You are on page 1of 16

II.

Zpráva o realizaci Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání za


rok 2019.

Podle Usnesení vlády ze dne 20. července 2016 č. 648 se na začátku každého
kalendářního roku v období 2017–2021 předkládá zpráva o realizaci Strategie
rozvoje zemského digitálního televizního vysílání za předchozí kalendářní rok.

Tato zpráva za období roku 2019 je již 4. předkládanou zprávou.

Proces přechodu na vysílání ve standardu DVB-T2 zajistí nejen včasné uvolnění


rádiových kmitočtů pásma 700 MHz pro jejich využití na další rozvoj mobilního
broadbandu, ale současně je i takovou reorganizaci využití rádiových kmitočtů,
která umožní terestrické televizi další plnohodnotné pokračování bezplatného
šíření televizního vysílání nejméně do roku 2030.

1. Manažerské shrnutí

Dosavadní průběh 2017-2019

V roce 2017 bylo přijato závazné ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU


A RADY (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma
470–790 MHz v Unii (dále jen „Evropské rozhodnutí“). Strategie rozvoje zemského
digitálního televizního vysílání (dále jen „Strategie“) ovšem již ve svém obsahu
s předstihem reagovala (na základě postupně projednávaných návrhů tohoto
evropského rozhodnutí) na požadavek uvolnění rádiových kmitočtů z uvedeného
pásma a navrhla řadu opatření.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) v úzké spolupráci s Úřadem pro
ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) zahájilo na DG Competition
Evropské komise v roce 2019 prvou část notifikace kompenzací nákladů,
vyvolaných nutným přeladěním vysílacích sítí. V lednu 2020 Evropská komise
schválila uvedená opatření na základě pravidel pro veřejnou podporu.

V roce 2019 byl v souladu s principy přechodu již televizní signál všech
3 přechodových sítí DVB-T2/HEVC dostupný pro více než 90 % obyvatel, dvě sítě
dosáhly téměř 100% pokrytí obyvatel. Cílem přechodových sítí je urychlení
a realizace sociálně akceptovatelné výměny televizních přijímačů v domácnostech tak,
jako tomu bylo při úspěšném přechodu od analogového na digitální vysílání v období
2008-2012.

Uvolňování rádiových kmitočtů a přepínání stávajícího televizního vysílání ze


standardu DVB-T na standard DVB-T2 bylo podle nařízení vlády č. 199/2018 Sb.,
o Technickém plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu
DVB-T na standard DVB-T2 (nařízení vlády o Technickém plánu přechodu na standard

1
DVB-T2) (dále jen „TPP“) v celoplošných sítích zahájeno v listopadu 2019 vypínáním
sítě DVB-T pro Českou televizi v Praze a Středočeském kraji.

Přepínání sítí na finální standard vysílání je doprovázeno příslušnou informační


kampaní konkretizovanou jak podle jednotlivých dotčených území (mimo
celoplošných informací), tak podle příslušných termínů vypínání vysílání DVB-T
a přelaďování vysílání finálních sítí DVB-T2 na kmitočty mimo pásmo 700 MHz.

V období vánočních a novoročních svátků 2019 nebylo zemské televizní vysílání


komplikováno a další přepínání sítí na nový standard proběhne v období od 8. ledna
2020 do 30. června 2020.

Z hlediska dostupnosti odpovídajících přijímacích zařízení pro příjem vysílání ve


standardu DVB-T2/HEVC na trhu spotřební elektroniky byla i v průběhu roku 2019
certifikována další zařízení pro příjem ve standardu DVB-T2/HEVC a k závěru roku
2019 bylo na trhu spotřební elektroniky k dispozici více než 3 000 ověřených modelů
televizorů a set-top-boxů. Je zřejmé, že v klíčovém období prvé poloviny roku 2020, kdy
dojde k přepnutí všech sítí ze standardu DVB-T na standard DVB-T2, budou na trhu
nabízené televizory pouze v požadovaném standardu a domácnosti budou mít reálnou
šanci být příslušně vybaveny i vzhledem k poměrně nízkým cenám základních
certifikovaných zařízení.

Podle statistických údajů z prodeje televizních přijímačů za poslední roky je příslušným


televizorem, umožňujícím příjem televizního vysílání ve standardu DVB-T2/HEVC,
vybaveno nejméně 32 % domácností. Z domácností, kterých se změna vysílacího
standardu týká, deklaruje vybavenost již 56% domácností.

MPO a ČTÚ připravily pro informační podporu občanů specializované webové stránky,
kde jsou publikovány nejdůležitější informace o přechodu na DVB-T2 a k dispozici pro
volnou distribuci podle oblastí vypínání jsou letáky s podrobnější a specifickou
informací. Informační kampaň MPO je provázána s termíny vypínání sítí DVB-T dle
TPP. Mimo informační kampaně MPO se realizuje koordinovaná informační podpora
ze strany dotčených subjektů - České televize, Českých Radiokomunikací a Digital
Broadcasting. Určitou informační kampaň realizují i někteří provozovatelé vysílání
v rámci svého televizního vysílání.

MPO připravilo program podpory, v němž má připraveno 20 mil. Kč, které


prostřednictvím krajů a hlavního města Prahy budou poskytnuty zařízením sociálních
služeb státu a územních samospráv. Tyto prostředky jim finančně pomohou při
pořizování set top boxů, televizních přijímačů nebo při hrazení úprav antén v souvislosti
s přechodem zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na
standard DVB-T2. Program podpory platí od 1. září 2019 do 31. prosince 2020. Žádost
o dotaci bude možné podávat ze strany krajů a hlavního města Praha nejpozději do 15.
září 2020.

