MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta sportovních studií

Katedra sportovní medicíny a zdravotní tělesné výchovy

Alternativní výživové směry

Dělená strava

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Vypracoval:

Ing. Iva Hrnčiříková Petr Jirka
3. roč. SEBS

Brno, 2007
Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně na základě

literatury uvedené v Seznamu použité literatury.

Souhlasím, že má bakalářská práce může být použita k potřebám

Masarykovy univerzity a ke studijním účelům.

V Brně dne 20. 4. 2007 ………………………...

Petr Jirka
Poděkování

Děkuji Ing. Ivě Hrnčiříkové za metodické vedení, podnětné rady a

připomínky při vypracování mé bakalářské práce.
Obsah
Úvod………………………………………………………………………......... 6
1. Alternativní výživové směry………………………………………….........7
2. Dělená strava…………………………………………………………......... 8
2.1. Pravěký člověk a jeho potrava…………………………………….........8
2.2. Princip dělení……………………………………………………….…..8
2.3. Filosofie………………………………………………………………... 8
2.4. Zakladatel dělené stravy……………………………………………….. 9
2.5. Rozšiřování Hayova systému…………………………………….........10
2.6. Pravidla dělené stravy…………………………………………………11
2.7. Trávení sacharidů a bílkovin…………………………………………. 12
2.8. Rovnováha organismu………………………………………………... 13
3. Klíč k dělení stravy…………………………………………………......... 14
3.1. Hlavní skupiny potravin..…………………………………………….. 14
3.1.1. Skupiny pro dělení…………………………………………….. 14
3.1.2. Používání skupin………………………………………….........15
3.2. Bílkovinná skupina…………………………………………………… 16
3.3. Sacharidová skupina………………………………………………….. 17
3.4. Neutrální skupina……………………………………………………...17
3.4.1. Neutrální skupina – 1. část……………………………………..18
3.4.2. Neutrální skupina – 2. část……………………………………..19
4. O vybraných potravinách………………………………………………...20
4.1. Maso……………………………………………………………......... 20
4.2. Ryby………………………………………………………………… 21
4.3. Mořské plody………………………………………………………... 22
4.4. Mléko a mléčné výrobky………………………………………......... 22
4.4.1. Zakysané mléčné výrobky………………………………........ 23
4.4.2. Sladká smetana………………………………………………..24
4.4.3. Sýry…………………………………………………………...24
4.5. Vejce………………………………………………………………… 25
4.6. Ovoce………………………………………………………………...25
4.7. Obiloviny…………………………………………………………......26
 4.7.1. Produkty z obilovin……………………………………….........27
4.8. Těstoviny…………………………………………………………….. 27
4.9. Brambory ……………………………………………………………. 27
4.10. Zelenina………………………………………………………………28
4.11. Houby………………………………………………………………...29
4.12. Ořechy a semena…………………………………………………….. 29
4.13. Klíčky……………………………………………………………….. 29
4.14. Bylinky a koření……………………………………………………...30
4.15. Tuky a oleje…………………………………………………………..30
4.16. Luštěniny……………………………………………………………..30
4.17. Sojové výrobky……………………………………………………… 31
4.18. Další produkty………………………………………………………..32
4.19. Nápoje……………………………………………………………….. 33
5. Konzumace a sestavení jídelníčku………………………………….........34
5.1. Přechod na dělenou stravu………………………………………......... 34
5.2. Odlehčující dny………………………………………………………..34
5.3. Stravování během dne…………………………………………………35
5.4. Naplánování stravovacího dne………………………………………...36
5.5. Tabulka k používání potravin………………………………………… 37
6. Další formy dělené stravy……………………………………………….. 38
6.1. Strava podle Lenky Kořínkové ( S.P.L.K )…………………………... 38
6.2. Dělená strava podle krevních skupin…………………………….........40
7. Přínos a využití metody dělením…………………………………………42
7.1. Redukce váhy…………………………………………………….........42
7.1.1. Doporučení pro redukci váhy…………………………………..43
7.2. Civilizační nemoci………………………………………………......... 44
7.3. Pozitivní účinky ……………………………………………………… 44
7.3.1. Zlepšení zdravotního stavu...………………………………….. 45
Závěr………………………………………………………………………….. 46
Seznam použité literatury…………………………………………………… 47
Resumé………………………………………………………………………... 49
Úvod

Výživa je důležitou podmínkou dobrého zdravotního stavu člověka. Pro

správnou funkci lidského organismu k zajištění fyziologických potřeb je nutný
vzduch, voda a příjem živin převážně potravou. Mnoho faktorů jako správná
výživa, pravidelná fyzická zátěž formou sportovních činností, lékařská péče a
další lze shrnout do pojmu zdravý životní styl. Těsný vztah mezi kvalitou výživy a
zdravím je vědecky dokázán, proto se odborníci snaží najít optimálně univerzální
způsob výživy. Formulace zdravé výživy je obtížná. K tomu přispívá i pokračující
výzkum, který v řadě případů může zásadním způsobem změnit pohled na
kteroukoliv část výživy [ 5 ].
Zásady zdravé výživy jsou platné celosvětově, přestože sortiment
používaných potravin se může značně lišit, stejně jako místní stravovací zvyklosti.
Konkrétní realizace stravy je také ovlivněna osobními zkušenostmi a
odpovědností k vlastnímu zdraví [ 6 ].
Cílem této bakalářské práce je popsat a přiblížit vybraný alternativní směr
výživy, kterým je dělená strava. Soustředěním dostupných informací z literatury a
osobních poznatků je záměr uceleně seznámit s podmínkami metody dělené stravy
a její používání. V tématické návaznosti přehledně zapracovat do struktury práce
pojednání o potravinách k praktickému využití při plánování stravování.

6
1. Alternativní výživové směry

Nové stravovací styly jsou z pohledu současné vědy označovány jako

alternativní. Z hlediska historického jde o novodobou záležitost vycházející z
emocí a módnosti. Dalším podstatným aspektem je životní filozofie, přesvědčení
a tradice. I když nejsou založeny na vědeckých poznatcích o výživě, nelze je
zásadně odmítat, každý systém obsahuje vedle iracionálních prvků některé
akceptovatelné zásady [ 4 ].
Racionální je takový způsob stravování, který respektuje vědecké
poznatky ověřené v praxi a soustřeďuje správné zásady výživy při použití
alternativních výživových stylů. V určitých případů však nemusí být racionální
ani různé alternativní výživové styly. Moderní koncepci výživy nelze řešit
pouze vědecky, ani na druhé straně čistě laicky. Nelze nekriticky přijímat
nerealizovatelná odborná doporučení, stejně jako trvat na dodržování
některého z alternativního výživového stylu [ 6 ].
Při formulaci optimální skladby výživy se vyplatí respektovat některé nové
objevy a zajímavé teorie. Způsob úpravy stravy a konkrétní volba použitých
potravin by kromě toho mělo vycházet z respektování aktuálního zdravotního
stavu, dokonce i ročního období [ 5 ].
V současnosti je známá celá řada alternativní výživových stylů, z nichž
lze jmenovat vegetariánství, syrovou organickou stravu, přírodní stravu,
makrobiotickou stravu, výživu podle krevních skupin, dělenou stravu a mnoho
dalších [ 17 ].

7
2. Dělená strava

2.1. Pravěký člověk a jeho potrava

Určitý způsob dělení stravy lze spatřovat již v dobách prehistorických.

Vlivem nedostatku a malého výběru jednotlivých potravin, kdy naši předkové
sbírali semena a lovili zvěř. Pravěcí lidé lovci a sběrači neměli většinou možnost
konzumovat najednou několik druhů potravin. Jedlo se co bylo zrovna dostupné.
Při úspěšném lovu jedli maso. Při nezdaru v lovu sbírali a konzumovali lesní
plody, kořínky, ořechy, semena a vůbec všechny rostliny a jejich části, které byly
poživatelné. Zvyk míchat více potravin v jednom jídle je starý jen několik století,
kdy je nadbytek potravin [ 15 ] .

2.2. Princip dělení

Dělená strava prosazuje stravu harmonicky sladit a tím vnést řád do

trávicího systému člověka. Ve velkém množství potravin jsou přirozeně obsaženy
buď převážně bílkoviny nebo převážně sacharidy. Dále existují potraviny, jako
zelenina, oleje a tuky, které obsahují jen malé množství obou složek. V dělené
stravě je snaha nekombinovat potraviny s vysokým obsahem bílkovin společně
s potravinami obsahující převážně sacharidy. Absolutní oddělení těchto potravin
však není možné a není ani nutné. Pouhé oddělení potravin s vysokým podílem
bílkovin a sacharidů značně usnadňuje činnost trávicího ústrojí [ 23 ].

2.3. Filosofie

Pro správnou funkci lidského těla je velmi důležitá výživa, látková

výměna a vylučování. Je-li stravy příliš málo nebo naopak mnoho, je-li nevhodná,
při špatném zpracování a následném prodloužení cyklu látkové výměny nebo
nedostatečném vyměšování zůstávají v těle odpadní látky, které měly být
vyloučeny. Takové látky jsou pak příčinou nedobrého zdravotního stavu. Teorie

8
dělené stravy poukazuje na to, aby lidský organismus optimálně pracoval a došlo
k usnadnění látkové výměny. Z tohoto hlediska je potřebné tělu dodávat živiny
formou vhodně kombinované stravy. Na základě poznatků a zkušeností bylo proto
vyvozeno, že v přirozeně vyživovaném těle metodou dělení sotva mohou vznikat
nějaké nemoci. I v případě již existujících nemocí se tělo může uzdravit, pokud
však nejsou zcela zničeny životně důležité orgány [ 11 ].

Člověk k zlepšení svého zdravotního stavu potřebuje

• mít silnou vůli a velkou touhu tak činit

• znalost metody, která je použita
• trávicí ústrojí, aby bylo možno provést změnu způsobu stravování.

Zdravá výživa prezentována dělenou stravou zpomaluje proces stárnutí a

zlepšuje zdravotní stav a výkonnost. Při špatné kvalitě potravin a nedostatku
potřebných složek ve výživě dojde nejprve k lehčím poruchám, ze kterých se
mohou později vyvinout závažné nemoci. Poukazováno je na význam zdraví pro
správný duševní rozvoj [ 11 ].

