You are on page 1of 718

VKLAD

velikho katechismu
katolickho nboenstv
Sestavil
Dr. Antonn Podlaha


Antonn Podlaha






























Digitalizovno s minimlnmi gramatickmi pravami srpen-listopad 2005
Errata na pubuti(AT)gmail.com; ver.: 2. z 28. Mja 2014
3
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv

4
Antonn Podlaha


ANTONN PODLAHA,
biskup, uenec a dobrodinec chudch.
Narozen 22. 1. 1865, posv. r. 1920, 14. II. 1932.
Jeho prac nebo podporou vylo 110 knih. 28 let svho ivota vnoval
chrmu sv. Vta a zaslouil se o dokonen jeho stavby. Pro sv zsluhy byl
pochovn ve velechrmu na Hrad praskm v hrobce arcibiskupsk.
S povolenm kni.-arcib. konsistoe v Praze r. 1940.
5
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
6
Antonn Podlaha
Pedmluva.
K sestaven tohoto vkladu novho katechismu uito bylo tchto knih:
Oberer, Praktisches Handbuch fr Katecheten (Graz 1899); M. Waldeck,
Lehrbuch der katholiscben Religion auf Grundlage des in den Diocesen
Breslau, Fulda, Hildesheim, Kln, Limburg, Mnster, Paderborn und Trier
eingdfhrten Katechismus (Freiburg im B. 1897.); V. Pakosta, Vklad
katechismu (Praha 1891); Dr. Konrd Martin-Bohumil, F. Hakl, Katolick
vrouka (V Praze 1879); Matj Prochzka, Katolick vrouka (V .
Budjovicch 1876); Dr. Jan Prochzka-Dr. A. Podlaha, Katolick mravovda
(V Praze 1899); Karel Konrd, Liturgika i nauka o bohoslub (v Tboe
1885); Dr. Konrd Martin-Josef Kyselka, Katolick mravouka (v Praze); J.
Bavlk, Katolick dogmatika (v Brn 1879); Edvard Brynych, tt vry (v
Praze 1890); Olt, poun a modlitebn kniha i zpvnk pro diecesi
krlovhradeckou (v Hradci Krlov 1896); Dr. A. Podlaha, Djiny zjeven
Boho Starho Zkona (v Praze 1899); Dr. Jan Ladislav Skora, Zlat bible
klassikv (ve Vdni 1898); F. H. Jagers, Der Katechet (Kln) Jan Valerian
Jirsk, Populrn dogmatika (v Praze 1875); Dr. Josef Pospil, Filosofie podle
zsad sv. Tome Akvinskho (Brno 1883); Dr. V. imanko, O Bohu jednom
v bytnosti a trojm v osobch (v Praze 1891); Tome ze ttnho, Knky
estery o obecnch vcech kesanskch (vyd. K. J. Erben v Praze 1852); Ant.
Arn. ehk, Patristick encyklopaedie (v Praze 1851); Jan Nep. ernohouz,
Encyklopdie pkladv (v Praze 1879); Sbrka historickch pkladv z djin
slovanskch (v Praze 1896), Frencl-Drozd, Liturgika (v Praze 1892); Vclav
Davdek, Katechismus v pkladech (v Praze 1899); Hammerstein-Podlaha,
Nedln a svten ten pro vzdlan svt (v Praze 1900); Dr. Jan Skora,
Umuen a oslaveni Pna naeho J ee Krista (v Praze 1897); Bilczewski-
Tumpach, Archaeologie kesansk (v Praze 1898); Dr. Ant. Vel, Lichva
a rok (v Praze 1899); Hammerstein-Svojsk, Edgar (v Praze 1899); Fr. Filip
Konen, Svat renec (v Praze 1888); Fr. Ekert, Crkev vtzn (v Praze
1892-99); Boh. Fr. Hakl, Liturgika (v Praze 1893) a j.

V Praze, dne 20. bezna 1900.
Dr. Ant. Podlaha.
7
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv

8
Antonn Podlaha














Vklad katechismu
9
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
vod.
1. Kter uen jest nejpotebnj
Nejpotebnj uen jest uen katolickmu nboenstv.
Rozlinm naukm u se dtko ve kole obecn, a mnoh jinoch na kolch
stednch i vysokch. J sou to velice uiten vdomosti, kterch lovk ve
kolch tch nabv, ue se znti jazyk svj matesk i jazyky ciz produ
a zkony jej, svoji vlas i vzdlen zem zmosk, djiny svho nroda a j.
Avak nejpotebnjm uenm pro kadho jest uen katolickmu
nboenstv.
2. Pro jest uen katolickmu nboenstv uenm
nejpotebnjm?
Uen katolickmu nboenstv je proto uenm
nejpotebnjm, e ns u, co mme initi, bychom Bohu
slouili a na vky spaseni byli.
Nkter z nauk, jim na obecn kole se vyuuje, na p. ten, psan
a potn jsou za naich dob tm kadmu lovku velice potebn, protoe
mu k jeho asnmu blahu velice prospvaj. Dkladnj vzdlan nabyt na
kolch vych (ili studie) jest potebno tomu, kdo jako knz, uitel,
soudce, lka a p. slouiti chce blahu obecnmu. Tomu pak, kdo hodl stti se
emeslnkem, nutno jest jti na uen, aby nabyl potebn zbhlosti
v emesle, kter, sob vyvolil. Nemn i ten, kdo rolnkem stti se chce, mus
se mnohmu piuovati. Pro kad obor zamstnn lidskho jest pslun
uen velice potebno, protoe lovka seznamuje s naukami prospnmi
a protoe jej u, co m initi, aby prci svou sob i blinmu svmu prospval
a tak asnho blaha doel.
Ale poznvni vc asnch a povn asnho blaha nen elem a clem
lovka. Jesti lovk proto na zemi, aby Boha poznval, jemu slouil a vn
10
Antonn Podlaha
spsy doel. A tomu vemu u jej zvltn nauka, kterou nazvme
nboenstv. Slovo nboenstv zna toliko co nauka o Bohu. J eliko pak
jsou vedle jedinho pravho nboenstv, jemu u katolick crkev, i rzn
nboenstv bludn, pipojujeme ke slovu nboenstv oznaen katolick.
Jest tedy uen katolickmu nboenstv uenm nejpotebnjm. To
uznv kad vrn katolk a zasazuje se nejen o to, aby nboenstv
katolickmu ve kolch dkladn se uilo, nbr i o to, aby zsadami
katolickho nboenstv proniknuto bylo tak i vekero ostatn vyuovn.
3. Jak se jmenuje kniha, ve kter je krtce obsaeno
uen katolickmu nboenstv?
Kniha, ve kter je krtce obsaeno uen katolickmu
nboenstv, jmenuje se katechismus.
Nzev katechismus utvoen jest z eckho asoslova katchein, je zna
vyuovati, pouen dvati. Katechismus jest tedy tolik co uebn kniha
nebo uebnice.
Kad kniha uebn, a jedn o pedmt jakmkoliv, mus mti obsah
dobe a phodn rozlnkovan; vyaduje toho mnostv a rozdlnost uebn
ltky. Kniha, kter by sice obsahovala vechnu ltku uebnou, ale bez ladu
a skladu, nebyla by dobrou uebnic. Nebo jen tehdy, kdy jednotliv pouky
dle souvislosti a pbuznosti sv v ladn celek jsou sestaveny, nabude ten
jasnho pehledu o celm uen, porozum snze jednotlivm poukm a vtp
si ve snze v pam. Proto i katechismus rozdlen jest v nkolik st.
4. Na kolik st dlme katechismus?
Katechismus dlme na pt st.
5. O em jedn pt st katechismu?
Pt st katechismu jedn: prvn o ve a apotolskm
vyznn vry; druh o nadji a modlitb; tet o lsce
a pikznch; tvrt o milosti a svtostech; pt o kesansk
spravedlnosti a tyech poslednch vcech lovka.
Rozdlen toto nen nikterak nahodil, nbr jednotliv sti obsahem
svm poj se k sob vcn a vhodn, nebo:
11
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
1. jeliko dle snmu Tridentskho vra jest lidsk spsy potkem,
zkladem a koenem veho ospravedlnn, uinn prvem potek vrou
a apotolskm vyznnm vry;
2. vra vak vede pmo k nadji, nebo jest zkladem, podstatou
a souhrnem veho, co doufme; jest, jak d sv. apotol Pavel, vra nadjnch
vc podstata (k idm 11, 1.) Ku hlavn stce o ve ad se tedy pirozen
stka o nadji a modlitb;
3. nadje pak zase obsahuje milostn objet toho, po em tou a v jeho
nehynoucm dren kdysi chce nalzti svou dokonalost a svou blaenost.
Dsledn se tedy pipojuje hlavn stka o lsce a pikznch;
4. ponvad vak podle uen snmu Tridentskho bez milosti ani viti,
ani doufati, ani milovati nememe tak, jak teba jest k ospravedlnn,
a protoe prv posvcujc milost se nm udluje ctnost vry, nadje a lsky,
nezbytn se potom piauje hlavn stka o milosti a svtostech;
5. z milosti a z vry, nadje a lsky, milost posvcen, vyvr konen
kesansk spravedlnost, kterou skuten nadpirozen ijeme z vry tm, e
se zlho varujeme a dobr inme. Uzavr se pak tato hlavn stka
vzpomnkou na tyi posledn vci lovka, kter lovka nejvydatnji
podporuje, by stle iv byl kesansky spravedliv.
Nauen: Naslouchej piln a pozorn vyuovn svatmu nboenstv
a vtiskni je sob hluboko do srdce, bys doshl vn blaenosti! Nebo co jest
platno lovku, by vecken svt zskal, a na sv dui kodu trpl? (Mat. 16,
26.)
Napomenut toto tk se nejen dtek kolnch, nbr i lid dosplch, kte
pozorn a bedliv maj poslouchati vklad katolickho uen, jen se jim
v kznch a pi kesanskch cviench podv.
Krsn pklad toho, jak piln a pozorn sledovati mme vyuovn sv.
nboenstv, podala nm Maria, sestra Marty a Lazara. Kdy jedenkrte
Kristus Pn zavtal do msteka Bethanie, kde Maria s bratrem a sestrou ila,
prosila jej Marta, aby byl u n pohostinu a pijala ho s uctivost do domu
svho. Pn J e pak ved do domu, ujal se slova a uil. A tu Maria touc
poznati dokonale jeho uen, zasedla u nohou jeho, podobn, jako ci sedali
u nohou uitelv, a poslouchala piln slova jeho. Zatm sestra jej Marta
starala se o to, aby obslouila Pna J ee co nejlpe. A vidouc Marii, ana sed
u nohou jeho, obvala se, e sama nesta, aby vykonala vecko, eho bylo
teba k dstojnmu uctn hosta tak vzneenho. Vdouc pak, e neodtrhne se
od Krista, aby j pomohla, le on sm j pokyne, zastavila se a ekla Pnu
J ei: Pane, nem-li o to pe, e sestra m nechala mne samu slouiti?
proto rci j, a mi pome. Pn Je vak nevyhovl j, ale tak j nepokral,
vdy i ona inila skutek dobr, avak pln laskavosti pouil ji o tom, co jest
12
Antonn Podlaha
lep a potebnj. Pravil: Marto, Marto, peliva jsi a rmout se pi mnohch
vcech. Maria nejlep strnku vyvolila, kter nebude odata od n.
Rovn tak pkladem nm bti mohou oni zstupov lidu, kte dychtce
po uen Krista Pna li za nm v pust, msta nedbajce hladu a zn.
Svat Vcslav oddal se ji jako tl hoch tak horliv vdm Boskm, e
v krtkm ase nade vechny spoluky sv vynikl. Za krtko nauil se na
pam knize alm; i ostatnm mnohm knihm Boskm dobe porozuml
a ve pevn v pam si vtpil. Nikdy nezapomnal na to, co kdy od uitel byl
slyel, nbr, jak d ivotopisec jeho, pravdy Bosk, je u ptomnosti
uitele nboenstv srdci byl vtpil, i za neptomnosti jeho v knize srdce
svho opakovval.


13
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
st prvn.
O ve a apotolskm vyznn vry.

14
Antonn Podlaha
Oddlen prvn.
O kesansk ve.
Viti vbec znamen nco uznati, za pravdu pijati, o em jsme se sami
nepesvdili, co vak uznvme spolhajce se na pravdomluvnost a vnos
(autoritu) toho, kdo nm o tom zprvu nebo svdectv podv. Vypravuje-li
nm na p. mu, jen ns nikdy neoklamal a jen veobecn vnosti se t,
novinu njakou, pijmme za pravdu to, co prav vme mu, jsme
o pravdivosti jeho zprvy pesvdeni.
Me pesvden o pravdivosti neho vzniknouti v ns trojm
zpsobem: bu bezprostedn zkuenost nebo pemtnm anebo konen
vpovd vnho svdka (autoritou). Vznikne-li v ns pesvden na zklad
vpovdi vnho svdka, nazv se pesvden to vrou.
Pemnoho poznatk svch pijali jsme za pravdu na zklad hodnovrnch
vpovd jinch lid, a jsme pln bezpeni, e svdectv ciz ns neklame.
dn z ns nepochybuje na p., e jest od ns k zpadu za moem velik dl
svta Amerika, a pece mlokdo z ns osobn, z vlastn zkuenosti
pesvditi se me, e tomu skuten tak jest. Kdo Ameriku vlastnma oima
nespatil, v svdectv tch, kte tam byli. Nikdo z ns nepochybuje o tom,
e v echch ped pti sty lty slavn panoval Karel IV. O pravd toho vak
dn z ns bezprostedn zkuenost pesvditi se neme. Vme svdectv
djepisc, kte nm o tom zprvu podvaj.
Vra li se od pouhho mnn rozhodnost a jistotou. Mnme, jestlie
naklonni jsme nco za pravdu pijati, nemme-li vak plnou o tom jistotu
a pokldme-li omyl za mon.
Poznali jsme, co znamen viti vbec. V katechismu vak nejedn se
o ve vbec, nbr o ve ve smyslu kesanskm. Jest tedy otzka:
6. Co jest kesansky viti?
Kesansky viti jest vecko za pravdu mti, co Bh
zjevil a skrze crkev katolickou k ven pedkld.
Vme tedy kesansky, jestlie pevn za pravdu mme ve, co Bh zjevil
(tj. lidstvu oznmil a sdlil) a skrze crkev katolickou (tj. skrze papee
a biskupy) k ven pedkld, by jsme toho snad ve rozumem svm
pochopiti nedovedli. Nebo vme, nikoliv proto, e sprvnos sdlen
nahlme nebo chpeme, nbr proto, e Bh nm to zjevil. Proto pravil
15
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Kristus k sv. Tomi: Blahoslaven, kte nevidli a uvili (ev. sv. J ana 20,
29.).
Vra li se tedy od vdn, avak nikoliv snad jistotou, nbr pohnutkou.
Vdn mme o tch vcech, je smyslov nai postehuj nebo je rozumu
naemu jsou zejmy. Pohnutkou k uznn neho za pravdu jest nm tu
zejmost vci (na p. 22 =4). Pi ve jest nm pohnutkou k uznn neho za
pravdu autorita Bo. Meme sice tak, jak ne uslyme, nkter zjeven
nauky pirozenm svtlem svho rozumu bezpen poznati a o jejich vnitrn
pravdivosti nade v pochybnos se pesvditi, na p. o jsoucnosti Bo,
o nesmrtelnosti due aj., avak i tyto pravdy mus zstati nezbytn pedmtem
vry, tj. musme pravdy tyto pijati ne e jsme se o nich pesvdili, nbr e
nm je Bh zjevil.
Mezi vdnm a vrou, mezi rozumem a zjevenm neme nastati sporu,
nebo t Bh, jen pvodcem jest zjeven, propjil lidskmu duchu svtlo
rozumu; Bh vak neme sob sammu odporovati. Pinou zdnlivch
neshod mezi zjevenm a vdou jest bu poblouzen rozumu nebo chybn
vklad pravd zjevench. Pokud tedy lovk rozumu svho nleitm
zpsobem uv a pravdy zjeven sprvn sob vykld, nenalezne nikdy
nieho, co by zjeven Bomu odporovalo.
Vce podrobujeme rozum svj dobrovoln slovu Bomu. V tom nen pro
ns nic poniujcho, ani nerozumnho, jak nevrci tvrd, nbr jest to
lovka dstojno a rozumu pln pimeno; nebo vra ned slepho
podroben se, nbr opr se o pravdivos Bo a o skutenos, e Bh lidem
se zjevil. e pak Bh lidem skuten se zjevil, jest skutenos, je dle
svdectv djin nesetnmi boskmi skutky, zzraky a proroctvmi od Boha
byla stvrzena a neustle jest potvrzovna. Nic nen tud naemu rozumu
pimenjm, ne e se slovu Bomu podrobuje.
Nen tedy vra kesanv mn vzdlanch slepou lehkovrnost, nbr
rozumnm pesvdenm o pravdch nboenskch.
Pravili jsme, e musme pravdy zjeven pijati ne proto, e sami o nich
jsme se pesvdili, nbr e nm je Bh zjevil.
7. Pro musme mti za pravdu, co Bh zjevil?
Co Bh zjevil, musme mti za pravdu, protoe Bh je
pravda sama a neme tedy ani se mliti ani klamati.
Co nm lovk zjevuje, nemusme za pravdu mti. Pro? Protoe lovk
me se mliti nebo lhti. Ale m pravdomluvnj a spolehlivj jest lovk,
jen nm nco sdluje, tm vt mme k nmu dvru a tm ochotnji za
16
Antonn Podlaha
pravdu pijmme jeho sdlen. Nue, pijmme-li za pravdu, co nm lid
sdluj, tm spe musme za pravdu pijati, co Bh zjevil.
Jesti Bh pravda sama. Jestlie nkter lovk vdy jen pravdu mluv,
jestlie nikdy nic nepravdivho nek, pak kvme o nm: lovk ten jest
veskrze pravdomluvn, on jest vtlen pravda, pravda sama. A pece
i takovto lovk me se nkdy mliti. Ale Bh jest skuten pravda sama,
protoe pravda od jeho podstaty jest nerozluiteln: Bh tedy neme ani se
mliti ani klamati, i musme za pravdu mti, co zjevil.
Ale Bh nezjevoval ani nezjevuje kadmu lovku pmo sm, co viti
m, nbr nejastji prostednictvm jinch.
8. Skrze koho zjevil Bh, co viti mme?
Co mme viti, zjevil Bh skrze patriarchy a proroky
a nejposlze skrze Syna svho J ee Krista a apotoly.
Sv. apotol Pavel v list svm k idm (1. kap. v. 1. a 2.) o tom pe takto:
Mnohokrte a mnohmi zpsoby mluvval nkdy Bh otcm skrze proroky,
a nejposlze v tchto dnech mluvil nm skrze Syna.
Ve Starm Zkon (v dob ped Kristem Pnem) zjevoval Bh lidstvu, co
viti m, nejdve skrze patriarchy a pozdji (v dob po Mojovi) skrze
proroky.
Patriarchy nazvme ony praotce celho lidstva, zejmna pak nroda
vyvolenho, kte zjeven Bo ostatnm lidem sdlovali; jsou to tedy: Adam,
Abel, Sth, Enos, Henoch, Samech, Methusalem, Noe, Sem, Abraham, Isk,
J akob, J osef, Moj.
Proroky nazvme mue, kte v dob po Mojovi zjeven Bo
v neporuenosti mli udrovati a nrod vyvolen na ptho Vykupitele
pipravovati, a jim Bh propjil nadpirozen dar poznvn vc ptch,
jako i tajnch vc souasnch, je z rozkazu J eho i jinm udlovali.
Takovmi proroky byli: Eli, Eliseus, J on, Isai, J eremi, Daniel a j.
V Novm Zkon zjevil Bh to, co viti mme, skrze Syna svho Jee
Krista a apotoly.
Slovo apotol jest pvodn slovo eck a zna tolik co posel,
vyslanec. Apotoly nazvme ony mue, kter Kristus Pn z potu uennk
svch obzvlt vyvolil.
9. Komu svil Je Kristus, co Bh zjevil?
Co Bh zjevil, svil Je Kristus crkvi katolick.
17
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Majce odejti do dalek ciziny, dvme obyejn spolehlivho nkterho
mue, aby se zatm o nae jmn staral: my mu majetek svj svujeme.
Podobn svil Kristus Pn, dve ne na nebesa vstoupil, drahocenn
poklad zjeven Boho crkvi katolick, tj. pedevm sv. Petru a apotolm,
jako i jejich dnm nstupcm, toti mskmu Papei a biskupm.
10. K emu svil Je Kristus crkvi katolick, co
Bh zjevil?
Co Bh zjevil, svil Je Kristus crkvi katolick, by to
neporuen zachovvala, vecky lidi uila a jim pedkldala,
co jest jim viti a initi, by doli spasen.
11. Pro musme mti za pravdu, co nm skrze crkev
katolickou k ven pedkld?
Co se nm skrze crkev katolickou k ven pedkld,
musme mti za pravdu:
1. protoe Je Kristus udlil crkvi dar neomylnosti;
2. protoe vslovn poruil, abychom crkve poslouchali.
Dar neomylnosti, jen spov v tom, e crkev mliti se neme, kdykoliv
ns u, emu viti a co initi mme, abychom spsy doli, udlil Je
Kristus crkvi tehd, kdy po zmrtvchvstn svm zjevil se apotolm na
jedn hoe v zemi Galilejsk a pravil k nim: Dna jest mi velik moc na nebi
i na zemi. Proto jdouce, ute vecky nrody, ktce je ve jmnu Otce, i Syna,
i Ducha svatho, uce je zachovvati vecko, co jsem koli pikzal vm: a aj
j s vmi jsem po vecky dny, a do skonn svta. (ev. sv. Mat. 28, 18-20).
Abychom crkve poslouchali, poruil nm Je Kristus vslovn. Ue
kdysi v Kafarnaum, pravil, e ten, kdo crkve neuposlechne, pokldn bti m
za pohana a veejnho hnka (ev. sv. Mat. 18, 17), tj. za lovka, kter vce
k crkvi nenle.
18
Antonn Podlaha
12. Kde jest obsaeno, co Bh zjevil a skrze crkev
k ven pedkld?
Co Bh zjevil a skrze crkev k ven pedkld, obsaeno
jest dlem v psm svatm anebo bibli, dlem v stnm podn
nebo tradici.
13. Co je psmo svat?
Psmo svat je sbrka knih, kter vnuknm Ducha
svatho sepsny a od crkve za slovo Bo uznny byly.
Psmo sv., jak je nyn titn po ruce mvme, nevyhl ovem jako sbrka
knih tj. jako cel ada knih. Psmo svat na p., je vydno bylo Ddictvm
svatojanskm r. 1888 a 1889, skld se napohled toliko ze dvou dl nebo
knih. A Psmo svat vydan r. 1857 jest na pohled kniha jedin.
Ale prohlme-li obsah tchto titnch vydn Psma svatho, nalzme
tam jednotliv vt nebo men oddly nadepsan: Prvn kniha Mojova,
Druh kniha Mojova , Kniha J osue atd. Shledvme tedy, e v Psm
sv. jest mnoho knih v jedno sebrno, a e jest tud Psmo sv. skuten sbrkou
knih. Ne, kter jsou to knihy, jich sbrka tvo Psmo sv.?
J sou to ony knihy, kter vnuknm Ducha svatho sepsny a od crkve za
slovo Bo uznny byly.
Spisovatel tchto knih byli Duchem sv. k tomu pohnuti, aby je napsali. Pi
spisovn pak vnukal (tj. vnitn pokyny dval) jim Duch sv., co a kterak maj
psti. Tak co do vraz, slohu a uspodn osvcoval a vedl Duch sv.
spisovatele tak, aby pln hodily se ku sprvnmu vyjden toho, co jemu
vnukal. Tomu nemme vak rozumti tak, jakoby Duch sv. kadik slovo
spisovatelm tm vnukal a jim takka ve diktoval, a tm takka svobodnou
vli jim odnmal; nikoliv, spisovatel ti vyjadovali se zrove tak, jak byli
zvykl.
Duch sv. osvcoval spisovatele ty tou mrou, aby nemohli dopustiti se
dnho omylu v tom, co napsali.
Tak napsna cela ada knih ped Kristem i po Kristu. Tyto knihy byly
vjedno sebrny, a tak vznikla sbrka jejich, ili jedin velik kniha, kterou
nazvme Psmem svatm. Ne, kdo oznmil lidem, e tato kniha obsahuje
skuten slovo Bo? Aby nikdo o tom nebyl v pochybnostech, musil nkdo
lidem s plnou bezpenost prohlsiti, e ve, co v knize tto obsaeno jest,
bylo skuten Duchem sv. vnuknuto.
19
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
A kdo to lidem oznmil? Uinila to katolick crkev, je ve, co v Psm
svatm stoj, za slovo Bo uznala. Kdyby toho byla neuinila, nevdli by lid
s jistotou, co jest slovem Bom. Sv. Augustin pravil, e by sm evangeliu
jakoto slovu Bomu nevil, kdyby vnos crkve katolick k tomu jej
nevedla.
Crkev katolick tak stanovila pesn, kter knihy pat k Psmu svatmu.
Uinil tak vslovn r. 393. snm crkevn v Hippo, r. 397. snm v Karthagu; r.
494. pape Gelasius, r. 1439. pape Eugen IV. jmnem crk. snmu
Florentskho, a poslze snm Tridentsk.
Katolick crkev pispnm Ducha sv. tak o to peovala, aby Psmo sv.
nebylo porueno (zfalovno). Nesmlo nic bti vynechno ani pidno ani
pozmnno.
Ponvad Psmo svat jest nejpednj, nejposvtnj ze vech knih,
nazv se tak knihou knih nebo i prost eckm slovem bible, kter
zna tolik co kniha.
14. Jak se dl Psmo svat?
Psmo svat se dl na psmo svat Starho a Novho
zkona.
Knihy od crkve katolick za slovo Bo uznan dl se ve dv skupiny:
jedna skupina obsahuje knihy sepsan v dob ped Kristem Pnem, a druh
skupina knihy napsan v dob po Kristu Pnu. V obou tchto dobch Bh,
zjeviv vli svou, dal lidstvu zrove zkon svj. Zkon ten byl zmnnm
obma dobm zvlt pizpsoben, a proto nazvme dobu prvn zkonem
starm a dobu druhou zkonem novm. A ony knihy Psma sv., je vznikly
v dob prvn (ped Kristem Pnem) nazvme tud Psmem svatm Starho
Zkona, knihy pak po Kristu Pnu sepsan Psmem svatm Novho Zkona.
15. Co obsahuje psmo svat Starho Zkona?
Psmo svat Starho Zkona obsahuje zjeven Bo od
stvoen svta a po Krista Pna.
Psmo svat Starho Zkona skld se celkem ze 45 knih, z nich jest 21
knih djepisnch, 7 naunch a 17 prorockch.
Knihy djepisn jsou: 5 knih Mojovch, kniha Josue, kniha Soudcv
a kniha Ruth; 4 knihy Krlovsk, 2 knihy Paralipomenon, kniha Nehemiova,
kniha Tobiova, kniha J udith, kniha Esther a 2 knihy Machabejsk.
20
Antonn Podlaha
Knihy Mojovy obsahuj djiny stvoen svta a lovka, pdu prarodiv,
potopy svta, patriarch a idovskho nroda a k smrti Mojov, jako
i zkonadn na hoe Sinaj. V knihch Josue, Soudcv, Krlv,
Paralipomenon, Esdrov a Nehemiov pokrauje se v djinch nroda
vyvolenho a k nvratu ze zajet babylonskho a znovuzzen idovskho
sttu. Knihy Machabejsk vypravuj o utrpen id pro nboenstv pod
vldou syrskou a oslavnch bojch jejich pod vedenm Mathatiae a J udy
Makabejskho. Knihy: Ruth, Tobiova, Judith a Esther pedvdj nm
dokonal vzory ctnosti v jednotlivch osobch, o nich jednaj, zrove pak
dotkaj se nejednou osudv celho nroda vyvolenho.
Knihy naun jsou: Kniha Jobova, kniha alm, kniha pslov, Kazatel,
pse alomounova, kniha moudrosti a kniha Sirachova.
V knize Jobov podn jest pekrsnm zpsobem dokonal vzor zbonho
trpitele odevzdanho do vle Bo i ve zkoukch nejtch. Kniha alm
obsahuje 150 nadench psn, v n veleb se velikost, moc a slva Bo,
jako i milosrdenstv Jeho. Nejvt s tchto psn sloil krl David. Kniha
pslov obsahuje tm 500 jadrnch prpovd plnch moudrosti i zbonosti,
v knize zvan Kazatel slohem bsnickm hls se pomjejcnost a marnost
vc pozemskch; v psn alamounov, je jinak tak Pse psn se nazv,
zpsobem obraznm l se lska, kterou Kristus Pn chov k crkvi sv. Tyto
ti knihy sepsal z vnuknut Ducha svatho krl alomoun.
V knize Moudrosti a v knize Sirachov obsaena jsou krsn nauen
mravn. Kniha Sirachova m jmno sv odtud, e ji sepsal Jesus, syn Sirachv;
jinak nazv se kniha ta tak Eklesiastikus tj. kniha kosteln, protoe pozdji
velmi asto ve chrmech kesanskch tna byla.
Knihy prorock jsou: knihy ty velikch prorokv: Isaie, J eremie
s Baruchem; Ezechiela a Daniela; a knihy dvancti malch prorok: Osee,
J oela, Amosa, Abdie, Jone, Michee, Nahuma, Habakuka, Sofonie,
Aggea, Zacharie a Malachie.
Knihy prorock obsahuj proroctv, napomnn, pohrky tresty Bomi
i slova tchy trpcm, Isai, Jeremi s Baruchem, Ezechiel a Daniel
nazvaj se velikmi proroky pro velik objem svch knih; ostatn proroci
nazvaj se malmi, protoe napsali knihy rozsahu menho. Baruch uvd se
v tsnm spojen s J eremiem z t piny, e byl jeho kem. Mimo tyto
proroky byli i jin, kte dn knihy Duchem sv. vdechnut nm nezanechali.
16. Co obsahuje Psmo svat Novho Zkona?
Psmo svat Novho Zkona obsahuje zjeven, kter nm
Bh uinil skrze Jee Krista a jeho apotoly.
21
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Psmo svat Novho Zkona skld se celkem z 27 knih a to: ze 4 evangeli
podle sv. Matoue, Marka, Luke a J ana; ze skutkv apotolskch sv. Luke;
ze 14 list sv. Pavla a 7 list druhch, apotol; a ze zjeven sv. Jana.
14 list sv. Pavla jest: 1 k manm, 2 ke Korintskm, 1 ke Galatm,
k Efesskm, 1 k Filippenskm, 1 ke Kolossenskm, 2 k Thessalonickm, 2
k Timotheovi, 1 k Titovi, 1 k Filemonovi, 1 k idm; 7 list druhch apotol
jest: 1 sv. J akuba, 2 sv. Petra, 3 sv. J ana, 1 sv. J udy Thaddee.
Slovo Evangelium jest eck a zna tolik co dobr, radostn poselstv
nebo zvstovn. tyi sv. evangelia obsahuj radostnou zvst o pchodu
touebn oekvanho Vykupitele, toti zprvy o jeho narozen, psoben,
uen, o usmrcen a oslaven. Dv evangelia sepsna jsou od apotol samch
(od sv. Matoue a sv. Jana), dv od kv a prvodcv apotolskch (od sv.
Marka a sv. Luke). Dle mnn sv. Otc vztahuje se vidn proroka
Ezechiela (1, 5-26), jen zel podobenstv ty tajemnch bytost, na tyi sv.
evangelisty. Proto v kesanskm umn zobrazuje se kad ze ty svatch
evangelist se zvltnm tmto znamenm nebo odznakem (symbolem),
Odznakem sv. Matoue jest tvnost lovka, ponvad evangelium sv pon
lovenstvm Syna Boho. Odznakem sv. Marka jest lev, jeliko na potku
evangelia svho zmiuje se o hlasu volajcho na pouti; sv. Luki pidv
se znamen vola, protoe sv evangelium od obtujcho knze Zacharie
pon. Znamenm sv. Jana jest orel, ponvad, jak d sv. Augustin, v svm
poznn a psan vysoko nad ostatn evangelisty se povznesl, take sv.
evangelium s ve, pmo od bostv Jee Krista zan.
Kniha zvan Skutky apotolsk obsahuje, jak ji z nzvu jejho jest
patrno, iny sv. apotol, zvlt pak innos sv. Pavla a prv osudy
kesansk crkve.
Listy sv. apotol obsahuj pouen o vcech vry i mrav. Nejvce list
(14) napsal sv. Pavel. Pedmtem jejich jest nejastji Je Kristus a jeho
pomr k svtu, vykoupen lidstva krv Kristovou, pednost Zkona Novho
ped Zkonem Starm a j. Ostatnch sedm list, je v Psm sv. jsou obsaeny,
nazvaj se od pradvna listy katolickmi tj. veobecnmi, protoe to byly listy
okrun, uren pro vecky vc a obce celch kraj.
Zjeven ili eckm jmnem Apokalypse sv. Jana l zpsobem
obraznm budouc osudy crkve, toti jej utrpen a boje, jako i konen
vtzstv a oslaven.
Obsahuje tedy Psmo sv. Novho Zkona pt djepisnch, (4 evangelia
a Skutky ap.), 21 naunch (listy sv. ap.) a jednu prorockou knihu.
Knihy Zkona Starho jsou tm vesms sepsny jazykem hebrejskm
(idovskm), knihy Zkona Novho jazykem eckm. Jsou vak peloeny
22
Antonn Podlaha
tm do vech jazyk, je na svt jsou. Ale jen ty peklady pokldati dluno
za sprvn, je byly od crkevn vrchnosti schvleny.
Knihy Psma sv. pochzej skuten z t doby a od tch spisovatel, jim se
pipisuj, jsou prav, zachovaly se nm beze v zmny podstatn jsou
neporuen, a ve, co obsahuj, jest pravda jsou vrohodn. Tak u ns
crkev sv. a to i z dvod rozumovch.
Vrohodnost Psma sv. lze takto dokzati:
1. Knihy Starho Zkona jsou vrohodny, nebo:
a) spisovatel jejich znali dokonale to, o em spisy jejich jednaj, nebo
sami vidli a sepsali vtinu tch vc a udlost, je zaznamenali, anebo
poznali je dokonale od jinch oitch svdk a z nejspolehlivjho podn
stnho, a tedy pravdu povdti mohli. Avak oni tak pravdu povdti
chtli. To vysvt z prostho, vcnho a nestrannho jejich vypravovn
udlost a z toho, e znaj se upmn k vlastnm poklskm i k chybm
svho nroda.
b) Kristus Pn odvolval se asto ku svdectv knih Starho Zkona
a ujioval, e ve vem zasluhuj vry. Tak pravil kdysi idm: Zpytujte
Psma , ta jsou, jeto svdectv vydvaj o mn (ev. sv. J ana 5, 39).
c) Nejnovj badn ve vech oborech vd potvrzuj vrohodnost Psma
sv. Tak na p. objeveno bylo ped nedvnm asem v Assyrii velik
mnostv staroitnost, je pouuj ns o ivot dvnovkch nrodv
a zrove jasn svd o tom, e ve, co v Psm sv. obsaeno jest, i
v nejmench podrobnostech jest pravdivo.
2. Knihy Novho Zkona jsou vrohodny, nebo:
a) spisovatel jejich pravdu povdti mohli, nebo vci kter
zaznamenali ve spisech svch, jednak sami vidli a slyeli, jednak od
jinch svdkv oitch dokonale je mohli poznati. A oni pravdu tak
povdti chtli, nebo nebylo dn piny, pro kterou by byli klamali,
jeliko spisy svmi nehledali asnch vhod ani obvali se asn kody,
a nikomu nechtli straniti. V celm jejich vypravovn jev se
prostodunost, upmnost, nestrannost a poctivost, je patrn poukazuj
k tomu, e pravdu mluviti chtli. Mimo to upmn znaj se k vlastnm
svm pedsudkm a chybm. Ale spisovatel knih Novho Zkona nejen
e chtli povdti pravdu, oni byli t okolnostmi nuceni, aby jenom
pravdu zaznamenali. Nebo psali v dob, kdy byli jet na iv oit
svdkov tch vc, o nich vypravuj, a to nejen ptel, nbr i neptel
Kristovi. A neptel ti nebyli by zajist mleli, kdyby byli nalezli
v knihch Novho Zkona nco nepravdivho.
b) spisovatel jejich pravdivost toho, co napsali, i krv svou zpeetili.
23
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
e Psmo sv. dochovalo se nm neporuen vysvt z tchto dvod:
(a) Bh nemohl dopustiti, aby slovo Bo, je crkvi sv ku spse lid
byl svil, bylo porueno,
(b) crkev vila si Psma sv. vdy jako slova Boho, i nebyla by
nikdy dopustila, aby nco v nm bylo zmnno,
(c) Psmo sv. od pradvna bylo tak obecn znmo a rozeno, e by
poruen jeho ihned bylo poznno.
Psmo svat jest kniha Bohem nm dan, i dluno ji proto mti u velik ct
a vnosti. A skuten vichni dob kesan sob ho velice vili a v.
ctu tu dv crkev sv. pi mi svat najevo tm, e knz, kdy byl evangelium
peetl, knihu men lb. Pi psaze peje sob crkev sv. aby psahajc dotkl
se knihy evangeli a pi tom tato slova pronesl: Tak mi dopomhej Bh a jeho
sv. evangelium.
Psmo svat nen kadmu ve vem snadno srozumitelno. O listech sv.
Pavla prav sv. Petr, e v nich jsou nkter vci nesnadn k srozumn,
kterto neuml a neustavin lid pevracuj, jako i jin Psma k svmu
vlastnmu zahynut (2 ep. sv. Petra 3, 16). Tak inili bludai, kte pro zhubn
sv nauky vdy Psma sv. se dovolvali, ovem nesprvn.
Mus tedy bti na zemi nejvy od Boha zzen uitelsk ad, kter by
jakoto nejvy soudce o pravm smyslu Psma sv. rozhodoval. A tento
nejvy uitelsk ad nalz se jen v crkvi katolick.
Toliko katolick crkev, nikoliv vak jednotliv lovk dovede a sm Psmo
sv. bezpen vykldati.
Pouze Duch Bo, kter Psmo sv. vnukl, me jeho prav smysl neomyln
vyloiti; tohoto Ducha nem vak kad jednotliv lovk, jen Psmo sv. te,
nbr pouze uitelsk ad crkve, ktermu Kristus Pn Ducha sv. slbil
a seslal, a kter pomoc Ducha sv. ve vcech vry a mrav jest neomylnm
a tud tak ve vykldn Psma sv. blouditi neme. Proto nazv sv. Pavel
crkev sloupem a utvrzenm pravdy (1 Tim. 3, 15.)
Byli bludai, kte tvrdili, e kad lovk, jen Psmo sv. te, Duchem sv.
jest osvcen, aby sprvn je vykldal. Ukzalo se vak, e tito bludai,
vykldajce Psmo sv., sob navzjem odporovali.
e Psmu sv. bez nleitho vkladu tko jest porozumti, vidme na
komornku krlovny ethiopsk. Sv. Filip, slye jej, an te Isaie proroka,
otzal se ho: Mysl-li, e rozum, co te? Komornk odpovdl: I kterak
mohu, nevylo-li mi nkdo? (Skut. ap. 8, 30 31.)
24
Antonn Podlaha
17. Co rozumme stnm podnm?
stnm podnm rozumme zjeven pravdy, kter
apotolov sice kzali, ale nenapsali.
stn podn nazv. se tak slovem z latinsk ei vzatm tradic
(trado =podvm).
stnm podnm nebo tradic vbec (v irm smyslu) rozumme
s pokolen na pokolen pechzejc sdlen njak udlosti v dvj dob se
zbh. Mluvvme na p. o rodinnch tradicch, tj. o zprvch osud nkter
rodiny se tkajcch, je stnm sdlenm pedk na potomky pechzej.
Podobn mluvvme o prastarch podnch nebo zkazkch nrodnch, v nich
osudy a dje, slasti a strasti ddv sdlovny byly potomkm. Tak u nroda
naeho nejstar osudy dlouho jen stnm podnm potomstvu byly
dochovvny. Teprve Kosmas, dkan kapituly Prask, nenaed nidnho
psemnho podn, sm ji u vysokm st jal se zapisovati, eho
z vypravovn starc, se dovdl o pvodu a nejstarch djinch nroda
eskho.
Starobylm podnm nazvme zkazku z dob pradvnch; vrohodnm
podnm pak zprvu, je z vnitnch i vnjch dvod zasluhuje vry.
Zde vak mluvme o stnm podn v crkevnm (dogmatickm) vznamu
jakoto o druhm pramenu vry. Rozumme jm pravdy, je Bh skrze Jee
Krista lidem zjevil, a kter apotolov jako slovo Bo svtu sice hlsali, ale
v Psm sv. nezaznamenali.
e stn podn skuten obsahuje pravdy Bohem zjeven, o tom svd
vroky apotol samch. Sv. Pavel pe v II. list svm k Thessalonskm (2,
14): Proto, brat, stjte a zachovvejte ustanoven, kterm jste se nauili
buto skrze (nai) e anebo skrze n list. Tot, co sv. Pavel d od
Thessalonskch, d tak nae sv. crkev, musme:
1. ve viti, co v Psm sv. stoj, a
2. tak ve, co od sv. apotol napsno nebylo.
A e v Psm sv. nen ve obsaeno, vysvt ze slov sv. Jana, jen prav (na
konci svho evangelia): Jesti pak i mnoho jinch vc, kter uinil Je;
kter kdyby mly kad obzvltn psny bti, mm za to, e by ani svt
nemohl obshnouti tch knih, kterby mly psny bti.(21, 25). J estlie tedy
ani vekery skutky J eovy v Psm sv. nejsou zaznamenny, tm mn
obsaeny jsou v nm vechny jeho nauky.
stn podn udrelo se vdy ist a neporuen, a to pispnm Ducha sv.,
je Kristus Pn crkvi sv pro vechny asy pislbil, a pak tm, e od pradvna
25
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
bylo v crkvi pravidlem, aby nebylo trpno dn nov uen, nbr aby jen
to bylo veno, co vdy a vude a ode vech bylo veno.
18. Kterak se dostalo stn podn a na ns?
stn podn dostalo se a na ns:
1. stnm vyuovnm a obady svat crkve.
Pravdy, kter apotolov sice kzali, ale nenapsali, pechzely s pokolen
na pokolen nejdve stnm vyuovnm apotol a jejich nstupc. Bhem
asu byly tyto pravdy vak tak psemn zaznamenny, a to ve spisech sv.
Otc, ve vrocch crkevnch snm ap. jako ihned ne uslyme.
Obady, jich uv se pi mi sv., pi udlovn svatch svatost a pod.,
jsou vyjden vnitn vry zevnjmi skutky. Slavenm me sv. vyznv
crkev kadodenn a nepetrit vru svou o obti Novho Zkona;
udlovnm sv. svtost vyjaduje vru svou o sv. svtostech. Pi nkterch
obadech uv se tak vyznn vry, na p. apotolsk vyznn vry pi
udlovn ktu, pi svcen na knze, v hodinkch knskch; vyznn vry
Caihradsk pi mi sv. (Credo); vyznn vry sv. Athane v brevi. Vru
svou v nejsv. Trojici vyznv crkev pi obadech znamenm sv. ke a p.
Z obad poznv se tud vra crkve svat. Pape Coelestin I. ( 432) pravil,
e zkonem modlen stanov se zkon ven. Obady crkevn jsou svdkem
tradice a vry crkve tak zvanm, e se proti nmu ned nieho namtati.
2. vyznnmi vry, jimito svat crkev svou vru
vyznvala.
Mezi vyznnmi vry vynikaj tyi tak zvan veobecn vyznn (symbola
oecumenica), toti:
1. vyznn vry apotolsk, ze vech nejstar,
2. vyznn Nicejsk,
3. vyznn Caihradsk (Konstantinopolitansk) a
4. vyznn Tridentsk, pedepsan papeem Piem IV. z usnesen snmu
Tridentskho.
3. vroky papev a crkevnch snmv.
Papeov napsali obyejn vroky sv ve zvltnch listinch (bullch,
konstitucch nebo encyklikch). Vroky jejich bu zavrhuj bludy asem se
vyskytujc, anebo stanov, emu viti dluno. Tak zavrhl na p. pape Pius V.
r. 1567. bludy Michala Baja, Klement XI. r. 1713 bludy Paschasia Quesnella
26
Antonn Podlaha
a pod. Pape Pius IX. prohlsil r. 1854 uen o Neposkvrnnm poet P.
Marie, a zavrhl r. 1864. tak zvanm Syllabem rzn bludy.
Crkevnmi snmy rozumme tu netoliko snmy veobecn, nbr i snmy
jednotlivch zem (provinci) crkevnch, na p. nkolik snm (synod)
africkch proti Pelaginm, snm Oransk proti Semipelaginm, snm
Laternsk I. r. 647 aj. Ale nejdleitj jsou vroky crkevnch snm
veobecnch.
Jest pak celkem dvacet veobecnch snm, a to
1. Nicejsk I. slaven r. 325. proti Ariovi, jen upral bostv P. J ei.
Snm tento stanovil, e Syn Bo jest Bh a te s Otcem podstaty.
2. Konstantinopolsk I. r. 381., na nm stanoveno bostv Ducha sv. proti
Macedoniovi, jen je popral.
3. Efesk r. 431, jen proti bludm Nestoriovm stanovil, e v J ei
Kristu jest jedna toliko osoba, a to osoba bosk, a e P. Marii dluno nazvati
matkou Bo.
4. Chalcedonsk r. 451., jen zavrhl monofysitismus, jeho pvodcem byl
Eutyches, a stanovil, e Kristus jest jeden ve dvou pirozenostech.
5. Konstantinopolsk II. r. 553. odsoudil bludy Origenovy a poznovu
zavrhl Nestorianismus.
6. Konstantinopolsk III. r. 680. rozhodl proti uen monotheletv, e
Kristus m dv vle dv innosti: lidskou a boskou.
7. Nicejsk II. r. 787. rozhodl o ct svatch obraz proti obrazoborcm.
8. Konstantinopolsk IV. r. 869-870. rozhodl proti Fotiovi, e lovk m
jedinou dui rozumnou, kdeto Fotius tvrdil, e jsou ve lovku due dv.
9. Laternsk (v m) I. r. 1123. potvrdil tzv. konkordt Vormsk, jm
doclena shoda mezi moc crkevn a svtskou pi obsazovn ad
crkevnch.
10. Laternsk II. r. 1139. zavrhl blud Arnolda z Brescie, jen brojil proti
statkm duchovenstva a tvrdil, e tyto statky jsou na kodu crkve, a e ti,
kdo je dr, spaseni bti nemohou.
11. Laternsk III. r. 1179. mimo jin usnesen kzn se tkajc vynesl
klatbu na nkter bludae, zejmna na Albingensk.
12. Laternsk IV. r. 1215. zavrhl bludn mnn opata Joachima a bludy
Albingenskch, jako i prohlsil vru crkve o stvoiteli (e jeden jedin jest
prav Bh, jen vemohouc moc svou z nieho stvoil veker tvorstvo)
a o nejsv. Trojici.
13. Lyonsk I. r. 1245. jednal o kzni a o odstrann pohoren vzneenmi
dvanho.
27
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
14. Lyonsk II. r. 1274., na nm jednalo se o sjednocen s rozkolnickmi
eky a stanoveno, e Duch sv. z Otce i syna jakoto z jednoho pvodu
a jedinm dechem vychz.
15. Viennsk r. 1311. vydal vroun rozhodnut o nutnosti svtla slvy
k vidni Boha proti Beguardm; o dui lidsk, e jest formou tla, proti
bludm Jana Petra Olivy, a o incch ktu sv.
16. Kostnick r. 1414-1418., na nm zavreno bylo 45 bludnch lnk
J ana Wikliffa a 30 lnk Jana Husi.
17. Florentsk r. 1437-1439., na nm optn jednalo se o sjednocen
s eky schismatickmi a s jinmi rozkolnky, a vydna vroun rozhodnut
o vychzen Ducha sv. z Otce i Syna, o oistci, o primtu mskho papee.
18. Laternsk V. r. 1512-1517 vydal mimo jin tak rozhodnut vroun
o nesmrtelnosti due zavrhl nkter bludy.
19. Tridentsk r. 1545-1563., konan proti bludm stol. XVI., vydal
vroun snesen o seznamu (kanonu) sv. knih, o prvotnm hchu,
o ospravedlnn, milosti, peduren, o svtostech a obti me sv., o oistci,
o vzvn a ctni sv. ostatk a obraz, o odpustcch.
20. Vatiknsk r: l870. uinil snesen (konstituci) o ve katolick (o Bohu,
vech vc stvoiteli, o zjeven, o ve a rozumu) a snesen o crkvi Kristov
(o prvenstv mskho papee a o neomylnm jeho uitelskm ad).
4. spisy crkevnch otcv a crkevnmi pamtkami.
Crkevnmi otci nazvme mue, kte celou crkev spisy svmi uili, a je
sama crkev uznv a ct.
Krom uznn crkve vyaduje se u sv. otcv:
l. uen pravovrn a uenos, zvlt pak uenos ve vcech
bohovdnch,
2. svatos ivota, aby nejen naukou svou, nbr i pkladnm ivotem
vc uili, a
3. starobylos.
Ze sv. Otc nkte vce vynikaj a uitel crkevn se nazvaj.
Kad takovto uitel crkevn mus vynikati znamenitou uenost
a obzvltn svatost ivota. dnmu pak tento estn nzev nesm bti
dvn, le komu crkev sama jej dala.
Nejznamenitj crkevn otcov, estnm nzvem uitel crkevn od
crkve poctn, jsou na zpad: Sv. Ambro (397), sv. J eronym (420), sv.
Augustin (430) a sv. eho Velik (604); na vchod: Sv. Athan (373),
sv. Basil (379), sv. eho Naziansk, (389) a sv. J an Zlatost (407).
Jin uenci kesant, vynikajc uenosti a starobylost, od crkve sv. za
crkevn otce neuznan, nazvaj se spisovatel crkevn; takovmito mui
28
Antonn Podlaha
byli na p.: Tertullian, Klement Alexandrijsk, Origenes, Lactantius, Eusebius
Caesarejsk.
Crkevnmi pamtkami rozumme starobyl, zvlt umleck pedmty,
pochzejc hlavn z prvch dob kesanskch. Jsou to tedy stavby posvtn,
sochy, obrazy, mince, npisy ap. V tchto pamtncch nalzme hojn a jasn
dkazy vry kesansk. Zvlt dleity jsou npisy a obrazy v podzemnch
pohebitch (katakombch) kesanskch v m.
19. Meme-li tak rozumem poznati zjeven pravdy?
Nkter zjeven pravdy meme tak rozumem poznati,
mnohch vak neme dn rozum stvoen poznati a tm
mn pochopiti.
Crkev katolick vdy byla toho pesvden, e nkter zjeven pravdy
nepevyuj obor rozumu lidskho a e mohou bez nadpirozenho zjeven
poznny bti, ale tak e jsou nkter zjeven pravdy, kter pevyuji rozum
stvoen, a e jich tud beze zjeven ani lovk ani andl poznati ani
pochopiti neme.
20. Jak se jmenuj zjeven pravdy, kterch neme
dn rozum stvoen ani poznati ani pochopiti?
Zjeven pravdy, kterch neme dn rozum stvoen ani
poznati ani pochopiti, jmenuj se tajemstv vry.
21. Je-li vry ke spasen teba?
Vry je ke spasen nevyhnuteln teba, nebo bez vry
nemono jest Bohu se lbiti. (Sv. ap. Pavel v list k idm
11, 6.)
Abychom vn blaenosti doli, musme viti, co Bh zjevil, nebo Bh
dal nm nadpirozen zjeven a postaral se o to, abychom je poznati mohli.
Proto m Bh prvo, od ns vru ve sv zjeven dati, a my jsme povinni
tento poadavek naeho Stvoitele a nejvyho Pna plniti. Kdo tedy nev,
protiv se Bohu a zbavuje se ptelstv Boho zde na zemi i na vnosti,
i neme spasen bti.
29
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
22. Pro jest vry ke spasen nevyhnuteln teba?
Vry jest ke spasen nevyhnuteln teba, protoe lovk
uren jest k cli, kter jenom skrze vru me poznati,
a kterho jenom ivotem podle vry me dosci. Kdo
nev, bude zatracen. (Ev. sv. Marka 16, 16)
Pirozen poznn Boha neme postaiti k dosaen vn blaenosti. Kdo
chce k uritmu cli dojti, mus cl tento znti. Abychom k svmu poslednmu
cli, k vn blaenosti doli, musme tedy tak tento cl znti. Pouhm
svtlem rozumu vak nememe ho poznati, nebo jest to dobro nadpirozen,
je pouze nadpirozenm osvcenm, toti vrou ve zjeven Bo poznvme.
I jest tud vry ke spasen nevyhnuteln teba.
Ne, akoliv pirozen poznn Boha ke spasen staiti, neme, me
pece lovka aspo ku pijet nadpirozen vry pipraviti.
J est tedy vra znou hvzdou, je nm cestu k nebi ukazuje a ns k nebi
vede, jako druhdy ona zzran hvzda vedla mudrce od vchodu do Betlma
ke Kristu Pnu.
Vra jest nam nejvtm bohatstvm a nejvtm tstm na zemi. Kdo vru
ztratil, pozbyl s n nadje na nebe a mru due, on ztratil ve.
Protoe bez vry nemono jest Bohu se lbiti, jest vra tak prvn
podmnkou k dosaen odputn hch. Proto nazv ji veobecn snm
Tridentsk potkem spsy, zkladem a koenem veho ospravedlnn.
Jeliko Bh chce, aby vichni lid spaseni byli a ku poznn pravdy pili
(1. list sv. Pavla k Timotheovi 2, 4), a jeliko nikdo bez vlastn viny sv
nebv zatracen, napomh Bh tm, kte bez vlastn viny sv
o nadpirozenm zjeven Bom nikdy neslyeli, zvltn milost svou, toti
nadpirozenm osvcenm a vnuknutm, anebo skrze vrozvstce k dosaen
nadpirozen vry, jestlie po ve tou a pirozen zkon mravn, jej Bh
vem lidem do srdce vepsal, dle monosti pln. Pklad toho mme na p. na
pohanskm setnku Korneliovi a na komornku krlovny ethiopsk.
Ti vak, kte ij mezi kesany a pece vlastn vinou svou vry
v kesanskou pravdu nepijmaj, anebo vru pijatou zase odvrhuj, budou;
jestlie v tomto smlen a do smrti setrvaj, na vky zavreni a psnj
oekv je soud neli pohany.
Ale pouze prav vra vede ku spasen.
A pravch vr neme bti nkolik, nbr toliko jen jedna jedin.
Mohl zajist Kristus pouze jedn ve uiti, nebo nemohl sob sammu
odporovati, a nemohl brzo to brzo ono, by opakem bylo dvjch jeho nauk,
uiti.
30
Antonn Podlaha
Bludn jest tedy tvrzen, e na ve nesejde, a e jedno jest, jakou vru kdo
m. Takovto bludn smlen nazvme nboenskou lhostejnost.
23. Jak mus bti vra nae?
Vra nae mus bti:
1. obecn,
2. pevn,
3. iv,
4. stl.
24. Kdy jest vra nae obecn?
Vra nae jest obecn vme-li vecko bez vjimky, emu
crkev katolick u.
Bh d od ns abychom ve vili, co lidem zjevil. Pape a biskupov,
ili crkev uc, nepedkldaj nm k ven nic jinho, le to, co Bh zjevil.
Nikomu tedy nen dovoleno, aby z uen crkve nkter lnky jakoto
podstatn uznval, jin pak jakoto nepodstatn zavrhoval.
Prav Kristus: Ute je zachovvati vecko, co jsem koli pikzal vm
(ev. sv. Mat. 28, 19) a sv. J an pe: dn, kdo odstupuje a nezstv
v uen Kristovu, nem Boha (toti za Otce a ptele). [2 ep. sv. Jana 9.]
Kdo z Kristova uen jen to zapravdu pijm, co se mu lb, zavrhuje
vnos (autoritu) Boskou kter za vekeren obsah zjeven se zaruuje
a kadou jednotlivou pravdu stejnm zpsobem potvrzuje. Kdo vak autoritu
Boskou zamt, nem vry, a by vecky ostatn lnky uznval, pece nen
vcm, jeto se d nikoliv autoritou Bo, nbr svm sudkem.
V soustav katolick vry vecky pravdy zce souvis, take zavrhuje-li se
lnek jeden, zavrhuj se tm vecky. Podob se vra katolick stavb, jej
jednotliv sti tak jak jsou vespolek spojeny, e by cel budova se stila,
kdyby by jedin jen kmen byl z n vyat.
V modlitb zvan vzbuzen vry kme: Vm a vyznvm vecko,
emu Je Kristus uil, co svat apotolov kzali a emu svat msk
katolick crkev viti vel.
31
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
25. Kdy jest vra nae pevn?
Vra nae jest pevn, vme-li tak, e ani dosti mlo
nepochybujeme.
Pochybujeme o nkterm lnku vry, jestlie se kolsme mezi jeho
pijetm a zavrenm, ani bychom se pro nj nebo proti nmu rozhodli.
inme-li tak s vdomm a vl svou, jest pochybnos nae dobrovoln;
nedobrovoln jest pochybnost nae, nejsme-li j sob vdomi anebo jestlie
rozhodnutm vle sv k n nepisvdujeme.
Nedobrovoln pochybnos jest pokuenm, je rozhodnm vzbuzenm vry
nebo odvrcenm pozornosti s pomoc Bo snadno pekonati meme.
Pevnou vru osvdil Abraham, nebo ochotn za pravdu pijmal, cokoliv
mu Bh zjevoval, by nevdl, kterak se to stti me.
On vil na p. v zaslben Hospodinovo, e potomstvo jeho vzroste ve
velik nrod, akoliv on i manelka Sraj byli ji sta a dosud nemli dtek.
Jeho vra nebyla zviklna ani pak, kdy Bh mu rozkzal, aby syna svho
Iska obtoval. On byl hotov rozkaz Bo vyplniti a nepochyboval pece
nikterak, e Bh slibu svmu skuten dostoj. Proto prav Psmo: Uvil
Abraham Bohu, i poteno jest jemu k spravedlnosti. (List sv. Pavla k m. 4,
3.)
Pevnou vru osvdili rovn sv. ti krlov. Jdouce za hvzdou hledat
nov narozenho Vykupitele, nadli se zajist, e jej najdou v palci
krlovskm. Zatm vak nalezli chudobn dtko ve chlv. Ale vra jejich tm
se nezviklala: oni vili pevn, e jest to Ten, jeho hledali.
Naproti tomu proheili se Moj a Aron nedvrou v Boha. Kdy na
potku 40. roku od vyjit z Egypta Israelit pili opt do Kades, reptali pro
nedostatek vody. Bh rozkzal Mojovi, aby hol svou udeil ve sklu, e
voda z n se vyprt. Ale Moj i Aron pochybovali o tom, zpome-li Bh
opravdu lidu reptajcmu. V nedve sv udeil Moj hol svou do skly.
I vytryskl z n skuten hojn pramen vody. Za nedvru svou vak byli oba
brati potrestni; oznmil jim Bh, e do zem zaslben nevejdou.
26. Kdy jest vra nae iv?
Vra nae jest iv, jsme-li tak ivi, jak toho vra d.
Vra nae nem toliko v pamti, v mysli na zstvati, nbr i v ivot
pimenmi skutky se jeviti.
Jako tlo bez ducha mrtvo jest, tak i vra beze skutk jest mrtva. (J ak. 2,
26.) Ne ten, kdo mi k Pane, Pane, vejde do krlovstv nebeskho, ale kdo
32
Antonn Podlaha
in vli Otce mho, kter v nebesch jest, ten vejde do krlovstv
nebeskho.
Sv. apotol Pavel v list k manm (1, 17) pe: Spravedliv iv jest
z vry. Nikdo tedy neme u Boha bti spravedlivm, le ten, kdo ije tak,
jak vra to pedpisuje. Vra mus ovem vdy spojena bti s nadj a lskou,
a tud i s posvcujc milost Bo. Proto prav sv. Pavel: Kdybych ml
vecku vru, take bych hory penel, lsky pak kdybych neml, nic nejsem.
(1 Kor. 13, 2.)
Vru bez skutk nazvme mrtvou. Kdo sice v, ale neije tak, jak vra
pedpisuje, m vru mrtvou. Nebo jako tlo bez ducha mrtv jest, tak jest
i vra beze skutk mrtv, prav sv. J akub v list svm (kap. 2, v. 26.) Mrtv
vra nezachrn lovka ped vnou zhubou. Proto prav t sv. Apotol:
Co prospje, brat moji prav-li kdo o sob, e m vru, nem-li skutk?
Zdali jej bude moci vra spasiti? (kap. 2, 14).
Sv. eho prav: Jisto jest, e po vtlen Pn spasen bti neme nikdo
z tch, kdo se vry jeho dr, ale ivota vry nemaj, protoe psno jest:
Vyznvaj, e Boha znaj, skutky pak svmi to zapraj (Tit. 1, 16) a sv. J an
svd: Kdo prav, e Ho zn a pikzn jeho neosth, lh jest, a pravdy
v nm nen (1. Jan 2, 4.). Jakub t, bratranec Pn, pe ka: Vra bez
skutk jest mrtv (J ak. 2, 20).
Sv. Augustin pak, pe: Lze-li k ivotu pijti bez osthn pikzn skrze
pouhou vru, kter je bez skutk, jest mrtva, kterak bude pravda ono, co
ekne Soudce k tm, je postav na levici: Odejdte do ohn vnho, kter
jest pipraven blu a andlm jeho? (Mat. 24, 41.) Ani je kr proto, e
v Nho nevili, nbr e dobrch skutk nekonali.
Uen Lutherovo, e vra sama tj. vra bez dobrch skutk posta ku
spasen odporuje patrn Psmu sv. i stnmu podn. Dovolv se sice Luther
vroku sv. apotola Pavla v list k m. 3, 28, kde teme: Neb mme za to,
e lovk ospravedlnn bv skrze vru bez skutk zkona; ale na tomto
mst mn sv. Pavel patrn obadn pedpisy zkona Mojova, a nikoliv
zkon Kristv.
ivou vru ml Josef egyptsk. On vil v Boha vudyptomnho,
vevdoucho a svatho, a proto nezheil. Kterak mohu to zl uiniti a heiti
proti Bohu svmu? pravil, kdy pokuen na nho dolhalo.
Tobi i v zajet assyrskm uprosted pohanv uchoval sob ivou vru.
Zstal vren pravmu Bohu a byl bedliv ivota ctnostnho.
Hlubok vra prvnch kesanv jevila se i v ivot jejich, byla tedy ivou.
Bohabojn jejich ivot l Skutky apotolsk (2, 44 47) tmito slovy:
Vickni tak, kte vili, byli pospolu a mli vecky vci spolen.
Prodvali majetky a statky a dlili je mez vecky, jak komu poteb bylo.
33
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
A na kad den trvajce jednomysln v chrm a lmajce po domch chlb,
pijmali pokrm s veselm a sprostnost srdce, chvlce Boha a majce milost
u veho lidu.
Sv. pape Kliment vychvaluje ctnosti, kter u Korinan druhdy panovaly,
plynouce ze iv jejich viry. Pe takto: Nebo kdo u vs pobyv, nechvlil va
pectnostn a pevn vry? Kdo se neobdivoval nbonosti va? Kdo
nevyhlaoval vzneenho mravu hostinnosti va? Vecko jste inili bez
pijmn osob a v zkon Bom chodili jste, poddni jsouce pedstavenm
a knm svojim slunou es vzdvajce. Mlde ku skromnosti a poestnosti
jste vedli; eny jste napomnali, aby vecko vykonvali v nehonnm,
poestnm a istm svdom Vickni jste pokorn smleli, nehonosce se,
radji poslouchajce neli porouejce, dvajce radji, neli berouce.
Spokojeni jsouce s tm, eho nutn teba v srdci slova Bo jste chovali,
a utrpen Kristovo vm ped oima stlo. Takto mr hlubok a hojn se vm
utdoval. dost vae dobro initi nenasytn byla, a v bohatosti vylil se nade
vemi vmi Duch svat. Plni svat vle pozdvihovali jste s ochotou
ulechtilou a s dvrou zbonou rukou svch k vemohoucmu Bohu,
vzvajce ho, aby milosrden byl vm, jestlie jste se v nem bezdn
proheili. Dnem i noc o zvod jste o cel bratrstvo peovali, aby cel poet
vyvolenc Boch skrze milosrdenstv jeho a ist svdom spasen byl.
Upmni a bezelstni jste vespolek bvali a na dn urky jste nepamatovali;
kad rozepe a roztrka vm ohavnost byla; nad poklesky blinch jste se
rmoutvali; nedostatek jejich za vlastn jste pokldali; dnho blahoinu jste
nelitovali, ku velikmu dobrmu skutku jste hotovi byli
27. Kdy jest vra nae stl?
Vra nae je stl, jsme-li ochotni, radji vecko, i ivot,
dti, ne abychom od vry odpadli nebo ji zapeli.
Ke stlosti u ve napomn ns sv. apotol Pavel (v list k id. 3, 12.)
slovy: Vizte, brat, aby snad nebylo v nkom z vs zl a nevrn srdce,
kter by odstupovalo od Boha ivho.
Pkladem stlosti u ve jest Daniel a soudruhov jeho. Daniel, jen ze
vzneenho rodu idovskho pochzel, odveden byl od Nabuchodonosora
spolu s mnohmi jinmi zajatci do Babylona. Tam za nedlouho povoln byl
jakoto jinoch nad jin nadan spolu s jinmi urozenmi a nadanmi hochy ke
dvoru krlovskmu. Hoi tito konali slubu pat a zrove piuovali se ve
zvltn palcov kole chaldejskmu jazyku i jinm naukm, aby pozdji
schopni byli zastvati ady sttn. ivotem pi pohanskm dvoe krlovskm
34
Antonn Podlaha
bylo duevn blaho jinochv israelskch velice ohroeno. Mohlo se stti, e
by asem stali se k nboenstv svmu lhostejnmi a e by snad konen od
vry odpadli. Avak Daniel umnil sob pevn, e vry sv nikdy se nespust,
i zachovval svdomit vekery pkazy nboensk. Pkladu jeho nsledovali
stejn smlejc ptel jeho Sidrach, Misach a Abdemago. Aby nemusili jsti
pokrm zkonem Mojovm zapovdnch, vyprosili sob zbon tito
jinoi, aby jim nebyla dvna jako obyejem bylo strava se stolu
krlovskho, nbr pouze zelenina a lutniny: Pozdji sveny byly jinochm
tm dleit ady sk. I ve vysokch dstojenstvch zstvali Daniel
a ptel jeho vrni nboenskm povinnostem svm. Jedenkrte uspodal
Nabuchodonozor na poest nov postaven modly velikolepou slavnos, j se
vichni dvoan sastniti musili. Daniel, mekaje tehd v povoln ednm
mimo Babylon, byl ovem od povinnosti t osvobozen. Za to ptel jeho
nemohli se j nikterak vyhnouti. Nicmn nezapeli pi tom vry sv, nbr,
kdy na dan znamen vichni ptomn modle se klanli, oni toho neuinili.
Za to byli uvreni do peci ohniv. Ohe vak strvil mue, kte je tam uvrhli,
a provazy, jimi byli svzni, jim samm vak neukodil, nebo Bh seslal
k nim andla, jen v podob jinocha spolu s nimi uprosted plamen dlel,
uiniv tu mil chldek na zpsob veernho vnku. I jali se zbon mldenci
zpvem vzdvati Bohu dky a chvlu. Krl div se tomu, rozkzal, aby z pece
vyli; kdy pak spatil, e ohnm nidn kody nevzali, velebil Boha jejich
a pohrozil smrt kadmu, kdo by se Bohu tomu rouhal.
Pemnoz kesan radji vecko, i ivot svj, obtovali, ne by od vry
odpadli.
Nazvme je sv. muenky. Od prvopotk kesanstv thne se dlouh
ada tisc, set tiscv, ba million muenk vemi vky a na doby nae.
Nejrznj zem, nejrznj stavy, i velik st, mui, eny i dtky vydali
ze sebe svoje muenky. Prvnm muenkem byl sv. tpn, jen od id byl
ukamenovn. Skorem vichni apotol vytrpli smrt muenickou. Sv. Petr byl
r. 67 za pronsledovni Neronova v m ukiovn. Zrove s nm byl sv.
Pavel, jakoto msk man, sat. A nesmrn mnostv kesanv stalo se
spolu s nimi obt Neronova pronsledovn. ci svatch apotol rovn
vtinou smrt muenickou seli s tohoto svta. Biskup Antiochensk sv.
Ignc byl r. 107 v amfitheatru mskm dravmi elmami rozspn.
A o padeste let pozdji zemel smrt muenickou k sv. Jana, smyrnensk
biskup sv. Polykarp. A jako tehd kesan radji v nejvtch mukch
umrali, neli by k pohanstv byli odpadli, tak pozdji staten podstupovali
smr vrn katolci, neli by od prav crkve Kristovy odpadli. Katolit
muenci umrali za nboenstv sv v Rusku a Polsku v dobch, kdy rut
schismatikov katolky pronsledovali; katolit muenci umrali v Nmecku
35
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
a ve Skandinavii za dob, v nich katolci od lutheran v zemch tchto byli
utiskovni; katolit muenci byli od kalvnc utracovni ve vcarsku,
Francii i Hollandsku. etn katolit muenci vytrpli v Anglii od anglikn
muenickou smrt. Mezi nimi vynikal zvlt Tom Morus.
Tom Morus narodil se v Londn kolem r. 1480. Otec jeho, soudce pi
krlovskm soudnm dvoe, dal svmu synu prav katolick vychovn.
Dokonav zdrn studia sv, psobil Morus v Londn jako prvnk.
V postaven tom si zskal takov dvry, e, a mu bylo teprv 24 rok, zvolen
byl za poslance do anglick snmovny poslaneck. Neobyejn schopnosti
Morovy dochzely m dle tm vtho ocenn. R. 1522 poven od
Jindicha VIII. do stavu rytskho, a r. 1523 zvolen od snmovny za pedsedu
a jmenovn kanclem. Byly mu svovny koly nejdleitj.
I ve svch dstojenstvch zachoval si Morus vrouc zbonost. Kdy ml
nastoupiti ad kanclsk, vyprosil sob prve pede vemi ptomnmi na
kolenou poehnn svho otce.
Jednou poslal pro nho krl v nutnch zleitostech sttnch. Morus byl
prv na mi sv. I nedal se vyruiti z pobonosti sv, nbr odpovdl poslovi:
Nejprve slume Bohu, a potom lidem. Pozdji zmnil se stav vc
v Anglicku velice. Prostopn krl Jindich VIII. odpadl od crkve katolick,
nutil k odpadnut i poddan sv a prohlsil se za vrchn hlavu crkve anglick.
Uinil tak proto, ponvad pape nechtl vyhovti hnm jeho choutkm.
lechetn Morus, nechtje jednati proti svdom svmu a provdti bezbon
rozkazy krlovy, vzdal se ad svch a uchlil se do ivota soukromho. Ale
krl chtl Mora donutiti sliby i hrozbami, aby schvlil iny jeho a uznal jej za
hlavu crkve. Kdy toho bval kancl uiniti nechtl, vsadil jej krl do ale
a obvinil z velezrady. Nespravedliv soudcov pronesli nad Morem rozsudek
smrti. U veer ped popravou poslal krl jet jednou k Morovi, aby piml jej
k odpadnut od vry katolick. Potom ena i dtky jeho pily k nmu do
vzen a prosily alostn, aby se podrobil krli a tak si ivot zachoval. Avak
i tyto posledn pokusy byly bez vsledku. Dne 6. ervence r. 1536 skonal
staten katolk na popraviti rukou katovou.
A nemn staten skonal na popraviti pro vru katolickou rovn
v Londn r. 1581 len Tovarystva Jeova Edmund Kampian, jen njak
as tak v Praze pobyl a blahodrn zde psobil. Stlosti jeho u ve
nsledovali etn jeho ci a ctitel. Kristofor Spotekus zemel pro sv. vru
v tokholm v bdnm ali r. 1601, Melchior Grodeck byl od kalvinist
ukrutn zmuen a zabit r. 1619; bl. Jan Sarkander byl pro sv. vru
a zpovdnickou mlelivost umuen r. 1620; Maty Burnat byl pro vru
usmrcen v Libuni r. 1629. Pemnoz muov sneli tehd ve vlasti nai tk
36
Antonn Podlaha
pronsledovn pro vru, jako: J an Lobelius, Wolfgang Zelender, Martinic,
Slavata a Fabritius.
28. Sta-li jenom veobecn viti, co Bh zjevil?
Nesta jenom veobecn viti, co Bh zjevil, nbr
mme se piiniti, bychom zjeven pravdy tak vslovn
vdli a vili.
Nen sice jeden kad kesan povinen viti a znti zevrubn a podrobn
vecko, co Bh zjevil (takovouto zevrubnou vru nazvme rozvinutou),
kadmu vak jest ku spse potebna tzv. vra zavinut, tj. kad m aspo
veobecn viti ve, co Bh zjevil, by nkter lnky vcmu urit
povdomy nebyly. Ale pouze na tto veobecn ve nesm katolick kesan
pestvati, nbr kad mus aspo nejdleitj pravdy vry vslovn vdti
a viti.
29. Kter pravdy musme zvl vslovn vdti
a viti?
Zvl vslovn musme vdti a viti estero pravd
zkladnch, toti:
1. e jest jeden Bh;
2. e Bh je spravedliv soudce, kter dobr odmuje
a zl tresce;
3. e jsou ti bosk osoby: Otec, Syn a Duch svat;
4. e druh bosk osoba lovkem uinna jest, aby ns
svou smrt na ki vykoupila a na vky spasila;
5. e due lidsk jest nesmrteln;
6. e jest milosti Bo ke spasen nevyhnuteln teba.
Pohan, kte uen kesansk nikdy, neslyeli, mus, by spasen doli,
aspo viti v Boha, jen dobr odmuje a zl tresce, jako i v prostednka
njakho, jen by zchranu pokolen lidskho zprostedkoval, anebo
v prozetelnost Bo, je lidi njakm zpsobem spasiti chce.
37
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
30. Pro musme zvlt estero pravd zkladnch
vslovn vdti a viti?
Musme zvlt estero pravd zkladnch vslovn vdti
a viti, ponvad jsou zkladem kesanskho ivota.
Kad budova, m-li pevn stti, mus zbudovna bti na pevnch
zkladech. Podobn i ivot kesansk mus bti zbudovn na pevnm
zklad, a tm jsou zmnn pravdy zkladn. Nebo ten, kdo by nevil
a nevdl, e jest Bh, jen dobr odmuje a zl tresce, nesnail by se
dobrmi skutky jemu se zalbiti a nebl by se skutk zlch: Kdo by nevil
a nevdl, e jsou ti bosk osoby a e druh bosk osoba lovkem uinna
jest, aby ns svou smrt na ki vykoupila a na vky spasila; nesnail by se
ovoce vykoupen sob osvojiti. A kdo by poslze nevil a nevdl, e jest
milosti Bo ke spasen nevyhnuteln teba, pozbyl by, znaje svoji slabost
a nedostatenost, nadje, e nadpirozenho cle svho doshne.
Nen nutn teba, aby kad kesan, kter uvn rozumu nabyl, tyto
zkladn pravdy doslovn a v tom podku, v jakm v katechismu uvedeny
jsou, znal a odkati dovedl, nbr sta, kdy je dovede vyjditi teba svmi
slovy, pece vak sprvn.
Kdo pravd tchto nezn, neme obdreti svtostnho rozheen. k se
tedy, e tyto pravdy viti musme potebou prostedku.
31. Co se nm pikazuje mimo estero pravd
zkladnch jet vdti?
Mimo estero pravd zkladnch pikazuje se nm jet
vdti:
1. apotolsk vyznn vry;
2. modlitbu Pn a pozdraven andlsk;
3. desatero Boch pikzn a patero pikzn crkevnch;
4. sedmero svatch svtosti;
5. hlavn pravidla kesansk spravedlnosti.
Tyto pravdy mus kad kesan, kdy rozumu nabyl, vdti a viti pod
hchem smrtelnm. Ponvad se nm pikazuje, abychom pravdy tyto vdli,
kme, e je viti musme potebou pkazu. Kdo by pravd tch vlastn
vinou neznal, nemohl by bti pi sv. zpovdi rozheen. Omlouv jen
38
Antonn Podlaha
nezavinn nevdomost. Kdo bez vlastn viny pravd tchto nezn a slb, e se
vynasna, aby je poznal, me bti rozheen.
Uvme-li bedlivji, co se nm tu vdti pikazuje, shledme, e se nm
vlastn vel, abychom znali ve, co jest obsaeno v katechismu.
Ovem, nevyaduje se od kadho, aby zmnn pravdy znal doslovn
a podrobn, nbr sta, zn-li je alespo v podstat. Avak rozum se samo
sebou, e m vce kdo ml pleitosti k nauen se sv. nboenstv, tm vt
znalos sv. vry od nho se d.
32. Sta-li abychom vru toliko znali a v srdci
chovali?
Nesta, abychom vru toliko znali a v srdci chovali,
musme ji tak zevn slovem i skutkem vyznvati.
Kristus Pn pravil: Kdokoli vyzn mne ped lidmi, toho i j vyznm ped
Otcem svm, jen jest v nebesch; kdo by pak zapel mne ped lidmi, zapm
i j ho ped Otcem svm, kter jest v nebesch. (Mat. 10, 32. 33.)
Sv. apotol Pavel v list k manm pe: Srdcem se v k spravedlnosti,
ale sty se dje vyznn ku spse. (10, 10).
Slovem neboli sty vyznvme vru svou, kdy vyslovujeme to, co vme,
anebo nco kme, z eho jin poznati me, e jsme katolickmi kesany.
Slovy vyznali vru svou oni ti soudruhov Danielovi v Babylon, kdy
pravili: Znmo bu tob, krli; e boh tvch nectme, a soe zlat, kterou jsi
postavil, se neklanme (Dan. 3, 18). Rovn slovy vyznal vru svou sv. Petr,
kdy po sesln Ducha sv. kzal shromdnmu lidu.
Slovy vyznali smle vru svou sv. apotolov Petr a Jan ped veleradou
idovskou. Kdy jednoho dne ve chrm Jerusalmskm uzdravili chorho od
narozen a mluvili k lidu o P. Jei, pili kn a strn chrmu a zatknuve
je, vsadili je do ale. Druhho dne pak postavili je ped veleradu, a ta otzala
se jich: J akou moc, aneb v kterm jmnu uinili jste to vy? Petr odpovdl:
Znmo bu vechnm vm: Ve jmnu Pna naeho Jee Krista
Nazaretskho, kterho jste vy ukiovali, jeho Bh vzksil z mrtvch
Nen v dnm jinm spasen, nebo nen jinho jmna pod nebem danho
lidem, skrze kterho bychom mli spaseni bti.
Slovy vyznal muednk Sanctus vru svou jen na vechny otzky, je mu
soudce kladl, odpovdal Jsem kesan!
Skutky vyznvme vru svou, kdy sastujeme se slueb Boch,
poslouchme slovo Bo, pijmme sv. svtosti a plnme-li vbec kesansk
svoje povinnosti. Na p. skutkem vyznvme vru svou, modlme-li se ped
39
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
jdlem a po jdle, pi klekn, poklekneme-li ped nejsv: Svtost, kterou knz
k nemocnmu nese a p. Vbec cel ivot n m bti takka ustavinm
vyznnm vry. Bez ostchn a bzn vyznvejme slovem i skutkem, e jsme
katolky.
V pin zevnitnho vyznn vry ve ns dvoj povinnost: zporn
a kladn. Povinnost kladn jest podmnn, tj. v uritch ppadech dluno
vru vyznati: Povinnost zporn jest naprost, tj. nikdy nesmme ani slovem
ani inem vru zapti, ba nen dovoleno ani tviti se, jako bychom od pravho
nboenstv odpadli.
Povinnost vru vyznvati, nejsouc povinnost naprostou, nbr
podmnnou, neve sice vdy, a vude, avak, jest zejmo, e nutno jest vru
svou nkdy osvditi, zejmna, kde by opomenut tto povinnosti bylo Bohu
zneuctnm a blinmu pohorenm.
Pi pronsledovn prchnouti na msto bezpen aneb utajovati vru, nen
hchem.
33. Kterm znamenm zvlt vyznv katolick
kesan svou vru?
Katolick kesan vyznv svou vru zvlt znamenm
svatho ke.
Dle tohoto znamen mono katolickho kesana s uritost poznati. Nebo
pohan tohoto znamen nein; nein ho id, a tak pemnoz kesan
nekatolit ho nein.
Kdo jest lenem njakho spolku, nosv zvltn odznak, jm se ke
spolku tomu zjevn hls.
Tak vojci maj urit odznaky (uniformy, a praporce), jimi od jinch
lid se li, a na n velmi hrdi jsou.
Nekrsnj odznak mme my kesan ve znamen sv. ke. Tmto
znamenm dv kesan najevo: Jsem uenkem Jee Krista. Vm v J ee
Krista, jen za ns na ki umel, aby ns spasil.
34. Kterak dlme k?
K dlme dvojm zpsobem:
1. tak, e znamenme palcem prav ruky elo, sta a prsa
znamenm ke, kajce: Ve jmnu Otce i Syna i Ducha
svatho. Amen.
40
Antonn Podlaha
Tento k nazv se mal i eck k. Tmto kem znamenme se
obyejn pi modlitbch svch.
elo sv znamenme kem na znamen, e chceme v mysli sv ve pevn
za pravdu mti, co Bh zjevil; sta sv znamenme kem na znamen, e ve,
co Bh zjevil, sty chceme vyznvati; prsa sv znamenme kem na
znamen, e ve, co Bh zjevili tak v srdci svm chovati a dle toho ti
chceme.
2. tak, e se dotkme pravou rukou ela a prsou, pak
levho a poslze pravho ramene, kajce: Ve jmnu Otce
i Syna i Ducha svatho. Amen.
Tento k nazv se velk neb latinsk k; uv ho obyejn knz
pi slubch Boch.
35. Kter pravdy svat vry zvlt vyznvme
znamenm svatho ke?
Znamenm svatho ke vyznvme zvlt tyto dv
pravdy svat vry:
1. e jsou ti bosk osoby;
2. e ns J e Kristus svou smrt na ki vykoupil.
Znamen svatho ke uvali kesan ode dvna; zajist ji od dob
apotolskch. J i ve druhm stolet pe Tertullian: Ponme-li dlo njak
nebo pokraujeme-li v nm, kdy se dom vracme nebo z domu vychzme,
kdy se oblkme nebo obouvme, kdy se myjeme nebo jme, kdy
rozsvcujeme, lehme nebo sedme a cokoli jinho konme, vdycky sv elo
znamenm ke znamenme. A sv. Augustin ( 430) prav: Oteme-li se
katechumena: V v Pna J ee Krista? Odpovd: Ano, a hned znamenm
svatho ke znamen elo sv a tm ukazuje, e za k Pn se nestyd.
Znamen svatho ke jest velice mocn, nebo zahn zlho ducha, jen ke
hchu ns pokou, a zjednv nm poehnn Bo. Jest tedy uiteno
a prospno znamenati se asto znamenm sv. ke, zvlt kdy vstvme
nebo ke spnku ulhme, kdy modlitby sv ponme nebo konme, jsme-li
v pokuen nebo v nebezpeenstv.
Roku 311. vypukla mezi Konstantinem a Maxentiem vlka, kterou se
mlo rozhodnouti, kdo z nich panovati m nad mskou. Csa Konstantin,
jen tenkrte jet pohanem byl, ped bitvou starostliv voje sv prohlel
a srovnvaje svou vlenou moc s moc svho protivnka, obval se, e
41
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
podlehne, nepomohou-li mu mocnosti vy. Vda, e modly ctitelm svm
nezpomohly, a e otec jeho, jsa ctitelem Boha jedinho, astn panoval a ve
slv umel, prosil tohoto Boha, aby mu pomohl. Tu po polednch spatil k
utvoen ze slunench paprsk nad sluncem, dolem nho byl npis V tomto
znamen zvtz. Byl jat velikm asem, a rovn i vojsko jeho, kter bylo
svdkem tohoto zjevu. Posud nevdl Konstantin co by zjev ten ml
znamenati. Kdy pak o nm u veer pemlel a usnul, zjevil se mu Kristus
k v rukou dre, a poruil mu, aby tohoto znamen v boji uval. I povolal
csa rno umlce, aby ozdobili vojensk korouhve znamenm ke. A v boji,
jen se potom strhl, slavn nad Maxentiem zvtzil.
Od dvnch dob kesan nejen znamenali se svatm kem, nbr tak
uctvali vyobrazen P. Jee na ki. Od dvnch vk byl obraz
Ukiovanho pedmtem nejvroucnj cty, nejvelej lsky
i nejhoroucnjho vzvn. Neuplynulo okamiku, v nm by obraz ten nebyl
smen slzami bolu a pokrvn polibky svat lsky. Od dvnch vk tiscov
muv i en trv cel ivot svj v tsnch komrkch, jejich jedinou
ozdobou jest k; dobrovoln mekaj v mstech tchto a jsou tu astni. Od
dvnch vk tiscov kesan za nevslovnou tchu v hodince smrti sob
pokldaj, mohou-li pitisknouti na rty sv. A dosud v kesanskch pbytcch
zaujm k nebo krucifix msto estn.
U vtiny nrod konvaj se soudy ped obrazem ke. Psaha sloen
ped kem jest nejsvtj z psah; kdo poru ji, nedopust se kiv psahy
pouze, nbr stv se odpadlkem od vry. Klanti se ki jest
nejvmluvnjm a nejobraznjm konem nboenskm; lapati po ki
pokld se vbec za nejhnusnj zpsob odpadlictv. V ele pohebnho
prvodu po ulicch velikch mst i po pinch mal vsky nesen jest k,
a kdy prvod ze hbitova se vrac, na hrob zstv k!
Slavn hvzd Le Verrier ml v pracovn sv k, ped nm asto se
modlval.
36. Kde je krtce obsaeno, co m katolick kesan
viti?
Co m katolick kesan viti je krtce obsaeno
v apotolskm vyznn vry.
Nauen. Dkuj Bohu za milost svat vry a dr se pevn uen crkve
katolick; nebo, jak sv. Augustin prav, nen bohatstv, nen pokladu nad
vru katolickou. Vyznvej vdycky veejn a staten katolickou vru svou
a nikdy se tak nesty za znamen svatho ke! Blaze ti, bude-li moci
42
Antonn Podlaha
nkdy zvolati se svatm Pavlem: Dobr boj jsem bojoval, vru jsem
zachoval. (II. k Tim. 4, 7.)


43
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Oddlen druh.
O apotolskm vyznn vry.

Mnoho jest rozlinch vyznn vry, kter sloena byla bu od jednotlivc
nebo od crkevnch snm, ale nade vecka takovto vyznn vry vynik
apotolsk vyznn vry.