2
Je možno konstatovat, že nový standard vysílání je poměrně rychle akceptován trhem
spotřební elektroniky i občany. Podle reprezentativního výzkumu obyvatel ČR v září
2019 (zadaného MPO) sledovalo zemské televizní vysílání ve standardu DVB-
T2/HEVC již více než 35 % respondentů.

Na MPO koordinuje práce a zpracovává podklady Koordinační expertní skupina (KES),


složená se zástupců MPO, MK, ÚOHS, ČTÚ, RRTV, ČMI, AKČR a dotčených držitelů
přídělů rádiových kmitočtů pro vysílací sítě digitálního terestrického vysílání, jak
celoplošných, tak regionálních. KES zpracovává základní materiály, týkající se
realizace Strategie rozvoje zemského televizního vysílání, vč. přípravy novel právního
rámce, TPP a prenotifikačního i notifikačních řízení u Evropské komise. KES se v roce
2019 sešla a jednala na 12 zasedáních, jejichž obsahem bylo zpracování
a projednávání podkladů pro prenotifikační a notifikační řízení u Evropské komise
a přípravu informační kampaně MPO.

V prvé polovině roku 2020 bude postupně zahajováno vysílání ve 4 finálních


sítích DVB-T2/HEVC, které po vypnutí zemského televizního vysílání ve
standardu DVB-T plně nahradí současný systém vysílání v celoplošných
vysílacích sítích modernějším standardem. Postup zahajování vysílání finálních sítí
DVB-T2 a vypínání sítí DVB-T bude probíhat podle TPP.

Cíle celého procesu uvolnění pásma 700 MHz by mělo být dosaženo k 30. červnu
2020.

Na základě dosavadního průběhu realizace TPP a výpočtů předpokládaného pokrytí


obyvatel signálem finálních sítí (držitelé přídělu postupují podle TPP) není nutno měnit
termín uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz (30. června 2020) a ani termín
ukončení vysílání celoplošných sítí v DVB-T (1.2.2021). Není tedy nutno navrhovat
změnu usnesení vlády ČR ze dne 20.července 2016 (č.648/2016) týkající se
uvedených klíčových termínů.

***
K jednotlivým oblastem realizace Evropského rozhodnutí k uvolnění rádiového
spektra pásma 700 MHz a Strategie rozvoje zemského televizního vysílání
2. Přehled kroků v oblasti právního rámce

Zajištění a implementace procesu přechodu na DVB-T2 předpokládalo aktualizaci


platného právního rámce a s tím související novelizaci dotčených právních předpisů,
klíčová část novelizace právního rámce proběhla již v roce 2017.

V průběhu roku 2019 pokračovala realizace TPP, schváleného v srpnu 2018


vládou ČR tak, aby přechod mohl být v listopadu 2019 zahájen.

3
V závěru roku 2019 byla ČTÚ aktualizována Část plánu využití rádiového spektra
pro kmitočtové pásmo 470-960 MHz, která umožnila prodloužit současné vysílání
regionálních televizních sítí do června 2020.

3. Přehled kroků ve správě spektra a souběžné vysílání DVB-T/DVB-T2

3.1. Technický plán přechodu

TPP byl přijat jako nařízení vlády v srpnu 2018. Obsahuje konkrétní detailní plán
provozování tří přechodových sítí DVB-T2, zapínání čtyř finálních sítí DVB-T2 (21-24)
a vypínání stávajících sítí DVB-T(1-4). TPP vymezuje, mimo pravidel v oblasti správy
rádiového spektra podle příslušného zmocnění v zákoně, konkrétní časové lhůty pro
ukončení provozování přechodových sítí v DVB-T2, pro zapínání finálních sítí DVB-T2
a pro vypínání stávajících sítí DVB-T. Pro provozování uvedených sítí TPP specifikuje
podmínky celkem pro 288 vysílačů různé kategorie.

Při přeplánování využívání rádiových kmitočtů na 4 celoplošné sítě na základě


mezinárodní koordinace je nutná změna využívaného rádiového kmitočtu u téměř
79 % vysílačů, stejný rádiový kmitočet tedy bude používán pouze u 21 % vysílačů.

Harmonogram hlavních operací – tj. zapínání finálních sítí DVB-T2 a vypínání sítí
DVB-T, je rozložen mezi listopad 2019 a červen 2020 (s přestávkou v prosinci
2019). Průměrná doba souběžného vysílání je, v závislosti na konkrétním území,
kolem dvou let (22-24 měsíců).

Vypínání stávajících sítí DVB-T bylo zahájeno v listopadu 2019, kdy byly vypnuty
dva hlavní vysílače v Praze a středních Čechách (jen síť České televize).

TPP specifikuje postupné přepínání vysílacích sítí podle jednotlivých oblastí - v 1.


čtvrtletí 2020 bude v rámci stávajících vysílacích sítí DVB-T postupně realizováno
vypínání 50 vysílačů velkého výkonu. Zbývajících 49 vysílačů velkého výkonu bude
vypnuto ve 2. čtvrtletí 2020.

