You are on page 1of 59

ZiV〔 ODKAZY

RRol z

(l A LII PA N l《 12 1J A

Sluneこ ni
stム t

ROVNOSl
CAM PAN ELLA

sLUN BCU i srAr

Spie dominikinsk6ho mnir:ha T. Campanelly


dnrZl sc k iad6 sm6lly'ch komunistickfch utopii,
jei vznikaly na koncistiedov6ku jako ideologickj
projev nrladd nastupujici burioasie proti feuda-
lisrnu a jehn nejmocndj6i opoie, cirkvi. Rodici
ee burioasie vystupuje proti feudalismu nejen
v r6rnci hospodiisk6ho iivota, n\ibri i politicky.
Svoje poZadar.ky zprvu odiv6 do liter6rni formy,
nel se odv6ii vystoupit k otevierr6ruu boji ve
cpisech filosofickfch a politicklldr.
Liter6rnf vlivy na Carupanellovu pfitci lze cel-

kem snadno vystopovat. Nepochybn6 velkou


6lohu sebr6la zde tradice antiky a ran€ho kies-
danstvi, jei dala zdklad my5lenk6m obsaienfm
v pojedn6nt. Nlyilenky formulovan6 autorem
jeou v5ak zcela pod vlivem nove spoledenskd

z6kladny - pod vlivem rozporri rozm6hajiclho


se kapitalismu v Italii. Mocnj rozmach obchod-
nlho kapitalismu v italskfch mdstech v XV. sto-
letl je vystiidin obdobim hlubok6ho hospod6i-
ek6ho ripadku v dobd Campanellova iivota.
Drisledkenr toho je hrozn6 zbidadenl manufaktur-
nlho dElnictva a rn6stsk6 a rolnick€ chudiny.
V souvislosti s timto zjevem je uriov6no posta-
veui urditd iAsti inteligence, kterd v obdobl reakce
nenachizi spoledenske zaiazeni v stdvajlei spo-

leCensk6 hierarchii. Existendnlm postavenim ee

inteligence piibliZila str6dajicirn rnas6m, Vzd6-


16ni ji umoifiovalo fbrmulovat ideje o lepElm
itvn oDK AZY C∠ ]f」ら4Ⅳ ELLИ

4. svAzEK, fraDA z.
SLUNECNI STAT

1951

NAKLADATE r,stvl novmo sr pRArrA"


OBSAH

7   5   5
V. P. Yolgin: Campanellova komunistick6 utopie

1   2
F. A. Petroos&r7.' Campanella. Zivotopis
Campanella: Sluneini st6t
Itzhleil a uspoidil,ini stdtu 27
Yzhleil chr,rtmu na tsrcholu 29
Zpfisob old.ily 3I
Ylddce Moc 31
YldilceMoudrosr... 31
Ndzorn| obrazy usnadfiuji uieni 31
Vl,frilce Ldska 35
Tznih a nutnost nejlepiiho stdtu 35
O obialob,fich 37
O iatu, alchood a aolb,6ch 38
Zooleni Q 39
Je moin6, aby udenci dobie ol,6dli? 40
SpoleEensttfi Ziaota a prd.ce a jeji rozddleni mezi Zeny a muZe . 42
O stoload.ni 43
O oildou 44
O plozeni ildti a alchood rodidn 45
O jmdnech 49
O odstrandni zd.aisti a ctiYddostiaosti 49
V dem zdleii bdso ien 50
O baru6 iati 52
Proti plie 52
Uiitednost obecnC prdce 52
OoahoospoleiensniZen. . 53
O adleEnictai 55
Z ruskdho |OPOA COJIHUA,
pieklailu ITAMIIAHEJIJIA : Jak aedou a,filky . 57

7laf. AHCCCP, Mocrcna-Ileur4lrrpafi 1947, pieloiili a s la-


Tajemswi, jak iiili kond nohama . . , 59
O prdci 62
tinskfm origin6lem srovnali Jiiina a dr. Otakar Mohylovi. Pied- polt
O hltd,6ni 63
mluvu,Zivotopis a pozn6mky pieloiila z ru6tinyJiiina RriZidkov6. O pohostinstol 64
O rolnicttsi 64
Obdku navrhI Zdenek Rossmann. O choou ilobytlto 65
O moieplatsectai. . 66 CAMPANELLOYA KOMUNISTICKA UTOPIE
O iiootd a potraa\ cel6 obce i jeilnotlialch ob\anfi 66
O potaud 67
O nemocich obyaatel Slunedniho stdtu a jejich lideni 6B
O aolbd a prd.ci rtieilnthfi, a jeitd jeilnou, podrobndji o Radd. 70
O souilnimiizeni a soudcich a,
O hndiich, nd.boXenstai, obdtovdni a modlitbd.ch IJ CarnpanelLiv,,Slunedni stit'o za-ujiril.i vi'znaln.l misto
O slaanostech lo v historii soci6lnich ideji. YIiv t6to knihy v XYII' a XYIII'
O bd,snicich stol. je ne$poxn)i. ByIa Easto napodobov6xxa a Parafrazov6na'
V{znam astronornie pro ndboienstui a obiansk! i,iaot
V tom, jalc ,,slunedni st6t" piisp6l k rozsiieni kornunistiokfch
79
O fysice
O metafysice rny5leneL, musi byt postaven vedle ??Utopie'o Thomase Mora'
O piidind zla oe sodtd B5 Srovn6v6roe-li tato dvd liter6rni dila, musime ovSem piiznat,
Pozn6mky 92 ir,. campanexifiv dialog stoji nesror.nateln6 ytiil,e n.eil diaxog
Literatura o Campanellovi 114
lMorriv, a to jak svou liter6rni hodnotou, tak i bohatstvim
sv6ho obsah. u. Fiesto vdak je to parn5tka historiclcy velmi vf-
Srruini pozn6mka k ieskdmu piekladu 115
ztannnia,pamatka, kter6 stoji nejen za pledteni, ale i za studium'
Liter6rni forma ,,sluiredniho st6tu(o je celkem primitivni'
()ampanella piejal formu dialogu od autori antickfch a re-
rraissandnich, ale nedove rll ii rrilLeilit| vy:udit'' Nelze zde vlastn6
mluvit o dialogu, a1e o souvisl6m vypravov6ni v Prvni osob6,
v n6rnZ jsou podtre liter6rni tradice r:oztrou5eny bezabsailn6
rr6mitky spolednika, iei, tnail sv6 oprAvudni, a to jcit6 ne vZdy,
jcn proto, aliy bylo moino plejit lc nov6mar thematu vypravo-
,eri. ttU" podstatn6ho do vypravovSai nepi'in55eji a jejich vy-
louEenim by vyrravovini uic ncstratilo. Vypravov6ni samo
neni origin5lni a je rn6lo zaiirnav6. sleduje ust6lenou. Sablonu
utopickfch spisri: cestovatel se dostane do nezn5rn6, nov6
<rbjeven6 zert6 a zde se seznamuje s takovfuri spoleEcnskimi
poI6dky, kter6 se nou zilaji dokonalfmi. Tato Sablona, vypra'
jii ve star6m F.ecku (Eu6meros, IambuLos a jini), se
v XYI. u XVtf . stol. velmi roz5iiila a zpopul6rndla, kdyi do5lo
"o.rurr6-

k novfm zemdpisnfm objevrim. Proti Morovi nedovedl do ni


Campanella wn6sti ani jeden tov!, iliv't' rys' A kone6nd i styl
vypr6v6ni je suchf, abstraktni, bez jasnych obrazri a jasnfch
['ormulaci. Jako liter6rni dilo ,,Slune6ni st6to' dtenSie uchv6tit
ncmriZe.

J
Jeho risp6ch a jeho vliv byl tedy ziejm6 podrnin6n jinfmi Podle naBeho min6ni je mnohem podstatn6j5i jinf rys Cam-
jeho kvalitami. Ne liter6rni talent autorriv, ale jeho vehni panellovy koncepce, sblilujici ,rSlunedni st6too se ,,St6temoo
jasnd formulovan6 komunistick6 principy builily z6jem. o ,,Slu- Platonovfm. Tento rys je pqnstyi duchovni aristokracie
neini st6too a zprisobily jeho znadn6 roz5iieni ve v5ech zdpado- v ide6lni spolednosti. Y tomto bodu je v5ak mezi Campanellou
evropskfch zenrrich i pies jeho nedokonalou formu. Naprost6 a Plaionem velkf a zilsadti rozdil. Campanella nevytv6ii ve
odstrandni soukrom6ho vlastnictvl, v5eobecn6 pracovni po- ,rSlune6nim st6tu66 uzavlenou vl6dnouci kastu se zvl65tnim
vinnost, kter6 je povaiov6na zav6c cti, spole6ensk6 organisace uspoi6d6nim Zivota, se zvl65tnim syst6mem vfchovy. Jeho
vfroby a distribuce, pracovni vfchova obEanri to je zikJLadni spolednost je spole6nosti lidi, v z6sad6 si rovnfch jak politicky
komplex Campanellovfch soci6lnich ideji. Pr6vE tyto ideje
- tak hospod6isky. Av5ak piesto v n6m vl6dne inteligence, spo-
plispEly k tomu, Ze ,,Sluneinl st6too pieZil tii stoleti a rachdzel jujtci v sob6 rysy duchovenstva s rysy sv6tsk6ho uditelstva.
st6le iten6ie a ctitele. Je nutn6 je5tE jednou zdiraznit, Ze k ob- NejvyB5i vl6dc-e je aejToudlejdi filosof a nejvySSi kndzz6rovefi.
jasn6nl t6chto thesi, s vfjimkou pracovni vfchovy, plin65i Soudci a niZSi rilednici jsou uditel6 a kn6Zi. Yezmeme.li v rivahuo
Campanella m6lo konkretniho a origin6lniho. Pak tedy ne- le demokracie lidovfch shrom6ZdEni nevystupuje ve ,,Slune6'
zbjv6, neZ piidist sl6vu ,rSlune6niho 6t6tu" komunistickfm nim st6t6o' jako re6ln6 vedouci sila, ila uejvyS5i vl6dni org6n
principrim. Y tomto sm6ru je tato slSva charakteristiit6j5i de facto s6m sebe dopliuje, mriZeme charakterisovat politickf
neZ sl6va ,,IJtopie'o nebo pozd6j5ich soci6lnich rom6nri XVII. i6d o,Slunedniho stStuo' jako zvldEtni intelektu6lskou oligarchii
a XYIII. stol. pii _forg6lni demokracii.
Nent t6ik6 urEit liter5rni vlivy, pod nimiZ se zformovaly Rozumi se samo sebou, Xe ideu ,,vl5ily moudrfchoo piijal
soci6lni ideje Campanellovy. Byl bezpochyby dostatein6 Campanella proto, Ze odpovidala jeho vlastnimu spoleiensk6mu
obezn6men s klasickou literaturoul ad ve ,rSlunednim stAtu" smf5leni, podmin6n6mu spole6enskfmi pom6ry jeho doby.
nacL'dzirne piim6 odkazy jen na Sokrata(!) a Platona, byl M6me-Ii mluvit o liter6rni tradici, pak neni pochyby o tom, Io
okruh Campanellovy 6etby jist6 znadn6 5irXi. Neni nihodn6, ile ji piejal od Platona.
jeho zemEd6lsk6 piirudky a piiruiky pro chov dobpka nesou Druh6 skupina liter5rnich vlivri, kter6 mohou ltjtzazn.aral.er.i'
ndzvy zn.dmfc}a Yergiliovych knih ,,Georgica'o a ,rBucolicca". ny ve o,Slunednim st6t6", jsou vlivy prvnich klestanskfch spiso'
Neni pravd6podobnd n6hodn6 ani shoda v zem6pisndm uspo- vatehio t. zv. cirkevnleh otcri. Avdak vliv jejich argumentace je
i6d,6r:i a pojmenovini rlr.ezi utopii Campanellovou a staro- zde citit mnohem slab6ji. I kdyt je Campanella naklon6n vy'
ieckou utopii fambulovou, kterou vBak Campanella znal kl6dat jevkomunistick6m smyslu a i kdyZje piesv6d-6eno,komu'
z Diodora Sicilsk6ho, vyd6van6ho nejednou v XY. a XYI. stol. nismu prvnich kiesdanri, piece jako by necitil piesvEdiivost
v latinsk6m a italsk6m piekladu.r) a pevnost t6to opory. At tak 6i tak je pro n6ho autorita Pla-
Nejsiln6j5i z tEchto antickfch vlivri byl rozhodnd vliv Pia- tonova nesrovnateln6 vy55l.
tonriv. Nejn6patln6j5i je v t6 d6sti Campanellova dfla, kterS je Toto splynuti dvou tradic a glnE kiesdaqsk6 je
v6nov6na manZelskfm pomdrrim. MoZno iici, ile se tu Campa-
- antick6
typick6 skoro pro v5echny utopisty XYI.
-
XVIII. stol. Plato'
nella nejen neodpout6v6 od Platonovfch id.eji, ale vcelku je pro-
-
nriv ,,komunismusoo a legenda o zlatflm v6ku na jedn6 stranE
stE opakuje a t6m6i ni6im nedopliuje Platonovu argumeutaci. a ,rkomunismus.s kiestansk6 obdiny na stran6 druh6, obliben6
1) Diodori Siculi Bibliotheca historica, Iib. XI, cap. 57-59. argumeD.tace t6to doby, je jednim z neiualimavEj5ich ptlpadri'


jak ideje, vy■ Ost16 na zcela jin6 sP01eこ ensk6 zttkladnё , byly mohl mit tento dosti lehkomyslnf florentsky spisovatel vLiln!
uvё domё le nebO lleuvこ domこ lc PFizptSObOvany potFebim nov6 vliv na my5leni revoLudniho filosofa Campanelly.
socillni poptivkyo PFi takov6111 PFizpisobovani se.rl.loho rysi Studium liter6rnich souvislosti, liter6rni tradice je historicky
tplnこ pollntti a mn01・ ′m rySim iC umOを 並OVan■ ovゞ ,dttVe nc… nesmirnd drileZit6 pr6v6 proto, ile lttefiwni souvislost neni ne-
pFedvidan′ rOZVOj.Podobllこ si pOこ lIItt i Campanella se svゾ Irli z6vislou a piimou souvislosti historickfch jevfi. Kaid6 spole-
literarnimi pranleny.Nepozortte nebO alespott nemluv1 0 tFidni dcnsk6 skupina a kandfr autor vyjadiujici jeji smf5leni piijirn6
struktuFe plato■lsk6 idellILi SP01cこllosti, o tonl,Й e u Platolla v liter6rni tradicito, co tomuto smf5leni odpovid6, a interpretuje
zisada,,sPOleこ n6110 1majetk■ l``sc vztal■ uje ien na pFedstavitelc sv6 prarneny tak, jak je to podmin6no vz6jemn;y'm vztahem
nejvyこ こi spolcこ ensk6 vrstvy,zatim co PraC可 iCl乏 巧 i mim。 ,,kO‐ spoledenskfch zijmri dan6ho historick6ho olqamiiku. S tohoto
munistickデ `SySt6mo PIivこ tak se zm通 可c jen lCtm0 0 tこ ch hlediska neni tak podstatn6, zda Carnpanella spr6vnd nebo
mistech v dllcch cttke■ llich otci,kde se zisadIIё vyjadFllii prOti nespr6vn6 ch6pal Platona netro Klirnenta. Mnohom podstatn6jBi
soukrom611■ u vlastllictvl,ale ihned zase pFiznivajijcho praktic‐ je, proi je ch6pal pr6vE tak, a :re jinak. A to n6s piimo piiv6di
koll nedOtknlltelllost;atッ tO Situacc,pro nこ ho nevhodn6,Canlpa‐ k ot{zce sociilni genese ,,Slunedniho st6tu'6.
nella rychle pFechazl. Konec XYI. a za6,6tel< XYII. stol. byly pro trtalii obdobim
ich CamPanc110viこ a‐
Dalo by se Oこ ekivat,彪 e zl■ lyslitelli,bliЙ こ hlubok6ho hospod5islc6ho ripadhu, kter6 vystiid.alo dlouho-
sovё ,mё l na nこ hO vl市 Th.Morus,jcllo%,,UtoPic``SC V XVIoStol. trvajici obdobi, v n6mZ Italie Iiyla hospod5isky nejpokrokov6jSi
velmi rOzこ iFila;dilc F10rcllゞ an DOni,sPisovatel vel■ i ploと 1′
l■ evropskou zemi. Toto obdobi hospod6ish6ho rozkv6tu, rristu
a v polovil■ ёXVI.stol.v ltalii dOsti zILim′ ,kLerypOdalvied・ LOm obchodn6 hapitalisticlcfch pom6rfi, vyrvoiilo v trtalii znaln1
Ze SVア Ch mnoha dこ l llirys sociillli utOpie. i<6dry manufakturnich cldlnihfi a rn6stsk6ho a ronnick6ho polo-
Alc aこ se tO zdi jakkoli zv16首 し
Itf,ve,,Sluneこ ni■ lll stitu“ Ile… proletariStu. Reahco zasattrila nr:jcitclnijXi rSnu pr5v6 t6mto
vidinle ani dost m61o patrm6 stopyこ etby 171ora.Vgechny nej‐ spoleEenshfm vrstvirn, kr;cr6 mohtry existo.,,a[ jen tim, Ze piimo
d■ileを it可 こ
l rySy socittllli utOPiC jako jc organisace v′ rOby a dis‐ nebo nepiimo prodivaly svou pracovni silu, a trrter6 byly fiplnd
tribuce, stitni sPr6va, ma■ lЙ elstvi atdo POdivi Campanella nebo shoro ripln6 zbaveny toho nejnutn6jEiho pro samostatnou
dOcela jinako Jakous takous shodu miZel■ le zaznamenat jenOm vfrobu. Postaveni plebcjskll-ch mas, kter6 diive nactrr6zely
ve vyliこ eILi spoleこ n6ho stravovini a v nこ kter′ Ch lmalittOstecll. vyd6lek v manufatr<tuie ncbo v pr5ci pro obchodnika-piekupnika,
I kdytt pFipustilne,Й e,,lUtOpiC``mё la na Campanelltl vliv,pak bylo na rozhrani XYI. a XVII. stol. neuv6iitein6 t6ik6. Ani
jeniakO・ lejobecn可 こ i a Zaroveinejedin′ pOdnこ tkjeho myこ lence v jedn6 zemi nebyla v t6 dobd tak rozhujelS Zehrota a loupei-
o komunistick6m■ ozFeこ eni socillllihO prOb16mu.Vice shOdn′ ch nictvi jako v ltalii. Nemusi n5s proto udivovat, ile se pr5v6
bOdi najdeme lllezi Campanel10u a DOni■ rl.Je tu shoda pFede‐ v Italii objevilo dilo, kter6 vyjadiovalo protest proti existujicim.
vgilrl ve dvOu podstatIIゞ ch l・ Omelltech:ve stitlli sprivこ ,ktera spole6enskfm poi6dhrim a kter6 naproti tomu stav6lo i6d,
se u DOniho svё Fllie knё Й
Sk6illteligenci(DOni FettfP■ ob16m pFimO‐ zaloilenj na jinfch soci6lnich principech, dilo, chr6niei zijllny
こaFeji,bll彰 e k cirkevnl organisaci),a v SySt6mu lxlallZelsk′ ch utlaiovanfch.
pomёri.TutO shodu lllusime vも ak pFiこist sP16e SP010こ n′m sOCill‐ Samy oZebraden6 masy nebyly v5ak schopny v dan6m stadiu
五im pFedloHadim obou utoPii a sP01Cこ n6mu literarnfmu pra‐ sv6ho vyvoje zvl65t6 za deprese, vyvolan6 hospod6iskou
mcni― Platol10vi.I kdytt Campallella DOniho vibecこ ctl,tё ttko reakci
-
dojiti k jasn6mu pozr,€ni z6kladnich piidin spoleden-
-

J
sk6ho zla a zprisobri, jak toto zlo odstranit. Prvni pokusy kritiky Tento vliv skupinovfch ndjmlil je velmi patrny u mnoha
existujiciho spoledensk6ho i6du a prvni socialistick6 a komu- utopickfch socialistri aZ do poi6tku XIX. stol. Mriieme [ici,i'e
nistick6 konstrukce vychdzeji ocl licli pracujicich duBevn6. ripln6 odumir6 teprve v dobE rozvinut6ho prrimyslov6ho kapi-
Tato schopnost jist6 i6sti inteligence postavit se Da stranu talismu, v dob6 nejzjevnEjdich tlidnich rozporrio teprve s vit6z-
ujaimenfch mas neni ov5em ani historickou n6hodou, ani etvim v6deck6ho socialismu, kterf naprosto objektivn6 vyj adiuje
vfsledkem zvl6Stniho mimotiidniho charakteru inteligence, ani zijmy proletariStu.
vfsledkem zvl6Stnich nadtiidnich ctnosti jeilnotlivfch indivi- U Campane\ mriZeme tlto speciflck6 rysy vyp6trat velmi
dui. Je uriov6na hospod6isklimi podminkami niZSich vrstev snadno. Zastavim'e se jenom u jednoho z nich, u nejzietelnEj5iho
duSevnich pracovnikfi, kter6 ji posunuji ua stranu chudiny. rysu, o ndmZ jsme jiZ mluvili. Pii sv6m demokratismu, kterf jej
Pozorujeme-li velmi iasto ve vfvoji kapitalistickfch pom6rri, le tak ostle oclliSuje otl jeho aristokratick6ho uditele Platona,
se rrist poptAvky po du5ewni pr6ci pon6kudzpoZdujezarristero skuteinE ponechivd Campanella ve ,rSluneinfrn stitdoo veSke-
k6clrri plislu5nfch kategorii pracovnikri, pak to tim spiBe mriZe- iou moc v rukou jak6si duchovni hierarchie uEitehi-kn6Zi,
me iici o takov6m obdobf, jak6 proZivala Italie v dob6 Campanel- kter6 vzd6len6 piipomin6 nov6 vybud,ovanf cirkevni syst6m.
lov6. RozkvEt vyvolal rych$ rfrst k6drri, reakce zprisobila Tento iile6l cirkevnd politick6ho reZimu ov5em neodr6Zel
katastrof6lnisr:liilera:i popt6vky po nich. Nutn6 se proto musela objektivni z6jmy mas, ale nadEje specificky intelektu6lnich
utvolit velmi znadn6 mezivrstva inteligence, kter6 nenach6- krutrfi, kter6 st5ly organisainEiideovE v oposici proti existujicl
zela zaiazeni v existujicl spoledensk6 hierarchii, a proto byla clrkevni hierarchii, avBak ve svfch politickfch snech vych6zely
proti ni samoziejm6 ostie oposiin6 naladEna; n6sledkem toho bezd66n6 z tohoto b6Zn6ho schematuo krerf patiiin6 pleilElaly
byla velmi vnimav6 k str6d6ni mas, k uimZ se mimovoln6 a znovu vybudovaly. Je charakteristick6, jak Zivotn6 se uk6zalo
pfibliiovala i podminkami sv6 existence; zirovei. st6la na toto schema, kter6 bylo moino snadno aplikovat (za jinfch
nesrovnatelnd vy55i kulturni rirovni a pro to v5e byla schopna poilminek) na ripln6 rozdilnf soci6lni obsah. Na jedn6 strand
vydat ze sv6ho stiedu zv6stovatele jin6ho, lep5tho spoleien- to vidime mutatis mutandis v utopii Baconov6, v podstatE
sk6ho l6du. Neni tedy nikterak n6hodn6, Ze Campanella, jeden vribec ne socialistick6, na druh6 stran6 pak v tak pozdnim
z nejznamenit6j5ich pleilstavitelfi italsk6 inteligence konce XYf . socialistick6m syst6mu, jako je syst6m saint-simonistt. V t6to
a za66tku XYII. stol., vystupuje ve sv6m orSlunednlm st6t6oo trvanlivosti je patrna cel6 sila vlivu skupinovfch zijrnir
jako mluvEi zijml& m6stsk6 a venkovsk6 sfuudiny. v prvotnich stadiich formov6ni jak burZoasul, tak socialistick6
Zvl65tnostmi soci6lni genese se vykl6d6 i mnoho specifickfch ideologie.
rysri konstrukce budouci Campanellovy spoleinosti. Ystupujice Poahopeni soci6lni genese ,,S1unedniho stetu(6 n6m d6v6
do boje za zdjmy oZebraienfch pracujicich mas, rani utopidti kliE k pochopeni jeho pozdEj5i historie, jeho dlouho trvajiciho
socialist6 nutn6 vn6Eeli do svdho zrilzo:rnEni spoleEensk6ho ide6lu vlivu, Objasf,uje n6m tak6 hranice prisobeni liter6rnich antic-
prvkyn6lad a nacldji jinych spoledenskfch tiid, s nimiZ byli spoje- kfch a ranfch kiestanskych uditehi na Campanellu. Campanella
ni bud svfm privodem, nebo jinfmi iivotnimi vztahy. A naopak, nepiijimd prost6 to, co mu d6v6 liter6rni tradice, ale pietv6Ii
iim niZii je spoledensk6 aktivita a uv6dom6lost mas, jejichil jlol.6- jeji materi6l v soirhlase se svou dobou a tou sociSlni skupinou, je-
nem vystupuji, tim jasn6ji se formuluji v jejich utopiich speci- jiil zitJmy vyjadiuje. A pr6v6 to mu umoZiuje vybudovat z jejich
fi ck6 skupino v 6 z6$my, soukrom6 z6j my duBevnE pracujicich liili. materi6lu po zavrileni aristokratickfch rys&. Platonova udeni
-
12 13
a kompromisfr cirkevnich otcri
ziejm6 je Campanelhiv komuni - komunistick6 schema. Samo-
jak iik6 Engels _
CAMPANELLA
,rjen zhruba zpracovanf": rrsrlrovf.. komunismus.2) AvHak Zioot opis
surovS Campanellova konstrukce byla bezpochyby prototypem
mnoha soci6lnich utopii u6sledujicich v6kri.
Campanellova z6vislost na jeho pledchridcich je znaEn6 Giovanni Domenico Campanella, kterf jako mnich piijaljm6no
a jasn6; majl na n6ho v6tdi vliv neZ na Mora, nebot, jak jsme jiZ Thomas, narodil se v zili r.1568 v obci Steniano nedaleko De6sta
iekli, jeho utopie je rnnohem m6n6 origin6lni. piesio v6ak Stilo v Kalabrii, kter6 byta tehilypod vl6dou Span6lfi. JiZ v d6t-
Campanella naprosto neni jen ndjakfm kompil6torem stvi projevoval Campanella velik6 nad6ni; ve tiinScti letech psal
nebo
popularisdtorem; ddjiny spoledensk6ho my5leni io ,tuoi plnfm bisn6. PrvnivzdElSni dostal pod. vedenim dominik6nsk6ho mni-
privem na misto jednoho z prrikopnikfi nov6ho histo.ickiho cha,kterf jej uiillogice. Pod jehovlivem vstoupilCampanellav 15
pokolenio jednoho ze zaEad.atehi utopick6ho socialismu letech do kl65tera. Sirokf asloilit!' svdtovfnSzorvyvedl pozdEji
nov6
doby. Campanellu ztEsnfch st6n kl6Stera;v ml6divSakidealisovalkl6S-
V.P.VOLCIN terni prostiedi, kter6 mu potom zprisobilo nejednou rozlatovilni.
Jit do kl6Stera se rozhodl protivrili sv6ho otce,ktery chtEl poslat
syna do Neapolekpiibuzn6mu privnikurabytam studovalpr6va.
Y dominik6nsk6m kl6Xteie Placaniehi nedaleko Nicastra za-
hloubal se Campanella do filosofie a bohoslovi; studovalhlavn6
spisy dvou piliiri scholastick6 moudrosti, a to spisy Alberta Yeli-
k6ho (1 193-1280) a Tom65e Akvinsk4ho (1225 4), a ztuoveir
-L27
se seznamovalse scholastickyzpracovanfmispisyAristotelovf m .

Campanella byl posl6n do S. Giorgia, kde mdl dokoniit sv6


vzd616ni.
Zde se stalo n6co, co zprisobilo obrat v Campanellov6 Zivot6.
FrantiSk6nBti mniSi uspoi6dali totiZ v Cosenze disputaci, na niil
m6li domi'',ik6ni poslat jak6hosi velmi star6ho mnicha; ten se
v6ak roznemohl a misto ndho tam byl posl6n Campanella. Yelmi
mlailf mnich, vlastnd je5t6 chlapec, od n6hol by nikdo nebyl
dekal um6ni vystupovat ve vEdeck6m sporuo tak vfmluvnE od-
poroval sv6mu soupeii, tak piesv6diivE a ok6zale drtil v5ecbny
j eho drivo ily a dftkazy, ile byl prohl6Se n za v itdze. K dyZ ohromeni
8)
K. Marx a B. Engels, Spisy, rusky, sv. XVf, i,. 2, ad.52. Engelsova posluchadi uvid6li takovf vfsledek disputace, zaiali si povi-
_
charakterigtika, kter6 se vztahuje k utopick6mu komunismu p"rt
pJlor.iny dato ie do Campanelly vstoupil Telesiriv duch.1) Jak se zd6,
XIX. stol., mriie se je5t6 s vEtElm opodstatuinim aplikovat ou otopirki 1) Telesius (1509-f 5BB) italsk)t vEdec a filosof, zuiivf odprirce schola-
konstrukce XVI.-XV[I. stol. -
stickdho aristotelismu a zastdnce piim6ho studia piirody. Za hlavni cestu

14 15
■■■■︱ョーーーーーー
Tato legenda neni o nic pravil6'
risp6ch na Campanellu silnE zaprisobil a probudil v ndm touhu lner;riloefahhlubin moudrosti' vddomo-
Ze Campanella ziskal sv6
po iinnosti. Mladdho mnicha uZ neuspokojovaly stledov6k6 -".-fiffi. tei'ta,ft"'?-lffa'
ootlobn6j5i C"*p'o"lhiv zivoto'
pfi"
autorityr kter6 vl6dly v klSSterech i zaiiroLil pochybovat i o sam6m ,,N;Prek;apuje n{"-'
Aristotelovi, jehoil udeni bylo pod6vino prostlednictvim stiedo' pisec CypriuIro', r,2"1"i|
*lrixtti-stav planul neuv6iitelnou
p'otoZ" Eel po stop6ch Telesiovfch'
vEkfch koment6torri. Sl6va Telesiao kter6ho dosud neznal, nen6vistl t" C"*pto"ioJi'
mist6 v soupisu cirkvi zakizarrleh
piinutila Campanellu ponoiit se s Z6rem jemu vlastnim do studia jehoZ spisy hyly na p;;#
a tai6 proto' ie Campanella
Telesiovfch spisrl. (Jeden z Campanellovfch iivotopiscri lik6' knih (inttex riut.t'*'itl*uiui*'um)'
jehoZ u6eni <I6vali mniSi piednost
[6 f,arnpanella neietl, ale piimo hltal knihy: ,ol,ibros voravit vystoupil ptoti AtittJt""lot'i' 'A-'X"t je tieba poznamenat' ie
potius quam legito'.) O tomto obdobi jeho Zivota zachovalo se nied u.enim ff*itto-y*"o1
vedla n6kilv az k pochvb'
n6m sv6dectvi sam6ho Campanelly, ktery Yik6, ile se nemohl ';;#;"il;"'au'"ui" r 'i'torit6m
spokojit s obecu6 luzloLivan!'lorri autoritami, a proto se dal do ;"1J;;'Jil;#J;';";i"ny"ofaktech'kter6povarovalza
existenci Karla Velik6ho'
samostatn6ho studia Platoua, Plinia, Galena, stoikfr a pokra6o' ;;ei.*tly;i* po"hyboval o
vatelri DemokritowfchohlavnE v5ak do stufia Telesia,a zitovei Neplekonateln6 ;ouha pt
utti""i dhnosti brzy donutila
studoval piimo piirodu jako z6kladni pramen pozra;6rri. Je velmi Camianellu vYstouPit v tisku'
tlila bvla knlh.abezv'fzllam'
pravdEpodobn6, ile se Campanella snaZil studovat piirodu uZ Pohnutkou k oyaiJ 5"Uo prvnih3
Antonia Marty "Aris'
n6ho italsk6ht frlt*;;;,'ul''*"
Jakuba
dfive, kdyZ se obezn6mil se spisy Alberta Yelik6ho. Avdak B-aidina Telesiaoo (vyilan6
studium Telesiovfch spisri otevlelo mu nov6 a 5irok6 perspekti' totelova peYnost ptti pi-*+tT deset let' Sedm m6sicri
wy a piimElo ho piejit ra straD.u nov6 filosofie a svobodn6 v6dy, v roce 158?), ft'""''fVi"*u i'ul("f[iftynuia
":lf:h sensibus demon-
pixe proti or c'*plo"ri'
tp'i'
pro niZ musel 2a rr[[elik let zahyrout na hranici jinf velkf thesi' Ze piirodu je nutno vy'
dorninik6n Giordano Bruno. stratao'), v jehoZ irvod6 pron6Si
- skute6nosti' Tuto thesi xozvidi
Disputace, kter6 byly poi6d6ny v Cosenzeo Campanellu ne' sv6tlovat na z6klad6-o'i*u"C
k materialismu' Od z6klaihi
uspokojovaly; 6vou n6klonnost k Telesiovi musel skrfvat' i ve vlastni p'a"i, iutoe '" piiff""i"
protivnika' d6vaje najevo
nebot mu hrozilo pron6sledov5ni od piedstavenych kl65tera. a ihiklailn6 vyvraci tn"'-"ol sv6ho
samostatn6ho bildhtlil Svouknihu
Tak ani neuviddl filosofa, jehoZ uieni vtisklo nesmazateLnou nejen sdetlost, ale ilchoPnost
napiBe nov6 vyvr6ceni, osm6li'1i
peiet na celou jeho pozdEj5i tvorbu. Sv6 nad5enl nad Telesiem kon6i hrozbouo ze otr*zite
se Marta znovu vystoupiti
proti Telesiovi'
wyj6diil Campanella aZ u jeho rakve v roce 1588, kdy Campanel' Campanella clo Neapole
lovi nebylo jeHt6 ani dvacet let. S touto p"''i t'u'i"JuTo ftl"ipoi"uazi
a vyd6v6 ii ztle v ';;;i'
Trivi tu ilva roky a piSe novf spis
Z t1to doby Campanellova ilivota pochizT legenda, kterou si uz oilchyluie od Telesiova udenio
vymysleli Campanellovi nepi6tel6r podle niZ Campanella, od (,oDe sensu
'"*'t':;;; 'u* '" tak zvan6 "plirodni magieo'
plirodyhloupf, setkal se jednou s jakfmsi starfm Zidem, str6vil nebot ho opootuio stuclium je
vystupoval' Tento spis napsSn
s nim nikolik dni, byl zasvEcen do tajri kabally a nedistE ilosihl a astrologier proti niZ Telesius Porta' autora
uden6ho Neapolit6na della
uoct ziejmf* olit'"*
poznini povaioval Telesiug zkuEenost. Svfm filosofickfm n6zorem st6l ;;i ; zaklailaiele akademie pro studium
bllzko materiatigmu. Podstatu sv6 metody vyloiil ve spise o,De natura
il;;;'*'d*
Ern' Sal'Cypriauo"' Amsterotlami
rerum iuxta propria prineipia". Pro zkouminl pffrody zaloZil svobodnou 1) VizVita Th' Ca-panellae autore
akademii Academia Tetresiana. aPud Wetstenios' L722'
-

