You are on page 1of 255

ČTENÍ Z PÍSMA SVATÉHO

NOVÝ ZÁKON – ZJEVENÍ SV. JANA APOŠTOLA

Prídavok digitalizátora Zdôrazňujeme povinnosť katolíkov, ktorí si chcú zachovať neporušenú katolícku vieru, aby študovali túto doktrínu, ktorá je dielom Ducha Svätého a Učiteľského úradu Cirkvi. Svätí pápeži vždy učili, že príčinou problémov v Cirkvi a odpadom od viery je zavinená neznalosť učenia RKC. Katolíkom, ktorí si chcú zachovať našu vieru, to znamená, že neuznávajú heretické vedenie Vatikánu ponúkame tituly tradičných kníh, ktoré radi poskytneme na vyžiadanie. Viac info: http://home.gts.sk/olinko

Knižnica tradičnej katolíckej literatúry s .pdf a .ePub súbormi: http://www.scribd.com/pubuti/shelf http://issuu.com/peter.emanuel.butora/docs

Poznámka digitalizátora: Pri prepise som zachoval slová tak, ako sú v pôvodnom texte, niektoré zjavné chyby som po konzultácií opravil, prípadne nahradil archaizmy novším slovom s rovnakým významom. Presnosť si je možné overiť so zo-skenovanou knihou, ktorá je k dispozícii na vyžiadanie.

Prípadné chyby hláste prosím na pubuti@gmail.com Verzia úpravy: 2.1 z 9. apríla 2013

SVATBA BERÁNKOVA.

„Radujme se a plesejme a vzdejme Bohu chválu, neboť přišla svatba Beránkova a Nevěsta jeho (Církev) se připravila. A bylo ji dáno, aby se oblékla v jemné plátno běloskvoucí, čisté“ — jemným plátnem totiž jsou spravedlivé skutky světců — i řekl mi: „Napiš: Blahoslavení jsou ti, kteří jsou povoláni k svatební hostině Beránkově.“ Zj sv. Jana 19, 6 — 9.

ČTENÍ Z PÍSMA SV. NOVÉHO ZÁKONA

ZJEVENÍ

SVATÉHO JANA APOŠTOLA

IV. DÍL

T E X T Y Z J E V EN Í S Ú V A H A M I A V Ý KL A D E M .
PODLE PŘEKLADU Dr JANA L. SÝKORY A Dr JANA HEJČLA.

1946. „VŠE PRO KATOLICKOU AKCI.“

392.... 1945... .. 13... .. Nihil obstat.Nr... Censor ex officio: Dr R U D O L F C O L Imprimatur Olomucii. Vicarius generalis. Dr U D A L R I C U S K A R L Í K . die 26 X..

Vůdkyní a Učitelku Neomylnou. od Téhož ustanovený Král všech národů a všech lidí. Božský Střed všech srdcí. C Í R K E V K AT O L I C K O U a Apoštolskou.V dětinné pokoře a úctě Přesvaté a přeslavné Královně nebe i země. Jenž s největší Slávou přemůže nejvýš odpornou a ohyzdnou moc satanovu v celém světě skrze Svou Přesvatou Nevěstu. . nejvýš Dobrotivé a nejvýš Milostivé Pomocnicí tohoto díla. Třikrát Podivuhodné MARII aby ve Znamení Jejího Nejčistšího Srdce jako Nového Hořícího Keře. povždy Panně a Matce Krále věků Sídlu Moudrostí. Kraloval a Vládl JEŽÍŠ KRISTUS Jediný a Nejmilejší Syn Věčného Otce. plné Ducha svatého. všech národů jedinou Matku. Vítězil. zapáleného Duchem svatým.

.

Zjev. Apoštol dostal ve vidění od Ježíše Krista rozkaz: „Co vidíš. barva a pod. 11. rozvinul před apoštolem jedinečný živý obraz. poslal jsem anděla svého. 22. napiš do knihy…“ Zjev.ÚVODEM K ROZBORU A VÝKLADU SYMBOLŮ VE ZJEVENÍ SV. 2. Církvi. Obsah jediné prorocké knihy novozákonní vzácným darem Ducha sv. 7… Proroctví o budoucích osudech Církve pod rouškou symbolů. Zjev. tajemství (budoucích osudů) sedmi hvězd (symbol všech církevních představených. číslo. 10.“ Jan 1. nejsou tedy skutečné úkony a děje. JANA. poslyš. po Naroz. Zjev.. Páně byla mu zjevena hluboká tajemství o osudech Církve a světa. apoštolovi. svědčí v druhé kapitole sedmkrát opakované: „Kdo má ucho. V jednu neděli zmíněného roku Duch svatý ve vidění. který Bůh vyvolal v mysli proroka. průběh a výsledek nesmírného zápasu mezi Církví a branami pekelnými. Toto přislíbení Ježíše Krista vyplnilo se zvláštním způsobem na svatém Janu. „uslyšel jsem“. to jest ve vnitřním nadpřirozeném povznesení a osvícení mysli. Symbol — náznak je osoba. 1. 1. jež prorok z vidění předkládá svým posluchačům. 1. „viděl jsem v duchu“. Symbolické vidění je obraz. 19. Církve slyšící). kterými se nějaká skutečnost naznačuje. Já jsem kořen a rod Davidův. co jsi viděl a co jest a co se stane potom. jméno. a něco dále druhý rozkaz: „Napiš tedy. naučí vás všeliké pravdě… a příští věci zvěstuje vám. Ve vyhnanství na ostrově Patmu roku 95. v němž byly mu v symbolech — náznacích předvedeny nejdůležitější události vnitřních i zevnějších dějin Církve Ježíše Krista. 1. 13. 8. Zjevená proroctví podle slov Ježíše Krista obsáhnou dějiny Církve od času svatého Jana „co jest“ až do posledního času „a co se stane potom“. ve Starém Zákoně proroci začínají líčit vidění slovy: „Hospodin mi ukázal“. hvězda jasná a jitřní“ trvalo nepřetržitě pásmo vidění apoštolova s půlhodinovou přestávkou. „co se musí státi v brzku“. Ježíš Kristus přislíbil apoštolům: „Když přijde onen Duch pravdy. Od tohoto verše až po slova Ježíše Krista.“ Jan 16. Ježíš. 16. to jest Církve učící) a sedmi svícnů zlatých (symbol všech církevních obcí. v symbolech ukázal. 9 . nýbrž prostřednictvím náznačných — symbolických obrazů. Že Duch svatý je původcem viděného Zjevení i do knihy zapsaného proroctví.: „Já. Vidění obyčejně prorok uvádí slovy: „Uviděl jsem“. české „naznačil“ znamená: ve znameních. abych vám osvědčil věci tyto v církvích. nýbrž jen vnitřní představy prorokovy. 20. Řecké „esémane“. Vidění svatého Jana začíná slovy: „Přišel jsem u vytržení ducha v den Páně a uslyšel jsem za sebou hlas veliký…“ Zjev. aby takto znázornil určitou budoucí událost nebo nějakou vyšší pravdu. 1. věc. „ukázalo se“. Úkony a děje. co Duch praví církvím…“ Zjev. Duch svatý v knize Zjevení svatého Jana neukazuje budoucnost Církve a světa přímo. Apoštol Jan hned na počátku připomíná symbolický ráz Zjevení řeckým slovem „esémane“: „A on (Ježíš) naznačil to“.

Čte o sedmi hlavách šelmy vystupující z moře národů. musíme uznat: Duch svatý to chtěl. může být vypravování smýšlené a má pouze účel přirovnáním znázornit a do paměti vtisknout důležitou pravdu. nýbrž „všecky“ vyvolené. hora je symbolem panovníka nebo vlády. Čte o sto čtyřiceti čtyřech tisících vyvolených v nebi a neznamená to tento počet. Čte o hoře. Vzhledem k tomuto symbolickému rázu celé knihy svatý Jeroným praví. protože symbolické obrazy ve Zjevení jsou často vzaty z přírody. Čtenář Zjevení nesmí ani okamžik zapomenout. Ve formě alegorie je napsána starozákonní kniha Píseň písní. Čte o třech a půl roku nebo. Správný výklad a porozumění jednotlivým částem Písma svatého předpokládá správné rozeznání a určení slovesné formy toho kterého místa nebo celé knihy. Čte o hvězdách. nebo dokonce srovnáváním obrazů Zjevení s obrazy orientální mythologie a pod. V symbolické formě je napsána poslední kniha Nového Zákona: Zjevení svatého Jana. Pro těžkou symbolickou formu svých proroctví po devatenácti stech letech od svého napsání nemá ještě Zjevení svatého Jana úplného věcného výkladu. které symbolisuje Církev v plném počtu všech oslavenců. ale není to jenom „sedm“ hlav — panovníku Církvi nepřátelských. o čtyřiceti a dvou měsících nebo o tisíci dvou stech šedesáti dnech (zase totéž. Podle 10 . Čte o moři. A tak dále. nevychází ze samých přírodních katastrof. nýbrž jen zevnějším srovnáváním jednotlivých symbolů Zjevení s podobnými obrazy na jiných místech Písma svatého. moře je symbolem národů. nýbrž hvězdy symbolisují církevní představené kněze nebo biskupy. že buď přehlíželi symbolickou formu Zjevení a považovali náznaky za skutečnost. nýbrž sedmičkou. osobu. První skupina exegetů. řecky: Apokalypse. symbolicky počítané násobkem čísla dvanácti. Proč asi? Hledíme-li na tuto mezeru v exegesi Písma svatého s Boží stránky.Zjevení svatého Jana jest tedy řetěz symbolů a symbolických obrazů. aby symboly Apokalypsy nevydaly zatím svá tajemství. Mám-li před sebou obrazy symbolické. jak se stala. Je-li to parabola. jsou označeni všichni panovníci Církvi nepřátelští. musím smyslovému obrazu podložit duchovní smysl. Pro exegesi jsou ze všech literárních forem nejtěžší alegorie a symbolika. polovička sedmi let) a znamená to symbolický opak úplnosti: neúplnost — dočasnost — nějaký čas. zjistíme. Při četbě Písma svatého je prvním pravidlem uvědomit si: „K jakému slovesnému druhu patří úryvek nebo celá kniha Písma svatého. že v knize Zjevení je takřka tolik tajemství. že má před sebou symboly. Je-li to alegorie. dějinné období. což je totéž. neboť dvanáctka je symbolickým číslem Církve. kolik slov. kterou čtu?“ Je to vypravování dějepisné? Je to parabola? Je to alegorie? Je to symbolika? Je-li to dějepisné vypravování. pokud se jedná o historické události v ní v symbolickém rouchu obsažené. líčí mi skutečnost. považujíc náznaky mylně za skutečnost. časové datum a podobně. anebo se snažili porozumět symbolům ne z jejich vnitřního rozboru. který by Církev mohla doporučit alespoň jako velice pravděpodobný. ale nejedná se o moře. symbolickým číslem plnosti — celku. událost. ale nejedná se o hvězdy. ale nejedná se o horu nebo o hory. musím při každém obrazu najít hlavní náznačnou vlastnost a podle té (v rámci logické a dějinné souvislosti s ostatními obrazy) musím usoudit na určitou věc. Hledíme-li na neúspěšné pokusy exegetů s lidské stránky.

(Zjev. ale jeho zářící kotouč ztratil všecek jas a jevil se jako pod tmavým povlakem… A nyní ukazuje Apoštol obraz. Vlastně ne hora. a aby se třetina vod stala pelyňkem. aby byla udeřena třetina slunce a třetina měsíce a třetina hvězd. 16. 12. Bylo sice ještě slunce na obloze. 8.—17. První čtyři trouby… Jako při otevření pečetí jsou i první čtyři zatroubení seskupeny v jednotu. vykládá Dr. Přírodní katastrofy… Malá Asie byla ode dávna často navštěvována zemětřesením… Ale co svatý Jan viděl ve Zjevení bylo více než místně ohraničené chvění země. Žádný tvor nemůže v této části. se neříká. a aby třetina tvorstva. Třetí pohroma působí jedovatými látkami rozpadlých hvězd. Všecko tvorstvo vyjelo z kolejí. Světová skutečnost nesmí se zaměňovat s apokalyptickým viděním. Echo druhého zatroubení připomíná druhou egyptskou ránu. a aby třetina dne nesvítila a podobně i noci. nýbrž musí mu být porozuměno jinak: symbolicky. ohněm planoucí. ale pokaždé jednou třetinou.—21. ale něco jako hora ohromné. Země i moře. takže by nikdo nezůstal pro další hrůzné zjevy. 8. K Zj. Roztřídění není časové. 10. na příklad na „egyptské rány“. (Zjev. Třikrát je něco vrženo s nebe a působí pohromu. že se nemohou v přírodě v takové podobě vůbec myslit. zemřela. že určitý symbolický obraz v Apokalypse hledá na jiných místech Písma svatého. a že by tedy pádem na naši zemi tuto zcela rozdrtily i s jejími obyvateli. nelze na takovou událost myslit. jehož básnickou krásu nesmíme kazit učeným tvrzením. 12. Není zde míněna matematická přesnost… Pohromy se oproti předchozímu stupňují a nedají se z přírodních příčin vysvětlit. mořského živlu existovati a tvořící se obrovské vlny působí pohlcení třetiny lodí. aby hvězda veliká hoříc jako pochodeň padla na třetinu řek a na prameny vod. Více k výkladu a k porozumění symbolu neučiní a takovým způsobem ani učinit nemůže. a třetina lodí aby vzala zkázu.) Není myslitelné. Poněvadž od vulkánu klesajícího do moře by se neproměnila třetina moře v krev. (Zjev. 88. Zde přichází k tomu ještě krev. Zprvu nejsou hned pohromou Zachváceni lidé.) Duch svatý takovým „odpřírodněním“ obrazu dal na jevo. a aby se třetina moře obrátila v krev. ale je hroznější než tato. prameny i hvězdy budou postiženy. Herder 1942 takto: „Šestá pečeť. 8. které žilo v moři. aby hora veliká. Str. 1. Druhá skupina exegetů počíná si tak. nýbrž věcné. Na příklad: není myslitelné.slov Ježíše Krista nastanou přírodní katastrofy až na konci světa. Připomínají zánik Sodomy a egyptské rány… Jako sedmá rána přišlo tam krupobití. Příklady ze dvou nejnovějších a nejobsáhléjších komentářů poslední doby: K Zjev. 8. 6. jinak v církevních a světových dějinách od doby sv. Kromě toho symboly vzaté Duchem svatým z přírody jsou — řekli bychom — tak „odpřírodněny“. třeba ani ne v prorockém smyslu. že mnohé hvězdy jsou hodně větší než naše zeměkoule. neboť pro jejich zločiny pohroma přišla. přichází takový výklad „ad absurdum“. Najde-li ho někde. Zda-li ohlášené přírodní katastrofy se stanou najednou nebo po sobě. podobné žhavé mase. ale jsou uprostřed pohromy.) Není myslitelné. vroucího a svoji přirozenost měnícího. komety nebo mocného meteoru otrávení třetiny řek a pramenů. že se nesmí promítat do skutečnosti. Peter Ketter: Die Apokalypse. poukáže na ono místo Písma svatého. Jana není o takových katastrofách ničeho známo. Vylévání misek… Vidění misek má nápadnou podobnost s 11 . byla vržena do moře. Protože zevnější podobnosti obrazů nemají k sobě žádného vnitřního vztahu.

ale takové eschatologie.. 20. 8. oheň a vzduch. jak patrno z výkladu neuznává Zjevení svatého Jana za symbolická proroctví. 3. Je to jenom schéma utvořené vzhledem k dělení světa na čtyři části. 15. ne skutečnost. Není třeba myslit na postup od jedné katastrofy ke druhé. „jako“ naznačuje. Jana zvláště. sedmá rána na Egypt. Srovnej ránu na řece Nil a „druhou misku“ Zj. že námahu. ani se na ně nedívat jako na skutečné postupné události budoucnosti. — Zjev. … v. Jiný exegeta P. 10. Nebylo by mu uniklo důležité poučení. Tyto první pohromy.. 16. Neboť Jan zachovávaje obvyklé rámce. z něhož není východu. viděnou už svatým Irenejem (s ranami v Egyptě z knihy Exodu) 2. ani je bráti doslova. — Trouby jsou jistě eschatologické (z konce světa). První vylévá obsah své misky na pevninu země. — Zjev. které se v přirozeném běhu světa a v dějinách církevních nikdy nestaly ani nestanou. To co má být nadpřirozeným světlem.) vykládá všecky obrazy slovně a jeho namáhavá práce nepřináší užitku. Budeme viděti v „Sedmi miskách“ úplně podobné rozdělení. Pořádek je logický ne chronologický. nebo na čtyři živly: vody (rozdělené na vody mořské a vody sladké). 9. 7. stává se bludištěm. 1. napřed moře a potom řeky a prameny. IX. verš 377 — — — Ex. v níž se nikdo nevyzná. že by obrazy byly alegorií lidských skutků v dějinách. Takovým výkladem jednotlivých míst Zjevení se obrací smysl nejdůležitějších proroctví úplně na ruby. A nic nenaznačuje. Co má ukazovat bezpečnou cestu jednotlivcům i národům v spletitých dějinných osudech světa. tvoří jeden obraz: to jest: hněv Boží zasahuje nejprve neživou přírodu.“ … v. neváhal je rozmontovati a rozbiti. Mojžíš. 17. „hora“. jako ty z otevření prvních čtyřech pečetí. nevěnoval napřed pozornému studiu a rozboru „symboliky“ ve viděních prorockých vůbec a ve vidění sv.viděním trub. ale spíše hvězda. Účinek se rovná šesté egyptské ráně… Po pevnině druhou a třetí ranou jsou navštíveny vody. A Zjevení svatého Jana podle slov Ježíše Krista má přece podávat důležité události církevních dějin: „co jest a co se stane potom“. Exegeta výše zmíněný velice chybil. „smíšené krví“ — — — „déšť ohně a krve“ v Sibyle V. že „symboly“ jsou jenom obrazy. 12 . než zasáhne přímo lidstvo. Allo: Saint Jean „L’ Apocalypse. která slouží k okrase lidského života. kterým chce Duch svatý dokonaleji a výstižněji k nám mluvit než slovy a písmem obyčejným. kterou třeba brát v širším smyslu. že jsou takřka obrázkovým písmem. „hvězda“ jsou v samém Zjevení vyloženy (Zjev. Bez ohledu na to. 24. Vztah ku druhé a třetí pohromě při zatroubení andělů jest nepopiratelný…“ Výše zmíněný exegeta. že důležité symboly: „moře“. že to nebyla vlastně hora. Mohou také odpovídati znamením na nebi z eschatologie synoptiků. Tyto rány poskytují analogii (podobnost). Obojí naráží na starozákonní egyptské rány… Andělé postupně plní Boží příkazy. stává se temnotou. zemi. kterou věnoval sepsání obsáhlého komentáře. naopak činí z knihy Zjevení snůšku absurdních katastrof. jestliže k tomu přidáme i sedmou ránu. Paris 1921 počíná si při výkladu prorockých obrazů ve Zjevení takto: „Řada trub. Všecky aplikace tohoto druhu konané dřívějšími exegety překročují naprosto literární smysl. 17.

to jest: Ježíš Kristus budoucí události z církevních dějin neukázal. aby je tak dopravil na břeh života věčného. podobně jako mnozí jiní exegetové. vidí vysypávat oheň z kaditelnice na zem. zmíněný Boussetem. vidí v nebi oltář zlatý. který má moudrost. aby se dosáhlo důkladnějšího poznání a porozumění tomu. 9. Apoštolský úřad tím více vynikl. vidí anděly v podobě živočichů. smíšené s ohněm. ovšem takovými. Podobné jako pád hvězdy Gohikar (Bundehesch. kteří za každou cenu chtějí zůstat u litery. neboť na onom místě nejednalo se ještě o zjevy uskutečněné…“ P. ačkoliv celá stavba knihy přesvědčuje. nýbrž jen v podobě symbolické.“ P. — „svícen“ znamená církevní obec. před koncem světa. věc. Kor. 17. ale prostě shrnují všecky do eschatologického košíku. Tak Duch svatý dostatečně naznačil. ne podstavec se světlem. co se naznačuje. vidí jako moře sklené. 30. Ale není v tom odpor. a že musí být tyto od vykladatele i od čtenáře pozorně ze symbolického obalu vyňaty jako jádro ze slupky. Srovnej Is. Allo neví si rady s mnohými obrazy Zjevení. vidí anděly oděné rouchem lněným se sedmi zlatými miskami a mnoho jiného. Ježíš Kristus sám výslovně první symboly. vykládá: „hvězda“ znamená církevního představeného. v knize Jím uvedené.… v. od toho času budeš lidi loviti. Konec VI. 18. kněz přijímá lidi do Církve Kristovy. 3. 14. aby našli prorocké jádro. vidí dvacet čtyři starce. což je rys. tedy také předpovídané události. Kristus Pán řekl Petrovi: „Neboj se. Rybářství je vhodným náznakem úřadu 13 . Ve Zjev. který snad byl židovským a křesťanským Apokalyptikem vypůjčen od Peršanů. Není takřka ani jediná věc ani jediná osoba v celém Zjevení. vidí jinou šelmu vystupovat ze země se dvěma rohy podobnými beránkovým. církevní představené jako hvězdy. 10. jako řada jiných takových rysů. 6). že všecky obrazy jsou symbolické. církevní obce vidí apoštol jako zlaté svícny. která by nebyla oděná do symbolického roucha. Rybář loví ryby do sítí a vytahuje je na břeh.“ Rybářskou činností symbolisoval činnost apoštolskou. jak pojídá knížku z ruky andělovy. Allo patří mezi exegety. vidí soudy Boží v uzavřené knize zapečetěné sedmi pečetěmi. Symbol je to. vidí anděla třtinou měřit chrám Boží… vidí šelmu se sedmi hlavami a s deseti rohy vystupovat z moře. K této exegesi anděl připojuje poznámku: „Tu jest na místě rozum. ale jen „naznačil“ symboly. ačkoli litera zabíjí. kapitoly už nám ukázal pád všech hvězd. Není nesnadné poznat symbolickou řeč. s nadpisem u každého „srovnej s tou neb onou egyptskou ranou“ nebo dokonce s proroctvím Sibyly a jiných. kteří nerozebírají jednotlivé prorocké symboly. Ježíš Kristus ukazuje se mu jako Beránek se sedmi rohy. 12? — — — Týká se sladkých vod. anděla s kaditelnicí a s vonidly. 31). slyší anděly troubit. událost vhodně a případně naznačuje. Nic v celé Apokalypse nevidí svatý Jan ve skutečné podobě. čím se určitá osoba. biskup. vidí sebe samého. duch oživuje (2. aby po náležitém odstupu a při pozorném rozboru mohly být poznány. nenebeské těleso. Apoštol. že v knize je všecko symbolické. Tak dává pokyn a návod k výkladu a porozumění všem dalším symbolům. jako Král na bílém koni s lukem v ruce. Svatý Jan výstražně volá v druhém verši první kapitoly: „esémane“. anděl dává návod k exegesi symbolu „hlava šelmy“ — „hora“ — „vody“.

které by významu nemělo. Když odhalená věc. věc. 28. aby nezůstaly žádné zbytky symbolických obrazů nevyloženy. která je symbolisována. a to podobnosti vhodné a nápadné. žádné slovo. může bez omylu v podstatných věcech vniknout pod tajemnou roušku symbolů. 19. Není způsobem Ducha svatého totéž opakovat. která nesmí být jen povrchní. kde mezi dvěma věcmi není podobnosti. přezkouší symbolickou podobnost. nikoliv nějaké mlhoviny. je to dokladem. Předobraz má svoji skutečnou existenci i kdyby předobrazem nebyl. ale mluví o skutečné proměně chleba a vína ve své Tělo a ve svou Krev. že kdo ji pevně zachytí od počátku a opatrně slovo za slovem sleduje. ba každé slovo. 26. že výklad je správný. které se za vás vydává…“ a nad vínem „… toto jest krev má“ Luk. takže nikde v celém Zjevení nezůstává žádný zbytek. Neboť Duch svatý volil symboly tak případně. aby se navzájem doplňovala a tvořila jasný a určitý obraz. 22. má svůj hluboký význam a smysl. nelze Jeho slova brát jako symbolická. že ji našel. chce něco krátce a výstižně znázornit a zároveň i vzbudit pozornost“ a touhu po poznání. Symbolika této knihy je niť. že každá část symbolického obrazu. která je vhodná k nějakému znázornění. událost vhodně zapadá do souvislosti. Chléb nemůže být symbolem těla. A právě tím. Kdo používá symbolu. Symbol i to. Přechod Mořem Rudým byl předobrazem křtu. musí najít protějšek k symbolu. aby se v různých obrazích neopakovalo totéž.apoštolského. vyjma snad barvu u červeného vína. co je symbolisováno. — Mat. Pomáhá jasně znázornit jeho důležitost. Symbolicky mohl a snad také mluvil Ježíš Kristus o něco dříve nad velikonočním beránkem. Není vždycky snadné najít v symbolu symbolisovanou věc. Beránek velikonoční byl mnohoznačným Jeho předobrazem. Tam. Tu mohl říci a také asi řekl: Tento beránek znamená mne. Druhá známka velice důležitá správného výkladu Zjevení je. tam nemůžeme mluvit o symbolu. musí mít něco nápadně i případně podobného. že se stal a jak se stal. která se vine celou knihou a spojuje jednotlivé části a obrazy tak. Zjevení svatého Jana je kniha symbolických proroctví z církevních a světových dějin a tvoří harmonický celek. neboť to je účel symbolu. Čtenář musí rozumem i jemnocitem vystihnout na symbolu určitou známku. Když myslí. Známky správnosti výkladu. A zase rozumem i jemnocitem se stálým zřetelem k úmyslu původce symbolů a se zřetelem k celkové souvislosti. nýbrž podávat v nových obrazech nové věci a nová proroctví tak. Když Ježíš Kristus řekl nad chlebem při poslední večeři slova: „Toto jest tělo mé. Na tomto místě nemluví Pán Ježíš symbolicky. Důležitou a snad nejdůležitější známkou správnosti výkladu symbolů ve Zjevení svatého Jana je. Také u vína není nápadné a vhodné podobnosti s krví. Něco jiného než „symbol“ je předobraz. předobraz naznačuje prorocky něco z Nového Zákona. 14 . protože není mezi nimi žádné nápadné a vhodné podobnosti. nýbrž musí v symbolu vydatně osvětlit i podstatu naznačené věci.

na něž se král doptává. To byl ten sen. a myšlení mysli své. stehna byla železná. že jest ve mně více moudrosti než ve všech ostatních živých. a ten. socha ta veliká a postavy vysoké stála proti tobě. marně se namáhali jeho hadači. co hodlá učiniti. jenž odkrývá tajemství.). a ten ukázal tobě. komu Sám chce. prsa a ramena ze stříbra. co viděla hlava tvá na lůžku. a pod jehož panství všecky věci postavil — ty jsi ta hlava zlatá. i když tyto náznaky byly jednoduché a snadné. a že se to vyplní hodně brzy. Sedm pěkných krav a sedm plných klasů znamená sedm roků úrody. vyložit tajemné obrazy o kravách a o klasích z králových snů. bylo toto: „Ty. co má přijíti. stříbrné. Také význam jeho povíme před tebou. co přijíti má v posledních dobách. stala se veliká hora. který žádný mag králův. udeřil sochu do nohou železných a hliněných a rozdrtil je. králi! Tys král králů. socha. Sedm pak krav suchých a hubených. co Bůh praví. ne však proto. stříbro i zlato. Moj. měď.Duch svatý dává klíč k tajemstvím tomu. hadači a věštci. Sny královy jsou jednakého významu. mudrci. jenž odkrývá tajemství. které se zdály na první pohled nesmyslné a nepochopitelné.). Nám postačí jenom si podat některé ukázky. — Co se ti zdálo. Duch svatý zahaloval leckteré proroctví rouškou symbolu. aby zvěděl. viděl: „Hle. 2. Bůh ukázal faraonovi. až se utrhl bez rukou lidských kámen s hory. Dar symbolické intuice měl Josef Egyptský. K porozumění symbolickým proroctvím dával charisma symbolické intuice. a naplnil celou zemi. Král egyptský se marně namáhal. cosi jako veliká. bylo by užitečné a zajímavé projít a prostudovat všecky symbolické obrazy Písma svatého Starého i Nového Zákona. jež uchvacuje vítr a po nichž nezbývá ani stopy. Řekl králi: „Tajemství. ale Bůh dá faraonovi příznivou odpověď. Tehdy roztříštěno bylo železo. aby králi výklad podán byl. Jest však Bůh na nebi. 15 . menší tebe. to znamená. že jistě se stane. Kdo tohoto daru Ducha svatého neměl. počal jsi mysliti na svém lůžku. jemuž Bůh nebes dal království a zámožnost a moc a slávu. Také mně to tajemství odkryto bylo. které po nich vystoupily. a obrátilo se jakoby v plevy letního humna. nemohou králi nikterak vyložiti. zvěř polní i ptactvo nebeské. K tomu by bylo potřeba samostatné a obsáhlé knihy. kde sídlí lidé. ale jedině Bohem osvícený prorok Daniel králi připomněl a vyložil. zaklínači. Tys. nohy pak byly dílem železné a dílem hliněné. staly se správným vysvětlením Josefovým hluboce významné a přispěly k záchraně nejenom národa egyptského. břicho a bedra z mědi. a vzezření její bylo hrozné. ale i okolních národů. 41. Na žádost královu o vyložení snů Josef odpověděl: „Ne já. králi. rodiny Jakobovy nevyjímaje. co se v budoucnosti stane. ale proto. v jehož ruku dal všecko.“ Prorocké symboly králových snů. 28. hlína. Hlava té sochy byla z nejlepšího zlata. oboje má týž význam. marně se namáhal proniknout clonu tajemných náznaků. Po tobě pak povstane království jiné. Abychom porozuměli způsobu vyjadřování Ducha svatého prostřednictvím symbolů. a sedm klasů žhoucím větrem zničených znamená sedm roků budoucího hladu. králi Nabuchodonozore. Z kamene pak. Že se ti pak totéž dvakráte zdálo. Přivedli Josefa z vězení. (I. Jiným příkladem vedle mnoha ostatních je symbolický sen krále Nabuchodonozora (Dan. králi. ukázal tobě. který udeřil sochu. Hleděls pak na to. poté království jiné.

že to království rozdělené bude. I zazněl k němu hlas: „Vstaň. že smíšeno bylo železo s hlínou.“ To se stalo po třikrát. něco železné pevnosti bude míti.—7. Nazýval apoštoly „solí země“. tak ono rozdrobí a roztříští toto všecko. podmaní si všecky národy. že Jeho učení je celému světu nezbytně potřebné k nadpřirozenému životu. ale bude přijímat všecky lidi a všecky národy. (znamená. samo však státi bude na věky. Z Apokalypsy uvedeme si alespoň některé příklady symboliky. čtyři strany světa) cípy s nebe na zem. jak jsi viděl. 16. Vysvětlením Danielovým otevřel se bohatý obsah symbolů a představil v několika větách posluchačům Království Messiášovo-Církev. 42).“ Sk. jak se štítili Židé. jsouc spuštěna za čtyři (symbolické číslo označující svět. O sobě a o apoštolech pravil symbolicky: „Já jsem vinný kmen. Železo pak smíšené s blátem a hlínou. Petr. které věci příště přijdou. 6. nýbrž že je to symbol-náznak velice důležité skutečnosti: světová Církev Kristova (schrána na způsob prostěradla se čtyřmi cípy) se nebude štítit pohanských národů. A prsty nohou odpola železné a odpola hliněné (znamenají. vy jste ratolesti…“ Jan 15. … A tobě dám klíče království nebeského…“ Mat. „a hned nato vzata jest schrána do nebe. třebas zapadlých do zvířecí surovosti. Žes pak viděl nohy a prsty dílem z hrnčířské hlíny a dílem železné (to znamená). Pravdivý jest sen a spolehlivý jeho výklad. Ježíš Kristus používal symboliky. Podobně na jiných místech Evangelia. ana se snáší dolů. 5. pochopil všecko. že) království bude zpola silné a zpola křehké. Tak se symbolický přirovnal k hmotnému světlu světa ke slunci. Ve Skutcích apoštolských líčí svatý Lukáš symbolické vidění svatého Petra: „… i uzřel nebe otevřené a jakousi schránu jako veliké prostěradlo. že) budou sice slepena lidmi. Až mu přišli poslové od pohanského setníka Kornelia. že vírou osvěcuje a milostí z víry zahřívá. Symbolická jsou slova Ježíše Krista k Petrovi: „Ty jsi. Totéž s podobným symbolickým významem řekl apoštolům: „Vy jste světlo světa…“ Mat. pozemští králové se svou mocí jsou oproti ní plevami. 18.třetí. bude jedna.“ Jan 8. neboť jsem nikdy nejedl nic poskvrněného a nečistého. 14.“ I toto symbolické vidění se zdálo být všem posluchačům těžké a nepochopitelné. že viděný obraz není skutečnost. to jest Skála. že symbolický obraz by byl „absurdum“ a neměl by právo na existenci. čteme: „I spatřil jsem mezi trůnem a čtyřmi 16 . jež panovati bude nad celou zemí. 11—16. podruhé řekl k němu: „Co Bůh za čisté prohlásil ty neprav býti poskvrněným. jež na věky nebude zničeno. Veliký Bůh ukázal králi. a v ní byli všichni čtvernožci a plazi pozemští a ptáci nebeští (symboly pohanských národů). bude Skálou. jako železo nemůže býti smíšeno s hlínou. 21. Petře. aby obsah svých slov co nejlépe znázornil: „Já jsem světlo světa. bij a jez!“ Ale Petr řekl: „Nikoli.“ A hlas opět. 12. nečistoty. A království čtvrté bude jako železo. který toužil po přijetí do Církve. kdyby něco vyššího neznamenal. Tím výstižně naznačil. nebudou však při sobě držeti. Jako železo drobí a tříští všecky věci. rozdrobí a dokonale zničí všecky říše. 10. bude pro celý svět. Pane. Ve Zjevení 5. z nichž je patrno. 5. Její podstatu i Její vlastnosti: dá Jí vznik Vykupitel-Bůh (symbolisovaný kamenem) (Mat. ježto jsi viděl. a toho království jeho nedostane se jinému národu. A za dnů těch králů zřídí Bůh nebes království. Apoštol v prvním okamžiku překvapen nepochopil.

Rozbor a výklad symbolických obrazů ve Zjevení sv. to jest všecky panovníky v církevních dějinách až do konce světa. že Duch svatý je původcem toho obrazu. symbolisující vladařskou moc pohanského Říma. alespoň ne v přirozeném běhu světa. Jenom tak má právo na existenci v knize svatého Jana. čteme: „I uviděl jsem z moře vystupovati šelmu.“ Ve skutečnosti takové krupobití je nemožné. Bez tohoto vztahu k Ježíši Kristu by obraz byl „absurdum“. a že ten obraz má být proroctvím o důležité události z církevních dějin. Ne. Najděme si jinou exegetickou úlohu. trpělivého a obětovaného jako Beránka. an stojí jako zabitý. Bližší určení je „a oheň smíšený s krví“. kteří pronásledovali Církev. Musí to být něco s počátku církevních dějin. která měla sedm hlav a deset rohů a na rozích jejích bylo deset korun a na hlavách jejích jména rouhavá…“ Taková šelma ve skutečnosti nikde není. vševědoucnost. Svatý Jan toto viděl jako symbol Ježíše Krista. Ví jenom. naznačuje Ježíše Krista. aby byly znázorněny obrazem vlastnosti Ježíše Krista: trpělivost. Moře znamená národy. 1. a jak může Beránek vzít knihu z rukou Boha Otce. Jana. ani na zemi. náznak něčeho. 7. „Roh“ rovněž znamená vladařskou moc. Jana a tak je vypodobněn v knize Apokalypsy. Protože deset rohů nelze rozdělit na sedm hlav. a třetina země shořela. jenž sedí na trůně? Odpověď: jenom tehdy. a to událost pro církevní dějiny důležitou. a bylo to vrženo na zem. a třetina stromů shořela. obětovná láska až k smrti. Oči jsou symbolem vševědoucnosti Ježíše Krista. Hlavy šelmy znamenají panovníky národů. když je zrní ještě pod zemí. není tam Ježíš Kristus jako Beránek se sedmi rohy a sedmi očima. Tento obraz v knize Ducha svatého by neměl právo na existenci. Je to tedy pouze symbol. kteří budou pronásledovat Církev. kdyby něco nesymbolisoval. maje sedm rohů a sedm očí. jak může mít sedm rohů a sedm očí. Tak byl jenom v představě sv. Exegeta nebo čtenář najde v Apokalypsi obraz. jenž seděl na trůně. všemohoucnost. Co je krupobití? Pohroma na vinící se slibnou polní úrodu. majícího od Otce všecku moc. Tedy symbol výše uvedený ve skutečnosti v nebi neexistuje. 8. Co znamená? Vystupuje z moře. „Sedm“ znamená celek. ale když 17 . a všecka tráva zelená shořela.“ V této jediné větě je celá řada nemožností: jak může být Beránek u trůnu Božího. Kdyby obraz šelmy neměl tohoto náznačného smyslu. jehož existenci zdravý rozum ani v minulosti ani v přítomnosti ani v budoucnosti nemůže uznat a připustit. neměl by v knize svatého Jana práva na existenci a neměl by smyslu vůbec. Jiný příklad: Ve Zjevení 13. čteme o zatroubení prvního anděla zvěstujícího očistné zkoušky: „I zatroubil anděl první a nastalo krupobití a oheň smíšený s krví. Roh je ve zjevení symbolem moci. Symbolisuje událost z dějin církevních.živočichy a mezi starci Beránka. sedmička je symbolem celku a plnosti. Ve Zjev. viděl je svatý Jan na jedné hlavě. Je to snad pronásledování prvních křesťanů od říše římské? Hlavní symbol je „krupobití“. se zvlášť označenými panovníky počtem deseti. ani na nebi.… I přišel a vzal knihu z pravice toho. když toto všecko pouze symbolisuje. Výraz „šelma“ naznačuje spojenectví s drakemsatanem proti Církvi. jak může být jako zabitý a přece být živ.

A pak teprve zazáří Apokalypse jako maják Ducha svatého a ve svém světle ukáže Církev jako jediný Přístav spásy. v severní Africe… A teď přišlo krupobití. Co to bylo? Stěhování národů. mezi nimi Vandalové. začaly se její farnosti a diecése vlnit jako slibná úroda v celé jižní Evropě. hlavě znamená vladařskou moc. z jedné třetiny utrpěli záhubu. nejenom krále. Hunové a Germáni. Duch svatý pomáhá. Důvod své existence ve Zjevení má jenom ve své symbolice. před knížkou. bude to ke cti a chvále Ježíše Krista. věřící (tráva zelená) takřka vyhubeni. věřící byli povzbuzováni k vyznávání víry. symbolu národů. K této ústřední postavě druží se ve dvanácté hlavě Matka Ježíše Krista a Matka Církve. Byla to očistná pohroma pro Církev. že po celá staletí řádí ve svém okolí. Pokud byla Církev v katakombách. někdy méně. někdy více. Veliké množství obyvatel z jejího okolí (jedna třetina) tvorstva v moři zahynulo. Taková událost zvláště se svými následky je přirozeně nemožná. „Lodi“ symbolisují města a malé země. „Hora“ ve Zjevení podle výkladu andělova v 17. které jsou společným dílem Nejsvětější Trojice a které jsou jasným reflektorem na všecko dění na nebi i na zemi. soudy. Ústřední postavou celého Zjevení je Ježíš Kristus. bylo vrženo do moře. před knížkou. kterou zde zastupuje. byla zrním pod zemí. a něco jako hora veliká. jak je slabým a nepatrným před jedním z největších písemných darů Ducha svatého. také z velké části. ohněm planoucí. Toužíme po správném výkladu Zjevení a prosíme o něj. Nejvyššího Pořadatele dějin světa a Církve. která obsahuje vševědoucí Boží pohled od počátku Církve až ke hranicím času a věčnosti. která obsahuje soudy Boží nad světem a jeho obyvateli. Církev touto pohromou byla tříbena. Byla symbolicky v pravém slova smyslu sopkou „v moři“. Božského Zakladatele a Ochránce Církve. které padly Turkům do moci a zahynuly (pro Církev). Krále národů a ke cti a chvále Boha Otce. Jakého druhu? Válečné: „oheň a krev“. které žilo v moři. padli na vlnící se lány mladé Církve s takovou ničivou silou. kostely a kláštery vypáleny a obráceny v trosky (oheň). kněží a biskupové (stromy) povražděni. Porozumění Zjevení bude ke cti a chvále Ducha svatého.už se vlní v lánech vzrostlého obilí. Hora plná ohně je sopka. S pomocí Boží. Král králů a Pán pánů. Církev nezahynula. než se Církev na konci věků ukáže sama jako Nevěsta 18 . Sopka má tu nápadnou vlastnost. Která říše byla takovou sopkou v církevních a světových dějinách? Po celá staletí znepokojovala a hubila křesťanský svět říše turecká. Symbol je tím vyložen. Další symbol hned v 8. Exegeta knihy Zjevení svatého Jana cítí. protože se zakořenila v nové mladé a zdravé národy. a třetina lodí vzala zkázu“. a třetina moře obrátila se v krev. že diecése a farnosti v Evropě i v Africe byly rozdrceny. verši je ještě podivnější než prvý: „I zatroubil druhý anděl. místo degenerovaných Římanů a Řeků. Jí to prospělo. který se ukáže jako vševědoucí Původce prorocké knihy Zjevení svatého Jana a všech knih Písma svatého. Až dostala svobodu za Konstantina Velikého. ale také říši. Takovým způsobem je třeba rozebrat a rozluštit všecky symboly. i zemřela třetina tvorstva. „Země“ jsou pozemsky smýšlející pohané.

Staví se buď k Ježíši Kristu anebo se dávají svést na stranu satanovu a jeho pomocníků. o nichž jsou svatí Otcové zajedno. jenž má činnou a silnou lásku ke svému oboru a jest upřímně oddán svaté matce Církvi. Povzbuzení a oporu své smělosti nalézá ve slovech vládnoucího sv. aby se smiloval nad ubohostí a neschopností nás všech lidí. Boje se účastní všechny národy. To bude dlouhá doba rozkvětu Církve. byli školeni v patřičné pokoře… Tímto stavem věcí nesmí se však katolický exegeta. Ježíš Kristus klade největší důraz na věrnost a lásku k Sobě. a mezi mnohými věcmi. které se shoduje s naukou Církve. Jím vnuknutých knihách. Ve vidění sedmi listů oceňuje církevní představené i věřící podle této věrnosti a lásky. úmyslně obtíže. nijak dáti odstrašili. Tyto hlavní rysy může pochopit každý čtenář. přidal ještě tento vytoužený dar: porozumění prorockému obsahu Zjevení. Proto zůstávají mnohé a to zcela důležité otázky. boje Antikristovy. zvláště o úplné bezbludnosti Písma svatého. že musí proti všemu. nýbrž především aby se dopracoval positivního řešení. jest jen málo těch. Dějem je boj satana proti Ježíši Kristu a proti Jeho Církvi. v mudroslovné a prorocké literatuře obsaženy. — To je v hlavních rysech obsah Zjevení svatého Jana. již proto. jejichž smysl byl církevní autoritou stanoven. běží — — to nechať si přede vším uvědomí — — o věrouků a mravouku. i když nerozeznává a nechápe všecko do podrobností. nýbrž i láskyplně. Otce Pia XII. A pak přijde poslední zkouška. která se domnívá. abychom byli nabádáni k horlivému studiu a zkoumání. Ježíš Kristus nechrání své Církve před bojem. zasahuje svojí Božskou Mocí. že je to nové bojovati nebo se chovati podezíravě. nejen aby vyvrátil námitky protivníků. činí autor pokus o úplný věcný výklad všech symbolů ve Zjevení obsažených. Až když dosahuje boj vrcholu. co jest nové. řešení to.Beránkova. a jsouce si spasitelně vědomi omezenosti svého ducha. ale naopak: posílá Ji do nejtěžších bojů. jež jsou v Písmě svatém. v knihách zákonů a dějin. co je v knize obsaženo. U nařízení a zákonů. aby mohla Církev vykonat svůj úkol na zemi a podrobit Ježíši Kristu všecky národy. jež Církev dala. dosud nerozřešených otázek. S pokornou prosbou k Duchu svatému. mimo jiné toto: „Bůh ponechal v Posvátných. a aby ke všem nesmírným darům. není mnohem více. Poslední zástupy mučedníků naplní nebe a Ježíš Kristus ukončí dějiny posledním soudem. bude oblečen v roucho bílé a nevymaži jména jeho z knihy života a vyznám jméno jeho před Otcem svým i před anděly jeho“. Za kulisami skrývá se satan se svými pomocníky. Jeviště Zjevení oživují andělé a oslavenci Boží. vytrhuje Církev z víru nepřátel a sráží Její protivníky: satana i jeho pomocníky. 5. aby se vždy a vždy znovu dal do obtížných. a též věcí. Věrnost a láska k Ježíši Kristu jsou zárukou vítězství po Jeho boku. Zjev. aby Jí dal příležitost získat si zásluh a odměn největších. … Snahy těchto dělníků na vinici Páně třeba posuzovati nejen mírně a spravedlivě. On sám svým věrným přislibuje: „Kdo zvítězí. Této povinnosti nechať jsou pamětliví všichni ostatní synové Církve a nechať jsou dalecí oné málo opatrné horlivosti. při jejichž výkladu a vysvětlení katoličtí exegeté mohou a musí zcela svobodně 19 . V okružním listě: O časovém podporování biblických studií — praví papež Pius XII. ozdobená a připravená vejít do věčných příbytků. kterými zahrnul Církev svatou. 3.

ke vždy rostoucímu pokroku církevní vědy a k obraně a cti Církve…“ 20 . aby tak jedenkaždý podle sil přispíval k všeobecnému užitků.osvědčiti svou prozíravost a své nadání.

.ZJEVENÍ SVATÉHO JANA .APOŠTOLA‘ O BUDOUCNOSTI CÍRKVE KRISTOVY.

.MÍSTO A OKOLNOSTI ZJEVENÍ SVÁTÉHO JANA.

který se mnou mluvil. aby ukázal služebníkům svým. hlava a vlasy Jeho byly bílé jako vlna bílá (a) jako sníh. 16. Napiš tedy. kdo čte a kdo poslouchají slova proroctví toho a zachovávají. 1. 15. a od sedmi duchů. a mám klíče od smrti a od místa zemřelých. váš bratr a spoluúčastník v soužení a kralování a v trpělivosti Ježíše Krista. a uprostřed svícnů kohosi. 9. Já jsem alfa a omega (počátek a konec). a oči jeho jako plamen ohně. stane se. Já Jan. Ježíš Kristus od Boha Otce — Blahoslavený. A ten osvědčuje jakožto slovo Boží a svědectví Ježíše Krista všecko. abych se díval po hlase. A on (Ježíš) naznačil to skrze anděla svého. a učinil nás královstvím. 14. praví Pán Bůh — ten.VE VYHNANSTVÍ NA OSTROVĚ PATMU. kněžími Bohu a Otci svému. co byl viděl. jako v rozpálené peci. A měl ve své pravici sedm hvězd. tajemství sedmi hvězd. neboť čas jest blízko. Přišel jsem u vytržení ducha v den Páně a uslyšel jsem za sebou hlas veliký jako (hlas) trouby. jenž pravil: Co vidíš. poslav ho služebníku svému Janovi. 8. a od Ježíše Krista. Zjev. A když jsem ho uviděl. I položil pravici svou na mne a řekl: Neboj se. jenž nás miluje a nás obmyl od hříchů našich krví svou 6. jenž jest a jenž byl a jenž přijde. do Efesu a do Smyrny a do Pergamu a do Tyatiry a do Sard a do Filadelfie a do Laodicee. co v něm jest napsáno. (Ano). Blahoslavený. který jsem obdržel — Ježíš Kristus vysvětluje symboly hvězd a svícnů. já jsem první a poslední 18. 4. A když jsem se obrátil. 11. Dal mu je Bůh. Apoštol přijal od Ježíše Krista. Amen. uzřel jsem sedm svícnů zlatých 13. kdo čte a zachovává — Pozdrav sedmi obcím a celé Církvi od Krále neba i země — Co jsem viděl na ostrově Patmu — Rozkaz. 19. byl jsem na ostrově jménem Patmos pro slovo Boží a pro svědectví o Ježíšovi. 12. 10. a nohy jeho podobny žhavému kovu. Hle. jenž byl podoben Synu člověka. padl jsem k nohám jeho jako mrtvy. které jsi 23 . napiš do knihy a pošli sedmi církvím (v Asii). jsem živ na věky věků. 7. 2. Tomu. 20. kteří jsou před trůnem jeho. a hlas jeho (byl mohutný) jako hukot veliké vody. tomu (budiž) sláva i vláda na věky věků. jenž jest a jenž byl a jenž přijde — všemohoucí. a obličej jeho byl jako když slunce svítí ve své síle. přichází s oblaky a uzří ho každé oko i ti. co musí státi se v brzku. a z úst jeho vycházel (ostrý) meč dvojbřitký. jenž jest svědek věrný. oblečen v řízu a opásán na prsou pásem zlatým. prvorozenec mrtvých a vládce králů pozemských. kteří ho zbodali a budou kvíliti nad ním všecka pokolení země. Jan sedmi církvím v Asii: Milost vám a pokoj od toho. 3. 17. a byl jsem mrtev a hle. I obrátil jsem se. a živý. 1. co jsi viděl a co jest a co se stane potom. 5. Zjevení Ježíše Krista.

24 . které Církev Ježíše Krista prodělá až do posledního soudu. Druhá část. Podklad obrazů je vzat ze skutečných poměrů v sedmi tehdejších maloasijských křesťanských obcích. * Od Boha jsme vyšli. Druhá a třetí kapitola o vnitřních poměrech v Církvi. jimiž Církev projde. jak se rozumné tvorstvo musí k Bohu vrátit. Obsah knihy přehledně naznačen vypadá takto: První kapitola obsahuje úvod. kapitole počátek slavného dlouhého období rozkvětu a vítězství Církve. Čtvrtá až jedenáctá kapitola: Církev prochází těžkými zkouškami. Po skončení trestného období za bludy lutheranismu a za všecku bezbožnost. sedm hvězd jsou andělé sedmi církví a sedm svícnů jest sedm církví. v kapitole dvanácté až dvacáté ukazuje. Jana zhoubné působení tří nepřátel Církve: satana a jeho pomocnic dvou šelem. od hlavy čtvrté až do hlavy jedenácté přihlíží zvláště k zevnějšímu rozvoji a zápasům Církve a představuje v symbolických obrazích různé zkoušky. V 11. V symbolickém obraze „sedmera zatroubení andělů“ naznačuje Duch svatý prorocky nejtěžší očistné zkoušky.viděl na mé pravici. Poslední kniha Písma svatého „Zjevení svatého Jana“ naznačuje. hlavě se líčí poslední zápas Církve a Jejích dvou svědků s Antikristem. aby se hříšní a nespravedliví obrátili a činili pokání. Králi králů a Pánu pánů a pronásledujícími Jeho Církev. až do konce světa. Jedna šelma jsou vlády národů Církvi nepřátelské. která z něho vzešla. nebo napomenutí. Rozhodný boj o vládu nad národy. Spolu je v této části knihy obsaženo vyzvání k největší horlivosti a věrnosti ve službě Boží. aby ve spojení s Ním došlo svého věčného štěstí. k Němu se musíme vrátit. První kniha Písma svatého „Genesis“ vypravuje. a sedmi svícnů zlatých. Stane se tak. V Církvi Kristově budou v sedmi periodách jejich dějin podobné poměry. V třetí části. spravedlivým aby se dostalo příležitosti osvědčit a vytříbit křesťanské ctnosti a rozmnožit tak nejvyšší měrou zásluhy pro nebe. která Bůh v různých dobách dopustí na Církev. útěchy a povzbuzení. mezi šestým a sedmým zatroubením. Zjevení sv. Dvanáctá až dvacátá kapitola: Zákulisí dějin Církve. Chrám Církve je dostavěn a dějiny se uzavrou sedmým zatroubením archandělovým. pokárání i hrozby. utrpení a navštívení. jak všecko tvorstvo od Boha vzalo původ stvořením. jakož i soudy Boží. aby jednotlivé obce i celá Církev stále byly připraveny na příchod. které budou nad nimi vykonány. V symbolickém obraze „otevírání pečetí Beránkem“ znázorňují se všeobecně soudy Boží nad národy protivícími se Bílému Jezdci — Ježíši Kristu. jako byly v určité obci a budou zasluhovat buď chvály. naznačuje se v 10. V druhé a třetí hlavě podává svatý Jan prorocký obraz o vnitřních stavech. visitaci a soud Ježíše Krista.

pracuje do rukou druhá šelma. Církev projde rudým mořem bez pohromy. Dvacátáprvá až dvacátádruhá kapitola: Obnovení světa a věčné Království Kristovo. Dal mu je Bůh. jak vyznavači materialismu budou rozdrceni jako hrozny v lisu na světovém bojišti. hlasatelé materialistické vědy. Kdo zůstane věrný Ježíši Kristu a Jeho 25 .1. jehož jméno jest obsaženo v čísle 666. ze všech sil usilují o zničení Království Božího na zemi. zvláště zarputilému nepříteli Ježíše Krista a Jeho Církve. K tomuto jest připojeno vidění o viditelném příchodu Kristově. že všecky věci vyšly z rukou Božích. jako Hlavě lidstva. To je ona „skrytá bezbožnost“.) Symbolický obraz „sedmi posledních misek hněvu Božího“ ukazuje v detailech konec trestného období za lutheranismus. aby každý pamatoval. v první řadě nevěstka sedící na národech — babylonské židovstvo. náhražka Evangelia. naplňují nebe nesmírnými zástupy mučedníků. aby nemohl svádět národy. 15. národy podrobí se Beránkovi. Tato šelma nesmírně svádí a vypovídá Církvi boj na život a na smrt. Láska k Ježíši Kristu ve zkouškách a pronásledováních dosahuje největší dokonalosti. o níž mluví sv. o záhubu věrných služebníků Božích a o nastolení vlády satanovy. co musí státi se v brzku“. Bůh Otec sdílí svoji vševědoucnost se Synem. Satan a jeho pomocníci vyvolávají na všech stranách boje a protivenství. Ve čtrnácté hlavě se líčí. o vzkříšení mrtvých. Zjevení je darem od Boha Otce Ježíši Kristu. kde se utkají národy světa. Thes. poklady zásluh Ježíše Krista se rozmnožují o poklady zásluh druhého tajemného Těla Kristova: Církve. Pavel. satan bude spoután na tisíc let. 2. 1. 7. o obecném soudě a zavržení zlých. duchovní moc satanova. aby ukázal služebníkům svým. v Božský původ Církve. pro nás. „Zjevení Ježíše Krista. jak před dobou rozkvětu Církve materialismus se svými falešnými naukami dozraje a Mocí Ježíše Krista bude skosen. co „se musí státi“. služebníky Jeho. Na konci Písma svatého máme v poslední knize nárys vedení a řízení Církve a celého světa. vyznavačů. Padnou nepřátelé Církve. Na první stránce Písma svatého máme plán stvoření světa. člověka nevyjímaje. očistění Její. že nic se neděje bez Boží Vůle a bez Božího dopuštění. aby každý poznal. abychom se potěšili v soužení a v pronásledování. Její pronásledovatelé zahynou (Zj. Ve čtvrté části se líčí obnova přírody po konci světa a věčné kralování Kristovo se všemi svatými. V tomto velkolepém obraze Božího řízení světa jsou obsažena všecka utrpení a pronásledování Církve Boží. Vyvrcholí Antikristem. Babylonská věž světového materialismu se rozpadne v hrozné válce na světovém bojišti. Ale místo toho působí proti svým plánům nový a nový rozkvět Církve. židovstvu. „Služebníkům svým“ dává Prozřetelnost Boží v knize Zjevení svatého Jana nahlédnout do svých plánů. Ve všech bouřích kotvit v Ježíši Kristu a v Jeho Církvi. 2. posedlé jako třemi zloduchy třemi směry materialismu. Zj.Této šelmě. bludy a nevěru v Božství Ježíše Krista.

Církvi. co byl viděl“. kdo čte a kdo poslouchají slova proroctví toho a zachovávají. „Blahoslavený. nenávidět blud a každý hřích. že je lidským svědkem Božského svědectví Ježíše Krista ve Zjevení. Jako na konci svého evangelia staví se svatý Jan co svědek veřejného působení Ježíše Krista. bez vynechávek a bez přídavků. když židé v mesiášských proroctvích hledali zprávy o světské moci a svrchovanosti židovského národa nad světem. v knize předpověděné. Brzy se začnou plnit všecky soudy Boží. co jest v něm napsáno a přikázáno. Vševidoucí oko Ježíše Krista bdí nade všemi věrnými. Po druhé jako svědek Ježíše Krista Zj. co je v něm obsaženo. kteří přinášejí ovoce dobrého bohumilého života. Blahoslavení. Hlavním naučením celé knihy Zjevení je: neochabovat. aby vždycky byl služebníkem dobrým a věrným. Nečti. co viděl. Všemohoucí ruka Jeho posílá anděly. „V brzku“ musí se to státi. kteří považují Zjevení svatého Jana za odpovědi na svoje zvídavé otázky o budoucnosti a osudech národů ve světském smyslu. Zlatá nitka celého Zjevení. Slova „co byl viděl“ nejsou zbytečná. zachovávajíce. Místo na cestu spásy nastoupil na cestu největších zločinů vůči Vykupiteli a vůči Jeho Církvi. poslav ho služebníku svému Janovi“. Co bylo v proroctvích Duchem svatým řečeno v duchovním smyslu o velikosti a moci Mesiáše a Jeho KrálovstvíCírkve. Mnoho je těch. kdo si vyprosí prostřednictvím Matky Boží Panny Marie milost. kteří vykonávají se vší přesností a ochotou Jeho rozkazy. Od císařů římských až do doby Antikrista. „A ten osvědčuje jakožto slovo Boží a svědectví Ježíše Krista všecko. abys upokojil zvědavost Zj. nemůže zahynout. v naději a lásce k Ježíši Kristu. který vydává člověka na pospas satanu a z Království Ježíše Krista strhuje křesťana do říše satanovy. že apoštol napsal do knihy všecko. Nestačí jenom číst a poslouchat výklad Zjevení. neboť čas jest blízko“. nevlažnět ve víře. co v něm jest napsáno. Na konci světa a v životě věčném budeme moci posoudit. Jako nesprávné bylo. a jenom to. tak i nyní v knize Zjevení dosvědčuje svojí apoštolskou autoritou. Pečetí. jak věrným obrazem skutečnosti bylo. vykládali židé špatně o hmotném bohatství a ozbrojené moci židovstva. co viděl. ze služebníka 26 . Tak se octl národ židovský na scestí jako žádný národ jiný. ničí zlobu nepřátel a vytrhují z jejich spárů všecky spravedlivé. 1. To by bylo nesprávné. 3. Brzy po dání Zjevení začne se toto plnit Postupně vyplní se všecko. Nesprávný výklad proroctví stal se Židům záhubou. 2. vyjma úvodu a zakončení. co „Ježíš naznačil skrze anděla svého. 1. kdyby celé peklo se vší svou mocí povstalo proti němu.

Symbolické číslo „sedm“ znamená celek. ve všech těch těžkých chvílích zářilo Zjevení jako maják na rozbouřeném moři a svítilo do přístavu spásy: blíž k Ježíši Kristu a Jeho Církvi. kdy svatý Jan psal Zjevení. šířící ústy povolaných apoštolů největší požehnání. aby z této knihy čerpali doklady pro svoje bludy. Každý si vykládal tajemné obrazy Zjevení. jehož svět dáti nemůže. kteří se dívají bez Církve. a od sedmi duchů. Oslepuje a vrhá do záhuby ty. více než sedm církevních obcí. Duch svatý je Dárce. „Milost a pokoj Boží“ jsou nejvzácnější dary Ducha svatého a jsou ovocem pravé víry v Ježíše Krista. jenž jest a jenž byl a jenž přijde. kteří se svatokrádežnou rukou chápali Apokalypse bez vedení Církve. Bůh Syn Vtělením a Vykoupením otevřel lidstvu poklady Ducha svatého. bez učitelského úřadu Církve Ježíše Krista v ústech bludařů a falešných učitelů působí rozvrat a záhubu. Apoštol jmenuje ve svém pozdravení jen sedm obcí. stalo se takové počínání kletbou a trestem. která jest jediný Bůh. řeholníky.Božího činí pomocníka a otroka padlých andělů. Svůdcové i svedení opíjeli se falešnými výklady Apokalypse k největším zločinům. zanícené a udržované zneužíváním Apokalypse. poněvadž mu jich bylo ve vidění sedm jmenováno. Nazývajíce Církev „apokalyptickou šelmou“ stali se jí sami. Číslo „sedm“ je v Písmě svatém symbolické a znamená: celek. kteří jsou před trůnem jeho…“ V Malé Asii bylo v době. Na udělování darů milosti a pokoje má podíl celá Nejsvětější Trojice. jak chtěl. jakoby byli posly a bojovníky Božími. Pod vedením Církve také v pozdějších dobách za stěhování národů. V prvním třistaletém pronásledování křesťanů byla prorocká kniha svatého Jana velikou útěchou a posilou věřících. veškerenstvo. 4. tedy… Zj. 1. Apoštolské přání. v dobách hlubokého ponížení Církve. Také zde „Jan sedmi církvím…“ znamená symbolicky: všem obcím. přivedlo český národ na pokraj záhuby. v dobách krutých válek. ale stalo se také výstrahou a poučením: Písmo svaté. Jenž byl od věčnosti a Jenž svým příchodem k soudu ukončí čas a ponechá jenom věčnost. Světlo z majáku osvětluje cestu do přístavu. věřící a při tom se odvolávali na Zjevení. kláštery. ba až k šílenství. vraždili kněze. ale podíl má Bůh Otec i Bůh Syn. Těm. celé Církvi. pálili kostely. kdy se šířily všemožné bludy a Církev se ocitala v nejprudších bouřích. Příkladem jsou z českých dějin bludy husitské. „Jan sedmi církvím v Asii: Milost vám a pokoj od toho. Husitské poblouznění. Milost Boží zjednává odpuštění hříchů a přináší do duše pokoj a mír. Bůh Otec dal světu Syna svého. „Sedm duchů-archandělů“ ve službách Nejsvětější Trojice zvláště Ducha svatého jsou zprostředkovateli mezi 27 .

Prorok Daniel vidí: „A viděl jsem ve vidění. a vláda jeho 28 . abych vydal svědectví pravdě. „Kdo shůry přichází. I. Každý. Církev v pronásledování z tohoto názvu čerpala útěchu a nezlomnou sílu. 31. — 36. ale svědectví jeho nikdo nepřijímá. Kdo věří v Syna. prvorozenec mrtvých a vládce králů pozemských“. slyší hlas můj“. Také apoštol Pavel nazývá Ježíše Krista „prvorozencem mrtvých“ Kol I. 28. kdo ze země jest. v noci. nejenom svatému Janovi. jíž nepozbude.“ Jan 3. Zj.nebem a zemí: svatý Michael. to jest skála. Otec miluje Syna a všecko dal mu do ruky. Božský svědek Zj. o Jeho lásce k lidem. a hle. vůdcem a zákonodárcem kmenů“. Is. nejvyšším mezi králi země“. že Mesiáš bude svědkem: „Ejhle. Božský Křísitel. Ježíš Kristus před Pilátem praví: „Ano. Kdo přijal svědectví jeho. jehož Bůh poslal. jest nade všecky. mluví slova Boží. 33 — — „Ty jsi Petr. já jsem první a poslední a živý. Já jsem se k tomu narodil a proto jsem přišel na svět. svatý Gabriel. svědčil o Církvi. dává povzbuzení: „Neboj se. 5. Prorok Isaiáš předpověděl. a byl jsem mrtev. já prvorozencem učiním ho. jest zemský a mluví po zemsku. neuzří života. Žalm 88. jenž první ze všech. přišel až k starci velikého věku. a aj — — s oblaky nebeskými přicházel jako syn člověkův. 16. Jan 16. kdo je z pravdy. všichni národové. Ostatní vstanou Jeho mocí. kteří mají lidské tělo. a na té skále vzdělám církev svou. Zmrtvýchvstání je novým zrozením těla pro život věčný. moc jeho je věčná. svědkem národům učiním ho. Již ve Starém Zákoně v žalmech i v prorocích bylo předpověděno. a brány pekelné ji nepřemohou…“ Mat. že Bůh jest pravdomluvný. Ježíš Kristus ve svém pozemském životě svědčil o Bohu Otci. kmeny a jazyky sloužiti budou jemu. 18. Jan 18. jest nade všecky. o tom svědčí. má život věčný. 37. vždyť Bůh dává mu Ducha bez míry. já jsem přemohl svět“. Kdo s nebe přichází. ten zpečetil. Věčný Král. 1. a mám klíče od smrti a od místa zemřelých“. Na trůně Nejsvětější Trojice v královské slávě v jednotě s Bohem Otcem a Duchem svatým vládne nebi i zemi Ježíš Kristus „jenž jest svědek věrný. Ježíš Kristus svým vtělením stal se na zemi tlumočníkem a svědkem Vůle Boha Otce. o Jejím konečném vítězství pod Jeho ochranou: „Důvěřujte. vstal z mrtvých. 55. a co viděl a slyšel. I dal jemu moc a čest a vládu. nýbrž hněv Boží zůstává na něm. že Mesiáš bude „vládcem králů pozemských“. O něco dále sám Spasitel Církvi celé. archanděl byl zprostředkovatelem proroctví týkajících se Vykupitele a Jeho Království. že Syna svého jediného dal…. a postavili jej před obličej jeho. Svatý Jan nazývá Ježíše Krista „prvorozencem mrtvých“. 18. kdo však nevěří v Syna. 17. Pod vedením nejvyšších andělů všichni andělé spolupůsobí na oekonomii salutis. „Ano. 18. neboť ten. 4. Ježíš Kristus vstal zmrtvých vlastní mocí. jsem živ na věky věků. já jsem král. archanděl je ochráncem Církve.

Jeho Krev nás smířila s Otcem a učinila nás ve svátosti pokání hodnými Božské Lásky. aby zasadil Církvi poslední rány. má napsáno: Král nad králi a Pán nad pány“. ale vítězila. jenž na něm sedí. Zj. To je právě Božská strategie Božského Krále. a byla mu dána koruna. a ten. Na obrazích při svých Eucharistických kongresech představuje Církev národům jejích Bílého Eucharistického krále. že křížová cesta Jím posvěcená je i pro Církev cestou triumfální. zaznívá ze všech zemědílů jásavé. ale Beránek je přemůže. vyjadřuje radost a vděčnost: „Tomu. neboť on jest Pán nad pány. že svatý Jan. vydalo do poslední krůpěje všecku svoji Krev. připravují Církvi a v Ní i Ježíši Kristu nejslavnější vítězství už zde na zemi. kněžími Bohu a Otci svému. V Božské královské moci Ježíše Krista má Církev svoji bezpečnou naději vítězství. a vyšel vítězně. 5. 17. 2. Ve svatém přijímání Král králů svým Tělem a Krví proměňuje nás ve své Mystické Tělo a dává nám podíl na své věčné Královské slávě a blaženosti. 1. kůň bílý a ten. apoštol Eucharistie. ale hynuli. aby si je podrobil: „I uviděl jsem. Účastí na Oběti Mše svaté dává nám Božský Velekněz možnost podávat Bohu Otci spolu s Ním nejvzácnější obětní Dar Jeho Těla a Jeho Krve. V šesté hlavě vyjíždí mezi národy světa. tomu budiž sláva i vláda na věky věků. jenž seděl na něm. trnovou korunou a křížem — nástrojem zničení a smrti. čisté… Na rouchu. Amen“. nejeden král. i nejeden nevladař a nekrál během dějin církevních pohrdali Ježíšem Kristem a Jeho Církví. Církev trpěla. Buďte vděčni! Jenom Moc Božského Krále mohla přemoci hřích a smrt. který hodně 29 . jsa Duchem svatým dobře poučen ve Zjevení o budoucím slavném Vítězství Krista Krále a Jeho Církve. Zj. a to na bedru svém. a hle. Křesťan. Po dlouhém boji podrobí si národy a krále světa: „Ti budou bojovati s Beránkem. jak objímá celý svět. Nepřátelé Ježíše Krista budou poraženi. 6. jenž nás miluje a nás obmyl od hříchů našich krví svou a učinil nás královstvím. slove Věrný a Pravdivý a se spravedlností soudí a bojuje… A vojska nebeská jela za ním na bílých koních. Zj. a že Kalvarie Církve s hřeby. pronásledovali Církev. kdy satan materialismem zaslepil všecky národy a kdy už vztahuje ruku. Zj. 7. a hle. a s ním jsou ti. 13. 14.nebude zrušena“. dávali se do boje. Právě ve století dvacátém. a Král nad králi. Ježíš Kristus jako svrchovaný Božský Král je ústřední postavou Zjevení svatého Jana. Ježíš Kristus už není sám: „A uviděl jsem nebe otevřené. Kolem nesčíslných svatostánků po celém světě s novým nadšením pěje Církev svůj hymnus. Jeho Vítězství naším vítězstvím. Aby nikdo nemohl pochybovat o Jeho Královské Lásce. Kterého vladaře by se měla Církev bát? Ovšem nejeden vladař. 19. 14. nezadržitelné a vítězné volání: „Ať žije Kristus Král“. 11. i když teče proudem krev Jejích hrdinů: „Christus vincit. aby zvítězil“. bílé. Dan. — 16. Christus regnat. kteří jsou povoláni a vyvoleni a věrní“. oblečena v jemné plátno. kůň bílý. — 6. měl luk. Nedivme se. Královské Srdce Ježíše Krista krvácelo pro Církev. Christus imperat“.

Za toto vítězství je povinen nesmírnou vděčností Ježíši Kristu. přijímání.přistupuje k sv. Po svaté zpovědi i po sv. Tobě budiž sláva i vláda na věky věků. zpovědi a k sv. Spasiteli dobrý. Amen. stává se vítězem nad hříchem a nad druhou smrtí věčného zavržení.“ 30 . přijímání má mít první místo díkučinění: „Ježíši. svojí Krví a svojí Smrtí vydobyl vítězství věčného života. tys pro nás svými ranami.

21. 7. co jsem mluvil vám“. že jenom skrze ni se dostává Bohu náležitého klanění. a brány pekelné ji nepřemohou. Mat. Stane se“.…“ Mal. co jsem vám přikázal“. 19. Království Kristovo na zemi je Jeho Církev. kteří. Jan 14. — 23. Zj. má Ho jako svého Božského Zakladatele a Krále ve svých svatostáncích. všem národům. Duch svatý. i ti. kteří budou tupit a pronásledovat Jeho Církev? O tom mluví Duch svatý ústy svatého Jana v dalších verších. Mat. aby si všichni lidé a všecky národy položili tyto otázky. A učte je zachovávati všecko. a cokoli svážeš na zemi. pokoj a účast na královské vládě Ježíše Krista slibuje svatý Jan na počátku knihy Zjevení těm. Je nejvyšší čas. Buď Spasitelem nebo Soudcem. 26. To pověděv. milujíce více lež satanovu než Boží Pravdu — přijímajíce ochotněji bludy a nevěru než učení Ježíše Krista v Církvi katolické — budou popírat Jeho Božství. kteří se ochotně a radostně podrobí láskyplné Královské Jeho Moci už zde na zemi. Mat. Křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. 28. na každém místě bude obětováno. 20. Jenom v Církvi katolické vyplňuje své přislíbení: „A ejhle. Jan 20. já jsem s vámi po všecky dni až do konce světa“. Ano. a podávána bude jménu mému oběť čistá. kteréhož Otec pošle ve jménu mém. 11. díkučinění. a kterým je zadržíte. dechl na apoštoly a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého. „Jděte tedy a učte všecky národy. Ježíš Kristus je Božský Král pokoje a milosti. kterým odpustíte hříchy. a na té Skále vzdělám Církev svou. 1. zadrženy jsou“. i já posílám vás“. bude rozvázáno i na nebi“. A tobě dám klíče království nebeského. ve Starém Zákoně předobrazenou a předpověděnou prorokem Malachiášem: „Neboť od východu slunce až na západ veliké jest jméno mé mezi národy. ten vás naučí všem věcem a připomene vám všecko. Co se stane s těmi. Jenom Církvi katolické dostalo se klíčů Království nebeského v nástupcích Petrových. Cena této Oběti Těla a Krve Ježíše Krista ke cti a slávě Boha Otce je tak veliká. a cokoli rozvážeš na zemi. 16. jako mne poslal Otec. 19. smíru ode všech tvorů. Jenom Církev katolická podává denně na všech místech světa Královský dar Ježíše Krista Bohu Otci: nejdražší Oběť Mše svaté. „Hle. 18. Jenom Církev katolická vykonává Královskou Mocí Ježíše Krista odpuštění hříchů ve svátosti pokání: „Pokoj vám. Jenom Církev katolická. neomylně a závazně Jeho učení a Jeho přikázání: „Utěšitel. Církev je Jeho Království. odpouštějí se jim. přichází s oblaky a uzří ho každé oko. Jenom Církev katolická ohlašuje celému světu.Milost Kristova jen v Království Kristově. Milost. Oblaka jsou v Písmě svatém znakem 31 . 20. bude svázáno i na nebi. kteří se Ježíši Kristu a Jeho Církvi nepodrobí? Co čeká ty. 1. papežích římských: „Ty jsi Petr (to jest Skála). kteří ho zbodali a budou kvíliti nad ním všecka pokolení země. 28. založená Ježíšem Kristem na Petrovi a na apoštolech.

ale nenáviděli a pronásledovali Ji. „Já jsem alfa a omega. (Vzbouření národové:) 32 . 26. že bez Krále pokoje a míru není na světě možný trvalý pokoj a mír. Kaifáš pochopil. Božskou Soudcovskou Moc ukáže zvláště na konci světa: „Hle. jak neblahé a ke katastrofám vedoucí byly autonomie odtržených a odloučených od Království Kristova-Církve katolické. že bez Krále věčného života. Ukáže se. kněžími Bohu a Otci svému. 19. kteří ho zbodali a budou kvíliti nad ním všecka pokolení země“. mimo jediné cesty Evangelia. ale tím Jej nezbavili Jeho Královské a Soudcovské Moci. kteří svého láskyplného Krále zraňovali nevěrou. za něž zasluhuje smrti. počátek a konec. který „nás miluje a nás obmyl od hříchů našich krví svou. 14. přichází s oblaky a uzří ho každé oko i ti. Svůj Božský soud připomínal Ježíš Kristus židovským soudcům: „A však pravím vám: od tohoto času uzříte Syna člověka seděti na pravici moci Boží a přicházeti v oblacích nebeských“. roztrhl si šat na znamení hněvu a nazval výrok Krista Pána rouháním. Nanebevstoupením a Posazením na Pravici Boha Otce. Bůh. Mat. bez Jeho Církve. Podmínkou všeho blaha je oddanost Ježíši Kristu. kteří neušetřili ani Církve. všichni ti. kteří se chtějí se satanem rozpínat a vypínat na světě. Ale nejenom na konci světa. ale přivedou národy k rozumu. jak záhubné byly všecky cesty a chodníčky. praví Pán Bůh — ten jenž jest jenž byl a jenž přijde — všemohoucí“. kteří chtěli prosadit z návodu satanova neodvislost od Krále a Pána národů Ježíše Krista a Jeho Církve. že se Ježíš Kristus těmi slovy prohlašuje za Božského Soudce nad světem. že bez Krále spravedlnosti a lásky není na světě možná vzájemná spravedlnost a láska. Zj. a kmeny kují marné plány? Scházejí se Králové země. Prohlášení Ježíše Krista před Kaifášem za Božského Soudce a před Pilátem za Božského Krále bylo vlastní a jedinou příčinou. aby nechali nenávisti a lhostejnosti k Ježíši Kristu. 64. které naplní svět kvílením. a učinil nás královstvím. jak nerozumné bylo během dějin lidstva počínání národů a jednotlivců. 8.. Těm. Líčení těchto partikulárních soudů bude obsahem Zjevení. Alfa a omega jsou první a poslední písmeno řecké abecedy. aby tento kraloval nad námi“ Luk. nad odbojnými národy.: „Proč se bouří národové. nýbrž i nyní. které si hledaly národy i jednotlivci. Přísné soudy Boží to budou. nad nepřáteli a pronásledovateli Církve. bludy. Ježíš Kristus. to jest všichni ti. Satan chtěl první neodvislost a autonomii v Království Božím. a bude nejvýš vážným důvodem všem lidem a všem národům. Král a Soudce národů je začátek i konec dějin lidstva. 1. Božskou Královskou Moc ukázal Ježíš Kristus svým Zmrtvýchvstáním. každý okamžik.Božské velebnosti. vykonává Ježíš Kristus soud nad každým člověkem. Syn Boží. že nenávist židovská i lhostejnost pohanská Ho odsoudila k smrti: „Nechceme. nelze života věčného dosáhnout. V oblacích přijde Božský Soudce soudit všecky národy. vládcové se umlouvají na Pána a jeho Pomazaného (Krista). mluví do duše žalm 2. Židé i pohané jako nástroje satanovy zbodli Tělo Ježíše Krista na Kříži. lhostejností a jinými hříchy.“ Zjevení svatého Jana ukáže.

. že jako biskup efesský a metropolita maloasijský byl za císaře Domitiána pro své apoštolské působení a pro vyznání víry v Ježíše Krista jat. Všecko všem. ale bratrem a spolutrpitelem věřících. Boha Syna) odvrhněme!“ Ten. přijměte výstrahu. ať není vaše cesta vám zkázou. ale ve vytržení mysli v den Páně. všude se vědělo. 1. nepřetržitě s půlhodinovou přestávkou: „Přišel jsem u vytržení ducha v den Páně. Požádej a dám ti národy v majetek. ale také jasným paprskem pevné křesťanské naděje: jestliže s Kristem trpíme. Apoštol se jmenuje jménem. vytrvalá trpělivost v Ježíši Kristu (řecky hypomoné).“ Vytržení mysli je nadpřirozený. V extasi zezadu uslyšel mocný hlas podobný hlaholu polnice.„Roztrhejme jejich pouta a jho jejich (Boha Otce. byl jsem na ostrově jménem Patmos pro slovo Boží a pro svědectví o Ježíšovi“. jak se mu Zjevení dostalo. já dnes (od věčnosti) zplodil jsem tě. jenž v nebesích sídlí. tam mučen a když ve vařícím oleji neutrpěl poruchy. se směje. Bohem způsobený stav. Poté však mluví k nim ve svém hněvu. 1. jeho svaté hoře! — Hlásám výrok Hospodinův: Pravilť ke mně: „Syn můj jsi ty. 11. jásejte mu s uctivým chvěním. okolnosti a způsob. váš bratr a spoluúčastník v soužení a v kralování a v trpělivosti Ježíše Krista. protože byla podložena nejenom příkladem apoštolovým. poslán do vyhnanství na pustý skalnatý ostrůvek Patmos v moři Egejském jihozápadně od Efesu. králové buďte moudří. Celá Církev znala dobře svatého Jana. že Ježíš Kristus je Bůh a Spasitel“ — vyznívá veliká radost a svatá hrdost. ztrácí smysly pro pozorování zevnějšího světa a je soustředěn na to. to jest v neděli. Zezadu proto. 9. mystický stav svatých duší. budeme s Ním také kralovat. Stačila krátká připomínka a každý čtenář dovedl ocenit slova: soužení. v němž pojednou při denním bdění je světec odtržen od pozemských věcí. aby 33 . co mu Bůh dává viděti ze světa nadpřirozeného. ale z pokory nenazývá se apoštolem. ve svém rozhorlení je děsí: (Mesiáš) „Já přec jsem Králem od něho (Boha Otce) učiněn na Sionu. Nyní svatý Jan popisuje stručně místo. Hospodin se posmívá jim. Blaze všem. a jako nádobu z hlíny je rozbij!“ (nepoddají-li se Lásce Boží. by se Hospodin nerozhněval. dopraven do Říma. Ze slov apoštolových: „byl jsem na ostrově jménem Patmos. Zjevení přijal svatý Jan ne v obyčejném stavu. musí se poddat neúprosné spravedlnosti) (Žalmista:) Teď tedy. vládcové země! Služte Hospodinu s bázní. „Já Jan. Prostinká a stručná slova měla na všecky tehdejší i pozdější pronásledované křesťany nesmírně povzbudivý účinek. kdo doufají v něho!“ Buďte i vy jako já! Zj. Ovládej je železnou holí. Extase. můžeť snadno vzplát hněv jeho. Zj. a v tvé vlastnictví končiny země. Podvolte se přikázáním. protože jsem hlásal slovo Boží a protože jsem vydával svědectví.

Efes byl dlouholetým sídlem svatého Jana. uzřel jsem sedm svícnů zlatých…“ Svícny byly symbolem církevních obcích. Zlato znamená nadpřirozenou drahocennou podstatu Církve. kde se vyráběly pergameny na psaní. do Efesu a do Smyrny a do Pergamu a do Tyatiry a do Sard a do Filadelfie a do Laodicee“. napiš do knihy a pošli…“. jak sám Ježíš Kristus vysvětluje svatému Janovi o něco dále. žák sv. jak výše řečeno. Pavel si zvolil za působiště a založil tam velikou křesťanskou obec. V několika chrámech konají se bohoslužby křesťanské. Kdysi to bylo královské sídlo bohatého Kroesa. Kdysi to bylo velice kvetoucí město. Od Efesu na sever leží Smyrna. 1. Od Sard dále k jihovýchodu ležela Filadelfia. lydské město Za císaře Tiberia byla Filadelfia zničena zemětřesením. svatý Jan se obrátil. celé Církvi celé Zjevení. která osvěcuje svět světlem Evangelia. Nejenom listy. Od Pergama k jihovýchodu tam. Polykarp. hojí rány hříchu olejem milosti a hřeje ohněm Boží Lásky. napiš do knihy a pošli sedmi církvím. Zajisté i svícny viděné svatým Janem měly hořící lampy. ale opět byla vystavěna. Obyvatelé Thyatiry se zaměstnávali nejvíce obchodem s nachovými látkami. které mohlo pojat až 30. Zj. Turci městu říkají Šeher – Výšina. konával je asi v uvedeném pořádku. Jana. Sedmero obcí tehdy a dnes. Chatrná vesnice na místě Laodicee jmenuje se dnes Eskahissar. Číslo „sedm“ znamená také zde „veškerost“. Nyní je město obydleno Turky. Svatý Jan. Zříceniny připomínají živě slávu a velikost města. Mezi jinými stavbami vynikají zříceniny divadla. česky: Starý hrad. Ve Smyrně byl biskupem sv. Jak vznikla Církev? Božský Spasitel naznačil to Nikodémovi: „Tak Bůh 34 . ale. Toto město sv. záležející v Lásce Boží k lidem. bývalé sídlo králů a útulek věd. Obyvatelstvo mělo za stara pověst lidí zkažených a nemravných.000 lidí. stávalo starověké město Thyatira. město doposud kvetoucí obchodem. Symbolisovaly Církev. 12. když konával návštěvy křesťanských obcí v Malé Asii. Počátek symbolických obrazů: symbol Církve Ježíše Krista. Dnes na místě bývalého velkého města leží nevelká ves Aja Saluk. Uslyšev hlas. Od Smyrny na sever leží starobylé město Pergamon. Poslední z jmenovaných měst jest Laodicea na Lyku. Píše: „I obrátil jsem se. kde nyní je město Akhissar. Sedmi obcemi je. Efes je jmenován první. ovšem bývalá sláva je pryč. co vidíš. Sardy jsou dnes chudou vesnicí v údolí řeky Paktolu a na úpatí Tmolu. abych se díval po hlase. Sedm svícnů znamená všechny církevní obce spojené Ježíšem Kristem v jednotu v jediné Církvi. symbolisována celá Církev. Bylo zničeno zemětřesením za panování Neronova. všecko.byl poněkud zmírněn mocný účinek Zjevení: „Co vidíš. Město stojí do dneška. A když jsem se obrátil. který se mnou mluvil. Svícny v chrámě jerusalemském bývaly opatřeny olejovými lampami.

S Církví je ustavičně spojen Ježíš Kristus jako Její Spasitel. 2. Podstata Církve je nejčistší zlato Lásky Boží k lidem. že podoba je lidská. Je tedy skutečně Boží Láska podstatou Církve Ježíše Krista a touto svojí podstatou liší se Církev od každé jiné společnosti na zemi. jak v nebi skutečně vypadá. Láska Boží je věrná. Duchem svatým vlité na křtu svatém a víc a více rozněcované ve svátosti pokání. Jako velekněz a jako Král. cítí. který pokrýval i prsa Ježíše Krista byl odznakem nejvyšší Svatosti Jeho jediného Božského Velekněžství. oblečen v řízu a opásán na prsou pásem zlatým. prochází i nejpalčivějším ohněm vykupitelského Utrpení a Smrti. činí různé úkony: „… Uzřel jsem uprostřed svícnů kohosi. Široký zlatý pás. Bláto mu neuškodí a oheň je nezničí. ale podstata je jiná. zachovává vždy a všude svůj královský lesk. . Byl oděn v dlouhou řízu. podléhající satanově nepřátelské negaci Božího díla. utrpením a smrtí získal nekonečné zásluhy Vykoupení a uložil je ve své Církvi na zemi jako zlato se ukládá v pokladnici. že podobným se stal lidem a ve vnějším zjevu svém byl shledán jako člověk.“ Dan. vedle výroků jiných. U kněží byl pás odznakem mravní čistoty. 7. proč se Spasitel tak rád jmenoval Synem člověka. jež přišel na svět zastupovat před Bohem Otcem jako druhý Adam. kteří znali Vykupitele jenom z Danielova proroctví: „A viděl jsem ve vidění v noci. nýbrž dává mu zlato nadpřirozené Lásky. Její Původce. Slovem „podoben“ Synu člověka naznačuje apoštol. nýbrž jak ji symbolicky ve vidění spatřil s odznaky Nejvyššího kněze a Krále. z něhož má Církev svoji kněžskou 35 . Božská. který v Evangeliu znamenal výroky Ježíše Krista. Ponížil sebe sama stav se poslušným až k smrti. Velekněží nosili vlněný pás protkávaný zlatými nitkami. Svatý Jan chápal. Církev ve svých pokřtěných věřících miluje svého Boha a Spasitele ne nějakou přirozenou lidskou láskou. 16. V extasi apoštol jako ve snu vidí. že tak činil z lásky k člověčenstvu. že tak činil z lásky ke své lidské Matce. ne tak. Ježíš Kristus z Lásky k Otci a z lásky k lidem se vtělil. 8. jenž byl podoben Synu člověka. jakou nosili kněží i králové. Svatý Jan to byl. a to smrti kříže“. On Ježíše Krista znal z nejdůvěrnějšího styku po tři léta. A tato Láska Boží vlévá se skrze Ducha svatého Církvi Ježíše Krista ve svátostech. v nichž žádal víru v Sebe jakožto Jednorozeného Syna Božího.…“ Svatý Jan nebyl z těch. Filip. především křtem svatým a potom ostatními svátostmi. je lidská nemohoucnost. Svatý Jan popisuje podobu Ježíše Krista. Zlato je výstižným symbolem Boží Lásky: Zlato nerezaví. Její Pán a Její Odměnitel.. 1. a aj — s oblaky nebeskými přicházel jako Syn člověkův. že Syna svého jednorozeného dal…“ Jan 3.. nedává se odstrašit nevděkem. svým životem.miloval svět. u králů byl odznakem moci. slyší. v nichž On rád se nazýval Synem člověka. i ostatních svátostech. nemění se. 7. 13. jako Bůh i jako člověk Zj. největšího Ponížení a Obětování: „Sebe sama zmařil přijav způsobu služebníka tím. 13. Ježíš Kristus v Církvi. aby Ji vyvýšil a oslavil. ve svátostném přijímání Těla a Krve Kristovy. Podstatou společností náboženských založených mimo Církev katolickou a proti Ní.

v jejích svatostáncích na oltářích. kloubův a morku. zlým je k výstraze. jako v rozpálené peci. když jsou svědky násilí proti Církvi: „Důvěřujte. Jak se děsí a bojí mnohdy malověrní. 9. to jest v Církvi. 14. která potírá a dokonale potře satanovu lež. „A hlas jeho byl mohutný jako hukot veliké vody“. Božská podstata obsahuje v sobě všecky dokonalosti v míře nejvyšší. Symbol Ježíše Krista. Nejtajnější úmysly. poslané od Ježíše Krista skrze Církev: „Vy jste světlo světa“ Mat. Luk.. Bílá barva obsahuje v sobě všecky barvy. 4. „A měl ve své pravici sedm hvězd. Všecko dobré i zlé na světě je podrobeno zkoušce těchto Božských očí. já jsem přemohl svět“. Vševědoucnost a všemohoucnost. . Představení v Církvi a Slovo Boží. a kdo vámi pohrdá.…“ Oči s plamenem ohně symbolisují vševědoucnost a všepostihující spravedlnost. „Jako mě poslal Otec. 12. které dodávají nebo ubírají skutkům nadpřirozené ceny. Jan 16.“ Hvězdy. proniká až do rozdělení duše a ducha. kdo však mnou pohrdá. a svojí milostí v duších věřících. a ukáží se jako zlato nebo jako plevy. vyjdou na jevo. jsou Jemu poddáni a jsou pod Jeho nejvyšší Ochranou: „Kdo vás slyší. jenž mě poslal“. Slovo Boží. Zlatý pás byl také symbolem svrchované Královské Moci Ježíše Krista nad národy. Dan. kněžskou a královskou neboli pastýřskou Moc Ježíše Krista. Jak lehkým se zdá být mnohdy nepřátelům Církve boj proti Ní.…“ U proroka Daniela jest tak symbolicky vypodobněn Bůh Otec. 14. Evangelium je hlas Ježíše Krista. znamenají církevní představené a hlasatele Evangelia. kněží i ostatní církevní představení vykonávají v Církvi učitelskou. 36 . 21. Jako Velekněz i jako Král národů je Ježíš Kristus ustavičně mezi „svícny“. Ale boj proti Církvi. 10. „A oči jeho jako plamen ohně. i v živých svatostáncích biskupech a kněžích. a z úst jeho vycházel ostrý meč dvojbřitký. Slovo Boží z úst Ježíše Krista i z úst biskupů a kněží v Církvi katolické je Boží pravda. 7. je-li zachováváno. plevy shoří.moc v biskupech a kněžích. přináší největší blaho. Svatý Pavel píše: „Živé jest slovo Boží a účinné a říznější nad každý meč dvojbřitký. 33. v jejích farnostech. Zde se tím naznačuje jedna odvěčná podstata Boha Syna s Bohem Otcem. Dobrým je k útěše. 5. Žid. Zlato zůstane. a nohy jeho podobny žhavému kovu. Jan 20. i já posílám vás“. není-li zachováváno. mnou pohrdá. symbolisovaných dále hvězdami. Božská dokonalost společná s Otcem Zj. jak dále vykládá sám Spasitel.. Biskupové. která neomylně rozezná zlato od plev. má v zápětí tresty Boží. 16. je bojem proti Ježíši Kristu. Proto je slovo Boží symbolisováno jako ostrý dvojbřitký meč. a rozeznává myšlenky a úmysly srdce“. Tak je symbolisována pronikavost Evangelia ke všem národům. mne slyší. Oheň nohou symbolisuje všemohoucnost Ježíše Krista. pohrdá tím. „Hlava a vlasy jeho byly bílé jako vlna bílá a jako sníh. 1.

“ Těm. protože je Bůh. Slunce je ve Zjevení svatého Jana symbolem Ježíše Krista jako Zdroje života časného i věčného. A přece nyní. Kniha Zjevení je vševidoucím pohledem Božím až ke hranicím času a věčnosti. Zdroje tepla Milosti Boží. která béře světlo i teplo nadpřirozené od Krista. Všecka světla na zemi. nemůže odolati nesmírné Jeho velebnosti a padá ve vidění k nohám Jeho jako mrtvý: „A když jsem ho uviděl. peklo. a sedmi svícnů zlatých. proto je symbolem Církve. jsem živ na věky věkův. mučedníkům schyluje se každou chvíli Ježíš Kristus se slovy: „Neboj se. Janovi na ostrově Patmu. A zde klíč Ježíše Krista jenom zavírá a nikdy. Jediné slunce má dost životní a ničím nenahraditelné síly. Čeho by se Jeho Církev mohla obávat? Všecko Jí musí prospívat k dobrému i ty nejtěžší zkoušky a pronásledování. svíčky. Zj. I položil pravici svou na mne a řekl: „Neboj se. Je ještě druhá smrt. Měsíc béře světlo od slunce. já jsem první a poslední a živý.“ Jako na hoře Tábor tak i nyní k zemi poraženého apoštola (ne skutečně. Jej nadevšecko. které jsi viděl na mé pravici. Nejenom k sv. Slunce jediné má ničím nenahraditelné teplo pro všecky pozemské tvory. Zdroje světla Boží Pravdy. i mučení a vraždění Jejích dítek. nikdy neotvírá. lampy. Ho nemilují a do Církve Jeho nechtějí náležet. Ba právě muka a smrt budou největším jejich ziskem. nebo je posláno s plnou Jeho Mocí (Zj. Je místo této věčné smrti. nemohl by se nazvat prvním a posledním. 12. to jest Milosti Boží. Slunce je však také symbolem papežského Stolce. tajemství sedmi hvězd.“ Budoucnost byť jediného okamžiku jest tajemstvím 37 . Co je zahaleno sluncem (ve Zjevení). kteří v Něho vlastní vinou nevěří. co jsi viděl a co jest a co se stane potom. Jediné slunce. nemohl by říci: „Mám klíče od smrti a od místa zemřelých. do Jeho Církve náleží. 20. ale ve vidění. Slova. ale ke všem věrným vyznavačům. až k smrti milují. jsou slova Pána nad životem a smrtí sladkou útěchou. a byl jsem mrtev a hle. a mám klíče od smrti a od místa zemřelých. jsem živ na věky věků.“ Je Bůh a je Hlavou Církve. „Napiš tedy. která se jmenuje věčné zavržení od Lásky Boží.„A obličej jeho byl jako když slunce svítí ve své síle. 19.“ Slunce dává světlo pro celý svět. padl jsem k nohám jeho jako mrtvý.). která pronáší k apoštolovi byla. a byl jsem mrtev a hle. já jsem první a poslední a živý. a mám klíče od smrti a od místa zemřelých. „Ježíš Kristus je první a poslední“. 10. to jest neomylné Boží Pravdy i plnosti tepla. začátkem a koncem. Umělá světla nemají v sobě životní síly jako má slunce. jsou a budou vždy velikou útěchou pro pronásledovanou Církev. sedm hvězd jsou andělé sedmi církví a sedm svícnů jest sedm církví. kteří v Ježíše Krista věří. z něhož se dostává všem členům Církve plnosti světla. těm. jako my když něco prožíváme ve snu) Ježíš Kristus zvedá a povzbuzuje. 1. vězňům. jsou výstrahou a pobídkou.). je přikryto Jeho zásluhami (Zj. Kdyby nebyl Bohem. Po tři roky ze všech apoštolů nejdůvěrněji se s Ním stýkal. jako kdysi na hoře Tábor. Sladce se trpí i umírá v Tvém náručí! Svatý Jan byl miláčkem Páně. reflektory nedovedou udělat z noci den. Kdyby nebyl Bohem.

jedno velké. služebníka Božího. a užitek váš aby zůstával…“ Jan 15. Jako hvězdu nemůže na nebi rozžat lidská ruka. světem a ďáblem. Světlo víry v duších věřících rozžehá a udržuje ruka kněze. kněz jsou Boží světla. 16. V symbolu „hvězdy“ je obsaženo velice důležité memento pro rodiče. Autentický výklad dvou symbolů. Svícen neznamená ve Zjevení nikdy svícen. tak nemohou lidé. nezkomíralo. Právě tak ve světě nadpřirozeném: biskup. druhé menší. Tento je vyslancem Božím. Nesmí žádným způsobem na kněze nutit. diecesi. řecky „angelos“. svícny Církev slyšící. kdyby se nechal odtrhnout od služby Ježíši Kristu tělem. „Vy jste světlo světa“ Mat. Protože znečištěná lampa špatně svítí a čmoudí. Když svůj úkol podle svého povolání dobře vykoná. Čím více je nevystihlým tajemstvím pro člověka budoucnost Církve a světa až do konce času. Kněz rozžehá nadpřirozené světlo víry v duši křtem svatým. Kázáním slova Božího dolévá do lamp duší olej. neboť On dává všem biskupům a kněžím povolání: „Ne vy jste mne vyvolili. kde má svítit a komu má svítit. Každý kněz a každý biskup má určené místo na nebi Církve Kristovy.Božím. přestává být světu světlem a ztrácí své místo v Církvi oslavené. v Církvi oslavené. může být jedině Bůh. Původce takové knihy. nýbrž církevní obec. rozžatá od Boha. pýchou života. padla by na ni a přestala by svítit světu jako Boží světlo. ani rodiče. biskupa nebo kněze? Hvězda je rozžata Bohem samým. má své místo na nebi. Symbol svícnů. bude mít na věky své místo v nebi. může být jedině Církev Boží. která tato tajemství opatruje po staletí a tisíciletí. jestliže zavčas v největší pokoře s přemocnou přímluvou Matky Boží. abyste šli a přinášeli užitek. která takové tajemství bude obsahovat. biskupa nebo kněze. Rozžehá je tam ruka chrámového služebníka. dát svému synu kněžské povolání. nýbrž já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás k tomu. V chrámě se rozžehají svíce. 5. Pomyslně můžeme dodat: kdyby hvězda své místo na nebi opustila. aby světlo víry v nich jasně a mohutně „svítilo 38 . očí. výstižným symbolem kněžského povolání. ale aby jasně svítilo na všech cestách života. byla by přitažena zemí. musí služebník čas od času lampu očistit. Také Boží služebník kněz udělováním svátosti pokání čistí duše. aby světlo nehaslo. Kdyby se nechal přitáhnout pozemskými věcmi a lákadly: žádostí těla. Hvězda. to jest povolání ke kněžství. Církev. Ježíš Kristus vykládá svatému Janovi dva důležité symboly a tím dává i návod k rozboru a výkladu všech ostatních symbolických náznaků v knize obsažených: Hvězda ve Zjevení neznamená nikdy hvězdu. aby svítila lidem. nevyprosí si místo na nebi. Hvězdy symbolisují Církev učící. Proč v symbolické řeči Zjevení znamená „hvězda“ církevního představeného. Proč svícny a světla na nich znamenají církev slyšící? Obraz svícnů je vzat z chrámu. nýbrž církevního představeného. stává se zpronevěřilým a nevděčným služebníkem. v chrámě Církve Boží. Kněz bez povolání je hvězda určená k pádu. 14.

aby co nejvíce a nejkrásnějších světel v duších lidských zapálili. kněze. Každým hodným udělením kterékoliv svátosti mohutní světlo víry v duších věřících. při misiích. Povinností věřících je za kněze se modlit. církevní obec. 39 . Farnost. Časté a hodné přijímání svátostí posiluje a rozmnožuje účinky slova Božího. Věřící nutně potřebují ruky služebníka Božího. aby světlo víry bylo v jejich duších zažehnuto. Tak to naznačil a tak si to přeje Ježíš Kristus.všem. aby nepřestalo hořet a aby hořelo stále více a lépe. vyprošovat hojná kněžská povolání. na exerciciích. vydávajícím jasné a čisté světlo živé víry. kteří jsou v domě“. vyprošovat kněžím horlivost a požehnání. má být před očima Božíma a ve chrámě Církve zlatým mnohoramenným svícnem. Povinností věřících je ochotně nechat nalévat do svých duší olej slova Božího na kázání.