Na základě zkušeností z provozu velkých SFN vysílacích sítí (SFN - jednofrekvenční


sítě) se ukazuje, že bude nutno ve velmi specifických (zejména horských oblastech)
geografických situacích doplnit stávající síť vysílačů o další vysílače malého výkonu.
Cílem je odstranění poruch (např. tzv. pre-echo) v příjmu televizního signálu,
spojených s časově omezenou situací, ovlivněnou např. inverzí či jinými změnami
počasí. K řešení těchto specifických situací budou v prvé polovině roku 2020
realizovány i semináře pro servisní organizace (úprava antén).

Specifikace TPP jednoznačně ukazuje, že přechod na DVB-T2 vysílání, spojený


s reengeneeringem sítí – přeplánováním na tzv. SFN/MFN sítě (MFN - multifrekvenční
sítě), vede na významně vyšší efektivitu využití disponibilního rádiového spektra.
Takový postup umožní provést včasné uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700
MHz a jejich následné využití pro mobilní broadband.

4
3.2. Regionální televizní vysílání

V současné době je v provozu také 20 komerčních regionálních vysílacích sítí


provozovaných na základě vydaných individuálních oprávnění (při vydávání platných
pouze do konce roku 2017). Platnost individuálních oprávnění regionálních sítí
byla v rámci aktualizace Části plánu využití kmitočtového spektra pro kmitočtové
pásmo 470-960 MHz (na podzim 2019) stanovena do 30. června 2020 bez možnosti
dalšího prodloužení doby platnosti.

V rámci Koordinační expertní skupiny MPO byl zpracován souhrnný materiál


k regionálnímu vysílání v rámci zemského televizního vysílání. V současné době se
předpokládá následující řešení.

Regionální televizní vysílání je v inovované platformě DTT (Digital Terrestrial


Television) podle Strategie řešeno následujícími cestami: Možností umístit regionální
program v budoucí finální síti 24 (regiony = vyšší územně samosprávné celky).

V delší perspektivě, tj. po uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz


a vyhodnocení disponibilního rádiového spektra pak i v budoucí celoplošné síti
26 (5 velkých přirozených regionů), které může být sestavena po dokončení
celého procesu přechodu na DVB-T2.

Stávající regionální sítě (20 sítí s pokrytím signálu mezi 0,2 – 84,3 % obyvatel, dále jen
RS) jsou založeny na individuálních oprávněních, jejichž doba platnosti je stanovena
do 30. června 2020. Tyto kmitočty byly původně mezinárodně zkoordinovány jen do
konce roku 2017 tak, aby je posléze bylo možno využít právě pro budoucí potřeby
přechodu na DVB-T2. KES projednávala situaci regionálního televizního vysílání
a doporučila postupně akceptovat požadavek regionálních televizí na prodloužení
platnosti příslušných individuálních oprávnění a termín ukončení byl návazně
upravován novelizacemi Části plánu využití rádiového spektra pro kmitočtové pásmo
470-960 MHz. V prosinci 2019 proto ČTÚ přijal aktualizaci příslušné části Plánu
využití rádiového spektra, která velké části regionálního vysílání televizí umožní
prodloužit vysílání těchto sítí do června 2020.

Volba varianty řešení komerčního regionálního vysílání po tomto termínu (červen 2020)
pak bude závislá na podnikatelském rozhodnutí provozovatele vysílání, možnostech
koordinace rádiových kmitočtů a situaci na trhu šíření zemského televizního vysílání.
Zejména s ohledem na to, že např. síť 26 bude možno vytvořit až po ukončení procesu
implementace TPP (tedy nejdříve v roce 2021), a její rozsah, který bude záviset na
výsledcích mezinárodní koordinace, nelze v současné době pro všechny případy
regionálního/lokálního vysílání garantovat. Je nutno ovšem konstatovat, že umístění
regionálních programů v nové síti 26 bude prakticky možné až po dokončení realizace
celoplošných sítí 21-24, tedy pravděpodobně nejdříve v roce 2021.

5
Při rozhodování o možnosti dalšího využití kmitočtů je nejprve nutno vzít v úvahu
požadavky stávajících operátorů celoplošných vysílacích sítí 21–24
(a příslušných provozovatelů televizního vysílání jejíchž šíření na celém území
ČR sítě zajišťují) na provozování souběžného a následně finálního DVB-T2
vysílání na stanovištích vysílačů malého výkonu (zejména vysílače s výkonem do
1 kW využívané pro dokrytí lokalit s nedostatečným rozsahem pokrytí signálem
vysílačů velkého výkonu). Ve vysílací síti 1 se jedná o 89 vysílačů malého výkonu, ve
vysílací síti 2 se jedná o 51 vysílačů, ve vysílací síti 3 se jedná o 3 vysílače a ve vysílací
síti 4 se jedná o 20 vysílačů. Celkem se jedná o 163 vysílačů malého výkonu. Přestože
jsou tyto vysílače využívány zejména v rámci jednofrekvenční sítě (SFN), pro více než
25 % vysílačů z tohoto počtu požadují operátoři z technických důvodů přidělit
samostatný rádiový kanál nad rámec místně příslušné jednofrekvenční sítě. To je
upraveno příslušnými ustanoveními v rámci TPP.

V roce 2020 bude součástí předpokládaného řešení aktualizace Plánu využití


rádiového spektra (návrh se předpokládá v II. čtvrtletí 2020) ze strany ČTÚ na
základě inventarizace potřeby rádiových kmitočtů, vyplývající ze zkušeností
s vysíláním finálních sítí DVB-T2 a možností mezinárodní koordinace kmitočtů
pro zachování provozu regionálního televizního vysílání při respektování priorit
zajištění kvalitního pokrytí finálních celoplošných sítí 21-26.

