden k tomu, aby se stal nejsporn6j5i postavou francouz-
skfch d6jin postayou, kterou ndktelf z jeho obdivovatelfi
umistili co do- historick6ho vfznamu mezi Richelieua a Napo-
leona. Reklamovali pro nEho kaZdou osobni a politickou ctnost
a prozirav6 umEni st6tnick6, kdeZto jeho nepl6tel6 ho posta-
vili na roveir oblud6, ,,pij6ku krve", tygru; Katilinovi a upfeli
mu nejen jakfkoliv vfznam, nfbrZ i schopnost.
Buffenoir poiidil zajimavou sbirku Robespierrovich podo-
bizen; z jejlho studia vychhzi najeyo, Ze se vdtSina podobizen
navz6jem riZasn6 liSi. Stejnd si odporuji popisy Robespierrova
vzezferri. Byl hubenf, tdlnatj, stile se usmival, nikdy se ne-
usm6l, to jsou n6kter6 z t6chto rozporfi. Dornn6l6 Robes-
29
pierrova posmrtne maska v -l'ussaudovd museu v Londfn{
neposkytuje vribec vodltko, kdyZ Fleischmann dokAzal nade
v5i pochybnost, Ze je neprav6. Stejnd tomu bylo s dvdma
jinfmi posmrtnfmi maskami. Jedna z nich byla hdysi vy-
stavena v museu ,,Carnavalet" v PaiiZi, ale pak byla odstra-
n6na. Nicm6n6 se dostatednf podet podobizen a popisrl na-
vzhJem shoduje tak, aby n6m umolnil vytvolit si obstojnd
plesnou a obs6hlou pledstavu o Robespierrov6 zevn6j5ku.
Byl hubenf, mal6 postavy, ne vy55i nei pEt stop a tfi palce,
chodil vzpiimend, s hlavou vzhriru, spE5n6, ne v5ak piiliS
r6zn6. Mdl prudk6 pohyby. Satil se bezvadn6 a ka5tanovi
hn6d'f vlas desanf dozadu a nadechranf na spincich
m6l pedlivd -napudrovAn. Jeho tv6f
-
hladce holenS podle
pievl6dajici m6dy byla vyhublA s-malou Spidatou bradou
-
a velmi vysedllfmi licnimi kostmi. Byla stejnd Siroki jako
dlouh6, coZ ji dodfvalo pii pohledu zpiedu a zd{li buclat6ho
vzhledu. Plet mEl Cistou, ale bledou, se slabd zelenavfm n6-
dechem, ,,jako plef chor6ho nebo dlov6ka unaven6ho bd6nfm
a hloub6nfm". MEI nepatrn6 stopy po ne5tovicich;jedenz jeho
nepiStel v5ak zdriraznil, Ze to nebylo v znetvolujici mfie.
Robespierrovy rysy mdly jist6 ostr6 a v7irazn6, nap6ti, nebyly
v5ak nepfijemn6. eelo, kter6 m6l ve zvyku svra5fovat, bylo
vysok6, 5irok6, na skrinich vypoukl6 a lehce ustupujici. Jeho
Sedozelen6 odi mEly ocelovlf, ne v5ak nepllvdtivf lesk. Nos
* se Sirokfm kofenem a Sirokfmi nozdrami byl rovnf
a u SpiCky slabd prohloubenf. Usta m6l velk6, rty - rizk6. Tlu-
menf rism6v smds ironie a blahovflle
- - obletoval mu
skorem ustavidnb koutky irst. Bez tohoto fsmdvu nablivala
jeho tv6i zvl63f pi'isn6ho vlfrazu. Nosil zpravidla brfle, ke
konci Zivota zelen6 zbarven6, a mdl ve zvyku je zvedat na delo.
Hlas mdl Robespierre vysokf, ale dobi'e modulovanf. Po-
sunkfi ddlal m6lo. Byl prf trochu strojenlf. Ndco z toho vSak
nepochybn6 ziskal v poslednich horednlich letech svdho Zi-
30
vota: nervosnl ,svir6ni pdstl, Skub6nl rarneny, mZik6nl a
rychl6 otAdeni hlavy se strany na stranu, jako by chtCl pfe-
kvapit plltomn6ho nepiitele nebo jeho pohyb. Tento zvyk se
asi vyvinul proto, fe na Robespierrrlv tivot bylo podniknuto
ndkolik fitokt.
Satil se, jak bylo zmlndno, bezvadnd, skorem elegantflE,
pfestoZe mEl skrovnou z6sobu oddvrl. Byly v5ak trochu staro-
m6dnl. Jeden z jeho nepi6tel fekl, Ze ,,vypad6 jako krejdi
stardho reZimu". Nosil obvykle olivovd zelen! nebo hnddf
kab6t s velkfmi kovovlimi knofliky, svdtlou vestu, krdtk6
kathoty tmav6 nebo plav6 barvy, bil6 pundochy a s'tievice se
stlibrnymi piezkami. Kolem krku nosil bilou kravatu a z ru-
k6vr1 kabitu mu vydnivaly krajkov6 manZety. Zpravidla volil
stfizliv6 barvy, ale piileZitostnd si obl6kal pestiejSi odEv. Jedna
tulkov6 kresba z doby konventu m6 tuto pozn6mku o Robes-
pierrovd Satu: ,,zelend prouZkovanli nankinovf kab6t; modfe
pruhovan6 bil6 vesta; iervenE pruhovanA bilf, vizanka".
Yzezfeni prozrazovalo jeho povahu: muZ s velkou sebe-
rictou, milujici soustavnost a poi6dek, dosti piisn;f a neristup-
n;f, ale nadanli znadnlim morilnim citdnim.
II
KdyZ zemleli rodide jeho matky, plipadl mu dddicki podll.
BabiCka Carraultovi. urdila ve sv6m poslednim poiizenf, le
oslatnl d6dicov6 nesm{ Cinit n6roky proti Maxmili6novi a
Augustinovi, protoZe na nd vynaloZila penlze za sv6ho livota,
'['eta, od niZ si Robespierrtv otec vyprljdil penize a kter6 se
od t6 doby provdala za star6ho l6kaie Duruta, byla m6n6
velkoduSnf a uplatnila u soudu n6rok na pozrlstalost. Z toho
vznikl chladnf pomdr mezi ni a synoYcem. Pen6zi, kter6 zd6-
rlil, zalldil Robespierre domek v ulici de Saumon, kde bydlel
31
 ― ― ロ
― ― ― ― … ― ー ー ‐ ‐ ‐ ‐ ‐
… … … ‐ ‐ ‐ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨1目

ak ZliStil,Ze by jehO pFilem

jind lena, kter6 by se ji pietla zvl65td do vl6dy nad jejimi
se svOu sestrOu C'ar10ttOu.BrZy vも 怪 a一 ― SnliFiV Se rlvdma mil<lvanlfmi bratry, bylo molno jI pouze mAloco vy-
neSneSI niklad ani na takOV6 Skromn`bydliこ t'fknt; jakmile vlak byl ndhodou nablizku n6kdo jejiho po-
s DurutoV′ mi一 Zil S niml.

l唖輔 響点
hlavl, vznikaly snadno spory. Augustin byl jeji mil6dek. Byl

響J宰轟習
grlijernn6j5iho vzezieni a choval se galantnE k Zen6m. Domni-
vtlt se, Ze se mohl st6t velkfrn generilem, v tom se v5ak
L慕 l枠

W部鮮鮮榊 離滋
tal■■ kdySi StiVal・ Na leho rrrrilila. VEnovala vdt5inu sv6ho d6dick6ho podflu, aby mu
star6mu ZileZdnfmu hOStinci,kterチ ltotnfhala, kdyZ byl v koleji. On ji za. to nebyl plili5 vddien.
Zivot, kterf Charlotta a Maxmiliin vedli, byl pondkud jedno-
tr'6rnf. Robespierre vst6val o 5est6 nebo o sedm6 r6no, sedival
cich krys), COを Se Zl u psaciho stolu a pracoval do osmi. Pak prYichizel holid, aby

獣費聾I熙掛違憾則麟
l-ro oholil a upravil mu vlasy, V museu ,,Carnavalet" moZno
vid6t jeho hlindnou misku na holenf; vypadA jako Don Quijo-
tova helmice. Holenf si ji musel s6m drZet pod bradou pii

嶽∬:麟鷲鋭i鷲
勇 holeni. Pudrov6ni vlasfi bylo tak6 zajimavf, i kdyZ trochu
pra5nf vfkon. Bylo k tomu potiebi tak velk6ho mnoZstvi
pudru, ie zhkaznikova hlava byla zahalena jako v oblak a

器
蹴盤需』 eよ 1群 sil理 は
1品 0蹴
糧鷺1∬嚇
musel ukrfvat obliiej do papirov6ho kornoutu, aby se nezalkl
a nevypadal, jako by se byl stiemhlav vlhl do sudu s moukou.
ule pFilezitoStn6
O RobespierroVi)infOrl■ llobespierre kladl velky dr'traz na tuto dhst sv6 toilety. Ai, do
Robespierre Od■ Oku 1787 d0 1789. hO pa‐ posledniho hrozndho dne jeho Zivota ho nikdo na veiejnosti
linalo V Arrastl nic iin6ho jё
Att dO r.1933 nepFipOl■ neviddl neholen6ho nebo pedliv6 nenapudrovan6ho. KdyZ ces-
ゴ m mtlseu n鮮

こ ぷぶ
ぃ ettirl淵葛
mitkL V dOSt Velk6m miま
plま l
toval, vozil s sebou pudr a velkou pudienku.
Po holenf chodival v iupanu dohi a snfdal sklenici ml6ka.

群
淵
y mbttC"∝ e Prk se vracel k psani a pracoval do deseti, kdy se obl6kal
lliCe,V niZ StO11 0nen l chodil k soudu. Ob6dval stiidmd, nedbaje zvl65f o to, co
pomn■ a■
PoStaVili mu V■ Odn6m mё
Stё
jedl, li'cbnZe m6l r6d ovoce, zejmina pomerande. Jeho blfvalf
OVAna u■ CI MaXIniliina Robespierra. spoluZ/rk, Ii'rdron, zaryty dareb6k, kterf mEl dobr6 drlvody ho
dim,byla poimel■
nenividell., vypravuje pon[kgd zlomysln6, Ze trpkost Robes-
pierrova vlirazu poch6zela z kyselosti pomerandov6 Sf6vy a Ze
111
se jeho tvii' viditeln6 uvolirovala, kdyi jedl ovoce. Mohlo prf
se vZdy ifci, kde seddl u stolu podle mnoZstvi pomerandovfch
」
ll淵
∬T器 ぶlLポ棚T‖ぎ3篤l∬
slupek. Robespierre nikdy nadmdrnd nepil, jak bylo za jeho
発 3 Robespierre 33
32
Iasfi obecnlfm pokleskem. Rdd pil k{vu a viuo zled6nd vodou. vvlrr.rr,{rrr z;ttrsobem. Je zfejr,6, ie
ho psani tdchto dopisrl
KdyZ podasl dovolilo, chodival po obdd6 na prochAzku mEs- Irrurrirluthr, t:lrtirl llsirt dopisy todn6
literSta' kterym se touZil
tanednikem' Nic-
tem nebo nav5t6voval pf6tele. Vedery trivil doma s Charlottou, ellrl. llikrrkr str o nrl'nt t"fte, Zo byl dobrfm
jeho samotiistvi' I[nozl mu
ne5el-li na spoledenskou nhv5tdvu. rrritr,' trr'.iv1'r:rzrrir.iii u irlho bylo zemlit
proir
lrvli orklirni, rlokonce do t6 mirv' Ze byli
hotovi
Jeho l6ska h pthkrim trvzrla do mulndho v6ku. Choval j6 v5ak
nejvniti'u6j5f
v podkrovi holuby a v domd bylo obydejnd viddt jednoho nebo rri'klci'i shrtlcirnir proir zerlieti-- ;et'o
Pokud vime'
dva kaniry. Uchoval se dost rozkoSny, Zertovnlf dopis, kterlf rrtrlirv:rlo ttzltvi'r:l'ttl a skryto otim srnrtelnikfi'
do ieho nitra' Jeho
psal jak6si mlad6 ZenE o p6rku kan6rr1. Pozd6ji, kdyZ byl rrr'porl:tliLr sr: nikdy nikomu nahl6dnout letm6
nalezeny po jeho smrti' poskytuje
zatiien vlAdnimi stalostmi, nach6zel rozptlfleni v tom, ie r,rrkl,rrry ',,,,zlipisnik,
hrmlval vrabce v Tuileriich lrolrh'rl1' rita,trrik,, ne v5ak na prost6ho dlov6ka'
jako Rosati. eleny
Byl st6le velmi pohrouZen v sebe a mijel iasto na ulici V Ar.r.:rsrr t,yt u"."lititerSrni klub, zn6m1i
dtstojnici po-
zn5.m6 bez pov5imnuti; to mu znepiAtelilo n6kter6 lidi a zis- lryli rrrrrli vyS(ich iovolAni, mistni rii'ednici'
kalo mu povEst, le je py5nf. easem jeho zahloubSni hranidilo uullty rr rri'holih knE7i' Byli v6t5inou mladiam6lizhlibuvlite-
s abnorm6lnosti. Tak seddl jednou u stolu a chtdl j{st pol6vku. rrrlrrt.r,.l,:rz.arcCarnot,znftm!jakoorganisAtorrevolucionai-
arrask6 pos6dky -- byl
Nezpozoroval, Ze nemi pi.ed sebou lalii, a nalil pol6vku na thr', rrrrru'rrlv -- pozdEjikapit6n Zenist&
hy1 Josef Fouch6' historickli
uhrus. Jindy, kdyZ byl na prochSzce s Charlottou, vzpomnEl si ttttrlk'ttt't'ttt kltrbu' 'tinj'ro ilt""'
nebyl jestd v6vodou'
na n6co, co povaZoval za hodn6 sv6i'it papiru. Flrred zapomn6l lo olu':tz ptltllizavosti lt zrady' Tehdy
na jeji piitomnost a spdchal domfr. I{dyZ vstoupila pozddji do rrllrr') rri'iltrletn ntt chlapeck6in udili5ti
v Arrasu' Piislu5nici
rozko5n6ur mistedku na
jeho pokoje, ptal se ji nevinn6, kde byla. I(dyi byli na n{- Irlrtlrtt str rtlli;lts shromaZdovati na
popijeli, flirtov-ali
vStEvE a druzi hrili v harty, uchyloval se do ki'esla a seddl Irtl.lrrt St.ltI.1ly, zdobili se rtiZemi, zpivali,
sklaclby' I(tlyZ byt uv6d6n
v ndm, piernitaje a zdfnliv6 zapotnlnajo, co sc ddje kolem rr lllilovrtli birsn6, obydejnd vlastni
n6ho. rrovi' r"lt'tt, tnusel uttf'ntut rriZi' ti'ikrit
k ni pi-ivon6t' za-
sklenktt
Byl chorobnE citlivli', zvl65td na to, co se nir.iak dotlfkalo \lr.'il si ii do knoflikov6 dirky' vyprfzdnit narhz piitomnlich
jeho sebericty. V jednom dopise, v nirmZ podivir Carvinovi r'r'r lctti'lto vitta na podest v5ech
dlenfl minnllich'
zprhvu o vliletu, piSe s6rn o sob6, jak mdl ut{rletn zhaZenf den ir lrttrLrttcit'lt lr obejrnout dlena' kter6ho urll nejraddji' Pak ho
jejiZ text pozdEji dostal v ob6l-
proto, Ze vlfb6rdi neop6toval jeho pozdrav. ptrrlrcrlrt rrvllrtl honosnou iedi'
lr"r ltlllll lvlrtt ritZe' Novli dlen musel pakoblibenf odpovEd6t za-
n6p6v
p'trlnt tlrrrrltri' bfisn6, kteroir s6m sloZil na
IV lllrrlr'.iilllr rltrir. ^ --x:-r,,
z116 se' Ze se po n6jaky
lkrlrcspicrt'r'stl piihllsil do klubu a
Protokol o jedn6 ta-
Av5ak llobespierre nepostrAdal spolei:enskych shlonti rtelro i'rrr ttr":rsltril li:t'h roztomilfch po5etilosti'
schfizce nedoSlo vfibec
roztomilosti. UdrZoval dvornou korcspoudenci s n6kolikir mla- Itrrv(' scltiiz('(' zllznamen6't6' ie na
de Robespierre'
dfmi ienami v Arrasu a okoli. Dopisy jsou psiny Shrirdliv;im, h lozlrrrli'ttl ltl na to, kdyZ zpival Monsieur
34 35
﹁
︱
︱ ＝
＝
︱
︱

Psal tehdy bisn6 a recitovival je clruhfm ilenrim. Asi dva- ttlk'k'lr l)rrHlc, Londfna nebo New Yorku muZ, kterlf by se
︱
︱

n6ct b6snf se zachoyalo. Prokazuji rozhodnE, Ze bisnikem trrolrl sl(rt l,rninem nebo Robespierrem, ddjiny vSak nezazna-
＝

nebyl. Nejznimdj5i je bisef, Madrigal, vdnovanA Ophelii trrorrnjl .icho jm6no, ledaZe by nastaly okolnosti plizniv6 uplat-
︱
︱

Mondlen, jeho difvEj5i l6sce v paiifii. Rikalo se o ni, Ze byla ttltttl .fr,lro zvlA5tnlch schopnosti. Nebft revoluce, Napoleon by
jak si s6m
＝

Anglidanka. Mezi dal5imi jeho vftvory jsou pij6ck6 pIsn6, ttolryl nrohl dos6hnout ani hodnosti generdla
ndkolik vlaZnfch lyrickfch bdsnf milostnfch. Je pIiznaCn6, Ze -
ponEvadZ za star6ho zlizeni byli gener6lovd
＝

rrvdrlorrrovlrl
v nich mluvi o rict6, v6inosti, obdivu, ne v5ak o l6sce. V jin6 vvlrlrfirri
-
vyhradnd z vysok6 Slechty. Nebo kdyby byl Robes-
︱
︱

bisni oslavuje Rosati, v jin6 vychvaluje ctnosti a spokojenost lrlr,rrc rnll tispdch byl by bfval
- a milem by byl m6l -
ho
︱
︱

dlov6ka, Zijiciho na venkovd podle Rousseauovlich z6sad. Nnpolt:on priv6 jen jednim z revoludnich generihl, moin6
︱
︱

Robespierre byl dost hrd;f na sv6 literirnl pokusy a vEt5in6 o rr(.r:o dfileZitEj5im neZ Hoche. Kdyby se byl pokou5el bft
＝

z nich poditajfc to i jeden prSvnl spis lrlrrlrn vic, byl by bfval sfat. A nebft rovoluce, byl by se
- trvalostiv oti5tEnim. pokou5el se
Zd6 se v5ak, -Ze o svlich b6-
︱
︱

dodat jak6si lkrlrrrspierre stal prostledn6 rispE.Snfm venkovsklfm advok6-

＝

snich nemdl velk6 iluse. Z6dnou z nich neuveiejnil. Bdsef, lonr n uudnfm spisovatelem.
(irlcthe lypravuje o Napoleonovi, ie se stal mulerr dinu,
︱
︱

Madrigal otiskl pozd6ji bez jeho svoleni royalistickf list

v fmyslu zesmE5nit autora. ;rrolole byl neschopen dosihnout risp6chu v literatufe. To
＝

Zachoval se vybledlf rukopis C6sti projevu, kter5i pronesl plrtll rnnohem vic o Robespierrovi. IVI6I ctil6dost stSt se spiso-
＝

Robespierre pied Rosati. Pokou5el se v n6m plesvdddit je, Ze vulr:lern, stylistou. Psal v Arrasu mnoho b6sni, pam6tl, roz-
︱
︱

by se klub m6l dht na v6ZndjSi cesty a oblrat se politickfmi 1rnrv, pr6vnickjch pojedn6nl a piedn65ek. Mnoho jeho ruko-
︱
︱

vEcmi. MoZno si dobfe pfedstavit, le se jeho vAlnf povaha pi.ril se zachovalo. V5echny jsou ps6ny tlimZ nucen;im slohem.
＝

brzy bouiila proti lehkomyslnosti. Jako v5ichni lid6, zaujatf
ndjakou ideou, neznal zpfisob ilivota, kterf je naplnEn hlavnE
z6bavou s nicotnlimi vEcmi. Robespierre smdioval k urCit6mu
clli a v5e, co nesouviselo n6jak s jeho z6mEry, vyvolAvalo
u nEho nakonec netrp6livost.
v ncnf od Robespierra, n;ibrZ od Rousseaua, jonZ, jak se zdf,,
MuZi s politickfmi nebo vojenskfmi schopnostmi jsou
zvl65t zivisli na okolnostech. Lenin se pravdEpodobnd bude
plipominat jako jedna z nejvliznamn6j5ich osobnosti 20. sto-
leti; kdyby v5ak nebylo doSto k svdtov6 v6lce, byl by iil a
zemiel jako kav6renskf theoretik. MoZn6, Ze dnes chodi po
Oprnvoval a znovu opravoval, ziidka kdy m6nil my5lenku,
rrlc piloval a znovu piloval vEty. Cel6 strany a odstavce jsou
pf ikrl6ny, znovu naps6ny na Sirok6m okraji, n6kdy po
rlrrrlrrl pi'e5krtiny. V5echno je psino jemnfm, stlaienlfm Zen-
rih,iur rukopisem. Je zvl65tni, Ze nepouZival velkfch pismen
krourl ve sv6m podpisu. ,,M6 rukopisy, nediteln6, pln6 Skrtrl
l ?ttmotan6 potvrzujf, kolik md str{ly nimahy." Tento cit6t
ztkoulel stejn6 potiZe jako jeho tik pIi piesn6m vyjadtovini
svliclr rny5lenek. Rousseauovu La Nouuelle Hdloise (Novou
llcloisu) prf mEl Robespierre pIi pr6ci st6le u sebe, aby mohl
olrtusn;irn nahl6dnutim do tohoto rominu oZivovat svrij sloh.
Viddl v ndm jasnf zdroj liter6rni dokoualosti.
l'ozd6ji si Robespierre vytvoi'il sloh, ktery nepostrid6 osobi-

36 37
 tosti. To vlak nelze iici o tom, co napsal y Arrasu. Jeho teh-
dej5i sloh byl nudnf, barokni sloh soudasn6 dohy. Musy,
Gracie a polovina starovdk6ho nizvoslovi pietdZujl jeho
zvlS5tnf v6ty. Robespierrovy pamdti se ztratily. posital je po
dfstech jedn6 nebo nEkolika ze svlich piitelkyrl. Tyt6i osoby
tak6 obdai'il ndkdy svfm soudnim spisem, kdyZ se domnfval,
Ze se musi zvl66f. obr6tit k Zensk6rnu srdci.
Roku 1783 vypsala Akademie v Met6ch cenu na pojedn6nf,
majili piibuzni zlodince sd(let jeho prAvni hanbu. Robespierre
se uch6zel o cenu, zaujfrnaje ov5ern z6porn6 stanovisko. Sloh
jeho pojednfnf je nabubiely, odrivodndni dost neZiv6. Vyho-
￨
vovalo v5ak zIejm6 akademickfm poZadavkrim doby, poni-
vadZ dostal dmhou cenu, kter6 byla ku podivu stejni iako
prvni 400 frankti. I(rom6 toho mu to vyneslo vic neZ mfstni
- eSstku,
vdhlas. kterou ziskal cenou, vynalolil na vyti5tdni
rukopisu a rozeslhni pi'6tel&m.
呼ｎ
Napiesrok se pokou5el znovu, tentokrit o cenu, kterou
ａ
psala Akademie amienski. Pr*edmEtem bvla chvalofed.
m6n6 vfznamn6ho bhsuika de Gresseta. Robespierre cenu ne-
dostal a nebyla piiznfna Z6dn6rnu z uchazedfi. Gresseta velebil
plili5n6, jako bisnika i jako ilovdka, slohem, kterj m6l bft
vkusnf, ale podle dne5niho vkusu je rinavnj a strojenf. po-
jednAnf zajiml hlavn6 proto, Ze poskytuje prvnf Ietmf pohled
do Robespierrova n6boZensk6ho piesv6ddeni : zamitirVoltairriv
skepticisrnus a osvojuje si liberilndjsf, ale piece vielou viru
Rousseauovu. Neodstra5en tim, Ze nedostal cenu, dal chvalo-
ied vlastnim n6kladem vytisknout a .ieho pi6tel6 m6li zas
plfleZitost se nudit. .Ieden mu na opl6tku poslal dlouhou bd-
seri, v nii chvaloiedil chvaloiedniku.
Roku 1783 byl Robespierre zvolen dlenem Akademie v Arra-
su. Jeji dlenstvo bylo prakticky totoZn6 s dlenstvem Rosati,
Akademie vSah byla tak vhtn6, jako byla spolednost Rosati
lehkov6Zn6. I{deZto ve spolednosti Rosati se dlenov6 bavili
鳩 39
vz6jemnd Spatn1('mi bSsn6mi, unavovali se v Akademii ne-
zrtZivnfmi rozpravami. Robespierre se stal jednim z vedou-
clch a nejvfmluvndj5ich Clenri. Nakonec byl zvolen pfedsedou.
Zde nabyl cviku jako veiejnf iednik, dokonce lep5iho neZ
v soudnl sini. Sv6 iedi obydejn6 detl a pouZival pedagogichdho
slohu, kterf zn6l trochu pedanticky. Tento jeho sloh se pozd6ji
setkal v N6rodn{m shromiZd6ni s posm6chem a Robespierre
byl nucen ho pozmdnit, k velhdmu prosp6chu svfch projevri.
Brzy po RobespierrovE nivratu do Arrasu ustanovil ho bis-
kup soudcem cfrkevniho soudu. Nebyl to piiliS vlfznamnf
rilad, rnohla se v n6m v5ak naskytnout nutnost vyiknout ortel
smrti. KdyI konedn6 takovf pilpad nastal 5lo o vraha'-
-
byl Robespierre velmi rozru5en. Dva dny a dvd noci sotva jedl
a spal. PiechSzel odm6ien6 pokojem a opakoval: ,,Ten dlov6k
je lotr. Zasluhuje smrt. Ale zabit dlov6ka! Zabit dlov6kal"
Tuto pifhodu n6m vypravuje Charlotta a jeji vyprivini
o Robespierrovd odporu podpisovat rozsudky smrti potvrzuje
se v dopise jeho kolegy soudce Guffroye. Nenf v5ah zn6mo,
le se iiadu vzdal, jak Charlotta vyprivf.
VI
Po celou tu dobu byl Robespierre zamEstn6n svou pr6vnic-
kou praxi. ProhrAl mflo pfipadt, praxe se v5ak pliliS ne-
rozSiiovala a nebyla vfnosn6. Nebyl muZent, kterf by vy-
d6l6val penize: piili5 mSlo o nd dbal. Jednou napsal: ,,M6lo
postadl tomu, kdo nem6 vribec pi6ni." Danton o ndm vy-
prhvi, ie se pendz bil; Nlirabeau, jenZ s6m bral riplatky, po-
znamenal, kdyZ se mluvilo o pokusu podplatit Robespierra:
,,Mohou si u5etlit n6mahu, ten Clovdk nic nepotiebuje." KdyZ
Robespierre zemfel, na5li v zesuvce psaciho stolu v jedn6 mal6
mistnosti, kterou obfval, n6kolik pouk6zek na nevyzvednuti
 ︱

︱
ｌ ′

＝
ｒｌ

１
ｌ
Ｉ

１
Ｉ
ｌｉ ｌ
ｌ

＝
ｌ
ｌｌ
ｌ
１

︱
︱
︱

plat a padesit frank■i v bankovkich. Drattba jeho osobnlhO

１
１ １

sk6ho n6roda. Polehdujiclm rysem podfnl je, Ze protestuje

１
１

︱
︱
︱

majetku vynesla 450 frankti.1

１
１１

drlrazn6 proti v6zn6ni pro dluhy. Vskutku ziidka vedl proces,

型

︱
︱
︱
ｌ
ｌｌ ｉ

RobesPierre pFijllnalこ astO privnf zastoupenf lidi,kteFi nlu aniZ pouZil piileZitosti vyklfdat sv6 politick6 a sociologickd
︱

︱
Ｉ

︱
ｌ
ｌ

nemOhli zaplatit nic nebO jen mi10。 Char10tta vyprivf,Ze vic

＝
Ｉ

uienf. N6kdy se zd6lo, Ze ripln6 zapomn6l na sv6ho klienta

Ｉ
︲ Ｉ

neを jedenkrit platil dOkOnce slln soudnf itraty.Byl advOkl‐

＝
Ｉ

v horliv6 snaze ukdzat, co je na sv6t6 chybn6ho. Obydejn6

ｒ

tem chudttch a zdi se, 老

ｉ

e ho to tё ζ
ｉ

i10.LInohO privnfch vё cf, kondival Iednickfm apelem na panovnika, aby dal podnEt
ｌ
ｌ

︱
Ⅲ

kter`pFevzal,byl by odmftl rozも muを ,jenχ by hledё k ndpravd toho neb onoho zla. Nenf divu, Ze ho soudcovd
ｌ
ｌ

afll′
＝

l
＝

zfskat ty,,iejichtt dObri ville a pttfzett urOvnivaji ttivotni drihu.

＝

povaZovali za metlu a Ze arras5ti obchodnici pohliZeli na toho

︱
︱
︱
︱
＝

Robespierrovy obhajOby bylyこ astO nabubFe16,nё kdy dOkOncc

ｌ
ｌ

︱
︱
︱
︱

mladdho kazimira advok6ta fkosem. Sv6iovali sv6 pr6vni

＝
ｌ
ｌ

︱
︱

bombastick`,tFebaを e se lnusi pFipustit iako p01ehこ ujFcF OkOl― zhlelitosti raddji jin6mu, zatfm co se Robespierre musel spo-
ｌ
ｌ

︱
Ｉ
Ｉ

nost tehdejsf zplisob vyjadFovinf. LichOtit neumё l. lDikazy kojit piipady sice 6asto sensadnimi, ale ziidka vfnosnlfrni.
Ｉ
Ｉ

︱
︱
＝

vedl obyё ejnё tak,老 e se stal neOblibenチ m u Soudu,11労 a10bce

＝

＝
＝

ё
＝

a vlivnコ ch initel■ i Obこanstva, poこ ftajfc v tO vё tsinu jehO kO_

︱
︱

︱
＝

eFttv:;溜
＝

胤よ
:l枇 鳳」
︱
︱

vII
tl i:11ll T::盟 駐
＝

︱
︲
︱

︱
︱
︱
︱
︱

konll a istavnf autOritё

︱

Ke konci druh6ho roku sv6 pr6vnf praxe dostal Robespierre

︱

.
︱
︱
︱
︱

Aこ kOli byI Robespierre nepochybnё upFflnnジ ,kdy老 'byl hrdチ privff zastoupeni, kter6 vzbuzovalo pozornost cel6 Francie.
︱

＝
︱

Jeho obhajovaci r.ei pii t6 plileZitosti pln6 dokazuje, Ze nebft

︱

rittFT鼈 ∫I罵 ぶ」
で膜:霧 Iヶ 肝ittH
︱

::zttt,グ jeho radikilniho pfesv6ddeni, mohl mit skvClou Zivotni dr6hu

＝
＝

jako advokft. Zristal to jeho nejvfznamndj5i piipad; vrh6 za-

淵掘警螂蠍麟 畷縦義
︲
︱

jimav6 sv6tlo na jeho vrstevniky a zaslouZl si podrobn6jSi

︱
︱
︱
︱
︱
︱

zminky.
︱

︱
︱
︱

Na venkovsk6m statku u St. Omeru, blizko Arrasu, Zil na

I聯ぶ響種要盤∬爾 盤選
︱
︱
︲
︲

odpodinku bohatf advok6t de Vissery. Mdl mnoho konidkri,

＝

byl ptirodopisec, malfI, botanik, vynSlezce a brihvico je5tE.

，

＝Ｐ

- dlici tehdy ve Francii na sv6m pro-

Benjamin Franklin

撫 職 威l鰹:網1掘繕
︱

vynalezl krAtce piedtim bleskosvod a de

も
︱

slul6m poslAni
Vi獅
︱

-
︲
︱
︱

Vissery, piitel v5eho pokroku, upevnil jeden na nejvy55{ ko-

︲
︱
︱
︱
︱

edesiti CtyF kvartovチ Ch Stran podivn6hO Inelodralnatu,v nё

mZ min sv6ho velkolep6ho venkovskdho sidla. De Vissery mEl ale
︱
︱
︱
︱

se uraを eni dima dovolivi spra↓ edinOsti a rytfFskOsti francOuz_ spor se svou sousedkou, vdovou, o ddlici zdi a Zenu napadlo,
︱
︱
︱
︱

Ze bleskosvod poskytne vlfbornou piileiitost k vyrovnfni sta-

︱
︱
︱
︱

『
li漁 鶴P熙 器
r1[ch vroubkfi. Obchizela sousedy a dfikladnd je pouCovala
＝

黒 ざ驚
I[滋 爆曜 [VW躁
︱

!1鎮 l雌Ji癬
︱

o zhoub6, kterou by mohl natropit bleskosvod, o n6mi tvrdiJ,a,

︲
︱
︱

︱
︲
︱

︱
︱

40
︱

41
︱

︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
＝
︱
︱

︱
︱
︱

︱
︱
Ie piitahuje blesk s nebe. Piela se o to, Ze de Vissery svfm
ukvapenlim pokusnictvfm vydivi v nebezpedf nejen majetek
svrij, nfbrZ i majetek svlich sousedfi.
Jeji vfvody byly sotva pr.esv6ddiv6, nebot jen Ctyti nebo
p6t sousedri se dalo piemluvit a podepsalo Z6dost, adresova-
nou mfstnim tiiadrim, aby bylo nalizeno bleskosvod odstranit.
To ale staiilo. Vskutku, vesnickf fiad, lehkovdrnrljSi nei ob-
dan6, povaioval nebezpeli za tak hroziv6, Ze naiidil de Visse-
rovi sejmout zhoubnf vynilez do dtyiiadvaceti hodin, jinak
Ze by ho odstranil rycht6i' na jeho ritraty. De Vissery Zfdal
o slySeni, kter6 se konalo v obecnim dom6 za piftomnosti cel6
vsi. Rada potvrdila sv6 nafizenl. Vesnidan6 se popla5ili. Pied
de Visserovym domem se srotil zfstup a vyhroZoval, le ho
vyp6ll. Kdyi se de Vissery dov6ddl, Ze je na cestd setnina
gran6tnik&, aby odstranila bleskosvod, ustoupil asporl zd6n-
liv6. Odstranil navzdory pouze dlouhou Spidku bleskosvodu
a nahradil ji krritkou. Ve skutednosti oklamal vesnidany i
fiady.
MEI v3ak, jako v6t5ina reform6torri, vic zipalu neZ srnyslu
pro humor. Nestadilo mu vysmit se, musel triumfovat. Vyzval
Robespierra, aby ho zastupoval a odvolal se ke krajsk6mu
soudu provincie Artois.
Jaki to piileZitost pro mlad6ho radikrila, vystupovat jako
sv. Jitf vddv proti draku povdry a nev6domosti! Robespierrriv
vdrnf piitel Buissart, kterlf mu pom6hal, ve5el ihned ve spo-
jeni se v5emi vjznadnfmi v6dci krflovstvi. Zakr6tko se o vdci
rokovalo od jednoho konce Francie k druh6mu. Akademie
v Dijonu dosvddtila, Ze de Visserriv bleskosvod neni ne-
bezpednf a ie je sestrojen podle vddeckfch z6sad. Akademie
v Montpellieru vyj6dtila jasn6 svd mindni o vesnick6m rifadu.
Obrftili se i na Condorceta, tajemnika N6rodni akademie
v&. Akademie arrask6 zaujala stanovisko pro pokrok a
bleskosvod.
，
“
Dne 31. kvdtna 17BB se vEc projednivala pied soudem.
Robespierre se vyzbrojil vSemi poslednimi vddeckfmi in-
formacemi a imponujlcim Sikem autorit. Piedn65el soudctlm
o elektiinE, citoval autority. Prokazoval, Ze se bleskosvodfi
uZlvi ve Francii a jinde na prach6rn6ch a Ze chrini mnoho
korunovan;fch hlav v Evropd. Velebil v6du a potiral nev6-
domost a pov6ru. Jeho zahajovaci vdta zn6la: ,,Um6ni a vddy
jsou nejvzne5enEj5i dar nebe lidstvu." Skondil vlizvou k sbud-
cfirn, aby smyli tu skvrnu se Stitu Fraucie.
Dosfhl pifzniv6ho rozsudku, av5ak ve vici bylo podfno
odvolini a zristale u soudu po dtyii l6ta. De Vissery se t65il
pouze tii mEsice z konedn6 vit6zoslavn6 odisty bleskosvodu.
V t6 dobd v5ak plispdl dtyimi louisdory na tisk pEti set vf-
tiskrl Robespierrovlfch dfikazri a jejich rozeslini akademilm.
Robespierre zaslal jeden vlftisk s pattiCnfm dopisem Benja-
minu Franklinovi. Artoiskf ob[an Ansart takto komentoval
Robespierrovu obhajovaci ied v dopise piiteli: ,,V na5em mEst6
nic nov6ho krom6. toho, le jakfsi Robespierre tu po prv6 vy-
stoupil ve vfznamn6 soudni pii a obhajoval ve tiech sezenich
zpfisobem, jakli rnohl dobie poskytnout mladfm kandiditrlm
prfv lStku k piemf5leni." ,,Le Mercure de France" (Posel
Francie) udElal mlad6mu advokAtu tuto bezdddn6 dvojsmysl-
nou poklonu: ,,Vedeni dfikazrl dEli velkou Cest panu Robes-
pierrovi, kterli m6 sotva jinoSstvi za sebou.o'
uII
Robespierrovi byl tak6 sv6ien prdvni piipad Carnot&v,
kter;i zahrnoval pozristalost po stard CarnotovE sluZebn6.
Povfd6 se, Ze Carnottv bratr, rovndZ kapitin, nebyl s Robes-
pierrovfm postupem v t6 vdci spokojen a pieru$il s nlm jed-
nAni. Patrn6 mu byl Robespierrrlv postup ptiliS rozvlAdnfm.
43
Robespierre vSak spor vyhril, jako vyhrAl vdtSinu svlich
sporrl tohoto druhu. To neplimo naznaduje, Ze jeho bomba-
stick6 obhajoby mohly bft opr6vn6n6.
Jednoho dne dostal Robespierre podetnou n6v5t6vu ven-
kovanri, kteii si pii5li stdZovat na zemana nikoho jin6ho
neZ biskupa z Arrasu. Nenl docela jasn6, -
jakou mdrou biskup
ptispival k Robespierrovu vydrZov6ni v koleji, Ze v5ak na to
pfispfval, je ziejm6 z Maxmiliinova dopisu Proyartovi. Piesto,
shled6vaje, Ze pr6vni v6c venkovanrl je spravedlivi, Robes-
pierre ji piijal a dovedl k risp65n6mu konci. Vypravuje se,
ie biskup, kterf dobie nesl prohru, blahopiSl mu k jeho ob-
hajobd. Nelze pochybovat, Ze Robespierre jednal ze zisady,
pondvadl mu stdZf mohlo blft prosp65n6 odv6Zit se moZn6ho
nepldtelstvi tak mocn6ho muZe; plesto se nelze ubr6nit otiz-
ce, nemEl-li Robespierre pova)ovat vd6dnost za stejn6 drlle-
Zitou jako spravedlnost. Nicm6n6 je dobie odfivodn6na do-
mndnka, Ze ho jeho ndzor na sociflni spravedlnost piim6l
k tomu, aby se ziekl kaid6ho zivazku vdEdnosti vridi bisku-
povi.
Jin6 privni vEc, kter6 vzbudila velkou pozornost, byla v6c
Franti5ka D6teufa. D6teufova sestra Klementina byla za-
mEstn6na jako pradlena v opatstvi St. Sauveur d'Anchin.
Drlchodni opatstvi __ dom Brogniard pokou5el se ji sv6st.
-
Ddvde ho odbylo. Mnich, kterlf provedl dal5f nerozvdLZnost,
Ze promarnil dist sv6ienfch mu penEz, pomyslil na vfhodu
toho, aby jedna leZ slouiila dv6ma riCehim
ospravedlnini
- mstd a sebe-
a obvinil divdina bratra, Ze mu ukradl 262
- byl chudf a bez piStel, opatstvi bohat6 a
louisdory. D6teuf
mocn6 a pfevor st6l na strand nehodn6ho mnicha. Ale to
v5echno neodstraSilo Robespierra, aby tuto prdvni v6c ne-
plevzal. Byl to opravdu pfipad, kterf by byl plevzal, i kdyby
byl znamenal pro ndho zkizu. NejenZe Ddteufa oCistil, ale
docilil i nihrady Skody.
44
ffi
Ludvik XVI., bez penEz, rozpaditli, povolnf a chvilkami
umfn6nf, jak slabi muZi n6kdy bfvaji, piijal koneind radu
sv6ho finandniho ministra Neckera, aby svolal gener6lni stavy,
kter6 mu m6ly pomoci vyle5it jeho zamotanf finandn{ pro-
bl6m. Nebyl bez obav. Nebyli v5ak vedouci stavt svolAni
r. 1614 a bez velkfch potiZi rozpu5tEni, kdyZ jich nebylo uZ
potiebi? Prod se tedy tr6pit?
Slechta, kndZstvo a tietf stav mdsfanstvo m6li kaildy
- kolik prvnl
volit sv6 z6stupce. Tietf stav tolik, - dva dohro-
mady. Ti ale nebyli tak StEdii, jak se na prvni pohled zdfli.
Odekdvalo se totiZ, Ze mE5fanstvo zaplati mnohem v6t5i CAst
schodku. Jeho z6stupci m6li pledstavovat asi dvacet pEt miti-
onfr lidi proti asi dv6ma strim tisictm Slechty a duchovenstva.
Nicm6nd Slechta spala neklidn6, kdelto Ludvik se tdSil kritko-
dob6 popularit6 a byl nazfvin ,,Spravedlivf", ,,Osvoboditel"
a jinfmi lichotivfmi jm6ny.
A nyni po prv6 ve dvou stech letech mohl kaZdf vyslovit
sv6 min6ni bez hroziv6ho nebezpedi, ie bude uvrZen do ia-
l6fe. Projevovali je dfikladnE, a ti, kdoZ mdli penfze na tiskale
nebo mohli najlt nakladatele, vrhli se na tisk. JeStE nikdy od
vynalezeni tiskaiskdho lisu nebylo takov6 zilplavy inkoustu
a papiru. Bylo to, jako by se Zivi citili povinni vyjSdtit nejen
sv6 vlastni kiivdy, nfbrZ tak6 kiivdy tEch pokoleni, kterh
zemlela bez protestt. tJtodili na v5echno, od pledem pode-
psanlich zatlfkaclch rozkazfi, nevyplnEnfch jm6nem provinilce
a feud6lnich pr6v aI k Bohu na nebi a zvyku holit vousy.
Nebylo v5ak pochybnosti o vedoucim motivu. Byl to motiv
Rousseaufiv. Neni sice pravda, ani ie Rousseau ;,d6lal re-
voluci", jak iekl Napoleon, ani Ze ,,doh6uEl k Sllenstvi mnoho
lidi, kteii by bez n6ho sotva byli bl6znili", jaknapsal Barnave.
D6val v5ak revolucionfirim filosofii, kteri pravdEpodobn6
45
slouZila ridelu tak doble, jtrko tehdy nrohla kterikoliv jin{
filosofie. ZdAlo ,se, Ze stoupenci star6ho relimu jsou nu oha-
mZik zmateni; pak dali prrlchod sv6 zlob6 a postavili se na
odpor protivnfkovu n6poru. Byl to vir, uragan, blSzinec
a z toho se m6ly zrodit generAlni stavy.
x 1rlcplnlnv takovlfmi obdtmi, z nich't n6kter6 byly tEhotn€
Pii prvnim ozn6rneni, Ze byly svol6ny generilni staly,
usedl Robespierre k psacfmu stolu v dom6 v ulici de Rappor-
teurs a napsal lethk. MEI asi osmde,sSt stran a mluvil o po-
m6rech v provincii Artois ani lepSi, aui horlf neZ
- nebyly provinciilnfch
ve vEtSinE ostatnich provincii shrom6Z-
d6nlch. Zprisob volby do zSkonodirn6ho sboru provincie byl
tak drimysln;f kousek politick6ho kejkliistvf, jakf si jon moZ-
no piedstavit. elenov6 skoro v5ichni Slechtici a vy55f du-
chovni, s tolika muZi z-lidu a niZ5imi duchovnimi, kolik jich
cht6li trpEt byli voleni obecnfmi riiedniky. Ty zase do-
- zvolenS shromfZddnim, takZe rozebereme-li
sazovala komise
to podrobnd, konec koncri se shromiZddni volilo samol Duch
doby zaujal Robespierra, kdyZ psal; zapomndl na svrlj sloh
a vdt5inu svd literSrni a klasick6 piit6Ze. Kousav;imi slovy
vyloZil a pranfloval zprisob voleb do shrom6Zddni a volal
po obnovd dlivdj5fch pr6v. Ale nejvice ze v5eho protestoval
proti jednini s venkovskfm lidem.
Vime od Taina, Le z katdlch sto frankri, kter6 sedlfk vy-
t6Iil, sm6l si ponechat pouze devaten6ct. Ctrn6ct dostal p6n
statku, Ctrnict cirkev, tliapadesit kr6l a krdlovsk6 spr6va
v divkich v5eho druhu. Robespierre vytkl, Ze se vyblrajf
zvlS5tnf v6ledn6 divky dvacet Sest let po uzavlenf miru; Ze
nejmenSi sedki.kovo hospod6istvi platl tfi ai dtyiikrft vic
na d6vk6ch neZ nejv€tSi manskf statek a Ze se pies zbankro-
46
liilj strv {inantni spr6vy dfvaly velk6 rlary oblfbenfm rifed-
rtfhfim a jejich piibuznym. Lidil ponurymi barvami bidu a
ripadek sedlSkri a jejich nemolnost protestovat. Kdyby totiZ
prol"estovali nebo nezaplatili drtivd piedpisy d6vek, co by se
slrlo? Za hlubok6ho nodniho ticha, za svitu pochodni vpadli
bv do jejich ubohfch bar6krl ozbrojenci a vyvl6kli je, jejich
lrrny a d6ti do vbzeni. Byly doby, kdy vdznice v kraji byly
)r'tty.
llobespierre vyzval k boji. Nikdo nemohl let6k dist, aniZ si
rrvi:domil, Ze je to muZ, s kterfm nutno poditat. Prvni vyd6nl
lrykr rychle vyprodino a druh6 roz5iien6 vyddni bylo dino
rIr prodc.ie. Robespierre se neprohlAsil otevien6 za kandidSta
rlo slronr st:rvfi, ale bylo jasn6, Ze m6l v rimyslur kandidovat.
Slrrrrlrtruci stardho reZimu si to lak vyloZili a zah6jili zirkef-
rrorr liirmpair pomluv. I\{yslilo se dokonce, Ze. Robespierre
grl'r.lirorlil rneze tak, Ze by to ospravedhiovalo pr6vni zdkrok
;rloli rri'rnu. Jeho pi6tel6 se seskupili, aby mu pomohli, a
;rlr,rlsllvili ho nyni oteviend jako kandid6ta. Mezitim vydal
llrlrcslrit:rre druh;f let6k, v nEmZ se pokou5el, aniZ uvSddl
trd..irrhri jur{.na ohvyklf jeho zprlsob af chv6lil, ii hanil
-
uxrrri'r'rril hlasov6ni volitelfi k muZfim, kteii ho podporovali.
-
Vollry v Artois byly nepiIru6, ve trYechetap6ch.Bylon6kolik
lrorrllivyt:h volidskich schfizi, na niclrZ Robespierre mluvil, a
lrr rgriiriolreur popuzujicim proti guvern6rovi provincie. Kaildh
lrrntlrrlir. rni'ln kromd volby zistupcri sepsat sv6 stiZnosti a n6-
vrlrv lr,l'onrrn --- caftfers. Slechta a duchovenstvo z Artois pro-
lrlirrllo oclrolu zlici se n6kterfch svlich privilegii jako daf,
novr't rl(llx'., l(rlvI se o tom dov6d6l tietl stav, byli n6kteli z de-
lr,grilri .lrrli vrlirYnosti do t6 miry, Ze chtdli vyslat vfbor, aby
;rorlilrovrrl Ik.r:lrtl: a duchovenstyu za jejich Slechetnost a
t'lrrrlr.rrr,r'lvl. llolrr:spierre povstal a kousavE poznamenal, Ze
rrr,vlrll rliivorlrr, lrrot"r by m6l lid ddkovat za to, i,e se nabidli
47
vzddt se zloi6du, j{ml se provinili. To je pro n6ho velmi tlavu a hlaholu kostelnicL zvont' Charlotta' Augustin
a jini
pilznaCn6 a pom6hA n6m porozumdt jeho zd6nliv6 nevd6dnosti pl'lbuznl tam byli, aby se s nim rozloudili' Mezi nimi byla
Anais Deshortiesove, mlad6 dlvka, o nii se vypr6vi'
k biskupovi. Piesto sympatisovalo s jeho jednininr dost voli- l'e byla
tehl a byl zvolen jako p6tf na Iistind osmi. dcerou jedn6
s Robespierrem zasnoubena' Byla nevlastni
Sli-
Dal5i uk6zku, Ze nelpEl na spoledenskfch zvyklostech, po- z jeho tet, kterA se v pozdnim st6i'i provdala za vdovce' jak
a on
dal Robespierre na hostin6, kterou poi6dali piednf mE5tan6 biia, Ze na Robespierra poik6, kdyZ v5ak das ubihal
Arrasu pro zvolen6 z6stupce. Mezi tdmi, kteii byli lrybrSni zam6stnini a provdala
se zdflo nem6l nasp6ch, naSla si nudn6
k obsluze u hostiny, byl chudf pI(Stipkdt a obratnli muZ sc za jeho Piitele Leducqua,
jmdnem Languillette. Jeden ze Slechticfr * Ferdinand de
FoSseux Zertem poznamenal, kdyZ zadini slibn6 nov6 6ra,
ie by se-nyni Languillette mohl tE5it, Ze se stane starostou
Arrasu. Robespierre se toho chopil. Obr6tiv se k Languillet-
tovi iekl dost hlasit6, aby ho v5ichni plitomni sly5eli:
,,Pamatuj si, piiteli, co ti ieknu. V5echno se ve Francii
m6nl. Zanedlouho ten ubohf Languillette, kterdho de Fosseux
piezir6, bude moci zaslouZend odpodivat. Languillettov6 se
opravdu stanou starosty a starostov6 Languilletty."
Neni zaznamenfno, jakf dojem udinila tato kousavi pozn6m-
ka na obddvajfci. Jistd ji shledali velmi nemistnou. Robes-
pierre se tu provinil Spatnfm vkusenr jako detni jini lid6,
majici n6jak6 posl6ni. V bibli je n6kolik piikladri toho druhu.
Osud, kterli ndkdy miluje, jak se zd6, fantastick6 symboly,
piipravil vhodn6 rozuzlenl: za vl6dy teroru nalidil prokonsul
Lebon, aby byl starosta Arrasu sfat a aby se do jeho domu
nast6hoval piistipk6i Languillette. Starostou byl. . . de Fos-
seuxl
Podle tdto plihody se Robespierre zdfi od por!{tku spi5 z6-
stupcem ne tietiho, nfbrZ dtvrt6ho stavu ._ proletariitu. Bylo
tedy spr6vn6, Ze arras5ti pli5tipk6ii k ndmu pii5li, aby pii-
pravil jejich soupis stiinosti.
I(onednd jednoho dne na zaditku kvdtna 1789, kdyZ bylo
Robespierrovi t6mEi piesnd jedenatiicet let, vydal se se sv5imi
druhy, asi Sestn6cti poslanci, na cestu do Versailles za j6sotu

48 t lt,rlrr"rpit'ttt 49
 Eapitola I!

VERSAII,LES

( o lrylo piidinou revohtce, kterS se nyni prevE chystala

ozrilil r:r'lorr cvropskou a americkou pevninu svfrn apokalyp-
lichirrr i:in'm? ,,V5echno, co se piihodi," pravi I\{ontesquieu,
,,.jc vi'slt'rllieru nekonedn6ho podtu piedchAzejicich udilosti,
hlr.r'rr st. lrihnou v st{rle spletitirj5irn i'etdzu od stoleti k stoleti."
llirlrrrikovi' pravi, Ze se revoluce piipravovala sto let nebo
rlrlk,. Mn-li Montesquieu pravdu, pak se plipravovala od
ru'prrrrri'lrr(: doby. Nesdetn6 knihy byly napsirny o jejich pii-
r'irrirclr. N:r lrutorovd stole leZi kniha o Sesti stech stran,
ltrrrrrri porrzc o iutelektuhlnfch piidin{ch, a jin6, t6m6i stejnd
nlrjlrrrrrir, .lr'<lrurjici o piidin6ch finandnich. I(rom6 toho byly
lrIlr'irr\, polilick(:, hospodfiisk6, socidlnf, historick6, vojensk6,
frrrrrrrrl rr r'Ir'hr:r,ni. I(terli dinitel vSak rozhodoval? Zd.h se, Le
rrilrlr.tl rcvolucionfli mysleli, Ze to byla finandni krise, s kte-
rlu llrrrrt'olrzskir vlfida zipasila. ,,0 blahoslavenli schodekl
t l, rrrrr.j rrrikrvirny Callonel" zvolal vzruSenf Kamil Desmoulins.
llr lrrLr lrrki. rrrfndni ndkterfch royalistfi. Royalista Rivarol
lrlqr,, /(, ,,r'r,r'olrrt:i udElali rentitii'i", kteii se bhli n6rodniho
lllr111l1111

;\r'trrh prrrrl rlt: Stadl mi nepochybn6 pravdu, kdyZ prayi,

,,11 ,.rr.r'olu('i rrrli'llrly okolnosti" za piedpokladu, Ze mfni
rrlrrr/r,rrI ohoIrrosli. Franccuzski -vl6da nebyla jedinou vl6dou
r' l'.r r,pi', klr.r'ir lr.yllr ua pokraji irpadku, a nebylo to po prv6, co
'rr,otlln v lrrhovi lisni.Iiida lidu byla v jinfch evropskich zemich
,,1r,;rrr,r'r,lihri rrclro vit5i ueZ ve Francii. Pokud se tlfde kruto-

``
51
 vlldy, O kter6 se v Tev01uci tOlik millvi10, nebyla ve Francli
r(,vollrcc d5st francouzskdho proletariAtu. Zrychlenf hrok re-
horも f llett kde jinde, l kdytt byla nepochybnё
dOst zll. Roku volttce zpfisobila v6lka a hospod6isk6 krise, jeZ rozpoutaly
1787 1nohl予 fci anglickチ cestovatel Arthur Young O francOuz_
rll.y, s kterfmi nebylo moZno nikdy poditat.
sk6 vlldё : ,,Je tO nejnlfrnttζ
f vllda ze vζ ech vチ znamnコ ch l)ohoda s Anglif r. 1786 obEtovala franconzsk.f prrlmysl ve
ZeFnf v Evropё ,vyjma naSi vlastnf.“
Jestlitte tedy rev01uce vy‐
pukla ve Francii a ne v nё kter6 jin6 evropsk6 zenli,bylo tO ;rrosgllch francouzsk6ho zemEdElstvf. Nakonec z toho v5ak
trrf'l l'rancouzskf prrlmysl prospEch, ponEvadZ, aby se udrZel,
protO, 老
e jinde schizely nё kterё z prvk■i, kter`ji uё inily ve trrrrscl pi'ijmout methody sv6ho pokrodilej5iho soka. Mezitfm

職獣撒 I職 基盤 補
vftrk l'raucouzsk6 vfrobny zaviely a tisfce byly vypovEzeny
r prhcc. Arthur Young vypravuje, Ze v Lyonu dvacet tisic
nebyly francOuzsk6 gardy tOli
z jrxlrroho sta tisfc obyvatel iilo z dobrodinnosti. Mirabeau
vvlrrrtvrr.ie, Le v Patiii, m6st6 s Sesti sty tisici obyvatel bylo
Duchttdda nebメ O by bチ vd:″
zvftё zil nad lidem.Pascal Fekl じ:庶 ll:Julガ 露ifI羅
zastavi10 a dё jiny Allglie znlё ni10 zrnkO pFsku, kter6 uviz10
rlrt rlvacet tisic Zebr6krl! PrSvE tehdy se vSak pliroda zacho-
vttlrr rrr:rcelsky k francouzsk6mu zemEd6lstvf, podporovan6mu
vl/trlou. Zamdstn6valo tli dtvrtiny francouzsk6ho lidu. R. 1787
v diktitOrovё moこ OvOdu. Duchatelet lnOhl bチ
t dObFe zrnkem rtrklily uadmdrn6 de5td a po nich zitopy velkou dist rirody,
pFsku,na kter6 zaも el starチ reZiln a kter6 zmё
ni10 dё jiny svё ta. n ttirsltrdujici rok zmen5ilo sucho a krupobiti sklizeir asi na
DttepiSec Mathiez pOznamenal,χ e velki sOcillnf pozdvittenf
byla vグ dy vチ Sledkem nedOstatku rovnOvihy mezi tFfdanli. ;xrlovinu obvykl6ho mnoZstvi. Chl6b podraLil vic neZ kdykoli
FrancOuzski stFednf tFfda pFedこ ila znaё Jlrul.y v tom stoletf. Pon6vadZ se piimichivaly rfizn6 piisady
nё も
lechtu hOspodiF_ rlr nrouky, aby jf bylo vic, zhorlila se jakost chleba tak, Ze
Sk′ m a socialnfm v′ znamem, politicky vこ
ak byla znaё nё ttr,lr.yl t6urdi'k jidlu. Royalista Montjoie popisuje takto hlavni
slabも i neグ
jeji sOkynё , kteri zaujala jen pro sebe vysOk6 rrrttlrisl" lehdejSi v!,Livy:,,Chl6b byl nadernalf, hoIkli, chutnal
iFady vOjenskё ,sprivnf a duchOvnf.KrOmё
tOhO bylaも lechta ;to zcnri a zprisoboval zindt jicnu a stlevni poruchy. VidEl
osvobo2na Od vё iny danf. I kdytt tO neby10 pFfё
tこ

luce,da10 10 zlklad k jejfln ispё chim.Avも

inou revo― ,fnr.rrr r:hl(:b Zlutav6 barvy, p6chnouci ztuchlinou a tak tvrdf,
ak prOgram sLFednf /r, lrylo potiebi op6tovnfch riderrl sekerou, aby se odd€lilo
tFfdy nebyl pFfliS rev01uciOniFskフ . Zttdal listavu, zaruこ
ujfcI lrrruslr)." Za t6chto okolnosti bylo piirozenil, te zavlAdl znadu;f
p01itickou rOvnost stFednf tFFdy se
もlechtici, dile zikladni ttrklirl v Iidu jinak dost poddajndm. Takto vinou hospodhlsk6
svobOdy, zjednOduこ enf a decentralisaci sprivy a snё
ln, kter′ krlrro, ktcrf pii5la z{rovef, s krisf finandni a politickou, na5el
by se usn委 もe10 zikOnech a danfch. od tOhO je bpravdu da_
lft.ll slav, kdyZ vytShl proti dvoru a 5lecht6, podporu, kter6
el導 rurr rurrolnila prov6st jeho program. Av5ak kdyZ byl program
踏 LITゞ 翼 .ヽ 電 1島 罵 1、 1:lTttFl誰 urktrlr:dni'rr, bylo jeStC co Cinit s hospod6Iskou krisf, nebof
fiskaci majetku asi tFf set tisfc rOyalisti a jehO rOzdё
lenf mezi trr,zillur vypukla v6lka, bankovky klesly a ceny vystoupily
nuzn6 republikinyl ,,Agrirnf zikOn`` 老
idal rovnomい n6 rOz“ vyloko nad zvflenl mezd. V n6kterfch krajich Francie se zr
dё lenf vも eho zemё dё lsk`hO majetku, kter6 vyttadOvala za
rlnurrl nrzdu sotva koupila libra chloba. Tak se zase stfedni
”
，
Ｄ
“
 ＝
︱
︱
︱
︱
︱

vrstva stala piedmdtem ritok&

a musela ustoupit. VI6da se rLrlrn, k<ly PaIiZ nezvanli host seddvala v N6rodniur
︱
︱

dostala do rukou skupinE

muzfi -_;;"rWnimi byl Robespierre rlrrour/rl<I6nf a jeji- neblahS, vfhrtiZn6
- piftomnost dasto ovlA-
.ieden z prvnfch _ Lt"fi
︱
︱

.podiidili
chndjch a jejichZ doznanlirn bohatfch zfjmrlm rlrrln jr:dn6ni. PovaZovala dan6 za nadm6rn6, dasy za nesne-
︱
︱

a bohat6 ochuzovat. Dne g.

,i*;rt#;yto chud6 obohacovat rllt.ltr(r, potravu za skrovnou a rrboh6 jakosti. Odek6vala
＝

thermiJoru oplatila stledni tifda v lorrr ovSern nhpravu od zhstupcfi tietiho stavu. Necker vSak
rdntr a toto datum znadf
︱
︱

nejen p6a Robespierr&v, nfbrZ jeji modlou, byla uctiv6 ke kr6li a ochotn6 pro-
nec prvniho vfznamn.ho pokusu i ko_ rilsl(rvnl
︱
︱

v moderni historii iidit st6t vol{tvul sl6vu vdvodovi orle6nsk6mu.

piedev5fm v zdjmu [askych
︱
︱

lytorti , malym ohledem na lrozrllji l6hoZ dne st6la PaiiZ za iadami francouzskfch a
majetkovd "
＝

prdva.
Ivftrrrskfch gard a dekala na prrivod, ubirajici se ke kostelu
Kd,eito tieti a dtvrty stav spolu revoluci udrZovaly,
＝

k nf pod6tednf podndt,.tu poaiur,-Oriui"gorrn6 daly rv. Lrrrlvfkt, kde se m6ly oblady konat. Poslanci tietiho stavu
＝

NEjakf das byl ttidy samy. Ili plvuf, dernd obledeni, s malymi hedvfbn;fmi plh5tiky pie-
︱
︱
︱

krdr a jeho ministii-"-r";i se srechtou

l6ty, ktell nesli trpce t<ratovy pot a pre- Itrlzrrlt\ilni pies ramena. N6sledovalo niZ.i duchovenstvo v kut-
＝

ceni danf se povalovalo za znfmku

r.y ,nr6dr, jim dan6. pla_ trfrr:lr, biskupovd v nachu, Slechta tipytfci se zlatem a s p6ry
＝

postoji je podporovali parlamentnf fodiadnosti. V jejich
soudc ov6 (,,parle_;;';;;
kteil odpirari uznfvat krr'ovy aetrety. -er6v6
zaslepenosti usirovari o svorSni 0ni v osudn6
generArirfch stavrl.
D6jepisec Aulard iekl, Ze , aiurra"ii
dCnfch ve Versailles bylnobespierre
."t poslancfi shromhZ_
put*C jedinf, jeni pr"ed_
vidal, ie hnuti ptljde dareko pi,..
turiJ-*eze, kter6 mu vrid_
cov6 stiednf ttfdy vytydili. On
to nejen piedvfdal, nfbrZ byl
odhodlSn v tom smyslu pom6hat. ".l"sitiZ"
taktiky s nechutf n6sledoval dav, v prori.ruo.ti n6kdy ve v6ci
pieddil. Na poir{tku revoluce ho daleko
nem6l Iij ani jasnou piedstavu,
ani program. Robespierre mdl
obojf
Ⅱ
54
rrr kloboucich, nakonec dvrlr. PaIIZ provolivala sl6vu tietimu
llrrvrr, mldela, kdyZ 5lo kolem duchovenstvo a Slechta
-
kro-
trrrl ntikolika projevft pro Orle6ny -- dobr6cky tleskala oty-
ldrurr, honosiv6mu Ludvikovi za inscenaci podfvan6, ke kr5-
lovtr{r sc v5ak chovala s chladnou lhostejnosti.
llobcspierre byl nejm6n6 n6padnf mezi muZi v dern6m.
l'nIII, jejiZ modlou se nakonec mdl st6t, o ndm nikdy nesly-
ft,lrr. MnZ, na kter6ho PaifZan6 jeden druh6mu ukazovali,
lryl hrab6 de Mirabeau, prost6ho vzhledu, s velkou hlavou.
llyl z{rstupcem Aix-en-Provence a zvolil ho, navzdory jeho
lilrrlrr, lieti stav, prf trochu proti pravidlu. PaiiZ sly5elao jeho
rrriloslrlich zipletkich, o jeho vymluvnosti, o bouiliv6 Zivotni
rlt'irzc, o jeho pobytu v u6kolika vdznicich, o jeho h6dkSch
s olcr:ru a jsouc sama bouiliv6 a eroticki musela k n6rnu pii-
Irrorrt svlim trochu vrtkavym srdcem. Ilude Zelet jeho pied-
frsn(:ho konce, doprovodi trctiv6 jeho tdlo do Panth6onu a
lrozdI.ii o ndm zmEnf mindni bude bez reptinl pIi-
^l -
- jeho poztistatky budou vyzvednuty
hlflel, jak z destn6ho mistzr
otlllodinku a hozeny bez obiadul do osam6ldho hrobu odle-
hl(.ho hi'bitova.
55
 k lrrutli, .iako by chtdl potladit pIili5 boullivlf tlukot srdce. To
grnlo by bylo sluSelo Lafayettovi, st6ii v5ak Robespierrovi,
,lnrrl skl{rdal piisahu nepochybn6 se slavnostnim sebeovl6d6-
ttlttt, hlcrd by byl povaZoval za pIim6ien6 okolnostem. Av5ak
Mrxnrilihntv zvl65tni postoj neni minbn realisticky, nfbrZ
,lnko synrbol litosti, Ze nemi dv6 srdce, aby je dal vlasti.

選IttiI讐端璽
驚ittI節1鱗
lli'lreru zhpoleni intervenoval nezn6mf poslanec z Artois
z;riisobcm prorockfm pro svou iivotni drfhu. PondvadZ se
rlttclrovenstvo uk6zalo poddajndj5i, navrhl Robespierre, aby

脱鮮榊蠅 舗町盤婁 Jぶ
no lfc[[ stav piedev5im pokusil o dohodu s nim a potom ie
tttrrjf oha zaujmout jednotn;i postoj proti 5lecht6. Jeho n6vrh
trr,hyl plijat, tlebaZe ho schv6lil Mirabeau. NSvrh prozrazoval
lkrlrcspierrfiv fmysl, kterdho se nikdy nevzdal, dohodnout se,
jrk jcn moZno, s cirkvf. JiZ diive se objevil jednou v Evange-
lit:kd roli, j{Z vddiil tolik za svd budoucl risp6chy.
Arcibiskup z Aix se rozhodl pokusit se o piekon6ni odporu
lftrllho stavu procitdnfm apelem, kter6mu se ponEkud nedo-
llirvnlo rrpiimnosti. Objevil se na lednick6 tribunE s kouskem
Itnnebndho chleba, jak n6m ho Montjoie popsal. DrZel ho

Ll職 搾 紺 礁 嘉 墓fl撫 嚇 pkrd ocYima poslancfi s prosebnfm posunkem a zapiisahal je,

rrhv ustoupili, aby se jii neodklSdalo hlasovini o opatienfch
rrrr zmlrndni bidy. Sotva skondil, promluvil k ndmu Robes-
。
嘱tr∬∬響Ъ
:itrif螺 ttjl:ご 島 席7。 熙:■∬ gricrrc:
ぬ° HdL heけ by i nめ メ
i

,,.Iddte a ieknEte svfm druhrim, aby n6s jiZ nezdrZovali ta-

l:鶴 F雪鰤 It∫ 霊』
rЫ hovfmi neupifmnfmi apely. Jsou-li nedodkavi pomoci lidu,
n I' plijdou a piidaji se k n6m. Kromd toho, ponEvadZ jste
zhslupci niboZenstvf, kter6 pohrdi bohatstvim, proC nejit ve
$ltlpljfch va5eho boZsk6ho mistra? Prod se nezllci va5i n6d-
Ircry a plepychn, ktery chud6 uriii? VaSe cirkevni z6kony
vfrm dovoluji prodat i posv6tn6 nAdoby na va5ich oltAflch na
zrrtfrndnl bidy, nemusite v5ak jit tak daleko. Propusfte sv6
pyIn6 lokaje, vzdejte se nhkladnfch povozti, zbavte se n6d-

57
“
hery a nisledujice piikladu prvnich kiesfanrl pomozte chu-
dym penEzi, kter6 timto zprisobem ziskhte."
Etienne Dumont, piitel a tajemnik Mirabeaurlv, lidl tuto
ud6lost ve svfch pam6tech a pravl, te zmalen! Sumot sou-
hlasu uvital Robespierrova slova. Tak smdl6 a vyzfvavi led
nemohla je5t6 tehdy vyvolat potlesk. ,,Kdo je to? Kdo je ten
mladik?" ptali se poslanci v plfzemi a divAci na galerii jeden
druh6ho. Reybaz, stojici vedle Dumonta, mu iekl: ,,Ten
mladik nem6 dost zku5enosti, nevi kdy piestat. MA v5ak dar
vymluvnosti a nechce zrlstat jednim z davu."
MEI pravdu, neZ v5ak Robespierre poznal sebe sama, musel
proZivat t6ikou dobu. Pies zku5enosti, kter6 zfskal v Arrasu,
mEl tr6mu jako venkovskf herec pii prvnim vystoupeni pied
mEstskfmi div6ky. f)umont pozoroval pl'i rozmluv6 s nlm, Ze
st6le nervosnd mZikd. Vypravoval Dumontovi, i.e m6-li mluvit,
boji se jako ditd a chvdje se, blill-li se iednick6 tribunE. Nenf
pochyby, Ze se citil zastra5en piitomnosti tolika vynikajicich
muZrl; byla vSak je5t6 jinh pii6ina.
Brzy potom, kdyZ se Slechta a duchovenstvo piipojily k shro-
rn6Zd6ni, poslanci Slechty z Artois pod vedenim jak6hosi de
Beaumetze zadali Robespierrovi rimyslnE ztLiovat Zivot. Kdy-
koliv chtEl povstat kprojevu, zadali Septat, krdit pohrdavE
rameny, u5klebovat se, zkr6tka d6lat v5e moZn6, aby ho
zmitli a zesm65nili. Jejich rism6Sky nebyly ripln6 bez drivodu.
Tak6 jin6 poslance bavilo, kdyZ Robespierre iednil svfm
kvdtnatfm slohem a kantorsky vystupoval. Byla to trfzeil pro
muZe, kterf se urazil, kdyi jakfsi vfbdrdi neopEtoval jeho
pozdrav. Jeho jemn6 vypilovan6 v6ty, s takovfm risilim vy-
pracovan6, byly poklidf:rty za kratochvfli. Jak6 to poniienf
pro muZe s literirnfmi ambicemi, spisr:vlrtele pojedninf, pocti-
n6ho cenou Akademie v Met6ch!
Tak6 noviny byly tehdy k nt:mu nevlidn6. ObyCejn6 se
o jeho projevech vribec nezmifiovaly nebo je shrnovaly na pfil
68
Irrrlu l'/rdek. I(dyZ vfibec uvedly jeho jm6no, stile je komolily,
Jrrrorrujlce ho Robert-Pierre nebo Robetzpierre. east6ji se .spo-
koJovuly s nahraienirn jeho jm6na hv6zdidkou nebo o n6m
rol'crovaly jako o ,,poslanci" nebo o ,,jednom z poslancri".
N(rsledkcrn toho v5eho uzaviel se jeSt6 vic do sebe a jeho
lronicki, irsmdv st6le vIc hoikl.
m
Itlkalo se o Robespierrovi, Ze postr6dal schopnost piitelstvi.
Vskutku mnohS jeho plStelstvf ztroskotala na fskali politiky.
l)dtion, Karel a Alexander Lameth, f)uport-Dutertre, pani Ro-
ltndov6, Danton, Desmoulins a Panis, v5ichni byli kdysi jeho
1rf(teli a se vSemi se dlive nebo pozddji roze5el. D6jepisec
Ludvik Blanc iekl, Ze Robespierre nem6l pl6tel, nfbrZ jen
slep6 stoupence. Shm prf na konci sv6 iivotnf drShy zvolal:
,,Nemim pi6tel, kromd Augustina dit6te a Couthona
rrrrzfkal"
- -
Nicm6n6 piitelstvf, kterfch pozbyl, byla pondkud vyviiena
tdmi, kter6 podrZel. Lepeletier, Saint-Just, Lebas, Couthon,
rodina Duplayova, David Buonarroti, Buissart a pani de Cha-
lnbre zrlstali jeho pISteli, dokud je smrt nerozloudila. Ziekl-li
se ho n6kdo, jako David, pani de Chalabre a Buissart po
jeho smrti, bylo to ze stejn6ho drlvodu jako Petr zapiel
I(rista aby unikl nisledkrim. A bylo-li moZno nazvat
- Davida, pani de Chalabre a snad Couthona ,,sle-
I)uplayovy,
pfrni stoupenci", hodi se to pojmenovhni stdli na Buissarta,
Saint-Justa, Lebase a Buonarrotiho, jimi pevnost povahy
znemoZfiovala takovou rilohu. Saint-Just byl dalek toho bft
slepfm stoupencem. Zdh se spiSe, Ze dinil pii ndkterfch pti-
leZitostech na Robespierra n6tlak, zeim6na pii zatdeni Dan-
tona a Desmoulinde. Buissart se nerozpakoval Robespierra
59
kritisovat a nabidnout mu radu, o niを vこ dё l, 老e ie V rOzporu vtlIit Jeden druhdho a byt pt6teli, stane se to tdZkou vdci v cio-
s jeho nizory. hhch obdansk6 v6lky. V takov6 dob6 pattit k oposidnim t6-
Je‐ li vこ ak pFitelstvIIn IIIInё n cit pFfbuznチ 1ぶ Ce,pak je asi hrlrrlm znameni zapldst se do z6pasu na Zivot a na smrt. A
pravda, 老e Robespierre nemё l nadini k pFitelstvf. Je tこ 老ko zn tnkov;ich okolnostl skondilo mnoho jeho pfAtelstvi.
si ho predstavit,ze by se bez vyhrady oddival hFellv6 divё Fe,
jak6 pFitelstvf vyttaduje.Byla― li jeho obvykll zdrを enlivost― ―
―一zavinё na pociteIIl hrd6 rozumov6
hraniこ fcl s chladnosti IV
pFevahy nebo farizejsk′ nl pFedstirinfln vyも こ
i ctnosti, jak
nё kteFi tvrdf,je ovも em vellni sporn6.NIoderni psychologie se Robespierrovi hlavnf pFtttelё veヽ rersailles byli P6tion,]Karel
Chチ lf k V′ kladu, 老e to bylo zavinё no vnitFnf plachosti …
… ll Alexander Lameth a Lepeletier de Saint‐ Fargeau. Byli to
strachem pFed citov′ m pOranё nfm;ten mohl pochizet jednak poslanci shromiを dё nf, asi v Robespierrovこ vこ ku nebo O nё co
z pOnё kud vチ StFednla10 cllovinf ieh0 0tCe, jednak ze ztrit, starも 1.TFi poslednf byli markチ zi a VySlala je Slechta,pFesto

kter6 Robespierre utrpё l ■mrtfm v rOdinё za sv6ho itlё ho vも akpatFili k levici. Sezninlflne se kritce s kaZdチ m Z nich.
dё tstvi. Jsou vζ ak niznaky, 老e clloval k Desinoulinsovi a J6rome Pё tion byl advOkit z diec6snfho mё sta Chartres.
zvliも tё k Dantonovi cit hraniこ fcf s niklonnostf.Existuje do‐ S Robespierrem byl tak tё snё sdrutten, ガe se zFfdka mluvilo
pis,ktcrチ pSal Robespierre Dantonovi a kter′ je V tё to knize o jednom bez druh6ho. Tehdy byli oba u paFittsk6ho lidu
dile citovin,v nё mえ se pFiznivi se zttejmou upFfmnosti k sv6 stejnё oblibeni. Kdytt se vSak OstavOdirn6 shromiZdё nf ro‐
niklon■ osti k Dantonovi.Hijll Dantona veFejnё jeζ tё v pro‐ P6tion to neこ [ё stf, 老
zcζ lo, Inこ I e byl zvolen starostou PaFitte.
sinci 1793,kdy Danton mё l jitt takも patnou povё st,労 eto t`mё F Uttednf povinnost od nё ho vyttadovala,aby Se stavё l na odpor
znamenalo stit se sim podezttel,In・ Kdytt bylo Dantonovo vも em nezlkonnfn■ ■itOkin■ proti zFfzen6 istavnf autoritё
zatこ ellf po prv6 navrを eno ve V′ boru pr0 0becn`blaho,zvedl :l tO byla privё cesta, kterou se musela revoluce dit。 ()d tё
pry se Robespierre zlostnё a protestoval. Opravdovi zuFivost, doby ztratil divё ru revolucioniFi. 17e volbich do konventu
s kterou ho napadl, kdyχ nakonec ,,svolil, aby se ho iplnё byI P6tion kandidtttelll za girondu proti nobespierrovi,kter′
zFekl“ ,mluvl o Msce hoFce zklaman`pFedmё tenl jeji niklon‐ ho drtivё porazil. Kdytt byl zvolen v jin6m volebnfln okresu,
■osti. Desmoulinse hijil opё tovnё , aby ho dostal zPё t do stal se Robespierrov′ m■ oZhOttё enジ m OdPircem。
klubu jakobini, kdyを byl z nё ho wγ louこ en. Robespierre tFIn Robespierrovi ke cti nutno Fici, を
e sv6hO dFfvё jこ fho pFftelc
dival v sizku svou popularitu. Jeho pojetl obこ ansk6 povin` nenapadl, dokud on nezahijil nepFitelstvl. P6tion na nё ho
nosti ――vypё stovan6 jeho klasickチ Ill VZdё linfln ――a velk6 vibec neStaこ il. Byl neobyё ejnё jeさ itn′ , Siln se zesntё こ
nil a
pottadavky, kter6 na ni kladl jeho pFisnチ uこ ett Saint‐ Just, Robespierre toho ochOtnё vyuを 11. Kdyχ bylo odhlasovino
nedovolovaly mu vこ ak, aby stavё l pFitelskou oddanost nad zatこ eni vidci gi■ ondy,uprchI Pё tion s nё kolika druhy. Jeho
oddanost k vё ci. tё lo a tё lo girondisty Bizota naζ la se v poli blfzko Bordeaux
ル【ёlo by se tak6 uv五 老 it,老 e kdeZLo za obyこ ejn′ chこ aSi mO` こ
isteこ nё pOzFena vlky nebo hladov′ nli Vesnick′ nii pSy.Nenf
hou lid`ntteχ et卜 Protilehlチ m politickチ In stranim a pF∝ lo si znimo, zda oba spichali sebevrattdu nebo zemFeli 、
γsflenfln.

60 61
 Karel a Alexander iノ ameth patFili kこ isti francouzsk6さ le^
ukizkou je Lafayetteo Chtё la pod
Clty, jeiftt neivラ Znaこ nё jこ F
vl市 em americk6 revoluce a tehdejも fch mysliteli,hlavnё Mon‐
tesquieua, pFemё nit francouzskou v16du na konstituё ni mo‐
narchii.Tim pomihali ote裔 ft prilom,jimtt proudil revoluこ nf
pFival,kterジ se pOZdtti marnё snaを 1li zastavit.Oba bojovali
pod Rochambeauem za americkou neod宙 slost.Starも f一 Karel
―― byl ranё n v Yorktownu. Oba zaujfmali v 6stavOdirn`n■
shromittdё ni lnisto dile k levici nett Lafayette. KdyZ shro―
miZdё ni pFesfdlilo do PaFfZe, organisOvali s pol■ oc( Dupor‐
tovou a Barnavovouklub jakobini.Kdytt vこ ak po kr■ lovё itё ku
zaこ al pFisnチ republikinsk,smё r,pFipojili se Lamethov6 k o―
posici. Stali se kri10Vsk′ Ⅱli ridci a organisovali s druhチ nli
Jakobinskチ Ini rOzkolnfky soupeFsk′ politiCk′ klub feuillanti.
Po pidu monardlie utekl Karel do Anglie,kdettto Alexander
pFekroこ 1l hranice s Lafayettem,kdytt ho jeho voisk0 0depFelo
nisledOvat v pochodu na PaFf老 .
Robespierre a Lamethov6 pracovali nё jakジ こ
aS SVOrnё
v klubu jakobini, brzy vも ak do首 lo mezi nilni k rozporim.
Kdyだ je Robespierre zaこ al po krllovこ nivratu z Varennes
podezFivat ze spolこ eni s dvorenl, znepFitelili se neslniritelnё
こ
Spoleこ ensky se s nilni RobesPierre rozeζ el jitt nё jak′as pFed
tfln, protoZe, kdyを pFiSel jednou navも tivit Karla, nemohl ho
nebo nechtё l pFijmout.Snad mこ l dobrゞ divOd Se urazit,snad
ne.PFemrも tё ni citl市 ost mohla snad■ o zmist jeho isudek
v takov6 vё ci.
JestliZe Lamethovi byli ze Skoly hIIontesquleuovy, byl Ro‐
koly
ichal Lepeletier ze ζ
bespierriv druh,こ lechtickチ pFftel,Ⅳ 【
Rousseauovy. To znamenl, Ze se klonil daleko vfce k levici
nett Lamethovi. ■'o vysvこ Lluje, 老e on a Robespierre zistali
pFiteli att do Lepeletierovy smrti v inoru 1793. Lepeletier,
jako Pё tion, byl pozdё ji zvolen do konventu a hlasoval pro
krilovu slnrt. Byl nadnlfru bohatチ , ale upFilun′ idealiSta,
62
(lychtivtt zruSit vさ tttinu v′ sad,kterチ Ch Sim pOzival.Je pivod‐
1'1'lll jCdn6 z nejradiklln働 も
iCh ё
isti zikonodirstvi navrtten`ho
V:・ (:V01uこ ni dobё .Byla to povinni stitni v′ chOVa vこ ech hocllli
()(l scdll16ho do dvanict6ho, a vζ ech dё vこ at od sedm6ho do
lC(lCnict`ho roku za pOdΠ linek naprost` rovnosti.
′
oho dne, kdy byl krll popraven, zavraを dil Lepeletiera
I｀
:,,V:11予 ёlen krllovsk6 tdesn6 striZe. Kdytt ukizali Robes‐
￨)i(:l・
rovi pO smrti jeho pFftele rukopis LepeletierOva vチ chOV―
‖ ost hodni
l■
`l10 plillu,zvolal:,,Znamenit`!To jejedini pFsel■
l'OV01uCC.`` Nabidl se,老 e bude plin zastivat pFed konventem,
illil tak.Plin byl pFijat,ale s vynechinfln d01o老 ky o po―
`l l:こ
vill:losti,coを zbavilo plin revOluこ nfho vチ znamu. Nebyl nikdy
l)1・
OVC(lCn, ani v pFijat6 podobさ 。
v
l'o pl'ichodu do Versailles se Robespierre a jeho kolegovd
lft:llho stavu z Artois ubytovali v prost6m RenardovE hostinci
v trlici sv. AlZbEty. PozdEji najal Robespierre a tii jiniposlanci
. z Jcho kraje malf byt v ulici de l'Etang d. 16.
l)o;loledne a ndkdy i vedery tr6vival Robespierre v shro-
rrr/rlddni. Odpoledne a d6sti nocl v6noval plipravd svfch pro-
jcvrl. l)e Beaumetz mu bezdEky prosp6l, nebof posm65ky zprl-
nrbily, Ze Robespierre upustil od kv6tnat6ho slohu tedi, jimZ
vzlruzoval vfsm6ch svlich druhrl. Aulard, kter;.i napsal zvli5tnl
nludii o leCnicich revoluce, je toho mfnEnl, Ze Robespierre do-
rfthl sv6ho ripln6ho leCnick6ho vzrrlstu, teprve kdyZ shro-
rrr/rldInf bylo ndjakf das v PaiiZi.
V fisudclch o Robespierrovi jako iedniku byly tak zjevn6
nvdlly, Ze byly oiividnd zabarveny stranicklim piesvdddenim.
(irrlyl ho shledfv6 ,,vyprahllim jako scirocco". Taine iiki
,,rrr:fekl nic a mluvil jen, aby se s5m sly5el". Belloc minil
63
￨1価 価‖
Ⅲ鰤曲鵬鰤1嗣 鰤陶曲幽脚Ⅲ‖
‖ⅢⅢ
脚鵬lllllllttllllllllllll脚
,,chybi mu u5lechtilost v;frazu,,. Auiard ho shiedAvii n6kdy
vfrnluvnfm a pfesvdddivfm. Mathiez ho povaluje za lep5iho
neZ Vergniauda.
Cteme-li Robespierrovy iedi, musime se ptipojit k Reyba-
sovd kritice: nev6ddl kdy piestat. Vdt5ina jeho projevfi byla
piili5 dlouh6. Opakuje se jistym zprlsobern. Jak poznamenal
Michelet, nebylo to pii ristnfm piednesu tak z6vadn6, jako
se to jevl pii Cteni. Napoleon iekl ,,jedin6 iednickh formule,
kterd za ndco stoji, je opakov5nl.,,
easti nEkterfch Robespierrovfch projevri si zasrouri carrylova
zdrcujicfho posudku, ale jsou zas jin6 d6sti
projevy kter6 jsou nespornE piesvdddiv6 - aa maji
dokonce cel6
drtivou
-
logiku. Zminili jsme se jil, i,e Robespierre sv6 projevy ob_
vyhle Cetl, byl vSak riplnd schopen mluvit bez pifpravy.
Takov6 projevy byly nejtep5i. Jeho proslulj vfpad proti Brie_
zovi a ritok na Dantona, oba proneseny z okamZitdho popudu,
maji nidech pochmurn6 velikosti.
Podle jeho vlivu na posluchade musime Robespierra po-
vaZovat za iednika. Tento vliv m6l zifdka sob6 rovna. Mohlo
by se snad iici, ie jeho popularita vypllivala z toho, Ze hov6l
z6libim a pledsudkfim davu, tomu v5ak zdaleka tak neni.
Skutednost je, xze projevoval velkou mravni odvahu v boji
s velejnlim mfndnim, domnfval-li se, Ze se dalo Spatnou ce_
stou. Robespierrovy projevy proti v6lce byly proneseny, kdyZ
se rozpoutala Silen6 v6leCn6 hysterie. St6l prakticky s6m,
kdyZ se stavdl v cestu protin6boZensk6mu fanatismu, a do-
k6zal obrdtit proud. V nev6reck6 dob6 se neb6l Celit posmdchu
a prohlAsit vei'ejn6 v klubu jakobinrl, Ie ,,prozletelnost bdi
nad revoluci". Robespierrtiv vliv v konventu byl mimoffdnf,
a plece nikdo nebyl v oteviendj5i oposici neZ on.
Adkoli jeho sila spodivala hlavnd v logice, um6l tak6 hr6t
na citovou strunu pohnutf. Dokazuje to sama piitaZlivost jeho
projevri na Zeny, kter6 se shlukovaly, aby ho sly5ely mluvit.
64
[rI'i jcdn6 piileZitosti v klubu jakobinti se posluchaistvo
zvedlo jako ieden muZ a volalo: ,,Chceme vSichni s tebou
zrrur['fl!" Pi'i .iin6 prYileZitosti, iak vyprivi Desmoulins v do-
pise svdmu otci, polovina posluchadfl muZi stejnd jako
icny -
tonula v slzich. Robespierre vSak umdl rozezvuiet
ncjcn-citovou strunu pohnutf, nfbrZ tak6 strunu duchovni.
(londorcet i'ekl, Ze revoluce je n6boZenstvi. F'rantiSk6ni' sice
rozbijeli kiiZe, ale klanEli se srdci Maratovu! Jini znesvdcovali
I<ostelni olt6ie, a to jen aby hledali zboinoa nihradu u ,,ol-
trtfft vlasti". Zeang revoludni iednik nebyl tak zpfisobilf vy-
hlr,rdal. duchovni str'6nku revoluce jako Robespierre. Jeho
osotrni podestnost mu dovolovala projevit mySlenky, kter6 by
bvly v ristech kald6ho jin6ho zn6ly pokrytecky. Bylo mu
d{rno zav6st nhboZensk6 citdni, vyvolan6 sociilnim pievratem,
v puritinsk6 iedi5t6. Posledni ridobi revoluce nese ziejr;ri- rfn
jeho osobnosti. Condorcet a Rabout Saint-Iltienne nazvali
Robespierra knEzem a vskLrtku, bylo v ndm hodnd z hlasatele
evangelia. Byl to duchovni 16z jeho projevrl, ktery mu do-
<Ifival mnoho z jeho v6Znosti.
Mnoho Robespierrovfch projevfi se vyznaiovalo velkou
zatrpklosti vfidi jeho politickfm odprircfim. Nesvdddi to o sho-
vlvrrv6 povaze. Pi'esto se zd6, Ze byl v soukrom6m i veiejn6m
Zivot6 laskavf. Jeho StEkot byl dasto hor5i neZ kousnuti. Je
pro uiho piiznaind, Ze se dasto vyjadioval nelaskavd, kdyZ
sr, pokou5el vykonat nEjakf milosrdnf din. Do odi bijicim
;rl'lklldern toho jsou jeho pohrdav6 zminky o pani AlZbdt6,
hrirkrvir sesti'e, kterou se snaiil zachr6nit pied zuiivosti ra-
rlihrilii. llcubell iekl o n6m: ,,I{usim vytknout Robespierrovi
jen jcrlrro byl piili5 laskav;f." Pani LebasovS, kter6L se
-
s nlur tft,rur[ stfkala, pi5e ve svlich pam6tech, jevicich velkou
upi'luurosl: ,,Byl takovf dobrik!" MEI rid d6ti a zviiata. Malf
1Irrrrnliihhrri (Cordeliers) klub nazvanli podle svdho shrom6Z-
-
di5t6 v b'ivrl6nr kl65tefe franti5k6nt. (Pozn. pfekl,)
Ａυ
〓υ
l-r lloltcspicrrc
 savOyardsk′ 110ch v zahradこ
v Tuileriich,jemtt nosil Robes_ jak se obilva}i, zrrarrerralu ne-
pierre ttdy mё ぽ l)r'{, l}r'()l)uSt0ni Ntckera, coZ,
1こ ky,muF■ al,,hOdn′
lin“ 。Je vζ ak nutnO rorlrri blrrrkrot. Od t6 doby zadali rozrnyslnd rozd6vat penize
lirllrn, sdtopn1''m rozv65nit davy. Takto tietl stav uvedl na
nci.rrrr slav dtvrty, aby dosihl svych cilfi, ai jednoho dne shle-
∬ 猟 灘t郵
sektirstvf a fanatismu.轟
鮮 1群
競鮮
Schizela mu velikOst ducha, 輔
kteri
[ rlrrl. h: vyvolal situaci, kterou noni s to zvlAdnout.
llolrr:spicrrclvu pliteli Kamilu Desmclrlinsovi se obydejn6
こ
asem charakterisOvala DantOna,jehOを
by byla uё inila Opravdu plipisrr.ic, 7e dal popud k hnuti, 61"1[ l,yvrcholilo dobytfm
obdivuhOdnテ m, kdyby byl bチ val n16nё
iplatn′ . llrrstily. Nebyl dlenem shrom6iddni, ni'bri chudym paiiZskfin
RobespierrOva neslliFitehOst a pFfliも
velk6 sp016hini na rrrlvokirlcnr. Pi'ich6zel dasto do Versailles, ani ne tak nav5tivit
Vプ mluvnOst dOvrさ 110 jehO zkizu.Jak vyprivf Aulard,pFiこ
e19. lkrlrcspicrrn jako IVIirabeaua, kter6ho, jak sim pravi,,,miloval
tllernlidOru dO konventu vyzbrojen pouze svitkё
nlё I PFiv6st arnlldu.
IIl papfru,kdyグ .irrho rrrilenku". Byl nihodou ve Versailles, kdyZ byl Necker
ploprr(li'n. Spdchal hued do Paiiie a Sel do zahrady kr6lov-
Ve Versailles,kdyを shrOmlを dё nf veё
er nezaseda10i ch6dival rki'lro pirlircc. Tehdy to nebylo tak smutn6 misto jako dnes,
Robcspierre Obyこ ejnё dO kavirny Amaury,kter4 jettё
pod jll■ 6nem
existuje nvlrrl bijlci srdce Pai'iZe, kde sq barvitd rozvijely m6da, nei'est,
ルIullerOva restaurace. Je na rOhu avenue St.
hirllrrrr l politiha. V zahradd bylo mnoho kav6ren. V jedn6
Cloud a bOulevardu carnOtOva. ChOdil tam hlavnё
, aby se z ni('lr Caf6 du Foy -,- vystoupil l)esrnoulins na stril a pro-
ziこ astnil schizi bretOnsk`hO klubu,kterチ -
se v kavirnё schl_ rrr.sl lrobui'ujici icd. Zrninil se v ni o Neckerov6 propu5t6ni
zel a z nё hOtt pozdё ji vznikl klub jakObini. KdyZ by10 po
schizi, usedal v koutё
rr rrrlrn'il vrrovn6 o krirlovski'ch Zoldicich shromfZdEnfch
__ kterフ spriva kavirny Oznaこ
_a dumal nad sklenkOu vfna nebO debatOval se ila rr:r M:rr[ovI poli. N6sledoval prfivod mdstem a men5i sroceni.
tabulkOu ―
Nrrzili'i zrri:alo srocov6ni znovu a den pot6 bylo Bastily dobyto.
SVフ mi pFateli o politiceo Nenf pochyby,zeこ
aselll kOnal vy‐ llolrcsplicrre nernEl s tim viirn nic spoledn6ho. Byl ve Ver-
chizky d0 0kOlf a rOzjfllld v預 。usseauovё duchu. srrillcs, krlc pov6sti, dochfzejici do shromhicllni byly tak po-
plrirr(r, it: se: rozhodlo nepietrZi[d zasedat. Trvalo to ti'i dny
rr I i'i rroci. Illedi, vychrLli, muohyini protichfrdnlrmi vzru5enfuri
VI rklii:crri lloslanci neust6vali rokovat, zatim co poslov6 pi"ichir-
zr,li :r rrrltrlriteli a zprhvy byly st6le poplalndj5i: r, pi'edmdstfch
KdO by nebylこ eti vypravOvinf O dObytf Bastily?POkud je
rir(lo k srrilk6m mezi vojskem a d6lnik,v..., zvonilo se rta
lfさ f Carlyle nebOル Iichclet,je to hrdinn′
dё jepisci
pFfbё h.Je210 si vζ ak
vytkli za `kOl pitrat po hOspOdiFsk′ lropl:rtlr . . ., Pai'iZ ve zbrani. . ., vnikli do Domu Invalidri a
Ch こ initelich orlrrlsli prrihv u ddlo..., francouzsk6 gardy ptebdhly k li-
ve spleti histOrick6hO v′ vOje, Ini sc za to,
ガ
e finanさ nici jak0 rlu . . .. zrrr":rrli dobyvat tsastily.. ., .llastily dobyto..., De Lau-
Jン abordc, BOscary [l DLlfreSnOy, kteFF se obyこ
ejnё lleuvidё jf rrrrv, vr'lilcl llrstily, byl zabit, jeho hlavu nesou v prflvodu na
:1lezi hrdilly Bastily,11laji stejnё
velkOu OdpOvさ dnOst za dobyti kopl...
l.eudi11〕 f tvl・ ze jako ltlie,Mainard nebO Hullin.Tripili pr,se
Povi,sli ovScrrr piekonivaly pravdiv6 zpr6vy: PaiiZ je v pla-

66 67
 ■■ ■ ■ ■ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ １ １ １ １ １ １ １ １ １ １ １ １
ll ′krvAcOn6.I(OnservatiVnこ
fI)OSlanci tretihO stavu se dこ sili.
menech. . . sto tisic PaiiZanri pochoduje do Versailles.. . do-
.:こ

