PhDr. PAUL BRUNTON

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.
THE HIDDEN TEACHING BEYOND YOGA

Copyright

© 1941 Rider& CO., 68 Fleet street, London, E.C.4 © 2000 Nakladatelství IRIS RR © 2000 Růžena Formánková, Antonie Krejčová, Olga Palková

Translation

www.irisrr.cz www.avatar.cz

ISBN 80-85888-21-1

OBSAH

Předmluva I. Za jógou 9 Kdo jsem já? 17 Jaký je význam světa? 20 Učednictví v joze 24 Očekávání moudrosti 32 Konečná stezka 37 Tři stupně jógy 43 Kde nyní jsem? 47 Náboženské a mystické stupně 57 Co je meditace? 63 Stručný přehled mysticismu 67 Mysticismus nestačí 73 Skrytá filozofie Indie 77 Filozofie pravdy 86 Skrytá nauka Indie 92 Filozofická disciplína 102 Pravda nade vše! 110 Vytrvejte a doufejte! 111 Myslete! 113 Vnitřní odpoutanost 115 Koncentrace, klid a zasnění 119 Ukázněte city a očistěte charakter! 124 Vzdejte se ega! 130 Uctívání slov 135 Psycho-patologie slov 141 Překvapivá odhalení o Pravdě, Bohu a Duchu.... 150 Co je fakt? 156

II.

III.

IV.

V.

VI.

Hledání Pravdy Cesta přemýšlení Intuice a mysticismus Filozofický insight (vhled) VIII. Odhalení relativity Klamy času Nauka o stanovisku Rozšiřující se časo-prostorový pocit lidí IX. Od věci k myšlence Od oka k mysli Zrození vědomé zkušenosti X. Tajemství prostoru a času Geometrická iluze Mentální promítání Tvoření prostoru a času XI. Magie mysli Záhada vnímání Prvenství myšlenky Co jsou věci? XII. Pád materializmu Od neskutečného ke Skutečnému Svět jako myšlenka Epilog: Filozofický život O chování a umění Nauka o karmě Blaho světa Filozofický názor na světovou krizi Dodatek Vysvětlení některých nepochopení

VIL

168 177 187 195 199 209 212 223 233 238 247 257 269 274 283 293 300 310 314 323 332 338 352 357 363 375 381 393 393

PŘEDMLUVA
Od napsání této knihy uplynulo mnoho let. Svět prošel válkou, která nemá obdoby, která byla plná otřesů a překvapení, a později mírem, který je rovněž - i když v menší míře - traumatem. Obě fáze představují výzvu a varování obyvatelům této planety. Kdo může žít spokojeně v těchto nejistých časech? Válka dosud pokračuje v srdcích a myslích lidí. A tam také musí být válka nejdříve zastavena, neboť tam mají výbušniny - ať to jsou malé kulky, nebo nesmírné destruktivní atomové bomby - svůj počátek. Tento vnější stav je názorným příkladem síly myšlenek a citů, když jsou dostatečně dlouho udržovány a soustřeďovány. V této knize byla ukázána jiná stránka pravdy mentalismu - stránka, která odhaluje, jak se podílíme na tvořivé zkušenosti při poznávání fyzického světa a života v něm. Jak jsou naše nepatrné malé mysli a vznešená Světová Mysl (jinak nazývaná Bůh) těsně spjaty. Jak čas a prostor, které se zdají být vně nás, jsou ve skutečnosti uvnitř mysli. Jak hmotu s její zdánlivou pevností, hmotností, hutností a tak dále ve skutečnosti zažíváme jako svou mentální zkušenost. To vše vede, jak je ukázáno ve druhém svazku (později vydaném pod titulem Moudrost Nadjá) k nejvyšší Pravdě, že jedině MYSL je skutečná, že hluboko v nás a v celém kosmu existuje nesmrtelné vědomí. Naše podílení se na něm, a to na naší nejlepší úrovni, spočívá ve vznešenějším a čistším bytí, než jak se normálně projevuje naše omezená lidská existence. Zde musí být Pravda jednoho dne hledána a nalezena každým člověkem, ať již v tomto životě, nebo po mnohých životech v mnohých tělech. I když se idea mentalismu zdá být příliš neuvěřitelná a příliš obtížná k pochopení, neexistuje žádný jiný konečný závěr, ke kterému bude muset nakonec moderní myšlení dospět, tak jako k němu muselo dospět starověké metafyzické myšlení v Řecku, v Indii a v Číně před mnoha

staletími. Naštěstí myšlení není jedinou cestou k mentalistickému cíli. Nakonec nás k němu může také dovést ta nejjemnější forma cítění, což je cítění intuitivní. Nejhlubší způsob myšlení a cítění, přístupný člověku, je myšlení a cítění inspirované. Předkládá mentalismus nikoli jako teorii, ale jako tu nejvznešenější formu živé zkušenosti, zkušenosti tak nesmírné, že nemůže být nikdy zapomenuta a přetrvává po celý zbytek života, i když se přizpůsobuje nutnosti žít v tomto světě. Profesor Werner Heisenberg vyjádřil před svou smrtí svůj kladný postoj k základní myšlence mentalismu, s níž měl přímou osobní zkušenost a ke které byl veden krok za krokem svými výzkumy v nukleární fyzice na slavném Mnichovském institutu, zaměřeném na tento obor. Proslavil se svým objevem zákona indeterminace, za což získal celosvětové uznání formou Nobelovy ceny.Podobný výsledek se objevuje v myšlení profesora Carl von Weizsachera, známého v německých kulturních kruzích svou prací v matematice, filozofii, současné historii a atomové fyzice. V moderní době se objevují díla v oblasti umění, poezie a literatury, která svědčí o osobní a nezapomenutelné zkušenosti dočasného záblesku pochopení významu světa. Záblesk naznačuje a dává tušit nádhernou proměnu, které může vědomí dosáhnout, proměnu, která, je-li plně rozvinutá, je živě a intuitivně pociťována. Každá věc, každý objekt, odhaluje a naznačuje směr ke svému zdroji - MYSLI. Paul Brunton Květen 1976

KAPITOLA I.
ZA JÓGOU
Čím déle putuji po této otáčející se zemi, tím více si uvědomuji, že není možné obviňovat jen jednotlivé lidi, strany, vlády nebo národy ze žalostného stavu lidské rasy - tak zhypnotizované populární pošetilostí a tak klamané tradičními báchorkami! - ale vinu má i všeobecná nevědomost, týkající se tří základních otázek: Jaký je význam světa a životní zkušenosti? Co jsem já? Jaký je účel existence? Pozoruji s překvapující ostrostí, že prolomení této skořápky staré nevědomosti učiní pro sestoupení trvalého míru na naši sužovanou zemi víc než cokoli jiného. Jádro světového problému je příliš jednoduché, než aby je náš složitý věk pochopil: všechny skutky tryskají ze skrytého pramene mysli a teprve až se lidé naučí správně myslit, budou podle toho jednat, ne dříve. Jejich skutky nemohou být nikdy větší než jejich myšlenky, neboť neslyšná prohlášení mysli určují hlučné cesty nohou. Trpké bolesti světa i jeho bestiální hříchy jsou jen příznaky choroby, jejíž příčinou je stará nevědomost a jejímž jediným lékem je nové poznání. Neuniknutelnou povinností každé inteligentní, rozumné lidské bytosti, sužované počínajícím a polouvědomělým toužením po lepším životě, je nezůstat v mentální lenosti, ale pokračovat v pátrání po odpovědích na ony tři otázky; to znamená, v pátrání po PRAVDĚ, třpytící se jako hvězda. Je všeobecně známo, že dnes žijeme v neporovnatelné světové situaci. Zrodili jsme se v nej kritičtější době zaznamenaných dějin. Některé nové proudy myšlení, cítění a činnosti, které se v menší míře projevovaly již před několika stoletími, silně otřásají celým světem od počátku tohoto století. Válkou plně a dramaticky vzplály. Pomalý běh událostí dřívějších dob mizí do malicherné bezvýznamnosti, je-li porovnán s naší dobou. Slepé davy stojí zmateně před jejími obrazobornými změnami a ohromeně před jejími ničivými událostmi. Mars natahuje tuto planetu na skřipec.

tak ekonomické úrovně života pracujících tříd v porovnání s předchozími generacemi. . s cizinci i cizozemci. autobusů.10 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. překl. nebo velitelsky a pevně. parníků a letadel. Přivádí je do osobního kontaktu s jejich sousedy.: Aristos = symbol urozeného. vzniku velkého počtu nových idejí a rozšiřování rozhledů. že hlas asijské moudrosti je nyní slyšen evropskýma i americkýma ušima. Uctívá množství a ponižuje se před velikostí. Z toho všeho vyplývá ještě jeden důležitý a přitom podceňovaný důsledek. Aristos1} předal své žezlo Demovi1). Nemesis se pohybuje mezi národy jako soudce. politické a kulturní již nejsou zcela mimo jejich dosah. když byly spoutány zděděným nevolnictvím. To samozřejmě rozšiřuje prostorový pocit milionů lidí. Myšlenky mohou být nadále izolovány jedině pod tlakem hrubé síly a i to jen po omezený čas. Řecká slova. které kdy čas vložil na lidskou rasu. Širší otázky a sporné věci náboženské. Ale příznivějším důsledkem této dosud nevídané emancipace je postupně se rozvíjející zájem o život i přes nevyhnutelnou dřinu při výdělku na živobytí. Tak se se světem stalo něco. Jeho rozhodnutí je posledním slovem. a Demos je třímá buď s rozvahou. bezpochyby proti své vůli. benzínem poháněných aut. Davy začínají „hledět dále než na špičku svého nosu" a osvobozují se od omezeného rozhledu. ale nejistě. Takto se planeta zmenšila a lidstvo se nechtěně sbližuje. zeměmi a pevninami. Druhým znakem je obdivuhodné pozvednutí jak politické. Prvním pozoruhodným znakem je neuvěřitelný rozvoj mechanické dopravy mezi vesnicemi. To v nich vzbudilo pocit sebeúcty. umožněný používáním parních a elektrických vlaků. městy. která autor perzonifikoval. který si nasadil chmurnou soudcovskou paruku a přísně drží zapomenuté váhy. Demos = symbol lidu. Z filozofova stanoviska je však nejvíce pozoruhodných sedm nových přetvářejících znaků naší doby. Všichni lidé putují slepě jedním z nejvýznamnějších přechodů. proto jsme svědky výměny rasových kultur. Dav vítězí. 1) Pozn. který neměly. které mají rozhodný vliv na vydání této knihy. co nemá obdoby.

Asie a Afrika jsou také v pohybu. Tam. Všeobecný pokrok ve sféře vědění vede i k jakémusi pokroku ve sféře bádání. Vysázení několika prvních typů písmen znamenalo svržení všech starých epoch hrubé nevědomosti. aby rychle zevšeobecnily vědění a zpřístupnily . biograf a bezdrátový přenos jsou vzdělávajícími nástroji. Vědění již není výsadou několika šťastných. kdy Gutenberg v Německu vytiskl černými písmeny na bílém papíře první slovo a kdy William Caxton postavil v Londýně skřípající ruční tiskařský lis. Čtvrtým znakem je množství překvapujících vynálezů ke zlepšení styků. Pozoruhodně odrostly dětinským doktrínám. Lidé jsou dnes daleko více než dříve připraveni používat v životě rozum. Tisk. takže davy jsou dnes mnohem méně prostoduché. z něhož rovněž vyplývá . kterými byly živeny. než byly kdysi. aby používání rozumu hrálo podstatnou roli v jejich životě. jestliže jeho hluboké a obtížné zásady budou zbaveny svého neprůhledného závoje odstrašující frazeologie a budou oděny v jasnější slova. že toto vše nějak zvlášť pomáhá lidské schopnosti správně myslit. s nimiž dříve jednaly despotické vládnoucí třídy jako s dětmi. dnešní evropský a americký venkovan nebo dělník nejen že umí číst všechna písmena abecedy. která závisí na vyšší schopnosti rozumu. Tento pokrok není omezen na tyto pevniny. které jim pomáhá o těchto faktech správně přemýšlet. Většina vzdělání patří do první kategorie. a to.i když v menší míře probuzení rozumu.ZA JÓGOU 11 Třetím znakem je odstranění nevzdělanosti a zdemokratizování vzdělání. Nesmíme však upadnout do povrchní domněnky. která závisí pouze na používání intelektu. že mnohem více neofytů bude hledat filozofické zasvěcení. Vzdělání je dvojího druhu: to. ale umí je také napsat. Bezplatné a povinné vzdělání způsobilo během jediného století zázračné změny v myslích těch. které pouze rozšiřuje fakta a pomáhá lidem naučit se jim zpaměti. které se spojily. ale některé patří do kategorie druhé. ačkoli tam dosáhl prudkého vzestupu. kde před tisíci lety evropský venkovan nebo řemeslník nebyl schopen přečíst jediné písmeno a neuměl se ani podepsat. jež následují jeden za druhým od chvíle. Proto je možné právem doufat. Příliv vzdělání proudí po celém světě stále silněji. telegraf. telefon. levná pošta. nicméně nejsou dostatečně připraveni.

kteří tráví celý svůj život v západních městech. Ale lidé. veřejněji rozhlašuje v kterémkoli moderním jazyce a může nyní připravit novou. Věda ovlivňuje mysl dnešního člověka jak pro dobro. kde si středověký člověk nemohl opatřit ani jedinou knihu ke čtení pro její vysokou cenu a velkou vzácnost. A tak se daří těmto vynálezům také měnit a rozšiřovat pocit času u většiny lidí. kteří občas pobudou v orientálních vesnicích. jeho dnešní potomek si může opatřit noviny každý den a číst lacinou novou knihu každý týden. myšlenek. Tempo amerického života se změnilo v rychlost. Noviny. Zvyky sta generací se rozpadají před našima očima. Člověk mluvící do rozhlasu v Londýně uslyší ozvěnu svého hlasu v setině vteřiny. Žijeme nyní v pohybujícím se světě. připravuje cestu vědě. Nastal čas otevřít plněji západnímu světu málo navštěvovanou stezku skryté orientální filozofie. Vývoj lidských myslí je proto mnohem rychlejší než v dřívějších stoletích. kde dny mohou být prožity daleko od všech vlivů naší vědy a naší doby. když noviny nebo periodické časopisy předloží očím čtenáře v Číně popis nejnovějšího vědeckého objevu v Anglii týž týden. Její zrození . zahájení studia rozsáhlých evolučních údobí dávné minulosti člověka a vesmíru přimělo vzdělané lidi myslet v pojmech ohromných časových rozměrů. si možná nepovšimnou a neocení tuto překvapující změnu tak jako ti. Potištěný arch papíru šíří vědění. ho všem. Zrození tisku signalizovalo smrt esoterismu všech dob. během tohoto mžiku oběhl jeho hlas zeměkouli a pronikl do uší nespočetných posluchačů. Staromódní představa času jako pomalu se pohybující věci zmizela závanem pokroku. idejí a názorů. o níž se Inkům a Aztékům ani nezdálo. když se může spojit bezdrátová telegrafíe s kabelem a přenést v okamžiku zprávy z celé planety do našeho domu. vyráběné rychlostí mnoha tisíc kusů za hodinu. na které staří neuspěchaní Římané nikdy ani nepomyslili. nikoli ve světě statickém. Pátým znakem je objevení vědy na intelektuálním obzoru lidstva. Hodnota času se změnila. Domácí uspořádání a zmechanizování evropských domácností umožňuje nespočetné denní činnosti. tak i pro zlo. Tam. Tím může všude docházet k neustálé výměně faktů. se staly velkou tvořivou silou v moderním životě.12 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. byť i užší cestu pro filozofii. Kromě toho.