3.3. Rušení příjmu signálů DVB-T a DVB-T2 sítěmi LTE

Tato část zprávy popisuje vliv dopadů mobilních sítí LTE provozovaných v pásmu 800
MHz na příjem digitálního terestrického TV vysílání DTT, tedy sítí DVB-T, přechodových
sítí DVB-T2 a finálních sítí DVB-T2 od uvedení do provozu prvních eNodeB (eNodeB =
základnová stanice) sítí LTE v pásmu 800 MHz, tj. od dubna 2014 do 31. prosince 2019.
Text dále obsahuje informace o opatřeních přijatých pro zmírnění následků dopadů
provozu nových sítí MFCN (Mobile Fixed Communication Network), které budou od
roku 2021 využívat uvolněné pásmo 700 MHz.

Základní opatření a postupy, které byly přijaty a realizovány Českým telekomunikačním


úřadem s cílem minimalizovat dopady negativního vlivu sítí LTE v pásmu 800 MHz na
televizní příjem DVB-T jsou zveřejněny a podrobně popsány na www stránkách ČTÚ:
Problematika související s provozem sítí LTE. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že
opatření a procesy přijaté pro řešení případů rušení terestrického TV signálu, které byly
nastaveny a realizovány v součinnosti s provozovateli sítí LTE, byly nastaveny správně
a negativní dopady na televizní diváky v průběhu celého období byly v souladu
s predikcemi ČTÚ. Žádné fatální negativní dopady na televizní diváky nebyly
zaznamenány. Těchto poznatků bylo využito při formulování podmínek pro zajištění
ochrany příjmu DTT, v souvislosti s přípravou podmínek pro vyhlášení výběrového
řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů pro zajištění sítí
elektronických komunikací v kmitočtových pásmech 700 MHz.

6
Statistické vyhodnocení vývoje situace v rušení DTT sítěmi LTE v pásmu 800
MHz v České republice

K 31. prosinci 2019 bylo v trvalém provozu 16 762 eNodeB, ve zkušebním provozu pak
bylo 204 eNodeB. Vývoj počtu přijatých, vyřešených a oprávněných podnětů televizních
diváků na rušení televizního příjmu ve vazbě na vývoj počtu eNodeB v provozu je
zřejmý z následující tabulky a grafu:

7
Přehled přijatých a vyřízených podnětů televizních diváků k šetření rušení
příjmu DVB-T 2014 - 2019

oprávněné
přijato
podněty - počet eNodeB počet rušení na
2014 - 2019 podnětů na uzavřeno
rušení v provozu 100 eNodeB
rušení TV
provozem LTE

Q2/2014 171 73 16 477 3,35

Q3/2014 737 303 58 1456 3,98

Q4/2014 675 762 121 3078 3,93

Q1/2015 701 849 296 4606 6,43

Q2/2015 764 627 258 5210 4,95

Q3/2015 1217 1098 443 6082 7,28

Q4/2015 1744 1711 749 8823 8,49

Q1/2016 2071 2158 1366 9574 14,27

Q2/2016 1210 1252 689 10415 6,61

Q3/2016 1089 1049 530 11579 4,58

Q4/2016 1261 1291 820 12851 6,38

Q1/2017 789 926 441 13770 3,20

Q2/2017 601 633 324 14679 2,20


Q3/2017 581 570 223 15294 1,46

Q4/2017 499 492 188 16001 1,18

Q1/2018 351 450 165 16125 1,02


Q2/2018 249 203 38 16140 0,23

Q3/2018 236 265 28 16478 0,17


Q4/2018 201 228 17 16504 0,10

Q1/2019 244 234 45 16687 0,26

Q2/2019 187 183 14 16661 0,08


Q3/2019 140 170 10 16816 0,06

Q4/2019 163 158 3 16700 0,02

8
Počet přijatých a uzavřených podání na rušení DTT
od 1.4.2014 do 31.12.2019
2500

2000

1500

1000

500

přijato uzavřeno ruší LTE

Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že již v průběhu roku 2016 nastal pokles počtu
přijatých podnětů k šetření rušení příjmu DTT provozem zařízení LTE v pásmu 800
MHz. Sestupná tendence pokračuje i v průběhu celého roku 2019. Zároveň klesá podíl
případů rušení systémy LTE na celkovém počtu podnětů k šetření rušení TV příjmu
(1. Q 2019 = 18,4 %, 2. Q 2019 = 7,5 %, 3. Q 2019 = 7,1 %, 4. Q 2019 = 1,8 %). Tento
pokles je způsoben zejména tím, že většina individuálních i společných televizních
přijímacích antén byla v minulých letech uvedena do stavu vzájemné kompatibility
s provozem LTE nebo se nachází v takové vzdálenosti od nejbližšího eNodeB, kdy jeho
provoz vzhledem k přijímanému kmitočtu (TV kanálu) nezpůsobuje rušení. Dalším
důležitým faktorem je faktické dokončení budování sítí LTE v pásmu 800 MHz.
V současné době se aktivita operátorů v této oblasti orientuje spíše na optimalizaci sítí,
což způsobuje rozptyl počtu provozovaných eNodeB (nahoru i dolů) v roce 2019,
nicméně dopady na počty případů rušení televizního příjmu jsou minimální.