2.4. Zakladatel dělené stravy

Americký lékař William Howard Hay vymyslel a rozvíjel systém dělení

stravy. Narodil se v Hartstownu v Pensylvánii roku 1866. Jako lékař začal působit
od roku 1891. Ve svých 40 letech váži 100 kg, kdy se u něj objevily první vážné
zdravotní potíže, trpěl nemocí ledvin, vysokým krevním tlakem a měl problémy
se srdcem. Následně začal cvičit, avšak konzumaci jídla nedokázal omezit a
nemohl zhubnout. Hay se začal zajímat o výživu. Prostudoval si zprávu britského
vojenského lékaře McCarrisona pojednávající o lidech himalájského kmene
v severozápadním Nepálu. Tito kmenoví lidé, se živili výhradně potravinami
v přirozeném stavu a neznali civilizační nemoci. Proto Hay zcela změnil způsob
svého stravování. Jedl potraviny, o kterých se domníval, že jsou vhodné k výživě
člověka v jejich přirozené neupravené formě. Konzumoval pouze nezbytně nutné

9
množství potravy. Ověřil si , že trávení a vstřebávání živin je výrazně ovlivněno
způsobem stravování a kombinací současně pojídaných potravin. Při této změně
jídelníčku shodil během několika měsíců přes 20 kg a současně se zlepšil jeho
zdravotní stav. Hay se uzdravil, ačkoliv byl v té době kolegy lékaři označen za
nevyléčitelně nemocného. V následných letech ošetřoval Dr. Hay metodou změny
výživy. Vyzkoušel ji sám na sobě a u těžce nemocných lidí. Měl velmi dobré
výsledky. Všechny pacienty se nepodařilo zcela vyléčit, ale ve všech případech
léčby se ukázala tendence ke zlepšení. Během dvacátých a třicátých let 20. století
Hay prezentoval své názory v řadě knih a článků. Zemřel v roce 1940. [ 11, 15 ] .

2.5. Rozšiřování Hayova systému

Problematikou dělené stravy se zaobírali i jiní vědci. Významný byl

Američan Herbert McGolphin Shelton, narodil se v roce 1895. Byl doktor
fyziologie a během života získal ještě dva doktoráty. Napsal velké množství
článků a publikoval přes 40 knih ohledně výživy a kombinování potravin [ 15 ] .
Doktor Hay vytvořil komplikovaný a poměrně nepřehledný systém
s mnoha složitými pravidly. Doktor Shelton se ve svém výzkumu propracoval k
jednoduššímu pojetí dělené stravy. Zpracované poznatky Sheltonem dále doplňují
jíž vytvořený Hayův systém. Dalším studováním a ověřováním metody dělené
stravy dochází k postupné oblibě mezi kolegy lékař, kteří se stávají jejími
zastánci. Tímto procesem popularizace dochází k rozvoji dělené stravy
vycházející z Hayova systému [ 15 ].
Teorie Dr. Haye proniká do Evropy, především do Anglie, Skotska a
Nizozemí. Mnoho lékařů dosáhlo uspokojivých léčebných výsledků. V Německu
studoval jeho práci Dr. Heinrich Ludwig Walb a rozšiřoval jím doporučený nový
systém výživy, který nazýval oddělená strava. V Evropě. Dr. Walb provedl celou
řadu klinických výzkumů k ověření účinnosti dělené stravy, jejichž výsledky
zveřejnil v různých studiích [ 11 ].

10
2.6. Pravidla dělené stravy [ 20 ]

• Během jednoho jídla spolu nekombinovat potraviny s vysokým obsahem

proteinů a potraviny s vysokým obsahem sacharidů.
• Všechny neutrální potraviny se mohou kombinovat s potravinami
z bílkovinné skupiny nebo s potravinami ze sacharidové skupiny.
• Omezit konzumaci potravin s extrémně vysokým podílem bílkovin a
extrémně vysokým podílem sacharidů
• Pro zachování rovnováhy kyselin a zásad by se měla strava skládat ze tří
čtvrtin převážně zásadotvorných potravin např. zeleniny a pouze asi
z jedné čtvrtiny kyselinotvorných potravin např. ryby.
• Ráno jíst pokud možno zásadotvorné potraviny ( ovoce, zelenina ),
k obědu bílkovinné jídlo a k večeři sacharidové jídlo. Po 15.00 hodině již
pokud možno nekonzumovat žádné bílkovinné jídlo.
• Mezi hlavními jídly ( snídaně, oběd, večeře ) se doporučuje dodržovat asi
čtyřhodinové přestávky. Individuální potřeby jsou nadřazeny obecným
pravidlům. Proto je možné sníst něco mezi hlavními jídly pokud to
vyžaduje denní rytmus.
• Upřednostňovat potraviny ponechané v syrovém stavu bez zbytečných
tepelných úpravy.
• Snažit se nepoužívat průmyslově zpracované potraviny, hotové pokrmy a
potraviny s prodlouženou trvanlivostí.
• Vyhýbat se nezdravé stravě. Rafinované a průmyslově zpracované
s vysokým obsahem tuku a cukru ( bílá mouka a výrobky z ní, cukr,
konzervy a polotovary, ztužené tuky, limonády…)
• Jíst pomalu, v klidu a důkladně žvýkat.

11
2.7. Trávení sacharidů a bílkovin

Trávicí proces probíhá v několika stupních. Branou pro příjem potravy

jsou ústa, kde dochází žvýkáním k rozmělňování větších částí stravy na menší a
současně míšení se slinami, které pomáhají zvlhčovat potravu během žvýkání a
usnadňují její polykání. Dostatečně rozžvýkaná strava je důležitá pro přístup
enzymů v žaludku a tenkém střevě. Sliny v ústech obsahují trávicí enzym zvaný
ptyalin - amyláza , který již začíná štěpit škroby v ústech. Proteinové potraviny,
jsou v ústech zpracovány pouze mechanicky. Z chemického hlediska jsou sliny
zásadité [ 7 ].
Dalším stupněm zpracování potravy je žaludek, který zpracovává potravu
mechanicky a chemicky, ale především je shromaždištěm potravy. Žaludeční
šťáva produkována ve žlázách těla žaludku je pro vysoký obsah kyseliny
chlorovodíkové silně kyselá. Po polknutí dochází k produkci žaludeční šťávy
obsahující enzym – pepsin. Pepsin obsažený v žaludku štěpí velké proteinové
molekuly na jednoduší komponenty připravené pro další využití [ 19, 24 ].
V žaludku se sacharidy prakticky nezpracovávají. Nejintenzivněji se
sacharidy zpracovávají v dvanáctníku tenkého střeva. Aby mohlo trávení škrobu
pokračovat i v žaludku, je potřeba, aby v něm zůstalo zachováno relativně
neutrální prostředí alespoň hodinu po polknutí potravy. Amyláza tak může
pokračovat ve své činnosti a připravit škroby na další zpracování. Pokud žaludek
začne produkovat kyselé šťávy, aby umožnil štěpení proteinů, zastaví se štěpení
škrobů. Stejným způsobem mohou škroby narušit trávení proteinů změnou
kyselého prostředí. Pepsin štěpící proteiny pracuje pouze v silně kyselém
prostředí žaludku a v zásaditém nebo neutrálním prostředí ztrácí účinnost. Pokud
jsou smíšeny dohromady proteiny a sacharidy dochází k výraznému zpomalení a
obtížnějšímu trávení, než v případě, že jsou přijímány odděleně [ 7, 19 ].
Při špatné kombinaci jednotlivých složek stravy nedojde ke správnému
strávení a vstřebání důležitých živin z ní. Sacharidy se zcela nerozloží, a to může
vest k procesu kvašení ve střevech nebo hnití bílkovin v žaludku. Plně nestrávená
potrava pak zatěžuje střeva, prodlužuje celou látkovou výměnu a z toho
vyplívající neúměrné zatěžování trávicích orgánů [ 15 ].

12
2.8. Rovnováha organismu

Dělená strava se přímo nezabývá vyvážením kyselinotvorných a

zásadotvorných potravin ve stravě, ale jejich rovnováha je předpokladem dobrého
zdraví. Ve skutečnosti je metoda dělené stravy úspěšná i bez znalosti o
kyselinotvorných a zásadotvorných potravinách. Rovnováha mezi
kyselinotvornými a zásadotvornými potravinami je přesto předpokladem dobrého
zdraví [ 20 ].
Kyselinotvorné a zásadotvorné potraviny viz. tabulka 1 nejsou hodnoceny
jak jsou kyselé nebo zásadité před tím než jsou snězené, ale podle látek které se
z nich uvolní v těle poté co byl dokončen trávicí proces [ 11 ].
Konzumací různých potravin probíhá látková výměna v těle odlišným
způsobem. Rovnováha mezi kyselinami a zásadami je ovlivňována výživou.
Potraviny jsou rozděleny na kyselinotvorné a zásadotvorné. Potraviny složené
převážně z bílkovin, ale i některé potraviny s vysokým obsahem sacharidů působí
kyselinotvorně. Potraviny živočišného původu jsou kyselinotvorné a potraviny
rostlinného původu jsou spíše zásadotvorného charakteru. Pokud trávením
potravin převažují v těle kyseliny ( acidóza ), pozvolna se vnitřní rovnováha
organismu zásad a kyselin naruší. Dochází k překyselení organizmu zatěžující
trávicí orgány a zpomalení trávení s následnou únavou, ochablostí a předpokladu
zdravotních komplikací. Konzumací zásadotvorných potravin se tělo může
překyselení zbavit [ 15, 18 ].

Tab. 1: Rozdělení jednotlivých skupin potravin na kyselinotvorné a zásadotvorné

[ 11 ]
Maso, uzeniny, ryby, vejce, sýry, sladkosti, výrobky
Silně kyselinotvorné
z bílé mouky, alkohol a káva
Slabě kyselinotvorné Tvaroh, smetana, ořechy a celozrnné výrobky
Slabě zásadotvorné Sušené ovoce, mléko a houby
Silně zásadotvorné Zelenina, čerstvé ovoce a brambory

13
3. Klíč k dělení stravy

3.1. Hlavní skupiny potravin

Potraviny v dělené stavě jsou rozčleněny a zařazeny do skupin. Ty jsou

směrodatné pro správné vytváření kombinací potravin mezi sebou. Vytvořené tři
základní skupiny, které jsou nazývané sacharidová, bílkovinná a neutrální.
Rozčlenění do jednotlivých skupin je podle převahy hlavních živin bílkovin a
sacharidů. Přičemž tuky jsou v dělené stravě neutrální a neruší trávicí proces při
oddělené konzumaci jednotlivých sacharidových nebo bílkovinných jídel což je
podstatné pro jejich zařazení v neutrální skupině [ 22 ]. Na obr. 1 je schématicky
znázorněno kombinování mezi jednotlivými skupinami.

3.1.1. Skupiny pro dělení

Bílkovinná skupina
Potraviny s převahou bílkovin.

Sacharidová skupina
Potraviny s převahou sacharidů

Neutrální skupina
Neutrální potraviny nebrání trávení potravin bohatých na sacharidy, ani
trávení potravin bohatých na bílkoviny. Potraviny zařazeny v této skupinně je
vhodné rozčlenit do dvou podskupin v textu uvedené jako 1. a 2. část neutrální
skupiny.