″‘
16
PF缶 Ody(Academia secretorum naturae)・ Avttak v druh6 sv6 1(・
1:():l11)rOtO,aby u卜 o■ lこ 1l SPOry a ttedllal l・ 1■ a blahobyt lla
prici,naPsan6■ Ovllこ 差v Neapoli,jde Campanella Opё t pO stOpich %('::li.・ ・[1lyto sl■ ahy vyjad予 oval Campallella v sOllhlase s POdlnin―
sv6ho llこ itcle; tilll ukazuiC, Ze iChO S10滋 it′ SVこ tOv′ n`zOr k`ll1li sv`dobyこ asto naboZenskou forlnOll,takЙ C jcj pFiVrЙ cllci
obsahoval zcela prOtichidl16 myも lenlcy. l、 1l l(lliく ,k6 cirkve mohli m■ Obこ as za pravovё rn6ho kat01fka.
Campanella uPlatiOval sv6 svobOdOmysll16 11izory neie・ L Ve K(lyЙ Sc CamlDa■ lella vritil k praci, dal se dO psalli ncjc■ l
spiSech,ale i v jedndILi:prO svou prici pouttival k■ lih z klagterni lil()、 Oflckゞ ch spiSt,ale vystOupil tak6 iakO autor,,lncこ l k ital‐
knihovny,allitt Й Ovo,a nedbal na hrOzici 卜kプ in knこ を 11■ ``,kde pFesvё dこ 可e,労 e je tFeba podv01it se vlidも
`dal pOvOleni papeを
vyloutelli z cttkvc. 町 sledkem bylo uda■ li: campanella byl ヽ1)`lnこ li a tak doj■ k vytvOFeni svё tov0 1■ Ollarohie,v■ lЙ bude
uvこ zIIIこ n a Odvczen do■ llllla,kde pO prv6 poznal,co je tO illkvi‐ Fill P90 Vさ d`五 ittitteЙ e zⅢ ,lmit PFcdni mistO.Jak v tё chto
siceo Napoprv6 vyvizllchce,aaこ byli nadttle v siln6m podezFellli, ,,1)iscOrsi``, tak tak6 v poZdこ ji lllapsan6 knize ,,0 と
Panこ lsk6
byl pFece jen p■ opugtё n na svobodu. ::lonarchii``, vyslovuje Campanella sv6 tOuZebn6 myこ lenky
PO p■ Opuも tё ni z vこ ze■ Li se Campanella■ lё k01ik let tOull po ()vytvoFeni jedil16hO svё tOv6ho stitu,IEly61cnky,slnё ruiici dC
ltalii.PFcs F10rencii a B010gnu prichizi do Benatek a Padovy, nt](to proti vttem c対 stujlcfIIll vl`d611n,a zvlぶ Spanё lsku,

P■ Oti
kdc sc tlsaztte v k166tCFe sv.島 lguStil■ a a s chuti sc divi dO 1lolllcdfc na to,Й e■ l■ u byla iako nCjkFCstanこ t奇 61 zCnli na sv&ё
vё dcck`Pricc;lllilno jin6()bnovujc tak6 sv6 rukopisl16 sPisy, ()dPOVidani svこ tovi svrchova■ 10st.
l)予
ktcr6 ■ 、1l pFevOr dOnliniklllsk6110 kllこ LCra v B010gni zabavil Y roce 1597 opouEti Campanella ve svfch dvaceti devitiletech
a pOslal inkvisici.Avttak ani zd()n()Prestivaji ncPFitC16 Campa‐ frtm po pobytu v Neapoli, kde setrval pril druh6ho roku,
ncllu l)■ OniSledovat: vznika1l P■ Oti llё mu dva nov6 proceSy. vraci "se pod z6minkou nemoci a rinawy ze svfch toulek domrio
Z PIvnlhO(lD・ 0 0bvinё ni z uraЙ ky gellerila Fidu)vyviZl lChce, do Stilo. Av5ak ani toulky a nezdary nemohly oslabit jeho ne-
avgak druh′ byl m.Ohelll vム をn可 61 a h・ OZil tё ttk′ mi niSledky: vyierpatelnou energii. Aniil zanechal sv6 liter6rni Einnosti,
Campanclla byl obvinё n z autorstvi spisu,,()tFech podvodnl‐ snali se uskutednit sv6 touZebn6 pi6ni, kter6mu jiil, ddvd
cich``(,,Dc tribus i■ llpostoribus``)a Z tOhO,Zc lleudal jak6hosi konkretni formu, domnivaje se, ov5em zase n"a z6kladd proroc-
ZidOlnilsk6h0 0cIPlircc Krista Spasitele. ]K tё mt0 0bvinё lliln tvi a astrologick6 v6Htby, Ze nadeSla doba sv6tov6ho plevratu.
Pttbプ O jebtこ udinl,老 e Campanella jc alltorem satirick6 bisnこ Piitom byl pYesv6dlen, i,e lehko piimEje k povstdni kaiabri3'sk6
O KristOvi,Ze Je priVrを encem DemOkritOvym atd.Je mOを n6,彪 c obyvatelstvo, trpici pod tihou 5pan6lsk6ho 6tisku. Ai se Cam-
llaprosto neslnysII16 0bvillこ nl ――totitt to, 労e Je Campanella panella snaZil piisprisobit se sv6mu poslucha6stvu, je zcela
autorcm knihy, naPsan6 diVユ O pFedLiIIL, nett se narOdil ― pravdEpodobn4, ile posluchaEi, jimZ Campanella hl6sal btzk!
POmOh10 mu cPれ 、
γviZnollt;jc vgak pravdё pOdObn可 こ
1,Ze lliu konec sv6ta a piichod zlat6ho v6ku, jeho myllenky riptrn6 n' ^.-
POmohli vlivnl ochrincio Na soudce museけ priZnive pusobit chopili. Campanella a jeho r6dci h5jili mySlenku o povst6ni
tak6 dva nOv6 Campanel10vy sPisy:,,C)卜 羊oo「 ansk6 1・ o,archii`` proti nen6vid6n6 vl5dd, my5lenku, kter6 v5ak nemohla mirtiliv!
a ,,O cilkcvni V16dё ``, kde vystOLllDil jakO horliv′ OdPirCC ohlas v lidu. Yknize ,,Svdtsk6 historie Neapolsk6ho kr6lovstvioo
refOrllKlaこ niho hnuti a pF缶 rを も五ёc Papeを sk6 nloci.D6卜 azoVal (Neapol 1723) iik6 Fietro Giannone, ie ,,Campanella m51em
ёchny kFestany
taln,zc Papettlllusl pod svou vlidou sJed■ Otilャ こ zprisobil svfmi uovfmi idejemi a osvobozeneckfmi a republik6u-
a stit se nej9n hlavOu c`rkVe,ale i stitu。 ,,O tutO lliboZenskou skfni pl6uy v ce16 Kalabrii povst6ni. Ye swfch pl6nech Eel tak
a p01itickOu jed■ lotu,`` Fik` Lafargue, ,,usi10val Campanella daleko, Ze navrhoval dokonce pietvoiit kr6lovstvi a monarchie

Iθ 19
a vybudovat nov6 zikony a nov6 syst6my spoledensk6ho rt6t['o: ,,Dokazuji (t. j. obyvatel6 Sluneiniho st6tu), Ze dlovEk
ziizenioo (cituji podle Lafargua Spiklencrim rnd nesporn6 svobodnou vrili, a Iikaji, Ze jestliZe po dobu
-,,Campanella").
pom6halo k rispEchu t6Zk6 postaveni mas v Italii, a zvl65t6 Irtyiicetihodinov6ho nejkrut6jSiho mu6eni, kter6 vytrpdl od
v Kalabrii, oslaben6 Span6lskfm ri.tiskem, kde krom6 toho lvrpi6tel jeden v6Zenf frlosof, nebylo lze dostati z n6ho pii
iddilo lupidstvi a Zebrota. Horlivf hlasatel rczvijel mohutnou vjslechu ani jeilin6 shivko piizniln:i o tom, co na n6m vy'
agitadni iinnost. Na pomoc mEl jak theoretiky, jako byl jeho zvldali, a to proto, Ze se ve sv6 duEi rozhodl mldet, tedy ani
nejbHnBi spolupracovnik mnich Dionysius Pontio, tak i praktiky, lrv6zdy, kter6 prisobi z velkd d6lky a rnirn6, nemohou n6s d.o"
z nichil byl zvl5Std l"iznaEnf Mauritio di Rinaldi, kterf st6l nutit, abychom jednali proti sv6mu rozhodnuti.'o
s Campanellou v 6ele spikn6i. Pro povst6ni byli zisk6nii mni5i, Tak se Campanelhiv pokus plejit oil slov k uskutein6ni svfch
hl5sajici povstSni po cel6 Kalabrii, d61e Slechticio nespokojen-i irlcji skonEil tragicky; by1 odsouzen utr6cet nejlep5i l6ta sv6ho
Span6lskou nadvlSdou, kalabrij5ti zbojnici a dokonce i Turcio livota na cest6ch z vizeni do vEzeni.
na jejichZ nSmoinictvo pod. vedenim italsk6ho odpadlika pa5i Pies v5echny ritrapy, kter6 musel Campanella sn6st, jeho
Sinan Cikaly se spiklenci zvl65t6 spol6hali. tvrirli dinnost neochabla. Diive je5t6 neZ mu byly zmirndny
Povst6ni bylo urieno na 10. z5ii roku 1599. NaSli se vEak tdZk6 podminky vdzeni a smdl pouiivat knih a psit, azt6-
dva zr6dcio kteii o tom zpravili Span6lsk6 diady. Spiklenci byli vaji mu v hlav6 nejvdt5i dila. Pro n6kter6 z laich je tdZk6
chyceni a z(6sti popraveni, z66sti ddni do vdzeni. Tureck6 etanovit alespoi trochu plibliZnou chronologii, ale je moZno
n6moinictvo, kter6 se v urEenou dobu piibliZilo k biehrim povaZovat za vice neZ pravd6podobn6, ie jeden z rejvfzrlarc-
Kalabrie, nikoho z povstalcri nezastihlo. S6m Campanella se ndj5ich spisri
- ,,O 5pan6lsk6 monqghii'., kde se jewi jako
pokusil v piestrojeni o rit6k na Sicilii, byl vSak chycen a na skrrte6nf znalec politiky a historie, promyslil a napsal ve vbueni,
rozkaz papeZfiv vsazen do neapolsk{ho vdzerri. uE s6m Campanella ho vyd6v6 za dilo tliiv6jli. Do pod6teEniho
Od trestu smrti zachr6nilo Canepanellu to, ie krom6 obvin6ni obdobi jeho v6znEni spadaji i jeho nejlepBi b6sn6, v nichZ vy,
z"politick6ho zlo6inu byl obialovdn i z kacilswi a rozsudek jadiuje sv6 intimni mySlenky, vysv6tluje motivy, kter6 ho po-
z tdto obXaloby nemohly vy'n6st Bpan6lsk6 6Iady pro to hnuly k tomu, aby se piipojil k povst5ni, piipravovan6rnu
bylo zapotiebi papeZovy sankce. Campanella sice uSeI - smrti, v Kalabrii, a chv6li sv6 spolupracovniky a stoupence.
ale byl tak stradn6 muden a krut6 v6zn6n, Ze nehledic na fysick6 Ye v6zeni napsal Campanella tak6 spis ,,Sluneini s1$1.t1 *
muka, kter6 vytrp6l, iasneme nad neobyiejnou silou vrile, dflo, kter6 se pozd6ji stalo nejzn6m6jHim ze vHeho, co napsal.
kteri ho neopustila po cel6 itvrtstoleti v6znEni. Podle jeho Piesto, Ze je rozsahem nevelk6? je to jeden z nejskvdlej5ich jeho
vlastniho sv6dectvi v pledmluv6l) k ,,PoraZen6mu atheismu'o spisrl. SrovnSv6me-li ,,Slunedni st6t'o s jinfmi Campanellovfmi
(,rAtheismqs triumphatus'o)r byl vdzn6n v pades6ti vdze- spisy, pak musime okrdivovat, jak podivuhodn6 se v nEm spojil
nich a sedmkr6t byl podroben neuv6iiteln6 krutdmu mudeni; bystrf politik s jednim z sejqdvdindjiich sociSlnich reformS-
po poslednim mu6eni, trvajicim t6m6i ityiicet hodin, hodili tnrri, jehoZ nedok6zalo znidit ani v.6zeni, animudeni, ani ustavi6-
"pronSsledov6ni,
zmu6eudho a krv6cejiciho Campanellu do j6*y. O tomto nd ani ztroskotan6 nad6je na piipravovan6
mu6eni mluvi Campanella i ve svfch b5snich i v ,,Slune6nim povst6ni. Yezmeme-li kter6koliv Campanellovo dilo, al. til je
1) Tato piedmluva byla v rukopisu ..PoraZendho atheismu", avEak k vy- to ,,O 5pan6lsk6 monarchii", ,rAstrologie" nebo ,,Poraten!,
tl6nl nebyla piipojena. atheismus'(, v5im pronik6 i pies rriznost themat tat6Z myElenka

2θ 21
l)i'itclstvi s Adamim piineslo i daiSi vysledky' Pies Cam'
ptncllovy ritoky na ,,kaciie", t. j. protestanty, byl v Ndmecku

府童
繁 邸菫lttJ盤 鵠紺革

I kdyЙ byly myttlenky,vysloven6 v knize,,Sluneこ ni stat``ゥ
,, j,,lro spisy takov! zdicn, Ze mnoh6 z nich tam byly vydiny
l1cjcn y origin6le, ale i v n6meck6m piekladu' Kniha ,,Slune6'
rrf stit",vydanS po prv6 Adamim ve Frankfurtu, zprisobila,
krttnこ OdVattm6 a ve sv6 podstatё vlastnё ,hr sc n6kteii wiirtemberSti protestant6 pokusili aplikovat jeji
Pr91暉 ,S11lS卜
nOmё lo toto dilo Za nisledek zhortteni Campane■ ova osuduっ
`っ rrrv$lcnkv na skuteEnost ve form6 svobodn6 obdiny, nazvarl^6
tFebaZe nezptsobilo ani jeho zlepこ eni:kalabrlsk`pOVStini mu r,rle ,',Ci..it.s Soliso'. Tiicetilet6 v5lka v5ak zabr6nila uskuted-
nemolllo b′ t Odputtё no a na podzim■oku 1602 byl odsouzen rri,ni tchoLo pokr^rsu.
k doZivotnillllu ttalaFi. I.'i6telsk6 vztahy rnezi Adamim a Campanellou byly pozilEji
Nejed■ ou bD/1uこ illこ n poklls vysvobodit Campanellll z vこ zelli, prrru5eny ostrou polemikou, kterou vedl Campanella v dopisech
byl dokoILCC P五 Praven i jeho itё k,avも ak pttpravy byly pro‐ lv6mu piiteli proti Lutherovly'm n6sledovnikfrm. Tim se jejich
ZraZeny al vё Zei byl pFellllistё n do jin6ho ЙaliFeo S■ ovnavaie se rkrsctilet6 pi6telstvi pieruHilo.
sP通kovan′ In Prometheem,nazval tOtO vё zenisv′ m Kavkazem。 'I'eprve v roce L626,vice neZ po p6tadvacetilet6no v6zn6ni, se
Pttkvaptte niS Campanellova dugevni svこ Zest,kLCri ho po (lrmpanelhiv osud zlepSil. Papei' Urban YIII' v zdi:rrn'sv6 proti'
ce10u tu dobu neOpustila.Nejen Ze se davi do da161ho propracoⅢ lpan6lsk6 potritiky dosahuje toho, Ze v6zei je odevzd6n cirkev'
vinisv6 mOsOne,reviduic a dOpl前 可e sv6 dFiVttgi sPiSy,ale pitte rrirn riiadrirn, a tim se Carrpanella dost6vS do fr.ima' Neni mu
im■ oho nov′ Ch dё l.Nebudeme se zastavovat u roZborll vgeh。 vlak d6na milost. nfbrt dos6hne jenom toho, ile smi publikovat
tOho,co v tomt0 0bdobiン 市ota napsal.Zmttime sejen,Ze ojeho sv6 dila, ovSem ail po schv6leni tluchovni censurou' Papeil
dila mё li ztteln mnOZl,mimo jin6 jcho pFedstavcnl,pro nこ 差 bD71o posky;oval Campanellovi ochranu ncjcn z politickfch drivodri,
dileを it6 znat obraz nlyこ lenek podivuhodm6ho vё znё .Tato Ok01… ila ten z osobnich zlirnil hlavy hatolick6 cirhve. ByI totiZ

loSt Zptsobila,Й e llvё znё n6ho sILё li navこ tё vovat jehO pFite16 a vi5nivfm piivrlencem astrologie a r6d by si byl ziskal takov6ho
jin6 osoby,kter6 si pFaly bhZe poznat nezkrotn6ho dominikina. zna\ce v6ci, jakfm hyl Carnpanella. Nepron6sledovala-li katolic-
Do t6to doby sPadi mimo jin6 Campane■ ovO pFttclstvi Ii6 cirkev astrologii piimo (jak ukazuje s6m Camopanella v knizc
s lutherinem Tobiaこ em Adamim,PodporOva五 6je/iiCh Sp01eる a′ m ,,Slunedni st5t"), palc h ni rozhodn6 m6la nedrivdru, nebod
z6jmem ouこ eni KOpernikovo a Calieovoo PFesto,Ze Calrlpanena nstrologie vedla k poprYcni svobody vrile a pom6hala k 6sp6chu
lleuznival Koperniktv Syst6m za naprostO pravdiヽ 電′aS・ lattil se uleni o pfcdurdeni, hter6 je charakteristick6 pro kalvinsk6
Vメ Vdt Vlastni astronomick′ sySt6m,posta宙 lse v dobё sPori il6bozenstvi. N6kteii plcdstavitel6 katolick6 cirhve v ni vSak
O](opernitv syst6nl v■ oce 1616 rozhodnё na stranu CalileOvu。 pcvn6 v6iili, jako na pi. Favel V., trticheliete a jini, a ad ofici6ln6
Tchdy ukizal Campanella pevnoSt,ke kter6 se nelILohli odhodlat vystupovali proti astrologii, ve sv6m soullromi ji uzu6vali' Je
■こ
kte遜 づ zllamnijeho souこ asnici,kteFise pn tom nevystavovah to tim pochopitelnliil, te hlavni autoritou v t6to oblasti byl
nebezpeこ i takOV6ho prOnisledOvini,jak6 moL10 stihnout sIELこ 16・ Ptolemaios, jehoZ astronomicky syst6m luzrrivala katolickS
ho vё znё o Campanella napsal diklad■ Ou ,,Obranu Calilea`` cirkev proti syst6mu Kopernikovu a Galileovu za spr6vnli' Na-
(,っ
Apologia pro Calileo`6),v nitt dOk4zal sprivnost jehO theorii proti tomu musime poznamenat, Ze v astrologii v6iili i takovi
S pFttOdOVё dn6ho,mOsO■ ck6hO i theologick6hO lllediska. uEenci jako Bacon a Cardano. MriZeme to wsv6tlit piechodnfm

22 23
charakterem doby, kter6 se stala piiEinou rozporri ve vEdomi
nejpokrokov6j5tch hlav. JasnE to vidime i ve svdtov6m n6zoru
Campanellov6, kte{ sluEoval materialismus s magii (v poilobE
astrologie). PapeZriv zijeu, o Campanellovy astrologickd poznat-
ky velmi pomohl tomu, Ze se Campanella magi zablval in-
tensivn6ji. KdyZ napsal stat o,O tomo jak uniknout osudu, pied- c∠ MPZ Ⅳ ELL∠
urien6mu hvdzdamioo, byla mu konein6 d6na milost.
AvBak ples piizefi papele, kterf mu umoinil pokraEolat ve
SLUNEこ Nl STAT
vEdeck6 pr6ci, uedosdhl Campanella klidu. Tytflil astrologick6
v6domosti, kterfmi se zavdEiil papeZi, pffnesly mu nov6 ne-
piljemnosti. Y roce 1629 byla bez jeho vddomi a svoleni ry-
tiSt6na jeho o,Astrologie". Campanellovi nepi6tel6 toho pouZili
jako nov6ho drikazu jeho bludri a vzdorovitosti.A brzy po tom,
v roce 1632, zadal proces proti GaEleovi a Campanella opEt
energicky vystoupil na jeho obranu. Od t6 doby se jeho situace
neust6le zhor5ovala. Konein6 obvinEnl z nov6ho spiknutl proti
SpanElsku bylo pro n6ho m6lem 6spdn6. V tomto piipad6 mu
pomohlo jeho pl6telstvi s francouzskfm diplomatem Nodetem,
a hlavnE s francouzskfm vyslancem v RimE Noilemo k n6mui
se Campanella utekl, kdyZ se dovEddl o hrozici", nebezpeii.
Noil se pokusil poilidat o pomoc papeile, av6ak ten mu jenom
dovolilo aby d6lal s Campauellou vBe, co :ozlo:d za spr6vn6. Po
nezdaien6m Campanellov6 pokusu skrfi se v Ben6tk6ch ne-
zbylo mu ui nic jin6ho, neZ opustit navldy vlast a prchnout do
Francie.
Francouzskd vl6d,a, kteri vid6la v Campauellovi nepiitele
SpanElska, poskltla mu ochotn6 podporu, takZe si koneind
mohl odpoiinout po sv6m strastipln6m ilivotE. Jeho pi6tel6,
rrrrezi nirrLiil byl i vfznamnf materialistickf filosof Gassendi,
snarili se co nejvice pomoci a materiSlnE ho zaopatiit. AvEak
pies velkerou p6ii a l6sku, kterou ho zahruovali, Campanella
velmi suidal. Svoleni k vyddni sebranfch spisri dostal , fu*u
s velkou n6mahou. Stadil vBak vydat jen prvni svazky, nebot
21. kvEtna roku 1639 Campanella zemiel.
,

F. A. PETROYSKTJ



Rozmlouaaji:
VE LMI STR *"ADU HO S PITALITIJ
A JEHO HOST, MOR]lPLAYEC Z JANOVA.I)

YELMISTR:
Yypravuj mi prosim, o v5ech piihodSch, kter6
jsi zaill. na posledni plavb6.
MOftEPLAVEC:
UZ jsem ti vypravoval o sv6 cest6 kolem svdta?
La n:iiz jsern nakonec doraCil ua Taprobanu2),
hde jsem ilrusel vystoupit na pevninu. Tarn
jsem se ze strachu pied domorodci ukryl
v lesel kdyE jsem se z n6ho konedn6 dostal
ven, octl jsero se na rozlehl6 rovin6, leZici
prdv6 na rovni]ru.
VE LMI S TR:
A co se ti tam piihodilo?
MoftEPLAvrlc:
Setkal jsem se nedekan6 s velkfm z5stuper:n
ozbrojenfch muiri a lz,en, z nichi mnozi toztt-
m6li naScrnu jazyku. Ti mne ihned uvedli do
Sluneiniho st6tu.
VELVISTH:
Rekni mi, jai< je ten st6t vybudov6n a jakou
m6 vl5du?
lroitnPr-,tvsc:
Yrhleil a uspo- Na 5ir6 rovin6 se zvedd vysokf kopec, na
idddni std.tu n4mil leili v6t5i 65st st5tu; mnoh6 jeho 66sti
sahaji vlak daleko za {rpati hory, kter6 je tak
velik6, ile stit m6 prrimdr vice neil dv6 mile
a obvod sedm mil, a protoZe leili na horsk6m
6bodi, m5 v6t5i plochu, nei kdyby se prostiral
na rovin6. Je rozd6len na sedm rozs6h$ch
kruhovfch p6sem, pojmenovanfch podle

27

I
sedmi obdinic.s) Z jednoho do druh6ho se vstu-
ilenfch komnat s okny na vnitini i vn6j5l
puje itylmi branami po ityiech dl6Zddnfch
stranu hradeb; mistnosti jsou odddleny teu-
cest6ch, smiiujicich na ityii sv6tov6 strany.
kfmi stEnami. Yypoukl6, wn6jBi zed je osm
Tento m6stskf stAt je vybudov6n skuteinE
pidi siln6; vyduti zed mEIi tii a vnitini stEny
tak, Ze kdyby n6kdo dobyl prv6ho p6sma, jednu aZ jednu a pril picl6.
musil by druh6ho dobfvat s dvojn6sobuou
D6le pokraEujeme k nejbliZHimu prrlchodu
n6mahou; jeEt6 tEZEi by byl boj o pSsmo tieti.
mezi st6narni, kterf je o tfi kroky lailBi reil
A tak k dobfv6ni kaid6ho dal5iho by bylo prvf. Odtud je vidEt prvou st6nu druh6ho
tieba vyrakl6dat vZily dvojn6sobn6 rfuili. kruhu s podobnfmi galeriemi nahoie i dole;
Kdo by si tedy cht6l toto mdsto podrobit, na vnitini stran6 je jina zed, kter6 ruzavir6.
musil by ho dobfvat celkem na sedmkrit.
pal6ce a m6 stejnd arkfie a chodby, dole
J6 si v5ak myslfm, ile jiil pwG p6smo je nedo- poilepien6 sloupy. Nahoie, tam kde jsou
bytn6: md totiil neobydejnE Birokf ochrannf
dvele do hornich mlstnosti, jsou skv6l6 malby.
n6sep a je silnd opevuEno baStami, v6ile^i,
A tak lze jiti jakoby po rovin6 aZ k posled'
d6ly a piikopy.
nimu p6smu stSle podobnfmi kruhy a dvoji-
KdyZ jsem proXel severni branoua) (kter6 je
t!:lir-ii zdll;rri, kter6 mezi sebou uzaviraji pal6ce,
pobita il,elezelorr a zhotovena tak, ile ji lze
z riichil vystupuji galerieo podepien6 sloupo'
snadno zved,at, spou5t6t i pevn6 uzavilt
- iadim; ale pii prrichodu dvojitfmi branami
nebot m6 velmi dokona$ mechanismus zvl65t-
(ve wn6jSich a vnitinich st6n6ch) musime
nich vfindlkri, pfizprisobenfch k posuuov6ni
piece jen stoupat po schodech. Ty jsou vEak
v dr6ilk6rcIo pevnfch veieji), spatfil jsem mezi upraveny tak, Xe stoup6ni sotva rozezn6me:
prvou a druhou hradbou sedmdes6t krokri jdeme po nich 5ikmo, takZe jednotliv6 stu-
Birok6 rovn6 prostranswl. Odtud lze viddt
pinky t6m6i nepozorujeme. Na wcholku hory
obro-"6 pal6ce, spojen6 s bradbou druh6ho je otevien6, rozleL.li prostranstvi, uprostled
kruhu, takile lze [ici, ile tvoil jednu celistvou
n6hoZ se zved5 chr6m, velmi dovednE vysta-
stavbu. Y polovinE vf5ky pal6cri se t6hue
v6ny.
souvisl6 klenuti, na n6mi jsou galerie k pro-
VELMISTR:
chiaelrrT, podpiran6 krisnfmi silnfmi sloupy,
Jen pokraiujr prosfm, pokraiuj!
tvoiiclmi ark6dy, podobn6 sloupovfm sinim
MoftEPLAvEc: ,

nebo kl6Sternim dvorrim. Ychody do pal6cri


Vzhleil chrdmw Chr6m m6 pravidelnf kruhovf tvar. Stoji na
jsou dole jen z wnitini, vydut6 strany zfi; na orcholu silnych, soum6rnfch piliiich a neni obehn6n
do dolnich misbrosti se vch6zi piimo z :u/rice,
zdmi. SkvEle vystav6nS, ohromn6 hlavni
ale do hornich se vystupuje po mramorovfch
chr6mov6 klenba vrcholi ve stleduo ve sv6m
schodech, vedoucich do podobnfch vnitinich
nejvyB5im bodu, menXi kupoli, s otvorem
galerii a d6le do krisnfch, je5t6 vf6e polo-
pffmo nad olt6iem. Tento j",liof chr6movf

29
I

olt5i stoji uprostied a kolem n6ho jsou sloupy. uriit6 v6try ohlaXuji. PotI korouhvidkou je
Obvod chr6m,u m6ii vice neZ tiistapadds5t uschov6n tak6 rukopis, uapsanf zlat!'m;i
krokri. O hlavice sloupri se shora opir6 kle- pismeny.
nuti, Eirok6 asi osm krokri a podpiran6 dalSim VELMISTR:
sloupoiadim, spodivajicim na siln6 a pevn6 Prosim t6, uSlechti$ pane, vyloZ mi podrobn6
zdi, tIi kroky vysok6; mezi ni a prvfm sloupo- celf jcjich syst6m vl5dy. To mne obzvlS5tl
iadim jsou kr6sn6 vydl6Zd6n6 dolni chodby; zajirni.
na vnitini stran6 t6to zdi, iasto pieruSovan6 Mo11EPLAYEcT
Birokfmi prrichody jsou nepienosn6 sed6tka Zpfisob aldily Ncjvy5Sim vl6dcem?) je u nich kn.6z, zvan'i
a ve vnitinim sloupoladi, podpirajicim vlastni v jcjich jazyce,,Slunccoo; my bychom ho na-
chr6m, je mnoho kr6snfch, pienosnfch kiesel. zvali metafysikem. Je vrchnirr rozhodEim ve
Na olt6Ii lze vid6t jen dvd koule; jednu v6cech sv6tskfch i duchovnich a ve vSech
velikou, na rriil je zobrazeno cel6 nebe, a dru- otizkich a sporech vya65i konedn6 rozhod-
hou, na niil je znizornEna zem6. Na klenb6s) nuti. Na pomoc m5 tii spoluvl6dce: Pona,
hlavni kupole jsou zakresleny vSechny ne- Sina a Moras) neboli v nabem jazyce NIoc,
besh6 hv6zdy, od prvni aZ do 5est6 velikosti, Moudrost a L6slcu.
a pod kaidou z nich je v trojverBi naps6n jeji 刀 foc Yl6dce Moc spravuje vSechny z6leZitosti villiy
`Jce■
r^dzev a vlastnosti, jimiil prlsobi na Zivot na a miru: I(di vojenskf vfcvik a 116 vrchni
na5i zemi. Jsou tam naznaieny i todny i velk6 valcni ve v6lkich; alc i v totra je podiizen
a neal6 kruhy, nanesen6 kolmo k horizontu, Slunci. liicli vojensli6 diady, vojoko, stari so
kter6 nejsou dpln6, protoZe dole chybi zed; o zisobovini, opevilovirni, obl6h6ni, o v6lein6
lze je v5ak. doplnit pomoci t6ch kruhri, kter6 strojo, o dilny a rYcrne-"lniky, kteliv nioh pracuji.
jsou zakresleny na koulich olt5ie. Podlaha /r6Jσ 。21f。 Jrο sι Moudrosti jsou podiizena kr6sn6 um6ni,

chr6mu se tlpyti drahokamy. Visi tam sedm ie mesla a vesker6 vEdy, ale t6Z pi'isluSni
zlaricln svitileno hoiicich v6Enfm sv6tlem riiednici a v6dci a stejn6 tak i El;oly. Fodet
a pojmenovarr!,ch podle sedmi ob6Znic. Malou jemu podiizem!'ch riiednikfi odpovid6 podtu
chr6movou kupoli obklopuje ndkolik neveli- v6d: je tarr Astronom, ale i Kosrnograf,
kfch kr6snfch cel a za otevienfm prrichodem Geomctr, Historiograf, Foeta, I-ogik, Rh6tor,
nad galeriemi nebo nad klenbou mezi vnitinim Gramatik, Medik, Fysik, Politik a Ethik.e)
a vnij5im sloupoladim je mnoho jinfch pro- Maji jen jednu knihu, zvanou ,,Moudrosto',
stornfch cel, kde ilr1e na ityiicetdev6t kn6ii v niZ jsou neobydejn6 stru6n6 a jasnE vyloZeny
a mnichri. Nad menXi kupoli vlaje jen jak6si v5echny v6cly. Piedditaji ji lidu, tah jak to
korouhvidka a ukazuje smir vEtrri, jichil rcze- d6lali pythagorovci.lo)
zndvaji tiicet Eest.o) Pokud jde o jejich zemi, N6.zornd obrozy Yl6dce Moudrost dal piikaz, aby zdi cel6ho
v6di, jak6 poiasi a jak6 zm6ny na zemi i moii usnailfiuji udeni mEsta uvniti i vn6, dole i nahoie byly vy-