Přestože počet přijatých i vyřešených případů rušení televizního příjmu má klesající


tendenci, mezi příčinami problémů s televizním příjmem od roku 2018 výrazně převažují
závady na zařízení diváka, jak vyplývá z následující tabulky:

9
závady na nahlášené
celkem nalezen z toho zdroj závada
přijímací rušení slabý signál
období uzavřeno zdroj rušení na TV
straně TV šetřením DVB-T
případů rušení eNodeB LTE vysílači
diváka nezjištěno
2013 (bez
407 13 0 219 119 50 6
LTE)
1.4.2014-
1137 208 195 564 285 73 7
31.12.2014
1.1.2015-
4285 1771 1746 1630 709 173 2
31.12.2015
1.1.2016-
5750 3405 3405 1560 639 143 3
31.12.2016
1.1.2017-
2621 1182 1176 1061 305 65 8
31.12.2017
1.1.2018-
1153 260 247 660 179 52 2
31.12.2018
1.1.2019-
734 73 72 480 151 26 0
31.12.2019
celkem
15680 6899 6841 5955 2268 532 22
2014–2019

V období od 1. dubna 2014 do 31. prosince 2019 byl zdroj rušení nalezen celkem ve
44 % řešených případů, přičemž se zpravidla jednalo o eNodeB. Ve 14 % případů se
rušení při šetření ČTÚ neprojevilo, ustalo před šetřením ČTÚ nebo televizní divák
hlášení stornoval a ve 3 % případů byl problém s nízkou úrovní nebo kvalitou DTT
signálu v místě příjmu. Ve 38 % se nejednalo o rušení, ale o závadu nebo jiný technický
problém na straně přijímacího zařízení diváka. V roce 2019 již činí podíl závad na
straně diváka 65 %.

Za celé období od 1. dubna 2014 do 31. prosince 2019 bylo z důvodu rušení většího
počtu TV přijímačů v jedné lokalitě uplatněno dočasné vypnutí celkem 386 (u 47
eNodeB opakovaně), přičemž v roce 2019 nedošlo k žádnému případu vypnutí eNodeB
LTE z důvodu masivního rušení TV příjmu. Celkem bylo do 31. prosince 2019 nařízeno
433 vypnutí, v rámci kterých byly upraveny technické parametry eNodeB-ů nebo byla
provedena technická opatření odrušení na TV anténách postižených diváků. Průměrná
doba vypnutí jednoho eNodeB činila 22 kalendářních dnů.

Vyhodnocení situace rušení příjmu DVB-T2 sítěmi LTE v pásmu 800 MHz

Od 1. března 2017 do konce roku 2019 bylo uvedeno do provozu 87 vysílačů


přechodové sítě č. 11, 67 vysílačů přechodové sítě č. 12 a 62 vysílačů přechodové sítě
č. 13. V tomto období ČTÚ přijal celkem 239 podnětů k šetření rušení příjmu signálu
DVB-T2, z nichž bylo 202 uzavřeno. Pouze 2 případy byly vyhodnoceny jako
oprávněné, v ostatních případech převažovala jako příčina špatného příjmu závada na
straně diváka (131 případů).

10
Navrhovaná opatření k ochraně DTT a řešení rušení příjmu DVB-T2 budoucími
sítěmi v pásmu 700 MHz (budou součástí zadávacích podmínek pro držitele
přídělu kmitočtů)

ČTÚ využil při návrhu podmínek k využívání kmitočtů v pásmu 700 MHz dosavadních
poznatků ze vzájemné koexistence DTT a sítí LTE v pásmu 800 MHz a zachoval sadu
regulatorních opatření pro ochranu terestrického televizního příjmu tak, jak byla
nastavena při zavádění LTE v pásmu 800 MHz. Základním opatřením zůstává zkušební
provoz zařízení s definovanými parametry (např. simulace 80% zatížení zařízení)
a možnost vydat ČTÚ rozhodnutí k dlouhodobému vypnutí základnové stanice
v případech, kdy její provoz způsobí výrazné negativní ovlivnění příjmu DVB-T2
u většího počtu TV diváků. Pro potřeby prokázání souvislosti provozu zařízení
s rušením TV příjmu v dané lokalitě musí být operátor schopen na pokyn ČTÚ
operativního krátkodobého vypnutí zařízení. Nově provozovatel zařízení (držitel přídělu
rádiových kmitočtů) bude mít povinnost informovat před spuštěním nově instalovaných
základnových stanic MFNC do zkušebního provozu příslušné orgány místních
samospráv obcí, případně příslušných městských částí, pokrytých z takové základnové
stanice o spuštění a možných dopadech na TV diváky, a o postupech, jak mohou
občané požádat o zajištění nápravy.

Pro převedení základnové stanice ze zkušebního do trvalého provozu, jsou uplatněny


následující podmínky:

 provozovatel zařízení musí zajistit zkušební provoz v délce minimálně 60 dnů


i v situaci, kdy základnová stanice nezpůsobuje žádné rušení a nejsou
v souvislosti s jejím provozem řešeny žádné podněty,

 provozovatelem zařízení musí být vyřešeny všechny případy rušení vztahující


se k dané základnové stanici,

 ze strany ČTÚ musí být uzavřeny všechny podněty na šetření rušení vztahující
se k dané základnové stanici.

