You are on page 1of 2

JUDr. JAN KNĚŽÍNEK, Ph.D.

MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR

Praha 27. února 2019


Č.j. MSP-15/2019-ODKA-ORG/8
Počet listů: 1

Vážená paní poslankyně,

prostřednictvím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Mgr. Radka


Vondráčka mi byla doručena Vaše písemná interpelace ze dne 31. 1. 2019, ev. č. 421, se kterou
jste se na mne obrátila ve věci údajného sledování osob příslušníky 601. skupiny speciálních sil
Armády ČR.
K dané problematice si obecně dovoluji uvést, že operativně pátrací prostředky, mezi něž
se podle § 158b odst. 1 písm. b) trestního řádu řadí i institut sledování osob a věcí dále
upravený v § 158d trestního řádu, jsou oprávněny využívat i orgány celní správy, jsou-li
orgánem činným v trestním řízení, resp. policejním orgánem dle § 12 odst. 1, odst. 2 písm. d)
trestního řádu ve spojení s § 4 odst. 1 písm. d) zákona o Celní správě České republiky. Podle
§ 8 odst. 1 věty první trestního řádu státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez
zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat
dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejích úkolů. Jinými slovy tímto
ustanovením se stanovuje obecná povinnost třetích osob, tj. osob odlišných od orgánů činných
v trestním řízení a osoby, proti které se řízení vede, poskytovat orgánům činným v trestním
řízení součinnost, jejíž potřeba vyvstane v průběhu trestního řízení. Obsahem dožádání může
být jak žádost o poskytnutí určité informace, tak i žádost o poskytnutí součinnosti (např.
poskytnutí určitých specifických prostředků, které orgán činný v trestním řízení nemá
k dispozici). Povinnost je uložena státním orgánům (včetně Ministerstva obrany), fyzickým
a právnickým osobám. Dožádání orgánů činných v trestním řízení nesmí vést k obcházení
zvláštní úpravy stanovené v trestním řádu; pověřený policejní orgán tak například nemůže žádat
jiný subjekt či entitu, aby tyto samy použily určitý operativní pátrací prostředek, neboť toto
oprávnění svědčí jen pověřeným policejním orgánům dle § 12 odst. 2 trestního řádu.
Pro konkrétní informace v dané věci jsem se obrátil na nejvyššího státního zástupce
JUDr. Pavla Zemana a Krajské státní zastupitelství v Brně, které v dané věci figuruje jako státní
zastupitelství dozorové. Na základě jejich vyjádření Vám mohu sdělit, že státní zástupkyně
Krajského státního zastupitelství v Brně vykonávala dozor nad zachováním zákonnosti
v přípravném řízení od srpna 2018; do července 2018 byl tento dozor vykonáván státním
zástupcem Městského státního zastupitelství v Brně.
Z vyjádření Krajského státního zastupitelství v Brně nevyplývá, že by byla dozorová
státní zástupkyně jakýmkoliv způsobem informována o případné spolupráci policejního orgánu
či pověřeného celního orgánu s příslušníky 601. skupiny speciálních sil Armády České
republiky, a to v jakékoliv podobě. Krajské státní zastupitelství k tomu podotklo, že tento fakt
sám o sobě není překvapivý, neboť obsahem výkonu dozoru státního zástupce je kontrola
zákonnosti, správnosti a úplnosti činnosti policejního orgánu, nikoli již konkrétní technické
okolnosti jím prováděných procesních úkonů, svolení k případné součinnosti s jinými orgány
činnými v trestním řízení či stanovování okruhu dalších subjektů k jejich možnému dožádání.
Stejně tak z vyjádření krajského státního zastupitelství nevyplývá, že by se na provádění
operativně pátracích úkonů vůbec měli podílet příslušníci 601. skupiny speciálních sil Armády
České republiky.
O údajném využití příslušníků speciálních sil Armády České republiky se dozorová státní
zástupkyně poprvé dozvěděla až po medializaci této skutečnosti, přičemž jí bylo pověřeným
celním orgánem dáno vysvětlení v tom smyslu, že jeho žádost vůči Armádě České republiky
byla nesprávně formulována, neboť předmětem požadované a následně poskytnuté pomoci
příslušníků 601. skupiny speciálních sil Armády České republiky byla pouhá taktická
konzultace ohledně nejvhodnějších míst pro umístění technických zařízení pro provádění řádně
povolených operativně taktických úkonů. Samotné technické zařízení náleželo pověřenému
celnímu orgánu a bylo namontováno i demontováno pouze tímto orgánem. Nejednalo se tedy
o součinnostní akci ve smyslu ust. § 7 trestního řádu v tom směru, že by Armáda České
republiky zajišťovala a svými technickými prostředky a lidskými silami realizovala provádění
operativně taktických úkonů v trestním řízení.
K Vaší žádosti o informaci, kolik součinnostních akcí Celní správy ČR s Armádou ČR
bylo v uplynulých letech provedeno, nejvyšší státní zástupce ve svém vyjádření uvedl, že
statistickými údaji tohoto druhu nedisponuje. Nemohu Vám tudíž bohužel příslušnou informaci
sdělit.
Závěrem si dovolím konstatovat, že nemám žádné indicie naznačující, že by ve Vámi
uvedeném případě došlo ze strany státního zastupitelství k porušení zákona. K ostatním
složkám, které v případu figurovaly a nejsou součástí resortu justice, mi z titulu mé funkce
nepřísluší se vyjadřovat. Podotýkám nicméně, že Ministerstvo financí v interpelačním vyjádření
ze dne 17. 1. 2019 upozorňuje, že některé informace v předmětném článku se nezakládají na
pravdě nebo jsou zavádějícím způsobem interpretovány.

S pozdravem

Vážená paní
Mgr. Jana Černochová
poslankyně
Poslanecká sněmovna
Parlament České republiky
Sněmovní 4 JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D.
118 26 Praha 1 Ministerstvo spravedlnosti ČR
Elektronicky podepsáno: 27.02.2019 17:11:38
T=Ministr spravedlnosti ČR, SERIALNUMBER=P316774, G=Jan,
2 SN=Kněžínek, CN="JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D.", OU=02225, O=Česká
republika - Ministerstvo spravedlnosti [IČ 00025429],