14
3.1.2. Používání skupin

Nelze

• V dělené stravě se nesmějí míchat potraviny patřící ke skupině bílkovin

s potravinami ze skupiny sacharidů.

Lze

• potraviny ze skupiny bílkovin se mohou kombinovat pouze s potravinami

z neutrální skupiny
• potraviny ze skupiny sacharidů se mohou kombinovat pouze s potravinami
z neutrální skupiny

Čím vyšší je obsah proteinů nebo sacharidů v určité potravě, tím je

vhodnější konzumovat ji odděleně [ 10 ].

NE
Sacharidová skupina Bílkovinná skupina

Neutrální skupina
1. a 2. část
ANO ANO

Obr. 1: Schéma pro kombinování

15
3.2. Bílkovinná skupina

Tato skupina potravin se nekombinuje s potravinami ze sacharidové

skupiny, pouze s potravinami z neutrální skupiny [ 11, 22 ].

• Všechny druhy tepelně upraveného maso – především kuřecí a krůtí,

hovězí a telecí, dále je používáno všechno drůbeží jako slepice, kachny a
husy. Méně používané je skopové a jehněčí, kůzlečí, králičí, zvěřina.
Upravuje se vařením, dušením, pečením, grilováním, jako rolády, steaky,
řízky, minutky. Nedoporučuje se vepřové maso, ale patří do skupiny
bílkovin.
• Tepelně zpracované masné výrobky – párky, salámy…
Nedoporučují se konzumovat masové výrobky.
• Neuzené tepelně upravené druhy ryb – candát, okoun, štika, většina
treskovitých ryb, kapr, losos, platýz, pstruh, sumec, makrela, sleď, šprot a
úhoř
• Tepelně zpracované plody moře – kreveta, langusta, humr, krab, slávka,
ústřice, hřebenatka, chobotnice, oliheň, sépie…
• Sójové výrobky – sojové maso, tofu…
• Vejce celé nebo pouze vaječný bílek
• Mléko – mléko odstředěné, nízkotučné, polotučné, plnotučné, kravské,
kozí…
• Všechny druhy sýrů s nejvýše 50 % tuku v sušině – např. parmezán,
ementál, eidam, madeland, cotage, gouda ...
• Ovoce – jablka šťavnatá, hrušky, kdoule, jeřabiny, švestky a slívy,
meruňky, broskve, nektarinky, ryngle, třešně, višně, rybíz, angrešt, maliny,
jahody, ostružiny, šípky a lesní ovoce, grepy, citróny, limetky,
pomeranče, mandarinky, ananas, kiwi, granátové jablko, liči, mango,
papája, maracuja …
nepatří jsem sladká křehká jablka, borůvky, banány, fíky a datle
• Nápoje – ovocné čaje a šťávy, jablečné víno, suchá a polosuchá vína, sekt

16
 • Ostatní – vařená rajčata, balsamico ocet a malinový ocet
3.3. Sacharidová skupina

Nekombinuje se s potravinami z bílkovinné skupiny, pouze s neutrální

skupinou [ 22 ].

• Všechny druhy obilovin – např. pšenice, žito, ječmen, oves, proso,

kukuřice, proso, pohanka, rýže natural…
• Všechny celozrnné výrobky – celozrnný chléb a pečivo vyrobené
z celozrnné mouky, celozrnné těstoviny bezvaječné, celozrnná krupice,
koláče z celozrnné mouky…
• Ovoce ( vybrané druhy ) – banány, sladká křehká ( uleželá ) jablka, fíky,
datle, všechny druhy nesířeného sušeného ovoce, ale do sacharidové
skupiny nepatří sušené rozinky – jsou zařazeny v neutrální skupině
• Brambory ( všechny druhy )
• Sladidla – javorový sirup, zahuštěná jablečná a hrušková šťáva, med,
ovocný cukr. Ačkoliv patří sladidla do skupiny sacharidů, smějí být
v malém množství kombinovány i s potravinami ze skupiny bílkovin.
• Nápoje – pivo
• Ostatní – bramborový škrob

3.4. Neutrální skupina

Tyto potraviny se smějí během jednoho jídla kombinovat buď

s potravinami ze skupiny bílkovinné nebo s potravinami skupiny sacharidové –
ne však s oběma zároveň. Neutrální potraviny nenaruší trávicí proces a nebrání
trávení potravin bohatých na sacharidy, ani trávení potravin bohatých na
bílkoviny. V současnosti dělená strava rozděluje neutrální skupinu na dvě části.
Tím upřesňuje výběr jednotlivých potravin s následným účelným použitím v
celkovém výsledku dělené stravy [ 22 ].

17
3.4.1. Neutrální skupina – 1. část

Potraviny uvedené v první části neutrální skupiny jsou konzumovány a

používány v menším množství. Při složení potravin při dělení stravy pojem
neutrální neznamená, že tyto potraviny jsou kaloricky chudé. Potraviny
s vysokým podílem tuku a oleje by měly být používány střídmě [ 23 ].

• Zakysané mléčné výrobky – jogurty, kyselá smetana, tvaroh, podmáslí,

kyselé mléko, kefír…
• Smetana sladká, šlehačka
• Všechny druhy sýrů s nejméně 60 % tuku v sušině – např. smetanový
sýr, smetanová gouda, máslový sýr, lučina, hermelín, camembér ...
• Všechny druhy bílých sýrů – ovčí sýr, kozí sýr, mozzarella, tvarohový
sýr…
• Syrové maso – tatarský biftek, carpaccio…
• Syrové, sušené nebo za syrova vyuzené uzeniny – šunka, debrecínka…
• Syrové, marinované a uzené ryby – uzený losos, sleď, makrela, pstruh,
uzenáč, úhoř, mořený losos, matjesy, zavináč…
• Tuky a oleje – např. oleje lisované za studena ( olivový, řepný,
slunečnicový, sezamový…), neztužené druhy tuků s velkým podílem
nenasycených mastných kyselin, margaríny, máslo…
• Všechny ořechy a semena – lískové a vlašské ořechy, mandle, kokosové
ořechy, slunečnicová semínka, sezamové semínka, mák…
• Náhrada octa – zkvašený syrovátkový koncentrát ( molkosan ), ovocný
ocet, chlebový ocet
• Nápoje – čiré lihoviny s vysokým obsahem alkoholu
• Ostatní – nesířené rozinky, olivy, vaječný žloutek, droždí, zeleninový
vývar vegetariánský

18
3.4.2. Neutrální skupina – 2. část

Potraviny zařazeny v 2. části neutrální skupiny se kombinují buď ze

skupinou sacharidovou nebo naopak pouze s bílkovinnou. Typickým zástupcem
potravin v neutrální skupině je hlavně zelenina a saláty, které dělená strava
preferuje a přikládá jim velkou důležitost. Konzumovat potraviny z této části
neutrální skupiny již lze neomezeně. Myšlena je především zelenina [ 23 ].

• Všechny druhy zeleniny a salátů – mrkev, celer, petržel, pastinák, křen,

ředkev, ředkvička, červená řepa, košťálová, hlávkové, čínské a pekingské
zelí, brokolice, kapusta, kedlubna, květák, hlávkový salát, špenát,
čekanka, řeřicha, okurka, tykev, cuketa, patison, lilek, rajče tepelně
neupravené, papriky, cibule, šalotka, česnek, pór, pažitka…
• Houby – hlíva ústřičná, žampióny, hřiby a jiné druhy jedlých lesních hub
• Klíčky – klíčky cizrny, klíčky vojtěšky, klíčky ředkvičky, a jiné klíčky
• Bylinky a koření – anýz, badyán, fenykl, bazalka, řeřicha, petržel,
pažitka, křen, máta, meduňka, hořčice a citrónová kůra a další
• Želírovací prostředky – želatina, agar-agar, rostlinná pojiva ze
svatojánské mouky
• Nápoje – bylinkové čaje, náhražky kávy z obilí, syrovátka
• Ostatní – avokádo ( 9 – 31 % oleje ), borůvky

19
4. O vybraných potravinách

V této části je pojednáno o některých potravinách používaných při

stravování. Výčet shrnuje všechny skupiny, přesto je upřednostněno členění od
potravin bílkovinných, sacharidových, neutrální až po další a nápoje. Ale některé
potraviny jsou v dělené stravě zařazeny např. dle zpracování nebo obsahu tuku v
rozdílných skupinách. V zájmu obsahové návaznosti, přehlednosti a původu
potravin je setřídění proto provedeno následovně.

4.1. Maso

Maso zařazeno v bílkovinné skupině je potravina obsahující podle jeho

druhu zejména bílkoviny 15 až 22 %. Bílkoviny v mase jsou převážně
plnohodnotné ( obsahují všechny esenciální, nezbytné aminokyseliny ) ve
správném poměru a množství, které dále určují biologickou hodnotu masa [ 16 ].
Naproti tomu obsahuje maso jen velmi málo sacharidů. Je vněm obsažen dále tuk,
který kolísá u libové části 2 - 6 %, tučné části 25 % a v něm obsažený cholesterol.
Dále maso obsahuje minerální a stopové prvky ( železo, fosfor, draslík, vápník,
hořčík, sodík, zinek ), vitamíny A, B a D [ 1 ].
Maso je ovlivněno působícími faktory před usmrcením zvířete. Neboť
zvířata stojí na konci potravního řetězce a jejich organismus zpracovává a
hromadí jedovaté látky pocházející ze znečištěného životního prostředí a
produkovaných krmiv. K tomu se přidávají zbytky léků, případně hormonů a
zdravotní stav zvířat. Nelze opomenout životní podmínky a hormony způsobené
stresem před porážkou i způsob zabití. Dělená strava kategoricky nezakazuje
konzumaci masa, ale určité řešení spočívá v rozumné kombinaci např. malá porce
libového masa se zeleninou a salátem. Maso konzumované ve velkém množství je
nezdravé. Způsobuje usazování škodlivých látek v lidském těle vyvolávající

20
nemoci. Maso, zejména vepřové obsahuje velké množství nasycených tuků a
cholesterolu a je z hlediska zdravé stravy nevhodné [ 11 ].
Především se konzumuje maso kuřecí, krůtí, hovězí a telecí. V menším
množství slepičí, kachní a husí. Méně časté je skopové, jehněčí, kůzlečí, králičí a
zvěřina. Upravuje se vařením, dušením, pečením, grilováním, jako rolády, steaky,
řízky, minutky. Nedoporučuje se vepřové maso, i když patří také do skupiny
bílkovin [ 16, 20 ].

Vnitřní organy zvířat jsou řazeny v bílkovinné skupině a jejich výživová

hodnota je značná z hlediska obsahu minerálních látek a také vitamínů. Ale pro
jejich obsah purinových látek, většímu množství nasycených tuků a cholesterolu,
těžkých kovů jsou nevhodné [ 1 ].