3θ 31
zdobeny nejlep5lmi malbami, zobrazajicimi kruhu jsou nakresleny vEechny druhy stromri
vBechny v6dy v neobyiejn6 dokonal6m uspoi6- a rostlin; n6kter6 z nich tam rostou v n6do-
d6ni. Na wn6j5ich zdech chr6mu a na zivdsecho b6ch, umistEnfch na wfstupcich vn6j5i st6ny
kter6 se spoult6ji, kdyi kiZe kn6z, aby se jeho budov. Jsou opatleny vfhladem o tom, kde
hlas nerozptyloval a ueunikal posluchairim, byly nalezeny po prv6, jak6 jsou jejich vlast-
jsou vymalovSny v5echny hv6zdy a u kaZd6 nosti a ridinek a jakf maji vztah k nebeskfm
z nich je trojverBi, oznaiujicl jejl vlastnosti tdlesrim, kovrim, lidsk6mu t6lu a ke vEemu,
a pohyby.11) co se tyk6 moie, jak6 je jejich wilitiv ldkaistvi
Na vnitini stran6 st6ny prv6ho kruhu jsou a tak d6le. Na vndjSi stran6 jsou vBechny druhy
vEechny matematicki obrazcerjichi je daleko ryb ii6nich, jezernich i mofskfch, jejich zvyky
vice,lo.eil objevili Archimedes a Euklid. Jejich a vlastnosti, zprisoby rozrlorlooilovdrri, ilivota,
velikost odpovld6 rozm6rrim sr6n a kaildf chowu, jejich uZitek pro ce$ svdt a pro n6s
z nich je opatien vhodnfm jednol6dkovfm a tak6 jejich podoba s v6cmi nebeskfmi
n6pisem: jsou tam deff.i6s, vEty a podobn6. a pozemskfmi, vl.Lvoienfmi piirodou nebo
Na vn6jSi stran6 st6ny je piedev5im zobrazena rukou um6lce; uZasl jsem, kdyZ jsem uvid6l
cel6 zem6 ve velik6m mEiitku; potom n6sleduji rybu-biskupa,13) rybu-iet6z, 6tit, hieb, hv6zdu,
zvl6Etni mapy vEech krajin, na nichZ jsou muZskf rid, svfm vzhledem piesnd odpovi-
kr6tce prosou pops6ny zvyky, zirkonyrmravlr dajici nadim piedm6trlm. Jsou tam i moiSti
privod a moc jejich obyvatelstval rovn6i jeici, hlemfZdi, istiice atd. Na pozoruhodnfch
abeced.y tui,ivarl,d ve v5ech t6chto zemich jsou obrazcch je tam zn{zornlno a vysv6tlujlcimi
zd"e naps6ny nad abeced,ou Sluneiniho st6tu. n6pisy opatieno vdechno, co si zaslouii pozor-
Na vnitinl stranE st6ny druh6ho kruhu neboli nosti.
druh6 iady budov lze spatiit jak obrazy, tak Na vnitini stranE dtvrt6ho kruhu jsou zobraze-
piimo i rrilomky v5ech drahfch i obydejnfch. ny v5echny druhy pt6kri, jejich vlastnosti,
kament, nerostri a kovrio vZdy s wfkladem ve velikost, zvyky, barva, zprisob Zivota atd.
dvojverBi. Na vnEjSi strand jsou oznaEena vEe- I F6nixe povaZuji za skutein6 existujiciho
chna moieo ieky, jezera a prameny, kter6 se pt6ka.1a) Na vn6jIi straud jsou v5echny druhy
jen na svEt6 wyskyruji; rcvnlil tak vina, oleje plazri, hadi, draci, 6ervi, d6le hreyzz mouchy,
a vSechny tekutiny; hovoii se o 'jejich pri- komiii, ov6di, brouci atd. a popis jejich zvykri,
vodu, jakosti a vlastnostech. Na vfstupcich ve jedovatosti, upotiebeni atd. Je jich tam
st6n6 stoji n6doby, naplnEn6 tekutfmi I6ky, mnohem vice, neZ si vribec mriieme piedstavit.
starfmi sto aZ tli sta let, kter6 l66ifi.rml6 cho- Na vnitini strand stdny p6t6ho kruhu je tolik
roby. Jsou tam tak6 obrazyaver5e, pouiujici druhri vySSich iivodichri, ile to ail zariili; my
o krupobitl, snEhu, bouii a v5ech pov6trnost- jich nezn6me ani tisicinu. Je jich takov6 mnoil-
nich jevech.rr) Nr vnitini stranE stdny tletiho stvi a jsou tak obrovskfch rozm6rri, ie jsou

32 33
namalovSni i na vnEj5i stranE kruhovit6 zdi. γ′
イ(1● Lイ srr● Piikazrim L6sky porll6h6 piedevElm plozeul

Kolik je tam jen koni, jak skvdle jsou zobraze- dEti a dohled na to, aby se ze spojeni mutrt
ni a jak zieteln6 je vEeehno vyloZeno! a Zen rodilo nejlepEi potomstvo. N6m se vy.
Na vnitini stran6 st6ny Eest6ho kruhu jsou smivaji, Ze, a6koli prf se horlivd vEnujeme
v5echna iemesla, jejich n6stroje a uiitl u rriz- zlepSov6ni chovu psri. a koni, zanedb6v6me
nfch n6rodri. Jsou umistEna podle svd drileii- zirovei. plozeni ddti. Piikazy tihoil vl6dce se
tosti a opatiena vfkladem. Jsou tam i jejich iidi vfchova novorozeilat, I6denl, vfroba 16kri,
vytiiezci. Na vn6j5i stran6 jsou namalov6ni setba, ZnE a Ees6ni ovoce, zem6d6lstvio chov
v5ichni r.yn6lezci z oboru v6d a iemesel a d5le dobytka, riprava stolu a vribec vEechno, co se
z6konod6rci; viilEl jsem tam MojiiSe, Osirise, tfk6 jidla, o5aceni a pohlavnlho styku. Yl6clce
Jupitera, Merkuria, Lykurga, Pompilia, Py- silmruil ve swfch sluZb6ch muoistvl vychova-
thagora, Zamolkia, Solonals) a mnoho jinfch; tehi a vychovatelek, lcteii na to ,[sshno
maji tam i obraz Mohameda, kter;?m v5ak, dozirajl.
jako z6konod6rcem sv5rlivfm a nedestnfm, Metafysik s pomocl uvedenfch til vl6dcri na
pohrdaji. Na velmi 6estn6m mist6 jsem v5ak visshno dohliili abezjeho v6doml se nic neddje.
spatfil obraz JeiiSeKrista a dvan6cti apodtoli, Tito 6tyii projedn6vaji vEechny statni zileili-
kter6 hluboce cti a velebi jako bytosti nad- tosti a v5ichni se ve vz6jemnd shod6 piipojuji
piirozen6. Na ilolej5i E6sti zdi, pod sloupofa- k n6zoru Metafysikovu.
dim, viddl jsem hlavn6 obrazy Rimanri, Cae- VELIIISTRT
sara, Alexandra, Pyrrha, Hannibala a jinfch VyprSv6j mi, prosim t6, o vEech jejich diadech,
hrilinri, kteii se proslavili ve v6lce i v miru. sluZb 6, povinnostech, vf chov6, zpisobu Zivota,
Kdyi jsem se zaial s dZasem d.otazoyat,odkud o tom, je-li to republika, monarchie 6i aristo-
znaj i na5e d6jiny, vylo ililimnl, ile znaji vdechny kracie ?17)

jazyky a ile stile vysilaji do cel6ho sv6ta uoftBPLAvEcl


zvl65tni vyzvEdaie a vyslance, aby poznali Yznih a nutnost Tento nSrod se plistEhoval z Indie, oilkuil
mravy, silu, vlSdu a d6jiny jednotlivlich n6- nojlepiiho stdtu prchl, kdyi byl poralen Mongolyo lupiii
rodri a vribec vEechno, co je u nich dobr6 a a n6silnlky, kteii jeho rodnou zemi vyplenili,
dpatn6, a sezn6mili s tim svoji vl6du; to v5e- a rozhodl se v6st filosoflckf, pospolitf zprisob
chno je neoby6ejn6 zajim6. Poznal jsem tam Zivota. IkdyZ mezi ostatnim obyvatelstvem,
t6il, ile einan6 wynalezli d6la a tisk d6vno ilijicim na jeho ttzem;i,neni zavedeno spoleien-
pled n6mi.16) O v5ech tdchto obrazech jim stvi ilen, u nich samfch je piijato, protoZe
vyklSdaji uditel6 a dEti se n6zornfm vyuio- maji v5echno spo1eEn6. Piicldlov6nl v5eho jo
v6nim, bez price, piimo hrav6 je5t6. pied v rukou riiednich osob I ale jelikon vddy, pocty
svfm des6tfm rokem seznamuji se vEemi a poZitky jsou obecnfm majetkem, nemri.Ze si
vEdami. nikdo nic piisvojit.

34 35
Podle nich u n6s vlastnictvi vznik6 a udrZuje
mnoho: je totiZ tieba upozornit na to, te i kilyZ
se tim, ilekaildf znis m6 vlastni drim a vlastni
se nemohou navz6jem obdarov6vat doet6-
ienu a rt6ti. To je pramenem sobectvi; aby-
chom se totiil v zdjmu sv6ho syna domohli
vaji totii v5echno, co potiebuji, -od st6tu
a riiady pozornE sleduji, aby nikdo nedost6val
bohatstvi a dristojn6ho postaveni a udinili jej
d6dicem velk6ho majetku, zadirrime, a to
vice, rc.eil si zaslouZi, ale piesto neodplrajl
nikomu nutn6 projevuje 6e u nich pi6tel-
kandf z r,is, bud okr6dat st6t, jestliZe se -
stvi ve v6lce, v nemoci, pfi zisk6v6nl poznatki
nideho nebojime, protoie jsrne bohati a uroze-
kdy si vz6jemn6 pom6haji a znalosti si sd6lujt;
n6ho privodu, nebo sc z n5s, nem6me-li moci,
d6ie t6il v pochval6ch, pii hovoru, v pln6nl
postaveni a vzne5enfch piedkri, st6vaji skrbli-
povinnosti a ve vziiernn6m prokazov6ni ne-
ci, zrddci a ramen6ii. Zbavirlne-li se sobectvi,
zbytnfch sluieb.
zristane v n6s jen l6ska lc celku,
YBichni vrstevnici 6e n'avzhjem rl.az!-raii
VELMISTR:
bratry; ty, kdo jsou o dvaadvacet let starlf,
Pak ale, jak to namital jiZ Aristoteles Plato-
nazfvali otci, o dvaadvacet let mladEi syny.
I 6iady d6vaji bedlivf pozor na to,- aby si
novi, nebude chtit nikdo pracovat,ls) nebot
bude p o 6itat a tim, vte bude Zit na ri6et druhf ch.
uoftrpr,AvEC:
v tomto bratrstvu n:avzijent nekiivdili.
YELMISTR:
Nerad se piuo alc piecc jen tE uji5t'uji, ie
(,obガ α:oわ A jak to ddlaji?
miluji vlast tolik, Ze si to nemriZe5 ani pied- ``λ
uorlEPr,AvDc:
stavit; milujt ji dokonce vice neZ Riman6,
Maji tolik riladri, kolik zn6me ctnostil je 6iad
kteii podle dochovanfch tradic dobrovolnE
zvan!, Yclkomyslnost, jinf, zrl.drrt!' pod n6-
umirali za vlast, nebot je znadn6 piedstihli
zvem Statednost, d6le ei.tot., Stddrost, Spra-
tim, ile odstranili vlastnictvi. J6 jsem alespoi
rzedlnost trestni i obdansk6, Piidinlivost,
piesv6dden, Ze kdyby se naBi bratli, mni5i
L6ska k pravd6, Dobrodinnost, Laskavost,
a naSi kn6Zi nedali zlikat l6skou k piibuznfm
Yeselost, einnost, Stlidmost atd. Pro kafd!
a piStehimo byli by mnohem svdt6j5i, m6nd
z takovfch tlladri jsou voleni ti, koho jin od
piipout6ni k majetku a m6li by vice l6sky pro
d6tstvi ve Skole pokl6ilaji za nejzprisobilej5t
bliZniho.le)
k jeho zastivtlli. ProtoZe se u nich vribec ne-
YELMISTR:
setk6me s loupeZnou ani rikladnou vraXdou,
N6co podobu6ho iik6 uZ svatf Augustin, ale
j6 soudim, Ze pro takov6 liili pi6telstvi nic
s n6silirn, hrvesmilstvitn, cizoloLstvfm, ani
s ostatnimi zLodiny, z richil se my navzijem
neznamen6, nebot nemaji moZno6t, aby si
obviiuj eme, trestaj i mezi sebou ne5lechetnosto
navziljem prokazovali sluZby.
z6Hti, odpir6ni povinn6 vzitlemm.d ricty, leni-
uoftpplavrc:
vost, malornyslnost, hndvivost, SaBkovstvi a leZ,
Naopak, pi6telstvi pro n6 znameni velmi
kterou nen6vidi vice reil mor. A vinnlci jsou
36

″イ
υ
l

za tre6t bud vyluEovini ze spolednfch hostin, a st6le se horlivd v6nuji rivah6m a diskusim.
nebo ze styku s Zenami nebo z jinfch iestnfch Nakonec dostanou v5ichni pr6ci v okruhu
vfsad na takovou dobu, jakou uzni soudce za t6ch v6d nebo iemesel, v nichZ m6li nejv6tdi
vhodnou k oildindni piestupku. 6sp6ch, kaZdf podle pokynu sv6ho piedstave-
YELMISTRI n6ho nebo u6itele.
R.ekni mi, jak voli riiedniky? Choclivaji na pole a na pastviny, aby se po-
MONEPLAVEC, divali na zem6d6lsk6 prSce a na chov clobyrka
O iotu,alchofi Dokud se nesezn6miS s jejich zprisobem Zivota, a udili se jim; a toho, kdo se naudil vice um6-
o oolbdch neporozumiS tomu dobie. Pledn6, abys v6d6l, nim a iemeshim a kdo je dovede nejl6pe pro-
muZi i Zeny u nich obl6kaji skoro stejnf 5at, vozovat, povaiuji za nejvzneien6j5iho a nej-
vhodnf pro v6ldeni, pouze s tim rozdilem, Ze vSZen6j6iho. Proto se n6m vysmivaji, i,e my
ileny rlr,aji pl65d aZ pod kolena a muZi nad nazlviwte iemeslniky neurozenfmi a za
kolena. Y5ichni spolein6 studuji rrizn6 v6dy. urozen6 Ze povaZujeme tlr kdo se nenaudi
Ye v6ku od dvou do tii let se d6ti na proch6z- ilildn1lon:uiemeslu, Ziji nedinn6 a vydrZuji si
k6ch okolo zdi domri u6i mluvit a zn6t abecedu, mnoZstvi sluhri, aby mohli zah,6let a v6st
jsou rozd6leny na ityii skupiny, kter6 opatruji prostop65ny ilivot, Eilr.t se, jako ve Skole ne-
a vcdou ityii udeni starci.2o) O n6kolik let iesti, vychov6v5 ke zkdze stita tolik zahale6ri
pozd6ji se s nimi titiZ starei zabfvaji tllo- a zlodincri. Ostatni rliedniky vybiraji ityli
cvikem, b6hem, b.izerriru disku a jinfm cvide- hlavni vl6dci: O, Pon, Siu a Mor a uditel6
nim a hrami, kterymi se v5echny jejich rndy piislu5nych v6d a iemesel, kteii dobie vddi,
stejnom6rn6 vyvijeji. Ddti chodi pii tom ai kdo se nejl6pe hodi k tomu? aby vykon6val
do sedmi let st6le na boso a s nepokrytou to ii ono iemeslo a znaltu Ei onu ctnost. Nikdo
hlavou. Zirovefi. je vodi do iemeslnickfch nevystupuje s6m jako uchazed, jak je to
dilen, k Bevcrim, pekairim, kov6ftim, k truhl6- obydejnd zvykem u n6s, ale je fiady navrho-
irim, maliirim atd., aby se projevily sklony v5n v Rad6, kde se kaZdf na zSklad6 svfch
kaZd6ho z nich. znalosti vyslovuje pro nebo proti zvoleni
Y osm6m roce, kdyZ se podle n6kresri na st6- urdit6 osoby.
n6ch naudi z6ldadrim matematiky, vdnuji se Zuoleni Q) Hodnosti O v5ak nemfiZe dos6hnout nikdo
vdem piirodnim v6d6m. Pro kaZdf piedm6t jirlf rci, ten, kdo zn6 ddjiny v5ech nSrodri,
jsou dtyii uditel6; vHechny dtyi'i skupiny je v5echny jejich obydeje, n6boZensk6 obiady,
b6hem dtyi hodin po iad6 vystiidaji azatirnco z6kony, vEechny republiky a monarchie,
jedni cvidi nebo plni spoledensh6 povinnosti, zSkonod6rce a vyn6lezce v oboru v6d a ieme-
druzi piln6 poslouchaji piedniHky. sel a sloZeni a ddjiny nebes. Rovn6i se pova-
Pak piech6zeji v5ichni ke studiu abstraktn6j- luje pro tento riiad za rrezbltn.4 sezn6mit se se
Xich v6d, matematiky, l6kalstvi a jinfch, vdemi iemesly (vZdyd za pouh6 dva dny

3θ 39
mohou jednomu z nich Porozllmtt timっ 差
e se Bt6tu, piece jen nebude nikdy ani ukrutnikem
S nilXL SeZnillli v pra対 a na obrazcch,i kdyЙ ani zloiincem ani tyranem, a to pr6v6 proto,
je nebudou prakticky ov14dat)。 Rovnё tt jc ie je tak vzdElanf. AIe budiZ v6m krom6 toho
tFeba znit fysiku,matematiku a astrologii. jasno, Ze tvrij argument je platnf u v5s, nebot'
Znalost Feこ i neni tak dtteЙ iti;maji tot彪 vy povaZujete z,a nejvzd6lan6j5i ty, kdo se
mnoho tlumoこ nikt,jeiiChЙ funkci zastivctii nejl6pe vyznaji v mluvnici nebo logice Aristo-
ve Sluneこ nlln statё gramatikov6。 Ale pFede¨ tela nebo kter6hokoli jin6ho autora. Pro tento
vも im a zvl畠 tこ nutn6 jc PorOZumこ t metafysice druh moudrosti je tieba jen otroclc6 pamEti
a theologii;Poznat puvod,z6klady a dtkazy a memorov6fi, coil prisobi, Ze Elov6k sv6 vEci
vttech umё ni a vё d;Podobnosti a rOzdtty vこ cf; nerozumi, nebot se neobir6 studiem ji sam6o
nutnost,osud a harlrlonii svtta;moc,moudrost ale pouhfmi kniZnlmi slovy a sniZuje svou duEi
a lisku,kteri je ve vこ cech a v Bohu;kategorie studiem mrtvfch zna6ek vEci; proto tak6
by‐ tosti a jejich analogie s vこ cmi“ besk′ mi, nech6pe? jak Brih iidi bytosti, jak6 mravy
pozemsk′ mi a mOFsk′ mi l ideilnimi,kter6 a zvyky panuji v piirod6 a u jednotlivfeh
,SOu V BChu,Pokud ie tO prOこ 10vこ ka pochoPi・ n5rodri. Nic takov6ho se na5emu O nemriie
teln6;koneこ nこ je nutn6 zabプ vat Se proroky st6t, nebod nikdo by nemohl obs6hnout tolik
a astrologil.Tak je uЙ PFedem znamo,kd。 um6ni a vEd, kdo by nebyl ke vdemu, to
bude o.Ale nikomu neni tento titul udё len unam'en.i piedev5im i k vl6d6, mimoi6dnd
dFive,neを dosihne tFiceti pё ti let.Tento`Fad nad6n. Yime tak6 velmi dobie, de uen, kdo se
trva tak dlouho,dokud se nenttde nこ kdO,kdo obir6 jen jednim urditfm vddnim oboremn
bude l■oudFeJsi a k V14dこ schopneJsi nez Jeh0 r.lezn.i pak doopravdy ani svrij obor ani jin6.
pFedchidce. A ten, kdo se hodi jen k jednomu uriit6mu
VELMISTR:1翻 vidnimu oboru, derpan6mu z knih, je ne-
IIlitte vこ ak vibec nこ kdo b′ t tak uten′ ?Zdi vzd6lanf a dzkoprsf. Ale tak tomu neni u lidi
SC IILi,老 e ten,kdo se Oddal vё dallll,k vl`dё se pohotovfch, vnimavfch ke v5emoZnfm pra-
anl ILChOdi. cim a od piirody nadanfch a ch6pavych,
MO■ EPLAVEC: jakfm nezbltn6 musi bf.t O. Mimo to, jak
ル οれを,α け Tot6鯰 jsem jim namttaljl.Ale oni mi odPOvこ ‐ vidi5, zisk6vaji se v nadem st6t6 vEdomosti
“ JObγ ου
cenci J`イ Jf2
vё dё li:,,Nepochybnこ villle 16pe nett vy,滋 e tak tak snadnoo ile i,6ci dosahuji vdtSich dsp6chri

vzdё lan′ muを bude moudr′ m vladaFem,ne‐ za jeden rok neZ u v6s za deset nebo patnSct
bol vy stavte doこ ela vlldy lidi nevzdこ lan6 let. Ov6i si to, prosim, na nabich d6tech.oo
a poVaЙ uJete je za vhod■ 16 jen proto:Ze bud Byl jsem velmi udiven jak spr6vnosti jejich
PatFi k Panov面 ck6mu rodu neboを e byli zvole‐ n6padri, tak zkouSenim t6chto dEti, kter6
ni vlldllouci strallou. Avこ ak n`こ C),i kdy鯰 rozumdly doble m6 rodn6 ieii. Viity tii n rich
bude zcela nezkuこ en′ ve Vё Cech spravovini musi totiZ znilt wtlit! jazyk, bud na5i ied nebo

4θ 41
arab5tinu, polStinu nebo kterykoli jinf jazyk. chodi sbirat rostliny a pracovat v sadech
A neuzn6vaji jinf odpodinek ne, ten, pii v blizk6m okoli m6sta. Zerldm plislu5i tak6
nEmZ si osvojuji jeXt6 vlce znalosti. Proto tak6 ty pr6ce, kter6 se provozuji vsed6 nebo vstoje:
odch6zeji hned v t6, hned v on6 skupin6 na na pi. tkani, piedeni, stiih6ni vlasi a vousri,
venkov, kde se udi bEhat, vrhat Sipy a o5t6py, vfroba l6kri a nejrrizn6j5iho Xatstva. Zato
stiilet z h6kovnico lovit divokou zv6irpozn6vat k truhl6istvi, kov6istvi22) a vfrob6 zbrani
rostliny a nerosty atd. a udit se zem6d6lstvi Zeny nepiipou5t6ji. Dovolujl vHak, aby se
a chovu doby-tka. zam6stn6valy maliistvim, maji-li k ndmu
Tii spoluvlSdcov6 Slunce pak musi zlo.it schopnosti. Co se tfie hudby, vEnuji se jl
pouze ty v6dy, kter6 patii pod jejich pravo- wfludnE ileny a d6ti, protole v ni maji v6tHi
moc: s ostatnimi, vBem spolednfmi seznamu- zillibt; na trouby a bubny v5ak nehraji. Ony
ji se jen pov5echn6, svoje obory vSak ovl6daji tak6 piipravuji jidla a prostiraji stril; posluho-
dokonale a skutedn6 l6pe nei kdokoli jiny. vSni u stolu je vBak povinnosti chlapcri a divek
Yl6dce Moc se vyzni dokouale v jezdeck6m do dvaceti let. Y kaZd6m kruhu jsou zvl5Stni
um6ni, v Sikov6ni vojska, v ziizovirlri t6bora, kuchynd, skladiSt6, zdsobirny n6dobi, po-
vfrob6 zbrani v5eho druhu, v6lednfch strojri, travin a n6pojri. Na pln6ni v5ech povinnosti
ve v6ledn6 Isti a vribec v cel6m v6lednictvi. v t6to oblasti jsou ustanoveni jako dohliZitel6
Ale krom6 toho musi bft tito vl6dcov6 nutnE dristojnf staiec a staiena, kteii utlEluji
filosofy, d6jepisci, politiky a fysiky.21) obsluhujicim rozkazy a maji pravomoc trestat
VELMISTR: nebo nechat potrestat nedbal6 a neposluSn6;
PiSl bych sio abys mi nyni podrobn6 vypr6v6l z6rovei si v5imaji a vyznamen6vaji ty chlapce
o v5ech jejich fiadech a co nejl6pe objasnil a divky, kteii plni jednotliv6 povinnosti l6pe
jejich spolednou vfchovu. neZ jini. Ye5ker6 n:J.ildeil, slouZi lidem starSim
uoi.rrr,evrc: Etyiiceti let. Yeder, kdyZ se jde sp6t, i r6no
Spoledenstti iioota Domy: loZnice, hiZka a v5echno ostatni potieb- posilaji dohliZitel a dohliZitelka postupnE po
a prd,ce o jejl n6 maji spoledn6. Yildy za Sest m6sicri uriuji jednom z mladfch poslouZit do jednotlivfch
rozilileni meri ieny
n6delnici, kdo m6 sp6t v kter6m kruhu, kdo loinic. Mlilded se navz6jem sama obsluhuje
a muie
v pledni loZnici a kdo v zadrri: kaild,d z n;iclt a b6da tomu, kdo by se pr6ci vyhfbal!
je oznadena pismeny nad vchodem.Zam.dstrl.il- O atolwdnl Stoly stav6ji dvdma iadami se sedadly po
ni du5evni i iemesln6 jsou u nich pro muZe obou stranSch; na jed.n6 strand sedi ileny, ra
i ileny spoleEn5, pouze s tim rozdilem rile muili druh6 muZi a je tam ticho jako v refekt6iich
d6laji nejtdZdi pr6ce a iemesla konan6 mimo kl65terri. Y dob6 jidla pietl6it6 na vyvf5en6m
m6stoo a to: or5ni, seti, des6ni ovoce, ml6ceni mist6 jeden z mladikri melodickfm, zletelnym
a tak6 vinobrani. K dojeni oyei a vfrobd sfra a zvudnym hlasem z knihy a hodnost6ii, pod-
jsou vdak obyiejnE piid6loviny Zeny; ony tak6 niceni nEkte$m pozoruhodnfm 'nistem z pie-

42 43
od6v:kdyi Slunce vstupuje do znameni Bera-
iten6ho, 6asto o n6m rozpr6vdjt. A je opravdu
rozkoB pozoroyat, jak hbitE je ti kr6snl mladi
na, Raka, Yah a Kozorohal2s) rozd6lov6ni
oddvri, tak jak je to nutn6, Iidi l6kaii a opatrov-
liil6 v piep6sanfch Eatech obsluhujl, a vid6t,
nici Satstva v jednotlivfch kruzich. Je podivu-
jak tolik pi6tel, bratii, synri, otcri a matek
hodn6, kolik rozmanit6ho potlebn6ho Satstvao
Zije spolein6 v tak velk6 v6Znosti, sluXnosti
hrub6ho i jemn6ho maji podle rodnl doby
a l5sce. KaZdf m6 vlastni ubrousek, misku,
pol6vku a jidlo. Povinnosti l6kait je objedn6-
k disposici. Saty jsou bfl6 a perou se kaid,f
m6sic louhem nebo mfdlem.
vat u kuchairi jidlo ta kahdf den: uriit, co
V dolejSich mistnostech jsou dilny, kuchyn6,
maji piipravit starcrim, co ml6deii a co uemoc-
EpiZirny, skladi5t6, zbrojnice, jiilelny a pr6del-
nfm. Hodnost6ii dostanou v6t5i a lepBi porce
ny. Myji se v5ak vedle sloupowfch galerii,
a ze sv!,ch d6vek d6vaji vZdy n6co d6tem, odkud st6k6 voda illaby, vedoucimi do od-
kter6 projevily r6no vice horlivosti na pied-
tokov6ho piikopu. Na voln6m prostranstvi
n65k6ch, v udenfch rozmluv6ch a pfi vojen-
jednotlivfch kruhfi jsou vidy zvl6Stni kaEny,
skfch cviienich. To je povaZov6no za jednu
kam se voda piiv6di potrubim z nitra hory
z nejv6t5ich poct. O svdtcich pak r6di u stolu
pouhym otoienim drimysln6 upraven6ho drla-
zplvaji. Zpivd jich bud n6kolik nebo jen jeden
dla. Krom6 pramenit6 vody maji ve vodo-
za doprovodu loutny a pod. A ponEvadZ jemech vodu de5dovou, kter6 se zachycuje na
v5ichni stejnou m6rou pracuji, nemajl nikily
stiech6ch a st6k6 pies akvadukty s piskem.
a v ni6em nedostatku. Yililer:i staii lid6 do- Podlc naiizeni l6kaie a n6delnika se iasto
hlii,eji na kuchyi a na tyt kdo posluhuji koupaji. Y5echna iemesla se provozuji dole,
v jidelnE, a peilivd se staraji o iistotu loZio pod kolon6dami, a abstraktni vddy nahoie,
mfstnosti, n6dob, Satstva, dflen a z6sob6ren.
na balkonech a galeriich, kde jsou piisludn6
O od,Cou Jejich od6v se skl5d6 z bil6 kodile, kterou nosi
obrazy; posvitn6 vddy se pak vyuiuji v chr6-
piimo na t6le, a na ni je 5at, kterf je zdtovei.
mu. U vchodri do domri a na cimbuii kruho-
bluzou i kalhotami; je uSit bez zirbyb:& a toz-
vfch st6n jsou slunedni hodiny a korouhvidky,
stiiZen od ramen po holenE a od blicha dozadu
kter6 ud6vaji ias a smdr v6tru.
ke stehnrim. Na jedn6 stran6 rozstfiZenfch
VELMISTR:
mist jsou poutka a na druh6 knofliky, na kter6
Yyaravuj mi o tom, jak ploili cl6ti.
se zap'naji. Kalhoty jsou zakonieny tkanidka-
tr[oftEPr.AvEc:
mi aZ u kotnikri; d6le nosi vysok6 kama5e na
O pl.ozeni ildti Zaaoa iena mladdi d.evaten6cti let nesmi na-
prYezky, podobn6 holink6m a na nich stievice. oolchoudrodihfr vazovat styky s muZeml muZrim neni dovole-
Nakoncc, jak jsme uZ lekli, obl6kaji pl65t.
no plodit potomstvo, dokud jim neni jedena-
Sat jim slu5i tak p6kn6 a je tak plil6havf, ie
dvacet letn nebo jsou-Ii slab6 postavy, jeIt6
kilyi odloZi pl65{, rfsuje se cel6 jejich postava pozd6ji. N6kterym se sice dovoluje i pfed
ve v5ech podrobnostech. etyiikr6t ro6n6 m6ni
45
44
dosaienim tohoto vEku souloZiti s ienami, ale potomstvem,zs'1 LZ ilo doby souloZe spi v od-
porrze s neplodnfmi nebo tEhotnfmi, aby za- d6lenfch loinicich. Tu vstane dohliiitelka
mezili vzniku nepiirozenfch zvr6cenosti. Star- a otvir6 zvenbi oboje dveie. Tuto hodinu
Ei dohliZitel6 a dohliZitelky se staraji o ukojenl uriuje astrolog a l6kai,26) kteii se sn;aili za-
pohlavni touhy smysln6j5ich a snadno vzndtli- chytit dobu, kdy VenuSe a Merkurius stoji
vfch, jak to poznSvaji podle jejich tajnfch na vfchod od. Slunce v piizniv6m dom6,
proseb a zloho,kdyn je pozoruji pii hr6ch na v piizniv6m aspektu s Jupiterem a stejn6 tak
cvi6i5ti. Rozhodnuti vEak vych6zi od wrchniho se Saturnem a Martem nebo tGL mimo aspekt.
riiednika pro plozeni d6ti zku5en6ho l6kaie, Zvl66t ihileZit6 je to pro Slunce a M6sic, kter6
-
podiizen6ho vl6dci L6sce. TEm, koho usv6dii byvaji nejdast6ji afetami. Y horoskopu maji
ze sodomsk6ho hilchu, udEluji dritku a piinutl r6di Pannu, ale bedliv6 rlbaji, aby v rihlu ne-
je nosit za trest stievice na krku na znamenl byly obEZnice 5kodliv6, nebot ony zkazi vEe-
toho, Ze zvr6tili piirozenf i6d vzhriru noha- chny rihly kvadr6tem i oposici, na lolichil zivisi
ma. Pii opakovan6m zlodinu se trest zvy5uje koien Zivotnl sily, jak to odpovid6 harmonii
aZ k trestu smrti. Ti v5ak, kdo se zdrZi pohlav- cel6ho vesmiru i jeho i6sti. NevybledSvaji
niho styku do jedenadvaceti let nebo dokonce ani tak druZice, jako piizniv6 aspekty.
do sedmadvaceti let, t65i se zvl5Etnf rict6 a jsou DruZice je zajimaji pii zakl6il5ni m6sta a vy-
na veiejnfch shrom5Zd6nlch opdvov6ni. KdyZ divilli z5konri, ale jen pod tou podminkou,
se vEichni muZi a Zeny pii cviEenl obnaZi aby pii tom nebyl v iele Mars nebo Saturn,
jako to dElali staii Spardan6 -
velitel6, ledaZe by byly v nejpiiznivdj5im postaveni.
-uriujl
kilo je ke styku zprisobi$ a kdo ne, a kteii Y rivahu berou tak6 postaveni st6lic.
muZov6 a ileu_y se podle sv6 t6lesn6 stavhy Pokl6daji za nutn6, aby ploditel6 alespoil tii
k sob6 nejl6pe hodi; potom, avHak jen po ihi- dni pied souloZi zachovali pohlavni 6istotu,
kladn6 koupeli, je jim kaZdou tietl noc po- aby se chovali bezrihonnd, aby se smilili
hlavni styk povolov5n. Urostli a krisn.d ileny s Bohem nejvySSim a oddali se mu. Tato
spojuji jen s urost$mi a zdatnfmi muii; pravidla nezachov6vaji ti, kdo se stfkaji
tlust6 s hubenfmi a huben6 s tlustfmi, aby s Zenami neplodnfmi, t6hotnfmi nebo m6n6-
dobie a ri6eln6 jeden druh6ho dopliovali. cennfmi pro pot65eni, ze zdravotnich drivodri
YeEer piichSzeji hoSi a stelou jim loZe, ale nebo pro svou n6ruZivost. AvSak riiednici,
pak jdou sp6t podle piikazu dohliZitele kteii jsou zdrovert. vesm6s kn6Zimi, a tak6
a dohliZitelky. Souloii, teprve kdyZ str6vi vzd6lani vychovatel6 mohou bft ploditeli jen
jidlo a pomodli se k Bohu nebesk6mu.ul Zery tehdy, jestliZe po celou iadu dni zachovaji
se divaji na kr6sn6 sochy vynikajicich muZri, mnoho piedpisri, nebot jejich Zivotni sily se
postaven6 v loinicich a pak, pohliZejice okny usilovnou duSevni praci oslabuji a jejich mozek
na nebe, prosi Boha, aby je obdatil vzornfm z,trici mruilro'ost, protoZe st6le o n6iem pie-