když Galileo unikl z vězení tradice a provedl svůj slavný pokus na šikmé věži v Pise. příčinnou souvislostí ovládaném automatickém stroji. Příchod nového vědeckého poznání zveřejněného celému světu začíná měnit základy lidského života. Výsledky vědy jsou neoddělitelnými fakty naší doby. působit na ducha naší doby a přetvářet náš rozhled. plují po pěti oceánech a pohybují se neviditelně prostorem. boje. Čím se nyní stal. dokonce beztvarý. včetně své vlastní. Nový obraz je zamlžený a neurčitý. nyní však ovládají světovou scénu. Vzrůst lidské mentality není možná příliš veliký. je nucen přehodnocovat veškerou existenci. který hluboce poznamenal myšlení minulého století. byl vhodně smazán ze starého středověkého obrazu. Lidé se pozvedají z primitivní vlády magie k zralejší vládě logiky. Druhá nastala. aby se začal loučit s věkem báchorky. To byla první revoluce v západním názoru. Začínáme růst a jalové štěbetání primitivních myslí bude dříve či později nudit naše uši. rozmarný dozorce a náladový soudce. vskutku tak rychle. kdo věrně sleduje objevy vědy. jako podrážděný stvořitel. ale jasně pozorovatelný a je nepříznivý pro lidskou pověru. na kterém kvetly domněnky. když Röntgen objevil elektrický základ atomu. To byl začátek rozsáhlého světového bádání. nemůže se znovu nadlouho zmocnit vedení ve století. které vyvrcholilo ve vědeckém obraze světa jako v nesmírném. Vesmír není již nadále strojem.ZA JÓGOU 13 v Evropě ohlásilo věk faktu a přinutilo svět. Historický okamžik vzniku moderního vědeckého věku nastal skutečně tehdy. valí se našimi ulicemi. k vzrůstajícímu . Takto rozhodně ukazují celému světu nadřazenost použitého rozumu. kdy rozum ukazuje tak viditelně a hmatatelně svá vítězství všude kolem nás. Bacon byl pouze předchůdcem darwinovského boje logicky uvažujících nauk s dogmatickými vírami. Bůh. Neboť zde došlo k postupnému procesu abstrakce. Bádání pokračovalo ještě rychleji. a to proto. Její zázraky plní naše domovy. Nechť bylo místo slepé víry v minulých stoletích jakékoli. Každý. že vědci nyní překreslují znovu svůj obraz. nikdo ještě neví. Vzestup jednoho znamená pád druhého. k přechodu z empirického stanoviska k metafyzickému. Vědecká fakta byla kdysi úzkostlivými vetřelci na fóru. že patří do oblasti filozofie.

sklonu vědy stát se součástí svého vlastního pole zkoumání a proměnit hmotu a mechanismus v pojmy. Všechny příznaky nyní naznačují.a sloučit je s bohatými výsledky západního bádání. vyjádřené Einsteinem. ve vědeckých výrazech . Planckem. potravu a uspokojení. Musel bojovat s nemilosrdnou přírodou. s jakou nebyla dosud nikdy hlásána. byly předvídány a potvrzovány indickými mudrci v době. Jeansem a jinými. Jestliže v dávných dobách mohlo studovat filozofii jen několik málo lidí.uzrává hodina pro větší počet žáků. kdy západní civilizace ještě žvatlala ve svých počátcích. Takto se nevědomky setkává starodávný mudrc s moderním vědcem a je nyní možné sestavit nesmírně významnou intelektuální syntézu . Ale protože dvě války byly vedeny během jedné generace a protože byly nejhorší. že věda si nejen podává ruce s filozofií.to znamená. Proto člověk mohl dospět k myšlení o vyšších věcech teprve tehdy. Kdy v celých dějinách dosáhl člověk takového drtivého vítězství jako dnes? Má více času.univerzální ideologii pravdy .což dříve nebylo možné. které pak tyto mysli nutí k pátrání po přijatelnějším vysvětlení života. jsouce vábeni jejím zářným vlivem. Sedmým znakem je historická skutečnost. Evropa a Amerika poskytují nové a širší základy pro asijskou moudrost. když dostatečně zvládl tyto potřeby. který se stal dosažitelný pro lidi všech tříd. Zvykem moderního člověka je stěžovat si na nedostatek volného času. kterou nyní můžeme vykládat s obsáhlostí. že jeskynní člověk ho měl mnohem méně. Musel bojovat o holou existenci. aby podkopal svou vlastní nevědomost. v důsledku používání strojů ve všech odvětvích lidské činnosti. jaké kdy svět viděl. ale že dokonce Merkur se připravuje ke sňatku s Minervou! A zvlášť zajímavé je. neboť některé z jejích posledních zásad. Šestým znakem je poměrné přibývání volného času. divokými lidmi a dravými zvířaty. kteří jsou ochotni jej moudře využívat. dnes díky většímu množství volného času . . ale je pravda.14 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Poprvé v historii je možno vyjádřit výsledky východního myšlení v západních výrazech . Heisenbergem. že věda také bezděčně vstupuje do tábora skryté filozofie. že poválečná období plodí v mnohých myslích náboženské pochyby.

ZA JÓGOU 15 a rozšířily se do tak velkých rozměrů. aby začali filozofovat! Je třeba zdůraznit. neboť poskytuje citový vnitřní mír. že dějiny procházejí bolestmi svého největšího obratu. který . dnešní mezinárodní. že všude nuti lidi pohlížet na události a věci v jejich vztahu k celku. která dá nový směr životu. že kulturní vzrůst lidstva je pozoruhodně urychlován. Jestliže těchto sedm činitelů má vůbec nějaký význam. a žádný vznešený cíl. že podobnou příznivou situaci nelze nalézt v žádném jiném století než ve století dvacátém. není jistě omylem předvídat. se rozšíří ve všech vrstvách lidí. tak naléhavě potřebný po šílených běsněních a hrůzách války. než kdy během dlouhé doby měl. nebo nahrazení novými. to jest: nutí je. Tento podivuhodný věk sociálního přerodu. Ale také filozofie uvítá ve svých branách skromné množství nových badatelů. jaké nebyly v dějinách známy. Člověk má žít způsobem. To vytváří stav hlubokého společenského nebezpečí. politické a ekonomické podmínky jsou takové. formy které toto pátrání pravděpodobně na sebe vezme. že potenciální pole vnímavosti pro filozofii pravdy je širší a hlubší než kdykoli předtím. budou především mystické a někdy filozofické spíše než náboženské. A poněvadž tyto změny budou vždy nejvíce patrné mezi vzdělanějšími třídami. Většina lidí totiž nemůže žít spokojeně s myšlenkou. Ale ani to není ještě všechno. Proto nynější otřesená a zhroucená doba bude svědkem pátrání po takových naukách. že v životě neexistuje žádný základní smysl. Beznadějný pocit. kteří změnili své intelektuální zaměření. Moc náboženství mravně ovládat lidi bude pravděpodobně velmi oslabena. technického převratu a mentálního osvícení je zkrátka neustálým zrychlováním přerodu člověka z tvora primitivního na tvora vědeckého. pak znamenají to. Mimo to. Mysticismus patrně získá větší počet příznivců. že utajování se stalo zbytečné a že poprvé je umožněno nové světové šíření vyšších hledisek. jako nebyla ještě žádná z dřívějších dob. že život je bezúčelný. že víra vážně poklesne po nárazu této pohromy. všeobecného rozkladu. že se otvírá před vzdělaným světem nová a jedinečná epocha lidského vědění. Zhroucení těchto starých sankcí uprostřed neklidu a převratů vyžaduje buď jejich posílení. Budou brzy vyhledávat nějakou víru nebo nauku.

co má příležitost být lepším. a nikoli jako zvíře. aby pomohlo vzdělanějším třídám jednat moudřeji. jejich způsoby života jsou vytyčeny pro ctižádost nebo napodobení. Přesto nesmírná obnova. že má být nové považováno za něco lepšího. která neodporuje jako většina náboženství vědeckým objevům. Nadšená aktivita evropských vědců může být nyní uvedena v soulad s klidnou kontemplací východních mudrců. aby působily jako revoluční činitel. Jejich rozhledy a postoje nejvíce ovlivňují svět. aby se prastará moudrost vynořila ze svého úkrytu . která musí následovat po ohromném světovém zhroucení. K nim se musí vždy obracet ovcím podobné davy pro vedení. neboť jejich způsoby myšlení jsou postaveny jako měřítka. chované nejvzdělanějšími a nejosvícenějšími vrstvami jsou pomalu přijímány těmi nižšími. následky by byly pozoruhodné. je pro něj vhodný. aby řídila opravdové obrození celého lidského života a práce. integrální moudrosti může co nevidět vyrazit ze svého kokonu. až prostoupí davy. Pokrok plyne z vrcholu od vedoucích kruhů a vyšších tříd každé lidské společnosti dolů.16 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Věk dospělosti lidstva musí konečně přijít. tak vědění našich dnů se spojily. To neznamená. Pro tyto důvody je záhodno. Motýl pravé. ale skutečně z nich čerpá podporu. novém vědění a nových zásadách. který musí podnítit novou orientaci v mysli světa. k nimž se má směřovat. Ideje a názory. plaz a parazit. Proto se nyní obrací skrytá filozofie především k nim. Jak utrpení. ale za něco. Na neštěstí se zdá uskutečnění takové vize zcela vzdálené. kde v minulosti dospíval a byl skryt. Toto spojení může být předzvěstí nové východo-západní civilizace. Je opravdu radno za takovýchto podmínek uvolnit dávná omezení a dostatečně osvobodit staré ryzí indoevropské vědění. Kdyby se tato velkolepá koncepce mohla rozšířit mezi vzdělanými třídami světa bez válek od Sibiře do Španěl a od Kolomba do Kalifornie. až se vřeteno času stočí daleko za náš letopočet. Je opravdu velmi daleko. Proto je čas zralý k odhalení nauky. až nadvláda materialismu bude sesazena a až pravda bude moci usednout na trůn. přivede určitě více kandidátů k branám filozofie v dychtivém pátrání po nových cestách. která může jednoho dne vzniknout. aby se mohlo vytvořit něco ušlechtilejšího a abychom všichni mohli postupně vytvářet lepší lidský svět.

ZA JÓGOU 17 v myslích mikroskopicky maličkého počtu Asiatů. může odhalit tajnou pohnutku své vlastní víry. Vstup bude od nich žádat mnoho. Ta vzdoruje času. o nichž jsem se tak dlouho domníval. aby se stala přístupnou širšímu. Když jsem poprvé přistál na březích Indie omývaných příbojem. že jsou nejvyšším životem. až bude doplněn dalším svazkem. neboť povstává z věčně trvající skutečnosti. které mne nakonec zanese za nauky mysticismu a za samo cvičení meditací. Její příchod je zjevně výsledkem dějinné nutnosti. který je s konečnou platností neotřesitelný a obstojí před každou kritikou. který by raději uctíval živoucího Boha než mrtvé dogma. k Bohu bez představy a bez podoby. Když jsem pomalu. poněvadž konečně rozřeší. že mě odvážný pokus dobýt pravdu o životě . K D O JSEM JÁ? S tímto námětem proto nastupuji se svými čtenáři část cesty vedoucí k vyššímu hledisku. která je jen představou. ale nevyhnutelně se musí záhy této archaické kultuře dostat povinného holdu od mladistvého západního světa. zatímco filozof. myslící vědec. netušil jsem. okruhu. může nalézt další vodítka. jak postoupit od své blažené myšlenky na Boha. nevěděl jsem. může se zde setkat s postojem mysli. tak jaký On opravdu je. kdy Napoleonové ve světě myšlení povstali. přístupným člověku. ctitel náboženství. odstraní jejich nejhlubší pochyby a poskytne jim nezničitelnou skálopevnou oporu pro celý život. Žádná jiná všeobsáhlá kultura se nehodí tak dobře do nedávno rozšířeného pocitu času a prostoru lidstva. které všude převládají. ale dá daleko více. jehož mozek je zmaten různými názory. že jsem nastoupil pátrání. která potřebuje pro postup k odhalení skutečnosti. v níž je vesmír obsažen. Kromě toho. byť stále ještě omezenému. který by měl chuť studovat tyto stránky s otevřenou myslí. mystik se může naučit. aby se vyprostili z kněžské tradice a prorazili si svůj průchod alpskými problémy. Ani sám čas nemůže způsobit. aby zastarala starobylost této kultury. Kořeny této filozofie sahají daleko zpět do pravěké Asie. všechny takové problémy. Paradoxně. ale vytrvale pronikal do nejvnitřnějších tajemství ortodoxní indické jógy.

že jsem hrál kostky s Osudem a že hra neměla směřovat ke konci. kompletní kultura by mohla poskytnout nějakou naději na její rozvinutí.18 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. nejprve abych sestavil kroniku jejich života a potom abych pověděl svým západním bratřím o cestě jak nalézt mentální klid a o hodnotě jeho nalezení. Meditace na vlastní jáství byla nutnou a obdivuhodnou činností. abych putoval daleko za ně. bylo pouze poznáním částečným. že temný prostor za ním byl právě tak neproniknutelný jako dříve. jako indičtí jogíni. Pro čtenáře. ale že mě též přiměje. zatímco to. kterou život neustále žádá od člověka. . ale netvořila celou činnost. Bylo to dobré. nebo ve středověké křesťanské Evropě. Byla to však táž odpověď. Seděl jsem v transu. Čím více jsem se k nim družil ve všech částech světa. zatímco jogín je osoba. která takové soustavy praktikuje. stále pátrajícím racionalismem. I když se malý proužek světla. že dosáhli úplného poznání pravdy. v němž jsem kráčel. které budou popsány v pozdější kapitole. ale ukázalo se. kterou rovněž nalezli všichni mystici. a také z předčasné domněnky. Nevěděl jsem. který jsem očekával . Když se však občasná uspokojení z mentálního míru dostávala do konfliktu s vrozeným. ale později jsem vstal. je zde nutno poznamenat. Nakonec jsem byl donucen k závěru. jímž jsou názvy nezvyklé. že zdokonalení lidské moudrosti nikdy nevzejde ze žádné mystické poustevny a že jedině syntetická. ať ve staré Asii. pozoroval jsem. skrytého komplexu povýšenosti a postoje „jsem světější než ty". že jejich chyby byly důsledkem pouhé pošetilé samolibosti. opravdu rozšířil.to jest. usadit se v existenci. který si neprávem přisvojovali vůči ostatnímu světu. technik. jejímž nejvyšším cílem a nejvznešenějším naplněním bylo dosáhnout fyzického a mentálního odtažení v hluboké kontemplaci. Běh času mi totiž ukázal omezení mystiků a další čas ukázal. ohromující otázky se pomalu stávaly naléhavé. zahrnujících mentální koncentraci a vedoucích k mystickým zážitkům nebo intuicím. který se týká různých technik sebeovládání. že za tato omezení byla zodpovědná jednostrannost jejich rozhledu a neúplnost jejich zkušeností. tím více jsem začínal poznávat. že jóga je sanskrtský výraz. dovede nejen do oblasti jógy a přes její hranice. čeho dosáhli. že to nebylo dostatečné. odění žlutým rouchem.

jako důsledkem neustálého pátrání. učinil jsem to při psaní svých novějších knih. kdežto následující formule je pro potřebu těch. která mne dovedla ke zjištění. vztahujícím se k vyšší úrovni. nebyla dostatečná. Byla nutná a výborná na svém místě. i když byla obdivuhodně vhodná na svém vlastním místě jako ukazatel na cestě k moudrému sebeovládání. a že intuice musí být dána na její patřičné místo a nelze od ní očekávat zázraky. který se zabýval sám sebou jako individuální a oddělenou jsoucností. budily pocity prohlubujícího se zklamání nad omezením a nad nedostatky mysticismu. které nakonec vyvstávaly. která citově předpokládala. Poučné události denního života. že Maharišiho klasická formule pro meditaci. Kdo jsem já?. kdežto slovo „co" bylo neosobním tázacím zájmenem. Ne že by bylo třeba první formuli opustit. z nichž jsem nevylučoval ani sebe. Slovo „kdo" bylo osobním zájmenem a tvořilo vhodné dotazování pro mystika. Obojí bylo vyzkoušeno a shledáno neúplným. ale nanejvýš důležitou odchylkou ve způsobu myšlení významu. kdežto „Co jsem já?" logicky pozvedalo výsledek k vědeckému. Z tohoto důvodu jsem před několika lety došel k tomu. kde jsem podal tento základ pro analytickou meditaci v nové variaci. Co jsem já? Rozdíl mezi krátkými začátečními slovy byl na papíře rozdílem pouze dvou písmen. Později jsem odhalil. „Kdo jsem já?" byla otázka. neosobnímu pátrání po podstatě tohoto posledního „já". a postupným vzrůstem neobvyklé zkušenosti mi nedovolil spokojit se ani s tímto významným vývojem.ZA JÓGOU 19 Takto jsem postupně putoval po cestě přemítání. i nad chybami a nesnášenlivostí mystiků. a také snaha pochopit problémy. že poslední „já" člověka by se mohlo ukázat jako osobní bytí. že byla vypůjčena od jistých starých sanskrtských autorů. že jsem viděl nedostatečnost i tohoto rozšířeného pohledu. že právě tak jako odevzdaná náboženská víra v pouhé dogma nepostačovala mystikovi. způsobily. Průběh několika posledních let s rozšiřujícím se chápáním. že je třeba tuto formuli změnit. tak i vlastní intuitivní cítění tohoto mystika bylo nyní pro mne nedostatečné. kteří jsou na vyšší úrovni. Viděl jsem. . s nimiž jsem se setkával tváří v tvář. ale to místo bylo pro začátečníky.