37. Jak zn apotolsk vyznn vry?
Apotolsk vyznn vry zn:
Vm v Boha, Otce vemohoucho, Stvoitele nebe
i zem. I v J ee Krista, Syna jeho jedinho, Pna naeho;
jen se poal z Ducha svatho, narodil se z Marie Panny:
trpl pod pontskm Piltem, ukiovn, umel i pohben jest;
sstoupil do pekel, tetho dne vstal z mrtvch; vstoupil na
nebesa, sed na pravici Boha, Otce vemohoucho; odtud
pijde soudit ivch i mrtvch. Vm v Ducha svatho;
svatou crkev obecnou, svatch obcovn; odputn hch;
tla vzken; ivot vn. Amen.
38. Pro se jmenuje apotolsk vyznn vry
apotolsk?
Apotolsk vyznn vry jmenuje se apotolsk,
ponvad pochz od apotolv.
Nzev apotolsk pipout rozlin vznam. Me nejprve znaiti, e
obsah vyznn vry shoduje se s naukou apotolskou. V tomto smyslu zajist
tak vekera ostatn vyznn vry (Nicaejsk, Caihradsk, Tridentsk aj.) jsou
apotolskmi. Dle me nzev apotolsk oznaovati tak, e vyznn to
vzniklo v dob apotolsk, anebo konen, e skladateli jeho byli apotol
sami. A v tomto poslednm vznamu rozumme zde nzvu apotolsk.
Krsn a vznamn povst (legenda) vypravuje, e jedenkad ze dvancti
apotol byl pvodcem jednoho ze dvancti lnk vyznn vry. Umlec
44
Antonn Podlaha
Ambro Lorenzetti vyzdobil klenut kapituln sn sv. Augustina v Sien
postavami 12 apotol, z nich kad v rukou dr prouek papru, na nm
napsn vdy jeden lnek vry. T mylenka byla vyjdena pi stavb kostela
P. Marie v Trevru. Klenut tohoto chrmu spov na 12 mohutnch sloupech;
u kadho sloupu stoj velik socha jednoho z apotolv, a do kadho sloupu
vtesn jest vdy jeden lnek vyznn vry. Stavitel tmto zpsobem dmysln
znzornil mylenku, e apotolov jsou od Krista Pna, ustanovenmi sloupy
crkve, chrmu duchovnho, kter ji podpraj a nesou, tak jako pile chrm
hmotn.
39. Kolik lnk m apotolsk vyznn vry?
Apotolsk vyznn vry m dvanct lnkv.
Jako jednotliv kruhy neboli lnky etzu do sebe zasahuj a jeden
souvisl celek tvo, tak i jednotliv vty apotolskho vyznn pevn
navzjem jsou spojeny a jedin celek tvo; dn lnek nesm chybti, m-li
nae vra bti pln. V tchto dvancti zkladnch lncch vry jsou vekery
ostatn pravdy od Boha zjeven obsaeny, tak jako jedin zrno chov v sob
zrodek bohatho klasu, v nm obsaeno pemnoho zrn.
Pozdji bylo sice apotolsk vyznn rozeno. Tm vak nebyly
prohleny njak zcela nov lnky vry, nbr jasnji vyjdeno a pesnji
vyloeno bylo proti bludam uen sv. apotolv, jeliko bludai od uen
toho se odchlili, a pece tvrdili, e pr hlsaj jen to, co v apotolskm
vyznn stoj. Tak snm Nicejsk stanovil, e Syn Bo jest Bh a te
s Otcem podstaty, protoe bluda Arius to popral; snm Nicejsk nestanovil
tm uen nov, nbr prohlsil jen uritji, co vlastn v apotolskm vyznn
vry jest obsaeno. A tak tomu bylo vdy, kdykoliv crkev sv. uen njak
prohlsila. Krsn o tom prav sv. Cyril: Na strom vry nebyly vtpeny
nidn nov, ciz rouby, nbr strom ten sm vtve sv znenhla vc a vce
rozkldal v , a kad vtvka a kadik jeho list byl ji v hoinm zrnu
apotolskho vyznn vry obsaen. Slunce samo v sob nemn se tm, e
nm o polednch jasnji svt neli na svit.
kejme a modlvejme se asto apotolsk vyznn vry! Napomn ns
k tomu sv. Augustin, an d: Pijmte pravidlo vry, je se vyznnm nazv,
a pijave, vpite je v srdce sv a denn je sob opakujte: ped spanm, ped
vyjtm ozbrojte se vyznnm!
45
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Prvn lnek vry.
40. Jak zn prvn lnek vry?
Prvn lnek vry zn: Vm v Boha, otce vemohoucho,
Stvoitele nebe i zem.
41. emu u prvn lnek vry?
Prvn lnek vry u:
1. e jest jeden Bh;
2. e se prvn bosk osoba jmenuje Otec;
3. e Bh stvoil nebe i zemi.
46
Antonn Podlaha
1. O Bohu.
42. Co jest Bh?
Bh jest bytost, kter je sama od sebe a nekonen
dokonal.
Sv. Tom Akvinsk ji jako dtko ptilet, tzval se uitel svch asto:
Co jest Bh? To bychom tak my rdi zvdli. Avak k otzce t nelze tak
snadno dti odpov. I nejmoudej lid pokoueli se o to, ale podali
nanejv odpov toliko velmi nedokonalou. Hiero, krl Syrakussk, otzal se
kdysi mudrce Simonida, co jest Bh. Mudec vydal sob den na
rozmylenou. Nazt pedstoupil ped krle a dal, aby mu lhta prodlouil
o dva dal dny. A kdy tyto dva dny uplynuly, prosil optn o tyi jet dny.
A tak jet nkolikrte vydal sob jakoto lhtu dvojnsobnho potu dnv.
Kdy pak krl nad tm podiven vyslovil, odvtil mudec: m dle
pemlm o tom, co Bh jest, tm temnj stv se mi tato otzka. Sv.
Augustin pe: Spe lze ci, co Bh nen, neli co jest.
Nicmn podv nm katechismus pece odpov k otzce, co Bh jest,
a prav: Bh jest bytost, kter je sama od sebe a nekonen dokonal.
Co jest bytost? Bytost nazvme ve, cokoliv jest. Tedy: kmen jest
bytost, rostlina jest bytost, zve jest bytost, lovk jest bytost, andl jest
bytost. Tak Bh jest bytost. Ale kdeto vecky ostatn bytosti od Boha jsou
stvoeny, jest Bh jedin bytost nestvoen, ili bytost, kter je sama od sebe.
43. Co znamen: Bh je sm od sebe?
Bh je sm od sebe znamen: Bh nepovstal a nedostal
svch dokonalost od dn jin bytosti.
Bh nebyl ani stvoen ani zplozen, nbr jest a trv sm sebou. To vyjdil
Bh sm slovy: J jsem, kter jsem. (2. Moj. 3, 14.)
Kdy Moj jednoho dne psl ovce tchna svho J ethra u hory Horeb,
spatil opodl hoc ke, jen, a dlouhou dobu v plamenech stl, pece
neshoel. Div se nevdanmu tomuto kazu, pistoupil Moj ble, avak tu
zaznl z hocho kee hlas: Nepistupuj sem: zzuj obuv s nohou svch, nebo
msto, na kterm stoj, zem svat jest. J jsem Bh otce tvho, Bh
Abrahamv, Bh Iskv a Bh Jakobv. Tu Moj zakryl tv svou, nebo
neosmlil se patiti na Boha, i uinil, co mu bylo rozkzno. A Hospodin
47
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
mluvil dle: Vidl jsem trpen lidu svho v Egypt, a voln jeho slyel
jsem, i chci jej vysvoboditi z rukou Egyptskch a vyvsti ze zem t do zem
dobr a prostrann, do zem, kter oplv mlkem a medem. Poj, j polu
tebe k faraonovi, abys vyvedl lid mj z Egypta. I ulekl se Moj rozkazu
toho, a pokldaje sly sv za slab k proveden kolu tak tkho, zdrhal se
vzti jej na sebe ka: Kdo jsem j, abych el k faraonovi a vyvedl syny
israelsk z Egypta? Hospodin vak slbil jemu pomoc Svou slovy: J budu
s tebou! Tu otzal se Moj Boha: Aj, j pjdu k synm Israelskm, a dm
jim: Bh otc vaich poslal mne k vm. eknou-li mi: Kter jest jmno
jeho? co dm jim? Bh odpovdl: J jsem, kter jsem. Tak d synm
israelskm: Kter jest, poslal mne k vm. Hebrejsky zn nzev Bo
Kter jest takto Jahvh nebo Jehova, a pe se hebrejskmi literami
zpsobem tmto: .
Slova J jsem, kter jsem zna: J jsem v skutku, dokonale,
nepodmnn, nezvisle, sm sebou, vlastn svoj podstatou, nemm v dnm
jinm pinu svho byt, nbr v sob samm, ve sv podstat, kter byt
v sob ji zahrnuje, kdeto ve ostatn, co jest, pouze skrze mne podmnnou,
nedokonalou, zvislou jsoucnost m.
dn jin bytost nen sama od sebe.
44. Pro kme: Bh jest nekonen dokonal?
kme: Bh jest nekonen dokonal, protoe m vecky
dobr vlastnosti v me nejvt.
Kad bytost m rozmanit vlastnosti. A m lep m vlastnosti, tm jest
dokonalej. Ze vech tvor, je smysly svmi poznvme, pomrn nejlep
vlastnosti m lovk, jest tedy lovk ze vech viditelnch tvor bytost
nejdokonalej. Ale vichni lid nejsou stejn dokonal. Nkte lid maj vedle
dobrch vlastnost i vlastnosti patn. Jsou na p. lid uen, kte mnoho vd,
ale pi tom jsou nespravedliv a hn. Ale i ti lid, kte maj jen dobr
vlastnosti, nejsou stejn dokonal; nejsou na p. vichni stejn moud a stejn
svat, nbr nkte maj tyto dobr vlastnosti v me vt neli jin. Mlokter
lovk m vecky dobr vlastnosti; obyejn m jen nkter dobr vlastnosti,
kdeto ostatn mu chyb. Dokonalej neli vekero tvorstvo viditeln jsou
andl, jeliko maj dobr vlastnosti v me vt neli lovk. Ale v me
nejvt m vecky dobr vlastnosti toliko Bh sm. Nen podobnho tob,
Hospodine; velik jsi ty, a velik jmno tv v sle. (J er. 10, 6.)
48
Antonn Podlaha
45. Kter vlastnosti Bo mme sob zvlt
pamatovati?
Tyto vlastnosti Bo mme sob zvlt pamatovati: Bh
jest pouh duch, jest vn a nezmniteln, vudyptomn
a vevdouc, nejv moudr a vemohouc, nejv svat
a spravedliv, nejv dobrotiv a milosrdn, nejv
pravdomluvn a vrn.
Vlastnosti Bo nejsou od podstaty Bo rozdlny, nbr podstata Bo
sama, kdeto u lovka jsou vlastnosti od podstaty rozdlny. lovk zstv
lovkem, i kdy nen na p. moudrm neb svatm atd., ale Bh nebyl by
Bohem, kdyby nebyl moudrm, svatm atd. lovk me nkterch vlastnost
nabti nebo pozbyti, me se stti na p. moudrm, svatm a p., a naopak
me zase moudrosti, svatosti a j. pozbyti. Toho u Boha nen. Proto nelze
o Bohu jako o lovku ci: Bh m moudrost, svatost, spravedlnost a pod.,
nbr: Bh jest moudr, svat, spravedliv, nebo: Bh jest moudrost (svatost,
spravedlivost a j.) sama.
U Boha jsou vlastnosti celkem nerozdlnm: kde jest jedna, tu zrove jsou
vecky ostatn; na p. svatosti nelze oddliti od spravedlivosti,
vudyptomnosti od vevdoucnosti a naopak.
Abychom vlastnosti Bo poznali, musme z Boha vylouiti velikou
nedokonalost a obmezenost bytost konench, a dokonalosti bytost
konench, zvlt lid Bohu v nejvym stupni pikldati. Vidme na pklad,
e vekery bytosti konen podlhaj zmnm, a uznvme, e tato
mnitelnost jest nco nedokonalho, a proto ji z Boha vyluujeme, kouce, e
Bh jest nezmniteln. U lid pozorujeme rzn dokonalosti, na p. e jsou
moud, svat, spravedliv a p.; tyto dokonalosti penme v nejvy me na
Boha, kouce, e Bh jest nejv moudr, nejv svat, nejv spravedliv a p.
46. Co znamen: Bh jest pouh duch?
Bh jest pouh duch znamen: Bh jest bytost, kter m
nejdokonalej rozum a nejdokonalej svobodnou vli, ale
tla nem.
U lovka pozorujeme smysly svmi pedevm tlo jeho. Dle
shledvme, e lovk m mimo tlo i dui, je m mohutnost myslc ili
rozum a mohutnost chtc, ili svobodnou vli. Jeliko lovk m dui a tlo,
49
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
nen pouh duch. Andl (dob i zl) nemaj tla, jsou tedy pouz duchov.
Tak Bh, protoe tla nem, jest pouh duch. J akoto pouh duch jest Bh
tlesnmu oku neviditeln. Ve Starm Zkon zapovzeno bylo idm
vypodobovati Boha, aby se nedomnvali, e snad Bh jest bytost tlesn.
(Nyn jest kesanm dovoleno vypodobovati si Boha, jeliko nen vce
nebezpe, e by nkdo pokldal Boha za bytost tlesnou.) Psmo sv. mluv
sice msty o dech Boch; na p. o oku Bom, o ruce Bo a p., tm vak
chce naznaiti jen jeho innost, a nutno tedy msta takov vykldati obrazn;
na p. oko Bo zna tolik co vevdoucnost a vudyptomnost Bo,
ruka Bo tolik co vemohoucnost Bo a p. Slova Krista Pna na ki
Ote, v ruce Tv poroum ducha svho znamenaj tolik co: Ote,
v ochranu Tvou poroum ducha svho. Kristus Pn vslovn pravil: Bh
jest duch, a ti, kte se mu klanj, v duchu a v pravd maj se mu klanti (J an
4, 24.). Svat apotol Pavel v 1. list k Timotheovi (1, 17), veleb Boha, prav:
Krli pak vk nesmrtelnmu, neviditelnmu, sammu Bohu est a slva na
vky vkv Amen.
Jest ku podivu, e se mezi kesany pece vyskytli bludai, kte z onch
mst Psma sv., kde se obrazn o dech Boch zmnka in, vyvozovali, e
Bh skuten tlo m. Byl to zejmna jaks Udo nebo Audius, jen il
v Mesopotamii ve tvrtm stolet po Kristu P. (zemel ve vyhnanstv na
Chersonesu kolem r. 300.), a jeho ci, po nm Audian zvan.
47. Co znamen: Bh jest vn?
Bh jest vn, znamen: Bh byl vdy, jest a bude vdy.
Ve, co kolem sebe vidme, nebylo vdy, nbr mlo kdysi svj potek.
Dm, v nm bydlme, nebyl vdy, nbr byl ped njakm asem vystavn.
Msto, je jest naim domovem, nebylo vdy, nbr vzniklo ped krat neb
del dobou. Ano, cel zemkoule nae, se vm, co na n jest, kdysi nebyla;
nebylo ani jinch tles nebeskch, z nich vesmr se skld. Ve to nyn sice
jest, ale nebude vdy. Jednotliv budovy, msta, ba i cel krajiny bou za sv.
A jednou pomine i cel nynj svt. Cel svt jest tedy pomjejc. My sami
nyn jsme, ale vme, e nebyli jsme vdy. Poali jsme bti tehdy, kdy jsme se
narodili. A budeme-li vdy? Zde na svt pobudeme pomrn jen velice
krtce. Zememe, a tlo nae uloeno bude v hrob. Vezme tm cel nae bytost
za sv? Nikoliv, vme, e due nae nezeme, nbr e bude vdy, e jest
nesmrteln. Ale due nae nebyla vdy, nbr byla od Boha stvoena.
A rovn i andl nebyli vdy, ale jsou a budou vdy, a jsou tud nesmrteln.
Ve svt viditelnm i neviditelnm nen krom Boha ani jedin bytosti, je by
50
Antonn Podlaha
byla vdy. J edin Bh byl vdy, jest a bude vdy; on jedin jest vn tj. bez
potku a bez konce.
U Boha nen rozdlu ani postupu asovho. Nen u nho minulosti,
ptomnosti a budoucnosti, nbr jen stl ptomnost. U nho jest ve, co se
ji stalo a v budoucnosti teprve stane, nejinak, ne jakoby se to nyn prv
dlo. Vnost, prav sv. Augustin, jest podstata Bo, v nto nen nic
promnlivho, nic minulho, jako by toho ji nebylo, ni nic budoucho, jako
by to a dosud nebylo ptomno; nen tu nic jinho neli jest.
Psmo svat prav: Prve ne uinny byly hory a ne zpsobena zem
a okrlek zemsk, od vk a na vky jsi ty Bh (alm 89, 2.). Na jinm mst
nazv Psmo sv. Boha starm dn (Dan. 7, 9), prav o nm, e kralovati
bude vn a na vky vkv (alm 10, 16), nazv jej nesmrtelnm krlem
vk (1 Tim. 1, 17), a d, e tisc let ped oima jeho jest jako den verej,
kter pomine, a jako jedno bdn v noci (alm 89, 4), a podobn na jinm
mst e jeden den u nho jest jako tisc let a tisc let jako jeden den (2. Petr.
3, 8.).
I pohan nazvali sv bohy nesmrtelnmi.
Vypravuje se o jist en, e, nevdouc ji, jak by svho mnohm
netstm velmi malomyslnho manela potila, jednoho dne velmi
zarmoucenou bti se stavla, a i plakala. Byvi tzna od mue, pro by
plakala? Ach odpovdla, n mil Pn Bh umel. Upokoj se, eno,
til ji mu, Bh je vn, on umti neme. I kdy tomu tak jest, vece
zase ena, tedy ty v tom netst, kter ns sth, tak nemrn nenakej:
nebo iv-li jest, a vdy bude Pn Bh, tedy nm jet pomoci me. Mu
uznal pravdu slov tch a pestal nakati.
48. Co znamen: Bh je nezmniteln?
Bh jest nezmniteln, znamen: Bh jest od vnosti do
vnosti sm v sob vdy t.
Na vem, co kolem sebe vidme, pozorujeme neustlou zmnu. Proda
neustle se mn. Na jae ve pu a kvete, v lt ve dozrv, na podzim
rostlinstvo vadne a usch a v zim vldne vude mrtv klid pod pkrovem
snhu a ledu. Krajiny nabvaj neustle jinho vzhledu a mnvaj se
k nepoznn. Kde druhdy bvaly hlubok lesy, rozkldaj se nyn rodn pole
anebo snad dokonce lidnat msta. A naopak zase mnoh bohatstvm a slvou
slynouc zem promnily se ve smutn pustiny.
lovk sm neustle podroben jest zmn, a to jak na tle tak i na duchu.
Mal dtko roste a dospv znenhla v jinocha nebo pannu, potom v mue
51
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
a enu, a konen strne vc a vce a stv se vetchm starcem nebo staenou.
Poslze kles ve hrob. I na duchu mn se lovk neustle. Z nevdomho
a neobratnho dtka stv se vtipn k, pozdji dovedn dlnk nebo dn
student, jet pozdji snad obezel ednk, dkladn uenec, znamenit
umlec a p. Zkuenost ustavin se obor vdomosti kadho lovka: jak
jinak pohlel t lovk na svt, kdy byl malm dtkem, a jak jinak pohl
na jako staec! A jakou zmnu pozorujeme neustle ve spolenosti lidsk,
v n ijeme! Kde jsou mnoz z tch, je jsme znali? Nen jich na svt vce!
J in, mlad zaujali jejich msta
Ale i jinak mn se lovk: hodn lovk stv se nezdka zlm, a naopak
zase mnoh lovk zl stv se hodnm. asto mnv lovk tak sv
mysly: upout astokrte od toho, co uiniti zamlel, anebo jinak ve
provede, neli pvodn ml v myslu. Mysl jeho neustle novmi a novmi
pedmty se obr, hned sem, hned tam jsouc puzena; rovn i vle jeho
ustavin se kols, podobajc se ttin vtrem se kltc. Odtud pochz, e co
se mu nyn lb, po mal chvli se mu protiv; co dnes miluje, ztra nenvid.
Ani andl vichni neobstli v dobrm, nbr nkte z nich stali se zlmi.
Jedin Bh nidn zmn nepodlh, jest nezmniteln. J est ve sv
podstat i ve svch radcch vdy t. J jsem Hospodin a nemnm se prav
sm o sob u proroka Malachie (3, 6). Na jinm mst teme v Psm sv.:
Bh nen jako lovk, aby klamal, ani jako syn lovka, by se mnil. (4. kn.
Moj. 23, 19). Sv. apotol J akub pe: U Boha nen promny, ni ze promny
zastnn. (1, 17).
Bh nezmnil se tm, e stvoil svt, nebo od vnosti ustanovil svt
stvoiti. Tak tm, e Bh se vtlil, neutrpl pradn zmny, nebo i to bylo
od vnosti nezmnitelnm radkem Bom.
D-li Psmo sv.: Bohu zelelo se, e stvoil lovka, nebo Bh se
rozhnval a p., jest to eeno obrazn nedokonalou mluvou lidskou: Psmo
sv. uv asto mluvy tto, aby lid snze j porozumli, podobn jako in
moudr uitel, jen, mluv s nedosplmi dtkami, vyjaduje se po dtsku.
Bh jest vnitrn, tj. ve sv podstat, ve svch vlastnostech a radcch
nezmnitelen; proto pravme, e jest sm sob vdy t. Vnitn
nezmnitelnost Bo nevyluuje se zmnitelnost zevnj innosti a pomru
jeho k tvorstvu. Ale zmny tyto nedotkaj se Boha samho, nbr od nho
vychzejce na tvorech se pihzej a tvor se tkaj. Slunce se nemn tm, e
paprsky jeho nkter vci rozpoutj a jin zase tvrdmi in. Tot svtlo
slunen jest mil oku zdravmu, kdeto oku nemocnmu psob bolest.
Podobn jeden a t Bh jev se lidem dobrm jako dobrotiv a laskav otec,
zlm vak jakoto psn soudce. Ale pi tom nemn se Bh, nebo od
vnosti miluje dobr a nenvid zl, nbr lid, kte z dobrch stali se zlmi.
52
Antonn Podlaha
Mm-li istou tv a pohldnu-li do zrcadla, uke mi zrcadlo tv istou;
mm-li vak tv popinnou, uke mi i zrcadlo popinnou tv. Nezmnilo
se zrcadlo, nbr moje tv.
Vdouce, e vecko krom Boha podlh ustavinm zmnm a e nic na
svt nen stlho, nevyhledvejme nezzen vc pomjejcch,
a nevydvejme se tm v nebezpe pozbyt dobra nemnitelnho! Proto
napomn ns sv. apotol J an: Nemilujte svta, ani tch vc, kter na svt
jsou. Miluje-li kdo svt, nen lsky Otcovy v nm Svt pomj i dost
jeho; ale kdo in vli Bo, zstv na vky (1. ep. sv. J ana 2, 15, 17.)
Pemnoz svtcov pohrdli, znajce promnlivost tohoto svta, vemi
rozkoemi svtskmi, je se jim nabzely, aby Bohu sammu slouiti mohli.
49. Co znamen: Bh je vudyptomn?
Bh je vudyptomn, znamen: Bh je vudy, na nebi
i na zemi.
dn tvor neme bti zrove, t. j. v tm ase na nkolika rznch
mstech, tm mn me bti vude ptomen. Ale Bh jest vude ptomen,
a to nejen svoj moc, ale i svoj bytnost.
Bh nen obmezen nidnm prostorem, jesti svoj podstatou nesmrn.
alamoun, vystavv v Jerusalm ndhern chrm Hospodinu, takto se modlil:
Hospodine, Boe israelsk, nen rovnho Tob ani na nebi ani na zemi.
J estlie nebe a nebesa nebes nemohou obshnouti Tebe, m mn dm tento,
kter jsem vystavl? Nicmn pece jsem jej vystavl doufaje, e tu zvlt
vysly modlitbu lidu svho. Kdo by modlil se na mst tomto, vysly ho
a bu mu milostiv!
e Bh vude jest ptomen, jev se tm, e svt spravuje a d. Sv. apotol
Pavel pravil, mluv k Athanm Bh nen daleko od jednoho kadho z ns.
Nebo v nm ivi jsme a hbme se i trvme (Skutk. ap. 17, 27).
Ped Bohem vudyptomnm nelze se ovem skrti. Krsn prav Psmo
sv.: Kam pjdu od Ducha tvho a kam ped tv tvou uteku? Jestlie bych
vstoupil na nebe, tam jsi ty; pak-li bych sstoupil do pekla, ptomen jsi. (alm
138, 7. 8.)
Prarodie nai Adam a Eva domnvali se po spchanm hchu v poetilosti
sv, e ped Bohem vudyptomnm budou moci se skrti uprchnouti do
stromov rajskho! Poetilost ta byla nsledkem hchu spchanho: zatemnil
se rozum jejich. Tak Kain mnil, e bude moci Bohu utajiti bratrovradu,
kterou byl spchal.
53
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Milou tchou naplnilo vdom o vudyptomnosti Bo Jakoba kdy
ubral se, aby pomst bratra svho Esaua uel, na radu matky sv Rebeky
k strci svmu Rabanovi do Haran. V irm poli pekvapila jej noc. A ve
snch potil Bh zvltnm zjevenm Jakoba, jen nalzaje se sm a sm
v neznm krajin daleko od rodi svch zajist smuten usnal. Kdy Jakob
ze sna procitl, ekl: V pravd Hospodin jest na mst tomto, a j jsem
nevdl! A svatou bzn jsa jat, ekl: Jak hrozn jest msto toto! Jesti tu
dm Bo a brna nebesk! Jakob vdl sice ji dve, e Bh jest
vudyptomn, nebyl vak toho iv pamtliv a nenadl se v oputnosti sv,
e se mu vudyptomn Bh zjev. Jak asto i my zapomnme na
vudyptomnost Bo!
e vudyptomnmu Bohu nelze ujti, zkusil na sob prorok Jon. J emu
rozkzal Bh, aby odebral se do Ninive, hlavnho msta e assyrsk, a hlsal
tamnjm pohanskm obyvatelm pokn. Ale Jon zdrhal se vykonati
rozkaz Bo, a to nikoliv snad z osobnho svho pohodl, nbr protoe
Assyrm jakoto hlavnm neptelm nroda israelskho milosrdenstv
Boho nepl, a v zkoprsosti sv toliko vlastn svj nrod za uren ku spse
pokldal. Hodlal tedy proveden rozkazu Boho zmaiti tm, e odebrati se
chtl prv na opanou stranu, ne mu Bh byl poruil, toti do nejzaz
tenkrte znm krajiny zpadn tj. do panlska (tehd Tarsis nazvanho).
Vstoupil tedy v Joppe na lo a plavil se tam. Brzo vak poznal, jak poetil
a marn jest snaha jeho vyhnouti se vli Bo. Hrozn boue, je se
rozpoutala, hrozila lodi zhubou. Sami pohant plavci z neobyejn prudkosti
jej soudili, e nen to pouh kaz prodn, nbr e jest to projev hnvu
Boho, a e na lodi nalz se nepochybn nkdo, jen hnvu toho sob
zaslouil. A kdy nikdo k vin znti se nechtl, umnili sob dle povrenho
zvyku pohanskho losem vyptrati vinnka. zenm Bom padl los na
Jone. Tu teprve vyznal Jon sm, e skuten on to jest, jen proti Bohu byl
se provinil, i dal plavce, aby uvrhli jej do moe. Kdy se tak stalo, velik
ryba pozela Jone, nae boue ihned se utiila. V trobch ryby zstal
Jon bez razu, modle se vroucn k Bohu. A tetho dne vyvrhla jej ryba na
beh. Po tomto zzranm zachrnni svm podrobil se Jon ochotn vli
Bo a odebral se do Ninive.
Zuzanna volila radji upadnouti do rukou zlch pokuitel, neli heiti
ped obliejem Bom. (Dan. 13.)
Kdy bezbon csaovna Eudoxia svatmu Janu Zlatostmu pro jeho
pravdomluvnost v kzanch vyhnnm ze zem hrozila, ekl j tento mu Bo:
Ty mn hroz vyhnnm? I co nev, e je Bh vudy ptomen, e nebe
i zemi napluje? Vypovz mne, dej mne daleko od tve sv odvleci, j vm,
e i tam se mnou Bh mj bude, jeho ptomnosti mne nikterak nezbav.
54
Antonn Podlaha
Mjme vdy iv na pamti, e Bh jest ptomen vudy, a podle toho vdy
jednejme! Nikdy a nikde nejsme sami, vdy jest s nmi Bh, jen jest
svdkem naich in a jedenkrte bude nam soudcem! lovka ptomnho
se ostch, a ptomnosti Boha se neboj? te se sv. Ambro. Krsn prav
sv. Frantiek Salesk: Za to mj, a mysl svou na to pozoruj, e vemohouc
Pn Bh vude a ustavin ptomen jest, take nieho, nikdy a nikde na
celm svt nen, kde by se on opravdu nenachzel. Jako ptci, kdekoli se
proletuji, vdycky a vude se v povt nalzaj, rovn my, kdekoli chodme
a jsme, vude se u ptomnosti Bo nalzme. Kdy sv. Tom Akvinsk na
smrtelnm loi odpoval, prosil ho jeden z bratr, aby mu dal njak pravidlo,
podle kterho by se mohl spravovati, aby se blaenm stal. I odpovdl mu
svtec: Bude-li povdy pamtliv pi svch prcech, e Bh jest vdycky
u tebe, kamkoli zam kroky, anebo cokoli vbec pon vz, e jednou
asten bude umrati. Ale iv vdom, e Bh jest vudy ptomen, napluj
ns nejen svatou bzn, nbr i dvrou! Dj se co dj: Bh jest s nmi!
Nebo, bych pak chodil uprosted stnu smrti, prav almista Pn
nebudu se bti zlho, nebo Ty, Hospodine, se mnou jsi! (alm 22, 4).
Akoliv Bh vudy jest ptomen, pece jest zvltnm zpsoben ptomen
v nebesch (proto kme: Ote n, jen jsi v nebesch) a na mstech
posvtnch: v nebesch ptomnost jeho blaenost napluje andly a svat,
kte osvceni svtlem slvy na pat; ve chrmech jest ptomen svoj milost
a svm slitovnm, a tu zvlt prosby nae vyslyeti chce. Vzbuzujme tedy
v sob touhu po nebesch a navtvujme rdi chrmy Pn, kde ve svatostnku
Je Kristus ve zpsob chleba jest ptomen!
Pohan znzorovali si nesmrnost Bo ohromnmi sochami.
e Bh i na neistch mstech a ve hnusnch vcech jest ptomen,
dokonalosti Jeho nen na ujmu, nebo i slunce ozauje msta neist, a pece
tm jasnost jeho netrp.
50. Co znamen: Bh je vevdouc?
Bh je vevdouc, znamen: Bh v vecko, minul,
ptomn i budouc; v i nae nejtajnj mylenky.
My lid vme leccos z vc minulch a ptomnch, ba nco i z vc
budoucch, ale jak mlo jest toho, co vme, proti tomu, eho nevme! Jsou
jednotlivci, kte vce vd neli ostatn lid; jsou to uenci nebo vdci,
kte pilnmi studiemi nabyli dkladnjch vdomost. Avak jak mlo toho
vlastn i tito uenci sebe znamenitj vd! Kad z nich vyzn se sice dosti
dobe v onom oboru vd, jej sob byl ke studim svm vyvolil, ale z ostatnch
55
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
odvtv vdn lidskho v jen velmi mlo. A i kdybychom seetli vdn
vech uenc svta, co jest to konen? Vekero toto vdn neznamen proti
vdn Boskmu ani tolik, jako vdn nejbdnjho kolka proti
vdomostem nejvtho uence! Proto byli uenci v pravd velic a lechetn
tak velice pokornmi. Slavn astronom Isk Newton byl tak proniknut
vdomm sv nepatrnosti, kdy uvaoval o podivuhodnch dlech boskch,
e prohlsil krtce ped svou smrt Zd se mi, e jsem jako hoch, jen hraje si
na behu moskm a raduje se, kdy obas nalezne hlad kamnek neb
hlednj muli ne obyejn, kdeto nesmrn ocen pravdy le vecek
neprozkoumn pede mnou.
Ani andl veho nevd, akoliv mnoh z nich v zajist vce neli vichni
uenci pozemt dohromady. Jedin Bh v vecko; jeho poznn jest
nejdokonalej. U nho nen rozdlu mezi mohutnost poznvac a poznnm
samm, jako u lovka. Jeho vdn nepibv ani neubv, kdeto lovku
vdomost pibv, jestlie piln se piuuje, a naopak zase mu jich ubv:
mnoho zapomn z toho, co byl kdysi vdl.
Bh zn bezprostedn (vid) ve od vnosti do vnosti zpsobem
nejdokonalejm i sebe sama (svoje bostv a svoje bosk vlastnosti), vecky
vci skuten, ano i mon, by ani se nestaly skutkem, ve minul, ptomn
a budouc, ano i nae nejtajnj mylenky. Bh jest vevdouc, protoe jest
vn a vudyptomn.
Psmo sv. o vevdoucnosti Bo prav: Nen dnho neviditelnho
stvoen ped oima jeho, ale vecky vci jsou nah a odkryt om toho,
o kterm jest e nae. (K id. 4, 13.). J Hospodin, kter zpytuji srdce
a zkuuji ledv. (J erem. 17, 10.) Hospodine, zkusil jsi mne a seznal jsi mne
Ty jsi seznal sednut m i povstn m, porozuml jsi mylenm mm zdaleka;
stezku mou vyzkoumal jsi. (=Hospodine, ty mne zpytuje a zn! Zn
sednut a povstn m, Ty rozum mylenkm mm zdaleka, chozen i leen
m zkoum a vecky cesty m zn.) (alm 138, 13.). Vai pak i vlasov
na hlav vickni seteni jsou. (Mat. 10, 30.) V Otec v, eho jest vm
poteb, dve ne Ho proste. (Mat. 6, 8).
Sv. Kliment msk pe v list svm ke Korintskm: Psmo svat d
(Psl. 20, 27): Duch Hospodinv jest svce, je zpytuje skre troby.
Vizme, jak blzko jest ns, a e nic ho tajno nen, ani z mylen naeho ani
z naich e, je vedeme. Sv. Polykarp prav: Bh vecko prohld a nic ho
tajno nen, ani z mylnek, ani z obmysl, ani ze skrytosti srdce.
Tak pohan pitali bohm svm vevdoucnost. ekov vili, e od
Zeva pichzej velik vtby, e nejvy tento bh jejich (Zeus) vid vecko
a sly vecko a zn i budoucnost, kterou asem rozlinmi znamenmi
objevuje, zvlt bleskem, hromem, letem ptkv, sny a vtbami.
56
Antonn Podlaha
Pohant mudrcov rovn byli, pesvdeni o vevdoucnosti Bo. Thales
vyznv: Bh v vecko, i mylenky lidsk, Plato prav: Jisto jest, e Bh
ve poznv, ve vid a sly. Seneca: Nemysli sob, e nalezne msto, kde
by nebylo svdka tvch inv.
D-li Psmo sv., e Bh na to i ono si vzpomnl, e zkouel Abrahama, by
se o jeho vrnosti pesvdil, e s nebe sestoupil, aby k nemu ble pihldl,
jest to mluva obrazn, pizpsoben na obmezen chpavosti lidsk.
Bo vevdoucnost neru se svoboda lidsk; nebo my nejednme tak
nebo onak, protoe Bh to pedvd, nbr Bh to pedvd (vlastn vid),
ponvad my tak jednati budeme. Kniha nele pede mnou proto, e ji vidm,
nbr j ji vidm proto, e pede mnou le.
Nkterm svatm mum, prorokm, propjil vevdouc Bh
nadpirozen dar poznvn vc ptch, jako i tajnch vc souasnch, je
z rozkazu J eho i jinm sdlovali. (Srvn. ot. 9 str. 17.)
Ctnostn pan israelsk, jmnem Susanna, byla od dvou nelechetnk ze
msty obalovna z tkho zloinu. Soudcov uvili kivmu svdectv
alobcv a odsoudili Susannu k smrti. Tu zvolala uboh ena: Boe vn,
kter jsi skrytch vc poznavatel, kter vecko v prve neli se stane, ty v,
e kiv svdectv vydali proti mn: a aj umrm, nic z toho neuinivi, co tito
zlostn sloili proti mn. I vyslyel Pn hlas jej. J i byla uboh pan vedena
na popravit, kdy tu Daniel, k tomu prv se nahodiv, z vnuknut Boho
prohlsil ji za nevinnou, a sm hned podrobil oba svdky novmu vslechu,
jej tak dmysln vedl, e ihned vylo jasn najevo, e oni vlastn jsou
zloinci, kte zasluhuj trestu, a nikoliv ena, kterou uvsti chtli do zhuby,
a kter naopak byla pln bez viny.
Nezapomnejme nikdy, e Bh jest vevdouc, a nedopusme ani,
abychom v nitru svm kdy zlou mylenku dobrovoln chovali! Trpme-li
protivenstv a strky, a jsme jich nezaslouili, a nedochzej-li dobr skutky
nae uznn, jakho by zasluhovaly, tme se vdomm, e Bh, jen vecko
v, jedenkrte po zsluze ns odmn! Strdme-li bez viny sv nedostatkem
a nouz, nezoufejme a neztrcejme mysli, nebo Bh v, eho potebujeme
a poskytne nm v as phodn pomoci sv.
51. Co znamen: Bh jest nejv moudr?
Bh jest nejv moudr, znamen: Bh pod vecko tak,
e; vdycky dosahuje svch nejsvtjch myslv.
57
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
mysl jest to, k emu kdo mysl svou smuje, eho dosci chce. lovk
me mti dobr nebo patn mysly, dle toho, smuje-li mysl svou
k dobrmu nebo ke zlmu.
Kdo doshnouti chce svch myslv, mus uiti vhodnch k tomu
prostedk, ili uspodati ve tak, aby cle svho doel.
Toho, jen k dosaen svch dobrch myslv vol vhodn prostedky,
nazvme moudrm. m vhodnji kdo ve pod, aby svch myslv
doshl, tm jest moudejm.
Bh m pi vem mysly nejsvtj a pod ve tak, e vdycky jich
dosahuje: jest nejv moudr.
Moudrost Bo poznvme nejlpe ze skutkv jeho. Psmo sv. prav: J ak
velic jsou skutkov tvoji, Hospodine! Vecky vci s moudrost jsi uinil!
(alm 104, 24.) Cel svt, ano i kad nejnepatrnj jeho st hls moudrost
svho Tvrce. Vesmr jest oteven kniha, je nm moudrost Bo zvstuje.
tme asto v tto knize! Mme-li bystr a nezkalen oko, budeme se krok
za krokem setkvati s novmi vcmi, z nich kad hls moudrost Bo.
Moudrost Bo jev se nm zvlt, pohldneme-li na pokolen lidsk.
Podivuhodn jest ji nae tlo s dokonalmi svmi dy a stroji, jet
podivuhodnj jest due, obdaen rozumem a svobodnou vl! A v osudech
kadho jednotlivce i celho lidstva stle jest patrna ruka Bo, je ve moude
pod. Vzpomeme si jen na osudy nroda vyvolenho, na ppravu lidstva
ku spse a na vykoupen jeho!
Moudrost Bo obdivuje se sv. Pavel, ka: hlubokosti bohatstv
moudrosti i vdomosti Bo! jak jsou nezpytateln soudov jeho,
a nevystiiteln cesty jeho! Nebo kdo poznal smysl Pn? aneb kdo byl jeho
rdcem?
Vdom, e Bh jest nejv moudr, napluje ns bezpenou tchou.
Necha potk ns zde na zemi protivenstv jakkoliv, vdy meme
dvovati se v Boha, e ve napod tak, abychom vnho blaha svho
doshli. Vyjev Hospodinu cestu svou (tj. poru Hospodinu svj osud)
a nadji mj v nm: a on vecko dobe uin. (alm 36, 5.)
52. Co znamen: Bh je vemohouc?
Bh je vemohouc, znamen: Bh stvoil nebe i vecko,
co jest; me vecko, cokoli chce.
lovk me sice uiniti leccos, nikoliv vak ve. Jednotlivci mohou sice
silou hmotnou nebo duevn vce neli lid jin, avak sebe vt lidsk moc
m sv meze. Jedin Bh me vecko, cokoli chce. Vecko, cokoli chce,
58
Antonn Podlaha
Hospodin in na nebi, na zemi, v moi i ve vech propastech. (alm 134, 6.)
Tato jeho vemohoucnost projevila se hlavn tm, e z nieho uinil nebe
i zemi i vecko, co jest.
Kanut I., krl Dnsk, byl jeden z nejmocnjch knat svho asu;
nicmn zstal pece pokornm ctitelem Bom, a nic se mu tak tuze
neprotivilo, jako pochlebovn a nemrn vyvyovn a vychvalovn moci
a osoby jeho. Jednoho dne nazval ho jeden dvoenn krlem krlv a pnem
zem i moe, jemu se nic protiviti neme. Pobon krl mu nedal ani
odpovdi, nbr dal se na trnu svm snsti k moi, kter prv bylo od vtr
zboueno. Tu ekl Kanut Moe, ty jsi stka mho krlovstv, a mus mn
bti poddno: proto pikazuji tob, bys se utiilo a na tyto behy
nevystupovalo. Ale moe neuposlechlo, nbr vlny svoje a i na trn krlv
vyhazovalo, tak sice, e se krl na tk dti musil. Vecek jsa vodou zmoen,
ekl k dvoennm: Nyn jste poznali, jak malou moc i ten nejslavnj krl
a vlada m, a e toliko jeden jest, jen k moi ci me: A potud, a ne dle.
Marn jest vecka moc krlv. Bh toliko jest vemocen, a my lid jsme slab
tvorov. To, promluviv, sal s hlavy sv korunu krlovskou, a postavil ji na
hlavu Ukiovanho, jehoto obraz a k prv nedaleko byl postaven.
Psmo sv. prav, e Bohu je vecko mon (Mat. 10, 26), e Bh mocen je
uiniti vecko hojnji, neli za prosme (Efes. 3, 20). Bh sm pravil
k Abrahamovi: J jsem Bh siln, vemohouc (1. kn. Moj. 17, 1).
V almu 32, 9. teme: On (Bh) ekl, a vecky vci uinny jsou, on rozkzal
a stvoeny jsou.
Sv. Klement msk prav: Nen u Boha nic nemonho krom li.
Vemohoucnost Bo dokazuje mnostv zzrakv, kter Bh uinil,
veden lidu israelskho, jeho osvobozen z Egypta, rozen a zachovni
crkve Kristovy.
Pozorujeme-li velikost a krsu svta, uznati musme vemohoucnost Bo.
Povame jen: Nejmocnjmi dalekohledy vidme hvzdy, jich poet se p
na 80 million. Pemnoh z tchto hvzd jsou vt neli nae slunce!
Nejbli nm hvzdy jsou od ns as 250.000krt tak vzdleny, jako zem od
slunce! V pravd: Nebesa vypravuj slvu Bo, a dlo rukou jeho zvstuje
obloha! (alm. 18, 2.) Kadik bylinka, kad kvtek poln, kadik hmyz
i nejnepatrnj nlevnk jest podivuhodnm svdectvm vemohoucnosti
a moudrosti Bo.
Jak nepatrn jest moc lovka sebe mocnjho proti moci Bo!
Neskldejme tud nadji svou v lidi, nbr na vemohoucho Boha, jen
me nm v kadm protivenstv pomoci. Pokome se pod mocnou ruku jeho!
(1 list sv. Petra 5, 6).
59
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Krsn prav almista Pn: Nedoufejte v knata; ani v syny lidsk, kte
pomoci nemohou, blahoslaven ten, jeho nadje jest v Hospodinu Bohu
jeho (alm 145, 2-5).
Csa Karel V. ml sluebnka, jej pro vrnost jeho velice miloval.
Sluebnk tento upadl v nebezpenou nemoc a byl blzek smrti. S velikm
zrmutkem uslyel o tom csa a el umrajcho navtvit. Velik byla radost
vrnho sluhy, kdy pna svho uzel u svho lka. Pane mj, zvolal,
vrn jsem Vm slouil! Prokate mi za to, prosm, jedinou jen jet
milost! Slze pohnutm odvtil csa: Mluv jen! Splnm milerd prosbu
tvou! Nue, pravil umrajc, v mlo okamicch musm pedstoupiti ped
soudnou stolici Bo. Snan Vs prosm: dejte mi jet nkolik dn asu,
abych slouiti mohl krli krl a lpe obstl ped psnm jeho soudem!
Ach, zvolal csa smutn, to nen v moci m! j poetilec, pravil
umrajc, vecky dny ivota svho, vekeru svoji lsku a vechny sly sv
vnoval jsem vhradn svmu pnu a csai, a on neme ivot mj ani
o hodinku prodlouiti; a onomu Pnu, jen mi celou vnost dti me i chce,
onomu Pnu slouil jsem nkolik jen hodin svho ivota!
I pohan uznvali vemohoucnost Bo. Nieho nen, prav Cicero,
eho by Bh uiniti nemohl, a to beze v prce. Ve starobyl eck bsni se
d, e, bohov vecko mohou (Odyssea X, 306, XIV, 445).
53. Co znamen: Bh jest nejv svat?
Bh jest nejv svat, znamen: Bh chce a miluje jenom
dobr a zlho nenvid.
Psmo sv. prav o Bohu: Miluje spravedlnost a nenvid bezbonosti
(alm 44, 8). Bh miluje spravedlnost, tj. ve, co spravedliv a dobr jest. M
v dobrm zlibu a chce, aby i rozumn tvorov dobro milovali a inili. Bh
nenvid bezbonosti, tj. velik zlo se mu hnus.
Jak velik jest asi nelibost Bo vi hchu! Pomnme, kterak trpl
Kristus Pn na hoe Olivetsk! Bolest schvcen le Kristus Pn na zemi; jeho
tlo poseto jest nesslnmi krpjemi krvavho potu. Poal se lekati
a teskliv bti (ev. sv. Marka 14, 33). A ekl: Smutn jest due m a
k smrti (sv. Marek 14, 84). Hlavn pinou tohoto jeho velikho bolu byly
hchy lidsk, kter vzal na sebe.
Jak velice Bh hchu nenvid, jest patrno tak z psnch trest, ktermi
jej sth, zejmna vak z psnosti, s kterou ztrestal hch naich prarodiv.
Nebo Bh trestal tento hch nejen na nich, nbr i na vech potomcch jejich
asnou i vnou smrt i mnohm jinm zlm, co posud tlo i dui nai sou
60
Antonn Podlaha
a svr. Nenvis svou vi hchu projevil Bh nejzejmji i neskonenm
dostiuinnm, kterho za lidsk hchy podal. Nebo, aby hchov nai byli
shlazeni, sm jednorozen Syn jeho na zem vstoupil a potupnou smrti na ki
zemel.
Protoe Bh dobr miluje a zlho nenvid, k se, e jest svat. A protoe
Bh dobr miluje a zl nenvid tak velice, e jich dn vce ani milovati ani
nenvidti neme, kme, e jest nejv svat.
Byli a jsou lid, kte dobr milovali a zl nenvidli vce neli jin lid;
nazvme je proto svatmi. Ale tak svatm jako Bh, nebyl a neme bti
dn ani z lid nejsvtjch. Andl dob miluj dobr a nenvid zlho
mnohem vce neli nejvt svtcov mezi lidmi, pece vak svatos jejich jest
mnohem men neli svatost Bo. Ba i svatos Panny Marie, kter nikdy ani
nejnepatrnjho hchu se nedopustila, zstv nekonen daleko za svatost
Bo. Vichni tito tvorov byli a zstali svatmi milost, kterou jim Bh dal,
avak Bh jest sm ze sebe svatm, jest svatm pirozenost svou a zdrojem
veker svatosti, jest svatost sama.
Psmo sv. prav, e andl neustvaj velebiti svatost Bo pjce bez
pestn: Svat, svat, svat, Hospodin Bh zstup! (Isai 6, 3). Slov tch
uv crkev sv. kadodenn pi mi sv. na konci tzv. praefac ili modlitby
ppravn (tzv. Sanctus =Svat).
Na jinm mst (Is. 1, 4) nazv Psmo sv. Boha Svatm.
Kristus Pn pravil: Jedin dobr jest Bh (ev. sv. Mat. 19, 17).
almista Pn vol: Vyvyujte Hospodina Boha naeho a klanjte se na
hoe svat jeho: nebo svat Hospodin Bh n. (alm 98, 9.)
Svatost svou zjevil nm Bh vm tm, co uinil, aby mravn dobro
v lovenstvu upevnil a rozil, zl pak zniil, jako: zkonem Svm danm
na hoe Sinai, poslnm prorok, kte lid k ctnosti povzbuzovali, vtlenm
svho jednorozenho Syna, jeho uenm a pkladem, zaloenm crkve,
seslnm Ducha sv. aj.
Svat Otcov a spisovatel crkevn vdy hjili svatosti Bo proti
pohanm, kte vili a uili, e jsou i bohov zl a neestn.
Ale akoli pohan vtinou pedstavovali si bohy sv jakoto podroben
rozlinm vnm, pece byli mezi nimi jednotlivci, kte vslovn uili
svatosti Bo.
Jeliko Bh sm svatm jest, d, aby i rozumn tvorov jeho svatmi
byli. Ve Starm Zkon prav Bh: Nebo j jsem Hospodin Bh v: svat
bute, nebo j svat jsem (3. Moj. 11, 44.). Tchto slov dovolv se sv.
Petr, an napomn kesany: podle toho, kter vs povolal, a svat jest, i vy
ve vem obcovn svat bute, protoe psno jest: Svat bute, nebo j svat
61
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
jsem. (I. Petr 1, 15 a 16.) A Kristus Pn pravil: Bute vy tedy dokonal,
jako i Otec v nebesk dokonal jest.
Sv. apotol Pavel pe: To jest zajist vle Bo, posvcen vae (1.
Thess. 4, 3).
e Bh miluje dobr a nenvid zlho, vidme na pemnohch pkladech.
Dokud Adam a Eva byli bez hchu, miloval je Bh a zachzel s nimi jako
laskav otec s dtmi; jakmile vak hchu se dopustili, vyhnal je z rje. Na
ob Abelovu vzhldl Bh se zalbenm, na Kaina pak a na dary jeho
nevzhldl.
O svatosti Bo svd nm zkon mravn do srdc naich vepsan a hlas
svdom naeho.
Varujme se veho, m bychom Boha nejv svatho urazili, a sname se
ze vech sil svch, abychom skuten vyplnili vli Bo, je vel, abychom
svatmi byli.
Tm, e Bh pipout mravn zlo ve svt, nejedn Bh proti sv svatosti,
nebo monost mravnho zla ned se odlouiti jednak od pojmu vle stvoen,
nedokonal a obmezen, jednak tak ne od monosti mravnho dobra ve svt.
e zlo skuten jest, nen vl Bo, nbr Bh toliko je dopout. Bh by
nesml hch jen tehdy dopustiti, kdyby nutn nsledoval ze svobody, kterou
tvoru dal. Hch ovem odporuje svatosti Bo, ale on nevychz nutn z vle
stvoen, nbr jest j svobodn vykonn.
54. Co znamen: Bh jest nejv spravedliv?
Bh jest nejv spravedliv, znamen: Bh dobr
odmuje a zl tresce, jak kdo zasluhuje.
Spravedlivm nazvme toho, kdo kadmu dv, co mu nle.
Odmovati nkoho zna: nco pjemnho nebo dobrho nkomu
zpsobiti za dobr skutek jeho.
Trestati zna: nkomu nco nepjemnho zpsobiti za jeho skutek zl.
lovk dobr zasluhuje odmny, lovk zl zasluhuje trestu. Spravedlivm
jest, kdo dobrmu dv nleitou odmna a zlmu ukld nleit trest.
asto vak i lovk jen chce bti spravedlivm, kivd bezdky svmu
blinmu; zlho, jen se petvaovati dovede, pokld leckdy za dobrho,
a naopak zase dobrho omylem pokld za nehodnho. Omylu takovho
ovem u Boha bti neme, jeliko jest vevdoucm. Jedin Bh odmuje
a tresce dle skuten zsluhy nebo viny, i nazvme J ej proto nejv
spravedlivm.
62
Antonn Podlaha
Spravedlnost Bo hls Psmo sv. pravc na p.: Bez pijmn osob Bh
soud podle hch jednohokadho (I. Petr. 1, 17), tj., e ped nm vichni
lid jsou rovni; jako i e odplat kadmu dle skutk jeho (m. 2, 4-8),
necha jest to krl nebo ebrk.
Dobr odmuje Bh ji zde na zemi vnitnm pokojem a mnohdy, a ne
vdy, i asnm blahem. Nbonho Noema vysvobodil Bh ze veobecn
zkzy svta. Abrahamovi poehnal Bh za jeho vru a poslunost i na statcch
pozemskch. Rovn tak i Iska provzelo poehnn Bo. Joba odmnil Bh
ji zde na zemi tde za jeho trplivost: vrtil u pln zdrav a obdail jej
blahobytem mnohem vtm neli dve. Nevinn trpc Josef byl zenm
Bom ze ale vysvobozen a stal se prvnm po krli v Egypt. Nbon Rut
stala se astnou manelkou bohatho Obeda.
Zl trest Bh asto ji na zemi vitkami svdom a mnohdy, a ne vdy,
i rznmi asnmi pokutami. Hrozn byly vitky svdom, je
pronsledovaly Kaina. Hn potomky Adamovy vyhladil Bh potopou.
Nelechetn obyvatele Sodomsk zahladil ohnm. Absolon zprotiviv se otci
svmu bdn zahynul aj.
I nejmen dobr skutek odmn Bh. Ale rovn i sebe men skutek zl
potresce dle zsluhy.
Na tomto svt neodmuje Bh za dobr pln, ani zl sth plnm
trestem. Uin tak teprve na onom svt. Tam dovrena bude odmna
a dovren i trest dle pln zsluhy nebo viny. Nedivme se tud, jestlie se zde
na svt asto hodnm lidem vede zle a naopak zase lidem zlm dobe.
Poun v t pin jest podobenstv o bohi a chudm Lazarovi: Byl
jeden bohat lovk, kter se oblel v arlat a v kment: a hodoval na kad
den skvostn. A byl jeden ebrk jmnem Lazar, kterto leel u vrat jeho pln
ved, daje nasycen bti z drobt, kte padali s stolu bohatce, a dn mu
nedval: avak psi pichzejce, lzali vedy jeho (a tak jsouce mu na obt,
stovali jet trapn jeho stav). Nicmn snel ve trpliv a s odevzdanost
do vle Bo. Stalo pak se, e umel ebrk, a nesen jest od andl do lna
Abrahamova. Umel pak i bohatec, a pohben jest v pekle. Pozdvih pak o
svch, jsa v mukch, uzel Abrahama zdaleka, a Lazara v lnu jeho, a zvolav
ekl: Ote Abrahame, smiluj se nade mnou, a poli Lazara, a omo konec
prstu svho v vod, a ochlad jazyk mj: neb se mum v tomto plameni. I ekl
mu Abraham: Synu, rozpome se, e jsi pijal dobr vci v ivot svm,
a Lazar t zl; nyn pak tento se t, ale ty se mu.
Spravedlnost Bo jev se tak tm, e lidem dal zkony spravedliv,
neuloiv jim nieho se nejsou, jako i tm, e nedopout, by nad sly sv byli
pokoueni, ale s pokuenm dv i milost, aby mohli pokuen odolati.
63
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Nezapomnejme nikdy, e Bh jest nejv spravedliv. Stezme se,
bychom hchem nesvolvali na sebe jeho trest. Konejme vytrvale dobr, by
bychom zde na svt nedochzeli uznn a odmny! Pamtlivi bume slov sv.
Pavla: Dobr pak ince, neustvejme, nebo asem svm ti budeme, jestlie
neustaneme (ke Galatm 6, 9).
I pohan uznvali spravedlnos Bo. Bjili na p. ekov, e nad duemi
zemelch v podsvt vykonvaj soud Aiakos, Minos a Rhadamanthys, kte
vykazuj spravedlivm msta v Elysiu, aby tam trvili ivot blaen,
nespravedliv vak dvaj ku potrestn Erinym.
e Bh asto ji zde na zemi pokutuje hnka zaslouenm trestem, toho
jsou doklady nesetn.
Pohansk csa Nero pronsledoval prvn kesany a velel usmrcovati je
mukami nejkrutmi. Dal usmrtiti tak sv. apotoly Petra a Pavla. Ale brzo
ztrestal Bh vraha kesanv. Vojci jeho vzbouili se proti nmu. Nero
procitl jedn noci a shledal, e jest ode vech oputn. Volal ptele sv, ale
dn nepiel. Rychle pospil Nero do msta, aby sm vyhledal bval svoje
soudruhy. Ale nikdo nechtl pijati jej do svho domu. Zoufaje sob, odebral
se mezi surov zpasnky, kte jej druhdy obveselovali krvavmi svmi
zpasy a dal je, aby jej meem probodli. Ale nikdo z nich nechtl toho
uiniti. Spchal tedy na beh eky Tibery, aby se v n utopil. V posledn chvli
vak pozbyl k tomu odvahy Domnvaje se, e snze zbav se ivota
otrvenm, odebral se do palce, aby poil jedu, jej mval stle pohotov ve
zlat ndobce, ale shledal, e ji zatm nkdo odcizil. Bloudil, strachem
neustle jsa muen, pustmi ulicemi mskmi. Trnul strachy, pomleje na to,
co se as stane, a nadejde den ztej. Pokusil se jet jednou poprosit
nkterho z bvalch ptel svch o tulek. Ale dn z nich nechtl ho znti.
Konen jaksi Faon nabdl mu, e mue uchliti se do venkovskho jeho
dvora. Nero, aby nebyl poznn, odl se chatrnm odvem, zastel tv svou
a vsedl na bdnho kon. Tak vydal se s Faonem a temi prvodmi na cestu.
elest list a jakkoliv zvuk, jej zaslechl, naploval jej smrtelnou bzn. Cesta
vedla pobl vojenskho leen, a tu slyel Nero zeteln, kterak vojci
proklnaj jmno jeho. Konen dorazili k osamlmu dvorci Faonovu. Nero
vak, obvaje se prozrazen, nechtl hlavnm vchodem do dvorce vjeti.
Sestoupil s kon, plil se kolem budovy trnitm kovm, uhasil ze svou
z kalue smrdut vody a ekal tak dlouho, a mu Faon proboural ve zdi mal
otvor, kterm vlezl dovnit a ukryl se v odlehl komrce jednoho z otrokv
Druhho dne prohlsil msk sent Nerona za neptele vlasti a odsoudil
k potupn smrti. kryt Neronv byl prozrazen. Byli vyslni pochopov, aby
jej jali. Nero, slye dupot kon pijdjcho zstupu, chopil se plaky dky
64
Antonn Podlaha
a vrazil si ji do prsou. Zemel jsa 31 rok str, tho dne, v nm ped nkolika
lety svoji manelku dal odpraviti.
Csa vchodomsk Mauritius (582-603) byl velmi lakotn. V jedn bitv
byli pemnoz jeho vojci od neptel zajati. Csa mohl je za nepatrnou stku
penz vykoupiti, ale z lakoty neuinil tak. Zajat vojci byli vesms r. 600.
nejukrutnjm zpsobem od neptel odpraveni. Pozdji myslil csa asto na
svoje tk hchy a prosil Boha, aby jej za n potrestal ji zde na zemi
a nikoliv na vnosti. A hle, stalo se, jak sob byl pl. Velmo Fokas vzbouil
se proti nmu, shromdil kolem sebe vojsko a svrhl jej s trnu. Mauritius byl
s manelkou svou a s osmi syny uvren do vzen. Tu dal Fokas rozkaz, aby
cel rodina ped oima Mauritiovma byla odpravena. A tak se tak stalo.
Mauritius musil patiti nejprve na smrt manelky sv a potom na smrt dtek
svch. Pi hrozn tto podvan, kter mu srdce rozdrala, volal Mauritius:
Spravedliv jsi, Pane, a spravedliv jest soud Tvj! Poslze i on sm byl
odpraven.
Nedlouho po francouzsk revoluci navtvil jist duchovn nemocnici.
Til nemocn a udloval jim sv. svtosti. Oetovatel nemocnch mu sdlili,
e v nemocnici le vojn, jen vce trp neli ostatn, jeliko nem rukou ani
nohou. Knz el ihned k tomuto neastnku a pravil k nmu laskav: Mil
pteli, slyel jsem ji, a nyn na vlastn oi vidm, jak hrozn trpte. Jak velice
vs lituji! K bych uleviti mohl vaim bolestem! Nikoliv, ctihodn ote,
odvtil vojn: nelitujte mne! Trpm jen, eho jsem zaslouil. Poslyte jen:
Vstoupil jsem do revolunho vojska. Tu uzeli jsme jednoho dne na ulici jet
jeden k s obrazem Ukiovanho, jen dosud byl ueten, a vekery ostatn
ji byly pokceny a znieny. Sotva jsem ki uzel, byl jsem jat takovou
zuivost, e jsem obrazu Spasitelovu avl svou ual nohy i ruce. Nkolik dn
potom utkali jsme se v bitv s neptelem. A ji pi prvnm toku byl jsem
zmrzaen tak, jak mne vidte. Ale bu chvla Bohu, jen zloin mj na tomto
svt trest. Doufm od jeho nestihlho milosrdenstv, e mi na onom svt
odpust!
V Nizozem (Holandsku) provzel jist sluha svho pna na cestch. J at jsa
nezzenou touhou po penzch, kter pn jeho u sebe ml, zavradil jej
kladn na mst odlehlm a mrtvolu jeho zahrabal. S penzi svho pna
odejel do Anglie. V malm venkovskm msteku zadil sob obchod
a znenhla pracovitost a obratnost nabyl velikho bohatstv. J eliko byl ode
vech pokldn za poctivho mue, byly mu svovny rzn estn ady
a konen zvolen i za purkmistra. S adem tm byl za onch as spojen
i ad soudcovsk. asto musil tedy vyneti rozsudek nad zloinci. Svj ad
zastval spravedliv, take jeho spoluoban si jej velice vili. Ale nitru
svmu nedovedl zjednati pokoje. Nadarmo rozdal valnou st svho jmn
65
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
chudm; jeho dobroinnost zskala mu pochvaly u lid, ale nepinesla dui
jeho doucho klidu. Kdy jin se veselili a radovali, myslil on neustle na
neblah onen okamik, kdy dopustil se zloinu. Vidl ped sebou stle
zkrvavenou mrtvolu svho pna Neustle obval se, e nadejde hodina, kdy
bude prozrazen, a kdy mu bude poet klsti z hroznho zloinu. A hodina ta
nadela, a to jm samm. Kdysi konal soud nad muem, jen svho pna
zavradil. Vina byla dokzna, a psedc soudcov jednohlasn pronesli
rozsudek: Obalovan jest vinen, e svho pna zavradil. Tu ml purkmistr
jakoto pedseda soudu pronsti rozsudek. Vichni ptomn s napjetm mlky
oekvali jeho vrok. Byl to straliv okamik, kdy povstal a mluviti se jal.
Pojednou trpen vitkami svdom, odmlel se, zbledl a ve mdlobch klesl
do kesla svho. Po chvli vstal a postavil se vedle obalovanho. Potom pravil
Vizte na mn pklad spravedliv pomsty Bo. Ticet let jsem il mezi vmi
jako pokrytec, a ukrval jsem v nitru svm hrozn zloin. I vyznal se pede
vemi z provinn svho a pokraoval: Ticet plnch let snel jsem vitky
svho svdom a snail se uchlcholiti je dobrmi skutky. Ale nepotstilo se
mi to, a v tomto okamiku, kdy pro t zloin, jej sm jsem kdysi spchal,
pronsti mm nad tmto muem ortel smrti, ukzal mi Bh jedinou cestu
k zachrnn mmu. Chci konen uposlechnouti hlasu Boho v nitru svm,
abych nebyl na vky zatracen. I vyznvm se tud ped vemohoucm
a vudyptomnm Bohem, jako i pede vemi ptomnmi, e vinen jsem
vradou svho pna. Mm na svm svdom t zloin, jako tento mu zde,
i stavm se mu po bok abych stejn s nm vytrpl trest. Soudcov a vichni
ptomn zdsili se tchto slov. Nkte ptel snaili se zachrniti jej. Ale on
prosil o ortel nejinak ne jako za njak dobrodin. Prosba jeho byla konen
vyslyena. Slzy soudc, kte jej odsouditi musili, slzy jeho ptel a chudch,
kte svho dobrodince na cest jeho k popraviti provzeli, poskytovaly mu
tchy v tkli hodince smrti. Zeme s nadj v milosrdenstv dobrotivho
Boha, kter slitovv se nad hnkem, jen kaje se z hch svch.
Boleslav III., pjmm Ryav (979-1012), kne esk, dopustil se
mnohch hanebnost. Avak trest Bo ho neminul. Boleslav Chrabr, krl
polsk jej zajal a oslepil.
Roku 1695 byl v Plzni dne 28. listopadu popraven Jan Sladk, zvan vbec
Kozina, jen hjil prva poumavskch Chod proti nespravedlivmu
utiskovateli baronu Maximilianovi Lammingerovi z Albenreutu. Stoje na
popraviti a uzev barona stti mezi ptomnmi, zvolal: Lammingere,
Lammingere! Do dne a do roka zvu t ped soudnou stolici Bo; tam se
rozhodne, kdo z ns V tom hodil mu kat oprtku na krk a vmluvn kdysi
sta neastnho vdce Chodv umlkla na vdy. Lammingerovi tanula stle
na, mysli prorock slova Kozinova, i bl se, aby se nestala skutkem. Prv ve
66
Antonn Podlaha
vron den smrti Kozinovy dval velikou hostinu pnm z okol sezvanm. O
pl noci zdvihl se Lamminger ze svho sedadla a chopiv se e s vnem
zvolal posmn: Kozino; Kozino, patns prorokoval, ejhle: rok ji minul
a j dosud jet jsem zde. V tom okamiku vak skcel se mrtev v keslo sv.
55. Co znamen: Bh jest nejv dobrotiv?
Bh jest nejv dobrotiv, znamen: Bh jest pln lsky ke
svm tvorm; vecko dobr mme od nho.
Bh miluje tvory sv lskou nesmrnou, kter nelze pochopiti ani vyliti.
O Bohu teme v Psm sv.: Miluje zajist vecko, cokoli jest, a nic nem
v nenvisti z tch vc, kter jsi uinil. (Moudr. 16, 25). Bh jest lska,
prav sv. apotol J an (I. 4, 8). Z lsky t prokazuje Bh tvorm svm nessln
dobrodin. Vecko dobr pochz od Boha, jest darem Bom. Velik dn
vborn, a kad dar dokonal s hry jest, sstupujc od Otce svtel. prav sv.
J akob (1, 17). Od Boha mme ivot, tlo i dui se vemi jejich silami
a mohutnostmi; od Nho dostvme veker pirozen i nadpirozen dobra.
Co m, te sv. Pavel, (I. ke Kor. 4, 7), eho bys nebyl vzal? Od Boha
dostalo se nm zejmna spasen, posvcen a povoln k ivotu vnmu.
Proto prav Pn J e k Nikodemovi: Tak Bh miloval svt, e syna svho
jednorozenho dal, aby dn, kdo v nho v, nezahynul, ale ml ivot
vn (J an 3, 16).
K tto Sv neskonen lsce poukazuje Bh, an d skrze sta proroka
Isaie: Zdali se me zapomenouti ena nad nemluvtkem svm, aby se
neslitovala nad synem ivota svho? A by ona se zapomenula, j vak
nezapomenu se nad tebou. (Isai 49, 15).
Bh poskytuje lidem dar svch bu pmo anebo nepmo; na p.: dtkm
skrze rodie, chudm skrze dobrodince.
Dobrodin sv prokazuje nm Bh nikoliv proto, e by snad k tomu byl
zavzn, nebo e by z toho uitek nebo prospch njak ml, anebo e
bychom toho hodni byli, nbr z pouh svobodn lsky Sv. Kdo prve dal
jemu, a bude mu zase odplaceno? (m. 11, 35). Bh jest dobrotivm i vi
nevdnm hnkm, protoe jsou jeho tvorov: Bh slunci svmu vel
vzchzeti na dobr i na zl, a d dv na spravedliv i na nespravedliv
(Mat. 5, 45).
Dobrotiv Bh prvm lidem dal za pbytek krsn rj a po pdu jejich
pislbil jim vykupitele. Jak dobrotivm byl k Abrahamovi, jemu slbil dti
zemi Chananejskou i potomstvu jeho! Jak laskav peoval o nrod israelsk
na pouti! Jak dobrotiv staral se Bh o Elie, kdy ped nelechetnm
67
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
krlem Achabem, jen o ivot mu ukldal, na pou se uchlil; krkavci
pineli mu z rozkazu Hospodinovu chlb a maso kadho rna i veera.
Mladmu Tobii seslal Bh archandla Rafaela v lidsk podob, aby mu byl
prvodm a ochrncem.
Jak nesmrn dobrotivm byl Syn Bo, Kristus Pn! Bh nejen nm lidem
prokazuje lsku svou, nbr on i vem ostatnm tvorm nanejv jest
dobrotiv! I nerozumn zve nalz den co den potravu svou, nalz radost
a rozko svou.
Jeliko Bh jest pln lsky k nm, milujme i my J ej nade vecko. Milujme
Boha, nebo Bh prve miloval ns! vol sv. Jan (v 1. list svm 4, 19). Prosme
Jej za ve, cokoliv potebujeme, a dkujme mu vroucn za dobrodin, kter
jsme obdreli. Zvlt rno a veer, ped jdlem a po jdle nbon se k nmu
modlvejme!
Za modlitbu ped jdlem hod se krsn slova almu 114, 15, 16., velebc
dobrotivost Bo: Oi vech v Tebe doufaj, Hospodine, a Ty dv jim
pokrm jejich v as phodn. Otvr ruku svou a napluje velikho
ivoicha poehnnm.
Dar, je jsme od Boha obdreli, uvejme zpsobem nleitm! Jeliko
Bh vi nm nanejv dobrotivm jest, mme i my k blinm svm bti
dobrotivmi a vem i nevdnkm dobrho nejen pti, nbr i dle monosti
prokazovati!
Kdy aponci poprve slyeli o nesmrnch dobrodinch, je Bh zvlt
kesanm prokazuje, zvolali v asu: Jak neskonale dobrotiv jest Bh
kesanv! Kdy jim vak missioni povdli, e mnoz kesan Spasiteli
svmu za vekera dobrodin jeho nevdkem splcej, zvolali s nevol:
nevdn srdce! Ve kter zemi bydl lid tak bezcitn?
Jednoho dne etl mlad Saadi v Psm sv., ale nhle zavel prudce knihu
a zasmuil se. Uitel jeho, Almed, vida to tzal se: Co se ti stalo? Pro
zmnila se tv tvoje? Saadi odpovdl: Psmo sv. mluv o hnvu Bom
a na jinm mst zase nazv jej nekonenou dobrotou a lskou. Nemohu
v mysli sv srovnati si tento vzjemn odpor. Na to pravil moudr uitel:
Nen ti npadno, pipisuje-li Psmo sv. Bohu dy lidsk? Nikoliv,
odpovdl jinoch, jest to e obrazn; ale hnv Tu peruil jej Almed
a ekl: Chci vypravovati tob pbh, jen t zajist bude zajmati.
V Alexandrii ili dva bohat kupci. Nejstar syny sv, kte byli stejnho st,
poslali do Efesu za obchodem. Oba jinoi byli dobe vyueni ve ve otc
svch. Ale kdy njak as v Efesu ili, byli zaslepeni ndhernmi
radovnkami, jimi pohan tamnj uctvali bohyni Dianu, zapeli poslze
vru otc svch a oddali se modloslub. Kdy o tom Kleon, otec jednoho
z jinoch, do Alexandrie od svho Efeskho ptele zprvu obdrel, zarmoutil
68
Antonn Podlaha
se velice a zanevel hnvem nad zpronevrou poetilch jinoch. I el k otci
druhho odpadlho jinocha a oznmil mu, eho syn jeho se dopustil. Kupec
vak dal se do smchu a pravil: Ach, to mne pranic nermout, jen kdy syn
mj obchodem hodn vyzsk! I odvrtil se Kleon od nho s oklivost
a hnval se jet vce. Dopovdv tento pbh, otzal se Almed Saadiho:
Kterho z obou otc pokld za moudejho a zbonjho? Saadi odvtil:
Onoho otce, jen se hnval. A kter z obou otc, tzal se uitel dle, byl
dobrotivjm a laskavjm? Jinoch odvtil optn: Ten, jen se hnval.
A hnval se Kleon na svho syna? tzal se Almed dle. Saadi odpovdl:
Nikoliv, nehnval se na syna svho, nbr hnv jeho tkal se jeho odpadnut
od vry. A odkud vznik v nm tato nelibost nad zlm skutkem jeho syna?
tzal se uitel. Jinoch odpovdl: Ze svat lsky k pravd. Hle synu mj,
pravil uitel, podobn jest tomu u Boha. Nyn porozum zajist ponkud
hnvu Bomu.
Svat Frantiek Serafnsk odpoval jedenkrte se svm spolubratrem pod
koatm stromem, jeho koeny rychl potek zvlaoval. Bylo prv
poledne. J souce polodenn cestou unaven, vzali oba svat muov chlb, kter
si vyprosili a smive ho ve vod milho potku, chut ho pojdali. Co takto
zahnli trpk hlad, poal sv. Frantiek nhle slzeti. Pekvapen jsa tmto
zjevem jeho bratr pravil: Dobry ote! pro pak ple?! Ach nemm plakati
nad dobrotou Bo, kter nm nehodnm tak skvl obd pipravila?
Spolubratr pekvapen hledl na svtce, nebo tvrd such chlb ve vod
omoen nezdl se mu bti pli bohatou hostinou! Avak svat Frantiek
pokraoval: Rozva, milen brate, jak Pn Bh se dobrotiv o ns nehodn
star. Od vnosti ji pedvdal, e my jedenkrte zemdlen, hladem a zn
pronsledovan v tato msta zabome, a z oteck dobrotivosti sv nechal zde
vyrsti koat tento strom, ovlaovati ho bystrm pramnkem, abychom se
my dnes oberstviti mohli a v pjemnm stnu si odpoinuli. Nemla by ns
tato dobrotivost bosk k slzm plnho vdku nutiti?!
Dobrotivosti Bo nep se ni asn tresty, ktermi Bh sth hnka, ni
tresty vn, protoe Bh chce, aby vichni lid byli spaseni, a teprve, kdy
sami zhrdnou Jeho lskou, nechv je propadnouti trestm vnm. Ani
dobrotivosti Bo odporuj protivenstv a trapy, jmi nejednou i lovk
ctnostn bv navtven. Nebo vm tm zkoui Bh lovka ctnostnho, aby
jej, a-li ve zkouce t obstoj, tm vt odmnou mohl oblaiti.
I pohan uznvali dobrotivost Bo.
69
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
56. Co znamen: Bh jest nejv milosrdn?
Bh jest nejv milosrdn, znamen: Bh rd hchy
odpout a zl od ns od vrac.
Milosrdnm nazvme toho, kdo m mil neboli slitovn srdce, tj. kdo ze
srdce rd odpout tm, kdo mu ublili, a vdy ochoten jest trpcm
a neastnm ku pomoci pispti a od nich hrozc jim zlo odvrtiti.
Nejvtm a jedinm skutenm zlem jest hch, ponvad m v zpt nejen
bdu asnou, nbr i vnou.
Mimo to jsou rzn asn zla tlesn (nemoci, hlad aj.) a duevn
(zrmutek, strach, starosti a j.); tato zla vak nejsou zly skutenmi, jeliko
urena jsou k tomu, aby nm napomhala k dosaen blaenosti; nicmn ns
obyejn velice skliuj.
Opravdovmi a nejvtmi neastnky jsou hnci. Ji zde na zemi jest se
jim strachovati asnch trest, a zemrou-li ve hch svch, budou na vky
zavreni a trpti budou bolesti a muky nejvt. Oni sami vinni jsou svm
netstm.
Neastnmi nazvme tak lidi asnmi zly sklen, akoliv v pravd,
jsou-li bez hchu, neastnmi nejsou.
Se velikmi neastnmi lidmi m Bh slitovn; chce velik zlo od lid
odvrtiti, pokud by jim to slouilo ke spse.
Bh rd hchy odpout tj. Bh m slitovn se hnkem: vol jej ku
pokn, a poslechne-li hlasu Jeho, promj mu hchy, je byl spchal.
Milosrdn Bh vol hnka ku pokn svoj milost, hlasem svdom,
asnmi tresty a rznmi vnjmi prostedky, jako: kznm, dobrou knihou,
nenadlou smrt blinho a. j.
Sesl-li Bh na hnka ji zde na zemi rozlin tresty, in tak z lsky
a slitovn, aby toti jimi hnka pohnul k obrcen a polepen. Bh,
dobrotiv jsa prav sv. Klement msk (I. Kor. 56) trest, aby ns kzni
svou svatou k dobrmu pobdnul.
Milosrdn Bh odpout hnku pokn incmu, tj. promj mu vinu
spchanou, jako i vn tresty, jich, by byl za n zasluhoval, dv mu
optn milost svou a pijm jej zase za ptele a syna svho. Bh jest hotov
kadmu hnku, a to vekery hchy bez vjimky odpustiti.
Bh nen nikterak povinen, aby se nad nmi slitoval, ani toho sami
zasluhujeme; On in tak z pouh lsky sv a prokazuje nm tm milost
nezaslouenou.
Bh odpustil prarodim Adamovi a Ev trest vn, jeho za hch svj
zaslouili. Milosrdenstv prokzal Bh Davidovi, kdy do tkho hchu
70
Antonn Podlaha
upadl. Dal toti David jednoho z pednch vojn svch jmnem Urie
postaviti v boji proti Ammonitm zmysln na msto nebezpen, aby po
smrti jeho pojati mohl manelku jeho Bethsab za enu. Uri v boji skuten
padl, a David provedl hn mysl svj, a tm po cel rok setrval
v nekajcnosti, nelituje poklsku svho. Teprve, kdy prorok Nathan ve jmnu
Bom provinn jeho mu vytkal, vyznal David zkrouen vinu svou. Bh
kajcmu hnku odpustil sice vinu, nikoliv vak spravedliv trest, jen
zleel v tom, e David sthn byl netstm ve vlastn rodin sv.
Kristus Pn odpustil kajc Magdaln i kajcmu lotru na ki.
Kdo vak zatvrzelm zstv k laskavmu hlasu Bomu, jen k pokn jej
vybz, ten ovem neme od Boha oekvati slitovn a odputn, nebo Bh
odpust toliko hnkm pokn incm.
Bh nepokutuje vdy hnka ihned po skutku spchanm, jak by toho
vlastn zasluhoval, nbr ek asto dlouh as na obrcen jeho jest
shovvav.
Bh s hnkem zachz tak, jako onen zahradnk ve svatm Evangeliu
s nerodnm stromem fkovm, na nmto dn ovoce nalezeno nebylo.
Pikzal pn, aby strom ten hned vyat byl. Avak zahradnk se pimlouval,
ka: Pane, ponechej ho i tohoto leta, a jej okopm a ohnojm, snad potom
ponese ovoce. (Luk. 13, 8.).
Ped potopou popl Bh hnmu lidstvu lhtu stodvaceti let, aby se
polepiti a pokn initi mohlo.
Rovn i hnm obyvatelm Ninivskm popl Bh lhtu k polepen.
Prorok Jon prochzeje ohromnm jejich mstem ohlaoval jim ve jmnu
Bom, e msto po tyiceti dnech bude zahubeno, nebudou-li initi pokn.
Dtkliv slova Jonova probudila rzem svdom Ninivskch. Oni uznali; e
hchy svmi zaslouili pokuty, kterou prorok k nim poslan jim ohlaoval.
Aby tedy ukrotili hnv Bo, jali se bez prodlen konati tuh pokn, je
neminulo se s inkem: smiloval se nad nimi Bh a odpustil jim.
asto odkld shovvav Bh spravedliv trest po cel ivot hnkv, an
me pokutovati jej na vnosti! Marn tud til by se hnk, jeho pokuta
Bo dosud nestihla, e z trestu nadobro ji vyvzl! D zajist Psmo sv.:
Nekej: heil jsem, a co mi se pihodilo smutnho? Nebo Nejvy jest
shovvav odplatitel. (Kniha Sirachova. 5, 4.)
Milosrdenstv Bo vylil Kristus Pn v krsnm podobenstv o ztracen
ovci a o ztracenm penzi: Kter jest z vs lovk, jen m sto ovec, a ztrat-li
jednu z nich, zdali nenechv devadesti devti na pouti a jde po t, kter se
byla ztratila, a ji nalezne? A kdy ji nalezne, vlo ji na ramena sv a raduje
se, a pijda dom, svolv ptely a sousedy, ka jim: Spolu radujte se se
mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kter se byla ztratila. Pravm vm, e tak
71
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
bude radost v nebi nad jednm hnkem pokn incm vt neli nad
devadesti devti spravedlivmi, kte nepotebuj pokn. Aneb kter ena,
majc deset penz, ztrat-li jeden penz, zdali nezae svce a nemete domu
a nehled piln, dokud nenalezne? A kdy nalezne, svol ptelkyn
a sousedky, kouc: Spolu radujte se se mnou: neb jsem nalezla penz, kter
jsem byla ztratila. Tak, pravm vm, bude radost ped andly Bomi nad
jednm hnkem pokn incm (ev. sv. Luk. 15, 410). Jak rd Bh hchy
odpout, vysvt tak z pekrsnho podobenstv o marnotratnm synu:
lovk jeden ml dva syny, i ekl mlad z nich otci: Ote, dej mi dl statku,
kter mn pinle. I rozdlil jim statek. A po nemnohch dnech,
shromdiv mlad syn vecko, odebral se pes pole do dalek krajiny, a tam
rozmrhal statek svj, iv jsa prostopn. A kdy byl vecko utratil, stal se
hlad velik v krajin t, a on poal nouzi trpti. I el a pidrel se jednoho
mtnna krajiny t, a ten jej poslal do dvora svho, aby psl vepe. I dal
naplniti bicho sv pokrmem, jej vepi jedli, ale dn mu nedval. Tedy
pied sm k sob, ekl: Jak mnoho njemnk v dom otce mho m hojnost
chleba, j pak zde hynu hladem! Vstanu a pjdu k otci svmu, a dm jemu:
Ote, zheil jsem proti nebi a ped tebou: ji nejsem hoden slouti tvm
synem; ui mne jako jednoho ze tvch njemnk. A vstav, el k otci svmu.
Kdy pak byl jet podl, uzel ho otec jeho, a milosrdenstvm hnut jsa, pibh
padl na ji jeho a polbil ho. I ekl jemu syn: Ote, zheil jsem proti nebi
a ped tebou: ji, nejsem hoden slouti synem tvm. I ekl otec sluebnkm
svm: Rychle pineste roucho prvn a oblecte ho, a dejte prsten na ruku jeho,
a obuv na nohy jeho: a pivete tele tun a zabijte a jezme a hodujme: nebo
tento mj syn byl mrtev, a zase oil, byl ztracen a nalezen jest. I poali
hodovati. Byl pak syn jeho star na poli, a kdy pichzel a piblioval se
k domu, uslyel zpvn a tanec. I povolav jednoho ze sluebnk, otzal se, co
by to bylo. A on ekl jemu: Bratr tvj piel: a zabil otec tvj tun tele, e ho
zase zdravho pijal. I rozhnval se, a nechtl vejti. Tedy vyed otec jeho
poal ho prositi. Ale on odpovdv, ekl svmu otci: Aj, tolik let sloum tob,
a nikdy jsem pikzn tvho nepestoupil, a nikdy jsi mi nedal ani kozelce,
abych s ptely svmi hodoval: ale kdy tento syn tvj, kter proral statek
svj s nevstkami, piel, zabils mu tun tele. A on ekl jemu: Synu ty
vdycky se mnou jsi, a vecky vci m jsou tv; hodovati pak a radovati se
nleelo; nebo, bratr tvj tento byl mrtev a zase oil, byl ztracen, a nalezen
jest (ev. sv. Luke 15, 11-32).
A po takovchto ujitnch o otcovsk lsce Bo a o milosrdenstv J eho
jednorozenho Syna ml by kter hnk zoufati? Ml by dokonce kesan,
jen sna se pikzan Bo plniti, zmalomyslnti a zkostmi se trpiti? Mohl
by Bh zavrhnouti lovka, jen sna se dosci spsy?
72
Antonn Podlaha
U proroka Ezechiela teme tato krsn slova: iv, jsem j, prav Pn
Bh: nechci smrti bezbonho, ale aby se obrtil bezbon od cesty sv a iv
byl (Ezechiel 33, 11). A zase u Isaie: Zdali se me zapomenouti e na
nad nemluvtkem svm, aby se neslitovala nad synem ivota svho? a by,
ona se zapomenula, j vak nezapomenu se nad tebou! Aj, na rukou svch
zapsal jsem t! (Isai 49, 15. 16.) A v almu 102, veleb se milosrdenstv
Bo takto: Ltostiv a milosrdn jest Hospodin: dlouho shovvajc a velmi
milosrdn. Nebude, ustavin hnvati se: ani na vky hroziti. Ne dle hch
naich uinil nm: ani dle nepravost naich odplatil nm. Nebo, jako jsou
vysoko nebesa nad zem, tak upevnil milosrdenstv sv nad tmi, kte se ho
boj. J ak daleko vzdlen jest vchod od zpadu: tak vzdlil od ns nepravosti
nae. Jako se slitovv otec nad syny, tak slitoval se Hospodin nad tmi,
kte se ho boj.
Jestlie Bh ve Starm Zkon ji takovto ujitn lsky a milosrdenstv
projevoval, o neskonale vt dvru v jeho dobrotivos, musme mti
v Novm Zkon, kdyt sm Syn Bo lovkem se stal a na ki zemel,
aby nae hchy shladil a ns astn do nebe dovedl! Avak namt-li,
kesane mil: kterak to pichz, e pes to tak mnoz propadaj vn
zhub? Sm Kristus prohlauje, e cesta do pekla jest irok, a e mnoz po
n se ubraj! Odpovdm ti: Odtud to pichz, e tito lid na onch cestch
k peklu brti se chtj, a protoe Bh et svobody lovka a nikoho nechce
do nebe nutiti proti jeho vli, ani by lovk nutn podmnky splnil.
Ale, namt, Bh mohl by pece tyto lidi tou mrou milostmi zahrnouti, e
i nejzatvrzelej zl vle k dobrmu by se obrtila! A nechtl-li Bh zahrnouti
je svmi milostmi, pak by bylo bvalo lpe, aby vbec nebyl stvoil ony lidi,
o nich v, e pro hchy sv budou musiti bti zavreni! K tomu odpovdm:
Bh by tak byl mohl uiniti, kdyby vhradn toliko jeho vemohoucnost
a milosrdnost mohly psobiti. Nemohl vak tak uiniti vzhledem k ostatnm
vlastnostem svm. Nebo kdyby Bh milosrdenstvm svm byl nucen zdreti
se od stvoen lid, je by zavrhnouti musil, pak mohl by kad lovk ci:
Bh mne stvoil, jest tedy jisto, e do nebe se dostanu. Jak vak zlody by
vznikly ve svt za takovho stavu vc?
Ne pestame s takovmi vahami! Pidrujme se s dtinnou prostotou
tchto dvou dleitch nauk katolick vry, toti pedn: jak ji eeno, Bh
chce, aby vichni lid spasen doli; za druh: Kad dospl lovk m,
dokud ije, v moci sv, aby spasen doshl.
To plat i o pohanech. Nebo, pln-li pohan povinnosti sv, postar se
Bo milosrdenstv ji o to, aby k ve dospli, by, Bh jak sv. Tom
Akvinsk prav, i andla s nebe seslati ml, aby jim vru hlsal.
73
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Katolick missie podvaj nezdka nejkrsnj doklady pro tuto pravdu.
Dotme se ve zprvch missionskch, kterak ten nebo onen pohan
pirozenm rozumem byl veden k tomu, aby k svmu Tvrci se modlil a toho
se zdroval, o em poznal, e jest to hchem. Ji ji piblioval se konec jeho
ivota, kdy tu na pohled pouhou nhodou zabloudil mission do jeho che,
aby jet v prav as nebe mu otevel. Nebo zase dovdme se o jinm
pohanu, jen v nitru svm jaks hlas zaslechl, kter mu velel, aby vyhledal
hlasatele kesansk vry. I vydal se pohan ten na dlouhou cestu za
missionem, a se mu potstilo konen jej nalzti, i dostal se tm zrove
tak na cestu do nebes.
Jestlie Bh tak velice o pohany peuje, zda milosrdenstv jeho neujme se
jet mnohem otcovtji ns, kte ktem jsme obmyti v krvi boskho
Bernka? Bu, kesane mj, nejsi sob vdom dnho hchu, anebo tla t
njak vina, z n jsi se dosud nezpovdal. Ct-li, e prost jsi hchv, me
nicmn, nedvuje sob vzhledem k vlastn sv slabosti, s pokornou bzn
snaiti se pracovati na spse sv. Ale daleka budi tebe ona nekesansk
zkostlivos, kter milosrdenstv Bomu nedvuje a ani slovem rozumnho
zpovdnka upokojiti se ned.
Dejme tomu, e na tob lp tk pein, a ty se domnv, e nebude
moci se pemoci tou mrou, abys se z nho vyzpovdal; nebo snad mn
dokonce, e tak velik zloin Bh tob nikdy odpustiti neme. Pak tob
pravm: kdyby hchov tvoji byly erven jako krev a etn jako psek
mosk, pece by ti je Bh mohl odpustiti a skuten by ti je tak, odpustil,
kdybys se z nho skrouen vyzpovdal! Nebo hchov tvoji, necha jsou
sebe t, jsou pece vdy jet nm konenm, milosrdenstv Bo vak
jest nekonen.
dn matka pe Jidich Suso nepospch tak rychle, aby nejmilej
dt sv vynesla z ohn, v nj upadlo, jako Otec nebesk hotov jest, hnka
na milost pijmouti, by hchy celho svta byl poskvrnn.
Prvem tedy nazv crkev sv. ve svch modlitbch Boha Otcem
slitovn a obrac se k Nmu slovy: Boe, J eho vlastnost jest smilovvati
se vdycky a odpoutti
Jeliko Bh k nm jest milosrdnm, bume i my milosrdni k blinm
svm: odpoutjme jim rdi, m se proti nm provinili a odvracejme od nich
dle sil svch zl, je je stihlo nebo jim hroz! K tomu vybz ns Kristus Pn
slovy: Milosrdni bute, jako i Otec v milosrdn jest. (Luk. 6, 36.)
J eden modlosluebnk v Kandii, tak vypravuje svat Frantiek Salesk
v knize sv o lsce Bo svedl jednoho kesana k modloslub. Nad tm se
rozhorlil tamj biskup, jmnem Karpus, tak tuze, e se k Bohu modlil, by dle
spravedlnosti sv oba hnky zahladil. I stalo se, e v plnon dob vidl,
74
Antonn Podlaha
jako druhdy svat tpn, nebesa oteven, a Pna Jee od nesetnho
mnostv andl obstoupenho a sedcho na trnu skvoucm. Potom vidl,
kterak zem se otvr, a e na kraji hrozn propasti oni dva vinnci stoj, na
nto smrt byl volal. Vidl, v jakm nebezpeenstv se nachzej, nebo ji ji
mli padnouti do hrozn propasti. V tom pozdvihne oi svch vzhru, a vid,
e P. Je, neskonen milosrdn nebesk slitovnk, maje s nimi trpnost,
trn svj opout a dol pospch, kde ti oba neastnci stli. Vid, kterak jim
dobrotivou a ochranou ruku svou podv, a od toho hroznho msta je
odvozuje kde jim smrt hrozila. Procitnuv biskup z tohoto vytren, pestal lti
a tresty Bo s nebe na n volati.
Varujme se vak toho, abychom na milosrdenstv a shovvavost Bo
opovliv se nespolhali; a neodkldejme tud s poknm svm! Sv.
Fulgens pe: Takov, kdo od svch nepravost upustiti zanedbvaj,
odputn sob od Boha slibujce, bvaj druhdy nhlm Boha hnvem
pakvapeni, tak e neobdruj ani asu k obrcen, ani daru k prominut. Tou
pinou jednoho kadho z ns napomn laskav psmo svat, kouc:
Neprodlvej obrtiti se ku Pnu, ani odkldej den ode dne. Nebo nhle
pijde hnv jeho a v as pomsty rozptl t. (Ekkli. V. 8. 9.) Prav tak
blahoslaven David: Dnes uslyte-li hlas jeho, nezatvrzujte srdc svch.
(alm XIV, 8.) S nm se i svat Pavel srovnv slovy tmito: Vizte brat,
aby snad v nkom z vs nebylo srdce zl a nevrn, kter by odstupovalo od
Boha ivho: ale napomnejte se vespolek po vecky dni, dokud se dnes
jmenuje, aby nkdo z vs nebyl zatvrzen oklamnm hchu. (id. III, 12. 13.)
57. Co znamen: Bh jest nejv pravdomluvn
a vrn?
Bh jest nejv pravdomluvn a vrn, znamen: ve co
Bh mluv je pravda; a co pislibuje nebo m hroz, spln.
Pravdomluvnm nazvme toho, kdo vdy pravdu mluv. Nazvme-li
tedy Boha pravdomluvnm chceme tm ci: Bh zjevuje jenom pravdu; ve co
mluv a oznamuje, je pravda. (Srvn. otzku 7. na str. 16.)
Bh neme se mliti, ponvad je vevdouc, ani me lhti a klamati,
jeliko jest nejv svat. Proto prav Psmo svat: Nen Bh jako lovk, aby
klamal, ani jako syn lovka, aby se mnil. ekl tedy, a neuin? Mluvil,
a nenapln? (IV. Moj. 23, 19.) Potek slov tvch jest pravda (alm 118,
160). Sv. apotol Pavel v list svm k manm (3, 4) d: Bh jest
pravdomluvn, a v list k idm (6, 18): nemono jest, aby Bh klamal.
Sv. Klement msk d: Bh vele nelhati, zajist mnohem mn obele ns,
75
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
nebo nen u Boha nic nemonho krom li. (Kor. 27.) e ve, co Bh mluv,
je pravda, potvrdil Bh Syn sm; an pravil: Nebe a zem pominou, ale slova
m nepominou (Mat. 24, 35).
Vrnm nazvme toho, kdo pln, co slbil.
Bh jest nejv vrn znamen tedy, e Bh vdy a jist spln, co slbil
nebo m vyhrouje. Slb-li Bh, e spravedlivho odmn, zajist tak uin.
A pohrozil-li e potrest toho, kdo by hchu se dopustil, spln zajist svoji
pohrku.
Z psma sv. vme, e Bh vdy splnil, co pislbil nebo m hrozil.
Prarodim v rji hrozil Bh, e zemrou, budou-li jsti se stromu
zapovdnho; jedli a musili konen zemti. Abrahamovi slbil, e stane se
praotcem velikho nroda a e z potomstva jeho vyjde Vykupitel, jen obla
veker lidstvo. A zaslben toto skuten splnil.
Vekera proroctv, je o budoucm Spasiteli uinil Bh ve Starm zkon,
dola splnn.
Simeonovi slbil Bh, e neuz smrti, le by prve uzel Krista Pna. A slib
tento Bh splnil. Kdy tyictho dne po narozen Pna Jee pinesli jej P.
Maria a sv. Josef do chrmu Jerusalmskho, aby Bohu podala za Nj a za
sebe ob oistnou, piel z vnuknut Ducha sv. Simeon prv v tou dobu do
chrmu. A pouen Duchem sv., e toto dtko jest Spasitel svta, vzal je na
lokty sv, a pln vdnosti, e dostalo se mu spatiti Vykupitele, velebil Boha.
Kristus Pn pedpovdl, e Jerusalm bude vyvrcen, i stalo se tak
skuten 37 let po smrti Jeho (r. 70. po narozen Jeho).
Lid asto proto nebvaj vrn, ponvad bu necht nebo nemohou
dostti slovu svmu. Ale Bh netoliko me splniti ve, co pislibuje nebo m
hroz, jeliko jest vemohouc, nbr i chce ve splniti, ponvad jest nejv
dobrotiv, milosrdn a spravedliv. Vrn jest Hospodin ve vech slovch
svch a svat ve vech skutcch svch. (alm 114, 13).
Vdouce, e Bh jest nejv pravdomluvn, vme pevn a nezvratn
slovm jeho a nikdy ani v nejmenm o nich nepochybujme, by i snad slab
rozum n leccos nechpal. Spe bychom pochybovati mohli o tom, co
vlastnma oima svma vidme, ne o tom, co Bh ekl, nebo oi mohou
klamati a se mliti, Bh vak neme klamati ani se mliti.
Jeliko Bh jest nejv vrn, dvujme pevn v jeho zaslben. Drme
nepohnutedln vyznn nadje sv, nebo vrn jest ten, jen zaslbil (sv. ap.
Pavel k idm 10, 23).
Oekvejme s jistotou, e spln, co slbil, by se nm i snad zdlo, e Bh
na slib Svj zapomnl. ime se pkladem trplivho Joba, jen v nejvtch
trapch, je mu bylo sneti, pravil: By mne Bh tak zabil, v nho doufati
budu (J ob. 13. 15).
76
Antonn Podlaha
Mjme vdy na pamti, e Bh spln, m hroz, a bojme se hrozeb jeho!
Bh hroz tomu, kdo by nekajcn v tkch hch zemel, vnmi tresty;
tomu pak, kdo v lehkm hchu umr anebo asnch trest za hchy sob
neodpykal, mukami oistcovmi.
Vlastnosti Bo je jsme uvedli, jsou nejdleitj. Ale Bh nem pouze
jen tyto vlastnosti, nbr jet nekonen mnoho jinch dobrch vlastnost;
m vekery mon dobr vlastnosti bez mez a mry. Tak lid maj sice dobr
vlastnosti, ale jen mlokter, a i tch nikoli sami, nbr jen s pomoc Bo
nabvaj. Bh m svoje nekonen vlastnosti sm ze sebe od vnosti.
Ponvad Bh m vekery dobr vlastnosti v me nejvy, take nememe
ani ji mti lepch a dokonalejch, jest bytost nejdokonalej.
58. Z eho poznvme, e Bh jest a jak vlastnosti
m?
e Bh jest a jak vlastnosti m, poznvme:
1. z viditelnho svta;
2. z hlasu svho svdom;
3. zvlt pak z nadpirozenho zjeven.
Bh je neviditeln, nebo jest pouh duch. Nememe tedy na vlastn oi
sv pmo poznati, e Bh jest a jak vlastnosti m.
1. e Bh jest a jak vlastnosti m, poznvme z viditelnho svta.
Spatme-li krsnou budovu, soudme prvem: tento dm nevznikl sm od
sebe, nbr e vystavl jej dovedn stavitel. Uzme-li skvostn hodiny, vm,
e nemohly vzniknouti samy od sebe, nbr soudm, e dovedn emeslnk je
zhotovil; a uzm-li umleck dlo njak, na p. obraz nebo sochu, soudm, e
nevzniklo samo sebou, nbr e zhotovil je mal nebo socha a p. Vdy
z inku soudme na pimenou pinu. A podobn musme tak, pozorujce
tento viditeln svt, souditi: tento krsn svt nemohl vzniknouti sm od sebe,
nbr mus nkdo bti, jen jej stvoil, zachovv a d Bh! Kad pskov
zrnko jest dkazem jsoucnosti Bo. A tm vce kad vajko hmyzov!
Nebo vekery tyto promnliv a tud nikoliv nutn bytujc vci nemohou
mti pvod svho byt samy v sob; ony pedpokldaj pinu mimo sebe
lec, a v ad tchto vnjch pin mus bti konen pina nestvoen,
sama sebou bytujc. Zeptej se hovad a nau tebe, ptactva nebeskho
a oznm tob, mluv zemi, odpov tob a vypravovati budou tob ryby mosk;
kdo nev, e vecko to ruka Hospodinova uinila? (J ob 12, 79). Svt jest
takoka oteven, kadmu srozumiteln kniha, v n zeteln jest psno: Jest
77
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
vemohouc, nekonen moudr, nekonen dobrotiv Bh. Proto prav sv.
apotol Pavel: Neviditeln vlastnosti jeho (Boha) ze stvoen svta skrze ty
vci, kter jsou uinny, rozumem pochopen spatny bvaj, toti jeho
vn moc a bostv, tak e nemohou (pohan) mti vmluvy. (K m. 1, 20.)
Staroesk mudrc Tma ze ttnho (1331 1401) napsal: Svt tento jest
jako obecn vem knihy jaks, jeto jsou psny Bo rukou, toti moc Bo
a moudrost, a kad stvoen obzvl jest jako slovce tch knih, kter jsou
k ukzn moci jeho a moudrosti. A jako bv, e neuen, uze knihy, vid
slovce psan, ale nerozum, co kter mn: takt lovk nemoudr, kter
mysli k Bohu nepilo, vid vnj postavu v zejmm stvoen, ale co je pro,
tomu nerozum: ale moudr lovk, jen ve me rozsouditi v t slinosti,
kter je ve stvoen zejm, vnit sez, jak jest divn a velik moudrost Bo,
jeto je ve to tak ozdobn zpodila.
tejme asto ve velkolep knize prody! Mme-li bystr a nezkalen
oko, budeme se krok za krokem setkvati s novmi vcmi, z nich kad
zvstuje Boskou moudros, vemohoucnos a dobrotivos. Vzestupujme
tud hodn asto od vc stvoench vzhru ke Tvrci, a to kony nleit
bohopocty, jako i vzbuzovnm vdnosti a lsky k nmu! Nezapomnejme
pi tom, e tento vemohouc Tvrce je t, jen v nevslovn lsce
a milosrdenstv lovkem se stal, aby trpl za nae hchy a nebe nm otevel,
bychom tam nazrnm na krsu nestvoenou vn povali blaenosti. A tak
pozvedaj se nae projevy vdnosti a lsky z oboru hmotn prody v oblasti
nadpirozen.
Crkev sv. u, e Bh, Stvoitel a Pn n z vc stvoench svtlem
lidskho rozumu najisto me bti poznn. (Snm Vatiknsk, sez. III. kan.
1.)
2. e Bh jest a jak vlastnosti m, poznvme z hlasu svho svdom.
Svdom nae ns napomn, abychom bli se neviditelnho pokutovatele
veho zlho a doufali v odmnitele skutk dobrch. Kad lovk, je
k uvn rozumu svho dospl, ct, e v jeho srdce vepsn jest zkon, jen
mu vel, aby zlho se varoval a dobr konal; zkon, jen urit skutky mu
zapovd jakoto zl a jin jakoto dobr od nho d. Tento zkon vepsn
jest v srdce jednohokadho a neme z nho nikdy bti pln vymazn. Sv.
apotol Pavel prav: J ento (pohan) ukazuj dlo zkona napsan v srdcch
svch, kde jim svdectv vydv svdom jejich. (K m. 2, 15.) Tam
vak, kde urit zkon jest, mus tak nkdo bti, kdo jej dal. A tmto
zkonodrcem neme bti nikdo le nekonen svat a nejv spravedliv
Bh!
78
Antonn Podlaha
Bh zjevuje se nm tedy ji viditelnm svtem a svdomm nam. Toto
zjeven, jeliko pirozenmi prostedky se dje, nazvme zjevenm
pirozenm.
3. Mimo to vak poznvme, e Bh jest a jak vlastnosti m zvlt
z nadpirozenho zjeven. Jsou to sdlen, je uinil lidem Bh sm pmo,
zvlt pak skrze patriarchy a proroky a nejposlze skrze Syna svho J ee
Krista a apotoly (srv. ot. 8. na str. 17). Sdlen ta tkala se Boha a jeho
vlastnost, dle pomru lovka k Bohu, a cle lovka, jako i prostedk,
jimi by cle toho doshl. Pravdy o sdlench tchto obsaen nemohly od
lovka bezpen ze zjeven pirozenho bti poznny.
Jest Bh! To hls jasn a zejm zjeven nadpirozen. Z tohoto zjeven
poznvme Boha nejbezpenji a nejlpe.
Nauen. Raduj se z toho, e Bh nejv dokonal jest, a miluj ho nade
vecko; on jedin me srdce tvoje oblaiti. Co mi jest na nebi (krom tebe)?
A bez tebe co jsem chtl na zemi? Bh srdce mho a dl mj jest Bh na
vky. (alm 72, 25. 26.)
Dkujme Bohu za velikou milost, kterou nm prokzal tm, e se nm
poznati dv! J ak poetil a neastn jest lovk, jen prav: nen Boha!
Prvem prav Psmo sv.: ekl nesmysln v srdci svm: Nen Boha (alm 13,
1). Varujme se takovchto pobloudilc; nebo kdo v Boha nev, neboj se
Ho a jest veho schopen! Obyejn jsou to lid, kte maj zl svdom, a kte
by sob pli, aby nebylo spravedlivho, vevdoucho Soudce jen je
jedenkrte bude souditi. Nikdo nepopr Boha, le kdo si peje, by Boha
nebylo prav sv. Augustin. Nevra v Boha vdy pochz z pevrcen vle
lidsk, a nikoliv ze zdravho rozumu.
Mnoz z tch, kte o jsoucnosti Bo pochybovali a nevrou svoji se
vychloubali, musili poslze uznati, e vekery nmitky, je inili proti
jsoucnosti Bo jsou bezdvodny, a e soustavy, jimi usilovali svt vysvtliti
bez Boha, nevyhovuj poadavkm rozumu. Nevrec Voltaire ( 1778)
nejednou vyznal, e jest Bh a e due lidsk je nesmrteln. Onemocnv
vyzpovdal se a zemel volaje: Oputn jsem od Boha i od lid. Jindich
Heine, pokud byl zdrv, posmval se vemu nboenstv. Avak zastien byv
bolestnou nemoc, zmnil sv smlen, a ve sv zvti r. 1853. ped notem
a svdky vypovdl: Od ty rok odekl jsem se v hrdosti filosofick
a vrtil se k nboenskm idem a citm. Umrm ve ve jednoho Boha,
vnho Stvoitele svta, jeho milosrdenstv vzvm pro svou nesmrtelnou
dui. Uenec Maximilian Littr byl horlivm stoupencem bezboeck
filosofie. Avak nedoed upokojen v neve, povolal k sob katolickho
knze, dal se pouiti o ve a pijal sv. kest. Brzy potom v Pai zemel r.
79
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
1881. a crkevn zpsobem jest pochovn. Podobn jin mnoz nevrci, kte
mli tolik zmuilosti, e se neostchali uznati svj blud, zavrhli a odvolali
svou nevru.
Vichni nrodov uznali a uznvaj, e Bh jest. Ji starovc mudrci
vdli, e nen nroda bez nboenstv. Plato d: Vichni ekov i barbai,
souhlas v tom, e bohov jsou. Podobn mluv slavn enk Cicero: Nen
nroda, jen byt tak byl surovm a divokm, aby nevil v Boha, by
i nevdl, jak jest.
Djepisec Plutarch prav, e jsou msta, kter zd, umn, krl, bohatstv
nemaj, kol a divadel neznaj, avak msta, kter by nemlo chrmv ani boh,
kter by modliteb a psah neznalo a obt nepinelo, jet nikdo nevidl.
Mudec Seneca pe: Vem jest vtpena vra v bohy, ani je kde nroda, jen
by tak zkonm a mravm odporoval, e by nevil, e jsou njac bohov.
Artemidorus, eck spisovatel jen il ve 2. stol. po Kr. P. prav: Nen nroda
bez Boha; jedni jej ct takto, druz jinak. Vme to t z pamtek, je po nrodech
bvalch zbyly, a z jazykozpytu.
Cestovatel souasn dosvduj t, e nen nroda, kter byl v Boha
nevil. Proslul cestovatel po Africe, David Livingstone prav: Jakkoli
kmenov afrit co do vzdlanosti hluboko pod nmi stoj, pece nen teba
pouovati je o Bohu a vnm ivot. Ob pravdy uznvaj se po v Africe.
Nmeck uenec Hellwald pe: Jako nen nroda bez e, tak i nen nroda
bez nboenstv.
O poznn nboenskch nzor u pohanskch nrod souvkch zskali
sob neocenitelnch zsluh katolit missioni. Vsledky jejich bdn krsn
shrnul Ch. Pesch ve slova: Odevad zaznv nm z pohanstva vstc: Jeden
toliko jest Bh, jen ovld a d svt i lidstvo, ochrauje zbon, mst se nad
zloinem, soud dobr i zl. Nech rzn se pokolen lidsk svm tlesnm
i duevnm vvojem, nech rozchzej se ve svch nzorech, mravech,
povstech, umn, vdch, zzench obanskch: ani jedinho nroda nen na
celm rm svt, jen by pudem pirozenm veden byl k poprn Boha.
Vichni nrodov volaj, kaj nebo aspo po svm zpsobu vyjditi se sna
slova: Ote n jen jsi na nebesch! Jednak mocn kazy prodn lovku
moc vy na pam uvdj, jednak pozeman, an k znm hvzdm zrak
svj pozved, poznv ve spodanm jejich pohybu a velkolep ndhee tles
nebeskch dlo tvrho ducha a nesthl moudrosti. Nejastji pak pocit
malomocnosti a slabosti nut trpcho lovka, aby k mocnmu vysvoboditeli
obrtil prosebn svj zrak.
80
Antonn Podlaha
2. O tech boskch osobch.
59. Je-li vce ne jeden Bh?
Jeden toliko jest Bh.
e toliko jeden jest Bh, me lovk ji pouhm rozumem svm poznati.
Rozum k tomu ponouk a to zjevuje, e jest jeden Bh, prav sv. Ireneus (II,
6, 1). Nebo nezkalen rozum lidsky dospv k pesvden, e Bh jest bytost
nejvy a nejdokonalej, a e tud tato bytost, prv proto e jest nejvy
a nejdokonalej, neme mti sob rovn, sice by nebyla bytost nejvy
a nejdokonalej. Nezkalen rozum lidsk vede tedy k poznn, e jeden toliko
jest Bh. Ale hchem prarodi byl rozum lidsk zatemnn a vnmi
oslepen.
Lid do rznch krajin svtovch rozptlen byli sice zpotku njak jet
as pamtlivi prvotnho istho nboenstv, jemu se byli od pedk svch
nauili, a chovali v pamti sv zprvy o stvoen svta a lovka, o prvotnm
hchu, o potop a p., avak bhem asu zapomnali vdy vce a vce na
pravho Boha a pokazili rznmi povstmi i zmnn zprvy o prvnch
osudech lidstva. Rozum jejich stle vce a vce se zatemoval, a vle jejich
klonila se ke zlmu. Odvraceli se od Boha stvoitele a pikloovali se ku
vcem stvoenm, je poali za bohy povaovati. Msto jedinho pravho Boha
mli mnostv boh, (mnohobostv, pohanstv). Klanli se slunci, msci,
hvzdm, ohni, ano i zvatm, ctce je jako bytosti bosk, a dopoutjce se
tak ohavn modlosluby. Spolu oddvali se i velikm mravnm chybm
a neestem. V modloslub a mravn zkze jev se zhoubn panstv blovo,
jen neustal lidi ke zlmu svdti. Milosrdn Bh, chtje hn lidstvo spasiti,
vyvolil sob potomstvo zbonho Abrahama, nrod israelsk (idovsk), aby
aspo v nrod tomto zachovna byla prvotn vra v jedinho pravho Boha.
Aby tud poznan, e jeden toliko jest Bh, bylo snaz a jistj, zjevil
Bh sm vslovn pravdu tu nrodu vyvolenmu. Na hoe Sinaj oznmil Bh
lidu israelskmu: J jsem Hospodin Bh tvj, kter jsem vyvedl tebe ze
zem egyptsk, z domu sluebnosti. Nebude mti boh cizch pede mnou.
(2 Moj. 20, 2-3.) A sty proroka Isaie prohlsil: J jsem Hospodin a nen
dnho vce; krom mne nen Boha. (Is. 45, 5.) J jsem Bh, a nen dnho
vce Boha, ani jest mn podobnho. (Is. 46, 9.). Moj uvd pravdu tu lidu
israelskmu dtkliv na pam, an d: Sly, Israeli, Hospodin Bh n,
Hospodin jeden jest.
81
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Sv. apotol Pavel u vslovn: Mme toliko jednoho Boha. (I. ke Kor. 8,
6).
e Bh toliko jeden jest, uvdno bylo Israelitm na pam tm, e mli
toliko jeden svatostnek a pozdji toliko jeden jedin chrm v Jerusalm.
Akoliv tm vichni nrodov krom nroda vyvolenho oddni byli
mnohobostv a modloslub, pece se i u nich zachovalo aspo bezdn
jaks pesvden, e jeden toliko jest Bh. Slavn obhjce vry kesansk Q.
Sept. Fl. Tertullian (160-240) upozoruje na to, e i pohan v okamench
pedsudky nezatemnnch a v domcm soukrom jen jedinho Boha vzvaj,
a nikoliv nkterou z model svch, kajce: Dej Bh, Bude-li vle Bo,
Bohu porueno, Zapla Bh, Bh soudi mezi nmi.
Tomuto mimovolnmu svdectv du pohanskch, e jedin jest Bh,
obdivuje se zmnn apologeta, an vol: svdectv due pirozen
kesansk!
Toto neuvdoml pesvden, e jeden toliko jest Bh, jev se u pohan
tm, e a vili ve vce boh, pece jen jednoho z nich pokldali za
nejvyho. Tak u ek byl Zeus jmn krlem vech boh. U man byl
nejvym bohem J uppiter. Tak Slovan ctili jednoho nejvyho Boha,
o nm vili, e, slavn jest a veho bohatstv pln; nazvali jej Perun.
Vra v jednoho Boha vekermu naemu smlen a jednn dodv
jednoty, v ivot poskytuje bezpen dvry, zbavuje lovka strachu z jinch
mocnch bytost, jak tomu u pohanv bv, a vedouc k pesvden, e
vekero pokolen lidsk jest jedna rodina jednoho Boha, povzbuzuje ku prav
lsce blensk.
Uen, e jeden toliko jest Bh, sv. otcov hjili silovn proti pohanm
a pravdu tu pohanm vru kesanskou pijati chtjcm co nejdtklivji na
srdce kladli. Hermas, jen il ve 2. stol. po Kr., napsal ve spise svm, Past
zvanm, mezi jinm toto napomenut: Pedevm v, e jeden jest Bh, jen
vecko stvoil, dokonal, z nieho vecko uinil.
Sv. Ignatius muednk, biskup Antiochensk, ( 107 po Kr. P.), pedveden
byv ped csae mskho Trajana, k otzce jeho: Co mysl, e my (pohan)
nemme boh?, odpovdl: Bloud, zloduchy pohan bohy nazvaje. Jeden
zajist jest Bh, jento stvoil nebe a zemi a moe a vecko, co v nich jest!
Kesan v prvch dobch po Kristu nazvni byli, protoe v jednoho
Boha vili, vbec ctitel Boha, a nzev ten dvali si jakoto nejvt
chloubu i na hroby sv.
60. Kolik jest v Bohu osob?
V Bohu jsou ti osoby.
82
Antonn Podlaha
Osoba = vlastn to, co o sob jest; vklad pojmu toho
viz pi otzce 63.
61. Jak se jmenuj ti bosk osoby?
Ti bosk osoby se jmenuj: prvn Otec, druh Syn, tet
Duch svat.
e v Bohu jsou ti osoby, vme jasn a urit jen ze zjeven Boho.
Ve Starm Zkon nebyla pravda ta vslovn prohlena, ponvad by
Israelit, nrody pohanskmi obklopen, snadno mohli nedobe j rozumti
a domnvati se, e vce jest boh. Nicmn byla pravda ta v Psm sv. Starho
zkona aspo naznaena.
V Psm sv. teme toti tam, kde o stvoen lovka jest e, tato slova:
ekl Bh: Uime lovka. Mnonm slem Uime naznaeno jest,
e v Bohu jest vce osob. Podobn teme na jinm mst Psma sv., kde
vypravuje se o zmaten jazykv, tato slova: ekl Hospodin: Pojte tedy,
sstupme a zmame tam jazyk jejich. Tak nalzme v Psm sv. Starho
Zkona zmnku o Duchu sv. ji pi stvoen svta: Duch Bo vznel se nad
vodami.
V Novm zkon vak byla pravda ta zejm lidstvu oznmena. Pedevm
stalo se tak pi ktu Krista Pna v ece Jordn. Kristus Pn, poktn byv od
sv. J ana, vystoupil z vody a modlil se. A aj, kdy se modlil, otevelo se nebe,
a Duch svat sestoupil v tlesn zpsob jako holubice na nj, a hlas s nebe
stal se: Ty jsi Syn mj mil, v Tob jsem si zalbil. Bh Otec dv Pnu
Jei svdectv, e jest Synem jeho milm; Duch sv. pak sestoupil na nj
v podob holubice, kter byla odznakem istoty, mrnosti a lsky.
Kristus Pn ped svm vstoupenm na nebesa pravil k apotolm svm:
Jdouce, ute vecky nrody, ktce je ve jmnu Otce i Syna i Ducha sv. Sv.
apotol Pavel pe: Milost Pna naeho Jee Krista, a lska Bo,
a astenstv Ducha svatho budi se vemi vmi. Amen. (2. ke Kor. 13, 1.)
Sv. J an v prv epitole sv (5, 7) pe: Nebo ti jsou, kte svdectv
vydvaj na nebi: Otec, Slovo, a Duch svat a ti ti jsou jedno.
Vra v Boha trojosobnho povdy hluboko tkvla v srdcch kesanv.
Sv. Klement msk pe v list ke Korintskm: Nemme-li jednoho Boha
a jednoho Krista? ne-li jednoho Ducha milosti vylitho na ns, a jedno
povoln v Kristu?
Sv. Polykarp, biskup Smyrnensk, modlil se ped svou muednickou smrt
( 147) takto: Pane Boe vemocn, Ote milho a poehnanho Syna svho
Jee Krista, skrze nho jsme poznn tebe doshli, Boe andl a mocnost,
83
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
a vekerenstva a celho pokolen spravedlivch, jen ij ped obliejem tvm:
velebm tebe, es mn ril v den tento a v tuto hodinu v potu muednk
tvch podl dti v kalichu Krista tvho ku vzken k ivotu vnmu, due
i tla, v neporuitelnm obnoven skrze Ducha svatho, k nimto k dnes
pivtlen jsem ped tebou v tunou a lbeznou ob, jako jsi uchystal ji,
pedpovdl a vyplnil, Boe neklamav a pravdomluvn. Proto chvlm tebe
za vecko, velebm a oslavuji tebe i s vnm nebeskm Jeem Kristem,
Synem tvm milm, s nmto Tob a Duchu svatmu est bu nyn a navky.
Amen. Crkev Smyrnensk, podvajc zprvu o hrdinn smrti svho biskupa
ostatnm kesanskm obcm, kon list svj tmito slovy: elme vm,
brat, byste se dobe mli, krejce podle slov evangelia Jee Krista, s nm
bu slva Bohu Otci a Duchu svatmu pro spasen vyvolench svatch, jako
i osvdil blahoslaven Polykarp smrt svou, po jeho lpjch k v i
J ee Krista se shledme. Podobnmi slovy zavr se i zprva o umuen sv.
Igntia, o nm se d, e dokonal v Jei Kristu Pnu naem, skrze nho
a s nmto Otci bu est a mocnost s Duchem svatm na vky. Amen. Sv.
Igntius Muednk v list svm k Efeskm pe v tento smysl: astnmi se
stvte Otce skrze utrpen Syna jeho, prostedkovnm Ducha svatho
a Magnesk napomn t svtec slovy: Snate se, abyste utvrzeni byli
v naukch Pn a apotol, abyste ve vem, cokoli konte, dobrho zdaru
nabvali, v tlesnch vcech i duchovnch, ve ve i v lsce, v Otci, Synu
a Duchu sv. od zatku a do konce Poddni bute biskupovi a sob
vzjemn, jako Je Kristus podle tla Otci svmu, a apotol Kristovi i Otci
a Duchu svatmu, abyste jednotou tlesnou i duchovn sjednoceni byli.
V katakombch nalezen nhrobn npis z prvch dob kesanskch tohoto
znn: Jucundianus vil v J ee Krista, ije v Otci i Synu i v Duchu sv.
Tak zvan vyznn sv. Athane, je pochz z konce V. stol. po Kr. P.
obsahuje tato slova: J est pak vra katolick, bychom ctili jednoho Boha
v Trojici a Trojici v jednot, ani osob v jedno nesmujce: ani podstaty
nerozdlujce. Nebo jin je osoba Otce, jin Syna, jin Ducha sv.; ale Otce
i Syna i Ducha sv. jedno jest bostv, rovn chvla a stejn vn
blahoslavenstv.
Rovn tak urit a jasn vyjdeno uen o tech boskch osobch
v prefac, je k se pi mi sv. v den nejsv. Trojice, jako i v obyejn nedle
v roce: V pravd hodno a spravedlivo jest, sluno i spasitelno, abychom Tob
vdy a vude dky inili: Hospodine svat, Ote vemohouc, vn Boe.
J en s jednorozenm Synem Svm a Duchem svatm J si jeden Bh a jeden
Pn; ne v jedinosti jedn osoby, nbr ve Trojici jedn podstaty. Nebo co
o Tv slv dle zjeven Tvho vme, to i o Synu Tvm, to i o Duchu svatm
bez rozdlu rozeznvn smlme. Aby u vyznvn pravho a vnho
84
Antonn Podlaha
Bostv i linos v osobch, i jedinos v bytnosti i rovnos u velebnosti byla
ctna.
Crkev svat od prvopotku udluje kest ve jmnu nejsv. Trojice a sv
modlitby a chvalozpvy kon chvaloeenm: Slva Otci i Synu i Duchu
svatmu, nebo: Kristus, jemuto s Otcem i Duchem sv. slva a est na vky.
Vru svou ve ti bosk osoby vyznvaj kesan odpradvna znamenm
sv. ke (srvn. ot. 35, na str. 41.).
I pohan tuili, e v jednom Bohu jest vce osob; nejasn toto tuen jest
zajist zbytkem prazjeven Boho. Tak na p. pohant Slovan ctili boha
Triglava. ekov, a uznvali Zeva za krle vech boh, bjili, e tento
nejvy jejich bh rozdlil se s bohy Poseidnem a Hdem o vldu
nadsvtem, a to tak, aby vldl Zeus na nebi, Poseidon na moi, a Hdes
v podsvt: zem mla zstati stejn vem spolenou.
Nkte bludai (protitrojinci antitriniti), nemohouce popti, e
v Psm sv. jest e o Otci Synu a Duchu sv., tvrdili, e jsou tm mnny
toliko rozlin sly anebo rozlin jmna jedn a te osoby Bosk, ili e
rozdl mezi Otcem, Synem a Duchem sv. jest pouze pomysln, dle toho, v jak
innosti si Boha myslme. Naproti tomu crkev sv. vdy dokazovala, e Otec,
Syn a Duch sv. jsou ti skuten od sebe rozdln osoby bosk, jako to
zejm vysvt z Psma sv., na p. ze slov Krista Pna: J (Syn) prositi budu
Otce, a jinho Utitele d vm, aby s vmi zstval na vky, Ducha pravdy
(J an 14, 16.).
62. Je-li kad bosk osoba prav Bh?
Kad bosk osoba je prav Bh: Otec je prav Bh, Syn
je prav Bh, Duch svat je prav Bh; pece vak jest jeden
toliko Bh.
I. e Otec jest prav Bh, v Psm sv. i v stnm podn tak jasn jest
vysloveno, e dn z bludav a dosud toho nepopral.
II. e Syn, druh osoba nejsv. Trojice, kter vtlivi se pijala jmno Jee
Krista, jest prav Bh, lze dokzati jasn z Psma sv. i z stnho podn.
Ve Starm Zkon proroci ptho Mesie nazvaj Bohem: Nebo
Malik narodil se nm, a syn dn jest nm, a uinno jest knetstv na
rameni jeho: a nazvno bude jmno jeho, Podivn, Rdce, Bh, Siln, Otec
budoucho vku, Kne pokoje. (Isai 9, 6.)
V Novm Zkon prohlsil Bh Otec P. Jee za Syna svho pi ktu Jeho
v Jordn a pi promnn Jeho na hoe Tbor. Kristus Pn sm pikld sob
vlastnosti a kony jen Bohu pslun, toti: stejn a vn s Otcem psoben:
85
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Otec mj a dosavad dl, i j dlm Neme Syn nieho sm od sebe
initi, jedin co uz, e in Otec; neb cokoli on in, to in podobn i Syn
(Ev. sv. J ana 5, 17, 19.); moc ksiti mrtv: Neb jako Otec mrtv ks
a obivuje, i tak i Syn, kter chce, obivuje (Ev. sv. J ana 5, 21); souditi
lidstvo na soudu poslednm: Ani pak Otec soud koho: ale vekeren soud dal
Synu, aby vickni ctili Syna, jako ct Otce: kdo nect Syna, nect Otce, jen ho
poslal. (Ev. sv. J ana 5, 22 a 23); moc odpoutti hchy: Ale abyste vdli,
e Syn lovka m moc na zemi odpoutti hchy (ekl lakem poraenmu):
Tob pravm, vsta, vezmi loe sv, a jdi do domu svho. (Luk. 5, 24);
vnost: Amen, amen pravm vm, prve neli Abraham byl, j jsem (J an 8,
58), A nyn oslavi mne ty, Ote, u sebe samho, slvou, kterou jsem ml
u tebe, prve neli byl svt. (J an 17, 5); nejvy moc na nebi i na zemi: Dna
jest mi velik moc na nebi i na zemi (Mat. 25, 18); naprostou svatost: Kdo
z vs bude mne trestati z hchu? (J an 8. 46); stejnou s Otcem bytnost
a pirozenost: J a Otec jsme jedno (J an 10, 30), Kdo vid mne, vid
i Otce (J an 14, 9). Ped Kaifem vyznal Kristus Pn, e jest Bh. Nejvy
knz otzal se Ho: J sili ty Kristus, Syn Boha poehnanho? Je pak ekl
jemu: J jsem; a uzte Syna lovka, an sed na pravici moci Bo a pichz
s oblaky nebeskmi (Marek 14, 61-62). Mimo to dokzal J e Kristus svmi
zzraky a proroctvmi, e je Bh.
Svat Apotolov vslovn vyznvali a hlsali, e Syn, druh osoba nejsv.
Trojice, jest prav Bh.
Sv. Jan na potku svho evangelia pe: Na potku (= od vnosti) bylo
Slovo (= Syn Bo; Slovem nazv sv. apotol Syna Boho, aby tm
naznail, e od Otce jest zplozen, tak jako slovo jest zplozeno mylnkou)
a Slovo bylo u Boha a Bh byl Slovo (tj. Slovo bylo Bh). (J an 1, 1). Sv.
Tom, pesvdiv se, e Kristus Pn z mrtvch vstav skuten ped nm
stoj, zvolal: Pn mj a Bh mj! (J an 20, 28). Sv. Pavel prav, e Kristus
jest Bh poehnan na vky (k m. 9, 5), e v nm pebv vecka plnost
bostv tlesn (k Kolossenskm 2, 9), a e vickni tvorov maj se Mu
klanti (k Filip. 2, 10-11).
V stnm podn nalzme nesetn doklady toho, e crkev sv. povdy
pevn vila v bostv Syna Boho.
e prvn kesan Jee Krista jakoto Boha ctili, o tom svd ji pohan
Plinius, jen pe, e kesan pse Kristu jako Bohu pj, a dle svd o tom
prastar modlitby pi mi sv. uvan, jako i mnoh staroitn pamtky. Roku
1856. nalezl P. Garucci v m ostrm nstrojem proveden, asi z potku III.
stol. pochzejc vkres na stn star budovy u jihovchodnho svahu nvr
palatinskho v m. V budov t bvala druhdy kola pro hochy, kte
vychovvni byli za pata pi dvoe csaskm. Vkres pedstavuje na ki
86
Antonn Podlaha
pnjc lidskou postavu s osl hlavou. Po pravici ukiovanho stoj lovk,
jen posl mu rukou polben. Kdo to jest a co polben to znamen,
vysvtluje nm nsledujc npis mezi osobami tmi a pod kem umstn:
Alexamenos klan se Bohu svmu. Hoi v on kole byli z valn sti
pohany; ale byl mezi nimi i jaksi Alexamenos, jen byl kesanem a jeho ve
posmv se pohansk jeho soudruh, kresle na stn rouhavou podobu Toho,
jemu Alexamenos se klan. Nicmn jest z toho patrno, e kesan vezdy
uctvali Krista jakoto Boha.
Velice etn nhrobn npisy v katakombch svd o ve prvokesan
v bostv J ee Krista.
Nejslavnjm a spolu nejvtznjm obhjcem bostv Kristova proti
Arinm, kte je poprali, byl sv. Athanasius.
III. e Duch svat je prav Bh vysvt jasn z Psma sv. i z stnho
podn.
Sv. Pavel prav o Duchu sv., e zpytuje vecky vci, tak i hlubokosti
bosk (I. Kor, 2, 10); pipisuje mu tedy vevdoucnost. Sv. Petr nazv
Ducha sv. Bohem, an prav k Ananiovi: Ananii, pro pokouel bel
srdce tvho, abys ty lhal Duchu Svatmu a lstiv ujal penz za pole? Neselhal
jsi lidem, ale Bohu. (Sk. ap. 5, 3 a 4.) e Duch sv. jest Bh, jde patrn na
jevo tak ze slov sv. apotola Pavla: Nevte-li, e chrm Bo jste, a e Duch
Bo pebv ve vs? (1. Kor. 3, 16.).
Svat otcov dovolvaj se tchto mst Psma sv., vdouce z nich dkaz
o bostv Ducha svatho.
V katakombch nalezeny byly npisy, je vydvaj svdectv o ve
prvokesanv v bostv Ducha sv.
Vru svou v bostv Ducha sv. vykla crkev na I. snmu caihradskm (r.
381.) proti Macedoniovi, jen tvrdil, e Duch sv. jest tvorem, i na mnohch
jinch snmch, jak provincilnch tak oekumenickch.
Avak, akoliv Otec jest prav Bh, Syn je prav Bh, a Duch svat je
prav Bh, pece nejsou ti Bohov, nbr jest jeden toliko Bh.
63. Pro jsou ti bosk osoby jeden toliko Bh?
Ti bosk osoby jsou jeden toliko Bh, protoe maj
vecky ti osoby jednu a tou nedlnou bytnost a pirozenost
a tud i tyt bosk vlastnosti.
Bytnost jest to, co in vc prv tou vc, kterou jest, a co ji od kad jin
rzn a li. Pirozenost jest tolik co bytnost, pokud tuto sob myslme jakoto
innou nebo trpnou. Mezi bytnost a pirozenost tedy nen dnho vcnho
87
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
rozdlu. Msto bytnos uv se asto slova podstata Podstata vlastn jest
jistota, kter sama v sob a sebou bytujc nepotebuje jinho podmtu, v nm
a na nm by bytovala (existovala). Mezi podstatou a bytnost a tud
i pirozenost nen tedy rovn dnho vcnho rozdlu. Vechny ti pojmy:
bytnost, pirozenost a podstata znamenaj jednu a tou vc s rozlinch toliko
hledisk uvaovanou. Co in vc vc, jest jej bytnost, a t bytnost jakoto
inn neb trpn nazv se pirozenost, a pokud bytnost v sob a skrze sebe
existuje, sluje podstatou.
Podstata pln, kter tak sama sebou a v sob existuje, e jest pln
samosprvn a samozkonn a jinmu nesdliteln, nazv se ostojitost.
Podstata rozumn, pln, samozkonn a druhmu nesdliteln nazv se
osobou.
Ti bosk osoby maj jednu a tou nedlnou bytnost a pirozenost, tj. ve
vech tech osobch jest jedno a tot Bostv, jedna a t Bosk bytnost
a pirozenost. A tato Bosk bytnost a pirozenost jest nedln, tj. nen mezi ti
bosk osoby rozdlena, nbr kad bosk osoba m ji celou, nerozdlenou
a plnou. Proto tak maj vechny ti osoby tyt bosk vlastnosti. Nen tedy
jedna osoba mocnj, vzneenj a p. neli osoba jin, nbr kad bosk
osoba jest vn, kad vemohouc, kad nejv svat atd.
Prav-li Kristus Pn: Otec vt mne jest (J an 14, 28.), mn tm pouze
svoji lidskou pirozenos; o bosk pirozenosti sv prav: J a Otec jsme
jedno (J an 10, 30.).
e skuten ti bosk osoby jsou jeden toliko Bh, vme ze zjeven
Boho. Sv. J an v prvm list svm pe: Ti jsou, kte svdectv vydvaj
na nebi: Otec, Slovo (=Syn Bo) a Duch svat, a ti ti jsou jedno (1. list sv.
J ana 5, 7.).
Kterak to mono jest, e jsou ti bosk osoby jeden toliko Bh, neme
dn rozum stvoen pochopiti: jest to tajemstv vry (srvn. ot. 20. na str.
29.). V Bohu jest jedna potem bytnost a pirozenost ve tech osobch. V tom
spov cel tajemstv. Nebo ve tvorech shledvme sice jednu druhem
bytnost n. pirozenost ve vce ostojitostech (u bytost bezrozumnch) nebo
osobch (u bytost rozumnch), ale nikde nenalzme, e by jedna potem
bytnost byla ve vce osobch. Nad to pak u bytost stvoench nco jinho jest
bytnost jejich a nco jinho ostojitost nebo osoba, bytnost a ostojitost vcn od
sebe se li; nebo bytnost znamen to, co vem bytostem tho druhu jest
spoleno, ostojitost nebo osobou pak stv se bytnost jedinenou, a proto
ostojitost nebo osoba nle jenom jedn bytosti a nikdy nen dvma nebo vce
vcem spolena. Ale v Bohu bytnost neboli pirozenost bosk neli se od
osob boskch rozlienm vcnm, nbr toliko rozlienm virtulnm
(rozlien virtuln jest rozlien rozumov a podkladem vcnm). V Bohu
88
Antonn Podlaha
tud pirozenost od osob neli se jako vc od vci, nbr osoby i pirozenost
Bo jsou jedna a t vc, co plyne ji z pojmu jednoduchosti Bo. V Bohu
tedy jedna a t vc pokud jest bytnost nebo pirozenost, sdluje se kad ze
t boskch osob, ale jedna a t vc, pokud jest osobou, nesdluje se kad
ze t osob. Akoliv jin jest Otec, jin Syn, jin Duch svat, pece nejsou
nco jinho, ponvad vechny ti osoby maj jednu a tou bytnost
a pirozenost.
J e-li v Bohu bytnost tot co osoba, jak jest mono, e jsou ti osoby,
a nikoli tak ti bytosti? To lovk rozumem svm nikdy nepochop, a to
proto, e Boha poznvme z vc stvoench, a proto i nae pojmy o vcech
stvoench a tud sloitch penme na Boha; ve vcech stvoench pak
vudy vidme, e kolik jednotlivch vc, tolik ostojitost nebo osob a tolik
i potem bytnost nebo pirozenost; maj ovem jednotlivci tho druhu
jednu bytnost co do druhu, ale nikoli jednu co do potu. Na p. Abraham, Isk
a Jakob jsou ti osoby a ti potem lidsk bytnosti a pirozenosti, a ovem co
do druhu maj jednu bytnost i pirozenost lidskou. Toto poznn nae vc
sloitch penme na Boha naprosto jednoduchho, a tud nememe
pochopiti, jak by ti osoby Bosk jedna potem bytnos byla. Zd se nm, e
to odporuje rozumu, a e jest to nemono; ale nesmme zapomnati, e vecka
dokonalos, jakou ve tvorech nalzme, i v Bohu jest, ale ve stupni mnohem
a nekonen vym, nebo Bh do dnho tvora vecku svou dokonalost
nevloil, jinak by tento sm Bohem byl; proto i tato prvn dokonalos
kadho tvora, e m svou bytnost a ostojitost, u Boha ve stupni neskonale
vym se nalz. Bytnosti vc poznvme, pozorujce je nejenom jak samy
v sob jsou, ale i jak vlastnosti maj a jakou innost, a seznave takto bytnos
nkter vci, meme souditi, zda to neb ono s vc se srovnv ili nic. Ale
kdo vystihnul bytnost Bo, kdo dokonale poznal jak sama v sob jest, jak
jsou jej vechny vlastnosti a jak jej innost? Krsn prav sv. Cyrill
J erusalemsk: Nepoznme-li poslednch a nejmench jeho skutk, zda
poznme Toho, jen to ve uinil? Oko nevidlo, ani ucho slyelo a do srdce
lidskho nevstoupilo, co Bh pipravil tm jen ho miluj (I. Kor. 2, 9);
nememe-li postihnouti to, co Bh pipravil, zda Toho postihneme, jen to
pipravil? hlubokosti bohatstv, moudrosti a vdomosti Bo! jak jsou
nevyzpytateln soudov jeho a nevystiiteln cesty jeho! prav apotol (m.
11, 33); nememe li vyzpytovati a vystihnouti soudy jeho a cesty, zda J eho
samho vyzpytujeme?
Nikdo neme ci, e rozumu odporuje a nemon jest, aby jedno byli ti
a ti jedno, nebo nevme, jakou svrchovanou dokonalost v sob bytnost Bo
zahrnuje, pro kterou prv trojice jednot nejenom neodporuje, nbr ji
zrovna vyaduje, nebo jinmi slovy, e v jednot Bo jaksi druh mnohosti
89
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
jest, kter neustanovuje souhrnem teprve jednotu, nbr kter se s jednotou
stotouje, dle slov sv. Jana: a ti ti jedno jsou; a e by nemonou byla
takov mnohost, kter totona jest s jednotou, to rozum lidsk neme
dokzati. J enom takovou tedy mnohost musme v Bohu vylouiti, kter
totonou nen s jednotou, nbr kter by pouze stky a dly tto jednoty
podvala, nebo takov mnohost jednot naprosto odporuje.
Stopu ili odlesk jaksi trojjedinosti Bo nalzme tak ve tvorstvu: troj
jest rozmr: dlka, ka a hloubka; troj as: minul, ptomn a budouc;
v kad sle prodn jest pohyb, svtlo a teplo; lovk jest, mysl a chce.
K tmto odleskm trojjedinosti Bo ve tvorstvu sv. Otcov asto poukazovali.
Sv. Augustin obrn dokazuje, e hlavn mysl lidsk obrazem jest nejsv.
Trojice, protoe jest, mysl a chce; tak i Tom ze ttnho prav: Mysl
jakoby poznn ze sebe urodila, a pak lska jde i od mysli k rozumu i od
rozumu k mysli; mysl zn se a miluje se, ani by mohlo milo mysli bti, e
jest, kdyby neznala sebe; a kdy zn se mysl, e jest, a milo je j, e zn se:
a to je ve lidsk due, a v n jest ta trojice: mysl, poznn a lska. V tom
obrazu trojice porozumjte, jak mete, on nad to vy Trojici v Bohu.
Kdy sv. Augustin psal knihu o nejsvtj Trojici a dny i noci
pemlenm a hloubnm o tomto nestihlm tajemstv trvil, chodval astji,
aby trochu se zotavil, na prochzku ku behu moskmu, ale i tam bval
zahloubn v pemlen o tajemstv tom. Jednoho dne uzel na behu krsnho
hoka, jen mul vodu z moe do mal jamky na behu pelval. Na otzku
sv. Augustina, co to dl, odpovdl hok, e chce moe do jamky t pelti.
Mil dt, pravil sv. Augustin, to nen mono! Tu odvtil hok: Spe
moe do tto jamky peliji, neli ty svm rozumem pochop nesthl tajemstv
nejsv. Trojice. To povdv zmizel hok, a sv. Augustin, slovy jeho pouen,
zmrnil svoji vdychtivost.
64. Kterak se od sebe rozeznvaj ti bosk osoby?
Ti bosk osoby se takto rozeznvaj; Otec jest od
vnosti sm od sebe; Syn jest od vnosti od Otce zplozen;
Duch svat od vnosti od Otce i Syna zrove vychz.
Ti bosk osoby rozeznvaj se vztahem i pomrem k sob navzjem.
Vzjemn vztahy mezi jednotlivmi boskmi osobami nejsou pouze
pomysln, nbr vcn. V Bohu jsou toliko tyi vcn vztahy: otcovstv,
synovstv, spolen dchnut a vychzen. Tyto vztahy jsou co do vci bytnost
bo sama, kdeto ve vcech stvoench vztahy nejsou bytnost, nbr
ppadkem.
90
Antonn Podlaha
Otcovstv, synovstv, spolen dchnut a vychzen nazvati mono tak
znaky osob Boskch. Znak jest takov vlastnos, kter nen vem osobm
spolena, nbr kterou se od sebe rozeznauj a tud poznny bvaj; nle
tedy bu jedn toliko osob nebo dvma, ale nikdy vem tem. Jakoto pt
znak pipojiti dluno k onm tyem jet nezrozenost.
Bohu Otci pslu nezrozenost a otcovstv a spolen se Synem dchnut
Ducha svatho.
Synu vlastnm jest synovstv a spoleno s Otcem dchnut Ducha sv.
Duchu sv. vlastnm jest vychzen z Otce a Syna.
Pravce, e Syn jest od vnosti od Otce zplozen musme z tohoto plozen
Boho ve vylouiti, cokoliv nedokonalho jest v plozen tvor. Pedevm
musme vylouiti promnu v nebyt v byt, nebo takov promna pedpokld
as nebo trvn asn, e toti zplozen ped tm nebylo a nyn jest, nebo Bh
jest vn, a tud i Syn od vnosti jest zplozen, jako prav Psmo sv.:
Hospodin ekl ke mn: Syn mj jsi ty; j dnes (od vnosti) zplodil jsem
tebe (alm 2, 7). Crkev zavrhla blud Ariv, jen pravil, e bylo ji njak
trvn dve ne Syn byl zplozen, tj. e Syn nen vn. Potom musme
z pojmu plozen Boho vylouiti to, co v plozen tvor pozorujeme, toti e
zplozen tvor m sice tou pirozenost co do druhu se svm otcem, ale nikdy
jednu a tou pirozenost co do potu. Naproti tomu Syn Bo jest s Otcem
jedn a te pirozenosti, jak Psmo sv. prav: j a Otec jsme jedno (J an 10,
30); proto prav sv. J ustin, e Syn Bo samojedin jest syn v plnm slova
smyslu, maje s Otcem pirozenost jednu nejen co do druhu, nbr i co do
potu.
Spsob, jm Duch sv. z Otce a Syna vychz, nenazvme plozenm,
nbr dchnutm (dchnm), nemajce jinho nzvu ppadnho, jm bychom
jej naznaili, protoe tmto spsobem ve vcech stvoench nic nevychz;
vnm a dchnutm vtru pak nejspe oznaiti se d. Proto tak, akoliv Otec
jest duch, Syn jest duch a nejsv. Trojice jest duch, pece zvlt tet boskou
osobu nazvme tmto jmnem duch je pvodn znailo tolik co dech.
e Duch sv. od Otce od vnosti vychz, jest zejmo, a souhlas v tom
crkev oboj, jak zpadn (msko-katolick), tak i vchodn (nesjednocen i
rozkolnick crkev eck.); prav Psmo sv.: Kdy pak pijde Utitel,
kterho j polu vm od Otce, Ducha pravdy, kter od Otce pochz, ten
bude o mn svdectv vydvati. (J an 15, 26.) Ale rozkolnick crkev prav, e
Duch sv. toliko od Otce vychz a nikoliv t od Syna. Avak vekera crkev
od potku vdy vila, e Duch sv. t od Syna vychz, a rozkolnick crkev
teprve v pozdjch stoletch to zaala poprati.
Pravda, e Duch sv. od vnosti od Otce i Syna zrove vychz, vyplv
z Psma sv. i z stnho podn. Psmo sv. toho vrazu od Syna vychz sice
91
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
neuv, ale klade jin vrazy, je jsou tho smyslu; a mimo to tak vyjaduje
se o Duchu sv., e i vychzen jeho od Syna nezbytn v tom obsaeno jest,
nazv toti Ducha sv. Duchem Kristovm(m. 8, 9.), Duchem Synovm
(Gal. 4, 6.); neme pak za jinou pinou Duchem jeho slouti, ne e od
nho vychz, nebo kde o pvodu nen ei, tu jest Nejsv. Trojici vecko
spolen.
Dle prav psmo: kdy pak pijde Utitel, kterho j polu vm od
Otce Jan 15, 26.; pomr mezi Synem a Duchem sv. jest ten, e nikoli Syn od
Ducha sv., ale Duch sv. od Syna jest v ase posln; ale Osoba jedna nen
vyslna v ase od druh, leda by t od vnosti od n pochzela.
Dle prav Kristus Pn: kdy pak pijde ten Duch pravdy, nau vs
velik pravd: nebo nebude mluviti sm od sebe, ale cokoli usly, bude
mluviti, a co pijti m, zvstuje vm. On mne oslav, nebo z mho vezme
a zvstuje vm. Vecko, cokoli m Otec, m jest; proto jsem ekl; e z mho
vezme a zvstuje vm J an 16, 13-15; tj. Duch sv. zvstuje vm a nau vs
velik pravd; pravdu tuto nev ze sebe, nbr ode mne ji uslyel a pijal: j
pak vecko mm s Otcem spolen, proto pravda tato jest jak Otcova tak
moje.
Duch sv. tedy pijm od Syna vdomost; vdomost u lovka nen sama
bytnost jeho, nebo nco jinho lovk, a nco jinho vdomos, proto kdy
jeden s druhm o vdomost se sdl, nikdy s nm t o vlastn bytnost se
nesdluje; a druh pjmaje vdomos, nikdy nepijm i bytnos od prvnho.
Ale u Boha, jak sv. Otcov ukazuj, neme bti nco jinho vdomost
a nco jinho bytnost, nebo Bh naprosto jednoduch jest; a proto sdluje-li
se Syn s Duchem sv. o pravdu nebo vdomost, sdluje se s nm o bytnost tj.
pochz od nho Duch svat.
Sv. Augustin prav: Od koho Syn m, aby Bh byl, nebo jest z Boha Bh,
od toho tak m, aby z nho pochzel Duch sv., a proto i Duch sv., aby i od
Syna pochzel, jako pochz od Otce, od samho Otce m.
Snm Konstantinopolsk (Caihradsk) I. r. 381 pijal sice do nicejskho
vyznn vry pouze slova: vme v Ducha sv., Pna a Obivovatele, kter
od Otce vychz, a nevykl tedy, e i ze Syna vychz, ale stalo se tak proto,
e toho nikdo tehd nepopral; Macedonius a Eunomius toti, proti nim
vrok ten el, tvrdili, e Duch sv. od Syna toliko vychz, a to takovm
spsobem, e tvorem jeho jest. Slova i Syna vyskytaj se ji ve vyznn vry
synody Toledsk r. 447. Ze panl peel obyej slova i Syna pidvati
k vyznn vry nicejsko-caihrdskmu do Francie, hlavn u dvora Karla Vel.,
a potom do Nmecka. Lev III., pape v dob Karla Vel., schvlil uen
obsaen ve slovech i Syna, ale v m pojata slova ta do vyznn vry
teprve za papee Benedikta VIII. (1012-1024), co na snm lyonskm (1274)
92
Antonn Podlaha
a florentskm (1439) schvleno bylo. ekov sami, kte na snmu lyonskm
s crkv se spojili, zpvali spolen se zstupci crkve zpadn tikrte vyznn
vry s vloenmi slovy i Syna.
Akoli uen o nejsv. Trojici nevyzpytatelnm jest tajemstvm, pesahujcm
daleko meze lidskho rozumu, pokoueli se pece na slovo vzat uenci crkevn
o to, aby ukzali jeho myslitelnost. Penej obyejn vjevy v lidskm duchu
se djc obdobn na ducha naprostho as takto: Kdy lidsk duch sm sebe si
mysl, plod si v mylence obraz sebe sama, kter nen sice duch sm, nbr od
ducha rozdln, ale pece ne rozdlen. Tato mylenka ducha o sob samm jest
takoka jeho duchovn slovo. Bh jest neobmezen duch. Prvn vkon jeho jest
mylen. Avak On nemysl jako obmezen duch adou rznch vkon
mylen, nbr jednm pouze vkonem mysl si od vnosti sebe sama jakoto
pravzor a prapvod veho myslitelnho a plod tmto mylenm obraz sebe
sama, sv duchovn slovo, je od nho jest rozdln, ale ne rozdlen. U lovka
nen mylen jedn a te podstaty s myslcm duchem, protoe mylen u nho
nen zrove tot co byt; avak u Boha jest mylen a byt jedno, poznn
bosk jest podstata poznvajcho sama, proto u Boha mylen sebe sama, jeho
duchovn Slovo jev se bti jedn podstaty s myslcm myslc a mylen
nejsou pouze domnl, nbr skuten, o sob stojc majitel jedn a te
podstaty. Plozenm Syna nen rozvoj vnitnho ivota boskho ukonen, prv
tak jako nen n vnitn ivot ukonen, uzaven mylenkou. lovk nemysl
pouze, on miluje. V mylenkch pedstupuje ped jeho dui obraz vc vnjch
aneb jeho osoby, jeho vlastnho j; dost ili lskou tou on po tomto
obraze, by se s nm a jej s sebou spojil. Lska nen myslc duch sm, ale ona
z nho vychz; lska nen mylen obraz, ale ona jej sleduje. Podobn u Boha.
Z vnho pohledu, jen se od Otce k Synu, a od Syna k Otci nese, vychz
jakoto z jednoho pvodu vespoln, svat Lska od obou rozdln, ale ne
rozdlen, nepouh ppadn vkon bosk bytosti, nbr bosk bytost sama.
Tak jako Otec, poznvaje celou bytnost Bo, vyslovuje Slovo, Syna svho, tak
Otec a Syn, milujce sebe, vydechuj Ducha sv.
Jako Synem vyerpno jest mylen, tak Duchem sv. milovn a tud
i plodnos vnitnho ivota boskho. (Srv. svrchu uveden vrok Tome ze
ttnho.)
Ti Bosk osoby jsou sob rovny. To poznvme z Psma sv., kter
o Synu prav: kter jsa ve zpsob Bo, nepokldal sob toho za loupe
(nepivlastoval sob nco czho), e jest roven Bohu (Filip. 2, 6). Sv.
Athan prav: ti Osoby sob jsou souvk a soumocn. Crkev sv. pje,
abychom vlastnostem v osobch, jednot v bytnosti a rovnosti ve slv se
klanli.
93
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Osoby Bosk jsou sob rovny co do pvodu (tj. Syn jest souvn Otci
a Duch sv. jest souvn Otci i Synu), co do velikosti i co do moci.
Tak jako bytnost a pirozenost, jest tak innost bosk vem osobm
spolena (krom t, kter se tk pvodu osob), a to nedln, take neme
bti pokldna za vsledek vce sil. Vechny skutky vnj jsou iny
trojjedinho Boha, ale tak, e kad osoba m pi tom osobn zvltnosti sv
pimen astenstv: ve, o co Bh vn psob, psob toti Otec skrze Syna
v Duchu svatm. Z vnjch skutk boskch se nkter jednotlivm boskm
osobm zvlt pipisuj, ne jako by pouze tmi osobami vykonny byly,
nbr ponvad v nich zvltnost tch osob do poped vstupuje.
65. Kter skutky se zvlt pipisuj jednotlivm
boskm osobm?
Jednotlivm boskm osobm pipisuj se zvlt tyto
skutky: Otci stvoen, Synu vykoupen, Duchu svatmu
posvcen.
Bohu Otci pipisuje se stvoen, tj. kme, e Bh Otec vecko, co jest,
stvoil. Bohu Otci pipisujeme skutek, jm svtu dn byl pvod, z t piny,
ponvad Bh Otec jest prapvodcem Syna a Ducha sv. Nicmn vme, e pi
stvoen vekery ti bosk osoby spolu psobily.
Bohu Synu pipisuje se vykoupen, tj. kme, e Bh Syn ns vykoupil.
inme tak prvem, nebo nikoliv Bh Otec a nikoliv Duch sv., nbr Bh
Syn lovkem se stal a utrpenm i smrt svou na ki ns vykoupil. Ale
akoliv jedin Syn lidskou pirozenost na sebe pijal, pece vak vecky osoby
Trojice Bosk, Otec, Syn i Duch svat tohoto tajemstv byli pvodci.
Bohu Duchu svatmu pipisuje se posvcen tj. kme, e Bh Duch sv.
ns posvcuje. Jakkoli zajist skutky nejsvtj Trojice, kter se zevnit dj,
vem tem osobm spolen jsou, pece mnoh z nich za vlastn Duchu
svatmu se pisuzuj, abychom tomu porozumli, e nm od nesmrn lsky
Bo pichzej. Nebo kdy Duch svat z vle Bosk, jako lskou rozncen,
vychz, tedy porozumti se me tomu, e ty inky, kter se vlastn
k Duchu svatmu vztahuj, ze svrchovan Bo k nm lsky vznikaj. Lska
Bo, prav Psmo sv., rozlita jest v srdcch naich skrze Ducha svatho,
kter dn jest nm. (K m. 5, 5.).
94
Antonn Podlaha
66. Jak se jmenuj ti bosk osoby dohromady?
Ti bosk osoby dohromady jmenuj se nejsvtj
Trojice. (Slavnost nejsvtj Trojice.)
Slovem nejsvtj Trojice strun vyjadujeme vru svou, e jeden toliko
jest Bh ve tech osobch. Tot vyjadujeme nzvem Bh trojjedin.
Slavnost nejsvtj Trojice kon se v nedli prvn po sv. Duchu. Slavnosti
tou dovruje a zavr se ada slavnost Pn (hod Boch). Pedmtem jejm
jest pedevm spolen uctn a chvla Boha Otce, Syna i Ducha sv., bychom,
jako vecky ti Bosk osoby spolen dlo naeho znovuzrozen a spasen
psob, i my spolenmi dky je oslavili a velebili. Zrove crkev svtkem
tm poskytla vcm pleitost, aby zvlt a slavn vyznvali s crkv vru
v tajemstv nejsvtj Trojice Bo. Bohosluba toho dne nem nic
obzvltnho, nebo tento svtek jest vlastn souhrnem vech hod Boch,
z nichto kad sm o sob ji oslaven byl. Ji v XI. stol. slaven byl ve
mnohch chrmech svtek nejsv. Trojice. Pro celou crkev poloen byl tento
svtek od papee J ana XXII. (1316-1334) na potku XIV. stolet na prvn
nedli po svatodunch svtcch. Kon se prv tuto nedli, ponvad hned pro
pt Ducha svatho poali sv. apotolov hlsati Boha trojjedinho.
Nejsv. Trojice zobrazuje se obyejn jakoto v nebi kralujc: Otec jakoto
staec na trn; po jeho pravici Syn Kristus Pn z mrtvch vstav s ranami
na rukou, na nohou i v boku a s kem v ruce rovn na trn; nad nimi Duch
sv. v podob holubice. Ve stedovku asto zobrazovna nejsvtj Trojice
takto: uprosted na trn Bh Otec s korunou na hlav, rukama v kln svm
k s Ukiovanm drc, nahoe Duch sv. v podob holubice. Bh Otec
mv kolem hlavy trojhrannou svatoz. Trojhran ozeny vkol paprsky bv
odznakem nejsv. Trojice. Uprosted trojhranu bv oko lidsk, jakoto odznak
vevdoucnosti Bo, na znamen, e vechny ti bosk osoby maj tyt
vlastnosti. V krajinch slovanskch bvalo zvykem zobrazovati nejsv. Trojici
tak jakoto starce s trojm obliejem.
Nauen. Klanj se u ve pokorn nevystihlmu tajemstv nejsvtj
Trojice a dkuj Otci, kter t stvoil, Synu, kter t vykoupil, a Duchu
svatmu, kter t posvtil! Slva Otci i Synu i Duchu svatmu, jako byla na
potku, i nyn i vdycky a na vky vkv. Amen. Tak nikdy Nezapomnej,
co jsi nejsvtj Trojici na ktu svatm slavn pislbil! (O slibu kestnm viz
otzku 550. a Pdavek . 24.)