(CO ŽÁDÁ JEŽÍŠ KRISTUS OD SVÝCH SLUŽEBNÍKŮ.ZJEVENÍ O VNITŘNÍCH POMĚRECH V CÍRKVI KRISTOVĚ.) .

přijdu na tebe a pohnu svícnem tvým s místa jeho. Kdo má ucho. nejsouce jimi. kterých nikdo nemůže zavříti. co budeš trpěti. přijdu na tebe brzy a budu bojovati s nimi mečem úst svých.SEDM LISTŮ OD JEŽÍŠE KRISTA SEDMI OBCÍM A CELÉ CÍRKVI. kteří se drží učení Mikulášovců podobně. jehož nikdo nezná leč ten. kteří praví. a shledal jsi je jako lháře. dvojbřitký: 13. jenž byl mrtev a ožil: 9. neboť malou máš moc. co Duch praví církvím: Kdo zvítězí. odkud jsi vypadl. 6. kdo zvítězí. žes opustil lásku první. kde satan přebývá. a držíš se jména mého a nezapřel jsi víry mé ani ve dnech. jakobys žil. nýbrž lidem satanovým. kdo jej dostává. buď horlivý a učiň pokání. a jsi mrtev. jenž drží sedm hvězd ve své pravici. poslyš. dám mannu skrytou a dám mu kamének bílý a na kaménku napsané jméno nové. 17. 15. ďábel uvrhne některé z vás do vězení. Andělu církve tyatirské napiš: Toto praví Syn Boží. že nenávidíš skutků Mikulášovců. ani horký. ne-li. tak máš i ty některé. Andělu církve smyrenské napiš: Toto praví ten. Kdo má ucho. 8. Andělu církve efesské napiš: Toto praví ten. jenž učil Balaka udělati pohoršení před syny israelskými. kde bydlíš: tam. Kdo má ucho. Zjev. které také já nenávidím. a dám ti korunu života. Ale mám proti tobě (něco) málo: že tam máš některé. ne-li. Andělu církve pergamské napiš: Toto praví ten. 5. svědek můj věrný. 18. který jest v ráji Boha (mého). Ale mám proti tobě. Nic se neboj toho. abyste byli zkrušeni. Znám skutky tvé i práci a trpělivost tvou a to. a čiň pokání a konej skutky první. 4. 10. dám jísti se stromu života. poslyš. kde jest trůn satanův. ale nejsou jimi. aby jedli (věci obětované modlám) a smilnili. co Duch praví církvím: Tomu. kdo zvítězí. jenž má oči jako plamen 41 . a budete míti soužení po deset dní. poslyš. Buď věrný až do smrti. (ale jsi bohať) i rouhání se strany těch. ale zachoval jsi slovo mé — biskupu laodicejskému a Církvi v sedmém období —: nejsi studený. 2. že nemůžeš snésti zlých a zkusil jsi těch. 1. jestli neučiníš pokání. ve kterých (žil) Antipas. Pomni tedy. jenž chodí uprostřed sedmi svícnů zlatých: 2. jenž byl usmrcen u vás. že jsou apoštoly. co Duch praví církvím: Tomu. Hle. Znám tvé soužení a tvou chudobu. Ale to máš. neutrpí škody od smrti druhé. 3. kteří praví. kteří se drží učení Balaama. Učiň tedy pokání. 12. probuď se — biskupu ve Filadelfii a Církvi v šestém období —: hle. dal jsem před tebou dveře otevřené. Vím. Co praví Ježíš Kristus biskupu efesskému a celé Církvi v prvním období Jejích dějin —: Vrať se k první dokonalé lásce — biskupu smyrenskému a Církvi v druhém období —: v soužení a chudobě jsi bohat. že jsou židé. 16. jenž jest první a poslední. a že máš trpělivost a snášel jsi pro jméno mé. 7. jenž má meč (ostrý). buď věrný až k mučednické smrti — biskupu v Pergamu a Církvi v třetím období —: nezapřel jsi víry uprostřed bludů — biskupu v Tyatiře a Církvi ve čtvrtém období —: tvých skutků posledních je více než prvních — biskupu sardskému a Církvi v pátém období —: máš jméno. 11. a neustal jsi. 14.

A dal jsem jí čas. kteří nemají toho učení. svědek věrný a opravdový. tomu dám moc nad pohany. Kdo má ucho. která přijde na celý okrsek zemsky aby zkusila obyvatele země. a (ti) budou chodi ti se mnou v rouše bílém. 5. které máte. aby přišli a poklonili se před nohama tvýma. a ta učí a svádí mé služebníky. která se vydává za prorokyni. a nikdo nezavře. jenž má sedm duchů Božích a sedm hvězd: Znám tvé skutky. co máš. že necháváš ženu Jesabelu. jenž zpytuje ledví a srdce. 4. a nevíš. z těch. 42 . že jsi nešťastník a ubožák. 3. a dám vám každému podle skutků vašich. Kdo zvítězí takto. Hle. Hle. 22. 20. i já tě zachovám od hodiny pokušení. takto však. Kdo má ucho. a nohy jeho jsou podobny kovu žhavému: 19. se držte. která neposkvrnila roucha svého. Kdo má ucho. Proto pomni. kteří nepoznali. a nejsou jimi. Vám pak pravím. neučiní-li pokání ze svých skutků. že jsou židé. Zjev. Andělu církve filadelfijské napiš: Toto praví ten svatý. počátek tvorstva Božího. 13. Hle. 2. a jsi mrtev. Ale mám proti tobě. a poznali. a nikdo neotevře: 8. 3. 14. ale nechce se káti ze smilství svého. co Duch praví církvím. 28. A kdo zvítězí a bude zachovávati skutky mé až do konce. poslyš. 17. — 18. 15. že máš jméno. a bude je spravovati berlou železnou a jako nádobu hrnčířskou je roztříští. vyvrhnu tě z úst svých. Poněvadž jsi zachoval slovo trpělivosti mé. ano zbohatnul jsem a ničeho nepotřebuji. 12. 25. dám ti některé z lidu satanova. jak říkají. který sestupuje s nebe od Boha mého. učiním. 6. ani horký. i tvou lásku a víru a službu a trpělivost i to. 24. kteří praví. že já jsem si zamiloval tebe. že nejsi ani studený. Andělu církve laodicejské napiš: Toto praví Amen. a nejsi ani horký. 27. Neboť pravíš: Jsem bohat. poslyš. 29. že posledních skutků tvých jest více nežli prvních. Avšak máš v Sardech několik (málo) jmen. poslyš. jenž má klíč Davidův. kteří s ní cizoloží. a dítky její usmrtím. Ó bys byl studený anebo horký. ale toho. a dám mu hvězdu jitřní. co Duch praví církvím. přijdu brzy. nýbrž lžou. kterých nikdo nemůže zavříti. Probuď se a utvrď ostatek. Andělu církve sardské napiš: Toto praví ten. těm ostatním v Tyatiře. kterou hodinu přijdu na tebe. A napíši na něj jméno města Boha svého. jenž otvírá. co Duch praví církvím. drž. neboť malou máš moc a přece zachoval jsi slovo mé a nezapřel jsi jména mého. jak i já jsem přijal od Otce svého. aby nikdo nevzal tvé koruny. Znám tvé skutky. 1. bude oblečen v roucho bílé a nevymaži jména jeho z knihy života a vyznám jméno jeho před Otcem svým i před anděly jeho. jakobys žil. hlubokostí satanových: Nevložím na vás jiného břemene. neboť neshledávám skutků tvých dovršenými před Bohem svým. neboť jsou (toho) hodni. Znám tvé skutky. ten opravdový. hle. přijdu na tebe jako zloděj a nezvíš. 11. Znám tvé skutky. v soužení veliké. nového to Jeruzaléma. chudý a slepý a nahý. zavírá. poněvadž jsi vlažný. 7. dal jsem před tebou dveře otevřené. Nebudeš-li tedy bdíti. 9. 26. ani studený. a zachovávej to a učiň pokání. dokud nepřijdu. aby učinila pokání. kterak jsi přijal a uslyšel. aby smilnili a jedli věci obětované modlám. že já jsem ten. jenž jest na umření. i jméno mé nové. Kdo zvítězí.ohně. toho učiním sloupem v chrámě Boha mého a ven nevyjde již. uvrhnu ji na lože a ty. 10. Všecky církve seznají. 23. hle. 21. 16.

Ježíš Kristus pozvedá ve vidění apoštola omráčeného jasem Božského světla a jako ve večeřadle po svém Zmrtvýchvstání povzbuzuje ho slovem: „Neboj se…. abys viděl 19. 21. a mám klíče od smrti a od místa zemřelých“. Duch svatý je vlastním autorem obsahu knihy Zjevení. jako je vlastním autorem i 43 . dávaje mu světlo Božské Pravdy. stojím u dveří a tluku. V Evangeliu nesou a podávají národům Boží slovo. potom z úst všech hlasatelů slova Božího v Jeho Církvi. Jan 11. Kdo má ucho. Mistrovské Dílo Ducha svatého. Učení Ježíše Krista v Církvi je Boží neomylnou Pravdou. byť umřel. že Bůh Otec je dal. abys zbohatnul. že Ježíš Kristus jediný je Spasitelem světa. I. každý blud jako ostrý dvojbřitký meč. Já kárám a trestám ty. připomíná mu své Božství: „já jsem první a poslední a živý“. a roucha bílá. symbolisovaní „sedmi hvězdami“. * Úvodní symbolický obraz Ježíše Krista. ohněm nohou naznačenou Božskou všemohoucnost. která zaznamenal do Evangelia: „Já jsem vzkříšení a život. Původcem jeho je Trojjediný Bůh. Evangelium nesou světu biskupové a kněží. které napřed vyšlo z úst Božích. 25. kdo žije a věří ve mne.Radím ti koupit si ode mne zlato ohněm zkušené. a skrze Ducha svatého tento dar Církvi odevzdal činným prostřednictvím andělovým a trpným prostřednictvím Janovým. která neúprosně potírá každou satanovu lež. co Duch praví církvím. Každá Božská Osoba má jinak podíl na Zjevení. Zjevení svatého Jana počalo viděním Ježíše Krista v symbolické podobě Velekněze a Krále uprostřed Církve. Bůh Syn je přijal jako dar od Otce pro Církev Zj. vejdu k němu a budu večeřeti s ním a on se mnou. Hle. I. které miluji. Apoštol viděl bílou barvou hlavy a vlasů Ježíše Krista — symbolicky znázorněnou Jeho Božskou dokonalost a soupodstatnost s Otcem. teplo Božské Milosti a tak i věčný život. které se obětovalo za lidstvo až k smrti Kříže: „a byl jsem mrtev…“. že mluví k němu skutečně jeho Mistr a Pán obměnou slov. 22. Kdo zvítězí. připomíná i své člověčenství. ale tak. poslyš. tomu dám seděti s sebou na trůně mém. a každý. 20. neumře na věky“. Dojem na apoštola. Apoštol porozuměl. jak i já jsem zvítězil a posadil jsem se s Otcem svým na trůně jeho. Hlas Božského Krále a Velekněze je celým světem slyšen v Evangeliu. kdo věří ve mne. připomíná své Zmrtvýchvstání: „a hle. abys oblékl se a neukázala se hanba tvé nahoty. Tvář Bohočlověka Ježíše Krista zazářila svatému Janu jako slunce v plné síle na znamení. jestliže kdo uslyší hlas můj a dveře (mi) otevře. z úst Ježíše Krista. Druhou kapitolou začíná vlastní prorocké Zjevení. buď tedy horlivý a učiň pokání. a mast oční k pomázání očí svých. jsem živ na věky věků. živ bude. Viděl plamenem ohně v očích znázorněnu Jeho vševědoucnost.

Symbolika této knihy je zvláštním. dám jísti se stromu života…“ Slova jsou Ježíše Krista. 8. v době klidu i v době pronásledování.“ Zj. V sedmi listech k církevním obcím je to ke konci každého naznačeno: „Kdo má ucho. Než započneme výklad prorockých obrazů ve Zjevení. 9. ale pronesena Duchem svatým. to jest svým slohem. vyjímaje biskupa ve Smyrně a ve Filadelfii. Na konci Apokalypse píše svatý Jan: „A já. 6. napadá nám ještě jedna nezodpověděná otázka: Jaký úkol měl ve Zjevení „anděl“. kdo zvítězí. — 27. A když jsem je uslyšel a uviděl. 6. co Duch praví církvím: Tomu. „Pán Bůh duchů prorockých poslal anděla svého. Zachariášovi a Marii Panně v Zákoně Novém. aby v křesťanských příkladných ctnostech vytrvali. poslyš. 44 . Bohu se klaněj. 13. 9. že v mysli svatého Jana slyšitelným a viditelným způsobem předváděl všecko. mluví Duchem svatým. Jan. Že archanděl mluvíval jménem Ježíše Krista je patrno z dalších slov téže kapitoly. což znamená. ať toho nečiníš. Ale on řekl mi: „Hleď. je podali — zde v Apokalypse Duch svatý je Tvůrcem i Zpracovatelem v plném slova smyslu a to proto. že měl na mysli určitého anděla? Můžeme mít oddůvodněně za to. proroku Danielovi ve Starém Zákoně (Dan. mohou přečtením listů zkontrolovat svůj život a své počínání v povinnostech svého stavu. Ježíš Kristus vzhledem k této prorocké knize zvláště na Ducha svatého poukázal: „Když přijde onen Duch pravdy. — v řeckém originále s určitým členem. řekli bychom.). Boží visitace sedmera obcí. Všem adresátům „sedmera listů“ ukládá Visitátor Ježíš Kristus pokání.všech ostatních knih Písma svatého. Jan 16. svojí formou prosaickou nebo básnickou. Těmto dvěma se dostává jenom chvály. naučí vás všeliké pravdě… a příští věci zvěstuje vám“. 22. tentokrát tak. že předmět Zjevení je nesmírně důležitý. ale naznačuje se výstižným způsobem i podstata věci. jenž slyšel a viděl tyto věci. aby ukázal…“ Zj. Mluví-li ve Zjevení Ježíš Kristus. jsem ten. co měl apoštol zaznamenat. zvěstovatel nejdůležitějších zjevení Božích. Když tam. V listech je nadpřirozená síla Božské Autority a zároveň sladká útěcha i mocná výstraha. tedy i zde při Zjevení o budoucích osudech Církve měl archanděl spolupůsobit. obrázkovým písmem Ducha svatého. jsem spoluslužebník tvůj. 21. že to byl archanděl Gabriel. abych se poklonil před nohama anděla. a těch. jímž se nejenom zjevuje věc. spojené s napomenutím. které přijali a vedeni inspirací Ducha svatého správně. nebo mluví-li Jeho Jménem anděl. Představení i poddaní v Církvi svaté. Každý symbol je organickou a jemnou součástkou Mistrovského díla Ducha svatého. o němž se svatý Jan zmiňuje v prvním verši první kapitoly a na konci knihy v kapitole 22. padl jsem. Kdežto proroci starozákonní byli aktivními zpracovateli prorockého Zjevení Božího. kteří ostříhají slov knihy této. jenž mi to ukázal. i bratří tvých proroků. 22. ale svým způsobem.

Mravní nedostatek diecese. aby je pohnul k pokání a k polepšení. faráře. 4. protože menší láska. Mravní dokonalost diecese. Slovný smysl prvního listu církevní obci v Efesu. Už to není ta horlivost.“ Ježíš Kristus bdí nad pastýři své Církve. kteří jsou mu svěřeni. 2. že jste moji učedníci. Efesského biskupa Božský Spasitel napřed chválí. Zj. 3. Rtuť v teploměru 45 . která byla s počátku. „Andělu (biskupu) církve efesské napiš: „Toto praví ten. a neustal jsi. Po Timotheovi. farnosti je chválou i biskupa. 2. S vrcholu lásky k Ježíši Kristu sestoupili věřící a snad i biskup o několik stupňů níže. faráře. žáku svatého Pavla. kterého svatý Ignác. Biskup je zástupcem diecese. 34. zvláště v pronásledováních. Biskupu efesskému i jeho diecesanům dostává se nejprve chvály za skutky dobré.“ Svaté vševidoucí Oko Boží vidí také stín. vševidoucím okem pozoruje a soudí vrchnosti i poddané. ale přece ukládá biskupovi povinnost pozvednout lásku a horlivost k prvotní výši. Ježíš Kristus si zaslouží plné a nejplnější lásky. za to. s láskou k Bohu i k bližnímu. že je odhalil jako lháře. jakým životem žijí. jako jsem já miloval vás. Zj. dává jim svoji Autoritu i svoji všemohoucí Ochranu a Pomoc. žes opustil lásku první. konané v milosti Boží. mučedník chválí jako muže nevýslovné lásky a doporučuje ho jako vzor křesťanům efesským. jenž drží sedm hvězd ve své pravici. Výtka v listu obsažená netýká se tak biskupa jako spíše jeho poddaných.Listy jsou sice psány na adresu biskupovu. že zkusil a rozeznal bludaře v rouše beránčím. V symbolickém obraze Církve je zlatem svícnu naznačeno. Po tom poznají všichni. že nemůže snésti zlých a proto se přičiňuje. budete-li míti lásku jedni k druhým (zlato). dostává se chvály biskupovi za práci vyučování ve víře. jaké světlo vydávají.“ Jan 13. za neumdlévající trpělivost ve všech překážkách. kteří se vydávali za apoštoly. 2. farář je zástupcem farnosti. Menší horlivost. abyste se i vy milovali vespolek. 1. 2. Nikdo jich nemůže vytrhnout z Jeho ruky.“ Zj. ale týkají se i těch. Církevní obce poslouchají svých pastýřů? Řídí se příkladem jejich obětavosti a lásky? Každou hodinu. „Ale mám proti tobě. že podstatou Církve Ježíše Krista musí být nadpřirozená láska: „Přikázání nové vám dávám. podvodníky. Chválí biskupa Božský visitátor za to. farnosti postihuje i dobré jméno biskupa. učitele bludů a že vůbec osvědčil příkladnou trpělivost ve vyznávání a šíření Evangelia: „Snášel jsi pro jméno mé. „Jenž chodí…“ Ježíš Kristus stále visituje. abyste se milovali vespolek. byl biskupem v Efesu Onesimos. za almužny všeho druhu hmotné i duchovní. každý okamžik vykonává nad každým Ježíš Kristus soud. 35. buď příznivý nebo nepříznivy. jenž chodí uprostřed sedmi svícnů zlatých.

jsou pravým Stromem života věčného. Čím více kdo prospíval v lásce k Ježíši Kristu a k duším. Tak i ty. který jest v ráji Boha mého. Tehdy i dnes! Svatý Bernard praví: „Na žebříků Jakobově všichni andělé vystupují nebo sestupují. Zj. mistrovskými rysy Ducha svatého. Doposud jsme si podali výklad slovného smyslu prvního listu. neodstraníte-li nedostatek lásky a horlivosti. Prorocký smysl listů. „Kdo má ucho.“ Nevykonáte-li obnovu. které jsou důsledkem bludné nauky. „Ale to máš (to je tvoje veliká zásluha). aby užitek přinesl.“ Tedy není jenom Církev nesnášenlivá k bludařům. ten bude odměněn ovocem se stromu Zásluh Ježíše Krista na dřevě Kříže. Zj. kdo zvítězí. v nichž zasychá míza. 2. 2. má se viditelně projevovat skutky lásky k bližnímu. A skutečně se tak stalo. až uschly a zahynuly úplně. Nebudeš-li se zdokonalovati. Nenávist se nevztahuje a nesmí vztahovat na osoby. vezmu vám světlo víry a dám ho jiným: „Pohnu svícnem tvým s místa jeho. co jsi zanedbal. „Pomni tedy. ke každé oběti. 46 . tím větší blaženosti se mu dostane v životě věčném.“ Služebníku lenivému bude hřivna odňata a bude dána tomu. Nejenom efesským křesťanům.“ „Ne-li.“ Vynahraď. přijdu na tebe a pohnu svícnem tvým. 2. která popírala Božství Kristovo a považovala smilstvo za dovolené). ochabovaly ve víře. A v tom všem efesští věřící polevili. ale je také naprosto nesnášenlivým Ježíš Kristus. kreslí nejenom obraz duchovního vnitřního stavu místní a současné obce církevní v Malé Asii. které také já nenávidím. zásluhy Jeho láskyplné Oběti. Kdysi kvetly nejkrásnějšími květy. nýbrž jenom na skutky. kdo se přičiní. 5.vystoupí na sto stupňů jen ve vodě. že nenávidíš (bezbožné) skutky Mikulášovců (bludařské sekty. má být hotova každou chvíli. co Duch praví církvím (církevním obcím): Tomu. která vře. Láska věřícího křesťana k Spasiteli má stát vždycky na sto stupních. ale později jako stromy. odkud jsi vypadl. a čiň pokání a konej skutky první. novou horlivostí a dřívější láskou. ale zároveň také duchovní vnitřní stav celé Církve Ježíše Krista v určitém úseku Jejích budoucích dějin. V prvním listě i v každém dalším zračí se obraz duchovního stavu místní obce. ale žádný nezůstává stát. lásku vyrůstající z pravé víry a čistoty duše ode hříchu. budeš upadati. 7. dám jísti se stromu života. poslyš. ale i ostatním maloasijským obcím. tak jest tomu i v listech Zjevení. Ale jako mnohá starozákonní místa mají dvojí smysl a význam a to slovný a duchovní. Zásluhy Ježíše Krista. 6.“ Kdo dobrý boj bude bojovat a zachová si lásku nade všecko k Ježíši Kristu. Zj. k níž byl list adresován. Listy. ovocem tohoto Stromu je věčná blaženost.

Kde věřící konají mnoho dobrých skutků. Ukazatelem křesťanské lásky jsou také „skutky“ dobré: almužny duchovní i hmotné. aby bylo získáno věčné: dobrovolné sliby chudoby. které miluji. nadpřirozeným světlem darů Ducha svatého otevírá se duchovní zrak k rozeznávání dobrého a zlého. z kázání. duchovní smrtelnou lethargií náboženské lhostejnosti a vlažného stavu spoléhání na milosrdenství Boží. Ježíš Kristus tento teploměr přikládá na mystické tělo Církve a sám pozoruje a také nám vševědoucně naznačuje. buď 47 . Úpadek a nedostatek lásky naznačuje zápornými ukazateli. Trpělivost. zvláště nečistotou. smilstvem všeho druhu. k Ježíši Kristu se obnovuje v duši dokonalou lítostí nad hříchy. Jana v určitých církevních obcích). abys viděl Zj. Sedm listů ve Zjevení svatého Jana svým prorockým obsahem je jako teploměr. láska k lásky nejhodnějšímu Ježíši Kristu. tam nastává stav duchovní hniloby. kazí se a ochabuje. počátek věčné smrti zavržením a odloučením od Boha. jediný lék: činit pokání. čistoty. „bude smír a láska mezi námi“. to jest vykonat dokonalou duchovní obnovu. Negativním ukazatelem upadlé lásky křesťanské jsou: bludy ve víře. Ale i tresty jsou hlasem Lásky Boží: „Já kárám a trestám ty. vejdu k němu a budu večeřeti s ním a on se mnou“. tam odumírá nadpřirozený život. Víra a láska jsou dvě nerozlučné sestry. poslušnosti. která se jmenuje „mučednictvím“ je stostupňovou láskou které si Ježíš Kristus nejvíc váží. 3.Ježíš Kristus měří výšku lásky v tom kterém období kladnými ukazateli. Kde láskyplný a mírný hlas Ježíše Krista a Jeho volání k pokání nepomůže. Další známkou křesťanské lásky je „práce“ pro rozšíření víry doma i v cizině. přilnulost k zemi a hmotě hříchy. Nejkrásnějším a nejcennějším ukazatelem lásky je „trpělivost“ pro víru v Ježíše Krista. nejvíc ji chválí a nejvíc ji odměňuje. z exercicií: „Hle. Kde se tyto hříšné stavy vyskytnou. věčného života. z misií. dobrovolné odříkání všeho časného. to jest nedostatek hmotných a pozemských věcí a statků. Velkým ukazatelem dokonalé lásky k Spasiteli je oddaně snášená „chudoba“. přestává nadpřirozená láska k Bohu a k bližnímu. stojím u dveří (duše) a tluku. Kde víra je ohrožena. jestliže kdo uslyší hlas můj a dveře mi otevře. tam také upadá láska. 18. Konverse od těla. jak vysoko bude stát křesťanská láska v jednotlivých obdobích církevních dějin (jako stála v době sv. V takovém stavu je jediná pomoc. Musí se především obnovit láska k Bohu (zlato). Podle této práce posuzuje Ježíš Kristus „lásku k Sobě“ ve farnosti nebo diecesi. Je tedy víra bezpečným koeficientem lásky. i v celé Církvi. tam vysoko stojí křesťanská láska. světa a ďábla k Bohu dává duši „bílé roucho“ nadpřirozeného života dítka Božího a právoplatného dědice blaženosti věčné. v němž místo rtuti je křesťanská láska. modlářská pověra. k jedinému oceňování všeho: „Quid hoc ad aeternitatem?!“ (Mast oční k pomázání očí. Láska k Bohu. kajícným vyznáním hříchů a polepšením života. Kde je živá křesťanská víra. katolická akce a dílo misijní.) Mocným prostředkem k vykonání dobrého pokání je hlas Ježíše Krista ze svědomí. tam je také velká láska k Ježíši Kristu a bližnímu. záslužného a hříšného. sedmero skutků duchovního i tělesného milosrdenství. nastupují tresty.

Kdo lásku těžkým hříchem a ztrátou Milosti posvěcující ztratí. korunu života věčného. v soužení veliké a dítky její usmrtím). a kamének bílý. Všichni vítězové budou mít věčný podíl v Království Kristově u Trůnu Nejsvětější Trojice. je satanem poražen a patří jemu. nebudu tě znát). dostane podíl na získání pohanů Ježíši Kristu. to jest zvláštní odměnu za zvláštní zásluhy obětavé lásky k Ježíši Kristu. ten je vítězem. Slunce života a blaha nejvyššího. časné velké pohromy i vyhubení zatvrzelých (hle. 3. kterou hodinu přijdu na tebe). to jest zvláštní jméno vítěze u Ježíše Krista. bude mít zvláštní podíl na Životě Božím. 19. co prodělávají jednotlivci. náhlý soud Boží (nebudeš-li bdíti. Nebude-li volání Ježíše Krista k pokání uposlechnuto. Kdo bude láskou vítězit v době zvláště od Boha odvrácené a nebezpečné. Matky Církve) a miláčkem Ježíše Krista. je boj a sice ten nejtěžší boj. Jenom láska vítězí a dochází nejvyšší odměny. to jest od roku 33. Kdo bude láskou vítězit. přijdu na tebe jako zloděj a nezvíš. to jest nebeské vnitřní spojení s Ježíšem Kristem. atd. který ho požívá. Zj. v čemž bude apoštolská odměna zvláštní blízkosti u Ježíše Krista. Krále národů. Prorocký smysl prvního listu o prvním období vnitřních dějin Církve. to znamená. církevní obce: diecese i farnosti a co prodělává v každé době i celá Církev. dostane nejkrásnější roucho Milosti a Slávy. S Ježíšem Kristem nemůže se nikdo spojit jinak než nadpřirozenou láskou se všemi předpoklady pravé víry. kdy římský císař Nero vydal edikty o pronásledování křesťanů.tedy horlivý a učiň pokání“. kteří s ní — falešnou prorokyní — cizoloží. Kdo bude žít a pracovat v době rozkvětu Církve. Kdo lásku v Milosti posvěcující zachová. ale plná Ducha svatého konala divy lásky k Ježíši Kristu a lásky vzájemné. uvrhnu ji na lože a ty. nastanou velmi vážné sankce spravedlnosti Boží: ztráta milosti víry se všemi následky (pohnu svícnem tvým s místa jeho). Život prvních křesťanů v 48 . V tomto boji je vítězství možné jen ve spojení s Ježíšem Kristem. jméno jeho bude zvláště oslaveno u Boha Otce od andělů i ode všech nebešťanů. po narození Krista Pána až do roku 64. už tě nebudu nazývat svým. boj o spásu duší. V prorockém smyslu chválí Ježíš Kristus mladičkou Církev svoji v počátcích tohoto prvního období. jako se spojuje pokrm s tím. ovoce to se stromu Zásluh Ježíše Krista na Kříži. Vítězům slibuje Duch svatý: požívání věčné blaženosti. To. v kterémžto jméně budou obsaženy zvláštní vynikající zásluhy. mannu skrytou. protože tehdy Církev ještě sice nepatrná. bude „sloupem v chrámě Božím“ bude mít jedinečné vyznamenání za zásluhy o Království Boží — Církev (bude miláčkem Marie Panny. dobrých skutků. zavržení (vyvrhnu tě z úst svých. V prvním listě možno viděti obraz vnitřního stavu prvního období Církve Kristovy od Seslání Ducha svatého až do doby. Ježíš Kristus žádá návrat k dokonalé lásce pokáním.

kteří praví. protože musil mnoho trpěti s celou svojí diecesí. — ne ve všech. lásky však neměl…“ I. Ale Církev jako celek Duchem svatým posílena uposlechla výzvy svého Božského Visitátora a už v následujícím období dosáhla nejvyšší stostupňové lásky. tam je také všecko ostatní dobré. Ježíši Kristu záleží nejvíce na lásce. Církev se ozbrojovala velikou trpělivostí a hleděla si „skutků“ duchovního i tělesného milosrdenství. V celém prvním období pod vedením apoštolů neúprosně odmítala Církev jakýkoliv věroučný nebo mravoučný ústupek jak vůči židům. a že máš trpělivost a snášela jsi pro jméno mé — pronásledování a nenávist od židů — a neustala jsi“.Jerusalemě popisuje svatý Lukáš ve Skutcích apoštolských 2. dej ať tě víc a více miluji!“ „Pomni tedy. Už to nebyla stostupňová láska obce Jerusalemské. i práci a trpělivost tvou a to. ale také důtklivou kapitolu v prvním listě Korintským: „Kdybych jazyky lidskými i andělskými mluvil. Má více než 250 tisíc obyvatel. ale v mnohých svých členech — lásku první“. Bez lásky hyne každá duše. proto zahynula. 42 — 47. ale začala se ukazovat i koukol. Bez lásky Kristovy by zahynula i Církev. O biskupu ve Smyrně Spasitel mnoho neříká. Láska je ohnisko. Když Církev se šířila mimo Jerusalem a mimo zemi židovskou. nejsouce jimi. Byl jím svatý Polykarp. který zemřel jako mučedník roku 161. Ježíš Kristus to v listě konstatuje a chválí: „Znám skutky tvé. Dostává se mu jenom chvály bez jakékoli výtky. odkud jsi vypadla. Pavla i druhých apoštolů. tak vůči bludařům už tehdy povstávajícím. Kor. Smyrna se nyní jmenuje Ismyr. žes opustila. přibývalo pšenice. že jsou apoštoly. Apoštolé musili často vytýkat a k lásce povzbuzovat. „práce“ pro rozšíření víry v Ježíše Krista v Jerusalemě i mimo Jerusalem. Proto napsal svatý Pavel nevýslovně krásnou. Tamtéž jsou i doklady pro oprávněnost výtky Ježíše Krista: „Ale mám proti tobě. I. Slovný smysl listu církevní obci ve Smyrně. že nemůžeš snésti zlých a zkusila jsi těch. Tak už jméno církevní obce je výrazným nadpisem listu jí Ježíšem Kristem adresovaného. protože kde je láska. Obec efesská si nevzala tuto výzvu k srdci. Tato slova Božského Visitátora jsou věrným obrazem vnitřního duchovního stavu Církve v prvním období (které už ovšem patřilo minulosti v té době. 13. Láska poklesla. z nichž většina jsou křesťané. miluje i bližního svého jako sebe samého. I nyní je město sídlem arcibiskupovým. Je milován od Ježíše Krista. ale jen chvály a povzbuzení. Láska křesťanova musí se stále rozhořívat ohněm ze Srdce Ježíšova: „Můj Ježíši. Židé z nenávisti 49 . Jméno „Smyrna“ znamená vonnou. Každá jednotlivá duše v kterékoliv době má příležitost pod dojmem této výtky sebe zkontrolovat: „Jak je s mojí láskou první i poslední? Křesťan milující Ježíše Krista nade všecko. z něhož vychází všecky ostatní ctnosti jako paprsky. milá Církvi. a shledala jsi je — svými věroučnými rozhodnutími — jako lháře — bludaře —. Od počátku tohoto období pronásledovali Církev židé. později mimo zemi židovskou. a čiň pokání a konej skutky první“. V druhém období nedostává se Jí žádné výtky. kdy svatý Jan obdržel Zjevení). ale velice hořkou myrhu. Doklady k tomu jsou obsaženy ve Skutcích apoštolských a v listech sv.

Náhradou za ztracené majetky dostanete všecko bohatství nebe. neboť jejich jest království nebeské. Už svatý Pavel v listě Židům. Věrným křesťanům byl zabavován majetek. kteří protivenství trpí pro spravedlnost. že máte statek lepší a to trvalý…“ Žid. radujte se a plesejte.vyvolávali pronásledování křesťanů. přestáli jste veliký boj utrpení. okrádáni a olupování o majetek. neboť soužení. Zj. „Nevyvolil Bůh chudých pro tento svět za bohatce ve víře a dědice království. Slovo „chudoba“ stojí mezi soužením a rouháním. že Já jsem Pánem života i smrti. Židé u pohanských vrchností pomlouvali křesťany nejhorším způsobem. 2. nýbrž lidem satanovým“. že jsou židé. Aby je povzbudil k vytrvalosti Božský Spasitel připomíná: Zj. 43. Bude od nich žádána věrnost až k smrti: „Nic se neboj toho. — 34. jimž se takto vedlo. a budete míti soužení po deset dní“. Vy jste z otce ďábla a chcete činiti žádosti otce svého…“ Jan 8. co budeš trpěti. Důvěřujte. kteří ho milují?“ Jak. 11. abyste byli zkušeni. ani náčelníci židovští. Budou pro víru uvrhování do žalářů. Nebudou rozhodovat ani císař římský. Křesťanům ve Smyrně se dostává upozornění. že nemůžete slyšeti slova mého. chudoba. 8. Původci velikého utrpení biskupova i věřících ve Smyrně byli židé. Pohanské úřady nechávaly si křesťany udávat. 9. Ježíš Kristus slovem Ducha svatého 50 . byvše osvíceni. Svou nenávistí k Ježíši Kristu a k Jeho Církvi dokazovali plnou platnost slov Spasitelových: „Proč nerozumíte mluvě mé? Proto. ve kterých. že Já jsem Dárcem radostného a slavného života věčného. ale jsi bohat. uvrhováni do vězení. jednak stavše se účastníky těch. Já jsem Ten. 12. Hle. Vaše chudoba zjednává vám u Mne poklady milosti. ďábel uvrhne některé z vás do vězení. svalovali na ně vinu za různé pohromy. žádaly od nich zapření víry a odpad od Ježíše Krista. aby se nenechali násilím svých sourodáků zastrašit: „Rozpomínejte se na předešlé dny. i rouhání se strany těch. jenž byl mrtev a ožil. 32. když křesťané byli zbavováni všeho práva. 5. Vždyť nejen jste se ukázali soucitní s vězni. „Jsi bohat“. nebojte se smrti. když pro mne budou vás tupiti a pronásledovati a mluviti všecko zlé proti vám lhouce. 5. dal jsem vám důkaz Svým Zmrtvýchvstáním. které zaslíbil těm. 2. ale Já. Mat. Blahoslaveni jste. to jest křesťanům ze židovství. připisovali jim zločiny. potupy snášené z lásky ke Mně jsou největším bohatstvím: „Blahoslaveni. „Já jsem první a poslední…“ Já budu rozhodovat o posledních věcech každého z vás i o posledních věcech každého z vašich pronásledovatelů. jednak potupami a útisky staveni jsouce na odiv. povzbuzoval je. nýbrž i s radostí jste snesli odebrání svého majetku vědouce. neboť odplata vaše hojná je v nebesích. Tak zajisté pronásledovali proroky. 10. 10. 2. kteří byli před vámi“. kteří praví. 2. „Znám tvé soužení a tvou chudobu. že nastanou pro ně nejtěžší zkoušky. ale nejsou jimi. Zj. 44. a radovali se.

co budeš trpěti“. to jest „popuzovačem“. bude slavit největší vítězství a dosáhne největší odměny. protože bude zdobená rubíny krve a bude tak nejpodobnější Koruně Ježíše Krista. 51 .“ Zj. Zlato se zkouší vždycky ohněm. A Ježíš Kristus to dopouští: „Abyste byli zkušeni“.povzbuzuje své miláčky. Pavel píše o Ježíši Kristu v listě Filipským: „…stav se poslušným až k smrti. jak sv. „pomluvačem“. V mučednictví dosahuje láska věřících k Ježíši Kristu na duchovním teploměru největší. 8. Z těch slov pramení síla a útěcha do duší všech. symbolisovaná na svícnech zlatem. stostupňové výšky. Podstatou Církve je Láska Boží. Fil. 2. Oheň zlatu nikdy neuškodí. Největší lásce dostane se také největší odměny: „Buď věrný až do smrti (lépe: až k smrti) a dám ti korunu života“. kteří budou pro Jeho Jméno trpět: „Nic se neboj toho. spálí to a tak zlato očistí. Smrtí myslí se zde smrt násilná. Zlý duch se v předešlém verši nazývá „satanem“. Kdo prošel nejtěžšími překážkami. naopak. „Koruna“ mučedníků bude jedna z nejkrásnějších. neboť kde hoří plamen Božské lásky. kteří Církev pronásledují. aby zářilo v plné kráse. a to smrti kříže“. 16. Utrpení se jim promění v radost. Všichni ti. Krále. 1. co zlatem není. má-li na sobě zlato něco. Utrpení v pronásledování je pro věřící zkouška ohněm. V tomto verši se jmenuje „ďáblem“. a z úst jeho vycházel ostrý meč dvojbřitký. kteří pro Ježíše Krista a s Ním kdykoliv budou trpěti. a obličej jeho byl jako když slunce svítí ve své síle. což znamená „odpůrce“. tam ničím není oheň sebevětšího utrpení. jednají pod vedením pekla tehdy i dnes. „A měl ve své pravici sedm hvězd. věřící uvrhují do žalářů a vodí na smrt.

deset období kratších nebo delších pronásledování od deseti císařů: za Nerona od r. ale bojte se spíše toho. zvláště Petra a Pavla. co budeš trpěti. 25. nebo vůbec krátký čas. do vězení vrhat i na Kalvarii vodit. kteří zabíjejí tělo. „Smrt druhá“. „Kdo zvítězí — připomíná Duch svatý. a budete mít soužení po deset dní“. „První smrt“. Svatý Bernard píše: „Je mi dobře i v trápení. Nepřímým nástrojem byli židé i pohané. Církev si vzala napomenutí svého Visitátora Ježíše Krista k srdci: „Vrať se k lásce prvé…“ Ve vytrvalé lásce k svému Spasiteli a Králi nechala se Církev pronásledovat. za Domitiana hlavně v roce 95 — 96. trvá chvilku. ale nesmírný zisk. katové jsouce ustavičnými popravami unavení. 68. stala se schopnou zkoušek. než bez Tebe v nebi býti. zkrášlit. — neutrpí škody od smrti druhé“. Co bych měl bez Tebe v nebi. a po ní následuje život ve věčné blaženosti. za Diokleciána 303 — 305. A Církev se nebála. Lépe jest v soužení Tebe objímati. jenž může duši i tělo zatratiti do pekla“.. na němž stála jako kdysi David proti Goliášovi.“ Už po druhé zaznívá tato věta ve Zjevení a stejně ozve se i z ostatních listů svatého Jana. Symbolicky se desíti dny naznačuje deset kratších nebo delších období. nýbrž pro všecky obce. co Duch praví církvím. Dějepisec z té doby. Hle. i kdyby byla spojena s nejhoršími mukami. horlivosti a slávy. ale také největší lásky. 64 do r. neustoupila z bojiště. Jak v Evangeliu prohlašuje Božský Spasitel nejedenkrát: „Kdo ztratí život svůj pro mne. 10. Když působením svatých apoštolů. Mat. Druhý list ve světle Ducha svatého ukazuje vnitřní stav celé Církve Ježíše Krista v druhém období Jejích dějin. poslyš. ale duše zabiti nemohou. za Hadriana 117 — 138. Kříž byl Její zbraní i záštitou a posilou. Tato smrt nepřináší trpícím pro Ježíše Krista žádnou škodu. Mat 16. za Decia 249 — 251. za Maximina Traka 235 — 238. lépe v ohni s Tebou přebývati. 28. Lze tu viděti obraz pronásledování od císařů v říši římské. Tato pronásledování čekala jak na obec smyrenskou tak i na celou Církev. jenom když Ty jsi. ďábel uvrhne některé z vás do vězení. co mám bez Tebe na zemi?“ „Kdo má ucho. rozšířit a ukázat světu jako nerozbornou Skálu Boží. 11. nalezne jej“. věčná se věrného křesťana nedotkne: „Nebojte se těch. „Deset dní“ znamenalo by podle našeho mínění. Eusebius píše: Meče častým stínáním byly otupeny a častou potřebou se lámaly. Prorocký smysl druhého listu o druhém období vnitřních dějin Církve. za Septimia Severa 202 — 211. „Nic se neboj toho. zapustila kořeny na mnohých místech říše římské. Ježíši se mnou. Přímým nástrojem zkoušek stal se satan se vší svojí mocí a zlobou. tupit. které Ji měly otužit. Zj. musili se 52 . to jest tělesná smrt věrného křesťana. za Valeriana 253 — 260. mučednictví. olupovat. za Marka Aurelia 161 — 180. Takové trápení je lepší než dobře se míti bez Tebe.„A budete míti soužení po deset dní“. abyste byli zkušeni. Je to období nejtěžšího pronásledování. za Trajana 98 — 117. 2. Nejsou tedy psány listy jen každý pro jedinou obec.

2. „A držíš se jména mého a nezapřel jsi víry mé ani ve dnech. vyznavači. Pro neohrožené a účinné hlásání Evangelia byl vhozen do rozžhavené měděné modly. jenž byl usmrcen u vás. Jméno Ježíš v řeči hebrejské znamená: „Bůh je Spasitel“. tak i v Pergamu uchytila se sekta Mikulášovců. kterým byl tehdy asi sv. který byl nástrojem pronásledovatelů vůči křesťanům. Proto praví Ježíš Kristus ve Zjevení biskupu a církevní obci pergamské: „Vím. a jenom menšina byla těch. ale také něco výtek. Tento had byl současně jakýmsi erbem satana. znamenajícího Boha a Spasitele. ukáže nám až kniha života při posledním soudu. Ježíš Kristus chválí biskupa i věrné křesťany. 12. 14. Satan je původcem každého pronásledování Církve. Boží Slovo jako nejostřejší meč pronikne a porazí pohanské pověry: „Toto praví ten. kteří ze strachu nebo ze zištnosti zradili a odpadli. věrno až k smrti. Církev porozuměla a uvěřila slovům Ducha svatého vzatým z úst Ježíše Krista: „Kdo zvítězí. Karpus. Gnostické bludy spojovali nauku křesťanskou. že se drží Jeho Jména. kde satan přebývá. v hrdinském období církevních dějin. vězněni v žalářích. že hleděli zároveň zjevení Písma svatého 53 . V Pergamu sídlil vrchní krajský soud. kde jest trůn satanův…“ Za biskupem. pannami s palmami vítězství v rukou. kde bydlíš: tam. Pomazáni k vykonávání svého úřadu byli velekněží a králové. jehož odznakem byl had. neutrpí škody od smrti druhé“. chaldejsko-babylonskou astrologií a magií a to tím způsobem. ze které zůstávalo velmi málo. dvojbřitký: …“ Zj. s pohanskými východními náboženstvími.střídati. jenž má meč ostrý. Vedle jiných pohanských chrámů byl v Pergamu chrám boha Eskulapa. pro zábavu pohanům dravé zvěři předhazováni. on je také původcem pověr a bludů. Může být pevnost satanova sebetvrdší. Věřící všech stavů byli po dvěstě padesát let jímáni. 13. Jako v Efesu. V tomto listě je mnoho chvály. Biskupovi i věřícím dostává se chvály. avšak křesťané prozpěvovali chválu Bohu. ani pronásledováním od křesťanské víry. Slovný smysl listu církevní obci v Pergamu. že se nedali svést ani lákáním. svědek můj věrný. 2. Město Pergamon bylo sídlem zatvrzelého a pyšného pohanství. trápeni všemi možnými mukami. nedlouho před tím. co tento list byl napsán. 13. zejména s parským dualismem. pomazaného Bohem Otcem za Božského Velekněze a Krále. kteří s křesťanským učením mísili pověry a nemravnosti pohanské a byli počátkem různotvárných svůdných bludů gnostických. Jsou hodnými následovníky dřívějšího biskupa Antipa. původce krvavého pronásledování křesťanů v tomto městě i v okolí. Zj. 2. ve kterých žil Antipas. Kolik jich bylo v těchto prvních stoletích. stojí Ježíš Kristus s mocí a silou Evangelia. který zemřel smrtí mučednickou. 15. s řeckou filosofií. Zj. Nebe se plnilo mučedníky. Jméno Kristus v řecké řeči znamená „Pomazaný“.

jenž učil Balaka udělati pohoršení před syny israelskými. 16.“ Zj. Ženy měly se stát pohoršením Israelitům. kteří se dali svést. jako jediné světlo k věčnému cíli a Boží přikázání určil jako jedinou cestu k tomuto cíli. kteří se drží učení Mikulášovců podobně. protože je horlivý a činí co může ve prospěch křesťanské víry: „mám proti tobě něco málo. to jest měly je svádět k požívání pokrmů před tím obětovaných modlám a ke hříchům nemravnosti.“ Ale i tak Ježíš Kristus ukládá biskupovi povinnost zjistit učiněnou mravní škodu na svedených duších. Musí se snažit s pomocí Boží přivést provinilce k upřímnému pokání. Popírali Božství Ježíše Krista a prohlašovali bezzákonnost — svobodu svědomí: jejich vyznavačům je všecko dovolené i skutky proti šestému a devátému přikázání. Svůdnost mikulášovských bludů přirovnává Ježíš Kristus k počínání pohanského věštce Balaama. Jestliže původce bludu řekne svým stoupencům: „Nevěřte. Něco podobného se dálo v diecesi pergamské. kteří se drží učení (návodu) Balaama. Články víry a Boží přikázání tvoří dohromady a drží pohromadě budovu křesťanského života v nejužším spojení s Ježíšem Kristem. svádí ostatní a satan se raduje. Satanovy bludy měly nesmírně zhoubný účinek na mravní život těch. Balaam dal moabskému králi Balakovi návod. Chce-li dokonalou a nejvyšší lásku k Sobě. že v pergamské diecesi začíná blud ohrožovat pravou víru. 2. kteří je přijímali. který dal lidstvu Boží Pravdu svého učení. celá budova křesťanského života utrpí trhlinu. jak by měl Israelity svádět k odvrácení se od jejich náboženství k pohanskému. až se celá budova rozpadne v trosky. Odbourávají-li se kvádry a traversy Božích přikázání. aby jedli věci obětované modlám a smilnili. Některé křesťany skutečně svedli. aby poslal do ležení Israelitů pohanské moabské a madiánské ženy. musí chtít a žádat i neporušenou víru. Poruší-li se některý článek víry. ne-li. Buď meč slova Božího u úst biskupových vyhubí bludy. která se bude zvětšovat. nebo přijde Ježíš Kristus s druhou stranou dvojbřitkého meče a slovo Boží neuposlechnuté stane se nad nepoddajnými přísným Soudem Božím Ježíši Kristu záleží na zachování pravé víry. „Učiň tedy pokání. protože víra v Něho a láska k Němu jsou nerozlučně spojeny. není-li Bohem 54 . zamezit důkladným poučením a varováním šíření nákazy bludu a mravní bezzákonnosti. Podobně i naopak. tak máš i ty některé. Články víry jsou v budově křesťanského života jako základy a jako svorníky. je jenom pouhý tvor jako každý jiný. Biskup sice nenese na tom vinu.falešným výkladem změlčiti a znehodnotiti. Ti. neboť přikázání Ježíše Krista nikoho nezavazují.“ porušil tím základní článek křesťanské víry a nemá na čem postavit budovu křesťanského života. Boží přikázání jsou jako kvádry a jako traversy. starat se o nápravu. přijdu na tebe (k tobě) brzy a budu bojovati s nimi mečem úst svých. „Ale mám proti tobě něco málo: že tam máš některé. Mikulášovci sváděli věřící k bludům promíseným pohanskými pověrami. Pohoršení se šíří jako nákaza a jako požár. Ježíš Kristus není Bůh. Boží Pravda víry a Boží Zákon lásky nesnesou porušení ani na jedné ani na druhé straně. povolí konečně i svorníky článků víry a budova křesťanského života a tím i věčná spása vezme za své.“ Božský Visitátor zjišťuje. Poradil mu.

jehož nikdo nezná. když bludy a svody satanovy jsou tak lákavé. Život křesťana na zemi je závodem o odměnu u Ježíše Krista. a Otec můj bude ho milovati. 21. ten mě miluje. tajemné vědy. bude milován od Otce mého. Zj. slovo mé zachovávati bude. nemiluje ho: „Kdo má příkazy mé a je zachovává. nýbrž Otce. že víra je koeficientem lásky k Ježíši Kristu. i přijdeme k němu a příbytek u něho si učiníme. opatřeným svým jménem.—24. Nebeský kamének bude určitý stupeň věčné slávy. všecko plné nepoznané sladkosti a rozkoše. spojení tak úzké jako když se spojuje pokrm s tím. V nebi zůstane na věky všem vyvoleným (bez požívání jiného pokrmu) vnitřní. tajemné síly. Tajemné a kouzelné pokrmy a nápoje. a zvláště býval odznakem vítězství při závodech. odznakem nevinnosti u soudu. byla lákadla satanovy léčky k záhubě duší. to jest vnitřní nejužší spojení s Ježíšem Kristem. Vyznavači bludů a různých mystérií dostávali zvláštní odznaky a zvláštní jména. dostavil se vítěz k rozdělovatelům odměn. poslyš. Bílý kamének býval odznakem štěstí. Kdo radostně. i já ho budu milovati a zjevím se mu… Miluje-li kdo mne. Jméno bude vystihovat život a zásluhy věrného křesťana. ale i velká zásluha. slov mých nezachovává. ochotně a vděčně přijímá duchovní pokrm hlásaného „slova Božího“ žádným bludem neporušeného. je velká milost. „Kdo má ucho. Je to období nesmírného 55 . tomu za odměnu se dostane zde na zemi pokrmu „Vtěleného Slova Božího“. o „bílý kamének“. kdo jej dostává. a s ním bude spojeno „nové jméno“. nevěří-li v Božskou Jeho Autoritu. který ho požívá. Kdo nezachovává přikázání Ježíše Krista. které vyvolenému dá Ježíš Kristus. Při závodech bylo vpisováno jméno vítěze na bílý kamének. co Duch praví církvím: Tomu. které slyšíte. Odměnou bude vítězům „manna skrytá“ tajemný pokrm. nevýslovně sladké požívání Ježíše Krista podle zásluh víry a lásky každého v životě pozemském. Každý blud ve víře je smrtelným porušením lásky k Ježíši Kristu (pokud je zaviněný) a zbavuje pobloudilého naděje na život věčný: „budu bojovati s nimi mečem úst svých. leč ten. Kdo mne nemiluje. na němž bude tajemným způsobem vepsán „životní ideál“ Bohem určený a křesťanem vyplněný. Proto jsme řekli.a nikdo nevezme na sebe jho a břímě Kristových přikázání. dám mannu skrytou a dám mu kamének bílý a na kaménku napsané jméno nové.“ Tajemnůstkářští bludaři měli svá podvodná mystéria a slibovali svým stoupencům odhalení tajemství a požitky a rozkoše z tohoto odhalení vyplývající.“ Zvítězit nad pokušeními proti víře. který mě poslal. 2. S kaménkem. Kdo však miluje mne. Prorocký smysl třetího listu o třetím období vnitřních dějin Církve. Těla a Krve Ježíše Krista.“ Jan 14. 17. a přece slovo. Třetí list obrazí třetí období vnitřních církevních dějin. není moje. Věrným vyznavačům své Božské Pravdy slibuje Ježíš Kristus „bílý kamének a na kaménků napsané jméno nové“. a tím i nejužšího vnitřního spojení s Ním v nevýslovné lásce a pokoji. kdo zvítězí.

sv. kdy většina evropských národů přijala víru Kristovu a vstoupila do lůna Církve katolické. Kdežto nespočetné ostatní bludy v těchto stoletích vznikly a brzy na to zanikly. Na pohanského Balaama si zahrál ve čtvrtém století císař Julián Odpadlík. A bylo třeba. kde bydlíš: tam. což znamená ve špatném smyslu: svůdce lidu. ne-li. a satan vyvolal tolik bludů a takové boje proti Církvi. svým bludem stal se v nejplnějším slova smyslu Nikolaem-Mikulášem. Bohem nazývá se neprávem. Jan Zlatoústý. Může hřešit. aby na Její záchranu povstával Ježíš Kristus. Možno v něm viděti období hrdinných věrozvěstů mezi pohanskými národy Evropy. ve kterých žil Antipas (symbolisující dobu mučedníků). jenž byl usmrcen u vás. Arius sveden bludy gnosticko-manichejskými počal učit. „Tak máš i ty některé. sv. Ambrož. Církev bojovala statečně a rozdrtila jeden blud po druhém. sv. Augustin. svědek můj věrný. jako vykořenil před tím bludy macedonianismu.“ Nepřemožitelný meč Pravdy Boží vykořenil i tento hluboce zakořeněný a daleko rozšířený blud. ba neskončilo ani Její pronásledování. náboženskou svobodu. Evropa se stala pramenem křesťanské kultury. tak i v tomto období Církve neřekl Ježíš Kristus nadarmo: „Učiň tedy pokání. bludů. že je ariánským. kterými stříkal po Církvi. „jenž má meč ostrý. svatý Basil. sv. nestorianismu. Pohanské pověry pozvedly hlavu proti Evangeliu. Ve století čtvrtém byl rozšířen tak. Efrém Syrský. Cyril Jerusalemský. sv. kde jest trůn satanův. sv. Řehoř Veliký a j. který v ústech věrozvěstů. Po období mučedníků nastala doba slavného vyznavačství a šíření víry: „Vím. církevních Otců. Jak vysoko stála láska křesťanská v Církvi za tohoto období? Ježíš Kristus to 56 . P. Nasládlým jedem pohanských pověr a mravní nevázaností pokoušel se vrátit pohanství bývalou moc. Epifanius. blud arianismu se udržel v některých národech evropských až do 7. že není téže podstaty s Otcem. bludy Pelagiovy a jiné. že Syn Boží není věčný. papežů římských a v prohlášeních církevních sněmů zjednával vítězství Učení Církve Kristovy a porážku bludů satanových. ale nepřestala být taktéž zřídlem kalných pramenů pohanských pověr a satanových slin. aby tříbil Církev. dvojbřitký“. V slovech třetího listu vidíme prorocky v hlavních rysech duchovní stav Církve v Evropě od století čtvrtého až do století desátého. na počátku čtvrtého století. že svatý Jeroným naříkal: „Okršlek zemský zalkal vida.“ Jako v Pergamu. svatý Řehoř Naziánský. že se tato ocitala i s Božskou Pravdou svého Učení na pokraji záhuby. kde satan přebývá. období slavných církevních Učitelů a slavných církevních sněmů.duchovního zápasu Církve Kristovy s pohanskými pověrami evropských národů a s vyrojivšími se lákavými a nebezpečnými bludy. Satan z dopuštění Božího dostal moc. nýbrž že je tvorem.“ „Ale mám proti tobě něco málo: že tam máš některé. Mečem Pravdy Boží vítězně bojovali učitelé církevní: sv. Církev Kristova dostala roku 313 po Kr. Athanasius. apolinarismu. přijdu na tebe a budu bojovati s nimi mečem úst svých. Byl obrázkem nepatrných rozměrů bludu kněze Aria. kteří se drží učení Mikulášovců…“ Blud sekty Mikulášovců v městě Pergamu popíral Božství Kristovo. sv. Řehoř z Nyssy. století. kteří se drží učení Balaama…“ Balaam znamená v překladu „zhoubce lidu“. sv. a držíš se jména mého a nezapřel jsi víry mé ani ve dnech. sv. ale tím neskončil Její boj. Jeroným. Ježíš Kristus není Bohem… Arius.

naznačuje nepřímo: Ačkoliv bydlíš tam, kde jest trůn satanův, držíš se jména mého a nezapřel jsi víry mé… Kdyby nestála láska vysoko spolu s vírou, Božský Spasitel by to vytkl. I v tomto období duchovní teploměr Ježíše Krista na mystickém Těle Církve ukazuje sto stupňů. I v této době plnilo se nebe mučedníky, vyznavači. Slovný smysl čtvrtého listu církevní obci v Tyatiře. V 16. kapitole Skutků apoštolských se vypravuje o ženě, která se slovem sv. Pavla obrátila k víře křesťanské a stala se apoštolkou města Tyatiry. To je první zmínka o tomto městě. Obrácená žena byla seménkem hořčičným, z něhož povstala církevní obec tyatirská. Zj. 2, 18. „Andělu církve tyatirské napiš: Toto praví Syn Boží, jenž má oči jako plamen ohně, a nohy jeho jsou podobny kovu žhavému:“ … Ježíš Kristus nazývá se v listě k Tyatirským Synem Božím, připomíná svoji Vševědoucnost, která zpytuje ledví a srdce, spravedlivě rozsuzuje a svou Všemohoucnost, která odplácí podle skutků. Ježíš Kristus připomíná v tomto listě své právo nad národy podle slov 2. žalmu 7—9: „Hlásám (Mesiáš) výrok Hospodinův (Boha Otce): Pravilť ke mně: „Syn můj jsi ty, já dnes (od věčnosti) zplodil jsem tě. Požádej, a dám ti národy v majetek, a v tvé vlastnictví končiny země. Ovládej je železnou holí, a jako nádobu z hlíny je rozbij.“ „Oči jako plamen ohně“ jsou oči vševědoucího Soudce, znajícího tajemství ledví a srdce. Kde nepomáhá výstraha Božského Soudce, ať hlasem svědomí, hlasem Církve učící, tam Božský Soudce zakročí svojí Mocí: „nohy jeho jsou podobny kovu žhavému“. Oheň symbolisuje Moc Boží Lásky: „Oheň na zem hodit jsem přišel, a co chci jiného, než aby se vznítil?“ Luk. 12, 49. Ale oheň symbolisuje také moc Soudu Božího nad těmi, kteří Lásce Boží odpírají: „Každý strom, který nenese ovoce dobrého, bude vyťat a na oheň uvržen.“ Mat. 3, 10. — „Vějička je v ruce jeho, i vyčistí mlat svůj a shromáždí svou pšenici do obilnice, plevy však bude páliti ohněm neuhasitelným.“ Mat. 3, 12. Zj. 2, 19. Vševědoucí Visitátor církevní obce tyatirské zná biskupa i věřící a pronáší o nich chválu: „Znám tvé skutky“, to znamená: vím, že konáte skutky duchovního i tělesného milosrdenství vůči svým bližním. „Znám tvou lásku a víru“, to znamená: Vím, že máš živou, pevnou a stálou víru v Mé Božské Učení, proto je také tvoje láska ke Mně veliká, z celého srdce, z celé duše, ze vší mysli a ze vší sily… Je horlivá i tvá „práce“ (služba) pro Mne, neboť se staráš o rozšíření víry mezi nevěřícími. Musíš ještě hodně vytrpět pro Mé Jméno, ale trpíš to rád a vytrvale. Biskup i věřící neochabují, ale postupují v horlivosti: „Znám… i to, že posledních skutků tvých je více nežli prvních.“ Zj. 2, 20. 21. 22. 23. „Ale mám proti tobě, že necháváš ženu Jesabelu, která se vydává za prorokyni, a ta
57

učí a svádí mé služebníky, aby smilnili a jedli věci obětované modlám.“ Od chvály přechází Ježíš Kristus k výtce. V Tyatiře je žena, která působí pohoršení, jako kdysi působila mezi Israelity veliké pohoršení pohanská manželka krále Achaba. Jako ta zaváděním modloslužby sváděla Israelity i k smilstvu, podobně činí i žena v Tyatiře, která se vydává za prorokyni a svádí křesťany k smilstvu, zvouc je na hostiny, na nichž se podávají pokrmy dříve obětované pohanským modlám. Tato žena kazí jinak dobré jméno církevní obce v Tyatiře. Jistě biskup ji vyzval k pokání. Ježíš Kristus na ně čeká. Falešná prorokyně a svůdkyně pokání činiti nechce, zůstává ve svých hříších: „A dal jsem jí čas, aby činila pokání, ale nechce se káti ze smilství svého.“ Kde není dobré vůle k odstranění pohoršení, tam nastupují Boží tresty: „Hle, uvrhnu ji na lože a ty, kteří s ní cizoloží, v soužení veliké, neučiní-li pokání ze svých skutků; a dítky její usmrtím.“ Svůdkyně i svedení budou potrestáni, když vyprší lhůta daná k pokání. Falešná prorokyně bude postižena nemocí, která znemožní její pohoršlivé působení: „uvrhnu ji na lože“. Spoluvinníci budou potrestáni „velikým soužením“, aby uznali své provinění. A potomstvo ženy vyhyne. Zj. 2, 23. „Všecky církve seznají, že já jsem ten, jenž zpytuje ledví a srdce, a dám vám každému podle skutků vašich“. Protože jsem dlouho čekal a dával čas k pokání, bude se mnohým věřícím zdát, že falešná prorokyně i její spoluvinníci hřeší beztrestně. Nejenom jedna církevní obec, ale všecky církevní obce, celá Církev poznají, že Mé čekání a Má shovívavost nebyly zapomínáním nebo přehlížením zlých skutků vinníků. Znám dobře vinu každého a žádný hřích nezůstane bez trestu. Zrovna tak i vaše dobré a záslužné skutky nezůstanou bez odměny. Zj. 2, 24. „Vám pak pravím, těm ostatním v Tyatiře, kteří nemají toho učení, kteří nepoznali, jak říkají hlubokostí satanových“. Bludaři „gnostikové“, o něž se tu jedná, chlubili se, že svým osvíceným rozumem v novém velikém světle poznávají hluboká tajemství, ostatním křesťanům neznámá a nepřístupná. Lákali zvědavé a vědychtivé sliby, že v gnostickém učení a vědění otevře se jim „nové jitro“ „nový den“ „nová hvězda jitřní“ „nové slunce“ poznání. Tyto sliby, tak podobné satanovu slibování v ráji: „otevrou se oči vaše a budete jako bohové, poznávajíce dobré i zlé“ nezlákali věrných křesťanů tyatirských. Každý blud je dílem satanovým a satansky slibuje lepší poznání, novou pravdu, a uvolnění od břemene přikázání Církve Ježíše Krista. Satan ústy bludařů posmívá se věřícím, že musí nést jho a břímě Kristovo, kdežto on uvolňuje a odlehčuje. Zj. 2, 24. 25. Ježíš Kristus prohlašuje proti lžím bludařů, že prý věřící křesťané budou zatěžováni novými a nesnesitelnými břemeny: „Nevložím na vás jiného břemene (než je obsaženo v Evangeliu); ale toho, které máte, se držte, dokud nepřijdu (až do posledního dne, kdy přijdu k soudu)“. Co ukládá Ježíš Kristus ve svých přikázáních,
58

od toho žádný nemůže uvolnit, Jeho přikázání jsou závazná, pokud svět bude trvat, ale „jho Jeho jest sladké a břímě Jeho jest lehké“. Zj. 2, 26. 27. 28. „A kdo zvítězí a bude zachovávati skutky mé až do konce, tomu dám moc nad pohany, a bude je spravovati berlou železnou a jako nádobu hrnčířskou je roztříští, jak i já jsem přijal od Otce…“ Kdo pokušení a lákání k odpadu od Ježíše Krista přemůže, kdo Mu ve víře a lásce zůstane věrný, kdo bude věrně zachovávat Jeho přikázání, bude mít podíl na království Ježíše Krista nad národy. To znamená: věrný křesťan zde na zemi modlitbou i apoštolskými skutky, po smrti přímluvou u Boha, bude pomáhat, aby přišlo Království Ježíše Krista mezi pohanské národy, a až přijde Království Ježíše Krista mezi všecky národy, bude mít každý zasloužený podíl na Jeho Královské cti a slávě. Tuto Královskou čest a slávu přijal Ježíš Kristus od svého Otce. Národy se budou Ježíši Kristu poddávat jeden po druhém, jejich pohanská hmotařská náboženství budou rozdrcena jako hliněné nádoby železnou holí. „A dám mu hvězdu jitřní“. Ježíš Kristus je věčným Světlem svým věrným. Hvězdou jitřní, duchovním Sluncem vyvolených nemůže být nikdo jiný jenom On. Prorocký smysl čtvrtého listu o čtvrtém období vnitřních dějin Církve. Čtvrtý list by svým obsahem znázorňoval období církevních dějin, kdy pohanství v Evropě bylo z největší části již přemoženo Učením Evangelia a většina národů evropských přijala sladké jho přikázání Ježíše Krista. Církev rozkvétala a přinášela požehnané ovoce „víry, láský“ v podobě „skutků duchovního i tělesného milosrdenství, horlivé „služby“ pro zájmy Ježíše Krista a Jeho Království, „trpělivosti“ a ostatních křesťanských ctností. V lůně Církve vznikly řeholní řády (řád sv. Benedikte, Cisterciáci, Kartusiáni, Premonstráti, Karmelitáni, Servité, Trinitáři, Dominikáni, řády sv. Františka z Assisi a jiné), které šířily neúnavně křesťanskou zbožnost, mravnost a vzdělanost. Církev slovem Evangelia snažila se prodchnouti život rodin a národů, snažila se všecky stavy naplnit vědomím křesťanských povinností, snažila se potírat nezřízené náruživosti a vášně, temné pověry, ukrutnosti pohanské. Manželství jako nerozlučná svátost dalo ženě její čest a důstojnost. Nespočetné řady svatých ze všech stavů byly požehnaným výsledkem působení Církve. Plným právem platilo Církvi svaté v tomto období uznání Ježíše; Krista, Jenž oheň přišel hodit na zem…, vyjádřené slovy: „Znám tvé skutky, (milá Církvi), i tvou lásku a víru a službu a trpělivost, i to, že posledních skutků tvých (v tomto období od 10. až do konce 13. století) jest více nežli prvních“. Nejkrásnějším květem křesťanského ducha v tomto období je svatý František z Assisi, sv. Dominik a jejich řády. Ve svatém Františku dosáhla křesťanská láska nejvyššího vrcholu. Teploměr lásky vystoupil nejvýš. Ale mezi křesťanskými národy se objevila a zvláště v této době protlačila se až do Evropy, ačkoliv byla původu asijského, Jesabela, říše vyznavačů lži-proroka Mohameda. Své pohansko-židovské bludy vnucovala jako duchovni pokrm i národům křesťanským. Náboženství Mohamedovo — islám je zrůdnou formou
59

monotheismu — vírou v jediného Boha, přizpůsobenou nejnižším lidským vášním. Mravní nevázanosti dostalo se v Mohamedově nauce zákonného schválení příkladem Mohamedovým i výslovným povolením mnohoženství, zapuzování manželek a j. Islám, jak se jinak nazývá Mohamedova nauka, je skutečně „hlubokostí satanovou“ svojí nenávistí ke Kříži Kristovu, jehož tajemství Lásky Boží nechápe a chápat nechce. „Hlubokostí satanovou“ je vražedná nenávist ke všemu křesťanskému, zvláště k přikázáním Evangelia o odpuštění, o lásce k bližnímu, která považuje Islám za břemeno nesnesitelné, protože žije z nenávisti. „Ale mám proti tobě, že necháváš ženu Jesabelu, která se vydává za prorokyni, a ta učí a svádí mé služebníky, aby smilnili a jedli věci obětované modlám (symbolicky znamená: přijímání duchovního pokrmu bludné nauky, směřující k uctívání modlysatana místo Boha)“. Výtka Ježíše Krista křesťanským národům v této době byla na místě. V Asii, v severní Africe, ve Španělsku, na ostrovech ve Středozemním moři vyhynulo křesťanství, protože křesťané byli mdlí a váhaví do boje proti svůdným a násilným „hlubokostem satanovým“ v islámu. Křížové výpravy na obranu Svaté Země byly sice velikým projevem víry a lásky Křesťanstva k Ježíši Kristu, ale nedosáhly svého účelu: úplného odstranění mohamedánského nebezpečí, protože národy i jejich panovníci v Evropě byli mezi sebou hašteřiví, zištní a sobečtí. Proto Ježíš Kristus Sám se svojí Božskou Mocí přichází Církvi na pomoc: „A dal jsem jí (říši Mohamedových vyznavačů) čas, aby učinila pokání (dlouhá doba tisíc tři sta let od založení islámu až po naše časy), ale nechce se káti ze smilství svého (ve čtvrtém období). Hle, uvrhnu ji na lože (bezmocnosti a slabosti) a ty, kteří s ní cizoloží (národy, které přijaly islám) v soužení veliké, neučiní-li pokání ze svých skutků; a dítky její usmrtím (jako byly usmrceny dítky Jesabely starozákonní).“ Dvacáté století je svědkem, že bývalá velmoc turecké říše zchátrala a stala se bezmocnou. Nepoddáli se ani nyní Evangeliu Ježíše Krista, vyplní se výstraha Ježíše Krista do poslední písmeny. Celé Církvi v tomto období odevzdává Božský Visitátor své Evangelium k věrnému plnění: „Nevložím na vás jiného břemene (kromě přikázání Evangelia); ale toho, které máte, se držte, dokud nepřijdu (dokud neujmu vládu nade všemi národy)“. Protože se blíží doba, (ve čtvrtém období) kdy Církev bude hotova s obrácením pohanských národů evropských, vybízí Ježíš Kristus celou Církev, všecky věřící a všecky řády, aby se vynasnažovali v horlivém shromažďování zásluh. Neboť čeká Církev hojná žeň v misiích mezi pohanskými národy mimoevropskými Tam půjdou ti, kteří se vyznamenají láskou k Ježíši Kristu a k nesmrtelným duším. Dostane se jim nadpřirozené pomoci, aby podrobili také všecky ostatní národy všech zemědílů sladkému jhu Kristovu a aby pozemské, hmotařské (hliněné), pověrčivé smýšlení národů vzalo za své. „A kdo zvítězí a bude zachovávati skutky mé až do konce (shromáždí zásluhy celé Církvi, aby za ně byla ve vhodný čas získána misijní povolání), tomu dám moc nad pohany, a bude je spravovati berlou železnou (přispěje k budoucímu jejich podrobení vládě Kristově) a jako nádobu hrnčířskou je roztříští, jak i já jsem přijal od Otce svého (dostal jsem od Otce Královské právo a moc nade všemi národy)…“ „A dám mu hvězdu jitřní“, to jest: ve všech námahách, obětech často nadlidských
60

Já mu budu Sluncem: útěchou, silou, světlem, životem. „Kdo má ucho, poslyš, co Duch praví církvím“. A slyšeli. Nejlépe poslouchal hlasu Ježíše Krista skrze Ducha svatého řád svatého Františka. Připravil se na misijní úkoly tak dobře, že se stal největším a nejpočetnějším pracovníkem v pohanských misiích. Slovný smysl listu církevní obci v Sardech. Zj. 3, 1. Největších výtek se dostává biskupu a obci sardské. Sardy byly hlavním městem starověké Lydie. Obyvatelstvo bylo pověstné mravní zkažeností. I ti, kteří přijali viru křesťanskou, žili pohansky a jenom nemnoho jednotlivců uchránilo se bez poruchy ve spravedlnosti křesťanské. Biskup činil ústupky hříšným obyvatelům, přestal brát opravdově povinnosti svého úřadu, v němž zastupoval Ježíše Krista. Ježíš Kristus má k svým službám v nebi všecky duchy-anděly, symbolisované „sedmi“, na zemi má ve své Církvi k službám duchovní představené: biskupy a kněze, symbolisované „sedmi hvězdami“. Kdo je ve službách Ježíše Krista, musí si zachovat andělskou svatost a horlivost. Proto Duch svatý staví vedle sebe sluhy Ježíše Krista nebeské i pozemské: „Andělu církve sardské napiš: Toto praví ten, jenž má sedm duchů Božích a sedm hvězd:…“ „Znám tvé skutky, že máš jméno, jakobys žil, a jsi mrtev“. Mrtev před Bohem je ten, kdo se dopustil smrtelného hříchu. Biskup sardský žije podle těla a podle jména, ale jeho duše se nalézá ve smrtelné lethargii duchovní a náboženské lhostejnosti k Božím přikázáním. A jaká je hlava, takové jsou i údy. Biskup se dopustil skutků těžce hříšných, které nemohly zůstat skryté před očima Ježíše Krista. Byla to těžce hříšná shovívavost k hříchům diecesanů? Nechal se satanem strhnout k těm hříchům, kterých bylo plné jeho pohanské, mravně zkažené okolí? „Znám tvé skutky“ a přece všem představeným církevním do konce světa nepřestanou platit slova řečená apoštolům: „Vy jste sůl země: jestliže sůl se zkazí, čím bude osolena? K ničemu nehodí se již, leč ji vyhodit ven a nechat pošlapat od lidí“. Mat. 5, 13. Jak by mohl ozdravět mravní život poddaných, když by byl biskup mravně nakažen? Nákaza by se šířila dál a kde by se zastavila? Zatím biskup i diecesani jsou velkou většinou křesťany jenom podle jména, nejsou jimi podle života. Chybí jim Milost Boží, posvěcující, Ježíš Kristus nežije v jejich duších. Kde Ježíš Kristus Duchem svatým nežije v duši, tam je lethargie duše, která náhlým soudem Božím se může lehce proměnit ve věčnou smrt. Zj. 3, 2. „Probuď se a utvrď ostatek, jenž jest na umření;“ Biskup si musí zpytováním svědomí ujasnit, v jakém stavu se nachází on i jeho diecesani. Musí činit pokání, musí velikou lítostí a vyznáním svých hříchů usmířit svého Božského nejvyššího Představeného, Ježíše Krista. Musí se vrátit celou horlivostí k plnění svých povinností, jak je přijal svěcením na biskupa. Musí k pokání přivést i své diecesany. Musí je důkladnými misiemi očistit od hříchů, odvrátit od dosavadního hříšného
61

která jsi uslyšel ode mne. „Učiň pokání“. „Kdo zvítězí takto. Plně si ji zasloužili. křesťanské trpělivosti a vytrvalosti ve všem dobrém: „Avšak máš v Sardech několik málo jmen. od víry a lásky počínaje. protože dobré skutky křesťana jsou ke cti a slávě Boha Otce. jsou přece v Sardech věrné duše. přijdu na tebe jako zloděj a nezvíš. Nejvýš Dokonalému Otci. co Duch praví církvím“. jak i Otec váš nebeský dokonalý jest“. neboť jsou toho hodni“. protože musili překonávat mnohem těžší překážky. — 13. čistotě. 5. kteří budou v podobných poměrech. Nestaneš-li se dobrým. kterak jsi přijal a uslyšel. I. Tito věrní křesťané budou mít v nebi zvláště krásné roucho Milosti a Slávy. je patrno. práce pro rozšíření Evangelia a záchranu duší. láska k bližnímu není jako k sobě. to jest obrať se od hříchu a vlažnosti k lásce a k horlivosti. nedostatek trpělivosti a vytrvalosti ve všem dobrém. „Nebudeš-li tedy bdíti. Víra není živá. nedostatek práce pro rozšíření křesťanské víry mezi nevěřícími. 6. Za nejtěžších okolností mezi mnoha zkaženými. A z tohoto nedostatku plyne nedostatek skutků duchovního a tělesného milosrdenství. Lethargie musí zmizet. 48. On chce všecko. pevná a stálá. diecese musí duchovně ožít. že na biskupa a na jeho diecesi přijde ještě tato druhá visitace. 3. „Buďte tedy dokonalí. 3. Mat. musí je nadále vésti k opravdovému křesťanskému životu ve zbožnosti. kteří by byli na věky Jeho chloubou a ctí u Otce. Krásný statek ten opatruj skrze Ducha svatého. co 62 . zdrženlivosti. pod nedostatečným vedením hlavy církevní obce. zachovali si roucho Milosti Boží posvěcující neposkvrněné těžkým hříchem. Tim. Ježíš Kristus se nespokojí s „něčím“. nejvýš Dokonalý Syn chce přivést dokonalé služebníky. 14. 3. zůstávaje ve víře a lásce. Nedaly se strhnout špinavým proudem bezbožnosti a zkaženosti mravní. Podle slovíčka „tedy“. Božský Odměnitel vypočítává. Zj. 2. 4. to jest bdělým pastýřem. Zj. jenž přebývá v nás“.života. které jsou v Kristu Ježíši. Zachovali si poklad křesťanské víry a láský a rozmnožovali jej novými záslužnými skutky křesťanského milosrdenství. Aby povzbudil všecky budoucí farníky a diecesany. kterou hodinu přijdu na tebe“. a zachovávej to a učiň pokání“. Kdo má ucho. jako sardští. abys opět rozněcoval milost Boží. přijdu tě visitovat jiným způsobem. „Neboť neshledávám skutků tvých dovršených před Bohem svým“. 5. „Proto pomni. poslyš. 3. Zj. která neposkvrnila roucha svého: a ti budou choditi se mnou v rouše bílém. která dosáhne svého cíle. Apoštol Pavel připomínal Timotheovi: „Z této příčiny připomínám ti. pro Něhož Ježíš Kristus přinesl nejdokonalejší Oběť. náhlým a důrazným. „Skutky“ biskupa a křesťana vůbec musí být dokonalé. bude oblečen v roucho bílé a nevymaži jména jeho z knihy života a vyznám jméno jeho před Otcem svým i před anděly jeho. Láska k Bohu není nade všecko. která jest v tobě vzkládáním rukou mých… Jako vzoru zdravých slov drž se těch.

Ale zmatky způsobené avignonským zajetím papežů a z něho vzešlým rozkolem. Papežství v zajetí francouzských králů ztrácelo u ostatních národů důvěru. „Kdo má ucho…“ Duch svatý vybízí i zde k veliké pozornosti a zároveň nabízí milost k ochotnému slyšení. ztrácelo úctu a svrchovanou autoritu nad křesťanskými národy. od smrti papeže Bonifáce VIII. Pobyt papežů v Avignone trval 70 let a nazývá se právem „babylonským zajetím“ papežů. nástroji francouzských králů. expektance. a stalo se hříčkou jejich světských politických pletich. Když konečně kardinálové uposlechli proseb umírajícího papeže Řehoře XI. dva vzdoropapeži byli odstraněni a nastoupil papež Martin V. dej světla. což mělo v zápětí mnoho zlořádů. kteří prodělali těžký boj. Papežové ve Francii nemajíce z území papežského státu potřebných příjmů na církevní i soukromé potřeby. Papežství opuštěním hrobu sv. Biskupové. Právoplatný papež římský dobrovolně odstoupil.. Kardinálové zavinivší rozkol přidali ještě to. záporným vyjádřením naznačuje zvláštní podíl na životě Božím. Avignonské zajetí papežů trvalo od roku 1309 až do roku 1378. Pokud byl usměrněn křesťanstvím. že zvolili na sněmu v italském městě Pise ještě dalšího vzdoropapeže. „a vyznám jméno jeho před Otcem svým“. že titéž kardinálové nespokojeni s Urbanem VI. Petra ztratilo s očí svůj apoštolský vzor. dosáhl krásných výsledků. vymýšleli zdroje příjmů (annaty. Úpadek nastal od roku 1303. Papežství se ocitlo v moci surových králů francouzských. Ale „humanismus“ zašel až do krajností. Vzdoropapež zvolil si sídlo v Avignonu. zaviněným světáckými kardinály.jim dá za jejich věrnost: „roucho bílé“ to jest: zvláštní krásu a slávu. že odešel z Říma od hrobu sv. „Duchu svatý. co jest v listě obsaženo. kardinálů i biskupů povstal a rozmohl se v Evropě nový básnicko-filosofický směr (v umění: renesance). Uvolnila se církevní kázeň a poslušnost. řídící se příkladem papežovým. dej ochoty! Prorocký smysl pátého listu o pátém období církevních dějin. Petra a přestěhoval se do francouzského města Avignonu. (papež byl považován za loutku francouzských králů). dej síly. na nátlak francouzského krále Karla V. s úmyslem sesadit papeže římského i vzdoropapeže avignonského. čímž kázeň duchovenstva velmi hynula. v Římě. Papežové stali se svým počínáním podobni světským knížatům. Zmatek byl urovnán teprve na sněmu v Kostnici. reservace) a různé poplatky. Ubohý stav diecese sardské jest jako obraz budoucího hlubokého úpadku křesťanské lásky. i přede všemi anděly budou požívat zvláštní cti. víry a všech mravních ctností v dějinách církve. nesly následky. 3. a zvolili jeho nástupce Urbana VI. král francouzský přiměl papeže Klementa V. pro jeho přísnost. „Humanismus“ hlásal návrat k řeckému a římskému klasicismu. zmatky rozkolu potom až do roku 1415. od Otce dostane se jim zvláštního vyznamenání. k plnému porozumění a věrnému vyplnění všeho. v 63 . 6. Tehdy Filip IV. stalo se. jako bojovníci. A právě v této době tak hluboce otřesené autority papeže. vzory svých svatých a slavných předchůdců. dleli často mimo diecesi. zvolili vzdoropapeže. „nevymaži jména jeho z knihy života“. Zj.

Na Alexandra přišlo několik nápadných navštívení Božích. Na všecky ostatní v celé Církvi po celé Evropě. 64 . jako by pátý list svatého Jana platil tomuto zpohanštělému období v dějinách církevních. mezi nimi i jeho nelegitimních dítek. jenž má sedm duchů Božích a sedm hvězd (Jehož svaté Moci podléhají všichni andělé i ti. nadšený humanista. jakobys žil. kteří církevních statků a majetku zneužívali k obohacení svých příbuzných (nepotismus) a na důležitá místa kardinálů a biskupů dosazovali rovněž své příbuzné naprosto nehodné. ale ty ve skutečnosti nadpřirozeného života posvěcující milosti v sobě nemáš. hlavy Církve. kdy svatý Jan dostal Zjevení. v němž za nepřítomnosti papežů rozmohl se nejhorší živel. kteří jim mají být na zemi nejpodobnější: papež. zařiď svůj život podle toho. „Probuď se a utvrď ostatek (to jest své podřízené v Boží Církvi). Vědomí této násilnické a nanejvýš hříšné viny jej provázelo jako děsivý přízrak po celý jeho pontifikát. výmluvný. úplatky a násilnými pletichami knížecích rodů dostali se na stolec papežský lidé neschopní a nehodní. V krátké době skoro celý církevní majetek se ocitl v rukou jeho příbuzných — nepotů. nehodnému nástupci svatého Petra a všem zpohanštělým kardinálům.“ „Proto pomni. která se převalila i přes papežský Stolec.“ Před lidmi a před světem užíváš jména a ještě k tomu jména papeže. Slíbil voličům bohaté odměny. nýbrž i návrat k starému pohanskému životu.nichž opouštěl mravouku i věrouku křesťanskou a způsobil nejenom návrat k starému řecko-římskému umění. jenž jest na umření (protože jsou strženi tvým špatným příkladem). Náhlá násilná smrt nelegitimního syna otřásla Alexandrem. zchytralý. důchody a tak získal 15 z 23 hlasů. který by v jiné době církevních dějin nebyl připuštěn k žádné ani k té nejnižší církevní službě. jako bys měl v sobě plnost života nadpřirozeného v milosti Boží. Co se mu tehdy nepodařilo. okusíte mé zkoušky. Netřeba se diviti. vládychtivý. která náhle přijde). biskupům i věřícím adresuje nanejvýš přísná slova určená původně biskupu sardskému: „Toto praví ten. Střediskem polopohanského hnutí stal se Řím. že vševědoucí Ježíš Kristus už v roce. ale opravdového pokání nečinil Zdá se. aby se zmocnil tiary. který se nedal ovládnout už ani po návratu papežů do Říma. která ho měla přivést k pokání. všecky tvoje křesťanské ctnosti. Před mýma očima jsi duchovně mrtev. které zvláště u tebe mají být dokonalé a vzorem pro druhé). Humanisticko-zpohanštělé hnutí se stalo povodní. (Přijal jsi apoštolský úřad. Neobnovíš-li svůj život a s tebou všichni. Zasedli na něm papežové. Nebudeš-li tedy bdíti. Nedovolenými prostředky: světskou mocí. kteří se odvrátili ode mne a omámeni a zaslepeni světáckým a pohanským životem spí v duchovní lethargii v celé Církvi. že máš jméno. že platí přímo zmíněnému Alexandru VI. úřady. kteří měli mnohem více smyslu pro humanistické snahy i se všemi jeho kazy než pro vedení a řízení Církve Kristovy. neboť neshledávám skutků tvých dovršených před Bohem svým. tvoje láska. přijdu na tebe jako zloděj a nezvíš. ba mohli bychom říci. a zachovávej to a učiň pokání. (1492 — 1503) původním jménem Rodrigo Borgha. Ale nenapravil se. podařilo se mu pomocí simonistických úplatků nyní. palác. Již při obsazování papežského Stolce předchůdcem napínal síly. kterak jsi přijal a uslyšel. (V úpadku je tvoje víra. vždy dobré mysli. Tak byl zvolen za papeže člověk. Nejsmutněji vynikl z humanistických papežů Alexander VI. Byl to světácký kavalír. a jsi mrtev. kterou hodinu přijdu na tebe“. biskupové a kněží): Znám tvé skutky.

svatý František Xaverský. zednářství. Šestý list adresuje Ježíš Kristus biskupu Demetriovi ve Filadelfii na východní hranici Lydie. svatý Petr Kanisius. a nikdo nezavře. svatý Bernardin Sienský. svatý Alois Gonzaga. Tím se naznačuje. Kdo z lidí chce se stát svatým. Jako „trůnem“. Otřásla stromem Církve a olámala nespočetné větve. svatý Vincenc Fererský. ten opravdový. nemohou Jí vzít jistotu Jejího velikého vítězství v dalším období. jako od Otce poslaný Vykupitel a Spasitel Církve. svatý Stanislav Kostka. devatenáctém i dvacátém století Církev upevněná a okrášlená překonává nové a nové útoky bran pekelných: nevěra. Ježíš Kristus má všecku duchovní Moc na nebi i na zemi. nikdo nebude moci zavříti. Archanděl Gabriel zvěstuje Panně Marii: „…Pán Bůh dá mu 65 . svatý Filip Neri a jiní. se napravilo.kteří propadli nákaze zpohanštělého humanismu přikvačila z dopuštění Božího bouřlivá vichřice „bludů Lutherových“. Tato duchovní Moc je symbolický naznačena „klíčem Davidovým“. ale nepotopila se. svatý František Borgiáš. Církev svatá. svatý František Saleský. nemůže jinak než v Ježíši Kristu. ale nemohou Jí vzít Její Moc jako Matky národů. jenž má klíč Davidův. Kdo chce být proniknut Boží Pravdou. 3. že uposlechla napomenutí Ježíše Krista: „Probuď se a utvrď ostatek…“ V sedmnáctém. zaplavená povodní pohanského humanismu a bludy Lutherovými. svatý Jan z Kříže. že Ježíš Kristus. nikdo nebude moci otevřít“. ocitla se v prudkém vlnobití. otevře-li. Co bylo mrtvé. jenž otvírá. a Církev vyšla z ní slavnější a krásnější než kdy před tím. mohou Ji uvádět do katakomb. Z Ježíše Krista má původ všecka svatost a všecka pravda udělovaná tvorům. mohou Ji trýznit. Is. svatý Jan Berchmans. V nebezpečných dobách v patnáctém a šestnáctém století vykonaly nesmírné dílo pro záchranu Církve a světa svatí a světice Boží: svatá Kateřina Sienská. svatý Ignác z Loyoly. tak i „klíčem“ Davidovým označuje Duch svatý svrchovanou Královskou Moc Vykupitele. osmnáctém. ho aléthinos. falešná věda. protože Vykupitel je podle těla z rodu Davidova. V původním řeckém textu „svatý“ a „opravdový“ je psáno se členem: ho hagios. To proto. bouře byla překonána. „Andělu církve filadelfijské napiš: Toto praví ten svatý. Slovný smysl listu církevní obci ve Filadelfii. to jest v Jeho Evangeliu a v Jeho Církvi. Prorok Isaiáš praví o novém správci paláce Davidova: „Takto mluví Pán. nemohou Jí vzít Její neomylnou Pravdu. zavírá a nikdo neotevře“. Duchem svatým na církevním sněmu Tridentském začala probouzet a utvrzovat „ostatek“. zavře-li. v nichž vyschla míza nadpřirozené víry a lásky Církev postižená dvojím zlem. co bylo zkažené. Filadelfia česky znamená „bratrůmilovná“. může se jím stát jenom skrze Ježíše Krista. násilí světských mocí a vlád mohou Církev pronásledovat. svatý Jan Kapistrán. 7. Nyní se bývalá Filadelfie jmenuje Alašehr. jenž byl na umření. Lodička Petrova. oživlo. na něhož se přívlastky vztahují je podstatou svou „Svatost“ „Pravda“. Bůh zástupů:… Položím klíč domu Davidova na jeho rámě. svatá Terezie od Ježíše. 22. které bychom mohli viděti naznačené a předpověděné v šestém listě Zjevení svatého Jana. Zj. 22.

Poznají. že Ježíš Kristus je Vykupitel a Spasitel Vyplněná proroctví všech starozákonních proroků jsou svědectvím proti židům. jako znal skutky biskupů předešlých. 3. Ježíš Kristus je Král a Pán „domu Davidova“ „království Davidova“ Mar. a nejsou jimi. který mluvil skrze proroky. Tak bude bohatě vyvážena malá světská moc biskupova. 10. protože nevěří prorokům. neboť malou máš moc a přece zachoval jsi slovo mé a nezapřel jsi jména mého“. Kdo se bude protivit Ježíši Kristu a Jeho Církvi. z těch. za tím se Mocí (klíčem) Ježíše Krista jako Soudce národů uzavrou jako za satanem brány pekelné: „jenž zavírá. které nic nemůže odporovat. nezasluhuje výtky. Ježíš Kristus. jsou falešnými vyznavači židovského zákona. 3. kteří zatvrzele odpírají uvěřit v Ježíše Krista. 11. 10. ale vyznávali víru v Něho jako Boha a Spasitele světa. ale jsou ve službě satanově a proto pronásledují Církev Ježíše Krista. ale zasluhuje odměny: „Znám tvé skutky. 3. že z Filadelfie se bude šířit Evangelium jako otevřenou branou k pohanům. Láska jejich je veliká. I. Zj. Pro dobré a záslužné skutky biskupa a diecese filadelfijské dostane se některým ze zatvrzelých židů milosti obrácení. dal jsem před tebou dveře otevřené. která jest Jeho Královstvím. Biskup i jeho diecesani zachovávali přikázání Evangelia a nestyděli se za Ježíše Krista Ukřižovaného. Jenž jest Svatost sama. Luk.trůn Davida. Někteří se obrátí: „Hle. Zj. Zj. Zatvrzelá nevěra učinila z národa vyvoleného lid satanův. že v biskupovi působí Ježíš Kristus svojí Božskou Mocí a Láskou. ani peklo samo nezabrání uvedení toho kterého národa do Církve. i já tě zachovám od hodiny pokušení. dám ti některé z lidu satanova. Čas vstupu do Církve tomu kterému národu ustanovuje Ježíš Kristus „jenž otevírá a nikdo nezavře“ Věrozvěstům. Biskupovi filadelfijskému dostane se duchovního úspěchu a vítězství i nad zatvrzelými židy. Ježíš Kristus zná skutky filadelfijského biskupa. 8. Jenž má svrchovanou Božskou Moc. hle. a poznali. kterých nikdo nemůže zavříti.… a království jeho nebude konce“. aby přišli a poklonili se před nohama tvýma. 11. nikdo ani židé jako nástroj satanův. 66 . Marně čekají nevěřící židé na jiného spasitele. učiním. přičiněním věrozvěstů a dobrou vůlí slyšících skrze slovo Evangelia otevřít postupem času brána všem národům. Slovům věrozvěstů filadelfijských dostane se veliké Moci Boží. kteří praví. Pravda sama. hle. Uznají Království Kristovo a stanou se jeho členy. kterým dal Ježíš Kristus poslání a moc. do něhož se má Jeho Milostí. že já jsem si zamiloval tebe“. kteří o Vykupiteli všecko předpověděli. 32. „Poněvadž jsi zachoval slovo trpělivosti mé. Vyplněná proroctví jsou svědectvím. že jsou židé. a nikdo neotevře“. Jsou to skutky zasluhující veliké odměny. otce jeho. má svoji Církev. na jiné království. Židé. 9. že nevěří Bohu. Nejsou už ve službách Božích. nýbrž lžou. Odměnou bude věrnému biskupovi a věrné diecesi.