46 47
mfileji; proto plodi slab6 potomstvo. Ale toho
se hledi v5emoZn6 vystiihat, a proto tyto lxlstr)i 5at. Y sedmi letech je zasvEcuji do
vddce spojuji se Zivlimi, rizrrlni a kr6snfmi piirodnich v6d, pak i do ostatnich a koneind
<lo iemesel podle rozhodnuti vedoucich. M6n6
Zenami. MuZe bystr6, hbit6, neklidn6 a prudk6
s nadan6 diti posilaji na vesnicio n6kter6 z nich,
Zenami tlustfmi a povolnlimi. Tvrdi, ie
-
bezvadnou t6lesnou stavbu, kter6 p&sobi, ie
kter6 se projevi jako schopn6j5i, vraceji se
se rozvijeji ctnosti, nelze ziskat cvidenim; Ze
viak opdt do m6sta. Ale vdt5inou se sou6as-
lid6 oil piirody Spatni pracuji dobie jen ze nici shoduji ve schopnostecho mravech i zevndj-
5ku jsou totii narozeni za t4hoi, postaveni
strachu pied zSkonem a pled Bohem, a neboji-
hv6zd - toho vyplyv6 velik6 svornost ve
li se, tajn6 nebo veiejn6 st5t ni6i. Proto je
st6t6, podporovan6 trvalou vz6jemnou l6skou
tleba soustiedit veSkerou pozornost na plozeni
dEti a cenit piirozcn6 piednosti rodidrio ale a pomoci.
(l jntinuh Jm6na ned6vaji n6hodn6, ale urli je Meta-
nikoli vdno a klamnou rodovou urozenost.
fysik podle vlastnosti kaZd6ho z nich, jak to
JestliZe n6kter6 Zena s jednim muZem ne-
ot6hotni, spoji ji s jinym; jestliZe je i pak ne- bvlo zvl,kem u starych Rimanrl, Proto se
jeden jmenuje ,,Krasavecoo a druhf ,,Nosateco.,
plodn6, st6v6 sc spolcdnfm majetkem muiri,
jeden ,,Tlustonohf" a jinj ,,Zuiivecoo, tieti
a uepoZivh rrZ rlcty jaho pani, ani v rad6 pro
rozplozovSni, ani v ohrimu, ani u stolu. DEje ,,Tiiska" atd., a jestliZe ndkdo ve sv6m oboru
vynihne ncbo se proslavi ndjakfmhrdinskym
se to proto, aby il|<hi z ilen sarna t6hotenstvi
riineru za vSlky nebo v rniru, pi.ipojuji ke jm6nu
pro t6lesnou rozkoB nezabraiovala. Ty pak,
otlpovidajici piezdivku, bud podle jeho mis-
kter6 ot6hotni, itrnhct dni tdlesn6 neptacuji.
trovstvi, rr:r pi'. ,,Krisn1r-Yeliky Malit", ,,Zla-
Pak se vdnuji klidn6 pr6ci, aby plod zesilil,
a aby se mu dostalo potravy, a pieeh6zeji tfo', ,,Vfborn)i'", ,,Hbitf"; neho podle jeho
6infr, na pi. ,,Nosatec Statednf", ,rClnytr!-,,,
pozvolna k st6le piln6j5i prici, aby se i ony
staly siln6jSimi. Jedi jen vhodnou potravu ,,Yelikf" ii ,,Nejv6t5i Yit6z", d6le podle jm6na
piemoien6ho neplitele, j ako,,Africkf .o,,,Asij -
podle piedpisu l6kaifi. KdyZ dit6 porodi, koji
je samy a z pod6tku vychovSvaji ve zvl6Stnich skf", ,,Tosk6nskf"; piemohl-li n6kdo Man-
freda nebo Tortelia, jmenuje se ,,Tiiska-Man-
spoleinfch budov6ch; koji je dva roky i d6le,
fredskf oo,,,Tortelskf o' atd. Tyto piezdivky jim
podle toho, jak piedepi5e fysik. Odkojen6 ditd
podle jejich dinir, um6ni atd. d5vaji nejvy5ii
odevzd.ilvaji na starost vychovatelk6m, je-li
friednici, dasto za doprovodu hudby a s ud6le-
to d6vie, a vychovatehim, je-li to chlapec.
uimv6nce. Zlato a stiibro cenitotii jen jako ma-
Zde, jako by si hr6li,
uii se z6roveii s ostatnimi
teri6l na n6dobi nebo na ozdoby spoleEn6 v5em.
d6tmi abeced6o prohliZeji obrazy, b6haji,
YELMISTR:
proch6zeji se, zipasi; podle obrdzkri se uii
oorlstrundnizduisti ilekni mi, prosim, coxz :rrrezi nimi nebyvi
ddjepisu a jazykrim. DEti obl6kaji v p6kny, ttrtilddostiuostis1 zivisti a zlosti, jestliie n6koho nezvoli do

49

,iiadu nebo k n6jak6 jin6 sluZbE, o nlZ ee mezi nimi nen1 0も kl市Osti;zeny tOtiえ ,diky
rchilzel? tomu,Ze c宙 こ
1,mtti ZdravOu barvu pleti,
uoftEPLAvEc: jejich tё 10 se rOzv巧 1,a Ony Se stivaji statn′ Ixli

Ani dost m5lo. Yidyt nikomu nechybl nejen a lllrこ tn′ mi;krisu Pak Vidi Ve ttep■ osti,
nic z toho, co je nutn6, ale ani nic z poiitkri. hbitosti a lnrgtnosti.PrOtO by potrestali smrti
Na plozeni ddti se divaji jako na n6boZenskf tu Zenu,kteri by z tOuhy pO krase zaこ ala nosit
dkon, sm6iujici k prospEchu st5tu a nikoli stFevice s vysOk′ nli POdPatky, aby se zdila
jednotlivcri, pii 6emZ je tieba poslouchat nad- vyこ こi poStavy,nebo pFiliこ d10uh6 もaty,aby
iizer.d riiady. Too co my povaZujeme pro skryla sv6 nehezk6■lohyo Ale aILi PFi vこ i tOuze
6lov6ka za piirozen6,ile m,6 totiZ svou manZel- by to u nich Йadni Zcna nemohla udこ lat:kdO
kuo drim a d6ti, zni avychovdvd sv6 potomky, by ji tO vこ echllo OpatFil?Tvrdt ze vgechny
to oni odmitaji a tvrdi, ile plouerri d6ti slouZi, tyto rozmary vznikly u nis z lenOsti a zahila‐
jak pravi svatf Tom65,28) k uchov6ni lidsk6ho vosti Zen:proto jejich Plet vadlle,prOto jsё u
rodu a nikoli k uchov6ni jedince. Plozenf bled6 a ztriceji pruを nost a ztepilost;P」 。
to se
potomstva me trtdiil na zieteli zijny st6tu, musi liこ it,■ Osit vysok6 podpatky a ziskavat
ndjny jednotlivcri pak jcn potud, pokud jsou krisu ne rOzkvё tem tё la,ale lenoも 市ou zh′ ё
kaⅢ
i6stmi st6tu; pon6vadZ jedinci plodi a vy- ■ostf,a tak nakOnec llitit pFi■ Ozen′ rOzVOj
chov6vaji vdtSinou SpatnE a ke zkize st6tu, a zdravi nejen sv6,ale i sv6hO potomstva.
sv6iuje se posv6tn6 povinnost dozirat na to MimO tO,jcstltte se nё kdo vttn市 ёzamiltte dO
p6di riiedntkri, nebot to pokl6daji za zdklad nttak6こ eny,smtti SpOlu zamilovalli hOvo五 t,
st6tniho blahobytu a soudi, Ze za spr6vnost Zertovat,divat si navzttem vё nce z kvこ tiIL
toho vSeho mfile rudit pouze spoleinosto ne a ratolesti a vこ novat si verも eo Avさ ak jesthtte
jednotlivci. Proto se hledaji roilidky a plodi- by to nebylo prOsPこ こ
■6 potoILIstvu,v ttidn6m
te16 nejlepEich piirozenfch vlastnosti podle pMPadё jim medOv01l pohlavlli styk, leda
zSsad filosofie. Platon mysli, Ze se tento vybir tehdy,kdyttjeを ena tё hotni(llLa COを こ
ek`imu差 )
m6 provSd6t losem,2e) aby ti, jimZ se nedo- nebo neplodni. Ostatnё liska se u nich pro‐
stane krSsn'fch ilen, se ze z6visti a hn6vu ne- JeVule splζ e v pratelstvf, a ne Jako Vigniv五
vzbouiili proti riiadrim, a domnivd se, ile t;i, a smyslnl llska.
kdo nejsou hodni oplodnit ty nejhezii, maji O pFedmtty domici potFeby a o jidlo se startti
rilady chytle oklamat pii losovSni tak, aby mi10, nebOぜ kattd′ dostane oこ echno, cO
dostali Zeny, kter6 se pro n6 hodi, a ne ty, potFebtte,at,O Vё Ci je zajlmtti jen tehdy,
kter6 sami cht6ji. kdytt se divaji jakOこ estn1 0dmё na.コ Ldinillll
7あ ″ο
燿 Ale obl"vatehim SluneEniho st6tu neni tieba a hrdink61n se pak obyこ ejnё lla slavnOstech,
"笏
λFα S● ZO″
uchylovat se k takov6 Isti, aby se o5klivfm kdyЙ se hOduie,rOZdiVtti bud krisn6 vё nce
muZrim dostalo tak6 oilcliv,ich ilero, nebod nebo chutna jidla nebO II`dhern6 こ
aty.

5θ 51
0 らαrυ J Sα ta Adkoli ve dne a v otlvodu m6sta nosi v5ichrri um6ni, iemesla a o$tatni pr6ce31) rozddleny
bll6 5aty, obl6kaji si v noci a mimo m6sto mezi v5emi, pracuje kaildf nejvy5e ityii
rudf 5at, vlnEnf nebo hedv6bnf ; iern6 barva hodiny denn6; zbfvajici ias tr6vi v piijem-
se jim protivi stejn6 jako kaiil6 Spina; proto u6m studiu, tozhovoru, iteni, vypravov6ui,
nesnesou Japonce pro jejich z6libu v tmavfclr psani, proch6zk6ch, rozvijeni du5evnich i t6les-
Satech. nfch vloh a v5echno to kon6 radostn6. Neni
Proti plEe Za nejohavndj5i neiest povaiuji pfchu a na- pouze dovoleno hr5t v kostky, kaminky, Bachy
foukan6 chov6ni stihajinejhluh6impohrd6nim. a jin6 hry sed6,32) zato si hraji s mliem, p6lkou,
Proto nikdo nepokl6d6 za poniiujici posluho- obruEi, zipasi, stiileji do cile z luku, h6kovnic,
vat u stolu nebo v kuchyni, o5etiovat nemocnri hizeji oStEpem attl.
atd. Rikuli, ie pr6v6 velk6 chudoba 6ini lidi ni6em-
U Zitednost Rika5i, xtekaid,i price m6 svrij vfznam a ic n1imi, lstivfmi, iskodnfmi, zlod6ji, proradnf-
obeufi prdce je pr6v6 tak 6estn6 noh6m chodit a stlevrim se rni, opovrhovanfmi, prolhanfmi, falednfmi
vlprazdfiovat jako oiim vid6t a jazyku mluvit; sv6dky atd.; bohatstvi zase zpupnfmi, pysny-
n,ebot je-li tieba, vym6Suji odi slzy a jazyk mi, nev6domfmi,zridroj,llrri, domf5livfmi i ua
sliny, podobni jako otlch6zeji vfkaly. Proto to, co nev6di, podvodnfmi, chlubivfmi, bez-
kaidy, at je urien pro jakoukoli pr6ci, vykoni- citnfmi, ur6Zlivfmi atd. Av5ak spoleinf ma-
'r.5 ji, jakoby byla ta uejiestn6jBi. Neni u nich jetek 6inivEechnyzSrovefi bohatfmi i chudf-
otrokri, kteli kazi mravy: stadi se sami ob- mi: bohatfmi - pondvadi maji vbechno,
sluhovat, ba jeEt6 jich piebyv6. U n6s tornu chudfmi nernaji il,6dln.61. vlast-
tak bohuiel nenil v Neapoli je sedmdes6t tisic
- pon6vadZ
uictvi; a tak neslouZi vEcem, ale v6ci 'slouZi
obyvatelso) a z nich pracuje sotva deset 6i jim. Proto v6emoZn6 chv6li zboilnf klest'any
patn6ct tisic; ti chiadnou a hynou nepietrli- a nejvice vychvaluji apo5toly.33)
tou kaZdodenni praci, kterS je nad jejich sily. YELMISTRI
Ostatni, iijici v ue6innosti, trpi nudour lakotou, l")ua.ho o Y5echno by se mi libilo, ailr.a spole6enstvi Zen:
tElesnfmi neduhy, prostopSSnosti, Iichv6i- spoleicnstai iett je to nesnadn| otizka. Svatf Kliment frimskf
stvim atd. a tdlesn6 i du5evn6 hubi v6tdinu sice iik5, ile i ileny maji bft podle z6sad apo-
lidu tim, Ze jej udrZuji v trval6m otroctvi, Stolti spoleinfmi a souhlasi s Platonem a So-
v tiLiv{ nouzi, podlizavosti.Tak dini lid spolu- kratem, kteii udili tot{il, ale Pozn6mka8a) vy-
vinnikem svfch vlastnich neiesti na Skodu kl6d5 toto spoleienstvi,ilel_tak, ie maji sice
spoledenskym z6vazkfrm a povinnostem. Ob- poslouiit v5em, ale nikoli sdilet s nimi spoledn6
d6l6v6ni poli, vojenskou sluibu, um6ni a ie- loie. I Tertulli6n s touto Pozn6mkou souhlasi,
mesla provozuji ledabyle a jen ndkteff z nich, kdyZ iik6, Ze u pnrrich kiestanri bylo vdechuo
a to je6t6 s velkou uechuti. spoledn6 kromE ien, kter6 byly spolein6 jen
Av5ak ve Sluuednim st6tE, kde jsou povinnosti pro posluhov6ni.

52 53
!dOftEPLAYEC: nepiek6Zi v dinnosti: chromi konaji strililni
J6 se v tom piiliS nevyzn6m. Ale pozorovll sluZbu, nebot maji zrak; slepi desaji rukama
jsem, te obyvatel6 SluneEniho st6tu maji Zr:rry vlnu, derou peii do leh6tek a podu5ek; kdo
spolein6 pro obsluhov6ni i pro lole; ned6laji nem6 ani odi ani rukou, slouZi st6tu swfm
to v5ak vZdy a nechovaji se jako zviiata, ktr:rit sluchem, hlasem atd. I kdyZ m6 n6kdo jen
se zmociuji prvni dosaZitelnd samiiky, nfbrt jeden rid, pracuje alespoi pirno m6sto, slouii
iidi se urditfm i6demo jak jsem o tom uI jako vyzvEdad, oznamuje st6tu v5echno, co
hovoiil, kterf je podiizen zdjtarlu o rozmnoio- uslySi, a je tak dobie zaopatien.
v6ni potomstva. Je v5ak moin6, il,e to pies to YELMISTR:
neni spr6vn6.35Oni sami citujijako drikaz ndzor Oυ ざ
"Jc`,`
Nyni mi, prosim t6, vyprawuj o v6leEnictvl
Sokrata, Catona, Platona a svat6ho Klimenta, `rc・
a potom o umEnich a iemeslech a o jejich n6bo-
i kdyZ, jak ty iik55, 5patn6 pochopenf. Riko;i, deraslevi.
ile svatf, Augustin ripln6 souhlasil se spolednfm uoN.EPLAvEcr
vlastuictvim, ne v5ak se spolednfm manZcl- Yl6dci, zvandmu Moc, jsou podiizeni: velitel
skfm loZemr pon6vadi je to blud Nicolaitri.:i6) vojensk6 zbrojnice, velitel6 d6lostielectva
NaEe cirkev palc piipustila soukrom6 vlast- jizdy a pEchoty, odbornlci vSleinfch staveb,
nictvi ne proto, aby dos5hla v6t5iho dobra, ale strat6gov6 atd., kteii zase maji mnoho sob6
aby se vyhnula v6t5imu z1u. Je vlak moZn6, podiizenfch velitelfi a vojenskfch znalcri. On
Ze tento zvyk obyvatel Slunedniho 6t6tu s6m krom6 toho poroudi z6pasnikrim, vy-
n6kdy zrl;izi, neboJ v m6stech jimi podrobc- udujicim v5echny obdany vojeuskfm cvikrim;
nfch je spolednf jen majetek, nikoli v5ak ieny, tito z5pasnici jsou ve sv6m zral6m v6ku
kter6 poskytuji v5em jen posluhu a iemesln6 zkuSen;imi vridci a luli zachizet se zbranisT)
pr6ce. Piesto v5ak obyvatel6 Sluneiniho st6tu hochy, kteii dos6hli dvanScti let a kteff jiZ
piipisuji podobnf i6d nedokonalosti jinfch diive ziskali obratnost v boji, b6hu, h5zeni
lidi a jejich mal6 znalosti filosofie. Nicm6n6 kamenri atd.. za vedeni niZSich uditehi; nyel
'r,ysilaji sv6 lidi, aby pozndvali zwyky jinfch se podinaji uiit boji s nepi6teli, s koni a slony,
n6rodri a nejlep5i z nich vidy piejimaji. Cvi- zach*zet s meiem, kopim, Sipy a prakem, jezdit
kem paknabyvaji iler.y zralnostive vojenstvi na koni, itoEit, ustupovat, udrZovat bitevni ia-
i v ostatnich zam6stnsnich. A tak na z6klad6 du, pom6hat spolubojovnikrim, piedchdzetitok
svych vlastnich pozorovinLi u nich souhlasim u nepi6del a zvitlzit. Tak6 Zeny se uii v5em
s Platonem a drivody Caietovy a zvl65t6 Aristo- t6mto man6vrrim za vedeni vlastnich velitehi
telovy jsou pro mne nepiesvddiiv6. a velitelek, aby v piipatlE potieby mohly mu-
Jejich skvdlou a napodobeni hodnou vlastnosti irim pomShatpliobran6m6sta ah6jit jeho hrad-
je, Ze jim iidnf t6lesnf nedostatek, krom6 vy- by pli nenad6l6m plepadeni a ri.toku, potlle pii-
sok6ho st6ii, kdy se zridastiuji alespofi porad, kladu jimiuctivanfch Sparfanek a Amazonek.

54 55
Proto dovedou znarrlenitd stiilet z h6kor rrir , nedniho st6tu, byli by rad6ji pod jejich vl6d.ou
odl6vat olovdn6 koule, vrhat kameny ze st i'i k' r,
r neZ pod vl6dou vlastnich kr5lir. Ti jim proto
odrilLet ritok a odvykaji jak6mukoli strar:lru, Iasto vyhla5uji v6lku pod z6minkou, Ze ob'
tim spiXe, Ze projev zbab6losti se krut6 trcstri. sadili pohranidni rizemi t ile iiji bezboilni,
Smrti se vribec ueboji, protoZe vdii v nesrnlt.r'l nebod se neklau6ji modl6m a nedbaji pov6r
nost du5e a domnivaji se, Ze du5e opouSti:jili pohanri a starfch brahmanfi. Uto6i na nE
t6lo piidruZuji se podle sv6ho chovSni bllrr,rrr Intlov6, jimz byli diive podd6ni, i Taproban-
pozemsk6ho Zivota k dobrlfm nebo zlyrrr Sti, na nichZ byli v prv6 dob6 z6visli.
duchrim. I kclyZ se bliZi brahmanrim") . l,)- ,luh wdouxil.ky Pi'esto jsou obyvatel6 Slunedniho st6tu vZdy
thagorejcflm, neuzn6vaji st6hov6ni du5i, irr'. vitlzi. Kdyi jsou zn6siliov6ni, ur6ieni, olupo-
na jednotliv6 vfjimky, lrter6 se d6ji z viil' vSni nebo kdyZ jsoujejich spojenciutla6ov6ni
boii. Nemilosrdn6 pron6sledujinepi6tele nibo- anebo kclyn je volaji na pomoc jin6 m6sta,
Zenstvi a st6tu a iikaji, Ze nejsou hodni, aby trpici pod ritlakem tyranie, sch6zeji se oka-
byli po6itSni mezi lidi. mZit6 na poradu. Piedev5im prosi boha, aby
KaZd6 dva mdsice poiSdaji vojenskou pit- jim vnukl ncjlepSi rYe5eni, pak zkoumaji okol-
hlidku a denn6 konaji vojensk6 cvideni bud nosti toho piipaclu a pot6 vypovidaji v6lku.
venlru, jsou-li jezd,eck6, nebo piimo ve m6st6. Ihned se vypravi na cestu kn6z, tak zvan't'
K tomu piistupuji piednS5ky o vojenstvi piimluvce; ten poi6d6 nepi6tele, aby loupeZ
a Iteni o MojZiSovi, JeiiSi Navinovi, Davidovi, nahradili nebo ritlak spojencfi. a tyranii od-
Makabej skych, Caesarovi, Alexandrovi, Scipio - stranili. Odmitnou-li, vypovid6 v5lku a vy-
novi, Ilannibalovi atd.; potom kaZilf pron6Ii zfv6 Boha pomsty, Savaotha, aby zahubil
svrij n5zor o tom, kdo jednal spr6r,n6, kdr-r ty, kdo h6ji ncspravedlivou v6c. JestliZe ne-
5patn6, kdo vypoiitavE a kdo 6estn6, a na- pi6tel6 vShaji s odpov6di, cl6 jim krr6z Ihritu
konec rozhodne v5echny tyto ot6zky uiitel. na rozmy5lenou: kr6li hodinu a republice tli
YELMISTR: hodiny, aby byla vyloudena moZnost jak6ho-
Ale s kfm a prod vedou v6lky, jsou-li tak koli podvodu. Tak zadini vilka proti ru5ite-
Stastni? him piirozen6ho pr6va a n6boZenstvi.
Mofr.EPLAYECI Po vypov6zeni vSlky uilileji vlechny rozkazy
I kill,by nemusili nikdy bojovat, piece by se zistupcov6 Moci. Yl6dce Moc rozhoduje, podob-
st6le zabjvali vSle6nictvim i lovem, aby se n6 jako iimskf dikt6tor, v5echno podle vlast'
nestali zZen5ti$mi a aby byli pro v5echny nilo uv6Zeni a vflle, aby nevzniklo nebezpedi
piipady piipraveni. Mimo to jsou na t6mZ z prodleni. Ye zvl65d ihileZitfch piipadech se
osuov6 je5ti ityii jin6 kr6lovstvi, kterS jim radi se O, s Moudrosti a L6skou. Ale piedtim
jejich St6sti velmi z6vidi a tam6j5i obyvatel6, vylo{i ve Yelk6 Rad6 Hlasatel piidiny v6lky
kteti by ridi Zili podle zvykri ohyvatel Slu- ar opr6vn6nost chvstan6ho taEeni. T6to porady

″/
rυ
56
I

se riEastni v5ichni dosp6li, dvacetiletfmi po- a lviEata na krveprol6v6ni ; hrozi-Ii nebezpedi,


6inaje. Tak provedou v5echna nezbytn6 opt- ukrfvaji se ho5i a s nimi i mnoho ozbrojenfch
tieni. ilen na bezpein6m mist6. Po bitv6 tyto ileny
Je tieba piipomenout, Ze ve zbrojnicich m:rji a ho5i voj6ky o5etiuji, pievazuji jim r6ny,
vEechny druhy zbrani, st6le uZivanfch pli posluhuji jim a povzbuzuji je vlidnfmi slovy.
cvidenich a pokusnfch bitk6ch. Yn6j5i zdi A jin to m6 na voj6ky pozoruhodnf vliv: aby
jednotlivjch kruhri jsou plny d6l, u nichi stoji dok6zali ileniltn a dEtem svoji chrabrost, pouS-
v pohotovosti obsluha. Maji i jin6 podobn6 t6ji se do odv6Znfch, hrdinskfch iinri a l6ska
v6ledn6 vrhaci stroje, zvan6 polni d6la, kteri jim pom6h6 zv'*6zit. Tcn, kdo pii ritoku jako
dopravuji na bojiSt6 na vozicich; ostatni vy- prvf ztede nepi6telsk6 hradby, obdrii po
zbroj a zilsoby dopravuji na mezcich, oslech bitvd v6nec z ttily\ za bojovn6ho pokiiku
a na povozech.se) KiIyZ se ut6boii v otevien6m ien a d6ti; kdo poskytne pomoc spolubojovni-
poli, umisti ve stledu vozatajstvo, samostiilyo kovi, obdrZi obdansky v6nec z dubov6ho listi;
vozy, Zebliky a obl6haci stroje. Bojuji dlouho kdo usmrti tyrana, obEtuje jeho brndni do
a srdnat6, pak se stahuji ke svfm praporfrrn. chr5mu a s6m dostane od O jm6no, odpoviilaji-
Nepi6tel6 se daji oklamat, domnivajice se, Zc ci jeho hrdinsk6mu iinu. Odm6iuji se rravzi-
ustupuji ncbo ie sc chystaji na rit6k, pron6sle- jem i jinfmi v6nci.
duji je, ale obyvatel6 Slunedniho st6tu, roz- Kaidf jezd.ec je ozbrojen kopim a dv6ma
d6livSe se na d.vd kiidla a 5iky, naberou novyich u sedla zavdSenfmi pistolemi, kter6 jsou siln6
sil, a kdyZ daji d6lostielb6 piikaz k palb6 roz- kalen6 a v risti hlavn6 se zuilluji, takZe pro-
Zhavenfmi koulemi, vrhaji se znova do boje rililejikaidi ilelezn6 brn6ni; mimo to nosi mei
proti zmaten6mu nepiiteli. Uchyluji se i k mno- a dfku. Jini, t6Zkood6ni jezdci,al) jsou ozbroje-
ha jinfm podobnfm lstem. Svymi v6le6nfmi ni ileleznj'm kyjem, kterf prorazi i takov6
rlskoky a stroji pieddi vSechny n6rody. T6bor ilelezr.6 brn6ni, jeZ odol6 medi i pistoli; zaitoti
ziizujipodobn6 jako Riman6; s podivuhodnou na nepiitele jako Achilleus na Kykna,az)
rychlosti stavi stany a opeviuji se piikopem udeii a srazi ho k zemi. S kyje visi dva letlzy,
a n6spem. Rozliin6 pr6ceo stroje a vrhaci za' dlouh6 Hest pidi, s L,elezn!,mi koulemi na kon-
Iizeni zrraji zvl66tni velitel6, motyk a seker cich; m6chne-1i se palici, otoii se kolem krku
vSak dovedou uiivat vlichni voj6ci. P6t, osm nepiitele, st6hnou ho, shodi s kon6 a povali.
nebo deset velitehi, zku5enfch v SikovSni Tajemsu:i, jahiidi Aby v5ak mohli timto kyjem hbitEji vl6dnout,
vojska a v6lednfch lstech tvoii v6lednou radu kond nohamoa' neiidi ot6Ze kon6 rukama, ale nohama t otLile
a podle diive vypracovan6ho pl6nu d6v6 od- se hiiii na Eabrace sedla a konce se piezkami
dihim piikazy. Je u nich zvykem br6t s sebou piipevf,uji ke timenrim, nikoli k noh5m; na
t6i oilclil ozbrojenych chlapcri na konich, aby vn6j5i strau6 timenri je ilelezr^i koule a uvnitl
poznixali v6lku a zvylcali si tak jako vldata trojrihelnik, ktery se obraci stiidavfm stisknu-

58 59
tim nohy a otodi koule, piipevn6n6 piezkauri okolnosti. Kdo sv6mu spojenci nebo druhu
k Iemenrim timenri; tak piitahuji a povoluji
vdas nepomifie, je zmrsk6n; kdo nevyplni roz-
uzdu s podivuhodnou ryehlosti, pr.roo nohorr
kazy, je vhozeu do j6my na pospas 5elm5m;
obraceji kond nalevo a levou napravo. Toto do ruky mu pii tom daji obudek a pfemriie-li
tajemstvi ra;eznaji ani Tataii, nebod, abkoli iidi lvy a medv6dy, kteii tam jsou coilje skoro
ot6le nohama, piece jen jimiuedovedou m6nir:
nemoin6 dostane milost.
-
smEr, piitahovat je a povolovat pomoci zaii_ -
Y5echen majetek podrobenlich n6rodri a t6ch,
zerlri na timenech.
kter6 se dobrovoln6 vzdaly, piech6zi ihned
Bitvu zahajuje lehk6 jizda stielbou z h6kovnic,
do spoledn6ho vlastnictvi. Do zminEnfch st6tri
pak zas6huou do boje 5iky kopinikri, za nimi je ihned dosazovina pos6dka a rllednici ze
prakovnici, kteii jsou velmi cenEni a bojuji, Slune6niho st6tu a piemoieni se postupn6
piebihajice jako nitky po osnov6 tkaniny: piiuduji zvykrim Sluneiniho st6tu, sv6ho
stiidav6 jedni vybihaji a jini jdou dozadu. spole6n6ho hlavniho mdsta, kam posilaji
Vedle toho pom6haji vojsku oddily, ozbrojenr,,r
zd.arma studovat sv6 d6ti.
dlouhfmi kopimi. Bitva vrcholi bojem na Bylo by mi tilko vypravovat je5t6 o vyzv6da-
meie.
6ich, o jejich piedstaven6m, o hlidkdch a o ce-
Po skonireni vilky slavi triumfy jako Riman6,
l6m syst6mu i o ostatnich naiizenich ve st6t6
ba je5t6 ok6zaleji, konaji d6kovn6 modlitby sam6m i mimo n6j; to vBechnei si mfiZe5 pfed-
k Bohu a tehdy piedstoupi v chr6mu voje- stavit sim. PondvadZ pnvol6ni kaid6ho je
vfrdce a b6snik nebo historik, kterf s nim byl
urdeno jiZ od ddtsvi podle postavehi a spojeni
podle zvyku na vfprav6r wlpr6vi o dsp65ich hvizd, pozorovanf ch pii jcho narozeni, v5ichni,
a nezdarech. Nejvy55i vl6dce ovEndi vojevridcc pracujice podle swf ch piirozenfch n6klonnosti.
vavlinovfm v6ncem, chrabrfm voj6krim udi_ plni sv6 povinnosti dobie a radostnd, nebo{
leji 6estn6 vyznamen6ni a na nEkolik dni jc ony jsou pro kaZd6ho z nich piirozen6. To
osvobozuji od pln6ni prdce pro spolednost. se vztahuje jak navojenskou sluZbu,tak i na
Yoj6ci se z toho neraduji, nebot nepiivykli ostatni.
zahdlce, a proro pomdhaji svym pi6tehim.
M6sto je ve dne v uoci stieZeno hlidkami,
Naopak ti, kdo byli svou vlastni vinou pie- stojicimi u ityi
bran a na vn6j5ich hradbdch
moZeni nebo nevyuiili piileZitosti k vitizstvi,
sedm6ho kruhu; na ba5t6ch, v6Zich a vniti-
jsou piijim6ni s potupou? a prvy, kdo se dal
nich u6spech. Ye dne vykon6vaji str6ini
na rltdk, mriie uniknout smrti jen tehdy, sluihu ileny, v noci muZi. D6laji to proto, aby
kdyZ se za jeho iivot piimlouvd cel6 vojsko nezleniv6li a byli vldy a pro kaZdy piipad
a jednotlivi voj6ci na sebe berou I6st jeho piipraveni. StrSZe se stiidaji tak jako u n6s
trestu. AIe takov6 shovivavost se piihdzi kand6 tii hodiny. Pii z6padu slunce se str6Ze
zi{dka, a jen kdyi je mnoho polehEujtclch rozddiujl za zvrrkri bubnu a hudtry.


61
H= = = ︱
︱︱︱=︲ト
︱︱

Zablvajf se lovem, jako n6iim podobnfm je povaZuji za nej6estnEj5i. A ten, kdo zn6
v6lce, za slavnosti pak na n6kterfch prostran- v6t5i poiet umdni a Iemesel, poi'ivi i vEt5i

stvlch t6Z p65imi a jezdeckfmi hrami, po nichi rficty; k t6 6i on6 pr6ci jsou ur6ov6ni ti, kdo
ーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーー

hraje hudba atd. Rddi promijejl svfm ne- k ni prokazuji nejv6t5i schopnosti' Nejna-
pi6tehim vinu a ur6iky a po vit6zstvi jim m6hav6j5i iemesla, na piiklad kov6isk6 nebo
prokazuji dobro. JestliZe je naiizeno rozboiit zednick6 a j. povaZuji t6i, za hoiln6 nejvdtSi
nepi6telsk6 hradby nebo n6koho z nepi6tel chv6ly, a nikdo se nezdr6h5 zabi:rai se jimi,
popravit, prov6d6ji to je5t6 v den vftEzstvi, tim spi5e, Ze n6klonnost k nim se projevuje
ale potom jim neust6le prokazuji dobro, tvrdi- iiil od narozeni; diky takov6mu rozd6leni
ce, ile cilern vdlky neni zni6eni, ale zdokonalenl praci se nikdo neobir6 praci pro sebe Skodlivou,
plernoZenfch. ale naop.k takovou, lr,:teti rozvfii jeho sily'
Yznikne-li mezi nimi spor pro nijakou ur6Zku Zeny provozuji m6n6 nam6hav6 iemesla'
nebo z jak6koli jin6 plidiny (v jejich sporech Y5ichni musi um6t plavat a pro ten idel jsou
jde takika vZdy o otilzky cti)o trest6 vl6dce u nich ziizelry nildti'e, jak za hradbami m6sta,
a jemu podiizenf n66elnik vinnika tajnEo do- tak i uvniti, u ka5en. S obchodem se u nich
pustil-li se ur6Zky skutkem v prvnim n6valu nesetkAme' i kdyi znaji cenu pen6z a pro sv6
hn6vu; dopustil-li se slovni ur6Zky, odkl6daji vyslance a vyzv6dade razi mince. Z rirzz$ch
ie5eni aZ do bitvy, nebot iikaji, Ze hn6v se m6 zemi piichizeii do m6sta obchodnici, aby
vyl6vat proti nepiiteli; a o tom, kdo se ve v6lce k po.roli jejich piebytky, ale obyvatel6 SIu'
vice vyznamenil,rnysli,ile vyhrSl tak6 piia do- nedniho stetu je odmitaji prod6vat za pen;izel
kdzal, Ze m6 pravdu; jeho protivnik se tim spo- berou v5ak vfm6nou podle piim6ien6ho od-
koji.Tresty ud6\i spravedliv6 a podle piestup- hadu zboii, kter6ho maji nedostatek a kter6
ku, souboje v5ak nedovo\i:aa) ten, kdo chce kupuji 6asto i za pelorize- Jejich dEti se bavi
dok6zat svoji nevinu, m6 ji dolc6zat ve v6lce. pozorov6nim, jak6 mnoZstvi zboZi jim kupci
VELI(ISTR: d6vaji za rrr6lo penlz; ale staii se tomu ne-
Zasluhuje v5estrann6 pozornosti, Ze se vy- sm6ji, nebot se ob6vaji, aby otroci a cizinci
nerozvr6tili mravy ve st6t6. Proto obchoduji
ーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーーー

hfbaji fitznj'm. sporrim, kter6 jsou na z6hubu


vlasti, a Zeodstraiuji obdansk6 v6lky, zr.licL.il u m6stskfch bran a otroky, ziskarr6 ve v6lce,
se 6asto rodi tyrani, jak je vid6t na piikladu bud prod6vaji nebo jich uZivaji na kop6ni
F.i*r r Ath6n. A nyri mi, prosim, v1pr6v6j piikopri nebo jin6 tEih6 pr6ce za m6stem'
o jejich zam6stn6ni. 0 hlidd.ni polt Na oeh.unu poli vysilaji zirovei s d6lniky
uoiEPLAYEcr st6le ityii vojensk6 otlilily- Ty pochoilujt dtyi'
O prdci SlyBeI jsi uZ, myslim, ode mne, Ee se vBichni mi branami, odkud jdou 6tyii cihlami dl6Zd6n6
ddastni vojenstvi, zem6d6lstvl a chovu dobyt- cesty aZ k moii, aby cizinci mohli pohodln6
ka. Kaidf m6 v5echny tyto prece zn6t, nebot cestovat a doPravovat. zboili.