95
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
3. O stvoen, zachovn a zen svta.
67. Pro se jmenuje Bh Stvoitel nebe i zem?
Bh se jmenuje Stvoitel nebe i zem, protoe cel svt:
nebe i zemi i vecko, co jest, stvoil.
68. Co znamen slovo stvoiti?
Slovo stvoiti znamen: Z nieho nco uiniti.
Chce-li lovk nco uiniti, neme tak uiniti z nieho, nbr potebuje
k tomu ltku njakou (ku p. devo, kmen a p.), jako i nstroj. Ale Bh
nepotebuje ani ltky ani nstroj, chce-li nco uiniti. lovk, zhotovuje-li
nco, potebuje k tomu asu a mus se namhati. Bh me vak uiniti
v jedinm okamiku beze v nmahy.
Prv slova Psma sv. zn takto: Na potku stvoil Bh nebe i zemi, (I. Moj.
1, 1.)
Nebe neznamen zde oblohu, nbr neviditelnou i bytost nebeskch
ili andlv.
Sv. apotol Pavel v list ke Kolossenskm (1, 16.) pe: Nebo skrze nho
stvoeny jsou vecky vci: na nebi i na zemi viditedln i neviditedln, buto
trnov, neb panstva, buto knatstva, neb mocnosti, vecky vci skrze nho,
a v nm stvoeny jsou.
V Psm sv. teme dle: Zem pak byla pust a przdn, a tma byla nad
propast, a Duch Bo vznel se nad vodami tj.: Zem byla po stvoen
beztvrnou hmotou vodami pokrytou; hust tma obestrala ji. Ale ji Duch
Bo vznel se nad n, aby ji stvoitelskou moc svou uspodal
a rozmanitmi tvory oivil.
Psmo sv. prav, e Bh tak uinil v esti dnech. Dnem meme tu rozumti
bu dobu dvacetity hodin, anebo obdob jakkoliv teba i tisce let dlouh,
nebo v Psm svatm uv se asto slova den ve smyslu neurit dlouh
doby. Jeden den u Boha jest jako tisc let, a tisc let jako jeden den, prav sv.
Petr. (Srovn. ot. 47. str. 50.). Mohl zajist vemohouc Bh uspodati svt
v jedinm okamiku, anebo, kdy se J emu tak lbilo, v dobch libovoln
dlouhch.
Prvho dne stvoil Bh svtlo, tj. bu ltku svtelnou, nebo velik njak
tleso nebesk, je zprvu bylo zdrojem svtla pro zemi nai, tak jako pozdji
slunce.
96
Antonn Podlaha
Druhho dne stvoil Bh oblohu, a oddlil vody, kter byly pod oblohou,
od tch, kter byly nad oblohou, tj. stvoil ovzdu zemsk, je dl vody
v mracch nashromdn od vod pozemskch.
Tetho dne pikzal Bh, aby vody pozemsk shromdily se v msto
jedno, tak aby povstala such zem. Na soui pak k rozkazu Bomu vzniklo
rostlinstvo.
tvrtho dne uinil Bh slunce, msc a hvzdy, to jest: Bh ustanovil, aby
zem otela se kolem slunce podle uritch zkon, tak aby stdaly se
pravideln den a noc i rzn poas ron, zrove pak nadil, aby msc
otel se kolem zem a osvcoval noc, ostatn pak hvzdy aby trvaly v pesn
uritm pomru k na zemi.
Ptho dne stvoil Bh ivoichy vodn (ryby, plazy, obojivelnky,
mkke aj.) a ivoichy ltav (ptky a velik hmyz).
estho dne stvoil Bh ivoichy pozemsk, naposledy pak stvoil lovka.
Ve, cokoliv uinil Bh, bylo velmi dobr.
Pemnoh zvan dvody nasvduj tomu, e Bh nestvoil ve ihned
tak, jak to nyn spatujeme, e nap. mohutn loiska uheln v nitru zemskm
nejsou od nho pmo stvoena tak, jak nyn se jev, nbr e jsou to spe
pozstatky mohutnch les, jich stopy podnes v loiskch tch nalzme.
Stopujeme-li mylnku tuto dle, zd se nm, e domnnka, kterou pronesli
Kant a Laplace, velice jest pravdpodobna. Dle domnnky t nestvoil Bh
zemi, slunce, msc a hvzdy jakoto tlesa od sebe odlouen, nbr e
nejdve stvoil ohromnou kouli plynovou, jejm stedem bylo nynj slunce,
a jej obvod shal daleko za nejzaz obnice. A tuto domnnku mono jet
dokonce roziti takto: Bh stvoil celou soustavu svtovou zprvu jakoto
jedinou plynovou kouli, od n se pak jednotliv soustavy slunen
odluovaly. Tato plynov koule neskldala se z nynjho vzduchu, nbr
obsahovala ve stavu plynnm vekery prvky a ltky nerostn, je tvo nyn
zemkouli a ostatn tlesa nebesk. Teplota tto plynov koule byla tud
obrovsk. V prostoru svtovm vak znenhla vychldala. Jeliko pak Bh ji
udlil toiv pohyb kolem osy jej, oddlil se nsledkem tohoto pohybu
plynov prstenec od ostatn koule a otel se kolem n voln dle, nebo koule
ochladnutm zhutnla a se zmenila. Tm ocitaly se steky plynn na obvod
koule jsouc m dle tm ble u stedu koule, a sla soustedn tud
vzrstala. Zrove vak vzrstala tak sla odstediv, jeto zmenen koule
kratho polomru rychleji kolem se otela a tm svou obvodovou st odvrci
se snaila, Soustedn sla vzrstala ve tvercovm pomru ke krtcmu se
polomru. Sla odstediv vzrstala vak rychleji, toti ve krychlovm pomru
ke krtcmu se polomru. Kdy tud nadeel okamik, e sla odstediv
obdrela pevahu, nastalo odlouen se zmnnho prstnce. Dalm
97
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
ochlazovnm a stahovnm se protrhl se prstnec a svinul se v kouli. Tato
men plynov koule kolovala od t doby jakoto prvn planeta (Neptun)
kolem koule vt, je byla jejm sluncem. A to se opakovalo nkolikrte, m
vznikly ostatn planety Uranus, Saturn, Jupiter, Merkur, Venue, zem a Mars.
Ale i od tchto planet oddlily se prstnce. Prstnce, je od Saturna se
odlouily, trvaj podnes jet jakoto svdkov celho onoho prbhu.
Z prstnce, je od zem na se oddlil, utvoil se msc. Ostatn, jak ji
eeno bylo, vznikla cel prvotn plynov koule na slunen soustavy snad
rovn podobnm zpsobem z koule vt, take by byl Bh cel vesmr
pvodn stvoil ve zpsob ohromn plynov koule. O velikosti vesmru
meme sob uiniti jakous takous pedstavu tmto zpsobem: Svtlo, kdyby
kolem zem se pohybovalo, obhlo by ji v sekund asi osmkrte. A ke slunci
vak potebuje asi 8 minut, tedy 480 sekund; k nejbli stlici mimo nai
malou planetrn soustavu potebuje nkolik let; k jinm hvzdm mnoho
tisc, ba snad i million let. Jak nesmrn velebn jev se nm tud velikost
Boha, jen ve to znieho stvoil a ped nm to ve jest, jakoby nebylo!
O Bohu Stvoiteli krsn prav Psmo sv.: Nebo on ekl, a vecky vci
uinny jsou: on rozkzal a stvoeny jsou.(alm 32, 9.).
Zbon matka israelsk, je se sedmi svmi syny vytrpla smr
muednickou v dob, kdy syrsk krl Antioch Epifanes (175-164. p. Kr.)
vldl nad Palestinou a nutil idy, aby pijali pohanstv, pravila k nejmladmu
synu svmu, povzbuzujc jej ku statenosti: Prosm t, synu, abys pohledl na
nebe i na zemi, a na vecky vci, kter v nich jsou: a poznal, e z nieho Bh
uinil je, i lidsk pokolen: tak se stane, e se nebude bti tohoto kata; ale
hoden brat svch, uinn jsa jich asten, podstup smrt, abych t v onom
smilovn zase s bratmi tvmi pijala. (II. Makk. 2, 28, 29).
69. K emu stvoil Bh svt?
Bh stvoil svt:
1. ku sv cti a slv,
2. ku blahu tvorv.
Bh nestvoil svt snad proto, e by jej byl stvoiti musil: On vbec
nemusil svta stvoiti, ani nucen byl svt stvoiti tak, jak jest, nbr mohl,
kdyby bval chtl stvoiti svt jin, neli jest nynj. Bh svobodn stvoil
svt.
Bh nestvoil svt proto snad, e by ho byl poteboval. On, jsa nejv
blaen, sta si pln sm a nepotebuje k blaenosti sv nieho a nikoho.
98
Antonn Podlaha
Bh stvoil svt ku sv cti a slv, tj. aby tvorm zjevil svoji velebnost
a slvu, jako i svoji dobrotu a lsku, a aby tvorov za to jej ctili a velebili.
Tvorov nerozumn oslavuj a chvl Boha nevdomky a bezdn tm, e jsou
takovmi, jakmi je Bh uinil; tvorov rozumn (andl a lid) maj jej
oslavovati vdom a dobrovoln slovem i skutkem (plnnm jeho svat vle).
Vecko pro sebe samho uinil Hospodin (Pslov 16, 4). Nebesa
vypravuj slvu Bo, a dlo rukou jeho zvstuje obloha (alm 18, 2),
Kadho, kter vzv jmno m, k slv sv stvoil jsem ho, zpsobil jsem
jej, uinil jsem ho.(Isai 43, 7).
Bh stvoil svt ku blahu svch tvorv. Bh chce, aby i jin bytosti blaha
povaly, zejmna pak aby tvorov rozumn v Nm a J m byli blaeni, pokud
ovem, jsouce svobodnou vli obdaeni, sami k tomu spolupsob.
Z toho, e Bh stvoil svt ku sv cti a slv, plyne, e stvoen svt mus
bti dobr. Psmo svat d, e ve, cokoliv uinil Bh, bylo velmi dobr, tj.
k elu svmu zcela pimen. Tm vak nen eeno, e by tento svt byl
nejlep, jak Bh vbec stvoiti mohl. Mohl zajist, vemohouc Bh, kdyby
bval chtl, stvoiti svt lep neli jest nynj. Dobrot stvoenho svta
neodporuje zlo hmotn i mravn, je se v nm vyskytuje. Nebo zlo toto
nepochz od Boha, nbr vzniklo tm, e tvorov rozumn svobody sv zle
uili.
V Psm sv. se prav, e Bh sedmho dne odpoinul. Slovo odpoinul
znamen, e Bh ustal sice tvoiti, e vak neustv o svt, kter stvoil,
peovati.
70. Kterak peuje Bh o svt, kter stvoil?
O svt, kter stvoil, peuje Bh tm, e jej ustavin
zachovv a spravuje.
Peovati o nco zna tolik jako starati se o to. Zhotov-li lovk stroj
njak (na p. hodinky nebo parn stroj), pak bu on sm nebo lovk jin
peuje o stroj ten, tj. star se o to, aby poruen nevzal, a spravuje nebo d jej,
aby prci, k n byl sestrojen, nleit vykonval. Tak Bh peuje o svt,
kter stvoil, tm, e jej ustavin zachovv a spravuje. Bh malho
i velikho uinil, a jednostejn peuje o vecky. (Kn. Moudr. 6, 8.)
99
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
71. Co znamen: Bh zachovv svt?
Bh zachovv svt, znamen: Bh psob svou
vemohoucnost, e cel svt a kad jednotliv tvor tak
dlouho trv, dokud Bh chce.
Nco zachovvati zna psobiti, aby nco trvalo. kme na p. o lovku
etrnm, e zachovv nebo-li uchovv svj odv nebo sv jmn a p.,
a mnme tm, e lovk ten pon sob tak, aby odv nebo jmn jeho dlouho
trvalo; podobn kme o lovku, jen peliv jest o sv zdrav, e zachovv
sv zdrav a p. Avak dn lovk neme zachovati sob odv, jmn nebo
zdrav sv tak dlouho, dokud sm chce. Nenadlou nhodou me o ve to
pijti. Ale vemohouc Bh me zpsobiti, aby cel svt a kad jednotliv
tvor tak dlouho trval, dokud On sm chce. Bez jeho vle nic by neobstlo.
Psmo sv. prav: Kterak by pak mohlo co zstati, kdybys ty byl nechtl?
(Moudr. 11, 26.) Dokud Bh chce, trv to, co stvoil; kdyby Bh nechtl, aby
jeho tvorstvo dle trvalo, pestalo by bti. Nebo jako svrchovanou moc,
moudrost a dobrotivost Stvoitelovou zpsobeno, e vecky vci jsou: rovn
tak by se i, kdyby jim neustl jeho prozetelnost ptomna nebyla, a jich tou
moc, kterou na potku ustaveny jsou, nezachovvala, hned v nic rozpadly.
Vichni tvorov na t oekvaj, abys jim dal pokrm v asu svm. Kdy jim
dvati bude, sbrati budou: kdy otvrati bude ruku svou, vickni naplnni
budou dobrm. Ale kdy odvrt tva svou, zkormout se: odejme ducha
jejich a zhynou, a v prach svj se navrt. (alm 103, 27-29.) J soucnost
a trvn svta zvis tedy na vli Bo, a kad okamik jeho trvn jest novm
darem Bom. Zaloil jsi zemi, a trv ustavin, vedle sudk Tvch stoj to
ve do dnenho dne. (alm 118, 90 a 91.) Tak kad jednotliv tvor trv,
dokud Bh chce. I my trvme tak dlouho, jak Bohu se lb. Za kadik
okamik svho trvn dkujeme pi vemohoucho Boha, nebo jest jeho
darem! Vecky vci skrze nho, a v nm stvoeny jsou: a on jest pede vemi,
a vecky vci jim stoj. (Kolos. 1, 16, 17.) Bh dv vechnm ivot
i dchn i vecko nebo v nm ivi jsme a hbme se i trvme. (Sk. ap. 17,
25 a 28.)
72. Co znamen: Bh spravuje svt?
Bh spravuje svt, znamen: Bh d a vede vecko
k dobrmu; nic se nedje bez jeho vle nebo bez jeho
doputn.
100
Antonn Podlaha
Bh d a vede vecko k dobrmu tj. psob, aby vichni tvorov cle,
k nmu je stvoil a pro kter je zachovv, tak skuten doshli. Pi tom
et ovem svobodn vle tvor rozumnch.
Vli Bo d se nesetn tlesa nebesk v uritch dobch, je Bh jim
vytkl, se pohybujc. Z vle Bo std se den a noc, d a sucho, zima
a teplo. Bez jeho vle nebo bez jeho doputn nic se nedje, by to bylo sebe
men a nepatrnj. Proto pravil Kristus Pn: Zda-li neprodvaj dvou
vrabc za penzek? A jeden z nich nepadne na zem bez Otce vaeho? Vai pak
i vlasov na hlav vickni seteni jsou. (Mat. 10, 29. 30.) Nic se tedy nedje
pouhou slepou nhodou.
Z doputni Boho stihaj lovka nemoci, svzele, nehody a utrpen.
73. Zda-li Bh d a vede k dobrmu i nehody
a utrpen?
Bh d a vede k dobrmu i nehody a utrpen; chce jimi
hnky potrestati a napraviti, spravedliv pak zkoueti
a jejich zsluhy pro nebe rozmnoiti.
e Bh d a vede k dobrmu i nehody a utrpen, vidme nejkrsnji na
pbzch Josefa, syna J akobova.
Jakob ml dvancte syn. Dokud nejmlad syn Benjamin byl jet malm
dtkem, byl Josef milkem otcovm. Vynikal nad ostatn bratry sv
zbonost a nevinnost. Za odmnu dal jemu Jakob krsn roucho pestrch
barev. To vzbudilo zvist ostatnch brat, kte ji beztoho na Josefa se
hnvali, e otci svmu na n aloval, kdy zlho inu se dopustili. Nenvist
jejich doshla vrcholu, kdy Josef vypravoval sny sv, kter vtily jeho
budouc velikost. Zdlo se mu jednou, e s bratry svmi vzal snopy na poli,
snop jeho e povstal a stl, kdeto snopov brat jeho vkol stojce klanli se
snopu jeho. Jindy zase zdlo se mu, jakoby slunce, msc a jedencte hvzd
jemu se klanlo. Zvistiv brat umnili sob, e se na Josefovi pomst a jeho
se zbav. Brzy potom brat Josefovi odeli se stdy svmi daleko od domova,
ale Josef zstal u otce. I poslal jej otec za bratmi, aby podval se, jak da se
jim a stdm jejich. Brat, uzeve Josefa zdaleka, chtli zabti jej a mrtv tlo
jeho uvrci do jmy. Ale nejstar bratr Ruben chtl bratru svmu ivot
zachrniti, i pemluvil ostatn bratry, aby nezabjeli jej, nbr aby uvrhli jej do
przdn studnice ili cisterny. Chtl Ruben, a by ostatn brat se vzdlili,
Josefa ze studn vythnouti. Brat uposlechli Rubena, svlkli bratra svho
z pestrho jeho roucha a spustili do cisterny, aby v n hladem zahynul.
Mezitm co Josef oekval smr na dn studnice, brat jeho se posadili, aby
101
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
poobdvali. Tu spatili karavanu madianskch kupc, kte tudy se ubrali,
vezouce do Egypta vonn koen. Tito madiant kupci provozovali tak, kdy
se jim k tomu naskytla pleitos, obchod s otroky. To vnuklo bratm
Josefovm mylnku aby jim bratra svho prodali, zdlo se jim, kdy hnulo
se v nich svdom, e jest mn kruto prodati jej v otroctv, neli umoiti
hladem v cistern. Kupci zaplatili jim dvacet stbrnch a odvedli J osefa.
Ruben o tom vem nevdl, nebo byl mezi jdlem odeel. Kdy pak se vrtil a
uslyel, co se stalo, naplnn byl nad tm upmnm zrmutkem. Ale ostatn
brat byli lhostejni. Zabili kozelce, smoili Josefovo pestr roucho v krvi
jeho, a poslali je otci J akobovi se vzkazem, e je nalezli. J akob, poznav roucho
Josefovo, domnval se, e divok zve njak rozspalo milovanho syna
jeho, i naplnn byl zrmutkem velikm. Piede do Egypta, prodali Madiant
J osefa nelnku strnho vojska egyptskho Putifarovi. J osef, jemu bylo
tenkrte sedmncte let, zskal si brzo vrnost a poctivosti plnou dvru
a pze pna svho. I uinil jej Putifar vrchnm sprvcem nade vemi svmi
otroky a nad celm statkem svm. Asi deset let zastval Josef ad svj
k pln spokojenosti svho pna. Tak manelka Putifarova byla na zpotku
laskava. Byla to vak ena zl a nelechetn, i chtla jej svsti k hanebnmu
hchu. Kdy vak ctnostn jinoch nechtl hchem uraziti Boha a zproneviti
se pnu svmu, obalovala jej u manela svho kiv z tkho zloinu.
Putifar uvil manelce sv, i dal Josefa uvrci do ale. Bh vak neopustil
nevinn trpcho. Jeho zenm oblbil sob vlada nad alem hodnho
J osefa, nakldal s nm laskav, dval mu na jevo svoji dvru, a zanedlouho
dal mu na starost dva vysok ednky faraonovy, kte upadli v nemilos
a vsazeni byli do ale. Byl to nejvy peka a nejvy nk dvorn.
J ednoho dne z rna zpozoroval J osef hlubok smutek ve tvch jejich, i otzal
se jich: Pro jest smutnj tv vae nad obyej? Kte odpovdli: Sen
jsme mli, a nen, kdo by nm jej vyloil. Tu nabdl se jim J osef, e s pomoc
pravho Boha jim vylo sny jejich. I vypravoval nejprve nelnk nk sen
svj takto: Vidl jsem ped sebou vinn kmen, ten rostl, zelenal se, ml kvt
a poslze zral hrozny. J pak drel jsem koflk krlv v ruce sv, i vzal jsem
hrozny, vytlail jsem je do koflka a podal jsem ho krli. Sen vrchnho pekae
vztahoval se rovn k bvalmu jeho adu. I mn se zdlo, ekl, e jsem
ml ti koe blho chleba na hlav sv, a v koi svrchnm e byly velik
pokrmy faraonovy, kter se stroj emeslem pekaskm, a e ptci jedli z nich
na hlav m. Josef vyloil obma jejich prorock sny. Oznmil nkovi, e
po tech dnech bude opt dosazen v dvj svj ad, a prosil jej, by
pamatoval na, a pijat bude opt na milos; pekai pak oznmil, e po tech
dnech d mu krl stti hlavu, a e jeho tlo na ibenici poven porati budou
ptci nebet. Pedpovdn Josefovo skuten se vyplnilo. Tetho dne byl
102
Antonn Podlaha
vron den narozen faraonova, kter byl oslaven velikmi hody. Tu
rozpomenul se farao na oba bval dvoany sv; nejvyho nka povolal
optn v bval ad jeho, nejvyho pekae vak dal odpraviti. Ale nejvy
nk, kdy se mu zase dobe vedlo, zapomenul na Josefa. Teprv po dvou
letech pihodila se udlos, kter uvedla mu opt napam sen, jej kdysi ml
v ali a spolu tak vykladae, kter mu jej vyloil. Zrove pak naskytla se
mu pleitos, aby zmnil se faraonovi o umn mldence hebrejskho
vykldati sny. A to byl prostedek, jeho Bh uil, aby odmnil konen cnos
spravedlivho Josefa. Farao ml v jedn a te noci dvoj sen. Zdlo se mu, e
stl na behu Nilskm, a e z eky vystoupilo sedm krav, pknch a tunch,
a pslo se v rkos; a e jinch sedm krav hubench vystoupilo z eky za nimi
a seralo je. Tu procitl farao, a kdy opt usnul, ml druh sen: Sedm klas
vyrostlo na jednom stblu, plnch a krsnch, a hle, sedm klas hubench
a vchodnm horkm vichrem splench vyrostlo za nimi, i pohltily tyto klasy
huben onch sedm plnch a krsnch klasv. Kdy farao opt procitl, jat byl
strachem, i dal k sob ihned povolati vykladae a mudrce egyptsk. Ti vak
nedovedli sn tch vyloiti. A tu k doporuen nejvyho nka piveden byl
ze ale Josef, aby podal douc vklad. Farao vypravoval Josefovi oba sv
sny, a mlad Hebrej, obdrev od Boha vnuknut, vyloil mu je takto: sedm
krav tunch a sedm klas plnch zna sedm let rody; sedm krav hubench
a sedm klas tenkch vt sedm let nerody a hladu. I poradil faraonovi, aby
pro lta nerodn uinny byly zsoby tm zpsobem, e by pt dl rody
kadho roku byl ukldn do stodol. Zrove pak prohlsil, e nikoliv jemu,
nbr Bohu pat dk za sprvn vklad snu. Faraonovi lbil se tento jasn
vklad, lic se znan od spletitch a temnch vklad egyptskch hada,
a zalbila se mu rovn i moudr a snadno splniteln rada J osefova. I osvdil
Josefovi za to svoji pze a vdnost tm, e zahrnul jej poctami a dary. Bh
ukzal tob vecko, co jsi mluvil zdali moudejho a podobnho tob budu
moci najti? pravil krl k J osefovi, ty bude nad domem mm a k rozkazu
st tvch vecken lid poslouchati bude: toliko trnem krlovskm tebe
pevyovati budu. Jakoto odznak moci, kterou propjil Josefovi, dal krl
vlastn prsten svj na ruku jeho, oblkl ho v roucho kmentov a vloil etz na
hrdlo jeho. I kzal mu vstoupiti na svj vz druh, a sluebnku ped nm
provolvati, aby vichni ped nm hlavy sklnli. Konen pak dal farao
J osefovi jmno egyptsk, na znamen, e pro zsluhy sv stal se z cizince
takka pslunk nroda egyptskho; nazval jej Zakladatelem ivota.
Josefovi bylo ticet let, kdy byl poven na prvnho po krli hodnoste.
adu svho ujal se s velikou horlivost a vykonval povinnosti sv svdomit
a obratn. Pod jeho dozorem byl nadbytek rodnch let ukldn do obilnic.
Kdy pak po sedmi letech skuten nastala lta nerodn, prodval J osef
103
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
z hojnch zsob obil nejen Egypanm, nbr; i obyvatelm sousednch
krajin, v nich rovn hlad zuil. Tak zem chananejsk postiena byla
nerodou. I vyslal staik Jakob syny sv do Egypta, aby nakoupili tam obil.
Toliko nejmladho syna Benjamina nechal u sebe doma. J osef, jen ke vemu
bedliv dohlel, zpozoroval sv bratry mezi kupci, kte pili nakupovat
obil. Mezi bratry svmi vak nespatil onoho, jen nade vechny ostatn byl
mu dram, toti Benjamina. I pipadlo mu bezdky na mysl, e snad brat
jeho pipravili Benjaminovi podobn osud, jako jemu sammu. Znepokojovn
jsa touto mylnkou, chtl nabti jistoty o svm bratru, i stavl se, jakoby
bratry sv pokldal za vyzvdae, i piml je tm zpsobem k tomu, aby
oznmili, kdo jsou. Podeni jsouce obvinnm z vyzvdastv, ekli: My,
sluebnci tvoji, jsme pokojn lid a neobmlme nic zlho. Dvancte jest ns
brat ze zem Chanaan. Nejmlad jest doma s otcem nam, a druhho
starho nen vce na iv. Ale Josef, stav se, jakoby je pece za vyzvdae
pokldal, dal je vsaditi do ale. Po tech dnech propustil je dom, avak pod
tou podmnkou, e na dkaz pravdivosti svch vpovd pivedou do Egypta
nejmladho bratra svho. Jakoto rukojm ponechal sob Josef Simeona ve
vzen. I mluvili brat vespolek: Zaslouili jsme, co trpme, nebo jsme se
provinili proti bratru svmu. Vidli jsme zkost due jeho, kdy ns prosil,
a nevyslyeli jsme ho; proto pilo na ns souen toto. Ruben pak ekl:
Zda nepravil jsem vm: Nehete proti pacholeti, a neuposlechli jste mne?
Hle, nyn vyhledv se na ns krve jeho. Brat netuili ovem, e domnl
vzneen Egypan, ped nm stli, rozum ei jejich; rozmlouval s nimi
pomoc tlumonka. Josef byl pohnut, poznal, e brat jeho provinn svho
lituj. I odvrtil se maliko a plakal. Ne, aby vidl, je-li ltos jejich upmn,
navrtil se zase k nim a dal Simeona svzati ped oima jejich. Sluebnkm
svm pak rozkzal, aby naplnili pytle jejich obilm a zase vloili penze
jednoho kadho do pytle jeho, a nad to aby jim dali i potravy na cestu.
Piede dom a naleze penze v pytlch svch, ulekli se velice; domleli se
sice, e snad stalo se tak omylem ednkv egyptskch, obvali se vak
nicmn, e budou v Egypt z nepoctivosti obviovni. Velice zarmoucen byl
Jakob, kdy slyel, e Benjamin pt do Egypta s ostatnmi bratry jti m.
Nechtl nikterak k tomu pivoliti, ani kdy mu Ruben v zstavu dval ivot
obou syn svch, nepivede-li Benjamina bez pohromy zpt. Kdy vak
potraviny z Egypta pivezen doly a hlad dosud neulevoval, nucen byl sm
J akob vybdnouti syny sv k optn cest do Egypta. J eliko vak synov jeho
rozhodn pravili, e bez Benjamina ped oi Egyptskho velmoe pedstoupiti
nesmj, svolil konen s velikm zrmutkem k tomu, aby Benjamina vzali
s sebou, nadiv jim zrove, aby psnmu onomu Egypanu doruili hojn
dary. Tentokrte zaruil se tak i Juda za nvrat Benjaminv. Synov Jakubovi
104
Antonn Podlaha
pili astn do Egypta. Josef, uzev je, rozkzal sprvci domu svho: Uve
mue ty do domu a pistroj hody, nebo budou se mnou jsti o poledni.
Sprvce uinil, co mu bylo pikzno, a uvedl bratry do palce J osefova.
I ulekli se brat velice, domnvajce se, e pro penze, kter v pytlch svch
nalezli, souzeni a potrestni budou. Omlouvali se tud sprvci, ten vak
laskavmi slovy obavy jejich zaplail, spolu pak vyvedl k nim ze ale
Simeona. Kdy pak sm J osef k nim veel, sklonili se ped nm a k zemi
a podali mu dary pinesen. Josef laskav je pivtal a tzal se, iv a zdrv-li
jest star otec jejich; uzev pak bratra Benjamina, dojat byl tou mrou, e
pospil ven a plakal tam. Umyv pak tv svou, veel opt k nim a stoloval
s nimi, rozsadiv je ke stolu podle st, emu ovem brat velice se divili,
nemohouce pochopiti, kterak vzneen tento Egypan me znti poad,
v nm co do st po sob nsleduj, ani by se byl na tzal. Kdy byl takto
prokzal bratm svm velikou poctu, chtl Josef podrobiti je posledn zkouce
a pesvditi se o tom, zdali se pln polepili, zejmna pak o tom, chovaj-li
upmnou lsku k Benjaminovi. Rozkzal tedy po hostin sprvci svmu, aby
naplnil pytle jejich obilm, dle aby kadmu do pytle vloil penze, je byli za
obil zaplatili, a konen aby do pytle Benjaminova mimo to vloil i stbrnou
jeho i. Kdy vak druhho dne brat na zpten cestu k domovu se vydali.
poslal za nimi J osef sprvce svho, uloiv mu, aby obvinil je z krdee. Brat
ovem ujiovali sprvce, e zloinu toho se nedopustili, a vdomi jsouce
neviny sv, rozhodli, aby ten z nich smrti propadl, u nho by e byla
nalezena. Sprvce tedy jal se prohledvati pytle jejich a nalezl ovem i
v pytli Benjaminov. Vidouce to brat domnlho zlodje, jati byli hlubokm
alem. Navrtili se vichni zase do msta. Juda, jen byl otci svmu se zaruil,
e mu zase pivede bratra svho Benjamina ivho a zdravho, pedstoupil
prvn ze vech ped Josefa, a vichni ostatn padli ped Josefem na zem.
I otzal se jich Josef, pro dopustili se skutku tak nelechetnho? A Juda ekl:
Co odpovme pnu mmu? co mluviti budeme? kterak se ospravedlnme?
Bh ukzal nepravos, sluebnk tvch; hle, my vichni jsme sluebnky
pna mho, i my, i ten, u nho nalezena byla e. Ale J osef odpovdl:
Odstup ode mne, abych tak uinil! Ten toliko, u nho nalezena byla ce,
necha, jest otrokem mm, vy pak odejdte v pokoji k otci svmu. Tu
pipomenul Juda tklivmi slovy, e staik otec jejich, jen s Benjaminem
s velikou jen bolest s nemalmi obavami se byl rozlouil, zajist ztrty jeho
by nepeil, i nabdl se konen, e hotov jest sm otrokem se stti msto
bratra svho. I poznal Josef ze lechetnho jednn Judova, e brat jeho
skuten velice se polepili. Nemoha pohnut svho dle tajiti, poruil, aby
ptomn Egypan vyli ven, a s plem pravil k bratm svm: J jsem
Josef! Jet-li iv jest otec mj? Nenadl toto shledn se s J osefem, proti
105
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
nmu se byli tak velice proheili, naplnilo bratry jeho strachem velikm, tak
e ani slova nemohli odpovdti. Josef vak objal i polbil vechny bratry sv
a upokojil je laskavmi slovy. Nelekejte se, pravil k nim mimo jin, ani
sob za tkou vinu pokldejte, e jste mne prodali do tto zem: nebo pro
zachovn vae poslal mne Bh ped vmi do Egypta Ne z va rady posln
jsem byl do zem tto, ale z vle Bo, kter uinil mne knetem po v zemi
egyptsk. I vybdl pak bratry sv, aby, pivedli staikho otce k nmu do
Egypta a aby spolu s nm usadili se pak v rodn krajin egyptsk, zvan
Gessen, kterou jim za obydl vyke. Tak farao sob toho pl, maje
upmnou rados, z pchodu brat Josefovch. Hojn jsouce obdaeni a i pro
Jakoba vzcn dary od Josefa nesouce, odebrali se brat do zem Chananejsk
pro otce svho.
Vidme tu, kterak Bh zkouel Josefa mnohm utrpenm, a kterak zrove
i bratry jeho nehodami a utrpenm potrestal a napravil.
Babylonsk krl Nabuchodonosor z doputn Boho dobyl r. 588.
J erusalma, ztroskotal jej a vekero obyvatelstvo i s krlem do zajet odvedl.
Zajet bylo dle vle Bo pro nrod israelsk trestem, jm z chyb svch ml
bti vylen. Pobyt mezi neptely daleko od milovan vlasti, vzpomnky na
nkdej blahobyt a slvu, jako i vitky svdom, e nedbali varovnho
hlasu prorok to ve psobilo mocn na vysthovalce. Pemnoz skuten
inili upmn pokn a polepili se, zrove pak vzrstala v nich touha po
zaslbenm Messii.
Bh podrobil Abrahama tk zkouce, poruiv mu aby obtoval syna
svho Iska, jej velice miloval.
J ob oplval nesmrnm bohatstvm a il astn uprosted rodiny sv. A to
ve a nadto i zdrav odal jemu Bh, zkoueje jej. Ne Job nespustil se nadje
v Boha a snel s pkladnou trplivost a nezlomnou oddanost ve vli Bo
straliv nehody, je rz na rz jej sthaly.
Zbonho Tobie podrobil Bh tk zkouce. Tobi nhle oslepl a upadl
v nouzi. Nicmn snel krut tyto rny s plnou odevzdanost ve vli Bo.
Poslze obrtilo se z vle Bo utrpen jeho v radost: nabyl opt zraku i jmn.
Andl Rafael, jen byl prvodcem syna jeho do ciziny, pravil k nmu: e jsi
byl pjemn Bohu, poteb bylo, aby pokuen zkusilo tebe.
Ze ivotopis mnohch svtc seznvme, kterak je Bh teprve kolou
utrpen k dokonalosti vedl. Sv. Ignc z Loyoly byl z prvu dstojnkem. Byv
rann upoutn byl na lko. Jeto mu byla dlouh chvle, chtl si ji pi sv
vlen mysli zahnati etbou rytskch pbhv. Ponvad nebylo dn
takov knihy po ruce, pinesli mu dv jin, jednu o ivot Krista Pna, druhou
o ivotech svatch a svtic Boch, Na tchto knihch nemohl Ignc s potku
nalzti dnho zalben, avak poznenhlu poal okoueti obsaen v nich
106
Antonn Podlaha
manny. Konen zpsobil Bh touto etbou takovou promnu v jeho srdci, e
poctil mocn popud nsledovati ctnosti svtcv.
Ale nejednou i k asnmu naemu blahu d a vede Bh nehody, je ns
sthaj. Tm kad lovk z vlastn zkuenosti me dosvditi, e
mnohdykrte to, co jemu odpornm se bti zdlo, v pravd bylo mu
k dobrmu. Jist vzneen pn chtl z Irska do Anglie na lodi se peplaviti.
Kdy vak na lo vstupoval upadl a zlomil si nohu. Ptel jeho litovali jej,
ale on pravil: Dobe se tak stalo; nehoda tato zajist bude mi k dobrmu. Na
otzku, kterak nehoda tato jemu k dobrmu bti by mohla, odpovdl: Bh
lpe to v neli j; trvm vak na tom, e jest mi nehoda m k dobrmu. A
ukzalo se, e ml pravdu. On zstal doma, lo odplula, a utonula, a s n
vichni lid nalzajc se na n.
Lid dopoutj se mnoho zlho svmi hchy. Bh hchv nechce
a neme chtti, jeliko jest nejv svat. Neme tud hch nikdy dovoliti
ani s hchem souhlasiti. Ale Bh dopout hchy, tj. nezabrauje aby se
nestaly.
74. Pro dopout Bh i hchy?
Bh dopout i hchy, protoe nechce zbaviti lovka
svobodn vle, a protoe i nsledky hch um obraceti
v dobr.
Bh dal lovku svobodnou vli, aby svobodn tj. bez donucen
rozhodnouti se mohl pro dobr nebo zl. Tto svobodn vle nechce Bh
lovka zbaviti a nechce tedy zpsobiti, aby lovk i pro zl rozhodnouti se
nemohl. Nsledky hchv nazvme ve, co z hchu pochz, Bh i nsledky
hchv um obraceti v dobr, tj. d ve tak, e i to, co z hchu pochz, vede
konen k Jeho vt cti a slv a ku blahu lid.
id ukiovali Pna Jee. Tm dopustili se hroznho hchu. Ale Bh
smrt Syna vykoupil svt. A tak hch nroda idovskho obrtil v dobr pro
cel lidstvo.
Na pbzch Josefa egyptskho, je jsme byli prv vypravovali, vidme
zejm, kterak Bh hch brat jeho obrtil v dobr. Proto pravil J osef sm
k bratm svm: Vy jste myslili o mn zl, ale Bh obrtil to v dobr. (I.
Moj. 50, 20.)
Pohan dopoutli se tm, e pronsledovali kesany, tkho hchu, ale
pronsledovn jejich obrtil Bh v dobr: kesanm dna pleitost, aby
stlost svou osvdili a tm vtch zsluh sob zskali; crkev oitna od
len vlanch, nad to pak crkev tm utenji vzkvtala, m krutji byla
107
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
pronsledovna. Muenci svou srdnatou smrt a svm statenm snenm
muk ku kesanstv obrtili pemnoh pohany, kte uznali za pravou vru,
kter svm vyznavam takovou slu udl, odkud pochz Tertullianv
vrok: Krev muenk, sm kesanv.
75. Jak se jmenuje pe, kterou Bh vecko
zachovv a spravuje?
Pe, kterou Bh vecko zachovv a spravuje, jmenuje
se prozetelnost Bo.
Prozetelnm nazvme lovka, jen uvauje na mysli vechny mon
okolnosti a nsledky, kter innost jeho v budoucnosti mti me, k tomu
konci, aby nepznivm nsledkm se vyhnul a pznivch k svmu elu uil.
Prozetelnm jest tedy ten, kdo moude do budoucna naped zr, aby jednn
sv nleit mohl zaditi.
Vevdouc Bh od vnosti v, co se stane, a dle toho vecko zachovv
a d.
Cel proda hls prozetelnost Bo. Zem, msc a hvzdy otej
a pohybuj se tak pesn, e obh jejich navlas vyposti se d. Tm, e zem
kolem osy sv se ot a kolem slunce uritm zpsobem obh, std se den
a noc, zima a jaro, lto a podzim. Zajist nedlo by se ve tak pesn a eln
kdyby nebylo Boha, kter ve to zachovv a d. Obnice na slunen
soustavy jsou tak od sebe vzdleny a kad jednotliv z nich m tak pimen
mnostv hmoty, e jejich pravideln obh jest zabezpeen. Kdyby vzjemn
jejich vzdlenost byla jin, anebo kdyby vce nebo mn hmoty obsahovaly,
byla by srka jejich neodvratna, m by podek vehomra byl poruen.
Sla, kterou slunce obnice k sob pitahuje, jest v nleitm pomru
k odstedivosti obnic; proto obnice nemohou ani do svtovho prostoru
zablouditi ani do slunce sklesnouti. Kdyby msc byl ble u na zem, neli
skuten jest, na p. o polovinu nebo o tetinu, zpsobil by na zemi ohromn
pevraty. Pliv mosk, jen pitalivost msce vznik, byl by mnohem
mocnj a zaplavoval by cel krajiny; v moi vznikaly by proudy tak siln, e
lodi nemohly by po nm plouti. Ale nejen tlesa nebesk, nbr i ve, cokoliv
na na zemi jest, svd o prozetelnosti Bo. Vzduch smen jest prv
z tolika st kyslku a dusku, kolik jest teba k dchn. Kdyby bylo prvk
tch ve vzduchu vce nebo mn, neobstl by v nm dn tvor na iv.
Zkaen dchnm vzduch v prod zvltnm podivuhodnm zpsobem zase
se ist. Kad bylina, kad ke a strom, ba kad jednotliv zelen lupnek
pohlcuj ze zkaenho vzduchu st kodlivou (uhlk) a uvoluj st zdravou
108
Antonn Podlaha
(kyslk). Voda z trob zemskch, kde po kapkch se nastdala, jako pramen
oberstvuje lidi a zvata, rozpustivi rzn soli a kovy vyvr jako zdlo
liv; jest pbytkem nesslnho potu zvat; slunenmi paprsky se
vypauje, v mraky na obloze se kup a detm svlauje opt vyprahlou pdu. A
co ci o podivuhodnm podku, jen vldne v i rostlinstva a ivoistva?
Vude jest patrna ruka vemohoucho a nejv moudrho Zachovavatele
a iditele. Zvlt vak jev se prozetelnost Bo obdivuhodnm zpsobem
v djinch lidstva i v ivot kadho jednotlivho lovka: pklady, je jsme
svrchu uvedli, svd o tom zajist vmluvn, a jsou toliko nepatrnmi
ukzkami z nepehledn ady ppadv, v nich prozetelnost Bo se projevila
a neustle projevuje.
Zd se nm sice nkdy, e mnoh vc ve svt jest bezelna anebo
dokonce i kodliva, a e leccos se dje, co by jinak a lpe dti se mohlo. Ale
tak soudme obmezenm rozumem svm, nechpajce nevyzpytatelnost soud
Boch. Ponme si tak, jako onen nevdomec, jen vstoupil do dlny
umlcovy. Vida tu mnostv rozmanitch vc, o nich nevdl, jak el
maj, prohlsil nevdomec ten ve to za zbyten a bezeln, a poraniv se
z neopatrnosti jednm z pedmt tch, prohlsil vci ty vesms za kodliv.
Ale umlec se jen trpn pousml nerozumu jeho!
Nauen. Mj vdycky pevnou a dtinnou dvru v Bo prozetelnost,
kter s tebou sml vdy dobe, a nereptej nikdy proti Bomu nazen!
Milujcm Boha vecky vci napomhaj k dobrmu. (K m. 8, 28.)
109
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
4. O andlech.
76. Kte jsou nejznamenitj tvorov Bo?
Nejznamenitj tvorov Bo jsou andl.
Andl jsou nejdokonalej tvorov Bo, protoe Bh obdail je nejvtmi
dokonalostmi ze veho tvorstva vbec. dn jin tvor neme se andlm
vyrovnati.
77. Co jsou andl?
Andl jsou pouz duchov, to jest, tvorov, kte maj
rozum a svobodnou vli, ale tla nemaj.
A i Bh jest pouh duch (srvn. ot. 46.) pece jest velik rozdl mezi nm
a andly, kte tak jsou pouz duchov. Nebo andl jsou tvorov, kdeto
Bh nen tvor, jeliko nepovstal od dn jin bytosti; Bh m nejdokonalej
rozum a nejdokonalej svobodnou vli, ale andl, a maj velmi dokonal
rozum a velmi dokonalou svobodnou vli, pece nejsou co do mohutnost
tchto tak dokonal, jako Bh. V tom jen Bh i andl jako pouz duchov se
shoduj, e tla nemaj.
e jsou bytosti pouze duchov, ili andl, tu ji sm rozum lidsk. Ve
viditeln prod shledv toti lovk stupov poad od tvorv nejmn
dokonalch a ke tvoru pomrn nejdokonalejmu, jm jest lovk sm. Ale
vida sm na sob lovk, e mnoho nedokonalost m, soud, e jsou bytosti
jet dokonalej neli jest on sm. Vida pak, e vedle nho, jen z due
a hmoty (tla) se skld, jsou bytosti pouze hmotn, je due nemaj, oekv,
e jsou vedle nho t bytosti pouze duchov, kter tla nemaj.
Proto tak vra v bytosti pouze duchov u vech nrod byla a jest
veobecna. Toliko jednotlivci (epikurejci a sadduceov) poprali jsoucnost
bytost pouze duchovch.
eho rozum n se doml, zjeven Bo vslovn nm potvrzuje.
Psmo sv. u, e andl skuten jsou. J i ve Starm zkon velmi asto
o andlech jest e. Kdy Bh Adama a Evu z rje vyhnal, postavil ped rjem
andly (cheruby) s meem plamennm, aby lid nemli pstupu ke stromu
ivota. Abrahamovi zjevil se Bh v dol Mambr, provzen jsa dvma
andly, kter pak poslal do Sodomy, aby odtud vyvedli Lota a rodinu jeho.
Kdy Abraham obtovati chtl syna svho Iska, zjevil se mu andl, jen
110
Antonn Podlaha
tomu zabrnil. Jakob na tku svm do ciziny vidl ve snch ebk stojc na
zemi a vrchem nebes se dotkajc a andly, kte po ebku tom vzestupovali
a sestupovali Ped vyjitm Israelit z Egypta poslal Bh o plnoci andla
svho, aby zhubil vechno prvorozen v zemi egyptsk. Pohanskmu vtci
Balaamovi, jej moabsk krl Balak pozval, aby nad Israelity zloeen
pronesl a tak tst vlen jim odal, zastoupil cestu andl, jen ho sice dle
propustil, jemu vak zrove nadil, aby u Balaka toliko to mluvil, co jemu
Bh nad. Krl David, zheiv pchou, uzel andla, an stoje u J erusalma na
hoe Moria s tasenm meem v ruce, mstu jeho zhubou hroz. Mladho
Tobie provzel do dalek ciziny andl. K ctnostnm jinochm izraelskm
je krl Nabuchodonosor do ohniv peci uvrhnouti kzal, seslal Bh andla,
jen v podob jinocha spolu s nimi uprosted plamen dlel, uiniv tu mil
chldek na zpsob veernho vnku. Kdy Daniel od krle Cra v Babylon
do jmy lvov byl vhozen, vyzval andl v dalekm J udsku proroka Habakuka,
jen encm na pole obd nesl, aby pokrm ten dal Danielovi, a kdy prorok
svolil, uchvtil jej andl a penesl prudkost vtru do jmy lvov; kdy pak byl
Daniel, dky in Bohu pojedl, zanesl andl Habakuka rychle zase do Judska
zpt.
Tak v Novm zkon peasto o andlch zmnka se in. Knzi
Zachariovi zjevil se ve svatyni andl, kter mu zvstoval, e narod se mu
syn, jej nazvati m J an. estho msce po zvstovn narozen Janova
posln byl t andl od Boha k Pann Marii do Nazareta, aby zvstoval j, e
vyvolena jest, aby stala se matkou Pna Jee. Narozen Pn zvstovali
andl pastm, kte ponocovali nedaleko Betlma. Kdy Kristus Pn,
postiv se tyicet dn a tyicet noc na pouti, pemohl pokuen satanova,
pistoupili k nmu andl a slouili jemu, (podvajce mu nepochybn pokrm
a npoj a prokazujce mu tak jin sluby mimodn). Kdy Kristus Pn
z mrtvch vstal, sestoupil andl s nebe v podob mldence, odvalil kmen
hrobov a oznmil enm k hrobu piedm, e Pn Je vstal z mrtvch.
Svatho Petra, jej krl Herodes Agrippa uvzniti dal, vysvobodil andl ze
ale.
Andl jest velik poet. Velik mnostv andl naznaeno v Psm sv.
tm, e andl nazvaj se tam vojskem Hospodinovm. Andl, jen Josuovi
u J ericha se zjevil, pravil: J sem kne vojska Hospodinova. (J os. 5, 14.).
Daniel v knize proroctv svch, mluv o andlch, prav: Tiscov tisc
slouili jemu, a deset tisckrt sto tisc stlo ped nm.(Dan. 7, 10.). Kristus
Pn pravil v zahrad Gethsemansk k Petrovi, jen ho brniti chtl proti
oldnm, kte ho jali: Zdali mn, e bych nemohl prositi Otce svho,
a dal by mi nyn vce neli dvancte pluk andl? (ev. sv. Mat. 26, 53.).
111
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
V psm svatm jmenuje se devt d nebo krv andlskch, toti:
andl, archandl, knatstva, mocnosti, sly, panstva, trnov, cherubni
a serafni. (K Efes. 1, 21; ke Kol. 1, 16.).
J mny svmi uvedeni jsou v Psm sv. ti archandl: Michael (=kdo jest
jako Bh?); Rafael (=lk Bo) a Gabriel (=sla Bo).
Akoliv andl jsou pouz duchov a tud neviditeln, pece me Bh
zpsobiti, aby je lid nkdy vidli. Tak vidli pasti Betlmt mnostv
andl, kte chvlili Boha kouce: Slva na vsostech Bohu a na zemi pokoj
lidem dobr vle. Kdykoliv pak andl k lidem jakoto poslov pichzeli,
brvali na sebe podobu lidskou, jak z toho, co ve o andlch z Psma sv.
Novho i Starho zkona bylo uvedeno, patrn vysvt.
Andl vyobrazuj se obyejn jakoto slin mldenci, aby tm naznaena
byla jejich sla a nesmrtelnost. Zobrazovni jsou dle s kdloma, ne e by
kdla skuten mli, nbr aby tm naznaeno bylo, e rychle a rdi
vykonvaj rozkazy Bo. Nkdy vyobrazuj se andl jako okdlen dtsk
hlaviky na oznaenou, e andl jsou pouz duchov, kte maj rozum a vli
ale tla nemaj. Tak bvaj zobrazovni jako mal okdlen nah dtky
v oblcch se vznejc s usmvavou tv, na znamen, e jsou nevinni jako
novorozetko, a e v nebesch vn radosti povaj.
Slovo andl jest pvodn slovo eck a zna tolik co posel nebo
vyslanec. Slovo to nevystihuje tedy podstaty tchto bytost pouze
duchovch, nbr zna toliko st jejich innosti, toti vykonvn poselstv
a rozkaz Boch vzhledem k lidem (na p. zvstovn narozen sv. Jana
Ktitele a Pna J ee aj.). S tto strnky lid nejastji bytosti ty poznvali,
a proto posly ili andly je nazvali.
78. K emu stvoil Bh andly?
Bh stvoil andly, aby se mu klanli, jej milovali, jemu
slouili a lidi osthali.
Bh stvoil andly, aby se mu klanli, tj. Bohu nejvy poctu prokazovali,
Jej jakoto Tvrce a nejvyho pna svho uznvali. Dobroete Hospodinu
vickni andl jeho; vy mocn v sle, jen inte slovo jeho; prav Psmo sv.
(alm 102, 20.).
Bh stvoil andly, aby jej milovali, tj. v Bohu, jeho velebnost
a dokonalost poznvaj, nejvt zalben mli a se snaili jemu se lbiti.
Bh stvoil andly, aby jemu slouili, tj. aby vli Jeho plnili, a vdy jen to
chtli a inili, co On sm chce.
112
Antonn Podlaha
Bh stvoil andly, aby lidi osthali. Andl maj lidi ochraovati, od
zlho je zdrovati, k dobrmu povzbuzovati, jim pomhati a i asn zla od
nich odvraceti. Andlm svm pikzal o tob, aby osthali t na vech
cestch tvch.(alm 90, 10.).
Jest zajist od Bosk prozetelnosti ta povinnost dna andlm, aby
osthali pokolen lidsk, a jednotlivm lidem byli k pomoci, by v t
njakou neubhli kodu. Nebo, jako rodie, maj-li dti cestovati cestou
kladnou a nebezpenou, obrnce jim pidvaj a pomocnky
v nebezpeenstv: tak Otec nebesk na tto cest, po n se ubrme do vlasti
nebesk, kadmu z ns ustanovil andla, jeho pomoc a obezelost jsouce
chrnni, mohli bychom se osidel od neptel nm tajn nastrojench
uvarovati, uinn proti nm nsiln toky odraziti, a pod jejich vedenm
prav cesty se pidrovati, aby ns blud njak, od klamnho protivnka nm
pedvren, nesvedl s cesty, kter vede do nebe. (Katechismus msk.)
Kdy Bh andly stvoil, s jistotou nelze ci, ponvad Bh nm toho
vslovn nezjevil. Stvoen andl zahrnuto jest nepochybn v prvch slovech
Psma sv. Na potku stvoil Bh nebe a zemi. Slovo nebe znamen zde
nepochybn bytosti nebesk, andly. Sv. Augustin se domnv, e byli andl
stvoeni prvho dne, kdy toti Bh ekl: Bu svtlo. Z Psma sv. jde
najevo, e andl ji pi stvoen svta Stvoitele chvlili. Bh prav k J obovi:
Kde jsi byl, kdy jsem kladl zklady zem? Kdy mne chvlily spolu
hvzdy jitn a plesali vickni synov Bo (= andl?) (J ob. 38, 4-7), jako by
byl ekl: Jet jsi nebyl, love stvoen, a ji byli andl, obdivujc se
dlm rukou mch.
79. Jac byli andl, kdy je Bh stvoil?
Kdy Bh andly stvoil byli dob a blaeni; byli obdaeni
posvcujc milost a mnohmi dokonalostmi.
Kdy Bh andly stvoil, byli dobi, tj. nevinni a zboni; nic na nich
nebylo, co by vtky zasluhovalo. Andl klanli se Bohu, milovali jej
a slouili mu; v Bohu samm mli nejvt sv zalben, a Bh miloval je.
Andl byli tak blaeni, tj. nic jim nechyblo, mli ve, eho si jen pti
mohli; ivot jejich byl sama radost.
Andl byli obdaeni posvcujc milost tj. Bh pi stvoen dal jim milost
posvcujc; milost touto byli andl svat, byli dtkami Bomi. Tmto darem
stali se andl jet krsnjmi a Bohu podobnjmi.
Andl obdaeni byli mnohmi dokonalostmi; jsou to zejmna:
nesmrtelnost, velmi dokonal rozum, jakho dn lovk nem, velmi
113
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
obshl a hlubok vdn, jako i velmi dokonalou svobodnou vli. O velikch
vdomostech andl svd tento vrok Krista Pna: O tom pak dni aneb
hodin (poslednho soudu) nidn nev, ani andl nebet (Mat. 24, 36.)
Smysl slov tch jest: Kdy nadejde den poslednho soudu nev nidn, ba ani
bytosti vdn tak obshlho, jako jsou andl.
Posvcujc milost Bo, kter andly inila svatmi, dobrmi a nevslovn
astnmi, mohli andl ztratiti, ani bytm pestali bti pouhmi duchy. Proto
nebylo jejich blaho pi stvoen jejich jet pln, ponvad mohli ho jet
pozbti. Tak nepovali jet onch radost je plynou z vidn Boha. Tohoto
plnho a vnho blaha mli po vli Bosk teprve zaslouiti si dobrovolnou
poslunost. Bh podrobil je zkouce, v n mli zachovati si milost Bo
a osvditi v n, zda dobrovoln cht Bohu slouiti. J akoto tvorov
svobodnou vl obdaen mohli se na vdy blaenmi stti nikoliv z donucen,
nbr tm, e dobrovoln zachovaj milost Bo.
80. Zda-li vichni andl zachovali milost Bo?
Vichni andl milosti Bo nezachovali; mnoz ji hchem
pchy ztratili.
Mnoz andl nedlouho po svm stvoen zheili tkm hchem pchy,
chtce rovnmi bti Bohu a odprajce mu poslunost. V em vlastn zleel
tento hch pchy nevme, nebo nm to zjeveno nebylo. Nkte sv. otcov se
domnvaj, e snad nechtli se klanti Synu Bomu, o nm jim bylo zjeveno,
e se lovkem stane. Tm pozbyli nadpirozen milosti Bo a stali se zlmi.
Dle pirozenosti sv stvoeni byli dobrmi, ne stali se sami skrze sebe
zlmi, prav crkevn snm Lateransk IV. Ve zlob sv navdy se zatvrdili,
i nemohou nikdy vce dobrmi se stti. m vt byly dve dokonalosti
jejich, v tm vt zlobu nyn se promnily. Mysl jejich, kterou dve ve tak
dokonale a pravdiv poznvali, naplnila se lst a l; dobr vle jejich zmnila
se ve vli zlou; jejich lska k Bohu zmnila se v nenvist. Spravedliv
a nejv svat Bh potrestal pyn andly, jak toho zaslouili.
81. Kterak potrestal Bh pyn andly?
Bh potrestal pyn andly tm, e je na vky zavrhl a do
pekla odsoudil.
Bh pyn andly na vky zavrhl, tj. pyn andl nikdy vce na milost
pijati nebudou; pro n nebe na vdy jest ztraceno.
114
Antonn Podlaha
Bh odsoudil pyn andly do pekla, kde vn vkv nevslovn muky
trpti mus. O tom svd Psmo sv.: Bh hecm andlm neodpustil, ale
pekelnmi provazy je do pekla strhnuv vydal k muen (2. ep. sv. Petra 2, 4.);
Odejdte ode mne zloeen do ohn vnho, kter jest pipraven blu
a andlm jeho (ev. sv. Mat. 25, 41.); Andly, kte nezachovali svho
knetstv, ale opustili pbytek svj (tj. sv msto, nebe), k soudu velikho dne
vazbami vnmi pod mrkotou schoval (ep. sv. Judy 6.). Boj mezi andly
dobrmi a zlmi vylen jest ve Zjeven sv. Jana (12, 7-9.) takto: I stal se boj
velik na nebi: Michael a andl jeho bojovali s drakem, a drak bojoval
i andl jeho: a nemohli tito odolati, ani jest msto jejich vce na nebi
nalezeno. I svren jest drak ten velik, had star, jen slove bel a satan,
kter svod vecken okrlek svta a svren jest na. zem, i andl jeho s nim
svreni jsou.
Andl proto od Boha na vdy byli zavreni, proto e se proti Bohu na vdy
rozhodli. Bh nezavrhuje nikoho, le kdo sm zavren bti chce. Ponvad
andl netvoi jednotnho celku, nbr kad zcela o sob stoj, nepeel pd
jednoho andla na druhho, ale nemohou tak zsluhy jednoho ostatnm
prospti, tj. nikdo je neme vykoupiti.
82. Jak nazvme zavren andly?
Zavren andly nazvme zlmi duchy nebo bly.
Zavren andl nepestali bti po pdu svm pouhmi duchy, tj. tvory,
kte maj rozum a vli, ale tla nemaj. Protoe vak jejich rozum a vle
zvrtily se ke zlmu, nazvme je duchy zlmi. Nazvme je tak jinak bly;
slovo bel jest vzato z jazyka eckho diabolos a zna tolik co
pomlouva nebo rouha.
Psmo sv. mluv o kneti zlch duch, Satani jmno to jest hebrejsk,
a zna tolik co: protivnk, neptel), jen byl bezpochyby pvodn
andlem nkterho z vych krlv andlskch (proto nazv se tak Lucifer
=svtlono, ponvad byl jednm z nejkrsnjch andlv) a prvn ze vech
snad zheil. Jinak sluje tento nelnk zlch duch v Psm sv.: Belial =
niemnk, Belzebub =bh much, Kne temnosti, Kne tohoto
svta.
Zavren andl, a jakoto pouz duchov dnho tla nemaj, zobrazuj
se pece tak, aby zloba a oklivost jejich byla patrna. Ve, co ve svt
ivoinm jest ohyzdn, tvov soust obrazu blova.
Ale vichni andl hchu se nedopustili, nbr pemnoz v dobrm
setrvali.
115
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
83. Kterak odmnil Bh andly kte v dobrm
setrvali?
Andly, kte v dobrm setrvali, Bh odmnil vnou
blaenost v nebi.
Andl dob povaj vn blaenosti v nebi, tj. jsou v dobrm na vdy
utvrzeni tak, e nikdy vce zheiti nemohou. Oni neustle pat na tv Bo,
tj. povaj Boha jakoto nejvyho dobra a zdroje v blaenosti. Andl
v nebesch vdycky hled na tv Otce mho, kter v nebesch jest, pravil
Kristus Pn (Mat. 18, 10.). A tm prv, e neustle hled na tv Bo,
nalzaj v Bohu nejvt zlibu, i nemohou tud niemu jinmu ped Bohem
dti pednost; nemohou tedy zheiti, jeliko velik hch zle v tom, e
tvor vci stvoen vce miluje neli Boha.
Dob andl pln vrn ve, k emu Bh andly vbec byl stvoil (srovn.
ot. 78.). Dob andl Bohu se klan a jej miluj. Psmo sv. prav o nich, e
stoj kolem trnu Boho (Zjev. sv. Jana 7, 11.); e veleb Boha zpvem
(Serafov volali jeden k druhmu a kali: Svat, svat, svat, Hospodin Bh
zstup, pln jest vecka zem slvy jeho. Is. 6, 3.) ap. Dob andl Bohu
slou, jako prav Psmo sv.: Zdali vickni andl nejsou sluebn
duchov? (K id. 1, 14.).
84. Kterak se k nm chovaj andl dob?
Andl dob chovaj se k nm blahovoln: miluj ns
a ochrauj na tle i na dui; povzbuzuj ns k dobrmu
a pros za ns.
Blahovoln k nkomu se chovati znamen tolik, jako blahou neboli dobrou
vli jemu projevovati, jemu ve dobr pti, a k blahu jeho napomhati.
Andl dob chovaj se k nm blahovoln, tj. pej nm dobr a k blahu
duevnmu i tlesnmu nm napomhaj.
Andl dob ns miluj, tj. osud n nen jim lhostejnm, nbr maj ns
rdi, lnouce k nm upmnou lskou; raduj se z toho, jsme-li ctnostni
a blaeni. Miluj ns zajist, prav sv. Augustin, oekvajce, e nmi
doplnn bude poet jejich, kter pdem zlch andlv umenen byl. Lska
dobrch andlv k nm jest inna, tj. jev se dobrmi skutky, je nm
prokazuj.
Andl dob ns ochrauj na tle i na dui, tj. odvracej od ns vemon
velik zla, je tlu nebo dui na hroz.
116
Antonn Podlaha
Andl ochrauj ns na tle. Andlm svm pikzal Bh o tob, aby
osthali t na vech cestch tvch, jako na rukou ponesou t, abys snad
neurazil o kmen nohy sv (alm 90, 10 13). Lota a rodinu jeho vyvedli
andl z msta zkze propadho, andl se zjevil nbon Agar a ukzal j na
pouti studnku, by se svm synem Ismaelem zni nezahynula. Rafael
provzel mladho Tobie na cestch a odvrtil od nho vecka nebeze,
kter jemu hrozila; andl ochrnil mldence v peci ohniv od houcch
plamen, pt andl v podob jzdnch bojovnkv ochraovalo Judu
Makkabejskho v boji proti neptelm, andl Bo sstupoval v Jerusalm do
rybnka bravnho a hojil a lil z vle Bo velik neduivce, andl
vysvobodil sv. Petra ze ale.
Andl ochrauj ns na dui, tj. bd nad na du, kter jest drahocennm
obrazem Bom, hled hchu ji uchrniti anebo ze hchu zase ji vysvoboditi.
Andl uchrnil zbonou vdovu Judith, je odvila se do neptelskho tbora
assyrskho, velik poskvrny, jako sama vyznala, kdy vrtivi se
k spoluobanm svm do Bethulie, k nim pravila: iv pak jest on Pn, e
osthal mne andl jeho, i kdy jsem odsud la, i kdy jsem tam byla, i kdy
jsem zase sem la, a nedopustil Pn Bh na mne dvku svou, abych
poskvrnna byla, ale bez poskvrny hchu navrtil mne vm, radujc se
z vtzstv jeho, z ujit mho, a z vysvobozen vaeho. (J udith 13, 20.).
e andl ochrauj ns na dui, vysvt tak z tchto slov almu 33, 8:
Postav se andl Hospodinv kolem tch, kte se ho boj a vytrhne je
z nebezpeenstv.
Tm, e ns andl na tle i na dui ochrauj, nen prozetelnost Bosk
uinna zbytenou, nbr tm jasnji se jev. Bh dobrodin sv tvorm skrze
tvory prokazuje.
Dob andl povzbuzuj ns k dobrmu, tj. vybzej ns, abychom dobr
inili a zlho se varovali; dvaj nm dobr vnuknut, abychom uinili, co
vede k vlastnmu naemu spasen nebo ku blahu naeho blinho. Andl pouil
mladho Tobie, kterak by bohabojn ve stav manelsk vstoupiti ml (Tob.
6, 16-22). Kdy sv. J osef pomlel na to, aby Pannu Marii, snoubenku svou,
propustil se zvazku snubnho, ukzal se jemu andl ve snch, ka: J osefe,
synu Davidv, neboj se vzti k sob Marii, manelku svou, nebo co v n
zrozeno jest, z Ducha sv. jest.
Andl vyzval jahna Filipa, aby el na cestu, kter vede od Jerusalma do
Gzy; Filip uposlechl, a hle: setkal se tam s komornkem ethiopsk krlovny,
jej ve ve vyuil a poktil. Nbonmu pohanskmu setnku Korneliovi
zjevil se andl a poruil mu, aby poslal do Joppe pro sv. Petra. A sv. Petr
vyuil setnka i rodinu jeho sv. ve a poktil je.
117
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Andl dob pros za ns, tj. pimlouvaj se za ns u Boha, pednejce
mu nae modlitby a dobr nae skutky, a napomhajce nm k dosaen toho,
za Boha prosme. Andl Rafael pravil k Tobiovi: Kdy jsi se modlval
s plem, a pochovval mrtv, a nechvals obda svho, a mrtv ukrval jsi
pes den v dom svm, a v noci pochovvals je, j jsem obtoval modlitby tv
Pnu. (Tob. 12, 12.).
Ve zjeven sv. Jana teme: A jin andl piel, a postavil se ped oltem)
maje kadidlnici zlatou: i dn jsou mu zpalov mnoz, aby je dal do modliteb
vech svatch na olt zlat, kter jest ped trnem Bom. I vzstoupil dm
zpalu z modliteb svatch z ruky andla ped Boha. (Zjev. 8, 3 a 4.)
V proroctv Zachariov teme, kterak andl pros Boha, aby slitoval se
nad J erusalmem a msty Judskmi: I odpovdl andl Hospodinv, a ekl:
Hospodine zstup, a dokavd ty se nesmiluje nad Jerusalmem a nad msty
judskmi, na n jsi se rozhnval? (Zach. 1, 12.)
Zvlt v hodince smrti stoj pi lovku andl dob a dui spravedlivho
do nebe provzej. Pnu J ei v zkosti smrteln ukzal se andl s nebe
posiluje ho. (Luk. 22, 43.). Podobn i ns posilovati bude andl v zkostech
smrtelnch, abychom klidn a s odevzdanosti ve vli Bo smr oekvali. A
jako chud Lazar nesen jest od andl do lna Abrahamova (Luk. 16, 22.), tak
i andl dob provod dui na, a-li toho sob zasloume do vn
blaenosti. Proto tak modlv se knz u umrajcho: Pijte andl Bo,
pijmte jeho dui a uvete ji ped tv nejvyho.
85. Jak jmenujeme andly, kter zvlt Bh ustanovil
k na ochran?
Andly, kter zvlt Bh ustanovil k na ochran,
jmenujeme andly strci.
(Slavnost svatch andl strcv.)
Akoliv vichni andl k tomu jsou stvoeni, aby ns osthali, pece Bh
nkter andly zvlt ustanovil k na ochran. Tak velik jest dstojnost
du lidskch, prav sv. J eronm, e kad z nich dv se andl za
ochrnce. Psmo sv. nasvduje tomu, e kad jednotliv lovk m svho
andla strnho, a to i lovk hn a nevrec, jako i e cele nrody, zem
a spolenosti maj svho andla strce. Zvlt nn jest pe andl
strnch o nevinn dtky jako i o lidi spravedliv a svat, nebo nevinn
dtky a lid svat nejvce jim se podobaj.
e kad lovk m svho andla strce, vysvt z tchto slov Krista
Pna: Vizte, abyste nidnho z malikch tchto nepotupovali, nebo
118
Antonn Podlaha
pravm vm, e andl jejich v nebesch vdycky hled na tv Otce mho,
kter v nebesch jest. (ev. sv. Mat. 18, 10.) Kdy sv. Petr, byv andlem
vysvobozen ze ale, piel k domu Marie, matky Jana, kter ml pjm
Marek, kde byli mnoz kesan shromdni, a na dvee tloukl, vyla
dveka jmnem Rde, aby poslechla. A jak poznala hlas Petrv, pro radost
neotevela dve, ale vbhi zvstovala, e Petr stoj u dve. Ale oni j ekli:
Blzn. Ona pak tvrdila, e tak jest. Tedy oni ekli: Jeho andl to jest. (Skutk.
apot. 12, 12-15.)
Nejen v djinch Starho a Novho zkona byli lid spravedliv, jak jsme
ji slyeli, poteni viditelnm zjevenm andl strnch, nbr i pemnoz
svtci a svtice v dobch starch i novjch. Tak na p. sv. Cecilie, sv.
Aneka, sv. Frantika msk, sv. Susana, sv. Filip Nerejsk a sv. Vcslav.
Andl sv. Vcslava dvakrte ochrnili ve viditeln podob; jednou kdy proti
Radslavovi, odbojnmu kneti Kouimskmu, pro ueten krve a ivot
svch poddanch sm jedin s nm se potkati volil: tu jej andl obstoupili
s kem stkvoucm. Co vida neptel vecek uden k nohoum jeho padl, za
odputn prosil a doshnuv ho v pokoji odeel. Podruh kdy sv. Vcslav
ped csaem nmeckm livmi a zvistivmi svdky osoen na snm
pichzel, uzev jej csa od dvou andl doprovzenho, sstoupil s trnu
csaskho, laskav jej objal, krlem jej nazval a rameno sv. Vta za dar jemu
obtoval, kterto drah ostatek podnt dal k vystavn chrmu sv. Vta na
hrad praskm.
O sv. Stanislavu Kostkovi se vypravuje, e mu, kdy nemocen leel
v dom protestanta, jen mu pijet sv. svtosti zbraoval, andl pinesli tlo
Pn.
O ochran andl strnch mnoho je podivuhodnch dokladv; tm
kadodenn zkuenost o n svd. Dne 18. nora 1853 prochzel se csa
a krl esk Frantiek Josef I. po batch vdeskch, kdy byl napaden
vrahem Libenm, kter chtl mu vraziti do je ostr n. Csae pna vak
zachrnil andl strn nebo n vjel do kovov pezky na napjatm
nkrnku.
Dne 23. kvtna 1618 byli Slavata a Martinic od odbojnch stav eskch
jako mstodritelov et na hrad praskm nejprv slovy pohanni.
Odbojnci nazvali je zrdci a ruiteli pokoje zemskho, ale konen je
popadli a vyhodili oknem do hlubokho pkopu hradskho, za nimi i psae
jejich tajnho Fabricia. A hle, andl strce chrnil je vecky, e na ivot
zachrnni jsou, nad m i odpoil stavov, dvajce se s okna, uasli.
Hrab Martinic utkal pak pestrojen z ech do Mnichova. A na t cest ml
hrab Martinic mnoh a ast phody, zkosti a nepleitosti s velikm
nebezpeenstvm, tak e ho ko na cizch vypjench vozch nkolikrte
119
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
pevrhl, avak z obzvltn ochrany Bo a andlsk jak sm hrab, tak i jin
s nm na voze sedc dnho razu nevzali. Tak se asto na tch vozch
mnoh kusy zlmaly a ztratily, take v irm poli s velikou obtnost a do
noci, i nkdy v noci zdrovati a stti musili. Avak vdy s pomoc Bo ve
dobe dopadlo.
Csa Maximilian bavil se o svtcch velikononch r. 1490 ve vysokch
horch Alpskch honbou kamzk. Od srzn skly na srznou sklu vdy v
a ve stoupal odvn lovec. Nhle vak s hrzou zpozoroval, e nalz se
nad pkrou stnou skaln v mstech, odkud nemohl ivou moc dostati se ku
pedu ani zpt. Trapn hodiny trvil tu Maximilian, jsa pesvden, e tu bude
musit zemti hladem. Dole v dol spozorovali lid nebezpen postaven
Maximilianovo, ale dn nevdl, kterak milovanmu kneti pomoci. Ji
piel knz, aby umrajcmu kneti nejsvtj svtost z dola aspo poehnal,
kdy tu z nenadn objevil se po boku Maximilianov krsn jinoch
v prostch atech vesnickch a dovedl knete astn po srzech skalnch
dol do dol. Tu pak nhle zmizel. Kdo to byl? tzali se tiscov svdk,
a vude zaznvala odpov: Andl s nebes vysvobodil milovanho naeho
knete!
Strnm andlem crkve sv. jest archandl Michael.
Slavnost svatch andl strnch kon se prvn nedli msce z. Svtek
ten byl nejprve slaven v 6. stol. ve panlsku, pak rozil se po Francii, a
konen pape Kliment X. pikzal r. 1670, aby slaven byl v cel crkvi.
86. m jsme povinni svm andlm strcm?
Svm andlm strcm jsme povinni tm, e je mme ctti
a vzvati, jejich vnuknut poslouchati a jim vdni bti.
Andly strn mme pedevm ctti, to jest jich si viti a ctu jim
prokazovati. Zvlt svmi mylnkami, emi a skutky mme osvdovati
tuto svoji ctu, a snaiti se, abychom se jim lbili. Nebo andl jsou svat,
a raduj se nad dobrmi skutky naimi, kdeto naopak zase nad hchy naimi
velice se rmout. Sv. Frantika msk, kter andla v lidsk podob vdala,
vypravovala, e andl jej obliej svj si vdy zastel, kdykoliv sebe menho
poklsku se dopustila. Jak velikou oklivost as napluje andla tk hch
v jeho ptomnosti spchan!
ctu sv. andl nalzme ji od nejdvnjch dob kesanskch. Tak ji
Rhabanus Maurus zmiuje se o svtku sv. Michaela. Pozdji slavily se dva
svtky ke cti sv. Michaela: zjeven sv. Michaela na hoe Garganus
v Neapolsku 8. kvtna, kde i kostel jemu ke cti zbudovn jest. A posvcen
120
Antonn Podlaha
tohoto kostela 29. z. Svtek sv. archandla Rafaela slav se 24. jna, svtek
sv. Gabriela 18. bezna. Kad pondl zasvceno jest v crkvi zvltn ct sv.
andlv.
Klement Maria Hofbauer, hlavn iitel du redemptoristv ( 1820),
choval k sv. andlm city nejhlub cty. Mocnho archandla Michala ctil
jakoto ochrnce crkve zvltnm zpsobem a sv. andlm strnm jevil
takovou ctu, e k jejich poct po mstech i vesnicch s nepokrytou hlavou
krel, jakoby zstupy nebesk pozdravoval, kte tu nad lidmi bd a jich
osthaj.
Andly strn mme vzvati, tj. ku pomoci je vyzvati, a je prositi, aby
ns ochraovali. Prosvejme je za to kadho dne rno i u veer krsnou
modlitbou. Andle Bo, strce mj! (viz Pdavek s. 9.) Svho andla
strnho mme vzvati zvlt v pokuench proti istot a nevinnosti.
Po kad mi sv. pros knz s lidem vcm sv. Michaela, strnho andla
cel crkve, modlitbou: Sv. Michaeli archandle, bra ns v boji i proti zlosti
a kladm belskm, budi nm ztitou. Necha Bh pike jemu, pokorn
prosme; ty pak kne vojska nebeskho, satane i jin duchy zl, kte ku
zkze du svtem obchzej, do pekla svrhni. Amen.
Sv. Stanislav Kostka, kralevic polsk ( 1568), kdykoliv poctil v sob
pokuen k hchu, vdy se utkal k sv. andli strci a astn pokuen odolal.
Frantika hrabnka Slavatov (nar. r. 1610.), manelka J oachima Slavaty,
prosvala kadho dne rno svho andla strnho o pmluvu.
Ctihodn Martin Steda, jesuita, Moravan ( 1649) kadodenn ulehnuv
prosil andla strce za ochranu a obral se njakou svatou mylnkou, dokud
neusnul.
Vnuknut andl strc mme poslouchati, tj. mme bedliv dbti toho, co
k nm andl strce v srdci naem mluv, kdy ns k dobrmu povzbuzuje
anebo ped zlm varuje, a mme tak skuten jeho pokyny se diti. Kdo
nedb vnuknut andlskch, ur tm Boha samho, nebo andl strci
mluv ve J mnu Bom. Aj j polu andla svho, kterby el ped tebou,
a osthal na cest, a uvedl t na msto, kter jsem pipravil tob. eti ho,
a poslouchej hlasu jeho, ani se domnvej, eby sml potupen bti: nebo
neodpust, kdy prohe, a jest jmno m v nm (2. Moj. 23, 20. 21.)
Andlm strcm mme vdni bti, tj. v srdci svm uznvati pomoc
jejich, a vroucn jim za ni dkovati. Kdykoliv z tkho nebezpe astn
jsme vyvzli, nepitejme to pouh nhod anebo vlastn sv obezetnosti,
nbr prozetelnosti Bo a sv. andlm strcm
121
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
87. Kterak se k nm chovaj duchov zl?
Duchov zl se k nm chovaj neptelsky: nenvid ns
a zvid nm i pokouej ns ke hchu; hled nm koditi na
tle i na dui a ns uiniti neastnmi na vky.
Duchov zl nenvid ns, tj. maj odpor proti nm, protoe jsme stvoeni
k obrazu Bomu.
Duchov zl zvid nm, tj. neradi vid, e ns Bh povolal k vn
blaenosti, kterou oni ztratili a j nikdy vce nenabudou. Protiv se jim, kdy
vid, e jsme Bohu mil a e krme cestou ctnosti k nebeskmu svmu cli.
Proto pokouej ns k hchu, a to bu uvnit tm, e nm vnukaj zl
mylnky a vzbuzuj v ns zl dosti, zevn pak skrze zl a nelechetn lidi.
Ped hchem l lovku to, co Bh zakzal, svdnmi barvami, po hchu
pak hled lovku vnuknouti mylnku, e provinn jest pli velik, ne aby
odputno bti mohlo, a svsti jej tak k malomyslnosti a zoufalstv. Zvist
bla pila smrt na okrlek zem (kn. Moudr. 2, 24.). Stzlivi bute
a bdte, nebo protivnk v bel jako lev vouc obchz, hledaje koho by
pohltil (1. Petrova 5, 8.). Nebo nen bojovn nae toliko proti tlu a krvi,
ale i proti knatm a mocnostem, proti sprvcm svta tto temnoty, proti
duchovnm zlostem v povt [= proti vym zlm mocem] (sv. Pavel
k Efesskm 6, 12.).
bel svedl Evu k hchu. Psmo sv. vypravuje o tom takto: Had pak byl
chytej, neli vickni ivoichov zem, kter byl uinil Hospodin Bh.
ekl pak (psobenm bla) k en: Pro pikzal vm Bh, abyste nejedli
z kadho deva rajskho? Jemu odpovdla ena: Z ovoce [veho] stromov,
kter jest v rji, jme: ale z ovoce stromu, kter jest uprosted rje, pikzal
nm Bh, abychom nejedli, a abychom se ho nedotkali, bychom snad
nezemeli. ekl pak had k en: Nikoli smrt nezemete. Nebo v Bh, e
v kterkoli den budete jsti z nho, otevrou se oi vae: a budete jako bohov,
vdouce dobr i zl.
bel, jak prav Psmo sv., vnukl v srdce Jide, imona Ikariotskho,
aby Pna J ee zradil (J an 13, 2.). Ananie a Safiru bel pokuenm
svm svedl ke li (Skut. ap. 5, 3.).
Zl duchov hled nm koditi na tle tj. na statcch asnch vbec: na
ivot a zdrav, na majetku a cti atd. Avak zl duchov mohou lovku jen
tehdy na asnch jeho statcch koditi, jestlie to Bh dopout. Bh dopustil
na p., aby satan kodil Jobovi na statcch i zdrav jeho. teme ve knize
Jobov o tom takto: Jednoho pak dne, kdy pili synov Bo (= andl), aby
se postavili ped Hospodinem, byl tu mezi nimi tak satan. Jemuto ekl
122
Antonn Podlaha
Hospodin: Odkud jde? Kter odpovdaje ekl: Obchzel jsem zemi, a proel
jsem ji. I ekl Hospodin k nmu: Spatil-lis sluebnka mho J oba, e nen
jemu rovnho na zemi, [jeto jest] mu sprostn a upmn, a bojc se Boha
a vysthajc se zlho? Jemuto odpovdaje satan, ekl: Zdali se Job darmo
boj Boha? (=m z toho hojn zisk.) Zdas ty ho neohradil i domu jeho,
i veho statku vkol, dlm rukou jeho poehnal jsi, a vladastv jeho vzrostlo
na zemi? Ale vzthni maliko ruku svou, a dotkni se veho, co m nebude-li
v tv dobroeiti tob. Tedy ekl Hospodin satanovi: Hle, vecky vci, kter
m, v ruce tv jsou: toliko na nj nevztahuj ruky sv I stalo se opt, kdy
jednoho dne pili synov Bo, a postavili se ped Hospodinem, a piel tak
i satan mezi n, a postavil se ped obliejem jeho, e ekl Hospodin satanovi:
Odkud jde? Kterto odpovdaje, ekl: Obchzel jsem zemi, a proel jsem ji.
I ekl Hospodin satanovi: Spatil-lis sluebnka mho J oba, e nen jemu
rovnho na zemi a jest mu sprostn a upmn, a bojc se Boha, a vysthajc
se zlho, a e a posavd zachovv nevinnost? Ty pak pohnul jsi mne proti
nmu, abych trpil ho nadarmo. Jemuto odpovdaje satan, ekl: Ki za ki,
a vecko, co m lovk, d za ivot svj: ale vzthni ruku svou a dotkni se
kost jeho i tla., a tehd uz, e v tv dobroeiti bude tob. Tedy ekl
Hospodin satanovi: Aj v ruce tv jest: avak dui jeho zachovej (=vezmi mu
zdrav, ale pi ivot ho zachovej.). Vyed tedy satan od tvi Hospodinovy,
ranil J oba neitem nejhorm (=malomocenstvm), od paty nohy a do vrchu
hlavy jeho: kterto stepinou hnis ostruhoval sed na hnoji.
Bh dopout nkdy, aby duchov zl nsiln ovldli tlo a ni duevn
sly lovka. Duchov zl pak zneuvaj lovka takovho ku kod jeho
i jinch, projevuj skrze nj vy vdn a zl mysly sv, konaj skrze nj
vci lidsk sly pesahujc a zpsobuj mu trapnou bolest a nemoc. O lovku
takovm se k, e jest posedl anebo e m neistho ducha. Posedlost li se
od pokuen belskho, pi nm duch zl hled psobiti na vli lovka, aby
ji ke zlmu svedl. Posedlost vyskytala se velmi hojn v dob Krista Pna a
v prvnch dobch kesanskch, nebo tehd z doputn Boho vzpral se
satan v moc proti Kristu Pnu, vida, e nadchz konec jeho panstv nad
lidstvem. Bh dopoutl v dobch tch posedlost zvlt proto, aby zjevno
bylo vtzstv Kristovo nad blem. Kristus Pn vymtal zl duchy, aby
ukzal, e m nad nimi moc, a e jest skuten ten, kter podle zaslben
vysvobod lidstvo z moci ducha zlho. Ze mnohch ppad, kde Pn Je
vymtal zl duchy, uvdme ppad, o nm v Psm sv. takto jest psno: I
sstoupil J e do Kafarnaum, msta galilejskho, a tu uil je v dny sobotn.
I divili se velmi uen jeho, nebo mocn byla e jeho. A byl ve kole lovk
majc neistho zlho ducha, i zvolal hlasem velikm, ka: Nech [ns], co jest
tob do ns, Jei Nazaretsk? Piel jsi ns zatratit, znm t, kdo jsi, Svat
123
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Bo. I pohrozil mu Je ka: Umlkni, a vyjdi z nho. I povrh jej zl duch do
prostedka, vyel z nho, a nic mu neukodil. I piel strach na vecky,
a rozmlouvali vespolek, kouce: Jak jest to slovo, e, v moci a sle pikazuje
neistm duchm, a vychazej? I rozchzela se o nm povst po velikm
mst t krajiny. (Luk. 4, 31-37.)
Bh dopout, aby duchov zl klady nm inili, jeliko dovede obrtiti je
ku sv slv a ku blahu lovka., jemu klady tmi dv se pleitost, aby
osvdil stlost svou a novch zsluh sob zskal.
Duchov zl in nstrahy i na dui, ale ukoditi j nemohou, dokud sami
jim se nepoddme. Mohou ns sice ke zlmu ponoukati, ale proti vli nai ke
hchu pimti ns nemohou. Kristus Pn sice ovem smrt svou zlomil moc
satanovu. Pece vak satan dosavad jet z doputn Boho znan vliv m
na lovenstvo, avak jen nad tmi dosahuje vtzstv, kdo dobrovoln se
mu podrobuj. Proto pirovnv sv. Augustin bla ke psu na etzu
uvzanmu, jen sice na kadho bhati me, ale kousnouti jen toho, kdo se
k nmu neopatrn pibl. Tak tak me bel jen tm na dui ukoditi, kte
se dobrovoln k nmu pibliuj, nevarujce se pleitost ke hchu anebo
svolujce k pokuen. Pokouej-li ns zl duchov, nesmme jim bti po vli,
nbr mme jim staten odprati.
88. Kterak mme odprati zlm duchm?
Zlm duchm mme odprati bdnm a modlitbou
a statenm pemhnm jejich pokuen.
Zlm duchm mme odprati bdnm, tj. mme mti bedliv pozor, aby ns
nezastihli nepipraven. Jako stre vojensk mus bdti, by neptel znenadn
nepepadl tbor, kolem nho jsou rozestaveny, tak i my sami sob mme bti
bdlou str, abychom v as vystci se mohli nebezpe, je nm od zlch
duch hroz. Pozorujme tedy bedliv hnut sv i nklonnosti sv, a potlaujme
ve, eho by zl duch mohl ke svmu prospchu uti, podnikaje tok na dui
nai.
Zlm duchm mme odprati modlitbou tj. Boha vzvati o pomoc, jeliko
prudkm tokm zlho neptele vlastn silou svou bychom odolati nemohli.
Ponouk-li ns zl duch ke hchu, pronejme s vrouc zbonost krtk
steln modlitby, vyslovujme s dvrou svat jmna J e a Maria,
znamenejme se svatm kem, pokropme se svcenou vodou, uvejme
rznch svtostnin, pijmme sv. svtosti a p.
124
Antonn Podlaha
Kristus Pn doporuil uenkm svm jakoto prostedek proti pokuen
bdn a modlitbu: Bdte a modlete se, abyste neveli v pokuen (Mat. 26,
41). Kristus Pn sm na pouti modlitbou a postem zvtzil nad blem.
Zlm duchm mme odprati statenm pemhnm jejich pokuen. J ako
staten bojovnci mme odprati zlm duchm a uvati proti nim zbran, je
nm Bh sm podv. Za nic na svt nemme jim se podvoliti, nbr
vytrvale proti nim bojovati, by boj byl sebe del a sebe krutj. V boji tom
sm Bh bude spomocnkem naim. Pomoc nae ve jmnu Pn, kter
uinil nebe i zemi (alm 123, 8.) J ako David proti Goliovi mme i my proti
zlmu nepteli jti do boje ve jmnu Hospodinov. Odprejte blu,
i utee od vs, prav sv. J akob (11, 7)
Nauen. Nsleduj andl dobrch: bu istho srdce, poslun, nbon,
bohabojn, blinmu napomhej ke vemu dobrmu! Chra se, bys hchem
nepodobal se duchm zlm a svdnm ke hchu nebyl dokonce pomocnkem
jejich!
125
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
5. O lidech.
89. Kte jsou po andlech nejznamenitj tvorov
Bo?
Po andlech jsou lid nejznamenitj tvorov Bo.
Lid jsou po andlch obdaeni ze vech tvor nejvtmi dokonalostmi.
Proto prav Psmo sv. lovku: Uinils ho mlo menm andl, slvou a ct
korunoval jsi jej: a ustanovil jsi jej nad dlem rukou svch. Vecko jsi poloil
pod nohy jeho, ovce i voly vecky, nadto i zv poln. Ptactvo nebesk, i ryby
mosk, jen prochzej stezky mosk (alm 8, 6-9.).
lovk jest nejznamenitj tvor viditelnho svta, on, jest korunou
a krlem veho viditelnho tvorstva.
lovk jest tvor Bo. e lovk od Boha byl stvoen, vypravuje nm
zejm a jasn Psmo svat: ekl Bh: Uime lovka k obrazu
a podobenstv svmu a a, panuje nad rybami moskmi a nad ptactvem
nebeskm i nad zvaty, i nade v zem, i nad velikm plazem, kter se
hbe na zemi. A stvoil Bh lovka k obrazu svmu: k obrazu Bomu stvoil
jej, mue a enu stvoil je. I poehnal jim Bh a ekl: Roste a mnote se
a naplte zemi a podmate ji, a panujte nad rybami moskmi a nad ptactvem
nebeskm i nade vemi ivoichy, kte se hbaj na zemi! (I. Moj. 1, 24.
28.). Uinil tedy Hospodin Bh lovka z hlny zem a vdechl v tv jeho
dchnut ivota, i uinn jest lovk v dui ivou (I. Moj. 2, 7.)
Pednost lovka ped ostatnm tvorstvem jest ji z toho patrna, e Bh
takka sm s sebou v radu vchz, dve ne jej stvo, an prav: Uime
lovka k obrazu a podobenstv svmu. Tak nemluvil Bh, kdy ostatn tvory
stvoiti chtl!
Jakoto korunu veho tvorstva stvoil Bh lovka teprve estho dne,
kdy ji ve ostatn bylo stvoeno a zem vekera takka jakoto v ndhern
palc zzena a pipravena jemu za pbytek. Sv. eho Nyssensk pirovnv
lovka ku krli. M-li krl nkam zavtati, ve se tam pipravuje a zdob. A
teprve kdy ve nleit bylo pipraveno, slav krl vjezd svj. Podobn tomu
bylo pi stvoen lovka: ve ostatn ji dve bylo stvoeno, uspodno
a okrleno. Na pekrsn blankytn klenb nebesk zilo slunce, kvtiny
kvetly stermi pestrmi kvty a vydechovaly vni lbeznou, ptci pli psn
pekrsn: ve bylo pipraveno obdivuhodnm zpsobem: a tu teprve stvoil
Bh lovka. Ji pi stvoen ukzal Bh, e lid jsou obzvltnmi jeho
milky. Proto vyznamenv je pede vemi tvory pozemskmi.
126
Antonn Podlaha
lovk od Boha jest stvoen! Smn a lovka nanejv poniujc jsou
smylnky nkterch mlkch nevreckch badatel, kte beze veho dvodu
tvrd, e lovk nhodou vyvinul se, jak co do tla, tak i co do vech
schopnost svch duevnch z tvor nich, nepochybn pr z njak opice.
Ale vda, prav potvrzuje uen vry. Jesti jisto, e kdys na zemi lovka
vbec nebylo. Djiny tvoen se kry zemsk, je tvo zvltn obor vdeck,
stanovily dlouhou adu obdob, z nich teprve v poslednm ukazuj se stopy
lovka. A lovk vyskytuje se nhle, ani by pese vechno hledn v nitru
zem nalezen byl njak pechod od opice nebo od nkterho jinho druhu
zvecho ku lovku. Jet ped desti lety, d Dr. R. L. K. Virchow,
jakmile nalezena byla lidsk lebka v raelin nebo v kolovch stavbch aneb
ve starch jeskynch, hned vyskytli se lid, kte mermomoc shledvali na n
prapodivn stopy divokho, nevyvinutho jakhos stavu. Vtili tu ovzdu
opi. Ale i to se asem rozplynulo v nive Nebyla nalezena dosud
zkamenlina, je by svdila o njakm nim vvoji pokolen lidskho.
90. Z eho se skld lovk?
lovk se skld z tla a z nesmrteln due, kter jest
pirozenm obrazem Bom.
Uinil Bh lovka z hlny zem a vdechl v tv jeho dchnut ivota,
i uinn jest lovk v dui ivou, tak prav Psmo sv. Skld se tedy lovk
z tla a z due. Kdeto Bh vekery ostatn tvory stvoil pouhm slovem
svm, uinil lovka z hlny zem. Tm naznaena jest zvltn pe Bo
o lovka. Tlo lovka uinno jest sice z te hmoty, z n skld se
vekeren ostatn svt, a ve mnohm tlu zvecmu jest podobno, pece vak
jest nejulechtilej a nejkrsnj ze veho, co ve svt spatujeme. Nidn
ivouc tvor pozemsk nem pm postavy ani vrazn tve, jimi lovk
se honos! Vrchol pozemskho tvoen umleckho jest napodoben lovka
od Boha stvoenho dltem nebo ttcem. Avak co jest i nejdokonalej socha
a obraz proti krse nevinnho oka dtskho?! Ale lovk nad ostatn tvorstvo
pozemsk vynik nejen tlem svm, nbr neskonale vce du svou. Bez due
bylo by zstalo pekrsn tlo, je Bh z hlny zem uinil, mrtvou sochou.
Teprve tm, e Bh v n vdechl nesmrtelnou dui, oivlo; a teprve tmto
spojenm due s tlem vznikl lovk. O lovku prav Psmo sv., e jest uinn
k obrazu a podobenstv Bomu. Tlo lidsk vak neme bti obrazem
a podobenstvm Bom, jeliko Bh tla nem. Jest jim tedy due lidsk, a to
obrazem a podobenstvm pirozenm, tj. ji tm, co k pirozenosti a podstat
jej nle.
127
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
91. m jest due lidsk pirozenm obrazem Bom?
Pirozenm obrazem Bom jest due lidsk tm, e jest
nesmrteln duch a m rozum a svobodnou vli.
Obraz nen totonm s vc nebo osobou, kterou pedstavuje, a nikdy
nevystihne ani vystihnouti me pln vekery dokonalosti a vlastnosti svho
vzoru. To plat i o dui lidsk. Dme-li, e jest obrazem Bom, nechceme tm
tvrditi, e m vekery dokonalosti Bo, nbr jen toliko nkter a v me
neskonale men. Nue, m jest due lidsk pirozenm obrazem Bom?
Pedevm tm, e jest nesmrteln duch, nebo Bh jest tak pouh duch, ale
duch vn. Due lidsk sice bude vdy, ale nebyla vdy; Bh vak jest duch,
jen byl vdy, jest a bude vdy. Bh jest sm od sebe od vnosti, ale due
lidsk, a to kad jednotliv due, jest od nho bezprostedn stvoena. Dle
jest due lidsk pirozenm obrazem Bom tm, e m rozum, a ovem
rozum toliko obmezen, kdeto Bh m rozum nejdokonalej; konen pak
tm, e m svobodnou vli, a i ta je nedokonal, ponvad i ke zlmu skloniti
se me, kdeto Bh m nejdokonalej svobodnou vli.
Due lidsk jest duch, tj. jest to podstata od tla a velik hmoty naprosto
rozdln.
Due lidsk li se podstatn od tak zvan due zvec, i kter jest
pouhou silou zve oivujc, nikoliv vak duchem. Oivujc tato sla zrove
s tlem zvecm vznik a spolu s nm i zanik.
U lovka nen zvltn njak sly tlo jeho oivujc, jako u zvete, nbr
due sama jest pinou jeho ivota. To vysvt ji ze slov Psma sv.: Vdechl
Bh v tv lovka dchnut ivota, i uinn jest lovk v dui (=bytost) ivou
(I. Moj. 2, 7). Tlo lidsk spojeno jest s du lidskou v jednu bytos, a to tak,
e tlo jest sice samostatn co do podstaty, nikoliv vak co do innosti, take
vekerch lidskch vkon, i tch, kter tak u zvat nalzme (na. p.
smyslnho poznvn a pud) pinou a nosiem jest due, tlo pak jest
pouhm nstrojem jejm, a tud jest j podzeno. m jest ttec mali,
hudebn nstroj hudebnku, tm jest tlo dui. A jako kormidelnk d lo, tak
due d tlo. A jako jezdec kon d a krot, tak due diti a krotiti m tlo.
asto vak dv se due dobrovoln ovldati pudy svho tla, a stv se takka
otrokem jeho. Jak nedstojn pomr! Sluebnk stv se zde pnem a pn
bdnm otrokem!
Due lidsk jest duch nesmrteln. Kdeto ivotn sla zvat s tlem jejich
za sv be, trv due i po odlouen se od tla dle: ona smrti nepodlh.
Mluvvme sice obrazn tak o smrti due, tm vak chceme naznaiti, e
ztratila hchem posvcujc milost Bo a tm i nrok na vnou blaenost.
128
Antonn Podlaha
e due lidsk jest nesmrteln, jest jednou ze zkladnch pravd sv.
nboenstv. O nesmrtelnosti due svd pedevm vslovn Psmo sv. na
mnohch mstech; na p.: Navrt se, prach do zem sv, odkud vzat byl,
a duch navrt se k Bohu, kter jej dal (Kazatel 12, 7). Prorok Isai
dosvduje nm o zavrencch: erv jejich neume a ohe jejich neuhasne
(66, 24). A Daniel prohlauje: J edni procitnou k ivotu vnmu, a druz
k pohann, k vnmu zavren. A moud stkvti se budou jako lesk oblohy,
a ti, kdo spravedlnosti vyuuj mnoh, jako hvzdy na vn vky. (12, 2-3.)
Spasitel n pak ekl: Nebojte se tch, kte zabjej tlo, ale dui nemohou
zabti. (Mat. 10, 28). Ale i rozum sm nahl, e due jest duch nesmrteln,
a to tmito vahami: Bh jest nejv dobrotiv, jen kadmu svmu tvoru
poskytuje veho, eho dle pirozenosti sv potebuje. Rostliny potebuj
vzduchu, svtla a dobr pdy; proto Bh o ve to se postaral. Zvata potebuj
potravy: proto jim j Bh hojn poskytl. Ruiv piny mohou ovem
v jednotlivm ppad zpsobiti, e se tvoru neho nedostv, eho
pirozenos jeho vyaduje. Kdyby vak cel td tvor chyblo to, eho nutn
jest j teba, z t piny, e by Bh o poteby jej se nestaral: pak by to
odporovalo dobrotivosti a moudrosti Tvrce. Nue, eho vyaduje pirozenost
lidsk? Zda uinno j zadost, jestlie lovk m co jst a pt, a jestlie
velik choutky sv me dle libosti ukojiti? Zajist nikoliv! Ve to zanechv
v srdci lidskm przdnotu, a mimo to: jak mlo jest tch, kte si mohou
opatiti ve, eho se jim zachce! A by vekery tyto poitky vechnm bez
rozdlu byly pstupny, a by snad dovedly srdce lidsk aspo ponkud na as
uspokojiti, pece stoj za vemi tmito radostmi straidlo smrti. Vzpomnka na
smr, na brzk konec, brn kadmu pokojnmu uvn leda by nm
zajitna byla nadje, e budeme po smrti vn a astn ti dle. ivot
posmrtn nm vak me bti jen tehd zdrojem bezpen nadje, jestlie
skuten jest. Zve nepohl do budoucna. Ono zn pouze smysln dojmy
ptomnosti. Jestlie veverka ji v prvm roce svho ivota sob zsoby pro
zimu shromauje, nev nieho o tom, e njak zima vbec nastane; ona
jedn pouze pod vlivem pud, kterm Tvrce ji byl obdail. Ale lovk zr
do budoucna. Pro nj, jen myslc dui svou z mez ptomnosti do vna
zalt, jest tud vn, nikdy se nekonc tst pedmtem takovhoto
pirozenho pudu. A tud toto vn tst skuten jest, a lovk me ho
doshnouti. K tmu vsledku dospjeme, pemtme-li o spravedlnosti Bo.
Hle, tu jsou na p. muenci, kte z lsky k Bohu upliti se dali od ukrutnka
rzu Neronova; tu jsou panny, je radji smr sob zvolily, neli by ztrply,
aby panensk jejich istota sebemen honu vzala; zde jsou vojni, kte
plnce vrn povinnosti sv, ivot svj poloili na olt vlasti; tu jest nessln
zstup chudch, kte cel svj ivot v nmahch a strdnch strvili a pece
129
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
ani o p neodchlili se od stezky ctnosti. Zda vekery tyto vrn due by
zstati mly bez pslun odmny? Zde na zemi j nenalzaj; mus tedy nutn
bti ivot posmrtn, v nm se jim tto odmny dostane. Naopak mus i zlm
dostati se zaslouenho trestu, nebo spravedlnos Bo neodmuje toliko,
nbr tak i tresce. Nue, zda ona zplava zloinv, je veejn i tajn se dj,
dochz zde na zemi vdy zaslouenho trestu? Nikoliv! I mus tud bti
ivot posmrtn pro zl i pro dobr. V ivot posmrtnm mus ve bti
vyrovnno, co pi smrti lovka bez odmny nebo trestu zstalo. Velice krsn
prohlauje proslul prodovdec Cuvier: Potebu jinho ptho du vc
pociujeme iv, jeliko nespatujeme, e by Tvrce prody nkterou jinou
st vehomra byl podobnmu nepodku v anc vydal, jak by tomu bylo
u lovenstva bez odplaty v ivot posmrtnm. J est to ona pravda, kterou
Spasitel tak krsn vyjdil v podobenstv o bohatci a chudm Lazarovi.
Stalo se pak, tak teme, e umel ebrk, i nesen jest od andl do lna
Abrahamova. Umel pak i bohatec a pohben jest v pekle. A kdy pak
bohatec prosil o i zmrnn muk svch, dno mu za odpov: Synu,
rozpome se, e jsi pijal dobr vci v ivot svm a Lazar zl; nyn pak tento
se t, ale ty se mu (evang. sv. Luke, 16, 22-25.). K tmto hlediskm,
je lovka maj na zeteli jakoto jednotlivce, dru se ohled na zdrn
prospch lidskho du spoleenskho. S toho stanoviska jest to zvlt
moudros Bo, spolu vak i jeho dobrotivost, kter poaduje po smrti ivot
dal. Kam by se dla spolenost lidsk bez vry ve vnou odplatu?! Dal
dvod rozumov jest: Due lidsk jest bytos jednoduch, bytos, jej innost
zasahuje tak v obor vc nehmotnch a nadsmyslnch. A ponvad jest
jednoduch, neme pi smrti rozpadnouti se v sti jako socha, kterou lze na
prach rozetti. A jeliko jest duchov, m jsoucnost na tle nezvislou,
jsoucnos, je smrt nebe za sv, jako se stv s ivotnm principem rostliny
nebo zvete pi znien jejich organismu. Smrt zpsobuje pedevm oddlen
due od tla; potom zpsobuje u tla dal rozklad v chemick sousti. U
due vak, je z chemickch soust sloena nen, jest dal rozklad vylouen.
Ona zstv v neporuen celistvosti dle. A nebe-li due hned smrt
lovka za sv, ve kterm pozdjm okamiku mla by pestati existovati?
Kter jin katastrofa neli smr mohla by zhubu jej pivoditi? Ovem Bh
by ji mohl zniiti; on by mohl v nkterm okamiku nhle existenci j odnti.
Avak pro by tak inil? Takovto libovoln jednn odporovalo by moudrosti
Bosk, a to i vzhledem ku zavrencm i vzhledem k dum blaenm.
Nekej nikdo: milosrdenstv Bo toho vyaduje, aby due zavrenc zniil,
by dle se netrpily. Ale milosrdenstv Bo neme odporovati Bosk
moudrosti a Bosk spravedlnosti; Bosk moudros vak vyaduje vnho
130
Antonn Podlaha
ivota du, a to i du zavrench, co shoduje se pln i se spravedlnost
Boskou. Nen tud piny, pro by Bh due zavrenc niiti ml.
Nesmrtelnost due, kter takovmito vahami zdravho rozumu nade v
pochybnos jest povznesena, byla uznvna tak vdy veobecn od
nejrznjch nrod okrsku zemskho. Tak vili v nesmrtelnost due
pedevm Egypan. J ejich nzory o pravd t mono dle tak zv. Knihy
mrtvch nkolika vznanmi rysy nartati. Kniha mrtvch pon se scnou,
je odehrv se bezprostedn po oddlen se due od tla. Due lovka prv
zesnulho obrac se k bostvu e mrtvch a pros o pijet do e tto,
vypotvajc vekery svoje zsluhy, je j uinily hodnou tto milosti. Due
tato nezstv v prosbch svch osamocenou nebo brzy pipojuje se k n
stkvl kr du ji oslavench, kter za n oroduj, a tak i na zemi kn za
zemelho k Osiridovi modlitby pimluvn konaj. Konen dovoluje Osiris
zesnulmu vstup do e mrtvch ka k nmu: Neboj se, a pros za vn
trvn due sv, i rozki, bys prh e m pekroil. K tomuto slovu
vstupuje due do msta krytu, do amenthy i podsvt. Prvn vc, je
duchovn jej oko napluje zde podivem, jest netuen lesk slunce, kter se
mu zde poprv v i mrtvch v plnm lesku jev. Unesen touto podvanou
zapje zesnul hymnu ku poct slunce, kterto pse nle k nejkrsnjm
a nejchvatnjm plodm, jimi lyrika egyptsk vykzati se me. Obzvl
jasn vyjdeny jsou idee nesmrtelnosti a vn odplaty ve starobabylonskch
povstech o Izdubarov a Istain cest do podsvt. Rovn ekov vili
v nesmrtelnost due lidsk. Tak prav slavn bsnk jejich Pindar: Poestn
a ctnostn mu me klidn hledti posmrtnmu osudu svmu vstc. Dum
bezbonch vak trpti jest, kdy od tla se odlou, tresty. Tam dole pod zem
pron ten, jemu soudn moc byla dna, rozsudek nade velikmi peiny,
je v i Zevov byly spchny. Dob trv tam ivot bez slz, u boh cti
povajce, jeliko v it svm ve ctnosti nalzali poten sv; nelechetn
vak strdaj tam v trapch, na n bez hrzy patiti nelze. man pejali jak
znmo, bjeslov eck. Nicmn mli tak svoje vlastn nzory, je svd
o jejich ve v nesmrtelnos. Pipomnme tu pouze na p. mny ili duchy
pedk, je uctvali. e Indov vili v nesmrtelnos, dosvduje nm
posvtn kniha jejich zvan Rigveda. Vru an v nesmrtelnos due
dosvduj nm posvtn knihy jejich tmito slovy: Dluno pedkm
pineti ob, jakoby byli ptomni; dluno duchy uctvati, jakoby byli
ptomni. Po smrti vrac se ivouc, vzdun, jemn podstata do nebes.
Pedkov nai, jako vichni Slovan vbec, vili rovn v nesmrtelnost due.
Podle domnn jejich, promnila se due vyed z tla na as v postavu pta.
Byl-li lovk dobr, vzala na se podobu ptka dobrho, obyejn bl
holubice, paklie byl zl, stala se jeho due ptkem zlm, tj. dravm. Stl
131
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
pbytek du zemelch nazvali sta echov nav. Co se te nrod
germnskch (nmeckch) svd starobyl sbrka nrodnch psn islandskch
zvan Edda o jejich ve v nesmrtelnos. Dotme se v n, e: Otec
vekerenstva ije po vecky vky, ovld celou svoji i a spravuje vekery
vci velik i mal. On stvoil nebe, zemi i vzduch a ve, co na nebi i na zemi
jest; nejdleitjm stvoitelskm dlem jeho jest, e stvoil lovka a obdail
jej duchem, jen m stle ti a nikdy nem zahynouti, by tlo v zemi hnilo
nebo na prach bylo spleno. A tak, projdeme-li vekermi nrody svta,
nrody vzdlanmi i nevzdlanmi, vude setkme se s vrou v nesmrtelnos.
J est tedy nezvratnou pravdou, e due lidsk jest nesmrteln.
Due lidsk m rozum, tj. schopnost, jasn pojmy a i sprvn sudky initi.
Ze vech tvorv jest lovk jedinm, jen rozumem jest obdaen. Rozum
propjuje lovku zvltn dstojnos, od svta hmotnho jej odtrhuje a ve
vy d bytost duchovnch vauje; in jej pnem veho svta a nahrazuje
mu bohat slu hmotnou, bystros smyslv a vbec ve, m nkte
ivoichov nad lovka vynikaj. Kdeto smyslov na zk kruh poznatk
jsou odkzni, na p. oko jen barvy rozeznv, ucho jen zvuky vnm jest
pedmtenstvo rozumu neomezeno; nebo innos rozumov vztahuje se na
ve, co jest, ani Boha nevyjmajc. Smyslov dotkaj se pouze tvrnosti vc
smyslnch, avak rozum postupuje od vc viditelnch k neviditelnm, od
inku ku pin, od vnjch, mnivch znak pronik ku podstat,
a nehmotn ve hmotnm postehuje neboli poznv. Zve svmi smysly
toliko ije a pozoruje, avak o tom, co postehlo, pemtati neme. Kdyby
zve pemtalo, inilo by pokrok, hotovilo by sob nstroje, vymyslilo by si
e, jevilo by stud atd. Nkte nevrci sna se, aby zasteli propast, je dl
lovka od zvat. Za tm elem popraj, e by rozum byl vhradn
majetkem lovka a pisuzuj i zvatm rozumnost, poukazujce na eln
vkony jejich. Jest ovem pravda, e znamenati lze podivuhodnou elnos
v konn zvecm; nkte ivoichov jsou na p. mistrn stavitel, jako bobr,
vela, pavouk; mnoz lestn lapaj koist svou, nkte zsobu na zimu
shromauj, jin do teplejch krajin se sthuj, kodlivou potravu odmtaj,
v nebezpeenstv na ochranu pimen prostedky volvaj: na p. zajci, by,
zpvn ptci hled se spasiti tkem, housenky rychle se strom se spoutj,
aby se ukryly v trv, koroptev pikr se ke stejnobarevn pd, ervci
stavj se mrtvmi; naproti tomu jin brn se zubem, kopytem atd. O svou
ml staraj se peliv na p. hrobak, kutilka pskov atd.; bl-li se
nebezpeenstv, dvaj mlatm vstran znamen, a kte pohromad ivi
jsou, dbaj uritho du, na p. mravenci, vely atd. Avak nemstno jest
kony tyto vykldati tak, jako by z rozumu zvat pochzely. Jesti ve to
projevem rozumu Boho, jen zvatm udlil podivuhodn ty pudy, aby jimi
132
Antonn Podlaha
dosahovaly elu, k nmu je stvoil. Zve nepeml a neuvauje.
V innosti jeho nejev se dnho pokroku. Vely stav plsty sv dnes zrovna
tak, jako ped tisci lety, o nic lpe, o nic he. To dkazem jest, e rozumu
nemaj. Zvata nemaj ei, je pece projevem jest rozumu. Zve nemluv,
ponvad nem, co by povdlo; a nedostv-li se mu pojm, chyb mu dojista
i sla pojmy tvoc tj. rozum. K vyjden smyslnch pedstav a pocit sta
psu tkot, vlku vyt atd. e jest hranic, kter pekroiti zveti nemono.
Nen v abeced hlsky, kter by papouek nedovedl napodobiti, a pece
nedovede jimi samostatn se vyjditi, co patrnm jest dkazem, e rozumu
nem.
Due lovka m svobodnou vli tj. me chtti nebo nechtti, anebo me
chtti tak i jinak. Zvata svobodn vle nemaj, nebo nemaj ve sv moci
dostivost svou, z n velik innost jejich vychz, jsouce urovna a zena
smyslnmi dojmy. Avak lovk i dosti smysln ovld, jsa moc opaten,
kterou me i nejsilnjm dojmm prody odporovati a pudy smysln na
uzd dreti.
Svobodnou vl rozumme mohutnos, kter lovka uschopuje, aby nejsa
vn ani uvnit nucen mezi rznmi vcmi jednu vyvolil, ostatn zavrhl.
Svoboden jsa, vol lovk jednati nebo nejednati, vykonati to neb ono, vl
svou samostatn se uruje, sv dosti ovld a pnem jest in svch, proto
slu svobodu povaovati za podmnku mravnosti a odpovdnosti.
Due lidsk jest, jako jsme ve byli pravili (viz ot. 64. st. 90.), do jist
mry tak obrazem nejsvtj Trojice.
92. K emu stvoil Bh lidi?
Bh stvoil lidi, aby ho poznvali a ctili, jej milovali
a jemu slouili a tak na vky spaseni byli.
V otzce 69. slyeli jsme, e Bh stvoil svt ke sv cti a i chvle a ku
blahu tvorv. Tedy i lovka stvoil ke sv cti a chvle a jeho vlastnmu blahu.
Kdeto vecko ostatn tvorstvo mus nutn a nevdomky Boha oslavovati,
maj tvorov rozumn, andl a lid, initi tak svobodn a uvdomle. A
kdeto ostatn tvorstvo Boha oslavuj jsoucnost svou, maj tvorov rozumn
oslavovati jej svm rozumem a svobodnou vl svou, tm e jej poznvaj
a ct, jej miluj a jemu slou.
Lid jsou stvoeni k tomu, aby Boha poznvali, tj. jest jejich povinnost, by
vdli, e Bh jest a snaili se m dle tm lpe seznvati, jak jest.
Lid jsou stvoeni k tomu, aby Boha ctili, tj. jej za nejvyho Pna
uznvali, a nejvy ctu jemu prokazovali.
133
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Lid jsou stvoeni k tomu, aby Boha milovali, tj. v Bohu sv nejvt
zalben mli, jemu jakoto nejvymu dobru pede vemi ostatnmi bytostmi
pednost dvali a se snaili, aby tak Bohu ctnostmi svmi se lbili. Milovati
bude Pna Boha svho z celho Srdce svho. (Mat. 22, 37.)
Lid jsou stvoeni k tomu, aby Bohu slouili, tj. vdy jen to inili, co Bh
chce: dobr konali a zlho se varovali.
Lid jsou stvoeni k tomu, aby na vky spaseni byli, tj. aby u Boha v nebi
ustavinho blaha povali. Bh chce, aby vickni lid spaseni byli a ku
poznn pravdy pili. (I. k Tim. 2, 4.)
Nen tedy lovk stvoen k tomu, aby se zde na, zemi oddval rozmanitm
poitkm a radovnkm smyslnm, aby bohatstv shromaoval, po marn cti
a slv se shnl, nbr proto, aby vnho spasen sob zaslouil.
93. Mohou-li lid dojti vnho spasen pouhmi
silami svmi pirozenmi?
Pouhmi silami svmi pirozenmi nemohou lid dojti
vnho spasen, nebo blaenost, ku kter povolni jsou, jest
nadpirozen a me tedy jenom nadpirozenmi prostedky
vry a milosti dosaena bti.
Pirozen blaenost lovka jest ta, kter potebm pirozenosti lidsk
vyhovuje a na n se zakld. Nadpirozen blaenost jest ta, kter pevyuje
poteby pirozenosti lidsk a jedin na zvltn milosti Bo se zakld.
Pirozen blaenost zle v poznn a milovn Boha jakoto pvodce prody
a v radosti z poznn a milovn toho plynouc. Takovto blaenosti astni
jsou dle domnnky nkterch uenc crkevnch ti, kdo bez ktu svatho
zemeli, nebyve nikdy rozumu mocni (dtky, blbci a pod.). Nadpirozen
blaenost zle ve vidn Boha, jak jest v dokonal lsce a nesmrn radosti
na onom svt. Pouhmi silami svmi pirozenmi nemohou lid dojti
nadpirozenho svho cle; tj. jim mono jen nadpirozenmi prostedky vry
a milosti.
Kolik let uplynulo od t doby, kdy Bh stvoil lovka, o tom crkev sv.
dnho vslovnho a zvaznho rozhodnut nepodala. Obyejn soud se
z rznch letoetnch daj biblickch, e se tak stalo asi ped esti tisci lety.
Ale bible sama nestanov nidnm uritm dajem selnm st pokolen
lidskho. Nadto pak zmnn letoetn daje v Psm sv. nezachovaly se nm
ve vech starch rukopisech stejn, nbr byly od opisova nedopatenm
valn pozmnny. Podle hebrejskho znn Psma sv. uplynulo od Adama do
134
Antonn Podlaha
narozen Pn 4200 let, podle znn eckho 5199 let. Bh zachoval
prozetelnost svou Psmo sv. ovem pln neporuen co do obsahu
vrounho, mravounho a djepisnho, ale dopustil, aby co do selnch
daj letoetnch v opisech nastaly rzn odchylky. V prvotnm rukopise
Psma sv., jak jej spisovatel Duchem sv. osvcen napsali, byly tyto daje
ovem pln pesny. Avak slice jsou vce ne kterkoliv jin zznam
psemn podrobeny omylm a nedopatenm pi opisovn, ten atd. Zvltn
prozetelnost Bo bdla nad tm, aby jdro vroun a mravoun v Psmech
sv. bylo bez poruen zachovno, ale nevztahovala se k slm.
94. Kterak se jmenovali prvn lid?
Prvn lid se jmenovali Adam a Eva; oni jsou prarodii
celho pokolen lidskho.
Prvn lovk nazval se Adam, to jest ze zem vzat. J mno to bylo jemu
dno, aby pamtliv jsa toho, e tlo jeho z hlny zem uinno bylo, zstal
pokornm, a aby spe o svatos due sv peoval!
Mezi ivoichy nebylo vak tvora Adamovi podobnho. I seslal Bh sen na
Adama a vyal jedno z jeho eber, a vzdlal ze ebra toho enu, kter dal
Adam jmno Eva, tj. matka vech ivch.
Bh vzdlal enu ze ebra Adamova, ponvad vichni lid od Adama mli
pochzeti, a tud i Eva, dle aby tm naznail nerozluiteln svazek
manelsk.
Adam a Eva jsou prarodii celho pokolen lidskho. Od nich pochz
vekero lovenstvo. Ale toliko dle tla pochzej lid od Adama a Evy; due
kadho lovka od Boha bezprostedn jest stvoena a s tlem spojena.
Uinil z jednoho vecko pokolen lidsk, aby pebvalo na v tvi zem
(Sk. ap. 17, 26).
e rozlin plemena lidsk nejsou rozlinmi druhy, nbr pouze
odrdami jednoho a tho druhu, uznvaj vichni znamenitj prodozpytci.
Tto jednotnosti lidskho pokolen jasnm dkazem jest trval plodnos
jakchkoliv menc. Co u zvat plat za neklamnou znmku jednoho druhu,
to tedy nalzme u lovka. K tomu se poj tent anatomick tvar tla, tot
prmrn st, tat podrobenost nemocem, tat prostedn teplota tla
a tot prostedn ilobit: co ve u zvat se nalz jen u odrd jednoho
druhu, ale nikdy u rozlinch druh jednoho du. Nad to maj vichni lid
tyt duevn sly.
Znmky, na kterch se rznos plemen zakld, jako: tvar lebky, jakos
vlas a pleti nalzme stejny nejen pi jednotlivcch, ale i celch kmenech
135
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
dvou rozlinch plemen, take prodozpytci sami nemohou se usjednotiti
u vypotvn plemen (nkte jich taj 5, jin 7, a jin jet vce). Rznos
plemen povstala vlivem podneb, zamstnn, vivy, vchovy a zpsobu
ivota vbec.
Crkev sv. vdy hjila uen o jednot pokolen lidskho, tj. e vichni lid
pochzej od jednch spolench prarodiv. Objevy a vzkumy vdeck
potvrzuj tuto pravdu.
J ak se dostali potomci Adama a Evy do zmoskch dl svta, hlavn do
nejvzdlenj od pvodnho bydlit jejich Ameriky? Bu inou
Beringovou (pes n lze z Asie, spatiti beh americk), nebo pes adu as 150
ostrov Aleuty zvanch, je Kamatku s Aljakou spojuj, aneb i z Evropy
pes Island a Gronsko, kterouto posledn cestou na p. Normann ji v 10.
stolet do sev. Ameriky vnikli. A kdo v, nebylo-li za dvjch dob mezi
starm a novm svtem mnohem vce spojujcch je ostrov nebo pevnin?
95. Jac byli prvn lid, kdy je Bh stvoil?
Kdy Bh prvn lidi stvoil, byli dob a blaeni; nebo:
1. mli posvcujc milost, byli svati a spravedlivi a tak
i nadpirozenm obrazem Bom;
2. byli dtkami Bomi a mli nroky na nadpirozenou
blaenost v nebi;
3. byli obdaeni velikmi vdomostmi a vl naklonnou
k dobrmu;
4. ili v rji, byli prosti veho utrpen a tak dle tla
nesmrtelni.
Prvn lid byli dob, tj. nevinn a svat. A byli i blaen tj. nic jim
nechyblo k pln spokojenosti jejich.
Dobi a blaeni byli prvn lid nadpirozenmi dary, je od Boha obdreli:
1. Mli posvcujc milost. Posvcujc milost jest dar Bo, kterm
rozumn tvor stv se spravedlivm a svatm. Posvcujc milost jest
nejdleitj a nejdrahocennj ze vech nadpirozench darv. Tmto darem
byli prvn lid svati a spravedlivi. Due jejich, je byla duchovost,
nesmrtelnost, rozumem a vl pirozenm obrazem Bom (srv. ot. 91), stala
se posvcujc milost nadpirozenm obrazem Bom; podobala se toti
svatost a spravedlivost svou Bohu nejv svatmu.
136
Antonn Podlaha
2. Posvcujc milost byli dtkami Bomi, tj. Bh miloval je lskou
otcovskou a peoval o n jako Otec nejv dobrotiv. Kad, kdo posvcujc
milost m, jest dtkem Bom. Jakoto dtky Bo mli prvn lid nroky na
nadpirozenou blaenost v nebi, podobn jako dtky maj nroky na statky
rodi svch. Akoliv prvn lid v nebi jet nebyli, mohli pece prvem
oekvati, e tam jedenkrte pijdou, zachovaj-li si posvcujc milost Bo.
3. Byli obdaeni velikmi vdomostmi, tj. vlivem posvcujc milosti Bo
byl rozum jejich velice bystrm, take nabyli velice mnoho vdomost o Bohu
i o tvorstvu jeho.
O Adamovi prav Psmo sv., e nazval ivoichy, je Bh k nmu pivedl,
aby je pojmenoval, jmny ppadnmi, tj. jmny, kter dokonale vystihovala
jejich podstatu i vlastnosti. V tom jev se velik bystros jeho rozumu.
Nevme, jakou e Adam mluvil, i neznme vce ppadnch tchto nzv.
Mnoh nae nzvy vc nevystihuj pln jejich podstaty a vlastnosti. m lpe
nkdo dovede vyjditi podstatu a vlastnosti vc, tm bystejm zajist
rozumem vynik.
O bystrosti rozumu Adamova svd dle i to, e ihned poznal, odkud Eva
vzala svj pvod a kter jest jej uren. I ekl Adam: Tato jest kost nyn
z kost mch, a tlo z tla mho: tato slouti bude muice, nebo z mue vzata
jest. Proto opust lovk otce svho, i matku, a pidreti se bude manelky
sv: a budou dva v jednom tle. (1. Moj 2, 23-24.)
Vle prvnch lid naklonna byla k dobrmu, tj. oni chtli jen dobr, a to
ochotn a rdi. Ani na mysl jim nepipadlo, aby dopustili se neho zlho,
a nepociovali v sob nidnho zlho hnut ani jakkoliv zl dosti.
Nevznikala v nich nenvis, zvis, hnvivos a vbec jakkoliv zl
nklonnost; oni mli plnou vldu nad smyslnost svou. Byli naz a nestydli
se, nebo nic nestoudnho jim nepichzelo na mysl. Sami od sebe byli by lid
sotva pipadli na zlou mylnku a zl in. Teprve bel je k tomu svedl.
4. Prvn lid ili v rji. Rj byla krsn zahrada v krajin Eden.
Kde rj se nalzal, nen znmo; nepochybn v nynjm Armnsku, v Asii.
Psmo sv. prav, e eka, kter svlaovala rj, dlila se ve tyi eky; mezi nimi
uvd zejmna Eufrat a Tigris. Ale potopou svta nepochybn byl tok ek
rajskch pozmnn.
V rji byli Adam a Eva nevslovn astni. Byli spravedliv a svat, Bh
s nimi zachzel jako laskav otec s dtmi, nemli nikdy dnch bolest,
a zemti nemli nikdy. Mimo jin krsn stromy byl v rji strom ivota.
Ovoce jeho mlo v sob od Boha zvltn slu, kterou mlo tlo lid, dokud
ovoce toho by povali, bti zachovvno pi stlm zdrav a mladosti. Po
dlouhm a astnm ivot v rji byl by je Bh vzal beze smrti s du i tlem
137
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
jejich do nebe. Blaen tento stav ml z vle Bo pejti na vekery potomky
jejich.
Upomnka na prvotn blaen stav lid zachovala se u nrod pohanskch
v povstech o zlatm vku. ekov na p. vypravovali si, e prvn pokolen
lidsk za panovn boha Krona bylo zlat: tu ili pr lid beze vech starost
svorn a blaen, a umrali po dlouhm ivobyt bez nemoc jen jakoby
usnajce.
Due prvnch lid byla, jak jsme ji pravili, dvojm obrazem Bom:
pirozenm a nadpirozenm. Pirozenm obrazem Bom byla onmi dary,
je nutn k podstat jej pinleej (duchovost rozum vle
nesmrtelnost). Tchto dar nemohla due prvch lid nikdy pozbti, a ovem
mra a dokonalost jejich z vle Boi mohla uskrovnna bti. Nadpirozenm
obrazem Bom byla due prvch lid onmi dary, jimi ji Bh nadbytkem
obdail, tj. posvcujc milost, svatost a spravedlnost. Tyto dary nenle
nutn k podstat due lidsk, i mohli jich lid pln pozbti. Tak ostatnch
dar, jimi Bh z pouh laskavosti sv obdail prv lidi, toti nesmrtelnosti
tla, ustavinho zdrav a rje, mohli lid pozbti.
96. Zda-li dostali prvn lid dary od Boha jim
propjen toliko pro sebe?
Prvn lid nedostali darv od Boha jim propjench toliko
pro sebe; i jejich potomci mli je po nich dditi.
Nadpirozen dary obdrel Adam jakoto praotec celho pokolen lidskho,
a mlo se tud dar tch, kdyby jich byl sob zachoval, dostati i vechnm
potomkm jeho. Jako jmn rodiv ddictvm pechz na dtky, tak mly
i dary, je praotci celho lovenstva byly propjeny, pejti na vekero
ostatn lidstvo. Ale tchto dar mli si prvn lid pro sebe i pro potomky sv
trvale zaslouiti poslunost k Bohu. Bh jednal s prvnmi lidmi jako
s bytostmi svobodnmi. On nechtl jim tst vnutiti, nbr chtl, aby ho
sob zaslouili. A to bylo i novm dkazem dobrotivosti Bo. Nebo vn
blaho, jeho by lovk sm sob zaslouil, mlo zajist vt cenu neli tst,
je by jemu bylo vnuceno. Ovem, toto eten lidsk svobody mlo tak svoji
stinnou strnku. Poskytovalo lovku monost, by uvrhl se do vnho
netst v tom ppad toti, kdyby tak poetilm byl a svoji svobodu
projevil vzpourou proti Bohu, svmu dobrodinci a tvrci. Stromem vdn
dobrho a zlho, jen v rji stl, dal Bh prvnm lidem pleitos, aby se
svobodn rozhodnouti mohli pro dobro nebo pro zlo. Pikzal Bh Adamovi:
Ze velikho stromov rajskho jez, ze stromu pak vdn dobrho a zlho a
138
Antonn Podlaha
nej: nebo v kterkoli den bys z nho jedl, smrt ume. Tento pkaz dal Bh
Adamovi jakoto hlav a zstupci celho pokolen lidskho.
Zachovati tento pkaz bylo prvnm lidem velice snadn, nebo mli velik
vdomosti a vli naklonnou k dobrmu i mimo to pak mli na vybranou
velik mnostv ovoce z jinch strom rajskch. lo tu tedy o vc velmi
snadno splnitelnou, o vc je skorem jen k tomu elila, aby lovk vbec
njakm zpsobem panovnick prvo svho tvrce uznal. Neml jsti z ovoce
uritho stromu. To bylo ve, m lovk ml poddanost svou dti na jevo!
Tedy pouh opomenut uritho inu dal od nho Bh, a to opomenut, je
pi tak hojnch darech, je jemu byl propjil, nebylo nikterak nesnadnm!
97. Zda-li zstali prvn lid dobrmi a blaenmi?
Prvn lid nezstali dobrmi a blaenmi; zheili tce
a stali se tak neastnmi na dui i na tle.
Blaen stav prarodi v rji netrval dlouho. Pozbyli ho sami i pro
potomky sv tm, e nezachovali ono pikzn Bo, je jim dno, aby
svobodn rozhodnouti se mohli pro Boha nebo proti Bohu.
98. m tce zheili prvn lid?
Prvn lid tce zheili tm, e blem byve svedeni,
jedli ovoce se stromu, se kterho jim Bh zapovdl.
K neposlunosti svedl je bel, jen sm svou vinou na vky byv zavren,
zvidl lidem blaenosti jejich. Vzal na sebe podobu hada (uil zvete toho za
nstroj svj), a pravil k Ev: Pro pikzal vm Bh, abyste nejedli ze vech
strom rajskch? I odpovdla jemu Eva: Z ovoce veho stromov, kter
jest v rji, jme, ale z ovoce stromu, kter jest uprosted rje, pikzal nm
Bh, abychom nejedli, a abychom se ho nedotkali, bychom snad nezemeli.
ekl pak bel k Ev: Nikoli, smrt nezemete, nebo v Bh, e v kterkoli
den budete jsti z nho, otevrou se oi vae, a budete jako bohov, vdouce
dobr i zl.
Bh dopustil, aby bel prarodie pokouel, nebo obdail je tolika
milostmi, e mohli pokuen tomu snadno odprati.
Eva uvila slovm blovm, pozbyla dvry v Boha, a oddala se pyn
dosti stti se rovnou Bohu. I vzala z ovoce stromu zapovzenho, a jedla,
a dala Adamovi, kter tak jedl.
Tm dopustili se Adam i Eva nesmrnho hchu: vili vce blu neli
Bohu, a chtli Bohu sammu rovnmi bti.
139
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
99. Kterak se stali prvn lid hchem svm
neastnmi na dui i na tle?
Prvn lid stali se hchem svm neastnmi na dui i na
tle takto:
1. ztratili milost posvcujc a pestali bti nadpirozenm
obrazem Bom;
2. pestali bti dtkami Bomi, pozbyli nrok na
nadpirozenou blaenost v nebi a stali se hodnmi vnho
zavren;
3. rozum jejich se zatemnil a vle jejich naklonila ke
zlmu;
4. byli vyhnni z rje a mnohm utrpenm a smrti
podrobeni.
Hch ukodil prvnm lidem na dui tm, e:
1. pozbyli milosti posvcujc; v tm okamiku, kdy zheili, pestali bti
svatmi a spravedlivmi a stali se zlmi. Due jejich nebyla vce
nadpirozenm obrazem Bom. Pouze ty dary, je dui jejich inily
pirozenm obrazem Bom, jim zstaly, toti rozum, vle a nesmrtelnost.
2. Pozbyve posvcujc milosti Bo, pestali bti dtkami Bomi, nemohli
se lbiti vce Bohu nejv svatmu; byve dve pteli Bomi stali se nyn
jeho nepteli. Tm pozbyli nrok na nebe a zasluhovali, aby na vky od
Boha byli zavreni.
3. Z dar, je dui jejich zstaly, pozbyly rozum a vle bval dokonalosti
sv. Rozum jejich se zatemnil: oni nepoznvali vce Boha a vc stvoench
tak dobe jako dve. Sotva e hch byl spchn, ji jevil se na nich tento zl
nsledek hchu. V poetilosti sv domnvali se, e ped Bohem vudy
ptomnm budou moci se skrti uprosted stromov rajskho. Vle jejich
naklonila se ke zlmu, tj. vle, je dve jen k dobrmu smovala, byla nyn
nejen oslabena, nbr i zl vyhledvala. Nezzen dostivost probudila se
v prvch lidech. I otevny jsou oi obou dvou: a kdy poznali, e jsou naz,
a vzali list fkovho, a udlali sob zstry. (I. Moj. 3, 7.)
4. Na tle ukodil hch prvnm lidem rovn velice. Byli z rje vyhnni,
jeliko hchem svm ukzali se bti rozkonho pbytku takovho
nehodnmi. Vyhnnm z rje bylo jim, dno zrove na jevo, e pozbyli
nrok na rj nebesk, tj. na nadpirozenou blaenost. Mimo to byli podrobeni
mnohm utrpenm: nemocem, svzelm, starostem aj. Prce stala se jim tkou
140
Antonn Podlaha
a trpkou, ani setkvala se vdy se doucm zdarem. Poslze podrobeni byli
smrti, tj. due jejich mla od tla se odlouiti, a toto odlouen mlo pro n
bti trpkm a bolestnm.
Kterak Bh nad prvnmi lidmi spravedliv rozsudek vynesl, dovdme se
z Psma sv. Milosrdn Bh chtl pohnouti Adama a Evu ku kajcnmu
piznn, avak Adam svaloval vekeru vinu na Evu, a Eva opt na hada,
kter ji svedl. I pronesl Bh rozsudek nade vemi vinnky. K hadu, jakoto
nstroji, jeho byl uil bel, ekl: e jsi to uinil, zloeen jsi mezi vemi
ivoichy zem: po prsech svch poleze, a zemi jsti bude po vecky dny
ivota svho. Nerozumnho zvete nemnil tm ovem Bh potrestati, nebo
viny na sob nemlo i slovy tmi ustanovil Bh pouze, aby had budil
v lovku oklivos a hrzu a obrazem byl hnusnosti a nzkosti hchu.
Vlastnmu svdci, blu, oznmil Bh, e uinn bude konec panstv jeho.
K Ev ekl Bh, e bude pod moc mue svho, a e bude mti mnoho starost
a obt s dtkami svmi. Adamovi pak ekl: e jsi uposlechl hlasu eny sv,
a jedl jsi ze stromu, z kterho jsem pikzal tob, abys nejedl, zloeen bude
zem v dle tvm: v pracech bude jsti z n po vecky dny ivota svho. Trn
a hlo tob ploditi bude, a bude jsti bylinu zem (msto ovoce rajskho).
V potu tve sv jsti bude chlb, dokavad se nenavrt do zem, z kter
vzat jsi: nebo prach jsi, a v prach se navrt. I vyhnal Bh Adama a Evu
z rje, a postavil ped rjem cheruby s meem plamennm, aby nemli lid
pstupu ke stromu ivota.
Prvn rodiov skrze milos Vykupitele, v jeho pt vili, a skrze ltos
doshli odputn hchu a ivota vnho. Ta moudros toho, kter prvn
utvoen jest od Boha, otec okrku zem, kdy sm ctn byl stvoen, osthala,
a vyvedla ho z provinn jeho. (Kniha Moudr. 10, 1-2.)
100. Ukodil-li hch Adamv toliko prvnm lidem?
Hch Adamv neukodil toliko prvnm lidem, nbr peel
i se zlmi nsledky svmi tak na ns, kte od Adama
pochzme.
Zcela ppadn ustanovil Bh praotce pokolen lidskho t prvnm
zstupcem celho potomstva, tak e jeho zsluha neb vina, odmna neb trest
mly bti t ddictvm potomk. Co se viny a trestu te, mlo vecko
potomstvo v ppad neposlunosti svho praotce ztratiti onen erb
nadpirozen posvcujc milosti, jm v praotci a skrze praotce svho byli
obdaeni.
141
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Tm, e Adam a Eva zkaz Bo pestoupili, zheili a hnky zstali.
Poit ovoce se stromu zapovzenho byl skutek nkolika okamik ale
nsledek tohoto skutku, hch, zstal lpti na dui prvnch lid. Oni nalzali se
ve stavu hchu, je zl nsledky ml pro dui i tlo jejich. A hch jejich i se
zlmi nsledky svmi; peel na vechny potomky Adamovy, tj. na vech
lidech lp hch Adamv i nsledky jeho, a vichni mus tud trpti i tresty,
jimi Bh hch ten pokutoval. Vichni lid bez rozdlu propadaj vinou
Adamovou smrti asn (tj. odlouen se due od tla, je in konec asnmu
ivotu na tomto svt) i vn smrti (tj. nemaj nroku na blaenost nebeskou,
nbr zasluhuj, aby na vky zavreni byli) jako i jinm mnohm zlm na
tle (ztrta rje, tk prce, svzele, bolesti, nemoci a j.) i na dui (zatemnn
rozumu, oslaben vle, zl dostivos). Due lovka, jen na svt pichz,
jest pouze jen pirozenm obrazem Bom, a to obrazem mnohem mn
dokonalm neli byla due lovka ped pdem. Teprve ktem svatm stv se
zase nadpirozenm obrazem Bom, obdrujc milos posvcujc.
Zl nsledky hchu prvnch lid stihly i zemi a nerozumn tvorstvo
pozemsk. Zloeen bude zem v dle tvm, pravil Bh k Adamovi. Proto
mus lovk namhav chleba si dobvati, a proto slou mu zvata jenom
z donucen. e hch Adamv peel i se zlmi nsledky svmi na vechny
potomky jeho, vme z Psma sv. alm 50, 7.: Nebo hle! v nepravostech poat
jsem. Sv. apotol Pavel prav: Jako skrze jednoho lovka hch na tento
svt vel a skrze hch smrt: a tak na vecky lidi smrt pila, v nm vickni
zheili. (K m. 5, 12.) Neb jako skrze neposluenstv jednoho lovka
uinno jest mnoho (= mnostv, tj. vichni) hnch: tak i skrze posluenstv
jednoho, mnoho spravedlivch uinno bude. (K m. 5, 19.) Sv. Pavel prav
tedy vslovn, e vichni lid v Adamovi zheili, tj. e Adam jakoto hlava
neboli praotec vech lid zheil a tak milosti Bo pro sebe i pro vechny lidi
pozbyl, m hchem Adamovm vichni lid hnky se stali. V list
k Efesskm prav t sv. apotol: Byli jsme z pirozenosti synov hnvu, jako
i jin. (Ef. 2, 3.)
Kristus Pn pravil v rozmluv s Nikodemem: Nenarod-li se kdo znova
z vody a z Ducha svatho, neme vjti do krlovstv Boho. Co se narodilo
z tla, tlo (= hchem obteno) jest: a co se narodilo z ducha, duch (=milost
obdaeno) jest. (Ev. sv. J ana 3, 5.)
Tak u i sv. otcov a spisovatel crkevn, jako i crkev svat. Sv. Justin
(Tryf. 88.): (Kristus ukiovn podstoupil) pro pokolen lidsk, je od
Adama ve smr a v les hadovu padlo, an tak za vlastn vinou kad zlho se
dopustil. Origenes (De nupt. et concup. II.): Nikdo nen ist od poskvrny,
ani dt, jeho ivot na zemi trv jeden den. Sv. Augustin (Homil. VIII. in
Levit.): J jsem prvotnho hchu nevynael; jest, on prastarm katolickm
142
Antonn Podlaha
uenm; ty vak, kter ho upr, jsi nepochybn novm bludaem. Snm
tridentsk sez. V. kan. 2.: Pakli kdo tvrd, e Adamu samotnmu pestupek
jeho a ne jeho potomstvu ukodil, a obdren od Boha svatosti a spravedlnosti,
kter on pozbyl, pro sebe samho a ne pro ns tak e pozbyl, aneb e by
poskvrniv se neposlunost hchem, smr a tresty tlesn toliko na cel
pokolen lidsk penesl, nikoli vak i hch, jen smrt jest due, vyhostn bu,
ponvad odporuje apotolu koucmu: Skrze jednoho lovka hch veel
v svt atd.
Kan. 3.: tento Adamv hch, jen pvodem jedin jest, a plozenm,
nikoli npodobenm peneen na vechny, lp na kadm jako vlastn
101. Jak se jmenuje hch, kter od prvnch lid tak na
ns peel?
Hch, kter od prvnch lid tak na ns peel, jmenuje se
hch ddin, protoe jsme se ho sami nedopustili, nbr jej
jakoby zddili.
Ddin hch znamen tolik jako zddn. Pro Adama a Evu byl to
hch osobn, jeliko sami se ho dopustili a po nikom ho nezddili. Pro
vechny ostatn lidi nen to vak, hch osobn, jeliko sami se ho nedopustili,
nbr ddin, ponvad na n ddictvm po Adamovi peel.
Hch prvnch lid nazv se jinak tak prvotn, protoe to byl prvn
hch lid vbec.
Jedin uenm o ddinosti hchu podv se nm rozlutn on zhady, e
v dnm oboru viditelnho tvorstva nen tolik nepodku, jako prv
v pokolen lidskm! Jesti lovk prv bytost pokaenou a zrodek tohoto
poruen spov v neposluenstv naeho praotce. Zlat vk pak, o nm
povsti pemnohch nrod vypravuj, poukazuj ke ztracenmu rji.
Hch Adamv nezashl potomky jeho tou mrou, aby jim mimo jin
strasti, je s kehkou pirozenost lidskou jsou spojeny, tak jet jin tresty na
n byl uvalil, nebo ona dobra jim odal, je k pirozenosti lidsk nleej.
Proto meme se domnvati, e ony dtky, je beze ktu, tedy se hchem
ddinm, avak beze hchu osobnho umraj, na onom svt muk netrp,
nbr e spe pirozenho blaha povaj.
Ale co do dober nadpirozench, je k lidsk pirozenosti nepinleej,
tedy zejmna co do milosti posvcujc ustanovil Bh Adama za zstupce
a hlavu celho pokolen lidskho tou mrou, aby jeho neposlunost byla
neposlunost tak celho lidstva a aby jakoto hch celho lidstva tak
pokutovna bti mohla. J estlie panovnk jakoto hlava e sv pust se do
143
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
nespravedliv vlky a jestlie v n podlehne, pak zajist s nm tak cel zem
jest pokutovna, akoliv snad toliko jen on osobn se proheil. Jestlie
nelnk nkter lechtick rodiny dopust se zrady, pak zajist za trest vemu
jeho potomstvu a netoliko jemu jedinmu ruv se diplom lechtick. Nco
podobnho dje se pi hchu ddinm. V Adamovi, jakoto zstupci celho
lidstva, zheili vichni jeho potomci. Proto bylo za trest tak vemu jeho
potomstvu lechtictv posvcujc milosti, jm obmyleno bylo, odato.
V tom zle hch ddin. Bli poznn jeho podstaty nm ovem zstane
nedosaitelnm; je to tajemstv.
Jakm zpsobem due lidsk od Boha bezprostedn stvoen a tud co do
pvodu svho ist do hchu ddinho upad, urit nevme, avak meme
si vysvtliti takto: pojc se s tlem vchz due v lovenstvo, stv se jeho
lenem, a tud i astnou veho toho, co lovenstvu pat i m lidstvo
obteno jest.
e pd prvnch lid byl potrestn a e hch jejich ddin i na potomky
jejich peel, dokazuj i povsti pohansk. Tak na p. vypravovali si ekov,
e zstupce lidstva, Promtheus, uraziv nejvyho boha, uvalil na sebe a sv
potomky hnv bo, a e skrze enu Pandru pilo na svt velik zlo. Po
vku zlatm nsledovaly doby hor, a konen pilo pokolen elezn, pln
prac, trampot a bdy, pln zpupnosti a nespravedlivosti.
102. Kdo jedin zstal uchrnn hchu ddinho?
Jedin blahoslaven Panna Maria zstala zvltn milost,
vzhledem na zsluhy Jee Krista, uchrnna hchu
ddinho.
(Svtek neposkvrnnho poet Panny Marie, 8. prosince.)
103. Pro zstala blahoslaven Panna Maria uchrnna
hchu ddinho?
Blahoslaven Panna Maria zstala uchrnna hchu
ddinho, protoe byla vyvolena za matku Bo.
Jedin Panna Maria byla vyata z onoho veobecnho Boskho radku,
vedle nho rozhodnut se Adamovo pro dobro a zlo do jist mry platiti mlo
zrove pro vekery jeho potomky. Byla vyata netoliko k vli sob sam,
nbr protoe od Boha, jen do budoucna z, vyvolena byla k tomu, aby stala
se matkou Bo; byla vyata nikoliv pro zsluhy sv, nbr z milosti, pro
144
Antonn Podlaha
zsluhu boskho svho syna. Nebo, jako syn jej vekero ostatn pokolen
lidsk od hchu, do nho bylo upadlo, osvobodil a tm je vykoupil, tak
vykoupil tak pesvatou matku svou zpsobem jet dokonalejm, uchrniv ji
velik poskvrny hchu. Tak jako Adam a Eva uvedli na lidstvo hch, tak
zase mli Je a Maria bti prarodii milosti nebesk. A jako nikoliv
hchem Evinm, nbr teprve hchem Adamovm pokolen lidsk do hchu
upadlo, tak uskutenno bylo dlo vykupitelsk Kristovou smrt na ki.
Avak Maria dlo to pipravovala. Zvlt pak neposkvrnn jej poet tvo
ervnky dne vykoupen, podobn jako hch Evin pedchzel ped hchem
naeho praotce.
Ne odkud vme, e P. Maria beze hchu byla poata? Odkud vme, e
rovn tak ista jako due Adama a Evy vyla z ruky Stvoitelovy? Vme to ze
zjeven, je plyne i nm z Psma sv. a z stnho podn. Vdy P. Maria, jak
ne uslyme hned po pdu prarodiv naich oznaena jest v Psm sv.
jakoto hlavn neptelkyn satanova. V evangeliu pozdravuje ji andl
jakoto milostiplnou Ze svatch otc vchodnch nazv ji sv. Efrm (
378) neposkvrnnou, neporuenou, velik poskvrny hchu pln prostou
pannou a nevstou Bo nad Serafiny a vekery nebesk zstupy svtj.
Sv. Ambro ( 397) oznauje ji jakoto milost oitnou od velik poskvrny
hchu. Sv. Augustin ( 431) klade sice jinak velik draz na zkzu pokolen
lidskho Adamovm hchem pivozenou, ale o P. Marii prohlauje: J i chci,
je-li o hch e, mti vyatu. Vra v neposkvrnn poet Matky Bo byla
tou mrou podstatnou stkou kesanskho zjeven a podn, e na vchod
ji bhem V. stolet svtek Poet P. Marie byl slaven. Ve panlch zaveden
byl svtek ten ji ve stol. X.
Vslovn prohlen uen, e bl. Panna Maria zstala uchrnna hchu
ddinho, stalo se vak teprve ped 46 lety. Le v sam povaze vci, e
nejdve nejdleitj nauky vry, jako na p. uen o bostv Kristov,
slavnm prohlenm byly stanoveny, a e pak, teprve krok za krokem
pechzelo se k naukm, je jaksi vce jako dsledky z nejhlavnjch
kesanskch pravd plynouc se jev. Ostatn bylo uen o neposkvrnnm
poet P. Marie ji na Tridentskm snm velice jasn naznaeno slovy, e
snm nechce snesen o hchu ddinm na blahoslavenou a neposkvrnnou
Pannu a Matku Bo Marii vztahovati. Slavn prohleno bylo uen toto dne
8. prosince 1854. slovy: blahoslaven Panna Maria v prvnm okamiku svho
poet byla zvltn vemohoucho Boha milost a vsadou, hledc k zsluhm
Jee Krista, Spasitele lidskho pokolen, ode v prvotn viny poskvrny
zachrnna netknuta.
Jak zaradoval se vekeren m, kdy velo ve znmost, e sv. Otec
ustanovil se na tom, rozhodnouti o tomto uen vry a e prohlen v t vci
145
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
stane se dne 8. prosince! J akou radost a jakm oekvnm naplnno bylo
srdce vech, kdy v onen velik svtek spolu se sv. Otcem nepehledn ada
kardinl, biskup a jinch vysokch hodnost do nitra obrovskho dmu
Svatopetrskho vstoupila, kdy smsice zstupc vech nrod tam se
vhrnula a nesmrn ony prostory naplnila a kdy zavznly prvn zvuky
litanie, je ped slavnou m sv. byla zpvna. Nsledovala nejsvtj ob
s vekerou onou okzalost, je dstojenstv papesk obklopuje, povznesen
ptomnost dvou set kardinl a biskup; a kdy me sv. a ku Kredu dospla,
pedstoupili (odbila prv jedenct hodina poledn) nejstar ze ady
kardinl, arcibiskup a biskup, jako i dva orientln velepasti ped trn
papev a prosili jej, jakoto nmstka Kristova a nstupce sv. Petra, aby
pronsti ril rozhodujc vrok. Sv. Otec odvtiv, e dve jet jedenkrte
pispn Ducha sv. vyzvati chce, vrhl se na kolena a zanotoval hymnus Veni,
Creator Spiritus; s nim kleelo a modlilo se cel nesmrn shromdn, take
mohutn klenby Svatopetrsk opravdu modlitbami crkve byly naplnny.
Potom nsledovalo hlubok ticho: povstal, nejvy past a uitel crkve
v bezprostedn blzkosti onoho stolce, na nm druhdy kne apotolv
sedval; vechna srdce se chvla, kdy jeho mun vldn hlas jal se kati
slova prohlen; vechno shromdn hluboce bylo dojato a hojn prolvalo
slzy, kdy otcovsk tento hlas pohnutm takka slubu vypovdati se zdl
a znenhla opt sly nabval, aby vyslovil slova spsy.
A kdy sv. Otec skonil, tu zily vekery zraky radost, tu znly zvony
celho svatho msta, tu hmla dla hradu Andlskho, a sv. ob,
pokraovala slavn dle, a poslze velebn Te Deum, je z tiscv hrdel
zaznvalo, zakonilo nejvelikolepj slavnost, kterou m v chrm
Svatopetrskm kdy vidl. Slunce mile zilo v tento estn den
nejblahoslavenj Panny Marie; nesmrn davy lidstva valily se v radostn
nlad ulicemi vnho msta, je u veer tonulo v moi svtel: jedenkad
ctil, e nejnutnj poadavek srdce jeho byl ukojen, e v tento den katolick
crkev vyplnila nejslad povinnost dtinsk lsky ku vzneen Matce, k vezdy
neposkvrnn a poehnan Pann Marii.
P. Maria jakoto bez poskvrny hchu poat, vyobrazuje se v blostnm
roue s lili v ruce, kolem hlavy majc kruh z dvancti hvzd sloen, ana stoj
na zemkouli a nohou potr hlavu hada, jen kolem zemkoule jest ovinut.
146
Antonn Podlaha
104. Co uinil Bh, aby lid po pdu zase mohli dojti
spasen?
Aby lid po pdu zase mohli dojti spasen, smiloval se
Bh nad nimi a slbil hned prvnm lidem Vykupitele.
Bh smiloval se nad lidmi, mj s nimi trpnost a slitovn, i zpsobil, aby od
hch svch opt osvobozeni bti mohli a tak blaenosti nebesk zase hodnmi
se stali.
Bh mohl tak mnohmi jinmi zpsoby a prostedky lidstvo od hchu
zase osvoboditi, on mohl tak jednodue vinu a trest hchu mu prominouti.
On mohl odpustiti beze veho dostiuinn. Ale velebnost Boha a oklivost
urky, j velebnost tato poklena byla, objevila se tm zejmji a jasnji,
dal-li Bh zadostiuinn a to dostiuinn dokonal. Kdo vak ml
dostiuinn toto pinsti? Uboh, bdn lovk byl k tomu naprosto
nedostatenm; urka byla nekonen, lovk mohl pinsti dostiuinn
pouze konen. Tu pojal Bh mysl, jen projevuje nejpodivnj tajemstv
jeho lsky. On sm chtl se stti lovkem, chtl se stti synem eny, chtl
v jedn Bosk sv osob spojiti s Boskou i lidskou pirozenost; lidsk
pirozenost mla mu poskytnouti monost, by trpl, by podal dostiuinn;
velebnost Bosk osoby dodvala pak dostiuinn onomu ceny nekonen.
Chtl se zroditi z panny, aby, jsa semenem eny, potel hlavu hadovu.
Ihned po pdu slbil Bh hecm prarodim k te Vykupitele, an
k vlastnmu svdci, blu, pravil: Neptelstv polom mezi tebou a enou;
ona (v hebr. ono tj. semeno i vlastn on jeliko hebrejsk slovo sm
oznaujc jest rodu muskho) pote hlavu tvou, a ty klady initi bude pat
jej. Slovy tmi pislibuje Bh, e jin ena naprav opt to, co Eva byla
hchem pokazila A enou tou jest Panna Maria, kter, stavi se matkou
Vykupitelovou, uinila konec panstv blovu.
J est to prvn pedpov, e pijde Vykupitel ili Messi; pedpov tato
nazv se tak jinak prvoevangeliem (protoevangelium).
Co Bh pedpovdl, tak skuten se stalo. pln neptelstv bylo od
prvopotku mezi Mari Pannou a semenem J ejm a satanem i jeho pvrenci.
Nebo, jako hadem netoliko pirozenho hada, nbr pedevm satana,
svdce lid rozumti musme, tak i semenem eny, je hadu hlavu rozlpnouti
mlo, jedin vtze nad satanem, Jee Krista, rozumti dluno, a enou
tud onu pannu, kterou Bh vyvolil, aby se stala matkou tohoto vtze.
Adam a Eva, jsouce Bohu vdni za to, e jim Vykupitele zaslbil, byli ivi
zbon a ctnostn, i doli konen vnho spasen (srvn. ot. 99. str. 140). Ale
ji na jednom z jejich syn, Kainovi, jevily se zhoubn nsledky prvotnho
147
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
hchu; byl, oddn ivotu zlmu a nelechetnmu, a zabil cnostnho bratra
svho Abela. Tak potomci Kainovi, Kainit, odvrtive se od Boha, pilnuli
srdcem svm vhradn k vcem pozemskm, a oddvali se ivotu hnmu.
Nelechetnm byl zejmna Lamech, jen zavedl mnohoenstv a vychloubal
se vradou, kterou byl spchal.
Potomci Sthovi, Sthit, vedli ivot bohabojn. Obzvltn zbonost
vynikali Enos a Henoch. Henochovi dostalo se za to od Boha zvltn milosti:
byl, beze smrti i s tlem svm z tohoto svta do msta blaenho vzat.
Zbonm byl t Lamech, (jej od svrchu zmnnho Kainity tho jmna
dluno rozeznvati); jeho syn nazval se Noe. Avak i Sthit dali se svsti
zlm pkladem Kainit, a stali se rovn nelechetnmi.
Nepravost mezi lidmi tak velice se rozmohla, e Bh ustanovil, aby hn
lidstvo bylo vyhlazeno. J edin Noe, mu spravedliv a dokonal, nalezl milost
ped Hospodinem. Nicmn popl shovvav Bh hnmu lidstvu jet
lhtu stodvaceti let, aby se polepiti a pokn initi mohlo. Zatm stavl Noe
k rozkazu Bomu archu 300 lokt dlouhou 50 lokt irokou a 30 lokt
vysokou. Stavba tato mla bti hnmu lidstvu zrove vstranm
znamenm nastvajc pohromy, avak nikdo toho nedbal.
Archa Noemova nebyla podobna naim lodm nebo korbm, nbr velik
tyrhrann uzaven skni. Zhotovena byla z dv tesanho, a vymazna byla
vnit i zevnit klm (smolou). Rozdlena byla ve ti poschod. Pi hoejm
okraji thl se dlouh otvor okenn.
Velice phodn voleny jsou rozmry archy (300:50:30), nebo bylo
vypoteno, e bylo tm zpsobem docleno nejvtho monho prostoru pi
pomrn nejmen spoteb materilu (a tud i asu a prce), jako i, e archa
mohla tak nejlpe vzdorovati nvalm vod a vtru.
J eliko starobyl loket rovn se asi polovici metru, byla archa Noemova asi
150 metr dlouh, 25 m. irok a 15 m. vysok, a obsah jej tud asi 56.250
krychlovch metr. Nejvt korb v dob nejnovj (1858) vystavn,
Great Eastern (ti Gretstrn = velk vchodn korb), 207 m. dlouh, 25 m.
irok a 19 m. vysok.
Kdy uplynula lhta 120 let a lidstvo se nepolepilo, rozkzal Hospodin,
aby Noe a rodina jeho, toti: manelka, synov Sem, Cham a Jafet a manelky
jejich (tedy 8 osob), vstoupili do archy. Mimo to vzti ml Noe k rozkazu
Bomu do archy ze vech ivoich istch, to jest k obtem a za potravu se
hodcch, po 7, a ze vech zvat neistch po 2.
V are mla bti zachrnna ovem jen takov zvata, kter by byla ve
vod zahynula, tedy pedevm ssavci a ptci. Prodopis udv poet
rozlinch druh ivoistva takto: ssavc jest asi 1700 druh, ptk 7000
a plaz 1300 druh, tedy celkem asi 10.000 druh. Do archy tud pijato bti
148
Antonn Podlaha
mlo asi 20.000 zvat. Potme-li, e kad z nich potebovalo prmrn
3
/
4