()(::::`l:lli jiグ iこ astnit se dil. NIirabeau,BaTnc■ ve,I」 amethOV`

5lo k hromadn6mu krveproliif ... vこ rni.,,Krev,kterA se
lt il:li V'Znamnf VidCi zistivali jettlこ
UdrZovala se pov6st, Ze se PaiiZan6 odeberou ke kr6li, ne-
予Ckl BarnaVe. Nlo老 ni vこ ak, Йe
「 Ol`Vl, ncni krev nevinl■
i,“
piijde-li on do PaiiZe. Po ndkolika dnech se Ludvik s velihou l〕

1.
l():li l)lldou chtFt icdnOu Obritit. Robespierre llechLこ
obavou dal na cestu. Doprov6zelo ho n6kolik set poslancrl,
V ilisili v`ak pFecC nc、 :こ 予il.Bylo v■ OZporu s iehO povahou
mezi nimi Robespierre. \r dopise sv6rnu pliteli Buissartovi
lt i(.1)0 1nclhOdall■ i. Nil.(dy iC ncSChV`lloVal a pFi jedin6 pFf―
v Arrasu tuto cestu zajimavd popisuje. Zvl55t6 ho zar6Zelo, lll SV01Cnf一 一 ZICこ ell1 7「 uilCril― 一 byly
l(ウ iloヽ ti,1(dy dal li llё l■
Ze lid volal ,,Af Zije nirod!" a ziidka ,,Ll vtije kr6l!" Viddl
o:(ohl()ヽ li takoV6, χe Se nlliS(ヽ lo iedllat rychle bCZ Ohledu na
mnichy s n6rodni kokardou, pli5pendlenou na klerikdch,
il、 lko. Jindy ncrad SVё
予OVal vё c, kteroll VZal ztl SVOu, 111-
s pu5kami na rarnenou. Na stupnich jednoho kostela vid6l l dilvu l)■ Oti jedllotlivcin■
ht,(!1:1l pouliこ nfho l)oje S nisilil■
uprosti'ed vdi'icich kudze s kokardou piipjatou na Stole.
:llk(lv ll()solllllaSil.
Ludvik se vritil do Versailles t;iZ veder. Piipadal si trochu ni a lleob10mni propaganda.
jako nezkuSenf krotitel,.kter6mu se podaiilo uniknout bez .,(11()11lCthOdou byla ustaViこ
・ i11)01110Ci n■ ohly I)予 L nepFitelovy obralln`posice pOdkOpilly
rtraza z klece pln6 divokfch zviiat. Ilobespierre zristal v Pa-
,￨ ′ヽ l:ll)cny tak, グ
'(ヽ C Se jich vzdivを 、
1 1)cz bOje. Sledoval tuto
iiZi o ndkolik dnf d6le. Nav6tivil pochmurnlf vnitiek Bastily (｀

e V′ ―
utno uznat, χ
ni(.:ho(11l diSlednこ pO Celoll rcvolllCi a l■
a objevil se v kriiovsk6m pal6ci. V5ude ho zdravili, zdravili こ
、
l(`(lky o、 pravcdl五 OValy diVこ rll v iCif 血 innoSt, PFedstavi Si
vlak poslaneckf odznak, nikoli Robespierra. Paiii, ho je5t6
‖rk(lo,7()dobyLi star`pevnoSti parfZsk∫ n.lideln by bylo■
OZ―
neznala. opin d0
LId fCudalislnu,kdyl)y llebyl b∫ Val dFiVe podl【
ll(Mil()oヽ
ri nこ kd。 , 老C
i(l nllry, Йc byl neSChOpell iこ inn`hO()dporu? Vさ
VII 1792 nisledkel■ Sriク ky
l)y l,yl:1 1110narchie padl〔 1 10, Sprl■ a
kll `vゞ carSk6 gardy s davcrl■ ぅ
l1lo‖ こ
kdyby nebyla bゞ Vala dFivc
Po zteこ enI Bastily nisledovaly jill` nisill16 ё
iny,jako lyn‐ ｀T Ol〕 ou pFfpadech byl■ dina
′l‖ ivcll:t VSeCh sv∫ Ch Opor?
chovinf Foulona a jeho zetこ Bertiera v PaFf%i a srocovinf
、`、 1′ kll vytrvali price d10uh∫
Ch lCl・
v provincifch.Vcnkovan6 se bouFili.ヽ ア
nikali do zllnki a pilili elli
Alc Йlct v′ buchi niSilf lidll a oll■ 1011vat iejiCh potlaこ
(〕

na hranicich pergameny, listiny, v′ s[ldlli listy, dekrety, re‐ buchy VyVolala)

l● ■ ):11lloritOu, ieiftt despoliCki vlida ony Vチ
skripty,postupni listiny aこ lcclltick6 prtikazy,jejichを kouzelni
011(lVこ rilzn6 vこ cl.RobespiCrrc l■ eschvaloval lynchOVini Fou―
sila,jak se dolnllfvitli,jc lak(1lollho udrグ ovala v porObё o Nё ‐ iヽ

Crtiera, 1lle llezdi SC tak6, 老c by ho 10 bylo p予

111こ
lo‖ :: :1 1〕
kdy vこ ak vypllili l zlll)ck, ll al)y to bylo dovrSeno, zabili
ヽ
r‖1lo vヽ Pillkll Neこ tastn′ Foulol1 1)raVdё podobnこ nikdy ne‐
l pana.
『 kl,夕 cl)y lllさ l lid ifSt trivu,ale pFcdStavoVal Startt reZinl
Revoluce, kteri こ
(・

S10 1o lunohclll dil, llcク si lfeti sittv PFil・ eni

zprvu k■ 1こ cla Jitko by nlこ la oこ i obricen`k hvこ zdim一― Jako
V ‖Ci1101｀ ｀
fnl stavu.ZpiSOb ieho snlrti,kterj zpisobil Zdё
―z[1こ ala Vypadat ponё kud ne‐ v r:1(11(1111)()｀ 1を 11lcti tretihO stavll,zaptisObil na Robespicrra tak
Panna Orle■ 1lski ve vidこ 111 -―
I za hodna pouZe po10‐
んlo,Й c 1loヽ「d(ll)ise Buiss,lrlovi uzl■ 〔
ヽ
otesanこ . Jeif rouChO utt llcbylo bezc skvrn, n′ brを 。χehnut6
:‖

69
68

￨・ ￨"‐ JJ‖ ‖山mmH‖ ‖

‖ 曲‖ Ⅲ鳳酬鵬‖
鰤山 Ⅲ‖‖
Ⅲ lllll油 ‖
Ⅲ鵬‖
‖ 機幽幽朧機議饉鑢麟繭鐘麟畿鐵麟畿饉畿麟鐵鬱饉議饉鐵箇
鵬盤
 viny i6dku. pokud se tyde yzboufeni
sedldkfi, hdyZ v shr.o_ llvl to iVlaillard, jeden z hrdinrl Bastily. Hurf Maillardl KdyZ
rn6Zd6nf povstal Lally_Tollen
d,al a lhd,al, aby se proti buiidtm
pouZilo pifsnfch opatfenf, ttcdob;ival Bastily, byl obchodnim agentem a vypadal v6Znd
malf advokft z Arrasu _ jenZ na_
psal letdh, kde pranfioval nesi[ tu tragicky. Ptal se jich, co si piejf. Chl6b, tof se vf! A neni-li,
pouZivanl proti sedldkfim_
ihned povstal a iekl toto: chtIly jit do Versailles a poZidat kr6le, aby piiSel a iil v Pa-
,,Co plimdlo pana Lally_Tollendala zvonit IIli. Kdyby byl kr6l v PaiiZi, byl by chl6b. Takov6 byla ieiich
Mluvfte o qitrZnoste"t
na poplach? prostinki drivdra v krflle.
uyt"Zno.ti, p5nov6, jsou jen pro_
TI Po kritkdm vhhini se jim Maillard rozhodl postavit v delo.
i1-1,.ducha
svobody. Net<iamie .", foiruri je5t6 u konce. Mohl b;it s to, aby je uhlidal pr"ed neplechami a riiady by
Zitiek moind bude svddkem obnoveni
.r"f.ury"f, pletich dvora. mohly mezitim uiinit opatfeni. Dali se na pochod. Prvni Sla
Kdo je piekazi, zadneme-li prohlaSovat
za bulide ty, ktef{ se velik6, dernd obledeni postava Maillardova, potom ndkolik
ozbrojili pro na5i z6chranu?;
lenskfch buben{kfi; d6le, jako ndjakd divadelni postava, Sar-
. trr.j:
le
hSjil Robespierre revoluci, adkoliv se
se d,vara na scestf. urdit6 ."
nedalo zaplit, Iatov6 oddn6 Zena na koni, na vlajlclch dernfch vlasech klo-
to neaato poprit po blSzniv6m
bouk s p6ry, v ruce kopi. Byla to Th6roigne de M6ricourt,
I. u 6. ifjnu 128g, kter!, znali dobu rozhodn6ho obratu ve
francouzsk;fch d6jin6ch a v Robespi"r-ue dobrodruika, kterd si nepochybn6 o sobd myslela, Ze je revo-
Zivotnf dr6ze. Iudni Pannou Orleinskou, tlebaZe byla daleko toho bft pan-
nou. NSsledovalo asi osm tisic Zen, nesoucich pu5ky, kopi,
halapartny, bambitky, kyje, zbran6 v5eho druhu, a t6hnoucich
VIII dLlo. Za nimi oddil piemoZitehi Bastily ** d6lnfkfi z pieC-
mdsti.
zrSna 5' iijna vi'ftiro se mrad6 ,6vde
ao ^strSznice .r,e dtvrti Za(alo pr5et a v6l studenf vitr. Zeny zatvrdily sv€ tv6ie
sv. Eustacha v FaIiZi, popadlo
buben, r,vb6hlo zas ven a za_ a plahodily se bl6tem, bezprostiednE za nSdhernfm vii'enim
dalo na ndj tlouci, volajic:
,,Za mnou! Za mnou! h*a radnicil,, bubntl, iernllm Maillardem a rudou Th6roignou. KdyZ pii5ly
Ⅲ Ｉ

sly za nfrn. vychrtr6 zeny s hraclovti.ircimi

Ｉ
Ｉ ︱

-kynd rltitrni doma, r.rhov_ do Sdvres, zastavily se. Ale na5ly tam pouze osm bochnikrl
︲ Ⅲ ︲
Ｉ

se Sirokymi boky a silnjnni .ijy,

Ipafnf liveu6 slulky, chleba a nEkolik lahvi vinn. Osm bochnfkfr pro osm {isic a
prodavadky a Ivadleny, holky
︱
︱

z ,ti"e, .ii"frZ bidn6 zamdstnfni itdnf Brih, aby udinil zhzrak! Konednd dospEly do Versailles
tak6 postihly z16 dasy, a mlad6
ddvdaia, zr.e.irnd pro Iegraci. a k budov6, kde zasedalo shromSZddnf.
Chtdli-Ii se k nim pi.idat rnuli, odehn"l; j".
ktelou na cest6 potkaly, rnuscla .s
,A.vIak l<aid,6 tena, To bylo popuzeno proti kr6li, jenZ zamitl podepsat opatie-
nimi".lit,,jinak by jf byly nf, kter6 shrom6lddni uiinilo. Kromd toho byl dvrir tak ne-
za trest u.sti(ihly vlasy.
plozieteluli, Ze polidal hostinu pro dristojniky krSlovskd
radnici nebyl nikdu, hdo try je piijal.
_Na
v6zitov6, kter6 osvobortily; byly
Byli tanr viak t6lesn6 strdie a flandersk6ho pluku. Pi'itom nosili hrdd bilou
f om" tiuiirry, kter6
Vzaly s sebou bambitky, puStry,, roztrhaly. kokardu Bourbonfl i dernou rakouskou a n6rodni kokardu
kopi o .rCt otiL ddl. Na scho_ urdZeli a po5lapivali.'lyi, den mluvil Robespierre a i'ekl: ,,Je
dedr radnice se pak oh.ievila velkrl .sn:ralrlA
postava v dern6m. pouze jedna cesta, jak se utkat s piek6Zkami rozbit je!"
-
70 71
 A Mirabeau kiidel
ddnf neprohr,'siro-,ikoho
poilesku,
kdyby shrornAl-
-za.hromovdho
r."ornu-r.Jt"ouy Iul6ci v5echua pai'iZskir spodina, kterf myslila, ie dojde
tetn6ho, ,ze by pisemnE ';;;*, o.ory za nedotknu- -
k vftrZnostem a Ze bude vyhlidka na koi'ist.
uuu";r,e ty, kteli jsou od_
povddni za hfieni v palfci I(dyZ pli5el Lafayette do pa16ce. byl uveden ke kr6li, kterli
-* O"i i"rlovnu samu!
Av5ah tfebaie tteskati ho piijal usouZen, v piitomnosti nEkolika dvoianri. Lafayette
jevu, postanci tietfho
R"b".;i;*;;u a Mirabeauovu pro_
stavu .- ;;;r;;, o sc r"rklonil s obdma rukama piitisknutfma na prsa a i'ekl:
nikrerak naklondni zabt6cen6m;;;;: druhych -_ nebvri ,,Nejjasn6j5i panc, vidite pied sebou nejne5fastn6jliho mu-
objevil pled budovou. kterlf se pr6v6 hludnE Ic. I(dybych se byl domnival, Ze Va5emu Velidenstvu dnes
Mirabea,, .u .6-*, kdyZ
krom6ho posta znrdvu dostal od sou_ ;roslouZim l6pe tirn, ie zt.ratirm hlavu na popravi5ti, VaSe Veli-
o pr.hod;;;: vkradl za
kleslo a po5eptai mul piedsedovo frcnstvo by md tu neviddlo."
do pal6ce. Chcete_li, iekndte,
_,,pryedstfrejte, le ;ste nemocen. Jd6te Potom pievzal plnou odpov6dnost, rozestavil vojfky po pa-
n{s pochodu.ie. Nesmf se
," i'"*_Ur" ode mne: paiiZ na l{rci a ode5el spat do domu sv6ho ivakra de Noailles.
ztratit ani oiamZit<!.. Rylo Za svithni, kdyZ je5t6 spal tfrn si vyslouZil titul ,,gener5l
by si nynf po prv6 posranci to, jako
*"t,r,n .iruu prnd uv.domiri n*- -
Morpheus", hter;fm ho od t6 doby royalist6 poctili vnikla
bezpedf, kter6 ohroZovato
jejich ;i;.;;;
chu revoluce dovoleno pr;;.rr";^;oru",tfcru, kdyby bylo du_ chitra do pald.ce, zabila nbkolik dlenir tdlesnl slrhie- a zadala
Rozhodri se, ie vyzvou k spoledenskd vrstvy. plenit. Lafayette se probudil vdas, aby pledeSel hor5i udSlosti.
zastave.i.'nJespierre vlak l'ozddji se objevil na balkonu s krilovnou a polibil I\{arii
aby se revoruce drrera nechtdl
nauzd6. ili-;;;#:"::""^,:::.",:i, Antoinettd ruku pied odima dzrvu. Francouzskf lid tleskal t6to
tvdFe vvjadiujici sirsd,nr
se Zivotnf podmInky.L.6"_"
a mysrir, ; .;TJ#il,iliJ#, ll galantni sc6nd.
takov6ho fiau, To odpoledne se ubiral cestou mezi Versailles a PaIiZi nej-
;rf.o je tento,
zlepSf. KdyZ se Mai,ard drrrle;;i-;;rom6Zddni znatnd bl6zniv6j5i prfivod, jakf kdo kdy vid6l. Vojici s bochniky
poslanci na ndho ostie a ndkteii
dordZeli ot6zkami, Robespierre chleba naboduutfmi na bod6cich, d6vdata a Zeny s vojen-
piispdt na pomoc. ftfznf mu
, ._*r#-"ii"f udinil se
skfmi klobouky, obkrodmo na konich, ddlo, krflova t6lesni
h6jcem obecn6ho lilu, po prvd se prr;; Robespierre sam ob_ strhi. bez kloboukri a bez zbranf, krhlovskf dvfir v povozech
dfvali tv6if v rv6i. paiii - na sebe
izapr*;;," Lafayette jedouci po boku kryt6ho kodiru, v nEmZ seddl
-kr6l a nejbliZ5i rodina; vesele blitem se plahodicf a v kaluZich
Versailes, kter6 vidEty
toh; dne lolik rozdilujiciho, byly
o ptllnoci probuzeny novfm .(plouchajfci rrlznorod5i dav muZri, Zen a ddtf, nesouci v6echny
tShl v dele patn,cti tisic
vilenfm bubnri -- Lafayette pii-
NrdS;;;;
tidi.
N,rodni gardu, kter6 nal6hrr^,;;; jr'j.;, pie.lo na paifZskou
druhy zbrani a se stromfi ul6man6 vdtve se Zlutfm, hn6dlim
a Iervenym podzimnim listim. Mezi nimi vousatf obr mo-
vetitel
del z Latinsk6 dtvrti obleienf do iimsk6ho krunlfie - kterf
vedl do Versailles. plel se "orrrtouruf Lafayette
, ,irri, Se, vSe marnE. - nesl.
MuZi se vzboutili a toho due sfal dv6 mrtvoly t6lesn6 strhie sekerou, kterou
f$o1ce ," ,ro povdsf. Na_ Shrom6id6nf se usneslo jit za kr6lem do PaiiZe.
konec povolil a k Sest6 hodind "Vf,r"Z*.ii,,
uyrurifi. eri"f. v pat6ch vojska
se vlekl neblahf z6stup: muZi"pfesiro;*, ,n ieny, zlodEji,
72
73
 Kapitola 4

V PARIZI
Ⅷ

obespierre se octl v PaiiZi, na jevi5ti sv;i,ch diivdj5ich bojfr,

檄

sv;fch drYIvdj5{ch l6sek. I(do byla ta jedin6 Zena, o kter6 vime

s jakousi jistotou, Ze s nim sdilela loZe? NeznSme ani jeji
Ⅷ

jm6no, ani nevlme, jak vypadala. Vime pouze, Ze se stala jeho

鍼

uraitressou brzy potom, kdyZ se piist6hoval do Paille, i,e ji

鍼

bylo asi dvacet Sest let a byla do n6ho velmi zamilov6na, Ze

se h ni choval spi5e chladnd a dasto se zdr6hal ji navltivit,
鼈

a i,e jf dSval itvrtinu svdho platu, kterlf iinil osmn6ct frankrl

Ⅷ

denn6.
Polovic zbytku posilal Charlott6 a Augustinovi v Arrasu,
鼎

kteif mdli, soud6 podle jejich dopisfi, dost z16 dasy. ,,V5eho se
楊

n6m nedostfvi. Prosime, parnatuj na na5i ubohou malou

domicnost," pi5e Augustin. A Charlotta: ,,Prosim, poSli, co jsi
Ⅷ

sllbil, milf bratie; rn6me stSle velkou nouzi."

鰈

Zbylo rnu necelfch sedm frankri denn6 na Zivobyti. Neni

divu, Ze obrykle obEdval za tiicet sous, a i,e kdyi; Benjamin
＝

Franklin zemlel a shromsZdEni nalfdilo tiidennl smutek, byl

＝

nucen vyprijdit si dern6 Saty, pondvadl m6l pouze jeden oblek,

kterlf nosil. Majitel prijden6ho obleku byl vy5Si nei on. Pon6-
靴

vadZ si Robespierre dhval zhleiet na sv6m zevn6j5ku, muselo

mu prisobit rozpaky nosit Spatn6 padnouci oblek.
Bydlel spolednd se zn6mfm mladfkem, jak;fmsi Petrem Vil.
liersem v ulici de Saintonge d. 8. Dfim byl nedivuo zbour6n.
Villiers byl celf den pryd a veder slouZil Robespierrovi zdar-
ma jako tajemnlk. Ndkter6 Robespierrovy rukopisy jsou ps6ny

75
 ■■■■■■■︱︱︱︱︱︱１１１１１１１１１１
‐
Villiersovou rukou a neni pOchyby,老 e zodpovfdal lnnoho jeho uZil takov,Ch SpOleこ enSk′ Ch pFlleZitOSti.Bud proto,Ze si uvこ
korespondence,kteri nemilo vzrostla,kdyを pFibylo jehO pFf_ diVё rn6m aこ aSt6m
domoval nebezpeこ i skr,VttiCi Se v pFlliこ
teli popularity.Za jedinチ mё SiC,jeこ tё na zaこ itku jeho drihy, styku s tё mi,jidhZ hlavnim zttmem byla snaha,aby se zFekl
こ
inilo RobespicrrovO poも lovn` vic lle老 271 frankti. Poslanci
.Jeho hlav‐
SV′ Ch ZiSad,nebo proto,Ze byl povahOu samOti予
mё li v′ hodu bezplatn6ho zas1linf poこ ty s povinnosti pFed‐ Dutertre, LamethoV6 a
nflni pFiteli ZiStiVali P6tion, DuporL‐
klidat obilky s adresou k ovё Fenf, vydatnチ to pramen pod_ V byteCh a sChiZeli Se
Lepeletiero Navこ tこ VOVali se vzljemnё
vodi prO nё koho. l Se zlnittuje ve SV′ Ch pamё
teCh,老 e
v kavirnich.Panf de Staё
ヽ/e svych pamё tech dこ 1■ ヽrilliers z Robesplerra obё tnfho se s RObespierrell■ Setkala jednoho veこ
era r.1789 V dOmё
berinka. Tento pOstoj, pFevlidajici tehdy vic neを nynf, byl sv`ho otCe, IniniStra financi Neckera. Tehdy byl pOuze ne‐
l pOSlan‐
vysledkem imysln6ho isili postraOenych ultrateroristi, ne]― znimym advokatenl z venkoVa,ktery Se stal nihodo■
pOjem o demo‐
vice odpovё dnチ ch Za Robespierriv pid. Nicm6nこ Ffki spra― cem a byl znim tim:Ze mё l trochu pFehnan′
vedlivこ o sv6m pFiteli, 老
e odnlftal vも echny nabidky penё ttit6 kracll.
podpOry,tFebaを ese einё do Th6atre
mu こasto nedostava10 nejprostζ fch ttivot‐ Obこ as ChOdival Robespierre dO diVadla,Obyこ
nfch potFeb. Jeho ctite16 1nu psivali a nabfzeli penfze, "ne― 一kter′ dOStal infor‐
FrancaiS,nyn1 0d60n.Podle Lamartina―
老 l rid deklamaこ ni tragedie
idajfce za to nic,ani ne podё kovinf``,Robespierre vこ ak od― maci Od Al老 bё ty Duplayov6-一 "Inё
inenl a ctnostf``.
lnftal a zlobival se,kdytt Villiers nё cO nalnftal. O tribunech,tyranii,O lidu,kter`hlaholily z10こ
Kdysi lnu poslala Angliこ anka,sleこ na Freeman Shepherdovi
――mllo vチ znamni autorka rOmini 一 一snlё nku se をldostF,
脚 農器 10LAtf翼
aby jf pouttil pro nё jakチ veFejnチ el. On vSak styk pFfkrc Zivot ieviも tё m,na nё mtt Si S加 溝 :鮮 驀 硝

ukonこil a odnlftl. Dlma projevila znaこ

`こ nOu nelibost a vinila lidu.
hO z nedOstatku galantnosti.
Dvlir a vё voda orleinskコ Vynaklldali na zvllこ tni `こ ely II
ohromn6 こ istky, z nichtt nem■ lo naも lo cestu do kapes po―
dYou hlavnlch mlstech
slancli. Dubois‐ Cranc6 obvi五 可e, 老 e jednu dobu ne m6nё ne老 Drama revoluce se nyni rozvijelo na
sto poslanci bylo podplaceno.Robespierrovi nabidli znaこ nou PaliZe: v Narodnim shrom6zd6ni
a v jakobinsk6m klubu' Na
d&IeZitosti a nakonec
こistku pod zlnlinkou, aby to rozdё Hl na dobroこ inn6 ■こely. obou hr6l Robespierre roli vzrrlstajici
Odpovё dё l iseこ nё , Ze si nlё 1 61echetnゞ dirCe hledё t rozdこ lenI roli hlavni.
sv6ho dal.u silll. Jindy, kdytt k nこ lnu poslali posla s podob‐ Shrom6Zddni se usadilo v PatiZi
v blival6 jezdeck6 Skole -
nチ m darem,neodpov,dё l mu vibec a tak dlouho se na nё ho Salle du Mandge. Po budov6'
z niZ tekl omlazujici proud vy-
upFenё dfval,att posel ztratil odvahu. suSenfmi Zilami star6 Francie' nezblv6
ul ani stopa' Stila
a ulice de Rivoli' Po-
Steinこ nepFfstupn′ byl Sp01(発 enskチ m vジ hOdim nebo tten‐ na kiiZovatce nynEj5i ulice Castiglione
Na jednom konci
Sk′ nl SVOdim. Dostival nynf hoinё pozvinf,zFfdka vこ ak vy‐ nurf prostora uvniti byla dlouhf, a uzkh'
76

― 市 ¨ 鰤 而 面 山 曲 脚 曲 価 幽 融 酬曲 脚 脚 麟 温麟 1麟 搬燎麟麟曲 明
sedё ina podiu predseda)voleny kattdチ ch Ctinict dnl, a Sest IIl
taiemnfki.Asi uprostFed sAlu,こ elem k pFedsedovi,byla Feこ ‐
nicki tribuna, taktte Feこnici byli nuceni stit k vё inё poslu‐ l)rrrh(r vclk6 z6pasi5t6 klub jakobinrl -- vzniklo tak6 ve
tζ
- poslanci zalolili po pii-
chaこ i zidy. Ve rsrrillcs. Smdli a praktidti breton5ti
Na obou koncich silu byly galerie prO obecenstvo a pO clrorltt do Versailles klub, kteqi se sch6zel v kavfrnd Amaury'
obou stranich vyhrazen6 galerie, ■
Ozdё len6 jako lo老 e v di‐ hrttr rokovali o n6vrzlch, projedn6vanfch ve shromiZd6nl'
jednotnd' kdeZto
vadle. Ponё vadtt bylo v PaFftti tisice lidf bez price a zijem llrzo se ukfzalo, Ze bretonStl obydejnd hlasuji
hlasovali podle svych individu-
o rokovinf byl velikチ , byly galorie pro obecenstvo obyこ ejnё ;loslrtttci z druhfch provincii
(rhrlclr sklonri. z6iem o klub vzrristal a iildali i jini, aby byli
pFeplnё ny. Vyhrazeni galerie hostila na poこ itku revoluce
uzavleni a plivitali kaZd6ho'
こ
asto Ⅲ ran6 pOSluchaё stvo.Divici tleskali Feこ nfkiln nebo je, lrli,iuti. Breton5ti nebyli stranicky
obvykle beztrestnё , vypFskali a こasto proniも eli vlastnf po‐ [,f,i ,rref podobn6 min6ni jako oni' Nakonec se plipojili sko-
rern v5ichni, kdoZ byli pokrokov6ho smy5leni' poditaje
v to
znimky. Poslanec LIlirabeau‐ Tonneau, Ⅱlladさ i bratr velk6ho nejbohat5i to Slechtu
Ilechtice jako Lafayetta a de Noaillesa -
Mirabeaua― ― pFezdivku sud mё l pro svij velk′ 0覇 em__
vc lrrancii. Vliv klubu byl znadn;i nejen proto, Ze byl
organi-
vellni horkokrevnチ pin,hledal jcdnou ttebFfk,chttto,s nleこ em i proto'
sov6n pro jednotnou dinnost v shrom6Zd6ni' nybrZ
Ze
v ruce,vzft itokem galer五 pro obecenstvo,kteri k nё mu byla byl tak
rrrf,t piivrZlnce u dvora a v ministerskfch rifadech;
ten dell zvllこ I nezdvoFili. ddlo za sc6nou'
rlobie informov6n o tom, co se
Robespierre patFil k politick`skupinё kraini levice.TvoFilo
I(dyZ shrom 6/zd1ni piesidlilo do PaiiZe' klub se obnovil
ji jen asi tFicet posl田 lci.Jejf vl市 ve shromittdё nf byl ovも em
s ,,triumvirifg6" I)upont, Barnave a Lameth - jako hlav-
malゞ , nahra2ovala to vSak jejf obllbenost u galerie pro obe‐ -
rrimi kmotry. Ti zajistili jako shromaidistE refektai
domini-
censtvo a u paFfttsk6ho lidll.Robespierriv ispё ch u galerie ho dv6
k6nsk6ho klaStera v ulici sv. Honoria za rodni n6jemn6
vedl k zvliも tni pFedstavё o tom,za jak′ ch pOdnlfnek by mこ 1 pouZiv6ni zaiizeni' Dorninik6ni
st6 frankrl a stejnou d6stku za
nirodni parlament zasedat.Pravl o tonl: ,,Zikonodarnチ sbOr jejich prvni
byli v PaiiZi zn6mi pod jm6nem jakobini' protoZe
by lnё l zasedat v ohromn6,Inajestitnf budovё ,pFfstupn6 dva‐
tiaSter v Paiiii byl v ulici sv' Jakuba' Pozd6ji se shledalo'
Ze
biez-
nicti tisiciln diviki.PFed tak velkチ m poこ tenl svё dki by se sfl nestadl, a najali tedy knihovnu nad kapli' KoneEnd v
neodvittily zvednout hlavu ani iplatkiFstvF a zrada,ani ple‐ nu 1792, kdyZ byly mni5sk6 iSdy zru5eny' ziskal klub od
tichy. POuze na obecn6 blaho by se bral zttetel. PouZe lllas vlAdy kaPli.
rozumu a obecnё hO zljlnu by doζ el sluchu.“ Existuje lept, kterf ukazuje Rohespierra na Iedni5ti
v jako-
Proti tomu se mohlo namftat,老 e se parlament za takov′ Cll binskdm klubu, roku 1791, kdy se klub
je5t6 sch6zel v kni'
podnlfnek vydivi v nebezp∝ f,ガ e bude utiskovin ёilou a dob― hovn6. SAI je dlouhy, uzk!, s klenutfm stropem a
hlubokimi
s bod-
Fe organisovanou menも inou.Avも ak i bez tak ohromn6 galerie okennimi viklenky. Lavice pro posluchade' soub6Zn6
s6lu je ulidka'
dokizalo nё jak′ ch pё t tisic radikalnich PaFfttanli po znaё nou nimi st6nami, mdly vzadu op6radla' Uprostled
dobuヤ nucovat Nirodnflnu shrOm2dё nf svou vLili, po jejiZ lev6 stran6 je uprostied vyvlf5en6 podium'
na n6mZ

78 79

!,111",,111
‐… 価 嗣曲鰤 鰤 Ⅷ 珈 llllllllll‖ 閻
 判
Ⅷ
Ⅷ
珊

stavi nad prostf lid a mluvi vzne5en6ji nei on, md vdtSi vliv
柵

stoji stiil pro piedsedu a pro tajernnikv. Celem proti piedse-

dovi je iednickA tribuna, podobnf l6ii, v niZ byl iednlk znadn6 neZ ten, kdo z lidu poch6zi, nebo se tak tv6ii a mluvi lidovfm
隕

nad posluchadstvem. t6nem.

颯

Pfivodn6 pi'ijimal klub pouze poslance a jednou jich k nE- Ilobespierrfrv z.iev byl ve shodd s jeho iednick'fm slohem'
鼈

mLr patiilo asi dtyii sta. Potom se rozhodli, ie piipusti tak6 Vfstroj sankylotril pro ndho nebylal Zaana dervenh dapka na
jeho napudrovan6 vlasyl Na vrchollr revoluce, kdyZ se sanky-
珊

volbu autorri, ktefi sepsali knihu pi'ispivajici k veiejn6mu

iotism stavat ttodnfm, objevoval se Robespierre pied lidem
珊

blahu, a Condorcet byl prvnf, kdo byl pi'ijat. .le5td pozd6ji se

molrl stfit dlenem kaldy, ale muselo ho doporud.it Sest dlenri. bez poskvrny, t6mdi elegantni, Postava ze star6ho reZirnu'
柵

jeho ide-
Nicrn(:n6 i potom zristal klub ndjakli, das dristojnl,rn spolkem, ntasallci ideje nov6ho; protiklad mezi jeho zjevem a
Ⅷ

sloZenynr z politikrl, odbornikti a ztamoin'fch m65tanfl, spo- ami ho prfv6 dinil nSpadn6j5im' Jeho opravdovS elegance se
zdela jakoby jemnou poklonou posluchadrim' Je dokonce
聰

lecinosti podobnou Akademii v Arrasu, organisaci, v niZ se

Robespierre zvlfi5f citival jako doma. A skutedn6 se tam citil velmi pravdEpodobn6, Ze to tak povaZoval za spr6vn6 a vid6l
＝

vfc dorna nel ve shrom[ldini, pondvadZ tam bylo m6n6 vy- v tom zn6mku ricty. Nerniloval-li skutedn6 lid, protoZe l6ska
楊

byla jeho poYaze cizi, v5Llil si ho' Lid mu byl vlAdcem a on

se
ru5ov6ni a odporu, s nirnZ by bojoval. Tarnndj5i ovzdu5i sou-
柵

stied6n6 pozornosti bylo, kdyZ nc nepostradateln6, prYece aspori pied nim ukazoval tak, jak se ukazujeme pied panovnikem
＝

velmi piizniv6 jeho zvl65tnimu poudntiuru zptisobu projevri. -- vhodn6 ustroien. V jeho Zivot6 nebyla vflbec tajnS str6nka'
Lhdnit ostudnh minulost nebo zkaZeni soukromi existence'
＝

Jm6no jakobini, dan6 organisaci polo posm65n6, dlenov6

z podftku neradi slvSeli, zejm6na Robespierre, pon6vadZ iried- aby vrhaly podezi'eni na slova, kteri pronf5el' V6ddlo se'
le
楊

ni nSzev hyl: ,,Pr*6te16 ristavy." Teprve po pfdu monarchie ty pdkn6 Saty, kter6 nosi, byly v5e, co m6, i'e jeho iivot je
＝

jeho slova
byl nfzev ,,jakobini" fiednE pi'ijat. otevien6 kniha. Proto mu v6iili, v6Zili si ho a
Znenirhla se zadal klub pi'etv6i'et v prolethi'St6jsi ftvar. Pro- platila.
nr6na zadala jii r.l79l, jak je zlejmo z tohoto: kdyZ ten rok
Ⅷ

jakobin5ti odpadlici organisovali feuillanty, starali se o to, IV

＝

aby vyloudili v5echny ,,pasivni" obdany, t. i. pfili5 chud6, neZ

珊

aby mohli platit dan6. To znamenalo, ie je povaZovali za llrzy po ustaveni paiiZsk6ho klubu jakobinfl vznikly po-
Ⅷ

znadnou m6rou odpov6dn6 za Spatuou cestu, na kterou se dobn6 hluby na venkov6 a piidruZily k paiiZsk6 organisaci'
se
＝

;akobini dali. s niZ uch'iovaly pravidelnou korespondenci'

V srpnu 1790 bylo
＝

Je zajimav6 poznarnenat, Ze pietvoi'enf hlubu nczmen5ilo, jii sto padesSt Sest takovfch klubrl a na vrcholu revoluce od-
＝

traduie Aulartl jejich podet na vic neZ tisic' Celkovf

ui.(,brZ spi5e zv6t5ilo oblibu Robespierrova kazatelskdho ied- podet
＝

nick6ho slohu. Moinfi, le jeho poslucharii nebyli vZdy s to, Elenfi byl odhadnut piibliZn6 na dv6 std ai tii sta tisic' To se
＝

abv sledovali jeho klasick6 nar6lky. 1'tozvl6dn6 poudn6 pro-

■ San,cdme t i bα krttk'CL指
＝

jevy je musely ndkdy nudit, ale snad pr6v6 proto se jim v5i-
Sl器 記::hJliTttettr」 %lattI幾
1掲Fa卜 搬芋 震lle l
柵

chni tim vice obdivovali. Jc znimfm rikazem, Le ten, kdo se lI∬ 詩

＝

6 81
＝

RobesDierre
80
＝
＝
＝
︲
︱
Ｉ
Ⅷ

‐ .I ●
● 1 1 1 1 1lJ[1111 1111 1 1 1111linll‖ ‖
‖綺
‖1111111111‖ 1111111in11111‖
Jヽ 11hlll11111111:￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨
 “一
ｌ︲トー＝︱ ︲
︱＝ ︱山 ︱ ︱

zd6 trochu pryehn6no,- uv6Zime-li,

Ze v listopadu 17gl mdl
-;.a"rra.t irdinnjch opatfeni, aby je brzdilo, brzy se v5ak podrobilo ne-
O"]r1U, klub pouze dvandct .ut
︱
︲︲
︱ ︲︱︱ ︲

DrileZitfm Urrl:r:"1 pi.i rozvoli dlenri. zbytnosti, kdeZto druh6 se nikdy nedostalo pies pouh6 gesto.
Irevnich statkri. Mezi dubne*
orguri.r"" byr prodej cir_ PaliZskf klub dovedl vzbouiit davy t6mEi podle libosti, aby
. ,aliJ
 ︲

rnajetek prod6val * coZvyneslo

fi91, kdyi se cfrkevnf zastraSil poslance; poslanci z venkova se kromd toho obivali
︲
︱︲︲

ndrodni pokladnd na osm set

 ＝Ｆ  Ｉ    Ｉ

milionfi frankrl _ plivit6ni domhcich jakobinri a bezprostiednlho nebezpedi pro

v srpn u a v z 6i.i _ffi H Jli:.l'il,Tffi jir sv6 rodiny a majetek.
lost je snadno pochopitetna. : #J"T Nelze ifci, Ze n6kdo byl zvl65t n6pomocen pii organisovSni
Ti, k;;";i;ziti sv6 rispory _ '"TJ:;T
dejnd v5echny * obv_ sltd klubt. OvSem za prvniho jejich zastince moZno povaZovat
majetek na revoludni _U". "r-._k-ur"rn"
*"i*Ur, pfipjati tim svrlj Marata. Zedn6ish6 l6ie slouZily dasto za jhdro klubt. Ale
menat nejen ztrftu
vr{lednf
"t". iif"a reakee mohla zna_ jejich vzrrist byl vdt5inou spont6nni. KdyZ se stal Robespierre
j."li"h rnajetku, nj,brZ i odvetu. proto se vedouci postavou v klubu jakobinfi, existovala jiZ mocnS orga-
stali ochotnyrni kandid6ty dlenstvi
uu .poff.r, jehoi cilem bylo nisace asi ityi set klubri. Mohl jen pouZivat straSn6ho politic-
pokradovat v revoluci a potirat
."rt.i' h6ho stroje, dan6ho mu k disposici, jako Napoleon potleboval
Mdlo by se uv6st, Ze scl cfrkevrri
porumt y prodhvaly ye vel_ jen pouZivat velkych vojenshfch sil, kter6 zd6dil po revoluci.
kych rozlohrlch a Ze je dasto
'l'o mdlo za nisledek, Ze
k"p*;lt ;pekulanti na obchod.
chudi lyfi"U,Sir"u piipraveni
rodinf tohoto opatrYeni a d6le, o dob-
Ze se takovi spekuranti
zulivymi jakobiny. Vliv t.chio st,vali v
."uotr-,r"n prosp.chafrl nal
konec klubu velmi Skodil.
Mezi francouzskou a ruskou revoltrci MoZno iici, si Robespierre zvolil jako dlen llstavodrir-
Ze
nroZno najit vehni ndho shromLidLni za heslo Rousseauovo: ,,Lid je krSlem!"
nrnoho obdobn6ho, neposledni
jakobfnrl a sov6ty. Za
z tohoje obdoba rnezi klubem a Ze bojoval za kaid4- moZn6 opatieni, smdfujici k tomu, vlo-
aktivnih" ,*p"irrvoje rusk6 reyolucr:
se dinnost .iakobinri pr,i. Zit moc do rukou prost6ho lidu. V tom byl daleko m6n6 ne-
neri.itu oa tinrosti sov.tfi. srouZ,i jistf neZ Rousseau, kterf si n6kdy s6m odporuje a jevi silnf
＝ ︱

jako stiedisko poude.nf pro

︱ ＝ Ｉ

dElniky u .uafaty, rozdrnychdvali

︱ Ｈ ︲ ＝ ︱

nad5enf pro revoluci, hlidali sklon k stiedni tiid6, ,,t6m mezi bohatlfmi a chudfmi, ktei'i
︱

o.t.rZii6 .istokraty, pomdhali jsou nejspolehlivEjSi soulfstf republiky, jedinou, na kterou je

︱ ︱

vl6d6, kdyZ pieSla do rukou jakobfnri,

,fy fiae byli poslu.ni
︱ ＝

jejich naryfzenf, pomAhati provaaOt moZno se spolelurout, Ze nem6 na zieteli nic jin6ho, neZ blaho-
＝

pro armSdu, br6_

nili reakci v organisovdni a r. tZS+ ""k;;;"" byt obdanstva".
＝

vybirali v5echny kandi_ Robespierre se klouil k mas6m k chudin6. Jeho houZev-

aL jo
d6ty pro fiady. Od prosince lTgS
＝

ovlidala Francii jakobinskS diktatura. Robespierrova p6du natf vira ve vrozenou dobrotu, smysl- pro spravedlnost a pocti-
＝
＝

Ustavod6rn6 shromfZddni vost prost6ho lidu se zd6 ni'emr5t6n6; nutno v5ak mit na pa-
a jeho ndstupci, Z6konod6rn6
＝

shromfiddni a konvent mdly pied m6ti, Ze byl vfrdcem v tiidnim boji, kterf se blilil rozhodn6mu
jakobfnskfmi kluby po_
＝

svStnou hrrlzu. prvni z nich okamZiku. Takovf vfldce se musi jako vridce v z6pase
-
＝

udinilo ,Ut otit nesmdlych a ne_

mezi nhrody obejit bez nestrannosti. Nesmi mdiit, uvaZovat
＝

-
＝＝
︱
︱
Ｈ ＝ ＝ ＝ ＝ ＝ リ
 ﹁デ
ｌ ＝ ＝ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱︲︲︱ ︱ ︱ ＝ ＝ ＝ ＝ ︱ ＝ ︱ １ ｌ Ｈ Ｉ
ー

ー
ト
ー
︱
︲
︲︱ ︱ ︱

i激鸞鸞 ∫輌醐撼轟
︱

a posuzovat pIfli5 sv6domit6, aby neztratil ndco z pfesvddden{

︱

a sm6l6 sebedriv6ry, nutn6 pro vft6zstvi. Hesla jako ,,Jde

︱︱

o mou vlast, af mi pravdu nebo nel" nebo ,,Jde o lid, af mA

︱
︱

pravdu nebo ne!" snad nelyhovujl nejjemn6jSimu mySlenf,

撫 :補:割鷲
︱

笛聯l撚聯
led, jak Wells biitce poznamenal, ,.jemn6 smf5leni v drsnfch
Ｉ  

ot6zk6ch Zivota je slab6 srn1i5leni". Vrldci lidu musl stadit

 
 

hrub6 piiblileni pravd6. divaji pFednOSt pokoin6mu Ot

 

棚h∬跳朧 艦
 

Robespierre netvrdil, Le mh lid vZdy pravdu. Ve sv6 proslul6

誂黒
 

Ij鮒
 

debatE s Brissotem citoval Rousseauovo ,,lid si vidy Z5d6

 

pravdy, ale nevidi ji vZdycky", a i'ekl sv6mu protivnfku, Ze Kdytt d'Epr61neSnil pFeruζ ll
述揺 ギ
 

sedlaki vypalujiciCl■ Zll■ ky pol

 

nejlepSi cestou, jak ukhzat svou fctu k lidu, neni lichotit mu,
 

dd Robespierre Se
il``,Odpovこ
lidi obこ al■ y,予 よeite lim lupiこ
 

nfbrZ piim6t ho, aby si uv6domil sv6 nedostatky, ale sou- an6 0bVinё ni ze
 

zlostnou sV6hlavoSti: ,,Budu lim Fikat obこ

 

Iasnd ho nikdy nepiestat chr6nit. P6tionovi napsal, kdyi se

 

s nim roze5el: ,,Domniv6te se, Ze bych pro potlesk n6kolika ケ

hiIStVf.“
 

試
ad bガ 盟盟
 

sankylotri mohl tak ztratit hlavu, Ze bych zradil v6c svobody

諏
Jeho uminё nOSt byla ittasni,Druzi Snad umdl`Vali,On ni‐

翻l.x:苗:T為ぶ‰麟
Ｐ
＝

a rovuosti? Obvif,ujete m6, Ze lichotim lidu, zapomfn6te v5ak, k面.Druガ

︱
︲

obludou v iejiCh Oこ iCh, On nil

 
︲

od vice se vyplfci lichotit bohatfm a tak zvanfm sluSnjm

hOdami,On nilC011.Mlu宙 1,at
 

penё zi nebo Spoleこ enskプ mi v′

■
 

lidem."

W朧 ‖
 

easto pok6ral 5patn6 chov6n{ lidu, obydejnd v5ak odmital se to hOdi10,nebo ne.Argumtntoval,Zastaval se lidi,itOこ
 
 

piipustit, Ze s6m lid byl vinen Spatnfm chovfnim, a ne nE-

︱  
ｌ

kolik,,pletich6ili",,,nepi6tel5t( agenti", nebo piestrojeni roya-

︱ ｒ
︲

list6. PiiSlo-li obvinEnf od t6ch, kter6 povaloval za nepf6tele

︲
︲ ︲
︱
︲
︱
Ｉ ＝ ︱

lidu pak svaloval vinu

- dvrlr,Lid
︱
︲
︲

Slechta, bohat6 m65fanstvo

︲

- onak, kdyby ho
＝

na Zalobce. by nebyl jednal tak nebo

Ｆ

e to Zbyteこ n6, tO hO vbak ne‐

︱
︲︲
川

nebylo zneulito nebo kdyby nebyl vyprovokovfn. Odstrailte

︱
︱

ifm Ve jm6nu VOlnoSti projevu.

︱ ︱
︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱
︱

zneuilv{ani provohace, a lid bude jednat spr6vn6. ,,Piestailte

r盟
日

ユ空 電為17
認ゞ
︲ ︱ ︱ ︱ ︱

1え こ
︱
︱

薦
常鶏ボよ
︱ ︱︱

tupit lid a rouhat se svdmu vlAdci tim, Ze ho st6le lidlte jako

︱

:Sttll∫
川

nehodn6ho t65it se z vlastnfch pr6v, jako zvrhl6ho, barbar- :聖

︱
Ｉ ︱

n.
Ｌ Ｉ

sk6ho a zkaZen6ho!" volal pii jedn6 pi'ileZitosti. ,,Pr5vE vy

tё
slxlё こ
nё ,aby proiev byl Wtiこ
Omattdё ゴ,メ ednぶ el V klu‐
一

jste nespravedlivi a zkaieni, vy a bohati, do jejichi rukou Kdytt nemluvil Robespierre Ve sh■

爾 鸞 曇蝋
酔悧鮮再
byste chtEli pien6st moc, ktere prfvem patli lidu. Lid je las-

∫ま
洲 ︱
︱ 岬 ︱

kavf, trp6livlf a Slechetnf. Chce jen mir, spravedlnost a pr6vo

na Zivott"
︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ＝
︱︱ ︱ ︲

85
84
︱ ︱ ︱ ︱
︲ 朧

馴 嗣 鰤 閻 ド 酬 明 呂 酬 脚
輌 輌 鰤 曲 繭
 ξ
l

ll
￨

muZe' pr6vo nosit zbran6'

obecn6 a plim6 hlasovaci pr5'vo pro
Tak nakonec posmdvidci ztichli a zneklidn6li, pondvadZ d6l- divadlo' pcl-
uott ort projeuu, svobodu tisku a necensuroYan6
nfci na galerii a v plepln6nfch pfedmEstich, nosidi a Zeny trestri' povinn6 velejn6 vy-
rotni soudy, zru5eni hrdelnich
v trZnicich i jakobfni ve svdrn klubu, v5ichni si pov5imli toho h6hem nejtvfir-
uIov6nl s riplnfm vydrZov6nim ditEte st6tem
huben6ho, zelenavtYr bled6ho muZidka, na kter6ho se mohli atd' Robespierre za-
nEj5iho ofaoff Zivota, tidov6 hlasovhni
vidy spolehnout, Ze bude hlisat jejich nejvy55f politick6 stAval tak6 dalekosahif program soci6lni
reformy' kterli ob-
touhy, a kterli nikdy neumdl6val v jejich obran6. Jm6no, a majetku vzestupnou
sahoval opatieni jako omezeni piijmu
hter6 mu dal jeden umdlec, kter'1i vystavil jeho podobiznu, mu
drichodovou a dEdickou danf, uznini
priva na pr6ci' za-
zfistalo :,,Neriplatny". a stStnf podpont
hrnujiciho v sobE zaiizovini veiejnfch dilen
Tak6 tisk si v5fmal jeho inr6na, nekomolil je uZ a neopo-
,r"ru*Ertrunfm, jakoZ i zest6rlfrn a churavym
minal otiskovat jeho projevy. Malat ve sv6m sklep6 se o ndho
Poslanci tietiho stavu v6iili ve svobodu
a rovnost' itit<ati
minili svo-
zajimal a nazfval ho hlasern lidu ve shrornSZddni. Kamil
to pii kaZd6 plileiitosti' Doopravdy v5ah tim
Desmoulins si ho v5fmal a pienesl svou vErnost s Mirabeaua
bodu pro svou stiedni tticlu a
jeji rovnost se Slechtici' Ndco
zvan6 nii5i
zp6t na sv6ho stardho spolui6ka. Oposiini tisk si Robespierra
jindho bylo, Slo-Ii o to, aby byly postaveny tak
v5imal a za(,al se o ndrn zrnifiovat t6m6i tak iasto jako o Mira-
tIldy na jejich froveil' Roblspierre k tomutrpcepoznamelal:
beauovi. ,,Actes des Ap6tres" (Skuthy apoStolri), hlavni roy- vzne5en6mu patricijovi' od 1d-vo;
,,Od risp65n6ho kupce aZ k
listickf list, otiskl jeho Madrigal, nazfvaje Robespierra jizlivd Slechtici' skoro vBichni
k6la aL k bfval6mu vdvodovi nebo
b6snfkem. Vylidil fra5kovitd pifpad s bleskosvodem a pozna- poarZet vfsadu pohrdat lidstvim v
podobE obecn6h<r
rnenal, Ze Robespierre vynikl daleko nad Benjamina Fran- "frtUli vrchnosti nel vid6t vzltstat
liclu. Rad6ji by se chtdli podrobit
klina tim, Ze byl ziroveir bSsnikem, d6jepiscem, zemdpiscem, pietlpokladu' Ze by mohli druh6
pfirodopiscem, fysikem, novin6iern a zhkonoddrcem.,,Je-li foeu, .one rovnfch' Za osudem leZ
utladovat, zdil se ;im nevotnictvi Zidoucn6isim
hrab6 de Mirabeau pochodnf Provence, pak je pan de Robes- se dornnivaji' Ze Brlh
svoboda sdilen6 se spotuotrfany' Patrn6
pierre svici Arrasu." nesla biemena' a stvolil
od vElnosti ohnul z6da jednEch' aby
Af rnu tleskali, nebo se mu vysrnivali, Robespierre sledoval
ramena druhfch, aby nosili zlatd vfloZky'"
svou dr6hu s piimosti a pevnosti z6mErfi, kler5 zarhirela. vSechnu moc v rukou
Pro Robespi"t'u 'i'u""nala svoboda
francouzsk6 obdany
lidu, a rovnost stejnf, pr6va pro vSechny
pro Languilleta n A"u*' i pro licly v Met6ch'
Ne
-proto'
VI -Ze by byl mEl Languilleta nebo iidy v l6sce' miloval v5ak
pfesvdddeni' Kromd
spravedlnost. Bylo to u n6ho rozutnov6
V prrib6hu sv6 zikonodirn6 livotni dr6hy formuloval Ro- rovnost je klam' ne-
toho v6iil s Rousseau em, I'e politicki
bespierre tak obsflhlf program politick6 reformy, ie ho po hospodefsk6 spravedlnosti: "Nespra-
.pofiua-fi na z6kladd
"nlnntrtui'
bezmAla sto padesiti letech nejpokrodilej5i demokracie je5t6 je zakladern politick6 nerovnosti
vedliv6 rozdEleni
nedohonily a na5ly jen mflo, co by k n6mu piidaly, kromd
a zkitzott svobodY"'
roz5ifenf jeho dobrodini na Zeny. Prograrl zahrnoval v5e-
87
86
￨￨

drlleZitost je v tom'
￨
￨ Kdyby revoluce nepiinesla spravedlivdj5i rozddlenl bohat- tehdy tak6 a vyjitliili je jasn6ji' Jeho
tak udinil'- Ze
stvi, byla by se podle jeho minEni i" Ui, dost obratnf, "ny 'i'tt'I -o"' 1 SaVZpokus
- - minula
voluce, jejiml cilem neni zlep5enf osudu
cilem: ,,Re-
lidu, je zlodin pii byl dost opravdovy, Jy p'on"al energickli
sv6 ideje

din6nf k zloiinu piechizejicimu. Nevykonali jste nic pro uskutednit'

obecn6 dobro, nesmdiujf-li vSechny va5e z6kony a instituce
k odstrandni nespravedliv6ho rozdEleni bohatstvi." vII
Jako prostiedky k dosaZenf takov6ho lep5iho rozd6leni za-
ve shromiZtl6ni d6lil
stdval Robespierre drastickf dddickf z6kon a vzestupnou N6vrh volebniho z6kona piedlloZenf
obdany' "Aktivni"
dfichodovou dair. JiZ r. 1791 se vyjidiil: ,,MfiZe nEkdo na- francouzsky lid na .utti'ni; a "pasivni"
pouze ti sm6li
kl6dat podle sv6 vrile s pfidou, kterou obddlAval, kdyZ se s6rn byli ti, krloZ platili urditou d6stku d6vek' a a herctlm byla
obr6til v prach? Nikoliv, majetek lidi (pozemkovf) se musf volit a bft voleni do veiejnfch rifadrl'
Ziatm
N6vrh zir&:o:na zba'
vr6tit po jejich smrti do obecn6ho vlastnictvi." veSkeri ridast na vl6dni tp'auU zakhzfuna'
a dtvrt milionrl
Pokud se tyde jinfch druhri majetku, mdl zristavitel mIt vil volebniho prfva asi tii miliony ze sedmi vdku' Robes-
dovoleno nahlfdat pouze s dhsti, zbytek m6l piipadnouti mulskfch francouzskfch obdanri ve volebnim
nespravedlnosti'
stitu. pierre zvolal trp"", ,iufl6 to cesta k n6pravE
majetkovfch vfhod
Jako z6kladni zSsadu prohlaSoval Robespierre:,,vlastnick5 ptidivat politickou ufttttt' k nedostatku
ndkolika
na hlavy
prfva nesm6ji bit na rijmu bezpednosti, svobody nebo ma- a nakupit jak v5echnu moc, tak bohatstvi privo pro
jetku druhych," covz, jak pravi socialista a ddjepisec Jaurds, St".i"y"tr,; Zadal neom ezen6, piim6 hlasovaci pro iitly'
,,klade zftklad pro rozsihlA vyvlastnEnf, kterS by rnohla ly- muZe a politickf, pr6va
jak p'o h"'""' tak Abb6
Zidy pro zptlsob'
nutit zmdny hospod6fsk6ho Zivota niroda". Maury proti nEmu vystoupil-a kritisoval j:i1*"*:lY.ll'
jak si vyddl6vaji ,r, Ziuobvti, a herce pro
Je othzka, m6-li bjt Robespierre povaZovfn za socialistu.
jsou Zid6 dasto nucenr
Lidskfm snaZenim v pozadi socialismu a komunismu je rov- il-".pi"rrl odpou6d6l, Ze zptsob' jakfm
a cht6l v6d6t' zda
nost. To byla tak6 jeho snaha. Kolektivismus jako prostledek se Zivit, je hanbou p'o ;l;i"t' uiiskovatele'
k uskutedn6nf sv6 snahy zavrhoval, to vSak bylo v souvislosti chovini kn6Zstva je bez PoskvrnY'
pon6vadZ ho ndkdy ob-
s kolektivistickou filosofii, kterS zast6v6 stanovisko, Ze je Jeho obhajoba hercfi ie zajimavi'
zapotiebf pokrodil6ho stupn6 prrimyslov6ho vlivoje s[1'6- vifiovalizfarizejstvi.Mluvildastovesvfchprojevechoctnosti
-
jov6 civilisace -.- neZ je moZno ii s 6sp6chem praktikovat. a dal si ziiei,etna vysv6tlenf' co minf
obdanskou ctnosti' "Du-
5i republiky ;e ctnoJt, to znameni
l6ska k vlasti' velkomyslni
Irlesto jsme opr6r.n6ni vdiit, ie by byl Robespierre piijal
sloudit vsechny soukrom6
kolehtivismus za svfij, hdyby se byl uk6zal proveditelnim. oddanost, kter6 n5s dini schopnfmi
Robespie-rre puri-
To bylo tak6 mfndni prvnich kolektivistrl. Babeuf, Buonarroti, zijmy se z6jmem veiejnlimi' Adkoliv byl
by se byl piili5 zajimal
touis Blanc a Bronterre O'Brien povaZuji Robespierra pro t6nskf ve svfch zvycic\ nezdi se' Ze
velejn6 z6jmy'
jeho snaZmi za sv6ho piedchfidce. Jeho vfznam v5ak ne- o chovAni druhich, le| Ze by po5kozovalo
spodivA v [om, Ze mEl ideje rovnosti, pondvadZ jinf je mdli Jeho obdiv pro Rousse"ttu
i jeho Konfese' kter6
"h*oval
89
88
 divite klamnd vidin6' bezvEdoruj'm
obsahuji dost takovfch rnist, aby pohor5ily prrimErn6ho puri- zdSnliv6 od5kodn6, kter6
t6na. TiebaZe mu musel bft znSm Dantontv zprisob Zivota, pozrlstatkrlm sv6 obEti?"
VAIka bezm6la proti ce16 Evrop6 - a nejkrutdj5i
v6lka
nezlekl se Dantona, dokud se nepiesvEddil, Ze byl riplatnf
ve svdm velejn6m i soukrom6m iivot6. Na vf5i sv6 moci, vsech v6lek, obdanska v6lka
* plimEla nakonec Robespierra
v rinoru 1794 iiki Robespierre: ,,Nem6rne v rimyslu pietvoiit k tomu, Ze se uchflil opravdu velmi daleko od t6to lidumiln6
republiku na formu Sparty. Piejeure si, aby nem6la ani kl65- z6sady.
Mezi Robespierrem a Barnavem doSlo k historick6
potydce
terni piisnost, ani klflSterni zkaZenost."
ze San Do-
Nepodaiilo se mu prosadit piijeti jeho n6zor& o hlasov6ni, ve vdci hlasovaciho prAva pro svobodn6 mulaty
minga. ,,Piejel.e si kolouie, ano di ne?" volal
vyjma pokud se tfde hercfi. PIes jeho driraznd protesty ne- Barnave na
musime-Ii
smdli se ,,p&sivui" obdan6 st6t dleny Nrlrodni gardy a nosit Robespierra a dostal odpovEd: ,,eert vezmi kolonie'
zbran6. ,,Tak6 jste tak mluvili, kdyZ se ozbrojili h va5i obran6 jim ob€tovat svou sl6r'u, dest a svobodu jedn6ni!" Debata

skondila pro Barnava velkou ztr6tou popularity'

pon6vadZ
d6lali revoluci?" posmival se kolegrim. Trpce zkla-
-mhnkdyZ
psal sv6mu piiteli Buissartovi, ie se boji, aby vfsledkem Lamethov6 kteli byli mezi nejv6t5imi majetniky na San
revoluce nebyla ,,aristokracie bohatfch, vznikajici na tros- Domingu
- odsoudili se sami sqim mldenim' Fauchet' vy-
kSch aristokracie feud6lni. Nevidim, jak to prospdje obecn6mu
-
kl6daje Robespierrfiv projev ve sv6m 1ist6 "la
Bottche de fer
lidu." (Zelezn| frstaf " .rrp,,lt ,,Jak veliki byl vedle t6ch obchod-
nikrl s litlskfm masem, kteli mluvili pled nlm a piileZi-
MriZe bft zajimavd vdnovat pozornost ndkolika Robesp.ier-
po nEml"
rovfm drlvodrlm proti hldelnfmu trestu: A piece, rozebirfrme-Ii Robespierrrlv projev pii t6
bylo tist6
,,Dospdllf ilovEk, kterf zabije dit6, jeZ mriZe zkrotit a po- tosti, shled 6me, Ze jeho ,,eert vezmi koloniel"
trestat, je netvor. Obvindnf dlovdk, kter6ho zSkon odsoudil, Lednick6. Ve skutedntsti si ztr6t, kolonii nepi6l' Pt6l si to
neni ani vfc, ani m6n6 neZ poraZenf a bezmocn;i nepfitel. Je tak m6lo, Ze se peirlivd zdrZoval poZadavku -
kterf Brissot
ZAdaI
vim vyd6n na milost a nemilost vfc neZ ditE dosp6l6mu dlo- kladl ve sv6m listE - aby bylo zruSeno otroctvi' len'
Tato umirndnost se snad zdA
vEku. Proto v odich spravedlnosti a milosrdenstvi nejsou ortely aby nebylo uznino ristavnE'
je liden jako theoretik'
smrti, tak slavnostnd vyhlaSovan6, nic jin6ho nei, sprost6 ff"trrp,r;i"i u muZe, kterf obydejnd u ndho
vraidy, pomp6sni zlodiny sp6chan6 nikoliv jedinci, nlibrZ ituarrl.*.-ti v5ak jeho Zivotni dr6hu' shled6me' Ze
Usneseni N6rodniho
celfm n6rodem, za kter6 musi kaZdf obdan n6st odpov6dnost. Sel idealismus ruku v ruce s realismem'
Zikonod6rce, ktery ddvS piednost smrti pled mirndj5fmi otroctvi by bylo tehdy m6lo prakticky
shrom6Zd6ni o zruseni
tresty, kter6 mfrZe uloZit, uriZi cit a zatvrztje ducha lidu. jen jeden vysledek, zttilta kolonif' Pii mnohfch
jinich pii.
s idealismem'
Takovf zfkonod6rce se podob6 krutdmu vychovateli, kterf leZitostech dSval Robespierre najevo nesouhlas
druzi nadchnou pro
sniiuje a zatvrzaje du5i sv6ho i6ka Iastfrn tresthnfm. Po- kdyZ se oilch'ilil od realismu' Kdyl se
nepii-
slechn6te hlasu spravedlnosti a rozumul Pravi n5m, Ze lidskd reiubliku v dobd, kdy se zdl', l'e zru5enl monarchie
soudnost neni tak neomylnA, aby n6m dovolovala odsoudit nese vribec praktickich vlfhod,
je Robespierre proti repultice
dlovdka k smrti. Jakou cenu majf potom jalov6 politovhni a Cht6ii-li druzi pfintst svobodu vlem evropskfm n6rodrlm'
91
ift6 jim, aby byli opatrni, aby ji neztratili doma. KdyZ fran-
couzsk6 armSdy obsazuji Belgii a Robespierrovi kolegovd
v konventd chtdjl ohdalit tuto zemi dobrodinim revoludnfho
z6konod6rstvi, poznamenSv6, Ze nejlep5i cesta ziskat n6klon-
nost Belgidanri je nechat je spravovat si vlastni vdci. KdyZ
francouzskli vyslanec ve Spojen;ich stAtech _- Genet za-
dln6 ve sv6m nad5eni v Americe jakobfnskou dinnost, - vol6
ho Robespierre zpEt proto, Ze se plete do vnitinfch z6leZitosti
neutrila. Dokonce kdyZ h6jil viru v NejvyS5i bytost, uv6di
jako jeden z hlavnich drivodrl, Ze je to spoledensky ulitedn6.
Opravdu je m6lo plikladri idealisty tak riplnE prost6ho sen-
tirnentality. Je pifliS protimysln6, neZ aby to zaslouZilo dis-
kuse, le by se takovf mui, byl nShle zmdnil ve fanatick6ho
teroristu bud proto, aby zalolil Utopii, nebo jak jeden
- se svou
novEj5i historik tvrdi -_ aby piim6l lidi k souhlasu
piedstavou ctnosti.
YIII
Chapelier piedloZil n6vrh z6kona zakazujiciho st6vky a
organisace jak ddlnick6, tak rifednickd. NSvrh pro5el a zrl-
stal v platnosti asi po sedmdesit pEt let, znadnE piek6Zeje
v,ivoji francouzskdho ddlnick6ho hnutf. Tiebaie se to zd6
podivn6, Robespierre nepozvedl hlasu proti tomuto opatfeni.
Sledujme jeho mySlenky.
Rousseau iekl: ,,I(dyZ se zadnou uplatriovat soukromd ziljmy
a malS sdruZenf zadnou prlsobit ua celek, pak se poSkozuje
vefejnf z6jem. Plest6vS souhlas a nejvy55f vrile neni nadAle
vrili
v5ech."
Rousseau vdfil, le hdyby nebylo ani bohat;ich, ani chu-
d'fch pievl6dala by sociSlnl rovnost. Ta by se sarna pf'e-
n65ela na vlSdu a umoZf,ovala jl vlAdnout v zSjmu v5ech
a hez stranickfch pi'edsudkfi, protoZe hy tfidy ve skuted.nosti
92
zmizely. Rousseau necht6l podporovat ,,mal6 spolkyt', utvo-
i'en6, aby podporovaly zhimy n6jak6 jednotliv6 skupiny, bez
zletele na blaho cel6 spolednosti.
To bylo beze v5i pochyby plidinou Robespierrova mldeni'
I(dyZ byl je5td velmi vzd6len moci, piece odek6val, ie vl6da
ptejde brzy do rukou lidu, a nepiSl si, aby byla zatEiovfna
zvl65tnlmi z6imy ani zhimy pracujicl tlldy ne. Odek6val,
-
Ze ddlnickou otSzku rozie5i politickfmi prosti'edky.
IX
Na podzim roku 1790 oznimilo mEsto Versailles Robespier-
rovi, ze byl zvolen vedoucim riiednlkem okresniho tribunflu.
Byla to velk6 pocta a on ji dychtivd prYijal. V dopise psan6m
o ndco pozd6ji mistni odbodce ,,PfAteI konstituce" mluvi
o tom, jakou rilevou by mu bylo bfvalo, kdybv se byl mohl
uchflit do versailles a vdnovat hojnE dasu sv6mu obliben6mu
zam6stnini, spisovini. Snad tak6 snil o silatku s hezkou
Annettou Duplessisovou, sestrou Lucily, kter6 se brzy pot6
provdala za jeho piitele f)esmoulinse a s kterou byl v t6
dobd patrn6 zasnouben. V5ichni ti mladi muli revoluce se
nEkdy kochali sny o odchodu do klidn6ho, udilostmi ne-
ruSen6ho Zivota. Tak f)esmoulins mluvl brzy po sv6 svatbil
o tont, le se ziekne horein6 drhhy revoludnlho novin6ie'
o navratu k advokacii a o tom, ie se v6nuje riloze dobr6ho
manZela. Nemilosrdnf a krut;.i Saint-Just - neriprosnf mla-
df br1h revoludni zloby - sni o venkovsk6m z6ti5i s milo-
uurroo Zenou a knihami jako spoledniky' Zidn6mu z nich
se nic z toho nevyplnilo. Museli n6st svrij osud zmatkem
a shonem ai, ke gilotinE' Neni ani pravddpodobn6' Ze by
byli na5li St6sti v odpodinku. Revoluce byla jejich v65ni a
milenkou; jeji ihav6 objeti rozechvivalo jim du5e do nej-
93
v6t5ich hlubin. Dokonce ani na popraviSti nemohli litovat,
Ze ji zfrstali vdrni.
Robespierre se zlekl sv6ho snu o ndkolik milo mdsicrl
pozd6ji, kdyZ byl zvolen n6vladnlm mdsta Pafiie. Y jiil zmi-
ndn6m dopise snaZi se ospravedlnit, le piijal novou hodnost.
Nemohl ani jednat jinak. Byl vl6knem, z kter6ho se osud
rozhodl utkat vzor lidsk6 sudby.
KdeZto jini mEsta ho tak uctivala, net65il se zdaleka stejn6
oblibd ve sv6m rodn6m m6st6. Molno-li v6iit royalistick6mu
listu ,,les Actcs des Ap6tres" (Skutky apoltolti), piipravovaly
se v Arrasu n6silnosti, kdyZ se roznesla zpriva, Ze tam pii-
jede Robespierre na nhv5tdvu. Je-li to pravda, pak nastal
podivuhodn;i obrat, pondvadZ kdyZ skondil jeho mand6t ve
shromiZd6ni, piipravilo mu rn6sto uvitini opravdu krSlovsk6.
Nevole, kteri se tehdy mohla proti nEmu projevovat, byla
jistE vlisledkem intrik jeho kolegy z Artois, poslance de
Beaumetze.
Jak vime, byl tento vfted:nik v dele kliky, kteri se snaZila
ztrpdit Robespierrovi Zivot, jak jen moZno. I(dyZ se zadal
v shromiZddni projedn6vat nivrh volebniho z6kona, pozna-
menal Robespierre v debatd nihodou, Ze by v piipad6 piijeti
n6vrhu nejvdt5i i6st jeho volidrl ztratila volcbni pr6vo. Vzhle-
dem k zvl65tnfm pom6rrim v Artois platilo totiZ m[rlo obdanfi
pIim6 dan6. De Beaumetz se chopil tohoto prohli5eni a tvrdil,
Ze podle Robespierra lid6 v Artois plati m6lo dani nebo i6dn6.
Uvelejnil dokonce let6k v tom smyslu a rozdival ho v bez-
podtu vitiskri v provincii Artois. Robespierre, pietiZen praci,
vEnoval z poCStku vdci jen malou pozornost, spol6haje se
na sv6 pI6tele, ie lu lel odmitnou. Teprve kdyZ dostal od
sv6ho bratra ndkolik vzru5en;ich dopisfr, napsal ob5irnou
a rozhodnou odpov6d na tendendni tvrzeni sv6ho kolegy
a doprovodil ji osvEddenim poslancri z Artois dosvddiujicim
plesn6 zndni toho, co i'ekl. De Beaumetz byl zahndn do
94
tizkfch a Charlotta mohla napsat Robespierovi podivni
kvdtnatfm slohem, kterdho pouZivala i ve sv6 dfivdrnd ko-
respondenci s bratrem: ,,Nactiutrh6ni bylo umldeno.,,
x
Kamil Desmoulins, nejskvElej5i novinriLi revolud,ni dob5z,
se Zenil. Jednim z jeho svddkrl mEl bft Robespierre,
leho
starlf piitel z koleje, ktery nyni nastoupil cestu slfvy. Je
piiznadn6 pro Desmoulinsovu povahu, Ze ze v5ech revolud-
nich v&dcri jeho jedin6ho soudasnici jmenovali kiestnim jm6_
nem. Zristal dftdtem a dokonce ulidnfkem po celf iivot. M6l
kouzlo ditite ulice, jeho nezodpovddnost a n6kdy tak6 da_
reb6ctvi.
Studoval pr6va jako Robespierre. patiil k advokitni ko-
moie paiiZsk6, nemdl v5ak zdaleka takovlf rispdch jako jeho
piitel z Arrasu. Pti obhajob6ch mu znadnE piek6Zela vada
iedi. Aby se aspori skromnd uZivil, spokojovai se tim, Le po-
m6hal sv;im sfastndj5im druhrlm opiso'at listiny a sepisovat
soudni spisy. Pak pli5el den, kdy se vracel z Versailles; jeho
roziilenf nad zprdvami, kter6 tam sly5el, a horlivost roz5ilit
je pi'ekonaly vSechny piekAZky jeho Spatn6 vflednosti pi,i_
a
spdly k rozpout6ni otiesu, kterli porazil feudilnf soustavu.
Pies noc se stal slavnlfm.
V museu ,,Carnavalet,, je podobizna Desmoulinsovy man-
Zelky, Lucile Duplessisov6. Je to obraz prlvabn6 aivty se
spoustou zlal!'ch kadeif, se smdlfmi a Sibalskfmi rysy a
s tmavohndd;fma odima. psala si denfk, kterf se zachoval.
Je to denfk exaltovan6, vzn6tliv6 divky, pln6 piehnanlich
vzn6tri, vd5nivfch nad5eni a odporfi, antipatii a l6sek. Byla
krom6 toho v65niv6 odd6na Rousseauovd udeni.
KdyZ jeji o5um6ld zn6most rozkvetla v romantickou po_
95
stavu, revoluё nalo hrdinu a pisatele pamfleti, uvё domila si
vznё tlivi dfvka tcprve, を
e Kamila miluje.Pravdё podobnё
v nこ m pFedevこ fln nlilovala symbOlickou osobnost, spfg ne老
Kamila samotn6ho,ponё vadtt Deslnoulins nebyl hezkチ .JehO
podobizny, pOdObnё jako Robespierrovy, si odporuif, ale tO,
co na16zime nejlichotivё jさ fho v popisech jeho osoby,je okou‐

ZluliCi neliこonost.Af je tomll jakkoliv, jestliZe dfvku pFi‐

tahovala z poこ itku Desnloulinsova povё st, liska, kterou mu
vё nOvala, prohlubOvala se neobyこ ejnё a jejicl■ idyla zistala
jednou z nejdojemnё jも fch z t6 tak pohnut6 dOby.
Lucilin otec, zimoガ ny mこ こ
:an, nechtこ I souhlasit se s通 at―

keln, aを kdyZ si lnladラ Inutt zfskal pomё rnё dObr`postavenf

jako vydavatel ispё も n6hO tチ denfku,/θ s Rι υ οrIIι ゴ
。ns αθParis
θιdII Brabanf.`` List nedosihi nikdy takov`ho rozζ fFenf jako
nё kter6 z kOnkurenこ nfch listi,ponё vad老 こ iroki veFejnost ne―
dovedla ocenitこ iSi trpkё ho vina,kter6 ji na16val.Desnloulinse
vこ akpoこ ftali k nejvチ znaこ nё jこ lこ asto
`In tturnalistim.PFesto
potiZe, ponё vadtt se jeho potutelnチ ζ mё
otek nemOhl zdrを et a
dobfral si jak pttitele,tak nepFitele.
Jedin′ mutt Se tこ こ 1l stile jeho vAttnosti a to byl Robes―
pierre.Deslnoulins h0 0bvykle naz′ vi:,,drah′ Robespierre``,
nebO ho vyniも f jn16ny ,,niこ Aristid“ , "naも Delnosthenes``,
CatO``, dokonce v nё m zdravF,,vLё lenou ctnOst.“ PFesto
"niも
vSak prOniki jeho hlubokou vittnOsti jakジ si strach. Desmou―
lins pFiFkl iednou Robespierrovi jis[予 vtiP, kter′ On nikdy
nepronesl. Robespierre ho rozhoFこ enこ volal k odpovё dnosti
a v dopise,kterチ nl老 ndal odv01inf,ho oslovil,,pane``.NoviniF
■lycfLil uriZku a odPovё dё l: "Jsi v privu, mё l bys vこ ak po―
zdravit star6ho kamarida lehk′ ln pOkynen■ hlavy. PFesto lё XI
mim rid,ponё vadχ jsi vё ren zisadAm,i kdyヴ ne lisce,`` Clist
t6Lo vё ty mohla b′ t dobFe napsina na Robespierrovё ni‐ Mirabeauumiral.Smrtmtrbylamilostivh;pii5lasipro
hrObku. ndho kdyZ dtikaz jeho zrady byl je5td uzamden
v 'zelezn6
skiini v Tuileriich. Na smrteln6m loZi vdd6l' Ze u n6ho
Robespierre vSak pociloval k Deslnoulinsovi jen tolik p予 1-

7 RobesPierre 97
96
 bdi lid se zatajenim dechem. Jsa dokonallfm hercem, t65il
se z t6 posledni chvile. Mluvil tolik, kolik asi myslil, Ze se
zachovi v pam6ti.
Byl jednim z nejvdt5fch iednikfi vlech dob, zamilov6n do
pi'epychu a sl6vy, dobr6ho jidla i piti, Zen a kv6tin. Jednomu
rnladfku poradil: ,,Chcete-li mit v Zivotd rispdch, rnusite po-
tladit sv6 svEdorni." Podle Micheleta se Mirabeauovi nepo-
daiilo dosdhnout rispdchu, kdyZ potladil sv6 vlastni svddomi
a ,,zemiel na nenivist lidu". Michelet by byl mohl piipojit:
a na lSsku Zen.
Mirabeauova /zivir osobnost upoutirvala vEt5i pozornost Zi-
votopiscfi neZ pondkud ztrnulA postava Robespierrova. AIe
v historick6m srnyslu je llobcspierre daleko vlfznamn6j5i. DI-
jepisec Lefebvre sprivnd poznarnen6.v6, Ze jm6no Mirabeaua
jako sthtnika zachrfnila jen jeho vdasnli srnrt. Ch6pal doce]a
nesprivnd silu revoludniho hnutf. I(dyby ,ji byl sprivn6 od-
hadl, nebyl by se nikdy plidal k vctu, coZ bylo nejbezpro-
stiedn6jSi pi'idinou p6du rnonarchie. V tdto vdci a pii jinych
piileZitostech uk6zal se ubohyrn rhdcem krirlovlirn. Chatean-
briand i'ekl: ,,V odich potomstva se bude Mirabeau piipo-
minat jako bojovnik aristokracie, Robespierre jako zasthnce
demokracie." Robespierre, stejn6 jako Mirabeau pi'Al si kdysi
zachov6ni monarchie, na rozdil od Mirabeau:l chfpal v5ak,
le jedinf demokracie ji mriZe zachr6rrit.
Mirabeau byl nadmiru prospd5nli na zad6tku revoluce. Po-
zdEji byl nn piekfikrt, co| mdlo hlavn6 za n6sledek vzrflst
sily konedn6ho vfbuchu. Mirabeaufrv odchod z revoludnf sc6-
ny na torn nic nezmdnil. Ztratil v5echen vliv na masy. Kdysi
mu ndZnd iikali ,,na5e matinka Nlirtrbeau" a kr6tce pied
smrti mu ukizali provaz, kterlfm ho chtdli pov6sit. Kdyby byl
zristal na Zivu, byl by se bucl vyst6hoval, nebo by byla m6la
gilotina o jednu obdt vice.
98
i
Nrr;lroti tomtr se Robespierre stal zfvErednfm kamenem
rovolucion6Isk6 klenby. I{dyZ byl odstran6n, revoluce se zhrou-
lllrr, I(dyby byl zristal, bylo by flancouzsk6 vnitinf hospod6i'-
xlvl podstoupilo dalekosfhl6 zmEny. Tak6 zahranidnf politika
hy lrylr bfvala znadnE dotdena, plotoZe chtdl uzaviit pii nej-
lrlilit pi'ileZitosti ,,mfr bez vft6zstvi". Je zbytedn6 rokovat
o lorn, kdo byl vfznadn6j5im muZem nebo zaslonii-li jeden
z olr0rr b5,t nazv6n velkym. Je v5ak drile7it6 zd&raznit, ie
Milrrlrrriru vysti'ilel sv6 S{py pied svou smrti, kdeito bhzei
1tl'rrl lfpy, kter6 by Robespierre mohl je5t6 vystielit, zpriso-
lrlLr .icho srnrt. Proto nem6 Mirabeauova smrt ddjinn6ho vlf-
,nnnru, kdeZto smrt Robespierrova zmduila bEh d6jin.
'l'ilo dva se stietli skoro v ka1d6 drileiit6 v6ci. Mirabeau
zrlirrrlivir vyhrfval, led jeho vit6zstvi nad radikilni levici ne-
lrykr rrikdy rozhodnd. Robespierre se neobracel k poslancfim,
o rriclrZ vdddl, Ze ho nedbaji, njbrZ k lidu na galerii, k PaiiZi,
h lllrrrrciil Mirabeau h6jil minulost, z nii, se cht6l ziici jen
rrrfrllr virci; Robespierre ritodil pro budoucnost, pro kterou
lxrilrrkrvrl v5echno. Mirabeau byl vjiednyi, Robespierre lo-
gi<'k{. [{irabeau byl ziidka upiimny, Robespierre skoro
vhl.ycl<y. Jednou Robespierre mluvil. Mirabeau, kterf po-
zorrr[ naslouchal, naklonil svou lvi h]avu k sousedovi a iekl:
,,'l'r'rr ruuZ dojde daleko; vdii v5emu, co iik6." Poznal jednu
;r,hlirvnfch piidin Robespierrovfch irspEchri.
Ne.jrllnrnatidt6jSi utk6ni mezi nimi se neudilo ve shrom6Z-
rlinf, rrvlrrZ v klubu jakobinfi. 'foho veiera Mirabeau pied-
v,rlrl. llobcspierre kritisoval na tribund volebni zfkon a o-
;lrlft'ul, kter6 vyludovalo ,,pasivni" obdany z N6rodni gardy.
Milrrlrr::rtr lto volal k poi'6dku ika, ie se nem6 rokovat o v6ci,
rr klrrr(: slrromtiZd6ni jii, rozhodlo. Robespierre pokradoval.
Mllrrlrcrru, cltt6je ukAzat mlad5imu iedniku svou pievahu
v kltrlrrr i ve shromfZd6ni, vystoupil na Zidli a volal: ,,V5ichni,

￢
￨
kdo jste plimn6, plijclte ke mnd!" Byl zklam6n a zmaten,
kdyZ pouze asi tlicet z piftomnfch poslechlo jeho vfzvy. No-
ailles zakrodil a Robespierre mluvil dfl.
XII
N6ktei-i ddjepisci tvrdi, Ze Robespierre nabyl po Mirabeau-
ov6 smrti novdho sebevddomi. Neni to nepravd6podobn6. Mi-
rabeau ho velmi pievy5oval jako iednik, coZ Robespierra
jist6 ndkdv mrzelo. At to bylo zprisobeno Mirabeauovou
srnrti, nebo pouze zvf5enou sebed&vErou vze5lou z v6domi
vzr&staj{ci moci mimo shrorn6Zddni, je jist6, Ze se brzy po
l\{irabeauov6 smrti objevil v Robespierrovfch projevech novf
rys: vEdomi autority. Dostalo-li shrom6Zddni kritickli dopis
od n6jak6ho vfznamn6ho muZe, povstal llobespierre, vridce
mal6 men5inov6 skupiny, aby prornluvil jm6nem v5ech ko-
legt. Pii jedn6 plileZitosti iekl s nfidechem dornlfSlivosti: ,,To
jsou pokyny, kter6 d6v5m shrom6lddni." Zd.i se, Ze pocifoval
stSle siln6ji, i,e je vic neZ vtdcem menSiny a Ze tuZby fran-
couzsk6ho lidu projevuje spi5 on neZ vdtSina.
Robespierre vdd6l, Ze se Karel Lameth stal dvornim po-
radcem a zaritodil na n6ho i na ostatni, ktei'l by se mohli po-
kusit opustit vEc lidu. Podal n6vrh z/rkoua, kterf zakazoval
v5em poslancrim piijmout po dobu dtyi let po vyprSenl man-
dStu rninisterskli nebo jinf riiad, proprijlenf korunou.
Pozd6ji navrhl opatfeni, podle ndhoZ nemohli Clenovd
Ustavodfrn6ho shrom6Zd6ni bft volcni do sboru, kterf po
ndm n6sledoval. Sv6 hledisko hfjil jednim z nejskv6lejSich
projevt sv6 Zivotnf dr6hy, pozdravovin hlfmavlfm potleskem
obou stran shrom6Zd6ni. N6vrh se ov5em setkal se znadnort
podporou. VEtSina poslancri pravice nedekala vribec, Ze bude
zvolena. Poslanci levice, i kdyZ nesouhlasili, povaZovali za
100
﹁■︱︱︱︱︱１１１ｌｌｌｌｌｌｌｌｌｌｌｌｌｌｌ
titlcln6 to piedstirat, pondvadZ se takov6 gesto nezitjlntr rr('
ttrohlo minout ridinkem na volide, Neni pochyby, Ze llobcs
picrro byl upiimnf, kdyZ dokazoval, Ze to nirodu prospcl.it"
duvoli-li novym lidem, aby se zarrdovali pod dohledem zktr-
Ienfch piedchtidcfi. Piesto vSak bylo ono opatfenl chybn6'
zbavilo nasledujici shrom6zd6ni schopn6ho vedeni a d6stedn6
zpfrsobilo cestu Plnou omYhi.
I)ruhf den po Robespierrovd lednick6m triumfu pronesl
Arlrian Duport kterf resignoval na svou funkci prvniho
-
soudniho riiednika m6sta PaiiZe z protestu proti zvoleni Ro-
lrcspierra nSvladnim -_ ied, kter6 byla labutnfm zpdvem ,,tri-
runrvirAtu" v jeho roli vrldce lidovdho hnuti' Byl to trpkli la-
lruti zp6v, v nEmi pi'evlidlo zklam6nf. Duport mluvil o za-
slopcnosti davu, kter;f svrhne jednoho tyrana pouze proto'
rrlry vyzvedl druh6ho. Ten druhli se mriZe ukfzat mnohem ne-
lrezpein6j5i, dovede-li ziskat pro svou tyranii obecn6 schvaleni.
Virroval pied muZi, kteii ustavidnb mluvi o z6sad6ch, opakuji
vrlbiva vseobecna tt'rzeni, br6ni se viak odpovddnosti a boji
sr: scstoupit s oblak k diskusi o praktickfch cest6ch a pro-
slI'udcich. I(dyZ vysti-elil tyto Sipy proti Robespierrovi, Dupolt
oslubil jejich ridinek dvojim opakclv6nim, ze revoluce je skon-
i'uua. liobespierre mu odpovEd6l bez v65nd' Vdd6l, Ze bude
trrzy po drileZitosti ,,triumviritu" v revoluci. Jeho riloha teprvc
zrri:inala.
101
￨￨￨￨￨￨￨■ ￨￨￨￨￨■ ■■■■1■ 1導
 Kapitola 5

KRALOV UTЁ K

(〔])d pFiChodu do PattfZe byl francouzsk′ kill S rOdinou za‐

ルttCel■ V Tuilerifch.uFednё ovζ elll nikoli.Ve skuteこ nosti se
z pOこ itku zdllo, 老e royalistickё city PaFfttanti oを ivly tfnl, 2e
l)yl kril v jejich StFedu. pFed palicem se shlukovaly davy
oVё l,dobrick′
`l volaly,aby se jiln krll ukizal.Kdytt jim v力
‖imposantnё otyl′ ,jisali mu vstFFc.Nicm`nё byl rukojmfm,
kter` mё lo b′ t nirOdu zirukou prOti reakci buttiこ i dolna
ll itoku zvenこ 1.Zvliも tё pFed timto druhチ m nebezpeこ fln byly
()l)avy.VZdyt ,予 CS VZttjemnoli rO″ dflnOst mёli vlldcov6
1]vropy jeden hlavnf spoleこ nチ zijem一 一udrを Ovat sv6 poddanё
v porobё 一 ―a byli si vё donli, 老e by se revoluce lllohla snadno
ozζ fFit pFes llranice, kdyby ji nebyla uこ inё na pFftrχ .I【 rOnlこ
l・

loho byl rakouskチ CFSaF Leopold bratrem Marie Antoinetly

lt stile vzristajfci poこ et enligrantti Osnoval pikle a strojil
1lklady.PaFittskチ lid tO Vも e vё dё l a cftil se bezpeこ nё jSi luё l― li
krilovski rukoJInf ve svё lll stFedu. JeJlch bezpeこ nost svё Fili
Lafayettovi,kterフ byl zVOlen velitelel■■paFiZsk6 NirOdnf gar‐
dy.Nell■ ё li vζ ak k nё mu plnOu dlivё ru a chodili se ёasto divat,
nonf― li snad klec prizdni.
Na laFe a na zaこ itku 16ta 1791 tdr老 ovila se vytrvalё po二
vこ st, ze krAl chcё LcrtfayettoVi unikl■ outo NIarat,ktery dostal

inforlnacc zこ etn′ ch tajnチ ch prameni,uveFejnil o chystan6m

itё kuzprivu,kteri se pak ukizala v lnnohチ ch podrObnostech
sprivnl,Varovinf bylo dosti.Starostu Baillyho varovala jed‐
llaを ena od dvoral Byl varOvin Lafayette,shromiZdё nf i jako‐

103
 :萄
￨
bini. Kdekdo o tom vdddl. Nr{rodni garda byla rozestavena
￨￨￨
kolem cel6ho pal6ce. U dveif kr6lovniny loZnice st6la stril.
￨￨￨
A pfece zr6na dne 21. dervna 1791, kdyZ se Paiii probouzela,
dovdddla se, Ze krSlovsk6 rodina jiZ neni v Tuileriich!
II
Odpoledne t6hoZ dne byl Robespierre v byLё sv6ho pFftelc
Pё tiona v ulici St.HonOr6,blfzko zasedacl sinё shromiZdё ni.
Byl s nilni truchlivё vyhlfttejFc` Brissot, dile llanon Rolan‐
dovi, statniも estatFicetileti ttena, ktera pFiこ la kritce pFedtiin
z Lyonu se svチm Starsim manを elem.Nadも en4,ducllapln6,
ctittidostivi, nadani ncobvyk10u duSevlli siloll a schopnostf
vyjad予 ovinf,stala se pozdtti inspiraci girondv.V jeiflll ll■ a
16m sa10nё v ulici Gu6n6gaud se jiZ schizeli vLidCOV6 radi‐
kllnl levice.CastO taΠ l bylo vidё t P6tiOna,tak`Brissota,jejfho
pFfStfho nlilence. Robespierre tam chodil pFflettitOStnё na
nivこ tё vu a byl dost divё rnジ m pFitelem,aby se tam mohl
neoこ ekivanё objevit k neforinilnflnu obё du.
P6tion tam pFivedl sv6 pFitele ze shromiZdё ni,kterё pFe―
ruこ 1lo v plil tFeti na hodinu jednini, kdyを zasedalo lle‐
pFetrttitёod deviti hodin rino.PFedseda ozninlll za napiat`hO
ticha,χ e krile... unesli nepFate16 veFejn6hO blahal Tato zl‐
bavni smyも lenka, urこ eni k zichranё monarchie, mё la se
bezohlednё udr老 ovat navzdory skut∝ nosti, 老e Ludvfk zane‐
chal obζ frnチ dopiS, adresovanチ shrOmittdё nf, v nё m老 ozna‐
moval divody svё ho itё ku.
Venku panovalo mezitlln Velk6 vzruζ enf.Z pFedmこ sti pocho‐
dovaly desetitisice do stFedu mё sta.Bylo vidё t hodnё povё st‐
nゞ Ch kOpl, jichtt padesit tisic bylo ukovino v dobё dobyti
Bastily. Davy se shlukovaly pFed Tuilerielni, radnicf a jfz‐
darnou. PFevladala velki nervosita. Kdyby byla krilovsk五
104
rodina v bezpeこ 1, byla obava, ガe nic neodstraこ f cizi vlldce
od vpidu do Frantie,podporovan6ho nepochybnё povstinim
■
oyalisti。
Robespierre sdilel tytO poplaこ n6 nizory lidu. Jsa pode―
zFfvav6 povahy vidё l velik6 spiknuti, do nё hott byl zapleten
dvlir,■ oyalist6,Irnё もfan6 i samo shromittdё nf kromこ nё kolika
jeho stranfki. Jeho podezFeni nebylo `plnこ neoprivnё nё .
Sh■ omiZdё ni by si jistこ nebylo pFllo,aby kril hledal itoこ iさ tё
v cizinё ,nebylo by mu vも ak bチ va10 proti mysli,kdyby se byl
s dvorenl zaFfdil v bezpeこ n` vzdilenosti od PaFitte, kam by
ho bylo lII10h10 nisledovat.ShromiZdё nf jitt nelnilovalo PaFf労
a PaFfZ nemё la v lnsce shromittdこ nf― 一 sv′ jimkOu Robes―
pierra,P61iona a nё kolika jejich pFivrttenci.Ve shromiZdё nf
se radikalni sm,こ leni tak nerozmihalo jako ve Francii a
z↓ 116tё v PaFftti,jak6msi to,,v′ kOnn6m rameni“ Francie.Lou―
sta1lot― kter′ napSal neslnrtelnou vё tu:,,VelcF se nim zdaji
velcf jen proto,ガ e my kleこ ime;povstattme!“ ― 一 Fekl,Ze by bylo
naこ ase odvolat nё kter6 poslance.Ⅳ [aratを idal,aby bylo shro‐
mittdё nf rozpuこ Lё no,a s obVyklou roztonlilostf radil,aby po‐
slancim rozttfzli jaz,ky a aby ty distoin6 muχ e nabodli na
kil na jelich Sedadlech!Je pochopiteln6,老 e PaFiZ zaこ inala b′ t
shromム を dё ni nesympaticki a Ze by se bylo radё ji uch′ li10 dO
nё kter`ho klidn`ho venkovsk6ho mё sta.
posud ζlo jen o tajn6 pFinf a nepFipravenou my首 ‐
Avこ ak
lenku. Robespierre v tom vidё l spoluvinu a zradu. Byl by
mohl kril, dovozoVal, uniknout bez dorozumё ni s Baillym
a Lafayettem?A neprokazovala poこ etil■ smy61enka o inosll
vinu shromittdё ni?Robespierre vidё l pFed sebou jen zamチ 6‐
lenou BartolomttSkOu noc vlastenci a pFechizel sem a tam,
r°
I‖li〕 1llll:Sfil:::ho pOV2buzenf.Krevnat′ ,lehkOmysln′
P`tioll se necl■ tё l■ ozこ ilovat.POkud iohl doh16dnout,byla Lo
V′ teこ ni p予 ■αitost zba宙t Se iplnё ll■ onarcllie a vttiSit re"
105
… … …Ⅲ………耐