63
"

                                                                一

O pohostinsu,i K cizincrim jsou piivdtivi a St6dii a po tii dny nou,Georgicaoo.46 Potiebn6 i6st zem6 je zorSua
je ilivi na st6tni ritraty. Nejprve jim umyji a ostatni zristane jako pastvina pro dobytek.
nohy, pak jim ukazuji m6sto a vysvEtluji jeho O clwtsu ilobytka Znalost, jak rozplemeiovat a pEstovat kon6,
zaiizer:i, v o di j e clo Rady a na veiejnou hostinu. skot i brav, psy a krotk6 dom6ci zviiata vleho
Urduji zvl6Stni prrivodce, ktei{ cizim hostrim druhu, ceni se u nich stejn6 vysoko jako za
slouii a chr6ni je. Jestliic se nEkteii z nich Abrahama. Piipou5t6ji-li je, snaZi se, aby
cht6ji stSt obdany Sluneiniho st6tu, podrobuji zvilata mohla il6t nejlep5i piirristek k chovu,
je m6siini zkoulce za mEstem a dalBi mEsic a proto je p6Ii pied obrazy b)rkn, koni a ovci
v mdst6 sam6m. Potom udini piislu5n6 roz- u5lechtil6ho plemene atd. Chovn6 hlebce ne-
hodnuti a za urLit!,ch obiadri, plisahy atd. piipoultEji ke klisn6m na pastv6, ale v pii-
je prijimaji. hodn6 dob6 na dvoie venkovskfch konirenl
0 rolnirtti Nlimoiidnou pozornost vEnuji rolnictvi: neni hledi, aby byl v horoskopu Stielecao) v piiz-
ani jedn6 pid6 neobd6lan6 pridy, kteri by ne- niv6m postaveni k Martovi a Jupiterovi.
nesla uiitek. Plizprisobuji se vdtnim a plizni- Pro bfky vyhled6vaji znamenl Byka, pro ovce
vfm hv6zdirn, a zanechav5e ve m6st6 jen zase zr.anteni Skopce, atd. podle vddeckfch
m6lo lidi, vyjdou vEichni s n6iadim na polo poudek. Maji tahd hejna slepic (pod ochranou
orat, sit, okop6vat, plit,i,it, sklizet obili a iesat Plejad),a?) kachen a hus, kter6 Zeny ochotn6
hrozny; jdou s trubkami, bubny, prapory pasou nedaleko m6sta, hde jsou pro n6 pii.
a vSochny pr6ce konaji n6leiit6 v nejkratbi stie5i, a hde se vyr'6bi i sfr, m6slo a jin6
dob6. UZivaji vozri, opatienfch plachtami, ml6dn6 vfrobky. Krmi tak6 hodn6 kapounri
kter6 se mohou pohybovat i proti v6tru; a rrizn6 drribeZe atd. Jako plirudka k tomu
neni-li vEak v6tru, t6hne vriz jediny tahoun vSemu jim slouZi kniha zvan6 ,,Bucolica".
diky velmi dovedn6 sestrojen6mu pievodu Y5eho maji nadbytek, pondvadil katd! chce
kol. Je to n6dhern6 podivan6! Ozbrojen6 pol- bft prvnim v pr6ci, kter6 neni rn.oho a di,rr6
ni sttdL, kter6 se neust6le vymEiuje, kon6 bohat6 vfsleilky; oni sami pak jsou velmi
m.ezrtirn obchrizky. Pole nehnoji ani mrvou nadani. Toho, kdo stoji v 6ele jinfch pii n6-
ani bahnem, nefiot se domnivaji, ile tim za- kter6 z vyjmenovanlich praci, nazl'vaji kr5lem;
hnivaji semena a upotlebi-li se jich jako Iikajl, Ze toto oznadeni nepatii nevzd6lancrim,
potravy, oslabuji t6lo a zkracluiii,ivot, podotr- ale pr6v6 takovfm lidem. Je obdivuhodn6, he
nE jako ileny h.ezkd nikoli z6sluhou sv6 praco- v5ichni, muZi i Zeny, chodi na pr6ci v oddilech
vitosti, ale malovSnim, rodi slab6 potomstvo. a ve vdem se podiizuji sv6mu kr6li, nepro-
Proto nepiid6vaji nic ani zemi, nlibrZ peiliv6 ji jevujice pii tom (jako my) Z6dnou nespokoje-
ohd6l6vaji, uLivajice pii tom tajnfeh prostied- nosto nebot ho povaZuji za otce nebo za starHi.
kri, kter6 zrychluji klidivost, zvy5uji rirodu a ho bratra. Majl t6il hSje a lesy, v nichZ iasto
chrAni semena. K tomu ridelu maji kuihu zva- lovi divokou zvdi.

64 65
nikterak v5ak neBkodil Slunci a M6sicio
ale
こi Velk6 iCtё o Mali
podporoval pevnost z6klactri' Fortuna s Al'
O moiePloaectoi MoFeplavecWi Se u niCh tこ
coi podle n6zorri
zvlaこ tコ こ lodこ a ga16ryっ iezdiCi pO mOFi bez
seStroien′ m Lr"* byla v des6t6m dom6, v6Btilo moc' sflu
vesel a vttru,hnan6 dimyslnこ ify,rra"i Slunedniho stetu
v piizni-


kterf byl


a velihost. Ani Merkurius,

:鮮聴薫麟蝸
v6m aspektu vriii Pann6 a ozaiov6n v apsid6
Mdsicei, nemrile Bkoclit; a je'li pliznivf'
rizn6 narody,zelrrlる avこ
Cio Sami nikOIInu nc‐ nemi jejich v6da nedostatkt; o to' Ze se d'i
曲五五し ,bOjuii Vttak ien oiek6vai v Pann6 a v konjunkci' se m6lo
マrdl,ze cew SVれ dO‐
staraji. Pro vliv hv6zd na Zivotnl sllu a d6lku
Zivota se iidi, jak uZ bylo ieieno' jejich po'
stavenim i Pii Podeti's)
Jejich potravu tvoii maso, m6slo' medo
sfr'
O potaol
a distoin● こ48)Mali
i。
Sコ
datle arrizn6 zelenina' Z pod6tku byli proti
:Se
zahijeri zviTat, pon6vacli se jim to zd6lo
erO抵 話
盤mi,Oa こ蝋TVeCha Kalkutou, proStこ
i na pevnhこ ,rkr,rtry*, ul" pat poznali, ie hubenl rostlin'
ie
stこ nichtt mOhOu dostavat iak6koli obdaienfch rovn6Z citem, je stejnd krut6' a
by tedy musili zemlit hlatly a uznali' l'e fiilbi
露革IIぶ T離 ∫ 拶


t-rororrl jsou stvoieni pro vy55l, a proto- nynl
jedi v5cchno. Uiitedni zviiaty T 9f' kr6vy
vtteこ nttch lSttt proto
".
koo6, zabijeii vEak neradi' Peiliv6 rozliBuji
Npiby bメ O Zalimav6 usけ 首Ct,CO iedi a Pll. prosp65n6 ikoilioe pokrmy a jedi .podle
"- Jiillo se pravideln6
iak plync iciiCh鯰
市Ot a lak alouho差 11・
if"apit,i l6kaisk6 vdtty'jedi
,liUta. stiid6: prvni den maso' tlruhf ryby
■ oiEPLAVEC:
Ot
Uこ ,鯰 e V prv6 Fadこ je tFeba se starat 0 2市 a tieti zeleni:ru, a pak se zrova vracejl k masu'
O iir:oti a Potatti Staii
celku a teprVe PotOm OЙ 市ot
ieanotlivct。
cel6 obce i jednot' aby se ani nepieji<Iali, ani nevysilovali'
lialch obiani li SV6 mё StO,49)stanOVili [d6 maji jidio straviteln6jdi a jedi tiikr6t
ProtO, kdytt Stavこ

吼器品構費修1警 denn6 tl.re *alo, ostatni jedi dvakr6t


denn6'
rtdti pak ityiikr6t, podle naiizcni Fysika'


let'

蜃 《
v scuhvё zCli Lva;Ⅳ lerkl V6tbina se doZije sta, n6kteii aX dvou -set
Piji velmi stiidm6' Do devaten6cti let ne-

蠍 懸鷲
概ltB置霊
vB"V pttZniv6m肥
horoSkOP; Mё sic byl
dovolujt jinochrim pot'wini vina s vfjimkou
tEch piipathi, ktty je to nutn6 pro zdravl'
Po tlosaneni tohoto v6ku piji muii i Zeny
vino'
led6n6 vodou. Lict6 po pades6t6m roce
le`
si
a Venutti a zarovett・
Slunce; Saturn smこ 10Val dO CtVrt6ho dOmu
67
66
v6tSinou ui vino nefedi. Podle dan6 rodni doby ci zimnici l6il utiSujlclmi l6zn6mi a ml6Enou
jecli jiclla pokud moino vfi;ivlo;d a vZdy podl, stravou? piijemnfm pobltem na venkovE
piedpisu Yrchniho L6kaie, kterf se o to stari. a klidnfma vese$m cviienim. Pohlavni nemoc
Nic z toho, co je stvoieno Bohem, nepovaiuji se u nich nemriZe rozHilit, protoZe dasto oii5tu-
za 6kodliv6, nepoZiv6-Ii se toho v nemirn6rn ji t6lo umfvSnlm ve vln6 a natiraji se vonnfmi
rnnoZstvi. Proto se v l6t6 iivi plody, kterri oleji, pli cviieni pak vym65ov6nim potu od-
jsou ierstv6, Stavnat6 a v letnim il6ru a suclrrr straiiuji Ekodlivf vfpar, kterf rozkl6d6 krev
osvEiujici; v zimd poilivaji su5enou potravu, a michu. UtrytUmi onemocni ziidka, protoie
na podzim jedi hrozny, nebot je Brih stvoiil netrpi plicnimi zin.4ty, a nejm6n6 l.;l.pi zi-
jako prostledek proti melaneholii a skleslosti. duchou, kter6 se vyvljl n6sledkem nahroma-
Yelmi hojn6 uiivaji voiavek. Kdyi r6no d6ni dt6vy. Horeiky l6ii pitim studen6 vody.
vstanou, rozdes6vaji si v5ichni vlasy a myji Jednodenni zimnice l6ii koiendnfmi piisada-
tv6i a ruco ve studen6 vod6; pak bud Zvfkaji mi a v!ilivnou pol6vkou, sp6nkem, hudbou
nebo rukama roztiraji m6tu, petrZel nebo nebo veselosti; tiidennl pou5t6nim Zilou a po-
kopr, star5i pak roztiraji kadidlo. Potom so jid6nim reven6 nebo jinfmi prodibdujicimi
modli, obr6ceni k vfchodu, kr6tkou modlitbu, prostiedky nebo odvarem z projimavfch ko-
velmi podobnou t6, kter6 n6s naudil Jeiib. ilnkri a kyselfch rostlin. Projimadel :uilivaji
Jedni jdou potom posluhovat starfm lidem, zifdka. dtyfdenni zimnice *n"dreo vyl6ii n5h-
druzi zpivat, do sboru, tieti plnit stetni povin-
nosti; pak odch6zeji na prv6 piedn6bky, pot6
$m rilekem, ale t6il rostlinami, fEinkujicimi
proti vfm6Sku Ityidennl horeiky nebo jinfmi
jdou ilo chr6mu, dSle provozuji t6lesn6 cvideni, vhodnfmi prostiedky. Uk6zali mi t6i tajn6
posl6ze trochu odpodivaji a konedn6 zasedaji prostiedky k jejimu l66eni.
k jictlu. Zvlildt! peiliv6 l6ii vleklou zimnici, kter6 se
O rnmocich obyaatel Ani dna, ani chiragra, ani katary, ani ischias, hodn6 boji, a bojuji proti nf jednak zkoum6nim
Slunedniho stdtu ani koliky, ani nadfm6ni, ani v6try se u nich
a jejich lddenir\ hv6zd, jednak l6divfmi bylinami nebo modlit.
nevyskytuji, nebot vdechny erto nemoci po- bami k Bohu. ZimiloLice p6ti-n Besti-r osmi-
chizeji ze Spatn6ho vymESovini a nadf- a vicedenni se u nich takika nevyskytujf,
m6ni, oni vBak haZdf piebytek 5t6v a v6try protoZe nemivajl nahromaddni Et6v.
rozh6n6ji t6lesnfm cviienim.s2) Proto pova- Koupaji se v l6znfch, vybudovanfch podle
Zuji za velmi neslu5n6, spatii-li n6koho iimsk6ho vzoru; natlraji se oleji a vynalezli
plivat a vykaBl6vat: tvrdi, Ze je to bud zn6m- jeBt6 mnoho jinfch, lo;dm nezndmfch pro-
kou nedostatein6ho cviieni, nebo nedbalosti stiedkri k udrZeni Eistoty, zdrayia sily. T6mito
a lenosti, nebo opilosti a obZerstvl. SpiHe trpi a podobnfmi prostiedky bojujt proti padouc-
zindty a suchlimi kieiemio od nichZ pom6h6 nici,s kterou byvaji 6asto stiieni.
vydatnS, Sfavnat6 azdravi potrava. Yysiluji-

69



VELMISTR: Iizerl n66elniky, takZe je jich dohromady


Ta b〕 行 a pFiznakem mimoFidn6ho nadlll`: tiin6ct. Kaildf z nich iiili piisluSn6 odvdtvi:

Heraklcs, ScOtus, Sokrates, KallimachOH :t Moc vojenstvi, Moudrost v6dy, L6ska vfiivu,
plohamed tOutO nemoci tak6 trpこ h. obl6k6ni, plozeni d6ti a jejich vfchovu.
Sch6zeji se i vEichni velitel6 muZskfch i Zen-

MOiEPLAVEC:
BOjuii p・ Oti ni mOdlitbami vysllan′ mi k nCl)i skfch oddihi, des6tnici, pades6tnici a setnici,
aby projednali st6tni zilleditosti a zvolili rlied-

a tim,Ze povzbuztti mozek kySeけ mi 16ky,


vybranou zabavou a v′ ZiVnol.po16vkou,(11) niky, kteii byli pieiltim ve Yelk6 RadE pouze
nitt divali nejlepも l pも eniこ ■ navrZeni. Stejnd tak se denni o b6Znfch v6cech

ou lllouku. Jlditt
dovedou pFipravOvat nlistrnё : PFidivajl(10 radi e a tii hlavni vl6dci; reviduji, potvrzuji
nich skoFici,med,mis10 a mnoho positticiCI】 a uskutedf,uji vfsletlky voleh a projedn6vaji

koFennチ ch PFiSad. Do tuこ n′ ch jidel divaj` jin6 nutn6 opatleni. Losov6ni uZivaji jen
kyseb pFisady, aby zamezili Fihanfo NcPll v t6ch piipadech, kdy vribec nev6di, jak se

nipoje chlazen6 1edem,ani_jako ёittan6- rozhodnout. Uiednici se m6ni podle vule lidu.
Ale dtyii nejvyiSi se nem6ni nikdy,leda Ze by

umё le zahFat6,neb01 nePOtFebuii takOV6 p■ 0-


stFedky prOtiも tavinl na pos■eni PFirozen6h0 sami po vzdjemn| dohod6 postoupili svfij
tepla,ale tOtO teplo zv14首 tこ v16tこ a PFi inavこ riiacl jin6mu, o kom jsou piesvdddeni, Ze je

POdPOrttitluこ en′ mこ esllekem,Octem,kmmem。


moudiej5i, nadan6j5i a bezdhonnEjSi. Jsou
matou a bazalkOu.ZnttiitaiemStVi omlldnuti opravdu tak rozumni a iestnl, Ze ochotn6

n6pFlomn′ lll ustupuji moudiejlimu a sami se od n6ho udi;


vttdy po sedIKli letech,provadこ


a prilrLO pOdivuhOdnyln zpusobellll bez Jak6ho‐ takov6 postoupeni riiadu sc vSak st6v6 ziidka.
Vl6dci Moudrosti jsou podiizeni vedouci jed-

koli nebezPcこ
VELMISTR: `。 notlivfch vdd, hrom6 Metafysika, jirni; ie
NehOvOFil jsi dOsud o vこ dich a`Fadech. O sdm, jenZ jako stavitel stoji v dele vSech
MOnEPLAVEC: v6d: pro n6ho by bylo potupni nezrl;at cokolio
O υOJ6Jα Pr`● じ Ba ne,jtt jsem o nich mluvil,ale protOを e tё to co je lidem dostupn6. Tak jsou pod vedenim
Jれ fλ 力α′ο挽 tolik zajima,PFipojim jeと tё nё cO.Za kattd6h0 Moudrosti: znalec mluvnice, logiky, fysiky,
`Fο ` ι
Jο Jη ο ,POdroら れば l6kaistvi, politiky, mravnosti, hospod6istvi,
“ ■ovu a `plttku se pO vykonilli bOhOsluZeb
οRα JJ
schizi Rada.VtticL■ li obyvate16,starこ i dvaccti astrologie, astronomie, geometrie, zem6pisu,
let,se jl■ こastni a jsou vybizeni,aby se kaЙ d′ hresleni, aritmetiky, b6snictvi, ieinictvi, malii-
z nich vyslo宙 l o tom,jaL mi sttt vady, stvi a sochaistvi. Pod vedenim vlidce L6sky
kteFi tFednici plni sv6 povin■ osti dobFe a kteFf jsou: znalec plozeri, vychov6v6ni, l6kaistvi,

patnこ 。Dale se kaを d′ obl6k5ni, rolnictvi, chovu dobltka, paseni st6do
OSnl′ den schizejf
vこ ichni ttednici,Lotiを Nejvyも も
fO asnim Moc, hroceni dobytka, vrchni kuchaf, krmid atd.
Moud■ Ost a Liska,z nichЙ kaЙ d′ ma ttt pOd‐ Disposicimtietiho vl6dce, Moci, jsou podiizeni :

″イ

z\alec strategie, velitel z6pasnikri, mistr kovrii, omilostn6n a propu5tdn, nebo se rozsudek
velitel zbrojnice, pokladnik, vedouci mincovr ry, st6v6 pravoplatnfm a piitom se obZalovanf
odbornik ve stavitelstvi, velitel vfzvddnjtfi objim6nim a polihky atd. smiiuje se svfmi
oddihi, j izdy, p 6choty, p o dkoni, vridce Eermi iri, ialobci a sv6dky, jako s l6kai'i sv6 nemoci.
velitel d6lostielectva a prakovnlkri a znaL:c Trest smrti je prov6d6n jen rukama lidu,
pr6va.5a) A t6m v5em jsou podiizeni zvl6ltnl kterf vinnika usmrti nebo ukamenuje, a prv6
odbornici. r6ny d6vaji Xalobce a sv6dci. Katri ani liktorri
VELMISTR: nemaji,66) aby neposkvrnili st6t. N6kterfm
Nu, a co mi iekne5 o jejich soudcfch? vinnikrim je dovoleno, aby se usmrtili sami:
IdOfr,EPLAVEC: ti si daji kolem sebe v pytlich stielnfch prach,
O soudnimltzeni Pr6vE jsem o tom cht6l hovoiit. Katdf jednot- zapili jej a tak uhoii; piitom jsou povzbuzo-
o soudclch livec je podroben soudni moci vrchrlho pied- v6ni div6ky, aby zemieli dristojnd. YBichni
staven6ho sv6ho oboru. Tak jsou vBichni obdan6 pl66ou a prosi Boha, aby zmirnil svrij
vedouci odbornici zirovefi. soudci a mohou hr.6v, rmoutice se, ie musili odseknout za-
trestat vyhnanstvim, bidov6nim, ditkou, zba- hntvajici rid st6tu. Yinnika pak piesvdrlduji
venfm piistupu ke spolein6 hostinEo vyobco- a piemlouvaji tak dlouho, dokud s6m nesou-
v6nfm z cirkve a zirkazem. styku s ienami. hlasi a r,.elidi pro sebe trest smrti; jinak ne-
Jestliie byl zloiin sp6ch6n v6dom6 a byl mriie bft usmrcen. Ale byl-li zloiin sp6ch6u
pledem promy5len, jsou n6silnlci trest6ni proti svobod6 st6tu nebo proti Bohu nebo
smrti nebo podle z6kona odplaty trestem oko proti nejvy5Sim riiaihirn, vyn6Seji rozsudek
za okor65) nos za nos, zub za zub, atd. Stane-li okamZitd bez jakdhokoli slitov6ni. A takovi
ee zlo6in v h6dce a bez piedchozlho rimyslu, je zloiinci jsou trest5ni pouze smrti. Odsouzenf
rozsudek zmirn6n, nikoli vlak soudcem samfm, k smrti je povinen objasnit pled tv6ii lidu
ale tiemi vl6dcio od nichi je moZno odvolat se podle sv6ho sv6domi piiiiny, pro kter6 mysli,
k O, a to nikoli cestou pr6vni, nlbrh cestou ie by nemusel zemiit, uv6st provin6ni jinfch,
milosti, kterou mriZe ud6lit jen on. Zalilie r,Le- kter6 by m6la bft takd potrestSna smrti, i zlo-
maji, maji jen vdZ k v6zn6ni vzpurnfch ne- 6iny riiadri, uv6d6je, je-li oviem o tom pie-
pi6tel a j. Pisemn6 soudni Ilzerri (kteft razjr 1- svddEen, drikazy toho, ie oni zasluhuji je5tE
me procesem), neznaji, ale pied soudcem tEZBi trest. A uk6Zi-li se jeho ihivody piesvEddi-
a vl6dcem Moci je piedneseno obvinEnl, pii- wfmi, je posl6n do vyhnanstvl, st6t pak oiiBtujt
vedeni sv6dci a obialovanf, kter6ho soudce modlitbami, bohosluZbami a pok6nim. Prozra-
hned na mistE bud osvobozuje nebo odsuzuje, zen6 vinniky vHak nemudi, ale udEluji jim pouze
hovoii na svoji obranu; odvol6-li se k jedno- dritky. Pieiiny, kter6 se staly ze slabosti nebo
mu ze tli vl6dcri, odkl6d6 se osvobozujicitos- z nev6domosti, trestaji pouze vftkami a povin-
sudek na piiSti den. Tieti den mriZe bft O ufm cviienirrr ve zdrZenlivosti nebo studiem

72 73
t6 v6dy nebo um6ni? proti nimZ se kdo pro- chybnこ sPriVn′ nli 16ky a jsOu PFiiillliny sPittc
hieBil. jakO nё cO pFttemn6hO・ 10彰 jako trest.
Ye vz6jemnj,chvztazich si podinaji zoela jah<r VELMISTR:
fdy jednoho a t6hoZ t6la. Nyni bys mi mё l vypravOvat O jejich knё を
ich,
Je z6hodno, aby sis v6iml toho, Ze, kdyi st: obёtOvi■ li,niboを enstvi a viFe.
kterlikoli vinnik obr6ti s6m na irfady, nedckir ltrOiEPLAVEC:
na Zalobu, a dobrovoln6 se obvini z pi'eIiuu O hndiich, Ncjvyも こim knこ zemje u nich sim O,z ttednikt
a udini pok6ni dIive, neZ ho obZaluji, je po- ndboi,enstai, jsou knё をill■ ijen tFcd■ lici vyき も
i;jejich POvill‐
trestSn jinak nei za 'ttajen'i zlodin. Horliv6 obdtoadni
nosti je starat se oこ ist6 svこ dom1 0bこ ant,jim
usiluji o to, aby nikdo nikoho nepomlouvaln a modlitbdch
se zc svチ ch hFiChi zPOvidi Ce16 maё sto vじ ajn6
nebot nactiutrhad musi bft potrestSn podlc ZPOVё di,pFiiat6 i u nas;。 ni takjednak。 こ
itttuif
z6kona odplaty. A pon6vadZ se st6le pohybuji duge, jcdnak pozllivajl, jakプ m hFiChi・ lll lid
a pracuji v oddilech, vyZaduji pro usvEddcni nejvicc Pod16hio POtOm se hё を 1■ rednici
hiiSniha p6ti sv6dkri; jinak ho propou5tdji na ZPOVidaji sami tFem nejvy首 も
fm vl`dcim jak
piisahu a s vfstrahou. Je-li obvin6n po druh6 Ze SV′ Ch,tak i z cizich hFichi,zevgeobec益 uli
ncbo po tieti a dv6ma nebo tiemi usv6dden, je, nikohO vζ ak nejlllcnujl, alc POukazujf
dostanc dvojnisobnf trest. hlavnё na hFichy nejtё を
首i a pro stit ncjも kodli…
Zilkorl& rnaji rn5lo; jsou stru6n6 a jasn6. Yy- vё jこ 1.NakOnec se tito tFi vlldci z tё chto i ze
ryty jsou na nc6d6n6 desce u chr5movfclr SVア ChhFiChi zPOvidaii Sam6mu O,kterァ tak
dveii, to jest na sloupoiadi; na jednotlivfch Poznl,jak′ In druhcln hFichi stit nejvice trpi
sloupech lze viddt definice vdci v metafysick6m, a vhOdll′ nli P・ OStFedky se star1 0■ lipravu.
velmi strudn6m slohu; co je totii Brih, co Ob&可 e BOhu,InOdll se k nё mu a pFedevgim,
and6l, co sv6t, hv6zda, 6lov6k, osud, state6- kdykoli je tO tFeba pr0 0こ igtё ni,vyznivi za
nost atd. Yiechno je definov5no velmi vtipn6. Cel′ n`・ Od hFichy vも ech spoluObta■ li v chrimu
Tant1il jsou nadrtnuty definice v5ech ctnosti pFed OltiFeln,nenaz′ va Vttak nikohO z hFiも nikli
a u kaZd6ho sloupu, na n6mZ je nadepsSna jm6ncm.OdPougti tedy lidll jehO hFichy,vy‐
piislu5n6 definice, jsou kiesla nebo soudni svё tluje jim,jak sejich majl pFedem va■ ovat,
stolice soudcri vlech t6chto ctnosti. Tarn sedi pak vyzniva veFejnこ sv6 vlastni hFichy57 a■ la‐
soudcov6, kdyZ soudi a iikaji obZalovan6mu: kOllec Pttn6gi Bohu obё ぜ,1■ Odll se,aby statu
,,Synu mfij, zhleSil jsi proti tomuto posvStn6- Odpustil,zbaviljej hFichi,POuこ il a Ochranil.
mu vfm6ru (dobrodinnosti, velknmyslnosti T6%IIcivyき る
i Vlidci jed■ Otlivァ ch pOdFizenァ cll
atd.). eri!" A po projedn6ni piipadu odsuzuji mё st se jednOu dO rOkaサ yznavaif,kaを dア
obZalovan6ho k trestu za spSchany piestupek zvliこ ぜ
,ze sv′ ch hFiCllli pFed O.Ten zna prot。
(to je za poBkozeni, malomyslnost, pfchu, i vady prOvincie a 16こ ije vこ emi lidsk′ mi
nedbalost atd.). Rozsudky jsou pak nepo- a bo%sk′nli ProstFedky atd.

74 75
Ob6tov6ni se kon6 takto: O ae tdf,e lidu, kdo aby na z6klad6 t6chto dat m6li moZnost pied-
se chce obdtovat Bohu za sv6 spoluobiany, povidat s nejv6t5i pYesnosti. Uriuji hodinyo
a kdo je zboZnEj5i, lo:abizi se s6m. KdyZ vy- vhodn6 k oplodiov6ni, dni setby, ini, vino-
konaji stanoven6 oblady a modlitby, poloZl brani, a jsou jakfmisi tlumodniky a spojuji-
ob6tovan6ho na dtyidhelnou desku, plipevuE- cim 6lSnkem mezi Bohem a lidmi. Z jejich
nou ityimi h6ky ke ityiem provazrimo spouS- stiedu blr 6 t6il volen O. Zapist\i p ozoruhodn6
tdjiclm se po ityiechkladk6ch zlrrral4kupole, ud6losti a obiraji se vEdeckfmi vfzkumy.
a vzlvaji milosrdn6ho Boha, aby piijal tuto Dohi sestupuji jen k snidani a ob6du, jako
dobrovolnou lidskou ob6t, a nikoli zvflecir,Le- duch, jenZ sestupuje z hlavy do Zaludku
dobrovolnou, jakou mu ob6tuji pohan6. Pak a jater. S Zenami se nestykaji, leda zfidka,
tozkilile Slunce t6hnout zaptovazy) obEtovanf ktlyZ je to nutn6 pro zdravi. Der,.61rri* .rr-
stoupS nahoru, do stledu mal6 kupole a tam stupuje Slunce a rozmlouv6 s nimi o tom, co
se odd6 vrouclm modlitb6m. KnEXi, bydlict nov6ho vynalezli ve prosp6ch St6tu a v6ech
kolem kupole, mu dod6vajl oknem potravrr; n6rod.ri.
jidlo je vlak tak dlouho nuzn6o pokud nejsou Dole v chr6mu dli stSle n6kdo z ob6anri
hitchy st5tu vykoupeny. On s6m pak prosl a modli se pied olt6iem; kaidouhodinujevy-
Boha modlitbou a postem, aby piijal jeho do- stiid6n jinym, podobnE jako je zvykemiun6s
brovolnou obEt. Po uplynuti dvaceti nebo pii slavnostnich ityiicetihodinovfch veiej-
tiiceti dnf, kdyZ je hn6v boZi usmfien, st6v5 nfch modlitb6ch. Modlitby toho druhu na-
se kn6zem, nebo (ale jen ziidka) se vraci dohio zfvaji ,,trvalfm obdtov6nim". Po hostin6
av5ak jiZ po vn6j5im, pro kn6ze urden6m scho- velebi Boha hudbou a potom op6vuji hrdinsk6
di5ti. Takovf Elovdk potom polivi velk6 v6Z- iiny statednfch kiestanfi, ,idt, pohanri a v5ech
no6ti a icty za to, ie se s6m zasllbil smrti pro ostatnich nirodri, a 1:rotoZe nikomu nlic n.ez6-
vlast. AvEak Bnh si smrti nepieje. vidi, prisobi jim to velikou radost. Op6vuji
KromE toho bydlt v horni I6sti chr6mu ityiia- l6sku a moudrost i vHechny rrr.oilrd ctnosti, jak
dvacet kn6Zi, kteii o prilnocio v poledne, r6no jsou podiizeny jednotliwfm 6iadrim. KaZdy si
a veder, dtyiikr6t za dvacei dtyii hodiny, zvoliilenu, kter6 se mu nejvice libi a ve sloupo-
zpivaji Bohu Ialmy. Jejich povinnosti j" po- vi zailne udlechtily a kr6snf tanec.
zorovat hv6zdy, zaznamer:ivat s pomoci astro- Zeny r.Losi dlouh6 vlasy, vzadu sepjat6 do
labiass)jejich pohyby a pozndvat jejich sily uzlu a zapletera.i do jednoho copu; muii maji
a prisobeni na lidsk6 zilleilitosti. Proto vEdi, jen jeden pramer vlasri a okolo n6ho vdechny
jak6 zm6ny a ve kterou dobu se staly nebo ostatni vystiih6ny, na hlav6 maji 56tek, na
stanou v jednotlivfch i6stech zem.6,nechdvaji kterf si nasazuji kulatou 6epi6ku, jen m6lo
si ov6iovat, zdali k nim skutednE do5lo a za- Sir5i neZ je hlava. Na pochodech nosiklobouky,
znamen6vaji pravdiv6 a klamn6 piedpov6di, ale doma barety, bil6, rud6 nebo pestrobarevn6,