Proto také Bůh povýšil ho a dal mu jméno. 12. Biskup a jeho diecesani byli vždycky pamětlivi slov Ježíše Krista: „Blahoslaveni jste. Nenechte se připravit o tuto korunu nestálostí ve víře a v lásce!“ Tak povzbuzuje Ježíš Kristus Filadelfiji a připojuje na konec slavný slib. Hle. který Ji založil a v Duchu svatém. Nevypadne ze spásy. i jméno mé nové“.která přijde na celý okrsek zemský. „V těchto těžkých chvílích přijdu k vám. kdy Království Ježíše Krista dobude vítězství nade všemi národy. na všecky obyvatele. Církev nezůstala v hlubokém úpadků a smrtelné lethargii pátého období. to jest tříbením satanovým: „Já zachovám tě (Církvi) od hodiny pokušení. Zj. které dostal od Otce po dokonaném vykoupení. Je to Jméno Krále králů a Pána pánů. „Kdo zvítězí. když pro mne budou vás tupiti a pronásledovati a mluviti všecko zlé proti vám lhouce…“ Mat. 3. Na toto období se musí Církev i svět připravit „pokušením“. utvrdila na všech stranách ostatek. Král. Přijdou těžké zkoušky. kde Ježíš Kristus. neboť bude nesmazatelně poznamenán jménem „vyvoleného člena“ Města Božího. nebešťanů. kteří jsou v podsvětí „a aby každý jazyk vyznal. Jenž jest Svatost a Pravda. aby nikdo nevzal tvé koruny“. vládne uprostřed svých milovaných a milujících duší. které jest nade všecko jméno. to jest Církve oslavené. Šestý list ve slovném smyslu obrazí stav diecese. že Pánem jest Ježíš Kristus ke slávě Boha Otce“. Po sněmu Tridentském jest (při šestém 67 . bude apoštolským „sloupem“ ve chrámě Církve. Probuzena Duchem svatým po sněmu Tridentském. a to smrti kříže. Za trpělivost a obětavost ve víře a v lásce k Ježíši Kristu. to znamená má svůj původ „v nebi“ v Ježíši Kristu. který Ji řídí a dává Jí nadpřirozený život Ježíš Kristus poznamená vítěze nejenom jménem „vyvoleného člena Církve své“. pozemšťanů i těch. A napíši na něj jméno města Boha svého. V prorockém smyslu možno viděti v šestém listě šesté období církevních dějin. Církev Ježíše Krista. 5. ale poznamená ho svým novým Jménem. a dám vám duchovní vítězství nad vašimi pronásledovateli a dám vám „korunu“ vítězství v životě věčném. Nového Jerusalema. drž. který sestupuje s nebe od Boha mého. aby byl na věky členem Církve oslavené. který zbyl po bouřlivé vichřici lutheránských a jiných bludů v šestnáctém století a nastoupila cestu do nového slavného období svých dějin. která přijde na celý okrsek zemský. nového to Jerusalema. 11. Prorocký smysl šestého listu o šestém nejslavnějším období církevních dějin. přijdu brzy. zabezpečí své vyvolení. do období. skutečné Město Boží a Nový Jerusalem „sestupuje s nebe“. veliká pronásledování. dostane se jim nejvzácnějšího daru: setrvání v dobrém až do konce. Kdo se v těchto všech zkouškách osvědčí. Fil 2. aby zkusila obyvatele země“. Jak píše svatý Pavel v listě k Filipským: „Ponížil sebe sama stav se poslušným až k smrti. co máš. 8 — 11. aby zkusila obyvatele země. které používají Jeho Božské Moci k největšímu rozšíření Jeho Božského Království. toho učiním sloupem v chrámě Boha mého a ven nevyjde již. 13. aby ve jménu Ježíšově pokleklo veškeré koleno.

nikdo nebude moci otevříti.). Ježíš Kristus. učiním. „Znám tvé skutky“ Církvi. „Kdo zvítězí. milá Církvi. „Neboť máš malou moc“ světskou v tomto období. Zj. a co zavře. kdy se ukončí doba trestů a tříbení. kdy jsem dal branám pekelným vůli. ale nepříliš dlouhou dobu dostane peklo moc naposled tříbit Církev. Církvi. nemáš politické moci. co máš. za tři sta devadesát jeden rok (Zj. jsi bezbranná. Čas plyne rychle a přijde konečně okamžik. 15. toho učiním sloupem v chrámě Boha mého a ven nevyjde již. 15. a nejsou jimi. jak jsem je naznačil v Evangeliu: „Blahoslaveni. jež přijde na celý okrsek zemský. nejenom že ti přivedu národy pohanské. že i ze zatvrzelých židů někteří uvěří. Církev v tomto období svého triumfu nade všemi národy stane se Filadelfií — Láskou bratrskou — jednou Rodinou národů — jedním Ovčincem Kristovým. Tuto zkoušku „pokušení“ Církev vítězně překoná a pak Jí nastane slavné období proniknutí ke všem národům a přemožení bludů a rozkolů. hle. Co otevře.zatroubení anděla Zj. že jsou židé. 20. 3. ale způsobím. vládu nade všemi národy jako jejich jediný.) ustanovena Vůlí Boží doba tříbení Církve spolu s tresty na národech za bludy lutheranismu a za všecko. Nemáš vojska. 9. A přece zachovala jsi slovo Mé (obhájila jsi Má přikázání před celým světem) a nezapřela jsi Jména Mého (vyznala jsi vždy a všude víru ve Mne jako jediného Spasitele a Krále národů). Satan. že je 68 . „poněvadž jsi zachovala slovo trpělivosti mé“. Tehdy na určitou. kdy ujmu v tobě. dám ti některé z lidu satanova. sváděl je hříšným materialismem a tak se snažil národům uzavřít bránu vstupu do Církve. 10. Církev bude otevřena. co z něho v pozdějších stoletích vzešlo. „Hle. otevře v tomto období dokořán brány svého Království pro všecky národy.“ Odměnou tvé veliké víry a lásky bude. 5. když pro mne budou vás tupiti a pronásledovati a mluviti všecko zlé proti vám lhouce. přijdu brzy. že ti neuškodí „hodina pokušení. abys měla zasloužený podíl na mé Královské Slávě. 9. blíže neznámou. nejhorším násilím — vyzkoušely pevnost tvé víry a stálost tvé lásky. předpověděný od proroků jako Božský Král z rodu Davidova se svrchovanou Mocí „klíčů“ v „domě Davidově“. pravý a uznaný Král. Moc Ježíše Krista se ukáže světu jako Moc svrchovaná — Božská. ten nyní bude sám uzavřen do pekelné propasti Královskou Mocí (klíčem) Ježíše Krista. Další odměnou bude. který z dopuštění Božího v době tisíc a devíti set let dějin Církve stál u brány a dělal nejtěžší překážky národům. aby všemožným způsobem: nejhoršími bludy. Církev v tomto období pronikne „Svatost“ a „Pravda“ Ježíše Krista. a v něm své Srdce pro všecky duše. „Hle. Neuškodí ti tato těžká zkouška. aby nikdo nevzal tvé koruny“. Blahoslaveni jste. nikdo nebude moci zavříti. neboť jejich jest království nebeské. 11. nýbrž lžou. Mat. brány pekelné budou zavřeny až do období vystoupení Antikristova před koncem světa. Připravuj se co nejlépe vírou a láskou. hmotařskou nevěrou a bezbožností. a poznali. radujte se a plesejte. drž. aby zkusila obyvatele země“ ani v nejhorším stadiu „posledních sedmi misek hněvu Božího“. aby přišli a poklonili se před nohama tvýma. kteří protivenství trpí pro spravedlnost. že já jsem si zamiloval tebe. z těch.“ Statečné a horlivé spolubojovníky v tomto období vyznamenám a odměním. v němž máš symbol neodvislosti od panovníků a vlád pozemských. kteří praví. Svět ti ponechal jen nepatrné území pro Církevní stát. neboť odplata vaše hojná jest v nebesích“. to jest v Církvi — Království Mesiášově.

nedaleko ústí řeky Lýka do Meandra.učiním „sloupy“ (horlivými apoštoly) v duchovním Chrámě Mého Božského Srdce i ve skutečném chrámě Své Církve. Z Božské Pravdivosti Ježíše Krista vyplývá důsledek. žádal jejich dokonalé plnění a spravedlivě odsuzoval jejich nezachovávání: „Ne každý. nového to Jerusalema. Blíží se triumf Ježíše Krista a Jeho Církve nade všemi národy. Ježíš Kristus. živá Pečeť Pravdy. Jest tedy „amen“ pečetí pravdivosti Božího slova. Božský Visitátor 69 . zasvětil celý svět Nejčistšímu Srdci Panny Marie. Ježíš Kristus jest živé Slovo Boží a jest také živé Božské Amen. že On je ke každé věci spravedlivé i nespravedlivé svědek (to jest: soudce) nejlepší: „věrný a opravdový“. Zj. Pane“.“ Mat. Ale později nastal úpadek do vlažnosti. Po horlivosti přicházívá někdy vlažnost. jenž jest v nebesích. 3. Za svého života na zemi byl Ježíš Kristus věrným a opravdovým svědkem slov Otcových. Papež Pius XII. které bude zvláště v tomto období otevřeno jako „Svatý Chrám Boží“ všem lidem dobré vůle. ten vejde do království nebeského. V ústech Ježíše Krista znamená Božské potvrzení správnosti Jeho slov. V Laodicei byla v počátcích horlivost pro Evangelium. Vlažnost je velikým hříchem proti lásce k Ježíši Kristu. že Jeho spolubojovníci a vítězové oddaní a zasvěcení Jeho Srdci budou také poznamenáni Jménem Panny Marie.) Slovný smysl listu církevní obci v Laodicei. vejde do království nebeského. v Němž možno přebývat s Nejvyšším. Jméno „Laodicea“ znamená česky „soud nad lidem“. kdo mi říká „Pane. 21. (Introit na svátek Zjevení Panny Marie v Lurdech 11. že ve vítězném období Církve bude vedle Nejsv. On jediný je dokonale znal. Matka Boží je ustanovena. února. zůstane v Něm a „ven nevyjde již“. Panna Maria jako Matka Církve je duchovním — Církev skutečným — „Městem Božím“ a „Novým Jerusalemem“. počátek tvorstva Božího:“ … Sebe nazývá Ježíš Kristus jménem „Amen“. v Jejímž Srdci mají příbytek všichni vyvolení Boží. který sestupuje s nebe od Boha mého…“ Zde Ježíš Kristus v prorockém symbolu „města Božího“ a „nového Jerusalema. Možno tu viděti symbolické ohlášení. 14. svědek věrný a opravdový. Budou nesmazatelně a na věky zapsáni v Mém Srdci. kdo se cele a bez výhrady zasvětí Mému Srdci. nýbrž kdo činí vůli Otce mého. V tomto období dám vznik a umožním největší rozšíření úcty Svého Nejsvětějšího Srdce jako Stánku. jak za posledních sto let několikrát sestoupila Matka Boží s nebe na tuto zemi s nejpožehnanějším účinkem. Srdce mít druhé nejpřednější místo a úkol Srdce Panny Marie. „Kdo vejde“ to jest. 7. Laodicea bylo město ve Frygii. „Amen“ v hebrejské řeči znamená potvrzení správnosti: „tak jest“. protože je Pravda sama. aby lidstvo připravila na přijetí Božského Krále.“ Jsme svědky. správně je předkládal lidem. Dnes je tam vesnice Eskihissar. „A napíši na něj jméno města Boha svého. Ježíš Kristus pronáší k biskupu v Laodicei i k jeho diecesanům nejpřísnější výtku a důtko: „Andělu církve laodicejské napiš: Toto praví Amen. přikázání i přislíbení. který sestupuje s nebe“ naznačuje pro toto období. „Bude sestupovat.

ani studený. že katolická víra i bez skutků lásky k Bohu a k bližnímu jim stačí ke spáse. „Tvorstvo Boží“ je majetkem Ježíše Krista. Kde zůstala sice víra. 3.“ Biskup i věřící v Laodicei žili v blahobytu. to znamená: má ústa už tebe nebudou nazývat „mým“. 13. 3. že blahobyt je Božím požehnáním a že tedy Pán Bůh je s nimi spokojen. nenapraví-li se. nedbalostí a pohodlnou lenivostí. tam panuje vlažnost. Před tváří Ježíše Krista biskup i diecesani jsou duchovní žebráci: „Neboť pravíš: Jsem bohat. ani z vůle těla. který snad je ukolébával v myšlence. je svědkem věrným a opravdovým dobrých i zlých skutků Jejích představených i věřících. Tak byl vinnen biskup laodicejský. ani z vůle muže. ale kde místo horlivosti v konání dobrého a potírání zlého se dostavila liknavost. 16. jenom když 70 . který dal těm. ano zbohatnul jsem a ničeho nepotřebuji. 15. jemuž patří jako Tvůrci „skrze něhož všecky věci povstaly. že biskup i diecesani jsou bez zásluh pro věčný život. Proto vina „vlažného“ je větší a trestuhodnější než vina „studeného“. proto ani nemiluji. — kteří se zrodili nikoli z krve. vůči Bohu i vůči bližnímu. Proto má Ježíš Kristus nejvyšší právo soudit. ten alespoň může uvést důvod a příčinu: „Protože nevěřím. že za velké provinění vlažnosti. který je duchovně mrtev. tam je studenost. takto však. Jan 1. a bez něhož nepovstalo nic z toho. chudý a slepý a nahý. že skrze Něho se stalo první stvoření všeho tvorstva a skrze Něho stalo se i druhé stvoření vykoupených duší Duchem svatým.Církve. ani horký. moc státi se dítkami Božími. Jeho těžké provinění je vlažnost v lásce k Ježíši Kristu. Jeho diecesani se domnívají. že nejsi ani studený. kde zůstalo snad i vědomí povinnosti lásky. Co to znamená vlažnost? Víra spojená s láskou k Ježíši Kristu je „horká“ vroucí. že o ně se sami denně připravují právě svojí vlažností. 3.“ Kdežto vlažný věří. Ježíš Kristus hrozí. kde není žádné lásky k Ježíši Kristu. Zj. A zatím. 12. ke které byl povolán a ke které se mu dostávalo Milosti Boží. a Jemuž patří jako Vykupiteli. Biskup se klamně domnívá.“ Jan 1. přijde veliký a nejtěžší trest Boží: „Vyvrhnu tě z úst svých“. přestaneš mít podíl na bohatství Mé Milostí i na životě věčném. že jsi nešťastník a ubožák. že jeho vysoký úřad zabezpečuje mu sám sebou právo na Milost Boží i na život věčný. Tuto vlažnost dokazují skutky biskupa a jeho diecesanů. ale nedbá. Zj. Kde je nevěra. že má povinnost milovat a lásku horlivostí projevovat. Ježíš Kristus jest „počátek tvorstva Božího“ To znamená. a nevíš. horlivá ve všech skutcích malých i velkých. 17.“ Zj. „kdožkoli ho přijali. Ale kdo je duchovně „studený“. 3. co povstalo“. ví. vyvrhnu tě z úst svých. Ó bys byl studený nebo horký. „Znám tvé skutky. Nesnažil se o nejvyšší dokonalost křesťanskou. Vykoupené a Duchem svatým posvěcené duše v Církvi svaté jsou ve zvláštním a nejkrásnějším smyslu „tvorstvem Božím“. nýbrž z Boha. poněvadž jsi vlažný.“ Biskup a jeho diecesani jsou na visitačním soudě Božím shledání ve stavu vlažnosti. skutečnost je taková. a nejsi ani horký.

buď tedy horlivý a učiň pokání. pro spásu duší vykonal co nejvíce: „buď tedy horlivý… „Učiň pokání“. Nejsi tedy bohatý. kterého se biskupu dostalo. protože´s ztratil poklad v Bohu. Proto se musí přičinit. kajícným vyznáním hříchů a polepšením života. že dokonalost a horlivost je jenom pro svaté. které spojují duši s Bohem byly pryč. Odříkání. 19. 18. Světlem Darů Ducha svatého (mastí k pomazání duchovního zraku) otevírají se oči křesťana k oceňování všech věcí podle skutečné jejich ceny a hodnoty: „Quid hoc ad aeternitatem?“ Zj. vezmi kříž svůj na sebe a následuj mne. 24. ztratí jej. co zanedbal Nedbalostí biskupovou i jeho diecesanů utrpěly zájmy Boží. 3. abys hodným přijetím svátosti pokání ztracené roucho zase oblékl. 3. světa a ďábla k Bohu ve svátosti pokání dává duši „bílé roucho“ nadpřirozeného života dítka Božího a právoplatného dědice blaženosti věčné. protože těžkými hříchy ztrácíš „bílé roucho“ nadpřirozeného života dítka Božího a nestaráš se. Ježíš Kristus nepřestal biskupa milovat. jako dům po vyhoření: jsi nešťastník a ubožák. a přece se nedíváš na všecky věci. Je chvíle rozhodná.mají jméno křesťanů a když na venek vykonávají své křesťanské povinnosti. mám všecko: pro tělo blahobyt. Utěšovali se domněnkou. Neboť kdo by chtěl život svůj zachovati. jsi to ty. „Radím ti koupit si ode mne zlato ohněm zkušené. Ježíš Kristus potřebuje zlata horlivých a svatých 71 . „Já kárám a trestám ty. které miluji. trpěla čest a sláva Boží. Zj. Ježíš Kristus potřebuje horlivých duší. A proto ho vybízí k napravení toho. hynuly duše. 25. sub specie aeternitatis“ „co mi to nebo ono bude platit na věčnosti“. nalezne jej. aby jimi mohl naplnit a ozdobit nebe. Nepovažovali za přísnou povinnost starat se o spásu duše svých bližních. láska a Milost. zapři sebe sám.“ Mat. Nevyhledávali příležitosti ke skutkům tělesného a duchovního milosrdenství. následování Krista Pána v nepříjemných ctnostech ponechávali aspirantům svatosti. nevidíš na cestu k nebi: „Kdo chce za mnou přijíti. aby si zpříjemnili pozemský život To byla vlažnost. Vroucí a vytrvalou modlitbou musí si především zjednat (koupit) zlato lásky k Ježíši Kristu. ale jsi žebrák vlastní vinou. aby pro zájmy Boží. A bez lásky a bez Milosti je duše. sebezápor. nic mi nechybí a ničeho nepotřebuji. láska skomírala. „Jsi nahý“ vlastní vinou. „Jsi slepý vlastní vinou. Jestli kdo zasluhuje politování. Láska k Bohu se obnovuje v duši dokonalou lítostí (zkouší se „ohněm“ utrpení). Jsi slepý. misiemi. abys zbohatnul…“ Vlažnému biskupovi Ježíš Kristus radí pokání a obrácení od vlažné lásky k horlivé lásce. pro duši mám katolickou víru. je vzácnou milostí. Bohatství zlata „lásky“ se rozmnožuje vytrvalým cvikem v křesťanských ctnostech zvláště lásky k Bohu a bližnímu: „abys zbohatnul“. kdo by však ztratil život svůj pro mne. neboť máš poklady Milosti a zásluh ve ctnostech na dosah ruky.“ Pokárání. Konverse od těla. 16. A zatím: základ duchovního blaha a štěstí. vykonej duchovní obnovu svou a svých věřících exerciciemi. ale sebevědomí zůstalo. duchovní chudoba. Za to nebáli se dobrovolných a vědomých přestupků Božích přikázání. neboť máš světlo víry.

duší. a On zase sděluje a dává duši. Když duše skutečně uposlechne hlasu svého Krále a otevře. že život člověka na zemi má jediný smysl a účel: nadpřirozenou láskou vydobýt si věčnou Lásku Boží. „Kdo má ucho. ve kterých Ježíš Kristus Duchem svatým naznačuje na příkladech sedmi biskupů a církevních obcí. že láska hluboko klesla. Po cestě křížové vede za Sebou a k Sobě každou věrnou duši i celou Církev. že nejsi 72 . Radost. stojím u dveří a tluku. V nebi Ježíš Kristus. když zevně k Ní náleží. Naději věčného života. všecky vášně a náruživosti a připraví trůn lásky pro svého Spasitele. jak i já jsem zvítězil a posadil jsem se s Otcem svým na trůně jeho.“ Ježíši Kristu záleží na každé duši. Prorocký smysl sedmého listu o posledním období vnitřních dějin Církve. kteří plní Jeho přání. co Duch praví církvím. Chce být přijat ochotně a s největší láskou. oddává se vším co má. 20. nazývá Vítězi. Každou volá k pokání. 3. Duše se sděluje. slova Božího. Mnozí z Církve učící i slyšící budou se domnívat. Žádá o vpuštění do nitra duše. A toto nejvyšší štěstí omilostněné duše je „duchovní večeří“ — hostinou. které jim Církev ukládá. Tento klíček je úplným vlastnictvím člověka. Host a Král přichází ke dveřím srdce. aby je bez obavy mohl zkoušet „ohněm“ utrpení a pronásledování. Hosta a Krále je plný touhy. neotevře. když plní určité povinnosti. Klíčem k srdci člověka je svobodná vůle. 3. Ovšem triumfální cesta s této země až k trůnu Boží Slávy je cesta křížová. když vyžene všecky nepravé krále. až na velmi nebezpečnou mez duchovní vlažnosti: „Znám tvé skutky. „Hlas“ Božského Přítele.“ V sedmém listě končí se duchovní cvičení. komu nechce. napomínáním rodičů. vejdu k němu a budu večeřeti s ním a on se mnou. duchovních i světských představených. Po tisíciletém období největšího rozkvětu a rozšíření Církve mezi všecky národy nastane zvlažnění v lásce k Ježíši Kristu. Tvůrce i Obnovitel lidstva. kam přináší Pokoj. tomu dám seděti s sebou na trůně mém. ujme se vlády On a učiní duši dokonale šťastnou. že jsou dobrými členy Církve. komu chce. Sebe. Zj.“ Vítězství duše závisí od jejího spojení s Ježíšem Kristem. Na zemi poskytuje křesťan své srdce za trůn Ježíši Kristu Králi. Ježíš Kristus po ní šel s nesmírnou Láskou k Otci a k nám. „Kdo zvítězí. poslyš. „Hle. Tak zasloužil i svému člověčenství Božské Slávy na pravici Boha Otce. čeho si přeje a čeho si nepřeje v jejich duchovním životě. Božský Přítel. která křtem svatým spojuje pokřtěného s Ježíšem Kristem. utrpením. Král dá duši „seděti s Ním“ na trůně Slávy Otcovy. Zj. Ale jen On Sám jediný. Ty. Otevře srdce. svému sladkému Královskému Hostu. Ale nejlepší Svědek Vůle Otcovy Ježíš Kristus. tresty. Chce kralovat v maličkém království lidského srdce. upevňuje a na nejvyšší míru zdokonaluje. tluče na dveře hlasem svědomí. jestliže kdo uslyší hlas můj a dveře mi otevře. ukazuje na svém duchovním teploměru. Tak ukazuje. kterým se spojení udržuje. Proto je třeba svatého přijímání Těla a Krve Ježíše Krista ve svatém přijímání. 21. Proto je třeba katolické víry.

stav zmrtvělosti v opravdovém křesťanském životě. Církev si zjedná (koupí) za vroucí modlitby k Duchu svatému „zlato“ vroucí lásky k Ježíši Kristu. řeholním představeným. Ale Církev Ježíše Krista na konci dějin světa určitě uposlechne všech rad svého Božského Spasitele a Ochránce. „Kdo má ucho. co Duch praví církvím. dar moudrosti. Znázorněné vnitřní stavy církevních obcí v Malé Asii i stavy celé Církve v sedmi dějinných obdobích jsou a mají být duchovním zrcadlem všem církevním představeným všech dob a všech národů: papežům. kteří mají od Boha uloženou zodpovědnost za 73 . Vždyť Církev si bude vědoma. vejdu k němu a budu večeřeti s ním a on se mnou. farářům. Svatební Hostina bude trvat na věky: „Jestliže kdo uslyší hlas můj a dveře mi otevře. stav zevnější bezmocnosti. všem.“ Nevíme. pohrdána. kdo bude bez váhání a bez pochybností věřit. A Církev bude se připravovat otevřít Mu dveře. kdo se Jí bude věrně držet. dar rady. aby nejtěžším utrpeními lásky k Ježíši Kristu dosáhli největší svatosti. i když bude nejvíc pronásledována. jaký bude během staletí v Církvi Ježíše Krista: buď stav opuštěné první největší lásky k Ježíši Kristu. biskupům. ale největší duchovní moci podmaňující Ježíši Kristu celý svět. jakoby znázornění sedmera různého stavu. poněvadž jsi vlažný. zda-li biskup v Laodicei poslechl. dokonalosti a stali se důstojnou korunou Církve. že se nalézá v posledním období svých dějin. ani studený… Buď tedy horlivý a učiň pokání. stav horlivé služby Boží v sousedství s úhlavním nepřítelem Církve. Zrcadlo pro všechny. Takové „zlato“. dar umění. mučena. usmrcována. poslyš. konečně stav zvlažnělosti napravené pokáním. co Ona — jako Nevěsta Krále králů a jako Matka národů zrozená pod Křížem z bolestí Spasitele a Jeho Bolestné Matky — přikazuje a poroučí. které obstojí v „ohni“ zkoušek a tříbení za pronásledování Církve Antikristem. že „stojí u dveří a tluče“. Ó bys byl studený anebo horký. I když nebude vědět určitý okamžik příchodu Ježíše Krista k soudu. Horlivým přijímáním svátostí budou „bílá roucha“ věřících stále zvyšovat svoji čistotu a lesk. matkám. kdo bude horlivě konat. a nejsi ani horký.ani studený. ale bude tušit. dar síly. která s nedočkavou touhou po dokonaném boji spojí se s Ním ve věčném Objetí. který se pro toto období nazývá jménem „Amen“ na znamení. učitelům. čemu vedena Duchem svatým učí. kteří vedou a vychovávají. všem kněžím a konečně i všem věřícím: otcům. aby Církev zničil. dar bázně Boží budou vyprošovány a Duchem svatým rozdávány v nebývalé míře. aby mohl vejít jako Božský Ženich ke své věrné Nevěstě. který v tomto období dostane do rukou všecku moc satanovu. vychovatelům mládeže. Právě pronásledování Antikristovo dá přemnohým věřícím příležitost. že On tímto posledním obdobím uzavře dějiny Církve a dějiny světa. „Mast na oči“ — Dary Ducha svatého: dar rozumu.“ Zvítězí spolu s Církví každý. nebo stav bohatství milosti a lásky Boží uprostřed pronásledování. dar pobožnosti.“ V sedmi prorockých listech vidíme. ani horký. takto však. nebo stav veliké učitelské horlivosti uprostřed nezaviněných a konečně přemožených bludů.

duchovní stav svých svěřenců vzhledem k jejich věčnému cíli v Ježíši Kristu. že dějinná období znázorněná v listech nemají v dějinách Církve hranice přesně vymezené. poněvadž přechod z jednoho období do druhého je zcela ponenáhlý. Je pochopitelné. 74 . Hranice dějinných období.

(SOUDY A TRESTY BOŽÍ OČISŤUJÍ CÍRKEV.ZJEVENÍ O ZEVNĚJŠÍCH OSUDECH CÍRKVE KRISTOVY.) . A JEJÍ NEPŘÁTELE NUTÍ K POKÁNÍ.

Pozvání Boží ke vstupu do nebe — Symboly Bytosti Boží — Zástupcové Starého i Nového Zákona — Trůn Boží a jeho okolí v symbolech — Moře. jak církevní představení tak i věřící. trůn stál v nebi. jenž seděl. pravil: „Vystup sem a ukáži tobě. 1. „Hoden jsi. neboť ty jsi stvořil všecky věci a z vůle tvé byly a stvořeny jsou. 8. buďte trpěliví v soužení a pronásledování. jest to sedm duchů Božích. jenž žije na věky věků. 10. 9. ani sedí oblečení v roucha bílá a mají koruny zlaté na hlavách svých. 5. 6.“ 2. hleďte si práce pro rozšíření Království Božího. a duha byla kolem trůnu podobná na pohled smaragdu. A hned přišel jsem u vytržení mysli A hle. VIDĚNÍ SEDMI PEČETÍ. Zj. konejte dobré skutky.“ * Napřed visitace. 4. a hle. V sedmi listech od Ježíše Krista jednotlivým obcím a celé Církvi je obsažena důtklivá výzva Ducha svatého: Ježíš Kristus stále visituje svoji Církev a celý svět. jenž seděl na trůně a klaněli se tomu. A živočich první (byl) podoben lvu a druhý živočich podoben teleti a třetí živočich měl tvářnost lidskou a čtvrtý živočich byl podoben orlu letícímu. an mluví se mnou jako hlas trouby. Netrpte bludů. mějte všecko v nejlepším pořádku. potom soud a tresty. symbol národů řízených Prozřetelností Boží — Živočichové. A před trůnem (bylo) jako moře sklenné.2. A když ti živočichové vzdávali slávu a čest a díky tomu. A kolem trůnu byly dvacet čtyři trůny a na těch trůnech (viděl jsem) dvacet čtyři starce. Mějte dokonalou lásku. A z trůnu vycházely blesky a hřmění a hromobití. A ten. pronáší svůj soud nad hodnými i nehodnými a určuje tresty. podobné křišťálu a uprostřed trůnu i kolem trůnu čtvero živočichů plných očí zpředu i vzadu. a skládali koruny své před trůnem říkajíce: 11. aby se ti dostalo slávy a cti i moci. Buďte připravení na Jeho příchod. Pane a Bože náš. který jsem byl uslyšel. a hlas první. jenž seděl na trůnu a jenž žije na věky věků. co musí se státi potom. a na trůně někdo seděl 3. 4. byl podoben na pohled jaspisu a sardisu. svatý Pán Bůh všemohoucí. svatý. chraňte 76 . a sedm lamp hořelo před trůnem. dveře otevřeny v nebi. živou víru. A ti čtyři živočichové měli každý šest křídel a vně kolem i uvnitř byli plni očí a bez ustání dnem i nocí říkali: Svatý. Potom jsem uviděl. Nebeský soudní dvůr. 7. jenž byl a jenž jest a jenž přijde. jako symboly tvorstva pozemského — Oslava Tvůrce a Pána všehomíra. dvacet čtyři starci padali před tím.

Po dání sedmera listů v pokračujícím vidění sv. Nemusíme závidět apoštolovi. co bude sv. To.“ Všecko toto: „otevřené dveře v nebi“ „hlas jako trouby“ i všecko to. „Potom jsem uviděl. nemusíte se bát Jeho soudu. Najde se někdo. že Ježíš Kristus otevřel lidem nebe. můžeme si i my otevřít bránu nebe a dostati se k Trůnu Božímu. V kapitole páté je symbolický v obraze znázorněno. svaté přijímání nás úplně spojuje s Ježíšem Kristem a dává nám slyšeti Jeho hlas v tajemných rozhovorech po svatém přijímání. že Jeho volání a Jeho hlas nás do nebe zve a Jeho milost nás tam pozdvihuje. Je to modlitba. které ukládá nehodným ve své Církví i hříšníkům celého světa. Symbolickými obrazy se skutečnost naznačuje. aby opustily tábor satanův a podrobily se vládě Ježíše Krista. abyste měli bohatství Milosti Boží a dobrých skutků.se smrtelné lethargie hříchů i vlažné ochablosti. Ze čtvrté. 4. V nadpřirozeném duchovním nazírání viděl otevřené nebe. která nás pozdvihuje z prachu této země až do nebe. vykonaných v Milosti Boží. Krále — bude obsahem dějin Církve a světa. kdo by ještě — po přečtení výkladu Zjevení — mohl pochybovat o Božském původu této knihy a celého Písma svatého. V hlavních rysech ukáže Duch svatý v symbolickém zastření několikatisíciletou budoucnost Církve a světa. oslava Boha jako Tvůrce a Pána všehomíra. chraňte se mravní nečistoty. Varujte se. nemusíte se bát trestů. I když se nám nedostane takového vytržení a nazírání. Ježíš Kristus. Tím je naznačeno. Jan dále líčit. Trůn Boží a jeho okolí. o níž se zpočátku zmínil. najde se někdo. Hlas Kristův ho pozval. aby vstoupil branou do nebe. an mluví se mnou jako hlas trouby. Dbejte. 77 . To je obsahem čtvrté kapitoly. aby se národy staly Královstvím Božím na zemi. že Beránek. Mocí Ducha svatého byla duše apoštolova uchvácena a soustředěna na symbolické obrazy. páté kapitoly a z celého Zjevení musí se i nevěřící přesvědčit. nechá sv. knize vševědoucí pohled Boží až ke hranicím času a věčnosti. Zj. pravil: „Vystup sem a ukáži tobě. Pozvání a pozdvižení do nebe. Pak se nemusíte bát Visitace Ježíše Krista. abyste nehřešili modlářstvím. a hle. Svatému Jakoví dostalo se celého Zjevení v oné památné neděli. má od Otce vševědoucí známost o budoucích soudech Božích nad národy a pravomoc k jejich vykonání. Především se svatému Janovi ukazuje symbolický Bytost Boží. A tyto dějiny Církve a světa budou obsahem Zjevení: „co se musí státi potom“. jakého se dostalo jemu. a hlas první který jsem byl uslyšel. která patří Bohu. Jana nastala nová extase. nýbrž jen symbolické obrazy v představě apoštolově. není skutečnost. co jest trestem pro nehodné. dveře otevřeny v nebi. které se oddávají pohané. to jest abyste nevzdávali úctu. pro věrné Jeho jest jenom zkouškou spojenou s velikými zásluhami pro nebe. kdo je Pánem. 1. Mše svatá přenáší nás až k Trůnu Božímu. rozsahem nepatrné. co se musí státi potom. Jana předložit národům v jediné. jsa od Boha Otce ustanoven svrchovaným Králem národů. Postupné vykonávání soudů Božích nad národy. stvořeným věcem.

je také ústřední Osobou Dějin světa. že z něho vzejde světu Vykupitel a Jeho věčné Království-Církev. Rolník vidí zelené osení na poli a má naději. 2. 3. že sklidí bohatou úrodu. Křesťan. A hle. 11. Apoštolé jsou zástupci všech věrných členů Církve-Křálovství Ježíše Krista a jsou zároveň svědky. že se mu dostane Milosti odpuštění hříchů a posvěcení duše. kapitole). Božský Král a Pán všech národů a že Jeho Církev je Jeho Královstvím. Smaragdový-zelený lesk duhy značí Milosrdenství Boží k hříšníkům. byl podoben na pohled jaspisu a sardisu. že ústřední Osoba Zjevení. jsou vlastnosti. Zj. který se utíká k Milosrdenství Božímu pokáním. Každý hříšník má v Božím Milosrdenství naději spásy. má naději.“ „Jenž seděl na trůně“ byl Bůh Otec (vzhledem k 5. Zj.“ Přísedícími Božího Soudu jsou: dvanáct patriarchů Starého Zákona a dvanáct apoštolů Zákona Nového. která podrobuje svému Božskému Králi jeden národ po druhém. plamenně-červeného sardisu a zeleného smaragdu. až Mu je podrobí všecky. Ježíš Kristus. symbolisovaný ve svých vlastnostech leskem a barvou drahokamů. 4.) symbolisuje Boží Svatost. že v dějinách světa Milosrdenství Boží ze všech Božích vlastností zvláště se projevuje. že se přislíbení Boží vyplnila na Ježíši Kristu a ustavičně se plní na Jeho světové říši — Církvi. 21. Zelená barva je barvou naděje. jenž seděl. Spravedlnost a Milosrdenství Boží. které jsou velice důležité při vykonávání soudu Božího nad světem. symbolisované barvami jasného jaspisu. 4. Patriarchové jsou zástupci všech věrných členů vyvoleného národa a jsou zároveň svědky Božích přislíbení tomuto národu daných. Patriarchové a apoštolé tvoří soudní senát Boží. Krásný význam barev. Svatost. které i když je na tomto světě. že mají právo mocné přímluvy u Ježíše Krista. Takoví přímluvci nedají Církvi zahynout 78 . že Svatost a Spravedlnost Boží nenajdou už na něm. Přímluvci Církve. ani sedí oblečeni v roucha bílá a mají koruny zlaté na hlavách svých. a na trůně někdo seděl. „A kolem trůnu byly dvacet čtyři trůny a na těch trůnech viděl jsem dvacet čtyři starce. Jejich činnost záleží v tom. není s tohoto světa? Rozumně pochybovat nelze. A ten. 4. Ve vidění svatého Jana nastává zmíněné mocné vytržení mysli: „A hned přišel jsem u vytržení mysli. Křišťálová jasnost jaspisu-diamantu (Zj. zač by ho musily stíhat a trestat. Symbolika zelené barvy je vzata z pole. a duha byla kolem trůnu podobná na pohled smaragdu. V dobře přijaté svátosti pokání s lítostí a opravdovým předsevzetím má hříšník záruku.kdo by mohl pochybovat o tom. Pro pronásledovanou Církev v době svatého Jana i později byla v tomto vidění veliká útěcha. plamenná barva sardisu nebo-li karneolu naznačuje trestající a očišťující Boží Spravedlnost. trůn stál v nebi. Zvláštní postavení smaragdové duhy kolem celé Bytosti Boží připomíná všem lidem a všem národům ve všech dobách.

Zmaterialisované společnosti lidské ničím nebyla povinnost věřit v Boha. porušením Božího zákona chce zasáhnout Boha a Jeho řád. v nebi s Ním kralují. které ustavičně provází plnění i neplnění Božích přikázání.Bílým oděvem je symbolisováno vítězství. Nejenom jednotlivci. apoštolů i všech ostatních svatých. 79 . Ne. Jím ustanovený pořádek. Hřmění naznačuje hlas svědomí. Hromobití symbolisuje tresty Boží.“ Zj. kteří pro Království Kristovo trpěli. kteří mají od Boha úkol starati se o duchovní záležitosti Církve a světa. ale celé národy chtěly odstranit z Božích přikázání nerozlučitelnost manželství. Hříchy a zločiny naplnily celý svět a staly se lidstvu metlou. víru v Božství v Ježíše Krista. ale sám sebe. Odznaky archandělů. radost a sláva patriarchů. jakož i já jsem zvítězil a posadil jsem se s Otcem svým na trůně jeho. Koruny na hlavách připomínají. nýbrž i během dějin světa. Jenomže rušitel je příliš malý. z kázání.). bitím hromu Božího. je Jejím ochráncem. „Sedm lamp“ hořících před Božím Trůnem symbolisuje sedm nejpřednějších andělů.“ Jako na hoře Sinaji i zde „blesky a hřmění a hromobití“ značí svrchovanou Zákonodárnou i Soudcovskou Moc Boží. tomu dám seděti s sebou na trůně mém. víru v Církev Jím zřízenou a konečně byly na nejlepší cestě vzepřít se všem Božím přikázáním. je to anděl proroků (Zj. a sedm lamp hořelo před trůnem. Nevyšine z kolejí Boží řád. z napomínání rodičů a představených. tak jak On sám chce v neporušitelné Pravdě Bohem zjeveného náboženství. Blesky symbolisují Boží přikázání. šesté a deváté přikázání vůbec. světit den sváteční… A výsledek: rány namířené proti Bohu a Jeho pořádků se obrátily jako blesky proti člověku. nezpůsobí poruchu Bohu. 5. národ. a bude všecky soudit z jejich plnění a zachovávání a to nejenom na konci světa. 21. jest to sedm duchů Božích. ničím nebyla povinnost světit nade všecko Jméno Boží. Zj. 9. hřmění a hromobití. neuposlechnuté Boží přikázání zasáhne neposlušného a stane se mu trestem. Boží přikázání vrhá ostré světlo na tu nebo onu věc Bohem přikázanou nebo zapovězenou. Archanděl Gabriel má úkol zprostředkovati a opatrovat Zjevení Boží. že by u Trůnu Božího skutečně byly blesky. Když si člověk nedá posvítit bleskem Božího přikázání ke správnému jednání. že ti. Blesk vrhá ostré světlo. ale zaviní a přivodí katastrofu sobě. Bůh dal všem rozumným tvorům svá přikázání. jednotlivec nebo společnost. vychází takřka z ruky Boží. archanděl Michael má na starosti Církev. Kníže všech andělů. jak je naznačeno v symbolickém obraze „Sedmi misek hněvu Božího“. Tak se plní přislíbení Ježíše Krista dané v listech: „Kdo zvítězí. připomínaných slovem Božím z Písma svatého. 22. 4. 3. Hříšník. vepsaných do duše. Duchovní záležitosti Církve a světa jsou symbolický naznačeny světlem lamp. archandělů. „A z trůnu vycházely blesky a hřmění a hromobití.

“ Že živočichy jsou symbolisováni andělé. věrná služka Boží. „Oči“ jsou odznakem cílevědomosti. má za symbol „tele“. podobné křišťálu a uprostřed trůnu i kolem trůnu čtvero živočichů plných očí zpředu i vzadu. kteří mají na starosti hmotný svět. Čtyři symboly světa.). Svět hmotný je podnožím Božího Trůnu. kteří mají na starosti hmotný svět. co je ve světě. Zj. Vůle Boží 80 . Hmotný svět se všemi tvory je jevištěm. které se rozmnožuje plozením. Podle toho. „A před trůnem bylo jako moře sklenné. i jako tvor. 7. kteří mají na starosti hmotný svět. svatý. každá přírodní síla. co je v Jejích službách. moře jakoby ztuhlé. 4. skleněné a křišťálové naznačuje. který povznesl člověka a tím i svět do nadpřirozeného řádu. žádný tvor nic nemůže. 14.“ Moře ve Zjevení svatého Jana je symbolem národů světa. symbolem národů řízených Boží Prozřetelností. který měl „tvářnost jako lidskou“ symbolisuje rozumného tvora v přírodě. Každý tvor ve světě má svůj cíl. Moře. Ne. 4. Vševědoucnosti Boží nic neunikne. symbolisujícím Nejsvětější Trojici a také to. na němž se odehrávají dějiny národů. svatý Pán Bůh všemohoucí. To znamená: andělé. 8. že všecky národy jsou ustavičně před Očima Božíma. „Čtvero živočichů“ symbolisuje anděly. Zde. 12. je naznačeno „křídly“. před Božím Trůnem. Silný „lev“ symbolisuje vhodně síly přírodní. každý tvor. Očím Božím je všecko průhledné. co se v národech děje dobrého nebo zlého. Celá příroda a celý vesmír je ve službách Božích. neboť ponechán sám sobě. Tvorstvo organické. „A ti čtyři živočichové měli každý šest křídel a vně kolem i uvnitř byli plni očí a bez ustání dnem i nocí říkali: Svatý. i člověk jako součástka přírody. „A živočich první byl podoben lvu a druhý živočich podoben teleti a třetí živočich měl tvářnost jako lidskou a čtvrtý živočich byl podoben orlu letícímu.Zj. co Bůh vidí v národech. všecko čeká a „dívá se“ na pokyn Boží. Trojka je číslem Božím. člověka.“ Podoby živočichů jsou symboly toho. jenž byl a jenž jest a jenž přijde. který byl povznesen do nadpřirozeného řádu. účelnosti. prozřetelného úkonu. vykonává nad nimi spravedlivé soudy. je svědkem i nástrojem soudů Božích. Křídla symbolisují ochotu. každý organismus. jehož má dosáhnout a za nímž má spět. poslušnost a rychlost andělů ve službě Boží. Příroda. Vysoko létající „orel“ symbolisuje Ježíše Krista (Zj. jsou oddanými služebníky Trojjediného Boha a budou jimi i při vykonávání soudů Božích nad světem. Čtyřka je signaturou světa. Živočich. Proto mají „živočichové“ tři dvojice křídel. že by byli u Božího Trůnu skuteční živočichové. Zj. Proto symbolické postavy živočichů jsou „plny očí zpředu i vzadu“. 6. 4.

pro člověka. jemuž nadto byl k nadpřirozenému cíli dán i zákon nadpřirozený. svatý Pán Bůh…“ Zástupcové Církve klaní se a chválu vzdávají přímo: „Hoden jsi. svatý Pán Bůh všemohoucí. Bohem korunovaní. hmoty. kteří sami rozumu nemají a přece rozumně podle zákona Božího spějí k svému přirozenému cíli. Zj. 11. Všecko tvorstvo na zemi je darem Božím pro krále tvorstva. Fysika a chemie a jiné přírodozpytné vědy ukazují. jenž seděl na trůnu a jenž žije na věky věků. to znamená. každá částečka. nýbrž přesně podle Božího zákona jim daného. Pane a Bože náš. K chvalozpěvu hmotného tvorstva se připojuje klanění rozumných tvorů. stávají se mu tyto nezřízeně užívané věci nejtěžší překážkou k dosažení věčného cíle. 4.prostřednictvím andělů jej k určenému cíli vede. ale proti nim. očekávajíce od Něho pokyn Božské Vůle a také jej ihned vyplní. o jejich věčném osudu). Kolik tvorů tolik očí se dívá k Tvůrci.“ Zástupcové světa vzdávali Bohu chválu nepřímo: „Svatý. vyšly z dílny Boží. Pod přírodní Boží zákony náleží i člověk. jenž jest a jenž přijde (aby na konci světa učinil závěrečný a nezměnitelný soud nade všemi tvory. svatý. aby se ti dostalo slávy a cti i moci. že organická hmota se řídí složitými a přesnými zákony. jsou svědky Boží Moci a Boží Moudrosti. skládají své koruny vděčně k nohám Božím a naznačují tak. Přírodopisné vědy o organismech potvrzují. Zj. Pane a Bože náš…“ Děkují za první milost a dar stvoření všech věcí Tvůrčí slovo vyšlo od Boha. po tomto tvůrčím slově věci „byly a stvořeny jsou“. vzdávají andělé-zástupcové přírody Trojjedinému Bohu své trojnásobné vděčné: „Svatý. „Te Deum“ Církve Boží. Proto byly všecky věci stvořeny. 4. Ze všech stvořených věcí je člověku nejbližší jeho vlastní tělo a duše. Nepoužívá-li člověk stvořených věcí podle Božích přikázání. Používání všech tvorů podle Vůle Boží je nejkrásnější oslavou Tvůrce zde na zemi. aby mu pomáhaly k dosažení nadpřirozeného cíle v Bohů Stvořiteli. svatý. 10. jenž seděl na trůně a klaněli se tomu. Z vděčnosti za dobrotivé řízení Boží všech tvorů k jejich cíli. kteří šťastně dosáhli svého nadpřirozeného cíle v Bohu: „A když ti živočichové vzdávali slávu a čest a díky tomu. jenž byl (od věčnosti). Tvorové. jenž žije na věky věků. aby sloužily potřebám člověka. nedají se předstihnouti zemí. kterým se obrací toužebně k Tvůrci. k němuž je Tvůrce určil. Svatí. jako by měly své oko. říkajíce:…“ Zástupcové tvorstva povýšeného do nadpřirozeného řádu. dvacet čtyři starci padali před tím. Ba každý atom. neboť ty jsi stvořil všecky věci a z vůle tvé byly a stvořeny jsou. každá buňka. že „přírodní síly“ nejednají slepě. která je ve všem řídí a k vytčenému cíli přivádí. a skládali koruny své před trůnem. Člověk má stvořených věcí používat podle Božích přikázání tak. že Dobrotou a Milostí Trojjediného Boha stali se účastnými Královské Moci a Slávy Boží. „Hoden jsi. Těla i duše se všemi jejich vlastnostmi a 81 . Tak dosahují svého přirozeného cíle.“ Chvalozpěv tvorstva nepřestává zníti. 9.

Pane a Bože náš.schopnostmi musí s pomocí Milosti Boží člověk užívat jen pro Boha. usměrněnou Milostí a cvikem ve ctnostech. uznává pokorně Boží Moc a tak si zasluhuje pokračovat v lásky plném díkůvzdání v životě věčném: „Hoden jsi. a v každém řádném povolání. ať ve stavu manželském. pro rozšíření Království Božího na zemi. aby se ti dostalo (od každého člověka řádným a vděčným používáním tvorstva) slávy a cti i moci. ať ve stavu svobodném. osvíceným Milostí víry a její vůlí.“ 82 . neboť ty jsi stvořil všecky věci a z vůle tvé byly a stvořeny jsou. jejím rozumem. vzdává křesťan už zde na zemi Bohu slávu a čest. Používáním těla i duše a všech stvořených věcí podle Vůle Boží. Tělo se všemi živočišnými pudy musí být ovládáno duší.

a Beránkovi chvála a čest i sláva a moc na věky věků.A zpívali píseň novou říkajíce: Hoden jsi [Pane]. 5. knihu popsanou uvnitř i vně a zapečetěnou sedmi pečeťmi. že nikdo nebyl shledán hodným. 9. je mnoho — Soudy Boží jsou tajné — Nikdo není hoden do nich nahlédnouti a je zjeviti — Svatý Jan pláče — Jenž podle těla vyšel z rodiny Judovy a Davidovy — Beránek ozdobený ranami — Vzal knihu — Země i nebe se radují. ten. jenž seděl na trůně. 5. všecky jsem uslyšel praviti: Tomu. maje sedm rohů a sedm očí. jenž sedí na trůně. I plakal jsem velice. 4. an provolává hlasem velikým: Kdo jest hoden otevříti knihu a rozlámati její pečeti? 3. neboť jsi byl zabit a vykoupil jsi krví svou pro Boha (lidi) z každého pokolení a jazyka a lidu i národa 10. které jest na nebi i na zemi a pod zemí i na moři. a ti volali hlasem velikým: Hoden jest Beránek. A veškeré tvorstvo. jenž byl zabit. majíce každý citeru a misky zlaté. ani aby se díval do ní. a co jest v nich. 8. 13. aby dostal moc a bohatství a moudrost i sílu a čest a slávu i chválu. A nikdo ani na nebi ani na zemi ani pod zemí nemohl knihu otevříti ani do ní nahlédnouti. vzíti knihu a otevříti pečeti její. I přišel a vzal knihu z pravice toho. A uzřel jsem anděla silného. 14 A čtyři živočichové pravili: Amen. jenž žije na věky věků]. I uviděl jsem na pravici toho. plné věcí vonných — jsou to modlitby svatých. Soudů Božích. Ale jeden ze starců mi řekl: Neplač. * 83 . A když vzal tu knihu. týkajících se Církve a Jejích nepřátel. aby otevřel knihu i sedm pečetí jejích. I spatřil jsem uprostřed mezi trůnem a čtyřmi živočichy a mezi starci Beránka. 12. čtyři živočichové a dvacet čtyři starci padli před Beránkem. jenž seděl na trůně. 7. 2.BŮH OTEC ODEVZDÁVÁ KNIHU SOUDŮ BOŽÍCH BERÁNKOVI. a budou kralovati na zemi. kořen Davidův. 6. hle zvítězil lev z pokolení Judova. an stojí jako zabitý. A [dvacet čtyři] starci padli (na svou tvář) a klaněli se [tomu. aby knihu otevřel. 1. I uviděl jsem a uslyšel hlas mnoha andělů kolem trůnu a živočichů a starců. 11. počet jejich byl tisíce tisíců. Zj. a učinil jsi je Bohu našemu královstvím a kněžími. to jest sedm duchů Božích poslaných na všecků zemi.

svinutý v závitek.“ Bůh Otec drží knihu v pravici na znamení. takže byl jeden závitek. kterých se soudy týkají. protože bude od Boha Otce pověřen nejvyšší Královskou a Soudcovskou Mocí. vyzvědět soudy Boží a oznámit to těm. Knižní list býval ovinut kolem hůlky. Svatý Jan zármutkem plakal. Kdo knihu otevře. že ani mezi anděly ani mezi svatými není nikdo. 5.“ A přece apoštol. Zůstane kniha zavřená? Nikdo nenahlédne do tajemného jejího písma. Každý list byl zvlášť zapečetěn. „A uzřel jsem anděla silného. než že bylo sedm listů na sebe navinuto na jedné hůlce. o sedmi listech. do jejího obsahu plného Pravdy a Spravedlnosti? Nebude nikoho. jako zástupce celého lidstva. největším Bohatstvím nadpřirozených darů k rozdávání všem věrným. „I plakal jsem velice. ne ze zvědavosti. 5. výstrahou před zlým a útěchou. když tyto věci přijdou a když se tak osvědčí Svatost a Spravedlnost Boží. an provolává hlasem velikým: Kdo jest hoden otevříti knihu a rozlámati její pečeti? A nikdo ani na nebi ani na zemi ani pod zemí nemohl knihu otevříti ani do ní nahlédnouti. Knihy bývaly popisovány obyčejně jen uvnitř. To znamená: musí mít největší zásluhy o čest a slávu Boha Otce v lidech a v národech. jichž se to týká. Knihou se nazýval jediný list kratší nebo delší. kterou svatý Jan vidí. Poněvadž se ve Zjevení mluví o sedmi pečetích a sedmkrát se kniha otvírá. vida. knihu popsanou uvnitř i vně a zapečetěnou sedmi pečeťmi. Její obsah je nesmírně bohatý. nelze si to myslit jinak.Zj. že i malá vědomost o spravedlivých soudech Božích nad lidmi a národy je mocným povzbuzením k dobrému. Kniha soudů Božích je popsána i zevně. Ani andělé v nebi neví… „I uviděl jsem na pravici toho. ani aby se díval do ní. že zná všecky budoucí věci i soudy nad lidmi a nad národy až do konce světa. 4. 34. největší Moudrostí i Silou k dosažení Vítězství Božích zájmů. musí být hoden.“ Kniha. Touha svatého Jana jest i touhou naší. Archanděl Gabriel volá: „Kdo jest hoden…?“ Kdo knihu otevře. Zj. 1. kdo by to lidem a národům oznámil a je tak přidržel na cestě k Bohu? 84 . že nikdo nebyl shledán hodným. musí býti hoden. kdo by byl hoden knihu otevřít. zapečetěno v mých pokladnách?“ Deut. aby knihu otevřel. by byl tak rád nahlédl do těchto důležitých tajemství. 2. a tím i k naplnění nejvyšší Cti a Slávy i Chvály Boží. Nikdo ani z nejvyšších andělů není Bohem uznán za hodna rozlomit pečeť a otevřít knihu. ale proto. 32. jedna kniha. je symbolem všech soudů Božích nade všemi lidmi a nade všemi národy. V době svatého Jana vypadaly knihy jinak než nyní. V páté knize Mojžíšově praví Hospodin o svých soudech nad hříšníky: „Není to u mne uloženo. jenž seděl na trůně.

5. dostává se Mu od Boha Otce nejvyšší Slávy a Cti. Ale svatý Jan nespatřil Vítězného Spasitele světa jako „lva“. že i jako člověk je obdařen Královskou vládou a Soudcovskou Mocí nade všemi lidmi.“ Beránek je uprostřed mezi trůnem Božím a mezi zástupci světa a Církve. Za to. koupený za cenu Jeho krvavé Oběti: „I spatřil jsem uprostřed mezi trůnem a čtyřmi živočichy a mezi starci Beránka. v boji. Síla Jeho slabosti. Jemuž byla dána všecka moc na nebi i na zemi. maje sedm rohů a sedm očí. získal Bohu Otci nejvyšší Čest a Slávu a lidem spásu. bez kněze na znamení. aby tak bylo naznačeno. nýbrž viděl Ho: „Beránka. 6. jako symbol Ježíše Krista. který Církev vede na zemi proti branám pekelným. 85 . to jest zjízveného ranami. jako majetek. že je Prostředníkem mezi Bohem na nebi a mezi lidmi na zemi a to Prostředníkem jediným. Ježíš Kristus posílá archanděly. 5. to jest sedm duchů Božích poslaných na všecku zemi. Ježíš Kristus je předpověděný a vším člověčenstvem očekávaný výhonek z královského kořene Davidova. Tak je symbolicky naznačeno. Sedmička symbolisuje plnost. byl prorocky nazván „lvem“ hlavně vzhledem k Ježíši Kristu. 5. že byl usmrcen jako smírná Oběť. že jest Obětí i Obětníkem-Knězem. Roh je symbolem vladařské moci. Oko je symbolem vševědoucnosti. symbolicky řečeno: Ježíš Kristus jako člověk a zástupce člověčenstva stal se pro nás vítězným „lvem“. že Prostřednictví Jeho mezi Otcem a hříšným světem záleží právě v tom. ale také Jeho svrchované Královské právo na národy. nad jeho pyšnou zlobou. že i jako člověk a jako zástupce lidstva je zasvěcen do úradků a soudů Božích nad světem. A má čím potěšit: Juda.Zj. že byl „zabitý“ jako Smírná Oběť a že se i nyní na oltářích nepřestává podávat Otci „jako zabitý“. Beránek. Plnost všemohoucnosti a plnost vševědoucnosti v Ježíši Kristu Znamená Jeho Důstojnost jako Božského Krále. zvítězil lev z pokolení Judova. aby otevřel knihu i sedm pečetí jejích. jako člověk a jako zástupce člověčenstva svojí poslušnou a pokornou trpělivostí dal Bohu Otci nejdokonalejší zadostučinění za hříchy světa. svým Vítězstvím nad peklem. v ustavičné nekrvavé Oběti Mše svaté. syn patriarchy Jakoba. Jemuž stojí k službám archandělé se všemi anděly. má „sedm rohů“ a „sedm očí“. Sedm archandělů má na starosti duchovní záležitosti Království Ježíše Krista u lidí v Církvi Jeho. Jenž prorokován jest…! „Ale jeden ze starců mi řekl: Neplač. na zem. kořen Davidův. z nichž je zřejmo. že Ježíš Kristus. hle. Zj. aby vykonávali Jeho soudy. Stojí jako Obětní Beránek. který podle těla vzejde z jeho kmene. Ježíš Kristus svým Vykupitelským dílem. ale bez obětníka. že On sám se obětoval. A právě v této pokorné a trpělivé Oběti Božího Beránka. Stojí „jako zabitý“ mezi Božím Trůnem a mezi zástupci světa a Církve. Pána a Soudce. jako zabitého“. podstoupené z poslušné lásky k Otci a nezištné lásky k lidem je nejenom Jeho Sláva u Otce.“ Přísedící Božího Tribunálu má soucit s Janem a s celým člověčenstvem. an stojí jako zabitý.

mají v Beránkově Moci a Slávě důvod k radostné chvále a důvod k přímluvným prosbám plným důvěry. 7. ne aby se sám dověděl o budoucích soudech Božích nad lidmi. kteří drží v jedné ruce citeru a v druhé zlatou misku. žádné citery a žádné misky. že Mu Otec svěřil vládu nad národy. jak se jeví. současně na citeru hrát? Tyto a podobné otázky v celém Zjevení svatého Jana nepotřebují jiné odpovědi než připomínku: Co svatý Jan vidí. nechť se stane Vykonavatelem Soudů Božích v knize obsažených. symbolem přímluvných proseb jsou zlaté misky. neboť jsi byl zabit a vykoupil jsi krví svou pro Boha lidi z každého pokolení a jazyka a lidu i národa a učinil jsi je Bohu našemu královstvím a kněžími. Přestaly obětní dary. V kapitole šesté vystupuje Ježíš Kristus v jednom obraze jako Beránek a současně jako Bílý Jezdec. Symbolem chvály a díků jsou citery. V nebi nejsou žádní živočichové. ale také ti. ne v tom. 5. Symboly ve Zjevení (kromě sedmera listů) mají právo na existenci jenom v tom. 5.“ Nová píseň. Proto nová bohoslužebná píseň. plné věcí vonných — jsou to modlitby svatých-“ Živočichové. Ty On. 10. Pane. jenž seděl na trůně. protože nová bohoslužba. které zastupují — věřící na zemi — mají svá srdce učinit zladěnými „citerami“ Božími k ustavičné chvále Beránka Ježíše Krista a „zlatými miskami“ prostými kazu a nečistoty k důvěrným prosbám pro Jeho zásluhy. a zástupci Církve. Osoba Ježíše Krista může být současně a vedle sebe znázorněna kolikerým způsobem. když jsou podnožím Božího Trůnu. „A když vzal tu knihu. zná. nechť se stane Králem a Soudcem těch. Ale béře tuto knihu. nýbrž jenom symbolické obrazy v jeho mysli a představách. Přestala bohoslužba předobrazná a nastoupila jediná pravá a věčná bohoslužba. Nová bohoslužba a Království Beránkovo. Nejenom andělé a svatí. Kéž Beránek v odměnu za svoji Oběť vezme knihu a otevře pečeti její. protože jsou to jenom obrazy a ne skutečnost. jak mohou svatí. vzíti knihu a otevříti pečeti její. které neměly pro Boha žádnou cenu. a budou kralovati na zemi. aby odhalil její soudy nám a aby ukázal. byl dán Obětní Dar. „A zpívali píseň novou říkajíce: Hoden jsi. jako zástupci světa. Připomenutí! Jak mohli padnout živočichové a klanět se. Jako Otcův dekret o Své Královské Vládě nad národy. Zj. není skutečnost. který má pro Boha Otce cenu nekonečnou. co naznačují.“ Ježíš Kristus béře knihu soudů Božích z rukou Otcových. čtyři živočichové a dvacet čtyři starci padli před Beránkem. jsa spojen jednou podstatou s Otcem. jejímž obsahem je vroucí dík andělů i lidí jménem světa a Církve za Oběť Beránka Božího. za něž byl zabit a které vykoupil 86 . Symbolika je obrázkové písmo Ducha svatého. „I přišel (Beránek) a vzal knihu z pravice toho. jako Bůh. majíce každý citeru a misky zlaté. 9.Zj. Ježíš Kristus nikdy nebyl a nebude v nebi jako beránek se sedmi rohy a sedmi očima. Radost a dík země i nebe.

a ti volali hlasem velikým: Hoden jest Beránek. 14. Nejsvětější Srdce Ježíšovo! „I uviděl jsem a uslyšel hlas mnoha andělů kolem trůnu a živočichů a starců. všecky jsem uslyšel praviti: Tomu.“ 87 . jenž sedí na trůně.krví svou. jenž byl zabit. obětují spolu s knězem. „skrze něhož povstaly všecky věci a bez něhož nepovstalo nic z toho. 5. vyslovovali vroucí přání. i když nemá rozumu. nejvyšší Královské Cti a Chvály.“ Všecko tvorstvo na zemi. 13. Království Kristově. počet jejich byl tisíce tisíců. pronáší své rozumné a uvědomělé „Amen“ „tak jest“. Jehož Jméno je svaté. A čtyři živočichové pravili: „Amen“.“ Svatý Jan byl ve Zjevení svědkem slavné Adorace nebe Beránkoví. aby je učinil členy Svého Království. 5. nejvyšší Královské Moudrosti i Síly. aby dostal moc a bohatství a moudrost a čest a slávu i chválu. Miliony andělů se klaněly Beránkovi. Všecko pro Tebe. Jakoby napřed tušili. Patriarchové a apoštolé za celou Církev mají nejmocnější důvod k vroucímu a vděčnému klanění: „Velké věci učinil mi Mocný. aby je posvětil pro Boha Otce. co bude hlavním obsahem knihy. Svým členstvím v Církví. mají už zde na zemi podíl na Jeho Královské Slávě: „A budou kralovati na zemi. zástupcové přírody. tím. a Beránkoví chvála a čest i sláva a moc na věky věků. které jest na nebi i na zemi a pod zemí i na moří. že jest poslušno přírodních zákonů svého Tvůrce. A dvacet čtyři starci padli na svou tvář a klaněli se tomu. chválíme Tebe! „A veškeré tvorstvo. Bože. Andělé. jenž žije na věky věků. vykonává svoji adoraci Ježíši Kristu. svojí zbožnou účastí na Mši sv. ten. aby jim dal možnost podávat Otci zásluhy Své Oběti podobně jako to činí kněží. aby Beránkoví se dostalo nejvyšší Královské Moci a Slávy. co povstalo“.“ Zj. 12. 11. Zj. Věřící i když nemají kněžské moci. a co jest v nich.

A když otevřel pečeť pátou. 8. které měli. 1. an praví: Pojď [a viz]. I uviděl jsem. — MANIFEST BOHA OTCE O KRÁLOVSKÉ VLÁDĚ JEŽÍŠE KRISTA NAD NÁRODY. a vyšel vítězně. a místo zemřelých šlo s ním. červený. nesoudíš a nemstíš krve naší nad dobyvateli země? 11. bude vládnout nespravedlnost a z ní budou povstávat sociální a hospodářské krise — Čtvrtý soud Boží pod čtvrtou pečetí: Dokud bude svět odporovat Ježíši Kristu. jenž seděl na něm. I vyšel jiný kůň. až se naplní (co do počtu) spoluslužebníci a bratři jejich. svatý a opravdový. 13. jako oni. 12. A když otevřel pečeť čtvrtou. an praví: Mírka pšenice za denár a tři mírky ječmene za denár. Král králů — Soud Boží pod druhou pečetí: Dokud bude svět odporovat Ježíši Kristu. Ustanovení Boží pod první pečetí: Svět se všemi národy podrobí si vítězným bojem Ježíš Kristus. 6. A když otevřel pečeť druhou. když Beránek otevřel první ze sedmi pečetí. 6. I uviděl jsem. an praví jako hlasem hromovým: Pojď [a viz]. Králi pokoje a míru. aby zvítězil. uslyšel jsem hlas čtvrtého živočicha. I uviděl jsem. a byl mu dán meč veliký. I bylo jim dáno každému roucho bílé a řeklo se jim. měl váhy ve své ruce. a uslyšel jsem jednoho ze čtyř živočichů. svojí křížovou cestou — Šestý soud Boží pod šestou pečetí: aby bezbožný hmotařský svět byl přiveden k pokání. 10. kůň bílý. 7. A uslyšel jsem jako hlas uprostřed čtyř živočichů. a vínu a oleji neuškoď. an praví: Pojď [a viz]. a ten. jako strom fíkový shazuje padavky své. I zvolali hlasem velikým řkouce: Až dokud. bude život věčný ztrácet pod vládou násilné a hmotařské bezbožnosti — Ustanovení Boží pod pátou pečetí: Církev musí projít bojem. uslyšel jsem třetího živočicha. zemětřesení veliké nastalo. aby (ji) usmrtil mečem a hladem i smrtí a šelmami zemskými. a hle kůň černý. aby odňal pokoj se země. měl luk. aby odpočinuli ještě čas krátký. bude pokoj a mír ztrácet — Třetí soud Boží pod třetí pečetí: Dokud bude svět odporovat Ježíši Kristu. an praví: Pojď [a viz]. uslyšel jsem druhého živočicha. a hle. hle kůň plavý a jméno toho. uzřel jsem pod oltářem duše těch. Králi života věčného. a byla mu dána koruna. a ten. Zj. nechá ho Bůh projit těžkými duchovními i politickými bouřemi a otřesy. jenž seděl na něm. 9. a aby (lidé) zabíjeli se vespolek. A uviděl jsem. když otevřel pečeť šestou. I uviděl jsem. A když otevřel pečeť třetí. kteří mají býti usmrceni. a hle. 4. a hvězdy nebeské spadly na zemi. 2. Králi spravedlnosti. a byla mu dána moc nad čtvrtinou země. když se klátí větrem 88 . 5. Pane. bylo smrt. a tomu. jenž seděl na něm. bylo dáno.BERANEK OTEVÍRÁ ŠEST PEČETÍ „KNIHY“ USTANOVENÍ A SOUDŮ BOŽÍCH. slunce zčernalo jako šat žíněný a měsíc stal se celý jako krev. jenž seděl na něm. 3. kteří byli zabiti pro slovo Boží a pro svědectví.

kteří se pohybují a mění místo. Zj. Při otevření prvních čtyř pečetí vyjíždí pokaždé kůň určité barvy. 14. a na něm jezdec. Nebudou chtít přijat Ježíše Krista za Krále a Pána svého. aby nemohla vyplnit rozkaz svého Zakladatele. jenž sedí na trůně. příroda. Mat. že jeden ze čtyř živočichů při otevření volá svatého Jana: „Pojď a viz“. Symbolický doprovod Božského Zákonodárce. Hlas hromu je doprovodem. 17. znamenají. když se zjevuje Bůh a když mluví a dává svá přikázání. 1. já jsem s vámi po všecky dni až do konce světa“. Křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Význam tohoto symbolického obrazu je: svět. Jindy pravil: „A bude hlásáno toto evangelium o království (Božím) po celém okrsku zemském na svědectví všem národům. všecko tvorstvo Boží na zemi budou svědky soudů Božích nad národy. Tak tomu bylo na hoře Sinaji 2. který buď má nebo dostane určitou moc. V Evangeliu svatý Jan se zmiňuje. 19. — 20. co jsem vám přikázal. zazněl s nebe hlas: „Oslavil jsem je a ještě oslavím“. plněním všech Jeho přikázání. Moj. že zahřmělo. Národy budou Ježíši Kristu a Jeho Evangeliu odporovat.velikým. Proto Beranek — Ježíš Kristus bude otevírat pečetě soudů Božích nad jednotlivými národy a nad celým světem. První čtyři pečetě mají společné. Mat 28. podle toho jak se provinili proti Evangeliu. když Beránek otevřel první ze sedmi pečetí…“ Ve vidění sedmi pečetí líčí Duch svatý perem a slovy svatého Jana symbolickým způsobem nástup Evangelia Ježíše Krista mezi národy. a pravili k horám a skalám: Padněte na nás a ukryjte nás před tím. 6. Ježíš Kristus dal k němu rozkaz apoštolům před svým Nanebevstoupením: „Jděte tedy a učte všecky národy. 89 . Nebudou chtít se podrobit královské vládě Ježíše Krista vírou v Jeho Božství. protože si je koupil za svoji krev. a tehda (až potom) přijde konec“. že soudy Boží při rozlomení pečetí vyslovené budou se plnit na různých místech světa a v různých dobách. pravil. A ejhle. když jím pohrdali a proti Církvi. „I uviděl jsem. 19. Jan 12. 19. 14. 24. aby tento kraloval nad námi“. 15. a před hněvem Beránkovým. a kdo bude moci obstáti? * „Beránek“ jediný má právo na národy. když Ježíš Kristus před zástupem židů i některými pohany dovolával se svědectví a oslavy jména Otcova. A králové pozemští a velmoži a tisícníci i boháči a siláci a každý nevolník i svobodník ukryli se v jeskyních a ve skalách horských 16. Lid. a nebe uniklo jako kniha svinutá a každá hora i každý ostrov se pohnuly s místa svého. S národem židovským budou volat: „Nechceme. když Ji neposlouchali a Ji násilně a krvavě potlačovali. Pří otevření první pečeti volá jeden z živočichů jako representant světa hlasem hromovým na apoštola: „Pojď a viz“. A učte je zachovávati všecko. nadpřirozenou láskou k Bohu a k bližnímu. který tu stál a to slyšel. Co znamená hlas živočichů a symboly jezdců. 14. 16. Kůň a jezdec. Luk. 28. neboť přišel den ten veliký hněvu jejich.

kterým dal podíl na boji i na vítězství nad 90 . „Vyšel vítězně. je ústřední postavou Zjevení. až si podrobí všecky národy a bude pak uznávaným. Šťastný. Zjev. Jan 16. Ke konci knihy vidí apoštol nebe otevřené „a hle. 19. 6. Jezdci byla dána koruna. Bílá barva koně pomáhá naznačit královskou vznešenost jezdce. který přinesl a dává světu Evangelium pokoje a míru. A vojská nebeská jela za ním na bílých koních. bílé. Doprovází Ho spolubojovníci. kdo je jedním ze šípů slova Božího zasažen přímo do srdce. 16. Král a Pán. a kmeny kují marné plány? Scházejí se králové země. čisté… Na rouchu. co řekl Ježíš Kristus o sobě: „Dána jest mi všecka moc na nebi i na zemi. avšak důvěřujte. a jho jejich odvrhněme!“ Ježíš Kristus ujistil apoštoly: „Na světě budete míti soužení. Tento jezdec symbolisuje Ježíše Krista a jeho apoštoly. Pod první pečetí: Ustanovení Boží o vítězném boji a vládě Ježíše Krista nad národy. 11 — 16 Tu Ježíš Kristus již není sám. jméno jeho zove se Slovo Boží. ctěným a milovaným Králem všech národů.29. Brány pekelné marně budou překážet. Po dlouhém boji zvítězí nade všemi národy. Kromě toho je bílá barva odznakem pokoje a míru. V Církvi jde světem od národa k národu Ježíš Kristus. Tak je symbolický naznačeno. vládcové se umlouvají na Pána a jeho Pomazaného (Krista Krále): (volají) „Roztrhejme jejich pouta (přikázání Evangelia). Jděte tedy a učte všecky národy…“ Mat. Luk Ježíše Krista dostávají od Ducha svatého všichni katoličtí kazatelé. 33. Hlavní Osoba nejenom Zjevení. Jan 10. Hned v první hlavě nazval Ho svatý Jan „Vládcem králů pozemských“. Půjde od vítězství k vítězství. 2. Ježíš Kristus. má napsáno: Král nad králi a pán nad pány“. Slova Evangelia jsou jako šípy. Národy se bouřily a bouří. slove Věrný a Pravdivý a se spravedlností soudí a bojuje… a jest oděn v roucho krví zbarvené (na znamení. že se vrací z boje). spojených v jedné rodině Církve: „A bude jeden ovčinec a jeden Pastýř“. oblečena v jemné plátno. Šípy Božského Krále a Vítěze nosí a vypouštějí všichni kazatelé a misionáři. Kůň prvního jezdce je bílý a jezdec na něm ozdobený korunou a ozbrojený lukem. Zj. který hodně Duchem svatým požehnaných šípů vystřílí a mnohokrát zasáhne. jakoby již se stalo. je Pán a Král nebe i země. kůň bílý a ten. Králové používali bílých koní. proto svojí Mocí zvítězí nade všemi národy a podrobí je sladkému jhu svého Evangelia. ale celého Písma svatého. já jsem přemohl svět“. jak je prorocky naznačeno v žalmu 2. Blahoslavený kazatel. Prvního jezdce ohlašuje hlas hromu jako vyslance Božího. 28. který nese světu poselství a přikázání Boží. aby zvítězil“ Duch svatý symbolicky naznačuje: Ježíš Kristus. Vítěz nad národy.: „Proč se bouří národové. Vyšel vítězně v apoštolech. Evangelium lásky a spravedlnosti. a to na bedru svém. které se zabodávají do srdci lidských. 19. O svém vítězství mluví s naprostou Božskou jistotou v čase přítomném. Evangelium života věčného. jenž na něm sedí. Luk je symbolem Evangelia.

národy. 91 .

Počátek se už stal. a nemá moc sám od sebe. ale „bylo mu dáno. Zj. Národy se protiví Evangeliu pokoje a míru. Ale slova „byla mu dána koruna“ předpovídají s určitostí. Od 11. Zj. které si koupil za cenu své Krve. a byl mu dán meč veliký“. a aby lidé zabíjeli se vespolek. jakožto symbolu Jeho svrchovaného královského práva nade všemi národy. že také od vděčného lidstva dostane se mu jednou uznání za svrchovaného Krále všech národů. když okružním listem papeže Pia XI. prosince 1925 ozývá se světem: „Ať žije Kristus Král“. jako by se již stalo. po rozlomení druhé pečetě.Beránek otvírá prvních šest pečetí. Aby byl na světě pokoj a mír. aby odňal pokoj se země. „Quas primas“ byl ustanoven svátek Krista Krále a když tímto papežským listem byly vyzvány všecky národy. že Ježíši Kristu jako vtělenému Bohu a Spasiteli lidstva po dokonání Vykoupení dostalo se královské koruny od Boha Otce. sedí na koni červeném. je nezbytně nutno zachovávat přikázání Evangelia. 4 Soud Boží pod druhou pečetí: Dokud se národy protiví Králi pokoje. 6. která přesně 92 . 1. Druhý jezdec. „Byla mu dána koruna“ znamená. Blíží se Vítězství Krista Krále nad národy. — 17. 3. 6. budou ztrácet pokoj a mír. aby se v pokorné oddanosti sklonily před Jeho nejvyšší Královskou Mocí a Důstojností.

6.“ To. 25. bídou všeho druhu. co je v tomto obraze symbolicky znázorněno. 10. Protože národy budou Evangeliem pohrdat. ale má především příčinu v tom. Ježíš Kristus v Evangeliu klade jako podmínku spásy: lačné krmiti. Důsledek odporu národů proti Evangeliu a proti jeho přikázáním je ztráta Božího pokoje a míru. a nenabudou dříve pravého pokoje.určují poměr lidí k Bohu a k sobě navzájem. Budou ve všech dobách povstávat krise. A jako jsme tehdy napomenuli. Při otevření třetí pečetě vyjíždí jezdec na černém koni a má váhy ve své ruce. Ale národy raději voli bezbožnost a nenávist. nepoměr mezi cenami životních potřeb a hodnocením práce dělníkovy bude příčinou bídy a nespokojenosti. nebude mezi nimi spravedlnosti. vězně vysvobozovati. které mají být nositeli a vyznavači Evangelia už po dlouhá staletí. že nasadíme veškeru svoji sílu pro dosažení tohoto cíle…“ Až skončí odboj proti Božskému Králi pokoje. Pod třetí pečetí: Dokud se národy protiví Králi spravedlnosti a lásky. u příležitosti ustanovení svátku Krista Krále ze dne 11. nahé odívati. V encyklice papeže Pia XI. odepřely poslušnost Ježíši Kristu. Králi a Jeho přikázáním. Válka nepovstává nějakou slepou náhodou ze spleti politických okolností. a vínu a oleji neuškoď. Proto během staletí povstává tolik válek. zakazují hněv. Evangelium přikazuje spravedlnost: „Hoden jest dělník mzdy své. že přemíra neštěstí proto zachvátila okrsek zemsky že mnoho lidí vypudilo Ježíše Krista a jeho svatý zákon ze svého soukromého života. tak jsme také slíbili. 40. Po dlouhá tisíciletí rozrušují války lidstvo. Se vším důrazem jsme už dříve prohlásili. Krále pokoje. 5. že národy pohrdly Evangeliem pokoje a míru. mnohá slova zní jako výklad k tomuto místu Zjevení svatého Jana. žíznivé napájeti. Hlas uprostřed čtyř živočichů praví: „Mírka pšenice za denár a tři mírky ječmene za denár. dokud jednotlivci a státy odpuzují a zamítají království našeho Vykupitele. míru a blaha. budou prožívat těžké krise z nespravedlnosti a sobectví. Duch svatý slovy náměstka Kristova ohlašuje: Mír Kristův jen v říši Kristově. prosince 1925. že není nejmenší naděje na trvalý mír mezi národy na tak dlouho. Mnohem více je rozrušují v posledních dobách. přikazují odpuštění. Symbol sociální nespravedlnosti zaměstnavatelů k dělníkům. K zachovávání přikázání je potřebí lásky k Bohu a k bližnímu. je dalším důsledkem odporu národů proti Evangeliu a jeho přikázáním. 10. Proto národy hynou ve válkách. aby se mír Kristův hledal v království Kristově. protože takřka všecky národy. nedovolují křivdy. miliony lidí bude strádat nedostatkem a hladem. 93 . i ty. nebude lásky k bližnímu. Bohatí zaměstnavatelé budou nemilosrdní k dělníkům. 6. pokud se nepodrobí zákonu Evangelia Ježíše Krista. Mat. Zj. pohrdly Evangeliem.“ Mat. Papež praví: „Jasně jsme už dříve rozhlásili.

ať je to „liberalismus“ 19. a tím i spokojenosti a časného blaha. ošatil a zaopatřil rodinu.) Zj. probouzí tak současně ničím nepoutané sobectví. Tento soud Boží o ztrátě života věčného za bezbožnost. Náhražky za Evangelium naplňují svět třídní nenávistí a působí nejtěžší pohromy. bídy a podvýživy mnohých. co je naznačeno pod čtvrtou pečetí: pod násilím a útlakem jedněch. Národy místo aby uznaly příčinu těchto krisí a poddaly se vládě Ježíše Krista. vzájemnou nenávist a zášť. v Číně po zhoubných povodních — umírají mnozí hladem a podvýživou). co mu nejvíc chybí: spravedlnosti. století. ale i řádně zaopatřit i početnou svoji rodinu. „Místo 94 . 11. znázorňuje čtvrtý jezdec. materialistů-kapitalistů podněcují se revoluce a převraty materialistů-proletářů. aby bylo pro všecky lidi. ať je to „nacismus“. Tehdejší „mírka“ byla něco více než náš litr. (Celý svět zná americké házení pšenice a jiných produktů do moře. 6. zatím co ve velkých městech. Bezbožný materialismus je živnou půdou pro blud. Olej a víno jsou na východě velice důležité součásti denního pokrmu. Ale všecky tyto hospodářské systémy. Tím vším se ztrácí život věčný. dělníkům. že člověk je jenom pro tento svět. nemohou a nedovedou dáti světu. Ve vidění je to znázorněno slovy: „A (v řeckém „kai“ „a“) oleji a vínu neuškoď“. Pod čtvrtou pečetí: Dokud národy budou pohrdat Králem života věčného. že není nesmrtelné duše a života věčného. 8. Příčina takových sociálních a hospodářských krisí není jen v nedostatku životních potřeb a darů Božích na světě. to jest zavržení. nevěru a všeobecnou bezbožnost a zločinnost. chudobu. Neurodí-li se to nebo ono na jednom místě. aby z této nedostatečné mzdy vyživil. kterým se za jejich práci nedostává spravedlivé mzdy. 13. Jeho Církve a Jeho Evangelia s přikázáním: „… Milovati budeš bližního svého jako sebe samého“. 7. Těch Boží Prozřetelnost dává dostatek.Ve vidění je nepoměr mezi cenou životních potřeb a mezi mzdou dělníkovou zřetelně znázorněn obrazem: Jezdec drží váhy v ruce a hlas od representantů světa volá: „Mírka pšenice za denár a tři mírky ječmene za denár“. Když musil dělník dát celou denní mzdu za litr pšenice nebo za tři litry ječmene. Jana byl denní mzdou dělníkovou. aby mohli nejenom vyživit. které mají odstranit ze světa bídu. Šíříce mezi bohatými i chudými. a všecko. Ale nejedná se o „smrt“ tělesnou. vymýšlejí náhražky Evangelia a budují hospodářské systémy. ale jedině v nedostatku křesťanské spravedlnosti zaměstnavatelů k zaměstnancům. ve všech třídách a ve všech vrstvách hmotařský názor. prostými i vzdělanými. — 17. ať je to „socialismus s komunismem“. co z nich pochází. budou otroky satanových šelem a budou ztrácet život věčný. V občasné krajové neúrodě některého Božího daru není příčina světových krisí. ba právě naopak. A tak povstává to. „Smrt“ ve Zjevení symbolisuje pravidelně „druhou smrt“. Denár v době sv. aby se dětem postaral o budoucnost. nebylo možno. (Zj. Plavá — bledožlutá barva je barvou „smrti“. lásky k bližnímu. urodí se ve větší míře jinde.

„Hlad“ symbolisuje duchovní i hmotnou bídu pod jejich vládou. 11. že jej bez prozkoumání přijaly tak veliké davy dělnictva. ztrácejí život věčný. a starý pokušitel nepřestal sváděti lidstvo svými podvodnými sliby. Zj. Byli zabiti od židů i od pohanů i od špatných křesťanů. Čtvrtina země hyne duchovní i tělesnou bídou. Vidí v nebi symbolický „oltář“ podobný. co bylo v dřívějších pronásledováních podniknuto proti Církví. že upadnou v barbarství ještě horší než bylo to. Pod pátou pečetí: Církev před svým Vítězstvím musí projít cestou křížovou. 33. které měli“. aby splnili třebas aspoň nejdůležitější náboženské povinnosti ve dny sváteční… naopak. „Meč“ je symbolem násilí hmotařských režimů. nutno si uvědomili. Mučedníci byli hlasateli i vyznavači slova Božího. 10. bludaři i rozkolníci trýznili a vraždili miláčky Boží. Jsou 95 . kteří pro hlásání i vyznávání víry v Ježíše Krista obětovali své životy: „kteří byli zabiti pro slovo Boží a pro svědectví. Celé národy jsou v nebezpečí. naši předchůdcové otevřeně a výslovně obraceli pozornost světa na důsledky odkřesťanění lidské společnosti… Aby se vysvětlilo. A právě tito pronásledovatelé Církve vládnou ve všech stoletích světem. Svět neuznal příkaz Ježíše Krista: „Hledejte nejprve království Božího a spravedlnosti jeho a toto všecko bude vám přidáno“.) Protože národy zatvrzele odporují Evangeliu života věčného a hledají jiné cesty než je Ježíš Kristus. 13. 6. ve všem svém jednání „svědectví“ to jest znak dokonalé oddanosti k Ježíši Kristu. ve kterém se brodila největší část světa při příchodu Vykupitele… Hned od dob. „Šelmy zemské“ symbolisují různé směry násilného materialismu (Zj. v němž je nechala liberální (odkřesťaněná) hospodářská soustava. Mat.zemřelých“ znamená místo zavrženců — peklo. nezbývalo jim času. jak vidíval v chrámě jerusalemském. 6. která takřka všude buď již řádí nebo aspoň vážně hrozí vybuchnouti a svým rozsahem a svou divokostí překonává vše. praví na počátku encykliky o bezbožeckém komunismu: „Boj mezi dobrem a zlem zůstal na světě jako smutné dědictví prvotního hříchu. kdy vzdělané kruhy se pokoušely osvobodili lidskou kulturu od pout morálky a náboženství. 9. — 16. Z návodu pekla pohané i židé. Po otevření páté pečeti vidí svatý Jan něco jiného než ve čtyřech obrazech předešlých. jak se komunismu podařilo. spíše se ještě pořád dále účinně podporoval praktický odklon od náboženství“. Pod oltářem vidí shromážděné Boží mučedníky. 6. V chrámě se k patě oltáře vylévala krev obětních zvířat. Z dopuštění Božího je svět zatím pod vládou satana a jeho spojenců. Když se dělníkům ukládala práce i v neděli. 13. Papež Pius XI. Proto během staletí převrat stíhal převrat až po revoluci našich dnů. jejich katané byli jeho nepřáteli. protože tito „měli“ v celém svém životě. že to bylo již k tomu připraveno náboženským a mravním odpadem. Zj.

které „spadly na zemi. 96 . 11. Zj. v níž se čistí zlato. za niž se dostává v nebi krásného „bílého roucha“. Ve chvíli největších bouří a otřesů duchovních i politických bude se zdát. že Ježíš Kristus se úplně odvrátil od světa. takové víry a kvasy. že světlo Jeho Evangelia je blízké zhasnutí. To symbolisují „Hvězdy nebeské“. Hmotné statky tohoto světa „materia“ i panství a vláda patří jim. Zj. války a boje. Církev. To bude příprava na příchod Království Ježíše Krista. A Ježíš Kristus je nechává. Po zkouškách soudech a trestech Ježíše Krista nad národy. „Sluncem“ světa je Ježíš Kristus. Pane. I to je tam. 12. že ho vydal na pospas záhubě. odpadnou od Církve i někteří z církevních vrchností kněží i biskupové. jako oni“. 1. protože přijímá světlo od Slunce — Ježíše Krista. sociálních revolucích. Na světě nastane největší duchovní „zatemnění“. My na zemi také jsme nedočkaví. Mučednictví je Ježíši Kristu tak milé. kteří mají býti usmrceni. Všecka zloba pronásledování Církve bude dostatečně pomstěna jenom tím. v záplavách bludů a nevěry. 11. jež je symbolem svatosti. nesoudíš a nemstíš krve naši nad dobyvateli země?“ Zj. V náboženských převratech. Racionalismus a Modernismus jako duchovní vichr a bouře. tu milost. Ne zloba pekla. Krále života věčného. „I bylo jim dáno každému roucho bílé a řeklo se jim. že celý svět a všecky národy se podrobí Ježíši Kristu Králi: „I zvolali hlasem velikým řkouce: „Až dokud. že je vítězem. Všecko je v Božích plánech. 16. Ten „otřese“ zemí a přiměje národy oddané bezbožnosti k pokání. Pod šestou pečetí: Moc Boží otřese odbojnými národy a přiměje je k pokání.„dobyvateli země“. Krále spravedlnosti. svatý a opravdový. aby se peklo nechlubilo. Mučedníci prosí. že otřesou celou zemí. aby odpočinuli ještě čas krátký. vykoná se ještě jeden veliký a těžký soud nad celým světem. Zemětřesení v symbolickém smyslu znamená takové převraty. musí slaviti vítězství ještě než nastane poslední soud. Krále pokoje a míru. To bude při otevření šesté pečeti. jak dlouho mají trvat pronásledování a kolik má být mučedníků. 6. Svatost a Pravdomluvnost Boží to požadují. On tak rád rozdává tuto milost svým miláčkům. až se naplní co do počtu spoluslužebníci a bratři jejich. ale Láska Ježíše Krista. Svět jako velká pec. když se klátí větrem velikým“. aby po dlouhém panování bezbožných nastalo konečně na celém světě Království Ježíše Krista a Jeho Evangelia. jako strom fíkový shazuje padavky své. 6. Zj. 6. vylitá na celý svět. nebeské radosti a slávy. „Upokojte se milé nedočkavé duše. Ještě poslední mučedníci se připojí. bude zkrvácena krví mučedníků: „Slunce zčernalo jako šat žíněný a měsíc stal se jako krev“. symbolisovaná měsícem.

neboť přišel den ten veliký hněvu jejich. Babylonská věž pyšného materialismu a bezbožnosti se rozpadne. „Hory“ symbolisují vlády států. který za všecky lidi trpěl a umřel. 97 . Násilí. a před hněvem Beránkovým. 17. Tam je znova připomenut „den veliký Boha všemohoucího“. aby se zachránili před zkázou. Vichr nevěry bude tak mocný. a kdo bude moci obstáti?“ Když hněv Boží takto otřese celým světem. 16. K horám a skalám budou volat v kajícném uznání svých zločinů: „Hory padněte na nás a ukryjte nás před tím. bude tak veliké.Zj. Zj. Bohatí i mocní tohoto světa. zrovna tak jako zotročení dělníci budou hledat úkryty. uznají konečně národy. co je zde při šesté pečeti naznačeno jen všeobecně o „velkém dni hněvu Božího“. že útěcha z víry v nebe a ve věčnou odplatu bude takřka svinutá jako se kdysi knihy svinovaly. 6. 14. Odbojné lidstvo na svých cestách od Boha opuštěné. že Spravedlnost Boží to všecko dopustila jako zasloužený trest za odboj proti jedinému pravému Králi národů. Zj. „Ostrov“ znamená symbolický na mapě ohraničený stát. jenž sedí na trůně (Bohem Otcem). je v detailech vylíčeno v šestnácté kapitole Zjevení. Válečné události ve víru světových válek budou trhat hranice států a národů. 14. 15. který národy přivede k pokání a připraví svět pro Království Ježíše Krista. které se bude páchat v této době vření a očistných trestů Božích. Světské vlády budou sesazovány a odstraňovány. 16. 6. (Beránek) Všecko. že plamen víry se bude musit ze všech sil chránit před uhasnutím.

jimž bylo dáno škodili zemi a moři. nastane doba pokoje a vítězství Církve. budou požívati věčného blaha bez jakéhokoliv zármutku — Když na zemi vyprší doba Božích soudů. jehož spočítati nikdo nemohl. aby nevály na zem ani na moře ani na který strom. kteří přišli z velikého soužení a vyprali roucha svá a zbílili je v krvi Beránkově. 17. I uslyšel jsem počet znamenaných. — 8. jenž sedí na trůně. aby pečoval o poznamenané znamením spásy v Církvi katolické — Církev je symbolisována dvanácti kmeny israelskými — V počtu vyvolených nejsou uvedeny kmeny Efraim a Dan. ani stojí na čtyřech úhlech země a drží čtyři větry zemské. nebudou již trpěti žádného nedostatku. 13. an vystupuje od východu slunce maje pečeť Boha živého. Zj. moudrost. z pokolení Manassesova dvanáct tisíc. z pokolení Benjaminova dvanáct tisíc znamenaných. 3. sláva. a Beránkovi“. 6. 11. kteří jsou oblečeni v roucha bílá?“ 14. amen“. 4. dík a čest i moc a síla Bohu našemu na věky věků. 9. řka: Neškoďte zemi ani moři. ani stojí před trůnem a před Beránkem oděni v roucha bílá a mají palmy v rukou svých. 2. jenž sedí na trůně.“ I řekl mi: „To jsou ti. a nebude bíti na ně slunce aniž jaké horko. z pokolení Josefova dvanáct tisíc. z pokolení Simeonova dvanáct tisíc. i padli před trůnem na své tváře a klaněli se Bohu 12. a ten zvolal hlasem velikým ke čtyřem andělům. 16. Potom jsem uviděl čtyři anděly. ty to víš. 15. Potom jsem uviděl zástup veliký. z pokolení Gadova dvanáct tisíc. žádných útrap. Nebudou již lačněti ani žízněti. 10. dokud nepoznamenáme služebníků Boha našeho na čelech jejich. že trpěli pro Něho soužení na zemi. — TICHO V NEBI PŘI OTEVŘENÍ SEDMÉ PEČETI. a volali hlasem velikým řkouce: „Spása Bohu našemu. z pokolení Rubenova dvanáct tisíc. z pokolení Aserova dvanáct tisíc. bude přebývati nad nimi. které odpadly od vyvoleného národa k modloslužbě — Během dlouhé doby zkoušek a soudů Božích nad světem shromažďují se u Trůnu Božího vyvolené duše ze všech národů — Zbílili roucha svá v Krvi Beránkově — Za to. který jest 98 . řkouce: „Amen.OCHRANA SPRAVEDLIVÝCH NA ZEMI VČAS ZKOUŠEK A SOUDŮ BOZÍCH A BUDOUCÍ OSLAVA JEJICH V NEBI. z pokolení Isacharova dvanáct tisíc. 1. 1. z pokolení Neftalimova dvanáct tisíc. neboť Beránek. A všichni andělé stáli kolem trůnu a starců a čtyř živočichů. z pokolení Zabulonova dvanáct tisíc. sto čtyřicet čtyři tisíce znamenaných. A uviděl jsem jiného anděla. 8. a ten. I promluvil jeden ze starců a řekl ke mně: „Kdo jsou a odkud přišli tito. ze všech národů a pokolení a kmenů i jazyků. z pokolení Judova dvanáct tisíc znamenaných. ani stromům. 7. A řekl jsem jemu: „Pane můj. chvála. 7. ze všeho pokolení synů Israelových: 5. Soudy Boží pod šesterou pečetí neporuší rovnováhu světa — Archanděl Michael je ustanoven a poslán od Ježíše Krista. Proto jsou před trůnem Božím a slouží mu dnem i nocí v chrámě jeho. z pokolení Leviova dvanáct tisíc.

zetru moc království národů. 21. Ještě mnoho a mnoho duší má být poznamenáno znamením spásy. Větry symbolisují velké převraty v přírodě. Takové převraty nejsou míněny při otevření šesté pečeti. nastalo v nebi ticho as půl hodiny. ustanovený od té doby. zadržují zkázonosné síly. řka: Neškoďte zemi ani moři. podvrátím vozy. věrní křesťané budou vždy a všude pod Boží ochranou. Kdyby celý svět se ocitl v troskách. Pod šestou pečetí není Eschatologie. 7. jako národ israelský byl při východu z Egypta. aby „nevály na zem. 1. V době. — nedovoluje aby katastrofy přírodní staly se zaslouženým trestem hříšnému světu. služebníče můj. za Jejího ochránce. Svatý Jan viděl ve vidění čtyři anděly. až svět se skloní k pokání po pohromách šesté pečeti a až satan mocí Archandělovou bude 99 . bude je pásti a dovede je ku prameni vod živých. co řekl Hospodin Zorobabelovi u proroka Aggea: „Já otřesu nebem i zemí. nebo tebe jsem vyvolil…“ Agg. ale je to obraz symbolický. 1. Zj.“ 8. dokud nepoznamenáme služebníků Boha našeho na čelech jejich. jimž bylo dáno škoditi zemi a moři. že andělé. Duch svatý to připomíná jiným obrazem. 2. 3. a Bůh setře všelikou slzu s očí jejich. ani na moře ani na který strom“. „A uviděl jsem jiného anděla. „Země“ symbolisuje lidi pozemský a pohansky smýšlející. jako Noe byl při potopě světa. měsíce a hvězd.“ Archanděl Michael. A když otevřel pečeť sedmou. nebude rovnováha přírodních zákonů ve světě porušena. Církev není ještě celá. A právě mezi nimi bude Církev působit. Je zde sice přírodní obraz slunce. a ten zvolal hlasem velikým ke čtyřem andělům.uprostřed trůnu. Pane Ježíši? Soud pod šestou pečetí je snad už poslední soud? Jak obstojíme v tak těžkých zkouškách? Nezapomeneš na nás v těch bouřích a vírech?“ Kapitola sedmá je odpovědí na tyto otázky. kteří mají na starosti síly přírodní. ani stromům. Věrným vyznavačům Ježíše Krista. kníže andělů. které by rozvrátily svět. o které platí soud pod šestou pečetí. 2. kteří na nich jedou: … V ten den vezmu tebe. Hrozivý obsah šesté pečeti vyvolává i u spravedlivých otázku: „Co bude s námi. Zj. i ty. * Tažme se také! Obsah sedmé kapitoly patří ještě k šesté pečeti. A podvrátím trůn království mnohých. 7. co duchovní slunce světa Ježíš Kristus vyšlo a zazářilo světu prostřednictvím Církve. an vystupuje od východu slunce maje pečeť Boha živého. Krále platí. kteří ještě nepoznali a nepřijali Evangelium a nestali se členy Království Kristova. a učiním z tebe takořka pečetní prsten. jaké jednou nastanou před ukončením světa. Až bude Evangelium hlásáno všem národům. ani stoji na čtyřech stranách světa a drží čtyři větry zemské.

Násobek „dvanáctkrát dvanáct“. 16. symbolicky vyjadřuje číslo dvanáct. Zlí duchové. 16. proto dvanáct apoštolů. 4. „Dříve musí evangelium býti hlásáno mezi všemi národy. Číslo „dvanáct“ vznikne. 7. dítka Božího a dědice statků nebeských. až 8. spasen bude…“ Mar.) „Moře“ symbolisuje národy. 100 .“ Jan 3. 2. Láska Boží. Číslo „dvanáct“ (a jeho násobky) je v symbolice čísel ve Zjevení vyhraženo pro označení Církve. nýbrž měl život věčný. Znamení svatého kříže. Zj. když „tři“ se násobí „čtyřmi“. Proto bylo dvanáct patriarchů. budou se ochotně podrobovat Královské Vládě Ježíše Krista. Pak znamenají: přírodní svět i jeho obyvatele. jenž v něho věří. symbolisovaní „stromy“. která vtiskuje na křtu svatém nezrušitelné znamení křesťana. „… dokud nepoznamenáme služebníků Boha našeho na čelech jejich. Dvanáct patriarchů zastupuje Starý Zákon a dvanáct apoštolů Zákon Novy. Číselný symbol Církve. 13. „dvanáctky“ ještě vystupňována. číslo „čtyři“ symbolisuje svět (čtyři světové strany). jako největší škůdcové člověka. jak Ježíš Kristus řekl Nikodémovi: „… Tak Bůh miloval svět. Znamením spásy je milost křtu svatého. 3. V našem psaní násobku křížkem je symbolika. moře. 20. 10. Znamení spásy. projevená zvláště Smírnou Obětí na Kříži. prchají před znamením svatého kříže a před každým. ani stromům“ „Země. Církev je Věčným Výsledkem spojení Boha se světem. To je překrásná symbolika „dvanáctky“ a jejích násobků. 16. Jemu se budou ochotně poddávat vladaři národů. Archanděl Michael je strážcem „pečeti“ milosti Boží. že Syna svého jednorozeného dal. to v dalším také uviděl. neškoďte zemi. Spojením obou čísel vychází číslo „dvanáct“. aby nikdo. Nyní otevrou brány Evangeliu. učiněné nad křesťanem ponejprv při křtu svatém a opětované potom nesčíslněkrát s živou vírou v Ježíše Krista je znamením vyvolených. to jest „sto čtyřiačtyřicet tisíc“ symbolisuje plnost Církve oslavené. věrně opatrovaná a zachovávaná podle křestního slibu. které Církev pojme. Číslo „tři“ symbolisuje Nejsvětější Trojici. Andělé poddáni Archandělu Michaelovi stávají se strážci duší poznamenaných křtem svatým. stromy“ mají na tomto místě zvláštní postavení. — 8. které byly doposud z dopuštění Božího sváděny a tříbeny satanem. spojila Boha s lidmi v Církvi. slyšel.“ Mar. Tuto základní pravdu Radostné Zvěsti — Evangelia. Tím je symbolisována nejdůležitější událost světových dějin: Bůh se spojil se světem Vtělením a Vykoupením a z tohoto spojení povstala Církev. nezahynul. To co apoštol ve verši 4. „Dvanáct kmenů“ národa vyvoleného symbolisuje plnost národů světa. kdo se ním znamená. Věrným křesťanům splní se přislíbení Ježíše Krista: „Kdo uvěří a pokřtěn bude. Nutno je brát v symbolickém i vlastním významu.svázán na tisíc let (Zj. ani moři.

„A volali hlasem velikým řkouce: „Spása Bohu našemu.…“ Na Trůně je Bůh Otec. kolik jich bude na konci světa. co sami ke chvále Boží zpívají.“ Jsou vítězi nad peklem a jeho nástroji tělem a světem. a Beránkovi. aby se obětoval jako Beránek za spásu lidí. co svatí prozpěvovali. Aby snad ti. odměna je v nebi. kteří byli ze židovství nechápali špatně symbolismus dvanácti kmenů. Prostředky jsou na zemi. 7. 14. radost a slávu vyvolených: Stojí před Trůnem a před Beránkem. Byl by se rád otázal. kteří jsou oblečeni v roucha bílá?“ Apoštol nabývá odvahy a pokorně praví: 101 . která v Beránkovi dosáhla vítězství nejslabšími prostředky: největším Ponížením. Krátkými. Pohled do slávy nebes.“ Andělé pronášejí dvoje „Amen“. ovšem symbolický.Zj. Zj. připomíná svatý Jan. všecky kmeny a všecky jazyky. Beránek Ježíš Kristus sdílí s Otcem jeden Trůn. druhým „Amen“ dávají důraz na to. Ježíše Krista. že zásluhou Beránka. Jsou blízko svému Bohu a Spasiteli. chvála. Jeden z patriarchů vyslovil otázku. opuštěné od tolika padlých andělů: „Amen. jehož spočítati nikdo nemohl. ze všech národů a pokolení a kmenů a jazyků.“ Rouchem svatých je krása a sláva. „A mají palmy v rukou svých. 7. Tím je naznačena Jednota Božské podstaty. Její nevýslovné „Oeconomii salutis“. Čtverý název skupin lidí symbolický ukazuje na svět: „Potom jsem uviděl zástup veliký. 9. netroufá si otázat se: „Kdo jsou to?“ Zj. jenž sedí na trůně. 12. Věčná oslava Božího Díla Spásy od svatých i od andělů. jsou s Ním co nejúžeji spojeni a nikdy od Něho nebudou odděleni. amen. Není divu. Andělé se střídají ve zpěvu se svatými a vyjadřují rovněž svoji radost. že dal Syna svého. ale výstižnými slovy líčí svatý Jan. všecka pokolení. v němž vyslovují vroucí dík Bohu Otci. dík a čest i moc a síla Bohu našemu na věky věků. naplnilo se znova nebe. 7.“ Svatí zpívají vděčně „hlasem velikým“ své „Tě Boha chválíme“. že ve shromáždění vyvolených byli zastoupeni všichni národové. vděčnou a uctivou Adorací nekonečné Moci a Síly Boží. „Jsou oděni v roucha bílá. Úžas nad shromážděním národů. moudrost. Zpěv andělů je oslavnou. sláva. Svatý Jan viděl ve Zjevení pohromadě všecky vyvolené. 13. 11. V tom je největší blaho vyvolených. nejhořčím Utrpením a nejpotupnější Smrtí. Jedním potvrzují správnost toho. ani stojí před trůnem a před Beránkem oděni v roucha bílá a mají palmy v rukou svých. Jejich zpěv je chválou a klaněním Moudrosti Boží. že nad tímto nesmírným množstvím a nad nesmírnou krásou a slávou jejich užasl. Jako když se ocitne někdo ve vznešené společnosti. Zásluha „spásy“ patří Otci i Synu i Duchu svatému. 10. ale neměl té smělosti. kterou měl Jan na jazyku: „Kdo jsou a odkud přišli tito.