″・ Ji
publiku. Brissot minil, Ze Lafayette asi nechal dojit k ritEku,
aby umoZnil republiku. CoZ nebyl v jSdie republikdn? Robes-
pierre pokrCil rameny. Znal Brissotovu ndklonnost k Lafayet-
￨￨
tovi, kter6ho sim povaZoval za riplnE nespolehliv6ho, muZe,
kterf si d6l6 reklamu. Toto mln6nf sdilel pozddji Napoleon.
Pani Rolandovi vypravuje, Ze se Robespierre usmf,l, okusoval
si nehty a Iekl: ,,Co je to repubtika?" Byl to isi uStEpadnf
rism6v, pondvadZ Robespierre v6iil mdlo v mESf6ckou re-
publiku s Lafayettem v dele.
￨ jini, jaho N{ichelct, le byl placen jako jsou placeni ital5ti
￨ aby chrdnili krhle pled ritoky jeho nAsledovnikrl'
III
StFedenl zAjlnu byl tu noc jakobfllsk′ klub.Sll byl pFepl‐
nё n.KdyをpFichizeli rizni vidcov6,byH vftini.Byl pFftomen
Danton.Vё nujlne lnu chvilku pozOrnosti.Mi Herkulovu po‐
stavu, ranlella jako Atlas. Buldoこ f vzezttenf, velikou spodni
︱
こ
elist a obliこ ej znetvoFenチ neも tOVicelni.Jeho pichlav6 oこ i jsou
t6mё F zakryty opuchlチ mi tVAFemi.Vlasy mi tmav6 a zjeと en6,
︲︲ ︲ ︲ ︲ ︲ ︲ ︲ ︲ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱
nos kritk′ a SirOkチ ,rty pln6 a smysln6.PFi Feこ i dё ll prudkl,
■ozmichll gesta.Hlas mi hlubokチ ,zVuこ nチ a iakO by mё l
neomezenё ■ ozpё tf. Rozpoutin by mohl ■oztFist tabule
v oknech, ba i stё ny. Aこ koliv se dovede vyjadFovat vzletnё
Inluvi こ asto hrubё . Barё re, svё dek dosL zauiatジ , praVl, Ze
trttnice by n10hla zividё t Dantonliv zpisob vyjadΥ ovini na
lidOvych shrollliχ dё nfcll.
引 ︱ ︱﹁   ︱ ︱   ︱
Francou2も tf dё jepisci sё v p6suzovinf DanLona rozchizejf.
NёkteFi v nё m vidi velik五 五a revolllce, jini nejzlovこ stnё jSi po‐
stavu. Zapolenf mezi dantonisty a robespierristy jeこ tё nenf
u konce, posleonf Vも ak zfskivajf rychle pidu. Robespierrist`
︱︱
︱ ︲︱ ︱ ︱ ︱ ︲  ︲ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱   ︲
obvittujf Dantona, Ze byl placen dvorem, 2e mi velkou od‐
povё dnost za ziFfjova krveprolitf, 芝
e si poё fnal neこ estnё pFi
sprivё veFejn′ ch fOndi a Ze se spolこ il s DuⅡ louriezem.Dile
106
■１︰︱︱ ︱︱︱︱
le se provinil plen6nim v Belgii a Ze se pokou5el ziskat pro
kr6lovu z6chranu ndkolih rnilionri od SpanElsk6ho vyslance
n od britsk6ho ministerstva zahranidf. Tento irl'ad prf ho
platil jako agenta Provokat6ral
Autor Cetl prakticky r'Sechny dfikazy a do5el k tomuto z6-
vdru: PrvnI obvinEni, kter6 pl'ipousti piedni Dantonriv Zivoto-
pisec Madelin, rnolno povaZovat za definitivnd prok6zan6'
3porn6 je pouze, jah6 sluZby Danton dvoru prokazoval' N6-
kieii, jako Aulard, tvrdi, Ze za obdrZen6 penize ned6val nic;
-,,braui"
-
JeStE jini, jako Mathiez, jsou naklon6ni vid6t v Dautonovi
agenta provokat6ra ve sluZb6ch dvora, diive neZ
jim byl pro
britsk6 zahranidni ministerstvo. Nelze zbavit f)antona dastednd
odpov6dno.sti za lirveproliti. Pokud se tfde zbfvajicich ob'
ui.r6rri, je mnoho svddectvi vadnfch a i6dn1 neni rozhodujfci'
Nastane das, kdy bude Robespierre plesvddden o pravdivosti
v6t5iny uveden;fch obvinEni. Av5ak v dob6, o kter6 nyni mlu-
vime, byli s Dantonem je5td nejlep5imi pi6teli' KdyZ nyni
Robespierre vystoupil na i'elnickou tribunu, byl piijat hii
mavlfm potleskem, Pah n6sledovalo napjat6 ticho' KaZdf si
byl v6dom v6Znosti dobv. Zraky v5ech b5'ly upieny na r*ed-
,
nika, sluch v5ech napjat k poslechu' Na galerii pro Zeny byla
pani Rolandov6. V pledni lavici sed6l vzru5en;i Desmoulins'
dychtiv6 nachylen doPiedu'
TiebaZe byl Robespierre nynf zku5enfm i'ednikem a par-
Iament6iem, byl ziejrnd nervosni. Ilekl, Ze na krSlov6 rit6ku
tak nezhleZi. Uspora dtyi'iceti milionft rodn6 na vydrZovini
dvora bylo to nejmensi z dobrodini, kter6 by m6l ritdk za
nisledek, ale. .. A nyni rozvinul pled posluchadi ponur6
pa-
norama, kter6 vykouzlila jeho piedstavivost ohromn6
-
spiknuti sm6i'ujici h zastaveni revoluce a k znidenl vSeho' ccr
m6Bfanstvo' Je pr;f
;iZ fyto vykonino a s dim nesouhlasilo
ｎυ
■ 11 111111111:￨￨￨:￨llil,11111lillllll
 Ｆ
︲
︲
‘
mu zn6mo, Ze dalekos6hl6 obvin6ni -* zahrnujici prakticky
kald6ho, kdo je u moci, a v6t5inu jeho kolegfl znamen6
jeho zihubu, on v5ak Ze smrt vitA, pondva di, by- ho uSetlila
tr!,zn| bft sv6dkem pohromy, kter6 by stihla jeho zem.
Bylo to trochu divadelnl, ridinek v5ak byl nesmirnf. Des-
rnoulins, sedici se sevienfmi p6stmi a rty a hledici uplend na
Iednika jako hypnotisov6n. nemohl se jiZ udrZet. Vyskodil
k jeho nohim a volal: ,,V5ichni zemieme s teboul'o V nejbliZ-
Sim okamZiku bylo v5echno posluchadstvo vzhfiru. Ndkteii
tasili kordy. V5ichni vztahovali ruce k iedniku a volali jedno-
hlasn6: ,,V5ichni zemieme s tebou!" a ,,Svobodu nebo smrt!"
Pani Rolandovi lidi ve svlfch pam6tech fchvatnost t6 sc6ny.
Sotva Robespierre skondil, nastal u dvefi Sum. Ve3el La-
fayette, zdiici v generhlsk6 uniformE, zav65en do Alexandra
Lametha. Za nimi Sel Barnave se svfm sebevddomym vze-
zienim mlad6ho advok6ta, zvykl6ho na prAvnick6 souboje,
Le Chapelier, Sieyds cel6 konservativnl levice, dlenov6
jakobinsk6ho klubu. Bylo - jich asi dv6 st6. Doufali, Ze svfm
hromadnlim vp6dem piinuti klub k podpoie sv6 politiky.
PIiSli pozd6. Svou dojemnou vfzvou ziskal Robespierre jako-
biny rozhodn6 pro sebe!
ry
Ne5fastnf krfhiv ritbk! KrSlovskS rodina mohla vyv6zrout,
kdyby nebylo doSlo k n6kter6 ze sta nebo vice pfihod, od-
kladfi, nedorozumdnf, n6hod, chyb a piehl6dnuti, kdyby je-
dini z detnfch nepatrnlich okolnosti byla bfvala jin6. Ale
osud tomu nechtdl. Pozn6n, pron6sledov6n, byl kril zastaven
ve Varennes blizko sv6ho cile * a vrfcen do PaIiZe.
-
Nebezpedi ztratit krfle otlAslo konstitucionalisty jak se
nyni nazfvala konservati\rnf levice -- tak, Ze byli- pfesv6d.
108
」￨
、 ￨
::壼 面,111111111111‖ 1111111111111■ 1● I■ ●
■■■■■■■
● 1111 11111F
Ceni q jeho Dllve napomdhali znadnou
nepostradatelnosti.
rur{:rou zbavovat kr6lovskou v5isostmoci a hodnosti; nyni to
zcsmdsirovali tim, Ze udinili proti novemu ritdku opatf€ni,
prohi'e5ujici se proti obvykl6 slu5nosti: NSrodni garda byla po
cclou noc v krilovninE loZnici! Piesto se stali bojovnfmi
royalisty.
Odkud ten n6hlf rozkv6t royalistickdho smf5lenl mezi kon-
stitucionalisty? Posly5me Elarnava, kterf zaujal po Mirabeau-
ovi misto hlavniho iednika tletiho stavu:
,,Revoluce nemriZe," varoval vdZn6 Barnave, ,,udinit dal5i
krok do nov6ho obdobi bez velk6ho nebezpedi. Je-li na cest6
k svobod6 pii5tim krokem zru5eni monarchie, pak na cest6
k rovnosti bude nejbliZ5im krokem ritok na samo soukrom6
vlastnictvi. Kaid! musi proto pochopit, Ze je v na5em spo-
ledndm zhjm:u, aby revoluce piestala."
Ale krflfiv rit6k m6l irpln6 opadnf vliv na rflzn6 jind sku-
piny lidu, kter6 nyni nabyly piesvdddeni, Ze pIi5el das obejit
se riplnd bez krilovstvi. N6kteii z nich byli intelektu6lov6,
IcteIi po n6jakou dobu byli republikdny a nyni se tak6 stali
bojovnfmi; ale jini aZ dosud rnyslili, le nirod bez krfle nem6
v6tSi moZnosl iit nei.lidsk6 t6lo bez hlavy. Mezi prvnimi byl
Condorcet, v jehoZ salond se nEjakf das rokovalo o republi-
kanismu, Thomas Paine, destnf obdan francouzsk;f, kterf Zil
tehdy ve lrrancii, Brissot, Bonneville, Desmoulins a mnoho
jinjch. K druhlim patiili franti5kdni a mnoho d6lnikrl z pied-
rnEstl.
Aby zachr6nili monarchii drZeli se konstitucionalist6 pevnE
smy5lenky, Ze kr6l byl unesen. Navrhovali, aby byli zatdeni
a postaveni pled soud vsichni, kdo byli ve spojeni s ritdkem.
Kr6l a kr6lovna, domndl6 obdti tlnosu, a krom6 toho nedo-
lknutelni, mdli byt pouze poZ6d6ni, aby vypovidali pted ko-
rnisi k tomu ustanovenou.
Robespierre nebyl republikdnsklfm hnutim
109
 Ivlyslil ze jc pieddasnd. Myslil, ze kdyby se ustavila republika,
bylo by to jen podle jm6na. Ve skutednosti by to byla dikta_
tura m65tanstva s Lnfayettem v 6ele. Takovlf stav povaloval
za SkodlivdjSi pro pokrok demokracie a sociirlni reformy nei
kolis6ni moci mezi dvorem a mdstanstvem se dtvrtfm stavem
jako rozhoddim. Slovo ,,republika,, ho neoshiovalo jako mno-
h6 z jeho radik6lnich soudasnikri. V6iil s Rousseauem, ie re_
publika mrize bj't aristokratickf a monarchie demokratickf.
BenStky byly na pi. republikou. ale velmi vzdAlenou od de_
mokracie. Ani americk6 republika Robespierrovi nevyhovo_
vala. ,,Kdo by vymdnil,', i.ekl, ,,vzne5en6 osudy francouzsk6ho
niroda za ristavu Spojen;ich st6tt, kterA, zaloiena na aristo_
kracii bohatstvi, jiZ se kloni h despotisrnu?,, A pi.il6havd se
ptal: ,,Najde se rozi'e5eni velh6ho sociilniho probldmu ve slo-
vech monarchie nebo republika?,,
To vSe bylo dost jasn6, ale ve dnech bezprostl.edn6 po kr6_
lov6 n6vratu to nebylo tak ziejrn6. Vc skutednosti se zd6, Ze
Robespierre byl fimyslnd nejas,f. S rrrediska poritick6 stra-
tegie to byla patrn6 nejlep5i cesta, kterou rnohl sledovat. Re-
publikSnsk6 ideje udinily v jeho vrastnich iadAch tak verk6
pokroky, Ze by bylo vedlo k vllnym rozporfrm, kdyby byl
proti nim otevi'end bojoval. ft,Iimo to by ho takov6 podinAni
bylo piivedlo do neplijemndho postaveni, Ze hy se byl pli_
iadil k Barnavovi a Lamethrim. protoze odek6var, ze repubri-
k6nskd nad5eni shoi'i tak rychle, jako vzplanulo, rozhodl se
nezaujmout konedn6 stanovisko. V hlubu jakobfnri podal vy_
klad, kterli mriZe bft klasickfm piikladem vyhfbav6 ryeii:
,,Obvinili m6, Ze jsem republikin. prokfzali mi tim piili5
mnoho cti. Nejsem jim. Iidyby m6 byli obvinili, Ze jsem roya-
lista, byla by to bfvala pro mne pohana, pondvadZ jim tak6
nejsem. Slova republika a monarchie nemaji v sobd smyslu.
Slovo republika neznameni nutnd n6.iakou zvlAstni form,
vl6dy, nfbri, vl6du svobodn6ho lidu.,,
110
＼
Z toho je jasn6 pouze to, Ze to nem6lo bft jasni.
Ve shrom6Zd6ni Robespierre ndkolikr6te obratnd Sermoval.
Adkoli ve skutednosti s Barnavem v hlavnfch vEcech souhlasil,
rnluvil v duchu strauy, kter6 byla populdrni, kdeZto Barnave
v debatd ztrScel popularitu, kter6 mu je5td zbyvala. KdyZ
hodil lidu sousto lim, ie poZadoval plebiscit o nEmZ dobie
vEddl, Ze nebude povolen -
spustil sv6 iednick6 hromobiti
na vedlej5i v€ci -
nedotknutelnost krile a nivrh, aby ti,
-
kdoZ pii fitdku pomihali, byli potrest6ni. Maji-li podiizeni,
iikal, trp6t, kdeZto hlavni vinnfci vyjdou bez trestu, povaZoval
by to za dest bft jejich pr6vnirn zistupcem. Ano, chtdl h6jit
kr6lova hlavniho pomocnika pi'i ritdku, de Bouill6a samot-
n6ho! KdyZ svlfm prohl65enim strhl galerii k potlesku, pii-
druZil se obratnd k Barnavovi s nivrhem, a'by se od cel6
z6leZitosti pro nemoZnost hlasovdni lidu upustilo.
v
Ale republik6nsk6 smlf5leni v PaiiZi se rychle vzmihalo
t kdyZ 16. dervence shrom6ZdEni odhlasovalo, aby kr6l se-
lrval ve vl6dd, lid zavi'el divadla na znamenf smutku. Toho
vedera byl jakobinskf klub pi'epln6n. Sotva zadalo sezeni,
obvinil jeden dlen druh6ho, Ze pronesl urdZlivou pozn6mku
o lilrbespierrovi. Rici n6co proti ndrnu v jakobfnsk6m klubu
lrylo lchdy jako prohie5it se proti Duchu svat6mu. Posluchadi
sr. vzlrotrfili. ObvinEnli se zapiisahal, Ze mu Spatn6 porozu-
rrrili. llylo lo m6lo platn6. Roziileni vzrfrstalo. Vykiikovali
yyhri'rlky :r urohlo dojft i k nisilnostem. Pi'edseda si nasadil
kkrborrk, htcr;fZto kouzelny obiad obydejnd stadil uklidnit
zrnatek. 'l'culokr/rt nemdl iildouci irdinek. Y tEZe chvili se
ob.ievil vclihiur a proklinfnf se zmdnilo v j6sot. KdyZ se do-
vdddl, co sc pi'ihodilo, vyZ6dal si Robespierre zvednutim ruky
 ticho. Potom poznamenal,
ie ten mul mdl trrlnd pr6vo Ifci l)i'itomn{ur r'fidcfim franti5kinri se to nezamlouvalo a pi'i-
o n6m, co mu libo. piipad
byt ,t ort"rr,J r,"U"rril
! jen k tomu, pravili hned svou vlastni ZSdost, sepsanou v mnohem plamen-
le piidal modle z6iu6ho lesku.
nij5im zndni. Jakobini v5ak jiZ nemdli v&bec odpovddnost.
rozhoidenf, kde torik ridi
1蠍 pro_
se La Rividre vykl6d6, Ze po poradd s Robespierren Sel do
1咄
ng:T"j,:,lr":^:or^r:,
O neVぬ m競 。 v熱 .me ri稿
轟 11:x,Lrt」 1 .jakobinsk6ho shlu, kde byli ndkteii vridci shromh1d,6ni a pie-
山
nlρ rr● 器pOtt
祀 Och^X po nttakOu
^^ __Y・ ■ _ _ dlu 轟

ν
svUddil je, ie mA bft Z6dost odvolSna. Podle jeho vypravovfui
Kdvグ hOhnBrissOt
Kdytt RT:Q。 a^■Gaudet
^ρ z101 1 ^_].. “
・・ ;:し ∫
P・ ヽフJCVUVaL 為盤
τrpellvOst.

lry se zdAkr, Ze podndt k tomu qy5el od n6ho, led je odfivod-

諾
napadli,。 dpovё dё l:,,Je
ナρ ハ ス セ■ ■∨
鳳ぶざ
Ini lhOミ
ti fttl‖ I ."
in6
Ⅲ 'IIぶ
聯
ti;;;';##:
Fi`ゴ
;':
〕セ
..lx.、

J:::'#,,fr
Ty,Inё
;1書 '::職 li"」 f
rri'r-ro vdi'il , ie za lim krokem stil Robespierre.
JcItE pi'ed shlonkem dne mdli jakobini dobrlf dfrvod d6-
fflj:'T lY::.'i:T"i,
n贅
掌¨
Irih6干 I SOuduleχ 島iltt・■L品 k縄 hovat svdrnu vftdci. Po cel6 odpoledne posilal Karel Larn-eth,
」
.月
Ve sv61..pl・
tiskuν =ボ:iftodobnё
ttw日 配
Ojevu O svobodё
ハ鋼五
翅 」 為
pi'edseda shromfZddni, na radnici netrp6liv6 pisemn6 vzkazy,
my
【dv nevvhl。
Semnemu l】
01 ゥスbm61Ⅲ
ァ 1,^__r :i:fi農
6、
胤ユ
+0■ 11 1、 .A::
,ze by
lll∬ ∬
Ю 暉 ヵy iafЪ 編 I葛 基
_^kx =
Zriclnjici, aby bylo vyhl65eno ,,vojensk{ pr6vo", a aby zistupy
肥 Fu
na tё le. ttu F“ na MartovE poli byly rozptyleny. Starosta Bailly nakonec, at
ncrad, svolii. V pril 5est6 veder zavlila derveni vlajka vo-
Timto zpfisobem si.podfnal
Robespierre jensk6ho prhva z okna radnice. I(olem osmd hodiny vidEly
binl' dovednd na uzdd v republikdnsk6 d6l, aby drZel jako-
v6ci. Ale toho yedera davy na N'[rrtov6 poli k sv6mu tZasu, Ze se k nim stahuji se
do s6lu stoupenci v6vody O.tearltOfro,
:"tklr- kteryi se hiikem vlech stran proudy vojska.
domihali sesazenf kr6_le, zr=ejm6
republikSnsk6ho smysreni.
,pi;;-, orlerinistick6ho neZ S velk6ho schodiSt6 to byla velkolepi podivani. Jeden pluk
Byto p.or"."rro
.*eta mnoho ryedi, NArodni gardy za druhfrn v modrych stejnokrojich pochodo-
mfihajicich seps6ni Z6dosti, vy-
t i"r.a byti nazitri na valy z;r viieni hubnfr, s nasazenymi bodfky, leskuoucimi se
vlasti", na tr{artovE . ,,olt6ii
ve, i k 6 *,, ;l li ;i* ;' :, I
.#; v Sikrnlfch paprscich vei:erniho slunce; dragouni na bujarlfch
ar
"
ndrodni festival, poifdany
a .i
ili:, il. ;T:", "i :* konich, d6la. Lafayette byl nipadnlf na svdm bil6m oii, od6n
upo_irrU? dobyti Bastily. Tvo_ v rnodi a zlato. DAle tnm byl Bailly, pdSf, se svou trojbarevnou
filo jej rnaiestdtnf schodi5td, "o
vedouci- na ploSin*, na nii fri'edni Serpou. V ruce mdl svitek papfru. Za starostou nesl
str{l sttil podobn;i olt6.r*i.
vojin vlajku vojensk6ho pr6va.
Robespicrre byl proti n6vrhu,
ale mfrnc:. Ilutl se do,rnival, Yoisko se zastavilo obklidujfc frpln6 dtylhranny prostor.
Ze situace neni tak zaruden6,
aby rnohl vsadit svclu popularitrr Bailly rozvinurl proklamaci a piedetl ji. Odpovddi bylo hlu-
anebo se _- coZ je pravddpodobndj5i
pr*im6 strategie vhodndj5i
-- rozhodl, ie je ne- d,eni r povyk. Vyldtlo ndkolik kamenfi. Pak zazndl vfstiel
t-aosaZeni tepSiho vfsledku. z pisl.ole u zranil jednoho dragouna na noze. Gardist6 zvedli
tomu jakkoliv, nazitii, brzy potom Af je
UUri se Z6do.st objevila potom puiky rr vystielili, niholiv na nepokojni' dav dole pii
na ,,olt6ii',, pi'i5el tarrr La Iliviire,
p.ouer", nikolika jako_ zemi, nj,brZ na lid nahromad6ny na velk6m schodi5ti!
bfny, Prohl6sit, Ze m5 rozkaz
urit ikanrt zpdt a udinil tak. Ki'ed hrfizy a ohromeni. Jekot, vyki'iky, kleni muhi, b6do-
９“

●●
8 Robcspierle
 VI

1)n vcこ or odeさ el Robespierre ze sv`ho bytu v ulici de Sain‐

'l・

t:)ngo n ζ el do jakobinsk6ho klubu. IIIё l jiZ zprivy o krve―

￨‖
'0‖ ti・ 13yl zarmoucen, utripen a pobouFen. Nlo老 nl, Ze si
lro(:hll dival vinu, 労e nebyl dost energickチ v bOji S hnutFnl,
Lll.:・ etile odviZn`
` v :Isn6.Je
:t l)r(.1こ LlVittenidlilettit6
sfly a tvrdostl oposice
proievit by10 poも
rOZVahu,pomyslil
si asi,ba
l'0‖ 夕fi ISti,nebo budeme rozdrceni.
sni l)yl llabit.Zdravili ho s iisotem. Nlluvil struё nё ,nabi―
diki proti dragOuniln a pFinutili je k zastavenf. (l:￨・
i()k sCbCOVlidinf. Pak se posadil a vyslechl vypravovini
RobespierrOvi nepFite16 hO vinili ze zbabё
° 10sti v souvis10sti ()li:,(:ll SVさ dki. Nlhle nastal neklid u dveFfo Tlupa Nirodnf

lFT割 乳難:糧 凛
∫11粘 Ъ轟 ∫:I織 電I
仲:Rly V uniformё ,mivajic zbranё mi,vymihala si vstup s vy‐
hrit″ k:lllli a klenfm.RozviZnf mu老 ov6 je vytlaこ ili,ale situace
p配 ガ irlvala napjati. Jinf gardist6, ktettF se vraceli z ヽ
Ittllall!:『 瞥Ъ∫
祢盤n161L上 ‖
lartova
鳳瀾∬
1、

1グ :な :'01('11 0SlaVOVali sv6 pochybn6 vitё zstvi v krこ mich na cestこ ,

ttkO nah16dnOut,proё by byl lnё l jft na MartOv0

s peticF,je tё ￨)l:ヽ ili chvflemi paを bami puも ek na dveFe,v5ぬ roZttiCe,老 e pFi“

pole.ヽ アRobespierrovё ttivotё nenf uic,cO by Opraヾ :ハ l‖ loll dこ la a skoncujf s iakObiny.Koneё nё nastal venku klid
ヽOva10 0b_
l: !)rfloFnnf Se rozchizeli.
M● zi nimi byl vysokチ mutt Sも ed′ ma oこ ima,bystrё hO vze´
′ r(:i11,asi pё tapadesitilet,一 jaけ Si MOriC Duplay. Byl to
l‖ ‖ こ ck, truhll予 , nikoliv dё lnik, n′ brtt Zamё stnavatel. Na‐
l(〕

、 ol11lЙ dil si pё kn`nevelkё jmё nf,kter6 uloを il do dOmovniho

11:・

:‖ iClkll・ Za normllnfch ё
:l、 asi mё l z llё ho pFfjcnl patnict tisfc
llllkrh. Vzdal se kdysi obcllodu, こ
l']。 asy se vSak zhorも ily a vこ t―

11:〕 :: jcho domi byla neobydlena; byl proto nucen oteVFft

Z‖ OVLi SVij zivod a zamё stnival nё kolik dё lnfkli. TFebatte

llirκ Flin, byl horliv′ jakObin a velk′ obdiVOVatel ,,neliplat―
‖
`ho``.
ho, lll)y Sc1
、c 1lyn`k Robespierrovi,kter6ho
nevracel domti, kde by se jiZ znal, nebezpeこ
vydival a po2ndal f

byla nejen velikl,nfbrグ IIIlimoFidnё itOё nl. メk sv`itOこ nOsti ′

litこ (:llF,1),1)rЙ aby byl pFes noc ieho hOStenl.
padl za Obё ぜ.
Nt)l)czI)(〕 こ
i Skuteこ nё hrozilo. V nisledujFcich dnech vftё zni
:(り lkc()11(lCFilll na radikily. Rozbili ルlaratovy tiskaFsk6 stroje
114
115
a nekteiYi republik6nsti vrldcovd, pokud neutekli z m6sta, v z(rstupu, kdyZ ho vedli na popravi5t6, aby zachytila jeho
byli zatdeni. Pani Rolandov6 vypravuje, Ze v obavd o Robes-
posledni pohled.
pierovu bezpednost Sla v noci do ulice de Saintonge na-
Nakolik ji Robespierre rniloval, nevfme. Eleonoiina sestra,
bldnout mu pohostinstvf, ale nenalla ho tam. Duplayriv drim
mu poskytoval bezpednf ritulek, a kdyZ ostatni piitomni na ;nnf LebasovS, neosvEtluje ve svfch pam6tech jejich vz6-
jclunf pom6r. JestliZe si vym6iiovali listky nebo dopisy, v5e-
Robespierra nal6hali, aby nabidku piijal, souhlasil a opustil
cluty se ztratily. Robespierrova sestra Charlotta popir6, ie byli
s6l v doprovodu mistra truhlAie.
zrrsnoubeni, a iik6, Ze Robespierre navrhl sv6mu bratru Au-
KdyZ krSieli ulici, lid6 Robespierra poznAvali a j6sav6 ho
rlttsl.inovi sr"ratek s Eleonorou. Charlottino sv6dectvi je pode-
zdravili. Jeden muZ prf zvolal: ,,Musime-li mit kr6le, prod ne
zIcl6 pro jejt l.6rliv!, odpor k Duplayovfm. N{fiZeme vlak p<.r-
jeho?" Duplay bydlel v ulici sv. Flonoria, blizko klubu. Brzy
vnlovat za jist6, Ze jejich l6ska -- zejm6na s Robespierrovy
se zastavili u vrat a Duplay oteviel v nich dviika. pro5li prfl-
slrrrny nebyla toho druhu, z n6hoi vznikaji legendy. Robes-
chodem podobnfm tunelu, pak dvorem a vstoupili do jidelny -
yricrrc zachovAval vroucnost sv6 duSe ide6lu mnoher,n neosob-
v piizerni.Duplay zhiil radosti, ie md tak iestndho hosta, a ntjlfrnu, ide6lu, jemuZ je tak neochv6jnd odd6n, Ze se tim jevi
piedstavil Robespierra sv6 manielce, matelsky vylr,lltejici ie-
nd. Jejl radost z nSv5t6vy byla prdv6 tak upiimn6 jako radost
i vfr:c i m6nd sobecky, neZ obydeini smrtelnfci.
l)ruhf dcera Duplayova, Viktorie, byla skromni a nemEla
manielova. Uvedli Robespierra do vedlej5lho salonu s maha-
v llobespierrov6 Zivot6 vyznamu. NejmladSf, AlZbdtu, zn|me
gonovlfm n6bytkem, potaZenfm dervenlfm ply5em. Zavolali
111r.il6pe, dik jejim pam6tem, v nichZ se jevi oduSevnElS, l6sky-
pak ostatni piisluSniky rodiny, aby je hostu piedstavili.
Duplay m6l dtyii dcery _- jedna z nich, provdani, ne- ;rlrrri, odvfZn6 a vdrn6. Ten veder, kdy se s ni Robespierre
;ro lrrvd setkal, bylo ji Sestn6ct let. Jejf znitmi ji iikali Babeta,
bydlela u rodidfi
- a tiinfctilet6ho syna. Nejstar5i ze tIi
d6vd,at, kter6 vstoupila do pokoje a byla Robespierrovi pied-
klur'(rhol zdrobndldho jrn6na uZival pro ni brzy tak6 Robes-
piurre. Ve svlfch pamEtech mluvi o Robespierrovi tak, jako bv
stavena, byla Eleonora. Bylo ji dvaadvacet, a soudE podle
rrrluvilu mladS sestra o starSfm, vi'ele milovan6m bratru. Iiihd
jeji podobizny v museu ,,Carnavalet", nedalo se u ni mluvit
o nlm, ie byl stdle laskavf a piimlouval se za ni u rodidfr,
o velk6 krdse. Musela v5ak mit vlastnosti, kter6 na Robes- krlvl .ii plisnili.
pierra prisobily, ponEvadZ se s ni pozd6ji zasnoubil. Klepali
t)al5im dlenem domicnosti byl synovec Simon Duplay, asi
iikajl, Ze byla jeho milenkou, pro to nenf v5ak drikazrl. JistE rcdrnnictilctlf mladik. Stal se Robespierrovfm tajemnikem.
ho svlfm klidnfm zprlsobem milovala, protoie se jil nepro- l(rlyl vypukla v6lka, plihlAsil se k vojsku a ztratil u Valmy
vdala, tlebaZe jeji otec pozddji zlskal znovu jmEni a mohl ji
rrohrr. Po niivratu do PaiiZe pievzal znovu misto tajemnika.
dft znadn6 vdno. Po vfce neZ dvacet let opatrovala l6skypln6 .lr,lro povahu dfstednd osvdtluje skutednost, Ze se stal, kdyZ
jeho rukopisy; uakonec je spilila na radu pi.6tel, kteil se
rkrspi:|, policejnim Spehounem. On, kterf byl v ml6di tajemni-
ob6r,ali msty Bourbonri, kdyby dopisy u nl naSli. Medailon
lrr:rn velh6ho revolucion6i'e, specialisovtrl se na hondni reyo-
s Robespierroyou podobiznou, modelovanf Colletem, mdla Irrt:iourii'ii a pirtrfni po spiknutich proti despotick6mu reZimu.
Bleonora aZ do sv6 surrti roku 1832. Vypravuje se, Ze byla
Nvrr( byli vSiclrni shrom6Zd6ni v salonu uvedeni trochu do
116
fi7
 rozpakfi piitomnosti toho slavndho muZe. Podivalo se obCer-
stvenf; pak se pani Duplayovir s ,iednou dcerou vzdilila, aby
pi'ipravila llobespierrriv pokoj. I(ritce potom ho tam Duplay
uvedl. Pokoj byl v prvnfm patie a byl dost skrovnf. Nizkf
strop byl Sikmli iako v podkrovi. St6la tam di'ev6n6 postel
s bile kvdtovanlimi barchetovymi ziclonami, zhotovenymi ze
starlich Satri pani Duplayov6. Psaci stolek st6l u okna, vedou-
ciho na dvfir s kfrlnou na vozy a pi'fstavkem. V pokoji byln
dSle nad krbem zrcadlo a dtyii iidle se sedadly vycpanlfmi
sitinami. S pokojem sousedila iatna. Pozd6ji dali do pokoje
je5td skifi na knihy, pondvadZ tato rnistnost, kterou Robes-
pierre prlvodnE zamf5lel obfvat pouze jednu noc, mEla ztlstat
aL na kr6tkou dobu jeho bydli5tdm aZ do jeho smrti.
- Duplaytiv -
drirn st6l tarn, kde je nyni d. 398 v ulici sv. Ho-
noria. Prfidelf do ulice bylo irpln6 pi'estavdno. O n6dvornf
dSsti se min6ni rozchdzeji. Zdi se, Ze zrlsiala nezm6n6na aZ na
n6stavbu ndkolika pater.
VII
KdyZ se veder 16. dervence jakobini rozhodli odvolat Zidost
o sesazenl kr6le, asi dv6 stE konstitucionalistickfch poslancri,
dlenfi klubu, zvedlo se hromadnd a 5lo ples ulici do majestAtni
budovy, kdysi klS5tera feuillantri. Tam konali schrlzi a toz-
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
lkrlrcspicrrt' se stav6l td Zirdosti na odpor stejnd jako oni,
rrk' nihrly hy ho nebylo napadlo opustit proto klub. Opusti v&dce
ItorltrV toho jm6na lid, kdyZ nejvic potiebuje jeho vedeni?
lkrlrcspierre zrlstal. Pouze p6t z jeho kolegfi ve shromhZd6ni
trlrsk'<krvulo jeho plikladu. VSichni ostatni poslanci, dlenov6
hlrrlrrr, <rde5li, rnajfce za lo, Ze se klub t6Zce kompromitoval
pfcslo, rro Ll Iliviirre v posledni chvili podnikl.
t)ilvodem, prod Robespierre nepozvedl hlas na protest proti
krvc;rrolitl bylo uepochybnd to, le ho opustili skoro v5ichni
.fclro stoupenci ve shromirld6ni a ie m6l pocit, Ze osud revo-
Irrr:c jc na vAZkAch. Vyslechl zprhvu starosty, sly5el, jak I(arcl
l,rrnrctlt blnhopieje Baillymu k jeho pevnosti. seviel rty a
rtr ldcl.
.lrrkobini, piesv6ddeni nynl o spr6vnosti Robespierrova ve-
rk'nf, svli'ili se bez qfhrady jeho ruk6m. Jejich jm6nem na-
Psrrl shrornfZddni dopis, kterl, byl spiS politickf neZ upfimnf.
,,Mrrs{mc bjt vychytrali ve styku se svymi protivniky," i-ekl
llrrtrcspicrre pii pozddj5i pi'ileZitosti, patrn6 jedn6 z tdch, kdy
pov:rloval sfrn za prosp65n6 bft vychytralf.
Vir: ueZ Robespierrriv dopis zachrfnilo tehdy jakobiny patrn6
rlxrl('hiurf feuillantt jak se nyni nazllvali jakobfn5ti roz-
kolrrici
-
Ze uchvdti venkovsk6 kluby' Smutn6 se zklamali.
-
Zr: llyi' set piidruZenfch odbodeli se k nim piidaly pouze
irlvli.
Jrrkobfui se nyni rozhodli vydistit trochu svfij vlastni dftm.

hodli se napsat dtyiem stfim ptidruZenfch odbodek dopis, vy- Zvolili rlvanfctidlennou komisi, aby piezkou5ela chov6ni kal-
︱
︱
︱

svEtlujici jejich stanovisko a oznamujfci jim, ie hlavni stan

＝

rl(,lro l:lcna, navrhovala vylouEeni a zkoumala v5echny nov6

jakobinti byl dodasnd pienesen k feuillantrlm. PozdEji za-
＝

lrrrrrrlirlirly. I(omise jnreuovala subkomisi, v niZ byl Robespierre

＝

mf5leli pieorganisovat klub to jest odstranit Zivly, kter6 n l')i'lion. l)ort6vadZ P6tion byl pomalf a trochu t6Zkop6dnli,
︱
︱
︱

-
＝

povaZovali za neZidoucl. UdElali v5ak tu chybu, Ze poneehali rrclrvirlo lo dlouho a cel6 inkvisitorsk6 bilmd piipadlo Robes'
︱
︱
︱

protivnikrlm privodnl budovu a zfpisy. Nazitil arci Zidali pitrrovi. Nirsledkem toho rn6l v klubu moc skorem diktStor-
︱
︱
︱
＝

vr6ceni obojiho. I{dyZ to bylo odmftnuto, odevzdali se drlv6- sltorr. l)rirvir v t6 dobd se prod6valy cfrkevni pozemky a cir-
︱
︱
︱

iiv6 naddji, Ze uchv6ti venkovskd odbodky dopisovAnim. kr.vrrl ura.ietck v cen6 asi osmi set milionrl frankri pie5el do
＝
︱
︱
︱
︱
︱
︱

118 119
＝
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
＝
＝
︱
︱
︱
︱
rukou soukromnikt. Novi majitel6 zaji5fovali z obtrvy svA
vlastnickf pr6va dlenstvim ve spolednosti, kterf byla ploti
rtivratu stardho reZimu. Proto vzrostl podet Clenfr jakobin-
sk6ho klubu v nejbliZ5ich dvou mdsicich skorem na tisic. Tak
se stalo, ie v ziii 1791 pouze nEkolik mSlo mdsicri po
dob6, kdy sama existence -klubu byla ohroZena ur6l Rofres-
pierre vdt5i vliv nel kdykoliv jindy. Byl uznanou- hlavou velk6
politick6 arm6dy, jejlZ vliv pronikal do kaZrl6ho koutu kr6-
lovstvi.
\r shromSiddni se v3ak proti Robespierrovi bojovalo. Zvolili
komisi, ahy uspoiAdala konstitudni zhkony. Konstilucionalist6
z obavy, le by Ludvik mohl odepllt podpis, leda by n6literir
opatfen( byla podrobena konservativni revisi, zavedli nirkolil<
riprav, z nichL jedna Zhdala ie5t6 dal5i omezenf hlasoraciho
pr6va. Robespierre, jsa si v6dom sv6 venku rostouci moci,
nedbal tentokrSt opatrnosti a volal s ledniSt6: ,,M6-li fistava
dvakrht odloZeni bft je5t6 komolena a zlep5or,6na, c() Ir6ru
zblvh nei vzit znova pouta nebo pozvednout zbrand?"
Byla to vyhrtZka revoluci, obCanskou vilkou, natnii'etri
nejen proti krSli a jeho rninistrtm, nfbri proti samotn6mrr
shrom6Zd6ni m6Sfanstvo u moci! N6sledoval okamZik
-
ohromenf. Pak se vylitil z lavic konstitucionalistfl Duport,
zlostf bez sebe. Tvhii v tvSi Robespierrovi rndval pEstf a na-
dival mu. Robespierre v6d6l dobIe, le jak jednou shrom6l-
dEni plestane zasedat, ,,triumvirft" a jeho mrtvd nalozeny
klub feuillantfi upadne v zapomenutl, kdeZto on, vtdce jako-
bfnfr, bude mit stile vdtSi vfznam. Pokrdil pohrdlir'd rameny
a obricen k piedsedovi poznamenal klidn6: ,,Pane piedsedo,
byl bych v6m vd6den, kdybyste iekl panu Duportovi, aby m6
neurSZel, chce-li mi blit nablfzku."
Pi'edseda z.azvonil a Duport zaujal op6t sv6 mlsto. Robes-
pierre potom pronesl nejprud5i ritok, jaki kdy slrromiZd6nf
r,1,slechlo. PouZil sv6ho obliben6ho zprisobu narSZek. Dfvaje
120
ne upi'en6 po iad6 na DuporLa, Barnava a Karla nebo Ale-
xundra Lametha sv6 blival6 pi'6tele iekl s kousavyrn sar-
knsmem, Ze je -
si jist, Ze neni Z6dnf - dlen shrom6Zddnf tak
zbabEl;f, aby se spikl s dvorem v n6jak6 vEci ristavy, tak vEro-
tomnf, aby pov6ddl dvoru ndjak6 dodatky k z6konu, kter6
by se byl styddl sim piedn6st v shromhZd6ni, a konedn6 tak
tlrzf, aby se odvdZil vyuZivat revoluce pro sv6 soukrom6
rhdely. VypoditSval d6le v6ci, kterlfmi by se prf podle
jeho
plesvEddeni i6dny dlen shromiZddni nemohl provinit a o kte-
rfch kaZdf z piitornnfch vdddl, Ze ie md ,,triumvir6t" na
svCdoml. Itadik6lov6 j6sali radosti, galerie tie5tily, Slechta a
tluchovenstvo strkali jeden do druh6ho. Nepotiebovali jizl
konstitucionalisty, ktei.i budou podle jejich mindni brzy bez-
rnocni. Nakonec sc proh'ibali smichem a pi'ipojili se k po-
tlesku. Bylo to v5eobecn6 veseli. NIezi tfm v5im sedEli Duport,
Barnave a Lamethovd, zsinalf zlosti a na rozpacich, co od-
pov6d6t. Skoro v5ichni ddjepisci, kteii popisuji tuto sc6nu, po-
znamen6va.ii, ie by takovy Mirabeau nebyl ptijal ty otr6ven6
.(ipy bez projevu divok6ho ievn a bez protiitoku' Av5ak Bar-
nave ziejur6 nebyl Mirabeau. M1'slil rta svrij dtv6rnf hovor
■■■■■■■■■■■■■︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱ロローーーーーｉｌｌｌ
s krhlovnou, kdyZ doprov6zel krilovskou rodinu zpdt do Pa-
iile po jejich rit6ku, na svtij tlmysl bft ji st6le uZitednf' I(ou-
sal se do rtfr a mldel.
I(onedn6 se piibliZil den, kdy se mEl Ludvik XVI' objevit
pled shromazddnim a slavnostnd pi'isahat v6rnost nov6 ristav6.
Konstitucionalist6 iako vZdy ve sv6m chovini v rozporu
s korunou
-
rozhodli, aby za pifsahy kr6l stSl s obnaZenou
-
hlavou, kdeZto poslanci aby zfistali sed6t a nechali si pokrfv-
ky na hlav6ch. KclyZ vedouci royalistfr Malouet m6l n6mitky
proti t6to trivialni forrnalit6, poznamenal jeden z radikalnich
poslancri, ie by se mdlo panu Malouetovi dovolit vyslechnout
hr6le klede, kdyby mu bylo libo. Di'ive neZ shromiZddnf piisnd
odsoudime, ie dobie si piipomenout, Ze pied m6lo lety byli
121
ｒ日︱︱︱ＩＩＩＩ︰︰︰︱︱︱︱
obydejnl obdan6 nuceni vyslechnout krirle klede. Ludvik do-
k6zal podrobit se tomu poniZujicimu obiadu bez jak6koliv
piihody, ale po nSvratu do palSce propukl v pl6i uraZenou
plfchou.
Robespierrovi a P6tionovi se ten den dostalo pocty. I(dyZ
poslanci po odrodeni shromiZd6nf vychfzeli, dekal venku ne-
smirn;i z6stup s nataZenfuri krky, aZ se objevi oba radik6lni
vridcov6. Vy5li spolednd. Sotva je spatiili, vypukl ohln5ujici
j6sot. Mivali 55tky a vyhazovali klobouky do vzduchu. Pied-
stoupila delegace a podala jm6uem paiiisk6ho lidu kaZd6mu
vaviinovlf vdnec. Oba pi6tel6 odpov6ddli n6kolika slovy dikri,
a aby unikli piili5ndrnu nad5eni obdivovatel&, vstoupili do
droZky. V okamZiku dav vypiShl kon6 a t6hl vit6zoslavnd
kodhr sim. Robespierre vyskodil skoro rozhn6v6n a obr6cen
k z6stupu pravil, Ze je nedfistojn6 svobodnlfch lidi prom6irovat
se v taZn6 kon6, aby prokfizali ictu. P6tion ho n6sledoval.
Odity svddek vypr6vi, Ze kdyi, oba muZi st6li vedle sebe, bylo
znii, ie se P6tion usmfvS a pi'ijim6 vlidn6 j6sot, kdelto Robes-
pierre se mradil a zd{i se zmaten.
BaZil-li v5ak piece po sl6v6, m€l plnli dftvod bft uspokojen.
Vrcholu sv6 popularity sice je5td nedos6hl a byl jen na po-
d6tku sv6 moci, piece vSak jiZ byl modlou paiiZsk6ho obyva-
telstva. Dvfir, Slechta a bohati se ho b6li jako nikoho jin6ho.
Ilytinu jeho podobizny bylo viddt ve v;ikladu kald6ho knih-
kupectvi a visela na destndrn mfst6 v tisicich domfcnosti,
zvl65t6 a to nebylo to nejmen5i na jeho slSv6 v dornech
-
chudiny. V N{olitrov6 divtdle lloc co noc davy
-
bouiliv6 tles-
kaly jeho odpovddfm na jevi5ti, kdyZ herec piedstavujici Ro-
bespierra potiral prince de Coud6 a hardin6la de Rohana.
Robespierre vSak mdl fantasii a kdyZ se dival na ten dav,
zd6lo se mu uskutedn€ni jeho snfi je5t6 velmi vzd6len6.
Brzy potom se rozhodl nav5tivit Arras. Charlotta, Augustin
a jeho v6rnf Buissart ho piijali se srdednou pfchou, lid
122
■ I I●
―
s tradSenim, riiady s mhlo zakr;ivanou nevraZivostf. Lid6 pod-
nikali dalekou cestu, aby se setkali s vozem, kterfm jel Robes-
picrre z Bapaume, mal6ho m6sta, vzdflen6ho patn6ct mil od
Arrasu, kde ho odek6vala destnA garda. Zase vypi'Ahli kon6
rt zase s obvyklou nekompromisnosti vystoupil, aby udinil
rnanifestaci piitrZ. ProtoZe stfle pi'ichSzeli novi nad5enci a
bylo nebezp eli, ie se bude vlijev opakovat, nechal jet vfrz
prizdnf a pii5el do Arrasu p63ky, obklopen svlfmi pi'6teli'
'l'6 noci bylo mnoho ulic a domri na jeho podest osv6tleno'
I(dyZ v5ak 3el Robespierre v pi'i5tich dnech navStivit ndkter6
ze sv1fch diivdjSich pI6tel, plekvapil a bolel ho chlad, s kterfm
ho piijali. NechSpal, ie lo, co jemu bylo abstraktnfmi othz'
kami pr6va nebo bezpr6vi, bylo pro nE vdci v6Zn6ho tiidniho
z6jmu. Nech6pal tak6, ie on vy5lf z md5tanstva a vycho-
vanlf cirkvi nebyl v -
odich mnohlich svlfch spoluobdanfi
-
slavnlim z6stupcem chuclfch a utiskovanych, nfbrZ zr6dcem
a nevd6dnikem.
I(dyZ piiSel na tlAvstdvu do B6thunu, blizko Arrasu, piiSli
zase piespolni obdan6, aby se s nim setkali. MuZi na konich'
pled nimi trubadi tamn6j5iho pluku jizdy, provizeli vtrz ozdo-
benf kvdtinami. Pozvali ho, aby se do n6ho posadil' Ubytoval
se v hotelu U Zlat6ho lva. Majitel hotelu ho pozdravil slovy:
,,Kdybych mEl k disposici jen jedno ltZko a m6l volit mezi
kr6lem a v6mi, povaZoval bych si za v6t5i dest ubytovat viis"'
Robespierre zristal v rodn6m kraji Sest tidnt' Dlel na ven-
kovd blizko Arrasu, d6stedn6 aby unikl pozornosti svfch obdi-
vovatelfi, dSstednd ze ziiiby ve venkovsk6m ZivotE, kterou mu
v5tipil Rousseau. Zbyvalo mu dva a pril roku Zivota, ale byly
to roky tak nasycen6 barvou pohnutlich udilosti, Ze by byla
Ziv6 zbarvila Sedf vzorek sta obydejnfch Zivotri'
123
1 :￨:,￨::￨:￨￨,￨￨,111:￨￨:￨￨:￨￨￨￨￨￨:￨￨￨￨￨:￨￨:￨:111:￨￨:￨:11,￨li:I:￨￨￨￨￨￨￨￨￨111111;￨￨￨￨￨￨￨lilll;:￨￨:￨￨￨￨￨￨:￨,:￨￨￨:lilltilll‖ :￨￨:ili:￨￨:il,￨lillill
 Kapitola 6

VALKA

Monfo zrlstat Flancie ples revoluci se svfmi sousedy v mi-

ru? Vdt5ina historikrl piipou5ti, le ntft mohl bft zachovin
neblft dvora a girondistfi. Robespierre d6vi vinu hlavn6 giron-
tlistrlm. N6meckf ddjepisec Goetz-Bernstein kterf studoval
zcjmdna zahranidni politiku giroudistfi
-s nim souhlasi a
- Brissota za nej-
povaiuje, jako Robespierre, vfidce girondistti
vlc odpov6dn6ho.
Ilrissot de Warville a Robespierre byli stali zn6mi. Prvni
byl o p6t let starSi a byl vySSim rilednikem v riiadu parla-
rurentniho prokurAtora Nolleaua. Robespierre tam byl mlad5fm
rii'cdnikem. Brissot ve svych pam6tech tvrdi, Ze naudil Robes-
pierra v5emu, co on z privnictvi znal. Ale je vhodn6 pozna-
rnenat, ie Brissot m6l diplom prdvnick6 fakulty v Reme5i,
ruznan6 nejhor5i v krilovstvi, kde se prahticky diplomy kupo-
valy; Sel tam, aby se vyhnul v6Zn6mu studiu.
Honosnou CAst sv6ho jm6na ziskal Brissot poanglidtdnim
jrn6na Quarville, vfsky, kde mdla jeho rodina jakfsi majetek,
ve zvudndj5i jm6no Warville. Jeho otec byl hoteli6rem v Char-
lrcs. Matka, n6boZenskri fanatidka, nakonec ze5ilela. Ale jestli-
le matdin n6boZenskf fanatismus zavinil Brissotovou n6chyl-
trost k politick6mu mysticismu, konednou podobu mu dalo
tuteni Anacharsise Clootse.
Cloots byl pruskf baron, vychovany ve lrrancii. Byl to
dobromyslnf, ale poSetilf utopista. Jeho podivn&stky za revo-
Iuce byly stejnd malebn6 jako vlistiedni. Vymyslil si velholepii

127

■ ■
plirn sv6tov6 republiky s PaiiZi jako hlavnim m6stem. K usku-
Jak se asi sm6l riskoEnf l)umouriez, kterf kombinoval, jak
te{ndni t6to politickr! utopie navrhoval ,,ozbrojenou propa-
piev6st svou zem k monarchismu s prospEchem pro sebe, tEm
gandu" _. jakfsi druh svat6ho ki'iZ6ck€ho taZeni proti vSem
r,yranfim na svdt6; v tomto taZeni by byli vlastni poddani po- Skol6ckfm cittm muZe, kterlf tehdy t{dil osudy Francie!
zvfni k ridasti po boku dobrovolnych osvoboditelfi. Cloots se
domnival, Ze je potlebi asi dvou let k provedeni tohoto pro-
II
gramu.
Rrissot neSel tak daleko jako Cloots. Stadila rnu spolednost
Robespierre llebyl こ
lenem zlkonodirn6ho shrol■ 1を dこ nf。
nirodfi, kter6 by byla blivala dost dobri, kdyby nebyl on
rnuZ u moci pi'ijal Clootsovu metodu ozbrojen6 propa- - JehO vlastni nivrh ho uこ inll nevoliteln′ nl, tak jako kaを d6ho
-
gandy. Tak6 Napoleon n6m vykl6dri ve svlfch pam6tech, Ze
jin`hO こlena konstituanty. Jak_se dalo oこ ekivat, bylo nov6
shroml老 dё nf radikilnё jSi neχ pFede首 16.Ti,kdo老1■ ё
li pFi vol‐
mdl v rimyslu zaloLit spolednost nirodfi pod svrchovanosti 一
1)ich oporu b′ val′ Ch kOnServativnfch leviこ lkli一 konstitucio‐
Francie. Piitom v5ak byl ochoten ponechat kaZd6mu nirodu
nalist■i a feuillanti ― 一tvoFili nynf pravici. Levice, vedeni
tu vlfdni formu, kterou privd tehdy m6l, kdeZto Brissot mdl ι
Brissotem,こ lenem iakoり nsk6hO klubu a vydavatelem,,Pafrご ο
rnnohem n6rodn6j5i plSn na zrevolucionovSnf v5ech zemf
′ranfα iS``(Francouzsk6ho vlastence), Inё la v ёele poslance
v Evrop6.
girOndy.S nё kolika jinチ Ini byli brzy s to ovlidat shromattdё ni
Nesmime se domn{vat, ie tato ideologie byla jedinou z6-
SVチ m nadsenfm a skvё lou vチ mluVnOstf.
kladnou Brissotovy ne5tastn6 zahranidni politiky. Ve skutei-
Revoluce bコ vaji dflem nllad′ch. V kattd6 revoluci, at se
nosti byl podivnou sm6si nepraktickdho blouznivce a riskoi-
iak`k01iV tyranie odstrani nebo neodstranf, tyranie star」 ch
n6ho materialisty. Doufal ie rispE5nou vilkou pozvedne hod-
illusi znlizet.Girondistё byli nlladf.Brissotova zahraniこ nf poli‐
notu bankovek doma i venku a tfm rozie5i hospod6iskou
lika je zaujala, こ うsteこ nё asi proto, ガ e ji pFilo mё も tanstvo,
krisi. Jsa v65niv1im republik6nem doufal tak6, jak jasn6 na-
v jehott salonech byli girondist6 viLini.Jakll■ ile byla totitt vy‐
znadil ve sv6 debatd s Robespierrem, Ze by v6lka vynesla na
povこ zeni vilka, cenn6 papfry stoupaly. Ale hlavnё proto, 老
e
povrch vErolomnost dvora takovfm zptsobem, kterf by udinil
hovё la jeiiCh Obra2otvornosti a ctiガ idostivosti.Vilka poskyto‐
zllzeni republiky nevyhnutelnfm. Smdiuje-li jeho pozddj5i
vala nimё ty pro Feこ nё nf;u pOrOvni」 s nimi se jevi nimё ty
dinnost k opaku, je to zavindno tim, Ze jeho pievlAdajici po-
Fcこ 11:k■ konstituanty bled6 a nijakё o Louis Blanc Fiki: ,,Byli
hnutka byl hlad po moci a sl6v6, kterli z n6ho udinil oportu-
lo l‖ nё lci, kteFf zabloudili do politiky.`` ヽ
ridё nf, kter` mё li
nistu. Ve stfnu gilotiny mumlal: ,,Miloval jsem piili5 sl6vu."
Sl)(1011lё 、I〕 rissotem― 一 a ltili ve svttCh prOjevech celё mu
Byl tak chtivf sl6vy, ie ho Clootsovy hrdinsk6 vise pfiv6ddly
diV一 一by ukazovalo,kdyby bylo vrヴ eno na pllino,
svё LLl illl(〕
do extase. eterne jeho, jak se zd6, upiimn6 slova, psan6 Du-
v41cこ n,(11lV CXaltovan′ ch muを ■ , Vedenチ Ch Symbolickou Zen‐
mouriezovi za pozd6j5iho polniho Laieni v tselgii: ,,Co je Ri-
、koll pO、 1:tvoll S nleこ em v ruce. PFed nilni zdё も enё utFkajf
chelieu, co je Alberoni, co jsou jejich chvastounsk6 pl6ny proti
vlldci, kr`lov`, こ
lechtici a jejich sluhov6; k niln utikajf ra‐
svdtov6 revoluci, kterou nhm osud dovolil rozpoutat?"
(:ostnё sedllci ti lcjiCh dё ti 一―zdravf je jako osvoboditele,
128 tl Ilobesplerre 129
objimaji a zasypAvaji je kvetinami. To vid6li, liCili a skuteCn6
oiekAvalil
Shrom6Zddnf bylo pro nd velkoleplim divadlem diviky
byly jejich nov6 ziskan6 milenky: Francie a celf -svEt. Byli
dychtivi hrAt a zrlstat novfmi hvEzdami na fednickdm nebi.
Hrili hrdinn6. Diky jejich heroick6 hfe, ctiZ6dosti, nad5enl
a vfmluvnosti musela reyoluce vzplanout v apotheose v6lednd
sl6vy a... zemift!
III
Robespierre se vrStil do PaifZe 28. listopadu 1791. Piivezl
s sebou dogu Brounta. MEI nastoupit sluZbn jako st6tni n6-
vladni, za u6hoZ byl zvolen je5t6 jako poslanec. Hlavnd ho
v5ak zamdstnAvala v6ledn6 hysterie, kteri se zmocnila Paiii,e
za jeho nepiitomnosti. Iliadu se brzy vzdal, aby mohl vdnovat
r,Sechen das zdpasu s vSlednou horeCkou. Royalista Montjoie
uzn[v6, Le si za kr6tk6ho riiadov6ni podfnal spravedliv6 a ne-
strann6.
Nepiekvapuje, Ze Brissotova bojovnf zahranidni politika
Robespierra znepokojila. Uvedli jsme jiZ, te byl dalek toho,
aby byl blouznivfm doktrinfliem, jak ho dasto lidili. Brisso-
tova my5lenka zadinat s osvobozov6nim svdta v dobE, kdy
Francie sama nem6la je5t6 upevn6nu vlastni svobodu, zd6la se
Robespierrovi zlotinnfm Silenstvim. Jak ilkal, bylo by to,
jako bychom spEchali hasit oheii v sousedovd dom6, kdyZ
je5tE hoii n65 drim. Ozbrojenou kiiZfckou vfpravu za svobodu
povaZoval bud jak bud za donkichotifdu. Ale nad nAvrhem
podniknout vlfpravu pod vedenfm kr6le a jeho ministrt
kteli by, majice vfkonnou moc, vedli tak6 armAdy -
Robes-
-
pierre prost6 uZasl. Byl jist6 dychtiv poznat situaci, protoZe se
po dlouh6 a tinavn6 cestE dostavnikem z Arrasu objevil je5t6
t!'i d.en veder v jakobinsk6m klubu.
130
Kdyl vstoupil, bylo jedn6ni jit v proudu; pieru5ili je vSak.
pon[vudl fdastnici k n6mu spdchali a vitali ho. KdyZ hluk
tulrrl, navrhl Collot d'Herbois, jenZ pfedsedal, aby ,,b1fvalf
0lnn konstituanty, pr6vem zvan! ,neriplatn;i,,,, zaujal pled-
rorlnick6 mlsto. Plijato jednomyslnE. Robespierre se ujal pfed-
rnrlrrictvl za nov6ho potlesku, poddkoval plitomnym za srded-
nd plijcti a zeptal se co je na. pofadu.
llrulil mimochodem zmindno, Ze piezdivka,,neriplatnli,,,
klcrou rnu dasto d6vali, ho patrnd spfs uv6d6la do rozpakrl
Itr,I rutr lichotila. Jednou pii projevu v hlubu iekl, ziejmE
nrrzrrll, Ze jsou to pdkn6 pomdry, kdyi se n6kdo povaZuje za
Irrxlrr(rlro tak honosn6ho pojmenov6nl jen proto, Le nezradil
lkl.
l'rrrjr:drrivala se zpr6va komise pro zahranidni z6leZitosti,
rulrrvcrr6 pli shrom6Zd6ni. V projevech se odr6Zely sila a roz-
rttlt v(rleCn6 horedky. Patrn6 Robespierra ponEkud zmilly,
ltrlro lro pi'imdly k rozhodnuti, Ze by bylo taktickfm omylem,
krl.ylr.y projevil nesmlouvavost. Af tomu bylo iakkoliv, jeho
krntkf projev z pi'edsednick6ho hiesla ten veder udilal dojem,
Juko by Ilobespiene nebyl daleko od Brissota.
tllnvnf Brissotovou zdminkou pro v6lku byli emigranti.
Pill lisfcrlm z nich dovolil trevirsklf kurfiit zorganisovat se
t' rrrlrrrolfidnou arm6du v m6std Koblenci. Ani ostatni mal6
lxrltnrnitnf st6ty nEmeck6 nezachov6valy piisnou neutralitu.
Nr,rrlr'rkr se v5ak, Ze by n6kter6 evropskS velmoc byla m6la
troJrrrcrrlf (rrnysl intervenovat ve Francii. Rakousko m6lo po-
llfu. ri 'l'urcckern a Belgii. Rusko a Prusko byly zam6stn6ny
lrolrherrr. l'itt dal Gustavu Svddskdrnu jasn6 na srozumEnou,
ft' rr. Anglio nebude vmESovat do zileZitosti svfch soused&.
Nrril,, jrrk Marat spr6vnE poznamenal, kdyZ emigranti nemohli
o0r'k/rvrrl Zhdnou pomoc od n6kterd z velmoci, coZ Brissot
pflpouslirl, prod se tfm v5fm tripit? Nicm6n6 ten veder Robes-
;rlrrrrr: rloslutetnd ustoupil proudu, aby poznamenal, Ze ra-
131
口＝ ＝ ＝ ＝ １ １ １

lili,mlこ eli.Robespierre se nerozpakoval dnt v sizku

kouskf clsai ._ ktery jako ochr6nce pohranidnich stittl byl 11‖ i nClllメ

V01: nCSInfrnou popularitu tfln, Ze se postavil proti skorem

odpovddnf za jejich chovfini by m6l bjt uv6domdn, Ze by “
Francie byla nucena sShnout- ke zbrani, kdyby nebyli emi- vl(.01)(ヽ cn61nu vercjn6Π lll n■ inё ni ve vё ci,kteri roznitila viこ ei

granti rozpt;ileni. Af cokoliv zavinilo jeho okamZit6 pochy- ‖

`lll(10 krajnosH,Mllslme prOtO llznat ieho mimOFidnou
beni, Robespierre se brzy vzpamatoval a zaujal sv6 star6 ‖‖:Vl11 0dVallu a miZeme stё χ f sOuhlasit s dё jcpiscem Alu―
:ir(:(lill,老 e SC Robespierre,,sp∫ こveFeinttΠ l lllinё nfrn Ffdil,neグ
stanovisko.
Je tleba zdfiraznit, Ze stfl prakticky osamocen. Pouze drlle- ‖ 「rf(lil je``.
l)、

Zit6 listy Maratfrv Piitel lidu a Prudhommovy Paitiskd

reuoluce
-
neukazovaly nadSeni pro v6lku a nebyly dokouce IV
-
je5td rozhodnuty. Marat se dva dny po Robespierrovd nSvratu
A、 i po dva tチ dny po svё nl nivr〔 llll se Robespierrc spoko―
vyslovil jasnd proti v6lce, ale o dtrnict dni pozddji se vzdal
sv6ho listu a odjel do Anglie. Danton mldel. Desmouli,ns Lryl 10V:ll S illll,グ e dё lal obこ as poznllllky k rozpravAIn v klubu.
unesen zvudnfmi vileinlimi projevy Vergniaudovymi a Isnar-
Z(!l s(), 労cこ ekal, aを pFijde Brissot a prchllsl sv`stanovisko.
N`,111‖ ヽ Clこ ckat dlollho.Brissot se 16.prOsince objevil.Byl to
doqimi. Condorcet si nezachoval rovnovhhu filosofa a piidal
se k v6ledn6 stranE, piin65eje povEstn6 heslo: ,,V6lku pal6ci,
‖‖ ll, 11lllχ , menこ f nett Robespierre, stejnё bledtt a hranat′ .

():)lrk:tl sc,,jakO uliё nfk``,nosil strevlce lllisto bot a nepudro―

mir chatEl" Pani Rolandov6 byla jednim z nejschopnEj5ich
‖ podporovatelt Brissotovfch. Jakobinsklf klub byl pai'eni5tdm vl:! 、1 ざcl・ n6 vlasy. Nosil oも umこ 16 こaty, こ1lnを se nipadnこ ligil

(,`:ヽ 411xnliliina.Je pFfznaこ n6,グ c lnё l zttldka kdy penfze,aё koll

vdledn6 propagandy.
、
1` 、lム I()、 ljkal s finanこ nfky ti byl zapleten do riznフ ch af6r,
Abychom byli spravedlivi k Brissotovi, Condorcetovi a ji-
′::i(・ hク 11こ ktcr6 byly vellni pOchybn6. Robespierrc si s nflll
nfm, je nutno ifci, Ze pi'i pohledu na intelektu6lni mapu
)!「 1｀ 1(lost srdcこ nこ rukou. Brissot vystoupil na Feこ nickoll
Evropy v t6 dob6 mohl se dlov6k snadno zmlilit v domn6nf, Ze l“

:r‖ )lHH: :l pOё al vyklndat svo1l zahraniこ nf politikll.

viledn6 kiil6ck6 vyprava za svobodu bude mft pEknou naddji
N(ヽ jeho prolevy a llellvё dol■■
nf llloχ noこ fst it si jejich iZas―
na rispEchy. Evrop5ti intelektu6lov6 byli rozniceni plamenem
zapSlenlfm ve Francii. I kdyl tento plamen odhalil ponur6 ‖ 〔,:1:10(lislednost.V jedn6 cl■ vfli se snaを f dokizat,を e emi―
li Vil〕 cc ncmohou oこ ekivat pomoc od velmocf,v nei¨
stlny krveproliti a teroru, nechtdli se jiZ n6kteli vzd6t ilusi. H:￢ 1:〕

:,‖ え ヽ1(・ 1lvfli prohlaも uje, χ e se vellnoci spojily, aby rozdrtily

Fichte napsal: ,,Tato krev neni krev; tato smrt neni smrt! Af
lri￢ l‖ ‖,Icdnou Ffkl,グ e ZidA jell trestnou vチ pravu dO pohra‐
d6l6 Francie nebo revoluce cokoliv, je to dobr6!" Av5ak Fichte,
(・

Klopstock a jejich intelektu6lni spolednici nebyli Ndmecko, ‖￨￨::1(・ h sllltt,za chvili mlllvi tak,jakO by zam′ 61el rOzdmy―
(.l::ll l)()Й v cel`Evropこ .Z jelloこ linku,kterプ vyも el vO Fran‐
Priestley a Wilberforce nebyli Anglie, Pestalozzi nebyl Svf-
ll・

carsko. Nevzddlan6 masy bucl' o revoluci nic nevEddly, nebo ド

れffll υ
rrrsι θ
llci den pFed tinl;nett sc Brissot obievil V klu_
`'`,1に
:)::,i(ヽ z予 (11116,グ e llcchtё l llic jin`hO.Voll v nさ In s bisnickou
mdly jen pi'ekroucen6 a faleln6 zprixy. Je v6ci st6tnika, aby
se nedal oklamat zdSnim. Brissot, Vernigaud, Condorcet a 、￨::()、 11:
'(サ

Vl‖ 1! '「 ak volaji vこ ichni vlastenci, lo jc pFinf

P6tion byli jim oklamhni, Robespierre nikoliv. JestliZe se tak6 =・
`:l! Vilkを

132 133

JI:￨￨￨￨￨￨￨￨1111illlllll111111111111111‖ ￨‖ ￨
vlech pI6tel svobody, roztrou5enfch po EvropE a odekfvajf- t6to historick6 debaty, iekl docela jasn6: ,'Potfebujeme
cich jen Sfastnf v6lednf zdkrok, aby porazili sv6 utladovatele. zradu." Ne5tastnik se nikdy nezastavil, aby uvaZoval'
znamenala pro zem zrada dvora v dob6 vilky
past'
'Iato vykupitelskA v6lka obnovl tvAi sv6ta a vztylf vlajku -
svobody na kr6lovskfch palAcfch, na har6mech sultinrl, na chtё l
uvrhnout francouZSk` armidy, jakA ZkiZa
z6mcich malfch feudAlnich tyrantl, na chrimech papeZri a l z toho povstat.Jakチ m mnOЙ Stvim krVe a utrpeni by se
muftiri. I( tdto svat6 kiii6ck6 vfprav6 pii5el Anacharsis Cloots platilo,nehledё k tOmll,老 e bv se moh10 0bё tOVat Vζ e,co
pozvat shrom6iddni ve jm6nu v5eho lidstva." rcvoluce vYkonala'
Nenf tedy pochyby, Ze Brissot byl drlslednfm Z6kem pro-
roka Anacharsise.
Ve svfch projevech piipisoval v5echny potiie, kter6 m6la
Francie, jedin6 plfdind Koblenci, n6meck6mu m6stu, kde si M6la bft ofi-
- I)ne 18. prosince 1791 byla v klubu slavnost'
vydrZoval hrabd z Artois dvrlr a kde bylo hlavni shromaZdi5t6 a ame-
ilnE piijaia anglicki delegace; francouzsk6' anglick6
emigrantfi. Brissot plisahal, Ze vzpurn6 a reakdni prvky ve
vlajky zdObily sll. Bylo proneSeno mnoho projeVil a
Francii setrvaji ve sv6m zr6dn6m chov6ni tak dlouho, dokud vこ e odevzda10 hOStim
ll bvlo vё tζ i ne老 obVykle.ヽ 1ladё dё
bude existovat to proklat6 m6sto, z nEhol. odekivaji kaZdfm Brissot a Cloots byli pfitomni' Cloots
sie*tem ristarry.
okamiikem pomoc, kdeZto vlastenci zristivaji neSfastni, za- obiad, v nEmZ bylo patrn6 jeho roz-
stra5eni a nespokojeni, ponEvadi je znepokojuje Koblenct ^Lぶ
‐bnd inscenovai
b
椛 iin6.。 ,亜 ょ 6 srdca Kdytt naOこ e面 dO血
,,Chcete znidit jednou ranou Slechtu, nespokojence a vzpurn6
u, pttdStOupil
r‐ マ ー ー
‐マ ー r一 kdOSi
―― a^ p010を 1l pFed pFedsedu damas―
elementy? Znitte Koblenc! Budeli Koblenc zniCena, v5echno by pOrazil
savli,urこ enou prO prvniho generila,kterチ
se uklidnf, uvnitl i venku."
百 vllka bude vypOVё Zena,NahodOu pFedSedal
,jaklnile
Ze strachu, i,e by toto ohromujfcl vylideni, jak se ndlod
o dvaceti pdti milionech utripi pro hrstku emigrant&, ne- ご itI蕩 :j`vy Zndy jei」 m iako duけ raChOt divadel―
こavli nad hlaVOu
hromu. Byl na Vチ こi Situace. NIiVaie
staCilo riplnd piesvEddit Robespierra, na kter6ho neklidnd po- lid hlasitd
hlfZel, piidal Brissot drlvod jeStd riZasn6j5i: , ,i.U, toteme, tady to mf,me! Francouzskf
sv6ta' Zem6 se pokryje
16 a ozvou se mu vSect''y nArody
,,Lid, kterlf zlskal po dvou stech let otroctvl svobodu, po-
tiebuje v6lku, aby ji upevnil. Potiebuje ji, aby se vyzkou5el, a nepFite16 svObOdy budou vymaZini Z lidSk`
aby m6l plileZitost dok6zat, Ze je hoden svobody, aby se mohl diny:``
VilёhromOV′ pOtlesk, kter,proViZe1 0nen
kdyZ Vyristal
oCistit od tyranstvi. Pottebuje jf, aby setlSsl s prsou ty, kteil Jeζ tё
en
by ho je5tE mohli zkazit." Й
Vし IIξi::i」
t, ze Robespierre pOVStal a zalnraこ

Co znamenf toto metafysick6 prohl65enf? Znameth, le , att Se hluk utiこ

`. J/asot,potlesk a dupot ZtiChl a zraky
Brissot chtdl piivodit situaci, kter6 by dala kr6li pllleZitost 尊ech Se obrFatily k nこ mu.
Ci―-O VAlce.
zradit. Pak by bylo moZno ziidit republiku. Aby nebylo po- ^語 ,,,o Velmi dileZit6 Vё
Se zdrttdo demOnstradね kO卜
"JednFame,``pravll pFisnё t江 9
chybnosti o tom, je tieba uvdst, Ze v druh€m projevu, kterli 百 :Lま 老dё ゴ ,ゝ by

135
134

Ш
 ︱
︱
︱
︲
︲
︱
︱
︱
︲
︲
︱
︱
︱
︱
︲
︲
︱
︱
︱
︱
v dobё ,kdy je klidni diskusc a chladn6,rozvAttn6 usuzovini pled moluou porAikou, poukazuje na desorganisaci arm6dy
zvllこ t dilettit6.``
n lod"tuu, z nictri zb6hla sta royalistickfch dristojnikfi' V kon-
Usedl. Isnard rozmrzen zjevnou v′ tkOu pFedSedovi nddil stitudnim shrom6Zddni st6l osamocen, kdyZ Zfdal riplnou re-
slovo Roedererovi, kter′ opё t Oを iVil nad6eni vileこ nコ m prO_ organisaci vojenskfch a nimolnich sil' Tu iAdost nyni opa-
koval slorry, i.e zem rn6 bft uvedena do stavu ollrany a Iid
ieVem,VC kter`m hllsal jako Brissot,老 e zlo sidli v KoblenCi
a をe je naこ ase je vyhladit. Kdyを skonこ il, vypukl novゞ jiSot ozbrojen. i kdybY jen koPimi.
a pollesk. NIezitfm zfskal Robespierre pFedsedovu poZOrnost Obraceje se k Brissotovi, kterli mu vytkl nedostatek driv6ry'
a dostal slovo. KdyZ se objevil na Feこ niSti,hluk nAhle ztichl. prohlisil:
je
Robespierre zaこ al svou prvni historickou Feこ proti vilce,kter負 ,,Rekl jste, Ze nedtlv6ra je hrozn;i stav mysli' NedfrvEra
mё la trvat dvacet dvё 16ta, rozこ iFit se skoro po vζ ech evrop‐ svobodd tim, dlm je ifrlivost lSsce' L6pe bft nedrivCiivfm'
Sk,ぬ Zemfch a stit pё t milioni ttivoti. nel se zpozdile spol6hat pitliS na sebe' Velikost z6stupcrl lidu
nespodiv6 ve schopnosti lichotit velejn6mu mInEnf'
podriZd6-
zeptal se.,,J61n)'slinl,老 e
"Je opravdu Koblenc sfdleln 21a?“
zlo je v PaFfを 1,koleln trinu,na trinu s,lnOtn61n.“ Nebylo by nCmu vlArlnimi intrikami. N6kdy spodiv6 v zSpoleni
-
byt
jcn s pomoci svEdomi -_ proti plivalu pledsudkri a stranic-
moudFejこ f premoci nepFitele doma nげ pom′ 61et na vttlkll
proti nepFiteli vn醐 も imu? ly"n irttit . M6m m6lo nad6je, Le mL slova budou dost silnS'
Rekl,老 e jakobini svチ m v01infm po vAIce hraj〔 dvorll pFimo rrlrv zvrAtila tuto tendenci, a pirji si viele, aby budoucnost
do rukou, a ukazal pr。 こ .Kde jinf llё ili vileё nou slivu, lfこ 11 rrkizala mrij omyl. Nestane-li se tak, budu mit aspof, zadosti-
on vlleこ n6hrizy― ―krev,s12y,itrapy,ztraty veFeinfCh penё Z, trdindni ve vddomi, Ze jsem nepiispdl ke zkhze sv6 vlasti'"
korupci.A proこ to vこ e?Pro svobodu?Nikolivi Vllka pracuje 'l'ak velklii byl dojem z jeho projevu u jakoblnri - je'
pro tyranii. Nakonec Fekl prorocky, 以e budou lllit C6sara ruitlou chvilku pfedtim volali zuliv6 po v6lce -_ Ze se usnesli'
nebO Cronlヽ rella. nby byl projerr vyti5tdn a rozesl6n ptidruZenfm odbodhim'
Brissotovo chyLrictvI Robespierra neznlチ lilo・ Ci10valこ 1■ nek Ilrissot povstal a oznimil, Ze rnu odpovi v nEkter6 z pi'i5tich
Z ieh0 1iStu a vytkl mu rozpory v projevecll,Nemohou― li emi― schftzi.
granti oこ ekivat を
idnou pomoc od vellnocf, prokazovali by―
VI
chom jim pttiliζ maoho cti,kdybychom se jimi obirali.Pokud
e vlleこ n6kFiZick`vチ praVy,Fekl,老 e by byly francouzsk6
Se tチ こ
armidy pFijaty jako oSVobodite16.Nevidё l vibec znlln… tlobcspierrovy protiv6ledn6 projevy - pronesl dtyii velmi
ky viグ n6ho probuzenf lllezi evropsk′ l■ li nirOdy.,,Rozζ iFte sv6 rliilcl.itt patli k jeho nejlep5im' Jako iednick'! vzor nejsou
-
lroz chyby. Ndkdy prodl6vi piili5 dtouho u
jedn6 vdci a zesla-
panstvfも 窟ellfm idejf a tfm,を e llklを etё svё tu,jak nis revoluce
obさ fasLnila,ne silou,zbranf a vtteこ nコ mi hriZami.“ lruje tfur irdinek. Jindy se opakuje' Ale jeho logika nikdy ne-
k,,ilrf, u ncponechiv6 odpfircfim ani kousek pridy, kam by
se
Zesmё も 益oval lny61enku podniknout vllku pro svobodu pod
rrchylili. Nltotitrat ieCnicky vynikl. Desmoulins vypr6vf' Ze
ochranou dvora a jeho nliliこ ki.,,Budou‐ li kdy ttezla Evropy
projevu polovina posluchadri slzela'
zlomena,neStane se to takov′ ma rukama,(l Felll iim,Varoval ;rl'i jr,rln,rrn Ilobespierrov6
137
136
plin svdtov6 republiky s PaiiZi jako hlavnim m6stern. K usku-
Jak se asi sm6l riskodnf Dumouriez, kterli kombinoval, jak
tedn6ni t6to politick6 utopie navrhoval ,,ozbrojenou propa-
plevdst svou zem k monarchismu s prosp6chem pro sebe, t6m
gandu" jakfsi druh svat6ho ki'iZfck6ho taZeni proti v5ern
Skol6ckfm citrlm muie, kterli tehdy tidil osudy Francie!
tyranfim- na svdtd; v tomto taleni by byli vlastni poddani po-
zvSni k ridasti po boku dobrovolnfch osvoboditehl. Cloots se
domnival, Ze je poti'ebi asi dvou let k provedeni tohoto pro-
II
gramu.
Rrissot ne5el tak daleko jako Cloots. Stadila rnu spoleinost
Robespicrre nebyl こlenem znkonOdirnё ho shromittdё nf.
nSrodri, kteri by byla blfvala dost dobr5, kdyby nebyl on --
Jcho vlastlll lllvrh ho uこ inil nevoliteln′ m,tak jako kaグ d6ho
muZ u moci pi'ijal Clootsovu metodu ozbrojen6 propa-
-
gandy. Tak6 Napoleon nim vykl6d6 ve sqich pamdtech, Ze lil16hO こlCna konstituanty. Jak_se dalo oこ ekivat, bylo nov6
、hrol■ 1グ dさ nf radikllne」 si nez predeこ 16.Ti,kdoZ】 nё li pri vol‐
m6l v rimyslu zaloiit spolednost nirodir pod svrchovanosti
l)ich oportl b′ val′ Ch kOnservativnfch levttiki一 一konstitucio‐
trrrancie. Piitom v5ak byl ochoten ponechat kaZd6mu nirodu
ll:tlisti a feuillantli ―一tvoFili nynf pravici. Levice, vedeni
tu vlAdnf formu, kterou pr6v6 tehdy mEl, kdeZto Brissot mdl l〕 rissotcm,こ lenem jako平 nsk6hO klubu a vydavatelem,,Pα [rfο ι
mnohem nlirodndj5i pl6n na zrevolucionov6ni v5ech zemf
v Dvrop6.
′arl(:α iS``(Francouzsk`ho vlastence), mё la v こ
「 ele poslance
8irOndy.S nё kolika jinチ mi byli brzy s to ovlndat shrOmlを dё ni
Nesmime se domn{vat, Ze tato ideologie byla jedinou z6-
ヽVttin nadも cnfm a skvё lou v′ mluvnOsti.
kladnou Brissotovy ne5tastnd zahranidni politiky. Ve skutei-
lt(,volucc l),vaji dfleln nlladチ ch。 1√ kattdё revoluci, aC se
nosti byl podivnou sm6si nepraktick6ho blouznivce a riskoi- j:lkttkoliv lyranie odstrani nebo neodstranf, tyranie star′ こ h
n6ho materialisty. Doufal Ze risp65nou v6lkou pozvedne hod- nf poli‐
illllヽ l Zinizet.GirOndisL6 byli nlladf.Brissotova zahralliこ
notu bankovek doma i venku a tfm rozie5i hospod6Iskou iik::jc zaujala,Msteこ nё asi proto,Ze ji pFilo mё ヨanstvo,
krisi. Jsa vS5nivfm republik6nem doufal tak6, jak jasn6 na- V.lChOЙ Salollech byli girondist6 vitinio Jaknlile byla totiZ vy‐
znadil ve sv6 debatd s Robespierrem, le by v6lka yynesla na
POVこ Z()nll vAlka, cennё papfry stoupaly. Ale hlavnё proto,Ze
povrch v6rolomnost dvora takovlfm zprlsobem, kterlf by udinil
hovrLl.lc.liCh Obra20tvornosti a ctiZidostivosti.Vilka poskyto‐
zifzeni republiky nevyhnutelnfm. Smdiuje-li jeho pozddj5i ′
、
1l11:llilll`ty pro Feこ nё nf;u pOrovnilli s nimi se jevi nimё ty
dinnost k opaku, je to zavinEno tim, Ze jeho pievl6dajici po- rl,F::‖
hnutka byl hlad po moci a sl6v6, kterli z n6ho udinil oportu- `it kollstituanty bled`a nttak6.Louis Blanc Ffkil ,,Byli
11, :‖ ‖11(｀ i,
l(leFi zabloudili do politiky.`` Vidё nf, kter6 mё li
nistu. Ve stfnu gilotiny mumlal: ,,Miloval jsem piili5 sl6vu." ｀ ￨::￨、 1)rissotem― 一 a ltili ve sv′ Ch prOjevech ce16mu
:'0!(・
Byl tak chtivf sl6vy, Ze ho Clootsovy hrdinsk6 vise piiv6dEly 、 vl:l: ‖ 1l o(‖ V ―by ukazovalo,kdyby bylo vrを eno na plltno,
do extase. Cteme jeho, jak se zd6, upiimnA slova, psan6 Du- vni(,「 tl,(:liV t,x■ ltovanチ Ch muを ■ , vedenチ ch Symb01ickou tten‐
mouriezovi za pozddj5fho polniho taZeni v Belgii: ,,Co je Ri- 、 koll l■ :::VO‖
)、 ヽ 1110こ em V ruCe. PFed nilni zdё ζ enё utikajf
chelieu, co je Alberoni, co jsou jejich chvastounsk6 plSny proti
v11(l('1, krilovr, ヽ lcchtici a iejiCh Sluhov6; k niln utikajf ra‐
svdtov6 revoluci, kterou n6m osud dovolil rozpoutat?"
(:o、 1‖ r 、 t'(Hl(・ i :: j(:jich dё ti 一
―zdravf jc jako oSvoboditele,
128 1l llrrlr.slrlt.t r c 129
objimaji a zasypAvaji je kvEtinami. To viddli, Itdili a skuteCn6
odekivalil
Shrom6Zd6ni bylo pro nE velkolepfm divadlem div6ky
byly jejich nov6 ziskan6 milenky: Francie a celf
-svEt. Byli
dychtivi hr6t a zrlstat novlimi hv6zdami na Iednick6m nebi'
Hrili hrdinn6. Dfky jejich heroick6 hle, ctiZ6dosti, nadSenl
a vfmluvnosti musela revoluce vzplanout v apotheose vfleCn6
sl6vy a.. . zemfft!
III
Robespierre se vr6til do PaiiZe 28. listopadu 1791. Pfivezl
s sebou dogu Brounta. MEI nastoupit sluZbu jako st6tni n6-
vladni, za n6hoZ byl zvolen jeSt6 jako poslanec. Hlavn6 ho
vSak zamdstn6vala vSledn6 hysterie, kter6 se zmocnila PaliZe
za jeho nepiitomnosti. Iliadu se brzy vzdal, aby mohl vdnovat
vBechen ias zhpasu s v6lednou horelkou. Royalista Montjoie
uzn6v6, i,e si za kr6tk6ho tfadovfni podinal spravedlivE a ne-
strann6.
Neplekvapuie, I,e Brissotova bojovn6 zahranidni politika
Robespierra znepokojila. Uvedli jsme jiZ, Ze byl dalek toho,
aby byl blouznivlim doktrin6iem, jak ho dasto lidili. Brisso-
tova my5lenka zadinat s osvobozov6nim sv6ta v dob6, kdy
Francie sama nemEla je5tE upevn6nu vlastnl svobodu, zdAla se
Robespierrovi zlodinnlim Silenstvlm. Jak ilkal, bylo by to,
iako bychom spEchali hasit oheil v sousedov6 dom6, kdyZ
je5t6 hoIi n55 dflm. Ozbrojenou kiiZ6ckou vfpravu za svobodu
povaZoval bud jak bud za donkichotiAdu. Ale nad nivrhem
podniknout vfpravu pod vedenfm kr6le a jeho ministrrl -_
kteii by, majlce vfkonnou moc, vedli tak6 arm6dy - Robes-
pierre prost6 uZasl. Byl jistd dychtiv poznat situaci, protoZe se
po dtouh6 a tinavn6 cestd dostavnfkem z Arrasu objevil je5t6
tfZ den veder v jakobinsk6rn klubu.
130
KdyZ vstoupil, bylo jedn6ni jiZ v proudu; pleru5ili je v5ak,
;xrnEvadZ ridastnici k ndmu spdchali a vitali ho. KdyZ hluk
ustal, navrhl Collot d'Herbois, jenZ piedsedal, aby ,,blival1i
Clen konstituanty, prfvem zvan! ,neriplatnf"', zaujal pfed-
cednick6 mfsto. Plijato jednomyslnE. Robespierre se ujal pied-
scdnictvi za novdho potlesku, podEkoval plitomnfm za srded-
n6 ptijeti a zeptal se co je na poiadu.
BudiZ mimochodem zmindno, Ze plezdivka ,,neriplatnf",
kterou mu dasto d6vali, ho patrnE spi5 uv6dEla do rozpakrl
rueZ mu lichotila. Jednou pii projevu v klubu iekl, ziejm6
mrzut6, Ze jsou to pdknd pom6ry, kdyZ se ndkdo povaZuje za
hodn6ho tak honosn6ho pojmenovSni jen proto, Ze nezradil
lid.
Projednivala se zpriva komise pro zahraniCni zf,leiitosti,
ustaven6 pii shromfZd€nf. V projevech se odriZely sila a roz-
snh vfledn6 horedky. PatrnE Robespierra ponEhud zmdtly,
nebo ho piimdly k rozhodnuti, Ze by bylo taktick5im omylem,
kdyby projevil nesmlouvavost. At tomu bylo jakkoliv, jeho
kr6tkf projev z piedsednick6ho klesla ten veder uddlal dojem,
juko by Robespierre nebyl daleko od Brissota.
Hlavni Brissotovou z6minkou pro v6lku byli emigranti.
PIti tisicfim z nich dovolil trevirskli kurfiit zorganisovat se
v mimoiddnou armSdu v mEst6 Koblenci. Ani ostatni mal6
;rohranidni stity ndmeck6 nezachovSvaly piisnou neutralitu.
Nczddlo se v5ak, Ze by n6kteri evropskf velmoc byla m6la
trejrnen5i rimysl intervenovat ve Francii. Rakousko mdlo po-
lile s Tureckern a Belgii. Rusko a Prusko byly zam6stn6ny
l)olskem. Pitt dal Gustavu 5v6dsk6mu jasnd na srozumEnou,
Ie se Anglie nebude vm65ovat do z6leZitosti svfch sousedrl.
NuZe, jak N{arat spr6vnE poznamenal, kdyZ emigranti nemohli
odek[vat Z6duou pomoc od n6kter6 z velmocf, coZ Brissot
ptipou5tdl, prod se tim v5im tr6pit? Nicm6nd ten veder Robes-
pierre dostatedn6 ustoupil proudu, aby poznamenal, Ze ra-
131
kouskf clsai kterf jako ochrince pohranidnich stittl byl
-
odpovddnf za jejich chov6ni -- by m61 blft uvEdom6n, Ze by
Francie byla nucena sS.hnout ke zbrani, kdyby nebyli emi-
granti rozpt;fleni. Af cokoliv zavinilo jeho okamZit6 pochy-
benl, Robespierre se brzy vzpamatoval a zaujal sv6 star6
slanovisko.
Je tleba zdrlraznit, Ze st6l prakticky osamocen. Pouze dtle-
Zit6 listy Maratfiv Plltel litlu a Prudhommovy Paiiiski
rcooluce
-
neukazovaly nadieni pro vflku a nebyly dokouce
-
je5td rozhodnuty. Marat se dva dny po Robespierrov6 nSvratu
vyslovil jasnE ploti v6lce, ale o dtrnSct dni pozddji se vzdal
sv6ho listu a odjel do Anglie. Danton mldel. Desmoulins Lryl
unesen zvudnlfmi v6lednfmi projevy Vergniaudovfmi a fsnar-
dovfmi. Condorcet si nezachoval rovnov6hu filosofa a plidal
se k v6leEn6 strau6, piin65eje povdstn6 heslo: ,,Vhlku palSci,
mir chat6!" Panf Rolandovi byla jednim z nejschopnEjSfch
podporovatehi Brissotovfch. Jakobinskf klub byl paieni5tEm
v6ledn6 propagandy.
Abychom byli spravedlivi k llrissotovi, Condorcetovi a ji-
rrym, je nutno i'ici, Ze pi'i pohledu na intelektuilni mapu
Evropy v t6 dobd mohl se dlovdk snadno zmflit v domndnf, Ze
vileinf kiiZicki vliprava za svobodu bude mit p6knou nad6ji
na risp6chy. EvropSti intelektu6lov6 byli rozniceni plamenem
zapilenfm ve Francii. I kdyZ tento plamen odhalil ponur6
stlny krveproliti a teroru, nechtdli se jiZ n6kteli vzd6t ilusi.
Fichte napsal: ,,Tato krev neni krev; tato smrt neni smrt! Af
ddl6 Francie nebo revohrce cokoliv, je to dobr6!" Av5ak Fichte,
Klopstock a jejich intelektu6lni spoleinlci nebyli Ndmecko,
Priestley a Wilberforce nebyli Anglie, Pestalozzi nebyl Svf-
carsko. Nevzd6lan6 masy bud o revoluci nic nevdddly, nebo
mdly jen pi'ekroucen6 a fale5n6 zpr6vy. Je vdcl st6tnika, aby
se nedal oklamat zdSnim. Brissot, Vernigaud, Condorcet a
P6tion byli jim oklamhni, Robespierre nikoliv. JestliZe se tak6
132
rremflili, mldeli. Robespierre se nerozpakoval d6t v s6zku
nesmirnou popularitu tfm, Ze se postavil proti skorem
mu veiejndmu mindni ve v6ci, kter6 roznitila v65erl
do krajnosti. N{usfme proto rrznat jeho mimorYhdnou
odvahu a mfrZeme stdZi souhlasit s dEjepiscem Alu-
Ze se Robespierre ,,spiS veiejn;fm mfndnim iidil, neZ
I'Idil je".
IV
Asi po dva t;fdny .po sv6m nfvratu se Robespierre spoko-
s tfm, Ze ddlal obdas poznhn:ky k rozpravAm v klubu.
se, Ze dekal, aZ plijde Brissot a prohlisi sv6 stanovisko.
Iehat dlouho. tr]rissot se 16. prosince objevil. Byl to
muZ, men5f neZ Robespierre, stejnE bledy a hranatli.
se ,,jako ulidnih", nosil stievice misto bot a nepudro-
si dern6 vlasy. Nosil o5umdld Saty, dfmZ se n6padn6 li5il
MlxmiliSna. Je piiznadn6, Ze m6l ziidka kdy peni:ze, adkoli
sc slfle stfkal s finandniky a byl zapleten do rriznych af6r,
r, 'rit'hi ndkter6 byly velmi pochybn6. Robespierre si s nirn
;rolf/rsl dost srdednir ruhou. Brissot vystoupil na iednickorr
It'ilrtrnu a podal vyklAdat svou zahraniEni politiku.
Ncnf moZno dist jeho projevy a neuv6domit si jejich riZas-
trou nedtslednost. V jedn6 chvili se snaii dok6zat, Ze emi-
vflbec nemohou odek6vat pomoc od velmocf, v nej-
chvili prohla5uje, Ze se velmoci spojily, aby rozdrtily
Jednou iikh, Ze ZAd6 jeu trestnou vfpravu do pohra-
sthtri, za chvili mluvi tak, jako by zamjSlel rozdmy-
lltrrl 1roZ6r v cel6 Evrop6. Z jeho dlfnku, kterf vy5el ve.Fran-
ulastenci den pi'ed tim; neZ se Brissot obievil v klu-
.jc zicjrn6, ie rrechtdl nic jin6ho. Vol6 v ndm s b6snickou
,,Vhlktl Vdlka! 'Iak volaji vlichni vlastenci. to je pidni
133
v5ech pt6tel svobody, roztrou5enfch po EvropE a odekdvaji-
cich jen Sfastnli v6lednf zdkrok, aby porazili sv6 utladovatele.
'l'ato vykupitelsk6 vflka obnovl tv6i svEta a vztyl| vlajku
svobody na kr6lovskfch palAcich, na har6mech sult6nt, na
zdmcfch malfch feudSluich tyran&, na chrimech papeZrl a
muftit. K t6to svat6 kiiZ6ck6 vjpravd pi'iSel Anacharsis Cloots
pozvat shrom6Zd6ni ve jm6nu v5eho lidstva."
Nenl tedy pochyby, Ze Brissot byl dfislednfm Z6kem pro-
roka Anacharsise.
Ve svfch projevech piipisoval v5echny potile, kter6 mEla
Francie, jedin6 piidind mEstu, kde si
- Koblenci, n6meck6mu
vydrZoval hrabd z Artois dvrlr a kde bylo hlavni shromaZdiStd
emigrantri. Brissot piisahal, Ze vzpurn6 a reakdni prvky ve
Francii setrvaji ve sv6m zr6dndm chov6ni tak dlouho, dokud
bude existovat to proklat6 mdsto, z nlho7, odek6vaji kaZdfm
okamiikem pomoc, kdeZto vlastenci zrlstivaji ne5fastni, za-
straSeni a nespokojeni, pon6vadi je znepokojuje I(oblenc!
,,Chcete zuidit jednou ranou Slechtu, nespokojence a vzpurnd
elementy? Znilte Koblenc! Bude-li Koblenc zniiena, vSechno
se uklidni, uvnitl i venku.'o
Ze strachu, ie by toto ohromujici vylfdeni, jak se n6rod
o dvaceti pdti milionech utripi pro hrstku emigraut&, ne-
stadilo riplnd piesvEddit Robespierra, na kter6ho neklidnd po-
hlfZel, piidal Brissot drivod je5t6 fZasnEj5i:
,,Lid, kterf ziskal po dvou stech let otroctvl svobodu, po-
tlebuje vilku, aby ji upevnil. Potlebuje ji, aby se vyzkouSel,
aby mEI piileiitost dok6zat, Ze je hoden svobody, aby se mohl
odistit od tyranstvi. Pottebuje jf, aby setiAsl s prsou ty, ktell
by ho jeStE mohli zkazit."
Co znamen6 toto metafysick6 prohl65enf? Znamea6, Le
Brissot cht6l piivodit situaci, kteri by dala kr6li pllleZitost
zradit. Pak by bylo moZno ziidit republiku. Aby nebylo po-
chybnosti o tom, je tteba uvdst, Ze v druhdm projevu, kterf
134
mII za t6to historick6 debaty, i'ekl docela jasn6: ,,Potiebujelnc
vclkou zradll." Ne5tastnik se nikdy nezastavil, aby uvaZoval,
eo by znamenala pro zem zrada dvora v dob6 v61k-v past,
- zk[ztr
rlo kter6 cht6l uvrhnout francouzsk6 arrn6dy, iakf
tnohla z toho povstat. Jakfm mnoZstvim krve a utrpeni by se
zn to platilo, nehledE k tomu, Ze by se mohlo ob6tovat YSe, ctr
jiI revoluce vykonala.
V
Dne 18. prosince 1791 byla v klubu slavnost. MEla bft ofi-
ci6lnE piijata anglickS delegace; francouzsk6, anglickd a ame-
rick6 vlajky zdobily s6l. Bylo proneseno mnoho projevri :r
nad5eni bylo v6t5i neZ obvykle. Mlad6 d6vde odevzdalo hostfim
sklinku s textem ristavy. Brissot a Cloots byli piitomni' Cloots
nepochybnd inscenoval obiad, v n€mZ bylo patrn6 jeho roz-
ko5n6, ale plehnan6 utopistick6 srdce. KdyZ nad5eni dosihlo
vrcholu, piedstoupil kdosi a poloiil pled piedsedu damas-
censkou Savli, urdenou pro prvniho generhla, kterf by porazil
nepfftele, jakmile v6lka bude vypov6zena. Nihodou piedsedal
Isnard, jehol projevy znEly jenom jako dutf rachot divadel-
nlho hromu. Byl na v1i5i situace. M6vaje Savli nad hlavott
volal: ,,Tady to m6me, tady to m6me! Francouzskf litl hlasitd
zavoll a ozvou se mu v5echny n6rody svEta' Zemd se pokryje
bojovniky a nepi6tel6 svobody budou vymazAni z lidsk6
rodinyl"
JeStd kdyZ vyrtstal hromovli potlesk, kter;i provizel onen
jalovf ivist, bylo vidEt, Ze Robespierre povstal a zamratetr
Cek6, aZ se hluk utiSf. J6sot, potlesk a dupot ztichl a zraky
v5ech se obr6tily k nEmu.
,,Jedn6me," pravil pfisn6, ,,o velmi drileZitd v6ci - o v6lce'
Proslm shromhZd6ni, aby se zdti.elo demonstraci jako je tatrr
135
 ―

v dob6, kdy je klidn6 diskuse a chladn6, rozvirZu6 usuzovAni lllcd uroluou por6ikou, poukazuje na desorganisaci arm6dy
zvl55f dflleZit6." rr lodstva, z nicb/ zb6hla sta royalistickfch dfrstojnihfr. V kon-
︱
︱
︱

Usedf . Isnard rozllarzen zjevnou vftkou pledsedovi uddlil slitudnim shromirZd6ni stil osamocen, kdyZ Z6dal riplnou re-
︱
︱
︱

slovo Roedererovi, kterli opi:t oZivil nad5eni vilednfm pro- orgrnisaci vojensklich a nimoi'nich sil. Tu Z6dost nyni opa-
︱
︱
︱︱

ievcrrr, ve kterdm hl6sal jako Brissot, ie zlo sidl{ v I(oblenci koval sloq', ie zem rn6 bft uvedena do stavu obrany a lid
a ic .je n:r dase je vyhladit. KdyZ skondil, vypukl novf j6sot ozbr-ojen. i kdyby jeu kopimi.
︱
︱
︱
︱

t pollesk. Nlezitim ziskal Robespierre piedsedovu pozornost Obraceje se k Brissotovi, kterf mu vytkl nedostatek dtv6ry,
︱
︱
︱
︱

a dostal slovo. KdyZ se objevil na iedui5ti, hluk nShle ztichl. prohl6sil:

︱
︱
︱

llobcspicrre zadal svou prvni historickou i'ed proti vAIce, kter6 ,,Rekl jste, 7e nedfivdra je hrozn.i slav mysli. Nedfrvdra je
︱
︱
︱
︱

nrdla trvat clvacet dvd l6ta, roz5liit se skoro po v(ech evrop- svobod6 tim, dfm je Zirlivost l6sce. L6pe bft nedrlv6iivfm,
skfch zemich a stSt p6t milionri Zivotfr. nel se zpozdile spol6hat pilli5 na sebe. Velikost z6stupcri lidu
︱
︱
︱
︱

,,.Ie opravdu I(oblenc sidlem zla?" zeptal se. ,,.Iir rn:rslim, Ze nespodlvS" ve schopnosti lichotit velejn6mu mlnEnf, podriZdd-
︱
︱
︱
︱

zlo je v Paiili, kolem trtlnu, na trfinu sarnotn6m." Nrrbylo bv n6mu vl6dnimi intrikami. Ndkdy spodiv6 v z6poleni byf
-
︱
︱
︱
︱

moudi'ejSi pi'emoci nepiitele doma neZ pomf5let na vSlktr jcn s pomoci svddomi --- proti pfivalu piedsudkri a stranic-
︱
︱
︱
Ｉ

proti nepi'iteli vn6j5imu? kfch intrik. MAm mito naddje, Le mh slova budou dost siln6,
Rekl, Ze jahobini svfm volAnfm po v6lce hraji dvonr pfirno rrby zvr6tila tuto terrdenci, a pi'eji si viele, aby budoucnost
Ⅷ

do rukou, a ukSzal prod. Kde jini lidili v6lednou sllivu, lidil rrk6zala mrij omyl. Nestane-li se tak, budu rnit aspoii zadosti-
鰊

on viledn6 hrrizy hrev, slzy, ftrapy, ztrhty vei'ejnlich pen6z, trdin6ni ve vddomi, Ze jsem nepiispEl ke zk6ze sv6 vlasti."
horupci. A prod to- v5e? Pro svobodu? Nikoliv! V6llia pracuje
︱
︱
︱
︱
︱

Tak velhf byl dojem z jeho projevu u jakobinri jen

-
︱
︱
︱
︱
︱

pro tyranii. Nakonec iekl prorocky, ie budou mit Cdsara rnalou chvilku piedtim volali zuiiv6 po v6lce Ze se Lrsnesli,
nebo Cromwella. tby byl projev vyti5tdn a rozeslAn pi'idruZenlfm - odbodh6m.
︱
︱
︱
︱

Brissotovo chytr6ctvi Robespierra nezmlililo. Ciioval dlAneh Brissot povstal a ozn6mil, Ze rnu odpovi v n6kter6 z pii5tich
︱
︱
︱
︱

z jeho listu a vytkl mu rozpory v projevech. Nernohou-li emi- schfizi.