Charakter skutečných mystiků. mysticismem. že jsem rozumovým mystikem a že odmítám být ztotožňován s běžnou představou mystika. Bolestná logika jistých událostí definitivně a plně potvrdila to.intelekt . že mysticismus sám o sobě nestačí. JAKÝ JE V Ý Z N A M SVĚTA? Je třeba se znovu vrátit k myšlenkovému pochodu. Je dosažitelný nějaký a s konečnou platností uspokojivý zdroj získání poznání? Také tato otázka žádala odpověď. a kontrolou vlastních pochyb a sebekritiky. než aby byla přezírána. Gradace formulace pro analytickou kontemplaci od Kdo jsem já? k Co jsem já? tím nekončí.byl také uznán po všech stránkách stejně nedokonalým a neschopným snést ověření zkušeností. nechávaje se vést slovy mužů. který popisuji. Uvědomil jsem si jasně. Ale druhý dostupný pramen poznání . aby změnil nebo alespoň ukáznil lidský charakter a pozvedl jeho mravní úroveň k uspokojivému ideálu. který se vyznačoval pohrdáním praktickou čin- . Ve všech těchto třech cestách existovalo něco. jsou prchavé a dokazují svou neschopnost trvale zušlechtit lidi. to jest. autoritami. co započala odhalovat logika kritické úvahy. Obě otázky se stále vyskytovaly v mezích mysticismu. co člověk potřeboval k vyrovnanému životu. Ale ani úplnost tohoto spojení nestačila k odhalení pravdy. to jest. považovaných za moudré. Opravdu jsem byl hrdý na to. Nebyl schopen včlenit se plně do života v zevním světě! Tato mezera byla příliš závažná. Mohl by se stát právě tak klamným jako jiné způsoby. to jest.20 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. svým vlastním senzitivním cítěním v meditaci a v extatickém ponoření. ale byla příliš neúplná. Užíval jsem této kombinace po léta. i když obdivuhodně uspokojující. že logicky můžeme být docela dobře oprávněni pochybovat o historické existenci velkého Napoleona! Logická indukce byla užitečná na svém místě. než aby poskytla finalitu. Její výsledky vždy podléhaly změně s každou další zkušeností. která nepotřebuje nikdy žádnou opravu. Neboť intelekt je logické myšlení a arcibiskup Whately kdysi dokázal s dokonalou ironií. Dokonce i zážitky a výsledky citového povznesení mystické extáze. intelektem.

v zevním světě. který pohrdal životem a zodpovědnostmi činného světa. nebo ne. ale bude neustále přeměňovat zrnka své moudrosti ve viditelné a hmatatelné rostliny skutků. nezbytným a všeobecně zanedbávaným činitelem v lidském životě. jim bránil vyzkoušet pravdivost jejich poznání. zda žili v říši neplodného sebeklamu. ale byl to nakonec pouze jediný a částečný činitel a nemohl nikdy sloužit celému životu. a nakonec tiše ukázaly pryč a vyzvaly mě. Pravý mudrc nemůže být bezkrevným snílkem. . kterou mi tradice předala jako zkratku do království nebeského. potřeboval změnit svůj postoj k opovrhovanému světu činnosti. zkušenost a myšlenka takto dokázaly vadnost a neúplnost teorie.ZA JÓGOU 21 ností a nechutí přijmout osobní zodpovědnost. postavit se občas stranou od své nebezpečné a asketické pýchy a rozšířit a vyrovnat svůj rozhled intelektuální vzdělaností. aby prozkoumal pravdu svých snů a vyzkoušel sílu svých vzdušných zámků. že člověk je zde proto. Ale aby to učinil. správné vykonaných. když nenacházela vhodné vnější vyrovnání. ale mohla se stát nebezpečnými iluzemi. získaná náboženským uctíváním. Klášterní mysticismus. získaná kontemplací. K takovému vzdělání by se mohlo dospět jedině uvědoměním si skutečnosti. Pole jeho činnosti bylo nevyhnutelně tam venku. Meditace bez zkušeností byla nevyhnutelně prázdná. Čas. zkušenost bez meditace byla pouhým rozruchem. Pravda. Bylo zapotřebí celistvějšího vzdělání. Neměli možnost poznat bez zdravého protikladu aktivního účastenství ve světských záležitostech. jež by bylo dokonale završeno rozumem a mohlo přetrvat zkoušku každého zážitku. právě tak jako pasivně meditoval. se sám často ničil v neúčinné a marné námaze. abych pokračoval ve svém pátrání jinde. nikoli zbožným hovorem. které se neprojevovalo při všední denní činnosti. bylo špatně pochopeno a nemuselo být ničím více než prázdnou fantazií. takového. čeho dosáhli. právě tak jako cenu toho. Společnost představovala příležitost pro duchovního snílka. musela být vyzkoušena a ověřena aktivním projevem. byla sice osobním uspokojením. a nechal je takřka „ve vzduchu". Citová povznesení. Tak zvané vyšší poznání. aby žil činně. Mysticismus byl důležitým.

tak vnější svět. že se mu při jeho návratu vždy postavil vnější svět tváří v tvář s tichou žádostí. Dokud tedy nepátral hluboce ve své skutečné přirozenosti a nespojil vědění z toho vyplývající se svou mystickou zkušeností. k soběstačnosti ho nevedlo." Druhý se dotkl jedné nohy a odvětil: „Nikoliv. aby byl také plně poznán a správně pochopen. První ohmatal jeho břicho a prohlásil: „Je jako kulatá nádržka." Třetí ohmatal ucho a protestoval. který se zabýval jedině světem vnějším a ignoroval svět vnitřní. je jako vysoký sloup. že jim řekl se smíchem: „Každý jste považoval část slona za celého. Poslední logické rozvedení tohoto argumentu vede člověka k pochopení. Člověk se musí naučit rozeznávat mezi chvějivým dotykem pravd ze čtvrtiny. ve světě transu. jak se domníval povznesený mystik.22 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Požádali jeho jezdce. uvnitř organické jednoty celé existence. zůstával v šeru a nikoli v plném ranním slunci. Zatímco cvičení meditace vedlo člověka k jistému stupni sebepoznání tak dalece. Většina mystiků ve snaze poznat sama sebe zavírá. že proniklo vrstvami jeho myšlenek a cítění do jejich klidnějšího základu. bude nucen obrátit nakonec svůj zájem k sobě samému. aby je nechal dotknout se ho. jestliže bude mentálně dosti průbojný a povahově . zatímco celá pravda. Současná historie jasně naznačuje. že vědec. která spojuje jak vnitřní já. Bylo tomu tak proto. váhavým vyciťováním polopravd a pevným uchopením celé pravdy. nikoliv zde. tak také dokonalý názor na jednotlivého člověka je možný jedině ze stanoviska univerzální existence. A tak jejich omezené názory o zvířeti vedly k nerozhodnému sporu. čekala nepovšimnuta nebo nepochopena. oči před hlubší záhadou okolního světa. a proto se všichni mýlíte. jak vypadá slon. Přáli si vědět." Mystik uctíval poloviční pravdu o sobě samém. že význam jáství by se stal nevyhnutelně jasnějším. Neboť právě tak. obrazně řečeno. že vypadá jako košík. do níž je zahrnut. Stará asijská historka o čtyřech slepcích je poučná. Konečně čtvrtý ohmatal jeho chobot a prohlásil. kdyby byl chápán na správném místě. že slon je jako ohnutá hůl. ale tento čin nevede k jeho zmizení. jako zcela správný názor na kteroukoliv část stroje je možný jedině ze stanoviska celého stroje. Jezdec konečně urovnal jejich hádku tím.

odloučena od zkušenosti univerzální. Hegel zkrátka postřehl. zůstával nevyrovnaný a jeho poznání bylo neúplné. Pravdu lze získat jedině obsáhlou analýzou Celku. Ale opak byl také správný. který se nyní objevil přede mnou na odlišné cestě mystické zkušenosti. Ukázal. a v níž by nikdy nic o svém já ani vědět nemohl. ale i z jeho vědomého jáství. jakmile jsme ponořili jedince do Celku. byla naplněna střetem protikladů a odchylek. jehož existence byla již předpokládána a vždy blízká. jak mi zkušenost dokázala. byl nucen skončit její družkou „Co jsem já?". a proto nemůže obsáhnout plnost skutečnosti. Od otázky „Co jsem já?" jsem nakonec postoupil k otázce „Jaký je význam této světové zkušenosti?" a „Jaký je účel celé existence?" Došel jsem k poznání. Edingtonova poslední kniha Filozofie fyzické vědy nebyla ničím jiným než otevřeným doznáním pravdivosti těchto tvrzení. Ale střet zmizel. Mystik. ale ze svět smyslového vnímání je součástí jeho. protože zmizí spolu se zmizením jeho ega. který začínal s obdivem k sobě samému. vymazali bychom ho nejen z vesmíru. .ZA JÓGOU 23 dosti odvážný. Správné poznání jáství v celé jeho plnosti musí tedy záviset na správném poznání tohoto světa. To znamená nejen. že individuální zkušenost je částečná a omezená. V tomto stavu by se totiž ihned pohroužil do tvrdého spánku nebo náhlé mdloby. v níž by nevěděl nic o svém já. že je podstatnou součástí světa. Bylo velkou zásluhou Němce Hegela. dokud zůstávala čím byla. že čistou úvahou předvídal týž problém. dbal-li ovšem více o pravdu než o povznesené nálady. že jedince lze přiměřeně vysvětlit jedině ve výrazech Celku a že by jedinec. byl nucen skončit s obdivem pro vesmír. omezeného časem a prostorem. který začal otázkou „Co je vesmír?". Tak dlouho. která nutně zahrnuje analýzu světa i analýzu individuální. že již otázky obsahovaly vzestup od pokročilého mysticismu k čisté filozofii. Takto jsem se pohyboval kacířsky k nejvyššímu stupni celého tohoto myšlenkového procesu a stál před konečnými formulacemi. tázaný na vysvětlení svého vlastního významu. měl ukázat nad sebe. A tak člověk. Kdybychom zcela vymanili kteréhokoliv tvora třeba jen na jedinou minutu z jeho vnější smyslové činnosti.Dokud se vyhýbal nebo zanedbával otázku „Co je vesmír?".

které vycházejí z jistých. který hledí s otevřenými ústy a teprve hledá. Naopak. aby nenalezli ve zbytku tohoto svazku již nic osobního. ale to je nyní již zbytečné. Avšak čtenáři nebudou už muset snášet znovu tento egoistický záznam. co jsem jen naznačil v první kapitole Tajností indických. snažím se totiž. nikoli začátečníkem. jsem záhy prolomil a odhodil. jsem žil vnitřním životem naprosto odděleně od svých zevních okolností." Dosud nebylo nic dodáno k těmto nic neodhalujícím slovům. když jsem přišel poprvé do Indie. UČEDNICTVÍ V JÓZE Pro všechny události je vhodný čas. Toto vše je pouze předmluva k nutnému doznání a obhajobě. který by chtěl mít prospěch z jejího tichého poučení. které byly vždy zahaleny v ponurá tajemství. které je vysloveně filozofického charakteru. že „dlouho předtím. že se mlčení stává škodlivé tváří v tvář stálému nepochopení nevědomých lidí a vytrvalým nesprávným interpretacím. co by bylo na újmu jeho cíli. Ale přesto je jejich trpělivé přečtení nezbytné jako příprava pro správné pochopení zdánlivě nového odbočení v mém dříve uveřejněném díle. než jsem se setkal s prvním polooblečeným jogínem. Pro mne jistě nastal čas. Proto jsou první dvě kapitoly této knihy čistě autobiografické a mohou znít egoisticky v díle. neboť . tak zvaných duchovních ášramů. v níž se dědičnost pokoušela uhníst mou přirozenost. v níž jsem promluvil ke svým současníkům. Nořil jsem se do studia námětů. že jsem nebyl začátečníkem v cvičení jógy. poslední události ukazují. abych sledoval svou starou uctívanou učitelku. když nám každým rokem obřadně ukazuje své čtyři různé tváře. Úzkou matrici. dokud mlčení sloužilo svému účelu. v první to knize. Mlčel jsem tak dlouho. Člověk. Tam jsem přiznal. Strávil jsem velmi mnoho volného času na málo známých postranních stezkách psychologického výzkumu a studiem těžko srozumitelných knih. Musím nyní říci jasnějšími slovy. bude se řídit její starou a vyzkoušenou metodou usilovat o všechna sebeodhalování jenom v příhodnou hodinu. i z tak zvaného materialistického světa. říká Příroda. jak by se naučil ABC cizího umění v jeho rodném domově.24 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

ZA JÓGOU 25 celé mé myšlení a povaha byly jiného rázu. při kterých jsem hledal „duši" v bludišti svého mozku a v hlubinách svého srdce. kterým směrem jít a jakých nebezpečí se vyvarovat. Dříve než jsem překročil práh mužného věku. Bez map. Abnormální mentální jevy. zazděná dosud v rudé krvi a bílých kostech. Chlapecká léta byla zastíněna hrozným a nesmírným toužením proniknout tajemství vnitřního významu života. shledal jsem k svému překvapení. překročila své domnělé meze. zatímco suchopárná meditační práce zmizela ve snadné lehkosti. že mi náhoda opatřila nenadále lepší cestu. byly všední a běžné. Hmotné tělo se svým nevyhnutelným doprovodem těžkých problémů a rozčilujících starostí i neukojených přání se stalo vedlejší a podřadnou věcí. Z těchto pátrání. jíž se světský život zdá být tak ubohý a strojený. Avšak zdálo se. obklopen civilizací. že nechybělo laureátů. Když jsem se později náhodou setkal s překlady indických knih o józe jako s dodatky k středověkým evropským knihám o mysticismu. Dopustil jsem se chyb a musel jsem za ně zaplatit. jsem se nevynořil bez nervových a tělesných zranění. Za těchto rozsáhlých snění. které by vyjasnily jeho spletitá bludiště. Právě hlubiny jeho záhad způsobily. které doprovázejí počáteční pokusy v józe. Prozkoumání světové poezie snadno dokazuje. bylo přesně to. že jsem si horoucně přál probádat je. byl fyzický svět opuštěn jako vzdálená a cizí věc. V nejhlubším stupni transu jsem se zdál jakoby rozšířený do prostoru. který se zdál pozvedat mysl vysoko nad všednost pozemské existence. Veškerý můj zájem a pozornost se soustředily do nitra na tento neuvěřitelný a úžasný zážitek okouzlujícího klidu. kteří by neoslavovali mystikovu prchavou blaženost. co mne k němu především přitahovalo. hromadila se síla vnitřní kontemplace jako poklad na nebesích. bez vůdce. jako netělesná bytost. To. jenž by ukázal.tuto šerou zemi. že archaická slova jejich frazeologie podávala důvěrně známý popis mých vlastních nejdůležitějších a podstatných . co odstrašuje většinu lidí od zkoumání mysticismu.nebo spíše klopýtat skrze . jsem se přesto vydal na cestu prozkoumat . která se posmívala marnosti tohoto úsilí. nevýslovné extáze mystického transu se staly denními událostmi v kalendáři mého života. kdy mysl.

jakožto přehlídky mihotavých stínů.ba přímo fantastické . že mě jednoho dne povzbudí nějaký náhlý radostný výbuch pokroku do neprobádaného světa. Proto jsem vysoce oceňoval všechny jogíny a mystiky.živěji než kterákoli jiná země. kdy jsem nemohl déle čekat. co by bylo možné dokázat. zaslouží uctívání téměř až k bodu zbožnění. že Indie dnes udržuje tradici jógy .26 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. mne nic nenaučilo. že tyto nezdary byly mlčky poučnější než úspěchy! Přišel čas. Začal jsem chápat člověka introspekcí.jakkoli zvětralé . že jsem nikdy nemohl překročit známé meze svých dalších příležitostných kontemplací. k usilovné vnější práci uprostřed velkého tlaku vydavatelského cynismu a žurnalistického materialismu.nedostatkem sebedůvěry. popletl mou soudnost. kteří dosáhli středního věku. ani to. že bych byl něčím více než klopýtajícím začátečníkem. kteří dokončili osmdesátý věk. že všechen pokrok se děje v pokračující přímé linii. Mezi nimi jsem považoval Ramana Maharišiho .obrazy toho.a dosud ho považuji . které mne mělo jednoho dne dovést daleko za něj. odešel jsem tam konečně za pátráním a v naději. Tuto neočekávanou změnu a tuto mučivou neschopnost jsem přičítal svým vlastním osobním chybám a nikdy jsem nepřestával doufat. Tak jsem bezděky získal domovské právo v království jógy a vydal se za zkoumáním. a ti. kdo cvičil meditaci třeba i jen o několik let déle než já. Ani když jsem zanedlouho potom ve vlastním vývoji náhle odbočil od neustálého pozorování vnějšího života. že si každý. zážitků. že naleznu její hlavní představitele a že zdokonalím svou techniku.za nejvýš . a já jsem předpokládal. ale život jsem mohl začít chápat pouze retrospekcí. Kéž bych byl věděl. Trpěl jsem vadou nezkušeného mládí . Protože jsem věděl. kdybych věnoval dalších dvacet nebo třicet let cvičení. Má představivost malovala živé . Ale v oněch dnech mne ani nenapadlo. Nakonec jsem nalezl toto vědění v bohaté míře v mnohých knihách a skutečně vtělené v několika lidech. byli v mých očích skutečnými nadlidmi! Klam. Cestoval jsem rovinami Indie horkem vyprahlými a věnoval drahocenná mladá léta takovýmto pátráním.