Krále. Beránek. který jest uprostřed trůnu. co Bůh připravil těm. Proto už nebude třeba trestů Božích. světa a ďábla. 102 . „Vyprání roucha“ je symbolem odpuštění hříchů ve svátosti křtu a pokání. Mat. Ty duše. 17. ani touha sytosti nebudou na závadu“. že mohli konat službu ve svatyni. které si jinak musí duše vytrpět v očistci. V nebi u Trůnu Božího budou svatí Boží na věky konati službu jako kněží. Ježíš Kristus. 15.“ Těmi slovy prosí za poučení. Šest soudů Božích nad národy odpírajícími Evangeliu Ježíše Krista. tak se bude Bůh všem vyvoleným nejvýš dokonalým způsobem jeviti ve Stánku nebes. napájeti“ svým Božským životem a blahem. Bude je „pásti. Ježíš Kristus to přislíbil: „Blahoslaveni jste. To bylo na světě „břímě dne a horka“. budou na věky obětovali Bohu Otci zásluhy Oběti Beránkovy. jak je sám v sobě ve Třech Osobách. „Soužení“ na zemi. neboť „Beránek. docílí. Sedmá pečeť bez soudu Božího. Poučení se mu dostává: „To jsou ti. 16. to znamená: z velikého utrpení pro víru v Ježíše Krista. 2. bude přebývati nad nimi“. Ve Sterém Zákoně ráno i večer přinášeli kněží příslušné oběti. zvláště v čas pronásledování. a Bůh setře všelikou slzu s očí jejich“. Nehledě k nedostatkům těla. poznání a milování Tvůrce. kteří pro Něho trpěli a se obětovali na zemi. taková sladkost. „A ten. jenž sedí na trůně. Budou Ho viděti. když pro mne budou vás tupiti a pronásledovati a mluviti všecko zlé proti vám lhouce. „Ani na srdce lidské nevstoupilo. kteří přišli z velikého soužení“. „Nebudou již lačněti ani žízniti.„Pane můj. Tresty Boží. to jest. jsou v okamžiku smrti zbaveny všech nedoplatků a vchází do radosti nebeské. 7. a nebude biti na ně slunce aniž jaké horko“. učiniti dokonale šťastnými. Obrazy jsou vzaty ze života na pouští. 1. ty to víš. přestanou. Nejenom tělo. 7. Svatý Anselm píše o radosti vyvolených: „Co převyšuje všecky ostatní slasti svatých v nebi. Životy na zemi je poutí po poušti. „A když otevřel pečeť sedmou. radujte se a plesejte. Zj. nikdy nepocítí žádného zármutku. že ani sytost touze. ale také duše byla pronásledována pokušeními těla. je patření. A byli šťastni. 11. Z toho povstane taková vroucnost. bude je pásti a dovede je ku prameni vod živých. že se svět poddá Jeho Vládě. Zj. Jako nad Božím Stánkem ve Starém Zákoně se oblakem jevila přítomnost Boží. To navždy přestane. sdílí Trůn Slávy s Otcem a bude tedy moci své věrné. odstranilo nedoplatky časných trestů. duše žíznila po patření na Boha a po věčném Jeho požívání. Budou Ho chváliti ve všech Jeho Tvorech. neboť odplata vaše hojná jest v nebesích“. „A zbílili je v krvi Beránkově“ znamená: dodali mu nejvyšší krásy ve svatém přijímání Těla a Krve Ježíše Krista. které v různých podobách stíhaly národy světa. To je symbolicky naznačeno „tichem“ při otevření sedmé pečeti. které na zemi trpěly pro Ježíše Krista. 5. Kor. nastalo v nebi ticho as půl hodiny“. kteří ho milují“. 9.

Šest velikých očistných zkoušek. 5. i byla udeřena třetina slunce a třetina měsíce a třetina hvězd. a bylo jim dáno sedm trub. bylo vrženo do moře. 1. A bylo jim dáno. které žilo v moři. kteří mají troubiti“. A jiný anděl přišel a postavil se k oltáři s kadidelnicí zlatou. 4. a třetina moře obrátila se v krev. Zjev. leč toliko lidem. 4. 9. měsíce a hvězd — Hvězda padá s nebe a otevírá jícen propasti — Při šestém zatroubení uvolněni čtyři andělé k veliké trestné pohromě.3. A uviděl a uslyšel jsem jednoho orla. kteří stojí před Bohem. a bylo (to) vrženo na zem. ohněm planoucí. a bylo mu dáno mnoho vonidel. 6. a padla na třetinu řek a na prameny vod. a třetina lodí vzala zkázu. i bylo trápení jejich jako trápení od štíra. aby neškodily trávě zemské ani žádné zeleni ani žádnému stromu. a uviděl jsem hvězdu. která spadla s nebe na zem. 21. Trestné období bude trvat třista devadesát jeden den (symbolický). 7. 3. A z kouře vyšly na zem kobylky a těm byla dána moc. a budou si přáti umříti. i zemřela třetina tvorstva. I vystoupil dým vonidel k modlitbám věřících z ruky andělovy před Boha. A jméno hvězdy té zní Pelyněk. a té byl dán klíč od jícnu propasti. 2 — 9. A zatroubil čtvrtý anděl. když uštkne člověka. an letí uprostřed nebe a praví hlasem velikým: „Běda. a tu vystoupil kouř z jícnu jako kouř peci veliké. I stala se třetina vod pelyňkem. 2. i spadla s nebe hvězda veliká hoříc jako pochodeň. a všecka tráva zelená shořela. 11. I zatroubil druhý anděl a (něco) jako hora veliká. běda obyvatelům země pro ostatní zvuky trouby tří andělů. kteří měli sedm trub. připravilo se. 6. a zatmělo se slunce i ovzduší dýmem jícnovým. 8. A těch sedm andělů. a třetina země shořela. 13. A v těch dnech lidé budou hledati smrtí a nenaleznou jí. A zatroubil třetí anděl. aby třetina jich se zatměla a třetina dne nesvítila a podobně i noci. aby je dal k modlitbám všech věřících na oltář zlatý. neboť zhořkly. 9. nýbrž aby je trápily po pět měsíců. aby jich nezabíjely. a mnoho lidí zemřelo od vod. I zatroubil anděl pátý. aby zatroubili. který jest před trůnem Božím. a nastalo krupobití a oheň smíšený s krví. I otevřela jícen propasti. Sedm archandělů s polnicemi Božími — Modlitby věřících. přímluvy andělů a svatých na oltáři — Modlitby za zachování a očistění Církve na zemi jsou vyslyšeny — Očistný oheň Božích zkoušek — Krupobití na Boží úrodu — Sopečná hora mezi národy — Padlá hvězda proměňuje prameny v hořkost — Zatmění slunce. 2. kteří nemají znamení Božího na svém čele. A tu anděl vzal kadidelnici a naplniv ji ohněm s oltáře svrhl (jej) na zem. VIDĚNÍ SEDMI ANDĚLŮ SE SEDMI TROUBAMI. 10. a třetina stromů shořela. ale smrt uteče od nich. 12. 103 . 8. běda. 3. a bylo jim řečeno. i nastalo hřímání a hromobití a blýskání a zemětřesení veliké. 5. I uviděl jsem těch sedm andělů. I zatroubil anděl první. jak ji mají štírové zemští.

a neučinili pokání ze svých vražd ani ze svých čárů ani ze smilství svého ani ze svých krádeží. kteří jsou přivázáni při veliké řece Eufratu“. a měly pancíře jako pancíře železné. aby kraloval nad nimi. A takto jsem uviděl koně u vidění a ty. Dokud národy budou Jemu odporovat a nebudou chtít. a v ocasech jejich byla moc jejich škoditi lidem po pět měsíců. jemuž jméno bylo po hebrejsko Abaddon. též žihadla. a uslyšel jsem jeden hlas ze čtyř rohů oltáře zlatého. an praví andělu šestému. Bída jedna pominula. které vycházely z úst jejich. a měly žíně jako vlasy ženské. 19. aby usmrtili třetinu lidí. aby jednou ve slávě nebeské tvořili ohromné a důstojné shromáždění ze všech národů před Trůnem Nejsvětější Trojice. aby se neklaněli duchům zlým a modlám zlatým a stříbrným a měděným a kamenným a dřevěným. ohněm a kouřem a sírou. a těmi škodí. jenž měl troubu: „Odvaž ty čtyři anděly. A co do podoby kobylky ty podobaly se koním připraveným k válce. budou ztrácet život věčný pod vládou satanovou. nebudou mít spravedlnosti a lásky. Do té doby ještě mnoho obyvatel země musí být poznamenáno znamením křtu svatého. Ve „vidění sedmi pečetí“ ukázal Duch svatý svatému Janovi ustanovení Boha Otce o Královské Vládě Ježíše Krista: Ježíš Kristus jest ustanoven nad národy jako Král pokoje a míru. 11. který jest před Bohem. uslyšel jsem počet jejích. 10. 15. 18. 17. 16. A měly ocasy podobné štírům. I byli odvázáni ti čtyři andělé. 8. a hlavy koňů byly jako lví. 20. a na hlavách jejich byly jako koruny podobné zlatu a obličeje jejich jako obličeje lidské. a z úst jejich vycházel oheň a kouř a síra.7. 14. 9. po řecku Apollyon. 12. Těmito třemi ranami byla zabita třetina lidí. 13. Neboť moc koní jest v jejich ústech a v jejich ocasech. které nemohou ani viděti ani slyšeti ani choditi. kteří nebyli zabiti těmito ranami. a hle. Králem nad sebou měly anděla propasti. a zuby jejich byly jako lví. budou ztrácet pokoj a mír ve válkách a rozbrojích. ještě dvě bídy přijdou potom. Veliké pohromy pod šestou pečetí nejsou eschatologické. * Souhrn šesté a sedmé kapitoly. Protějškem tohoto slavného Manifestu Boha Otce ve Zjevení je ve Starém Zákoně žalm 2. 104 . jejich ocasy jsou totiž podobny hadům majíce hlavy. Moc Boží otřese konečně světem tak. a šramot křídel jejich byl jako šramot vozů s mnoha koňmi běžícími do války. Král života věčného. Král spravedlnosti a lásky. Království Ježíše Krista — Církev půjde za svým Králem cestou křížovou. I zatroubil anděl šestý. kteří na nich seděli: měli pancíře ohnivé a hyacintové a žluté jako síra. 21. „Musí kralovat!“ Kapitola šestá a sedmá jsou Manifestem Boha Otce k národům všech věků: Ježíš Kristus musí kralovat. A počet vojsk jízdných byl dvě stě milionů. neučinili pokání ze skutků rukou svých. Ale ostatní lidé. Pohromy z uvolnění přírodních zákonů nastanou až na konci světa. kteří byli připraveni na hodinu a den a měsíc a rok. že bude činit pokání.

ovšem v rouše symbolickém. aby se okamžitě chopili zbraní a postavili na své místo a tam. Někdy vede útok zvenčí. v níž nejsou ještě obsaženy určité dějinné události. Pomocí zrádných důstojníků a generálů. má na starosti záležitosti Církve. Až čtenář výkladu Zjevení svatého Jana projde dalšími proroctvími této knihy a bude mít přehled po celé mosaice velikého obrazu církevních dějin. nýbrž ve formě Božího Manifestu o Královské Vládě Ježíše Krista jsou naznačeny jenom všeobecně soudy Boží nad odbojníky. a bylo jim dáno sedm trub“. najde v soudech Božích naznačených pod šestou pečetí doplněk ke konkrétním událostem. socialismu. Polnice je upozorňuje. jiní odložili zbraň a zabývali se něčím jiným. očí a pýchy života. je částí prorocké ouvertoury. na němž se zřítí babylonská věž materialismu. naznačeným zvláště v 16. zastrašováni od vyznávání víry. židovského národa. Zj. Používá pohanských národů. snad i spali. Šest těžkých zkoušek v církevních dějinách. co pod šestou pečetí je naznačeno jako vrchol odboje. ale i jako zlomení odboje proti Ježíši Kristu. Kdo je liknavý a nedbalý. musí se vojáci vzchopit a připravit na odražení a porážku útočícího nepřítele. Národy svedené a podmaněné satanovou náhražkou Evangelia. olupováni o majetek. jako „rohy“ a jako „oči“ Beránka. připravuje satan útoky uvnitř. jimiž se pokouší Církev Ježíše Krista zahubit. Sedm archandělů. Satan chce. pronásledování naplňuje nebe svatými a na zemi působí rozkvět Církve. kteří se dali zlákat na satanovo vnadidlo žádostí těla. lehko se stane kořistí nepřítele. kteří stojí před Bohem. Věřící jsou pronásledováni. Co je pod šestou pečetí. 2. Byli dříve symbolisováni jako „lampy“. To znamená: archandělé jsou nejvyššími správci duchovních záležitostí Církve (lampy). aby vyčkávali rozkazů velitelů. kdo není poslušný rozkazů. Jak zazní polnice.Konec kapitoly šesté a konec kapitoly šestnácté se doplňují. činí satan podkopy v samém Táboře Církve Kristovy. Tam se ukazuje v nádherném symbolickém obraze výsledek odboje národů proti Královské Vládě Ježíše Krista. bludy. materialistickou vědou. Satan má svůj tábor a své vojáky. Církev na zemi je Táborem vojáků Kristových. Těmi se snaží ochromit a udusit duchovní život z 105 . utkávají se na světovém bojišti. Někteří odpočívali. vražděni. rozděleného ve tři směry: (my je známe) liberalismu. Čas od času podniká své veliké útoky. hlavě ve „Vidění sedmi misek“ hněvu Božího. To je to. Zkoušky jsou útoky bran pekelných na Církev. nacismu. Když se mu to nedaří a když právě naopak. Apoštol vidí před sebou jako na jevišti: „I uviděl jsem těch sedm andělů. mučeni. V kapitole osmé a v kapitole deváté ukazuje Duch svatý určité události z Církevních dějin. jsou z andělů nejvyššími vykonavateli Všemohoucnosti (rohy) a Vševědoucnosti — Prozřetelnosti (oči) Boží. používá násilných vladařů a vlád Církvi nepřátelských a jimi vede útok na Církev. Králi. Vyvolává rozkol. 8. biskupů a kněží. Trub — polnic užívá se v boji k ohlašování útoků nepřítele. aby zapřeli a zradili Ježíše Krista a přešli do jeho tábora. o nichž už dříve byla zmínka.

Zj. 8. a hlasy mohutné ozvaly se v nebi řkouce: Království tohoto světa dostalo se Hospodinu našemu a Pomazanému jeho. zdokonaloval. Šestá zkouška.“ Zj. aby je úplně se světa odstranil a postavil království své. Strašlivé ovoce satanovy vlády ukáže lidstvu. které kdysi náležely do Tábora Církve Kristovy. poslední zatroubení archanděla bude mít docela zvláštní význam. bude sdílet Královskou Moc a Vládu Ježíše Krista nade všemi národy. kdy Ježíš Kristus a Jeho Církev ujmou vládu nad národy. zvláště Evropě. — Zj. čistil a zásluhy Její pro nebe rozmnožoval a zároveň aby ukázal Její nepřemožitelnou sílu jako Díla Božího. která v odměnu za své těžké a statečné boje s branami pekelnými. zatouží po Vládě Ježíše Krista.nadpřirozené víry a lásky k Ježíši Kristu. 16. zpronevěřilé bludem lutheranismu. A tehdy budeme slyšet archanděly troubit na polnice. 11. srazí satana do propasti pekelné a uzavře na tisíc let. Symbol vzatý z chrámu jerusalemského. 11. naznačuje kapitola desátá. — 18. k hmotařství a bezbožnosti. 15. dané jim od Ježíše Krista. aby Církev tříbil. Poslední zatroubení bude signálem naprostého vítězství Ježíše Krista. svoji nadpřirozenou Ochranu. že podstatou Církve je nadpřirozená láska. k nevěře. Duch svatý ve Zjevení svatého Jana přesně datem označil v obraze šestého zatroubení archandělova. a bude kralovati na věky věků (amen). Obraz „oltáře zlatého“ před trůnem Božím byl vzat z jerusalemského chrámu. napsanými už před devatenácti sty lety ukazuje celému světu. při šestém zatroubení má jiný ráz než měly zkoušky předešlé. uprostřed nejtěžšího útoku satana a jeho šelem. Věčné Vítězství Kristovo a Jeho Církve. Když se ve 106 . království nespravedlnosti a násilí. že už tehdy o všech útocích satanových věděl a archanděly na ně připravil. archanděl Michael. 13. království věčné smrti. Boj skončen. 3. Dopouští je. V síni před svatyní stál oltář pro oběti zápalné. vydaný za trest vládě satanově. Zj. že jediná možná záchrana je. Když se naplní čas zkoušek a bojů. 33. Duch svatý prorockými slovy svatého Jana. Jan 16. 5. Budeme ve Zjevení svatého Jana svědky útoků satanových zvenčí i uvnitř. Trpělivě čeká třeba celá staletí až z bludu dozrají národy. uznat Ježíše Krista za Božského Krále národů a Evangelium za nejvyšší Božský Zákon. 4. Krále nebe i země a Jeho Království. já jsem přemohl svět“. zakročí první z archandělů. „Zlato“ naznačuje. Svět. Jak se to stane. A pak se znova chce pokusit o generální útok na Církev — Království Kristovo. Církve nad satanem a jeho pomocníky: „I zatroubil anděl sedmý. Tento nesmírně důležitý okamžik. království zloby a nenávisti. „Zlatý oltář“ je symbolem Církve Ježíše Krista. Sedmé. „A však důvěřujte. Ježíš Kristus odnímá světu. To bude okamžik Triumfu Církve. Evropa za své zatvrzelé setrvání v bludech propadne vládě satanova bezbožného materialismu.

Všecky národy otevrou dokořán brány Církvi Kristově a Evangeliu. jenž stál uprostřed svatyně před samou velesvatyní. 20. 6. který modlitby věřících klade na oltář. hle. ale očistí se a zastkví se největší krásou. 22. Při Mši svaté obětuje kněz na oltáři Tělo a Krev Ježíše Krista se všemi Jeho zásluhami a modlitbami Bohu Otci. Církev na zemi si vyprošuje největší posvěcení. Církev bude procházet ohněm velikých zkoušek. 8. Poskytuje za to Církvi bojující na zemi svoji Ochranu. Bůh Otec má v Oběti Syna svého a v modlitbách věřících. representované apoštolem Janem. aby vás tříbil jako pšenici. kteří měli sedm trub. satan vyžádal si vás (apoštoly. vaše nástupce a celou Církev). Šestá pohroma bude opravdovou Boží chirurgií. aby zatroubili. očisťuje a posvěcuje Ji. To bude ono „otřesení celou zemí“ naznačené všeobecně při otevření šesté pečeti. vyvolení budou jako zlato. Na zemi je andělem. K této oběti Ježíše Krista se připojují modlitby a zásluhy věřících na zemi a andělů a svatých v nebi. Vůně šířila se až do velesvatyně. s Ní spojených. Desátá kapitola Zjevení líčí. jak lidstvo. že modlitby věřících za posvěcení Církve a za rozmnožení Jejich zásluh jsou vyslyšeny a že na zemi nastane veliké tříbení Církve. aby nepřestala víra tvá. Když konečně všecky národy budou přijaty do Církve a Evangelium bude hlásáno všem lidem. největší zalíbení. kde byl zvláštním způsobem Bůh přítomen. Šest ohlášených velikých soudů Božích přesvědčí lidstvo. začne uvádět přikázání Ježíše Krista do života a pozná.…“ Luk. Zkoušky v podobě různých pohrom budou současně trestem pro provinilé a zároveň i příležitostí k osvědčení věrnosti a lásky k Ježíši Kristu. ale vyšší části „duši“ že jest zachovávání Evangelia „sladké“. Šimone. připravili se. ale já jsem prosil za tebe (a za celou Církev.). donesl je na oltář ve svatyni a jiný kněz položil kadidlo a jiné vonné věci. která hnilobu světového materialismu a bezbožnosti podebéře až ke kořeni. Modlitby Církve bojující na zemi i Církve vítězné v nebi jsou nejdražší vůní před tváří Boží. které ohněm zkoušek neutrpí. že v „celku“ církevních dějin a dějin světa stane se zvláště sedm symbolicky naznačených událostí. Satan bude spoután. aby nemohl sváděti národy (Zjev. Ohněm sedmi těžkých zkoušek k svatosti a dokonalosti. Řadou těžkých zkoušek se Církev a svět připraví na dobu nejkrásnějšího rozkvětu Evangelia. Symbolická „sedmička“ naznačuje. kterou ty jako hlava zastupuješ). Tím se symbolicky naznačovalo. „A těch sedm andělů.“ Andělé ohlašují vykonávání sedmi velice důležitých soudů Božích. symbolicky řečeno „když 107 . Tříbení Církve předpověděl Božský Spasitel Petrovi: „Šimone. že jsou sice „hořká“ nižší časti člověka „tělu“. Ve vidění to bylo svatému Janovi naznačeno a znázorněno: anděl naplnil ohněm s oltáře kadidelnici a uvrhl oheň na zem. Zj. které budou očistnými pohromami pro Církev. vzal kněz žhavé uhly s oltáře v síni. že není jiné cesty k pokoji a blahu všech národů než pokorné a vděčné přijetí přikázání Evangelia Kristova v Církvi Jeho. na zlatou dobu pokoje a blaha na zemi. 31. katolický kněz.svatyni mělo obětovat kadidlo na kadidlovém oltáři. přijme „knížku“ s obsahem Evangelia.

ale neoznačující zjevy přírodní. z níž by vycházely kobylky „podobné koňům připraveným k válce.). 11. bezbožní budou zavrženi (Zjev. aby nápadná vlastnost symbolu byla bližším určením symbolisované události (pohromy) a aby zároveň přispěla k 108 .“ Symboly jsou Duchem svatým tak voleny. Jako všecky obrazy celého Zjevení jsou i tyto symbolické. kteří mají… vzadu hlavy a těmi škodí.). jak by mohla „veliká hvězda“ padnout na třetinu řek a na prameny vod a jak by se tyto mohly státi pelyňkem. z jejichž úst vychází oheň a kouř a síra. měsíce a hvězd. aby třetina moře se obrátila v krev. Symboly vzaté z přírody. Vidění sedmi andělů se sedmi troubami. kdy satan a celé peklo budou uvolněni naposled. Obrazy samy to dokazují. 19. A pak se ozve poslední zatroubení k poslednímu Soudu Božímu. není myslitelné. 8. Zj. nýbrž dějinné události. neboť v přírodě není žádné „krupobití“ s ohněm a krví. jak by se mohla zatemnit třetina slunce. jak by mohla spadlá „hvězda“ otevřít jícen propasti. 2 — 11. nastane čas poslední a největší zkoušky. 11. aby tříbili Boží pšenici. na hlavách jejich koruny podobné zlatu a obličeje jejich jako obličeje lidské“ … a nejsou myslitelní „koně. Církev věčné oslavy. Spravedliví dojdou odměny. Obrazy „k sedmerému zatroubení andělů“ vzal Duch svatý z přírody. jak by mohla „hora ohněm planoucí“ (sopka) způsobit.bude dostaven velkolepý chrám Církve“ (Zjev.

a nastalo krupobití a oheň smíšený s krví. P. ve skutečnosti bylo pohromou očistnou. která pomohla Církvi Ježíše Krista k největšímu rozkvětu. Na věřící v Evropě i v Africe. 8. nemluví se o krupobití.“ Nápadná vlastnost krupobití. Stěhování národů přišlo v pravý čas. a bylo to vrženo na zem. že stěhování národů bylo jen zkázonosnou pohromou. 37. Ukrutní Vandalové pronikli až do severní Afriky. Násilí pohanského Říma a pýcha řeckých filosofů se musily nejdříve sklonití před Tajemstvím Kříže.“ Diecese. Symbolické obrazy „sedmera andělského zatroubení“ můžeme vyložili takto: Zj. kostely. kláštery byly proměněny v trosky a poušť. Nárazem divokých Hunů na Goty při dolním Dunaji staletá hradba říše římské povolila a vojenské družiny severských národů v pravém slova smyslu „jako krupobití s ohněm a krví“ valily se na říši římskou. Jsou symbolický označeni „stromy“: „třetina stromů shořela. mnoho kostelů a klášterů s vzácnými kulturními památkami.“ Ale zvláště zahynulo velmi mnoho prostých věřících. které už slibně se vinilo na polích. která je činí pohromou. A tehdy přišla očistná pohroma: stěhování národů ve čtvrtém a pátém století po Kr. 7. „I zatroubil anděl první. V době pronásledování od římských císařů byla Církev zrnem v podzemí katakomb. že potluče obilí.osvětlení podstaty (příčiny. kdy se Jí dostalo svobody.). kvetoucí města. Země symbolisuje pozemsky smýšlející pohany. 9. je. Že oheň válečný zachvátil veliký díl tehdejšího pohanského světa je v obraze naznačeno: „třetina země shořela“. Ale bylo zde veliké nebezpečí: národ řecký a římský byly v plném slova smyslu národy degenerované (vyžilé). a kdy jako bujné a slibné osení pokryla jižní Evropu. Církev zvítězila napřed nad vzdělanými Řeky a Římany. takže se mohlo zdát. severní Afriku. Ježíš Kristus přirovnával Církev k lánům obilí (Mat. farnosti. 568). V obraze jsou symbolicky znázorněni „zelenou travou“: „a všecka tráva zelená shořela. Pokud je zrnko pod zemí. Ale znázorňuje Církev v té době. kdy vyšla z katakomb. Od zkaženého k zdravému. že všichni byli vyhubeni. okolností. Na první pohled by se zdálo. Církev vystavena nejhoršímu násilí. a třetina stromů shořela. kde byly kvetoucí diecese pod správou biskupů a kněží. o nichž je nesnadno si utvořit správnou představu. přikvačily strasti. (od roku 375 až do r. a všecka tráva zelená shořela. osady. následků) naznačené pohromy. První veliká zkouška pro Církev: stěhování národů. a třetina země shořela. klesly v ssutiny nebo byly smeteny s povrchu. Církevní i světští představení hynuli násilnou smrtí. Dobu pronásledování prvních křesťanů krupobití neznázorňuje. rozmařilým 109 . Městečka. Nesmírně mnoho jich bylo povražděno od divokých a ukrutných pohanských válečníků. Všude ssutiny a poušť.

Když záplava válečného zpustošení za stěhování národů opadla. „Třetina lodí vzala zkázu“ … lodi symbolisují společenské útvary. Sopka činná po tisíc dvě stě let. a třetina moře obrátila se v krev. které žilo v moři. mnohem bohatší úroda. i když tito byli křesťany. ohrožoval nebezpečně svobodu Církve. Kromě toho trůn římských panovníků v Římě. Zj. Také národy Hunů a Germánů byly podmaněny jhu Kristovu. Mohamedanismus stal se typem vojenského a dobyvatelského messianismu. Pozdější panovníci. 10. Zj. Byla to směs pohanství. Hora planoucí ohněm — sopka má nápadnou známku: dlouho trvající zkázonosnou činnost s menšími nebo většími přestávkami do celého širého okolí. 8. v těchto staletých bojích a válkách zahynulo. i zemřela třetina tvorstva. Splynutím starousedlíků s přistěhovalými vznikly nové. bylo vrženo do moře. Kdyby nebylo boje. „I zatroubil druhý anděl a něco jako hora veliká. Po stěhování národů vyvstala pro mladou Církev nová pohroma. 8. zdravé románské národy křesťanské. Obchodník arabský. židovství. Ale i ona musila vykonat svůj očistný úkol. ohněm planoucí. „Třetina moře obrátila se v krev“ symbolisuje válečné útoky turecké říše proti křesťanským státům. které v divokém fanatismu staly se v dalších letech a staletích postrachem celé Evropy. křesťanství a blouznivých fantasií i výstředností falešného proroka. samostatná města. která Ji ohrožovala po celá staletí — říše turecká. Zj. Nesmírně mnoho vytrpěly křesťanské národy. Mohamed.pohanským životem nanejvýš zeslabené. Hradba 110 . „Hora“ ve Zjevení svatého Jana je symbolem světské vladařské moci. ale také severní Afriku a pronikla až do Španělska. nebylo by zásluh ani odměny. I tato strašná pohroma měla v dopuštění Božím svůj účel a význam. Tam byl nástup jejich do Evropy zaražen. ukázaly se základy Církve neporušené. které mají vedení a řízení: státy. 8. Toto nebezpečí bylo ztroskotáním staré říše římské umenšeno. Arábii. Ohromná vojska s nevyrovnatelným fanatismem opanovala nejenom Malou Asii. Persii. založil nové náboženství pojmenované podle něho v dějinách „mohamedanismem“ nebo „islámem“. jako sopka je postrachem celého svého okolí. a dal vznik říši turecké s heslem světovlády. „Třetina tvorstva“. a třetina lodí vzala zkázu“. to znamená velice mnoho lidí. kteří si dávali titul císařů římských. Sopka bývá činná po celá staletí než vyhasne. Tak bouřlivé krupobití válečné při stěhování národů bylo sice ranou s ohněm a krví. Po roků 622. 17. Nová. diecese a podobně. Druhá veliká zkouška Církve: v dosahu násilné říše turecké. stal se z proroka náčelník vojenských násilných zástupů. Národy a státy křesťanské jsou symbolisovány „mořem“. 9. ale pro Církev ukázala se tato pohroma blahodárnou a požehnanou. bydlili daleko od Říma.

neboť zhořkly“. Zj. I stala se třetina vod pelyňkem. a padla na třetinu řek a na prameny vod. symbol příbytku a místa Božích oslavenců. které se nechaly strhnout k rozkolu a vypověděly poslušnost náměstku Kristovu. a mnoho lidí zemřelo od vod. „Hvězda“ znamená v symbolice Apokalypse představeného v Církvi. Ohnivá hora turecké říše svými boji proti křesťanství poskytovala příležitost k nadšeným projevům víry a lásky k Církvi Kristově i k velkým skutkům obětavé lásky k bližnímu. na něž spadla. 1. jakož i rány další jsou příležitostí k projevům statečnosti v boji mezi věrnými Ježíše Krista a poddanými knížete tohoto světa. Roku 1054. kostely a kláštery katolické byly zabrány. aby se asijským národům nedostalo křesťanství pokaženého bludy. která dává a zaručuje věrným duším právo na vstup do nebe. 20. že hořkost vod způsobila mnohým smrt. Cerularius. 8. rumunskému. Nápadná vlastnost padající veliké hvězdy jest. V dalších stoletích nenávist rozkolníků se stupňovala až k největšímu pronásledování katolických věřících. srbskému. Nebyl to jed bludu. Zj. 10. O jedu není tu zmínky. Zj. ruskému. který se stal bezprostřední příčinou ne bludu ve víře. Jinak tato rána. „Řeky a prameny vod“ symbolisují biskupské a kněžské kazatelny. Stalo se to na rozkaz Cerulariův. Třetí zkouška Církve: vnitřní odboj východního rozkolu. „Hvězda padlá s nebe“ znamená církevního představeného. symbolisuje také Církev. Cerularius z osobní ctižádosti a z nenávisti k římskému papeži prohlásil sebe za hlavu východní církve a přerušil spojení s Římem. že by prameny otrávila jedem. jsou ustavičnou příležitostí získat si nehynoucí zásluhy oddanosti a lásky k Ježíši Kristu a k Jeho Církvi a dobýt si nevadnoucí koruny věčné slávy. bulharskému. Stal se „hořící pochodní“. i když se poznamenává. který své místo v nebi ztratil odpadem od Církve. prameny slova Božího. Není to kněz. Kazatelny. V dějinách církevních je zaznamenán v 11. Odpadlý biskup. která zapálila rozkolem celý východ. A jméno hvězdy té zní Pelyněk. „A třetí anděl zatroubil. Co se stalo z kazatelen Východu. „Nebe“. 11. i spadla s nebe hvězda veliká hoříc jako pochodeň. Církev katolická byla nenáviděna. „Hořkost“ symbolisuje nenávist rozkolníků k papežskému stolci. že se rozhořela jako pochodeň a že naplnila velikou hořkostí prameny. mnohdy 111 . prameny slova Božího. 8. století biskup-patriarcha cařihradský.mohamedanismu v Asii zabránila. Jeho skutek stal se pohoršením východním národům: řeckému. se proměnily v prameny hořké nenávisti k papežskému Stolci. ale rozkolu — odtržení od hlavy Církve. ale je to biskup. „Veliká hvězda“ blíže určuje odpadlého. V symbolickém obraze není řečeno.

prosince 1452. 5. který je symbolisován „Pelyňkem“. můžeme viděti satana. Nejnebezpečnější útok není z venku. Za násilím světské moci vůči papežskému Stolci. Rostlina pelyněk obsahuje v sobě největší hořkost. „Měsíc“. který má světlo od slunce. k ničemu nehodí se již…“ Mat. i byla udeřena třetina slunce a třetina měsíce a třetina hvězd. čím bude osolena. které On sám nazval „solí země“: „Vy jste sůl země: jestliže sůl se zkazí. obviňuje pravoslavné rozkolné kazatelny. Zj. 112 . Hořkost je vhodným odznakem nenávisti. co Církev má. prostá jakékoliv nadvlády světské. Mnozí stoupenci rozkolu zahynou na věky. Čtvrtá zkouška Církve: satanův útok na svobodu Církve a na svátost kněžství. Těmito slovy Duch svatý už v době svatého Jana usvědčuje pravoslavný rozkol. Zatmělé „Slunce“ papežského Stolce. nač je nám potřeba jejich pomoci?“ Se všech kazatelen se hřímalo proti sjednoceným. Na smutném osudu Východu dává Duch svatý výstrahu. „A zatroubil čtvrtý anděl. Největší hořkost mezi lidmi je nenávist. Přání jejich se vyplnilo. pravil bez ostychu. Proč Ježíš Kristus dopustil tuto pohromu. Turci dobyli Cařihradu a nejkrásnější chrám východu proměnili v mohamedánskou mešitu. „Stala se třetina vod pelyňkem. „Hvězdy“ znamenají duchovenstvo: biskupy a kněze. který chce zničit to nejvzácnější. ať brány pekelné útočí zvenku nebo připravují podkopy uvnitř. která tolik národů odloučila od Církve? Jistě proto. 8. a mnoho lidí zemřelo od vod. že volali po ulicích: „Ať zhyne papež a jeho otroci. Světští vladaři zasahujíce do záležitostí církevních. aby třetina jich se zatměla a třetina dne nesvítila a podobně i noci“. 12. „Udeřením“ rozumí se násilí moci světské vůči Církvi. 1453. R. 29. mělo dojít ke sjednocení rozkolníků přičiněním papeže Mikuláše a císaře Konstantina Paleologa. května. vůči biskupským a kněžským úřadům.a na mnohých místech více než úhlavní nepřítel všeho křesťanstva — Turci. věčné zavržení. činili Církev služkou svých politických záměrů a odváděli Ji od nadpřirozeného úkolu — vedení lidí ke spáse. je symbolem Církve. rozkolnické obyvatelstvo bylo rozkolnými duchovními tak poštváno proti sjednocení. že místo slova Božího hlásají nenávist. že je dílem nenávisti. způsobeném cařihradským patriarchou Michalem Cerulariem. (jak tomu bylo na Východě už před rozkolem). ale zevnitř. že by v Cařihradě raduji viděl turecký turban než papežskou tiaru. po císaři nejmocnější muž v řeckém státě. „Smrt“ ve Zjevení svatého Jana znamená smrt věčnou. že Jeho Církev musí být svobodná. Notaras. 13. Když 12. že Jeho Církev nebude zlomena a zničena. aby ukázal. kněžství Ježíše Krista. Východní rozkolné církve nesou na sobě dědičnou vinu bývalého řeckého cesaropapismu. neboť zhořkly“. Tak veliká byla nenávist v rozkolu. „Slunce“ je ve Zjevení symbolem Ježíše Krista a zároveň i symbolem papežského Stolce.

kněží proti zákonům církevním se ženili. běda. „Orel“ Ježíš Kristus. kteří se jim zavazovali otrockou poslušností. rovněž i ostatní zlořády byly potlačeny. od vlastního syna byl zajat a uvězněn. třetina hvězd se zatměla…“ Pod vedením neschopných papežů rozmohly se nejhorší zlořády. Alberich Tuskulský dosadil za papeže nejprve své dva bratry. Také se tak stalo. Císař německý a po něm knížata a velmoži světští si osobovali právo dosazovat za biskupy. A tu byl kořen nesmírného zla a velikého nebezpečí pro Církev. 8. Chtěl. Ovšem ještě nejedenkrát musila Církev podstoupit tuhý boj za svoji svobodu. Císaři a knížatům ani dost málo nezáleželo na tom. je-li náležitě vzdělaný nebo není. koho chtěli. svobodu si zachovala. I tato rána přinesla Církvi boj k vítězství. Zde dobře rozumíme. kde se dalo. Vybírali si lidi. pak svého syna. Úřady biskupské. za právo a spravedlnost proti světským panovníkům. „Třetina slunce. a císařem Jindřichem IV. jako Jan XII. Investitura byla vzata z rukou světských panovníků. Nehodní biskupové a kněží přidávali se na stranu císařovu proti papeži. že Církev je Jeho Božským dílem a že žádná. ale i očistu a vítězství. Po Marozii jiný pán Říma Alberich II. třetina měsíce. ale zvítězila. aby před celým světem bylo zřejmo. sebevětší a násilnější moc světská. Zj. Zatmělá „Luna“ Církve a zatmělé „hvězdy“ nehodných biskupů a kněží. proč Ježíš Kristus dopustil tuto ránu a ostatní. v jehož čele stály tři náruživé ženy: Theodora Starší a její dvě dcery Theodora Mladší a Marozie. jaké Církev mohly postihnout. Stal se papežem. Je výstrahou všem nepřátelům Církve. V první polovici desátého století ovládl Řím knížecí rod tuskulský. Byl rovněž příliš mladý a neschopný. přijal před smrtí od šlechty římské přísahu. Vůdce ve velikých bojích Církve. žili pohoršlivé. simonie nebo-li kupování úřadů církevních bylo pod nejtěžšími tresty zakázáno. to jest ustanovování biskupů. v Německu. Byl to zvláště císař Jindřich IV. běda obyvatelům země pro ostatní zvuky tří andělů. Tato dosadila na papežský Stolec násilnou rukou svého 18tiletého syna. ohlašuje ve vidění svatému Janu: „Běda. původcům boje záhubu. jí podobné. je-li kandidát církevního úřadu hodný nebo nehodný. Papežství zvítězilo. Tak jedině je možno. kněžské se kupovaly za peníze. Nastal veliký boj mezi papežem tehdejším Řehořem VII. jenom se snažili vydírat peníze. 13. I čtvrtá rána přinesla Církvi boj.Desáté století bylo nejsmutnějším stoletím pro papežství. který si osoboval neomezené právo investitury. o duchovní správu věřících vůbec nedbali. Jindřich IV. nedokáže Církev zahubit a zničit. jako papeže Jana XI. Běda světu pro nezřízené žádosti a vášně. aby vyplnila své Božské poslání. Benedikta IX. že uzná jeho osmnáctiletého lehkomyslného a zhýčkaného syna Oktaviána za světskou i duchovní hlavu. kteří mají 113 . Ode všech opuštěn zemřel v Lutychu ve věku 56 let. Světská knížata snažila se opanovat Řím a s ním i papežský Stolec.

které i z jiných zemí přicházelo do Německa. že přijdou těžké Boží zkoušky na svět a jeho obyvatele. krádeže. Čím více a čím těžší hříchy. když zesvětačelý kněz začne „reformovat“. čistotu mravní. řeholník. touha po statcích pozemských. žádosti těla a pýše života. a sice toho. rozmařilosti a z nich bere původ náboženská lhostejnost. nýbrž toužili po církevních statcích. Ze žádosti těla vznikají nečisté náruživosti. 9. požitkářství. utiskování slabých a chudých. spolu s touhou po uvolnění z mravní kázně víry katolické byly živnou půdou pro blud a odpad od Církve z podnětu Lutherova. „Obyvatelem země“ ve špatném slova smyslu je ten. kdo se poddává trojímu pokušení: žádosti očí. lakota. svými bludy a celým svým působením strhl největší počet duší do záhuby. při výkladu pátého listu. Jako na Východě stala se příčinou rozkolu pýcha a panovačnost. 1. Pýcha života vede člověka do nejhlubších propastí svárů a hněvů. Třikrát běda znamená. sebepřemáhání. která spadla s nebe na zem. tím těžší budou tresty Boží. 114 . Pátá zkouška Církve: bouře lutheránského odpadu strhuje nespočetné větve se stromu Církve.. O duchovním stavu evropských národů před vystoupením Lutherovým. tím větší pohromy přijdou na svět. Tím se stal Martin Luther. Tito lidé netoužili po svěcení biskupském nebo kněžském. tím palčivější bude oheň zkoušek pro Církev a pro celý svět Zj. Neboť kněz.“ „Hvězda“ opět znamená člena Církve učící. bez náležité práce a zaměstnání podléhá brzy zesvětačení. Bohatství se ukázalo jako neodolatelný magnet „žádosti očí“ na zkázu a záhubu křesťanského mravního života. Nebezpečí majetku. Běda. jichž byla v té době jedna třetina ze všeho majetku německé země. podobně panovačnost německých knížat a touha po církevním majetku. „I zatroubil anděl pátý. Ze žádosti očí pochází sobectví. který svým odpadem. loupeže. Úřady biskupské a kněžské se staly v patnáctém a šestnáctém století předmětem touhy mnohých snaživců zvláště z řad šlechty. kdo lpí celou duší na pozemských věcech. Nadpočet duchovenstva. Odedávna jako jiskry pod popelem.troubiti“. leckdy i do boje proti Církvi a proti Bohu. dovršilo zkázu. a uviděl jsem hvězdu. která hlásá zdrženlivost. národy přivádí do bojů a válek mezi sebou. odpadlý augustiniánský mnich na počátků šestnáctého století. a té byl dán klíč od jícnu propasti. hlavně působením zpohanštělého humanismu. nevěra a odpady od Církve Ježíše Krista. Satan použil k útoku na Církev obnoveného pohanství. byla podána charakteristika. pokání.

9. který ztratil spojení s Ježíšem Kristem. odpadl od Církve Ježíše Krista a přestal dávat světu světlo učení Ježíše Krista. Blud se všemi lákadly pro špatné náklonnosti člověka.. dostavila se vnitřní rozervanost. kteří zůstali Církvi věrni. V této zkoušce „hvězda“ bez přívlastku znamená kněze. řeholník-augustinián a profesor na universitě ve Wittenberce. tak katolický kněz má být světlem světu hlásáním Pravdy Boží. Jako hvězdy na nebi dávají světlo v temnotách. symbolisovaný „padlou hvězdou otevírající jícen propasti“ dal svým vystoupením proti Církvi Ježíše Krista podnět ke všem dalším bludům. Svobodné vůle vlastně prý člověk nemá.Roku 1517 vystoupil Martin Luther. Martin Luther. hledal způsob. (Zj. udržoval nedovolené styky mimo klášter. Jsa syt klášterního života. „a té (padlé hvězdě) byl dán klíč od jícnu propasti“. ztratil místo v nebi (nebe jako symbol Církve). bludným filosofiím. Hříšným náklonnostem prý nelze odolat. Žije na zemi. Lutheránský požár zasáhl také ostatní evropské národy. a pak zvláště smyslnosti i hrubé násilnosti. Z dopuštění Božího „padlá hvězda“ dostala moc (klíč) otevřít „jícen propasti“. že se jedná o kněze.“ „Hvězda“ je v Apokalypsi symbolem kněze nebo biskupa. začal hledat omluvy pro svůj stav a důvody proti povinnostem svého povolání kněžského a řeholního. nesčetná pronásledování všech. Všecek majetek církevní ať připadne světským pánům. řeholníci a řeholnice buď se přidali na stranu Lutherovu a ženili se a vdávaly se.. Ve Zjevení svatého Jana je to zřetelně různými případnými symboly naznačeno: Zj. 115 . není třeba biskupů. není potřeba Mše sv. pýše a vzdoru proti každé vrchnosti. Modlitbu zanedbával. týráni a vražděni. které on a jeho pomocníci svedli k bludu a odpadu od Církve. která spadla s nebe na zem. kterou Církev prošla. ale jeho místo je na nebi v ustavičném spojení s Ježíšem Kristem.. nebo byli vyháněni. řadu dalších bludů. Není potřeba kněží. vyvolal řadu krvavých válek.) Původcem rozkolu byl biskup — „velká hvězda“. Blud Lutherův a odpor proti Církvi katolické se šířil jako ohromný požár celým Německem. selské povstání. že hřešícímu není potřebí pokání. že stačí jenom víra v zásluhy Kristovy. jak dát průchod neobyčejně silným vášním svým: samolibosti. 1. kostely vylupovány. klášterní sliby začaly ho tížit. dal jim příležitost a možnost uchvátit ohromnou kořist těch duší. Původce páté pohromy je symbolisován jako „hvězda spadlá s nebe“. Symbol zřetelně naznačuje. kláštery rušeny. není potřeba klášterů. Luther vzal si za záminku svého vystoupení s novým učením nabízení odpustků za peněžité dary na stavbu kostela svatého Petra v Římě. „A uviděl jsem hvězdu. Církve není potřeba. Začal učit. Vystoupením Lutherovým otevřel se skutečně „jícen propasti“ všech hříšných žádostivostí v tehdejších lidech. To znamená: odpadlý kněz svým špatným příkladem a hlavně svým bludným učením otevřel brány pekelné. Lutheránský blud byl nejtěžší zkouškou. Majetek církevní byl zabavován od odpadlé šlechty. 1. 20. ani svátostí.

že bude znenadání bodnut satanovým jedovatým žihadlem pokušení k bludu a odpadu od Církve Kristovy. podobně i agitátoři Lutherovi táhli od města k městu. a zatmělo se slunce i ovzduší dýmem jícnovým“. Ti. kteří byli bludem otráveni. a který těžkými hříchy zeslabuje a zatemňuje světlo milosti křesťanské víry. 44. kde se ukládá k odpočinku. slovo svůdců k bludu a k odpadu je inspirováno duchem satanovým. kteří svým bodnutím působí smrt. nadávek. 9. od domu k domu. jak ji mají štírové zemští. kteří si nevyprosili „zeleni“ Milosti Boží a stálosti ve víře. Blud je symbolisován ve svých následcích jako smrtelný jed pro duše. kteří neopatrně přicházejí do ovzduší kouřem a dýmem naplněného. černý kouř zatmívá slunce. který v noci se zdržuje na neznámých a nebezpečných místech. nebo který neprohlédne velice bedlivě místo. Jako kobylky (saranče stěhovavá) táhnou celými krajinami ve velkých hejnech a nenasytnou žravostí ničí všecku „zeleň“ travin i stromů. posměchu.bludným směrům. Omamné řeči a spisy rozšiřovatelů bludů a agitátorů pro odpad od Církve Ježíše Krista dovedou strhnout i ty. který neposlouchá a nevnímá do duše světlo slova Božího z kázání při službách Božích a z vyučování katolického náboženství. zrovna tak i blud. Člověk. nevěru a bezbožnost.“ Svatý Jan vidí na obraze působení šiřitelů bludu mezi katolickými křesťany jako útok jedovatých. jako „z peci veliké“ a „zatmívající slunce i ovzduší“. Štíři jsou zvířata noční. Křesťan musí si být dobře vědom. 3. Křesťan. které nakonec vykrystalisovaly v materialistický racionalismus. Jako kouř omamuje. kteří neměli „znamení Božího na svém čele“. to jest ty. velikých štírů. rouhání. které byly tak neopatrné a nedaly pozor na ukrývané nebezpečí. stali se jedovatými „kobylkami“. Původcem bludů je satan „lhář a otec lži“ Jan 8. 9. Slovo Boží je inspirováno Duchem svatým. a tu vystoupil kouř z jícnu jako kouř peci veliké. „A z kouře vyšly na zem kobylky…“ Omamný kouř Lutherových bludů zahalil celou střední i západní Evropu. „I otevřela (padlá hvězda) jícen propasti. to jest o největší zkázu a záhubu duší. výhrůžek a slibů strhovali k odpadu od Církve ty. kterým je Ježíš Kristus. který se zdržuje v temnotách lhostejnosti ve víře. je stále v nebezpečí.. Zj. bývá od štíra bodnut. to jest šiřiteli bludu a agitátory pro odpad od Církve. Blud zastírá světlo Pravdy Boží ze Slunce. „Zkázonosný blud Lutherův“ je symbolisován Jako „kouř vystupující z jícnu“. Ne nadarmo Zjevení svatého Jana dvakrát podotýká. že se jedná o „otevření jícnu propasti“. Hustý. Zj. „A těm (kobylkám) byla dána moc. od vesnice k vesnici. že jenom jedno náboženství je Bohem zjevené a světu dané ke 116 . Lidský původce bludu je jenom nástrojem satanovým. kteří snad jenom ze zvědavosti poslouchají a čtou. Proto v tomto obraze kouř symbolický vystupuje z jícnu propasti pekelné. otravuje a do propasti strhuje všecky. 2. a dýmem a kouřem svých řečí..

odmítnutím Jejího učení. od duše k duši. aby tohoto pokladu nikdy neztratili. zahalený lákavými slovy. nýbrž o symbolické „kobylky“ agitátorů k odpadu od Církve a od Ježíše Krista a o symbolické „traviny“. „A bylo jim (kobylkám) dáno… po pět měsíců. Zwingliho a mnohé jiné) šířily se od národa k národu jako „kobylky“. že se nejedná o kobylky. 4. 5. vyslaný peklem k záhubě duší jedem bludu. Neposílá-li tě Ježíš Kristus. aby neškodily trávě zemské. ale Kalvínovy. v neděle a ve svátky čerpají sílu ze Mše svaté. stačí prostá otázka: „Kdo tě posílá?“ Ježíš Kristus nikoliv. modlitbou. Co je zelené. kteří se modlívali. kteří byli dbali a starostliví. aby si zachovali nejdražší poklad milosti víry. ale přesto omezenou.“ Svůdcové k odpadu od Církve. kdo je spojen s Ježíšem Kristem Milostí posvěcující.“ Z dopuštění Božího satanova moc tříbila v době vystoupení Lutherova všecky křesťany celého světa. Jejím nejvzácnějším ovocem je stálost ve víře. satan se svými pomocníky šel od domu k domu. značící prosté věřící. Křesťanská opatrnost je záslužná ctnost. přijímáním Jejích svátostí a plněním Jejích přikázání. ale také veliká milost Boží. kteří nemají znamení Božího na svém čele. ani žádné zelení. symbolisovaní jako žravé kobylky. i kdyby se skrýval v rouše beránčím. jsi skrývající se štír. svátostí pokání očišťují své duše od kazů hříchu. neboť Ježíš Kristus nezakládá každou chvíli jiné náboženství a jinou Církev. Věřící i duchovní představení. Zj. Celkem tedy stopadesát let). vírou v Její učení. znamení Boží. Od Církve 117 . svatým přijímáním uvádějí Ježíše Krista do svých duší a Církev ctí a milují jako Matku. symbolisované „zeleni“. protože jsou pod zvláštní ochranou Boží. Spojení s Ježíšem Kristem jeví se navenek spojením s Jeho Církví. o symbolické „stromy“ znamenající vrchnost a vůbec o symbolickou „zeleň“ stálosti ve víře a nadpřirozeného života duší. nýbrž dal všem věkům a všem národům Evangelium a ustanovil Církev na Petrovi pro všecky. Bludy (už nejenom Lutherovy. Přijetím bludu a odpadem od Církve. A toto šíření „kouře jícnového“ po Evropě a rozlézání „kobylek“ trvalo symbolicky „pět měsíců“. Ve Zjevení svatého Jana je naznačeno. pak jsi vlk. leč toliko lidem. to jest po dobu sice dlouhou. 9. ničí „zeleň“ milosti víry. Denně se posilují znamením svatého kříže. kde bylo vtisknuto znamení křtu svatého a znamení svátosti biřmování. má v sobě mízu života. Aby odhalil vlka a jedovatého štíra v hlasateli nového učení. ani žádnému stromu. ti měli a mají ve všech dobách a zkouškách na sobě „na svém čele“. pohrdnutím nutím Jejími svátostmi a neposlušností vůči Jejím příkazům nastává v duši také odloučení od Ježíše Krista a tím ztráta nadpřirozeného života Milosti posvěcující. „a bylo jim řečeno. které ničí zeleň travin a stromů v přírodě.spáse. a musí rozeznat každého vlka. 9. Zj. Protestantismus s ostatními příbuznými bludy byl aktivní mezi národy Evropy po dobu stopadesáti let. (symbolika: pětkrát třicet dní Jako v starozákonním proroctví Danielově — za den rok. Těm peklo neuškodí. Nadpřirozený život duše má ten.

Nikdy nenastane v tomto trápení smrt. Mezi symbolisujícím „uštknutím štíra“ a mezi symbolisovaným „odpadem od Církve k bludu“ je podstatný rozdíl v účinku. pálí bolestně a tak symbolisuje palčivost „červa. Luther sám. když tělo utrpí smrtelnou ránu). tam smrt tělesná. Kůň ovšem nechápe. ale smrt uteče od nich. Dánsko. aby tato dala pokoj zoufalé duši. 9. Holandsko. Nebylo země. I velmistr církevního německého řádu. kteří neměli Božího znamení na svém čele nezabíjely (jak je tomu. a budou si přáti umřití. co ho čeká. nýbrž aby je trápily… bez ustání. Marně si budou přát svedení k bludu a k odpadu od Církve smrti tělesné. biskupové východopomořanský.“ A totéž budou si přát všichni. Norsko. „Aby jich nezabíjely. na Slovensku proměňovali se bývalí husité na protestanty. která by dala trýzněnému žádaný pokoj.“ Zj. V katolickém Polsku zůstala čtvrtina katolíků. tu smrt duchovní. Když tělo umře. Ve Zjevení svatého Jana můžeme viděti osvětlenou nejenom podstatu a následky bludu a odpadu od Církve na příkladě Lutherově. že by už o ničem nevěděl a ničeho necítil. opanoval protestantismus celé Švédsko. 9. „A co do podoby kobylky ty podobaly se koním připraveným k válce“. Zwingliho. Kalvínovy nebyly vnikly. Kdo má zemřít. Kůň nejede sám do války. Na něm sedí jezdec-voják a ten ho ostrými ostruhami pobízí. na Moravě. 7. Na světě to nebude lepší. Mar. Jedovatým „kobylkám“ bylo dáno. Oheň trestů Božích nezabíjí. za ním velmistr Mečových bratří v Livonsku. který neumírá“ a „ohně. sambijský. Duše posedlé zlým duchem bludu. Z Německa. zemři co nejdříve. jak jich satan používal. 45. a z germánských zemí vnikal i do zemí románských a slovanských. Všech zločinů a všeho násilí se používalo na zničení Církve. nastává duši trápení výčitek svědomí v pozemském životě a toto se promění v zoufalství a neustávající trápení na věčnosti. Nemyslí na to. když se žene do bitvy. aby svedené. Uštknutí štíra je palčivé. Kdežto když duše odumře odpadem od Církve nadpřirozenému životu ve spojení s Ježíšem Kristem. 118 . Svůdce a agitátor nejde do boje proti Církvi sám.katolické odpadla k bludům velká část Německa. prohlásil ke konci svého života zoufale: „Já jsem syt světa a svět mne. co ho za takovou službu čeká. do které by bludy Lutherovy. přestávají bolesti a trápení tělesná. ale trápí na věky. Je osedlán satanem. kteří se nechali svést k odpadu od Církve: „A v těch dnech lidé budou hledati smrti a nenaleznou jí. nýbrž aby je trápily“. toho ať je náboženství. 6. V době vzniku a šíření lutheranismu se fanatismus agitátorů podobal „posedlosti zlým duchem“. V Čechách. Těmi slovy je naznačena nerozumná a nepříčetná útočnost vůči Církvi katolické. Protestantská zásada: čí je vláda. kuronský a celá řada jiných církevních vrchností připojil se k stoupencům Lutherovým. 9. Anglii. který nehasne“. ale také znázorněny vlastnosti agitátorů a svůdců k odpadu. Zj. Účinkem obojího je „smrt“. Naše hříchy nás tíží.

A Luther i peklo využili této nezřízené chtivosti po církevním jmění. sněmy. Zj. V Polsku mnoho prelátů. Ale všecko bylo marné. Duch svatý nechápající čtenáře upozorňuje. ledna 1554 nepřijali. Kostely a kláštery byly páleny a zabírány. katolíci byli vězněni. Stoupenci Lutherovi si počínali vůči katolíkům jako dravé šelmy. Jana jakoby ukazovala na knížecí a šlechtické i královské pomocníky Lutherovy: „a na hlavách jejich byly jako koruny podobné zlatu“. „Vezměte si statky Církve. Satanovy zbraně v boji proti Církvi. I tato zatvrzelost v bludech je ve Zjevení jakoby naznačena: „a měly (kobylky) pancíře jako pancíře železné“. Zatvrzelost těch. působily v evropských národech tolik hluku. přesvědčovali. kteří toužili po církevním majetku.“ V náboženském rozvratu a anarchii hrály ve službách zlého ducha vynikající úlohu ženy. lákáním a sváděním. 119 . že možno je výstižně charakterizovat slovy Zjevení: „a šramot křídel jejich byl jako šramot vozů s mnoha koňmi běžícími do války“ Celé peklo se vší svojí lží a podvodem. jako mocné nástroje satanovy. v Anglii. 9. vypovídáni. Zj. varovali.Kteří byli hlavní původci hromadných odpadů od Církve? Církevní dějiny odpovídají: šlechta a knížata. Ženy. Trhali a rvali jako dravci. Papež. Mnoho kněží. mučeni. ačkoliv jako řeholník složil slib ustavičné čistoty. Hříchy proti Duchu svatému. odloučení od Církve se nedostavili a prohlášení sněmu ze dne 26. 8. když byl svolán církevní sněm do Tridentu (zasedal od roku 1545 — do roku 1563). účastnilo největšího útoku na Církev Kristovu. I to je v obraze naznačeno: „zuby jejich byly jako lví“. Proti katolíkům bylo dovoleno každé násilí a každé bezpráví. 9. opatů a jiných duchovních hodnostářů opouštělo svůj stav pro vlasy ženské a sliby Lutherovy. že tento zvláštní druh žravých a ničivých kobylek měl „obličeje lidské“. plné rouhavé nenávisti. 9. aby od Církve odpadli. ale obyvatele ve svých zemích donuťte. hrozili. děje se to násilím. kteří od Církve odpadli k bludům byla nepoddajná. Luther sám. Všecky důvody a námitky proti Církvi byly falešné. Když peklo dává zakládat církve. řeholníků následovalo příkladu Lutherova a rušilo nezrušitelné sliby ustavičné čistoty. v době Lutherově i v dobách pozdějších. císař německý. Nesčíslné řeči a knihy. napomínali. plné lží a pomluv. Jiný druh pomocníků satanových je označen nápadným znamením: „satanem osedlané kobylky-koně mají žíně jako vlasy ženské. Ani tehdy. porušil tento slib a oženil se s bývalou řeholnicí Kateřinou z Bory. zlobu satanovu. popravováni. Podobně i stoupenci Kalvínovi a Jindřicha VIII. věrní biskupové. ale měly pomoci zastřít pravý důvod boje proti Církvi.“ Slova sv.

Toto je jádro „reformace“ Lutherovy a ostatních současných bludařů i pozdějších. Kostely a svatostánky zmizely. To je to jedovaté a smrtelné žihadlo umístěné na svůdném hesle „reformace“. Luther spočátku uváděl jako důvod své revoluce hlásání odpustků na dostavení chrámu sv. „Ocasem“ reformace budou posunovat své posice mezi národy a bodat a otravovat duše žihadlem bludu. Až v druhé polovici sedmnáctého století byl jeho postup zastaven. „A měly (kobylky) ocasy podobné štírům. ale omezenou. Jakmile Luther prohlásil Církev katolickou za zkaženou a svoji církev za „reformovanou“ (opravenou). též žihadla. při níž se proměňuje chléb a víno v Tělo a Krev Ježíše Krista. Nešlo jim o hlásání odpustků. Přestalo kněžství. zrušil všecky svátosti vyjma křtu. odkud vycházejí ošklivé výkaly. Místo kněží nastoupili pastoři (duchovní). „Pět měsíců“ t. Miliony duší oloupil na celá staletí o Ježíše Krista v Nejsvětější Svátosti a o Jeho Milost ve všech svátostech. který byl pouhým znamením víry bez Milosti. Záminky a důvody boje proti Církvi možno viděti ve slovech Zjevení „ocas štíra“. že hříchy se odpouští vírou.“ Ocas přikrývá nepěknou část zvířecího těla. byla Lutherem. kteří se ničím nelišili od ostatních lutheránů. kterých bylo tehdy v Německu mnoho. že každý člověk je knězem a že proto není potřeba svátosti a stavu kněžského a jiné.Zj. že pravým důvodem odpadu Lutherova od Církve byla jeho nevěra v Božský původ Církve. nešlo jim ani o nápravu zesvětačelých kněží a řeholníků. Právě tak heslo lutheránských. Kalvínem. Zwinglim a ostatními odstraněna. v úplném odmítnutí článků křesťanské víry obsažených v Apoštolském vyznání víry a sjednocují se v nevěře ve Zjevení Boží a v nevěře v Božství Ježíše Krista. V lutheranismu toho docílil v ohromném měřítku. zůstal jenom křest. delší dobu. 9. „Ocas štíra“ a co bylo v něm. i když správně a na dobrý účel — dostavění velechrámu svatého Petra v Římě. a v ocasech jejich byla moc jejich škoditi lidem — po pět měsíců. Protestantismus byl skutečně aktivní a získával (po 150 let). j. ale šlo jim o zničení všeho Božského a nadpřirozeného v Církvi. učil. Mše svatá. „Ocas štíra“ a co bylo pod ním. A to chtěl satan. které se tehdy opravdu nabízely nedůstojným způsobem. a obojí se obětuje jako nekrvavá obnova krvavé Oběti na Kříži za spásu světa. Jejich úkolem bylo kázat. 10. které by duše lidské přiváděly na hnojiště materialismu a konečně do věčného ohně. biskupů a opatů. Protože nebylo kněžské (apoštolské) moci přestaly všecky svátosti. Tímto způsobem Ježíš Kristus byl z „reformovaných“ církví všech odstínů odstraněn. místo zaujaly modlitebny. V poslední době začínají se všecky bludařské sekty sjednocovat. Petra v Římě a bohatství a statky církevní. odstranil Mši svatou. Brzy se ukázalo. kalvínských agentů slovem „reformace“ — „oprava Církve“ zakrývalo vlastní ohyzdný úmysl satanův: vzít lidem Ježíše Krista a Jeho Milost a ponechat jim výkaly bludů a lží satanových. rozdrobil se jako suchá větev takřka na tisíc sekt. a kteří všichni konečně odpadli od Církve katolické k Lutherovi. Nyní porozumíme symbolu. 120 . že člověk nemá svobodné vůle a proto musí hřešit.

Konečně děsná očistná bouře. Sem dospěla reformace Lutherova a ostatních zakladatelů církví. Vnikal do klášterů. vnikal do života soukromého i veřejného. „Králem nad sebou měly (kobylky-štírové) anděla propasti. Ježíš Kristus je Spasitel duší. opadalo. Strom Církve po sněmu Tridentském začal rašit novou mízou Ducha svatého. I tato očistná zkouška měla v plánech Božích svůj veliký úkol. Bludy zavrženy. Z úřadů 121 . Anděl propasti — satan je nad „kobylkami-štíry“ svých bludařských proticírkví. Po útocích bludařů v šestnáctém a sedmnáctém století byla jako strom. Mat. po řecku Apollyon. A tu chtěl satan mít celé lidstvo. Je protějškem k Ježíši Kristu. Církev znova se ukázala světu jako nerozborná Skála. u anděla propasti je lež a blud. 11. co Bůh přikazuje“.“ „Abaddon“ hebrejské slovo znamená česky „záhuba“. Vůdcové protestantismu (Harnack) prohlašují: „O Bohu nic nevíme a nemůžeme věděti. Je pozoruhodné. do residencí biskupských. Tak označuje Duch svatý vlastního původce všeho zla obsaženého v předešlém obraze. Kdyby nebyla měla ochranu Ježíše Krista. jemuž jméno bylo po hebrejsko Abaddon. Bludy dozrály. Ve zvětralých bludařských církvích protestantských i nynějších není už takřka křesťanské víry. Pohanský humanismus způsobil v národech evropských v 15. je Jejím Pánem. 9. Co nebylo spojeno s Ježíšem Kristem a Jeho Církví pevnou a živou vírou a láskou. Církev katolická má svého Krále. padlo do jícnu propasti. byla by musila v bouři lutheranismu zahynout. U Ježíše Krista je Boží Pravda. „Ježíš“ znamená česky „Spasitel“. Světlo víry. Náhražkou za křesťanskou víru v Božství Ježíše Krista jest jim modernistická filosofie. které Jí daly bohatou náhradu za to. zazářilo novým nebývalým leskem. Ježíš Kristus je s Církví. vnikl i na Stolec papežský za papeže Alexandra VI. Světlo víry sláblo. Církev katolická zachránila lidstvu křesťanskou víru neporušenou. jeho mnohé větve byly polámány. století mravní hnilobu. který je Králem nebe. 18. Je králem propasti pekelné a jeho jedinou snahou je hubit duše lidské. Co bylo suchého na stromě Církve. Objevovaly se nové a nové bludy. ale i Ochráncem a Vůdcem v boji. že v době vzniku a šíření lutheranismu svatý Ignác založil jako záchrannou hráz proti zhoubnému bludu Tovaryšstvo Ježíšovo. satan je jejich hubitel. protože nevíme.Zj. Ale silou Ducha svatého začala rašit a vyhánět větve nové v pohanských misiích. 16. co ztratila v Evropě. Proto každý člověk má autonomii v náboženských názorech a není vázán ani články víry ani přikázáními. „Apollyon“ slovo řecké znamená „zhoubce“. na níž se tříští i nejtvrdší útoky bran pekelných. „Ty jsi Petr. přesně definované a světu ohlášené. která je praktickou nevěrou — agnosticismem. jenom co nám říká vnitřní cit a zkušenost Jsoucnost Boží nelze rozumově dokázat. proticírkve také mají svého. to jest Skála a na té Skále vzdělám Církev svou a brány pekelné ji nepřemohou“. opatských.

“ Dlouhá a těžká pokuta. 9. Symbolisuje na tomto místě veliký pramen křesťanské vzdělanosti: Evropu. To bude Boží chirurgie lidstva nakaženého rakovinou bludů a nevěry. Mnohé národy neobstály v těžké zkoušce. Nový řád Tovaryšstva Ježíšova. Řeka „Eufrat“ je zde jako symbol. Nový církevní řád vnikal do posic dobytých satanovými bludy. který jest před Bohem. a uslyšel jsem jeden hlas ze čtyř rohů oltáře zlatého. Ignácem z Loyoly stal se nepřemožitelným vojskem pod korouhví Ježíše Krista. dal světu hvězdy svatosti jako byl svatý Alois. 14. a Jejího slavného sněmu v Tridentě. Zj. 15. „Čtyři“ je číslo symbolické pro označení čtyř světových stran. který jest před Bohem“ znamená. ale trestu. pod dojmem a účinkem proseb svatých a spravedlivých. 9. 12. Řád Tovaryšstva Ježíšova misiemi v pohanských zemích dal Církvi nové větve plné života. Kdy se to stane je naznačeno určitým datem počítaným od promulgace ustanovení sněmu Tridentského. „Odvaž ty čtyři anděly. a množství jiných. Tyto tresty budou mít Bohem stanovenou lhůtu a neustanou dřív. a hle. kteří jsou přivázáni při velké řece Eufratu“. 9. Tak i tato pátá zkouška Církev očistila. jejichž prosby: „přijď království Tvé“ jsou na symbolickém oltáři shromážděny. odtrhly se od Církve Ježíše Krista. aby Ona obstála. 13. To co následuje po zatroubení šestého anděla nemá ráz zkoušky. jehož nápadným znakem je „veliký pramen“. květu a ovoce. svatý František Xaverský. Ustavičné modlitby za Církev. která dala nejlepší základ k jejich duchovní i 122 . ještě dvě bídy přijdou potom (před koncem světa druhá a na konci světa třetí a největší zkouška Zj. jenž má troubu:…“ Svatý Jan má před sebou nový obraz. „Hlas“ je rozkaz Boží. Co se stane s provinilými národy Evropy. „Ze čtyř rohů oltáře zlatého.) pominula. až národy uznají svoje pochybení a vrátí se k Církvi a k Evangeliu. jaké přijdou na Církev.církevních zmizely osoby neschopné a nehodné. 8. lze vidět v poznámce ve Zjevení: „Bída jedna (ze třech největších oznámených orlem Zj. Zj. 14. Že lutheranismus byl jednou z nejtěžších zkoušek.). že před Bohem jsou stále modlitby všech spravedlivých celého světa. posvětila a posílila v Jejím světovém růstu. hmotařství a bezbožnosti. 11. an praví andělu šestému. „I zatroubil anděl šestý. světové Církve Kristovy. Zj. Proto přijdou na ně Veliké a dlouhé tresty Boží v podobě válek. Křesťanské národy neobstály v páté zkoušce a propadly z veliké části svodům satanovým. Kdyby národové Evropy byli poslouchali Církve jako Matky. založený sv. 13.

Přijdou do slepých satanových uliček. pokud se chránit dají. nebylo by šťastnějšího zemědílu nad Evropu. Duch svatý volal a národy neposlechly. které odpíraly poslouchat přikázání Evangelia o lásce k Bohu a k bližnímu. Andělé národy Evropy od válečných pohrom neochrání. obdobně jako při symbolickém časovém udání dokonání Vykoupení u proroka Daniele (Dan. který z Tridentského sněmu volal národy k pokání. lépe řečeno vydat je na pospas jejich vlastní zlobě tak dlouho. Králi pokoje a míru. — 27. Nejhroznější dvě co do rozsahu i co do způsobu spadají do první poloviny 123 . Nenajdou a nezbudují si ráj. Krále života věčného. proměněno na dny — rok se počítá v Apokalypsi 360 dní — třista devadesát jeden den a hodinu. po nichž se domnívají. hlasatelům hmotařství a bezbožnosti. a den a měsíc a rok“. Ale Evropa se ukázala i jako pramen proudů satanových. nechť poslouchají satanových svodů a pohrdají Církví Ježíše Krista. ledna 1564. bezbožnosti a materialismu. a kdyby podle Jejího návodu věrně plnili povinnosti k Bohu a k bližnímu. novým hlasatelům bludů. uvádět na provinilé národy pohromy.). Trestné období za lutheranismus a za všecko zlo. Trestné období začne platit od promulgace usnesení církevního sněmu Tridentského. ale mají také povinnost trestat. když si národy a státy trestů zaslouží. Proto andělé odňali Evropě všecku svoji ochranu. 24.mravní kultuře. Války krvavé a dlouhé budou důsledkem nezachovávání těchto přikázání. Protivila se již po kolikáté Ježíši Kristu a Jeho Církvi a ocitla se nyní po přijetí lutheranismu v duchovním i mravním rozkladu. které z něho pošlo. nechť Ježíšem Kristem a Jeho učením pohrdají. k zadostučinění za jejich hříchy a zločiny proti Bohu a proti Církvi. kteří mají od Boha úkol nejenom chránit národy. zprotivily se Jeho Církvi. nechť opouštějí cestu Evangelia.) Ke konci tohoto trestného období se stane. Nechají je na pospas válečným rozbrojům a revolucím. 16. které vzejdou z Lutherových bludů. Východ setrvával v rozkolu. Promulgace se stala 26. to jest: půl měsíce. jak jim satan slibuje. jak chtějí. a vzít na sebe úkol trestat. k sjednocení ve víře a Církvi katolické. Hustá řada válek. Králi spravedlnosti a lásky. Evropa zahořela v nesčetných válkách. co je vylíčeno v kapitole 10. Nastanou válečné katastrofy národů. 9. je ve Zjevení svatého Jana soudem Božím „jedním hlasem ze čtyř rohů oltáře zlatého“ vyměřeno symbolicky na „hodinu. Zj. Od tohoto prohlášení usnesení sněmu Tridentského začne období trestů Božích vymezené na „třista devadesát jeden rok a půl měsíce“ (Symbolika hodiny: hodina je čtyřiadvacetina dne. Nechť si volí a zkouší různé cesty. 9. Nyní dostávají strážní andělé Evropy rozkaz od vyššího anděla odpoutat se od svého úkolu střežit. nechť věří komu chtějí: filosofům. Evropa má své anděly strážné. až se poznají a polepší. symbolisuje tedy čtyřiadvacetinu roku. protože se protivily Ježíši Kristu. Západ v bludech protestantských reformátorů. Symbolické „dny“ při výkladu dlužno nahradit roky. že dojdou pokoje a blaha. to jest. Evropa neuposlechla hlasu Ducha svatého.

sírná symbolisuje. že pohromy jsou pro Církev „Božími“ zkouškami k zdokonalení a posvěcení. 17. 9. pro kterou zapomínají na službu a vděčnost Pánu Bohu. Barva těchto železných a ocelových zbraní: ohnivá. neučinili pokání ze skutků rukou svých. jako hlavní zbraně celého trestného období. 18. století. Zj. jimiž rány vychází) a v jejich ocasích (tam. ohněm a kouřem a sírou. Ústa symbolických koní znázorňují hlavně a ústí děl. bombardovací letadla. vystřídá se jízdných vojsk a pohyblivých prostředků válečných podle řeckého původního textu na dvě stě milionů. 9. který mnohé láká: „Toto všecko tobě dám. Válečné prostředky bojujících národů budou ze železa a z ocele „pancíře“. 19. ozbrojené tanky. jestliže padneš a budeš se mi klaněti“. které nemohou ani viděti ani slyšeti ani choditi…“ Technické vynálezy staly se lidstvu modlou. Lidstvo si oblíbí modly mamonářství a techniky. Sobecké mamonářství a kapitalismus jsou velké hříchy odkřesťaněného lidstva. kterou si národy samy působí. jejich ocasy jsou totiž podobny hadům majíce hlavy. Symboly válečných prostředků. „Koně“ symbolisují pohyblivé bojové prostředky od prvních děl v 16. tmavomodrý kouř a zápach síry (střelného prachu). v době 391 roků trestného období. jak se tyto vražedné nástroje ze zadu nabíjejí ničivými náboji. torpéda. kdy člověk nedbá o Boha a jeho přikázání a shání se všemi prostředky dovolenými i nedovolenými po majetku na úkor svých bližních. které vycházely z úst (z hlavní) jejich. z nichž vychází oheň. Na obrázcích vidíme. pro nehodný svět „Božími“ tresty k pokání a k polepšení. „Ale ostatní lidé. z nichž skutečně vychází oheň. Lépe se daří nám.“ Duch svatý symbolisuje modlami hříchy tvrdého mamonářství a kapitalismu. Rachot děl se přirovnává k řevu lvů: „hlavy koní byly jako lví“. Zj. a hlavy koňů byly jako lví. 124 . Znázorněna jsou zvláště děla.našeho 20. století až po nynější rychlopalná děla. kteří nebyli zabiti těmito ranami. kteří na nich seděli: měli pancíře ohnivé a hyacintové a žluté jako síra. který je Dárcem 1 „Třetina“ („tři“ signatura Boží) stále připomíná. Mat 4. 9. řvoucích jako tlamy lvů. V těchto válkách. a z úst jejich vycházel oheň a kouř a síra“. kouř a síra. 20. Zkáza. a těmi škodí (poněvadž ze zadu přichází smrtící náboj do hlavně a ven)“. Třetina lidí v trestném období zahyne od válek. že to budou zbraně střelné. hyacinthová. „aby se neklaněli duchům zlým a modlám zlatým a stříbrným. Mamonářství je služba zlému duchu. „A takto jsem uviděl koně u vidění a ty. „Těmito třemi ranami (smrtícími prostředky střelných zbraní) byla zabita třetina 1) lidí. Těžko si představovali v dřívějších a nejstarších stoletích něco určitého pod těmito obrazy a symboly. 9. kteří máme před očima obrazy děl. „… A modlám měděným a kamenným a dřevěným. kde se nabíjejí). Neboť moc koní (děl) jest v jejich ústech (v hlavních. Zj.

že se nechce poddat. Zj. do nejhanebnějších zločinů. 16. které opustily přikázání Evangelia. Zj. Zatvrzelost je tak veliká. zvláště do nebe volající vraždy nenarozených dítek) ani ze svých čárů (spiritismus a pověry všeho druhu volí si mnozí jako náhražku za víru v Evangelium Kristovo) ani ze smilství svého (hříchy proti šestému přikázání ani se za hříchy nepovažují. Tyto tresty jsou vylíčeny v obraze „sedmi posledních misek hněvu Božího“. 18. 125 . 21. Krále Zj. Tak vypadá symbolický obraz trestné epochy třista devadesáti a jednoho roku zvláště k jejímu konci. 17. „A neučinili pokání ze svých vražd (zločiny proti pátému Božímu přikázání. Ke konci této doby použije Bůh nejpřísnějších trestů. Pak bude následovati pád nepřátel Církve Zj. 9.těchto věcí. 19. rozluk a nevěrností manželských plný svět) ani ze svých krádeží (ke všem hříchům a zločinům přistupuje nepoctivost a nespravedlnost)“. a konečně vítězství Ježíše Krista. Pád národů. aby lidstvo přiměl k polepšení.

a zvolal hlasem velikým. A ten hlas. Slunce je zdrojem života.OČISTNÝ OHEŇ VYKONAL SVŮJ ÚKOL. 16. a když byl zvolal. * Zj. ale když jsem ji snědl. Neviditelný posel a zástupce Ježíše Krista. co jest na ní. a duha byla na hlavě jeho. a nohy jeho jako sloupy ohnivé. a zemi i to. a bylo sladko v ústech mých jako med. ale uslyšel jsem hlas s nebe. 8. „I uzřel jsem jiného anděla silného. a učiníš hořko v břiše tvém. 1. a „nohy jeho jako sloupy ohnivé“ Zj. 10. 1. Symbolický obraz nového vidění je odpovědí na otázku: co se stane po ukončení trestné epochy tří set devadesáti jednoho roku? „Silný anděl“ není Ježíš Kristus. 11. pozvedl pravou ruku svou k nebi 6. jenž živ jest na věky věkův a jenž stvořil nebe i to. 1. A když těch sedm hromů domluvilo. jehož jsem byl uzřel státi na moři i na zemi. opět mluvil se mnou a pravil: „Jdi a vezmi knížku. a obličej jeho byl jako slunce. 4. prorokům“. a přisáhl při tom. 10.“ 5. 2. NÁRODY PŘIJMOU EVANGELIUM. když zatroubí. který jsem byl uslyšel s nebe. I uzřel jsem jiného anděla silného. 7. an sestupuje s nebe přioděn oblakem. bylo mi hořko v břiše mém. archanděl Michael. V oblacích podle svých vlastních slov přijde k poslednímu soudu. 1 — 11. 15. V ruce měl knížku otevřenou. protože Ten mluví ve verši čtvrtém. „obličej jeho byl jako slunce“ Zj. Má zvláštní poslání od Ježíše Krista. Proto je vhodným symbolem Dárce všeho života časného. dokoná se tajemství Boží. „Nohy jako sloupy 126 . a moře i to. Po projití trestného období zástupce Ježíše Krista prohlašuje na zemi Zákon Boží — Duha kolem jeho hlavy znamená pokoj a mír — Svět se poddá Zákonu Evangelia hořkému pro tělo. který má největší moc. a nepiš toho. 7. I vzal jsem knížku z ruky andělovy a polkl jsem ji. nadpřirozeného života Milosti i života věčného. an sestupuje s nebe přioděn oblakem a duha byla na hlavě jeho. I řekl mi: „Musíš opět prorokovati národům a kmenům a jazykům i mnoha králům“. sedm hromů promluvilo hlasy svými. a obličej jeho byl jako slunce a nohy jeho jako sloupy ohnivé“. jako když lev řve. nýbrž ve dnech hlasu anděla sedmého. ale v ústech tvých bude sladko jako med. I postavil pravou nohu na moře. co jest v něm: „Již nebude času. ale je to kníže andělů. 10. protože je vybaven symboly Jeho Královské moci: „přioděn oblakem“ Zj. co sedm hromů mluvilo. A ten anděl. chtěl jsem psáti. 1. 9. a on mi řekl: Vezmi a polkni ji. co jest v něm. jak byl zvěstoval služebníkům svým. I odešel jsem k andělu a řekl jsem mu. Při proměnění na hoře Tábor zářila tvář Jeho jako slunce. an praví: „Zapečeť to. která jest otevřena v ruce anděla stojícího na moři i na zemi“. levou pak na zem 3. aby mi dal knížku. Tak je v první kapitole symbolisován Ježíš Kristus jako Vládce králů pozemských. sladkému pro duší Zjev. 1.

ohnivé“ symbolisují Jeho Moc, s kterou přichází a které nic nemůže odolati. Symbolika „duhy“. Ježíš Kristus, Král národů, posílá archanděla Michaela s poselstvím mírovým: „Duha byla na hlavě jeho“. Duha je symbolem míru mezi Bohem a lidmi. Po potopě světa byla duha připomínkou Božího přislíbení a byla předobrazným symbolem budoucího usmíření Boha s lidmi Vykoupením, i dokonalého míru mezi Bohem a lidmi, až všecky národy ochotně otevřou brány Evangeliu a podrobí se Ježíši Kristu. A tato doba rozkvětu Církve — Království Kristova bude zahájena po ukončení trestného období. Zj. 10, 2. 3. Chráněnec archandělův a viditelný zástupce Ježíše Krista. „V ruce měl knížku otevřenou. I postavil pravou nohu na moře, levou pak na zem a zvolal hlasem velikým jako když lev řve; a když byl zvolal, sedm hromů promluvilo hlasy svými“. Hlas hromů naznačuje, že poselství andělovo je poselství Boží. Mírové poselství Boží je obsaženo v malé knize. Kniha je otevřena pro všecky národy. Archanděl nebude mluvit k národům sám. Bude mluvit nejpřednější chráněnec archanděla Michaela, hlava Církve — papež. Bude mluvit knížkou — pastýřským listem tak, že všecky národy budou mocně zaujaty jeho obsahem. To znamená symbolický obraz: „I postavil pravou nohu na moře…“ Moře symbolisuje národy. Zj. 17, 15. „Země“ symbolisuje všecky ty, kteří jsou smýšlení pozemského-hmotařského. I ti budou podmaněni pravdivostí slov královského manifestu Ježíše Krista ústy papežovými. Přibližný obsah mírového poselství. Co bude obsahem knížky se nepraví. Ale můžeme si to lehce domyslit. V encyklice papežské budou připomenuty lidstvu všecky bludné cesty, po kterých se doposud ubíralo, všecek odboj, který vedlo proti Ježíši Kristu, Jeho Církvi a Jeho Evangeliu. Výsledek tohoto odboje byly katastrofy. Protože se lidstvo neřídilo přikázáními Evangelia pokoje a míru, ztrácelo pokoj a mír stále většími a hroznějšími válkami. Protože lidstvo pohrdalo přikázáními Evangelia spravedlnosti a lásky k bližnímu, zabředalo do stále hlubších krisí z vzájemné nespravedlnosti a sobectví. Protože národy zavrhovaly Evangelium života věčného, upadaly stále víc do bažin a močálů hmotařství, z něhož nemohly pomoci zoufalé revoluce sociální a náboženské (bludy). Naopak působily ztrátu života věčného v největší míře. Zj. 10, 4. Výzva k podrobení se Evangeliu. A nyní knížka, ukáže národům jedinou cestu, která nyní zbývá, cestu Evangelia. Síla slova Božího bude tentokrát tak veliká a lidstvo bude svými bludnými cestami tak zkrušeno, že bude ochotno ihned nastoupit tuto jedinou správnou cestu. Nebude třeba ohlašovat „co sedm hromů“ mluvilo, nebude třeba oznamovat hrozby Boží,
127

kdyby národy ještě nechtěly poslechnout. „A když těch sedm hromů domluvilo (když mocné slovo papežské encykliky zaburácí celým světem a všemi národy a probudí svědomí všech), chtěl jsem psáti, (chtěl jsem do knížky Zjevení přidat, co by se národům stalo, kdyby se ještě teď nepodrobily Evangeliu), ale uslyšel jsem hlas s nebe (Ježíše Krista), an praví: „Zapečeť to, co sedm hromů mluvilo, a nepiš toho“ (nebude třeba žádných trestů a soudů, lidstvo se podrobí). Zj. 10, 5. 6. 7. Anděl přísahou pečetí, že národy mají poslední lhůtu k přijetí Evangelia. „A ten anděl, jehož jsem byl uzřel státi na moři i na zemi, pozvedl pravou ruku svou k nebi a přisáhl při tom, jenž živ jest na věky věkův a jenž stvořil nebe i to, co jest v něm, a zemi i to co jest na ní, a moře i to, co jest v něm: „Již nebude času, nýbrž ve dnech hlasu anděla sedmého, když zatroubí, dokoná se tajemství Boží, jak byl zvěstoval služebníkům svým prorokům“. „Pozvedl pravou ruku svou k nebi a přisáhl“. Jak velkolepě a jak slavnostně vyjímá se tato přísaha před očima věků a národů. Archanděl Michael je strážcem správné přísahy, béře pod svou ochranu všecky, kteří nikdy přísahy nezneužili, trestá ty, kteří se odvážili hříchu křivopřísežnictví. Přijeti Evangelia podmínkou časného i věčného blaha národů. Skrze papežskou encykliku po ukončení trestného období bude spolu s papežem a celou Církví zapřísahat Archanděl Michael celý svět, všecky národy a všecky lidi, aby je pohnul k největší horlivosti ve službách Ježíše Krista, Krále: „Již nebude času… blíží se doba poslední. Po období rozkvětu Církve a rozšíření ke všem národům… zatroubí poslední anděl… dokonají se tajemství Boží: řízení světa… řízení Církve… nastanou poslední zkoušky… poslední soud… spása vyvolených… a pak přestane čas a bude pro všecky, pro vyvolené, i pro zavržené jen věčnost“. Duch svatý obnoví svět svojí Milostí. Volání papežovo nebude nadarmo, jak jindy tolikrát bývalo v dějinách světa. Jako volání lva se ozývá mocně na poušti, tak hlas sv. Otce rozlehne se od jednoho konce světa ke druhému, pronikne ke všem národům, k rodinám, jednotlivcům. Duch svatý, vyprošovaný po celá staletí pro tuto dobu, bude nápomocen, bude osvěcovat mysli a posilovat vůli. Nastane podivuhodná touha a závodění v dobrém. Bludy budou opuštěny, pohanství zmizí, národy se pohrnou do lůna Církve Ježíše Krista. Tehdy se doslova vyplní předpovědi proroků starozákonních, o úplném vítězství Mesiáše a jeho nauky. Starozákonní předpověď období rozkvětu Církve. Vyplní se proroctví Isajášovo: „V posledních dnech zpevněna bude hora domu Hospodinova; bude nejvyšším vrcholem horstev, vyvýšená nad pahorky. Proudit bude k ní každý národ, hrnout se mnoho kmenů, a řeknou: „Pojďte a vystupme na horu Páně (do Církve), do domu Boha Jakobova! Ať naučí nás svým cestám (Evangeliem),
128

a choditi budem po jeho stezkách (přikázáních Evangelia!) Vyjdeť ze Siona nauka, a slovo Páně z Jerusalema. Porovnávat bude národy, rozsuzovat četné kmeny, že zkují v radlice své meče, a svá kopí v srpy ženců. Nezdvihne meče kmen proti kmeni, aniž cvičit se budou v boji“. Is. 2, 2 5. Zj. 10, 8. Rozkaz, aby apoštol symbolicky zastupoval celé lidstvo (jako je zastupoval, když Pannu Marii pod křížem přijímal za Matku). „Jdi a vezmi knížku, která jest otevřena v ruce anděla stojícího na moři a na zemi“. S důrazem znova se zde opakují slova: „stojícího na moři i na zemi.“ Anděl, jeho chráněnec papež, knížka, i její obsah jsou zde pro celý svět, pro všecky zemědíly, pro všecky jejich obyvatele, pro křesťany i pro pohany, pro členy Církve i pro Její nepřátele. Apoštol dostává rozkaz od Ježíše Krista (— „a ten hlas, který jsem byl uslyšel s nebe, opět mluvil se mnou…“ —) aby vzal knížku z ruky andělovy. Zj. 10, 9. 10. Jho přikázání Evangelia hořké i sladké. „I odešel jsem k andělu a řekl jsem mu, aby mi dal knížku; a on mi řekl: Vezmi a polkni ji; a učiníš hořko v břiše tvém, ale v ústech tvých bude sladko jako med“. Svatý Jan jako zástupce celého lidstva vyplňuje rozkaz Ježíše Krista, jde k andělu a od tohoto dostává rozkaz k symbolickému úkonu, který bude mít symbolický účinek. „Břicho“ je odznakem nižší živočišné části člověka. Této nižší stránce člověka bude obsah Boží, andělské a apoštolské výzvy k celému světu hodně hořký a trpký. Bude návodem k opravdovému a upřímnému pokání podle slov Ježíše Krista: „Kdo chce za mnou přijíti, zapři sebe sám, vezmi kříž svůj na sebe každodenně a následuj mne.“ Mat. 16, 24. Bude nejdůraznějším a obnoveným provoláním a prohlášením Božích přikázání: „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého… a bližního svého jako sebe samého“. Knížka bude obnoveným programem Ježíše Krista z Evangelia k dosažení věčné blaženosti: „Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich jest království nebeské… Blahoslavení tiší… Blahoslavení lkající nad hříchy… Blahoslavení, kteří lační a žízní po spravedlnosti… Blahoslavení milosrdní… Blahoslavení čistého srdce… Blahoslavení pokojní… Blahoslavení, kteří protivenství trpí pro spravedlnost… Blahoslaveni jste, když pro mne budou vás tupiti a pronásledovati…“ Mat. 5, Všecko toto, čím dříve svět opovrhoval a co nechtěl přijmout, považuje to za hořkost, za břímě a za jho, to nyní přijme jako jho sladké a břímě lehké. Lidé všech národů, přijímajíce Evangelium, nebudou už nyní dbát na nižší stránky své lidské přirozenosti, symbolisované ve vidění „břichem“, ale budou mít zřetel jen na svoji důstojnost dítek Božích, na důstojnost povýšenou nade všecky tvory nerozumné, obdařenou rozumem, projevujícím se mluvou úst. „Ústa“ jsou symbolem rozumu a duše. A duši člověka bude Evangelium sladké.

129

Zj. 10, 11. Kdo není s Kristem, je proti Němu. „I řekl mi (Ježíš Kristus) : „Musíš opět prorokovati národům a kmenům a jazykům i mnoha králům“. Proroctví a vidění svatého Jana nejsou ještě u konce. Má ještě mnoho říci národům všech věků i těm, kteří vládnou nad národy, aby se všichni připravovali a spolupůsobili v nejlepším smyslu s Vůlí Boží, s Vůlí Krista Krále.