︱
︱
︱
︱
︱

granti odekSvat Zidnou pomoc od velmocf, prokazovali bv-

︱
︱
︱
︱

chom jim pr*iliS muoho cti, kdybychom se jimi obirali. Pokud VI

se tyde v61edn6 kiiilick6 vfpravy, iekl, Ze by byly francouzsk6
︱
︱
︱
︱

ann6dy piijaty jako osvoboditel6. Nevid6l vribec znhm- Robespierrovy protivAledn6 projevy prolresl dtyii velmi
︱
︱
︱
︱

ky v[Zn6ho probuzeni mezi evropskli,mi nhrody. ,,Roz5iite sv6 dfileZit6 patii k jeho nejlep5iru.
-
Jako iednick:! vzor nejsou
︱
︱
︱
︱

panstvi Si;ienim ideji a tim, Ze uk6Zete sv6tu, jak n6s revoluce -

bez chyby. N6kdy prodl6v6 piili5 dlouho u jedn6 vdci a zesla-
︱
︱
︱
︱

ob5fastnila, ne silou, zbrani a v6leduj,mi hrtzarni." buje tfrn fdiuek. Jindy se opakuje. AIe jeho logika nikdy ne-
Zesmd5iroyal my5lenku podniknout v6lku pro svobodu pod holis6 a neponechhvi odpfircrim ani kousek prldy, kam by se
︱
︱
︱
︱

ochranou dvora a jeho mil6dkt. ,,Budou-li kdy Zezla Evropy tuchflili. Ndkolikrht lednicky vynikl. Desmoulins vypr6vi, Ze
︱
︱
︱
Ｉ

zlomena, nestane se to takovyma rukama," iekl jirn, Varoval yrfi jednom ItobespierrovE projevu polovina posluchadtr slzela.
Ⅲ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ

136 187
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ

‐ ￨￨￨￨:￨ ￨￨ ￨￨￨￨￨￨￨li l l 11 1 1:￨￨:111111:111111

Udinek jeho projevrl byl z6zrainf. Prakticky osamocen pod-
nftil Robespierre mocnd protivSledn6 hnutI. PoZadavek rimEr-
nosti n6m dovoluje jen omezen6 citovfinl.
Obraceje se k Ilrissotovi kterf
- udinil byl
prYitomen a d6lal si
pozn6mky aby odpov6ddl, jako bez velkdho risp6chu po
prvni Robespierrov6 iedi nadrtl Robespierre tento ironicklf
obraz kiii6ck6 vlfpravv,-kterou chtdla gironda tak horlivd
trvdst do chodu.
,,Chcete piedev5im doblit Ndmecka. Pak chcete v6st na5e
armAdy triumfdlnfm pochodem vSemi sousednlmi st6ty. Kam-
koli piijdete, zifdite representativnf vl6dy mEstsk6 rady,
- generSlov6 bu-
provincidlnl a NSrodni shromfZddnf. NaSi
dou podle va5ich rozkazfi jen misionSi'i, na5e vojensk6 t6bory
budou Skolami n6rodohospod6istvi. Mil6dkov6 cizich vladalfi
nim poletf vstiic, ne aby n6s zapudili, njbrZ aby naslouchali
na5im iedem!"
,,Je hodn6 politov6ni, Ze pravda a zdravlf rozum zmatou
tuto n6dhernou vidinu. Nejvfstiedn6j5i idea, kter6 mrlZe piijft
veiejn6 dinn6mu muii na mysl je ta, Ze staEi vniknout s me-
dem v ruce do cizi zeml, aby jeji lid zahoiel lAskou k na5im
z6konrlm a k na5i ristav6. Nikdo nemi rdd ozbrojen6 misio-
n6ie. Pud a rozvaha nab6daji chovat se k nim jako k ne-
piSteltm."
Tento projev d6v6 hluboko nahl6dnout, jak vzniki re-
voluce:
,,U n6rod& takov6ho zaloienf, jako jsou skorem v5echny
nirody v EvropE, jsou tii moci: vladaf, Slechta a lid. Lid
nem6 vlivu. Za takov!'ch okolnosti mrlZe revoluce vypuknout
jen jako qfsledek postupn6ho pochodu. Zatne u Slechty, du-
chovenstva, bohatfch, kter6 lid podporuje proti vrcholn6 moci
kdyZ vlastni z6jmy lidu jsou v souladu s jejich.
-Takvladali -
tomu bylo v na5f zemi. Byl to stav soudcovskf, Slechtic-
tvo, duchovenstyo a bohidi, kteii dali prvni popud k revoluci,
138
Lid se objevil na sc6nё aχ pozdё ji.Ti,kteFf zaこ ali,potom lito‐
vali nebo by aspo並 byli ridi revoluci zastavili,kdytt vidё li,ジ e
l■ oc pFejde pravdё podobnこ do rukou lidu,Ale pttece jen privё
oni zaこ ali. Bez jejich podnё tu by byl nirod jeこ tё pod jhem
despotismu.Tato historickA pravda vis pouこ uje,iak dalece sc
miZete spolehnout na nak10nnost evropskチ ch nirOdi.Slechta
tёchto llirodi,iSOuc daleka divat znameni k revoluci a varo‐
vina udalostini ve Francii,spojila se s vladaFenl,aby udr労 o‐
vala lid v nevこ domosti a v poddanstvf.“
Jak je to snadnt, F・ ekI Brissotovi, zbavit se sv,ch poVin_
nostf k lidu tim, 労e mu dime vilku! Nemime snad doma
nepFitele? Proこ chcete odvritit pozornost lidu od vnitFnich
prOb16mi a v6st ho na tuto cestu?
Naこrtl bezprostFednё nutn6 reformy a varoval Brissota, 老e
je povinnosti zistupce lidu osvこ covat ho a ne rozdmychivat
nost
iehO Viも nこ a pFedsudky.,,Tヾ ●lepζ i cesta ukizat svou vlを
k lidu nenf stavё t na odiv ieho SVObOdu a silu a tak ho uko16-
bFaVat k spanku,nybrグ ukazovat mu Jeho nedostatky a ziro―
ve溢 neustile pozvedivat hlas na jel■ o ochranu. Kdybychom
pFipustili, 老
e si lid z Vlastnfho popudu pFeje vllku, pak by
bylo stile povinnosti jeho zistupci, aby ho vyvedli z klamu
a ukizali mu pravou cestu k SVObodё o Kdvby vrtoSiv′ pacient
odnlftal vzft 16k a Fekl, "ne,ji se chci uzdravit jedem,“ dal
by mu ho dobr,16kaF? Chtit pFiniも et svobOdu jinチ m dFiVe
neχ ji ziskat sim znameni zvё こ
nit otroctVi svoie i OStatnfho
lidstva.“
Robespierre slo老 1l poklonu "vznё tliv`nlu lidunlilovi`` Ana―
charsisu Clootsovi, tё mito slovy:
■ek Anacharsis,kter,Si trOpil tterty
"Myslfrn, Zc to byl
z astronoma,tak zabran6ho dO poZOrovini nebe,老 e spadl do
pttFkopll,ktcr′ na zcnli nezpozorovalo Nttζ lnodernf Anacllarsis
iO lak Zamё stllln さfhinfln na andё la svObody, aχ Sestoupl
130
s nebe a povede na5e legie znidit v5echny tyrany svdta, Ze
vfibec nevidi propast, do kter6 n6s patrn6 zavede."
Jaurds si kdysi stdZoval, Ze Robespierrovi kritikov6 patrn6
nedtli jeho projevy. Je tEZko vEiit, Ze hy je Taine nebyl detl,
tdl5i je v5ak porozumdt, Ze rnohl jeho slova tak mdlo cenit,
jestliZe je Cetl.
vII
I(dyi Cas plynul a zahranidnf situace se st6vala st6le sloii-
tdj5i, plibfvalo i'ednick6mu souboji mezi Robespierrem a Bris-
sotem na trpkosti. Ndktei'f z jejich vzAjemnfch piitel po-
kou5eli se je smiiit. Jednoho vedera starli udenec Dusaulx
velebil oba a obrAtil se na n6, aby se v zdjmu vlasti srniiili.
Piitomnl s timto snadn,im ie5enim souhlasili. Povzbuzeni
potleskem oba povstali a objali se; galskli zvyk. Ale sotva
ustal potlesk, pi'ednesl Robespierre sv6 vfhrady. Rekl, i,e ne-
mdl proti Brissotovi nic osobniho, Ze mu v5ak jeho pojeti
ohecnd povinnosti nedovoluje, aby se odchflil od cesty, kterou
zvolil.
Usmileni mdlo ovSem malf vliv na vzrfistajici osobni ne-
pl6telstvi mezi nimi. Nebyla daleka doba, kdy iekne Robes-
pierre Brissotovi: ,,Nikdo md nikdy neobvinil, Ze bych byl
provozoval nijah6 nedestnd zam6stnini nebo Ze bych byl po-
skvrnil sv6 jm6uo v potupn6 spolednosti di v skandSlnim
sondnfm iizerri," a Brissot napiSe: ,,O Robespierrovi jsou roz-
Siieny tii domn6nky: jedna, Ze je Silenec, druh6, Ze na jeho
podindni mi vliv uraZeni p;icha, a dalSi, Ze je placen dvo-
rem." Skutednd, v girondistickdm tisku ho v5eobecnd obvifio-
vaLi, ie je rakoushfm agentern.
Robespierre byl ve sporu zjevn6 v nevj,hod6. StAl skutednd
osamocen, kdeZto Brissot mEI dost schopnfch z6stupcfi. Ro-
140
1淀 spibrre mohl i」 u宙 t jen v jakObfttsk6nl a Frintiも kinsk6m
klubu;Brissot rovnё 老,Inohl vこ ak tak6 nlluvit ve shromiZdё nf.
UveFoj五 ovinf a rozSi予 ovinf Robespierrovチ ch prOjevi muselo
se platit ze souk■ omチ ch Sbfrek, projevy Brissotovy a jeho
zistupci obfhaly na veFttn6 itraty:Robespierre zaё al teprve
nedttvno vydivat mal, tラ denfk, Brissot mё l divno zavedenチ ,
vellni rozこ fFenチ liSt a podporuこ etn′ch jinフ ch liSti.T`to pod‐
pory se lnu vё tSinou dostalo pouを itfm veFeinフ dl penё z ze
zvllこ tnfho fondu, kter′ In diSponOval lninistr vnitra Rolcand,
jeho pFitel,jentt mu dё koval za sv6 jlnenovinf.Ostatnё Brissot
もtこ dFe udilel`予 ady.Frё ■ on Fekl,ガ e k obdrttenf lnista ve stitnf
sluttbё staこ f ostFe prolnluvit v iakObinskё ln klubu prOti Robes‐
pierrovi.Bylo opravdu mllo prostFOdki,kterチ Ch by byl Bris‐
sot hepouZil, aby dosihl も v6ho cflё . I)umont pFさ e ve svフ ch
pamё tech: ,,Slyこ el isem dOkOnce iehO nivrh,aby frincouzStF
vojici pFe171eこ eni za rakousk`hiliny napadli nё kteri fran‐
couzskFa mё sta。 “
Kd,Z vlleこ ni horeこ ki stoupala, zaこ ali ti, kdott byli shro‐
ln`老 dё ni
kolem RobeSpierra,kollsat z obavy pFed kolnpronli‐
tovinfln. Danton, kter′ ho vAhavё podporoval, Fekl Legen‐
dreovi: ,,Chce_li se zniこ it,nechte ho; nenf divodu, abychom
nisledovali jeho pFfkladu.“ Robespierre se to dovё dё l a nikdy
mu to neodluStil.Zmi五 uje se o tom v poznimkicll,kter6 dal
Saint‐ Justovi, kdyZ sepisoval ttalobni spis proti dantonistim.
Prudhonlme,iehoを dilettitジ liSt一 二 Rθ υθ:acθ PaFfガ θ―― Robes‐
pierra znaこ nё podporoval, ho tak` opustil. Jsou nё kter6 di¨
kazy, をe se dal zfskat penё zi. Podle toho, co vflne o Prud―
hO五InO11,by to nepFekvapovalo.Desmoulins uveFejnil proti
Brissotovi zniこ ujicf letik,ten se vも ak tチ kal sOukrOm`ho sporu,
kteif s nfin mё l. V klubu dohlfZeli na dlilettitou korespon‐
denこnf kolnisi gi■ Ondist6.
UviZflne‐ li, kollk sil se proti RobesPierlovi spiklo, pFekva―
puje nis a je dikazenl jeho nesnlirn6 viZnosti, 老
e neztratil
1411
dtvdru. At se o to pokou5eli jakkoli, Brissot a jeho ptiteld
nemohli Robespierra umldet a nemohli od n6ho odvritit od-
danou pozornost lidu. Guadet ho trochu naivnE vyzval, aby se
sim zbavil sv6 posice ,,modly lidu", kterou, jak s6m Guadet
ptipou5tf, Robespierre st6le byl.
VIU
Proyart iekl a Robespierre sim potvrzuje, Ze piestal bft
dobrfm katolikem jiZ v koleji. To mu viak nebrinilo, aby
zfistal hluboce n6boZnym. Jeho n6boZenskou vfru podobnd
jako jeho politick6 a hospod6isk6 udeni -
moZno sledovat
-
k Rousseauovi. Rousseau n6m dovoluje nahl6dnout do sv6ho
nhboZensk6ho pi'esvEddenf v i6sti Emila, znirm,6 pod jm6nem
Confession du uicafue sauogard (Konfesse savojsk6ho vikiie).
Jeho pojeti boZstvi je skoro pantheistick6: ,,Vnim6m boha
v5ude v jeho dilech. Citirn ho v sobd sam6m. Vidim ho v5ude
kolem sebe. Ale uniki mi v okamZiku, hdy o ndm chci roz-
jimat jako o zvliStni bytosti, kdy chci objevit, kde je nebo
kdo je."
Tento v5e pronikajici duch, zvan! Brih, miluje spravedlnost
a I6d. Nestvolil zlo; zlo uddlal dlovdk. ,,elovEde, nehledej uZ
privodce zla, jsi jfm s6m."
Sv6domi o nEmZ Rousseau pravi, Ze neni totoZn6 se zvy-
jak -
iik6 Montaigne je neomylnf kompas a lidski
kem,
- piijal. Jejim hlavnim rysem byl nedostatek urditosti, kteri pii-
vrlle je svobodnf. ,,Zedat Boha, aby zmdnil mou vfili, zna-
men6 Z6dat ho, aby ud6lal pr6ci a nechal md shr6bnout pe-
ttlze."
Zd6nliv6 vlt6zstvi zla je samo o sobd drikazem nesmrtel-
nosti. ,,Kdybych nemdl jindho dfikazu pro nesmrtelnost duie
nei triumf zla na zemi a zlo, kter6 vytrpEli spravedlivf, po-
stadilo by to.'fak hrozn6 nesrovnalost ve v5eobecn6m sou-
142
ladu by mE zlazovala hledat ieSeni. RekI bych si: Nenl vSe-
chno u konce, skondi-Ii Zivot. Po smrti se rirdty vyrovnivaji'"
Jaklfm zprisobem se to vyrovndvA, je pon6kud neurdit6:
,,Neiik6m, Ze ctnostni lid6 budou odmdnEni - nebof jakfl
mrlle bft lep5l odmEna nei, Zit ustavidnd ve shodd se svou
plirozenosti? Vim v5ak, Ze budou Stastni. Co bych se staral
o ty, kteii se dopou5t6jl zla? Jejich osud md nezajimA. Nic-
rn6n6 nejsem naklonEn vEiit, Ze by byli odsouzeni k vEdnfm
muk6m."
Ctnost kromd toho nachizi podle Rousseaua odplatu ve
vlastnim uspokojeni, kter6 je rid6lem spravedlivlich, kdeZto
nepravost se tresti opadnfm pocitem v srdci nespravedliv6ho.
BoZsk6 zjeveni prostiednictvim bible nebo jin6 knihy mi
v RousseauovE soustav6 m6lq mista: ,,Nikdy jsem nevdi'il,xteby
Brih pod trestem vEdnlich muk ode mne Z6dal, abych byl udenf
Proto jsem zavi'el v5echny knihy. Jedin6 kniha je plistupnlt
v5em, kniha piirody. V tomto velik6m a vzne5en6m dfle jsclu
se nauiil slouZit boZsk6mu tvrlrci a obdivovat se mu."
Pi'esto iiki Rousseau o evangeliich: ,,Evlngelia maji lak
pravdivlf riz, jsou tak nev5edni, tak riplnE nenapodobitelni,
le kdyby je nEkdo povaZoval za vymySlen6, byl by ten, kdo
si je vymyslil, v6t5i neZ ten, o kom jsou sepshna." Tak pli-
pou5ti, Ze ,,Kristfiv Zivot a smrt byly boZsk6," aniZ celkenr
ptiznivA jeho boZstvl.
To je struCn6 vfra, kterou Rousseau ki.zal a Robespierrcr
pouBtEla hodnd mista pro duchovni dobrodruZstvi. Hlavnlnri
Ilhnky jeho udeni byla vira v jsoucnost Nejvy55i bytosti a
v nesmrtelnost du5e.
Robespierre a girondist6 v tom na sebe narAieli, jako ve
vCtSin6 jinlich v6ci. N6kteii girondist6 vdiili v Boha, kdcZlo
vdt5ina byla atheistickA, sledujic tehdej5i m6du vy5Sich li'ld'
Ale ti, kter6 Robespierre nazyval lidem -- d6lnici, ieruesl-
143
 sedl6ci a mali obchodnfci ...- m6li m6lo Casu starat se
o m6drr. Sch6zelo jim vzd6lfni potiebnd k tomu, aby se
odd[vali filosofick6mu hloub6ni o jsoucnosti Boha. Mnozi
z nich viddli v cirkvi spojence svfch utiskovatelfi a ztrnul6
dlinky vlry byly ve Spatn6m souladu s nov5irni idearni svobody,
Itler6 dosfhli. Znamenalo by to v5ah nerozumEt du5i lidu,
kdyby se v6i'ilo, ie dospdl k atheismu vyjimaje malou
rnenlinu. Atheismus byl, jak to Robespierre- vyjfdiil, v pod-
statd Slechtickf. Slu5elo se tedy, aby girondist6, kteii pled-
stavovali novou Slechtu bohatstvi, byli atheisty a aby Robes-
pierre, hrdina davu, vdiil horlivd v boha, kterlf byl na stranE
svobody proti tyranii, se slabfmi proti silnlim a s chudfmi
proti bohatfm.
x ,,Ne, neudusite mfij hlas," pokradoval s nezvyklou v65ni.
Zejm|na n6sledkem zahranidni politiky girondistt stAvaly
se vztahy mezi Francii a Rakouskem stfle napjat6jli. Potom
zerriel nShle rakousklf cfsal Leopold. Robespierre, vykl6daje
o tom v klubu, poznamenal , ie Prozletelnost zakrodila jeho
smrti v z6jmu Francie daleko ridinndji neZ moudrost fran-
couzskych stitnikt. Girondista Guadet, kter;i vystoupil po
Robespierrovi na iednickou tribunu, neomezil se na zkoumAni
tohoto pondkud nefilosofick6ho tvrzenf o stranictvf Boha,
kdyZ rozhorlen6 prohl6sil:
,,Sly5el jsem nEkolikrit vyslovit slovo Prozletelnost v po-
slednim projevu. I\Iysllm, Ze se ieklo, ie n6s ProzrYetelnost za-
chrfnila proti naS{ vfrli. Piiznim se, Ze nevidim v takov6 ieCi
Lhdn! smysl. Nikdy bych nebyl uv6i'il, Le :nilul, kterli po tii
l6ta tak odv6Znd pracoval, aby vysvobodil lid z otroctvi a des-
potismu, pom6hal by nynl dostat jej pod jho pov6ry."
Robespierre neodkladn6 odpovdddl:
144
,,Pov6rdivost je opravdu jednim z pilif& despotismu, ale
vyslovit jm6no boZstvi sotva znamen{ udit lid povErdivosti.
Nen6vidim stejnd jako kaZdf bezboinl sekty, kter6 podporuji
ctiZfdost, v65nivost a fanatismus ve jm6nu Stvoiitele. Jsem
v5ak dalek toho zamEf,ovat Stvoi.itele za smE5n6ho stra56ka,
kterj slouZi cllfim despotismu. Co ji hl6s6m, je pravda vdd-
nfch pravd, kterd tak potiebuje lidsk6 slabost ve sv6m bo.ji
srn6iujicim vzhriru k spravedlnosti. To neni s m6 strany
plandj5i povidAni, neZ bylo se strany mnohfch slavnfch mu-
Zri, kterlfm, uji5tuji v6s, vira v Boha nebyla piekiZkou v do-
saZeni ctnosti."
Jakobini v5ak nebyli v tdto v6ci jednomyslni. Mnozi byli
matelialisty. Vyru5ovali ho se v5ech stran s6lu. I(dosi ki.idel:
,,Nemluvte pokrytecky!" Robespierre se v5ak nedal umldet.
,,Yz'!vat Prozietelnost iikat, ie se Stvoiitel
n6rodri - s obzvli5tni p6df nadzajim6
iikat, Ze bdi
o osudy
osudy Francie
-
neni plan6 mluveni! Je to projev citu, kterf pry5ti z hloubi
m6ho srdce, citu, kter6ho nemohu postr6dat a kterf md pod-
piral v konstitudnim shromiiddni, kdyZ jsem byl obdtf r,65n6
a pledsudkfi a obklopen nepi'f.teli. Jak bych byl mohl, s6m
se svou du5i, vydrZet nadlidskf boj, kdybych nebyl pozvedal
duii k Bohu? A ona boZsk6 pomoc m6la pro mne cenu vSech
t6ch vfhod, kterd ziskali ti, kdo dali piednost zradd lidu!"
To i'ekl v zipalu debaty posluchadrim, jichZ v6t5ina s nlm
patrn6 nesvmpatisovala. O jeho naprost6 uplimnosti nemriZe
bft pochyby. Nezastra5en nepl6telskymi projevy Z6dal, aby
jakobini dali do protokolu, zda s nim souhlasi di nikoliv. Po-
v1'k tak vzrostl, Ze si pi'edseda pokryl hlavu a odrodil schfrzi.
V6c, kterou Robespierre podnitil, zrlstala po nEjak;f das v kli-
du, ale zaujal stanovisko, kter6 se jistd jevilo pFed6kfim re-
voluce velmi uepopulirnf.
10 llobespierrc 145
 x Capku a hodil ji na zem. Ilyl to din vyladujici odvahy, po"
Ilardre nazval girondisty ,,velkfmi d6tmi revoluce". Byli to
politidtl boh6mov6, rozko5ni a v;ibu5nl, led stEZI schopni v6st
n6rod v jeho nejv6tSf krisi. Rozdll v povaze mezi nimi a Ro-
bespierrem je zvl65t patrnli z toho, jak6 stanovisko zaujali
k derven6 dapce, kter6 tehdy promdnila pai'ilsk6 ulice v z6-
hony pohyblivfch mikft.
Privod derven6 dapky je nejistf. Podle jedn6ch to byla ob-
vykl6 pokrfvka hlavy francouzskych sedlSkri, podle druhlich
galejnfch otrokri. Girondist6 se ji chopili jako ddti hradky.
Brissot se dapky zast6val ve sv6m listE ,,pon6vadZ pokrfv6
hlavu, aniZ ji skr;fv6, zvy5uje piirozenf pfivab a krSsu a hodi
se ke v5em druhrim ozdob." Robespierre piisn;i a v6Znf,
- v{rlhy. Ludvik tiaslavfrn hlasem vypov6ddl v6lku kr6li uher-
majici t6mdi purithnskf odpor k zevni okizalosti 5s na ts
-
kabonil. ,,Ndktefi lid6," brudel, ,,by rad6ji nosili sto derven;fch
iapek, neZ by ud6lali jeden dobrf skutek." Vypravuje se, Ze
si ho v Paiiii tak vflZili, Ze ierveni iapka aspof, na'das zmi-
zela jako kouzlem z paifZskfch ulic, kdyiseRobespierreproti
ni vyslovil.
Jednoho dne pii5el Dumouriez-novf ministr zahranidnich
vEci do schrlze jakobinrl. Byl to mal;i zavalitf padesitnik,
-
plnf Zivota. Jeho objeveni v klubu bylo udflosti. Nikdy pfed-
tim nepoctil ministr jakoblny svou pfitomnosti. A jak[ to
byla ud6lost, kdyZ se objevil na tribun6 s dervenou Capkou na
hlav6! KdyZ domluvil, dostal slovo Robespierre. KdyZ pro'
ch6zel ulidkou k i'edni5ti dristojn6 vztyden, ptistoupil k ndmu
jakfsi mui a narazil mu dervenou Capku na napudrovan6
vlasy. Bud to by1 nEjakli Brissotrlv stoupenec, nebo Robes-
pierrrlv obdivovatel, kterf necht6l, aby Robespierre vypadal
po Dumouriezovi nevlihodnEji. Af to byl kdokoliv, Robes-
pierre necht6l, aby z n6ho ddlali n6di hfiCku' Zastavil se, strhl
146
ndvadZ dapka jiZ byla skorem symbolem a m6lokdo by byl
mdl chut odvSZit se n6sledkri takov6ho gesta.
XI
Diploruatick6 noty, vyrn6novanE mezi Francil a Rakouskent
byly st6le bojovn6j5f a bojovndj5i; sily, kter6 hnaly n6rod do
vflky byly neodolatelnd. A jednoho dne, kdyZ Condorcet roz-
vfjel ve shromflZd€ni pl6n lidov6 vfchovy, takovf, na jakf se
tlosud Zhdn! nSrod neodviZil pomyslit, pieru5il"ho piichod
Ludvika XV[., prov6zen6ho v5emi ministry. A takto opustila
civilisace symbolicky jevi5t6, aby udElala misto Martovi, bohu
sk6mu a desk6mu.
MirZeme si snadno piedstavit Robespierra, jak sedi tu noc
vo sv6m pokoji osv6tlen6m lampou a piemiti o budoucnosti;
zvcnli k n6mu pronikA hluk davri s ierveu.fmi dapkami, jisa-
.ilt'irlr a zpivajicich Q,a iru (Prijde to). Co si asi myslil? PIed-
vklrrl fiZasn6 rozmdry, kterfch spor nabude? Prusko, Sardinie,
Anglic, I{olandsko, Span6lsko, Rusko v5ichni staZeni do
vlru -_ -
ritvrt stoleti skorem nepietrZit6 v6lky pdt miliont\
-
rrrllv.fch, z toho tii miliony F'rancouzrl? A na konci cesty
ttrr.irkru Caesara nebo Cromr,vella, jak jirn to ptedpovldll.
I'I'r'rlviditl, Ze bude s6m Cromwellem, led nikoliv, jak si
vrorrt:nd pi'61, aby vedl Francii k rnlru, n,ibrZ aby pi'ipravil
n,slrr Citesarovi?
A r:o vidily venku jisajici davy? Mdly nepochybn6 vidEni
girorrrly, vitlirni Clootsovo hrdinnou Irrancii pochoduiici
r rnci:r,rn v l'uce aby piinesla- svobodu a osvitu nirodtim svdta.
lllrolrr'r lidshd fiuryslyl Za Sest let, 27. dervence 1798 rok pr.r
llolrlspit'rrovi: pr'rdu -- mnoho z tdch, kdo pochodovali tu
-
147
noc pafiZsklimi ulicemi zpivajice Qa iru a mEli hrdinskou vi-
dinu, bylo svddkem n6dhern6ho prfivodu, kterli se ubiral
tfmiZ ulicemi. Vrlz za vozem naloZenli vzicnfmi a cennlimi
knihami, rukopisy, medailony, obrazy a sochami uloupenfmi
francouzskfmi republikinskfmi legiemi v knihovn6ch, mu-
selch, veiejnfch budov6ch a na n6mEstfch evropskfch n6rodfi
.- Laokoon, Apollo Belvederskli, Venu5e l(apitolsk6, Tizian,
Rafael, Veronesov6. Ytrz za vozem! Niklad deseti vagonri ru-
kopisri a knih, ti'iceti vagonti obrazrl a soch
nejv6t5i bo-
hatstvi civilisace, kter6 n6rody m6ly -
ukraden6 armidami,
-
kter6 mdly piin6st svobodu a osvdtu. 'fo v5e defilovalo pfed
paiiisklim lidem za zpdvu Horicovy Carmen saeculare, zhu-
debndn6 Philidorem a doprov6zeno destnou str6Zi profesorri
francouzsk6 koleje, polytechnick6ho irstavu a konserv6torfi
paiiZskfch knihoven a rnusei.
Takovf byl vfsledek Clootsova snu
sv6ta podle Brissota a girondy.
- nesobeck6 dobyti
148
I(apitola 7
PAD IVIONARCHIE
T
dne 1792 nastalo v I)uplayov6 rodinE vel-
v lednu
^lednoho
o,
k6 rozdilenf. Robespierra pli5el nav5tivit mui, kterf byl nd'
kterfm legendirnf postavou, o jejii existenci pochybovali,
jinfm byl pledmEtem hrtlzy a o5klivosti. N6kterfm kone6nd
byl divokfm ale nad5enlim prorokem revoluce. Byl to Marat.
Vr6til se pr6v| z Anglie, kam se uch,flil dva tfdny po Ro-
bespierrovd nivratu z Arrasu. Tiebaie se to zdf podivn6, tito
dva muZov6 se jeSt6 nikdy nesetkali, adkoli se zamdstnivali
stejnou v6cf. Podle svdclectvi obou nebyli nikdy ani v jin6m
spojenf. Nutno v5ak uviZit, Ze se Marat ponejYice skrlfval a
Ie Robespietre, ad uzn6val jeho uplimuost, vdtSinou nesou-
hlasil s jeho postupem.
Marat byl znetvoienf trpaslik, menSi neZ p6t stop, s kii-
vfma nohama, s Sirokou hrudf a ramenatli, m6l kr6tkf, silnf
krk a kostnatf, utripenf oblidej. eelo mdl nfzk6, 5irok6 a u-
stupujfci nazad, vlasy hufiat6, tmavohn6d6 a pro5ediv6l6, 5i'
rokf orlf nos, tsta Sirokh s tenkfmi rty, zapadl6 a 5ediv6 odi
s jantarovfm leshem, plel zsinale naZloutlou. Divokost jeho
zjevu zvy5oval 56tek, kterf si uvazot'al kolem hlavy, a v5e-
obecn6 zanedbanost a neiistota jeho oddvu. Pdr pistoli, kter6
dasto nosil za pasem, dodAval mu pir6tsk6ho r6zu. Z iast6ho
pobytu ve skleplch dostal silnou vyriZku a ustaviduE se 5kr6'
bnt. f)nnton, ktery ho dobl'e znal, iikh, Ze m6l vfbu5nou po-
vuhu a Ze byl svfrlivf a nedruZnf.
Je tdZko si piedstavit dva odli5nEj5l lidi, net byli Robes-
149
 pierle a Marat, z politickdho hlediska mA vSak Ilobespierre
s l\{aratem vic spoledn6ho neZ s kterfrnkoli z plednich vfidcri
revoluce. Marat vid6l od podftku, podobnd jako Robespierre,
v revoluci o n6co vlc neZ pouhf piesun moci od Slechty
k md5fanstvu. Marat si uvddomoval potiebu radik6lni so-
ci6lni reformy a jeho niklonnost nepatiiila, stejnd jako Ro-
bespierrova, mdSfanstvu, n;ibrZ prostdmu lidu, proletariStu.
MriZe se dokonce fici, ie jasn6ji postiehl nastSvajici zipoleni
mezi vzmihajfcim se mdstsklfm proletariitem a tifdou za-
mEstnavatehi. Marat v5ak nedbal sedlAkrl a vyjadioval se tak
prudce, ie vzbttzoyal spfle vi5n6 neZ soudnost. ,,Sch6zi-li n6-
komu v5ecko, mi privo si vzit, deho jini maji nadbytek. Nei
by mdl zemlit hlady, je oprfvnEn proilznout druhdmu hrdlo
a seZrat chvdjlcl se maso" . . . to je nijak ojedin6lf piiklad
jeho divok6ho zpfisobu psaui.
Mnohem diive, neZ v6lka s celyrn zbythem Evropy a ozbro-
jen6 povstfni ve vfc neZ polovind Francie uvedly v iinnost
gilotinu, Z6dal Marat hlavy a st5.le vice hlav. Zadal se skrom-
︱
︱
︱
︱
.leho program soci6lnlch reforem neli5il se pfiliS od Robes-
pierrova a oba byli rozhoi'deni nad anarcho-komunisty, zYa'
nlmi ,,enragds" (zliivl) jako byl Jakub Roux a Leclerc.
-
V taktice se ovsem rozchlzeli. Robespierrova methoda byla
z6konn6 a demokratickA, Maratova buiidski a dikt6torsk6.
PoZadavky vilky a vSlky obdansk6 nutily Robespierra pro-
hlSsit se pro skutednou diktaturu, v podstatd byl v5ak demo-
krat a jeho povahov6 a duchovni sklony spi5 k demokratic-
kdmu neZ dikt6torsk6mu postuptt zprisobily znadnou mdrou
to, Ze se mu nepodaiilo ridinnd vyuZlt diktStorsk6 rnethody
za nejvdt5i krise jeho iivotni dr6hy.
Ve svdm vlastnlm krStk6m Zivotopise piiznivi Marat, Ze
ho po celf Zivot souZila touha po sl6v6. ,,V p6ti letech jsem
chtEl bft uditelem, v patnicti universitnim profesorem, v osm-
nhcti autorem a ve dvaceti tvrlrdim geniem: nyni je moji
touhou bft mudednikem vlasti." Ale kdyZ mu touha po slivE
dala popud, aby vyhled6val mudednictvi, jeho sv6hlav6 umi-
n6nost v takov6m sm6ru vyZaduje jin6ho vysv6tlenf. Marat
bez pietviiky miloval prostf lid a m6l s nim ritrpnost. Nlezi

nfmi pEti sty, ale jednou rozhodl, Ze by jich mdlo padnout

︱
︱
︱
︱

p6t set tisic, aby mEla revoluce rispdch. Toto vraZddni navr- nfm a Robespierrem byl vfznamnf rozdil: Robespierre si lidtt
︱
︱
︱
︱

vflil, ale nemiloval ho, kdeZto Marat ho miloval ale neviiil

︱
︱
︱
︱

hoval z drivodfi humanitnich, hl6saje, Ze to bude pro Iidstvo

si ho. Pro Robespierra m6l hlas lidu nEco mysticky vfznam-
︱
︱
︱
︱

nezm6rn6 dobrodini aieto konec koncrl zachrini iivoty. KdyZ

︱
︱
︱
︱

se zabyval konstiutucionalisty, plekonal opravdu sama sebe, n6ho jako pro Rousseaua, kter6mu byl hlasem rboii'm. \{ara-
︱
︱
︱
︱

pouZivaje takov'fchto slov: ,,Upalte je! Vytrhejte jim jazyky! tovi byl hlas lidu hlasem blflhovfch a nestillich ddti, ne-
︱
︱
︱
︱

schopnlich spravovat sv6 vdci a potiebujicfch nEkolika osvi-

︱
︱
︱
︱

Usekn6te jim palce! Naraite je na krill" atd. Mirabeau, La-

︱
︱
︱
︱

cenlich lidi nebo, jeSt6 l6pe, osvicen6ho dikt6tora kterli

fayette, Bailly a Condorcet byli obzvl65td piedm6tem jeho - -
︱
︱
︱
︱

zloby, ale napadl prakticky kald6ho, i Dantona, Desmoulinse hy vl6dl misto nich a nad nimi. Neni pochyby, Ze Marat jeden
︱
︱
︱
︱

dns touZil po torn, aby se sim stal diktStorem. Jist;i vliv na to

︱
︱
︱
︱

a hrdiny Bastily Maillarda a I-Iullina. .Iedinf z piednich vrld-

︱
︱
︱
︱

c& revoluce, kter6ho nikdy nenapadl, ba dasto velebil, byl urEla jeho ctiZ6dost, r'l6dnoucim podn6tem u ndho v5ak nikdy
︲
︱
︱
︱

nebyla.
︱
︱
︱
︱

Robespieme.
Jeho divokost prfStila C6stednE ze zvlh5tnlho r6zu jeho
︲
︱
︱
︱

Marat asi poznal Robespierrovu hlubokou upiimnost a

︱
︱
︱
︱

podstatnou podobnost jejich n6zorfr. VZdyf pies divokf zprl- I6sky k lidu, d6stedn,;- z r6za jeho povahy, kter6 byla v pod-
︱
︱
︱
︱

statd lenskf se sklonem k hvsterii. Louis Blanc poznamenivS.

︱

︱
︱
︱

sob sv6 propagandy nekizal i,|dnb piehnan6 sociSlnf udenf.

︲

︱
︱
︱

151
︲
︱
︱
︲

150
︱
︱
︱
︱
︱

︱
︱
︱
︲

︱
︱
︱
 ze l\[a.ata piivadElo do z6chvatu zu[ivosti,
hranicici az s sf- Stojice vedle sebe, navz6jem se odhadujice, museli ti dva
lenstvim, kdyz viddl, Ze n6kdo lidu zneuzfvd nebo
ho zraztrje, muZi skftat zajfmaqi protiklad. Robespierre Stihlf a upra-
stejnd jako piepjatou Zenu mriZe pohled na tfran6
bezbrannC venf, ve sv6m dobie stiiZendm olivovdm kab6t6, s napudro-
diti' strhnout k nepochopitelnfm krutostem. Ten horkokrevn,f
revolucionhl mEl totiZ nakonec dobr6 srdce. On, jehoZ vanfmi vlasy, s bllfm n6krdnikem bez poskvrny, s hebkfmi
po_ manZetami a botami se sti'ibrnfmi pfezkami. Marat nechutnf
vzbuzovSni k n6silf zprisobilo znainou m6rou z6tijov6 krve_
prolitf, zachrinil kdysi jednoho muie pled chdtrou a zakrsllf, nedbale oholeny, se za5pinEnou ko5ili u krku ote-
a nemohl vienou, s ndkolika pro5edivElfmi kadeiemi vydnivajicimi zpod
viddt Z6dn6ho Ziv6ho tvora trp6t, ani ne hmyz. On, jcnZ
ritodil 56tku, kterf mEl na hlav6.
tak ripornE na girondisty, snazil se nakonec nEkterd z
,iich za- Ze zprtavy, kterou podal Marat a potvrdil Robespierre, vlme
chr6nit. f)opis nalezenf u Charlotty Cordayov6 dokazuje
sku- distednd, o dern se pli rozmluv6 jednalo. KromE toho n6m
tednou dobrodinnost jeho povahy. Rozdal vSe,
eo met a tayZ umohiuje Fabre d'Eglantinrlv popis Marata a jeho zptsobu
uZ nic nemdl, vyzfval sv6 pi6tele, aby mu pomohli
Zivit jeho hovoru rekonstruovat sc6nu se znadnou historickou plesnostl.
chud6. Marat, kdysi oblibenf l6kaf, kterf Z6dal nem6n6
neZ KdyZ vymdnili pozdravy, projevil Robespierre pfedevS{m poli-
tlicet Sest frankri za ndy5tdvu a m6l za milenku markfzu,
zanechal po sv6 smrti kapitil pdt sous! Beze v5f pochyby tovSnf, Ze Marat svli'mi stilfmi v;izvami k n6silnostem znidil
byl navZdy vliv, kterli dI{ve m6l jeho list. Ale neni pochyby, iekl
nebezpednf spolednosti a patrnd trochu rlchylni,. prri,
u" Robespierre shovivavE, Ze to Marat nemyslil tak, jak to iikal.
viak asi nem;ilil, kdyZ ho pl.irovnal k starodfvn3irn prorokfim,
kteii se tak6 nevyznadovali mirno.sti povahy, dfislednostf 'l'u Marat vybuchl:
anebo tozvdLnosti. ,,Yilzte, Ze v"tkiiky vztehu a protestu, o kterfch se domnf-
Takovf byl mul, kterli pIiSel nav5tfvit Robcspierra foho vite, 'ze je tak nemysliur, jsou z t6ch nejmirnEj5ich, kter6 mi
zimniho dne r. 1792. prf5ti ze srdce! Kdybych se byl mohl spolehnout na paiiZskf
lid po hanebn6rn dekretu proti pos6dce v Nancy, byl bych
vyhladil barbary, kteii byli zari odpovddni! V6zte, Ze bych
II
︱
︱ 胴 ︱ ︱
︱

hyl po rozsudku vyhl65en6m u soudu v Chitelet o udilostech

5. a 6. iijna soudce toho hanebn6ho tribunflu up6lil na hra-
Robespierre ho nepochybnd plijal v mal6m pokojiku za
sakrnem, kde obydejn6
nici! I(dybych byl mohl nal6zt po krveproliti na Martov6 poli
︱ ︱

plijimal n6v5tEvy. Obdiv Duplayovych

k dva tisice lidi stejn6ho smf5lenf, jak6 mi sviralo srdce, byl
.iejich nSjemnfkovi byl dost velkf, aby z t6 rnistnosti udElali
︲ 胴 ︱

bych ubodal k smrti generd.la uprostied jeho det, upilil kruto-

.iakysi svatnst6nek, ozdobenj obrazy a plastikami, piedstavujf-
vlAdce v jeho pal6ci a nabodl na kfil surov6 poslance na jejich
cimi ,,nefplatn6ho,,. Jedna jeho podobizna od G6rarda, v
votni velikosti, visela proti dv6ma oknfim, jdoucirn do
Zi- sedadlech, jak jsem jirn kdysi oznSmil, Ze udinim."
︱ ︱ 胴
︱

kl65- Zvttn!, Maratriv hlas se tiSsl vztekem. Mal6 vada vyslov-

lerni zahrady. Bylo mozno se mu tak6 obdivovat na obraze
︲
︱

od Elionora, na rytin{ch, na drt6ch, na soSk6ch a medailo_ nosti, kter6 mdla za n6sledek, Ze vyslovoval c a s jako i,
nech.
divala jeho tirfdim zdfnliv6 vdtSi silu. Jeho tvii nabyla sar-
douickdho vyrazu a dElal divok6 posunky. Chvilemi se zvedal
淵 耐 胴 胴

1絆
1撻
 na Spidky nohou, jako by ho nadn6sela s{la jeho v65n6, a od_
ddloval kaZdou v6tu dup6nfm. ,,Robespierre,,, vypravuje,
,,m6
poslouchal s hrfizou, ZrYejmd bledl a po nEjakou dobu mliel.,,
Marat nhm neilk6, co Robespierre odpov6d6l. I1ik6 jen, Ze
mu dal najevo svtij nesouhlas. Charlotta vypravu je, ie jejl
bratr vydital Maratovi, Ze kompromituje revoluci, a lekl mu,
Ze popraviSt6 je osudnh zbrait, kter6 se rnh uZivat Setrn6 a
pouze kdyZ je vlast v nejvdt5im nebezpedf.
,,Vy mi nerozumfte,', odpovEdEl Marat.
A Robespierre risednd: ,,To je moZn6.,,
Jedno z obvinEni, kter6 bylo vzneseno na Ilobespierra g.
thermidoru bylo, Ze nerozumEl Maratovi!
,,Rozmluva," pravl Marat, ,,potvrdila m6 min6nf, kter6 jsern
vl,dy o Robespierrovi m6l, Ze sluduje moudrost rozumndho
zikonodSrce s neporusenosti opravdu destn6ho mui,e a zh-
palem zarlt6ho vlastence, ale ie postrAdi Sirok6ho rozhledu
a odvahy st6tnika."
Je zajimav6 pi'emfSlet o tom, co by se bylo stalo, kdyby
nebyla Charlotta Cordayovf skondila Nlaratovu Zivotni dr6hu.
Snad by se nebyl Robespierre s Maratem srazil, pon6vadZ
Marat pozd6ji dok6zal, ie se mohl ovl6dat, kdyi cht6l. T6Zko
by byl mohl najit na teroru chyby a byl by bfval mezi nej-
spolehlivdj5imi zast6nci Vyboru pro obecn6 blaho. Je vSak
piiznadn6, Ze pokud byl Robespierre u moci, nepfi5ly Mara_
tovy pozristatky do Pantheonu; pozdEji to na krAtkf das
veiejn6 minEni dovolilo.
III
Vypovdddt v6lku Ilakousku znamenalo vypovdddt ji tak6
Prusku, jeho spojenci. Dv6 std tisic Raku5anrl a prusri ohro-
Zovalo hranice. Kaid!,bvl docela iistd plesvEdien, ie se dvrir
til
dopou5tEl zrady. Dvoiand se otevienE radovali z francoaz-
sklich nezdart. Pani Campanov6 jedna z kr6lovninfch
-.
dvornlch dam -- yl,pravuje ve svlich pam6tech, jak Marie
Antoinetta horlivE sledovala na mapd postup Prusfi pod v6vo-
dou brunSvickfm. DosShl Longwy; tolikSt6ho a tolik6t6ho
bude ve Verdunu, tolikht6ho a tolik6t6ho dotihne k Pai'iZi. . .
Ilxistuje Sifrovan;f dopis Marie Antoinetty bfval6mu rakous-
k6mu vyslanci Mercy d'fu'gentauovi, v n6mi krilovna sddluje
francouzski viledn6 tajemstvi. Za procesu s kr6lovnou bfvalf
ministr v6lky royalista La Tour du Pin neochotnE svEd-
-
til, ie ho ZSdala, -o
aby jf dfval informace francouzskfch
armdd6ch.l
Robespierre, v6ren sv6 z6sad6 prov6dEt zmdny pokud moZ-
nos s malfmi sociilnimi poruchami, nepodporoval del5i dobu
povstenf. I(rilovo veto ochromovalo obranu n6roda, ale k jeho
platnosti bylo potiebf, aby je podepsali i ministfi. Kdyby tak
uiinili, mohli by bft obvindni ze zrady a pohnini pied nej-
vy55i soud. Samotn6ho kr6le by mohlo Nirodnf shromiZdEni
sesadit, kdyby byl podezlelf ze spoluprice s nepiitelem.
Ale zd6lo se, Ze shrom6ld6ni je ochromeno. 86lo se jako-
binrl nem6n6 neZ dvora. Ze strachu, Ze by se postupem proti
dvoru zvEt5ila moc jakobinri, ned6lalo nic a zatim se situace
kaZdou hodinu zhor5ovala. Girondist6 se pokusili pliv6st krfle
h rozumu vniknutfm paiiZsk6ho lidu do 'fuilerii. Vysledek
zklamal. Ludvik podal obstojnli dfikaz ,,pasivni odvahy", kte-
rou mu Maluet piizn6vh. Nasadil si dervenou dapku, nepovolil
vSak nic.
Lafayette, rozhoi'ten nad ur6ikou kr6lovsk6ho rnajestitu
pl'ispdchal z fronty a piedetl ve shromiZd6ni protest. Robes-
pierre, rovn6Z pohn6v6n, tiebaZe z pon6kud jin6ho dtivodu,
1 Vc svdnr livotopise Marie Antoinetty vEnuje StEpAn Zrveig nEholik
.slr:rrr scrrsai'rrlrn obvin[nlm prince, kterjch pfedseda revolud.nlho tri-
burrdlu ncdbul. Zrvcig rrci'lk6 ani slovo o sv6dectvi La Toltr du Piua.
155
udElil dfrtku Lafayettovi, kr6li a shrom{Zddnf. Gener6lovi
rYekl, Ze se hodil pouze pro pal{covou revoluci a ptal se:
,,Zftatill jsme jiZ svobodu nebo jste jen vy ztratil rozt)m?,,
O kr6li a o shrom6Zd6nf i.ekl: ,,Pramen na5ich potlZl je stejnd
ve v1ikonn6, jako zSkonod6rn6 moci. Prvni chce zem znidit,
dmhi ji nechce nebo nemriZe zachrinit.,,
Ale v5echny ty levity nerozie5ily situaci. I(dyZ ani Robes-
pierre ani jinf z plednich vfidcfi nejevili z6jem chopit se
iniciativy, zadali druhoiadi vridcov6 jako Santerre organisovat
povstSnf. Dostalo se jim cenn6 pomoci od t. zv. f6d6fts (sdrt-
Zenf) nSrodnich gardistri z provincif. PIiIlo jich do paliie
-
n6kolik tislc a nebyli krdlovskdmu dvoru pliliS naklonEni.
Tim, Le je vital, plidal se Robespierre otevien6 k povstalec-
k6mu hnuti.
A nynf se ud6la podivn6 vdc. Brissot, ktery popichoval n6-
rod do v6lky, ifstednd aby poskytl Ludvikovi piileZitost
k zrad6, coi by umoZnilo ziizeni republiky, obievil se nynf
nShle v riloze obhSjce monar.chie. Doufal, Ze timto radik6lnfm
obratem plesvdddi krhle, Ze jeho spSsa je v girondd a Ze ho
tfm pIim6je, aby povolal zpEt ministry z iad girondistri, kter6
ued6vno propustil. Brissot prudce napadl Robespierra pro jeho
projev k federovanfm a hrozil, Ze ho poiene pied nejvy5ii
soud.
Nyni, kdyZ sc Robespierrovy piedpov6di vyplirovaly, jeho
vliv a popularita rychle vzrirstal5', kdelto u Brissota tomu
bylo naopak. Jeho, kter6mu po dobyti Bastily odevzdali klide
pevnosti, vyhnali z klubu jakobinfi a zdravili ho dasto vol6-
nim: ,,f)ohl s tebou, ty druhf Barnavelo' Vyzlivavd volal s ieC-
ni5t6 shromhidLnf, miie ua Robespierra a jakoblny: ,,Jsou-li
tu muii, kteii by chtdli ziidit republiku na troskSch konsti-
tuce, med zikona je skoli jako protirevolucion6le v Koblenci.,,
Robespierre na to odpovdddl: ,,Nhrod musi bft zachr6n6n sttij
1“
co stfij. Jenom ten, kclo vyhroZuje zkflzou n6roda, je nekonsti-
tulni- Za nyn6j5ich okolnosti nestadi jiZ obydejn6 prostiedky'
Francouzov6, zachraiite se sami!"
ry
Ale revoludni vfidce, kteri se v dobd krise spokoji s tim' Ze
iekne svfm stoupencrlm, aby se zachr6nili sami, nem6 drileii-
tlfch vlastnosti vridcovskfch. I(dyZ Robespierre jednou roz-
hodl, Ze je povstini nutn6, m6l pi'evzit plnou odpov6dnost'
Nemusel nutn6 s6rn pi'evzit veleni, rilohu to, pro kterou se
nehodil, ale mEl se postarat, aby byl ustauoven schopnli vrchni
velitel, kterf by dost6val rozkazy bud od nEho nebo od revo-
ludniho viboru, jako je dost6val Hanriot piiStiho roku' V dob6
ritoku na Tuilerie bylo zn6mo, Ze krfl s rodinou jiZ neni v pa-
l6ci, nfbrZ Ze se uchlflil do shromhvzdlnl Silnf a rozhodnf
vfrdce by byl piinutil kr6le k podeps6ni tozkazu, aby Svfcar'
sk6 garda sloiila zbran6. ByI by tim zachr6nil sta zivotri. Ne-
bylo tu vSak ani opravdov6ho pl6nu, ani opravdov6ho vedeni'
fehdy i pii jinich pi'ileiitostech uk6zal se Robespierre jako
muZ, neschoPnf jakdhokoliv dinu.
Zdilo by se, Ze si ostatni povstaleEti vrldcovd nepf6li, aby se
Robespierre nenapraviteln6 kompromitoval' NepochybnE si
mysleli, ie ho budou potiebovat je5t6 vic, kdyby se akce ne-
povedla.Neosv6ddilseobdivuhodndpokrveprolitinaMartov6
poli tim, Ze sjednotil demoralisovan6 revoludni sily a obratn6
utisil hni:v shromaZdEni? Je piiznatn6', ie byl zvolen ilenern
povstaleck6 komuny ai, ll, srpna, kdy ve5ker6 nebezpeEl mi-
nulo, ale jakmile byl zvolen, stal se nespornym vfidcem'
Girondista Carra vyprivi, ie se veder 4' srpna konala v mist-
nosti Antoina, jenZ bydlel u Duplayovlich, porada nEkolika
κυ
 vrhdcrl zamfslen6ho .povst6ni.Ke konci porady vnikla panl
Duplayov6, kter6 vytu5ila, co se d6je, rozdilend do mfstnosti
a tvaIl v tval Antoinovi se ptala, chce-ri vidEt Robespierra
zavraZddn6ho.
,,Bude-li ndkdo zavraZddn, budeme to nepochybnd my,,,
odpov6dEl Antoine. ,,Pokud se tlide Robespierra, neZ6d6me ocl
nEho nic, jen aby zrlstal skryt.,,
Barbaroux vypr6v{, Ze ho ndkolik dnf pled vzpourou i6dal
Panis, velkf obdivovatel jakobfnsk6ho v&dce, aby piiSel
k Duplayovym na poradu s Robespierrem. Barbaror* pfi5.t
prov6zen svfmi piiteli Baillem a Rebecquim. Robespierre je
pi'ijal v mal6m piijimacim pokoji, vyzrloben6m tolika jeho
podobiznami. Barbaroux iik6: ,,Jeho malovan6 podobizna
byla vpravo, rytina vlevo, poprsi vzadu a na oparln6 stranE
relief. KromE toho bylo na stole pril tuctu malfch Robes_
pierrovfch obr6.zkri."
Mluvilo se hlavnd o tom, je-li radno vzlt Marseillany do
klubu franti5k6nri, aby byli bliZ u jevi5td zam;i5len6 akce.
Piedpoklfd6 se, Ze Robespierre potom poznamenal kdyby
by bylo radno postavit v delo- n6koho,
akce mdla rispdch -- Ze
kdo je u lidu velmi obUben, pon6vadl by jinak bylo nebez-
pedi, ie se revoluce zastavi.
Rebecqui prlf odpovdd6l: ,,Nepotiebuji vfc diktitora neZ
krile," a Robespierre uZ vlce nenal6hal.
I(dyZ byli venku, iekl prli Panis: ,,Vy jste nerozumEl, co
Ilobespierre minf. Byla to jen ollzka dodasn6 autority. Robes-
pierre je pr6v6 muZ, kterdho poti.ebujeme v dele.,,
Pot6 prf iekl Barbaroux: ,,UZ nic neiikejte! Marseillan6 se
nikdy nesklonl pied dikt6torem.o'
Jak dalece moZno vdi'it Barbarouxovi mladlku s velkou
obrazotvornostf? Vypr6vdl svou historku-v konventE, kde ho
Panis obvinil ze lli. Robespierre su5e dodal: ,,M6m r6d Bar-
158
barouxe, lZe s tak vzne5enou tvifi." Ale je tEZk6 vEiit, Ze by si
Barbaroux a Rebecqui, kterli to dosvddduje, byli pi'ihodu vy"-
myslili. Je velmi pravd€podobn6, Ze Robespierre takovou po-
zn6mku pronesl. Povst6ni nebylo namiieno pouze proti kr6li,
nlibrZ tak6 proti shromiZdEnI, kter6 si pi6lo udriet kr6le
na trr1n6. Kdyby bylo dosaZeno irspEchu, nebyl by bfval
16dn! n6rodni org6n, jehoZ n6zory by se shodovaly s nS.zory
vftdze. Tato situace vyiadovala dodasn6 diktatury. Barbaroux
pronesl sv6 obvin6ni za okolnosti, kdy-jak6koliv doznini
s Robespierrovy strany, jakkoliv opr6vndn6, bylo by bfvalo
nesprAvnd vyklSdino. JeiLo Barbaroux nepochybnd ponEkud
に旧旧
piekroutil, co bylo iedeno, je pochopiteln6, Le Robespierre
toho vyuZil a lvrzeni popiel, ne v5ak piili5 piesvdddivd.
V piedveder povst6ni byl v Duplayovd dom6 je5td jinf n6-
vltEvrlik, Pdtion, kterf pii5el jako starosta PaiiZe poZ6dat sv6
piitele o z6hrok. P6tion byl nejrozpadit6j5i dlovEk v PaiiZi.
Chtdl zfistat vdren sv6 riiednl plfsaze i revoluci. Nakonec byl
nev6rn;i obdma. Robespierre, naslouchaje mu, byl asi spoko-
jen, ie zrlstal opodfl tak zamotand situace a Ze se neuchfzel
o ZSdnou funkci kromd o misto pi'edstavitele lidu. Neni dri-
vodu v6fit, i.e by Robespierre byl rnohl zastavit povstSni,
kdyby se byl o to pokusil, on v5ak netouZil po tomto pokusu.
P6tion ode5el piemitaje o tom, jak je obtiZno smiiovat uEco,
co se ned6 usmfiit.
v
Konednf podndt k povst6nl dal brun5vick;i manifest z 28.
dervence 1792. Piipravili ho cizi agenti za vedenl Marie An-
toinetty. Vyhroioval PaiiZi riplnfm znidenim, bude-li zkiiven
jedinj vlas na krflovskfch hlav6ch, dinil v5echny velejn6
169
liFednfky osobnё odPOVё dn′ Ini Za bezpeこ nost krile a jlhO rilku ukizala na 61echtice a Fekla: ,,lFitO pinov6 vim ukittf,
rodilly a prOhlaこ oval francouZSk`v6jnky,ktettf by kladli Od‐ jak se ulnfri pro krlle,“ ale iこ inek byl opaこ nジ . NakOnec
por cizimll vpndu,za povsLllCe pr° ti francouZSk`mu krilil z terasy feuillant■ i v01alo nこ k01ik sanky10ti na kr■ le: ,,Pryこ
TO lliasnilo kaZd6mu, i nejhloupё jこ flnu, を
e Ludvfk boluje
s tlustチ m praSetellll“ Nebyla tO povzbuzujfcf pFehlfdka.
proLi sv61nu lidu CiZOzemskフ mi armidami. Potom pFiこ el Roederer,proh16dl situaci a Fekl:,,Sire,jedin`
‐
A Lak 10. Srpna 1792 padla mOnarchie za hlaholu poplaζ bezpeこ f pro vis je ve shromlを dё ni.“
―
n,Ch ZVOni,rachotu dё l,tFesku mu6ket― 一 V′ kFiki ZuFiVOSti IIIarie Antoinetta vihala. Uvё dOnlovala si, ガ
e opustit nyni
a bolesti, beznidё ie i triumfu. KdyZ byl podniknut itok na palic znanleni vzdit se trinu. POh16dla na kr■ le. 1【 dyby to
Tuilerie, kri10Vζ k′ dVtir jitt tam nebyl. VZbudily ho ZVOny byl b′ Val「 ersen,jak chrabFe by byl hijil svOu korunul Ale
j‐
na St.Gerlnain l'Auxerrois,tyt6老 ,kter6 zVOnily o Bart010mё tupジ mutt vedle ni se rozmチ こ
lel, a kdyZ Roederer varoval:
skё noci. Kril byl celou noc vZhtiru.I(rinu si ZdFilnl V le‐ さ
n06ce. KdyZ se VZbidil, ziStal chVilku sedё t, Se stisnё n′ m "Ce16 1■
stO je na pochodu,``kril si hlasitё povzdechl a ttkl:

l,m na ledn6 Stranё ,kde "Tak pojdme.“

nこ Zlpl^tё
l)01lledeln,s Vlasem grOtes卜 Dilli se na cestu:krilovski rodina,ROederer,こ lenOv`vlttdy
nlこ l hlavL1 0pFenou o zid kFeSla. :l dvora. もli zahradou Tuileril, pFeも li kOlem も
lechtici, kteFF
I」 udv【 k llebyl zdaleka roZen,ln krilem.PFfroda ho utVOFila sc divali jaksi dOtё eni na toto zbёhnuti 一 二Ininuli Svチcary,
pOdle v6edniho kadlubu poZehnan6ho mこ こ
rana nebO pFi nej‐
klcH dOufali,老 e nedOjde k bojim― も
li kolem NirOdnf gardy,
lё p6fm venkovsk6ho もlechtiCe. Stitnf zileZitOSti hO nudily. k:cri se hned rozhodla, 老
e nebude bojovat pro prizdn′
Jeho oblibenチ n■ zamё stninfln byl hon,kter6ho Se inuSel vzdit tinc__a も
li k jfzdirnё . PIalチ prinC Se bavil tiln, Ze kopal
l口

Od t6 doby, co pFiこ el dO PaFiZe, a hrani Se zimky a kliこ

i
｀
1):t(‖ i. Kril pravil zamyこ lenё : ,,Listi
v ll■ fstnosti ZVliこ t pro ten iこ el vybavenё ` listiasnё
pod .“nohy rodiこ
Prokurtttor komuny, ゝ〔anuel,pFedpOvfdal,
.

l)lt(in l()10sこ
stё . Krll vstal a s ne‐
Poplaこ n6zvony zvOnily v Ce161n mё 昴t :11():lttl・ Chie padne dFiv, nett spadne listi se stronli.
upraven,Hli Vlasy, jak byl, こ
el S krilovnou a s malou dru‐ ′
ヽ:ll lls()ll,,Carnavalet``je tragickチ istFiZek papiru,na nё n12
. Nebyla tO
Zinou proh16dnout slly urこ en6 k ie」 iCh OChranこ 1(1 1F`,HIIivoll rukOu napsino: ,,Kril rozkazuje Svチ Cartinl, aby
povznAgejici pFehlidka. IIrstka ζ lecl■ tict, kteri uposlechla
、:1),‖ i Oll:::1lχ itё Zbranё a uch′ lili Se dO kasiren. LudvFk.``
老e
V∫ ZVy, aby pttiも la a chrinila SV6hO krale, pFedPOklidala, ()￨(,L i vI:11l ic pOuze chladni kasirna smrti! Rozkaz k zasta‐
dostane potFebnё zbrallこ . Kdyを 老
idn` nenaこ la, oZbrojlla Se,
VI.::￨ :),lll'V(lo、 lali, att kdytt znlizela vζ echna nadё je na vftё z‐
pOhrabid,2deZn,面
池lttTiぶlul翼 ‖
rル

ごTImメ y10 po ruce. Cervenこ

Э obleこ eni

ji a vOlali,,AI Zije kril``S llrdelnim

、
lvl, ヽ:)1(: POnё Vadtt risiko mё li hlavnこ
kril l)1.1'ii !():llll,1lby se vyzkouも ela
きvチ caFi― 一nebyl
jejich sfla.A mezitiln co
SV′ Cari vypadali Slibnこ i un■ lrali, sedё l 一―ne stoicky ukiznё nフ
も
tallsk′ Ch hll‐
V(〕 :ll(‖l)loハ 1:l‖ 労 ,

pFizvよ el■ .Nさ kOliX pluktt NA■ odnf gardy z mё 11,bl・ ′i‖ :)r,11(,1(、 ざ,一 ―kOusaje broskev v lllFstnosti stenobOrafi
neby10 pFe‐
l〕

dek tViFi10 Se neiiStё a ieiich ,,Af Zije narod“ vc shlol:11,(1ど ヽ

111. I(dyZ こel kOlem nё hO malfF David, ptal se
svё dこ 市6.Marie Antoinetta v imyslu pozvednout jeliCh mO‐ ho, jak l)Ok:￢ lJH.I()pOdObizna:

1∞ I 1 Robcspicrrc
161
 VI
Jak by10 Foteno, byl Robespierre zvolen den po vzpouFe
tlenenl povstilleck6 kollluny. Tento illegilni sbor vypudil
予idnё zvolel16 mこ stsk6 radnf 一一 poё teln tFi sta a chopil se
nloci Sklldal se z delegitiこ tyFiceti osllni paFfを skジ chこtVrti__
Organisace podobni radё kOnも ela v Novё Anglii.P6tion,podle
jm`na jestё hlava l■ ё
stsk6 sprivy, byl ve skutelnoSti Zajat―
celll;Robespierre se stal neoficiilnfin starO,tou PaFftte.
I(dyz Ludvik priこ el hledat itoこ iこ tこ v Jlzdirn(), oslovil ho
pFedseda shrom`老 dё nf,Vergniaud,takto:
nf.
"Sire,IntiZete spo16hat na pevnost Nirodnfho shromittdё
Jeho こlenov6 pFisahali, 老e zemttou, aby udrtteli priva lidu a
konstituこ nich autorit.“
Proto neni pochyby,Ze povstinf bylo nanl,enO p10ti ShrO`
miZdё nf stej,こ jakO proti krili.Proこ tedy S卑 110 ShrOmittdё ni
zistat dll vこ innosti po pidu monarchie? Proこ je revoluこ ni
kolnuna nerozpustila 一 一Jako JlZ roZpustila sbOr tFi set ――
a nevlndla nirodu, jakO PaFf%i, dokud nebylo zvolenO novё
shromittdё ni?I【 dyby se tak bylo stalo,neby10 by doこ lo kジ ld―
n`mu osudn6mu sporu autorit v tё nejkritiこ tt巧 さ
f dObё ;nebylo
by snad doこ lo ke krveprolitiln a Robesplerre by byl mё l od
poこ itku vё tも i■ u prO SVOu politiku v konventu. lKdyby byl
nal`hal ntt takovチ postup,byli by ho poslechli.Proё na tom
netrval nebo to aspoi nedoporuこ il?Ponё vad老 ,jak Fekl lllarat,
nemё l odvahu. Byl pFfli6 0patrn′ , pFiliも priVniCky zalo老 en,,
prlllこ naklonё n spol`hat se naこ as a na poulli slova,Ze vyvo‐
lajf udilosuo Nyni se spokojil s polovitat′ nli OpatFenflni.
NavFhl vyslinf posli dO vこ ech okrcsli; vyslali jiChこ tyFiadva‐
cet, dostali se vこ ak do spori s posly, kter6 1yslalo shroma老¨
d“ f a girondistickチ IIlinistr vllitra Roland,kterチ byl znOVu
dosazen do `Fadu. Kromё toho byli agenti kOmuny ζ patnё
162
vybr6ni a jejich ultraradik6lnl projevy nenaklonily okresy
PUI'ili.
byl Robespierre nyni vlldndj5i nei kdykoli jindy.
Pl'esto
Vidirne ho, jak kr6di sebev6dom6 v tele jak6si delegace do
nhrom6Zd6ni, kter6rnu vykl6d6 zdvofile, ale rozhodnd co od
tri'ho odek6v6. Girondist6 mu nikdy nezapomndli tento triumf.
O<l toho dne v n6m viddli nebo piedstirali, Ze vidi, mocn6ho
rlikt6tora. Shrom6Zddni -- kter6 asi bylo pondkud piekva-
pcuo, Ze je5td existuje -- spolklo hoi'kou pilulku, ale brzy
zudalo vztahovat ruce po sv6 bfval6 moci. Kdykoliv komuna
vj'hruZn6 zavrdela, shromiiddni obvykle ustoupilo, bylo to
vl{ah jen nekoneind ha5teieni prYed odima st6le vit6zn6 postu-
grujlcich Prusfi.
I( opatienim, kteri se vynoiila, patiilo ustavenl revoludniho
lribun6lu, kterli mdl soudit piemoZen6 z 10. srpna uv6z-
-
rrfir6 Svlicary a royalisty. Robespierra zvolili hned piedsedou,
orr [o ale stejn6 pohotovd odmitl. Odtivodnil to tim, ie mraozi
z oblalovanfch jsou jeho osobnimi nepiiteli, kter6 by nemohl
sotrdit, chce-li blft spravedlivf. Byla to jen vythdka a stejnou
vfrnluvu mohl uplatf,ovat kaZd! vfznaln! muZ. Vdc byla
oprnvdu velmi choulostivi. Lid nechtdl spravedlnost, nybrZ
;rornstu. Blft spravedlivfm by bylo znamenalo nejen zfiatit
1rl'lzcir lidu, nfbrZ i riskovat vydrSZdEni he krveproliti. To
rrtfiezpedi se kaZdou hodinu stupiiovalo, jak se Prusov6 bliZili
k lrlavnimu m6stu. PaiIZ tehdy nepotiebovala spravedlivdho
rrclro dokcluce piisn6ho soudce, n-vbrZ milosrdn6ho popravdlho
rrrislra, ndkoho, kdo by jako Maillard pii krveproliti hodil
spruvedlnost ples palubu a dal se v6st milosrdenstvim. Robes-
picrrovi se ta riloha nezamlouvala a odmitl se zd6nlivd ob-
rilojrr<rtrvytfikou. Snad tak6 citil, ze by si nemohl dovolit
v.yrl:rplrt sc v men5i roli a Ze se musi zachovat pro hlavni
r" itrrrosl,
lt' 163
 VII
Dne 2. zttfti 1792 byla ned6le. Robespierre dasnE vstal a Sel
do volebniho shlom6Zdirni, kter6 m6lo ten den zahajovaci
schrizi. Ulice mdly sv6 obvykl6 nedElni vzezieni. I(ostelni
zvony vyzv6ndly, ale ne tak hludn6 jako diive, pon6vadi
muoho jich rozlili na dEla. Ruka komuny s6hla dokonce &
hi'bitovnfch krypt a mrtvi z d6r,n1'ch dasri museli odv6st olovo
ze svfch rakvi na obranu n6roda. PlestoZe se vEci zd6ly tak
klidn6, byla situace nejvfs zlovdstn6 a zprtvy dochizejicf
ten den do Paiile ji ukazovaly je5t6 beznaddjndj5i. paiiZan6
se totiZ dozv6d6li, Ze Verdun je obleZen a Brun5vik je vzd6-
len pouze dvacet dtyii hodiny cesty od hlavniho mdsta. V stej-
nou dobu pli5ly zprhvy, ie ve Vend6e povstali royalist6.
V oknd radnice se objevila dern6 vlajka s n6pisem: ,,Obdan6,
vlast je v nebezpedil" a zadalo horednd odvAddnl na vojnu.
Mezitim se po m6st6 roz5ilila zprhva, Ze royalist6 zamf5leji
ritodit na v6zeni, osvobodit sv6 vridce, povraidit republikiny
a vydat mdsto Brun5vikovi.
To byly plidiny krveproliti, kter6 zadalo odpoledne 2. zLii
a trvalo aZ do 6. Mystick6 vytrZeni se zmocnilo mnohfch fa-
natik& a vypr6v6nf, Ze jeden z nich pii5el k Maratovi a pti-
znal se se slzami v odich, Ze ze slabosti u5etiil jednoho
royalistu, je asi pravdiv|. Zabiti jeden6cti set v6zifl se zridast-
nilo pravd6podobnd ne vic neZ dtyr=i sta muhi a mladikrl.
Svddomi mdsta to schvalovalo. Dozordl komitdt komuny, jehoZ
ilenem byl Marat a ministr spravedlnosti Danton, je Einnd
povzbuzoval. Danton vyklfidal pozddji v6vodovi z Chartres:
,,Pi6l jsern si, abv pai'IZsk6 mlideZ pii5la do Champagne
zbrocena krvi, col by bylo zfrukou jeji loyality. Pi6l jsem si,
aby feka krve tekla rnezi nimi a emigranty."
Zaani vfznadnf historih neobvi[uje Robespierra, Ze by byl
nEjakfm zprisobem odpovddnf za krveproliti, i jeho obdivo-
164
vatcl Louis Blanc ho v5ak plisnd kritisuje, Ze uddlal m6lo
nclro nic, aby zamezil vraZddnf. Charlotta vyprivf, ie jeji
bnrlr holce kiral P6tiona, protoZe nezakroEil. P6tion prli
odpovdddl: ,,Nic na svEtd by nebylo vEznE zachrinilo!" Prod
v$ak mEl Robespierre P6tiona k6rat? Co mohl uCinit P6tion,
mohl on udinit tak6. Mimo to P6tion mdl pied jednou vdznici
projev k davu, Robespierre neudinil ani to. Je nutno piipustit,
le se nedalo mnoho d6lat. Okolnosti znemoZriovaly pouZiti
moci. Stiilet do lidu v takovd dobd by bylo znamenalo pIe-
vzit straSnou odpovEdnost. Bylo by to skondilo obdanskou
v6lkou a anarchii, a pi'i tom nepiitel by byl na pochodu
k m6stu. Robespierre to objasnil ve sv6 odpovddi Louvetovi,
kdyi fekl: ,,Ilikali mi klidn6, Ze m6stsk6 rada mEla vyhlfsit
vojenskd prfvo. Voienskd privo v dobi, kdy se bliZi nepiitel!
Vojenskd privo po 10. srpnul Vojenskd pr6vo proti lidu pro
spoluvinniky krutovlSdce sesazen6ho s trfinu!"
MriZeme tak6 piipustit, i,e generfllni rada komuny, jejimZ
ilenem byl Robespierre, udinila dv6 v6ci, kter6 se zdSly prak-
tick6: poslala povEience, aby plivedli davy k rozumu, a na-
i'idila z opatrnosti, aby byli ze v5ech v€znic propu5t6ni vEz-
r1ov6, zavieni ze soukromopr6vnich drlvodri. Na propuSt6ni
v5ech vEzf,ri nebylo za danfch okolnosti pomy5leni.
Piesto, kdyZ toto v5e bylo ieieno, pt6me se je5t6, prod
Robespierre, nejvlivn6j5i muZ Paiii,e, vynaloZil tak m6lo
osobniho risili k zastavenf krveproliti a prod se aspori ne-
odebral k vdznicim a nepromluvil k davrim. Nebyl lednikem
davu, ale P6tion rovn6Z ne. Vypravuje se, Ze Z6dal Dantona
nesporn6 nejschopn6jSiho pro tento rikol
- aby
pfisobil
-na lid. Danton odmitl. Robespierre neSel s6m patrnd proto, ie
to povaZoval za marn6 gesto. Jsou v5ak doby, kdy i gesto, ad
marn6, mrlZe bft jedinou vdci, kter6 mrlZe dlov6ka ospra-
vedlnit pibd sebou samlim i pied spoluobdany, a jdeli o mn-
165
Ze, jako byl on, pied potomstvem. Robespierre gesto neuddlal rlt: Sornbreuil, aby zachrinila sv6ho olcr.' rtt' l" l"t' '

a propdsl piflelitost. )tl ji podali sklenku derven6ho vinlt, rtlrl' 111 11111111' l'r
Nejfdinndj5l skutek soucitu vykonal Maillard, tfZ, kterf lirchto legend dal do obdhu Lamartint" lirtt )' l' \ " ロ

iednoho boui'liv6ho Itjnov6ho dne pochodoval v dele Zen do v{rZnd ve sv6 Historii girondistfi'
Versailles, aby plivedl kr6le do PaiiZe. Pfedsedal improviso-
van6mu soudu na nhdvoli vdznice v Abbaye. Velikf, osmahlf,
Sedd oddnf, Savli po boku, sedEl po celou noc s pllsedlcimi
u stolu, kde sthly nebo leZely v malebn6m nepoiddku vdzefi-
sk6 z6znamy, kusy chleba, sklenice, lShve s v{nem a svidky
zastrdend do Iahvi. Svit pochodnl osvdtloval piisn6 tvSle soud-
crl, krvf potiisndn6 vrahy s Cervenimi dapkami, ozbrojen6
kopfmi, Savlemi, sekerami nebo sek6Cky na maso a popelav6
tv6Ie vdzfirl, pi'iv6ddnfch postupnd pled soud. Maillard je
rlsednE vyslfchal, soudil s jakousi spravedlnosti a zachrafio-
val, koho mohl. ,,Nejsme tu, abychom soudili sm.i5lenf, pouze
diny," iekl jednou. Zachova.l se krvl potflsn6nf z6znam, s do-
Iolkou za kaidirt im6nem: ,,Popraven podle rozsudku lidu.
Maillard," neho ,,Osvobozen lidem. Maillard." Podle nizoru
pozorovatelova je to bud k jeho slSv6 nebo hanbE. Ctyficet
tli v6zn6 zachrdnil Maillardfrv soud od iist6 zShuby.
KdyZ byl n6kterf vdzefi osvobozen, tleskali mu, doprovodili
ho do bezpedi a dasto ho vedli v triumfu domrl. Doprovod
volal na kolemjdouci: ,,Klobouk dolt pled nevinnfm!" KdyZ
soudcov6 vynesli rozsudek viny, dorozumivaiice se pohledem
a k,ivnutim, nelekli v6zni nic, ale rozkizali: ,,Nechte p6na
odejft!" Dveie se otevlely, a kdyl ne5fasl.nik zemdlenli po-
citem rilevy a radosti vykrodil, aby sc hldsil o darovan.i Zivot
a svobodu, byl rychle vylizen kopfm nebo ranou Savlf. Ti-
chem pronikal jen jeho tizkostnf klik.
Tak stra5liv6 fantasticki ud/rlost se nemohla stdt, aniZ zro-
dila povdsti je5td krutdji fantasticli6. Tak na plfklad vypra-
vov6ni o sklenici lidskd krve, kterou prf musela vypft sle{na

166 167

￨
 Kapitola 8

GIRONDA UTOEI

TT
V aom6 v ulici des Rapporteurs v Arrasu Charlotta Robes-
pierrov6 balila. Chystala se s Augustinem do PaiiZe. Augustin
i Maxmiliin byli zvoleni do konventu. Maxmili6nova popu-
larita v Paiiii a v domovskdm okresu zaziiila velmi jasn6
v dobE l'oleb. V obou ho zvolili na prvnfm mfst6. Piijal man-
dit paffisk'f.
Augustin byl zvolen v PatfZi. I kdyt na jeho zvoleni m6la
nepochybn6 znadnf vliv touha Paifianfi zalfbit se jeho bratru,
nedi se iici, Ze by byl Robespierre n6co podnikal k podpoie
Augustinovfch vyhlfdek. Ne snad, Ze by Augustin nebyl plnti
kvalifikovin pro sv6 misto. V dob6 sv6ho zvoleni byl dlenem
sprfvnf rady departementu Pas-de-Calais a pledsedou jako-
bfnskdho klubu v Arrasu. NEkteii z Robespierrovfch Zivoto-
piscri jeho bratra pon6kud podcef,ovali. Belloc ho odbyvir
tvrzenim, ie ,,nevykonal nikdy mnoho dobr6ho sob6 samdmu
a mnoho zla veiejnosti". Je to sotva spravedliv6.l Augustin
byl ve skutednosti jednim z nejschopn6jSich a nejshovivav6j-
Sich prokonsulfr. Jeho chov6ni ve Franche-Comtd a v PiimoI-
skfch Alpich li5i se ostie od chovSni mnohlich jinlfch pro-
konsuhi, jako byl Carrier, Tallien, Collot d'Herbois, Fouch6,
Barras, Fr6ron, Lebon a j. Ti plnili vEznice podezfellfmi a pro-

1 BeIIoc n{s tak6 informuje, Ze 9. thermidoru Augustin, zahaubcu

Lebasovjnr pfikladem, Zidal, aby byl zatden se svjm bratrem. Jederr
z Robespierrov_i.ch iivotopiscfi prf vdd6l, Ze Augustin nrluvil pi'ed Le-
hasem.