Masné výrobky jsou produkty vyrobené z celého, krájeného nebo mletého

masa s přídavkem dalších surovin a přísad ( zejména vody, koření a soli ) a dále
tepelně upraveny vařením a uzením nebo pečením. Např. párky, salámy
Nedoporučují se konzumovat masové výrobky [ 16 ].

Syrové maso a syrové ryby jsou samozřejmě potraviny s vysokým

obsahem bílkovin. V dělené stravě jsou považovány za neutrální. Jejich struktura
se ještě nezměnila tepelnou úpravou, která způsobí podle teorie dělené stravy, že
je žaludek hůře tráví. Pro konzumaci syrového masa je nutný při jeho
výběru důraz na původ masa, aby se v maximální míře omezila možná
mikrobiologická a hygienická závadnost potravin vzhledem k nepoužitému
tepelnému zpracování. Syrové maso se rychle kazí, přičemž vznikají jedovaté
biogenní aminy ( hlavně histamin a tryptamin ). Konzumace syrového a
nedostatečně tepelně zpracovaného masa může být příčinou bakteriálních a
parazitálních onemocnění [ 23 ].

4.2. Ryby

21
 Rybí maso má vyšší biologickou a výživovou hodnotu než maso jatečních
zvířat určených ke konzumaci. Obsahuje 16 – 20% plnohodnotných bílkovin, tuk
je u jednotlivých druhů značně rozdílný od 0,8 až 25 % ( úhoř ), velmi významné
jsou nenasycené mastné kyseliny řady n - 3 vhodné pro prevenci srdečních a
cévních onemocněních ( nejvíce v mořských rybách a to makrele, sledi, tuňáku,
tresce ), cukry do 1 %, voda kolem 75 %, minerálních látek ( sodík, vápník,
fosfor, mořské ryby jód ), vitamíny A, B, D, E [ 1 ].

Podle obsahu tuku rozeznáváme ryby [ 1 ]

Libové – candát, okoun, štika, většina treskovitých ryb pod 2 % tuku

Středně tučné ( obsah tuku 2 až 10 % ) – kapr, losos, platýz, pstruh, sumec
Tučné ( nad 10 % tuku ) – makrela, sleď, šprot a úhoř
Ryby se dále dělí na sladkovodní, mořské a tažné.
Tepelně upravené ryby a plody moře patří do bílkovinné skupiny. Ať
vařené nebo pečené se tepelnou úpravou mění jejich buněčná struktura a podle
zásad dělené stravy je ztíženo jejich trávení.

4.3. Mořské plody

Maso korýšů obsahuje 10 až 17 % bílkovin a jen 0,6 % tuku a minerální

látky, především jód, draslík, hořčík, selen, zinek, železo a vitamín B12. Korýši
osahují větší množství purinů a látek vyvolávající alergii [ 1 ].

Plody moře jsou

Korýši – kreveta, langusta, humr, krab

Měkkýši – mlži ( slávka, ústřice, hřebenatka )
– hlavonožci ( chobotnice, oliheň, sépie )

4.4. Mléko a mléčné výrobky

22
 Mléko je výměšek mléčných žláz savců a slouží k výživě jejich mláďat.
Kvalitní mléko je bílá kapalina s lehce nasládlou chutí a charakteristickou vůní.
V tab. 2 je výčet používaných mlék a v nich obsažené živiny. U nás je konzumní
mléko kravské, ale také i kozí. Ovčí se využívá na výrobu sýrů. Mléko kravské je
složeno z 87,5 % vodou a 12,5 % sušinou, která je tvořena zejména tukem,
bílkovinami, laktózou a minerálními látkami. Mléko obsahuje asi 3,5 % bílkovin,
z nichž nejvýznamnější je kasein. V kyselém prostředí žaludku se kasein
působením trávicích enzymů vysráží na relativně pevnou sraženinu, která je pak
těžce stravitelná. Je doporučeno pít mléko zvolna a malými doušky. Bez ohledu
na množství tuku v mléce je vždy zařazeno v bílkovinné skupině a nemělo by se
kombinovat se sacharidy. Čerstvé mléko obsahuje 3,5 až 4 % tuku ve formě
emulze ( tvoří kuličky ). Tuková emulze se usazuje na povrchu a tvoří smetanu.
Mléčný cukr, který se vyskytuje pouze v mléce se nazývá laktóza. V mléce je
obsaženo asi 4,4 – 4,8 % laktózy, která je příčinou trávicích potíží u lidí
s nesnášenlivostí laktózy ( laktózovou intolerancí ). Dále je v mléce asi 0,1 %
lecitinu, minerální látky ( především vápník, hořčík, draslík, zinek, jód, železo,
chlór, mangan ) a vitamíny ( zejména A, D, E, K, B1, B12, C ). Množství
cholesterolu souvisí s obsahem tuku v mléce, ale maximálně 0,1 %. Mléko se dělí
dle tučnosti na odstředěné, nízkotučné, polotučné, plnotučné nebo původu na
kravské, kozí, ovčí [ 1, 16 ].

Tab. 2: Průměrné složení mlék ( v % ) [ 1 ]

živiny kravské kozí ovčí
bílkoviny 3,5 4 5,6
sacharidy 4,6 3,7 7,5
tuky 3,8 4,7 4,7

4.4.1. Zakysané mléčné výrobky

Zakysané mléčné výrobky obsahují velké množství bílkovin, přesto jsou

v neutrální skupině. Procesem fermentace zakvašením mléka zákysem mléčných
kultur například acidofilní, bifidobakterie a jiné. Možná je i úprava tučnosti
( homogenizace ) před přidáním zákysu. Procesem fermentace dojde ke zlepšení

23
stravitelnosti bílkovin pozměněním jejich struktur částečným rozštěpením a ke
zvýšení vstřebatelnosti a využitelnosti vitamínů, minerálních látek ( vápníku,
železa a fosforu ). Výzkumem a praxí dělení stravy je ověřeno, že dochází
k pozitivnímu ovlivňování střevní mikroflóry a zkvalitnění trávení bránící
hnilobným procesům. Řadí se mezi ně např. jogurty, zakysaná smetana, tvaroh,
podmáslí, kyselé mléko, kefír… [ 16 ].

4.4.2. Sladká smetana

Smetana je charakteristická vyšším obsahem tuku 12 – 40 %. Získává se

odstředěním mléka ve speciálních odstředivkách. Přidáním smetany do pokrmu se
zvyšuje jejich energetická i výživová hodnota [ 1 ].

4.4.3. Sýry

V sýrech jsou veškeré látky obsažené jako v mléce, ale v koncentrované

podobě. Vlivem mikrobiálních a biochemických procesů při výrobě se mění
vlastnosti všech živina, které jsou dobře stravitelné. Během zrání vzniká také
typická chuť a vůně sýrů. U tavených a terminovaných sýrů je stravitelnost a
využitelnost vlivem působení vysokých teplot a přidáním tavicích solí zhoršena.
Druhy sýrů jsou děleny například na tvrdé, polotvrdé, měkké nebo podle obsahu
tuku v sušině a jiné dělení je podle původu mléka. Čím je sýr tučnější, je jemnější
a chutnější, ale zvyšuje se příjem skrytých tuku a cholesterolu. V dělené stravě se
především rozčleňují sýry do dvou skupin, kdy ukazatelem je hranice obsahu tuku
v sušině, která je také rozhodující pro zařazení ve skupině [ 1, 22 ].
Sýry všech druhů s nejvýše 50 % tuku v sušině jsou zařazeny v bílkovinné
skupině, mezi které patří např. parmezán, ementál, eidam, madeland, cotage,
gouda aj. [ 11 ].
Všechny druhy sýrů s nejméně 60 % tuku v sušině jsou zařazeny
v neutrální skupině a mezi ně patří např. smetanový sýr, smetanová gouda,
máslový sýr, lučina, hermelín, camembér aj. [ 20 ].

24
 Sýry se doposud v dělené stravě třídily do skupin podle obsahu tuku
v sušině. V závislosti na tvrzení, že zakysané produkty jsou snáze stravitelné. Je
vhodné neutrální skupinu sýrů rozšířit o další druhy tohoto mléčného výrobku.
Veškeré sýry vyráběné z čerstvého nebo šetrně pasterizovaného mléka
přidáním kultur bakterií mléčného kvašení jsou snáze stravitelné, a proto patří
k neutrálním druhům. Mezi ně patří všechny druhy přírodních bílých sýrů jako
jsou např. ovčí sýr, kozí sýr, mozzarella, tvarohový sýr…[ 22 ].
U sýrů z pasterizovaného mléka přidáním syřidla ( výtažek ze žaludku
sajících telat ), které srazí kasein vytvořící takto fermentační proces, a u některých
druhů sýrů není následné zrání. Pak jsou takové sýry hůře stravitelné a patří do
bílkovinné skupiny [ 1, 23 ].

4.5. Vejce

Vejce především slepičí tvoří 10 % hmotnosti skořápka; 60 % bílek vážící

25-30 g a 30 % žloutek s váhou 15-20g . Bílkoviny vajec mají všechny důležité
aminokyseliny v ideálním poměru a jsou velmi hodnotné. Vejce obsahuje 12 %
bílkovin, 12 % tuku, 1 % minerálních látek ( vápník, fosfor, hořčík, železo a síru),
75 % vody, a vitamíny A, B, D, E, K. Bílek je vodním roztokem obsahující
všechny nepostradatelné aminokyseliny, sacharidy neznatelné množství 0,4 % a
tuk v nepatrném množství. Ve vaječném žloutku je obsaženo 17 % bílkovin, 33 %
tuku a 200 až 300 mg cholesterolu ( v jednom kusu ), 1 až 2 % lecitinu a až 70 %
nenasycených mastných kyselin z celkového množství masných kyselin, 1 %
sacharidů. Emulgační schopnosti vytvářející lecitin ve žloutku a složení mastných
kyselin v tuku žloutku zajišťuje jejich velmi dobrou stravitelnost a využitelnost
( 95 % ). Žloutek obsahuje látky zvyšující vylučování trávicích šťáv. Celé vejce
patří do bílkovinné skupiny. Samotný žloutek je neutrální pro vyšší obsah tuku
[ 1, 16, 26 ].

4.6. Ovoce

25
 Ovoce jsou jedlé plody různých rostlin konzumované především
v syrovém stavu. Výživová hodnota jednotlivých druhů je rozdílná. Je kvalitním
zdrojem vitamínu C, B, E, karotenoidy, minerálních látek a dalších ochranných
látek ( antioxydantů ). Ovoce má ve své struktuře obsažené množství ovocné
šťávy organických kyselin. To ho řadí do bílkovinné skupiny, a proto pro tuto
skupinu je vhodné ovoce bohaté na kyseliny [ 1, 20 ].