130

NEŽ SEDMÝ ANDĚL ZATROUBÍ.
Stavba chrámu Církve se končí — Tehdy budou mocí Ducha svatého působit dva svědkové — Nástroj satanův Antikrist do posledního boje proti Církvi — Na krátký čas podaří se mu zamezit životodárné působení svědků a Církve — Zlomení pout Antikristových — Duše se zachraňují velikou pohromou — Sedmý anděl ohlašuje konec dějin — Otevře se nesmírný chrám nebes pro všecky vyvolené — Připravujte se už nyní. Zjev. 11, 1. I byla mi dána třtina podobná holi a řeklo se mi: „Vstaň a změř chrám Boží i oltář a ty, kteří se v něm klanějí, 2. ale vnější předsíň chrámovou vyjmi a neměř ji, neboť byla dána pohanům, a budou šlapati po městě svatém čtyřicet dva měsíce. 3. A dám dvěma svědkům svým (dar prorocký) a budou prorokovati tisíc dvě stě šedesát dnů oblečeni v žínice. 4. To jsou ty dvě olivy a ty dva svícny, které stojí před Pánem země. 5. A chce-li jim kdo ublížiti, oheň vyjde z úst jejich a stráví nepřátele jejich; ano, chce-li jim kdo ublížiti, takto musí býti usmrcen. 6. Tito mají moc zavříti nebe, aby déšť nepadal po dni proroctví jejich, a mají moc nad vodami obraceti je v krev a bíti zemi všelikou ranou, kolikrátkoli by chtěli. 7. A když dokonají svědectví své, zdvihne válku proti nim šelma, která vystupuje z propasti, a přemůže je a usmrtí je. 8. A těla jejich budou ležeti na ulicích velikého města, které duchovně slove Sodoma a Egypt, kde i Pán jejich byl ukřižován. 9. I budou patřili na těla jejich (lidé) z kmenů a pokolení a jazyků i národů po tři a půl dne a nenechají pochovati těla jejich do hrobu. 10. A obyvatelé země budou se radovati nad nimi a veseliti se a posílati si dary navzájem, poněvadž ti dva proroci trápili obyvatele země“. 11. Ale po třech a půl dni duch životní od Boha vešel do nich: i postavili se na nohy své, a bázeň veliká padla na ty, kteří je viděli. 12. A uslyšeli hlas veliký s nebe, an k nim praví: „Vstupte sem“. I vystoupili na nebe v oblace, a spatřili je nepřátelé jejich. 13. A v tu hodinu nastalo zemětřesení veliké; i padl desátý díl města a sedm tisíc lidí bylo usmrceno v tom zemětřesení, ale ostatní se zalekli a vzdali čest Bohu nebeskému. 14. Bída druhá pominula, a hle, bída třetí přijde brzy. 15. I zatroubil anděl sedmý; a hlasy mohutné ozvaly se v nebi řkouce: Království toho světa dostalo se Hospodinu našemu a Pomazanému jeho, a bude kralovati na věky věků [amen]. 16. A ti dvacet čtyři starci, kteří před Bohem sedí na trůnech svých, padli na své tváře a poklonili se Bohu řkouce: 17. „Děkujeme tobě, pane Bože všemohoucí, jenž jsi a jenž jsi byl, že jsi ujal moc svou velikou a vystoupil jako král. 18. Rozhněvaliť se pohané, a přišel hněv tvůj i čas soudu mrtvých, abys dal odplatu služebníkům svým, prorokům a světcům, i těm, kteří ctí jméno tvoje, malým a velikým, a abys zkazil ty, kteří kazí zemi“ 19. I otevřel se chrám Boží na nebi, a ukázala se archa úmluvy jeho ve chrámě jeho, a nastalo blýskání a hřímání a hromobití a krupobití veliké. *
131

všichni lidé dobré vůle budou do něho pojati ze všech národů a ze všech věků. že Církev zničili. kteří se v něm klanějí. který se zde nelíčí. kteří se nechali Antikristem převést do tábora satanova. budou zbaveni moci. Těmi slovy symbolicky praví. Přehled posledního období dějin Církve a světa v 11. Činnost jejich bude korunována svatou smrtí a slavným svatořečením. kteří Církev vedli. svojí 132 . aby tak naznačil. Chrám musí stát v plné velikosti. ale vnější předsíň chrámovou vyjmi a neměř jí. 2. Žádný nevypadne. zbytky pohanů a nevěřících. kapitole. to jest zlatou dobu rozkvětu Církve mezi národy světa. jak to činil před tím. 11. Svatý Jan kratince jenom vypisuje radost v nebi nad tím.) podrobí sladkému Jhu Kristovu všecky národy světa. Nastane poslední období dějin Církve před koncem světa. protože Ježíš Kristus jej vylíčil v Evangeliu. mučení a vraždění věřících. 20. člověka. Ve velkých válečných pohromách dostane se zaslouženého trestu zatvrzelým. neboť byla dána pohanům. Pomocí Boží zase zaujmou své postavení k vedení a řízení Církve. svatý Jan vidí. že nebude líčit dobu.Tisíciletí rozkvětu Církve se ve Zjevení nepopisuje. že lidé z tábora satanova budou žasnout a bát se. v plné dokonalosti. nepřijde nazmar. Církev bude vydána těžkým zkouškám. Svět bude jako veliké město naplněné satanovou zlobou. — 6. až všecky národy budou mít příležitost přijat Evangelium a vstoupit do Církve Ježíše Krista. Ti. Působení „svědků“ bude potom tak mocné a pronikavé. Pak zatroubí anděl sedmý a nastane konec světa. „Svědkové“. kterou naznačuje v prvním verši osmé kapitoly slovy: „A když otevřel pečeť sedmou. 1. kteří budou Evangeliu a Církvi odporovat.…“ Svatý Jan má změřit v symbolickém obraze chrám Církve. jemuž z dopuštění Božího peklo propůjčí všecku zlobu a všecku moc k pronásledování. nastalo v nebi ticho asi půl hodiny“. „I byla mi dána třtina. Kameny ke stavbě duchovního chrámu jsou věřící katoličtí křesťané. Budou to židé. kdy Církev bez překážky (satan nebude moci svádět národy. které Jí Ježíš Kristus dá. Pronásledování Církve vyvrcholí vystoupením Antikrista. ale také mnohým milosti obrácení. Jenom kratinký záblesk z nejslavnější doby rozkvětu Církve vidíme v kapitole 20. který patří k chrámu Církve. až chrám Církve bude dostavěn. kdy přestaly soudy a tresty Boží nad národy. V kapitole 11. 4. co se stane. kteří náležejí Ježíši Kristu svojí příslušností do Církve. V desáté kapitole se pouze naznačuje počátek dlouhého období. Zj. že Ježíš Kristus ujal své věčné Království v Oslavené Církvi. bude v hrůzách pronásledování jako ubitá a mrtvá. že stavba Církve v největším světovém rozpětí se blíží svému dokončení. podobná holi a řeklo se mi: „Vstaň a změř chrám Boží i oltář a ty. 3. budou jásat. bude jim znemožněno vykonávání vedení a řízení Církve. Zj. aby se rozdělila pšenice od plev. věřící budou tříbeni. Duch svatý posvětí a položí poslední duchovní kameny. I tehdy budou takoví. Ježíš Kristus ví o každém kamenu. Církev vedená „svědky“. Uvnitř chrámu budou všichni. Svatý Jan ve Zjevení nechává mezeru. Před očima spojenců Antikristových budou nějaký čas bezmocní (jako mrtví).

kteří s Ním spojeni nebudou. „Předsíň“. Zj. která se má vyjmout a neměřit. které stojí před Pánem země“. „Svědkové“ i jejich pomocníci dosáhnou neobyčejných výsledků své apoštolské činnosti mocným slovem Božím (budou „prorokovati“ v širším smyslu. Duše získává Ježíše Krista. napomínat. Být přítomen na Mši svaté je nejlépe použitý čas. budou se snažit z návodu satanova zničit dílo Boží. potírat nepřátele a obracet svedené. kteří z dopuštění Božího přijdou k moci.vírou v Něho a věrným plněním Jeho přikázání. budou utvrzovat slabé. kteří nechtěli mít podíl na svátostech a na všech modlitbách celé Církve. kteří se nedali posvětit křtem svatým. kteří neuvěřili v Ježíše Krista. co je mimo chrám. Budou to dva vynikající svatí. Čtyřicet dva měsíce. To jsou ty dvě olivy a ty dva svícny. 11. 3. tím bude krásnější ozdobou věčného chrámu Církve oslavené. protože se proměňuje v poklady nesmírné ceny ve spojení se všemi zásluhami Ježíše Krista. 5. Čím více a čím častěji kdo čerpá z tohoto nevýslovného pramene svatosti a síly. 4. dostane Církev dva „svědky“. tři a půl roku. kteří nechtěli brát účast na Oltáři Církve při Oběti Mše svaté. Jeho zásluh pro spásu lidí. „Oliva“ má mnoho větví a větviček s plody. V nejprudším ohni. znamená dočasnost. Církev Ježíše Krista má Oltář. zbylé pohany a nevěřící i lhostejné křesťany. Ve všech protivenstvích budou jejich prosby u Boha vyslyšeny tak dokonale. Větve s olivovými plody symbolisují všecky spolupracovníky obou svědků. nejtěžší zkouška. kteří budou udržovat mezi národy světlo víry. „Sedmiramenné svícny“ jsou symbolem všech hlasatelů Evangelia této doby. Přistupovat k svatému přijímání při Mši svaté je největší zisk. kteří jsou mimo chrám Církve a mimo Její Oltář? Všechny oltáře Církve katolické jsou jedním Oltářem. Oba svatí „vůdcové“ Církve budou miláčky Ježíše Krista (stojí před Pánem země). Tento Oltář je ohniskem. všechny oběti jednou Obětí. z něhož pramení svatost Církve i Její nepřemožitelná síla. polovička sedmičky. Před koncem světa nepřátelé Církve. Dva svatí vůdcové a jejich pomocníci. Těžko bude obstát těm. pod vedením „svědků“. Olivový olej hojí rány. V době pronásledování a zkoušek. Pána a Krále věčného Království. znamená židy. jako byly 133 . kteří budou spojeni s Ježíšem Kristem. kázat. kteří budou posilovat duchovně slabé. „A budou šlapati pohané po městě svatém čtyřicet dva měsíce“. kdy bude veliké nebezpečí svodu k odpadu od Církve. na němž se ustavičně přináší skutečná nejdražší Oběť Jeho Těla a Krve. jako to. Před koncem světa přijde poslední. Mimo vnitřek chrámu jsou ostatní. Jak bude těm. Církev bude od nich pronásledována a krvavě mučena. kteří velikou nadpřirozenou mocí podobnou moci Eliášově a Mojžíšově. kteří budou stát v čele ostatních apoštolů této doby. Věrná účast věřících na Oběti Mše svaté je známkou jejich vyvolení a jejich spásy. varovat) a velikou kajícností (oblečeni v žínice). „A dám dvěma svědkům svým (dar prorocký) a budou prorokovati tisíc dvě stě šedesát dnů oblečeni v žínice.

mučené a ukřižované Církvi. budou zdroje blahobytu obracet ve zdroje záhuby. „I budou patřiti na těla jejich lidé z kmenů a pokolení a jazyků i národů po tři a půl dne a nenechají pochovati těla jejich do hrobu“.vyslyšeny prosby Mojžíše a Eliáše. Když zmlknou ústa Matky národů. Antikrist. Když „dva svědkové“ probudí mnohé z lhostejnosti a nevěry. Tak budou v této době činit stoupenci Antikristovi. sedmi znamená dočasnost. že jako Její Pán na konci svého pozemského života a působení byl ukřižován. který se bude prohlašovat za spasitele světa. Národy světa budou nečinnými pozorovateli 134 . když obrátí mnohé z národa židovského. Židé na Kalvarii posmívali a rouhali se na kříž přibitému Ježíši Kristu. nesmírnými svody bude se snažit přimět lidi a národy k odpadu od Ježíše Krista a od Církve. symbolicky nazvaní ve Zjevení „Sodoma a Egypt“. která vystupuje z propasti. z dopuštění Božího. „Tři a půl dne“ polovička. násilím zamezí toto životodárné působení „svědků“ a jejich spolupracovníků v Církvi a ve světě. „Svědkové“ budou šířit kolem sebe slovem i skutkem nadpřirozený život v duších. Chvilkový úspěch Antikrista. Takový je asi smysl symbolického líčení svatého Jana: „A těla jejich (svědků. Když Antikrist — šelma znemožní apoštolát „svědků“. kolikrátkoli by chtěli“. Tito mají moc zavřití nebe. „A když dokonají svědectví své. oheň vyjde z úst jejich a stráví nepřátele jejich.“ Zj. tak i Ona musí mu být podobna a na konci svých dějin musí být duchovně ukřižována těžkými zkouškami a pronásledováními). Před očima „velikého města“. takto musí býti usmrcen. 8. postaví se v čelo satanovy proticírkve a začne otravovat národy nevěrou a nemravností. budou je krušit nouzí a nedostatkem. nějaký čas. ano. otráveného nevěrou bude Antikrist prohlašovat jako kdysi farao v Egyptě Mojžíšovi: „Hospodina neznám a Israele nepropustím“. Jejich prosby budou usmrcovat nepřátele Církve. Symbolicky řečeno: „šelma zdvihne válku proti nim… přemůže je a usmrtí je“. kteří vedli Církev. aby déšť nepadal po dni proroctví. 11. 9. Církev representovaná ve Zjevení „dvěma svědky“ bude jako mrtvá před národy světa. zdvihne válku proti nim šelma. kde i Pán jejich byl ukřižován (připomínka Církvi. representujících celou Církev) budou ležeti na ulicích velikého města (zkaženého světa). S největší zlobou a nenávistí bude se protivit Ježíši Kristu (Antikrist — protivník Kristův). Svět pod vedením Antikristovým bude „Sodomou“ v největším měřítku. 7. To znamenají slova: „A chce-li jim kdo ublížiti. chce-li jim kdo ublížiti. které duchovně slove Sodoma a Egypt. Zj. Nevěra má za následek mravní zkázu. 10. nastane doba Antikristova: „šelma vystoupí z propastí“. spoutané. Peklo vytvoří si oddaný nástroj v člověku. a přemůže je a usmrtí je“. to jest celého světa. 11. jejich (když lidé budou zatvrzelí v nevěře). pronásledované. a mají moc nad vodami obraceti je v krev a bíti zemi všelikou ranou.

poněvadž ti dva proroci (a jimi řízená Církev) trápili obyvatele země (to znamená: volali do svědomí a svolávali Boží tresty na všecky. Církev nemůže zahynout. 12. 11. to jest apoštoly poslední doby. projevili svou dobrou vůli a „vzdali čest Bohu nebeskému“. která bude mnohým k záhubě. ale ostatní se zalekli a vzdali čest Bohu“. Nejenom „svědkové“. kteří stojí na čtyřech úhlech země a drží čtyři větry zemské“ uvolní je. 14. Proto přijde na svět veliká pohroma. Tato pohroma bude jednou z výše zmíněných největších třech „bíd“ ve Zjevení obsažených. Tehdy teprve „čtyři andělé. že vlažné přivedou k největší horlivosti. 11. A tato třetí bída budou hrůzy konce světa. i postavili se na nohy své. „Bída druhá pominula. Jakého druhu bude pohroma se ve Zjevení nenaznačuje. kteří bez ohledu na Boha žili jen pro tento svět. Duch svatý umožní vykonávání duchovní moci. an k nim praví: „Vstupte sem“. Ale nepoddají se a neuvěří. 11. Duch svatý neopustí „svědky“. Vůdcové poslední doby povýšeni mezi svaté. kteří se prohřešili hříšnou zatvrzelostí. To znamenají slova: „A v tu hodinu nastalo zemětřesení veliké. 13. 11. Když na zemi „svědkové“ vedli vítězný boj proti nepřátelům Církve. Zj. „Svědkové“ umrou po svém nejvýš svatém působení a Církev je povýší na oltář. které se bude podobat duchovní záhubě. Ale hrobu pro Církev mít nebudou. způsobí zničení desetiny světové říše a záhubu všech.zotročení Církve. Zj. Svět.)“ Zj. která otřese celou zemí. Duchovní moc k udělování nadpřirozeného života duším bude vrácena „svědkům“ a jimi vedené Církvi. I vystoupili na nebe v oblace. a bázeň veliká padla na ty. Proto Zjevení jich už nelíčí. bude žasnout. bída třetí přijde brzy“. do hrobu Ji nepoloží. tím účinněji pokračovati budou v boji proti říši satanově s nebe. „Ale po třech a půl dni duch životní od Boha vešel do nich. Ti. To znamenají slova Zjevení: „A uslyšeli hlas veliký s nebe. kteří zůstali při pohromě ušetřeni. A toto nové divuplné a blahodárné působení přímluvy „svědků“ „spatří“ satan a jeho spojenci. nevěřící k živé víře. neopustí Církev. i padl desátý díl města a sedm tisíc (symbolicky řečeno o všech lidech zlé vůle) lidí bylo usmrceno v tom zemětřesení. a spatřili je nepřátelé jejich“. A tu se ukáže znamení 135 . chtěj nechtěj bude musit uznat Moc Boží a bude se bát. a hle. který měl Církev za mrtvou a za neschopnou vykonávat jakýkoliv vliv na lidstvo. většině ke spáse. to znamená: uvolní přírodní síly z jejich pravidelného a zákonitého působení a nastane katastrofa světa a vesmíru: „A hned po soužení těch dnů se slunce zatmí a měsíc nedá světla svého. ale celá Církev bude stát a bude působit tak mocně silou Ducha svatého. „A obyvatelé země budou se radovati nad nimi (umlčenými svědky a jimi představované Církve) a veseliti se a posílati si dary navzájem. Pohroma. které Ježíš Kristus předpověděl. kteří je viděli“. hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati.

kteří lidi vyučovali křesťanské spravedlnosti a tak je k Bohu vedli. symbolisovanou „pohany“. Svatý Jan nezmiňuje se o soudu Božím. „Rozhněvaliť se pohané. 29. Ježíš Kristus přichází jako Věčný Král. V řadě obrazů vidí teď apoštol oslavu Ježíše Krista jako Krále Církve vítězné. 15. kteří ctí Jméno Ježíše Krista“ vyznáváním víry a životem podle víry. 19. jenž jsi a jenž jsi byl. V názvu „světci“ jsou obsaženi všichni. 11. kteří byli naštípeni na Ježíše Krista křtem svatým a kteří v Milosti Boží zemřeli. Pane Bože všemohoucí. i shromáždí vyvolené jeho od čtyř větrů (od čtyř stran celého světa). kněží. Mat. „Hněv“ věčný postihne bezbožné. 11. prorokům a světcům. a ukázala se archa úmluvy jeho ve chrámě jeho…“ „Chrámem“ je zde symbolisováno nebe jako věčný příbytek vyvolených ve spojení s Bohem. „Archou úmluvy“ symbolisuje Duch svatý v ráji přislíbené. kteří kazí zemi“. misionáři. Mat. nýbrž jen věčná přítomnost. od konce až do konce nebes“. kteří hříšným životem na zemi dávali pohoršení a své bližní tak „kazili“. abys dal odplatu služebníkům svým. protože tehdy už nebude budoucnosti. Zj. který rovněž Ježíš Kristus líčí v Evangeliu. a abys zkazil ty. A pošle anděly své s mohutným zvukem trouby. Zj. 25. Co bude při sedmém zatroubení. vykoná Božskou spravedlnost. že jsi ujal moc svou velikou a vystoupil jako král“. Příbytek Boží Rodiny. Služebníky Božími byli především ti. kteří před Bohem sedí na trůnech svých. biskupové. kteří dospěli vrcholu křesťanské dokonalosti hrdinskými ctnostmi. a přišel hněv tvůj i čas soudu mrtvých. 16. jsou ostatní spravedliví křesťané. Budoucnost již se neuvádí. Kdo budou přemoženi a kdo vítězi. jejichž těla vstala z mrtvých. a bude kralovati na věky věkův. 24. „I otevřel se chrám Boží na nebi. 18. a hlasy mohutné ozvaly se v nebi řkouce: Království tohoto světa dostalo se Hospodinu našemu a Pomazanému jeho. Svým soudem nade všemi lidmi. Symbol Spojení Boha s lidmi skrze Pannu Marii. malým a velkým. „Služebníkům“ Božím dostane se věčné odplaty. 17. padli na své tváře a poklonili se Bohu řkouce: „Děkujeme tobě.—46. od proroků 136 . Ujmutím Královské vlády Ježíš Kristus zkruší a na věky zkrotí všecku bezbožnost.-31.Syna člověka na nebi. Věčným zavržením od Lásky Boží budou „zkaženi“ všichni. i rozkvílí se tehdy všecka pokolení země a uzří Syna člověka přicházeti v oblacích nebeských s mocí a slávou velikou. i těm. Zj. V názvu „proroci“ jsou shrnuti apoštolé. „Malí i velcí. A ti dvacet čtyři starci. 11. 31. kteří ctí jméno tvoje. „I zatroubil anděl sedmý. amen.

archandělem Gabrielem Panně Marii zvěstované. aby se každý připravil co nejlépe na poslední věci. V ráji požívali první lidé viditelné přítomnosti Boží a těšili se z nejužšího spojení s Ním jako dítky s Otcem. založením Církve připravené. Králi života věčného. Když apoštol Jan vidí v obraze Božího chrámu „archu úmluvy“. která měla být ustavičným svědectvím smlouvy mezi Bohem a vyvoleným národem. jimiž musí Církev projít. Ustanovením Nejsvětější Svátosti uskutečněné a Oslavením Církve v nebi dokonale vyplněné: — — milostiplné věčné Spojení Boha s lidmi. aby se zdokonalila a posvětila pro Věčné Spojení s Bohem. která u Trůnu Nejsvětější Trojice bude na věky předmětem blaženého patření všech andělů a svatých. Pohledy do tábora satanova. jak budou trestány národy odporující Ježíši Kristu. Nejdokonalejší a Věčné „Archy Úmluvy“ Panny Marie. připravenou a ozdobenou všemi Milostmi Ducha svatého jako Nejkrásnější Dílo Boží. Ve Starém Zákoně obnovil Bůh svoji viditelnou i když zastřenou přítomnost v národě israelském. Skrze Pannu Marii dosáhne Církev oslavená svého věčného Spojení s Bohem. na soud Boží a na věčnost. Králi pokoje a míru. V dalších obrazech ukazuje Duch svatý boj satana a jeho pomocníků proti Církví. Tato část vidění svatého Jana končí v obraze „blýskáním a hřímáním a hromobitím a zemětřesením (v řeckém originálu) a krupobitím velikým“. Boží vykřičník k přehlednému obrazu dějin světa a Církve. předobrazy naznačované. V „Sedmi zatroubeních andělů“ se jeví nejtěžší zkoušky. v „Sedmi listech“ sedm postupných period vnitřního života Církve. V první. Tato přítomnost Boží nad archou. Příprava pekla do nejtěžšího boje proti Církvi. aby bylo znemožněno Království Ježíše Krista na zemi mezi všemi národy a aby byla 137 . Panna Maria se stala druhou. uzavřené na hoře Sinaji. zhotovenou Mojžíšem z neporušitelného dřeva a z čistého zlata. Svrchu uvedená slova zakončení jedenácté kapitoly jsou hlasitou výzvou ke všem lidem a národům. V dosavadních obrazech viděli jsme přehledně v hlavních rysech vnitřní i zevnější Dějiny Církve až do konce světa. protože skrze Pannu Marii Vtělením Svého Syna obnovil Bůh v ráji porušené milostiplné Spojení Své s lidmi. vidí ji jako symbol Novozákonní živé. čemuž nikdo nemůže uniknout. starozákonní arše úmluvy byl uložen jako ve schránce zápis úmluvy na kamenných deskách. v „Sedmi pečetěch“. Nejkrásnější. záležejícího v nadpřirozené lásce. když v oblace byl zvláštním způsobem přítomen nad archou úmluvy. dokud se upřímným pokáním nepodrobí Jeho Vládě. V nejčistším Lůně Panny Marie jako v Nové Arše odpočíval Sám Božský Vykonavatel Nové dokonalé a věčné Úmluvy Boha s lidmi. byla jenom prozatímním předobrazem a přípravou na nové a dokonalé Spojení Boha s člověčenstvem Vtělením druhé Božské Osoby v Panně Marii. Živou. Hříchem zaviněné vyhnání z ráje porušilo původní milostiplné spojení lidí s Bohem. nad něž nemůže už být nic krásnějšího a dokonalejšího mezi tvory. Nejdokonalejší Archou Nové Úmluvy. ke všem dobám a ke všem věkům. Králi spravedlnosti a lásky.předpovídané.

které satan nebude už svádět. Na dozrálou bezbožnost. satan bude spoután na tisíc let. Po Jeho Nanebevstoupení pokouší se satan ještě činit úklady Jeho Matce a když nemají účinku. 138 . které jsou však záchrannou Boží chirurgií v nejvyšší čas. která se stala hnilobou lidstva. světovládného židovstva. aby naposledy tříbil Církev v době Antikristově. Ve dvanácté kapitole obrazí Duch svatý Pannu Marii. Matku Ježíše Krista Vykupitele světa a zároveň i Bolestnou Matku Mystického Těla Kristova — Církve. V kapitolách 14. 16. V třinácté kapitole ukazuje Duch svatý v přehledu totální nasazení satanovo se dvou stran: nasazení fysické násilné moci panovníků a vlád Ježíši Kristu a Církvi nepřátelských a nasazení duchovní moci hlasatelů bezbožných nauk jako náhražky Evangelia. proti Církvi. Stručný přehled druhé polovice Zjevení. vidíme. Vykupitelskou Smrtí Ježíše Krista. jak lidstvo odvrácené od Církve lutheranismem dalo se satanovou šelmou svést na širokou cestu bezbožného materialismu. Posledním soudem bude ukončena jeho vláda navždy a Církev bude slavit s Ježíšem Kristem své věčné vítězství. ale jenom proto. jehož jméno zahaluje Duch svatý do čísla 666. Bezbožnost vyvrcholí Antikristem. Padne moc úhlavního nepřítele Církve. Dvakrát útočí satan proti Jejímu Prvorozenému Synu: Herodesův útok byl zmařen útěkem do Egypta. Útok židovské velerady se zdařil. Jana. až 22. aby zdánlivým úspěchem utrpěl satan nejtěžší porážku. v duchovním boji Ježíš Kristus v Církvi zvítězí nad národy.nastolena vláda satanova. Symbolickým obrazem Církve jako Nového Jerusalema a symbolickým obrazem věčné blaženosti ukončuje Duch svatý prorockou extasi sv. obrací se pln zuřivosti pro svoji porážku proti „druhorozeným dětem“ Panny Marie. Po tisíci letech bude satan puštěn. Už v ráji byla ustanovena jako „Žena“. A těchto tisíc let bude dobou Triumfu Církve nade všemi národy. 15. připravil Bůh „sedm misek svého hněvu“. Strašná světová válka vyvolaná třemi směry světového materialismu znamená pád babylonské věže pyšné hmotařské bezbožnosti. kterou po třiatřicetiletém duchovním těhotenství (od proroctví Simeonova) zrodila v největších duchovních Mukách pod Křížem. To je obsaženo v hlavě 17. která bude nejvyšší Velitelkou ve všech bojích vedených satanem proti Jejímu Prvorozenému Synu i proti druhorozeným dítkám v Církvi. padne moc šelem.

VIDĚNÍ SVATÉHO JANA O BOJI TŘÍ NEPŘÁTEL PROTI CÍRKVI JEŽÍŠE KRISTA. (POHLED ZA KULISY DĚJIN CÍRKVE A SVĚTA.) .

14. Znamení z ráje: „Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a Ženou“ — Panna Maria jako Matka Bolestná zrodila pod Křížem Církev — Drak. 8. 1. Michael a andělé jeho bojovali s drakem. skrze Herodesa — Útok satanův zmařen odchodem Panny Marie na poušť egyptskou — První vzpoura a první porážka bývalého archanděla — V druhém útoku na život Vykupitele přibitím Jeho na Kříž. A drak ten stál před ženou mající poroditi. aby bojoval s ostatními z pokolení jejího. a na hlavách jeho sedm korun. A postavil se na písku mořském. Ale země přispěla ženě. hle. A když drak viděl. 3. který byl drak vychrlil ze své tlamy. I ukázalo se veliké znamení v nebi: Žena oděná sluncem a měsíc pod nohama jejíma. nebesa. I ukázalo se jiné znamení v nebi. 16. 12. aby ji utopil. had ten starý. otevřela ústa svá a pohltila proud. I byl svržen drak ten veliký. 6. a na hlavě její koruna z dvanácti hvězd. an praví: „Nyní stala se spása a síla a království Boha našeho i moc Pomazaného jeho. která porodila (dítko) pohlaví mužského. neboť byl svržen žalobník bratrů našich. 5. že jest svržen na zem. který bude úklady činiti patě Její — První útok proti Vykupiteli. 12. ale nepřemohli. 4. že má času málo“. I nastal boj (veliký) v nebi. a k trůnu jeho. „Žena oděná sluncem“ a „starý had“. aby letěla na poušť na místo své. 140 . 18. Králi národů. A žena utekla na poušť. Zj. jenž svádí celý okrsek (zemský). a ocas jeho stáhl (za sebou) třetinu hvězd nebeských a hodil je na zemi. 9. a to dítko její bylo vzato k Bohu. věda. A jsouc těhotná křičela v bolestech a mukách porodních.VIDĚNÍ SVATÉHO JANA O BOJI TŘÍ NEPŘÁTEL PROTI CÍRKVI JEŽÍŠE KRISTA. I porodila syna. aby pohltil dítko její. 17. Ale ženě byla dána dvě křídla orla toho velikého. neboť ďábel sestoupil k vám se zlostí velikou. 11. 2. ani se nenalezlo již místo jejich v nebi. a andělé jeho byli svrženi s ním. Proto veselte se. Běda zemi a moři. drak veliký. rudý. satan utrpěl druhou porážku a musil uvolnit bránu nebes. kde měla místo připravené od Boha. A bojoval drak i andělé jeho. A uslyšel jsem hlas veliký v nebi. a kdo v nich přebýváte. kde jest živena po čas a po časy a po půl času vzdálí od hada. kteří zachovávají přikázání Boží a mají svědectví Ježíšovo. byl svržen na zem. jenž slove ďáblem a satanem. jenž žaloval na ně před Bohem naším dnem i nocí. pronásledoval tu ženu. 7. dosud jeho žalobami lidem zavřenou — Z dalšího boje satanova proti Panně Marii a proti Jejímu „druhorozenému Potomstvu“ — Církvi. Synu Marie Panny. I rozzlobil se drak na ženu a odešel. (dítko) pohlaví mužského. se sedmi hlavami a deseti rohy. I vychrlil had ze své tlamy po ženě vodu jako sloup. 10. a oni zvítězili nad ním pro krev Beránkovu a pro slovo svědectví svého a nemilovali života svého až k smrti. 15. aby ji tam živili po tisíc dvě stě šedesát dnů. jenž měl spravovati všecky národy berlou železnou. jak by je porodila. 13.

28. že do boje vůči satanovi vstoupí také Syn — „potomstvo“ Neposkvrněné Ženy — Matky. 35. syn tvůj“. Panně Marii řekl: „Ženo (aby bylo zřejmo. vzhledem na budoucí zásluhy svého Syna. Prvorozený Syn „Ženy“ rozhoduje o Vítězství. Matka tvá“. Luk. Těmi slovy přislíbil Bůh kajícím prarodičům Vykupitele. která bude v největším nepřátelství se satanem. Ježíš Kristus na kříži toto své duchovní příbuzenstvo zpečetil slovy řečenými apoštolu Janovi. Herder 1942). Matku Ježíše Krista: „Zdráva buď. Jan 19. a Syn bude příčinou Vykoupení a porážky satanovy svojí vlastní Mocí a Svatostí. To je obsaženo ve slovech: „Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a ženou. 26. Další slova přislíbení Božího naznačují. kteří křtem svatým byli za takové přijati. že ona Žena znamená Pannu Marii. slavná Vítězitelka. Matka jí bude. Panna Maria je duchovní Matkou Církve. požehnaná’s ty mezi ženami“. v Encyklice „Ad diem illum“ k prvnímu verši dvanácté kapitoly poznamenává: „Každý ví. Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a ženou. mezi potomstvem tvým a potomstvem jejím: ona rozdrtí hlavu tvou.* V roce 1904 o výročí padesáti let od prohlášení článku víry o Neposkvrněném Početí Panny Marie papež Pius X. Neposkvrněná Matka a Nejsvětější Syn budou příčinou porážky satanovy a Vykoupení lidstva z moci satanovy. hle. 27. I. Luk. že Panna Maria je „Žena“ přislíbená v ráji). protože mu nikdy nebude poddána žádným hříchem. A tento Syn rozhodne boj. Druhorozené dítky „Ženy“ v Církvi— budou mít účast na boji i na Vítězství. Tvoří dohromady Církev Ježíše Krista. Vykupitel se narodí ze Ženy. protože byla učiněna hodnou. Archanděl při zvěstování narození Ježíše Krista vysvětluje. V ráji na počátku všeho Zjevení dal Bůh padlým prarodičům veliké znamení ve slovech řečených svůdci — satanovi v podobě hada. (Ketter: Apokalypse. Potomstvem satanovým jsou všichni. milostiplná. Moj. V duchovním smyslu jsou bratry a sestrami Ježíše Krista a dítkami Marie Panny všichni ti. že Vykupitel bude mít bratry a sestry („potomstvo“ znamená množství). co se z tebe narodí. a moc Nejvyššího zastíní tě. Za takovou Ženu označil archanděl Gabriel Pannu Marii. ona (v hebrejském původním textu „ono“ — „potomstvo“) rozdrtí hlavu tvou…“ I. mezi potomstvem tvým a potomstvem jejím. jako zástupci Církve: „Hle. kdežto ty budeš úklady činiti její patě“. která Neposkvrněná naši Hlavu (Krista) zrodila“. 15. Pán s tebou. že Jeho Matka bude Matkou mnohým. zrodit Ho světu. slouti bude Syn Boží“. 1. V přislíbení Vykupitele je obsaženo ustanovení Boží. že Syn Marie Panny bude Syn Boží a že bude mít Božskou Svatost a Moc: „Duch svatý sestoupí v tebe (Maria). Matka. bude bez poskvrny hříchu prvotního i osobního a plná Milostí Boží. Podobně mluví Bůh o potomstvu satanovu. plazícího se v prachu ráje: „Po hrudi budeš se plaziti a prach země jísti po všecky dny svého života. proto také to svaté. 3. které pojí 141 . Církev katolickou.

která porodila dítko pohlaví mužského“. požitkářský materialismus (po hrudi budeš se plaziti a prach země jísti) a nenávist k Ježíši Kristu. jenž měl spravovati všecky národy berlou železnou. Že symbolický obraz „Ženy“ ve dvanácté kapitole Zjevení svatého“ Jana znamená v prorockém smyslu historickou osobu Panny Marie. „I nastal boj veliký v nebi. 7. která se s Ní ztotožňuje. jako se ztotožňuje matka se svou rodinou). pronásledoval tu ženu. 12.nevěra. přilnulost k prachu a blátu světa. že jest svržen na zem. ona rozdrtí hlavu tvou…“ Panně Marii i Církvi je od Boha dána moc rozdrtit brány pekelné. vidíme v téže kapitole na dvou místech: „I porodila syna. dítko pohlaví mužského. která zrodila v bolestech Mystické Tělo Ježíše Krista — Církev. Michael a andělé jeho bojovali s drakem. a to dítko její bylo vzato k Bohu a k trůnu jeho“. snaží se škoditi Církvi. Jeho Matce a Jeho Církvi. Duch svatý podává výklad symbolu. Těmi slovy je podán k symbolickému obrazu ve verši prvém a druhém výklad: „Žena. a dále ve verši třináctém: „A když drak viděl. která zrodila „dítko pohlaví 142 . Ochrana Ježíše Krista a přímluva Panny Marie v nejtěžších bojích bran pekelných proti Církvi zaručují slavné vítězství Církve: „…ty budeš úklady činiti patě její (poněvadž osobě Matky Boží Nanebevzaté škoditi nemůže.“ Zj. je totožná se Ženou. Panna Maria i Církev jsou nerozlučně spojeny jako jsou spojeny Matka a její potomstvo — rodina.

že Přislíbení v ráji i symbolický obraz ve Zjevení svatého Jana patří k sobě. rozjímavé duše. Aby nic obrazu Panny Marie nescházelo. A z těchto bolestí se zrodila Církev. Nesčíslné sochy a obrazy „Ženy s korunou dvanácti hvězd. Panna Maria trpěla. protože několika slovy ukazuje nesmírnost duchovních bolestí Panny Marie nad trpícím Synem.). Druhý verš byl všem exegetům kamenem úrazu. kdy Simeon Jí oznámil: „Tvou vlastní duší pronikne meč“.“ Personifikace Církve ve Zjevení svatého Jana v kapitole 21. že tento verš znemožňuje výklad celého obrazu o Panně Marii. 35. Krále národů. Jak velice miluje Panna Maria Církev. 9. Ukazuje Pannu Marii jako Matku Bolestnou a tím současně naznačuje Její vztah k Církvi. Co na počátku Starého Zákona bylo Bohem přislíbeno jako veliké a největší znamení spásy. prostí i učení. 2. Neporozumění symbolice Ducha svatého jako na jiných místech Zjevení zavinilo i v kapitole dvanácté nesprávný výklad. protože Syn trpěl. Neporozuměli symbolickému smyslu jeho a domnívali se. vzešla Její zásluha a Důstojnost Matky „druhorozených dítek“ — Církve. ve Zjevení 2. Panna Maria je znamení tak veliké. Luk. když z nekonečného Božího Milosrdenství a pro zásluhy Ježíše Krista byla světu dána Neposkvrněná Matka Vykupitelova. s měsícem pod nohama. Všichni věřící. nechtěj i exegeté — neuctíval v tomto obraze nic jiného než Pannu Marii. stojící nohou na hlavě drakově“ jsou předmětem úcty všech věřících celé Církve všech dob. Z Jejích bolestí. Než Církev zrodila. Nikdy nikdo — chtěj. trpěla Panna Maria nesmírné bolesti a muka duchovního „těhotenství“ na cestě křížové a na Kalvarii a vlastně od té chvíle. Symbolický verš: „A jsouc těhotná křičela v bolestech a mukách porodních“ je jedním z nejkrásnějších symbolů Zjevení. to v Novém Zákoně bylo vyplněno. 2. Církev svatá v tomto obrazu Panny Marie s hadem uctívá Její neposkvrněné Početí a tak vyslovuje vnitřní svůj souhlas. toho důkazem je vnitřní názor a souhlas všech věřících ve všech dobách v celé Církvi. jenž měl spravovati všecky národy berlou železnou (Vykupitele. a to dítko její bylo vzato k Bohu a k trůnu jeho (vstoupil na nebesa a posadil se na pravici Boha Otce). tím více je miluje. se děje symbolickým názvem „nevěsta Beránkova“. V dvanácté hlavě nemluví Duch svatý o „Ženě“ jako o Nevěstě“ Beránkově. Že symbolický obraz „Ženy“ v dvanácté kapitole znamená Pannu Marii. které Jejího Syna i Ji tolik stály! Hlas Ducha svatého v Církvi. že jenom o Ní platí slova: „Ipsa est qua majorem Deus facere non 143 . A přece právě tento verš doplňuje obraz Krásy a Velikosti Panny Marie z verše prvního. oděné sluncem.mužského“ — Syna. předpověděného v žalmu 2.. 27. vždycky viděli a vidí v symbolickém obraze svatého Jana neodolatelně Pannu Marii. Tímto kontrastem vylučuje možnost ztotožňování „Nevěsty Beránkovy“ a „Ženy“ v kapitole dvanácté. 19. nýbrž mluví o „Ženě“ jako Matce Ježíše Krista. Čím více matka vytrpí pro dítky. kazatelé. které trpěla. když Syn-Beránek Boží i Ona pro Ni tolik trpěli! Jak velice miluje duše. Krále národů. 15.

že Ona je ustanovena. Pro zásluhy Ježíše Krista Prostřednictvím Panny Marie dostává také Církev nejvyšší svatost. aby zákon podobnosti platil také o zevnějších osudech Panny Marie. Proto Panna Maria dostala od Ducha svatého nejvyšší svatost. kapitoly: v šestém responsoriu Matutina na Slavnost Neposkvrněného Početí.“ (S. Znamená tedy „Žena“ symbolicky zobrazená ve dvanácté kapitole skutečně. Utrpení. Jejího Syna Ježíše Krista a Církve platí z ustanovení Božího zákon podobnosti. nad Níž dokonalejší nemohl Bůh učinit. 2 „Ona jest. Ve dvanácté kapitole se znázorňuje jemnými rysy obojí tato podobnost vlastností i osudů mezi Ježíšem Kristem. aby svatost svého Syna zprostředkovala obojí Církvi. Nejvyšší svatost je znázorněna symbolem „slunce“. Dokonalejší matku než je Matka Boží Bůh učiniti nemohl. Panna Maria je svojí nejvyšší svatostí podobna Ježíši Kristu. Pannou Marií i Církví. v Utrpení. Pannu Marii. Kapitulum Primy a Nony na svátek Neposkvrněného Početí je vzato z 12. kterou se stává podobnou Ježíši Kristu a Panně Marii Bůh chtěl. bude vedena po cestě křížové i přibíjena na Mystický Kříž jako Mystické Tělo Ježíše Krista. Panna Maria a Církev jsou si podobni ve Svatosti. Slavnou Vítězitelku nad říší satanovou. symbolem Církve slyšící na znamení. Ježíš Kristus jako Bůh Syn má od věčnosti od Boha Otce nekonečnou svatost.“ 144 . v tomtéž resp. majus coelum facere posset Deus: majorem Matrem quam Matrem Dei non posset facere Deus. v Oslavě.) 2) Církev ve své Liturgii o svátcích Panny Marie velebí Ji slovy prvního verše 12. Tuto svatost spojil se svým člověčenstvím skrze Pannu Marii. hlavy 1. symboly Církve učící a „měsícem“. Panna Maria je zahalena „sluncem“ svatosti svého Syna. Královnu národů. které zobrazuje Ježíše Krista. jako měsíc i oběžnice dostávají světlo od slunce. jak si celá Církev přeje a touží. mohl učinit dokonalejší nebe. 7. Bonaventura: Speculum beatae Virginis. V nejužším spojení Panny Marie. stejně i v páté antifoně Laud.posset: majorem mundum facere posset Deus. Matku Skutečného i Mystického Těla Ježíše Krista. proto také Církev půjde Utrpením a bude pronásledována. Ježíš Kristus s Pannou Marií měli svým Utrpením oslavit Boha Otce. ve svátek Svatého Růžence. Bůh mohl učinit dokonalejší svět. aby byla nejsvětější a svému Synu nejpodobnější. (Zj. Ježíš Kristus. 13.) Svatost. verše. Panna Maria stojí mezi „hvězdami“. protože Matku Krále národů. Panna Maria přivede svým Vítězstvím všecky národy k Ježíši. Panna Maria jako taková jest největším „Znamením“ Vítězství Církve nad satanem a jeho šelmami. ve svátek Zjevení Panny Marie v Lurdech ve druhé antifoně Nešpor a Laud i v Epištole Mše sv. Ježíše Krista a Církve.

Nejenom v Utrpení. 12. ale i v Oslavení na zemi i v nebi budou si Panna Maria. bojující nesmí ho spustit s očí. Ježíš Kristus a Církev podobni. (Zj. i Syn tutéž bolest. 12. 7. přišla skrze Ni v Ježíši Kristu a jest dávána duším jenom skrze Ni.) Při druhém útoků satanově o 33 let později stála v duchovních bolestech a mukách (Zj. „Signum“ — prapor se musí v boji pevně držet. 2. i Syn zároveň a totéž. Spása byla světu přislíbena skrze Ni.) Panna Maria je oslavená v nebi.) Úklady satanovy proti Matce a Synu se projevily dvěma jeho útoky na život Syna-Vykupitele. Církev bude trpět „potom“ (Zj. 12.Životní osudy Ježíše Krista jsou: Utrpení způsobené satanovými úklady a Oslavení od Boha Otce. kteří bojují s ďáblem. — 6. (Zj. v podrobnějších rysech ostatní Zjevení.) Duchovní vlastnosti Matky i Dcery. kde Její Syn pněl v bolestech a mukách. 10. 1. Oslavení Ježíše Krista na zemi se stane tím. prolévající svoji Krev. že vstoupil na nebesa a posadil se na pravici Boha Otce. kterým se říkalo „signa“. Syn trpěl a Matka. 5. (Zj. kapitola. a na hlavě její koruna z dvanácti hvězd“. (Zj. i u Jejího Syna Beránka Božího je Jejich Bolest pro Církev. bude oslavena i Církev. 20. to jest ve svých Dějinách. Spása skrze Matku Vykupitelovu. jak je v hlavních rysech zachycuje 13. (Zj. jsou i vlastnostmi Církve.) Oslavení na zemi. aby „žalobník — satan“ nemohl na Ni žalovat „aby byla svatá a bezúhonná. Kdo si chce vydobýt spásu. 12. Oslavení v nebi.) Církev bude oslavena na konci světa. duchovní dcery Marie Panny. Jako při prvním satanově útoku trpěla Matka. 12. Církev je bude prodělávat „potom“. Všem. ve své Duši trpěla s Ním.) protože i Její Syn je Obětní Beránek. 12.) pod Křížem. U Panny Marie. 11. (12. hříchem nedotčené Matce Vykupitelově. (Zj. 12. 6. jak jsou v symbolech znázorněné. Nejčistší Srdce Matky 145 .). musí znát a nesmí s očí spustit Matku Vykupitelovu. Vojáci římští nosili do boje odznaky. 2. a aby zvítězila nad satanem. nýbrž jen obrazné. Matky Bolestné. 13.) Bolest je následek hříchu. (Zj. která Ježíše Krista jako Krále a Pannu Marii jako Královnu ke všem národům vítězně uvede a stane se jednou velkou Rodinou všech národů. Při prvním útoků Herodesově Panna Maria utekla s Božským Dítkem svým na egyptskou poušť. 1. Ježíš Kristus je oslaven v nebi. Matka i Syn prodělávají úklady satanovy společně. Nebe není zde nebe skutečné. že si podrobí jako Král národů všecky národy. 5. Některé vlastnosti Panny Marie. Panna Maria je Matka Bolestná. podobná svaté Matce a svatému Beránku. tak i při druhém. Matky Církve. útoku trpěli opět Matka. 21. 11. tělem a světem o svoji spásu bylo už v ráji dáno veliké „znamení“ spásy v „Ženě“. (Zj. „I ukázalo se veliké znamení v nebi: Žena oděná sluncem a měsíc pod nohama jejíma.) A při tomto Oslavení bude oslavena i Panna Maria jako Královna národů.

kteří vyznávají učení Ježíše Krista. Kdo Ježíše Krista ve svatém přijímání přijímá do duše láskou připravené. protože je srdcím dítek nejkrásnějším vzorem. musí jít k Ní a nechat se odít a zahalit do „Slunce“. že po Ježíši Kristu je největší láskou povinnen Panně Marii. Milostí Ducha svatého. Nejčistší Srdce Matky Boží a Matky Církve je znamením velikým. uznávají Jeho viditelného náměstka papeže římského a poslouchají Jím poslané biskupy a kněze. co se z tebe narodí. slouti bude Syn Boží“. byl dán za úděl kal a bláto tohoto světa. Kdo chce být spasen. To je naznačeno v obraze tím. Hadovi-satanovi a těm. Panna Maria je oděna a zahalena zásluhami Ježíše Krista. Blátem je hříchem pokalené zlato. kdo se s láskou a důvěrou zasvěcuje Nejčistšímu Srdci Panny Marie. Archanděl Jí řekl: „Duch svatý sestoupí v tebe. jako společnost věřících. Láska je nejsilnější magnet. aby byl podle Jejího Srdce v pokoře. Kdo chce být „Boží“ jako Ona. Také Církev je „oděná sluncem“. Spasiteli světa a Svém Synu ukazuje jediný zdroj pravého nadpozemského věčného blaha. „Oděná sluncem“. lásce. musí věřit. Spása jen v Mystickém Těle Kristově. kterého Ona přijala v Sebe jako Jeho Matka. kterého zprostředkovala světu Narozením i Obětováním. sestupuje k Ní. Katolický křesťan ví. kterou Církev má a rozdává. Všecky Milosti a všecku Moc. duchovní Dcera Panny Marie. čest a sláva. je uprostřed Ní. Kdo chce být spasen. symbolu Církve slyšící. stříbro. V nejsvětější Svátosti přebývá v Ní. bohatství. protože béře světlo od slunce. čistotě. je rovněž „velikým znamením“ spásy všem národům. peníze. Srdce Matky vábí k sobě láskou. Poutní místa jsou stánky Panny 146 . musí Církev milovat a musí pracovat pro Její zájmy. Měsíc. „Měsíc pod nohama jejíma“. Na Srdce Matky „oděné Sluncem“. to jest pro zájmy Království Ježíše Krista nad národy. svatosti. musí do Církve patřit. ale také znamením nejmocnějším proti jakékoliv přesile nepřátel spásy. Církev je Její. protože Ježíš Kristus je Její. stává se dítkem Božím v nejplnějším slova smyslu. má od Ježíše Krista. Mystické Tělo Ježíše Krista. požitky a zábavy. pravé láskyplné spravedlnosti a věčného života. čemu učí a konat. V přizpůsobeném smyslu každý. kdo tělo i duši svěřuje Její ochraně. že stojí na měsíci. proto také to svaté.Boží je nejenom velikým znamením. Ježíš Kristus je Její a Ona je Jeho. co přikazuje. symbolisuje Církev. Církev. a moc Nejvyššího zastíní tě. Církev jako Království Ježíše Krista je národům „velikým znamením“ pravého pokoje a míru. do Ježíše Krista. Nad tím vším září veliké znamení Nejčistšího Srdce Matky Boží a volá a přitahuje k Sobě a v Ježíši Kristu. Je všecka Boží. „Slunce“ symbolisuje Ježíše Krista. zahaluje se a odívá se „do Slunce“. Symbol Církve slyšící a symbol Církve učící na obraze Panny Marie. Panna Maria je spojená s Církví. kteří jsou jeho. toho také promění. Koho si Láska Nejčistšího Srdce Matky Boží k sobě přitáhne.

nikdy si nestěžovala. tyto bolestí Ji provázely pak až na křížovou cestu a na Kalvarii. Tehdy zrodila druhorozené dítky v Církvi jako Matka Bolestná. která zachovává toto Božské Světlo bez poruchy po všecka staletí a která má své biskupy a kněze jako nástupce apoštolů Ježíše Krista. A učte je zachovávati všecko. a kterým je zadržíte. v nichž zrodila Církev.“ Mat. 147 . Jenom ta Církev jest pravou. „A na hlavě její koruna z dvanácti hvězd“. Přijměte Ducha svatého. V Panně Marii má Církev učící svoji Mocnou Královnu. biskupové a kněží. kterým odpustíte hříchy. „Jdouce do veškerého světa. Symbolický obraz zachycuje tedy ony bolesti Panny Marie. Křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Živou královskou korunou Panny Marie jsou apoštolé a celá Církev učící. Zj. 15. která béře Světlo svého učení od Ježíše Krista. jakou má dítě ke své matce. Kněží musí mít k Ní velikou důvěru. protože je Královnou Milosrdenství a Matkou kněží ve zvláštním smyslu. o níž Ježíš Kristus může říci všem matkám: „Vizte. 16. Přede všemi světci i svatými mučedníky představuje všem věřícím a zvláště matkám Bolestnou Matka. Tyto duchovní bolesti pocítila při proroctví Simeonově: „Tvou vlastní duší pronikne meč“. hlásejte evangelium všemu stvoření. Kněží Ji mají co nejvíce prosit a Ona to přednese svému Synu. neboť nesla bolest. jako na duchovní Dceru Panny Marie. já jsem s vámi po všecky dni až do konce světa“. 5. Jako Matka všech kněží přeje si Panna Maria takovou důvěru. Pohlížíme-li na Církev. je-li bolest vaše. Ale duše Její po celou dobu třiatřiceti let duchovního utrpení-těhotenství volala a úpěla. 20. co jsem vám přikázal. Janovi. 2. která přemáhá satanovy lži: bludy a nevěru a pomáhá rozžehat světlo Boží Pravdy. „A jsouc těhotná křičela v bolestech a mukách porodních“. jako byla Její Bolest“. jako si přeje matka od dětí. lásku a vděčnost. kterým On řekl: „Jako mě poslal Otec. Ústa Rodičky Boží a Bolestné Matky Církve nikdy nenaříkala. protože je „alter Christus“. i já posílám vás. Každý biskup a každý kněz je Její duchovní syn. ale všem kněžím. Význam symbolů „měsíce“ a „hvězd“ vzhledem k Církvi. Tam jim vyprošuje zvláštní a největší Milosti. Církev je své Bolestné Matce vděčná a pamatuje na Její bolesti. kde dosáhly vrcholu při Smrti Jejího prvorozeného Syna. 14. aby jim dala nadpozemskou sílu v utrpení a příležitost osvědčit důvěru. Skrze Pannu Marii přivede Církev učící k Ježíši všechny národy. Panna Maria jako Matka Ježíše Krista zrodila Ho bez bolestí. že se o ně stará. jehož jsou tyto bolestí následkem. aby cítili a poznávali.“ Mar. 28. že na ně nezapomíná. Zvláště jim dává Panna Maria vše. „Učte všecky národy. Mat. odpouštějí se jim. 12. 19. Chrámy zasvěcené Matce Bolestné jsou zvláště vhodnými útočišti pro křesťanské matky a všecky duševně i tělesně trpící a strádající.Marie mezi Jejím lidem. Jan 20. zůstávají „měsíc“ jako náznak Církve slyšící a „hvězdy“ jako Církev učící. A ejhle. Zrození pro život věčný se děje v bolestech. 2. „Vy jste světlo světa. Bolestná Matka Církve. zadrženy jsou“. Ježíš Kristus dal svoji Matku za Matku nejenom sv. oč prosí. protože neměla prvotního hříchu. 21.

3. „Drakon“ znamená v řeckém jazyku velikého hada. Kam přivedla pýcha a nevděk archanděla: jeho vlastnosti a jeho činnost. daná světu Božím Milosrdenstvím. Lež se kroutí a svíjí do nemožnosti. Hřích je smrtelný jed pro duši.posvěcených láskou k Ježíši Kristu pod vedením Církve. Kde je pýcha. hle. proti tomu. Bývalému archandělovi z jeho bývalé slávy nezůstalo nic než nesmírná pýcha proti Bohu. touha hřích napravit. aby vytrhla lidstvo z propasti hříchu a věčné záhuby. Co je Boží. tam mizí láska k Bohu a tam nastává duchovní smrt. není-li poskytnutá pomoc a dán protijed. porodní“ pro Církev jsou všecka pronásledování a všecka soužení. co není Boží. „Muka. na němž se nyní ukazuje původ říše hříchu. jako druhá Eva. Velikostí se naznačuje jeho veliká moc. Ale v těchto souženích a mukách rodí se nové a nové svaté dítky pro Církev oslavenou v nebi. neposkvrněná hříchem. kousnutí působí smrt. 1. stojí proti bývalému nejpřednějšímu andělu. Milostiplné Kráse Matky Boží prohlašuje Trojjedinému Bohu: „Aj. Had-satan. Symbolické nebe je pro apoštola jevištěm. když je zaopatřuje svatými svátostmi: svátostí pokání. Ústa hadí jsou jedovatá. odpor proti Vůli Boží. proti nenávisti stojí Láska. protože ve hříchu je pýcha. který u Trůnu Božího jako archanděl v plné kráse Božího tvora. říše satanovy a rozpoutání boje. Totéž v duchovním smyslu působí těžký hřích. to jest 3 Nebudu sloužit! 148 . Lítost nad hříchem. „Drak-had“ postavil se proti Ní. Jeho symbolická podoba je podoba ohyzdného a velikého hada-draka. 16. Proti pýše stojí Pokora. V Panně Marii vyplnilo se Boží přislíbení: „Nepřátelství ustanovuji mezi tebou (hade-satane) a mezi Ženou“. 12. a na hlavách jeho sedm korun. Ten. a ocas jeho stáhl za sebou třetinu hvězd nebeských a hodil je na zemi“. 24. 15. Luk. odbojník a největší nevděčník proti Lásce Boží je znamením pro ty. 38. Nová Eva. kterou mu Bůh ponechal „Had“ je symbolem lži a hříchu. podle slov Ježíše Krista: „Chce-li kdo za mnou přijíti. 3. Moj. prohlásil svému Nejvyššímu Dobrodinci Bohu Stvořiteli: „Non serviam!“ 3) je postaven v boji proti Té. Také toto zrození duší k novému životu doprovází utrpení a bolest. přijímáním Těla a Krve Ježíše Krista. cestou křížovou. I toto znamení se ukázalo v symbolickém nebi svatého Jana (ne ve skutečném). odpor proti svaté a nezměnitelné Vůli Boží. která po archandělu Gabrielovi v Nejčistší. kteří hynou. rudý. kteří se nepostavili do Tábora Božího pod Znamení Spásy. Skrze ženu Evu strhl k neposlušnosti a odboji proti Bohu i lidské pokolení. „I ukázalo se jiné znamení v nebi. proti vzdoru stojí Oddanost. když byla dána světu Panna Maria. Stále touží povyšovat se nad Boha. a posledním pomazáním. kterých Církev zakouší během tisíciletí na svých údech. staniž se mi podle slova tvého“. Církev katolická rodí své dítky pro nebe. Cesta dítek Božích v Církvi Ježíše Krista k věčnému životu je cestou bolesti. zapři sám sebe a vezmi kříž svůj a následuj mne“. 1. Zj. já dívka Páně. pro všecky. drak veliký. Mat. se sedmi hlavami a deseti rohy. Pravda je rovná a přímá.

„Deset rohů“ na přední hlavě symbolisuje (roh symbol vladařské moci) satanovu snahu o moc čelící proti desateru Božích přikázání. „Sedm hlav“ draka symbolisuje všecku moc a lstivost pekla. za cenu věčného života duše.) Řecký název „diabolos“ znamená rafinovaného podvodníka. všecku pýchou zkaženou inteligenci bývalých obyvatel nebe. Satan nechce. Ví dobře. jak ho nazývá Božský Spasitel Jan 16. když v lásce dává přednost hříchům před Bohem. klnutím. v národech a v celém organismu lidstva zdrojem vší špatnosti a zloby. 44. 11. Dočasná světovláda. Rudá barva znamená vražednou a krvežíznivou bezohlednost pekla k duším lidským Je „vrahem a lhářem od počátku“. nechce. Ví dobře. Pokání a lítosti satan nezná. jestliže padneš a budeš se mi klaněti“. Satan ví. Svedení stali se svůdci. Proto je „drak“ symbolicky zbarven barvou „rudou“. „A ocas jeho stáhl za sebou třetinu hvězd nebeských a hodil je na zemi“. když přestane Boha uctívat denní modlitbou. skutečná nekrvavá obnova Oběti na Kalvarii je jediným nesmírným pramenem nadpřirozeného života Církve. Kdo se neklaní Bohu zachováváním Jeho přikázání. aby se plnilo sedm ostatních o povinnostech k sobě a k bližnímu. je zřejmo. Ví dobře. hříchem. křivou přísahou. Pýchou svojí svedl třetinu 149 . jak duše upadá. A když to se mu podaří. 12. říkával o něm Božský Spasitel (Jan 8. Jestliže inteligence pýchou zkažených andělů stala se kalným zdrojem vší Špatnosti a nejhorší zloby. slávou je dočasně ponechána „knížeti tohoto světa“. aby Bůh vládl nad duší a srdcem člověka. On zatoužil nad hvězdy vyvýšit svůj trůn. klaní se satanu jejich přestupováním. On chce být králem a pánem. že duše zahyne. jeho bohatstvím.dát Bohu náhradu za projevenou nelásku a srovnat svoji vůli s Vůli Boží pokáním — to jest jediná pomoc. když zneuctívá Jméno Boží braním Ho nadarmo. Ocas satanův symbolisuje (jako královská vlečka) jeho pýchu. má dále snadnou práci odvrátit člověka od zachovávání přikázání ostatních. když začne ztrácet důvěru v Boha. On sám se nabízí se svojí vládou: „Všecko (volnost k hříchu) tobě dám. Proto usilovně svádí povolné duše k rušení a nezachovávání těchto základních přikázání. aby se plnily tři první přikázání o povinnostech k Bohu. Zj. Je plný smrtelného jedu a snaží se novými a novými kousnutími povolných duší šířit kolem sebe svůj jed: hřích a smrt. Dočasně bude nad světem panovat satanova pyšná a hříchem naplněná inteligence. že i inteligence člověka. „A na hlavách jeho sedm korun“. Inteligence padlých andělů daleko převyšuje inteligenci lidí. 4. z nichž pocházejí zločiny jednotlivců a války národů. jakou škodu utrpí duše. mocí. Moc nad světem. jestliže v neděli a zasvěcené svátky neposlouchá slovo Boží a neposvěcuje se přítomností a zbožnou účastí na Oběti Mše svaté. když začne pochybovat o Bohu. není-li osvěcována a posvěcována Milostí Boží se stává v jednotlivcích. Milost Boží je protijed. že Mše svatá jako skutečná Oběť Ježíše Krista. Hebrejské slovo „satan“ znamená nespravedlivého odpůrce. Satan nechce. dočasně bude vládnout jeho moc svádící národy k pohrdání Bohem.

jenž měl spravovati všecky národy berlou železnou. „A žena utekla na poušť. ale také v poušti duchovní mezi pohany v Egyptě. Symbolický obraz pokračuje v ilustraci vyplnění přislíbení Božího v ráji. že Vykupitel přijde. Satan pomýšlí na druhý útok s mnohem větší mocí a pomocí. I když ve dvanácté kapitole má Duch svatý na zřeteli hlavně druhorozené potomstvo — Církev (verš 2. vyznavačích. Krále národů jest Královnou národů. povolaný ke královské vládě nade všemi národy.) nemůže se nezmínit také o potomstvu prvorozeném. aby dávali příležitost věřícím získávat si zásluhy vítězství v boji s pokušením. protože satan s celým peklem především číhal na Vykupitele. I porodila syna. Panna Maria odešla s Božským Dítkem na egyptskou poušť. jak ukáží další obrazy. Na zemi z dopuštění Božího mohou pokoušet. mohou svádět jednotlivce i národy. aby Církvi poskytovali příležitost získat si nehynoucí zásluhy v mučednících. 6. jak by je porodila. Duch svatý vkládá na tomto místě v jedné větě výklad o Nejvyšší Královské Důstojnosti Vykupitele. Tím nepřímo jest naznačeno. Zj. neboť mu to bylo v ráji řečeno a oznámeno. že se první útok na život Vykupitele nepodařil. aby Ho usmrtil. Nejprve vypodobnil Ženu. Satan věděl pouze. druhorozené — Církev. aby tříbili lidi dobré ode zlých. o Vykupiteli. předpověděný a vyobrazený Mesiáš. 5. nazvaného od králů z Východu „Králem“. svým náčelníkem. že Vykupitel bude vtělený Syn Boží. že Matka. kde měla místo připravené od Boha. A čekal na narození Jejího Syna. Duch svatý připomínkou Nanebevstoupení a Posazení na Trůně Božím pečetí Nejvyšší Královskou Moc a Právo Syna Marie Panny. Je to v žalmu 2. Zj. Ale tato smrt Syna Božího a Vykupitele světa už je 150 . neboť Bůh s tímto útokem satanovým počítal a poskytl Matce a Svému Synu připravené místo nejenom v zeměpisné poušti. Této vlády si svojí nepřemožitelnou Mocí (berlou železnou) vydobude. byli smeteni do pekelné propasti. Byl to král Herodes. ve svatých a spravedlivých. mohou rozpoutávat a vést boj proti Církvi. První útok satanův na Vykupitele a Krále národů v Jeho dětském věku. zcela povolný a ochotný satanovy úmysly vyplnit vraždou narozeného Vykupitele. že satanovi bylo skryto. andělů. 12. Nástroj své zloby měl satan dobře vybrán a připraven. v dalším vypodobňuje „potomstvo“ Ženy. aby pohltil dítko její. dítko pohlaví mužského. jednorozený Syn Boží.nebeských světel. S ním. Pomůže národ židovský. Poznal také Ženu v ráji přislíbenou. První útok satanův nedosáhl svého cíle. Potomstvo Ženy. aby Ho zahubil nebo od Vykoupení lidstva odvrátil. aby ji tam živili…“ Symbolicky a stručně připomínají tato slova. a to dítko její bylo vzato k Bohu a k trůnu jeho“. narozeného z Panny Marie jako prvorozeného Potomstva Jejího. „A drak ten stál před ženou mající poroditi. Panny Marie je dvojí: prvorozené — Ježíš Kristus. Po nezdařeném útoku na bezživotí dítka připravuje satan po třiatřicet let nový útok na život Ježíše Krista v Jeho mužném věku. Víme. neuskutečnil smrt Vykupitele. pomohou pohané a Vykupitel musí umřít. 12.

A právě v této zkoušce neobstál archanděl (Lucifer). Satan stal se „žalobníkem“ u brány nebes: „Nikdo z lidí nesmí vejít. jenž svádí celý okrsek zemský. To je druhá fáze satanova boje. byl svržen na zem. ale otevrou se vám oči. Nenadarmo ho Duch svatý nazývá čtverým jménem: drakem pro jeho velikou moc. 8. A satan při své inteligenci přece netuší. ale nepřemohli. Ale pád lidí byl přece jiný než pád andělů. neumřete. Zj. Dal přednost své vůli před Vůlí Boží. znamená: Kdo jako Bůh) a věrným andělům. A bude to porážka strašná.“ Svůdcem andělů byl jeden z nejkrásnějších a nejpřednějších andělů. jezte. když po hříchu byl archandělem Michaelem a věrnými anděly svržen s nebe. Michael a andělé jeho bojovali s drakem. ale zavřel nebe lidem. Protože lidé nebyli stvořeni všichni najednou jako andělé. A přece Adam a Eva svolili k hříchu a uvalili na sebe i na všecky své potomky vinu i trest odloučení od Boha. lásce k sobě před láskou k Bohu. aby tam nepustil nikoho z lidí. lásky a oddanosti k Bohu. oznámil Bůh Adamovi a Evě. 9. Adam a Eva ve zkoušce neobstáli. Svou pýchou svedl třetinu andělů. jenž slove ďáblem a satanem. Všichni andělé musili projít zkouškou poslušnosti. svému Dobrotivému Tvůrci. Poražen. 12. bude podobná té. ďáblem. had ten starý. Tento boj vedl satan v ráji a u brány nebes. které svedl ke hříchu. neboť zhřešili. A bojoval drak i andělé jeho. že svojí zlobou musí přispět k Vykoupení světa a k duchovnímu zrození „druhorozeného Potomstva“ z ran Vykupitelových a z bolestí Matky Vykupitelovy. Duch svatý líčí tuto první porážku satana a padlých andělů: „I nastal boj veliký v nebi. satanem. Druhou fázi svého boje začal satan v ráji. že na svedené u Boha sočí a žaluje a „starým hadem“. aby vykonali Jeho soud nad pyšnými a svrhli je s nebe. že po kolik tisíciletí od prvního pokusu v ráji nepřestává lidi svádět svojí lží. Lidé se nezatvrdili ve hříchu. Výsledek zkoušky bude nejenom odměnou nebo trestem pro ně.“ Více než čtyři tisíce let střežil takto nepřítel lidského pokolení přístup do 151 . Do nebe nemohl. ani se nenalezlo již místo jejich v nebi. že budou jako prarodiče zastupovat celé budoucí pokolení lidské. ale pro celé lidské pokolení. Bůh dal moc archandělu Michaelovi (Mi-ka-el. ale svodem satanovým sáhli na zapovězené ovoce se stromu zkoušky dobrého a zlého: „Nebojte se. Ovšem následky hříchu budou po celá tisíciletí tížit lidstvo. Jímž pohrdli. aby tam nikdo nevešel. Dostali svobodnou vůli a dostali přikázání. 7. v níž satanovi bylo dovoleno pokoušet. Smrt Vykupitelova bude porážkou doposud neotřesené moci satanovy nad pokolením lidským. Satan bude střežit bránu nebe. chtějte být jako Bůh! Adam a Eva uvěřili satanovi a přidali se na jeho stranu proti Bohu. V slzách lítosti vyznali se Bohu ze svého provinění a proto se jim dostalo Milosrdenství Božího přislíbením Vykupitele. Vítězil. Satan ztratil své místo v nebi. že se protiví Bohu a také druhé k odporu svádí. Andělé budou střežit bránu ráje. kde prarodiče lidského pokolení byli od Boha podrobeni zkoušce. Ale zaujal místo u brány nebeské. I byl svržen drak ten veliký.obsažena v Božích plánech ke spáse lidstva. a andělé jeho s ním. že musí přispět k zrození Církve. a vy budete jako Bůh…“ I zde se ozvalo satanovo: Neslužte Bohu. kterou utrpěl.

Nebyla možná „spása“. obtížené ještě osobními hříchy. ale i na starozákonní spravedlivé. Člověk dává jen „slovo svědectví“. neboť ďábel sestoupil k vám se zlostí velikou. 12. Proto veselte se. 10. věda. Satan s hanbou odstoupil. aby nikoho z lidí nepustil do nebe. Jak se radoval satan a celé peklo. všech použije jako nástrojů na záhubu potomka Nové Evy. to znamená: hříchem poskvrněným lidem nebylo možná dosáhnout blaženého spojení s nejvýš svatým Bohem. vladaře i velekněze. protože nebylo v lidských silách dát Milost a prostředky spásy. tím slavnější je 152 . Ježíš Kristus svojí poslušností až k smrti kříže. Člověk neměl „síly“. Běda zemi a moři. kteří přijmou Vykoupení vírou v Ježíše Krista. vyplní se místa opuštěná padlými anděly. neboť byl svržen žalobník bratrů našich. to jest „víru“ v Ježíše Krista. že má času málo“. V tu chvíli se domníval. kdy satanovou zlobou Umučený Vykupitel na Kříži dokonal. je křesťan odhodlán vlastní krví zpečetit tuto svoji víru. jenž žaloval na ně před Bohem naším dnem i nocí. Byl sražen od brány nebes. aby odstranil se své duše největší překážku spásy: hřích. Katolický křesťan má nesmírnou moc a sílu ve svátostech ze zásluh Krve Ježíše Krista. Vykupitel sňal okovy a dal zbraně i sílu. Ale vítězství jeho nad lidstvem nepotrvalo. když se podařilo Vykupitele přibít na kříž. Když je potřeba. Ve svátosti křtu i pokání zásluhou Krve Kristovy lámou se nejtvrdší okovy hříchu. Pln vzteku začal mobilisovat všecku špatnost v zemi židovské. A satan sám stal se nástrojem své porážky. Duch svatý zaznamenává tento vítězný jásot nad novou porážkou satanovou. Nebe se otevřelo dokořán všem lidem dobré vůle. 11. „Nyní“ po Vykoupení je možné to. a kdo v nich přebýváte. dal nekonečnou náhradu za neposlušnost Adamovu. kterým satan ustavičně „žaloval“ dnem i nocí nejenom na nespravedlivé. Na poušti pokoušel se Ho odvést trojím pokušením od vykupitelského díla a vykupitelské oběti. an praví: „Nyní stala se spása a síla a království Boha našeho i moc Pomazaného jeho. ozval se v nebi nesmírný jásot. že dobyl nesmírného vítězství. Boha a Spasitele. neboť Vykoupením naplní se nebe. a oni zvítězili nad ním pro krev Beránkovu a pro slovo svědectví svého až k smrti. Zj. Čím více peklo staví překážek. To jedině mohl učinit Božskou „Mocí“ „Pomazaný“ Vykupitel. Od narození Vykupitelova satan po 33 let připravoval druhý rozhodný útok na Vykupitele. nebesa. Satan už neměl práva žalovat pro hřích v ráji.nebe. Všecko mobilisuje k své vlastní porážce. znovuzrozením na křtu svatém a přivlastňováním si ovoce Vykoupení z Oběti Mše svaté a sedmera svátostí. „A uslyšel jsem hlas veliký v nebi. při němž se peklo otřáslo v samých základech. co před Vykoupením nikomu možné nebylo. Ale v tom okamžiku. zatížené jedině vinou dědičnou. Nikdo z lidí nemohl na světě zbudovat ústav „spásy“ království Boží-Církev. Nebesa mají důvod k největší radosti. že zmařil nadobro Vykoupení lidstva a že navždy zůstane u brány nebes. Nikdo z lidí nemohl zrušit dlužní úpis dědičného hříchu.

Jako na Vykupitele tak i na Církev. Satan vede tuto třetí fázi svého boje s největší zuřivostí. Církev žije na zemi. neboť dluh lidské hříšnosti je zaplacen Vykupitelem. činným vyznáváním víry v Ježíše Krista. Pannou Marií“ symbolickými obrazy Ženy oděné sluncem a velikého draka se sedmi hlavami a když vyobrazil dva útoky „starého hada“ na Vykupitele. dlužní úpis satanův je křížem zrušen. Panny Marie“ je už bojem posledním.“ Satan na zemi plný nesmírného vzteku zahájil třetí fázi svého boje. po zrození druhorozených dítek Panny Marie-Církve. Veselí se nebesa a kdo v nich přebývají. V kapitole třinácté Duch svatý symbolicky znázorní dvojí útočnou sílu. ale tím jenom zvyšuje triumf věrného učedníka Kristova v nebi: „Kdo by ztratil život svůj pro mne. že tento boj jeho proti Církvi.“ — Luk. a kteří činí ovoce Vykoupení svým majetkem. Nemůže střežit bránu nebes. Jeho boj na zemi obrací se nyní proti „druhorozenému Potomstvu Ženy“. „Běda zemi a moři. používá nejnásilnějších prostředků pronásledování a mučení. pokud je symbolem Panny Marie a jak bude útočit na mladičkou Církev „druhorozené Potomstvo“ Panny Marie. jeden útok skrze Herodesa v dětství Vykupitelově a druhý skrze židovský národ a židovské velekněze v mužném věku Vykupitelově. v přijímání Těla a Krve Jeho. aby donutilo křesťany k odpadu od víry. 9. že má času málo. satanem infikovaná. Když Duch svatý vyobrazil v ráji předpověděné „nepřátelství mezi satanem a Ženou. kteří se nechají obmýt krví Beránkovou na křtu svatém. nejenom vlastnostmi.vítězství těch „kteří nemilovali života svého až k smrti“. neposlušnost a pýcha prarodičů. jak satan po Nanebevstoupení Páně bude pronásledovat Ženu. „Zemí“ jsou symbolisováni lidé pozemsky smýšlející. 12. Nebe je otevřeno všem. aby denně nevcházelo do nebe mnoho spasených duší. aby zůstala zavřená lidským duším. vyobrazí nyní v poslední části dvanácté kapitoly jedním symbolickým obrazem. prvorozeného Syna Marie Panny. Jak bude vypadat satanův boj proti Církvi. ale i svými osudy nebeské Matce podobnou. je satan svržen od brány nebes. ve svátosti pokání. Brána nebes je otevřená až do konce světa všem lidem dobré vůle. neboť ďábel sestoupil k vám se zlostí velikou. Po druhé porážce satanově Vykupitelským utrpením a Vykupitelskou Smrtí Ježíše Krista. Čím více pokušení. je vyvážena Poslušností a Pokorou Syna Božího až k smrti Kříže. neboť satan už nemůže bránit. Poslední boj satanův. které 153 . svým bohatstvím. tím větší odměna. ten zachová jej. Peklo používá násilníků. Zj. věda. Pak bude na konci světa poražen a sražen na věky. protože ví. 12. činí satan dvojí útok. „druhorozenému Potomstvu Ženy. kteří přijmou Milost Vykoupení. „Mořem“ jsou symbolisovány národy. proti Církvi bojující. 24. mezi nimi zvláště pohané.

kteří zachovávají přikázání Boží a mají svědectví Ježíšovo“. Ale ženě byla dána dvě křídla orla toho velikého. ale v kraji pohanském. to jest ničemnými pomluvami a lžemi podnítit pohanské obyvatele efeského kraje proti Rodičce Boží. který byl drak vychrlil ze své tlamy“. Jméno Antikristovo je obsaženo v čísle 666. který ochranou svatého Jana. Druhá šelma je obdobou židovské velerady. která nezapomněla. Ale satan pomocí slídivých nástrojů židovské velerady pokusil se i tam v Efesu „vodou ze své tlamy jako sloup“. v nevěře v Božskou nejvyšší Duchovní Moc Ježíše Krista použila k pronásledování Ježíše Krista až na Kříž. pronásledoval tu ženu. Panna Maria bydlela ještě s jinými křesťany mimo město. Matka Boží uchráněna před úklady satanovými. že jest svržen na zem. Ale pohanské obyvatelstvo. 12. uznal za dobré vyhledat Panně Marii útulek mimo zemi židovskou. Jeho působení je symbolicky popsáno v kapitole jedenácté. V Efesu byla Panna Maria „vzdálí od hada“. který satanem omámen vidí záchranu své královské moci ve zničení a záhubě Ježíše Krista. 17. pokud znalo Rodičku Boží. že svatý Jan. Po Nanebevstoupení Páně žila Panna Maria asi šest roků v Jerusalemě. otevřela ústa svá a pohltila proud. která porodila dítko pohlaví mužského.použije satan v boji proti Církvi. „Orel veliký“ jest Božský Syn Panny Marie. to jest proti „potomstvu“ Jejímu označenému v Božím přislíbení v ráji. aby bojoval s ostáními z pokolení jejího. „I rozzlobil se drak na ženu a odešel. apoštol. aby Ji zahubil. „A když drak viděl. 16. proti Církvi. a zmařilo nenávistné pikle židovské: „Ale země přispěla ženě. 13. symbolisovanou „křídly“ uvedl svou Matku na bezpečné místo před pronásledováním nástroje satanova: velerady židovské. že je mocnou oporou apoštolů a celé Církve. druhá útočná síla bude duchovní moc bezbožné materialistické nevěry v ústech a knihách falešných proroků (šelma vystupující ze země-materie). Pohanský kraj je symbolisován slovem „poušť“. Krále. Proti „druhorozenému“ potomstvu Panny Marie. 14. druhé šelmy satanovy. 154 . v němž vyvrcholí duchovní moc druhé velerady nepřátel Církve. „Proud vody“ symbolisuje „lži“ židů. že pohané lži prohlédli a odmítli. První šelma je obdobou politické moci krále Herodesa. aby letěla na poušť na místo své. Zj. kde jest živena po čas a po časy a po půl času vzdálí od hada“. Bylo to město pohanské. jemuž Církev má být podobná. „Země“ znamená pohanské obyvatele a sousedy Panny Marie. Také Církev bude přibita na kříž Antikristem. První útočná síla satanova (mořská šelma) bude světská politická násilná moc vladařů a králů. která své duchovní moci ve službách satanových. že Matka Ježíše Krista je živa. Satan poznal Moc Boží. Ale brzy se začaly stahovat nad mladičkou Církví v Jerusalemě a v zemi židovské mraky tak černé. kteří ve lži a nenávisti byli nepřekonatelnými mistry. Zvolil maloasijské město Efesus. a nechal útoků na Pannu Marii a obrátil se do boje „proti ostatním z pokolení jejího“. Je to obdoba výše vylíčených útoků na Ježíše Krista. „Země otevřela ústa svá a pohltila proud“ znamená. milovalo Ji. 12. Zj. 15.

vítěznou Ochránkyní proti úkladům satanovým: „Kdežto ty budeš úklady činiti Její patě. „Země otevřela ústa svá a pohltila proud. pokoj. Zj. Tak Duch svatý naznačuje hlavní známky věrných vojáků Církve bojující. co na svých cestách misijních vytrpěl od židů svatý Pavel. ale i pohany. který byl drak vychrlil ze své tlamy“. Až Církev zesílila. kam apoštolé přišli. „I rozzlobil se drak na ženu a odešel. kam přišel. Počátky Církve byly pod Ochranou Boží. aby „Církev upevněná v zachovávání Božích přikázání a ve víře v Něho“ podstoupila krvavý boj. Svatý Jan viděl satana. A tam měla Církev nějaký čas (symbolicky: tři a půl času — polovina sedmičky). Satan byl zatím Mocí Boží držen. Satan musil počkat. Takřka ve všech městech. Stala se schopnou snášet pozdější otřesy a bouře pronásledování od pohanů. Ona rozdrtí hlavu tvou“. čištěna a přivedena k největšímu duchovnímu rozkvětu i k slavnému vítězství nad pohanskou říší římskou. lžemi a pomluvami židé bouřili proti němu nejenom své souvěrce. aby bojoval s ostatními z pokolení jejího. kteří měli podle rozkazů židovské velerady bránit šíření Evangelia všude. po nar. v Itálii. pronásledovaná v Jerusalemě a v zemi židovské satanovými nástroji. Petr a Pavel mimo zemi židovskou a kladli základy Církve v rozlehlé říši římské. „Moře“ znamená národy. Alespoň slinu pekelné zloby vychrloval na apoštoly prostřednictvím židovských slídilů a pobuřovačů. Božské a satanské. „Ale země přispěla Ženě“. bez pronásledování od pohanů. kteří zachovávají přikázání Boží a mají svědectví Ježíšovo“. Působnost apoštolů byla Vůlí a Mocí „velikého Orla“ Ježíše Krista na dvou „křídlech“ apoštolů Petra a Pavla přenešena „na poušť“ mezi pohany v Malé Asii. Kr. Mladičká Církev Mocí Boží uchráněna krvavého pronásledování od pohanů. Vůdkyní. za panování císaře Nerona a s menšími nebo delšími přestávkami trval až do roku 313. Ten začal roku 64. P. Byla živena Milostí Ducha svatého a zapustila pevné kořeny.Toto „potomstvo“ Panny Marie je úhlavním nepřítelem satanovým „protože zachovává Boží přikázání a věří v slovo a svědectví Ježíše Krista“. Osudy života Panny Marie po Nanebevstoupení Páně podobají se osudům prvotní Církve. P. nebyla od pohanů pronásledována. Pekelnému drakovi byla dána volnost k boji. v dalších stoletích nad Evropou a konečně nad celým světem. až Ježíš Kristus dopustil. „Písek“ symbolisuje říši 155 . Těmto jest Panna Maria Matkou. po Nar. 12. jak se připravil do boje proti Skále Církve mezi národy: „A postavil se na písku mořském“. které z dopuštění Božího začalo až v roce 64. v Řecku. Pohané dobré vůle nedbali židovských pomluv a lží a přijímali slovo Evangelia. Kr. Asi 25 let působili apoštolé zvláště sv. Mladičká Církev. Víme ze Skutků apoštolských. rozptýlila se i mimo zemi židovskou. 18. kterým Církev měla být tříbena.

V další kapitole uvidí svatý Jan „dvě šelmy“ jako pomocníky a nástroje satanovy v boji proti Církvi.satanovu bez pevného základu a bez vnitřní jednoty. 156 .

potom materialistický socialismus a nacismus — Tento obraz materialistické bezbožnosti otištěný v knihách. I klaněli se jí všichni obyvatelé země. tak Církvi nepřátelské světské moci zastupují satana a vykonávají jeho rozkazy — Hlavy znamenají vychytralost — Rohy s korunami značí korunované vladaře — Rouhavá jména proti Jménu Božímu — Hlava. A ta šelma. aby mluvila věci veliké a rouhání. symbolisovaného číslem. židovstvo dosáhne světové moci — Rouhání šelmy se budou obracet proti Božskému Jménu Ježíše Krista. kteří přebývají v nebi. 6. kteří nejsou stoupenci bezbožnosti — Bezbožnost vyvrcholí vystoupením člověka Antikrista. A bylo jí dáno vésti válku se světci a přemoci je. I dal jí drak svou sílu i trůn svůj i moc velikou. aby se rouhala jménu jeho a stánku jeho i těm. 3. časopisech a novinách bude mluvit a vybízet k boji na život a na smrt proti Církvi. jichž jména nejsou napsána v životné knize Beránka. hlasatelce Evangelia — Materialismus bude svádět bohaté (liberalismem. Má-li kdo ucho. a nohy její (byly) jako (nohy) medvědí a její tlama jako (tlama) lví. komunismem) — aby se stali jeho stoupenci (znamení na čele — odznak přesvědčení) — a aby se stali jeho šiřiteli. byla podobna levhartovi. také poklonili se šelmě řkouce: „Kdo jest podoben šelmě a kdo může s ní bojovati?“ 5. kterou jsem viděl. 2. A byla jí dána ústa. — 18.DVĚ ŠELMY JAKO SPOJENCI SATANOVI. 157 . která má budoucí příbytek v nebi — Bezbožné světské moci budou vystupovat proti Církvi ve všech dobách a ve všech národech — Kdo se postaví se šelmou do boje proti Církvi. a byla jí dána moc nad každým pokolením a kmenem i jazykem a národem. od počátku světa. byla rozbořením Jerusalema smrtelně raněna. představující Církvi nanejvýš nepřátelskou moc židovstva. proti Jeho Církvi. která měla sedm hlav a deset rohů. svobodným zednářstvím) i chudé (socialismem. I uviděl jsem z moře vystupovati šelmu. proti Jeho přítomnosti ve Svatostánku. 1. 7. 13. I otevřela ústa svá k rouhání se Bohu. Šelma vystupující z moře znamená světské vlády Církvi nepřátelské — Do této šelmy vložil satan všecku svoji zlobu a moc na záhubu Církve — Šelma má povahu dravých krvelačných zvířat — Jako církevní vrchnost zastupuje Ježíše Krista na zemi. svede oheň s nebe — Obraz raněné a zahojené hlavy židovstva: materialistický liberalismus. toho zabitého. I podivila se celá země za šelmou. a poklonili se draku. Zjev. 1. jenž dal tu moc šelmě. A jednu z jejích hlav (jsem viděl) jako zbitou na smrt. ale smrtná rána její byla zahojena. Na bezbožné násilníky přijdou Boží tresty — Šelma vystupující ze země: duchovní moc hmotařské filosofie a vědy (materialismu) — Hmotařská věda z návodu satanova bude se považovat za náhražku Evangelia — Technické vynálezy jako zázraky materialismu — začátek techniky. hromosvod. potom se zahojila. a byla jí dána moc působiti po čtyřicet dva měsíce. 8. zahyne na věky. to jest odkřesťaněné zákonodárství národů. 9. propagátory (znamení na pravé ruce — odznak činnosti — agitace) — Šelma materialismu bude zavádět násilnou moc nad těmi. a na rozích jejích (bylo) deset korun a na hlavách jejích jména rouhavá. 4.

V roce 64. přinášených a rozšiřovaných z návodu satanova. Protože Ježíš Kristus je Králem národů. Panna Maria odešla ze země židovské do Efesu mezi pohany. Ale Smrt Vykupitelova stala se světu Vykoupením z moci satanovy. Veškerou moc šelmy první prováděla před tváří její a měla zemí i obyvatele její k tomu. Věděl. poslušností k Otci až k smrti Kříže učinil zadost za neposlušnost prvního Adama. a zůstal z dopuštění Božího na zemi. které svádí do boje k záhubě Církve. satan stojí na písku svých „lží“ mezi národy. Ale po hříchu prarodičů střežil bránu nebeskou. Vykoupením stal se Syn Boží druhým Adamem. Nemohl ničeho proti Ní. Satan se všemi padlými anděly stojí v boji proti Ní. aby všichni. * Přehled dvanácté kapitoly. Církev stojí na Skále Petrově. svobodníci i nevolníci učinili si znamení na pravé ruce své nebo na čele svém. odmítli. Dvanáctá kapitola naznačuje: Podle ustanovení Božího v ráji. je Panna Maria Matkou a Ochránkyní Církve. by zabiti byli všichni. skrze divy. 11. 13. oč usiloval satan proti Panně Marii. I činila divy veliké. v mužném věku skrze veleradu a židovský národ. Kdo má rozum. aby sneslo nejtvrdší boj a pronásledování pro víru v Ježíše Krista a pro plnění Jeho přikázání. 17. bratří a sester Ježíše Krista v Církvi katolické. která má ránu od meče a ožila. Odvede-li kdo do zajetí. I tu byli židé satanovým nástrojem a popouzeli pohany proti Církvi. musí mečem býti zabit. A od té chvíle trvá boj satanův proti Církvi na zemi. malí i velcí. buď jméno šelmy nebo číslo jména jejího. která zapouštěla ve světě mezi pohany kořeny.poslyš: 10. o to usiloval i proti mladičké Církvi. Satan byl podruhé sražen i od nebeské brány. zabije-li kdo mečem. a číslo jeho jest šest set šedesát šest. Panna Maria je Matkou svých druhorozených dítek. Žaloval Bohu: „Jsou vinni jako já. bohatí i chudí. aby se klaněli šelmě prvé. sečti číslo šelmy. Jeho boj se po Nanebevstoupení Páně obracel ještě proti Panně Marii. tvá spravedlnost je nesmí do nebe přijat“. jejíž rána smrtná se zahojila. Satanovi se nepodařilo vyvolat pronásledování Církve od pohanů. kteří přebývají na zemi. takže způsobila. Tu jest (na místě) trpělivost a víra svatých. aby učinili obraz té šelmy. Chtěl ho zahubit: v dětském věku skrze Herodesa. Matkou Ježíše Krista. 14. Celý symbolický obraz je prostoupen Pannou Marií. pokud žila na zemi. ana vystupuje ze země. měla dva rohy podobné beránkovým a mluvila jako drak: 12. I působila k tomu. že z Ní se narodí Vykupitel světa. Pohané zlobu židovských lží a pomluv proti Matce Boží. aby obraz šelmy také mluvil a způsobil. pokolení mladé Církve už bylo zralé. neboť jest to číslo člověka. je Panna Maria rovněž jejich Královnou. a aby nikdo nemohl koupiti nebo prodati. aby i oheň s nebe sestoupil na zem před lidmi. A uviděl jsem jinou šelmu. které si vykoupil Svojí Krví. leč kdo by měl znamení. Satan byl poprvé sražen s nebe při své vzpouře proti Bohu. Totéž. Tu jest moudrost (na místě). aby také z lidí nikdo nesměl do nebe. A sváděla ty. kteří by se neklaněli obrazu šelmy. 15. 16. které bylo jí dáno činiti před šelmou říkajíc obyvatelům země. 18. 158 . A bylo jí dáno uděliti ducha obrazu té šelmy. do zajetí půjde. Krále národů. až tato zapustila pevné kořeny.

Ve vidění jsou lidští pomocníci satanovi rozděleni na dvě skupiny: jedni pracují proti Církvi hmotnou silou. A skutečně. Za tohoto pronásledování vystřídalo se na trůně římském deset císařů. ve které pracuje kníže pekel se svými pomocníky. sobectví a lakota. Hledají vhodné osoby na vedoucích místech. „A na hlavách jejích jména rouhavá“. když ustanovoval Petra hlavou Církve. Císařové vykonávali vůli satanovu. „Sedm hlav“ znamená všecky špatné panovníky a vlády nad národy v dějinách církevních. Ďábel snaží se rozdmýchat v takových vybraných a poddajných osobách oheň některé z uvedených vášní. Tito jsou znázorněni „mořskou šelmou“. Ve vidění svatý Jan viděl draka na písku mořském. takový bývá i panovník. pronásledováním. Chytili se do tenat svých vášní a stali se otroky satanovými.Dva tábory satanových pomocníků. kdo se Ježíši Kristu a Jeho Církvi protiví. tak i národy bývají tajemnými silami uváděny v pohyb vnitřních otřesů a útočných bojů. Pomocníků pekla je mnoho. Jako moře je neklidné. Rouháním vůči Bohu se prohřešuje. Zj. pokud ovšem Pán Bůh dopustí. že rozkvete nejkrásnějšími ctnostmi a vzroste počtem věrných a svatých členů. a když otráví většinu myslí a duší v tom kterém národě. Má „deset rohů“ s korunami. 18. To činili císařové římští. Ale účinek byl jiný než peklo očekávalo. Mat. kdo se Bohu chce rovnat. Jedna ze sedmi hlav zvláště vyniká. Tato hlava označuje říši římskou v třistaletém pronásledování křesťanů. mnozí panovníci a vladaři upadají do tenat satanových. Proti Kristu. 16. 1. smyslnost a mravní nevázanost. pak používají rovněž prostředků násilných. hubili Církev. 13. Povstává boj proti Božím přikázáním a ten na prvním místě obrací se proti Církvi. Zlí duchové jsou neustále činní mezi národy. vražděním. mučedníků. Králi národů. hlavně ctižádost a pýcha. kteří se zvláště předstihovali v mučení a vraždění křesťanů. Všichni musí pracovat proti Církvi. 159 . Ježíš Kristus naznačil jejich množství. Moře pohyblivé a bouřlivé znamená národy světa. Církev se očistila. Jejich jména jsou v dějinách církevních. V pozadí těchto otřesů a bojů bývá moc satanova. a nazval je „branami pekelnými“. jaký je panovník. podrobila Ježíši Kristu celou římskou říši a zapustila kořeny v ostatních národech evropských. Druzí používají s počátku zbraní duchovních. pannen. Ve vidění se svatému Janovi ukazuje tajemná dílna. Církev se očistí pronásledováním tak. Tak dosahuje ďábel svého cíle: Církev je utlačována. Účinek však nebývá podle satanova přání. rozkvetla nejkrásnějšími květy světců: vyznavačů. nebo jim pomáhají k takovým místům. Těmito tenaty jsou jejich neovládané vášně. utlačováním. Obyčejně. Šelma mořská je symbolem moci satanovy a pomoci vladařů jemu oddaných. takoví jsou i poddaní a jací jsou poddaní. a podobně. slova mluveného a tištěného. pronásledována a hubena.

aby dosáhly co největší „moci“ a aby jí co nejvíce použily proti Církvi. trestali trestem smrtí. „A poklonili se draku“ (Ježíšem Kristem a Jeho Církví pohrdli) — „jenž dal tu moc šelmě. stiženo „smrtelnou ranou“. Jiný křesťanský císař římský. angličtí a jiní. 7. kterou uchvátit. Ale nebyly to jen mocností a národy pohanské. králové francouzští. století krev katolických mučedníků. Boha a Spasitele. používajíce nejhoršího násilí. také poklonili se šelmě řkouce: „Kdo jest podoben šelmě a kdo může s ní bojovati?“ 160 . které si peklo zvláště přálo. Roku 70. 4. Pošetilost světa. která mu přichází draho. ale v podstatě bude vždy stejná. Panovníci cařihradští. po Nar. Zj. zničením Jerusalema. které se zařadily mezi hlavy satanovy šelmy a napsaly na svůj štít „jména rouhavá“ a rouhavá hesla. Stačí otevřít knihu církevních dějin: Julián Apostata snažil se obnovit pohanství v říši římské a tak Církev zničit. „Ale smrtelná rána“ se zahojila. Symbolický obraz „židovstva“. Šelma satanova získává svým bohatstvím a svojí mocí svět. který nezapuzuje satana. zastával se bludu Ariova. Tato bezbožnost se potáhne dějinami Církve v různých podobách. němečtí. 2. dosáhlo ohromného bohatství a nesmírné moci nad celým světem. Krista Pána bylo židovstvo od římského vojevůdce Tita. Svatý Jan vidí ve vidění ještě jednu Církvi nepřátelskou moc (kromě deseti rohy označené říše římské). 3. Staral se jim o nádheru „trůnů“. Ďábel sám propůjčoval všecky svoje „síly“ bezbožným mocnostem. jestliže padneš a budeš se mi klaněti“. Dlouhá řada panovníků ze všech staletí a ze všech národů. Jako krvelačný „lev“ pila Anglie v 17. Vyznání víry v Ježíše Krista. Svatý Pavel o ní napsal: „…skrytá bezbožnost již působí“. jako když „medvěd“ zatíná drápy do oběti. Konstantius. Panovníci států ve všech staletích brali pod ochranu bludy a nevěru v různých podobách za jediným cílem — zničit Církev Ježíše Krista. Tak pohanství v říši římské stalo se „bezbožností“. Zj. Zj. když se ukazovala ve svém satanském majestátu násilné moci. Počínali si při tom jako dravý „levhart“. 13. 2. Světská moc drtila kolikrát Církev. které se dopouštěly násilí proti Církvi. velmi často neblaze zasahovali do dějin církevních. který se lstivě a neúprosně vrhá na kořist. staral se. které ukřižovalo Ježíše Krista a které vypovědělo také apoštolům a Církvi katolické boj na život a na smrt. 2.Nechali si prokazovat božskou poctu. 3. „I podivila se celá země za šelmou“. Židovstvo se vzchopilo. a to bezbožností. 13. Sol. rovněž tak císař Valens. Na úkor svobody Církve chtěli zvyšovat moc svoji. 13. když nabízí: „Toto všecko (bohatství i slávu) ti dám. Je to „židovstvo“. Tato druhá moc je blíže určena a naznačena jako „hlava zbitá na smrt“. dávali si stavět chrámy. Během staletí byly to mnohé pohanské mocností. byl to také národ židovský a vlády národů křesťanských.

— Tak skončil boj jedné z mnoha hlav šelmy proti Církvi. na papeže římského. jakých bylo svědkem století devatenácté. 13. nechtěl vyhověti naléhání 161 . nesrovnatelným s Božími zájmy) dal ho uvězniti. Jen na krátko propůjčuje ďábel svoji moc a slávu. Svátosti. proti ustavičné přítomnosti Pána Ježíše v Ní. Po třech letech zněly jeho zprávy z ruského bojiště: „Našim vojákům padají zbraně z rukou“. než tomu bylo u Napoleona. zajmouti. ale mající přislíbením Božím a vytrvalostí v dobrém zajištěno nebe (Církev). 13. Roku 1509. proti Nejsv. pokud Bůh dopustí. když ho papež dal do klatby. přebývající zatím na zemi. 7. na Její majetek. kde byl vězněn papež. schvalovali jeho činy a zločiny proti Církvi. obrácená proti Božství Ježíše Krista. 5. plného pýchy a smělosti. 6. proti Jeho Spasitelskému úřadu. proti Církvi. že pro jeho klatbu vypadne mým vojákům zbraň z ruky?“ A přece vypadly. Ale papež nedbal ani týrání. Zj. „Kdo jest podoben šelmě a kdo může s ní bojovati?“ Zj. nastoupil v Anglii na trůn královský Jindřich VIII. chtěje přece nemocného stařičkého papeže donutiti k povolnosti. Heleny. „Čtyřicet dva měsíce“. Rouhání „proti stánku Jeho“ jsou ta. kteří přebývají v nebi“ jsou vyvolení Boží. — Ale když sláva Napoleonova byla v rozkvětu. Příklad nejhoršího rouhače a násilníka. k tupení a znásilňování Církve. na Její ústavy. Napoleon se ukázal jako… Na mnohých stránkách církevních dějin jsou zachyceny podobné výjevy. ba i na hlavu Církve. Papež Kliment VII. dal ho odvézti do Fontainebleau jako vězně. Když se takovému dostalo „moci“ od draka. (když se nechtěl podrobili císařovým diktátům. musil se Napoleon po svých porážkách vzdáti trůnu a byl odvezen posléze na ostrov sv. Rouhání proti „jménu Jeho“ znamená rouhání.Kdo se může rovnat takovému panovníků. Zj. která se obracela a obrací proti Nejsvětější Svátosti. a aby se zalíbili. ani hrozeb. Mocní tohoto světa otevírali ústa svá k rouhání ještě daleko. bylo to vždy jen na omezený čas. Napoleon. Papež protestoval proti násilí a všechny původce násilí vyobcoval s Církve. Napoleon. to jest tři a půl roku. horším způsobem. když dostalo se takovému výmluvnosti „úst“ k rouhání se Bohu. Ve Fontainebleau. na Její řády. na Její kněze a biskupy. Každé století mělo nějakého svého Napoleona. „Ti. Mocný francouzský císař Napoleon dal papeže Pia VII. 13. psal Muratovi: „Cožpak papež myslí. znamená: jen krátký čas. polovina sedmi. „A bylo jí dáno vésti válku se světci a přemoci je“. všichni mu lichotili. který má sílu a moc a nebojí se ani sáhnout smělou rukou na Církev. Rouhavými ústy mluví satan proti Jménu Ježíš.

aby jeho sňatek s Kateřinou Aragonskou byl uznán za neplatný. i těm. ale je obsaženo se vší podrobností v Božích plánech. Král z návodu svých rádců roku 1534. 164 šlechtice. Za krále Karla I. — slovy Zjevení: „když byla dána „šelmě“ moc nad každým pokolením a kmenem i jazykem a národem.. Rovněž Jakub I. Statky jejich byly konfiskovány. 2 kardinály. Když —. Ona se zmocňovala v některých stoletích i církevních úřadů. od počátku světa“…. „Šelma“ se nespokojila tím. utrpením. když klaněli se jí všichni obyvatelé země. 8. sám sebe prohlásil za hlavu církve anglické. toho zabitého. Katolíci krváceli na popravištích. že utlačovala a pronásledovala Církev. že na dopadení katolického kněze byla vypsána odměna. která každou chvíli pozvedá některou ze svých hlav proti Církvi. jichž jména nejsou napsána v životné knize Beránka. a asi 70 tisíc poddaných. Zj. na 20 tisíc Irčanů bylo prodáno do otroctví. Utrpení miláčků Božích není nahodilým osudem jejich podle vůle „šelmy“ — pekla. Jako zlato v peci. i v jiných národech se propůjčovala úplně „šelmě“ a když se zdálo. od počátku světa“ znamená. která se nezastavila před žádným zločinem. která pokračovala v násilí proti Církvi katolické. 18 biskupů. 500 kněží. ve století desátém a ve století patnáctém. A tehdy dosáhla vrcholu své moci a mohla nejvíc vykonat na zkázu Církve. Jenom na ostrově irském katolíci podstoupili za víru a svobodu krvavý boj. nástupce Alžbětin pronásledoval Církev tak. (všecky svatostánky v Anglii byly vyloupeny). k Církví katolické se nesměl nikdo hlásit). že života věčného dosahují vyvolení Boží tím. tenkrát… Musili bychom vypsat celé církevní dějiny. pro Církev nejnebezpečnějších dobách. 13. Kněží i laikové musili králi skládat přísahu věrnosti. A bylo jí dáno vésti válku se světci a přemoci je…“ Irsko se dodnes nazývá „ostrovem světců“. Po něm dílo odtržky od Církve katolické dovršila královna Alžběta. — Na tomto úryvku z církevních dějin máme příklad na slova Zjevení: „I otevřela šelma ústa svá k rouhání se Bohu. ale víra katolická zůstala Irům zachována. A právě v těchto. kdybychom chtěli vylíčit všecky boje „šelmy“. zároveň s 162 . Zabral církevní majetek v celé zemi a nutil poddané k odpadu od Církve katolické. toho zabitého. Anglie a Skotsko podlehlo násilí. Jména „napsaná v životné knize Beránka. byli Irové dohnáni ke vzpouře. Vzorem křesťanské statečnosti byl biskup Fischer z Rochestru a králův kancléř Tomáš Moorus. právě v těchto bouřích Ježíš Kristus povstal na lodičce Petrově a svým všemohoucím slovem pomohl rozehnat mraky a zachránit tonoucí lodičku Svojí Církve. Oba umřeli na popravišti. kdy světská moc v Itálii. čím Beránek Boží vykoupil svět. Dal odpravit dvě ze svých manželek. 12 vévodů. Jindřich se ještě 5 krát oženil. 2 arcibiskupy. zasedla i na stolce biskupské. Král Jindřich se stal dravou bestií. kteří přebývají v nebi: (Katolíci byli potlačeni. tehdy.královu. že i nejvyšší úřady církevní se ocitnou v moci „šelmy“ násilím panovníků a vladařů světských. prohlásil odtržení Anglie od Říma. aby se rouhala jménu jeho a stánku jeho.

jako když odejde netvor. vystupuje ze „země“. Nikdo netroufal si mu říci. zabije-li kdo mečem. Proto šelma. kteří zabíjejí tělo. Trýznili druhé. ale smýšlejících pozemsky. avšak důvěřujte. sami budou trýznění výčitkami svědomí. „Všichni. Král Jindřich VIII. Takoví lidé jsou nejlepšími bojovníky pro zájmy satanovy. k neposlušnosti Boha: „Nebojte se. Zj. neumřete. 26. A podařilo se. musí mečem býti zabit“. 52. Mat. „Tu jest na místě trpělivost a víra svatých“. které ho přiváděly k šílenství. Zj. Tato šelma zdvihá proti Církvi duchovni moc bezbožného rozumu. Jan 16. („Ze země“ — „materialismus“) Svatý Jan vidí ve vidění jiného pomocníka pekla. a tam ode všech opuštěn a ode všech proklínán zemřel. podobné beránkovými“ a „mluvící jako drak“. otevřou se vám oči. Nespravedliví pomocníci „šelmy“ neujdou trestu Božímu. 13. náhlou smrtí a jiným způsobem. pro otylost nemohl chodit. A všichni tito „duchovní bojovníci“. Ježíše Krista. 10. a budete jako bohové. ale duše zabiti nemohou“. 10. Když vydechl svou nešlechetnou duši. celé zemi se ulehčilo. z lidí nadaných duševními dary. 9. 28. Druhá šelma: hlasatelé hmotařské vědy a filosofie. kterou podpisoval rozsudky smrti. Ďábel věděl a ví dobře. aby svedl první lidi ke hříchu. 10. a Jeho Církve. ale ve skutečnosti plný ďábelské lsti a chytrosti. „mající dva rohy. sám byl odveden do zajetí na ostrov svaté Heleny. je to šelma vystupující ze země. Už v ráji použil satan lákavého lživého rozumového důvodu. já jsem přemohl svět“. ale svým smýšlením (materialismus) lpí na této „zemi“. Proto si najímá na pomoc lidi. že sama fysická moc a násilí nestačí v boji proti duchovní moci Beránka. Věřící křesťan nezapomíná nikdy ani v těch nejtěžších zkouškách. byla ochrnulá. Důvod zdánlivě rozumný. kteří vynikají rozumem. kteří se vyskytnou v dějinách Církve. 13. do zajeti půjde. 13. Pro útěchu všem utlačovaným a pronásledovaným slyší a zaznamenává svatý Jan slova: „Odvede-li kdo do zajetí. Kdy začalo domýšlivé „osvícenství“. poznávajíce dobré i zlé“.Umučením a Smrtí Beránka Božího. na stehně měl ošklivý vřed. jeho. Pravá ruka. že zemře. mukami tělesnými. Napoleon odvedl papeže do zajetí. že jeho osudy a osudy celé Církve jsou v rukách Ježíše Krista. kteří berou meč. Žádné bezbožné násilí nedokáže tolik lidí odtrhnout od Boha jako bezbožná 163 . „Na světě budete míti soužení. byl vypočítán na oklamání neopatrných lidí. „že bez Vůle Boží ani vlas s hlavy nespadne“ a „že netřeba se báti těch. Zj. zemřel — jako kdysi vrah nemluvňátek betlemských — v mučivých výčitkách svědomí. 11. mečem zahynou“. Mat. 33. jsou naznačeni symbolicky „šelmou vystupující ze země“. ztrátou svobody.

rovnost. 2. 9. 13. že jejich učení bude základem blaha. Všecky sliby satanovy šelmy obrací se v pravý opak. Osvícení moderní lidé nepotřebují křesťanské výchovy podle Božích přikázání. 5. kteří tu filosofii a vědu přijmete. 6. všecko je ti dovoleno…“ Zločiny jsou přirozené důsledky bezbožnosti. 12. A zatím způsobuje ztrátu pokoje v duších. ani na srdce lidské nevstoupilo. staví svoje sliby plné klamu a šalby. 11. tím méně na věčnosti. „Duchovní moc“ satanova „druhá šelma“. ale nedá. rodinám a národům. Vyplní je nade všecko očekávání: „Ani oko lidské nevidělo. Kdežto satanova moc nemůže učinit lidi blaženými a šťastnými ani zde na zemi. budete jako bohové“. není pekla. vraždami a sebevraždami. 13. Slibuje pokoj jednotlivcům. vražděním nenarozených dítek. Násilí je zřejmé zlo. ani ucho lidské neslyšelo. Beránek ve vidění sv. Jim stačí „laická morálka“ v rodinách a ve školách. Zj. to znamená: Beránek Ježíš Kristus má všecku Božskou Moc. Hesla a sliby filosofie a vědy bez Boha dotýkají se nebe jako nová babylonská věž. Bůh slibuje. a ukazuje jasně. Jana má „sedm rohů“ (Zj. Kdežto „filosofie a věda“ bez Boha berou na sebe škrabošku „jakéhosi tajemného dobra“. nýbrž jen plané lživé sliby „ráje bez Boha“. není hříchu. Šelma má „dva rohy“. Moc Boží vyplní všecka přislíbení pro život pozemský i pro věčnost. Kor. Proto vůči násilí je člověk naplněn odporem. kterým vzala víru v Ježíše Krista jako Boha. válkami a všemi jinými zločiny. „A šelma mluvila jako drak“. který proti přislíbení Božímu. že jeho původcem je duch „zloby a temnosti“. Tvrdí. hlásají „volnost. co Bůh připravil těm. sleduje tentýž cíl jako šelma prvá a satan sám: rozvrátit svět a z tohoto rozvratu a hniloby co 164 . 11. Nemá skutečné moci. bezbožecká věda a filosofie. kteří ho milují“. nepřátelstvím. která plně zasluhuje jména „materialismus“ (hmotařství). Hlásají. které je nad Boha: „Otevřou se vám oči a vy. Šelma nedává pokoje a míru ani rodinám. jako falešnou napodobeninu duchovní moci Beránkovy. Zj.„moudrost tohoto světa“. pokoje a míru mezi lidmi „Osvícená věda“ náhražkou za učení Evangelia („dva rožky“ satanovy duchovní moci napodobeninou „sedmi rohů“ duchovní moci Beránkovy). Tento účel je zřejmý. aby učinil své věrné dokonale šťastnými. Staví se jako hlasatelé nového lepšího „evangelia“. Ale není to nic jiného než stará „lež“ satanova. satan slibuje. Hlásají „humanitu“ místo křesťanské lásky. 1.). „Není nesmrtelné duše. a Spasitele světa. že jedině na základech „bezbožectví“ zbuduje si lidstvo nebe a ráj na zemi. Rozvrací rodiny i národy hříchy a zločiny: rozlukou manželskou. ani národům. plnému pravdy a věrnosti. Účelem násilí je zotročit a znemožnit všecko dobré. Kdežto hlasatelé bezbožné filosofie a bezbožné vědy přicházejí jako vlci v rouše beránčím. Pod zástěrou bezbožné vědy slibuje. manželskou nevěrou. bratrství“ místo křesťanské spravedlnosti. „Roh“ znamená ve Zjevení „moc“.

jest židovstvo a všecky světové organisace (svobodné zednářstvo. V tomto případě stává se věda vědou falešnou. když premonstrátský řeholník Prokop Diviš sestavil první hromosvod a sváděl a zachycoval blesky (oheň s nebe). skrze divy. Tento a všecky vynálezy jsou dary Boží. a když nemůže Ježíše Krista. která má ránu od meče a ožila“. 14. „Kteří přebývají na zemi“ jsou lidé. který si boháči vtisknou do tak zvaného „liberalismu“ (odkřesťaněné zákonodárství) a nižší vrstvy do tak zvaného 165 . Vynálezce byl od lidí považován za čaroděje. kteří přebývají na zemi skrze divy.nejvíce vytěžit pro záhubu duší. kteří mají úplně pozemské smýšlení: „Není Boha. Má své divy. tak „šelma vystupující ze země“ — materialistická věda — pohrdá Evangeliem. podvodem. Ale je mnoho takových. Bezbožecká věda náhražkou Evangelia. které bylo jí dáno činiti před šelmou…“ Věda má svoje divy. liberalismus). za které máme děkovat Bohu dárci rozumu. Evangelium nazývá výmyslem. Tak smýšlejí a věří lidé pozemského myšlení. které jí bylo dáno činiti před šelmou. říkajíc obyvatelům země. „A sváděla ty. že člověk náboženství zjeveného nepotřebuje. Vlivem a nákazou židovské nevěry materialistická filosofie a věda klaní se modle „hmoty-země“ jako se klaněli židé pod Sinajem zlatému teleti. tupí Ho a rouhá se Mu. V satanské domýšlivosti a pýše počínají si tak. stává se modlářským klaněním hmotě — přírodě a lidskému rozumu. alespoň Církev přibíjí na kříž. „I činila divy veliké. Jinými slovy: domnívají se. připravují půdu bezbožným panovníkům a bezbožným vládám: „Šelma druhá prováděla veškerou moc šelmy první před tváří její a měla zemí i obyvatele její k tomu. 13. 13. takže způsobila. 13. Hlava šelmy. A sváděla ty. na nichž má židovstvo podíl. pohrdající Evangeliem. Jako bezbožné židovstvo nechtělo se pokloniti svému Bohu a Spasiteli Ježíši Kristu a přibilo Ho na kříž. a skrze něž naočkovává národům nevěru v Božství Ježíše Krista a materialistickou bezbožnost. aby učinili obraz té šelmě. že mu stačí věda. a jakoby oni do ní vložili síly. Zj. kteří vědu s jejími vynálezy (divy) prohlašují za jediné „náboženství“ lidstva. Falešná věda kreslí svého boha — přírodu svůdnými barvami. „Obraz“ (modla) znamená nauku materialismu. jejíž smrtelná rána se zahojila. Bezbožní filosofové a vědátoři. aby i oheň s nebe sestoupil na zem před lidmi. kteří přebývají na zemi. jak to činili židé. které tak podivuhodně člověku slouží. Hlavy — vlády národů jsou v područí mocné hlavy židovstva. Technické divy začaly. socialismus. nechce se sklonit před Ježíšem Kristem. jakoby oni stvořili přírodu. jejíž rána smrtná se zahojila“. Shoda v názorech materialistické proticírkve a židovstva. „Obraz“ je symbolem materialistického světového názoru. všecko je příroda… člověk je živočich bez duše… Ježíš Kristus byl jenom člověk… Není posmrtného života“. Zj. komunismus. aby se klaněli šelmě prvé.