Psal jsem tedy zatím o těchto nižších mystériích. Hlavním motivem. Bylo těžké rozeznat. Když srdce mluví k srdci.. který jsem prožíval u Maharišiho. neboť se stal tak smíchaný jako irský guláš. 01) S ním jsem spontánně znovu prožíval své dřívější extatické nálady. ačkoli jsem tehdy nechápal ostrý rozdíl mezi cítěním a poznáním. když Mahariši v roce 1950 zemřel: „Byl indickým mystikem.. který ho navštívil mi vzkázal toto poslední poselství: . který mne nejvíce inspiroval . Znovu jsem se oddával opakovaným cvičením jógy. Znovu jsem namířil myšlenku. co je mýtické a co mystické. že jóga měla přinejmenším nějakou živou hodnotu a tuto hodnotu jsem mohl nejlépe dokázat živými osobami. Obecným západním postojem bylo. kterou k němu chovám. V Indii jsem shledal. Popis mého nejhlubšího zážitku transu. autora z roku 1976 při revizi tohoto díla: Několik málo ideologických rozdílností mezi Maharišim a mnou nemohlo změnit mou milující oddanost a hlubokou úctu. co jsem pociťoval. co ještě říci?"' . Léta míjela a moje dychtivost rozluštit vyšší mystéria jógy se nezmenšovala. jakoby nebyly ničím více než bezúčelným a mechanickým bičováním mrtvého koně. Jóga byla všeobecně považována za neužitečnou pro moderní I) Pozn.ZA JÓGOU 27 vynikajícího jihoindického jogína. Pod vlivem Maharišiho a uspávající indické atmosféry jsem se vrátil urychleně ze své odchylky na cestě. že jógický systém ve své praxi dvacátého století není vůbec žádným systémem. který ovládal má bádání a který se stal také hlavním cílem při psaní mé knihy.tedy posloužit jim. která byla známá a již dávno ne tajemná. než jiné pověry senilní a sterilní Indie. bylo přivábit Evropany a Američany k této velmi zanedbávané stezce. znovu opovrhuje a přezíraje světské činnosti i službu svčtu. Vnitřní telepatický kontakt a blízké duchovní spříznění mezi námi zůstalo živé a neporušené . vedoucí k vnitřnímu míru . Jak jsem napsal v jednom londýnském časopisu.Po příteli. je přesný popis toho. že mě nakonec odmění nějaký úžasný výbuch pokroku ve zcela novém rozměru vědomí.. aby popřela sebe sama v hluboké koncentraci. na němž opravdu záleželo. Musel jsem proto ukázat. že nepotřebuje vymírající přežitek jógy o nic více. jako by byla nejvyšším cílem člověka. zatímco v mém srdci trvale zůstávala stará naděje.. podaný na konci Tajností indických. Život uchváceného vnitřního ponoření se stal opět jediným životem.

Někdy jsem mohl sotva pochopit. neboť nevěděli. nejprve pro své vlastní ujasnění a potom pro svět. zatímco primitivní magie pokroutila jinou její část do cirkusového představení. byť i dočasný mír. založené na rozumu. Kéž by Alláh dopřál těm dobrým lidem mnoho dnů! Ale znovu jsem dospěl k postavení. když to zjistili. Tento dav spoluhledajících byl kosmopolitní a bez společenské třídy. sděloval jsem jim svá odhalení. kteří byli vázání povinností k zaměření na otáčející se kolo moderní materialistické existence. která se zdála být nepřekročitelná. abych osvobodil to. mnohem více vzrušujících a objektivních. Lidé. Neboť matoucí otázky přerušovaly extatická uspokojení. a pak to opět převedl do cílevědomě sestavené praxe. schopnost. Nepřišel jsem do Indie vykopávat hroby starých omylů a chrastit kostmi jejich koster. Ale přece existovali tito pobloudilí lidé. že jsem byl vnitřně nespokojen se svým dosažením. kdy jsem se ocitl před překážkou. pouhým obrácením pozornosti do nitra . ale několik přátel bylo udiveno. Mé putování pokračovalo stále se svým nevyhnutelným doprovodem krušných zápasů a nezapomenutelných extází. Tak vznikaly mé knihy. mohli získat objevy někoho. kteří jevili takovou zvrácenou náklonnost! Nemohu než poděkovat jim a svým hvězdám za povzbuzení. Kdykoliv vyšší pokyn pohnul mou osobní vzpírající se vůlí. Je pravda. když bylo na trhu tolik knih. občasných zklamání a nádherných zjevení. způsobilost myšlení podle vůle po dlouhá časová období není běžná. proč by někdo chtěl číst mé knihy. který vzrůstal. že jsem prozkoumal hlubiny jógy. na to může mé pero odpovědět lépe než já sám. jemuž se podařilo uniknout. svět.28 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Dogmatické náboženství velmi odchýlilo jógu od jejího psychologického cíle. co bylo zpracovatelné v józe. které mi bylo dáno. která by se obracela k praktickému věku faktů. Mnoho Indů mi závidělo. že schopnost dostat se do mystického transu není maličkostí. putoval se mnou. neboť ji podivínští fakírové sešněrovali do zmrzačujícího a nešťastného zajetí pověry. zažívat nevýslovný. Neviditelný a neznámý zástup.Byl roztroušený po celé planetě. Vynaložil jsem herkulovské úsilí. Co to znamenalo. Nekonal jsem tuto pouť sám. Nebylo to pro mne snadné psát slova.

ZA JÓGOU 29 není žádným ubohým ziskem. fyzická mysl je ve stavu ztrnulosti." Kromě toho. překl: V době vydání tohoto spisu byl Šrí Aurobindo ještě naživu. Proto musel člověk denně opakovat tento zážitek. chycen v jeho tavidle práce. Když se člověk vynořil z transu nebo z kontemplace. radostí 1) Pozn. jehož pravda mě udeřila tak silně. Zemřel v roce 1950. že trans se stává nepostradatelným a že problém bdělého vědomí není rozřešen. aby pokračovalo ve své zkušenosti. což jsem poznal před několika lety při jedné ze svých návštěv v rozsáhlém ášramu Aurobinda Ghóše v Pondičery ve francouzské Indii. . Autoritativní cena tohoto tvrzení bude silnější. jako musel opakovat svůj denní oběd. mohl prodlužovat tyto sladké dodatečné účinky na delší dobu. bude zmaten. ale nemohl se zaměstnávat žádnou praktickou činností. Co tedy bylo pravou příčinou této nespokojenosti? Dokud se to čtenáři neujasní. Tam mi jednou ukázali dopisy. o kterém jsem mnoho a usilovně uvažoval. povznesený pocit pomalu a jemně opadával. Tato pomíjejícnost kontemplativního stavu se stala vážným problémem. zanechávaje nakonec jen doznívající ozvěnu. než jsem byl já. že jsem si jej ihned opsal. Když byl člověk v této věci zkušený. aniž by je nakonec opět neztratil. když nechtěl být hladový.tělo je utišeno. člověk. že Šrí Aurobindo1) je pravděpodobně nejslavnější z žijících indických jogínů a zcela jistě nejvzdělanější. když dodám. který se musí zúčastňovat jeho činností. Jeden obsahoval následující odstavec. které psal svým žákům. Tento problém trápil i zkušenější jogíny. právě tak. tím je trans nedokonalý. který musí žít a pracovat v tomto světě. když si přál žít opět v tomto zvláštním stavu. Měl jsem všechny tyto i jiné hodnoty jógy. vnitřní vědomí je uvolněno. Nevýhodou je. Bylo nutno je denně obnovovat a zříci se za tuto cenu dočasně praktických povinností a světských činností. A tak tato osvícení získaná jógou byla vždy jen dočasná. Napsal: „Trans je způsob úniku .

Existovala však jediná výjimka. Celý systém jógy nemohl být podán jako praktická možnost všem lidem. byl rozumný a praktický. je možné dělat i na vzdáleném horském vrcholku. Já sám jsem se musel vzdát na nějaký čas vlastní životní dráhy ve vydavatelské a žurnalistické práci jednak proto. domova. Systém. Přesto jsem viděl. tvořit sám o sobě ideál dokonalé. byli nuceni obětovat celodenní zaměstnání světského života. že mi moje okolí bylo většinou trýzní. že přespříliš denního cvičení meditace nevyhnutelně zbavovalo člověka způsobilosti pro činnost v praktické sféře existence. obyčejně skončili uposlechnutím melancholické melodie askeze a útěkem od ženy. a jednak kvůli nadměrné sensitivitě. ale zaplať.30 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. A dále. musí se dříve či později odvrátit od své meditace a chopit se své činnosti právě tak. který nabízel světu za odměnu jen občasný mír. majetku a práce. když je nutno. Pro jógu se lidé museli zříci světa. " řekl kdesi Emerson s řeckou jasností. pravdivé a integrální cesty. klášterů. která z toho vznikala a která způsobovala. jako se dříve odvracel od světa. že jsem cvičení meditací přeháněl. se mi stával stále zřejmější a stále více mě zneklidňoval. jeskyní. Mladí lidé. co chceš. aby se chopil své meditace. tento prostý fakt. kterou přemýšliví lidé stále hledají? Spojení meditačního cvičení a světské práce bylo cenné zpravidla jenom pro ty. když zanechali svět daleko za sebou. „Vezmi si. džunglí nebo hor. Bylo mnohem snadnější psát knihy. Jejich úsilí o dosažení kontemplativní nálady mohlo být nepřerušované a trvalejší. rodiny. Hledajíce celodenní potěšení jógického míru. protože to je činnost. Jak by tedy mohl způsob života. daleko od neklidné vřavy městského života. že nejméně devadesát pět procent západních lidí bylo nedobrovolně zachyceno v přelidněných vírech a nemělo naději na uniknutí. byli přivedeni do . že Orientálci. a bolestí. kteří začínali dělat nějaký pokrok v meditaci a hledali další postup. kterou. kteří projevovali zalíbení a způsobilost k meditaci. Důkazem toho byla skutečnost. kteří se spokojili s kompromisem neúplného dosažení v meditaci. který kdysi převládal mezi zen-buddhisty ve starém Japonsku. Uchylovali se do ášramů.

vykonávali povolání a činili dobro. žáci museli tvrdě a dobře meditovat. Zdá se. probili se většinou vpřed a dosáhli velkých úspěchů ve zvoleném povolání. kteří cítili vrozenou a převládající náklonnost k mnišskému ústraní . ale byly jim ukládány aktivní povinnosti. Cílem sekty zen byl totiž vyrovnaný život. Vybaveni silou okamžitého a udržovaného soustředění.posláni zpět do světského života. příznačná melancholie a zaujatost proti světu mnohých indických mnichů se nehodila takové mužné. Ale po skončení cvičebního období byli žáci . který často scházel jejich indickým bratřím. Japonští učitelé se smyslem pro praktičnost a realismus. kteří by spontánně z vlastní vůle potlačovali já ve službě své vlasti. optimistické a praktické rase. proto se prozatím musíme dívat na fakta. Žákům nebylo dovoleno trávit den v líném. . že po jejich odchodu z kláštera stačila půlhodina denně. jaká dnes jsou. Hodnota jejich meditace byla tak vysoká. ale trvali na přísné umírnčnosti. které je zaměstnávaly. Jejich ideálem byla dokonalá rovnováha mezi vnitřním a vnějším člověkem se zdatnosti jako základním tónem obou. co bylo vhodné pro jejich vlastní potřeby a zbytek zamítli. aby je udržela ve spojení s duchovním mírem. které vznikly v Indii a které jim byly Číňany předány. Použili to. aby uzavřeli manželství. Oproti všeobecnému názoru šli Japonci za otrocké napodobování a nikdy se nestali slepými přívrženci zvyků. Během této doby neměli žádná rozptýlení.ZA JÓGOU 31 kláštera sekty zen a tam cvičeni po dobu asi tří let. kteří by byli klidně činní a zkušeně soustředění ve všem podnikání. aby se dovedli setkat s těžkostmi a změnami praktického života s nepřerušenou rovnováhou. která by je zdržovala. umělců a učenců byli lidé cvičení sektou zen. Lenivá letargie.s výjimkou těch. vyrovnáni tak. Mnoho nejslavnějších japonských vojáků. marném nebo příživnickém životě. státníků. takže práce ovládání mysli mohla pokračovat nerušeně. Konečným cílem středověkého zenu bylo vytvořit bystré rozhodné lidi s čilou jasnou mentalitou. Takto netrpěl jejich světský život. že v moderním životě je málo místa pro takovéto uspořádání. nedovolovali svým žákům přehánět meditaci nebo trans. všeobecně ctěni pro svůj vyspělý charakter. ale byl obohacen.

ale ne dále. ale pouze. větší síla zamezit přístupu nežádoucích nebo rušivých činitelů do mysli. týkajícím se jógických cvičení. aby utíkali do ášramů.32 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. ponořenou v požehnaném klidu. a které mne přivedly k bodu intenzívní vnitřní abstrakce. že najdu v mysticismu systém. že jsem nikdy neměl v úmyslu přimět obyvatele Západu. někteří dobře známí lidé veřejně činní jako lord Kitchener. v nich obsažená. Kdysi jsem se domníval. Ve svých knihách jsem silně obhajoval mentální klid a ani na jediný okamžik nelituji ani neodvolávám tuto obhajobu. Upřímně jsem doufal. nabízejí hojnou odměnu.tvoří také cenný přínos. kteří jako já učinili zkušenost závěrečnou zkouškou. Pokud osobně vím. . Tato slova by mohla být snadno nepochopena. Prolínání trochy míru do činného života má poměrně velkou cenu a dokonce i vzpomínka na ranní půlhodinku. a konečně lepší pochopení sebe sama. který by mohl zcela uspokojit vyšší duchovní touhy všech lidí. Taková dobrodiní nelze přezírat a jsou nanejvýš užitečná právě uprostřed běžných zaměstnání denního života. co bylo zdravé v těchto tvrzeních. aby utíkali na chvíli do sebe samých. Jiná dobrodiní meditace. jak jsem ji tehdy znal. o nichž jsem slyšel a příležitostně je podporoval. co v nich bylo pověrčivé. větší uklidnění citů a vášní. k nimž jsem dospěl po mnohých svých západních a indických zkušenostech v józe. Je to hlavně: schopnost soustředit myšlení podle vůle. že jsem věřil všem tradičním tvrzením. osladí nejtrpčí námahu a ukázní i nedůstojné požitky. Tyto knihy ukazují takovou cestu a provádění cvičení. mající praktický účinek na život a chování. Často prohlašuji ve svých knihách. že můj zájem nebyl jen čistě osobní. Teprve později a s velkými obtížemi mi moje prohlubující se chápání umožnilo oddělit to. Je zřejmé. od toho. která může být zcela dostačující pro většinu lidí.což často není . že by mohl současný materialismus nalézt své částečné vyléčení v mysticismu. ale do určité míry altruistický. Tyto představy vznikly až potom. je-li správně cvičena . OČEKÁVÁNÍ MOUDROSTI Takové byly nepříjemné závěry. kdy jsem se dopustil počátečního omylu.

co míním slovy „vyšší mystéria jógy". V hlubokých meditacích člověk cítil. kteří stejně jako já hledali pochopení významu života a rozluštění naléhavého problému pravdy. nehledě k prchavým citovým povznesením. Mohla změnit tyto občasné zážitky na trvalé stavy jenom tehdy. To bylo nejen nepraktické pro většinu lidí. že bylo dosaženo pravdy. nemohl pouze mír nebo sebeovládání. ale jak nyní vím. Prostřednictvím dlouhých praktických pokusů jsem prozkoumal hlubiny jógy tak. jeho rozhled upevněn a jeho vnitřní mír stmelen v neporušený a neporušitelný prvek. a nalezl jsem skutečné meze její užitečnosti. neboť jeho život by byl nedílnou jednotou. ale nemohla je usměrnit do konečného vyjádření. a lord Brabourne. Moje zklamání bylo silné. Ve starých indických textech byla prohlášení. se soukromě o tato cvičení zajímali. Jakmile by intelekt odhalil. která podporovala tyto názory. navždy utišit prudkou touhu mysli. Jóga dávala jenom tyto neurčité pocity. že svět je jako pomíjející sen. takovéto nahlédnutí . Dávala opravdu mnoho. když se člověk odhodlal setrvat v meditaci po celý den. zesnulý bengálský guvernér. Zkrátka. abych objasnil. i když jsou samy o sobě hodnotné. které staré sanskrtské knihy nabízely jako něco. zdaje činný v hlučném světě. Avšak takovéto pochopení nejvnitřnější podstaty světa. nebo ponořen v tichém transu. Představují rozdíl mezi poznáním a cítěním. že tělo je pouze přítěží pro pravé já člověka a že jediná trvalá hodnota spočívá v nepopsatelné hlubině srdce. co city letmo zachytily.ZA JÓGOU 33 zemřelý britský polní maršál. jak je asi znali mystici a jógíni. ale nedávala nezvratné poznání pravdy. Pak by již nezáleželo na tom. dávala mlhavé cítění. všem lidem nemožné. Ale těm několika. že takovéto trvání by mohlo vzniknout jedině z rovnováhy mezi věděním a cítěním. celé bytí člověka by bylo uvedeno v soulad. jakmile by postavil toto odhalení na nevyvratitelný základ faktu provždy prokázaného a jakmile by se rozum a cit dokonale sloučily ve spontánní činnosti. Musím se zastavit u této vsunuté věty. hledal jsem uskutečnění oněch slibů nejvyššího poznání. které jsem znal. co náleží vyšším mystériím jógy. Konečně mi začalo pomalu svítat tušení.