Členění ovoce [ 17 ]

Jádrové – jablka šťavnatá, hrušky, kdoule, jeřabiny…

Peckové – švestky a slívy, meruňky, broskve, nektarinky, ryngle, třešně, višně…
Bobulové – rybíz, angrešt, maliny, jahody, ostružiny, šípky a lesní ovoce …
Citrusové plody – grepy, citróny, limetky, pomeranče, mandarinky …
Exotické ovoce – ananas, kiwi, granátové jablko, liči, mango, papája, maracuja

Veškeré ovoce a citrusy patří do bílkovinné skupiny, ale nepatří do ní –

sladká křehká jablka, borůvky, banány, fíky a datle ( obsahují 25 až 30 % cukrů a
sušené až 58 % ) [ 22 ].
Čerstvě sklizená jablka se spoustou šťávy organické kyseliny ( tvořená
kyselinou jablečnou 70 % a citrónovou 25 % ) se tráví v kyselém prostředí, a
proto jsou zařazena do bílkovinné skupiny. Stejné jablko, které je delší dobu
skladováno zkřehne, má menší podíl ovocných šťáv a rozkládá se v zásaditém
prostředí. Ačkoliv citrónová šťáva patří do skupiny bílkovin je možné ji
kombinovat v malém množství s potravinami ze skupiny sacharidů [ 23 ].

4.7. Obiloviny

Všechny druhy obilovin – např. pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice,

proso, pohanka, rýže natural atd.
Obilné zrno a rýže v závislosti na druhu má rozdílný tvar a biologickou
hodnotu. Obsahuje 55 až 78 % sacharidů ( převážně škrobu ), bílkoviny 7 %
( rýže ) až 12 % ( ječmen ), tuk v rozmezí od několika desetin procent ( rýže ) do

26
5 % ( oves ). Obiloviny jsou zdrojem vitamínu A, E, především skupiny B,
vláknina je soustředěna ve vnějších vrstvách a minerálních látek fosforu,
draslíku, hořčíku, mědi a železa. Bílkovinná složka v obilí nazývaná lepek
způsobuje celiakii, jeho nesnášenlivost. Svým obsahem a zastoupením sacharidů
patří obilí a rýže do sacharidové skupiny, proto se tyto druhy potravin dají
rozmanitě kombinovat s potravinami z neutrální skupiny. Obiloviny jsou
v nezpracované podobě velice hodnotné [ 17 ].

4.7.1. Produkty z obilovin

Způsobem zpracování mletí obilí závisí výživová hodnota a zachování

živin na stupni vymílání mouky a přídavku dalších složek. Podle stupně vymletí
jsou z hlediska výživové hodnoty a zásad dělené stravy preferovány celozrnné
mouky a výrobky z nich. Bílé ( nízkovymílané ) mouky jsou energeticky bohaté,
ale ochuzeny o výživově cenné látky. Pro výživu jsou např. vhodné celozrnný
chléb a pečivo vyrobené z celozrnné mouky, celozrnné těstoviny bezvaječné,
celozrnná krupice, koláče z celozrnné mouky aj. [ 16 ]

4.8. Těstoviny

Těstoviny musí být bezvaječné. Jsou prosazovány celozrnné, semolinové

bez přídavků aditiv ( barviva, ochucovadla aj. ). Při zachování požadavků jsou
neuvěřitelně všestranné a chutné se současným ideálním zdrojem energie [ 15 ].

4.9. Brambory

Hlavní složkou brambor je především škrob v průměru 16 %, bílkoviny

obsahují 2 % , dále jsou zdrojem vitamínu C ( pod slupkou ), B1, B2, PP, vlákniny
( celulóza 1% ) a minerálních látek ( draslík, fosfor, hořčík, vápník, železo).
Obsahují také rizikový solanin ( způsobuje bolesti hlavy, nevolnost ), který
v dnešních pěstovaných odrůdách nepřesahuje stanovený limit. Riziko představuje
konzumace nazelenalých hlíz. Vařené brambory jsou lehce stavitelné. Brambory

27
se liší tvarem, vlastnostmi a chutí při vaření. Vždy jsou zařazeny v sacharidové
skupině [ 16,17 ].

Varné typy brambor [ 23 ]

Typ A – pevné, lojovité brambory, které jsou vhodné vařené do salátů.

Typ B – polopevné, polomoučné brambory vhodné na bramborák, hranolky,
nákypy, k pečení a jako vařené.
Typ C – moučné, rozsýpavé brambory k výrobě kaší, knedlíků, kroket, noků,
placek a do bramborových těst.

Opomíjené topinambury jsou chutné, lehce nasládlé a obsahují mnoho

živin a téměř žádný škrob. Jsou doporučovány diabetikům. Lze je zařadit do
neutrální skupiny [ 23 ].

4.10. Zelenina

Zelenina především čerstvá je zásadní složkou v dělené stravě s velkým

obsahem vody více než 80 %. Obsah bílkovin, tuku a také cukrů ( s výjimkou
melounů ) je zanedbatelný a jednotlivé složky tedy neurčují zařazení do skupiny
dle převahy sacharidů nebo bílkovin. Zelenina je proto v neutrální skupině a je
předurčena k optimálnímu kombinování potravin jen s bílkovinné skupiny, nebo
naopak schopna být kombinována pouze s potravinami sacharidové skupiny.
Zelenina je dobrým zdrojem vitamínu především C, B, karotenoidů, minerálních
látek draslíku a hořčíku ( ve chlorofylu ) , látek dávající jí typickou chuť a vůni,
ale také látky působící preventivně proti některým onemocněním ( nádorovým a
kardiovaskulárních ). Výživově je přínosná vláknina ( celulóza ). Ke konzumaci
se uplatňují rostliny a jejich jedlé části, kořeny, bulvy, listy, nať, plody a květy
[ 22 ].

Druhy zeleniny [ 17 ]

28
Kořenová – mrkev, celer, petržel, pastinák, křen, ředkev, ředkvička, červená řepa.
Košťálová – hlávkové, čínské a pekingské zelí, brokolice, kapusta, kedlubna,
květák…
Listová – hlávkový salát, špenát, čekanka, řeřicha…
Plodová – tykvovitá ( okurka, tykev, cuketa, patison …
– lilkovitá ( lilek, rajče tepelně neupravené, papriky…
Cibulová – cibule, šalotka, česnek, pór, pažitka…

Rajčata se řadí do skupiny podle způsobu přípravy. Syrová chutnají

nasládle a patří do neutrální skupiny. Projdou-li tepelnou úpravou vařením pak se
jejich buněčná struktura změní, chutnají kysele a jsou řazeny do bílkovinné
skupiny [ 23 ].

4.11. Houby

Houby jsou považovány za pochutinu a koření, jejíž výživová hodnota je

nepatrná. Významný je obsah vitamínů B, někdy i E, D, C a karotenů a
minerálních látek. Mají schopnost kumulovat různé minerální látky, ale také
toxické a radioaktivní. Konzumace v rozumném množství. Řadí se mezi ně např.
hlíva ústřičná, žampióny, hřiby a jiné druhy jedlých lesních hub [ 16 ].

4.12. Ořechy a semena

Obecně jsou ořechy těžko stravitelné obsahují hodně tuku, ale z hlediska
výživy jsou velice cenné pro velké množství hořčíku, draslíku, kyseliny listové a
vitamínu E. Např. lískové a vlašské ořechy, mandle, kokosové ořechy,
slunečnicová semínka, sezamové semínka, mák…[ 15 ].

4.13. Klíčky

29
 Během bobtnání a v průběhu klíčení různých semen dochází
k enzymatickým procesům při nichž se snižuje obsah sacharidů, zlepšuje se
stravitelnost bílkovin. Zvyšuje se obsah fosforu a draslíku, ale především se
vytváří vitamín C a B, E. Klíčky a mladé výhonky jsou v neutrální skupině [ 18 ].

4.14. Bylinky a koření

Jejich výživová hodnota je minimální, ale přidávají se do pokrmů pro

zlepšení a zvýraznění jeho chuti, vůně a vzhledu a podporují vylučování trávicích
šťáv. Upřednostňovány jsou především čerstvé. Např. anýz, badyán, fenykl,
bazalka, řeřicha, petržel, pažitka, křen, máta, meduňka, hořčice a citrónová kůra a
další [ 16 ].

4.15. Tuky a oleje

Výživová hodnota a vlastnosti tuků závisí na obsahu mastných kyselin

v molekulách tuku. Rostlinné oleje a tuky mají značnou biologickou hodnotu,
kterou tvoří vysoký obsah nenasycených mastných kyselin ( podílejí se na snížení
hladiny cholesterolu ), vitamín E a nulový obsah cholesterolu. Rostlinné oleje se
získávají lisováním za studena nebo za tepla s následnou extrakcí ( působení
hexanu, který olej obsažený v rostlinách rozpustí ) rozdrcených plodů a semen
některých rostlin. Rostlinné ztužené tuky doplněné mlékem, syrovátkou nebo
vodou jsou margaríny. Tukem živočišného původu je máslo, které obsahuje 81 %
tuku ( převaha nasycených mastných kyselin ), 0,5 % bílkovin, 0,5 % sacharidů,
18 % vody, Vitamíny A, D, E a vápník, mnoho cholesterolu ( 286 mg/100 g ).
Tuky jsou nositelem chutí a pojidlem pro řadu pokrmů. Vedou teplo při pečení a
smažení. Tuky se nesmí přepálit, dochází ke vzniku zdraví škodlivým látkám
karcinogenům ( způsobují rakovinu ). Doporučované jsou oleje lisované za
studena ( olivový, řepný, slunečnicový, sezamový ), neztužené druhy tuků
s velkým podílem nenasycených mastných kyselin, margaríny, máslo [ 1 ].

4.16. Luštěniny

30
 Luštěniny se v dělené stravě podle tvrzení Hayova systému výslovně
nedoporučují, protože jsou těžko stravitelné, nadýmají , překyselují žaludek,
přispívají ke dně a ledvinovým problémům. Luštěniny jsou však chutné,
výživově hodnotné a cenné na to, aby byli zcela ze stravy vyloučeny. Některé
druhy luštěnin a jejich složení jsou uvedeny v tab. 3. Mimo jiné obsahují železo,
vápník, hořčík, draslík, měď a fosfor, a vitamínu A, B, E. Dále jsou zdrojem
bílkovin a sacharidů, některé prameny uvádějí jejich vyvážený obsah a proto jsou
hůře stravitelné než ostatní potraviny a proto dělené stravě nevyhovující.
V současnosti rozporuplná a diskutovaná doporučení je luštěniny konzumovat s
určitým omezením. Zařadit je lze do sacharidové skupiny jídel. Mladé boby jako
např. hrách je považován za zásadotvorný a je zařazen v neutrální skupině.
Stejně jako kukuřice zvyšuje obsah škrobu během dozrávání. Suchý hrách a
luštěniny všeobecně obsahují hodně škrobu, proto nesmějí být kombinovány
s bílkovinami. Sojové boby jsou zařazeny v bílkovinné skupině. Arašídy jsou
pražené boby podzemnice olejné s vysokým obsahem tuku. Patří mezi luštěniny.
Arašídy jsou všeobecně nesprávně považovány za ořechy a. nejsou vhodné ke
konzumaci [ 1, 15 ].