76 77
t--

podle sv6ho iemesla nebo zam6stn6nl; riied- a duBevni zdravi a XtEsti pro sebe a pro v5e-
nick6 barety jsou vdt5i a ok6zalej5i. chny n6rody a kondi slovy: ,,StaniZ se vrile
A daonostech KdyZ Slunce vstupuje do dtyi rneznich bodfr bofii.oo Av5ak veiejn6 modlitba je tllouh6 a je
sv6ta,5e) to jest do znameni Raka, Yah, Kozo- vysilSna k nebi. Proto maji olt6i kulatf a roz-
roha a Skopce, konaji ityii velik6 slavnosti. d6lenf prrichody, kter6 se kiiZuji v pravlich
Y t6 dob6 provozuji vtipn6 a kr5sn6 pied- ihlech; po kaZd6 ze btyi opEtovanfch modli-
staveni, podobn6 veselohr6m. Oslavuji tak6 teb jimi vch 6zi O a modli se, pohliZeje na nebe'
kaid! ripln6k a nov,rovn6Lden zaloi,eni St6tu, Tento obiad povaZuji za velk6 tajemstvi'
vfrodi vitdzstvi a pod. Na oslav6ch zpivir Velekn6zova roucha se vyzna6uji n6dherou
Eenskf sbor, zn6ji polnice a bubny a stiili se a symbolikou jako roucha Aaronova.60)
06`3■ fcFcL z d6l, b6snici pak opdvuji slavn6 vojevridce Yiznam asttonomie Cas poditaji podle tropick6ho, nikoli vSak po-
a jejich vitilzstvi. Kdo v5ak s5m piid6 cokoli pro ndboiensui dle hv6zdn6ho roku;61) kaZdorodnE zaznao.en.il-
vymy5len6hoo je potrest6n, i kdyi je to k sl5v6 aob1aruki Eit:ot vaji, o kolik prvf pieilbihi ilruhf. Domnivaji
n6kter6ho hrdiny. Teno kdo se zablvh lZivymi se, ie slunce neust6le kles6, a proto' opisujic
vlimysly, nezaslouii si n6zvu bSsnika ; povaZuji st6le menSi kruhy, dos6hne obratnlkri a rovno-
to za Spatnost, zhoubnou cel6mu lidstvu, nebod dennosti spiSe nei v uplynul6m roce nebo, Ze se

teno kdo se ji dopou5ti, odnlm6 nejzaslouii- na5emu oku, pozorujicimu je st6le niZe na
lej5im lidem vyznamen6ni a dasto je poskytuje naklondn6 dr6ze,62) zd6, ile jich spi6e dosa'
lidem neiestnfm, at uil ze strachu, z rilisnosti, huje a skl6ni se k nim. M6sice vypo6it6vaji
podl6zavosti nebo z chamtivosti. AvEak je5t6 podle m6si6niho pohybu, rok pak podle slune6-
za iliyota zapisuji do knihy hrdiari v5echny, niho; a vzhledem k tomuo Ze jedno souhlasi
kdo vynalezli nebo objevili n6co uZitedn6ho s druhfm ai v devateuictlm roce' kdy i hlava
nebo prok6zali St6tuvelkou sluibubudv miru, Draka6s) dokon6uje svou dr6hu, vytvoiili
nebo za v6lky. TdIa zemie$ch nepohibivaji novou astronomii.
v zemi, ale spaluji je, aby zamezili mor, Yychvaluji Ptolemaia,6a) obdivuji se Koperni-
a m6ni je v ohei, Zivel tak u5lechti$ a ilivfr, kovi, i lr:dyil; iii; pled nim byl Aristarchos
kterf vych6zi od slunce a k slunci se vracf. a Filolaos,6s) ale Iikaji, Ze jeden vlpo6it6v6
Tim vyludujit6il moilnost vzniku modlSlstvi. pohyby kam6nky a druhf boby, ale nikdo
Ponech6vaji si vSak sochy a obrazy hrdini z nich podle skutedn6ho vfpo6tu a rozm6ru
a slidn6 Zeny, st6tem urden6 k plozeni d6ti, 6asto v6ci. Vykl6daji sv6t jen obrazn6, nikoli podle
se na nE divaji. skute6nosti. Proto sami tyto v6ci usilovn6
Pii modlitb6ch se obraceji na ityii sv6tov6 zkoumaji, nebot je to nezbytn6 pro pozn6ni
strany: r6no nejprve k zipadu, pak k vfchodu, stavby a struktury sv6ta a toho, je'li mu sou-
nato k severu a kone6n6 k jihu. Piitom opakuji zeno zah;rnout, di ne, a kily. Y6ii pevn6 v prav'
jednu a twt6i, modlitbu, v nlZ prosi o tdlesn6 divost proroctvi Jei'iie Krista66) o znamenich

78 79
na slunci, mEsici a hv6zd6ch, coZ u u6s ne- ZarrritajiP tolemaiovy a Kopernikovy excentric-
uznilvaji n6kteii poBetilci, kter6 z6nik svdta k6 dr6hy a epicyklyTo) a tvrdi, Ze je jen jedno
reebe a L,e se oblilnice pohybuji samy od sebe
plekvapi tak jako zlodEj v noci. Proto Eekaji
nejen obnovenl iivota, ale snad i jeho konec. a stoupaji, kdyZ se nejvice piibliZi ke slunci
Uzr,ivaji, Ze je neobyEejnd nesnadn6 rozhod- a vstoupi s nim do konjunkce; proto se po
nout, je-li sv6t stvoien z nideho, nebo z trosek v6t5im kruhu ve sm6ru vdeobecn6ho pohybu
jinfch sv6tri, nebo z chaosu, povaiujl v5ak pohybuji pomaleji, kdyZ se pak piibliZi slunci,
nejen za pravddpodobn6, ale naopak zazcela uchyluji se pondkud ze sv6ho sm6ru, aby od
nepochybn6 , Le byl stvoien a le neexistoval od ndho piijaly svEtlo a zai;irraji se poh;,bovat po
v6dnosti. Proto i zde, stejn6 jako v mnoh6m krat5i cest6, a protoZe jsou bliZe zemi, pohybu-
jin6m,67) nen6vidl Aristotela,Gs) kter6ho nazf- ji se tak6 rychleji. I(dyZ postupuji stejnou
vaji logikem, nikoli v5ak filosofem, a na
rychlosti jako st6lice, naz,t'vaji se stojicimi;
z6klad6 nepravidelnostioe) v1'vozuji ietn6 dri- pii v6t5i rychlosti ustupujicimi, jak jim
-
iihaji obyiejni hvdzd5ii; pii men5i rychlosti
kazy proti v6dnosti sv6ta. Slunce a bv6zdy
pokl6dajt za hw6 bytosti, za bolf sochy, za
jdoucimi pIimo, k vbtBimu s.r,6tlu, kter6
-piijimaji, k n6muZ stoupaji atd., nebot
chr6my a iliv6 nebesk6 oltiic, ale neklanEji so
jim. NejvdtSl vSZnosti se u nich t65i slunce. z kvadratur a v oposicich?l) klesaji, ahy se od
Ale Zidla.6 stvoieni nepokl6daji za hodn6 n6ho nevzdalovaly. AvSak m6sic se v oposici,
uctiv6ni a zboiliovitni, nebof to prokazuji a tim vice v konjunkci, zvedi,, nebod je pod
jenom Bohu, a proto slouZi jenom jemu, aby slrrncem. Proto se zd.i, ile vSechna nebesk6
se z trestu za uctivit,i bytosti stvoienfch ne- t6lesa, ad se pohybuji oil vychodu k z6padu,
dostali pod jho tyranie a do biily. A Boha postupuji v opadn6m sm6ru, neboJ cel6 hv6zd-
vnlmaji a pozn6vaji v podobE Slunce, kter6 n6 nebe se rychle ot6di ve dvaceti dtylech
nazfvaji obrazem, tvili a Zivou sochou Boha, hodinich, ale hvEzdy samy pomaleji, opoZduji-
z n.lhoil na vBechnoo co je pod nim, sestupuje ce se cestou, protoZe je nebe piedbihS, zd.6 se,
Ze se pohybuji opadnfm smdrem. M6sic, kterf
sv6tlo, teplo, Zivot, tvirii sily a v5emoZni
blaZenost. Proto i olt6i je u nich vybudov6n
je k n6m nejbliZe, nevidime nikdy pohybovat
se zp6t v oposici ani v konjunkci, ale jen pon6-
v podob6 slunce a jejich kn6ii se klandji Bohu
ve slunci a hv6zdSch, kter6 povaiuji za jeho kud piedbihat, kdyi je pln6 osv6tlen shora
olt6ie, nebe pak za jeho chr6m a vzfvaji nebo zdola, nebof prvni nebe?2) se vridi n6mu
dobr6 anddly jako ochrSnce, bydlici na hv6z- pohybuje tak rychleo Ze m6sidni pohyb vpled
d6ch, svfch ilivfch piibytcich, nebot Iikaji, nemriie pies6hnout tiin6ct stupfiri, o kter6 se
Ze Brih projevil svou nekonednost a velkolepost
od n6ho vzdaluje. MEsic se tudiZ nepohybuje
na nebi a slunci zp6t, ale zpomaluje nebo zrychluje pohyb ku-
a so5e.
- na sv6m v'rt6zr,:6m znaku piedu a zpitky; z toho je ziejmo, Ze se nenl

θI
θθ
tieba obracet ani k epicykhirn, ani k excentric- zietelnosti hv6zd, slunce a zew'6, ale jen na
kfm drah6m pro objasnEni vzestupuo kles5ni, prozietelnosti boili, nebot jsme se n6hodou
couvav6ho a zpomalen6ho pohybu. Ob1'vatel6 narodili a Zijeme ve vztahu k nim, nemajicim
Slunedniho stitu skutedn6 dokazuji, Ze bloudi- jin6ho urdeni, neZ svfij vzrrist, zatim co Brih,
ci t6lesa?3) se v urditfch i6stech svdta dost6vaji jehoZ jsou ony n6stroji, n6s ve sv6 v5ev6douc-
v soulad s nejvySSimi jevyr a prbto se tail nosti a rnoudrosti stvoiil a pleduriil kvelik6mu
zdtiluji d6le, prodeZ se iik6, Ze stoupaji v ab- cili. Proto jsrrue zavizdni jedin6 Bohu jako otci
sid6.7a) D6le jev, Ze slunce prodl6v6 d6le a nezapominSme, Ze on v5echno itdi.
v severni 66sti neZ v jilni,7') vysv6tluji fysik6l- Pevnd v6ii v nesmrtelnost du5i, kter6 se po
r,6, ile se totiZ zved6, aby rozp5lilo zemi tam, smrti piidruilaji k zestupu dobrfch Ei zlfch
kde na ni piipaclly vdt5i sily, dlite lo.eil za- anddlfi, podle toho, kterlfrn z nich se za sv6ho
miiilo na jih, vznikajic zirovei, se sv6tem. pozemsk6ho ilivata piibliZili, nebot rovnf
Proto stejn6 jako Chaldeov6 a stali Hebreov6 rovn6ho si hled5.
tvrdi (a ne, jak se domnivali lid6 pozd6ji), Ze Y n6zorech o mlstech trestu a odm6ny se
sv6t vznikl, ktlyZ byl u n5s podzim a v jiZnim plidrZuji taklka stejnfch nilzortr jako my.
p6smu jaro. Proto slunce, stoupajfc, aby na- Pochybuji o existenci jinych svdtri krom6
hradilo to, co ztratilo, prodl6vi vice dni na naSeho, av5ak povaZuji za Silenstvi tvrdit, Ze
sevcru nez na jihu a je patrno, Ze vstupuje na mimo n6j nic neni, nebot, jak itkaji, ,rnic" neni
excentrickou dr6hu. Piitom si v5ak nejsou ani ve sv6t6, ani mimo n6j, a s Bohem, jakoito
jisti ani tirn, je-li slunce stiedem pozemsk6ho s bytosti nekonednou, je kaZd6 ,rnebyti6. ne-
sv6ta,76) ani tim, jsou-li stiedy drah jinfch sluiitcln6.?7)
ob6Znic pevn6, ani tim, obihaji-Ii okolo jinfch O mctafysieo Domnivaji se, ie jsou dva z6kladni metafysic-
obdZnic m6sice, podobn6 tomu, kterf se ot6Ei k6 pojmy: byti, to je nejvy5Xi Brih, a nebyti,
kolem na5i zem6; v t6chto vEcech neust6le kter6 je nedostatek byti a rLezbynil podminka
hleilaji pravdu. kaid6ho vznik6ni;?8) pondvadi to, co je, teprve
O fysico Uznivaji dva fysick6 principy v5ech pozem- nevznik6, tedy i to, co vznik6, diive nebylo.ze)
skfch v6ci, slrrnce jako otce a zemi jako Ze sklonuknebyti se d61e rodizloahlich;hiich
matku. Yzduch povaZuji za nedistou i6st nebe, tedy nem6 piidinu v prisobem byti, ale v nedo-
ohefi prf vznikl ze slu.nce. Moie je potem zem6 statku byti. PrYi6inou nedostatku bytt pak ro-
nebo vfm66kem jejiho rozp6len6ho a roztave- zumdji nedostatek moci, moudrosti nebo vfrle.
niho nitra a je stejnfm spojovacim 6l6nkem A pr6v6 v tom vidi hYich : nebot kdo zrlLl a mlifi,e
mezi vzduchem a zemi, jakfm je u Zivfch by- konat dobro,m6 kn6mu mitt6i vrilirnebotvfile
tosti krev spojujici t6lo s du5i. SvEt je obrovskf vznik6 z prvfch dvou schopnosti, nikoli vEalc
iivodich, rny pak Zijeme v jeho hin6 jako 6ervi obr5cen6.
v naBem biichu. Proto nejsme z6visli na pro- Piekvapujici je, ile Boha vzfvajf v trojici,
″ ∂3
iikajice, Ze Brih je nejvySSi moc) z n;iil pocb.izi
MOfrEPLAVEC:
nejvySSi moudrost, kter6 je rovn6Z Bohem,
a z nich l6ska, kter6 je ziroveir moci i moudro-
UjiStuji t6, Ze kdybych si vHechno pamatoval
a neb6l se, Zc se opozdim, navyprSv6l bych ti
sti; nebot' vznikl6 bude mit jist6 piirozenou
riZasnf ch v6ci, ale zmeSk6mlo d, nepospiSim-li si.
povahu toho, z 6eho poch5zi.8o) Plitom v5ak
YELMISTR:
nerozli5uji jednotliv6 osoby trojice podle jmen
jako v na5em kfestanstvi, nebot nemaji zje- SnaZnd t6 prosim, iekni mi jeXt6 alespoi, co
veni, v6di vEak, Ze v Bohu je vfraz a vztah soudi o Adamov6 hlichu?
MoREPLAvEc:
sebe sam6ho k sob6, do sebe a od sebe. 'Uv6domuji
Proto se vSechny bytosti, pokud se riiastni O piidinV zla ae sud.td si jasn6, Ze ve svdt6 vl6dne velki
zkailenost, Ze se lid6 neiidi pravfmi, nejvyS5i-
byti, skl5daji metafysicky z moci, moudrosti
a l6sky, a pokud se riEastni nebyti z bezmoci,
mi cili, ie dobii lid6 trpi, Ze jich nikdo nedb6,
nev6domosti a nen6visti; prostiednictvim Ze vl6dnou Spatni 1id6, jejichZ blahobytnf
prvfch zisk|vaji z6sluhy, prostlednictvim iivot vEak oni nazyvaji ne5t6stim; jejich Zivot
je jako uboh6 byti, byti ,,na okoo', a ve skuted-
druhfch hie5i: bud hiichcm piirozenfm,
z ltezrrroci a nev6domosti, nebo hlichem sv6' uosti neni ani kr5hi, ani mudrcri, ani asketri,
v<-rlnf m a frmyslnym, a to zase trojimzprisobem;
ani svatfch, nebot tito lid6 jimi nejsou.
z bezm<tci, nev6domosti a nen6visti nebo jen Z toho pro n6 vyp$v6, Ze v lidskfch zilleili-
z nen6visti. YZdyt' i piiroda hieBi ve svfch oje-
velikf zmatek.
tostech vznikl z n6jak6 piiEiny
din6$ch projevech z bezrnr.oci nebo nevddo- Nejprve jako by byli ochotni domnivat se
mosti, plodic netvory. Ostatnd toto vdechno ziroveid s Platonem,") il" nebesk6 sf6ry se
piedvid6 a uspoi6d6ve Bfih, kterf se jakoZto diive pohybovaly od nyr6jliho z6padu tam,
bytost vlemohouci, v5ev6douci a nejdobroti- kde, jak se dnes domniv6me, je vfchod, ale
v6j 5i neridastni ZSdn6ho nebl-ti. Proto ilildnhby-
pak se zaialy pohybovat v opadn6m sm6ru.
tostnehieSiv Bohu, ale mimo Boha.Mimo Boha PovaZovali tdL za rr.ohrf, ie vEci pozemsk6ho
pak rnriZeme bft jen ze zilliby pro sebe nebo ze
sv6ta iidi n6jak6 niZ5i boZstvo se svolenim
zleninasebe,alenepro n6ho a vevztahu kn5- boZstva nejvySSiho, ale nyni soudi, Ze je to
mu: neboJ v n6s spodivi nedostateinost, ale po5etil6 mindni. Ale je5t6 poSetilejSi je podle
v n6rn prisobeni. Proto je hiich iinem Boha nich n6zor, ile z poLiltku clobie vl6dl Saturnus,
-
jen potud, pokud m6 byti a prisobivost; pokud po n6m jiz hfiie Jupiter, a pak postupnd
m5 nebyti a nedostatek byti, v Eerfi zLleili ostatni obdZnice, i kdyZ u.znfvaji, Ze sv6tov6
sama podstata hiichu, je v n6s a od n6s, nebot'
epochy se rozd6luji podle planet. Jsou tak6
se svou nespoiSdanosti klonime k nebyti.
plesvdddeni o tom, Ze s piesunov6nim absid
se ve vSem liaZdfch tisic nebo Bestn6ct set let
YELMISTR:
BoZe, jak jsou duchaplni! odehr6vaji v.izramrl.6 zm6ny.82)
NaSe stoleti je ziejm6 tieba povailovat za
θ4
θ5


epochu Merkuriovu, i kdyl je ru5en velkfmi sami m5lo, dluhujeme daleko vice Bohu, od
konjunkcemi,s3) a nivtaty odchylek maji ndhoZ v5echuo piijim6me a jemuZ jsme zaela
osudnf vliv. Uzn6vaji konec koncri, Ze Sfast- zavLzini tim, ile vribec jsme a Ze v n6m st6le
nfm klestanem je ten, kdo se spokoji virou, piebyv6me. BudiZ mu sl5-va na v6ky!
te tak velkf zmatek byl zprisoben il6di6nfrn YELMISTR:
hiichem Adamovfm. Domnivaji se tak6, Zc Opravdu, jestliie orri, zrl.ajice jen z6kon pii-
z otcfr piechdzina d6ti spiSe trest zahlich,neil rody, jsou tak blizci kiest'anstvi, kter6 u6i
vina sama. krom6 piirodnich zSkonri j"o sv6tostem,
Yina synri v5ak pad6 zp6tky na jejich otce, napom6hajicim jejich pln6ni, je to pro rnne
pokud se tito o'tcov6 stav6li nev5imav6 piesv6ddivfm drikazem ve prosp6ch kiestan-
k plozeni d6ti a neprov6d6li je v pravf das stvi jako nejpravdiv6j5iho ze v5ech n5boZen-
a na prav6m mist6, nedbali wfbEru a vfchovy stvi, kter6 po odstran6ni zlol6dri bude panovat
rodidri a nespr6vn6 tldti udili a pouiovali. Oni v cel6m sv6t6, jak udi a doufaji slavni theologo-
sami bedlivE peduji o plozeni a vfchovu d6ti, v6, kteli tvrdi, Ze proto objevili Span6l6 Novy
tvrdice, Ze trest a vina jak d6ti, tak i rodiiri Sv6t (i kdyZ prvym jeho objevitelem byl n65
pad6 na st6t. Froto v nyr.6j5i dob6 vBechny nejstatedn6jli janovskf hrdina Kolumbus),
-
aby se vSechny n6rody spojily pod jedinfm
st6ty zabiedly do pohrom, a coil je je5t6 hor5i,
nazfvaji nyni tento ubohf stav mirem a blaie- z5konem. Tito tvoji filosofov6 budou tudii
nosti, neznajice prav6ho dobra, a zdi se jin, Zc Boheur vyvolenfmi sv6dky pravdy. Yidim, Ze
svEtem vl6dne n6hoda. Ye skutednosti ten, sami nevime, co dinlme, ale ile jsme n6stroji
kdo pozoruje sloieni sv6ta a studuje anatomii boilirni: 1id6 hledaji nov6 zemd z touhy po
lidsk6ho t6la (kterou oni sami Easto studuji na zlat6, ale Bfih sleduje vy55i cil; slunce se snaZi
odsouzenfch k smrti), rostlin a zviiat, jakoZ sp6lit zemi, a nikoli d6vat Zivot rostlin6m,
i uiiti jednotlivfch jejich 65sti a 66steieko bude Iidem atd., ale Brih s6m obraci boj zem6 a slunce
nevyhnutelnd piinucen veiejn6 uznat moudrost k jejich rozkvdtu. BudiZ mu 6est a sl6va.
a prozletelnost boZi. Proto m6 bft ilov6k MotEPLAvEC:
zcela odd6n n6boZenstvi a sv6ho tvrirce st6le A to je5t6 nevi5, co soudi s pomoci astrologie
vzj'vat. To vBak nemriZe doble a snadno a na5ich prorokri o piiStim stoleti a o tom, ie
splnit nikdo jinf neZ ten, kdo zkoum6 a po- se v naSi 6ie stane vice ud6losti za sto let, neZ
zniyd dilo boili, zachovivi jeho zSkony a, jsa se jich v cel6m svdt6 ud6lo za Etyii tisice let;
ve sv6 iiunosti spr6vn6 pouden, pamatuje: Ze v tomto stoleti vy5lo vice knih, nei jich
Co nechce5, aby ti jini 6inili, nediil ty jim, a bylo vyd6uo za pdt tisic let;85) co iihaji o po-
co chcete, aby v6m lid6 Einili, diite i ji-.tn) divuhodn6m vyn6lezu knihtisku, stieln6 zbra-
Z toho plyne, ile zatim co my poZadujeme nE a lnilivil:oJ magnetick6 stlelky v'izrarn-
-
nfch pliznacich a z6roveil prostiedcich pro
rictu a dobro od d6ti a lidi, jimZ prokazujeme

86 θ7
spojeni obyvatel zem6 v jedin6 st6do, ale t6ltt Ruska v Turecku, Bona v Polsku, Marie
o tom? Ze se tyto vclk6 vyn6lezy staly v dob6 v Uhr6ch, AlZb6ta v Anglii, Kateiina ve
velkfch synodri v trigonu Raka,86) kdyZ ab- Francii, Blanka v Tosk6nsku, Mark6ta
sida Merkuria probihala znamenim Stira, v Belgii, Marie ve Skotsku a v Itrispanii
a pod vlivem M6sice a Marta, prisobicich Isabella, za jejit vlSdy byl objeven Novf sv6t.
v tomto trigonu na nov6 n6rnoini cesty, nov6 I b6snik tohoto stoleti zadini h6sei Zenarni:
iiSe a novou zhrai, Ale jakmile vstoupi absida ,rl-e donne, i cavalier, l'arme 6gli amori."el)
Saturnova do Kozoroha, absida Merkuriova Objevilo se i mnoho nehodnfch bSsnikri
clo Stielce a absida Martova do Panny, po a kacil&, kteii pod vlivem Martova trigonu,
prvych velikych spojenich a spatieni nov6 nast6vajiciho vstupu Merkuriova do apogea,
hv6zdy v Kassiopeji,8T) vznikne nov6 Mocn6i- a pod vlivem Yenu5e a M6sicc hovoii. st6le
stvi, nastane oprava a obnoveni z6konri a v6d, o srnilstvu a nepiistojnostcch; vlichni muii se
povstanou novi proroci, a to v5echnorjaktvrdi cht6ji st6t zien5tillimi i pohlavim i iedi,
oni, v65ti velk6 vit6zstvi kiestanstvu. AIe diive iikajice si navz6jem,,Yossignoria".e2)
se musi vScchnovyrvat a vyhladit, a pak sc I v Africe, kde vl6dne Rak a Stir, jsou ve Fezu
teprve bude budovat, sizet atd. NeZrpropusd a Maroku vedle Amazonck veiejn6 nev6stince
mne, m6m je5t6 mnoho pr6ce. _. SIyE je5t6 z/zernitilfcln muZfr a nesdetn6 jin6 hanebnosti.ea)
toto: vynalezli ji/t um6ni l6tat jedin6, co, AIe to je5t6 neznamenS, Ze trigon Raka
-
jak se zd5, sv6tu chyb6lo,vnejbliZEibudouc- (znamcni obratniha a misto exaltace Jupite-
nosti pak oEek6vaji vynAlez tlalekohledri, raga) i apogeum Slunce i trojitost Marsu)
jimiZ budou pozorovat r.ezr.6lo.:6 hv6zdy zprisobil pomoci MEsice, Marta a Yenu5e
a sluch6tek, jilfiil budou naslouchat nebesk6 objcveni nov6 polokoule, podivuhodn6 obe-
harmonii.ss) pluti cel6 zetn6, a vl6du Zen. vlivem Merkuria a
VELMISTR: h{arta pak vyn6lez hnihtisku a stIeln6 zbra-
Shutedn6? Ach, to je opravdu velmi zajimav6! u6.e6) Atrojrihelnik Marta nebyl piidinou velk6
Ale vZdyt Rak je Zenskfm znamenim YenuSe zrn6ny z6konri. Tato zm6na z|leLi v tom, Ze
a Dtrdsice, jak tedy mriZe blahodSrn6 prisobit na Nov6m sv6td a na ccl6rn pobieZi Afriky
ve vzduchu, je-li znamenim vodnatfm?8e) a Asie, zvl65t6 na jiZnim, se zakolenilo kiestan-
MoiIEPLAYEC: stvi pod vtrivem Jupitcra a Slunce, kteii ve
Rit rli, i,e i,etskir princip prisobi plizniv6 vEcech boZshfch a sv6volnfch piemlouvaji
v nebi a Ze nad nimizadin.ivl6d.a m6nd pevnfch a rnalizrtji, ale v zSlcilitostech Iidskfch a pii-
sil. Je proto t6Z pochopitelnl, ile v na5em r ozan i ch slouZi do cela j ako urdujici piidi*y.'u)
stoleti nabyla pievahy vl6da Zen.eo) Tak se V Africe se prostiednictvim M6sice a Marta
mezi Nubii a Monopotapou vyskl.tly nov6 zakoienila sehta Setifova, v Pcrsii prostied-
Amazonky, v Evrop6 pak byly nastoleny: nictvirn Yenu5e a Jupitera sehta Ali, obnoveni

θθ θ9
Sofiem,e?) zirovei. se zm6nou vl6dy v t6clrto AIe prosim t6, nezdriuj mne uZ; mim jedt6
zernich. Do N6mecka, Francie, Anglie a takika mnoho pr5ce a ty vi5, jak se tim znepokojuji.
do cel6 severni Evropy pak proniki pro vl6d' Zas aL pii5t6. Jen abych jeHt6 nezapomn6l:
nouciho tam Marta, YenuSi a Mdsic stra5ny dokazuji, Ze 6lov6k m6 nespornE svobodnou
blud, doprov6zejici vilnost a zhovadilost vrili a iikaji, 1,e jestliile po dobu dtyiiceti-
a zcela odstraiujici svobodnou lidskou vrili. hodinov6ho nejkrut6j5iho mudeni, hter6 vy-
Span6lsko a Italie, cliky svfm znakrim Stlelcc trp6l jeden jimi v6Zenf filosof,1o3) nebylo lze
a Lvae8) si pevn6 udrZely pravf klestanskf dostati z n6ho pii vfslechu ani jedin6 shivko
zikon ve v5i jeho iistot6. K6Z by si uchovaly piiznfuii o tom, co na udm vyzvidali, a to
i iistotu mravri. proto, Ze se ve sv6 du5i rozhodl ml6et, tedy ani
Z5sluhou M6sice a Merkuria a za souiin.osti hv6zdy, kter6 prisobi z vel,Jr.6 dSlky a miru6,
absidy Slunceee) vynalezli obyvatel6 Slunedni- nemohou n6s donutito abychom jednali proti
ho st6tu nov6 umdni, nebot tyto ob6Znice jsou sv6mu rozhodnuti.loa) A jelikoZ prisobi na na5e
piizniv6 l6t6ni ve vzduchu, kterf, jsa v naSich smysly sico uepozorovan6 a mirn6, ale na-
zemich vodnatf a rnlhavf, je na rovniku lehkf konec piece jen pondkud,ten, kdo podl6h6 vice
a vz:r.idi se, nebo d zetnd tara.t leii pocl ncbem lo
smyslrim ncil boilimu, rozumu, je v jejich pod-
siln6ji osv6tlovanfm sluncem. ru6i. NeboJ tot6Z postaveni hv6zd, kter6
I oni vytvolili novou astronomii,loo) takZe na z tlejicich tdl kaciiril0s) vydalo p6chnouci vf-
druh6 polokouli, na jih od rovnlku, je Domem pary, vyvolalo z6rovei. u zakladatehi i6dri
Slunce Yodn6i, Domem M6sice 101) Kozoroh jesuitri, frantiSk6nfi a kapucinri piijemnou
atd. Tak i v5echna zn"arnerti a jejich vliv plati vtni ctnosti. A za t6hoZ postaveni hv6zd roz-
u nich v opadn6m smyslu.1o2) Podle z6konri Siiil Fernando Cortez boZsk6 n6boZenstvi
piirody je to nezbytn6. Ach, co vSechno jsem Kristovo v Mexiku.lo6)
se od tdchto moudrfch lidi dovdcl6l o zm6n6ch O mnoh6m jin6m, co nyni odek6v6 sv6t, ti
absid, excentricit, sklonu eklipti\, rovnoden- pak budu vypr6vEt pii5t6. Bludalstvi
nosti, slunovratri, p6hi, o piesunech v nebes- piipisuje apoStol Pavel na vrub - v65nivosti;
kfch obrazclch pii nest6losti nebesk6ho mecha' hvEzdy pliv6cl6ji smysln6 liili k bludu podle
nismu v nesmirn6m dasov6m prostoru; o sym- vlastnosti kaZil6ho z ro;ic}r., lidi rozumn6 pak
bolickfch vztazich v6ci pozemsk6ho svdt:r k rozumn6mu, pravdiv6mu a svat6mu z6konu
a toho, co je mimo n6j, o tom, kolik zm6n odv6k6ho rozumu a boiiho slova. Bohu budiZ
n6sleduje po velik6m synodu v rovnodennost- chv6la na v6ky. Amen.lo?)
nich znamenich Skopce a Yaho pii obnov6 od- VELMISTRs
chylek a jak6 :61asni jevy n6sleduji po velik6m Podkej, podkej jeBt6 trochu.
spojeni pii potvrzeni toho, co bylo urdeno pii MONEPLAYEC:
zm6n6 a obnov6 kruhov6ho pohybu. Nemohu, nemohu.