krychl. m., bylo pro n zapoteb 15.000 krychl. m. prostory. Tedy zbvalo
v are) jej obsah obnel 56.250 krychl. m., jet velmi mnoho msta, kde
mohly uloeny bti velik zsoby potravin pro zvata tato. A e bylo jet
i pak dosti pohodlnho msta pro 8 osob zachrnnch, jako i pro zsoby
jejich, jest zejmo. Svrchu zmnn lo Great Eastern mohla pojati 10.000
mu vojska. Zvata nemusil Noe ovem sm do archy pivdti; piml je
zajist Bh sm zvltnm pudem, aby do archy se uchlila. Zvat istch bylo
proto do archy vzato vce, aby jich Noe po potop mohl uiti tak k obtem
a ku pokrmu.
Sedmnctho dne druhho msce roku 600. vku Noemova, tj. na podzim
1656. po stvoen svta (asi r. 2570. p. Kr. P.), rozlily se vody potopy po
zemi. Z mraen lil se hust d (jako pi prtri mraen), a z dutin zemskch
vyhrnuly se proudy vod. Tento pval trval tyicet dn a tyicet noc bez
ustn. Vody vyzdvihly archu Noemovu vzhru od zem, i vzplvala archa na
hladin vodn. A rozmohly se vody pli nad zem, take pikryty jsou vecky
hory pevysok. Patncte lokt vy byla voda ne-li hory, kter byla
pikryla. I zahynuli vichni lid krom Noe a rodiny jeho; rovn i vechna
zvata krom zvat vodnch a zvat v are Noemov vzala za sv.
I trvaly vody na zemi sto padeste dn; potom ubvalo znenhla vody. Dne
28. msce sedmho stanula archa Noemova na hoe Ararat. (Hora Ararat le
ve vchodn Armnii; je 5600 metr vysok.) Prvnho dne msce destho
ukzaly se vrcholkov okolnch nich hor. Po tyiceti dnech otevel Noe
okno korbu, a vypustil krkavce, kter nevrtil se vce. Usedal snad na
mrtvoly plovouc na povrchu vod a ivil se jimi. I vypustil Noe holubici, aby
poznal, zda opadly vody na zemi. A holubice nenala, kde by odpoinula,
a navrtila se do archy: nebo byly vody jet po v zemi. Po sedmi dnech
vypustil Noe opt holubici z archy. Ale holubice navrtila se k nmu k veeru,
nesouc ratoles olivovou se zelenm listm v stech svch; z toho porozuml
Noe, e opadly vody na zemi. Nicmn ekal sedm jinch dn, a vypustil
holubici, a ta vce se nenavrtila k nmu. Prvnho dne msce prvnho roku
601. vku Noemova bylo ji velmi mlo vody na zemi. Noe, otevev stechu
korbu, vidl, e ji skoro osuen jest svrchek zem. Ale teprve 27. dne msce
druhho oschla zem docela.
Noe pobyl v are asi rok a deset dn. O potop svd psek mosk a mule
mosk na vysokch horch, kosti zvec nalzajc se v naplaven zemi a pod.
Ale vechny zkamenliny a pozstatky vyhynulch ivoich, je se v rznch
horninch vyskytuj, nepochzej z doby potopy, o n Psmo sv. vypravuje,
nbr mnoh z nich utvoily se ji za ohromnch pevrat, je se z vle Bo
udly na zemi ji ped stvoenm lovka.
149
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Skorem vichni nrodov zachovali potopu svta v pamti. Svd o tom
povsti, je si o potop vypravovali. Povsti ty jsou vak vtinou pokaeny.
Nejvce shoduje se s vypravovnm Psma sv. prastar chaldejsk povs
o potop, napsan psmem klnovm na hlinn tabulce. ekov mli bji
o Deukalionovi a Pyrrze, kte jedin zachrnili se pi veobecn potop, j
Zeus pohubil hn lidstvo, ve velikm korbu, s nm pistli konen na
hoe Parnassu. Rovn i pohant Slovan zachovali sob vzpomnku na
potopu, vypravujce, e lid znenhla se pohorili a stali se zlmi, pohrdajce
dary Bomi, a e proto potrestal je Bh potopou, pi n vichni lid a na
tyi zahynuli.
Bh rozkzal Noemovi, aby vyel s rodinou svoj z archy, a aby vypustil
z n vechna zvata, kter v n byla. Vzdlal pak Noe olt Hospodinu, a vzav
ze vech zvat istch, obtoval obti zpaln na olti. Ob jeho pijal Bh
laskav, a pravil: Nebudu vce zloeiti zemi pro lidi, nebo mylen lidskho
srdce ke zlmu naklonna jsou od mladosti jejich: proto vce nebudu bti
velik due iv, jako jsem uinil. Dokud zem trvati bude, set a e, studeno
a vedro, lto a zima, noc a den bez peruen budou se stdati. Slovy tmi
pislbil Bh, e nebude nikdy vce zemi veobecnou pohromou trestati, a e
pravideln podek ve prod od Boha ustanoven nebude vce peruovn.
I poehnal Bh Noemovi a synm jeho, a ekl k nim: Roste a mnote se,
a naplte zemi. Spolu obnovil Bh vldu lid nad zvaty, a dovolil povn
masa, zakzal vak povn krve, aby lid nestali se povnm krve zvec
krvelanmi a neprolvali pak snad i krev lidskou. Kdokoliv by vylil krev
lidskou, pravil Hospodin, vylita bude krev jeho. Obt svou uznal Noe
jmnem vech potomk svch Boha za svrchovanho Pna svho, a slbil
jemu posluenstv. Za to uzavel Bh s nm i s vekerm potomstvem jeho
mluvu, ka: Hle, j ustanovuji mluvu s vmi, a nebude vce potopy kazc
zemi. Toto jest znamen mluvy, kter dvm, mezi mnou a vmi: duhu svou
postavm na oblacch, a bude znamen mluvy mezi mnou a mezi zem.
Duha jevila se snad ji ped potopou, byla vak po potop od Boha
ustanovena za znamen mluvy. J est vak tak mono, e ped potopou
nebvalo duhy, ponvad snad zem nikoliv detm, nbr rosou svlaovna
byla.
Noe stal se druhm praotcem celho pokolen lidskho. Od jeho t syn
Sema, Chama a Jafeta pochzej vichni lid. Po potop nebylo dnch
Kainit vce, nebo vichni byli potopou vyhubeni; byli toliko jen Sthit,
ponvad Noe i synov jeho byli potomky Sthovmi. J sou pak vichni nyn
ijc lid bu potomky Sema (Semit) nebo Chama (Chamit) anebo J afeta
(Jafetit).
150
Antonn Podlaha
Od Sema pochzej: Israelit, Arabov, Assyrov a j., od Chama:
Egypan, Chananejt, Foenian a j., od Jafeta: ekov, mane, Slovan,
Germni aj.
Avak i mezi syny Noemovmi byl lovk nelechetn a zl, toti Cham;
rovn i syn jeho Chanan byl nehodn. Cham proheil se tce proti otci
svmu, poruiv hrub povinnou ctu synovskou. Zaal, Noe vzdlvati zemi,
a pstoval tak vno. Neznaje opojn sly vna, poil moku vytlaenho
z hroznv, a leel opil ve stanu svm. Co kdy vidl Cham, tropil sob
posmch z otce svho, a navdl bratry sv, aby i oni otci svmu se posmvali.
Ale Sem a Jafet zarmoutili se nad ponnm bratrovm, a pikryli etrn otce
svho. Kdy pak zvdl Noe, co mu byl uinil Cham, pronesl zloeen nad
nm i nehodnm synem jeho Chananem, ka: Zloeen Chanan, sluebnk
sluebnk bude bratm svm.
Slovy tmi pedpovdl Noe pozdj smutn, avak zaslouen osud
potomk Chananovch (Chananejskch), kte oddave se modloslub
a jinm neestem, mli z rozkazu Hospodinova od Israelit bti vyhubeni.
ernoi afrit, rovn potomci Chamovi, p dodnes v porob modlosluby
a otroctv.
Hodnm synm svm Semovi a J afetovi poehnal Noe slovy: Poehnan
Hospodin Bh Semv, budi Chanan, sluebnkem jeho. Rozi Bh Jafeta,
a a bydl ve stanech Semovch, a bu Chanan sluebnkem jeho.
Tmito prorockmi slovy naznauj se budouc osudy nrodv crkve Bo.
Naznauje Noe poehnnm nad Semem vyslovenm, e z potomstva jeho, to
jest z nroda idovskho, vyjde Spasitel. J afetovi prorokuje Noe budouc
velik rozen: a skuten potomci Jafetovi (ekov, man, Slovan,
Germni aj.) zaujali rozshl krajiny v Evrop i v jinch dlech svta. Zrove
vak pedpovd Noe, e potomci Jafetovi bydliti budou ve stanech
Semovch, to jest, e stanou se dy crkve kesansk, kter pedevm pro
potomky Semovy urena byla.
Akoliv se lidstvo, jakoto potomtvo t syn Noemovch, dlilo ve ti
kmeny, pece tvoilo zpotku nrod jedin, uvajc jednostejnho jazyka.
Vnuk Chamv, Nemrod, siln lovec, zaloil i Babylnskou v zemi
Senar mezi Eufratem a Tigridem, kam se byli lid z Armnie odebrali. Zl
smlen Chamitv nakazilo zhy vekero potomstvo Noemovo.
Zapomnajce, e vekery pednosti duevn i tlesn obdreli od Boha, oddali
se lid zpupnosti a pe. Nechtli vce vzdvati ctu Bohu, a ve vzdoru svm
umnili sob, e vystav msto a v, jejby vrch dosahoval k nebi (k
oblakm), a e oslav tak jmno sv, dve ne se rozejdou do rznch zem.
V myslu tomto jev se nejen pcha, nbr i poetilost potomk Noemovch.
151
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Mohutnou stavbou chtli peviti velikolep dla Stvoitelova: avak jak
nepatrn jest na p. i nejvt stavba lidsk u pirovnn k mohutnm horm!
I jali se stavti ohromnou v z cihel ohnm vyplench, uvajce kl
(asfaltu) msto malty.
V Babylnsk byla pyramida stupov, skldajc se ze tverhrannch
oddl na sob stojcch, je byly stejn vky, ale postupn do ve vdy u
a u. Slouila pozdji Babylanm a Assyrm za vzor, podle nho stavli
takovto ve pi chrmech boha Bla. Zbytky ve Babylnsk zachovaly se
na pravm behu, eky Eufratu, jihozpadn od Hilly a nazvaj se nyn Birs
Nimrud, to jest v Nimrodova. Ssutiny jej jsou 45 m. vysok, a podobaj
se pahrbku. Stupovit oddly byly zasuty rumem hoej sti ve, take ji
znatelny nejsou.
Ale Bh nedopustil, aby bezbon stavitel dokonili dlo sv. Zmtl jazyk
jejich, take nemohli lid vce dorozumvati se vespolek. I pestali stavti
msto i v a rozptleni jsou po vech zemch. A proto nazvno jest jmno
msta Babel, e tam zmaten jest jazyk v zem.
e nebo jazyk jest na svt pemnoho. Poet jejich, jak znalci tvrd, nen
men devti set. Jazykozpytci dosvduj, e rozdln tito jazykov vznikli
z jednoho spolenho jazyka prvotnho.
J mno Babel zna zmaten, a utvoeno jest z assyrskho slovesa balal,
je zna zmsti.
Tak i nrodov pohant zachovali v pamti stavbu nebeten ve, jako
o tom svd na p. povst ekv o gigantech, kte hromadili skly na skly,
aby mohli sdla bohv, Olympu, dobti.
Lid do rznch krajin svtovch rozptlen brzy zapomnli na pravho
Boha, oddali se modlstv a klesali stle hloub a hloub.
Tu vyvolil sob Bh nrod israelsk (idovsk), aby v nrod tomto
dokonna byla pprava na ptho Vykupitele. (srvn. ot. 59 str. 81.). Tento
nrod ml bti rodnou pdou, do n Bh s hry seslati chtl Spasitele
jakoto zrno, z nho vzkliti mla bohat setba spsy.
m hloubji lidstvo klesalo, tm vce mnoila se pislben Vykupitele
a byla m dle tm zetelnj a uritj. Vdy jasnji a jasnji ohlaovn jest
svtu oekvan Vykupitel: Betlm, jakoto jeho rodit, as, kdy pijde a to
as pesn oznaen; jeho narozen z Panny; jeho zzraky; jednotliv
okolnosti jeho utrpen, jeho obtn smrt; e, kterou zalo crkev
katolick; obrcen se pohan k Bohu israelskmu; zavren a zrove i dal
trvn nroda idovskho.
152
Antonn Podlaha
105. Kdy piel slben Vykupitel?
Slben Vykupitel piel asi tyi tisce let po stvoen
prvnch lid.
Dlka doby, je uplynula od stvoen prvnch lid a po Krista Pna,
z Psma sv. urit stanoviti se ned, jako vysvt z toho, co jsme pravili
v otzce 93.
106. Pro neposlal Bh Vykupitele hned, jak jej slbil?
Bh neposlal Vykupitele hned, jak jej slbil, protoe chtl,
aby lid bdu hchu poznali, po Vykupiteli touili a ochotn
jej pijali.
(Advent.)
Po spchanm hchu prvotnm bylo padlmu pokolen lidskmu ekati
tyi tisce let na zaslbenho Vykupitele. V dob t dokonna byla nleit
pprava lovenstva ku pijet spsy. id i pohan oekvali ji touebn
Vykupitele.
U id doshla touha po zaslbenm Vykupiteli, k nmu zkon i proroci
odkazovali, nejvyho stupn. Bylo se mezi nimi utvoilo nkolik stran, je
byly pinou padku nboenskho i mravnho. Fariseov, zachovvajce na
oko co nejpsnji a nejokzaleji zkon Mojv, nedbali prav zbonosti
a mravnosti vnitn. Sadduceov oddali se mlkmu pochybovn a zhoubn
neve. Tato alostn rozervanos lidu, spojen s politickm ntlakem se
strany man, vzbuzovala nutn touhu po zaslbenm Vykupiteli. Vtina
lidu israelskho ovem oekvala v nm toliko mocnho panovnka svtskho;
byli vak t mnoz z Israelit, kte od Messie oekvali pedevm, e
osvobod lidstvo od bludu a hchu. Touha tato vzrostla a v netrplivost, kdy
ji znamen se jevila, jimi od prorok pchod Messiv byl oznaen. Byla
v dob t berla Judovi odata a vloena v ruce cizince, Heroda Idumejskho.
Rovn i sedmdeste ltothodnv (70 x 7 let = 490 let) Danielovch u se
naplovalo.
Ale i pohan dospli ji k vdom, e vlastn silou a moudrost nemohou
dojti spsy, nebo nboenstv a mravnos, byly u nich v nejhlubm padku.
Vtina jich byla oddna ohavn modloslub. Jednotlivci dospli sice
k lepmu poznn nboenskmu, jako na p. Sokrates, Plato a j., neodvili
se vak obecnmu bludu odprati, nemajce bezpen zruky svho lepho
pesvden. Tito jednotlivci poznvajce, e vlastn silou a moudrost
153
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
nemohou doshnouti poklidu a spsy, zatouili po nebeskm pomocnku
a Vykupiteli Nepijde-li k nm njak bosk Slovo, prav Plato v rozmluv
Sokrata s Alkibiadem, nic jistho nedovme se o Bohu. K neprodlv!
Hotov jsem vecko uiniti, emu mne nau. K tto nboensk zaslepenosti
pidruila se asn nemravnost. Z toho pak vzela opt mnohonsobn bda
vnj. Mocn a bohat byli bezcitni a nenasytni, chud, zvlt otroci,
utlaovni bez milosrdenstv. I vznikala v srdcch mnohch pohan touha po
nem lepm, proto mnoz pechzeli k idovstv (proselyt); temn nadje ve
Vykupitele, kterch nabyli pohan jednak z prvotnho podni, jednak ze styku
se idy, zase oily; ano veobecn se doufalo, e za vldy velikho krle
svtovho, kter z J udska vyjde, nastane v lidstvu optn zlat vk. Mnoz
byli pesvdeni, prav msk historik Tacitus, e v starch knihch
knskch jest obsaeno, e prv v tom ase zme se vchod a zrozenci
judt zmocn se vldy. A Suetonius d: Po celm vchod rozlhalo se star
a trval mnn, e jest usouzeno, aby toho asu zmocnili se vldy zrozenci
judt.
Tak vedl Bh idy a pohany rozlinmi cestami k jednomu a tmu cli;
id a pohan touili po pomoci s hry, jsouce prv touto touhou schopnmi
spsy, kterou ml Vykupitel pinsti.
A jinm jet spsobem byla Vykupiteli pipravovna cesta mezi idy
a pohany. id toti zachovali sob Vru v jedinho Boha a nadji
v zaslbenho Messie vrn uprosted nrod pohanskch a i tyto s n
obeznmili. Pohan pak doshli velik dokonalosti ve velikch vdch
a umnch, je pozdji kesanstv novm obsahem zvelebilo a posvtilo.
Konen tak vnj pomry tehdejho svta byly pchodu Vykupitelovu
zcela phodny. Na msto dvjch svtovch nastoupila, jak byl ji
prorok Daniel pedpovdl posledn, msk e, doshi tenkrte vrcholu sv
moci. Po stranch vlkch obanskch nastal za csae Augusta po cel i
msk mr. Cel tehd znm svt spojen byl pod jedinm ezlem. T e
a tyt zkony, jako i vespoln obchod sbliovaly rozlin nrody. Takovto
pomry svtov byly zajist velice pznivy naboenstv kesanskmu, je
stti se mlo nboenstvm svtovm.
Doba tato, v n dokonno bylo ve, eho k nleit pprav na ptho
Vykupitele u id i pohan bylo teba, nazv se plnost asu.
Na pamtku ty tisc let ppravy na Vykupitele ustanovila crkev sv.
ped vnoci dobu ty nedl. Doba tato nazv se advent. Advent jest
slovo latinsk, a zna tolik co pt neboli pchod. Znamen tedy slovo
to tolik jako dobu, v ni pipravovati se mme na vron pamtku pchodu
Pn na tento svt.
154
Antonn Podlaha
Proto jest advent as kajcn. Crkev uv pi slubch Boch, nepipad-
li dn svtek, barvy fialov, vynechv radostn zpv gloria a ustanovuje
zvltn posty. Neb tak, jako sv. Jan, pedchdce Pn na pouti, pipravoval
cestu Pn volaje: ite pokn, podobn i my meme jen poknm
pipraviti Pnu pbytek ist v srdci svm o vnocch.
Proto zapovd crkev v dob tak vn vecky hlun veselosti, tance
a svatby, ponvad nesrovnvaj se s duchem kajcnosti.
V advent slouv se v echch ped svtnm tak zvltn me sv.
rorate zvan proto, e tmto latinskm slovem (= dtte!) zan.
Obsahem a elem jejm jest ivj vzbuzovn touhy po ptm Messii, je
se zvlt obr ve slovech Isaiovch (35, 8.): Rosu dejte nebesa s hry
a dtte Spravedlivho; otevi se zem a vypu Spasitele. Kon se jet za
svtn, co pamatuje ns na tmu blud a modlosluby pohansk, je panovala
ped Kristem nrodm. etnj svtla, jich proto uv se pi mi rortn,
naznauj nm, e Je Kristus tuto tmu pohansk modlosluby rozrel
jednotlivmi proroky starho zkona a naposled sluncem vlastn pravdy sv
zapudil. Rorate zavedl prvn arcibiskup prask Arnot z Pardubic (v 14.
Stol.).
Ped touto m sv. prospvuj se slova prorock: Ajhle Hospodin pijde
a vickni svat jeho s nm; a bude v den ten svtlo velk. Alleluja! Slova ta
mocn vzbuzuj v srdcch vcch upmnou touhu po Spasiteli. V echch
zpvvaj se pede m rortn od pradvnch dob (XIV. stol.) a po dnes
zvltn chorln zpvy o zaslbench messiskch, jimi vc rozncuj
zvlt hojnou mrou v srdcch svch touhu po Spasiteli.
107. Kdo je slben Vykupitel?
Slben Vykupitel jest J e Kristus.
O slbenm Vykupiteli Jei Kristu pojednv obrn nsledujc lnek
vry.
Nauen. Dkuj Bohu, e t stvoil ke svmu obrazu a podobenstv, a mj
v nenvisti hch, skrze nj vecko zl na svt pilo! Dkuj vak Bohu tak
za to, e t nezavrhl na vky jako pyn andly, nbr ti poslal Vykupitele!
155
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Druh lnek vry.
108. Jak zn druh lnek vry?
Druh lnek vry zn: I v J ee Krista, Syna jeho
jedinho, Pna naeho.
109. emu u druh lnek vry?
Druh lnek vry u, e J e Kristus jest:
1. jednorozen syn Boha Otce,
2. Bh a spolu lovk,
3. n Pn.
Druh lnek vry u ns o J ei Kristu tem velice dleitm pravdm.
Modlce se apotolsk vyznn vry vzbuzujme v srdci svm vru v tyto
pravdy. Katechismus vykld je dkladnji v dalch otzkch.
Pedevm pouuje ns katechismus o jmnu Je.
110. Co znamen jmno Je?
J mno J e znamen: Vykupitel anebo Spasitel
(Slavnost nejsvtjho jmna Je.)
J mno Je jest hebrejsk, a zn v tto ei takto: Jeha. J mno to
zna: Bh (jest) spsa, nebo krtce Spasitel i Vykupitel.
Vykupitel zna toho, kdo nkoho, jen v zajet nebo otroctv se nalzal,
vykoupil i vyplatil tj. uritou cenu za nho poloil, aby na svobodu byl
proputn.
Spasitel zna toho, kdo nkoho od zahynut zachoval nebo vysvodil.
Bh sm nadil, aby Tomu, jen svtu spsu pinsti ml, dno bylo toto
vznamn jmno. Andl Gabriel, zvstuje P. Marii vtlen Syna Boho, pravil
k n: Aj, bude mti syna a nazve jmno jeho J e (Luk. 1, 31.) a pozdji
k sv. Josefu pravil t andl: Nazve jmno jeho Je on zajist vysvobod
lid svj ode hch jejich. (Mat. 1, 21.)
J mno Je jest jmno hlubokho vznamu. I mnoz jin ve Starm Zkon
byli sice tohoto jmna, na p. vdce nroda Israelskho Josue (toto jmno m
v hebrejtin t zvuk i vznam, jako J e) a bohabojn Jesus (=J e), syn
156
Antonn Podlaha
Sirachv, jen z vnuknut Boho sepsal hnihu plnou krsnch nauen, po
nm knihou Sirachovou nebo tak jinak Eklesiastikus zvanou; tm jmnem
nazvn jest i syn knze Josedeka. Ale v plnm slova vznamu pinle
vhradn Synu Bomu, jen lovkem se stal. Mnohem pravdivji slu
Spasitele naeho tm jmnem nazvati, kter ne jednomu nktermu nrodu,
ale vem vech vkv lidem, ne ovem hladem aneb panstvm Egyptskm
nebo Babylonskm utlaovanm, ale v stnu smrti sedcm a nejtvrdmi
okovy hchu a bla sevenm, svtlo, svobodu a spasen dal, kter jim
prva a ddictv krlovstv nebeskho dobyl, kter je s Bohem Otcem zase
smil. V onch jmenovcch vidme Krista Pna, jako pedpodobenho, od
nhoto tmi dobrodinmi, je jsme vytknuli, obsypno jest pokolen lidsk.
I ta jmna, kter mimo to vedle pedpovdn Synu Bomu z vnuknut
Boskho dna bti mla v tomto jednom, jmnu Je obsaena jsou; ana
zajist ostatn jmna spasen, kter nm zjednati ml, jen z nkter strnky
naznauj, toto samo moc a zpsob vekerho spasen lidskho, v sob
zahrnulo. (Katechismus z na. sn. Trid.) Nen jinho jmna pod nebem
danho lidem, skrze kter bychom mli i spaseni bti (Skut. ap. 4, 12.),
pravil. sv. Petr ped veleradou.
J mno Je jest jmno svat. Bh otec sm zvolil je pro svho Syna
a skrze andla P. Marii a sv. J osefu je oznmil. Mme tud jmno to ctti. O
tomto jmnu prav sv. apotol Pavel, e jest nad velik jmno, aby ve jmnu
J ee kad koleno klekalo, nebeskch, zemskch i pekelnch (tvor) (k
Filip. 2, 9-10.).
J mno Je jest jmno mocn. Pane tak zl duchov se nm poddvaj ve
jmnu tvm (Luk. 10, 17), tak s radost oznamovali 72 uennci, kdy zase ke
Kristu se vrtili, byve od nho po rznch mstech a mstech rozeslni.
Velik zzraky konali apotolov ve jmnu Je. J ednoho dne vstupovali
Petr a J an do chrmu v hodinu modlitby devtou (3. hod. odpoledn) a piede
ke brn, zvan krsn, spatili tam lovka chromho od narozen, kterho
tam kladli na kad den, aby ebral. Ten uzev Petra a J ana, prosil o almunu.
I ekl mu Petr: Hle na ns. Zlata a stbra nemm, ale co mm, to tob dm.
Ve jmnu Jee Krista Nazaretskho vsta a cho! A ebrk vyskoiv vstal
a chodil, a veel s nimi do chrmu, chod a poskakuje a chvle Boha Sv.
Petr, prochzeje po Palestin obce kesansk, aby je jako hlava crkve ve ve
utvrdil, piel tak do Lyddy, kde nalezl lovka jmnem Enee, kter ji
osm rok leel na loi, rann byv mrtvic. I ekl mu Petr: Enei, uzdravuje
tebe Pn Je Kristus; vsta a ustel sob! A hned vstal.
Kristus Pn pravil, dve neli na nebe vstoupil, k apotolm svm: Budou
ve jmnu mm zl duchy vymtati, novmi jazyky mluviti, hady brti,
a jestlieby co jedovatho pili, neukod jim; na nemocn budou ruce vkldati,
157
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
a ti se dobe mti budou. (Marek 15, 18.) Proto mme toto mocn jmno
s dvrou vyslovovati v boji proti pokuen k hchu. Nebo nic tak
nezkrocuje nbh hnvu, nic tak neutuje nadutost pchy, nic tak nel rnu
zvisti, nic tak nestav proud prostopnosti, nehas pramen vilnosti, nemrn
ze lakomstv a nezapuzuje velikou dost nelechetnosti, jako jmno
Je, prav sv. Bernard.
J mno Je jest sladk a pln tchy. Pipomna nm naeho nejlepho
ptele, uvd nm na pam vekery milosti a velik dobrodin, je nm
prokzal, vecka utrpen, kter za ns vytrpl, vekery ctnosti, jimi se jako
pklad n stkvl. Proto spravedliv nalz ve jmnu tom nejvt svoje
poten, hnk odputn, zarmoucen tchu, malomysln povzbuzen
a slu.
Sv. otcov a spisovatel crkevn s nadenm veleb jmno J e. Nikdo
nevejde do krlovstv Boho, krom kdo pijme jmno Syna Boho. Nebo
chtje do njakho msta vejti, kter odevad zd obkleno jest a jednu
toliko brnu m: me-li do toho msta jinudy vejti, le branou, ji m?
J ako tedy do msta toho vjti se neme, le skrze jeho brnu: tak tak do
krlovstv Boho nelze jinak vjti, le skrze jmno Syna J eho, jen jemu
pemil jest, Syn Bo sm jest pstup k Bohu; jinak tedy dnmu nen
lze Boha dojti, le skrze Syna jeho Kdo tedy jmna Jeho nepijme, nevejde
do krlovstv Boho. (Hermas.) jmno pelbezn a velesladk! jmno
slavn vyvolen, jmno pevzneen a vyven na vky! To v pravd olej,
kter vyjasuje tv lovka To jmno nov, kter sta Hospodinova
jmenovati budou, (Is. 62, 2.) kterm bylo nazvno od Andla prv ne se
v ivot poalo. (Luk. 2, 21.) V nm kad, kdo jej vzvati bude, spasen
bude. Toho jmna udlil Otec Synovi, enichu Crkve a Pnu naemu J ei
Kristu, jen jest Bh nejv poehnan na vky vkv. Sv. Bernard.
J ei jmno sladk, slad nade vecka jmna Svatch; ve jmnu Tvm klek
kad koleno nebeskch, zemskch i pekelnch mocnost, Andl a lid! Tys
cesta spravedlivch, slva blahoslavench, nadje potebnch, spsa
nemocnch, milovnk nbonch a utitel vech zarmoucench! bu
pomocnkem mm a ochranou mou v kad poteb, pro jmno Tv svat T
prosm, jemu chvla na vky. Trpm-li chudobu, tebe velebm; vzdychm-li
v alostech, tebe velebm; tebe velebm, radost-li plesm, a tebe ustavin
velebiti budu, a jsem kdekoli. (bl. Tom Kempensk) J mno J e jak
sladk, jak lbezn jest! To nebesk balsm, kter hoj vecky rny due
na; jmno to, ped nm se skln kad koleno nebeskch, zemskch
i pekelnch. To jest to nejsvtj jmno, jen Andla oblauje, lovka
k spasen pivd, a bla tesenm napluje! (Sv. Fr. Slesk) Nazvno jest
jmno jeho Je, kterm bylo nazvno od Andla, prve ne se v ivot
158
Antonn Podlaha
poalo. (Luk. 2. 21.) To ono od prorok nejvce proslaven jmno; jmno
pln sly, pln milosti, pln rozkoe, lbeznosti a slvy. Jmno pln sly; nebo
ono por neptele, spojuje many, obnovuje sly, a oberstvuje ducha.
Jmno pln milosti; nebo mme v nm zklad pln sv vry, podporu sv
nadje a plamen na lsky a dokonn sv spravedlnosti. Jmno pln
lbeznosti; nebo ono jest jsotem v srdci, libozvukem sluchu, medem
v stech, svtlem v mysli. Jmno pln lbeznosti; nebo rozjman iv;
vysloven mrn; vzvan sl; oberstvuje, kdy se pe; a pouuje kdy se
te. Jmno pln slvy; nebo slepm dalo zrak, hluchm sluch, nmm e,
umrlm ivot a chromm zdrav dy. poehnan jmno, z nho vyplv
tak mnoh a velik sla a moc! (Sv. Bonaventura.).
J mno Je mme vroucn ctti. V tomto jmnu mme k Bohu se
modliti, nebo sm Spasitel pravil: Amen, amen pravm vm: Budete-li za
prositi Otce ve jmnu mm, d vm (J an 16, 23.). J mno J e mme s ctou
vyslovovati, je vzvati ve velikm nebezpe due i tla, zvlt v pokuen
k hchu a v hodince posledn.
Sv. Jan Kapistran, jen s nadenm hlsal vlku proti Turkm, odvkm
neptelm kesanstva, sm vmluvnost svou sehnal v nkolika dnech
60.000 kik. Nebyli to ovem vycvien vojci, nbr lid nejrznjho
povoln, a k tomu jet chatrn ozbrojen. Avak vichni ochotn poslouchali
velen Kapistranova. Svtec roztdil je v jednotliv oddlen, z nich kad
dostalo svj praporec, na nm s jedn strany bylo znamen ke a na druhm
obraz Matky Bo. Tak postupovno k Blehradu. Ped Blehradem velel
kesanm Jan Huady, vvoda Sedmihradsk. Kesansk vojsko nemohlo se
rovnati vlen moci tureck, kter tala 100.000, dle jinch docela 200.000
mu, byla co nejlpe vyzbrojena a podporovna 60 galejemi. Mohamed,
nazvan pjmm Hrza svta, zapishl se, e vydobude Uher. Zdlo se, e
Blehrad sotva ji bude moci odpor klsti. Tu ustanovili Huady a Kapistran
na den 14. ervence 1456 tok na tureck vojsko. Kapistran ml ped tm
nadenou e. Sm krel v ele se svm praporem, na nm bylo jmno Je
a k. Po t poklekl a modlil se za vtzstv kesan. Kesan bojovali jako
lvov. Heslem vlenm bylo jmno Je. A slavn bylo vtzstv, jeho
kesan toho dne dobyli.
Jan z Jentejna, od r. 1379 arcibiskup Prask, udlil vcm, kte by
jmna J e a Maria slubch boch slyce skrouen klekli, tyicet dn
odpustk. Ctihodn tento arcipast sm planul uctivou lskou k nejsladmu
jmnu J e a Maria. O crkevnch hodinkch jmna jejich vysloviv neb
uslyev, pokleknul; jindy zaslechnuv jich sed, vstal, smekl a vzhldl
k nebesm. Chvly tch svatch jmen vypsal ve dvou knihch.
159
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Kdy dne 23. kvtna 1618 protestantt stavov v Praze mstodrcho
Martinice Smeanskho z okna do hradnho pkopu 28 loket hlubokho
uvrhli, bylo jet slyeti, jak padaje jmna J e Maria s dvrou vzval.
Frantika Slavatov, nar. r. 1609, umnila si, e na oslavu a ku zveleben
jmna Je vystav chrm. Vystavla ho v Teli na Morav r. 1663-67,
a zaloila pi nm dm pro d Jesuitsk. Chrm tento jest posud ozdobou
msta Tele a svdkem dobroinnosti a nbonosti Frantiky Slavatov.
Adam Kravask, jesuita, proslul mission v echch za csae
Ferdinanda II. (1620-1637), prochzval se v pokojku svm na veer, po
nkolik hodin, leckdys po celou noc a nic jinho nekal, ne pod tato slova:
Ach, mj Jei! ach, mj nejsvtj mj nejslad Jei! Maria!
Maria! Jei!
Nejsvtj jmno Pn ctvaj kesan velmi pimen t tm, e se jm
pozdravuj kajce: Pochvlen bu Je Kristus! Na vky! Amen. Aby
povzbuzovala crkev vc k tomuto kesanskmu pozdraven, nadala je t
odpustky (50 dn pokad pi vzjemnm pozdraven).
Ji na potku 14. stol. udlil crkevn snm Avenionsk ve Francii tm
kdo by jmno J e nbon vyslovovali, odpustk 10 dn, je pape Sixtus
V. (1585-1590) na 20 dn rozil. R. 1563 zdil pape Pius IV. bratrstvo,
jeho kolem bylo, velik zneuctvn jmna Boho a jmna J e
peruovati a zamezovati. lenov tohoto bratrstva mli se vzjemn, kdy se
potkali, pozdravovati slovy Pochvlen bu Je Kristus. I slova tato nadna
odpustky. Pape Sixtus X. rozil odpustky ty na vecky vc; nebo, udlil
(r. 1687.), kadmu kdo by jinho slovy: Pochvlen bu Je Kristus
pozdravil, jako i tomu, kdo by odpovdaje ekl: Amen, anebo a na vky.
Amen, odpustkv 30 dn.
Pozdraven toto bylo ode dvna oblbenm pozdravem vrnch katolk,
kdeto jinovrci ho uvati nechtli. Horliv mission Ant. Koni napsal
o tom r. 1733. tato slova: Nkte plnmi sty se vychloubaj, e za Kristem
jdou, e Pna J ee nsleduj, a zatm ani pobon vytknut nejsvtjho
jmna Je trpti necht. Potk-li je upmn Krista milovnk a ekne:
Pochvlen bu Je Kristus, na to onmj, msto odpovdi proti tomu
reptaj, dnho pak tak nepozdravuj, ano opovauj se upmn Pna Jee
vyznavae sthati kajce: nemme tak kati, neb stoj v Zkon Bom
psno: Nevezme jmna Pna Boha svho nadarmo. Teme-li se jich, kterak
oni na potkn se pozdravuj? eknou: Zdrvi byli! Zda Bh! Takov slova,
jakoto chvalitebn crkev svat dnmu sice nezapovd, vak i to slovo,
Bh jmno Bo jest.
Nmeck bsnk Klopstock, protestant, cestoval r. 1766 vcarskem,
i piel do krajiny zcela katolick. Vichni, kdo ho potkvali, pozdravovali
160
Antonn Podlaha
jej, slovy: Pochvlen bu Je Kristus! Pozdrav tento bsnkovi, jen dve
nikdy ho neslchal, nadmru se lbil. Nevdl vak, kterak na pozdrav ten
odpovdti. Kdy pak pozdji slyel, e odpovd se slovy Na vky. Amen!
divil se, e srdce samo mu tto vznamn odpovdi nevnuklo.
Pape Innocenc VIII. nadil, aby v cel crkvi konna byla rok co rok
zvltn slavnost k uctn nejsvtjho jmna Je a poloil ji na druhou
nedli po zjeven Pn. Aby vce i rozntila ctu k nejsvt. jmnu tomu,
v nm vecka kolena klekaj, udluje crkev v nkterch zemch tho dne a
v oktvu plnomocn odpustky tm, kdo pedepsan podmnky vypln.
Nejsvtj jmno Je oslavuje se ve zvltn litanie, je vznikla na konci
vku stednho. Pape Sixtus V. udlil odpustky 300 dn tm, kdo tuto litanii
nbon se modl.
Knm pikazuje crkev sv., aby pi bohoslubch, vyslovujce jmno
Je, pokad sklonili hlavu svou.
111. Pro nazvme Pna Jee Vykupitelem anebo
Spasitelem?
Pna J ee nazvme Vykupitelem anebo Spasitelem,
protoe ns ode hchu a vnho zatracen vykoupil a nm
milost a spsu pinesl.
Kristus vykoupil ns z otroctv hchu smrti Svou na ki a vysvobodil i
spasil ns od hch naich a tud i od smrti vn.
112. Co znamen jmno Kristus?
J mno Kristus znamen tot co jmno Messi, toti:
Pomazan.
J mno Kristus jest slovo eck, jmno Messi jest slovo hebrejsk
(hammaiach); ob tato jmna maj jeden a t vznam, toti Pomazan.
Pomazanm nazvme lovka, jen svatm olejem byl pomazn a tm
vy moc a vy ad njak od Boha obdrel. Jesti olej obrazem moudrosti
a sly s hry dan. Ve Starm Zkon byli velekn, krlov a proroci olejem
pomazvni. Moj posvtil Arona na veleknze tm, e pomazal jej hojn
olejem svatm. Samuel pomazal k rozkazu Hospodinovu mue z kmene
Benjaminova, jmnem Saul za krle, tj. vlil jemu olej na hlavu na znamen, e
Bh obda jej potebnou moudrost a silou, aby ad krlovsk nleit
spravovati mohl. Kdy pak Saul trnu krlovskho nehodnm se ukzal, odal
161
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
jemu Bh ducha Svho a dal od Samuela pomazati Davida, 15letho syna
Isaiova, za krle.
Je nebyl ovem pomazn rukou nkterho smrtelnka, nbr, jak sv. Petr
(Sk. ap. 10, 38.) prav, Bh pomazal jej Duchem svatm a moc tj. Bh vlil
do lidsk due J eovy plnost milosti Ducha sv. a velikou dstojnost a moc
jej obdail, take jest nekonen vce neli veleknz, krl a prorok.
113. Pro se jmenuje Pn Je Pomazan?
Pn J e se jmenuje Pomazan, protoe ve starm zkon
nejvy dstojnost a moc maznm se udlela, J e pak
velikou dstojnost a moc v sob spojil, jsa nam nejvym
uitelem, knzem a krlem.
J e Kristus jest naim nejvym uitelem, nebo on vekery nrody svta
uenm svm pivedl s bludnch cest pohanstv, mnohobostv a modlstv
k ve v jednoho pravho Boha, jen nebe i zemi a tak i ns stvoil. O nm po
jeho nvratu do nebes, pe sv. evangelista J an: Byl svtlo prav, kter
osvcuje kadho lovka, pichzejcho na tento svt.
J e Kristus jest nam nejvym knzem. Jakoto veleknz byl
pedpovdn tmito slovy almistovmi: Ty jsi knzem na vky podle du
Melchisedechova. (alm 109, 4.) Jakoto veleknze oznauje jej tak Nov
Zkon v tchto slovech listu k idm: Proto, majce tak velikho nejvyho
knze, kter pronikl nebesa, Jee, Syna Boho, drme to vyznn. Nebo
nemme nejvyho knze, kter by nemohl mti ltost nad mdlobami naimi,
ale zkuenho ve vem, podobn nm, krom hchu. Pistupme tedy
s doufnm k trnu milosti, abychom doli milosrdenstv a nalezli milost
k phodn pomoci.
J e Kristus jest nam nejvym krlem. Jesti krlem e, kter nem
pvod z tohoto svta, nbr z nebe, krlem toti crkve svat.
114. Pro se jmenuje Pn Je jednorozen Syn
Bo?
Pn J e se jmenuje jednorozen Syn Bo, protoe jest
jedin a prav Syn Bo.
J ednorozen jest tolik co jedin, jen se narodil, tedy jedin Syn Bo.
Bh nem jinho Syna krom jeho.
162
Antonn Podlaha
J e jest prav tj. vlastn a skuten Syn Bo, a nikoliv pouze pijat
(adoptovan).
Tak my lid jsme syny (dtkami) Bomi, avak nikoliv pravmi, nbr
pouze pijatmi: Bh z milosrdenstv svho a z lsky sv pijm ns za syny
(dtky) Sv.
Tak Bh miloval svt, e Syna svho jednorozenho dal, aby dn, kdo
v nho v, nezahynul, ale ml ivot vn. (J an 3, 16.)
115. Pro kme: Je Kristus jest Bh
a spolulovk?
kme: Je Kristus jest Bh a spolulovk, protoe,
jsa Bohem od vnosti, v ase vzal na sebe i lidskou
pirozenost, tlo toti a dui, a tak se stal lovkem.
J e Kristus jest Bh a zrove i lovk. Jakoto Bh jest od vnosti: jest
rovn tak vn jako Bh Otec a Bh Duch svat. Na potku bylo Slovo,
a Slovo bylo u Boha, a Bh byl Slovo. (J an 1, 1.).
J e Kristus v ase vzal na sebe lidskou pirozenost, tj. jakoto lovk nen
vn, nebyl vdy, nbr nadeel teprve as, kdy Syn Bo poal bti
lovkem. Tento as znme: stalo se tak ped 1900 sty lety v Betlm.
Syn Bo stal se lovkem, tj. vzal na sebe lidskou pirozenost: lidsk tlo
i lidskou dui. A Slovo tlem uinno jest a pebvalo mezi nmi (J an 1,
14.).
Syn Bo stal se lovkem. Kterak se to stalo, obmezenm rozumem svm
pochopiti nememe; jesti vtlen se Bo tajemstvm vry.
Syn Bo stav se lovkem, nepestal bti Bohem; proto jest Bh a spolu
lovk.
116. Kolik jest pirozenost v Jei Kristu?
V Jei Kristu jsou dv pirozenosti: bosk a lidsk.
V J ei Kristu jest bosk pirozenost, tj. On m ve, co Bohu nle,
a tud vekery bosk vlastnosti a dokonalosti.
J e Kristus m pirozenost lidskou tj. On m ve, co lovka lovkem
in, toti lidsk tlo a lidskou dui.
Lidsk pirozenost Kristova vysvt z nesslnch mst Psma sv., a zvlt
dokazovati ji ani nen teba, ponvad j nyn nikdo nepopr.
163
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Za asu sv. Jana ap. uprali tak zvan Dokti Pnu Jei tlo skuten,
pipisujce mu jen zdnliv; pozdji vyskytli se bludai Apolinarist, uprajce
Pnu J ei dui lidskou na jej msto Slovo kladouce.
Tlo Kristovo bylo vtvorem Ducha sv., chrmem Bom a pbytkem
boskho Slova. Proto bylo tlo Pna Jee dle mnn sv. otc nanejv
slin, ulechtil a velebn; jeho pohyby, chze, jeho obliej a e jevily
nebeskou dstojnost a moc, jak naznaeno jest v almu 44, 3. slovy:
Spanils tvnost nad syny lidsk, rozlita jest milost ve rtech tvch.
Prav podobizny Krista Pna nemme; nemla jich ani starobylost
kesansk, eho dkazem jsou slova sv. Augustina, e za jeho as
zobrazovn byl Spasitel zpsobem nejrozmanitjm. Dvod, pro crkev
prvotn nezvnila v popise nebo v umn vrnch rys svho Zakladatele,
nelze nalzti tak tce: obraz takov byl by se jist musil stti pmo
pedmtem nejvroucnj cty, vc to velice nebezpen v dob, kdy
modlstv ve svt pevldalo. Nen vak pochybnosti, e ji v dobch
pronsledovn existovaly obrazy Kristovy. Svat Irenaeus pe, e
Karpokratian mli podoby Spasitelovy ze stbra a zlata; od Lampridia pak se
dovdme, e csa Alexander Severus ml ve sv domc kapli mezi jinmi
t obrazy Abrahama a Krista. Na nejstarch freskch hbitovnch vidme
Spasitele bu jako dcko na kln sv Matky, bu jako bezvousho jinocha.
Poprs Kristovch mme v katakombch nkolik, ale dn z nich nen star
stolet V. Nejznmj jest poprs z katakomby sv. Domitilly, je slouilo za
vzor Leonardovi da Vinci, Rafaelovi a Carraccimu. Kristus m tv ponkud
podlouhlou, rysy vn, ale lahodn, vous krtk a dk, vlasy uprosted
hlavy rozdlen a v kadech na ramena splvajc.
Lidsk due Kristova obdaena byla nanejv dokonalm rozumem
a nanejv dokonalou vl.
V J ei Kristu jsou tedy dv pirozenosti.
Ob pirozenosti jsou v Pnu, Jei nesmeny, nezmnny, jak vslovn
snm chalcedonsk u naproti Monofysitm, (monos = jeden; fysis =
pirozenost) tvrdcm, e lidsk pirozenos v bosk zmizela. Pvodem
tohoto uen byl Eutyches, opat Konstantinopolsk.
Z toho, e v Jei Kristu jsou dv pirozenosti, plyne, e Pn Je m t
dv vle, dv innosti. Tak rozhodl snm Caihradsk III. (r. 680) naproti
uen Monotheletv (monos =jeden; thelos=vle) jen jednu (a sice boskou)
vli Pna Jee uznvajcch. Nauka crkve jasn obsaena jest v Psm sv.,
na p.: Luk. 22, 42.: Ne moje vle, nbr tvoje sta se. J an 6, 38.: Neb jsem
sestoupil s nebe, ne abych inil vli svou, nbr vli toho, jen poslal mne.
Filip. 2, 8.: Ponil sebe, stav se poslunm a k smrti, k smrti pak ke.
Vle pat k podstat pirozenosti duchovn; jsou-li ob pirozenosti v Pnu
164
Antonn Podlaha
J ei nesmeny, jsou i vle nesmeny, a tud i innosti. Vl a innost
lidskou mohl Pn Je dostiuiniti, zsluhy zskati. Ovem mla innos jeho
jen jeden smr.
117. Kolik jest osob v Jei Kristu?
V J ei Kristu jest jedna toliko osoba, a to osoba bosk,
kter v sob spojuje pirozenost boskou i lidskou.
Ob pirozenosti Pna Jee spojeny jsou v osob jedn, a to v osob
bosk.
Nesmen spojen obou pirozenost v jedn osob, ili in, kterm Syn
Bo lidskou pirozenost na se pijal, sluje vtlenm. Stav z tohoto spojen ili
vtlen povstal sluje jednotou osobnou.
Lidsk pirozenos v Pnu Jei, a v bosk se neztrc, pece nestoj
o sob, nbr nle druh osob bosk, nesena i zena jest osobou
boskou.
Nestorius uil, e jeden sice jest Kristus, ale v nm jin jest Syn bo a jin
Syn Marie P., kterho tak synem bom nazval, ale jen pijatm, jen jen
zrove se Synem bom bosk pocty pov. Nechtl uznati, e Bh trpl
a zemel. Marii P. nazval jen Kristorodikou, a ne Bohorodikou (srovn.
ot. 128.).
Tyto bludy Nestoriovy zavrhla crkev na snm efeskm (r. 431) slovy:
Pakli kdo nevyznv, e Boha Otce Slovo s tlem podle osobnosti
sjednoceno, jeden se svm tlem jest Kristus, tent toti Bh zrove
i lovk: vyobcovn bu.
Nauka tato jasn se d z psma sv. dokzati, zejmna z mst tchto: Jan 1,
14: A Slovo tlem se stalo a pebvalo mezi nmi, a vidli jsme slvu jeho,
slvu jakoto jednorozence od Otce, plnho milosti a pravdy. Jan 3, 13.: A
nikdo nevstoupil do nebe, le ten, jen sestoupil s nebe, Syn lovka, kter
jest v nebi. m. 8, 32.: Jen ani vlastnho Syna svho neuetil, nbr za ns
za vechny vydal jej.
Tak jako lidsk tlo jen du lidskm tlem jest (bez due rozpad se, ztrc
podobu lidskou), podobn nem i lidsk pirozenos, Kristova, a prav
a skuten, dn okamik byt o sob, nbr jest skrze a pro osobu boskou,
kter ji pijala. A tak jako lidsk tlo, proto, e jen du jm jest, nen mn
dokonal ne tla ivoich, nbr pijato jsouc ve spoleenstv ducha, spe
dokonalej jest, podobn tak lidsk pirozenost, Kristova nen proto, e nem
jsoucnosti o sob, mn dokonal ne pirozenost ostatnch lid, nbr pijata
jsouc ve spoleenstv boskho Slova, spe mnohem dokonalej jest ne
165
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
pirozenost vech lid. Tak jest tedy Kristus pravzor lovka, prvorozen
z brat.
Protoe v Pnu Jei jsou dv pirozenosti bosk a lidsk v jedn osob
bosk, kv se sprvn: Bh se narodil, Bh zemel a p. Mluva tato vlastn
zkrcena jest msto: Bh jen jest zrove lovkem, jako lovk se narodil
atd.
Z toho, e v Pnu Jei jsou dv pirozenosti v jedn bosk osob, plyne
dle:
1. e lidsk pirozenost Kristova spojenm s osobou boskou byla
povznesena k nejvy mon dokonalosti, ji pirozenost stvoen jest
schopna, a tud i lidsk rozum Kristv ji od potku velikou moudrosti byl
naplnn. D-li psmo sv., e Kristus P. prospval moudrost a vkem, chce
tm ci, e dval m dl tm vce na jevo svou moudrost.
2. e Kristus Pn neml na sob ani nejmenho hchu. Ponvad Pn Je
Bh nejsvtj jest, nemohl na se vzti, se spojiti s pirozenost hchem
poskvrnnou, a nemohl tak jako lovk heiti, ponvad lidskou vli jeho
vldla osoba bosk. Tak u vslovn snm Chalcedonsk (r. 451.), an
o Kristu Pnu d, e byl ve vem nm rovn, vyjmouce hch,
a Konstantinopolsk III. (r. 680), jen d, e Kristus Pn ml dv pirozen
vle, ne si odporujc, nbr lidskou vli spe podzenou bosk jeho
a vemohouc vli.
Sv. apotol Pavel d: Takov zajist nm nleel veleknz, zbon,
nevinn, bezposkvrn, odlouen ode hnkv a vy nad nebesa se stal,
kter nepotebuje kad den jako kn nejprve za sv hchy obti konati,
potom za hchy lidu; nebo to uinil najednou sm sebe obtovav. (K id. 7,
26-27.)
3. e Pnu Jei i jako lovku klanti se mme. Tak u snm
Konstantinopolsk II. Neklanme se lovenstv Jeovu pro n samotn,
nbr pro jeho jednotu osobnou s bostvm. Sv. Pavel pe: (Kristus J e)
sebe samho zmail, spsobu sluebnka pijav, v podobenstv lid se
vyskytnuv a postavou shledn byv co lovk. Ponil sebe stav se poslunm
a k smrti, smrti pak ke. Proto i Bh povil ho a daroval jemu jmno, jen
jest nade velik jmno, aby ve jmnu J ee velik koleno klekalo,
nebeskch, pozemskch i pekelnch. (K Filip. 2, 7-10.)
Na tto nauce zakld se cta k nejsv. Srdci Pna Jee, ponvad je to
srdce Syna Boho lovkem se stavho, v nm stle ije a s nm vezdy
nerozlun jest spojeno.
Na tch dvodech spov cta ke svatm pti ranm a k nejsvtj krvi
Pn.
166
Antonn Podlaha
4. e inov Kristovy maj nekonenou cenu do sebe. To co Kristus jako
lovk inil a trpl, vychzelo z osoby bosk a dostvalo od n tud
nekonen ceny sv.
5. e P. Maria vskutku jest Matkou Bo (srvn. ot. 128.)
118. Pro se stal Syn Bo lovkem?
Syn Bo se stal lovkem, aby ns svou smrt na ki
vykoupil a na vky spasil.
elem vtlen se Syna Boho jest vykoupen pokolen lidskho. Nic
nebylo od svatch Otc, v Psm svatm a ve slovech boskho Spasitele
jasnji a astji vysloveno, neli prv tento el. Spasitel sm zajist prav, e
piel, aby hledal a spasil, co bylo zahynulo (ev. sv. Luk. 19, 10.), aby ivot
svj dal na vykoupen za mnoh (ev. sv. Mat. 20, 28.), On piel, jak d Psmo
sv., vysvobodit lid svj (ev. sv. Mat. 1, 21.), On jak nae sv. crkev jadrn
prav pro ns lidi a pro spasen nae sestoupil s nebe. S tm souhlas tak cel
zazen a uspodni v pirozenosti a ivot Boholovka, jeho utrpen a jeho
smr a vekery okolnosti jeho ivota. Ano, mnoz svat Otcov a velic
bohoslovci prav, e vtlen by se nebylo stalo, kdyby nebylo hchu
prvotnho. Dle nich tedy bylo skutenou a plnou pohnutkou toho, pro Bh se
vtlil, vykoupeni lidstva, nebo nesmrn milosrdenstv Bo a jeho vle, aby
uinil ptr nejvtmu zlu, je ns t, toti hchu. A skuten z v tto
pohnutce milosrdenstv podivuhodnm zpsobem, jeliko urku tak velikm
dobrodinm splc, z tak hroznho zla tak mnoho dobrho a krsnho vznikati
dv, i po spchanm hchu k tomuto nejvtmu ze vech dobrodin se
odhodlv a tud zpsobem nejdokonalejm se projevuje.
Druhou pohnutkou, pro Syn Bo lovkem se stal, jest velikost a krsa
vtlen se samho, jeliko vsledkem jeho jest prv Bhlovk a tud lska
Bo k Boholovku. Vskutku nevyluuje Psmo sv. tto pohnutky, a velic
bohoslovci prav, e nespov dn rozpor v tom, kdy by Bh nkolik
rozlinch pln platnch pohnutek ml, z nich kad pro sebe by staila
k proveden dla. Ano, oni jdou jet dle a prav, e zetel k velikosti a krse
dla, toti Boholovka, byl prvn a nejhlavnj pohnutkou, tak e, kdyby
Adam byl neklesl, Bh pece vzhledem k tomu by byl dlo vtlen provedl,
protoe Pn Kristus vt cenu m, neli veke tvorov dohromady, a jeliko
Bh Jej tud vce miloval, neli ve ostatn. Kdyby byl Boholovk pouze
nsledkem pdu Adamova a toliko jen za tm elem, aby proti hchu zjednal
odpomoc, na svt piel, pozbyl by onoho velkho vznamu, jej sm k sob
m a sklesl by takka na stupe bytosti nahodil. Bytosti nahodilou vak
167
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Vykupitel naprosto nen, a pi tto pleitosti rozvinuj uenci bohoslovet,
kte k tomuto nhledu se hls, svj velikolep nzor o velikosti a krse
Boholovka. Oni prav, e Bhlovk byl prvn bytost, kterou Bh mimo
sebe myslil a chtl. Proto uzpsobil Boholovka tak, e ve sv bytosti
vekery dy a druhy tvorstva a vekery krsy tvorstva Bohem utden
v sob pojmal a vekery poklady prody, milosti a slvy, ba i as na bosk
pirozenosti v sob obshl. Vekery ostatn bytosti pak, a ryze hmotn, nebo
ryze duevn, nebo hmotn duevn, e jsou netoliko pro nho, nbr tak
podle nho stvoeny a e jsou pouze sten obrazy jeho bytosti a nositeli
jedn sti jeho krsy. Dvodem pro tento nzor jest, e Bh nepostupuje,
jako my, pi mylen a tvoen od jednotlivosti ku povechnmu, nbr
v povechnm ihned vecko jednoduch pojm a uruje. Nad to pak jest
dstojnos Boholovka pro osobn sv spojen s Bohem tak velik, e prvem
ve mu pisti mono i dluno, co ve a rozumu neodporuje, zejmna
nalzme-li k tomu dostaten podklad ve zjeven. Takovto podklad pak
skuten domnvaj se zmnn bohoslovci shledvati v tom, e Boholovk
v Psm sv. se nazv prvorozenm veho stvoen a skrze nho vecky
vci stvoeny jsou Aby on ve vem prvotnos drel, neb se zalbilo Bohu,
aby v nm vecka plnost pebvala (list sv. Pavla ke Kolosskm 1, 15, 18,
19.), e jest od Otce ustanoven ddicem vech vc (ep. k idm 1, 2.),
vstelek Hospodinv (Is. 4, 2.), kmen ulechtil (J erem. 23, 5.), tedy
takka vkvt cel mylnky tvr. Nic nen zajist velikolepjho
a ndhernjho nad tento nzor o Boholovku. On jest takka prvm krokem,
jej uinil Bh na zevnjek, potkem jeho cest, pdorys i nrys celho
tvrho plnu, jest pratvor i sted tvorstva, pedobraz i cl vech tvor. Ve,
svt hmotn i svt andlv a lid kup se kolem Boholovka, jako obnice
kolem slunce, ve od nho dostv svj pvab, krsu a vznam, on jest
smrodajnm didlem vech skutk Boch.
Takov tedy jest velik ten vznam vtlen a vtlenho Syna Boho,
J ee Krista. J ak slepm a bdnm naproti tomu jev se bti, kdokoli toto
postaven Boholovka v boskm plnu a ve vesmru nezn nebo dokonce
popr! J ak uboz jsou Israelit a pohan, kte nespatuj v nm, m skuten
jest; jak slep jsou tak mohamedn a modern nevrci, kte nepokldaj jej
za nic vce, le za vynikajcho mue, jako byl Sokrates nebo Zoroaster!
Nejchudm jest, kdo ije bez J ee, a nejbohatm, kdo s J eem za dobr
jest, prav bl. Tom Kempensk.
Ale zrove tak: jak zloinn jest toto odprn uznn! Bh sm piel ns
vykoupit; podobu sluebnka na sebe vzal a za ns na ki zemel, ale svoji
ho nepijali (ev. sv. Jana 1, 11.); nepijali ho, akoliv od potku svta
pchod jeho skrze peetn proroky a do podrobnosti byl ohlen, akoliv
168
Antonn Podlaha
hojnmi zzraky bosk sv posln povil; nepijali ho, nbr oni dokonce
na k jej pibili! On piel jakoto zkonodrce od Boha poslan. Ale a do
dnenho dne jeho zkon vtina lid nepijala a jm se ned, akoliv byl
prohlsil: Kdo uv a poktn bude, spasen bude; kdo pak neuv, bude
zatracen. (Ev. sv. Marka 16, 16.)
Nue, aspo my jemu vme, jej uznvejme i vyznvejme jej ped svtem,
jeho zkonem se ime a z celho srdce jej milujme! On piel jako uitel,
jako krl, jako nejvy knz i jako bernek obtn. Od nho jakoto uitele
pijmejme pouen, jemu jakoto krli vzdvejme svj hold, jej jakoto
bernka obtnho spolu s nm samm, jakoto veleknzem, Bohu obtujme!
On piel tak jako Bh a jakoto Bohu svmu jemu se klame!
119. Pro se nazv Je Kristus Pnem nam?
J e Kristus se nazv Pnem nam, protoe jest Bh
a Vykupitel n a my tedy jemu zcela nleme.
Je Kristus jest prav Bh a proto jest Stvoitelem a Pnem nebes i zem,
a tud i Pnem nam. Jako hrni pat ndoba, kterou byl zhotovil, a on
s n naloiti me, jak mu libo, tak i Je Kristus me s nmi, kte jsme
tvorov jeho, naloiti po Sv libosti.
J e Kristus jest Pnem nam, nebo ns vykoupil, dav za ns ivot svj.
Vykoup-li nkdo otroka z poroby, nle zajist otrok ten jemu. Tak my
zcela nleme svmu Vykupiteli.
J akoto Pn n jest J e Kristus tak nam zkonodrcem a uitelem.
J eliko J ei Kristu zcela nleme, jsme jeho poddan, a musme
poslouchati jeho rozkaz a zkon, je nm jakoto zkonodrce ukld,
a bedliv dbti jeho nauen, je nm slovem i pkladem jakoto uitel dv.
Jakoto Vykupitele svho milujme Pna Jee vdnou lskou; jakoto
Bohu a Pnu svmu pak prokazujme mu ctu nejvy.
120. Odkud vme, e Je Kristus je Syn Bo a prav
Bh?
e Je Kristus je Syn Bo a, prav Bh, vme:
1. ze svdectv Otce nebeskho;
2. z jeho vlastnch vpovd;
3. z uen apotolv;
4. z ustavinho podn crkve katolick.
169
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Bh Otec vslovn prohlsil, e J e Kristus jest Syn Bo a prav Bh.
Kdy P. J e od sv. J ana v Jordn poktn byl, zaznl s nebe hlas: Ty jsi
Syn mj mil, v Tob jsem si zalbil. A pi promnn Pna Jee na hoe
Tbor stal se hlas s oblaku kouc: Tento jest Syn mj mil, toho
poslouchejte.
Kristus Pn sm o sob nejednou pravil, e jest prav Bh. Rozmlouvaje
s Nikodemem, nazval se jednorozenm Synem Bom, jen nen posln, aby
soudil svt, ale aby jm svt spasen byl. (Jan 3, 17). Slepmu od narozen, jej
uzdravil, ekl: V-li ty v Syna Boho? Slepec odpovdl: Kdo jest,
Pane, a uvm v nj? I ekl jemu Je: I vidl jsi ho, a kter mluv s tebou,
on jest. (J an 9, 36.) Kdy Kristus o nemoci Lazarov uslyel, pravil:
Nemoc tato nen k smrti, ale ku slv Bo, aby oslaven by Syn Bo skrze ni.
(Jan 11. 4.). A kdy veleknz Kaif jej zapshl ka: Zaklnm t skrze
Boha ivho, bys nm povdl, jsi-li ty Kristus, Syn Bo?, tu Pn odpovdl
urit a klidn: Ty jsi ekl, j jsem. (Mat. 26, 63 a Mar. 14, 62.).
Nmitku, e se Kristus nazv Synem Bom ve smyslu nevlastnm,
vyvracej ony vroky, v nich si Pn pipisuje Bosk vlastnosti, Bosk prva
a Boskou est, na p.: J a Otec jedno jsme (J an 10, 30). Kdo vid mne,
vid Otce. Zdali nevte, e j v Otci a Otec ve mn jest? (J an 14, 9. 10.)
Dna jest mi velik moc na nebi i na zemi. (Mat. 28, 18.) Prve ne
Abraham byl j jsem. (Jan 8, 58.). Krom toho pisuzuje si moc odpoutti
hchy (Jan 9, 2), prav, e souditi bude vechen svt (Jan 5, 22), in nroky
na Boskou est, (Jan 5, 23, Jan 17, 5), nazv se pnem soboty (Mat. 12, 8),
dv Petrovi kle krlovstv nebeskho (Mat. 16, 19), prav o Sob, e jest
svtlo svta (Jan 9, 5), vzken a ivot (J an 11, 25) atd. V podobenstv
o vinach Kristus zeteln rozeznv se od prorokv a jinch posl Boch; je
nazv sluebnky, Sebe jmenuje synem pna vinice (Luk. 20, 9). Neme
tud bti pochybno, e se Kristus jmenuje Synem Bom ve smyslu vlastnm
a pravm.
Svat apotol jednomysln vyznvaj bostv Kristovo. Jejich svdectv
tm jest dleito, e po ti lta s Kristem obcovali a svou vpov smrt
zpeetili. Nen mono, aby lovk lovka ml za Boha. Ani nejvt mu
tm, kte s nm obcuj, neme se jeviti ne jako lovk. U Krista jest tomu
naopak: kdo Ho neznal, nevil; kdo Ho vak poznal, uvil, e jest
jednorozenm od Otce (srov. J an 1, 14). Svat Petr vyznal: Ty jsi Kristus,
Syn Boha ivho (Mat. 16, 16). T apotol idm vytk, e pvodce
ivota usmrtili (Sk. ap. 3, 15). Sv. Pavel uvd nkter dobrodin, kter Bh
lidu israelskmu prokzal, a chtje oznaiti milost nejvy, prav, e z nich
podle tla Kristus jest, jen jest nade vecko Bh, poehnan na vky (m 9,
5). J inde d: V nm plnost bostv pebv tlesn (Kol. 2, 9. Sk. ap. 20, 28).
170
Antonn Podlaha
Sv. J an, jen v vodu svho evangelia Krista jmenuje Slovem, prav: Slovo
bylo u Boha a Bh bylo Slovo. Na konci svho evangelia d: Toto psno
jest, abyste vili, e Je jest Kristus, Syn Bo, a abyste vce ivot mli ve
jmnu J eho (J an 20, 31). Sv. Tom zvolal: Pn mj a Bh mj (J an 20,
28). Sv. Bartolomj (Natanael) vyznal: Miste, Ty jsi Syn Bo (J an 1, 49).
Nikodem pravil: Nikdo neme tch div initi, kter Ty in, le by Bh
byl s nm (Jan 3, 2). Marta ekla: Uvila jsem, e jsi Ty Kristus, Syn Boha
ivho (J an 11, 27).
Crkev sv. od prvopotku stle veila a uila, e Je Kristus je Syn Bo
a prav Bh. Pravdu tu vyznvaly a vyznvaj milliony a milliony lid. A
z tohoto nesetnho mnostv lid byli pemnoz, kte vili v bostv J ee
Krista tak pevn, e dovedli obtovati ve, i ivot! Spotte, mete-li, ony
milliony muenk ze vech nrod a zem, kte v onch osmncti stech
letech li na smrt pro nho jako k hodm, planouce nepekonatelnou vrou
v bostv Jee Krista; poustevnky, kte opustili pro nho ve, jejich ivot
jest jeden velik div sebezporu, trplivosti a obt; panny, kter zeknuve se
nejvzneenjch radost svtskch, jemu se zasnoubily, jemu zasvtily ist
a panensk sv mylenky; to mnostv svatch manel, obtivch matek
a nevinnch dtek, je jemu dkuj v krsou due sv; i nesetn poet tch,
kte pijali z ruky jeho souen oddan a radostn; a konen i ony, kte
velkodun z lsky k nmu nov zapoali ivot a pevnou nohou dostoupili
strmch vin kajcnosti!
Snm nicejsk (325) slavn prohlsil, e Kristus Pn jest soupodstatn
Otci. Svat Otcov a spisovatel crkevn nenavn hjili pravdu, e Je
Kristus je Syn Bo a prav Bh.
121. Odkud vme, e Je Kristus je slben Vykupitel?
e J e Kristus je slben Vykupitel, vme odtud, e se na
nm vyplnilo vecko, co o Vykupiteli pedpovdli proroci,
a co o nm naznaovaly pedobrazy.
Aby lid zaslbenho Messie mohli poznati, Bh mnoho set let naped ve
starm zkon vylil vecken jeho ivot. Vzbudil toti v Israeli as od asu
mue, kter duchem Svm osvtil a hlasateli Sv vle uinil. Vyvolencm
tmto dv se jmno prorokv (srov. ot. 9 str. 17.), Proroci modloslubu
a jin nepravosti odklizovali, vru ve pravho Boha upevovali a oivujce
v lidu nadji na pchod Messiv, pedpovdali jednotliv okolnosti z J eho
ivota. A m vce blil se messisk as, tm zetelnji a uritji zaznval
171
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
hlas prorokv. A vekera tato proroctv se na Jei Kristu vyplnila, tj. na nm
splnilo se ve, co o ptm Messii bylo pedpovdno.
Pedobrazem rozumme vc, osobu nebo udlost, kter urena k tomu, aby
na nco budoucho, njakou vc, osobu nebo udlost poukazovala a takka ji
pedem pedstavovala. Pedobrazem Vykupitelovm rozumme tedy ony
osoby, udlosti a vci ve Starm zkon, je nastiovaly budoucho
Vykupitele, jeho ivot, psoben, utrpen, smr a oslaven. Tak ve, co
v pedobrazch Starho zkona bylo nastnno splnilo se v ivot a psoben
J ee Krista.
122. Co pedpovdli proroci o Vykupiteli?
Proroci o Vykupiteli pedpovdli;
1. as jeho pt a msto jeho narozen;
2. jeho zzraky, utrpen a smrt;
3. jeho zmrtvchvstn a nanebevstoupen;
4. zaloen a ustavin trvn crkve jeho.
Prvn pedpov o ptm Vykupiteli, kterou Bh prvnm lidem po hchu
spchanm dal, prav obecn, e Messi pijde a e potomkem eny bude;
pozdj proroctva rozvinuj a dopluj tento zkladn slib z rznch stran.
Tisc let po zaslben v rji oznauje se st lovenstva, z n budouc
Vykupitel vyjti ml, uritji proroctvm Noemovm: Poehnan Hospodin
Bh Semv (srov. ot. 104 str: 147.).
Jet vce suj se kruhy, kdy nkolik stolet pozdji oznauje proroctv
Abrahama, jednoho z potomk Smovch, jakoto praotce nroda, z nho
Messi vyjti m. Prav k nmu toti Bh: Uinm t v nrod velik,
a poehnm tob, a zvelebm jmno tv, a bude poehnan. Poehnm
dobroecm tob, a zloeiti budu zloecm tob, a v tob poehnna budou
vecka pokolen zem. (1. Moj. 12, 2 a 3.)
Bh dv Abrahamovi rozkaz, jen zejm naznauje budouc ob
smrnou Syna Boho; prav k nmu: Vezmi syna svho jednorozenho,
kterho miluje, Iska, a jdi do zem vidn (hebrejsky: do Morija; tak slul
vrch, na nm stl pozdji chrm Jerusalemsk) a tam ho bude obtovati i
v obt zpalnou na jedn hoe, kterou uki tob. (1. Moj. 22, 2). Kdy se
Abraham chyst, by uposlechl rozkazu, kdy dojde a k vrchu ustanovenmu,
kdy ji svho vele milovanho Syna svzanho na olt poloil a ruku
vztahuje, aby hroznou tu ob pinesl, hle, andl Hospodinv s nebe volal:
Abrahame, Abrahame! Kterto odpovdl: Tu jsem. I ekl jemu: Nevztahuj
172
Antonn Podlaha
ruky sv na pachole, ani mu co i; nyn jsem poznal, e se boj Boha,
a neodpustil jsi jednorozenmu synu svmu pro mne. Pozdvihl Abraham o
svch a uzel za sebou skopce vzcho mezi trnm za rohy. kterho vzav
obtoval v ob zpalnou msto syna Povolal pak andl Hospodinv
Abrahama podruh s nebe, ka: Skrze sebe samho pishl jsem, prav
Hospodin: e jsi uinil tu vc, a neodpustil jsi synu svmu jednorozenmu pro
mne: poehnm tob a rozmnom sm tv jako hvzdy nebesk, a jako psek,
kter jest na behu moskm: vldnouti bude sm tv branami neptel
svch. A poehnni budou v semeni tvm vickni nrodov zem. (1. Moj.
22, 11-18.)
Pozdji omezuje se proroctv na potomky Iskovy; tak k nmu prav Bh:
Poehnni budou v semeni tvm vichni nrodov zem. (I. Moj. 26, 4.)
K Jakubovi pravil Bh: J jsem Hospodin, Bh Abrahama, otce tvho,
a Bh Iskv. Zemi, na kter sp, dm tob a potomkm tvm. A v tob a
v jednom z potomk tvch poehnna budou vecka pokolen zem.
Na sklonku ivota svho povolal J akob k sob vech syn svch
a poehnal jim; a v tomto poehnn svm pedpovdl zpsobem prorockm
osudy potomk svch, zejmna, pak vzrst jejich ve velik nrod, obsazen
zem chananejsk a pchod Messie. Rubenovi, Simeonovi i Levimu z trestu
za nelechetn ivot odal prvo prvorozenstv a penesl je na Judu. ehnaje
jemu pedpovdl pchod Messiv slovy: Judo, ruka tv bude na jch
neptel tvch, tob se klanti budou synov otce tvho. Nebude odjata berla
od Judy, dokavad nepijde, kter m posln bti a on bude oekvn
nrod.
Tmito slovy jasn pedpovdno bylo, e Vykupitel narod se v dob, kdy
panstv nad nrodem hebrejskm pejde z rukou potomk Judovch v ruce
panovnka cizho. Stalo se tak, kdy krlem stal se Herodes, pochzejc
z nroda idumejskho.
Kdy Israelit z Egypta k Palestin se piblili, utkali se v boji s krli
pedjordanskmi, je s pomoc Bo na hlavu porazili. Zprva o tchto
vtzstvch polekala moabskho krle Balaka velice. Nedvuje ve vlenou
moc svou, poslal do Mesopotamie pro rozhlenho vtce pohanskho
jmnem Balaama, aby za velikou odmnu nad Israelity zloeen pronesl a tak
tst vlen jim odal.
Balaam znal ji nepochybn ze spolehlivch zprv divy a zzraky, je Bh ve
prospch nroda Israelskho byl uinil; Poznvaje z toho, e proti mocnmu
Bohu, jej Israelit ctili, domnl bohov pohant bezmocni jsou, jal se uctvati
vedle boh pohanskch tak i Hospodina, domnvaje se poetile, e pomoc Jeho
doshne velikch spch v kouzlech a vtbch svch, a e tud nabude
velikho bohatstv.
173
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Lkn velikou mzdou, kterou mu Balak byl pislbil, ochoten byl Balaam
pijti a Israelitm zloeiti. Hospodin varoval jej, aby toho neinil, a to
nejprve ve snch, a potom jet jedenkrte zpsobem zzranm i pak, kdy
ji Balaam na cest se nalzal. Zastoupil Balaamovi cestu andl; Balaam
v zaslepenosti sv, jsa pohen v mylnky hn, nebeskho zjeven nevidl.
Ale oslice, na n jel, spativi andla, zastavila se a nechtla jti dle. Kdy
pak Balaam ji za to tral, zpsobil Bh zzrakem, e zve hlasem lidskm
Balaamovi vytkalo bezprv. Zve samo ovem mluviti neme, ponvad
rozumu nem. Avak tentokrte vemohoucnost Boskou dna byla mu e
lidsk. Me Bh k zmrm svm uti kadho tvora. Dovedou-li lid
nauiti nkter zvata zvukm lidskm, nen zajist Bohu nemono zpsobiti,
aby zve promluvilo hlasem lidskm. V tomto ppad chtl Bh zajist
jednak ukzati Balaamovi, e hn mylnky lovka asto i pod zve
sniuj, jednak i jej pokrati za to, e tak jako pohant ptkopravci
(augurov) a haruspikov vbec i on asto poetile hledl zpytovati
budoucnos z kiku zvat. Tu teprve zahanben vtec uzel andla, jen ho
sice dle propustil, jemu vak zrove nadil, aby u Balaka toliko to mluvil,
co jemu Bh nad.
Kdy Balaam k Balakovi piel, byl od nho s velikou poctou pijat. Vyzvn
byv vak od krle, aby Israelitm zloeil, nemohl toho uiniti, nbr po vli Bo
bezdky msto kletby slova poehnn pronel. A k poehnn svmu z vnuknut
Boho pipojil jet i slova prorock: Vidm Jej (Spasitele), ale ne nyn, hledm
na, ale ne z blzka, Hvzda vzejde z Jakoba, berla (=ezlo krlovsk) povstane
z Israele.
V proroctv tomto obsaeny jsou tyto mylnky: 1. Spasitel pijde, ale teprve
pozdji (za 1400 let); 2. bude to Bh sm, jen jako jasn hvzda zapud temnosti
bludu, 3. narod se z pokolen Jakobova, 4. bude krlem nov e Bo na zemi, tj.
crkve.
Proroctv toto zachovalo se i v pamti pohanv, kte ve vlasti Balaamov
(Mesopotamii) ili. Z toho se vysvtluje, e pozdji mudrci z Mesopotamie do
Jerusalema pili, aby hledali Toho, jen jim hvzdou byl zvstovn.
V objeven se podivuhodn hvzdy spatovali vyplnn proroctv Balaamova.
Moj ped smrt svou, naplnn jsa od Boha duchem prorockm, pedpovdl
pchod Spasitele slovy: Proroka jako mne vzbud vm Hospodin a Bh v:
toho poslouchejte.
Krl David pronesl v mnohch almech svch dleit proroctv
o budoucm Spasiteli, pedpovdl toti, e:
1. bude to sm Syn Bo a prav Bh. Hospodin ekl ke mn: Syn mj jsi ty,
j dnes zplodil jsem tebe (alm 2, 7), a ekl Hospodin ku Pnu mmu: Se na
174
Antonn Podlaha
pravici m, dokavad nepolom neptel tvch za podno nohou tvch (alm
109, 1).
2. narod se z rodu Davidova,
3. bude knzem na vky podle du Melchisedechova (tj. e ustanov ob
me sv. pi n chlb a vno, jich i Melchisedech pi obti sv uil, promuje
se v prav tlo a v pravou krev Pna naeho J ee Krista), Pishl Hospodin,
a nebude toho eleti: Ty jsi knzem na vky podle du Melchisedechova
(alm 109, 4).
4. pijdou k nmu krlov cizozemt, aby poklonili se jemu,
Krlov Tharsis a z ostrov dary obtovati budou, krlov arabt
a sabejt dary pinesou. (alm 71, 10.)
5. bude zrazen, od samho Boha oputn, od neptel svch posmvn
a tupen, octem a lu napjen, na rukou i nohou proboden, o roucho jeho
metati budou los,
J erv jsem a ne lovk, pohann lid a povrhel obce. Vickni, vidouce
mne, posmvaj se mi Rota zlostnk oblehla mne: zbodli ruce m a nohy;
i setli vecky kosti m, rozdlili sob roucha m a o mj odv metali los.
(alm 21.)
6. vstane z mrtvch,
Ty, Pane, nezanech due m v hrob, ani d svatmu vidti
poruen. (alm 15, 10.)
7. vstoup na nebesa,
8. bude po pravici Otce svho kralovati na vky, jakoto vtz nad
neptely svmi.
ekl Hospodin ku Pnu mmu: Se na pravici m, dokavad nepolom
neptel tvch na podno noh tvch. (alm 109.)
A panovati bude od moe a k moi A klanti se budou jemu vichni
krlov, vickni nrodov slouiti budou jemu. (alm 71, 8. 11.)
Amos pedpovdl, e potomek Davidv zd novou velikou i, je
zahrnovati bude vecky nrody, tj., e Kristus Pn, pol z rodu Davidova
zalo crkev sv. urenou pro veker nrody svta.
Vzdlm zase stnek Davidv, kter byl klesl , aby i ostatn nrodov
hledali Pna i vichni nrodov, nad ktermi vzvno jest jmno m. (Amos
9, 11; Skut. ap. 15, 17.)
Ose zmiuje se o astnch dobch, je po pchodu Messiov
nastanou, a obrcen vech nrod ke Kristu. Spolu tak pedpovdl, e
Kristus Pn njak as zdrovati se bude v Egypt.
Z Egypta povolal jsem syna svho. (Ose 11, 1; sv. Matou 2, 15.)
175
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Prorok Miche pedpovdl, e se Vykupitel narod v Betlm: A ty
Bethlme Efrata malik jsi v tiscch jdskch: z tebe mi vyjde, jen bude
panovnkem v Israeli, a vchodov jeho od potku, ode dn vnosti. (5, 2).
Znamenit jsou proroctv, je Isai (kolem r. 700 p. Kr.) o budoucm
Spasiteli z vnuknut Ducha sv. pronesl a napsal. V nich tm cel ivot Krista
Pna podrobn jest vylen; nejhlavnj z nich jsou tyto:
1. Kristus Pn narod se z Panny,
(Aj, panna pone a porod syna a nazvno bude jmno jeho Emmanuel.)
2. zvltn pedchdce (tj. sv. Jan Ktitel) pipravovati bude lid na
bezprostedn pchod Spasitelv,
(Hlas volajcho na pouti: Pipravujte cestu Hospodinovu!),
3. Spasitel bude pochzeti z rodu Davidova,
(A proutek vzejde z koene Jesse [= otec krle Davida] a kvt z koene
jeho vystoup.)
4. nebude to pouh lovk, nbr Bh,
(Bh sm pijde a spas vs.)
5. bude konati velik zzraky,
(Tehd otevrou se oi slepch, i ui hluchch oteveny budou, tehd
posko kulhav jako jelen, a rozvzn bude jazyk nmch. (Is. 35, 4-6.)
6. hlsati bude lidstvu uen spsy,
(K zvstovn tichm poslal mne Hospodin, abych lil skrouen srdcem
a kzal jatm proputn a zavenm oteven.)
7. dobrovoln podstoup utrpen a smrt za hchy celho svta,
(V pravd neduhy nae on nesl, bolesti nae on snel on rann jest pro
nepravosti nae, potn jest pro hchy nae, zsinalost jeho uzdraveni jsme.
Hospodin sloil na nj nepravosti vech ns. Obtovn jest, protoe sm chtl,
a neotevel st svch: jako ovce k zabit veden bude, a jako bernek ped tm,
kter ho stie, onm a neoteve st svch.)
8. hnkm na rove bude kladen (tj. s lotry k potupn smrti odsouzen),
(S hnmi poten jest.)
9. modliti se bude za neptely sv,
10. hrob jeho bude slavn.
Prorok Jeremi (kolem r. 600 p. Kr.), nadchnut jsa Duchem sv., uinil
tak nkter proroctv o Kristu Pnu, e toti:
1. bude z rodu Davidova,
2. po jeho pchodu uzavena bude s lidstvem smlouva nov (Nov
Zkon).
176
Antonn Podlaha
Prvodce Jeremiv, Baruch, sm byl tak prorokem, jen pedpovdl,
e Jerusalem bude obnoven, a e Bh na zem sestoup.
U Ezechiele (kol 600 p. Kr.) prav Bh (Ezech. 34, 23 a 24): A vzbudm
nad nimi paste jednoho, kter by je psl, sluebnka svho Davida; ten je
psti bude, a ten bude jejich pastem. J pak Hospodin budu jejich Bohem:
a sluebnk mj David bude knetem uprosted nich: j Hospodin mluvil
jsem.
Dobu pchodu Vykupitelova urit naznail prorok Daniel. Bylo to
v dob, kdy ji dospvalo ke konci sedmdeste let zajet od Jeremie
pedpovdnch. Tehd modlval se David tm horlivji, aby v dleit tto
dob nrodu svmu vyprosil hojn milost. V odmnu za to dostalo se mu od
Boha skrze andla Gabriela zvltnho zjeven, je pak zaznamenal jakoto
nejdleitj proroctv sv: Sedmdeste thodn (nikoliv dn, nbr rok!)
ukrceno jest nad lidem, a nad mstem svatm tvm, aby se skonalo
pestoupen a konec vzal hch, a shlazena byla nepravost, a pivedena byla
spravedlnost vn, a aby se naplnilo vidn i proroctv, a pomazn byl Svat
svatch. Vz tedy, a pozoruj: Od, vyjit ei, aby zase vzdln byl Jerusalm,
a do Krista vvody thodn sedm, a thodn edest a dva budou: a zase
vzdlna bude ulice a zdi v ouzkosti as. A po thodnech 62 zabit bude
Kristus: a nebude lid jeho, kter ho zape (hebr.: a nebude pti jemu). A
msto i svatyni rozmece lid s vvodou, kter pijde: a konec jeho pohuben,
a po konci boje uloen zputn. Utvrd pak smlouvu mnohm jednm
thodnem: a v polovici thodne pestane obt a obtovn: a bude v chrm
ohavnost zputn: a a do skonn a konce trvati bude zputn (Daniel kap.
9).
V tomto proroctv pedevm oznmena byla doba, kdy Kristus Pn
zapone veejnou innos svou; toti: od rozkazu, aby znovu vystavn byl
Jerusalm a do Krista Pna, uplynouti mlo jet 69 ronch thodn (1 ron
thoden =7 rokm), ili 483 let.
Rozkaz ke zbudovn Jerusalma vydn byl r. 453. p. i Kr.; tme-li tedy
od tohoto roku onch 483 let, obdrme 30. rok po narozen Kr. Pna, kdy
Spasitel veejn psoben sv zapoal.
Dle obsaeny jsou v nm tyto pedpovdi:
1. e Kristus Pn bude zabit, a e vlastn nrod jeho jej zape,
2. e potom Jerusalm i chrm ztroskot lid s vvodou, kter pijde.
Jerusalm ztroskotali man pod vedenm Titovm r. 70. po narozen (37
let po smrti) Kr. P.
3. e v 70. ronm thodni (r. 483-490 po vydn zmnnho rozkazu)
Kristus Pn uzave s lidstvem novou mluvu.
177
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Kristus Pn ve tletm psoben svm od 30. do 33. roku svho vku
(kterto doba pipadala prv v r. 483-486. po vydn rozkazu k stavb
Jerusalma) uzavel Nov Zkon s lidstvem vekerm (kdeto Zkon Star
toliko s nrodem vyvolenm byl uinn).
4. e od polovice 70. ronho thodne (tedy od roku 486 1/2 po vydn
eenho rozkazu) pestanou obti starozkonn.
V dob pedpovdn pinesl Kristus Pn na ki velikou svoji ob
smrnou za veker lidstvo. Tm pozbyly obti starozkonn svho vznamu,
jeliko byly toliko pedobrazem obti Kristovy.
5. e chrm Jerusalmsk od man ztroskotan nikdy vce zzen nebude.
Prorok Zachari pedpovdl o ptm Spasiteli, e:
1. bude chud,
2. sed na osltku slaviti bude vjezd svj do Jerusalma,
3. prodn bude za ticet stbrnch.
Vesel se, dcero Sionsk, a plesej, dcero Jerusalemsk! aj krl tvj pijde
tob spravedliv a spasitel sm chud sed na oslici a osltku mladm oslice.
(Zach. 9, 9. 10.) Odvili mzdu mou ticeti stbrnch. (Zach. 11, 12.)
Posledn prorok Malachi, uinil dleit pedpovdi o pedchdci P.
Jee sv. Janu Ktiteli a o Spasiteli samm. Pedpovdl, e:
1. ped Kristem Pnem pedchzeti bude mu, jen bude lid pipravovati na
pchod Jeho:
ekl Pn: Aj, j poslm andla svho, a piprav cestu ped tv mou.
2. Spasitel vstoup do novho chrmu,
A hned pijde do chrmu svho Panovnk, jeho hledte, a andl zkona,
kterho vy chcete.
3. pestanou obti starozkonn a po celm svt konna bude ob nov
(tj. me sv.).
Dar nepijmu z ruky va, prav Hospodin zstupv, nebo od vchodu
slunce a na zpad velik jest jmno m mezi nrody, a na kadm mst
obtovna bude jmnu mmu ob ist.
178
Antonn Podlaha
123. Kter jsou hlavn pedobrazy Vykupitele?
Hlavn pedobrazy Vykupitele jsou: Abel, Melchisedech
a Isk, J osef egyptsk a Jon; bernek velikonon a mdn
had.
1. Abel jest pedobrazem Krista Pna:
Abel Kristus
1. byl pastem;

2. obtoval ob, kter Bohu se
lbila;
3. zabit byl od bratra svho Kaina;

4. vylkn byl od bratra na pole
a tam zabit.
1. pravil sm o sob: J jsem
past dobr;
2. obtoval sm sebe v ob Bohu
pjemnou;
3. usmrcen byl od brat svch
id;
4. vyveden byl od id ped msto
Jerusalem a tam ukiovn.

2. Melchisedech jest pedobrazem Messie:
Melchisedech Messi
1. byl krlem Salemskm a spolu
i knzem Boha nejvyho;
2. obtoval nekrvavou obt: chlb
a vno.
1. byl svrchovanm krlem
i nejvym knzem zrove;
2. ustanovil nekrvavou ob Novho
Zkona pod spsobou chleba
a vna.

3. Isk jest pedobrazem Krista Pna:
Isk Kristus Pn
1. jednorozen syn Abrahamv, ml
bti obtovn;
2. nesl dv k obti na horu;
3. ml bti obtovn na hoe Moria.
1. jednorozen syn Bo byl
skuten obtovn;
2. nesl k na msto popravn;
3. obt svou vykonal na hoe
Kalvarii (Golgot).

179
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
4. Josef, posledn z patriarch byl pedobrazem Kristovm:
Josef Kristus Pn
1. byl milkem otce svho, od
brat svch vak byl nenvidn,
protoe nepravosti jejich kral
a poven svoje jim pedpovdal;
2. piel na rozkaz otce svho
k bratm svm, byl vak od nich jat
a za 20 stbrnch prodn;


3. dl bez viny mezi dvma zloinci
v ali, i pedpovd jednomu
z nich, e bude pijat na milos,
druhmu vak trest smrti;
4. ze ale poven jest
k vysokmu dstojenstv;

5. star se o pokrm hladovcm.
1. milovan syn Otce nebeskho byl
od brat svch, lid, nenvidn,
protoe hchy jejich kral
a oslaven svoje jim pedpovdal;
2. piel, od nebeskho Otce posln,
hledat, co bylo ztraceno, od krajan
svch vak jat a od jednoho
z uenk svch za 30 stbrnch
prodn jest;
3. vis mezi dvma lotry na ki,
i oznamuje jednomu z nich, e
pijde do rje, kdeto druh bez
pokn hyne;
4. vstv slavn z hrobu a vstupuje
na nebesa, kde sed na pravici
Boha Otce;
5. poskytuje nebeskho pokrmu
vcm.

5. Bernek velikonon byl pedobrazem Krista Pna:
Bernek velikonon Kristus Pn
1. ml bti bez poskvrny tlesn;
2. byl 14. dne msce Nisanu
zabjen;
3. kosti jeho nesmly bti zlmny;

4. byl obt;
5. krv jeho zachovni byli
prvorozenci israelt od smrti asn;
6. maso jeho mlo bti povno.
1. byl bez poskvrny hchu;
2. zemel tho dne na ki;
3. vojci nezpereli kost jeho
(jako invali jinm ukiovancm,
jich smr mla bti urychlena);
4. byl obt za nae hchy;
5. krv jeho osvobozeno bylo lidstvo
od smrti vn;
6. dv nm v nejsv. Svtosti oltn
Tlo a krev svou za pokrm.

180
Antonn Podlaha
6. Mdn had byl pedobrazem Krista Pna:
Mdn had Kristus Pn
1. byl na kl vyzdvien;
2. byl zchrannm prostedkem
ped smrt tlesnou;
3. kdo s dvrou v pomoc Bo na
nho pohldl, byl uzdraven.
1. byl na k vyzdvien;
2. vysvobodil lidstvo od smrti
duevn;
3. kdo s dvrou ke Kristu vzhl,
dosahuje spasen (jako nap. lotr po
pravici).

7. Moj byl pedobrazem Krista Pna:
Moj Kristus Pn
1. narodil se v dob, kdy
novorozen pacholtka israelsk
byla usmrcovna;
2. byl osvoboditelem
a zkonodrcem nroda
izraelskho;
3. vyvedl Israelity Rudm moem
z poroby egyptsk;
4. postil se na hoe Sinaj po 40 dn
a noc;
5. napojil lid svj vodou ze skly.
1. pi narozen Jeho povradna
byla pacholtka Betlmsk;

2. jest osvoboditelem
a zkonodrcem celho lidstva;

3. vyvd lovenstvo ktem
svatm z poroby hchu;
4. postil se na pouti po 40 dn
a noc;
5. napj lovenstvo milost svou.

8. Josue byl pedobrazem Krista Pna:
Josue Kristus Pn
1. J mno Josue i 1. jmno Je.
maj v hebrejtin t vznam, toti: Bh jest spsa;
2. J osue uvedl lid israelsk ekou
Jordnem do zem zaslben;
3. J osue dobyl nad Chananejci
znamenitch vtzstv a byl
vykonavatelem spravedlivch
rozsudk Boch.
2. Kristus Pn uvd ktem svatm
lidstvo do e nebesk;
3. Kristus Pn zvtzil nad blem
a svtem a souditi bude lidstvo
veker.

181
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
9. Gedeon jest pedobrazem Krista Pna:
Gedeon Kristus Pn
1. pochzel z nzkho a chudho
rodu, a trvil mld sv ve skrytosti
a pokoe;
2. s nepatrnm hloukem bojovnk
pemohl velik vojsko neptel.
1. byl chud a pokorn, a trvil
mld sv ve skrytosti;

2. s hloukem dvancti apotol
dobyl celho svta.

10. David jest pedobrazem Krista Pna, nebo:
David Kristus Pn
1. byli pronsledovni nespravedliv;
2. odpoutli milerdi protivnkm svm;
3. po utrpench doshli vtzstv a slvy;
4. pes potok Cedron v zrmutku ubrali se na horu Olivetskou;
5. slab a nepatrn na pohled, avak
posilnn pomoc Boskou el do
boje proti silnmu Goliovi
a osvobodil lid svj ode jha
Filitinskho;
6. David po vtzstv nad
Absolonem vrtil se ve vtzoslv
opt na trn svj.
5. slab a nepatrn podle lidsk
pirozenosti sv podnikl vtzn boj
s blem a vyprostil lidstvo z moci,
jeho;
6. Kristus Pn, dokonav vtzstv
sv nad blem, svtem a smrt,
odebral se do slvy nebesk, aby tu
dosedl na vn trn svj po pravici
Otce svho.

11. alamoun jest pedobrazem Krista Pna:
alamoun Kristus Pn
1. jmno alomoun zna
pokojn;
2. pedstihoval moudrost svou
vekery souasnky sv;
3. vystavl Hospodinu chrm
viditeln.
1. byl vpravd knetem pokoje;
2. v nm skryti byli vickni
pokladov moudrosti a umn, jak
prav sv. Pavel (Kol. 2, 3);
3. zbudoval chrm neviditeln, tj.
crkev svatou.

182
Antonn Podlaha
12. Eli byl pedobrazem Krista Pna:
Eli Kristus Pn
1. byl od Boha posln k lidu
israelskmu, a posln jeho
potvrzeno bylo mnohmi zzraky;

2. vzksil syna vdovy Sareptsk,
a rozmnoil zzran jej zsobu
potravin;
3. byl zarmoucen nad hnost
svho lidu, od andla vak poten;
4. Eli vzat byl uptomnosti
uenka svho Elisea do nebe.
1. byl od svho Otce nebeskho
posln na tento svt, a na dkaz
tohoto svho posln vykonal
mnoh zzraky;
2. vzksil syna vdovy Naimsk;
rozmnoil zzran chleby a ryby;
3. na hoe Olivetsk byl
zkormoucen a k smrti nad hnost
lidstva; od andla pak byl posilnn;
4. Kristus Pn vstoupil
u ptomnosti uenk svch na
nebesa.

13. Jon jest pedobrazem Krista Pna:
Jon Kristus Pn
1. byl posln nejen k idm, nbr i
k pohanm;
2. strvil ti dny v trobch ryby,
tetho pak dne odtud byl
vysvobozen.
1. pinesl spsu nejen idm, nbr
i pohanm;
2. tlo Jeho odpovalo ti dny
v hrob, tetho pak dne vstal
z mrtvch.

14. Prorok Jeremi byl pedobrazem Krista Pna:
Jeremi Kristus Pn
1. kzal nrodu svmu pokn, byl
vak za to od zatvrzelho lidu
pronsledovn a usmrcen;
2. lkal nad zceninami Jerusalma.
1. kzal lidstvu pokn, byl vak za
to pronsledovn a na k pibit;
2. plakal nad budouc zkzou
J erusalma.

Nauen. Pochvlen bu Je Kristus a na vky! J emu, naemu Pnu
a Vykupiteli, chceme nleeti; nebo nen jinho jmna pod nebem danho
lidem, skrze kter bychom mli spaseni bti. (Sk. apot. 4, 12.)
183
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Tet lnek vry.
124. Jak zn tet lnek vry?
Tet lnek vry zn: Jen se poal z Ducha svatho,
narodil se z Marie Panny.
125. emu u tet lnek vry?
Tet lnek vry u, kterak se Syn Bo stal lovkem.
126. Kterak se stal Syn Bo lovkem?
Syn Bo se stal lovkem tak, e zzranm zpsobem,
moc Ducha svatho, vzal na sebe lidskou pirozenost
(Slavnost zvstovn Panny Marie, 25. bezna.)
Vtlen se Syna Boho stalo se zpsobem zzranm, jeho rozum n
pln pochopiti neme. Bh stal se lovkem!
V upomnku na toto tajemstv zvon se v celm katolickm svt tikrte:
rno, v poledne a veer Andl Pn. Modlme se pi tom: Andl Pn
zvstoval Pann Marii, a ona poala z Ducha Svatho. Zdrvas, Maria, A
kdy zvon podruh zavzn: Aj, j dvka Pn, stani mi se podle slova Tvho.
Zdrvas, Maria, A kdy po tet zahlahol zvon: A Slovo tlem uinno
jest a pebvalo mezi nmi. Zdrvas, Maria, (Srvn. Pdavek s. 6.).
Kterak se Syn Bo lovkem stal, vyjdeno v Credu me sv. tmito
velebnmi slovy: Vm v jednoho Boha, Otce vemohoucho, Stvoitele
nebe i zem, vech vc viditelnch i neviditelnch. I v jedinho Pna J esu
Krista, Syna Boho, jednorozenho, a z Otce narozenho pede vemi vky;
Boha z Boha, Svtlo ze Svtla, Boha pravho z pravho Boha. Zplozenho,
neuinnho, te s Otcem podstaty, skrze Nho vecky vci uinny jsou.
J en pro ns lidi a pro spasen nae sestoupil s nebe. A vtlil se od Ducha
Svatho z Marie Panny a lovkem uinn jest. Ze slov tchto jest patrno, e
Je Kristus, Syn Bo, kdy pro ns lidsk tlo na sebe pijal v ivot Panny
Marie, ne z semene mue poat jest, jako jin lid, nbr nad velik pirozen
podek z moci Ducha svatho, tak vak, e tat osoba Bohem, jm od
vnosti byla, zstvajc, stala se lovkem, jm dve nebyla.
184
Antonn Podlaha
Tm, e Syn Bo stal se lovkem moc Ducha svatho, neprav se, e by
jedin tato osoba Trojice Bosk tajemstv vtlen byla vykonala. Nebo
jakkoliv jedin Syn lidskou pirozenos na sebe pijal, vak vecky osoby
Trojice Bosk, Otec, Syn i Duch svat, tohoto tajemstv byly pvodci. (Srvn.
ot. 65. str. 94.)
127. Koho m Je Kristus jako lovk za matku?
Je Kristus m jako lovk za matku Marii,
nejblahoslavenj Pannu.
Maria byla chudobn, ale nanejv ctnostn a zbon panna, pochzejc
z rodu Davidova. Dle stnho podn sluli rodie Panny Marie Joachym
a Anna. J oachym byl z rodu Davidova, Anna z knskho rodu Aronova. Oba
vynikali zbonost a dobroinnost. Bydleli zprvu nedaleko Nazareta, pozdji
v Jerusalm. V pozdnm vku svm obdaeni byli jedinou dcerukou Mari.
Tu ve tetm roce vku jejho dali do chrmu, zasvtive ji slub Bo. Tam
byla vychovna, tam v prci a modlitb trvila ivot, slbivi Bohu ustavin
panenstv. Pes to ve byla Panna Maria zvltnm zenm Bom zasnoubena
J osefovi z rodu Davidova, kter t panictv zachovval.
J mno Maria jest pozdj tvar starozkonnho jmna enskho Mirjm.
Vznam jeho vykldn byl rzn: myrrha mosk, krpj mosk (lat.
stilla maris), hvzda mosk (lat. stella maris; tento vklad, od stol. IX.
velik oblib se tc, vznikl odchylnm pravopisem latinskho stilla),
hok moe, poven, vzneen. Tyto vklady byly ji v dvnch
dobch do obadnch knih crkevnch pijaty a svd o hlubok a nn ct
k Pann Marii. Nepochybn vak zna jmno to tolik co spanil nebo
krsn.
S Josefem, jen chudm tesaem byl, bydlela Panna Maria v Nazaret
v Galileji.
Msto Nazaret prostr se v pvabnm, vysoko nad hladinou moskou
lecm a vkol vrchy obklenm dol. Bujn zele vinnch rv,
grantovnk, oliv a kaktusovch rostlin zdob okol msta. V Nazaret stoj
na mst, kde druhdy domek P. Marie stval, krsn chrm katolick. Pod
chrmem nalz se jeskyn na zpsob podzemn kaple upraven, v n dle
podn andl Gabriel Pann Marii zvstoval, e stti se m matkou
Vykupitelovou. Domek P. Marie peneen byl, jak prastar podn vypravuje,
r. 1291. od andl do Tersate v Dalmacii, a pozdji do Lorety v Itlii, aby
nebyl znesvcen od moslemn, kte se tehd Svat Zem byli zmocnili.
185
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Nyn ije v Nazaret asi 6000 obyvatel, z nich jest asi 4000 kesan,
ostatn jsou mohamedn.
K Pann Marii do Nazareta poslal Bh andla Gabriela.
A ved k n andl, ekl: Zdrva bu, milosti pln, Pn s tebou, poehnan
ty mezi enami! Kterto uslyevi, zarmoutila se nad e jeho a myslila,
jak by to bylo pozdraven. I ekl j andl: Neboj se, Maria, nebo jsi
nalezla milost u Boha. Aj, pone v ivot a porod syna a nazve jmno jeho
Je. Ten bude velik a Syn Nejvyho slouti bude, a d jemu Pn Bh trn
Davida otce jeho, a kralovati bude v dom Jakobov na vky, a krlovstv jeho
nebude konce. I ekla Maria k andlu: Kterak se to stane, ponvad mue
nepoznvm? A odpovdv andl, ekl j: Duch svat sstoup v t, a moc
Nejvyho zastn tebe, a proto i co se z tebe svatho narod, slouti bude Syn
Bo.
Panna Maria, odevzdvajc se zcela do vle Bo, odpovdla pokorn:
Aj, j dvka (sluebnice) Pn, stani mi se podle slova tvho.
Tmto svolenm Panny Marie stalo se vtlen Boha skutkem! Jm poloen
byl zklad k dlu naeho vykoupen!
Slavnos Zvstovn Panny Marie slav se 25. bezna, ponvad devt
msc na to, 25. prosince, slavnost Narozen Pn se kon. Pipad-li 25.
bezen do svatho thodne velikononho, pekld se svtek Zvstovn
Panny Marie co do slavnost crkevnch a za velkonoce.
128. Pro se nazv Maria matkou Bo?
Maria se nazv matkou Bo, protoe porodila J ee
Krista, jen jest Bh a spolu lovk.
Pannu Marii nazvme matkou Bo neboli Bohorodikou, a to
prvem. Maria P. porodila lovenstv Pna Jee. Avak toto nle od
svho poet druh osob bosk; nebo Bh Slovo nespojil se s lovkem
svosobnm, alebr pijal na se lovenstv, a byl tud, kdy se vtlil
a narodil, druh osoba v bostv, prav Bh, tak e Maria P. porodila Boha-
lovka. Tak u snm efesk a konstantinopolsk II. Sv. Albta pravila
k Pann Mari, kdy ji navtvila: A odkud mi to (=kterak dostv se mi t
cti), e pila matka Pna mho ke mn? (Luk 1, 43.) Snm Efesk zavrhl
blud Nestoriv, jen jakoto dsledek svho uen o dvou osobch v Kristu
hlsal, e P. Maria nem nazvati se matkou Bo, nbr toliko matkou
Kristovou. Lid Efesk naplnn byl nesmrnou radost, kdy uslyel, e
starobyl nzev Bohorodiky biskupy na snmu shromdnmi byl
186
Antonn Podlaha
potvrzen, i doprovzel je s radostnm jsotem a s planoucmi pochodnmi do
jejich pbytk.
Jakoto matka Bo pevyuje P. Maria dstojenstvm svm vekero ostatn
tvorstvo rozumn. Nen andla, a tm mn lovka, kter by se j, by zdaleka
jen mohl rovnati. Tm, e stala se matkou Bo povena byla nade vechny
andly a svat nejble k trnu Bomu, a proto prvem j pslu nzev
Krlovny andl a svatch.
129. Pro se nazv Maria nejblahoslavenj
Pannou?
Maria se nazv nejblahoslavenj Pannou, protoe
vdycky pannou zstala a my ji blahoslaviti mme nade
vecky panny.
P. Maria byla pannou ped porodem i po porodu a zstala pannou i po
porodu. e matkou vykupitelovou bude panna, pedpovdl ji prorok Isai
(7, 14): Aj panna pone a porod syna a nazvno bude jmno jeho Emmanuel
(=s nmi Bh).
Maria jest pannou i matkou zrove; touto pednost pevyuje neskonale
vekery dcery Eviny.
Jako paprsek slunen, jen barevnm sklem pronik, barvu jeho pijm, ani
by tm sklo jmy trplo anebo nco na istot sv ztratilo, tak piel Syn Bo
skrze P. Marii na svt a z n pirozenost lidskou vzal, ani by tm jej panenstv
vzalo njak jmy. O tom, e Maria byla pannou ped porodem i pi porodu,
svd i Psmo sv., je Marii, a zasnoubena tj. dn oddna byla mui, pece
nazv pannou. (Luk. 1, 26.).
Ve vech vyznnch vry nazv se Maria Pannou: Narodil se z Marie
Panny.
e Panna Maria i po porodu vdy pannou zstala, naznaeno jest v Psm
sv. slovy: Kterak se stane ta vc? Nebo mue nepoznvm. Ze slov tchto
souditi se d, e Maria uinila pevn pedsevzet aneb i slib, zstati i
v manelstv pannou. (Luk. 1. 34.)
Snm konstantinopolsk II.: Maria jest ustavinou Pannou.
Sv. otcov, jako i spisovatel crkevn Jednomysln u ustavinmu
panenstv Bohorodiky. Origenes nap. nazv opan mnn zbsilost; sv.
Basilius prav, e kdo Krista miluj, nemohou slyeti, e by Bohorodika byla
nkdy pestala bti pannou. Sv. Epifanius nazv ty, kdo ustavin
panenstv P. Marie popraj, zjevn bludai a pipomn, e dosud nikdo
jmno Maria nevyslovil, by byl nepidal Panna. Sv. Augustin pak d: Panna
187
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
poala, panna porodila, panna po porod zstala. Podobn sv. Ambro, sv.
Jeronym a jin.
Evangelci namtaj: V psm sv. e jest o bratch Pn.
Odpov: Bratr, sestra zna v psm asto pouze pbuzn; tak na p.
Lot zove se bratrem Abrahamovm, a vlastn jest synem bratra jeho Arana.
Laban J akuba zove bratrem, a vlastn jest synem jeho sestry Rebeky. Ze slov
J an. 19, 25.: Stly pak podle ke Jeova matka jeho a sestra matky jeho,
Maria Kleofova patrno jest, e mla P. Maria sestru (neb sestenici) Marii,
enu Kleofovu (ili Alfovu), jejto synov: (J akub, J osef, imon a J uda)
mohli se tud nazvati brat (= bratranci) Pn.
Ze slov sv. Mat. 1, 25.: A nepoznval j, a porodila syna svho
prvorozence vysvt, e Maria porodila z J osefa jin syny. Odpov:
Slvkem a nechce evangelista ci, e ji pak poznval tak jako svatopisec I.
Moj. 8, 7. slovy: krkavec nenavrtil se do korbu, a vyschly vody na zemi
nechce ci, e se pak navrtil, aneb II. Krl. 6, 23 slovy: (Michol) se
nenarodil syn a do dne smrti jej nechce ci, e se j po smrti narodil.
Prvorozen dle zkona o prvorozencch (Exod. 13) zna v psm toho,
ped nm se nikdo nenarodil, tedy i jednorozenho. Tak sv. Pavel nazv
jednorozenho Syna Boho prvorozenm (k id. 1, 6).
Pannu Marii blahoslaviti mme nade vecky panny tj. nade vechny
svtice, kter svta se odekly a cel ivot svj Bohu zasvtily, nebo dn
z nich nen tak ist a svat, jako byla Panna Maria, a dn z nich nemohla
bti pannou a matkou zrove, jako Ona.
Pednosti Panny Marie jimi nade vecky svat panny a svat vbec
vynik, jsou:
1. P. Maria jest matkou Bo.
2. byla bez poskvrny hchu prvotnho poata.
3. byla prosta nejen velikho hchu, nbr i velikho pokuen
4. byla milosti pln a tud nejsvtj ze vech tvorv,
5. byla vdy nejist pannou a tud krlovnou vech panen,
6. po smrti sv bylo i tlo jej vzato do nebe. Pro tyto pednosti blahoslav
se Panna Maria v crkvi sv. nade vecky andly a svat.
Panna Maria sama, plesajc nad milost, kter se j od Boha stala, zapla
ve svatm naden pekrsn chvalozpv:
Veleb due m Hospodina,
a zplesal duch mj v Bohu, Spasiteli mm,
e shldl na pokoru sluebnice sv:
nebo, aj, od tto chvle blahoslavenou mne nazvati budou vickni
nrodov,
uinil, mi velk vci ten, jen mocn jest, a jeho jmno svat jest.
188
Antonn Podlaha
A milosrdenstv jeho trv od pokolen a do pokolen bojcm se jeho.
in moc ramenem svm, a rozptyluje pyn v mysli srdce jejich.
Mocn sesazuje s trnu, a povyuje ponen.
Lan obdauje hojn, a bohat propout przdn.
Ujal se Israele, sluebnka svho, rozpomenuv se na milosrdenstv sv,
jako byl mluvil k otcm naim, k Abrahamovi a potomkm jeho na
vky.
Chvalozpv Veleb due m Hospodina, Magnificat anima mea
Dominum, zpv se ve chrmech pi odpoledn pobonosti zvan nepory,
latinsky vesperae, ponvad se konvaly dve v podveer.
Ku poct Panny Marie skldny po celm svt psn prodchnut nnou
lskou, s kterou vdy due lechetn k matce Bo lnuly a lnou. Pedkov
nai rdi uctvali Pannu Marii vroucmi psnmi. Tak zachovala se pse z po.
XIV. stol. tohoto znn:
Zdrva, matko pedc,
hvzdo mosk pesvtlc!
Zdrva ty pemilosrdn,
vech hnch zvolen!
Zdrva bu milosti pln!
Maria, ty panno ist,
jsi vech bludnch cesta jist!
K tob vickni dnes volme,
a tv spomoci dme.
Ej, ty panno, tak matko,
pro tv zmilisk dttko
nae hlasy pelkajic
usly k tob volajc.
Nedej nm v hch zahynouti,
ale ra ns k sob pivinouti.
Pros za ns, za nebotka,
svho milho dtka
pro jeho umuen,
a ns nepod na zatracen,
ale a d vn nm spasen,
tu kde nikde smutku nen! Amen.
A kolik krsnch a vroucch modliteb vnovno jest neposkvrnn Pann
Marii! Nejkrsnj z nich jsou: Pod ochranu tvou se utkme. (viz Pdavek
. 21.), Zdrvas Krlovno (. 22.) a Memorare (. 23.)
189
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
130. M-li Je Kristus jako lovk otce?
Je Kristus jako lovk nem otce; Josef, enich Panny
Marie, byl jen pstounem Jee Krista.
(Slavnost sv. Josefa 19. bezna.)
Je Kristus toliko jako Bh m otce, tj. Otce nebeskho, jeho synem jest
od vnosti. Jako lovk nem otce, ponvad Duch sv. svat tlo jeho
zpsobem zzranm z tla Panny Marie bylo utvoeno.
Svat J osef byl jen pstounem J ee Krista: on o Jeka peoval jako otec
peuje o syna svho, take pokldn byl za otce J eova (Luk. 3, 23).
Sv. J osefa nazv Psmo sv. spravedlivm (Mat. 1, 19), v ktermto
slov zahrnuje vekery jeho ctnosti: panickou istotu, zbonost, pokoru,
poslunost a pracovitost. Bh uznal jej pro tyto ctnosti jeho za hodna, aby byl
panickm snoubencem Panny Marie a pstounem Jeovm.
Svat J osef zobrazuje se s lili v ruce na znamen svho panictv,
a s J ekem na ruce.
Sv. Josef, byv od vnosti Nejsvtj Trojic Bo vyvolen za enicha
Neposkvrnn Panny a Bohorodiky, za hlavu a ochrnce sv. rodiny, a za
pstouna Syna Boho, po blahoslaven Pann mezi vemi Svatmi prvn
zaujm msto. Zvol-li Bh koho k njakmu adu, d mu tak k tomu
potebnch milost; z eho souditi lze, e i sv. J osef, jsa k adu tak
vysokmu povoln, tak pehojnmi od Boha milostmi obdaen a ku zvltn
svatosti poven jest. Na tom se tud zakld veobecn cta sv. J osefa v cel
Crkvi, jako i velemocn jeho pmluva u J ee Krista.
Sv. Josef, jakoto pstoun Jee Krista, zme mnoho pmluvou svoj
i mme tud s dvrou jej vzvati. Neme zajist Bosk Spasitel nieho
odepti tomu, jej na zemi jako Svho pstouna, ivitele a ochrnce vdy miloval
a ctil. Dle sv. Tome dna jest sv. Josefu ta obzvltn moc, aby nejen jako
ostatn Svat a Svtice Bo v nkterch toliko zleitostech, nbr, by ve vech
vydatnm pomocnkem byl.
Sv. J osefa ctme jakoto patrona (ochrnce) crkve katolick: jako kdysi na
zemi ochraoval Bosk dtko, tak nyn v nebesch ochrauje pozemskou i
Jee Krista, crkev sv. svmi pmluvami.
Pape Pius IX. vyhlsil sv. Josefa za patrona sv. Crkve. Tak nynj sv.
Otec Lev XIII. s velikou dvrnost obzvltn ctu sv. Josefa vem vcm
doporou.
Sv. J osefa ctme jakoto patrona krlovstv eskho; nebo r. 1654 et
stavov na zemskm snmu shromdn prohlsili jej za spolupatrona vlasti
190
Antonn Podlaha
na a za ochrnce pokoje. Od t doby uvalo se tak v echch jmna Josef
mnohem hojnji neli v dobch starch.
Sv. J osef jest zvltnm ochrncem umrajcch, ponvad v nru Panny
Marie a Pana Jee blaen zesnul (nepochybn tehd, kdy P. Je doshl
27. roku svho vku).
Dle jest pstoun Pn ochrncem kesanskch rodin a emeslnkv.
Pape eho XV. ustanovil r. 1621., aby 19. bezna zasvcenm svtkem
slavila se pamtka sv. J osefa.
Panna Maria, uslyevi od andla, e i pbuzn jej Albta obdr syna,
odebrala se k n do Hebronu, aby j nad tm rados svoji vyjdila. Vedi do
domu Zachariova, pozdravila sv. Albtu.
Sv. Albta pozdravila z vnuknut Ducha svatho Pannu Marii radostn
a uctiv jakoto matku Vykupitele a Pna svho, kouc: Poehnan ty mezi
enami, a poehnan plod ivota tvho! Kterak dostv se mi t cti, e matka
Pna mho pichz ke mn? Blahoslaven jsi, e jsi uvila, nebo i vypln se
ve, co Bh oznmil tob.
Zstala pak Panna Maria u Albty asi ti msce, a pak vrtila se zase do
Nazareta.
(Svtek Navtven Panny Marie 2. ervence.)
131. Kde se narodil Je Kristus?
J e Kristus se narodil v Betlm ve chlv.
(Hod Bo vnon, 25. prosince.)
Csa Augustus* nadil, aby vichni obyvatel e msk do ednch
seznam zapsni byli. V Palestin zapisovni byli pospolu vdy vichni
*
Palestina byla za asu Kristova podrobena nadvld manv od nich r. 40 ped
narozenm Krista Pna Herodes I. za krle zem Judsk byl prohlen. Herodes byl cizinec,
pochzejc ze zem Idumejsk, lec jin, od Judska. Nesml vldnouti samostatn, nbr
musil posluen bti manv. Za jeho panovn narodil se Kristus Pn.
Kdy pak dv lta po narozen Krista Pna Herodes I. zemel, rozdlena byla Palestina mezi
syny jeho tak, e Archelaus obdrel J udsko a Samarsko, Herodes II. Antipas zemi Galilejskou
a jin polovici Zajordn, Filip severn polovici Zajordn.
Archelaus byl pro ukrutnos svoji od csae Augusta zbaven vldy (roku 12. po Kr.), a zem
jeho: Judsko a Samarsko pivtleny byly k msk provincii Syrii, a spravovny byly zvltnmi
mskmi prokurtory nebo vladai, kte sdlvali zpravidla ve mst Caesareji na behu moe
Stedozemnho, a toliko jen ke svtkm idovskm dochzvali do Jerusalma, aby tu bdli nad
podkem. Ptm z tchto vlada byl Pilt Pontsk (2736 po Kr. P.).
Herodes II. Antipas dal sv. Jana Ktitele stti a pohanl Krista Pna. Csa Kaligula jej r. 39.
vypovdl a zem jeho dal vnuku Heroda I., Herodovi Agrippovi I., jemu byl ji o nco dve
191

VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
pslunci jednotlivch kmen a rodin. Proto bylo nazeno, aby kad
dostavil se k zpisu do toho msta, z nho pochzel praotec kad rodiny. Sv.
J osef a P. Maria pochzeli z rodu Davidova, i odeli z Nazareta do Betlma,
rodit Davidova, aby se tam zapsati dali. Z Nazareta do Betlma musili jti
asi tyi dny. V Betlm bylo ji takov mnostv pchozch, kte rovn byli
se dostavili k zpisu, e Panna Maria a sv. Josef nenalezli tu dnho pste.
I uchlili se za msto do jeskyn, kter byla spolu chlvem. A v tto jeskyni
porodila v noci Panna Maria J ee Krista, Syna Boho. I obvinula Bosk
nemluvtko plnkami a poloila ho v jesle.
Betlm nebo Bethlehem le asi dv hodiny cesty na jih od Jerusalma
v krajin rodn. Nad jeskyn, v n se Kristus Pn narodil, stoj chrm, jej
byla r. 330 vystavla sv. Helena, matka csae Konstantina Velikho. Jeskyn
jest mramorem bohat vyzdobena a etnmi skvostnmi lampami osvtlena.
Ve vchodn sti jej jest polokruhovit vklenek: to msto, kde se Pn Je
narodil. Jest tam olt, pod nm pda mramorov, vykldan jaspisem
a uprosted stbrnou hvzdou a latinskm npisem Zde z Panny Marie Je
Kristus se narodil ozdoben.
Pamtka on svat noci, v n narodil se Kristus Pn, slav se v celm
kesanstvu o vnocch. Vnoce zna tolik co velik noc, toti noc
narozenm Pn posvcen. Posledn den adventu, 24. prosince, jmenuje se
tdr den i tdr veer (vigilie, svatveer narozen Pn), ponvad
nm zvstuje nejvt tdros a dobrotu Bo, je jev se nm v narozen
Pn. Aby pak srdce nae byla ista a hodna tto tdrosti Bo, nadila crkev
na ten den psn pst. Ve svatveer narozen Pn klade crkev sv. vznamn
pamtku prvnch rodi Adama a Evy. Stav tak prvnho Adama vedle Adama
druhho, jm jest Kristus, a uvd nm na mysl, e jako skrze jednoho
lovka (Adama) hch na vecky lidi piel k odsouzen, tak i skrze jednoho
(Krista) spravedlnost na vecky lidi pila k ospravedlnn ivota.
V naich krajinch i proda vzhledem svm, jej na se be, shoduje se
s radostnou slavnost vnon. Krtce ped tm byl den nejkrat a slunce stlo
nejne. Odtud pak pon v a ve vystupovati, svtlo roste, dne pibv,
noci se krt, a vekera proda jako budc se ze sna zimnho pl k novmu
ivotu. Tak vstoupil druhdy Kristus, slunce spravedlnosti, v temnost, ve kter
ped nm nrodov trvali. A podobn inek psob narozen Krista Pna
(r. 37.) pikl po smrti Filipov tak severn polovic Zajordn. Konen obdrel Herodes
Agrippa od csae Klaudia. r. 41. po Kr. tak i Judsko a Samarsko, take od t doby vldl nad
celou Palestinou.
Po smrti Heroda Agrippy I. (r. 44 po Kr.) byla Palestina spravovna optn od vlada
mskch; toliko severovchodn st Palestiny ponechal csa Klaudius Agrippovi II., synovi
Agrippy I.
192

Antonn Podlaha
v srdcch vcch, kde se uhostil zrozen Vykupitel milost svou. I tu pon
se nov utenj ivot. Svtlo vry nebesk pon osvcovati rozum
vnmi zatemnl a zaslepen; paprsek milosti pon zahvati Bohu
a ctnosti odcizen srdce, a Duch sv. vchz v dui a s nm radost a pokoj
nebesk.
tdr veer jest v pravd slavnost dtek, slavnost dtsky vcch du.
Dtkm dvaj se drky, jakoby Jeek zrozen sm je s nebe pinesl a jim jich
nadlil, kter dojista jest pinou a pvodcem tto radosti. Takto srdce dtinsk
ji v tlm vku ke Kristu Boskmu Vykupiteli, co zrozenmu dtku se poutaj
a poj.
I vnon strom, kter v nkterch krajinch se stav, pipomn na strom
rajsk, z kterho povajce prvn rodie proti zpovdi Pn kletbu na sebe
a na sv potomstvo uvalili, kterto kletby od zrozenho Vykupitele, skrze,
devo ke osvobozeni byli. Svce, kter zdob strom vnon, pipomnaj
duchovn svtlo pravdy a milosti, kter s Kristem Pnem svtu vzelo. Drky,
kter na nm vis, vyobrazuj trefn tdrost Pn, kter se nm v jeho
narozen ukzala.
Jesliky pak, kter zbon kesan dle pkladu sv. Frantika z Assisi
o vnocch stav, pedstavuj iv a dojmav narozen Pn a radost vnon.
Tak v naich vzpomnkch z mld ij zajist jet dosud svtky vnon.
Pamatujeme se jet na nedokavou touhu, s n jsme na svtky ty se tvali;
dosud na mysli nm tane ona blaenost, je ns jmala v tom okamiku, kdy
otevely se dve pokoje, v nm vnon stromek stkvl se ve svtle pestrch
sviek, vidme v duchu drky, je pod nm byly rozloeny, jesliky, je
z prknek, stromov kry, mechu a slmy byly zbudovny, pslunmi
figurkami opateny a hojnmi ozdbkami vyoeny. Tehd ovem viselo
srdce nae vce na milch drcch a nechpalo jet zplna velikho vznamu
slavnosti t. K nyn vznam ten prohv srdce nae, k hoc svce
pipomene nm Toho, jen byl pravil: J jsem svtlo svta; drky, nad nimi
dtky jsaj, necha nm uvedou na mysl nevyliteln ona dobra, je nm
narozen Spasitelovo pineslo; jesliky k ns v duchu penesou v jeskyni
Betlmskou. Ped n pokleknme s dtinnm vcm srdcem a modleme se
k svmu novorozenmu Vykupiteli, k svmu veleknzi, krli a uiteli,
k svmu Bohu slovy krsn psn kosteln:
Vtej, mil J esu Kriste,
narozen z Panny ist,
aby nae viny,
sm jsa bez poskvrny,
obmyl a shladil!

193
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Pane Kriste, ra nm dti,
abychom T mohli znti,
Tebe se dreti,
s Tebou vdycky bti,
dej to Bh. Amen!