1(男 9

l
mfdeli zem krvf, kdeZto on vyprazdiloval vdznice, kter€ ve
Franche-Comt6 nrplnil jcho piedchfidce Bernard, v Piimof-
skfch Alpfch Barras a Fr6ron. Chyboval-li vfibec, bylo to spi5
z milosrdenstvf. Nalizenf. kterf vydSvali on a Ricord v PIlmoI-
sk,fich Alp{ch byla spravedlivS, vdasn6 a ftinn6. Pti obl6hdnl
Tottlonu proklizal osobni odvahu a vlastnosti pravdho vrldce.
Spoledn6 s druhem Salicettim vedl irtok na opevndnf.
O Augustinov6 vzezienf a osobnfch vlastnostech je mdlo
zn6mo. Jeho podobizny se navz6iem velmi liSi. Byl prf velikf
a mEl plliemnf zevnEjSek. Bvl o dtyli l6ta mlad5i nel jeho
bratr a nebral Zivot tak vSln6 jako on.
Augustin a Maxmiliin se v{bornd snh5eli a ve velqjnfch
v6cech se fipln6 shodovali. \r iednom dopise Ruissartovi
-
kterf byl plltelem ieiich otce a pozd6ii jeiich dfivErn{kem a
rSdcem narSlf Auqustin na n6iakou klivdu, kterd se na
-
n6m MaxmiliSn douustil a kterou napravil. To je vBak iedinS
zmfnka o n6iak6m nedorozumEnf mezi nimi.
I(dvl bvl Augustin v Plfmolsk.ich .Alp6ch, uzavlel drlvErn6
plStelstvl s Napoleonem Bonapartem, kter6ho srdedn6 do-
poruCuie v iednom dopise sr,6mu hratru. Napoleon bvl iako-
bfn a bvl kdvsi tak6 pYedsedou iakobinsk6ho klubu. Ydvoda
de Raguse sd6luje ve svfch pam6tech, Ze mu Napoleon fekl:
,,Kdyby bvl Robespierre zfistal u moci, byl bv ziednal pol6-
dek a vl6du pr6va bez v6t5f sociAlni poruchy."
Charlotta tvrdi, Ze Napoleon byl tak podrhZddn smrtf bratrfi
Robespierrfi, le navrhl povllenr:tlm, le se di se svou armS-
dou na pochod proti I<onvenltr. Jcjf tvrzeni se zdi pravd6-
podobn6, protoZe se therrnidorihnov6 citili do t6 mfry nejistf-
mi postojem, kterli zau.jal, Zc ho zatkli a uvdznili v pevnosti
Antibes. Tarnodtud napsal Napoleon dopis zapirajlci Robes'
pierra, led dopis je zlejurd oportunistickf. Napoleonovy do-
pisy Robespierrovi pri mu vrdtil Courtois, kterli pi'evzal po
170
Ilobespierrov6 smrti p6di o jeho soukrom6 spisy. Za konsu-
﹁¨
lAtu stanovil Napoleon Charlottd kteri ztistala po smrti
﹁ ﹁ ﹁
svfch bratrfi bez prostiedkt -
rentu tfi tisice Sest set frankfi.
-
II
Charlotta a Augustin najali byt v Duplayovd dom6. Byl
v prvnim patie do ulice sv. I'Ionoria. Sousedil bezm6la s loZ-
nicemi f)uplayovfch a s Robespierrovfm poko.iem.
Hned od pod6tku byli Duplayovi Charlottd nesympatidti,
zejm6na pani Duplayov6 a Eleonora. Vid6la v nich phr pleti-
chiiskfch Zen, zamf5lejicich chytit jejiho star5iho bratra do
tenat. Jej{ postoj vychfzel patrnd v6tSinou z nelibosti nad tiur,
ie zaujimaji misto, kter6 podle jejiho nizoru patiilo pr6vem
jf. Zklam6ni piid6valo hoikosti jejf ne tuze mil6 poyaze.
Nejmlad5iho z f)uplayovlfch ddvdat __ AlZbEty, kter6 dri-
v6rn6 iikali Babeta bylo Charlottd lito. Chodila dasto
k Charlott6 na uhv5tdvu,- desala a upravovala ji vlasy a jindy
spolu vychfzely. Mirno jin6 chodily tak6 do jizdfrny a do
jakobinsk6ho klubu. Jednou se sezn6mila AlZbEta, kdyl byla
s Charlottou v jizdirn6, s Filipem Lebasem, mlad;frn poslan-
cem z Pas-de-Calais, piitelem a obdivovatelem Robespierro-
vfm. Usedl vedle nich, ukazoval jim vyznadn6 osobnosti za-
sedaci sin6 a vysv6tloval piedmEt debaty. PIi jin6 piileZitosti
dal AlZbEtd svoje kukitko a vyrnEnil si s ni prsten. Je n6co
zvl65t naivniho a tkliv6ho t, tontto mal6m milostn6m ro-
minku, jak o ndm vyprivf AlZbdta ve sv;fch pam6tech. Tato
lSska se podobala pthku poletujicimu dojemn6 nad plarneny
vy5lehujiciho sociAluiho pievratul AITbdta se pozddji provdala
za. m:uie, kterli se osvdddil jako jedna z nejobdivuhodn6j5ich
postav revoluce. Dala mu syna, kter;i se stal vyznamnfm
ddjepiscem a vychovatelem Napoleona III.
 Charlotta, kteri svymi sklony n6leZela k venkovsk6 stiedni
vrstv6, byla toho mindni, Ze skromny byt umEleck6ho truhlhie
neni vhodnfm sidlem pro tak vlfznamndho muZe, jako je jeji
bratr. I(romd toho ho chtbla vzd,6lit oC Duplayovych. TrSpila
Robespierra, aZ konedn6, asi v zhli 1793, svolil piestEhovat se
s ni a Augustinem do bytu v ulici St. Florentin. Pro Charlottu
to byl velkf triumf, pro Duplayovy trpk6 zklam6ni.
Robespierre se v5ak necftil Sfasten ve sv6m nor'6m okolf.
PostrSdal rodinn6ho ovzdu5i dom6cnosti Duplayovlich, mi-
llfch a mladistvlich divdich tv6ii, starostlivosti pani Duplay-
ov6 a povid6ni s umEleckfm truhlSiem. Charlottina piepjati
p6de o ndho a strojenost, s jakou piedsedala u stolu, byly mu
jen chudou ndhradou za to v5echno.
Jednoho dne ochuravdl. Nebylo to nic v6Zn6ho, ale kdyZ
se o tom doslechla pani Duplayovi, piisp6chala ho navStivit.
I{6rala Charlottu, Ze ji nevyrozttm6la, a vytfkala zprisob, jak
bylo o pacienta postar6no. Pani Duplayovr{ byla rflztth i,ena
a upjati Charlotta byla na ni slabi. NastSvajici ,,dikt6tor"
byl voskem v jejich rukott. Di'iv nei llobcspierre vdd6l, co se
ddje, posadili ho do droZky a odvezli zpCt do f)uplayova
domu, coZ mu asi nebylo proti mysli. Ilekl sv6 sesti'e: ,,Maji
mE tak rfdi, jsou tak pedlivi a laskavi, ie by to byla ne-
vd6dnost odmitnout je."
Charlotta a Augustin bydleli d6l v ulici St. Florentin. Char-
lotta a pani Duplayov6 spolu nyni sotva promluvily. Jednoho
dne, kdyZ Charlotta poslala bratrovi po sluZebn6 zavaien6
ovoce, pani Duplayovi v nSvalu zlosti nebo s v6domfm
-
fmyslem ukondit Charlottiny ndvStdvy iekla risednd: ,,Od-
-
neste to. Nechci, aby Robespierra otrfvila" a piirazila dvefe.
To ov5em ukondilo v5echny dalSi jejich styky. Robespierre
povaioval za moudiej5i nepl6st se do toho. Chtil-li Charlottu
vidEt, coZ nebylo dasto, Sel do ulice St. Florentin.
Pozd€ji provSzela Charlotta Augustina, kdyZ byl vyslSn do
172
Pflmoiskfch Alp. S nimi cestoval jeho spolupovdienec Ricord
se svou slidnou, lehkomyslnou a mladou manZelkou' Char-
lotta nebyla stvolena k tomu, aby lila v miru s osobami sv6ho
pohlavi. Poh6dala se brzy s pani Ricordovou, kterou vinila'
Ze se nechov6 patlidnd k jejimu bratrovi. Charlotta vypravujc
trochu fantasticky o tom, iak nihodou opustila spoleinost, ale
patrn6 ode5la ve zl6m. KdyZ se vriiila do PaIiZe, asi ne-
opatrnd klAbosila, a kdyZ se Augustin vritil, odmitl s ni bydlet
a ubytoval se u Ricordovlich. Napsal MaxmiliSnovi: ,,NaSe
sestra nem6 v ZilSch ani kapku krve piibuznd na5i' Co
jsem
viddl a poznal, piesvEdduje m6, Ze je nalfm nejhor5im ne-
piitelem." Navrhl, aby se vr6tila do Arrasu' Teror tehdy vzrri-
stal. Vfbor pro veiejn6 hlaho vyslal pr6vE Josefa Lebona do
Arrasu, kde ziskal pov6st krveZiznivce' Robespierre myslil, Ze
aZ pojede Charlotta do Arrasu, mohl by jf Lebon bft prrivod-
cem. Z toho si vyrnyslili thermidoriini pohidku, Ze cht6l dit
sestru odpravit!
Ale charlotta se do Arrasu nevratila, Sbalila si vEci a odesla
z bytu; napsala jen Augustinovi hnEvivlf dopis' V pozdEj5ich
letech ji pfisobilo potiie dopis vysvEtlit a pi'edstirala, ie ho
podvrhli Robespierrovi nepi'6tel6. Sv6ho mladsiho bratra jiz
nikdy nevidirla. IlIaxmilifna viddla pii jedn6 nebo dvou pfi-
IeZitostech, ale vZdy v piitomnosti jinfch lidi' Nezatajoval, Ze
se mu jeji chovAni nelibi.
Charlotta se nikdy neprovdala. Bfvalf kndz a uditel semi-
nhie Fouch| jeni byl dlenem konventu a urden stht se
-
ministrem policie, jednim z nejbohat5ich muZfi v Evrop6 a v6-
vodou z Otranta poZ6dal o jeji ruku kr6tce pied sv;im
-
odjezdem do Lyonu' V dobd sv6 nabidky m6l manZelku a ditd
v Nantes. Patrnd zamf5lel d6t se rozt'6st, aby se stal Robes-
pierrov}im Svakrem. Zd6 se tedy, ie se jedin6 jeho ctnost'
vErnost rodin6, kterou mu n6kteii Zivotopisci piipisuji, ne-
zaklhdil na pravd6. Charlotta se divala na nabidku piiznivd
173
 a Robespierrc nemd.l n6mitek, tlokud se Fouchd smutnE ne-
proslavil v Lyond. Potom byl jednim ze Sesti muZri, kter6 Ro_
bespierre trpce nenirviddl, takZe o manZelstvi jii nemohlo bft
i'etii. Pi'esto se charlotta d6re schAzera s Fouch6m v zahradE
v Tuileriich. Zd6 se Ze nemEla k n6mu po jcho poslhni v Lyon6
takov;f odpor jako Robespierre.
Charlottino chovhni po smrti bratr& nebvlo zvli5t hrdin,
sk6. Zrndnila si na das jm6no na Carr:lultovti _- divdi jm6no
sv6 matky-a zapiela bratry v Z6dosti o rentu, kterou podala
thermidorihntim. Pozd6ji, kdyZ se pomluvy nakupen6 na Max-
mili6na a Augustina zadinaly rozptylovat a oZiveni revolud-
niho ducha ve Francii znatnl pozvedlo jejich povryst, snaiila
se Charlotta dokazovat, i,e jeji v6rn6 oddanost nikdy ne_
zakolfsala. Sv6 bratry pieZila o dtyi'icet ret a zemiela v srpnu
1834. Je pozoruhodnl, i.e ji v5echny nisledujicf vl6dy vy-
pl6cely rentu, kterou ji Napoleon povolil.
ITI
DvacSt6hozdii 1792 v p&l Sest6 odpoledne, kdy je5td du_
n6la d6la u Valmy, kde spojen6 armhdy Dumoriezovy a
I{ellermannovy zadrZely Brun5vikfiv postup, se5el se honvent
v divadle v Tuileriich. Nazitii piesidlil do jizdr.rrny, kde se
konala zasedSni aZ do kvEtna nAsledujiciho rohu.
Francie byla, aspori pro piitomnou dobu, zachr6n6na pied
invasi. BrunSvik, piehlfZeje bitevni pole clonou lijAku a po_
zoruje prYekvapujici piesnosi francouzsk6 ddlostielby, pozna_
menal: ,,Tady rrezyitlzime,' a naiidil irstup. Goethe, kterf byl
v jeho armlid6, iekl s prorockou proziravosti, dasto vlastni
b6snikfim: ,,Na tomto mistd a od tohoto dne zadin6 nov6 ob-
dobi v ddjinich sv6ta."
Bitva tr Valmy, povaZovani za jeden z viie(nj,ch triumftl
174
!'rancie, je do jist6 miry h6danknu. llylo to m6lo vic neZ
Sarvitka a nelze iici, ie Fraucouzovd byli ve velk6 vfhod6.
Zd6 se, Ze nebylo p6dn6ho vojensk6ho dtivodu pro Brun-
Svikfiv irstup. Piidirra byla asi docela jinde. Nest6l asi o dobyti
Paili,e. Je o n6m zn6mo, Ze sympatisoyal s konservativn6j5imi
smdry revoluce a t65il se asi nad6ji, Ze dostane trtn upr6zd-
ndnli po Ludvikovi. Tato nad6je nebyla riplnd bez podkladu.
I{r6tk1i, das pi'ed vilkou k n6mu s takovou Z6dosti pi'iSli giron-
distidti piedici, kteii se ho b6li ur6n€ neZ radikilir doma.
Cloots i'ekl, Ze se Longlvy nevzdalo ze strachu pied Brutr-
Svikern, nlfbrZ pied ,,agr:lruirn zAkonem", ktery zast6yali
paiiZSti radik6lov6.
Mezitim v5ak konyent rokoval v ovzdu5i elektrisovau6m
rostoucim nad5enim z vitlzstvi. Prusov6 byli piinuceni vzd6t
se Verdunu a Longrvy. Od Stiedozemniho moie aZ k Nizo-
zemi rozedran6 a Spatn6 vybaven6 arm6dy mlad6 republiky
za(aly riZasn6 postupovat. Revoluce uvolnila moZnosti lid-
sk6ho ducha a prarneny sociflniho organismu tak, Ze stary
sv6t jen trnul. Po ndjaky das se dokonce zdfio, ie se uk6Ze
pravdivf Brissotriv sen, Ze v5echny n6rody piivitaji Francouze
jako osvoboditele. I)anselme dobyl Nizzy bez jedind rhny
a mdsto vyslalo posly do konventu se Zidosti, aby bylo pi'i-
pojeno k republice. Montesquieu byl vit6n v Savojsku, dlouho
nepokojn6m pod piernontsklfm jhem. Custin obsadil Mohud
a Frankfurt, aniZ se setkal s vSZnym odporem. Konednd
I)umouriez porazil Raku5any u Jemmapes, vnikl do Belgie
a vztydil v Bruselu trikoloru.
A tak se zd6lo, ie Brissotova zahranidni politika je plnb
opr6vn6na a llobespierre se po tom v5em jevil jako Spatnlf
prorok. I po jin6 str6nce jeho postaveni znadn6 utrpdlo. Jeho
protivnici zesilili, kdyZ se vzpiral zairtodit hned po p6du
rnonarchie. Ilrissot si dinil nirok na dvd tietiny poslanc&
175
konventu, col bylo asi pon6kud troulald. Ve skuteinosti se
pi'izn6vala asi tietina k jeho stranE. Robespierre disponoval
asi stejnlim podtem, snad dokonce o ndco vdt5lm. Ale zbj-
vajici tletina, zaraiena. zfiijovfm krveprolitim a okouzlena
vit6zstvimi, volila v prvnich m6sicich s girondisty a podporo-
vala je znadnd aZ do jejich pidu. 'fato zbfvajici ti'etina byla
zn6ma pod jm6nem ,,rovina" plain. Vedli ji Bardre a Sie-
-
yds. Nirsledkern t6to pomoci mEli girondist6 v moci minister-
stya a v6t5inu dtileiitfch vliborri; mohli tedy umistit sla sv;fch
stoupencri ve stritnich riiadech.
Robespierrovi stoupenci byli zn6mi jako montagnardi t. j.
piisluSnici ,,hory", pon6vadZ jejich mista ve shrom6ZdEni za-
ujimala vrchol s6lu. Nad rnontargnardy se vzn65el jako krvavf
mrak stin z6tijovfch krveproliti, pon6vadi s nimi sedEli pa-
iiZ5ti poslanci a mezi nimi muZ, jehoZ jm6no bylo vic neZ
kter6koli jin6 spojeno s krveprolitimi Marat. Dvd vdci
-
byly pro montagnardy choulostiv6: Maratova plitomnost a
vzrfistajici rozhoiieni lidu pro krveproliti. Robespierre musel
jako uznfvanli vtdce sn65et n6raz ritoku.
Jaurds kterf ve sv6 dvoji funkci historika a politickdho
-
vridce je obzvlS5f zptisobilf mluvit o tornto piedmEtu _.
iikh, Le rozdil mezi girondou a montagnardy byl v podstat6
tento: girondist6 hlSsali neomezenou svobodu obchodu a
smluv, jinfmi slovy politiku volnosti
- ,,laissez faire" -
kter6 by d6vala md5fanstvu dost volnosti pro obchodni a prti-
myslovou expansi. Netieba se zmittrovat, Ze takovA politika
by byla ponechala dElniky na milost zamdstnavatehim. Mon-
tagnardov6 cht6li omezit a oklestit svobodu m65tanstva ve
prospdch pracujicich. Girondistd byli tedy soudisti pravice;
zaujali misto, kter6 mdli di'ive konstitucionalist6.
Robespierre si byl dobi'e v6dom tiidniho r6zu boje. ,,V65
program," iekl girondistftm, ,,je absolutnf svoboda obchodu
176
a bod6kri, aby uti$ily rizkost a hlad lidu." A jindy v projevri
v klubu: ,,Pozorujte proC se k nim (girondistrim) piid6vaji bo-
hati. Oni jsou tak zvan6. elita, smetAnka spolednosti; ury jsme
sankyloti, ch6tra."
l1
ry
PEt dni po zahijeni konventu podnikla gilonda prvni ritok
na Robespierra. Uspi5il ho Rebecqui, piitel Barbarouxe z Mar-
seille. Pai'iZskf poslanec Osselin mluvil na obhajobu komuny,
kdyZ ho Rebecqui pi'eruSil slovy:
,,Strana, kter6 byla obvindna a jejimZ rimyslem je nastolit
diktaturu, je strana llobespierrova. Byli jsme sem posl6ni,
abychom proti t6 stran6 bojovali. Odsuzuji nyni na tomto
mist6 jeji pl6nyl"
Robespierre se nedal vyru5it, kdeZto Danton slouZici
Casto za n6raznik pokou5el se uklidnit hrozici -bouii. Pak
-
dostal ltobespierre slovo a stoupal na ieini5t6. Pro rnnoh6
z noqich poslancri byl postavou polohrdinskou a polonebla-
hou. Vlichni byli dychtivi ho sly5et. Mluvil a byla to jedna
z nejhor5ich iedi jeho Zivota.
-
Nodier iekl, Ze Robespierre zt6lesf,oval revoluci. To je do
jist6 mlry pravda, byt se zd6 protimysln6, Ze ten metodickf,
ohr1ilt,n1i, purithnskj venkovsklf advok6t byl nejvlfznadn6j5i
poslrrvou tak bouiliv6 a hrdinsk6 doby. Ale ne nejmenSi z Ro-
lrcspicrrovych slabosti je v tom, Ze si byl pIili5 v6dom zvl65t-
rrlho poslavenl, kter6 m6l zastivat. ZtotoZt\oval se s revoluci
tlo tir rrrfr'.y, 7c si dasto pi'edstavoval, ie o ni mluvf, kdyZ
urluvil o solri' sam6m. Marat lekl na jeho obranu, Ze ho nelze
za to kiinrt, lronIvadZ ritoky na n6ho byly svrchovan6 osobni
povahy. Akr tcuto pi'itel klasicismu si rndl vzpomenout na to,
co iekl lipihlct, kdyi mu hl6sili, Le ho kdosi pomlouval:
IL Ibbcslricrrc 177
 ,,Ten dlovdk neznra m6 ostatni chyby, jinak by je byl tak6
uvedl." Robespierre by byl bfval vdt5im muZem, kdyby byl
dovedl ignorovat takovd ritoky. Nikdo nemtZe st6le mluvit
na svou obranu, aniZ se nakonec z toho vyvine ndco, co se
rovnd stihomamu. Ilsudek psychologri, Ze byl paranoik, je
nepochybnd pfehnanf, ale'je snadno pochopitelnd, jak
vznikl.
Tentokrit se Robespierre pustil do dlouh6 a nudnd pfe-
hlidky sv6 politick6 dr6hy. Poslouchali ho netrpdlivE a dasto
ho pleru5ovali. Zamf5li diktaturu, ano ii ne? Odpov6d6l,
Ze jeho povEst je dostateinou odpovEdi.
Sotva opustil i'edni5t6, zvedl se Barbaroux:
,,Barbaroux z Marseille se piedstavuje, aby dosv6ddil ob-
ialobn, kterou vznesl obdan Rehecqui proti Robespierrovi,"
pravil jadrn6.
Pak pokradoval ve vypr6vdni o tom, co se asi uddlo v Du-
pla5rovd domd v piedveier povstfni. Panis, kter6ho obvinil,
Ze mluvil za Robespierra, rozhoidenE povstal a prohldsil:
,,Dosv6dduji mfstopiisevznl, l,e jsem nikdy Barbarouxovi
neiekl ani slovo, kter6 by se bylo vztahovalo k transferu
Marseillanri, a Ze jsem se tak6 nikdy nezmifioval o dikta-
tuie."
Mnohem viln6j5i obvinEni plednesl Vergniaud.
Druh6ho zfuii, pozdl odpoledne, kdyl ut krveproliti zai.alo,
mluvil Robespierre v komun6. Ve sv6m projevu obvinil Bris-
sota, Carra, Guadeta, Condorceta, jeho (Vergniauda) a jin6
girondisty, Ze cht6li dosadit brun5vick6ho v6vodu na fran-
couzskli trrin. Timto zprlsobem se Robespierre podle nepfi-
m6ho obvinEni Vergniaudova pokou5el o to, aby jeho protivnfci
byli povraZd6ni.
,,To neni pravda!'o vykiikl Sargent.
,,Blahopieji si sirn k tomuto popieni, kter6 dokazuje, Ze
178
takd Robespierra mohli pomlouvat," odpov6d6l Vergniaud.
Podival se na Robespierra, jako by odek6val, Ze povstane a
potvrdi popieni. Robespierre se nepohnul. PozdEji se ve sv6
odpovddi Louvetovi vr6til k obvindni a odmitl je; nepopiel
v5ak, 2e vznesl obvinEni proti n6kterfm girondistrim
-
hlavn6 proti Brissotovi a Carraovi. Mdla ta obvin6ni nEjakf
podklad a byl k nim oprdvndn?
Narbonne, kterf jako ministr v6lky byl Brissotovlim spo-
jencem, udinil Brun5vikovi takovou nabidku. Carra nejpopu-
l6rnEj5i girondistickf novin6i-navrhl kdysi v6vodu- z Yorku
a jindy Brun5vika za Ludvikova nistupce. Poslednd 25. (,er-
vence t6hoZ roku chv6lil ve sv6m listu Brun5vika jako ,,nej-
v6tSiho v6lednika a politika Evropy. Dorazlli do Paiiie, chci
se vsadit, Ze nejprve piijde k jakobinfim a nasadi si Cer-
venou dapku." Bardre obvifiuje ve svlfch pamdtech Brissota,
Ze pied vj'borem dvan6cti tak6 navrhoval vdvodu z Yorku
na francouzskf trrin. Condorcet opEvoval v kvEtnu t6hoZ ro-
ku ve sv6m list6 Brun5vika.
Zdilo se tedy, Ze Robespierre m6l pravdu. Brun5vik byl
na pochodu k PaiiZi; jeho obdivovatel6 se s6zeli, jak budou
volidi hlasovat. Zd.h se pochybn6, Ze existovalo skutedn6 do-
rozumEni mezi BrunSvikem a girondisty. Roland prohllZel
mapy a ptal se rizkostlivE, kam se uchlilit s vl6dou. Barba-
roux yypravuje, Ze uvaZoval o jihu, Korsice, ba dokonce
o Vend6e. Ve skutednosti by byla girondistick6 vlida prchla
nebft Dantona. Autor nevdii, Ze by byl Robespieme pomf5lel
na povraZddni svfch odprirct, a je pochybnf, zda tomu vElil
sflm Vergniaud. Robespierre pozddji vysv6tloval, Ze v dob6,
kdyi udinil udini, mEl jeu neurCit6 zprivy o krveproliti.
Ziejm6 volil pondkud nevhodnou dobu pro obZalobu, ale
pfitomn6 pokolenf ho mtZe st6Zi obviiovat, i,e odsuzoval to,
co se ziejmd rovnalo ,,pit6 koloni".
179
 v
Girondist6 byli toho rnfn6nf, ie rn6-li konveut rokovatvbez-
pedi, rnusi byt chrAn6n pi'ed zfsahy parYiZsk6ho obyvatelstva
a kornuny. Proto i6dali o gardy federovanfch z provincii.
Fiobespierre byl proti tomu, dfstedn6 proto, Ze se chtEl vy-
varovat l.i'enic mezi hlavnim mdstem a ostatni zemi, dfstednd
proto, Ze cht6l, aby kouurna v pi'ipad6 potleby bvla schopna
vykon6vat nitlah na konvent, plesn6 to, co si girondist6 ne-
pi6li. ・￨￨,111
Ptfrne se, jak to Robespierle slovnal se sv'irn ideflem de-
mokracie. e6st Rousseauovy filosofie :uli, ie du5e lidu mriZe
sfdlit v osvicen6 men5in6, kter6 tim ziskiv6 privo jednat
v jeho prospdch. Vliznam takov6ho udeni je zfejmf. Robes-
pierrovi tou osvfcenou menlinou byli jakobini, komuna a
ddlnici z piedmEsti. Byl tim vfc ochoten vtliit v jejich po-
sl6ni, protoZe jejich zhsahy byly vZdy v jeho prospEch.
,,Rovina" viddla stejn6 jako Robespierre nebezpedi obi:an-
sk6 vflky v girondistich6m nfvr]ru a odepiela ho podporo-
vat. NSvrh nepro5el, alc ndkl.er6 z girondistickfch krajfi vy-
slaly piesto do PaiiZe oddily. Za(,6tkem listopadu 1792 bylo
v PaiiZi asi pdt tis;[c uovfch federovanfch. Situace byla svr-
chovand choulosiivi. F edelovirni se chlubili v mdstech a ves-
nicich, kudy prochlzeli, ie jdou do PaiiZe drZet na uzdE Ro-
bespierrovy a Maratovy stoupence. Sotva do3li na misto, d6-
vali sv6 nepiAtelstvf zIeim6 najevo. ProchAzejice nlicemi
zpivali:
l{lavu Maratovu, llobespierrovu a l)antonr.rvu
,,
a v5ech, kteii se stavl k jejich obran6."
Girey-Dupr6, chytrf novin[[, kter5i pracoval v Brissotov6
list6, sloZil pisnidku tohoto obsahu, kter6 se zpivala na teh-
dejli nSpdv:
180
,,N6sledovlin svlfrni ctiteli
a obklopen svfm dvorem,
bth sankylotfi,
f,lohespierre, vstoupil.
,Vinim vis vlechny,' volal bledy i'ednik;
,JeZi5i, to json intrikfni,
ktei'i plftvaji na tebe kadidlem
ieZ patii jen mn6!'"
Nutno pi'iznat trlobespierrovi k ie rndl sv6 stoupence
dobru,
k tomu, abv a zachov6vali
se zdri,eli v5ech protidernonstracf
sebekizer"r. Tr.rdil, Ze Brissot il Roland cht6ji rimysln6 vy-
volat krveproliti, aby ziskali podporu ,,roviny" pro svflj
frnysl pi-estEhovat konvent do Bour$es. Roland byl sice ne-
smirn6 netaktni, ale sotva choval tak hrfizn6 zhmlry.
l{dyl se opilf vojici potulovali ulicerni Zidajice Robespier-
rovu hlavu, zadali se jeho pi6tel6 bfit o jeho iivol. Anii o tom
vdd6l, snaZili se ho zachrinit. V5ude, hamkoliv Sel, sledoval
ho tiskai Nicolas a zSmc.dnik Didier. Fanf Lebasovh vypr6vi,
i.e kdyi, Robespielre zjistil ochrann;i doprovod, Zidal, aby od
n6ho upustili, jeho pi5tel6 r,Sah toho nedbali. Vypravuje se
zaruden.{ historka o samovoln6m anonymnfm ochr6nci, ohrom-
n6m chlapiku z trZnice. Po celonodni prici se postavil u Du-
playova domu na str[.i ozbrojen klackem a provizel Robes-
pielra v mal6 vzd6lenosti do jizd6rny. Veder jii zase stil
u dvei'i budovy a neodchizel, dokud si nebyl jist, Ze jeho
modla je doma v bezpedf.
VI
Soudasnici i'lkali girondistfim brissotovci nebo rolandisti.
pondvadZ paui Rolandovf se podilela o dest bft i+jich vfid.
181
 ]EF--
cem. PIeh6ndli jejl vliv, tlebaZe Hdbert, kterf obdas doble
vidEl do pomdrfi, vzd,6v5, jejl moci tento hold: ,,NEZn6 po-
lovice ctnostn6ho Rolanda vede nynl Francii na Sr1rlle jako
kdysi Pompadurky a du Baryov6. Brissot je nejvy5Slm pod-
konim t6to nov6 kr6lovny, Louvet jejfm komoiim, Buzot
nejvy5Sfm kancl6iem, Fauchet almuZn{kem, Barbaroux veli-
telem gardy, Vergniaud nejvy55im ceremon6fem, Guadet dvor-
nim Ci5nfkem a Lanthenas hlavn{m uvadEdem."
Af byl v5ak jeji vliv jaklfkoli, nestadil k ukojenl jeji v65n6,
pon6vadZ pani RolandovS byla schopna velk6 z55ti. KdyZ
jednou pojala proti n6komu odpor, v6Iila kaZd6mu nesmyslu
o nEm. Tak obviiuje ve svfch pam6tech Dantona a Fabra
d'Eglantine z vloupfuri.
Jako tolik jinfch ien byla pani RolandovS. velkou obdivo-
vatelkou Robespierrovou. Sotva pied rokem mu psala dlouhf
dopis, v nEmZ ho oslovuje nejvf5 pochlebnfmi v!ru2y. Av5ak
Robespierre se nedostal pod jeji vliv. Na rozdfl od sv6ho dIi-
v6j5iho piitele Buzota nepodlehl ani l6Ckim politick6 pra-
covnice, ani privabu Zeny. KdyZ mu psala brzy po 10. srpnu,
aby ji nav5tivil, aby mu ukfzala, v dem bloudf, a Robespierre
se ani nenam6hal odpovdd6t, povaZovala ho za ztracenou
ovci a urdila ho pro porf,Zku.
Zd.6 se, Ze velkf ritok na Robespierra 29. iijna 1792
posledni pokus, podniknutf pied thermidorem, aby zastavili
- dobr6 jm6no jako iednik.
vzestup jeho moci vy5el od pani Rolandov6. Potvrzuje
to jiZ samotn6 volba- Louveta jako hlavniho soupei'e Robes-
pierrova. Prod Louveta? Prod ne Vergniauda, mnohem hod-
n6jSiho m6iit se s Robespierrem? Pani RolandovS nemdla
Vergniauda rida. Byla to ctiZidostiv6 Zena, ale pledev5im
Zena. Byla Sfastna, kdyZ se muZi uchAzeli o jejl pfizef, po-
litickd vtidkynE, kterA svou schopnosti dovedla uddlat z man-
Zela, majlciho nad6nl tak na knihkupce, ministra vnitra a
pom6hala i'fdit pon6kud potie5t6nf kurs girondy. Ale neivfce
182
ze v5eho ji t65ilo, kdyZ se muZi dvolili Manon Philiponovd,
statn6 ZenE ve vdku, kdy l6ta Zensk6 moci nad muZsk;imi
srdci jsou sedtena.
V jeji druZinE bylo n6kolik mufti _. Lauthenas, Bancal,
jen politice, nfbrZ tak6
- ktefl se neobdivovali
Buzot, Louvet
zachovan6, tiebaZe pon6kud matronsk6 kr6se. Vergniaud *
s6m bl(zek dtyliceti citil se vfc v6ben mladistvlim kouzlem
a divdim privabem
-
mlad6 heredky sledny Candaille nei zralfm
rozko5nictvfm panf Rolandov6. Ve skutednosti dival pon6kud
nSpadnd najevo svou lhostejnost. Proto nepatiil k jejim ob-
libencrim. a kdyZ 5lo o to vvvolit ndkoho, aby sdilel s iejim
manZelem dest svrhnout jakobinsk6ho obra, vyvolila Lou'
veta.
Louvet se takd obdivoval Robespierrovi, kter6ho charak-
terisoval jako ,,mil6dka lidu a co vic, zasluhujiciho tuto 16-
sku." Byl to slabf, svEtlovlasf mladik zlen5til6ho vzezteni
a pfedstiral bohdmskou nenucenost v obl6kini. PIeddasn6
pleSatost dodivala jeho delu umdl6 v1iSky. Mdl bled6modr6
odi z nichl, jak panf Rolandov6 ujiSfuje, Slehaly blesky.
Byl -znSm hlavnd jako autor rabelaisovskd povidky Les auqn-
tures du cheualier de Faublas (Dobrodrulstvi rytiie de Fau-
blas), kter6 mu ziskala piezdfvku ,,Faublas". Povaiovali ho
za nadan6ho spisovatele, vydival politickf denik a m6l takd
Ministr vnitra, Sedesituik, zahSjil ritok. Jako obvykle m6l
dlouhou zprSvu, v nfZ lidil zpustlf a Zalostn;f stav, do n6hoZ
se dostala Patfi, a jeji komuna. Zprhva byla tak dlouhS, ie
se nepokusil iist ji s5m, nlibrZ plenechal to tajemniku kon-
ventu s. piiznainou pozn6mkou: ,,Kdyby moje prsa byla tak
siln6, jako je velk6 m6 odvaha, piedetl bych to sim."
Zpriva vinila komuna, I,e nedala federovanlim k disposici
vhodn6 kasArny, postele a matrace. Roland byl nakonec nu-
cen dodat postele a matrace s6m. A nyni se stala stra5ni vdc:
183
 n6kolik matraci zmizelo! Ale takov6 piediny se daly odekAvat
od komuny, sestAvajlci ,,2 fale5n;ich pi6tel lidu, kteii skrfvaji
sv6 vlistiednosti a dareb6ctvi za masku vlastenectvi a kteii
vymyslili pl6n na povsthni, jfml se cht6li povzndst nad hro-
rnadu trosek a mrtvol, aby mohli ochutnat krev, zlato a ukrut-
nosti.o' Ale to by nebyl neohroZenf Roland aby se
polekal komuny, jejiZ potravou byly ,,kiev, zlato- a ukrut-
nosti". Ujistil shrom6Zd6ni po tisic6t6, Ze nikdy nezakolis6
ve sv6 povinnosti, i kdyby ho to st6lo Zivot!
Girondist6, jimZ zlejmb schizel smysl pro hnmor, byli zpri-
vou potd5eni a odm6nili ji srdednfm potleskem. Ale nyni
pii3el Roland s nddim, co je je5t6 vic potd5ilo. Byla to zpriva
tajn6 policie, kterou podal jakfsi Mercandier, di'ivdjSi Des-
moulins&v tajemnik, jeni mdl nyni na svEdomi zlodiny. Kon-
statoval, Ze Fournier doble zn6rnj, jako nisilnickS povaha
iekl, Ze druhf- z6il nebyl dokonden a te je zapotiebi
znovu ,,jeStd vfc pustit Zilou". Roland, Brissot a jejich klika
zalikal se Fournier musf bft odstran6ni s cesty a vy-
-iizeni do dtrndcti dnfi.-,,Chvdji se", vyklAdal ritlocitnf plo-
vokat6r, ,,pom;r5lenim na hrrizy, kter6 na nfs piipravuji. Ti
lid6 velmi nen6vidi Buzota, stejn6 Vergniauda, Guadeta. La-
source a jin6. Ty vSechny povaZuji za piislu5niky Rolandovy
hliky. Jedinf, o kom chtdji slySet, je Robespierre."
Tento cennlf dohument povaZoval ministr vnitra za do-
statedni: dfrleZitf, aby se detl v n6rodnim parlament6 v dobd
v6lky!
Sotva byla Mercandierova zprfva pleCtena, volali z lavic
girondy na Robespierra ,,darebfku"! RozhoICenE vyskodil a
tddal o slovo aby se mohl obh6jit. Guadet mu je nemohl
odepiit, ale jakobinskf vrldce nedokizal, aby bylo jeho
hlas sly5et. I(Iik girondy, systematickf a organisova)lf, pIe-
hluSoval jeho hlas, ne vlak hlas Dantonrlv, kterlf bur{cel nad
hluhem;
184
,,Pane pfedsedo, l6d,im, aby byl iednik vyslechnut. A Z6-
dim o slovo po nEm. Je na Case celou tu vEc vyjasnit!,,
Guadet zvonil, aby zjednal ticho a fekl:
,,Ilobespierre, m6te slovo, ale pouze k otdzce, m6Ji bft
ministersk6 zpriva jako celek uvefejn6na. Jednotlivosti ne-
jsou zatim pro nfs dtileZit6."
To zbavilo Robespierra pilleZitosti k odpovddi. Na cest6
k iednick6 trihun6 protestoval. Rev se st6val hlasit6j3i, pro-
nikavEj5f a v65nivdj5i.
,,Nechcete-li md slySet," volal Robespierre, ,,budete-li md
st6le pleru5ovat pod kaidou moZnou zf,"rninkou, jestliZe s6m
pledseda, misto aby h6jit svobodu slova, pouiiv6 zSminek,
mfrnd fudeno, jen zd6nliv6 spr6vnlich. . ."
,,Urazil pfedsedulr' Jekot se stupiloval v iev. Guadet; do,
cfliv pro sebe ticha, iekl rilisn6;
,.Robespierre, vidfte, jak se pro v6s nam6him. Vy jste pro-
nesl novou pomluvu, kterou vim odpou5tim a prosim shro-
mhZd6ni, aby rni dovolilo vim ji odpustit."
Tuto piedsedovu velkodu5nost pozdravila gironda hffma-
vfm potleskem.
Robespierre se pokusil je5t6 jednou promluvit. Uprostied
bouie povyku, piskotu a kiiku bylo sly5et jeho hlas, jak
vzdorn6 iik6:
,,Neni mezi v6mi ani jedinf, kdo by se odvSZil mE obvinit
tvdli v tv6l a uvedl n€co vEcndho proti mn6. Neni nikoho,
kdo by se odviZil vystoupit na fedniSt6 a pustil se se mnou
do klidn6 a vdin6 debaty. . ."
Potom bylo vid6t Louveta, jak se ubir6 k tribun6. TvSif
v tv6i Robespierrovi Iekl divadeln6, po zprlsobu ddvnfch
rytittl zvedajicich hozenou rukavici:
,,Piijfm6m tvoje vyzv6nf, Robespierre, a iAdAm o slovo,
abyctr rnohl proti tob6 ptedn6st obvin6nil''
185r

,,My tak6l" volala jednohlasn6 dvojdata z Marseille, Bar-
baroux a Rebecgui.
Z lad girondistt se ozvala bujnd pochvala; pak bylo ticho.
Zd6lo se, Ze se pledtucha pi[Stlch tragedii vzn65l nad kon-
ventem. Robespierre byl zmaten. Uv€domil si n6hle jak
si m6l uvEdomit toho osudn6ho dne v thermidoru -- -Ze bo-
juje proti organisovanfm zlfm sil6m, spojenfm, aby ho
znidily. Louvet k nEmu vystoupil a opakoval dramaticky:
,,Ano, Robespierre, j6 tE obvifiuji."
,,Pokradujl Pokraduj, Robespierrelo' volal Danton.,,Jsou tu
doblf obCan6, kteii tE cht6ji sly5et!"
Ale Robespierre uZ opouStEl teEniStE.
Danton ov5em s tim uebyl spokojen. Zadal o slovo po Ro-
bespierrovi a trval na tom, aby se mu stalo po pr5vu. Uklidet
ho byl ohromn'i rikol; ani se to nezdilo nutn6, ponEvadZ
Louvet cht6l mluvit bezprostfednd po Robespierrovi.
Danton mluvil dobFe. Plimlouval se za svornost. Pokiral
taktnE Rolanda. Aby usmilil girondisty, odsoudil Marata. Ale
,,rovina'o pr6vd jako gironda naslouchala netrp6livE. Cht6li
sly5et Louveta. Sllbil fakta, urditi obvinEni. Bylo uZ tolik
mlhavfch na5ept6vSni, Ze splnEnf takov6ho slibu bylo n6co,
nad se mohli t65it. VSem se ulevilo, kdyZ Danton skondil a
na lednick6 tribund se znovu objevil Louvet. Vyt6hl plipra-
venf projev z kapsy a zaflal.
vII
Nen6vist patrnE girondisty zaslepila, kdyZ je piimdla k
to-
mu, aby pfipojili tento novf pi'ehmat k t6rn detnfm, kter6
jiZ sp6chali. Cteme-li Louvetfiv projev, divime se, jak mu
mohli jeho pl6tel6, kteil jej museli napied Iist, dovolit ho
1‐ 86
山
‖‖酬‖
Ⅲ‖‖
酬酬柵‖
‖馴脚Ⅲ‖
酬酬脚脚ⅧⅢ
躙‖ 脚Ⅷ脚脚
脚‖
pron6st. Ziejm6 museli poditat s organisovanou du5i davu
spiSe neZ s Louvetovfmi drivody, aby dosfhli Z6douciho vli-
sledku. Tu je souhrn Louvetovfeh obvin6ni:
,,Robespierre, obvifluji t6, Ze jsi ustaviCn6 pomlouval nej-
u5lechtilej5i a nejlep5f vlastenee.
,,Obvifiuji tE, Ze jsi je hanobil se zvl65tnl zlomyslnostf v prv-
niclr dnech zh[i, kdy je tv6 pomluvy vyd6valy v nebezpedl.
,,Vinfm t6, Ze jsi pokud jen bylo v tv6 moci sniZoval
-
a pronSsledoval n6rodnf (zfkonodSrn6) shromdZdEnl, - a Ze jsi
popouzel jin6 k tomu, aby je pfezirali, sniZovali a pronisle-
dovali.
,,Obvifiuji t6, Ze jsi dovolil, aby s tebou st6le naklddali jako
s modlou a ie jsi piipustil, aby tE lid v tv6 plitomnosti na-
zfval jedin;fm ctnostn5im muZem Francie, jedinfm schopnfm
zachr6nit vlast, a Ze jsi to sfm lfkal pIi nejmen5im dvacet-
kr6t.
,,Obvifiuji t6, Ze jsi terorem a intrikami tyranisoval volebni
shromdZdEni.
,,Vinfm t6, Ze jsi zjevnd usiloval o nejvy55l moc, jak pro-
kazujf uveden6 skutednosti a tv6 cel6 ehov6ni, kterd td od-
suzuje vIc neZ jak6koli moje ieC."
Toto je ptfklarl odrlvodndnf:
,,Z6stupci lidu. NavZdy slavnf den, 10. srpen, piinesl pr6-
vE Francii spisu. Dva dny uplynuly. Jako ilen prozatfmnf
generflni rady (komuny) byl jsem na sv6m mistd. Vstoupi
muZ. Podivim se a nemohu v6iit svfm odfm. Byl to on, Ro-
bespierre. Pii5el se mezi n6s posadit jako jeden z n6s. Mflim
se! Sel jiZ dokonce do rifadu. Po tom v5em uZ nebylo mezi
ndmi rovnosti."
Robespierrova pozn6mka, Ze mu pIi naslouchf,ni Louvetovi
pli5el na.mysl budo6r, nezd6 se bft neopr6vnEnS.
Jedno obvindnl se'ovBem zd,hlo vhin6. Byla to domn6nka,
187
 ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ︱ ｌ ｌ
vm
hterou potvrzoval Danton&v plitel Delacroix' Ze Robespierre
na poplach'
vyhroToval Ustavod6rn6mu shrorn6ZdEni zvondnlm Brzy se uk6zalo, Ze Robespierre postupoval rozumn6. Mezi-
kiyby ueprovedlo jeho plikaz' Louvet a Delacroix si odporo-

ｌ ｌ ｌ ｌ ｌ ｌ １ １ １
tim strhaly noviny Louvetflv projev nejen listy oposidni,
vali. Prvni tvrdil, Ze se to stalo v komit6tu, kdeZto druhf'
Ze
nfbrZ tak6 n6kter6 orginy girondy. -
V tisku se obvindni jevila
h tomu do5lo v shromfZddni. Bud jak bud' vzbudilo to sen- tak dEtinsk6, Ze girondistidti publicist6, jako Carra, Gorsas
saci. Piipomndlo to mnohfm z piitomn;fch ponfZeni'
kt:ra
Mi- a Condorcet nad tim pozbyli trp6livosti. Louvet si trpce st6-

１ ｌ ｌ ｌ ｌ ｌ ｌ ｌ
museli vytrpdt od mluvdich komuny po pStlu monarchie' ioval, i.e ho pi6tel6 opustili.
lo dbali toho, Ze Robespierre sim byl v tom nevinen a Ze
se
Jak se veiejnost zajimala o Robespierrovu odpovEd, moZno
vZdy obracel na shrom 6i'd!ni s projevem ricty'
Miiice na posoudit podle toho, Ze dav dekal po celou noc na otevieni

１ １ １ １ １ １ １ １ Ｅ Ｅ Ｉ ロ ー ー ー
nEho mllili na komunu. Carnbon se k ndmu hnal
a vyhroZuje
dveii na galerii pro veiejnost. Na vyhrazen6 galerii nebylo
pEsti kfidel: ani jedno misto voln6. Girondistickh vl6da povaZovala za
,,MuZ obvin6nli z takovfch zlodinfl
by mEl bft sly5en jen nutn6 rozvinout znadn6 vojensk6 sily, nedo5lo v5ak k Zidnfm
na lavici obZalovanfch!" vlftrZnostem, tiebaZe piede5l.i veder cvSlali federovanl uli-
kdyby byl
Byla to vlastnE Z6dost o Robespierrovo zatdenl, a cemi Zidajice Robespierrovu hlavu. Toho dne mu bylo v5e-
n6vrh pro'
Louvet skondil podanim takov6ho n6vrhu, byl by chno pifzniv6. Guadet jiZ nepfedsedal. H6rault de S6chelles,
Sel. AIe lednik je iako jinf umdlec' Pr6ce
je pro n6ho dri' kterf ho vysti'idal, synpatisoval s montagnardy; mohl se
leZit6jSi neZ vfsledek. Louvet m6l se svou
iedi tispEch' za- spolehnout, i,e ludrii poi6dek.
Ro-
tonfit ji v5ak ponEhud oslabenb tfm ie neZsdal o zatdeni Robespierre byl pii t6to piileZitosti struinf v odpov6di na
bespierra, nfbrZ Marata a o ustaveni komise k vy5etleni Ro- osobni obvindni. Kdyby byl skutednd pomf5lel na to stht se
bespierrova chov6ni. dikt6torern pravil nebyi by bfval potieboval zbavit se
byl by b'fval lak6 N6rodniho - -
shromiidLni stejn6 jako kr6le? CoZ nebyl
M6nE zku5enf parlamentii neZ MaxmiliSn
nepotieboval drlkazr"r a orr ltrvnf, kdo Z6dal aby se konvent se5el? Dalek toho,
v poku5eni odpovEcl6t hned, pondvadZ -
pon6vadZ iSdost o odklad d6vala obvinEnfm
strojenou dt- rrlrv vyhroZoval Z6konod6rn6mu shrom6iddni zvonEnim na
popluch pohfiral dokonce toho, kdo tak udinil. Volal piedsedu
ieZitost. Ale q.fhody odkladu vyvaZovaly daleko
nev'ihodYt
jeho kdyZ si rr rri'ktcrir piitomn6 poslance za svddky, vyiizuje tak jedin6
Robespierre v6d6l, Ze bylo obydejn6 v
prospdch'
zmlr- l,rrrrvr,lovo zivainf obvindni. Zesmd5nil jeho nai'knuti, Ze Sel
plipravil projev napFed. Mimo to odkladem bude moci
zvl6Bt- vviryvrrvi rkr hancel6ie, kdyZ se po prv6 objevil v komun6:
nit dojem Louvetovy ledi a bude se moci obirat pouze
,,Nr.rrrolrl .isr,rn rrri zdaleka pfedvidat, ie piijde den, kdy budu
nimi obvinEn{mi. UmoZni mu to tak6 zkoumat velejnE mi-
jakobfnrl' A konednE' rrrrrscl vylilrirlrrl N6rodnimu shromfiidEni, Ze jsem pii5el do
nEni a zlskat organisovanou podporu
s6m' Povstal tedy a l<rrrtcclr'rir., rrlryt:lr si dal ovdiit sv6 pov6i'ovaci listiny." Svou
eoZ nebylo bez vlfznamu, trude na sc6n6
Povolili mu irclrr l< llolrurrkrvi vyjhdiil tEmito slovy: ,,Obdan6, vystavime-li
vyZ6ctal si tfdennf lhrltu, aby si plipravil odpovEd'
ji a f. kvdtna ho m6l konvent vysleehnout' ,icrlrrrrrr ;rorllo pllhladu Lakedaimonskfch chr6m strachu, mys-

189
188

l
lirn, Ze by se m6li jeho kn6Zl volit z tdch, kdo n6s ustavidn6
uji5fuj{ o sv6 odvaze a lili nebezpedl, kteri je znepokojuji."
A k Mercandierovu hl65eni iekl: ,,0 ctnostny, vfhradnE a
vddn6 ctnostnf muZi, jak6ho cile chcete dos6hnout po tako-
vlich ki'ivfch cest6ch? .Iednoho dne si uv6domite, jakym
dikem jste zavLzLn umirnEnosti toho, koho jste cht6l znidit."
Potom obrftil pozornost k obhajobd komuny, kteri uiinila
po p6du monarchie rfiznfl opatieni, jeZ girondistd na4ivali
illegilni a sv6voln6. Na piiklad zatlkilni detnfch lidi a po-
tladeni rovalistickfch listfi. Robespierre piipustil jejich ne-
zSkonnost. Rekl Ze byly stejn6 illeg6lni jako dobyti Bastily,
ritok na Tuilerie, jako revoluce a svoboda samal ,,Chcete
s trestnim zAkonikem v ruce soudit opatfenf, kterfch bylo
nutno pouZit, aby byla zajiStdna veiejn6 bezpednost v dobE
krise, vyvolan6 nedostatednosti z6kona? Oiekdudte reuoluci
bez reuoluce? Kdyi: jednou rAna padla, kdo mfiZe piesn6 vy-
znadit mez, kde se vlny lidov6ho povst6ni zastavi? Kterf n6-
rod, podrobenf takovfm omezenim, mohl by nEkdy doufat,
Ze setiese jho despotismu?"
Krveprolitf vysvEtloval, ale neomlouval, objasiruje, prod
nemohla mdstsk6 rada pouZit u6sili. Neodepiel obdtem sym-
patii, ale pohorlil se nad skutednosti, Ze girondist6 ztejm6
sympatisovali vlc s obEfmi royalistickfmi neZ s obdtmi mo-
narchie. ,,Pladte i pro vinniky lidov6 spravedlnosti, ponechte
si v5ak trochu slz pro statisice vlastencrl obdti despotismu.
Pro ty, kteli zahynuli pod
-
svfmi spAlenfmi krovy, pro d6ti'
zavraid5nl v kol6bkich nebo v nf,ruii matek. Utlocit, kterf
mi slzy jen pro ob6ti svobody, zdh se mi podezielli."
Odmitl v5echnu osobni odpovEdnost za krveprolitf: ,,Ti kdoi
tvrdili, ie jsem m6l sebemen5i ridast na ud6lostech, o kter;fch
mluvim, jsou bud krajn6 lehkovErni nebo krajn6 zvrAcenl.
Pokud se tfde muZe, kterf, poditaje s rispdchem per5livd pii-
pravenfch pomluv, myslel, Ze mfile beztrestnd vytisknout,
190
Ze jsem krveproliti fidil, spokojil bych se s tim, le bych ho
ponechal vfditkAm svddomi, kdyby vfditky svddomi nepfed-
poklAdaly du5i."
KdyZ v5ak naznadil, Ie mezi zahynullfmi byl jedinf ne-
vinnf, musel v6ddt, Ze nemluvi pravdu. Takovfch nadsSzek
se dopustil dast6ji. Tak tvrdil jednou, Ze ob6ti krveprolit{ na
Martovd poli bylo 1500, jindy 2000, kdeZto skutednE jich byto
patrnd 54i Velk6 shovivavost k tim, kterfm fikal ,,Iid,,, ne-
Setrn{ kritika jeho protivnik& byly od poditku a zfrstivaly al
do konce piiznadn6 pro to, co mluvil a psal.
Nicm6n6 nutno podftat Robespierrovu odpovEd Louvetovi
k jeho nejobratndjSim projevfrm. Neni v nl rozvlidnost a
opakov6ni, kterd vyznaduji vEtSinu jeho ostatnich projevrl,
a je tak6 pomdrnE hez 263t6. Bylo tak6 st6tnick6, Ze se pedlivd
zdriel protiritokri, patrn6 ve snaze uklidnit situaci. ,,Royina,,
se piipojila potleskem k montagnardrim a ke galerifm. Louvet
Zidal, aby vyslechli jeho vyvriceni Robespierrovfch slov, byl
v5ak ukiiden. Barbaroux se namihal obdriet slovo, led utrZil
za svou ndmahu jen smich. Louvet, vrdtiv se t6 noci domt,
Iekl sv6 manielce Ladoisce: ,,MEIi bychom se rad6ji plipravit
na cestu do vyhnanstvf nebo na popravi5tE."
111
191
」
 Kapitola I

KRAI,OVA SMRT A KONEC GIRONDY

Dn. 13. listopad a Llgzpi'i5el na poiad jedn6ni konventu

osud Ludvika Kapetovce diive Ludvika XVI. Na ieEnick6
tribund se objevila po prv6- postava muZe velitelskA, vy-
sok6, Stfhlf, vzpiimenS, nev5edni a elegantni.- Dv6 i'ady vel-
kfch pozlacenfch knoflikri se jasnd tipytily na tmavomodr6m,
peilivd zapnut6m kab6t6; z n6ho vydnival Sirokli skl6danf oblouk
bezvadnd bil6ho limce. Nad nlm ov6ln6 tv6i nezvykl6, t6m6i
Iensk6 kr6sy s jemn6 rytymi tahy jako kamej, orhmovan6
napudrovanlfmi vlasy, uprostied rozd6lenymi a padajfcimi na
ramena. Piesto vSak nepostrAdala tv6i pevnosti a pohled
Sedomodrlfch odi pod dokonalymi oblouky tmav6ho obodi byl
chladnf a odhodlanli.
Mladf muZ neprojevoval ani nejmenSi vzru5eni nebo po-
hnuti. tiebaie to byla jeho prvni led v konventu. Byl si v6dom
nadiazenosti s n6dechem pohrdini. Jakmile zadal mluvit, po-
znali jeho posluchadi t6m6i bezprostiednl, te mezi nimi pro-
niliir nor'6 sila, nejen pouhf uovy, schopny fednik, nybrZ
n[kdo v Zivot6 v;iznainf. Mladik byl Ludvik Antonin de Saint-
.Iust, pdtadvacetiletf pi'itel a chrdnEnec Robespierr&v, pokud
u takov(:ho muZe lze mluvit o tom, Ze je n6dim chr6n6ncem.
S objcvenlnr Saint-Justa na sc6n6 pocifuje Robespierrriv
iivotopiscc po prv6, Ze je tu osobnost, kter6, nebft udilosti
9. thermidonr, rnohla se stfit daleko vfznamndj5i neL ,,ne-
tplatnli" a ktcr{r se mohla ukizat silndjSi, kdyby byly sily
jejich vfile nakonec na sebe narazily. Zemfeli jako pi'6tel6,
13 Robespierrc 193
jsou vSak nSznaky, 2e se Saint-Just zaeinal ubirat nez6vislym
srndrern, Ze Robespierre o tom vdd6l a byl dotden. Naskyt6 se
rlokonce otirzka, zda jeho vliv na Rohespierra nebyl nakonec
tak velkf jako Robespierrtv vliv na n6ho.
Sezu6mili se v srpnu 1790' Saint-Just psal Robespierrovi
rr i6dal ho, aby zachr6nil obec llldrancourt' kde Zil, od zkhzy,
kterf ji hrozila zamli5lenfm pieloZenim trhu do sousednlho
mdsta Coucy; Bl6rancourt by tim ztratil hlavni pramen pfi-
jmri. Saint-Just psal sv6mu budoucimu piiteli: ,,Nezn6m v6s,
ale jste velkf muZ. Jste nejen poslancem kraje, nlfbri: lakd
h.urnanity a rePublikY'"
Podobn6 jako Robespierre hledal pro sv6ho neklidn6ho du-
cha zprvu uklidnEni v literatuie. ve dvaceti letech uveiejnil
Organt, dlouhou poudnou b5sef, o dvaceti zpdvech' ByIo to
voln6 napodobeni Voltairovy La Pucelle a obsahovala, jako
jeji vzor, ndkolik bezuzdnlich mist. Pro autora je piiznadndj5i
piedmluva neZ sama b6seti, urditd nejkratsi piedmluva, jak6
tay nyU naps6na: ,,Je mi dvacet; nevedl jsem si dobie' Mohl
jsern to uddlat l6Pe'"
Nen6viddlform6lnost,zbytei:n6Iedn6niajak6kolivokolky'
l3yl v konventu jedinli, kclo pouZival slov gilotina a gilotinovat
misto eufemismri jako ,,med z6kona"' V jedn6 ze svych zpr6v.
pi5e: ,,Ivlinisterstvo je papirovf svdt. Rozvl6dnost jeho kores'
pondence a instrukci je drikazem jeho liknavosti' Neni moZno
vtadnout bez strudnosti.o' v konventu mluvil ien za nejvf-
znamndj5ich okolnosti, v klubu jakob{ntr skorem nikdy' v sou-
krom6m Zivot6 jen co bylo potfebn6' Ve svlich projevech
ttvtival kr{tklich, irsedn;fch v6t, kter6 prov6zel
pohybem ruky
pi'ipominajicim p6d depele gilotiny'
Prvni Saint-Justovo vystoupeni v konventu bylo vliznamn6'
aby
Bardre iekl: ,,Jeho slova byla jako fdery sekery"'Z6dal'
a hez pro-
krdl byl poslSn na smrt bez soudu, bez ceremonii
194
dlerri proto, ie byl hr6lem, coi je podle ndho toto7n6 s tl ,
rilnem.
Painlev6 poznamenal, Ze dne5ni Ndmecko d6v6 piiklad,
IIm se stane republika, kdyZ se uk6Ze pIili5 shovlvavou k od-
pfrrcrlm republik6nsk;fch zfizenl, a Saint-Just i'ekl: ,,Ti, kdo
d6laji revoluci jen napolovic, kopou si vlastni hrob. Republiku
zlklSd6 znideni v5eho, co se ji stavl na odpor."
A tak se stal ,,hezky, fanatickf a dikt6torskf" muZ symbo-
lickou postavou samotn6 mlad6 republiky. Robespierre byl
politickf taktik, parlamentni strat6g; kdyZ v5ak 5lo o to za-
hijit v konventu surrteln;i irtok, byl to Saint-Just, kterli ho
podnikl. ,,Je cosi hrozn6ho v l6sce k vlasti," Iekl pii sv6m
frtoku na Dantona. ,,Je tak n6rodn6, le obdtuje veiejn6mu
zrtjmu v5ecko, bez slitov6ni, bez bdzn5, a bez rozliSovSni
t)sob.t'
Saint-Just se proslavil piedev5im svlimi vlastnostmi jako
,,organisftor vitdzstvi", titul, na kterf m6 stejn6 pr6vo jako
(lurnot. Jeho aktivita v tomto smdru byla t6 povahy, Ze je
nroZno ho zaiadit do stejn6 ti:idy s Napoleonem s vlfjimkou
Iolro, Ze je pochybnf, zda by si byl Napoleon - za stejnfch
okolnosti podinal tak dobie. ArmSdy na Rlfnu a na seyeru
byly v rozkladu a cel6 francouzskS fronta byla v nebezpedi
zhlouceni. Robespicrrovfm vlivem byl Saint.-Just ustanoven
Itornisai'em na front6 se skorem absolutni moci nad dv6ma
trnr{dami a pdti okresy. N6kolik dni po jeho piichodu se
zrnlnil celf duch armidy. Vyzalovala z n6ho autorita. Za-
lVlcal, d6val stlilet, povy{oval, degradova}, vydfval dehrety,
ktord by se byly zdhly u nEkoho jin6ho Sflen6 vlfstiedni. VSe-
clrrry Zeny byly z nrm6dy vypuzeny. Dristojnici a rnuZstvo
rrruseli sp6t ve stanech obledeni. Voj6ky, utikajici pied ne-
pi(llclem, mEla jizda porubat Savlemi. Velitelfirn plukri pohro-
zil zirsti'elenim, bude-li jejich muZstvo ustupovat. S6m se ne-
rozpakoval vrhnout do bitevni viavy. Jeho chocholatf klo-
tl' 195
□翻脚＝

bouk a trojbarevn6 riiedni Serpa Siiily strach i nad5eni. yltlz-

visku a za5el pli t6to piileZitosti dokonce d6le neZ Marat,
stvi 5lo v jeho Sl6pEjich. Weissenburk, Landau, Charleroi a
kterf byl pro soud. Je v5ak tieba mit na mysli, Ze rn6l Robes-
Irleurus byly spfie jeho dilem neZ zfsluhou vojensk.ich veli-
pierre nynf co dinit s riplnE jinfm uspol6d6nim okolnosti,
tel&. Jourdan mu i'ekl: ,,Jste-li u armSdy, jste vrchnlm veli-
skutednost to, na kterou neberou -- ku podivu jeho kriti-
telem." -
hov6 iasto zfetel. Veie,jnd dinny ilovdk mrlZe blit v dobd mirtt
Kritikov6, kteii tupi Robespierra, mluvi o Saint-Justovi
a pomdrn6ho klidu proti hrdeln{mu trestu a podporovat ne-
s nadSenfm a vidy s irctou. Michelet stojf pied nim ohromen
omezenou dernokracii a svobodu tisku, ale v dobd vhlky a n6-
a naz'!,v6 ho ,,slavn1i tyran". Taine v ndm vidl ,,Zivf med,,. siln6 revoluce mfiie zaujmout opadn6 stanovisko. ZemE byla
Levasseur df: ,,Kdo by se odv6Zil i.ici, pohliZeje na Saint-
nyni ve vilce. Povalila houilivfm povstinim hlavu stitu.
Justa s hr&zou: NevSZim si ho?"
Brzy mEla blit strZena vzpourou. Vinit Robespierra, Ze opustil
V nidem nebyla Napoleonovi jeho hvdzda tak piiznivi jako
svd zSsady, protoZe se n5rni zast6val pouZivini toho, co dlive
v tom, i,e mu odstranila s cesty Saint-Justa. Hrozn;i republi-
odsuzoval, to by znamenalo kSrnt ho proto, Ze nebyl neprak-
k6n by byl bfval stadil na hrozn6ho imperialistu. Do sv6 smrti
tickfm snilkem.
sliboval Saint-Just vic neZ, Napoleon, kterlf by se nebyl dovedl
Y{raz dobromyslnosti, kterf je vid6t na star5ich podobiznfch
o nic l6pe vyprostit z osudn6 l6dky thermidoru.
Ze se Robespierre mdnil, ukazuje studium jeho podobizen.
v koutcich rist, je vystlidSn pozd6ji vfrazem houZevnatosti
a rSznosti. Odi, v nichZ se di'fv odr6Zel jeho rismdv, jsou nyni
II nefprosn6. I(dysi jasn6 delo je svraStdl6. Studium jeho frstnich
a pisemnlfch projev& ukaznje vzrfistajici zaujeti sebou samfm.
Aikoliv nivrh, aby byl krhl popr:rveu bez soudu, podal
Zl&sld-vd je5t6 obhijcem chudfch a utiskovanych, povaZuje
konventu Saint-Just, neni pochyby, L,e jeho privodcem byl
se vSak nyni za obzvlfit povolan6ho k tomuto irkolu-t6m6i
Robespierre. Ten ostatn6 sim poskytl ve svfch projevech
jako by byl k tomu urden Bohem; kaZd6 pochybnost o tom
o vdci v5Zn6 drlvody, kter6 nivrh ospravedlflujf. Co asi pIi-
ho naphluje stupriujici se tlpkosti. Jeho ricta k lidu jeho
mdlo Robespierra zm6nit tak riplnd minEnf, kdyZ jednou -
vira, ie hlas lidu je hlasem boZfm utvrdila se v dogma,
v nLi, ui piestal ve sv6m srdci vdiit. -Vdii jen v to, ie ,,ctnost
s takovou vfiednostl hSjil zru5eni hrdelnlho trestu a porotni
soudy se v5emi moZnfmi zfrukami pro obZalovan6ho? Nedal
se na novou cestu, na kter6 uddlal prvnf kroky, kdyZ dal sou-
,ie vZdy v men5in6" a povaiuje ji za osviceuou, jen pokud
s nim souhlasi. M6 je5t6 ide6ly, ty jsou v5ak podiizeny jeho
hlas a povzbuzenl k ritoku na Tuilerie?
zrlkladnimu ide6lu, za.loiit jakohfnshou republiku. Ale to, jak
Ze se dal Robespierre na noyou cestu, je jist6, jako je jist6,
se chirpe ver*ejn5i'ch z6leZitosti, prozrazuje pii mnohy''ch pifle-
Le se na ni -- opustil n6kter6 ze svfch diiv6j5fch
- odvilZiy
ide6lt. Pi'estal vEiit, Ze je moZno udrZet revoluci v pi.isn6
litostech opravdov6 st6tnictvf a Robespierre projevuje sku-
teIn6 pozoruhodnou sprhvni schopnost.
z6konnfch rnezlch. Zpruu b{ual politickgm reformdtorem,
Abychom porozurnEli jeho stanovisku ke kr6lov6 popravi
ngni se stal reuoluciondiem. PfibliZil se vic Maratoyu stano-
nesmime zapomenout, Ze o Ludvihovd osudu nebylo pochyb-
196
197
 」 ln獄 ∬
・
][T鶴 ;爵 lξ 簿 ,,Zde se nebude soudit. Ludvik neni Z6dnf obZalovauy. Vy
uejste iSdnfmi soudci. Jste sthtnici a z6stupci lidu a ne-
mrlZete bft nic jin6ho r,"i to. NemSte vyhla5ovat rozsudek ani
mOhi b′ t OdhlasOvin nivrh pro ani proti n6jah6mu muZi, nybrZ udinit opatieni Zivotniho
vfznamu pro blaho stAtu. Ludvfk prohldsil francouzskli lid
za bufide. Povolal cizi tyrany sv6 kolegy aby lid po-
- -
trestali. Vftdzstvf a lid rozhodli, Ze krSl je buiii. Ludvika nelze
soudit, je jiZ odsouzen, jinak nemi republika vfibec opr6vndnf.
,,MfiZe-li bft Ludvik souzen, mrlZe bft osvobozen. Mriie bjt
prohl65en za nevinna. Co Iikfm? -_ PtedpoklidS se, Ze je ne-
vinen, dokud neni uzn6n vinnfm. Ale bude-li Ludvfk osvo-
bozen, mfrZe-li bjt prohld5en za nevinna, co bude s revoluci?
Je-li Ludvik nevinen, pak v5ichni obh6jci svobody jsou po-
mlouvadi a royalist6 jsou piStel6 potupen6 nevinnosti. V tomto
ptipadd je Ludv{hovo uvdzn6nf zlodinem. Federovani, paiil-
skf lid a v5ichni francouz5tl vlastenci jsou vinni.
[telstvO ho pOvaχ Ova10 za vin‐ ,,Lid nesoudi tak jako soudni dvtir'. Lid nevyhlaSuje roz-
sudek, nfbrZ vy5le blesk. Neodsuzuje kr6le, nfbrZ po5le ho nn
〕
taviこ nこ vysflaly do konventu
vddnost."
avu.
DalSf ukazuje, jak dokonale zaujal revolucion6l misto poli-

場ゼ
i帯 鞭整
tick6ho reformftora, kter;i kdysi vydfval list nazvan!, Obhdice
tistaug a dal pro svou obllbenou spolednost piednost n6zvu
Pidtel| tistaug pled Jakobini:
lSII∫ t思 lw零 鳳猟 ,,Dovolivflte se fstavy v jeho prospdch? Ustava vfm za-
kazuje dinit to, co jste jiZ udinili. Ilstava vis odsuzuje. Jddte
1犠 講
∫現r鳳 ″寓 l墨 』 餞
藤1身1』l嘗革卜
tedy a vyproste si odpu5tdni u nohou Ludvika XVI.!"

基 Konedn6 Robespierre se mEl postavit sdm sobd tvhi'i v tv6i'

a vysvEtlit, prod je nynf pro trest smrti, kdyZ byl diiv proti
n6mu. IVhiZeme si dobie piedstavit, Ze si pii psani t6ch i6dek

難
礁鷲∬野I
vzpomn6l, jak kdysi v Arrasu pi'ech6zel nervosnd po pokoji a
dva dny sotva jedl, kdyZ m6l jtrko soudce cirkevniho soudu
podepsat rozsudek odsuzujici vraha k smrti:
,,Z6.daljsem zruSeni hrdelniho trestu v llstavodfrrrdm shro-
198
199
 podle jmen' ,,Hlasov6ni podle jmen uetro obdanskou
v6lku!"
m6id6ni, vAs vSak nikdy nenapadlo dovolAvat se shovivavosti
VIava
ve prospdch tak mnohlfch ne5tastnfkfi, jejichZ provinEni byla ilf it"t David. Rohespierre spdchal rra i'ednickou tribunu'
Montagnardi jim
spi5e provin6ni vl6dy. Po jak6 rivaze se dovolf,v6te shoviva- propukla. Girondist6 na ndho pohiikovali'
stejnim dilem'
vosti ted, kdyZ se projedn6v6 piipad nejvdt5iho vinnika?" spifufi pies hlavy ,,roviny" a bylo jirn oplAceno
,,Ano, hrdelni trest je celkem zlodin a mfiZe blft ospravedl- Ilobespierre volal s tribunY:
pro ty' kdo ponrlouvaji'
n6n pouze v piipadech, kdy ho dini nevyhnutelnjrn bezped- ,,Neni jiZ svobody projevu kromd
nost jednotlivcri nebo sociAlniho organismu. Veiejni bezped- a pro stranick6 ministrY?"
nost neni ohroZena v piipadd obydejn6ho zlodinu, pon6vadZ Odpovdd6li mu vfkiikY, na Pf':
se spolednost mriZe chr6nit jinfmi prostiedky a zabrdnit zlo- ,,NestYdatY darebiku!"
dinci, aby Ikodil. Ale sesazenf kr6l uprostied tevoluce -- ani ,,Mysll, ie ie 2. zlfil"
v6zeni, ani exil nem&ie z jeho existence udinit v6c lhostejnou ,,Nebolfure se tvfch vrahfi, Robespierre!"
pro st6t. Ludvfk musi zemiit, pondvadi vlast rnusi lftl" ,,,Ze rfi""nin rozbit6ho trfinu
vyvstala obluda' Af zhyne!"
ktidel:
I\{arat povstal ze sv6ho mista a m6vaje rukama
,,Mizern6 Rolaudova klikot Nestydati
ta5kiii! Zraatiele
UI vlastl"
od drZadla'
Barire, kterf piedsedal, zvonil' aZ zvonek odletdl
t\'Iezi Robespierrov;imi paplry se na5la pozn6nrka, r, niZ pobihali snaZice se
Pak si pokryl hlavu, pii demZ poladatel6
obviiruje girondisty, Ze si pl6li stejnE jako montagnardi oka-
uklidnit rozdilen6 Poslance'
mZiton popravu krAle, ale chtdli ziskat co nejvice zdSnlivou
Konedn6 16. ledna 1793 v 8 hoctin
veler zaialo historickd
oposicf. .Ie pochybn6., il:e by jejich stanovisko bylo ttvhZen6 hodin a m6lo rozhodnout
zased6ni, kter6 trvalo tiicet Sest
macchiavelistick6. Je vic neZ pravddpodobn6, Ze na girondisty nedostalo vyzna-
o osudu Ludvika XVI' Marii Antoinettb se
pfisobilo to, Ze se stali ritodi5tEm royalistrl. Nemdli jednotnd
men6ni, aby byla souzena konventem;
v iijnu t6hoi roku
politiky a ziejm6 kolisali. Brissot a Vergniaud, kdyZ pronesli
m6la bft odevzdina revoludnimu tribunilu'
v5imluvn6 projevy proti hrdelnim tresttm, hlasovali pro pod- poslanec po druh6m Sli'na
Hlasovalo se podle jmen' Jeden
mindnou srnrt, t. j. pro odloieni popravy. Jini z jejich thbora krAtkou pozn6mku:
tribunu. Ndktly p'o"t'li pied hlasovinim
hlasovali s montagnardy pro bezpodminednou smrt. Vdt5ina smrt' Dlou-
pro uv6zn6ni, podmin6nou nebo nepodminEnou
hlasovala pro uvdzndni.
hou,stodolepoaof'o'mistnostosvEtlovalyskupinyolejoqich
Strategii girondistrl byly znadnd okliky. Jeduou znich byl plna skv6le obleden6
lamp. Odddt.ri uyf"a'en6 galerie byla
n6vrh, aby byl rozsudek af dopadne jakkoliv podroben tato odclEleni' kde se pod6-
-
lidovdmu hlasovini. Robespierre projevil svou
-
prozfravost, Ze
spolelnosti. Poslanci nav5t6vovali
sledovali propichovf,-
vala zmrzlin" , po*"t*nde' Hlasovinl
se tomu postavil na odpor, protoZe by to rozdvojilo zem v do- Na vei'ejn6 galerii si lid
nim seznam, pott*"'i Spendlikem'
bE v6lky. Jinou oklikou byl n6vrh, aby byly rozpuBtEny paIIZ-
piinesl ko3e jiclla tot*'y l6hve'
N6ktcii poslanci se v sile
skd sekce. To rozpoutalo povyk. Montagnardi I{dali hlasov6nl "
201
200

■
_ ‐ il llllll l l liill:￨lillilllll l l llll lil l lllllllll:￨1111illlllllllllllll
tak6 obderstvovali, zatim co s tribuny zaznivalo v piestAvk6ch
zlovdstn6 slovo:,,smrt!"
Pi'ed tirnto posluchadstveut se znovu objevila krirlova Ne-
111s5i5 * posupnlf Robespierre a iekl:
-
,,Jsme z6stupci lidu, vyslani sem proto, abychom upevnili
svobodu odsouzenim tyrana. Potupil bych rozum a spravedl-
kdybych poklidal iivot despoty za cenndj5i nei iivot
rr<rst,
nejniZSiho obdana, a musel bych si l6mat hlavu, abych na5el
vyt6dku, kterou bych odrivodnil, aby byl velklf vinnik uchr6-
ndn trestu, kterj jeho spoluvinnici jiZ dostali. Jsern ueob-
lomnf k utladovatelfim, pon6vadi citim s utladovanfmi. Ten-
t'ii cit, hterf md povzbuzoval i,lclat v trlstavodirn6m shro-
m6Zddni zruSeni hrdelniho trestu, ponouhf m6 nyni, abych
Z6dal pouTitf toho trestu plo utlad,ovatele m6 vlasti a v jeho
osobd proti instituci kr6lovstvi. Hlasuji pro smrt."
I{onednf vfsledek hlasovSni hyl: pro bezpodminednou srnrt
387, pro podmfnednou smrt nebo uvdzu6ni 334; hylo tedy
o 53 hlasfi vic pro bezodktradnou popravu.
Rdno 23. ledna 1793 ptala se Eleonora Duplayov6 sv6ho
snoubence, prod jsou vrata zavi'ena. ,,Proto," odpov6ddl, ,,Ze
dnes prijde kolem domu valeho otce n6co, co byste nem6ln
vidEt."
Robespierre to v5e musel vidilt ve sv6m nitru zelenf,
-
zavienf vfrz, v ndml seddl krhl a ieho zpovEdnik,;'edouci zvolna
pod Seryrn nebem doprov6zen 1500 pd56kri a jezdcfi. Po obon
stranfch ulice dvoiitS iada Ndrodni gardy a federovanych, od
Ternplu aZ k Revoludnimu nArndsti. Musel sly5et zlov6stnlf
rachot bubnfi, ktery zadal, kdyZ prfivod opustil Templ; pIe-
jfmali jej bubenici rozestav6ni v urditfch vzdAlenostech a ne-
piestal, dokud kr6l nedo5el aZ pod popravi5tE. Musel ve sv6m
nitru vid6t kr6le, jak vystupuje po piikrfch schodech a roz-
hliii se naposled po zahradAch, v nichZ se prochAzel jako kr6l,
po lidu, kterf mu bvl difv podd6n a nynf ho popravoval , ..
202
A je5t6 jin6 sc6na se musela R.obespierrovi vybavit: mladf
kr6l s mladou kr6lovnou sedi slavnostnE v piijimacim sfle
koleje v ulici sr,. Jakuba. Robespierre, sedmnictiletli mladik,
stoji pied nimi a dte svrij latinskf projev. . . Kdyi o tom vSem
piemital, snad doSel aZ k piedtu5e vlastniho osudu, kterou
dasto pocifoval, tiebaie mohl stdif mit podezieni, Ze ho potkA
tfZ osud, kter;f on piichystal Ludvikovi: smrt bez soudu!
rv
Jednlm z dftvoclft Dantonovy vdtli popularity u jeho spolu-
obdanfi ]e, ie si podinal, aspofl pii svfch projevech, jako
vfidce n6roda, hdeZto v Robespierrovi se projevoval vZdy
vridce tiidy. KdyZ dos6hl moci, nerozpakoval se obEtovat
tiidui z6jmy, kdyZ 5lo o zhjmy niroda. Tim ov5em zeslaboval
pon6kud svd postaveni u svfch nejv6rnEj5lch stoupencrl. U gi-
rondistfi tomu bylo jinak. Piidinou pfdu girondy nebyla
Spatni situace na frontd a Dumouriezova ztada, nibrl jejich
zalvrzeT'! odpor proti kaZd6mu opatieni, kter6 by se mohlo
nepiizniv6 dotknout z|imfr mFSfanstva.
V drlsledku zhrouceni papirov6 m6ny stouply nesmirn6
ceny. To m6lo za ufsledek velkou nespokojenost ddlnikfi,
jejichZ mzdy rimErnd nestouply. V rinoru 1793 do5lo v PatiZi
k drancovini kupeckich krhmfi. K zastaveni ciziho vp6du
byly naiizeny nucen6 odvody, coZ vedlo k ozbrojen6mu po-
vstini ve Veud6e. Bylo potiebi pendz k potirini vosich hnizd,
za jejicbi, pobuiovini byla odpovEdna hlavnd gironda' DanE
se iiZ ve skutednosti nedaly vym6hat' Anglie, Holandsko, Spa-
n6lsko a Sardinie se piidaly k nepiftehim Francie' Co udinili
girondist6, aby se vyrovnali s touto kritickou situaci? Podle
Micheletovjch slov: ,,neud6lali nic a nepfipustili, aby nEkdo
jinf ndco podnikl."
20s
 Ch republik,kter′ mi
Na opr6vn6n6 stfZnosti ddlnikfl nem6li jin6ho l6hu neZ bo- llebyla sama nic iin6hO ne2 federacc mal′
diky a hrub6 nad6vky. Vzrfistajicimu nebezpedi ve Vend6e sekce ve skuteこ nosti byly. Projevovaly velkOu neodvisloSt.
nestavdli se vfrbec nebo jen m6lo na odpor, tvrdice nelogicky, Komuna i kOnvent byly steinё nuCeny Si je ziskat.
inu:za pO‐
Ze povstirnf podnitili paiiZ5ti ,,anarchist6". Girondist6 se do- Situace v Lyonё dodala girondistim OdVahy kこ
konce zastfrvali royalistri, stavice se na odpor prodeji majetku moci rOyalisLi tam vyrvali Chaliero宙 a jeho jakobinim kon―
emigrantri, jedin,fch to pen6Znich pi'ostiedkri, kter6 zfistaly trolu nad sekCenli. PoVё Fili P6Liona, aby vypilil prvni rinu.
も
tan‐
prakticky zemi k disposici. KdyZ hylo vyd6no o tomto prodeji Tento b,val′ pFitel Robespierriv napsal paFiZSk61nu lnё
naiizeni pies oposici girondistff, uvedli dinovnici t6to strany stvu v otevFen6m dOpise:
tvini
na venkov6 v pohyb vSechny prostiedky, aby zabr6nili jeho ,,Viこ mttetek ie OhrOを en!Ti,kdO nic nemail,iSOuこ
li?Bo―
provedeni. Gironda byla proti nucerr6 ptjdce, nemEla v5ak proti majetnコ ll■・Nepodniknete nic,abyste tOmu pFedeこ
vlastni pl6n, iak naplnit vypr6zdnCnou pokladnu. Mai'ila vo- ji PaFiジ .PaFiZ hyne a Vy se
hatF a lllfrun■ ilovni lid6 opoutttё
jenskd odvody a psala na venkov dopisy, v kterfch nazlivala neh′bite!Je to pё t aを こ
eSt Set lidi,o nichtt se nevi,Zこ eho iSOu
komisaie konventu, v6t5inou piislu5niky ,.hory", kter6 shro- を
ivi,kteFi vim naVrhujf zikOny a ovlidali nesneSiteln,m deS‐
m6Zd6ni pov6iilo organisovinim odvodu, anarchist-v. Gironda い mem釧 釧 訛 めぬ地 .:壼
se stav6la na odpor ustaveni revolndniho soudu, Vlfboru pro Dodatkem k tomuto provol vtt dvall皿 ,kび ′叩
hradnё
obecn6 blaho, reform6 armfd5r, v5emu, co rnohlo Francii za- tehdy nejsilnё jこ l z V′ bOri konVeitu a sklndal se v′
chrSnit a zachrinilo ji pled cizfm vpidem a zmatkem. z girondisti, pFipOjil Fadu naFizeni urこ en,ch k OChrOmeni
ily
V5echna energie girondistri se vyderpin ala boiem proti vlivuこ Lvrt`ho stavu na sekCeo NaFfdil,aby schiZe sekci konこ
ni10 dё lnikim
Robespierrovi, Maratovi a komun6. Doshhli Nlaratova zatdenf, pFesnё V deset hodin veこ er,cott by bylo Znemoを
revoludni tribun6l ho v5ah osvobodil a jeho stoupenci ho pii- itasi na cel,Ch SChttiCh.Dlle naFfdili sekcfln vydat seZnamy
こlenim
vedli vitdzoslavnd zpbt do konventu. I(onedn6, ch6pajice, Ze こ
lent,coZ Znamenalo souStavnOu perSekuci radikili。
klidem k situaci je kontrola sekci, chystali se girondist6 zmoc- jedn6 sekce zakizali iこ astnit se schiZek jin`sekCe.TO protO,
aby zamezili zvyk robespierriSti Vpadat do lnё こtansk′ Ch Sek‐
nit se jich.
VysvEtlili jsme jiZ, ie sekce byly organisace podobn6 rad6m cf a chipat se tam kontrol17.
em za‐
kon5ehi v Nov6 Anglii. Obdan6 v5ech tIfd, bydlicf v urdit6 Nemlitteme si pFedstavit, Ze Robesplerre pFi tOm Vζ
ffθ s rι
dtvrti m6sta, schfzeli se v sekci, vyslechtri tam veiejn6 iedniky hilel. Pra"YOVal mё も tany, ty Cllご ο あ 一 pOZlacen6

kalhoty一 ―a Fikal svチ m stranikim:,,Ve svコ ch SekCiCll mite

“
a diskutovali o vdcech, tjrkajicich se mdstsk6 sprfvy a n6-
rodni vl6dy. Zhstupci sekci vypudili diivdj5i homunu z riiadu aristokraty,Vyhodte je!``Pot01n z obavy,aby se zipoleni ne‐
mi,pFipojil
a vytvoiili komunu povstaleckou, kterA svrhla monarchii. Je zvrhlo iplnこ v bitvu mezi maietn′ mi a nemaletn′
dobie si piipomenout toto: jestliZe piislu5nici ,,hor:y" obvirio- jako dodateこ 1lou myこ lenku:,,Neposuzuite lidi podle majetku
tFidy:
vali girondu, Ze chce zifdit federativni republiku v rimyslu a stavu, n′ brグ pOdle ieiiCh Charakteru. Jsoll jen dvこ
―- ObhijCi chud′ Ch a utiSkOVa―
chr6nit venkov pied z6kony vvnucenfmi na konventu paiiZ- pFite16 svobOdy a rovnosti
skfmi revolucionSii, komuna, hlar,Tri opora montagnardfi, n,Ch;a pOl・ loCnici bezprivf a nepriVem ziSkan6ho majetkur

204
 1轟
驀1∬癖
雨 ι驚髪1鶯
tyran5ti aristokrat6." D6le navrhl, aby se ddlrilkrim, kteii se
ridastni schrizi sekci, nebo jsou povolSni k sluZbd v N6rodni
gardd, hradil d,as ztracen;i v jejich zam6stn6ni. 'I'oto opatienl,
kter6 bylo nakonec piijato, mElo dvoji vyznam. Robespierre
欄 『
mё sto nё kdy exiStOValo!“
v ndm vid6l nepochybnd nejen prostledek k potir6ni m6Sfan-
V
stva, n5ibrZ tak6 extr6misttl ve svfch vlastnfch i'ad6ch
v1fch" (enragds) a hebertistrl. Horlivi extr6mist6 se -,,zuii-
ridastnili
ll■ Ohl v6st nirod V dObё Vilky
schfizi, kdyZ tak druzi nedinili a proto mohli ziskat pi'evahu
v mnoh;ich sekcich. Sir5i posluchadstvo brinilo tomu, aby na
li(lillF llltill11:it;i
sebe strhli moc. Vdddli to tak dobie, Ze vyslali do konventu

講鸞 I事捕
delegaci protestovat proti opatfeni. Robespierre odpovEddl, Ze
nevidi drivod, prod by nemEli blft odm6f,ov6ni, jako byl on
s6m, lid6, disponujici omezenymi prostiedky, ktei'i vdnuji svrij . .
das veiejnlim zhleZitostem. kOnvent,kaを di akce proti niln bude pOVStaleck■

五鮮I鮒 鸞
KdyZ vSechny ostatni prostiedky zklamaly, zkusila to gi-
ronda s agenty provokat6ry. V jedn6 ze sekci navrhli dva
muZi, aby byli vridci girondy uneseni a zavraldlni. l3yli zatdeni
a uk6zalo se, Ze json policejlrirni clctehtivy. Vvbor dvanfcti je
hned pustil na svobodu.
:思 :城 鴛鵠f‖ 嵩:e為
Girondist6 museli zanechat karnpand narnii'end proti sek-
cim. Ddlnfci jiZ ziskali piiliB mnoho politick;ich zku5enosti.
ht∴ 部:糧 選
議離 潮
tr{6li v rukou vEt5inu funkci v sekcich a m6li mdstskou sprivu
na sv6 strand. Jednim z drivodfi, prod v Italii a v N6mecku
fa5ist6 pfemohli komunisty a socialisty, bylo, le veiejn6 tiiady
byly naklondny fa5istfim. Komunista, zat(,en! pi'i vftrZnosti
a majici u sebe zbrari, dostal mEsfc v6zeni; fa5ista za totli
器i絆 sm:1。 樵∴
∬ 織馴hFttg為
出朧 Ⅷ淵:誦I磯l補
provin6ni tfden, aniZ si trest odpykal. BliZil se das, kdy zlatA
mlideZ Frdronova hude moci beztrestnE rozbijet hlavy jako-
binrlm. Ale tak daleko je5t6 nejsme. Zaviraji se ,,pozlacen6
kalhoty", za to, ie rozbily Zidle o hlavy ,,zuiivfch". Vfbor s komunou byla nevyhnutelr
dvandcti odplatil zatdenim H6berta, Varleta a ndkolika jinjch.
Kdyi piiSli z6stupci komuny protestovat do konvenlu, pro- 鳳‖11絆 ITz∬ ::ぶ l,肥
富il::謂 Ψi肌翼監
hlfsil jim drsn6 girondista Isnard, kterf pfedsedal: ,,I3ude-li tem.Aby byla Vこ Ci∝ tё ViC

207
206
aby byl neutralisovin vliv ,,zuiivfch" rra revoluCni vybor,
svolali v jnkobinsh6m klubu schrizi vybranfch friednikfiokre-
su, kl.ei'i ustanovili pro vjbor dostatednli poriet novlich dlent,
aby extr6misty piehlasovali. Ti'ebaie se na pohled 2d5., ie
byla tato organisace tEZkopidn6, pfece byla podle historika
Pariseta vfborn6 vymy5lena jak pro pifpad zdaru, tak pro
umoZndni ristupu, kdyby se v6c nezdaiila. Podaiilo se ji splnit
v5e, co se zamlf5lelo, hez ztrhly jedin6ho Zivota.
V5echno ukazuje na to, Ze llobespierre byl pfivodcem, orga-
nisdtorem a ieditelem hnuti. V tomto piipadd prokilzal, Ze
konec koncri mohl bytt muZem dinu dinu speciilnd robes-
pierrovsk6ho. Dlouhf a obezieli piiprava,- pozornost v6no-
vani podrobnostem, pokus uv6st v soulad se z6kony din
zlejmd nez6konn;i, snaha nevyd6vat v nebezpedi ani sebe, ani
jin6ho vridce, dtmyslni organisace, pouZiti drtiv6 sily, to vSe
mu bylo vlastni. Ostatn6 pokud se tyEe jeho rilohy, nejsme
odkizdni jen na domn6nky. I{istorik girondy, Dulaure, mluvi
o tajndm v5iboru, kterlf se schfizel v Charentonu, v piedmEsti
PaiiZe, jako o skutedn6 vedouci hlav6. Jako dleny jmenuje
Robespierra, Dantona, Marata, Pache a Chaumetta. Chovini
Dantonovo a Maratovo vyluduje jejich irdast, ale existence vf-
boru a Robespierrova hlavni irloha v n6m se zdh spolehlivd
prokSzdna. Garat, tehdejli urinistr vnitra, se tak6 o vlfboru
zmiiruje a i'ik6, Ze se snaZil najit misto jeho schfizek. Cambon
o tom vypravuje v projevu pronesen6m po thermidoru.
Girondist6 si patrn6 byli dokonale vEdomi, le za jejich p6d
je odpov6dnyf Robespierre a nikdo jinf. Louvet vyvraci ve
sv1'ch pam6tech obvindni girondistrl z toho, Ze osnovali Ma-
ratovu vraZdu. Pravf o tom: ,,I(dyby se s n6mi byla poradila
(Charlotta Cordayov6), byli bychom rnilili jeji r6nu na Ma-
rata?" Za procesu girondistri i'ekl Vergniaud Desfieuxovi:
,,Ah, mil;i piiteli, kdybychom byli chtdli ndkoho zniiit, byl by
to bfval Robespierre."
208
VI
V Ilobespierrovd Zivotni dr6ze znamen[ jeho rozhodnuti
pouZlt proti konventu n6sili, drlleZitf obrat. Doposud vZdy
respektoval, dokonce tdmdf ctil N6rodni shrom6ZdEni, aspor"r
v z6sad6. Tato n6boinrf, ricta zprisobila asi jednu z velh;fch
Robespierrovfch chyb: Ze nerozpustil po p6du monarchie
Z6konodiur6 shromild Eni. Za konstituanty pokiral Desmou-
linse, kterli mu pi'ipsal Zertovnou poznhmku o Nirodnim shro-
miZdEni. Jindy protestoval s rozhoidenim, protoZe jist6 mistni
riiady daly zatknout tlena pravice. Jeho prohl65eni bezpro-
stiednd pi'ed povst6nim a po n6m prozrazuji jeho vnitinl boj.
KomunE, kter6, jak se zd6, okamZik v6hala, adresuje tento
projev: ,,Nesjednoti-li se paIiZsk6 komuna s lidem a nevy-
tvofl-li s nim ripln6 spojenectvi, znesv6tl tirn prvni ze svlfch
povinnosti; nezaslouZi jiZ popularity, kter6 se t65ila aZ do t6to
doby." Ale on sim se citil skliden rinavou, kteri ho piepadla,
a v klubu iekl: ,,Nejsem schopen piedepsat lidu prostiedky
k z6chran6. To je nad sily jedin6ho ilov6ka, to neni rikol pro
mne. Jsem vyderpin dtytmi roky revoludni dinnosti a stravo-
vdn vleklou horedkou. V tornto okamZiku nemohu udinit nic
vic." KdyZ potkal na ulici Garata, lekl mu: ,,UZ jsem revolucl
unaven. Jsern nemocen. Nikdy nebyla vlast ve vdt5im nebez-
peII a pochybuji, ie z ndho vyv6zne." Deset dni po p[du
girondy, dalek toho, aby zanotoval vitEznli chvalozpEv, fekl
r"rpIt v klubu: ,,Pokud se mne tfde, prohla5uji, Ze uznhvim
svou neschopnost. Nem6m ui silu potiebnou k boji s intri-
kami rristokracie. .Isem vyderp6n dtyiletfm bolestnym a ne-
plodnfru zfrpasern a citlm, le m6 fysick6 a morSlnf, sily ne-
stadi nr poZadavky velkdlio revoludniho hnutf a zamf5lim
resignovat."
Ale pies tyto pochybnosti a sebetrlfzndni Sel d6le kupiedu.
Dvacit6ho Sest6ho kvitna bylo vSe piipraveno a Robespierre
14 Ilobespierre 209
■量
tlal v hlubtr i4tlrlltclti: ,,ProhlaSuji, Ze povstirvirn proti korum-
povurtittr lrosllttttt[int. Zvu vSechny poslance ,,ltory", aby se
.spo.iili h boji."
.Ilrliolrfrri sc zvedli a prohlSsili se slavnostnd zn povstalce'
ヽア
II
Dne 10:kvё tna 1793 presidlil konvent do StroJoVny v「 ruile_
rifcll, upraven6 pro zaSCdinf shromittdこ nf. Byi to nidhern′
sil v baroknfln slohu.Bylo tan■ Innoho lnfsta pro obecenstvo.
Patnict set sedicich oSob se tam pohodlnё veも lo,v pFfpadё po―
'k. Pot6 vyzval Vergniaud poslance, aby opustili hro-
s6l, ponEvadZ se ho zmocnil dav. On s6m se odebral
vlfchodu, odek6vaje, le kolegov6 pfijdou za nim. Ale ti
i seddt a Vergniaud se zase trochu sklidend vrStil.
Robespierre vystoupil na iednickou tribunu.
,,V65 Vybor pro obecn6 blaho v6m podal ndkolik nSvrhri.
cden 2 nich pi'ijirnfm: nivrh na rozpu5tdni V;fboru dva-
" Pokud se tlfde kontloly konventu nad ozbrojenymi
i Paiiie: ,,Jsou tu lid6, kteii by chtdli trestat toto po-
Bylo by nesmysln6 divat jim rnoc, aby to udinili. AIe
opatieni navrZen6 va(im vyborem jedinli, kter6 je tieba
pl'ijrnout? Nikoliv. Je tieba r.1'distit armidu, je tieba. . ."
,,1)opov6ztel" volal Vergniaud.

ぶ難i蓬綺葬t亜 事
llobcspierre se k ndmu divoce obrhtil.
i掘l聾 i ,.Ano, dopovim, a proti v6ml Proti r,6m, ktery jste chi6l po-
VZttFli.電 ・ slrrt rn popravi5t6 ty, kteii ddltli revoh"rci 10. srpnal Proti
:繁 rl驚 許v ζ ・
est ho証 :rin。 ldyZ卜 Z:ud■ ktery jste st6le Stval proti Paiiii! Proti vfm, kterli jste
hlahol zvoni.Bylo tan■ m■ oho zbメ eこ nチ Ch geSt a bezvプ znam_ spoに en s Dumouriezem!Proti vim,kterチ jSte chtё l chrl‐
グivot deSpoty!Proti vim,jeho老 子 loこ iny vyvolaly protesty,

11:盤ぎ l乳 ∬ ξttll叩 ￨・種 I恵 .盤 i″ プ1流 chcete llynf pripsat jako zloこ in svttll■ Obё tellll!卜 lij zivこ r
strivili z oち avy pFed zatこ enfm■ oC ll■ imo dol■ lov.Koleln po― uby byli obZalovSni v5ichni spoluvinnici Durnouriezovi a
ledne zahttmこ lo nihle vclk6 dё lo na Nov6Hl mostё . VystFelit ti, kter6 iadatel6 imenovali."
z dё la bez rozkazu konventu trestalo se smrF,rina vSak byla t,rgniuud za Robespierrova irtoku zblcctl. NeodpovEd6l. Ale
a ,,royina" se nedala zastra5it. Zatdeni vfrdcti girondy
I[11° 〕
litil器 ち
Vy:i塁
lξlilllё rli pFestivkach iaznival。 odhlasovdno. Robespierre byl nuben vyn6st poslednf
z10vё stn6 hFmё ni dё la. Delegace pttithizely zdinlivё v neko.
neこ n61n sledu.Vさ echny Zttdaly t6neln vFCe II16nё vコ hrtχ nチ
m
ヽ/111

fi群 書
鸞熙 l難∫ 讐燕撼 ,,Vclitel Nirodni gardy obklidl lionvent znadntj-nri ozbroje-
silami tak, aby vtidcov6 girondy mohli blft toho dne
:基 6覆 l鵠 孟胤
H柵電 tI聖 :r鬼 ∬茸犠1撤: enf
v lom pi'ipad6, Ze konvent odmftne yyhovr5t opr{vnE-
血Oc lnё ζ
ta bシ la podFfZena konventui Nivrh vzblldil bruこ ;loZldavkft m pai'iZskfch obdarr&."

210 211
 'I'ento rozkaz dostal velitel Hanriot v prvnich hodinAch
2. ,Cervna 1793. Hanriot, bfvalf vjbCrCf fI'ednik, potom velitel
praporu, byl robustni, hfmotnlf muZ dutdho hlasu. Ndkolik
vteiin potom, kdyZ domluvil, pohnuly se mu vZdy svaly ve
tv6li a to v5e skondilo trojim zamrk6nim. Rychle byli tryskem
rozeslSni drlstojnici 3t6bu a kurfti. V jedn6 sekci po druhd za-
Caly vii'it bubny a muii obleieni v modrou uniformu N6rodni
gardy se zaCali seskupovat v pluky a prapory. Hysterick6 zvo-
n6ni poplaSn;fch zvonri nebylo sly5et, pouze chmurn6 viieni
bubnrl, ifzn6 rozkazy dristojnikrt. Klidnf hlahol zvont volal
k modlitbim, protoZe byla ned6le. Zeny, pokud ne5ly na mSi,
st6ly na prahu nebo vyhliZely z oken, ,,aby viddly jit revoluci".
＝
to pdkn6 vyvedl' NadeZ se mi ujasnilo, jakf vlfznam mdl ten
pokrytec v tom v5em, anil mdl odvahu se ukezat."
Bardrtv n6vrh byl takd pi'ijat. Vsiehni poslanci kromi
Ilobespierra, Marata a asi tiiceti jinfch piipo-iili se k pied-
sedovi H6raultovi de S6chelles.
Robespierre vdd6l, Ze se buliii budou muset brzy vr6tit.
Ilanriot neustoupf, ztlstane na mlst6 a nepropusti je. Ten den
Ie skondi dlouhd a rozholdend z6polenf mezi Robespierrem
ru Brissotem. VEdEl, Ze bude potom odpovEdnost na nEm
ru moZn6, le ho jeji velikost ddsila. Konvent dostival po celf
onen den vzkaz za vzkazem, kaid!, se zprSvou o n6jak6m
nov6m nebezpedf nebo pohromE: Anglick6 lodstvo pied Dun-
kerquel IJ Mohude vl{k6na armida do pastil Jini armida

MuZi byli v dobr6 n6lad6, pon6vadZ r6no bylo modr6 a zlat1

＝

a dostivali dva franky denn6 za n6mahu hr6t si na vojriky. plinucBna na jihu k ristupul Valenciennes obl6hino! Fontenay
＝

Ndkter6 prameny tvrdi, Ze tam bylo na 100.000 muIt, jin6 obsazeno vzboulenfmi sedlSkyl PovstAni v Lyonul Savojsko
︱
︱
︱

se postavilo proti Francii! . .. Robespierre musel vEddt, Ze

＝

mluvi o 30.000. Byla tam jizda a dElostfelectvo. Rekvirovali

︲
︱
︱

dokonce pluk ndmeckfch Zoldn6tt, kterf byl k disposici. Pted muZ, kterlf piijlm6 odpovEdnost za takovlfch'dast, musl se
︲
︱
Ｉ

plipravit na nejhor5i a Ze mohou bjt jeho rid6lem spi5 nezdar

Ⅲ

vdznice umistili oddily voj6kri, aby se ptede5lo opakovini

︲
︱
︱

zftijovfch krveprolit{. Flanriot pak odvedl svou arm6du k I'ui- a smrt neZ rispEch a triumf. Skutednost, Ze mEl odvahu od-
︲
︱
︱

leriim. Konvent, kterf se se5el v deset hodin, byl dlouho pied povddnost pievzit, dokazuje, Ze stadil na ten rikol a Ze pou-
︱
︱
︱． Ⅲ

polednem bezpeCn6 obkliden. Na jeho prtdeli byla namiiena hou silou sv6 osobnosti dokizal ovlddat situaci po celf rok
＝

ddla. KaZddho poslance, kterli se opozdil, doprovAzely dvd tv6ii v tvil bezmila nebfvalfm obtfZfm, d6v6 mu ples jeho
︲
︱
︱

omvly jakfsi nirok na velikost.

＝

striZe aZ na jeho misto. Tdm, kteii cht6li odejit, bylo v tom

︲
︱
︱

zabrAndno. Jednomu se to podaiilo jen s roztrhanlfm oddvem.