9θ 91
7.N,.lr,1i:itttt'ltttlt't.tttll\ll,ltl'ttli,|t,:',:|,|l,|||,l1,.l
V ;,rrrrrnt rlrl,rtri .,Slurrr','lrrlr,r ril:rllr'' ;r' ltirzl:r'rrrr r\-,tl,rrrr,'
l. Ilozrrrlorrvir.ji Iosl--rrroi(:l,lilve(, z.firrrov'a (Nlrrlrrrulrr grrlrr:rrrnlor
,,Slrrrrlr"' ,,S,,1 ". V rlrrliinr lrrlrr lro (l:rrrtp;rrr.llir rr;rzir;i lrrrrl'
(iclucnsis Irospes) a pi'ctlsl.avr:ny klriil.crrrilro rit.rrlkrr (lloxpirrr- ,.S,,1". ntlro pirir' rrslt'onorrrilLorr zrr:ri'krr Slrrtt,'t (',. V(: \ )-
rliirriclr r, r. l(rll7;r l(r.l,il .ic zrLr rrr:.ivyiii vlrirlr:r: rrrrzfviin ll()ll,
larius magnrrs).
irlr: rlrilr:.jr: ozrrirr:ovirr lrrrrl'('), n()l)o prost.i: (,). l)orllr: [cxlrr
2. Taprobana * starobylf
n6zev -icdnoho z ostrovir 'lrrrlir:k/,ho prvrrilro vyrl:'rrri ttr:z;rvittlintt: ttirzt:v llOIl, l<torf rttrtri tni v ital-
oceAnu, nejspi5e Ceylonu (ai sc tak nr)kdy rrazlival i ostrov shl:rrr l.r:xl.rr vyrllurtirrr Solrnilrt.
Sumatra: v jednom vyd6ni Ptolcmaiovfch slisir z r. 151>2 ll. I'on,, Sitr., Mor - Nirzvy tlchto vlirtlcfi jsou sestaveny z pisrnen
na pi. iteme: ,rTaprobanam insularn hodie vocant Surrrttnrrrr"). lirtirrsl<fch slov ozrtairujicich moc, moudrosI a l6sku (Potentia,
Zemdpisn6 poloha Ceylonu neodpovide poloze ostrova, o rri:rrrl, Sapir:rrtia, Arnor), t. j. podle Carnpanellova uUeni tii kladn6 pii-
se mluvi v textu, nebot' Ceylon neleii na rovniku, nylrri rrrczi vlastky kaZtliho byti, kter6 sc v5echny ziroveil v dokonal6
rovniliem a obratnikem Raka. AvBak na starlioh rnapiit:h, kl.cn! I'rrrrnd spojuji v nejvyili bytosti, a v ,,Sluneinim st6t6" v jeho
asi vid6l Campanella, prochizi rovnik ostrovcrlr Taprobarrorr. nejvy5iirn vl6dci - Slunci (Metafysikovi).
O tomto ostrovd je uZ zminka u zcnipisce Strabona (nar. (r(r
pi. n. 1., zemi.24 n. l.), Plinia (23-79 n. I.) a u jinly'ch starovi!- 9. V poitu riiednikri je ve vyd6ni z r. 1643 misto I'ysika lrysiolog.
kfch autorri. Zmif,uje se o ndm i Morus v ,,IJtopii". 10. . . . tah jak to ddlali pythagoroaci. - Y souvislosti se svfm udenim
3. Je rozddlen (stdt) na sedm . . . hruhoulch pdsem, pojmenouanich o sv6t6, jehoZ z6kladern bylo iislo, vypracovali pythagorovci
podle sedmi obdinic. - Sedm obdZnic se jmenuje (podle Ptole- sloZitf syst6m obiadfr, ktcrych se drZeli ve sv6 filosofick6 obci
maiova syst6mu) Slunce, Mdsic, Merkur, Yenuie, Mars, Jupitcr a kter6 m6 Carnpanella na mysli pii lideni obyvatel Sluneiniho
a Saturn. stitrr.
4. Kilyi jsem proiel seoerni branou. - Mechanismus t6to zvedaci ll. Hudzily - ve vydani z r.1643 je5t6: ,,u kaild,d z nich s oznadenim
br6ny piipomin6 norm6lni br6nu tvrzi z doby Campanellowy. jeji acliltosti, sil a pohybri".
Zbytky takov6 br6ny se zachovaly v rozvalin6ch janovsk6 pev- 12, , . . obrazy a oerie, poudu,jici o lrupobiti" sndhu, boufi a oiech
nosti v Sudaku na krymsk6m biehu. poadtrnostnich jeuech. Po tdchto slovech ve vyd6ni z t. \643
--
je5t6: ,,Dovedou zprisobit v mistnostechfilzn4 povitrnostni jevy:
5. Klenba chr6mu zndzori;uje nebe tak, jak je vidit na rovniku.
Jiilni i severni p6l jsou v protilehlfch bodech dolni kruZnice vitr, d651, Lrouii, duhu atd.'o
klenby (kupole) a rovnik a ekliptika (,,velk6 kruhyoo) prochizeji 13. Ryba biskup,ryba - ietdz atd,. Jedna z tdchto fantastickfcir
- -
jeho stiedern. ,,Mal6 kruhyo' jsou rovnob6iky. Tak jsou v5echny ryb, pr6v6 ryba ,,biskup'., byla podrobnd pops6na ve spise,
tyto kruhy (nebo polokruhy) postaveny ,,kolmo k horizontuoo, kterly' vy5el ndkolik let pieil Campanellov'irn natozenim: ,,La
t.j. k rovin6 hlavni kupole. Uspoi6d6ni chr6mu jakoi i uspo- nature et diversit6 des poissons avec leurs portroits, representcz
i6d6ni cel6ho st6tu piipomin6 schema cel6 sluneini soustavy, au plus prds du naturel. Par Pierre Palon du Mans. Paris, 1555.''
jak si ji Campanella piedstavoval. Toto ,,astronomick6oo uspo- Na str. 32 a n6sl. je popis a obrilzek,,moisk6ho divu, kterf mi
i6d6ni je zdtrazilovhno i ,,globusyoo na olt6ii a sedmi svitilnami, podobu mnichao'1 o rybd ,,biskupuoo je naps6no: ,,V llrabantov6
znizoriujicfuni sedm planet. - Ve vyd6ni z r. L643 je z popisu letopise se vypravuje o ryb6, pokryt6 dupinami a podobn6
chr6mu piipojena poznamka na okraji: ,,MojZi5 po vzoru biskupu, rnajlci rnitru a biskupsk6 atributy; byla chycena. . .
vesmiru podobn6 popisuje chr6m a jeho svitla."
93
92
a d6na kr6li t6to zem6 v r. lS3I... Mezi ostatnimi ,,rybami o,
mocl ve st6t6, pak z toho nutn6 vyplfv6, ile tato nejvyBSi moc
popsanymi v t6to knize, jsou i mofsk| hadzily, musi bftvrukou budjednoho,nebo n6koUka, nebo v6tBiny; akdyi
14. Fdnix - mythickf ptdk Egypt'anri, spojovanf s kultem Slunce. jeden ilov6k, nebo n6kolik, nebo v6tSina vl6dne, iidic se pro-
Byl znizorfrov6n v podobd orla s rudfm a zlitfrn peiim. podle spdchem spoleinosti, budou jist6 takov6 formy ristavy formami
nejrozdiien6jSiho podini F6nix jednou za plt,"t llet s6m sebe spr6vnfmi... Monarchii. . . obyiejni !,azfvArr.e kr6lovstvim;
sp1luje a znovu v1nik6_z popelu. Yypravov6ni o Fdnixowi je vl6du nemnohfch, avSak rrice neiljednoho, aristokracii... a kdyZ
u. Herodota (II, 73), v Tacitovfch ,,An6lech,. (vI, 2g), u pii_ k obecn6mu prosp6chu vl6dne vdt5ina, udivhrrrc n6zvu spolein6ho
nia Star5iho (X, 2) a u jinfch starovEkfch auiorri. vdem form6m obecnfch spr6v - politeia.'o Janovan neodpovid6
na hostitelovu ot6zku piimo, a zaiina popisovat stitai zlizerrf
15. Ye ryd5ni z roku 1637 a 164B je za Solona piid6no o,Charonda Slunedniho st6tu, d6vaje zirovei. najevo, ile toto ziizeni teod-
a Foroneaoo.
- Mojii{_- Zidovskf prorok ,-zekonoder"e, kterf
(podle biblick6ho p-odenfl ,yo"di Ziay, egyptsk6ho , jeti. I
povid6 ani jedn6 definici z Aristotelova rozddleni.
Osiris- eqyptsky brih slunce. Lit -- 18. .. .nebude chtit nihilo pracooat.
- Tuto ot6zku zkoum6 Campanella
pololegend6rni
spartsk;i- z6konod6rc.e. - "rgii
Pompilir, - polol"g"odaroi iimskf ui ve sv6 ,,Politice", k niZ vyBel roku 1623 po prv6 ,,Slunednf
-
cisai. Numa Pompilius p{ uspoi6dal naboieisk6 a obiansk6 st6t" jako piiloha,
zikony stardho Rima. Zil v vII. st. pi. n. l. _ Zamolkios _ 19. . . . mdli by oice l6sky pro bliiniho. Po t6chto slovech ve vyd6nl
thr6ckf brih, s nimi se spojuje mythus o tajemn6m um6ni l6ieni z roku 1643 jeBt6: ,,jakfmi byli
-
vdob6ch apogtolskych a jacl
a obnoveni lidsk6ho iivota. podre racionalistick6ho vfkladu jsou ve sv6 vitSind i n;rnio', cod, je zjevnj.rflstupek o,duchovnim
mythri o Zamolkiovibyl povaiov6n fr.ekyza pythagorova otroka, a mnichrimoo, nesouvisici s piedch6zejici ivahou. Augustin
kterf (po PropuBtdni na svobodu) rozBiiovar (354-430) - jedna z hlavnich autorit katolick6 cirkve. Jeho
-
nesmrterno]
"t""i"o
sti duBe a prov5d6l u Thrikri politick6 reformy. Viz Herodot IV, hlavni spisy: ,,O BoZim st6t6'o a ,,Yyznini".
94 n6sl. a Plaron ,,Charmides.., 156 D.
pi. n. I.) ieckj z6konod6rce.
(kolem 640 _SS9
- Solinstarovik;? 20. Ctyfi udeni starci - v dal5ich vyd6nich je5t6: ,,ze vdech nejcti-
- - Charond
z6konod6rce, jehoi' zlkony se vyznadovaly - sicilskf hodnijEi".
neobydejnou Lrutosti.
Zilu-YI. st.pi. n.l.
-Foroneus -iegend6rnivladce na peloponnesu,
21. . . . musi b lt tito oldilcoad nutnd filosofy, ildj episci, politiky a fysiky,
podle pov6sti zakladatel kultury v Argosu a prvni z6konod6rce.
Zmifuje se o ndm Platon v diaiogu ,,iimaios...
- Ye ryd6ni z roku 1643 je5t6: ,,Tot6il se tfk6 i druhfch dvou
spoluvl6dcri."
a tisk iilfi,no pieil ndrni. Zprisob tisku
16. CiilanO oynatezlj ildla 22. . . .k truhldistai, koodistoi - ve vyd5ni z roku 1643 ,,kov6istvi'o
s6zenim znaH eiilan6 od roku I04i n. 1., ale jii,- ndfolik stoleti chybi.
piedtim umdli tisknout s kamennfch (od. Ii. st. n. l.) a die- 23. ...znameni Berana, Rako, Vah a Kozoroho - t. j. zaliltkem.
vdnfch desek (YI. st. n. l.). Roku 10i n. l. vynalezli Ciian6 papir biezna, iervna, z6ii a prosince podle ityi rodnich dob. Zde jde
z hadrri.
- Tak6 stieln6 zbran6 se poialo v cin6 uzivat diive riez
v Eyrop!, avSak pravd6podobn6 rr" diiv" nei v XIII. st.; iinsh6
pr6v6 o znameni zvErokruhu, a ne o stejnojmenn6 souhv6zdi.
(Yiz nii,e pozn. 26,)
stielnd-zbran6 byly velmi primitivni a d6le se nevyvijeiy. (viz
H. Delbrueck, ,,fstorija vojennogo iskusstva.., a. iV, t"p. ff. 24. Bohu nebeskdmu (Deum Coeli) ve vyd6ni z roku 1643 je jenom
-
M.-I-., Giz. 1930.) ,rBohu'0.
25. Zeny ,se ilioaji na ltdsnd sochy oynihajicich muZfi, postaoen|
17. Republika, monarchie di aristokracie. Spoleinik janovsk6ho o loinicich a pak ...prosi Boha, oby je obilaiil ozornlm potom-
-
Aristotelovfm
i9i"q11"9" i e stoupencem a ide Zada olj asnEni na stnenl,. - Y d6vn6m starov6ku panovala piedstava o tom, ie
zikladi Aristotelovlic|,,spr6vn1ich.i forem st6tnihl ziizeti, socha, na nii se divajl Zeny pii poieti, urii zevn6j5ek potomstva.
Y 5. kap. III. knihy ,,Politiky.. Aristoteles pravi: ,,protoie forma V bibli (Genesis, kap. 30) se vypravuje, Ze Jakub pokl6dal pied
rfistavy je tot6i, co politickf syst6m a politicky' eyst6m je nejvydli
skot pruty s wyiezanfmi p6sy na kriie, aby se rodil skot pestrf,

94 95
s teikami a skvrnami. Podobn6 episoda je v Heliodorov6 rom5n6 Lva Q, uvidime, Ze bude v opain6m (diametr6lnim) aspektu
,,Ethiopiao', kde se cisaii a cisaiovnd - dernfm Ethioprim - s Yodn6iem o, v itvercov6m aspektu s Bfkem tl a Stirem fl[,
narodila bil6 dcera, nebot podle cisaiovnina vysvitleni ,,v dobE vtrojfheln6m (trigon6lnim) sBeranem T a Stielcem / av Sesti-
jejiho spojeni s muZem se podivala na Adromedu... a osudnd fheln6m (sextantnim) s Bliienci I a Yahami Lrrr. S ostatnimi
poiala plod, kter;y' j.e ji podobn;foo. Campanella s6m doporuduje znamenimi neni Lev v ilildn4rll. aspektu.
tento zprisob pro vznik krSsn6ho potomstva jak u lidi, tak Planety poloZen6 v rriznfch znarnenich zvdrokruhu mohou pr6v6
i u zviiat. (Yiznrile v oddile,,O chovu dobytka".) tak bft v uriitfch vzijer:rlnfch aspektech. Tyto aspekty se
d6lily na piizniv6 (dobr6) a nepiizniv6 (5patn6); k piiznivfm
26. Tuto lrcilinu urduje astrolog a l6haf . . . - Campanella byl jako pii- patii ,,trigonilnioo a ,,sextantni", k nepiizniwfm ,,kvadr6tnioo
vrienec a znalec astrologie pevn6 piesv6dien, ie okamZik poieti a ,rdiametr5lni".
musi bft v piesn6 shod6 s polohou planet a hv6zd na nebesk6 Je-li tedy Jupiter ve znameni Lva, pak, maji-li blft VenuSe
klenb6, nebod podle astrologick6ho uieni to uriuje tilesn6, du- a Merkur v dobr6m aspektu, musi bft bud ve znameni Berana
Bevni i mravni kvality budouciho ditdte. Abychom si mohli uddlat nebo Stielce, nebo Yah a BliZencri. V jedn6 z tdchto posic musi se
pledstavu o tom, co m6 Campanella na mysli svfm popisem v tomto okamZiku octnout i Skodliv6 Saturn a Mars, nebo musi
polohy nebeskfch t6les v dob6 poieti, je nutn6 znit toto: bft mimo ,,aspekty, t. j. na piiklad ve znameni Panny a Rakao,.
1. vBechny ,,planetyoo (t. j. Slunce, M6sic, Saturn, Jupiter, Marso
Yenu5e a Merkur) dilila astrologie na prosp65n6 a Skodliv6; - Slunce a Mdsic, kter6 bloaji nejdastdji afetami. * Ptolemaios
k prosp6Snfm patii: Slunce, Jupiter, Yenu5e a Mdsic, kBkodlivfm
Mars a Saturn. Merkur byl povaiov6n za planetu mdnlivou a bez
st6lfch vlastnosti. 2, Prc astrologa nebyly dtleiit6 jenom
planety samy o sobU, nfbrl i jejich poloha ve znamenich zvdro-
krulru i jejich vz6jemn6 postaveni. - Venuie a Merkur stoji na
olchoil od Slunce a piizniodm ilomd
- ukazuje na to, ile v danf
okamZik jsou to ,,veierni planety'., nebot jsou viditeln6 veier
po z6padu slunce.
- V pfizniodm ilomd. -,,Domyo' - jsou dily
smy5len6ho nehybn6ho nebesk6ho kruhu, hruhu geruitury (jehoil
polovinaje skryta pod horizontem); po n6m se pohybuje zviietnik
se svfmi souhvdzdimi nebo znamenimi a planetami.
,,Domrioo je celkem dvan6ct. Jsou to: l. drim Zivota, kterf se
piibliZuje k prriseiniku kruhu genitury s horizontem na vlichodd,
2. drim zisku, 3. dlim bratii a pietelstvi, 4. drim rodiiri, 5. drim
d6ti, 6. drim chyb, 7. drim manZelstvi, 8. drim smrti a d6dictvi,
9. drim n6boienstvi a cestov6ni, 10. drim cti, 11. drim z6sluhy
a 12. drim nepi6telstvi a nesvobody. - V piizniadm aspehtu
s Jupiterem, - Celf zvirokruh se ddli na dvan6ct znamleni
(Beran ^n_, Byk d,Blidenci II , Rak @, LevQ, Panna fif),
Y6hy ur, , Stir 1[, Stielec /, Kozoroh 6, Vodn6i ^-, Ryby X ); a v5ichni pozddjBi astrologov6 si piedstavovali Zivot jako pohyb,
vychlzejice od kaZd6ho z t6chto dvanScti bodri, mriieme kterf z6visel na poi6teinim jeho impulsu nebo ,,spuBtdnl'o
do zvErokruhu vepsat rovnostrannf trojfhelnik, ityliihelnik (iecky - afesis). Tato z6vislost Zivota na poi6teinim (n6hod.
(itverec) a Sestirihelnik, a z kter6hokoliv bodu mriieme v6st n6m) impulsu ukazuje na mechanick6 hledisko, jehoZ se drZel
prrimdry kruhu: tim dostanem e aspekty, v nichi jsou jedny body Ptolemaios i jeho pokraiovateld v oblasti biologie. Y tomto
kruhuo k druhfm. Yezmeme-li na pi. za v"fchozi bod znamenl pohybu ilivota, wypu5t6n6ho jako stiela z luku, mila hlavni

96 97
rilohu ta planeta, kter6 byla v dan6m okamZiku dominujici 34. Poznd,mka... nariilka na bibli. Tertulliaruus (kolem 160-222)
a tak iikajic ,,vypou5t6jici'o iivot, podle ieck6 terminologie
afetou (afetes), kter6 musela piitom bft najednorn z afeticklch - kiestanskf theolog. V jeho spisech jsou zajimavi sv6dectvi
o Zivot6 v prvnich kiestansklich obcich.
mist (topoi afetikoi) kruhu genitury (v5ech mist bylo p6t).
,,Afetou" mohlo bft Slunce nebo M6sic, a ostatni planety jen 35. U slov: ,,Je t:iak moXn6, ie to piesto neni sprd,un6" je na okraji vy-
tehdy, nebylo-li Slunce ani Mdsic v dan6m okamZiku na t'1adln,6lln d6ni z roku 1643 poznirnka: ,,Viz kromE toho ot6zku 4 i v knize
z ,,afetickfch mist'.. - V horoskopu maji rd.di Pannu, * Zde jd'e ,O Mesi66ovd kr6lovstvi'proti Scotovi, kterf povaZoval spoleien-
o souhvdzdi nebo znameni Panny v bodE horoskopu, t. j. na slvi za kaciistvi, zatirn co kaciistvi je pr6v6 opak podle uieni
vfchodnim okraji horizontu. - Aby o rtHu nebyly obdinice sv. Tom65e, Augustina a podle ustanoveni Konstantinopolsk6ho
ikod.lia6. *Ziejm6 jde o z6kladni body kruhu genitury: ,,vfchod" snimu, kter6 Scotus 5patn6 pochopil. Yiz tak(t ,Antimacchia-
nebo horoskop, hoiej5i bod neboli ,,vrchni polowina" a ,,zipad" vellismus', kde se zkoum6 tato ot6zka.o'
- (,,O Mesi6Sovd
* bod doteku kruhu genitury s horizontem. - Neayhledduaji ani kr6lovstvi'o a,,Antimacchiavellismus" -jsou spisy Campanellovy.
tak ilruiic .. . DruZice (satellitium) - astrologickf termin pouii' ,rAntimacchiavellismemo' se podle vBeho rozumi kniha ,,Po-
vanf pii ob6Znicich, kter6 jsou blizko sebe a kter6 se v dan6m railenf' atheismus".) Ye vyd6ni z roku 1623 je tato pozn6mka
okamiiku pohybuji tfmi sm6rem. v jin6 redakci a je kratEi.
27. Pozn6mka na okraji: ,,O odstrandni z6visti'..0n j" jenom 36. . . . bluil Nicolaitri. - Jeden z prvnich kiestanskfch bludri,
v prvnim vyd6ni z roku 1623. o n6mZ vdak m6me sv6dectvi velmi skrovn6 a nev6rohodn6.
Spojuje se se jm6nem MikulSSovfm, jednim ze sedmi prvnich
28. So. Tomdi - Tom6B Aquinskf (L225-1274), drileiitf pied' fiakonri, a vynik6 jakfmsi nemravnlim chov6nim svfch stou-
stavitel stiedov6k6 katolick6 theologie a scholastiky. pencfr. Spoleienstvi ien, kter6 hl6sali, je moin6 v souvislosti
29. Platon mysli, Ee se tento oibdr md prortdddt losem. - Viz Platon: alegendou o diakonu Mikul65i, kter;.y' prf na shrom6iddni kiestanri
,,Timaios" (p. lB D) a ,,O st6t6oo, kn. 5 (p. 460 B). navrhl, Ze postoupi svou milenku jin6mu, kdo by si ji pI6l. (Viz
30. ... o Neapoli je seilmilesd,ttisic obyoatel..' - Cifry,kter6 Cam- L. M. O. Duchesne, ,,Historie star6 cirkveoo, d. L, M.) O bludu
panella uv6di, jsou velmi sporn6. Mnohem v6t5i iislo uv6di Croce Nicolaitri je zminka v Apokalypse (kap. 2), - Cato (234*149
ve stati ,,Campanelhiv komunismus". V Neapoli XYII. st. bylo pi. n. l. * iimskf spisovatel a stetdk.
podle jeho odhadu asi 250.000 obyvatel, z nich;il vice r.eil 50.000 37. . . . udi zachdzet se zbrani hochy.. .
iilo ve vlastnich - Ve vyd6nlzroku 1643:,,tl'i,l
domech. se s hochy'.. Amazonky * legend6rni dtodnf kmen bojovnfch
-
31. ...poainnosti, umdnl, iemesla o ostatni prdce... - Ye vyd6ni ien. lYa str. 55. se Campanella zmiiuje je5t6 o ,,Novfch Ama-
z roku 1643 slova ,,um6ni, iemeglaoo nejsou. zonk6ch", jimii musime ziejm6 rozumdt jizdni vojska ilen,
v Africe.
existujiei
32. Neni pouze doaoleno hrdt a k'ostky . . . - v italsk6m textu vydan6m
Solmim uv6di se rnezi zakizanfmi hrami tak6 hra v karty. 38. , . . brahmanfim.. . - Brahmanismus je n6boienstvi lndi, kter6
piedch6zelo buddhismus. Podle jeho uieni vBechno vznik6 z nej-
33. ... nejuice aychaaluji apoitoly. - Campanella m6 na mysli vyBdiho boha Brahmy a k ndmu se zase v5e navracil na tom je
kiestanskou obec, liienou v ,,Skutcich apo3tolskych" (kap. 4. zaloieno uieni o stdhov6ni du5i, Kndii tohoto n6boienstvi tvoll
a j.), s jejimi rysy ,,spotiebniho komunismu'.. Idealisace ran6 nejvyB5i stav neboli kastu brahmanri. JeEii Naain vridce
kiest'ansk6 obce jako obce komunistick6 neni charakteristick6 - -
Ziaa p" smrti MojZiSovd. * Makabejiti * jmdno Zidovsk6
jenom pro Campanellu, ale i pro pozd6j5i utopistf ai do XIX. dynastie, kter6 vl6dla asi 100 let v Judeji (do roku 37 pi. n. l.).
st, - Kliment Rimsk! - jeden z prvnich biskupri iimsk6 cirkve. Makabej5ti byli v iele povst6ni proti syrsk6mu cisaii Antiochu
Piiditalo se mu mnoho spisri, ale nepochybn6 mu patii jenom Epifanovi a nsvobodili Judeu od syrsk6ho jaima. Z y;licl,L vynikal
t. zv. ,,Klimentovo posl6ni ke Korintskfm", patiici do doby zvl6dtd Juda zvanf Makabejskf (od Zidovsk6ho slova ,,makab"
mezi rokem 92 ail' l0l n. l. ,,kladivo"), po nimi byla pojmenov6na cel6 dynastie. Jejich
98 99
historie je vyloZena ve tiech knih6ch na konci Star6ho z6kona Kondindina provincie Indodiny. - Kalkuta - hlavni m6sto
-
azachovala sejenomvieck6mtextubible. - Scipio * jm6no n6' malabarsk6ho kraje v Hindustanu. Y r. 1498 zde piistal Vasco
kolika iimskfch vojevridcri, pochiuejicichzt4hoil rodu. Je tdZk6 da Gama.
rozhodnout, kter6ho z nich mdl Campanella na mysli, ale pravd6- 49. ...kily{ staadli sai mdsto... - Yizpozn.26. O zakl6d6ni mdsta
podobnd bud stariiho nebo mlad5iho Scipiona Africana, kteii se piBe Campanella ve sv6 ,,Astrologii" (1630, kn. VI, kap. 4, p. l.)
proslavili ve v6lk6ch s Karthagem. a iik6, ie m6sto se mriZe zaH.idat kdykoliv (,,Civitatem potest
39. . . .odleEnd orhaci stroje, nsand polni ildla. . . - Ye vyd6ni z roku homo fundere quando volueritoo), av5ak piesto je nutno zachovi-
1643 je vynech6no nEkolik slov o pieprav6 vjzbroje a stieliva. vat jist6 astrologick6 pravidla. - Peund znaky na ityiech sodto-
olch stran6,ch. - Pevnfmi znaky (signa frxa) naz!'valy se vezvdro-
40。 . , .adnec z trd,ay.. , zvyk odevzd.|vat v6nec vzal Campanella ze
kruhu znaky Bfka, Lva, Stielce a Yodn6ie, t, j. ityii rodni doby,
star6ho fr.ima. Nejiestn6jBi byla corona civica z dubov6ho listi.
Od Rimanri je i zwyk obdtovat vj'zbroj, siatou s nepi6telsh6ho
zaiinajlci po tichto znamenich, ,,Fixa'o se jmenovaly proto, Ze
vojevridce.
vstoupilo-li do nich Slunce, kaild|ze ityi roinich dob byla pevnd
uriena. - Fortuna s Algolem. - Fortunou se rozumi uriitf bod
41. ...tdilnoddni jezdci Ye vyd6ni z roku 1643: ,,lehkood6ni horoskopu, kterf se v astrologii stanovi z polohy Slunce aM6sice.
vojinf'. Algol (arabsky ,,d6beloo) je jedna z viditelnlich hv6zd nest6l6
42. ... jako Achilleus na Kykna... - Kyknos byl podle ieck6 jasnosti v souhvdzdi Persea.
- Absiila. - Absidami se rarf:.,aji
mythologie syn boha Poseidona, stielou nezranitelnf; v Trojsk6 dva krajni body planet6rni dr6hy, v nichZ je planeta nejbHie
v6lce byl zabit Achilleem, kte{ ho srazil na zenl a udusil ho nebo nejd6le od. ZemE (Zemd se povaZuje za nehybnou); o"j-
iemeny piilby. (Ovidius, ,,Metamorfosyoo, kn. L2, v. 64-L45,) bliZ5i bod se jmenuje perigeum, nejvzd6len6j5l apogeum a piim6
i6ra, kter6 je spojuje absidov6 linie. - Merhur. . . piiznia!
43. Tajemstoi, jak iiili kond... - Popis podrobnosti neni jasnf' (lat. iovialis), t, j. and-vlastnosti Jupitera, planoty ,,plizrriv6oo.
44. ...soubojeuialt.nedoaoluji... - Ve vyd6ni z roku 1637 a1643 50. Po slovech: ,,jak uZ bylo ieienoo've vyd6ni z roku 1643 je5t6:
po tdehto slovech je5t6: ,,protoZe se tim sniiuje Soud a tak6 proto,
,,Nebod iikaji, ile Brih stanovil piiiiny vici, kterfch maji v6dci
ie vedou iasto k nespravedlnosti, je-li poraZen ten' ktery byl pouiivat, ale ne jich zre.elui,ivat.oo Je to dopln6no, aby se zmirnily
v pr6vu". D6le jako ve vyd6ni z roku L623. Zikaz soulojri je astrologick6 vfvody.
u Campanelly piiznainfm rysem nov6ho pr6vniho i6du' ktery
O nemocich obyuatel Slunedniho stdtu. ..
vystiidal ,,rytiisk6oo pr6vni normy. Ty v5ak bylyvdobi Campa- - Popis nemoci a jejich
nellovd je5ti v pln6m rozkvdtu, v burioasnich zemich dokonct, piiiin a tak6 prostiedkn jejich l6ieni je zaloilen hlavnd na uieni
i mnohem pozddji, aZ do nejposledndjSl doby. antickfch l6kairi Hippokrata, Celsa a Galena.
45. Georgica (od ieck6ho georgos - rolnik) a rtiile Bucolica (od' . . .tdlesnfm cuidenim.
- Ye wyd6ni z roku 1643: ,,stiidmostl
ieck6ho bukolos - pastfi). - ,,Georgicaoo a ,,Bucolicaoo jsou a tdlesnfm cviienimo'.

〓υ
n6zwy Yergiliova eposu o rolnictvi a sborniku pastfrskfch b6sni Padoucnice
- epilepsie byla ve starov6ku povailovinazapiiznak
(eklog). - Abrahatn - biblickf patriarcha, praotec Zidovsk6ho vyBliho duSevniho nad6ni, a proto se nazfvala ,posv6tnou
n6roda. nemoci'o - morbus sacer nebo morbus Herculeus. - Scotus
46. . . .aby byl a horoskopu Stfelec. . . - Yiz pozn. 26. Jan Eriugena (X. st. rr. l.) - autor prvniho propracovan6ho
stiedovdk6ho filosofick6ho syst6mu, kterf vych6zel z novo-
47. Plejad'y - nevelk6, ale velmi n6padn6 skupina hv6zd patlici dtr platonismu. - Kallimachos * alexandrijskf vddec a b6snik
souhvizdi Bfka. III. st. pi. n. l.
48. ...iiuot jeitd chudlyhoilndjii a ilfistojndjii. - Po tEchto slovech 54.
- Patrn6 velitel jistfch vojenskfch cwikri nebo
. . . znalec prdoa.
ve vyd6ni z roku 1643 jeEt6: ,,Jsou nadSeni kiest'anskfmi piikazy eoubojri,t. zv. giostry (lat. iusta nebo iuxta). K t6to skupin6
a s nad6ji oiek6vaji pro sebe i pro n6s apostolshi ilitot.oo - hodnosti patii i hodnost gladi6tora.

100 101
tttizorii. l,rtur;rttttcltrtt'y l)or rt'r,l ' ,t,,,,r !,.!,,.,. | -
ninr sliilri'- vclrrri lriil,,rrrrirr:i sl:rroz,iilrorrrri z:rltrrrrorlriral t,i (r'rz L1; (l'lollrrrrriiir ) rrtlro lrrliollrrlri, hl, (l(olrtlnikriv) r1'ulrlrrt..ixott
l)rrrlcrorronriuntr l(irp. l() rr .j.). r'1'ul,rr'r'tr1 trrr [,rtri iclro rivrlry (..2;irovlri vi:tlt ttr'.lrort picsvr':rl-
5b. l,iletoii, sl.ririci poi'iirllirr vr: sl:rrrlrrr ilirrri'; rrosili svlrzr.k prrrt ri ltrri . .ir'-li Slrrrrlc sl t'crlr:rrr . . . ").
s v]oicnou sckcrorr jaho zrurli rrroci rii'r:rlrrikii, kl.r:rr! rloprov:izr.lr.
h'.i. .lrislurrhos (lll. xl. pi. rr. l. ir:r:ky rslr()n()nr, klr:rf rri,i, ir: sr:
57. Vc vydini z roku 1643 nc.j,;ou skrvit: ,,pak vyznir,vit vr:irjrri.xrri Ztrrri, polrl,lrrr.jr: kolctn svr( osy:t koLlrtt SlrrItcc. lliloluos
vlastni hiichy". (V. st. pi'. rr. l.) iirk l)ytlragoriiv. llylo rlrr piisuzoviuto utlcni
() l()rn, i,t: .ic T,cni korrlc, a lryl povaiovirn za stoupcnr:e hclio-
58, Astrolabiurn - rihlom6r, kterdho sc pouZiv/r k urlovirrri ;rololr1.
hv6zd na obloze. tcrrlrir:krilro systrirrrrr. Aviak z lilolaovfch spisir se nirn zacho-
v:rly jr:rrorrr skrovn(: zlornky, podlo rrichZ nelzc soudit o jeho
59. Ctyii mezni body - znameni Raka, Yah, Kozoroha a Skopr',. syst.r!rrrrr. Ilcliocentrickti udeni bylo piipisovirno i sarn6mu
(v Campanellovd ,,Astrologii'o se jrnenuji signa mobitria);.iirrri n,^ l)yllrirgorovi (Kopcrniktv syst6m je v papeiskdrr. zlkazu z roku
zadil;.aji rodni doby: znameni Ilaka
- letni slunovrat, Virlry I (r l6 lazvin ,,li|v'i,m Pythagorovjrn udenim"
- ,,falsa doctrina
podzimni rovnodennost, Kozoroh - zirnni slunovrat zr Sho1,rrr, I)ythap;orica"), avSak je to nedorozumini. Pythagorriv syst6m
jarni rovnodcnnost. byl geocentrickf.
60. ... jako roucha Auronoaa. - Po tichto slovech vc vydiuri z roku (t6. ...proroctui Jeiiie Krista...
1637 a 1643 jeltd: ,,Zobrazuji piirodu a vynikaji potlivuhodnjnr - Viz Evangelium sv. Luk65e,
ka1r. 21, v. 25 a j.
umEnim". N6clhern6 roucho staroiidovsk6ho z6honika Aarorra,
bratra MojiiSova, je vylideno
v bibli (Exotlus, kap. 2B). 67. Slova ,,joko a mnoh4mjin6m" - jsoujen ve vyd6ni z roku 1623.
61. Cas poditaji podle tropickdho, nikoli dak podle hadzilndho roku. . . 68. ...nenduiili Aristotela... - Podle Aristotelova udeni svdt
Tropickf rok je doba od jednoho pnichodu Slunce bodem jarni nebyl stvoien a nevznikal, ale existoval vidnd. Toto uieni od-
rovnodennosti k druh6mu; siderickfm neboli hvdzdnfm rokorn porovalo i kiestanskdmu i astrologick6mu sv6tov6mu n6zoru.
se rr.az,ive doba ripln6ho obratu Slunce, t. j. n6vrat Slunce rlr (Yiz Zelinskij, ,,Iz Zizni idejo', d. III. SPb. 1907, str. 226 fisl.)
tihoZ bodu oblohy. Yzhledem k t. zv. r:prec€ssi'6, t. j. postupnri- 69. . . . no zd.kladd neprauidelnosti . . . - n6sledkem odklonu planet
mu zpEtn6mu pohybu bodu jarni rovnodennosti, je tropicky rok od rovnomdrn6ho pohybu.
trochu krat5i neZ hv6zdny (,,piedbih6 jej").
70. Zamitaji Ptolemaiouy a Kopernikouy excentrickd dlihy a epi-
62, . . . na naldondnd drdze . .. -- Podle vleho jde o postupnou ztrrdnu cykly ...
sklonu ekliptiky (kruhu rodniho pohybu Slunce) k rovnikrr. - Podle Ptolemaiovy theorie maji planety dvoji pohyb:
pohybuji se po mal4m kruhu r.eboli,,epicyklu'o kolem jak6hosi
63, . . . hlaaa Draka .. . centra, kter6 se zlrovei samo pohybuj e po Delk4nT kruhu kolem
- Illavou (caput Draconis) a ohonern Draka Zem6. Spojeni tdchto dvou pohyb& tvoii na nebeskd klenbi
(cauda Draconis) se jmenuji vzestupni a sestupnf uzel M6sicc,
t. j. prriseiiky m6sidni dr6hy s ekliptikou. Campanella me na viditelnou dr6hu planety; tato dr6ha se skl6d6 z mnoha smyiek.
mysli zmdnu polohy roviny m6sidni dr6hy, piir,iil, se tyto ,,uzly" Reckf astronom Hipparchos (II. st. pi. n. l.) pozoroval pohyby
st6le pohybuji po ekliptice k z6padu a riplnE se obraceji pii- Slunce a Misice a jiZ pied Ptolemaiem konstatoval, i,e tyto
bliilrt| za devatenict let. pohyby nejsou rovnorndrn6, Aby vysv6tlil tuto nerovnomirnost,
piedpokl6dal, Ze stied kruhov6ho pohybu t6chto nebesk;fch
64. Vychoaluji Ptolemaia.. . - Campanella, kterf h6jil Kopernikfrv tEles se nekryje se stiedem zemskfm, rri,hfi; i;e se posunuje po
a Galileriv syst6m, nestavi se v5ak piimo na jejich stranu, nfbri,
excentrickdm lruhu, Pomdr vzd6lenosti rnezi stiedem ZemE

102 103
a stiedem tdchto drah kjejieh polom6ru byl nazv6n excentricitou planety zminky. O tomto objevu (aniZ v6ak jmenuje Galilea)
hv6zdn6 dr6hy. Kopernikovy epicykly maji jinf vf-zr.arn lneil, mluvi Campanella i ve sv6 ,,Astrologii" (1630) a zmiiuje se nejen
Ptolemaiovy: mily pom6hat vysvdtlit ve skuteinfch planetirr- o ityiech satelitech Jupiterovych, objevenfch s pomoci daleko-
nich pohybech ty nepravidelnosti, kter6 nemohly bft wyloZeny hledu, ale i o dvou satelitech Saturnovfch, za r.Eil byly ve
excentriinosti hvizdnfch drah. - Jeilno nebe - proti udcrrl skutednosti povaZov6ny i6sti jeho prstence. (,,Srrot quattuor
Ptolemaiovu a ostatnich starovdkfch astronomri o jednotlivych circa fovem incessanter moti; aliique duo circumdant Saturnum
svdtech neboli sf6r6ch. - Campanella d6le popisuje viditelnly' per telescopium revelati.oo) Pro Campanellowy astrologick6 pied-
pohyb planet po nebi a pod6v6 svij vlastni vfklad tdchto pohybfi, stavy bylo naprosto lhostejn6 (jak s6m iik6), ot6di-li se Slunce
pii nichi jdou planety hned kupiedu, hned zpEt, hned se zastavuji. kolem Zemd nebo Zemd kolem Slunce, nebot pro jeho vjvody
SloZitost tdchto viditelnlich pohybri vysvdtluje se ve skuteinosti byl drileiitf jenom viditelnf nebo smysly vnimatelnf pohyb,
jejich kombinaci s pohybem ZemE kolem Slunce. Campanellu a ne to, jak je tomu ve skutednosti: ,,Sive moveatur Sol'o -
nestavi sv6 vfklady ani tak na astronomick6m jako na astro- iik6 ve sv6 ,,AstroloBii'., - ,,sive stet, tamquam mobilis planeta
logicko-fysik6lnim vysv6tlenl. Y jeho konstrukcich je zajirnavf ponendus est nobis considerantibus rem ad sensum nostrum et
to, i se neshoduje se souiasnfmi astronomy a nepovaiuje doctrinam; idem enim evenit moto ipso ac tellure." - Chaldeoo€
zpEtnf o,pohyboo planet za skuteinf, ale za zd,6r-liv!'. * n6rod, obfvajici ve staroviku jihoz6padni d6st Babylonie.
Chaldeov6 byli z6rovei s E gyp tany u zr^6v illrli za v-itein4 astrono-
●‘

Konjunhce, kuadratura, oposice - rrizn6 polohy obEinic vzhledem


kZerni a Slunci: konjunkce je poloha obdZnice pied Sluncem nebo my a astrology.
za nim (pro M6sic je to novoluni); lanilraturo je takov6 poloha 77. Po slovech ,,kaild.6,nebytio je nesluiitelni'o ve vyd6ni z roku
planety, kdy piimky veden6 od. Zend k planetd a k Slunci tvoii 1643 jeSti: ,,Avdak hmotn6 nekonein6 neuzn6vaji.o'
pravf rihel, (pro Mdsic je to prvni a posledni itvrt); oposice je 78. ... uznikdni.
poloha planety v bod6, kterf je protilehlf Slunci (Mdsic jo
nezbytnd, podminka kaXdiho - Ye vyd6ni z roku
1643 je misto ,,nezbytn6 podminkaoo ,,hraniceo'.
v r[pliku).
tim rozumi nebe st6lic. (Ai Campanella
79. ...iliioe nebylo. - Po tdchto slovech ve vyd6ni z roku1643
72. . . . prnd nebe. . .- zde se
je5t6: ,,TakZe z t6chto dvou principri - nebyti a byti - meta-
piisuzuje obyvatehim Sluneiniho st6tu piesvddieni, ile existujc
jenom jedno nebe, piece zde zachovivi Ptolemaiovu terminolo-
fysicky se skl6d6 koneind byti."
gii.)Za 24 hod. posouv6 se M6sic na nebi k vfchodu o 13 stupfri. 80. Po slovech ,,2 deho pochdzi" (,,a quo proceditoo) ve lyd6ni z roku
1643 n6sleduje: ,,et non recedit'..
73. . . .blouilici tdlesa. . (sidera errantia) - pleklad ieck6ho terminu
,rPlanetaot. 81. ... zdroaeil, s Platonem... - Yiz Platonriv fialog,,Politikosoo
74. Absiila - viz pozn. 49. (p, 269). Kosmogonii Platon podrobn6 vyloiil v ,,Timaiovioo.
75. ...Slunce proill&td ddle a seoerni id.sti neE a jiini..., nebod 82. Piesunoadni absiil. - Piesunov6nim absid Campanella ziejm|
sluneini pohyb neni rovnom6rnf a jaro a l6to severri polokoulc rozumi pomal6 zrol.lny forem a poloh planet6rnich drah, kter6
trvaji piibliin6 186 dni, kdeito jaro a l6to na jiZni polokouli wypozoroval Kopernik srovn6nim souiasnfch vfzkumri s vfzku-
(v dob6 na5eho podzimu a zirny) trv5 jen 179 dni. my z doby Ptolemaiovy. - Opirajice se o rrizn6 astrologick6
76. . . je-li Slunce stiedem pozemskdho sadta . ..
domndnky a proroctvi, oiek6vali mnozi kolem roku 1600 n. I.
.
- Tato a n6sledujlcf konec sv6ta. Campanella s6m nedekal asi piimo konec svdta,
slova zahrnuji struin6 Campanellovy pochybnosti o Ptole-
ale v kaid6m piipad6 oiek6val v roce 1600 jakfsi velkf svdtovf
maiov6 syst6mu, kte{ se v5ak Campanella neodvaiuje piimo
odmitnout. Slova ,,obihaji-li okolo jinlch obdZnic ntdsice" - na- pievrat, coi bylo pro ndho jednou z povzbaz'tjicich piiiin, aby
jeBt6 pied timto ,,osudnfmoo rokem za(,al v Kalabrii povst6ni,
r6Zka na satelity Jupitera, objeven6 Galileem. Jelikoi tento
jemuZ se postavil do iela.
︱≠L″

objev byl uveiejn6n v roce 1610, je pochopiteh{, de v privodnlm


textu ,,Sluneiniho statu", napsan6m roku 16020 neni o satelitech 83. Velltlmi konjuruhcemi rozumiji se konjunkce ob6inic.