Věděl jsem nicméně. když jsme se za měsíčních nocích procházeli podél Seiny. Bylo třeba ještě trochu více uvažovat. v oněch dnech jsem slova „mudrc" a „mystik" zaměňoval. kde se zrodili nejslavnější náboženští. kde jinde by mohla být uspokojena. obdivuhodně promýšlených a namáhavě vypracovaných. nebyly za dnešních časů viditelné. do hlubokého významu života by se mohlo uplatnit spíše ve skutečné než v teoretické existenci jedině tehdy. Znal jsem několik odpovědí Západu. v onom světadíle. Cítil jsem proto tehdy. jako Tibet. že nikdo neodhalil poslední pravdu a že lidská omezení jsou tak těsná. pak spočívala v Asii. že nikdo nebyl schopen ji odhalit. ale nedospěly dost daleko.byla příčinou. Ale bohužel. která k tomu vede. s jakým nadšením jsem ve svých mladších dnech ohnivě hájil toto tvrzení jednomu skeptickému francouzskému umělci. že nejpřednější myslitelé asijských zemí uvažovali o tomto problému dávno předtím. od Ježíše po Konfucia. mezi východním a západním pojetím byl následující podstatný rozdíl: Zatímco západní myslitelé obyčejně tvrdili. kdyby bylo vlastním dílem člověka. než o tom začali uvažovat v Evropě první řečtí měšťané. tak jeho správného poměru k mystickému hledisku člověka zkrátka Pravdy v celé její plnosti . protože jsem věděl z rozsáhlých studií a osobního cestování. abych zúžil pátrání na Indii. věděl jsem také. A tak mne občas naplňovalo bolestnou nespokojeností vědomí. . ale jejich ohromná neshoda v názoru do značné míry rušila jejich cenu a zanechávala žáka zmateného. Kromě toho. Eddington a Plaňek začali z čirého donucení ukazovat svými odvážnými prsty směrem k filozofii. mystičtí a filozofičtí učitelé světa. jako Jeans.34 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že byla-li vůbec kde naděje. že všechny asijské země. Znal jsem něco ze západních filozofií. že byly často do jisté míry výborné. Vzpomínal jsem. Rovněž tak bylo pravda. že se nějaký prst musí vynořit z temnot starověku a ukázat cestu. autoři starých asijských knih tvrdili. že poslední pravda je rozhodně odhalitelná a že několik mudrců ji určitě znalo. týkající se jak přirozenosti světa. Věda otevřeně přiznávala svou vlastní nedostatečnost a nejpřednější vědci. nyní to chápu lépe. že jsem se rozhlížel kolem a uvažoval. že zde byly zřejmé vrcholky dosud neslezené a že cesty k nim vedoucí. Potřeba širšího intelektuálního osvícení.

Bylo v tom zase tolik odporujícího si učení. Ochotně vylévali při nejmenším vyzvání záplavu obšírných slov. a které skrývaly fakt. aby tvořila nedokazatelná tvrzení. odvozovaly přímo nebo nepřímo své filozofické vědění. uchylujíc se k vnitřnímu já a ponechávajíc intelektuálním všetečkům. často bezvýznamných. nad nimiž se dech zatajoval. Bylo zde šest klasických systémů. že v základě spoléhají na víru. kteří nabízeli největší množství slov s nejmenším významem. co tvoří Pravdu. které se maskovaly jako filozofie. proto jsem zkoumal jeho pozici v dnešní Indii. a kteří mnohomluvně vysvětlovali. Většina jiných lidí v mém postavení by byla nepochybně zůstala spokojena se svým jógickým dosažením a těšila by se z denního míru meditace. kteří předváděli výkony logického kejkliřství. jako je možné ověřit vědecký pokus. jehož mozek nebyl hustě obalen zaprášenými pavučinami. panuje v Indii také. že člověk mohl jen soudit. Byly zde rovněž nespočetné teologické a scholastické systémy. nebo které se pyšnily svou nádhernou sestavou uvažování. že božský plán se měnil od měsíce k měsíci podle okamžité nálady stvořitelovy! Vyskytli se také četní rádoby autoři. Proto došly všechny k neslučitelným názorům o tom. že jsou v důvěrných stycích s Nejvyšším Stvořitelem. která jim Stvořitel osobně laskavě sdělil. jaký je význam vesmíru podle vysvětlení. Já jsem usiloval o filozofii zbavenou dogmatu Jejíž pravdu lze prokázat právě tak nevyvratitelně. mohl najít učitele čilých myslí. které tvrdily. jógické systémy a náboženské hloubání z tohoto jediného zřídla. že vysvětlují vesmír rozumově. Kamkoliv člověk přišel v této hovorné zemi. že směsice odporujících si názorů a neschopnost praktického užití výsledků.ZA JÓGOU 35 Čína a Japonsko. tedy dogmatem o existenci osobního Boha. Na první pohled bylo zřejmé každému člověku. bezprostředním odvoláním se na rozum. někdy tajemných a obyčejně spojených tak. chtěl jsem kráčet po pevné půdě. a přitom začínaly s nej větším ze všech dogmat. což těžce postihovalo filozofii západní. že filozofické myšlení bude čistší u pramene. kteří tvrdili. Domníval jsem se. Lid obetkal svatozáří mnoho zřeců a světců. Zkrátka. Ale výsledky těchto zkušeností byly nakonec tak vyhýbavé jako vždy. aby se trápili nad významem vesmíru! Na neštěstí má moje povaha jiný . ale každý začínal naprosto jinými předpoklady a odvolával se k naprosto jiným faktům.

jak chvilkové a jak nedokonalé bylo její vnější uspokojení. nebylo cesty k úniku. nebo omlazen. abych věděl. které nabízela v porovnání s vnitřním dosažením. kdy byl celý svět oslněn i omráčen mnoha pustošícími a překvapujícími zkušenostmi a kdy byl chycen do zamotané léčky událostí. kdy nejjednodušší život byl mým ideálem. kdy plnost bohatého života byla mým cílem. Rozhodl jsem se tedy pátrat po díle takového spisovatele. Snad by bylo možné najít mezi těmi němými hlasy jeden nebo dva. Dosáhl jsem zralého věku. Velké bohatství se lísalo k mým nohám v době. zajímal jsem se přirozeně o osud svých spolubližních na této smutné hvězdě. Jako stravující plamen hořela ve mně touha posloužit alespoň menšině vážných badatelů mezi trpícím nevědomým lidstvem soucitným darem Pravdy jakkoli skromným a nedokonalým . Měl jsem dostatečně zralou zkušenost ze společnosti a její děsivé suchopárnosti. kdy první šedivé vlasy se začaly varovně objevovat a mysl dostatečně vyspěla.36 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. a já jsem jím opovrhl. Byl jsem však chycen do mentální slepé uličky. zatímco tyto otázky zůstávaly nezodpovězeny. z nichž se mohl vynořit buď zničen. zbarvenému inkoustem. Konečně jsem si vzpomněl. základ. která se zachvívala osudovými následky. když v její živé přítomnosti toho nebyl nikdo schopen. takže jsem cítil. jak by každý pokus o uniknutí jeho naléhavým otázkám ublížil čistotě svědomí. Byla to doba. Nezbývalo mnoho let přepracovanému tělu a já jsem si nemohl dovolit čekat netečně na hrob. Velká bída se ke mně ploužila na nuzných berlích. a já jsem si ji ošklivil.tak jako jsem se již dříve pokoušel jim posloužit poskytnutím Míru. Nyní jsem si obou nevšímal. jak se zdálo. Poněvadž jsem náležel k bratrstvu. z níž. protože můj osobní život byl svěřen vyšším rukám a mohl jsem přijmout s uspokojením cokoliv. Čas mě vrhl do epochy. Staro indické nejvážnější úvahy o významu bytí ležely pohřbeny v množství podlouhlých žlutavých rukopisů na palmových listech. že by mi mohl pomoci někdo z mrtvé minulosti Indie. . která se pokoušela vystrojit se jako kandidát smrti. Hvězdy chladného rozumu a donkichotovské podivnosti byly v konjunkci při mém zrození. co by ke mně přišlo. které by ke mně mohly mluvit sympaticky a srozumitelně i přes staletí. do doby.

se nyní neočekávaně objevil a zasáhl svou rukou do léto nebeské hry. pokrytých džunglí. Nakonec se ukázalo. který mi v minulosti často nebyl nakloněn. jež je dosažením štěstí všech bytostí.Tak znělo telegrafické poselství jeho Výsosti. že ášram je jen malou částí nedokonalého světa. zemřelého mahárádži z Mysore. které se kolem mne nakupily. KONEČNÁ STEZKA .. Nepochybuji. indickému delegátu na Mezinárodním filozofickém kongresu v Paříži r. že bych mohl nalézt souzvuk vznešených myšlenek i míruplnou ochranu vyhovující těmto obdobím úniku ze světské činnosti v předpokládané duchovní společnosti jednoho ášramu. Vyšlo totiž najevo. " . což jsou indické ekvivalenty bratrských pousteven nebo mnišských řádů.KAPITOLA II. že tato naděje je směšnou iluzí. tak jak jej obsahují velká sanskrtská rčení:. Sarve Satwa Sukho Hitah' (Kéž pravda dá blaho všemu co existuje)." zněla moudrá výstraha prakticky smýšlejícího proroka Muhammada. kdo vede spor o osudu. kteří cítí stejnou vnitřní . který jsem opustil. abych na čas unikl společnosti lidí a abych pracoval na uspořádání změti záznamů o výzkumech. když jsem budil jeho pozornost usilovnou snahou. ani s ním nezačínej rozpravu. Odmítl takto jedním rázem otázku a ušetřil nepochybně mnoho času a nekonečných rozprav svým důvěřujícím následovníkům. „Nesedej s nikým. Osud. Tento dočasný únik ze společnosti si vynutil přecitlivělý temperament nezbytnou potřebou míru. 1937. Pátral jsem v ztemnělých zákoutích paměti po záznamech o této příhodě. ze předložíte Kongresu cíl pravdy indické fiozofie. Odešel jsem vysoko do hor. Sarve Janah Sukhino Bhavantu' (Kéž je šťastno všechno lidstvo) a. Kdysi jsem choval naději. Proto na základě vlastní zkušenosti důrazně doporučuji všem těm.

ztraceného dlouho v džungli střední Afriky. Putovalo-li oko po celém kruhu tohoto vábivého a inspirujícího jihozápadního indického horizontu. neboť jsem se domníval. najdou vždy hojivý balzám na rány. že tento kousek našedlého papíru rozhodl o nejbližším období mého proměnlivého osudu. že přišel do sousedství na prázdniny a dověděl se. Ať se obrátí k přátelským samotám matky Země a nechť učiní její okouzlující nádheru svou učitelkou. že jsem si dobře zabezpečil osamělost v tomto skrytém místě. Věděl jsem. v barvě nebe nebo v čistotě hor. aby za vhodné pokládali jedině to okolí. aby uchvátila zelený kraj. Tato neočekávaná návštěva mne těšila proti mé vůli. Uplynuly tři inspirované týdny. misionáře. které vyhovuje jejich situaci. Příroda byla mým společníkem. drobné postavy. Psal v něm. Tehdy jsem netušil. žádné město nevztáhlo svá krutá chapadla jako ohromná chobotnice. Vychutnával jsem něco z překvapení. který mu předal nějaký cizinec. když se náhle stala nepředvídatelná událost. Usadil jsem se v útulku. u tiše plynoucích řek nebo u opuštěných vlnami omývaných břehů.starý bráhman klidného vzezření. způsobené drsným ošklivým světem. které naplnilo mysl proslulého badatele. čeho jsem pozbyl mezi malicherně smýšlejícími lidmi a zároveň dokončím alespoň něco z naléhavé práce. Jednoho dne přišel můj sluha s dopisem. který byl jedním z těchto požehnaných míst a využil velkorysého pohostinství zemřelé Výsosti Mahárádži z Mysore. že v její nádherné přítomnosti. její divoká a pustá velkolepost mou radostí. při čekání na úsvity zbarvené jako broskvové květy a při západech červených jako měď brzy získám to. v bílém turbanu a brýlích. který se náhle ocitl tváří v tvář jakoby odnikud se vynořivšímu bělochu. Byla to pouze prostá žádost indického džentlemana o několikaminutový rozhovor. Ten zdvořile smekl a pravil: „Mám tu čest mluvit s panem Livingstonem?" Záhy se objevil autor dopisu . že jsem zde. neobjevila se v dohledu žádná vesnice.38 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. potřebu. se třemi malými knížkami pod . v mlčení země. že zná mé knihy. V zastíněných tichých lesích nebo ve vysokých rozervaných skalách.

velmi opomíjená a zřídka čtena. že jsem mu deset minut dychtivě naslouchal. a řekl: „Dovolte. Brzy listoval v jedné ze svých knih proslulé klasické Bhavadgítě a vysvětloval. Sotva jediný ze soudobých jogínů zná a sleduje onu jedinou stezku. jen když byl sám se svým nejpokročilejším žákem. který v té době velice znepokojoval mou mysl! A tak se počala zvláštním. neboť její obsah je jednak mimo dosah chápání běžných žáků a jednak odporuje již utvořeným představám průměrných panditů. Devadesát devět procent indických jogínů cvičilo jen přípravné disciplíny. ale významným způsobem rozvíjet další smyčka mého osudu. abych vám ukázal knihu. jenž sám realizoval nejvyšší cíl indické moudrosti. stezku. Popisuje vysoce pokročilé učení. v horlivé obhajobě jejích neobvyklých tezí. který přinesl. že pravý mudrc neprchá . O jejích vysokých naukách nepoučoval žádného žáka ze svých ostatních následovníků. proslulým Svámí Vivekanandou. Jisté je. V jejích dalších kapitolách je zdůrazněn fakt. že všechny vedou přímo k témuž nejvyššímu cíli. když mluvil důrazně právě o problému. které mudrc Aštavakra. které chovali v nejvyšší lásce. přestože horlivě hledal pravdu. dal králi Džanakovi. Vzal ze stolku druhý svazek. kterou před více než půl stoletím schovával proslulý bengálský mudrc a jogín Srí Ramakrišna pod svůj polštář a kterou vytahoval. že to není kniha pro začátečníky. která se nazývá „jóga filozofického rozlišování" (Džnanajóga). která je velmi málo známa. aby zaznamenávali časové údaje. protože tyto nauky by mohly vyvrátit představy. Jejím vrcholným stupněm je J ó g a nad protiklady" (Asparsajóga). měli však velmi rozšířený. Je stará nejméně tři tisíce let a může být o mnoho tisíc let starší. avšak mylný názor. Z toho vidíte. neboť naši dávní předkové se neobtěžovali tím. který zůstal věren svým denním povinnostem jako vladař. citát za citátem: Ortodoxní názor na jógu byl všeobecně nepřesný a zcela jistě nedostatečný. Cvičení meditace bylo výbornou mentální přípravou pro hledání pravdy. která může přivést člověka k realizaci poslední pravdy. Je to ona tajná kniha. ale cvičení samo nemůže poskytnout nejvyšší pravdu. Jmenuje se Aštavakra Samhita (Zpěv mudrce Aštavakry).KONEČNÁ STEZKA 39 paží.

zdůraznil její hodnotu a podal mi ji." podotkl můj návštěvník." Návštěvník odložil knihu. aby ho lidé nestavěli na piedestál.filozofické rozlišování'. nutný k poznání filozofie pravdy. nadepsaný Mandukya Upanišáda (Tajná nauka mudrce Mandukya). Aštavakra varuje svého královského žáka. nepostradatelným. předložil ji. abstraktní jemnosti a soustředěné ostrosti mysli. odmlčel se a hleděl na mne přes své velké kulaté brýle. Tu vzal něžně třetí knihu ze své malé sbírky. nýbrž aby postoupil na vyšší stupeň. „Kdo intelektuálně ovládá oba texty a vysvětlivky. a ujistil jsem ho o svém vřelém zájmu. nicméně jenom průvodním krokem. Obsahoval jen dvanáct stručných odstavců s dlouhým dodatkem. ten ovládá nejvyšší stupeň pravdy. Prosil jsem ho. nesmí být natolik zaujat mírem z ní vyplývajícím. Ukazuje zřetelně. kdo vážně hledá pravdu. která se nazývá . aby ustrnul na tomto vývojovém stupni. proč nejsou takové nauky po chuti obecnému vkusu.Cvičení meditace je pro vás poutem!' Tento verš chce říci. . pro který je schopnost uklidnit a soustředit myšlenky. zvaném jóga nad protiklady'. Jsou známa jako jóga filozofického rozlišování' a vrcholí nejvyšším přístupem. aby nebyl spokojen s mysticismem. ani nesedí lenošně v ášramu. ale je trvale činný pro blaho ostatních. a nakonec obšírné vysvětlivky k textu i dodatku. Svazek měl velmi stručný text. nazvaným Gaudapadava Karika (Stručné sloky Gaudapadovy) čítající dvěstě patnáct krátkých odstavců. a že ten. napsané proslulým Šankarou. určené k osvobození mysli od její vrozené nevědomosti a návykových omylů. nýbrž musí se snažit jej doplnit hledáním vyšší pravdy. jehož jedinou strážkyní zůstala po tisíciletí Indie a jehož fragmenty si půjčoval zbytek Asie. Pochopíte nyní. o nichž jste slyšel a které hledáte.40 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. aby pokračoval. s obyčejnou jógou nebo náboženstvím. Kde meditace končí tam začínají tyto metody. do jeskyní. „Toto dílo obsahuje mistrovský klíč k oněm vyšším mystériím za jógou. že meditace je cvičení pro vyvinutí klidu. Cítil jsem. že můj zájem o něho se prohlubuje. Chci vás upozornit zejména na princip podaný zhuštěně v patnáctém verši první kapitoly! . jak ji přináší běžná jóga. Tento stupeň je pojat do vyšší soustavy. že mudrc bude vystupovat navenek jako obyčejný člověk proto.