Zj. Pravá ruka je symbolem usilovné činnosti. Dospělé bude odvádět od plnění náboženských povinností: od modlitby. od svěcení dne svátečního. Stoupenci šelmy budou naplněni fanatismem šířit a vnutit všem bezbožectví. by zabiti byli všichni. aby obraz šelmy také mluvil a způsobil. Materialismus stane se národům modlou. kteří patří do Církve Ježíše Krista. To symbolisují slova Zjevení: „A bylo jí (druhé šelmě) dáno (od satana) uděliti ducha (život) obrazu té šelmy (raněné a zhojené). spočívajících na úplné nevěře v Boha a v posmrtný život. V proticírkvi satanově se stane „obraz“ (nauka) materialistického světového názoru. 16.„socialismu a komunismu“. Bude v mládeži probouzet jenom shon po zábavách a požitcích. je symbolisováno „znamením na čele“. inspirovaná a vedená satanem „bude působit. která má ránu od meče a ožila). Čelo je odznakem rozumového názoru. budou potlačovat svobodu. Chudé bude naplňovat závistí a nespokojeností. Ve Zjevení je jejich fanatická činnost symbolisována „znamením na pravé ruce“. Různé směry materialismu budou vštěpovat své zásady. radiem. tak bude si počínat i satanova proticírkev. Zj. to jest ti. svobodníci i nevolníci učinili si znamení na pravé ruce své nebo na čele svém…“ Jako Církev Ježíše Krista hledí získat všecky malé i velké. bohatí i chudí. cti. Mocné bude učit zneužívat veliké svobody k zotročování slabých a závislých. bohatství. která pod různými jmény bude mít tentýž cíl: zničit Církev Ježíše Krista. dítky i dospělé. a bude mluvit bezpočetnými knihami. Hlasatelku Evangelia. Místo křesťanské kázně a sebevlády bude mládeži dopřávat volnosti a zvůle. 13. „Obraz“ mluví miliony knih a časopisů. se národy velice zavděčí obzvláště židovstvu (šelmě. Když 166 . živým (a bylo jí dáno uděliti ducha obrazu). časopisy. Inspirátor šelmy materialismu — satana bude usilovat. od služeb Božích. Fanatické přesvědčení. Šelma bezbožeckého materialismu bude se snažit dosáhnout vlády nade všemi národy. aby „živý obraz šelmy“ pod ochranou židovstva vyvolal v národech světa boj proti Církvi Kristově na život a na smrt. kteří by se neklaněli obrazu šelmy“. novinami. Budou pronásledováni ti. Bude bohaté zatvrzovat lakotou. 15. Tímto živým obrazem materialistické nauky. Beznáboženskou výchovou bude kazit dospívající mládež. Bude je zaslepovat a omamovat shonem po pozemských statcích. Vybízí k boji proti Církvi Ježíše Krista. od zachovávání Božích přikázání. 17. 13. Zotročené a utiskované bude zapalovat pomstou a nenávistí. aby všichni malí i velcí. mluvící tiskem k celému světu. řečmi. zvláště ve věcech týkajících se mravního života. Tak národy pod vedením materialismu satanem inspirovaného zbudují světovou „proticírkev“ satanovu. svobodné i zotročilé. Šelma — materialistická proticírkev spojená s židovstvem. bohaté i chudé. kteří se modle neklaní. Bude se snažit materialismem otrávit dítky ve školách zaváděním laické morálky místo vyučování katolickému náboženství. že bezbožectví zbuduje ráj na zemi.

šelma dosáhne moci nad národy. Vydá je na pospas svým stoupencům. V dějinách církevních můžeme na mnohých stránkách zřetelně pozorovat. ale šílenství. Když 1778 přijel do Paříže. ale při tom se sklání pokorně před jeho Tvůrcem. To znamenají slova Zjevení: „I působila k tomu. svátosti. Proti učení Evangelia postaví svoji nauku.… aby nikdo nemohl koupiti nebo prodati. Místo Tvůrce staví si modlu „přírodu“ a „rozum“. protože se tento v zaslepené pýše snaží a zvláště na konci světa se naposled pokusí napodobit Ježíše Krista. přednáškami. Písmo svaté. Antikristu — Protikristu. Vezme svobodu všem. „Moci koupiti nebo prodati“ je symbolem svobody. buď jméno šelmy nebo číslo jména jejího“. Kdežto falešná moudrost lidí zaslepených satanovou pýchou popírá Tvůrce. Během staletí bude se stupňovat pýcha falešných vzdělanců. až vyvrcholí na konci světa posledním útokem na Církev Ježíše Krista. kdo má a kdo si zachová křesťanskou moudrost a nedá se svésti falešnou moudrostí tohoto světa. aby nemusila uznat nad sebou Jeho přikázání. vítali ho tam jako nějakého mocnáře. V osmnáctém století ve Francii i v Německu vystupuje řada filosofů. Šťastný je ten. moci a slávy „šelmy“. „Tu jest moudrost na místě“. Od svého mládí používal svého nadání a svého péra proti Bohu a proti Církvi. Zanášeli ho kyticemi a věnci. proti Církvi zbuduje „proticírkev“. 13. Takové počínání není ovšem ani moudrost. svaté všecko sesměšňoval. Téhož roku brzy po této oslavě upadl do nemoci a 167 . kteří s jejím bezbožectvím a materialismem nesouhlasí. Vněm bude soustředěna všecka zloba a násilí satanovo. ani rozumnost. kteří mají symbolické znamení bezbožeckého přesvědčení a činnosti. jak „skrytá bezbožnost“ satanova se projevuje a jak se stále stupňuje domýšlivým vyvyšováním rozumu. Pravá moudrost podivuje se kráse světa. Šelma. ctnosti. znázorněná ve Zjevení jako „vystupující ze země a mající dva rohy podobné Beránkovým“ bude před koncem světa ztělesněna v člověku. kteří nevěru v Božství Ježíše Krista a ve Zjevení Boží prohlašují za nejvyšší moudrost a nesčetnými knihami. kteří se odřekli jména „katolický křesťan“ a přijali název: „vyznavači materialismu“. Svatí Otcové nazývají satana „opicí Boží“. proti lásce postaví humanitu. bude činiti zdánlivé divy a zázraky a pří tom bude ukazovat naposled svoji moc pronásledováním věřících. Zj. Za života byl veleben a oslavován od mnohých. Jest pravá a je také falešná moudrost. 18. „Srytá bezbožnost“ v posledních stoletích a v naší době. označeném ve Zjevení tajemným číslem „šest set šedesát šest“. vtělené v člověku — Antikristu. ukáže co umí. Toto šílenství lidí vyvyšujících se nad Boha bylo uvedeno na svět působením satanovým. vlastním jménem František Arouet. Králové ho zvali na své dvory. papeže. nebo kteří budou obsaženi v „čísle“ jména Antikrista svojí satanskou nenávistí k Ježíši Kristu a Jeho Církvi. oslavy nebraly konce. posměšky šíří bezbožnost ve všech vrstvách. Pak soudem Božím nastane konec chytrosti. V čele Boha nenávidějících filosofů tehdejších stál Voltaire. leč kdo by měl znamení.

Ve skutečnosti boří a ničí. že sluha. „Dvanáct“ jest symbolické číslo Církve. Kromě toho písmena číslicemi zastoupená budou souhláskami ve jméně budoucího Antikrista. Zednářství se rozšířilo s úžasnou rychlostí po celém světě. kde se dostanou k plné moci. Pochází ze zvířete a není nic jiného než lepší živočich. Satanova církev. Ještě radikálnější je komunismus. konec dějin Církve a světa „pád satanův“. nyní užívanou na konci slov. Všecka činnost tajná i veřejná těchto organisací byla namířena proti Církvi. Zednáři tvrdí. Socialismus. Člověk nemá nesmrtelné duše. Trojnásobná číslice „šest“ symbolisuje vyvrcholení moci pekla a jeho proticírkve na zemi v době vystoupení nejmocnějšího nástroje satanova „Antikrista“ před koncem světa. neumíral by jinak“. že Antikrist se bude činit bohem (trojka. a číslo jeho jest šest set šedesát šest“. průběh a konečný výsledek. že budují „duchovní chrám člověka“. neboť jest to číslo člověka. Na základech materialismu-hmotařství a atheismu-nevěry byly vybudovány ještě mnohé jiné světové organisace. symbolické číslo Boží Bytosti). „Šest set“ se psávalo řeckou písmenou „ch“. s dvěma závity a hlavou obrácenou vzhůru jako když had rozzuřen útočí). „Šest“ se psalo písmenou „s“. založený německým advokátem Karlem Marxem. V tomtéž čísle jsou jako ve zkratce obsaženy celé dějiny církevní: jejich počátek. že lidstvo si musí zbudovat ráj na zemi. všecko křesťanské. Číslo „šest“ polovička „dvanácti“ znamená opak — satanovu proticírkev. Co obsahuje číslo 666. musíme písmena odpovídající číslicím šest set šedesát šest najít v řecké abecedě. jejichž účelem bylo odstranit křesťanskou víru z lidských srdcí a místo ní postavit rozum. Voltaire nehlásal nevěru sám. Tak se ukazují jako spojenci „šelmy“ ze Zjevení.zemřel v takovém zoufalství. (která má podobu hada s ohonem na zemi. Nevěrecké názory vnikaly do všech vrstev. Zj. 18. aby na sklonku věků dosáhla největší síly vystoupením člověka-Antikrista. V Anglii vzniklo „svobodné zednářství“. Prvé tak zvané „lóže zednářské“ vznikly roku 1717. Tak „skrytá bezbožnost“ působí a stupňuje se. 13. který byl svědkem jeho smrti prohlásil: „Kdyby ďábel mohl umřít. V době svatého Jana se číslice psaly písmenkami z abecedy. snažilo se ovládnout tisk a zákonodárství všech národů. sečti číslo šelmy. Poněvadž svatý Jan napsal Zjevení jazykem řeckým. Křesťané té doby ho poznají. zvláště socialismus a komunismus. Trojnásobná „šestka“ naznačuje také. Toto písmeno má podobu hada padajícího hlavou k zemi. Na počátku církevních dějin „Kristus“ (kříž). Symbolika písmen je stručným obsahem církevních dějin. „Šedesát“ se psávalo řecky písmenou „ks“. který vyhlašuje neúprosný boj zvláště křesťanství a Církvi katolické. jehož jméno je obsaženo jako tajenka v čísle šest set šedesát šest. Řecké „ch“ má podobu kříže a je monogramem jména Kristova (řecky Christos). „Kdo má rozum. 168 . pohrdá náboženstvím a prohlašuje. průběh dějin ve znamení „útočícího hada-satana“. V čísle 666 je obsaženo jméno Antikristovo. Získalo vliv na vladaře a panovníky nejmocnějších států. Vytvořily se spolky a organisace.

že bezbožecká hnutí mas technického věku měla svůj původ v oné filosofii (materialismu). a ta vývojem se stala rostlinou. než byla ta. (A sváděla ty. Encyklika papeže Pia XI. a starý pokušitel nikdy nepřestal sváděti lidstvo svými podvodnými sliby. které se kdy předtím dopracoval člověk namáhavě a jen v některých národech s nejpříznivějšími podmínkami.) „Nauka. Doba bezbožecké vědy a techniky (šelma vystupující ze země). aby učinili obraz té šelmě. má v podstatě i dnes ještě svůj základ v Marxově učení o dialektickém materialismu a materialismu dějinném… Podle této nauky existuje toliko jediná skutečnost. „… Dnešní komunism. Jeho jméno bude napodobeninou jména Spasitelova „Christos“. prohlásil. v encyklice „Quod apostolici muneris“ jasně poznávaje situaci. kterou komunism utajuje pod slupkou mnohdy tak šalebnou a svůdnou. která takřka všude buď již skutečně řádí nebo vážně hrozí vybuchnouti a svým rozsahem a svou divokostí překonává vše. není života duše po smrti. ve vyšší míře než jiná podobná hnutí v minulosti. ani mezi duší a tělem. Ale boj mezi dobrem a zlem zůstal na světě jako smutné dědictví prvotního hříchu.“ Materialistický komunism zbavuje svobody 169 . ale uprostřed jména bude „ks“. Doprovod k výkladu z papežské encykliky ze dne 19. kteří přebývají na zemi. nekonečně vyšší. a proto ani naděje v posmrtný život. Lev XIII. zvířetem a člověkem… V takové nauce není již místa pro Boha. že upadnou v barbarství ještě horší než bylo to. ve kterém se brodila největší část lidstva při příchodu Vykupitele“. Přinesl novou všeobecnou kulturu křesťanskou. Lživý ideál spravedlnosti. co bylo v dřívějších pronásledováních podniknuto proti Církvi. hmota se svými slepými silami. rovnosti a bratrství v práci prozařuje jako žhavý žár všecku jeho nauku a všecku jeho činnost jakýmsi bludným mysticismem. III. Proto během staletí převrat stíhal převrat až po revoluci našich dnů. Celé národy jsou v nebezpečí. 1937. ks. který vsugeruje davům získaným klamnými sliby strhující nadšení a zápal“. „… Náš předchůdce nesmrtelné paměti. Nauka materialistického socialismu a komunismu. skrývá v sobě bludnou myšlenku vykoupení. která již po staletí se snažila odloučili vědu a život od víry a Církve“. s. není rozdílu mezi duchem a hmotou. V Encyklice „Divini Redemptoris“ praví papež: Mesiáši materialismu. několika úryvky nám ozřejmí výklad symbolu „šelmy vystupující ze země“ jako obraz bezbožeckého materialismu. „Spasitel světa svým příchodem na svět splnil očekávání lidstva.bude mít ve jméně souhlásky: ch.. Hlásá podobná hesla jako Evangelium („dva rohy podobné beránkovým“).

že se zahajuje nové období a nová kultura. která jest ovocem slepého vývoje: „lidstvo bez Boha“. nebo spíše neomezenou libovůli. tohoto duchovního základu mravního života… V poměru jednotlivce ke společnosti jest upíráno jakékoliv právo lidské osobnosti.(aby nikdo nemohl koupiti nebo prodati). které komunism hlásá lidstvu jako poselství spásy a vykoupení!“ 170 . toť nové evangelium. Hle. a snad i násilím… Zkrátka vyvolává se dojem. aby ke kolektivní práci ujařmila jednotlivce. protože ta není v komunismu ničím jiným než pouhým kolečkem v soustavě… Ani nepřiznává jednotlivcům nějaké vlastnické právo nad přírodními statky a nad výrobními prostředky… Společnosti (komunistické) přiznává komunism právo. třebas i proti jejich vůli. „Komunism dále zbavuje člověka svobody. bez ohledu na jeho osobní blaho. ctihodní bratři.

a bude trápen ohněm a sírou před anděly svatými a před Beránkem.“ 16. že dozrály také tresty Boží a že vinníci budou potrestáni. třetí. neboť skutky jejich jdou s nimi. oblak bělosvětlý. 11. a to každému národu i kmenu a jazyku i lidu. vyznavači — První anděl ohlašuje národům nejpřednější jejich povinnost. kteří jsou vykoupení ze země.“ 9. kteří se neposkvrnili s ženami. a v ústech jejich lež se nenalezla. To jsou ti. následovníci po cestě křížové. a hle. 2. I uslyšel jsem hlas s nebe. ti jsou to. I zpívali [jako] píseň novou před trůnem a před čtyřmi živočichy a před starci. jenž seděl na oblaku: „Pusť srp svůj a žni. kteří měli jméno jeho i jméno Otce jeho napsáno na čelech svých. volaje hlasem velikým: „Bude-li kdo klaněti se šelmě a obrazu jejímu a přijme-li znamení na čelo své nebo na ruku svou. 3.“ 14. který jsem uslyšel. kteří se klaněli šelmě a obrazu jejímu a kteří přijmou znamení jména jejího. kteří hrají na své citery. bude také píti z vína hněvu Božího. neboť přišla hodina soudu jeho. které bude smíšeno čisté v kalichu prchlivosti jeho. a na oblaku seděl někdo. 15. aby je zvěstoval obyvatelům země. jenž stvořil nebe i zemi a moře i prameny vod.“ 8. následoval řka: „Padl. SOUD BOŽÍ NAD CTITELI ŠELEM. an letí uprostřed nebe a má evangelium věčné. kteří zachovávají přikázání Boží a víru Ježíšovu. kteří v Pánu umírají. podobné násilnému někdejšímu Babylonu — Třetí anděl varuje před svodem šelmy zemské — Blahoslavení — Ježíš Kristus pouští srp na zem na znamení. A jiný anděl. an praví (ke mně): „Napiš: Blahoslavení mrtví. byl jako (hlas) citerních pěvců. A dým trápení jejich bude vystupovati na věky věků. A jiný anděl. 12. Beránek Ježíš Kristus uprostřed Církve oslavené — Všichni Boží vyvolení radostnými písněmi oslavují Beránka — Tajemná píseň věčné lásky — Panici. 1. od té chvíle. 10. neboť jsou panici. kamkoli jde. Zjev. a pro Beránka 5. A uviděl jsem jiného anděla. Oni byli koupeni z lidí jako prvotiny pro Boha. A jiný anděl vyšel z chrámu volaje hlasem velikým na toho. volaje hlasem velikým: „Bojte se Boha a vzdejte mu čest. a hle. kteří následují Beránka. I uviděl jsem. 7. jenž byl podoben Synu člověka. poněvadž uzrála žeň pozemská. leč oni sto čtyřicet čtyři tisíce. a ten hlas. I 171 . 14. Beránek stál na hoře Sionu a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch. neboť přišla hodina.“ 13. 4. Ano. aby se žalo. že bezbožnost dozrála — Na výzvu anděla jiný anděl pustí srp na znamení. neboť jsou bez poskvrny. A uslyšel jsem hlas s nebe jako hukot mnoha vod a jako rachot velikého hromu. A nikdo nemohl se naučiti té písni. 6. měl na hlavě korunu zlatou a ve své ruce srp ostrý. poddat se Bohu (Ježíši Kristu) — Druhý anděl ohlašuje brzký pád šelmy mořské. Tu jest (na místě) trpělivost věřících. následoval po nich. praví Duch. druhý.ODMĚNA VĚRNÝCH CTITELŮ BERÁNKOVÝCH. a nebudou míti odpočinku ve dne ani v noci ti. jenž hněvným vínem smilství svého napájel všecky národy. a pokloňte se tomu. ať odpočinou od svých námah. padl Babylon ten veliký. A uviděl jsem.

srp svůj na zem. Zpěv vyvolených zní mohutně i líbezně před Trůnem Nejsvětější Trojice. 18. „Dvanáctkrát dvanáct“ znamená symbolicky plný počet všech Božích oslavenců. a vyšla krev z lisu až po uzdy koní do vzdálenosti tisíce šestí set honů. Zj. * Zj. 14. 5. „Měli jméno jeho i jméno Otce jeho napsáno na čelech svých“ znamená. obrazy pochmurné s obrazy plnými nebeského jasu a světla. 4. „A uslyšel jsem hlas s nebe jako hukot mnoha vod a jako rachot velikého hromu.pustil ten. „To jsou ti. 9. obrazně „na hoře Sionu“. jak bude na konci světa. byl jako hlas citerních pěvců. 2. A jiný anděl vyšel z oltáře maje moc nad ohněm. jenž seděl na oblaku. „Sto čtyřicet čtyři tisíce“ vyvolených. „I uviděl jsem. za milost Vykoupení a Posvěcení. kteří hrají na své citery. který jsem uslyšel. Členové Církve oslavené jsou protějškem těch. před zástupci pozemského tvorstva i před zástupci Starého i Nového Zákona. I pustil anděl srp svůj na zem a obral vinici pozemskou a vrhl do velikého lisu hněvu Božího. 14. 1. to jest Církev vítěznou. že ti. Kolikrát se křesťan znamená svatým křížem. Zj. jenž měl srp ostrý: „Pusť srp svůj ostrý a seber hrozny vinice pozemské.“ 19. vidí zde svatý Jan dávno před koncem světa jako celek. kteří uvěřili v Ježíše Krista a byli pokřtěni ve jménu Nejsvětější Trojice a ve znamení svatého kříže. a země byla požata. kolikrát vyznává víru v Ježíše Krista v pozemském životě. líčí pro útěchu a posilu čtenářů Beránka. 14. To 172 . V písni jsou obsaženy vroucí díky za milost Stvoření. Beránek stál na hoře Sionu a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch. kteří se neposkvrnili se ženami“ a vůbec s věcmi tohoto světa.) protože. a hle.“ Ve Zjevení svatého Jana se střídají stíny se světlem. a ten hlas. Když vylíčil úklady a zhoubné působení „šelem“. 17. Poznamenání pro Boha. 5. A jiný anděl vyšel z chrámu nebeského a měl také srp ostrý. I zpívali jako píseň novou před trůnem a před čtyřmi živočichy a před starci“. a zvolal hlasem velikým na toho. neboť uzrály bobule její. když se slova lásky proměňují ve skutky lásky. kteří měli jméno jeho i jméno Otce jeho napsáno na čelech svých. „Nová píseň“ (Zj. 3. Jenom láska Lásku ocení. kteří jsou poznamenáni jako stoupenci satanovi jménem nebo číslem „šelmy“ — bezbožnosti a materialismu. tolikrát upevňuje svoji příslušnost k Církví nyní „bojující“ a kdysi „vítězné a oslavené“. A ten lis byl stlačen vně města. Věrnost je. Je to píseň věčné lásky všech věrných duší svému Spasiteli. jsou majetkem Ježíše Krista. nová a věčná bohoslužba. 20. jako věčného Krále Církve oslavené v nebi.

a pohrozí-li 173 . ale dokonalou nadpřirozenou láskou milovali Tvůrce. „A v ústech jejich lež se nenalezla. vyjádřila svému nápadníku Symfroniovi svoje odtržení ode všeho světského a svoji oddanost Ježíši Kristu: „Odstup ode mne. vydávají ony dým. „Ti jsou to. Dotkne-li se hor. každého Jeho pokynu. Jsou bez poskvrny. kteří se odřekli života rodinného. aby hledali blaho ne u Ježíše Krista. Kráse Jeho se diví slunce a měsíc žasne nad ní. Ženich můj jest všemohoucí. Jsou tu také všichni svatí vyznavači ze všech stavů a ze všech tříd: svaté děti. kamkoli jde“.znamená: nepřilnuli nezřízenou láskou k žádnému tvoru. Svatá Anežka římská. V první řadě jsou to svaté ženy a panny. Svatí zpívají před Trůnem Božím. Celý jejich pozemský život byl křesťanským vyznáním víry a lásky k Ježíši Kristu. které zasvětily svoji službu a svůj život Ježíši Kristu v neporušené čistotě. Pro svoji upřímnost a dobrou vůli byli vyvoleni vševědoucím Bohem. Tak se stali miláčky Ježíše Krista a paprsky Jeho slávy v nebi. Materialismus satanův nestal se jim modlou. Následovali Ježíše Krista v Jeho učení dobrým křesťanským životem. ze všech dob. Mluví za všecky. Upřímným srdcem přijali Pravdu Evangelia. svatí žebráci i svatí králové. co by mohli milovat na světě a zamilovali se cele do Ježíše Krista. „Oni byli koupeni z lidí jako prvotiny pro Boha a pro Beránka. Přitahoval k Sobě. ale prosili za ni a s ní spolupůsobili. Matka Jeho jest Panna nejčistší. aby na věky měli podíl s Ježíšem Kristem. neboť před Ním se třesou knížata. Odtrhli se ode všeho. Co jim svět všeho nabízel a ony přece hrdinsky přemohly všecka pokušení. tělesnými žádostmi. které si svého Spasitele nade všecko zamilovaly. lakotou. Už na zemi byl Beránek Boží středem jejich pozornosti. jsou zde svatí kněží a biskupové. jdou s radostí.“ Jsou zde všichni lidé dobré vůle. Co ústy vyznávají. nebe jest Mu trůnem a země podnožím. kteří se dávali co nejčastěji přitáhnout k nejtěsnějšímu spojení ve svátostném Přijímání. také každým skutkem plní. aby se mohli cele věnovat službě Boží a spáse duší. jenom ti svatí a vyvolení. Satanovu lež. já mám již ženicha jiného. Nepřebýval nadarmo ve svatostáncích. neboť jsou bez poskvrny. panna a mučednice za panování římského císaře Diokletiána. Jsou tu svatí řeholníci a řeholnice. 37. ale v nezřízeném užívání tvorů pýchou. „Kdo jí mé tělo a pije mou krev. aby Ho následovali po cestě křížové a na smrt. Přeje-li si. upřímně si zamilovali Ježíše Krista. Duše. Šťastni ti. Otec Jeho dává život všemu. nebo se obrátili z života hříšného k životu dobrému. Proto se nyní radují. buď hned od počátku svého života nebo po svém obrácení. které se nikdo nemůže naučit. neodporovali Milosti. ale každého i nejmenšího vnuknutí. Zpívají píseň novou. kteří následují Beránka. svatí otcové a svaté matky.“ Dali se koupit. Jejích láska je pravdivá a upřímná. Jsou očištěni Krví Kristovou a Milostí Ducha svatého.“ Jan 6. andělé Jemu posluhují. zůstává ve mně a já v něm. — Snoubenec můj jest krásnější nade všecky jinochy smrtelné. kteří jsou s Kristem Pánem a kteří jsou vykoupeni ze země. poslouchají nejenom Jeho přikázání. jsou dokonalou ozdobou nebeského dvora. jsou zde svatí mučedníci ze všech národů. statečně odmítali.

Zj. líčí svatý Jan přípravy k boji i způsob boje satana a jeho „dvou šelem“ proti Církvi. Tato šelma navádí lidi a národy „obrazem“ — naukou materialistické vědy a organisováním mezinárodní proticírkve. Dech Jeho uzdravuje nemocné. Jako kvas proniká těsto. Evangelium je Boží. zvláště se světovládným židovstvem. podle věčného plánu spásy. obsaženým v Evangeliu. an letí uprostřed nebe a má evangelium věčné. Přehled. V kapitole 12. symbolisující všecky světské panovníky. neboť přišla hodina soudu jeho. Také tato šelma v těsném spojení s šelmou prvou. Ochránce Církve proti „drakovi“. neboť za Ním stojí Moc Boží. Kterak bych mohla opustiti Ženicha svého. Králi národů a proti Jeho Království — Církvi. s Nímž věčnou láskou a věrností jsem spojena“. která je hlásá. má v programu boj proti Evangeliu a proti Církvi. a pokloňte se tomu. aby si hmotu učinili modlou. a slovo Jeho křísí mrtvé. pokolením a jazykům i kmenům. Jemu náleží všecko zlato v horách a všeliké drahé kamení od východu slunce až na západ. všech andělů i všech svatých. „A byla jí dána moc nad každým pokolením a kmenem i jazykem a národem“. aby je zvěstoval obyvatelům země. se sedmi hlavami a deseti rohy“. tak Evangelium proniká a pronikne nezadržitelně ke všem národům. 6. Panny Marie. vlády a moci. „Uprostřed nebe“ znamená. Matkou Vykupitelovou. První anděl je archanděl Michael. Mně k vůli opustil blaženost nebeskou a obětoval bolestnou smrtí život svůj. jenž stvořil nebe i zemi a moře i prameny vod. který ukazuje a předvádí svatému Janovi symbolické obrazy.“ ne ten. Zlatým prstenem víry zasnoubil si mne. a tím i Církve. čelícími proti Božím přikázáním. a to každému národu i pokolení a jazyků i kmenu. Ženich můj samojediný má lásku pravou a nikdo nemiluje nad něho srdečněji a upřímněji. která chce napodobit duchovní moc Církve a Evangelia. Čtverým názvem se naznačuje všeobecnost Evangelia. proto je „věčné“. chráněné od počátku Pannou Marií. Nemůže tedy Evangelium padnout.moři. a slíbil dáti ještě větší poklady. jako duchovní moc satanovu. Evangelium proniká ke všem národům pohanským „obyvatelům země“ podle úradků Božích. 14. Ženich můj je nejbohatší. utiší se vlny jeho. zůstanu-li Mu věrna.“ „Jiný anděl. volaje hlasem velikým: „Bojte se Boha a vzdejte mu čest. opásal mne páskou statečnosti a ozdobil hlavu mou nevadnoucím věncem panenské čistoty. Vidí první šelmu vystupující z moře národů. „Bojte se Boha a vzdejte mu 174 . „A uviděl jsem jiného anděla. které se během věků postaví proti Ježíši Kristu. Za kulisami dějin světa vidí apoštol „draka velikého. Evangelium i Církev jsou Bohem určeny pro celý svět. boj na život a na smrt. neboť Jeho jsou poklady země a vzácnosti moře. On všecko dal za choť svou. 7. Apoštol vidí druhou šelmu vystupující ze země. oblékl mne skvostným rouchem své Milosti. a 13. Tyto dary udělil mně. ochránce Církve proti „drakovi“. rudého. Z dopuštění Božího je této šelmě dáno vésti válku se světci (s Církví) a přemoci je násilím a pronásledováním. že hlásání Evangelia na zemi je středem pozornosti celého nebe: Nejsvětější Trojice.

čest…“ V těchto slovech je obsažena výzva k světu, aby Evangelium přijal, neboť od té chvíle, kdy Evangelium je světu dáno, vykonává Bůh soud nad těmi, kteří z návodu satanova se Evangeliu zprotiví a pohrdnou Láskou Boží. Soud Boží zlomí konečně moc „draka“ — satana nad národy. Ne satanovi, ale Stvořiteli nebe i země, moře i pramenů vod, patří klanění všech národů. Zj. 14, 8. Ochránce Církve proti první šelmě. „A jiný anděl, druhý, následoval řka: „Padl, padl Babylon ten veliký, jenž hněvným vínem smilství svého napájel všecky národy.“ Druhý anděl je ochráncem Církve proti prvé šelmě. Ohlašuje, že nastane konec (po vylití sedmi misek hněvu Božího) násilné proticírkevní světovlády pod vedením židovského Babylonu. Říše Babylonská v Asii, v šestém století před Kristem Pánem, pronásledovala věrné ctitele Boží a nutila je, aby se klaněli modlám. Ty, kteří se modlám klanět nechtěli, usmrcovala. Babylonem v nejhorším smyslu se stalo židovstvo, které se stalo vůdcem všech nepřátel Ježíše Krista a Jeho Církve. Židovstvo, používajíc mezinárodních proticírkevních organisací a mocných prostředků (tisku), stalo se úhlavním popuzovatelem národů proti Církvi. Druhý anděl chrání Církev proti této šelmě a těší všecky pronásledované, používaje minulého času k naznačení naprosté jistoty rozsudků Božího: „Padl, padl Babylon ten veliký…“ „Hněvné víno“ je židovstvem vštěpovaná nenávist národům proti Církvi. „Smilstvo“ symbolisuje nevěrnost židovstva a jím svedených národů k Ježíši Kristu, Králi a Spasiteli národů. Jako kalný proud ze stoky vylévala se nevěra ze židovstva mezi národy. Všecko bezbožné násilí se konečně po vylití sedmi misek hněvu Božího zhroutí (Zj. 17, 18, 19,), židovstvo bude soudem Božím zbaveno své vlády nad národy. Národy se očistí od židovské nákazy, budou přijímat Evangelium a budou si ho nade všecko vážit. Zj. 14, 9. 10. Satanova nabídka vyšší moudrosti bez Boha je šílenstvím. „A jiný anděl, třetí, následoval po nich, volaje hlasem velikým: „Bude-li kdo klaněti se šelmě a obrazu jejímu a přijme-li znamení na čelo své nebo na ruku svou, bude také piti z vina hněvu Božího, které bude smíšeno čisté v kalichu prchlivostí jeho, a bude trápen ohněm a sírou před anděly svatými a před Beránkem.“ Třetí anděl je ochráncem Církve proti druhé šelmě bezbožného materialismu. Ohlášení soudu Božího nad touto šelmou a nade všemi jejími přívrženci měl by slyšet každý člověk na světě; spravedlivý, aby se povzbudil ve vytrvalé oddanosti k Ježíši Kristu, Beránku Božímu, který si nás koupil za cenu své Krve, měl by slyšet tento soud Boží každý, kdo se dal více nebo méně do služeb šelmy „vystupující ze země se dvěma rohy podobnými beránkovým a mluvící jako drak.“ Tato šelma je satan sám. Jako při pokušení prarodičů v ráji nabízí opět, a tentokrát všem národům lákavé ovoce „pyšného osvícenství“: „Nikoliv! Nikterak nezemřete (věčnou smrtí)! Ví totiž Bůh, že toho dne, kterého z něho požijete, otevrou se oči vaše a budete jako bohové, poznávajíce dobré i zlé.“ I Moj. 3, 4. Satana to nic nestojí, když nabízí lidem tohoto
175

světa „božskou moudrost“. Neboť nic jiného není obsaženo v jeho slovech. „Dostane se vám božské moudrosti a pak si najdete prostředky, abyste se mohli rovnat Bohu.“ Ve skutečnosti každý, kdo se nechává satanem svést, ztrácí poslední zbytek Božího vzácného daru, který nazýváme rozumem. To, co potom ovládá svedené a čemu se říká „osvícený rozum“ je ve skutečnosti satanovo šílenství, které si rozbíjí hlavu o Moc a Spravedlnost Boží. Dá-li člověk nebo národ nebo lidstvo souhlas a vztáhne svatokrádežnou rukou po „božské moudrosti“, uvěřil satanovi a poklonil se mu. Místo k Ježíši Kristu obrátil se k satanu: „V tebe věřím, v tebe doufám, tobě se klaním, ty jsi můj nejvyšší dobrodinec, neboť ty jsi mne osvítil. Bůh zatemnil můj rozum, chtěl mi zamezit cestu, abych se Mu mohl vyrovnat, ale ty jsi mně prokázal dobrodiní a ukázal jsi mi cestu k pravé blaženosti.“ — Takové je vyznání víry těch, kteří se „klaní“ šelmě. Satanova cesta k blaženosti je „nauka bezbožného materialismu“. To je symbolický význam „obrazu“ šelmy. Jediná cesta ke spáse: „Pryč od Boha, pryč od Ježíše Krista!“ Kdo toto šílenství satanovo přijal za své přesvědčení (přijme-li znamení na čelo své), kdo pro totéž šílenství satanovo nabídl své služby a svoji akci (znamení na ruku svou), bude také píti z vína hněvu Božího. Jinými slovy: Kdo se poddá „šelmě“ bezbožnosti, kdo bude čísti bezbožné knihy, kdo se stane členem bezbožných spolků a organisací a zůstane-li v nich zatvrzele přes všecka upozornění Církve Ježíše Krista, přes všecky Její výstrahy, i přes tuto výstrahu poslední Ducha svatého, bude trestán jako satan a padlí andělé „čistým vínem hněvu Božího“ bez vody milosrdenství. „Kalich prchlivosti Boží“ je čas soudu Božího. Zj. 14, 10. 11. Dvojí věčnost. „Oheň a síra“ jsou symbolem věčných trestů Božích. „Beránek se svatými anděly“ uprostřed nevýslovné blaženosti je protějškem k pekelné propasti se satanem a nevěrnými anděly. U Beránka, s anděly se budou radovat všichni, kteří v Něho věřili, v Něho doufali, Ho milovali, Jemu se klaněli. Se satanem a jeho anděly budou ti, kteří se dávali svést satanem a jeho šelmami k nepřátelství vůči Ježíši Kristu, Králi národů a vůči Jeho Církvi. Jako ze Sodomy a Gomorhy vystupoval dým, hlásající spravedlivý Boží trest jejich obyvatel nečinících pokání, tak „dým trápení“ nekajících se vyznavačů „obrazu“ — nauky satanovy šelmy — bude věčným hlasatelem spravedlivých jejich věčných trestů. „A nebudou míti odpočinku ve dne ani v noci ti, kteří se klaněli šelmě a obrazu jejímu a kteří přijmou znamení jména jejího (na čelo nebo na ruku).“ Budou věčným protějškem věrných vyvolených, kteří ve slávě Beránkově bez ustání říkají: „Svatý, svatý, svatý…“ Zj. 4, 8. Tito jsou na věky poznamenáni Jménem Ježíše Krista, zavržení zůstanou, jak byli na zemi tak i na věčnosti poznamenáni jménem toho, jemuž se dobrovolně poddali. Zj. 14, 12. Dar Ducha svatého vytrvalosti v dobrém. „Tu jest na místě trpělivost věřících, kteří zachovávají přikázání Boží a víru
176

Ježíšovu.“ Duch svatý připomíná, jak důležitá jest vytrvalost v dobrém až do konce, až k mučednické smrti. „Víra v Ježíše Krista a plnění Božích přikázání“ jsou nejdražším pokladem věřícího křesťana. Vytrvalost v dobrém je darem Ducha svatého a musí se vyprosit. Zj. 14, 13. Blahoslavení a zlořečení. „I uslyšel jsem hlas s nebe: „Napiš: Blahoslavení mrtví, kteří v Pánu umírají, od té chvíle. Ano, praví Duch, ať odpočinou od svých námah, neboť skutky jejich jdou s nimi.“ Každý, kdo umírá pro Ježíše Krista, umírá v nejužším spojení s Ním, v Jeho náručí. Utrpení a tělesná smrt budou zaměněny blahem a slávou věčného života u Ježíše Krista. Mučedníci jsou „blahoslaveni“ v nejplnějším slova smyslu. Od „té chvíle“, kdy začalo jejich utrpení, vyvrcholila jejich láska k Ježíši Kristu, a v této lásce je nejvyšší blaho. Mučedníkům se bolesti proměňují v blaženost a v radost. Ale nejenom mučedníci, nýbrž všichni, kteří v okamžiku smrti jsou spojeni láskou s Ježíšem Kristem, kteří umírají v Milosti Boží jsou „blahoslaveni“, neboť přecházejí z „námah“ tohoto života, to jest ze zkoušek, z bojů, z pokušení, z pronásledování, z útrap do věčného odpočinku na Srdci svého Ježíše. A všecky jejich „námahy“ jdou s nimi jako zásluhy statečných bojovníků pro Království Boží. Na omylu byli ti, kteří pod vedením šelmy chtěli si založit na zemi království blaha a pokoje, kteří za tím účelem shromažďovali bohatství, slávu, moc a požitky země. To všecko musí zase zůstavit zemi. Jdou bez zásluh lásky na věčnost před soud Ježíše Krista. Jak může tento soud dopadnout, než že Ježíš Kristus jim řekne: „Neznám vás (Mat. 24, 12.), odejděte ode Mne zlořečení do ohně věčného, který je připraven ďáblu a jeho andělům“. Mat. 25, 41. Velký soud, ale ne „poslední“. Ježíš Kristus, Král národů, který nechal po staletí svoji Církev procházeti zkouškami, boji a nástrahami satanovými, ukáže už zde na zemi, že On je Pán a Král osudů světa i Církve. Svatý Jan vidí přicházet v oblaku Ježíše Krista. Přichází k soudu, ale ne k tomu, který bude na konci světa, nýbrž k soudu, který bude předcházet slavnou dobu vítězství a rozkvětu Církve. Vykoná soud, který byl všeobecně naznačen při otevření „šesté pečeti“, soud, který bude ukončením trestného období za lutheranismus a všecko, co z něho vzešlo, za všecko odkřesťanění a zmaterialisování národů. (Zj. 9, 15.—21.), zvláště evropských. Ve čtrnácté kapitole, od verše čtrnáctého až do verše dvacátého, se soud Boží ohlašuje. V kapitole patnácté se konají přípravy k vykonání Božího soudu. V kapitole šestnácté se vykonání soudu nad bezbožnými národy popisuje. Zj. 14, 14. 15. 16. Setba satanových lží dozrála a bude vymýcena. jsem, a hle, oblak bělosvětlý, a na oblaku seděl někdo, jenž byl podoben Synu člověka; měl na hlavě korunu zlatou a ve své ruce srp ostrý.“ „Oblak
177
„A uviděl

bělosvětlý“ je symbolem přicházejícího Božského Soudce. (Mat. 24, 30.) Božství i Člověčenství Ježíše Krista naznačuje Duch svatý slovy: „jenž byl podoben Synu člověka“. „Zlatá koruna na Jeho hlavě“ znamená, že přichází, aby uplatnil své královské právo nad národy, které si doposud zotročoval satan. „A ve své ruce má srp ostrý.“ „Ostrým srpem“ Božské Moci Ježíše Krista budou „požaty“ to jest se země vymýceny satanovy lži bludů, nevěry, které vyrostly a dozrály ze staleté a tisícileté setby satanovy v národech. „A jiný anděl vyšel z chrámu volaje hlasem velikým na toho, jenž seděl na oblaku: „Pusť srp svůj a žní, neboť přišla hodina, aby se žalo, neboť uzrála žeň pozemská.“ I pustil ten, jenž seděl na oblaku, srp svůj na zem, a země byla požata.“ Anděl, jeden z těch, kteří mají na starosti národy (Zj. 9, 15.) a kteří pomáhají při stavbě „chrámu“ Církve (Zj. 11, 1.), ohlašuje Ježíši Kristu, Soudci, že nastala chvíle, kdy podle úradků a plánů Božích „lži“ satanovy na zemi dosáhly svého vrcholu, že dozrály pro Jeho soud, symbolicky: pro Jeho „srp“: „neboť přišla hodina, aby se žalo.“ Dalším rozrůstáním satanových lží, by byl chrám Církve ohrožen, bylo by ohroženo celé lidstvo. „Jedovatá žeň“ dozrála. Bludy dozrály v nevěru, nevěra dozrála v naprostou bezbožnost. Lutheranismus dozrál v racionalismus, racionalismus dozrál v materialismus. Zdálo by se nemožným vymýtit a vykořenit všecky rozrostlé a do všech národů zarostlé satanovy lži. Ale Moci Boží není nic nemožného. Přijdou takové tresty Boží, že satanova setba bude vymýcena a vykořeněna postupně ze všech národů a původce bude „svázán“ a uveden do propasti, „aby nemohl svádět národů, dokud by se nenaplnilo tisíc roků.“ Zj. 20, 3. Po všech možných pokusech satana-draka a jeho pomocníků-šelem, aby úplně opanovali svět, aby zabránili Evangeliu získat všecky národy a aby zničili Církev, řekne Ježíš Kristus: „Dost, až potud, a ne dál!“ Toto slovo bude jako ostrý srp, který podetne satanovu lež a zlobu a položí ji bezmocnou na zem, jako se podetíná, co „uschlo“. Celé lidstvo bude vidět „pokosy“ bezbožnosti, oděné do nejrůznějších „… ismů“, zasévaných satanovými proroky: filosofy, učiteli, redaktory, spisovateli, sociology. Svět začne chápat, jak byl klamán, když byl satanovými nástroji veden do boje proti Evangeliu a proti Církvi s pokřikem: „Nechceme, aby Ježíš Kristus panoval nad námi.“ Než lidstvo přijde k rozumu, okusí napřed „posledních sedmi misek hněvu Božího“. Zj. 15, 1. Když budou vylity, to jest, když lidstvo, otrávené náhražkou Evangelia „laickou morálkou“ a z laické morálky povstavším „tvrdým a bezohledným egoismem“ jednotlivců i národů, nebude vidět slibovaných rájů, ale jenom zločiny, vraždy a války, zatouží po Lásce a Pokoji přislíbeném Ježíšem Kristem v Evangeliu. Materialismus se stal lidstvu lisem válečného násilí. Falešná náboženství, falešné filosofie ukážou se světu jako bezcenné, suché jedovaté býlí. Ale také lidští vinníci, ti, kteří sváděli i ti, kteří se nechávali svést, budou zasaženi Božím hněvem jako „ostrým srpem“, který je oddělí od jedovatých vinných keřů jejich škol, redakcí, spolků. V době, kdy se vyleje na svět „posledních sedm misek hněvu Božího“, octnou se lidští pomocníci satanovi v „lisu“ svých
178

vlastních falešných nauk. Výsledek těchto nauk, hlavně násilné sobectví, stane se jim trestem. Války a zvláště válka v té době, kdy vyvrcholí bezbožnost mezi národy, kdy vyvrcholí odboj proti Ježíši Kristu, Králi národů a proti Jeho Církvi, bude nejhroznějším lisem, v němž budou rozdrceni ti, kteří se nechali naplnit bezbožným opojným materialismem. Byli „hrozny“ na satanově vinici. Na světovém bojišti poteče jejich krev. Odmítání Evangelia lásky přichází národům draho. Opak lásky „tvrdé sobectví“ stává se lisem, v němž teče nesmírně mnoho krve. Čím kdo hřeší, tím bývá trestán. Zj. 14, 17. 18. 19. Přijímatelé i hlasatelé satanových lží budou vyhlazeni. „A jiný anděl vyšel z chrámu nebeského a měl také srp ostrý. A jiný anděl vyšel z oltáře maje moc nad ohněm, a zvolal hlasem velikým na toho, jenž měl srp ostrý: „Pusť srp svůj ostrý a seber hrozny vinice pozemské, neboť uzrály bobule její.“ I pustil anděl srp svůj na zem a obral vinici pozemskou a vrhl do velikého lisu hněvu Božího.“ Ježíš Kristus, Král, vynesl soud nad „žní pozemskou“, anděl vykonává rozsudek nad vinníky na pokyn jiného anděla. První vychází z „chrámu nebeského“ symbolu Církve, Jejímž je strážcem. „Oltář“ symbolisuje všecky modlitby, Oběti Mše svaté celé Církve. Na „oltáři“ boří „oheň“ zkoušek, zapálený modlitbami celé Církve. (Zj. 8, 5.) Anděl ustanovený nad „ohněm“ zkoušek, jakoby (chtěl vyplnit volání mučedníků: „Až dokud, Pane, svatý a opravdový, nesoudíš a nemstíš krve naší nad dobyvateli země?“, volá na anděla vycházejícího z chrámu, aby pustil srp Božího trestu, který bude očistným ohněm pro zemi, jako byla kdysi pro zemi očistou potopa světa. „Hrozny vinice pozemské“ jsou skupiny lidí, Ježíši Kristu a Jeho Církvi nepřátelských. „Bobule“ jsou jednotlivci, kteří svojí bezbožností dozráli pro trest Boží. „Veliký lis“ hněvu Božího symbolisuje velkou světovou válku, vylíčenou s jejími příčinami i s výsledkem v kapitole 16, a 17, 18, 19,. Zj. 14, 20. Aby se naučili sebevládě ve škole Ježíše Krista. „A ten lis byl stlačen vně města, a vyšla krev z lisu až po uzdy koní do vzdálenosti tisíce šesti set honů.“ „Město“ zde označuje symbolicky Církev. Církev, která bývala tolikrát v krvavém lisu pronásledování je tentokrát mimo krvavý konflikt. Nepřátelé Církve utkají se ve válce sami mezi sebou. Prostor „tisíce šesti set honů“ označuje symbolicky bojiště světové války: čtyřka je symbolickým číslem světa a rovněž tak i násobek „čtyři krát čtyři“. „Vyšla krev z lisu až po uzdy koní“ znamená: tento trest Boží má lidi přivést k tomu, aby své neovládané hříšné vášně se naučilo ovládat, neboť právě neovládané vášně přivedly národy do válečných katastrof. Jedině Evangelium a služba Ježíši Kristu, Králi, naučí lidstvo potřebné sebevládě láskou k Bohu a k bližnímu.

179

a ty.“ Svatý Jan začíná těmi slovy ukazovat novou skupinu vidění. 2. v nich totiž byl dokonán hněv Boží. spravedlivé a pravé jsou cesty tvoje. 15. Pane Bože všemohoucí. oblečeni v čisté roucho lněné. A jeden ze čtyř živočichů dal sedmi andělům sedm misek zlatých.“ 5. A tyto rány způsobí. ani stojí při moři sklenném s citerami Božími 3. stál u moře Rudého. A nazývá tuto skupinu „znamením velikým a podivným“. A uviděl jsem jiné znamení v nebi. běloskvoucí a přepásáni na prsou pásy zlatými. a píseň Beránkovu řkouce: „Veliké a podivné jsou skutky tvé. 8.5. 6. služebníka Božího. vedená Ježíšem Kristem. 1. Pane. Hněv Boží se vyleje na odbojné národy. Příprava k vylití misek hněvu Božího. a přijetím Evangelia zakusí svobody dítek Božích. 7. veliké a podivné. když vyvedl svůj národ z násilného otroctví egyptského. smíšené s ohněm. a nikdo nemohl vejiti do chrámu. i otevřel se chrám stánku svědectví v nebi. A uviděl jsem jako moře sklenné. Kdysi Mojžíš. veliké a podivné. v nich totiž byl dokonán hněv Boží. 1. Vysvobozující a zachraňující rány. „A uviděl jsem jiné znamení v nebi. vždyť všichni národové přijdou a pokloní se před tebou. VIDĚNÍ SEDMI MISEK HNĚVU BOŽÍHO. A potom jsem uviděl. I naplnil se chrám dýmem od velebnosti Boží a od moci jeho. na břeh svobody. dokud se nevykonalo sedm ran těch sedmi andělů. poněvadž soudy tvoje přišly najevo. * Zj. 4. že se národy dostanou z tlamy šelem. plných hněvu Boha živého na věky věkův. Tak Církev. posledními ranami. a nebude velebiti jména tvého? Neboť ty jediný jsi svatý. Ježíš Kristus kraluje nad vlnami. a zpívají píseň Mojžíše. Králi národů — Sedm andělů přijímá symbolické misky — Trůn Boží se nepřístupně zahaluje. a sedm andělů vyšlo z chrámu se sedmi ranami. smíšené s ohněm“. králi národů. sedm andělů s posledními sedmi ranami. „A uviděl jsem jako moře sklenné. 15. Zj. sedm andělů s posledními ranami. 15. kteří zvítězili nad šelmou a jejím obrazem i nad číslem jména jejího. Sedmi ranami bude svět přiveden k podrobení se Evangeliu — Církev přejde vítězně „rudé moře“ nepřátelského násilí národů — Důvěřuje svému Vůdci. pokoje a 180 . Kdo nebude se báti tebe. které Israelitům poskytlo záchranu a Egypťany zahubilo. 2. Zj. projde během staletí mořem „rudým od krve a ohně“ zkoušek. ovládané šelmami.

Píseň Církve vítězné je podobná svým obsahem písni. Pomalu se počalo popírati vrchní vladařské právo Kristovo nade všemi 181 . okružním listem „Quas primas“ připomíná důtklivě národům světa jejich dosavadní odboj proti Ježíši Kristu i jejich bezpodmínečnou a bezvýhradnou povinnost poddat se konečně Jeho Královské vládě: „Nařizujeme-li. Moře. Abychom i my měli podíl na triumfu Církve.míru. Tento mor laicismu nevznikl. Zmizí „obrazy“ šelmy. bylo nástrojem záchrany i záhuby. tu chceme tím právě odpomoci bědám času a poskytnouti světu lék proti onomu moru. kterou Mojžíš se zachráněným lidem israelským Hospodinu děkoval za zázračné převedení Rudým mořem. který zachvátil lidskou společnost. nastane osudný okamžik pro nepřátele Církve. co Církev zakusila. jimiž vede Církev k vítězství proti veškeré moci světa a pekla. srazí se vlny a pohřbí protivníky Evangelia v hlubinách věků. jak jeho středem až po zuby ozbrojení Egypťané beztrestně pronásledují vyvolený národ. Moře dějinných osudů světa a Církve je ve všemohoucích rukou Božích.. a píseň Beránkovu…“ Při všech útocích první šelmy — bezbožných panovníků a vladařů. bude donucen se svinout. ctihodní bratři za jediný den. 15. nýbrž byl již dlouho skryt v lůně států jako plížící se zlo. Nebudou nepřátelé Církve zpívat vítěznou píseň. Na rozkaz Boží. Ale nyní vidění svatého Jana ukazuje. ale bude ji zpívat Církev ve svých věrných dítkách: „A uviděl jsem ty. aby byl Kristus ctěn celým křesťanským světem jako Král. Had. špatné bozbožné spolky a organisace. Jako kdysi se mohlo zdát. „Veliké“ jsou skutky Boží. A svobodná Církev nastoupí cestu na poušť pohanských národů. protože zahynou hlasatelé bezbožnosti. to jest bezbožné nauky. to jest podivuhodné jest Boží řízení světa a ochrana Církve ve vírech a bouřích. tak mnohému čtenáři dějin mohlo by se zdát. že Rudé moře nečinně přihlíželo. zůstanou mnozí věrni Ježíši Kristu a Jeho Církvi. Králi národů. „Podivné“. Církev bude zachráněna. ani stojí při moři sklenném s citerami Božími a zpívají píseň Mojžíše. Z encykliky o Kristu. Zahyne „šelma“. kteří zvítězili nad šelmou a jejím obrazem i nad číslem jména jejího. Zj. a potom do Země zaslíbené — do vlasti nebeské. „Spravedlivé“ jsou cesty soudů Božích. Svatým se dostává nevýslovné odměny. působením andělů. Jehož nechtěli milovat. jeho falešné nauky a jeho zkázonosné snahy. Ti všichni budou mít podíl na triumfu Církve. Tímto záhubným morem naší doby míníme tak zvaný „laicismus“ (odkřesťanění veřejného života i života rodin a jednotlivců v duchu materialistických filosofií a sociálních nauk). Její nepřátelé budou zahubeni a Církev bude patřit na jejich záhubu. při všem rozšiřování bezbožné vědy a filosofie — druhé šelmy. bezbožným věčného zavržení od Boha. K obsahu písně. že v moři dějin nic se neděje na záchranu pronásledovaných věřících. dílo Boží. skrytý v písmenech „čísla“.. Papež Pius XI. 3. špatné knihy a časopisy. že po tom všem. služebníka Božího.

národy. jako Vykupitel. rodiny. Království Kristovo vyžaduje od svých členů. Ba dokonce některé státy šly tak daleko. dosahují časného i věčného blaha. Pak se musí otřásti celá lidská společnost až ve svých základech. Ježíš Kristus má své Božské právo. proto musí jeho královský úřad nutně míti ráz úřadu vykupitelského a kněžského. Platí totiž i dnes ještě v plném rozsahu to. Národy. A protože Kristus. které si hledají své cesty a opouští 182 . a pak padl důvod. že se domnívaly. Rovněž mají svatou povinnost starati se o to. kdyby chtěl někdo Kristu Boho-člověku již předem upírati vládu nade všemi občanskými záležitostmi. Jednotlivci. pak se již neodvozuje autorita od Boha. 3. nýbrž od lidí. aby lid Kristovu vládu uznal. které jdou po cestě přikázání Božích. aby tento odpad…napravil?… Říše Kristova stojí proti jedné říši a sice říši satanově a moci temnosti. Jeho přikázání jsou jedinou pravou cestou k věčnému cíli. Bylo by však velikým omylem. že lidská společnost si pospíší navrátiti se v příhodnou hodinu k našemu milovanému Vykupiteli. „… Spravedlivé a pravé jsou cesty tvoje.“ Zj. protože již nemá žádné opory. upíralo se Církvi právo Jí specielně Kristem dané. (Bludy vzniklé z materialistického racionalismu a liberalismu). Dokonce se vyskytli mnozí. aby byl ustavičnou obžalobou světa z jeho veřejného odpadu od Krista a pobídkou. národy. vykoupil si Církev svojí krví a vydal se jako oběť za hříchy a denně se znovu vydává. o tak velice pokleslé autoritě práva a zaniklé úctě před vrchností: „Je-li Pán Bůh a Ježíš Kristus vyhoštěn ze zákonodárství a politiky. aby hladověli a žíznili po spravedlnosti. kteří pravili. že na místě náboženství Bohem zjeveného jest třeba zavésti náboženství přirozené. aby mohli býti celou svojí bytostí lidmi mírnými (v užívání pozemských věcí). totiž učiti lidi a vydávati zákony. který se má v budoucnu každoročně slaviti. a za svoje náboženství prohlásily bezbožnost a opovrhování Bohem… Svátek Krista Krále. vzbuzuje v nás naději. Jen tak si udrží svoji vlastní autoritu a budou sloužiti pravému blahu svého lidu. 15. Potom se počalo ponenáhlu stavěti náboženství Kristovo na stejný stupeň s náboženstvími falešnými… Církev byla podřizována světské moci s vydána takřka libovůli státníků a státních úřadů. takže všechno jest podrobeno panství jeho Vůle… Ředitelé (vladaři) států nesmí se tedy vzpírati prokazovat panství Ježíše Krista veřejně svoji úctu a poslušnost. králi národů“. kterým má přece Církev býti vůdkyní k věčné blaženosti. aby se zřekli ulpění na pozemských statcích. Evangeliem je oznamuje národům. On obdržel od Otce výlučné právo nade všemi tvory. K věčnému štěstí jen jedna cesta. že jest možno obejiti se bez Boha. Upíralo se Jí právo vésti lidi. proč mají jedni právo poroučeti a druzí povinnost poslouchati (obojí zachovávajíce přikázání lásky a spravedlnosti). co jsme napsali ve svém prvním okružníku. Úlohou katolíků by bylo urychliti tento návrat neúmornou spoluprací (Katolická Akce) a účinnými skutky… A kromě toho: zdaž není svátek Krista Krále po celém světě stále se opakující. aby sebe sami zapírali a vzali na sebe svůj kříž. velmi vhodným prostředkem k tomu.

Vyschne „voda“ společnosti národů. vynálezy a pokroky lidstva promění se „v krev“. Zj. aby odbojné národy donutil k poslušnosti. Dopustí. ale z hříchů samých. Plnost hněvu. V Arše byly. které znamená vnitřní rozklad a hnilobu. Prozřetelnost Boží má ve svých plánech těchto sedm ran jako poslední 183 . vždyť všichni národové přijdou a pokloní se před tebou. V nebi je „chrámem stánku“ Trůn Nejsvětější Trojice. Nastávající těžké tresty nepřijdou s nebe. Tuto moc ukáže vylitím sedmi misek hněvu Božího. Lidé se budou rouhat. i otevřel se chrám stánku svědectví v nebi. jak jednotlivci. 15. že bylo zavedeno na okraj propasti. desky Desatera Božích přikázání. a nebude velebiti jména tvého? Neboť ty jediný jsi svatý. jedinému pravému Králi národů a přijmou Jeho Evangelium. jak se zachovávají přikázání Evangelia. rodiny a celý národ Boží příkazy zachovávají. a bylo zároveň svědectvím. poněvadž soudy tvoje přišly na jevo“. mimo jiné. 5. neboť lidstvo pozná. rodinách a národech vydává svědectví od Vševědoucnosti Boží. Tři směry satanova bezbožného materialismu. Pohanská odkřesťaněná města národů budou se řítit v trosky válečným krupobitím. aby náhražka Evangelia: bezbožný materialismus a racionalismus přinesl ovoce. 15.…“ Ve Starém Zákoně měla svatyně místo pro Archu úmluvy. 4. přijdou do slepých uliček a na okraj propasti. symbolisované ve Zjevení třemi „žábami — ropuchami“ přivedou národy na světové bojiště. Blahobyt moderního lidstva způsobí mezi národy „oheň“ závisti a řevnivosti válečné. kde je čeká katastrofa. kde se zřítí babylonská věž světového materialismu. Trůn „materialistické šelmy“ se zatemní. Andělé jsou svědky. Národy ovládne na nejvyšší míru vystupňovaný „egoismus — sobectví“. Pane. hranice národů budou mizet a s nimi i trůny vladařů. „Desatero“ bylo předmětem zvláštní úmluvy Boží mezi národem israelským a Bohem. V řadě trestů na zatvrzelé.tuto jedinou správnou cestu Evangelia Kristova. 15. 6. Tam se o všech lidech. To bude výsledek laické morálky bez Boha. Zj. Zdroje blahobytu. jak ukazuje šestnáctá kapitola „o vylití sedmi misek hněvu Božího“. „A potom jsem uviděl. ale po krátkém odporu poddají se Ježíši Kristu. zmaterialisované národy vylije se všecek nejvyšší hněv Boží. která byla místem zvláštní přítomnosti Boží. která měla být jako kdysi řeka Eufrat mezinárodním pojítkem a hradbou proti válce. „A sedm andělů vyšlo z chrámu se sedmi ranami“. Ježíš Kristus je Bůh a má moc. Věrným duším poskytují ochranu. Organismus lidstva bude pokryt „vředy“ zločinů. nad nevěrnými vykonávají soudy a tresty Boží. O všech našich myšlenkách. V organismu lidstva zastaví se koloběh „krve“ vzájemné lásky. Sedm je číslo označující plnost a celek. slovech a skutcích podává se denně svědectví. obrátí se na účely válečné. „Kdo nebude se báti tebe. Zj.

15. „Zlaté misky“ jsou odznakem Boží svatosti a spravedlnosti. když se budou na svět vylévat misky hněvu Božího. příroda je všecko. tak berou je nyní andělé od jednoho ze čtyř živočichů. než vystoupí před koncem světa „syn záhuby“.“ Zlato naznačuje nejvyšší dokonalost soudů Božích. Pak nastane poslední zkouška. 8. Nikdo jich nebude moci odvrátit. člověku je všecko dovoleno“). 15. Nebude možná žádná intervence. Jako ve Starém Zákoně kněží brali do rukou zlaté misky. ani největší svatí. 32. bude odstraněno. Andělé jsou oblečeni „v čisté roucho lněné. „I naplnil se chrám dýmem od velebnosti Boží a od moci jeho. ale pomůže. jako representanta světa.léčivý prostředek pro satanem klamané lidstvo. a nikdo nemohl vejiti do chrámu. aby se přimlouvali a od světa hrozící tresty odvrátili. Zj. poněvadž nikdo nemůže zasahovat do odvěkých úradků Božích. kteří v této době těžkých zkoušek Božích budou říkat: „Zač nás Pán Bůh trestá? Jeho tresty jsou příliš veliké a těžké. 2. Spravedlnost Boží je ryzí zlato. Církev bude zbavena svých úhlavních nepřátel na dlouhou dobu. Tak nyní. Zj. Prostředek ovšem bude velmi bolestný.“ Ve Starém Zákoně ani Mojžíš nemohl vejíti do stánku svědectví. Svět bude očištěn jako kdysi při potopě světa. když jej naplnila Velebnost Boží. 7. dokud se nevykonalo sedm ran těch sedmi andělů. Andělé jsou jako oni služebníky Božími. bělostkvoucí“ a přepásáni jsou „na prsou pásy zlatými“. Hněv Boží bude záhubou zlým. Antikrist. Národy se zatvrzele nechávaly ovládat šelmami satanovy pýchy. Až ke kořenu. není Božích přikázání. Tak bývali oblečeni starozákonní kněží. Ale marně posílal hlasatele Evangelia. Co je Bohu protivné. je jediným pravidlem života. 40. na nějž se vylejí. marně menšími tresty vybízel k pokání a k podrobení se Evangeliu. ale bude vysvobozením všem lidem dobré vůle. není Boha. Bůh dlouho shovíval. nikdo. 184 . co je suché a zachvácené hnilobou. nebudou moci přistoupit k Božímu Trůnu. hmotařského modlářství („rozum člověka. Duch svatý dává symbolickou odpověď těm. Moj. Proto přijde poslední a hluboká operace Boží na lidstvo. Bezbožnost dozrála.

aby se připravila cesta králům od východu slunce. an praví: „Spravedlivý jsi. kteří se klaněli obrazu jejímu. které po hebrejsku slove Harmagedon. a pomřela všecka bytost živá v moři. — Po vylití šesté misky: co mělo být mezinárodním pojítkem. Zjev. stávají se nástroji krvavé války — Nebešťané poznávají. pravé jsou a spravedlivé soudy tvé. A druhý anděl vylil svou misku na moře. 4. Také kroupy 185 .“ 7. a hory nebyly nalezeny. — 16.ANDĚLÉ VYLÉVAJÍ SEDM MISEK BOŽÍHO HNĚVU. 5. a dal jsi jim píti krev. Pane Bože Všemohoucí. i zatmělo se království její. A uslyšel jsem anděla vod. a lidé byli rozpálení vedrem velikým. Po vylití první misky: vředy mravní hniloby — Po vylití druhé misky: hmotařské sobectví ochromuje koloběh vzájemných styků mezi lidmi a národy — Po vylití třetí misky: zdroje blahobytu. Hle. svatý. 6. 17. 18. a na těch. jakého nebylo nikdy. ale nečinili pokání ze svých skutků. 21. hřímání a hromobití s krupobitím centových bomb na pohanská (odkřesťaněná) města. aby nechodil nahý. 20.“ 8. a Babylon ten veliký přišel na paměť před Bohem. 1. i bylo mu dáno rozpálili lidi ohněm. neboť prolili krev věřících i proroků. Hodni jsou toho. takové zemětřesení. i povstala krev. a rouhali se Bohu nebeskému pro své bolesti a pro své vředy. oni vycházejí na krále celého okrsku zemského. přicházím jako zloděj. jenž má moc nad těmito ranami. an praví: „Ano. I shromáždil je na místo. tak veliké. 16. nemajíce Božího požehnání. 9. 3. 12. A viděl jsem z úst drakových a z úst šelmy a z úst nepravého proroka vycházeti tři duchy nečisté jako žáby. A roztrhlo se město to veliké ve tři části. 14. 10. stalo se příčinou války — Po vylití sedmé misky: nebývalé válečné blýskání. I odešel první a vylil misku svou na zem. A všeliký ostrov zmizel. Jsou to totiž duchové zloduchů. a města pohanská padla. i vyschla voda její. aby mu dal kalich vína prchlivého hněvu svého. že jsi to usoudil. místo slíbeného ráje peklo na zemi. an praví sedmi andělům: „Jděte a vylijte sedm misek hněvu Božího na zem“. 19. i zemětřesení stalo se veliké. 13. a aby neviděli hanby jeho. A nastalo blýskání a hřímání a hromobití. blahoslavený jest. A sedmý anděl vylil svou misku na vzduch. — 15. i vyšel hlas veliký z chrámu od trůnu a pravil: Stalo se. aby je shromáždili k válce v den veliký Boha všemohoucího. A pátý anděl vylil svou misku na trůn šelmy. A šestý anděl vylil svou misku na velikou tu řeku Eufrat. co lidé byli na zemi. a povstaly vředy kruté a bolestivé na lidech. 2. a neučinili pokání. řevnivost — Po vylití páté misky: trůn šelmy materialismu se zatemnil. A třetí anděl vylil svou misku na řeky a na prameny vod. kdo bdí a zachovává roucha svá. i nastala krev jako mrtvého. A uslyšel jsem oltář. a (lidé) se kousali na svých jazycích pro bolest 11. kteří měli znamení šelmy. jenž jsi a jenž jsi byl. aby mu vzdali chválu. A čtvrtý anděl vylil svou misku na slunce. I uslyšel jsem hlas veliký z chrámu. i rouhali se jménu Boha. Pane. kteří činí divy. že Boží spravedlnost zakročila proti vrcholící bezbožnosti — Po vylití čtvrté misky: světový blahobyt vyvolává závist.

všecko to volá do nebe o trest. Hlas Boží z Božího Trůnu. podléhá zákonům Tvůrce a jenom tak dosahuje cíle. Všecko. 2. Od doby. Za tři století rozkladného působení protestantských bludů dospělo svedené lidstvo k zbožňování rozumu a k zapření Ježíše Krista jako Boha a Spasitele. a lidé rouhali se Bohu pro ránu krupobití. bezbožné spolky a organisace. První trest: Účinky laické morálky — vředy zločinů. k němuž je stvořeno.“ Lutheranismus „otevřel jícen propasti“. nezávislosti na Bohu. nastalo by vykolejení celého světa a všeobecná katastrofa. Bezbožní panovníci. zahaleného Velebností Boží. neboť jest to rána velmi veliká. Člověk zatoužil po autonomii bez Boha.“ Země jest zde protějškem nebe. za mnohá a krutá pronásledování Církve. bezbožné vlády. Kdyby se kterákoliv nerozumná věc Tvůrci zprotivila a přestala plnit přesně Jeho zákon. Nesčíslné zločiny čelící proti Božím přikázáním nemá kdo trestat. to se v další vykonává. zakalenému předsudky a vášněmi. Národy místo Ježíši Kristu počaly se klanět šelmě materialismu a domnívaly se. kteří se klaněli obrazu jejímu. Ježíši Kristu. když svrhly se sebe jho přikázání Evangelia Ježíše Krista. přikazuje andělům: „Jděte a vylijte sedm misek hněvu Božího na zem. kde se zdržuje satan-drak se dvěma šelmami mezi národy jemu podrobenými. Člověk se odvážil vymanit ze zákona Božího. jakožto Učitelky dané světu Ježíšem Kristem. Na národy vylije se plnost Božího hněvu jako trest za pýchu vladařů a bezbožnost poddaných. kdy započne Boží chirurgie na záchranu lidstva. kdy se otevřel „jícen propasti“. 16. Zákonodárce a Soudce. Co se v předešlé kapitole připravovalo. Zj. kteří měli znamení šelmy a na těch. lidské soudy jsou neschopné a nedostatečné. kterou Duch svatý symbolicky vyobrazil jako „šelmu vystupující ze země“. Člověk sáhl po autonomii. Pýcha satanem zatemnělého rozumu zavedla mnohé tak daleko. za nesčetná rouhání proti Bohu a Jeho Jménu. „I odešel první a vylil misku svou na zem a povstaly vředy kruté a bolestivé na lidech. co je stvořeno. Pravda Evangelia byla dána na pospas rozumu lidskému. ale také místem. Okamžik. Rozum a hmota staly se lidstvu modlou. 1. protože prohlásil rozum lidský za nejvyšší autoritu a vzal mnohým svedeným národům neomylné vedení Církve. * Zj. daného Evangeliem Ježíše Krista. 16.veliké jako centy padaly s nebe na lidi. časopisy a knihy. Ale tento krok stal se národům velice osudným. bezbožné noviny. 186 . a pomáhá tak k zachování celkového pořádku ve světě a vesmíru. že prohlásili: „Boha nelze poznat“ (agnosticismus a modernismus). protože všecky věci jsou na sobě závislé jako vozy jednoho vlaku jedoucího po těchže kolejnicích. že získaly.

V těle jsou tyto buňky vyživovány koloběhem krve. činí z člověka dravce. Když se krev zastaví. rozluky manželské. protože se z nich odstěhovala křesťanská láska. naopak porušuje je. Jako hnisající vředy působí bolest a smrt. sebevraždy. nastává smrtelná stagnace. kteří jsou organicky na sobě závislí. který musí udržovat a řídit křesťanská láska. že lidstvo se odřeklo Evangelia a oddalo se materialismu. Koloběh vzájemných styků se zastavuje. Bohem ustanovené. Ježíš Kristus a Jeho Zákon se postupně vylučuje ze soukromého i veřejného života. tak i tyto zločiny činí nešťastnými a rozervanými jednotlivce. a celých národů je rozežírán vředy — zločiny plnými nakažlivého hnisu. V těle lidstva buňky tvoří jednotlivci. zavedly národy svoji náhražku. Vraždy. Satan a jeho návod k sobectví vede národy k záhubě. Egoismus-sobectví nepomáhá k udržení a řízení vzájemných styků jednotlivců i národů. nastává smrt a hniloba celého organismu. rozklad a rozpad: rozpadávají se rodiny. něco udržovat. Těmito zločiny v nejvyšší míře hřeší národy ovládané materialismem.“ Tím. 16. národ proti národu. V moři národů nastává zastavení vzájemných mírumilovných styků „jako je krev mrtvého“. zhovadilá mravní nevázanost. politickými stranami. označený symbolický ve Zjevení svatého Jana. i nastala krev jako mrtvého a pomřela všecka bytost živá v moři. Zatím však na „těle“ odkřesťaněného lidstva začaly naskakovat „vředy“ mravní hniloby. Všecek duchovní život národů odumírá: „všecka bytost živá v moři pomřela“. kterých se dopouštěli lidé před potopou světa. tak zvanou laickou morálku — bez Boha. to všecko jsou projevy a účinky vnitřního rozvratu na lidech a národech „nesoucích znamení šelmy a klanících se obrazu jejímu“. Zločinná pýcha proti Bohu. „A druhý anděl vylil svou misku na moře. přikázaná v Evangeliu slovy Ježíše Krista: „Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Nákaza se denně šíří. opustilo i křesťanskou lásku k bližnímu a zvolilo hrubé sobectví. rodin. Zj. zneužívání a porušování nejsvětějších závazků v manželství a v rodině. který tvoří miliony buněk. nespravedlnost a násilí jsou hříchy. postačí k zachování pořádku v životě jednotlivců. rozpadávají se a rozdělují se národy bludařskými sektami. války.Místo nadpřirozeného mravního zákona Ježíše Krista. Domnívaly se. 3. Národy nechtěly věřit a přece se ukázalo pravdivým slovo Ježíše Krista: „Nemůže strom 187 . že mravní předpisy i bez Autority Boží. Život jednotlivců. sociálními třídami. bezcitnost a bezohlednost k bližnímu. I tu musí být koloběh vzájemných styků.“ I v tomto obraze představuje Duch svatý lidstvo jako tělesný organismus. rodiny i národy. Druhý trest: Smrtící sobectví místo životodárné lásky. v životě rodin a národů. utlačování chudých. národa na národu. bez Autority Zjeveného náboženství a bez Autority Církve. sobecká vypočítavost. A v tom se projevil trest Boží. obrací člověka proti člověku. I v organismu lidstva musí tuto vzájemnou závislost člověka na člověku. naplněné žaláře.

Sliboval v devatenáctém století tak zvaný liberalismus: „jakmile bude odstraněno křesťanské zákonodárství.dobrý nésti ovoce špatné. 4) Hmotařství číslo jedna. „Vypovídáme válku Bohu. Slabší. května 1891 — V českém překladě Lidového knihkupectví v Olomouci 1931.“ Jinými slovy. když Ježíšem Kristem pohrdli. Liberalistickým podnikatelům. kteří své jmění. zeť Karla Marxe. I když lákavá hesla slibovala: „Budete žít“. nastalo odumírání a smrt. našli svého mesiáše. Mezi nimi na prvém místě jsou židé. poněvadž je největším zlem…“ prohlásil socialista Schall roku 1871 v Německu. Dr. že přinese jenom kletbu a zkázu světu. že hospodářský život se nanejvýš zdokonalí a přinese požehnání státům a národům. které omezovalo jednotlivé podnikatele. jako jedna větev stromu bezbožného hmotařství. ale působí se smrt.“ Základ liberalismu nebyl křesťanský. organismus lidstva jako celku odumřel. z nichž největší úspěch měl německý advokát Karel Marx. počítali na miliony a na miliardy. nashromážděné z krve dělníků. píše v socialistickém časopise: „Štěstí“ socialistických dělníků závisí od zaniknutí křesťanství. Přišla také na druhou stranu k těm velikým zástupům liberalismem zotročovaných dělníků Také ty chtěla dostat do svých drápů. Hledá se život. 188 . Tento socialismus nechce mít nic s náboženstvím a dokonce ne s křesťanským. Na jedné straně se vytvořil ohromný tábor dělníků. ať žije. Židé. jakmile to bude odstraněno. Dal podnět a základ k založení mezinárodní socialistické strany dělnické. Averling. ať padne! A tak se také stalo. na druhé straně se vytvořila kasta ohromných boháčů. ani strom špatný nésti ovoce dobré… Což se sbírají s trní hrozny anebo s bodláčí fíky?“ Mat. Liberalismus sliboval život a způsobil… „A pomřela všecka bytost živá v moři. Jeho heslo bylo: kdo je silnější. kterou postavila světu. 16. a těch byla ohromná většina. Ale „šelma vystupující ze země“ se nespokojila jedním heslem a jednou modlou. se říká kapitalisté. v bohatství a světovládě. Na svá lákavá hesla nachytal nesmírně mnoho lidí chtivých peněz a majetku. Marně Církev katolická ústy svých papežů a sociologů upozorňovala na nespravedlnost liberalistického zákonodárství a marně připomínala. O Církvi musíme opakovati slova Voltairova: „Zničte hanebnici!“ Socialismus Karla Marxe má hlavní 4 Okružní list papeže Lva XIII. od bohatých zaměstnavatelů špatně placených a trpících nedostatkem. kteří neomezeně vládnou největšími kapitály a pomocí svého bohatství ovládají státy a celý svět. 7. které určovaly podle křesťanských zásad každému živnostníků nepřekročitelný obvod jeho působnosti). aby nemohli podnikat nic na úkor druhých slabších (živnostenské cechy. Hmotařství číslo dvě.—18. kteří měli „štěstí“ a obohatili se krví dělníků. Vyslala mnoho „proroků“. ze dne 15. nastane takové proudění činnosti a podnikání. kdo je slabší. Liberalismus ve svých různých druzích a formách slovem i skutkem protivil se Božím a církevním přikázáním a ukázal se tak. se stali otroky silnějších.

„A třetí anděl vylil svou misku na řeky a na prameny vod. Socialismus a socialisty drží pevně v rukách světové židovstvo. S křesťanskou vírou a láskou mizí se světa pravá radost. dobře udržované lesy. překlenul vzdálenosti dopravními prostředky. Nedocílil požehnání Božího na svém díle. 16. bez Jeho Církve umírá láska k bližnímu. aby krylo své zlato a všecko bohatství. i povstala krev. přenáší řeč a hudbu prostorem pomocí elektrických vln. a pomřela všecka bytost živá v moři. i osel jesle pána svého. Takovými zdroji jsou nejenom dobře vzdělaná pole. „I nastala krev jako mrtvého. hojně využité vrstvy nerostů. Socialismus sliboval ráj a dal peklo rozbrojů a nenávisti zvláště v revolučním komunismu. ovládl moře moderními loďmi. aby se jí klaněli. zvýšil množství výrobků do nekonečna. vyrobil nejdokonalejší stroje pro ulehčení práce ve všech oborech. Socialismus má velikou „zásluhu“. železa a jiných kovů.“ Zj. Člověk svými vynálezy rozmnožil a zvýšil úrodu na polích. které se poklonilo miliony svedených dělníků. jako vysýchá řeka. Třetí trest: na práci bez modlitby a bez svěcení dne svátečního spočívá kletba Boží. Jak to Ježíš Kristus v Evangeliu ohlásil: „… co prospěje člověku. Všecky vynálezy a všecky vymoženosti se konečně obrátily proti člověku. 3. uložené v hlubinách země: uhlí. protože přestává naděje věčného života. 1. ale také všecky vynálezy a pokroky ve všech oborech technických věd. 26. Při tom vůdcové mezinárodního socialismu mluví „o boji proti kapitalismu“. Všecka věda technická stala se nástrojem pro vedení strašných válek. Bez Ježíše Krista. roznítil smyslnost a poživačnost na nejvyšší stupeň. Všecka práce se obrací proti člověku jako nástroj zkázy v krvavé válce. pokoj a mír. Ježíše Krista. že rozpoutal nejhorší vášně v lidech a v národech. „Řeky a prameny voď“ se staly krví. 189 . Jenom jednoho nedocílil při všem tom ohromném rozmachu svých sil a svého rozumu. Tak šelma svojí satanskou chytrostí postavila druhou modlu a přinutila mnohé. ovládl vzduch letadly všeho druhu. Zdroje blahobytu obrátily se v krev.“ Is.“ I socialismus je hliněnou modlou.heslo: „Chceme nebe na zemi. nalil nenávisti a pomstychtivosti do srdcí lidských.“ Řeky a prameny vod jsou symbolem zdrojů blahobytu mezi lidmi. protože je neposvětil modlitbou. 4. na jeho záhubu. život věčný však ztratil? Aneb jakou dá člověk výměnu za věčný život svůj?“ Mat. bez Jeho Evangelia. A v tom všem je záhuba a smrt. Moderní člověk nechce znáti Krále a Spasitele svého. vyschne-li její pramen. „Zná býk hospodáře. 16. byť celý svět získal.

pokáním a svatou zpovědí se pohrdá. když užívali 190 . protože člověk se zprotivil Bohu jako kdysi andělé. 6. 16. který Bůh dal lidem v době velikých vynálezů. „Slunce“ je na tomto místě symbolem hmotného blahobytu. kterých se jim dostalo. Není divu. a neučinili pokání. nespokojenosti a nevraživosti vzájemné. odpadlictví od Církve. jenž má moc nad těmito ranami. „A čtvrtý anděl vylil svou misku na slunce. 7. Místo toho rozmohla se nevěra v Boha.“ Místo mučedníků mluví přenešeně „oltář“ jejich obětí. Všecek veliký blahobyt. jako dílo vzdoru a pýchy vůči Bohu. aby přihlížely kopané a jiným hrám a závodům. Lidstvo kuje zbraně ke své záhubě.“ Slunce dává zemi světlo a teplo a tak udržuje život na zemi. žije se jakoby Boha nebylo. úctu vůbec. „Mně patří pomsta. Je to tentýž oltář. 16. Mnozí se neštítí ani křivé přísahy. neboť národy místo. v Něho doufat. Ale milionové zástupy každou neděli a svátek pospíchají místo Mše sv. A k nim se připojují svatí.Je to zasloužená miska hněvu Božího. které postavilo novou Babylonskou věž moderní techniky. aby děkovaly Bohu za všecky převzácné dary. je urážen nejtěžšími hříchy. dává se průchod zoufalství a sebevraždě. neboť prolili krev věřících i proroků. pravé jsou a spravedlivé soudy tvé. na hřiště a závodiště. a jenom málo plní svou povinnost lásky a vděčnosti k Ježíši Kristu. dárci všeho dobra. Zanedbává se modlitba a zanedbávají se služby Boží. 5.“ Tak volají strážní andělé všech těch pramenů a zdrojů blahobytu lidstva. ani za Otce: „Nechceme. praví Hospodin. odpírají Bohu. 9. a lidé byli rozpáleni vedrem velikým. A když taková důvěra zklame. já odplatím“. kteří v pronásledováních světa položili svůj život jako oběť na oltář Boží: „Ano. Lidé nechtějí mít Boha za Pána. aby tento kraloval nad námi. Místo aby Bůh byl milován. Ježíš Kristus se obětuje na všech místech této země na oltářích katolických při Mši svaté za časné i věčné blaho duší. První Boží přikázání velí v jednoho Boha věřit. Pane. a dal jsi jim píti krev. Před bouří působí teplo sluneční zvláštní žhavé dusno. První tři Boží přikázání jsou přestupována. Zj. aby mu vzdali chválu. rozmnožily se knihy a časopisy plné nevěry a rouhačství. že ve vidění svatého Jana. Strašným způsobem znesvěcuje se Jméno Boží. sektářství a bludařství. 8. Ho milovat a uctívat. jenž jsi a jenž jsi byl. obzvláště svatí mučedníci. Znesvěcuje se den sváteční. Pane Bože všemohoucí. i rouhali se jménu Boha. lhostejnost ve víře. místo požehnání vylévá se hněv Boží na lidstvo. že jsi to usoudil. způsobí na světě horko a dusno jako před strašnou bouří. „Spravedlivý jsi. Čtvrtý trest: Blahobyt bude zakalen vzájemnou řevnivostí a závistí jednotlivců i národů. Zj. jako snad nikdy před tím. které činí obtížným dýchání. i bylo mu dáno rozpáliti lidi ohněm. Místo důvěry v Boha doporučuje se důvěra v sebe a v mocné tohoto světa. navštěvují kina a zábavní místnosti. Blahobyt nedal lidstvu pokoje a pokojného užívání.. Řím 12.“ Místo víry vyhledávají se pověry všeho druhu. Hodni jsou toho. Celý svět bude jako ve výhni závistí. o němž mluvil svatý Jan v šesté kapitole. zapírání víry.

aby se připravila cesta králům od východu slunce…“ Řeka Eufrat v Asii byla mezinárodním pojítkem mezi národy. neboť lidé neučinili pokání. 11. (Encykliky papeže Pia XI. 16. to jest: přivedla na bojiště národy. Jenž má moc nad ranami. Ve vidění svatého Jana bylo by možno viděti nastíněnou i naši dobu.“ Tři materialistické bezbožné směry jsou společným dílem satana a jeho pomocníků: násilné světské moci a falešných proroků falešné vědy. 16. Šestá miska: Společnost národů měla se stát mezinárodním pojítkem a ochranou proti válce a stala se její příčinou.: „O bezbožeckém komunismu“ a „S palčivou starostí“. Zj. ale rovněž odporným Evangeliu Ježíše Krista. aby vzdali Bohu chválu a dík. chtějí dát světu blaho a nový řád bez Boha. Po devíti ranách ještě se odvážil říci Mojžíšovi: „Hospodina neznám a Israele nepropustím. 14. A s těmito ještě jiní (nacismus). 12. oni vycházejí na krále celého okrsku zemského. Mnozí se kousali do jazyka. Ale Společnost národů se rozpadla.) Zj. když musili velebit „šelmu“. že se mezi sebou utkají v nenávistné vražedné válce. Jsou to totiž duchové zloduchů. aby je shromáždili k válce v den veliký Boha všemohoucího. Tím se stala Duchu svatému vhodným symbolem Lidstvo si učinilo takové mezinárodní pojítko. Trůn šelmy hmotařské bezbožností se zatměl.“ Zj. Satan nabídl světu zvláště tři druhy materialistické nauky jako náhražku za Učení Evangelia: 191 . Čím větší nevděčnost.“ Neblahá činnost Společnosti národů způsobila nové spory a přivedla na světové bojiště vladaře „od východu slunce“. Pátý trest: Slibovaná svoboda a ráj bez Boha ukázala se jako otroctví a peklo. že jenom sliby šelmy bezbožnosti byly jakýmsi světlem. Ale došli stejně ad absurdum jako komunismus. aby se připravila cesta králům od východu slunce. ale satanovým materialismem otrávené a zkažené do té míry. která se stala příčinou jejich bídy a otroctví. odpusť zhřešili jsme proti Tobě!“ Socialisté a komunisté všech národů zůstali zatvrzelí ve své bezbožnosti a nepřestali se rouhat Bohu. Vladaři i jejich národy jsou křesťanské. Před Bohem jako tři ropuchy. Proto také nyní vylejí se další misky hněvu Božího. i vyschla voda její. skutky však jsou strašlivou temnotou. 16. kterým svítilo už „slunce“ — Ježíš Kristus. tím větší trest. ale naopak. které mělo zabránit válkám — Společnost národů. 13.největšího blaha a dobrodiní Božího. Ale nepokořili se a neřekli: „Bože. rouhali se Jménu Boha. která žene lidi k zoufalství. 10. „A šestý anděl vylil svou misku na velikou řeku Eufrat. kteří činí divy. jako kdysi egyptský farao. jiným způsobem. její činnost nepřinesla světu požehnání: „Vyschla voda její. Ukázalo se. „A viděl jsem z úst drakových a z úst šelmy a z úst nepravého proroka vycházeti tři duchy nečisté jako žáby. Ale i tehdy ještě věří se bezbožnosti a nevěří se Bohu a Jeho Evangeliu.

Soud Boží se vykoná nad národy i nad jednotlivci.). k níž patří přívlastek z dalších veršů: „Babylon“ (16. Zj. aby nepřišel před soud Boží při náhlé násilné smrti oloupený o toto roucho těžkým hříchem. Moj. Satan opanoval národy slibem z ráje: „Nikoliv! Nikterak nezemřete! Ví totiž 192 . Poznámka. „… Hle. přicházím jako zloděj. Rozpoutaný egoismus. Bez roucha Milosti posvěcující musil by vyslechnout nad sebou zdrcující soud Ježíše Krista: „Příteli. Inspirace je satanská. „Har“ znamená „hora“ „Magedon“ je zkomolené „magedol“ a znamená „věž“. Co se nám může stát? V náhlosti zaplane válečný požár. dozrálý v komunismus a přepjatý nacismus. Pýcha a bezbožnost budou příčinou i strašného válečného nedorozumění v době velikého vzdělání rozumu. „I shromáždil je na místo. kterak jsi sem vešel nemaje roucha svatebního? … Svažte mu ruce i nohy a uvrzte jej ven do temnosti. žalmu: železnou holí bude rozbita hliněná nádoba bezbožného hmotařství. kdy se ukáže vláda satanova nad národy v nejhroznějším světle válečných požárů a krve. Ale protože satanovi hlasatelé těchto směrů si přisvojovali materialistickou vědu a techniků i všecky její „divy“. „Jsou to „duchové zloduchů“. 15. socialismus. Budou mnozí a mnozí náhle umírat.liberalismus ovládaný židovstvem. a aby neviděli hanby jeho. Původci těchto směrů jsou duchové nečistí. prostoupený pohanstvím a bezbožností. Ježíši Kristu. Na světovém bojišti v hrozné světové válce materialismem posedlých národů. Tento soud Boží zastihne svět nenadále „jako zloděj“. v rovině Sennar. nechali se vládcové světa omámit a posednout duchovní mocí „šelmy vystupující“ ze země. aby se konečně odvrátily od satanových svodů a slibů k jedinému pravému Králi národů. 16. 13. 11. 16. tam bude pláč a skřípění zubů…“ Mat 22. blahoslavený jest. které si stavěly novou babylonskou „horu a věž“.—9. Zj. 19. Vyplní se proroctví 2. ale i nejhlubšího úpadku lásky k Božskému Králi národů.“ — Světová válka zaviněná satanovým materialismem bude nejtěžším soudem Božím nad národy. Charakteristika Ducha svatého o těchto třech směrech materialistické nauky je zřetelná. Národy se budou cítit bezpečnými. s mnohem větší a pošetilejší pýchou než stavitelé starozákonní babylonské věže. Bude to však také nejmocnější „memento“ všem národům. ve Starém Zákoně (I. Světové bojiště nazývá Duch svatý symbolicky „Horou věže“. 16. které po hebrejsku slove Harmagedon“. kdo bdí a zachovává roucha svá. kteří jsou před Tváří Boží oškliví jako žáby-ropuchy. Výsledek satanské nauky materialismu byl opravdu satanský. závist. U věže. byla pýcha a bezbožnost příčinou nedorozumění tehdejšího shromáždění národů. A to je „den veliký Boha všemohoucího“.). pro současníky světové války. 1. nenávist národů zapálily světový požár. aby nechodil nahý. Babylonská věž materialismu se zřítí na světovém bojišti. zřítí se pyšná babylonská věž satanovy náhražky Evangelia. Duch svatý připomíná: V této době ať má každý v pořádku roucho Milosti Boží.

16. kterého požijete (se zapovězeného stromu a zapovězeného ovoce Božích přikázání).—21. Marně nabízel svoji Božskou Pravdu světu: „Já jsem světlo světa. k níž pýcha. aby skutky jeho se zjevily. že tuto tmu duchovní nazývaly „osvícením“. poznávajíce dobré i zlé. a naleznete pokoj duši své. Zj. kdo činí zlé. že světlo přišlo na svět. tak veliké. a já vás občerstvím. Země se chvěje na místech. blýskáním. A nastalo blýskání a hřímání a hromobití. „A sedmý anděl vylil svou misku na vzduch. které světlo Evangelia vyměnily za tmu falešné vědy a bezbožnosti: „To pak jest soud. aby nebyly usvědčeny skutky jeho. marně ukazoval na svém zmučeném Těle. rozléhá se hukot. padá oheň. že toho dne. proti němuž i hukot hromu při největší bouři je maličkostí.“ Největší národy světa se shromáždily. Bůh neučiní k potrestání národů ničeho. neboť skutky jejich byly zlé.“ Církev po celá staletí předkládala národům výzvu Ježíše Krista: „Pojďte ke mně všichni. nenávidí světla a nejde ke světlu. neboť jsem tichý a pokorný srdcem. a města pohanská padla.—30. kde dopadají těžké výbušné střely. Na zatemnělost a zatvrzelost lidskou musil přijít soud Boží. 18. Poslední.“ Bouře se rozpoutala. neboť jho mé jest sladké a břímě mé jest lehké. Bůh nebude tentokrát posílat potopu jako za Noema. nebude posílat oheň s nebe jako na Sodomu. Tam se ukáže.Bůh. „pokrokem“. které tam národy dovedly. takové zemětřesení. než že je nechá jít po jejich falešných cestách až k propasti. jak se nechvěje při žádném zemětřesení. jakého nebylo nikdy. jaké byly cesty. 19. Lidstvo z dopuštění Božího se stalo obětí svých vlastních nepravostí. „A roztrhlo se město to veliké ve tři části. 28. Národy milovaly satanovu tmu a tak byly satanem omámeny.“ Jan 3. neboť v Bohu jsou vykonány. „vědou“. Vezměte jho mé (má přikázání) na sebe a učte se ode mne. jakého nebylo nikdy. která byla zahalena mraky válečné bouře. Ježíš Kristus a Jeho andělé jí dali volný průchod: „Stalo se. sedmý anděl vylévá misku hněvu Božího na celou světovou atmosféru. platí i křesťanským národům. proti němuž blesky největších bouří jsou daleko se svými účinky. To co vytýkal Ježíš Kristus židům. otevrou se oči vaše a budete jako bohové. 12.“ Jan 8. kteří se lopotíte a jste obtíženi. sobectví a bezbožnost dlouho se připravovaly. aby mu dal kalich vína prchlivého hněvu svého.“ Mat 11. co lidé byli na zemi. a Babylon ten veliký přišel na paměť před Bohem. co lidé byli na zemi. Po vlastních cestách k záhubě. Kdo však činí pravdu. jde ke světlu. Bezbožné národy se potrestají samy válečným zemětřesením.“ 193 . a lidé milovali více tmu nežli světlo. i vyšel hlas veliký z chrámu od trůnu a pravil: Stalo se. 17. co stála neposlušnost hříchu. Zj. i zemětřesení stalo se veliké. Každý zajisté. Marně otevíral Ježíš Kristus náruč s kříže. Sedmá miska: Bouře. 16. Bezbožnost měst. hřímáním a hromobitím i krupobitím. 19.