Tab. 3: Složení některých druhů luštěnin ( množství ve 100 g ) [ 1 ]

Druh Bílkoviny Sacharidy Tuky Vláknina
Čočka 25 – 30 61 - 66 1,9 – 3 3,4
Fazole 21 – 28 67 1,7 – 2 4,9
Hrách 22 – 28 62 – 68 1,6 – 3 5,4
Sójové boby 38 28,6 – 30 18 5,5

4.17. Sójové výrobky

Výrobky ze sóji obsahují méně hodnotné bílkoviny, prakticky jsou bez

tuku a cholesterolu a mají výrazně nižší energetickou hodnotu. Nedostatkem je, že
neobsahují vitamín B12. Využitelnost železa je velmi nízká. Sójové výrobky přes
jejich technologické zpracování stále obsahují látky způsobující nadýmání [ 17 ].
Sojová náhražka masa nesprávně označována jako sojové maso se vyrábí
ze sušeného bílkovinného koncentrátu sojového bobu působením vysokých teplot.

31
Texturováním se dosáhne vláknité struktury která připomíná maso jatečních zvířat
[ 16 ].
Další produkt je tofu nebo-li sojový tvaroh. Namočené rozemleté sojové
boby se uvaří a propasírují. Ze získaného sójového mléka se připraví tvaroh,
k vysrážení se použije chlorid magnézia obsažený v mořské soli [ 1 ].

4.18. Další produkty

Ocet

Ocet není zásadně zakázán, spíše se nedoporučuje, protože patří

k potravinám tvořící kyseliny. Vhodnou alternativou jsou jemnější náhrady octa
jako zkvašený syrovátkový koncentrát ( molkosan ), ovocný ocet, chlebový ocet,
které lze použít do sacharidových jídel. Jemné druhy octa jako balzamikový nebo
malinový ocet jsou v malém množství vhodné k bílkovinným jídlům [ 23 ].

Droždí

Slisované nebo sušené kvasinky, kypřící prostředek obohacující pokrmy o

hodnotné bílkoviny, minerální látky, vitamíny skupiny B a provitamín D.
Obsahuje 72 % vody [ 1 ].

Zeleninový vývar

Koření ve formě prášku s rostlinných přísad.

Želírovací prostředky

Želatina – vyrábí se hydrolýzou kolagenních látek živočišného původu.

Agar – vyrábí se rozvařením vyčištěných mořských řas, filtrací
roztoku, zchlazením a usušením [ 1 ].
Rostlinná pojiva ze svatojánské mouky.

32
4.19. Nápoje

Ztráta vody v organizmu se doplňuje vhodně zvoleným nápojem. Mezi

které patří především pramenitá, minerální a čistá voda bez chemických přísad.
Vhodnou alternativou s určitým zřetelem na léčebné účinky jsou čaje [ 20 ].

Bylinný čaj, který je z částí rostlin a jejich směsí.

Ovocný čaj ze sušeného ovoce.

Zelený čaj z listů čajovníku bez fermentace a šetrně ošetřený.

Černý čaj, káva, kakao není vhodné konzumovat vzhledem k jejich

úpravě fermentací, obsahu kofeinu a teinu, které jsou kyselinotvorné.

Pivo je nejrozšířenější a nejoblíbenější alkoholický nápoj v celém světě.

Základními surovinami pro jeho výrobu je slad ( zejména ječmenný ), chmel,
pivovarské kvasnice a voda.

Pitný režim je doporučen 2 až 3 litry tekutin během dne. Nedoporučuje se

pít během jídla, aby nedocházelo k ředění žaludečních šťáv. Jestliže se pije
bezprostředně po jídle nebo i během něho je vhodné konzumovat nápoj ze stejné
skupiny jako jídlo [ 26 ].

33
5. Konzumace a sestavení jídelníčku

Největší podíl příjmu potravy má být rostlinného původu jako zelenina,

brambory, ovoce, obiloviny a z nich vyrobené celozrnné produkty, celozrnné rýže.
Vhodným doplňkem je mléko a mléčné výrobky. Maso a ryby stejně jako některé
potraviny bohaté na sacharidy vyrobené např. z bílé mouky k dělené stravě také
patří, ale konzumují se v menším množství [ 15 ].
Nejvhodnější je sestavovat denní jídla odpovídajícím způsobem. Tedy
20 % potravin kyselinotvorných a 80 % zásadotvorných. Znamená to, že jedno
bílkovinné jídlo je složeno např. z 1 dílu ryby a ze 4 dílů zeleniny. V souladu
s tím jedno sacharidové jídlo je sestaveno např. z 1 dílu brambor a ze 4 dílů
zeleniny. Dále je doporučena konzumace potravy z 20 % tepelně upravena a z 80
% procent v syrovém přirozeném stavu [ 11 ].
Vychází se ze zásady, že bílkoviny a sacharidy se nejí společně v jednom
jídle. V těle je správné stále udržovat rovnováhu mezi kyselými a zásaditými
složkami potravy.

5.1. Přechod na dělenou stravu

Před změnou výživy při přechodu na způsob stravování dělenou stravou,

je doporučen jeden den tzv. přechodný nebo odlehčující den. Pomůže a usnadní
tělu přechod k novému způsobu stravování. Takto zaměřený den povzbudí
látkovou přeměnu a podpoří odbourávání odpadních látek. Je potřebné zajistit
vyšší příjem tekutin ( pramenité a minerální vody s minimem sodíku, ovocné a
bylinné čaje ). Tento den může být zajištěn některou z variant [ 20 ].

5.2. Odlehčující dny

Ovocný den

34
 Až do 15.00 hodin lze jíst čerstvé sezónní ovoce rostoucí v regionu ( mimo
banánů ). Po 17.00 hodině je povolena konzumace dvou středně velkých banánů.

Zeleninový den
V tento den se konzumuje pouze zelenina a saláty syrové nebo lehce
podušené. Při přípravě nepřidávat tuk ani sůl. Jídlo lze dochutit bylinkami nebo
trochou zeleninového vývaru.

Bramborovo nápojový den

Vhodný pro lidi s citlivým žaludkem. Uvařené brambory se rozmixují na
kaši s vývarem a pije se po částech celý den.

Bramborovo zeleninový polévkový den

Brambory, cibule, pórek, celer, mrkev se nakrájí a uvaří. Jídlo možno
dochutit bylinkami, ale bez soli. Polévka se jí po celý den.

5.3. Stravování během dne

Množství potravy je třeba řídit podle individuálních potřeb. Nesmyslné je

hladovět. Doporučováno je jíst pět krát denně, aby byla zachována konstantní
hladina cukru. Při poklesu cukru hrozí nezvladatelné záchvaty hladu a
nekontrolovatelná konzumace jídla. Pro udržení zdraví je podstatné konzumovat
dostatek zeleniny a ovoce ( ve větší části v syrové podobě ). Optimální složení
jídla spočívá v poměru čtyři díly zeleniny plus jeden díl sacharidové nebo jeden
díl bílkovinné potraviny podle zásad dělené stravy. Důležité je zdůraznit pitný
režim, který během dne má činní 2 až 3 litry tekutin. Vhodná je pramenitá voda,
minerální voda s nízkým obsahem sodíku, bylinkové a ovocné čaje [ 18 ].
Uvedený rytmus stravování praxí ukázal jeho vhodnost. Časový
harmonogram jídel lze přizpůsobit osobním potřebám.

35
5.4. Naplánování stravovacího dne [ 23 ]

Snídaně v 8 hodin
Výběr je možný ze sacharidového, bílkovinného nebo ovocného pokrmu.
Vhodným začátkem dne je ovocný pokrm, spočívající v porci čerstvého
ovoce dozrávajícím v daném ročním období a regionu.
Sacharidové jídlo např. celozrnný chléb či pečivo v kombinaci s tvarohem,
medem, jogurtem, sýrem nad 60 % tuku v sušině, margarínem. Vhodnou
alternativou je müsli nebo obilná kaše.
Bílkovinné jídlo např. vejce ( tepelně upravené ) + zelenina dle chuti

Přesnídávka
Především se během dopoledne doporučuje ovoce. Je také vhodná
zelenina nebo zakysaný mléčný výrobek.

Oběd po 12.00 hodin

K obědu je možné zvolit buď bílkovinné jídlo ( např. maso + zeleninový
salát ) nebo sacharidové jídlo ( např. celozrnné těstoviny + zelenina z neutrální
skupiny ). K obědu je vhodnější bílkovinné jídlo. Během jídla se nedoporučuje
pít, neboť nápoj naředí žaludeční šťávy a může narušit trávení.

Svačina
Po obědě je ideální 3 až 4 hodinová přestávka před svačinou a dodržovat
pitný režim. Ke svačině se doporučuje ovocné jídlo, vhodné jsou také celozrnné
produkty nebo zakysané mléčné výrobky. Uváděn je pokles cukrů v krvi, proto je
potřeba konzumace sacharidových jídel.