Po tdrm veeru nsleduje Hod Bo vnon. Tu projevuje crkev radost
svou nad narozenm Boskho Vykupitele tm, e opt ozv se pi slubch
Boch radostn Gloria, kter pli duchov nebet na luzch betlemskch pi
narozen Pn; kn pak v rouchu bl barvy, barv to radosti a plesu,
pistupuj k olti a konaj sluby Bo.
e vak zrozen Syna Boho jest troj, prvn od vnosti z Otce, druh
z Marie Panny asn, tet pak duchovn v srdcch spravedlivch, slavv
crkev tajemstv toto ve tech mch, kter toho dne kad knz slouiti
me. Prvn me svat plnon ili jitn slou se o pl noci, jakoto v dobu,
v kterou se narodil Kristus Pn. V tto mi oslavuje crkev tajemstv asnho
zrozen syna Boho v jeskyni bl Betlma. Proto se vypravuje v evangelium
tto me svat narozen Pn, kter andl pastm zvstovali. (Luk. 2, 1-
14.) Druh me svat slou se na svit. V n se kon tajemstv duchovnho
zrozen Vykupitele, kdy toti milost svou vchz v srdce spravedlivch a
v nm s poehnnm svm pebv. Proto se vypisuje v svatm evangelium
zjeven pastm, jakoto prvotinm spravedlivch. (Luk. 15-20.) Tet me
svat kon se slavn za blho dne. Tuto se kon tajemstv vnho zplozen
syna Boho od Otce, kter jako druh Bosk osoba od vnosti pochz od
Otce, co se vypravuje v evangelium tto me svat, kter pon: Na
potku bylo Slovo (Syn Bo) a Slovo bylo u Boha a Bh byl Slovo. (J an 1,
1.)
Udlost narozen Jee Krista jest udlost pro lidstvo nejdleitj
a nejradostnj, i byla zvolena pozdji za zkladn bod kesanskho
letopotu; od n dosud tme lta djin svtovch vped i vzad.
Ale co se tk roku, do kterho pipadla tato udlost, toho evangelist
neudvaj. Sv. Matou prav toliko, e stalo se za panovn krle Heroda
Velikho, sv. Luk pak, e bylo to v as popsn veho svta, kter bylo
pikzno od csae Augusta a prvn z tch, kter konala se za syrskho
vladae Kvirinia. Jest proto stle jet spornou otzka, kterho roku narodil se
Pn Je. Obyejn m se za to, e piel na svt mezi r. 749.-746. po
zaloen ma, tedy 4 a 8 rok dve, ne udv n letopoet, jen zakld se
na vpotu Dionysia Exigua (6. stol.), jen klade narozen Kristovo na sklonek
r. 752. po zaloen ma. Nhled onen, e jsme co do letopotu o nkolik let
pozadu, opr se hlavn o tvrzen, e Herodes Vel., za jeho panovn
194
Antonn Podlaha
Vykupitel piel na svt, zemel ji r. 750. po zaloen ma. Ale tvrzen toto
jest velice pochybn. Lze z rznch daj djepisnch souditi, e Herodes
nezemel ji r. 740 nbr 753. Zemel-li vak Herodes teprve na jae r. 753 po
zaloen ma, a narodil-li se Pn Je dle zprv sv. evangeli nedlouho ped
smrti jeho, lze zajist vm prvem tvrditi, e Pn J e narodil se r. 752, jak
udv Dionysius Exiguus. Pro tento rok svd tak popsn lidu, o nm
mluv sv. Luk. Augustus toti pikzal nkolikrte popsn lidu, a to r. 726,
746, 767 a r. 752. Pi prvnch tech byli stni pouze oban mt, r. 752 pak
vichni oban nejen v i msk, nbr i ve vech krlovstvch man,
podzench. Ale sv. Luk mluv o stn lidu celho svta; jest tedy na jev,
e nemn toho popsn, kter nazeno bylo r. 746, jak obyejn za to se m,
nbr to, kter bylo vykonno r. 752 po zal. ma. Toho roku tedy narodil se
nejspe Pn J e, a letopoet n jest tud sprvn.
132. Kdo zvstoval narozen Jee Krista?
Narozen Jee Krista zvstovali:
1. andl pastm;
2. hvzda mudrcm na vchod;
3. mudrcov krli Herodesovi a zkonnkm;
4. Duch svat starci Simeonovi a prorokyni Ann
v Jerusalm;
5. Simeon a Anna lidu v chrm.
Nedaleko Betlma byli pasti ponocujce a str non drce nad stdy
svmi. V Palestin zelenaj se pastviny jet v prosinci po prvnm deti,
a pasti vyhnj na n stda sv, a zstvaj s nimi pod irm nebem i v noci,
aby vlna ovec, hedvb podobn, neutrpla ve chlv vpary. A aj, andl Pn
zjevil se jim, a z nebesk obklila je, i bli se bzn velikou. I ekl jim
andl: Nebojte se, nebo zvstuji vm radost velikou, kter bude vemu lidu,
nebo narodil se vm dnes v mst Davidov Spasitel, jen jest Kristus Pn. A
toto bude vm znamenm: naleznete nemluvtko plenkami obvinut
a poloen v jeslech. A hned objevilo se mnostv andl jinch, kte
chvlili Boha kouce: Slva na vsostech Bohu, a na zemi pokoj lidem dobr
vle.
Kdy pak odeli andl od nich do nebe, ekli pasti sob vespolek:
Pojme do Betlma a vizme, co Pn oznmil I nm. I pili chvtajce
a nalezli v chlv Marii a J osefa: i nemluvtko poloen v jeslech. A
spative to, poznali, e pravda jest, co andl zvstoval jim o tom dtti. I jali
195
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
se ptomnm vypravovati, kterak se jim andl zjevili, a co jim i o dtku
oznmili. I divili se vichni tomu, co od past jim vypravovno bylo. Panna
Maria pak zachovvala vecka slova tato, uvaujc je v srdci svm. I navrtili
se pasti velebce a chvlce Boha pro vecko, co byli vidli a slyeli.
V dalek zemi vchodn zvstoval Bh neobyejnou hvzdou narozen
J ee Krista mudrcm, kte ve vdch vynikali a zvlt tak pozorovnm
hvzd se zabvali. A jako pemnoz jin v pohanstvu, touili i oni dychtiv po
Vykupiteli. Znali nepochybn dvn proroctv mesopotamskho vtce
Balaama, kter pozvn byv od Moabskho krle Balaka, aby lidu israelskmu
zloeil, proti vli sv pronesl proroctv o ptm Vykupiteli ka: Vyjde
hvzda z Jakoba, a povstane prut z Israele. (Srv. ot. 122. str. 172.) Oekvali
tedy hvzdu neobyejnou jakoto znak Vykupitele. Bh dal jim tedy hvzdu
vzejti, uvnit pak pohnul je milost svou, aby za hvzdou li.
Mudrcov, piede do Jerusalma, dotazovali se, kde se narodil krl
idovsk a hledali jej ovem pedevm v palci krlovskm. Tak dovdl se
Herodes, e Vykupitel se narodil, a tak knata knsk a uitel lidu neboli
zakonnci (= vykladai zkona Mojova) se o tom dovdli, nebo Herodes
vda, e id maj proroctv o ptm Messii, povolal je k sob a tzal se
jich, kde by se ml Je naroditi.
Toho asu, kdy Kristus Pn ve chrm byl obtovn (viz ot. 133.), il
v Jerusalm spravedliv a bohabojn mu J mnem Simeon, kter
s touebnost oekval Vykupitele, nebo byl Duch sv. jemu zjevil, e neume,
le by prve uzel Messie. Puzen jsa Duchem svatm, piel do chrmu prv
kdy Maria a Josef pineli tam dt Jee. Vnuknutm Ducha svatho poznal
Simeon v dtku zaslbenho Vykupitele, i vzal je na lokty sv, velebil Boha
a ekl:
Nyn propout, Pane, sluebnka svho podle slova svho v pokoji;
nebo vidly oi m spasen tv,
kter jsi pipravil ped obliejem vech nrod,
svtlo k osvcen pohan a k slv lidu svho israelskho.
J osef a Maria divili se, slyce tato slova jeho, e poznal Simeon v dtku
Spasitele svho. A i lid ve chrm shromdn dovdl se ze slov
Simeonovch o narozen Jee Krista. Toue dobou byla ve chrm tak
84let staenka velmi nbon, jmnem Anna vdova, kterto takoka
nevychzela z chrmu, slouc Bohu posty a modlitbami dnem i noc. I ona
vnuknutm Bom jsouc osvcena, poznala v dtku zaslbenho Vykupitele,
velebila Boha a vypravovala o Boskm dtku vem, kte s touebnost
oekvali Spasitele.
196
Antonn Podlaha
133. Co vme z dtstv Jeova?
Z dtstv Jeova vme:
1. e byl osmho dne po svm narozen obezn a J e
nazvn;
2. e byl tyictho dne v chrm obtovn;
3. e mudrci od vchodu se mu klanli a zlato, kadidlo
a myrrhu darem mu pinesli;
4. e uel klad Herodesovch tkem do Egypta, a po
smrti jeho e byl pinesen do Nazareta.
(1. Slavnost obezn Pn nebo nov rok.
2. Hromnice, 2. nora
3. Slavnost zjeven Pn nebo sv. t krl, 6. ledna.
4. Slavnost mltek, 28. prosince. Svat rodina.)
1. Osmho dne po svm narozen, tedy podle tradice 1. ledna, bylo dtko
J e obezno a pi tom nazvno jmno jeho Je, kterm nazvno bylo od
andla, prv ne se v ivot poalo. (Luk. 2, 21). Obzka za elem
nboenskm vykonan jest obt vlastn krve na odinn viny. Hebrem
vak byla tak stlou pamtkou mluvy, kterou Bh s Abrahamem a nrodem
vyvolenm uinil. Obadem tm bylo nov zrozen pacholtko pijmno za
da nroda vyvolenho. Obzka znamenala umrtven smyslnho a hnho
lovka a oitn due jeho. Pi n dvno bylo dtku jmno. Obzka byla
pedobrazem ktu svatho.
Obadu obzky podrobil se Pn J e, aby ukzal, kterak danch zkon
dluno etiti, a aby zjevno bylo, e m prav tlo lidsk.
Slavnost obezn Pn kon se osmho dne po Hodu Bom vnonm,
tedy 1. ledna. Den prvho ledna jakoto potek novho roku obanskho
slavvali pohant man, zasvtive jej domnlmu bku pokoje Janusovi,
hrami a divadly rozpustilmi. Crkev a do ptho stolet konala ten den jako
den kajc v modlitbch a postu, pak v estm stolet, kdy ji pohanstv
pestalo, snac se neplechm tmto ptr uiniti, vyznaila jej pamtkou
obezn Pn, m posvtila i to, co zstalo z pohanstva, toti potek
novho roku;
2. Kdy bylo Jei tyicet dn, nesli jej Maria a J osef do chrmu
J erusalmskho, aby jej dle zkona Mojova jakoto prvorozenho
Hospodinu pedstavili a ze sluby Bo vykoupili. Zrove pinesla Panna
Maria v ob oistnou dv holoubtek.
197
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Kdy Hospodin posledn, destou ranou ztrestal Egyptsk, byli prvorozenci
izraelt od smrti ueteni, akoliv vichni prvorozenci egyptt zahynuli. Na
vdnou toho pamtku mli vichni prvorozenci bohoslub se vnovati. Kdy
vak pozdji Hospodin pokolen Levi k slub trval si vyvolil, ml
prvorozen za jistou cenu z tto povinnosti bti vykoupen. Vykupovn to
dlo se obyejn souasn s oistnou obt, kterou pineti musila kad
matka israelsk. Zmon matka obtovati mla jednoho bernka ronho
a jedno holoub nebo hrdliku; matka chud obtovati mla msto bernka
hrdliku nebo holoub, celkem tedy dv hrdliky nebo dv holoubtka.
Tehd Simeon, zaplesav nad tm, e mu popno bylo spatiti Spasitele (srvn.
ot. pedelou), a vraceje dtko, je na lokty sv byl vzal, J osefovi a Pann
Marii, poehnal jim a ekl k P. Marii: Aj, poloen jest tento ku pdu a ku
povstn mnohch v Israeli a za znamen, jemu bude odprno, a tvou vlastn
dui pronikne me. Smysl slov tchto jest tento: Mnoz neuv v nho,
a pro tuto nevru svou zahynou; mnoz vak uv v nho, a doshnou ivota
vcnho. Mnoz budou jemu odpor klsti, protoe uen i skutky jeho
nesrovnvaj se s tm, po em svt ba. Nevslovn bolesti proniknou srdce
tv zvlt pi hrozn smrti Syna tvho.
Slavnost oiovn Panny Marie ili hromnic kon se dne 2. nora. Na
pamtku pouti Rodiky Bo s dtkem do chrmu J eruzalemskho ustanovila
crkev na ten den posvtn prvod s hocmi svcemi. Podntem k zaveden
jejmu bylo, e v starm pohanskm m konvaly se na potku msce
nora nectn prvody po mst na usmen bohv a oitn lid a vech
tvor. (Odtud i nzev msce toho: Februarius od februa = oistn ob.)
Aby oplzl slavnosti ty odstranil, ustanovil pape Gelasius ke konci V. stolet
kesanskou slavnost oiovn panny Marie. Zavedl pi n t vznamn
prvod posvtn, aby snze a rychleji odstranil ony pohansk prvody. Svce,
je pi t pleitosti se svtvaj a v prvodu rozat nosvaj, znamenaj Jee
Krista, jen jest podle slov Simeonovch ve chrm svtlem k zjeven
pohanm. Vc dr a nos ty svce v ruce na znamen, e maj se pidreti
J ee Krista ivou vrou a planouc lskou. Proto nbon kesan rozehuji
tyto svce i pi bouch (odtud hromniky zvan), prosce Hospodina za
milostiv odvrcen veho zlho. Odtud nazv se tato slavnost t
Hromnice. Pon-li kesan umrati, dv se mu t hoc svce
hromnika do ruky, aby ji iv byl pamatovn na Pna a Spasitele svho
a nedal se prudkmi pokuenmi bla uvrci do propasti nevry a nedvry.
3. Kdy se J e v Betlm narodil, pili mudrci od vchodu do
J erusalma, dotazujce se: Kde jest novorozen krl idovsk? Nebo vidli
jsme hvzdu jeho na vchod, i pijeli jsme poklonit se jemu.
198
Antonn Podlaha
Psmo svat neudv ani potu ani jmn mudrc. Starobyl podn udv,
e byli potem ti, e nazvali se: Kapar, Melichar a Baltazar, a konen e
byli krli. Byli to, jak se zd, nelnci nebo emrov kmen arabskch.
Uslyev Herodes otzku mudrc, ulekl se velice, nebo se obval, e
oekvan Messi bude mocnm krlem, kter jej s trnu svrhne. I povolal
k sob knata knsk a zkonnky, aby jemu z knih prorockch oznmili,
kde se Vykupitel narod. Oni pak odpovdli jemu: V Betlm Judskm,
nebo, takto psno jest u proroka (Michee): Aj, ty Betlme, v zemi J udsk,
nikoli nejsi nejmen mezi knecmi msty Judskmi, nebo z tebe vyjde
vvoda, kter spravovati bude lid mj israelsk.
I povolal Herodes tajn mudrce k sob, a vyptval se jich bedliv na as,
kdy se jim hvzda ukzala. Chtl zpsobem tm zvdti sti narozenho
dtka, aby je vyhledati a usmrtiti mohl. Potom vybdl mudrce, aby li do
Betlma, ka skon: Jdte a ptejte se piln po dtti, a kdy je naleznete,
zvstujte mi, abych i j el poklonit se jemu.
Jakmile mudrcov Jerusalm opustili, spatili k velik radosti sv optn
hvzdu, kterou byli vidli na vchod, a kter jim na as byla zmizela.
Hvzda vedla je k Betlmu a stanula nad mstem, kde bylo Bosk dtko.
I vede tam, nalezli mudrcov dt s Mari, matkou jeho, a pade klanli se
jemu, a oteveve poklady sv, obtovali jemu dary: zlato, kadidlo a myrrhu.
Vznamn jsou dary mudrcv: zlato znamen krlovskou dstojnost Jee
Krista, kadidlo jeho pirozenost Boskou, a myrha jeho pirozenost lidskou.
Myrha jest vonn pryskyice, vytkajc z kry kee i zvanho latinsky
balsamodendron myrrha. Uvali j k balsamovn mrtvol.
Mudrcov, byve napomenuti ve snch, aby nevraceli se k Herodovi, jinou
cestou vrtili se do vlasti sv.
Pchodem a klannm se krlv zaalo naplovati se i ono proroctv
Isaiovo, kter crkev sv. ve svten formul men byla pojala. J est pak to
proroctv nsledujc:
Vsta, osv se Jerusalme! Nebo pichz svtlo tv a slva
Hospodinova nad tebou vzchz. Nebo aj, tma pikrv zem a mrkota nrody:
ale nad tebou vzchz Hospodin a slva jeho tob se zjevuje. I chod nrodov
ve svtle tvm a krlov v lesku, jen tob vzeel. Pozdvihni vkol oi svch
a viz: vickni tito shromauj se a pichzej k tob: synov tvoji z daleka
pichzej a dcery tv pichzej ze vech stran. Tehd uz a radost oplvati
bude a diviti se bude i roz se srdce tv, kdy se obrt k tob mnostv
moe (tj. mnostv obyvatel moe i zmoskch, aneb ostrovan) a sla
pohan pijde k tob. Mnostv velbloud pikryje t, dromedi z Madian
a Efy; vichni ze Sby pijdou, zlato a kadidlo nesouce a chvlu Hospodinu
zvstujce (Isai 60, 1-6).
199
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Vyplovn se tohoto proroctv, je pchodem mudrcv i svatch t krl
ze zem vchodnch se zapoalo, pokraovalo bhem vech stolet. Kick
vpravy stedovk ztlesuj slova prorokova velikolepm zpsobem,
a poutnick vpravy, je dosud jet a i z Ameriky do J erusalma se
podnikaj, jsou doslovnm vyplnnm onoho proroctv. Proroctv to spluje se
jet dokonaleji tm, e nrodov vech psem zemskch, ani nu a Koreu
nevyjmajc, vc a vce k duchovnmu J erusalmu, k crkvi J ee Krista se
pimykaj.
Svtek zjeven Pn (6. ledna), kter obyejn nazvme svtkem sv. t
krlv, jest jednm z nejstarch a nejvtch v crkvi vbec. Zjeven Pn
jest pedmtem jeho oslavy. V prvnch stoletch stl tento svtek vce
v poped neli vnoce; byl pokldn za svtek, kterm pozdravujeme zjeven
se Syna Boho mezi lidmi, zvlt pak mezi svtem pohanskm.
Toho dne oslavuje se troj zjeven se Pn: 1. jeho zjeven se mudrcm,
tmto prvnm zstupcm pohanstva, kte pili poklonit se novorozetku. 2.
kest Kristv skrze sv. Jana, pi nm svtec tento pede vm lidem jej
prohlsil za bernka Boho, kter snm hchy svta (sv. J an 1, 29); 3.
zzrak promnn vody ve vno pi svatb v Kni Galilejsk, tento prvn
zzrak, kterm spasitel jakoto prorok od Boha poslan veejn se povil
(ev. sv. J ana 2, 1-11). Za nejhlavnj pedmt svtku pokld se klann se
mudrcv a to z uvedenho ji dvodu, ponvad toti mudrcov byli prvn
z nrod neidovskch, kte novorozenmu krli idovskmu hold svj
sloili. V jejich povoln k jeslikm Pn slavme tud povoln pohanv,
slavme radek Bo, vedle nho od t chvle netoliko mal nrod idovsk,
nbr vekero lidstvo, a tud i my v nrod Bo, ve velikou rodinu Bo
sjednoceni a milostmi Novho Zkona obdaeni bti mli. Proto stal se tento
svtek obzvltnm svtkem missi pohanskch, a msk propaganda ili
vychovvac stav pro missione celho svta slav v den epifanie svoji
proslulou slavnos jazykv, pi n chovanci stavu pednkami v perznch
eech vznamu svtku vysvtluj a oslavuj.
4. Herodes oekval njak as netrpliv nvrat mudrcv. Kdy vak
poznal, e ek marn, rozhnval se nramn a rozkzal, aby usmrcena byla
v Betlm a v celm okol jeho vechna pacholtka v st do dvou let a ne.
Domnval se, e tak obvan Vykupitel zabit bude spolu s nimi.
oldni vykonali neprosn krut rozkaz Herodv: brali pacholtka
z nru mateskch a usmrcovali je. I ozval se vude pl a kvlen matek
oplakvajcch syn svch a nenalzajcch tchy.
Poet povradnch dtek nen znm. Bylo jich asi 90. Pacholtka tato
nazvaj se v etin ode dvna mltka Betlmsk. Ctme je jako svat
200
Antonn Podlaha
muednky, ponvad a nebyla poktna vodou, doshla ktu krve tm, e za
Krista ivot svj dala. Svtek mltek slav se dne 28. prosince.
O ukrutnosti Herodov zaznamenali i djepiscov pohant podrobn
zprvy. Mezi jinm dal Herodes na sklonku ivota svho i vlastnho syna
svho Antipatra usmrtiti.
Herodes, jen prvem Ukrutn slove, zemel r. 2. po narozen Krista Pna
hroznou smrt. Tlo jeho bylo erednou nemoc schvceno: dy jeho otkaly,
maso hnilo na nm, ervi prolzali jeho tlem. Due jeho pak muena zlm
svdomm a neustlmi obavami ped zradou a klady.
Kdy Herodes zemel, ukzal se andl Pn ve snch Josefovi v Egypt
a ekl jemu: Vsta, vezmi dt i matku jeho a jdi do zem israelsk, nebo
zemeli ti, kte hledali bezivot dtte.
Vstal tedy J osef, vzal dt i matku jeho, a el do zem israelsk.
Ale kdy na hranicch uslyel, e Archelaus, syn Herodv, ukrutnost otci
svmu se rovnajc, kraluje v J udsku, bl se tam jti.
K rozkazu Bomu, jeho dostalo se mu ve snch, odebral se do zem
Galilejsk, a bydlel ve mst Nazaret.
K tomu dokld sv. evangelista Matou, e se tak stalo, aby se naplnilo,
co povdno bylo skrze proroky, e Vykupitel Nazaretskm, to jest
opovrenm slouti bude. Byli zvlt obyvatel msta Nazaretu
v opovren u ostatnch id, kte se jim vysmvali, e v psm svatm
Starho Zkona o Nazaretu nieho nen zaznamenno
134. Co vme z mld Jeova?
Z mld J eova vme:
1. e el, kdy mu bylo dvanct let, se svmi rodii na
slavnost do Jerusalma, tam zstal a byl po tech dnech od
nich v chrm nalezen;
2. e byl rodim svm poddn, prospval vkem
moudrost a milost u Boha i u lid a vedl ivot skryt, a
zaal konati svj veejn ad uitelsk.
Po nvratu z Egypta il J e v Nazaret pod ochrannou Panny Marie a sv.
J osefa. Psmo sv. uvd z cel doby tto jedinou udlost, kter se stala ve
dvanctm roce ivota Kristova. id toti, majce pouze jeden chrm,
nemohli z krajin vzdlenjch choditi do nho astji. Avak na svtky
velikonon, letnic a stnk byl povinen kad id odebrati se do J erusalma,
aby ptomen byl slubm Bom ve chrm. eny nebyly k tomu zavzny,
201
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
ale mnoh z nich chodvaly do chrmu aspo o velikonocch. Podobn inila
i Panna Maria se sv. J osefem. Kdy pak byl J osef ve dvancti letech, vzali ho
s sebou na svtky velikonon. Nebo od toho roku vku svho stval se
mlad Israelita, jak kali, synem zkona, tj. zkonu podrobenm, a tedy
i povinnm na een svtky choditi do Jerusalma do chrmu. V Jerusalm
zstali po cel tden; nebo tak dlouho trvaly svtky. Potom vraceli se J osef
a Maria, ale Je zstal v chrm. A nevdl o tom ani Josef ani Maria. Zstal
tam nikoliv nhodou, ani z neposlunosti k rodim, nbr po vli nebeskho
Otce svho. Chtl zajist Bh Otec, aby Pn Je ji nyn projevil boskou
moudrost svou a snad tak, aby pkladem svm nauen dal, e vce slu
poslouchati Boha ne lid. Josef a Maria nevdli o tom. Mysleli, e Pn Je
jest v nkterm jinm zstupu poutnkv. Nebo id nechodili na slavnosti
a od nich jednotliv, nbr v zstupech, ne sice tak, e byli li zvl mui,
zvl eny a zvl mlde dospvajc, nbr tak, e lid jednoho neb vce
mst kreli za sebou v karavanch nebo druinch vce nebo mn od sebe
vzdlench, obyejn ptel a soused pohromad, a veer seli se vichni na
spolenm noclehu. Jednotliv karavany ty drely se pi sob vtinou tak
v Jerusalm, ale mnohdy byly tam moc petreny kiujcmi se proudy
poutnk jinch tak, e nebylo s podivenm, jestli pi velikm nvalu cizincv
oddlen byl len rodiny od lenv ostatnch a dostal se do jin druiny
znmch. Mimo to u id palestinskch pechzel chlapec ji rokem
dvanctm do vku jinoskho a dostval potom vt svobodu od rodiv.
Panna Maria pak a sv. J osef pokldali tm mn za potebn, aby bdli
zkostliv nad Jeem, nebo vdli, e jest vtlenm Synem Bom. Kdy
tedy po slavnosti velikonon chtli nastoupiti cestu zpten s nkterou
druinou znmch a Jee nevidli kolem sebe, ani na blzku, pili snadno na
mylnku, e se dostal do jin druiny a vydal se s n ji na cestu k domovu.
S tou mylnkou dali se na cestu; myslce, e se s nm sejdou alespo veer.
Dle podn doli pouze do Birehu, 16 km od Jerusalma vzdlenho. Nebo,
nevyli hned z rna a nespchali. Kdy pak veer seli se na noclehu
s ostatnmi pbuznmi, hledali ho hned mezi nimi. Ale nikdo o nm nevdl.
Vrtili se proto druhho dne do J erusalma a hledali ho vudy po mst;
a nenaleze ho, li tetho dne do chrmu. A hle, tu Je sedl mezi uiteli
a zkonnky, jakoby byl jeden z nich, poslouchal je a otazoval se jich tak, e
vichni, kte jej slyeli, uasli nad rozumnost a odpovmi jeho. Tak Josef
a Maria divili se, spative jej, ale nikoliv pro jeho rozumnost nebo vdli
e v nm jsou poklady moudrosti bosk, nbr proto, e proti jejich nadn
sedl mezi uiteli, otazuje se jich. Maria vak, dobe vdouc, e Pn Je
nein nic bez piny, pla si seznati, pro zstal tu bez jejich vdom a tm
boles tak velikou jim zpsobil. Plna lsky tedy a tuby zvdt onu pinu,
202
Antonn Podlaha
ekla k nmu: Synu, pro jsi nm tak uinil? Aj, otec tvj a j s bolest hledali
jsme tebe? A tu Je, rovn pln pvtivosti, vysvtlil jim, e nebylo teba
pipoutti si tak velikou bolest, a starost o nho, jeto z toho, co o nm vd,
mohli seznati, e nevzdlil se od nich, le z poslunosti k nebeskmu Otci
svmu, a tedy e neptomnost jeho neme chovati v sob nic, pro by mli
bti zkostliv o nho. Pravil: Co jest, e jste mne hledali? Zdali jste
nevdli, e v tom, co jest Otce mho, musm bti? Ale oni nesrozumli
dokonale slovu tomu: Nebo a vdli, e jest Synem Bom a posln na svt
k vykoupen lidstva, nevdli pece, kterm zpsobem lidstvo vykoup.
J e pak, dav nyn ji veejn na jevo vy svoji dstojnost a poukzav i
k budoucmu adu svmu uitelskmu, navrtil se s J osefem a P. Mari do
Nazareta a byl jim poddn. A prospval moudrost a vkem a milost u Boha i
u lid, dvaje m dle tm vce na jevo svoji moudrost (srvn. ot. 117. str. 165.)
a konaje skutky ctnosti, je nejen vydvaly svdectv o velikm zalben, kter
nebesk otec m v nm, nbr tak u lid mu lsku zjednaly.
Kristus Pn vedl ivot skryt, tj. il v stran v Nazaretu, utajuje dosud
boskou svoji moc a dstojnost, take nikdy nic takovho na nm
nepozoroval; il jako nejprost a nejobyejnj z lid, pomhaje Josefovi pi
emesle jeho tesaskm.
Skrytm ivotem svm dv nm J e vzor pravho kesanskho ivota
ve vednch, obyejnch pomrech, v jakch vtina z ns lid ije. Dle vzoru
jeho m to bti ivot modlitby, poslunosti a prce v pokornm stran.
Tajemstv dtstv a mld Jeova jsou krtce vyjdena v tajemstvch
rence radostnho (viz Pdavek . 20).
Jak dlouho trval skryt ivot Jev? A do t doby, kdy zaal konati svj
veejn ad uitelsk, tj. a zaal veejn lidi vyuovati; co maj viti
a initi, by doli spasen. Msto uitelsk, ad mono ci tak ad
prorock, protoe pednm kolem prorok bylo lidu boskm pravdm
uiti.
135. Kdy zaal Pn Je konati svj ad uitelsk?
Pn Je zaal konati svj ad uitelsk, kdy mu bylo
ticet let.
Teprve kdy bylo Pnu Jei ticet let zaal konati svj ad uitelsk,
jeliko zkon Mojv dovoloval jen tomu veejn vyuovati, kdo toho vku
doshl.
203
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
136. Co bylo ppravou na uitelsk ad Pna Jee?
Ppravou na uitelsk ad Pna Jee bylo toto:
1. Jan Ktitel kzal pokn a svdil, e Je jest bernek
Bo, kter snm hch svta;
2. J e se dal od J ana v ece Jordn poktti;
(Slavnost sv. Jana Ktitele, 24. ervna.)
3. pi ktu Jeov Duch svat sestoupil na nho viditeln
ve zpsob holubice, a Bh Otec vydal hlas: Tento jest syn
mj mil, v nm jsem sob zalbil (Mat. 3, 17.);
4. Je odeel, veden jsa od Ducha svatho, na pou
a tam se tyicet dn a noc postil; byl pak pokouen od
bla, a andl mu slouili.
(tyicetidenn pst.)
Dle pedpovdi proroka Isaie (viz ot. 122 str. 172.) a Malachie (viz
ot. 122. str. 172.) ml ped Messiem vystoupiti pedchdce a lid na pchod
jeho pipravovati. K tomu vyvolil Bh sv. Jana Ktitele.
Za asu Heroda I., krle Judskho, il v msteku Hebron v horch
judskch knz Zachari s manelkou svoj Albtou. Oba byli zbon
a spravedliv. Nemli dtek, a oba byli ji sta. Modlvali se astokrte, aby je
Bh synem i obdail. (Hebron le asi 7 hodin jin od Jerusalma.)
Dle nazen krle Davida, je i po nvratu ze zajet bylo zachovvno, byli
kn rozdleni ve 24 tdy, kter stdav vdy cel tden ve chrm
J erusalemskm slubu konati musily. Zachari byl ze tdy Abiovy, a kdy
tud pila ada na tdu tuto, aby konala ve chrm kony bohosluebn,
odebral se i on do Jerusalma. Losem byl mu pidlen kol, aby kadho dne
ve svatyni zapaloval na olti k tomu urenm vonn kadidlo.
I veel Zachari do svatyn, a velik mnostv lidu ekalo v ndvo
chrmovm modlc se a ekajc, a Zachari ze svatyn se vrt a jemu, jako
obyejem bylo, poehnn knsk udl.
Ve svatyni zjevil se Zachariovi andl, stoje na prav stran olte
zpalnho. Zachari, uzev andla, ulekl se velice. Andl vak ekl jemu:
Neboj se, Zacharii, nebo vyslyna jest modlitba tv: narod se tob
a manelce tv syn, jej nazve Jan. Bude mti z nho rados velikou,
a mnoz budou se radovati z jeho narozen; bude, zajist velik ped Pnem.
Vna a npoje opojnho nebude pti (to jest: povede svat, odkav ivot, jak
204
Antonn Podlaha
vedli u Israelit ti, kdo zavazali se slibem nazirejskm a sluli nazireov tj.
zaslben, oddlen, svat), a Duchem svatm dve jet, ne se narod bude
naplnn. Mnoh ze syn israelskch obrt k Bohu, a pipravovati bude lid
s horlivost a moc, jakou vynikal druhdy prorok Eli, na ptho
Vykupitele.
Zachari, pekvapen jsa neoekvanou zvst, e vypln se dvn jeho
pn, chtl nabyti jistoty, i pravil k andlovi: Po em poznm, e stane se, co
jsi mi byl oznmil?
Pochybnost svou, proheil se Zachari. Nezleela vak vina jeho v tom,
e dal znamen na andlu, ale v tom byla vina jeho, e nedbaje slov
andlovch, pihlel jedin ke st svmu a sv manelky a nevil, e by se
stalo, co podle du pirozenho zdlo se mu nemonm. Vida tedy andl, e
Zachari pochybuje o pravd jeho slov, hledl pohnouti jej k ve pevn. A
proto upozornil je pedem na svou dstojnost. ekl: J jsem Gabriel, kterm
stoj ped Bohem, a posln jsem, abych k tob mluvil a ty vci tob oznmil.
Potom dal mu znamen, jako byl Zachari dal, aby poznal, e se stane, co
mu zvstoval, ale dal mu znamen takov, kter bylo zrove trestem za jeho
nevru. Pravil: Aj hle, bude nm a do dne, v kterm se tyto vci
stanou.
Lid oekval Zacharie a divil se, e tak dlouho ve svatyni prodlv. Kdy
pak konen Zachari ze svatyn vyel, a nemohl obvykl ehnac modlitby
nad lidem pronsti, poznali ptomn z toho, jako i z posunk jeho, e ml
vidn ve chrm.
Kdy pak skonila se doba sluby jeho, odeel Zachari do domu svho.
Zaslben Zachariovi dan se vyplnilo: narodil se Albt, manelce
jeho, syn. Uslyeve to soused a pbuzn jej, pili, aby radovali se spolu
s n. Tehd navtvila ji i bl. P. Maria (srvn. ot. 130. str. 190.). Kdy pak dne
osmho mlo bti dno dtku jmno, chtli, aby nazvno bylo jmnem
otcovm Zachari. Ale matka ekla: Nikoli, ale slouti bude J an. I ekli
k n: Vdy nen nikoho v pbuzenstv tvm, kter by slul tmto jmnem.
Tzali se tedy Zacharie, kter dosud jet byl nm, jak by chtl syna svho
nazvati. A on podav tabulku, napsal na ni: J an jest jmno jeho. A ihned
rozvzn jest jazyk jeho. Zachari pak velebil, Duchem svatm jsa naplnn,
Boha tmito nadenmi slovy: Blahoslaven budi Pn, Bh Israelsk, nebo
navtvil lid svj a pipravil vykoupen jemu! I vyzdvihl nm roh spsy
v dom Davida, sluebnka svho, jako mluvil skrze sta svatch prorok
svch po vechny vky, vysvobozen z moci neptel naich, a z ruky vech,
kte nenvid ns, aby uinil milosrdenstv s otci naimi a rozpomenul se na
smlouvu svou svatou, na psahu, kterou pishl Abrahamovi, otci naemu, e
nm to d, abychom beze strachu, z ruky neptel naich vysvobozeni jsouce,
205
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
slouili jemu ve svatosti a spravedlnosti ped nm po vecky dny sv. A ty,
dt, prorokem Nejvyho slouti bude, nebo pjde ped tv Pn
pipravovat cest jeho, aby dno bylo umn spasiteln lidu jeho na odputn
hch jejich, pro srden milosrdenstv Boha naeho, v nmto navtvil ns,
vyed z vsosti aby svtil tm, kte ve tm a v stnu smrti sed, aby obrtil
nohy nae na cestu pokoje.
I rozltla se zvs o podivuhodnch udlostech, kter staly se pi narozen
Janov, a vichni, kte o nich slyeli, s podivem se tzali: m asi toto dt
bude? Ruka Pn jesti s nm. Kdy pak J an povyrostl a i na duchu
zmohutnl, odebral se na pou, a tu o samot trvil ivot svj a do t doby,
kdy veejn vystoupiti ml jakoto pedchdce Pn.
Tehd (asi r. 782. po zalo. ma) pikzal mu Bh, aby zapoal tuto
innost svou. A Jan poslechnuv ihned, vyel a chodil po v krajin Jordnsk
a kzal kest na odputn hchv vyzvaje lid, aby poknm pipravil se
k dosaen odputn hchv a kt ty, kte vyznvajce hchy sv, skuten
ivot svj polepili nebo polepiti chtli. Nebyl tedy kest Janv ktem
svtostnm a nepsobil milosti, ale byl: 1. ppravnm, bud pravou kajcnost
a tak pipravoval ku pijet odputn hchv, 2. obraznm, jeliko naznaoval
ono oitn duevn, ke ktermu lovk ml se pipraviti poknm, a 3.
pedobraznm jeliko pedobrazoval kest Kristv, kter skuten psob
oitn duevn.
Kzan sv potvrzoval Jan svm pkladem. Vedl zajist ivot velmi psn.
Ml roucho ze srsti velbloud a ps koen okolo beder svch a pokrm jeho
byl kobylky a med lesn (= nepochybn sladk va vytkajc z nkterch
strom, kdy se poran kra jejich).
Kdy tak Jan psobil, volaje: ite pokn, nebo piblilo se krlovstv
nebesk, roznesla se brzy povs o nm daleko iroko; i rostl proto poet
poslucha jeho m dl tm vce. Vychzeli k nmu z J erusalma a ze veho
J udska i ze v krajiny pi Jordnu a ktni byli od nho v Jordn, vyznvajce
hchy sv.
Vystupovnm svm zpsobil sv. Jan tak mocn dojem, e vzelo mezi
lidem mnn, nebyl-li by on snad Kristus, zaslben Vykupitel. Jan, dovdv
se o tom, ihned vyvrtil mnni to, vydav zrove skvl svdectv Vykupiteli.
Pravil vechnm: J ktm vs vodou ku pokn, ten pak, kter po mn
pijde, mocnj jest neli j, jemu nejsem hoden rozvzat emnka u obuvi
jeho a obuvi nositi; ten vs bude ktti Duchem svatm a ohnm; jehoto
vjeka v ruce jeho; a vyist humno sv a skromd penici svou do obilnice,
ale plevy pliti bude ohnm neuhasitelnm.
Akoli vak Jan tak skvle vydal svdectv o Kristu, pitaje mu psobnost
boskou, neznal ho pece dosud osobn. On sm dosvduje to slovy A j
206
Antonn Podlaha
ho neznal, ale kter mne poslal ktt vodou, ten mi ekl: Nad km uz
Ducha sv. sestupujcho a na nm zstvajcho, ten jest, kter kt Duchem
svatm. Bh sm dil vci tak, aby sv. Jan nespatil Krista dosud, a byl
pbuzn s nm jako lovkem. Nebo chtl, aby tm vnjm bylo svdectv
Janovo, jsouc prosto veho podezen, e snad umluvil se s Jeem. Akoli
vak neznal Krista osobn, pece vdl nejen, e ji brzy se objev, nbr i, e
pijde k nmu na pou. A tak se tak stalo. Kdy jednoho dne zase ktil, piel
tak J e z Galileje k J ordnu k nmu a chtl, aby poktn byl od nho. Jan,
osvcen byv milost Bo, poznal jej, podobn jako byl ctil ptomnost jeho,
jsa jet v ivot matky sv; a proto pln cty a pesvden, e on jest nejen
prost velikho hchu nbr i zdroj veker svatosti, zdrhal se poktti jej
ka: J od tebe mm poktn bti, a ty jde ke mn? Ale J e odpovdaje,
ekl jemu: Nech tak nyn, neb nm slu naplniti velikou spravedlnost Bo.
A tedy byl bez hchu, chtl pece pijati kest pokn, jako by byl hchy ml,
a to proto, ponvad toho dala spravedlnost bo i odvk radek, kter
Bh Otec pojal o vykoupen lidstva. Ml, zajist Vykupitel po tomto radku
Bom pijati tak kest pokn, aby hned na potku veejnho psoben
svho ukzal, e bere na sebe hchy lidstva a chce za n dostiuiniti. Jan,
uslyev odpov Kristovu, nezdrhal se ji vce; ale poktil jej v Jordn. Na
to Je, jsa poktn, vystoupil hned z vody a modlil se. A aj, kdy se modlil,
otevelo se nebe, a Duch svat sestoupil v tlesn zpsob holubice na nj;
a hlas s nebe stal se: Ty jsi Syn mj mil, v Tob jsem si zalbil. Uvedl jej
tak Bh sm ve vykupitelsky ad jeho. Nebo, sotvae Pan Je pijetm ktu
pokn dal na jevo, e chce dosti initi za hchy lidstva, ji vydal mu Otec
nebesk svdectv, e jest Synem jeho milm, a tedy e milm bude mu i dlo,
jeho podjm se pro lidstvo: Duch svat pak vstoupil na nj v podob
holubice, kter byla obrazem istoty, mrnosti a lsky a upomnala na onu
holubici, kter Noemovi zvstovala nov ivot a pokoj, a tak naznail, e Pn
J e jest pln Svatosti a Vykupitel lidstva, kter vystoup s mrnost a lskou
a nov ivot a pokoj pinese lidem.
Kdy poktn byl Pn Je, odeel na pou (Kvarantanii, severovchodn
od J erusalma), puzen jsa tam od Ducha sv. Na pouti t postil se 40 dn a 40
noc. Po tyiceti dnech vak poddal se dobrovoln citu tlesnho hladu
a zlanl. A pleitosti t pouil bel, aby pokouel ho ke hchu. Nevdl,
o tajemstv vtlen Syna Boho, ani o tom, e J e, jsa Bohem i lovkem
v jedn osob, neme heiti, ale uslyev, kterak Bh Otec prohlsil jej za
Syna svho, a vda z danch proroctv, e jest posln, aby lidstvo vykoupil,
odvil se pokoueti i svdti jej k hchu, jednak aby seznal jasn jeho
bytnost, jednak aby, mono-li, zabrnil vykupitelskmu dlu jeho. Pn J e
pak pipustil pokuen to, ponvad chtl hned na potku veejn psobnosti
207
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
sv utkati se s nm, aby, jako prvn lovk v pokuen klesnul a tm celmu
lidstvu ukodil, tak on nad nm zvtzil a tm celmu svtu prospl, jako i aby
nm milost proti pokuenm zaslouil a pklad dal, kterak i my klady zlho
ducha a pokuen k hchu vbec odreti a pemhati mme. A pistoupiv
pokuitel, ekl jemu: J si-li Syn Bo, rci, a kamen toto chlebov jsou. On
pak odpovdaje ekl: Psno jest: Ne samm chlebem iv jest lovk, ale
kadm slovem, kter vychz z st Boch.
Tedy pojal ho bel do svatho msta a postavil ho na vrch chrmu a ekl
mu: J si-li Syn Bo, spus se dol. Nebo psno jest, e andlm svm
pikzal o tob, a na ruce uchop t, abys snad o kmen nohy sv neurazil.
I ekl mu Je: Zase psno jest: Nebude pokoueti Pna Boha svho.
Opt pojal ho bel na horu vysokou velmi a ukzal mu (nepochybn ve
vzduchovch jakchsi obrazech) vecka krlovstv svta i slvu jejich a ekl
J emu: Toto vecko tob dm, jestlie padna bude se mi klanti. Tehdy d
mu J e: Odejdi satane! nebo psno jest: Pnu Bohu svmu se klanti
a jemu sammu slouiti bude.
Tehdy opustil ho bel, a aj andl pistoupili a slouili jemu. (Ev. sv.
Matoue 4, 1-11.)
Pemohl tak Pn Je dost tla, pchu ivota a dost o, troj to druh
pokuen, v nich zahrnuta jsou vecka pokuen, kter pichzej na lovka.
Ped velikonoci ukld crkev vcm tyicetidenn pst, dc se
pkladem P. Jee. Pst ten trv od popelen stedy a do Bl soboty, tedy
prv tyicet dn, odeteme-li nedle, kdy pst pedepsn nen. Pokud zprvy
nae zpt do dvnch dob shaj a shaj a do dob blzkch dob apotolsk
byl tento tyicetidenn pst zachovvn, i meme z dobrch dvod
tvrditi, e jest pvodu apotolskho.
Sv. Jan neustle svdil, e Kristus Pn jest zaslben Vykupitel. Kdy
Kristus Pn z pout k nmu zase piel, tu sv. Jan uzev jej, an jde k nmu,
ekl: Hle, Bernek Bo, kter snm hchy svta! Tento jest o nm jsem
pravil: Po mn pichz mu, kter pede mnou uinn jest: nebo prvnj byl
neli j. A j ho neznal, ale aby oznmen byl v Israeli, proto jsem j piel ktt
vodou. A j ho neznal: ale kter mne poslal ktt vodou, ten mi ekl: Nad
km uz Ducha sstupujcho a na nm zstvajcho, ten jest, kter kt
duchem svatm. A j vidl, a svdectv jsem vydal, e tento jest Syn Bo.
Druhho dne opt stl Jan a i dva z uennk jeho. A vida Jee an jde, ekl:
Hle, Bernek Bo. (J an 1, 29-36.) *
*
Sv. Jan pozdji jet jedenkrte vydal svdectv o Kristu. Uennci jeho pili k nmu
kouce: Miste, ten, kter byl u tebe za Jordnem, jemu jsi ty vydal svdectv, hle on kt,
a vickni jdou k nmu. Odpovdl Jan a ekl: Neme lovk vzti nieho, leby jemu dno
208

Antonn Podlaha
137. Kterak konal Pn Je svj ad uitelsk?
Pn Je konal svj ad uitelsk takto:
1. chodil ve sv vlasti z msta na msto a vude dobe inil;
2. pijmal uennky a vyvolil z nich dvanct apotolv;
3. uil pravdm, kter viti, a ctnostem, kter konati
mme.
Od t doby, kdy z pouti se vrtil, poal P. Je uiti. Nevyuoval na
jedinm mst, nbr chodil z msta na msto po vlasti sv Palestin. Uil ve
mstech i vesnicch v modlitebnch, je nazvali se sbornice ili synagogy
anebo tak i koly. Ale i pod irm nebem, na horch a na bezch jezera
Genesaretskho astokrte vyuoval zstupy. Vude, kde vhodn k tomu
ukzala se pleitost, jal se vyuovati.
Kristus Pn vude dobe inil, tj. vude prokazoval lidem skutky tlesnho
i duevnho milosrdenstv a nesmrn dobrodin vbec. Uenm svm uvdl
lidi na cestu k vnmu spasen vedouc, kajcm hchy odpoutl, nasycoval
lan, uzdravoval nemocn a ksil mrtv. To ve konal Kristus Pn, ani by
toho lid zasluhovali, z pouh lsky a slitovn.
Kristus Pn pijmal uennky. Uennk jest tolik co k a prvodce.
bylo s nebe. Vy sami svdectv mi dvte, e jsem ekl: J nejsem Kristus, ale posln jsem ped
nm. Kdo m nevstu, enich jest: ptel pak enicha, kter stoj a sly ho, radost se raduje pro
hlas enicha. Proto tato radost m naplnna jest, On mus rsti, j pak se meniti, Kdo s hry
piel, nade vecky jest: kdo jest z zem, z zem jest, a o zemi mluv. Kdo s nebe piel, nade
vecky jest. A co vidl a slyel, o tom svd, a dn svdectv jeho nepijm. Kdo pak
svdectv jeho pijal, zpeetil, e Bh pravdomluvn jest. Neb koho poslal Bh, slova Bo
mluv: neb ne na mru dv Bh ducha. Otec miluje Syna a vecko dal v ruku jeho. Kdo v v
Syna, m ivot vn; ale kdo jest nevc Synu, neuz ivota, nbr hnv Bo zstv na
nm. (Ev. sv. Jana 3, 26-36.). Tak dokonil Jan velikolepm svdectvm tmto svoji lohu.
Brzy na to byl uvznn v pevnosti Macherntos. Uvznil jej Herodes Antipas, tetrarcha
galilejsk a perejsk krajiny, a to pro vtky, kter mu Jan byl inil. Herodes toti, pobyv kdysi v
m, odvedl bratru svmu Filipovi, kter tam il jako soukromnk, manelku jeho Herodiadu i
s dcerou Salome a il s n v nedovolenm manelstv jet za ivota Filipova. To vytkal mu
Jan zcela rozhodn ka: Neslu se tob mti manelky bratra tvho. Nvodem Herodiady byl
pak sv. Jan sat.
Slavnost sv. Jana Ktitele kon se dne 24. ervna a to pamtka jeho narozen. Sv. Jan Ktitel
jest ze vech svtc jedin, jeho pamtku narozen crkev sv. kon kdeto u jinch svtc
oslavuje vron den jejich smrt. U sv. Jana K. in crkev vjimku proto, e tehd kdy P.
Maria Albtu navtvila, zplesalo jak d Psmo sv. nemluvtko v ivot Albtin, nebo
zvltnm psobenm Bom bylo uvdomno o ptomnosti Spasitelov v ivot P. Marie,
a zrove zbaveno hchu prvotnho. Mimo to kon crkev sv. dne 29. srpna pamtku Stt sv.
Jana.
209

VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Prvnmi uennky Pna Jee byli dva uennci sv. Jana Ktitele, kte byli
prv ptomni, kdy sv. Jan nazval Krista Pna Bernkem Bom.
Uslyeve to, li za J eem. Obrtiv se pak J e a uzev je, ani jdou za nm,
d jim: Co hledte? Kteto ekli jemu: Miste, kde bydl? D jim:
Pojte a vizte! Plni radosti li tedy s nm na msto, kde bydlel a zstali
u nho ten den. Jeden z tchto uennk jmenoval se Jan, jen se pozdji stal
apotolem a evangelistou, druh slul Ondej. Ten ml bratra, jemu kali
imon. I el k nmu a ekl: Nalezli jsme Krista. A tu imon zaradoval se
tak, e chtl ihned jej vidti. I pivedl jej Ondej k Jeovi. A pohledv na
J e, ekl: Ty jsi imon, syn Jonv; i ty bude slouti Petr tj. Skla. Tm
dal Kristus Pn na jevo vevdoucnos svoji a naznail t, e bude Petrovi
sven ad vysok. Nazejt chtl pak Je vyjti do Galilee a nalezl Filipa
i ekl jemu: Poj za mnou. Nebo vdl, e jest to mu srdce lechetnho
a hoden, aby byl jeho uennkem. Byl pak Filip z Bethsaidy, msta Ondejova
a Petrova, a ml ptele, jmnem Nathanaele, jen slul jinak Bartolomj. Toho
naleznuv, ekl jemu: O kterm psal Moj v zkon a proroci, toho nalezli
jsme, J ee syna J osefova z Nazaretu. Nathanael ekl Filipovi s podivem: Z
Nazareta me co dobrho bti? (Srvn. ot. 133. str. 197.). Ale Filip
nevyvracel pochybnosti jeho, nbr pouze vyzval jej, aby el s nm a sm se
pesvdil. I el. A kdy Je spatil jej, an jde k nmu, ekl o nm: Aj, prv
Israelsk, v nmto nen lsti. I d jemu Nathanael: Odkud mne zn?
Odpovdl Je a ekl jemu: Prv ne t Filip zavolal, kdy jsi byl pod
fkem, vidl jsem tebe. Poznav tedy Nathanael, e Je jest vevdouc,
zvolal pln podivu a cty: Miste, ty jsi Syn Bo, ty jsi krl israelsk.
Odpovdl jemu Je a ekl jemu: e jsem tob ekl: Vidl jsem t pod
fkem, v; vt vci nad to uz. Z potku bvali tito uennci toliko
njak as s Kristem Pnem, ale pak vraceli se vdy ke svm rodinm a ku
pracem svm. Ale po nkterm ase povolal Kristus Pn k sob nejprve tyi
uennky na vdy. Jednoho dne odeel k jezeru Genezaretskmu, kter slulo
tak moem Galilejskm. A chod podle nho, uzel dva bratry, imona,
kter slove Petr, a Ondeje, bratra jeho, oni stojce na lodi, poutj s do
moe, nebo byli rybi. I d jim: Pojte za mnou a uinm z vs rybe lid. A
ani hned opustive st, li za nm. A pooded odtud, uzel jin dva bratry,
Jakuba, syna Zebedeova a bratra jeho Jana, na lodi se Zebedeem otcem jejich
ani spravuj st sv; a povolal jich. A oni hned nechave otce svho Zebedea
s njemnky na lodi, li (zajist za souhlasu otcova) za nm.
Kdy jednoho dne Kristus Pn el z Kafarnaa k moi Galilejskmu, uzel
publikna (celnka), jmnem Lvi, jen jinak t Matou slul, an sed na celn.
I ekl jemu: Poj za mnou! (tj. bu mm uennkem!) A on opustiv
vechno, vstal a el za nm.
210
Antonn Podlaha
Poet uennk Jeovch podobnm zpsobem mnoil se neustle.
Z uennk svch vyvolil pak Kristus Pn apotoly, jakoto budouc
pedstaven crkve sv. Jeliko pak pi tom lo o vc velice dleitou, vyel
Kristus Pn dve na horu a modlil se tam po celou noc; ano i uennky sv
ped tm vyzval k modlitb, ka: e zajist mnoh, ale dlnk mlo. Proste
tedy Pna n, a pole dlnky na e svou. A kdy byl den, povolal
uennk svch a vyvolil z nich dvancte, kter i apotoly (vznam slova
toho viz v ot. 8. na str. 17.) nazval, a to: imona, ktermu dal jmno Petr,
a Ondeje, bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartolomje, Matoue
a Tome, Jakuba, syna Alfova, a imona, kter slove Zelotes, a Judu,
bratra J akubova, a Jide Ikariotskho, jen J ee zradil.
Kristus Pn uil pravdm, kter viti mme, tj. hlsal pravdy, je musme
viti, chceme-li dojti spasen. Tyto pravdy musme viti, tj. pevn za pravdu
mti.
Kristus Pn uil ctnostem, kter konati mme, tj. uil, kterak dle vry ivi
bti mme.
138. m potvrzoval Pn Je pravdu svho uen?
Pn Je potvrzoval pravdu svho uen:
1. svatost svho ivota;
2. svdectvmi svatho psma;
3. zzraky a proroctvmi.
Kristus Pn potvrzoval pravdu svho uen, tj. dokazoval, e pravda jest, emu
uil. Prostedky, jimi Kristus Pn k potvrzen pravdy svho uen uval, byly tak
pesvdujc, e dn rozumn lovk neme o pravdivosti uen jeho
pochybovati.
Kristus Pn potvrzoval pravdu svho uen svatost svho ivota. Kristus
Pn nikdy nezheil. Byl sice astji pokouen od zlho ducha i od lid, nikdy
vak v niem nepoklesl. Sm dosvduje nevinu Svou, ji potvrzuj tak ptel
i neptel Jeho. Kristus vystupuje proti velik petvce a potr velikou
zlobu. Jinm pipomn, e zheili, vecky vyzv, aby za odputn svch
vin prosili, avak sm nem, eho by litoval a z eho by se vyznval. Rovn
pvrenci Kristovi svd, e hchu neml.
Sv. Jan Ktitel nazv Krista bernkem, jen snm hchy svta. Sv. Petr
jmenuje Ho bernkem istm a neposkvrnnm (1. P. 1, 19.), jen hchu
neuinil, ani jest nalezena les v stech jeho. (2, 22.) Sv. J an ev. d, e hchu
v Nm nen. (1. J an 3, 5.) Sv. Pavel prav, e nm Kristus ve vem byl podoben,
krom hchu (id. 4, 15.), e byl svat, nepoklen, oddlen od hnkv.
211
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
(. 7, 26.) Takov svdectv vydvaj Kristu i protivnci. Umlkaj, kdy se
jich te: Kdo z vs uvin mne ze hchu? (J an 8, 46.) Aby Jej na smr vydati
mohli, nuceni jsou hledati proti Nmu lichho svdectv. (Mat. 26, 59.) J id
zrdce vol: Zheil jsem, zradiv krev spravedlivou. (Mat. 27, 4.) Pilt
soudce prohlauje, e na Nm dn viny nenalz. (L. 23, 22.) A jsa donucen
odsouditi Jej, umv si ruce ka: Nevinen jsem krv Spravedlivho tohoto. (Mat.
27, 24.) I lotr po pravici uznamenal Kristovu nevinu, proto prav: My
spravedliv za skutky sv trpme, ale tento nic zlho neuinil. (Luk. 23. 41.) Ani
nejbystej oko nen s to, aby na Kristu vyptralo skvrnu. Kristus Pn vecken
ivot Svj vrnmu plnn vle Bo zasvtil. Nesestoupil, aby inil vli Svou,
nbr vli Toho, jen Jej poslal. (J an 6, 38.) Plniti vli Boskou bylo mu
pokrmem (J an 4, 34), a slova: Ne m vle, ale Tv vle se sta pravidlem. Ti,
kte vli Bo zachovvali, byli mu nejmilej, nazval je svmi bratry
a sestrami. (Mat. 12, 50.) Nikdy nehledal slvy sv, nbr ve vem slvy
nebeskho Otce byl peliv. (J an 8, 49.) Sv. Pavel prav, e Otce svho posluen
byl a k smrti ke. (Filip. 2, 8.) Z toho jde, e Kristus Boha miloval nade
vecko. Ne lska k Bohu s lskou k blinmu jest spojena Nikoho nebylo,
ani kdy bude, jen by lovenstvo miloval lskou tak istou, velou
a neskonalou, jako Kristus. Sm na sebe zapomnaje, Kristus obtuje se
vecek slubm lidstva. Nepiel, aby se mu slouilo, ale aby slouil. (Mar. 10,
45.) Vecky trpc k sob zve volaje: Pojte ke mn vichni, kte obteni jste
a pracujete, j vs oberstvm. (Mat. 11, 28.); Jeho ivot byl nepetritm
dobroinnm. Chodil dobe in. (Sk. ap. 10, 38.) Obchzel vecka msta
a vechny vsi, ue ve sbornicch, a uzdravuje velikou nemoc. (Mat. 9, 35.) A
na konec za spsu lidstva obtoval vlastn ivot. Kristus ze sv lsky nikoho
nevyluoval. I ke hnkm se snioval, a chtje zskati je, ctnosti obcoval
s nimi s onou nnou dobrotivosti, ji vylil v podobenstv o ztracen ovci
a marnotratnm synu. Kristus ani tch milovati nepestal, kte mu ublili.
Kdysi apotol ohe s nebe svolati chtli na msto samask, je jich
nepijalo, Kristus vak pokral je, ka: Nevte, ho ducha jste, syn lovka
nepiel du zatratit, ale spasit. (L. 9, 55.) Kdy slavn do Jerusalma vjdl
jako krl, zaplakal vida, e zkza tch, kte Ho nenvidli, jest neodvratna.
(L. 19, 41.) Pi jin pleitosti bolestn zvolal: Jerusalme, Jerusalme, jen
zabj proroky a kamenuje ty, kte k tob poslni jsou, kolikrte jsem chtl
shromditi dti tv atd. (Mat. 23, 37.) Kdy surov pacholek Annv v lce
jej udeil Kristus nezahoel hnvem, nbr klidn pravil: Zle-li jsem mluvil,
dej svdectv o zlu, pakli dobe, pro mne tepe? (J an 18, 23.) Petra, jen J ej
zapel, kr toliko pohledem, zrdci prav: Pteli, k emu jsi sem piel? a za
sv katany se jet na ki modl. Ne, kdo by vroucnos a hloubku lsky
Kristovy jet lpe poznati chtl, a pozorn pete evangelium sv. Jana od k.
212
Antonn Podlaha
13.-17., kde zaznamenny jsou ony ei, je inil k apotolm veer ped smrt
svou. dn lovk, kter citupln srdce m, neubrn se pesvden, e tak
mluviti a tak milovati dovede jen Bh. Z tto dvojnsobn lsky Kristovy
vypuely kvty i nejspanilejch ctnost a spojily se u vnec oslujc krsy.
Jei Kristu nechyb dn ctnos. Vekery ctnosti jsou v Kristu ladn
spojeny na p. pokora s dstojnost, pevnos s laskavost, psnos se
shovvavost, spravedlnos s milosrdnost. dn ctnos Kristova netrp
uplienm. On jest mrn, ale nikoliv slab, trpliv, ale nikoli bezcitn; horl
pro es Bo, ale nezn mstivosti a p. On jest nejdokonalejm vzorem
mravn dokonalosti. Od as Kristovch nazv se cesta vedouc
k dokonalosti nsledovnm Krista Svtci, jejich ctnostem se podivujeme,
byli jen nedokonal napodobitel Kristovi. Jako pi vchodu slunce hvzdy
hasnou, tak dokonalost lidsk miz naproti svatosti Kristov. I nevrci nuceni
jsou vyznati, e svatost Kristova jest nedostina. Nevrec Rousseau prav:
Jak zaslepen jest, kdo odvauje se pirovnvati mudrce Sokrata ke Kristu!
Sokrates il a umel jako mudec, ale Kristus il a umel jako Bh! A jin
nevrec, Renan, pe: Vecka stolet budou hlsati, e mezi syny lidskmi
nikdo nad Krista nevynikl.
Kristus Pn potvrzoval pravdu svho uen svdectvmi Psma svatho, tj.
On poukazoval k tomu, e ve, co v Psm sv. o ptm Vykupiteli bylo
pedpovdno, na nm se spluje. Pravil Kristus Pn k farisem: Zpytujte
Psma, nebo vy se domnvte ivot vn v nich mti: a ta jsou, jeto
svdectv vydvaj o mn (J an 5, 39). Smysl slov tchto jest: Vy zpytujete
Psma, nebo se domnvte ivot vn v nich mti, a to prvem, nebo jest
v nich obsaeno uen, kter vede k ivotu blaenmu. A hle, ta Psma jsou to,
jeto tak svdectv vydvaj o mn. A dle pravil Kristus: Nedomnvejte se,
e j na, vs ped Otcem alovati budu [toho nebude poteb]; jesti [jin], kdo
na vs aluje, [toti] Moj, v kterm vy nadji mte. Nebo kdybyste vili
Mojovi, vili byste snad i mn: nebo on jest psal o mn (J an 5, 45-47).
Kristus Pn potvrzoval pravdu svho uen zzraky a proroctvmi.
139. Co je zzrak?
Zzrak je mimodn skutek, kter neme bti vykonn
dnou silou pirozenou, nbr toliko vemohoucnost Bo.
Slovo zzrak v prvotnm vznamu zna to, co jest za zrakem, tj. co
zraku naemu jest skryto, co si vysvtliti nedovedeme. Jinak zoveme vjev
takov divem. Div jest vlastn ve, co podiven vzbuzuje. Divme se,
213
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
vidme-li inek, ale neznme-li jeho pin. Co jest jednotlivm lidem divem,
nebv podivno tm, kte znaj pinu kazu toho, na p. zatmn slunce.
V um a vlastnm smyslu obmezujeme vak zzrak jen na ty dje, je od
Boha pmo vychzejce a od obvyklho du se uchylujce, podivem napluj
kadho lovka. Rozumme tedy zzrakem dj smysln, jen me bti
pozorovn a zjitn jako kterkoli jin smysln dj, jen vak neme bti
pirozen vyloen njakou bezprostedn pinou druhotnou. Podstata zzraku
v tom spov, e pevyuje patrn velik znm i poznateln sly celho
svta.
Dluno mti na pamti rozdl mezi divem, zzrakem a nadpirozenost,
kterto pojmy nesmji bti vzjemn mateny;
Div jest dj, jen nepevyuje sly prodn, nbr pouze se vzdaluje od
pravidelnho bhu vc, a nen dosud vdecky uren. Div ubv tou mrou,
kterou vda pokrauje.
Zzrak jest dj, jen pevyuje vekery znme i poznateln sly prodn,
a jest i zstane vdecky neuritelnm, nevysvtlitelnm. Nejvy zkon, jen
jm vldne, nespad v obor vdy.
Nadpirozen, ve smyslu pesn bohoslovnm, rozeznv se od zzranho
tm, e pevyuje sly prodn netoliko co do zpsobu, kterm se dje, nbr
i co do podstaty sv. Nadpirozen tvo zvltn vy d.
Nkdy uv se slova div v tm smyslu jako zzrak.
Pokldme tedy za zzrak jen ten dj, kter: 1. jest pvodu nadpirozenho,
tj. kter od Boha byl vykonn a, pmo nebo prostednictvm tvora, njakho,
2. od du veker prody se uchyluje; proe zzrakem nen, co jest pouze
nad produ vci jednotliv, jeto musili bychom pak ci, e na p. i ten
vykonal zzrak, kdo kmen vyhodil do ve, nebo pohyb ten jest nad
pirozenost kamene, 3. lidem do o bije a pozornost vzbuzuje.
Zzrak m bti potvrzenm Boho zjeven, a proto mus dti se viditeln.
Z t piny zzran inky milosti Bo, na p. ospravedlnn hnka a p.,
k zzrakm nepotme. Ovem vjimkou jest obrcen sv. Pavla, nebo udlo
se spsobem neobyejnm a viditeln. Rovn stvoen svta v naem smyslu
za zzrak nepokldme. Velik zzrak spe pedpokld stvoenou produ,
maje msto jen tam, kde ji urit d jest stanoven. Sv. Tom Akvinsk
rozeznv ti druhy zzrak, toti zzraky, kter pevyuj sly prodn: a)
svm pedmtem, na p. rozdlen moe, nebesk oslava lidskch tl; b) svm
podmtem, na p. vzken mrtvho, a c) svm zpsobem, na p. uzdraven
nemocnho.
Kdo m prav pont o Bohu, a kdo sprvn pohl na pomr svta ke
Tvrci, neme monost zzrak poprati. Kdo v v Boha, vemohoucho
Stvoitele nebes a zem, ten, a nechce-li nedslednm bti, nutn mus
214
Antonn Podlaha
uznati, e zzraky jsou mony. Bh jest zajist bytos svobodn. Ani svou
podstatou, ani vnj pinou nebyl nucen tvoiti. Svobodn-li vak tvoil,
zjevno jest, e mohl i jin svt stvoiti a jin d do nho uvsti. Nejsou tud
prodn zkony nutny, nbr nhodny, proe zmny schopny. e pak Bh
skuten m moc mniv psobiti ve svt, o tom rozumnm zpsobem
pochybovati se neme. Tuto pravdu poprati znamenalo by tolik, jako tvrditi,
e Bh stvoenm svta sly Sv vyerpal a vemohoucnosti pozbyl, anebo e
zkony prodnmi jakousi hradbu ped Sebou vzdlal, kter neme prolomiti.
Avak Bh proti svtu nestoj jako mlo mocn bytos, nbr jako svrchovan
a neobmezen pn. Rovn nelze si mysliti, e Bh od stvoenho svta se
odlouil, jako stavitel odchz od dokonan budovy. Bh trv se svtem
ustavin ve spojen. V Nm hbeme se, ijeme a jsme. Z tchto pin Bh
neme psobiti na svt a zasahovati v jeho vvoj; to pak se dje bu silami
pirozenmi neb i bez nich. Prodnmi silami Bh svt zachovv a
k vytenmu cli vede. Jeto vak sly prodn stvoil, me je dojista i mniti
a tak inky vyvoditi, je se uchyluj od obvyklho du. Vdy podobn jedn
tak lovk, na p. lka, osvuje-li chor tlo lkem. Avak Bh, jsa pnem
vehomra, nen pouze na prodn zkony vzn. Podrobil jim sice vecken
svt, ne vak Sebe. Proe me bezprostedn moci Svou ve svt takov
zmny zpsobiti, kter se nejen od obvyklho podku li, ale i vecky sly
pirozen pevyuj. V nedvnch letech Karel Babbage, proslul vynlezce
stroje potskho, dokzal v pozoruhodn knize, e mono jest sestaviti stroj,
jen by po del as pravidelnm zpsobem byl v innosti, ale pak nhle by
projevil chylku a po t zase do dvj pravidelnosti sv se vrtil. Z toho
soud, ani by tm zzraku odnmal moci dkazn e chylka od
pravidelnch pochod fysickch ve vehomru jest pln srovnatelna se
zkladn ideou zkona, s jednotou zkona vyho Jestlie podobn ppady
mohou pojaty bti v zmr i pedvdn umlce lidskho, tu zajist jest v moci
Umlce Boskho zaditi podobn odchylky v mechanismu atom, v stroj
vehomra T pina, kter dovedla utvoiti vesmr se vemi silami jeho,
mohla t pipraviti takov pemnn sly, jimi mono sob vyloiti
monos zzraku.
Zzrak nen, jak obyejn se mn a k, zastavenm, a tm mn
pekroenm zkona veobecnho. Zzrak nen pozdj pozmnou radk
z potku uinnch, ani opravou, kter by svdila o nedokonalosti plnu
prvotnho. J est to chylka pedvdn, svobodnou vl stanoven v chodu
vehomra, jest to zjev smyslm pstupn, mimo dosah vdeckho bdn se
nalzajc, ponvad nen zvisl od pin druhotnch, nbr souhlasn
s vy ideou du i elnosti a uren k tomu, aby zjevil lidem vli Boskou.
215
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Dvoj tento rz divu, souhlasnos se zkonem vym, toti s nejvy
zsadou kontinuity, a projev Bo pevyujc vekery obmezen sly bytost
stvoench jest nedokonale nastnn onm strojem, jeho chylky zstaly
tajemstvm mechanika, jen jej zhotovil; jasnj jet svtlo na tento dvoj rz
vrhaj tato slova, je teme ve spise sv. Augustina O mst Bom: O vech
zzracch kme, e jsou proti prod; avak tomu tak nen. Kterak by mohlo
bti proti prod, co dje se z vle Bo, kdyt vle Bo jest sama proda
kad vci stvoen? Zzrak tedy neodporuje prod, nbr tomu, co
z prody poznati meme. Na jinm mst prav sv. Augustin: Bh zachoval
sob nkter vci, kter by v ase phodnm uinil mimo obyejn bh
i podek prody; aby ti, jim vci kadodenn sevednly, divem naplnni
byli patce na vci nezvykl. Vtm zajist jest zzrakem zen celho svta
neli nasycen pti tisc lid pti chleby. A pece zen svta nikdo se nediv,
kdeto zzranmu nasycen kad se div, nikoliv proto, e jest to udlost
vt, nbr e id jest.
Sv. eho Nyssensk prav, e vekery dje pravideln i mimodn
zahrnuty jsou v dji jedinm: ve Tvrch slovech: Sta se!
Kdo zzraky popr, tvrd vlastn, e Bh nen vemocen, e nen
svrchovanm svta Pnem, e zkony prodnmi jest omezen, e svt na Bohu
nezvis, e d pirozen neme bti zmnn a e tud jest nutn a jedin
mon. Ale vecky tyto nzory jsou nesmyslny, proe nesmyslno jest
i tvrzen, e zzraky jsou nemony. Otzka, me-li Bh initi zzraky, byla
by rouhav, kdyby nebyla zpozdil, prav Rousseau.
Namt se:
1. Zzraky odporuj Bosk nezmnitelnosti.
Odp. Ve co Bh v ase vykonv, ustanovil od vnosti. Ve svj pln
pojal tak vecky odchylky od pirozenho zkona (Jan 9, 3.) Zzrak vstupuje
do plnu tvrho a v zen svta jakoto ivel mimodn, spolu vak tak
jakoto ivel podstatn; jesti loha jeho Vevdoucmu Tvrci od vnosti
znma, a od nho od vnosti uspodna
2. Zzraky odporuj Bo moudrosti.
Odp. Avak Bh nekon zzrakv, aby opravil produ, nbr aby potvrdil
Sv zjeven.
3. Zkony prodn jsou nezmnitelny.
Odp. Mniti se nemohou samy, ale mohou zmnny bti Bohem.
Shledvme pi zkonech prodnch pouze stlost (pozorujeme toti, e vdy
stejn psob), ale ze stlosti nezmnitelnos neplyne.
4. J sou-li mravn zkony nezmnitelny, nelze mniti ani zkon
prodnch.
216
Antonn Podlaha
Odp. Zmna mravnch zkon jest ovem nemona; pit se Bo svatosti
pikazovati zl a zapovdati dobr. Ale zkony prodn, jeto nejsou nutny,
nbr nhodny, mohou bti zmnny tou moc, kter je ustanovila.
5. Zzrakem se ru a pevracuje d prody.
Odp. Ne zzrakem se dn zkon neru, pouze psobnos nkterch sil
na as se zmuje. Rovn nevznik zzraky nepodek ani nejistota; nebo
zzraky jsou vjimkou velice vzcnou a dobe mohou rozeznny bti od
kaz pirozench. Vjimky od zkon nejsou poruenm zkona, nbr jsou
uitm zkona vyho. Na vradu jest na p. ustanoven trest smrti. Dejme
tomu, e tedy nkdo vradu spchal a jest k smrti odsouzen. Jsou vak pece
zvltn polehujc okolnosti, tak e by trest smrti byl pece jen trochu
krutm. Panovnk udl odsouzenci milost. Ru se tm zkon? Nikoliv, nebo
sttn zkony dvaj panovnku prvo udleti milost.
Byl-li nkdo meem rann do srdce, dle obyejnch zkon prody zeme.
Ale Bh me rannmu z milosrdenstv svho zachovati ivot. Ten zajist,
jen netoliko srdce, nbr celho lovka stvoil, me rnu jeho zceliti
a zabrniti tak jist smrti.
Zzrak jest djem viditelnm, proe me bti zjitn jako kterkoli
djinn udlost neprostednm nzorem a hodnovrnm svdectvm.
e dj jest podivu hoden, to zviti m nai opatrnost, avak neopravuje
k neve.
Namt se:
1. Zzraky jsou skutky Bo, proto lidskm svdectvm nemohou bti
zjitny.
Odp. Pina zzraku jest ovem nadsmyslna, ale in jest patrn, proe
me bti zjitn kadm, kdo zdrav smysly m.
2. Svdek me se mliti, za zzrak pokldaje, co jest djem pirozenm.
Odp. Nerozhoduje, co svdek o dji soud; svdkov dotvrzuj pouze co se
stalo; o povaze dosvdenho dje kad lovk rozumem svm utvo si
sudek sm.
3. Neme zzrak bti zjitn, pokud nen vyeteno, se jsou sly prodn.
Odp. Nevme, kam sly pirozen sahaj, avak znme mnohou vc, kter
jimi vykonna bti neme, na p. vzken mrtvho. Podobn nevme, co kdo
unese, ale e nikdo hory neunese, jisto jest.
4. V zzraky nevm, nebo posud zzraku jsem nevidl.
Odp. Ne na zklad tohoto dvodu musili bychom zavrhnouti vecky dje
minul, a ze ptomnch ony, kter se neudly ped naima oima, nebo jsme
jich nevidli. Jist mission til se velik vnosti a dve u indickho
217
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
jednoho knete. Kdysi vyprvl mu, e v Evrop ztuhne nkdy voda tak, e se
po n choditi me. Od tohoto okamiku ztratil vak vechnu dvru u knete.
Ind, jen ve sv zemi, kter v horkm psmu zemskmu se nalzala, vdal jen
vodu, nikdy vak led a snh, myslil zcela pevn, e byl obelhn, e ho
mission klame, jeto vypravovn jeho stlo v odporu s celou jeho
zkuenost. Podobn jako onen kne soud lid, kte na zklad domnl sv
zkuenosti popraj zzrak. Kdyby k ve v zzraky nutno bylo, aby se kad
o nich osobn pesvdil, Bh by byl nucen tolik zzrak vykonati, kolik lid
jest na svt. To by byl zajist poadavek nesmysln.
m jest pee listin, tm jest zzrak nauce: Bom potvrzenm
a dosvdenm jej pravdivosti, nebo nikdo neme zzrak konati le Bh.
Vichni zajist tvorov jsou poddni du pirozenmu a proto nad nj se
povznsti nemohou. Kon-li tedy bytos stvoen zzrak, jest zjevno, e moc
zzrakv obdrela od Boha. Avak Bh, jsa bytost svatou a pravdomluvnou,
neme ni sm ni skrze jinho lidi klamati a ve blud uvdti. Proe ryz
pravdou mus bti, co Bh zzrakem potvrdil, anebo na pee Sv moci
vloil.
Nmitka: Kad nboenstv vykazuje zzraky, proe nelze pravdy
zzrakem dokzati.
Odp. Ne nmitka tato byla by pozoru hodna jen tehdy, kdyby nebylo
mono rozeznati zzraku pravho od zzraku livho. Avak co historicky
nen nleit dokzno, co jest Boha nedstojno, co vlastnostem Bom se
p, co dje se na potvrzen zjevn nepravdy nebo na omluvu hchu, co
vykonno bylo k zisku anebo pouze na ukojen zvdavosti atd., toho zajist
nikdo za zzrak pokldati nebude. Domnl zzraky, jimi honos se
nboenstv bludn, jsou pouhmi smylnkami, jich livos kadmu na
prvn pohled jest patrna
140. Kter zzraky inil Pn Je?
Pn Je inil rozlin zzraky, na pklad: promnil vodu
ve vno a dvakrt nasytil tisce lid nkolika chleby; vymtal
belstv a utiil boui na moi; uzdravoval pouhm slovem
nemocn veho druhu, ksil mrtv a sm vstal slavn
z mrtvch.
V Psm sv. nejsou vecky zzraky Pna J ee uvedeny. Mnoh zajist
i jin divy inil Je ped obliejem uenk svch, je nejsou napsny
218
Antonn Podlaha
v knize tto, prav sv. J an (21, 30.) Zzraky, je v Psm sv. zaznamenny
jsou, lze roztditi v zzraky, ktermi Pn Je osvdil svou moc:
1. nad prodou,
2. nad lidmi,
3. nad zlmi duchy.
Podivuhodn iny Krista Pna, o nich evangelia vypravuj, jsou skuten
a prav zzraky, skuten se udly a dosvduj bostv Kristovo.
Co pevyuje sly prodn, jest zzrak. Skutky Kristovy pevyuj opravdu
vecku produ, proe nelze pochybovati o jejich nadpirozen povaze. Za
klam pokldny bti nemohou, nebo konny byly veejn, ped zstupy,
u ptomnosti muv uench, po vecka ti lta veejn innosti Pn.
Konen nen v nich, co by Boha bylo nedstojno. Smuj vdy ke cti a slv
Bo a ku blahu lidstva Nikdy vak Kristus nein zzrak z okzalosti nebo
na ukojenou zvdavosti.
e Kristus vskutku zzraky inil, tomu nasvduje:
1. Vrohodnost psma sv. (Srvn. ot. 16. str. 21.)
2. Vlastn doznn Kristovo. Bda tob, Korozain, bda tob, Bethsaido,
nebo kdyby, v Tyru a Sidonu inni byli divov kte inni jsou ve vs, dvno
by v zni a v popelu pokn inili. (Mat. 11, 21. cf. J an 9, 3. 10, 37. 15, 24.)
atd. Domnnka, e Kristus zzraky pedstral, nesn se s jeho svatost.
3. Vra sv. apotolv. Kdyby toti Kristus nebyl inil zzrak, sv.
apotolov nebyli by uvili. Neuzte-li zzrak neuvte. (J an 4, 48.) Tm
mn lze si beze zzrak vysvtliti e sv. apotol k vli Kristu ve opustili,
ivot pln trap podstoupili a konen krev svou prolili.
4. Svdectv obecnho lidu. Zstupov vidouce iny Kristovy, bli se
a velebili Boha, jen dal lidem takovou moc, (Mat. 8, 27.) a soudili, e Bh lid
svj navtvil. (L. 7, 16.) Mnoz ze idv uvili v Krista (J an 11, 45.), a za
proroka mocnho ve skutku a ei jej pokldali (Luk. 24, 19.), jin pak Jee
krlem mti chtli a proto jako krle jej vtali. Pouhm kzanm sebe
chvatnjm Kristus nebyl by v lidu smyslnm tak mocnho pohnut
zpsobil.
5. Chovn se neptel. Fariseov nkter zzraky Kristovy edn
zkoumali, a jeto jich nepopraj, dojista pesvdili se o jejich pravosti. Co
uinme, nebo lovk tento in mnoh divy? (J an 11, 47.) Aby vak nuceni
nebyli viti, pitaj zzraky Pn Belzebubovi. Kdyby byli zpozorovali, e
Kristus zzraky pedstr, nebyli by ho obvinili z kouzelnictv, nbr
z podvodu. Talmud m dvoj vklad zzrak Kristovch: dle nkterch rabn
Kristus v Egypt magii se piuil, dle jinch vnikl do velesvatyn, a nauiv se
vyslovovati jmno Bo, nabyl moci zzrakv. Rovn pohan zzrak
219
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Kristovch nepopraj, nbr umnm magickm sna se je vysvtliti; na p.
Celsus.
6. Spojitos zzrak se kesanskm uenm. Evangelium jest nedlitelno.
Slova Kristova a jeho iny jsou nerozlun spojeny. Konal zajist Kristus
zzraky dlem na potvrzenou pednesenho uen (Mat. 9, 6.), dlem jsou mu
zzraky pedmtem k vyuovn (J an 6.). Z toho vidno, e zzrak z Evangelia
vytrhati nelze. Proe, kdo zzraky zamt, ml by t uen Kristovo zavrci;
kdo vak uznv, e Kristus tomu uil, co v evangelich jest zaznamenno,
nesm zavrhovati zzrakv.
7. Trvalos vsledkv. Zzraky Kristovy ve svch incch trvaj podnes.
Ji Quadratus, prv apologeta kesansk, dokazuje zzraky tm, e ukazuje
na jejich trval vsledky. Ti, kter Kristus uzdravil a z mrtvch vzksil,
nebyli jen zdnliv uzdraveni a vzkeni, nbr byli ivi a zdrvi skuten,
nebo mnoz z nich jet po jeho na nebe vstoupen dlouh as na iv zstali,
ano nkte dokonce naeho vku se doekali. (Euseb. h. e. 1. 4. c. 3.) My
ovem nikoho vidti nememe z tch, kter Kristus uzdravil, za to vak zme
jin velikolep divadlo, je se zzraky nutn souvis. Zme crkev Kristovu,
ana jest rozena po vem svt, z eho sv. Augustin zzraky dokazuje takto:
Kristus na potvrzenou svho bostv a uen bu zzraky inil, nebo jich
neinil. Konal-li zzraky, jest zejmo, e byl Bh, nekonal-li jich, jest
zzrakem nejvtm, e svt lovka tak zneuctnho, ponenho
a ukiovanho Bohem uznal a jeho uen, kter viti a plniti tak obtno jest,
pijal, a mu bylo pedloeno nkolika chudmi a nevzdlanmi rybi. (De
civ. 1. 22.) Osvduje se i zde pravda vroku Pascalova, e nevrec viti
mus nejvce.
8. Zzraky, kter Kristus konal, dokazuj, e jest Bh. Kristus sm i sv.
apotolov zzrakm tento vznam dvaj. Slepho od narozen, jej uzdravil,
Kristus te se: V-li v Syna Boho? (Jan 9, 35.) Nevcm idm
ukazuje na sv zzraky ka: Nechcete-li viti mn, skutkm vte, abyste
poznali a vili, e ve mn jest Otec a j v otci. (J an 10, 38.) Sv. J an pe:
Mnoh jin divy inil tyto jsou napsny, abyste vili, e Je jest Kristus,
syn Bo. (J an 20, 30. 31.) Z toho vysvt, e proto zzraky byly konny a od
apotol vypravovny, aby se dokzalo bostv Kristovo.
Ovem konali tak proroci ve jmnu Bom zzraky, avak Kristus in
zzraky moc svou. Slovy Chci bu ist! (Mat. 8. 3.) uzdravuje
malomocnho. Slovem Dvko vsta! vol dceru J airovu k ivotu. Dle
Kristus udluje apotolm moc, aby inili zzraky v J eho jmnu, co dojista
nemohlo by se dti, kdyby sm moc zzrak, byl od Boha pijal. Zzraky
v Novm zkon zaznamenan dokazuj tedy, e Kristus nebyl pouze poslem
Bom, nbr e byl Bh sm.
220
Antonn Podlaha
Kristus ani po odchodu z tohoto svta nepestal uen svho potvrzovati.
Konali zajist ve jmnu J eho slavn zzraky sv. apotol a mnoz muednci
a svtci Bo. Tyto zzraky jsou rovn zjitny. Apotolm beze zzrak
nebyl by svt uvil, nebo jejich kzn nebylo toho zpsobu, aby je lid
s jsotem pijali. A zzraky dob pozdjch psn zkoum, a spolehliv
potvrzuje sbor, jen ode dvnch vk v m aduje a v nm zasedaj
muov vynikajc vdou a ctnost. Sebe men pochybnos postauje, aby
odepeli uznn zzraku. Me se ci, e poadavky jejich spe jsou pliny
ne nedostateny. Ovem poet zzrak znenhla se umenil. Avak vc jest
snadno pochopitelna. Ji sv. Augustin poznamenal, e se zzrak neme dti
kadodenn, jeto by zzrakem bti pestal. Zzrak, s nho jest rz
neobyejnosti seten, nikoho by nepohnul k ve. Dle jest uviti, pro
zzraky byly inny. Byly konny na vyvrcenou pohanstva a na rozenou
crkve. Proe kdy crkev zvtzila, Bh zzraky obmezil, nebo Jeho
moudrosti p konati vc zbytenou. Pokud jest strom mal, d sv. eho,
zalvme jej, jakmile vak vyrostl, pestvme jej svlaovati.
Protivnci bojuji proti zzrakm vm monm zpsobem. Dobe
znamenajce jejich dleitos, usiluj tuto mocnou oporu na vry zlomiti, ale
sil jejich jest a zstv marnm.
Z pemnohch zzrak Pna Jee uvd katechismus na pklad, e:
1. Promnil vody ve vno. O tom vypravuje Psmo sv. takto: Tetho dne
stala se svatba v Kni galilejsk, a byla tam matka J eova. Pozvn pak jest
na svatbu tak J e i uennci jeho. A kdy se nedostvalo vna, ekla matka
J eova k nmu: Nemaj vna. I d j Je: Co mn a tob eno? Jet nepila
hodina m. D matka jeho k sluebnkm: Cokoli vm ekne, uite! Bylo pak
tu est kamennch toudv postaveno k oisovn idovskmu (tj. k umvn
ped jdlem a po jdle, jak id obyej mli), beroucch v sebe jedna kad
mry dv nebo ti. D jim Je: Nalvejte ji a neste vrchnmu sprvci svatby.
I nesli. Kdy pak vrchn sprvce svatby okusil vody vnem uinn a nevdl
odkud by bylo (ale sluebnci vdli, kte vili vodu), zavolal vrchn
sprvce enicha a ekl jemu: Kad lovk nejprve dobr vno stav, a kdy se
podnapili, tedy to, kter hor jest; ale ty jsi zachoval vno dobr a dosavad.
Ten uinil Je potek div v Kni galilejsk a zjevil slvu svou: i uvili
v nj uennci jeho (ev. sv. J ana 2. 1,-11.).
2. Dvakrt nasytil tisce lid nkolika chleby. O prvm rozmnoen chleb
vypravuje sv. Matou (14, 13-21.) takto: J e odebral se do samoty.
Uslyeve (O tom) zstupov li za nm z mst pky. A vyed (Je), uzel
zstup mnoh a slitoval se nad nimi a uzdravoval nemocn jejich. A kdy byl
veer, pistoupili k nmu uennci jeho kouce: Pust jest msto a hodina ji
minula: rozpus zstupy, a, jdouce do msteek, nakoup sob pokrm. J e
221
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
pak ekl jim: Nen jim poteb odchzeti, dejte vy jim jsti. Odpovdli jemu:
Nemme zde ne pt chlebv a dv ryby. A on ekl jim: Pineste mi je sem.
A rozkzav zstupu posaditi se na trv, vzal pt chlebv a dv ryby, a vzhld
k nebi, poehnal a lmal a dval uennkm chleby, a uennci zstupm.
I jedli vichni a nasyceni jsou. A sebrali ostatky drobt, dvancte ko plnch.
Tm pak, kte jedli, byl poet pt tisc mu krom en a dt O druhm pak
rozmnoen chleb pe t sv. evangelista: Je piel k moi galilejskmu:
a vstoupiv na horu, posadil se tam. I pistoupili k nmu zstupov mnoz,
majce s sebou nm, slep, kulhav, mdl, a jin mnoh: i kladli je k nohm
jeho, a uzdravoval je; tak e se zstupov divili, vidouce, ani nm mluv,
kulhav chod, slep vid: i velebili Boha israelskho. J e pak svolav
uennky sv, ekl: Lto mi zstupu; nebo ji ti dni trvaj se mnou, a nemaj co
by jedli: a rozpustiti jich lanch nechci, aby nezhynuli na cest. I kou mu
uennci: Kdebychom vzali tolik chleba na pouti, abychom tak velik zstup
nasytili? I ekl jim Je: Kolik chleb mte? A oni ekli: Sedm, a mlo
rybiek. I rozkzal zstupu, aby se posadili na zemi. A vzav sedm chleb
a ryby, a uiniv dky, lmal a dval uennkm svm, a uennci dvali lidu.
I jedli vickni, a nasyceni jsou: a sebrali co zbylo drobt, plnch sedm ko.
Bylo pak tch, kte jedli, tyi tisce mu, krom dt a en.
3. Vymtal belstv. Kristus Pn, prodlvaje v Kafarnaum, veel v sobotu
do koly tamj. I byl ve shromdn lovka, majc neistho zlho ducha,
jen pojednou zvolal: Co jest tob do ns, Jei Nazaretsk? piel jsi ns
zkazit? Vm kdo jsi: Svat Bo. I pohrozil mu Je, ka: Umlkni a vyjdi
z lovka. I polomcovav jm duch neist, a kie hlasem velikm, vyel
z nho. (Mar. 1. 24-27.). J et o mnohch jinch ppadech podobnch
zmiuje se Psmo sv.
4. Utiil boui na moi. Jedenkrte uil Pn Je u jezera Genesaretskho.
A kdy byl veer, ekl uennkm svm: Peplavme se na druh beh.
Potom vstoupil s uennky svmi na lodiku a mnoho jinch lod bylo s nim.
Kdy pak se plavili, poloil se nad podhlav v zadu lodi a usnul; nebo jednak
byl unaven prac denn, jednak vdl o pt boui a chtl dti apotolm
pleitost k osvden dvry v nho. A aj, kdy spal, boue velik stala se na
moi, tak e se lodika pikrvala vlnami, on pak spal. A pistoupili k nmu
uennci jeho, a vzbudili jej, kouce: Pane, zachovej ns, hyneme. I d jim
Je: Co se bojte, malovrn? Tehdy vstav pikzal vtrm a moi, a stalo se
utien velik. Lid pak divili se, kouce: Kdo jest tento, e ho vtrov i moe
poslouchaj?
5. Uzdravoval pouhm slovem nemocn veho druhu. Na p. uzdravil
slepho od narozen, o em v ev. sv. J ana (9. 1-38) teme takto: A pomjeje
(stavby chrmov) uzel Je slepho od narozen: i otzali se ho uennci
222
Antonn Podlaha
jeho: Miste, kdo jest zheil, tento-li, ili jeho rodiov, e se slep narodil?
Odpovdl Je: Ani tento nezheil, ani jeho rodiov: ale aby zjeveni byly
skutkov Bo na nm. J musm dlati dlo toho, kter mne poslal, dokud
jest den: pichz noc, kdeto dn neme dlati. Dokud jsem na svt,
jsem svtlo svta. To povdv, plivnul na zem a udlal ze sliny blto
a pomazal tm bltem jeho oi a ekl mu: Jdi, umyj se v rybnku Siloe, co se
vykld Poslan. I odel a umyl se a piel vida. Tedy soused, a kte jej prve
vdali, e byl ebrkem, ekli: Nenli to ten, kter sedval a ebral?
Nkte pravili: Ten jest to. J in pak: Nikoli, ale jest mu podoben. On vak
pravil: J jsem ten. Tedy ekli jemu: Kterak jsou otevny oi tv?
Odpovdl: Ten lovk, kter slove Je, udlal blto a pomazal o mch,
a ekl mi: J di k rybnku Siloe a umyj se. I el jsem a umyl jsem se a vidm.
I ekli jemu: Kde jest ten lovk? ekl: Nevm. Tedy pivedli toho, jen
bval slep k farisem. Byla pak sobota, kdy udlal Je blto a otevel oi
jeho. Tedy se ho fariseov opt tzali, kterak byl prozel. On pak ekl jim:
Blto mi poloil na oi, a umyl jsem se a vidm. Tedy pravili nkte
z farise: Nen tento lovk od Boha, kter neostih soboty. J in pak
pravili: Kterak me lovk hnk ty divy initi? I bylo rozdvojen mezi
nimi. Tedy opt ekli slepmu: Co ty prav o tom, kter otevel oi tv?
A on ekl: J est prorok. Tedy nevili id o nm, e slep byl a prozel, a
povolali rodi toho, jen byl prozel. I otzali se jch kouce: Tento-li jest
v syn, o kterm vy pravte, e se slep narodil? Kterak pak nyn vid?
Odpovdli jim rodiov jeho a ekli: Vme, e tento jest syn n a e se
slep narodil: ale kterak nyn vid nevme, aneb kdo otevel oi jeho, my
nevme: ptejte se jeho; m lta, nech sm za sebe mluv. To ekli rodiov
jeho, protoe se bli id: nebo ji se byli id spikli, aby, vyznal-li by ho
kdo bti Kristem, vyobcovn byl ze koly. Proto ekli rodiov jeho: M lta,
ptejte se ho.
Tedy zavolali opt lovka, kter byl prve slep, a ekli mu: Vzdej
chvlu Bohu! My vme e lovk ten jest hnk. Tedy on ekl jim: J est-li
hnk, nevm: to jedin vm, e, byv slep, nyn vidm.
Tedy ekli jemu: Co tob uinil? Kterak ti otevel oi? Odpovdl jim:
Povdl jsem vm ji, a slyeli jste; pro chcete opt slyeti? Zdali i vy
chcete jeho uennky bti?
Proto zloeili jemu a ekli: Ty bu jeho uennkem, my jsme uennci
Mojovi. My vme, e Mojovi mluvil Bh: ale o tomto nevme, odkud
jest.
Odpovdl ten lovk a ekl jim: To jest zajist divn vc, e vy nevte,
odkud jest, a otevel oi m! Vme pak, e Bh hnk nesly: ale jest-li kdo
ctitel Bo a vli jeho in, toho vysly. Od vku nen slchno, aby kdo
223
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
otevel oi slepho narozenho. Kdyby tento nebyl od Boha, nemohl by nic
uiniti.
Odpovdli a ekli jemu: Vechen jsi se v hch narodil a ty ns u?
I vyvrhli jej ven.
Uslyev J e, e ho vyvrhli: a kdy jej nalezl, ekl jemu: V-li ty
v Syna Boho? On pak odpovdl a ekl: Kdo J est, Pane, abych v nho
uvil? A ekl mu Je: I vidl jsi ho, a kter mluv s tebou, ten jest. A on
ekl: Vm, Pane! a padna klanl se jemu.
Sv. Matou vypravuje (20, 30-34): Je el krtce ped svm utrpenm pes
J ericho do J erusalema: A aj, dva slep, sedce u cesty, uslyeli, e by J e
tudy el; i zvolali kouce: Pane, smiluj se nad nmi, synu Davidv! Zstup
pak pimlouval jim, aby mleli. Oni pak vce volali kouce: Pane, smiluj se
nad nmi, synu Davidv! I zastavil se J e, zavolal jich a ekl: Co chcete,
abych vm uinil? kou jemu: Pane, a se otevrou oi nae. I slitoval se nad
nimi J e, dotekl se o jejich, a hned prohldli a li za nm.
Jinou phodu vypravuje sv. Marek (6, 53-56): Je pistl s uennky
v Genesaretu. A kdy vyli z lod, hned ho poznali: a bhajce po v krajin,
poali na loch nositi nemocn, kdekoli uslyeli o nm, e by byl. A kamkoli
vchzel do msteek, neb do vs, nebo do mst, kladli na ulicch neduiv,
a prosili ho, aby se aspo okolku roucha jeho dotkli, a kolikokoli se jeho
dotkli, uzdraveni byli.
6. Ksil mrtv. Tak vypravuje sv. Luk (7, 11-17) o boskm Spasiteli: I
stalo se potom, e el do msta, kter slove Naim, a li s nm uennci Jeho
a zastup velik. Kdy pak se piblioval k brn msta, aj mrtv nesen byl
ven, syn jedin matky sv, a ta byla vdova; a zstup msta mnoh el s n.
Kterouto uzev Pn, milosrdenstvm hnut jsa nad n, ekl j: Neplai. A
pistoupiv dotkl se mar. Ti pak, kte nesli, zastavili se. I ekl: Mldene, tob
pravm, vsta. I posadil se ten, jento byl umel a poal mluviti. I dal jej
matei jeho. Pojala pak vecky bze, a velebili Boha, kouce: Prorok velik
povstal mezi nmi, a Bh navtvil lid svj! A vyla e ta o nm po vem
J udsku i po v okoln krajin.
Sv. J an (11, 1-48.) pe: Byl pak jeden nemocn, Lazar, z Bethanie,
z msteka Marie a Marty! sestry jej. Maria pak byla ta, kter pomazala
Pna mast a vytela nohy jeho svmi vlasy, jejto bratr Lazar byl nemocen.
Tedy poslaly sestry jeho k nmu, kouce: Pane aj kterho miluje,
nemocen jest. Slye pak (to) Je, ekl jim: Nemoc ta nen k smrti, ale
k slv Bo, aby oslaven byl Syn skrze ni.
Miloval pak J e Martu i sestru jej Marii i Lazara J ak tedy uslyel, e by
nemocen byl, zstal tehd (jet) dva dni na tm mst. Potom pak ekl
uennkm svm: Pojme zase do Judska. D jemu uennci: Miste, nyn t
224
Antonn Podlaha
hledali id kamenovati, a zase tam jde? Odpovdl Je: Zdali nen
dvancte hodin za den? Chod-li kdo ve dne, neuraz se, nebo svtlo tohoto
dne vid: pakli choditi bude v noci, uraz se, nebo nen pi nm svtla. To
povdl a potom ekl jim: Lazar, ptel n, sp: ale jdu, abych jej ze sna
probudil. Tedy ekli uennci jeho: Pane, sp-li, zdrv bude. Ale Je to ekl
o smrti jeho: oni pak domnvali se, e by o span sna mluvil. Tedy ekl jim
Je zjevn: Lazar umel; i raduji se pro vs, e jsem tam nebyl, abyste vili.
Ale pojme k nmu. Tedy ekl Tom, jen slove Blenec,
k spoluuennkm svm: Pojme i my, abychom zemeli s nm.
Tedy piel Je a nalezl ho ji tyi dny v hrob pochovanho. (Byla pak
Bethanie blzko od Jerusalema, okolo hon patncte.) Mnoz pak z id byli
pili k Mart a Marii, aby je tili pro bratra jejich. Tedy Marta, jak uslyela,
e Je jde, vyla proti nmu: ale Maria sedla doma. I ekla Marta k J eovi:
Pane, kdybys byl ty zde byl, bratr mj nebyl by umel: ale i nyn vm, e,
cokoli pod od Boha, d tob Bh. D j J e: Vstane zase bratr tvj.
ekla jemu Marta: Vm, e vstane pi vzken v den nejposlednj. ekl j
J e: J jsem vzken i ivot, kdo v ve mne, by tak umel, iv bude;
a kad, kdo jest iv a v ve mne, neume na vky. V-li tomu? ekla
jemu: Ovem, Pane, j jsem uvila, e jsi ty Kristus, Syn Boha ivho,
kter jsi na tento svt piel.
A kdy to povdla, odela a zavolala Marii, sestru svou tie, kouc: Mistr
jest zde a vol tebe. Ona, jak to uslyela, vstala rychle a la k nmu, neb byl
Je jet nepiel do msteka: ale byl potud na tom mst, kde byla Marta
proti nmu vyla.
Tedy id, kte s n byli v dom a ji tili, kdy uzeli Marii, e rychle
vstala a ven vyla, li za n, kouce: J de k hrobu, aby tam plakala.
Maria pak, kdy pila, kde byl Je, uzevi jej, padla k nohm jeho
a ekla jemu: Pane, kdybys byl ty zde byl, bratr mj nebyl by umel. Tedy
J e, kdy uzel, ana ple, i idy, kte byli s n pili, ani pl, pohnul se
v duchu a zkormoutil sebe samho a ekl: Kde jste jej poloili? kou jemu:
Pane, poj a pohle. I zaplakal Je. Tedy ekli id: Hle, kterak ho
miloval! Nkte pak z nich ekli: Nemohl-li on, jen otevel oi slepho
narozenho, uiniti, aby byl tento neumel?
Tedy Je opt pohnut sm v sob, piel k hrobu; byla pak to jeskyn,
a kmen byl svrchu poloen na n. D J e: Zdvihnte kmen. ekla jemu
Marta, sestra toho, kter byl umel: Pane, ji zapch, nebo tyi dni jest
v hrob. D j J e: Zdali jsem tob neekl, e bude-li viti, uz slvu
Boi? Tedy zdvihli kmen: Je pak, pozdvih oi vzhru, ekl: Ote, dkuji
tob, e jsi mne vyslyel. J jsem vidl, e mne vdycky sly, ale pro
zstup, kter okolo stoj, jsem to ekl, aby uvili, es ty mne poslal. To
225
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
povdv, zvolal hlasem velikm: Lazare, poj ven! A hned vyel, kter
umel, maje ruce a nohy svzan rouchami, a tv jeho byla obvzna atem.
ekl jim Je: Rozvate jej a nechte, a odejde.
Tedy mnoz z id, kte byli pili k Mart a Marii, vidve, co uinil
Je, uvili v nho. Nkte pak z nich odeli k farisem a povdli jim, co
uinil Je. Tedy seli se nejvy kn a fariseov v radu a pravili: Co
uinme, neb tento lovk in mnoh divy? Nechme-li ho tak, vichni uv
v nho: i pijdou man a odejmou nae msto i lid.
8. Sm vstal slavn z mrtvch. O z mrtvch vstn, je jest takka korunou
vech zzrak Kristovch, Pn, viz ot. 162- 164.
141. Co jest proroctv?
Proroctv jest urit pedpov o takov budouc vci,
kter neme nikdo vdti, le Bh sm.
Proroctv vbec (v irm smyslu) rozumme vyjeven pravdy, kterou
mluvc seznal z nadpirozenho zjeven Boho. Proroctv v tomto smysle
vztahuje se i na vci ptomn a minul: takovmto vyjevenm pravdy minul
jest na p. zprva Mojova o stvoen svta.
Avak ve smyslu um rozumme proroctvm uritou pedpov vci
budouc, kter z pin pirozench nikdo zvdti neme.
Pravme: pedpov uritou; proe pedpov dvojsmysln, pedtucha
nejasn, aneb pedpovdn toho, co zpsobem pirozenm me bti
vystieno, nen proroctvm.
Proroctv tk se udlost, je domyslu bytost stvoench unikaj. Ani
andlm nen odhalena budoucnos; znaj ji pouze potud, pokud ji mohou
postihnouti z pin ptomnch. Neme tedy proroctv od nikoho pochzeti,
le od Boha. Jako zzrak, podobn i proroctv jest dlem Bom. A jeto Bh
neme li potvrzovati, dluno proroctv pokldati za nezvratn dkaz pravdy.
Proroctv nejlpe bv zjitno vyplnnm. Napln-li se, co bylo
pedpovdno, nelze pochybovati, e prorok ml vdn od Boha vlit. Avak
asto ji ped naplnnm lze se pesvditi o pravdivosti proroctv. Bezhonn
ivot prorokv, krsa a vbornos jeho nauky, ale hlavn zzraky, je in,
dokazuji, e od Boha posln jest. I proroctv jest zzrakem, jeto pedpokld
nadpirozen osvcen, avak od zzraku v obyejnm smyslu li se tm, e se
dje v duchu. V proroctv osvduje se pedevm Bosk vevdoucnos,
v zzraku Bo moc. Pi zzraku jev se inek ihned, pi proroctv dostavuje
se pozdji, asto teprve po dlouhm ase. Vrstevnci zzrakem, ale budouc
pokolen tak proroctvm maj bti o pravd pesvdeni.
226
Antonn Podlaha
Proti proroctv namt se: lovk, cvi-li dvtip svj, me dospti
k dokonalosti takov, e i budouc vci pedvd Odpov: Avak ostrovtip
lidsk obmezuje se pouze na vci takov, kter ze pin ptomnch
vyplvaj. Dle postoupiti neme, zejmna nen s to, aby pronikl k djm, je
jsou zvisly na pinch budoucch, neznmch a nahodilch a je vyplvaj
bu z vle Bo nebo ze svobody lidsk. A prv na dje takov vztahuje se
proroctvo prav. Nkte namtaj tak, e i pohan mli vtce, kte
prorokovali.
K tomu odpovdme: Mli ovem vtrny, na p. ekov v Dodon,
v Olympii, v Delfech, avak jejich vtby byly dvojsmyslny, vztahovaly se
k djm nejblim a zstaly beze vech vsledkv. Nezdka oznamovaly, ne
co se stane, ale co uinno bti m, na p. e m Augustus pojati za enu Livii.
Delfsk Apollo pro svou obojetnou povahu byl zvn nepm nebo
obojetn. O knihch Sibyllinskch Cicero d: Chyte ten, kdo ony bsn
sloil, ve tak nastrojil, aby, a se stane co stane, zdlo se, e to bylo
pedpovdno.
142. Co pedpovdl Pn Je?
Pn Je pedpovdl, e ho Jid zrad a Petr zape, e
bude ukiovn a vstane z mrtvch, e vstoup na nebesa
a sele Ducha svatho, e Jerusalm bude zboen a mnoho
jinho.
Pedpovdi Pna Jee tkaj se
1. jeho vlastn osoby,
2. jeho uennkv a Crkve vbec a
3. lidu idovskho.
O sob pedpovdl Pn Je, e bude trn a ukiovn, a e tetho dne
vstane z mrtvch a e na nebesa vstoup. Aj, vstupujeme do J erusalma
a vypln se vecko, co psno jest o synu lovka; nebo vydn bude pohanm
a bude posmvn a biovn i uplvn, a kdy jej ubiuj, zabj jej a tetho dne
vstane z mrtvch. (Luk. 18, 31-33.) J ako Moj povil hada na pouti, tak
mus bti poven i syn lovka (J an 3, 14.) Zrute chrm tento, a ve tech
dnech jej zase vzdlm. (J an 2, 19.) Uzte syna lovka vstupovati, kde
dve byl. (J an 6, 63.)
O svch uenncch pedpovdl, e ho Jid zrad, Petr zape a ostatn
vichni e ho opust, e jim sele Ducha sv., e uen jeho hlsati budou po
vem svt, e vak jim bude sneti mnoh protivenstv; Petr e zeme na
ki, Jan smrt pirozenou.
227
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Pi posledn veei, kdy jedli, ekl: Zajist pravm vm, e jeden z vs
mne zrad. I zarmoutive se velmi, poali tzati se: Zdali j jsem, Pane?
Kdy pak Jid otzal se, odpovdl mu Je: Ty jsi ekl. (Mat. 26, 21.)
Petrovi Kristus ekl, kdy jej ubezpeoval, e se nad nm nepohor: Jet tto
noci, ne kohout dvakrte zazpv, tikrte mne zape. (Mar. 14, 30.)
Vystupuje na horu olivetskou s uennky, Je pravil: Vichni se pohorte
nade mnou tto noci; nebo psno jest: Bti budou paste a rozprchnou se
ovce. (Zach. 13, 7.) Kdy pijde Utitel, kterho j polu vm od Otce,
Ducha pravdy, jen od Otce pochz, ten svditi bude o mn, i vy svditi
budete, ponvad od potku se mnou jste. (J an 15, 26. 27) Budete mn
svdkov v Jerusalem a po veker J udei a Sama a a do konin zem. (Sk.
ap. 1, 8.) Poslm vs jako bernky mezi vlky ve sbornicch svojch budou
vs biovati, i ped vladae a krle vodni budete pro mne. A budete
nenvidni pro jmno m. (Mat. 10.) Ano pijde hodina, e kad, kdo
usmrt vs, domnvati se bude, e slubu pin Bohu. (J an 16, 2.) K sv.
Petru pravil: Kdy jsi i byl mladm, opasoval jsi se a chodil jsi, kam jsi
chtl, ale kdy sestrne, vzthne ruce sv a jin t ope a povede, kam ty
nechce. To pak povdl, znae, jakou smrt (Petr) oslav Boha (J an 21, 18.
19.) O J anovi pak pravil: Takto chci, aby on ostval, a pijdu. (J an 21, 22.)
O sv crkvi pedpovdl Kristus Pn, e rychle se roz a nikdy
nezanikne. Kristus, aby oznail rychl vzrst sv crkve, pirovnal ji k zrnu
hoinmu a ke kvasu. (Mat. 13, 31.) Chtje oznaiti, e i pohan do n
vejdou, pravil: I jin ovce mm, kter nejsou z tohoto ovince, tak ty musm
pivsti a hlas mj slyeti budou, a bude jeden ovinec a jeden past. (J an
10, 16.) A poven budu, vecko pothnu k sob. (J an 12, 32.) Stl trvn
crkve pedpovdl slovy: Brny pekeln j nepemohou. (Mat. 16, 18.) Aj,
j s vmi jsem po vecky dny a do skonn svta (Mat. 28, 20.)
O lidu idovskm pedpovdl Pn Je, e bude od Boha zavren,
Jerusalm znien a chrm trvale spustoen; e id budou rozptleni, avak
nicmn zachovni. Dokoniv podobenstv o nelechetnch vinach, Kristus
pravil: Proto odato bude od vs krlovstv Bo a bude dno lidem,
pinejcm plody jeho. (Mat. 21, 43.) Mnoz pijdou od vchodu a zpadu
a stoliti budou s Abrahamem, Iskem a J akubem ve krlovstv nebeskm, ale
synov tohoto krlovstv vyvreni budou do tmy vnj. (Mas. 8, 11.)
Podivuhodno pro svou velikolepos jest proroctv o zkze Jerusalma.
Kristus nejprv udv znamen, je pd msta pedejdou: e povstanou kiv
proroci a likristov; e budou vlky a mnoh souen, jako zemtesen, mor
a hlad; e nastane krut pronsledovn kesanv; a e evangelium hlsno
bude po vem svt. Potom napomn uennky sv, aby se hledli zachovati,
jakmile uz ohavnos sputni na mst svatm, tj. a spat, e chrm jest
228
Antonn Podlaha
poruen a znesvcen. Doliuje zkzu msta, prav: Pijdou dnov na tebe
a obhrnou tebe neptel nspem a obkl tebe a sevrou se vech stran. I bude
souen velik, jakho nebylo od potku svta a dosavad, ani kdy bude. A
na zem poval tebe i dti tvoje, kter v tob jsou, a neostav v tob kamene na
kameni, protoe jsi nepoznalo asu nvtvy sv. (Mat. 24. Luk. 19, 41 44.)
K emu dokld, e nepomine pokolen toho, a se vecky ty vci stanou, tj.
e slova tato se napln, ne jedno lidsk pokolen vyme. I padati budou
ostm mee a budou zjmni a odvedeni mezi vecky nrody a J erusalem
bude polapn, pokud se nenapln asov nrodv. (Luk. 21, 24.) Aj,
zanech se vm dm v pust. Nebo pravm vm, neuzte mne od tto chvle,
a i dte: Poehnan, jen se be ve jmnu Pn. (Mat. 23, 38.) Pedpovdi
Pna Jee jsou prav proroctv. Vztahuj se k vcem nahodilm, z nich
nkter i co do asu tak jsou odlehly, e se jich vtipem lidskm nikterak
domysliti nebylo lze. Nmitka, e Kristus tuiti mohl, co pedpovdl, jest
licha. Mohl snad pedvdati, e neptel neutanou, pokud Ho neusmrt, ale e
zeme smrt idm neobvyklou, e Petr tikrte jej zape, e tetho dne
z mrtvch vstane, e chrm jerusalemsk rozvalen zstane a e id
v rozptlen nezaniknou atd., to ve mohl vdti jen ten, jen do srdci lidskch
zr a vecku budoucnos zn.
Rovn jisto jest, e Pn Je tato proroctv skuten pronesl. Mnn, e
snad apotol tyto vpovdi svmu Mistru v sta vloili po dokonanch
udlostech, jest neppustno. Mluv, proti nmu dokzan spolehlivos zprv
evangelickch a nepochybn poctivos sv. apotolv. Apotol klamem byli
by ublili nejvce sob; i lidu bylo znmo, co Kristus pedpovdl. Apotol
nebyli by vybjili proroctev, je jim nejsou ke cti (nap. zapen a oputn
Krista Pna).
Mnoh ze pedpovdnch vc pln se podnes, proto nemohly bti
vymyleny po dokonanch udlostech. Kesan vidouce ohavnos sputn,
zachovali se dle rady Pn a opustili J erusalm. (Eus. h. e. III. 5.)
e pedpovdi Pn do slova se naplnily a napluj, zjevno jest ze sv.
evangeli, z djin i z dosavadn zkuenosti na. Kristus Pn pravil k Marii
Magdalen, kdy mu tato nohy mazala, a proto od J ide krna byla (Mat. 26,
13): Amen pravm vm, kdekoli kzno bude toto evangelium po vem
svt i o tom, co ona uinila, bude na pamtku jej praveno. Evangelium
hlsno jest po celm svt, a vude prav se na pamtku Magdaleny to, co
uinila!
Prorokoval apotolm vzdor velikm spchm, je jim pislbil (Mat. 10,
23): Zajist, pravm vm, nezchodte mst israelskch, a pijde Syn
lovka A a do dnenho dne jsou mezi nmi etn synov Israele, kte se
229
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
k evangeliu dosud neobrtili. I Palestina, zem zaslben, potebuje neustle
jet missionv!
Kristus pedpovdl (Marek 13, 31.): Nebe a zem pominou, ale slova m
nepominou. A slova jeho trvaj dosud v sle neztenen a se dl a dle po
celm okrsku zem!
Poteb pouze objasniti proroctv o zkze Jerusalma, o trvalm sputn
chrmu a rozptlen idv. Kniha J osefa Flavia o vlce idovsk podv
k prvmu proroctv nejlep vklad. Vypravuje, e ped vlastn vlkou
idovskou, je zboenm Jerusalma se skonila, bylo v Palestin mnoho
krvavch bou a srek, k nim hlavn vydravos mskch prokurtor dala
podnt. Hlad souil Palestinu za Klaudia, dostoupil vak vrcholu za obleen
J erusalema Titem. Nouze byla tak velik, e id i tch vci povali, kterch
ani zve se netkne. ena jaksi, Maria, dcera Eleazarova, vlastn dt upekla
a do polovice sndla. Mnoho idv umralo hladem, tla jejich zstala
nepohbena, z toho vypukl mor, kter v adch obleench krut dil.
Zemtesen, hrzou naplnilo idy, kdy Idumejci tboili ped Jerusalmem.
Podivn kazy na nebi l Josefus Flavius a tak Tacitus in o nich zmnku.
O livch prorocch vypravuj Sk. ap. (5, 36, 21, 38.) a kniha J osefova na
mnoha mstech. Liv prorok jaksi uvedl 6000 lid do svatyn, kdy ji
hoela, pedstraje, e se jim tam znamen spsy uke. Ovem zahynuli ve
plamenech vichni. Z djin znmo jest, e ped zkzou Jerusalma r. 64. prv
velik pronsledovn kesan v i msk vypuklo a e kesanstv v t
dob hlsno bylo po vem starm svt nejen v Asii, ale tak v Evrop a
v Africe.
Ohavnost sputn, ji Pn prohlsil za posledn znamen k tku, nastala,
kdy zelot neboli horlivci chrm uinili si hradem, z nho proti stran
mrnj se brnili. Kesan, kte ji dve neutekli, pamtlivi jsouce slov
Pn, prchli do Pelly v Zajordn. Tak posledn slova Pn o pdu J erusalma
dola splnn. Titus obklil msto zd, aby nikdo nemohl prchnouti, a skcev
vecko stromov kolem J erusalma na 90 hon, vzdlval nspy. Potravu do
msta dopravovati bylo nemono. V Jerusalem nastal hlad a nesmrn bda
sevela obleen. Josefus d: dn msto nikdy takovch vc nesnelo.
Ne pese vecko utrpen sv id tvrdojn odmtali smliv nvrhy Titovy.
Konen vojsko msk zteklo hradby a zmocnilo se msta. Chrm zaplen,
a kde kdo ze id na ulici dopaden, zabit. Titus vida, e se mu nepodailo
zachrniti chrmu, rozkzal vyvrtiti do zklad cel msto: Vojci sv loze
dostli plnou mrou. Zachovno pouze nkolik v, ale ve ostatn tak bylo
spustoeno, e pchoz ani tuiti nemohli, e v mst tom dve obvno
bylo (1. 7. c. 1.). J erusalem padl v roce 70. naeho letopotu, tedy dve ne
vrstevnci Pn vymeli. Titus uznal sm, e byl nstrojem v rukou Boch.
230
Antonn Podlaha
Pomoc Bo jsme zvtzili a Bh byl, jen s tchto ohrad idy sehnali nebo
jak moc lidsk nebo jac nstrojov by proti tmto vm byli prospli?
Chrm J erusalmsk podnes jest v ssutinch. id nejednou pokoueli se
obnoviti jej, avak sil jejich zstalo marno. Ani vzpourami proti svm
utlaovatelm, ani za jejich pomoci nedoli doucho cle.
id proti manm vzbouili se za csae Hadriana r (117-138). Podnt ke
vzpoue dal limessi Barkochba (= Syn hvzdy). Ne id opt jsou
poraeni. Jerusalem znova rozboen a kamen chrmovch pouito ku stavb
pohanskho divadla. Zdvihlo se sice ze ssutin nov msto opt, avak
pohansk. idm pod trestem smrti zakzno usaditi se v nm. Msto ono
nazvno Aelia Capitolina (arab. Iliah). Nikdy ji nepovznesl se J erusalem ke
sv dvj velikosti a slv. Nyn m obyvatel celkem 25.000. id, jich
jest toliko ptina, nleej td nejchud. Do dnenho dne J erusalm jest
polapn. Csa Julin, jen od vry kesansk odpadl, chtje v posmch
uvsti slovo Kristovo, vyzval idy, aby na hoe Moria vzdlali nov chrm
a slbil jim svou pomoc. Avak kdy se ji ku stavb mlo pikroiti, ohe
vylehnuv ze zkladv usmrtil nkolik dlnk a ostatn zahnal. To se
opakovalo pokud nebylo uputno pln od prce. Udlost tuto dosvduj
nejen kest. djepisci (Skrats, Sozomenus, Philostorgius, Rufinus), nbr
i pohan a dvrn ptel csav Ammianus Marcellinus. Dluno uznati, e
Bh sm tu zakroil, aby obhjil slov Svch proti nezbednosti lidsk.
Pi prvm i pi druhm dobyt msta Jerusalma man nesmrn
mnostv id dlem usmrtili, dlem ke hrm chovali, dlem do veho svta
rozptlili. Tyto zlomky lidu idovskho, a jsou rozmetny po vech
koninch, ij podnes. Nejsou nepodobny stepm ndoby hrnsk, ji
rozttil Hospodin (Jer. 19, 11.). Djiny vak dosvduj, e i nrodov
poddni jsou zkonu pipodobovn se. Podmann nrodov se svmi
podmaniteli znenhla se smuj, a konen splynou v jeden kmen. J en Israel
zd se bti vyat z tohoto zkona. Kdekoli ije, vude zachovv sv
zvltnosti bez poruen. Slova Kristova o trvalm zachovn tohoto lidu
uprosted nrod (Luk. 21, 24, Mat. 23, 38.) dochzej vdy stkvlejho
potvrzen. Dojista vtm prvem ne sv. Augustin meme my nazvati idy
potulnm dkazem pravdy.
Jedin nrod, jen odlouenost a rozptlenost idm se rovn, jsou cikni.
Jsou vak mezi obma kmeny patrn rozdly. Pedevm cikni ij v Evrop
teprv od 14. stolet. id usedl jsou od vk v t neb on krajin, cikni vak
stlho bydlit nemaj, potuluj se z msta na msto. Konen lp na nich
jaksi phana, proe zstvaj omezeni sami na sebe.
Proroctv dokazuj, e, Kristus jest Bh. Ovem i proroci ve Starm zkon
pedpovdali, avak velik tu rozdl. Proroci pedpovdli, co jim shry
231
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
zjeveno bylo i avak Kristus, co mluv, vidl u svho Otce v nebesch (J an 8,
38.). Proroci oznamuj, e jejich pedpovdi uskuten Bh, avak ze slov
Kristovch jde na jevo, e On jest, jen ve napluje a ve skutek uvd. (Mat.
16, 18, J an 2, 19.)
143. Zda-li vichni uvili v Pna Jee?
Vichni neuvili v Pna Jee: zvlt nejvy kn,
zkonnci a fariseov nenvidli ho pro jeho uen a hledli
ho usmrtiti.
Kristus Pn konal uitelsk ad svj po ti leta. Avak akoliv jasn
prokzal se jakoto zaslben vykupitel, akoliv svatost ivota zzraky
a proroctvmi potvrdil pravdu svho uen, pece vichni v nho neuvili, nebo
ze zl vle uviti nechtli. Byli to zvlt nejvy kn, zkonci a fariseov,
kte nenvidli Krista, vidouce, e vnos jeho u lidu stle se vzmh, kdeto
jejich vliv neustle se men.
Velekn byli hlavou vech kn a Levit. Veleknzem ml bti vdy
prvorozen z rodu Aronova. Za asu Krista Pna man dle libosti veleknze
sesazovali i dosazovali. Tehd ili v Jerusalm dva velekn: Ann, jen
od man byl sesazen, a tchn jeho Kaif, jen ad veleknsk zastval.
Zkonnci byli uitel zkona, jim nleelo Psmo sv. v pesnosti
zachovvati, v nm zpytovati, je lidu tati a vykldati. Rozhodovali tak pi
soudech, jeliko soudov ti podle zkona se dla. Byli tak spolu se starmi
lidu tj. nelnky kmen a s (veleknzi tj. s adu sloenmi nelnky rodin
knskch) dy tak zv. velerady, j pedsedal veleknz adujc.
Fariseov (= odlouenci, zvltnski) tvoili zvltn stranu
nboenskou, kter odchlila se od pesnho nboenstv zjevenho.
Zachovvali zkostliv a okzale vedlej a mn zvan pedpisy, kdeto
potaj nettili se poklesk sebe vtch. Byli to tedy pokrytci, kte mimo to
ostatnmi lidmi, je za mn dokonal povaovali, pohrdali a jich se stranili
(odtud jejich jmno). Mezi fariseji byly ovem i muov lpe smlejc, jako
Nikodm, J osef Arimathejsk, kte v Krista Pna uvili.
Nejvy kn, zkonci a fariseov nenvidli Pna Jee pro jeho uen,
ponvad uenm svm dokazoval, e to, emu oni u, jest bludn. A vdli,
e nadeel ji as pt Messiova, a dokonce jeho rodit pi pchodu
mudrc Herodovi jmenovali, a vdli, e ezlo od Judy bylo odato a e 70
ronch thodnv Danielovch svmu konci se bl, a byli svdky etnch
zzrak Kristovch, pece seli se velekn, zkonnci a fariseov v radu
a pravili: Co uinme? Tento lovk in mnoh divy. Nechme-li ho tak,
232
Antonn Podlaha
vichni uv v nho: i pijdou man a odejmou nai zemi a lid (ev. sv. J ana
11, 47, 48). Sm Kaif, jen pozdji Krista Pna odsoudil, pravil tehd: Vy
nic nevte, ani na to myslte, e uiten jest, aby jeden lovk umel za lid,
a ne, aby vecken nrod zahynul (ev. sv. J ana 11, 49, 50). Proto od toho
dne myslili, aby jej zabili (ev. sv. J ana 11, 53).
Nauen. Dkuj Bohu, e z lsky k tob stal se lovkem; dr se ho pevn
i jeho uen a nsleduj ho! On vol k tob; J jsem cesta, pravda i ivot.
dny nepichz k Otci ne skrze mne. (J an. 14, 6.)
233
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
tvrt lnek vry.
144. Jak zn tvrt lnek vry?
tvrt lnek vry zn: Trpl pod pontskm Piltem,
ukiovn, umel i pohben jest.
tvrt lnek vry ns u, e Je jakoto lovk skuten trpl, e na
ki umel a do hrobu poloen byl.
Pod pontskm Piltem zna tolik co: za asu, kdy pontsk Pilt byl
mstodritelem neboli vladaem mskho csae nad zem idovskou. Slova
Pod pontskm Piltem zdaj se bti ve strunm vyznn vry zbytenmi;
proto se kv o osobch, kter zbyten nebo man nkam se dostali, e
tam pili jako Pilt do kreda (Credo =vm, zna tolik, jako vyznn
vry, zvlt to, kter pi mi sv. se k). Ale tato na pohled zbyten slova
jsou zvanm dkazem pro starobylost apotolskho vyznn vry, kterou
nkte lid poprali. Slovy tmi jest vyjdeno bli asov, uren smrti
Kristovy. et a mt djepisci potali pi datovn udlost, o nich psali,
netoliko dle olympid a dle let po zaloen ma, nbr tak asto podle let
vldy jejich vrchnost, jejich jmen uvali jako data. V dob zaloen
kesanstv panoval zejmna u man zvyk datovati jmny konsul nebo
csa, nebo obma zrove. Tak in Tacitus, Seneka i Plinius. Pedloky
pod uvalo se pi tom ji v prvnm stolet po Kr.; nalzme ji ji u Seneky
a Plinia; jej uit v apotolskm vyznn vry me tud slouiti za dkaz, e
n symbol nepochz teprve z doby pozdj. V apotolskm vyznn vry
vak nen doba urena jmnem vldnoucho csae nebo konsula, nbr
jmnem vladae zem poplatn. To znamen, e apotolsk vyznn vry
nevzniklo v hlavnm mst msk e, nbr v Judsku. Jest zcela pirozeno,
e ten, kdo v provincii pe, uije k oznaen data spe jmna mstodritelova
neli csaova, ponvad mstodritel mstnm tenm vce jest znm. mt
spisovatel, vypisujce udlosti nebo zleitosti nkter provincie, jmenuj sice
zpravidla pi tom vladae on provincie (prokonsula, praetora nebo legta),
avak vdy teprve po pedchozm uvedeni jmna panujcho csae. Avak jest
dosti npis, kter podvaj dkaz, e pi urovn asu bvalo nezdka
uvno tak toliko jmna provincilnho vladae s pominutm jmna csaova.
Tak nalezen byl r. 1890 v Mylase mezi Miletem a Halikarnassem npis
pochzejc z r. asi 110, jen zn: J onov v Asii pod prokonsulem Publiem
Corneliem Tacitem. A v okol Seleucie byl vykopn npis: Pod Caesiem
Priskem Publiem, centurionem tvrt legie, na pamtku. J est tud patrno, e
234
Antonn Podlaha
apotolsk vyznn vry, je oznauje dobu smrti Kristovy vladaem Piltem,
nikoli v m, nbr v Provincii J udsk bylo sloeno. J est pak jisto, e
apotolskho vyznn vry v m nejpozdji na potku druhho stolet bylo
uvno. Musilo tud v Judsku ped koncem prvho stolet povstati. Avak ze
slov pod pontskm Piltem meme initi jet dal dsledky. Spisovatel
prozrazuje slovy tmi netoliko, e nae vyznn vry psal v provincii J udsk,
nbr tak, e pokldal udlos, o n pe, za udlos ne svtovou, nbr
pouze provinciln, tkajc se pedevm jeho krajan, jim jmno zemskho
vladae bylo znmj neli jmno csaovo. Tud vyznn vry, v nm doba
smrti Vykupitelovy uruje se jmnem mstodritele Pontskho Pilta,
nepovstalo teprve po rozen kesanstv po msk i, nbr e vzniklo
v on poten dob kesanstv, kdy jet kesan ze idovstva a vdli
ovem o budoucm rozen kesanstv po celm svt obmezovali se
vhradn na J udsko, tedy v prvnch patncti letech trvn kesansk crkve
v Jerusalm, jet ped smrt sv. Jakuba starho. A tak jsou i nedleit na
pohled slova pod Pontskm Piltem peet apotolskho pvodu naeho
vyznn vry.
145. Trpl-li Je Kristus jako Bh anebo jako lovk?
Je Kristus trpl pouze jako lovk; nebo jako Bh
nemohl trpti.
Bh neme trpti, ponvad je nekonen blaen a nezmniteln. Proto
nemohl Je Kristus trpti jako Bh. On vak byl zrove prav lovk,
a jako lovk trpl celou lidskou pirozenost svou, tedy na tle i na dui.
Ponvad pak lidsk tlo i lidsk due Jee Krista nleelo druh osob
Bosk, Synu Bomu, pravme, e Syn Bo za ns trpl v lidsk pirozenosti.
Protoe pak druh bosk osoba, Syn Bo, jest prav Bh, meme ci: Bh
za ns trpl, co jest vlastn mluva zkrcen msto: Bh, jen jest zrove
lovkem, za ns trpl.
Kristus Pn vlastn po cel svj ivot trpl nevslovn mnoho. On, ve
chlv se narodil a jesle byly jeho kolbkou on do Egypta uprchnouti musil,
v chudob a tk prci v Nazaret a do 30. roku vku svho il, potom
nepopvaje sob oddechu nenavn uil, pi em neml, kam by hlavy sv
poloil; za dobrodin sv potkval se s nevdkem a neptelstvm. Avak
o tomto utrpen dvjho ivota Kristova katechismus zde nemluv, nbr
toliko o utrpen na konci jeho ivota.
235
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
146. Co trpl Je Kristus?
Je Kristus trpl nevslovn velik bolesti na dui i na
tle.
Kristus Pn trpl bolesti nevslovn velik, tj. tak velik, e nelze jich
nidnmi slovy vypovdti a vyliti.
147. Co trpl Je Kristus na dui?
Na dui trpl Je Kristus velikou zkost a zrmutek,
posmch a pohrdn, pomluvy a jin kivdy.
148. Co trpl Je Kristus na tle?
Na tle trpl Je Kristus mnoho trznn, bit a ran; byl
biovn, trnm korunovn a ukiovn.
149. Kdo odsoudil Pna Jee na k?
Pontsk Pilt, vlada judsk, z bzn ped idy odsoudil
Pna Jee na k.
150. Kdo obaloval Pna Jee u Pilta?
Nejvy kn a zkonnci z nenvisti a zvisti kiv
obalovali Pna J ee u Pilta, kouce, e pr se rouhal Bohu
a chtl bti krlem idovskm.
Ve, co v otzkch 147- 150 obsaeno jest, vylme ve vypravovn
souvislm. Utrpen Pna Jee poalo se v zahrad Gethsemansk na hoe
Olivetsk.* I pili tak vypravuj evangelist do dvora Getsemany,
*
Hora Olivetsk zved se vchodn od Jerusalma do ve 830 m nad hladinu moe
Stedozemnho a odtud sv jmno m, e etnmi olivami byla porostl. Od Jerusalma dl ji
dol Josafatsk i Cedronsk, kterm od severu na jih vine se potok Cedron ve vzdlenosti as
200 m vchodn od Jerusalema a 50 m zpadn od pat hory Olivetsk. Na pat hory t byla
zahrada se dvorem jmnem Getsemany, i lis olivov, bezpochyby proto tak zvan, ponvad se
tam vytlaovalo ovoce olivov. Ohrazena byla zd a uzavena dvemi, je brnily pchodu
cizm, nikoli vak ptelm a znmm; nebo ti byli seznmeni s tm, jak maj otevrati. Mon,
e patila nktermu potomku Davidovu; nebo v n byl pochovn Joachim i Anna pozdji,
236

Antonn Podlaha
a Kristus ekl uennkm svm: Posete tuto, a odejda tamto, pomodlm se.
A pojav s sebou Petra, J akoba a Jana, poal se rmoutiti a teskliv bti. Tehdy
ekl jim: Smutn jest due m a k smrti! Pozstate tuto a bdte se mnou.
A poodeed maliko, padl na tv svou, modle se a ka: Ote mj, jest-li
mon, a odejde ode mne kalich tento, ale vak ne jak j chci, ale jak ty.
I piel k uennkm svm a nalezl je, ani sp, i ekl Petrovi: imone, sp?
Nemohl-lis jedin hodiny bdti? Bdte a modlete se, abyste neveli v pokuen.
Duch zajist hotov jest, ale tlo nemocno. Opt podruh odeel a modlil se,
ka: Ote mj, neme-li tento kalich minouti mne, ne abych jej pil, sta se
vle tv. I piel opt, a nalezl je, ani sp, nebo byly oi jejich obteny. A
nevdli, co by jemu odpovdli. A nechav jich, odeel opt a modlil se po
tet, tat proneje slova. I ukzal se mu andl s nebe, posiluje ho. A
postaven jsa v zkosti smrteln, dle se modlil. I uinn jest pot jeho jako
krpje krve tekouc na zem. (Ev. sv. Mat. 26, 36-44; ev. sv. Marka 14, 32-40;
ev. sv. Luk. 22, 40-44.) Jak as boles muila dui boskho Vykupitele! To,
co nm evangelist o tom vypravuj, jsou pouze strun poznmky; pece vak
z nich souditi meme na straliv jeho utrpen. Pokusme se dle rozjmn
jedn zbon, Boha milujic due hloubji vniknouti do tto bolesti. Ne, co
dme, rozjmn! Mon, e jest to nco mnohem vtho, e jsou to vidn,
jimi Bh tuto dui poctti ril! Mme tu na mysli hok umuen Pna
naeho J ee Krista od Kateiny Emmerichovy, kter v letech 1774-1824
v biskupstv Mnsterskm ila. Ona l smrteln zkosti Spasitelovy
v zahrad Gethsemansk takto: Bylo asi devt hodin, kdy piel Pn Je
s uennky do zahrady Gethsemansk. Po zemi se plazila ir tma, na obloze
svtil jasn msc. Pn Je byl velmi smuten, pedpovdaje, e ji je blzko
nebezpeenstv. Uslyeve to uennci, ulekli se velmi, ale Pn ekl k nim:
Zstate tuto, a j se pjdu modlit. Petra, J ana a J akuba starho vezma
s sebou, el nkolik krok do zahrady olivov na pat hory. Byl ji
nevslovn smuten, nebo ctil ji blc se zkos a pokuen. J an, vida Pna
svho tak sklenho, otzal se, jak e me bti On, jen vdy tval, nyn
tak truchliv a smuten? I pravil J e: Smutn jest due m a k smrti,
dle podn vchodnho, i Panna Maria ; mrtv vak pochovvali se obyejn na pozemku
vlastnm, neb alespo na pozemku rodu svho. st tto z hrady dostala se r. 1669. v majetek
Frantikn, kte ji asem rozili a r. 1848 zd 21
1
/
2
m vysokou ohradili, aby tak chrnili i
oliv i poutnk, kte se tam modl. Zahrada tato jest 52 m dlouh a 50 m irok. V n vyskyt se
8 oliv, majcch v objemu 56 m, kter dle podn z dob Kristovch pochzej. Mal kousek
severn od n jest jeskyn, ve kter se Pn Je krv potil. Tak msto, kde apotol usnuli,
a kde J id Pnu J ei zrdn polben dal, ukazuje se vn zahrady nynj; ve to nasvduje
tomu, e ona jest pouze st bval zahrady Getsemansk. V zahrad tto trpl Pn Je
smrtelnou zkost a byl zradou J idovou jat a odveden.
237

VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
a ohldna se vidl, e velik zkos a pokuen jako stran mrano na se
val, a proto ekl k tm tem apotolm: Zstate tuto a bdte se mnou
a modlete se, abyste neveli v pokuen. I poslechli a zstali na tme mst.
Pn Je nechav je, poodeel nco mlo ku pedu, ale mrano stralivch
obraz tak mocn na se hrnulo, e pln jsa zkosti, odeel vlevo a ukryl se
v jeskyni asi est stop hlubok, nad n klenula se skla. Pda jeskyn t byla
mrn dovnit naklonna a shora viselo s pevisl skly tolik kov, e zde
mohl kad nepozorovn zstati. Jakmile Kristus Pn byl sm, vidla jsem,
kterak cel hejno samch stranch obraz se na hrne a vc a vce na dor.
Truchlivos a zkos jeho byla vt a vt, i ukryl se Pn, vecek jsa
zmaltnn, do jeskyn; podobal se lovku, jen pekvapen byv velikou bou,
bezpenho hled tulku; ale ani tam nebyl jist, nebo hrzn obrazy ty i do
jeskyn za nm se hrnuly, vc a vce se rozjasujce. Ach, hrozn vidn! Zdlo
se mi, jakoby jeskyn v sob obshnouti mla rozlin podoby vech hch
celho svta, i ti jejich i trest, a to od pdu prvnch lid v rji a do skonn
svta Prv do tto jeskyn na hoe Olivetsk pili Adam a Eva, byve z rje
vyhnni; v n truchlili, svho pestupku litujce. Pi vidn tom ctila jsem
zrove, jak se Pn Je poddv hokmu utrpen, jak obtuje se bosk
spravedlnosti, aby zadost uinil za hchy svta, jak jeho Bostv vnik do
nejsvtj Trojice, aby ve sv neskonen lsce, ve svm lovenstv
nejistm, nejcitlivjm, opravdovm a nevinnm se vydal v ob vem
trapm a trestm za hchy veho svta. Aby pak i za potek a rozvoj vech
hchv a zlch nklonnosti zadost uinil, pijal na sebe nejmilosrdnj
Kristus Pn z pouh lsky k nm hinkm tak koen a potek veker
oisty a uzdravujcch muk, i nechal toto neskonen utrpen rsti jako strom
s tiscermi haluzemi samch bolest a zkosti na svm tle, nebo proniknuty
jsou nesmrnmi bolestmi a mukami vechny dy svatho tla jeho, vecky
smysly jeho pesvat due. Ct se takto pln lovkem, padl na tv svou,
prose za ns Boha v nesmrn zkosti a truchlivosti; pi tom vidl vekery
hchy celho svta a jejich vniternou oklivos v nesslnch obrazch;
vecky hchy ty vzal na sebe, obtoval sama sebe v modlitb spravedlnosti
svho Boha nebeskho za vecka provinn celho pokolen lidskho. bel
pak, jen mezi tmi obrazy neustle sem a tam se pohyboval, rozhooval se
stle vce na Pna Jee, pedstavoval mu stle stranj a stranj hchy
svta, volaje: Jak?! chce i ten hch na sebe vzti, i pro tento hch chce
trpti? Jak me za toto neb ono zadost uiniti? dn jazyk nevypov,
jakou hrzu a jak bolesti bylo dui Pna Jee pi tom sneti; poznal Pn
Je nejen cel objem utrpen za vecky hchy, nbr seznval i vekery
nstroje, jimi bude muen, a to tak iv, e se lekal netoliko ped mukami
nstroj, nbr ctil i zlost a nenvist tch, kte ty muky hrozn vymysl;
238
Antonn Podlaha
poznal zuivost tch, kte ode dvna takovch hroznch nstroj uvali,
i bolest, vech, kte takovmi nstroji bu vinn nebo nevinn umueni byli;
to ve ctil a znal, ponvad nesl na sob hchy celho svta. Vecky tyto
muky a vecka trpen poznal Kristus Pn vnitern u vidn, a to s takovou
hrzou, e se mu vyinul z tla krvav pot Ku konci veho sklesl Pn J e,
jakoby u umral, na svou tv, andl i hrzn vidn zmizeli, krvav pot
inul se z tla jeho jet hojnji, neli dve; vidla jsem, jak krvav pot
proskl i lutav at jeho skrz na skrz. Nyn byla v jeskyni tma.
To byl potek toho, co Je trpl, aby dosti uinil za nae hchy!
Kdy J e v zahrad Olivetsk modlitbu svou dokonil, navrtil se po tet
k uennkm svm a nalezl je, ani opt sp. I ekl jim: Spte ji
a odpovejte. Dosti jest, pila hodina; aj, Syn lovka vydn bude v ruce
hnch. Vstate, pojme! Aj, kter mne zrad, blzko jest.
A kdy on jet mluvil, piel Jid Ikariotsk, jeden ze dvancti, a s nm
velik zstup s mei a kyji od nejvych zkonnkv a starch. Zrdce pak
jeho byl jim dal znamen, ka: Kterho polbm, ten jest; drte ho a vete
opatrn. A kdy piel, hned pistoupiv k nmu, ekl: Zdrv bu, miste!
a polbil ho. Tedy oni vzthli na ruce a jali jej. (Ev. sv. Marka 14, 41-45.)
Je pak ekl jemu: Jidi, polbenm zrazuje Syna lovka? (Ev. sv. Luk.
22, 4. 8.)
Je pak, vda vecko, co na nj pijti mlo, el proti nim a ekl jim:
Koho hledte? Odpovdli jemu: Jee Nazaretskho. ekl jim Je: J
jsem. Stl pak s nimi i Jid, kter ho zrazoval. A jak jim ekl: J jsem!
postoupili zpt a padli na zem. I otzal se jich opt: Koho hledte? Oni pak
ekli: Jee Nazaretskho. Odpovdl Je: Povdl jsem vm, e j jsem;
jestlie tedy mne hledte, nechte tchto, a odejdou; aby se naplnila e,
kterou byl povdl: Z tch, kter Jsi mi dal, neztratil jsem dnho. Tedy
imon Petr, maje me, vytrhl jej a udeil sluebnka nejvyho knze a ual
ucho jeho prav. Bylo pak jmno sluebnka tohoto Malchus. Tedy ekl Je
Petrovi: Schovej me svj do povy (ev. sv. Jana 18, 4-11); nebo vichni,
kte berou me, od mee zahynou. Zdali mn, e bych nemohl prositi Otce
svho, a dal by mi nyn vce, neli dvancte pluk andl? (Ev. sv. Mat. 26,
52, 53.) Co nemm pti kalich, kter mi dal Otec? (Ev. sv. J ana 18, 11.)
I dotekl se ucha jeho a uzdravil jej.
K tm pak, kte byli pili k nmu, knatm knskm a pedstavenm
chrmu a starm ekl Je: J ako na lotra vyli jste s mei a kyji! Kdy jsem
na kad den bval s vmi v chrm, nevzthli jste rukou na mne; ale tato
jest hodina vae a moc temnosti. (Ev. sv. Luk. 22, 51-53.)
239
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Tedy str, tiscnk a sluebnci idovt jali J ee a svzali jej (ev. sv.
Jana 18, 12). Tehdy uennci vickni opustive ho, utekli (ev. sv. Mat. 26, 56;
sv. Marka 14, 50).
Tak zde pestv evangelium na tom, e krtce udlosti zaznamenv.
Chceme-li rozjmav vniknouti hloubji v jednotlivosti tchto udlost,
meme k tomu opt uiti vypravovn Kateiny Emmerichovy, kter
vypravuje takto:
Pochopov svzali Pna Jee, ustavin pi tom Jej tupce a Mu
nadvajce. Byli to pohan, lid nejpatnj, vyvrhel lidstva Byli mal,
siln, velmi obratn, tmav, trochu rud barvy, pleti jako egyptt otroci. Pn
J e podal jim ruce, aby mu je svzali. I svzali mu je pes prsa ukrutn,
a sice levou ruku pod pravou a pravou pes levou pes sebe tak nemilosrdn
hrubm provazem, e a do tla se zaezal. Okolo beder dali mu ps s hebky
uvnit a ruce pivzali jet k vrbovm kruhm, je na tomto pasu byly
upevnny. Kolem krku dali mu obojek s bodlinami uvnit, a s tohoto obojku
splvaly jako tola pes prsa kem dva emeny, kter byly t k psu kolem
beder upevnny. Na tyech mstech tohoto psu pivzali tyi dlouh
provazy, jimi Pna Jee semo tamo po vli a libosti sv smkali. Vecka
pouta byla nov, a byla ji od del doby schvln ku zajet Krista Pna
pipravena.
Te se dali na pochod, zaplive naped nkolik pochodn. V ele lo
deset strnk, pak li katan, tahajce Pna Jee ukrutn provazy, pak li
posmvajc se fariseov a konen krelo ostatnch deset vojkv. Uennci
tkali semo tamo, nakajce a jako smysl jsouce zbaveni; jedin Jan el za
zstupem. Vidouce jej fariseov, rozkzali ihned strnkm, aby jej lapili.
I obrtilo se jich nkolik a honili J ana, jen utkal, co mohl; ji jej dreli vojci
za at, ale on pustiv roucho, unikl jim.
Zstup sestoupil do dol! pekroil potok Cedron a stoupal vzhru na
horu Ofel, je tvoila jihovchodn s, Jerusalma.
Vojci jen st mohli zadrovati lid odevad se sbhajc. Odevad
pibhali mui i eny, a lomce rukama padali na kolena a volali: Propuste
nm lovka toho, propuste nm jej! Kdo nm bude pomhati, kdo
uzdravovati, kdo titi? Propuste nm lovka toho! Byla to podvan
srdcelomn, kterak Pn J e, bled, zohaven a potluen, s rozcuchanmi
vlasy, v mokrm, popinnm, nepravideln vykasanm odvu, provazy sem
a tam tahn, holemi strkn a bit, jako uboh zpola omren obtn zve od
drzch polonahch katan v ped hnn byl skrze nakajc vdn
obyvatelstvo ofelsk, je urputn vojci nsilm zadrovali.
Slyme nyn opt historickou zprvu evangelia.
240
Antonn Podlaha
I pivedli ho nejprv k Annovi, nebo byl tchn Kaife, jen byl tohoto
roku nejvym knzem. Kaif pak byl ten, kter dal radu idm: e uiten
jest, aby lovk jeden umel za lid.
el pak za J eem imon Petr a jin uennk. Ten pak uennk byl znm
nejvymu knzi, a vel s Jeem do sn nejvyho knze. Ale Petr stl
u dve venku. I vyel druh uennk, kter byl znm nejvymu knzi,
a ekl vrtn a uvedl tam Petra. Tedy ekla vrtn: Nejsi-li i ty z uennk
tohoto lovka? On ekl: Nejsem. Stli pak tu pacholci a sluebnci u ohn
a zahvali se, nebo byla zima, a byl s nimi i Petr stoje a zahvaje se.
Tedy otzal se nejvy knz Jee o jeho uenncch a o jeho uen.
Odpovdl jemu Je: J zjevn mluvil jsem svtu; j vdycky uval
v synagoze a v chrm, kdeto se vickni id schzej, a tajn jsem nic
nemluvil. Co se mne pt? Ptej se tch, kte slchali co jsem jim mluvil; aj ti
vd, co jsem j mluvil.
A kdy to povdl, stoje tu jeden ze sluebnkv, dal Jeovi polek, ka:
Tak-li odpovd nejvymu knzi? Odpovdl jemu Je: Mluvil-li jsem
zl, vydej svdectv o zlm, pakli dobe, pro mne tepe?
I poslal jej Ann svzanho ke Kaifovi. (Ev. sv. J ana 18, 13-24.)
Jakoto ob idovsk nenvisti byl nyn Je zase ulicemi vleen. U
Kaife shromdilo se zatm mnoho idovskch kn, aby Jee, kdyby to
jinak nelo, justin vradou se svta sprovodili. Sv. Marek, a tm souhlasn
sv. Matou, vypravuje o tom takto:
I pivedli Jee k nejvymu knzi, a seli se vickni kn i zkonnci
a star I hledali nejvy kn a vecka rada svdectv proti Jeovi, aby
ho na smr vydali, ale nenalezli. Nebo mnoz mluvili sice kiv svdectv proti
nmu, ale svdectv jejich se nesrovnvala. I povstave nkte, dvali proti
nmu kiv svdectv, kouce: My jsme ho slyeli, e ekl: J zbom chrm
tento rukou udlan, a ve tech dnech vystavm jin, ne rukou udlan. Ale
jejich svdectv se nesrovnvalo.
Tehdy povstav nejvy knz v prosted, otzal se Jee, ka: Nic-li
neodpovd na to, co se tob od tchto vyt? Ale on mlel a nieho
neodpovdl. Opt nejvy knz otzal se ho a ekl jemu: Jsi-li ty Kristus,
Syn Boha poehnanho? Je pak ekl jemu: J jsem. A uzte Syna lovka,
an sed na pravici moci Bo a pichz s oblaky nebeskmi. Tedy roztrhl
nejvy knz roucho sv a ekl: Co jet dme svdk? Slyeli jste
rouhn; co se vm zd? Oni pak vickni odsoudili jej, e hoden jest smrti.
(Ev. sv. Marka 14, 55-60; ev. sv. Matoue 26, 59-66.)
Velekn odsoudili tedy boskho Spasitele jakoto zloince hodnho
smrti. Spasitel pak nadto zakusil jet t bolesti, e jej Petr po tet zapel.
Evangelium vypravuje nm dle:
241
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
A obrtiv se Pn pohledl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Pn, jak
byl ekl: Prve ne kohout zazpv, tikrt mne zape. I vyed Petr ven plakal
hoce.
Ostatek noci vydn byl J e na pospas trn surovch pochopv. Tedy
plivali na tv jeho, a bili jej v hlavu i v tv a zakryli tv jeho, smn
kajce: Hdej nm, Kriste, kdo jest, kter tebe udeil? A mnoho jinho
rouhajce se mluvili proti nmu.
Zatm nadelo jitro Velikho ptku, kdy Je ml bti zpsobem jet
slavnostnjm od id odsouzen. A kdy byl den, seli se star lidu
a knata knsk a zkonnci a vedli ho do rady sv, kouce: Jsi-li ty Kristus
(Messi), povz nm. I ekl jim: Povm-li vm, nevte mi: a pakli se vs
oti, neodpovte mi, ani (mne) propustte. Od tto pak chvle bude Syn
lovka sedti na pravici moci Bo? I ekli vickni: Ty jsi tedy Syn Bo? A
on ekl: Vy pravte, j jsem. A oni ekli: Co jet potebujeme svdectv?
Vak jsme sami slyeli z st jeho! I povstavi vecko mnostv jich, vedli jej
k Piltovi.
Bylo idm prvo nad ivotem a smrt od manv odato; berla byla
odjata od J udy, kter dle pedpovdi umrajcho patriarchy Jakoba (I. Moj.
49, 10) nemla od nho odata bti, dokavad nepijde Messi; idovt
adov byli tud nuceni obrtiti se k mskmu mstodriteli Piltovi, aby
sob vymohli, by Je byl popraven.
Zatm vidl Jid, e zrada jeho mla v zpt hor nsledky, neli sm
snad oekval. A kdy vidl, e by J e odsouzen byl, eleje toho, navrtil
zase ticeti stbrnch knatm knskm a starm, ka: Zheil jsem, zradiv
krev spravedlivou. Ale oni ekli: Co nm do toho? Ty viz! A povrh stbrn
v chrm, odeel, a oded osidlem se obsil. Star, knata knsk
a zkonnci, provzeni jsouce nepochybn hojnm zstupem biicv a luzy,
vedli J ee od Kaife do radnho domu. Bylo pak rno, a oni neveli do
radnho domu, aby se neposkvrnili, ale aby smli jsti velikononho bernka
prapodivn tl svdom! Pedpis obadn zachovvaj, jakkoliv ovem
nikoliv co do ducha, to aspo co do litery jeho; ale odsouzen nevinnho
z toho svdom sob nein!
Tedy vyel k nim Pilt ven a ekl: Jakou alobu vedete proti lovku
tomuto? Odpovdli a ekli jemu: Kdyby tento nebyl zloinec, nevydali
bychom ho tob. I ekl jim Pilt: Vezmte vy jej, a podle zkona svho sute
jej. I ekli jemu id: Nm neslu zabti dnho. K tomu dodv sv. J an:
Aby se naplnila e Jeova, kterou ekl, naznauje, kterou by smrt ml
umti, toti smrt na ki; nebo na smrt ke odsuzovali man, a nikoliv
id.
242
Antonn Podlaha
K tomu, aby na Piltovi vymohli rozsudek smrti, nestailo dosavadn
obvinn z rouhn; id musili vymysliti sob obvinn jin. I poali na
alovati, kouce: Tohoto jsme nalezli, an pevrac nrod n a brn dan
dvati csai, a prav se bti Kristem krlem. J ak loyln jsou pojednou id
vi svm mskm podmanitelm! Zd se, e pln zapomnli na to, co Je
farisem na pokryteckou jejich otzku o danch odpovdl: Dvejte, co jest
csaovo, csai, a co jest boho Bohu (Mat. 22, 21; Marek 12, 17; Luk. 20,
25). Ne, oni musili na to zapomenouti, chtli-li J ee obalovati jakoto
neptele e!
Tedy vel Pilt opt do radnho domu a povolal J ee, a ekl jemu: Ty-li
jsi krl idovsk? Odpovdl Je: Sm-li od sebe to prav, ili jin tob
povdli o mne? Odpovdl Pilt: Zdali jsem j id? Nrod tvj, a nejvy
kn vydali mi tebe; co jsi uinil? Odpovdl Je: Krlovstv m nen
z tohoto svta. Kdyby z tohoto svta bylo krlovstv m, sluebnci moji
zajist brnili by, abych nebyl vydn idm: ale nyn, krlovstv m nen
odsud. I ekl jemu Pilt: Tedy krl jsi ty? Odpovdl Je: Ty prav, j jsem
krl. J jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svt piel, abych svdectv
vydal pravd: kad, kdo jest z pravdy, sly hlas mj. D jemu Pilt: Co jest
pravda? A kdy to ekl, vyel opt k idm, a d jim: J dn viny na nm
nenalzm.
Tu obnovili velekn a star svoje obaloby. Je vak mlel. Tedy Pilt
otzal se ho opt, ka: Nic neodpovd? Hle, jak velik vci na tebe aluj!
Ale Je nic vce neodpovdl, tak e se Pilt podivil.
Ale oni dotrali jet vce, kouce: Bou lid, ue po vem Judsku, poav
od Galilee a sem. Tedy Pilt uslyev o Galilei, otzal se, byl-li by lovk
galilejsk. A kdy zvdl, e by byl z moci Herodesovy, poslal jej
k Herodesovi, kter tak byl v Jerusalm v ty dni.
I byl tud Je poznovou vleen ulicemi. Herodes pak uzev Jee,
zradoval se velmi, nebo od mnohho asu dal vidti jej, protoe byl mnoho
o nm slyel, a nadl se, e njak div od nho uinn uz. Je ml tedy
upokojiti zvdavos tohoto knete a slouiti mu k zbav! Herodes tzal se
ho mnohmi emi, ale on jemu nieho neodpovdal. Knata pak knsk
a zkonnci stli, ustavin alujce na nho. Herodes pak se svm vojskem
pohrdl jm: a oblk jej v roucho bl, posmval se jemu, a odeslal ho zase
k Piltovi. I uinni jsou Herodes s Piltem ptel v ten den, neb ped tm byli
vespolek neptel.
Nyn thl optn cel zstup s Jeem ulicemi zpt k Piltovi: Pilt pak
svolav knata knsk a pedstaven a lid, ekl k nim: Dali jste mi tohoto
lovka, jakoby odvracel lid, a hle, j ped vmi vyptvaje se, dn viny jsem
nenalezl na tomto lovku, z toho, co na nj alujete. Avak ani Herodes, neb
243
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
jsem vs k nmu poslal, a hle, nic hodnho smrti nestalo se jemu. Proto
potrestm ho a propustm. Potrestati chce Pilt Jee? A pro? Protoe
neml odvahy idy s jejich neodvodnnmi alobami zcela odmtnouti!
Ml pak vlada obyej na den slavn propustiti lidu vzn jednoho,
kterho by chtli. I ml tehd vzn znamenitho, kter sloul Barab.
Proto kdy se seli, ekl Pilt: Kterho chcete, abych vm propustil:
Barabe-li ili Jee, jen slove Kristus? Nebo vdl, e jej ze zvisti
vydali, velekn toti; nebo do lidu se nadl, e vypros sob proputn
J ee na svobodu.
A kdy sedl na soudn stolici, poslala k nmu ena jeho, kouc: Nic nemj
s tmto spravedlivm, nebo jsem mnoho trpla dnes ve snch pro nho.
Ale knata knsk a star navedli lid, aby prosili za Barabe, J ee
pak aby zahubili. Odpovdv pak vlada, ekl jim: Kterho chcete ze dvou,
aby vm byl proputn? A oni ekli: Barabe. Byl pak Barab lotr, kter
pro vzbouen ve mst uinn a pro vradu vsazen byl do ale. Pilt pak
opt odpovdv ekl: Co tedy chcete, abych uinil krli idovskmu? A oni
opt zvolali: Ukiuj ho! On pak po tet ekl k nim: I co jest zlho uinil
tento? dn viny smrti na nm nenalzm, proto potrestm ho a propustm.
I vydal tedy Pilt boskho Spasitele, jeho nevinnos byl opt a opt
uznal, biicm, aby jej zbiovali, co byl trest nad mru krut, jm cel tlo
bylo rozdrsno. Tehdy oldni vladaovi, vzave J ee do radnho domu,
shromdili k nmu celou rotu (kohortu). msk kohorta mla obyejn 600
muv.
I svlkli ho a piodili jej pltm arlatovm a splete korunu z trn,
vstavili ji na hlavu jeho, a klekajce ped nm, posmvali se jemu, kouce:
Zdrv bu, krli idovsk! A plivajce na nho, brali ttinu a bili hlavu jeho.
Kdy byl Je tak hrozn ztrn, pokusil se Pilt optn o to, aby jej
zachrnil, ani by vak tm nevli id vzbudil. Hledl vzbuditi soustras lidu.
Proto dal J ee v nynjm zbdovanm jeho stavu vyvsti ven a pravil:
Hle, vedu vm jej ven, abyste poznali, e na nm dn viny nenalzm.
Tedy vyel J e, nesa trnovou korunu a roucho arlatov. I d jim Pilt: Ejhle
lovk! Ale jak jej uzeli nejvy kn a zkonnci, zvolali, kouce: Ukiuj,
ukiuj ho! D jim Pilt: Vezmte vy jej a ukiujte, neb j na nm viny
nenalzm. Opovdli jemu id: My zkon mme, a podle zkona m umti,
nebo Synem Bom se inil.
Tedy, kdy uslyel Pilt tuto e, vce se obval. I vel zase do radnho
domu a ekl Jeovi: Odkud jsi ty? Ale, Je mu nedal odpovdi. Tedy ekl
jemu Pilt: Se mnou nemluv? Nev-li, e mm moc tebe ukiovati a mm
moc tebe propustiti? Odpovdl Je: Neml bys dn moci proti mn,
kdyby nebylo tob dno s hry; proto kdo mne tob vydal, vt hch m.
244
Antonn Podlaha
A od tto chvle hledal ho Pilt propustiti. Ale id volali, kouce:
Propust-li tohoto, nejsi ptel csav, neb kad, kdo se in krlem, protiv
se csai.
Tedy uslyev Pilt tyto ei, vyvedl Jee ven a posadil se na soudn
stolici, na mst, kter slove Lithostrotos a idovsky Gabbatha. Byl pak ptek
ped Velikonoci, okolo hodiny est (kolem dvanct hodiny poledn) i d
idm: Ejhle, krl v! Ale oni kieli: Vezmi, vezmi, ukiuj ho! D jim Pilt:
Krle vaeho ukiuji? Odpovdli nejvy kn: Neznme krle, ne
csae. Tm slavnostn potvrdili, e ezlo nrodn samostatnosti od Judy
odstoupilo, e nen vce J ehova jejich vldcem, nbr Tiberius.
I vida Pilt, e by nic neprospl, ale e by vt rozbroj byl, vzav vodu,
umyl ruce ped lidem, ka: Nevinen jsem j krv spravedlivho tohoto; vy
vizte! A odpovdv vecken lid, ekl: Krev jeho na ns i na nae syny! (Ev.
sv. Mat., kap. 26. 27; sv. Marka, kap. 14. 15; sv. Luk., kap. 22. 23; sv. J ana,
kap. 18. 19)
I propustil Pilt Barabe na svobodu; boskho Spasitele vak vydal
katanm, aby jej ukiovali. Bze aby u dvora neupadl v nemilos, zvtzila
u nho v boji se svdomm. Komedie, kterou tropil, umvnm svch rukou
a jeho ujiovn, e jest nevinen smrt Kristovou, jev se jako smch, jej sob
in ze spravedlnosti. Hrozn byla jeho nesvdomitos; on, v jeho rukou
spovalo nyn prvo nad ivotem a smrt, vydv Spasitele, jej byl sm za
nevinna uznal, vzteku luzy v anc a nechv jej odvsti na smr ke.
Jak nevslovn boles jak hokos, as naplovala dui Spasitelovu, kdy
se to ve dlo! Tvorov, kte jeho vemohoucnosti dobrotiv dkovati mli
za jsoucnos, svoji, nakldali s nm tak, jak ani se zvetem se nenakld.
Hnci, za jejich spsu se chtl obtovati, proheili se proti nmu zpsobem
peohavnm. Nrod, jej on ze vech nrod sob byl vyvolil, jej byl hkal
a dobrodinm zahrnoval jako matka dtko sv, tento nrod kiel nyn: Na
k s nm!
Tuto boles, Spasitelovu sna se nm crkev vyliti ve velkopten mi sv.,
kterou chce vzbuditi soucit n s utrpenm Pn. V improperich, pi odhalovn
ke, dv sboru zpvkv pti: Popule meus, quid fecisti tibi? aut in quo
contristavi te? responde mihi. Lide mj, co uinil jsem tob, aneb v em
zarmoutil jsem tebe? Odpovz mi! Stdav a touto strofou slyme pak aloby
trpcho Vykupitele:
J jsem pro tebe ranil Egypt i s prvorozenci jeho, a tys mne dal
zbiovati.
J jsem t vyvedl z Egypta, utopiv Faraona v moi Rudm, a tys mne
vydal knatm knskm.
J ped tebou otevel moe, a ty kopm otevel jsi bok mj.
245
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
J ped tebou pedchzel v oblakovm sloupu, a tys mne vedl do soudnice
Piltovy.
J t krmil mannou na pouti, a tys mne polkoval a bioval.
J tebe napjel vodou spsy ze skly, a tys mne napjel lu
a octem.
J pro tebe bil krle Kananejsk, a tys bil ttinou hlavu moji.
J dal tob ezlo krlovsk, a tys dal na hlavu mou korunu trnovou.
J povil jsem tebe moc velikou: a tys mne povsil na dev ke.
Lide mj, co uinil jsem tob, aneb v em zarmoutil jsem tebe?
Odpovz mi!
To jsou aloby J ee Krista nad vyvolenm nrodem Starho Zkona.
Zda i vyvolen nrod Zkona Novho, kesanstvo, nedv piny
k podobnm steskm? Snad mohl by Spasitel k mnohmu z ns
kesanv s podobnou trpkost mluviti.
Zemel jsem, abych obmyl t od hch tvch ve sv krvi; a ty
hromad hch na hch.
Zaloil jsem pro spsu due tv crkev svou, a tys vi n chladn
a lhostejn.
Ustanovil jsem pro tebe svat svtosti, ty vak ije tak, jakoby
dnch svtost nebylo.
V pevelik lsce nabdl jsem ti svoje tlo i svou krev za pokrm; ty
vak pijm mne sotva jednou v roce, a navtvuje mne sotva kdy
ve chrm, kde neustle k vli tob mekm. A kdeto denn ve mi
svat svoji ob na ki vykonanou obnovuji, pichz k n vce
z vnjho donucen, neli z vnitnho puzen lsky a vdnosti vi
mn.
Lide mj, co uinil jsem tob, aneb v em zarmoutil jsem tebe?
Odpovz mi!
151. Kde byl Pn Je ukiovn a umel?
Pn Je byl ukiovn na hoe Kalvarii ble msta
J erusalma a tam na ki umel, kdy se due jeho od tla
odlouila
(Velik ptek.)
Pilt obtoval boskho Spasitele, jej za nevinna uznal, zti a nenvisti
id ze strachu, e by u csae upadl v nemilost. Katan tud svlkli s nho
pl a oblkli jej v roucho jeho a vedli ho, aby jej ukiovali. A Je vyel,
nesa sob k.
246
Antonn Podlaha
A kdy jej vedli, chytili njakho imona Cyrnskho, jdoucho ze vsi,
otce Alexandra a Rufa; toho donutili, aby nesl k za Jeem. Vdli
zajist, e Je ji tak byl vyslen, e k dle nsti nemohl.
el pak za nm velik zstup lidu i en: kterto plakaly a kvlily ho. A
obrtiv se k nim Je, ekl: Dcery jerusalmsk, neplate nade mnou, ale
samy nad sebou a nad svmi syny! Neb aj, pijdou dnov, v nichto eknou:
Blahoslaven neplodn a ivoty, kter nerodily, a prsy, kter nekrmily!
Tehdy ponou kati horm: Padnte na ns, a pahrbkm: Pikryjte ns! Neb
ponvad na zelenm dev toto in, co bude na suchm?
Tyto dva vjevy: setkn se s imonem Cyrnskm a s placmi enami,
jsou jedin udlosti, je evangalist z cesty Kristovy ku popraviti
zaznamenali. Pi horouc zbonosti k boskmu Spasiteli, je prvn kesany
naplovala, nen divu, e tak mnoh jin pbhy z jeho utrpen v stnm
podn se zachovaly. Sem pat ony udlosti, je od kesan vetkny byly
v krsnou pobonos kov cesty se trncti jejmi zastavenmi, zvlt pak:
setkn se J ee s jeho pesvatou matkou, setkn se s Veronikou, je mu tv
tkem osuila, jako i troj klesnut pod kem. Od pradvna snaily se tak
zbon due pohrouiti se v tajemstv utrpen Pn; ony podrobnji a ivji
sob ped duevn svj zrak pedvdly, co ve Je as vytrpl, i lze sob
dobe mysliti, e Bh jim na modlitbch dopl zjeven o skutench
udlostech. Lze-li sem tati tak to, co ctihodn Kateina Emmerichov
o kov cest Pn vypravuje? Mnoh zajist bude dojat, te-li z jejho
popisu tyto odstavce:
Kdy byl nespravedliv rozsudek prohlen, bolest vecka ztrnul Matka
Kristova s J anem a ostatnmi enami opustila forum. Pili opt na mnoh
msta pehokho utrpen; jakmile trouben, sbh lidu, prvod Piltv
a pochod vojkv oznamoval nastoupen hok cesty kov, Maria nemohla
ji vykati, musila svho pemilho syna v jeho mukch vidti, i prosila J ana,
aby ji zavedl na msto, kudy pjde Je okolo.
Pichzela pak P. Maria s ostatnmi z on sti msta, je pilhala
k Sionu. Ubrala se kolem soudnho msta, kter Je Kristus byl prv
opustil Pak krela zpadn st palce, jen byl branou do on irok
ulice oteven, do kter prvod po prvnm pdu Kristov zaboil
Vidouc Marii, matku Pn, jak odna jsouc v modroed at, bled,
s uplakanma oima, tesouc se, skrze dm ten s ostatnmi jde, bylo mi,
jakoby mi srdce pukalo; tak hrozn dojata byla mysl m. Ji bylo slyeti zvuk
trouby a hluk pibliujcho se zstupu, ji bylo slyeti voln na rozch ulic, e
vedou lovka k ukiovn. Vrtn otevel brnu, a tak bylo hluk a trouben
jet vce slyeti. Maria se modlila a pravila k J anovi: Mm to vidti, i mm
se vzdliti? , jak to snesu, uboh?! J an na to d: Kdybys zde nezstala,
247
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
rmoutilo by t to pozdji velice. I vystoupili ven ped brnu, zastavili se
a hledli na cestu vpravo dol, nebo cesta ona jen tam, kde Maria
s prvodmi svmi stla, byla rovn, jinde vak pkr.
Ach, jak zranil zvuk trouby srdce jej! Prvod se blil, byl jet asi
osmdeste krok vzdlen, a ji jej bylo vidti. Lid neel naped, nbr po
stranch a vzadu. Mnoho chtry belo postrannmi ulicemi naped, aby
zaujali msta, odkud vecko nejlpe jest pehldnouti.
Kdy se katan s rozlinmi svmi nstroji blili, krejce drze
a vtzn, chvla se matka Jeova a bdovala, ruce spnajc. Jeden
z chasnk, vida ji, tzal se: Kdo je ta ena, kter tak usedav ple? Druh
mu odvtil: Matka Galilejskho. Kdy to bezbonci slyeli, posmvali se
plac Matce, ukazovali na ni prsty, a jeden z nich uchopil heb, a drel ho
vsmn Pann Marii ped obliejem. Ona vak, lomc rukama, uprala oi
sv toliko na Pna J ee, a nemohouc bolest na nohou stti, podepela se
zdrcena o pil u brny. Byla bled jako mrtvola a rty mla zmodral. Ji
ubrali se kolem fariseov, chlapec nesouc npis krel kolem a konen
nkolik krok za nm Syn Bo, jej Syn, svat Spasitel n, tu krel, jsa
zemdlen a sehnut jej pemil syn Je, hlavu trnm korunovanou pod thou
ke bolestn na rameno maje sklonnu. Kati jm na provazech smkali ku
pedu. Tv jeho byla bled krv zbrocena a ranna, vousy na brad krv
slepeny; On pohldl krvavma a hluboce vpadlma oima zpod hrzn spleti
trnov vn a trpn na svou bolestnou matku, i klesl podruh pod t ke
na kolena a ruce k zemi.
Pak vypravuje se dle, kterak pochopov boskho Spasitele zase neetrn
ku povstn a k dal bolestn chzi pinutili. Vedeni pak byli s nm, tak
vypravuje evangelium, dva zloinci, aby byli usmrceni. I vedli je na
Golgothu i Kalvarii.
Golgotha bylo nvr na zpadn stran Jerusalma as 600 m od hradu
Antonia vzdlen, na kterm sice tehdy stla ji nkter staven se zahradami,
kter vak tenkrte jet za hradbou mstskou bylo. Teprv Agrippa I. pipojil
je k mstu, dav vystavti tet ze mstskou, je obklila Bezethu a Golgothu.
Tak nyn jest uvnit msta, a vystavn jest na n chrm Boho hrobu. Jmno
sv (Golgotha =Calvaria =lebka) m bezpochyby od lebkovit podoby sv.
Dle star velevznamn sice, ale nezaruen povsti pochz to jmno
odtud, e tam pohben byl Adam, take k zasazen byl tam, kde odpovala
hlava praotce pokolen lidskho.
A kdy tam pili, dali mu pti vna smenho s myrrhou, a kdy okusil,
nechtl pti. I ukiovali jej a spolu s nm dva lotry, jednoho na pravici
a druhho na levici jeho. I naplnno jest tak Psmo, kter d: A mezi zloince
248
Antonn Podlaha
poten jest (Isai 53, 12). Tedy ekl Je: Ote odpust jim, nebo nevd, co
in!
I napsal Pilt tak npis a vstavil jej na k. A bylo napsno: Je
Nazaretsk, krl idovsk. Ten pak npis tli mnoz z id, nebo blzko msta
bylo msto, kde ukiovn byl Je. A bylo napsno hebrejsky, ecky
a latinsky. Tedy ekli nejvy kn idovt Piltovi: Nepi: Krl idovsk,
ale e on pravil: Krl jsem idovsk. Odpovdl Pilt: Co jsem psal, psal
jsem.
Vojci pak, kdy jej ukiovali, vzali roucho jeho (a uinili tyi dly,
kadmu vojku dl) a sukni. Byla pak sukn nesevan, od vrchu vecka
veskrze setkan. Proto ekli mezi sebou: Neroztrhujme j, ale losujme o ni,
bude, aby se naplnilo Psmo, kter d: Rozdlili sob roucho m a o mj
odv metali los (alm 21, 19). A sedce, osthali ho.
Ti, pak, kte tudy chodili, rouhali se jemu, ukivujce hlav svch
a kajce: Ha, ha, kter ru chrm Bo a ve tech dnech jej zase vzdlv,
pomozi sm sob; jsi-li syn Bo, sestupi s ke.
Podobn i knata knsk s zkonnky a starmi, posmvajce se, pravili:
J inm pomhal, sm sob neme pomoci; jestlie jest krl israelsk, a, nyn
sstoup s ke a uvme jemu. Doufal v Boha, a, ho nyn vysvobod,
miluje-li ho, nebo pravil: Syn Bo jsem.
Jeden pak z tch lotr, kte viseli, rouhal se jemu, ka: Jsi-li ty Kristus,
pomozi sob i nm. Odpovdv pak druh, kral ho, ka: Ani ty se Boha neboj,
jeto v tm odsouzen jsi? A my zajist spravedliv, neb co nle na skutky
nae, beme: ale tento nic zlho neuinil. I ekl k Jeovi: Pane, rozpome se na
mne, kdy pijde do krlovstv svho. I ekl mu Je: Amen, pravm tob: Dnes
bude se mnou v rji.
Stly pak blzko ke Jeova matka jeho a sestra matky jeho, Maria
Kleofova a Maria Magdalna. Tedy uzev Je matku a uennka tu
stojcho, kterho miloval, d matce sv: eno, hle, Syn tvj! Potom d
uennkovi: hle matka tv! A od t hodiny pijal ji uennk k sob.
A kdy byla hodina est (dvanct poledn), stala se tma po v zemi a
do hodiny devt (tet odpoledn), a zatmlo se slunce. A okolo hodiny devt
zvolal J e hlasem velikm, ka: Eli, Eli, lamma sabakthani? To jest: Boe
mj, Boe mj, pro jsi mne opustil? A nkte tu stojce a slyce to, pravili:
Elie vol tento. Potom vida Je, e vecky vci dokonny jsou, aby se
naplnilo Psmo, ekl: znm (. 68, 22). Byla pak tu postavena ndoba pln
octa. Oni pak vloive houbu plnou octa na yzop podali stm jeho. Ale jin
pravili: Nech, a, uzme, pijde-li Eli, aby ho vysvobodil. A kdy pijal
Je ocet, ekl: Dokonno jest! Pak zvolal hlasem velikm: Ote, v ruce tv
249
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
poroum ducha svho. A to povdv a nakloniv hlavy, vypustil dui. (Mat.
27, 31-50; Marek 15, 20-37; Luk 23, 27-46; J an 19, 16-30.)
Dokonno jest! A kter jest to dlo, je nyn dokonno jest? J est to
vykoupen pokolen lidskho, jest to dostiuinn za hchy vech lid.
Adam, hlava pokolen lidskho, dopustil se hchem svm v rji vzpoury
proti Bohu, svmu Tvrci a Pnu. Potomci Adamovi pokraovali v tto
vzpoue a hromadili hch na hch, zloin na zloin. Svatos Bo vyadovala,
toho, aby hch nleit byl ztrestn. Ale Bosk milosrdenstv a Bosk
dobrotivos sob pla, aby neastn pokolen lidsk od vn zhuby bylo
uchrnno; a pece nemohla jeho spravedlnos pipustiti, aby hch zstal beze
v pomsty, a aby spravedlnosti Bosk nedostalo nleitho dostiuinn.
Nleit dostiuinn nemohlo vak od ns, ubohch lid, nikdy bti dno. Tu
pi padlo Bosk milosrdenstv na podivuhodn sprostedkovn, je zleelo
v tom, e Bh sm lovkem se stal a jakoto lovk svm utrpenm a smrt
jakoto druh hlava lovenstvo zastupujc (jako Adam byl hlavou prvn)
dal potebn dostiuinn za vekery hchy lidstva. Tak dostiuinno bylo
svatosti a spravedlnosti Bo; milosrdenstv Bo vak podalo lidem
zchrannou ruku k vykoupen; ono zaplatilo krv J ee Krista cenu jejich
zchrany. To jest tedy ono dlo, o nm umrajc Spasitel na ki pravil:
Dokonno jest!
Naplnilo se nyn, co ped pti sty lety archandl Gabriel proroku Danielovi
byl sdlil: Pozoruj ei m a rozumj vidn tomu: Sedmdeste thodn
(ronch) ukrceno jest nad lidem tvm a nad mstem svatm tvm, aby se
skonalo pestoupen a konec vzal hch a shlazena byla nepravos a pivedena
byla spravedlnos vn, a aby se naplnilo vidn i proroctv, a pomazn byl
Svat svatch. Vz tedy a pozoruj: Od vyjit ei, aby zase vzdln byl
Jerusalm a do Krista vvody thodn sedm a thodn edest a dva budou:
a zase vzdlna bude ulice a zdi a v zkos, as. A po thodnech edesti
a dvou zabit bude Kristus (Daniel 9, 23-26).
Pamtka utrpen a smrti Pn kon se v den, jen nazv se Velk ptek.
Velk ptek jest den nejvtho smutku crkve.
Shaslo svtlo svta! to jest pedmtem velkho ptku; proto jest ten den
dnem nejvtho smutku crkve, jen jev se i ve vech obadech tho dne.
Obady ty jsou:
1. ten proroctv, paije a modlitby;
2. uctn sv. ke;
3. me pedsvcench;
4. penesen velebn Svtosti.
250
Antonn Podlaha
1. Odn v ern roucho men kr knz (biskup) k olti. Neho na nm
tentokrt svce, ani jest v lamp vn svtlo na znamen, e svtlo svta dnes
shaslo. I pad knz s pisluhujcmi na stupnch olte tv k zemi, aby
vzpomnaje smrti Pn, k sv. obadm se pipravil. Za chvli vstupuje k olti
a te jedno proroctv mesisk a obraz o bernku velikononm. Pak
nsleduje ten o umuen Pn i paije.
Po nich kon knz zvltn modlitby za blaho crkve, za sv. otce, za vecky
biskupy, knze a sluebnky crkve, za zempna, za katechumeny; pak za
vecky obecn poteby crkve, za vykoenn bludv a rozkolu, konen
(jedin na ten den) i za obrcen idv a pohan. Modl se tedy crkev toho
dne za cel svt, ponvad i Kristus toho dne za vecky lidi zeme. Ped
kadou z tch modliteb klek knz, klekaj t ostatn, k emu jhen vybz
slovy: flectamus genua (kleknme, nae podjhen odpovd: levate
(vstate). Jedin pi modlitb za obrcen id neklek proto, e id toho dne
klekajce posmvali a rouhali se Spasiteli ukiovanmu.
2. Po tchto slavnch modlitbch svlk knz ornt, be zasten k,
stav se stranou pod olt a odkrv jednu ruku Ukiovanho, zpvaje: Ejhle
devo ke, na nm pnla spsa svta. Zpvci odpovdaj: Pojte, klame
se mu. To in knz jet dvakrt, vystupuje vdy ve na olt a k vce
odhaluje. Po tetm zpvu a plnm odhalen ke klade knz k na
prosten ern roucho na zemi. Pokloniv se mu tikrt, lb pak pt ran Krista
Pna, co i ostatn kn a vc po nm in bu hned nebo pozdji.
Mezi poctou sv. ke zpvaj se kory i stesky Spasitelovy na nevdnost
lidu Israelskho.
3. Po uctn sv. ke pen knz, odn jsa v ern ornt, velebnou
Svtos pod baldachinem (nebesy) z vedlejho olte neb z msta, kde
pedelho dne uschovna byla, na hlavn olt. Mezi tm se zpv hymnus
(pse): Vexilla regis prodeunt Prapor Pn vychz.
Pak pon me pedsvcench (tj. hosti, lat. missa
praesanctificatorium), pi n nepromuje se chlb a vno v tlo a krev Pn,
nbr uv se hostie, posvcen ji pedelho dne. Nekon se tedy toho dne
me sv., ponvad in se pamtka sam krvav obti Pn na ki. Proto se
pi obadech me pedsvcench vynechv ve, cokoli se vztahuje
k obtovn a promnn chleba i vna Toliko pozdvihuje se tlo Pn nad
patenou, aby klanli se mu vc. Na to modli se knz modlitbu Pn,
ppravnou modlitbu na sv. pijmn, a pijm velebnou Svtos. Splchnuv
kalich vnem a poiv vna, uprav kalich, a obady jsou skoneny.
4. Po mi pedsvcench knz obleknuv se v ern pluvil, pen
velebnou Svtos v slavnm prvodu k Bomu hrobu. Pi tom k se zpv:
Ejhle J ak umr spravedliv. U hrobu ji blm hedvbnm zvojem
251
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
zastenou postav na olt, co nejkrsnji ozdoben. Jesti Bo hrob msto pro
tuto vstavu zvlt stavn a proto co mon nejskvostnji na zpsob zahrady
kvtinami, ratolestmi, chvoj, rouchy a jinak ozdoben. Jsa mimo to obyejn
na zpsob hrobu ve skle vytesanho upraven, pedstavuje skuten Bo
hrob.
Zde se tlo Pn toho a nsledujcho dne k veejnmu uctn vcm
vystavuje. Tento vstav nle k nejslavnjm, proe i co nejhojnji lamp
a svc se tu rozehuje. Pod veer se velebn Svtos po uinn poct schov
do tabernakula a z rna opt tme zpsobem vystav.
152. Zda-li se pi smrti Pna Jee odlouilo bostv od
jeho lovenstv?
Pi smrti Pna Jee neodlouilo se bostv od jeho lovenstv, nbr
zstalo s tlem i s du spojeno.
Tak mrtv tlo Pna Jee na ki a v hrob zstalo tlem Syna Boho,
jen je, stav se lovkem, navdy byl pijal; tak due od tla se oddliv
zstala du Syna Boho. Po smrti Kristov oddlily se sice due a tlo od
sebe, ale ne od bosk osoby; zstala i potom jak due tak tlo jeho ve
spojen s boskou osobnost jeho. Tlo bylo pohbeno (viz ot. 154); chtl to
Pn, jednak aby tm zejmji vynikla pravda, e skuten zemel a vstal
z mrtvch, jednak aby ukzalo se, e prv smrt, tento nvrat tla do zem,
zavinn hchem, bude cestou k novmu ivotu.
Due jeho vstoupila do pekel tj. do pedpekl (viz ot. 158- 161.)
153. Kter zzraky staly se pi smrti Jeov?
Pi smrti Jeov staly se tyto zzraky: slunce se zatmlo, opona chrmov
se roztrhla, zem se tsla, skly se pukaly, hrobov se otvrali a mnoz
zemel vstali z mrtvch.
Sotva Kristus zemel, nastaly podivuhodn zjevy v prod hlsajce, e
nebyl pouhm lovkem ten, kter prav dui vypustil. Opona chrmov
roztrhla se na dv ple, od vrchu a dol; zem se tsla, skly pukaly
a hrobov se otvrali, a mnoh tla svatch, kte byli zesnuli, vstala Setnk
pak a ti, kte s nm byli osthajce Jee, vidouce zemtesen a to, co se
dlo, bli se velmi kouce: Jist Syn Bo byl tento.
Roztrhla se pak ta opona, je dlila svatyni od svatyn svatch. Dosavad
toti byl v platnosti Zkon Star; dosud nebyl oteven pstup do nebe, jako
naznaovalo se tm, e nikdo nesml vstoupiti do velesvatyn, je
252
Antonn Podlaha
pedstavovala nebesa. Nyn vak oteven byl pstup do nebe, a na msto du
starozkonnho nastoupila crkev Kristova.
Dalm zjevem bylo zemtesen. Zemtesenm zjevoval se Bh v Starm
Zkon jako zkonodrce a soudce. Zpsobiv tedy Bh Otec zemtesen pi
smrti Kristov, prohlsil tm Syna svho za zkonodrce a soudce a oznmil
idm nevcm svj hnv i blc se soud; vcm pak potvrdil, e Je na
ki jest Pnem prody, kter zalkala nad smrt Pna svho, a naznail, e
milost proudc s ke obmk a promn i kamenn srdce lidsk. Svat
Cyrill Jerusalemsk dosvduje, e za jeho doby (ve 4. stol.) byly zejmy
trhliny ve skle, kter nastaly onm zemtesenm. A posud spatuje se tam
velik trhlina ve skle, kter nen uinna ve smru il skalnch, nbr proti
nim.
Co pak se tk hrob ty otevely se hned: pi smrti Kristov, ale mrtv
nebyli vzkeni hned, nbr a Pan Je vstal z mrtvch; patrno to jednak
z toho, e Kristus dle sv. Pavla, prvorozen z mrtvch jest (Kollos. 11, 18.),
jednak ze sv. Matoue (27, 52. 53.), dle nho vstali z mrtvch teprv po
vzken Kristov, a hroby se otevely ji pi smrti jeho; a pece nelze
mysliti, e by byli v hrob zstali a do vzken Krista, kdyby byli oivli
hned pi smrti Jeho.
Ti, kte vstali, ukzali se v J erusalem; byli tedy tam poznni, jakoto ti,
kte ji zemeli. To vak nebylo by se stalo, kdyby byli vstali z mrtvch ti,
kte zemeli ji v dobch dvnch. Lze proto prvem souditi, e ti, kte vstali
z mrtvch, byli takov svtci i lid spravedliv, kte v nedvn minulosti
zemeli a vrstevnky byli tch, kte ili. Vstali nikoli s tly zdnlivmi neb
pijatmi, s jakmi objevovali se andl, nbr s tly vlastnmi; a to
nepochybn ji s tly oslavenmi, tak e ji neumeli vce, nbr zrove
s Kristem vstoupili na nebesa
Ale nejen proda nerozumn tsla se pi smrti Kristov a oslavila jej,
i lid ptomn byli pohnuti mocn a ede do sebe uznali vy dstojnost
Kristovu. Uinil tak, jak ji eeno, setnk pohansk, na nho dle sv. Marka
psobil zvlt mohutn hlas Kristv, jakm promluvil ped smrt svou;
uinili tak po smrti Kristov i vojnov ostatn zrove se setnkem (kter as
nyn opakoval sv pesvden). Ti vichni seznali ji z toho, co id
posmvajce se ped kem kali, za koho se Pn J e vydval; a vidouce
potom podivuhodn zjevy, je po smrti Kristov nastaly, uznali, e vskutku
jest tm, za koho se vydval, e jest Synem Bom, a to, jak okolnosti
nasvduj, nikoli ve smyslu pohansk mythologie, jakoby jen njakm rekem
neb polobohem byl, nbr, by ne ve smyslu dokonalm, pece takovm, e
u nho tuili pirozenost a dstojnost vy, pirozenost boskou. Setnk onen
jmenoval se dle podn Longin a jest bezpochyby toton s tm vojnem, kter
253
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
potom bok Kristv otevel. Dle jinho podn byl to syn onoho setnka, kter
prosil v Kn za uzdraven umrajcho syna svho.
Vak nejen vojci, i lid ostatn dle sv. Luke li do sebe a bili se v prsa.
Pouze knata knsk a farizeov zstali zatvrzelmi. Takov jest moc vn.
154. Kdo pochoval tlo Jeovo?
J osef z Arimathie a Nikodem pochovali tlo Jeovo; poloili je do
novho, ve skle vytesanho hrobu, do nho jet nikdo poloen nebyl.
U man ponechna byla tla odsouzenc na ki obyejn tak dlouho,
a zprchnivla aneb od dravch ptk neb elem serna byla Teprv od dob
Augustovch dovolovalo se ptelm odsouzench, aby smli sejmouti s ke
tla a pochovati je. U id, vak nesmla vbec tla odpravench zstati bez
pohbu do druhho dne. A proto kdy nkdo byl ukamenovn neb jinak
popraven a potom tlo jeho k zven trestu na kl poveno, musilo jet
tho dne bti sejmuto a pohbeno. Tentokrte mli vak id jet zvltn
pinu, aby nenechvali odpravench na ki do druhho dne, tu toti, e na
druh den pipadala sobota, a to sobota velik, jak ji nazv sv. J an
bezpochyby proto, e na ni pipadal druh svtek velikonon.
Avak odsouzenci nebyli jet vickni mrtvi. Nebo ukiovn nepivdlo
samo sebou smrti, nbr smrt nastvala pi nm bu hladem, aneb byla po
mskm zpsobu urychlena probodnutm, neb pedhozenm elmm neb
bodnutm kopm. Proto synedrov chtli tak, aby se smrt ukiovanch
urychlila, a to peraenm nohou. Byli as pesvdeni, e tmto zpsobem by
se smrt jejich zvlt urychlila. Avak kon ten byl samostatnm trestem
smrti: a jestli nkdy uilo se ho k urychlen jinho zpsobu smrti, smlo se to
stti jedin se i svolenm vym. Z t piny odebrali se synedrov k Piltovi
s prosbou, aby dovolil eenm zpsobem urychliti smrt odpravench. A Pilt
povolil a dal rozkaz pslun. Rozkaz ten vykonali, jak se podob, t
vojnov, kte byli na stri; poukazuje k tomu alespo v eckm text len,
kterm se vojnov ti u sv. Jana pedstavuj ji jako znm.
Zlmali pak nohy pouze lotrm; Kristu ne, ponvad, u mrtev byl.
Nechtl zajist Kristus, aby zlomily se dy: jeho, aby tm naznail jednotu
crkve a naplnil pedobrazen, je dno bylo bernkem velikononm. Aby
vak mli plnou jistotu, e Kristus zemel, bodnul jeden z vojn tak mocn do
boku,* e a do srdce kop vniklo a takovou rnu zstavilo, e si Tom
troufal ruku do n vloiti. Dle martyrologia mskho zasadil tu rnu vojn,
*
V Psm sv. vslovn nen eeno, kter bok byl kopm oteven, avak vekera tradice od
dob nejstarch tvrd, e to byl bok prav.
254

Antonn Podlaha
Longin jmnem; byl to tedy pravdpodobn setnk sm, jeto, jak eeno,
podn Longinem jmenuje tohoto setnka, kter byl stoje pod kem vydal
svdectv o bostv Kristov. Jakmile bok Kristv byl oteven, vyla z nho
krev a voda, a to jak ze slov evangelistovch (J an 19, 34.) patrno krev zvl
a voda zvl, a ob zrove.
Mezi tm, co na Kalvarii vykonvali vojnov rozkaz dan v pin
urychlen smrti odpravench, pedstoupil ped Pilta vzneen len velerady,
jmnem J osef. On pochzel z Arimathie (nynj Raml, as 50 km. severozp.
od Jerusalma); pesthovav se pak z rodit svho do J erusalma, stal se
lenem velerady a poval velik vnosti jak pro sv postaven a bohatstv,
tak pro svou zbonost a spravedlnost. On byl t tajnm uennkem
Kristovm a proto nehlasoval ve velerad proti nmu.
Mu tento sastnil se zajist tak prvodu na Kalvarii a byl svdkem tch
vc, je se tam udly. A ty uinily na nj dojem tak mocn, e odloiv
dosavadn bze, pro kterou se bl pihlsiti se zjevn ke Kristu, pokud byl
iv, chtl vzdti poctu Kristu mrtvmu, nic nedbaje toho, e po obyeji
idovskm bez pocty mli bti pochovni ti, kte veleradou byli k smrti
odsouzeni. I pedstoupil zmuile ped Pilta a dal za tlo Kristovo ku
pohbu. Pilt podivil se, e by ji Kristus byl mrtev. Nebo nedlouho ped tm
byli u nho lenov velerady dat za urychlen smrti odpravench, a ze slov
jejich soudil, e vichni jet ij a u vech, tedy i u Krista, i perenm nohou
m se smr urychliti. Podivil se tedy, kdy uslyel, e by ji byl mrtev. A
proto, aby ml o vci vekeru jistotu, povolal setnka, jemu byl uloil
vykonat ortel smrti a spolu na stri zstat, a kdy ten edn stvrdil, e
Kristus jest mrtev, daroval tlo Josefovi ku pohbu. Nebo obyej msk
pipoutl to, a jaksi cta ke Kristu a odpor k idm pobdal jej k tomu.
J osef koupil potom prostradlo z jemnho pltna a odebral se na Kalvarii,
kam zatm piel jet jin tajn uennk Pn, Nikodm, maje s sebou 100
liber i as 32 kg vonn masti, smeniny to z myrrhy a aloe. Ponvad se ji
den siln klonil k zpadu, sali ihned tlo Pn a pipravili ku pohbu. Po
obyeji idovskm bylo tlo mrtv nejprve umyto, potom ovinuto blm
prostradlem, hlava pokryta tkem svinutm a ruce i nohy obvzny
obvazky.
Prostradla i obvazky bvaly naputny vonnmi mastmi, u bohatch pak
i tlo namazno. Podobn uinno i u Krista; nebo sv. Jan vslovn prav, e
byl pohben po obyeji idovskm (19, 40.). Ovem neteba mysliti, e
vekeru mast, ji pinesl Nikodm, vylili na prostradla a na tlo Kristovo;
st z n zajist nechali a teprv ve hrob rozlili po pd a stnch hrobovch.
Veker pak ppravy sastnili se zajist i jin ptel Kristovi, kte byli
ptomni, jmenovit Panna Maria, Maria Magdalna, Salome a J an. Ke hrobu
255
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
nemli daleko. Ml Josef z Arimathie blzko Kalvarie zahradu a v n hrob,
kter sm pro sebe vytesati dal ve skle a v nm dosud nikdo nebyl
pochovn. Josef vnoval jej ku pohbu Krista Jee jednak z cty k nmu,
jednak e byl na blzku a ji pipraven.
Dle pokyn Psma sv. a dosavadnch znmek sestval, hrob ten z pedsn
a z komory hrobov, do n se vchzelo nzkm otvorem (nzkmi dvemi).
V komoe hrobov byl vytesn ve stn podln vklenek zdli tla lidskho,
tak aby se mohlo poloiti do nho tlo jako na lavici. Tam poloili tlo
Kristovo, a to tak, e z venku mohl je vidti ten, kdo se shbnul. Ped vchod
pivalili kmen velik, jednak e tak bylo na vchod v obyeji, jednak pro
bezpenost proti divokm zvatm a zlovolnm lidem.
eny zbon vytrvali pi truchlivm dle tom a do konce, jmenovit Maria
Magd. a Marie Kleofova, dle podn t Panna Maria. Magdalna
a Kleofova Marie sedly proti hrobu, aby vidly, kam Krista poloili.
Pomlely ji na to, e Krista drahou mast budou balsamovati. Na to odely,
aby, jet ne slunce zajde, nakoupili si vonnch vc a mast, by prvn den po
sobot svj mysl vykonaly. Bylo ji as po pt hodin odpoledne.
Druhho dne po pohbu Pn tj. v sobotu rozpomenuli se lenov velerady
na slova, ktermi Pn Je pedpovdl sv vzken. A tu poali se obvati,
e by snad uennci tlo jeho vzali a podvodem rozhlsili, e vstal z Mrtvch.
Odeli proto k Piltovi prosit, aby postavil str u hrobu.
Aby tm spe Pilta pohnuli k povolnosti, pikldali cel vci vznam
politick. Pravili: I bude posledn blud hor prvnho. Prvnm bludem i spe
inkem bludu bylo jim pobouen lidu osobovnm si dstojnosti messisk.
Druhm bludem i druhm inkem bludu bylo by podle jejich soudu
rozilen lidu, kter by zpsobila zprva, e Kristus vstal z mrtvch.
Nedvovali tedy svmu vtzstv, ano doznvali, e by vzken Pn anebo
i zprva o tom teba neprav byla pro n na vsost osudnou.
Pilt neodepel sice lenm velerady, eho si dali; ale maje jich u dost,
odbyl je krtce, aby se jich co nejdve zbavil; pravil: Mte str, jdte,
osthejte, jako vte. Odkzal je tak k onomu oddlen vojska mskho,
kter jim dle obyeje bylo ji na potku svtk dno k disposici na udren
pokoje a podku.
Odeli tedy a osadili hrob str. A nedosti na tom; k vt bezpenosti
zapeetili i kmen ped vchodem do hrobu, tak toti, e nathli ry pes
kmen a pipeetili je jak ke kameni, tak na obou stranch ke skle.
zkostlivou takovou starostlivost dali nejen na jevo velikost svho zt a sv
zaslepenosti, nbr pispli tm i ku potvrzen historick udlosti, e Kristus
vstal z mrtvch. D proto sv. Jeronm: Ple jejich prospv na ve. Nebo
m vce se j db, tm vce jev se moc vzken. A sv. Chrysostom prav:
256
Antonn Podlaha
Nebude-li tedy dnho podvodu, osad-li se hrob str a zapeet se?
Zajist dnho. Jest to tedy bezpenm dkazem, e Kristus z mrtvch stal.
Nebo nen-li podvodu dnho, a pece nalezen jest hrob przden, jest zejmo
a nepochybno, e vstal z mrtvch. Hle, kterak i proti vli sv zpol, aby
dokzali pravdu!
155. Pro chtl Je Kristus trpti a umti?
Je Kristus chtl trpti a umti:
1. aby za ns spravedlnosti Bo dokonale dosti uinil;
2. aby ns ode hchu, otroctv bla a vnho zatracen
vysvobodil;
3. aby nm hojnou milost a vnou blaenost zaslouil.
Dosti uiniti zna: uiniti nebo dti tolik, kolik sta, aby vina njak
byla napravena a odputna. Kristus Pn za ns utrpenm a smrt svou
spravedlnosti Bo dokonale dosti uinil, tj. vykonal tolik zslunho, e to
pln sta, aby tm Bohu dna byla nhrada za neskonalou urku, kterou
jsme mu hchy svmi zpsobili. Kristus Pn uinil dokonale dosti za vekery
hchy celho svta, tj. za hch ddin a za vekery hchy osobn vech lid
vbec: On jest ob slitovn za hchy nae, a netoliko za nae, ale i za veho
svta (I. list sv. J ana 2, 2.).
Akoliv dostiuinn Kristovo jest povechn a vztahuje se ke vem
hchm vech lid vech dob, pece ovem jen ti z dostiuinn jeho t, kte
vskutku hch a trest svch zbaveni bti chtj a o to usiluj.
J e Kristus vysvobodil ns:
1. ode hchu, tj. zpsobil, abychom sprotni byli vech hch, a to jak
hchu ddinho, tak i hch osobnch, naplnme-li podmnky, je Sm
stanovil.
2. od otroctv bla. Hchem octlo se lidstvo pod panstvm zlho ducha
i Kristus Pn vybavil ns z tohoto otroctv.
3. od vnho zatracen, tj. zpsobil, abychom neupadli do vn zhuby,
akoliv jsme j sob hchy svmi zaslouili.
Kristus Pn nm utrpenm a smrti svou zaslouil:
1. hojnou milos, tj. nesmrn mnoho milost, a to nejen tolik milost, kolik
nutn potebujeme k tomu, abychom blaenosti doshli, nbr takov
mnostv milost, e snadno blaenosti vn dosci meme, a-li opravdu
chceme.
257
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
2. vnou blaenost, tj. zsluhou Jee Krista zjednn jest nm opt pstup
do nebe, jeho jsme hchem pozbyli.
Vecko, cokoli dobrho od Boha mme, dostvme pro zsluhy J ee
Krista. Proto tak konvme modlitby sv slovy: Skrze Krista Pna naeho
Amen, jako bychom ci chtli: pro zsluhy Krista Pna spl, Boe, prosbu
mou.
Tm, e dobrovoln sm sebe vydal v smr na mst celho lidskho
pokolen, aby svrchovan velebnosti bosk za hchy jeho dosti uinil,
obtoval Kristus Pn ob. (srvn. ot. 590. a 593.) Ob Kristova jest prav,
dokonal a naprost, ponvad j prv, dokonale a naprost svrchovanost
Bosk se uznv, nebo obtujc a ob nekonen, naprost jest dstojnosti
a ceny.
Tm, e smrt svou uinil za ns dosti spravedlnosti bosk, pinesl Kristus
Pn ob smrnou.
Tm pak, e obtoval Bohu ob nekonen ceny; jest Je Kristus prav
a nejvy knz lidskho pokolen.
Ob Pna Jee na ki se ustavin obnovuje m svatou (srvn. ot. 594.).
156. Pro mohl Pn Je za ns dokonale dosti uiniti?
Pn Je mohl za ns dokonale dosti uiniti, protoe jest
netoliko lovk, nbr tak Bh a tud jeho utrpen a smrt
maj cenu nekonenou.
Uen toto plyne ji z toho, e v J ei Kristu jest jedna, a to bosk osoba,
kter v sob spojuje pirozenost boskou i lidskou.
Cokoliv tedy Kristus Pn jako lovk inil a trpl, vychzelo z osoby
bosk, a mlo tud cenu nekonenou. (viz ot. 117. str. 165. . 4.).
157. Mohou-li pro zsluhy Jee Krista vichni lid
dojti spasen?
Vichni lid mohou pro zsluhy J ee Krista dojti
spasen, konaj-li, eho teba jest, aby se jich stali astnmi.
(Paiov nebo svat tden, pamtka smrtelnch zkost Pn, pamtka
smrti Pn na ki, Bo hrob, uctvn bolestn matky Bo, kov cesta,
nalezen a poven svatho ke.)
Kristus Pn zaslouil vnou blaenost vem lidem bez vjimky, nebo
trpl a zemel za vecky lidi vbec. Sv. Jan prav: A on jest obt slitovni za
258
Antonn Podlaha
hchy nae, a netoliko za nae, ale i za veho svta (I. J an 2, 2.) Proto tak
nazvme Pna J ee Spasitelem svta V 2. list sv. Pavla ke Korintskm
teme: Za vecky umel Kristus. (2. Kor. 5, 15). A Kristus Pn sm pravil
k Nikodmovi: Nebo tak Bh miloval svt, e Syna svho jednorozenho dal,
aby dn, kdo v nho v, nezahynul, ale ml ivot vn (ev. sv. J ana 3,
16). Kristus Pn zjednal vechnm lidem monost, aby doli spasen. Chceme-
li vak skuten spasen dosci, musme uiti i spsnch prostedk, je nm
Kristus Pn nabz. Kdo nalz se v nebezpe, e utone, mus chopiti se ruky
zachrncovy, sice bdn zahyne, by ten, jen mu ku pomoci pispchal,
jakkoliv se namhal. Kdo tce onemocnl, mus uvati lk, je mu lka
pedepsal, jinak vekero umn lkav pranic mu neprospje. Proto prav sv.
Augustin: Ten, jen t bez tvho piinn stvoil, nechce tebe blaenm
uiniti bez piinn tvho. Nedochzej-li nkte lid spasen, jsou sami tm
vinni, jeliko nekonaj, eho teba jest, aby se ho stali astnmi. Nadto m se
nm vn blaenosti dostati jako odmny, i musme si j tud
spolupsobenm svm s milost Spasitelovou zaslouiti.
Pamtce umuen Pn vnovn jest tden ped Hodem Bom
velikononm. Proto nazv se tden paijovm, kterto nzev utvoen jest
z latinskho slova passio, je zna utrpen. J inak nazv se tden ten tak
svatm, ponvad se v nm iv pedstavuje a obnovuje pamtka svatch
dj z posledn doby ivota Pn. Tden ten pon se nedl kvtnou, kter
jest posledn nedl postn. V ten den kon se i pamtka slavnho vjezdu Pn
do Jerusalma, pi nm jsajc zstupov lidu volali hossana Synu
Davidovu. Na oslaven tto pamtky naizuje crkev tho dne veejn
prvod s palmovmi neb jinmi ratolestmi, je knz svt pede m sv.
v rouchu fialov barvy modlitbami, okuovnm a kropenm svcenou vodou.
(Odtud i jmno kvtn nedle, e kvty se svtvaly.)
Po skonenm prvodu stane knz ped zavenou branou chrmovou
a zpv stdav se sborem: Slva, chvla i es budi tob, Kriste
Vykupiteli Po tetm zpvu dotk se kem tikrte dve chrmovch
ka: Otevte se brny vn a vejde krl slvy, nae dvee se otvraj.
Obadem i tm se naznauje, e byla brna nebeskho chrmu spravedlivm
Starho zkona zavena a teprv J eem Kristem e nm byl vchod do ivota
vnho zase oteven.
S tmi a takovmi mylnkami maj tud i vc posvtnmu prvodu
obcovati a prositi Spasitele, by dal jim t jednou vtzn vejti do nebeskho
J erusalma
Po prvodu slou se zpvan me sv., pi n poprv zpvaj se paije tj.
umuen Pn (dle sepsn sv. Matoue).
259
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Pi slovech: vypustil ducha svho klek knz a modl se okamik, nae
kon paije, te evangelium a pokrauje ve mi sv.
Paije tou se i v ter podle sepsn sv. Marka, ve stedu dle sv. Luke
a na velk ptek podle sv. J ana
V posledn ti dni sv. thodne, Zelen tvrtek (viz ot. 577.), Velk ptek
(viz ot. 151. na str. 246.) a Blou sobotu, zvyuje se zrmutek crkve a
v nejvt smutek, jeliko kon se pamtka zrazen, umuen a smrti Pn, j
tyto dny, jsou zasvceny. Smutek dv crkev na jevo vemi obady t doby:
olte se obnauj, zvony umlkaj, msto blch svc stav se na olt lut
a crkevn hodinky konaj se v pedveer tchto dn beze vech chvalozpv
takto: Ped hlavn olt postav se trojhran se trncti lutmi voskovicemi
a jednou blou, kter se rozehnou. Po kadm almu se jedna zhas.
Svce lut znamenaj apotoly, kte mli bti svtlem svta. e zhasnaj
se, zna zradu Jidovu a tk ostatnch apotol pi zaten Pn v zahrad
getsemansk i troje zapen Petrovo v ndvo soudnm; t tma vznikl pi
smrti Pn na ki se tm naznauje. Bl svce znamen Pna Jee.
V hodinkch tch zpvaj se lamentace i nky Jeremiovy na zceninch
Jerusalma. Crkev povzbuzuje jimi vc, by oplakvali, e dali due sv
pekonati hchy, jako byl ekl Pn k enm na kov cest: Neplate nade
mnou, ale plate sami nad sebou a nad syny svmi. Proto se kon kad
lamentace slovy: Jerusalme, Jerusalme, obra se k Pnu Bohu svmu.
Ke konci hodinek zhas se tak vecky lut svce na olti rozat, kter
zna uennky a ostatn pvrence Pn. Pak se skrv bl hoc svce za
oltem na znamen smrti Pn. Mezi tm zpv se 50. alm kajc: smiluj se
nade mnou, Boe. Po nm a po modlitb zarachot se devem na znamen
zemtesen pi smrti Pn, a hoc svce opt se vynese ped olt. Tm se
naznauje, e smrt Pn zdlo se svtlo svta bti uhaslm, ale u vt slv
pilo Jeho vzkenm zase na jevo.
Pamtku smrtelnch zkost Pn pipomnaj si zbon kesan kad
tvrtek, modlce se zvltn modlitbu (viz Pd. . 11.)
Na pamtku smrti Pn na ki zvonv se v ptek o 3. hodin odp., pi
em modlvejme se zbon modlitbu, kter obsaena v Pd. . 12.
Bo hrob jest olt na zpsob hrobu upraven, kvtinami a svcemi
bohat ozdoben na nm se na Velik plek a Blou sobotu vystavuje
nejsvtj Svtost v monstranci blm zvojem zahalen k veejnmu uctn
(srvn. ot. 151 str. 246). Nejsvtj Svtost v Bom hrob pipomn nm
Krista Pna ve hrob lecho. Navtvujme ve zmnn dny Bo hrob,
klame se tu nejlaskavjmu Spasiteli svmu a rozjmejme o jeho pehokm
umuen!
260
Antonn Podlaha
Uctvn bolestn matky Bo. V ptek ped kvtnou nedl, jako i 3.
nedli v msci z kon se v crkvi slavnost Rodiky Bo sedmibolestn, je
nm pimomnati m utrpen Rodiky Bo. Sedmero bolest Rodiky Bo
neudv se ode vech stejn; obyejn vak uvdj se tyto: 1. Pedpov
Simeonova: A tvou vlastn dui pronikne me! 2. tk do Egypta; 3.
poheen 12tiletho Jeka, jen zstal ve chrm; 4. setkn se s Kristem
k nesoucm; 5. ukiovn Pn; 6. snt s ke, a 7. poloen mrtvho tla
do hrobu.
Mali a sochai zobrazuj asto bolestnou Pannu Marii, obyejn sedc
s mrtvm tlem Kristovm na kln a s meem v prsou trcm.
Tak bsnictv oslavilo bolestnou Pannu Marii dojemnou psn latinskou:
Stabat Mater (=Stla Matka), kterou sloil frantikn J acopone da Todi
( 1306). V peklad zn chvatn pse ta takto:
Stla Matka bolestiv Podle ke alostiv, Na nmto Syn jej
pnl.
V dui jej roztouen, U zrmutek pohrouen Ostr me hluboce
tkvl.
jak smutn, zkormoucen, Byla Matka vyvolen, J sm Bh za
syna dn
Jak tu lkala, jak se chvla, Kdy to mnostv uvidla J eho muk
a hroznch ran.
Kde je lovk, jen by bolu Nectil v svm srdci spolu S matkou
Pn sklenou?
Kdoby nechtl slzy lti, Na milostnou Matku zti Se Synem
zarmoucenou?
Pro neesti svho lidu Vidla ho bez poklidu, A jak bii trznn
byl.
Spatila Jej chloubu svoji, Bez tchy, v smrtnm boji, Dui svou
kdy vypustil.
Rodiko, zdroji lsky! Pej mi svho elu stky, S tebou a se
rozkvlm.
Ui, a se vzntit mohu Lskou, dlunou Kristu Bohu, a jej
k sob nachlm.
Svat Matko! dm piln: Ra do srdce mho siln Rny Smrce
zatlait.
O pokuty tvho Syna, J ej proklla moje vina, Se mnou ra se
rozdlit.
Nech mne s tebou zaplakati, Spsci soucit vnovati V kad mho
vku as.
261
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Toum s tebou stt u ke, S plem tvm chci sdruit, ble -
alostn mj vzdych a hlas.
Panno panen velejasn! Ke mn hle tv tvoje spasn Nech mne
spolu s tebou lkt.
Kristovu smr dej mi nsti, Dej mi dl J eho bolesti, A trud J eho
rozjmat.
Dej, a ctm rny Jeho, Krev, co s ke Smrce mho Stk, mne
ji opojuj.
Plamen a mch nee oud Panno! v hrozn dob soudu Za mne
mluv, a pi mn stj.
K prosb Matky, Kriste Pane! Dej mn, a mi smrt nastane, Dojt
palmy vtzstv.
A m tlo v hrob se schl, Nech, a due m tam pl, Kde se
rajsk slva stkv. Amen.
Kov cesta: Vlastn cestou kovou byla; zajist ta, j bral se Kristus
Pn, nesa za hchy nae devo ke z domu Piltova mstem Jerusalmem na
msto popravn, aby ns vykoupil a spasil. Dle zbonho podn po
Nanebevstoupen Pn chodvala Panna Maria bu sama nebo provzena
zbonmi enami touto cestou. Rovn i sv. apotolov a prvn kesan
Jerusalmt putovvali astji msty, kde Pn Je byl trpl a na sv bolestn
cest se zastavoval. Pkladu jejich nsledovali ostatn obyvatel Palestint a
v nsledujcch stoletch nesetn poutnci i z nejvzdlenjch krajin
pichzejc, aby navtvili tato sv. msta potem a krv J ee Krista zbrocen.
Proto tak crkev sv. otevela zhy tmto poutnkm poklad svch duchovnch
milost, aby jejich nbonos tm rozhojnila. Nebo pou na msta utrpenm
a smrt Pn posvcen brala se ji od nejstarch as crkve za skutek velik
pobonosti a za pramen hojnch milost, ponvad prav skrouenos,
soustrastn a vdn rozjmn o mukch a smrti Pn nemohou nikde mocnji
vzbuzeny bti, neli tu, kde se lovk i tlesn nalz na mstech pamtnch
pro dokonan vykupitelskho dla Kristova. asem zizovaly se na tch
posvtnch mstech tace s obrazy, na kterch zobrazovalo se utrpen a smr
Pn. Za as kovch vprav kikm vbec nejen odpustky udleny jsou,
ale zapoato t nkter svat msta zvltnmi odpustky obdarovati, jich
astnm se stval ten, kdo to neb ono z umuen Pn pamtn msto
navtvil a tu pobonos vykonal. Nejvtho rozkvtu doshla Jerusalmsk
pobonost kov cesty od t doby, kdy po zaloen svho du Frantikni do
Palestiny se dostali, a zvlt, kdy jim z rozkazu sv. Stolice svena r. 1342
pln str Boho hrobu a ochrana sv. mst ve Svat zemi vbec. Ti dili
pobonosti poutnkv a navtvovali s nimi ona msta, kde dle vrn se
zachovvho podn Pn J e se byl zastavil, veden jsa na Kalvarii. Cestu tu
262
Antonn Podlaha
rozdlovali na 12 zastvek nebo tac, pi nich jednotliv vjevy z utrpen
Pn iv si pedstavovali. Pozdji rozili pobonost svou jet o dal dv
zastaven, pi nich rozjmali, kterak mrtv Spasitel s ke sat a do hrobu
poloen byl. Tmto zpsobem povstala zvltn pobonost kov cesty
o 14. zastavench i tacch.
Na kad zastvce postavili k anebo kapliku, ve kter mimo devn
k umstili jet tak i pslun vyobrazen udlosti z utrpen Kristova. Na
snan prosby zbonch vcch dovolili papeov, aby sv. msta
v Jerusalm mohla i v jinch zemch se vyobrazovati, a aby ti, kdo tato
vyobrazen navtv a o umuen Pn pi tom pobon rozjmaj, tch
odpustkv doshli, jich zbonou nvtvou 14 zastaven v Jerusalem
doshnouti lze. Podnt k dovolen tomu zavdaly nkter zbon due, kter po
nvratu svm ze sv. onch mst zatouily po pobonostech, je tam byly
vidly. teme o blah. Alvarovi, Dominiknu ( 1420), e vrtiv se z Palestiny
do svho kltera v Kordov prvn v nm vystavl vce kapl, kde tajemstv
naeho vykoupen po zpsobu cesty Kalvarsk se pedstavovala. Mylnka
tato nebyla pln nov. Vystavl ji r. 1223. sv. Frantiek Seraf. jesle (srvn.
ot. 131 str. 191); aby tm ivji chudobu a lsku Spasitelovu k nm rozjmati
mohl. Bylo-li ji s velikm duchovnm prospchem spojeno narozen Kristovo
iv si pedstavovati, musel tm vt duchovn prospch kynouti ze
znzornn Jeho bolestnho utrpen a pehok smrti. A proto t nejhorlivji
napodobila kovou cestu jerusalmskou ehole sv. Frantika ve chrmech
klter svch a v blzkm okol jejich. Pemnoz frantikni, byve
z Jerusalma zase do evropskch klter nazpt poslni, tce poheovali
pobonos kov cesty, a chtjce ji konati dole, zizovali vedle klter
kov cesty, co mon podobn k cest v Jerusalm. Naleze vhodn msto,
rozdlili je na 14 zastvek a vyzdvihli na kad k anebo kapliku, v kter
krom devnho ke umstili tak vyobrazen udlosti na jednotlivch
zastvkch Kristovch. Tm zpsobem i ostatn vc nabdni byli, aby tyto
obrazy neb sochy vidce v duchu na sv. msta se vmyslili, o utrpen Pn sob
rozjmali a tu cestu konajce, s kem svm za Jeem Kristem kreli.
Pvodci tedy pozdjch mimo Jerusalm rozench kovch cest byli
vlastn Frantikni. Proto tak a dosud kov cesta a hlavn jej zizovn
jest vhradn vsadou a jako vlastnictvm jejich. Poet 14 zastvek
v pozdjch dobch v jinch zemch se mnil; v nkterch zemch jich bvalo
na p. jen 10 nebo 11. U ns jich jest 14 po zpsobu Jerusalmskm. Dje, je
se na naich kovch cestch obyejn vyobrazuj, jsou tyto: Zastaven I.:
Pilt odsuzuje Krista na smrt. Z. II.: Pn Je be k na sv bedra Z. III.:
poprv kles pod kem Z. IV.: potkv se s matkou svou. Z. V.: imon
z Cyrny pomh k nsti. Z. VI.: Veronika roucho podv Z. VII.: Podruh
263
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
kles pod kem. Z. VIII.: Plac eny Jerusalmsk. Z. IX.: Potet kles pod
kem. Z. X.: Obnaen, octem a lu napjen. Z. XI.: Pn Je na k pibit.
Z. XII.: Pn Je na ki umr Z. XIII.: Pn Je sat s ke a do lna
matina poloen. Z. XIV.: Poheb Pn. Bv i tace patnct: Nalezen sv.
ke.
Nalezen sv. ke. Sv. k byl i s npisem a s tmi k, na nich loti byli
ukiovni, zakopn dle obyeje na mst popravnm. Tam nalezla je sv.
Helena; kter touc najti k Kristv a vdouc, e ke na mst popravnm
bvaly zakopvny, dala kopati na Kalvarii, a v skutku vecky ti ke
v jedn jm byly nalezeny. Jeto pak nevdla, kter z nich jest prav, dala je
pr k rad jerusalmskho biskupa Makaria donsti k nemocn staen, by se
jich dotkla. Pi prvnm a druhm ki nebylo dnho inku; kdy se vak
dotkla tetho ke, byla nemocn ihned uzdravena Poznavi z toho sv.
Helena, e to jest k prav, zaslala st z nho do ma, st svmu synu do
Konstantinopole, nejvt pak dl ponechala v Jerusalm. Z dl tch rozdny
byly pak asem etn stice mal rznm kostelm a osobm. Nkte
jinovrci tvrdili, e stice ke v tak ohromnm mnostv jsou rozeny
po svt, e daleko pesahuj mnostv dv skutenho ke Kristova. Avak
Rohault de Fleury sestavil podrobn zprvy o vech sticch, je jakoto
ostatky svatho ke se ct. A ukzal, e vecky ty stice, pokud se o nich v,
nedlaj dohromady vce ne asi tyict pt dl pravdpodobnho obsahu
ke, kter dle nho alespo 178 kubickch decimetr ml. S kem nalezla
sv. Helena i heby, jimi byl Pn Je pibit. Sv. Helena dala z jednoho hebu
uiniti korunu pro syna svho, z druhho uzdu pro kon csaova. O dva
ostatn vede spor as 34 mst, z nich kad chov heb s ke Kristova
a kad tvrd, e m prav. Vc tu vykldaj nkte tm, e pr i k byl sbit
nkolika heby, a kad z nich pak v ct chovn jakoto nstroj vykoupen,
skropen krv Kristovou.
Dle mnn jinch byly zhotovovny heby podobn hebm pravm, ale
tak, e k nim pouilo se mal stice eleza ze hebu pravho, jako i e
napodoben heby dotkaly se heb pravch, a ty pak e tak u velik ct
byly chovny. Pravd nejvce jest podobno, e ze vech tch heb pravm
jest ten, kter se chov v m a v Treviru.
Tak kop, kterm Longinus otevel bok Pn, nalezla dle podn sv.
Helena v Jerusalm. Sotva vak bylo zrove s jinmi nstroji utrpen
zakopno na Kalvarii, jak se nkte domnvaj. Spe pravdpodobno, e
Longin sm si ponechal kop to a je s sebou vzal do Caesaree Kappadock,
kde zemel smrt muednickou. Odtud pak se dostalo as pozdji do
J erusalma a tam do rukou sv. Heleny, kter je vzala s sebou do
Konstantinopole. pika jeho dostala se po rznch osudech sv. Ludvku IX.
264
Antonn Podlaha
a s nm do Pae, kde jet r. 1796 chovala se v nrodn bibliotce, ale potom
se ztratila a dosud nalezena nebyla. Druh vt st kop toho zstala
v Konstantinopoli a do r. 1492, kdy ji sultn Bajazet II. daroval papei
Innocenci VIII. Od t doby chov se v m v kostele sv. Petra. Tak ve
Smyrn chov se v kapli dominiknsk kop, je se ct jako kop svat.
Dostalo se tam v 17. stol. od Armn katolickch, kte je od dob
nepamtnch u sebe mli; jak kali, bylo k nim pineseno od sv. Matoue.
Bezpochyby, e cta, kterou chovali kesan Kappadot ku pravmu kop od
Longina tam pinesenmu, vnikla i k Armnm a ti e, vydave si malou
stici z kop onoho, zhotovili si kop jin, do nho onu stici vloili a je
pak jako sv. ostatek ctili.
Jet jedno kop uchovv se jakoto svat ostatek mezi poklady e
msk. Dle jednch jest to kop Konstantina V., do nho zasazeny byly
stice z nkterho hebu posvtnho, a kter csa Jindich I. zjednal si od
Rudolfa Burgundskho; dle jinch jest to prav kop, kterm Pn J e byl
bodnut. Bezpochyby e do nho byla zadlna stice z kop pravho a z t
piny e se ctilo jakoto ostatek svat. R. 1350 dostalo se s skmi odznaky
do Norimberka Karlu IV., kter je pinesl do Prahy. V dobch husitskch r.
1424 dopravil je Sigmund zase do Norimberka, kde bylo chovno v kostele
sv. Ducha a do r. 1797, kdy bylo za pinou vlek francouzskch s odznaky
e msk peneseno do Vdn. Tam chov se dosud. Kop toto stalo se tak
pedmtem kultu liturgickho, jeto pape Innocenc VI. na prosbu Karla IV.
dne 13. nora 1353 v Avignon dovolil, aby v Nmcch a echch slavil se
kadho roku v ptek po oktv velikonon svtek s officiem o tom kop
a hebch.
Pamtka nalezen sv. ke slav se v crkvi sv. dne 3. kvtna.
Poven sv. ke. Roku 614. dobyl persk krl Chosroes II. J erusalma
a odnesl odtud jakoto vzcnou koist onen nejvt dl sv. ke, jen
ponechn byl sv. Helenou v Jerusalm. Ale csa Heraklius pemohl r. 627
Perany a pinutil je, aby sv. k jemu vydali, nae r. 629 odebral se,
provzen jsa stkvlou druinou, do Jerusalma, aby sv. k na bval msto
uloil a za dosaen vtzstv Bohu dky vzdal. Csa sm na svch bedrch
nesl svat k do chrmu Boho hrobu. Ale kdy velikolep prvod,
provzen hudbou a zpvy, ku brn na horu Kalvarii vedouc piel, nemohl
Heraklius, svat k nesa, s msta se hnouti; neznm sla drela jej. I uasli
vickni nad vc tou, avak patriarcha Jerusalmsk, vida csae v pln okrase
csask, kterak Spasiteli, rovn tou cestou se ubrajcmu a k hchv
naich nesoucmu, pramlo se podob, proniknut nebeskou mylnkou, takto
k nmu promluvil: Pomni, csai, zda-li ty, v csaskm ornt svm a v tto
slv a ndhee, jen ponkud Spasiteli, Jei Kristu, se podob, kter sice
265
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
tou cestou krel, ale uprosted zlch v nejvtm ponen, s korunou
trnovou na hlav, tento svat k nesl? I porozuml Heraklius; a hned
csask oblek sloiv a kajc pl na se vzav, bos dle krel, moha hned
s msta se hnouti. I donesen jest tak sv. k do chrmu Boho hrobu a na
prvnj msto sv uloen.
Pamtka vydobyt sv. ke z rukou Peranv oslavovna kadho roku dne
14. z pod jmnem poven sv. ke, jako dodnes se dje.
Nauen. Hle, bernek Bo, hle, kter snm hch svta! (J an 1, 29.)
Tak Bh miloval svt, e Syna svho jednorozenho dal, aby dn, kdo
v nho v, nezahynul, ale ml ivot vn. (J an 3, 16.) Pozoruj Pna
Jee na ki; ve tu de jeho lskou: hlava naklonna, by t polbila; ruce
rozpjaty by t objaly; srdce oteveno, by t v sob skrylo. (Sv. Augustin.).
266
Antonn Podlaha
Pt lnek vry.
158. Jak zn pt lnek vry?
Pt lnek vry zn: Sstoupil do pekel, tetho dne vstal
z mrtvch.
Pt lnek vry ns u, kam pila due Pna Jee, kdy od tla se
oddlila, dle ns u, e tetho dne po smrti s tlem opt se spojila a e
Kristus Pn slavn z mrtvch vstal.
159. Co znamenaj slova: Sestoupil do pekel?
Slova: Sestoupil do pekel znamenaj, e due Pna
Jee, kdy se od tla odlouila, sestoupila do pedpekl.
V ptek o 3. hodin zemel Kristus Pn. Due jeho, je pi smrti od tla se
odlouila, vstoupila ihned do pekel. Slovo peklo neznamen zde ono
msto, kde v mukch dl due na vky zavren. Bluda Kalvn myln se
domnval, e i Kristus Pn sestoupil do msta zatracenc, aby pr tu vytrpl
muka pekeln k dokonn vykoupen. Naproti tomu pravme, e slovo peklo
zna zde tolik co pedpekl.
160. Co rozumme pedpeklm?
Pedpeklm rozumme msto, kde due spravedlivch, ped
Kristem zemelch, pokojn a bez bolesti oekvaly
Vykupitele.
Hchem svm zamezil Adam sob i potomkm svm pstup do nebe.
Zemel-li tud ve Starm Zkon, dve ne spsa lovenstva na ki byla
dokonna, lovk spravedliv, by, vedl ivot sebe svtj, nemohl pece
vejti do nebe. A vil v zaslbenho Vykupitele a v nho doufal, a jinak
podle pikzn Boho byl iv, musil pece po smrti v uritm, nm ble
neznmm mst na vykoupen sv ekati, a toto msto nazv se pedpekl
nebo limb (limbus). V Psm sv. nazv se msto to lnem
Abrahamovm. Sv. Petr zmiuje se o Kristov sestoupen do pedpekl takto:
(Kristus byl) umrtven sice podle tla, obiven podle ducha, v kterm i tm
duchm, kte byli v ali, pied kzal. (I. Petr. 3, 18. 19.) alem
267
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
nazv sv. apotol pedpekl, ponvad na onom mst due spravedlivch
jako v zajet ekati musily na vykoupen.
Due spravedlivch mly jistou nadji, e budou vykoupeny a z pedpekl
vysvobozeny. A tato jist nadje naplovala je radostnm klidem, tak e
pokojn oekvaly Vykupitele. Muk netrply dnch, tak e pln bez bolesti
ekaly na vysvobozen.
J est tedy velik rozdl mezi pedpeklm a peklem, jako i mezi pedpeklm
a oistcem. Jestlie due Pna Jee a do svho optnho spojen s tlem pi
vzken nutn nkde se nalzala: nebylo pro ni dojista vhodnjho msta
neli pedpekl, v nm due spravedlivch dlely, na oteven brny nebesk
ekajce.
161. Pro sestoupil Pn Je do pedpekl?
Pn Je sestoupil do pedpekl, by zvstoval dum
spravedlivch, e jsou vykoupeny.
J akou as radost poctily tyto due, kdy po staletch a tisciletch
touebnho oekvn konen due Vykupitelova, due Syna Boho mezi
nimi se zjevila!
Sv. Petr prav, e Kristus kzal i tm duchm, kte byli v ali, tj.
zvstoval jim, e vykoupen jest vykonno. Od t chvle, kdy Kristus Pn due
spravedlivch z pedpekl vyvedl, nen dnho pedpekl vce. Od t doby
vchzej vekery pln ist due ihned do nebe.
162. Co znamenaj slova: Vstal z mrtvch?
Slova: Vstal z mrtvch znamenaj, e J e Kristus
vlastn moc spojil dui svou opt s tlem a ze zavenho
hrobu vyel slavn a nesmrteln.
(Hod Bo velikonon.)
V nedli rno, dve ne slunce vylo, vstal Je Kristus z mrtvch, jako
byl pedpovdl. Due boskho Spasitele, provzena jsouc duemi
spravedlivch Starho zkona, vystoupila z pedpekl a spojila se vlastn moc
J ee Krista s tlem v hrob odpovajcm. Nedbaje kamene a peet
velekn vystoupil z mrtvch vstav Vykupitel z hrobu, jako byl pozdji
zavenmi dvemi k uennkm svm veel. Kristus Pn vyel z hrobu ven,
nejsa vidn od nikoho. V tou dobu nastalo zemtesen a andl sestoupiv
s nebes v podob mldence, jeho obliej byl jako blesk a roucho jako snh,
268
Antonn Podlaha
odvalil kmen hrobov a posadil se na nm z potku, potom vak usadil se
v hrob samm. Zemtesen a zjeven se andlv stalo se za tm elem, aby
dosvdilo se nejprve stri, potom i enm, e Pn J e vstal z mrtvch. Ale
zemtesen bylo omezeno na nejbli okol. Str zdsila se zjev tch
a kdy se vzpamatovala, dala se na tk.
Z tch en, kter byly pi pohbu Pn, pipravily si nkter ji v ptek
jet ped zpadem slunce mast k pomazn tla Pn. Byly to as ty, kter
bydlely v Jerusalm, jmenovit Johanna, manelka Chusy, ednka Heroda
Antipy, kter bydlela zajist se svm manelem v palci Hasmoneovc (na
Sion), a snad jet nkter jin eny, kter pily z Galilee, s sebou na noc
vzala. Maria Magd. pospchala as v ptek ji dom, do Bethanie, ponvad se
blil zpad slunce a s nm povinnost klidu sobotnho; s n pak odebraly se tam
bezpochyby i Marie, matka J akubova (manelka Alphaeova), a Salome. Ty
strvily sobotu v plnm klidu; ale po zpadu slunce (kdy pestala povinnost
klidu) nakoupily si Maria Magd., Marie J akubova a Salome masti, aby
pomazaly J ee. V nedli pak vyly jet za tmy z Bethanie a braly se
k J erusalmu, kam dorazily, kdy poalo svtati, ale pece tak zhy, e jet
bylo temno. Na cest radily se, kdo jim odval kmen. Nevdly tedy ani, e
jest kmen zapeetn, ani e tam stoj str, zajist proto, ponvad celou
sobotu strvily v plnm klidu. Brzy pak, zd se, e Maria Magd. pedbhla
eny ostatn, tak e pila ke hrobu nejprve; nebo dle sv. Jana (20, 1.) pila
ke hrobu, kdy jet bylo temno, ostatn vak dle sv. Marka, kdy ji slunce
vylo. Piedi k hrobu nikoho z vojn tam ji nezastihla A spativi, e
kmen odvalen, domnvala se, e nkdo vzal tlo Pn; a proto obrtila se
hned a spchala k Petrovi, kter nedaleko, bezpochyby v zpadn sti Sionu,
snad i s J anem bydlel, aby mu podala zprvu o tom. la prv k nim,
ponvad Petr byl hlavou apotolv, Jan milkem Pn. Hned po n pily
i druky jej, Marie, J akubova matka, a Salome ke hrobu, a spative jet
venku ped vchodem do pedsn hrobov, e kmen u vchodu do hrobov
komory jest odvalen, vely do pedsn hrobov. Odtud spatily, kterak
v hrob na pravici sed mldenec tj. andl v podob mldence v roue
blostkvoucm na znamen radostnho poselstv, je ml jim podati. Andl ten
povzbudil je, by se nebly, a oznmiv jim, e Pn J e vstal z mrtvch,
vyzval je, aby vely do komory hrobov a popatily na msto, kde byl poloen
Pn. Zrove pikzal jim, aby rychle odebraly se k apotolm a oznmili jim,
jmenovit Petrovi, e Pn Je vstal z mrtvch, a e se jim uke v Galilei.
Petrovi zejmna mli podati zprvu tu, protoe byl hlavou apotol. Do
Galilee pak mly se odebrati, ponvad ji pi posledn veei slbil Pn Je,
e se jim v Galilei uke po svm vzken, jako i proto, e tam innost
269
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
messianskou zapoal, nejvce rozvinul, tam apotoly vyvolil, Petrovi primt
slbil a proto tam t jim se ukzati a Petrovi primt dti chtl.
Sotva odely ony eny, pila Johanna s drukami svmi ke hrobu
a obdrely takt zprvu, e Pn J e vstal z mrtvch, a to od dvou andl.
Aby pak tm spe uvily zprv t, upozornili je andl na to, kterak Pn
J e u v Galilei pedpovdl, e mus trpti a vydn bti v ruce hnkv.
I rozpomenuly se eny na slova ta, a snad i divily se, e slov tak jasnch
nepochopily hned, a vyede ze hrobu, ly, aby podaly radostnou zvst
apotolm. Na cest setkaly se s Mari, matkou J akubovou, a se Salome. Ty
neekly dosud apotolm nic o tom, co byly vidly a co jim andl pikzal,
a to pro bze, kter je pojala patenm na zjev andlsk. Kdy vak se nyn
setkaly s J ohannou a jejmi drukami a uslyely, e i ony vidly andla, odely
s nimi spolen k apotolm i k jinm uenkm Pn a povdly jim ve, co
vidly a slyely. Ti vak nevili jim. Ano slova jejich zdla se jim
blznovstvm. J ako smrt Kristova byla v och jejich tak velikm netstm
a tak mlo srovnatelna s nadjemi, kter si inili o Vykupiteli, e druhdy
slyce pedpov Kristovu o smrti jeho, nevili, e by Kristus rozuml vrok
svj o smrti skuten, a proto neporozumli j, tak vzken Pn bylo jim tak
velikm tstm, e slyce o nm, nemohli mu ani uviti. Ponali si tedy
podobn, jako mnoh dosud, kdy dostv zprvu o njakm tst zvlt
velikm. Mezi apotoly tmi vak nebyl Petr a Jan; odeli ji po zprv Marie
Magdaleny hned ke hrobu, aby sami vidli a posoudili, kolik jest pravdy na
zprv jej. Spchali sice oba dva, nebo oba lnuli vrouc lskou ke Kristu
a zajmali se opravdov o vecko, co tkalo se milovanho mistra jejich. Ale
Jan, jsa mlad, pedhonil Petra a piel ke hrobu dve. Do nho vak
nevkroil, bu e ml zen k starmu druhu, svmu a chtl mu dti pednost
jakoto hlav apotolv, aneb e zdrovala jej bze vku mladistvho. Ale
nakloniv se pohldnul do hrobu z venku; i a uzel prostradla sloen, ktermi
byli ovinuli tlo Pn i pi pohbu.
Hned na to piel Petr, a spativ hrob oteven, nerozpakoval se, ale podle
ohniv a rozhodn povahy sv veel ihned do hrobu a pozoroval. Nevidl tam
vak tak nic jinho, ne prostradla v podku sloen a rouku, kterou byla
ovinuta pi pohbu hlava Kristova. Andl nebylo ji tam. Nebo ti zjevili se
pouze k tomu, aby dali prvn zprvy o Kristov vzken.
Za Petrem veel potom J an. A tu zajist oba uvaovali, i jak bylo tlo Pn
poloeno pi pohbu, i jak sloena jsou roucha, jimi bylo tlo ovinuto, i jak
hrob vbec vypad. A po vaze t uznali, e tlo Kristovo nemohlo ani
propadnouti se do zem pi zemtesen, ponvad nebylo tam dnch trhlin
tak velikch, ani ukradeno bti, ponvad by zloinec nebyl dval prostradla
270
Antonn Podlaha
do takovho podku. I rozpomenuli se as na pedpov Pn, kterou byl dal
o svm z mrtvch vstn, a uvili, e vstal z mrtvch.
Potom sv. Petr a Jan vrtili se zase do msta. Ale Magdalena, kter pila
hned za nimi, zstala u hrobu venku plac. Pi tom naklonila se a nahldla do
hrobu, zda nespat tam Pna, po nm srdce jej tolik prahlo. I uzela tam dva
andly v roue blm, ani sed jeden u hlavy, druh u nohou, kde byli Pna
poloili. Byli to bezpochyby tit andl, kte ukzali se dve enm. Ti ptali
se j, pro ple. Chtli tak jednak obrtiti pozornost na sebe a sdliti s n
soucit, jednak pleitost vzti, aby j oznmili radostnou zvst o Kristov
vzken. Avak ona nemyslc na nic jinho ne na Krista, nepoctila
pradnho dojmu z toho, e bytosti vy se zjevily, a proto krtce jen
odpovdla: Vzali Pna mho, a nevm, kam ho poloili. A nestarajc se ji
o n obrtila se, nikoli e by snad slyela za sebou umot blcho se Pna,
neb e by j andl byli dali pokyn oima, aby se obrtila, nbr e stle
myslc na Krista, ptravm zrakem rozhldnouti se chtla, zda nkde neuvid
Pna, neb nkoho, kdo by j o nm zprvu dal. Jak se obrtila, stl Pn ped n
a tak tzal se j, pro ple a koho, hled; ale Maria nepoznala ho. Myslila, e
to jest zahradnk, nikoliv proto, e by byl obleen bval neb vypadal jako
zahradnk, nbr e tato mylenka pi objeven se cizho mue byla j
nejbli. Majc ho tedy za zahradnka, myslila, e o cel vci dobe v, ano, e
on sm uloil nkam jinam tlo Pn. Proto dala ho, by j povdl, kam
poloil jej, jestli ho vzal. Nejmenovala ani Krista jmnem a pece myslila, e
j rozum, koho mysl; nebo jsouc zaujata v mysli sv zcela Kristem,
nepomyslila ani, e by mohl nkdo nevdti, po em due jej tou.
Ponvad tedy nepoznala Pna J ee z podoby, promluvil na ni J e
obyejnm hlasem svm ka: Maria! A tu poznala ho ji hned, a byla zjevem
jeho tak dojata, e pro radost nemohla promluviti le slovo: Miste! A
padnuvi k nohm jeho, vzthla ruce a chtla obejmouti je a tak dreti se
Krista dle, jakoby se bla, e hned zase odejde od n.
Ale Pn Je nedovolil j, aby se ho dotknula. Pravil: Nedotkej se mne,
ale jdi k bratm mm a povz jim: V stupuji k Otci svmu a k Otci vaemu a
k Bohu svmu a k Bohu vaemu. Kristus Pn zabrnil Magdaln, aby se ho
dotkla, ponvad chtl dlem potiti ji ujitnm, e pobude tu na zemi jet
njak as a tedy bude mti jet pleitost, aby ho spatila, dlem pipraviti ji
znenhla na tu dobu, kdy nebude ji vce dlti mezi svmi viditeln. Z t
piny pravil: Nebo jsem jet nevstoupil k Otci svmu. Ale zrove
vzkzal po n apotolm, e ji brzy vystoup na nebesa, a to slovy: Vstupuji
k Otci svmu a k Otci vaemu, Bohu svmu a Bohu vaemu. Uil pi tom
asu ptomnho msto budoucho, aby naznail, e jist a v dob nedalek
stane se, co prav. Slova: jdu k Bohu svmu ekl jako lovk. Apotoly
271
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
nazval bratry svmi, ka: Povz bratm mm, e po dokonanm vykoupen
pijati jsou za dtky Bo a tm i za jeho spolubratry.
K vyzvn Kristovu Maria Magdalena odela a oznmila apotolm
a uenkm Pn, e vidla Pna. eny, je ve dne hrob Kristv navtvily, ly
tam v poledne jet jedenkrte. Kdy pak odtud asi o polednch se vracely,
ukzal se jim Pn J e, aby odmnil jejich vytrvalost. Potkav se s nimi
pozdravil je pvtiv, by je potil. Pravil: Zdrvy bute! A tu ony
poznaly jej hned. I padnuve k nohm jeho, chopily se jich a klanly se mu.
Brzy vak zmocnila se jich bze nov, kterou psobilo vdom, e vy,
bosk bytos stoj ped nimi. Proto Pn Je znova til je slovy: Nebojte
se. A chtje vce jet odmniti jejich vytrvalost a lsku, uil jich jako
poselkyn ve vci peradostn. Pravil: Jdte, zvstujte bratm mm, a jdou
do Galilee, tam mne uz. Obnovil tak a potvrdil rozkaz, kter byl u dve
dal jim andl.
Tak neptelm Kristovm dna jest zenm Bom zprva o jeho
z mrtvch vstn, aby nemli pradn vmluvy pro svoji nevru. Dna jest
jim skrze svdky vci dobe znal, tj. skrze vojny, kte pi vzken Pn
prv str mli. Vojnov tito pili k veleknm asi tou dobou, kdy
odchzely do msta eny, kterm se byl Je ukzal na cest, tedy teprve asi
v poledne. Od hrobu Pn prchli sice hned z rna, neli vak pmo
k veleknm, nbr asi do strnice, kde byli ostatn vojnov k stri
ustanoven, a oznmili tam zajist celou vc nejprve. A teprv potom, snad,
kdy ji poala se roztruovati zprva, e Kristova tla v hrob nen, odeli
k veleknm a povdli jim ve, co se bylo stalo, zejmna o zemtesen,
o zjevu andlskm, o odvalen kamene a o tom, e tla Kristova v hrob
neshledali. li pak k veleknm a nikoliv k Piltovi neb veliteli posdky
vojensk, ponvad nebyli ustanoveni ke stri od nich, nbr od velekn,
kterm je Pilt byl poddil. Zprvou jejich byli velekn uvedeni do
velikch rozpakv. Vdli, e vojnov mluv pravdu. Nebo jednak
srovnvali se vickni ve svch vpovdech, jednak nebylo dn piny
podezvati je z nedbalosti ve slub neb nepoctivosti. Ale oni nechtli viti
v zatvrzelosti sv ve vzken Kristovo; ba nechtli ani, aby uvil tomu lid,
vdy potom snadno uznal by jej za Vykupitele, od nich pak by odpadnul
jakoto od lid, kte usmrtili poslance Boho, tak touebn oekvanho.
Kterak vak zabrniti, aby lid neuvil, dov-li se, co se stalo u hrobu, a e
hrob nalezen jest przdn? V rozpacch tch neekli vojnm nic o tom, co
soud o jejich vpovdi a dbalosti ve slub; ale oznmive vc ostatnm
lenm velerady seli se s nimi hned v radu, aby edn pojednali o tom, co
maj initi. I usnesli se na tom, e podplat vojny, aby ekli, e v noci usnuli,
a kdy spali, e pili uenci Kristovi a vzali tlo jeho. Ale ani tato lest
272
Antonn Podlaha
nezpomohla veleknm nikterak. Touto l potrali vojci sami sebe. Nebo
jestlie spali, kterak mohli (jak ji sv. Augustin podotk) vydati svdectv, e
uenci tlo Kristovo ukradli?
Pro vojny byla to ovem vc choulostiv ci, e usnuli. Nebo takovto
poruen povinnosti trestalo se u man velice psn. Aby se tedy
nerozpakovali a nebli svoliti k jejich pn, zaruili se jim velekn, e
pemluv vladae a bezpeny je uin, aby nebyli trestni, kdyby Pilt neb
pedstaven posdky uslyel, e usnuli na stri. Vojnov tedy, vidouce, e
prav ti chtj se pimlouvati za n a ochrniti ped trestem, jim nejvce
zleelo na tom, aby byli bdli, dali se snadno svsti, zvlt, kdy vidli, e
velikou summu penz nabzej jim. A vc ta jest tm mn s podivenm,
ponvad v t dob i vzneen man bvali velice podplatni.
Kristus Pn vlastn moc svou spojil dui svou opt s tlem, tj. nebylo
k tomu zapoteb pomoci nikoho jinho. Pravil Kristus Pn: Mm moc ivot
svj dti a moc jej zase vzti (J an 10, 18). Tm ukzal J e Kristus, e jest
vemohoucm Bohem a Pnem nad ivotem a smrt. Prav-li sv. apotolov, e
Bh Otec vzksil Pna Jee, nemn tm nic jinho, le e Kristus, jen jest
s Bohem Otcem jedn podstaty, vlastn moc svou z mrtvch vstal.
Kristus Pn vyel z hrobu slavn, tj. s nebeskou slvou a velebnost.
Tlo jeho bylo:
1. jasn a stkvouc, krsou velik viditeln tvorstvo pevyujc. Prav
Psmo sv.: Pn n Je Kristus promn tlo ponen naeho, aby
pipodobnno bylo k tlu jasnosti jeho (k Filipenskm 3, 21).
2. tak jemn, e kadou pekkou hmotnou mohlo proniknouti, podobn
jako paprsek slunen sklem pronik. Kristus Pn vyel ze zavenho hrobu tj.
dve jet, neli andl kmen odvalil. K apotolm piel zavenmi dvemi.
3. rychle se pohybujc, tak e z msta na msto okamit pensti se mohlo.
Kristus Pn objevoval se svm apotolm brzy tu, brzy onde.
J e Kristus vyel z hrobu nesmrteln, tj. neme vce trpti ani umti.
Kristus vstav z mrtvch, ji neumr, smr nad nm nebude vce panovati (k
m. 6, 9).
Poval-li Kristus Pn po svm z mrtvch vstn ped obliejem svch
apotol pokrmu, neinil tak, e by ho poteboval, nbr aby je o skutenosti
tla svho pesvdil.
Kristus Pn podrel po svm z mrtvch vstn patero svch ran: na rukou
na nohou a v boku svm:
1. na znamen svho vtzstv nad smrt a peklem. J ako jizvy, jakoto stopy
v bitvch utrpnch ran, zjevnm bvaj svdectvm statenosti vojnovy
a nejkrsnj jeho ozdobou, tak jsou rny Kristovy znamenm vtznho jeho
boje, v nm hch, smr a peklo navdy pemohl.
273
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
2. na znamen, e vstal z mrtvch s tm tlem, v nm byl na ki trpl.
3. aby svmu nebeskmu Otci je ukzal a tm k milosrdenstv jej naklonil.
4. aby je v den soudu ukzal spravedlivm k te a bezbonm
k zahanben. Spravedlivm budou toti rny Kristovy nejbezpenjm
dkazem slitovn lsky Bo. Tak mnoz z nich sice dvjmi hchy svmi
pispli k hokmu utrpen Pn, avak odputn jejich hchv jest takka
vepsno v rny Kristovy a v proboden srdce jeho; proto nen jim teba bti se
boskho soudce. Stralivm vak bude pohled na tyt rny bezbonkm,
jeliko pes vekery muky, je byl Syn Bo za n vytrpl, zahynuli, a to
vlastn svoj vinou, pohrdnuve krv, je z ran tchto se inula.
Ctme pt svatch ran Krista Pna, nebo jsou nm zdrojem milosti
a vnho ivota!
Kristus Pn tm, e vstal z mrtvch, jest vtzem nad smrt, tj. on dui svou
spoiil zase s tlem, od n smrt byla odlouena; vyel z hrobu ivouc
a nesmrteln a ukzal tm, e smr nem nad nm vce moci dn.
Kristus Pn jest tm, e vstal z mrtvch, zrove vtzem nad blem tj.
dovril tm vykupitelsk dlo sv, take bel nad du na nem vce dn
moci, a my hchv uchrniti se meme. Protoe J e Kristus svm
z mrtvch vstnm smrt a bla pemohl; zobrazuje se z mrtvch vstav
Vykupitel s vtznou korouhv v ruce.
Pamtku z mrtvch vstn Pna J ee slavme o velikonocch* a to
ponajc Blou sobotou. Jest to sobota po velkm ptku. Slove blou,
ponvad za prvnch as dospl v tento den slavn ktni bvali a pro
vyznaen nevinnosti due, kter na ktu svatm nabyli, se v bl roucho
odvali, kter pak po cel tden nosili. Den tento zasvcen jest pamtce doby,
kdy Kristus Pn v hrob po vykonanm velikm dle vykoupen odpoval,
a proto se druhdy v tichosti a bez obti me svat konval. Obady, kter nyn
kon crkev v tento den, jsou vlastn ppravou na velikonoce, a vykonvali se
druhdy v noci na nedli velikonon.
Zleej pak tyto obady crkevn v tom, e se svt nov ohe a svtlo (i
paschal), kestn voda, pak se slav me svat.
Nejprve se kon svcen novho ohn. Venku ped kostelem postav se
hranika suchho dv, pak ohnm vykesanm z kamene se zant, kterto
ohe modlitbou, kropenm svcenou vodou a okuovnm se posvt a v nm
se ostatky svatch olej spl. Posvcenm ohnm tm se znamen Kristus,
kterto jako svtlo vn, svm vzkenm stal se svtu novm svtlem.
Potom svt se pt zrn kadidlovch, je se pozdji zasazuj do velikonon
*
Velikonoce = velik noc; ponvad Kristus Pn tetho dne velmi z rna vstal z mrtvch,
a ponvad druhdy na pamtku vzken Pn me sv. v noci se konvala.
274

Antonn Podlaha
svce. Novm ohnm rozh se postupn nejprve zvltn trojramenn svce;
u dve zaehne jhen jedno rameno jej zpvaje: Svtlo Kristovo! nae
poklekne i lid s nm, Odpovdaje: Bohu dky! toti za to, e nm
J ednorozenho Syna svho k naemu osvcen a ku poznn nejsvtj
Trojice, je se svc tou vyobrazuje, seslati ril. Pak uprosted chrmu
rozehne druh a poslze ble hlavnho olte tet rameno svce, po kad
zvunjm hlasem tot prozpvuje, nae lid odpovd.
Kdy dojde k velkmu olti, svt knz velikonon svci, paschl nebo
pakl nazvanou, kterou se vzken Spasitel vyznamenv. Pi tomto
svcen zpv vzneen zpv, jeho pvod od svatho Augustina se odvozuje,
a nazv se Exultet od potenho slova, v ktermto zpvu se hls slva
vzkenho Vykupitele. Pi svcen zasazuje svtitel do svce onch pt zrn
kadidlovch a to tak, e tvo rozestavenm svm k. Kadidlov zrna
pipomnaj vonn masti, ktermi Nikodm a J osef z Arimathie tlo Pn
pomazali; patero pak dlk, do kterch se tch pt zrn kadidla zasazuje, patero
ran Kristovch, kter i po z mrtvch vstn oslaven tlo jeho zdobily. Pak
rozehne paschl ten svtlem trojramenn svce pro upamatovn, e Syn Bo
od Otce vyel jako svtlo od svtla. Pozdji se rozhou i lampa i ostatn
svtla od trojramenn svce, m se vyznamenv, e vekero osvcen od
Boha Otce svtel skrze Pna Krista, svtlo svta svj potek be a skrze
milost Ducha svatho na vecky lidi se vylv. Po svcen kestn vody
postav se tato svce na pravou stranu olte a rozsvcuje se vdy pi slavnch
slubch Boch a do na nebe vstoupen Pn, vyobrazujc obcovn Pn se
svatmi apotoly.
Po svcen svce tto svt se hned voda kestn. Poslze se kon slavn
me svat, kter se druhdy v noci konvala (odkud jmno jej a svtk tchto
vesms) a v kter se ji naped pamtka radostnho vzken slav. Proto
tak ji slou knz v blm rouchu slavnm na ozdobenm olti. Opt zn
chvalozpv: Gloria a hlahol zvon zvstuje radost vzken Pn; v epitole
tohoto dne pipomn se duchovn vzken; po t pak duchovn prozpvuje
Alleluja* po tikrte, vdy v a ve, proneje tm velikou radost nad
vzkenm Pn, kter se v evangelium zvstuje. Ostatn vynech se pi tto
mi svat introit, ponvad me tato nen potkem, nbr dokonenm
slavnosti tohoto dne; t i Krdo, ponvad je druhdy ktnci sami ped ktem
svatm odkvali; rovn se nek Agnus ili Bernku Bo, ponvad
se ji kalo v litanii pedchzejc, a hned po pijmn ponaj nepory,
ovem velmi zkrcen.
*
Alleluja jest radostn vkik hebrejsk, jen vlastn zn: Halal-J h a zna:
Chvalte Hospodina!
275

VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Tmito posvtnmi obady vzken Pn jest toliko vyznaeno, samo pak
a pod veer se slavv.
Knz toti odn v roucho bl barvy pistoup v tichosti k Bomu hrobu
a k tuto alm a crkevn modlitbu. Pak okou velebnou svtost a chopiv
monstranci dr ji v ruce a obrcen k lidu vol radostn: Vstal jest tto
chvle ctn Vykupitel! Pak kon slavn prvod v chrmu i kolem chrmu
nebo i po nmst, a konen k hlavnmu olti a shromdn obec doprovz
jej, pi slavnm zvuku zvon a varhan dle prozpvujc a oslavujc Krista,
vtze nad smrt a nad blem. Pi olti pak ukon se veker pobonost
chvalozpvem svatho Ambroe Te Deum laudamus a poehnnm.
Pamtka vzken Pn konala se ji od potku crkve; a sice kadou
nedli tj. den po sobot, v kterto den Bosk Vykupitel z hrobu vstal, tak e
kad nedle byla takka slavnost velikonon. Vak i vron den vzken
Pn slavvn byl ji za as apotolskch. V polovici druhho stolet vznikla
rozepe mezi vchodn a zpadn crkv, v kter as by se mla slavnost ta
konati, nae na prvnm obecnm snmu Nicejskm rozhodnuto bylo, aby
konna byla vdy prvn nedli po plku, kter nsleduje po rovnodennosti
jarn.
Nedli tu nazvme Hodem Bom velikononm. V ten den jev se radost
vude, jak v crkvi a chrmech, tak i v domcnostech a v prod Bo.
Crkev sna se, aby radost velikonon v srdcch vech panovala. K tomu
cli za dvnch as padl a kajcnci opt do crkve pijati bvali, panovnci
kesant propoutvali jat a uvznn na svobodu. Vc pak pistupovali
v ten den k stolu Pn a na potkn pozdravovali se, volajce: Vstal jest
Vykupitel; nae druh odpovdl: V pravd vstal jest. Aneb pli sob
vzjemn: Radostn Alleluja!
Avak a posud kon crkev slavnost vzken Pn radostnm zpsobem.
Chrmov bvaj slavn ozdobeni; na olti stoji socha Boskho Vykupitele,
jen co slavn vtz v ruce dr korouhev: knz a pisluhujc odni jsou
v roucho bl barvy, radostn chvalozpvy stdaj se s hlunmi zvuky
a slavn Alleluja ozv se zhusta po cel oktv, pak i po cel velikonon
as, abychom astm opakovnm jeho pipamatovni byli, e v tomto ase
Kristu bez ustn chvlu a dky vzdvati mme za velikou milost jeho
vzken. Modlitby pak toho asu konaj se stoje, m se vyznamenv, e
Kristus Pn z mrtvch vstal.
Vak i v domcnostech kesanskch jev se radost velikonon. V ten den
toti poehnv se bernek, jen sluje velikonon bernek, bochnky
velikonon a vejce, a ve to se pak pov na pamtku posledn veee Pn.
Svcen bernek jest upomnka na bernka starozkonnho a na toho, jen
se jim vyznamenval, na Krista Pna, kter jsa prav Bernek Bo sal
276
Antonn Podlaha
hchy svta; bochnku pak se pov na pamtku pesnho chleba, jeho dle
zpsobu idovskho pi posledn veei poval n Spasitel, kter pak se dal
jako chlb nebesk vrnm svm za pokrm. Malovan vejce (kraslice) jsou
krsn obraz naeho vzken. Nebo jako kutko, kdy pijde as, proklube
skoepinu a vylhne se, podobn i my v den posledn, prolomce kru
hrobovou, povstaneme k lepmu ivotu.
Knz ehnaje tyto vci znamen je svatm kem a pros Boha, aby jich
skrze vzken Pna Jesu Krista poehnati a posvtiti ril, aby ti, kdo jich
povaj, obdreli zdrav tla a ochranu due a mysli jejich naplnny byly
duchovnm potenm. Pak je pokropuje svcenou vodou.
Ne tak proda slav tou dobou vzken. Slunce vystoupivi ve na
blankytov obloze, pon jasnji svtiti a zahvati zemi. Jaro nastv
a proda jsouc posud jako v zimn sen pohena a snhovou korou pikryta,
pon se probuzovati k novmu ivotu.
Tak co kesan katolk radostnho a utenho v chrmu Bom slyel,
toho ozvnu nalz v chrmu prody, kde mu kad kvtek vol hlasem
velebnm: Pn vstal, j povstal, i ty povstane jednou z hrobu slavn, povstal-
li jsi nyn s J eem z hrobu hch.
Druhdy slavvn byl cel oktv velikonon, tj. vech osm dn
nsledujcch po Hodu Bom, nyn vak se kon slavn toliko prvn
a posledn den.
V pondl velikonon kon se pamtka zjeven se Pna Jee dvma
uennkm do Emaus putujcm.
V nedli prvn po velikonocch te se evangelium, v nm vypravuje se,
kterak se ukzal Pn Je jedencti apotolm shromdnm, mimo Tome;
a pak po osmi dnech vem, i Tomovi, kterho o skutenosti vzken svho
pesvdil. Nedle tato prvn povelikonon slove tak bl nedle, tak een
od blho roucha, jeto novoktnci, obnovive uinn slib pi ktu svatm,
toho dne odloili, tak sice, e, jak d svat Augustin, bl barva s atem se
odkldala, nevinnost vak v srdci ustavin zstala.
V tuto dobu povelikonon pipomn se krlovsk ad Krista Pna,
kdeto vzken Vykupitel jako vtzn krl se svmi vrnmi obcoval
a krlovstv sv na zemi ustavil. Proto tak ho po cel tento as pi slavnch
slubch Boch u olte velik svce (paschl), pedstavujc oslavenho
Krista, zhusta ozv se Alleluja a nekon se pst, dle slov Pn: Zdali
mohou synov enichovi (ptel) rmoutiti se, dokud s nimi jest enich?
Avak Kristus jsa krlem vrnch svch nepanuje moci a hrzou, nbr
lskou a milost a proto mn vtznou korouhev svou v pastskou hl,
nazvaje se dobrm pastem. A jakoto takovto dobr past, jen zn ovce
277
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
sv a dui svou pokld za n, pedstavuje se v evangelium v druhou nedli po
velikonoci.
V ostatnch pak nedlch povelikononch, jich v celku est, pipomn
crkev ve svch evangelich vcm stky z ei, kterou inil Pn Je
uenkm svm pi posledn veei, v kterto ei jako otec se s nimi loue,
je pipravoval na blzk svj odchod k Otci (smrt), je til, napomnal a slbil
jim seslati Ducha svatho.
163. Kdo dosvduje, e Je Kristus vpravd
z mrtvch vstal?
e Je Kristus vpravd z mrtvch vstal, dosvduj apotolov, kte jej
po jeho z mrtvch vstn astji vdali a jeho se dotkali, s nm mluvili a jedli
a za tuto pravdu ivot svj poloili.
Psmo sv. zmiuje se celkem o devti rozlinch zjevench se Krista Pna.
O nkterch jsme ji slyeli v otzce pedel. O jinm zjeven se Krista Pna
podv nm zprvu sv. Luk. Tho dne, kterho asn z rna Spasitel
z mrtvch vstal, li dva jeho uenci, z nich jeden Kleof slul, do Emaus.
Cestou pidruil se k nim Je, ale tak, e uenci ho nepoznali. Teprve veer,
kdy v Emausch pospolu stolovali, dal se jim poznati. Ihned vak zmizel
zraku jejich. I ekli vespolek: zdali srdce nae nehoelo v ns, kdy mluvil
na cest a otvral nm psma? A vstave v tou hodinu, vrtili se do
J erusalma a nalezli shromdnch jedencte, i ty, kte s nimi byli, ani
prav: Vstal, Pn skuten a ukzal se imonovi. I vypravovali tak oni, co se
stalo na cest, a kterak ho poznali v lmn chleba.
A kdy o tom mluvili, stl Je uprosted nich a ekl jim: Pokoj vm; j,
jsem, nebojte se! Oni pak zdeni a pestraeni jsouce domnvali se, e by
ducha vidli. I ekl Jim: Co se dste? a pro vstupuj takov mylen na srdce
vae? Vizte ruce m i nohy, e, j jsem to: dotkejte se a vizte; nebo, duch
nem tla a kost, jako mne mti vidte. A povdv to, ukzal jim ruce i nohy.
Kdy pak oni pro rados, jet nevili a se divili, ekl: Mte-li tu nco, jeto
by se pojedlo? A oni podali jemu kus peen ryby a plst medu. A kdy pojedl
ped nimi, vzav ostatky dal jim.
A ekl k nim: Tato, jsou slova, kter jsem k vm mluvil, byv jet
s vmi, e se mus naplniti vecko, co o mn psno jest v zkon Mojov a
v prorocch i v almch. Tehdy otevel jim smysl, aby rozumli Psmm a ekl
jim: Tak jest psno, a tak musil Kristus trpti a tetho dne z mrtvch vstti,
aby kzno bylo ve jmnu jeho pokn a odputn hch mezi vemi nrody,
ponouc od Jerusalma. Vy pak jste svdkov tch vc. (Ev. sv. Luk. 24, 13-
53.)
278
Antonn Podlaha
O tm zjeven podv zprvu tak sv. J an, a to jakoto svdek oit:
Kdy pak byl veer toho dne, kter jest prvn po sobot, a dve byly
zaveny, kde byli uennci shromdni pro strach ped idy: piel J e,
a stl v prosted, a ekl jim: Pokoj vm! A to povdv, ukzal jim ruce, i bok.
I zradovali se uennci vidouce Pna. Tedy jim opt ekl: Pokoj vm! Jako
mne poslal Otec, i j poslm vs. To povdv, dechl na n, a ekl jim:
Pijmte Ducha svatho: kterm odpustte hchy, odpoutj se jim:
a kterm zadrte, zadrny jsou. Ale Tom, jeden ze dvancti, kter slove
Blenec, nebyl s nimi, kdy piel Je. Tedy ekli jemu ostatn uennci:
Vidli jsme Pna. On pak ekl jim: Le uzm v rukou jeho boden heb,
a vpustm prst svj v msto heb, a ruku svou vlom v bok Jeho, neuvm.
(Ev. sv. J ana 20, 19-25). Sv. J an vypravuje pak o jinm zjeven, je stalo se
o osm dn pozdji, a pi nm, mimo ostatn apotoly, ptomen byl tak sv.
Tom. (Ev. sv. J ana 20, 26-28.): A po osmi dnech, byli uennci jeho opt
uvnit, a Tom s nimi. Piel Je zavenmi dvemi, a stl v prosted, a ekl:
Pokoj vm. Potom d Tomovi: Vlo prst svj sem, a viz ruce m, a vzthni
ruku svou, a vpus v bok mj; a nebudi nevc, ale vc. Odpovdl
Tom, a ekl jemu: Pn mj, a Bh mj! ekl jemu Je: e jsi mne vidl,
Tomi, uvil jsi: blahoslaven, kte nevidli a uvili.
Dal zjeven se J eovo stalo se u jezera Genesarethskho, kde s uennky
svmi jedl a Petra nejvym pastem svho stda ustanovil (ev. sv. Jana 21,
1 a nsl.). Jindy opt zjevil se na vrchu v Galilei, kde apotolm pikzal, aby
vechny nrody uili a ktili (Ev. sv. Mat. 28, 17 a nsl.). Apotol Pavel
zmiuje se o zjeven, pi nm 500 uennk ptomno bylo. (1. Kor. 15, 6.)
Opt jin stalo se ve veeadle v Jerusalm, kde uennky kral pro nevru
jejich a tvrdos srdce, a odkud s nimi vyel na horu Olivetskou, aby ped
oima jejich vstoupil na nebesa (ev. sv. Marka 16, 14 nsl.). Po
nanebevstoupen konen zjevil se sv. Pavlu na cest do Damaku, kdy tento
jet jeho neptelem byl a vznikajc crkev pronsledoval. (Skutky apot. 9, 1
a nsl.) J ak se zd, jsou tato zjeven, o nich zprvy byly zaznamenny, toliko
nepatrnou st onch zjeven, je vbec se stala. Lze tak souditi z onch slov
Skutkv apotolskch, kde sv. Luk vypravuje, e Je svm apotolm po
svm umuen sebe samho ivho zjevoval v mnohch dvodch, ukazuje se
jim po 40 dn a mluv o krlovstvm Bom. (Skutky ap. 1, 3.) Ona zjeven,
je zaznamenna byla, jsou hlavn ona, kter pro krlovstv Bo (tj. pro
crkev a jej zzen) vt dleitos maj. Tak zjeven v Galileji, kde dal J e
apotolm pkaz, aby vecky nrody uili a ktili; zjeven u jezera
Genesarethskho, kde Petra vrchnm pastem crkve ustanovil; ve veeadle
Jerusalmskm, kde ustanovil svtos sv. pokn (ev. sv. Jana 20, 23).
279
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Vemi tmito zjevenmi nabyli apotol a prvn kesan o tom, e J e
Kristus skuten z mrtvch vstal, tak pevn a nezvratn jistoty, e pemnoz
z nich za tuto pravdu na smrt li. Oni, a po nich i cel kesanstv se svm svt
petvoujcm vznamem oprali svoji vru o tuto udlost tou mrou, e sv.
Pavel pe: A nevstal-li Kristus z mrtvch, tehdy jest marn kzan nae,
a marn jest i vra vae (1. ke Korinthskm 15, 14).
164. Co dokazuje zmrtvchvstn Jee Krista?
Zmrtvchvstn J ee Krista dokazuje:
1. e se vyplnilo, co o nm proroci pedpovdli, i co sm
o sob pedpovdl;
2. e je skuten Bh, a jeho uen e je prav;
3. e i my jednou z mrtvch vstaneme.
Zmrtvchvstn Jee Krista dokazuje, e se vyplnilo na nm, co proroci
o budoucm Vykupiteli pedpovdli. O ptm Vykupiteli pedpovdl David
(srvn. ot. 122 str. 172.), e vstane z mrtvch: Nezanech due m v hrob,
ani d svatmu svmu vidti poruen (alm 15, 10). Pedpov ta na
nikom jinm se nesplnila le toliko jen na Kristu.
Zmrtvchvstnm splnilo se, co Kristus sm o sob byl pedpovdl. Nebo
k idm pravil: Zrute chrm tento a ve tech dnech jej zase vzdlm. A
k tomu dokld sv. J an: Ale on pravil o chrmu tla svho (J an 2, 19. 21.).
A jindy pravil: Nebo jako byl J on v bie velryby ti dni a ti noci: tak
bude Syn lovka v srdci zem ti dni a ti noci (Mat. 12, 40).
Tm, e z mrtvch vstal, dokzal Je Kristus, e jest skuten Bh, a e
jeho uen je prav. Nebo ze vech zzrak, jimi pravost svho uen
dokazoval, jest zmrtvchvstn zzrakem nejvtm! Proto se sv. apotolov
vdy na zmrtvchvstn Pn odvolvali, kdy chtli idm i pohanm
dokzati, e Je Kristus jest skuten Syn Bo.
Zmrtvchvstn Pn jest tud nejbezpenjm zkladem vry na; nebo
vstal-li Kristus Pn z mrtvch, pak nebyl pouhm lovkem, nbr byl to Bh
sm, pak jest crkev Kristova pvodu boskho, a tud i uen crkve sv. a sv.
svtosti od Boha pochzej. Z mrtvchvstn Pn jest skla, na n se velik
pochybnosti a vekery nmitky rozbjej.
Zmrtvchvstn J ee Krista dokazuje, e i my jednou z mrtvch
vstaneme. Tm, e sm vlastn svou moc z mrtvch vstal, dokzal J e
Kistus, e m moc, aby tak ns z mrtvch vzksil, jako byl slbil, e uin:
Pichz hodina, v kterouto vickni, kte v hrobch jsou, usly hlas Syna
280
Antonn Podlaha
Boho; i pjdou, kte dobe inili, na vzken ivota, kte pak zle inili, na
vzken soudu (J an 5, 28-29). Ze zmrtvchvstni Pn erpme tud
pevnou nadji, e jedenkrte i my z mrtvch vstaneme. Sv. apotol Pavel
prav: Ale nyn Kristus vstal z mrtvch, prvotiny tch, kte zesnuli; nebo
zajist skrze lovka smrt, skrze lovka i vzken z mrtvch (1. ke Kor. 15,
20. 21.).
Nauen. J ako Kristus vstal z mrtvch, tak mme i my v novot ivota
choditi. (K m. 6, 4.) Vrn (jest) slovo: Nebo jestlie jsme s nm zemeli,
spolu s nm i ivi budeme; budeme-li (s nm) trpti, budeme s nm tak
kralovati. (II. k Tim. 2, 11. 12.)
Po svm z mrtvch vstn zstal Kristus Pn jet tyicet dn na zemi. V t
dob apotolm svm astji se zjevoval, aby je jednak o tom pesvdil, e
skuten z mrtvch vstal, jednak tak, aby jim rzn nauen dal, kterak by
crkev spravovati mli, a je rozlinmi plnomocenstvmi obdail, jich ku
spn sprv crkve mli zapoteb.
281
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
est lnek vry.
165. Jak zn est lnek vry?
est lnek vry zn: Vstoupil na nebesa, sed na pravici
Boha, Otce vemohoucho.
Kristus Pn astji pedpovdl, e na nebesa vstoup. Tak pravil na p.
k apotolm svm: Vyel jsem od Otce a piel jsem na svt: opt opoutm
svt a jdu k Otci. (Jan 16, 28.) A jindy slbiv tlo sv a krev svou vcm za
pokrm, pravil k tm, kte se nad tm pohorovali: Co pak, kdy i uzte
Syna lovka, an vstupuje, kde prve byl? (zda i pak jet viti nebudete?)
166. Kdy vstoupil Je Kristus na nebesa?
Je Kristus vstoupil na nebesa tyictho dne po svm
zmrtvchvstn.
(Slavnost nanebevstoupen Pn.)
167. Kterak vstoupil Je Kristus na nebesa?
J e Kristus vstoupil na nebesa s hory Olivetsk svou
vlastn moc, s tlem i s du, ped oima svch uennkv.
Bylo to ve tvrtek tyictho dne po jeho z mrtvch vstn. Tehdy ukzal
se Pn Je svm apotolm v Jerusalm naposled a dal jim optn rozkaz,
aby li do celho svta a kzali evangelium, pislbiv jim jet jednou Ducha
svatho a pikzav, aby neodchzeli z msta, dokud nebudou obleeni moc
a vsost. Na to vyvedl je z msta na horu Olivetskou, bu e velel jim tam
jti a potom se jim znova ukzal na hoe, aneb, e sice el s nimi ji z msta,
ale nedal se poznati tm, kte je snad potkali. Zdali vyvedl na horu pouze
apotoly aneb tak jin ctitele sv, nelze ci s jistotou. Mnoz sice maj za to,
e vzal tam ssebou a uinil svdky nanebevstoupen svho tak matku svoji,
Pannu Marii a Lazara s jeho sestrami, ano i jin jet eny nbon; ale sv.
Luk mluv pouze o apotolch, Marek pak o jedencti. A pihlme-li jet
k tomu, e andl, kte se na to ukzali, oslovili pouze apotoly, kouce: Mui
galilejt, zd se nm bti pravdpodobnjm, e mimo apotoly nebyl
nikdo z lid svdkem nanebevstoupen Pn. Nahoe pozdvihnul jet rukou
svch a ehnal apotolm, daje jim nepochybn poehnn a zdar pi
282
Antonn Podlaha
apotolskch pracch jejich. ehnal jim pak pravdpodobnji rukama
rozpjatma a nikoli, dlaje k nad nimi, jak nkte mysl. Nebo s onm
zpsobem vce srovnvaj se slova evangelistova: pozdvihl rukou svch,
ehnal jim. ehnaje pak jim, poal se znenhla vzneti ped oima jejich do
ve, a zmizel po chvli v oblacch a vstoupil na nebesa. Vznesl se do ve
moc vlastn, a to nejen tou, kterou ml jako Bh, nbr i tou, kterou ml jako
lovk. Nebo, jak ji eeno, od svho zmrtvchvstn ml tlo oslaven,
kter nebylo vce vzno tak prostorem jako dve, nbr bez obt mohlo
nsledovati dui, kamkoliv ona chtla. Vzhledem k tomu, e vznesl se do ve
moc vlastn, prav apotolsk vyznn vry: vstoupil na nebesa. Vzhledem
k tomu pak, e dla vemohoucnosti pipisuj se v Psm svatm Bohu Otci,
prav evangelist, e jest vzat, neb nesen, neb vyzdvien.
Hora Olivetsk m ti vrcholy; na zpad a jihu je srzn; severn vrchol
jest nejvy (830 m), a slove Mui Galilejt, ponvad tam dle podn stli
andl, kte se apotolm ukzali po nanebevstoupen Pn a onmi slovy je
oslovili. Jsou tam posud zceniny syrskho kltera, kter tam jet r. 1250
stl. J in vrchol je ni a slove hora pohoren, tak zvan, ponvad tam
alamoun k vli pohanskm manelkm svm postavil olte modlsk a na
nich ku pohoren, lidu obtovati dal. Prostedn vrch ukazuje se jako msto,
odkud Pn J e vstoupil na nebesa; jest 808 m nad hladinou moe
Stedozemnho a prmrn 50 m nad Jerusalmem. Dle Eusebia vystavl tam
ji Konstantin aneb spe matka jeho Helena kostel (basiliku) nanebevstoupen
Pn. Peran zboili jej r. 614. Byl vak znovu postaven. Kici pak
vystavli nov od zkladu a v nm men kapli s kopul. Ale ji r. 1187. tlupy
Saladinovy zboily jej, ponechave pouze kapli vnitn a promnive ji
v meitu.
Kterou hodinu denn vstoupil na nebe, sv. evangelist neprav. Sv.
Augustin vak, zd se, e klade ten dj do doby poledn. Odtud tak vyvinula
se tradice, e v nkterch diecsch vyzvn se ve tvrtek v poledne slavnostn
na pamtku Kristova nanebevstoupen.
Dle starobyl povsti zanechal Pn Je, vstupuje na nebesa, lpje sv
v kameni, kter udrovaly se, pes to, e etn poutnci brali si odtud nco
zem. A jet dosud ukazuje se tam v kapli nanebevstoupen Pn lpj lev
nohy dosti zachoval.
tyictho dne po vzken Pn kon se slavnost nanebevstoupen Pn
na pamtku, e Pn Je, pomekav po svm vzken jet tyicet dn na
zemi a pouiv apotoly o krlovstv Bom, vstoupil pak na nebe u ptomnosti
apotol na hoe Olivetsk. Jest to tedy den radostn, proto i sluby Bo
toho dne slavn se konaj; nebo povil Pn tho dne pirozenost lidskou a
k sammu trnu Bomu, a dal nm tm blah rukojemstv i naeho poven
283
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
do slvy nebesk. Nanebevstoupen Pn naznauje se pi velkch slubch
Boch tm, e zhasn se po evangeliu o tom dji pakl.
Ve starch dobch vytahovna byla soka zmrtvchvstavho Vykupitele
ve chrmech na provaze vzhru otvorem ve klenb na pdu kosteln. Dosud
v nkterch kostelch eskch zachovaly se starobyl soky takov.
168. Pro vstoupil Je Kristus na nebesa?
J e Kristus vstoupil na nebesa:
1. by tak jako lovk veel do slvy, kter sob zaslouil;
2. by crkvi svat seslal Ducha svatho;
3. by v nebesch byl nam prostednkem a pmluvcem
u Otce;
4. by nm otevel nebe a nm tam pipravil msto.
Vstoupil pak Pn J e na nebesa, i pro sebe i pro apotoly i pro ns: pro
sebe, aby pijal nejvy oslavu lidsk pirozenosti sv, kter mu jako
Boholovku a Vykupiteli lidstva pinleela Zda-li nemusel Kristus tch
vc trpti a tak vjti do slvy sv? (Luk. 24, 26.); pro apotoly, aby jim poslal
Ducha svatho, kterho jim byl zaslbil, a kter podle odvkch radk
Boch dve na n pijti neml, [Neodejdu-li, nepijde k vm Utitel; pak-li
odejdu, polu ho k vm (Jan 16, 7.)]; pro ns, aby pimlouval se za ns jako
lovk u Boha [Pmluvce mme u Otce J ee Krista spravedlivho (I. J an
2, 1.)] a pipravil nm msto v nebi [V dom Otce mho jsou mnoz
pbytkov, jdu, abych vm pipravil msto, (J an 14, 2.)]
Dna jest mu sice velik moc na nebi i na zemi, a me proto i jako lovk
sm udlovati milosti, za n pros. Ale jako na zemi pi vem vyhledval
pedem slvy nebeskho Otce svho, tak chce i v oslaven svm, aby dlo se
ve v zvislosti od Otce, jakoto prvnho pvodce vech vc. Akoli proto
sm me dti milosti, pece chce psobiti je podobnm zpsobem, jako to
inil za viditelnho pobytu svho na zemi: obti a modlitbou, to jest tm, e
pedstavuje Bohu Otci vykupitelsk dlo sv, zvlt ob svou a ty zsluhy,
kterch si zjednal obti ke, a e pi tom pimenmi kony rozumu a vle
tou, aby pro zsluhy jeho dostalo se lidstvu odputn a hojnch milost.
284
Antonn Podlaha
169. Co znamen: Je sed na pravici Boha, Otce
vemohoucho?
J e sed na pravici Boha, Otce vemohoucho,
znamen: J e m i jako lovk nejvy slvu a moc nade
vm na nebi i na zemi.
Sv. apotol Pavel prav: Ponil, sebe samho, uinn jsa poslunm a
k smrti, a to k smrti ke. Proto i Bh povil ho a dal jemu jmno, kter
jest nad velik jmno, aby ve jmnu J ee kad koleno klekalo, nebeskch,
zemskch i pekelnch, a kad jazyk (aby) vyznval, e Pn J e Kristus jest
ve slv Boha Otce. (K Filipp. 2, 8-11.)
Jeliko Bh jest pouh duch, nem ve skutenosti dnou pravici ani levici.
Vrazu sed na pravici Boha, Otce vemohoucho rozumti dluno tud
obrazn. Zde na zemi toti krlov a knata, cht-li nkoho obzvltnm
zpsobem vyznamenati a s nim takka o moc svou se dliti, posazuj jej po
pravici sv. Tak alomoun posadil matku svou na trn po pravici sv (3. Krl.
2, 17). Slova Sed na pravici Boha Otce zna tedy, e Kristus Pn, jen
jakoto Bh Bohu Otci jest roven, tak i jakoto lovk na nejvy stupe cti
a slvy byl pozdvien a jakoto krl nebes i zem sdl moc a velebnost Boha
Otce. Proto prav sv. apotol Pavel na jinm mst: Bh vzksiv Krista
z mrtvch, a posadiv ho na pravici sv na nebesch, nade vecko knatstvo,
i mocnost, i slu, i panstvo, i (nad) velik jmno, kter se jmenuje, netoliko
ve vku tomto, ale i v budoucm. A vecky vci poddal pod nohy jeho: a jej
dal, aby byl hlavou nade v crkv. (Ef. 1, 20-23.)
Krlovsk dstojenstv Kristovo l David krsn v almu 109: ekl
Hospodin ku Pnu mmu: Se na pravici m, dokavad nepolom neptel
tvch za podno noh tvch.
Svat lovenstv Kristovo nen vudy ptomno. Jakoto Bh jest Kristus
vude ptomen, ale jakoto Bh a lovk zrove jest toliko v nebi a
v nejsvtj Svtosti oltn.
Nauen. V bojch a utrpench pohlej vzhru k nebesm, kde jest i tob
pipraveno msto! Tch vc, kter svrchu jsou, hledejte, kde Kristus jest,
sed na pravici Bo; o vci, kter svrchu jsou, peujte, ne (o ty), kter jsou
na zemi! (Ke Kol. 3, 1. 2.)
285
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Sedm lnek vry.
170. Jak zn sedm lnek vry?
Sedm lnek vry zn: Odtud pijde soudit ivch
i mrtvch.
Kdy sv. apotolov po na nebe vstoupen Pn na hoe Olivetsk stli,
zrajce za Mistrem svm vzhru k nebesm, zjevili se jim dva andl ve
stkvoucm odvu a pravili: Mui galilejt, co stojte hledce do nebe? Tento
Je, kter vzat jest od vs do nebe, tak pijde, jak jste ho vidli jdoucho
do nebe.
Kristus Pn sestoup tedy jet jedenkrte na zem. Poprv piel Je
jakoto mal, slab dtko v Betlm na svt jakoto laskav Vykupitel n;
podruh vak pijde jakoto psn a spravedliv soudce.
171. Kdy pijde Pn Je zase s nebe?
Pn Je pijde zase s nebe v posledn den, to jest, na
konec svta s velikou moc a velebnost.
Kdy nadejde den posledn, tj. po nm dn jin den nsledovati vce
nebude, a kdy tento nynj svt vezme konec svj, nikomu krom Boha nen
znmo. O tom pak dni a hodin nidn nev, ani andl nebet, jedin sm
Otec (Mat. 24, 36). Nicmn Kristus Pn a apotolov pedpovdli nkter
udlosti, je ped koncem svta se stanou; pedpovdi ty uinny byly za tm
elem, aby vc dle toho ivot svj zadili, v pokuench bdli a k hchu
svsti se nedali.
Znamen, je posledn den pedchzeti budou, jsou tato:
1. evangelium zvstovno bude po celm svt mezi vemi nrody a id
v hojnm potu ke Kristu se obrt,
2. mor, hlad a vlka, zemtesen a jin velik svzele postihnou lidstvo,
3. mnoz falen prorokov, a mezi nimi zvlt antikrist vystoup a velik
divy (tj. pomoc zlch duch zdnliv zzraky) konati budou, a tm mnoh
k odpadnut svedou.
4. Henoch a Eli vystoup jakoto hlasatel pokn.
5. Nevdan kazy na nebi se zjev, zvlt pak znamen Kristovo, toti
k, a na zemi zachvceni budou vichni nrodov strachem a zkost.
286
Antonn Podlaha
Kristus Pn oznmil sm, e jedenkrte nadejde den posledn. Bylo to
krtce ped hokm utrpenm jeho. Tehd odhalil svm uennkm blzkou
i vzdlenou budoucnost: ztroskotn J erusalma, soud nad kadm
jednotlivcem a veobecn soud na konci vkv. Uennci upozornili jej na
ndhernou stavbu chrmu Jerusalmskho. On vak dl: Vidte-li vecky
tyto vci? Amen pravm vm, nebude tu zstaven kmen na kameni, kter by
nebyl zboen (Math. 24, 2). Tmi slovy oznmil soud, kter nad J erusalmem
a vyvolenm nrodem ml bti vykonn, ponvad svho Messie zapel
a ukioval. A tento rozsudek vykonn byl nad Jerusalmem o nkolik
desitilet pozdji za vldy csae Vespasiana, kdy Titus msto zniil, kdy
id do celho svta rozptleni byli, aby od tch as nikdy ji nestali se
nrodem samostatnm.
Pak mluvil Pn o soudu soukromm, kter po smrti jednohokadho
nastane. On vybzel ku stl bdlosti podobenstvm o opatrnch
a neprozetelnch pannch, jako i podobenstvm o pnu, kter do ciziny se
odebral rozdav sluebnkm svm penze sv, aby jimi tili, po nvratu pak
poet sloili a zisk jemu odevzdali (Math. 25, 1-30).
Konen vak oznamuje jasn a zeteln posledn, veobecn soud, kter
pi svm optnm pchodu na konci as konati bude. Tehd, tak pravil,
uke se znamen lovka (k) na nebi, a tehdy budou kvleti vecka
pokolen zem; a uz Syna lovka pichzejcho v oblacch nebeskch
s moc mnohou a velebnost. A pole andly sv s troubou a s hlasem velikm;
a ti shromd vyvolen jeho od ty vtr, od konin nebes a do konin
jejich. (Mat. 24, 31. 32).
Kristus Pn pijde v posledn den netoliko jako Bh, nbr i jako lovk,
a tedy v podob viditeln.
Kristus Pn pijde s velikou moc, tj. ne jako slab dtko, jakm byl pi
prvm pchodu svm, nbr jakoto vemohouc Pn celho svta On pijde
s velikou velebnost, tj. v nebeskm lesku, obklopen jsa zstupy nebeskch
duch.
172. Pro pijde Pn Je zase v posledn den?
Pn Je pijde zase v posledn den, aby soudil vecky
lidi, iv i mrtv, dobr i zl.
Kristus Pn sm prohlsil, e od svho nebeskho Otce za soudce jest
ustanoven: Ani pak Otec soud koho: ale vekeren soud dal Synu (J an 5,
22). Dal jemu moc initi soud, nebo Syn lovka jest (J an 5. 27).
287
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Kristus Pn bude vekery lidi souditi, tj. vyet a rozhodne, zda inili
dobr i zl, zda zasluhuj odmny nebo trestu, a udl jim tak ihned, eho
sob zaslouili.
Kristus Pn bude souditi iv tj. lidi, kte zemeli ve stavu milosti Bo,
a kte do nebe i do ivota vnho vejti mohou. A souditi bude i mrtv, tj.
lidi, kte zemeli, tk hch na svdom majce, a kte tud jsou pro nebe
mrtvi a do nho vstoupiti nemohou.
J inak mono ivmi rozumti tak ty, kte dne poslednho se doiji,
avak zemrou, prve ne souzeni budou, a mrtvmi ony lidi, kte zemeli
dve neli v den posledn.
Kristus Pn souditi bude vecky lidi bez rozdlu. Vichni my zajist
ukzati se musme ped soudnou stolic Kristovou, aby pijal jeden kad na
tle vlastnm, jako inil buto dobr nebo zl. (II. ke Kor. 5, 10)
J e Kristus bude lidi souditi z jejich mylnek, slov a skutk, jako i
z opomenut toho, co initi mli. Vecko, co se dje, pivede Bh na soud, a
dobr nebo zl (Kazatel 12, 14). Pravm vm, z kadho slova przdnho,
kter mluviti budou lid, vydaj poet v den soudn. (Mat. 12, 36).
173. Jak se jmenuje soud, kter se bude konati
v posledn den?
Soud, kter se bude konati v posledn den, jmenuje se
posledn neb obecn soud, protoe po nm nebude u
dnho jinho soudu, a protoe na nm vichni lid celho
svta souzeni budou.
Den poslednho soudu sluje tak den hnvu (k m. 2, 5), protoe Bh
v den ten projev vi zlm hnv svj.
174. Kterak bude Je Kristus v posledn den lidi
souditi?
J e Kristus bude v posledn den lidi takto souditi:
1. oddl dobr od zlch;
2. Vyjev skutky jejich, dobr i zl, ped celm svtem;
3. spravedliv vezme do nebe, hnky pak zavrhne do
pekla.
288
Antonn Podlaha
Kristus Pn sm nm oznmil, kterak bude lidi souditi: Kdy pak pijde
Syn lovka u velebnosti sv, a vichni andl s nm, tedy se posad na trnu
velebnosti sv a shromdni budou ped nj vickni nrodov. I rozdl je od
sebe, jako past oddluje ovce od kozl, a postav ovce zajist na pravici sv,
kozly pak na levici. Tehdy d krl tm, kte na pravici budou: Pojte,
poehnan Otce mho, vldnte krlovstvm vm pipravenm od ustanoven
svta Potom ekne i tm, kte na levici budou: Odejdte ode mne,
zloeen, do ohn vnho, kter jest pipraven blu a andlm jeho.
I pjdou tito do trpen vnho ale spravedliv do ivota vnho. (Mat. 25,
31-46.)
Nejprve oddl tedy dobr od zlch, tj. ty, kte v milosti Bo zemeli, od
tch, kte zemeli ve hchu smrtelnm. Vyjdou andl a oddl zl
z prostedku spravedlivch (Mat. 13, 49). Tu budou od sebe oddleni mnoz,
kte druhdy svazky pokrevnmi, pbuzenskmi a ptelskmi co nejeji
vespolek byli spojeni: manel a manelka, rodie a dtky, bratr a sestra; pro zl
bude to hrozn rozlouen na vky, i bez nadje na optn shledn. Pro dobr
bude toto rozlouen vak nekonen estn a radostn.
J e Kristus vyjev skutky lid, dobr i zl, ped celm svtem. Sv. Jan ve
svm Zjeven prav: I vidl jsem mrtv, velik i mal, stojc ped obliejem
trnu a otevny jsou knihy: a jin kniha otevna jest, kter, jest kniha ivota;
i souzeni jsou mrtv z tch vc, kter byly psny v knihch, podle skutk
jejich (Zjeven sv. J ana 20, 12).
Jakm zpsobem Kristus Pn skutky vech lid ped celm svtem vyjev,
nevme. Nepochybn paprskem boskho svtla svho oz jednomu
kadmu nitro due jeho, take kad jasn pozn ve, co v ivot svm byl
vykonal dobrho nebo zlho, a tm nadpirozenm svtlem zrove kadmu
poznati d ctnosti a hchy vechnch lid ostatnch.
J ako druhdy Antioch, kdy pomsta Bo jej stihla, tak zvolaj i zl: Nyn se
rozpomnm na zl vci, kter jsem uinil! (1. Makk. 6, 12). Ale bude pozd
ji: ltost jejich nic jim nepome. I eknou horm a skalm: Padnte na ns
a skryjte, ns ped tv Toho, jen sed na trnu, a ped hnvem Bernka,
nebo piel den hnvu jejich: i kdo bude moci obstti? (Zjev. sv. J ana 6, 16.
17.)
Tak hchy, jich spravedliv se dopustili, ale z nich se kli, budou
vyjeveny: avak nebudou jim k zahanben, jako Davidovi, Marii Magdalsk
a sv. Petru nen vce k hanb, e hchu se dopustili, jeliko cel svt velikmu
jejich pokn se obdivuje.
Je Kristus ihned provede rozsudek svj: spravedliv vezme do nebe,
hnky pak zavrhne do pekla. Spravedliv odmn vnou blaenost,
hnky potrest vnm zavrenm. Tuto konenou spravedlivou odplatu
289
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
naznail Kristus Pn v podobenstv o koukolu a penici slovy: Pole Syn
lovka andly sv, i vyberou z krlovstv jeho vecka pohoren, a ty, kte
in nepravost, a uvrhnou je do peci ohniv. Tam bude pl a skpn zub.
(Mat. 13, 41-43.).
V den posledn budou vekera dla rukou lidskch a cel hmotn svt
ohnm znien. Hmotn svt pak bude obnoven a zdokonalen Novho pak
nebe a nov zem podle zaslben jeho ekme, v kterch spravedlnost
pebv (II. Petr. 3, 13.) I vidl jsem nebe nov a zem novou. Nebo prvn
nebe a prvn zem pominula Aj, vecko inm nov! (Zjev. sv. J ana 21, 1.
5.) Slovm Pn, Nebe a zem pominou (Mat. 24, 35) rozumti dluno tak,
e pominou co do nynj tvnosti sv.
175. Je-li krom soudu obecnho jet zvltn soud?
Krom soudu obecnho jest jet zvltn neb soukrom
soud; na kterm souzena bude due kadho lovka hned po
smrti.
Due, jakmile se pi smrti od tla oddl, pichz ihned na soud Bo, tj.
Bh nejv spravedliv pikne j bu odmnu nebo trest podle zsluhy. Tento
soud, jen kon se s kadou du zvlt, nazv se zvltn nebo soukrom.
e kon Bh nad kadou du tento soud, vysvt zejm z etnch mst Psma
sv. V podobenstv o bohi a Lazarovi se prav: Stalo pak se, e umel ebrk
a nesen jest od andl do lna Abrahamova. Umel pak i bohatec a pohben
jest v pekle (Luk. 16, 22). Kristus Pn pravil k lotru na pravici: Dnes bude
se mnou v rji (Luk. 23, 43.). A ve Starm zkon teme: Nebo snadn jest
ped Bohem v den skonn odplatiti jednomu kadmu podle cest jeho Pi
konci lovka bude odhalen skutk jeho (Sir. 11, 28. 29.). Tato nauka
vysvt t z nauky o svatch a o oistci.
Na soukromm soudu souzena jest due sama bez tla a pijde do nebe
nebo do pekla anebo do oistce. Na soudu veobecnm souzena bude due
zase s tlem spojen a pijde pak, rovn s tlem svm, bu do nebe nebo do
pekla.
176. Pro bude krom soudu soukromho jet soud
obecn?
Krom soudu soukromho bude jet soud obecn:
290
Antonn Podlaha
1. by Bo moc a spravedlnost, lska a moudrost ped
celm svtem zjevena byla;
2. by J e Kristus ode vech lid uznn a oslaven byl;
3. by spravedliv zaslouen cti, bezbon pak
zaslouenho zahanben doli.
Bez soudu obecnho chybl by vymu, mravnmu du svtovmu pln
soulad, bez nho by moudros a spravedlnos Bo neprojevila se zpsobem
doucm. Mohla by se ovem spravedlnos Bo spokojiti se soudem
soukromm, kter po smrti jednoho kadho se kon na odplatu dobra a na
pokutu zla. Ale plnji zaz vlastnosti Bo, jestlie na konci svta stane se
obecn stovn ped oima celho svta, kdy trouba zavzn, aby mrtv
z hrobu vstali a spolu se ivmi pedstoupili ped soudnou stolici
ukiovanho Vykupitele svtovho.
Tehd stane se tu vyrovnn a odplata za ve, co a dosud nebylo
vyrovnno. A toho jest mnoho! M-li snad Nero bez trestu, bez veejnho
trestu zstati, onen Nero, jen nevinn kesany jakoto pochodn
k osvcovn svch pustch radovnek spaloval? Zda maj vichni ti
vldcov zstati bez trestu, kte milliony lid do bdy uvrhli nespravedlivmi
vlkami, kter vedli k ukojen sv marnivosti nebo panovanosti? Maj-li
velik ony zloiny, ony vrady, ony kiv psahy zstati bez pomsty, kter
od lidskho soudce nebyly pokutovny? Nem-li snad veejn pokuta
stihnouti bezcitnho rozmailho bohe, kter iv jsa v pebytku, nesetn
chud v bd strdati nechal, nebo snad dokonce je v ledovm prospchstv
vykoisoval?
A naopak zase: Tu jest lovk nevinn, kter na zklad falench
vpovd svdeckch jakoto zloinec byl odsouzen, kter tud jakoto
bezectn se svtem tmto se rozlouil; nem-li jemu vnm, nejv
spravedlivm soudcem ped celm svtem vrcena bti es? Tu jest chud
dlnk, kter na zemi neustle v bd a strdn a pohrdn il, pi tom vak
nikdy neodchlil se od stezky ctnosti a nadto ve skrytosti jet mnoho dobrho
vykonal; zdali nem dojiti veejnho uznn? Tu jest panovnk, vojevdce,
sttnk, kter vdy jen o dobro se snail, avak utrhanmi djepisci o sv
dobr jmno pipraven byl; nem-li ospravedlnn bti ped oima vech?
Pedevm vak jest tu bosk vykupitel sm, Syn Bo, kter v nevslovn
lsce se vtlil, aby ns vykoupil. Ale msto vroucch dk sklzel od mnohch,
a snad od vtiny lid lhostejnos, nevdk, nevru a dokonce snad i vsmch,
pohrdn a nenvis. Na k pibili jej jakoto svdce nroda. On ale modlil
se za neptele sv a zemel jakoto ob smrn za ns za vecky. Nen-li
291
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
nutno, aby jemu dno bylo veejn dostiuinn, dostiuinn ped oima
vekerho pokolen lidskho? Ano, dostane se mu ho, netoliko tak pouze, jako
dostv se tomu, jen od soudce za nevinnho bv prohlen, nbr jako
tomu, kdo sm jakoto soudce a krl objev se ve slv, aby odmnil ty, kte
se ho v jeho dvjm ponen pidrovali, a aby potrestal ty, kte ho v tomto
ponen zaprali, jemu se posmvali, jej muili a usmrtili. Nadejde okamik,
o nm almista prorokoval: ekl Hospodin ku Pnu mmu: Se na pravici
m, dokavd nepolom neptel tvch za podno noh tvch. ezlo moci tv
vypust Hospodin ze Sionu: panuj uprosted neptel tvch. S tebou panovn
v den moci sv v stkvlosti svatch Pn po pravici tv, krle pote v den
hnvu svho. Souditi bude nrody (alm 109, 1-6.) Nadejde okamik,
o kterm prorok Novho Zkona prav u vidn svm: I vidl jsem mrtv,
velik i mal, stojc ped trnem. A otevny jsou knihy: a jin kniha otevna
jest, kter jest kniha ivota; i souzeni jsou mrtv z tch vc, kter byly
psny v knihch, podl skutk jejich a kdo nebyl nalezen zapsan v knize
ivota, uvren jest do jezera ohnivho (Zjeven sv. J ana 20, 12. 15). A
oslavenci prozpvovali pse: Velic a divn jsou skutkov tvoji, Pane Boe
vemohouc; spravedliv a prav jsou cesty tv, Krli vk! Kdo se tebe
nebude bti, Pane, a nebude velebiti jmna tvho? nebo ty sm jsi milostiv,
a vichni zajist nrodov pijdou a klanti se budou ped obliejem tvm,
nebo soudov tvoji jsou zjeveni. (Zjeven sv. J ana 15, 3. 4.)
Tak my vichni bez vjimky budeme na poslednm soudu souzeni. Dej
Bh, aby soud ten pro ns byl milostiv! A vsledek jeho dobr nebo patn
jest dosud v moci na!
Sv. Jeronm, a vedl ivot svat a odkav, naplnn byl takovou hrzou
ped soudem poslednm, e pi vzpomnce na vdy se zachvl. A jm nebo
piji nebo cokoliv jinho inm, zd se mi, e zn mi v ui ona straliv trouba,
je vol: Vzhru, mrtv, vstate k soudu!
Kateina z Montfortu, manelka hrabte Adama z Hradce ( 1631), mla
u loe na stn obraz sv. Jeronma a asto opakovala sob zmnn slova
tho svtce.
Svat Method, apotol slovansk ( 885), hlsal nejprv slovo Bo
nrodm slovanskm a vkol ernho moe pebvajcm. Tu piel a do
Bulhar ku krli Borisovi. Tento hrd pohan nechtl si vmati slova Boho;
vecko namhn sv. apotola i starostliv sestry krlovy zstalo marn.
Vypravuje se, e krl ten jen ve vcech hrzu jevcch a pedstavujcch
zalben mval. Proto sv. Method nemoha lskou obmkiti srdce tvrdho
krle, zapoteb toho uznal, zkusiti to strachem a bzn. Jsa vtenm malem,
vymaloval obraz poslednho soudu vyobraziv velebn pchod soudce
spravedlivho se zstupy andl, vnou slvu spravedlivch do nebe se
292
Antonn Podlaha
ubrajcch a vn muky zatracencv do pekla odsouzench. Spativ krl
obraz ten a uslyev vklad jeho z st sv. Methoda, kter, co barvou nestail,
doplnil ivm slovem, zcela se podsil a necht vn dlti tam, kde bude
vn pl a skpn zub, prosil Methodia, aby ho vyuil a poktil, co se
i stalo lta Pn 861.
Lta Pn 986. ukzal mudec eck kesansk, vysvtliv Vladimrovi,
kneti Ruskmu, krtce vru kesanskou, i oponu, na kter byl vymalovn
soud posledn Hospodinv; i ukzal jemu po pravici spravedliv, ani v radosti
vchzej do rje, a po levici hnky, ani jdou v muku. A Vladimr, pohan,
vzdechnuv ekl: Blaze tm po pravici, ale hoe tm po levici. A on ekl:
Chce-li po pravici se spravedlivmi stti, tehdy dej se poktti. A Vladimr,
rozviv ve, dal se vskutku roku 988 poktti, pojav za manelku Annu, sestru
csa Caihradskch Basileje a Konstantina.
Pekrsn jest vylen posledn soud v hymn Dies irae (= den hnvu).
O krse a velkoleposti tohoto hymnu jedna jest vech znatel chvla. Soud
posledn, o nm pje, tak ivmi barvami l, e sm vlastnma jakoby oima
spatuje Krista, ve slv nevslovn s andly svmi k soudu se beroucho; e
sly hlas trouby, jak mrtvoly bud z hrob; e v nejvnitrnj trob
pociuje tu hrzu, kter tehdy velik stvoen ovldne. Zd se ti, kdy prost
slohy ty te, jakoby ji uchvcen byl do oblak vstc Kristu v povt (I.
Thes. 4, 16). Pl vkrd se bezdky v oi tvoje, podobn onomu, jm
tenkrte kvliti budou vecka pokolen zem (Apoc. 1. 7.), a ruce tvoje
samodk se spnaj, abys Krista soudce slovy bsnkovmi pohnul
k milosrdenstv nad sebou v den onen. Jest to hukot proudcch se pboj
moskch; jest to ustavin tlukot kladiva sklu srdce rozrejcho (J er. 21,
29.); jsou to zvuky on trouby, jej hlasem se hrobov otvrati budou.
Kdoby skladatelem hymnu toho byl, o tom rozdln soud muov uen,
v tom jedin se shodujce, e ped XIII. stoletm sloen bti nemohl. Obyejn
vak pipisuj ho Thomovi z Celana, rodem Vlachovi, z du sv. Frantika,
jen il uprosted stol. XIII.
Zn pak hymnus ten v peklad takto:
Onen hnvu den se chl, kde se v popel svt rozptl dle Davida
a Sibylly.
Jak hrza tu nastane, a v oblacch soudce stane, a nic skryto
nezstane?
Trouba divnm u hlaholu zavzn v kraji hrobnch dol, svol
k soudu vecky spolu.
Smrt a svt se zds v hrze, kdy d vyjde krlm, lze, vydat
poet ze sv chze.
293
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Aj, tu kniha oteven, v n je vina obsaena, a z n bude pomsta
tena.
A kdy sud na soud sedne, ve, co tajno, zejm shldne: na
vecko se pomsta zvedne.
m se budu omlouvati, kde ochrnce mm hledati, an je
zbonm se co bti?
Krli stran velebnosti, spsu dv jen z milosti, spas mne, zdroji
laskavosti!
Vzpome, drah Jesu, sob, v jak jsi byl pro mne zlob, a
nezhynu v on dob.
Ans mne hledal, tlo mdlelo, pro mou spsu v ki melo, a se
na zmar to nedlo!
Spravedliv soudce zlosti, promi mi m nepravosti, ne stane den
prchlivosti.
Oplakvm svoji vinu, a zardl hanbou hynu, odpus proscmu
synu.
Ty jsi Marii rozheil, lotru odpustil, m zheil, i mne nadj
potil.
A j milost nezasloum, Dobroto! dej, po em toum, a se
v ohni pak nesoum!
Ra mne mezi ovce dti, a ne kozlm pimchati, a smm na
pravici stti.
Kdy zl pole v ohn zdla, v tato vn strasti bydla, v nebes
povolej mne sdla.
Volm k Tob s prosbou vrouc, srdce svr ltost houc, spas
mne, Boe vemohouc!
Smutn den to, kde ve strachu vstane lovk zase z prachu, by byl
souzen pro sv viny.
Boe! ueti sv syny, Kriste J ei milostn, pokoj ra jim dt
dostn. Amen.
Na hrzy poslednho soudu upomn ns Libera, tj. ona pnliv
modlitba, kterou knz po mi sv. zdun ped rakv nebo ped katafalkem
zpv, a je tlumo vlastn prosbu zemelho samho:
Vysvobo mne, Pane, od vn smrti v onen straliv den, kdy
nebesa i zem tsti se budou, kdy pijde soudit svt ohnm.
Chvji se, Pane, oekvaje budouc soud a hnv Tvj, kdy nebesa
i zem chvti se budou.
Onen den bude den hnvu, strasti a bdy, tk a den hok pes
pli, kdy pijde soudit svt ohnm.
294
Antonn Podlaha
Nauen. Pn J e, kter jako Vykupitel na svt piel chud a pebv
mezi nmi skryt v nejsvtj Svtosti, pijde jednou ve slv jako psn
soudce.
J ak soud vynese nad tebou?
295
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Osm lnek vry.
177. Jak zn osm lnek vry?
Osm lnek vry zn: Vm v Ducha svatho.
Prvn lnek pojednv o Bohu Otci, v nsledujcch esti byla e o Bohu
Synu, a v osmm lnku podv se nm uen o Duchu svatm.
178. Kdo jest Duch svat?
Duch svat jest:
1. tet bosk osoba;
2. prav Bh;
3. Utitel, kterho Je Kristus crkvi sv poslati slbil.
Duch svat jest osoba bosk, jako Otec a Syn, avak osoba od obou
rozdln. To vysvt ze slov Krista Pna: A j prositi budu Otce a jinho
Utitele d vm, aby s vmi zstval na vky, Ducha pravdy (J an 14, 16-
17). Tu rozeznvaj se vslovn ti bosk osoby.
Duch svat jest tet bosk osoba, protoe od Otce i Syna od vnosti
vychz. Jeliko Duch sv. od vnosti od Otce i Syna vychz, m tyt bosk
vlastnosti.
Duch svat jest prav Bh:
1. Psmo sv. nazv Ducha. sv. vslovn Bohem. Kdy Anani obelhati
chtl sv. Petra, pravil mu tento sv. apotol: Anani, pro pokouel bel
srdce tvho, abys ty lhal Duchu svatmu? Nelhal jsi lidem, ale Bohu! (Sk.
ap. 5, 3. 4). Sv. apotol J an prav: Ti jsou, kte svdectv vydvaj na nebi:
Otec, Slovo a Duch svat, a ti ti jsou jedno (I. J an 5, 7)
2. Psmo sv. pipisuje Duchu sv. vslovn vlastnosti bosk: vnost,
vemohoucnost, vudyptomnost a vevdoucnost. Duch zpytuje vecky
vci, tak i hlubokosti bosk (I. Kor. 2, 10). Duch Pn napluje okrslek
zem (Moudr. 1, 7.).
3. Psmo sv. pit Duchu sv. tak skutky bosk: stvoen, znovuzrozen
(Nenarod-li se kdo znova z vody a z Ducha sv., neme vejti do krlovstv
Boho Jan 3, 5), posvcen a udlovn nadpirozench darv.
4. Kristus Pn sm klade Ducha sv. ostatnm dvma osobm na, rove, na
p. kdy poruil, aby udlovn byl kest ve jmnu Otce i Syna i Ducha sv.
296
Antonn Podlaha
Duch sv. jest Utitel, kterho J e Kristus crkvi sv slbil. Dokud Pn
Je na zemi mekal, byl on sm utitelem uennk svch. Od t doby, kdy
na nebe vstoupil, pestal bti viditelnm utitelem jejich. Slbil jim tud ped
svm vstoupenm na nebesa, e pole jim Ducha sv. jakoto utitele, jen
s nimi a s Crkv navdy zstane. A j prositi budu Otce, a jinho utitele d
vm, aby s vmi zstval na vky (J an 14, 16). Pn J e nazv Ducha sv.
utitelem. A Duch sv. jest jm skuten: potuje crkev tm, e ji u,
spravuje a d a milosti J eem Kristem dobyt udl.
179. Pro se jmenuje tet bosk osoba Duch svat?
Tet bosk osoba jmenuje se Duch svat, protoe ns
posvcuje a vecka svatost od n pochz.
Tet bosk osoba jmenuje se Duch svat, protoe jest nejenom nejv
svat, jako Bh Otec a Bh Syn, nbr i protoe hlavn j pipisuje se nae
posvcen (tak jako Bohu Otci stvoen a Bohu Synu vykoupen) a protoe od
n pochzej vechny nadpirozen dary a milosti, jimi se svatmi stvme.
Proto nazv se Duch svat tak posvtitel.
180. Kdy poslal Je Kristus crkvi sv ducha svatho?
J e Kristus poslal crkvi sv Ducha svatho destho dne
po svm nanebevstoupen, o slavnosti letnic, kdy se ukzali
ohniv jazykov nad hlavami apotolv.
(Hod Bo svatodun.)
Po nanebevstoupen Pn vrtili se sv. apotolov zase do Jerusalma,
a vstoupive do veeadla pebvali tam s Pannou Mari a s mnohmi jinmi
enami a uennky Pn v potu as 120 osob, trvajce jednomysln na
modlitbch po deset dn. A kdy se naplnilo dn padeste od velikonoc, stal se
nhle zvuk s nebe, jako pichzejcho vtru prudkho a naplnil vecken dm,
kde byli sedce. I ukzali se jim rozdlen jazykov jako ohn a posadil se na
kadm z nich a naplnni jsou Duchem svatm.
Zvuk vtru znamenal hlsn evangelia apotoly po celm svt; prudk
vtr znail, e Duch sv. pes velik odpor mocnost neptelskch crkvi
k vtzstv nad pohanstvem dopome. Ohe naznauje psoben Ducha sv.
v srdcch apotol. Ohe ist a stravuje: tak i Duch sv. milost svou v srdcch
apotol takka zbytek hchu strvil a je oistil, posvtil a milost naplnil.
Ohe osvtluje; tak i Duch sv. apotoly osvtil, aby uen Jeovo sprvn
297
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
pochopili. Ohe heje, a tak i Duch sv. srdce apotolv rozehl svatou
horlivost, take hotovi byli hlsati a vyznvati vru Kristovu, by sebe vt
nebezpeenstv jim hrozilo. Jazykovitm tvarem plamen bylo naznaeno, e
Duch sv. apotolm zvlt pi hlsn uen Kristova bude npomocen, a e
apotol a jejich nstupcov schopnost obdr, aby slovy vry srdce lid
osvcovali a plamenem lsky rozncovali je k tomu, aby milovali Boha
i blin sv.
Pamtku sesln Ducha svatho obnovuje crkev padest den po
velikonoci, odkud vzniklo latinsk jmno slavnosti t Pentecoste, je
utvoeno jest z eckho slova pentkosts, co znamen padest (toti dn).
A v psm svatm nein se zmnka, e konna byla tato slavnost ji od as
apotolskch, pece lze pedpokldati, e tomu tak bylo. Nemohli apotolov
vronho dne toho pominouti, aby u vdnosti nepipomnali sob moci
a psoben Ducha svatho, jej jim seslal Kristus Pn. A to tm spe, jeliko
i id v ten den konali slavnost letnic, kterou nazvali slavnost prvotin,
ponvad se v ten den obtovaly Hospodinu dva chleby prvotin na olti, na
podkovn za dokonenou e. Pi tom konna tak pamtka zkonodn na
hoe Sinai. Ne mnohem vzneenj byl podnt letnic kesanskch
slavnosti svatodun, kdeto ztvrzen jest zkon lsky, zaloena crkev
a prvotiny vcch Bohu zasvceny jsou.
Vak i veker proda souhlas se slavnost letnin, vyobrazujc blah
inky, kter zpsobuje Duch sv. a posud pi tch, v jichto srdce zavtal.
Neb psobenm tepla slunenho rozvjej se poupata, kvtiny rozvraj kalky
sv, luhy a luiny stoj v spanilm kvtu a ji pon prvn ovoce zrti. Nebesa
se stkv v jasnm lesku slunce a veker proda stoj tu v cel krse
a spanilosti sv. Podobnm zpsobem inkovala milost Ducha svatho
v prvnch vcch a inkuje i v ns. Tak zajist rozvinuly se a dozrly
o letnicch v apotolch Pn a v prvnch vcch zrodky mysli kesansk,
jakoto ovoce Ducha. svatho, jako: lska, radost, pokoj, trplivost,
dobrotivost, dobroinnost, dlouhoekn, tichost, vrnost, mrnost, zdrelivost,
istota (Gal. 5, 22. 23); podobn i dary tho Ducha svatho, toti dar
moudrosti, rozumu, rady, sly, umn, pobonosti a bzn Bo (Isai, 41, 2. 3.)
Duchem sv. poaly mizeti bludy a nepravosti; jm pravda a ctnost, lska
a spravedlnost vzkvtaj a pinej ovoce bohumilho ivota a spanilch in.
Duch svat zajist osvcuje rozum svtlem nebeskm, podncuje srdce ohnm
sv lsky a milosti, a ponouk vli k lechetnm a bohumilm skutkm
a takto in dui lidskou rajskou zahradou, v kter m Bh sv zalben.
Proto se sna crkev o slavnosti tto netoliko vcm sesln Ducha
svatho na pam pivoditi, nbr tak skrze Ducha svatho posvcen jich
zpsobiti.
298
Antonn Podlaha
V pedchzejc vigilii, v sobotu ped hodem Bom svatodunm,
ustanoven jest pst, aby se vc ku pijet dar Ducha svatho hodn
pipravili.
T se svt v ten den kestn voda (jako na blou sobotu); co se dje
proto, ponvad se za prvnch as crkve odrostlm slavn kest udloval;
a to phodn, jeto skrze kest svat vchzme do crkve a stvme se chrmy
Ducha svatho.
Na Bo hod svatodun pak i v oktvu udluj biskupov ve svch
chrmch svtost bimovn. Veker pak sv. evangelia, jako i modlitby
a zpvy, kter kon crkev v ten as, vztahuj se na Ducha svatho a na dary
jeho.
Katolit kesan, chtj-li as tento v duchu crkve svat konati, maj
vroucn prositi, aby Duch sv. k nim zavtal a je obohatil dary svmi. Zvlt
pak maj dospvajc, kte jet svtosti bimovn nepijali a k tomu
pleitost maj, svtost tu hodn pijmouti.
Sluby Bo konaj se na Bo Hod svatodun se v monou slvou
a pamtka ta kon se t po cel oktv; vak zasvcenmi svtky jsou nyn jen
prvn a druh den; vc zasvcuj dobrovoln a chvalitebn i tet den
slubami Bomi.
erven barva rouch mench znamen plamennou lsku Ducha sv., jako
i ohniv jazyky, v nich Duch sv. na apotoly sestoupil.
181. Kterak psobil Duch svatch v apotolech?
V apotolech psobil Duch svat takto:
1. posvtil je;
2. osvtil a posilnil je;
3. dal jim dar, rozlinmi jazyky mluviti, zzraky initi
a evangelium neomyln hlsati.
Duch sv. apotoly posvtil, tj. due jejich ode v poskvrny oistil, take
svatmi byly.
Duch sv. apotoly osvtil, tj. zpsobil, aby nauky Jee Krista jasn poznali
a sprvn jim rozumli.
Duch sv. apotoly posilnil, tj. zpsobil, aby silnmi a statenmi byli, aby
bez bzn a strachu uen Kristovo vemu svtu hlsali, aby pro Krista Pna
velik protivenstv, ano i muky a smrt trpliv sneli.
Duch svat dal jim dar rozlinmi jazyky mluviti. Prav Psmo sv.:
Naplnni jsou duchem svatm a poali mluviti rozlinmi jazyky, jako
299
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Duch sv. dval jim vymlouvati. Byli pak (tehdy) v Jerusalm id, mui
nbon ze velikho nroda (piede tam na svtky letnic). A kdy se stal ten
hlas, selo se mnostv a na mysli zmmeno jest (asem), neb jest slyel
jeden kad, ani mluv jazykem jeho. asli pak vichni a divili se kouce:
Zdali nejsou tito vichni, kte mluv, Galilejt? A kterak jsme my slyeli
jeden kad jazyk svj, v nm jsme se zrodili? I co to m bti? Dar jazyk
byl zzrakem velikm. Apotolov mohli vem nrodm evangelium jazyky
jejich zvstovati, ani by se jim uiti musili. Tento dar byl hlasatelm
evangelia zvlt v prvnch dobch kesanskch astji propjovn,
i pozdji se vyskyt; tak na p. sv. Frantiek Xaversk byl jm obdaen.
Duch sv. dal apotolm dar zzraky initi, aby Bosk poslni sv jimi
dosvditi mohli.
Kdy kesanstv u rozlinch nrod pevn zapustilo koeny, nebylo
tchto dar vce tou mrou zapoteb, jako za dob apotolskch. Nicmn dary
tyto, hlavn pak dar initi zzraky, nikdy pln z crkve nevymizely, jako
o tom ivoty svatch vech vkv vmluvn svdectv podvaj.
Duch sv. dal apotolm dar evangelium neomyln hlsati, tj. vnuknm
a osvcenm svm psobil, aby pi hlsn uen Kristova ili evangelia se
nemlili a nic, co by bludnho bylo, nehlsali.
182. Kterak psob Duch svat v crkvi?
V crkvi psob Duch svat takto:
1. u a d ji;
2. rozdv skrze ni sv milosti.
Kristus Pn slbil, e Duch sv. s crkv Jeho zstane a do skonn svta
(J an 14, 16), tj. e Duch sv. apotolm a jejich nstupcm, papei a spojenm
s nm biskupm poskytovati bude vezdy pomoc svou a e milosti a dary sv
v crkvi sv. dm jejm neustle bude udlovati.
Duch sv. u crkev sv., tj. zpsobuje, aby pape a spolu s nm i biskupov
jakoto uitel crkve jasn poznvali, co Kristus Pn zjevil a zvltn pomoc
svou jim k tomu propjuje, take mohou jen pravdu k ven pedkldati;
ochrauje je, ped kadm omylem v naukch o ve a mravech. Dv crkvi
uc dar neomylnosti.
Ale i vc, crkev slyc, u Duch sv. tm, e zpsobuje, aby kesan
tomu, co jim crkev uc (pape a biskupov) k ven pedkldaj, dobe
porozumli a ochotn ve za pravdu pijmali. Utitel, Duch sv., nau vs
vem vcem a pipomene vm vecko, cokoli jsem mluvil vm (J an 14, 26).
300
Antonn Podlaha
Protoe Duch sv. pravd u, a Sm vn pravda jest, nazv se Duchem
pravdy.
Duch sv. d crkev, tj. vede a spravuje ji, aby ve v n tak se dlo, jak On
chce. Duch sv. crkev tak zachovv, tj. psob, aby trvala a do skonn
svta.
Duch sv. u a d crkev zpsobem neviditelnm, tj. tak, e nikdo, toho
pmo a bezprostedn nepozoruje. in tak skrze papee a biskupy, jim
vnuk, aby moudr zkony dvali a phodn opaten inili, aby lidi k spasen
vedli. Ale nepmo, tj. z viditelnch vsledk jest patrno, e crkev u a d
Duch sv. e skrze papee a biskupy sm Duch sv. ve naizuje, patrno jest ze
slov snmu apotolskho v Jerusalm, jen vydvaje dleit rozhodnut,
pon je slovy: Vidlo se zajist Duchu svatmu i nm (Sk. ap. 5, 28).
Duch sv. rozdv skrze crkev sv milosti, tj. Kristus Pn ustanovil v crkvi
urit zevnj znamen toti sv. svtosti, je crkev sv. udluje a v nich Duch
sv. dv milosti sv tm, kte je pijmaj.
Tak tm, kte k crkvi nenleej, dostv se sice od Ducha sv. milosti,
avak nikoliv tak jist a v tak velik me jako dm crkve sv.
183. Kterak psob Duch svat v ns?
V ns psob Duch svat takto:
1. posvcuje ns milost posvcujc;
2. pomh nm milost pomhajc;
3. udluje nm svch darv.
Duch svat posvcuje ns milost posvcujc tj. dv nm milost, kterou se
stvme svatmi, a rozmnouje v ns milost tu, abychom jet svtjmi se
stali. Posvcujc milosti Bo stv se lovk dtkem Bom.
Posvcujc milost pebv Duch sv. v dui kesana a zstv v n tak
dlouho, dokud lovk tkho hchu se nedopust. Jakmile vak lovk
tkho hchu se dopust, ztrc posvcujc milost. Duch sv. opout dui
jeho, kter stv se pbytkem zlho ducha. J eliko Duch sv. v dui lovka
spravedlivho obzvltnm zpsobem jest ptomen, prav Psmo sv., e kad
kesan, jen nalz se ve stavu milosti Bo, jest chrmem Bom. Nevte-
li, e chrm Bo jste, a e Duch Bo pebv ve vs? (I. Kor. 3, 16.)
Duch sv. pomh nm milost pomhajc, tj. dv nm milost, kter nm
pomh k tomu, abychom zbon a svat ivi byli. in pak to Duch sv. tm,
e:
1. osvcuje n rozum, abychom sprvn poznvali to, co opravdu jest
dobr, spasiteln a Bohu mil, jako i to, co jest zl, hn a Bohu protivn.
301
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
2. vli nai pobd k dobrmu, tj. zpsobuje, aby v dobrm zalben
nalzala, a pomh j, aby ho skuten provsti mohla. Rovn tak psob, aby
vle nae zlho se ttila a varovala.
3. posiluje vli nai, tj. dv nm slu a zmuilost, abychom vdy a vude
dobr inili a v dobrm setrvali, by sebe vt pekky v cestu se nm
stavly; zejmna abychom pokuen staten pemhali a sebe zaprali (tj.
nklonnosti sv snahou po dosaen vt dokonalosti ovldali).
4. potuje ns ve velikch utrpench, take jsou nm snesitelna,
a napluje srdce nae pokojem Bom, kter pevyuje velik smysl (Fil.
4, 7).
Duch sv. dv kadmu lovku tolik milost pomhajcch, e me, a-li
sm chce, spasen dojti: hnku poskytuje jich tolik, kolik j zapoteb m,
aby se obrtil, a spravedlivmu tolik, kolik potebuje k tomu, aby v dobrm
setrval. Kdo tedy spasen pece nedosahuje, sm tm jest vinen.
Milosti, je Duch sv. udluje, nazvme tak jinak dary Ducha svatho.
184. Kter dary zvlt jmenujeme dary Ducha
svatho?
Dary Ducha svatho jmenujeme zvlt dary, ktermi
ns Duch svat naklouje, bychom jeho osvcen ochotn
pijmali, jeho vnuknut poslouchali a tak ve ctnosti
dokonaleji prospvali.
185. Kte jsou darov Ducha svatho?
Darov Ducha svatho jsou:
1. dar moudrosti,
2. dar rozumu,
3. dar rady,
4. dar sly,
5. dar umn,
6. dar pobonosti,
7. dar bzn Bo.
J est tedy celkem sedm dar Ducha svatho. Jako svtlo slunen, lme-li se
v krpjch deovch, v sedmero ndhernch barev se rozkld: tak milost
Ducha sv. v srdci naem v sedmero drahocennch dar se rozvj. Vypravuje
302
Antonn Podlaha
se v psm svatm (Numer. VIII.), e kzal Bh Mojovi, aby do stnku
mluvy byl postaven velik zlat svcen, s nho by sedmero lamp ustavin
svtlo roziovalo. Svat Isidor a ji ped nm sv. Cyril Jerusalmsk prav, e
by tento zlat, sedmiramenn svcen se svmi sedmi lampami Ducha svatho
a sedm jeho dar znail.
186. K emu nm pomh dar moudrosti?
Dar moudrosti nm pomh k tomu, bychom Boha v jeho
velebnosti a dokonalosti poznvali, jemu se podivovali, jej
milovali a vecko podle toho poznn a milovn posuzovali
a cenili.
Moudrost, d Psmo sv., jest lep ne zlato a stbro, a vzcnj ne vecko
bohatstv. (Psl. 3).
alomounovi, kdy na trn vstoupil, zjevil se v noci Hospodin a ekl:
dej zakoli chce, abych dal tob. alomoun odpovdl: Dej mi srdce
k umn schopn, abych mohl lid Tvj dobe souditi a rozeznati mezi zlm
a dobrm. I lbila se Hospodinu prosba ta, a proto ekl: es dal za vc tu
a neprosils za dlouh vk, ani o bohatstv, ani o zhubu neptel svch, ale
dal jsi sob moudrosti: hle, uinil jsem tob vedle ei tvch a dal jsem tob
srdce moudr a rozumn, tak e dnho tob rovnho ped tebou nebylo, ani
po tob povstane. Ale i to, za jsi neprosil, dal jsem tob, toti bohatstv
a slvu. A bude-li zachovvati pikzn m, jako otec tvj, prodloum
i ivota tvho.
Zbonost a svdomitost Daniela a soudruhv jeho odmnil Bh darem
moudrosti. Daniel nadto obdaen byl od Boha nadpirozenm osvcenm
rozumu, take nejen byste a jasn poznval vci zhadn a tajn, nbr
i pronel dleit proroctv o udlostech budoucch.
Dar moudrosti ml v me pevelik sv. Pavel, a peetn svtcov jin
tmto darem se stkvli.
Sv. Leander, biskup sevillsk, prosil Boha, aby ho osvtil v pracech jeho
petkch. I vyslyel ho Bh a dal mu takovou moudrost, kter dn
odolati nemohl a kterou kadho o sv. pravd s velikm prospchem
pesvdoval. A proto vtzila pravda vry katolick proti bludu arianskmu.
Sv. Tom Akvinsk vynikal darem moudrosti jako druhdy alomoun, co
z jeho knh vysvit; asto diktoval tem psam o rozlinch vcech
najednou.
303
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
187. K emu nm pomh dar rozumu?
Dar rozumu nm pomh k tomu, bychom ve smysl pravd
svat vry hloub vnikali.
Darem rozumu vynikala sv. Kateina Alexandrinsk. Jsouc ped soud
jakoto kesanka pohnna, osvdila naproti csai Maximinu takov
ostrovtip a takovou vmluvnost, e csa ten 50 nejproslulejch mudrc
svtskch do svho palce zavolati dal, kte proti sv. muenici mluviti mli.
Ne nemohli tito odolati, nebo, sv. Kateina s takou moudrost, silou
a vnost kesanstv hjila a odprcm svm tak dkladn jedinosti Boha
a niemnosti pohansk povry dokzala, e se tito veejn za pemoen
prohlsili, kesanstv pijali a za n hned tak smrt muednickou podstoupili.
188. K emu nm pomh dar rady?
Dar rady nm pomh k tomu, bychom v pochybnch
a tkch ppadech volili, co se Bohu lb.
Tento dar jest obzvlt dleitm pi volb stavu. Tak sv. Aloisius rozhodl
se, a skvl ivot ve svt mu kynul, pro chud stav eholn, veden jsa
Duchem svatm. Vclav hrab Kolovrat ( 1659), zvan esk Aloisius,
rovn nenalzal zliby v lesku svtskm, a v srdc jeho vzrstala touha po
ivot eholnm, a to po Tovarytsvu Jeov, v jeho kolch byl
vychovvn. Pedevm pokldal za svatou povinnost svou o zmru svm se
raditi s mui zkuenmi a i k budoucmu povoln svmu vn se
pipravovati. Zpovdnka svho astokrte o radu se tzal aby poznal, zda
mysl jeho skuten od Boha jest mu vnuknut, konal tdenn cvien
duchovn. V hodinch tichho strani nabyl pesvdeni, e skuten vle
Bo jej vol k stavu dokonalejmu.
189. K emu nm pomh dar sly?
Dar sly nm pomh k tomu, bychom obte na cest ku
spasen pemhali.
Duch svat slil muenky, ozbrojiv jich nepemoitelnou trplivost
v nejvtch trpench, tak e k nim jako k nejchutnjm hodm kreli,
a kdy katan od trpen omdleli, oni v trpn neumdleli. Ano i osoby tlho
vku v mukch co hrdinov nejzmuilej se prokzali, jako byli: svat Vt,
304
Antonn Podlaha
pacholk patnctilet; svat Celsus, dvanctilet; svat Aneka, dvka
dvanctilet; svat Priska, tinctilet a svat Bazilisa, devtilet.
Sv. Agatha pravila k muiteli svmu: Mm v srdci svm Ducha sv., jeho
silou vechno tvoje muen za nic nepokldm!
190. K emu nm pomh dar umn?
Dar umn nm pomh k tomu, bychom o vrohodnosti
zjevench pravd pevnho pesvden nabyli a poznali, co
jest nm initi a eho zanechati.
Tmto vzcnm darem poznvme zvlt sv povinnosti k Bohu, k sob
a blinmu, jako i cestu bezpen do nebe vedouc.
191. K emu nm pomh dar pobonosti?
Dar pobonosti nm pomh k tomu, bychom k Pnu Bohu
vdycky dtinnou mysl na jevo dvali.
Due, kter tento dar m, rda se modl, rda dny Bohu zasvcen svt,
rda se z hch svch zpovd, rda tlo Kristovo pijm, rda Bohu dnem
i noc slou, a v slub tto dn tkosti, dnho hokho bemena, nbr
svrchovan sladkosti nalz. jak sladko jest, vol nbon Tom
Kempensk, slouiti Bohu! J ak sladk a lbezn jest sluba Bo. Skrze ni
meme sob zjednati radost bez konce! I svat Pavel ji na vsost
vychvaluje, an d: Pobonost ke vem vcem jest uiten, majc zaslben
ivota, kter nyn jest, i budoucho. (l. Tim. 4, 8.). A tak vskutku jest; nebo
pobonost dl lovka Bohu pjemnho, Bh pobonmu dv sv otcovsk
a nebesk poehnn, jest ttem jeho a chrn ho, by na vky nebyl zahanben.
192. K emu nm pomh dar bzn Bo?
Dar bzn Bo nm pomh k tomu, bychom z cty
k velebnosti Bo veho se vysthali, co by se Bohu nelbilo.
Tento dar jest korunou, jdrem a vrcholem vech ostatnch. V tomto daru
se vecko mon blahoslavenstv zahrnuje, a proto prozpvuje tak
korunovan prorok v ta slova: Blahoslaven mu, kter se boj Hospodina,
mocn na zemi bude sm jeho, a rodina jeho poehnna bude. (alm 111, 1.
2.). Proto d tolik Psmo sv.: Potek moudrosti jest bze Bo.
(Eklesiastik. 1, 16.) Ten dar neu ns, Boha se bti tm zpsobem, jakovm
305
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
se boj otrok pna svho, nbr u ns, bychom se ho bli, jako se dobr dti
milovanho a milujcho otce boj. Ten dar ns u, bedliv se chrniti,
bychom Boho hnvu na sebe neuvalili, nim, ani tm nejmenm hchem
Boha svho nerozhnvali. Pedrah a pedouc dar jest bze Bo, jesti to
dar, kter zdlem jest nevslovnho blahoslavenstv.
Den bzn Bo ml Josef Egyptsk; u velikm pokuen pravil: Kterak
mohu to zl uiniti a heiti proti Bohu svmu?(l. Moj. 39, 9.).
Mimo tchto sedmero darv Ducha sv. rozeznvme jet dvancter
ovoce ducha sv., je sv. Pavel vypotv v list svm ke Galatm: Ovoce
pak Ducha jest: lska, radost, pokoj, trplivost, dobrotivost, dobroinnost,
dlouhoekn, tichost, vrnost, mrnost, zdrelivost, istota (Gal. 5, 23-24.)
O dary Ducha svatho prosvaj vc krsnou hymnou Veni Creator
Spiritus (=Pij, Tvre, Duchu svat), kterou pr sloil Karel Velik
(742-874). Zn pak hymna ta v pekladu takto:
1 , Tvre Duchu svat, pij, ra v myslch naich hostem bt;
Tv napl milost vzneen ta srdce Tebou stvoen.
2. Tys Titelem svatm zvn, Tys Boha Otce darem dn; , ohni,
lsko, plameni, pomazan duchovn!
3. Tys sedmi dar pomoc, Tys prstem, Bo pravic; Tys v pravd
slibem Otcovm, Ty sta pln slovem svm.
4. , rozn svtlo v myslch nm a vylej lsku v srdc chrm; Ty
mdlobu tla posiluj, svou moc stle pi ns stj;
5. Ra vraha dle zapudit a pokojem ns obdait, a, Tebou takto
vedeni vekerch kod jsme zbaveni.
6. Ty Otce ra dt znti nm, Syn rovn Tebou budi znm,
i Tebe, z obou vylho, a znme asu kadho.
7. Bu Bohu Otci slva, est i Synu, jen mu roven jest, i Duchu,
kter t ns po vechnch vk vn as. Amen.
Rovn tak vzvme Boha hymnou Veni, Sancte Spiritus (=Pij,
svat Due!), kterou pr sloil francouzsk krl Robert (997-1031):
1. Pij, Due pesvat! ra paprslek bohat svtla svho v ns
vylt.
2. Pijdi, Ote nebohch, drce dar pemnohch, rai mysli
osvtit!
3. Bosk potiteli, sladk du pteli, ra ns mile zotavit.
4. V prci lib pokoji, krotiteli v rozbroji! ra ns v pli ukojit.
5. ty svtlo blac! srdce v Tebe vc ra milostn naplnit.
6. lovk bez Tv pomoci slbne a je bez moci; ve mu me
ukodit.
306
Antonn Podlaha
7. Skvrny z du naich sma, a vyprhl srdce svla, rann ra
vyhojit.
8. Srovnej, co je skiveno, ohej, co je studeno, a nedej nm
zabloudit.
9. Ra ns, v Tebe vc a T vroucn prosc dary sedmi podlit.
10. Udl v ctnosti prospchu, v smrti blahou tchu, a dej v radost
vnou vjt. Amen.
Nauen. Nevte-li, prav apotol nrod (I. ke Kor. 3, 16.), e chrm
Bo jste, a e Duch Bo pebv ve vs? Poznvej z toho, e i ty chrmem
a pbytkem jsi Ducha svatho, a zachovvej srdce sv vdy isto a nevinno!
Vzvej tak Ducha svatho v kad dleit pin a poslouchej ochotn jeho
vnuknut; nebo ktekoli Duchem Bom vedeni bvaj, ti jsou synov
Bo. (K m. 8, 14.)
307
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Devt lnek vry.
193. Jak zn devt lnek vry?
Devt lnek vry zn: Svatou crkev obecnou, svatch
obcovn.
Uen, je nm Je Kristus s nebe pinesl, a milosti, jich nm zskal,
sdluj se nm Duchem svatm v crkvi katolick. Proto po lncch, je
jednaly o Vykupiteli a o Duchu sv., pichz lnek, v nm pojednv se
o crkvi svat.
194. Co jest crkev obecn nebo katolick?
Crkev obecn nebo katolick jest viditeln spolenost
vech pravovcch kesan, kte jedno uen vyznvaj,
jednch svtost uvaj a mskho papee za svou nejvy
viditelnou hlavu uznvaj.
Slovo crkev pochz z eckho slova kyriak, je zna Pn,
k emu dluno doplniti sbor nebo spolenost; zna tedy crkev tolik co
spolenost Pn.
Crkev jest spolenost, tj. sbor, nebo spolek lid, kte tyt zkony uznvaj
a k sob navzjem v tme pomru jsou jako pslunci jedn rodiny nebo
dov jednoho tla.
Crkev jest spolenost viditeln, tj. jednotliv jej leny i celou spolenost
lze dle jistch znmek poznati a od jinch spolenost a jejich len rozeznati.
Crkev jest spolenost vech pravovcch kesan. Kesan jsou lid,
kte jsou poktni a v J ee Krista jakoto Syna Boho a v uen jeho v.
Pravovc kesan jsou oni kesan, kte vyznvaj vru pravou, tj. tut
vru, kterou Pn Je opravdu zjevil. Jsou kesan, kte sice v J ee Krista
v, ale uen jeho bu poruen nebo nepln vyznvaj a ty nazvaj se
bludai, ponvad ve ve bloud.
Jsou tak kesan, kte mskho papee za nejvy hlavu crkve
neuznvaj, a ty nazvme rozkolnky.
308
Antonn Podlaha
1. O zaloen a zazen crkve.
195. Kdo zaloil crkev?
J e Kristus zaloil crkev.
J e Kristus zaloil crkev, tj. dal k n podnt a prvn potek. Ped nm
crkve nebylo.
196. Kterak Je Kristus zaloil crkev?
J e Kristus zaloil crkev takto:
1. shromoval kolem sebe vc;
2. vyvolil z nich dvanct apotolv a odevzdal jim svj
troj ad: uitelsk, knsk a krlovsk nebo pastsk;
3. ustanovil msto sebe apotola Petra za nejvy
viditelnou hlavu crkve, sm pak zstal hlavou jej
neviditelnou.
(Svtky svatch apotolv.)
Jakmile zapoal Kristus Pn veejnou innost svou, pichzeli k nmu
jednotlivci i cel zstupov, jsouce uchvceni velebnm jeho zjevem, jeho
vzneenm uenm a zzranmi skutky. Z tch pemnoz v nho uvili, e
jest skuten zaslben Messi. A tyto vc shromaoval kolem sebe Je
Kristus a uil je, proe tak jinak uennky jeho sluli.
Z tchto vcch nebo uennk vyvolil Je Kristus dvanct apotolv
(viz ot. 137 str. 209). Slovo apotol jest pvodn eck a zna tolik co
posel, vyslanec (srovn. ot. 9 str. 17.) Aby jednou dobrmi jeho posly se
stali, ponechal je u sebe stle, aby byli jeho prvodci a svdky svatho jeho
ivota, boskho jeho uen, jeho zzrak, jeho utrpen a oslavy. Tak seznali
sv. apotolov dkladn ve, co Kristus Pn uil a inil.
Dve neli na nebesa vstoupil, odevzdal jim Kristus Pn troj ad:
1. ad uitelsk tj. dal jim a nstupcm jejich vhradn prvo a vhradnou
moc, aby uen jeho neporuen zachovvali, vykldali a hlsali. ekl k nim:
J douce, ute vecky nrody uce je zachovvati vecko, co jsem koli
pikzal vm (Mat. 28, 18 20). Jeden kad apotol byl ve sv innosti
Duchem sv. tak zen, e nepodlhal omylu. Toho byli sv. apotolov dobe
vdomi, nebo sv. Pavel prav: Kdyby andl s nebe kzal vm nco jinho
mimo to, co jsme vm kzali, proklat bu! (Gal. 1, 8).
309
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
2. ad knsk. Slovy To ite na mou pamtku pikl jim a jejich
nstupcm konati ob Novho Zkona. Rovn udlil jim moc udleti kest
(Mat. 28, 19.) a promovati chlb a vno v prav tlo a v pravou krev J eho
(Luk. 22, 19), jako i prvo odpoutti hchy (Jan 20, 23.). Kristus ustanovil
tedy sv. apotoly za prostednky mezi Bohem a lidmi neboli za knze. Tohoto
prostednictv svho apotol jsou si vdomi. Tak o ns smlej lovk jak
o sluebncch Kristovch a rozdavach tajemstev Boch. (I. Kor. 4, 1.)
3. ad krlovsk nebo pastsk. Pravil: Cokoli svete na zemi, bude
svzno na nebi atd. (Mat. 18. 18.) Kdo vs sly, mne sly, kdo vmi
pohrd, mnou pohrd. (Luk. 10, 16.) Kdo crkve nesly, budi tob jako
pohan a publikn. (Mat. 18, 17.) Z toho patrno, e Kristus ustanovil sv.
apotoly ve svat crkvi za zkonodrce a soudce. Apotol teto moci
nejednou uili. Dvali zkony, na p.: Zlbilo se Duchu sv. a nm atd. (Sk.
ap. 15, 28.), napomnali a hrozili, na p. sv. Pavel vyzv Korinthsk ku
polepen, aby nebyl nucen naloiti s nimi podle t moci, kter mu dna jest
od Pna (II. Kor. 10. 10.), a konen soudili i trestali, na p. I. Kor. 5. 3 5.,
Sk. ap. 5, 5.
Kristus Pn ustanovil msto sebe apotola Petra za nejvy viditelnou
hlavu crkve, sm pak zstal hlavou jej neviditelnou.
Kristus Pn jest vlastn hlavou crkve, ponvad crkev zaloil, zachovv
a d; jest tedy jejm svrchovanm pnem a krlem. Ale Kristus Pn jest pro
ns lidi zde na zemi nyn neviditeln, nevidme jej hmotnma oima svma:
jest tud neviditelnou hlavou crkve.
Jeliko vak crkev jest viditeln spolenost vech pravovcch
kesanv, potebuje tak hlavy viditeln, tj. potebuje nelnka viditelnho,
kter by ji spravoval a dil. Viditeln spolenost nemohla by obstti bez
viditeln hlavy. A Kristus Pn dal crkvi sv takovouto viditelnou hlavu a tou
byl sv. Petr.
Slavnost knat apotolskch svatho Petra a Pavla pipad na den 29.
ervna, jakoto den mrt jejich, v kterto den sv. Petr byl v m ukiovn
a sv. Pavel sat. Slavnost touto obnovuje crkev pamtku ivota, psoben
a smrti apotol tchto kteto pro znamenit prce sv sluj knaty
apotolskmi, z nichto sv. Petr, hlava crkve, druh pak, apotol nrod,
nejvce o rozkvt a rozen crkve pracovali a nad jin vynikli.
V tento den se in tak pipamatovn ostatnch svatch apotol. Ostatn
pak se kon skoro kad msc pamtka jednoho neb dvou apotol spolen
(avak nesvt se); a to prvem. Svat apotol zajist jako prvn nsledovnci
Kristovi, hlasatel evangelium stali se nejvtmi dobrodinci nrod
a zasluhuj, aby u vn a stl chovali se pamti. Slav pak se pamtka sv.
apotol v tchto dnech: sv. Ondeje 30. listopadu, sv. Jakuba Vtho 25.
310
Antonn Podlaha
ervence, sv. Jana evangelisty 27. prosince, sv. Filipa a sv. J akuba Menho 1.
kvtna, sv. Tome 21. pros., sv. Matoue evangelisty 21. z, sv.
Bartolomje 24. srpna, sv. imona (Zeloty) a sv. Judy Thaddee 28. jna, sv.
Matje 24. nora; sv. Marka evangelisty 25. dubna, sv. Luke evangelisty 18.
jna.
197. Ktermi slovy ustanovil Je Kristus apotola
Petra za nejvy hlavu crkve?
J e Kristus ustanovil apotola Petra za nejvy, hlavu
crkve tmito slovy: Ty jsi Petr (to jest skla), na t skle
vzdlm crkev svou, a brny pekeln j nepemohou. A tob
dm kle krlovstv nebeskho. A cobyskoli svzal na zemi,
bude svzno i na nebi; a cobyskoli rozvzal na zemi, bude
rozvzno i na nebi. (Mat. 16, 18. 19.) Pasi bernky m.
Pasi ovce m. (J an 21, 15. 17.)
Je Kristus pipodoboval crkev svou domu a mstu na hoe lecmu
a slbil imonovi, e bude jeho zkladem. Hned tehd, kdy jej za apotola
svho povolval, zmnil jeho jmno (srvn. ot. 137 str. 209.) imon (je jest
hebrejsk a zna tolik co poslouchajc nebo poslun) v aramajsk *
jmno Kfa, je zna tolik co skla. Slova Krista Pna podna jsou
v evangelich jazykem eckm, i peloeno jest tam aramejsk slovo Kfa
slovem Petros a petra, co rovn zna skla. Jmnem tm oznmil Pn
Je imonovo pt dstojenstv. Kdy se Pn J e v okol msta Caesaree
Filipovy tzal svch uennkv, km prav bti syna lovka, odpovdv
imon ekl: Ty jsi Kristus, Syn Boha ivho. Pn J e, schvlil jeho
vpov, a prohlsil, e Petr neuinil ji sm ze sebe, nbr z vnuknut Boho.
Pravil: Blahoslaven jsi, imone, synu Jonv, nebo tlo a krev nezjevilo
tob, ale Otec mj, kter jest v nebesch. A schvliv Pn J e Petrovo
vyznn, slbil hned na to, e uin jej hlavou crkve sv. ekl toti dle k.
nmu: A j pravm tob: Ty jsi Petr (tj. skla), a na t skle vzdlm crkev
svou a brny pekeln [st msto celku = peklo] j nepemohou, tj. svm ti
ad, kter bude v podobnm pomru k crkvi m, ve kterm jest zklad
k domu, ad tedy v crkvi jedin a nutn a po vecky asy trvajc zrove
s crkv, take nepestane po cel ten as, po kter trvati bude crkev, jako
*
Kristus Pn mluvil e aramejskou, je jest nem ei hebrejsk, a kterou za jeho doby
v Palestin vbec se mluvilo.
311

VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
neme bti vzat od domu zklad, pokud trv dm. Nepestane tedy ad ten
tvoj smrt, nbr pejde na tvoje nstupce. A nebude to pouze ad estn,
nbr t s pravomoc spojen, nebo, tob dm kle krlovstv nebeskho,
tj. dm tob nejvy sprvu ve sv crkvi, toti v ad uitelskm, knskm
a krlovskm (kle jsou odznakem moci. Komu kle byly odevzdny, jest
pnem v dom, ve mst atd.) a cobyskoli svzal na zemi, bude svzno i na
nebi, a cobyskoli rozvzal na zemi, bude rozvzno i na nebi. Obrazn
vrazy svzati a rozvzati znamenaj nejvy moc vykonvati, krlovstv
Bo zavrati a otvrati, do crkve pijmati, z n vyluovati, za dovolen nebo
nedovolen nco prohlaovati. Jako by byl tud Je Kristus pravil: Cokoli
tedy ustanov neb zru jako nejvy uitel v pin vykldn nebo
prohlaovn zjevench lnk vry a mravv, neb jako nejvy knz
v pin pisluhovn sv. svtostmi a posvtnmi obady, neb jako nejvy
past i krl v pin kzn crkevn, bude platiti a zavazovati ve svdom
tak, jako by to ustanovil sm Bh na nebi.
Protestanti marn se namhaj vloiti jin smysl ve slova Pn. Nkte
prav, e Kristus sebe sama zkladem crkve prohlsil, proe pr nepochybn
na sebe ukzal, proneje slova: na tto skle. Avak zjmeno tto
vztahuje se ku pedmtu, o nm prv se mluvilo. Krom toho Kristus chce
patrn sv. Petra odmniti za rozhodn osvdeni vry. Konen cel e
k Petrovi se vztahuje; proto ani doten slova na nkoho jinho vztahovati se
nemohou. Jin protestanti, odvolvajce se tak na vroky sv. Otcv, tvrd, e
Kristus za zklad crkve prohlsil vru. Avak prav-li nkte Otcov, e
Kristus crkev vzdlal na Petrov ve, nechtj nikterak Petrova prvenstv
poprati. Uznvajce prvenstv Petrovo, kladou si otzku, pro prv Petrovi
tto pednosti se dostalo, i odpovdaj, e Petr pouze pro svou pevnou vru
tohoto vyznamenn doel.
I ostatn apotolov nazvaj se sice zklady, ale jen ve smyslu zkladv
jednotlivch zd a st, nikoliv vak ve smyslu zkladv veker budovy (A
ze mstsk majc zklad dvancte, a na nich dvancte jmen, dvancti
apotol Bernkovch Zjev. 21, 14). I ostatnm apotolm udlena moc
svazovati a rozvazovati (Mat. 18, 18. Jan 20, 23), ale ne dve, a Petr za
kmen zkladn s nejvy moc klv obrn byl, m dno jim bylo na jevo,
e moc svou toliko v jednot s nejvy hlavou vykonvati maj. Co byl Pn
Petrovi slbil, to skuten naplnil po svm s mrtvch vstn. Zjeviv se
apotolm svm u jezera Genesaretskho, ekl Petrovi: imone Jonv,
miluje-li mne vce ne tito? A on ekl jemu: Ovem Pane, ty v, e t miluji.
D jemu Je: Pasi bernky m. Takt podruh. A kdy tzal se ho Pn
po tet, zarmoutil se Petr a ekl jemu: Pane, ty v vecky vci, ty v, e t
miluji. ekl mu Pn: Pasi ovce m. (J an 21, 15-18.) Tu pipodobnil Pn
312
Antonn Podlaha
crkev svou k stdu, a jako byl pipovdl Petrovi nejvy moc sprvnou
v crkvi moc kl pro jeho vru, tak na nj zde skuten pen nejvy
paststv pro jeho lsku, stanov ho nejvym pastem bernkv
(podzench dv crkve) i ovc (pedstavench crkve nevyjmaje apotoly.)
Petr obdrel prvenstv ili primt cti i pravomoci, prvo, vecko tak diti, jak
toho poteba jest, aby jednota crkve se zachovala a crkev sama m dle tm
vce se roziovala.
Z tto pednosti, kterou Pn Petrovi slbil a potom skuten udlil, meme
sob vyloiti, pro ho tak asto nad jin apotoly vyznamenval. Kdy te se
apotolv svch, obrac se Pn obyejn na Petra, jej in zvlt svdkem
in svch i zzranch udlost ve svm ivot (pi promnn na hoe Tbor,
vzken dcery Jairovy), jemu dv nalzti penz dan, za nho se zvlt
modl ped svou smrt, aby vra jeho nezahynula a aby on potvrzoval brat
svch; (luk. 22, 31. Mat. 26, 31. Mar. 14, 27.) jemu pede vemi myje nohy,
jemu nejdv dal sv z mrtvch vstn zvstovati, jemu nejprve se zjevil, jemu
oznamuje, e smrt ke zeme.
Z toho, e ml k nmu Pn zvltn vy lsku, nememe sob vyloiti
takov vyznamenn, nebo nikoliv Petr, nbr Jan byl milkem jeho. (J an 20,
21.)
198. Kdy poali apotolov vykonvati troj ad Jee
Krista?
Apotolov poali vykonvati troj ad Jee Krista po
sesln Ducha svatho, kdy Petr uprosted apotol povstal,
uen Jee Krista hlsal, vc kolem sebe shromaoval
a je ktil.
Seslnm Ducha sv. dokonal J e Kristus zaloen crkve sv; jesti Duch
sv. oivujc milost crkvi tm, m jest due tlu. Tm vak tak nadeel pro
apotoly okamik, aby troj ad, kter Kristus Pn jim svil, vykonvali,
toti ad uitelsk, knsk a krlovsk.
Sv. Petr byl prv, jen troj ad ten vykonvati zapoal. Pi zzranm
seslan Ducha sv. shromdili se ped domem, v nm sv. apotolov
shromdni dleli, velc zstupcov lidu.
I stoje Petr s jedencti, pozdvihl hlasu svho a mluvil k nim v tento rozum:
Tito nejsou opil, jako vy se domnvte, ale naplnilo se zde, co povdno jest
skrze proroka J oele: A stane se v poslednch dnech (v dob messiansk), prav
Pn: vyleji Ducha svho na velik tlo. Mui israelt, slyte slova tato: Jee
313
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Nazaretskho, mue osvdenho od Boha mezi vmi mocnmi iny
a zzraky a znamenmi, kter skrze nho inil Bh uprosted vs, jako vy
vte, toho vy skrze ruce nepravch ukiovave, usmrtili jste; ale Bh vzksil
jej; jako nemono bylo, aby drn byl v hrob. Nebo David prav o nm:
Nezanech due m v hrob, ani d Svatmu svmu vidti poruen.
Toho Jee tedy vzksil Bh, eho my vichni svdkov jsme. Proto on
pravic Bo jsa poven a vzav zaslben Ducha svatho od Otce, vylil ho,
jako vy nyn vidte a slyte. Vz tedy jist vechen dm israelsk, e Bh
i Pnem svta ho uinil i Kristem i Vykupitelem, toho Jee, kterho jste vy
ukiovali. To pak uslyeve oni, zkroueni jsou v srdci a ekli k Petrovi
a jinm apotolm: Co uinme, mui brati? A Petr ekl k nim: ite
pokn a poktn bu jeden kad z vs na odputn hch svch, a pijmte
Ducha svatho. Na ta a jin jet slova, kter k nim mluvil, dalo se poktti
v ten den okolo t tisc du. Ti pak vichni sastovali se vytrvale
vyuovn apotolskho, sdlnosti lmn chleba i obti me sv., pi n
pijmali nejsvtj Svtost oltn, a modliteb. A na kad den schzeli se
jednomysln v chrm k modlitbm a v domech soukromch k obti me sv.,
a byli v lsce u veho lidu. Tak vela crkev v ivot a zmhala se den co den.
Pn sm rozmnooval na kad den poet jejich d, veda mnoh milost.
Zvlt etnho prostku dostalo se j po prvnm zzraku, kter Petr uinil ve
jmnu Jee Krista uzdraviv lovka chromho od narozen. Tehd uvili
mnoz a poktno bylo pt tisc lid.
Tou dobou, zapoali i ostatn sv. apotolov vykonvati troj ad, kter
jim Je Kristus svil. Konali:
1. ad uitelsk. Dle vle Bo nemli zstati stle na jednom toliko mst,
nbr mli jti do celho svta a kzati vude evangelium.
Jsouce posluni pkazu svho Mistra jali se apotolov vude po celm
J udsku a Samasku kzati a ty, kdo vili, ktti. Potom li i do jinch zem,
mezi nrody pohansk. Ti, kte uvili a poktni byli, nazvali se vcmi
tj. lidmi, kte v J ee Krista jakoto Syna Boho a v uen jeho uvili.
V Antiochii dn jim poprv nzev kesan,* tj. pvrenci Kristovi.
2. ad knsk. Slavili Kristem nazenou bohoslubu, lmn chleba, tj.
nekrvavou ob (apotolov v Jerusalm, sv. Pavel v Troad). Sv. Pavel
jmenuje nstupce sv a sebe sluebnky olte, kte maj z olte dl (1 Kor.
9, 13.), stl, na kterm chlb a vno v tlo a krev Pn se promuje, nazv
oltem. (id. 13, 10. I. Kor. 10, 16. 14, 27.). Udlovali kest vem, kte
kzan jejich uvili; vzkldajce ruce na poktn modlili se nad nimi, aby
*
Slovo kesan utvoeno bylo z lat. slova christianus [i seslilo se v (e), ch promnilo
se v k].
314

Antonn Podlaha
pijali Ducha sv. (Petr a Jan a Sama, Skutk. 8, 14, Pavel v Efesu Skutk.
19, 6). Podvali vcm chlb ivota a kalich spasen, jak vysvt
z napomenut sv. Pavla (1. Kor. 11, 20.). Kajicnkm skrouen vyznvajcm
hchy sv promjeli na mst Kristov hchy i tresty (sv. Pavel Korinanovi
II. Kor. 2. 10.). Nemocn pomazvni jsou od kn olejem ve jmnu Pn
(J ak. 5, 14.). Apotol svtili tak sluebnky crkve vzkldajce na n ruce,
a sice jhny (v Jerusalm, Skutk. 6, 4.), knze (v obcch maloasijskch, Skutk.
14.), biskupy. (Tak Timotheus v Efesu, Titus na Krt, Skutk. 20; I. Tim. 1, 12;
II. Tim. 4, 5.). Kesanm bylo povaovati satek manelsk za svtost, za
velik tajemstv v Kristu a crkvi. (Efes. 5, 32.)
3. ad krlovsk i pastsk. Vykonvali moc zkonodrnou. Seede se
v Jerusalm prohlsili idovsk zkon obadn za neplatn, dali nov, kzn
zevnj se tkajc zkony, aby se zdrovali od krve a udvenho, vedeni
Duchem sv. Zlbilo se zajist Duchu sv. i nm (Skutk. ap. 15), naizuj
vcm, aby je zachovvali, zadili volbu diakonv, ustanovili star
v obcch. Sv. Pavel dv nazen o manelstv (1. Kor. 7, Efes. 5, Kol. 3.),
ustanovuje, co initi m ena kesanka majc mue nevcho, co mu
majc enu nevc (1. Kor. 7, 12-16.), naizuje, aby ena v kostele mlela,
mui aby s odkrytou hlavou se modlili (1. Kor. 14, 34. 11, 4 ), zakazuje
kesanm astnn se v obtnch hodech pohanskch (1. Kor. 10.) a mnoho
jinch vc zaizuje, a pak vbec prav: Jin pak vci zdm, kdy pijdu. (I.
Kor. 11, 11-34.)
A vykonvali i moc trestn, jednak tresty vyhroujce, jednak je
i ukldajce. Pedpovdm tm, kte prve zheili, jinm vem, e pijdu-li
opt, neodpustm. (2. Kor. 13, 2.) Toto pi jsa neptomen, abych ptomen
jsa nenakldal s vmi tvrd podle moci, kterou mi dal Pn ku vzdln a ne ku
zkaen. (2. Kor. 13, 10.) Sv. Pavel vylouil chlpnka Korintskho z crkve
(I. Kor. 5,), podvodnka Elyme trestal slepotou (Skutk. 13, 8). Sv. Petr
potrestal lstiv manel Ananie a Safiru nhlou smrt (Skutk 5.).
Sv. Petr pak sm zapoal vykonvati zvltn svj ad jakoto hlava
crkve. dil hned po nanebevstoupen Pn volbu novho apotola, zastal se
svch brat ped veleradou idovskou, on prvn pohany do crkve pijal
(Kornelia), on jako vdce vojska po vech osadch cestoval, aby u ve jich
utvrdil, on na snmu apotolskm v J erusalm prvn rozhodn slovo pronesl
a tak rznici konec uinil v pin zkona idovskho. Apotolov ostatn
podrobovali se vdy pednosti Petra a jednali jen s nm spojeni zstvajce,
co spisy jejich dokazuj. Sv. Pavel odebral se do Jerusalma, aby uzel Petra
(Gal. 1, 17. 18.) Evangelist uvdjce jmno apotolv, jmenuj vdy naped
Petra: Petr a ti, kte byli s nm. Petr s J edencti. (Mar. 1, 36. Luk. 8, 45.
9, 32. Mar. 3, 16. Luk. 6, 14.) Sv. Matou napsal: Dvancti pak apotol
315
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
jmna jsou tato: Prv imon, jen slove Petr, a Ondej bratr jeho, Mat. 10, 2.
a jisto je, e ped nm u bratr jeho Ondej k hodnosti apotolsk povoln byl.
(J an 1, 40.)
Vechny obce kesansk od sv. apotol zaloen a zen byly vespolek
spojeny pod vrchn sprvou sv. Petra. By moe, horstva a pout od sebe je
dlily, by jazykem, obyeji a zvyky od sebe se rznily, pece tvoily jednotn
celek po cel zemi se rozkldajc crkev katolickou. Zna slovo
katolick tolik co po celm svt rozen.
199. Jak dlouho m crkev trvati?
Crkev m po vli Jee Krista trvati ustavin a do
skonn svta.
Kristus Pn pravil o crkvi sv.: Brny pekeln j nepemohou. (Mat. 16,
18.) A jindy zase prohlsil: A aj, j s vmi jsem po vecky dny a do skonn
svta (Mat. 28, 20.) Bude tedy crkev sv. trvati a do skonn svta. Mohou
sice jednotlivci anebo i cel nrodov od crkve sv. odpadnouti, ale crkev
katolick sama nikdy nezmiz s povrchu zemskho! Jak to tcha v dobch,
kdy crkvi zakoueti jest pronsledovn a protivenstv! J ak to povzbuzen
v bojch za crkev katolickou!
200. Kdo jest od smrti apotola Petra nejvy
viditelnou hlavou crkve?
Od smrti apotola Petra jest msk pape nejvy hlavou
crkve.
Mla-li crkev sv. potrvati a do skonn svta, musil v n neustle trvati
zklad, na nm vzdlna byla, tj. musila mti neustle nejvy viditelnou
hlavu, jako ji mla na potku svho trvn v osob sv. Petra. Bylo-li viditeln
hlavy teba ji za asu apotolv, kdy kad z nich zvl, dar neomylnosti
ml, kde vickni vc a pedstaven jejich pevnm svazkem lsky spojeni
byli, bylo ji zajist tm vce teba v dobch pozdjch, kdy kaci povstvali,
kdy cel nrodov k crkvi se hlsili a jednot crkevn pro rozlinost mnni
a zvltnosti nebezpe hrozilo. Avak sv. Petr, lovk smrteln, nemohl a do
skonn svta na zemi zstati a crkev ve jmnu a na mst Krista Pna
spravovati. Bylo tedy nutno, aby moc a pednost sob udlanou zase nkomu
jinmu odevzdal, kter by po jeho smrti crkev spravoval. A to se skuten
stalo. Pechzela pravomoc jeho vdy na mskho papee, a msk pape
jest tud nejvy viditelnou hlavou crkve.
316
Antonn Podlaha
201. Pro jest msk pape nejvy viditelnou hlavou
crkve?
msk pape jest nejvy viditelnou hlavou crkve,
protoe apotol Petr umel jako biskup msk a tud jeho
dnm nstupcem jest msk pape.
Sv. Petr odebral se r. 42. do ma a uspodav tam obec kesanskou,
spravoval ji jako biskup msk a do muenick smrti sv, kterou podstoupil
r. 67. Protestant, aby nemusili uznati papee mskho za nstupce sv. Petra,
popraj, e by sv. Petr kdy v m vbec byl. Pobytu Petrovu v m
nasvduje vak pedevm jeho vlastn list, jen v m jest psn. V list
tomto pe: Pozdravuje vs crkev, kter jest v Babylon! (I. Petr 5, 13.) Ale
sv. Petr ani v Babylon egyptskm, ani v Babylon assyrskm nikdy nebyl,
neme se tedy rozumti jin msto neli m, jej sta kesan skuten
Babylonem jmenovali. (Euseb. h. e. II. 15; Zj. sv. J ana 17.) Sv. Klement,
tet nstupce Petrv, dotvrzuje, e Petr a Pavel v m zemeli, an prav: K
nim, tj. k Petru a Pavlovi, pipojil se velik zstup muenk, kte mezi nmi
(tj. mezi mskmi kesany) vzneenm vzorem se stali. (Kor. 6.) Sv. Ignc,
k apotolsk, pe manm: Nevelm vm, jako vm druhdy veleli Petr
a Pavel. Dionysius Korinthsk (kolem r. 170) pe, e msk crkev od Petra
byla zaloena. Knz Kajus (okolo roku 200) mluv o vtznch znamench
Petra a Pavla (tj. hrobech) na hoe Vatiknsk a na cest Ostijsk, je ode
vech kesan v ct chovny jsou. Tertullian za pednost msk crkve
pokld, e Petr v m rovnm byl uinn utrpen Pn. Sv. Otcov m
na mysli maj mluvce o stolici neboli trnu sv. Petra v m se nalzajc.
Tak sv. Optat v boji proti donatistm uvd jakoto prvn klenot zdobc
pravou Kristovu crkev, stolici neboli trn sv. Petra. Vraz stolice sv. Petra
nebo-li stolice msk i apotolsk byla ji za dob pronsledovn obecn
uvanm nzvem k oznaen vrchn moci biskupsk nad celou crkv. I sv.
Augustin m hlavn nejvy tu vldu i stolici duchovn na mysli v kzan
o svtku kathedry Petrovy, jen se za dob jeho zval narozeniny kathedry sv.
Petra v m * kdy prav, e slavnost ta byla pivodna i touhou po uctn
pamtky poloen v den ten sv. Petrem zklad crkve msk i veobecn
a ujet se jm vldy v hlavnm mst.
Ale zda slova Stolice Petrova, kdykoli s nimi v stech Otc se
setkvme, dluno brti jedin ve smyslu duchovnm a obraznm, tj. na
*
Crkev k poct stolice (kathedry) sv. Petra ustanovila dv slavnosti crkevn, z nich jedna
se konala a kon dne 18. ledna a druh dne 22. nora.
317

VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
oznaen pastskho adu Petrova? V t pin prastar podn a pamtky
crkevn dokazuj, e Otcov crkevn, mluvce o stolici sv. Petra, mli vedle
nejvy dstojnosti jeho na mysli t stolici hmotnou, stolici ctnou jako
drah relikvie po kneti apotolv. Dlouh ada svdectv, je thne se od
VII. stol. zpt a do stol. II., v nm ili uenci apotolt, potvrzuje, e m
choval hmotnou stolici sv. Petra. Vdy dne 22. nora pinena byla stolice ta
ped velk olt basiliky sv. Petrsk, a tam usedal na ni pape. Teprve
Alexander VII. uzavel ji pede dvma sty lety do krsnho trnu bronzovho,
podepenho ve velkm olti tymi velikmi Otci crkevnmi: sv.
Ambroem, Augustinem, Athanem a Chrysostomem. Roku 1867, jakoto
v roce 1800letho jubilea umuen knete apotol, vystavil ji Pius IX.
veejn po nkolik dn v basilice sv. Petrsk, aby vichni drahou relikvii tu
vidti a uctti mohli. Pamtn to keslo zbudovno jest z dvojho dv: tyi
siln nohy, jako i vodorovn spojky nohou tch jsou ze lutho dubu; pedn,
zadn a bon pole jako i opradlo zhotovena jsou ze deva akciovho.
Nohy, vykldan msty t devem akciovm, byly dve tyhrann, nyn
vak jsou velice porouchny zubem asu a rukou poutnk, kte z nich kousky
odlupovali jakoto relikvii. tyi kruhy, nalzajc se v hoejch stech noh,
dokazuj, e keslo to jest trn penec podobn nostkm, na nich dnes
papee pi nkterch slavnostech nosvaj. Po mnn uenc katolickch jsou
pouze sti dubov spolu s kruhy skuten pozstatky stolice sv. Petra, ve
ostatn pak pozdjm dodatkem. Dle starho podn dostal pr sv. Petr keslo
na dkaz cty a vdnosti od sentora Pudenta, sv. Petrem obrcenho.
Jako ten, kdo krlovsk trn dd, vladaem nebo krlem jest, podobn
vrchn moci v crkvi ten nabv, kdo zkonitm zpsobem dosazen byl na
stolec Petrv. Biskupov mt jsou tedy jakoto nstupcov sv. Petra zrove
viditelnou hlavou cel crkve, a prvem posloupnosti vykonvaj vzneen
ad svj. Biskup msk jakoto hlava cel crkve nazv se pape. Slovo
to pochz z eckho slova pappas, je zna tolik co otec. kme tud
nejvy hlav jinak tak svat otec, ponvad jest duchovnm otcem vech
vcch, kte vespolek tvo jednu velikou rodinu crkev svatou. Nazv
pak se otcem svatm, protoe sven jest mu ad svat.
Nstupcem sv. Petra byl sv. Linus ( 76). Po nm nsledoval sv. Kltus (
89) a po nm sv. Klement. Sv. Klement byl spolupracovnkem sv. Pavla na
vinici Pn a pestl s nm mnoh nebezpeenstv a protivenstv. Ponvad
radji Boha ne lid posluen byl, byl za csae Trajana posln do vyhnanstv
na poloostrov Chersones tauridsk (nynj Krym). Tam, odsouzen byv
k prci v mramorovch lomech, nenavn vyuoval ostatn vyhnance tamj
ve kesansk, a poslze v moe uvren byl r. 102.
318
Antonn Podlaha
Po Klementovi dosedl na stolici Petrovu Anakletus, po nm Evaristus, a tak
jeden po druhm vzneen ad ten ddil, a se dostal v nepetrit
posloupnosti na 260. nstupce sv. Petra, jm jest nynj slavn sv. Otec n
Lev XIII. (Vincenc J oachim Pecci), zvolen 20. nora a korunovan dne 3.
bezna r. 1878.
J ako pak svat Petr moci a pednosti sv uval: rovn tak i jeho
nstupcov hned v prvnch stoletch moc svou vykonvali. V t dob, kdy sv.
Klement crkev spravoval, vznikly v crkvi Korintsk velik spory. A tehd
jet sv. apotol Jan iv byl, neobrtily se sporn strany k nmu, nbr k sv.
Klementu. A sv. Klement, jakoto hlava crkve, rozepi rozsudkem svm
konec uinil.
V druhm stolet pape Viktor vecky biskupy asijsk, kte se mu
u pin ustanovenho asu k slaven velikonoci podrobiti zpovali,
vyobcovati hrozil. V tetm stolet, kdy Cyprian a Firmilian na tom stli, e
lid, od kac poktni, opt ktni bti maj, tpn, msk biskup, jakoto
hlava crkve proti nim zakroil. Ve tvrtm stolet pape Julius v rozepi sv.
Athanasia ob strany do ma roku 341. povolal, a co spravedlivho bylo,
usoudil.
Tuto moc a pednost, kter uvali dn nstupnci Petrovi, uznvala po
vecky asy veker crkev Bo. Ve vech dleitch otzkch vry, mrav
a kzn crkevn se tkajcch, adno bvalo rozhodnut na mskm papei;
pape bu sm neb svmi zstupci pedsedal na snmech veobecnch; na
vecky strany rozeslal sv nazen, k nmu odvolvali se biskupov a dov
veker crkve.
Kdo pravovrnm kesanem bti chce, mus vdy v srdci svm chovati
hlubokou ctu a oddanost k sv. Otci.
Ku pomoci sv v zen cel crkve m Pape zvltn sbor duchovnch
kardinlov zvanch. J mno kardinl pochz od latinskho slova cardo
=steje. Tak jako steje jsou hlavn soust dve, tak mli tito duchovn
bti hlavn soust sprvy crkve sv., je m vcm bti branou do
blaenosti nebesk. Zprvu byli dy tohoto sboru pouze kn a jhnov mt.
Kardinlm-knm byly sveny hlavn kostely msk. Kardinl-jhn
bylo pvodn sedm, kte byli nelnky sedmi chudinskch okres mskch.
Ve stol. VIII. pibrni do sboru kardinlskho i biskupov sedmi vkolnch
diecs. Tak vznikly ti stupn ve sboru kardinlskm: 1. kardinlov-
biskupov, 2 kardinlov-kn a 3 kardinlov-jhnov. Poet kardinl byl
v rznch dobch rozlin, a konen v XV. stol. ustlen byl poet jejich tak,
e po pklad rdc Mojovch a uennk Kristovch m bti: sedmdeste
kardinlv, a to; 6 kardinl-biskup, 50 kardinl-kn a 14 kardinl-
jhn. Od stol. XII. byla hodnost kardinlsk udlovna t arcibiskupm
319
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
a biskupm mimo m. Proto se stv, e nyn stupe kardinlsk hodnosti se
neshoduje se skutenm svcenm dotynho kardinla, na p. biskup nebo
arcibiskup me bti kardinalem-knzem nebo kardinlem-jhnem.
Kardinlov tvo rzn poradn sbory s papeem v ele. Kdy stolec
papesk se uprzdn, vedou prozatmn sprvu crkve a konaj pak volbu
novho papee. Volba kon se ve zvltn, od ostatnho svta psn odlouen
mstnosti, konklve zvan, kterou volitel ped dokonnm volby opustiti
nesmj. Konklve nalzalo se dve obyejn v palci Vatiknskm, od r.
1823 v palci Kvirinlskm (nynjm sdle krle italskho); pi volb
nynjho sv. Otce Lva XIII. konalo se konklve ovem zase ve Vatiknu.
K tomu elu ureno jest zvltn kdlo palcov, kde v dlouh ad sl mezi
sebou spojench nalzaj se oteven cely, kad s dvma oddlenmi, pro
kardinla toti a jeho sluebnky; los oznauje kadmu celu jeho.
J edenctho dne po smrti papee odeberou se kardinlov s komonstvem
svm do konklave; veer tho dne se konklave na vech stranch dobe
uzave. Od t doby perueno jest vekero spojen se svtem zevnjm.
Nazejt po uzamen maj se kardinlov sejti v kapli v konklave zzen a po
mi sv. maj pistoupiti k volb. Z pravidla dje se volba tajnm hlasovnm
psanmi lstky. Volba optuje se tak dlouho, a jeden z ptomnch kardinl
obdr dv tetiny hlas vech ptomnch. Dokud se nedocl vtiny hlas,
spaluj se po kad nepodaen volb lstky hlasovac v krbu, a lid ek
zvdav, zda kou, znamen nepodaen volby, nad konklavem opt se
objev. Po cel as volby duchovenstvo v m vod kadodenn process
okolo konklave do chrmu sv. Petra, zpv hymnu Veni creator spiritus,
a pak nsleduje me o Duchu svatm. Takt kon se po celm svt
katolickm pobonost, aby jen takov kardinl za papee zvolen byl, jen by
ad ten dstojn zastval. Dostalo-li se kardinlu nktermu dvou tetin
hlas, te se ho nelnk sboru kardinlv, zda volbu pijm. Pijme-li
zvolen volbu, oznm kardinlm, jak jmno sob zvolil. Potom oblkne se
v roucha papesk a pijm hold (poklonu) od kardinl, je on, kdy mu
nohu a ruku polbili, objm. Potom pijme prsten papesk od vrchnho
komo papeskho. Kdy se to stalo, ohlauje jeden z kardinlv s balkonu
palce hlasit lidu volbu vykonanou slovy: Zvstuji Vm velkou radost,
mme papee, jen pijal jmno N. N.) Potom pijm svat Otec v Sixtinsk
kapli (sv. ehoe) druh holdovn, a pozdji, obyejn nsledujcho dne ve
chrm sv. Petra tet veejn holdovn, nae udluje s vrchnho stupn
olte lidu poehnn. Nen-li zvolen dosud biskupem, udluje mu nelnk
sboru kardinlskho svcen biskupsk. Obyejn v nejble pt nedli nebo
svtek kon se slavn benedikce a korunovace novho papee. V ten den
slou zvolen slavnou mi sv. v kostele sv. Petra. Pi slavnm uvtn jeho pi
320
Antonn Podlaha
vchodu chrmu zapl ped nm ceremon tikrte hrst koudele, kaje pi
tom: Svat Ote, tak pomj svtsk slva! Kdy byl pape u olte zapoal
slouiti mi sv. a odkal konfiteor, udl se mu benedikce (poehnn) temi
kardinly-biskupy, z nich kad k nad nm zvltn modlitbu, v n pros
Ducha sv., aby novmu papei udlil milost svou. Po mi sv. kon se
korunovace na schodech ped chrmem Svatopetrskm. Kdy byl pape
posadil se na trn tu stojc, sejme mu druh co do st kardinl-jhen s hlavy
mitru a nejstar kardinl-jhen vsad mu na hlavu tiaru, tj. trojnsobnou
korunu.
202. Jak se jmenuje crkev katolick, protoe msk
pape jest jej nejvy viditelnou hlavou?
Protoe msk pape jest nejvy viditelnou hlavou
crkve katolick, crkev katolick jmenuje se tak crkev
msko-katolick.
Nzvem tmto odliuje se prav crkev ode vech ostatnch spolenost
crkevnch, z nich nkter tak nzev katolick neprvem si pipisuj.
203. Kdo jsou krom papee dnmi nstupci
apotolv?
Krom papee jsou dnmi nstupci apotol biskupov,
kte trvaj ve spojen s papeem.
Sv. apotolov pod vrchn sprvou sv. Petra vykonvali, jak ji eeno, troj
ad svj. Ale tento troj ad ml bti vykonvn a do skonn svta, proto
nesml s apotoly zaniknouti, nbr musil pejti na jejich nstupce.
Apotolov mli moc jim udlenou peneti na jin; k tomu je splnomocnil
Pn slovy: J ako mne poslal Otec, tak i j poslm vs. Apotolov
ustanovovali sob vzkldnm rukou dn zstupce. Kdykoliv zaloili na
apotolskch cestch svch novou obec kesanskou, vyvolili sob, dve neli
jinam se odebrali, ctihodn, obyejn star ji mue, je eenm zpsobem
ustanovili za zstupce i nstupce sv. Tito muov nazvali se biskupov.
Slovo biskup pochz z eckho slova episkopos, je zna dozorce,
dohlitel. Tito muov byli k tomu ustanoveni, aby na mst apotol pod
vrchn sprvou sv. Petra peovali o vc sob sven. Biskupov od
apotol vysvcen mli prvo zase jin mue na biskupstv svtiti, a tak
pela moc biskupsk od apotol a na biskupy, kte nyn ij. Kad biskup,
321
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
jen tak jest posvcen, jak Pn Je to nadil, a jen mskho papee za
vrchn hlavu svou uznv, ili v nleitm spojen s nm trv, jest dnm
nstupcem sv. apotol.
zem, je sprv biskupov pod vrchnm zenm mskho papee jest
sveno, nazv se biskupstv neboli diecse (z eckho dioikesis =
hospodaen, spravovn, sprva). Z biskup dostalo se asem nkterm
jednotlivcm vyho stupn dstojenstv a moci tm, e jim podzeni byli
biskupov nkterch jinch diecs. Prvn msto bvalo zvlt piznvno
onm biskupstvm, je pmo od apotol byla zaloena (krom ma bylo to
hlavn biskupstv v Antiochii a Alexandrii). Pozdji, koncem 4. stol. byly jim
postaveny na rove t biskupstv v Jerusalm a v Konstantinopoli
(Caihrad). Biskupm tchto biskupstv podzeni byli vichni ostatn
biskupov v zem okolnm: biskupu Antiochenskmu podzeni byli
biskupov v Syrii, biskupu Alexandrijskmu biskupov v Egypt, biskupovi
Konstantinopolskmu biskupov Thrt a Maloasijt; biskupovi
J erusalmskmu biskupov Palestint. Vrchn oni biskupov nazvni byli
patriarchov. Pozdji nkter patriarchty zanikly a nov byly zzeny.
Jin dstojenstv zaujmaj tak zv. primasov; jsou to nejvy biskupov
v zemch, je tvo urit celek politick. S praskm arcibiskupstvm spojena
jest t dstojnost primasa krlovstv eskho. Arcibiskupem nazv se
biskup, jemu nkolik jinch biskupstv jest podzeno. Svtc biskup pomh
biskupu diecsnmu v konech biskupskch.
204. Jak se jmenuj pape a biskupov dohromady?
Pape a biskupov dohromady jmenuj se crkev uc na
rozdl od ostatnch vcch, kte se jmenuj crkev slyc.
Pedstaven crkve s pomocnky svmi nazvaj se stavem duchovnm
neboli klrem (klros = los, podl), tj. ti, jim Bh ili sluba Bo jest dlem,
kte k slub Bo povolni jsou. Ostatn vc, ili crkev slyc, nazvaj se
laikov (ec. laos = lid).
205. Kdo podporuje biskupy v jejich ad?
Biskupy podporuj v jejich ad hlavn kn jim
podzen.
Biskupov nemohou sami vechny povinnosti svho adu zastati.
Pomhaj jim v tom tud duchovn jim podzen, kn (knz =kne, pak
pedn osoba, kter jmnem njak obce obady kon), kte moci sv nabyli
322
Antonn Podlaha
tm, e obdreli od biskupa svcen knsk. Kn svcenm dostvaj st
te duchovn moci, kterou Kristus apotolm svm odevzdal a kter pln na
biskupy pechz. Nkter knze povolv biskup za bezprostedn sv
pomocnky a rdce. Sbor tchto kn jmenuje se konsisto. leny jejmi
bvaj kanovnci, tj. duchovn hodnosti pi kostelch biskupskch
a arcibiskupskch ustanoven, a jin od biskupa jmenovan radov. Konsistoi
pedsed bu biskup sm nebo zstupce jeho, zvan vik (= nmstek)
generln. Diecse dl se na vikariaty (na Morav dkanstv), v jich ele
stoji vikov (na Mor. dkani), tj. kn, kte na mst biskupa dohlej na
duchovenstvo svenho sob okrsku. Knz, kter v podzenosti k biskupovi
opaten jest dnou a stlou pravomoc k veden sprvy duchovn v osad sob
pikzan, jmenuje se far (z nm. Pfarrer, a to z lat. parochialis, je opt
z ec. paroikios vzniklo). Kn, kte v lidnatch osadch farm pomhaj,
jmenuj se kaplani (z lat. capellanus = pvodn knz k slub Bo u kaple
njak stanoven) nebo kooperatoi (= spolupracovnci). Uitelsk ad na
kolch vykonvaj bu fari a kaplani sami, nebo zvltn kn zvan
katechetov. Rzn stupn crkevnch dstojenstv dohromady nazvme
hierarchii (=svatovldou).
Nauen. Mj vdycky ve velik uctivosti svatho Otce, papee, a spojen
s nm biskupy a knze, a ochotn jich poslouchej; nebo o apotolech a jejich
nstupcch plat slova Pn: Kdo vs sly, mne sly; a kdo vmi pohrd,
mnou pohrd. (Luk. 10, 16.)
2. O znmkch crkve.
206. Je-li vce ne jedna prav crkev?
Prav crkev je toliko jedna, protoe J e Kristus toliko
jednu crkev zaloil.
J eliko pravda jest jen jedna, mohl Kristus, vn Pravda, hlsati toliko jen
jednu vru a zaloiti toliko jednu crkev, nebo rozlin crkve by rzn uen
hlsaly. Kristus mluv toliko o jedn crkvi. Proto me bti toliko jedna prav
crkev. Ale mnoh spolenosti nboensk vydvaj se za crkev pravou.
Chceme-li dojti spasen, musme poznati, kter z nich jest opravdu crkv
pravou.
323
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
207. Po em poznvme pravou crkev Kristovu?
Pravou crkev, Kristovu poznvme po znmkch, je dal
Kristus sv crkvi.
Znmka jest vlastnost nebo zvltnost, kterou se njak vc od ostatnch
li a dle n urit poznna bv. Na p. prav drahokam m urit vlastnosti,
dle nich jej od falenho najisto rozeznati meme.
208. Kter hlavn znmky dal Kristus sv crkvi?
Kristus dal sv crkvi tyto hlavn znmky: m bti:
1. jedna,
2. svat,
3. katolick neb obecn,
4. apotolsk.
Kde nkter z tchto znmek chyb, tam prav crkev bti neme. Prav
crkev mus bt:
1. jedna, tj. sjednocen, ili mus tvoiti jednotn celek. Kristus Pn
pirovnv crkev k vcem vnitrn sjednocenm, na p. k i, mstu, rv,
a modl se za sjednocenost vcch (aby vichni jedno byli). Dle slov Pn
kad krlovstv proti sob rozdlen zpustne a dm na dm padne (Luk.
11, 17.). Plat-li to o kad i, ano o kad sebe men spolenosti, plat to
zajist tm vce o crkvi, kter m roziti se po celm svt. Prav crkev m
bti tedy jednotna co do vry, co do obti a svtost a co do vldy. lenov
prav crkve Kristovy jsou sjednoceni tm, e tut vru vyznvaj, tyt
svtosti pijmaj a te nejvy hlav poddni jsou.
2. svat, nebo zaloena jest Kristem, jen jest Bh nejv svat. Psmo sv.
prav: Kristus miloval crkev a vydal sebe samho za ni, aby ji posvtil, aby
byla svat a neposkvrnn (Ef. 5, 26. 27.). Svatost crkve poznati lze hlavn
ze svatho uen a z ctnostnho a svatho ivota pslunk jejch.
3. katolick (z ec. kath holon = po celm, rozumj: ton kosmon = svt)
neb obecn, a to co do asu, tj. mus trvati od Krista bez petren neustle,
i co do prostoru, tj. nesm uritou zem bti obmezena, nbr mus po celm
svt bti rozena. Nen vak poteb, aby skuten vichni lid celho svta
byli jejmi leny; posta, je-li zpsobil, aby rozila se po vem svt
a vnik-li postupn do vech konin svta. e obecnost jest znmkou prav
crkve Kristovy, jest patrno ze slov Pn: Ute vecky nrody aj j s vmi
jsem po vecky dny a do skonn svta.
324
Antonn Podlaha
4. apotolsk. Jen ta crkev me bti pravou crkv, je pochz od
apotol, tj. m uen, kter apotol hlsali a svm nstupcm zanechali,
a je m pedstaven, kte neperuenou posloupnost moc svou pijali od sv.
apotol.
209. Kter crkev m tyry hlavn znmky crkve
Kristovy?
tyry hlavn znmky crkve Kristovy m toliko crkev
msko-katolick.
Vem ostatnm spolenostem nboenskm chyb bu vecky, anebo
aspo nkter znmky.
210. Po em poznvme, e crkev msko-katolick jest
jedna?
e crkev msko-katolick jest jedna, poznvme po tom:
1. e m jednu spolenou nejvy hlavu;
2. e jej dov jedno uen vyznvaj a jednch svtost
uvaj.
Vc katolick crkve poslouchaj svch biskupv a biskupov s vcmi
poddni jsou papei jakoto jedn nejvy hlav vech. Jednu spolenou
nejvy hlavu nem dn jin crkev. Rozkolnick crkev vchodn jest
rozttna na nkolik st (crkev eck, rusk a j.) a m nkolik hlav.
Evangelick crkve nemaj nidn spolen nejvy hlavy; zakladatel jich
odevzdali nejvy moc panovnkm svtskm; kolik tedy mocn svtskch,
tolik hlav. dov crkve katolick vyznvaj jedno uen. Jednot tto nevad
rzn mnn o vcech, je crkvi rozhodnuta dosud nejsou, a v nich crkev
vcm volnost ponechv. V crkvch nekatolickch nen shody ani
v nejpodstatnjch vcech vry. dov crkve katolick uvaj jednch
svtost. Na vech mstech svta katolickho t ob nekrvav se slav
a vude tyt svtosti se udluj. V crkvch nekatolickch nen jednotnosti ani
v obti ani ve svtostech.
211. Po em poznvme, e crkev msko-katolick je
svat?
e crkev msko-katolick je svat, poznvme po tom:
325
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
1. e jej uen je svat;
2. e vede dy sv ke svatosti a to prostedky svrchovan
innmi, zvlt svatmi svtostmi;
3. e jsou v n vdycky svat, o jejichto svatosti i zzraky
svd.
Crkev katolick niemu neu, co by bylo hno a Boha nedstojno. d
od svch d nejen vru, nbr i ivot podle vry. Vybz je, aby nepestvali
na plnn zkon, nbr aby plnnm rad oddvali se ivotu dokonalejmu.
K ctnostnmu ivotu podv jim vborn prostedky, jimi milosti Bo
v pehojn me mohou nabti. Svatos katolick crkve jev se tm, e mezi
dy jejmi jest nesetn mnostv svtc. Ve vech dobch jejho trvn, za
dob apotolskch i v dob nejnovj, ili a ij v n lid, jejich svatost
dosvduj nejen ti, kdo je znali, nbr i sm Bh, jen zzraky je oslavil.
Crkve nekatolick uenm svm dy sv k svatosti nevedou, nbr spe od
svatosti je odvracej. Na p. Lutherova zsada he staten, v statenji
nen zajist povzbuzenm k ivotu ctnostnmu. V crkvch nekatolickch byli
a jsou sice nkte jednotlivci dle sv vry zbon a poctiv, ale dnho z nich
Bh jako svatho neoznail.
212. Po em poznvme, e crkev msko-katolick jest
obecn?
e crkev msko-katolick jest obecn, poznvme po
tom:
1. e od asu Jee Krista po vecky doby trv;
2. e je zpsobil, pojmouti v sebe vecky lidi a nrody,
a e se o to tak piiuje;
3. e jest rozena po vech dlech svta a ustavin dle
se roziuje.
Crkev msko-katolick jest obecn co do asu: trv bez pestn od Jee
Krista po vecky asy a do naich dn. Vechny jin kesansk spolenosti
nboensk vznikly teprve dlouho po Kr. P. odlouenm se od crkve m.-kat.
Kdeto crkev m.-kat. trv ji bezmla 1900 let, vznikly crkve ecko-rusk
teprve ped 1000 lety a spolenosti protestantsk teprve ped 380 lety. Uen
crkve m.-kat. hod se vechnm nrodm celho svta bez rozdlu. Jest
rozena po vem svt: nen nroda, v nm by nemla vyznavav. Ji za
326
Antonn Podlaha
as apotolskch zaujala vechen obor tehdejho mskho svta. A
pamtlivou jsouc posln svho neustle vysl posly vry (=missione) ke
vem nrodm. Ubylo-li v nkter dob crkvi msko-katolick vcch tm,
e pemnoz od ni odpadli, nebyla v jinch koninch nhradou mnohem vce
vyznava novch. Kdy na p. v Nmecku a v severnch zemch evropskch
silm tzv. reformtor cel nrodov od crkve kat. se odlouili, rozila se
crkev tm utenji v jinch, tehd nov objevench koninch svta,
zejmna v Americe. Potem d svch pevyuje crkev katolick (240
million) vekery ostatn kesansk spolenosti nboensk (protestant,
kte vak ve 200 rznch mench spolenost se dl, jest celkem 134 mil.,
rozkolnickch kesan vchodnch, kte v 8 spolenost se dl, jest 91
million). Vech kesan celkem jest 465 mill.; id 7 mil., mohamedn
177, pohan 800 mil. Celkem jest obyvatel na zemi as 1449 mil. Kesan
jest tedy as
1
/
3
veho obyvatelstva na zemi, katolk
1
/
6
. Avak dn jin
crkev nem dy sv ve vech nrodech celho svta, le toliko jen crkev
msko-katolick
213. Po em poznvme, e crkev msko-katolick jest
apotolsk?
e crkev msko-katolick jest apotolsk, poznvme po
tom:
1. e jej pedstaven, pape a biskupov, dnmi jsou
nstupci svatch apotolv;
2. e u tomu, emu uili apotolov;
3. e udluje tyt svtosti, kter udleli apotolov.
Pape jest dnm nstupcem sv. Petra, biskupov pak dnmi nstupci
sv. apotol, nebo na papee i na biskupy pechzela zpsobem dnm moc
jejich pedchdcv. Nepetrit posloupnost pape a biskup jest takka
rodokmenem kat. crkve. Takovouto nepetritou posloupnost neme dn
jin nboensk spolenost kesansk se vykzati. Crkev msko-katolick
v niem neodchlila se od snahy sv. apotol, kdeto vekery ostatn
spolenosti kesansk od n ve mnohch vcech se odchlily. Tyt svtosti,
kter udleli apotolov, dosavad nleitm zpsobem toliko v crkvi m.-
kat. se udluj, kdeto jin kesansk spolenosti nboensk nkter z nich
vbec zavrhly.
327
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
214. Co jde z toho, e jedin crkev msko-katolick
m hlavn znmky crkve Kristovy?
Z toho, e jedin crkev msko-katolick m hlavn
znmky crkve Kristovy, jde, e ona jedin je pravou, od
J ee Krista zaloenou crkvi.
Nauen. Dkuj Bohu, e jsi dtkem crkve prav, a modli se asto za
obrcen bludav a nevrcv!
3. O kolu crkve.
215. K emu zaloil Je Kristus crkev?
J e Kristus zaloil crkev, aby vedla lidi k vnmu
spasen.
Kristus utrpenm svm a smrt svou zaslouil vem lidem vn spasen.
Aby vak jednotliv lid skuten spsy doli, mus vedeni bti k tomu, kterak
si maj ponati, aby ovoce zsluh Kristovch sob zskali. A k tomu zaloil
Kristus Pn crkev.
216. Kterak vede crkev lidi k vnmu spasen?
Crkev vede lidi k vnmu spasen tm, e vykonv
s pomoc Bo troj ad Jee Krista: uitelsk, knsk
a krlovsk.
217. Kterak vykonv crkev uitelsk ad Jee
Krista?
Uitelsk ad Jee Krista vykonv crkev tm, e uen
Jee Krista stle isto a neporueno zachovv, hls
a vykld.
Crkev uc (= pape a biskupov) bd nad tm, aby uen Jee Krista
dnm bludem nebylo zkaleno, aby na nm nic nebylo mnno, nic k nmu
pidno ani nco od nho ubrno. Toto ist a neporuen uen hls, tj.
oznamuje lidem, emu Je Kristus skuten uil. Jeliko pak nkter nauky
328
Antonn Podlaha
vry obmezen rozum tko a nesnadno chpe, vykld je crkev, tj. oznamuje
vcm, kterak t neb on pravd rozumti maj.
218. Kter dar udlil Je Kristus crkvi, aby mohla
vykonvati jeho ad uitelsk?
Aby crkev mohla vykonvati ad jeho uitelsk, udlil j
J e Kristus dar neomylnosti, tak e v uen o ve a mravech
neme se mliti.
Proto nazv sv. Pavel crkev sloupem a utvrzenm pravdy (1. k Tim. 3,
15). J ako sloupy podpraj celou stavbu, aby nerozpadla se v ssutiny, tak
crkev jest nutnou podporou uen o ve a mravech, aby v nm odchylka
njak a tud neblah zmatek nenastal. M-li crkev Boskou pravdu vdy
zachovati neporuenou, jest nezbytno, aby obdaena byla neomylnost, nebo
toliko neomyln uitelsk ad me s jistotou ci, co pravda jest a co blud.
219. Odkud vme, e Je Kristus udlil crkvi dar
neomylnosti?
e Je Kristus udlil crkvi dar neomylnosti, vme ze
slov, jimi pislbil crkvi ustavinou pomoc svou a pomoc
Ducha svatho.
220. Ktermi slovy pislbil Je Kristus crkvi
ustavinou pomoc?
Ustavinou pomoc pislbil Je Kristus crkvi tmito
slovy: A aj, j s vmi jsem po vecky dny a do skonn
svta (Mat. 28, 20.) J prositi budu Otce, a jinho
Utitele d vm, aby s vmi zstval na vky, Ducha
pravdy. (J an 14, 16. 17.)
J e-li Kristus Pn neustle s tmi, kdo vykonvaj v crkvi ad uitelsk,
pak zajist jest crkev neomyln; neme Kristus dopustiti, aby upadla
v blud. A zstv-li Duch pravdy s nstupci sv. apotol po vechny doby,
nen mono, aby kdy prav crkev Kristova od pravdy mohla se odchliti.
329
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
221. Komu pslu dar neomylnosti?
Dar neomylnosti pslu:
1. papei spolu s biskupy;
2. tak papei sammu, kdy jako nejvy uitel a past
o ve a mravech pro celou crkev in rozhodnut.
Biskupov spojen s papeem, a jsou na jednom mst shromdni nebo
po vem svt rozptleni, maj jakoto celek dar neomylnosti. Shromd-li se
biskupov z celho svta, byve papeem k tomu vyzvni, na msto jedno, aby
o vcech vry nebo mrav rozhodli, kme, e seli se na obecnm snmu
crkevnm. Nen ovem nutno ani mono, aby biskupov celho svta vichni
do jednoho se dostavili. Snm crkevn d pape bu sm osobn nebo skrze
zstupce sv. Nlezy snmu obecnho, byly-li papeem potvrzeny, jsou
neomylny.
Pape sm jest neomyln, kdy:
1. jde o vci vry a mrav se tkajc; nen tedy neomyln v oboru vdn
lidskho.
2. in-li o vcech vry a mrav rozhodnut; nen tedy neomyln, pron-li
o vcech tch pouze soukrom sv mnn,
3. in-li o vcech vry a mrav rozhodnut jako nejvy uitel a past;
nen tedy neomyln jakoto osoba soukrom, a
4. prohls-li, e rozhodnut jeho pro celou crkev jest zvazn.
222. Odkud vme, e dar neomylnosti pslu tak
papei sammu?
e dar neomylnosti pslu tak papei sammu, vme ze
slov, kter promluvil Pn J e k Petrovi a jeho nstupcm:
Ty jsi Petr (to jest skla), na t skle vzdlm crkev svou,
a brny pekeln j nepemohou. (Mat. 16, 18.) J jsem
prosil za tebe, aby nezahynula vra tv, a ty nkdy, obrt se,
potvrzuj brat svch. (Luk. 22, 32.) Pasi bernky m.
Pasi ovce m. (J an 21, 15. 17.)
J ako budova na skle bezpen spov, tak m na sv. Petru a nstupcch
jeho, mskch papech, crkev spovati jakoto na bezpenm zkladu,
a tm nabti pevnosti nerozborn. To vak jen tehdy jest mono, byl-li sv. Petr
330
Antonn Podlaha
a po nm vichni nstupcov jeho obdaeni darem neomylnosti ve vcech vry
a mrav.
Kristus Pn za sv. Petra se modlil, aby nejen zachoval sob vdy vru
pevnou a pravou, nbr i, aby brat svch ve ve utvrzovati mohl. Kdyby sv.
Petr a nstupcov jeho nebyli neomylni, nebyla by bvala modlitba Pn
vyslyena, co vak naprosto nen mono.
Sv. Petru a tud i vem jeho nstupcm svil Kristus Pn vrchn ad
pastsk. patn vak byl by past, kter sm bloud i stdo sv na bludn
cesty by zavedl! Nutno tedy, aby sv. Petr a nstupcov jeho nemohli v blud
upadnouti, jde-li o vru nebo mravy.
Rovn i stn podn pisuzuje papei neomylnost. Sv. Irenaeus ( 202)
prav, e nutno jest, aby kad crkev tj. vichni vc s mskou crkv se
shodovali. Sv. Cyprian d, e blud ku msk crkvi pstupu nem. Sv.
Augustin zvolal, kdy msk stolice zavrhla bludy Pelagiovy: m
promluvil, pe skonena jest, k by konec vzal i blud! Obecn snmov
crkevn nejednou vslovn uznali neomylnost papeovu. Tak na p. druh
snm lyonsk r. 1274 prav, e crkvi msk pslu hjiti kesansk pravdy
a rozhodovati o sporech vry. Snm florentinsk nazv papee otcem
a uitelem vech vcch. Konen snm vatiknsk r. 1870 dvn uen
o papeov neomylnosti slavn prohlsil za lnek vry.
I bludai bezdn dosvduj neomylnos stolice apotolsk, dajce
v m za potvrzen svch blud, na p. bludu svmu nakloniti hledl Marcion
papee Aniceta, Satelius Zephyrina, Nestorius Coelestina, Eutyches Lva
Velikho, Sergius Honoria.
223. Kterak vykonv crkev knsk ad Jee
Krista?
Knsk ad Jee Krista vykonv crkev tm, e kon
ob me svat a udluje svtosti, e svt a ehn a za
vecky lidi se modl.
224. Kterak vykonv crkev krlovsk ad Jee
Krista?
Krlovsk ad Jee Krista vykonv crkev tm, e
vecky vc k bohumilmu ivotu pidruje, dv zkony
a pikzn, soud a trest.
331
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
225. Kter jsou hlavn tresty crkevn?
Hlavn tresty crkevn jsou:
1. odepen svatch svtost;
2. vyobcovn z crkve (exkommunikace), kterm
vyobcovan pozbv vech milost a veho poehnn crkve
svat;
3. odepen crkevnho pohbu.
Veejnm hnkm, kte pohorliv ivot vedou, odpr se svtost
oltn, dokud dan pohoren nenaprav.
Jako kad jin spolenost m i crkev moc vylouiti ze svho stedu leny,
kte okzali se bti nehodnmi. Vyobcovn z crkve slove tak jinak
klatba. Jest to nejvt z trest crkevnch a ukld se za provinn velice
tk. Prvo exkommunikace maj pape (v cel crkvi) a biskupov (v
diecsi).
Crkevn poheb odpr se na p. tm, kte od vry odpadli, tm, kte
souboj podnikli a na mst souboje samm zemeli; dle zejmm hnkm,
kte nekajcn zemeli; tm, kdo v manelstv pouze obansky platnm ili;
samovrahm, o nich najisto se v neb soud, e v stavu petnm a pi
zdravm rozumu na ivot svj shli aj.
226. Kter povinnosti mme k crkvi?
K crkvi mme tyto povinnosti: mme k n nleeti, viti,
emu u, a konati, co pikazuje.
Nen nikomu na vli ponechno, chce-li k crkvi nleeti ili nic, nbr
kad lovk ve svdom svm jest vzn bti dem crkve.
Jsme povinni viti, emu crkev u a konati, co pikazuje; pravil Kristus
Pn: Kdo vs sly, mne sly; a kdo vmi pohrd, mnou pohrd; kdo pak
mnou pohrd, pohrd tm, jen mne poslal. (Luk. 10, 16.) J estlie pak ani
crkve neuposlechne, budi tob jako pohan a publikn. (Mat. 18, 17)
227. Me-li bti spasen, kdo nenle k crkvi
katolick?
Kdo vlastn vinou nenle k crkvi katolick, neme bti
spasen, protoe Pn J e jedinou crkev katolickou ustanovil
332
Antonn Podlaha
za dn prostedek, skrze kter maj lid vedeni bti ku
spasen.
Kad lovk, jak ji v ot. 226. bylo eeno, jest povinen bti dem crkve
katolick. Nebo Kristus Pn crkev ustanovil za dn prostedek k dosaen
spsy. Me sice lovk z obzvltn milosti Bo tak mimodnmi
prostedky spsy dojti, avak nikoliv tak snadno, jako skrze crkev. Ten vak,
kdo vlastn svou vinou, vda o tom dobe e do crkve katolick vstoupiti m,
pece se dem jejm nestane, neme doufati, e by mimodnm njakm
prostedkem spsy doel.
228. Jak se nazv crkev katolick, protoe podle
ustanoven Jee Krista jedin jest dnm
prostedkem, skrze kter maj lid vedeni bti ku
spasen?
Crkev katolick nazv se proto, e podle ustanoven
Jee Krista jest jedin dnm prostedkem, skrze kter
maj lid vedeni bti ku spasen, crkv samospasitelnou.
Z toho, e crkev jest samospasiteln, neplyne, e ten, kdo jest dem jejm,
spasen skuten dojde, a e vichni ti, kdo k n nenleej, spaseni nedojdou.
Jen ten d samospasiteln crkve skuten spasen dojde, jen crkve jest
posluen a kon, co mu pikazuje. Ne kad, kdo mi k: Pane, Pane, vejde
do krlovstv nebeskho: ale kdo in vli Otce mho, kter v nebesch jest,
ten vejde do krlovstv nebeskho. (Mat. 7, 21).
229. Me-li bti spasen, kdo bez vlastn viny nenle
k crkvi katolick?
Kdo bez vlastn viny nenle k crkvi katolick, me sice
bti spasen zpsobem mimodnm, hled-li upmn pravdy
a kon-li svdomit vli Bo, jak ji poznv; nedostv se
mu vak mnoho prostedk, by snze a jistji spasen doel.
Co stane se s dtkami jinch kesanskch vyznni nekatolickch
(protestantskch aj.), je zemrou hned po ktu? Jdou rovnou do nebes,
ponvad umraj v milosti posvcujc. Nebo kest, a udlen jest
333
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
protestantem nebo katolkem, in lovka dem jedin, prav, Kristem
zaloen, zkrtka: katolick crkve.
A co dospl nekatolit kesan (na p. protestanti)? Jestli-e nikdy
nespchali tkho hchu, jsou v stejnm pomru s dtmi protestantskmi, tj.
pijdou do nebe, jeto ktem svm stali se dy crkve katolick a samovoln
hchem nikdy od ni se neodtrhli.
Co vak stane se s nekatolickm kesanem (nap. protestantem), jen
spchal njak tk hch? Takov mus pijati svtost pokn, aby ztracen
milosti opt nabti mohl. Je-li mu to nemono, (na p. nev-li o tom bez sv
viny, e zpovdati se m) pak pipraven jest jist o nejjistj prostedek do
nebe; ale nebe nen mu proto jet uzaveno; ltost dokonalou, tj. ltost, je
vychz z pohnutky nejvy, z ist lsky k Bohu, ni se i bez pijet svtosti
pokn hch a vrac milost posvcujc, kdeto se svtost pokn sta i mn
dokonal pohnutky, na p. nadje blaenosti nebesk a strach ped peklem.
Ne, co stane se s dosplmi, kte poktni nebyli (tedy s pohany) a tce
heili? Jsou na tom prv tak, jako oni protestant, kte po ktu tce heili.
Mus vzbuditi dokonalou ltost. Ltost tato nahrazuje jim kest, jako
protestantm nahrazuje svtost pokn; sluje proto ktem dosti. Mimo to
mohou pijati kest i muenickou smrt, tak zvan kest krve; kest dosti
i kest krve in t dy crkve katolick, udl milost posvcujc a otvr
nebesa.
Co oekvati mohou dle oni dospl, kte sice dnm z tohoto trojho
ktu poktni nebyli, ale nikdy tce neheili? Konaj li, se jejich sly jsou,
dojdou jist vry a crkve (aspo v irm smyslu) a doshnou nebes. Bh
nenech jich bez pomoci, a kdyby andla s vin nebeskch poslati ml (jak
prav sv. Tom Akv.), zjev jim jist pravou cestu. Djiny missi vypravuj
v t pin vci pmo neuviteln. Vnitnm hlasem bvali asto i starci,
ped svou smrt, daleko od svho domova vedeni, a nalezli missione a
u nich vru Kristovu.
Konen, co stane se s dtmi, je zemely bez ktu? J isto jest, e
o vnou blaenost pily, e nebe, paten na tv Bo nedoshnou. Jisto jest
t, e ztrta tato m povahu trestu, podobn jako ztrta lechtictv jest trestem
pro potomstvo zloince, jen pro sebe a sv potomstvo lechtictv byl zbaven.
Nen ale jisto, zda mimo tuto ztrtu nadpirozen blaenosti trp jet njak
jin tresty, na p. tlesn, i zda jaksi pirozen blaenosti povaj.
334
Antonn Podlaha
230. Sta-li, toliko zevn k crkvi nleeti?
Toliko zevn k crkvi nleeti nesta, nbr teba jest,
abychom s n tak vnitn spojeni byli: ivou vrou, vrnou
poslunost a vrouc lskou.
Jsou katolci, kte k crkvi nleej toliko zevn, tj. dle jmna jen. Ktem
svatm byli sice pijati za dy crkve, ale povinnosti, je crkev dm svm
ukld, plniti necht. Nejen e nein nieho na povznesen crkve, ale
nezdka o n i pohrdav mluvvaj, anebo, byla-li, utrhanm jazykem
napadena, mlvaj. Takovmi leny crkve ovem bti nemme, nbr mme
crkev jako matku svou milovati, jej cti hjiti, j poslunost prokazovati
a slovem i skutkem dvati na jevo vru svou v bosk pvod crkve.
Nauen. Cti a miluj crkev jako matku svou, nebo nikdo neme mti
Boha za otce, kdo nem crkve za matku. (Sv. Cyprian.) Mj astenstv
v jejch radostech i utrpench; konej svdomit jej pikzn a nazen; pilni
upmn k svatmu Otci a k biskupm a i se vbec, jak v soukromm tak
i veejnm ivot, jenom zsadami katolickmi! Jen tak bude pravm
katolkem.
4. O obcovn svatch.
Obcovnm svatch rozumme vzjemn spojen svatch.
231. Kdo nle k obcovn svatch?
K obcovn svatch nleej:
1. pravovc na zemi nebo crkev bojujc;
2. svat v nebi nebo crkev vtzn;
3. due v oistci nebo crkev trpc.
K vzjemnmu spojen svatch nleej:
1. vichni pravovc, tj. katolit kesan, kte dosud na zemi ij.
Ponvad jet sob jisti nejsou konenou spsou svou a bojovati mus proti
neptelm due sv: blu, svtu a tlu, nazvme je crkv bojujc.
Bojovn jest ivot lovka na zemi (Job. 7, 1).
2. svat v nebi, kte ji boj s nepteli sv spsy vtzn dobojovali a
z vtzstv svho vn se raduj; nazvme je tud crkv vtznou.
335
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
3. Due v oistci dokonily sice ji zpas pozemsk, avak z vtzstv
svho jet radovati se nemohou, jeliko vytrpti mus dve asn tresty, jich
v pozemskm ivot neodpykaly. Nazvme je crkv trpc.
Crkev bojujc, vtzn a trpc nejsou vak ti rzn crkve, nbr jest to
jedna jedin crkev, jej lenov vak ve tech rozlinch pomrech se
nalzaj. Podobaj se vojsku, jeho jedna st s neptelem jet bojuje, druh
st v boji byvi ranna bolesti trp a tet st nad dobytm vtzstvm se
raduje.
232. Pro jmenujeme obcovn crkve bojujc, vtzn
a trpc obcovan svatch?
Obcovn crkve bojujc, vtzn a trpc jmenujeme
obcovn svatch, protoe vichni dov tohoto obcovn
na ktu sv. byli posvceni a ke svtosti povolni, mnoz pak
z nich u dokonal svatosti dospli.
Vichni dov tohoto obcovn posvceni jsou ktem sv. (nebo aspo
ktem touhy nebo krve): Obmyti jste, posvceni jste (1 Kor. 6, 11).
Vichni povolni jsou k svatosti tj. ktem svatm nejen pijali na sebe
povinnost, e snaiti se budou svatmi v nebi se stti, nbr byla jim dna
i monost, aby jimi skuten se stali. Vle Bo jest posvcen vae (I.
Thess 4, 3).
Mnoz z d tohoto obcovn u dokonal svatosti dospli, toti svat,
anebo v nebi za njak as jist dospj (due v oistci).
233. V em zle obcovn svatch?
Obcovn svatch zle v tom:
1. e jsou vichni mezi sebou co nejeji spojeni jako
dov jednoho tla, jeho hlavou jest Kristus;
2. e jsou vichni astni duchovnch statk tohoto
obcovn; jeho milost a zsluh, jeho modliteb a dobrch
skutkv.
Vichni, kdo k obcovn svatch nleej, tvo dohromady jedno
duchovn tlo, jeho dy jsou, a jeho hlavou jest Kristus. J ednm duchem
jsme vichni k jednomu tlu poktni (I. Kor. 12, 13). J ako v jednom tle
mnoh dy mme tak jsme mnoz jedno tlo v Krista (K m. 12, 4, 5).
336
Antonn Podlaha
Jako dy hmotnho tla co nejeji spolu jsou spojeny a astny jsou zdrav
a blaha dv ostatnch, tak i dov obcovn svatch jsou v tsnm spojen
vzjemnm a maj astenstv na milostech a zsluhch dv jinch. Co jeden
i jednotlivec dobrho uin, prospv vechnm ostatnm, a co vichni dobrho
in nebo maj, prospv kadmu jednotlivci. Hlava jest d tla nejhlavnj,
bez n by ostatn dov byli mrtvi. Hlavou obcovn svatch jest Kristus Pn;
jm dostv se vechnm dm hojnch milost: crkvi bojujc milost
k vtznmu boji, crkv trpc tcha a leva v bolestech, crkvi vtzn vn
blaenost.
234. V em zle obcovn vcch na zemi?
Obcovn vcch na zemi zle v tom, e vichni jsou
astni obti me svat, modlitby a jinch dobrch skutk
veker crkve.
Kadho dne kon se v crkvi nessln mnostv skutkv zbonost,
sebezaprn a lsky blensk, z jich zslunosti vechnm dm crkve
plyne prospch duchovn. Crkev vysl neustle skrze sluebnky sv, knze
a eholnky, vrouc prosby k nebesm. Z toho patrna dleitost zejmna dv
mniskch (klter), jeliko vekery skutky kajc, vekera odkn, vekery
posty a modlitby vechnm kesanm jsou na prospch. Z obcovn vcch
na zemi mme tedy mnoho duchovnho uitku; mme se tedy tak sami
piiniti, abychom dobrmi skutky svmi nejen sob samm, nbr i ostatnm
spoludm crkve bojujc prospli. Hnci zbavuj se sice sami vlastn vinou
svou, jakoto odumel dov mnohch milost z obcovn vcch na zemi
plynoucch, nicmn i jim, ponvad nepestvaj bti dy crkve, dostv se
na pmluvu ostatnch len od Boha milosti potebn k tomu, aby se obrtili
a pokn inili.
235. V em zle nae obcovn se svatmi v nebi?
Nae obcovn se svatmi v nebi zle v tom, e svat
ctme a vzvme, svat pak e za ns u Boha pros.
(Slavnost vech svatch.)
Ctme svat, tj. prokazujeme jim ctu, kter jim jakoto ptelm bom
nle, a vzvme je, tj. volme k nim o pomoc a dme je, aby za ns u Boha
prosili, co oni tak skuten in. e svat za ns pros, vme z Psma sv. J uda
Makkabejsk posilnn byl v noci ped bitvou, kterou, maje 3000 mu, svsti
337
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
ml s ohromnm vojskem syrskm, nsledujcm vidnm ve snch: spatil
zesnulho veleknze Onie, kterak za lid svj se modl. Potom spatil jinho
mue, jen skvouc z byl obklopen. Oni pravil: Ten, jest, kter se
mnoho modl za lid a za vecko msto svat, Jeremi, prorok Bo. (II.
Mach. 15, 14.)
Tak zsluhy svatch, jich sob za ivota svho zskali, prospvaj nm
neustle k naemu spasen: udluje, nm Bh proto tolik milost, e jsme
pteli a bratry svatch v nebi. Lid israelsk astokrte doel u Boha slitovn
pro zsluhy Abrahama, Iska a J akuba. A kolik milost dostv se nm skrze
pmluvu a zsluhy P. Marie! Kterak dovdaj se svat o naich prosbch?
Nejsou sice vevdouc, ale patce na Boha vid takka v zrcadle ve, co se
jich tk a co jim Bh sdliti chce.
V pmluvu a ochranu svatch vdy vc pevn vili. O ve tto svd
prastar npisy v katakombch mskch, v nich svat za pmluvu se vzvaj.
Kadho dne uvd nm crkev na pam, jednoho nebo vce svatch,
abychom dili se vzorem jejich a k nim s dvrou o pomoc se obraceli.
Dne 1. listopadu kon crkev spolenou slavnost vech svatch a svtic Boch. J i ve IV.
stolet konali vchodn kesan na 1. nedli po sv. Duchu spolen svtek ke cti vech svatch
muenkv a ostatnch svatch. V zpadn crkvi zavedl tento svtek pape Bonifc IV. na
zatku VII. stolet. Daroval mu csa Fokas pohansk chrm, pantheon zvan, jen byl
vem pohanskm bohm vnovn. Pemniv jej na kesansk zasvtil jej blahosl. Rodice
Bo a sv. muenkm a ustanovil zvltn svtek k jich spolen mu uctn. Veobecn rozen
byl vak svtek ten teprve v IX. stolet. Pedmtem jeho jest uctn a oslaven vech svatch
Pn. Slavnost tou chce crkev vcm zrove poskytnouti pleitosti ku vzvn vech
svatch, by mohli t plnho uitku z obcovn se vemi svatmi dojti. Pohledem na tak
peetnou, nepehlednou adu svatch vech stav, vkv a nrod povzbuzuj se konen
vc co nejmocnji, by staten jich nsledovali a vrn setrvali v boji za korunu spravedlnosti
a blaenosti vn.
236. V em zle nae obcovn s duemi v oistci?
Nae obcovn s duemi v oistci zle v tom, e dum
v oistci modlitbou a dobrmi skutky odpustky a zvlt
obt me svat pomhme, ony pak e za ns, jak doufme,
u Boha pros.
(Slavnost duiek.)
Modlitbou a dobrmi skutky, odpustky a zvlt obt me sv. meme na
Bohu doshnouti toho, aby utrpen du v oistci zkrtil nebo ulevil. Jeliko
me sv. jest k tomu prostedkem nejinnjm, slou se za dui zemelho
me zvan proto zdun (latinsky requiem = odpoinut dle
338
Antonn Podlaha
potench slov me t: Odpoinut vn dej jim Pane!) Pi kad mi
svat modl se knz za zemel (tzv. memento defunctorum).
e modlitbou a dobrmi skutky meme dum zemelch prospti, vysvt
z Psma sv., kde se prav: Svat a spasiteln jest smlen, za mrtv se
modliti, aby od hch (= trest za hchy) zprotni byli. (II. Mach. 12, 46.)
Slova ta tkaj se tto udlosti: Pihodilo se jednou, e Judas zvtziv nad
Gorgiem, syrskm sprvcem zem Idumejsk, piel druhho dne se svmi,
aby pochoval tla padlch. I nalezli pod svrchnmi aty zabitch kusy
z obtnch dar modlskch, kter brti zkon idm zabraoval. I bylo
vechnm zejmo, e pro tu pinu padli. I modlili se, aby to provinn, kter
se stalo, v zapomenut dno bylo. Judas pak uiniv sbrku, poslal 12.000
drachem stbra do Jerusalma, aby tam obtovna byla obt za hchy
mrtvch.
Due v oistci je nazvme na dkaz lsky sv k nim: duiky (a
dodvme k tomu obyejn vrn, protoe Bohu vrny zstaly) splcej
nm, co dobrho jsme jim uinili tm, e za ns u Boha pros, ne-li v oistci,
tedy zajist ihned, jakmile do nebe jsou pijaty.
Hned po svtku vech svatch kon se (dne 2, listopadu) pamtka duiek. Nsleduje
pamtka ta hned po vech svatch, bychom tm ivji upamatovni byli na vzjemn spojen
mezi crkv bojujc, vtznou a trpc. Za tm elem kaj se po neporch o vech svatch
crkevn hodinky za zemel. Dne 2. listopadu z rna kon se kzan k povzbuzen vcch, by
modlili se za zemel. Po mi sv. jde obtujc knz k tumb i katafalku (= leen podobu rakve
majc), ern zastenmu a modl se pi nm modlitby za zemel, jako pi pohbu, vzvaje
tentokrte milosrdenstv Bo na vecky zemel. Mezi tm vykropuje a okuuje tumbu a pros
ku konci Hospodina, aby vem zemelm dal lehk odpoinut a svtlo vn by jim svtilo. Pak
se vede prvod na hbitov, kde konaj se modlitby za zemel a hroby jejich si pokropuj.
Tho dne i v svatveer jeho jest obyejem, e ozdobuj vc hroby svch milch ptel
a pbuznch vnci, kvtinami ap. a zapaluj na nich svtla. Obyej ten jest vznamn
a dojemn; znzoruj se jm iv prosby nae za zemel, by svtlo vn jim svtilo. Se
veobecnm smutkem toho dne jev soulad i proda podzimn padajcmi listy a sychravm
poasm, je ni vechen ivot rostlinn. To ns iv pamatuje na pomjejcnos veho
pozemskho a ns samch, ale i na mil zemel.
237. V em zle obcovn svatch v nebi s duemi
v oistci?
Obcovn svatch v nebi s duemi v oistci zle v tom,
e svat dum v oistci svou pmluvou u Boha pomhaj.
Proto modl se crkev ve mi za zemel: Boe, rozdavateli milosti
dobrotivos Tvou prosme, abys nae bratry kte z tohoto svta vykroili,
na orodovn nejblahoslavenj Panny Marie a vech Svatch vnho
blahoslavenstv astny uiniti ril.
339
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Nauen. Modleme se za sebe vespolek, abychom vichni spaseni byli (J ak.
5, 16.); porouejme se denn v pmluvy svatch Boch a pomhejme horliv
dum v oistci!
340
Antonn Podlaha
Dest lnek vry.
238. Jak zn dest lnek vry?
Dest lnek vry zn: Odputn hch.
239. emu u dest lnek vry?
Dest lnek vry u, e Je Kristus dal crkvi moc,
odpoutti hchy.
Kristus Pn uinil tak slovy: Pijmte Ducha svatho: kterm odpustte
hchy, odpoutj se jim; a kterm zadrte, zadrny jsou. (J an 20, 22.
23.) Toliko Bh sm me odpoutti hchy, tj. urky, je mu byly uinny.
J e Kristus dal tuto svoji moc crkvi sv. Tedy zpravidla jen v crkvi
katolick lze dojti odputn hch, a ovem Bh vjimen i tm, kdo bez
viny sv mimo crkev se nalzaj, hchy odpout.
240. Mohou-li vechny hchy bti odputny?
Vecky i nejt hchy mohou bti odputny, in-li
hnk prav pokn.
To vysvt ze slov Psma sv.: Budou-li hchov vai jako arlat, jako snh
zbleni budou, a budou-li erven jako ervec, jako vlna bl budou. (Is. 1,
18.) e i nejt hchy skuten byly odputny, toho pklady mme na
Davidovi, Marie Magdalsk, sv. Petrovi aj.
241. Kter zvltn prostedky ustanovil Je Kristus
na odputn hchv?
Je Kristus ustanovil na odputn hch tyto zvltn
prostedky: svtost ktu a svtost pokn.
Nauen. Doufej, synu, odpoutj se tob hchov tvoji; tak pravil
bosk Spasitel, kdy prodlval jet na zemi, k nejednomu hnku; ale
i tob plat tato potiteln slova, kdykoli svtost pokn hodn pijm.
341
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Jedenct lnek vry.
242. Jak zn jedenct lnek vry?
Jedenct lnek vry zn: Tla vzken.
243. emu u jedenct lnek vry?
Jedenct lnek vry u, e Je Kristus v den posledn
tlo nae vzks, to jest, dui opt s tlem spoj.
244. Pro vzks Je Kristus nae tlo?
Je Kristus vzks nae tlo:
1. aby i tlo bylo astno odmny nebo trestu, jako bylo za
iva astno dobrch anebo zlch skutkv;
2. aby vtzstv Jee Krista nad hchem a smrt bylo
pln.
O vzken tla prav Psmo sv.: Pichz hodina, v kterouto vickni,
kte v hrobch jsou, usly hlas Syna Boho; i pijdou, kte dobe inili, na
vzken ivota, kte pak zle inili, na vzken soudu. (J an 5, 28. 29.)
Hmota, z n tlo se skld, bude znovu oivena spojenm s podstatou
duchovou, s du. Bez vzken tla nemohlo by bti celkov nesmrtelnosti
pirozenosti lidsk, jeliko tlo jest vedle due podstatnou jej st. Spojen
due s tlem jest za ivota pozemskho takov, e na dobrch i zlch inech
podl berou ob podstaty. Jest tedy nutnou podmnkou k vykonn svrchovan
spravedlnosti co do odmny i trestu, aby ped soudcem objevila se due
s tlem zase spojen. Tlo jest pro lovka soust podstatnou k pln
blaenosti; hrza ped smrt, nepemoiteln odpor proti rozlouen due od
tla celek tvocch, zavraj v sob touhu po nesmrtelnosti celku, ba nutnost
jej. Le, kterak to mono, aby tlo bylo opt z mrtvch vzkeno? Namtaj
nkte proti tomu: po smrti jednohokadho lovka soustky, z nich tlo
jeho jest utvoeno, rozkldaj se, i navracuj se ve velik vr hmoty; stvaj se
zhy soust novch organism, rostlin i zvat, i mono tak tvrditi, e za
krtko ponou kolovati tak i v jinch tlech lidskch. Pi tomto nekonenm
rozptlen stic, je nleely tiscm bytost lidskch, kterak mono
pochopiti znovusestrojen tla jednohokadho lovka? A z tohoto vru
342
Antonn Podlaha
stic, kter vlastn podstata tlesn to jest, je vrcena bti m dui: zda tlo
dtsk, i jinosk, i tlo dosplho vku, i st, kdyt byla tolikerch a tak
plnch doznala promn? Tato nmitka jakkoliv na prvn pohled jest
okzal, pece vpravd jest dtinsk. m vce usiluj o to, aby j zjednali
vhu, m vce trvaj na neustlm kolobhu stic ivoucch, tm vce
usnaduj rozeen tto zhady, tm pochopitelnj in pravdu, e totonost
tla oivenho podstatou duchovou nikterak nezvis na totonosti soust
hmotnch. Zkladem totonosti tla lidskho jest jeho osobn a trval spojen
s jednou a tou du; tm zachovv se jeho totonos jakoto tla ivoucho
pes neustlou promnu stic, z nich se skld. Pro by mlo tlo
zmrtvchvstal bti totonjm s tlem smrti znienm, neli bylo tot tlo
totonm se samm sebou, v rznch dobch svho ivota pozemskho?
Crkev sv. nestanovila, v em pesn totonost tla zle. Pedmtem lnku
vry jest zmrtvchvstn lovka s vlastnm jeho tlem, jako byl prohlsil
tvrt snm Laternsk; krom toho vak zstv pole oteveno libovolnm
mnnm. I pak prvem by lze bylo ci, e vstaneme z mrtvch s vlastnmi tly
svmi, kdybychom nepodreli ani jedin z stic, z nich tlo nae ped smrti
se skldalo, jestlie by vak tlo z mrtvch vstal mlo tyt zvltnosti, je
kdysi od jinch je odrzovaly. Nenahlme vak, pro by vemohoucnosti
Bo bylo nesnadnjm navrtiti kadmu tlu vlastn jeho soustky neli
sloiti je na novo pomoc soust cizch.
Vru v tla vzken pekrsn vyjdil Job slovy: Vm, e Vykupitel mj
iv jest, a e v posledn den ze zem vstanu: a zase obleen budu k svou,
a v tle svm uzm Boha svho. Kterho uzm j sm, a oi m spat jej,
a ne jin: sloena jest nadje ta v lnu mm (J ob 19, 25-27).
Nadj na vzken tl tili se i brat Machabejt. Tet z nich, kdy
muitel toho od nho dali, ihned vyplazil jazyk, aby mu jej uzli a ochotn
vzthl ruce k muitelm svm, aby mu je usekli, ka: S nebe tyto vci mm,
ale pro zkon bo nevm jich sob nyn, ale nadji mm, e jich od Boha
zase dostanu (2. Mach. 7, 11).
e ped soudnou stolic Bo s vlastnmi tly svmi se dostavme, u sv.
Pavel, an d: Vickni my zajist ukzati se musme ped soudnou stolic
Kristovou, aby pijal jedenkad na tle vlastnm, jak inil, buto dobr,
nebo zl (II. Kor. 5, 10).
Vzkenm tl bude dokonno vtzstv Jee Krista nad hchem a smrt,
nebo hch jen tenkrte dokonale bude pemoen, jestlie nsledek jeho, smrt
pemoena bude. Byl lovk ped pdem i dle tla nesmrteln. Nle tedy
k plnmu vtzstv Kristovu, aby odlouen due od tla, smrt zpsoben,
pestalo vzkenm tl.
343
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
e Bh vemohoucnost svou tla nae vzksiti me, dokzal Kristus Pn
tm, e vzksil mldence Naimskho, dceru Jairovu, Lazara, jeho tlo tyi
dny v hrob odpovalo a ji zahnvalo, a poslze tm, e sm vlastn moc
svou z mrtvch vstal.
V prod vidme mnoh kazy, je nm znzoruj monost vzken tl
naich. Kadm rokem probouz se proda po dlouhm zimnm spnku
k novmu ivotu. Zrno v zem hozen vzkl a v bylinu vyrst. Housenka
zakukluje se a po celou zimu jako v rakvi bez hnut odpov; na jae vak
jako pestr motl z kukly sv vylz.
245. Vstanou-li vichni lid z mrtvch?
Vichni lid, dob i zl, vstanou z mrtvch.
(Crkevn poheb. Svcen hbitov. Svat pole.)
Kristus Pn pravil: Pichz hodina, v kterouto vickni, kte v hrobch
jsou, usly hlas Syna Boho (J an 5, 28.). A sv. apotol Pavel d: Vickni
zajist vstaneme z mrtvch (I. Kor. 15, 51.). I tla zlch budou vzkena, aby
zl i na tle svm vzali zaslouenou odplatu.
Protoe vekera tla budou vzkena, crkev s velikou uctivost je pochovv. Nejbli
pbuzn zatla zemelmu oi a sta, aby neml po smrti odpornho vzezen. Tlo pak umyj,
oblekou a polo do rakve. Tetho dne po smrti kon se poheb. Knz jde, obleen v roucho
smuten barvy, do domu zemelho. Zde zpv alm 129. je vyjaduje vzdechy a tuby due
zemelho a nadji jeho na milosrdenstv Bo. Po nm krop a okuuje knz rakev na vznam
pn svho a vcch, aby prosby jejich a dui zemelho vstupovaly k Hospodinu tak lib,
jako dm kadidla. Pak se modl, aby Hospodin dui zesnulho vazeb hchu milostiv sprostiti
a do rje nebeskho pijati ril. Na to vynej mrtvolu z domu v prvodu do kostela nebo hned
na hbitov; naped nesou k, znak to kesanskho pohbu a znamen vry a nadje zesnulho.
Pbuzn a jin nesou v prvodu tom hoc svce, znak vnho svtla, jehoto zemelmu
vroucn pej. Na rakvi bvaj pipevnny odznaky stavu zemelho (ornt, men kniha a kalich
u knze, vojensk at se zbran u vojna ap.), pak k a dv hoc svce, znak vry zesnulho
a ivota vnho. Za hlaholu zvon kr prvod ku pedu, pi em se zpv 50. alm kajc:
Smiluj se nade mnou Boe atd.
J est-li poheb slavn, nese se mrtvola do kostela a kon se zde pak (dopoledne) me sv. za
zemelho. Po n k knz u rakve prosby za zesnulho, aby mu Hospodin byl milosrdnm
soudcem. Zpvci odpovdaj na n tklivm zpvem libera, v nm pros za dui zesnulho,
aby ril ji Hospodin vysvoboditi od smrti vn v hrozn den soudu (srov. ot. 175 str. 290.).
Pak pokropuje knz a okuuje rakev, kon modlitbu za zemelho a prvod jde s rakv na
hbitov. U hrobu k knz potiteln slova Pn: J jsem vzken a ivot i kdo ve mne v,
nezeme, ale m ivot vn a j ho vzksm v den nejposlednj. Pak ehn opt rakev
a hrob svcenou vodou, okuovnm a modlitbou; po vrouc prosb za zemelho ukld se
tlesn schrnka due nesmrteln do hrobu, aby zde odpovala ke dni soudu. Na znamen toho
hzej ptomn hrst zem do hrobu kajce: Tlo navra se do zem, z n vzato, a duch
k Bohu, od nho byl vyel. Odpovej v pokoji!
344
Antonn Podlaha
Msto, kde tla zemelch do zem kladou, nazv se hbitov, v obecn
mluv krchov (z nmeckho Kirchhof = kosteln dvr), anebo vznamn
svat pole. Jako zrna obiln na poli se zasvaj, aby na jae vzklila a
v osen vzrostla: tak tla zemelch kladou se do zem, aby jedenkrte
vzkena byla. Jest to opravdu pole posvtn, nebo svat!
Crkev zasvcuje hrob a cel svat pole. Tm ns iv pouuje, e i po smrti zstv lovk
ctihodnm dem jejm. By naznaila crkev velkou dstojnost hbitov svch, vyhradila jejich
svcen biskupu sammu; jen jeho svolenm me i jin, od nho uren knz to svcen
vykonati, avak mn slavn. V svatveer svcen vyzdvihuje se uprosted hbitova devn
vysok ki, na jeho vrcholu zaraeny ti elezn pice, na n ti svce jsou nastreny. Ped
kem zaraz se do zem devn kl, ni ne k, tak s temi eleznmi picemi. K
pedstavuje Spasitele, jen jest vzken a ivot, kl lovka, jen jest smrt podobnm
uinn suchmu devu; noc je nsleduje, pedstavuje smr, a svcen dne nsledujcho nae
vzken. Z rna pon biskup svcen, odn jsa v roucho bl barvy, ponvad tm svcenm
zvstuje a naznauje se radostn pravda naeho vzken. I jde ke ki; jeden z pistupujcch
rozh ti svce, znamen to nejsvtj Trojice Bo a stav je na kl, m naznauje budouc
vzken zemelho lovka. I pros svtitel Hospodina, by ril toto msto oistiti a posvtiti
pro tla zemelch k budoucmu vzken. Potom klekaj vickni a litaniemi ke vem svatm
vzvaj t blahoslaven bratry a sestry sv v nebi, by podporovali je v prosb t svou mocnou
pmluvou. Pak obchz svtitel hbitov, krop jej svcenou vodou, a mezi obadem tm zpvaj
zpvci kajcn alm 50.: Smiluj se nade mnou, Boe Navrtiv se ke ki, pros opt za
posvcen toho msta i za vn odpoinek tm, kte zde odpovati budou a ke dni vzken
a soudu. Nadji na toto vzken naznauje pak tm, e sejm hoc svce s klu a stav je na
body ke. Kl se pak odstran, a k, kter zstane, okuuje se na uctn vtzstv Pn nad
smrt.
246. Budou-li tla vzkench stejn?
Tla vzkench nebudou stejn; tla zlch budou
ohyzdn, tla pak dobrch velice krsn a oslaven.
Svat apotol Pavel prav: Vickni zajist vstaneme z mrtvch, ale vickni
budeme promnni. (I. ke Kor. 15, 51.) Promn tlo ponen naeho, aby
pipodobnno bylo k tlu jasnosti jeho. (K Filipp. 3, 21.)
Tla zlch budou zevnjkem svm naznaovati ohyzdnost dui jejich,
kdeto naopak tla dobrch krsou svou vyjadovati budou krsu du hchem
neposkvrnnch. Tla dobrch budou mti tyt vlastnosti, jako mlo tlo
Krista Pna po vzken (srovn. ot. 162.). Vlastnosti ty l sv. apotol Pavel
tmito slovy: Tak bude i vzken z mrtvch. Rozsv se v poruen, vstane
v neporuitelnosti (= nesmrteln a neporuiteln); rozsv se v neslinosti,
vstane v slv (=stkvjc se krsou); rozsv se v nemoci, vstane v moci (=
siln a snadno pohybliv); rozsv se tlo hovadn, vstane tlo duchovn (=
velice jemn). I. Kor. 15, 42-44.
345
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Nauen. Nezneuvej nikdy smyslv a du tla svho ke hchu, bys
jednou z mrtvch vstal k vn blaenosti a ne k vnmu zavren!
346
Antonn Podlaha
Dvanct lnek vry.
247. Jak zn dvanct lnek vry?
Dvanct lnek vry zn: ivot vn.
248. emu u dvanct lnek vry?
Dvanct lnek vry u, e po tomto ivot pozemskm
nastane ivot bez konce, ve kterm budou dokonale blaeni.
249. m budou spravedliv dokonale blaeni?
Spravedliv budou dokonale blaeni tm, e na Boha vn
patiti, jej milovati a v nm velik radosti a blaenosti
povati budou.
Vn blaenost zle v paten na Boha, kter dum umonno jest
svtlem slvy, tj. nadpirozenm osvcenm ili zvenm sil duevnch.
Paten to psob v blaench nejdokonalej lsku k Bohu a v tomto paten
a milovn ili v povn nejvyho dobra nalz due plnho svho
upokojen. Povn toto nen jednotvrno. A due blaen jen jednoho dobra
povaj, jest dobro toto zajist nejvy, a nevyerpatelnm zdrojem vech
dober. eho oko nevdalo, ani ucho neslchalo a co na srdce lidsk
nevstoupilo, co pipravil Bh tm, je miluj ho. (I. Kor. 2. 9.) S patenm na
Boha spojeno jest pln sprotn veho utrpen. Sete Bh velikou slzu
s o jejich a smrti vce nebude, ani smutku, ani kiku, ani bolesti nebude vce;
nebo prvn vci zaly. (Zjev. 21, 4.) Blaenos tato trvati bude bez konce
(vn).
Ponvad vle spravedlivch v nebi v pln soulad jest s vl Bo,
nemohou se rmoutiti z men blaenosti ani ze zatracen jinch. (O nebi viz
vce v ot. 873- 877).
250. Budou-li i bezbon mti ivot vn?
I bezbon budou mti ivot vn; ale jejich bude nejv
neastn, protoe jim bude za jejich hchy trpti tresty
vn v pekle.
347
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Kristus Pn pravil: I pjdou tito (zl) do trpen vnho, ale spravedliv
do ivota vnho. (Mat. 25, 46.) (O pekle viz ot. 867- 872.)
251. Kterm slovem konme apotolsk vyznn vry?
Apotolsk vyznn vry konme hebrejskm slovem
Amen.
252. Co znamen slovo Amen?
Slovo Amen znamen: Tak jest, potvrzujeme-li nco,
nebo: Sta se, pejeme-li si, by se nco i stalo.
Hebrejsky zn slovo to: mn; jest to pslovka potvrzujc, kter ji ve
Starm Zkon uvalo se k potvrzen vysloven psahy a jakoto zvrku
modliteb.
253. Pro konme apotolsk vyznn vry slovem
Amen?
Apotolsk vyznn vry konme slovem Amen, Tak
jest, abychom potvrdili, e vecko pevn vme, co je
v nm obsaeno.
Nauen. Nevyhledvej svho tst v radostech svtskch; nebo nemme
zde msta zstvajcho, ale budoucho hledme. (K id. 13, 14.) Blaze ti,
v-li zde v pokoe, nebo na vnosti zmn se vra tv v blaen paten.