＝
＝

Pro shrr:miZd6ni, jehoZ piedchridci vzdorovali kr6li a vy-

＝

zlvali na zipas vlAdce svEta, to byla poniZujici situace. Dan- Ⅸ

ton a mnozl jinf projevovali sv6 rozhoideni. Delacroix navrhl,
Zas血 uSilf a ponfttenf poslanci se▼ ritili na svi nllsta.Jeden
aby byl d6n Hanriotovi rozkaz vzd6lit se. Tento n6vrh byl
z Robespierrowch pFitel, Couthon, je uvftal sIovy, jejichを
plijat za protestfi galerif. Bardre yystoupil na ledni5td a na-
ironie byla moガ ■1■ myslni:
vrhl, aby konvent korporativnd ode5el a rozkaz Hanriotovi
,,Jste nyni ne,ochybnё pres▼ ё
dё eni o sv6 S,obodё i Setkali
odevzdal. Ve svfch pamEtech vypravuje: ,,Tehdy se llobes-
JSte Se s lidem a shledali jste,ガ o je dob呼 ,劇 echetnチ a ro‐
pierre postavil za mne a poleptal mi: ,Co to ddl6te? To byste
mmnチ VL諺巌車 Smё ru.NuJ剣 五 泣 織己触fを 滅● by;猟 d`m jen,
212
'13
aby bylo doma sti'eZeuo ondch dvaadvacet dlen& Vliboru
dvanScti zr ministi'i Clavidre a Lebrun."
Bardrc se pii5el poradit s Robespierrem o I)antonovrl n6-
vrhu dirt rukojmi girondistichfm departementfim. Danton se
shm Slechetnd nabidl za rukojmi do Bordeaux. Robespierre
n6vrh zamitl: ;,To je jen l6dka." Jin6 kompromisni n6vrhy
nedo5ly podpory. Konedn6 odhlasovali dorn6ci vdzen{ pro
dvacet devdt vliznadnfch girondistri a pro dva minisiry. Hlf-
dali je tak 5patn6, Ze se dvanhcti z nich podalilo uprchnout.
Je milo takovfch lidf, kteii kdyZ dozraji, dovedou vlast-
nima rukama zbolit svf, boZstva a piijmout jin5, prfvE tak
rictyhodn6 a zflstat jim v6rni. Robespierre nebyl takovf muZ.
MEI ztstat schopn;im parlamentAlem a stit se mocnfm dini-
telem vl6dy a schopnlim administrAtorem. Ale stival se st6le vic
nervosnim, zatrpklfm, podezifvavlim, nesn65enlivfm egocen-
trickfm a obdas dEsivfm. Ve sluZb6 vlasti a revoluci se sim zni-
dil. V poslednich mEsfcich Zivota bylo zi'ejm6 vid6t jeho fysic-
k6 a duSevni hrouceni. I kdyby mu byl thermidor piinesl
vitEzstvf, byl by se brzy zhroutil. Saint-Just mu jednou iekl:
,,Uklidni se, Robespierre; flegmatikov6 sklizeji vitEzstvi." Je
velmi pravddpodobn6, Ze try porhika thermidoridnri nebyla
bfvala vitEzstvim Robespierra, nfbrZ flegrnatick6ho Saint-
Justa. Na rozdil od sv6ho plitele se Saint-Just nevyderpal a
jeho povaha byla schopn6j5i odolivat nfmaz.e.
x
I( doslovu Robespierrova z6pasu s girondou doSlo v Iljnu
octli pled revoludnim sou-
1793, lidyZ se vedouci girondistrl
dem. Ozbrojenf vzpoura, kterou udrZovali spolu se svfmi
uniknuvSlmi druhy v dobd vflky, zpedetila jejich osud. Garat
se.za nE'pokusil pfimluvit u Robespierra. Ve sqfch pamdtech
214
!e o tom kritce zmiiruje' Navrhoval ustanoveni zvl6Stniho
roudu pro lideni s girondisty. Ale dostal tuto risednou od-
pov6d: ,,Revoludni tribun6l je pro n6 dost dobri'" Pak se
Garat zeptal, jsou-li n6jak6 n6mitky proti tomu, aby vystu-
poval jako neriledni z6stupce obZalovanfch.
Robespierre iekl ironicky: ,,Ti by se nasm[li, kdyby vis
slySeli. Kdyby byli rn6li pfileZitost, byli by v6s velmi neriiednE
popravili."
,,To by bylo bfvalo jen tak n6kolik hlav dole," odvdtil Garat'
,,Jen tak ndkolik ie dobi'e ieIeno," odpov6ddl zihadni Ro-
bespierre.
Jiny apel na Robespierra vyvolal tuto odpovEd:
jsou
,,Nemluvte zas o tom. Nemohu je zachrdnit. V revoluci
obdobi, kdy Zit je zlodin a kdy lid6 musf urndt ob6tovat sv6
lrlavy, kdyZ je to Z6d6no. MoZn6 Le lakl o mou hlavu bude
poZ6dino. (Udinil pohyb jako by snimal hlavu s rarnenou')
Uvidlte, couvnu-lil"
llobespierre nernohl girondisty zachr6nit. MEI velk6 potiZe,
ruby uchrinil jejich zbyl6 kolegy v konventu pied zlobou ex-
lrdrnistfr. Je problematick6, byl-li by je zachr6nil, kdyby to
bylo v jeho moci. Byl by asi zachr6nil n6kter6, ne viechny'
Dne 31. ifjna Sly ,,velk6 d6ti revoluce" se zpEvem ne popra-
vi5td. Brissot nezpival. Bvl pohrouien v chmurn6 mv6lenkv'
215
 Kapitola l0

U MOCI

T)
Io 10. srpnu 1792 stal se Robespierre neoficiflnim sta-
rostou Paiii,e; po 2. dervnu 1793 se stal neoficirilnim vlf,dcem
Francie. Ale jak[ byla povaha a rozsah jeho moci? Byl dik-
titorem? I\{6 l\{ichelet pravdu, ifk6-li: ,,I(dyZ byla v5echna
moc vlSdy soustied6na v rukou jednoho muZe, poznal, Ze je
absolutn6jSi a obivan6j5i neZ Ludvlk'XIV., vic neZ Bonaparte.
V jedn6 dobd stoupf vy5 neZ na trrin, je postaven na oltei."
Encgclopedia Britannica definuje v modernf ieti dikt6tora:
,,vladaf majici mimoristavnf moc". Laroussova definice je
,,ten, kdo sjednoti ve sv6 osobd vSechnu moc vl6dy, kterou
mu bud dh zhkon, nebo kterou uchviti". ZAana z obou de-
finic se na Robespierra nehodi. N6sledkem toho muslme
povSechn6 a romantick6 hodnoceni Nlicheletovo zamitnout.
Nicm6n6 Robespierrova pravomoc byla velmi rozs6hl6, ve
skutednosti tak znadnS, Ze se jevi v nEkter;ich okamZicich
diktAtorsk6, pondvadZ ochromovala haZdou oposici tak ridin-
n6, jako by byla absolutni.
elenem reorganisovn6ho Vlfboru pro obecn6 blaho stal se
Robespierre teprve 27. dervence 1793, politiku vl6dy vSak
zaCal Iidit hned po pidu girondy. Jeho soukromli zdpisnlk,
moZn6 nejcenndj5i ze v5ech dokumentri, kter6 po n6m m6me,
tukazuje, le byl tehdy opravdovou hlavou vl6dy. Mdl co dinit
s veden{m v5ech st6tnich funkcl, nevyjfmaje z toho ani ve-
denl v6lky a iizeni armidy, tiebaZe Carnot tvrdi opak. V ci-
zin6'ho povaZovali za hlavu franeouzskdho nfroda do td

219
 ・
miry, Ie kdyZ v6voda z Yorku podSval sv6 vl6d6 zprAvu
o situaci na vhlednd front6, mluvf o ,,Robespierrovfch vo- ∬常鎌Tb)]瑞 iStL∫ 器 淵 躙乱
na Sebe ln6nこ v po‐
jfcich". A rhz, kterf vtiskl Robespierre vei'ejn6mu iivotu ve krve, neZ by dOVOlil, aby byla uVidこ
m Zas vidi mesi五 もe.
Francii, byl dost vfznalni,, abv ryl6kal spisovateli Restif de chybnoSt Robesplerrova こesto Jiny V nё
10Vini Za ne‐
Nesmflne vttak pova老 ovat Vこ echna takOVFa uliこ

胤霊
la Bretonnovi n6Iek na ,,ten puritfnskf vEk, tu robespierrov-
skou dobu".
AIe rilednE nemdl Robespierre vEt5i pravomac nei, vSichni
Clenov6 Vlfboru pro obecn6 blaho. Ve skutelnosti byla v6t-
亀
魔∬麟∬ {1週 麟」
響:蕪
ze strachu, n′ brtt Ze zirmutl ll考
iCl■ pFedsta‐
Sina tohoto vfboru a Vfboru pro obeenou bezpednost-kter6 kotinilll Vこ eho tOhO,Co Robespierre V ieiiCh Oこ
dohromady vl6dly Francii proti ndmu. Robespierre se vOval。
-
mohl spolehnout pouze na dva kolegy, Saint-Justa a Couthona Tato pOpularita, pOdObni mraku nabit61nu blesky, kter6
Sila ie.
ve Vfboru pro obecnd blaho, kterf mEI dvan6ct dlenfi, a mё l vZdy po ruCe,nahinこ la ieh0 0dptrcim hriZu a dё
jtte品
蝋 ∬ 嘱11″ ∫ 労ely° r富 蹴
rovn6Z na dva, Lebase a Davida ve V'fboru pro obecnou bez-
pednost, v nEmZ bylo jederrAct komisaft. N6kdy zamftl Vybor 器 Ъ lぶ
こ
asto hrozit, aby hroZba nepOZbyla sily.
pro obecnd blaho jeho n6vrhy, pii Cemi se jeho protivn{ci va老 oval jIIn pFiliこ

dorozumlvali pohledy a pfikfvnutfm. Bfvaly tam tak6 trphd
spory, kter6 dosahovaly nEkdv takov6 vi5nivosti, Ze bylo po-
Mda ziStat pouze pFipravena.Jakmile jednfm bleSkem Za―
donlf tOho dё lali
s`hl,nikdo nemohl pFedvidat diSledky.U vё
inou v podruttn′ Ch a V nё kter′ cl■ ZiVattnё
j‐

tfebf, abv nedo5lo k velejn6mu skandflu, pieloZit sezenf mu opOSiCi Vこ tこ

も
ich vё Cech, CiSteこ ne proto, Ze tё
ttCe nesli jehO nelegltilnnf
z ptizemi pavilonu Flora do prvnfho patra. Piesto, kdyZ se
Robespierre rozhodl prosadit n6iakou politiku, dovedl ob- nadvlidu.
Barras nill■ Sdduie ve sV'Ch pamё
tcCh dVa ZaifmaVё po‐
vykle jednat tak, Ze piekonal kaldou oposici tak riCinn6, jako
kdyby byl bfval absolutnfm vl6dcem. stFehy o Lomto Strachu pFed Robespierrovou preStiZi. PFede‐
bOru pro obeCn6
Co mu umoZnilo tak jednat? v6fm ie tO zpriVa o bOuFliV61n Zasedini V′
l,Ze
Moe, pfed kterou se musely, n6kdy s nechuti sklonit vli- blaho,pFi nё m2 se C0110t d'HerbOiS tak dalece zapolnnё
ChyStal
bory a konvent, byla Robespierrova prestil korrzlo jeho vzLihi na Robespierra ruku. Robespierre Se priVё
jmdna a vEhlasu -
jeho vliv na jahobfnv, na komunu, na
pafiisk-'f lid, na -francouzsk'f lid. Robespierre se totiZ stal
1席 性
i艦蹴 l」 悧 ,SFittittЪ 着 織盤‐
L轟 ∫
pFiZnaこ nё f ie BarrasOvo Vypravovinl o n■
jこ
bezmfla symbolem. K podobn6mu pochlebov6nl vefejnE olnluVil. Jeこ tこ

dinn6mu muZi snad doSlo aZ v nedivnfch leteeh. Nesdetn6 , kterou vykOnal s F16ronem u Robespierra, kdytt je
vも tё vё

dEti dost6valy jm6no Rotiespierre, Dopisy, kter6 Robespier- odvolal z jihu. TitO kruti prokonsu10V6, kteFi Si pohriVali
Valttm VenkOVSk′ m advokitem
rovi psali jednotlivei i skupinv, oplfvaly neobydejnfmi W-
° ∬TT鳳1:IIT・ 紀:LttI
s Osudem tiSiCt,Stili pFed b′
razy obdivu a oddanosti' Nazfvali ho ,,zakladatel republiky",
,,bid na t5rranyt', ,,otec petriotismut', ,,poehodelitt^ ,.sloup", 鵬 eSI織 11蕊 兵露跳
221
220
 znimky nelihosti nad takovou dflv6rnosti, pfe5li hned k vy-
k6nf, ,,abv usrnfiili nedttklivou a py5nou osobnost". l,ichotili
mu a poniZovali se pied nim, ale ,,chladni tvii sochy nebo
mrtvoly by se mohla st62i vyrovnat nevyzpytatelnosti jeho
rysti".
Jejich poniZeni a ponlZeni jinfch jistE zostiovala skuted-
nost, ie Robespierre mdl bft povaZovfn za jim rovn6ho. Byl
by m6l m6nE irhlavnfch nepF6tel, kdyby byl bjval spi5 ofi-
ciAlnfm neZ neofici6lnim vlhdcem Francie. Byla to sama
trest moci, ktelou ochutnal, ale trest je n6kdy prchav6 I6tka.
II
Prvnich Sest mi5sicri llobespierrovy vlSdv nutno uru skorern
fpln6 pi'ipsat k dobru. NepiehSnime, iekneme-li Ze zachr6nil
jednotu Francie. KdyZ byli girondist6 uv6zn6ni, ovl6dali ve-
doucl vlAdni organismus, to jest Vybor pro obecn6 blaho,
dva lid6, Danton a Bardre. Mohou-li se nezory o Dautonovi
r&znit, jsou o Bardrovi prakticky jednotn6. Iiyl to krajn6
schopnf advok6t bez pevnlfch zhsad. V kaid6m sporu pedliv6
pozoroval, kter6 strana pravdEpodobnE zvitdzi, a v okamZiku
vftdzstvi se octl vZdy na stran6, kter6 vyhrila. Byl privodnE
royalista, pozddji feuillant, nynf vedoucl ,,roviny". Nakonec
bude na stranE ultrateroristrl.
V dob6 krise Danton a Bardre kolisali. Po povst6ni jevili
ochotu vzd6t se plodrl vit6zstvi vyjedn6vajice s girondistic-
kfmi departementy. Mluvili znovu o tom, Ze se jim dajl ru-
﹁﹁ ︱
kojmi, coZ se prakticky rovnalo uzn6ni federalismu. Robes-
pierre se postavil na odpor vsem tahovlfm n6vrhfrm. Zadat
＝︱
bezpodminednd uzuAni autority ristledni vlfdy, konventu a
︱
︲︱ ︲︲︱
Vfboru pro obecn6 blaho. Aby uklidnil obavy girondistickfch
︱︱
departementrl, pracoval chvatnd na nov6 ristavd.
＝
＝＝
t.r,
︱
︱ ︱
︱
︱︱
︱
︱
︱
Ustava z, t, l'lg} byla dllem hompromisu. Piesvddden, ie
tu jde o jednotu vlasti, byl Robespierre ochoten k iistupk&m.
Vzali tedy za zhklad Condorcetrlv nivrh a Robespierre sou-
hlasil s lim, i,e fstava upusti od omezeni pr6v sotrkrom6ho
majetku, coZ bylo v jeho vlastnim nivrhu. Toto vynech6ni
bylo moudr6, pon6vadZ gilondist6 by toho byli urdit6 vyuZili,
nby dok6zali, Ze soukrom6 vlastnictvi je bezprostiednd ohro-
Zeno. Ale na druh6 strand vidime po prv6 v ddjin6ch, Ze
ristava uznivh pr6vo d6lnik& na zamdstn{rni, a nedostanou:li
je, pr6vo na vydrZov6ni jich a jt'jich rodin st6tem.
KdyZ se o ristavd hlasovalo povsthnim, zrlstala pravice se-
ddt. Jeden z Robespierrov;'1ch piivrZertcfl Zfdal hlasov6ni podle
jmen, nebezpednf to postup v rukou kaciifi. Robespierre za-
krodil a iekl, ie radiji uv6i'i, Ze oni phnov6 nevstali proto,
lc jsou ochrnuti.
Nicm6nd Robespierre nechtdl, aby se ruontagnardi vzdali
sv6 skutedn6 diktal,urv, pokud zuiila vilka. Ustava byin pied-
IoZena lidov6mu hlasovrini, pi'ijata zdrcujici v6t5inou a od-
IoZena ai, do uzavieni mfru.
ry
flevoluci moZno definovat takto: Vice m6nd rychl6 a ob-
vykle illeg6lnimi prostiedhy proveden6 plizpfisobeni politick6
stavb;, st6tu zmdn6n6 nebo mdnlcl se hospod6fsk6 stavbE.
Revoluce zahrnuje plevedeni politick6 moci nejen z rukou
urdit6 skupiny lidi na jinou skupinu, nfbrZ i s jednd sociilni
tf{dy na jinou. V prflb6hu revoluce je st6lf tlak doleva, po
ndrnZ nisleduje jisi6 tendence k reakci, kter6 pfedch[zi
ust6lenf.
Za francoazsk6 revoluce pledstavovali Robespierre a Marat
dlouho krajni radikalismus. Marat, extr6mndj5i v projevech
223
 i v taktice, ale patrnこ m`nこ extr6mni ve sv6 pFedstavё ko‐
clle, zdll se revoluё nё jも 1, tFebaを e girondist` dobFe
neこ n`ho
je ve skuteこ nosti m6nё nebezpeこ nジ .Nicm6nё na‐
vё dё li,老 e
psal Kanlil Desmoulins,ponё kud oklanlin zdinfln: ,,Za Ma‐
ratem najdeme, co psali staFi kartografov6 na lnapy v lnl‐
stech,kde byla jeこ tこ neproMdam zemё 一―Tarm inc"nifa―
neznama zeme.`
Jeζ tこ vfc nett Robespierre postraこ ily girondisty pFeludュ
kter6 vidё li v t6 neznimё zemi. Slyこ eli volini po "agrirnim
z`konu``pFichizejfci z tё chこ patnё probidan′ Ch kraji a citili
se mllo povzbuzeni Robespierrovttm ujiこ tё nfm,孝 e Se tO nemi
brat vittnё . Kdytt revoluce postupovala, stavaly se pFeludy
urこ it輌 こ
fmi a VOlinf ztttelnё jこ fm.Tak vyvstali,,zuF市 ci“ a he‐
bertist6 se svメ mi VidCi Rouxem,Val・ letem,Leclercem,Rosou
Lacombovou a H6bertemo Pro nё byl Robespierre konser‐
vativcem. "Pan Robespierre“ , Ffkala Rosa Lacolnbovi a opo‐
vrを livё ohrnovala ret.
Ale NIarata jiZ nebylo. Dne 13. こervence 1793 pFetal niZ
Charlotty Cordayov6 nit tohoto usouχ en6ho ttivota a udё lal
z mrtv`ho na nё jakou dobu svё tce revoluce. Nlo老 ni, Ze mu
onlrzel′ Robespierre trochu zividё l,kdyttFekl v klubu:,,PFed‐
vidam, 老
eこ est dttky je llli tak6 vyhrazena, a Ze jen nihoda
I・ ozhodla,kdo byl prvnfln.Tak`Inij konec se blfZi rydll′ mi
kroky.`` Marat stttnこ jakO Robespierre potiral ,,zuFivce``;
jednou vё noval ce16 ёislo svё ho listu iloku na Rouxe. Od
nynё jこ ka
zistal Robespiorre s41n, aby こ elil tё m tvrdコ m
血koliln.On,kterチ kdysi vyё ftal konStitucionalistim,差 e chtttf
revoluci klisi meze,musel se snaχ it ji zarazit.
Kdo to byli ,,zuFivci“ 一一θ
nragrs・ ? Co by10 jolich prOgrat
menl?Jejich hnuti vznik10 z tё Zk6 situace,v nfZ se octly pra‐
cujfcr tFfdy nisledkenl zhroucenf hodnoty bankoveko Na pod‐
ziln 1793 hnutl ohromnё vzristalo,pOnё vad老 16to bylo velini
such6.TO vysuζ llo lnl,nSk6 nidrを e,zastavilo■ lletF a pFineslo
224
uedostatek mouky. Povst6ni ve Vendde odiizlo velkou d6st
dod6vek masa. Hlavnim vfldcem ,,zufivcri,, byl kn6z, Jakub
lloux. O jeho upiimnosti neni pochyby, adkoliv se milokdo
mriZe obdivovat jeho charakteru, v n6mZ se jako u
Marata
mlsila l6ska k chudlfm se sadistickou nenivisti k bohatlfm.
Roux piidital hospod6i'sk6 reform6 mnohem vic dfrlezitosti
neZ zmdnim politickfm. Jednou iekl sarkasticky:
,,Milujeme
svobodu, ale proto je5t6 nemusfme zemi.it hlady,,. Hl6sai
od_
stranEni rninci a cht6l, aby se d6valy a pi.ijimaly bankovky
pod nominilni hodnotou. I)61e, aby na vSechno hlavni zboZi
byly stanoveny pevn6 ceny, tak zvan6 ,,marimum gin6ral,,.
Pozd6ji byl pro distribuci monopolisovanou st6tem.
Rouxova politick6 taktika riplnd odporovala jeho proglamu
hospodhisk6mu. Je jasn6, Ze provedeni takov6ho p.ogr"*,
jako byl jeho, vyzadovalo by po uz6kon6nf vermi
siln6 a au-
toritativni vl6dy. Ale Robespierrovu vl6du zdaleka nepod_
poroval, nybrZ byl proti nf. V politice b5,l anarchistou,
snad
nisledkem toho, Ze jako kandidft do honventu dostal jen
jeden hlas. Podle jeho iedi je parlamentArni
despotismus
stejnE Spatnf jako kaZdf jiny. pii5el tedy k zdvlru
odstranir
kaZdou vl6du. Roux m6l d&v6ru v ,,plimou akci,,. JestliZe
nedal v irnolu 17g3 podndt k drancovhni kupeckSich krimri,
aspori ho pln6 schvaloval. ftekl, ie kupci byli jen piinuceni
vr6tit to, od diive ptedraZili.
Vidime snadno, prod se museli Robespierre a Roux rozejlt,
Robespierre dasto neschvaloval Maratovy ndzory a piitom ne_
byl Marat z6sadni protivl6dnf. Obhajoval_li ndsili lidu, vy_
vEralo to z jeho povahy, nikoliv z taktick6 soustavy. Dranco_
v6ni, kter6 lloux schvaloval, Robespicrre piisn6 odsuzoval.
Plece v5ak, vtiren sv6 obvykl6 method6, odmitl uznat, ie
m6
bft kir6n lid, n,ibrZ svaloval vinu na plestrojen6 royalisty
It nepiftelsk(r agenty. Robespierre nevdiil v fdinnost stano-
veni maxim6lnich cen. Podre n6ho by to mohro zpfrsobit jest6
l.ir Iiobe spirme
225
vEtSi nedostatek vyrobkri a plodin. Pozd6ji piidital t6to pIl-
din6 nouzi za hrozit| zimy 1793-94. Je moZno o tom dis-
kutovat, mdl-li pravdu di nikoliv. MoZn6, Ze mimol6dn6 po-
m6ry vyplfvajici ze zahraniCnl a obdansk6 v6lky, udinily
stanoveni maxim6lnich cen nevyhnutelnfm. Ale tvrdosti vl6dy
hrrizy byly zavin6ny z velk6 d6sti nutnosti udrZovat n6sillm
maxim6lni ceny.
Robespierr&v piitel Buissart naldhal takd na ndho, aby
vzal za sv&j Rouxriv nivrh na vl6dni monopol distribuce.
Nevime, jak dalece s tim Robespierre souhlasil. H6jil ob-
chodniky, ale moZn6 Ze z taktick6 pohnutky. Veddl to, co
,,zuiivci" patrn6 nikdy ripln6 nepochopili, ie tiida pracuji-
cich neni dost siln6, aby zristala bez podpory ve sv6 kontrole
vl6dy. Proto se nabidl, Ze bude pom6hat nii5i stledni tfid6,
maloobchodnikrim a mal;im vlastnikrim.
Ostatni vtdci ,,zuiivcri", Varlet, Leclerc a Rosa Lacombov{
jsou mnohem m6nd dflleZiti neZ Roux. Varlet byl po5tovni za-
m6stnanec, sotva dvacetiletf, kterf byl znfm hlavn6 svfmi
poulidnimi projevy. Na svlich iednickfch vfpravich thh,l za
sebou mal6 podium na koledk6ch, kter6 mu slouZilo za ie(,-
nickf pult. Jeden let6k, kterf napsal, jevi znainou zmatenost
mySlenek.
Leclercovi se dostalo od Marata t6to poklony: ,,Varlet neni
moZnf nic jin6ho neZ hloupj' pletichfi', ale Leclerc je velmi
schopnlf darebhk." Svou schopnost ukfzal Leclerc po Maratov6
smrti vydrivinim deniku nazvan6ho ,,Piitel lidu", o ndmZ
tvrdil, Ze ho vyd6vi ,,Marattv stiu". Na Robespierrrlv popud
protestovala proti tomu velejn6 N{aratova vdova.
Rosa Lacombeovi, heredka, byla Leclercoyou maitressou.
Ryla n6jakf ias uvdzn6na, protoZe se zuCastnila pochodu Zen
do Versailles. Organisovala Zensklf revoludni klub. Jednoho
dne vnikla provdzena svfmi dmZkami do trinice, aby pfi-
rndla tamndj5i Zeny, z nichi mnoh6 byly royalistky, nasadit
226
si na hlavu dervenou ciapku. 'l'rhovkyn6 pieru5ily na dosl
dlouho obchodovSni, aby u5tddiily nad5enlim revolucion6'i-
k6m vlfprask. Konvent Zenskli klub rozpustil. MuZov6 revo-
luce i s Robespierrem, at byli seberadik6lndj5i, mdli staro-
rn6dni ideje o postaveni Zen v i6du v6ci.
NejdrileZit6j5i ze v5ech extr6mistri byl H6bert, vedouci
h6bertistfi. Byt tak neupiimnli jako Roux upiimnli: pustf
demagog s temnou minulosti, kteri lrykoiistoval tragickou
sil.uaci sv6 vlasti k osobnimu prospEchu. Na zaiitkurevoluce
byl royalistou a ud6val s radosti radik6ly, odek6vaje nepo-
clrybn6 ndco ze zlat6 many, kteri tak hojnd plynula z ktfl-
lovsk6 pokladny. Brzy v5ak pochopil nebezpeCi takov6 cesty
rr otodil se k opadn6rnu extrdmu. ZaloLil list,,Otec Duchesne",
kterf piekonal v5e, co bylo tiStdno za revoluce hrubosti vf-
rnzfi a zuiivou tiidni nen6visti. PondvadZ sloh prozraztie
tlovdka, nebude moZn6 nezajimav6 uv6st piiklad:
,,Ilakouskou tygiici (Marii Antoinettu) povaZovaly vSechny
cvropsk6 dvory za nejzchhtralej5i prostitutku Francie. Ote-
vl'en6 ji obvif,ovali, Ze se vhlela v bl6td se svlimi lokaji, a bylo
by tdlko zjistit, kdo je prlvodcem znetvoienlfch a sn6tivfch
zrnclkfi z jejfho ltina."
Proti odek6vani byl H6bert slidn'i, rilisnf, dobie Slecht6nli
lroZitk6i, nepostrSdajici urdit6ho osobniho kouzla' Nem6l vlast-
rrlho hospoddisk6ho programu, nfbrZ, kdyZ pomohl odstranit
llouxe, v nEmZ viddl nebezpedn6ho konkurenta, pi'ijal jeho
t)rogram. Jeho politickli program zahrnoval poladavky jako
vr'rlku aZ do trpk6ho konce, bezprostiedni zavedeni nov6 rista-
vy, rozpu5tEni konventu a nov6 volby, zru5eni Vyboru pro
olrt-'cn6 blaho, pochody revoludni armfdy zeml s gilotinou za
ri&rlern rekvisici a hlavy, hlavy, hlavy! Hlavu Marie Antoi-
rrclly, hlavu pani AlZbEty. Hlavy girondistrl, poditaje v to
rrrrroho tEch, kteii je$tE zristali v konventu. Hlavy monopolistrl,
grrosplchilfi, spekulantri a royalistri. Ale misto aby dflvdioval
227
 poulid.nim srocenirn, jako to dinil Roux, vyuZival rozvillnf
politick6ho vlivu, za kterli ddkoval svdmu listu, k tomu, atry
plnil vlidnl rii'ady ministerstvo v6lky svfmi
- zejm6na
pochopy. To m6lo dvoji -
v;y'hodu. Divalo mu to vliv na vl6du
a umoZirovalo piivyddlat si destnfm zp&sobem pIi prov6ddni
vSlednlfch obchodfr.
Robespierre jim pohrdal, pouZlval ho v5ak proti Rouxovi.
Revoluce se ned6laji, i'ekl Saint-Just, s rfiZovou vodidkou. Je
pravd6podobni, ie Maxmilifn myslel na Hdberta 8. thermi-
doru, kdyZ iekl, Ze se ndkdy obiv6, aby se nepo5pinil spoje-
nim s jistlfmi lidmi, s nimiZ musel jednat.
Iv
KdyZ Robespierre vstoupil do Ylftroru pro obecn6 blaho,
zhorSila se siLuace do krajnosti. Na seyeru se obrann6 linie
hroutily, na Rfnu se rozplfvaly. MEsta Cond6, Mohud a Valen-
ciennes se vzdala, Landau a Cambrai byly ve velk6rn nebez-
pedf. Vnitini situace byla stejn6 Spatn6 nebo hor5i. Z osm-
des6ti dtyl departementt v SedesSti dvou vvpuklo povst6ni.
Ve Vend6e Sla jedna pohroma za druhou. Lyon, druh6 m6sto
Francie, postavil se v delo vzboui'eni. Jeho sily se pr6v6
spojovaly se silami z Nimes a z N{arseille. V PatiZi zvedali
royalist6 hlavy. Bylo odhaleno v6Zn6 spiknuti, majici za rikol
osvobodit kr6lovnu a prince.
Vyprostit nSrod z takovd tisn6 zdSlo se podnikem skoreur
beznad6jnfm. Nicur6nd pohranidni departementy zrlst6valy
odd6ny. P6sma vzpoury se mezi sebou nestlikala, a at m6lo
povstini jaklfkoliv rozsah, nezapustilo hluboko koi'eny v lido-
vlfch vrstv6ch. Vfbor se tedy mohl d6t na risp65nf pochod.
Podrobil si Calvados, Bordeaux a Marseille, obkliiil Lyon.
Ale hospod6isk6 situace se st6le zhor5oyala. Zatim pii5la n6-
９“
８
９″
￨‖
hle zprfva, Ze se 'foulon s eskadrou dtyliceti osmi bitevnich
lodi vzdal Anglidanfim, rta rozkaz svfch royalistickfch vfrdcrl.
H6bert soudil, Ze piiSla pro n6ho vhodni chvile. JiZ po
rr6jakou dobu jeho agenti pobulovali piedm6sti. Dne 4. zhii
1793 se shromiZdil velikf dav pi'ed radnici. Starosta Pache
a prokurStor Chaumette, kdyZ vid6li, Ze pli5el okamlik, kdy
je revoluce srnete jako tolik jinfch pied nimi, vyhnuli se t6to
osobnf zkhze tim, Ze se postavili v delo nespokojencrl. Fl6bert
oslovil dav a fekl: ,,Zitra af se lid dostavi hromadnd ke kon-
ventu. Af ho obklidf, jako to udinil 3I. kv6tna a at toto stano-
vi5td neopou5ti, dokud tento sbor nepli,jme tlpatieni, kterf
,isou potiebn6 plo nali zichranu."
.Iaki je to hrozn5 ironie ve stiidniicich se vlnich revolucel
Girondist6 kdysi obklfdili kr6le v Tuileriich; dlive nei za rok
Robespierre obklfdil girondisty. A n1,nf se dodkal on stejndho
osudul Objevil se toho vedera v klubu, kde rhtodili prudce na
tllcny Vfboru pro obecn6 blaho, 21r,im6na na Bardra. Robes-
pierre je h6jil. Svaloval piidinu nepoi6dku na pletich6Ie a na
velejn6 nepihtele. ,,Tito zlosynov6 by zardousili, kdyby mohli,
konvent a jakobiny. Illedi n6m lid odcizit a plidftaji n6m
v,(eehna zla, kterfmi Iid trpi."
.Iak by byla tato podivani potd5ila Lamethy, f)uporta,
llirrnava, Brissota, Vergniauda a Louvetal Jakour by byli mdli
rirrkrst pii pohledu na hrozn6ho vridce jakobfnri ocitnuv5iho
sc v fizkfch pied tymiZ silami, kter6 Zivil a kter6 se nyni
olrrirtily proti sv6mu obhAjci a podndcovateli. Ale Robespierre
zrrprirshal bidem a hodil divok6mu zvfieti toto sousto:
,,(lhtdjl-li bohati statkirii dfle pft krev lidu, vydSme mu jel
Sclk(rrne-li se s piiliSnfmi piekiZkami pii odsuzovhni zr6dcri,
rpihlcncfi a lichv6it, pak at si to s nimi vyiidi lid s6rn."
.lsou dobl5 jm6na, na kter6 se revolucion6ii neodv6Zi
vzlr'rbnoul nrku z obervy, Ze by jejich pi'ivrZenci mohli ztratil
221)

vlru v revoluci samu. H6bertist6 mohli napadnout Dantona
a Bar0ra, ale al, doposud nechivali Robespierra na pokoji.
Znamenal pro nd svatou archu. Royer, kterlf mu odpov6d6l,
prohlAsil: ,,Robespieme, t\,6 du5e je dist6, proto vEiIS, Ze ti,
s nimiZ se spolduje5, jsou jako ty."
Nazitii provedli H6bertriv program. Galerie byly pleplndny
k zalknuti. Dole bylo kaZd6 mistedko zaplndno himoticiuri
demonstranty. Kolem dokola budovy nesdetn6 fl2yy. Robes-
pierre piedsedal. Chaumette v dele jedn6 delegace se nar"r
obr6til tdmito slovy:
,,lJt ifidnoa milostl Zaane milosrdenstvi pro zr6dce! Jestli-
le se nezbavime my jich, zbavi se oni n5s. Hodrne mezi nE
a sebe piehradu v6dnosti!"
Bylo to doZadovhnf hrrizovlAdy. Robespierre se nedal vhzal:
,,Svoboda pleZije v5echny intriky a spiknuti. Konvent dobie
vf o utrpenl lidu."
︱＝ ＝ Ｈ ＝ ＝ ＝ Ｈ ︲
︱
Nfvrhy nisledovaly jeden za druhlfm. Pi'i5la delegace klubu
jakobinri, nesouc korouhev, na nii bylo bd6l6 oko s heslem:
,,Svobodu nebo smrt!" Mluvdi delegace l6dal, aby ,,teror byl
din na denni poiad".
,,Teror dennfm rozkazem!" Nespokojenost na5la sv6 heslo.
f)anton navrhl, aby se revoludni soud rozdElil na n6kolik
︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱︱
sekci, postadujicich, aby kaZdli den padla aspoi jedna hlava.
Bardre vycitil, Ze se vitr obracf, a zvolal:
,,Ano, dejme hrtizovlSdu na denni poiad! Royalist6 baZi po
krvi? Dobr6, budou ji mftl Dirne jim krev jejich vlastnich
Iid{ spiklencri, Brissota a Marie Antoinetty! Chtdji znidit
-
konvent? Ni6emov6, konvent znidi vAs! Ght6li jste zahubit
,,horu"? Dobr6, ,,hora" v6s rozdrti!"
Robespierre jiZ nesed6l v piedsednick6m kiesle. Bud pro
irnavu nebo z jin6ho dflvodu poZ6dal Dantonova piftele, Thu-
riota, aby zaujal jeho misto.
?30
￢
v
N6sledky ofensivy h6bertistfi a ,,zuiivcfr" dne 5. zi,}i 1793
byly znad.n6 a mEly velk'i vliv na Robespierrfiv osud. Nespo-
kojenci dostali patrnE vdt5inu toho, deho se doZadovali. Byl
ptijat zikon o podezi'ellich osob6ch: teror piiSel na poiad
dne. Byly stanoveny maximSlni ceny a piijaty zhkony, aby
byly co nejpiisn6ji dodrZov6ny. Kaidy obchodnik se vydhval
v nebezpedi trestu smrti, kdyby nevyv6sil pled krimem se-
znam zboli ir jeho mnoZstvf, kter6 mEl. Byla utvoiena revo-
ludnf arm6da, kteri t6hla zemf, rozs6vajic v5ude teror. Vfbor
pro obecn6 blaho se roz5iiil o dva nov6 dleny, h6bertisty
Bilaud-Varenna a Collota d'Herbois.
Do jak6 miry vEiil Robespierre v ridinnost tdchto opa$eni?
Do jak6 miry mu byla vnucena?
Robespierre vdlil v nutnost hrfrzovlAdy. Byl by ji patrnE
s6m plijal, i kdyby nebylo do5lo k ofensivE h6bertistti. Rikal:
,,Z6kladnim z6konem je blaho lidu. MEI jsem vZdy tu z6sadu,
Ze lid, kterf usiluje o svobodu, musi bft ke spiklencrim ne-
riprosnf; ie v takov6m piipad6 je krutd blit slabf, zlodinn6
bft shovivav!, a i.e poZadavky samotn6 lidskosti vyZaduji
nelitostnou spravedlnost."
Robespierre s6m napsal piipis kornunfm, na kter6 plevedl
fkol uv6st hrrizovlidu v diunost. Zdh se, Ze tento piipis na-
znaduje, aby ji pouZfvali mfrnd a spravedliv6. Dopis se vy-
znaduje uSlechtilosti vlirazu.
,,eim vEt5i moc je v6m svdiena, tim piisndj5i musi byt
frdtov6nf. Couvnout pied tim, co od vis vyZaduje obecn6
blaho, byla by slabost jit nad to je fanatismus. Revoludni
-
z6kon v6m dal do rukou moc mstlt obecnou kiivdu a zfroveir
vdm zakazuje mstit kiivdu soukromou. Zapomefite, Ze jste
loLrkromi obdan6, mdjte na pamdti, Ze jste soudci. Nedotdeni
231
 pouh6 m6sice, druh6 tisic
svym pr6vo trestat s chladnou rozvahou. Jedna trvala
v65nf svou a zasluZte osob' druhi na sto
zlodin." let. Jedna postihla smrti na deset tisic
milionri. Ale vsechno nase zdEseni
plati ,hrrlz6m' mensiho
V dal5i kapitole pojedn6rne o tom, do jak6 miry je nutno hrrlza rychl6 smrti se-
Robespierra dinit odpovddnfm za pozd6j5i piehin6ni. Zde *ro, tak ieieno okamZit6ho' Co jehladem' zimou' krutosti
stadf se zletelem na vSlnost situace konstatovat, ie se za kerou u porovn6ni t atorrf'o" smrti s up6-
u porovnini
-a Zalem srdce? Co je rychl6 smrt hleskem
francouzsk6 revoluce vlida teroru uejevila v celku krvav6j5i pojmout rakve na-
moZn6 m6nd krvavou neZ jini obdobn6 opatieni, kter6 lbnim u kfilu? M6stsk19 nrbitov by mohl jsme piln6
se tak
-byla udin6na za n6rodnich- hrisi daleko m6n6 drsnfch. Autor pfrUre tim kritk;frn-lt'n'"-, nad kterfm
Francie by st6Zi pojala
tdchto i6dek nesympatisuje ani s Collot.em d'Herbois ani udili chvdt hrrizou a truchlit' Ale cel6 t]:
terorem
s Fouch6m, srovnime-li v5ak 1667 Zivotri, kterd utratili v ty- rakve napln6n6 tim druhfm a skutednlim -neudili
I
nevfslovnd trpkyrn a hroznfm terorem'
kterf n6s
ond se 17.000 existenci, kter6 majf na svddomi Thiers a jeho
viaCt, latr zaslouZi, v cel6 hrfize a
Zalostnosti"'
poDlocnfci po komund roku 1871, pt6me se, zda krutost pamEtihodnou jeji dramatich;f
,,lyonskych stielcfi" byla pi'ehnanfi uebo zda se s Thiersem
vl6du teroru udinil obzvl65t6
16:z a beze v5i pochyby take
skutefnost' Ze byla namiiena
nejednalo piili5 shovivavd. a jejich opor6m a ie na sezna-
Vskutku, porovnSrne-li vl6du teroru s dinnosti blfvaldho ,rori p.inif"govan;fm ttidAm jmen' V historick6m t6-
reZimu za norrnhlnfch d.asfi, neni nikterak jist6, kterd z oborr mu jej(ch obEti je mnoho slavnlich
neZ nad tisiceur
byla stra5n6jSi. V projevu v konventu pronesl Saint-Just tato nri" :" vic z6rmutku nad Nlarii Antoinettou pied soudem
n"r";*"rrrrych neStastuikfi, kter6 by bylo moZno
obvin6ni:
Za star6ho reZimu bylo ve francouzskfch vdzuicich 400.000 daleko l6Pe obhf,jit'
vinit za zaslou-
Vfbor pro obecn6 blaho m6 s6rn sebe co z poprav ve-
udinil
Zenou i nezaslouZenou kritiku toho'
Ze
panskfch vdznicich, nfbrZ ve Spinavjch venkovsklich i,al6- je v odich potomstva'
iejnou podivanou a tim zdrarnatisoval
iich. Robespierre vypravuje ve sv6m pamfletu, jak ony Zaliie na lid blahotlArnli vliv'
byly piepln6ny sedl6ky lenami i muZi neschopnfmi Ona sniZujici podivan6 nemohla mit
- - KaZdodenni pohled na smrt z tak
blizka ztrfcel hrfizu a ne-
vyhovEt poZadavkfim svfch pinri nebo pro ndjak6 piekrodenf by si byl mdl piipo-
jejich nesdetnjch vfsad. Za blvallho relirnu bylo rodn6 pt *nff zdalelia tak odstra5ivd' Kornitdt
menout Voltairova slova: ,,Nic neni
tak neplijemn6 jako bft
usmrceno 3000 lidi l6m6nim kolem a 15.000 rodn6 pov65eno.
pov65en Potaj{."
Tato obvindni nikdo nevyvritil ani pied thermidorem, ani piinutily Robes-
po ndm. Zeani,historik, pokud je autoru znhmo, rreodvAZil se I kclyZ piipustime, Ze mimoi'6dn6 okolnosti
smrti' t6Zko porozu-
je poplit. Ale jsou-li pravdivS, pak musel bft diivEj5f reZim piu.*," aby zrnEnit svrij n6zor na trest
demoralisujicim podivanfm'
mime, Ze nic ,t""u*itut proti t6m
za fragonardovskou fashdou st6lou vlidou teroru, pokud se vylidil ho jako nEco'
tfkalo chudlich, a moZno s5rmpatisovat s prudkfm vybuchern KdyZ potiral trest smrti v konstituantE'
co ,,zesurovuje a zatvrzuje ducha
lidu"' I\[ohlo mu nyni unik-
Marka Trvaina: ,,Byly dv6 vl6dy, m&Zeme-li sc .ien rozpome- veiejnE popravy? CoZ nevidEl'
rotrt a zamyslit nad tim; jedna p6chala vraZdv z vh(nd, tlruhi nout, Ze podobnf t":inet maji

233
232
 hnё vali,reagOvali,kdytt Si uvё dolnili,Ze ie Robespierre v ne―
Ze byly tElkfm psychologickfm omylem? OdpovEdi snad je,
bezpeこ 1.
Ze popravy byly vZdycky veiejn6 a Ze nebylo snadn6 zru5it をldn,III Vitё z‐
Ostatnё ,H`bertovo Vftё zstvi nebylo Vlastnこ
tradici. A piece Robespierre vice nel jednu zvr6til. V t6to v6ci
stv`In. H6bert chtё l vlastnこ moC, CtiZttdoSt tO, kterou Robes‐
prokAzal bud riZasnlf nedostatek proziravosti nebo siln6 ini-
pierre zmaFil tim,彪 e v otiZCe neivyttiCh cen usLoupll.H6bert
ciativy. Zklamal se. ]Dile,
doufal, Ze se Stane nliniStrem Vnitra, leこ
O revoludni arm6d6, srovnateln6 s obdobnou moci existu-
VttbOr prO obecn6 blaho, iSa dalek abdikOVat, zajiStil Si pFi‐
jfci nyni v totalitnich zemich, tak6 nernfiZeme iici, Ze mu byla
stup k ministersk′ m iFadim,pOこ itaje v to i miniSterstvo
vnucena. Pozd6ji se piesv6ddil, Ze piiv6df stSt do nebezpedi, l, 以
e Se ho
vilky. Roux, jentt se dOを adoval Vlidy teroru, Vidё
a dal ji zru5it.
pouを ivi proti llё ttu a iehO Stranfkim. Nakonec Spicllal ve
Hdbertisi6 a ,,zuiivci" mu vnutili narYfzenl o nejvy5Sich ce-
vezenl Sebevrazdu.
nhch. Za zfklad se vzaly ceny z roku 1790 a pro kaZdf druh bOru prO obecn`bla‐
Dva hё bertist6,kLeFf SC Staliこ leny Vゞ
zboii se zvj5ily o tletinu. Nebylo v5ak moZn6 ustflit ceny bez
ho, Blllaud― Varenne a Collot d'HerboiS, patFili k H6bertovё
ustileni mezd. KdyZ bylo vfc neZ rnilion muZri v armidE a po- Fili jako On v pFehnan6 uを
stranё pouze v tOn■ Smyslu,労 eVこ
1‐

Zadavky ministerstva v6lky podnitily znadnd dinnost prt1-

vini Vlidy teroru a V jin■ opatrenl, kter1 0n podporoval,
myslu, byli by ddlnici mohli poladovat tak zvfSen6 mzdy, ie Varenne,profeSOr
l■ eiznivali hO Vも ak Za sV6hO VidCe.Billaud‐
by se tim byly ohrozily zikonit6 ceny. Mzdy se stanovily tak6 ■u a byl zaSlepen osobni
a spisovatel, neznal lisky k blittnfl■
podle mezd z roku 1790, zvlf5enfch v5ak o polovinu, ne
dosti.PFesto byl vё ren svチ 1■ ZiSadillll a pFipraven pro nこ
ctiを ■
o tietinu. To pozvedlo ofici6ln6 existendni frrover"r d6lnickfch byl herec a dramatickチ SpiSOVatel.Byl
trpё t.C01lot d'I‐Ierbois
tiid asi o 15 procent nad riroveir, jaki byla pied tiemi roky.
marnivチ ,prudkチ a lni10val siln6 nApoje.Byl odVAttn,a schOp‐
easem si ddlnfci uvEdomili, Ze by mohli dostat vic, neblit ch Se
nチ ,alepoSkvrnil navZdy sv6 jm6no ukrutnOSLIni,kter′
z6konem stanovenlich mezd, a byli nespokojeni. Neuvddomili
dopustil V Lyonu.
si v5ak, Ze by ceny ihned stouply ve stejn6m pom6ru. Byly
z toho ddlnick6 vlftrZnosti, pii nichZ se m6stskS: spr6va mu- VI
sela postavit na stranu zam6stnavatelt, kteif platili legSlni
mzdy. Dovolivala se aspoi v jednom piipadd Chapelierova hO
Sotva se Robespierrova vllda zotaVila z itOku,nastrojenё
zhkona, kterf zakazoval vdt5i organisace dElnick6. Robespierre
H`bertem,muSela Sn6st drlll■ ′ ,podnicenチ Dantonem.
se octl ye sporu se svlimi nejvdrn6j5imi straniky, protoZe mu-
sel zachovat rovnovAhu urezi ti'idami. nebot uZ nebyl vrldcem
p∬:Lflり 露Lttltlllぶbyl霧ふ11∬Ъ ぶ miょ肌 :

tiidy, nlibrZ u6roda. Mathiez povaZuje tuto okolnost za jednu ZVOlen brzy po Dumou‐
zvan6ho DantoniV V∫ bOr, kter′
z hlavnich piidin jeho pidu. Nicm6n6 autor nenachAzl dtl- en pri reOrganisaci,ke
riezovё Zradё . Byl VSak z nё ho vylo,こ
kaza, ie by byli d6lnfci Robespierra skutedn6 opustili. S6m ―
kter6 dOこ 10 po padu glrondisti.V klubu JakObint a frantiこ
Mathiez piipou5ti, Ze 9. thermidoru vyslaly skorem vSecky
k/ant Se o jeho revOluこ nfln zapalu poChybovalo. O pli'odu
sekce na radnici svd oddily. Adkoliv se dElnici na komunu
235
234

jeho blahobytu obihaly podivn6 povEsti. V phnu konventu se
Siiily pochybnosti o jeho osobni podestnosti. Vzdorovnl a zmi-
zel. Ale nebyl muZem, kter5r by zmizel navZdy. I)ne 24. a 25.
itelnゞ . Utrpё l‐ li po‐
zFenl, nフ brtt jako Caesar sttln: nepttemoを
.Byt by
riZku,Inohl Se hned pFipravit k Cestё na popravigtё
se mohlo FiCi COkOli O Spravedinosti takov6hO postupu,nelZe

柵 肌bOr鸞 ∬憮 lFTli
肌 鮒Ъ
p°
z6ii se pokusil uchv6tit moc.
OkamZik byl pi'iznivli. ,,Zuiivci" a h6bcrtist6 byli velmi
rozhoFこ eni nad tfln,iak V′
nespokojeni se svfm Pyrrhovfm vit6zstvim pied ndkolika
tfdny. Danton se pi'i t6to piileiitosti uch6zel o jejich pomoc
a navrhl, aby byl revoludni tribun6l rozmnoZen. l'o je uspo-
kojilo do t6 miry, Ze ho uznali za ,,revoludni hlavu"; kdyby
si to byl pI6l, byli bv vynutili jeho zvoleni do \rfboru pro
願鷲艶酵酬
Kromё tohO Sjednocenim itOb
l鷲
―一Cennou
mohl jiln Thuriot pOSkytnout― ― a tak6 poskytl
obecn6 blaho. Necht6l vSak zastSvat v Robespierrov6 vlid6 Vl薄 LT∬
podruln6 misto. ChtEl bit v Cele svd vlastni vl6dy.
Tak6 jini byli nespohojeni. KomisaFtm konventu v Mayenne
rttm■ 絆驚
淵鳳騨 濡 胤∬盤
a Valenciennes, Merlinovi de 'Ihionville a Briezovi, kteii vy- Robespierrovy vlldy.
UtOk zaこ al dvacit6hOこ Lvrt`ho.Danton Sinl ziStiVal V po‐
dali svi mdsta nepffteli, dostalo se od vlfboru tak ,,kavalir- こinnoSt. P01e こ innOSti
sk6ho" piivitdni, Ze na n6j zanevi'eli. Stejn6 nepifitelstvi cho- zadi, jeho pOSily zatim zahajovaly
e nebylo tё う
vttbOru bylo tak roZSih16, 老
k6najit Slabi lniSta.
vali ndkteii diiv6j5i dlenov6 Vfboru pro obecnou bezpednost,
kter6 vlibor piinutil. aby odstoupili. Ti vSichni a jejich pi6- Bylo mOZno chOpit se t6 neb0 0n6 politOVinihodn6 pttfhOdy,
tel6, spojeni s dantonisty a s pravici, rnohli patrnd disponovat
vdt5inou, kteri by porazila vl6du. Kromd toho byl Robes-
甜 ltrI:1:∬ 吼鮮諄
じ寵l‖ 1∬ I¶ ∬￡ i縄
bOru pustili Opravdu dO
:

pierre ndkolik dni churav a nucen leZet. Nebylo tedy tieba iali.Apこ Ladvacit6hO Se nepFite16 v′ niこ 10 Za Ob‐
poditat s jeho obSvanou piitornnosti na iednick6 tribun6. Nic- price.■ eこ nici se stFFdali leden za druh,m.ObVinё
, Briez, ｀lerlin de Thionville a
vinё nfln. Goupilleau, Duhell■
m6n6 se v tom nepl6tel6 vfboru zklamali. KdyZ se Robes- こpatnё V′ pravu dO Vend6e.
Delaunay itOこ ili na V′ bOr・ Vedl
pierre dovddEl, i,e hrozi vl6d6 tdZki porhZka, vyskodil z postele .

a opravdu napoleonsk5im zpirsobem sv6 nepiStele rozpr65il. PFipuStil, Ze se ziSObOVacI Sluttba zhrouLila. Byl nesChOpn′
Ve vyboru byl pouze jeden dantonista, Thuriot. Ten od-
stoupil a uvedl jako drivod, jak vlibor naloiil s Houchardem, 盤:F]l∬ 1'I潔ざl』 嵐ぶ 。翌1ま メ 為器器Lご Ъ 把
bOr resignoval. Jeho Obrana byla slabA.
tO Vコ ZVa, aby V′
vit6zem u Hondschootu: vfbor ho dal zatknout, protoZe ne- Andr6 a
vyuZil vic sv6ho vit6zstvi. Hlavni odpov6dnost za zkricen6, Clenov6 v′ bOru Billaud‐ Varenne, Jean Bon Saint‐
―
― jeho Vlastn`
Barё re lllluVili bez iこ ittu. Barё riV projev

:∬
jednini vfboru s jeho generily pad6 na Robespielra. Ob6val

驚野 I鱗 浮鮮長
〕 拝
se, Ze dflvodem ke kaZddmu ochabnuti by mohla blit zrada.
PovaZoval to za jist6 a podle toho jednal.llaid! generAl mdl
bft nejen jako Caesarova rnanielka mimo v5eehno pode-
237
236

nosti a shovivavosti, hlavnlch to obvinEni se strany nepl6tel
vlfboru. Dnes v5ak se uzn6ve, Ze nikdy nebo jen zfidka kdy
se lid6 vyrovnali s fkolem skoro nadlidskfm nebo se vic
ob6tovali veiejn6 vdci. D6jepisec Ludvik Combes popisuje
takto jejich dinnost:
,,Jak mohla tato vl6da s rispEchem zdolat tak obrovskou
pr/rci? Tim, Ze si nedopiAvala oddechu. Jeji ilenov6 praco-
vali bez sphnku, bez pravidelndho jfdla. easto rnusel staiit
kouseh chleba, sn6denlf u stolu, aby osvdZil jejich spotiebo_
vanou silu. Je t6Zko pochopit, kdy vlastnE spali, pon6vadi
byli zd6nliv6 iinni bez plestivky. Dopoledne se schAzeli a
radili o bdZnych zilezitostech. pozddji chodili do konventu,
kde tajemnik a obvykle jeden nebo dva jini byli vyzvirni,
浙Ⅲ鼈Ⅷ隕ⅢⅢⅢⅦⅢ胴胴胴胴＝
aby se ujali slova. Potom pr6ce v kanceliryich, korespondence
a piikazy. Veder jin6 schtze, kter6 se dasto protihla pies
celou noc,"
︱︱
Neni tedy divu, Ze to v Robespierrovi vielo rozhoidenim,
︱︱
︲︲ ︲ ︱ ︲ ︲ ︱
︱︱
kdyZ se ch6pal slova na obranu sv6 vl6dy.
︱旧︱
,,Tento den mdl pro pitta cenu tlf vftEzstvi. Jsme_Ii my
︱︱︱︱
hlupSci a zrhdci, co jste vy, kteii jste n5s zvolili? Obvif,ujete
︱＝︱＝＝＝＝＝Ｈ＝＝＝Ｈ＝＝＝＝＝ＨＩ
n6s, Ze nic neddl6me. V6st jeden6ct arm6d, n6st tihu cel6
Evropy, odhalovat zrid.ce, maiit pldny zvEdfi najatlfch za
nepi'6telsk6 zlato, hlfdat nespolehliv6 spr6vce, potirat tyrany,
zastra5ovat spiklence a urovnAvat piekdZky _ to je naie
ptice!"
Robespierre neh6jil, n!,bri ritodil.
. ,,2 ialobc& se stanete obZalovanlfmi!,.
Vybral si ndkter6 z pomlouvadt vfboru, ponech6vaje pouze
c6rv z jejich dobrdho jm6na. Mflokdy docilil vdtsiho rrrdinku.
Jeho uepi6tel6 byli por.aZeni, konvent naplndn hrrizou. Od_
v6Zil se tedy posledni zkou5kv a ymetl konventu do tv6ie
resignaci vl6dy.
,,Vlast je ztracena, nem6-li vl6da neomezenou dfivdru a
238
-
neni-li sloZena z muZfi, ktei'i si ji zaslouZi. Zhd&m
vyboru."
Jaurds ocerluje pomdrn6 z6sluhy vridcri revoluce a iik6:
,,Byf byli sebev6t5i, Cambon a Carnot byli sprSvci, nikoli
vl6dci. Byli n6sledkem, Robespierre byl piidinou."
To musel tak6 konvent pocifovat, kdyZ sly5el resignaci.
Musrl mit pocit, le v t6 krajn6 obtiZn6 chvili byl ten piisnlf
asketa na tribund jedinfm muZem schopnlfm sloudit sily n6-
roda tak, aby mohly byt vrZeny jako jeden muZ proti ne-
piiteli. Sotva Robespierre vmetl svou vyzvu, vstdrvali poslanci
a volali: ,,Ne, ne, nikdy!"
Zkrocenli Briez se potom omlouyal. Rekl, Ze nechtdl vybor
obvinit, a kdyZ Robespierre nabidl demisi vyboru pro zvoleni
Brieze, Z6dal s6m o povoleni vzd6t se. Kdosi navrhl zru5eni
volby, coZ se hned stalo. Robespierre pi'ipad zakondil tdmito
proslul;imi slovy:
,,ProhlaSuji virro, ie ten, kdo byl ve Valenciennes, kdyZ
vstoupil nepiitel do bran, nepatii do Vfboru pro obecn6
blaho. NemriZe dit nikdy patiidnou odpov6d na otizku: Jste
mrtev?"
,,Reknu v6rn, kdybych ji byl byval ve Valenciennes v dob6,
kdy tam vstoupil nepiitel, nebyl bych tu, abych vSm podal
zpr6vu. Byl bych sdilel osud tdch, kteli dali piednost smrti
pied hanebnou kapitulacf."
KdyZ BarBre vidEl, Ze je situace zachrSn6na, vzchopil se
'd ilfidal, aby se odhlasovala vl6dd driv6ra. ,,I(am bychom pii-
!1i," iekl, ,,kdyby se Robespierre musel ospravedlflovat pied
,horou'?" Tak odhlasovali vliboru jednomyslnd dfivEru. Na
Z6dost Ilillaud-Varenna schv6lil ubohy poraZenf parlament
v5echny diny vfboru. Rozhodl tak6, aby pii5t6 komisali pied-
n65eli zprhvy ve Vfboru pro obecn6 blaho a nikoli v kon-
ventu. To ho nadiadilo v5em ostatnim vyborrim, tiebaZe ne
dostatednd Vliboru pro obecnou bezpednost.
239
 f)iktatura ,,velk6ho., vyboru se datuje od 25. zifi l7gl.
At
do Ilobespierrova p6du se jeho sloZeni nezmEnilo s vlijimkou
vyloudeni jedin6ho dlena, H6raulta de S6chelles. Ve
vynoru
byli tehdy: Robespieme, Saint-Just, Couthon, Carnot, Lindet,
Prieur z Marny, prieur
- - z Collot
Andr6, Bardre, Billaud-Varenne,
C6te d'Or, Jean Bon Saint
d,Herbois a H6rault
de Sdchelles.
Bezprostiednd po t6to pam6tihodn6 parlamentni bitvE ruu-
sel Robespierre znovu ulehnout, kdeZto Danton si vyZ6dal
dovolenou a odebrar se do Arcis-sur-Aube. pravd6podobnE se
cht6l vyhnout pozornosti.
VII
I$ikdy ai, do poslednich let nepokusil se nikdo o takovou
organisaci hmotnfch a duchovnich sil n6jak6ho n6roda, k jak6
do.(lo ve Francii za ieleznlho panov6ni revoludni vl6dy. To
je z velk6 miry zSsluhou Robespierrovou. V tom jako v ji_
nlfch vdcech jevi se ridcem Napoleonovlfm. pozorujme jen
ten mocnf dikt6torskj stroj, kter;f byl schopen rozdrtit kai-
dou vnitini oposici, sjednotit nSrodni sily k rozhodn5im vi-
tdzstvim nad armidami cel6 Evropy a kout zbran6, kter-6 byly
privodnd my5leny pro obranu, ale bylo jich pouZito nakonec
k vfboji.
Nejvy55i moc mdl Vlfbor pro obecn6 blaho, ,,velkf vybor,..
Mdl svrij mand6t od konventu, kterf ho po pravdd mohl roz-
pustit nebo obnovit; Robespierrova piitomnost ve vliboru
v5ak konvent zastra5ovala. Nezapomndl na 2. Cerven, Do
kaZddho okresu byl dosazen rilednik vfboru. Byl opr6vn6n
konat rekvisice, sesazovat, nahraiovat nebo uvEzflovat pra-
videln6 jmenovan6 riiedniky. Nahrazovali se vfbErem ze,se-
240.
znamti dodanfch mlstnimi jakoblnskfrni kluby. Taktcr
vSichni vei'ejnl rilednici podlizeni autorit6 vjboru.
Vfbor pro obecnou bezpednost, ,,mal1i vybor," byl takt
volen konventern, ale z tdch, kter6 mu oznaiil ,,velky vybor".
Podle jeho pi'ikazfr pracovaly mistni revoludni vybory, kter6
zatfkaly. Vlfbor pro obecnou bezpednost urdoval, protikter;im
podeziellim bude zavedeno soudni iizeni. Revoludni arrn6da,
teror a tiskai'sk6 lisy byly zbran6mi obou vfborfr. VyZado-
vala-li n6kter6 situace zvl65tni pozornosti, byl vyslin komisai'
konventu, prokonsul, vybaveny skorenr absolutni pravomoci,
ale odpovddny ,,velk6mu" vfboru.
TiebaZe byl vlAdni stroj tak vlfkonnf, nefungoval bez ti'e-
nic. Ilyly ve ,,velk6m" v;iboru, byly mezi Vlfborem pro obecn6
blaho a V;iborem pro obecnou bezpednost. N6kdy se uk6zal
mistni revoludni vfbor neristupnyru. PrAvE Collot d'Herbois
si st6Zoval na jejich ,,neodpovEdnou zuiivost". N6hteii pro-
konsulov6 se provinili neodpustitelnfmi zlodiny. Vzdor tomu
se v5ak uskutednila zizra(,nta organisace a spr5.va. Vend6e
bylo podrobeno. Bylo odvedeno, vybaveno a vycvideno dtr-
ndct arm6d, dohromady 1,200.000 muZfi. Produktivni sily
byly povzbuzeny jako nikdy piedtim. Bylo dobyto velk;fch
vft6zstvl. N6kteii d6jepisci, bohuZel, podtrhujlce vyludnd vl6du
teroru odvrAtili pozornost od opravdu pozoruhodn6ho vlf-
konn6ho a spr6vniho dila vyborft.
ZApisnlk s osobnimi poznirmhami ltobespierrov$mi, o kte-
r{,ru jsme se ,iiZ zmfnili, ukazuje dtleZitost, kterou v tonr vSem
rnll. Shnr mdl m skrrosti ustanovovfini a odvolAvirni pro-
konsulrii t generirlfi, disposice armirdami a z6sobovaci sluZbu,
zahranilnl vdci, zaopatiovaci poZitky, poStovni sluZbu, udr-
iovhni vci'ejn(rho poi6dku, propagandu atd. Neunikly mu ani
takov6 podrobnosti, ,iako le pobronzov6ni hlavni d6l zakrfvh
vady vfroby.
Byla tato diklatura jedinE v6lednym organismem nebo
16 Robespierre 24t
 rudla revoluini v5iznam ? V jetlnorn dokladu, nalezen6m mezi
llobespierrovfrni papfry, psandm pied zorganisovinfm revo-
ludnf vltldy, Cteme: ,,Je potlebi jedin6 vrile a pouze jedin6.
Musi byt bud royalistickA, nebo republikrlnskf. Aby byla re_
publikhnskS, musi bft ministii republikini, noviny republi-
k6nsk6, poslanci republikinSti a vl6da republik6nsk6.,. Je
tedy zIejm6, Ze Robespierre zamfslel pouZft revoludni vlldy,
aby republiku upevnil. Cht6l r,Sak zaloZit republiku jako-
binskou, v niZ pievlidal vliv proleiariAtu a ne vliv m65fan-
Ⅷ顆 珊 Ⅷ Ⅷ 胴 脚 脚 脚
stva. VZdyi v t6mie dokumentu dteme: ,,Vnitfni nebezpedi
piichfzi od m65tanstva. Je tieba, aby sankyloti zristali ve
mdstech a dostAvali denni mzdu. Je tieba je jitfit k hn6vu,
c.rzbrojoval a poskytovat jim osv6tu. Je tieba roznEcovat re_
publik6nsh6 nad5eni vlerni moZnfmi prostiedky.,,
Tedv to, co llobespierre zamlf5lel, neli5i se podstatnd od
toho, co je v rnoderni iedi znhmo jako ,,diktatura prole_
tari6tu."
Ale kdyZ uvaZoval o svych druzich z ,,trory,,, zdd. se, ie
viZn6 pochyboval o jejich nAklonnosti k v6ci dtvrtdho stavu.
V podivn6m katechismu, nalezen6m tak6 mezi jeho papiry
a psan6m po p6du girondy, objevujl se nAsledujfci i6dky,
hter6 pIe5krtl, jako by si byl uv6domil, ie jeho my5lenky ve_
dou do slep6 ulidky, kde dih6 ochromujici sklldenost a ztrhta
odvahy:
,,Lid. . . Co jin6ho pfek6Zf osviceni lidu?,,
,,Chudoba."
,,Kdy poznd lid pravdu?i,
,,AZ bude mit chl6b a aZ bohati a vt6da plestanou pod_
porovat prodejn6 per.a a jazyky, aby lid klamaly _ aL zh,jmy
bohatfch a vl6dy budou totoZn6 se z6jmy lidu..,
,,Kdy to bude?"
,,NIKDY..'
￨ pochmurndm vzezieni a pard6lich pohledech, kter6 vrhal na-
242
VIII
KdyZ byli zatdeni vfidcov6 girondy, podepsalo sedrndes6t
p6t jejich kolegri v konventu veiejnf protest. H6bert Z6dal
v jednom vyd6ni sv6ho listu za druhfm, aby ti, kdo podepsali
protest, byli odevzd6ni revoludnimu tribun6lu se svlimi vtdci.
Za danlfch okolnosti to mohlo znamenat jen jedno smrt.
I{6bert to v6d6l tak dobie, i,e vyzval kata Samsona, -aby na-
mazal kladky sv6ho stroje jako piipravu na tak hromadn6
krveproliti.
Dne 3. tijna 1793 m6l Vybor pro obecnou bezpednost podat
zprfvu o girondistech. O tom, jak6 bude mit drisledky pro
uvdzn6n6 vridce, nikdo nepochyboval; bylo v5ak znadn6 na-
pdti, pokud 5lo o osud t6ch, kteli podepsali petici. Robes-
pierre v6d6l, Ze zpriva neobsahuje pro podpisovatele bezpro-
sttedni nebezpedf. Obival se v5ak, i,e by mohli extr6mist6
poslance poplaSit, ponEvadZ se objevil toho dne poprv6vkon-
ventu po sv6m velk6m parlamentnfm vitdzstvi.
Amar z Vjboru pro obecnou bezpednost ietl zprivu. Jak se
odek6valo, mdli bft vridcov6 girondistri pohn6ni ihned pied
soud. Pokud se tyde tdch, kteli podepsali protest, doporudoval
vfbor. aby byli prozatimn6 uv6zndni, dokud zvli5tni zpriva
neosvdtlf jejich pi'ipad. Z tisicfi tdch, kdo byli prozatimnd
zatdeni, bylo jich m6lo souzeno. TiebaZe zprflva nebyla extr6-
mistfim po chuti, byl poddn n6vrh na jeii pi'ijetf a pro5el.
Ale tu povstal dantonista Osselin a idd.al, aby se konvent
vr6til k rozhodnuti o t6ch, kteii podepsali protest, a aby byli
souzeni zArover'r s vfidci. Galerie boulliv6 tleskaly; konvent
se zalekl. Kaid! v6d6l, Ze tdch sedmdes6t pEt nebude Zit d6le
neZ n6kolik tfdn&, projdeJi Osselinriv nivrh. Robespieme se
zvedl a odebral se na iedni5td.
D6jepisci, ktefi sleduji thermidorskou tradici, mluvi o jeho
243
 se proti kald6mu vyjedn6v6nl s
povstalci a neschvaloval
zelenallfmi brflemi na sv6 obdti. Nev(me, jak pohllZel na ty, vil
kter6 chtdl zachrAnit, ale snadno si piedstavlme, s jakfm fr"*i"ta""uni. Ilikal, z* ;o $"r'" vzit rn6sto ritokem' I(clyZ
dantonista Dubois-cranc6 nebyl naklonEn
ho slyset, zajistil
nap6tim se divali ohroZeni girondist6 na nEho. Robespierre shromfZdit
m6l v rukorr jejich Zivot a smrt. Kdyby se byl piidal k Osse' si, Ze byl jeho piitel Couthon pov6len rikolem
linovi, byl by s nimi konec. v Auvergne armS.du k provedeni plSnu'
ochrnutli na ob6
,,Obdan6", iekl, ,,dejte pozor. Mezi tEmi, kdo se dali do couthon byt muZ * lemnym chovinim,
,rof,y. V *rr.., ,,Carnavalet" mfiieme
vid6t pojizdnou le-
leb zrrldnd ctiZidosti, je mnoho zbloudilfch. " ." bvrt velmi odhodlanf ;
Ozvalo se reptfni extr6mistti ve shrom6idFni a na galeri- no5ku, v nil se pohyboval' Dovedl v5ak
jeho energii' Sestavil
ich. Robespierre pohled6l na galerii, kter6 mu byla vZdy tak zd6 se, ze t6lesn6 vada podn6covala
vdrna. l6danou armidu a vzal m6sto Lyon ritokem'
,,Mluvfm v piitomnosti lidu a praviur v6m: pouze ti jsou PotomseCouthonpodleosobnichsklonrlapokynrlRobes-
ZSleielo
hodni bft vaBimi vridci, kteii majl odvahu v6m iici pravdu, pierroqich zachoval vridi Lyoiianrlm velkoduSn6'
aby je trestal. Brzy
kdyZ jim soukromf z6,jem veli, aby jednali jinak' M6m za to, mu vice na tom, aby m6sto zf,sobil. neZ
potom vznikla v pafiZi nedfivdra k t6to
politice' I(onvent na-
Ze je pod dfistojnost konventu zablivat se jinfmi neZ t6mi,
fldil distedn6 znideni druh6ho m6sta Francie' Aleto nafizenl
Couthon'
kteii jsou jiZ uvdznEni. UkAZe-li se pozddji, Ze jsou je5td jini nic' aby
vinni, jste zde a mriZete Z6dat, aby se spravedlnosti udinilo opiraje se o Robespierra, neudinil skoro
hlavni nim6sti' kcle byla obydli nej-
zadost. Opahuji: mezi tdmi, jejichZ uv6zndnl se 26d6, je provedl. Odebral se na
kladivkem
mnoho dfiv6ryhodn;fch muZ&, mnoho takovych, jak vim, kteli bohatsich m65fanr1. Tam, poklepavaje stiibrnfm
na kaldou z aristokratickfctr fasid' Iikal slavnostnd: "Zikon
piipojili sv6 podpisy v nepochopeni. .." destrukce nebyla PaiiZi
16 odsuzuje'" KdyZ tato symbolickS
Girondist6 byli zachrSn6ni. Jejich dopisy potvrzuji, Le vE- Na jeho misto byl
d6li, Ze d6kuji za Livot t6to Robespierrov6 intervenci. Jeho po chuti a n6tlak silil, Couthon odstoupil'
nepI6tel6 tvrdili, Ze tak jednal pouze z politickfch dfivodfi, p".,"r"" Collot d'Herbois a Fouch6' S nimi zttaloprov6d6l divok6

stflleni, kter6 bylo sice m6n6 vraZedn6

nef to' kter6
aby si zajistil podporu pravice. Ale umirnEnost jeho politiky let pozddji' UVto
v Lyond brzy pot6, v rozporu s v$slovnfm prY6nim konventu, Thiers v Patili asi o sedmdesft osm -vS1i
vypr6vi', ze
odstrat"ruje kaZdou pochybnost o jeho pohnutkhch' provedeno s v6t5lm barbarstvim. souberbielle
Robespierre, kdyi slySel vypravovat
o podrobnostech' rrykiikl:
,,Krev! St6le krevl Bidnicil Nakonec
v ni republiku utopi!"
dostat morAlni podporu
IX Collot se opdt pokou5el pisemn6 jed-
v5ak
Robespierrovu. Nedostal odpov6d' Robespierre -psal
ndho pustil' Collot'
Dubois-Cranc6 obldhal Lyon, ale vic vyjednival neZ bojo- nomu z lyonskfch soudcfi a ptisn6 se do
se obhf,jil' Robespierre
val. KdyZ se konedn6 rozhodl jednat, bombardoval m6sto a zpri- znepokojen, vr6til se do PaliZe' aby
povolfn zpEt' Charlotta vypravuje
sobil tam velk6 hmotn6 Skody a smrt detnfch nebojujicich. zaIl<lil, aby byl Fouchd
o boullivdm roz,hovoru Fouch6ov6 s Robespierrem" Robes'
Robespiere, ilaflivf ve vdci autority risti'edni vl6dy, vyslo-
245
244
隅肥

jeho pt's
pierre bouiil shm, kdeZto Fouchd ,,zhledl, ti'6sl se a koktal val s rodinou na prochazku do Elysejskfch poli;
omluw". Brount ho prov6z{val. Ni:kdy obEdvali v restauraci u vchodrr

Ale Fouch6, i kdyi bledl a tl6sl se, zirst6val hroznEj3fm do zahrady v Tuileriich. Majitelem restaurace byl Svycar'
Piileiitostn6 na konci tlidne chodivali verr do lesfl' bud ve
nepiftelem neZ Collot d'Herbois. VEiil, ne bez dfivodu, Ze ho
chce Robespierre na vfstrahu jinfm potrestat. Proto se roz- Versailles nebo sm6rem k IssY'
hodl udeiit prvni. Byl to protivnik, jak6ho Maxmili6n je5td K Robespierrovi chodili na n6v5t6vu hlnvnd l)esmoulins'
Saiut-Just, Couthon, Lebas, l)avid, Buonarotti a
pani de Cht-
nemdl. Brissot, ad tak zbdhlf v intrik6ch, nebSl se zhpolit za
bil6ho dne; Fouch6 se nikdy neexponoval. I(dyZ cht6l Robes- labre. Merlin de Thionville a Legendre patiili tak6 kdysi
pierre udefit, zmizel, jen aby se zas objevil, jakmile se jeho k jeho n6vStdvnikrlm, piestali v5ak k ndmu dochAzet'
mlu-
neplitel obrftil zidy. Fouch6 kladl l6dky a podrfval sv6rnu David je plili5 zn6m, nei aby se o n6m zde ob5irn6
nepiiteli pfrdu pod nohama. Povalil Robespierra, jako krysy vilo. KromE toho, Ze byl slavnlim maliiem' byl dlenern Vv-
Robes-
dokdzaly poboiit d&m. boru pro obecnou bezpednost a obdivoval se nadSend
pierroui. Patfil k tdm, kteii se ho po jeho smrti zi'ekli'
poz-

x d6ji se v5ak dal na pokini a prohl6sil' Ze piijde 6as' kclv

d6jiny Robespierra pln6 ospravedlni'
-Butnarroti
Jak asi plynul v t6 dob6 soukrom;f Zivot Robespierr&v? _ z Michelangelova rodu - byl italskf spiso-
osobniclr
￨
O tom m6me zpr6vu v pamdtech nejmladSi dcery Duplayor.y. vatel a radik6l. Byl jednim z rn6la Robespierrovfch
pl6tel, kteii zfistali vdrni jeho pam6tce' Pozd6ji se zapletl drr
Je-li pravda, le dlovdka poznime podle jeho spolednosti, mt-
leme piritelstvi Duplayovych piipsat Robespierrovi k dobru. Babeufova sPiknuti.
￨ Umdleckf truhlAi byl nev5edn6 poctiv;f muZ. Fracoval mnoho Pani de Chalabre, Slechtidna, byla asi dtyi'ic6tnice' Jtr'ii
Vym6nili
pro vl6du, od nii dostal po Robespierrov6 smrti zaplaceno obdiv pro Robespierra se datuje z dob konstituanty'
do domu vedle f)tr-
II
bezcenn;imi bankovkami. Misto aby sfm platil svfm viii- si dosi dopisri. PozdEji se piestbhovala
tehim stejnlim zpfisobem, prodal svftj majetek a vyrovnal se playovfch a byla kaZdodenni nivSt6vnici' Z ieiich dopisii
hodnotnfmi mincemi. SobE neponechal nic nebo skorem nic. ne* ziejm6, zda jeji city k Robespierrovi byly jen platonirh["
Po jeho smrti byla uv6zn6na a jeji piAtelstvf nepieZilo
lttltr
Duplay se stal dlenem revoludniho soudu, coZ se rnu mnoho
nezamlouvalo. ObydejnE se sluZb6 vyhnul. Jednou se ho tvrdou zkou5ku.
jen nepravi<k'lrri"
甜‖
Maxmiliin oti,zal, co ddlS u soudu. Duplay odpov6d6l: ,,Ji S vfjimkou Desmoulinse, kterli plichizel
schSzeli se ti, o kterfch jsme se zminili, v Duplayovi
dotttrY
se v6s neptdm co dEl6te ve Vfboru pro obecn6 blaho." Robes-
zpravidla jednou t;iclnd. Buonarroti hrAl na klavir'
Ltrlrrrs
pierre se necitil uraZen; usmfl se a stiskl Duplayovi ruku.
Corneillovy l:rl<' lt'
ZdL se, Ze si Maxmilifn snadno zvykl na rodinnd prostiedl zpivat. NEkdy hr6li hry Racinovy nebo
Duplayovfch. Rodide se s nim ochotnd radili o dom6cich z6- kardf svou roli detl. Robespierre a Lebas hr6li s nc'ivi'lilrrr
s:ittt' Il
leZitostech; dEti ho povaZovaly za star5lho bratra a svdlovaly nadSlnlm. I(dyZ bfval Robespierre s rodinou veder
se mu. Ndkdy d6lal prosti.ednfta mezi rodidi a ddtmi. Chodi- t6val jim z \-'oltaira nebo z Rousseaua'
2+7
246
 Kapitola 11
Dost6val nesdetn6 dopisy, z nicht mnoh6 ho velebily pIe-
pjatfmi vfruzy. Ndkter6 anonymni dopisy ho napadaly. Jin6
l,6daly o pi'izeir nebo o milost. N6kolik jich bylo napsSno
v nadEji, I,e ho zkompromituif. Takov6 dopisy mivaly na
obSlce n6pis, aby je Robespierre otevlel osobni, nepochybnE MEZI HЁ BERTISTY A DANTONISTY
v nad6ji, Ze nEjakf zvldav!, po5tovni riiednlk nebude db6t
t6to pozn6mky. Jeden takovf dopis mluvi o pokladu, kterli
prf si Robespierre nahromadil ve Svfcarsku. V jednom do-
pise vyznSvi bohat6 mladi vdova z Nantes Robespierrovi Kttdi Кvduこ 壼 宙ida mtt b輔 0'離 Ve w6m宙 器耐
m議 ‐
m2 0paこ nttmi smこ ry:Stこ mi,kdOЙ j1 0b宙 通uif,労
e ie
svou n6klonnost a nabizf mu svou ruku a majetek. PiSe: ,,Jsi boFe s dVё
mfm bohem. NeznSm iin6ho hoha kromd tebe." pFiliζ radikllni,a tё lni,kteFi ji kirajl,老 e neni doSt radikilni.
r,
Mnoho Iidi ho chtElo nav5tfvit, b1,'l v5ak pliliS zarndstndn Za francouzsk6 revoluCe pFedstavoVal Danton prvni smこ
a piistup k ndmu neb-vl snadn'f. JakSsi hrab6nka de Tr6mont Strany se tolik a v tak
I16bert druhゞ .Ale,ku pOdiVu,tyto dVこ
docilila u n6ho pi'ijeti. Lidl Robespierra, jak sedi u psaciho をkO FiCi, zda ta nё b0
こetn,Ch bOdeCh Stチ kaly, Ze je nё kdy tё
stolu, obleden podle poslednf m6dy, chladnd zdvoiilf. ByI ona osobnost byla h6bertiStOu こi dantOnistou. Tak Se hiS‐
vvd6n dekret zakazujici bfvalfm Slechticfim bydlet v Paffli, torikovё ttLzni v tOm,jak ZaFadit H6raulta de S6Chelles.Ro‐
dokud nebude uzavfen mir. Pani de Tr6mont, kteri si ote- bespicrre FikiVal〔 )tё Ch10 dvou strinich: ,,Rozunll Si iak0
vlela obchod, piiSla polAdat o povoleni, aby sm6la zrlstat. lupに i v lCSe,``iSa pFCS、 こdこ en,moと ni Ze priVem,Ze iednu
Obrdtila se na Bart)ra, kter6ho se vdc plfruo tfkala, ale on i druhou financuje CiZina.Jeho bitvy s obё
ma v ziFi nevedly
ji kritce odbyl. Robespierre se ji zeptal, nenili obchod jenom k cili.hlё Sic POtOm zaこ ali h`bertist6,podporovini dantoniSty,
z6minkou. Ujistila ho, Ze nikoliv. Ze ho potlebuje k Zivobyti jako byl Thuriot,Robespierra dile zneklidiOVat,tentokrit na
ona i ieji dcerka, kterou piivedla s sebou. Robespierre se poli niboZensk61■ .

podfval na dit6, piemj5lel chvili a dal pak nSvStdvnici listek RobesPierre Si byl vё dOm, Ze katoliCisl■ us ie pFlliこ
hlu‐
pro Bardra. Pani de Trdmont byla plekvapena riplnou zmd- ―
tehdy tri‐
boko zakoFenё n V Srdci francouzsk,ch Sedliki―
nou Bardrova chov6nf, hdyZ pledetl slova toho, kterli mu byl こtvrtin franCOuzsk`hO obyvatelstva ―― nett aby byl brin na
riiedn6 roven. lehkou vihuo SriZka s cfrkVf byla neVyhnutelnl, ponё
vad老
Condorcet a jini si vSimli. jah ftobespierrova zvl65tni, samo-
ll l

cfrkev byla jednou Z hlaVnich pevnosti Star6ho ZttiZeni. Ale

t6fsk6 a asketicki osobnost fascinuje Zeny. V cele Concier-
pFi ttoku na Cfrkev こinil Vttdy rozdn lnezi katOliCkOu vfrou
gerie,l kde proZival Robespierre s roztii5t€nou Celisti hodiny
a sluZebnictVem cfrkve. Ⅳlimo tO na zaこ itku rozliSOVal dile
agonie, najde nSv5tdrryrfk zvadlou kytici. KaZdorodn6ve vfrodf
prellty od niZこ fho knё ttStVa.
￨

Robespierrovy smrti plijde nezn6mi fena, odstrani zvadld e preliti byli bez v′ jimky こ
老 leChtici.
Je tFeba uvttZit,
kv6tiny a poloZi ta:n Cerstv6.
Byli ζtё d予 ら dOkOllCe marnotratnё pliCenf, zpupnt pohrdali
r vbzeni u paI'iZslitrho soudniho pal6ce. (Pozn, pfokl")
￨ 2総
?48

￨￨￨‖
 lideru a dasto byii nevEiici. Rtkato se, Ze se
dvornl prel6t po- ,,Dbejte, abyste nedivali farratismu zbran6, nahrazujice vzd6-
yaZoval za upadl6ho v nemilost,
kdyZ se o u6rn proslfchalo, l6ni nSsilim. Pohroulete se sami do tdto pravdy: svEdomi se
Le je zboi,n!,. Naproti tomu obyCejni
kndlf, vzeillii
lidu, znali ned6. nutit." H6bert v5ak zadal nynl s propagandou v PaIfZi,
zblizka jeho trampoty a souZeni. Sami byli bidn6
placeni. Ro- jsa hotov uchopit se vSeho, co slibovalo bft populArni. Bylo to
bespierre v6iil, Ze by bylo moZn6 vnuknout jirn
nad5enf pro jako piidrZet sirku k velmi hollav6 l6tee. Za nEkolik tjdnfr
revoluci, s jejich pomocf se zmocnit cirkve, osvobodit ji,
zmo- se komuna, jakobini, sekce a velki d6st konventu dali str-
dernisovat a zdemokratisovat.
hnout. Mezi H6bertovfmi nejaktivn6j5imi pomocniky byl
AIe v t6 mlfe, jak revoluce postupovala, pozn6val,
Ze tento Anacharsis Cloots.
pl6n je odsouzen k ztroskotinf. Skoro vsichni prelAti
a velk6 Cloots je plikladern, jak6 zlo mfiZe zprisobit idealista
v6tsina niZ5iho knEistva ztstari revoluci nepi6telstf.
M6ri s u5lechtilfm srdcem, je-li nad6n skutednfmi schopnostmi a
tdZkou odpov6dnost za povstrinf ve Vendde a podnitili
energii, postridiJi vSak soudnosti. Ve jm6nu lidsk6ho bra-
vzpoury v Lyonu, v ,foulonu, v Bretagni a jinde. Tlebale
trstvi poskytl Brissotovi pomoc a podporu pfi rozpoutdni
zenrd bojovala o svoje byti
k d6leni Francie jako polska - *v dobi, kdy se zd,frlo, Ze dojde
vykonAvalo kndZstvo n6tlak
evropsk6 v6lky. Ve jm6nu svobody svEdom{ pomflhal nynl
H6bertovi vyvolat to, co by se bylo mohlo; neb.it Robespierra,
na venkovany, aby odpirali platit dan6. Z toho vzniklo ro-
st6t niboZenskou v6lkou. Cloots navStivil paliZskdho biskupa
stoucf nepiStelstvf Robespierrovo stejnd proti knElfm jako
Gobela a zastra5il tu dristojnou osobnost tak, Ze se uvolila
proti prelStfim. Pii jedn6 piileiitosti ryekl: ,,Jak6 souvislost
je mezi kn6Zfmi a bohem? Kn6Zi jsou morilce pfijit do konventu v prrlvodu v5ech vikiirl, aby se vzdala
tirn, dim jsou sv6ho irfadu, jako by byl blfval n6strojem povEry. Konvent,
SarlatSni l6kaIstvi. Zezlo a kadidelnige se spikly,
aby zneuctily rovn6Z zastra5en, pondvadZ Gobela doprovizeli rilednfci ko-
nebe a uchv6tiry zem." Nicm6n6 st6ie dinil rozdil
mezi kato- muny, misto aby piijal resignaci s dfistojnfm opovrZenfm,
Iickou vfrou a jejfm kn6Zstvem. NechtEl vydat oposici nebez_
pednou zbrar-r proti republice ani odvrdtit pozornost
uiinil tak s pokryteckfm projevem ricty.
lidu od Cloots, py5ny na sv6 dilo, objevil se tfZ veder ve Vfboru
hlavnich probl6mfi k podnrlnrim. ,,Je pravda,,, ptal se H6-
pro obecn6 blaho, patrnE s rimyslem trvat na tom, aby mu
berta, ,,ie zfkladnf piidinou na5ich potiZi je niboZenskf fa_
vnutil tuto svou politiku. Sotva vstoupil, zjistil, Ze chybil.
natismus? Vdnujice mu v5echnu svou pozornost, neztr6cirne
Prakticki Robespierrrlv duch ovlSdal vfbor. Ovzdu5i tam
z odi opravdovi nebezpedf, kterd n6s tisni?,,
bylo zievnd ledov6. MaxmiliSn se na nEho dival zelenavfmi
Diive nei vzplanula v paiiZi, doutnala n6boZensk6 ne_
brflemi a pronesl tsedn6:
sni5enlivost potaji na venkov6, podndcov6na prokonsuly,
jako byl f)umont, jemuZ Robespierre psal: ,,Ned6vno jste n6m iekl, Ze je tteba vpadnout do Holandska
,,Stiezte se d6.vat a vr6tit mu nezivislost. Je to piiprava k tomu taZeni, Ze se
protirevolucion6isk;fm pokrytcrim, ktetf by rAdi zadali
ob- nyni pokou5ite n6m Belgidany odcizit uriZeje jejich n6bo-
danskou v6lku, z6minku, jeZ by zd6nliv6 ospravedhiovala
Zensk6 piesviddeni?"
.jejich pomluvy." Piedtfm napsal vlasteneckfm spolednostem:
,,Oh,'o odpovdddl Cloots, ,,to nemrlZe rozhodovat. Ne-
知
251
 illiali na5i r:epi6tel6 po celou dobu, Ze jsme proti n6-
boZenstvi?"
,,Ano, ale nemdli doklady, nyni je majl!,, zakondil ostie
Robespierre. Cloots, kterf podital s docela jinym piijetfm,
zbledl a odesel.
Ti'i dny pot6, 10. listopadu tZgB, slavil se povEstnli sv6tek
Rozumu. Pod vysokfmi gotickfmi klenbami notredamsk6ho
chr6mu postavili sddrovu stavbu ieck6ho chrfmu, nesoucf
ndpis: Filosofii. BrSny katedrSly se oteviely. VySIa z nich
bo_
hynd Rozumu, azurovd a bile odin6. Byla to pani Momoro,
kter6, jak Iekl Carlyle, mdla. p6knf vzhled pro bohyni, kromE
toho, Ze mUla vadn6 zuby. Jejf pr&vod, vytvofen;i z choristek
opery, zanotoval hymnu. potom se seladil a odebral se do
konventu. Tam sestoupila bohynd s trfinu, na n6mZ ji nesli.
Pfedseda a tajemnfci jf dali bratrskf polibek, nadei se
usa_
dila na vl6dnf tribun6. Oditli svddek vypravuje, le se Robes_
pierre zvedl a opustil s6l.
V chrimu Notre-Dame zachoval tento svftek Roznmu pod
ochranorr komuny urdit6 dekorum. Ale v rfiznfch dtvriich
mEsta se opakoval a nabyl r6zu bakchan6lii. prostitutky, vy-
strojend cfrkevnlmi rouchy, ukradenfmi v sakristiich, taneiiy
za yozem bohynE zavEseny do zistupctl lidu. posv6tn6 kali-
chy, pln6 lihovin, Sly z ruky do ruky. Na ulicfch plipolaly
ohn6 z ostatkri kIiZ& a jinfch bohosluZebnycn pfeamUtrt.
Kolem nich tandil dav zpivaje CarmagnoltL. Byf se to zd6 ne-
uvdiiteln6, zridastnili se tEchto saturnilii kn6Zi.
Dne 17. Iistopadu nalidila komuna zavlenf vSech paIiI_
skfch kostehl pro vefejnd bohoslutby. Kaid!,kn6z, kterf by
byl tak ztie5tEnf, aby Z6dal o povolenl pouZlt kostela pro
n6bolensk6 ridely, mohl bft potrestdn smrti! Cloots byl zvo_
len ptudsedou jakobfnsk6ho klubu. Robespierre useudil, 2s
;s
6as zalrodit
252
il
Situace vyZadovala stejnb taktu, jako pevnosti a odvahy.
Robespierre nem6l k disposici 16dn6 ozbrojen6 sily. Nirodni
garda podtdhala kornund, kde vlAdl Chaumette, Hdbertrlv
spojenec. Velitel revoludni arm6dy, Ronsin, byl hdbertista.
Jako jedini skutednS zbrair ztlstival Robespierrovi jeho moc-
nlf mravni prestiZ.
Pii5el do klubu veder 21. listopadu. Piedsedal Cloots, H6-
bert mdl slovo. Doslechl se, pravil, Ze se Robespierre chyst6
udat jeho, H6berta, Chaumetta a dokonce Pache. Rekl, Ze
tomu nepiikldd6 viry. Potom Z6dal hlavu panf AlZbdty a
sedmdes6ti p6ti girondistrl v zaji5tovaci vazbd. Momoro, man-
iel bohynd Rozumu, iekl, Ze je nutno se tl6st tak dlouho,
dokud je na Zivu jedinf kndz. Tu se Robespierre ujal slova.
Nikrtro uemtZe dist jeho projev bez obdivu nad jeho poli-
tickou obratnosti. Vytlfkalo se mu, le mluvil opovrZlivd o pani
AlZb6td. Ale kdyZ se o ni pohrdavd zminil, podotkl, Ze by jeji
smrt nemohla stStu prosp6t. Na ne5t6sti ji uemohla tato
taktika zachr6nit, byla v5ak patrnE jedin6, kter6 mohl Robes-
pierre s jakousi nad6ji na rispdch pouZft. Nicm6nd pomf5lel
pledev5im na n6boZenskou ot6zku. Ch6pal, Ze se je5t6 ne-
mfiZe zbavit Hdberta a Chaumetta. Odsuzoval jejich propa-
gandu a piece jim ponech6val ulidku k uniknuti.
,,Konvent," iekl, ,,nezavrhl katolick6 ndboZenstvf. Nikdy to
neudinf. Ud6vali kndze proto, Ze slouZili m5i. Rudou ji sloulit
d6l, budete-li jim v tom br6nit. Ten, kdo by jim v tom chtCl
br6nit, je fanatidtEj5i neZ oni."
Ale Robespierre nepi'iietl nepoiidky v PailZi Chaumettovi
a H6bertovi. Prohl6sil, Ze je podndcovali agenti z ciziny, kteii
se vloudili do vlasteneck;fch spolednosti, kde klamou mnoho
vynikajicfch obdanrl. Z6da| aby se jakobini sami zbavili ta-
kovfch lidi veiejnfm piezkou5enim kaZd6ho dlena. NSvrh
 byl prijat a cloots, proti ndmuz se Robespierre osobnd n6ctiletou divkou a piiznivi se ke katolick6 vife, aby ta}
ujal
slova, byl nakonec vylouden. projev proti mohl uCinit.
Clootsovi mu nebyl
pr6vd ke cti. Pies svou neschopnost nebyl
Cloots cizim agen_ StejnE nedrlsledny byl Danton v politice. Jeho odpov6dnost
tem a t6Zko si pfedstavime, Ze Robespierre mohl za krveproliti je nesporn6. Piesto vSak se s nim nyni setk6-
v6ZnE v6iit
v toto obvindni. v6me na opadndm extr6mu. Podle Garata mEl tehdy Danton
H€bert a Chaumette se rychle kryli. H6bert prohldsil, tento program: obnoveni obou vyborri, okamZitf mir, zasta-
Ze
nenf atheistou, prohlisil evangelium za vybornou veni vl6dy teroru, zruSeni nejvy55ich cen, povolSnf emigrantri
knihu a
iekl, le povaZuje Krista ,,sankylota,, za jednoho ze do vlasti, propu5t6ni podezielfch na svobodu a v5eobecnon
zaklad,a_
telt jakobinsk6ho klubu. Chaumette opahoval po Robespier_ amnestii.
rovi, i,e pov6rdivi lid6 jsou nemocni a Ze spilfni Robespierre by nebyl nikdy souhlasil s takovlfm progra-
neni l6dba.
Plotiniboienskd bouie skondily v paiiZi jako kouzlem. rnem. Ne proto, Ze by byl cht6l vfbojnou v{lku. ,,Je tieba
Dne
25. zhii zkrotil Ilobespierre konvent, nyni zkrotil paiiZ zbrojit," r*ikal, ,,ne proto, abychom t6hli k Rynu, to je v6lka
a ja-
kobfny. bez konce, nfbrZ proto, abychom diktovali mir, mir bez
v1fbojfi." Ale byl proti kaZddmu pokusu o mir tak dlouho, jak
III prohlAsil dfiraznE, dokud nepiitel mA obsazenu tieba jen pid
francouzskd pridy. Vdiil v jist6 vitdzstvi, f)anton pochyboval,
I)zrnton byl mnohem schopndj5i neZ H6bert. ie je moLn6. Ostatn6, soudil Robespierre, kdyby bezprostledni
Hr6l svou roli
tak dobie, Ze ho Robespierre dlouho nepodeziival, mfr m6l za ndsledek z6nik revoludni vl6dy diive, neZ by byla
nfbrZ se
domnival, Ze Fabre d,Eghntine byl v iele toho, republika pevn6 zaloi,ena, reakce, kter6 by n6sledovala, by
co ptitel
a obdivovatel Dantonriv Garat naz,!v6 ,,dantonskym spik_ mohla sm6st naprll vybudovan6 dilo.
nutfm proti v16d6,,. My5lenka povolat zpdt srnigrxnty, propustit podeziel6, za-
Jak6 to zvl6stni osobnost ten Dantonl Kdosi stavit vl6du teroru a prohl6sit v5eobecnou amnestii ziskala
moln6
-. pln6mu
Louis Blanc ho piirovnal k Rembrandtovu leptu, Dantonovi mezi historiky mnoho pi6tel. Zdh se velkorysi a
- a Robespierra k leptu
stinrl a svitel, Diirerovu, kde je vSe lidsk6. Ale kritickd pfezkou5eni ukazuje, Ze byla nepraktick6
rovnomdrn6. Danton byl muZ prudkfch v65nf, a odporovala si. Zavolat zpEt emigranty a propustit podezlel6
miloval Zivot.
Ritrati mu ,,Mirabeau lidu,, * poaofri se Mirabeauovi nebylo sluditeln6 ani se zastavenim vl6dy teroru, ani s v5e-
v mno_
hlich jednotlivostech. Je na n6m n6co primitivniho obecnou amnestii. ZpEt povolani emigranti a propuitdni pode-
a rivel-
n6ho, ndco jako piirodni sila. ACkoliv byl advokitem, zieli by okamZit6 nahradili krvavf teror terorem bflfm.
byl
pomCrnd nevzd6lanlf a nikdo ho neviddl
ps6t, vyjimaje kdiZ JestliZe Danton upllmnd v6Iil, Ze by tomu byl mohl zabr6nit,
se podepisoval. prudkost jeho vznEtri mrlZeme pak uddlal stejnou chybu jako pozddji thermidoriAnov6. Ti
poro,rait poat"
toho, Ze, kdyZ mu zemlela manlelka za jeho pofytu se tak6 domn{vali, Ze by mohli reakci ovl6dat, ale blllf teror,
v Belgii,
dal po sv6m nAvratu jeji t6lo exhurnovat, aby
se ji mofrt leitC kterf hned zatal historikov6 ku podivu mldeli
jednou podivat do tv6ie. Ale po sesti
tfdnech se zenf s iest- - a o nEmZ -
,,pi'esahoval", podle Ludvika Blanca, ,,dokonce zifiijovil vrai-