Večeře v 18.30 hodin

36
 Vzhledem k biologickému dennímu rytmu doporučuje Hay k večeři
sacharidové jídlo, ale není třeba to považovat za striktní pravidlo. V tuto dobu se
považují za lehce stravitelné bramborová, rýžová, těstovinová jídla nebo chléb
v kombinaci se zeleninou.
5.5. Tabulka k používání potravin

Konzumování potravin v závislosti na způsobu průmyslového zpracování

a jejich vhodnost pro zařazení ve výživě, je pro přehlednost uvedeno v tab. 4.
Tab. 4: Vhodnost potravin [ 11 ]
Velmi doporučené Doporučené Méně doporučené nedoporučené
mírně zpracované více zpracované do značné míry
Stupeň zpracování nezpracované
potraviny zahřáté potraviny sterilované zpracované potraviny
Doporučené asi polovina denního asi polovina denní konzumovat jen pokud možno se jich
množství množství potravy dávky velmi zřídka vyvarovat
maso * max. 2x
výrobky z masa, ryb vnitřnosti, vaječný
Maso, ryby a vejce týdně, ryby, vejce*
a konzervy, uzeniny prášek
3x týdně
homogenizované
pasterizované, sterilované, sušené a
Mléko a mléčné mléko a výrobky
mléko mléčné výr. bez kondenzované mléko,
výrobky zněj, ovocné jogurty,
přísad, sýry* tavený sýr
sýry s přísadami
vitamínové a
vařená zelenina a minerální přípravky,
zeleninové a ovocné
Zelenina a ovoce čerstvé ovoce nebo hluboko hlubokozmražené
konzervy,
zmražená pokrmy z ovoce a
zeleniny
celozrnné výrobky, výrobky z bílé
Obiloviny naklíčené, vločky pokrmy z celých zrn, mouky, těstoviny, škrob obilný
přírodní rýže loupaná rýže

hotové bramborové hranolky, chipsy,

Brambory ve slupce osolené brambory
směsi bramborový škrob

solené, extrahované,
ořechy*, mandle, pražené ořechy*, za
rafinované tuky a
olejnatá studena lisované, ořechový a nugátový
Ořechy, tuky a oleje oleje, neztužené
semena*,olejnaté nerafinované oleje*, krém, ztužené tuky
rostlinné margaríny,
plodiny* máslo*
máslo
mléčné a sýrové
naklíčené, sojové mléko, tofu,
Luštěniny náhražky ze sóji,
blanšírované a vařené hotové sojové směsi
sojový protein
mořská sůl*, sušené
celé, čerstvě mleté a bylinková sůl,
Koření, byliny a sůl byliny, jodidovaná aromatické látky
čerstvé kuchyňská
kuchyňská sůl*
med*, sušené ovoce přírodní cukr, sušené cukr, cukrovinky,
Sladidla čerstvé sladké ovoce
nesířené ovoce sířené sladidla

37
 bylinkové a ovocné
voda nechlorovaná, stolní voda, ovocné
čaje, ovocné a limonády, kola,
Nápoje pramenitá a nektary, kakao, káva,
zeleninové šťávy, instantní, lihoviny
minerální černý čaj, pivo, víno
melta*
* konzumovat jen v přiměřeném množství

6. Další formy dělené stravy

6.1. Strava podle Lenky Kořínkové ( S.P.L.K. )

Dietní metoda stravy vytvořená Lenkou Kořínkovou na bázi dělené stravy.

Autorka se narodila v Opavě roku 1956 a působí jako herečka a zpěvačka.
S.P.L.K. sestavila především pro sebe před rokem 1990. Následnou publikací
svého způsobu stravování v řadě knihách a kuchařkách vzešla její S.P.L.K. mezi
všeobecnou známost a získala si mnoho zastánců. Propaguje a doporučuje své
stravování pro lidi, kteří mají problémy s vrstvami podkožního tuku, celkovému
zklidnění, fyzické vyrovnanosti, snížení únavy a redukci váhy. Neomezuje
vyznavače v množství správně zkombinovaného jídla ( její dělení ) , čase jeho
konzumace a počítání energetického příjmu potravy. . Potraviny jsou rozděleny a
zařazeny do dvou základních skupin na rostlinnou a živočišnou, neutrální
skupinu, zeleninu a ovoce. Striktně předepisuje, že v jednom dni a ani při jednom
jídle se nemíchá skupina rostlinná s živočišnou. Ale nezáleží kolik dní za sebou se
konzumuje skupina rostlinná a kolik dní živočišná. Zakazuje rafinovaný cukr, bílé
pečivo, arašídy, alkohol, příliš mnoho tuků [ 13, 14 ].

Rozdělení do skupin

Skupina rostlinná - Kytičky

Všechny druhy obilovin a jejich produkty, těstoviny, brambory, sója a její
výrobky, luštěniny, droždí…

Skupina živočišná - Zvířátka

38
 Všechny druhy masa, ryb a jejich výrobků, sýry ( nejlépe do 45 % tuku
v sušině ), zakysané mléčné výrobky, mléko, smetana, vejce…

Skupina neutrální
• Rostlinné oleje, kokos, ořechy, žloutek, kečup, dresinky, všechny druhy
čajů, káva, med…
• Zelenina – všechny druhy a úpravy, houby, kečup…
• Ovoce – všechny druhy a úpravy, ovocný cukr, džemy, 100 % džusy…

Program S.P.L.K.

Tři možné varianty kombinování potravin nabízející S.P.L.K. v závislosti

na striktnosti dělení se souvisejícím úbytkem váhy. Redukce váhy je prioritní a
závisí na výběru varianty. Níže jsou schématicky znázorněny a s popisem
jednotlivé varianty na obr. 2 ,3, 4.

Varianty pro redukci váhy

1. Hubnutí mírnějším tempem – kombinování ovoce a zeleniny mezi sebou i

s oběmi základními skupinami.
NE
Skupina rostlinná Skupina živočišná
Kytičky Zvířátka

Ovoce a Zelenina
ANO ANO

Skupina neutrální
kombinuje se libovolně se všemi
skupinami

Obr. 2: Varianta mírnější [ 14 ].

2. Hubnutí rychleji – kombinování ovoce pouze se skupinou rostlinou.

Zelenina se kombinuje se skupinou živočišnou i rostlinou.

NE
Skupina rostlinná Skupina živočišná
Kytičky Zvířátka
Ovoce
Zelenina
ANO ANO NE
ANO Neplatí pro den s živočišnou
skupinou

39
 ANO
Skupina neutrální
kombinuje se libovolně se všemi
skupinami
Obr. 3: Varianta rychlejší [ 14 ].
3. Hubnutí razantně – nesmí se kombinovat v jednom dni ovoce a zelenina

Skupina rostlinná Skupina živočišná

Kytičky Zvířátka
NE

ANO Zelenina ANO

NE

Ovoce
ANO NE

Skupina neutrální
kombinuje se libovolně se všemi
skupinami

Obr. 4: Varianta razantní [ 14 ].

6.2. Dělená strava podle krevních skupin

Dalším vývojovým stupněm dělené stravy s ohledem na geneticky dané

potřeby člověka a optimalizaci pozitivních účinků dělení stravy. Dělená strava
podle krevních skupin doplňuje Hayův systém o výživu podle krevních skupin,
kterou vyvinul Dr. Peter D‘Adamo. Tento americký lékař zjistil, že určité
potraviny nejsou pro každého člověka stejně snadno stravitelné v souvislosti
s rozdílnými krevními skupinami lidí. Tuto teorii odůvodňuje historií vývoje čtyř
krevních skupin [ 8 ].

Členění na skupiny

Skupina O – lovec
Dobře snáší a je pro ně zdravé maso a ryby. Nedoporučují se sacharidové
jídla. Důležitá součást výživy je ovoce a zelenina.

40
Skupina A – zemědělec
Ideální je vegetariánská strava. Hlavní součást stravy je čerstvé ovoce a
zelenina.
Skupina B – kočovník
Dobře snáší maso, ale především mléko a mléčné výrobky.
Nejpřizpůsobivější na změny stravy. Vhodné ovoce a zelenina.

Skupina AB – záhada
Vlivem citlivého trávicího systému je nutné pečlivě vybírat ze všech
potravin. Doporučeno ovoce a zelenina.

Kombinace jídel se řídí pravidly dělené stravy za součastného využití

zásad výběru potravin vyplívajících z diety podle krevních skupin.

41
7. Přínos a využití metody dělením

7.1. Redukce váhy

Nadváha je převážně zapříčiněna nadměrným příjmem potravy bez

součastného výdeje energie. Konzumace nevhodné potravy a v ní nedostatečné
zastoupení nezbytných živin, které lidské tělo potřebuje. Organizmus zároveň
vyžaduje více potravy, aby vyrovnal deficit. Proto se také lidé přejídají, dochází
k nadváze až obezitě. Obézní lidé mají většinou nedostatek pohybu. Fyzická
aktivita u obézních lidí vede k rychlejšímu vyčerpání a nedostatku kyslíku. Kdo
se méně pohybuje má hůře trénovaný krevní oběh a méně výkonné dýchací
orgány. Nadváha je také spojována s různými poruchami látkové výměny. Obezita
je rizikovým faktorem civilizačních nemocí. Především onemocněním srdce a
krevního oběhu. Lidé řeší psychické problémy jídlem a zhoršují i svůj fyzický
stav a poté se uchylují k dietním programům [ 6 ] .
Nejpoužívanějším ukazatelem ideální hmotnosti je hodnota BMI ( Body
Mass Index ). Dosazením osobní tělesné hmotnosti a výšky do vzorce pro výpočet
viz obr. 5 je výsledné číslo směrodatné pro vyhodnocení BMI [ 24 ].

tělesná hmotnost v kg
BMI =
( tělesná výška v m ) 2

20,0 – 25 přiměřená hmotnost

25,1 – 30 nadváha
30,1 – 40 obezita
> 40 těžká obezita
Obr. 5: Hodnoty BMI [ 24 ].

42
 Stravovací návyky při dodržování zásad dělené stravy vedou přirozeným
způsobem k úpravě hmotnosti jejím snížením. Kombinování potravin a dodržení
všeobecných doporučení zaměřující se na snížení váhy, které jsou šetrné a vhodné
vzhledem k tomu, že se člověk cítí lépe, a ví kdy je najezený a nepřejídá se.
Pozvolná ztráta tělesné hmotnosti je trvalá vzhledem dostatečné konzumaci ovoce
a zeleniny. Snížení podílu příjmu masa a koncentrovaných škrobů účelně redukuje
váhu lépe než tvrdé diety, které mohou naopak vytvořit tzv. jojo efekt ( radikální
snížení hmotnosti, pak opětovné nabrání a ještě více než byla původní váha před
započetím diety ). Dělená strava má vysokou úspěšnost při snižování váhy a
udržování optimální hmotnosti [ 21 ].

7.1.1. Doporučení pro redukci váhy

• Jíst harmonicky, dodržovat všeobecné zásady a pravidla dělené stravy

• Jíst pokud je hlad, ale pravidelně
• Pomalu a pečlivě žvýkat
• Před každým hlavním jídlem sníst salát ze syrové zeleniny a pak sníst
méně hlavního jídla
• Dodržovat pitný režim
• Pokud je hlad mezi hlavními jídly, doporučuje se sníst kousek ovoce nebo
zeleniny
• Nikdy nechodit nakupovat potraviny s pocitem hladu
• Zvyšování pohybových aktivit a zlepšení fyzické kondice
• Jíst střídmě, nepřejídat se
• Vyhýbat se nezdravé stravě

V současnosti je snaha nalezení receptu pro prožití života co nejkvalitněji.