Pro zajištění transparentnosti postupů ochrany příjmu DTT před vlivem mobilních sítí
z pásma 700 MHz vypracoval ČTÚ „Metodický postup při šetření rušení rádiového
příjmu provozem vysílacích rádiových zařízení širokopásmových mobilních
radiokomunikačních sítí“, který upravuje postupy při šetření a odstraňování rušení
příjmu signálů DTT provozem sítí v pásmech 700 MHz i 800 MHz.

3.4. Certifikace přijímacích zařízení a vývoj prodeje přijímacích zařízení

České Radikomunikace a.s. ve spolupráci se sektorem spotřební elektroniky a s MPO


připravily a zahájily proces certifikace televizních přijímačů a set-top-boxů již v září
2016 a i v následujících letech 2017-2019 tento proces úspěšně pokračoval vč.
prezentace v médiích. Certifikace spočívá v reálném testování a ověřování

11
kompatibility přijímačů s doporučením ČTÚ „Minimální požadavky na přijímací zařízení
pro poskytování služeb v sítích DVB-T a DVB-T2“. Certifikace se účastní nejen všichni
významní výrobci přijímačů (LG, Panasonic, Philips, Samsung, Sony), ale i menší
výrobci. Certifikaci také podporují velkoobchody (například HPTronic), ale
i maloobchody a klíčové e-shopy (například Alza, Datart, Electroworld, Euronics)
spotřební elektroniky.

Pro zveřejnění výsledků certifikace České Radiokomunikace provozují webovou


stránku www.dvbt2overeno.cz, kde jsou zveřejňovány modely přijímačů, které získaly
certifikaci a kde si zákazníci mohou informace prodejců ohledně kompatibility ověřit.

K závěru roku 2019 bylo v této databázi více jak 3000 modelů televizních
přijímačů a set-top-boxů. Certifikované přijímače jsou označeny příslušným logem:

Na maloobchodním trhu spotřební elekroniky je dostupné široké portfolio televizních


přijímačů a set-top-boxů ve všech cenových kategoriích. V nabídce televizních
přijímačů se jiné, než přijímače umožňující příjem televizního vysílání ve standardu
DVB-T2/HEVC, prakticky nevyskytují.

Nejlevnější DVB-T2/HEVC přijímače, které prošly certifikací, začínají na cenách okolo


3 000 Kč s DPH a set-top-boxy okolo 650 Kč s DPH. Podíl certifikovaných přijímacích
zařízení na celkovém prodeji se aktuálně blíží prakticky 100 % (97 %) prodávaných
zařízení. Při startu procesu přechodu v roce 2016 to bylo cca 50 %.

4. Aktuální údaje o situaci a postojích obyvatel

Na základě zadání Koordinační expertní skupiny MPO proběhl i v druhé polovině září
2019 na reprezentativním souboru obyvatel ČR (1209 respondentů) starších 15 let
opakovaný výzkum vybraných ukazatelů vztahu obyvatel k přechodu na DVB-T2, vč.
sledování vybavenosti domácností televizními přijímači. Jednalo se o opakovaný
výzkum, který je srovnatelný s šetřením ze září 2017 a 2018.

Opakovaně se potvrzuje 60% podíl platformy DTT v domácnostech. Je zřejmé,


že pozice platforem se mění jen pozvolna (po výrazné skokové změně v období
digitalizace vysílání v letech 2008-2011). Klesá výhradní využití k DTT alternativních
platforem (SAT, CAT a IPTV), i když podíl platformy IPTV jako jediné roste.
V období od září 2017 do období výzkumu 2019 (prakticky za rok) se opět zvýšila
informovanost obyvatel o přechodu na DVB-T2/HEVC – aktuálně deklarují znalost
12
(alespoň základní) již více než čtyři pětiny obyvatel (92 %, v roce 2017 to bylo 73 %).
Nezájem o informace o přechodu na DVB-T2 klesl na 11 % z 15 %.
Největší je zájem:
- o informace o televizních kanálech (35 %), které bude možno přijímat na platformě
DVB-T2/HEVC,
- o dostupnosti DVB-T2/HEVC v místě bydliště (33 %),
- o datech vypínání DVB-T v místě bydliště (31 %).
Více než polovina dotazovaných (56 %) uvedla, že ví o tom, že Česká televize
vysílá ve standardu DVB-T2/HEVC prakticky již na celém území. 18 % respondentů
uvedlo, že již toto vysílání sledují. Z nich 48 % uvedlo, že si všimli kvalitnějšího obrazu
vysílání ČT na této platformě (21 % hodnotilo jako stejný, 19 % že si nevšimlo rozdílu).
Jako důvod, proč nesledují vysílání České televize v DVB-T2 uvedlo 70 % (27 % ze
všech dotazovaných) z těch dotazovaných, co nesledují Českou televizi v DVB-T2, že
nemají příslušné přijímací zařízení, 16 % (5 % ze všech dotazovaných) pak
deklarovalo nezájem o sledování České televize v DVB-T2.
Necelých 40 % dotazovaných (39 %) uvedlo, že ví o tom, že je možné sledovat
vysílání komerčních televizních stanic ve standardu DVB-T2/HEVC prakticky již
na celém území. Důvody, proč nesledují toto vysílání jsou obdobné. Jako důvod, proč
nesledují vysílání komerčních TV DVB-T2 uvedlo 62 % (18 % ze všech dotazovaných)
z těch co nesledují komerční stanice v DVB-T2, že nemají příslušné přijímací zařízení,
7 % (2 % ze všech dotazovaných) pak deklarovalo nezájem o sledování komerčních
stanic v DVB-T2. Necelé 1 % uvedlo, že tyto stanice bude sledovat, až budou vysílat
v HD rozlišení.
Souběžné vysílání ve standardu DVB-T a DVB-T2 prostřednictvím přechodových sítí
podporuje většina (57 %) respondentů. Jako významné efekty souběžného vysílání
respondenti hodnotí pozitivně následující:
- umožní vybrat nejvhodnější přijímací zařízení – 41 % - (47 %),
- umožní kvalifikovaně posoudit výhody DVB-T2 – 38 % - (42 %),
- povede k lepšímu rozhodnutí o postupu při vypínání DVB-T – 33 % - (38 %),
- povede k úspoře nákladů domácnosti – 18 % - (22 %),
- urychlí rozhodnutí o postupu při přechodu na DVB-T2 – 25 % - (21 %).
Respondenti také kladně oceňují označení přijímacích zařízení logem certifikace. Více
než 64 % (70 % 2017) považuje certifikaci zařízení za užitečnou nebo velmi užitečnou.
V obchodem si však zatím tohoto označení všimlo jen 23 % (18 % 2017) respondentů.
Na druhé straně 61 % (57 % 2017) respondentů uvádí, že se bude tímto logem
řídit při nákupu nového přijímacího zařízení.
Těmto údajům odpovídá i skutečnost, že v roce 2018 bylo nejméně 96 % prodaných
televizorů vybavených pro příjem DVB-T2/HEVC vysílání.
Z hlediska postupu při přechodu na DVB-T2/HEVC jsou aktuálně uváděné pozice
dotazovaných (září 2019) následující:

