You are on page 1of 2

Richard Brabec

místopředseda vlády a ministr životního prostředí

Praha dne 21. ledna 2019


Č. j.: MZP/2019/110/72

Vážená paní poslankyně,

děkuji Vám za Váš dopis ze dne 21. 12. 2018, ve kterém projevujete obavy z možného zákazu
použití olova ve střelivu. Vzhledem k tomu, že jsem se pokusil podrobně vysvětlit současný
stav problematiky již ve své odpovědi ze dne 14. 11. 2018 (č. j. MZP/2018/110/2523) na Vaší
písemnou interpelaci ve věci „Zákazu olova ve střelivu a rybářském olůvku“, dovolte mi jen
stručně zopakovat nejdůležitější body.

Jak správně uvádíte, jediným legislativním návrhem, který je v současnosti „na stole“, je návrh
Evropské komise na změnu přílohy XVII Nařízení REACH spočívající v zákazu použití olova
v munici používané při lovu v mokřadech. Komise návrh vypracovala na základě doporučení
Evropské agentury pro chemické látky (dále jen „ECHA“) poté, co byl projednán jejími
odbornými výbory, konkrétně Výborem pro posuzování rizik (RAC = Risk Assessment
Committee) a Výborem pro socioekonomickou analýzu (SEAC = Socio-economic Assessment
Committee), které návrh doporučily ke schválení. Jak jsem Vám dříve sdělil, ČR je v obou
výborech zastoupena experty, kteří se se závěry ztotožnili.

Dalším krokem projednávání bude diskuse a hlasování v komitologickém výboru Komise


(REACH Committee), které se očekává v průběhu 1. pololetí 2019. Komitologický výbor velmi
pečlivě zkoumá stanoviska odborných výborů ECHA a zpravidla je respektuje. ČR bude z výše
uvedených důvodu hlasovat pro přijetí návrhu. Opačné stanovisko by rozhodnutí určitě
neovlivnilo, protože naprostá většina členských zemí s ním vyjádřila souhlas. Jak je Vám jistě
známo, návrh bude poté projednáván Evropskou Radou a Evropským parlamentem. V těchto
fázích se naskýtá možnost k intervencím.

Plně sdílím Váš názor na nepřijatelnost plošného zákazu použití olova v munici, zejména pak
ve střelivu používaném armádou a policií. Nelze však pominout ani druhou stranu věci, tj. že
olovo je těžký toxický kov a jako takové je jednoznačně identifikováno jako látka vzbuzující
velmi velké obavy (substance of the very high concern) ve smyslu čl. 57 nařízení REACH. Proto
k vyloučení používání střeliva s olověnými projektily zavazuje, či alespoň nabádá řada
mezinárodních smluv, které ČR ratifikovala – např. Ramsarská úmluva o mokřadech, Bonnská
úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, Dohoda AEWA o ochraně
stěhovavých druhů vodních ptáků v Africe a Eurasii či Bernská úmluva o ochraně evropské
fauny, flory a přírodních stanovišť. Diskuse o jisté míře restrikce použití olova je proto
legitimní, avšak je vždy nutné přihlédnout ke kontextu, ve kterém je olověná munice
využívána, její funkčnosti, je nutné také prokázat dopady náhražek do životního prostředí
stejně jako socioekonomickou přijatelnost alternativ. Právě z této debaty vzešel návrh na
zákaz používání olova v brokovém střelivu v mokřadech, u kterého by měly iniciativy na
omezení olova přinejmenším prozatím také zůstat.

Problematikou se Ministerstvo životního prostředí zabývá v úzké spolupráci s Ministerstvem


obrany, které zastupuje ČR v Evropské Agentuře pro obranu (EDA). Společně formulujeme
názor, že zákaz olova v munici užívané obrannými a bezpečnostními složkami není možný.
Nedomnívám se, že legislativní návrh na plošný zákaz olova ve střelivu bude v nebližší době
předložen, protože naprostá většině členských zemí má shodný názor. Pokud se tak stane,
jsme připraveni na všech úrovních výše uvedené stanovisko prosazovat.

S pozdravem

Mgr. Richard Brabec


podepsáno elektronicky

Vážená paní
Mgr. Jana Černochová
poslankyně
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Praha

2/2