104 105
VELMISTR:
84. Co nechceS, aby ti iini dinili. .. - jd" o slova Evangelia (Matou6 0,jak krisnё o tom mlu宙 nagi uこ eni scholastikov6,zⅥ agtこ b。 か
7, L2 a LukAB 6, 3l). Sk′ TOmag ve sPise proti mohamedansk′ m alosoflil m,kteFi tvrdf,
lmih, nei iich bylo oyildno za pdttisic
85. . . .a tomto stoleti uy{lo aice
i Ve smyslu pFim6hO
老e pilsobenf prvlll p逝 こiny je bezprostFedn可 首

let. Podle statistiky Mezin6rodniho bibliografick6ho institutu dOteku nett pisobenf druh6;viz 3 con.Geno cap.70a2dist.37
-
bylo od roku 1436 do roku 1500 wytiStEno 30.742 knih; od roku a pot.q.l ard.3a5a opusc.9q。 38,kde uti,老 e Obecl■ a pFfこ ina

1BOO ao roku 1600 285.824 knih a od roku 1600 do roku 1700


plisobi bezprostFednё jakoと to princiP,a ne ve smyslu doteku,jak
pusobf zvlastnl pritinao PokracuJ.
972.300 knih'
MOrtEPLAV EC:
86。 . . .r: itobd aelklch synoilfi o trigonu Rako - - . - .synody" je astro' Oni tedy rik可 1,ze Blih StvoFil prO vも echny prigti tiny l obecn6
logickf termin pro oznaieni konjunkci planet v uriitfch zr.ame', i zvligtni pFfё iny,pFi temtt zvlaさ tni pFfこ iny nemohou ptsobit,
niih zvdrokruhu. ,,Trigon Raka'o - t. j. trojihelnik tvoienf jestliZe neptsOblobecll`.Tak■ ostlina nemiZe kv6sti,jestliZejine‐
znamenim Raka, Stira a Ryb, kter6 jsou k sob6 v trojriheln6m, zahttva slunce.zmё na roこ nich dob zavisi na obecnァ ch PFiこ inach,
trigon6lnim aspektu (viz. pozn'. 26)- t.jo na nebeskプ ch,a tedy vも echny naも e tiny jsou umo老 五 oviny
jen plilsobcniln nebe.Avttak svObOdn6 PFfこ iny vyuttfvaifこ asujak
87. Nood hadzila Kassiopeji. - Tato nov6 hvdzda zaziiila v souhvdz'
di Kassiopeji na podzim roku 1572 a dos6hla takov6 svdtelnosti, vzhledem k sobこ samプm,tak nё kdy i vzhledem k jittm vё cem。
i.e byla vialteUa i za dne. Y roce 1574 riplnE zmizela' Tuto Nebot ё10vё k pFimtte i strOmy kv6st s PomOCF Ohnё a s宙 tilnou
osvё tluie dim,nes宙 ti‐ li slunce.Pttё iny pFirozen6 za宙 si pak
hvdzdu popsal Tycho de Brahe.
nutnё na taseo Jako nё co se d● e Ve dne,jin6 v noci,jedno v zillllё ,

88. Dalekohtedy a sluch,fitho. - Dalekohled byl vynalezen kolem roku druh6 v 16tё ,na jaFe nebo na podziln pravこ tak z PFiこ in svobod‐
1608. Campanella z6rovei piedpovid6 vynalezeni naslouchacich nプ Ch jako z pFirozenゾ ch,tak jedno se stivi v jednom vё ku,
piistrojri, jlmii bude sly5itelna nebesk6 harmonie neboli hudba druh6 v druh6m.A jakO svobodna pFitina nenuti ani spat,kdy老
if6r, kter6 podle starov6k6ho uieni m6 vznikat vz6jemnfm nadchazi nOc, ani vstivat, kdytt nadchizf den, nチ brtt PiSObF
'tienim oebeskych sf6r (viz Cicero, ,,scipionriv sen" a j')' - podle s■ ch pOtFeb,vyuを fvttfC tak ve sv6m zttmu Zmё ny dob
Campanella tu ripln6 zapomin6,, Ze obyvatel6 Sluneiniho st6tu _pravё tak nic ji nepFinuti vyna16zat hakovnice nebo knihtisk
odmitaji uieni o sf6r6ch auznAvaii jen jedno nebe (viz pozn' ?0)' PFi Velk′ Ch kO可 unkCiCh v Raku,ani zFizovat lllonarchie,jestliЙ e
jsOu ve zltlameni Beranao To se vztahtte i na ostatni vё ci一 na
89. .. .Rah je Zensk'im znantenlm Venuie a Mdsice..' - Podle getbu v zaFf,prorezivini stromi v bFeznu atd.Nemohou uvこ Fit,
astrologick6ho uilni se znamenl zv6rokruhu i planety rozddlujt
ラe by neivyも も f knё z pFemoud巧
podle rriznfch piiznakri: ddlily se na ,,muZsk6" a ,,iensk6", na 'Ch kFestani zakazoval astrolog五
jinak nett tё m,ktett ji zneuЙ ivttf pro pFedPo宙 dini dttt,kter6
],vodnat6o'- (nebo,,vlhk6ot),'rvzdudn6tor,,ohniv6", atd' zivisi na svobodIL6 vili a nadPFi■ oZenブ ch jevech:nebot hマ さ zdy
Po slovech ,,ie-li ,no*"nim ooilnatlm" iteme v pozddj5ich vy' jsou pro nadPFiroZen6 jevy jenOnl symboly,pro pttrozen6 obec・
d6nlch (zde podle vyd6ni z roku 1643) je5t6: ,,A jak 1o loho1
nymi p逝 こ inami a pro akty vule jen Pohnutkami, podnё ty
hvdzdy'd6laii a vid6ti? Y5e se uskuteiiuje v uriitfch lhrit6ch a hybnチ nli mOtiVy. Vttdyt vゾ chOd Slunce nas nenuti vstavat
stanovenfch Bohem. Oni jsou piiliS nad5eni pro astrologiilo' s10を e,ale jen nam diva podnё t,jakoを i nOc neゴ vhodna pr。
}IoftEPLAVEC:
vstivinf,aje vhodni pro sPalllfo Kdytt tcdy pisobi na svobodnou
Hle, co mi odpovddili: Brih je piim6 obecn6 piidina vdci,-ale ne
vili nepFiIIIO a nahodnこ a zarovett plisobi na tё lo a tё luvlastゴ cit,
ve smyslu bezprostiedni zvl6Stni piiiiny, ale v5eobecn6ho po- sou宙 sic1 8 tё leSnァ m organem,Pak se duge roznこ ctte tfmto citem
i6tku a sily; nlbot Brih neji, zatim co Petr ji, stejn6 tak jako bud k lasce rlebo k nenavisti,nebo ke hnё vu a ostatnilll vi61fm.
Brih nemoii a nekrade, ai d6v6 moZnost a schopnost jisti, moiiti
Avttak i zde se Jegtё miZe poddati nebo nepoddati v`gnl,ktera
abritijako bezprostiedni piiiina, pied nii' i,6dn6 jin6 piidiny v壼 byla vyvolana. Tak i bludy i valky i hlad,naznaこ ovan6
neni a vzhledem-k nril ie kaidi jin6 zvl6StnijBi, piizprisobujici
hvё zdami,vzniktti Ponei宙 Ce tim,こ e se lid6 hlavtt nechavaif
nekoneinost boZsk6ho d6ni.
Iθ 7
Iθ 6
v6sti citov-y-mi pohnutkami, a ne rozumem, a tak uskutediluji nostech iisel, ale nevim, zda z pov6ry: neopiraji se jen o disla,
iiny protivici se rozumu. Aviak ndkdy se nech6vaji un65et ale o iisla ve spojeni s l6debnymi prostiedky.
v6Bndmi rozumn6, kdyZ na piiklad v n6valu spravedliv6ho hnivu VELMISTR:
r,yhla5uji spravedlivou v6lku. Pak to naprosto neni pov6ra: nebot i6dnf il6nek viry ani
VE LMI STR: Pismo svat6 neodsoudily moc iisel; naopak l6kaii pouiivaji t6to
I o tom Wteind mluvi boiskf Tom55 a tak6 n65 velikf knEz. sily vhodn6 v obdobich a krisich nemoci. I v Pismu se pravi, ie
Dovoluje pouiivat astrologie v medicini, zemdddlstvi i v moie- Brih stuoiil oie dislem, aahou a tnirou a tajemn6 vlastnosti iisel
plavectvi z6rovei. se vBemi svfmi scholastiky, kteii dovoluji potvrzuje sedm dni stvoieni, sedm anddhi, troubicich na trouby,
piedpovidi i o n6hodnfchud6lostech. AvBakvzhledemkvzm6ha- sedrn ii5i, sedm hrom.t, sedm svici, sedm znameni, sedm tajem-
jici se zlomyslnosti a vzm6hajicimu se znenilivirri tohoto dovoleni stvi, sedm darri Ducha sv., sedm o(i na Zachari6Bovd kameni.
ll.ezakazwji sice samy piedpoklady, njbril piedpovEdi na nich Kolik to vzbudilo filoso{ickjch dvah o iislech a zvl65t6 o sedmii-
zaloilen4, a to ne proto, ie jsou vidycky faleBn6, ale proto, ie ce u sv. Augustina, sv. Hilaria a Origena! Ji bych tedy neodsuzo-
isou iasto nebo vidycky nebezpein6. Yidyt vl6dcov6 a n6rody, val obyvatele Slunedniho st6tu, jestliie jsou, jak se zd6, ldkaii
spol6hajici se na astrologii, osnuji ohromn6 mnoistvibudpiimo neduhfi, pochizejicich od nebe, a zastinci svobody vrile.
zhoubnfch potlnikrl nebo tieba i uiiteinfch, av5ak odsouzenfch VZdyt oni svymi sedmi pochodndrni napodobuji nebe podobnE
knezdaru, jak to vidime na piikladu Arbakovd, Agafoklovd, Dru- jako MojZiB svymi sedmi svicemi; i v RimE sc povaZuje za po-
sov6, a Archelaiov6; konednd oiek6v6me tot6t i od jak6hosi v6- v6ru jen to, jestliie se sila pramenici v Bohu piisuzuje jen iishim
vody ve Finsku, kterf se spolehl na piedpov6d Tychona de a ne jen vyiislenfm v6cem a tomu, kde iisla nemaji sv6 opr6v-
Brahe. Ano, i proti na5im velkfm kniiim si mnoho dovoluji n6ni a rnoc. Pov6riivi jednA tak6 ten, kdo se snaii vyuilit nebes-
vl6dci, kteii driv6iuji podobnfm v6Btb6m drzfch podvodnikri. kfch jevri nebo rostlin tam, kde nemaji co ddlat: to je nejiist5i
MOITEPLAVDC: pokrytectvi, jilonil dibel, opice Boha, napodobuje Boha, stvoiitele
Pr6vd tak iikaji obyvatel6 Slunedniho st6tu, ie jedno se musi iisel. f u Vergilia raduje se d6bel z lichfch iisel.l) I\aopak, pii-
zakazovati jako fale5n6, druh6 jako nebezpein6,jestliie to mtie suzuje-li se piirozen6 sila reven6 z nevEdomosti troudu, pak to
v6sti k modlosluiebnictvi nebo k popieni svobody nebo k roz- neni povira; avEak piipisuje-li se troudu nebo iislu sila boZsk6,
kladu st6tniho zlizeni. Naopak j6 tiiik6m, Ze obyvatel6 Sluneini- pak je to povira. Poilivej se na bohoslovi, I{yni pokraiuj ve
ho st6tu objevili zprisob, jak se ryhnouti hvdzdn6mu osudu, sv6m vypr6v6ni, od n6hoi jsrne odbdhli.
nebot Z6dn6 um6ni nedive Brih k jin6mu nei ku prospdchu. MOftEPLAV EC:
Proto po kai,d,6,bliili-li se zatmEni nebo jen nezdravf smdr v dob6 Tak tedy obyvatel6 Sluneiniho st6tu maji za to, Le iensk6
panov6ni pliznivfch planet, nebo piimo zhoubnf smdr za mezi- zll;arneni slibuji plodnost tdm oblastem, kde vl6dnou ieny,
vl6di nepiiznivlich, nebo zlovistn6 kometa, nebo nedobrf sm6r a umoiiuji panovat vicem slabBim, podporujice je, umoiiujice
v afetick6m mist6, toho, komu hvizdy hrozi ne5tdstim, zaviraji a plin6Sejice vjhotly nebo nevfhody jedn6m a zbavujice jich
do bil6 komnaty pokropen6 libfmi vfrndmi a rriiovfm olejem, druh6, iak uZ bylo iedeno.
rozsv6cuji sedm svici z vosku smichan6ho s vrin6mi, provozuji D6le n6sleduje jako ve vyd6ni z roku 1623: ,,Je proto t6Z po-
radostnou hudbu a vedou vesel6 rozhovory, aby byla rozvlta chopiteln6. . .oo
semena rdkazy, rozBiien6 s hv6zd ve vzduchu. 90. Vldila Xen. - Nubie - zernl jidri od Egypta na stiednim toku
YE LMI STR: Nilu. - Monopotapa * negerskf stat v Africe na dolnim toku
Opravdu, jak uiitein6 prostiedky a jak moudie jich pouZivaji. ieky Zambezi, kterli existoval do XYIIL st, - Ruslru v Turecku
Yidyt nebe prlsobi hmotnd a moZno se mu br6niti hmotnfmi - Roxolana, obliben6 Zena sult6na Solimana II. Yelik6ho
protijedy. Av5ak n6mitky vzbuzuje podet svici, jejichi moc jako 1) Yergilius ,,Bucolica" VIII, 75 ndsl. .. .terque haec altaria circum
by zileilela v sam6m jejich poitu, coil zavAni povdrou.
effigiem duco; numero deus impare gaudet kdy se antickf o,deusoo zm6nil
MofrEP LAYEC:
ovEem v,,ddblao'
-
Oni se skutedn6 opiraji o Pythagorovo udeni o fiiinnfch vlast- -,,diabolus"'

108 109
(f 520
-1566). Jedny prarnenyiikaji, i.e byla Ruska, jin6, Ze byla o jeho nezviklatelnd sile v Italii, o t6p6ni v severnim Nimecku,
Italka. Mdla neomezenf vliv na sult6na, _ Anglii, Skandinavii a Panonii. O tdchto piiznacichnechci mluvitn
- Bona r: polsku"
polsk6 kr6lovna, tena Zikmtnda f. (1506*1548). _ Marie nebot' je to ze spravedlivfch drivodfi na5im piemoudrfm pa-
a Uhrdch - uherski kr6lovna Marie (1505--155g), dceraFilipa peiem zakizino. Nebudu mluwit o Xerifovfch a Sofiovfch
I. Slidn6ho, iena uhersk6ho kr6le Ludvika II. (zemi. lS2Z).'- reformSch v Africe a Persii, kter6 se uskuteinily v dob6, kdy
Alibdta a Anglii
- AlibEta Tudorovna (fSsB _f603), uogii"k6 u n6s Wicleff, Hus a Luther podqy'vali n6boEenstvi a kdy ho
kr6lovna, za nii, byla riplnd rozdrcena ,,NeporazitelndArmZda.o, minorit6 a kapucini proslavovali, ani o tom, jak jedni pouiivaji
n6moinictvo Epandlsk6ho kr6le Filipa II. * KateiinaueFrancii tdhoil piemistini hv6zd na nebi k dobru a drrzi ke zlu, ad bludy
- slavn6 Kateiina Medicejsk6 (1519-fS89), francouzsk6 kr6- iadi apoitol rnezi z|leilitosti tdlesn6, a proto patii k citovfm
Iovna, Zena Jindiicha II., po jehoZ smrti byla io nastoupeni vl6dy v65nim probuzenfm llfarsem, Saturnem a VenuEi, jestliZe jim
svfch synri Franti5ka II., Karla IX., a Jindiicha III. re"i*"r"oorr riplnd podiidime svou vrili. - Budu vEak vypravovat o tom, Ee
panovnici francouzskou. Najeji piikaz doBlo k vraiddni hugenotri obyvatel6 Sluneiniho st6tu jii vynalezli um6ni l6tat a rfizto'e
jin6 umEni prisobenim Mdsice a Merkura a za soudinnosti absidy
- Blanka u Toskd,isku _
24. srpna 1572 (,,Bartolomdjski noc.o).
Capelli (zemi. roku l5BZ), dcera ben6tsk6ho sen6tora, Slunce..." - Dile od slov,,za souiinnosti absidy Slunceoo text
lla1ka op6t souhlasi s wyd6nim z roku 1643.
druh6 Zena velk6ho tosk6nsk6ho vdvody FrantiEka. * Marklta
o Belgii (t. j. , Nizozemi)
- Mark6ta parmsk6 (1522_f586),
nemanielsk6 dcera Karla Y., vychov6vani na dvoie uhersk6
96. . . . sloui,i ilocela jako urdujici piidiny.
- Pii tdchto slovech je na
okraji ve vydnni z roku L623 pozr^,an.ka: ,,ItrvEzdy jsnu vzhledem
kr6lovny Marie. V roce 1558 ji Filip II. Bpanilskf ustanovil
mistodrEici v Nizozemi.
k vicem Boiim jenom znamenimi. Yzhledem pak k v6cem lid-
- Marie ue Skotsku - zde nejde zIejm6
o tragicky zahynulou Marii Stuartovnu, o niZ napsal Cu*puIr"tt,
skfm jsou znamenimi i piiiinami, ale jenom povzbuzujicimi.
Vzhledem k vdcem piirozenfm jsou znamenimi a piidinami bud
trage.dii, nybri- o jeji matku Marii Guise (fsf5*1560), ktera
povzbuzujicimi nebo nikdy i nutnfmi. A jelikoZ je blud podle
krut6 pron6sledovala protestanty. Isabello
- kastilsk6 kr6lovna apo5tola zilleilitosti t6lesnou * nebot rozum se pohne k bludu
(1450-1504), iena Span6lsk6ho kr6le Ferdinanda V. z tdlesnfch pohnutek - pak hvdzdy, prisobici piimo na t6lo
91. L: !:"!ra., _. pryni ver5 Ariosrova (1474-1533) eposu a cit, jsou piiiinami bludri potud, pokud se dlov6k, kterli je pod
,,Ztifu-! Roland'o (,,Opdvuji Zeny, rytiie, bitoy , Ias(u..i. vlivem hv6zd, oddal bezboinosti." * Slova ,,blud je podle
apo5tola zileilitosti t6lesnou" ukazuji na apo5tola Pavla, kterf

0 ´      う0

Vossignoria - ,,YaEe Milost',. o tom mluvi v Epi5tole ke Kolossenskfm (kap. 2, v. 18).


    9

Po slovech ,,nesietn6 jin6 hanebnosti.. ve vyd6ni z roku 1643 97. ...sekta Ali, obnovend Sofr*... * Ali - nevlastni syn a zed
je5td: ,,kter6 stav svdta umoZiuje, ale ke ktery?m nenuti,o. Mohamedriv. Piivrienci Aliho a jeho syna Huseina, zabit6ho
v roce 680, zaloilili sektu 5iitt. Siitskl; islam se stal od roku 1499
94. . . . mlsto exaltace Jupitera.. .- ,rexaltaceo., ,rtrojitost.. _ jsou ofici6lnim n6boienstvim v Persii. - Sekta Sufiho neboli sufitri
astrologick6 terminy, oznaiujici,,piednosti.o (dignitates) planet,
t. j. vlastnosti, kterd jsou jim piisuzov6ny v'rriznfch poloha"h je nejvyznamndj5i ze Siitskfch sekt. Slovo ,,sufi'o (nebo ,,sofio'}
zv6rokruhu. znamen6 ,,od6n do ilir;.in4 ko5ile".
- Apogeum Slunce, t. j. bod letniho slu-novratu,
kterli je ve znameni Raka. 98. . . . znahfim Stielce a Luq.. .
- Ydechnyzemiaoblastizem6koule
jsou podle Ptolemaiova uieni pod vl6dou uriitfch znameni
95. knihtisku a stieln| zbrando, ve vyd6ni z roku
f_o.1lo.vech ,,r:yndlez zv6rokruhu: tak nad Afrikou m6 moc Rak, nad Italii Lev, nad
1643 je5t6: ,,To v5ak nebyla piiiina, ale spiBe jen n6hoda, Ze
Span6lskem Stir atd. Podobnf vliv na r:fi;zn6, zemE piisuzovali
doSlo k velik6 zmEnd z6konri Boii prozieielnosti, kter6 vldy
smEiuje k blahu, jen kdyi je nemaiime.
astrologov6 i uriitfm planet6m.
Tu -i oypruro-rrii
ohromujici zprlvy o shodd nebesk6ho s -pozemskfm, o svfch 99. Od slov ,,za souiinnosti absidy Slunce" texty vyd6ni z roku 1623
myBlenk6ch, o roziiieni kiesdansk6ho zitiona v I.[ov6m svltEn a pozddjSich jsou shodn6 (viz pozr.95).

IIθ III
100. .. .oytaoiili noaou astronomii... -- Rek[ bychom zde s;,ii,,' I6d zaloilenj roku 1209 FrantiSkem z Assisi. - Kapucini *
,,astrologiioo, podle nii vlastnosti
a sily, piipisovan6 jednErn zrr,, katolickf mni5skf i6d, jedno odvitvi i6du frantiSk6nir (mino-
rnenim zv6rokruhu na severni polokouli zem6 jsou vlastnoslrrrr ritri). Byl zaloien roku L525. - Cortez (1485- 1554) - dobyvatel
a silami znameni, tliametr6lni rozdilnfch na polokouli jiZni. 'l',, r,, Mexika.
je pochopiteln6, uvddomime-li si, ie bod ra1i.ittt,,,
rozdEleni
rovnodennosti bude pro jiZni polokouli poilzimni rovnotlu, 107. Misto ,,Blud.,afstai piipisuje apo{tol Paael . . .oo d.o ,,Amenoo je ve
nosti atd. vyddni z roku 1643 toto:
VE LMI S TR:
101. .. .ilomem Slunce... domemMisice... Yastrologiipanov:tl,r
- Rekni mi jen jedno: jak uv6ddji lod6 do pohybu bez r.6tru
domn6nka, ie vdechny planety rnaji sv6 ,,domyoo neboli oby,ll, a vesel?
v jednotlivfch znamenich zvdrokruhu. Jsou-li pak pr6vi r',' M O AE PLAVEC:
svjch domech, maji nejvEt5i silu. Pii pohledu na ,,opa(:nii' S pomoci velkdho v|jlie z tydi, piipevndn6ho na zidi,k nimui
znameni zvdrokruhu se uk6ie, i,e je-li na pi. domem Slu,,,', je zavd5en n6klad pro udrZeni rovnov6hy, takie jej chlapec
znameni Lva, pak na jiilni musi bft takovfm domem oparirr! mfiZe jednou rukou zvedat nebo spou5tdt. U velk6 plachetnice
znak Yodn6ie atd. Tyto ,,domy" nesm.ime zam6iovat s,,dorttr " je v6jii piipevnin na ose, volnd se toiici na dvou vidiicich.
kruhu genitury (viz pozn. 26). Krom6 toho se ndkter6 jejich plavidla pohybuji dv6ma koly,
102. Mezi slovy ,,Tak i uiechna znameni... a opain&n smyslri' ot6iejicimi se ve vod6 s pornoci lan, kter6 vedou od velk6ho kola,
a ,,A podle zdkonfl piiroily je to nezbytn4" ve vyd6ni z roku I (r4,ll postaven6ho na piidi, a jsou kiiiem kr6Zem namot6na na kola
je5t6: ,,A na rovniku mezi obratniky se i sama znameni jmr:rrrr.ii z6di. Velk6 kolo, kter6 poh6ni rnal6 kola ve vod6, uvSdi se do
jinak neZ za jeho hranicemi a v pol6rnich oblastech.o' pohybu tak lehko, jako na tom zalizeni, s jehoZ pomoci Kalabrij-
ky a Francouzky soukaji, krouti a pledou nit6.
103. .. .ud,ien! filosof ... - ji* rozurni Campanella sebe sarrl'h,,
a popisuje sv6 mudeni pii vjslechu (viz biografii).
f 04. . . . abychom jeilnali proti sDdm,u rozhodnuti. * Po tichto slovcch
ve vyd6ni z roku 1643 iteme: ,,ani Brih n6s neiidi n6silirrrl
nebod ilovEk je natolik svobodny, ie se mriie i Bohu rouhut.
CoZpak se Brih mriie rozd6lit?'o
105. . . . z tlejicich tdl 1643 je,,z tlejiciho
kaciiri. . . Ye r,yd6ni z roku
mozku kaciirioo a v
italskdm textu, vydan6m Solmim - ,,<lir
Luthero cadaveroo', coZ bylo ovdem nevhodn6 pro vydirni
z roku 1623, uspoi6dan6 lutherdnenr. Adamim. Je vSak moinri,
ie Campanella toto misto zmirnil s6m, nebot ,,Slunedni stht.'"
pieloZil do latiny jiZ v roce 1613.
706. A za tdhoi postaueni ht:dzil .. . - Tato vEta zni ve vyd6ni z rokrr
1643 trochu jinak: ,,A za t6hoi, postaveni hv6zd Kolumbus
a Cortez rozSiiili na druh6 polokouli boZsk6 Kristovo n6boicrr-
stvi.oo * Jesuitd - duchovni iid. zalodenj roku 1534 Ignir-
cerla z Loyoly, aby rozdiioval a upevioval katolickou viru. Ilyl
hlavnim org6nem boje katolick6 reakce proti protestantismrr.
Byl zruden papeiem Klimentem XIY. roku 1773, ale roku IBl4,
Piem YII. obnoven. - Minoritd n'eboli frantiikdni - mni5sky

112 113
1.VYDANI SLUNECNIHO STATu STRUENA pozNAnrKA K Cn srgMU Pfrurr,aou
l. F.Thomae Campa■ lellae Appendix Politicae Civitas Solis.Idea Ot6zka, z ieho piekl6dat Campanelhiv Sluneini st6t, je dosti pro-
Reipublicac Philosophicae. FrancOfurti Typis EgenolPhi Enllnelii, blematicki. Piekl6dat z privodniho, italsk6ho textu nebo z prvniho
inIPensis vero 00dOfredi Tambachii,Anno Salutis 1623. (pro n6s nedosaiiteln6ho) latinsk6ho vyd6ni nebo dokonc e ad z druhl6-
2. F.Thomae Campanellae Civitas Solis Poetica.Idea Reipubli‐ ho?
cac Philosophicae. Ultraiecti. Apud laon■ lem a Vraesberge. Anno Zatim, co prvni pieklad t6to knihy (1934, Laichterova filosofick6
1643.(TotO Vydinf je pFetisk vydiゴ autora sam`ho v I.1637.) kniinice) byl poiizen dr. RyS6nkempodle druh6ho latinsk6hovyd6ui,
3. E. SoIItrli. La Citta del Sole di Tonlllllaso Campanella etc. drieli jsme se nejnovdjBiho sov6tsk6ho piekladu (vydeni AN SSSR),
Modena 1904. kterf si zvolil text prvniho latinsk6ho wydini (o dfrvodech hovoii
4. Tonllnaso Campanella. Citta del S。 leo Testo critico,introdu‐ vfBe sov6tskf piekladatel) kriticky jej korigoval a pozn6mkami
zione e note a cura di CiuscPpe PaladinO,Napoli 1920. doplnil podle vdech vyd6ni, takie, jak s6m iik6, vypracoval prvni,
opravdu kritick6 vydini. Jeho piednosti je t6i znamenitf rivod,
kterf d6v6 knize skvElf r6mec, podobnE Zivotopis a konedn6 velmi
PttEDMLUVY podrobn6 pozn6mky.
Pii piekladu jsme piihl6dli t6Z k latinsk6mu textu (vyd6ni druh6),
l.T. Campanella. La citti dcl solo. LuganO,1836. k iesk6mu piekladu (1934), rusk6mu (1906) a n6meck6mu (1900).
2. A. d'Ancona. Opere di To Caml)anella.TOrino, 1850. Piizn6v6me rovn6[ tiZkou srozumitelnost ndkter]rch pom6rn6 pod-
3. OeuvTes chOisies de Campanella, pr6c6d6es d'une notice par iadn6j5ich mist textu (iizeni kon6 nohama, nEkter6 pasiile z astro-
Louise Colet.Paris,1844.(K tomuto vyd4壼 napsal pFedmluvu Ju‐ logie), na druh6 strand piipomin6me, Ze nikdy nejde o mista, kde
leS41描 Campanella vyklad6 sv6 nizory filosofick6, soci6lni a pod., tedy o ta
illllnpanella. Der Sonnenstaat. Ubersetzt von Dr. Ing. mista, pro n6i byl a bude piekl6d6n piedev5im. T6mto mistrim jsme
■7essely. Minchen, 1900. tak6 vEnovali nejvdt5i pozornost.
REDAKCE
LITERATURA O CAMPANELLOVI
Literatura o CalnPanellovi a z宙 縄tё o,,S]unetnim statё “je velmi

Ozsihli.Uvedel■ le ttenaFi jen nこ kolik neipodStattl● も
iCh praci:
1. AInabile, Fra Tolnlnaso Campanella. La sua songiura, i suoi
processi e la sua PaZZia.NaPoli 1882,3 dily.
2. Paul Lafargue,Thol■ las Cal■ lpanella,rusky,ル I.‐ L.,()iz.1926.
(V ruSk6n.PIckladu LaLIgucovy knihy bメ o opraVelllo nё kolik nc‐
pFesnosLl originilu,byl doplnё n r● stFike.n a poznimkalni,takを cjc
Vゾ hOdnё jも f a sPolchlivё jも l POt■ をivat pFckladu neを pivodnilno LafaT‐
gttlII「

↓れala,Foma Kampanella,Zurnal Ministerstva narod‐
nogo prosveも こen■ Ja,1906,Ftte・ la 1907,ledell,kvё ten,srpen a prosinec.

(UVedella rozsihla bibliograne CalllIPanellovチ ch SPiSi a literatury


o nё m.)
4. Firpo,Luigi,Bibliograf■ a degli scritti di Tolnll■ aso CalllPanclla.
Torino 1940.

I14 115