13
Tab. č. 2 Postup při přechodu na DVB-T2
2019
Je to jedno, nepřijímá DTT 22 %
Již přijímá DVB-T2 35 %
Pořídí si STB 13 %
Pořídí si novou TV 13 %
Rozhodnou se později 19 %
Bude migrovat na jinou platformu 4%
Nebude se dívat na TV 3%

Nadále zůstává nízká ochota respondentů platit za HD obsah televizních kanálů – jen
24 % (19 % 2017) by bylo ochotno („určitě nebo spíše“) platit za HD vysílání (jen 4 %
„určitě“). Jako přijatelnou formu úhradu vidí 39 % (37 % 2017) respondentů (jen 10
% „určitě“) jednorázovou platbu za zhlédnutí – 61 % (68 % 2017) respondentů
předpokládá takovou jednorázovou platbu ve výši 20 Kč. Měsíční paušál za přístup
pak akceptuje 46 % (41 % 2017) – ovšem jen 10 % (11 % 2017„určitě“) – 76 %
respondentů ovšem předpokládá platbu do 200 Kč měsíčně.
5. Mezinárodní kontext

MPO v souladu s požadavky Evropského rozhodnutí uveřejnilo již v listopadu 2018


Národní plán realizace rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 899/2017,
který shrnuje všechny podstatné kroky implementace tohoto rozhodnutí na národní
úrovni.

Prenotifikační a notifikační řízení u Evropské komise

Na základě přijaté vládní Strategie rozvoje zemského televizního vysílání byly ve


spolupráci Koordinační expertní skupiny MPO a ÚOHS připraveny již v závěru roku
2016 podklady pro prenotifikační řízení na EK DG Competition. Cílem bylo
předběžné projednání přístupu ke kompenzaci konkrétních vyvolaných nákladů tak,
jak je navrhováno ve Strategii. Přijaté Evropské rozhodnutí Evropského parlamentu
a Rady uvádí kompenzaci vyvolaných nákladů na realokaci rádiového spektra jako
obecný princip, který by měl být aplikován podle národních, specifických podmínek.

Obsahem kompenzace je úhrada nákladů vyvolaných vynuceným uvolněním


rádiových kanálů z pásma 700 MHz, které jsou spojeny s nutnou výměnou rádiových
kmitočtů a provozováním přechodových sítí. Takový postup předpokládá zákon o
elektronických komunikacích a ověřené náklady jsou ČTÚ hrazeny
z Radiokomunikačního účtu (mimo Státní rozpočet), který je podle zákona pro tyto
případy zřízen. Úhrada finančních nákladů je podmíněna vydáním rozhodnutí
Evropské komise o slučitelnosti navrhovaného opatření s vnitřním trhem.

V průběhu dosavadního procesu přechodu (od roku 2017) muselo MPO čelit několika
podání ČASO (Česká asociace satelitních operátorů, která vznikla v srpnu roku 2016
až po přijetí vládní Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání) k Evropské komisi.

14
Přístup ČASO, který je veden z pohledu konkurenční satelitní platformy vůči DTT, není
možné akceptovat. Vedl by nejen k nežádoucímu státnímu zásahu do trhu šíření
televizního signálu ve prospěch placených platforem příjmu televizního signálu,
a tak i k praktické likvidaci jediné bezplatné platformy šíření televizního vysílání
pro občany, což je ze sociálně-politického hlediska veřejnou správou i občany
zcela neakceptovatelné. Navíc by se výrazně zvýšila pravděpodobnost žalob za
zmařené investice. Podání ČASO a odklady DG Competition k vydání rozhodnutí
ovšem podstatně časově prodloužilo proces prenotifikačního řízení a je zřejmé, že se
promítne negativně i do procesu notifikačního řízení.