Ti bojují proti sobě. vladaři se odstraňují. V této válce ruší se hranice států a smazují se z map. Věřící také trpí. když byl lis stlačen. 20. Pohané vzpomínají na své pohanské modly a často jim prokazují svou pohanskou poctu. Jsou zasažena a padají pohanská města křesťanských národů. 16. co prožívají. co znamenají „kroupy veliké jako centy“. Bůh nechává píti kalich svého hněvu pronásledovatelům Církve.Babylon světového materialismu se rozdělil na tři části: zastánce liberalismu. Jako jsou ostrovy ostře ohraničeny. na vrahy dětských duší otravovaných nevěrou a nemravností jejich vychovatelů domácích i školních. „A Babylon ten veliký přišel na paměť před Bohem. co svět přijal materialismus za své náboženství. o blesky s nebe na rozvracovatele rodinného života. která přijde na celý okrsek zemský. aby zkusila obyvatele země. tak jsou ohraničeny i státy. kteří se rouhají a svalují vinu toho. 20. Nejhorší metla. kterou si na sebe upletla bezbožnost národů. ale na Boha.“ „Ostrovy znamenají státy. Ani pohané nežili tak bezbožně. Hranice se mění. jež způsobilo lidstvo samo sobě svými hříchy a svojí bezbožností. Srovnej! Trestná pohroma vylíčená v šestnácté kapitole je jakoby naznačena a připomenuta v souběžném období vnitřních dějin Církve ve třetí kapitole verši desátém: „Poněvadž jsi zachovala (Církvi) slovo trpělivosti mé.“ Zj. aby mu dal kalich vína prchlivého hněvu svého. zastánce komunistického socialismu a nacismu. 14. „Také kroupy veliké jako centy padaly s nebe na lidi. Ale v těchto městech nikdo na Boha nevzpomněl jinak. a hory nebyly nalezeny. Církev je stranou „vně města“ Zj. A při všech těchto hrůzách. A mnoho pohanů snaží se je plnit. 21. na protipřirozené hříchy v manželství zabraňující početí. Miliony a miliony hříchů a zločinů proti Božím přikázáním volalo po celá desetiletí.“ 194 . neboť jest to rána velmi veliká“ Není nesnadno pochopili ze souvislosti i ze skutečných událostí válečných pohrom.. 16. jako se žilo v těchto městech. Pohan má také jakási přikázání o poměru k božstvu a o poměru k rodině a ostatním lidem. ne na sebe. rouháním a posměchem vůči nejsvětějším Božím věcem. „Hory“ znamenají světské vladaře. V pohanských městech křesťanských národů byla přikázání Boží na posměch. i já tě zachovávám od hodiny pokušení. „A všeliký ostrov zmizel. Zj. a lidé se rouhali Bohu pro ránu krupobití. ale boj nevede se proti nim. než rouhavým braním Jména Božího nadarmo. na vrahy nenarozených dítek. jsou ještě mnozí.

plné jmen rouhavých. 13. majíc ve své ruce kalich zlatý. 8. jest deset králů. jeden jest nyní a jiný ještě nepřišel.“ 6. které má království nad králi země. neboť Bůh dal v srdce jejich. dávající se k službám do boje proti Ježíši Kristu a Církvi — Židovstvo v sedle — Objasnění dějinné záhady — Osudy králů ve velké světové válce — Beránek přemůže krále duchovní Mocí — Králové a národy budou trestat nevěstku a ukáží její dějinné zločiny. ti budou nenáviděti nevěstku. A těch deset rohů. A anděl mi řekl: „Proč se divíš? Já ti povím tajemství té ženy i té šelmy. A tou šelmou. která ji nese. I uzřel jsem ženu. které jsi viděl. 12. i šelma. plný ohavnosti a nečistoty svého smilství 5. neboť on jest pán nad pány a král nad králi. s kterou králové pozemští smilnili a jejímž vínem smilným opojili se obyvatelé země. 1.“ * 195 . jichžto jména nejsou napsána v knize života od ustanovení světa. aby učinili úradek jeho a aby dali království své šelmě. a ona vystoupí z propasti a půjde v záhubu. A deset rohů. I budou se diviti obyvatelé země. a na čele svém napsané jméno: „Tajemství. že byla a není (a opět tu bude). I podivil jsem se velice spatřiv ji. 10. Nevěstka sedící na šelmě — Vlastní všecko bohatství světa — Dává národům smilné víno nevěry a mravní zkaženosti — Z podnětů této mezinárodní moci bývala pronásledována Církev a tekla krev mučedníků — „Rudá šelma“ se sedmi hlavami. I přišel jeden z těch sedmi andělů. a když přijde. 4. ana jest opojena krví věřících a krví mučedníků Ježíšových. 14. který má moudrost. ukážu ti soud nad nevěstkou tou velikou. ale Beránek je přemůže. která má sedm hlav a deset rohů.“ 15. kteří království dosud neujali. ana sedí na šelmě šarlatové. které jsi viděl. Povaha a trestuhodnost mezinárodní velmoci židovského Babylonu. na nichž žena sedí. i zpustoší ji a svléknou do naha a budou jísti maso její a spálí ji ohněm. Ti budou bojovati s Beránkem. město jest to veliké. 18.6. VIDĚNÍ ZÁHUBY NEPŘÁTEL CÍRKVE. A ta žena. 7. I řekl mi: „Vody. A dovedl mě v duchu na poušť. Tu jest na místě rozum. a mluvil se mnou řka: Pojď. když uzří šelmu. která sedí na mnoha vodách. 16. to jest panovníci a vlády. byla a není. kterou jsi uzřel. která byla a není. 11. Babylon ten veliký. kterou jsi viděl. kde nevěstka sedí. 17. a s ním jsou ti. 9. A ta žena byla oděna nachem a šarlatem a ozdobena zlatem a drahokamem i perlami. musí zůstati (jen) malou chvíli. 2. které jsi viděl. pět jich padlo. matka smilství a ohavností zemských. A uviděl jsem tu ženu. dokud by se nedokonala slova Boží. 3. Zj. Sedm hlav jest sedm hor. a sedm králů jest to. ale jako králové obdrží moc se šelmou na jednu hodinu. Ti mají jednu mysl a dávají sílu a moc svou šelmě. jest i ten osmý. on jest také z těch sedmi a jde v záhubu. kteří jsou povoláni a vyvoleni a věrni. kteří měli sedm misek. jsou (kmenové a) zástupové a národové a jazykové. se sedmi hlavami a deseti rohy. Šelma. 17.

Mocí archanděla Michaela bude satan spoután a svržen do propasti. kterého předobrazy i proroci předpovídali.) „Krev jeho na nás a na naše děti!“ Mat. jak protibožský Babylon bude zbaven své moci a svého bohatství navždy. podporovaných ještě naposled „drakem“ — satanem. vlády národů světa. se všemi svatými zahájí své slavné Kralování na zemi nade všemi národy po tisíc let. V sedmnácté a osmnácté kapitole Duch svatý ukazuje. Církev bude bez velkých překážek pokojně šířit Evangelium mezi všemi národy. V tomto obraze představuje anděl svatému Janovi židovstvo jako prodejnou. Přišly veliké tresty Boží: vyhnanství do země babylonské. který byl největší překážkou Království Ježíše Krista nade všemi národy. nemravnou ženštinu — nevěstku. postavil se v čelo všech světských vlád a mocí Ježíši Kristu a Jeho Církvi nepřátelských. na níž „nevěstka. 1. 11. aby skrze ně pod vedením satanovým zničilo Církev. 3. zkáza Jerusalema. Symbolicky se tím naznačuje: Bohaté židovstvo svým zlatem osedlalo si panovníky. které kolem sebe shromáždil za dobu trvání Církve. jako svoji snoubenku. V této době zase vyjde satan s veškerou mocí. aby tříbil Církev (Zj. oddával se modlářství. když svého Vykupitele. 16. až do verše 21. skrze Církev. které už nebudou otravovány satanem a jeho šelmami. tak největším zločinem… Smilstvím nazývali proroci nevěrnost národa židovského Hospodinu. Jako je zločinem nevěrnost manželky vůči muži. (Zj. jejíž délku neznáme. pak nastane všeobecné vzkříšení k soudu (Zj.Než nastane začátek nového období Království Ježíše Krista nade všemi národy. Nevěrnost vůči Bohu po tolika dobrodiních a milostech stala se národu kletbou.—10. přijíždí Ježíš Kristus. 27. 17. Andělé a svatí se radují v nebi nad záhubou tohoto Babylonu. Vlády a národy. kteří se ujmou moci po světové válce. Pán Bůh si národ židovský vyvolil ze všech národů. 17.) V kapitole devatenácté od verše 11. plné pokoje a míru. 20. aby nemohl svádět národy (Zj. učiní nemilosrdně konec světovládné židovské moci (Zj. 20. 1. sedící na šelmě šarlatové se sedmi hlavami a deseti rohy.). ztráta Archy úmluvy. 20. rozboření chrámu. vladaře a vlády národů jako „šelmu“. 19. 2. to jest nad židovskou velmocí ovládající všemi možnými prostředky vladaře a vlády národů. Král se svými rytíři. 19. Ale vrcholu dostoupila nevěrnost vyvoleného národa. Ale národ vyvolený vydával se na cesty pohanů. židovská“ sedí. Po tisíci letech nastane doba před koncem světa. symbolisované „šelmou“ s deseti „rohy“. jak bude „nevěstka“ zbavena své zkázonosné moci nad národy. Moc šelem bude v duchovním boji po světové válce zlomena (Zj.—15.) V kapitole osmnácté Duch svatý podrobně naznačuje. 7. 20. Národ židovský svojí vzpourou proti Ježíši Kristu.—10. prostřednictvím nových vladařů. Nastane duchovní boj proti šelmě prvé i šelmě druhé. Králi národů. Duch svatý symbolisuje židovskou velmoc jako „nevěstku“. 25. V této době se vyplní proroctví starozákonních proroků o slavné Královské Vládě Mesiášově. to jest se všemi svatými. spravedlnosti a lásky. vykoná Bůh přísný soud nad Babylonem. odpadal od víry v jediného Boha.) Ježíš Kristus.). odsoudil k 196 .

18. Národ židovský během dvou tisíciletí Nového Zákona přivlastnil si takřka všecko zlato. Ezechiel. že se dávají opíjet. Prorok Ezechiel volá: „Protož. Tak si národ židovský místo Boha a Spasitele vyvolil lupiče a vraha. musí je napájet „smilným vínem“ hříchů. A dařilo se jim. rozptýleni po celém světě. Prorok Isaiáš napsal svému národu do památníků: „Jaktě se udělalo nevěstkou město kdys věrné — plné práva. aby zahubili. kam se dostanou židé a jejich lidé jsou plny „smilného vína“. jež jsi milovala. co lahodí smyslnosti. 19. A Jeremiáš vytýká vyvolenému národu: „Čelo nevěstky zjednala sis. I promluvil vladař a řekl jim: „Kterého z těchto dvou chcete.“ Národy jsou vinny. tak nepodrobil se ani Nové úmluvě. Luk. 3. nyní však vrazi. 197 . obnažím nahotu tvou před nimi. nemajíce své země. 3. spravedlnost v něm přebývala. a pře vdovy netkne se jich…“ Is. Dvakrát špatně volili. 35. Isaiáš. — Všichni milují dary. že mají-li svou velikou moc nad národy udržet. A za bohatství koupil si moc nad panovníky a národy. 21. Nabytí majetku stalo se jim jediným životním cílem. knihami. shromáždím je na tebe odevšad. jak velekněží a zákonici před Pilátem přemlouvali lid.smrti kříže a když po Jeho zmrtvýchvstání odsoudil k smrti i Církev Ježíše Krista. — 21. s nimiž jsi se stýkala. ale Syn Boží. ukradené zlato. Domoci se bohatství bylo jim víc. nevěrnice judská. spolky. brožurkami snaží se lidem dát. nechtěla jsi styděti se…“ Jerem.—41. místo Božích přikázání. aby prosil za Barabáše. peníze a bohatství celého světa. stříbro a drahokamy. časopisy. Všecky studně a všecky prameny jsou otráveny židy. Sirotků se neujmou. jež jsi nenáviděla. Kina. týkají se nevěrností prvých. peníze a všecek mamon tohoto světa. Ježíš Kristus. Proto literaturou všeho druhu: novinami. jestliže padneš a budeš se mi klaněti. co nabízel kdysi Kristu Pánu: „Toto všecko ti dám. Jeremiáš. to mu bylo dáno. abych vám propustil?“ Mat. než dosáhnout spásy. se všemi. Ježíše pak. Co si vyvolil. Páni světa. Evangelista Matouš vypravuje. slyš slovo Hospodinovo!… aj. Kníže tohoto světa jim dával. Jak pod horou Sinajem nedodržel národ israelský úmluvy s Bohem a místo Bohu klaněl se zlatému teleti. honí se za úplatky. 23. Boží přikázání se šlapou a rozněcuje se nenávist vůči Církvi. 16. divadla. Starozákonní proroctví o zločinech i trestech vyvoleného národa. já shromáždím všecky milovníky tvé. neboť židé dovedou skrývat své zločinné ruce. jejímž prostředníkem nebyl už člověk — Mojžíš. i uzří všecku hanbu tvou… Domy tvé spálí ohněm a vykonají na tobě soudy…“ Ezech. ale tak. ale tím více se týkají nevěrnosti druhé. 1. všecky. 27. nevěstko. zločin a hřích. že to málokdo ví. místo věčných statků a nepomíjejícího bohatství nebe. I vykřikli všechni najednou: „Pryč s tímto a propusť nám Barabáše“. Židé. Inspirováni satanskou chytrostí židé ví. věnovali se nejvíce obchodu.

Na jevišti Zjevení se představuje „nevěstka“ — židovstvo. Židé co do bohatství nemají sobě rovných. Zj. proti Ježíši Kristu a proti Jeho Církvi. drahokamem i perlami. kteří měli sedm misek. Mnozí spolupracují jen podvědomě. ozdobené královskou nádherou (králové nosili šarlatové čelenky). Ale satanova nevěstka nabízí národům kalich rozkoší. nachem i šarlatem. 17. 2. Zj. aby se staly skutkem všecky plány „bran pekelných“ na zničení Království Božího — Církve katolické. ukážu ti soud nad nevěstkou tou velikou. A veškeré své moci a všeho bohatství používá bývalý „vyvolený národ“ proti Bohu. Zjevení předvádí na jeviště židovstvo jako… „I přišel jeden z těch sedmi andělů. nevěstkou představené. protože hříšných. poněvadž jsou spojeni židovskou příslušností a také židovskou solidaritou. 4. kterým židovstvo opájelo a opájí národy je odpad od Boha a od Církve. Nevěra. I uzřel jsem ženu. a mluvil se mnou řka: Pojď. Židovstvo. že všichni židé jsou si vědomi toho. aby lid uvěřil v Ježíše Krista a aby následoval poslušně Jeho přikázání. Bezbožní králové se podrobují židovstvu. 198 . Jako On. ale spolupracují přece. Zj. aby nevěřily v Božství Ježíše Krista. Jako za časů Krista Pána fariseové a zákoníci stali se překážkou. tak i Jeho Církev drží po všecka staletí v své ruce kalich utrpení. Svatý Jan vidí svět jako poušť. zločin a hřích. „Smilné víno“. Svět je skutečně duchovní pouští. 3. které se usadilo „na mnoha vodách“. v níž se líčí válečné nedorozumění národů zkažených šelmami. plný ohavnosti a nečistoty svého smilství…“ Ježíš Kristus dostal na zemi za úděl kalich utrpení a hořkosti. bludy. 1. ovšem ohavných a nečistých. která sedí na šelmě šarlatové. to jest na vedoucích místech národů. „A dovedl mě v duchu na poušť. Nevěstka je rovněž ozdobena nejvybranější královskou nádherou: zlatem. která sedí na mnoha vodách…“ Tato kapitola Zjevení souvisí s předešlou.Zakalují prameny. Církvi nepřátelské směry. A velikou zásluhu má na tom „nevěstka“. Tím není řečeno. co Církev buduje. ana sedí na šelmě šarlatové. tak i dnešní židovstvo kazí a otravuje. Po kterém kalichu sáhneme? „A majíc v ruce kalich zlatý. na místech oplývajících mocí a bohatstvím. má skutečně ruce na všem bohatství světa. Židovstvo svádí národy. S touto nevěstkou se spojovali a spojují nejenom králové. sociální revoluce. co činí a na čem pracují ke zkáze národů a k záhubě Církve. všecko kalné a nečisté má podněcovatele v židech. ale mnozí mocní tohoto světa a přemnozí obyvatelé zemí a států. plné jmen rouhavých. 17. 17. se sedmi hlavami a deseti rohy“.

„Já ti povím tajemství té ženy i té šelmy. že „nevěstka. Hadi. že židovstvo bude mít vinu na mnohých pronásledováních Církve. 2. kdo provozoval a provozuje vývoz a prodej strašlivých jedů: opia a kokainu. Zj. syna Barachiášova. ejhle. náboženská lhostejnost mezi národy i křesťanskými. plémě zmijí. kdo i dříve organisoval obchod s otroky.“ V tomto nápisu je vysvětlení mnohých a velkých nepravostí na světě. posílám k vám proroky a mudrce a učitele. 6. „Skrytá bezbožnost“. 32. vylitá na zemi od krve spravedlivého Ábela až do krve Zachariáše. uviděl jsem tu ženu. — 35.Zj.“ — židovstvo. Zj. 17. kdo dal vznik — materialismu kdo podporoval a rozněcoval všecky nejnižší pudy a vášně v lidech: nestřídmost výrobou opojných nápojů. odkud ta všecka rouhání a zloba proti Kristu. kterak utečete před soudem pekelným? Proto. Podzemní satanské síly svedených a rozvášněných davů obracejí se proti vyznavačům víry v Ježíše Krista. a z těch některé zabijete a ukřižujete a některé budete bičovati ve svých synagogách a pronásledovati z města do města. kdo dal vznik liberalismu. Bouře proti Církvi ve dvacátém století jsou toho svědectvím. Nevěstka má na čele svém nápis: „Tajemství. kdo v našich dobách nejvíce udržuje domy s prodejnými ženštinami. o níž psal svatý Pavel Thesalonickým (2 Thes. který podkopal základy křesťanského zákonodárství. Vysvětlení. 5. Tato slova Zjevení připomínají živě slova Ježíše Krista k židům: „I vy naplňte míru otců svých. 23. 17. která má sedm hlav a deset rohů. A čím byl kdysi světu Babylon. kterého jste zabili mezi chrámem a oltářem…“ Mat. zločinech žije stále v moci a blahobytu. 17. tím stal se po něm od Boha odpadlý národ židovský: matkou smilství duchovního i tělesného. proč se tak rychle šířily a šíří všecky špatné myšlenky a názory. aby na vás přišla veškerá krev spravedlivá. proč je 199 „A . která ji nese.). 7. Babylon veliký. Proč se tak rozšířila a zakořenila nevěra. matka smilství a ohavností zemských. Šelma má na sobě nápisy rouhavých názvů a hesel. že mezi národy pracuje satan se svou skrývanou bezbožností a že jeho nejlepším nástrojem k bezbožnému vedení národů je „nevěstka. hledej v nevěstce. Dovedla se skrývat Anděl vysvětluje: „Proč se divíš?“ — Máš vědět.“ po tolika. Ježíš Kristus i Zjevení naznačují. Ježíš Kristus vysvětluje a dějiny potvrzují. I podivil jsem se velice spatřiv ji“. kdo šířil více nemravnost vším způsobem a podobně? Babylon ten veliký — židovstvo! Jakoby si bylo odneslo ze svého zajetí Babylonského všecky zkaženosti a nepravosti. vystupuje z podzemí a rýsuje v menším měřítku obraz zloby satanovy v době vystoupení Antikrista před koncem světa. všecku mravní hnilobu pohanské říše babylonské.“ Pro svět je to záhadou a tajemstvím. 7. ana jest opojena krví věřících a krví mučedníků Ježíšových. Svatý Jan se diví.

ale zůstanou jí věrní. že se nedovedla vzchopit za heslem svatých: „ad majora natus sum.“ To bude tehdy. kdy satan bude prostřednictvím svých proroků nabízet. 17. (Zj. proč jsou takřka puzeny k pronásledování Evangelia a jeho hlasatelky Církve. staly by se opravdu všecky národy kořistí bezbožnosti.“ Pro vyšší cíl jsem zrozen.). přepjatého nacismu. Šelma bezbožnosti (nevěry v Ježíše Krista a nepřátelství vůči Jeho Církvi) nezmizí se světa úplně a nadobro. Moc Ježíše Krista v nejvyšší čas národy zachrání a způsobí. v podobě náboženských bludů. že byla a není (a opět bude). 9. 16. Zatvrzelí stoupenci šelmy „jejichž jména nejsou zapsána v knize života od ustanovení světa“ zůstanou jenom při tom „že se budou divit“.mezi národy tolik bezbožnosti. je osedlána representantkou materialismu. Šelma v nynější složité podobě je symbolem „skryté bezbožnosti“ satanovy. že zvítězí a „vystoupila proto zjevně z propasti. Zj. hlavy. jak světová moc šelmy vezme za své. Národy poznají šelmu skryté bezbožnosti. v podobě sociálních a hospodářských systémů. ozdobenou zlatem a drahokamem i perlami. A nebýt „sedmi misek hněvu Božího“ a následujícího zakročení Božího. že „šelma“ „nebude“ na dlouhý čas. posedlé „zloduchy“. když uzří šelmu. bránila pohlížet vzhůru k nebi. neodvrátí se od ní.“ A právě v tu chvíli svého domnělého vítězství „půjde v záhubu“ mocí Ježíše Krista. 8. Pro anděla to tajemstvím není. Šelma. aby v době. ani pronásledováním. „Byla“ a pracovala po celá staletí více méně potají mezi národy. jako náhražku Evangelia. aby je důmyslnými a pracnými podkopy vyrvala Ježíši Kristu a Jeho Církvi. materialismus v podobě falešné vědy a filosofie. Pevnými a nespočetnými pouty přikovávala rozum člověka jenom k zemi-hmotě. 10. „Tu jest na místě rozum. „Šelma“ skryté bezbožnosti satanovy byla mezi národy jako nejhorší škůdce a národy toho nepozorovaly a stávaly se ponenáhlu kořistí šelmy. držící ve své ruce kalich zlatý. ke své záhubě. 17. 14. Zj.). jichžto jména nejsou napsána v knize života od ustanovení světa. aby v této kritické době věřící v Ježíše Krista nedali se zmást a svést k odpadu od Ježíše Krista a od Jeho Církve ani lákáním. oděnou nachem a šarlatem. které způsobí sražení šelmy i jejího proroka do podzemí. plný ohavností a nečistoty svého smilství. Satanova bezbožnost se ještě jednou ukáže. kdy náměstek Ježíše Krista pastýřským listem ke všem národům otevře lidstvu oči (Zj. rozleptávala a otravovala vůli. „I budou se diviti obyvatelé země. Stane se to právě v kritický okamžik světových dějin. 19. obdoba „mořské šelmy“. 200 . Křesťanská moudrost záleží v tom. Tatáž poznámka jako ke konci 13. který má moudrost“.). „Opět tu bude“ před koncem světa v čas vystoupení Antikrista. „šelmy vystupující ze země“ (Zj. kdy se „šelma“ domnívala.

které jsi viděl. kteří jsou povolání a vyvoleni a věrní. kteří království dosud neujali. nebo komunismu (socialismu). 15. 17. protože na něm nesedí „židovská nevěstka“ jako na ostatních. Zj. 17. Ale jenom kratinký čas. Soud národů nad „nevěstkou“. „…jeden jest nyní“. neboť on jest pán nad pány a král nad králi. „… on jest také z těch sedmi. Zj. „I řekl mi: „Vody. Něco ze světové politiky. kteří byli vynikajícími stoupenci šelmy bezbožného materialismu ovládaného židovstvem. buď liberalismu. nebo nacismu… „Pět jich padlo“. Z „králů“ šelmy zůstane ve válce jeden „král“. budou s počátku smýšlení proticírkevního. skloní se před Ježíšem Kristem jako Božským Králem a zařadí se mezi vyvolené a věrné i se svými poddanými.“ Po válce povstanou nové vlády. která byla a není. na nichž sedí hlavní representantka materialismu. ale Beránek je přemůže. kdy se ukončí trestné období. „A tou šelmou. jsou kmenové a zástupové a 201 . tento jest jmenován zvláště. židovstvo… „sedmi králi“. které vzniknou po světové válce. stoupenec šelmy a sluha židovské nevěstky.“ Panovníci a vlády.“ Ale svojí duchovní podstatou a svým smýšlením jest také tento vyznavačem materialismu. zlomení světovlády bezbožného materialismu? Krátce potom. Tyto tři směry budou zastoupeny vladaři a panovníky. které svatý Jan nazývá „sedmi hlavami“ šelmy… „sedmi horami“. 13. Než se poddají Ježíši Kristu. Pět „králů“. 16. ale pastýřským listem papežovým a dalším působením Církve a Ducha svatého změní své smýšlení. 12. a s ním jsou ti. 14. a když přijde musí zůstati jen malou chvíli“. jejichž představitelé se svým smýšlením postaví po bok zbytku šelmy a dají svoji vladařskou moc a sílu k disposici bezbožnému materialismu. „…na jednu hodinu“. a jde v záhubu. přijde ve válce o vládu. kde nevěstka sedí. 10. „…a jiný ještě nepřišel. Ti mají jednu mysl a dávají sílu a moc svou šelmě. Vítězný duchovní boj. které jsi viděl. „Ti budou bojovati s Beránkem. spojenec šelmy. jest deset králů. ale jeho účast bude trvat jen krátce. Kdy nastane kritický okamžik v dějinách. v níž se utkají na bojišti tři materialistické směry. 17. 17. „A deset rohů. Přidá se však jiný panovník. jest i ten osmý“. Zj. které bude zakončeno světovou válkou. Dějinná orientace. ale jako králové obdrží moc se šelmou na jednu hodinu. kteří budou vyznavači některého ze tří směrů materialismu. „Sedm“ je i zde číslo symbolické a označuje všecky panovníky a vlády této doby.Zj.

“ Mat. 18. dopustil Ježíš Kristus. poznají v židovstvu příčinu svého neštěstí. i šelma. Na tomto místě je vysvětlen symbol „vody“. zanechá se vám dům váš pustý. 38. město jest to veliké. vykonaly tresty na židovstvu. „A ta žena. „Ejhle. aby učinili úradek jeho a aby dali království své šelmě. Zj.“ Zde nazývá svatý Jan židovstvo „městem“. A právě tato vzájemná soudržnost pomáhá židům.“ Aby ukázal svou moc. 23. 17. „…neboť Bůh dal v srdce jejich. totéž jako „moře“. že se navzájem podporují.národové a jazykové. Jako město drží při sobě. A těch deset rohů. 17. které byly doposud ve vleku materialismu a tím i židovstva. které má království nad králi země. ukážou před celým světem její zločiny a budou ničit její bohatství a slávu na prach a popel. Solidarita ve všem zlém. aby společným úsilím dosáhli světovlády. Ale Moc Boží to překazí. kterou jsi viděl. aby národy než otevrou brány Evangeliu. tak židovstvo rozptýlené po celém světě drží při sobě. ti budou nenáviděti nevěstku. dokud by se nedokonala slova Boží. Nevěstka stane se jim odporná. i zpustoší ji a svléknou do naha. že svrhnou se sebe nadvládu židovstva. 202 . které jsi viděl. a budou jísti maso její a spálí ji ohněm…“ Jedním z činů vlád po válce bude. 17. Zj. vezmou jí její vylichvařený majetek. Všecky národy. znamenající národy.

a dejte (mu) dvojnásobně podle skutků jeho. Anděl oznamuje vítězství Evangelia nad židovskou bezbožností — V židovském Babyloně určeném k pádu. abyste se nezúčastnili v hříších jeho a nedostali z ran jeho. an praví: „Vyjděte z něho. co jest cenné a skvostné. běda. Kolik se oslavoval a rozkošil. lide můj. neboť z hněvného vína smilství jeho pili všichni národové. odešlo od tebe. a kupci zemští zbohatli z mohutného rozkošnictví jeho. běle a pšenice. město ty silné. jenž ho bude souditi. skotů a ovec. 7. a říkajíce: „Běda. ten veliký. nalejte mu dvojnásobně.PÁD PROTIBOŽSKÉHO BABYLONU. aby pokorně přijali Evangelium — neboť zatvrzelí nepřátelé Ježíše Krista půjdou v záhubu — Zkáza přijde v náhlosti. smrt a zármutek i hlad. 18. kteří pracují na 203 . Babylone. Kupci těchto věcí. a země se osvítila od slávy jeho. že pramen pohoršení na zemi odstraněn — Jako kámen do moře. velký trest — Všichni lidé dobré vůle jsou vyzváni andělem. po kterém toužila duše tvá. an sestupuje s nebe a má moc velikou. 9. Potom jsem uviděl jiného anděla. I vykřikl hlasem velikým řka: „Padl. a stal se obydlím duchů zlých a schránou všelikého ducha nečistého.“ A každý kormidelník a každý plavec pobřežní i lodníci a všichni. stojíce z dáli pro strach před mukami jeho a říkajíce: „Běda. běda.“ 8. kteří z něho zbohatli. to jest. jakož i on činil. že v jedné hodině přišel soud tvůj. neboť hříchy jeho dostihly až k nebi a Bůh se rozpomenul na nepravosti jeho. A uslyšel jsem jiný hlas s nebe.“ 15. „Také ovoce. 2. neboť v jedné hodině zpustošilo se tak veliké bohatství. i duchovně opustili židovstvo.“ 4. 10. které bylo oděno kmentem i nachem a šarlatem a ozdobeno zlatem i drahým kamením a perlami. 12. kteří se klaní mamoně — Úzko bude těm. Odplaťte mu. též skořice a amomu a vonidel a masti a kadidla. a všecko. 5. poněvadž zboží jejich nikdo již nebude kupovati. jsou zlí duchové domovem — Velká vina. Také kupci pozemští budou plakati a se rmoutili nad tím. ztratilo se pro tebe a již nikdy se to nenalezne. neboť silný jest Pán Bůh. město ty veliké. kteří s ním smilnili a rozkošili. tolik mu dejte muk a zármutku. město ty veliké. když uzří dým požáru jeho.“ 11. 1. 6. i schránou všeho ptactva nečistého a odporného. koní a vozů i otroků a duší lidských: 14. I budou plakati a kvíliti nad ním králové pozemští. zboží zlata a stříbra a drahokamů a perel i kmentu a nachu a hedvábí a šarlatu. Zj. v kalich. a bude spálen ohněm. zdaleka budou státi pro strach před jeho mukami. aby skutečně. ve který naléval. kteří vidí cíl a smysl života jen na březích této země — V nebi radost. 3. i vína a oleje. Poněvadž praví ve svém srdci: „Sedím jako královna a vdovou nejsem a zármutků neuzřím. plačíce a truchlíce 16. 13. a králové zemští smilnili s ním. padl Babylon. i všelikého dřeva thujového a všelikého nářadí ze slonové kosti a všelikého nářadí ze dřeva drahého i z mědi a železa a mramoru. Pýcha mocných tohoto světa bude otřesena při pohledu na pád světovlády židovstva — Úzko bude těm. proto v jeden den přijdou rány jeho. 17.

a ejhle. a nebude již nalezen. 18. ve kterém všichni. Neboť kupci tvoji byli velmoži pozemští. Tak bude i tomuto pokolení špatnému. Božskou Mocí Ježíše Krista byl zlý duch vymítán a vyháněn z duší. I zdvihl jeden silný anděl kámen jako žernov veliký a vrhl jej do moře řka: „Takto s prudkostí bude vržen Babylon. město to veliké. ale i Ježíš Kristus sám vytýkal židům jejich nevěru a zkaženost. „Potom jsem uviděl jiného anděla. a světlo lampy nezasvítí již v tobě. I posypali prachem hlavu svou a vykřikli plačíce a kvílíce a řkouce: „Běda. neboť v jediné hodině bylo zpustošeno!“ 20. než byly první. nežli jest sám. 39. 23. neboť tvými kouzly byli svedeni všichni národové. a žádný řemeslník kteréhokoli řemesla nenalezne se již v tobě. kteří svojí zlobou vůči Ježíši Kristu se ukázali jako spojenci pekla.“ Mat. a vejdouce přebývají tam. neboť přišla od končin země. Nejenom proroci. odkud jsem vyšel. nalezne jej prázdný. Božský Spasitel naznačil těmito i jinými slovy a podobenstvími i budoucí zlobu národa židovského. Když pak duch nečistý vyjde od člověka.“ 21. a hle. aby uslyšela moudrost Šalamounovu. I stávají se poslední věci člověka toho horšími. „Raduj se nad ním nebe a světci i apoštolové a proroci.“ A přijda. Královna jihu povstane na soudě s pokolením tímto a odsoudí je. 3. neboť učinili pokání na kázání Jonášovo. leč znamení Jonáše proroka… Muži ninivetští povstanou na soudě s tímto pokolením a odsoudí je. neboť Bůh vykonal soud za vás nad ním. a země 204 . více než Jonáš je tuto. a nenalézá. chodí po místech bezvodých. Zj. která opanuje nevěrný národ a povede ho k dalším a dalším bojům a úkladům vůči Církvi Kristově. která se bude stupňovat. až převýší i zkaženost pohanů: „Pokolení zlé a cizoložné žádá znamení. an sestupuje s nebe a má moc velikou. Ale po odchodu Jeho s tohoto světa. a hlas ženichův a nevěstin neuslyší se již v tobě. „Sedm duchů zlých“ znamená všecku moc satanovu. vymetený a ozdobený.moři. Tu jde a vezme s sebou sedm jiných duchů. I řekne: „Vrátím se do svého domu.“ * Co Ježíš Kristus předpověděl. více než Šalamoun je tuto. 12. Archanděl Michael. zbohatli z jeho bohatství. Nevěrný národ poddal se úplně vládě satanově. a znamení mu dáno nebude. až přijde soud Boží a židovský Babylon padne. kdo měli lodi na moři. a zvuk mlýna nebude slýchán již v tobě.-45. hledaje odpočinutí. běda. 1. kteří byli usmrceni na zemi. A hlas pěvců citerních a zpěváků i pištců a trubačů nebude slyšeti již v tobě. z rodin a z národa. A nalezla se v něm krev proroků a světců a všech těch. město veliké. a vykřikli vidouce kouř požáru jeho a pravili: „Které (město) jest podobno tomuto městu velikému?“ 19. horších. zlý duch se vrátí k těm. 22. postavili se zdaleka 18. 24.

205 . kteří jsou zařazeni v prvním stupni. která určila ve svých plánech také okamžik. lide můj. které chytrým způsobem zjednalo si vládu nad bohatými (liberalismem a svobodným zednářstvím) i nad chudými (socialismem a komunismem). Jsou všude. „Neboť z hněvného vína smilství jeho (nevěrnosti a nepoddajnosti Ježíši Kristu) pili všichni národové. ohnisko. Kde bydlí satan. které si osedlalo všecky světské moci. A všechny tyto druhy zlých duchů mají v židovstvu takřka. obce. na židovstvu. lakomství. Ježíš Kristus vyúčtuje s protibožským národem.“ Zj. 2. Ale je tu moc Boží. 4. Nejmocnější jsou ti. Národ židovský stal se kořistí pekla. 18. Národ židovský dozrál: nenapravitelní k záhubě a ostatní k záchraně v lůně Církve. tak se stalo. aby z židovského Babylonu zavčas vyšli ti. 5. hněvu a lenosti. „A uslyšel jsem jiný hlas s nebe. „Stal se obydlím duchů zlých a schránou všelikého ducha nečistého. rodin a jednotlivců.“ Jako kdysi v Sodomě andělé nutili Lota: „… všecky své příslušníky vyveď z tohoto města. Ti. neboť hříchy jeho dostihly až k nebi a Bůh se rozpomenul na nepravosti jeho. zasévat do duší nakažlivé zárodky hlavních hříchů: pýchy. i schránou všeho ptactva nečistého a odporného… “ Jak to Božský Spasitel naznačil a předpověděl. nad vzdělanými i nevzdělanými (volnomyšlenkářstvím). jsou do nebe volající. Mají úkol kazit národy a velké společnosti (organisace). Hříchy a zločiny národa. an praví: Vyjděte z něho.“ Strážný anděl Evangelia a Církve ukáže svoji moc na nejhorším nepříteli obojího. Učiní mu konec tytéž národy. duchové nečistí. Různými názvy je naznačeno. A tak mohlo se zdát. z něhož rozestírají své sítě po celém světě na zkázu národů. který ukřižoval Vykupitele a který má úmysl ukřižovat Církev a shladit Ji se světa. právě tak Ježíš Kristus prostřednictvím anděla vyzývá. Zj. které si kupoval a podplácel svým nesmírným bohatstvím a s ním spojeným požitkářstvím. Jenom tak lze se zachránit před neúprosnými Božími tresty. Jako ptactvo naplňuje ovzduší tak i tito nečistí duchové. že mezi zavrženými anděly jsou různé stupně. které otravoval jedem nevěry a mravní zkaženosti. 18. smilstva. A poslední skupina jsou příležitostní svůdcové. kteří jsou na druhém místě mají úkol hříchy proti křesťanské mravnosti znečišťovat rodiny. abyste se nezúčastnili v hříších jeho a nedostali z ran jeho. nestřídmosti. Padlí andělé jsou ve Zjevení jmenovaní třemi výrazy: zlí duchové. a že mají také různé úkoly ve svádění lidí.se osvítila od slávy jeho. — neboť zahladíme toto místo — abys také nezahynul pro zločiny města“. číhají na každém místě a využívají každé příležitostí. a králové zemští (pozemsky smýšlející). kdy nastane konec židovského Babylonu.. které ovládal. kteří mají dobrou vůli uvěřit a státi se lidem Božím. že o tuto moc už židovstvo nikdo nepřipraví. nečisté ptactvo. mají být vrchními veliteli a náčelníky v boji proti Církvi. a kupci zemští (rovněž pozemského smýšlení) zbohatli z mohutného rozkošnictví jeho.

18. „Také kupci pozemští budou plakati a se rmoutili nad tím. Králové pozemští symbolisují všecku pýchu světa. město ty silné. které slouží šelmě. poněvadž zboží jejich nikdo již nebude kupovati…“ V pestrém obraze znázorňuje anděl.“ Zj. Silným bylo židovstvo. proti Božím přikázáním. protože se vynášelo. „Kolik se oslavoval a rozkošil. že na celém světě. Tím spíše židovstvo musila stihnout pokuta Boží. Čtvero ran znamená (číslo čtyři označuje svět). 206 . Ale za Církví stojí Ježíš Kristus s Mocí svojí. Zj.“ Tresty nad nenapravitelnými a zatvrzelými židy vykonají národy. protože se to dálo na úkor národů. Panna Maria. 13. jakož i on činil. zastupující Ježíše Krista. jeho národů a vlád. a bude spálen ohněm…“ Čím židovstvo hřešilo. archanděl Michael. město ty veliké (židovstvo soudržně rozložené po celém světě). jenž ho bude souditi. protože za ním stály brány pekelné se vší svojí mocí. 18. nikdy nepřestanu požívat radostí a požitků. Nenašli pravý poklad. tím bude trestáno. 7. že v jedné hodině (v čase velmi krátkém od Boha určeném) přišel tvůj soud. Z dopuštění Božího ukáží „nahotu“ židovstva. ve který naléval. 18. smrt. 18. (drželo všecky národy a jejich vlády v kleštích). 11. a pomíjejícnost všech babylonských věží a všech obrů na hliněných nohách: „Běda.“ Silným a nepřemožitelným se zdálo židovstvo ve svém rafinovaném ovládání národů. Všichni ti. 10. Babylone.“ Oslavování a rozkošení se klade židovstvu za zločin. 9. to jest když uzří zkázu židovstva. že ruka Boží zasáhla „když uzří dým požáru jeho“. nikdy nepřestanu být paní a vládkyní. Svedení trestají svůdkyni.Zj. ode všech národů bude židovstvo zbaveno moci a světovlády. 6. Beznadějný boj. ohromení lakoty a ziskuchtivosti všech kupců a pozemsky smýšlejících lidí. budou otřeseni ve své pýše a sebevědomí. Zj. 8. 12. Jako ze Sodomy vystupoval dým. svatý Josef jsou bedlivými ochránci Církve a Jejích věřících. v kalich. „Silný jest Pán Bůh. „Odplaťte mu. svým bohatstvím a svojí slávou pro vždy: „Sedím jako královna a vdovou nejsem“ (to jest nebudu nikdy opuštěna. nalejte mu dvojnásobně. „Proto v jeden den přijdou rány jeho. S hrůzou poznají vratkost. poznají. to jest jeho zločiny a jeho plány do budoucnosti na opanování a zotročení celého světa a vykonají pomstu. 8. kteří si zakládali na své moci. Mocní tohoto světa budou ohromeni. tolik mu dejte muk a zármutku. stojíce zdálí pro strach před mukami jeho budou žasnout a divit se“. a zármutek i hlad. jako by bylo jisto svojí vládou. a dejte mu dvojnásobně podle skutků jeho. známka její zkázy. zármutku neuzřím). tak „mocní tohoto světa. běda.

Na chvilku si s nimi pohrají. kterou mu člověk věnoval. 16. Co je to všecko! Velkoobchody s drahými látkami nemohou se rovnati s nadpřirozeným „rouchem“ Milosti posvěcující. ztratilo se pro tebe a již nikdy se to nenalezne. která nemůže člověka učinit trvale šťastným. co jest cenné a skvostné. železa. Všecka skladiště vzácného dříví. „Také ovoce. které duše získává na křtu svatém. po kterém toužila duše tvá. 15.“ Jan 6. Ty věci. Všecky výrobky ze slonové kosti.“ Při těchto slovech andělových napadá nám podobenství Ježíše Krista o boháči a Lazarovi. Pozemské bohatství je bezcenný mamon. 18. Ozvěna podobenství o boháči a Lazarovi z Evangelia. i kdyby byly sebe umělečtěji provedeny a draho prodávány. A poněvadž pravé štěstí je jenom v lásce nepomíjející a opětované. záležející ve shromažďování zlata a stříbra.“ Také boháč z Evangelia se odíval v šarlat a kment. když byli svědky. Zj. z drahého dřeva. Ta jej připravila o všecko a uvrhla ho do věčné propasti. odešlo od tebe. jenom drahokamy a perly křesťanských ctností zjednávají duším největší okrasu a ozdobu. že bohatství světa.Budou rovněž jasně vidět. jak jejich nejbohatší příznivec a hostitel náhle byl vytržen ze všeho blahobytu a jak nešťastně v zoufalství umíral. zdaleka budou státi pro strach před jeho mukami. a všecko. že „marnost nad marnost a všecko je marnost“. 19. Ale přišel konec. kdyby celý svět získal. vzdávalo po celá staletí největší úctu zlatému teleti. co by si vzal na věčnost s 207 . „Kupci těchto věcí.) ale konec jeho byl krátký. které dávají člověku nadpřirozenou moudrost a sílu. Místo toho překvapila ho smrt. nemaje ničeho pro duši. mramoru. Do celého světa rozesílané věci pro vůni i pro chuť nejsou ničím proti dokonalému plnění Vůle Boží na zemi. 14. které nehnije a nekazí se. kteří z něho zbohatli. běda. 55. Boháč všecko měl a toužil po spokojenosti ze všech svých statků. i věčný život. kterou dává Ježíš Kristus: „Kdo jí mé Tělo a pije mou Krev má život věčný a já ho vzkřísím v den poslední. plačíce a truchlíce a říkajíce: „Běda. budou všichni ti zklamaní kapitalisté a mamonáři vidět na padlém židovstvu. nedají svým pánům ničeho. Mrtvé bohatství neoplatí nikdy lásku. z mědi. Právě jejich modlářství zlatému teleti připravilo jim záhubu. je jenom mrtvá modla. že nic nepomůže člověku. které bylo oděno kmentem i nachem a šarlatem a ozdobeno zlatem i drahým kamením a perlami. město ty veliké. to jest v drahocenné purpurové roucho a v jemné plátno. Židovstvo drželo ruku na všem zlatě celého světa. ve svátosti pokání a v ostatních svátostech Ježíše Krista. drahých kamenů a perel. Trhy naplněné dobytkem a domy naplněné služebnictvem nemají cenu oproti věčným příbytkům vyvolených v nebi. kupované a prodávané s lakotou a chtivostí. pak od nich odejdou a nic si nevezmou s sebou. (Luk. nejsou ničím proti záruce. ale ztratil věčný život své nesmrtelné duše. ale nedošel ji. neboť v jedné hodině zpustošilo se tak veliké bohatství. Jenom zlato a stříbro dobrých skutků má před Bohem cenu. Navždy ztratil všecko a nikdy toho již nenalezne. Přátelé boháčovi také se tehdy zhrozili. Spokojenost měla být ovocem všeho snažení. nejsou ničím proti darům Ducha svatého. 16.

Filosofové. který k určitému místu pluje. Vedou lodičky života jednotlivců. kteří se nechali špatně vést. Zj. Musil jít sám před soud Boží. A právě toto ponížení bude mnohým z národa židovského k obrácení a záchraně a celému světu za výstražný příklad.“ Zj. jak záhubné jsou všecky směry a všecky cíle pozemsky smýšlejících filosofů. Ne vyhubení. jsou lodivody v duchovním smyslu. mamon zůstal na zemi. Jsou-li pozemsky smýšlející. 18. Symbolicky jsou těmito námořníky a lodivody označeni v duchovním smyslu všichni. Abychom dobře rozuměli Zjevení: nepraví se v něm. učitelů. kteří vedou spolky a organisace. jak budou umírat také oni. židovstvem úsilně podporovaná. ve kterém všichni. a nejsou jimi. Musí to všecko na židovstvo přijít. učitelé. ti. profesoři universitní i středoškolští. postavili se zdaleka a vykřikli. pokud můžeš. které toužilo jenom po panství nad světem a jeho bohatstvím a pohrdlo Vykupitelem. to jest pozemsky smýšlející. spisovatelé. hledají a ukazují lidem cíl jen na této zemi. „A každý kormidelník a každý plavec pobřežní i lodníci a všichni. jak je učila „zemská šelma“ — hmotařská věda. jestli se nepolepší a nebudou-li podle Vůle Boží věřit a konat dobré skutky pro nebe záslužné. tak i tito lodivodové jsou pozemsky smýšlející. město to veliké.“ Při zkáze židovstva poznají i tito špatní vůdcové a ovšem i ti. Obrácení „židů dobré vůle“ v této době naznačují slova v listě k obci filadelfijské: „Hle. Užívej světa. který přišel spasit svět chudobou. že špatně volilo. kteří určují lidem cíl a smysl života v národech. 18. vychovatelů a vůdců stran: „A vykřikli plačíce a kvílíce (prožívajíce strašné zklamání): „Běda. Naznačuje se jenom. ale pokoření. 19. dám ti některé z lidu satanova. tichostí. které zavádí do močálů a do záhuby. V původním řeckém textu je místo „plavec pobřežní“ výraz: „každý. profesorů. Tehdy. nýbrž lžou. z těch. 17. Bludičky. že jsou židé. že jeho pýcha bude nanejvýš ponížena. že s prvního místa. žij tedy podle toho. spisovatelů. 18. běda. když Pán Ježíš toto podobenství vypravoval. Podle špatného návodu špatný cíl a špatné cesty lodivodů. aby celý svět viděl. kteří jsou zaměstnáni na moři. Ale jako ti předešlí králové a kupci jsou pozemští. bohatství a rozkoše tohoto světa. 9. národů.sebou. bude sraženo na poslední. kdo měli lodi na moři (kdo měli úkol vést druhé k bezpečnému a správnému 208 . Hlásají slovem mluveným i slovem psaným: „Jsi živ jenom pro tento svět. odříkáním a smrtí na kříži. a bezbožní přátelé měli jen hroznou ukázku. kteří pracují na moři. že židovstvo a všecky ostatní protibožské světské říše budou vyhubeny. vidouce kouř požáru jeho…“ Čtvero dělníků na lodích označuje všecky. 3. kteří praví. když jako Jidáš více milovalo peníze a bohatství tohoto světa než Lásku Boží. že bude připraveno o svoji moc. myslil v první řadě na zatvrzelé a bezbožné židovstvo. rodin za určitým cílem.“ Zj. vedou je jenom za cílem pozemským.

7. ale běda člověku skrze něhož pohoršení pochází. Čeho si svatí a spravedliví tak toužebně přáli. tím se stalo — nevěrné a nepřátelské židovstvo Vykupiteli Ježíši-Kristu — Církvi Kristově a všem národům světa. kteří svádí ke hříchu a dávají druhým pohoršení: „Běda světu pro pohoršení! Je nutno. na Něhož čekal svět a Jehož nezbytně potřeboval. Nebe se raduje. stane se skutkem. Náhle Babylon padl a rozdrcen byl. který měl dávat nejlepší příklad ostatním národům. 51. a žil třiatřicet let uprostřed něho. že pramen pohoršení mezi národy je navždy odstraněn. Stalo se zdrojem hmotného i duchovního násilí. Čím byl kdysi násilnický a bezbožný stát babylonský oproti vyvolenému národu a oproti jiným národům. Uskuteční se. Také židovstvo se nedostane už k moci. 18. Ze dna se už nikdy nedostane na hladinu. „Raduj se nad ním.“ Zj.) nebe a světci i apoštolově a proroci. 18. neboť v času od Boha určeném. Prorok Jeremiáš předpovídal zkázu Babylonu a slova jeho byla zároveň předobrazem zkázy novozákonního Babylonu — židovstva: „Kalich zlatý byl Babylon v ruce Hospodinově: opojoval celý svět. 21. aby mlýnský kámen zavěšen byl na hrdlo jeho a on pohroužen byl do hlubiny mořské. neboť Bůh vykonal soud za vás nad ním. zdali by snad mohl být vyhojen! Chtěli jsme vyhojit Babylon. Židovstvo hřešilo proti Ježíši Kristu a proti Jeho Církvi. A přece se národ židovský ve velké většině nepoddal vládě Ježíše Krista. nýbrž vytvořil si sám s pomocí bran pekelných světovládu a království nepřátelské Království — Církvi Ježíše Krista.“ Mat.“ Jerem. Ježíš Kristus hrozil těm.… tomu bylo by lépe. z vína jeho pili národové. neočekávaně a náhle bude židovstvo zpustošeno a všecky jeho velkolepé úmysly a plány ztroskotají)“. Hospodin ukázal spravedlnost naší věci (Církve): pojďme a vypravujme na Sionu (v nebi) dílo Hospodina. 20. Boha našeho. Zj. „I zdvihl jeden silný anděl kámen jako žernov veliký a vrhl jej do moře řka: „Takto s prudkostí bude vržen Babylon — 209 . ale není zhojitelný. opusťme jej a pojďme každý do své vlasti! — Neboť sahá až k nebesům jeho trestuhodnost. přineste balšámu na bolest jeho. aby přicházela pohoršení.přístavu Pravdy Boží a věčné Spásy). kteří vedli boj proti Církvi. a proto byli jak šílení. o čem proroci předpovídali. Ježíš Kristus předpověděný proroky narodil se z národa židovského. když v době dvou tisíc let šíření Evangelia je židovstvo se svými pomocníky největší překážkou zakotvení křesťanské víry mezi národy. aby činilo dále překážky šíření Evangelia. (padlým židovstvem. 18. dal všem národům největší pohoršení. A právě tím.—10. zbohatli z jeho bohatství. 7. že tento Bohem vyvolený národ pohrdl Vykůpitelem. (nechali se zaslepit bludičkami hmotařského a požitkářského židovstva. kvilte nad ním. Božské slovo i Božské skutky byly nevývratnými důkazy Jeho Vykupitelského poslání. zdvihá se až k oblakům. — Kdo by pohoršil jednoho z maličkých těchto. a vina jeho je nepoměrně větší než ostatních pohanských národů. 6. Pohoršení národa. A toto pohoršení vzrostlo do nedozírna.

kteří byli usmrceni na zemi. ejhle. jako slepice shromažďuje kuřátka svá.“ Silný anděl a prudkost s jakou vrhá kámen do moře naznačují hlubokost a nezadržitelnost pádu nepřítele Církve Kristovy. 23. — „A nalezla se v něm krev proroků a světců a všech těch. hlas ženicha.—39. V národě židovském zmizí všecky známky radosti a života. když volal ke konci svého veřejného života k nevěřícím židům: „Hadi. Vpravdě pravím vám. Zj. a nechtěli jste! Ejhle. tím více zasloužil nejtěžších trestů Božích. který zabíjíš proroky a kamenuješ ty. hlas veselí. kterak utečete před soudem pekelným? Proto. Tehdy na čas. plémě zmijí. hlas nevěsty. vylitá na zemi od krve spravedlivého Ábela až do krve Zachariáše. aj. já vezmu. 23. nyní na vždy. Hospodin marně posílal k národu židovskému všechny své služebníky proroky. Zj. Prorok Jeremiáš předpověděl soud a trest Boží nad národem židovským rukou pohanských Chaldů. 25. 33. hlas žernova i světlo lamp. Jerusaleme. Jerusaleme. že se zpronevěřoval Božím přikázáním. neposlouchali. Totéž. A zahladím mezi nimi hlas radosti. 18. 24. Jestliže ve Sterém Zákoně trestal Bůh tak přísně národ židovský. a nebude již nalezen. co oznamuje Zjevení svatého Jana. 18. z těch některé zabijete a ukřižujete a některé z nich budete bičovati ve svých synagogách a pronásledovati z města do města. syna Barachiášova.(židovstvo) město veliké. Proto praví Hospodin zástupů: „Protože jste neuposlechli slov mých. předpověděl Božský Spasitel. Ilustrace ke slovům Spasitelovým. kolikrát chtěl jsem shromáždili děti tvé.—11. že židovstvo mělo podíl takřka na všech pronásledováních Církve. zanechá se vám dům váš pustý…“ Mat. aby na vás přišla věškerá krev spravedlivá.“ Dějiny církevní jednou ukáží. 210 . pošlu všechny severní národy na tuto zemi i sbijí je a učiním. když se největším zločinem zprotivil svému Vykupiteli a když po celá staletí se nepřestal protiviti Jeho Církvi s úmyslem způsobit všemi prostředky za pomoci národů Její záhubu. kteří jsou posláni k tobě. 22. všecky tyto věci přijdou na pokolení toto. posílám k vám proroky a mudrce a učitele. 7. kterého jste zabili mezi chrámem a oltářem. že budou na úžas a na posměch věčnou pouští.“ Jerem.

bílé. aby ujal Královskou Vládu nad — národy Roucho krví zbarvené ukazuje. kteří budou hodnými dítkami Církve. ať toho nečiníš. oblečena v jemné plátno. Radujme se a plesejme a vzdejme mu chválu. Ale (on) mi řekl: „Hleď. spása a sláva i moc jest Boha našeho. aby se oblékla v jemné plátno běloskvoucí.RADOST V NEBI. 15.“ A dým její vystupuje na věky věků. 14. slove Věrný a Pravdivý a se spravedlností soudí a bojuje. který přemůže pohany — Berla odznakem konečné Vlády Ježíše Krista nad obrácenými pohany — Král králů a Pán pánů — Anděl ohlašuje porážku nepřátel Církve. říkajíce: „Amen.“ — Svědectví o Ježíšovi totiž jest duch prorocký. jenž seděl na trůně.“ 3. a hle. čisté. — PORÁŽKA ŠELMY MOŘSKÉ A JEJÍHO PROROKA. neboť pravé jsou a spravedlivé soudy jeho. A bylo jí dáno. abych se mu poklonil. neboť ujal království Pán Bůh náš všemohoucí. leč on sám. neboť přišla svatba Beránkova a nevěsta jeho se připravila. — 9.“ — Jemným plátnem totiž jsou spravedlivé skutky světců. A vyšel hlas s trůnu.“ A řekl mi: „To jsou pravdivá slova Boží. A uviděl jsem nebe otevřené. Zj. a jest oděn v roucho krví zbarvené. šelmy bezbožných vlád nad národy a hlasatelů bezbožecké vědy — Dokonalé Vítězství Evangelia. že jede z boje — Za Ním Církev Vítězná — Evangelium jako meč. jméno jeho zove se Slovo Boží. jsem spoluslužebník tvůj i bratři tvých. a pomstil krev služebníků svých z rukou jejích. Oči jeho jako plamen ohně a na hlavě jeho mnoho věnců. 16. I padli dvacet čtyři starci a čtyři živočichové a poklonili se Bohu. 13. I padl jsem k nohám jeho.“ 5. A z úst jeho vychází meč [na obě strany] ostrý. kůň bílý a ten. 11. ježto vykonal soud nad nevěstkou tou velikou. Jan anděla? — Přijíždí Ježíš Kristus jako Vítěz. 12. čisté. jenž na něm sedí. jenž pravil: „Chvalte Boha našeho všichni služebníci jeho a kdo se ho bojíte. ani praví: „Alleluja. kdy zrodí Ježíši Kristu nesčíslné dítky ze všech národů — Církev se pro toto období zdokonaluje a posvěcuje — Blahoslavení. Potom jsem uslyšel jako veliký hlas mnoha zástupů v nebi. kteří jsou povoláni k svatební hostině Beránkově. jehož nikdo nezná. které pravilo: „Alleluja. Na 211 . kteří mají svědectví o Ježíšovi. 7. 2. ŠELMY ZEMSKÉ. I řekl mi: „Napiš: Blahoslavení jsou ti. alleluja. aby jím bil pohany. 1. 19. A opět řekli: „Alleluja. malí i velicí. I uslyšel jsem jako hlas zástupu četného a jako hukot veliké vody a jako hřmení silného hromobití.“ 6. 4. má jméno napsané. 8. A vojska nebeská jela za ním na bílých koních. ŽE SE PŘIBLÍŽILA DOBA KRÁLOVSTVÍ JEŽÍŠE KRISTA NADE VŠEMI NÁRODY. Bohu se klaněj. A on bude je spravovati berlou železnou a on tlačí lis vína prchlivého hněvu Boha všemohoucího. která pokazila zemi smilstvím svým. budou účastni věčné svatební hostiny Beránkovy — Anděl klade důraz na pravdivost Zjevení — Za koho považoval sv.“ 10. Církev děkuje Bohu za spravedlivý soud nad židovstvem — Dým věčné zkázy Čtveré Alleluja na znamení brzkého Vítězství Ježíše Krista a Jeho Církve nad světem — Církev vstupuje do nejslavnějšího období svých Dějin.

a ten vykřikl hlasem velikým řka všem ptákům. „On vykonal (v určeném čase) soud nad nevěstkou tou velikou. Ve dvacátém století neméně než jindy. 20.rouchu. jenž seděl na koni. A dým její (nevěstky) vystupuje na věky věků. A ostatní byli zabiti mečem. k němuž ono dávalo kolikrát podnět přímo i nepřímo. že spása není v Ježíši Kristu a v Jeho Církvi. nejzavilejší nepřítel Církve a nejzaslepenější spojenec satana — padl. 212 . kteří měli dobrou vůli. V národech má krev nesčetných mučedníků křesťanských na svědomí židovstvo. má napsáno: Král nad králi a pán nad pány. Ale byl to klam. Vítězné „Alleluja“ se opakuje čtyřikrát. kteří na nich sedí. jako kdysi krev Abelova. vyšlým z úst toho. Jako nad Sodomou vystupoval kouř na znamení zkázy. na znamení. 2. A uviděl jsem šelmu a krále pozemské i vojska jejích shromážděná. shromažďte se k veliké hostině Boží. an stojí ve slunci. 3. Pád mocné barikády satanovy je důvodem k veliké radosti v nebi a znamením blízkého Triumfu Církve na zemi. 19. stojící takřka. a s vojskem jeho. která. za každou bezbožností. Ti ze židovstva. že vítězství Krista Krále se vztahuje na celý svět. abyste pojedli těla králů. „A opět řekli: „Alleluja“. I byla jata šelma a s ní ten prorok nepravý. Zj. neboť tam bylo všecko bohatství. těla tisícníků a těla siláků. Kolikrát se mohlo zdát slabým ve víře. jenž byl činil před ní divy. těla koní a těch. jenž seděl na koni. kterými svedl ty. Jemu ji nikdo nemůže odejmout. 19. Proto se celá Církev raduje: „Potom jsem uslyšel jako veliký hlas mnoha zástupů v nebi. sláva a moc jest Boha našeho.“ Konečně bylo vyslyšeno volání krve nespočetných mučedníků. „Amen“ — „Tak jest“ „Chvalte Pána“ volají zástupcové Starého i Nového Zákona i andělé. a těla všech. kteří zastupují přírodu. A uviděl jsem jednoho anděla. * Zj. hořícího sírou. Největší překážka šíření Evangelia ke všem národům. aby se Jí stále volalo: „Alleluja“ — „Chvalte Pána“. 17. všecky národy. „Spása. která pokazila smilstvím svým (svojí nevěrou v Božství Ježíše Krista) celou zemi. ani praví: „Alleluja“. svobodníků i nevolníků. 18. aby vedla válku s tím. Sláva se proměnila v sodomský dým. kteří přijali znamení šelmy a kteří se klaněli obrazu jejímu. 4. 21. tak je i nad židovským Babylonem vysloven soud zkázy. kteří lítali uprostřed na nebi: „Pojďte. 1. největší překážka věrného plnění Evangelia u národů křesťanských.“ Jemu jedinému patří. a to bedru svém. všecka sláva a moc. ti oba byli vrženi za živa do jezera ohnivého. zvláště v padlém židovském Babyloně.“ Spravedlnost Boží zasluhuje. 19. a všichni ptáci nasytili se těly jejich. volala k Bohu o pomstu. dotčení Milostí Boží. malých i velikých“. do Církve katolické. Na rukách židovstva byla krev z pronásledování Církve. uvěřili v Ježíše Krista a vyšli z Babylonského zajetí do novozákonního Jerusalema. ale v mocných tohoto světa.

19. malí i velcí. neboť ujal království Pán Bůh náš všemohoucí.“ A svatý Jan slyší zpěvy nesmírného zástupu nebeského. ani čárku z Jeho přikázání. Po všech těžkých bojích. Matce Boží a Matce své. Vždycky a všude. To byla největší Její bolest. Církev měla i své Jidáše.Zj. Jako dirigent ohromného sboru zpívajících. já jsem přemohl svět. jako se bojí hodné dítky zarmoutit otce. 5. za chvilkovou čest a chválu. Církev v největší věrnosti zachovávala Odkaz Ježíše Krista.“ Jan 16. „Te Deum laudamus“. osvědčila Církev dostatečně svoji Lásku a Věrnost k svému Božskému Ženichovi Ježíši Kristu. Nikdy a nikomu neslevila ani tečku. 33. Ze všech sil se snažila.“ To znamená: „Chvalte Boha všichni svatí podle svých stupňů věrnosti a slávy. osvědčila Církev lásku a věrnost. vždycky a všude vyznávala víru v Jeho Božství. Církev byla po všecka staletí jako pravá „nevěsta“ Ježíše Krista stále s Ním spojena. Měla proti Sobě „brány pekelné“. za světské rozkoše.“ Pád úhlavního nepřítele Církve je znamením přicházejícího Království Ježíše Krista mezi národy. V nespočetných útocích nepřátel byla znova a znova Církev napadána. násilníky. tupena. jeden z nejpřednějších andělů dává povel: „Chvalte Boha našeho všichni služebníci jeho a kdo se ho bojíte. měla proti Sobě mudrce. Celému světu postavila před oči Její Slavné Neposkvrněné Početí. Pro Něho trpět a umírat bylo Jejím dětem největším štěstím. kteří Ji a Ježíše Krista zrazovali za satanovy stříbrné. Zj. 6. měla proti Sobě mocné říše a vladaře tohoto světa. daný Jí pod Křížem. chovala Ho s největší Láskou ve svých svatostáncích a podávala Ho všem duším. Lásku k Panně Marii. nastala po vylití sedmi posledních misek hněvu Božího chvíle. nikdy neztratila důvěru v Ježíše Krista. zraňována. Za dlouhou dobu více než tisíce devíti set let v ustavičném boji proti satanovi a jeho říši. aby Ježíši Kristu podrobila národy světa. kteří jste se báli a bojíte zarmoutit Boha hříchem. křižována. kdy Ježíš Kristus zasáhne do boje svojí Božskou Všemohoucností. Boj. Síla zpěvu je jako mocný vodopád nebo jako burácení silného hromobití: „Chvalme Pána. i za nejtěžších okolností Církev svolávala Ježíše Krista na své oltáře. 19. aby za zrádné a odpadající kněze i laiky dávála svému Ženichovi náhradu v největších projevech Lásky „smírných obětí“. Do Nejčistšího Srdce své nebeské Matky složila Církev 213 . boháče. které po Něm lačněly a žíznily. nezradila. který Jejím apoštolům slíbil: „Na světě budete míti soužení. Za dobu devatenácti set let. V nejtěžších bouřlivých náporech satanových lákavých bludů zachovala všecky články Učení Ježíše Krista bez nejmenší poruchy. Ale Církev se nikdy nezalekla. hlásala vhod i nevhod poddaným i králům Jeho Božská přikázání. všecky pluky satanovy. ale nikdy Ježíše Krista nezapřela. avšak důvěřujte. Ježíš Kristus v Nejsvětější Svátosti byl Jejím nejdražším Pokladem. zachovala všecky poklady Milosti. který Církev vedla nebyl krátký ani nepatrný. nenáviděna. které Církev postoupila. Po všecka staletí hájila a vyvyšovala Její Panenství a Její Božské Mateřství proti všem rouhačům a bludařům.

— Jemným plátnem totiž jsou spravedlivé skutky světců. 8. všichni svatí i zástupcové přírody. židovstva: „Radujme se a plesejme a vzdejme mu (Bohu) chválu. „Bratři.všecku svoji důvěru a oddanost v nejtěžším boji. neboť muž jest hlavou ženy. v němž jsou obsaženi všichni věřící jako jeho části. toužebně čekali po celá staletí na tuto chvíli Triumfu Církve na zemi. symbolisovaným svazkem manželským. Tam i zde byla podložena tajemná jednota těla. to jest „znovustvořením člověka. jakož i Kristus jest hlavou Církve. archandělé. 7. stávají se živými částmi Těla „nevěsty Beránkovy“. Ženich bere si nevěstu a stává se s ní svátostí sňatku manželského jedním tělem. 214 . A bylo jí dáno. Těla Nevěsty Kristovy — Církve. spojeného s Jeho skutečným Tělem Nejsvětějším svazkem. Jako první žena Eva byla stvořena ze žebra Adamova a vyšla tak z jeho boku. stvořením. V Bohem seslaném spánku Adamově dostalo se světu. on je spasitelem těla svého (Ježíš Kristus svými zásluhami připojil Církev na Sebe. Ježíš Kristus je Ženich. neboť ujal království Pán Bůh náš všemohoucí!“ Zj. chvalte Pána. že Ježíš Kristus sám nazývá křest „znovuzrozením“. Tato Oběť Ježíše Krista zasloužila takové proměnění duší lidských ve svátosti křtu. Vykoupením. Apoštol svatý Pavel klade svazek Ježíše Krista s Církví za vzor křesťanským snoubencům: Jak svatě musí žít manželé. Posvátné spojení ženicha a nevěsty v křesťanském manželství používá Duch svatý jako obrazu tajemného a Nejsvětějšího spojení Božského Těla Ježíše Krista s Tělem Církve. ženy buďtež poddány mužům svým jako Pánu. 19. Církev vznikla z Oběti Těla a Krve Ježíše Krista na Kříži. neboť přišla svatba Beránkova a nevěsta jeho se připravila. nového Adama. Proto musila přijít odměna. že žádná moc nemůže tento svazek rozvázati. Duch svatý po prvé ve Zjevení svatého Jana na tomto místě symbolisuje Církev jako „Nevěstu Beránkovu“ (v řeckém: gyné — manželku). Proto se spojují znova a znova v jásavý chvalozpěv. aby se oblékla v jemné plátno běloskvoucí. kteří byli ve svátosti křtu za cenu Výkupné Oběti Ježíše Krista Milostí Ducha svatého „znovustvořeni“. musila přijít chvíle. V Bohem dopuštěném spánku Smrti Ježíše Krista na Kříži dostalo se světu. když je Ježíš Kristus učinil obrazem Sebe a Církve. Bůh spojuje snoubence tajemným posvátným způsobem v nerozlučitelný svazek manželský tak úzce a tak pevně. —“ Z Oběti Ježíše Krista Duchem svatým stvořené Tělo Církve. čisté. Blíží se vyslyšení: „Adveniat Regnum Tuum!“ Všichni andělé. když všemohoucí Královská Moc Ježíše Krista zlomila moc světovládného satanova spojence. Isaiáš a David předpovídali jeho slávu.“ Všichni. druhého tajemného Těla Ježíše Krista. pramáti Evy. Nejslavnější proroci starozákonní. Církev je Jeho Nevěsta. kdy celé nebe slavně zvolá v jásavém „Te Deum“: „Alleluja. také Církev vyšla z otevřeného Boku a Srdce Ježíše Krista. stal se Jejím Spasitelem a Zakladatelem).

sebe sama miluje (protože tělo manželky je jeho tělo. že podivuhodnou Mocí Boží stává se takřka „stotožněním“ Ježíše Krista s Církví. svatba. svatební hostina. Při svatbě se už nekonaly náboženské obřady. jakož i Kristus živí a chová Církev svou (chová svojí Milostí. nýbrž živí a chová je.“ Efes. Tři podstatné části sňatku: zasnoubení. očistě ji koupelí vodní při slově (křtu svatého). Jest to Spojení tak úzké. a ukládalo všecky povinností. protože ty už byly vykonány platně a závazně při zasnoubení. ozdobena bílým závojem. za Církev. podle řeckého „manželkou Beránkovou. aby ji posvětil. ve všem se řídí rozkazy Ježíše Krista). z masa jeho a z kostí jeho. Zasnoubení dávalo ženichovi a nevěstě plná práva. Ježíš Kristus. 22. tak i Ježíš Kristus neváhal vyplatit „kupní cenu“ za svoji. tak i ženy buďtež poddány mužům svým ve všem (Církev ničeho nečiní ze Sebe. Muži. První část byla smluvní. jako takovou. z Domu Otce nebeského. že Svatost Ježíše Krista se přelévá do Církve. Zasnoubení Církve s 215 . milujte své manželky jakož i Kristus miloval Církev a vydal sebe sama za ni. chce tímto symbolem ozřejmit podstatu Spojení Ježíše Krista s Jeho Církví. posvěcená náboženským obřadem a nazývala se „zasnoubení“.Ale jako Církev poddána jest Kristu. Duch svatý ústy svatého Pavla vysvětluje na příkladě svazku manželského veliké tajemství spojení Oslaveného Těla Ježíše Krista s Tělem Jeho Nevěsty — Církve v Jednotu Mystického Těla Jeho. Zasnoubení Ježíše Krista s Církví o Slavnosti Letnic. Tato Oběť stala se i Věnem Nevěsty-Církve. že si ženich slavnostně v průvodu mladíků šel večer pro nevěstu. která by neměla poskvrny ani vrásky nebo něco podobného.—32. Druhá část nazývala se „svatbou“ a konávala se obyčejně do roka po zasnoubení. na tuto zemi. Je to Spojení svaté tím způsobem. Tak i mužové mají milovati své manželky jako tělo své. živí svým Tělem a Krví). Co symbolisuje Duch svatý „svatbou Beránkovou“ s „nevěstou“ — Církví? V národě israelském se manželský sňatek skládal ze dvou částí. Nazývá-li Duch svatý Církev „nevěstou“. svátostně s ním spojené). 5. Je to Spojení nerozlučné a věčné. opustí člověk otce svého i matku svou a přidrží se manželky své a budou dva v tělo jedno. „Proto. Jednorozený Syn Boha Otce. Kdo miluje svou manželku. V domě ženichově byla svatební hostina.“ Tajemství toto jest veliké. čekala na ženicha v domě svých rodičů. která umyta. krásně ustrojena. Kupní cena za Církev byla oběť Božského Ženicha na Kříži. Ježíš Kristus a Církev: Ženich a Nevěsta. já však to pravím s ohledem na Krista a na Církev. sestoupil s nebe. nýbrž aby byla svatá a bezúhonná. obklopena družkami. Svatba záležela v tom. Z domu rodičů nevěstiných odváděl si pak za zpěvů a hudby ženich nevěstu navždy do svého domu. poněvadž jsme údy těla jeho. Ženich Ježíš Kristus vrátil se po zaplacení výkupné ceny k Otci svému. kde mu Otec vyhlédl nevěstu. Otcem Mu určenou Nevěstu. Jako v národě israelském musil si ženich nevěstu kupovat. nikdo zajisté nikdy neměl v nenávisti těla svého. aby sám sobě představil Církev jako (nevěstu) slavnou.

Svatební roucho duše „Milost posvěcující“ je rouchem „běloskvoucím“. zapal duši moji jako jsi zapálil Nejčistší Srdce Mariino.Božským Ženichem vykonal Duch svatý o Slavnosti Letnic. nebo alespoň pošpinil všedními hříchy. Roucho Milosti Ducha svatého je „jemné. aby je nepoškodil. aby se jedinému pravému Králi duší a národů otevřely všecky brány dokořán. čisté. nejenom nebylo pošpiněno. že Církev katolická je Nevěstou Krále národů. skrze Nejčistší Srdce Mariino“. které dává svému Ženichovi. Miliony duší posvěcených Duchem svatým. naplněných láskou k Ježíši Kristu. „A bylo jí dáno. tím více musí křesťan dbát o nejdrahocennější „svatební roucho“ Milosti Boží. Božský Ženich. Příchod Ženicha ke „Královské Svatbě“ předpověděn. V Zásnubné Smlouvě Ducha svatého bylo úradkem Otce i Syna ustanoveno. 8. 216 . Nejsvětější Srdce Ježíšovo. bude očekávat slavné chvíle. Duch svatý Všemohoucí Božskou Mocí dodá všem skutkům nejvyšší čistoty a lesku: „Duchu svatý. kdy se ujme své Královské Vlády nad národy a oslaví Církev jako jediný Ovčinec. Duch svatý ve Zjevení výslovně toto datum označil při šestém zatroubení andělově. běloskvoucí. tím je jemnější. Čím je roucho vzácnější.“ Duch svatý poznamenává: „Jemným plátnem jsou spravedlivé skutky světců. Svatební Roucho z Dílny Ducha svatého.“ „A nevěsta jeho se připravila“. která z toho Církvi vzejde.“ Panna Maria obleče Církev do roucha Milostí Ducha svatého. neopomene ranní modlitbou a dobrým úmyslem všecky denní skutky a práce učinit záslužnými: „Všecko pro Tebe. planoucích touhou. pokud zůstává na zemi.“ Zj. Bohu Otci Ježíši Kristu. sladká Lásko Boha Otce a Boha Syna. běloskvoucí. aby toto roucho zničil smrtelným hříchem. čisté“ roucho Milosti posvěcující nejenom nebylo zničeno. Proto zlému duchu tolik na tom záleží. Nevěsta čeká kdy zavolají: „Ženich přichází. čistým. ale aby bylo denně záslužnými skutky okrašlováno. Jemné roucho vyžaduje velké opatrnosti od majitele. bude se podobat „svatebnímu okázalému příchodu Ženicha k Nevěstě“. který svého Spasitele nade všecko miluje. Duchu svatému a Panně Marii tolik na tom záleží. čisté“ svatební roucho nepoškodila. 19. aby si „jemné. Jako je nevěsta nanejvýš opatrná. jako Ona se před celým světem hlásila k Němu. Pro toto vyznávání Lásky a Věrnosti k Ježíši Kristu na zemi mnoho trpěla a mnoho trpí. Křesťan. aby se oblékla v jemné plátno běloskvoucí. běloskvoucí a čisté“. jako Církev bojující. vyznávala a vyznává před celým světem Ježíše Krista jako svého Božského Ženicha. Církev. Sláva. Vroucí modlitba k Duchu svatému zmnohonásobí jeho síly. Toto Utrpení Nevěsty-Církve je Věno. v němž bude jediný Pastýř. kdy se Ježíš Kristus. Za toto roucho Ježíš Kristus dal svoji Krev. okázale a slavně přihlásí před celým světem ke Své Nevěstě. aby „jemné. V tento den národy poznají.

Královnou farností. Vesnice. „Spravedlivými skutky světců“ označuje Duch svatý hrdinské skutky pravého pokání. Ale bez Něho není možná čistota a ozdoba duší. aby stavěli v duších jim svěřených nejkrásnější chrámy Ducha svatého tím. oltáře budou pro všecky milostíplným útočištěm. Všecko dostanou a ještě jim bude přidáno za jejich dětinnou důvěru. „aby se oblékla v jemné plátno běloskvoucí Čisté“. tolik se pro ně obětovalo. půjde s nimi na kazatelny. že je zasvětí Nejčistšímu Srdci Panny Marie. zvláště zázračná Medailka. Pod praporem Jejího Nejčistšího Srdce budou služebníci Panny Marie malí i velcí rozbíjet barikády satanovy modlitbou a odříkáním. kde rostou a kvetou lilie a růže. Panna Maria vyprosí kněžím všecky Milosti od Ducha svatého. zasvěcenými Jejímu Srdci. oč je On více než páni tohoto světa. Ty obětavé duše. k nemocným. Ona musí se stát Královnou Srdcí. sochy. do škol. budou působit veliká obrácení a zachránění největších hříšníků. lásky. Mnohé duše bude Duch svatý volat k věrné a oddané službě Ježíši Kristu. Duch svatý o Sobě zde nemluví. Odznaky Panny Marie. Její medailky. Duše se budou stávat nádhernými Chrámy Ducha svatého. Musí být zasypány propasti satanových bludů.Mezi řádky jako bychom četli. Svatá Přijímání v první pátky a soboty budou velikými poklady Milostí. budou odstraňovat kal a špínu satanovu se světa. Pak se nebudou starat o potřeby duší jenom oni. jak se jimi vyznamenávali svatí a světice Boží. Králům a pánům světským tolik se sloužilo. budou zvláštními Miláčky Panny Marie. Církev je duchovní Dcerou Panny Marie. veliké lásky k Bohu a k bližnímu. které se nabídly Nejsvětějšímu Srdci Jejího Syna. budou všude roznášet nebeskou vůni víry. Panna Maria bude pečovat a starat se. nýbrž největší část práce a starosti vezme na Sebe Ona. obdařená Jejími velkými Přislíbeními. kdo pomůže Církvi. které budou Jejími pomocníky. Kněžím dostane se velikých Milostí Ducha svatého. kam padaly nesčíslné duše do věčného zavržení. Královnou národů. Panna Maria vytvoří si ve světě velké a mocné armády: armádu dítek Mariiných. nebudou se bát prosit ani o ty největší Milosti a Dary. Budou vyslyšeni. musí se stát zahradami. armádu jinochů a dívek. Královnou rodin. Jí zasvěcená sobota a Její svátky budou dny Jejího Královského Slyšení — Audiencí. O ústroj a ozdobu nevěsty-dcery pečuje matka. Královnou světa. Králi. osady i města musí se vyčišťovat od strašlivých satanových nečistot. Ona si najde a vyhledá apoštolské duše. Duchem svatým probuzený heroismus duší. Její obrazy. Královnou diecesí. Její dny. Rodiny budou se stávat svatými Příbytky Ducha svatého. bude mluvit jejich ústy. svaté čistoty. Plni důvěry budou otevírat náruč k Panně Marii. armádu mužů a žen. pokory. aby Její milovaná Dcera-Církev se co nejkrásněji vyzdobila pro Krále králů. Mnohé duše poslušné volání Ducha svatého budou si přát o tolik oddaněji a věrněji sloužit Ježíši Kristu Králi. Tyto apoštolské duše budou umět prosit a budou umět rozdávat všem. 217 . Proto Matka Boží a Matka Církve dostane od Ducha svatého nesmírné bohatství Darů a Milostí pro duše. Dítky Mariiny. Panna Maria Duchem svatým bude si proměňovat všecky podle Srdce svého Nejčistšího.

Ale archanděl Gabriel nepřijal tuto poctu pro sebe: „Hleď. Tam bude se konat „věčná svatební hostina“ všech vyvolených.“ Každý to musí uznat. Ale neodvede si hned celou Církev do nebe „do Domu Otcova“. abyste si zachovali svatební roucho Milosti Boží a abyste měli nárok na místo při nebeské Hostině Beránkově. Proto pocta klanění patří Bohu Duchu svatému. že pří posledních slovech archanděla Gabriela „padl k nohám jeho. Jsou tedy archanděl Gabriel. co viděl. Od pozemské „Svatby“ k nebeské „Hostině“. ale také k účastenství na věčné „svatební hostině“. Ve Starém Zákoně archanděl zprostředkovával Zjevení Boží prorokům. kterého já pošlu vám od Otce. Místo slova „Amen“. pronáší archanděl celou větu: „To jsou pravdivá slova Boží. 19. verši 15. aby se mu poklonil“. kterou vystrojí svým věrným v příbytku Otce svého. jehož původcem je Duch svatý. jenž byl dán archandělovi i apoštolovi od Ducha svatého. Duch svatý ústy archanděla Gabriela vybízí: „Proste a přičiňujte se „spravedlivými skutky světců“. Svatý Jan byl oslněn tím. 10. Jemu archanděl zprostředkuje Zjevení nyní. poznámka o smrti v Milosti Boží. 26. Svatý Jan je prorokem Nového Zákona. 9. tak opět i nyní Duch svatý ústy archandělovými a perem Janovým klade všem věřícím na srdce jako nejdůležitější starost: „Buďte tak živi. který zprostředkuje a řídí vidění apoštolova. Ježíš Kristus svěřil apoštolům v Duchu svatém úkol a moc. Jako dříve v kapitole 16. Po dobu tisíce let nechá Ji v plné slávě spolu s Sebou kralovat nad národy. apoštol Jan i ostatní apoštolé služebníky Ducha svatého. aby vydávali před celým světem svědectví o Jeho Božství: „Když pak přijde Utěšitel. 27. to jest na pozemském Království Ježíše Krista. abyste byli povoláni nejenom k účastenství na slavné „svatbě Beránkově“. verši 13. Jako ženich si chodíval pro nevěstu do domu jejich rodičů.“ Archanděl Gabriel. byla vložena poznámka o zachování svatebního roucha a v kapitole 14. tak i Ježíš Kristus po době tisíci devíti stech letech od Zasnoubení s Církví přihlásí se k Církvi jako Její Ženich a Král národů. nazval ji svou a přinesl jí dary. Zj. avšak i vy budete svědčiti. Bohu se klaněj. jenž vychází od Otce. aby prošla posledním utrpením a pak si Církev jako „Oslavenou Nevěstu“ Svou odvede do nebe. ten bude svědčili o mně. „I řekl mi: „Napiš: Blahoslavení jsou ti.Zj. kteří mají svědectví o Ježíšovi. 19. Duch pravdy. ale neznámý čas dopustí. aby byla zbavena Královské slávy. neboť jste se mnou od počátku.“ Těmi slovy dokresluje Duch svatý symbolický obraz o „Nevěstě — Církvi“ a o „Ženichovi — Ježíši Kristu“. aby napsal uvedenou větu. ať toho nečiníš. kteří jsou povoláni k svatební hostině Beránkově. 218 .“ Jan 15. „Svědectví o Ježíšovi totiž jest duch prorocký“. tam se k nevěstě okázale přihlásil. tak. Pak na krátký. žádá s důrazem. jsem spoluslužebník tvůj i bratří tvých.“ Archanděl připomíná svatému Janovi jeho apoštolskou důstojnost. Archanděl Gabriel má na starosti Zjevení Boží. Rozmluva archanděla Gabriela s apoštolem. kterým se jindy potvrzovala pravdivost i důležitost řečených slov.

Svatý Jan vidí symbolické nebe otevřené. Byly jím bída. Jak se plní Manifest Boha Otce o Královské Vládě Ježíše Krista (Zj.—17. Vyjížděl sám. I tento Soud byl spravedlivý a byl odvážen na „sedmi zlatých miskách“. Přivolaly na sebe šelmy zemské. Bílý Jezdec. aby byla podobna svému Králi. Hříšný odpor k Ježíši Kristu. který ještě není u konce. V kapitole šesté vyjížděl Ježíš Kristus. Proto. a jenž vyšel vítězně. Králi spravedlnosti a lásky. neboť bez zachovávání přikázání Evangelia nemůže se uskutečnit pravá spravedlnost a láska k bližnímu.) stalo se to tak. Spravedlivým soudem Božím pokoj a mír ztrácely. V kapitole devatenácté má už Ježíš Kristus nejtěžší. který pro Ni krvácel na Kříži. Proto dává Duch svatý Bílému Jezdci jméno „Věrný“. Spravedlivým Soudem Božím trpěly bídou. — Národy odporovaly Ježíši Kristu. protože byly dílem satanovým. Dárci života věčného. ale bojoval „Pravdou“ svého Božského slova. a ten. Materialistická náhražka Evangelia přivedla národy na světové bojiště. Ježíši Kristu. Národy odporovaly Ježíši Kristu. Uvrhovaly své vyznavače do propasti věčné smrti. útisky.“ V kapitole šesté bylo Vítězství Kristovo a vykonání soudů Božích nad odpůrci přislíbeno. aby dal Církvi bojující zasloužené Vítězství. hospodářskými i sociálními krisemi povstávajícími z nespravedlnosti zaměstnavatelů k zaměstnaným a z nelásky bohatých k chudým. — Ježíš Kristus. — Národy odporovaly Ježíši Kristu. nejdelší boj za sebou. jako Krále.“ Od obrazu „svatby Beránkovy“ přechází Duch svatý k obrazu Ježíše Krista. 6. ale proti Bohu samému. Králi národů „jemuž byla Bohem Otcem dána Koruna. propadá Jeho Soudu. že otřásl Božský Soudce celým světem. Král.). Jako na jevišti vyjíždí před očima svatého Jana „Bílý Jezdec“ jako v kapitole 6. stával se odpůrcům Ježíše Krista trestem nejtěžším. Proto Ho Duch svatý nazývá „Pravdivý“. Ježíš Kristus Božský Král Církve přijíždí. Ježíš Kristus je svrchovaný Božský Král. jak dlouho měl trvat krvavý boj Církve. 33. Králi života věčného. falešné nauky bezbožného materialismu v různých odrůdách. 2.Zj. kteří budou odporovat „Bílému Jezdci“. Církev mnoho a mnoho krvácela. 12. Nepřijíždí sám. bojoval proti svým nepřátelům ve své Církvi. — Podle ohlášeného Soudu Božího (Zj. Král do boje. V kapitole devatenácté už boj i soudy Boží se blíží dokončení a vyplnění. protože bez zachovávání Evangelia nebyl pokoj a mír možný. A tento Soud je nejvýš spravedlivý. já jsem přemohl svět. jenž na něm sedí. 6. aby zvítězil. Byly jím války. V kapitole šesté v obraze „šesti pečetí“ byly znázorněny všeobecné soudy Boží nad těmi. aby si národy podrobil. hlad. Ale i tu bylo určeno Soudem Božím. slove Věrný a Pravdivý a se spravedlností soudí a bojuje. a hle. Mučedníci se stali živými ranami Církve. A tyto nauky čelily nejenom proti Božím přikázáním. Hříšný odpor vůči Království Kristovu stával se opět národům trestem. Byl to boj velice krvavý. Králi pokoje a míru. kůň bílý. Nastal Bohem určený okamžik. „A uviděl jsem nebe otevřené. který přijíždí z vítězného boje. 19. kdo odporuje Jeho Královské Vládě a Jeho Božským Zákonům. Král nebojoval proti svým odpůrcům mečem. Co bylo přislíbeno. se věrně vyplnilo: „Důvěřujte. Ježíš Kristus. 11. nemaje nikoho za sebou. jede za Ním družina bílých rytířů.“ Jan 16. Hříšný odpor vůči Království Kristovu stával se zároveň národům trestem. Válečnou katastrofou třemi směry materialismu 219 .

tolik Vítězství Ježíše Krista. které zatvrzele odmítaly Boží Lásku. symbolisují vševědoucnost a vše postihující svatost a spravedlnost. jako „Spravedlivý Soudce“ a jako „Dobrý Vůdce“ přichází v pravý čas. Kolik bude zavržených duší. 12. Buď se dá přemoci a uchvátili Jeho Láskou a zařadí se do Jeho vojska a do družiny Jeho miláčků. Před pohledem Božského Krále a Soudce obstojí jedině dokonalá láska. čím větší měla vliv na své okolí. Zj. Čím výše která duše stála ve svém povolání. označený Duchem svatým jako „Věrný a Pravdivý“. a jest oděn v roucho krví zbarvené. Hříchy proti věrnosti v lásce. „Oči jeho jako plamen ohně a na hlavě jeho mnoho věnců. Z očí Ježíše Krista. Zlato „věrné lásky“ a „stálosti v Boží Pravdě“ zůstane. 19. tím mocněji bude zachvácena stravujícím Pohledem Boží Svatostí. má jméno napsané. protivící se Božskému Majestátu. září Jeho Svatost jako neodolatelný plamen. budou rovněž zahanbeny a potrestány. Božský Král a Spasitel žádá za Věrnost v lásce věrnou lásku. Ježíš Kristus. o tolik víc. oč je On více než všichni tvorové. když jednotlivci i národy dávají přednost satanově lži.omámených národů skončil odpor národů proti Evangeliu Ježíše Krista a proti Jeho Království — Církvi. která neomylně rozezná zlato od plev. „Věrný a Pravdivý Soudce“ soudí podle své nejvyšší Svatosti a Spravedlnosti a nikoliv podle soudů a výmluv lidských. dobytých Jeho Láskou. „Oči“. jehož nikdo nezná. Ježíš Kristus vítězí Láskou nebo Spravedlností.. kteří se dali Láskou Boží přemoci. 1. ta se nemusí bát Jeho svatého Pohledu. které soudí podle věrnosti v Lásce a podle lásky k Pravdě. Každá duše musí do boje s Ježíšem Kristem.“ „Oči s plamenem ohně“. 14. když člověk dává v lásce přednost svému pyšnému „já“ nebo jiným ubohým. „Věnce“ jsou symbolem vítězství Božského Krále. se bude v nebi kolem Božího Trůnu na věky oslavovat. která svého Spasitele nade všecko milovala. plevy a nečistota budou pohlceny ohněm věčným. Králem duší. Jediným pohledem těchto očí je odsouzena každá pýcha a každý hřích. jimž je určen věčný pobyt v nebeském Království. Kolik bude svatých a spasených duší v nebi. leč on sám. Vítězství Lásky a vítězství Spravedlnosti. podobně jako Zj. Hříchy proti Boží Pravdě. 220 . Božský Král duší lidských přinesl s nebe jako nejvzácnější poklad Boží Pravdu a žádá od lidí a národů vděčnost a lásku k Pravdě svého Evangelia. Všecko dobré i zlé na světě musí se podrobit Božskému pohledu. Blahoslavení a šťastní. Duše. Před těmato očima neukryje se ani nejmenší poskvrna. budou nejvíce zahanbeny a nejvíce potrestány. jméno jeho zove se Slovo Boží. nebo bude přemožena Jeho Spravedlivým Soudem a zařazena na věky mezi poddané satanovy do temnosti zevnitřní. kde je pláč a zoufalství. Božského Krále. tolik bude dokladů Vítězství Boží Spravedlnosti. aby zjednal Církvi vítězství „svržením šelem do jezera ohnivého“ a „svázáním satana“. pomíjejícím tvorům před Bohem Stvořitelem a Spasitelem.

Láska a Moudrost. odpor k Evangeliu Ježíše Krista. Roucho Božského Krále je „Krví zbarvené“.“ Duch svatý ukázal v předešlých kapitolách katastrofu národů otrávených satanovým materialismem. 13.“ Žalm 2. a bude jeden ovčinec a jeden pastýř. 221 . Božský Vůdce vojska bílých rytířů je Ten. K šelmě vystupující z moře patří nejenom odkřesťaněné národy s Církvi nepřátelskými vladaři a vládami. čisté. Krále jako jednolité „vojsko“ Církve bojující. a hlas můj slyšeti budou. který bude duchovně „bít pohany“.Zj. Svatý Jan vidí „napsané Jméno Božského Krále“. Spolubojovníci Ježíše Krista jsou biskupové a kněží. Po skončení války tytéž národy staly se vykonavateli Božího Soudu nad nejzavilejším odpůrcem Slova Božího. Národy samy nad sebou vykonaly Boží soud. „Jméno jeho zove se Slovo Boží“. i ty musím přivésti. Božské Jméno a Božská Krev důvodem k Vítěznému zakročení. 14. je příčinou a důvodem k Jeho Vítěznému zakročení do boje proti nepřátelům: dvěma šelmám a jejich vůdci satanovi. domácí i misijní. který pod vedením Božského Krále (ochranou Panny Marie. protože vyšlo nejprve z Božských úst Ježíše Krista. ale patří k ní také všechny národy pohanské. shromážděnými. aby jimi bil pohany. leč on sám“ s Otcem a Duchem svatým. zachycená na rouchu Božského Krále. Jenž byl od věčnosti u Boha jako Živé Slovo Otcovo. „A vojska nebeská jela za ním na bílých koních. odpůrcem Ježíše Krista — nad židovským Babylonem. Je to Jméno „jehož nikdo nezná. jak předpovídali starozákonní proroci a jak předpověděl a oznámil Ježíš Kristus sám: „Mám ještě jiné ovce. kteří podporováni záložníky modlících se řeholníků. jako hlasatelka. budou mít jediný úkol: podrobit Ježíši Kristu Králi všecky národy. Krev na rouchu je Jeho vlastní Krev a krev mučedníků. 12. Duch svatý symbolický líčí duchovní boj. jenž seděl na koní. „Pravilť ke mně: „Syn můj jsi ty… Požádej a dám ti národy v majetek. V jednom táboře budou spolubojovníci Ježíše Krista. 8. S touto šelmou je spjata druhá šelma vystupující ze země. Obojí krev. kteří pod Jeho vedením bojovali a krváceli. bílé. 7. Svět se rozestoupí na dva tábory. které nejsou z tohoto ovčince. protože jede z dlouhého a těžkého boje. odění v jemné plátno. a s vojskem jeho“.“ Jan 10. skrze Něhož povstaly všecky věci. 19. Toto Evangelium bude vycházet z úst všech kazatelů a misionářů jako „meč na obě strany ostrý“. „aby vedli válku s tím. Zbývají ještě dvě šelmy a satan. oblečena v jemné plátno. materialistické bezbožné vědy. řeholnic i všech věřících zahájí duchovní boj „mečem Evangelia. ale lidská řeč nemůže je vystihnout. V druhém táboře bude „šelma“ a králové pozemští se svými „vojsky“. bílé. působením Ducha svatého) povede Církev. Zj. které v čase Tělem učiněno jest.“ Evangelium je Božská síla. A z úst jeho vychází meč (na obě strany) ostrý. Strašným způsobem vymstil se na nich odpor ke slovu „Slova Božího“. 19. v němž je obsažena Jeho Božská Moc. to znamená bude potírat jejich pověry. 16. čisté — svatého života. Všichni tito Evangeliem ozbrojení bojovníci a rytíři.

promění lehkomyslnou světáckou mládež i dospělé. bludů. Evangelium promění materialistické smýšlení „svobodníků“ — zaměstnavatelů i „nevolníků“ — dělníků. 10. Obsah prohlášení archandělova je: „Hlasatelé a propagátoři bezbožného materialismu vymízí ze světa působením duchovní Moci Církve. kteří vcházejí skrze ni. Zj.“ Duch svatý ukazuje v symbolickém obraze. Výsledek boje ohlašuje už napřed archanděl Michael. Jako dříve toužilo dolů. to jest v Moci Ježíše Krista. jejich ministrů a válečníků. 10. 10. 7. Na rouchu. Duchovní síla Evangelia vykoření bezbožný materialismus králů a vladařů. 16. když vedla jednotlivce. buďte moudři!“ Žalm 2. 14. a těla všech. rodiny. a málo jest těch. jsouce ohlodána a roznesena ptactvem nebeským. která vede k zahynutí. těla tisícníků a těla siláků. On je svrchovaný Božský Soudce národů. poněvadž táhly národy dolů po široké pohodlné cestě hříchu bez ohledu na přikázání a Zákon Ježíše Krista a Jeho Církve. „A on bude je spravovati berlou železnou a on tlačí lis vína prchlivého hněvu Boha všemohoucího. svobodníků i nevolníků. který právě v tento čas „tlačí lis“. Jakou Práci bude konat Duch svatý. ochránce Církve. spravedlnosti a lásky. Nyní se dává poznat všem národům v celé svrchované Božské Moci jako „Král nad králi a Pán nad pány“. jak dopadne boj Církve Ježíše Krista se šelmou materialismu a bezbožnosti. shromažďte se k veliké hostině Boží. 19. vykonává Soud nad národy vzpírajícími se zatvrzele Jeho Královské Vládě pokoje a míru. „Slunce“ symbolisuje také papežskou Stolici a náměstka Kristova. změní lidstvo své smýšlení. Jak těsná jest brána a úzká cesta. malých i velikých. 18. a mnoho jest těch. 15. které se odřeknou rozkolů. pohanských 222 . neboť široká jest brána a prostranná cesta. a to na bedru svém.“ Ježíš Kristus bude spravovati národy „železnou berlou“ svých zákonů a přikázání. 13. národy po strmé a kamenité cestě Božích přikázání a odříkání vzhůru. a ten vykřikl hlasem velikým řka všem ptákům.Zj. abyste pojedli těla králů. má napsáno: Král nad králi a Pán nad pány. těla koní a těch. podle slov Ježíše Krista: „Vcházejte těsnou branou.“ Mat. kteří měli tisíceré životní „koníčky“ nicotné a malicherné bez vztahu k věčnosti. Církev vedená neomylným náměstkem Ježíše Krista stane se Vůdkyní. ale vzhůru! Šelmy byly kdysi ve výhodě. kteří na nich sedí. která vede k životu. Už ne dolů.) a působením apoštolských hlasatelů Evangelia. „A uviděl jsem jednoho anděla. Encyklikou náměstka Kristova (Zj. Církev byla v nevýhodě. vykoření materialismus a lhostejnost k Ježíši Kristu u jiných. vykoření pyšnou bezbožnost „siláků“ duchovních (učených tohoto světa) i těch. jako mizí těla poražených a zabitých na bojišti. 19. an stojí ve slunci. kteří lítali uprostřed na nebi: „Pojďte. světlem Ducha svatého pod vedením Panny Marie. Archanděl stojí nad světem v lesku „slunce“. „Teď tedy králové. tak nyní bude toužit vzhůru. Učitelkou a Matkou všem národům. kteří ji nalézají. kteří si zakládali na své tělesné síle a viděli smysl života v rekordech. i života věčného. Zj. 17.