254 255
 d6nl, stielbu Collota d'Ilerbois a topent v Carrier". Trval nej-
m6nd tak dlouho jako krvav;i teror a podle Nougareta mdl
za n6sledek jen na jihu 30.000 ob6tI, z nichi skorem v5echny
byly zavrald6ny bez nejmenSiho nSznaktr soudu. A to ther-
midoriAni dovolili n6vrat pouze t6m emigranttlm, ktei'i opus-
tili Francii pied povst6nfm 2. dervna.
Mimo to je velmi sporni othzka, zda Danton a jeho pi6tel6
vdiili v politiku mirnosti nebo zda jejich hijeni takov6 poli-
tiky nebylo jen piipravou kontrarevoluce. Policie zachytila
dopis dantonisty Bourdona z Program, jako Robespierrfiv. Dantotr ncrrr'irrrl rrr, p,r. i1
- Oise - kde bylo naps6no,
Ze podezi'eli budou brzy propu5tUni a nahrazeni tEmi, kdoi, je
dali uuiznit f)anton se stal ziejmd zastfncem vysokdho m65-
fanstva, jak ukazuje jeho odpor zvl65t6 proti tomu opatieni,
kter6 uklhdalo m65tanrlm vym6nit zlato za bankovky. Roya-
lista Mallet du Pan m6l za to, Ze Danton cht6l piipravit cestu
n6vratu monarchie. Americkf vyslanec, guvern6r Morris, sdili
tento dojem. O royalistickfch snah6ch Dantonovlich m6me
ostatn6 svddectvi Lafayettovo a v6vody de Chartres, pozddj-
Siho Ludvika Filipa.
Nenf tdZko porozum6t, prod Danton zm6nil sv6 smlf5leni.
V odich revolucionfi& byl beznaddjnE kompromitov6n. V pro-
sinci 1793 pronesl v jakobinsk6m klubu pathetick6 provol6nf,
kdyby v5ak nebyl Robespierre zakrodil v jeho prosp6ch, byl
by bfval pravd6podobnd vylouden. Zblvala mu jedin6 moZ-
nost hr6t dfrleZitou rilohu: postavit se v delo reakce. Navfc on,
kterf je5td v zhil i.6dal aby byly rozmnoZeny revoluCni soudy,
aby dennd mohla padnout asporl jedna hlava, pozoroval nynl,
Ie jeho vlastnl hlava je v nebezpedi. Dva z muZri, zapletenfch
do skand6lu Indick6 spolednosti, Chabot a Basire, uvedli jeho
jm6no v tE zilelitosti. Jeho hlavni zSstupce, Fabre d'Eglantine,
v jehoZ prosp6ch se pokou5el intervenovat, byl brzy zatten
v souvislosti s touZ nepdknou af6rou. Mdl tedy soukrom6 i ve-
Iejn6 dtvody postavit se v delo ,,shovlvavfch".
256
Saint-Just iekl o dantonistech: ,,Olrli'1r lrr I .t,r rrrr ,r
ze iivota." Byl-li to jejich cil, byli lrr lr,, ,1,, ,rlrl, ,
tisp6chu. Soudd o vysledcfch jejich polir l{ \ t,' ',11, r, ,1,..
r
pi'ihodilo po thermidoru, byly by zrri:r11 ,,r1,r, rt,l ,r
a hovdni choutk6m mezi m6Sfaustvt'rrr. ,\ll rl.r,lr 1,,, r
ila prostd z Paii.ie do girondistick.ych rlr'prrr l, rrr, rrl.
hl;ich zirkonnych soudft na nAhl6 soutlv rr,',.r1,,'r,r, ',,1
listfr a girondistri na jakobiny. I)utrlorrrr\ l,r,,i'r ,,r
zdirnlivE jevi tak lidumilny. Ve skulci'rroslr 1,, l,r I i, ,r
ie z.vedl pochoderi, kter6 vypadla po i:rrl. z r rr1,,,11 l,.,rr
t:ionalistfrm a girondistrim, Stal sc r(.1)r'(.\i,nt rrt, rrr r!
sluvu, kdeZto Robespierre zristal v6ren i't\ r l.rrrrr
IV
Po Dantonovd nAvratu z Arcis-strr-r\ulrc lrr I lt,'1,'
.irrko kapit6n, ktery veli za bitvy lodi r zi'u.\'r'rr ',r r*r
tut urfistku proti nt:kolika muZfim z lotlni ;r,',.r,11, \ i,l
trinriZ propukl boj, ktery se snaZf potlat':il :r l,r ,r,,r r, i,
;xtsaZ6rrirn, aby nevrtali diry do trupu lorli /, , t ,1.,,. ,
oholnosti ztistal pSnem na lodi a iidil .ii k villr,,trr 1 ,,,,*
slrltnickli vy*kon.
Philippeaux uvelejnil pamflet, kterfrn rr:r;rrrrll 1r,,lrtrl''
llortt ve Vend6e v t6mZe okamZiku, kdy.ir.rlrr;rrrr lit, rr 1,,
stlval, m6la blit korunor,Sna rispirchcru. \r 1,,,u\, iltil .ir
I"lrllre d'llglantine Z6dal zatdenl nEktcry<'lr z lrl;rr rrr, lr ,, , ,
vyllortt. Skorern hned po ndm rozru5il llorurlorr ur.r
vlidtr tirn, Ze si zajistil hlasovhnf o olrttovi' olrorr r \ l,',r,, l, r
ttti'lu zu tdel ttaplnit je drrntonisty. I(rl.r,Z sc lcrrl,r ulrr I
prtvedl, pokusil se Danton ochrotnil vi'lxrr' poz:r,l:rr 1,, irr
Ittttst:l vfbor iirdat od konvelrtrt povolcrri kr. li:r)rl,'rlrl r,l,
lolx.slrirrre
I
257
I(dyby nebyl vj'bor toto nai'izenl prost6 ignoroval, bylo by to
ochromilo v5echny v6ledn6 operace. Proti v5em tCm podkoprlm
a intrik6m by obratn6 politick6 man6vrov6ni Robespierrovo
nebylo podrZelo vrch, kdyby nebylo piiSlo vlt6zstvi posilit
posici vliboru. Ale neblit znovuobsazenl Toulonu, byla by
vl6da patrnd padla. ,,ChtEji na5e mlsta," zvolal Robespierre
trpce. ,,Jen at si poslouZfl"
f)anton nem6l pii sv6 kampani kromE Fabre d'Eglantina
cenndj5iho pomocnika nad stardho Robespierrova piitele Ka'
rnila Desmoulinse.
MriZeme-li bft v pochybnostech o pohnutk6ch Dantono-
vfch, neni tomu tak, pokud se tfde Desmoulinse' Jeho usu-
zovhni bylo viZnd pochyben6, ale pohnutky byly dist6' Byl to
vznEtlivf tvor. Podivejme se na pi'iklad na jeho chov6ni k gi-
rondistfrm. MEI osobni hidku s Brissotem a napadl ho zlo-
mysln6 ve dvou pamfletech. Pod Ziravinou jeho z6Sti se i
Brissotovy ctnosti zmdnily v neiesti' Obvinil };,o, ie organiso-
val ve Francii protiotrock6 sdruieni jedind proto, aby zne-
pokojil kolonie tak, aby se staly pro Anglii snadnou kofisti'
Brissot byl podle jeho obvin6ni agentem t6to zemi' KdyZ v5ak
Brissot a druzi vtldci girondy byli odsouzeni k smrti, vybdhl
f)esmoulins ze soudni sin6 bledli, vyjeveni a rozcuchanf s vf-
kiikem: ,,Mrii BoZe, mrlj BoZel JA je zabijiml Moje demasko-
v6nl Brissota to zavinilo!"
Desmoulins byl pr6v6 tak nedrlslednf pii vfbEru srfch
pf6tel. K nejbliZsim pattil Arthur Dillon, royalistickf generil,
kterf byl kompromitovAn ve spiknutl zosnovandm k osvo-
bozeni krilovny, a ziroveil Fr6ron, ultraterorista, jeden z nej-
krveZiznivEj5ich prokonsuhl, kterli dostal plezdivku,,fale5nf
Marat" a kterf navrhl, aby byla tat6Z krilovna smlik6na
PatlZi plivfz6na na ocas konEl
V konventur Desmoulins nevynikl. Plidinou toho byl spl5
.jeho nedostatek rovnovfihy nei
jeho slab6 kokt6ni' Byl to
258
vi0rry Skolfk, hLzejlcl kulidky seZvfkan6ho papiru. KdyZ
rlil, bolelo to. Jednu hodil po Saint-Justovi: ,,Nosi hlavu s ta-
kovotr viZnostl, jako by to byla svitost." Na to dostal od
obfrvun6ho mladika tuto odpov6d: ,,Zaiidfm to, le svou hlavu
poncse jako svat;i Divi5." H6zel tak6 po jinlfch a naddlal si
llm mnoho nepiAtel. Jeho pi6tel6 se povaZovali do jistd mlry
zrr odpovddn| za ndho jako za n6koho jeSt6 nedosp6l6ho.
,,I(rnrilovi by se nemClo dovolit, aby si zadhval," lekl jeden
z nich, kdyZ Desmoulins jednal v konventu s vic neZ ob-
vyhlou neobezielosti.
llobespierre se choval k Desmoulinsovi jako star5i bratr,
pokouSejici se st6le u5etiit mladliho nisledk& jeho neplech.
,liL z.a konstituanty intervenoval, aby zabrSnil Desmoulinsovd
zrti,cnl, kdyZ pi'eruSil z galerie poslance, kterli protestoval
proli 6toku veden6mu Desmoulinsem. V prosinci 1793, kdyZ
juhobini zkoumali velejnd diny a skutky svfch dlenfi a kdyZ
pliIla i'ada na Desmoulinse, ujal se Robespierre slova k jeho
or:hurn6. Vydetl mu mirn6, Ze posuzuje lid piiliS kvapnd
-
r:lrybl to, kterou Robespierre d6lal tak6 a doporuiil mu,
-
rrby drZel na uzd6 svou nesthlost. Piipojil vSak, Ze Desmou-
lirrs miluje svobodu a je republik6nern instinktern. Po tomto
lrrojrrvu se odhlasovaTo za velk6ho potlesku, Ze I)esmoulins
ziisltne v klubu. JeSt6 pli mnohfch jinlich piileZitostech uvi-
tllruc Ilobespierra obhajovat Kamila.
l)ntr 5. prosince 1793 se Desmoulins vrAtil do tiskovd ardny
rr vyrlrrl prvni dlslo ,,Vieur Cordelier" (Staryt franti5khn) . Dru-
lr(r d:fskr vy5lo za p6t dnf. Zd.h se, Ze Ilobespierre ta dvd dlsla
pfcd vydhnlm detl. Odsuzovala Clootse a piemr5t6nosti h6ber-
lisldt. l)tl5fch pdt disel bylo inspirov6no dantonisty.
'l'tt,li a dtvrt6 dfslo zprisobilo v revolucionlisk6m t6boru
nrll,k'rrf, hrlt'Zto royalist6 j6sali a platili za vytisk skorem
.lrrkorrholi t:cnu. l)esmoulins se chlubil, Ze jich prodal 50.000.
N r,s; roho.j i I sc pr:rnlii'ov6nim vlistielkri a n6boiensk6 nesn65en-
I
259
livosti. Utoeil nyni na samu revolucion6iskou stavbu a kriti-
soval vl6du, jeji politiku a methody. V kousav6 alegorii ze-
smd5ioval zSkon o podezielfch. Rekl, Ze v5ichni, kteii by
nahin6li strach, se vyst6hovali nebo zahynuli ve Vend6e, Ze
republika jiZ nemi jinfch vnitinfch nepiStel kromd Zen, ddti
a nEkolika nemohoucich starcri. Z6da1, aby se oteviely br6ny
v6znic a propustili podezieli. I(dyZ Desmoulins podnikl svrlj
ritok, prorazil Wurmser privd francouzsk6 iady u Wiesen-
burku a neplitel byl u bran Strasburku. Vend6e bylo je5t6
v ohni, Lyon, Marseille a Bordeaux byly teprve nedSvno po-
drobeny.
Desmoulins navrhl, aby se podezi:ellimi zamdstn6val jakysi
vlfbor milosti. Robespierre vydal pr6vd v tdch dnech opatieni,
aby byl ustaven vlfbor spravedlnosti, pov6i'enlf piezkoum6nim
politicklfch v6zit a propu5tdnim tdch, kteii by se uk6zali
ne5kodnfmi. Desmoulins o tom vdddl, pondvadZ se na tento
Robespierrriv n6vrh odvol6v6. Nyni byl v5ak Robespierrriv
pokus o amnestii beznaddjnd kompromitovhn. V revolucionii-
sk6m t6boie se zvedla takov6 viava, ie nezbfvalo nei pii-
tihnout otdZe. Kdyby byl trval Robespierre na sv6m vfboru,
byli by ho ztotoZnili se ,,shovivavymi". l)esmoulinsova vjizva,
obracejfci se osobnE na Robespierra, vydSvala ho ve v6Zn6
nebezpedi. Zv6tSovala nepiStelstvf tdch z jeho kolegri, kteii se
jiZ pohorSovali nad jeho neautorisovanou nadvlidou.
Pon6vadZ tuto osobni vfzvu navrhli nepochybn6 bystiejSi
mrii neZ Desmoulins, vyvstane otSzka, kam tfm miiili. Max-
mili6novo chov6nl k sedmdesAti p6ti girondistrlm, umlrnE-
nost jeho politiky v Lyon6, jeho hndv nad krutfmi prokon-
suly a h6bertisticklimi vlfstielky, jim navrZenf vlibor spra-
vedlnosti, to v5e piivedlo ony muie k piedpokladu, Ze by bylo
moZno Robespierra oklamat trojsklim kondm protirevoltrci
pod rou5kou milosrdenstvi _- -
kterdho pro ndho ustrojil I(amil
na jejich n5vod. Kdyby se podai'ilo vyvolat jeho rozchod
260
s vyborem, kterf pies neshody zfrstival aZ dosud jednotnf,
mohla by bft vl6da poraiena. Byli by patrn6 Robespierra od-
Skodnili mistem v nov6 vl6d6, kde by jii. nebyl blfval pro nE
v6Znou piek6Zkou, kdyi jeho prestiZ pohasl.
Zatim se PaiiZ dovdd6la, Ze bylo Toulonu znovu dobyto.
Vl6du to znadnd povzbudilo. Dne 25. prosince vystoupil Ro-
bespierre na iednickou tribunu a ozn6mil, Ze vfbor zristiv6
jednotny a Ze se vl6da udrZi. Rekl: ,,Tato vl6da musi plout
mezi dvdma riskalfmi, mezi slabosti a nerozviZnosti a mezi
shovivavosti a vfstiednosti. Shovivavost se mi k umfrnEnosti
jako impotence k cudnosti. Vystiednost se podobi energii
jako vodnatelrrost zdravi." Rekl jasn6, Ze kdyby byl postaven
pled osudnou volbu mezi reakci a piili5 rychlfm postupem,
volil by to druh6: ,,Statn6 tElo, zmitan6 nadbytkem energie,
slibuje vic nei mrtvola." Ob€ma strau6m dal tuto vfstrahu:
,,Revoludni vl6da je dobrfm obdantim povinna ve5kerou
ochranou, nepiitehim lidu je povinna jen smrti."
v
NEkdo se zept6, prod nezavedl Robespierre censuru? Ta-
kovd opatienf by bylo ripln6 ospravedln6no v dob6 vn6jSi i
obdansk6 vhlky a revoluce. Robespierre se kdysi driraznd pro-
hlhsil za stoupence svobody tisku, byl v5ak realista. KdyZ
vyhlddal nutnost revoludni vl6dy, prohl6sil, ie organismus
porulenli nemoci nem&Ze si dovolit to co zdrav6 t6lo. V dIlve
zrnlrr{.n(:u'l k:rtcchismu, nalezendm mezi jeho soukromfmi pa'
plry, vi'nr.r.ic liobespierre zvl65tn{ pozornost kontrole ti5tEn6ho
slovrr. (.lcnsura nebyla zavedena asi proto, i,e by ji veiejnd
rrrlni'nl rrt:bylo strpdlo. Bylo nebezpedn6 dotfkat se svobody
liskrr, r'r:volu{:rrilro to feti5e. Ov5em nepi'fm6 censrua existo-
261
vala. Vydavatel6 brzy poznali, Ze budou volAni k odpovddnosti
pro piestupky, a chovali se podle toho. posud se v5ak setk6-
vime s podivnfm zjevem, Ze Roux smdl uveiejflovat ritoky
proti vlSdd v dob6, kdy byl ve vdzenf.
Kamil Desmoulins nemdl schopnosti pro politickou hru
v Sachy,v niZ byl pouze p6Scem. Cftil se piekvapen, uraZen,
zmaten a polek6n. Kdyby mdl vfbor nAmitky proti jeho tfe_
tfmu Cislu
- napsal v sv6m p5t6m disle byl by ochoten
napodobit F6nelona a s6m ono dislo spilit.-Naifdil jiZ, aby se
nepolizoval novf n6klad. Ale kdyZ ho H6bert obvinil, Ze
zmdnil sv6 sm;fiSleni od t6 doby, co vyienil penize, nemohl si
Desmoulins odepiit zadostudinEnl zarit si do n6ho v sv6m
listu ,,Otec Duchesne". Kde si opatiil H6bert penize? Nebyl
propuStdn pro podvody pii prodeji divadelnfch vstupenek?
Neprod6val nyni za piehnanou cenu v ministerstvu v6lky no-
viny pro vojhky na frontE?
Dne 5. Iedna 17g4 se obd strany v klubu utkaly. H6bert
Z6dal spravedlnost. Desmoulins se oh6n6l svfmi drikazy, Col_
lot d'Herbois, kterli se pr6v6 vrAtil z Lyonu a kter6ho h6ber_
tistd vitali jako zachrhnce, denuncoval philippeauxe. Augus_
tin, vritiv se z Toulonu, Iekl, ie je ui unaven poslouchinim
samfch osobnich nariZek. Co je n6m po tom, ptal se, ie H6_
bert pfchal podvody pii prodeji divadelnich vstupenek? To
vyvolalo smich, pii demZ H6bert pozvedal odi k nebi a ptal se
vesmiru: ,,Chtdji m6 dnes zavraidit?,,
Robespierre, jako uditel mezi tlupou nezbednych Z6kt, bil
naprayo i nalevo. O Augustinovi na pi.. Iekl: ,,prokAzal
v Toulonu velmi dobr6 sluZby, ale neuvEdomil si, jak je ne_
bezpedn6 dod6vat odvahy jedn6 nebo druh6 stranE v osobni
rozepii." I{6bertovi fekl: ,,NesluSI se st6Zovat si na pomluvy,
kdyZ n6kdo pomluvil s6m sebe... Desmoulinsovi: ,,Vsadil bych
se, ie drLkazy, kterd pieduesl Kamil, nedokazuji nic,,,
塑 263
Bylo rozhodnuto dAt 8. ledna Desmoulinsovi, Philippeauxovi
a Bourdonovi piileZitost, aby ospravedluili v klubu sv6 ritoky
na vl6du. 56l byl ten veder pieplnEn. Za sedadlo se platilo ai
pdtadvacet frankri. Kdyi se ujal I(amil slova, neplynul s jehcr
rtri kousavlf sarkasmus ani jiskrnf dfrvtip jako diive z jeho
pera. Vypadal pathetick;fi a ztracenli.
,,Piizn6v6m se," koktal, ,,1,e uL neyirn kde jsem, komn v&
iit, pro co se rozhodnout. Opravdu, ztrfcim hlavu."
Byl skutednE v nebezpeli, i,e ztrati hlavu nejen obrazn6.
Robespierre mu pii5el na pomoc slovy:
,,To co Kamil nedAvno napsal, je hodno odsouzeni. Ale mu-
sfte doble odli5ovat jeho osobu od jeho praci. Kamil je dobr6,
ale rozmazlen6 dit6, kter6 mA ne5fastnf sklon dit se sv6st
Spatnou spolednosti." Navrhl potom, aby klub symbolisoval
svoje pok6rini pouze sp6lenim ur6Zlivfch projevri Desmou-
linsova listu.
NuZe, to bylo ono, co Desmoulins sfm pr6v6 nabidl, ale na
ne5t6sti ho napadla Roussesariova slova: ,,Spflit neni odpo-
vdcl." Jak6 to vhodnA chvile pouiit tohoto o5tdpu proti Rous-
seauovu Z6ku, kterf mu detl levity! Opravdu d6val v s6zku
hlavu, ale pro umElce ve vtipnfch odpovddich to nebylo piili5
dfrle2it6. Vyklikl:
,,Spilit neni odpovEdl"
To zas6hlo Robespierra na nejcitlivdj5im mist6. Zarazil se
a polkl.
,,NuZe dobr6," fekl, ,,odvolfvfm svrij nivrh. Af se dfsla
dtou a necht dostane odpov6d. Ydz, Kamile, kdybys nebyl
Kamilem, nebylo by moZno bft k tobE tak shovivavfm. Zpt-
sob tv6 obrany mE piesv€dduje, le miS z16 rimysly. Spilit
nenf odpovddl Ale jak se ten cit6t hodf na tento piipad?"
,,Nenav5tlvil jsem t6?" namital Kamil. ,,Nedetl jsem ti sv6
noviny? Ncprosil jsem td ve jm6nu piitelstvf, abys mi ukizal
eestu, kterou bych se m6l d6t?"
 ,,Nedetl isi mi v5echna svoje dfsla," odpov6ddl Robespierre
piikfe. Vid6l jsem pouze jedno nebo dvd. PondvadZ se nechci
rnfchat do osobnich h6dek, odepiel jsem ostatnf ifst. Reklo
by se, Ze jsem ti je diktoval."
Robespierrova odpov6d nepiesvEdduje. Prod nenechal Ka-
mila pi'edist zblvajici iisla, a kdyi je neschvaloval, prod to
nei:ekl rovnou? M6me jakfsi dojem, Ze nebyl proti tomu, aby
Desmoulins zkou5el veiejn6 mlnEni, anii s6m rn6l odpov6d-
nost. Nenf pochyby, Ze Desrnoulins Sel dil, neZ si Robespierre
pt6l, di to v5ak byla chyba? Robespierre se vyhnul odpovdd-
nosti nejen jako piitel, nlfbrZ i jako veiejnd iirrnf mui. Jest-
liZe Desmoulins, kterli se vzicnou sebeznalostf o sob6 mluvil
jako o korouhvidce, podlehl r4ivu Dantonovu a jeho pochyb-
n,ich spolednikri, byl za to t6stednd odpovEdnf Robespierre
sArn.
'l'ajernnih klubu detl rryni tieti [islo l)esmoulinsova listu.
Naslouchali za ticha, nevd5ticiho nic dobrdho. \I pii5tfm se-
zeni se pokradov:rlo v detbd. Cctlo se dislo dtvrt(:, n kdyZ se
zaica"lo dfst p6t6, Robespierre se obmdkdil. flekl, lc nyni mi
kaid!, jasno, pokud se tfde slhtaniny smyslu a nesmyslu,
pravdy a nepravdy, kter6 I(amil dten6lfim piedkl6dal. Je na
dase, aby se klub pi'estal obfrat De-smoulinsem a jeho listem.
On a H6bert jsou stejnd na neprav6 cest6. Na dem skutedn6
z6leii, je spiknuti osnovan6 agenty z ciziny, kter6 je v pozadi
ve5ker6 t6 diskuse.
Robespierre je5t6 mluvil, kdyZ povstal Irabre d'Eglantine.
Pr6v6 on, dramatickf spisovatel, bAsnik a autor republik6n-
sk6ho kalendhie, pii5el prvnl s theorii o cizieh agentech, kter6
tak posedla Robespierra. V prvnich dnech iijna 1793 i6dal
Ｉ
pi'itele H*raulta de S6chelles, ie ie jejich hlavnim ochrirncctrr
ve v16d6. Robespierre, dlen komise, nemiloval Fabra, ktcr{
ho dr6Zdil svlfm vysm65nlim zptsobem, ifmZ se naii upi'enir
dival lorironem, kdyZ Robespierre rnluvil na tribun6, iako bv
se vnitin6 bavil na jeho irdet. Piesto dychtivd poslouchal, po-
nEvadZ to, co F-abre iikal, potvrzovalo jeho vlastni podezi'eni'
Ale pozd6ji zadal Fabra podezi'ivat, Ze ud6ni udinil piedev5im
proto, aby chr6nil s6m sehe, a Ze byl shm jednim z hlavnfch
spiklencfr a zlfm duchem Desmoulinsovfm. Robespierre rn6l
vlc pravdu, neZ piedpoklirdal, protoZe se za n6kolik dnf na5lv
doklady, Ze se Fabre dopustil korupce a pad6lal vlfldni de-
kret. Robespierre se nyni upien6 podival na dramatick6ho
spisov:rtele a i'ekl:
,,MA-li Irabrc svfrj nSmdt piipraven, mfij neni je5td skonden.
ZAdAm, aby tento rnuZ, kter6ho je viddt stAle s lorilonem v ru-
ce a htery rozmot6r,f, tek dovedn6 divadelni z6pletky, piiSel
a rozmotal tuto z6pletku. Uvidime, jakf bude mit rispEch."
Fabrc se ujrtl slova. Popiral, Ze by byl mdl vliv na I(amila
nebo se spoldil s Bottrdonem a Philippeauxem. Poslouchali
ho netrpdli'r.6 a ncv6i'ili mu' Kdosi vyklikl: ,,Na gilotinul"
Robespierre vyshodil. ,,ZAdAm, aby ten, kdo vyki'ikl tu po-
zn6mku, byl ihned z klubu vylouden."
Vyloudeni bylo odhlasovino.
V n6sledujici schrizi mEli h6bertist6 na das Stdsti. Piekva-
pili Robespierra a podai'ilo se jim prosadit nf,vrh na vylou-
deni Desrnoulinse z klubu. Ale Robespierre se rychle vzpama-
toval a vritil se do boje. Ptal se, prod se dElA rozdil u Kamila,
kterli prok6zal v minulosti revoluci tak znameuit6 sluZby,
kdyZ Bourdon a Philipppeaux srndli ztstat dleny? Jeden roz-

︱
︱
︱
Ｉ

Fabre o sly5eni pied zvl65tnf komisl, kterou sm6l s6m vybrat hoiienli h6bertistu, v piedtu5e, co by se stalo, zvolal: ,,DiktA-
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱

torl" Av5ak Maxmiliin nenechal potydky, dokud usnesetll

Ｉ

z Clenrl obou vlAdnfch vfborfi. Pi'ed timto sborem obvinil Pro-

＝
︱
︱
︱
Ｉ

liho, Pereira a Desfieuxa, te jsou cizimi agent\r, a f)alttollova o DesmoulitrsovE vyloudeni nebylo zruSeno.
Ⅲ
Ｉ

旧
Ⅲ
Ⅲ

264 265
Ｉ

Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ⅲ
︲

︱
︱

Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
１
１
︲

１
１
１
１
１
１
１
Ⅲ
Ⅷ

Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
 VI
Vid6li jsme, Ze Robespierre nezamli5lel pouZit revoludni
vl6dy jen k odvr6ceni nebezpedi ciziho vp6du, njbrZ takd
k zaji5tdni trval6 z6kladny jakobinsk6 republice. Toho se
mohlo dos6hnout jen utvoienim nov6 a velk6 sociilni tiidy,
kter6 by m6la hospodilskou moc, byla loyAlni k republice
a k jakobinsk6mu ideSlu. 'Ioho se dosAhlo pouze zd6sti pro-
dejem cirkevnl ptdy a prldy emigrantri. N6sledkem zprisobu
prodeje pti5la vdt5ina t6to pfldy do ruhou spekulantrl a z6-
moZnfch m65fanr1, ktelf nebyli zvl65f naklondni v5eobecndmu
volebnimu pr6vu a jinym jakobinskfm z6sadim. Robespierre
dastdji opakoval, Ze pro nEho revoluce neznamen6 tak dlouho
nic, dokud nezlep5i hmotn6 Zivotni podminky obecn6ho lidu.
Saint-Just a Robespierre navrhli nyni vytvoiit novou spole-
denskou tifdu a zSrovefi piikrodit k odstrandni chudoby Siro-
klich vrstev konfiskaci majetku bohatych royalistfi a m65fanfi
nepihtelsklfch republice a jeho rozd6lenim mezi nernajetn6
republikAny.
MoZno skorem iici, Le byli nucerri to udinit. I(dyby hospo-
ddi'sk6 sila zristala v rukou royalistri a zflmoinych md5fanfi,
byla by jakobinski republika povalena, jakmile by skondila
revoludni vl6da a vl6da teroru. A co v{c, bilf teror by se
chopil odplaty. Proto se nemohla vl6da teroru zastavit a de-
mokracie se nemohla ustavit, dokud revoluce nepronikla do
hospodiiskfch vztahri. To je smysl zAkonti ventosu, nejrevo-
ludn6j5ich ze v5ech, kter6 byly piijaty zafrancouzsk6 revoluce
a uvedeny v livot Robespierrern a Saint-Justen.
Ve francouzskfch vdznicich bylo tehdy uvdznEno velmi
mnoho podezielfch royalistfi. Desmoulins odhadoval jejich
podet na 200.000. Mathiez, kterf tuto vdc obzvl65t6 studoval,
mysll, ie jich bylo 300.000. Robespierre a Saint-Just navrho-
vali, aby zvld5tni komise, kter6 by mEly pravomoc propouSt6t,
266
deportovat nebo piikazovat revoluinimu soudu, probraly tyto
podeziel6. Majetek deportovanfch a t6ch, kter6 by soud od-
soudil, mEl bft zabaven a rozdElen mezi chud6 republikfny,
jejichZ seznam m6ly obce sestavit.
Ohromnf rikol probrat francouzsk6 obyvatelstvo nebof
-
kromd jiZ uv6zndn;ich tisice jinjch by bylo muselo bit vy-
SetIeno nemohl ziejmd bft proveden pii obvyklfch pr6v-
-
nfch prritazich. Bylo ale naspEch. ,,Vit6zstvi pronisleduje Ro-
bespierra,'o iekl jeden z jeho nepiAtel a mdl pravdu. VitEzstvf
znamenalo mir. Mfr znamenal konec revoludni vl6dy a konec
teroru. To by pak piivodilo kontrarevoluci a bilf teror. Bylo
tedy zapotlebi vypracovat z6kony, kter6 by urychlily soudni
ifzenf a zdLrovef, zajistily uv6zndnfm pom6rnou spravedlnost.
Z toho vznikl povdstnf zikon prairialu, ten historickf blesk,
kterf sjel na Robespierrovu hlavu, a z6kon, kterf soustiedil
do PaiiZe v5echny politick6 procesy a kterf umoinil pouze
nejvy5sim autorit6m posflat lidi pied revoluini soud. Na roz-
dil od v3eobecn6ho mfn6nf nezhor5ily tyto dva zhkony vl6du
teroru, tiebaZe se jich nepouZivalo v duchu Robespierrov€
a podle jeho rimyslu. Zddlo se jen, i,e vl6da teroru vzrostla,
ponEvadZ se soustiedila v hlavnim m6st6, ve skutednosti v5ak
v5ude jinde ve Francii pfestala.
Je vid6t, Ze Robespierre vytvoiil revoludni trojzub, jehoZ
hroty byly:
1. Zd.kon uentosu, jehoZ ridel jsme jiZ uvedli.
2. Zdkon z 14. dubna, kterf mdl zajistit obZalovanfm jakou-
si z6kladni spravedlnost tim, ie soustiedil v5echny politick6
procesy v PaIiii, kde by je mohla vl6da kontrolovttt. Ptedtim
nethdil teror nejstraSnEji v PaiiZi, nlibri na venkovE. Na
jednu popravu v Pafii.i piipadalo jich deset na venkov6.
Mistni revoludnl vfbory a prokonsulov6 byli nepomdrnE hor5f
neZ revoludnl tribunil v PaIiZi, i kdyZ si tento tribundl po-
Ilnal Iasto sv6voln6.
節 7
 3. Zdkon praifialu, kterlf byl pi'imfm a nevyhnutelnfm
dfisledkem piedchizejicich dvou zalhontl. Piiliv uv6zn6nfch
do PaifZe tak vzrostl, Ze se soudni fizeni muselo zjednodu5it.
'fo provedli odstrandnim obh6jce. Pi'edpokl6dalo se, Ze soudce
hude bdit nad zijmy obZalovan6ho. Piesto, Ze bylo toto zjed-
noduSeni 5patn6, neznidilo prospE5nlf irdinek zitkona z 14.
dubna. Onen z6kon, se svfm nevyhnutelnfm doplirkem, z6ko-
nem prairialtr, zmirnil znatnE ulddu teroru. V5echno, co ther-
lnidori6nov6 provedli, bylo, Ze pienesli vl6du teroru riplnd na
venkov a obr6tili ii proti jakobinfrm.
KaZdy, kdo si osobuje privo soudit Robespierra, nemdl by
zalolit svfij soud pouze na zSkonu prairialu, jak se obvykle
ddje, nfbri na onom cel6m souhrnu revoludniho zikonod6r-
stvi, jehoZ byl tento zihon pouze d6sti.
Takovi byla Robespieuova odpovddnost za vl6du teroru a
na tomto riskali ztroskotal. Je prohfzilno, Ze nedostatek piis-
n6ho providdni zikona venlosrt se strlny vlfborfi a jejich
zneui.ivini zfkont prairirlu byly hlavnl odpovddny za spor
mezi Maxmilihnem a jeho holegy, kteni vcdl h ieho pidu. V5ichni
v6Zni historikov6 nyni uznhvajf, Ze riZasn6 krvavri legenda,
spojovanf tak dlouho s Robespierrovym jrn6nem, nemi ve
skutednosti vribec podkladu. Robespierre odsuzoval v5echno
svdvoln6 pouZiv6ni vl6dy teroru, kaid6, bezohledn6 krveproliti,
kaZdou veiejnou i soukromou rrstu. Odsuzoval stiileni Collot
d'I{erboisovo, jako by byl odsoudil stiileni Thiersovo. Ne-
n6vid6l krvav6 prokonsuly, kteii vytvoiili vraZednou zbraii
z toho, co si on sirn pfed.stavoval jako nirstroj spravedlnosti
a sociAlni piemEny, uloZenf irutnosti. Mdnre Napoleonovo
sv6dectvi, ie vid6l v Piimoish-fch Alp{ch detn6 Maxmiliinovy
dopisy jeho bratrovi; psal t, ttic'h, Zc prokonsulov6 piivodi
svou nesmyslnou ukrutnosti p6d republiky. Robespierre o nich
mluvi takovfmito slovy: ,,ZlosYnov6 plni krve a loupeZf."
Napom6hal pii odvolAni Carriera, Talliena, Fr6rona a lJar-
rase.
Zdil se, ie povaioval sv6 poslAni za podobn6 posl6ni voje-
vtidcovu: ,,Neni tato v6lka, kterou vede svoboda proti tyranii,
jedinh a ned6liteln6? Nejsou vnitini nepi6tel6 spojeni-s ne-
pi6teli venku?" I(dyby se snad i nevinni dostali do sftf vl6dy
teroru, odpovdd6l Robespierre, bude udinCno vSe, aby se tomu
zabrinilo, ale vojici urnirajici v bitv6 jsou tak6 nevinni."
Robespierre byl milosrdnf, jak jen vojik mrile blft. Nepie-
kvapuje, Ze po jeho smrti zavlAdlo ve vdznicich zdE5eni, dokud
se nestalo ziejmfm, Ze reakce, kterS potom nastala, znemolni
pokraCovini krvav6ho teroru. Nodier vypravuje o tdchto slo-
vech jednoho v6zn6 druh6mu: ,,NaSe ritrapy je5t6 nejsou
u kouce, ponivadZ je5t6 rn6rne piibuzn6, na nichZ se mohou
mstit a pondvadZ Robespierrov6 jsou mrtvi."
vu
Robespierre hyl od polovice rinora nemocen. Nebylo ho
viddt na veiejnosti skorern m6sic. Saint-Just piednesl podle
sv6ho zvyku ostrfmi slovy v konventu z6kon ventosu a zajistil
jeho pliieti. ,,Odv6Zit se," iekl, ,,je cel6 politika revoluce. Je
potlebf je5td ndkolika geni6lnich zSsaht, aby neis zachrinily."
Bylo ziejm6, Ze se slab6 t6lesni konstituce Maxmili6nova
zadinh pod nAmahou hroutit. Omdl6val pl'i bouilivfch schrl-
zfch vlfboru. Jeho popularita byla ai dosud neztendena. Pii-
ch6zely delegace poptAvat se po jeho zdravi. Nesdetnd dopisy
z venkova mu vyslovovaly n6klonnost a oddanA pi6ni brzk6ho
uzdravenl.
Robcspierrtiv l6kai Souberbielle byl dlenem revoludnfho
soudu. Jednoho dne pii5el udlfchAn Robespierrovi fici, ie
hrozi nov6 krvcptoliti ve vdznicich. Ze mn to iekli v zahradd
v Tuileriich dva zaryti h6bertist6, Ronsin, vclitel revolu(tri
arm6dy, a Vincent, vy55i dflstojnik ministerstva virlhy.
Hlavni pi'idinou tehdejSl zuiivosti h6bertistti byla propa-
$anda dantonistti. YEzel za tlm strach. Mnozl z h6bertistii byli
totil stStnfmi rifedniky. UspEchy dantonistrl je pii nejmen5iur
ohroZovaly ztr6tou zamEstn6ni. Byrokrat, bojici se ztrtaly
sv6ho m{sta, je jeden z nejdivodej5ich smrtelnikrl. Dost se jich
v5ak b6lo o Zivot. VZdyf dantonist6, i kdyZ mluvili o milo-
srdenstvi, neskrfvali, Ze nemaji v tmyslu bft k h6bertistrim
shovivavi. Jeden z dantonistri, jehoZ jm6no Robespierre milo-
srdnd zatajil ve svd zprhvl konventu, piibEhl do s6lu, kde
vfbor zasedal, a i6dal na mistd tii hlavy. Tak6 Desmoulins
neprojevoval za popravy h6bertistri kiesfansk6ho ducha; s d6-
tinskou krutosti cht6l dokonce uddlat z jejich pochodu na
popravi5td jakfsi ma5karni prfrvod. Byli tedy h6bertist6 asi
prfvem pod65eni. Soudili, Ze Robespierre je piili5 liknavf
a Ze neni muZem, kterf by brinil kontrarevoluci. V klubu
frantiSk5nrl, kde ziskali riplnou pfevahu, zahalili na znamenl
smutku iernfm fl6rem plakht propagujici lidskf prfva. Bylo
tam sly5et posm65n6 pozn6mky o ,,revoludnim mrz6hu" a
,,blival6m revolucioniii". Hrdinou hdbertistti byl Collot d'Her-
bois, kterf pouZil v Lyonu proti vdzfifrm ddl a dal rozkaz, aby
jizda dobijela Savlemi a p6chota krumpidi ty, kdo je5t6 df-
chali. Rikali mu ,,Obr".
Vfbuch hdbertisttl rnohl mit je5td jinf dtlvod. At je moZno
nal6zt jakoukoliv chybu na Robespierrovd a Saint-Justovd nA-
vrhu na vyvlastn6ni, neschhzelo mu urditosti. Byl asi tak
radikflni jako cokoliv, co by byli mohli h6bertist6 kdy vy-
myslit nebo byli s to si pi'ivlastnit od Rouxe a jeho pI6tel
-
s rjjimkou ,,agr6rniho z6kona" piiliS extr6mnfho, neZ
-aby se dal prov6st -
v praxi. Nivrh Robespierrriv a Saint-
Justrlv jim bral prldu pod nohama. Viddli jiZ, jak iejich
stranici ptebihajl do Maxmili6nova t6bora. To se skutednd
270
d6lo. 'Iour la Montagne a jini mluvi o nadSeni, kter6 zpfuobil
v PaifZi zikon ventosu. Co mohli h6bertist6 d6l ddlat, neZ d6t
lidu nCco jeStd urdit6j5iho a bezprostiedndj5iho? Proto mu
chtdli df,t piedevSfm vrald6ni uvdznEnlich, rozddleni mincf
v mincovn6 a rozd6len{ potravin ve vojenskfch z6sob6rnSch.
Podle Hdbertovy theorie mdla arm6da, kdyZ byla nyni op6t
na cizl pt1d6, Zit z prament zem6, kterou obsadila.
Moc h6bertistrl se nedala podceirovat. Ve Vjboru pro obec'
n6 blaho mdli Collota d'Herbois. tr{6li k disposici revoluCni
armidu Ronsinovu. Mezi vojfky bud v poli nebo na dovolen6
v PaiiZi mdli hojn6 sympatisujicich. Svfmi vztahy k mini-
sterstvu v6lky docilil H6bert, Ze se znadn6 drist nakladu listu
,,Pdre Duchesne" rozddlovala arm6d6m na niklad st6tu' MEli
d6le frantiSk6ny a tisice vl6dnich riiednikrl a zamdstnanct'
Skoro v kaZd6 sekci dos6hli ztizeni podvojnd organisace a
pr6vd se chystali spojit je v ristlednl tdleso. Nebyli si jisti
kornunou, ale i bez t6to opory se citili dost silni, aby provedli ￨
svfij program, kterli, beze v5i pochyby, zahrnoval obleZeni
konventu a ripln6 uchoPeni moci.
VeIer 4. bi'ezna se v klubu franti5kfnri H6bert po prv6
osmdlil otevienE obvinit Robespierra. Jeho hn6v vzbudilo ob-
zvlirsld Maxmilianovo nalehani, aby byl do jakobinsk6ho
klubu zase piijat Desmoulins, kterli nazval Hdberta zlodEjem.
,,Vzpomeirte si," iekl, ,,Ze jistf muZ - nepochybn6
sveden;i'
jeho byl
jinak bych stdZi vEd6l, jak kvalifikovat chov6ni
-
n/rhodou v piihodnou dobu po ruce, aby ho dostal zp6t proti
vfili lidu." Mluvil o ,,muZlch ladnfch moci a nenasytnlich'
ktei'( ohazale opakuji ve sv;ich dlouhlf'ch projevech slovo
,ultritrevolucion6i'i', doufajice, Ze tim zni6i vliv vdrnfch
pi6-
lel li<lu, ktei{ stieZl jejich ctiZ6dostiv6 pl6ny"'
Nakoncc vyzval k jednfni:
je, kdyZ ji vidime' jak se
,,l)obrh tcdy, kdyZ takovh strana
271
 ji nejl6pe zbavime? povstdnimr A frantisk6ni
nebudou po_
slednf, kteif daji znameni k dorazeni
utiskovatelfr.,,
pronisledovat aZ h surrli, nepomlouvat ho vSak a rnit s nim
Franti5kani H6bertovi tleskari, odvahy m, dokonce soucit.
dodAval carrier,
kter6ho Robespierre odvolal z Nantes, Divfme se, jak rnohlt vzniknout domndnka, Ze Robespierre
ale nevolal je5t6 k od-
povddnosti, aby udrZel ve vyboru hledal u f)antorur oporu proti h6bertistrim nebo Ze popichoval
klid. I(dyby totiZ trestali
Carierra, prod ne Collota? Stejnd si podfnal jednu stranu proti druh6. Nic nenl vic vzdS.leno pravdy.
Ronsin, Vincent
a I\{omoro. Ale H6bert, v nitru ,babdlec, ti6sl se nad V rinoru r bi'cznu udhvali Robespierre a Saint-Just prakticky
svou
ztie5tEnosti. KdyZ pozoroval v pi.istich dnech, v kaZddrn pnr.icvu stejn6 dantonisty jako h6bertisty a prvni
Ze mdsto na je5td vic ncl tlnrh6. TfZ projev Saint-Justrlv, kterlf oznamoval
jeho slova neodpovid6, znepokojoval
se vic a vic. paifZ se ne_
hybala. Pi.edmdsti nepochodov ala, Zvony nezvonily bezprosti'edrri zatdeni h6bertistrl, obsahuje stejnd prudk;f ftok
na po- na dlrnlorristy. Obd strany, iekl Saint-Just, ,,dusf svobodu
plach a jejich mldeni byro jako pi'edzvdst smrti.
Ve vinrirn6ch mezi rlvi'nur zlodiny". H6bertist6 byli zatdeni prvni jedinir
hovolili d6lnici o zAkonu ventosu a soudili, ie vl6d,aje
v dob- prolo, lr, dali zIejmE najevo, Ze se chystaji pfejit od slov k ii-
rfch rukou.
nilrn-
Collot pii5el do klubu franti5k6nt a pokou5el se
o smir. Dal ll{.lrr.rlisl(r byli odsouzeni k smrti. V5ichni zemieli hrdin-
sejmout derny fl6r, kterf zakryval lidskA pr6va,
a nesl ho sky hrorrrI l{6berta. On, kterlf poZadoval hlavy a st6le vice
k jakobinrim jako nabidku miru. Delegace franti5kdnti pIi5la
Irlav, ncdovedl d6t svou s patiiCnou dristojnosti.
k jakobinfrm a inscenovala smfienf, ale jakobfni zfistali
drZ"n-
livi. H6bert pospichal vysvEtlit, ie pomfslel jen na
,,mor6lnf
povstdni". Nern6lo to risp6ch. Robespierre, je5td VIII
nelnocen, ra_
dil se doma se Saint-Justem. Dne lB. biezna Stihl6, rytiiski
postava muze, kter6ho Micheret nazvar,,archand6l
,-.ti,,, uy- Mirme Robespierrfiv dopis Dantonovi, psanf potom, kdyZ
stoupila na iedni5td konventu, a vdtami jako ostii *"d" l):rnton ztratil svou prvn{ manZelku v rinoru 1793. Dopis zni:
pro-
nesla rozsudek nad h6bertisty: ,,Byla udindna opatienf ,,Mrlie-li ti v ne5t6sti, kter6 je schopno oti'6st du5i, jako je
k'zat-
Ceni provinillfch stran. Jsou zahndni do rizkfchl,, tvh, d{rt n6jakou ritdchu jistota, Ze m65 rnilujiciho a oddan6ho
V noci se zmocnili H6berta, Ronsina, Vincenta a N{omora pl'ltde, pak ti ji nabizlm. Miluji td vic nel kdy jindy l6skou,
a nazitii veder se Robespierre po prv6 objevil po nemoei ja- klcrh potrv{r aZ do smrti. V okamiicich, jako je tento, citim
u
kobinri. vysvdtlil postavenf vr6dy. Tak6 Anacharsis croots se zujcdno s tebou. Neodmitej piitelstvi, kter6 sdfli tvrij bol.
byl
uvdzn6n. Vinit ho, Ze slouZil zahranidf, bylo stejnd nesmysln6 Platme spolu a hledejme ritEchu v dinnosti proti tyranfim,
jako nespravedliv6. Jedna z nejlkodlivdj5ich vdcf,
kter6 mohli ktei'f .isou odpovldni za tolik veiejnfch i soukromlfch ne-
namftat proti Robespierrov6 povaze, hyla, Ze se nikdy ne_ Stdstf. I\(il,i piiteli, byl bych ti sddlil svou srdeCnou nhklonnost,
povznesl tak vysoko, aby piipustil protivnfkovu upi.imnost. kdyZ jsi byl v Ilclgii, a byl bych td jiZ navStivil, kdybych ne-
Jeho drazi klasikov6 ho rnohli poudit, ie je moino nEkoho byl povaloval za nejvhodnEj5i ctit tvoje soukromi v hodinE
z6rmutku," Robespierre.
９“
７
９“

18 Robespierre
273
 Neexistuje jinf Robespierrrlv dopis, kterf vyjadiuje tak
vlele niklonnost k n6jak6 lidsk6 bytosti. Pro Dantona, muZe
sv6ho druhu, pocitoval stejnd obdiv jako piAtelstvi. Byly mezi
nimi z6roveir rozdily i podobnosti, jako mezi jezdeckou Savli
a rapirem Sermiie. Kdy zadal Robespierre Dantona pode-
zlivat? Dne 3. prosince 1793 ho je5t6 v klubu h6jil. Adkoliv
jeho zhsah patrn6 zachrSnil Dantona od vyloudeni z klubu
a Desmoulins mu za to viele pod6koval, piece jak6si znimka
pochybnosti je neklamnS: ,,MoZnd, Ze se v Dantonovi mflim.
Rozdil nizort mezi n6mi rn6 pi'imdl k tomu, abych ho peilivE
sledoval, ndhdy s hn6vem, pondvadZ jsem neschvaloval jeho
zpfisob sluZby lidu."
Z memoranda, kter6 odevzdal llobespierre Saint-Justovi a
podle kter6ho on revidoval svoji zprivu, obviirujici Dantona
a dtenou jiZ v komit6tu, vychfzi jasn6 najevo, Ze Robespierre
jiZ od zad6tku revoluce pocitoval, jak se v jeho mysli hro-
madi pochybnosti o Dantonov6 oddanosti revolucionf,isk6
vdci: Dantonovy vztahy k v6vodovi orlehnsk6mu, jeho po-
divnf imunita po krveproliti na Martov6 poli, jeho odklon od
Robespierra za protiviledn6ho taZeni, dvojsmyslnd chov6ni
v pi'edveder ritoku na Tuilerie, pletichy za soudu s kr6lem,
vic neZ dvojsmysln6 chovfni za Dumouriezovy zrady, nevy-
svEtlitelnf blahobyt, jeho marnotratnf zprisob iivota, taktika
pIi konedn6m boji s vtdci girondy - ietn6 shody okolnostl,
povdsti a obvinEni. Ale v5echno to od sebe trvale odh6n6l.
Necht6l tomu v6iit. Necht6l to spojit jedno s druhfm. NechlCl
se dit piesv6ddit. Pii obhajobd Dantona pied klubem fekl
trpce: ,,Nevi5 piec, I)antone, le stadi bj't vlastencem, aby byl
dlov6k pomlouvSn? Nevi(, z Ceho t6 obYiiuil? Reknu ti to.
Obviiuji td, ie jsi opustil Paiit, aby ses vyst6hoval, abys
nabidl sv6 sluZby kontrarevoluci. Tos nevdd6l? VEz to nynil
'l'y vdci vypravuji novidci v revoluci, ale, jak se zd6, schop-
ndj5i slouZit ji nei ty a j6."
274
Nc, llobespierre si nept6l vdiit povEstem a obvin5nftn. 7a,-
;tttzovrrl sv6 vlastni podezieni. l{dyi brzy po zatdeni Fabre
tl'lighntina navrhoval Billaud-Varenne ve vyboru, aby byl
ttvi:ztt&r tah6 Danton, rozlobil se Robespierre a obvinil Bil-
Iuurll, Ze stroji zkLzu nejlepSich vlastencri. Ale o n6kolik tf-
tlnil pozddji ,,souhlasil se zieknutim se Dantona", jak Iekl
llilltud. Co se v tom mezidobi stalo? Co zmdnilo jeho po-
r:hvbnost v jistotu? Jakf novf rozhodujici dfikazoDantonovE
virrir ltobespierre ziskal? Nevime o i6dn6m.
llistorik Mathiez vynesl na svdtlo dopis adresovan;i brit-
rk.yur zahranidnim ministerstvem bank6ii Perregeauxovi v Pa-
Ilti. ltank6i se v dopise zmociruje vyplatit jistou dSstku lidem
ozrrrrrlon{rn zad6tednimi pismenami. 'fento dopis se na5el mezi
PrtPlry v Dantonovd psacfm stole po zatdenf. I\{athiez mysli,
Lc tlopis byl tim tajnfm dokladem, kterf byl ukhzln
poroli, kdyZ vfhala Dantona odsoudit. Dfivod, prod nebyl
pk,rlkrlen u soudu veiejn6, vysvdtluje se tim, Ze bank6f byl
vyslhn vc sluZbhch Vfboru pro obecn6 blaho do Svfcarska.
l(rlvlrv l)anton nebo nEkteii z jeho piAtel nebyli mezi tdmi,
jir:lrl sr: dopis tlfkal, t6Ze se Mathiez, jak by se byl k n6mu
rhrrlrrl'l A prod, jestliZe on nebo ilenov6 jeho strany nebyli do
lulto zrtpleteni, neupozornil nafl piislu5n6 ritady? Je osoba,
onrrrr\orrf zad6teCnfrni pismenami C. D. Camille Desmoulins
trr,lro Oiloyen Danton obdan Danton?
-
'lir vlccko ov5em nepiesvddduje. Bylo zn6mo, Ze policejnl
r'rl^r,rln[t:i podstrk6vali kompromitujici doklady mezi papiry
Ittrh, klcl'i rn6li bft usvEddeni. Ale jsou jin6 dfivody, aby se
vi.tikr, ic obvin6ni, Ze Danton a jeho pi6tel6 byli placeni
tlzlrrr rrr'pi'ftelem, nebyla bezdfivodn6. Na prvnim mistd je ob-
)rrLrtrrr t)tutonova hlavnlho pomocnika, Fabre d'Eglantina,
vzrrr,sr.rrr'r riplnl z jeho vlastnfho podnEtu proti Hdraultovi de
Sr',r'lrr.lk.s, jirr(rrrrrr Clenu Dantonovy strany. Fabre pronesl ob-
vlrrftrl rrr'pot:hybnd v nad6ji, Ze odvriti pozornost od svjch
275
 viastnfch transakci s Indickou spolednosti, kter6 vedly poz-
diji k jeho zatieni. Fabrova obvin6ni se jevl pln6 odfivod-
ndna. Na druh6m mist6 je to I)antonovo chov6nl v dobE Du-
mouriezovy zrady. Drikazy z indicii ur,Addjlci I)antona ve
spojeni s touto zradou jsou tak zhvain{ ie by byl autor
shledal tEZk6 napsat na rozsudek,,nevinen", kdyby byl byval
v porot6, kter6 byl drikaz pod6n. Rozsudek ,,neprok6zdno"
by byl mezi, za kterou by se nebyl odviZil. Ale Dumouriezovy
styky s britskjm zahraniinim ministerstvem byly doble znf-
my. AvSak kdyZ Robespierre souhlasil s Dantonovym uvEzn6-
nim, nemohl je5t6 zn6t Perregeauxriv dopis. V memorandu,
hter6 dal Saint-Justovi, nezmiriuje se o dopisu. Ale kdyZ toto
memorandum psal, byly Dantonovy papfry jiZ zabaveny.
Moin6, Ze se najde vysv€tleni nihl6ho hnEvu na Dantona
v piihod6, kterou vypravuje pani Lebasovi
playovf - AlZbEta Du-
ve svfch pamdtech. Byla v rekonvalescenci po
nemoci a- chystala se poblit na venkovE s pani Panisovou.
Jednou ji zavedla tato starSi paui do Sdvres, do vily, kde by-
dlel Danton. AlZbdta ho neznala. I(dyZ s nim byla nShodou
o sarnot6, iehl ji Danton n6hle: ,,Potiebuji ieny", vzal ji
prudce do nirude a udinil ji ueslu5ny nhvrh. Dfvka se vy-
prostila a utekla k sv6 piitelkyni s prosbou, aby hned ode5ly.
PanI Panisov6 ji prosila, aby se doma o niCem nezmiiiovala,
av5ak AlZbEta to odmitla sl{bit.
Je moZn6, Ze ptihoda byla zhvaio6j5f, neZ m6la pani Le-
basov6 chut napsat ve svfch pamdtech. At tomu bylo jak-
koliv, takovf piihoda, vypravovani u Duplayovfch v psycho-
logick6m okamZiku muZi Robespierrovy povahy, kterli m6l
krom6 toho AlZbdtu velmi r6d, mohla dobie mit na n6ho roz-
hodnf vliv. Zachvdcen rozhoiCenfm proti Dantonovi, oteviel
asi mfstnost pro haraburdi ve sv6 pamdti. VSechno, co bylo
dvojsmysln6 v Dantonov6 chov6nf od zadAtku revoluce, leielo
tu pied Robespierrern. Po prv6 zkoumal pi'ihodu po piihod6,
276
slllrrost po stfZnosti, povEst po povdsti. O v5em pedlivE uva-
Iovul, v5e dfval dohrornady jako ve skl6daci hie; obraz, kterf
sc vynoiil, byl tak pi'esvdddivf , ile to vzbudilo riZas. A po-
nl,vadZ Dantona miloval, ponEvadZ ho tvrdo5ijnE hijil, po-
r:ifoval jeho jednhni jako osobni zradu. Zmocnil se ho vztek.
Nejen, Ze se Dantona vzdal, jak iekl Billaud-Yarenne, nfbrZ
obr/rtil se proti nEmu.
.Ieden odstavec ze Saint-Justova memoranda podporuje
pi'cde5l6 vysvEtleni. Rohespierre tam pi5e: ,,Slovo ctnost bylo
I)antonovi pro smich. Rikal Zertem, ile neni solidn6j5i ctnosti
nad tu, kterou provSd6l kaZdou noc se svou Zenou. Jak mfile
chrSnit svobodu muZ, jemuZ kaid6 mravni idea je zavienou
knihou?"
Jc mnohem nesnadnEj5f porozumdt, jak se mohl Robes-
pierre zifci Kamila Desmoulinse nei Dantona. VZdyf, adkoli
v dob6 Dantonova procesu neexistoval plesvEddujfci drikaz
jcho korupce a protirevoludni dinnosti, pi'ece mor6lni usv6d-
tlcnf jeho tiplatnosti bylo mezi jeho soudasniky tak siln6, ie
po RobespierrovE smrti byl Danton jednfm ze Sesti poslanct,
zahynuv5ich za vlSdy teroru, kter6 konvent odeplel rehabili-
lovrt. Desmoulinse nezat6Zovala ifldnir takovi domnEnka
o vinl'. Nevinili ho z korupce, a kdyby n6iak napomShal kon-
lnrrevoluci, bylo by to nerimyslnE. Prod ho tedy Robespierre
rrsi nechrAnil? Podle Charlotty nav5tlvil Desmoulinse ve v6zenf
a nabldl mu, Ze ho zachr6ni, zanech6-li sv6 nebezpedn6 din-
nosti. Desmoulins odmitl. Jejimu vypr6v6nf nelze uvdiit, nic
jc na jin6m mfstd nepotvrzuje. Ostatnd i kdyZ mEl Desmou-
lirrs obdivuhodnd vlastnosti, plece byl daleh toho byt hrdi-
r)orr a mCI rn6lo pevnfch pfesvEddeni. Jsme ochotni vdiit, Ze
hy Desrnorrlins byl Robespierrovu nabldku pfijal, kdyby rnu
hyla rrCinInn.
Jc skon:nr jist6, le by byl Robespieue mohl Desmoulinse
znd'rrdnit, kdvbv byl chtdl, Zachrdnil Hanriota, kterdho chtdl
277
 vfbor zatknout jako H6bertova spojen ce. Zachrhnil h6ber-
tistu Boulangera, kter;i byl na schrlzi franti5k6nri, kdyZ H6.
bert vyzfval k povstdni. Dodfval H6bertovi odvahy a pro-
hlaSoval, Ze on a druzf jsou piipraveni udeiit. Ale kdyi
se
Boulangerovo jm6no octlo mezi tdmi, ktef( mEIi bft zatCenl,
ZSdal Robespierre, aby bylo v seznamu Skrtnuto. ,,KdyZ n6_
kdo", iekl, ,,iednal vidy odvilZnE a vlasteneckv, Zfd6m pfe-
svEddivEj5i drlkaz, neZ byl ten pfedchdzeiicf, abych vEtil,
Ze
je zrddcem.'o Boulangera nechali na pokoii. prod nezakrodil
Robespierre tak6 ve prospdch sv6ho plitele z ditstvi? JistE si
nepldl Kamilovu smrt. H6jil ho zas a zas a delil piitom zlob6
hdbertistrl, ab5' ho dostal zp6t do klubu. Odpovdd na tuto
historickou a psychologickou h{danku by se na5la ve vztazlch
RobespierrovSich k Saint-Justovi.
Vypravuje se, le Saint-Just, kdyl dlel rr armddy na Rfnd,
vstonpil dasnd rSno do t6bora, kterlf je5t6 nenav5tivil. Z jed-
noho stanu vybdhl mladf muZ, d6steCn6 obleCenf, a vrhl se
mu do nfrude. Byl to Saint-Justfiv plftel z ddtstvf. Ale Saint-
Just nalfdil v5em dfisto,inikrlm a vojhkrlm, aby spali riplnE
obledeni, hotovi k boji. Oplatil sv6mu pifteli objeti, naCeZ mu
iekl, Ze af je mu jakkoliv naklonEn, vit6 plece plfleiitost
lakdzat arm5d6, ile neznh, protekce jde-li o sluZbd vlasti. Dal
jej zastlelit.
Piihoda se nikdy neud6la, ale sama skutednost, Ze ji bylo
moino roz5iiovat a piikl6dat ji viru, vrh6 svEtlo na Saint_
Justovu povahu. B5rl to Sparfan. pohrdal Desmoulinsem,
Ath6f,anem. V dopise, kterlf nebyl odesl6n, napsal o Des-
moulinsovi: ,,Pohrd6m jfm. eetl jsem v jeho srdci a on se
boji, abych ho nezradil." Nikdo se na Desmoulinse nemohl
spolehnout. Byl prostop65nf a mravnE zkaien!,. podle Saint-
Justovy piedstavy republiky
Robespierrova - daleko. pffsndj5f, neZ byla
nebylo,v ni mlsta pro takovdho.muZe. Des-
- necht dtendl soudl sAm:
278
moulins pomShal kontrarevoluci. To stadilo. Co zhleLelo na.
jeho pohnutkdch? Musi zemllt!
AIe Saint-Just byl Z6kem Robespierrovfm, a jakfm Z6kem!
Krisnf jako Apollo, neoblomnf jako Cato a odvfinf jako
Achilles. Jak;im povzbuzenim musel bft star5fmu muZi obdiv
takov6ho Z6kal Robespierre mohl Desmoulinse zachrAnit.
Mohl Ilci: ,,NepIipustfm, aby Kamila popravili!" jako iekl
,,Nedovollm, aby Boulangera popravilil", jako musel iici:
,,Nedovollm, aby popravili Kateiinu Th6otovou!" a byli by
ho poslechli. Av5ak Robespierre se neodvSZil tak promluvit
a podivat se pak Saint-Justovi tv6ll v tvii, pr6v6 proto, Ze
Desmoulins byl jeho pfftelem. Je5itnost di vErnost z6sadd?
Patrnd obojf.
UCinil aspof, slabj pokus. V memorandu, kter6 odevzdal
Saint-Justovi a kde hromadf na Dantona obvinEni na ob-
vinEni, Iik6 o Desmoulinsovi toto:
,,Desmoulins prokizal svou destnost a republikanismus
kdyZ k6ral se zfpalem ve svfch listech Mirabeaua, Lafayetta,
Barnava a Lametha v dobE jejich moci a v6Znosti, kdyZ je
pledtim v dobrd vffe chv6lil."
JakS to Spatnd maskovan6 obhajova uditele ve prosp6ch
Z6ka! Saint-Just nerozlmEl nebo necht6l rozumEt, a kdyi
piedlolili Robespierrovi rozkaz k zatdeni, podepsal ho.
Snad doufal, Ze bude Desmoulins u5etIen, jako byl u5etien
Lullier, vy5etfovan'f s dantonisty, Neni pochyby le to bylo
moZn6. kdyby nebyl Kamil v procesu poslal h dertu vSechnu
opatrnost jak nisledkem sv6ho rozdilenf, tak vdrnosti
-
k sv.[m pI6telfim.
Esquiros vypravuje o jedn6 pfihod6, kterA podle jednollo
z f)esmoulinsov,fch Zivotopiscri, Julesa Claretiea, mohla prar,-
d6podobnE mft vliv na Robespierra. To, co jsme uvedli z me-
moranda, rozhodnE prokazuje, Ze tomu tak nebylo, av5ak
219
 Jednoho dne AlZbEta jejiictnost, jak se zd6, byla pied-
rn6tem ftoktl dantonistti
- pIi5la navStivit Robespierra v jeho
pokoji. Ilphd zmateua -pfinesla mu knihu. Byl to vftisk
Ar6tina, obsahujfci oplzl6 obr6zky.
,,I(do ti to dal?" ptal se Robespierre rozhorletrE.
,,Kamil."
OdloZil knihu a iekl: ,,Nevadi, d6vde. To, co vnimime bez-
dddnd zrakem, n5.s nekazi, nlibrZ 5patn6 touhy v srdci. Budu
Kamila varovat."
IX
Zat(,eni h6bertistri udinilo nevyhnutelnfm zatdeni dantoni-
stri. Ti to oslavovali a viechny reakcionSisk6 sily hlavnihcr
m6sta kter6 upfnaly difve svou nad6ji k girondE a nyni
-
k Dantonovi pohliZely na H6bertovu popravu jako na
triumf Danton&v,- ne Robespierrtiv. Danton pouze rozehr6l
Robespierra proti H6bertovi a v piihodn6 dobE se zbavi Ro-
bespierra. Podceiiovali Robespierrovu silu a Danton rovndZ.
,,Robespierre! Toho posadim na konec sv6ho pirlce a roztoi:im
jako kfdu," iekl jednou. KdyZ ho Thibaudau varol'al a upo-
zorr"roval, Ze chysti jeho zShubu, odpovEd6l mu Danton prud-
ce: ,,Kdy'bych myslil, le se mu o n6tem takov6m jen zd6lo,
l,yrval bych mu vnitinosti."
Vzrfrstajici nepiftelstvi mezi tdrnito dv6ma muZi zadalo
znepohojovat jejich pi6tele. Humbert, Robespierrfiv dom6cf,
kdyl bydlel s Villierem v ulici de Saintonge, uspoi6dal obdd,
h ndmuZ pozval oba. O tom, co spolu mluvili, jsou dvd od-
porujicf si zpr6ry. XZldnh se nezd6 pravd6podobni. Jedin6,
co se zd6 vErohodnd, je, le Robespierre zristal ,,chladnj jako
rnramor", a le, kdyt se za nlrn zaviely dveIe, Danton zvolal;
,,Proklat6! Musfme iednat. Nesmfme ztratit ani okaurZik."
280
Nepodrrikl v5ak nic. Danton byl muZem dinu jen tu a tam.
.Iinak u n6ho obvykle pievlAdala netednost. Citil se ostatn6
bezpednf. ,,Neodv6if se toho nikdy," iikal, ,,jsem archa."
Kamil nem6l takov6 iluse. Kdyi Sel nav5tivit Robespierra
a ten ho po prv6 nepiijal, iekl jednomu pffteli: ,,Jsem ztra-
cen!"
V noci z 30. na 31. biezna bu5ily paZby pu5ek do dlaZby
pled domy, kde bydleli Danton, Desmoulins, Delacroix a
Philippeaux. Zabu5ili na dveie. ,,Jm6nem z6kona!" .. . Hlavni
lrtldci dantonistfr byli zatieni.
I(dyi se nazitii r6tro se5el konvent ke schrizi, bylo vidEt
na tvSiich rnnohfch poslancri zd65eni. Zaznivalo ustra5en6
mrudeni. I)autonriv pi'itel Legendre l6dal o slovo. Hlasem
chv6jicim se pohnutfm ozn6mil, Ze byli v noci zatdeni dtyli
poslanci, mezi nimi Danton. Zaaa\ aby je konvent vy-
slechl, dlive nel rozhodne, maji-li bit uv6zndni trvale di
nikoliv.
Robespierre povstal. Potvrdil, Ze byli zatdeni, ale ptal
se, prod by se mEla vfhoda odepfeni jinfm poskytnout
,,modle jiZ dlouho prohnil6". Mluvil zlostn6 a v65niv6.
,,Byl jsem kdysi P6tionovfm piftelem. KdyZ byl odhalen,
zlekl isem se ho. Tak6 s Rolandem jsem byl ve styku. Zradil
a ziekl jsem se ho. Danton chce zaujmout jejich mfsto a
v mfch odich neni jiZ nidim jin'im neZ neplitelem vlasti."
,,Pokou5eli se md zastraSit. Rekli mi, le mfij vlastni Zivot
by nemusel bft bezpednf, kdybych dovolil, aby Dantonriv
livot byl ohroZen. Rek[ mi, ie je uZitednf pro mou osobni
obranu jako jakfsi ltit. Ze byl jako val, kterli by m6 povalen
vystavil viern ritokfim Xlechty. NuZe dobri, ylzte, i,e se i6dn!'
z tdch drlvodfi nedotkl ani povrchu m6 du5e. VEzte, le kdyby
bylo pravda, Ze se Dantonovo nebezpedf m5 stSt nebezpedim
l)ro mllc, nepovaloval bych to za veiejnou pohromu. Co je
281
mi po nebezpedi? Mrlj iivot patli vlasti, moje srdce je bez
obav, pon6vadZ je bez zloCinri. Kdybych zemfel, stalo by se to
bez vfCitek a bez hanbyl"
PIi t6to v65niv6 ieCi musel n6kolikrAt ustat, byv pleru5en
hllmavfm potleskem.
Saint-Just potom pfedetl svou obZalovaci zpr6vu. Byla pIi-
jata jednomyslnd. Dantonist6 byli sklideni. SkuteCnost, Ze
konvent odmitl po Robespierrov6 smrti odistit Dantona, aniZ
se zvedl jedinf hlas k protestu, dokazuje, le ho povalovali
v5eobecn6 za vinnfka a Ze se legendSrni Danton riplnd li5i od
Dantona historick6ho.
VyprSvCni o soudu s dantonisty patl{ k Zivotopisu Dan-
tottovu a Desmoulinsovu. Danton se hijil odv6Zn6 a obratn6,
tlebaZe trochu divadelnE. Pro kaZd6ho, kdo studoval dEjiny,
postr6df jeho obhajoba pfesvdddivosti. ,,J6, l,e byl zaprod{n
Mirabeauovi?" vyklikl. Ale existuje Mirabeaurlv dopis La-
marckovi, kterf byl pozd6ii obieven n obviiiu,ie Dantona. ,,J5
Ze stranfm royalistrim?" AIe podle svCdectvf Lafayettova a
Ludvfka-Filipa francouzskdho jim to Danton s6rn iekl.
MtlZeme se Dantonovi obdivovat, pondvadZ odvaha a schop-
nost zaslouii vidy obdiv. Ale hlubokou n6klonnost pocifu-
jeme k Desmoulinsovi. Zemiel, protoZe v n6m byl jen u5lech-
tilf pud. Jeho slabost n6s dojimil vic nei Dantonova slla, jeho
zfrmutek vic ueZ Dantonfiv chv6st.
K6ra, v kter6 vezli MaxmiliSnova ndkdej5iho pl'itele na
popravi5t6, jela kolem domu Duplayovfch. Vrata byla
zamdena, okenice zavieny; drim se podobal hrobce. Moln6,
Ze ve sv6m nitru Robespierre piemf5lel, Ze kdyby nebyl jed-
noho dne v prosinci 1793 odmltl Desmouliuse, kdyi mu pli5el
ptedlst tletl dlslo sv6ho listu, tento muZ, kter6ho povaZoval
skorem za sv6ho mlad5iho bratra, by nemusel blft v tak
hrozn6 situaci. A nejen Kamil, nfbrZ I jeho manielka Lucile,
う“
００
り●
jej{Z sestru si Robespierre m6lem vzal za manZelku a kter6
byla zatiena, Ze strojila riklady s Dillonem a jinfmi, aby
podnitili vzbouleni ve v6znicfch. Pfedtfm mu napsala dopis,
kterf z nezn6mfch d&vodfi nikdy neodeslala: ,,O Robes-
pierre! Ty, jenZ jsi sviral na5e ruce ve sv;ich, ty, jenZ ses
usmfval na m6ho syn6dka, jehoZ dEtsk6 ruce td tolikrdt hla-
dily, mohl bys odmitnout mou prosbu, nedbat mlich slz a po-
Slapat spravedlnost?"
Pokusil se jednou zachrinit panf Alibdtu, ale podle jeho
vfpovddi, o kter6 jsme se zminili, mu ji Hdbert vyrval. NynI
byl H6bert mrtev a nic nedokazaje, ie se Robespierre snaZil
zachr6nit Lucile. Sed6 odi jeho Z6ka ho zmrazily k nesmlou-
vav6mu zachov6vSni jejich piisn6ho zSkonlku.
x
Malf arraskf advokSt dosihl nyni vrcholu sv6 moci. Jeho
nept6tel6 byli mrtvi, nebo se jil neodvfilili odporovat. Kon-
trarevoluce umlkla. Ctrn6ct republikinskfch arm6d, kterd
byl s to postavit s neriprosnfm potlaCenlm v5eho, co mohlo
znidit nebo zeslabit vlAdnoucf vrili, drZelo nepiitele v Sachu
na vSech bitevnich front6ch. Vbrzku mu plipravily rozhodnou
poriZku. Pro Evropu, pro svEt zosobfioval Robespiene fran-
couzskou vlidu. ,,Robespierre naiidil", pi5e anglickf list,
kterf referuje v podobn6m smyslu o pohybech ,,Robespier-
rovfch arm6d". Podle jednoho britsk6ho agenta se Pitt ob6v6,
aby se nesoustiedila veSkeri moc v Robespierrovlfch rukou,
coZ by ztiiilo vic neZ kdy vitEzstvl nad republikou.
Tento mocn;f muZ neZije jako moderni diktAtoli v pal6ci,
nfbrZ je5td ve svdm jakoby podkrovnim pokojiku u Duplay-
ovfch. Zadn6 str6Z u jeho dveii, pouze panl Duplayov6 a Ele-
283
 onora zkoumaji n6vStdvniky. V diln6 venku pod okuy drndf
pily, vzdychaji hobliky a hovoii kladiva.
Robespierre doble citi, Ze se jeho dilo zdai'ilo. Tr6pi ho
v5ak jeStI jedna vdc. NSboZensk6 zmatky, uklidn6n6 jiZ delSi
dobu v Pai'iZi, pokraiuji na venkov6. Komisai'i konventu pi5i
o pi'esn6 pokyny. llobespierle citi, Le je ti'eba zaujmout spiS
kladn6 nei zhporn6 stanovisko. Nestadilo hijit svobodu vy-
znini. V bitvd mezi atheismern a oficiAlnim nhboienstvim
nelibily se mu obd strany. Nemiluje ani cirkev, ani atheismus.
Vdil s Rousseauern, i,e je pro stit stejn6 nebezpedny jako n6-
boZenskf fanatismus. Vskutkn, atheismus byl tehdy stejnd
nesni5enlivy jako nejbigotnd,iSi nSboZenstvf. Robespierre citi,
Ze iednotlivci mohou byt podle sv6 volby atheisty, st6t ni-
koliv. Stit nemfrZe zfistat netedny, vidi-li tisice, kter6 shle-
dfvajl ovzdu5i oficiSlniho ndbolenstvi tisniv6 jako on to
shleddval - atheismu.
blor.rdit n66im, co povaZuie za pou5f
- postavit pfistfe5f. Musi v5ak bft 5irok6. Musi
St6t jim musi
pi'eklenout v5echna oficiirlni nitboZeustvi, iako se nebeskli
d6m klene nad katedrflou, synagogou a me5itou. Jako zi-
kladnf udenf nov6 viry stanovi Robespierre: ,,Francouzskli lid
luznhvh jsoucnost Neiry55i bytosti a nesmrtelnost du5e."
Robespierre tak dosp6l h obdansk6mu niboZenstvi, kter6
vyloZil Rousseau ve sv6m spisu ,,Emile". lJk6za,l se v5ak to-
lerantn6jSf neZ Rousseau. Nechtdl atheisty vyobcovat, jak to
navrhoval Zenevan; pozd6ji byl proti tomu, aby byli vylou-
Ceni z klubu. PondvadZ kaZd6 nhboZenstvi musi mit, aby zfr-
stalo Ziv6, sv&j obIad, nadrtl ho Robespierre pro obdansk6 n6-
boZenstvi. V pravidelnfch mezidobich majf bft velk6 oslavy
na podet Bolstvi, Lidskosti, Rovnosti, Svobody, Pravdy, Spra-
vedlnosti, Odvahy atd. I\{dli b,it povolAni um6lci, aby dodali
ceremonilm velebnosti a velkoleposti.
TIm chtdl Robespierre korunovat stavbu, kterou vztydil
podle pl6nfi svdho uditele Rousseaua,
284
XI
Nic nedokazuje Robespierrovu plevahu nad jeho kolegy ve
v;iborech a v honventu jako to, Ze byl schopen toto opatienf
zav6st proti oposici velk6 vdt5iny. Ze v5eho, co uskuteinil,
m6lo vEci mu vyneslo v6t5i nepiAtelstvi. Byla to jedna z hlav-
nich piidin, pro kter6 ho nenivid6l Vadier z Vfboru pro
obecnou bezpednost, zapiisih$ piivrZenec Voltairfiv, aikoliv
si mdl piipomenout Voltairriv vlfrok: ,,Kdyby Bth neexisto-
val, bylo by nutno ho vynal6zt." Fouch6, ktery kdyZ byl ko-
misaiern konventu v Nevers, dal umistit nad vchodem do
hibitova n6pis: ,,Smrt je vddnf sphnek", vidEl v prohlhSeni
Nejvy55i bytosti dalSi drivod k tomu, aby d6l pracoval k svr-
Zeni Robespierra. Av5ak af bylo pohor5enl Robespierrovlich
kolegfi sebevdtbi, neopovdZili se mu odporovat pIimo. Billaud-
Varenne brumlal stranou: ,,Se svou nejvy55i bytosti mi jde5
na nervy", ale veiejnd tak6 mlCel.
Nad5enl v konventu bylo spiSe liden6 neZ skutedn6 a nd-
kteii z tEch, kteii ietli projev vyvi5eny na zdich Pafii,e z na-
iizeni NSrodniho shromhidlni, tvhiili se nad nim kysele. Na-
proti tomu na venkov6, kde fanatidtf atheist6 udinili fdast nn
velejn6m kultu nebezpednou, bylo toto slavnostni riiedni
uzn6nl viry niroda v existenci boZstvi vit6no s radosti. Cour-
tois pravi, Ze Robespierre dostal ,,nesdetn6 mnoZstvi dopisfi".
Obce a tddovd spoleCuosti se usn65ely na resolucich, aby mu
poddkovaly a pochvilily ho. V jedn6 nSboZensk6 obci pro-
volfvali po zp6vu Te Deum: At iije Robespieruel Jedna z Mi-
rabeauovfch sester mu napsala, Ze je ,,orel, kterf se vzn65i
v oblaclch". Evropa mu v6novala pozornost a vykl6dala vdc
tak, ie, af je moZno lici cokoliv o jeho politick6 a hospodif-
sh6 ntuce, je zlejmd jedinfm rnuiem ve Francii kterf se
zasazuje o poi'6dek, autoritu a stabilitu v zemi tak krutd
zkouSen6.
285
 Av5ak zhroveil s jeho v6hlasem a popularitou rostla tak6
nedrivdra jeho kolegri. Mnozi poctivd v6iili, Ze takov6 po-
pularita ohroZuje republikinsk6, ziizenf. Mohl ndjaky mui
dosShnout tak velkdho vlivu, aniZ ho uZival sobecky? Kolik
Casu uplyne, nei se pokusi dit sv6 autorit6 pevn6j5i z6klad?
V t6 dob6 zv6t5ily Robespierrovu popularitu je5t6 dva aten-
t6ty na jeho Zivot. Charlotta pravi, Ze atent6tfi bylo vic, Ze
v5ak je jejf bratr necht6l ozn6mit. Jednoho dne ZSdal her-
kulovsky stavEnlf muZ, aby s nim mohl mluvit o samot6.
KdyZ zristal s Maxmilifnem samoten, vrhl se nail, pokou5eje
se ho zardousit. I(dyZ piiSli Robespierrovi na pomoc, ritodnik
se dal na ritdk. Jindy Zidali dva muZi o soukrom6 sly5eni.
Podle toho, jak zmizeli v okamZiku, kdyZ byli dotAz6ni, co
je piiv6di, nebylo pochyby o jejich irmyslech. Ale tentokr6t
byli atentdtnici chyceni, takZe se vCc nedala utajit,
Prvni pokus o atentSt provedl Ladmiral, propu5t6nf st6tni
zam6stnanec. Pii5el do domu Duplayovlich a ptal se po Max-
mili6novi. V Satech m6l ukrytu nabitou bambitku. Rekli mu,
Ze Robespierre je zamdstnAn a nemriZe ho piijmout. Ode5el
tedy do konventu, kam myslel, Ze jeho obdf nakonec piijde.
Bardre detl na lednick6 tribun6 dlouhou zpr6vu. Pii poslou-
chini Ladmiral usnul. KdyZ se probudil, byl Robespierre pryd.
Ladmiral se postavil do chodby vedouci do mistnosti Vliboru
pro obecn6 blaho. Ale Robespierre se neuk6zal. Rozmrzelf
t6mi op6tovnfmi nerispEchy, rozhodl se Ladmiral, Ze se spo-
kojl s Collotem d'Herbois, kterli mu nemohl uniknout, pon6-
vadZ bydlel v tlmvte dom6 jako on. Odek6val ho na schodi5ti.
KdyZ Collot pii5el kolem jedn6 hodiny r6no, doSlo k zSpasu
a k vlistfelu z bambitky. MuZ, kterf pi'iSel Collotovi na po-
moc, byl lehce zran6n. Ladmiral zat(,en!,kolemjdouci hlidkou
doznal Ze cht6l ptivodnd zavraldit Robespierra.
Pachatelkou druh6ho atent6tu byla dvacetilet6 divka Ce-
cilie Renaultovi, inspirovani moini plikladem Charlotty Cor-
286
dayov6. Pii5la jednoho vedera k des6t6 hodinE k Duplayovfm
a chtila mluvit s Robespierrem. KdyZ ji iekli, Ze nenf doma,
rozzlobila se. Rekla, Ze Robespierre je zistupcem lidu, a Ze
mA bft piistupnf kaZd6mu. Jeji chov6nl vzbudilo podezieni
a byla piedvedena pted Vfbor pro obecnou bezpednost. Pii
prohlidce se u ni na5ly dva noZe. Ptali se jf, prod se chtdla
setkat s Robespierrem. Chtdla prf vid6t, jak vypadi tyran.
D6v6 prf piednost kr6li pied padesfti tisici tyranri.
Rekli jsme, Ze tyto atentity mEIy za nAsledek vzr&st Robes-
pierrovy poputarity. V konventu a v klubu mu uspolidali
ovace. U jakobinfi navrhli bjvali dantonist6, aby mu byla
poskytnuta tElesnf striZ. Byl to moZn6 s jejich strany chytrf
man6vr, aby ubliZili jeho pov6sti, nebo nemotorn;i pokus,
rteni mdl prolrizat, t:E se z nich stali robespierrist6 aZ do
hloubi srdce. Robespierre odmitl tu poctu hodnd trpce.
XII
Dne 4. dervna 1794 byl Robespierre zvolen po druh6 pied-
sedou N6rodniho shromAiddni. Volba byla jednomyslnA. etyii
<lny pot6 mEl bft sv6tek Nejvy55f bytosti, ustanovenf kon-
vcrrlern. Volba Robespierra za piedsedu mdla z dtisti za riCel
zl.iistit mu pii t6 piileZitosti misto, kter6 mu pr6vem ndleZelo.
Il6no 8. dervna Robespieme Casnd vstal. Slunce svitilo do
rlvonr, nebe bylo distE modr6. Kadeinlk pii5el a jako v5ichni
jclrri kolcgovd mluvil asi o pEkn6m podasf. eesal, pudroval
rr o(ctl'oval mu ten den vlasy se zvl6$tnf pozornosti. KdyZ
orlc$t,l, odslrarloval si Robespierre toiletnim noZlkem stopy
prtrlrrr, .itk ho Barras jednou vidEl. Potom se dal do mytl.
Olrlikl prrrrllochy z bildho hedv6bi, nankinov6 kalhoty, stfe-
vft:t, st: sll'flrru5imi piezkami, ko$ili s jemnfmi krajkovlimi
rrrrrrrlt:lruni u v(rzrrnku, svitlou vestu, novlfi blankytn6 modrf
287
 kabat a uvhzal si kolem titl6ho pasu nAdherno, trojbarevnou
5erpu. Zblvalo jen vzit na hlavu velkli ti.frohf klobouk na-
. hoie s modrfm, bilfm a dervenfm peiim a vzit do ruky ky-
tici z p5enidnfch klasri, ovoce a kvEtin. V5echny poslance
v prrivodu dne bylo poznat, jako jeho, podle Berpy, klobouku
a kytice. Tak vyzdoben sestoupil Robespierre do pi.izemi,
kde si ho jistd s obdivem prohliZeli dom6cf lid6. Snidan6 byla
piipravena, led on odmitl posnidat s rodinou a ode5el.
Sel ulici sv. Honoria smdrem k Tuilerifm. V5echny domy
wvdsily prapory, ndkter6 se ozdobily girlandami z listi a
kvEtin. Lid6, kter6 potk6val a kteii ho zdravili s piAtelskou
rictou, byli sv6tednE od6ni. Citil se Sfasten, snad vic neZ kte_
r;fkoli jinf den sv6ho Zivota.
V Tuileriich potkal Vilata, dlena revoluiniho soudu. Vilat
bydlel v pavilonu Flora, kterf m6l okna do zahrady .fuilerii.
Ptal se tr{axmili6na, zda snidal, a po jeho z6porn6 odpovEdi
ho pozval na snidani k sob6. Yypravuje, Ze Robespierre pojedl
skrovn6. Chodil st6le k oknu vhben vesele oddnfm davem,
kterlf se tisnil v zahrad6, ,,Hle'., lekl, ,,nejcenn6j5i d6st lidsk6
rodiny. Vesmfr je tu .shromiidln. Jak vzne5en6 je dilo pii
rody! Jak se musi tyrani ti6st pii pomy5leni na tento svetek!,,
Byl tak zaujat, Ze zapomndl nn hodiny. M6l b)rt ve shro-
rnAZddni v dev6t hodin. Bylo ul rnnohem vic a poslali pro
trEj posly. Zjistiv sv6 zpoZdEni rychle ode5el. KdyZ vstoupil
do shlu, tleskali mu, ale ndkteli iekli: ,,Nechal n6s schv6ln6
dekat. Hraje si na kr6lel"
Vedeni Robespierrem, vy5li poslanci ze stinndho s6lu do
zfficibo slunedn{ho svEtla a zaujali misto v amfithegtru, po-
stavendm proti budov6. Robespierre se postavil pled malf
pult uprostied. I(dyZ dozn6ly posledni zvuky rnarseillaisy,
kter6 pozdravila konvent, ujal se Robespierre slova:
,,Brih nestvoi'il kr6le, aby pohltili lidskf rod. Nestvoiil tak6
kn6ze, aby n6s zaplfhli jako ndm6 tahouny do kr6lovsk6ho
288
vozu. Stvoi'il vcsttrir, lrby ukirzal svou rnoc. Stvoi'il lidi, ' aby
si pom6hali a milovali se navzSjem a aby dosShli Stdsti ce-
stou ctnosti ..."
Velklf potlesk. Ale mezi poslanci n6kteli posmdvii'dci rep-
tali:,,Sly5te vclchndzel"
Potorn sestortpil llobespierre k jak6si veik6 kruhovit6 pro-
hlubeninl, v jejiruZ sti'edu byla umistdna skupina soch, zho-
toven6 z hoi'lav6ho materiilu a pfedstavujici v ohyzdn6 po-
dob6 r\theisruus, Sobectvi, Nesvornost a CtiZidost' Podali mrt
hoi'ici pochodeir a Robespierre se ji dotkl skupiny. Sloup pla-
rnenir a houi'e se zvedl do vzduchu, pii demZ dav tleskal'
l(dyZ plarneny pohasly a koui se rozptylil, bylo viddt sochrt
Mr-rudlosti zadern6nou kouiem, coZ David, pfivodce poi'adu,
jisl6 nepiedvidal. Ndkteii z pi'itomn-vch v tom viddli osudn6
zruuneni.
llobespierre se vritil k pultu a promluvil zuovu, led kr6tce:
..llrrclrne virZni a zdrZenlivi ve svfch rivahich, neochvdjni
v nebezpedi, trpdlivi v prici, hroznf v neirsp65ich, skromni a
lrrlili v (rspdsich. IJudme Slechetni k dobrlfm, soucitni k ne-
il':rslrryrn, Ieirprosni h nizkym, spravedlivi k ccldmu svdtu.
llozrlrl'nre bczboZnli spolek krfl& spiS povznescnirn sv6 povnhy
rrli silott svych zbrani."
l'olont zrrPirl sbor opery a prrivod se iadil' V dele 5lo dtyi'i
:rrlvrrccl schtli, pak poslanci, kaZdf s opeienyrn kloboukem,
IIrr,ilr:rtIr'ttort (orpou a stejlron kytici, jako m6l Robespierre'
lllrloslilrl sc ltollyboval, taZeu osmi voly s pozlacenfmi rohy,
.rvrrrtrolit'ki' vilz se snopem obili, pluhem a tiskalshym lisenr'
'l',r r'\r' Prrrl lozlolitymi vdtverni strotnu Svobody' Pak nitsle-
r lilr :r lo, rsl:r l rr[r.lr ltyi'iadvacet palizsk;sch sekci a
nahorlec lid.
l'rrnorl \t'l kolt'ttr lnvalidovny, jejiZ obyvatel6 v pozoru zdra-
rili. rr rrlrir':rl sc h Martovu poli.
.l:rk,r lrr,r.rlsr.rllr N6rodniho shromfZd6ni Sel Iltlbespierre
,r ll,,l,, .t[' 289
rr r
 se mszera Pi'i n6vratu prtivodu z 'l'uilerif rnohl Robespiene vyslech-
s6m, nEkolik krokrl pled svfmi kolegy' Ale cestou ttout nEkter6 z jedovatlfch pozn6mek svfch kolegri. Po nad-
mezi pfedsedou a osiatntmi prodluZovala, at n6hodou' nebo
od ndho' Nakonec Icuf, kter6 citil, naplnily ho zlou pfedtuchou. Toho vedera
tmyrtne. V tomto pIIpadE nevy5el podn6t
rept6ni' byl velmi skliden. KdyZ s nim Duplayovi mluvili nad5en6
byl od nich velmi aateko. Mezi jeho kolegy bylo slylet o slavnosti, kter6 se zfdastnili, iekl jim zShadn6: ,,UZ nebudu
kier6 se dostalo pozd6ji tfZ den L' jeho sluchu: rllouho u v6s." Pak .se uchjlil do sv6ho pokoje.
,,I'Iledte, jak mu tleskajil"
,,Oa I(upitolu k Tarpejsk6 skAle i:
p:o:t krokl"
,,NestaCi mu, Ze je p6nem, chce
bft bohemloo
jednat jako Brutus!"
,,Jsou je5td muZi, schopni
vzty-
nob"rpi".r", nevCda jeSt6 o tom v5em, krhdel s hlavou
Myslil-li
denou, s pocitem, Ze fyt vdren velk6mu sv6i'enstvi'
pad6
na krev, kterou revoluce stila, byl piesvddteu' Ze vina
na ty, kteli utladovali lid nebo se postavili sv6voln6 v cestu
jeho opr6vn6nfm tuZb6m. Sotva mohl pi'ectpoklidat' Z1 ho
zasAhne stejn6 obvinEnl, a ile a|'
jeho bezhlav6 tdlo bude leZet
tribunu
v neha5en6m v6pn6, vystoupi Bardre na Ietnickou
v honventu a prohlisi, Ze Robespierre zemiel proto' Ze
"se
pokou5el zastavit hrozn;ia velkolepf prfib6h revoluce"'
Na Martovd poli, kde st6l kdysi olt6I vlasti' postavili
ten-
tokr6t velkli symbolickf pahorek ve st{nu stromu
Svobody'
Poslanci, vedeni Robespierrem, vystoupili na
pahorek' Kolem
on6 doby
ndho se seiadili , p"rrr6- Siku ti, kter6 literatura
jun6ci kaZdf s Savli po boku' Na
nazfvl,,adolescents" - - Ohromnf
druh6 strauE se kupily tislce hudebnikrl a zp6v6k&'
dav je obkloPoval.
OfUty faaiata stoupaly vzhfiru' TrubaI' stojtci na sloupu'
pro
zatroubil zahajovac{ signfl' Pak zaznEla hymna' kterou
Sto tis{c
tuto pi'Ilelitost sloZil Cnetti"t a zhudebnil Gossec'
zvony' d6la
hlasrl se pfipojilo . ZaznEly trubky, zvonili v5emi
kvEtiny'
him6la; mladtcl tasili Savle a vztyCili je, divky h6zely
Docela nahoie st6l malf arasskj' advokdt a
zaviel odi' MoinS'
Ze myslel na slova, kter6 pronesl v konventu po nezdaien6m
atent6tu na svrij Zivot: ,,Dost jsem Zil'"
291
290
 I(apitola l2

ROBESPIERRCV PAD A JEHO SMRT

/'t
)1,',,.1r.,",,, spiknuti zosnovanriho k povaleni Robespierra ne-
lrvl rrihdo jinf neZ oni .,muii piesyceni krvi a luperl", kter6
r:lrlIl llobespierre hnirt k octrpov6dnosti za tyranisovilni, kte-
r'('lro se dopustili za sv6ho prolionsul{tu. Nctajil se tim, Ze jich
chliil dirt Sest popravit. Saint-Just dal u rjnsk6 armfldy za-
lhrrorrI jakobfnsk6ho krrdze Iiulog'.rr Schneiderer, ktely se pro-
virril virlnyrni nespravcdhrostmi a t1,ranii. Dal ho vystavit dty-
ti lrorliny na plosinl giloiiny ve Stlasburku a pak ho poslal
rLr l)rri'ilr: nl soud. V urnoZstvi podezielfch by se bylo mohlo
rrlr Stfincidera snaclno zuporncuout, kd.vby se nebyl dopustil
rrtopnltuosti dopisem Robespicrrovi, ktery se hncd chopii
,jtlro vt:r:i. Iroucht!, 'I'allien, Barras, Frdron, Carrier a Rovire
rlolric vrirltlli, Ze Robespierre nem6l na mvsli jen Schneidcra,
rri'lrri lrrhri jc sarn6, kdyZ hi'imal s tribun_"- houvetttu: ,,Btll:r
k;rftli.rnrr, kdo by se opovS:Zil nanrirYit na Iid hrfizovlidu vy-
Irnrzt,uou pro uepidtele. Nepiedstaviteln6 jsou vlistielky, kter6
sp:it'lurli hontrarevolui:nf pokrytci, aby zhanobili vdc revo-
lrrcr'." 'l'i'lrsli se o sv6 Tivoly. Barras popisuje ve svj,'ch pamd-
lr,r'lr lronihr.iici pii,ieti, kter6ho se dostalo jemu a Fr6ronovi,
krlr'7 piiili rnr,(lfvit Rcbespierre po sv6m odvolirni clo Pai'fZe.
lgrrorovrrl jcjich lichoccni, choval se k nitn s krajtrirn opo-
vr')r'rrlrrr l nt'uznal je za hodn5, ani jedin6ho slova. Fouch6a
ll,rlrr.spir,r'r'r' zustra5il a nakonec ho vyhnal z jahobinsk6hr,
klrrlnr. Zrrrrli .ir:ho vytrvalost. Vdd6li, Ze pi'ece nakonec prosadi
svorr, zrlslrrrrc-li rr nroci, i kdvi oni jsou poslanci, maji mocn,i

２
，
９
↓・

ochrince ve vl6d6 a lze je ted5r obtiZndji zas6hnout neZ
Schneidera. Jedinh nadEje vyvdznout byla tudiZ v jeho po_
r6Zce. Jejich odvaha byla tecly odvahou zoufalstvi, jedinf
to
druh odvahy, kter6ho Fouch6 a Tallien byli schopni. Ale
myslili, Ze neni moZn6 Robespierra porazit bez povaleni cel6
revoludni vl6dy. Proto smEioval jejich pfivodni pliu nejen
proti N{axrniliSnovi, nfbrZ proti vliborrim. Teprve po g. ttrer_
midoru, kdyZ spiklenci viddli, jak6 beznaddjn6 rozpory jsou
mezi v5?bory, rozhodli se zajistit si vftirzstvf soustleddnfm na
Robespierra a jeho dva pl6tele.
V konventu byl znadnf podet rnuZfi ochotnych je podporo-
vat. Lecointre schoval na nEjakou d.bu zalobnou r=ed proti
vl6d6 do arsen6iu, kterlf noslval po kaps6ch. On a Bourdon
* z Oisy si tibovali v sarkasticklfch poznimkfch o sv6tku
-
Nejvy5Bl bytosti. Bourdon jednou vb,inE zam,l5lel povalit vl6_
du zavraiddnim Robespierra v konventu. Are MaxmiliSn se
na n6ho n6hodou dfval, kdyZ rnluvil, a Bourdon onemocnEl
strachem a musel ulehnout. Leonard Bourdon, kterlf se s Ro_
bespierrem v klubu pohfdal, byl tak6 piipraven ptipojit se
k spiknuti. Pi6tel6 l)antonovi, Courtois, Legendre a Thuriot,
byli chtivi pomstit poraZen6ho tribuna. Aby sjednotili lho_
stejn6, uk6zali jim seznam jmen, kter;i pr;f jim iizenfm pro_
zietelnosti padl do rukou. Byli v nEm uvedeni poslanci, kteli
m6li bft pohn6ni pied revoludni soud. Byl to pad6lek, ale
poddsil poslance takovou m6rou, Ze se jich tlicet neodvaZo_
valo spit doma z obavy, ie budou v noci zatdeni. Vfstrahu
spiklencfi potvrzoval jak se zd6 * z6kon prairialu, byl-li
- nesmii'itelnf, vic diplornat, byl by mohl rykonat nekonednE
vykl6dSn tak, Ze poslanci mohou bft odevzdini soudu bez
svoleni konventu. NenI drivodu se domnlvat, ie Robespierre
pliklddal zSkonu takovf smysl. proC by byl cht6l posilit pra-
vomoc vyboru, kde jeho vlivu rychle ub;ivalo, a to na fkor
konventu, kterf byl je5td s to ovl6dat?
291
脚川Ⅲ側ⅢⅢ‖ ',ltiltl
u
Zatfm co ultrateroristd a jini piipravovali spiknuti proti
vl5d6, chystalo se ve vl6d6 samotnd jin6 spiknuti proti Robes-
pierrovi. Jak jsme se zminili, hlavni drivod pro nesoulad mezi
Robespierrem a vfbory byl ten, Ze Robespierre chtEl prosazo-
vat z6kony ventosu a vjbory ne. To dosvEdduje Barerrlv dfi-
vdrnlk Vilate, Robespierr&v dtivErnik Buonarroti a sami dle-
nov6 vlfboru ve svlich odpovEdfch Saladinovi a Lecointrovi.
Barras nv6df jako dalSi drlvod zraeuiivflni vl6dy teroru Robes-
pierrovfmi kolegy ve vfborech, ale to je d6sti t6hol probl6mu.
Sporn6 olflzka byla, mfli se teroru pouZit k lytvoieni nov6
spoledensk6 tlidy vlastnikrl mal6ho majetku, loy6lnich k re-
publice a tak umoZnit rychlf n6vrat k normSlnim pod-
rnink6m- odstrandnim nebezpedf kontrarevoluce a bil6ho te-
roru nebo mf-li soci6lnf a hospodiiskS struktura Francie
-
zrlstat beze zm6ny a m6li teror nad6le zulit neurditd, zma-
tend a nefdinnE.
Robespierre by byl urdit6 mohl zabr6nit mnohyrn tfenicim,
kdyby se byl choval smiiliv6ji. easto ho obviilovali, ie ,,Iyra-
nisu.ie mindni"; tato stiinost neni neopr6vnEna. Demokrat
plesvdddenlm mdl povahu autokrata. Zfisadn6 miloval rovnost,
ve shutednosti v5ak nesnf5el rovnfch. Byl by se mohl stit
v,fbornfm diktdtorem, pon6vadZ byl spravedlivf, neobydejnE
schopnlf a milosrdnf. KdyZ ale povaloval za nemoudr6 nebo
za nemoZn6 dostat dikt6torskou moc, m6l si osvojit m6nd
dikthtorsk6 chovSni. Kdyby byl bfval m6ud panovadnf, m6n6
vft:. Nic ho nenutilo rozhndvat si Vfbor pro obeenou bezped-
nosl lfnr, Ie ho pIehltlel, kdyt 5lo o plipravu z6kona prai-
rirrlrr. Nchyl to s6m z6kon o n6ml se dlouho jednalo *
klr.r,f popudil -
tento vfbor a Billaud Varenna; byl to bez-
rrlrledrr,i zprlsob, kterfm Robespierre zhkon prosazoyal. Je tak6
鴨一
２・
 tdZk6 uvdiit, Le by byl Billaud Varenne dblal Robespierrovi
oposici ve vdci zikona ventosu, kdyby si byl Robespierre po-
dfnal jinak.
I(rom6 zikladnich otizek shora zmin€nfch byly je5t6 detn6
menli neshody, z nichi, mnoh6 m6ly osobni povahu. Vadier
a ndktelf jini nenAviddli Robespierra pro jeho nhboZenskou
politiku. Spatn6 n6lada mezi nim a Vliborem pro obecnou
bezpednost se zhor5ila, kdyi byl ziizen gener6lni policejni
riiad, kterf vedl Saint-Just. I]i'ad zfizeni,konventem mdl za
hlavni rikol dozfrat bedliv6 na vysok6 st6tni riiedniky. Vlibor
pro obecnou bezpednost vSak tvrdil, Ze riiad piekroiil samo-
volnd svou pravomoc a Ze zasahuje neprivern do kompetencc
vfboru. '. I
\/e ,,velk6m" vyboru chr6nili Billaud-Varenne a Collot
d'Herbois ultrateroristick6 prokonsuly, kter6 cht6l Robespierre
trestat. Saint-Just lidf Billaud-Varenna jako hlavniho Robes-
pierrova neplitele ve vl6d6. To se zdi pfekvapujici, pon6vadi
Robespierre a Billaud nebyli jeden od druh6ho plili5 vzd6leni
v politick6m a hospod6isk6m udenf. Tvrdilo se, Ze Billaud
Robespierrovi zivid6l. To se zd5 vic nei pravd6podobn6, po-
︱
︱
︱
︱
︱
dit6 oddily, a to bez dohody se Saint-Justem, kterf byl na
mfstd a mohl l6pe posoudit situaci. Kdyby se byl Carnotriv
rozkaz provedl. byli by Francouzi ztratili mdsto Charleroi.
Hlavni neshoda mezi Carnotem a Robespierrem vznikla
z Carnotova nal6h6ni, aby bylo posidno ven z Paiiie ddlo-
stielectvo mdstskfch sekci. ZdA se. Ze Carnotfiv pl6n v t6 vEci
m6l pfrvod spi5 v rivahSch politickfch neZ vojenskfch. Ko-
rnuna byla nyni zcela oddina Robespierrovi. Oslabit jeji vo-
jenskou silu znamenalo oslabit Robespierra. Ale Carnot za-
pomndl, Ze jestliZe Robespierre derpal svou sflu z komuny,
iinila tak i revoluini vl6da, jejiZ soudisti sfm byl. Povalit
Robespierra znamenalo povalit homunu. Povalit komunu
l znamenalo konec revoludni vlSdy a jakobinsk6 republiky.
Nevime, do jak6 rniry vEiil Carnot v jakobinskou republiku,
ale vime, Ze v6i'il ve vl6'du teroru. Skoro kaZdf rozkaz, po-
silaiici lidi pied revoludni soud, podepsal Carnot. M6lokter6
podepsal Robespierre. Carnotova piekvapujfci vymluva, Ze
podpisoval bez dteni, byla piijata bez diskuse. 1'o dokazuje,
jak je historicky vfhodn6 nemit vyhranEn6 nizory v soci6l-
nich nebo hospod6iskfch vEcech.