348
Antonn Podlaha
st druh.
O nadji a modlitb.

349
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
Oddlen prvn.
O kesansk nadji.
254. Co jest kesansky doufati?
Kesansky doufati jest vecko pevn a dvrn
oekvati, co nm Bh pro zsluhy J ee Krista slbil.
K podstat nadje nle 1. oekvn neboli touha po dobru, a 2. dvra
spovajc na pesvden, e dobra toho skuten doshnouti meme.
Touiti me i ten, kdo dvry nem, e doshne, po em tou, na p. staec
po mld. Takovto touha bez dvry nen nadj.
255. Co nm slbil Bh pro zsluhy Jee Krista?
Bh nm pro zsluhy Jee Krista slbil vnou blaenost
jako i prostedky, ktermi bychom j doshli.
Pedmtem kesansk nadje jest tedy vn blaenost a prostedky ku
spse potebn, pedevm nadpirozen, jako odputn hch, milost Bo,
ale tak statky pirozen, pokud ku spse napomhati mohou.
256. Pro doufme od Boha, co nm slbil?
Doufme od Boha, co nm slbil, protoe je vemohouc,
nejv dobrotiv a vrn a proto splniti me a chce, co nm
slbil.
Sv. apotol Pavel prav: Drme nepohnuteln vyznn nadje sv; nebo
vrn jest ten, jen zaslbil. (K id. 10, 23.)
Pohnutkou kesansk nadje jest tedy Bh; On jsa vemohoucm me,
a dobrotiv jsa, chce dti, co pislbil, a vrnm jsa spln dojista, co pipovdl.
Nadje kesansk opr se o zsluhy Kristovy; nebo jeden toliko jest
prostednk mezi Bohem a lidmi (1. Tim. 2, 5.), ani jest jin jmno pod
nebem dno lidem, skrze n bychom mohli spaseni bti.
Nadje jest ku spasen nevyhnuteln potebna, nebo: Nadje v boji proti
neptelm spsy na ns sl a k statenosti pobd; proto sv. apotol Pavel
prav: Nebo v nadji spaseni jsme (m. 8, 24.) a nazv nadji pilbic
spsy a kotvou due. (id. 6, 19.) Bh nm zejm pikazuje, abychom
350
Antonn Podlaha
mli nadji: Doufejte v Hospodina. (. 4, 6.) Bohatm tohoto svta
pikazuj, a nedoufaj v nejistm zbo, ale v Bohu ivm. (I. Tim. 6, 17.)
Nadje, pokud touhou jest, m bti:
1. dobe spodna, tj. touha po statcch, je od Boha doufati meme
a smme, m diti se jejich cenou; nejvce mme tedy touiti po Bohu, potom
po dobrech nadpirozench, a nejposlze teprve po dobrech pirozench:
Hledejte nejprve krlovstv Boho a spravedlnosti jeho,
2. iva, tj. tak mocna, aby vle pohnuta byla k tomu, by plnila potebn
podmnky. Nebudete-li kti se, vichni zahynete. (Luk. 13, 3.) Ne ten, kdo
mi k: Pane, Pane vejde do krlovstv nebeskho, ale kdo in vli Otce
mho, kter v nebesch jest, ten vejde do krlovstv nebeskho. (Mat. 7, 21.)
Pokud jest dvrou, m bti:
1. pevna; neb spov na dvodech neklamnch Drme nechyln vyznn
nadje sv, nebo vrn jest ten, jen zaslbil. (id. 10, 23.)
2. pokorna, provzena jsouc vdomm hnosti lidsk. S bzn a tesenm
spasen sv konejte. (Filip 2, 12.)
Z nadje vyrstaj tyto ctnosti:
1. Mysl vnch dober dostiv. Kde poklad n, tam i srdce nae!
2. Kesansk skromnos, neboli pestvn na mle. O vci, kter svrchu
jsou, peujte, ne o ty, kter jsou na zemi. (Kol. 3, 2.)
3. Odevzdnos do vle Bo, velebn klidnos due. V tebe, Hospodine,
jsem doufal, nech nejsem zahanben na vky! (alm 30, 2.)
4. Svat trplivos, kter a v rados z utrpen se stupuje.
5. Kesansk statenos, kter za spsu i ivot obtovati jest hotova Mn
ti Kristus jest a umti ziskem. (Filip, 1, 21.)
Protivy nadje jsou:
1. Smlen pevahou nebo vhradn pozemsk. Statky vezdej maj ns
k cli nadpirozenmu nsti jako vlny do pstavu, avak nikoli pohlcovati.
2. Zoufalos (srvn ot. 789, 2). Hchu toho se dopout, kdo nadje ve spsu
se vzdv, domnvaje se, e nemono jest, aby mu Bh hchy odpustil anebo
milost k nprav potebnch udlil, a sm e tolik sly nem, aby se z okov
hnch nklonnost vyprostil. Jako nevra pmo el proti ve, nenvis
proti lsce, tak i zoufalos proti nadji.
3. Opovlivos tj. sml bezdvodn oekvn vn blaenosti
a spsnch prostedkv (srvn. ot. 789, 1) Bezdvodn oekv dobra
nadpirozen, kdo nepln, co Bohem pikzno jest, na p. nepijm svtost,
dobrch skutk nedb, polepen odkld spolhaje pli bu v sly vlastn
nebo v milosrdenstv Bo.
351
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
4. Pokouen Boha, tj. neoprvnn oekvn zzranho inu Boho, na
p. kdyby nkdo vydal bez piny tlo nebo dui v nebezpeenstv, spolhaje
na zzranou pomoc Boskou.
257. m se zvlt pstuje kesansk nadje?
Kesansk nadje se pstuje zvlt modlitbou.
Kesanskou nadji pstujeme (tj. v sob vzbuzujeme, upevujeme
a rozhojujeme) kadm dobrm skutkem, nebo, ince dobr skutek
s dvrou oekvme, e Bh nm jej odplat. Ale zvlt jev se dvrn
oekvn nae v modlitb, kdy v potebch svch k Bohu se obracme,
doufajce, e dojdeme vyslyen.
Nauen. Poehnan Bh a Otec Pna naeho J ee Krista, kter podle
velikho milosrdenstv svho znova zplodil ns k nadji iv (I. Petr. 1, 3.),
k nadji ivota vnho, jej zaslbil, kter neklam, Bh ped asy vkv!
(K Tit. 1, 2.)


352
Antonn Podlaha
Oddlen druh.
O modlitb.
353
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
1. O modlitb vbec.
258. Co jest modlitba?
Modlitba jest nbon pozdvien mysli k Bohu.
Modlce se, duchem k Bohu se povznme, abychom Mu vyslovili, co
myslme, ctme, a eho si dme, proto po pklad sv. Otc modlitbu t
nazvati lze rozmluvou s Bohem. (Sv. eho Nyssensk). O Bohu
chladnm rozumem uvaovati, nen modliti se; k modlitb nutn vyaduje se
pohnut srdce a proniknut ducha citem zbonosti.
259. Pro se modlme?
Modlme se:
1. bychom Boha chvlili;
2. bychom mu dkovali;
3. bychom jej prosili za dobrodin a milosti, zvlt pak za
odputn hchv.
Chvliti Boha znamen oslavovati Jeho dokonalosti, na p. dobrotu,
moudros. Jednotliv druhy modlitby vespolek souvis. Kdykoliv Bohu
dkujeme nebo Ho prosme, vyznvme J eho lsku a dobrotivos. Kad
modlitba vyznv tud v chvlu. Na zemi modlitbou nejobyejnj jest
prosba, avak nejvzneenj jest chvla; je modlitba chvly nebeanv
zamstnnm jedinm. Prosebn modlitba za jin slove pmluva.
Modlitbou chvly jsou na p. slova: Slva Otci i Synu atd. (viz pd.
5). e povinni jsme Boha chvliti, vysvt z Psma sv.: Chvlu
Hospodinovu vypravovati budou sta m: a dobroe velik tlo jmnu
svatmu jeho na vky i na vky vk (alm 144, 21.) a Velik duch (=ve,
co ivo jest) chval Hospodina! (alm 150, 6).
K modlitb dkv pud ns ji vdnost za toliker dobrodin, jich z rukou
Boch tak tde se nm dostv. Ze veho dky ite; nebo to jest vle
Bo v Kristu J ei o vech vs (1. Thess 5, 18). Modlitbou dk jest na p.
modlitba veern (viz Pd. . 8) a modlitba po jdle (viz Pd. . 16, b).
V modlitb prosebn pednme Bohu pni sv. K modlitb tto vybz
ns Spasitel slovy: Proste a bude vm dno. Sv. apotol Pavel prav: O nic
nebute pli pelivi: ale ve velik modlitb a prosb s dk innm, znmy
bute dosti vae Bohu (Filip. 4, 6).
354
Antonn Podlaha
260. Je-li modlitby teba?
Modlitby je teba, a to vem lidem, jakmile do rozumu
pili.
261. Pro je modlitby vem lidem teba?
Modlitby je vem lidem teba:
1. protoe Pn Je vslovn pikzal, abychom se
modlili, a ns pkladem svm modliti se uil;
2. protoe bez modlitby nedosahujeme potebnch milost,
bychom bohumile ili a v dobrm a do konce setrvali.
Modlitby je teba z pkazu Boho, nebo Kristus pikzal, abychom se
modlili. Poteb jest vdycky se modliti a neoblevovati. (Luk. 18, 1.) Bdte
a modlete se. (Mat. 26, 41.) Proste, a bude vm dno; hledejte a naleznete;
tlucte, a bude vm otevno. Nebo kad, kdo pros, be; a kdo hled, nalz;
a tomu kdo tlue, bude otevno. (Mat. 7, 7. 8.)
Modlitby jest teba jakoto nezbytnho prostedku k dosaen spsy.
Nebo bez milosti Bo nelze spsy dojti, avak zpravidla modlitbou bv
milost dosaena, jak dosvduje Spasitel ka: Proste a bude vm dno.
(Mat. 7, 7.) Bdte modlce se kadho asu, abyste hodni byli jmni postaviti
se ped Synem lovka. (Luk. 21, 36.) Milosti prvotn (pedchoz) Bh
udluje i bez modlitby; avak nsledn milosti propjuje modlcm se, jeto
ku spasen svmu jedenkad spolupsobiti m. Vichni svat v nebi stali se
svatmi modlitbou; vichni zavren zahynuli proto, e se nemodlili. (Sv.
Alfons Liguori.)
262. Kter jsou hlavn inky modlitby?
Hlavn inky modlitby jsou:
1. Modlitba ns spojuje s Bohem;
2. osvcuje ns a posiluje k dobrmu;
3. t ns v souen a v nouzi nm pomh;
4. zjednv nm milost setrvati v dobrm a do konce.
Modlitba spojuje ns s Bohem. Jest tedy modlitba nejdstojnjm konem
lovka; nebo moci pistoupiti k bytosti nejvy a s n duchovn obcovati,
355
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
jest mezi tvory pozemskmi dno jenom lovku, tud jeho nejvy ct
a nejvzcnjm vyznamennm.
J souc povznesenm mysli k Bohu, posiluje modlitba vru, utvrzuje nadji,
rozncuje lsku, mno pokoru bud ltos, v pokuen sl, v dobrm stlost
dv, v protivenstv propjuje statenost, srdce napluje svatmi city a vli
spsnmi mysly.
in-li obcovn se lechetnmi lidmi lovka lepm, tm blahodrnji na
psobiti mus obcovn s Bohem. Modlitba jest zsluna tj. jako kadm
dobrm ve stavu milosti a z pohnutky nadpirozen vykonanm skutkem, lze
i modlitbou zaslouiti si rozmnoen milosti a slvy. Vejda do pokojka svho
modli se v skryt a Otec tvj odplat tob. (Mat. 6, 6.)
263. Bvme-li vdycky vyslyeni, kdykoli se za nco
modlme?
Bvme vdycky vyslyeni, kdykoli se za nco modlme
nleit.
Budete-li za prositi Otce mho ve jmnu mm, d vm. (J an 16, 23.)
Vzvej mne v den souen a j vytrhnu t. (alm 49, 15.)
K uskutenn plnu Boho v lovku a skrze lovka, jen jest bytost
obdaen rozumem a svobodnou vl, jest teba dvou podmnek: svobodnho
a milostivho spolupsoben vle Bo a svobodnho spolupsoben vle
lidsk. A v modlitb a skrze modlitbu oboj tato rzn innost jedna s druhou
se stk a ob sluuj se k jednomu a tmu cli. elem modlitby prosebn
jest obdreti njak dobro nebo odvrtiti njak zlo. Toto obdren dobro
nebo odvrcen zlo me nleeti bu v obor duchovn nebo mravn, bu
v obor hmotn, asn, zavrajc v sob vci k ivotu potebn nebo uiten.
Vyslyen modlitby nevyaduje od Boha, aby zmnil odvn pln svj.
Nemodlme se proto, abychom zmnili pln Bosk, nbr abychom
vyprosili sob to, eho splnn v tomto Boskm plnu uinno jest od
modlitby zvislm. (Sv. Tom Akvinsk) Kdy lovk vc pedn
Bohu prosbu hodnou vyslyen, nesmme sob mysliti, e modlitba ta teprve
nyn Bohu vela ve znmost. Bh slyel ji ji od vnosti, i zadil svt podle
tto modlitby, take splnn prosby jev se bti vsledkem pirozenho bhu
vc. (Euler.)
Modlitba z vle svobodn k Bohu vyslan v dob ptomn za udleni
rody nebo za odvrceni njak pohromy, byla jednm ze zetel, je mly
vliv na uspodn prvnho stavu svta, tak aby v dan chvli zjev, o nj bude
dno, splniti se mohl. A tak dochz modlitba vyslyen bez nejmen
356
Antonn Podlaha
zmny zkon prodnch. Bez tto modlitby, vyplynuv ze svobodn vle
lidsk, jin byl by bval stanoven poten stav, z nho by moc tch
zkon byly pivodny bvaly zcela jin vsledky. Modlitba nae dochz
tedy vdycky vyslyen, nebo Bh ji pedvdal a dle toho od vnosti bh
svta zadil.
Bh nesly naich proseb:
1. nemodlme-li se nleit,
2. dme-li vc nepotebnch anebo kodlivch.
Krtkozrac jsouce prosme mnohdy o vci, je by dobru vymu
pekely, aneb i spsu nai zmaiti mohly. V takovch ppadech sly ns
Bh prv tm, e nm odpr, po em nerozum n tou, na p. nedv nm
bohatstv, aby ns uchrnil hchu, be ivot, aby zachoval dui atd.
264. Kdy se modlme nleit?
Nleit se modlme:
1. kdy se modlme za to, co jest ke cti a chvle Bo a
k naemu spasen;
2. kdy se modlme ve jmnu Pna J ee;
3. kdy se modlme nbon, pokorn a dvrn,
s odevzdanost do vle Bo a vytrvale.
265. Kdy se modlme ve jmnu Pna Jee?
Ve jmnu Pna J ee se modlme, kdy modlce se
zsluh J ee Krista se dovolvme a vecku svou dvru
v n skldme.
Kristus Pn pravil: Amen, Amen pravm vm: Budete-li za prositi Otce
ve jmnu mm, d vm (J an 16, 23.) Proto kon crkev modlitby sv
slovy: Skrze (tj. pro zsluhy) Krista Pna naeho.
266. Kdy se modlme nbon?
Nbon se modlme, kdy pi modlitb na Boha myslme
a velik roztritosti co mon se varujeme.
Ped modlitbou piprav dui svou a nebu jako lovk, kter pokou
Boha (Sir. 18, 23.) Mme tedy mylnky sv sjednotiti na Boha, ili, jak
357
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
kme, mti pi modlitbch mysl sebranou. Vekery mylnky, je k modlitb
nepat, mme zapuditi. Kdo tak nein, jest roztrit. Kristus Pn pokral tuto
roztritost slovy: Lid tento sty mne ct, ale srdce jejich daleko jest ode mne
(Mat. 15, 8.). Kterak odvauje se oekvati, e t Bh vysly, kdy sebe
sama nesly? prav sv. Cyprian. A svat J an Zlatoust prav: Mluvme-li
s ptelem svm o vcech zcela lhostejnch, jsme pi tom velice pozorni. Zda
smme mn pozornmi bti, mluvme-li s Bohem o nejdleitjch
zleitostech ns se tkajcch: o odputn naich hch a o vnm spasen
naem? Sv. Aloisius velice rmoutil se nad tm, e za pl roku jednou
kratikou chvli pi modlitb byl roztrit. Roztritost jen tehdy jest hchem,
je-li dobrovoln; nkdy bv pokuenm, i poskytuje nm pleitost, abychom
zskali sob nov zsluhy, tm e ji pememe. Pozornost nae pi modlitb
me bti obrcena bu ke kadmu slovu modlitby anebo k hlavnmu jejmu
obsahu, anebo konen k njakmu tajemstv na vry, na p. modlme-li se
renec. K nbon modlitb nutn nenle slastn pocit z modlitby
plynouc, nebo pocit ten jest zvltnm darem Bom. Nesmme tedy
v modlitbch ustvati, by due nae pi nich chladnou a vyprahlou zstvala,
nebo prv modlitba takov Bohu jest pjemna.
267. Kdy se modlme pokorn?
Pokorn se modlme, kdy pi modlitb slabost a hnost
svou na mysli mme.
Pi modlitb mme si bti vdomi sv nehodnosti, a nesmme domleti se,
e bychom pro sv zsluhy mli prvo na to, aby ns Bh vyslyel. Modlitba
kocho se oblaky pronikne, prav Psmo sv. (Sir. 35, 21.). Krsn pouil ns
Kristus Pn o modlitb pokorn tmito slovy: Dva mui vstoupili do chrmu,
aby se modlili: jeden Fariseus a druh publikn (=celnk). Fariseus stoje takto
se modlil: Boe, dkuji tob, e nejsem jako jin lid, dri, nespravedliv,
cizolonci, jako i tento publikn. Postm se dvakrt za tden, destky dvm
ze vech vc, ktermi vldnu. Ale publikn stoje zdaleka nechtl ani o
k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy sv ka: Boe, bu milostiv mn
hnmu! Pravm, vm: tento sestoupil do domu svho ospravedlnn nad
onoho; nebo kad, kdo se povyuje, bude ponen, a kdo se poniuje, bude
poven.
Pi modlitb mme mti na mysli svoji slabost, tj. e sami bez pomoci Bo
nieho nezmeme, a hnost, tj. e kehc jsme a snadno ve hch upadme.
U vdom sv slabosti modlil se David: J nuzn a chud jsem: Boe
spomozi mi! ( 69, 6.) A rovn alomoun v modlitb sv doznv, e jest
358
Antonn Podlaha
nezkuen a slab (3. Krl. 3, 7.). Abraham, prve ne odvil se Boha dle
prositi, aby nad Sodomou se slitoval, pravil: budu dle mluviti, akoli
jsem prach a popel (1. Moj. 18, 27.). J akub, uznvaje nehodnost svou,
pravil, modle se k Bohu: Men jsem (=nezasluhuji) vech slitovn tvch
a pravdy tv, kterou jsi uinil s sluebnkem svm (1. Moj. 32, 10.)
S nelenou pokorou pednesl pohansk setnk Kristu Pnu prosbu svou, an
dl: Pane, nejsem hoden (Mat. 8, 8.).
268. Kdy se modlme dvrn?
Dvrn se modlme, kdy se v jistotou oekvme, e
ns Pn Bh vysly.
Modlce se, mme bti proniknuti pesvdenm, e Bh nm d, za
prosme, a-li by to nebylo na zvadu naemu vnmu blahu. Kristus Pn
pravil: Vecko, zakoli modlce se, proste, vte, e vezmete, a stane, se
vm. (Mar. 11, 24.) Svat apotol J akub prav: dej s dvrnost, nic
nepochybuje (J ak. 1, 6.). A sv. Pavel vybz ns: Pistupme tedy s doufnm
k trnu milosti. (K id. 4, 16.) S dvrou modlil se na p. Eli k Bohu, aby
seslal ohe na ob, jeho.
269. Kdy se modlme s odevzdanost do vle Bo?
S odevzdanost do vle Bo se modlme, kdy pln
ponechvme nejsvtj vli Bo, kdy a jak ns vysly.
V synovsk dve mme Bohu zstaviti, zda a pokud ns vyslyeti chce,
spolhajce na moudrost Boskou, kter nejlpe v, co lidem jest ku
prospchu. Kristus Pn modlil se: Ote, ne m, ale tv vle bu (Luk. 22,
42.). Mnohdy Bh projevuje lovku lsku svou prv tm, e mu odnm, co
mu jest nejmilej, anebo mu odpr, po em nejvce tou.
270. Kdy se modlme vytrvale?
Vytrvale se modlme, kdy nepestvme modliti se, by
ns Bh hned nevyslyel.
Vytrvalm jest, kdo v nem vytrv, tj. del dobu nkde jest nebo nco
kon. Tak v modlitb mme bti vytrvalmi, tj. nesmme pestati modliti se,
domnvme-li se, e nedochzme vyslyen. Bh dojista jen z velemoudrch
pin prodlv naplniti nae prosby, bu abychom svou nedostatenost ivji
359
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
ctili, v pokoe a dve se utvrdili, anebo i dober udlench vce si vili.
Dar, jich jsme ihned obdreli, mlo sob vvme, prav sv. Augustin.
Kristus Pn nm vloil na srdce modlitbu vytrvalou tmto podobenstvm:
Kdo z vs bude mti ptele a pjde k nmu o pl noci a d jemu: Pteli, pj
mi t chleb; nebo ptel mj piel z cesty ke mn, a nemm, co bych mu
pedloil. A on zevnit odpovdaje, ekl by: Nei mi nevole; dve jsou ji
zaveny, a dtky m jsou se mnou v pokoji: nemohu vstti a dti tob. A
setrv-li on tluka: pravm vm, e a vstana ned jemu proto, e jest ptel
jeho, vak pro nezbednost jeho vstane a d mu, kolikokoli potebuje. I j
pravm vm: proste, a bude vm dno; hledejte a naleznete; tlucte, a bude vm
oteveno. Nebo kad, kdo pros, be; a kdo hled, nalz; a tomu, kdo tlue,
bude oteveno.
Abraham estkrte prosil za Sodomu a Gomorrhu.
Kdy J akob do vlasti sv se vracel a pomsty Esauovy se bl, spolhal se na
Boha a modlil se k nmu vroucn. Poruiv, aby rodina i sluebnictvo jeho
pelo pes eku Jabok, zstal na druhm behu sm na modlitbch. I smiloval
se nad nm Hospodin a dal mu zvltnm zpsobem na jevo, e nem se eho
bti. V noci toti i pistoupil k J akobovi sm Syn Bo (druh Bosk osoba)
v podob mue a zpasil s nm po celou noc a do rna. V zpase tomto
podlehl Jakob teprve pak, kdy domnl protivnk jeho pouhm dotekem
ochromil lu v noze jeho. Z toho teprve poznal J akob, s km zpasil, i pravil:
Nepustm tebe, le mi poehnn d. I ekl mu Syn Bo: Nebude vce
slouti J akob, ale Israel (tj. bojovnk Bo), nebo, ponvad proti Bohu siln
jsi byl, zda tm snze nezvtz nad lidmi? Zpasem tm zbavil Bh Jakoba
obav, je jej tsnily. Z ochromen nohy poznal J akob nejen, e zpas s Bytost
vy, nbr tak i, e zdnlivch spch svch v zpase tom nedobyl
vlastnmi silami svmi, nbr z doputn Toho, s nm zpasil. My pak
z udlosti t erpati mme pouen, e vytrvalou modlitbou od Boha
doshnouti meme veho, co naemu pravmu blahu jest prospno.
Kdy israelt bojovali s Amelekitskmi, modlil se Moj vytrvale za
vtzstv. Psmo svat prav o tom: Moj, Aron a Hur vstoupili na vrch
hory. A kdy pozdvihoval Moj rukou (= modlil se s rukama k nebi
vztaenma), pemhal Israel: pakli maliko upoutl, pemhal Amalech.
Ruce pak Mojovy byly tk: vzave tedy kmen, podloili pod nj, na
nm se posadil: Aron pak a Hur zdrovali ruce jeho z obou stran. I stalo se,
e ruce jeho neustly, a do zpadu slunce (2. Moj. 17, 10 12).
Vzorem vytrval prosby jest i onen slepec, o nm vypravuje Psmo sv.
takto: Stalo se pak, kdy se piblioval k Jerichu, e slep jeden sedl vedle
cesty, ebe. A kdy uslyel zstup mimojdouc, otzal se, co by to bylo.
I ekli jemu, e Je Nazaretsk tudy jde. I zvolal ka: Jei, synu Davidv,
360
Antonn Podlaha
smiluj se nade mnou! A kte naped li, domlouvali mu, aby mlel. Ale on
mnohem vce volal: Synu Davidv, smiluj se nade mnou! Tedy zastaviv se
Je rozkzal ho pivsti k sob. A kdy se piblil, otzal se ho ka: Co
chce, a tob uinm? On pak ekl: Pane, a vidm! I ekl jemu Je:
Prohldni, vra tv t uzdravila! (Luk. 18, 35 43.)
Na vytrvalos v modlitb upozoruje ns crkev tm, e pi mi sv.
estkrte opakuje: Pane smiluj se (Kyrie eleison) a tikrte Kriste smiluj
se (Christe eleison), jako i optujcmi se prosbami v litanich.
271. Kolikerm zpsobem meme se modliti?
Modliti se meme dvojm zpsobem:
1. toliko vnitn;
2. vnitn a spolu i zevnitn.
272. Kdy se modlme toliko vnitn?
Toliko vnitn se modlme, kdy se modlme pouze
v mylnkch, jako na pklad pi rozjmn, ani svou vnitn
modlitbu tak slovy pronme.
273. V em zle rozjmn?
Rozjmn zle v tom, e o ivot a utrpen Pna J ee,
o poslednch vcech lovka nebo jinch pravdch vry
pemlme a pi tom zbon city a spasiteln pedsevzet
vzbuzujeme.
Rozjmn jest vn pemlen o pravdch vry, abychom ivot svj dle
nich zadili a tud na vli svou polepujcm zpsobem psobili. Bez tohoto
cle a psoben na vli a ivot jest pemlen o pravdch vry pouhm
bohoslovnm studiem, a nikoliv rozjmavou modlitbou. Z tohoto pojmu plyne,
e rozjmn zle ve zvltn innosti vnitnch sil duevnch. Pam mus
pojmov a djinn obsah pravdy nboensk na mysli udrovati, aby rozum
o n pemtati mohl. Rozum sna se nabti pesvden o pravd tajemstv
a poznati jeho krsu, hloubku, vzneenost a uitenost pro ivot. Vle vak,
pravdou dotena, vzbud ihned pocit bu nelibosti, odporu a hnusu anebo
pocit zliby, radosti a touhy. Sna se osvojiti si pedloen j dobro je mu
praktick rozum naznauje, a to pslunmi pedsevzetmi, rozhodnutmi
361
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
a modlitbou prosebnou o milos ku proveden pedsevzet tch potebnou. e
pi rozjmav modlitb souinnost vnitnch sil, duevnch pronikavj
a vnj jest, ukazuje srovnn s modlitbou stn. Tak pi modlitb stn
cvime sice pam, rozum a vli, avak nikoli tak vn a dkladn.
Upamatovvme se krtce a takka mimochodem na tu nebo onu pravdu vry,
je prv ve slovech modlitby jest obsaena, a nechv na vli vzbuditi
nkolik pslunch povzbuzen, kdeto pi modlitb rozjmav zastavujeme se
u jedin pravdy nboensk a uvaujeme ji podrobn, bychom nechali j na
vli svou mocn a hluboce psobiti. stn modlitba podob se takka jen
povavmu nazrn na umleck pedmt, kdeto modlitba rozjmav jest
jaksi vn jeho studium. Tato innost vnitnch sil duevnch jest pi
rozjmn st nejpodstatnj.
Kterak mme ponati si, chceme-li konati rozjmn? Veer
a bezprostedn ped rozjmnm proteme si klidn strun rozvrh a nstin
jeho. Dve ne k rozjmn pikrome, vynasname se, abychom nabyli
mysli sebran, a to tm, e si uvedeme na mysl, e se chceme modliti a e se
upamatujeme na ptomnost Bo. Pak poklekneme, obtujeme ke cti Bo
krtce svoje rozjmn, pohldneme zbn na djinn prbh a jevit
tajemstv, poprosme siln a strun o milos, bychom Spasitele vdy lpe
poznvali, jej milovali a jemu slouili, a zaponeme pak rozjmati.
Rozeznvme ti rzn zpsoby, jimi mono o tajemstvch Spasitele se
tkajcch uvaovati. Prvn zpsob jest vce rozumov, a to tak, e na p.
pedevm k elu tajemstv obrtme zetel svj, pak k prostedkm
a konen k vsledku nebo k inkm, a e k tomu elu uijeme ltky
tajemstv, pak msta, osob, slov a in.
Druh zpsob zle v tom, e si tajemstv pedstavme v hlavnch rysech,
jak po sob nsleduj a e pi tom prci svho rozumu a vle sv pimkneme
k jednajcm osobm, slovm a inm. To jest, my tajemstv rozumem
a smysly probrme.
Tet zpsob jest pevnou mrou vc smysl a obrazotvornosti, tm, e si
msto osoby, jejich pravdpodobn mylnky, pocity, slova, jednn a ctnosti
tak v jednotlivostech iv pedstavme, jako bychom byli svdky a astnky
dotynho tajemstv. Postup pi tomto zpsobu rozjmn zle v tom, e
prv smysly sv nejdve a vynikajc mrou nechme psobiti, a za nimi pak
nsledujeme rozumem a vl svou. Usnadniti sob meme tento zpsob
rozjmn tm, e myslme na podobn udlosti v ivot a e sob pedstavme,
co obyejn lid pi podobnch pleitostech mysl, ct, mluv a in, a kterak
naproti tomu myslil, mluvil a jednal Spasitel. Uitek z tohoto rozjmacho
zpsobu spov v tom, e mnohem hloubji vnikneme v tajemstv, e
mnohem bohat ltky k uit pro ivot zskme a snze a rychleji tchy
362
Antonn Podlaha
nabvme. Zsada, na ni tento zpsob rozjmn spov, jest zajist sprvn,
a misti modlitby dosvduj, e nae modlitba tm stv se snaz, lep
a dokonalej, m vce sob uvykme Spasitele a jeho jednn
v jednotlivostech a iv sob pedstavovati, v nm klid nalzati a v nm sob
libovati.
Co se te prostedk, je slou k tomu, bychom pi rozjmn doshli
dobrho spchu, prostedkem nejpednjm jest vdy milos Bo; to
musme vezdy vdn uznvati, a to tm, e bez ustn Boha prosme, aby nm
znenhla k lehk a srden modlitb dopomoci ril. Druhm prostedkem jest
spolupsoben a astenstv zejmna na vle pi rozjmn. M-li rozjmn
dobe dopadnouti, mus tato vle, tato touha nco krsnho a povzbuzujcho
nalzti, vdy bti inna, pobdajc rzn sly duevn a udrujc je v iv
innosti. Pi kadm tajemstv meme si ci: Jest zde zajist mnoho
krsnho a povzbuzujcho skryto; nue, hledej a namhej se, abys to nalezl.
Vskutku jest kad tajemstv skalou Mojovou, v n bohat zdroj osvcen
a povzbuzen se skrv. Dluno jen udeiti v tuto sklu, a to se v silou
a optovn. Proto bychom mli ke kadmu tajemstv s nejvt ast
a lskou pistupovati, na n se zlibou pohleti a o nm pemtati, jak to in
umlec s milm sob pedmtem. Tento pokyn jest nekonen dleit pi
rozjmn o ivot Jeov, chceme-li uvarovati se jist emeslnosti a dlouh
chvle. Kdo nabyl tto zliby a chuti, nalezl kl k rozjmav modlitb.
Ovocem rozjmn jest, e Boha lpe poznvme, jej vroucnji milujeme
a jemu horlivji sloume. J ak bohoslovci prav, jest vlastnm ovocem
a inkem modlitby zbonos, a to jak zbonost nepodstatn, je zle
v pocitu a povn sladk tchy tak i zbonos podstatn, je nen nim
jinm; le ochotnos vle ke vemu, co se te sluby Bo. A tak jest
ovocem rozjmn kad zvltn pedsevzet, e dle tajemstv, je mme ped
oima, budeme konati uritou ctnos nebo e odlome uritou chybu,
a obyejn jest to ovocem nejlepm, nebo mme zcela urit a nalhav
poteby, je mus bti ukojeny. Vce povechn ovoce rozjmn zle
v radosti, kterou nad Spasitelem mme, v lsce k nmu a v pesvden, jak
sladko a milo jest u Spasitele dlti a jemu slouiti. Tak toto povechn ovoce
nesmme podceovati, ponvad ns od svta k Spasiteli obrac a nae srdce
u nho takka zdomcuje. Nen tud nikterak teba, aby rozjmn skonilo
se velikm potem pedsevzet. Dospjeme-li na konci k jedinmu dobrmu
pedsevzet hlavnmu, k nemu, co krsn jest a srdce povzn, jako i
k pevnmu zvru, e tohoto dne zase se vm silm uijeme k tomu,
abychom Pnu tak dobrotivmu slouili a nai povinnos plnili, pak bylo
rozjmn nae dobr a doshlo svho cle. Vbornm a nevyhnutelnm
ovocem rozjmn jest konen vlastn modlitba, kterou se Bohu klanme.
363
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
J emu dk a chvlu vzdvme, J ej prosme nebo odproujeme, rozmlouvajce
s Bohem tak, jak to ltka a nlada naeho rozjmn s sebou pin: bu
prosme J ej o milost, nebo na sebe samy k Nmu obalobu vznme, Jemu
zleitosti svho srdce, svoje mylnky, pochybnosti, tkosti, nadje, plny
a pedsevzet sdlujeme, za jin se pimlouvme, anebo pednme Mu
mylnky, o nich jsme uvaovali, a cel prbh svho rozjmn ve form
osloven.
Mravn dokonalosti doshne toliko ten, kdo asto rozjm. Rozjmn se
usnaduje nbonou etbou, na p. Tome Kempenskho O nsledovn
Krista, sv. Frantika Salesskho Bohumila aj.
274. Kdy se modlme vnitn a spolu i zevnitn?
Vnitn a spolu i zevnitn se modlme, kdy vnitn
modlitbu zrove i slovy pronme.
275. M-1i modlitba pouze zevnitn ped Bohem
njakou cenu?
Modlitba pouze zevnitn nem ped Bohem dn ceny;
vychz jedin z st.
J est nezbytno, aby i stn modlitba vychzela ze srdce. Modlitbu, kter
vychz jedin z st, nazvme modlitbou retnou. Modlitba takov jest
urkou Boha. O n plat slova Spasitelova: Lid tento ct mne sty, ale srdce
jejich daleko jest ode mne. (Mat. 15, 8.) Bez rozjmni stv se modlitba
stn snadno pouhou modlitbou retnou.
276. Mme-li se modliti tak spolen s jinmi?
Mme se modliti tak spolen s jinmi, protoe Pn J e
spolenou modlitbu zvlt doporuil ka: Kde jsou dva
nebo ti shromdni ve jmnu mm, tu jsem j uprosted
nich. (Mat. 18, 20.)
Proto modlvali se ji prvn kesan horliv spolen na kad den
trvajce jednomysln v chrm (Sk. ap. 2, 46). Sv. Ignc, odvolvaje se
k vroku Krista Pna o spolen modlitb, pe k Efeskm takto: M-li
modlitba jednoho nebo dvou takovou slu: m vce modlitba biskupa a cel
364
Antonn Podlaha
crkve? Kdy asto spolu se shromaujete, satanova moc se zmauje
a sil jeho jednotou vry va se ni.
277. Kdy se mme modliti?
Podle napomenut J ee Krista mme vdycky se modliti
a neustvati. (Luk. 18, 1.) Zvlt se mme modliti:
1. rno a veer a kdy se k modlitb zvon;
2. ped jdlem a po jdle;
3. ped prac a po prci;
4. v pokuench;
5. ve vech tsnch a potebch.
Spasitel d, e poteb jest vdycky se modliti tj. mme astokrte se
modliti, asto zbonou vzpomnku na Boha v srdci vzbuditi, sv iny k Bohu
vztahovati, vecky starosti i radosti Jemu obtovati, zkrtka ivot n m bti
nepetritou modlitbou. Zvlt jsme zavzni k modlitb v nedli, ve svtek,
pi mi sv., v pokuen, v netst, v ase veejnch nehod, vbec vdy,
kdykoli zvltn pomoci Bo potebujeme, na p. ped volbou stavu. Mimo to
nesm opomenuta bti modlitba rann, veern, pi klekn, ped jdlem a po
jdle. Komu nelze, aby del as na modlitbch strvil, modl se za to tm
vroucnji. Avak dojista nen kesana, ktermu by nemono bylo kadho
rna a na veer pomodliti se Ote n, Zdrvas Maria, Vm v Boha
a vzbuditi v srdci ltos nad hchy.
278. Kterak se meme neustle modliti?
Neustle modliti se meme, kdy asto na Boha myslme
a dobrm myslem vecky sv mylnky, slova i skutky,
radosti i alosti mu obtujeme.
Pi prci doporuuj se tzv. modlitby steln tj. nbon vzdechy due Boha
milujc, na p. Jei Boe mj, nade vechno t miluji! Mj Jei,
smilovn aj. (Srvn. Pdavek 25.) Dobrm myslem Bohu mylnky, slova
i skutky obtujeme, kdy si pevn umnme, e ve dobr, co konati, mluviti
a mysliti budeme, z lsky k Bohu, k jeho cti a chvle budeme konati, mluviti
a mysliti. Kterak dobr mysl mono vzbuditi, viz Pdavek . 18.
365
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
279. Mme-li se tak za jin modliti?
Mme se tak za jin, ano za vecky 1idi modliti, za iv
i za mrtv, za ptele i neptele, zvlt pak za rodie
a pbuzn, za duchovn i svtskou vrchnost.
Mme se modliti za sebe, rodie, dobrodince, pedstaven, ptely
i neptely a za due v oistci. T jest nm modliti se za crkev, jej hlavu, za
svtskou i duchovn vrchnost, za obrcen hnk, za rozen crkve a za
blaho vlasti. Modliti se za rodie, dobrodince, za duchovn i svtskou vrchnost
ke nm ji vdnost, nebo za mnoh dobrodin, je jsme od nich obdreli,
nememe se odmniti jinak, ne modlitbou k Bohu, aby On sm jim odplatiti
ril. Sv. apotol Pavel vybz ns, abychom za jin se modlili, tmito slovy:
Prosm pak pedevm, aby inny byly prosby, modlitby, dosti (=pmluvy
i orodovn za jin), dkinn za vecky lidi, za krle, i za vecky, kte
jsou ve vysokch adech postaveni, abychom pokojn a tich ivot vedli ve
v pobonosti a istot (I. k Tim. 2, 1 2), A sv. apotol J akob prav:
Modlete se za sebe vespolek, abyste spaseni byli! (5, 16).
Dren tla, aby se srovnvalo se svatost modlitby, bu pokorn a uctiv.
S Bohem slu zachzeti jako s Bohem, nikoli jako s druhem sob rovnm.
Proto modle se poklekni, kem se poznamenej, ruce sepni, oi zbon k nebi
pozdvihni a slova modlitby sprvn pronej. Sv. Pavel dokoniv svou e ku
starm v Miletu, klekl na kolena sv a modlil se s nimi se vemi (Sk. ap. 20,
39.). Kristus Pn v zhrad Gethsemansk padl na tv svou a modlil se. (Mat.
26, 39.) Jen liv osvta styd se za kad nboensk posunk, jen lovku
pchou zaslepenmu, hanbou jest pokoiti se ped Bytost, ji klan se
cherubov.
Nmitky proti modlitb a vyvrcen jich.
Nmitka 1.: Modlitba jest zbytena; nebo Bh zn nae poteby.
Odpov: Avak modlme se, ne abychom Bohu nco nepovdomho
oznmili, nbr abychom toho nabyli, co Bh jen proscmu ustanovil dti.
Nmitka 2.: Jest nedstojno Boha si pedstavovati jako bytost, kterou
plem a prosbami obmkiti lze.
Odpov: Avak Bh i neproscm mnohch dober udluje; chce-li za nco
proen bti, nikoli hrdost, nbr lska jest toho pinou. Bh toti zachz
s nmi jako moud rodie se svmi dtmi; rodiov zajist, a vd, eho dti
potebuj a ochotni jsou ve potebn jim dti, pece chtj za to bti dni,
dobe vdouce, e tmto zpsobem dtky k sob eji poutaj, mnohou
nectnost v jejich srdci potla a dui jejich kvtem vzcnch ctnost
(vdnost, lskou aj.) vyzdob.
366
Antonn Podlaha
280. Kde je krtce obsaeno vecko, za se mme
modliti?
Vecko, za se mme modliti, je krtce obsaeno
v oteni nebo modlitb Pn.
Nauen. Modli se asto a nbon: nebo v modlitb me rozmlouvati
s Bohem jako dtko se svm otcem. Kdo se um nleit modliti, um tak
nleit ti. (Sv. Augustin.)
367
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
2. O modlitb Pn.
281. Pro se jmenuje oten modlitbou Pn?
Oten se jmenuje modlitbou Pn, protoe mu ns nauil
J e Kristus, Pn n.
Kdy jedenkrte Pn Je na pustm mst se modlil, ekl jeden z uennk
jeho k nmu: Pane, nau ns modliti se, jako prve i Jan nauil uennky sv.
I ekl jim Je: Kdy se modlte, kejte: Ote n
282. Jak zn modlitba Pn?
Modlitba Pn zn: Ote n, jen jsi na nebesch!
Posv; se jmno tv; pij krlovstv tv; bu vle tv,
jako v nebi, tak i na zemi; chlb n vezdej dej nm dnes;
a odpus nm nae viny, jako i my odpoutme naim
vinnkm; a neuvo ns v pokuen; ale zbav ns od
zlho. Amen.
Modlitba Pn vynik nad vechny modlitby:
1. svm pvodem, nebo pochz od Vykupitele naeho,
2. svm obsahem, jeto se z n ume nejen za a jak prositi mme, nbr
i co viti, doufati, milovati a eho se vysthati mme. Sv. Cyprian nazv
modlitbu Pn Jdrem nebeskho uen.
3. inkem; neme nidn modlitba mti vt platnosti ped Bohem nad
onu, kter ns Jeho jednorozen Syn nauil,
4. formou, nebo kad snadno ji sob zapamatuje, kad j rozum
a kadmu se hod, vzneenmu i nzkmu, uenci i nevzdlanmu, bohatci
i chuasovi.
Sv. Augustin prav o modlitb Pn: Prozkoumej vekery modlitby,
i shled, e v dn z nich nen, co by v modlitb Pn ji obsaeno nebylo.
283. Z eho se skld modlitba Pn?
Modlitba Pn se skld z osloven a sedmi proseb.
a) O osloven.
368
Antonn Podlaha
284. Jak zn osloven v modlitb Pn?
Osloven v modlitb Pn zn: Ote n, jen jsi na
nebesch.
285. Pro oslovujeme Boha jmnem Ote?
Boha oslovujeme jmnem Ote, protoe ns k obrazu
svmu stvoil a otcovsky o ns peuje, zvlt vak proto, e
ns na ktu svatm za sv dtky pijal.
Sv. apotol Pavel prav: Pijali jste ducha vyvolen syn, v nmto
volme: Abba, Ote! (K m. 8, 15.) Bh nen toliko svrchovanm pnem
nam, jemu s bzn slouiti mme, nbr i lskyplnm otcem nam,
k nmu s dtinnou dvrou bliti se smme. Pohlete, jakou lsku prokzal
nm Otec, toti abychom synov Bo slouli i byli (I. J an 3, 1). Nepijali jste
zajist ducha sluebnosti opt k bzni, ale pijali jste ducha vyvolen syn,
v nmto volme: Abba, Ote! Ten zajist duch svdectv vydv duchu
naemu, e jsme synov bo (k m. 8, 15. 16). Jest pak Bh Otcem naim,
protoe:
1. stvoil ns k obrazu svmu.
2. obzvltnm psobenm sv pelivosti a prozetelnosti star se o ns
s lskou otcovskou,
3. na ktu svatm pijal ns za dtky sv udliv nm milost posvcujc.
Smme-li Boha prvem nazvati Otcem, slu se nm piln vysthati
erednch vn, kter na Bo syny a dcery se neslu, a poestn ivot vsti,
aby ti, kdo nm nepej, nemohli se nm posmvati kouce: Aj! to syn Bo,
jen nazv Boha otcem: hrd, zvistiv, hnviv, ln, lakotn, smiln!
Nebylo by nm to k velik potup? A netoliko mme se zlho vysthati, ale
initi skutky dobr a pipodobovati se svmu otci. Ponvad on jest svat,
tak nm slu bti svatmi; on jest milosrdn a spravedliv: kdy se chceme
nazvati jeho dtmi, tak mme bti milosrdn a spravedliv. A proto tak
kzal nm Kristus pi modlitb nazvati vemohoucho Boha Otcem,
abychom tm vt nadji mli na vyslyen, jeliko k otci se s prosbou
obracme, a tak abychom stali se hodni vyslyen tm, e jakoto synov
a dcery Bo vysthme se toho, co se neslu na dtky Bo. Nebo Bh prav
tm, kte sty nazvaj jej otcem a nezanechaj hchv aneb nein dobrch
skutkv k jeho cti a chvle: J sem-li Otcem vam, kde je est, kter od dti
otci pslu?
369
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
286. Pro jmenujeme Boha otcem nam?
Boha jmenujeme otcem nam, protoe jest otcem vech
lid a my tud jako brat za sebe vespolek modliti se mme.
Kristus Pn velel, abychom nekali: otec mj, nbr otec n,
abychom pomnce, e vech ns, chudch i bohatch, urozench i nzkch;
uench i neuench jest Bh otcem, my vickni bratrskou a sesterskou lsku
sob prokazovali, zejmna pak za sebe vespolek se modlili. Zda-li nen
jeden otec vech ns? Zda-li Bh jeden nestvoil ns? (Mal. 2, 10.) Vichni
vy brat jste, nebo jeden jest Otec v, kter jest v nebesch. (Mat. 22, 8, 9).
Proto tak apotol v listech svch vc nazvaj bratmi. Z toho tak
nsleduje, e nejenom vickni vc spojeni jsou vespolek svazkem bratrstv,
nbr i, ponvad Jednorozen Syn Bo lovkem jest, tak jeho bratry i sluj
i jsou. Sv. apotol Pavel prav o Synu Bom, e nestyd se lidi nazvati
bratmi, ka: Zvstovati budu jmno tv bratm svm (k id. 2, 1112).
Sm pak Kristus pravil k enm: Jdte, zvstuje bratm mm, a jdou do
Galilee, tam mne uz. A to, jak znmo, pravil po svm zmrtvchvstn, aby
nikdo nemyslil, e bratrsk ta pbuznost pestala jeho vzkenm a na nebe
vstoupenm.
287. Pro kme: Jen jsi na nebesch?
kme: J en jsi na nebesch, protoe jest Bh na
nebesch zvltnm zpsobem ptomen a tam, bude jednou
sm pevelikou na odplatou.
Akoliv Bh jest ptomen vudy ve vech vcech a na vech mstech,
nejsa dnmi mezemi uzaven, pece nm Kristus Pn velel kati: jen jsi
na nebesch, protoe Bh na nebesch ptomen jest zpsobem zvltnm, an
zjevuje tam nekonenou svoji slvu andlm a svatm. Tak proto velel nm
tak kati, abychom rozncovali v sob touhu po slv nebesk, nepikldajce
mysli pli k vcem tohoto svta
b) O sedmi prosbch.
288. Jak zn prvn prosba otene?
Prvn prosba otene zn: Posv se jmno tv.
J mno znamen zde nejen nzvy, ktermi Boha oznaujeme, nbr
i Boha samho. V tto prosb splujeme ono pikzn, je nm na srdce
370
Antonn Podlaha
klade, abychom Boha nade ve milovali. dme toti dve ne eho jinho,
Jeho chvly.
289. Za prosme v prvn prosb otene?
V prvn prosb otene prosme:
1. by jmno Bo nikdy nebylo zneuctno nebo rouhnm
zleheno, nbr spe by bylo ctno a velebeno;
2. by vichni lid skrze pravou vru Boha poznali
a kesanskm ivotem oslavovali.
O povinn ct ke jmnu Bomu viz ot. 382. 393. (druh pikzn
Bo). V prv prosb otene prosme, aby cta Bo vdy vc a vce se ila,
aby prav vra vdy znmj byla nrodm, aby kadodenn vce lid
poslouchalo Bosk vle.
290. Jak zn druh prosba otene?
Druh prosba otene zn: Pij krlovstv tv.
291. Za prosme v druh prosb otene?
V druh prosb otene prosme za troj krlovstv, toti:
1. aby Bh skrze vru, nadji a lsku panoval v ns;
2. aby krlovstv Bo na zemi, crkev toti katolick, vc
a vce se ilo a upevovalo;
3. aby ns Bh jednou do krlovstv nebeskho pijal.
Prosme pedevm, aby srdce nae bylo Bo a aby jedin Bh v n
vldl. Tato e zakld se v srdci naem posvcujc milost Bo, kterou
zrove vra, nadje a lska se vlvaj. Prosme dle za to, aby crkev katolick
na zemi i vc a vce se ila a upevovala. Abychom tuto kadodenn prosbu
svou oivili, udrujeme v sob iv zjem pro missie, a to na p. etbou knih
o missich jednajcch, na p. M. Weinbergera Obrazy z katolickch missi,
Huca a Gabeta Cesty missionsk Mongolskem, Tibetem a nskou.
Dovoluj-li to nae prostedky, hleme i penitou teba sebe men
podporou pomhati ke zdaru dla missionskho. etba zmnnch knih
povzbud ns zajist k tomu, abychom tu nebo onde hledli pomoc svou
pispti. Podporujme tak inn vekery podniky, kter slou k utvrzen vry
371
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
tch, kte ji katolky jsou, tedy pedevm podporujme katolick tisk,
crkevn stavy, nboensk spolky ap.
Konen prosme, abychom i my jedenkrte pijati byli do krlovstv
nebeskho, do prav vlasti na, v n povati budeme nezkalenho blaha
vnho.
292. Jak zn tet prosba otene?
Tet prosba otene zn: Bu vle tv, jako v neb tak
i na zemi.
293. Za prosme v tet prosb otene?
V tet prosb otene prosme za milost;
1. abychom vli Bo na zemi vdy tak dokonale a tak rdi
plnili, jak ji andl a svat v nebi pln;
2. abychom i v utrpen a souen vli Bo se podrobovali.
Plniti vli Bo mus nevyhnuteln kad, kdo dojti chce blaenosti vn.
Pravil, Spasitel n Ne kad, kdo mi k: Pane, Pane, vejde do krlovstv
nebeskho, ale kdo in vli Otce mho, kter v nebesch jest, ten vejde do
krlovstv nebeskho (Mat. 7, 21.). Prosme tedy Boha o milos kterou
bychom vli jeho tak ochotn a dokonale plnili, jak ji andl a svat v nebi
pln. Spolu prosme Boha, aby nm milost svou k tomu pomhal, bychom vli
J eho rdi se podrobovali. Slova Kristova Ne m vle, ale tv bu (Luk. 22,
42) byla vezdy heslem svatch a svtic Boch. V nich nalezli sv. Augustin
a sv. krl Ludvk nejkrsnj tchu, kdy to nejdra, co na svt mli, toti
matku svou, smrt ztratili. Tak my mme se slovy tmi utovati, necha
dostv se nm z vle Bo tst nebo netst, bohatstv nebo chudoby,
zdrav nebo nemoci.
Kristus Pn vloil nm na srdce, abychom nejprve hledali krlovstv
nebeskho a proto tak poloil na potek modlitby sv prosby, je tkaj se
cti a slvy Bo. Potom teprve poloil tvero proseb, je tkaj se naich
duevnch i tlesnch poteb.
294. Jak zn tvrt prosba otene?
tvrt prosba otene zn: Chlb n vezdej dej nm
dnes.
372
Antonn Podlaha
295. Za prosme ve tvrt prosb otene?
Ve tvrt prosb otene prosme, by nm Bh dti ril
vecko, eho denn pro tlo i pro dui potebujeme.
Pedevm pronme v tto prosb sv touhu po tom, co pokrmem jest
du naich, tedy po slovu Bom, po milosti J eho a po nejsvtj Svtosti
oltn. Ne samm chlebem iv jest lovk, ale kadm slovem, kter
vychz z st Boch. (Mat. 4, 4). Pracujte o pokrm, ne o ten, kter hyne,
ale kter zstv k ivotu vnmu (J an 6, 27).
J eliko pak k tlesnmu ivotu naemu poteb jest i chleba tlesnho,
dme od Otce nebeskho i tohoto chleba, modlce se Chlb n vezdej dej
nm dnes. Vecko nae sil, vekera nae prce byly by marny, kdyby
nebesk Otec neprovzel je poehnnm svm. Proe ml se ti, kdo kaj:
Co by mi Bh dal, kdybych se toho sm nedopracoval? Ovem, Bh chce,
abychom pracujce mli chlb svj, proto nm velel, abychom prosili za
chlb n a nikoliv za chlb ciz. Ten pak nej svho chleba, kdo vylichv,
vylst, vyklame, vypochlebuje proti pravd, ukradne, vyde; neb ti vichni jed
chlb ciz proti pikzn Syna Boho, jen nm ne cizho chleba pikzal
dati, ale naeho. Avak nkte, a nekonaj prce hmotn, ale pracuj
v modlitbch, v uen i v jinch vcech duchovnch, a jin zase spravujce lidi,
soudce a brnce je: ti vichni svj chlb jed, neb konaj prce uiten
a potebn. Vezdejho chleba dme, tj. tolik jen, kolik potebujeme na
kad den. Ale ten ned chleba vezdejho, kter bez poteby strviti chce
za jedin den tolik, kolik by mu stailo k poteb na nkolik dn. Meme tak
chlebem vecku potebu tlesnou rozumti, jako k sekye tesa: To je mj
chlb, a kad tomu emeslu nebo zamstnn, jim se iv a obr podle
svho stavu. Proto kad me toho dati na Bohu, co me beze hchu
mti. Ale pozoruj pi tom kad, pro neho d: pro uitek-li tch, pro n
jest povinen podle svho stavu pracovati, i-li pro svou hrdost neb rozko neb
pro lakomstv? Kdo nad svj stav neho d na Bohu, ten nedb toho, e
Kristus velel prositi za vezdej chlb, toti za tu potebu, j mu jest v jeho
stavu poteb na kad den.
296. Jak zn pt prosba otene?
Pt prosba otene zn; Odpus nm nae viny, jako
i my odpoutme naim vinnkm.
373
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
297. Za prosme v pt prosb otene?
V pt prosb otene prosme, by nm Bh hchy nae
odpustil, jako i my ze srdce odpoutme vem, kdo nm
ublili.
Prosce Boha o odputn hch naich, slibujeme zrove, e i my ochotni
jsme odpoutti tm, kdo nm ublili. A chceme-li od Boha odputn dojti,
musme tomuto slibu svmu dostti, pravil zajist Kristus Pn: Kdy se
postavte k modlen, odpoutjte, mte-li co proti komu, aby i Otec v, kter
jest v nebesch, odpustil vm hchy vae. Pakli vy neodpustte, ani Otec v,
kter v nebesch jest, neodpust vm hchy vae. (Marek 11, 25. 26.) A ji
v Psm sv. Starho Zkona stoj psno: Odpus blinmu svmu, kter tob
kod, a pak, kdy se modliti bude, hchov tvoji rozvzni budou. (Sirach
28, 2). Kdo by nechtl odpoutti tm, kdo mu ublili, podobal by se onomu
sluebnku v podobenstv, je vypravoval Kristus Pn ka: Podobno jest
krlovstv nebesk lovku krli, kter chtl poet klsti se sluebnky
svmi. A kdy poal poet klsti, podn jest mu jeden, kter mu byl dluen
deset tisc hiven (= asi 40,000.000 K). A kdy neml m zaplatiti, kzal jej
pn jeho prodati, i enu jeho i dti i vecko, co ml, a zaplatiti. Tedy padl
sluebnk ten a prosil ho ka: Poshovj mi, a vecko zaplatm tob. I slitovav
se nad tm sluebnkem pn, propustil jej a dluh jemu odpustil. Vyed pak
sluebnk ten nalezl jednoho ze spolusluebnk svch, kter mu byl dluen
sto penz (=asi 80 K); chopiv se ho, hrdloval se s nm ka: Zapla cos dluen.
A padl spolusluebnk jeho a prosil ho ka: Poshovj mi, a vecko zaplatm
tob. On pak nechtl: ale odeel a dal jej do ale, dokud by nezaplatil
dluhu. Vidouce pak spolusluebnci jeho, co se dlo, zarmoutili se velmi;
i pili a povdli pnu svmu vecko, co se bylo stalo. Tedy povolav ho pn
jeho, d jemu: Sluebne nelechetn! Vecken dluh odpustil jsem tob, neb
jsi mne prosil: zdali neml jsi i ty smilovati se nad spolusluebnkem svm,
jako i j smiloval jsem se nad tebou? A rozhnvav se pn jeho, dal jej katm,
dokud by nezaplatil veho dluhu. Tak i Otec mj nebesk uin vm,
jestlie neodpustte jeden kad bratru svmu v srdcch svch.
Jeliko chceme, aby nm Bh vdy odpustil provinn nae, mme i my
vdy odpustiti tm, kdo nm ublili. Na otzku sv. Petra: Pane, kolikrt
odpustm bratru svmu, kdy zhe proti mn? Zdali do sedmikrt?
Odpovdl Kristus Pn: Ne do sedmikrt, ale do sedmdestikrt sedmkrt tj.
pokad, kdy se proti tob proheil.
374
Antonn Podlaha
298. Jak zn est prosba otene?
est prosba otene zn: A neuvo ns v pokuen.
299. Za prosme v est prosb otene?
V est prosb otene prosme, by ns Bh pokuen ke
hchu chrnil anebo nm milost dal, abychom nad nm
zvtzili.
Pokuenm rozumme pm ke hchu lkn.
300. Odkud pochz pokuen?
Pokuen pochz:
1. ze zl dostivosti;
2. od svta, to jest od zlch lid;
3. od bla.
Zl dostivos sice ze hchu jest a ke hchu svd, avak sama hchem
nen. Jedenkad bv pokouen, svou dost jsa uchvcen a pilouzen.
(Sv. Jak. 1, 14.) dostivos zle ve vzpoue tla proti duchu. (m. 7, 23.)
Ona usiluje strhnouti rozum k tomu, aby vc smyslm lahodc uznal dobrem
pravm, a pohnouti vli, aby se po dosti smyslnho chte rozhodla
Vecko, co jest na svt, jest dost tla a dost o a pcha ivota (I. J an
2, 16.) dost tla rozumme ve, co tlo drd, tedy velik smysln
poitky: nestdmost v jdle a pit, neistotu ap. dost o rozumme velik
nezzen hnut, je v nitru naem vznikaj vetenm pohlenm na vci
tohoto svta, na p. touhu po bohatstv ap. Pchou ivota rozumme
nezzenou touhu po marn cti a slv.
Svtem rozumme nejen dobra a poitky smyslnos rozilujc, nbr
hlavn lidi zl, kte slovem, pkladem a patnm tiskem mravn nkazu
roziuj. Ptelstv s tmto svtem jest neptelstv s Bohem. (J ak. 4, 4.)
Nemilujte svta ani tch vc, kter na svt jsou; miluje-li kdo svt, nen
lsky Otcovy v nm. (I. J an 2, 15.) O pokuen belskm zejm a urit
svd psmo sv. jak Starho tak Novho zkona (Job. kap. 1.; Mat. 4, 1.; Sk.
ap. 5, 3). Stzlivi bute a bdte; nebo protivnk v bel jako lev vouc
obchz hledaje, koho by pohltil, jemu odprejte silni jsouce u ve. (I. Petr.
5, 8.) Oblecte se v odn Bo, abyste mohli stti proti kladm belskm.
(K Efes. 6, 11.)
375
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
301. Pro dopout Bh pokuen?
Bh dopout pokuen:
1. by ns zachoval v pokoe a bdlosti;
2. by ns zkouel a nae zsluhy rozmnoil.
Hchem jsouce pln zkaeni a nenvist dobra naplnni, blov usiluj
lovka od Boha odtrhnouti a v zhubu vnou uvrci. Bh dopout, aby
v uritch mezch, Jm ustanovench (Job. 1, 12.; Luk. 22, 31.) zlovli svou
proti lidem osvdovali. lovk toti hchem dobrovoln v otroctv blovo
se vydal (Snm Trid. sez. V. can. 1.), a t produ do jist mry pod jeho
panstv strhl. Z t piny Psmo sv. nazv bla t knetem svta. (J an
12, 31.; 14, 30.; 16, 11.) Jakm zpsobem bel lovka ke zlmu svd,
o tom zjeven Bo se nevyslovuje. Sv. Tom Akvinsk soud, e bel
bezprostedn na rozum a vli lidskou psobiti neme, proe e bu
smyslnmi pedmty dostivost rozncuje, nebo hnmi pedstavami mysl
napluje. e vce bvaj blem znepokojovni lid spravedliv ne hnci,
jest zcela pirozeno; nebo peklo podnik boj jen proti ctnosti.
V rukou Boch i pokuen belsk jsou prostedkem k utuen ctnosti a
k rozmnoen slvy Bo.
Bh dopout pokuen, by ns zachoval v pokoe. Nebo v pokuen
poznvme svoji slabost a nahlme, e bez pomoci Bo nieho nesvedeme.
Sv. Pavel prav o sob: Aby velikost zjeven (je mi Bh svil) mne
nepozdvihla (= nenaplnila pchou), dn jest mi osten tla mho, andl satanv
(=pokuen), aby mne zijkoval (polkoval-bil) (2. Kor. 12, 7).
Bh dopout pokuen, aby ns zachoval v bdlosti. J ako vojsko tehd
nejvce jest ostraito, v-li, e neptel jsou na blzku, tak i my, vdouce, e
neptel naeho spasen obchz jako lev vouc, aby ns pohltil, mme se na
pozoru, abychom nepadli mu za koist.
Bh dopout pokuen, aby ns zkouel, tj. abychom ukzali, zda opravdu
jej milujeme a vrn mu sloume. Dokud dn pokuen na ns nedolhaj,
nen nm nesnadno Boha milovati a jemu slouiti, ale teprve pak, kdy
pokuen na ns dolehnou, osvd se ctnost nae jako v ohni zlato. Tak
zkouel Bh Abrahama, Joba, Tobie aj.
Bh dopout na ns pokuen, aby nae zsluhy rozmnoil. Kdykoliv
pokuen pememe, nov zsluhy sob zskvme. Blahoslaven mu,
kter sn pokuen; nebo kdy bude zkuen, vezme korunu ivota (J ak. 1,
12.)
376
Antonn Podlaha
Pokuen sama o sob hchem nejsou, dokud k nim nepivolme.
Velikmu pokuen lze s milost Bo odolati. Vrn jest Bh, kter
nedopust vs pokoueti nad to, co mete snsti. (1. Kor. 10, 13.)
302. Jak zn sedm prosba otene?
Sedm prosba otene zn: Ale zbav ns od zlho.
303. Za prosme v sedm prosb otene?
V sedm prosb otene prosme:
1. by ns Bh chrnil zla nejvtho, toti hchu a vnho
zatracen;
2. by ns Bh chrnil i asnho zla, prospv-li to
k naemu spasen.
Nejvtm zlem jest hch smrteln, jm ztrcme milost Bo
a zasluhujeme vnho zatracen. Po hchu smrtelnm jest hch lehk zlem
pomrn nejvtm, nebo i on jest urkou Bo a m v zpt asn tresty
netoliko zde, nbr i v oistci. Prosme tedy Boha pedevm, abychom
zbaveni byli zla nejvtho hchu.
asnho zla jest nesmrn mnoho, jako na p. nemoc, nouze, neroda, hlad,
vlka, mor atd. Avak jakkoliv asn zlo sneti jest nm odporno, pece
mnohdy prospv k naemu spasen, jeliko Bh sesl je na ns bu jakoto
zkouku, abychom trplivm jich snenm zsluhy sob zskali, anebo jako
asn trest za hchy spchan. Proto modlme se v sedm prosb za odvrcen
zla asnho toliko potud, pokud by to bylo na prospch naeho spasen.
304. Pro konme oten slovem Amen?
Oten konme slovem Amen, Sta se, bychom vyjdili, e toume
po tom, aby Bh nae prosby vyslyel.
Nauen. Nemodli se oten nikdy roztrit, nbr vdycky uctiv
a pozorn; je to nejkrsnj a nejlep modlitba; uil j bosk Vykupitel
sm.
377
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
3. O pozdraven andlskm.
K modlitb Pn pipojuje katolick kesan skorem vdy pozdraven
andlsk.
305. Jak zn pozdraven andlsk?
Pozdraven andlsk zn:
Zdrvas, Maria, milosti pln; Pn s tebou;
poehnan ty mezi enami; a poehnan plod ivota tvho,
J e. Svat Maria, matko Bo, pros za ns hn,
nyn i v hodinu smrti na. Amen.
Modlitbu tuto nazvme Pozdravenm andlskm, protoe hlavn jej
soust tvo slova, jimi andl Pannu Marii pozdravil, kdy j zvstoval, e
stane se matkou Vykupitelovou (srvn. ot. 127 str. 185). J inak nazvme
modlitbu tu tak Zdrvas, ponvad slovem tm se pon. Modlitba ta
skld se z nkolika st.
306. Z kolika st se skld pozdraven andlsk?
Pozdraven andlsk se skld ze t st:
1. z pozdraven archandla Gabriela;
2. z pozdraven svat Albty;
3. ze slov crkve.
307. Ktermi slovy pozdravil Marii archandl Gabriel?
Archandl Gabriel pozdravil Marii slovy: Zdrvas, milosti
pln: Pn s tebou; poehnan ty mezi enami.
Zdrvas =Zdrvas bu tj. pozdravena bu Latinsky zn pozdrav ten
Ave. Sv. otcov dmysln poukazuj k tomu, e slovo toto jest obrcen
jmno Eva, a e tud pozdrav tento naznauje npravu viny Eviny Pannou
Mari.
Crkev za slovo zdrvas vloila Maria, abychom pi modlitb iv se
upamatovali, koho archandl pozdravil, a ke komu se modlitbou touto
obracme. Vznam jmna Maria viz na ot. 127 str. 185.
378
Antonn Podlaha
308. Ktermi slovy pozdravila Marii sv. Albta?
Svat Albta pozdravila Marii nejprve slovy andlovmi:
Poehnan ty mezi enami, a pak jet pidala: a
poehnan plod ivota tvho.
Slova tato pronesla sv. Albta, kdy ji P. Maria v Hebronu navtvila,
srvn. ot. 130 str. 190.
309. Kter slova pidala crkev?
Crkev pidala slova: J e, Svat Maria, matko Bo, pros
za ns hn, nyn i v hodinu smrti na. Amen.
Pdavek tento vyskyt se poprve v brevi frantiknskm r. 1521 v Pai
titnm, pijat byl do novho breve mskho papeem Piem V.
a katechismem Kanisiovm vbec se rozil.
310. Pro se nazv Maria milosti plnou?
Maria se nazv milosti plnou, protoe byla uchrnna
hchu ddinho a povdy prostou zstala i kadho hchu
osobnho, a protoe byla ozdobena vemi milostmi Ducha
svatho.
O tom, e Maria uchrnna byla hchu ddinho, viz ot. 102. a 103. na
str. 144147. Panna Maria zstala po cel ivot svj prostou kadho, i sebe
menho hchu osobnho, ano i sebe men nedokonalosti. Panna Maria byla
ozdobena vemi milostmi Ducha sv. J dostalo se boskch ctnost vry, nadj
a lsky v me takov, jako nidnmu jinmu tvoru.
311. Co znamenaj slova: Pn s tebou?
Slova: Pn s tebou znamenaj, e se Bh s nikm tak
zce nespojil jako s Mari.
I s andly a se svatmi jest sice Bh, ale s Pannou Mari jinak jest Bh,
neli s andly, ani jest kdy byl, ani bude tak s kterm svatm, jako jest
s Pannou Mari. Nebo Bh jest s P. Mari jako s matkou svou, take ona Toho
jemu andle a svat se klanj, nazv prvem Synem svm! Krsn
uvauje o slovech Pn s tebou mudrc n ttn a d: Nebyl Bh tak se
379
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
dnm svatm, jako s Pannou Mari byl; neb tak jest se svatmi lidmi, e vl
jejich k sob naklonil, a nadto jejich pirozenost, prav lovenstv pijal,
lovkem se uinil, take mohou ci lid, s nmi Bh! Ale, dvko svat,
dstojn matko! s tebou jest nad to spojen eji; neb s tebou tak byl nejprve
Duch sv., e t oistil, ne jsi se narodila; potom tak osthal, es ani jedinm
nejmenm hchem se neposkvrnila; a pak po poet Syna tvho tak vekeren
podnt hchu velikho pohasil v tob, es zheiti vbec nemohla! A tak jsa
Bh s tebou, vecky mohutnosti tv due, vecko tv tlo tak ulechtil, v lep
promnil a utvrdil, e vzal tv ist krve v tvm tle a uinil sob a zpsobil
tlo prav z n, a s tm istm tlem v tvm ivot v takovou spojil se jednotu,
e Syn Bo jest syn tvj, a syn tvj jest Syn Bo! Due s tlem v lovku
nen tak spojena, jako jest bostv s lovenstvm, tak s du jako i s tm
tlem, jeto jest z tv krve: neb dui s tlem smr me rozlouiti, ale bostv
s lovenstvm nic nerozlou. Aj, kdo me, pova, kterak byl Bh s Panou
Mari spojen eji, neli kdy byl s km!
312. Co znamenaj slova: Poehnan ty mezi enami?
Slova: Poehnan ty mezi enami znamenaj, e mme
Marii nade vecky eny blahoslaviti, ponvad za matku Bo
byla vyvolena.
Slova Poehnan ty mezi enami pronesl archandl Gabriel, a pronesla je
i sv. Albta. Ji na ot. 129 str. 187. vyloeno bylo, pro mme Pannu Marii
blahoslaviti nade vecky panny; nyn pak pravme, e ji blahoslaviti mme
nade vecky eny vbec. Poehnanm nazvme nejen toho, nad km
pronesena byla modlitba vyproujc na Bohu poehnn, nbr i toho, komu
Bh poehnal, tj. obdail milostmi svmi anebo i statky asnmi. id
pokldali onu enu za poehnanou od Boha, kter obdaena byla synem, take
za neest pokldly sob eny dtek nemti. Ale Panna Maria, vdouc
osvcenm Ducha sv., e to ped obliejem Bom nen nect, chtla radji
oeleti ono poehnn a nemti dtek, vc si nanejv panensk dstojnosti
sv. Avak Bh nade vecky ostatn eny j poehnal, nebo pannou jsouc
poala, rodc i porodivi vdy pannou byla a zstala vdy v panenstv. Od
potku svta toho nikdy nebvalo, ani bude, by kter ena spolu matkou
i pannou byla. A nikdy nidn ena nemla takovho Syna, jako Panna
Maria. Nim nejsou matky nejslavnjch a nejvzneenjch csa a krl
proti Pann Marii, nebo ona jedin ze vech en byla vyvolena, aby stala se
matkou krle vech krl, samho Boha!
380
Antonn Podlaha
313. Pro kme: A poehnan plod ivota tvho,
Je?
kme: A poehnan plod ivota tvho, J e:
1. abychom J ee, syna Panny Marie, velebili;
2. abychom naznaili, e cta k Pnu Jei nerozlun
spojena je s ctou k jeho matce.
Kdo syna ct, ct i matku jeho, a kdo matku ct, uctv tm syna. Tm tedy,
e Matku Bo ctme, prokazujeme ctu i jejmu Boskmu Synu.
314. Pro vzvme Marii jmnem matko Bo?
Vzvme Marii jmnem matko Bo, protoe jmno to
vyjaduje nejvy jej dstojnost a nm dodv zvltn
dvry, e Bh pmluvu jej vysly.
Nejvyho stupn dstojnosti nabyla P. Maria tm, e stala se matkou
Bo. A jako ke jmnu vzneench lid pidvme, abychom na jevo dali ctu
svou k nim, i nejestnj nzev neboli titul jejich, tak i vzvajce P. Marii,
pipojujeme k jejmu jmnu slova, je vyjaduj nejvy jej dstojnost. A
jakoto matka Bo zme zajist pmluvou Svoj u Boha velice mnoho,
i nadjeme se tud, e i pmluva, za n ji prosme, u Boha vyslyen dojde.
J eliko pak Panna Maria jest spolu i matkou na, jest zajist ochotna vyslyeti
nae prosby.
315. Pro kme: Pros za ns hn?
kme: Pros za ns hn, by Maria vyznnm na
hnosti tm spe byla pohnuta a nm milost a pomoc od
Boha vyprosila.
kme: za ns a nikoliv za mne, ponvad modliti se mme za vecky
lidi, s nimi tvome jednu velikou rodinu Bo na zemi.
Pros-li ebrk o almunu, hled vzbuditi soustrast; a tud i my, prosce
Pannu Marii o pmluvu, poukazujeme k hnosti tj. ku kehkosti a slabosti
sv.
381
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
316. Pro kme: Pros za ns, nyn i v hodinu smrti
na?
kme: Pros za ns, nyn i v hodinu smrti na, protoe
pmluvy Marie Panny potebujeme vdycky, zvlt vak
v hodinu smrti.
Pmluvy Panny Marie potebujeme po cel ivot svj, ponvad neustle
potebujeme milosti a pomoci Bo. Zvlt vak jest nm pmluvy Panny
Marie poteb v hodinu smrti, tj. tehd, kdy umrati budeme. Nebo od
hodiny t zvis cel nae vnost! Prosme tedy P. Marii, aby nm vyprosila,
bychom zemeli s Bohem jsouce smeni.
Nauen. Lskou dtinnou cti blahoslavenou Marii Pannu! jesti ona
matkou tvou. Vzvej ji s dvrou a piiuj se, bys ctnosti jejch nsledoval!
Vrouc lska k Matce Bo bv znmkou vyvolen pro vnou blaenost.
382
Antonn Podlaha
4. O nkterch jinch modlitbch a pobonostech.
317. Kter modlitby a pobonosti mimo Ote n
a Zdrvas, Maria se zvl jet doporuuj?
Mimo Ote n a Zdrvas, Maria se zvl jet
doporuuj:
1. modlitba Andl Pn,
2. modlitba sv. rence,
3. pobonost kov cesty,
4. litanie,
5. process nebo prvody a pouti.
318. Jak zn modlitba Andl Pn?
Modlitba Andl Pn zn:
Andl Pn zvstoval Pann Marii, a ona poala z Ducha
svatho. Zdrvas, Maria
I ekla Maria: Aj, j dvka Pn, stani mi se podle slova
tvho. Zdrvas, Maria
A Slovo tlem uinno jest a pebvalo mezi nmi.
Zdrvas, Maria
Modlitba tato, kter nm pipomn vtlen se Syna Boho (srvn. ot. 126
str. 184), skld se ze t rozlinch propovd (antifon); ke kad propovdi
pipojuje se Pozdraven andlsk.
319. Co znamenaj slova: A Slovo tlem uinno jest?
Slova: A Slovo tlem uinno jest znamenaj, e druh
bosk osoba, kter v psm svatm tak Slovo se jmenuje,
lovkem uinna jest.
383
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
320. Kdy se modlme Andl Pn?
Andl Pn se modlme rno, v poledne a veer, kdy se
na klekn zvon.
Zprvu a to od stolet 13. zvonvalo se toliko u veer, ale zvltn modlitby
pi tom se nekonaly. Teprve pape J an XXII. (1316-1334) nadil, aby vc
pi tomto zvonn modlili se tikrte Zdrvas. K veernmu zvonn
pipojeno bylo pozdji zvonn rann, a to nejprve asi kolem r. 1368 ve
Francii, a potom na potku stolet XV. i v ostatnch zemch kesanskch.
Nejpozdji zavedeno bylo zvonn poledn. Pape Kalixt III. rozkzal r. 1456,
aby o polednch dvno bylo zvonem znamen, by modlili se kesan za
vtzstv kesanskch vojsk nad Turky, ale nyn obvykl modlitba nebyla pi
tom pedepsna. Teprve od potku stol. XVII. ustlilo se v zemch
kesanskch troj zvonn kadho dne. Modlitba Andl Pn vyskyt se
poprv v pobonosti Marinsk v druh pol. XVI. stol. vydan. Crkevn snm
r. 1605 v Praze slaven uvd tuto modlitbu ji v plnm znn. Zvonn to,
jeliko pi nm kesan vdy zbon klekali, nazvno bylo kleknm.
Pedkov nai, kdy zvonno klekn, klekali veejn, a to i nejen vesnian,
nbr i man na ulicch a nmstch. Ned sice nyn crkev sv. od
vcch, aby i na ulicch velikch mst klekali, ale zbon kesan jda po ulici
v dob, kdy klekn se zvon, sejme aspo klobouk a modl se. Doma modl se
zbon kesan Andl Pn vdy klee. Toliko v sobotu veer a v nedli,
rno, v poledne i u veer jako i od Bl soboty veer a do soboty veer ped
nejsv. Trojic, tedy po celou dobu velikonon, modlme se dle nazen papee
Benedikta XIV. z r. 1742 stojce, abychom pipamatovali sob zmrtvch
vstn Pn. V dob velikonon msto obvykl modlitby Andl Pn
modlme se
Krlovno nebeskch , alleluja plesej na nebesk vi, alleluja.
Tob byla milos dna, alleluja, pod srdcem svm nosit Pna, allelluja.
Tvj Syn hrobu pout se zbavil, alleluja, jako to byl naped pravil, alleluja,
Pros, a Kristus Pn a sud, alleluja, tak ns k ivotu vzbud, alleluja
V. Raduj se a vesel se, Panno Maria, alleluja
R. Vstal zajist Pn prv, alleluja
Modleme se. Boe, jen Jsi vzkenm Syna Svho, Pna naeho, svt
oblaiti ril: udl, prosme, abychom na pmluvu Rodiky jeho Panny Marie,
blaenosti ivota vnho doshli. Skrze Krista, Pna naeho. R. Amen.
384
Antonn Podlaha
321. Pro se modlme Andl Pn?
Andl Pn se modlme, bychom za vtlen Jee Krista
dkovali, Matku Bo ctili a v jej ochranu se poroueli.
322. Co jest renec?
Renec jest modlitba, ve kter uritm, od crkve svat
pedepsanm zpsobem o tajemstvch vtlen, utrpen a
z mrtvch vstn J ee Krista rozjmme a blahoslavenou
Marii Pannu zvlt ctme, protoe jako matka Jeova
v tchto tajemstvch nejvt astenstv mla
(Slavnost rencov Bratrstvo svatho rence. iv renec).
Modlitba sv. rence pochz od sv. Dominika. Svat Dominik narodil se v Calaroze mst
panlskm ze vzneenho rodu hrabat Guzmanskch, r. 1170. a zaloil slavn d
dominiknsk, ktermu papeov jmno kazatelsk dali. Velikmu svtci tomu bylo horliti
za pravdu Bo proti bludam Albigenskm. Proti tmto pobloudilm kdy svtec Dominik
dlouho bez navy a zrove tm bez spchu kzal, utekl se kdysi k Rodice Bo a prosil ji
snan, by se neastnch zastala a k pravd je pivedla. Prosbm jeho naklonila se blaen
Panna, d spisovatel, a zjevivi se mu jedn noci v lese nedaleko Toulousu, naporuila by se
modlil a kzal svat renec.
Jak se modlme renec? Nejprve modlme se apotolsk vyznni vry, potom Ote n
a tikrte Zdrvas Maria; do prvho Zdrvas vlome po slov J e slova: kter v ns
vru rozmnoiti rai, do druhho kter v ns nadji posilniti rai, a do tetho, kter v ns
lsku rozntiti rai. Tm vzbudili jsme v sob ti bosk ctnosti. Potom modlme se Ote
n a desetkrt Zdrvas Maria, pi em vkldme do vech deseti Zdrvas po slov
J e jednostejnou prpov, kter nm pipomn nkterou udlost ze ivota, utrpen
a oslaven Pna J ee a Panny Marie, a kterou tajemstvm nazvme, na p. kterho jsi,
Panno, z Ducha sv. poala. Tuto prpov meme ci tak jen jednou na potku, a potom
desetkrt modliti se Zdrvas Maria bez vloky za slovem J e. Pomodlive se deset
Zdrvas modlme se opt Oten, a pak zase desetkrte Zdrvas s jinou vlokou po slov
J e, na p. Se kterm jsi, Panno, Albtu navtvila, pak nsleduje zase: oten a tet
ada deseti Zdrvas s jinou zase vlokou, oten a tvrt ada deseti Zdrvas s novou
vlokou, oten a konen pt ada Zdrvas s novou vlokou po slov J e. Kadou adu
deseti Zdrvas nazvme destkem. *) Pomodlive se takto 5 x 10 =50 Zdrvas, ili pt
destk, pomodlili jsme se renec. Rencem nazvme modlitbu tu, ponvad jednotliv
modlitby jsou jako libovonn re, je spltme ve vnec na poest Panny Marie. Dle toho,
jakho obsahu jsou prpovdi, i tajemstv je vkldme po slov J e, rozeznvme
renec radostn, jeho tajemstv tkaj se radostnch udlost ze ivota Panny Marie (viz
tajemstv i jako v Pdavku . 20, I.), 2. renec bolestn, jeho tajemstv vztahuj se i k utrpen
Pn (viz v Pd. . 20, II.) a 3. renec slavn, jeho tajemstv pojednvaj o oslaven P. J ee
*
Po kadm destku kv se Slva Otci i Synu atd. (viz Pd. . 5.)
385

VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
a Panny Marie (viz v Pd. . 20, III.). Tyto ti rence dohromady, tedy patncte destkv ili
150 Zdrvas tvo renec pln. Nevyhnuteln nutno jest, aby ten, kdo renec se modl,
opravdu o tajemstvch v nm obsaench rozjmal, nebo jen ten m z modlitby t uitek, kdo
modlitbu stn spojuje s modlitbou rozjmavou. Aby modlc se snadno a neruen odpotvati
mohl modlitby sv. rence, mv v rukou padest malch kuliek na rce navleench nebo
drtky vespolek spojench, mezi nimi jest nadto vdy po deseti kulikch jet jedna kulika
vt. Kuliky men zna Zdrvas, kulika vt Oten. Tak tmto kulikm na rce
navleenm k se renec. Rence tyto svtvaj se zvltnm obadem.
Slavnost rencov kon se prvou nedli v jnu na pamtku slavnho vtzstv, kterho
kesan dobyli nad Turky r. 1571. dne 7. jna, jen pipadal na prvou nedli v jnu, prv
kdy v m rencov bratrstva konala process, aby vyprosila na Bohu vtzstv pro zbran
kesansk.
Sv. Dominik zdil zvltn rencov bratrstvo, je dosud trv, rozeno jsouc po celm
svt kesanskm. Aby v nkterm mst bratrstvo to bylo zzeno, jest k tomu teba
splnomocnn velmistra du dominiknskho a svolen mstnho biskupa. Kdo do bratrstva sv.
rence se zapsati dti chce, m mti pevn mysl aspo jednou za tden cel renec se
pomodliti a to na renci svcenm od knze k tomu splnomocnnho. Kdo dn jest pijat, m
tm astenstv vech dobrch skutk, kter se kdy v d kazatelskm a v bratrstv rencovm
staly. Bratrstva rencov obdaena jsou mnohmi odpustky.
iv renec jest spolek, ve kterm 15 len rozdl se kad msc losem o 15 tajemstv
rencovch, s tm myslem, aby kad pomodlil se denn jeden destek, tedy vichni denn
pln renec. Spolek ten zaloila nbon pan Maria Paulina Jaricoutov v Lyon r. 1826.
elem spolku jest, aby lenov 1. kad msc jedno tajemstv se modlce a o nm uvaujce,
tm hloubji v n vnikli, a 2. aby jistjmi byli, e je Bh vysly, kdy se spolen modl.
Spolek ten jest odporuen hoden zvlt tam, kde bratrstva nen.
323. Co je kov cesta?
Kov cesta je pobonost, ve kter boskho Spasitele po
trncte zastaven, od jeho odsouzen a k jeho pohben,
v duchu provzme a o pehokm jeho utrpen a smrti
rozjmme.
(O kov cest viz l. 157).
324. Co jsou litanie?
Litanie jsou jist prosebn modlitby, ve kterch ti bosk
osoby, blahoslavenou Pannu Marii jako i svat a svtice
Bo opt a opt vzvme.
Nejstar litanie jest o vech svatch, j se pi bohoslub (na p. pi
procesch, pi vych svcench) uv. Mimo tuto kon se tak od crkve
schvlen litanie loretnsk, tak zvan dle kaple sv. Panny Marie v italskm
386
Antonn Podlaha
msteku Loreto (srv. l. 127), kdeto pvodn ji bylo uvno; pak litanie
o nejsvtjm jmnu Je, kterou vrouc lska a pocta kesansk
k Boskmu vykupiteli se pron. Nejnovji (dne 2. dubna 1899) dovolil sv.
Otec Lev XIII., aby i modlitba litanie o nejsvtjm Srdci Jeov pi
veejnch slubch Boch konna bti smla. Jen tchto ty litani uvati se
sm pi veejnch pobonostech; jinch litani toliko jen pi pobonostech
soukromch.
325. Co jsou process?
Process jsou slavn prvody, pi kterch Boha spolenou
modlitbou veejn velebme, jemu za pijat dobrodin
dkujeme, za odvrcen zlho a za jin milosti prosme.
(Process na den svatho Marka. Prosebn nebo kov dni. Prvod
o Bom Tle.)
Vznamny jsou obady pi procesch obvykl: a) v ele prvodu nese se
k na znamen, e krej za tmto znakem bojovnci Kristovi, kte jedin
v tomto znamen zvtziti dovedou v boji proti zlmu; b) za kem se nesou
korouhve s obrazy svatch, m se zna, e mme pklad jejich stle mti na
och a jm se povzbuzovati k ivotu v pravd kesanskmu; c) vyzvn se pi
prvodu, m vc iv se povzbuzuj k dvrn modlitb, jakoby svat,
jim ty zvony jsou zasvceny, sami je povzbuzovali; d) vc jsou seadni
v jist podek, naznaujce tak kesanskou svornost a lsku, ji vespolek
maj k sob chovati; konen e) modlce se a zpvajce krej ku pedu, m
naznauje se, e mysl jejich m m dle tm vce a ve k Bohu se povzneti
lskou a dvrou. Z toho jest patrno, e proces jsou uitena, ponvad velice
ns rozncuj k pobonosti a milost Boch hojn nm vymhaj. Aby vak
vc tmi prvody skuten si vyprosili na Hospodinu poehnn, teba jest
ovem, by dn a s nleitou pobonost jich byli astni.
Process rozeznvme:
1. dn, je v urit dny se konaj, na p. na den sv. Marka, Boho Tla, a
2. mimodn, je se konaj za zvltnch podnt bu na odvrcen
obecnho zla, nebo na vyproen njakho dobra, na p. v as moru, sucha.
Process na den sv. Marka (25. dubna) jest prvod kajc, jen od pradvna
v crkvi sv. kadoron se konal i sv. eho Vel. Ustanovil, aby konn byl
v den een, kdeto dve jindy bval konn.
Prosebn nebo kov dny jsou ti dny ped Nanebevstoupenm Pn.
V tch dnech konaj se kajc process. Poprv konal je sv. Mamert, biskup
Viennsk ve Francii asi r. 450. Pohnuly jej k tomu velik pohromy, je tehd
387
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
stihly msto, v nm byl biskupem. Pobonost tato rozila se asem po
celm svt kesanskm (v m konna byla poprv za papee Lva III. 795-
816.)
Process v den sv. Marka i ve dny prosebn kon se tmto zpsobem: Zhy
z rna svolvaj se vc do chrmu, odkud pak se v slavnm prvodu berou
do pol, krejce mezi zelenajcmi se polemi, luinami a kvetoucmi sady.
V ele process nesou k, jakoby ukiovan Spasitel sm byl vdcem
svho vcho lidu po cestch, vezdejho ivota. Po obou stranch ke
nesou se korouhve s obrazy svatch a s kem nahoe pipomnajc vcm,
e jakoto dov bojujc crkve na zemi mme se shromaovati okolo
Krista, pod jehoto praporem bojujce jist a bezpen vtzstv dojdeme. Pje
se pak pi process litanie o vech svatch, v n vol knz i lid nejprve Boha
za vyslyen, potom vzv svat a svtice Bo, aby u Boha orodovali, na to
pros Krista Pna samho jako Prostednka lid za vysvobozen ode veho
zlho skrze tajemstv jeho svatho ivota. Konen pak se pednej Bohu
zleitosti obecn, mezi ktermito i ta, aby rodu zemskou zachovati ril.
Pi tom se kon tak tvero zastaven bu u njakho ke neb kaple. Pi
kadm tomto zastaven te knz zatek evangelium kadho svatho
evangelisty, m se naznauje, e evangelium do ty hl svta se hls a e
vemohouc Bh, jako moc slova svho svt stvoil, tmto slovem vecko
d a zachovv.
Po ten kadho evangelium kon knz modlitbu, prose, aby Bh na
pmluvu sv. evangelist ns vyslyeti a rodu i zemskou chrniti ril.
Prvod o Bom Tle kon se po mi sv. Knz, dre monstranci, pone
u olte zpvati zpv o velebn Svtosti (Pange lingua), nae pi slavnm
hlaholu zvon nsleduje slavn prvod s velebnou Svtost pod irm nebem.
Tu se be Bosk Vykupitel jako slavn krl uprosted lidu svho, u nhoto
volil pebvati v nejsvtj Svtosti oltn. Knz nesa velebnou svtost kr
pod baldachnem, a pisluhujc okuuj ji neustle kadidlem, na znamen
nejhlub pocty, kterou vzdv crkev nejsvtj Svtosti oltn. I cesta,
kterou prvod ten se be, bv kvtm posypna a ratolestmi vkol poszena,
jakoby i proda sama pispvala k zveleben slavnosti t svho pvodce. Pi
proces pak kon knz u tyr olt tvero zastaven, podobnm zpsobem jak
o kovch dnech. Oltov tito jsou dle monosti ke tyrem hlm svta
obrceni na znamen, e nrodov od vchodu a zpadu, od jihu a severu
k stolu Pn se zvou, a e Kristus ode vech nrodu zem, jakoto Syn Boha
ivho zveleben bti m. Pi kadm olti pje se potek jednoho ze tyr
evangeli, ponvad veke tyi evangelist o Kristu a velebn Svtosti
oltn svd; pak kon knz modlitbu o nejsvtj Svtosti oltn a jin dv
za rodu zemskou, nae lid velebnou Svtost ehn. Kdy pak se poslze
388
Antonn Podlaha
proces do chrmu navrt, ukon se pobonost chvalozpvem svatho
Ambroe T Boha chvlme.
326. Co jsou pouti?
Pouti jsou pobon nvtvy posvtnch mst, kter
konme, protoe na takovch mstech k vt pobonosti
bvme povzbuzeni, vroucnji a dvrnji se tam modlme
a nejednou i zzran vyslyeni bvme.
J ako Kristus Pn sm do J erusalma zaputoval, tak i kesan ji v dobch
nejstarch navtvovali ta msta, je Spasitel svou ptomnost zasvtil, anebo
na nich dobrotivosti Bosk se zlbilo lidem zvltn prokzati milos. Bh
jest ovem vudy ptomen, avak lovk nect se vude Bohu stejn blzkm.
Kter msta vnj pravou neb upomnkou nbon city osvuj, tam lovk
duchem snze k nebi vzlt a k Bohu vroucnji se vine. Nachzej se
poutnick msta po vtin na kopcch a vinch, odkud mil pohled rozvr
se do modrav dli, anebo v lesch a hjch, kde posvtn ticho vt
pchozho, a kde unaven duch nalz poklidu, aby nim neruen mohl
vznsti se k Tomu, kter krsu i dobro stvoil. V zemch koruny
Svatovclavsk jest vce ne 200 poutnickch mst (v echch 150, na
Morav a ve Slezsku 100); nejznamenitj z nich jsou: St. Boleslav, Sv. Hora,
Hostn a Velehrad.
Proti poutm namtaj nkte lid, e pr na nich pe se mnoho zlod.
Avak obyejn na zlody ty nak si ten, kdo na pouti nikdy ani nebyl, nebo
sm ke zlodm onm pispl. A kdyby vskutku njak nevar u jednotlivc
se zahnzdil, co z toho plyne? Nic jinho, le povinnos potlaiti zlod
a zachovati pou. Kdyby se ve mlo zniiti, eho od lid nesvdomitch bylo
zneuito, nemli bychom vody, ohn atd.
Jin namtaj, e na poutch mnoho penz se utrat a mnoho asu proma.
Nmitka tato nen odpovdi hodna. Jen nevrec mohl by litovati t vru
nepatrn obti asu a penz, za kterou vn poklady lze zskati. Ostatn
o vletech a zbavnch cestch boh nesoudv se tak psn.
Nauen. Modlvej se rd modlitby, kter crkev svat doporou
a namnoze i odpustky obdaila! Nesty se astniti se prosebnch prvodv
a crkevnch process!


389
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
st tet.
O lsce a pikznch.

390
Antonn Podlaha
Oddlen prvn.
O kesansk lsce.
327. Co jest kesansky milovati?
Kesansky milovati jest Boha pro nho samho nade
vecko, sebe pak a blinho pro Boha milovati.
Milovati vbec zna v nkom zalben mti, jemu ve dobr pti a touiti
po spojen s nm. Nklonnost, je z tohoto milovn plyne, nazvme lskou.
Ale toliko ta lska prospv nm k spasen, k n Kristus Pn dy crkve sv,
kesany zavzal. Tedy jen tehd zskvme sob lskou zsluhy pro nebe,
milujeme-li kesansky.
Pedmtem lsky kesansk jest tedy Bh a kad tvor vn blaenosti
schopn, jej pro Boha milovati mme. Zkon lsky ptelsk toti vel,
abychom milovali nejen ptele samho, nbr vecky, kte s nm zvltnmi
svazky jsou spojeni. S Bohem spojeni jsou vichni, kte vn blaenosti ji
doli, nebo dojti mohou. Lska kesansk jest jedna tj. toue lskou
milujeme i Boha i blinho, nebo blinho milujeme pro Boha, milujeme
tud v blinm vlastn Boha jako podobizny si vme z lsky k tomu, jej
pedstavuje, tak i blinho milovati mme pro to, co jest v nm Boskho,
Bohu podobnho, co odleskem jest Boskch dokonalost.
391
VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv
1. O lsce k Bohu.
328. Co jest Boha pro nho samho milovati?
Boha pro nho samho milovati jest milovati jej proto,
e pro svrchovanou dokonalost svou veker na lsky hoden
jest.
m dokonalej jest bytos nkter, tm vce se nm lib, a tm vce ji
milujeme. Jako lska vbec, i lska k Bohu ze zliby vznik. Svrchovan
dokonalosti Bo vzbuzuj v ns zlibu, je zdrojem jest na lsky k Bohu.
Jeliko pak Bh dokonalost svoji vecko pevyuje, mme jej milovati nade
vecko.
329. Co jest Boha nade vecko milovati?
Boha nade vecko milovati jest tak si ho viti, e jsme
hotovi, radji vecko obtovati, ne bychom se tkm
hchem pipravili o jeho lsku a ptelstv.
Poznvajce toti, e Bh jest dobro svrchovan mme si Ho nade ve
viti a tud ochotni bti radji ve petrpti a veho se vzdti, ne hchem
J ej ztratiti.
Meme pak Boha nade vecko milovati bu proto, e jest sm o sob
dobrem nejvym, anebo e dobrem jest pro ns.
330. Jak se nazv lska, kterou Boha pro nho samho
nade vecko milujeme?
Lska, kterou Boha pro nho samho nade vecko
milujeme, nazv se lskou dokonalou.
K dokonal lsce d se dokonal pohnutka, toti aby Bh byl milovn
pro svou naprostou dobrotu neboli pro svou nevystihlou krsu a dokonalost.
I jednotliv vlastnosti Bo, nap. moudros, svatos, mohou bti pohnutkou
dokonal lsky, jeto jich od podstaty dliti nelze.
392
Antonn Podlaha
331. Kdy jest nae lska k Bohu nedokonal?
Nae lska k Bohu jest nedokonal, kdy ho milujeme sice
nade vecko, ale nikoli pro nho samho, nbr pro dobro,
kter od nho mme a doufme.
Nedokonalou jest lska, kter prvou pohnutkou nen Bh, nbr nco od
Boha rozdlnho, toti nae vlastn dobro, nae vn blaenost. Lska
nedokonal znenhla vsti m lovka k dokonalmu milovn Boha.
Pemtav duch lidsk, by z potku k Bohu lnul, pohnut jsa dobry, je
z Jeho tdr ruky pijal anebo v budoucnosti obdreti douf, dojista pi
darech na vdy se nezastav, ale a