Vědomé a přirozené zacházení se stravou zkvalitní způsob života a uvědomění si
zdraví, které umožňuje člověku vyvíjet tělesnou a duševní aktivitu. Pravidelný
pohyb je předpokladem prevence předčasného stárnutí a vzniku civilizačních
chorob. Absence zjevné nemoci není totéž, co dokonalé zdraví. Na zdravotním

43
stavu je vždy nejen co vylepšovat, ale také co chránit. Lidé často žijí nezdravě tak
dlouho dokud se nedostaví nemoc. Dnešní člověk je většinou zatížen problémy
životního prostředí, nesprávnou výživou, nedostatkem pohybu, stresem nebo
dědičnými dispozicemi [ 5, 18 ].
7.2. Civilizační nemoci

Mnoho lidí trpí poruchami trávení, jejich trávicí ústrojí může být
ovlivněné, až poškozené nehodnotnou stravou a chybnou skladbou jídla. Tělo pak
nedokáže strávit a vstřebat živiny přijaté potravou. Trávení probíhá nesprávně
odpadní látky se usazují a nejsou vylučovány. Může být ovlivněna a poškozena
kterákoli z funkcí organismu. Poškozené nebo zničené buňky nemohou být
obnovovány. Následkem mohou být civilizační nemoci [ 7 ].
Tělesné potíže jsou často spojeny s psychickými problémy. Člověk
nezatížený toxickými látkami se cítí fyzicky a psychicky mnohem lépe.
Nebezpečí výskytu nemocí je mnohem nižší [ 15 ].
Zdravotní stav populace je ovlivňován životním prostředím a způsobem
života. Nezdravý způsob života v souvislosti s mnoha faktory mezi které patří
výživa a stravovací návyky mohou způsobovat vznik alergických reakcí. Dochází
k abnormální odpověď na normální látku, která má mnoho symptomů jako
výtoky z nosu, zánět očí, vyrážky, otoky aj. Systémem dělené stravy lze potížím
vyvolané alergií nesnášenlivostí potravin předcházet [ 11 ].

7.3. Pozitivní účinky

Působení dělené stravy na celkový stav člověka se projevuje [ 11 ]

• bezproblémovým trávením
• mizí dennodenní únava ( nepřirozená )
• tělo je pružnější a pohyblivější
• napětí, existující poruchy a bolesti se zmenšují nebo zmizí
• zvýšení výkonnosti a vitality

44
 • pokožka je čistší a napjatější
• celkově se zlepšuje kvalita života

7.3.1. Zlepšení zdravotního stavu

Zdravá výživa prezentována dělenou stravou vlivem optimalizace

trávicího systému poukazuje na zlepšení celkového zdravotního stavu člověka a
preventivnímu předcházení onemocnění. Vlivem optimální funkci trávicího
systému je snížena tvorba odpadních látek zatěžující ledviny a vylučovací
soustavu. Což se projeví celkovým zlepšením funkcí lidského organizmu [ 21 ].
Nemocní lidé například diabetici by měli systém dělené stravy provádět
v modifikované podobě přizpůsobené jejich nemoci a po konzultaci s lékařem.
Stravování při vhodně zvolených podmínkách umožňuje vytvářet rovnováhu
organizmu usnadňující kontrolu, aby nedocházelo k výkyvům hladiny krevního
cukru v krvi [ 11 ].
Tělo je poměrně přizpůsobivé a schopné odolávat po určitý čas
nevhodnému zacházení. U každého jedince jde o jiný stupeň tolerance a délce
času snášet zatěžování organismu nevhodnou stravou a vyživovacími návyky.
Postupem určité doby může příliš silná zátěž metabolismu vést ke zdravotním
problémům [ 15 ].

45
Závěr

Vypracovaná bakalářská práce se zaměřuje především k docílení

přehledného seznámení s metodou dělené stravy včetně jejího praktického
používání. Pro sepsání se vychází z pramenů prostudované literatury a z vlastních
zkušeností autora této práce, který uvedený styl upřednostňuje ve své výživě.
Obsahem textu jsou utříděné poznatky počínaje samotným strukturovaným
popisem jednotlivých částí systému dělené stravy objasňující podstatu tohoto
stylu výživy. Dále navazuje přehled používaných skupin dělení se základním
roztříděním potravin v nich. Rozdělené skupiny potravin jsou směrodatné a
determinují podstatu celého systému stravování dělením. Pro získání celkové
obraznosti je pojednáno o některých potravinách a jejich vhodnosti ve výživě.
Také je zjednodušeně uveden návod použití dělení stravy v harmonogramu
stravovacího režimu během dne. Obsahem práce jsou pro rozlišení obecně
zpracovány další zajímavé formy vycházející z teorie dělení potravin. V dnešní
době populární téma redukce váhy a pozitivní účinky zlepšující zdravotní stav
uzavírají přehled poznatků o metodě dělené stravy.
Současná dělená strava vychází především z teorii stravování podle Haye,
která během let využívání doznala určitých vývojových změn poplatné dnešním
moderním poznatkům a trendům v oblasti výživy.
Obezřetně je třeba nahlížet na postupy a kritéria pocházející od autorů,
které prezentují své nové odvozené teorie o dělení. Vlivem zveřejňování
nepřesných informací může docházet ke zkreslení metody dělené stravy a
současné matení lidí. Nelze říci, která metoda je nejvhodnější. Možné je doporučit
upřednostňovat racionálně prověřenou metodu s jednoduchými zásadami.
Zahlcení se množstvím pravidel může zavádět do nepřesností. Přesto je pozitivní

46
neustálý vývoj ve výživě formou dělené stravy přinášející nové konstruktivní
poznatky.
Především knižní trh, ale také internet nabízí mnoho zajímavých publikací
zabývajících se dělenou stravou. Takové knihy seznamují se zásadami dělení,
doporučují návody k redukci váhy, dále obsahují kuchařské recepty mnohdy
jednoduché a dobré.

Seznam použité literatury

1. Bulková, V. Nauka o poživatinách. První část. 1. vyd. Brno: IDVPZ,

1999, 204 s. ISBN 80-7013-293-0.
2. Carlssonová, S. Malá násobilka dělené stravy. 1. vyd. Praha: Svojka a
Vašut, 1995, 191 s. ISBN 80-85521-97-0.
3. Diamond, H. a M. Fit pro život II. Praha: Pragma, 1994, 265 s. ISBN 80-
85213-42-7.
4. Fořt, P. Co jíme a pijeme. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 252 s. ISBN 80-
7033-814-8.
5. Fořt, P. Sport a správná výživa. 1. vyd. Praha: Ikar, 2002, 351 s. ISBN 80-
249-0124-2.
6. Fořt, P. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. 1. vyd. Praha: Grada,
2005, 181 s. ISBN 80-247-1057-9.
7. Fořt, P. Výživa nejen pro kulturisty. 2. vyd. Pardubice: Svět kulturistiky,
1998, 254 s.
8. Hammond, Ch. J. Dělená strava podle krevních skupin. 1. vyd. Praha:
Ikar, 2001, 96 s. ISBN 80-7202-837-5.
9. Handschmann, J. Dělená strava. 1. vyd. Praha: Cesty, 2003, 35 s. ISBN
80-7181-856-9.
10. Handschmann, J. Rychle a lehce s dělenou stravou. 1. vyd. Praha: Cesty,
2003, 64 s. ISBN 80-7181-725-2.
11. Heintze, T. M. Podle Dr. Haye Dělená strava 1. vyd. Praha: Svojka a
Vašut, 1995, 111 s. ISBN 80-7180-053-8.
12. Horecká, J. Malá kuchařka oddělené stravy. 1. vyd. Žilina: Knižné
centrum, 1997, 85 s. ISBN 80-88723-06-X.

47
13. Kořínková, L. Dieta ? Vím ještě víc. 1. vyd. Praha: Eminent, 1995, 164 s.
ISBN 80-85876-16-7.
14. Kořínková, L. Dieta pro vášnivé megajedlíky. 1. vyd. Praha: Mladá
fronta, 2004, 316 s., ISBN 80-204-1154-2.
15. Marsdenová, K. Velká kniha o dělené stravě. 1. vyd. Praha: Columbus,
2003, 422 s. ISBN-80-7249-136-9.
16. Mašek, L. Potraviny a nápoje v kostce. 1.vyd. Úvaly: Ratio, 1996, 211 s.
ISBN 80-238-1585-7.
17. Pánek, J. a kol. Základy výživy. 1. vyd. Praha: Svoboda Servis, 2002, 207
s. ISBN 80-86320-23-5.
18. Straten, M., Griggsová, B. Dělená strava Superdieta. 2. vyd. Praha:
Vašut, 1998, 159 s. ISBN 80-7236-066-3.
19. Seliger, V. a kol. Fyziologie člověka. 1. vyd. Praha: SPN, 1983, 429 s.
20. Summová, U. Velká kuchařská kniha oddělené stravy. Zdraví a štíhlá linie
podle dr. Haye. Martin: Neografia, 1994, 128 s. ISBN 80-85186-78-0.
21. Summová, U. Dělená strava podle lunárního kalendáře. 1. vyd. Praha:
Ikar, 2003, 144 s. ISBN 80-249-0275-3.
22. Summová, U. Nová dělená strava. 1. vyd. Praha: Ikar, 2004, 128 s. ISBN
80-249-0438-1.
23. Summová, U. Kuchařka nové dělené stravy. 1.vyd. Praha: Ikar, 2005, 192
s. ISBN 80-249-0499-3.
24. Trojan, S. a kol. Lékařská fyziologie. 4. vyd. Praha: Grada, 2003, 771 s.
ISBN 80-247-0512-5.
25. Turek, B. Výživový stav populace a nutriční rizika. 1. vyd. Praha: Státní
zdravotní ústav, 2004, 32 s. ISBN 80-7071-243-0.
26. Ullmannová, J. Dělená strava. 1. vyd. Liberec: Gen, 2004, 191 s. ISBN
80-86681-44-0.

48
Resumé

Bakalářská práce se zaměřuje na prezentaci autorem vybraného a

popisovaného způsobu alternativního směru výživy, kterým je dělená strava.
Dělená strava koresponduje se zdravou výživou a požitkem při konzumaci
potravy. Takový způsob stravování lze dodržovat trvale. Chutné pokrmy a jejich
harmonické kombinace se dají připravovat v mnoha variantách. Správné dělení
potravy předpokládá pochopit a najít ideální alternativu pro trvalé zvýšení kvality
života.
Zveřejňováním poznatků o dělení stravy dochází ke všeobecnému
seznámení s touto metodou. Dostatečné informace umožňují člověku,
hledajícímu změnu ve způsobu svého stravování, využití uvedeného stylu výživy
a dosažení požadovaného výsledku.

Summary

This work is focused on presentation of an alternative method of

sustenance that divided food is, chosen and described by an author.
Separated fare corresponds with healthy nourishment and relish during its
consumption. It is possible to keep this way of eating. Tasty food and its harmonic
combinations can be prepared in lot of varieties. Correct separation of food
supposes understanding and finding an ideal alternative for permanent increase of
life quality.
By publicating findings about divided food generally introduces this
method. Sufficient information enables man, who looks for a way of food change,
to use this mentioned style of nourishment and achieve required result.

49