ndvadZ ho prchl6 a diktitorsk6 chovSnf Robespierrovo znadnd

︱
︱
︱
︱
︱

provokovalo. Pozd6ji litoval Billaud hofce stanoviska, kter6

︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱

zaujal. Saint-Just je charakterisuje jako z6hadn6, odporujici III

︱
︱
︱
︱
︱

si a neupiimn6. Casto mEI Billaud ve schfizi vfboru zavlen6

︱
︱
︱
︱
︱

odi a pledstfral sp6nek. Jindy brudival: ,,Chodfme po sopce." Vfbom pro obecnou bezpednost, Robespierrovi ne-
︱
︱
︱
︱
︱

elenovr5
︱
︱
︱
︱
︱

Nebo se zas dival, bledf a zamlklf, upiend pled sebe. pl6tel6, rozhodli se tedy hledat pomstu. DElali to tak, Ze sva-
︱
︱
︱
︱
︱

Saint-Just m6l s Carnotem h6dku o spr6vd ministerstva lovali na gener6lni policejni riiad, a tim na Robespierra vinu
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱

vhlky a Robespierre se postavil na stranu sv6ho mladdho pif- za v5echny vfstfelky, Icter6 spichal vibor. Ale to nebyly je-
︱
︱
︱
︱
︱

tele. Saint-Just Sel tak daleko, ie vyhroZoval Carnotovi gilo- din6 prostledky, kter6 m6l vfbor k disposici, aby ho zne-
︱
︱
︱
︱
︱

tinou. Carnot ho vzdorovitE vyzval, aby d6lal, co nejhorSfho pokojoval a piipravil o popularitu. TEZiI z atent6trl na Robes-
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱

dovede, a zvolal:,,,Jste dvd imitace dikt6torrlt" RozladEni mezi pierrfiv ilivoL a obdtoval mu padesAt ityii royalisty neobydejnE
︱
︱
︱
︱
︱

Saint-Justem a Carnotem se jeStE zhor5ilo po bitv6 u Fleurus. ok6zalym zprlsobem. Vedli tyto ne5fastniky na popraviStd
︱
︱
︱
︱
︱

Carnot naiidil, aby byly od Jourdanovy armidy stalcnl' ur- v dervendm Satd jako ,,vrahy Nfrodnlho shromAZd6ni", tedy
︱
︱
︱
Ｉ
Ⅲ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ

296 297
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
ＩＩ

Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ

Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ

Ｉ
Ｉ
Ｉ
ＩＩ

Ｉ
Ｉ
Ｉ
ＩＩ

Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ

Ｉ
Ｉ
Ｉ
ＩＩ

Ｉ
Ｉ
Ｉ
 l

otco'rahy. Mezi nimi byli otec, bratr a teta Cecilie Renaultovd,

Ilobespierrovi zosnoval Vadier ritok, kter;f ho, jak doufal,
pak jak6si panl Saint-Amaranthov6 s dcerou, mladou kr6s-
znidi tim, Ze ho zesm65nf. Je vic nel pravdCpodobn6, Ze Va-
kou, a chud6 Sestn6ctilet6 Svadlenka. Ta se prf na Spalku
dierovi pi'i tom pomihal Bardre, tentyi Bardre, kter6ho Ro-
gilotiny zeptala kata: ,,Pane, m6m hlavu tak dobie?,, Vypra-
bespierre mnohokrAt v jakobfnsk6m klubu h6jil.
vovalo se, Ze Robespierre nav5t6voval pravidelnE hernu, kterou V jedn6 z uliiek za Pantheonem Zila tehdy staiena jmdnem
m6la v Palais-Royalu pani Saint-Amaranthov6, a Ze si pI6l
jeji smrt, pon6vadZ byl tak nerozumnf, Ze ji svdlil v pod_ Katei'ina Th6otov6. Byla piedtim nirjakou dobu v ritulku pro
choromysln6, ale to ji nevadilo, aby neseskupila kolem sebe
napilosti st6tni tajemstvf. Vypravovalo se tak6, i.e Saint_Just
jak6si mnoZstvi tEch, kdoZ se dali h t6 form6 niboZenstvi,
byl zamilovhn do jejf slidn6 dcery. Ani jedno nebylo pravda
kterou ona k6zala. Podrobnosti jejiho udeni jsou bez vfzna-
stejnd jako povEst, le Cecilie Renaultov6 byla Robespierroyou
mu. JejI stoupenci ji iikali ,,matka boLi". Sekta si libovala
maitressou a Ze ji dal stft, protoie ho omrzela. Tyto pomluvy
slouZily v5ak jejich fdehim stejnd, jako kdyhy byly bfvaty
v obrYadech jak6hosi absurdnfho dotfk6nf. Mezi jejlmi pif-
vrZenci hyl bjvalf Clen IJstavodirn6ho shrom6Zddni, mnic-h
pravdiv6.
Dom Gerle, kterf hlasoval s levici a mdl od Robespierra
Neni pochyby, te vdt5ina obdti se sknte6n6 proti republice
osv6ddeni obdansk6 ctnosti. 2d.5. se, i,e takf jedna Svagrovi
spikla. Jejich poiet se jevi rnirnf u porovndni s dani na lid-
pani Duplayov6 nalla ritdchu v n6boZenskych vfstielcich
skfch Zivotech, kterou vybraly za podobnfch piileZitosti mo_
I(ateiiny Th6otov6.
derni revoludnf vl6dy. Ale vdt5ina historikri piipou5ti, ie vy_
Je vfc neZ pravd6podobn6, Ze kdyby nebylo byvalo toho
boru nez6leielo tak na tom, aby chrfnil N6rodnl shromilddni,
jako na torn, aby zasadil rozhodnou r6nu Robespierrov6 po_ tieba slab6ho spojeni mezi nf a Robespierrem, nebyla by
Katelina bfvala znepokojovSna. Ale Vadier, kter6ho sezn6-
pularitd. KdyZ neblahd kriry, vezouci dervend vystrojen6 ne_
mili tajni agenti se v5emi podrobnostmi, vid6l n6hle ve v6ci
Sfastnfky, drkotaly mEstem, nemyslil lid na konvent ani na
ohrornn6 moZnosti. Schfizky n6boZensklich zelotri. bylo moZno
Collota d'Herbois, na ndhoZ nakonec Ladmiral vypflil svou
promEnit v royalistick6 spiknutf. A byloJi spojeni mezi Kate-
zbrail. Lid myslel na Robespierra.
i'inou a Robespierrem slab6, bylo snadno moZn6 je zesilit
NenachSzime vfibec doklad o nEjak6m N(axmili6nov6 pro-
pouZitim obrazivosti, na kterou byl Vadier py5ny.
testu proti poprav6, ale dteniI mriZe bft uji5t6n, Ze protesto_
Vykonali tedy u Kateiiny Th6otov6 dom6ci prohlidku a
val: v zSjmu sv6 osoby, kdyby nebyl Zddnf u5lechtilej5i cit
uvlznili ji i detn6 osvfcence. A hledme! Pod jejf. Zindnkou
vyvolal jeho protest. Naproti tomu neni pochybv, Ze ho jeho
nlSIi dopis, kterli vlastnorudn6 napsala Robespierrovi. Nazf-
kolegov6 z ,,velk6ho" vfboru, ochotni vid6t jeho popularitu
vrrll ho v ndm ,,syn Nejvy55i bytosti", ,,mesi65 urdenlf pro-
zeslabenu, uji5fovali, Ze ne5lo o to pomstft ho, nlfbrZ o ochra_
lohy", ,,vddn6 slovo" a ,,vykupitel lidsk6ho pokoleni". Bylo to
nu konventu.
Ndkdo mfiZe ztratit popularitu, mfiZe bft ob6v6n a nen6-
lfnr pozoruhodndjSi, Ze Kateiina neum6la ps6t. Mohlo blret
trir:o vhodn6j5iho po svAtku Nejvy55i bytosti?
vid6n, a pfece mrlZe zfistat v dele vl6dy; ale kclo by mohl
'l'ydcrr po slavnosti se objevil na iednick6 tribunE konventn
vlidnout, kdyl se stal terCem vtipu obyvatelstva? Nvni proti
prrrlt.sirli osnrilet'f Vadier s odima planoucima zadostudin6nfm

298 299
a s voltairovskfm rismdvem na rtech. Plednesl zprivu o roya-
listick6 rakovin6, kterou on a jeho vfbor na5li, jak hnis6 pod
pl6stikem n6boZenstvi v sam6m srdci Pafile. Robespierre
piedsedal. Bledf a zamradenli, musel vyslechnout vypravo-
v6ni absurdnich podrobnostf, kter6 Vadier iinil je5td absurd-
ndj5imi a s poZitkem lidil. Vysti'ihal se pedlivd zmince o Ro-
bespierrovi a nemluvil o dopisu, ale to nerozhodovalo, po-
ndvadZ vSichni poslanci jiZ o tom nEkde zaslechli. Konvent se
otiSsal smichem. Pokukovali potmd5ile na zachmuien6ho
piedsedu, kterli zakrfval 5patn6 svoji nelibost. Chasles vyprSvi
ve svfch pamEtech, ie se Vadier po schfizi chlubil slj'm risp6-
chem: ,,Ah, ahl KdyZ jsem jim podal zprivu, vidite, byl fana-
tismus r6"zem poraZen zrovna takhlel Dlouho se nezvedne.
A Robespierre? Zdrcen!- Hotovl To jsem ho dorazil!"
MoZn6, ie by toho byl dos6hl, kdyby byl piipad pii5el pled
soud a dopis se dostal na veiejnost. Prokuritor Fouquier-
Tinville, kterf Robespierra nenSviddl a m6l pravd6podobn6
podil na spiknuti k jeho odstrirnEni, nal6hal dychtiv6 na za-
vedeni soudniho lizen| a plohla5oval, Ze pi'ipad je urditd ne-
bezpedn6 royalistickd spiknuti. Av5ak Robespierrova trp6li-
vost byla u konce. Ve Vyboru pro obecnd blaho do5lo k prud-
k6mu vlistupu mezi nim, Billaud-Varennem a Collotem d'Her-
bois. Pohrozil jim Robespierre svfmi blesky? Pravddpodobnd.
Nakonec byl Fouquier-Tinville piedvolSn pied vfbor. Zastihl
jeho dleny sedicf u dlouh6ho stolu. Robespierre mu sdElil
strudn6 a velitelsky jm6nem vfboru, Ze musi byt okamZit6
zastaveno vSechno pronisledovhni Kateiiny Th6otov6, kterou
Vadier nazfval Th6os __ bohem. Fouquier mdl nSmitky, ale
zakfrzali mn mluvit. Sel si stdZovat clo V.iboru pro obecnou
bezpeinost.
,,On. .. on. . . on nechce," ifkal jim.
,,To znamenfi Robespierre?" ptal se Vadier.
,,Ano."
300
Vadier pochopil, ie ti ie Cas nedraZdit lva. Af6ra selhala'
Zdd se, Ze Robespierre Zidal kolegy, aby odvolali Fouquier-
'l'invilla, led odmitli to. Piipad s Thdotovott znamenA vyvrcho-
leni rozporri mezi Robespierrem a jeho protivniky v obort
vlfborech. Brzy potom se ripln6 piestal riiastnit vl6dy'
ry
Podle toho, co s6m iik6, pfestal Robespierre chodit do
schrizi vfboru asi Sest tfdnt pfed thermidorem' Aby se uchlilil
jestd vic do ristrani, neridastnil se debat v konventu. Piileli
tostnE mluvil v klubu, kde kritisoval vl6dn{ politiku, ie po-
uliv6 vlSdy teroru k trestini nepatrnlich pfestupkri, misto aby
ji pouZivala k velkfm revoludnim opatienim, kter6 by dala
jakobinsk6 republice pevn6 ziklady'
AvSak i v klubu ziskali jeho ultrateroristidti nepi6tel6 tolik
ptdy, Ze se Fouch6ovi podaiilo vyuiit Robespierrovy nepii-
iomnosti a dostat se do pfedsednictvi. Jakmile se to Max-
milifn dovEdCl, pli5el se zanicenfm pohledem do klubu'
Doufal, Ze tam zastihne Fouch6a, ale vyhybavf bfvalf kn6z
byl informov{rt, ie hrozi bouie, a diskretn6 se vytratil' Robes-
pi"rru ho napadl a klub Fouch6a vyzval, aby pli5el odpovEd6t
na obvinEni. Fouch6 vSak nebyl muZ, kterli by bojoval ote-
vien6. Neukizal se a byl vylouden. ,,Boji se," volal Robes-
pierre, ,,1e, adkoliv se piiroda pokou5i, aby nebylo jeho odi
vid6t, Sest tisic upienych odi z nich vydte dern6 tajemstvi jeho
duSe? Boji se, Ze jeho slova prozradi rozpaky vinnika?"
KdyZ byl Fouchd vylouden z jakob{nsk6ho klubu, nepochy-
boval, Ze jeho Zivot visi jen na vl6sku, podrZi-li Robespierre
svou moc. Zadal s je5t6 v6t5im tisilim spiadat sif kolem n6hol
Nelze v5ah ifci, Ze by byl rozvinul vSechen dflvtip, kterf by-
chom mohli odekAvat od piiStiho 56fa tajn6 Napoleonovy
301
policie. Napsal sv6 sestie do Nantes kompromitujici dopis,
kterf pii5el hned do rukou agentovi vliboru, kterf jej poslal
zpdt do PaiiZe. Kdyby tam byl ptiSel o den diive, byly by
se moZn6 ud6losti thermidoru vyvljely jinak.
Potiie, hter6 byly ve vl6d6, v konventu a v klubu, roznesly
se po PaiIZi. Zd,Llo se, Ze ovzdu5i je nabito elekti'inou. Bylo to
jako dusno pied boui'kou. Lid pocifoval, ie hrozf ndco osu-
dov6ho a n6hl6ho. Kolovaly divn6 pov6sti. Jednoho dne bdhali
kameloti ulicemi a vyvol6vali tuto ohromujici zprhvu: ,,Vf-
znamnd zatteni Robespierra!" Byli hned zatdeni.
Robespierre nejevil rizkost. Chodil zase s Duplayovfmi ve-
der na proch6zky, kter6 pi'edtiur zanedb6val pro nfval prdce.
Chodival s Eleonorou. Co si asi vyprSvdli? Jak6 pl6ny dElali?
Nevlme. Vime jen, le Maxmili6n m6l piedtuchu smrti. V tEch
dnech psal drileZit;fi projev, kterf cht6l pron6st v konventu.
I(dyi ho sepisoval, uklouzla mu my5lenka, ie projev bude
jeho z6vEti. Piipustil, aby ta vdta v projevu zfistala.
Asi v t6Ze dobd iekl AlZbEt6, kter6 nevdiila piili5 v Boha:
,,Neddl65 dobie! Bude5 ne5fastna, Ze nev6il5. Jsi je5t6 dost
mlad5, AlZbEto. VEi mi, kdyZ ti pravim, i,e vira v Boha je
na5e jedinA rit6cha na sv6t6."
Krom6 projevu, kterf piipravoval, neudinil Robespierre
vtildnh opatieni, aby zahnal protivniky do rizkych. I(deZto oni
pracovali na spiknuti v noci, chodil on brzy spat. Neorgani-
soval lAdnli akdni vlibor jako loni, kdyZ porazil girondisty.
Neradil se s Hanriotem, velitelem N6rodni gardy, kterf mu
zrlstal vdrnlf. Nevdnoval pozornost varovAnim Payana, n6rod-
niho agenta, aby se mdl na pozoru. Nechtdl sly5et o vzbou-
lenf lidu. Hledal jen samotu a inspiraci tam, kde jedin6
organisace a sfla mu mohly zajistit vit6zstvi. Nav5tivil Mont-
morency a tam, sedaje pted opu5tEnlfm domkem Rousseau-
oqim, naslouchal Sum6ni listi a piemltal o muZi, kterli byl
jeho inspir6torem a uditelem.
302
ZmEnil se tolik za rok anebo vysvdtluje jinf drlvod jeho
nedinnost? Nyni 5lo daleko vic o osobni v6c. Tehdy byla
zem ve velk6m nebezpeii, nyni se zdil ohroZen on s6m.
Uvddomoval si asi, Ze s nlm padne jakobinsk6 republika, led
prrlmdrndmu Clovdku to nebylo zl'ejm6. Carrbon a Billaud-
Vareune, oba nadpr&mdrn6 inteligentni, si to neuvEdomili a
pozddji likali s politov6nlm, Le by nebyli nikdy pom6hali
Ilobespierra svrhnout, kdyby to byli v6d6li. Itobespierre s6m
se rozpakoval organisovat povst6ni pro v6c, kter6 se mu zd6la
tolik osobni. Popiral diive i nyni, Ze by byl usiloval o dikta-
turu. Kdyby nyni pouZil ozbrojen6 moci komuny, nebylo by
se to dalo jinak vysvdtlit. Rozhodl se tedy spolehnout na
projevy, tlebaZe dobie v6ddl, Ze jeho vyhlidky nejsou pii-
zniv€.
V rnuseu ,,Carnavalet" mrlieme spatlit provolAni adreso-
van6 sekci kopinikt a nesoucl krom6 jinfch podpisri prvni
dvd pismena Robespierrova jm6na. K tomuto dokumentu se
poji zajimavtl legenda. Tvrdilo se, Ze to bylo volini do zbran6,
vydanti komunou sekcim v noci 9. thermidoru. Robespierre,
poZ6dfn o podpis, pry uchopil pero, ale kdyZ napsal prvni
dvd plsmena sv6ho jm6na, ustal, cht6je raddji zemiit neZ po-
chodovat proti konventu.
Obrazoborec Mathiez prok6zal definitivnE, Ze ta legenda
nern6 vfibec podklad. Dokument byl jednim z mnoha podob-
nlfch, kter6 dostaly sekce tu osudnou noc, a z6pisy sekce
hopinlkri prokazuji, Ze sprfvn6 doSel. NedokonCenli podpis
hyl nhsledkem v5eobecndho zmatku. Robespierre v5ak sku-
lr:Ind plinesl ob6t, jak se o n6m vElilo, ale stalo se to pied
1). lhcrmidorem. Payan, Coffinhal a jini ho prosili, aby pie5el
li errcrgickym dintim nebo aby jim dovolil jednat za nEho.
Odcpi'cl d{rt souhlas.
Snatl se juk{si fnava, fatalismus, pohrdinl a plicha vlou-
rlily do jeho du5e, Ie Sel do ar6ny ozbrojen pouze svitkem
303
 ￨￨111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111!!￨￨￨￨￨￨llllllllllllllllllllllllllllllllllll

vySetiovdninr podezi'elfch. lSyly zfizeny pouze dvd a vybory,

papiru. N6co z t6 rinavy se ukazovalo jiZ pi'ede3ly rolc, kdyZ hter6 rndl5' zkounrat scznnnly tlmito komisenri sestaven6, se
chystal povst6ni proti girondl. Zd se, Ze se v nUm ozlvir tim je5td vfrhec nczab{r,rrly. Dne l. thermidoru rndly spoled-
fatalista, kterli napsal ,,Kazatele", kdyZ fike B' therrnidoru: nou schrizi :r schvhlily seznamy. Dne 4. se konala nov6 schfizt',
,,eetl jsem v historii, jak v5ichni obh6jci svobody
podlehli
je kde vlfbory uiinily opatleni k z*izeni zb;ivajicich dtyi ko-
pod tihou pomluv, ale jejich potlatovatel6 nfsledovali do
misi. iidyl byla takto piipravena prida ke sntiru, pozvaly
hrobu. Dobro i zlo stejnE zmizi se zemu, ad za rfizn;ich vybory llohespierra, aby je nazitfi nav5tivil.
okolnosti."
Ilobcspicrrc pi'iSel. Saint-Just pod6vi o schfizi zprivu v pro-
Zachovival-li Robespierre jasnou mysl, oddfvali se tnuo- jevu, ktcni' chtdl pledn6st 9. thermidoru, led mohl z ndho
zizjehorrejdtv6rn6j3ichpi6telmalomyslnosti.AlZb6ta,kterf,
plon(rsl. jon niholik v6t. I{dyZ se v5ichni posadili, nSsle-
se provdala za Lebase a staia se nyni rnatkou, vypravuje' Ze
dovrlo trapn6 ticho. Iionednd Saint-Just povstal a i'ekl: ,,Zdf
kdyZ se proch6zela m6n6 neZ tfden pied thermidorem se
svfm manZelem v zahradd Marbeuf, Lebas ji n6hle IekI:
se rni, ie jste sklideni. Myslim, Ze by bylo nejl6pe, abychour
vyslovili otevien6 sv[ mindni, a ji zadnu."
,,lidyby to nebyl zlodin, prohnal bych ti hlavou kuiku a
sobd
nikoliv! Je tu Oznirrnil, Ze jeden Svycarsklf dristojnik, zajalf u Maubeuge,
tak6. Asporl bychom zemieli spolednd' Av5ak
to uboh6 mal6 dit6. . -" Iii:il, Ze spojenci poditaji se spiknutiur, o nErui patrni v6d6li.
Nlillo svrhnout revoludni vl5du, jejiZ energick6 rozhodnuti jim
lrylrr tilh osudn6. Saint-Just obhajoval Robespierra proti ob-
V virrirrri z dihtirtorstvi. Je-li Robespierre dihtftorem, kde je
,jclro lrohladnice? I(de je jeho armfda?
l)tvid z Vy,boru pro obecnou bezpednost podporoval to, co
i∬ :el艦 鼈Wi謂 ∬糞vLFiぶltIZ簑譜 胤 :」 ir,lil Slint-.Iust. Potorn se v5echny zraky obrhtily k Max-
r rr iliir novi.
llolrr.slriet're llyl nesmlouvavy a bojechtivy. ,,lVlluvil," pravi
llrri,r'r.,,..i:rko ruuZ, kterlr vi, jak6 rozkazy d6t a koho oznadit
zrr rrlri'l'." Olx,iiroval dleny obou vyborfr, Ze neuvedli v plat-
no,rl zirl(()ny ventosu po dtyii mEsfce od t6 doby, kdy je
korn,r'rrl pi'i.jrrl. Sv6 kolegy nazvttl,,ne.ipevndj5imi z[Stitami
prolircvolrrciorriri'ii". Pustil se do Vadiera, Atnara, Jagota,
(lolkrlrr ;r liillrrrrrll. .Ieho nesmiiitelnost byla v tornto pi'ipadri
ospnrvcrllrri'rr:r Iiur, Ze po therrnidoru dlenov6 vyborfi prohl6-
sili, it'.jr',ji<rlr slib prov6d6t zhkouy ventosu byla jen lest! Je
面 e亜 ko面 」
pnrvrlr. 7r' l<tlyi to Ickli, bylo na nd ritodeno, ale jcjich opo-
翻島I電 翼∬ 毛
ぷЪ常懲ilizeゴ も pOVё Fenfch
:ltl li,.lx.sl)icrxr 305
304
sice proti tdmto zAkonrlm byla dostateCn€ tvrdo5lJn6, aby
ospravedlnila doslovn6 piijetl jejich prohlf5eni.
Billaud-Varenne nyni povstal a snaiil se Robespierra uklid-
nit.
,,Jsme tv'fmi pi'6teli," iekl, ,,vidy jsme Sli spolu."
Ale veder pled tim, vypravuje Saint-Just, srovn6val Billaud
Robespierra s Peisistratem a nakupil proti n6mu obvin6ni
v5eho druhu.
Aby uspokojili Robespierra, pi'ijali je5td jin6 rozhodnuti,
o kter6m se zdilo, i,e zajisti rychl6 provedeni z6konfi, o kte-
rlfch se jednalo. Saiut-Just byl povdl'en, aby o tom plednesl
zpr6vu v konventu. Billaud a Collot byli v5ak tak opatrni, Ze
ho poZidali, aby nechal na pokoji Nejvy55i bytost a ne-
smrtelnost du5e. Saint-Just udinil se svd strany fstupeh a
projevil souhlas s tim, aby z PaiiZe ode5ly dal5i oddily ddlo-
stlelectya.
Tak se zdf.llo, ie soulad byl obnoven.'Iyi; veder uji5foval
Bardre konvent se svou obvyklou kv6tnatou vyrnluvnosti, Ze
ve vl6d6 je jednota. Clen Vfboru pro obecnou bezpednost
Voulland psal svfm volidrlm, Ze v5echny povdsti o dornnElfch
rozporech ve vl6d6 jsou myln6. Couthon udinil podobn6 pro-
hl65eni dne 6. thermidoru v jakobinsk6m klubu. Ale muZ,
jehoZ usmileni bylo nejpotfebndj5i, neiikal nic a nic neslibil.
MoZn6, Ze okamZik v6hal. K rozhodnuti zamitnout nabidky
m{ru ho asi plim6la pflhoda, kterA se ud6la 5. thermidoru
v jednom paliZsk6m v6zeni.
Poslanci girondy, zachr6nEnl Robespierrem, byli uvEzndni
ve vEznici Madelonettes. Robespierre se fmyslnd zdrZoval pro-
jevovat zhjem o to, jak se jim daii, coZ by jim bylo mohlo
blit nebezpedn6. VZdyt se proslechlo, Ze Vadier iekl: ,,Bude-li
to pokradovat, d6m mu gilotinovat sto ropuch z jeho baZiny!"
Tim Vadier minil, Ze by jednal tak, aby vfbory poslaly sto
306
z ,,roviny", zvatt6 trkii ,,|)'alinit", pod gilotinu a po-
;rrrslrrtrt:ri
lorrr by rozliiil
povdst jaho to ddlirval ie popravu ne-
- dne, kdy byl Robespiere
Iftlil llobespierrel Ale toho - pozv6n
rlo vyborrl, Sli dva dleuov6 Vlfboru pro obecnou bezpednost,
Anurr u Voulland, nav5tivit uvIznEu6 poslance a prohlSsili, Ze
jsou rozhoi'deni zji3t6rrim, jak milo pozomosti se jim v6nuje.
,,(bZcl Nemite ani kivu, ani tokolidu, ani syrup, ani ovocel
Nirkdo strk6 prsty do va5i poltyl Mluvtel l\{luvte, drazi kole-
gov6, rnluvte! Vlfbor pro obecnou bezpednost nfs k v6m
poslal, abychom v6m pi'inesli ritichu a vyslechli va5e oprfv-
rri'rr(l stiZnosti.o'
Vypravuje se, Ze Amar, kterli sepsal zprSvtt, jeZ dr;,lela tyto
rrrrrle ve vlzeni, nyni plahal, kdyZ tiskl kaid6mu z nich ruku.
Nrri'idil potom, aby se bral na vdznd zietel a aby jejich
horcspondence nepodl6hala obvykl6 kontrole. To ziejm6 pro-
lo, ully poslanci mohli informovat sv6 pi'6tele v konventu, Ze
jc Vjbor pro obecnou bezpeinost proti kourun6.
I(dyl Payan podal Robespierrovi zpr6vu o ntivit6vir, nabyl
tlolrcspicrre piesv6ddeni, ie mir je nemoZny. ,,Chtdji jen zis-
k;rl rYirs, aby dokondili sv6 zlodinn6 pl6tty," iekl ve sv6m pro-
.jr:vrr tl. tltermidoru. Ale nestadilo, ie se vzdaloval vliborfi. 'Io
rrrrrrri,nikr situaci. Irrancie a sv6t ho stfile poklfdaly za. od-
grovirlntho. Rozhodl se tedy uskutednit svfij prvni pl6n a na-
prrrlrrout jak oba vfbory, tak spililence. Yitlzstvi u Fleurus,
klr,r'(' odvrfitilo nebezpedi cizi invase, uuroZnilo mu odv6Zit se
lolrolo riloliu. To mu rlotrronce dfirazn6 uklirdalo nevShat,
porrrrr,:rrli to pi'ibliZovalo den, kdy bude muset revoludni vl6da
rrrlr'.jf l. Ncsnrll jii zlricet das, m6l-li byt poloien pevnf z;irklad
.jrrkolrlrrsh(. r'epublice a odvr6ceu billi teror.
\1 r'rrkopisc proj'evu, kterj byl jeho zAv6t(, je vdta, kterou
vf ikrl I ir ncpronesl, kter6 v5ak sv6dti o tom, jak pohrdal
rvyrrri rrr,piiilcli. Tu vlta zni:,,Uv6Zime-li povahu jejich zlosti,
307
prosti'edky, kterych pouZivaji, a cil, kterf rnajl na zfeteli,
pi'ipornin6me si spiknuti trpaslikfi proti obrrim."
Sel do boje sir"m a bez b6zn6, jak se slu5i na titana boju-
jfciho s llupou lrpaslikfr. Scl na smrt.
VI
56l, galerie i chodby
- v5e bylo
pieplnEno. Po prv6 po
mnohlfch tfdnech se Robespierre ujal v konventu slova. Ne-
Z6dal nikoho o radu, ani Saint-Justa a Couthona, a uchyloval
se do osamoceni, kter6 rn6lo nSdech mysticismu.
St6l nyni na iednick6 tribund slidnf, elegantnf, na pohled
klidnf. tlttyma rukama, pies kter6 padala p6na bilfch kraj-
hovfch manZet, sviral okraje pultu. Jeho vnitinf pohnuti se
projevovalo pouze dastfm mZik6nim a nervosnimi pohyby
prstri, hter6 bubnovaly na st6ny iednick6ho pultu, jako by
hrily na spinet. Pied nim na mal6 6hledn6 hromidce leZely
listy jeho rukopisu.
Nihdo ho nespustil s odi. Pohledy s galerie mu byly dost
naklon6ny, tlebaZe z nich uZ nedlfchalo dlfvij5i nad5eni. Po-
hledy poslancri byly zdrvzenlivl, pohledy spiklencfr planuly
nen6visti a neklidem. Pozvedl hlavu s vlasy bilfmi jako kiida
a ta zaznll hlas, kter;i po dlouh6 mds{ce ovl6dal konvent.
Mluvil dv6 hodiny. Jeho projev byl odv6Znf a chvilemi
vfmluvnj. PiedloZil nEkolik pI'esnfch n6vrh&. Zildal, aby
zrhdci byli potresthni, oba vfbory ,,odiStdny", agenti Vjboru
pro obecnou bezpednost, kter6 obvinil z neCestn6ho chovinl
odvolhni a aby se zifdila sjednocenA vl6da pod svrchovanou
autoritou konventu. Byl zmatenf a dopiAval piiliS mfsta osob-
nim stiZnostem. Jeho uejvdt5i chybou bylo, a to se mu stalo
osudnfm, Ze nejmenoval ty, kter6 obvif,oval, krom6 jedn6 ne-
vhodn6 vfjimky, Cambona, kter6ho m6l nechat na pokoji.
308
Projevil opravdu vic odvahy neZ rozvahy, kdyi, ritodil na tolik
lidl a tolik vEcf najednou. frinandni politika Cambonova byla
podrobena jinfm kritikhm a jevila vfZn6 nedostatky, ale
Cambon prokrizal revoluci ueoceniteln6 sluZby a byl neriplat-
nf jako s6m Maxmili6n. Kdyi Robespierre zvolal: ,,Nejvy55i
sprivci na5ich financf jsou brissotinov6, feuillanti, aristo-
krat6 a znimi darebAci: Cambonov6 atd.", spichal nespravedl-
nost, kterou draze zaplatil.
Zhvailn| b-vlo tak6 jeho odmitnuti jmenovat i kdyZ ho
vyzvali tak udinit p6t nebo Sest poslancfl,
-
jichZ potrestSni
-
za zlotiny povaZoval za nutn6. Moin6, Ze se toho zdriel proto,
Ze si nepldl jejich smrti, nfbrZ omezil se na pl6ni zne5kodnit
je tim, te by se udrZovali stile pod terorem. V tom se
pfepoCital, VyuZili nejistoty, kterou tak nechal Robespierre
vznd5et se nad shrom6ld6nfm, k tomu, aby vykrystalisovala
obava a nejistota detnfch poslancrl v rozhodnuti neponechat
nic n6hod6. Carriere iekl pozdEji pledsedovi soudu, kterf ho
soudil: ,,I zvonek na va5em stole je vinen." Tolik se toho
plihodilo, tak byly v65n6 vybidovSny, Ze nikdo nemohl s jis-
totou iici: ,,Nemysli mne?o'
Piece jen pfekvapuje, Ze co se tfde oznadeni odpovddnosti
za vfstielky vl6dy teroru, neb5,la autorita posledniho Robes-
pierrova projevu v6t5i. Vdt5i vhhu zasloui-ilo, Le velejn6 a
v plitomnosti v5ech zridastn6nfch stran tyto vfstlelhy zavrhl.
Skutednost, Ze pied jeho smrti nikdo toto zawieni nepopiel,
tdmdl o n6m pl'esv6dd,uje.
,,Jsem to j5," fekl, ,,kdo uvrhl vlastence do vizeni a zanesl
vl6du teroru na kaZdf krok Zivota? Jsem to j6, kdo chr6n6
-
zradu a nedbaje zlodinfi Slechty r'edl v6lku proti mirtl-
-
milovnfm obdanfim, zvelidoval na zlodin souhrom6 mln6nl
n nepatrn6 pfestupky, pod z6minkou viddt na v5ech stranAch
vinu, al se revoluce zprotivila sarnotn6mu lidu?
I(dyl si obdti jejich tyranie stdZovalv, rymlouvali,."se 4ti
309
ご ″
t "
θ
欝 拶
 lrali: Robespierre tomu chce, n6s nelze za to k6rat. Slechticrim
iftali:
Robespierre v6s pronAsleduje. Vlastencrlm: Robespierre
chce zachranit Slechtice. Kndzim: Jedind on vas pronAsleduje;
neblit ho, m6li byste pokoj a mohli j6sat. Fanatikrim: Robes_
pierre chce znidit n6boZenstvi. Vlastencrim, kter6 pron6sle-
dovali: On to naifdil, nebo nechce, aby to pi.estalo, posilali
mi stiZnosti vSeho druhu na bezpr6vi, k jejichl nSpravE jsem
nem6l moc, a iekli lidu: Tvrlj osud z6vis{ jen na nEm. Rekli:
Hledte na ty uboh6 odsouzencel Kdo odpovfdi za jejich
osud? Robespierre! obzvl65t6 prokazovat, ie revo_
- Zadali
ludni tribun6l byl krvavf soud, ziizenf a ovlidanf jedind
mnou, aby popravoval jak spravedliv6, tak nespravedliv6, po_
ndvadZ povaiovali za ulitednl popudit proti mn6 nepfdtele
mezi dobrfmi i zlfmi lidmi. St6Zf byl n6kdo zatden, stEil n6_
jakf obian tfrin, aniZ se mu ieklo: HIe, pfivodce tqfch
ritrapl Nebft jeho, byl bys na svobodd a sfasten. podre tohoto
ritodn6ho plSnu postupovali ve v5ech vEznicich a okresech.
J6 isem vSechno ud6lal, v5echno vym6hal, v5echno naiidil,
pondvadZ se nemdlo zapomenout, Ze m6m titul dikt6tora.
Omezim se na zji5t6ni, Ze povaha a rozsah pomluv _ ne-
moZnost konat dobro a zabrAnit zlu plim6ly k tomu,
- svfch m6
abych se v poslednich Sesti tydnech ziekl funkci jako
dlen Vfboru pro obecn6 blaho. Sest tlfdnfi uplynulo od t6
doby, co skond,ila moje diktatura. Je vlast Sfastndj5l? Douf6ml
Rit<aji mi tyran. Kdybych jim byl, plazili by se mi u nohou.
Cpal bych je zlatem, zajistil bych jim pr6vo pichat zloCiny
a byli by rni vdddni.
Kdyby se popustily otdZe revoluce jen na okamlik, zmocnl
se jich vojenskf despotismus a zahyneme, protoZe jsme ne-
dovedli vyuiit vhodn6 doby v osudu lidstva, kdy mohla bft
pevn6 nastolena svoboda. Rez revoludni vl6dy nemfiZe re-
publika vytrvat, upadne-li v5ak vl6da do proradnlich rukou,
stane se sama n6strojem kontrarevoluce.
310
Nedovedu piedstirat irctu k darebikrlm a tfm m6nd ve
shod6 s kr6lovskou z6sadou jich pouZivat. Byl jsem-stvo-
-
i'en k tomu potirat zlodin, nikoli mu vlAdnout.
Zbrandmi svobody maji m6vat jen Cist6 ruce. PrYizn6m se,
Zejsem se ndhdy ob6val, abych nebyl v oCfch potomstva po-
Spin6n neiistou piltomnosti zrfidnlfch lidi, kteti se vloudili
mezi upi'fmn6 plhtele humanity.
Zapomenou departementy republiky, kde byly sp6chhny
zlodiny, na n6, protole my jsme na nd zapomndli? Nebudou
se rozl6hat stiinosti, jimZ uzavfr6me sluch, s je5td vEt5i silou
v stisndnlfch srdcich ne5fastnfch obdanrl? Nebude nepotres-
tan6 vina sledovat svou cestu od zlodinu k zlodinu? A unik-
nou-li vinnlci lidsk6 spravedlnosti, uniknou spravedlnosti v6d-
n6, kterou pohanili svfmi ddsnfmi vfstlednostmi?
Nikoli, Chaumette, nikoliv, Fouch6, smrt neni v6dnfm
spSnkeml Obdan6, odstrarlte s ndhrobkt tuto z6sadu, vyrytou
rouhadsk;ima rukama, kter6 rozprostirS rou5ku pfes tvii
pfirody. Vyryjte tam spi5 toto: ,Smrt je podStek nesmrtel-
nosti.t t'
Bezprostledni ridinek Rokrespierrovy ledi z nll jsme pii
nesli jen n6kolik zlomkrl -
byl velmi pozoruhodnli. KdyZ
skondil, vypukl v sile a na - galerifch srdednf potlesk, kter;i
se opakoval, kdyZ se vracel na sv6 misto. V tom okamiiku
se Rovdre sklonil k Lecointrovi a vyzval ho Septem, aby po-
/6dal o slovo a pfedetl svou obZalobu vl6dy. Kdyby to byl
Lecointre udClal, byl by Robespierre blival zachrdndn. Vfbory
by byly odpovEddly a mezi jejich a Robespierrovfm sdruZe-
nlim irtokem by bylo spiknuti ztroskotalo. Lecointre uv6dEl
lrozd6ji zd6nliv6 drivody, prod sv6 obvindnl nepledetl. Zdh se
;rrrvdou, ie ho zastra5il potlesk, kter6ho se dostalo Robes-
lrierrovi. PovaZoval v6c za ztracenou a chtdje ziskat plizei
povstal, aby navrhl vydAnf Robespierrova projevu tiskem! To
uktzuje odvahu ndkterlich Maxmiliinovfch odprlrcrl.
311
 ■ ￨￨‐ ￨■ ‐ .11_￨__・
￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨￨111111111■ ￨・
￨‐ ‐ ■‐ ￨ ‐ ■ ■
￨ ￨￨‐ ‐ ￨ ￨■ ‐ ￨‐ ￨ ￨■ ￨￨■ ■・
￨■ 11■ ■ ■ ■ ■■ ■ ● ■

Ilourdon z Oisy -- prok6zal pi'i t6to piileZitosti vic Charlier navrhu.ie, aby bylo usleseni o projevu odvolSno
-
srndlosti. Navrhl, aby byl projev piedloZen vyborfrrn. ZchyI- a aby b-vl projev posl:in vyborrirn k prozhoum6ni'
ral;f Bartsre, vidy hotovf piejit na stranu odekftvanlfch vitdzfi, Robespierre: ,,Cole! Jir jsem m6l odvahu upozornit konvent
podepiel n6vrh Lecointrfiv. Iiikal, Ze se svdtlo nem6 stavdt na pravdu nezbyttrou pro blaho vlttsti, a nyui by se to mdlo
pod kbelec. Couthon za5el dAl; Z6dal, aby kaZd6 obec dostala poslat t6rn, hter6 jsem obvinil!"
jeden vjtisk projevu. Bylo to piijato. Vit6zstvi se zd6lo iipln6. Piijfrnaji to s reptfnim. Hluk vzrfist6' Tleskaji t6mto
Vadier vystoupi na iedni5t6. Mlnvi o sv6m oblfben6m n6- Charlierov,v-m slovfim :

m6tu: I{ateiind Th6otov6 a iik6, Ze bylo jeho vyboru Spatnd hterj' se vychloubii, Ze mi odvahu k cinosti, m6l by
,,l\'fuZ,
rozumEno. Sklizi trochu potlesku. Ale tu je Cambon pr6vem mit tak6 odvahu k pravd6' Jmenujte ty, kter6 obviirujete!"
rozhoiden. ,,Di'ive neZ dovolim, abych byl zneuctdn, prornluvim Konvent: ,,Ano, jmenujte je, jmenujte jel"
k cel6 Francii!" i'ehl. HSji se zfpalern svou politiku. V6Zf si Robespierre stoji se skiiZeni'rna rukama a rnldi'
ho pro jeho schopnost i charakter a tleskaji rnu. Spiklenci .,Jmenujte je, jmenujte jei"
dychaji volndji. Je5tir neni v5e ztraceno. I{dyi se destni muZi Jeho rty ztistfvaji sevienY.
nepohodnou, nedostanou zloddji jak se pati'f. I{iilov6 palba Mluvi je5t6 nEholik jinych. t\{ezi nimi Bar0re, opatrnf jako
dfivodfi mezi Camboneur a Robespierrem. Ilillaud na iel.ni5ti. vZdy, snali ser zfistat nestrannf' Charlierflv n6vrh je pii hlaso-
Robespierre ho obvinil z pokr.vtectvi a vysv6tloval, koho mi- v6ni piijat. Robespierre ztratil vlSdu nad konventem' Zbyvaii
nil, aniZ ho jmenoval. Prohla5uje, i,e hy si rad6ji pi6l, aby ieit6 jaliobini. liomuna a PaiiZ. Jak asi budou na to reagovat?
ieho mrtvola slcluZila za trfin nEkornu, kdo plane ctiZidosli,
neZ aby byl ieho spoluvinnfkem pii rnlieni. ZAdi tak6, aby
Robespierrriv projev byl odevzdin vliborrim. Ilobespierre od- VII
povidir, Ze nenapadl vfbory jako celek. ZAd.i prhvo vyiidi'it
sv6 mfnEni. ,,To Zidfrme m5, v5ichni!" kiili nEkolik hlasrh. Ten veder se Iltbespierre Sel projit s ffleonorou do Elysej-
Proud se definitivn6 obr6til. skfch poli. Pes Brount je provfzel. Robespierre se nezdhl ob-
Panis se ujim6 slova a iik6, ie sly5el, Ze je jednirn z tich, zvlS5td sklfden. D6vde bylo zamlkl6 a zamy5len6' Slunce n6d-
jichZ potrestAni si Robespierre pieje. Pieje si vdd6t, ie-li to hern6 zapadalo. Robespierre upozornil Eleonom na zhiivou
pravda. oblohu. ,,Ah, to znamen6, Ze bude zitra hezky," odpov6d6la'
Robespierre: .,Odhodil jsern svfij Stit a postavil se bez krSrtu Pozd6ji veder Sel do klubu. PaiiZi probdhla zprbva o tom,
svy'm nepidtelfim. Nikomu nelichotim! Nikoho se nebojiml co se stalo v konventu. Sil byl irp1n6 zaplnEn' Robespierre
Nikoho nepomlouv6ml" hyl piijat s nad5enim. V dob6 nebezpedi naSel klub plo nEho
Panis; ,,A Fouch6?" v5echno to nad5eni starfch dasfi.
Robespierre (pohrdav6) : ,,Fouch6? Nechci se jim nyni ob- Billaud Varenne a Collot d'Herbois jiZ tam byli' Prvni
tdZovat. Vykonal jsem svou povinnost. Necht ostatn[ r,ykona,ji z nich se neukfzal v klubu jil pies dtyli mdsfce' Jeho pii-
svou.t' tomnost naznadovala, Ze vj'bor nepovaZuje bitvu je[tE za
，

９“

313
゛

ll
skonEenu. Robespierrova nesmifitelnost mrzela, ale jeSt6 vlc
pfekvapila a zklamala jeho kolegy ve vfboru. Vic neZ iindy
si uv6domovali nebezpedf rozporfr ve vl6dd a byli by chtdli
uzavllt s Robespierrem mfr i nyni. Ke konci schfize klubu se
rozlllila zpriva, do jist6 mfry asi opodstatn6n|, Ze se Collot
d'Herbois vrhl Robespierrovi k nohSm s prosbou, aby se
usmllil.
KdyZ bylo zjednfno ticho, Zidali Robespierre, Billaud a
Collot zdrovei o slovo. Piedseda je ud6lil Robespierrovi' Jeho
objevenf dalo podnEt k nov6mu potlesku. KdyZ ustal, iekl
Robespierre: ,,VaSe vzru5eni prclzrazuje, ie iii' vite, co se pIi-
hodilo v honventu."
Nal6hali na n6ho, ahy opakoval svrlj projev' Nasadil si
brjle a zadal. Potlesk ho dasto pferuSoval. PIi dtenf mdl
znovu pfedtuchu, le se bIIZI jeho konec a le stojl na t6to
fednick6 trihund naposled. KdyZ skondil a potlesk ustal, zvedl
si Robespierre brile na delo, dival se chvili na tv6Ie zved-
nut6 k sob6, leskle bled6 ve svitu olejovfch lamp, a fekl
slavnostn6:
,,Projev, kterf jste pr6v6 sly5eli, je moje posledni vrile'
Dnes jsem to poznal. Spoldenf zla je tak siln6, Ze nemohu
doufat, Ze mu uniknu. Zah5'nu bez lltosti; zanech6v6m v5m
svou pam6tku. Budete ji chovat v lSsce a budete ji h6jit'"
David zvolal: ,,NapijeS-li se ty bolehlavu, napiji se s teboul"
A kdyZ Robespierre sestupoval s redni5t6, objal ho'
Poiom promluvil Dumas, pfedseda revoludniho soudu' Na-
zval spiklence dEdici H6bertovfmi a Dantonoqimi a pied-
pov6dEl jim tent;fZ osud. Kdyi se objevil Collot d'Herbois na
mfst6, kde st6l dlive Robespierre, zmEnilo se pohnuti a nad-
Senf v Silenstvl zulivosti a nenavisti. collot si nemohl zjednat
pozornost, byf byl jeho hlas sebe siln6j5f' Nadarmo jim pii-
pominal, Ze pr6v6 unikl zavraZddnl' marn6 se pokou5el Bil-
,114
laud-Varenne zjednat pro n6ho ticho. Byli napadeni a unikli
ze s6lu za v;fkr-ikfr: ,,Na gilotinu!"
Payan, Dumas a Coffinhal prosili snaZnE Robespierra, aby
vyuZil nadSeni. SAly, kde v;ibory v t6 hodind zasedaly, byly
slab6 stfeZeny. Bylo moZno shrom6Zdit voj6ky, piremoci str6Ze
a uv6znit Robespierrovy neplStele ve vl6d6. Popla5n6 zvony
by zvonily. Nazitii by mohl Robespierre jit do konventu a
promluvit hlasem autority. Robespierre vrtdl hlavou. Jeho
fatalistich6 prohl65eui pled chvili bylo pievSZnd podvEdom6.
Vddomd v6iil, Ze v5eclma naddje je5t6 nezmizela. VZdyt t6hoZ
dne iekl Duplayovi: ,,Masa konventistfi m6 vyslechne." Ale
od jakobintl i-6d,al poaze mor6lnl podporu, nic vic. Ale i mo-
r6lni podpora musi blft organisov6na, m6-li bft ridinn6. Nej-
men5i, co by byl m6l klub udinit, by bylo prohlfsit se per-
manentnim. Neuiinil ani toto, ani i6dn6 jin6 opatienf. Schtze
skoniila za vol6nf : ,,Ll iije republikal Smrt zr6dcfim!" Jako-
bini Sli domri spat.
Tak6 Robespierre se vrAtil domri. Nem6l poradu se Saint-
Justem, Couthonem nebo Augustinem. Stranil se nejen v1f-
borrl, nfbrZ i svfch nejvdrndj5ich stoupencrl. Nenl pochyby,
le jim napied nedetl svrij projev. Kdyby byl tak udinil, byl by
ho Saint-Just upozornil na z6kladni chybu. V projevu, kterf
nemohl Saint-Just 9. thermidoru pron6st, dteme toto: ,,Zdi se
mi, Ze ilen, kterf mluvil vdera dlouho na t6to tribun6, ne-
uvedl dost jasn6 ty, kter6 obviiroval." Saint-Just neschvaloval
Robespierrovu politiku. Na rozdil od nEho chtEl se smiiit'
,,Co se mne tfde," napsal, ,,nem6m, prod bych si na v;ibor
st6Zoval. Nechal mE na pokoji jako obdana bez n6rokri, kterli
,ide s6m svou cestou."
Tato posledni slova maji tragickf vliznam. NariZeji na roz'
por mezi uditelem a Z6kem, na hoikost zklam6ni. TentfZ pro-
jev hodnotl Robespierra jako ,,bezrihonn6ho"; tim v5ak hod'
noti Saint-Just Robespierrovy z6sady, nikoliv jeho taktiktt.
315
 A skuteё nё ,tatO taktika byla tehdy znaё
nё nedOkOnalio MO老 _ Zrlstal celou noc na nohou. Jeho dlouhou, bledou a chytrou
n`,老 e RObespieri mё l pravdu v tOm,老 tv6i s pievislfmi vfdky, kterf skorem zakrlfvala odi a do-
e nepFijal ttdnou
dohOdL de nO IIャ d6vala jeho rysfrm tajemn6ho, fascinujiciho a zneklidriujfciho
H:;∬
bOu a tO,
Jeも tё
老e neuこ Ltt」 ::胤
ne01■ luvitelnё jさ fin, nebO vysvё
』 蹴 mt盤
tliteln,、 jen za pFed_
:
vzezieni, bylo viddt t6 noci v bytech, kde bydleli detni v6havi
poslanci. Ndkterfm dokazoval, ie Robespierre je nebezpednlf
pOkladu duSevnfhO zhrOuceni by10 tO, ze se lleporadil se
radik6l, kterlf by se nezdr6hal zav6st ,,agr6rni z6kono,; jinfm,
SVラ nli pFiteli,anebOを e je aspOtt nezpravil.Jen dvё Ze je protirevolucionif, kterf piipravil Marata o jeho misto
tfln Fekl cOuthOn v klllbu,ガ nOci pFed
e i kdyガ byliこ lenOv6 vlldy OsOb_ v Pantheonu. KaZd6ho poslance uji5foval, Ze je urditd mezi
nё ri2n6hO smチ も
lonf,byli aspOtt vぶ ichni zajednO v zisadich, tdmi, kter6 Robespierre zarnlf5li pohnat pied revoludnf soud.
a tte OsObni neshOdy byly urOvniny. Z t6 dObё Hlavni pomocniky naSel F-ouchd v Tallienovi, Barrasovi, Fr6-
、 RobesPierre
prozraztte,を e ztratil nё
co ze sv`vidこ f schOpnOsti.JehO kFeh_ ronovi, Roverovi, Lecointrovi a Bourdouovi z Oisy. Tallie-
ka konstituce jistё dOst utrpさ
Ia za pё tilet6hO zipolenf a pFe― na nazval Cambon brzy potom zloddjem a -krveladnou oblu-
pFninf a jehO duch byl jeも
tё vfc pOstiガ en llett tこ lo. dou. Jeho maitressa Terezie Carabussov6 odekdvala tehdy
v ialAii hodinu sv6 popravy.
Bez pomoci pravice se nedalo mnoho vykonat. Byla to po-
CetnE nejsilndj5i straua, ale kornuna ji udrZovala ai dosud
ve strachu. Spiklenci navStivili v&dce pravice. Byli to palasne-
klV「
猟I蟹貯
Champeaux, Roissy d'Anglas a Durand de Maillane. Robes-
M鳥 pierre je chrdnil pied tfmiZ muZi a jejich stoupenci. Bez

籠認=iよ
Ъ穏蹴留dIF
ndho by nebyli patrnE na Zivu. Nedlouho pi'ed tim napsal
Durand de Maillane Robespierrovi: ,,Drahy kolego, pokraluj
tt群 III[l:[:i
撃L」:乱 譜驚l
v ochrand slabfch. Jak velkou vfhodu nad sobci ti propfrjduje
tvi nesobeckost a n6dhern6 nez6vislost."
Proto, kdyZ ,,sobci" pii5li hledat oporu proti muZi tdsicfmu

ぽ盤》酵轟Ll
se ,,hrd6 nez6vislosti", byli piijati chladnd. Byli v5ak vytrvali

li熊磁鮮 nuグ , kterチ zatal svOu ガ

ivOtnf
a pii5li zas slibujfce, Ze vl6da teroru skondi, jestliZe oni vy-
hrajf. Vridcov6 pravice m6li patrnE na mysli to, co j" vy-
jSdieno ve star6m ver5i:

灘 KdyZ bylo dSblu zle, byl dSbel svatf,

珊
neCkチ Ch Fad,kteFf,jako Lecoin‐ kdyZ bylo d6blu dobie, byl po dertech svatf.
鶴 撤 舗 leny vlldy vedle RobeSpiё rra
a jehO dvou PFitel,ガ e je ieba omezit itOk lla,,trinln宙 Potom vlak uvalovali. Kdyby Robespierr6 zvitlzil, nenf po-
rit``.

316 817
chyby, Ze se vl6da teroru zmlrnl. Ale pouiivalo by se plisn€
zfkonrl ventosu, co't by znamenalo, Ze by veSkeri tiha vl6dy
teroru dolehla na Slechtu a bohat5i burioasii s tim fmyslem,
aby byla vyvlastiovinim st6le nidena jejich moc. Krom6 toho
nebylo i'edeno, il,e zfrkony ventosu nejsou jen zarSitkem; hdovl,
zda Robespierre nem6 na mysli nEjak6 rozs6hl6 znirodndni.
Kdovi, zda jak sfm naznaiil nebyla jeho oposice proti
Rouxovi
-
jen -
Iiri taktika? Nei'ekl 5. fnora 1794: ,,Chceme
takovf l6d, kde by spolednost zajistila blahobyt kaZd6ho je-
dince, kde by byl obchod pramenem veiejn6ho bohatstvi a
nikoliv pramenem ohromn6 z6moZnosti n6kolika m6lo rodin?"
Na druh6 stran6, kdyby Robespierre ztroskotal, zl6malo by
to vaz jakobinsh6 republice, pondvadZ by s Robespierrem
zanikla moc komuny. Otevlela by se cesta kontrarevoluci,
k triumfu pravice! Proto uZ neodmitli ti'etf z6krok spihlencri,
nfbrZ slibili jim pomoc. .. podminednE. ,,Budeme v6s pod-
porovat, prok6Zete-li, Ze jste siln6jSi," i'ekli opatrnd muZi pra-
vice. Tak se h6bertist6, dantonist6 a protirevolucioniii sjedno-
tili, aby porazili muZe, kterlf zosobfloval ideu.
Nazitii dopoledne tiskl dantonista Bourdon z Oisy
-
vlele ruku Durandu de Maillanovi v rozlehl6 galerii Louvru
- - 'I'hermidoriini byli nespornd neklidn6j5i neZ Robespierre.
a iekl: ,,6, jaci jsou to hodni chlapici, ti muZi pravice!"
Maillane se nucen6 a trochu provinile usm6l a pozdEji ho
bylo vidEt, jak se proch6zi zabr6n v plAtelskou rozmluvu
s jednfm z nejvfc korumpovanfch h6bertistickfch prokonsultl,
Rovdrem.
Ix
Sest tfdnrl piedtim si obl6kl Robespierre novf blankytnf
oblek na cestu k nejvdtSimu triumfu. Rino dne 9. thermidoru
27. iervence \794 ho obl6kl znovu, vykonivaje ne-
-v6domky -
symbolickf Cin: Sel na smrt. KdyZ odchSzel, projevil
318
Duplay obavu o jetro bezpednost. Robespierre ho uklidnil a
dal se na cestu k Tuileriftn. Ptesv6ddil s6m sebe, Ze vderej5ek
byl jen parlamentni pi'ihodou a tak tomu tak6 bylo. Ale to,
co se m6lo st5t, bylo vlfsledkem pedlivd plipraven6ho spiknuti.
Robespierre Sel do pasti.
Fouch6 nebyl v s6lu konventu. Necht6l d6t nic v sizku.
Illavni roli piiddlil Tallienovi, tomu ,,SaSkovi v tragedii,
kterf kondi Robespierrovu vl6du", jak ho nazyvir Mercier.
Sa5kem toho dne mdl trft Vadier a hlavnl roli mdl z Tallieno-
vlich rukou pievzit Billaud-Varenne, ale qisledek mdl od-
povidat zcela Fouch6ovu pi6ni.
Robespierrovi pi5tel6, Saint-Just a Couthon, byli plitomni.
Augustin seddl na sv6m mist6. Couthon se haSteiil s Carnotem
v konierendnim s6le vlfboru. Carnot si chtdl vyifdat rozkaz
k zatdeni Hanriota. 'l'6chto ndkolik muZrl bylo sjednoceno
piitelstvim a spolednfm ide6lem, schfzelo jim vBak vz6jemn6
pochopeni a akdni plin. Proti ritoku peiliv6 piipraven6mu
Fouchdem zamflleli postavit jen svou upiimnost a v5imluv-
nost. Jejich i'ednick6 nad6ni uctili spiklenci svlfm zprlsobem
pouZili v5ech rnoZnfch prostiedkrl, aby zabrSnili poslechu.
Jistd napinali sluch, kdy zaznf popla5nj zvon na Nov6m
most6. Co by se stalo, kdyby se konvent zas octl tv6i'l v tvfl
sevienlim Sikrim vojAkfl, drsndmu Hanriotovi na koni a jic-
nriru d6l namlfen;ich na Tuilerie? Ale konvent mEI co Cinit
s jinfm Robespierrem a Robespierre mEl co dinit s jinou
vlhdou. Vl6da vedenA Dantonem byla slab6, kolisavi a na-
polo spoluvinnA. Nynl se skl6dala z m:uilfl. Skolenfch pro akci
a byla rozhodnE nepi6telsk6. Robespierre piipravil pro akci
tak m6lo, Ze Hanriot toho rSna klidn6 snfdal s pllbuznfm
ve dtvrti Saint-Antoine.
Saint-Just, v n6mZ konvent nedhvno vital hrdinu, kterli se
vrhtil z bitvy u Fleurus, seddl tiSe, v5ec'ek zamy5len. Pfede5l6
319
noci vrlbec nespal. Seddl u stolu v konferendnlnr s6le vliboru
a psal projev, kterfm chtdl zachrinit situaci. eteme-li jeho
text, zd6 se tah dfiraznf a z6roveir tak umirndny i dobi'e roz-
vhi,enf , Ze by byl snad mohl dosShnout zamli5len6ho ridinhn,
kdyby jej byl autor mohl pron6st. Obvinil Billaud-Varenna
a Collota d'Herbois, led neZ6dal jejich vyloudeni z vfboru.
Zldal ie, aby vyloZili sv6 vdci veiejn6, a vyslovil nad6ji, Ze se
po vzfjernnfch vysvdtlenich dosp6je k lep5i spoluprici mezi
dleny vl6dy. Saint-Just tak6 Z6dal, aby podrnfnkou platnosti
naiizeni, vyludujiciho z vfboru, bylo Sest podpisri. To by bylo
udinilo automaticky konec skutedn6 monopolni vl6dd, kterou
vykon6vali Billaud, Collot, Carnot a. IJardre.l
j蹴
Se Saint-Justem seddli v honferendni mistnosti Carnot, Ba-
rdre, Lindet a Prieur z Cdte d'Or
- dveie a hludnd
v5ichni velmi zamEst-
-, vstoupili Collot, Bil-
ツ紺LFヽ :覇 よふ∴結rtttЛ lluι
1:・

n6ni. N6hle se oteviely

laud a vice dlenrl Vfboru pro obecnou bezpeinost. Saint-Just
pozvedl odi od prhce. Zpozoroval, ie Collot a Billaud st6Zi
taji sv6 rozdileni a divok;i zevnEj5ek. V tu5eni, co se stalo,
zeptal se Saint-Just s nidechern ironie, jak se maji virci u jako-
bfnri. Collot, kterlf jako herec byl na jevi5ti vypiskAn a jemuZ
udSlosti posledni noci jako by byly oteviely starou r5nu, se
stra5n6 rozzlobil. Nazval Saint-Justa ditdtem, zbabdlcem a
schr6nkou aforismri. Sim Collot potvrzuje, Ze rnladik, kterli °
tttё ∬ ¶ 度 ilЪ ‖翼 ユvarenne hObV Za晒 量 Sm■ d増
hleddl vfc neZ jedenkrdt na frontd smrti v tvii, zristal chladn'i
jako mramor. Ale za hidky, kter6 nisledovala a kter6 se
ostatni zridastnili, slfbil, Ze svrij projev piedte kolegfim diive,
nei ho pronese, a Ze ho dokonce vezme zp6t, neschv6li-li ho.
V pEt hodil rSno se vritil domft. Usrnifeni bez intervence
konventu, ke kter6mu mohlo snadno dojft, kdyby byl projev
1 Lindet a Prieur z Cile d'Or byli iechnikov6, k'teif se mAlo
-
zabli'vali vdcrni ve vlastnim - vlidnlmi. Ale kdyZ tah iinili,
slova srnyslu
st6li na stranE Robespierrovjch nepiritel. Jean-Born Saint-And16 n
Prieur z Marny nebvli piitomni; byli n6kan-r poslhni- v klubu pFedeも 10u noC,O pOtupiCh,kterё zakusil on a ColloL
- -
320 2l llobcspierre 321
 od n6koliha pi'itorrurj'ch, a zvedaje s drarnatickirr gestem
r5rmd uk6ztrl na jednoho muZe, sediciho v jedn6 z hornich
i'ad sedadel, vyhraZenlich ,,hoie": ,,Hle, jeden z nich!"
,,Zatkndte hol Zatkndte ho!" ozfvalo se z rfiznych stran
silu. IVIuZe vyhodili za potlesku, k ndmuZ se piipojila galerie'
Tak se po prv6 pi'idala galerie ke konventu proti jakobinflm.
I3ylo by vlak nespravedliv6 k Fouchdmu vdiit, Ze ponechal
sloZeni poslucha[stva ripln6 n6hod6.
Nic neukazuje l6pe povahu spiknuti nei to, Ze Billaudov;im
obvindnirn tleskali z6ro.vei ultraterorist6, dantonist6 i roya-
list6. Pochopime snadno, Ze konvent souhlasil s iednikem,
kdyZ iehl, Ze by shrom6iddni spAchalo sebevraZdu, kdyby dalo
najevo slabost. VZdyt nisledkem z65kodn6 propagandy spik-
lencfi a Robespierrovy vderejSi kolisavosti uzrilla obava v pie-
svdddeni. Ale co si myslet o tom, le byla ziejm6 jednomyslnd
podporovina obvinEni jako tato: Ze Robespierre naiidil za-
tknout ultrateroristicky vfbor, Ze chr6r:il Hanriota, kterlf
jak potvrdil Billaud byl H6bertovlfm spoluvinnikem, ile
- Lavaletta a Ze chrAnil
-chr6nil royalistu generila Dantona'
jsern po prv6 udal Dantona ve vyboru," iekl Billaud;
,,Ytdyi
,,zvedl se Robespierre jako divf a iekl, Ze porozum6l mym
fmyslfim, Ze chci znidit nejlepSi vlastence.'o Svou i'ed zakondil
prohlSSenim, Ze nevdii, I,e by se na5el jedin-'f zistupce lidu,
kter'1i by nepodstoupil rad6ji destnou smrt, neZ by Zil pod vl6-
dou tyrana.
Bouilivy potlesir! Poslanci povstali, kiideli a mdvali klo-
bouky.
I{dyZ obvinil Billaud jakobfny, Ze cht6li poblt konvent, po-
ヽ vstal Lebas k protestu, ale uhi'ideli ho vol6nim: ,,Na Sibenicil"
'lo vlak nebylo nic proti povyku, kterf propukl, kdyl se na
i'ednick6 tribund objevil Robespierre. Mocnlf sbor ival v r1t-
nrick6m skandovfni: ,,Pryd s tyranem!" zatim co druzi vfis-
kali, duprrli, bouiili, kiideli a nad6vali. Veterin nesdetn;ich
322
parlamentnich bitev zkiilil trrce na prsou a dekal. Vzpominal
asi na sv6 srdZky s girondou ten den, kdy ho vyzval Louvet.
UvaZoval asi v my5lenkflch o triumfech, kdy mu titiZ muZov6
Silen6 tleskali a jednomyslnd schvalovali vSe, co navrhoval.
Piemyllel patrnd o marnosti a kolisavosti moci a popularity,
o nizkosti a zbab6losti, dihajici za lidskou piirozenosti. ,,Pryd
s tyraneml Pryd s tyranem! Pryd s tvranem!" Robespierre
pokriil pohrdliv6 rameny, jal se sestupovat s iedni5td a za-
stavil se nahoie na schodech, kdyZ se Tallien hnal na tribunu.
Tento bidnf dryiinik, kter;i prodival v Bordeaux se svou
maitressou 'ferezou Cabarrusovou beztrestnost tdm, kdo si ji
mohli koupit, a sv6voln6 posilal jin6 na popraviSt6, vytasil
se s dlfkou, kterou mu asi Tereza poslala, a prohlisil, Ze
m6 v rimyslu ubodat novdho Cromwella, nebude-li mit kon-
vent odvahu naiidit jeho obZalobu. Tallien, korupdnik a
prostop65nfk, odviZil se tvrdit, Ze se Robespierre dopustil
bezectn;fch prostopi5nosti, aby se udrZel u moci! Dostal vSak
program spiklencri o znaln! krok kupiedu tim, Ze navrhl
zat(,eni Hanriota a jeho Sthbu. Konvent teuto n6vrh piijal,
stejn6 jako odhlasoval zatdeni ndkotika jinych jmenovanlfch
Billaudem. Robespierre se znovu pokou5el dostat slovo, aby
obh6jil sv6 pi6tele. Znova ho umldel piskot Fouch6ovy tlupy.
Zat{m vystoupil na tribunu iednik Rardre.
Bardre jistd n6co vdd6l o velik6m dosahu pl6nu zosnovan6ho
proti Robespierrovi, pon6vadl poradil Davidovi, aby nechodil
do schtize. Malii piekonal sv6 nad5eni z piedelldho vedera,
poslechl jeho rady a zapiel sv6ho piitele. Tak z&stal na Zivu,
aby oslavil Josefininu korunovaci lr[apoleonem svfm pro-
slulfm obrazem v Louvru. Jen o dva dny diive vychvaloval
Bardre Robespierra v konventu. Den pi.edtim doporudil vy-
tiStdni Maxmilihnova projevu a i'ekl, Ze se svdtlo nem6 scho-
v6vat pod kbelec. Ale t6to noci pochopil, Ze Robespierue je
ztracen; oslovil Saint-Justa v sSle vfboru a iekl, Ze ,,trium-
323
 vir6.t'o chce rozddlit koiist republiky mozi dit6, rnrz6rka a bid-
h6jil Dantona a uvedl ,ilko ttrlsi llobespierrfiv piedin, Ze tak6
nfka. ,,Bfdnik", je5td bled5i neZ obvykle, se rty pevn6 sevfe-
nfmi, s obodim svra5t6l;im, st6l nyni po stran6 lednick6 tri-
hfjil Desmoulinse, Chabota a Basira a ziekl se jich teprve
kdyZ viddl, ie by se hompromitoval, kdyby v tom setrval.
buny, pohr6vaje si bezd6dn6 v ruce s otevienfm noZem. Prod
Dfle bavil posluchatle vrcholnfm dislem sv6ho poiadu _*
si nehled6l Bardre, kterf se dvoiil vZdy vit6zi, zajistit piizei
I(ateiiuou Th6otovou a historkami o jist6rn Tascherauovi.
spiklenct tim, ie by mu zasadil posledni r6nu svou skvilou
Toho pr;f Robespierre poStval, aby sledoval \radierovy kroky.
v;iieinosti, tak dobie vypodtenou, aby vyzvedla lynchov6ni
Znal prf tak6 nazpamdt v5echny Maxrnilifrrouy p.oj"ry u
na dristojnost oslavy vlastenectvi? Vzpomndl si, Ze ho Robes-
st6le je Vadierovi vnucoval. Tallien, kterlf vid6l, le ta humornf
pierre mnohokr6t obhajoval pied jakobinskym klubem? Uvd-
odbodenf vdc nikterak neuspi5l a krour6 toho uvid6ji poslu_
domil si, Ze se je5t6 musi poditat s komunou a ie by bylo
chadstvo do pIili5 vesel6 nilady -._ s6m Robespierre se Iehce
lepSi bft opatrnf? Nebo to bylo proto, ie se Robespierrovi
usmfval zarazil to tlachf ni a i6dal, aby se diskuse
v hloubi duSe obdivoval? Ze se mu skutednd obdivoval, vime
k hlavnf-v6ci. 'ritila
od jeho Zivotopiscti Carnota a Davida d'Anger. Ti vypravujf,
Ze BarBre v stiii iekl o Robespierrovi: .,Nerozumdli jsme mu.
,,.16 bych v6d6l, jak ji tam vrdtitl,. poznamenal Robespierre
posupn6. Zlostn6 reptrinf mu bylo odpovddi. Tallien pokra_
MEI povahu velkfch muZfi a potomci rnu tento titul neuplou."
doval a obvirloval ho, ie poulfval gener6lnfho poticejniho
David d'Anger vypravuje, i.e kdyi se zminil Bardrovi o sv6m
rimyslu reprodukovat podoby nejv6Zendj5ich osobnosti revo-
fiadu k utiskovhnf vlastencfr. Minil tim, le z rii.adu vylel
roz,kaz k zatdenf Terezy. Ta dostala pozddji jm6no
luce v podobd medailonri, vztydil se Bardre, upoutanf tehdy Noire-
I)arne de Thermidor, patrnd proto, Ze dokfizala clodat odvahy
na hiZko, a lekl energicky: ,,Nezapomeilte na Robespierra! To
nrrrli jinak zbab6ldmu. Ve sv6m vderej5fm projevu obvinit
hyl muZ bez poskvrnv, Slechetn6ho srdce, pravlf republikin!
llobespierre aniZ mu kdo odporoval _ Vfbor pro obecnou
Jeho pid zaviniln jeho je5itnost, prchli ned&tklivost a ne-
lrozpeinost, -ie vy:uvzivl podobnosti jmen k tomu, Ze dini
omluviteln6 nedrivdra k jeho kolegfim. To bylo velk6 ne-
srrrstirv,d riiad odpovddnf za sv6 vlast,[ zroi.ady. obvinEni
Stdsti. . ." ho
prolo rozhoidilo a kfidel:
Toto ne5t6sti cht6l Bardre zatehnat projevem vypodtenfm
.,'l'o neni pravda! J6...,, Vic nemohl Iici. Ryturicky, orga_
na nklidnEni. Zpival chvalozp6vy na v;[bory, ale nepronesl trlrovrrny sbor mohutndl: ,,pryd s tyranem! pryd s tyranem!,,
ani jedin6 slovo odsuzujfci Robespierra, hter6ho ani nejme-
Zrllrlo sc, Ze si nyni po prv6 uvEdomil plnf vlyiznam toho
noval. Hleddl odvritit roztrZku s komunou n6vrhem, aby sta-
vir,lro. I\rkrodil o ndkolik krokfi, postavil se pied
rosta a n6rodni agent PaiiZe byli povaZov6ni za odpov6dnd ,,horou,,,
lrloJlll si ruce a dival se pAtravd na muZe, kteii v n6m tak
za bezpe(nost konventu. Bylo to piijato.
rll,trl, rrz'hvali sv6ho vfidce. Ndkteii se od.vr6tili, jinf skropiri
Potom pi'iSlo komick6 intermezzo, kler6 obstaral Vadier.
orrl, .fr,Itl .iinf se dfvali upienE pied sebe. N6co mhio jich
'Iento starli voltairovec mluvil rozvl6ind o zSkouu prairialu, opd_
l,vrrl. .i.ho llohled s k.rtosti netaje,6ho zadostiudin6ni. Ro-
z jehoi zneuiiyhni ho Robespierre pi'ede5l6ho dne vinil. Ir.r;rl.r'r'r' p,r:hopil, vze nemfiie nic odek6vat od tEchto muz&,
Iirom6 toho posiloval Billaudovo obvin6ni, ie Robespierre hl.rl lr, z rY.r.yt:h rlfrvodri hodili ples palubu. ZahledEl se
324
:t2,\
 vou lvnchov6ni. St6la vztydena v osobE mladika Augustina
tedy na druhou こ
ist konventu a Fekl hlをlsenl, pFelllllζ ujlclln
Robespierra, kter.i rYekl pevnlfm hlasem:
vSechen lomoz:
,,Je-li mfij braLr vinen, jsem jf vinen tak6. Sdilim jeho
,,Obracfln se n21 viS, こiSti mu20V6, a nikoliv lla tylo ni‐
ctnosti, chci tak6 sdflet jeho osud. Zhdhm, aby byla odhlaso-
こemy!“ v6na i moje obZaloba!"
s tyraneln! Pryこ s tyrallclnl`` MaxmiliSn protestoval. Zadal, aby sm6l mluvit k obhajob6
"Pryこ
Obritil se k pttedsednick61■ lu kFeslu privこ v Okanlシ iku,
sv6ho bratra. KdyZ zase piehlu5il povyk jeho hlas, ztratil
kdyを Collot podival ZVOnek ThuriOtovi, kter6ho vyzval, aby fplnd sebevlAdu, oslovoval pledsedu i shromSZd6ni a odmftal
h° mliet. Duval, tfZ, kterf vydSval list tak divokf, Ze ho pIe-
BII港 :計:lle kttiこ el: ,,Naposlcd tさ をnd6n■ , predsedo vrahil, jmenovali na ,,Tygff list", cht6l v6dEt, je-li rnoino strpdt, aby
O slovo!`` si jedinec hr6l na pfna konventu. Fr6ron, kterf se doZadoval,
dё l Thuriol.
,,AZ na tebe pFijdc Fada,`` odpovё aby kr6lovna byla smfk6na Paiiii plivSzina na kofisk;i ocas,

Ъ :窯 ilttlよ 憮l`電
a jehoZ teroristick6 akce v Marseilli Robespierre pieru5il,
tillllittLt、 hⅢ
:黒
『
nemこ l odvahy Dantona hilit, na lnuZe, ktcr6ho ObVinili t,労
volal: ,,Ah! Jak tdZk6 je svrhnout tyrana!" Oblalov6ni Augus-
tinovo b-vlo odhlasov6no za volini ,,Af dlouho Tije republiha!"
den dvakrit,χ c tak uこ inil. Hlas jeho bratra pronikl znoVu powkem: ,,Republika je ztra-
Robespicrriv ret se SVraこ til opovrジ enlln. Nabyl zを lS hlasu cena, pon6vad? vrazi triumfuji!"
al鵠 Louchet navrhl, aby k obZalovanfm piipojili Saint-Justa
illleむ ぬdemm?施 脚d tt Nehotth的 a Couthona. Tak6 ptijato.
鵬 Jedna skutednost mluvi mo/nA hlasit6ji neZ vlechno ostatni
:]薔 Id pttuμ ¨ h面 山 ,配 轟 岨 ぶ血 巧 』 側 よ 0 v Robespierrfiv prospEch: destni lid6 b5rli ochotni zail zemiit.
Je pi{znadn6, Ze Danton, osobnost rnagnetick6h,r vlivu, ne-
dovedl nikoho natolik strhnout, abv byl ochoten raddji prorl
zemlit nel sdilet odpovEdnost za jeho i.ivot. Ui jeden muZ
Z6daI, aby mohl podstoupit stejn'f osud jako Robespierre, ale
to byl jeho bratr. Nyni vdak se i jinf vyprostil z rukou svfch
1翼 pIStel ve snaze zachrdnit Robespierra; vyprostil se z nich
1∬ ∬
Ⅳ麒∴ fI∬ rl農 I鰤 l:∬ 認印
ょi槻 盪 tak prudce. Ze mu roztrhali kab6t na zhdech a na ruk6r,d.
Ryl to Lebas, mladf manZel AlZbdty Duplayovd.
,,Odmft6m," vola.l, ,,sdilet han.bu tohoto dekretu. ZatknEte
m6 tak6l"
Lebas se t65il vhZnosti a nhklonnosti v5ech. Neni dlena kou-
ventu, kterf by byl zanechal dist5f pam6tku. Jako Saint-

327
326
 viienfrn bubnri. Na dotaz rnu i'ekli, Ze se d6lnici shrtrmiZdili
v pfistavu, aby protestovali proti nejvyS5lm mzd5m. Malon
chvili piedtim, kdyZ vychfzel ze soudu, oslovil ho kat Samson
a Iekl mu, Ze jsou uepokoje pro ,,maximum" v piedmdsti sr,.
Antonina, kudy musi proj{Zdit k6ry ke gilotinE. Samson na-
vrhl, aby sc popravy odloiily na ziti'ek. Prokurftor s tim
v5ak nesouhlasil. Ten den byly tak6 protestni schtize pied
radnici a v jinlfch itvrtich Paifie. K osm6 hodinE veierni mdla
v-vdat kornuna prohl65eni, svalujici vinu za nizk6 fledni
mzdy, kter6 pied ndkoliha dny vyhl6sila, na Barbra, kterf
piedlolil zrlkon o maximd.lnfch cen6ch v konventu. Robes-
pierrovu nesmirnou popularitu dokazuje to, Ze paifZ5ti ddlnici
po oznhmenf, le je ziltden, zastavili sv6 protesty a srocov6n{,
zapomn6li na sv6 stfinosti proti komund a v tislcich ho pli-
bdhli h6jit.
V prvnich obdobich povst6ni divala komuna rrajevo dost
energie. UloZila I'Ianriotovi osvobodit uvdzn6n6, kterfm Y pro-
vol6ni chvaloledila, ozbrojenou moci. Poslala dtyiiceti osmi
sekcfm rozkaz zvonit na poplach, shromhZdit muZe bubno-
x vinim a pochodovat k radnici. Dala zaviit m6stsk6 briny.
Prohlisila za neplatni a zru5en6 v5echna naiizeni, vydan6
ti'iatiicetilet6hrr
Komuna zasedala za pledsednictvi starosty' vlSdnimi vfbory honventu. V5echny sekce neodpov6ddly;
agent Payan'
Fleuriot-Lescota. Po jeho boku sed6l nArodnl uvedly je ve zmatek odporujici si rozkazy z t6borti protiv-
Sestadvacetiletf. PrSvL se dovdd6li o zatdeni
Robespierra a
nikri. Velkf zvon notredamsk6ho chrimu zflstal mezi jinfmi
zprAvu
jeho pi6tel, Fleuriorlescot povstal, ohl6sil s pohnutim ndmf. V rfiznfch itvrtich m6sta v5ak piece jen za6aly hla-
radd a PliPojil: holit zvony a viiit hubny. Pokud autor vi, nebyly nikdy od-
,,Zde byla vlast zachrinEna 10' srpna
a 31' kv6tna' Zde
hadnutv sily, uveden6 do pohybu, ale musely bft velmi znad-
necht piisahaji'
bude zase zachrindna. V5ichni dlenov6 rady n6. Sim odhaduje, Ze asi z 50.000 ozbrojenfch muZfi, kter6
Ze zemlou na svfch mlstech!" rnohly sekce dodat, dostavilo se za vedera 20.000 k hdjeni
Ga-
Radni povstali a volali jednfm hlasem: "Piisah6me!" Robespierra, ale vzhledem k vadn6 piipravd je pravdEpo-
lerie tleskala. dobn6, Ze nebyla vic neL polovina v t{ie dobd po ruce. Af
Ze kdyZ obdd-
Za sv6ho vlislechu potvrdil Fouquier-'finville'
.iich byl jakjkotiv podet, shoduji se v5ichni d6jepisci v tom,
yal toho dne s Verg-nem u eerven6ho mostu' byl popla5en
329
328

Ze pod energickim velitelem by byly sily trfvaly vlc neZ
postaditeln6 k piemoZeni honventu.
AvSak Hanriotovi se k tomu nedosthvalo potiebnfch schop-
nosti. Dovedl prov6d6t piesn6 rozkazy, jako to udinil loni,
selhal v5ak riplnd, jakmile nastaly okolnosti vyZadujfci ini-
ciativu a soudnost. K tomu je5td ten den hodn6 pil, a nebyl-li
opilf, jist6 nebyl stfizlivf. ShromhZdil jizdni detniky, kteii
byli nablfzku a sebral i ly z nich, kteii provSzeli truchlivy
prtivod kar na cest6 k popravi5ti. V iejich dele uhindl k Tui-
leriim, Tam se pokusil s ndholika pobodniky neun'ale vnik-
nout do mistnosti Vlfboru pro obecnou bezpeinost, kde byli
zatden{ uv6zndni. Ale sotva se tam Hanliot ocitl, zmocnili se
ho striZe a ziizenc! plemohli ho a spoutali i s jeho doprovo-
dem pfed odirna tEch muZrl, hter6 pii5li osvobodit'
KdyZ se homuna dov€ddla o Hanriotov6 nehod6, neztratila
odvahu. Poslala Coffinhala se znadn;imi silami Hanriota osvo-
bodit. ZSroveil ozuSmili sprdvci policie vSem leditehim paiiZ-
sk.ich v6znic, aby nikoho nepiijimali ani nepropou5t6li a ne-
dovolovali ifLdni styk. Se vSech stran se dostavovalo muZstvo
a d6lostielectvo. Nim6sti de Grdve pled radnici nebylo vojen-
sk6ho vzhledu. Vrchni rada komuny zasedala v perrnanenci'
Byl zvolen vfkonnf vfbor deviti a radil se ve vedlej5im s6le,
v s6le Rovnosti. Poslov6 odchhze.li a piichizeli' Panovalo
dusn6 vedro. Do hlaholu popla5nfch zvontl a vfieni bubnrl
misilo se chvilemi vzdflen6 dunEni hromu.
I(onvent shondil v p6t hodin sezenl a v sedm se se5el znovu'
Byl tedy shrorn6Zddn, kdyZ se dostavil Coffinhal se svfmi
ozbrojen;fmi silami. Neztricel das. Postavil hlfdky u kaZdlich
vnitlnfch dveIi, obsadil namEsti du Carrousel proti Tuileriim
a umistil dElostielectvo tak, aby ovlAdalo hlavni br6nu. Potom
se vrhl s potlebnfm podtem muZri a s Savli v ruce do mlst-
nostf Vfboru pro obecnou bezpednost. elenov6 vfboru a pfsaii
ve zmatku utekli. Str6Zni ietnici, daleci toho kl6st odpor, dali
330
‐
se sami pod Coffinhalovo vedeni. Robespierre a jeho kolegov6
uZ tarn nebyli. Osvobodil r,Sak Hanriota a vit6zoslavnd ho
odvedl.
KdyZ oznimil llillaud-Vareune v konventu, co se stalo, roz-
SiIilo se mezi poslanci zd65eni. Lecointre, rud'i a udfchany,
za(,al rozdiwat n6boje, barnbitky, pistole, mal6 bod6ky a jeStd
jin6 vdci z arsenilu svfch kapes. Collot v piedsednich6m
hiesle stfle opakoval: ,,Pli5el das zemiit na sv6m mist6!" Ale
tato mudednick6 smrt nebvla po chuti divAkrlm na galerii
a v hornich iadSch sedadel v s6le. Hnali se k vychodfim
s takovym spEchem, Ze se sil naplnil prachem.
Ale nebezpedf jiZ bylo zai.ehnhno. KdyZ se klejici a zuiici
Flanriot vySvihl na kon6, podal rnu kdosi rozkaz vfkonn6ho
vfboru, aby pi'ivedl sv6 sily k radnici. Vjbor nemohl ovSem
vdd6t, ie Hanriot m6l v tom okamZiku konvent v moci. Pro-
zietelnli velitel by nebyl dbal takov6ho rozkazu. Byl by zatkl
Cleny obou vlhdnich vyborrl a hlavni vedouci konventu, drZel
ostatni poslance v Saehu pied ristim d6l a vyZ6dal si dal5i
rozkazy. AIe Hanriot nebyl muZem, kterj by udinil takovi
napoleonskf opatr-eni. M6l nepiitele ve sr,6 moci, a kdyl ui,
mdl pouze rozhodnout, co m6 s nfm ud61at, oteviel ruku a
nechal ho ut6ci. Odvolal str6le, velel ddlostielectvu obr6tit,
nalidil p6chotd vzit pu5ky na ramena, jizdd obr6tit kon6 a
odtShl pod6l nibieZi. Neodv6Zil se sfm ritodit a sklSdal svou
drlvdru v naddji, Ze se ani konvent neodv6Zi a Ze dojde
k dohod6.
Je nutno pi'ipustit, ie posice Robespierrovfch nepiAtel byla
tehdy tak slab6, Ze se dal piedvfdat takovri vfsledek. V Cour-
toisovd zprflvd. o ud6lostech 9. therrnidoru je mlsto, kter6 vrh6
na to zajfmav6 sv6tlo. KdyZ Hanriota zatkli, odvedli ho do
s6lu Vliboru pro obecn6 blaho. Vfbor nedfval naprosto na-
jevo spokojenost se svou kolisti a zd6l se zaraZen. ,,Co chceS,
abychom udinili?" ptal se Billaud-Varenne nevrle. Bardre do-
331
 dal: ,,Co chce5? Chce5 blft souzen mimoihdnfm soudem?"
,,To by zaSlo trochu piili5 daleko," odpov6ddl Billaud-Varenne.
Robin z Aube -_ kterf pi'ivedl s druhfmi zatien6ho, byl
-
touto nerozhodnosti podrhZddu a zvedl se k odchodu. Bardre
za nim bdZel a volal: ,,I)ej odv6st Hanriota do VSiboru pro
obecnou bezpednost. Budeme se tou vEci obirat.o'
S takovfm nad5enim pi'ivital vfbor zatden6ho, kterlf mEI
bft dopaden,,Zivlf nebo mrtvli"! V tomto stadiu jedn6ni se zd6,
le schSzelo m6lo, aby byl zajiSt6n riplnf triumf Robespierrriv
a komuny.
XI
KdyZ I{anriot vpadl do mistnosti, kde byl Robespierre, iekl
jen pledehrou k phdu jeho nepiAtel. Vyvizl_li Marat Ziv I
zdr6y z revoludnfho soudu, prod by nemohl tak6 on s6m?
Jeho jesitnost se ozvara a nutila ho, aby to zkusil. po Hanrio-
tovd zatdeni se musel vzd6t kaid6 oblibend my5lenky na
risp65nf zAkrok armAdy komuny. proto, kdyZ byl o n6co
pozdEji zaveden se svlfmi pr*6teli do sousednfho s6lu jidlu,
k
mSme dfivody vdlit, Ze se slavnostnd shodli nepodndcovut po-
vst6ni, nfbrZ sloZit sv6 naddje v soud.
Po jidle je poslali do rriznfch v6znic, Nlaxmiliina do Lu_
xemburku. Zdi se, Ze tam6j5i ialAi.nik byl jediny, kterf dbal
naiizenf policejnich sprdvcri, a odmitl Robespierra piijmout.
Naskfti se zajimavi ot6zka, nedostal-li k tomu tate tayny
rozkaz od Vjboru pro obecnou bezpednost. Je to pravd6-

︱
podobn6, pon6vadZ vfbor se b6l osvobozeni, v kter6 Robes_
mu Maxmiliin: ,,Po5lete md pled soud. Dovedu se obhdjit." pierre doufal. I(dyby zristal po ryd6ni zatykal,e na svobodd,
Pon6vadZ nepiipravoval ZAdn6 povstdni, ani je neodekival,

ani si je nepf6l. Byl by t6Zko v6i'il v tispEch spontSnniho
povstfni, on, kterf vdiil v pi'ipravu do nejmen5i podrobnosti,
on, jenZ viddl pomalu zr6t deshtf srpen, on, jenZ sim loni
potieboval tfdny a skorem m6sice, aby uvedl v pohyb obro-
vitou revoludni modlu. Proto upiral Robespierre svou nadEji
jinam. PaifZ st6la pii n6m. Jeho popularita o kter6 Iekli
-
dlenor,6 vfborfi v odpovEdi Lecointrovi, Ze ,,piesahovala vSe-
chny meze" -_ [1sg[n utrpdla, ale zfistivala je5t6 velmi
znalnS. Nebylo pochyby, Ze revoludni soud mu byl naklonEn.
Konvent uddlal, co mohl nejhor5iho a byl moZni piipraven
k reakci. Komuna a jakobfni ho museli mor6ln6 podporovat.
Zaane viZn6 piit6Zujici svEdectvi proti n6mu nebylo; proti
jeho kolegrlm rovnEZ ne. Zpro5tdnf bylo tedy zcela moZn6
a dokonee pravdEpodobnd. Robespierre si vzpomndl na osvo-
︱
︱
︱
︱
︱
Ｉ
′
mohl byt obvin6n, Ze unikl spravedlnosti, postaven mimo z6_
kon a poprayen bez soudu. Osvobozeui jeho kolegt by se
bylo vjborrim zamlouvalo. KdyZ se Billaud_Varenne hnal na
iednickou tribunu, mdl Bardre das mu po5eptat:
,,fltod jen na
Robespierra, nech Saint-Justa a Couthona na pokoii.,, Obvi-
n6nf proti nim byla skutednd bezvlfznamn6. Byl-li tedy roz_
kaz toho druhu vyd6n, je ziejm6, prod ho poslali jen Zal6t_
nikovi v Luxemburku.
I(dyi pii5el Maxmilifn ke dveiim v6zeni, odek6vali ho tam
dva m6ststf riiednici. Pozdravili ho a ptari se jeho strizcfi,
dvou detniktr a ziizence, zda se nestydi uvEznit Robespierra.
Str6Zctm se jist6 jejich rikol nezamlouval. I(dyZ dozorce od-
mitl vdznd piijmout, byli velmi ochotni ho vrdtit jeho pI6te-
It1m, mEstskfm fiednikrim. Ti vyzvali illaxmilifna, aly je
doprovizel do radnice. Robespierre odepiel. Ch6pal nebiz_

bozen6ho Marata, nesen6ho py5nd Pafiii na ramenou jeho peIf, kter6mu by se vyd6val, kdyby zfistal na svobodE, & po_
Ⅲ

pl6tel a vltandho davy. Viddl, jak se Marat vr6til vft6zo-

Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ

Z6dal, aby ho zavieli v kanceliii policejnich sprivcri vedle

Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ

slavnd do konventu a vzpomn6l si, Ze Maratovo obvindnl bylo

︲
︱
︱
︱
︱

radnice na nSbieli des Orfivres.

︱
︱
︱
︱
︱
Ｉ
Ⅲ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
Ｉ
 KdyZ tarn se svfm doprovodem odeSel, bylo asi ptrl dev6t6
veder a hylo je5tE sv6tlo. Piivitali je vol6nim: ,,A[ Zije re-
publikal At iije Robespierre!" Konali schfizi a potom dostali
m6st5tl rii'ednici dopis pro komunu. Dopis podepsali spr6vci,
ale ohsahoval tuto vfznamnou vEtu: ,,Toto je Robespierrovo
a nale mindni." Dopis doporudoval tento postup:
Zaviit m6stsk6 br6ny, nestalo-li se to jii.
Obsadit poStovni fiad.
Zape(,elit v5echny novinilsk6 tiskaisk6 stroje.
Uvdznit v5echny vydavatele novin a ,ztildnd poslance".
Z loho je vidEt, Ze Robespierre ch6pal, Ze kostky byly
vrZeny, a doporudoval, aby se neztstalo u defensivy, nlbril
aby se pie5lo k siln6 ofensivE. KdyZ komuna dostala dopis,
bylo asi dev6t hodin a Coffinhal si bezpednd zajistil konvent.
Kdyby mu byl jizdni posel pi'inesl razkaz zathnout ,,zrhdnd
poslance" a kdyby byl tento rozkaz provedl, byla by bfvala
bitva vyhrSna. Vliraz ,,zrhdni poslanci'o je dost neurditli, m6l
v5ak vfhodu, ie ponechhval znadnou volnost tdm, kdo ho
mbli provfddt. Robespierre zarny5lel prov6ddt tutli: taktiku
dvil vojensk6 hrdi,y, Hanriota a coffinhala, kteii sklidili ,e-
zaslouZeny potlesk.
Bylo nyni deset hodin a tma. Na n6m6stf pied radnici bylo
plno voj6ktl, koni a d6l, led nikdo * ani Hanriot s6m _
ne_
vdddl, k dernu jich pouZit. Zd,6 se, ie politikou vfkonn6ho
vlfboru bylo zristat v defensivd, ale nezd6lo se, Ze by bylo
obrany pr-ili,( potiebi.
Vfbor pro obecn6 blaho se obr6til na sekce, jim| zakLzal
zavfit mdstsk6 hrdny, zvonit na poplach, posilaL jejich pra-
pory do komuny atd. Tyto smdruice, skorem vesmds zirporn6,,
nemdly velkf irdinek. SlouZily ndkterfm mEsfanskfm sekcim
za omluvu odmitnutf pomoci, ale je ot6zka, zda by jejich
pomoc byla rndla skutedn6 vliznarn. I(onvent znoyu
zase<Iar
a pi'ijal ndkolih kladn;fch rozhodnuti. pov6i.il Barrase, aby
shrom6Zdil sily h obrand konventu, a vydal dekret stavici
mimo zSkon Robespierra, jeho kolegy, Hanriota, komunu a
,,vSechny ostatni" v5eobecnlf to vliraz, kter;f d6val tolik
-
volnosti jako Robespierrriv vfraz ,,zrhdni poslanci,,.
Autor nemrile piipustit, vte