Gándhí mu dal s obdivem jedinečný titul Radžariši. Stal se váženým a nejoblíbenějším ze všech domorodých vladařů svým čistým charakterem. jak beznadějné je očekávat. aby posoudil. Byl tudíž povolanější než většina Indů. Jestliže se tomuto spisu věnuje tak malá pozornost a porozumění v Indii. které získal. ale ještě obtížnější pro vás ze Západu. v jeho mateřské zemi. nabyté cvičením jógy. a směřují k tomu. Maháradža cestoval od mysu Komorinu. Od Kašmíru po Beneras hovořil s vedoucími pandity a jogíny. že tajným zdrojem jeho velikosti je filozofie. Jsou opravdu těžké k pochopení pro nás z Východu. s níž se sám ztotožňoval a kterou se pokusím vysvětlit v této knize. to znamená. nýbrž i ve veřejném životě. Žádného vznešenějšího ani cennějšího poselství se nemohlo světu dostat v tak zmatené době. Když jsem se s Jeho Výsostí seznámil důvěrněji. odhalil jsem. aby osvobodily mysl od její vrozené nevědomosti a návykových chyb. poselství o tom. Téměř všichni naši indičtí jogíni opomíjejí tyto pokročilejší jógy a většina panditů je zpravidla nechápe. jemuž vládl více než čtyřicet let. Praktické hodnoty. které se těšil po celé Indii. až k uctívanému Himálaji. mořem omývaného. Zkoumal hloubku všech těchto mužů. opravdovou oddaností ke kultuře a neutuchající snahou po zvýšení blaha svého lidu. jejíž pravý výklad vyjádřil nejen v osobním. Ale když ovládnete tyto zanedbané soustavy. shrnul v poselství mezinárodnímu filozofickému kongresu. že by správně pochopili jeho smysl vaši západní orientalisté!" Jednou z pohnutek mých rozmanitých cest po Indii. co je nej cennější v kultuře jeho země. které mne přivedly nejdříve do Mysore jako odpověď na velkorysé pozvání vladaře jeho Výsosti zemřelého mahárádži. Ani jedno z existujících náboženství ani eso- . že by se mělo veškeré lidstvo považovat za jednu rodinu. a dokonce putoval za mystickým pátráním i přes zasněžené pohoří do chladného Tibetu. aby se setkal s věhlasnými učenci a svatými muži své země. A to konečně nalezl ve skryté filozofii. byla jedinečná pověst. užívající hluboké koncentrace. nemusíte znát žádné jiné.KONEČNÁ STEZKA 41 Jsou to opravdu filozofické disciplíny. které jsem citoval na začátku této kapitoly. Král-Mudrc.

že tento muž vytvořil vzor pro ostatní Indii. Evropa nedbala této výstrahy. terických filozofií je opravdu nepřinášejí.42 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Dospěl jsem k lepšímu chápání jógy po tomto dlouhém pátrání. . kterým samy sebe označují za skupiny. Dva odstavce v sanskrtu. pro něž ono hledání bylo opravdu jen přípravou. Jeho Výsost dokázala ve vlastním státě. etické kráse a v univerzálním požehnání konečné realizace.naši vyšší filozofii!" Konečně nastala hodina naplnění druhé části úkolu. který byl tehdy vložen na má bedra. nyní studujte a předejte jim to nejlepší. že existuje konečná stezka. neboť všechna náboženství i filozofie vylučují ze svých řad následovníky jiných věr nebo jiných nauk pouhým aktem. se denně zpívaly v mysorském paláci. Toto je TÍM. skryté síle. že je nejpokročilejší v celé Indii. aby spočinula v dokonalé moudrosti. že zesnulý mahárádža měl osobní zájem o můj filozofický a literární pokrok a že několik let před svou smrtí mi řekl: „Studoval jste jógu a předal jste ji západním lidem. co má být hledáno. že se nedožila jejího vydání. protože nevěděla. Dávní mudrci prohlašovali z výše své moudrosti. že se filozofie může prakticky uplatnit s neocenitelným prospěchem pro obecný lid. že pojmy ryzí filozofie nejsou zdaleka bez významu a že obsahují i praktické důsledky pro etické vedení . Mysore si právem zaslouží název „vzorný stát" právě tak jako častou zmínku. která jediná umlčí tázající se mysl člověka a přivede ji. dokonce i uprostřed strašného shonu moderního života. V tomto vznešeném vědomí. Jeho Výsost byla tak nadšeným zastáncem pravdy. Takové byly praktické plody ryzí filozofie. co Indie může dát . že vřele podporovala mou práci na této knize. Oddělil jsem úvodní a střední stupně od pokročilých a méně známých. vše a každý je poznáván jako neodlišený v podstatě od sebe samého. obsažené v tomto poselství. Proslulost Jeho Výsosti se rozšířila daleko široko a vedoucí londýnský deník The Times pochvalně napsal při jeho smrti. Snad by se zde mohlo připomenout. Jsem zarmoucen.ve dvou letech vypukla nejhroznější válka jejích dějin.

Užívané metody znějí cize západním uším. který se nehodí povahově a vzděláním k něčemu lepšímu. Podle čtvrté metody se mumlá tisíckrát a jednou denně biblické jméno Boha. Ale některá z nich mají ještě další cíl. Tento vztah bude daleko jasnější. jejichž konečným cílem je dosažení . protože tato cvičení se obracejí na ty . Nejzákladnější skupina je zcela věnována fyzickým cvičením koncentrace. že churavé tělo ruší mysl a poutá myšlenku na chorobu. Třetí metoda obsahuje cvičení prováděná tak.KONEČNÁ STEZKA 43 TŘI STUPNĚ JÓGY Nyní si můžeme udělat jasný přehled o vztahu mezi touto skrytou naukou. avšak pro své speciální účely nejsou bez pozoruhodné působivosti. Dle páté metody se zpívají určité svaté slabiky v rytmickém spojení s vdechováním a vydechováním. by byl pravděpodobně v rozpacích. zadržování dechu a vydechování v pravidelných časových intervalech. kteří jsou dosti vyspělí začít na vyšším stupni. k zvětšení síly a pomáhají léčit žákovy nemoci. kdyby mu na začátku jeho studia byla předložena binomická rovnice. která je korunou a naplněním jógy. Proto se tato cvičení nezřídka předepisují jako úvodní stupeň i těm. že se oči bez pohnutí upírají denně po stejnou dobu na určitý bod. Začátečník. než je ovládnutí koncentrace. jedno nebo druhé z oněch fyzických cvičení.a je jich vždy nejvíce kteří nemají vyvinutý intelekt. jestliže rozdělíme jógická cvičení do tří odstupňovaných skupin. studující matematiku. že se tělo usadí do zvláštní neobvyklé pozice a udržuje se v ní po nějakou dobu pevné a nehybné. Druhá či střední skupina jógických cviků. která je určena pro pozdější dobu jeho studia. stoupá nad hmotné tělo k vyšší úrovni. To si vynutí včlenění několika předběžných pohledů na látku. Druhá metoda zahrnuje různá cvičení rytmického a ukázněného vdechování. kterými budeme stoupat k širšímu vědomí. a mezi známějšími nižšími jógami. Je známo. První metoda záleží v tom. pěstuje zbožné city a cvičí myšlenky v koncentraci. Jsou zaměřena k zlepšení zdraví. Zahrnuje různá mystická meditační cvičení. která vlastně náleží k mnohem pokročilejšímu studiu. Podobně se doporučuje začátečníkovi v józe.

jógou nad protiklady. což je možné jen jejich vysvětlením ve vyšším světle rozumu. Dokazuje nejprve vlastní poslední nauku skryté totožnosti člověka s univerzální skutečností a pak mu odhaluje. Úspěch v tomto druhém stupni se projeví schopností dosahovat stavu prodlouženého zasnění s dokonalým soustředěním a pozorností.vztah mezi velkolepou základní skutečností světa a sebou. avšak tyto záblesky jsou nakonec jen pomíjející. aby vtiskl tyto nové myšlenky do každého atomu svého bytí. V tomto třetím stupni se žák snaží ukázněnými a soustředěnými myšlenkami a city zbystřit svůj rozum a používat této zostřené inteligence k řízeným filozofickým úvahám o významu a přirozenosti celého světa a všeho života. To je nejvyšší skupina v rodině jógy. stoupá k třetímu stupni. Meditativní zasnění a extatické transy poskytují žákovi záblesky o základní nehmotnosti světa a jeho harmonické jednotě. Dále se žák musí naučit. Musí se důkladně cvičit. svým malým egem. citového a mentálního míru. aby hluboce pochopil konečné tajemství všeho . avšak pro přítomnou dobu se musí tyto stránky nezbytně zastavit před prahem pokročilé části s jejím konečným překvapivým odhalením. koná ultramystická kontemplační cvičení a usiluje pouhou silou své nyní osvícené inteligence. . Obecně použitelný charakter této skupiny bude načrtnut v následující kapitole. Je to skrytá nauka.44 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Musí hluboce a usilovně přemýšlet o těchto jemných pravdách. jak ji uskutečnit v praktickém životě. Když byl žák úspěšný v přípravě sebe sama v těchto počátečních stupních. kterým se učí dokud se myšlení neupevní jako insight (vhled). ale to je činnost. k józe filozofického rozlišování. Když tyto snahy konečně a zdárně dozrají. Nyní rozšiřuje okruh svého pozorování a činí problém světa svým vlastním. zápasit a lopotit celá jeho mysl i tělo. Dosáhl nejvyššího stupně tohoto dobrodružství. kde se nyní musí namáhat. mohou obsahovat také příkaz neustálé touhy po přítomnosti Boha. Tato vrcholná cesta je jóga nad protiklady. jak je má přeměnit v trvalé pochopení. byť povznesené city. Až dosud se obíral plnou měrou sám sebou. Je nadmystická. Část z ní je načrtnuta v této knize. přitom však původně čistě intelektuální a rozumová. která již patří k jinému stupni. odtaženou od vnějšího okolí a vytrvat v něm.

aby bylo nakonec nemilosrdně strženo. kdo neovládl jógu druhého stupně. která umožnila postavit budovu Pravdy. a může být stejně doma v kterémkoli z nich. kteří se nemohou nad ně povznést. i když již není dále cílem sama o sobě. Tehdy skoncoval s náboženskými formalitami. těla a ega musí postupovat ruku v ruce se studiem těchto tří složek a realizovat v činnosti teoretické objevy filozofie. až ztratí každou stopu nejasnosti a stane se poznáním zjištěným a ověřeným z prvé ruky. může vyhovět obřadům a požadavkům ortodoxního náboženství. ale nikdy nebude znovu sveden k tomu. až nakonec výcvik odpadne ve svém dokonalém naplnění. ale jen prostředkem k cíli. Nakonec. jsou i ony zavrženy. Neboť cvičení v zasnění je potřebné k tomu. který by měl naplnit meditativní sebeponoření. Poznání se musí neustálým cvičením stát dynamickým. může pobývat ve všech těchto různých světech. bude neustále dlít v jejím duchu a atmosféře. Jako se lešení pečlivě staví a zůstává po celou dobu stavby domu. aby považoval kteroukoli uvedenou metodu za jedinou a poslední cestu k pravdě. Nemáme se proto vzdávat běžně známé jógy. s meditativními vizemi i filozofickými úvahami. Schopnost cvičit jógu je ne- . pak jóga a konečně i filozofie jsou lešeními. když si přeje. Ale toto zavržení se vztahuje pouze na jejich tvrzení. Čtenář neporozumí těmto výkladům. Může nadále studovat filozofii. aby vedl mentální proud své doby. Mistr. aby umožnilo zdárné studium filozofie. když bylo dosaženo vrcholu.KONEČNÁ STEZKA 45 Lidská mysl nemůže jít výše než sem a člověk se ve zbývajících letech bude zaměstnávat neustálým upevňováním pravdy ve vlastním vědomí. tak nejprve náboženství. aby povzbudil ostatní. ale nevztahuje se na jejich méně důležité využití. Může též vstupovat do meditativního zasnění pro osobní odpočinek. Tyto metody mohou poskytnout přinejlepším jen odlesk pravdy v myšlence. Zkoumání pravdy je obsahem. nebude schopen ovládnout ani jógu stupně nejvyššího. jednou pevně zakotvený. jestliže nepochopí následující důležitý bod: ten. že poskytují realizaci pravdy jedině svou individuální cestou. aby s ní žil každým okamžikem a každým dnem. Asketická disciplína vůle. člověk sám si však musí být vědom její podstaty a to nedokáže žádné kouzelnictví. bude ji prakticky vyjadřovat se stálou nesmlouvavou důkladností.