S ohledem na délku prenotifikačního procesu byla v lednu 2019 postoupena DG


Competition žádost České republiky o prioritizaci předmětného řízení. Vzhledem
k neustálým odkladům stanoviska DG Competition z důvodu vydání stanoviska
k obdobnému postupu v Německu (již více než 3 roky!) vzniklo riziko podstatného
narušení procesu změny přídělů rádiových kmitočtů a uvolňování rádiových
kmitočtů pásma 700 MHz v souladu s TPP. Z tohoto důvodu byla prostřednictvím
ÚOHS požadována prioritizace prenotifikačního řízení i návazného notifikačního
řízení.

Prioritizace případu byla navržena a realizována s ohledem na postup dosavadního


posuzování ze strany Evropské komise a nutnost jeho rychlého dokončení, vzhledem
k tomu, že byly již podstatně ohroženy termíny nezbytných kroků ve správě rádiového
spektra, které by umožnily uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz v termínu
požadovaném Evropským rozhodnutím. Dlouhodobě nedokončené řízení
způsobovalo také nejistotu držitelů přídělů rádiových kmitočtů pro šíření zemského
digitálního televizního vysílání, týkající se jejich investičních plánů.

Návazné notifikační řízení na prvou část kompenzovaných nákladů (přímé


náklady na přeladění sítí na jiné rádiové kanály) bylo zahájeno v listopadu 2019
podle doporučení, vyplývajících z jednání s příslušným DG Comp. V lednu 2020 bylo
vydáno souhlasné rozhodnutí Evropské komise (C(2020) 253 final) k uplatnění
těchto kompenzací, které budou uhrazeny z Radiokomunikačního účtu (tedy bez
nároků na výdaje státního rozpočtu).

Evropská komise tak schválila v souladu s pravidly EU pro státní podporu plán
České republiky na kompenzaci přímých nákladů vzniklých provozovatelům
platforem digitální pozemní televize (DTT) při přechodu z kmitočtového pásma
694–790 MHz („pásmo 700 MHz“) na nižší kmitočty.

Z dosavadního průběhu prenotifikačního procesu je ovšem zřejmé, že příslušné


orgány EK při přípravě Evropského rozhodnutí pominuly podstatně vzájemnou
koordinaci mezi jednotlivými DG a vyjasnění návazných postupů. Jako významné
riziko celého procesu i pro budoucnost je tak nutno vnímat snahu Evropské komise
o zjednodušující, stejný postup ve všech zemích, který nebude přihlížet k národní

15
situaci z hlediska pozice platformy DTT a konkrétní situaci z hlediska disponibilního
rádiového spektra pro DTT.

6. Předpokládaná realizace Strategie v dalším období – 2020-2021.

V prvé polovině roku 2020 bude dále postupně zahajováno vysílání ve 4 finálních
sítí DVB-T2/HEVC v dalších oblastech, které na základě návazného vypínání
zemského televizního vysílání ve standardu DVB-T plně nahradí současný
systém vysílání v celoplošných vysílacích sítích. Postup zahajování vysílání
finálních sítí DVB-T2 a vypínání sítí DVB-T bude probíhat podle TPP.

Cíle celého procesu uvolnění pásma 700 MHZ by mělo být dosaženo k 30. červnu
2020.

I v roce 2020 tak MPO počítá podle Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání
se souběžným televizním vysílání ve standardu DVB-T2/HEVC prostřednictvím tří
přechodových sítí, a postupným rozšiřování vysílání ve 4 finálních sítí DVB-T2
a vypínáním vysílání prostřednictvím stávajících sítích DTT, které zatím nadále šíří
zemské televizní vysílání ve standardu DVB-T.

I nadále bude realizována odpovídající informační kampaň MPO. Předpokládá se,


že bude pokračovat certifikace vhodných přijímacích zařízení a související marketing,
aby byli občané připraveni přijímat televizní vysílání i ve standardu DVB-T2/HEVC.

V rámci legislativních prací bude pokračovat příprava další aktualizace právního


rámce – dle Strategie rozvoje zemského televizního vysílání novely ZEK a ČT
a případně i podle výsledků notifikačního řízení. Tato novela by měla řešit zejména
efektivní využití zbývajících rádiových kmitočtů z pásma UHF (pro televizní vysílání je
primárně určeno pásmo 470-694 MHz) pro zemské televizní vysílání – jak pro nové
celoplošné sítě, tak i pro regionální vysílání.

V druhé polovině roku 2020 tak budou po dokončení procesu přechodu celoplošné
zemské televizní vysílání zajišťovat jako dosud čtyři celoplošné vysílací sítě ve
standardu DVB-T2/HEVC, které plně a kvalitně nahradí vysílání stávajících sítí.

Mimo čtyř celoplošných finálních sítí, nahrazujících stávající celoplošné sítě budou
připravena a implementována adekvátní opatření k efektivnímu využití rádiového
spektra ve zbývající části UHF pásma, tj. 470-694 MHz, pro rozšíření a zkvalitnění
zemského televizního vysílání na celoplošné i regionální úrovni.

Uvolnění rádiového spektra v pásmu 700 MHz pro mobilní vysokorychlostní


datové služby podle požadavku Evropského rozhodnutí bude dosaženo k 30.
červnu 2020, tedy k příslušnému závaznému termínu podle tohoto rozhodnutí.

16