16. jenž seděl na koni. uvěřili „prorokům satanovým“ a zavrhli Evangelium Boží. kteří se v ní zatvrdí. Zahynou proto že přijali za své přesvědčení (znamení na čele 13. 19. jak proti šelmě mořské (Církvi nepřátelským vladařům a vládám) tak proti šelmě zemské (hlasatelům materialismu). 223 .) a za předmět své životní akce (znamení na pravé ruce) satanovo „protievangelium“. Světové duchovní bojiště bude vyčištěno od nepřátel. vyšlým z úst toho. hořícího sírou. prozrazuje se otravným zápachem. Provinění a zločin stoupenců „šelmy“ i jejího „proroka“ jsou nesmírné. že ve vítězném duchovním boji Církve proti satanovým šelmám. budou lidé „dobré vůle“ a nebudou mít v sobě odporu proti Duchu svatému. hoří. Pravda a Život“ vzdávali nejvyšší poctu „obrazu-modle“ nauce satanova materialismu a v této „modle“ viděli cestu. I ti. a s vojskem jeho. kteří se ve svém nepřátelství proti Církvi zatvrdí a svoji bezbožnost neopustí. 21. kterými svedl ty. a všichni ptáci nasytili se těly jejich. Zj. neuvěřili Ježíši Kristu. jenž seděl na koni. který jest „Cesta. „A ostatní byli zabiti mečem.“ „Síra“ je symbolem těžkých hříchů i jejich následků. apoštolsky horlivými biskupy a kněžími. 2. 14. věčných trestů: je prudkým jedem. jenže od této „zpronevěry“ není žádného vykoupení. Král „mečem“ Evangelia hlásaného Jeho rytíři. Zatvrzelí stoupenci „šelmy i jejího proroka“ budou „vrženi za živa (v plném věčném vědomí své viny) do jezera ohnivého. zahynou na věky. Vtělenému Slovu Božímu. 19. Místo Ježíši Kristu. hořícího sírou. Luk. kteří přijali „znamení“ šelmy místo „Evangelia“. kteří přijali znamení šelmy a kteří se klaněli obrazu jejímu. Běda těm. jehož symbolem je „Znamení Kříže“. 19. kteří Evangelium ještě nepřijali. Zahynou na věky ti. pro všecky ty.“ Těmito varovnými slovy Duch svatý naznačuje. ti. Nebe i země bude moci zpívat společně: „Gloria in excelsis Deo et in terra pax hominibus bonae voluntatis“. pravdu a život. aby vedla válku s tím. Blahoslavení přemožení. jenž byl činil před ní divy.pověr a budou vstupovat do Ovčince Kristova. kteří odporují Duchu svatému! „A uviděl jsem šelmu a krále pozemské i vojska jejich shromážděná. Je to druhá veliká „zpronevěra“ lidstva od Boha k satanu po první „zpronevěře“ v ráji. ti oba byli vrženi za živa do jezera ohnivého. 20. I byla jata šelma (mořská) a s ní ten prorok nepravý (šelma zemská). Zj.“ Ostatní si podrobí Ježíš Kristus.

A vyšli na šíř země a obklíčili tábor světců a město milé.SATAN SVÁZÁN. 9. byl uvržen do jezera ohnivého. a toho. To jest smrt druhá. bílý. aby nesváděl již národů. Vzkříšení těla a soud poslední. aby sváděl národy. dokud by se nenaplnilo tisíc roků. — 8. 20. A uviděl jsem trůny. 14. 12. Potom musí býti rozvázán na krátký čas. 224 . — počet jejich (jest) jako písek mořský. 13. a smrt i místo zemřelých vydaly (své) mrtvé. jenž na něm seděl. Zj. satan bude puštěn ze své vazby. kteří byli v něm. 15. A smrt i místo zemřelých byly uvrženy do jezera ohnivého. jezero ohnivé. Goga a Magoga. podle skutků svých. kdo má účast ve vzkříšení prvním. A uviděl jsem anděla. kde jest i šelma a prorok nepravý. i vyjde. 6. kteří byli v nich. maje klíč od propasti a řetěz veliký v ruce své. to jest (kniha) života. DOBA POKOJNÉHO ŠÍŘENÍ CÍRKVE KRISTOVY. Ostatní mrtví neožili. kteří ztratili svatost. A kdo nebyl nalezen zapsán v knize života. i posadili se na nich. a (ti) byli souzeni každý podle skutků svých. ani stojí před trůnem. 3. 10. i otevřely se knihy. jenž je sváděl. dokud by se nenaplnilo tisíc roků. jenžto jest ďábel a satan. a mrtví byli souzení z toho. Moře totiž vydalo mrtvé. a aby shromáždil je k válce. Krále — Kniha života — Mrtvé musí vydat země i moře i podsvětí — Zavržení do ohně věčného. uvedl jej do propasti a zavřel i zapečetil nad ním. 7. a byl jim dán soud. byl vržen do jezera ohnivého a sirnatého. I uchopil draka. co bylo napsáno v knihách. aby nesváděl národy — Konečně soud podle přání mučedníků a vyznavačů Kristových — Svatí duchovně ožijí mezi lidmi a národy — Všichni si je budou brát za příklad a vzor — Tak se národy ponenáhlu shromáždí pod královskou vládou Kristovou — Ti. veliké i malé. Blažený a svatý je ten. nýbrž budou kněžími Božími a Kristovými a budou s ním kralovati po tisíc roků. A když se naplní těch tisíc roků. I sestoupil oheň od Boha s nebe a strávil je. Také jsem uviděl trůn veliký. POSLEDNÍ PRONÁSLEDOVÁNÍ CÍRKVE. Satan spoután a zavřen. 4. a svázav ho na tisíc roků. 2. budou trápeni ve dne i v noci na věky věků. též duše těch. an sestupuje s nebe. kteří se neklaněli šelmě ani obrazu jejímu. POSLEDNÍ SOUD. kteří jsou na čtyřech úhlech země. 1. 5. ani nepřijali znamení na čelo nebo na ruku svou. též jiná kniha byla otevřena. hada starého. i těch. kteří byli sťati pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží. 11. neožijí pro nebe — Smrt druhá (věčná) nemá nad spravedlivými křesťany žádného práva — Svatí hrdinové víry budou mít v nebi privilegia kněžství — Po tisíci letech satan bude puštěn a naposled shromáždí své stoupence do boje proti Církvi — V boji ho překvapí soudný den — Bílý trůn pro Boží Majestát Ježíše Krista. a ďábel. nad nimi smrt druhá moci nemá. A uzřel jsem mrtvé. před jeho obličejem zmizela země i nebe a nenalezlo se pro ně místo. a (ti) ožili a kralovali s Kristem po tisíc roků. To jest vzkříšení první.

ve Jménu své nebeské Královny. „Řetěz“ je symbolem Moci Ježíše Krista. v níž budou připomenuty světu všecky jeho bludné cesty za satanovými svody a bude v plném jasu Ducha svatého ukázána jediná zbývající cesta Evangelia. i když jejich moc bude omezena a nebudou moci svádět celé národy. „Klíč“ k žaláři satanovu má Bůh. Archanděl Michael s plnou Mocí Ježíše Krista bude stát za papežem. jenžto jest ďábel a satan. že od národů přijatý a uznaný Král králů a Pán pánů dá archandělu Michaelovi rozkaz a moc: „A uviděl jsem anděla. co se stane. silného a ohyzdného „knížete zlých duchů“. Zj. I uchopil draka. Tím vším opatřen. Odměnou lidstvu kajícímu se za všecka poblouznění a odboj proti Ježíši Kristu Králi bude. protože Ona je vrchní Velitelkou v boji Církve proti satanově moci. V desáté kapitole Zjevení jsme viděli naznačeno. Jako v kapitole dvanácté. nesymbolické. které působil dříve satan. 1. maje klíč od propasti a řetěz veliký v ruce své.“ Archanděl Michael ke svým předešlým zákrokům na ochranu Církve proti satanovi připojuje tento zákrok. 20. že se zde jedná o dobu „tisíce let. Potom musí býti rozvázán na krátký čas. až skončí trestné období. Slova třetího verše „dokud by se nenaplnilo tisíc roků“ jsou dokladem. Mocí Královny nebes uvězněn na tisíc let. že skutečně jenom v Království Ježíše Krista dojde pravého pokoje a míru. Uzná. „Ďábel“ znamená úskočného podvodníka. určení času. spoutá archanděl velmoc. Činí jej ve Jménu Neposkvrněné Matky Boží a Královny nebe i země. — „rozdrtila jeho hlavu. kde je vzývána. aby nesváděl již národů. který těžce zkrušenému lidstvu podá lék v podobě papežské Encykliky. a svázav ho na tisíc roků. satanovu. budou i v této době z 225 . Jí bylo dáno. „Starý had“ upomíná na lstivé jedovaté kousnutí v ráji.“ V tomto tisíciletí Církev bez překážek. Vliv zlých duchů na jednotlivce.“ Duch svatý to naznačil prvním veršem dvanácté kapitoly. 2.“ Ke dvěma porážkám satanovým přistupuje i tato.* Pravé blaho. — „satan“ nespravedlivého odpůrce. Hřích ani v této době se světa nevymizí. Proto Církev svatá se modlí k Panně Marii: „Ty. aby vždy a všude. A svět tentokrát přijme lék Ducha svatého. V boji proti Církvi bude sražen do propasti a spoután na tisíc let. opětované bezpočtukrát sváděním lidí a národů k odboji proti Bohu. bude se šířit ke všem národům. dokud by se nenaplnilo tisíc roků. „aby nesváděl již národů. an sestupuje s nebe. pravé a všeobecné spravedlnosti na základě křesťanské lásky a že jenom od Ježíše Krista může obdržet život věčný. „Drak“ znamená velikého. která vítězíš ve všech velikých bojích…“ Výslovné. Zlí duchové. uvedl jej do propasti a zavřel i zapečetil nad ním. hada starého. i zde Duch svatý čtverým jménem nazývá bývalého knížete světa. jak to činili dříve.

O Království pokoje a míru. Jak bude vypadat tisícileté Království Ježíše Krista. potrvá blaho až do konce světa. přispěje na pomoc utištěným. od Řeky (Eufratu. Kéž nesou hory pokoj lidu. Králové Tarsisu a přímoří budou podávat jemu dary. tvé utiskované spravedlivě! (Těmi slovy se modlí David za svého syna. kdy se Mu poddají králové světa a všichni národové Mu budou sloužit: Král David o době Království Mesiášova.) 5.) 8. Ve velkém měřítku nebude satanovi možno dělat překážky šíření Evangelia. (Budou se Mu klanět jako Božskému Králi a Zákonodárci. jako rosa. utištěných proti utlačovatelům. jež na zemi kape.) 11. a mnohem dokonaleji v budoucím Království Mesiášově nechť je pravý mír a pravá spravedlnost. kterou všichni lidé procházejí. životu nuzných ochranu zjedná. (Vladaři světa uznají Mesiáše za svého svrchovaného Krále.) 4. jako jsou království pozemských králů. Mezi národy. Bez této zkoušky by nebylo zásluh. Před ním se skloní odpůrci jeho. králi svou spravedlnost. Panovat bude od moře k moři. (Až se Mu poddají národové. Bože. nastane na zemi pravá spravedlnost a z míru vzešlé pravé blaho. aby tříbil Církev. Prosí (ve 3. nýbrž do konce světa.) 10. 3. a všichni národové mu sloužit. (Svojí duchovní Mocí opanuje Mesiáš celý svět. (Pozemské Království Mesiášovo nebude na krátký čas. a své právo královu synu. které zůstanou Králi Mesiáši věrny.) V druhém verši myslí David na svého syna Šalomouna a modlí se za něho. Vytrhneť chuďasa násilníku.) 9. Kvésti bude v jeho dnech právo a hojnost blaha. Úplně bez protivenství Církev také nebude. Od verše pátého mluví David již jen o Mesiáši. svého nástupce. 13. chuďasa. králové ze Šeby a Seby podary mu budou nosit.dopuštění Božího moci pokoušet jednotlivce. (Naučí lidstvo pravé 226 . Evropa) až do konce světa. nepřátelé prach budou lízat. Tuto dobu popisují proroci starozákonní. spravedlnosti a blaha pod vládou Krále-Mesiáše pronáší proroctví David v žalmu 71. (Hlavně Král Mesiáš ujme se chudých. pokud bude žádoucí k rozmnožení zásluh a horlivosti jednotlivců i Církve. předobrazně prosí o příchod Vykupitele. aby soudil tvůj lid dle práva. (Vulg.) 6. Klanět se budou mu králové světa. Krále dokonalé spravedlnosti). verši) za pravý pokoj a pravou spravedlnost v Šalomounově říši. Zjedná právo ubohým z lidu. (Pohané i nevěra vzdají se odporu a uznají Mesiáše za Krále. Zjevení svatého Jana nepopisuje. Šalomoun je předobrazem Krále Mesiáše. pahorky pak spravedlnost! (V říši Šalomounově. protože ve světle Ducha svatého vidí Jeho Království prostorem a časem neomezené a sice tehdy. Tito musí projít zkouškou. Ujme se slabého a nuzného. jenž neměl pomocníka. Sestoupí deštěm na holou louku. až pomine měsíc. jak bude vypadat doba Vítězství a Rozkvětu Církve. utlačovatele potře. Dej. (Pod Jeho Vládou dostanou duše „zeleň“ nadpřirozeného života. zvláště David v žalmech a prorok Isaiáš. Tuto „zeleň“ způsobí „rosa“ Milostí Ducha svatého. od pokolení do pokolení. K poslední veliké zkoušce bude vypuštěn satan před koncem světa. Žít bude jako slunce a měsíc.) 12. Připustí tedy Prozřetelnost Boží na tolik zásahy zlých duchů. „2.) 7.

) 17.) Vrchol pokoje a spravedlnosti. (Apoštolé vyšli jako takoví z večeřadla na Sionu při Seslání Ducha svatého. aniž hůl od jeho nohou. (Všecky národy uznají. Válečnické nástroje se odloží. On bude požehnání národům. jako slunce bude trvat.“ (Hebrej. rozsuzovat četné kmeny. „Porovnávat bude národy. hrnout se mnoho kmenů. Syna i Ducha svatého. klanět se budou jemu vždycky. až všecky otevrou brány Evangeliu a podrobí se jeho přikázáním. vyvýšená nad pahorky.“ Mat. plna buď slávy jeho všecka země! Staň se! Staň se! (Adorace celého světa. Duchovní královská Moc Církve Ježíše Krista podrobí si „pahorky“.) Isaiáš popisuje Království Mesiášovo. a řeknou: „Pojďte a vystupme na horu Páně.) 18. 22. a choditi budeme po jeho stezkách!“ (Do Církve-Království Mesiášova — přislíbeného Jakobovi: „Nevzdálí se žezlo od Judy.) 14.“ (Království Mesiášovo—Církev—Skála bude vykonávat duchovní královskou Moc nad světem. 28. že zkují v radlice své meče.) „Vyjdeť ze Siona nauka. po čem nejvíc toužil: vnitřní i zevnější mír a pokoj. (Vlada Krále Mesiáše přinese venkovu i městu nejvyšší požehnání.lásce k bližnímu. dokud nepřijde ten. nejpřednější oběti jako projevu klanění a díků. mír a blaho. Nezdvihne meče kmen proti kmeni. všecek svět bude jemu žehnat.) 4. že doba Vítězství Ježíše Krista a Jeho Církve nad národy. Jenž činí pravé divy a zázraky Jemuž patří všecka čest a sláva. Bůh Israelův. „Proudit“ bude k ní každý národ. spravedlnost a lásku a pravé blaho časné i věčné. všecky přijmou nauku Evangelia a nastoupí cestu Božích přikázání. Vymaní je z útisku. to jest světské krále a vladaře. a svá kopí v srpy ženců. Žehnán buď Hospodin. budou si hledět vnitřního rozkvětu na základě přikázání: „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a z celé duše své a z celé mysli své… Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.“ Mat. (Bude Králem lásky.) 16. Požehnané jméno jeho bude na věky. V pokoji a míru budou se národy snášet a milovat. do domu Boha Jakobova! Ať nás naučí svým cestám. každý den mu blahořečit.) 15. a slovo Páně z Jerusalema. 227 . jemuž přísluší a jemuž se národové podrobí. křivdy. 39. co jsem vám přikázal. na věky slavnému jménu jeho buď žehnáno. (Bude se Mu dostávat největších darů z vděčnosti. bude nejvyšším vrcholem horstev. Z proroctví Davidova i Isaiášova vysvítá jako doplněk ke Zjevení svatého Jana. kvést budou měšťané jako rostlinstvo. 20. Z Jerusalema se rozešli do celého světa s rozkazem Ježíše Krista: „Jděte tedy a učte všecky národy. neb drahé bude mu jejich jméno. A učte je zachovávati všecko. že v Králi Mesiáši se jim dostává pravého a nejvyššího blaha. verš: „V posledních dnech zpevněna bude hora domu Hospodinova. který jediný může činit divy. Žít bude. 19. Prorok Isaiáš líčí slávu Království Mesiášova nade všemi národy na počátku druhé kapitoly svého proroctví: 2. Obili bude v zemi i na horách. dostane sabského zlata. Křtěte je ve jménu Otce. všech národů Božskému Králi. aniž cvičit se budou v boji.“ (Až se upevní Království Mesiášovo nad národy. 37. dá světu to.) 3. nastane na zemi pokoj. úroda její převýší Liban. text) — vstoupí všecky národy.

kdežto příchod duše do života věčného byl „vzkříšením prvním“. s takovou vírou a láskou. Až projde tisíciletí Královské vlády Ježíše Krista. Duše bezbožných „neožijí“. Nastane vřelé „obcování svatých“ mezi věřícími na zemi a mezi svatými v nebi. „Viděl jsem… též duše těch. Na konci světa dostane se „vzkříšení“ i tělům spravedlivých.Zj. to jest „smrt druhá“. kteří byli sťati (symbolika násilného usmrcení) pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží. Zj. kteří přijali svědectví Ježíše Krista. dokud by se nenaplnilo tisíc roků. Jména všech kdysi tak oslavovaných nepřátel Církve budou v zaslouženém opovržení a zapomenutí. je „smrt“ zavržení. kteří se neklaněli šelmě ani obrazu jejímu. to jest nemají na blaženém věčném životě podílu.“ Když byl vykonán soud nad židovským Babylonem a nad šelmami. chvály a odměny věrným duším.“ Svatí vítězové v době. a všecka slova Jeho jako slova Boží s takovou poslušností. 5. jejichž „duším“ se dostalo po tělesné smrti na zemi „vzkříšení“. že bez váhání dávali i život za tuto víru a poslušnost. ani nepřijali znamení na čelo nebo na ruku svou. kdy Ježíš Kristus ujme vládu nad národy. i posadili se na nich. a byl jim dán soud. aby nemohl svádět národy. Jako Ježíši Kristu budou národy prokazovat oddanou lásku a poslušnost. předchůdcové a stoupenci Antikrista 228 . Jménem Ježíše Krista. „Ostatní mrtví neožili.“ Ti. kteří odpírali svodům „šelem“ a nedali se svést k poblouznění rozumu bludem nebo nevěrou. A tento soud vykoná čtyřiadvacet zástupců Církve vítězné. „A uviděl jsem trůny. Nebe se sblíží se zemí. I spravedliví budou souzeni. 20. budou je milovat. Spasitel a Král. Prozatím jsou ve „vzkříšení“ k věčnému životu jenom duše.…“ Nejživější obcování svatých. jako spolubojovníci Jeho dostanou také podíl na Jeho Královské Slávě na zemi. 20. Krále národů. Národům bude jasno. vzývat a následovat. Toto bude „vzkříšením druhým“. Před Bohem jsou mrtvi. dostane se uznání vítězům. nedali se svést ke službám satanovým šířením bludu a nevěry. K mučedníkům se řadí stateční vyznavači. „Oživnou“ zapomenutá jména i životy mnohých svatých mučedníků i vyznavačů. i těch. které nemilovaly svého Spasitele. jako budou se vinout k Panně Marii. K zavržení duše se na konci světa připojí i zavržení těla. když satan byl spoután. „A ti ožili a kralovali s Kristem po tisíc roků. to jest věčného života v nebi. že je Bůh. kteří Ježíše Krista nemilovali a Jeho Církev pronásledovali zůstanou „ve smrti“ mimo toto slavné a blažené Království Ježíše Krista. 4. tak budou milovat a ctít i svaté. musilo se dostat uznání. Údělem duší. Mezi vítězi ve věčném životě jsou na prvním místě jmenováni ti. jak tito pomocníci satanovi byli spoluvinníky na všech pohromách a katastrofách lidstva. Národy ocení zásluhy a ctnosti Božích hrdinů. Mučedníci a vyznavači.

oživí jejich jména a vezmou si za vzor jejich zlobu proti Církvi. Zj. 20, 5. 6. První a druhé vzkříšení, první a druhá smrt. Blaho svatých mučedníků a vyznavačů bude se vylévat v době Královské vlády Ježíše Krista na celou zemi. Obyvatelé země pocítí, jak dobře je jít strmou cestou vzhůru, jak dobře je jít po cestě Božích přikázání, sebezapírání a trpělivostí, když na konci cesty otevírá se duši nový věčný život, který je opravdu „vzkříšením“ ze smrti pozemského plahočení a útrap. „To jest vzkříšení první. Blažený a svatý je ten, kdo má účast ve vzkříšení prvním; nad nimi smrt druhá moci nemá, nýbrž budou kněžími Božími a Kristovými a budou s ním kralovati po tisíc roků.“ Věrný poddaný Ježíše Krista Krále nemusí se bát „smrti“ věčné, která jest údělem těch, kteří šli po široké cestě bezbožnosti. Kde není bázně a strachu, tam je pokoj a mír. Vnitřní pokoj a mír je podstatnou částí blaha pozemského. Požívajíce vnitřního pokoje a míru, budou věřící v období Království Ježíše Krista nad národy horlivě a vděčně účastni ustavičné Oběti Mše svaté v nejtěsnějším spojení s kněžími a biskupy. Tak na nebi i na zemi dostává se vyvoleným podílu na Kněžství Ježíše Krista. Kdo má účast na Kněžském Úřadě Ježíše Krista, ten má účast také na Jeho Úřadě Královském. Svatí v nebi budou s Ježíšem Kristem vládnout (v tisíciletém období) nad zemí. Vyplní se na nich přislíbení osmera blahoslavenství, mezi ostatními i to: „Blahoslavení tiší, neboť oni zemí vládnouti budou.“ Mat. 5, 4. Po tisíc let budou se věřící na zemi stýkat nejživějším duchovním způsobem se svatými bratřími a sestrami ve slávě nebes a budou z tohoto styku čerpat povzbuzení a sílu k svatému životu na zemi. A v tom bude spočívat Královská vláda Ježíše Krista a Církve vítězné, že v Duchu svatém povedou národy, vstupující do Církve pozemské, k věčnému cíli. Obnova lidstva Duchem svatým. V tisíciletí pokoje a rozkvětu bude se Církev šířit bez překážky ke všem národům. Duch svatý bude v nejhojnější míře vylévat svoji Milost nad lidstvo, které velikými tresty odpykalo svoji vinu a zatoužilo upřímně po Bohu. Otcovská Dobrota Boží vyslyší volání pozemských dítek, které budou vroucně prosit ve spojení s Nebeskou Matkou o Obnovení světa Duchem svatým. Po odstranění moci satanovy a jeho nástrojů bude Duch svatý bez překážky působit, jako když ustane bouře a nastane klid. Satan nepopřál do této doby lidstvu klidu. Ustavičně vyvolával nepokoj a bouře na všech stranách světa, rozdmýchával požáry hněvů a vášní, zatemňoval i rozum a poznání lidstva právě tehdy nejvíce, když dával vyvolávat svými falešnými proroky hesla o pokroku, osvětě, humanitě. Dlouho čekal Bůh na toto společné volání a prosbu celého lidstva o Obnovení světa Duchem svatým pod Královskou Vládou Ježíše Krista. Světová novena k Duchu svatému. Posledních devět let trestného období je určeno, aby bylo novenou celého lidstva o Ducha svatého. Církev Ježíše Krista pod vedením Panny Marie shromáždí všecky lidi
229

dobré vůle, aby činili pokání a prosili úpěnlivě — jako apoštolé o Letnicích — o Příchod Ducha svatého: „Přijdi, Duchu svatý, naplň srdce věřících, a rozněť v nich oheň Lásky své.“ Zj. 20, 7. Poslední tříbení Církve. „A když se naplní těch tisíc roků, satan bude puštěn ze své vazby; i vyjde, aby sváděl národy, kteří jsou na čtyřech úhlech země, Goga a Magoga, a aby shromáždil je k válce; — počet jejich jest jako písek mořský. — A vyšli na šíř země a obklíčili tábor světců a město milé. I sestoupil oheň od Boha s nebe a strávil je, a ďábel, jenž je sváděl, byl vržen do jezera ohnivého a sirnatého, kde jest i šelma a prorok nepravý; budou trápeni ve dne i v noci na věky věků.“ Po tisíciletí rozkvětu Církve a Jejího rozšíření mezi všecky národy nastane doba (neznámo, jak dlouho bude trvat) poslední zkoušky lidí a posledního tříbení Církve (Zj. 3, 14.). Bude otevřena propast a vězení satanovo. Satan využitkuje duchovní ochablosti, která nastane po době rozkvětu Církve. Bude hledat a mobilisovat do boje proti Církví všecky lidi, kteří nebudou celým srdcem spojeni s Ježíšem Kristem a kteří si nevyprosí dar vytrvalosti v dobrém. Evangelium a sv. Pavel o době před koncem světa. Svatý Jan viděl ve Zjevení události před koncem světa a před posledním soudem jen kratince. Tento úryvek kapitoly dvacáté je doplňkem kapitoly jedenácté „o dvou svědcích“. Duch svatý na jiných místech Písma svatého naznačil hlavní poučení pro tuto dobu. V Evangeliu Ježíš Kristus předpověděl: „… povstanou nepraví Kristové a nepraví proroci, a budou činiti veliké zázraky a divy. takže by v blud uvedli, kdyby možno bylo i vyvolené. Ejhle, předpověděl jsem vám to. Řeknou-li vám tedy: „Hle, na poušti jest,“ nevycházejte; „Hle, v pokojích jest,“ nevěřte. Neboť jako blesk vychází od východu a ukazuje se až na západ, tak bude i příchod Syna člověka. Kdekoli bude tělo, tam se shromáždí i orlové. A hned po soužení těch dnů se slunce zatmí a měsíc nedá světla svého; hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské se budou pohybovati. A tu se ukáže znamení Syna člověka na nebi; i rozkvílí se tehdy všecka pokolení země a uzří Syna člověka přicházeti v oblacích nebeských s mocí a slávou velikou. A pošle anděly své s mohutným zvukem trouby; i shromáždí vyvolené jeho od čtyř větrů, od konce až do konce nebes.“ Mat. 24, 23.—31. Svatý Pavel v 2. listě Soluňským píše o Antikristovi, který vystoupí v této době a stane se vůdcem boje proti Ježíši Kristu a Jeho Církvi: „Tehdy se objeví onen bezbožník, kteréhož Pán Ježíš zahubí dechem úst svých a zničí jasem příchodu svého; jeho přítomnost bude podle působnosti satanovy s veškerou mocí a s divy a zázraky lživými, a s veškerým podvodem nepravosti pro ty, kteří hynou, a to proto, že nepojali lásky k pravdě, aby byli spaseni. Ano, proto pošle jim Bůh působnost klamu, aby uvěřili lži Antikristově, by odsouzeni byli všichni ti, kteří neuvěřili pravdě, nýbrž zalíbili si v nepravosti.“ 2. Sol. 2, 7.—12.
230

Zj. 20, 8. 9. 10. Antikristova proticírkev. Satan najde si svého člověka a ten se bude vydávat za spasitele s takovým úspěchem, že se k němu přidají velmi mnozí na celém světě a stanou se odpůrci, nepřáteli Ježíše Krista a pronásledovateli Jeho Církve. Antikrist se bude vydávat za boha a spasitele. Církvi Kristově bude vypovězen vyhlazovací boj. Mnozí věřící budou neslýchané mučeni, aby byli přinucení k odpadu od Ježíše Krista a od Církve. Svatý Jan vidí Církev bojující v této době jako „tábor světců“ pod korouhví Kříže. V protivném táboře shromáždí Antikrist ze všech národů celého světa množství nepřátel „jako písku v moři“. Církev — „město milé“ ve svých věrných členech bude sjednocena láskou k Ježíši Kristu. Církev povede se své strany duchovní boj. Budou v Ní působit „dva svědkové“ Zj. 11, Proti Církvi povedou nepřátelé, symbolisovaní Duchem svatým jmény „Gog a Magog“ z proroctví Ezechielova (38), boj všemi a nejhoršími násilnými prostředky. Církvi bude Bohem a Spasitelem Ježíš Kristus. Nepřátelům Církve bude bohem a spasitelem Antikrist, jehož jméno v souhláskách udává Duch svatý na konci kapitoly třinácté. Boj proti Církvi bude přerušen příchodem Ježíše Krista, posledním soudem a zavržením všech nekajících spojenců Antikristových se satanem a jeho anděly do propastí pekelné, kdež „budou trápeni ve dne i v noci na věky věků“, to jest bez ustání. Zj. 20, 11. Proměnění. „Také jsem uviděl trůn veliký, bílý a toho, jenž na něm seděl; před jeho obličejem zmizela země i nebe a nenalezlo se pro ně místo.“ Svatý Jan nahlíží na poslední soud. Vidí Soudce Ježíše Krista na bílém jasném Trůně, označujícím svatost a spravedlnost Boží. Svět bude proměněn ohněm z pomíjejícího na nepomíjející. V tom smyslu to předpověděl Božský Spasitel: „Nebe a země pominou…“ Mat. 24, 35. Ztratí svou pomíjející podobu, bude s nich sňata kletba hříchu, a budou sídlem nesmrtelných a věčně blažených. Svatý Petr líčí proměnu: „Nynější nebesa i země týmž slovem Božím jsou uloženy, pro oheň jsouce uchovávány ke dni soudu a záhuby lidí bezbožných. — … Přijde však den Páně jako zloděj, a v něm nebesa s velikým hukotem pominou, základy pak žárem se rozpustí a země i díla, která jsou na ní, shoří…“ 2. Petr. 3, 7.—10. Nebesa znamenají tam i zde tělesa světová, slunce, hvězdy. A v tom smyslu praví také svatý Jan: „Pro pomíjející hvězdné „nebe a zemi nenalezlo se místa“ v novém, obnoveném světě. Zj. 20, 12. Knihy skutků a kniha života. „A uzřel jsem mrtvé, veliké i malé, ani stojí před trůnem; i otevřely se knihy, též jiná kniha byla otevřena, to jest kniha života, a mrtví byli souzeni z toho, co bylo napsáno v knihách podle skutků svých.“ — Vznešení i prostí vstanou zmrtvých.
231

Nikdo nezůstane v hrobě. A život každého je jako popsaná kniha před Božíma očima. Všecko je tam. Dobré i zlé skutky. Ze všech těch skutků Spravedlivý Soudce vykoná spravedlivý soud. V Boží knize života jsou zapsáni jen vyvolení Boží. Zj. 20, 13. 14. 15. Smrt, která nemůže umřít. Všichni mrtví budou vzkříšení. „Moře“ národů vydá své mrtvé. Vydá je i věčná smrt, propustí je i peklo, aby každý oblékl své tělo. Všichni se doví, proč byli odsouzeni. A pak věčná smrt i peklo budou uzavřeny v ohnivém jezeře. Smrt druhá jest ta, kdy člověk umírá a nebude moci umříti. Kdo není zapsán v knize života, jinými slovy, kdo není zapsán v Srdci Ježíše Krista, bude uvržen do jezera ohnivého.

232

7. VIDĚNÍ OBNOVENÉ ZEMĚ A VĚČNÉHO KRÁLOVSTVÍ KRISTOVA.
Očištěný a obnovený svět se spojí s nebem — Věčný příbytek vyvolených a stánek Boží s lidmi — Všecky bolesti pominou — Hle, obnovuji všecko — Jako při prvním Stvoření: „Stalo se“ — Ježíš Kristus dává pečeť svého Božství — Buď, anebo — Prohlídka nového Jerusalema s vysoké hory — Vlastnosti Církve — Drahokamy v základech Církve — Věčným Světlem — Ze všech národů — Nic poskvrněného nevejde. Zj. 21, 1. A uviděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly, a moře již není. 2. Také jsem uviděl město svaté, Jerusalem nový, an sestupuje s nebe od Boha jsa připraven jako nevěsta ozdobená pro muže svého. 3. A uslyšel jsem hlas veliký s nebe, an praví: „Hle, stánek Boží s lidmi a přebývati bude s nimi, a oni budou jeho lidem, a on Bůh, s nimi bude jejich Bohem; 4. a (Bůh) setře všelikou slzu s očí jejich, a smrti nebude již; ani zármutku, ani křiku, ani bolesti nebude již, neboť první věci pominuly.“ 5. I řekl ten, jenž seděl na trůně: „Hle, obnovuji všecko.“ A řekl mi: „Napiš (to), neboť tato slova jsou spolehlivá a pravdivá.“ 6. A řekl mi: „Stalo se. Já jsem alfa a omega, počátek a konec. Já dám žíznivému z pramene vody živé zadarmo. 7. Kdo zvítězí, obdrží to, a (já) budu mu Bohem, a on bude mi synem. 8. Bázlivci však a nevěrci a ohavníci a vrazi i smilníci a čarodějníci a modláři a všichni lháři budou míti díl v jezeře hořícím ohněm a sírou; to je smrt druhá.“ 9. I přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm misek plných sedmi ran posledních, a mluvil se mnou, řka: „Pojď, ukáži ti nevěstu, manželku Beránkovu.“ 10. I odvedl mě v duchu na horu velikou a vysokou, ukázal mi město svaté, Jerusalem, ano sestupuje s nebe od Boha, 11. majíc velebnost božskou. Lesk jeho byl podoben kameni nejdražšímu, jako kameni jaspisovému, jasnému jako křišťál. 12. Mělo hradbu velikou a vysokou s dvanácti branami a na branách dvanáct andělů a jména napsaná, totiž jména dvanácti pokolení synů Israelových; 13. od východu tři brány, od severu tři brány, od jihu tři brány, a od západu tři brány. 14. A hradba městská měla dvanáct základů a na nich dvanácte jmen dvanácti apoštolů Beránkových. 15. A ten, jenž mluvil se mnou, měl jakožto míru třtinu zlatou, aby změřil město i brány a hradby jeho. 16. Jest pak to město položeno ve čtverhranu, a délka jeho jest tak veliká jako šířka. I změřil město třtinou na dvanáct tisíc honů, a délka i šířka a výška jeho jsou stejné. 17. Také změřil hradbu jeho stočtyřicetčtyři lokte; míra to lidská, které užil anděl. 18. Stavba hradby jeho byla z jaspisu, město pak samo bylo čisté zlato, podobné čistému sklu. 19. Základy hradby městské byly ozdobeny všelikým drahokamem; základ první byl z jaspisu, druhý ze safíru, třetí z chalcedonu,
233

Bůh. 24. dvanáctý z ametystu. 1. Jako ženich se spojuje nerozlučným svazkem s nevěstou. a oni budou jeho lidem. a Bůh setře všelikou slzu s očí jejich. devátý z topasu. ani bolesti nebude již. Jerusalem nový. I budou choditi národové ve světle jeho a králové země přinesou slávu a čest svou do něho. Chrámu jsem v něm neviděl. a Beránek. nevýslovné radosti a nepomíjejícího blaha. an praví: „Hle. Panna Maria. Ježíš Kristus předpověděl v Evangeliu: „Nebe a země pominou. Zj. bude se stvořeného světa vzata a oheň Boží zachvátí svět a promění jej v místo věčného pokoje. 13. * Zj. bude mít v Sobě jako v ohnisku všecku krásu celé Církve. Svatý Petr v druhém listě píše: „Nová nebesa a novou zemi očekáváme podle zaslíbení jeho. se stane po vykonání posledního soudu. stánek Boží s lidmi a přebývati bude s nimi. Oslavená Církev zaujme i proměněnou zemi. Proměnění hmotného světa a spojení jeho s nebem. příbytek Boží.“ Tak volají společně andělé. Moře jako znak nestálosti.“ 2. neboť velebnost Boží je osvítila. šestý ze sardisu. 20. Kletba hříchu. pátý ze sardonyxu. a svící jeho jest Beránek. ani kdo páše ohavnost a lež. tak Ježíš Kristus se spojí s Církví. neboť první věci pominuly. neboť první nebe a první země pominuly. A to město nepotřebuje slunce ani měsíce. která s člověkem postihla všecko tvorstvo. každý podle svých zásluh. 21. a náměstí města bylo čisté zlato jako průhledné sklo. 27. osmý z berylu. s nimi bude jejich Bohem. Petr 3. řečí. spojí se na věky s obnovenou zemí. a přinesou do něho slávu a čest národů. 13.čtvrtý ze smaragdu. „A moře již není“. neboť Pán Bůh všemohoucí jest chrámem jeho. Církev bude živým a věčně krásným Stánkem Trojjediného Boha. že nebesa (obloha) i země nepominou beze stopy. nýbrž bude jedna rodina dítek Božích. jedna každá brána byla z jedné perly. 21. an sestupuje s nebe od Boha jsa připraven jako nevěsta ozdobená pro muže svého. 31. „Také jsem uviděl město svaté. 2. 234 . neboť noci tam nebude.“ Mar.“ Město svaté je oslavená Církev. ani křiku. 21. A nevejde do něho nic poskvrněného. nepokoje a bouřlivosti i jako symbol neklidných a na sebe narážejících národů — nebude již. aby mu svítily. a smrti nebude již. leč jen ti. 22. 26. ani zármutku. 25. nýbrž že budou proměněny. Nebude národů lišících se od sebe rasou. kteří jsou napsáni v Beránkově knize života. jedenáctý z hyacintu. 23. desátý z chrysoprasu.“ Tak se dovídáme. sídlem Božím. — ve kterých spravedlnost přebývá. sedmý z chrysolitu. Všichni vyvolení Boží se budou stkvíti v nesmírné kráse. Matka Církve. a on. Nebe. Svatý Jan ve Zjevení píše: „A uviděl jsem nové nebe a novou zemi. Zakončení Sňatku Ježíše Krista s Církví. Proměněná země bude spojena s nebem. „A uslyšel jsem hlas veliký s nebe. A brány jeho nebudou se zavírati za dne. A dvanáct bran (bylo) dvanáct perel.

na svátek Zjevení Panny Marie v Lurdech. Zj. A třetí fáze konečně: Ježíš Kristus si odvádí Oslavenou a Ozdobenou Nevěstu do svých Komnat nebeských pro Ni připravených a vystrojených Božským Světlem a Nádherou. ani bolesti. Věčná. nebude tam zármutku. je jediná solidarita Božské Lásky. kteří se dali posvětit Vykoupením Ježíše Krista. 3. 5. kterou se milují navzájem v Osobě Ducha svatého za podíl také Církvi Oslavené. V této společnosti. Poznámka k verši druhému. Tohoto verše používá Církev svatá jako Introitu ke Mši svaté. co vykonal k Nejvyšší Cti a Slávě Boha Otce a ke spáse svých tvorů: „Hle.Duch svatý nazývá symbolicky Církev oslavenou „nevěstou ozdobenou pro muže svého. svého Stvořitele. 235 . každý podle svých osobních zásluh. „Nový Jerusalem“ symbolisuje „pravý. to jest „Město pokoje“. Druhá fáze byl okázalý Příchod Ježíše Krista jako Krále k Nevěstě-Církvi na tuto zemi. skutečný Jerusalem“. Zdrojem nebeského blaha bude Bůh sám. ani křiku. svého Spasitele a Posvětitele. „Město svaté“ symbolisuje Církev jako velikou společnost všech. Všichni milují nejvyšší. Bůh Otec a Bůh Syn dali svoji Lásku.“ Zj. První fáze bylo Zasnoubení o Letnicích při Seslání Ducha svatého. — 4. protože v Jejím Srdci mají místo a příbytek v duchovním smyslu všichni Boží vyvolení. Ježíš Kristus s Trůnu od Boha Otce slavně ohlašuje zakončení všeho. neboť přestala působit kletba hříchu. je duchovním svatým městem a duchovním novým Jerusalemem. která v předešlém světě nikdy a nikomu nedopřávala trvalého pokoje a blaha. jako Matka Ježíše Krista a Matka Církve. Boží. která bude mít věčné společné přebývání. to jest: dokonalé pokojné užívání všech zdrojů blaha. které se nechalo vykoupit. Z tohoto Zdroje Nejvyššího Nekonečného Blaha budou na věky bez překážky čerpat všichni vyvolení. Zásluhami Beránka-Vykupitele byla pro všecky lidi „dobré vůle“ navždy odstraněna kletba hříchu. Kde panuje neomezeně Láska. co si člověk zamiloval. tam jest dokonalý „pokoj“. Tato Božská Láska nemůže nikdy utrpět žádného zmenšení ani vůči Bohu ani vůči jednotlivým obyvatelům nebeských příbytků. obnovuji všecko“. nadpřirozenou Láskou Trojjediného Boha. 21. Kteří se dali vykoupit. Církev je skutečným „městem svatým“ a „Jerusalemem novým“.“ Nyní po Posledním soudu a po spojení nebe se zemí nastala třetí fáze svatby Božského Ženicha Ježíše Krista s Nevěstou-Církví. nebude tam smrti ani žádné pomíjejícnosti toho. Věčné blaho. vrátilo se k Bohu v dokonalé Lásce a Kráse. „První věci pominuly. Všecko tvorstvo. 21. Panna Maria. V Božím „Městě pokoje“ nebude na věky žádná příčina k prolití jediné slzy. svatá Láska.

“ Nejenom zaznamenáním posledního Božího přislíbení o blaženém spojení Boha s lidmi v nebeském Jerusalemě. podstoupená na Kříži. podle míry touhy a přípravy „zadarmo“. kdo po ní touží a „žízní“. ale také s nadpřirozenou pomocí. Já jsem alfa a omega. „Zvítězit“ podle slov Ježíše Krista znamená. ale ukázal i cestu k cíli se všemi překážkami. 7. „životní síla“. a on bude mi synem. k němuž máme dospět. Místo svého slavnostního „Amen“ praví zde Ježíš Kristus: „Stalo se“. obnovuji všecko“ z Úst Ježíše Krista skončilo prorocké líčení dějin světa a tvorstva. vyplní se doslova a jistě. Na toto vylíčení dějin světa a tvorstva dává Ježíš Kristus svůj podpis a svoji důtklivou vybídku.“ Každý může dostat Milost Ducha svatého. neboť tato slova jsou spolehlivá a pravdivá. vykonal svatý Jan velice záslužnou práci. pryštící z nekonečného Života Božího. Slovy: „Hle. aby každý využitkoval Milosti Boží. „Vodou živou“ vytékající z tohoto Pramene je zde na zemi Milost posvěcující. On je „alfa“. obnovující se při Mši svaté s účinky na věky trvajícími v nebi. „A řekl mi: „Napiš to. kterým je On Sám. kdo o „živou vodu“ Milosti Ducha svatého stojí. i v ostatních svátostech. V nebi bude „živou vodou“. co viděl a slyšel svatý Jan jako předpovědi do budoucnosti několika tisíciletí až po hranice věčnosti. k vítězství nad nepřáteli spásy a k obdržení synovství Božího ve věčném Království Božím. neboť Ježíš Kristus zaplatil za „živou vodu“ Boží Milosti nekonečnou cenu Své Vykupitelské Oběti. pak ve svátosti pokání. která dává duším nadpřirozený život dítek Božích a dědiců nebe. K vybídce přidává Ježíš Kristus hrozbu a výstrahu před hříchy. v nejsvětější Svátost Oltářní. obdrží to. musí si zachovat pro hodinu smrtí. Každý. Všecko řečené i vyobrazené je spolehlivé a pravdivé slovo Boží. 6. o níž se postaral Vykupitel Ježíš Kristus. Je spolehlivý cíl. Od Ježíše Krista všecko vyšlo. „všecky věci povstaly skrze Něho“. jejichž konec je věčná smrt ve věčném ohni. Všecko. Kdo umírá v Milosti posvěcující „obdrží to“. 5. Ukázal nejenom cíl. zachovat “si duši ve stavu Milosti posvěcující v okamžiku smrti. jako by se už stalo. Milost posvěcující rozdává Duch svatý na zemi v Církvi ve svátostech. která se každému dává. to jest „začátek“. je spolehlivá cesta k němu. On v poslední instanci jako Král nebe i země a jako Soudce všech rozumných tvorů rozhodne. zda-li a který tvor dosáhl svého cíle. počátek a konec. 21. ale i zaznamenáním všeho. Kdo zvítězí. věčně obživující všecky vyvolené. Co dostal.Ke konci proroctví. co bylo 236 . jak je Duch svatý podává ve Zjevení svatého Jana. co předcházelo. dostane se mu jí nejprve ve křtu svatém.“ A řekl mi: „Stalo se. Ježíš Kristus spojený Božskou Podstatou s Otcem i Duchem svatým je „Omega“ dějin tvorstva. „Pramenem vody živé“ je Vykupitelská Oběť Ježíše Krista. a já budu mu Bohem. Ježíš Kristus ověřuje proroctví svým podpisem. Zj. — „konec a cíl. Já dám žíznivému z pramene vody živé zadarmo.

majíc velebnost Božskou. „Bázlivci“ jsou ti. Církev je Božím dílem. „Čarodějníci“ jsou původci a účastníci pověr. kteří přestupují šesté a deváté přikázání myšlenkami. kteří mají stvořené věci za boha a živému Bohu úcty nevzdávají. nebo žijí tak. nýbrž má svůj původ v nebi. aby mu a všem čtenářům Zjevení padly do očí důležité vlastnosti Církve. kteří zbavili někoho života.“ Těmi slovy naznačuje. 8. „Lháři“ jsou ti. manželku Beránkovu. to je smrt druhá. Výstraha Ježíše Krista. kteří chovají nenávist a nesmiřitelný hněv. „Nevěrci“ jsou ti.“ Zj. „I odvedl mě v duchu na horu velikou a vysokou. vyvolávání duchů. jakých se dopouštěli pohané v hlubokém mravním úpadku. za svého Spasitele se stydí. 237 . Božská je také Její ochrana. hlásajícího všem národům Boží Pravdu obsaženou ve dvanácti článcích víry. ale i Duch svatý ukazuje celému světu Boží Církev. jakoby žádné víry v Ježíše Krista neměli. „Má velebnost Božskou“. V další části dvacáté prvé kapitoly znázorňuje Duch svatý vlastnosti Církve na obraze „města“. že mu ukáže Církev tak. které strhují duše do věčné propasti. jako Božího Ústavu spásy. že v době vylití misek hněvu Božího i potom v době Vítězství Církve nad národy. „Vrazi“ jsou nejenom ti. stane se věčným členem Církve Oslavené. Jerusalem sestupuje s nebe od Boha“. „Bázlivci však a nevěrci a ohavníci a vrazi i smilníci a čarodějníci a modláři a všichni lháři budou míti díl v jezeře hořícím ohněm a sírou. „Modláři“ jsou všichni. ale i ti. že Církev nemá původ na zemi. kteří se bojí vyznávat víru v Ježíše Krista před světem. kteří milují satanovu lež a dávají jí přednost před Boží Pravdou. království a nabízel Mu je. a on bude mi synem. „Město svaté. 21. znamená. že všechna království světa poddají se Královské Vládě Ježíše Krista v Jeho Církvi.“ Pokušitel na poušti odvedl Ježíše Krista také na horu vysokou a ukázal Mu všecka. 21. kteří měli sedm misek plných sedmi ran posledních“. „Ohavníci“ jsou lidé dopouštějící se pod vlivem nevěry protipřirozených nečistot. a ukázal mi město svaté. slovy. kteří se víry výslovně zřekli. skutky. hadačství. ano sestupuje s nebe od Boha. Jerusalem.“ Ježíš Kristus pro výstrahu podává seznam hříchů.naznačeno ve verších předchozích: vejde do „stánku Božího“. 9. Po vylití sedmi misek v době Vítězství Církve se ukáže. jak Ježíš Kristus praví: „Já mu budu Bohem. Nejenom anděl. a to proto. 10. Její podstata je nadpřirozená. zvláště vyniknou vlastnosti Církve jako pravé a jediné Nevěsty Ježíše Krista. Božská. zapírají ji slovem i skutkem. „Smilníci“ jsou. Symbolický obraz předvádí apoštolovi jeden „z těch sedmi andělů. Zj. ukáži ti nevěstu. oddávajíce se bludům. Anděl vyzývá v extasi apoštola: „Pojď.

“ Hradby veliké a mocné bývaly viditelným znakem pevnosti města proti nepřátelům. Boží Církev je jedna. Svatost Církve symbolisuje Duch svatý slovy: „Lesk jeho (Jerusalema) byl podoben kameni nejdražšímu. 11. že se v něm nejdokonaleji odráží světlo slunce. Jediný Spasitel a Zakladatel Církve. ani ho nezná. 21.“ Mat. V obraze Ducha svatého je naznačena „jedinost“ Boží Církve: jediná Nevěsta Beránkova. vy však ho znáte. Žádné město nemělo hradeb tak pevných a nedobytných jako Církev Ježíše Krista. Hradba Boží Pravdy činí Církev nepřemožitelnou. Proto 238 . od východu tři brány. nemůže se nikdy měnit. Jaspis-diamant je proto nejvzácnějším drahokamem. Jenom Jí byla řečena slova: „Brány pekelné Ji nepřemohou. jak slíbil Ježíš Kristus: „A já budu prositi Otce a jiného Utěšitele dá vám. poněvadž ho nevidí. která touží a žízní po těchto pramenech. 21.“ Jan 14. aby s vámi zůstával na věky. je Boží Pravda. 16. Ostatní církve půjdou rovněž za svými zakladateli. protože v Ní září Duchovní Slunce Ježíš Kristus. Pravdu Ducha svatého. 16. nebo nic! Takový je rozkaz daný Církvi Ježíšem Kristem: „A učte je zachovávati všecko. ve svatých svátostech. 16. neboť ve vás zůstává a ve vás bude. spasen bude. Kdo chce do Církve patřit a mít zásluhu „nadpřirozené Víry“. co jsem vám přikázal“ Mat. od jihu tři brány. Jedině Církví Ježíše Krista protékaly prameny Milosti a nadpřirozené Krásy. Jest živým důkazem pro všecky lidi dobré vůle: Pravda Boží se nemění a je jenom jedna. 12. Jenom Církev Svatá může rozdávat svatost duším. jediné Město pokoje. bude zavržen.Zj. Hradba neomylného Učení Církve jest nejmocnější ochranou Jednoty Církve. zbudovaná na Skále Petrově. „Kdo uvěří a pokřtěn bude. lží je mnoho a neustále se mění. Zj. protože Jediný Beránek a Ženich. 20. Jeho Svatost je Svatostí Církve.“ Nádherný lesk jaspisového kamene (v době sv. Po celá staletí bude satan útočit bludy a nevěrou na tuto hradbu Učení Církve. 13. Už na zemi byla Svatost podstatnou vlastností Církve Ježíše Krista. Jana byl nazýván jaspisem diamant) je vhodným symbolem nesmírné krásy vykoupené a oslavené Církve. kdo však neuvěří. Co Církev učí. čemu Církev učí. jako kameni jaspisovému. od severu tři brány. Nevěsta následuje Ženicha. Buď všecko.—17. Církev Ježíše Krista se svým nezměnitelným Učením stojí sama v Dějinách světa a kolem Ní nesčíslné ustavičně se měnící filosofické názory a náboženské bludy. Každá duše. 18. obsažená v Jejím neomylném Učení. Ducha pravdy. Hradbou jest Církvi „svatá a neporušitelná Boží Pravda. 28. musí věřit všecko. dostává kolik chce. „Mělo hradbu velikou a vysokou s dvanácti branami a na branách dvanáct andělů a jména napsaná. Církev jde se svým Ženichem do Jeho Slávy. 16. jeho svět nemůže přijmouti. kteří je odtrhli od Církve Boží a tím i od Ježíše Krista. totiž jména dvanácti pokolení synů Israelových.“ Mar. Církev Ježíše Krista je proto tak krásná. ale nezmůže ničeho. a od západu tři brány. jasnému jako křišťál.

Jména dvanácti pokolení synů Israelových napsaná na branách jsou pro vstupující povzbuzením a důkazem. „Brána“ symbolisuje víru. Symbolické Město Církve má ve vidění svatého Jana podobu čtverhranu (21. dohromady dvanáct bran.) a na každé straně tři brány. že mohou vstoupit bez obav. podmíněným vírou v Tři Božské Osoby. 16. Jediná Církev má nepřetržitou řadu nástupců svatého Petra.není nesnadné poznat. že Jejími „dvanácti základy“ jsou „apoštolé Beránkovi. a vchází se „vírou“. tam je Církev Ježíše Krista“.“ „Kde jsou nástupci apoštolů.“ Protože „hradba“ v užším smyslu symbolisuje Učení Církve. 239 . Všeobecná Církev Ježíše Krista je pod ochranou Božích andělů. biskupové a kněží jsou nástupci apoštolů. Církev je určena pro všecky lidi a národy celého světa. Bohem přislíbeného a daného Spasitele světa. naznačují Její „apoštolské základy“. Také ostatní apoštolé odpočívají ve chrámech Církve. musí věřit v Boha Syna a musí věřit v Boha Ducha svatého. se musí vejít. Apoštolská Církev apoštolské Učení. Učení Církve Ježíše Krista je opravdu „hradbou“ „Božsky velikou — mocnou“ a „Božsky vysokou — nadpřirozenou“. Církev jako věčné Království Ježíše Krista byla ve Starém Zákoně předpověděna. Pravdy Boží. Kdo vchází do Církve křtem svatým. které nikdo nemůže upřít. Dvanácti patriarchům israelským odevzdal Bůh všecka přislíbení a všecka proroctví o spáse lidstva v novozákonním Království Božím. Proroci národa israelského připomínali a předpovídali příchod Vykupitele a Jeho Království Církve. „Kde je Petr. které založí Vykupitel.14. Zj. Apoštolé je přijali bezprostředně od Ježíše Krista. 21. Církev je pro všecky národy. Ona také po celá tisíciletí má v opatrování hrob sv. jimiž budou národové do Církve vcházet. že všem poskytli neomylnou „poznávací známku“ Boží Víry a Boží Církve na vyplněných proroctvích a přislíbeních v Osobě Ježíše Krista. kteří podle plánů Boží Prozřetelnosti uvádí ve vhodný okamžik národy „branou Víry“ do Církve. Petra. tam je Církev. Do „hradby“ Učení Církve. „A hradba městská měla dvanáct základů a na nich dvanácte jmen dvanácti apoštolů Beránkových. Symbolickým čtyřhranem naznačuje Duch svatý jinou vlastnost Církve: všeobecnost.“ Tak Duch svatý naznačuje výrazně další vlastnost Boží Církve: je apoštolská. Připravovali svůj národ a připravovali i ostatní národy na Vykupitele tím. to jest: Její představení: papež. které Náboženství a která Církev je Boží. Tak stavěli duchovní brány. Čtyřka v symbolice Ducha svatého znamená svět. Proto jsou vstupy a vchody do světové Církve Kristovy křtem svatým. U jeho hrobu je sídlo jeho nástupců. Musí věřit v Boha Otce. symbolisovány „třemi branami“. odkud má Církev všecko své Učení: přijala je od apoštolů. musí mít trojí víru. poznávajíce v Ní Nejslavnější Dílo.

že číslo „dvanáct“ i všecky násobky dvanáctky symbolisují nejenom Církev. I změřil město třtinou na dvanáct tisíc honů.Zj. Protože vznikla z nekonečné Lásky Boha k lidem. Násobek „dvanáctkrát dvanáct“ „stočtyřicetčtyři“. Že jeden z andělů vylévajících misky hněvu Božího předvádí svatému Janovi obraz Církve a že v čísle je násobitelem „dvanácti“ jeden tisíc. odtržení ode všeho hmotného a pozemského (symbolicky: výšky) v době tisíciletého Království Ježíše Krista nad národy. Nadpřirozená Láska pochází od Ducha svatého. činí Církev nepřemožitelnou. že Syna svého jednorozeného dal (v Oběť). Znamená to. nezahynul. Učení. V Církvi Boží je jenom tato jediná míra. symbolisují Církev jako společnost všech lidí. neomylné Pravdy Boží. symbol Boží bytosti. jenž mluvil se mnou. aby změřil město i brány a hradby jeho. největší vnitřní hloubky (symbolicky: šířky) i nejdokonalejší nadzemskosti. 17. je Její podstatou nadpřirozená Láska: „Tak Bůh miloval svět. Jest pak to město položeno ve čtverhranu. násobením — v naší době označovaném křížem — spojuje se „čtyřkou“. 21. Rozměry „dvanáct tisíc honů“ na délku. jenž v něho věří. s lidstvem. 16. Zlato ve Zjevení svatého Jana symbolisuje nadpřirozenou Lásku. Církvi Ježíše Krista je Její Božské Učení nadpřirozenou ochranou Její Jednoty a činí Ji vůči bludům a nevěře nepřemožitelnou. nejdokonalejším spojením Lásky (Oběti) na Kříži. „A ten.“ Jeden ze sedmi andělů. Zj. symbolem světa. „Také změřil hradbu jeho stočtyřicetčtyři lokte. kteří branou Víry a Křtu svatého vstoupí do Církve a berou účastenství na nadpřirozeném Životě Církve (zlato Zj. že v Učení Církve je náplň Lásky Ducha svatého. měl jakožto míru třtinu zlatou. Tak vznikla Církev. aby nikdo. Anděl připomíná. Duchovní velikost Církve je v Její nadpřirozené Lásce. Duchovní velikost jednotlivých duší i celé Církve záleží na velikosti nadpřirozené Lásky. kteří jsou s Bohem spojeni nadpřirozenou Láskou. 21. 15. 18) v Oběti Mše sv. která záleží v nadpřirozené Lásce Boží.“ „Hradba“ kolem Města — Církve je symbolem Učení Církve. před očima svatého Jana měří „Město“ — Církev „zlatou třtinou“. míra to lidská. Církvi učící. předané apoštoly jejich nástupcům: biskupům a kněžím. jehož náplní je Láska.“ Jan 3. které užil anděl. kteří vylévali misky hněvu Božího. 16. že nadpřirozená Láska v Církvi — Městě Božím dosáhne největšího rozpětí (symbolicky: délky). ale i Její podstatu. Měří se mírou Božské Lásky. a ve svatých svátostech. a délka i šířka a výška jeho jsou stejné. Jako se „trojka“. nýbrž měl život věčný. 21. že lidská míra „honů“ i „loktů“ je jenom 240 . je také náznakem. Učení bludařů a filosofů nemá v sobě nadpřirozené Lásky Ducha svatého a nemůže dávat duším nadpřirozeného věčného života. na šířku i na výšku. tak se skutečně Bůh v Osobě Ježíše Krista spojil se světem. a délka jeho jest tak veliká jako šířka. Víme. Tato Láska je Milostí Ducha svatého a sděluje se všem. znamená.

“ Jan 21. dostávalo se veleknězi od Boha poučení vytažením jednoho ze tří kaménků. Víra a Láska učinily Církev Nevěstou Kristovou. jsou články víry. Vírou a Láskou stala se Církev nepřemožitelnou vůči peklu. pátý ze sardonyxu. Za Víru a Lásku dostane se Církvi věčného života a věčného blaha.symbolem. město pak samo bylo čisté zlato. Do ní bylo zasazeno dvanáct drahokamů se jmény dvanácti patriarchů.“ Apoštolskými základy Učení Církve. Dvanáct základních článků víry obsažených v Apoštolském vyznání víry Duch svatý symbolisuje nejvzácnějšími drahokamy. V důležitých otázkách a pochybnostech. 21. druhý ze safíru. osmý z berylu. Jako démant dokonale zachycuje a vydává ze sebe paprsky slunce. označených příslušnými písmeny. zvané „Urim a tumim“. devátý z topasu. týkajících se celého národa vyvoleného. Základ víry předobrazen. ty víš všecko. Víra a Láska činí Církev Ježíši Kristu nesmírně drahou. Dvanáct hlavních článků Víry je obsaženo v modlitbě Věřím v Boha. desátý z chrysoprasu. ty víš. třetí z chalcedonu. sedmý z chrisolitu. symbolisovaného „hradbou městskou“. pocházející z dob apoštolských. dvanáctý z ametystu. Zj. je upřímná (průzračná) před Bohem jako sklo: „Pane. 18. můžeme považovati za krásný předobraz „Světla a Pravdy“ obsažené v základních článcích křesťanské Víry. šestý ze sardisu. podobné čistému sklu. tak Církev ve svém Učení zachycuje a věřícím podává jasné paprsky Boží Pravdy. Ve schránce byly ukryty tři kaménky. základ první byl z jaspisu. věčného života a věčného blaha.“ Jaspisem ve Zjevení svatého Jana je míněn čirý a nejvzácnější drahokam — démant (21. 19. Tak Duch svatý naznačuje nesmírnou cenu nadpřirozené Víry. „Stavba hradby jeho byla z jaspisu.) Symbolisuje ničím neporušenou a nezakalenou čistotu Učení Církve Ježíše Krista. zvané Apoštolské vyznání víry. 11. podobné čistému sklu“ symbolisuje nadpřirozenou Lásku v Církvi. že tě miluji. Proto symbolisuje Duch svatý v obraze Církve zvláště tyto Její Božské vlastnosti. které ve správném rozpoznání jsou tytéž jako ve Zjevení. 17. která je jediným základem spásy. Nadpřirozená Láska jest čistá jako zlato. 241 . to jest „Světlo a Pravda“. kterou Ježíš Kristus světu dal. Schránku „Světla a Pravdy“ ozdobenou dvanácti drahokamy. „Zlato. „Základy hradby městské byly ozdobeny všelikým drahokamem. čtvrtý ze smaragdu. kterou apoštolé hlásali a kterou neporušenou po staletí a tisíciletí hlásají neúnavně nástupcové apoštolů v Církvi katolické. jedenáctý z hyacintu. 21. Velekněz Církve Ježíše Krista chrání svojí neomylností „Světlo a Pravdu“ obsaženou ve článcích víry. Zj. Drahokamy Ducha svatého. Ve Starém Zákoně velekněz nosíval na prsou schránku zdobenou zlatem. Víra a Láska z Milosti Ducha svatého.

Žlutá barva zlata je symbolem Boží velebnosti. Křesťanský doufati nám umožňuje víra ve čtvrtý. svatých obcování. Syna jeho jediného. Uvádí do života věčného duše z předpeklí. je „jaspis“ — démant.“ Sedmý drahokam. je průhledný. „Vstoupil na nebesa. umřel i pohřben jest.“ Církev se dělí na tři části: bojující.“ Nebe se spojilo se zemí Osobou Ježíše Krista. Osmý drahokam. Beryl symbolisuje osmý článek víry: „Věřím v Ducha svatého. 242 .Drahokamy.“ Krása nebe se nejdokonaleji zrcadlila v nejsvětější duši Matky Boží. O tomto spojení „nebe“ se zemí podává výmluvný náznak „modrá barva“ safíru. že první Božská Osoba se jmenuje Otec.)“ Lesk tohoto kamene má celé „Město Boží“. Druhý drahokam je safír barvy modré. Pána našeho. Barva žlutá (zlato) je odznakem Božské a Královské Velebnosti Ježíše Krista. která přikrývá a zahaluje Církev jako Nejkrásnější Dílo Boží. Svojí Vševědoucností — průhlednost — bude soudit všecky národy. Čirý. Nazelenalá barva je barvou moře. Třetí drahokam — namodralý chalcedon — symbolisuje Pannu Marii. Tak je sardonyxem vyjádřen pátý článek víry: „Stoupil do pekel. beryl je barvy olivové.“ Devátý drahokam je topas barvy medově žluté. Původu všeho. že Bůh stvořil nebe i zemi. Vstává z mrtvých. výkupnou cenou naší spásy. když vstoupil na nebesa a posadil se na Pravici Boha Otce. ozdoben pěti ranami. Tento drahokam symbolisuje vzácný obsah prvního článku víry. Oliva je symbolem pokoje a míru. 11. ale zvláště na Církev. a oslnivě zářící démant vhodně naznačuje Boha jako Nekonečnou Dokonalost. Lesk této Božské Dokonalosti září na všecko tvorstvo. že svojí barvou symbolisují Pravdy obsažené v jednotlivých článcích víry velice případně: První článek víry zní: „Věřím v Boha Otce všemohoucího.“ Symbolem tohoto nejzákladnějšího článku víry o Bohu Otci.“ Pátý drahokam je sardonyx černě a bíle pruhovaný. Symbolisuje druhý článek víry: „Věřím i v Ježíše Krista. Dárcem pravého pokoje a míru v lidských duších je Duch svatý. jako výstižné symboly článků víry. jasný jako křišťál (21. „kámen nejdražší. aby nám dal záruku také našeho budoucího vzkříšení. Ve Zjevení Duch svatý seřazuje drahokamy tak.“ Přijde ve Svém Božském Majestátu — zlatý lesk —. Stvořitele nebe i země. Otce všemohoucího. že jest Trojjediný Bůh. Celá Církev bude požívat jednou Božské Slávy svého Ženicha Ježíše Krista. trpící. Kříž Ježíše Krista dal světu naději spásy. Smrt a život! Ze smrti do života! Ježíš Kristus svojí Smrtí získává duším život věčný.“ Sardis-karneol je žlutě červený. vítěznou. Vtěleného Syna Božího. Zelený smaragd má barvu křesťanské naděje. bezbarvý. Moře ve Zjevení svatého Jana symbolisuje národy. „Svatou Církev obecnou. narodil se z Marie Panny. článek víry: „Trpěl pod Pontským Pilátem ukřižován. třetího dne vstal z mrtvých. Naznačuje obsah sedmého článku víry: „Odtud přijde soudit živé i mrtvé. o Níž jedná třetí článek víry: „Jenž se počal z Ducha svatého. Rány symbolisuje červená barva. chrysolit má barvu zlatě-nazelenalou. sedí na pravici Boha.

nevýslovným a věčným Světlem všech vyvolených. Není žádná jiná společnost. Pozemské chrámy sloužily k tomu. za niž lze koupit život věčný.“ V předešlé části symbolického obrazu Církve Duch svatý znázorňoval vlastnosti Církve. účastí na Oběti Mše svaté. Zj. „Perla“ je symbolický doprovázena „dvanáctkou“ nikoliv na označení počtu různých perel. Ve slávě nebe nebude třeba stvořeného světla. Je v něm symbolicky znázorněna naděje mučedníkům (barva krve). které je podmínkou života věčného. „I budou chodili národové ve světle jeho a králové země přinesou slávu a čest do 243 .Desátý článek víry zní: „Věřím… v hříchů odpuštění. Ježíš Kristus na Pravici Boha Otce a Duch svatý. 23. to jest budou čerpat život a blaženost ne z požívání pokrmu. že jejich těla. Duch svatý symbolickou „dvanáctkou“ naznačuje.“ „Brána“ symbolisuje víru. 45. a Beránek. že ohniskem života Církve je nadpřirozená upřímná Láska (zlato jako průhledné sklo). žádná jiná církev. 22. aby mu svítily. 24. Jedenáctý článek víry: „Věřím… v těla vzkříšení“ je symbolisován hyacintem. V této části obrazu znázorňuje symbolicky Církev Oslavenou.“ Zelený chrysopras symbolisuje barvou křesťanské naděje tento článek víry. Ametyst bývá také barvy modré a symbolisuje nebe a věčnou blaženost. A to město nepotřebuje slunce ani měsíce. budou nestvořeným. že jenom „víra“. 13. Obě barvy symbolicky vyjadřují dvanáctý článek víry: „Věřím… v život věčný. Ozdobeni zásluhami věrných služeb Ježíši Kristu. „Perlu“ víry a „zlato“ Lásky může dát jedině Církev Ježíše Krista. pokud je na zemi. neboť Bůh sám. 21. neboť Pán Bůh všemohoucí jest chrámem jeho. 21. Hyacint je hnědě-žlutě-červený. Pohled na Církev oslavenou. aby se věřící v chrámě spojovali s Bohem: modlitbou. nýbrž z vnitřního sjednocení s Bohem s Ježíšem Kristem. jejímž ohniskem by byla Boží Láska. a náměstí města bylo čisté zlato jako průhledné sklo. jedna každá brána byla z jedné perly. 21. symbolisuje. neboť velebnost Boží je osvítila. kterou se vchází do Církve Ježíše Krista je perlou. 21. „Náměstí města“. Dvanáctý drahokam ametyst barvy fialové je odznakem pokání. „Chrámu jsem v něm neviděl. Vnitřním složením je „perla“ všech dvanácti bran stejná. kterou Ježíš Kristus nazval v podobenství „perlou“ Mat. Zj. V nebi všichni členové Církve Oslavené budou co nejúžeji spojeni s Bohem celou svojí podstatou.“ Zj. v němž je středisko a ohnisko života. „A dvanáct bran bylo dvanáct perel. jejichž život obětovali pro Ježíše Krista (tělo symbolisované hnědou barvou země) vstanou jednou ve slávě nebeské (žlutá barva Boží Slávy). budou na Něho patřit a budou Boha požívat. svatým Přijímáním. a svící jeho jest Beránek.

kdy po ukončení soudů Božích nad světem nastane období vítězného proniknutí Evangelia ke všem národům. ozdobených zásluhami svého povolání ve službách Krále králů. Zvláště v době. Vina bludu a nevěry zavírá nebe. které si získali ve věrné Lásce k Ježíši Kristu. Jenom ti vejdou. 27. Věčná sláva Vítězů. už nebude ohrožovat žádný nepřítel. Zj. lehkých hříchů a neodpykaných časných trestů odstraňuje očistec. „Přinesou slávu a čest“ Ježíši Kristu a budou ozdobou nebeského Chrámu. Duch svatý pomůže. „Vyvolení a spásu“ je třeba si vyprosit. neboť noci tam nebude. 244 . aby věřící na zemi využitkovali Milostí Jeho a vzbuzováním dokonalé lásky k Bohu a získáváním odpustků v pozemském životě smazávali i nejmenší poskvrny hříchů. Těžký hřích v duši. Zj. kdy králové a vladaři uznají a nade všecko si zamilují Ježíše Krista Krále národů. leč jen ti. Duch svatý mezi řádky připomíná. a přinesou do něho slávu a čest národů. Boj dokonán. Překážku všedních. A ti jsou napsáni v knize Beránkově. Pryč s překážkami. „Lží“ je blud.“ Brány města se zavíraly na noc před škůdci a před nepřáteli.“ „Poskvrnou“ symbolisuje Duch svatý všední hříchy. Světlo věčné Jí bude svítit a všichni vyvolení budou se radovat ze zásluh. oslavenou na věky. nevěra.“ Z věčného Světla Slávy Boží se budou těšit vyvolení ze všech národů. Církev. 26. „Ohavností“ je těžký hřích. „A brány jeho nebudou se zavírati za dne. budou vcházet do nebe nesmírné zástupy poddaných i králů. kteří si vyprošovali. aby až do konce vytrvali v dobrém. I malé hříchy jsou překážkou vstupu do nebe. Oslavili Ho na zemi a On je oslavil v nebi. 21.něho. kteří jsou napsáni v Beránkově knize života. 25. 21. navždy vylučuje z nebe. ani kdo páše ohavnost a lež. která se smrtí odloučila od těla. „A nevejde do něho nic poskvrněného.

jenž mi to ukázal.“ 6. ospravedlniž se ještě. přijdu brzy a odplata moje se mnou. I řekl mi: „Tato slova jsou (zcela) spolehlivá a pravdivá. 11.“ Amen. počátek a konec. 2. co napsáno jest v knize této. ZÁVĚR. běloskvoucí jako křišťál. posvěť se ještě. abych odplatil každému podle skutků jeho. Bůh přidá na něho ran napsaných v knize této. 16.“ A kdo slyší. kdo miluje a činí lež. a listí stromu toho (slouží) k vyléčení národů. Blažený. Proud vody života — Strom života — Dvanáctero plodů — Listí stromu — Zmizí kletba hříchu na stvořených věcech — Nazírání svatých — Světlo z Boha — Pečeť Boží Pravdy — Anděl svědkem. a jméno jeho bude na čelech jejich. co se má státi v brzku. 12. padl jsem. Jan. 17. jenž osvědčuje tyto věci. A kdo žízní. který vycházel z trůnu Božího a Beránkova. aby ukázal služebníkům jeho. naber vody životné zadarmo. přijdu brzy. jsem spoluslužebník tvůj i bratří tvých proroků a těch. poslal jsem anděla svého. 9. A když jsem je uslyšel a uviděl. poskvrň se ještě a kdo jest spravedlivý. Osvědčuji pak já každému. A já. 22. vydávaje každého měsíce plod svůj. Ten. ani nebudou potřebovati světla svíčkového a světla slunečného. neboť Pán Bůh je bude osvěcovati a budou kralovati na věky věkův. kdo umývají roucha svá [v krvi Beránkově]. jenž slyšel a viděl tyto věci. Kdo škodí. první a poslední.VĚCNÝ ŽIVOT A VĚCNÉ BLAHO VYVOLENÝCH. 6. abych vám osvědčil věci tyto v církvích. a jestliže by kdo odňal od slov knihy proroctví tohoto. 13. I řekl mi: „Nezapečeťuj prorockých slov knihy této. 20. Já. abych se poklonil před nohama anděla. Vně budou psi a čarodějníci a smilníci a vrahové i modláři. A nebude již kletby žádné. přijdiž. A duch i nevěsta praví: „Přijď. 3. 18. řekni: Přijď. jsem ten. Bůh odejme díl jeho od stromu života a z města svatého. 14. Ale (on) řekl mi: „Hleď. uškoď ještě. kteří ostříhají slov knihy této. I ukázal mi proud vody životné. Jan zapisovatelem — Anděl odmítá klanění — Proroctví ve Zjevení obsažená se začnou vyplňovat — Každému odplatím — Kteří umývají roucha svá — Vyvržení — Podpis: „Já jsem…“ — Duch svatý vzbuzuje v nevěstě touhu po Ježíši Kristu — Výstraha — Přijdu brzy — Požehnání čtenářům. 21. Zj. 7. Hle. 1. kdo ostříhá prorockých slov knihy této. Já jsem alfa a omega. Ježíš. Bohu se klaněj.“ 10. budou patřiti na jeho tvář. a každý. Milost Pána našeho Ježíše Krista (buď) se všemi vámi. neboť čas blízko jest. a služebníci jeho budou mu sloužili a 4. 19. a kdo chce. z toho. kdo slyší prorocká slova knihy této: Jestliže by někdo přidal k těmto věcem. hvězda jasná a jitřní. ale trůn Boží a Beránkův bude v něm. aby měli právo ke stromu života a vešli branami do města. 245 . 5. Blažení. kdo svatý. ať toho nečiníš. A hle. Uprostřed náměstí jeho a po obou stranách proudu byl strom života. a Pán Bůh duchů prorockých poslal anděla svého. A noci nebude již. přijď Pane Ježíši. který přinášel dvanáctero plodů. přijdu brzy. Já jsem kořen a rod Davidův. 15. kdo jest poskvrněn. Amen. praví: „Ano.

Kdo věří ve mne. Ježíšem Kristem a Duchem svatým.“ Jan 4. Když si křesťan váží Milosti Boží. Proud vody životné — běloskvoucí jako křišťál. kterého věřící v něho měli přijímati…“ Jan 7. — je symbolem „věčného života dítek Božích“ ve spojení s Bohem Otcem. běloskvoucí jako křišťál. 37. který vycházel z trůnu Božího a Beránkova. „Uprostřed náměstí jeho a po obou stranách proudu byl strom života. Milostí posvěcující. nebude žízniti na věky. Po prvé se křesťanu dostává Milosti posvěcující na křtu svatém. nemůže vejiti do království Božího. (který je jeden se sedmi archandělů. Umučením a Smrtí Ježíše Krista stává se křesťan svatým dítkem Božím a dostává se mu práva na věčný život (proud vody „životné“) v nebi ve spojení s Bohem. a když konečně v Milosti Boží umírá. Jak si ceníme nejvzácnější dar Boží. proudy vody živé poplynou z útroby jeho. „který dal Syna svého jednorozeného. 22. S vodou křestní vlévá se do duše Milost Ducha svatého a obmývá ji od dědičného hříchu. znázorňuje nyní v poslední kapitole Zjevení zdroje nebeské blaženosti. vydávaje každého měsíce plod svůj. pojď ke mně a pij. kterou já mu dám. — 15. když znázornil vlastnosti Církve Ježíše Krista. který vycházel z Trůnu Božího (od Ducha svatého) a od Trůnu Beránkova (který ji zasloužil) a od Boha Otce. stane se v něm pramenem vody tryskající do života věčného. Na světě dostává od Ducha svatého Církev nevysychající proud Milosti Boží (posvěcující a pomáhající) a z této Milosti rozdává věřícím. zaslouženou Životem. O slavnosti stánků volal Pán Ježíš hlasitě „Žízní-li kdo. jenž ti praví: „Dej mi píti“. nýbrž voda. kteří vylévali misky hněvu Božího). S touto první Milostí dostává se křesťanu práva přijímat ostatní svátosti a tak i možnosti čerpat v nejhojnější míře „z proudu vody životné“ Ducha svatého. Božský Spasitel řekl to ženě Samaritánce: „Kdybys znala dar Boží a kdo je ten. Ježíš Kristus několikrát v Evangeliu přirovnává Milost Ducha svatého ku prameni: „Nenarodí-li se kdo znova z vody a z Ducha svatého. ty bys ho prosila. a dal by ti vody živé. kterou já mu dám. kdo v něho věří nezahynul. Kdo se napije z vody. 5. promění se mu Milost Boží ve věčný život v nejužším spojení s Trojjediným Bohem.“ To řekl o Duchu svatém. Mysterium Crucis. 1. a listí stromu toho slouží k vyléčení národů. Voda křestní je symbolem pramene Milosti Boží. Zj.“ Jan 3. 16. nýbrž měl život věčný“ Jan 3. 22.“ V ráji stál také strom života. „I ukázal se mi proud vody životné.* Zj.“ Archanděl Gabriel. aby žádný. který přinášel dvanáctero plodů. 10. když se chrání. Poněvadž však Adam a Eva utrhli se stromu Božího přikázání zakázané ovoce a odepřeli Pánu Bohu oběť poslušnosti a 246 . Věříme v život věčný a známe cestu k němu. 2. — 39. aby ji těžkým hříchem neztratil.

22. má život věčný. ale i v nebi budou se konat radostná tajemství spásy. na všecky projevy Lásky Ježíše Krista k Církvi. požívající v nejvyšší míře všech Tajemství Lásky Boží. nebudete míti v sobě života. „Stal se poslušným až k smrti kříže. vášním a hříchům.“ Jan 6. obnovujíc je a připomínajíc si je v církevním roce. Do hlubin všech Božích Tajemství. nezastavila se ani před smrtí. nezastavila se před nejbolestnějšími mukami duše i těla. V Oběti Mše svaté Ježíš Kristus bez ustání podává a obětuje svému Otci nebeskému svoji Lásku a svoji Poslušnost. To budou ty radostné změny „vydávání dvanáctera plodů ve dvanácti měsících“ symbolisujících blaženost Církve Oslavené. tam budeme patřit s nevýslovným úžasem na tajemství stvoření světa a člověka. Oběť Mše svaté se bez ustání koná od Církve Ježíše Krista na všech místech celého světa a bude se konati na zemi až do konce světa. novým radostným (ne už truchlivým) způsobem budeme patřit na Jeho Rány z Lásky k nám přijaté. 8. kdyby nebylo Nejsvětější Svátosti Oltářní jako nejvzácnějšího nebeského Pokrmu a léku pro slabost i nemoci duší lidských. A právě tato Oběť je „Stromem života“ „po obou stranách proudu“ — v čase na zemi i v nebi na věčnosti… na tomto břehu i na onom. Tajemství Nejsvětější Svátosti Oltářní. živ bude na věky. tělo mé jest. na tajemné přípravy k Vykoupení. Bude-li kdo jísti z chleba toho. která se nezastavila ani před potupným křížem. jenž s nebe sestoupil. Všecka nevýslovná sladká tajemství Vykoupení jsou „plody“. A chléb který já dám. kterou ustanovil. Neboť tělo mé v pravdě jest pokrm a krev má vpravdě jest nápoj. Tváří v tvář! „A nebude již kletby žádné“. na Jeho Zmrtvýchvstání. Zj. Novým „Stromem života“ stal se Kříž. Nejenom na zemi. To jest to tajemné „listí stromu života. protože „Strom života“ a „listí“ s něho vyléčily 247 . Dárce Sám řekl o tomto pokrmu: „Já jsem chléb živý. na Jeho Slávu na Pravici Boha Otce. Kdo jí mé tělo a pije mou krev. Tu hádali se židé vespolek: „Kterak může tento dáti nám tělo své k jídlu?“ Proto řekl jim Ježíš: „Vpravdě. A tuto nevýslovnou Oběť v celé Její podstatě a v celé Její Kráse a Moci vložil Božský Spasitel při poslední večeři do Mše svaté. 4. a já ho vzkřísím v den poslední. 2. které dám za život světa. na Vtělení Syna Božího. nesměli už brát se „stromu života“ a byli vyhnáni z ráje. 3. které by byly propadly hmotařství. V nebi budeme patřit na věčný Život Boha Syna v Bohu Otci v jednotě s Duchem svatým. — 56.“ Filip. a budou příčinou nevýslovné blaženosti v nových a střídajících se nazíráních všech andělů a svatých. V nebi budou tato přesladká Tajemství Lásky Boží zřejmá v celé svojí hloubce a kráse. zvláště na účinky požívání Těla a Krve Jeho ve svatém Přijímání v duších věřících. 51. vpravdě pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti jeho krve. v nichž Církev čerpala největší radost na zemi. které slouží k vyléčení národů“. na tajemství Jeho pozemského Života.lásky. na němž vykonal druhý Adam-Ježíš Kristus Oběť nejvyšší Poslušnosti a Lásky k Bohu Otci a k nám lidem.

a ještě se neukázalo. abychom nekonečný jas a světlo z Boží Trojice mohli přijímat. která se rovná nejslavnějšímu kralování). budou patřiti na jeho tvář (na nekonečně krásnou Podstatu Boží). Zj. Schopnost vnímat Boží Světlo a Boží Krásu. události v nepřetržitém chodu půjdou za sebou. 22. jak jest“. klanění 248 . Ale archanděl takový projev úcty odmítl: Nečiň toho. Vyvolení nebudou potřebovat stvořeného světla. Dítky nesou jméno otcovo. „neboť Pán Bůh je bude osvěcovati. v němž se jedná ponejvíce o soudech Božích nad světem.“ Navždy budou dítkami Božími. 5. a sklonil se před ním. Sotva apoštol odloží péro. Na věky budou mít Otce nejdobrotivějšího. přijdu brzy. 22. ale i Soudci. 8. co se má státi v brzku. Zj. Jak píše svatý Jan ve svém listě: „Nyní jsme dítkami Božími. 7. Pečeť Božské Pravdivosti. budeme podobni jemu. v jehož záři jeví se důležité události dějin Církve a světa osvětleny a prozářeny ve svých příčinách.“ V nebi dostane se nám nejenom jasného světla ze samé Bytosti Boží. ale také nadpřirozené schopnosti. 9. kdo ostříhá prorockých slov knihy této“. Blažený. nejbohatšího. Projev díků. Zj. Budeme vydávat počet. nejmilejšího. jak byly naznačeny. Tato jediná prorocká kniha novozákonní je mocným reflektorem Ducha svatého. Ježíš Kristus stojí za každým slovem Zjevení.všecky následky hříchu dědičného i všech ostatních hříchů. že když se to ukáže. Tak budeme mít účast na Jeho věčné Lásce a věčné Slávě. budou mu sloužili (takovou službou. máme v knize výstrahy. Jan 3. — 3. neboť budeme ho viděti tak. 6. Stanou se tak. 1. (Trojjediného Boha). povzbuzení a naučení. 2. 22.“ „Jméno jeho bude na čelech jejich. který ho provázel ve vidění. a Pán Bůh duchů prorockých poslal anděla svého. „I řekl mi: „Tato slova jsou zcela spolehlivá a pravdivá. „Ale trůn Boží a Beránkův bude v něm (v nebeském Městě). Víme však. který nebyl přijat. A těch třeba úzkostlivě dbát v oddané lásce k svému Spasiteli. A poněvadž čas rychle plyne. služebníci (Oslavenci) jeho. Abychom při těchto soudních visitacích Ježíše Krista obstáli. následcích i v jejich konečném výsledku. „A hle. příkazy.“ Anděl znova potvrzuje pravdivost Zjevení apoštolu Janovi i všem budoucím čtenářům. co budeme. Svatý Jan chtěl poděkovat archandělovi Gabrielovi. Zj. aby ukázal služebníkům jeho. dojde poměrně brzy na všecky „v brzku“. 22.

12. satanovu lež. kdo umývají roucha svá v krvi Beránkově. čím by se Mu ještě více zalíbili. nevejdou modláři. kdo svatý. to jest všichni ti. Boha Syna a Ducha svatého vstoupili do „Města“ Církve. zpovědi i při sv. „Blažení. první a poslední. umývají se ve svátosti křtu (pokání) Krví Beránkovou. Anděl je spoluslužebník apoštolů. kteří vymýšlejí a zastávají bludy. neboť čas blízko jest.“ Kdo škodí zájmům Božím a zájmům Církve Ježíše Krista a nechce věřit slovům knihy Zjevení. protože „branami“ trojího vyznání víry v Boha Otce. jako toulaví psi. ať zkusí a pozná. Zj. je proti Němu a zahyne. aby měli právo ke stromu života a vešli branami do města. ospravedlniž se ještě. Kdo miluje hřích více než Boha a Spasitele svého. kteří jsou bez křesťanské kázně. že čím více kdo Ježíše Krista miluje. sebezapírání. Já jsem alfa a omega. kteří poslouchají Boha a plní Jeho slova. ať hledají.“ Zj. Duch svatý mezi řádky naznačuje. v němž je jasně naznačeno. proroků a všech spravedlivých.“ Duše poskvrněné hříchy. Zj. kteří umí nenávidět a mstít se. 15. proti Učení 249 . uškoď ještě. dnes spiritisté). — ať jen škodí. 22. 13. kteří si libují v pověrečném vyvolávání duchů (tehdy gnostikové.patří Bohu. A pak mají právo přistoupiti ke „Stromu života“. „Hle. že kdo není s Kristem a s Jeho Církví. kdo jest poskvrněn. Ale také ti. abych odplatil každému podle skutků jeho. tím více bude od něho milován. Láska neřekne nikdy: dost. „Nezapečeťuj prorockých slov knihy této. ze svatého Přijímání. „Vně budou psi a čarodějníci a smilníci a vrahové i modláři a každý. Kdo škodí. co je pravdou. počátek a konec. z trpělivosti a odevzdanosti do Vůle Boží. Co si kdo vyvolí. Nevejdou ani vrahové. přijdu brzy a odplata moje se mnou. Tam splývá na ně Krev Ježíše Krista. kteří věří v Ježíše Krista a milují Ho. kteří dbají Jeho přikázání a poslouchají jich. Přesvědčí se brzy. k svatému Přijímání. Křest (pokání) a svaté Přijímání. poskvrň se ještě a kdo jest spravedlivý. Neboť ze Zjevení je jim jasno. 11. posvěť se ještě. odříkání. nevejdou ani ti. 14. 22. Přijímání máme vzbuzovat vděčnou víru ve Tři Božské Osoby a obnovit křestní slib. Nevejdou tam ani ti. Chtěli mít mnoho a ztratili všecko. 22. dáno bude jemu. ať konají co nejvíce dobrých skutků. že při svátostném „umývání duše od hříchů“ ve sv. ať shromažďují poklady Milosti Boží ze Mše svaté. Zj.“ Nevejdou do nebe. 10. 22. co si vyvolil a čím pohrdl. kdo miluje a činí lež. kteří prokazují Božskou poctu stvořeným věcem.

Ženichu našich duší! A každý čtenář milující Ježíše Krista přidá také povzdech své vřelé touhy. že kniha Zjevení je knihou Boží pro všecky církevní obce. kterou má u Boha Otce. 17. aby přišel a odvedl si ji do svého sídla. 22. až budou u pramene nejvyšší Lásky a všeho blaha. které Jsem Krví Svojí vykoupil. Každý lidský přídavek v této knize by porušil vnitřní obsah. Božského Krále a Spasitele. Ježíš. Miluj a žízni! Kniha Zjevení je přípravou na Příchod Ježíše Krista. aby se nikdo neodvážil ani slovo ubrat nebo přidat ke Zjevení. 22.“ Zj. Zj. U duší svatých stupňuje se touha v opravdovou žízeň. jak dokonale a svrchovaně vykoná svůj vykupitelský úkol: přemůže všecky nepřátele Církve. 19. Jménem celé Církve loučí se svatý Jan s Ježíšem Kristem. Zj. A Církev se slzami lásky a vděčnosti i touhy loučí se na poslední stránce Zjevení se svým Nejdražším a volá odcházejíc do víru a bouří světa: „Amen. 16. které miluji a po nichž toužím. smysl a souvislost: „Osvědčuji pak já každému.“ … nedej nám zahynout! 250 . tak Církev po všecka staletí a tisíciletí v Duchu svatém volá: „Přijdi. dá Jí dokonalé vítězství a nejvyšší věčné blaho. přijď Pane Ježíši. 20. která se neupokojí dřív. Ježíši. Poslední vyznání Lásky a Touhy Ježíše Krista a Církve v Božím Zjevení. poslal jsem anděla svého. že jako potomek Davidův je přislíbeným Vykupitelem a že je jediným Světlem (Sluncem) světa. abych je měl na věky ve svém Náručí. 22. Výstraha. Bůh odejme díl jeho od stromu života (řec. o nichž je psáno v knize této. 18.“ V tomto Svém Podpisu připomíná Ježíš Kristus. a jestliže by kdo odňal od slov knihy proroctví tohoto. Ke konci Ježíš Kristus dává svůj Podpis a svoji pečeť. Bůh přidá na něho ran napsaných v knize této. Vzbuzuje touhu po Jeho slavném Příchodu. Slyší z Jeho úst: „Ano. Církvi drahá. kdo slyší prorocká slova knihy této: Jestliže by někdo přidal k těmto věcem. aby uviděl Jeho Slávu.Církve Ježíše Krista. hvězda jasná a jitřní. jak bylo od něho podáno. pro celou Církev: „Já. Kniha Zjevení ukazuje. přijdu brzy“ … na shledanou v Mém nebeském Království.) a z města svatého. vy všecky věrné duše. Zj. Jako nevěsta touží po svém ženichu. Podpis Ježíše Krista. Já jsem kořen a rod Davidův. abych vám osvědčil věci tyto v církvích. Na konec dává apoštol výstrahu. 22.

Amen. 21. Apoštolské Požehnání.Zj.“ Tak končí poslední kniha ze 73 knih Zjevení Božího Starého a Nového Zákona. Svatý Jan dává všem své apoštolské požehnání: „Milost Pána našeho Ježíše Krista buď se všemi vámi. 251 . 22.

........................... VIDĚNÍ OBNOVENÉ ZEMĚ A VĚČNÉHO KRÁLOVSTVÍ KRISTOVA................... (CO ŽÁDÁ JEŽÍŠ KRISTUS OD SVÝCH SLUŽEBNÍKŮ.........................................................126 NEŽ SEDMÝ ANDĚL ZATROUBÍ.......................................83 BERANEK OTEVÍRÁ ŠEST PEČETÍ „KNIHY“ USTANOVENÍ A SOUDŮ BOŽÍCH........................22 VE VYHNANSTVÍ NA OSTROVĚ PATMU....... (POHLED ZA KULISY DĚJIN CÍRKVE A SVĚTA......................41 ZJEVENÍ O ZEVNĚJŠÍCH OSUDECH CÍRKVE KRISTOVY............................ VIDĚNÍ SEDMI MISEK HNĚVU BOŽÍHO...............................................................)......................................................................................... VIDĚNÍ SEDMI PEČETÍ............. ŽE SE PŘIBLÍŽILA DOBA KRÁLOVSTVÍ JEŽÍŠE KRISTA NADE VŠEMI NÁRODY.............................................................. NÁRODY PŘIJMOU EVANGELIUM.........................OBSAH ÚVODEM K ROZBORU A VÝKLADU SYMBOLŮ VE ZJEVENÍ SV.................. POSLEDNÍ PRONÁSLEDOVÁNÍ CÍRKVE..........................................................23 ZJEVENÍ O VNITŘNÍCH POMĚRECH V CÍRKVI KRISTOVĚ................................................... — PORÁŽKA ŠELMY MOŘSKÉ A JEJÍHO PROROKA.............................................. — TICHO V NEBI PŘI OTEVŘENÍ SEDMÉ PEČETI.........................................................................................171 5......................................... VIDĚNÍ ZÁHUBY NEPŘÁTEL CÍRKVE.............................................211 SATAN SVÁZÁN..............................131 VIDĚNÍ SVATÉHO JANA O BOJI TŘÍ NEPŘÁTEL PROTI CÍRKVI JEŽÍŠE KRISTA............................................................ — MANIFEST BOHA OTCE O KRÁLOVSKÉ VLÁDĚ JEŽÍŠE KRISTA NAD NÁRODY.............................245 OBSAH............................................................................195 PÁD PROTIBOŽSKÉHO BABYLONU.....................140 DVĚ ŠELMY JAKO SPOJENCI SATANOVI.139 VIDĚNÍ SVATÉHO JANA O BOJI TŘÍ NEPŘÁTEL PROTI CÍRKVI JEŽÍŠE KRISTA.....................)..............................................75 2............................. DOBA POKOJNÉHO ŠÍŘENÍ CÍRKVE KRISTOVY..................... VIDĚNÍ SEDMI ANDĚLŮ SE SEDMI TROUBAMI......................................203 RADOST V NEBI................9 ZJEVENÍ SVATÉHO JANA .......180 ANDĚLÉ VYLÉVAJÍ SEDM MISEK BOŽÍHO HNĚVU..........................157 ODMĚNA VĚRNÝCH CTITELŮ BERÁNKOVÝCH.................................. POSLEDNÍ SOUD...........................................................21 MÍSTO A OKOLNOSTI ZJEVENÍ SVÁTÉHO JANA........185 6.....224 7................103 OČISTNÝ OHEŇ VYKONAL SVŮJ ÚKOL....................252 PRÍDAVEK................................................... JANA........................................................................APOŠTOLA‘ O BUDOUCNOSTI CÍRKVE KRISTOVY......................................88 OCHRANA SPRAVEDLIVÝCH NA ZEMI VČAS ZKOUŠEK A SOUDŮ BOZÍCH A BUDOUCÍ OSLAVA JEJICH V NEBI.................. A JEJÍ NEPŘÁTELE NUTÍ K POKÁNÍ.... ŠELMY ZEMSKÉ.................................... ZÁVĚR......................................................................................................98 3.................................................................................................................................... SOUD BOŽÍ NAD CTITELI ŠELEM.............................................................254 252 .76 BŮH OTEC ODEVZDÁVÁ KNIHU SOUDŮ BOŽÍCH BERÁNKOVI.. (SOUDY A TRESTY BOŽÍ OČISŤUJÍ CÍRKEV.........................)..........233 VĚCNÝ ŽIVOT A VĚCNÉ BLAHO VYVOLENÝCH...................................................................40 SEDM LISTŮ OD JEŽÍŠE KRISTA SEDMI OBCÍM A CELÉ CÍRKVI.......

- .T E X T Y PÍSMA S V A T É H O „Z J E V E N Í SV. NAKLADATELSTVÍ SPOLEČENSKÉ K N I HTISKÁRNY V LOŠTICÍCH R. C E N A Kčs 150. F A R Á Ř V B Í L É L H O T Ě VYDALO SEVEROMOR. 1946. JANA AP O Š T O LA VÝKLADEM A ÚVAHAMI OPATŘIL AUG. NAVRÁTIL.

protože je velmi blízko Vítězné Království Ježíše Krista nad národy. To znamená: biskupové. kněžstvo. Před dobou Triumfu a Rozkvětu Církve. jak je nyní potřeba „činné Lásky“ katolických věřících. kdy Duch svatý vykoná své největší zázraky a dá apoštolské schopnosti s velikými Milostmi a Dary mnohým duším.PRÍDAVEK Až přečteš — poznáš. Nevěsty Beránkovy „aby se připravila“ Zj. 7. aby nesčíslná srdce se zapálila vroucí Touhou po Milovaném Králi a Ženichu duší. to jest „Katolické Akce“. 9. Kdo se činně účastní s ochotou a horlivostí přípravy k příchodu Božského Ženicha Ježíše Krista k Jeho Nevěstě Církvi.“ Zjev. věřící pod Vedením Náměstka Kristova — papeže za Pomocí Matky Církve Panny Marie budou se snažit přivést lidstvo k opravdovému pokání k posvěcení života Věrnou a Oddanou Láskou k Ježíši Kristu. které si získali kdysi svatí Apoštolé. 19. 19. Ježíš Kristus sám bude jim odměnou jejich apoštolské práce a dostanou pozváni k věčné Svatební Hostině Beránkově „Blahoslavení jsou ti. bude třeba se strany Církve. . Jedinému Králi národu a Králi srdcí. kteří jsou povoláni k svatební hostině. získá si zásluhy.

Tobě svěřil mezi všemi knihami Písma svatého i knížku Zjevení svatého Jana. Matko svatá. Ať Žije Kristus. nepochybovala nikdy ani okamžik. Slavní Učitelé Tvoji v nepřehledných řadách marně se namáhali odhalit roušku Božích tajemství. ale nesmírnou obsahem. že přijde jednou okamžik. Tušíme. Tvoji slavní Vyznavači a Učitelé nahlíželi do této Knížky s největší úctou a láskou. Slavnou Nevěstu Beránkovu. na ostré rozhraní slavné Kultury Evangelia a satanovy kultury falešné vědy. kdy bezmezná pýcha postavila národy na okraj propasti. že v této knize je Moc Ducha svatého. 1. jichž On sám je Původcem. . svatá Matko nepoddala omylu a klamu. Učitelku národů. se satanem. malou rozsahem. Našli se snad během staletí někteří. Matka skutečného i mystického Těla Kristova. kéž v této době vytryskne Záře a Jas z knížky Zjevení. Zj. Matko naše!“ Duch svatý svěřil Tobě knihy Písma svatého. zdali´s se. v této vzpouře nového satanismu lidského rozumu. znázorňujícího Tvoje Zápasy s branami pekelnými. abychom porozuměli Zjevení svatého Jana. Ale Ty’s. vnímali jen hlavní rysy Slavného Obrazu Ducha svatého. Pevnou a Nezlomnou. aby Duch svatý zachránil národy před propastí záhuby a ukázal jim jedinou Cestu k záchraně. v tomto strašlivém zatemnění bezbožného hmotařství.Obdiv a uznání Matce Církvi! „Církvi svatá. sladká Lásko Boha Otce a Boha Syna. kdo čte a kdo poslouchají slova proroctví toho a zachovávají. Tvého Ženicha! Kéž je oslaven v Tvém Triumfu nade všemi národy Bůh Otec. Nerozuměli. Neomylnou Hlasatelku Pravdy Boží. Syn a Duch svatý! Milý čtenáři! Toužíme. apoštola. zapal srdce naše z Nejčistšího Srdce Mariina!“ Společenská knihtiskárna Loštice. která vyvede lidstvo ze slepých uliček na jedinou správnou Cestu. ale věřili Tvojí Vírou. Královna národů! „Duchu svatý. když jsi tuto knihu od počátku křesťanského Věku zařadila mezi knihy. násilí a surovosti. Prostou. Tuto knížku zahalil přesvatý Původce do tajemných symbolů. Matko svatá. Chceme ochotně vyplnit přání Ducha svatého na počátku knihy: „Blahoslavený. kdy Světlo Ducha svatého zazáří i z této Jeho knížky oslňujícím Jasem celému světu a ukáže všecky marné pokusy satana a jeho pomocníků přemoci Tebe. tvrdého a bezohledného sobectví. v této době. Král národů! Ať Žije věrná Nevěsta Ježíše Krista — Církev! Ať Žije Maria. Cestu Pravdy a Lásky Ježíše Krista. co v něm jest napsáno“. jejichž význam zůstával po celá staletí utajen a skryt. Tvým úhlavním nepřítelem a s jeho pomocníky. 3. Nerozuměli podrobnostem. které jsou Dílem Ducha svatého. kteří zapochybovali.