Jestliže kvůli citu. ani oboje současně nemohou vést k pravdě. Ani suchý akademický intelektualismus. ale také na jejím konci. aby pomohl těm lidem. je částečné a neúplné. zbytně nutná nejen na samém začátku poslední stezky. Pravda. ale mylně učí v Indii. a budiž zdůrazněno. ani neosvícená cvičení jógy. Záměna mezi druhou a třetí jógou je zcela běžná v náboženských a vzdělaných kruzích dnešní Indie. jíž se novic učí. Neuspokojuje stejně jako pouhá jógická síla odpoutat pozornost od vnějšího světa a udržet ji v abstraktních náladách. Bhagavadgítá jasně prohlašuje v patnácté kapitole. že různé jógické metody postupují od jedné ke druhé. Ukáže se. že ji napsal. Musíme udržovat ve svých myslích náboženství. jsou zcela na omylu. že to jsou stupně a ne zastávky. Ti. a v třinácté kapitole. že nejsou cestami vedoucími ke společnému ústřednímu cíli. Což nepřiznává sám Swámí Atmarama. pohrouženého do hloubky meditativního zasnění. Je to dokonalé spojení bystrého rozumového zkoumání. jak se dnes všeobecně. ale to dělá jen proto. že se nic nevyrovná józe vědění. Pouhé intelektuální chápání skrytého učení bez souběžné jógické schopnosti udržet toto chápání nepřetržitě. nejsou-li oživovány činností. autor uznávané klasické příručky jógy ovládání těla. Je důležité vzít na vědomí. prosté mysticismu a mysticismus prostý filozofie.46 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. od kázně tělesné k citové a odtud k intelektuální. nikoliv o sjednocení duše s Nejvyšším. Proto nesmíme zaměňovat fakta. Tyto tři skupiny se spojují. Je pravda. nenaplněných filozofickou snahou. kteří shledali nemožným cvičit jógu mentální koncentrace? Napsal: „Jóga . Patandžáli je často citován. jehož logické důsledky se projevují i v praktickém denním životě a poskytují na konci plody nejvyšší realizace. že je to nejvyšší prostředek k realizaci. ztratíme svou cestu a skončíme ve zmatku. že se odvolává na Išvaru (Boha). návyku nebo bludu zaměníme jedno s druhým. zvané Hathajóga-Pradipika. je vždy přiměřená stupni jeho chápání. ale on mluví jen o cíli ovládání mysli a smyslů. kteří by chtěli učinit jógu mentální koncentrace cestou poslední. Novic takto stoupá od stupně ke stupni. aby naznačil způsob cvičení. aby postupně rozvíjely jeho schopnosti a chápání.

je vlastně ustoupení intuitivního cítění. neopustí jógickou soustavu. kteří by chtěli omezit jógu na cvičení meditace a přitom vylučují filozofické zkoumání. Avšak toto nebezpečí je klamné. Právě tak žádná jednotlivá jóga není soběstačná a žádná z nich nepřinese konečnou realizaci. ale nikdy pravdu samu. která je podle starého zvyku považována za hlavní. Musí si ponechat své meditace i intuice. Musí být odloženy kdykoli jsou v rozporu s filozoficky cvičeným rozumem." Populární jógy naprosto nepostačují k vysokému cíli vrcholné realizace. Jestliže přijmou tuto výzvu. aby doplnili jógu zkušenosti jógou vědění. v němž je skryto mnoho různých idejí a praktik. Ale pro těch několik. který užívá své moudrosti v praktickém životě. ale je nutno vzdát se přemrštěných nároků meditace a vytrvalých výstředností intuice. které je vyšším rozumovým insightem odkázáno do příslušných mezí. A rozervanost. že máme odsunout na druhé místo blaženou zkušenost z meditace. Jde jen o to. která všechno převažuje. Neschopnost cvičit úspěšně meditaci a nemožnost libovolně vstupovat do udržovaného zasnění by . ale spíše ji naplní. kdežto bláhoví lidé ve vyšší metodě vidí jen nebezpečí a rozervanost. pro ty je vždy nevyslovenou výzvou ke zkoumání vyšších metod. že je přivede především k pravdě. Proto ti. kteří cvičí počáteční a střední metody s jistým stupněm uspokojivých výsledků a kteří se původně chopili jógy v naději. které se cvičící bojí. aby se dosáhlo jógické koncentrace. Poskytují přinejlepším prostřední nebo nepřímé poznání pravdy. předběžnými příčkami žebříku. žádná jednotlivá příčka nás nepřivede k vrcholu kromě příčky nejvyšší.jóga nad protiklady. Neboť práce celé jógy nekončí meditací a možnosti jógy se nevyčerpávají uctíváním. Zahrnuje jak veřejné asketické vystavování a sebetrýznění na lůžku s hřebíky. Praktická hodnota každého stupně přesto zůstává na svém vlastním místě. zastávají neobhajitelné postavení. Název jóga je široký pojem. tak i přemýšlivého filozofa. vyjma poslední . abychom se dostali výše. a my musíme stoupat z jedné na druhou. Změnu mohou provést moudří lidé bez jakékoli úhony na své intelektuální čistotě. Jsou pouze základními stavebními kameny v postupných řadách. nic se nemusí ztrácet nebo odkládat.KONEČNÁ STEZKA 47 ovládání těla se předepisuje jen proto.

co je uvnitř člověka. Život je produktem celého člověka. která jediná poskytuje mír. Dále. která jsou rozmístěna na cestě. pak musí jóga znovu vstoupit. když donutíme myšlení. ať člověk svou meditaci cvičí nebo ne. aby proniklo až tam. má za následek. Nechť nevznikne nedorozumění o mém nynějším postoji ve vztahu k těmto záležitostem. který působí zklamání. že upustíme od všech falešných představ o ní. že jsem přestal pátrat po jogínech a učitelích v běžném slova smyslu a neztotožňuji se již déle s jejich ášramy. která tím vzniká. můžeme o ní meditovat mystickým způsobem jako o něčem. kterou jim mohu prokázat. Skutečnost můžeme nejdříve uctívat náboženským způsobem jako něco. Je zcela pravda. jenž je vždy přítomný. že jsem sám vyčerpal užitečnost takového pátrání. může být filozoficky studována tím. co existuje samo o sobě. Tuto knihu nepředkládám druhým lidem z nějakého domýšlivého přeceňování svého vlastního insightu. kterou musíme sledovat postupnými stupni. kam nejdále může.48 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Sleduji nyní osamělou stezku. která přichází. co je mimo člověka a od něho oddělené. Za třetí. zcela znemožnilo poslední velkolepou realizaci. Musí si proto vybrat mezi získáním prchavého míru a mezi nabytím trvalého míru. že dlouhé zkušenosti s některými askety a ášramy mě osudně rozčarovaly. že filozofie může skončit jen v jalovém intelektualismu. KDE N Y N Í JSEM Nedostatek síly vstoupit do mystického vytržení a nedostatek citové reorientace. jako něco. nekončí uctíváním. který je nesmírnou pomocí při zodpovídání naléhavých otázek. Dříve jsem . Práce jógy nekončí meditací. Nakonec se může vědomě uskutečňovat ultramystickým procesem. a zčásti proto. končí jen upevněnou realizací. aby donutila filozofické závěry svou jedinečnou silou vstřebávat představu světa do jáství. ale z přání předat jim postoj mysli. a když filozofické myšlení prošlo celým školením a vydalo pravdu. A to zčásti proto. To je nejlepší služba. nekončí pozicemi nebo dýcháním. Tak může být skutečnost chápána čtyřmi rozdílnými stanovisky.

Dosud považuji své minulé zkušenosti . nepředstavuje vše z celé jógy filozofického rozlišování. kterého mi dlouhý zvyk a pravidelné cvičení umožnily dosáhnout podle vlastní vůle kdykoli a na kterémkoli místě. nýbrž ji i překračují. jógu nejen doplňují. Zabývat se druhým svazkem bude velmi obtížné a jeho oddělení od této knihy je tedy krajně opodstatněné. Zpracování v tomto svazku. že nakonec napíši celé intelektuální pojednání o oněch nejvyšších pravdách. Nicméně. ale ve výkladu těchto zkušeností. jak to činí většina z nás. Neexistuje žádné všeobecné měřítko.za zcela nezbytné. nýbrž jen její část. Mimo to by mne ani ve snu nenapadlo nechat uplynout jediný den bez mezidobí. Zbytek spolu s úhelným kamenem klenby pravdy. Nevzdal jsem se meditace. Tento úkol vyžaduje ještě druhý svazek. není v odmítání. Co je zde uvedeno. Přesto jsou podstatnými fázemi mystických zkušeností. že je lépe mít na zřeteli pouze hlavní účel meditace. abych ocenil jejich přesné hodnoty a umístil je na jejich vhodné místo. která je posledním kamenem. kterým by bylo možno posoudit jejich platnost. Jestliže tyto stránky probudí dostatečný zájem. které.KONEČNÁ STEZKA 49 omylem zaměňoval jogíny s jim podobnými mudrci tak. překl. druhým svazkem doplněny a úkol tak bude splněn. ale stále ji provádím jako krátkou. který mezinárodní čtenářská obec dlouho očekávala. třeba i krátkého. pak budou jak chybějící nauky. byl úmyslně ponechán nedotčen. Slíbil jsem ve dvou předchozích knihách1). kterými musí projít všichni hledající. . kdy se mentálně odpoutávám od osobních záležitostí a od světské činnosti do onoho jasného. blaženého klidu hluboké meditace. ale nyní jsem lépe poučen.jak je běžně známo. není ani teď úplné a nevyčerpává plně to. co má být ještě světu dáno. tak i jóga nad protiklady.tak. proto vím. jak přicházely .: Hledání Nadjá a Vnitřní Skutečnost. kterou se snažím vybudovat. Vize. která se se mnou stala. Změna. půvabnou a nezbytnou část denního programu. 1) Pozn. a podobné zkušenosti budou vždy takové i pro ostatní. Hlubší pokračující bádání a lepší vedení mi pomáhají. Neboť přítomný svazek netvoří pouze most. odmítám nadále zaměňovat výsledky. extáze a intuice jsou nyní pouhými průvodními jevy meditace a představují její nedůležitý vedlejší produkt.

v novinách. ale vždy udělal přestávku a přemýšlel o filozofickém plodu. shledá čtenář. nýbrž pro prosté lidi. pro koho píši .jistě ne pro osamělé pedanty nebo akademické metafyziky. že je chápala většina těch. změnil pevné stanovisko. Nicméně ti. která bláhově usilují o osobní nepřátelství. Mučivé pravdy. Ale uvědomuji si. že jsem obrazoborně rozbil předchozí definice a nauky. Proto je obvykle pociťována potřeba zavést speciální filozofické názvosloví. nepocítí možná žádné zalíbení v těchto myšlenkách. kteří rozumějí článkům v novinách dobré úrovně. Běžný jazyk je nedostatečně vybaven jako prostředek pro vyjadřování abstraktních pojmů. že proniknout do jejich skutečného významu je odepřeno všem. srozumitelným průměrně inteligentnímu člověku. které jsou v nich obsaženy. pnoucí se nad propastí mezi mou dřívější prací o mysticismu a tímto novějším dílem o čisté filozofii. stejně jako se jimi vylekají ti. Nejdříve budu obviněn z vážných nedůsledností. kteří nechtějí vynaložit trochu mentálního úsilí. Proto by čtenář udělal dobře. a poněvadž jsem nepsal pro morousy. až se objeví tato kniha. vyjádřil jsem je slovy tak prostými. kteří také trochu přemýšlejí o významu života . kteří nikdy necvičili meditaci nebo koncentraci. kdyby nečetl příliš mnoho najednou. nýbrž také obrozuje čtenářovu mysl a měl by ho úspěšně připravit pro vysoce pokročilé studium. omezovaly se kdysi na uzavřený kruh jakési intelektuální elity. který takto nasbíral. ani se nezabývali filozofií. kteří kráčejí po úzké stezce strnulé náboženské ortodoxnosti. kdo se snaží osvojit si je. kde je nevyhnutelně nutné nebo snadno srozumitelné.a proto jsem neměl chuť a zdráhal se používat neobvyklého a málo známého názvosloví s výjimkou tam. které působí jako tiskový mluvčí některých politováníhodných stvoření. Pokud to šlo. které jsem již slyšel v soukromí a dokonce četl v indických novinách nejnižší úrovně. které přivede rozumové hledání k závěru. Tyto kritiky jistě vykrystalizují mocněji. Je možné předvídat v tisku některé kritiky. vyjadřoval jsem svá zkoumání v těchto složitých abstrakcích bez újmy na přesnosti nebo hloubky běžným jazykem. I když jsou tyto stránky otevřeny a přístupny každému.50 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Řekne se. pozměnil dřívější hodnocení člověka .

Ať je tomu jakkoli. než na něm utkví váš pohled. který vybudoval svou pověst na základě svého pátrání po obhajobě jógy. je nevyhnutelné. máte úspěch v dosahování výšek.KONEČNÁ STEZKA 51 a zkušenosti a takto se ukázal být charakterově nestálým a v úsudku nespolehlivým. Pro spisovatele. získáte rozličné a dosud netušené pohledy na pravdu. Je to absurdní nesmysl. které šest let cvičil. ale jsou-li historické záznamy správně chápány. mohou je nalézt pouze ti. aby člověk změnil své dřívější závěry i dřívější výklady svých zkušeností. Neodvolal jsem stará hlediska. o tom netřeba pochybovat. ale jednoduše jsem je rozšířil. Zabýval jsem se tím jen natolik. Mystické vize. jako cesta. ryzost záměru mne nutí upřímně doznat. Když se to děje. když zahlédl záblesk vyšší stezky. budiž! Necouvnu před přiznáním faktu. že skutečný vrchol leží ještě výše a že se budete muset znovu po několik krušných roků plahočit vzhůru. To Nejvyšší existuje. jež míjíte na cestě vzhůru po jejich příkrých svazích a stále je zaměňujete za konečný vrchol. jak postupuji. Je jasné. není snadnou věcí přiznat otevřeně její omezení. Po velmi svízelných pokusech a mnoha krušných letech dosáhnete horského hřebenu. která přináší nepřetržité střídání krajiny. nebo slepě přijmout. co pokládáte za vrchol vysoko nad sebou. Vidíte něco. neváhal odhodit základní formy jógy. nechce-li jen slepě věřit všemu. A jak za vámi mizí staré mezníky. Druhá námitka. Poctivost mého starého předsevzetí mi dodává nyní odvahu. jógické zkušenosti. Dokonce i Buddha. Osobní přátelé se bezpochyby velmi pobaví nespravedlností posledních slov. zatímco všeobecné obvinění prozradí rozhodné nepochopení mého nynějšího rozhledu. že důslednost není mým koníčkem. je. náboženské víry a vědecké teorie jsou hřebeny. Jestliže se výsledky onoho hledání mění a liší tak. Ale běda! V osudném okamžiku úspěchu odhalíte. jak to vyžadovalo hledání pravdy. která vyšla přes neinformované rty. cokoli se mu přihodí. Neustále se učím. ověřuji si nová fakta a můj úsudek dozrává. protože jsem nikdy neobhajoval nic jiného . kteří mají odvahu být pružní. Toto hledání je jako slézání hory. že pouze nejpádnější důvody a nejrozsáhlejší zkušenosti mne mohly přimět k tomuto odpovědnému kroku. co mu druzí říkají. že jsem odrodilec. abych tak učinil.

je dynamické a nikoli statické. které jsem stále oddán. který zůstane po vzrušeném procesu destilace života. Každý člověk. ale stále si jí na jejím vlastním místě vysoce vážím jako dříve.nechť jsou hořké jako pelyněk. hledající pravdu. jestliže pomáhá při studiu pravdy. Třetí námitka. Neodklonil jsem se od svého původního přesvědčení. kterým je zaujat. avšak měla by se odložit jako starý ošumělý šat. aby hlásal jeho smrt. Nepopírám jógu. pak námitku rád uznávám. aby poznal jako novou pravdu to. Ve spojení s filozofií jóga nepochybně poskytne pravdu. když mu v něm brání. Většina otá- . kteří jsou připraveni jít se mnou do nehostinné pustiny. nepřijímám již každý přehnaný požadavek nižších jógických stezek. kdo se odváží poctivě myslit a přijímat závěry svého přemýšlení . Jestliže mě dosud považují nekritické a povrchní mysli. Ustálenost se má nosit jako vítaný nový oblek. nebo sladké jako m e d . důkladně posoudit a objektivněji porozumět na širším pozadí nejvyšší pravdy. že moudrost je posledním produktem. Nestavím se proto proti józe.j e poutníkem. neznamená to sedět doma za pecí a držet se vyježděných kolejí. spíše se pokouším ji zhodnotit.52 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. ale nikdy to nebyl můj osobní postoj. každý. Pěstování mystické intuice. věky trvající pohyb vpřed do množících se zkušeností neznáma. a nikoli prvním. a pohlížím nyní na tyto stezky jako na případné ukazatele směru do oblasti. Nemůže klesnout do intelektuálního hrobu a postavit si umíněné názory jako náhrobek. Proto chci pouze takové čtenáře. že jsem se zřekl jógy je rovněž nesmyslná. kdo jsou ještě na stupni hledání. Hledání. Mimo to. Ví. sama o sobě může dát pouze mír. cvičení mentálního klidu a meditační cvičení jsou naprosto nutné pro všechny ty. jak dobře vím. je to jejich bláhová vlastní domněnka. které sledují nekritičtí a nezodpovědní jogíni. co jeho následovníkům bude již pravdou starou. než pravdu. Úsilí odhalit Pravdu je veliké dobrodružství. Jestliže však ze mne dělá odrodilce přechod od nižšího hlediska k vyššímu. ale rozvíjím ji. avšak odmítám soustřeďovat na ni nadále celou svou pozornost. Průkopník musí pracovat a trpět. která je za nimi. za člověka obráceného na hinduismus nebo za propagátora jednoho indického ášramu. Jeho názory se nikdy neutvářejí se železnou konečností.

jak hodnotit vize ve světle Nej vyšší Pravdy.. trochu kritičtější k sobě samému. Mají ukázat jógickou cestu vhodnou pro lidi ze Západu.lhostejno zda ze šerého dávnověku. abych je jasně ji pochopil. Ukazují jim. tak i hrůzná zklamání byly pomocnými učiteli. budou posuzovat špatně. Nepotřebuji se slabošsky omlouvat před soudem rozumu. či z moderní doby. Stále ještě probíhá proces odhalování jemné a překvapivé moudrosti. Nové učení zde uvedené není vůbec v protikladu s mými dřívějšími tvrzeními. z mladého Západu nebo starého Východu bezpodmínečným přijetím vizí. kterou dosud nepochopil ani jediný člověk z milionů. Znal jsem ho již dávno předtím. Jestliže se v minulosti otáčely plachty lodi člověka k tomuto hledisku a dnes k jinému. Účel těchto stránek nesmí být vykládán nesprávně. Bylo by bývalo lichotivější pro mou ješitnost následovat dlouhou řadu mystiků . kteří připravili cestu. že poslední slovo ještě nebylo napsáno: „Každý spisovatel nebo učitel je nucen zaujmout různé stanovisko podle stupně vývoje mysli. neboť drtí egoistická přání a zahanbuje každý osobní motiv." . které jsem dříve viděl v nejrůžovějším světle.. Přitom jsem čerpal z objevů nejkompetentnějších moderních západních i dávných indických psychologů. Avšak Osud byl laskavější a. že jsem trochu moudřejší v těchto věcech. jak dosáhnout jistých uspokojení. nevadí .tím lépe pro pravdivý názor! Čas jistě způsobil. nevýslovných zážitků.. poraziv mou sebeúctu. zde v první kapitole přímo uvádím. kdo budou považovat tuto knihu za symbol nedůslednosti. vedl mne do vyšší atmosféry pravdy. a ke svým zkušenostem. které sám osobně znám. a nechat vše při starém. Proto ti. o jejíž hledání málo lidí dbá.KONEČNÁ STEZKA 53 zek je obsáhlá. která mi ukázala. teprve pak je člověk schopen a připraven nastoupit hledání Nejvyšší Pravdy. Kutal jsem hlouběji v jejich podstatě.. s níž se zabývá .. každou lze zodpovědět z více hledisek. Když byl získán klid mysli a soustředěnost myšlenek. ale nesnaží se na tomto stupni vyřešit tajemství vesmíru. stejně jako k věhlasným ášramům a vychvalovaným mystikům.. Jak radostné úspěchy. Nedocenitelná byla přízeň filozofie. než jsem napsal Hledání Nadjá.

Mýlili se nebo lhali? Teorie relativity rozptyluje obě kritiky. . kteří jsou v bezdechém spěchu. že mohou ignorovat předchozí knihy. v níž jsem se na čas utábořil na své cestě pouští tohoto světa při hledání platných vysvětlení života a skutečnosti. Dřívější nauky zůstávají. představují totiž bránu. a představují věrně i to. Nechť si však nemyslí. Proto tyto dřívější knihy. bude-li sledovat tuto stezku a postupovat po ní. představující tak věrně a tak jasně. jako zraje ovoce na stromě. který se v laboratoři propracovává jedním pokusem za druhým. představuje proto milník. jíž nutno projít. věděl jsem. Tyto spisy budou žít a bude jich zapotřebí tak dlouho. vše. o čem též mnoho jiných bude nuceno přemýšlet a co zažije. že mysticismus je neúplný a že nepostačuje. aby je všechny plně 1) Pozn. díváme-li se ze stanoviska. jíž se nelze vyhnout. v době. 1984-1988 pod názvem Zápisky Paula Bruntona.: Autorovo filozofické krédo bylo vydáno po jeho smrti r. který jsem minul. závěť nebo konečné krédo. V následující knize1) jsem otevřeně a často přiznával. Einstein objevil. překl. které pozorovatel pevně zaujal. jakousi oázu. Byl jsem jako neúnavný vědec. že dřívější výklady byly zcela správné. do níž nutno vkročit. ale jsou doplňovány. Každá kniha. že mysticismus nestačí. Dokazuje. směřující blíže ke konečné metě2). není náhlých a zázračných přechodů přes noc do Nejvyšší Pravdy. pokud budou muset lidské mysli zrát. Začal jsem chápat. že pravda leží stejně za mysticismem. kterou jsem vytvořil z tekuté černě inkoustu. Možná. pokud se bude muset člověk namáhat od stupně ke stupni vzhůru k pravdě. abych napsal poslední filozofickou vůli. autora: Vnitřní Skutečnost. jak to moje pero dovede. že se dráha světelného paprsku v prostoru ohýbá. jako mysticismus za náboženstvím. co jsem myslil. 2) Pozn. jsou skutečnými záznamy. že probíhá přímým směrem. I když moje oddanost k mysticismu zůstala do jisté míry neotřesená. ale v tomto svazku čtenáři jistě naleznou Cestu. že se vůbec nedožiji toho. a že za ním je Konečná a Nejvyšší Stezka. Pro ty. ale teprve s touto knihou přišel čas pro jasné vysvětlení důvodů mého obratu od částečného hlediska k celkovému. cítil a zažíval. Takový omyl by byl osudný pro jejich vývoj.54 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Všichni předchozí vědci považovali zajisté. kdy byly psány.

že jsem psal s pevným přesvědčením a se zdánlivým dogmatismem. co je zcela neslyšitelné. Mojí snahou je něco více než pouhé psaní knih. a když jsem našel její dobrodiní. Je to stavba spojeného východo-západního myšlení. provždy neviditelné a nemůže být poznáno. co je. psaný jako odpověď na další nátlak osudu a mé záliby. co nelze intelektuálně dokázat.KONEČNÁ STEZKA 55 pochopil. které byli oddáni dávní mudrci. budou-li se o ni zajímat. transcendentální skutečnosti a přimět ji. moudrosti. mohou nastínit jako křemen tvrdou stezku k její realizaci a člověk může být veden postupem důsledných úvah ke stanovisku. jak však dokážeme skutečnost toho. Avšak lidská slova mohou načrtnout osamělou cestu k vznešené pravdě. které mu naznačí. Můžeme dokázat. co není! Můžeme dosáhnout nepopsatelné dimenze Nejvyššího tím. co je nad formulovanou myšlenkou. Skutečně. jak ji může pro sebe uskutečnit. ani zážitek. Ospravedlňuji se tím. dokud všechny argumenty nezmizí? Je to vskutku provokující paradox. že takováto řada zkušeností je jim také přístupná. považuji dokončení svého díla za nejvyšší a nejposvátnější úkol své životní dráhy. že procházíme řadami myšlenek a zážitků. Žízeň po absolutním poznání mne uchránila před letargií vyplývající z uspokojení nad provedenými objevy. Je pravda. že dvě a dvě jsou čtyři. Je to příspěvek k pochopení nejvýš tajemného a paradoxně nejdůležitějšího dění života. že jsem cvičil meditaci po čtvrt století. přirozeně jsem se snažil je sdělit druhým. Je to výklad staré zralosti ve světle dvacátého století. Pravda ve své absolutní přirozenosti nemůže být nikdy vyjádřena slovy. Cítil jsem nutnost hrát roli obhájce a důrazně obracet pozornost svých bližních na Západě k faktu. vybudovaného pro naši dobu. Dokonce i přijaté matematické principy musí být chápány pouze relativně. aby kráčela podle své vlastní vrozené a neúprosné logiky. Když je jednou Ariadnina tajemná nit . když to. V době. žijící dlouho před Kristem. není malým úkolem se pokoušet řídit mysl směrem němé. avšak Nejvyšší samo není ani myšlenka. Buddhy i Sfingy. ani sdělena jakkoli jinak. že země je kulatá a že voda je jen sloučeninou dvou plynů. se jeví jako něco . která uctívá autoritu vědy a která zamítá vše. Odtud tajemné mlčení Krista.

vložena do rukou lidí.56 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. aby usiloval o nedosažitelné výšky. a připoutal se k hrstce pozemského prachu. Avšak analytické myšlení nemůže nikdy vstoupit do této brány. spojené s jógou. je může přivést k samotné bráně skutečnosti. neboť myslící člověk pak sám odhodí nástroj přemýšlení. když je tento insight dostatečně silný. On. teprve potom může žít v harmonii s oběma. čím on skutečně je. . Nechtěl bych promarnit svůj vlastní čas a čas svého čtenáře žádostí. když konečně pochopí. ale žádám ho. analytické myšlení. V tomto okamžiku mizí v bráně a jeho cesta je u konce. se probudí přirozenou silou svého vlastního ultramystického insightu. který si stál ve svém vlastním světle a klamal se představou. aby vypátral smysl celé pozemské existence a našel účel svého pozemského vtělení. že sám je konečnou osobností. aby ovlivnil a roztavil jeho vůli a city a nechal navždy padnout starou iluzi.

strach před šerým druhým světem. věky staré. aby bylo nazváno zjevením. Je život jenom ohromný. že některá víra jediná obsahuje zjevení některého z Bohů. latinské frater.KAPITOLA III. tlumené mumlání hlubokých filozofických zásad a slabé nastínění vysoké pravdy . ale všechny mají smíšené předky. Jako v lingvistice poukazuje sanskrtské slovo bhrater. známé i neznámé. nyní ztracených v temných hlubinách pravěku. Zaznamenaná bádání srovnávacího náboženství a odhalování srovnávací mytologie zničily omezenou představu. německé Bruder a anglické brother na společný árijský kořen. a pak navždy zmizí? Primitivní odpovědi na tyto otázky byly lidmi zformovány do elementárních náboženství. . protože se dovolávalo víry a představivosti spíše než kritického lidského rozumu. která vrhá na pár minut trochu světla mezi stíny. otázky neustále zaměstnávají lidstvo. NÁBOŽENSKÉ A MYSTICKÉ STUPNĚ Některé. obdiv k nádheře přírody.vše pozoruhodně smícháno a vše končí v blahodárných morálních příkazech. Každé náboženství ve svém počátku mělo nepochybně nárok. Málo dogmat je zcela typických pro některé určité náboženství. rozsetých v širém prostoru? Je člověk jen plápolající svíčkou. leč dojemně tragický žert. že žádná víra není zcela nová. Jejich ozvěny zaznívají do našich vlastních časů prostřednictvím jejich nástupců. chválu podivuhodné vyšší Bytosti. Náboženství může být krátce definováno jako víra v nadpřirozenou Bytost nebo Bytosti. tak také podobnost mnohých náboženských nauk naznačuje vlivy dřívějších kontaktů mezi nimi. francouzské frére. úpěnlivé prosby za štěstí osobní i národní. útěchu pro ty. který s lidstvem provádí Stvořitel? Má nebo nemá smysl toto ohromné panoráma zářících hvězd. která stvořila vše. Krátké bádání nám brzy ukáže. V každém náboženství slyšíme více nebo méně tytéž hlasy. kteří jsou v osobních úzkostech.

nebylo možné přiblížit jejich pochopení nevyspělým myslím. že hluboké předurčení dalo neobyčejnou důležitost jejich osobním životům i proneseným slovům. je vzácná výsada několika vůdčích duchů. To bylo možné jen tehdy. sdílet své vědění s nevzdělanými masami jediným jim pochopitelným způsobem: své učení jim podával symbolicky spíše v jednoduchých bajkách. kteří byli mentálně neschopni chápat její oslňující celek. aby nenapsal: „Dát lidské mysli směr. aby rozptýlil některé etické temnoty svého věku a svého okolí. Filozofie tedy očividně ze- . znamenala vždy ztrátu hluboce abstraktních pojmů a jejich náhradu pojmy hrubě konkrétními. musíme však uznat. jak to většinou činí jejich následovníci. Systém takového souhrnu symbolů tvořil pak historické náboženství. ale neodvažoval se přehlížet psychologický fakt. než v přímo vyjádřených pravdách. jehož historie později nazvala vůdcem. kdežto filozofie je zde míněna jako ověřování pravdy.tento výraz nesmí zde být zaměňován s metafyzikou.58 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Patřily do oblasti filozofie ." Takový tvůrce opravdu inspirované nové víry přišel s planoucí pochodní v ruce. Dokonce Macaulay. Pro ostatní by byla tato moudrost únavně nesrozumitelná. úsilí opravdu moudrého člověka. To nejdůležitější a nejvýznamější ve všech náboženstvích byl výsledek. jenž je činil plně způsobilými. kteří hýbou světem. mýtu. třebaže byl skeptický. nemohl odolat. kteří dosáhli stupně. jednoduchého dogmatu a tak dále. Nechtěl zatajovat své vědění před lopotícím se davem. legendy. když byly změněny v populární symboly. Dokud nebyly takové názory nejprve ztvárněny do pevné a konkrétní formy. aby rozřešil základní smysl života mnoha spícím a otevřel první bránu ke konečnému spasení několika hledajícím. Ať se projevovala jakkoli. že je bude moci sdělit v nezkrácené plnosti pouze těm. aby je pochopili. pseudohistorie. Symbolika se musela projevovat ve formě obřadu. kteří hýbou lidstvem. Neboť konečné pravdy života byly vzdálené a abstraktní. Takovíto lidé křížili jen zřídka dráhu našeho světového osudu. Není třeba si je představovat jako nadlidské bytosti. Metafyzika znamená hloubání o pravdě. který podrží po celé věky. Jsou to takoví duchové. Z velkého soucitu a vznešené sympatie chtěl zpřístupnit malou část své moudrosti těm.

než byl ten. by se jim zdál být chladně prázdný. Svou moudrost byl nucen vložit do zajímavých polohistorických bajek. Dal lidem nejvyšší realitu. Plně pochopil. aby se znovu zrodila v trpasličí podobě jako náboženství. Jejich mysli byly příliš nevzdělané a příliš nevyvinuté. Moudrý náboženský vůdce jako zkušený psycholog to pochopil. že ji vyjádřil ve formě nesmírně mocného člověka. Na vyšší skutečnost poukazoval tím. než bude tato pravda ve své čistotě přístupná i davu.NÁBOŽENSKÉ A MYSTICKÉ STUPNĚ 59 mřela jen proto. jimž by filozofie byla nepříjemná a nepochopitelná. dovolával se smyslu pro malebnost nevyspělých myslí a podchycoval jejich obrazotvornost tím. Do těchto jevů pak dosadil lehce představitelné. Věděl také. jako cíl pro jejich modlitby nebo jako ohnisko jejich koncentrace při uctívání. ale pravý mudrc nikoli. Pokládal tudíž za chybu dávat prostému davu to. Nechtěl je poplést. zcela určitě postoupí z těchto slabých citových nastínění k intelektuálnímu pochopení jejich původu. že vylíčil pří- . co bylo jeho lidu nejbližší a každodenní: tedy přírodní jevy. než aby si dovedla představit neosobní Mysl. až nadejde jeho čas. ale chtěl jim pomoci. který by nebyl ani stranický ani osobní a který by se vřele nezajímal o individuální životy svých věrných uctívatelů. Metafyzik by mohl naříkat nad touto proměnou. co bylo vhodné jen pro několik kultivovaných lidí. Dal jim rovněž vznešenější zákoník etických předpisů. On totiž věděl. jejich inteligence byla příliš tupá. zahalenou těžkým závojem osobního božství. že své jemné pravdy oblékal do roucha mytologických historek. aby mohly úspěšně zápasit s abstraktními pojmy. že sdělování filozofické pravdy musí být nezbytně omezeno hranicí chápání jeho následovníků a že ještě uplyne mnoho času. osobního Boha. neviditelné bytosti. že davům. který již měli. vzdálenou jejich titěrným zájmům. to jest. Byl nucen vyjadřovat vědění v symbolických výrazech. Proto neměl jinou možnost než podat toto učení v poněkud primitivnější formě a to tak. třebaže se to bude dít velmi pomalu. že dav. použít to. jejichž síla byla mnohem pozoruhodnější než síla lidských bytostí. Bůh. že dramatizoval některá fakta v obřadně slavnostních formách. se takto pomůže způsobem pro ně vhodným a že se tak neponechají v úplné temnotě. To vše využil k bezprostřednímu praktickému účelu tím.

inspirující a podporující krásná umění. než tento ustavičný boj se zevními ranami a vnitřními slabostmi. tento dlouhý seznam hmotných otřesů. Nabízelo jim víru. kdo chodili do kostela nebo do chrámu a uctívali Boha. učinili určitý krok. Tichá. poskytovala alespoň slabé poznání pravdy. uctivá bázeň. že hmotný svět nevyčerpává skutečnost.60 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. nemámili úplně čas ani si nelibovali v přepychu prázdných samomluv. kterou pociťovali v místě. Bylo autoritou. Stanovovalo prospěšný etický zákoník. jemné odměny za ctnosti a nepříjemné tresty za zlo. úžasnou metaforou. kterou čer- . Ti. Útěcha. které neměly ani čas. A tak byla celková stavba náboženských dogmat a vytvořených nauk. když jednal s intelektuálními dětmi? Nemají děti všude rády pohádky a nelibují si v bajkách? Náboženství vytvořené opravdu moudrým člověkem bylo proto vždy významnou bajkou. o němž věřili. Bylo to první poselství zvěstující. obřadných ceremonií a legendárního zázraku původně pouze symbolem vznešených věcí. aby vedl jejich kroky mezi zmatky lidského chování. Byla to estetická síla. že člověka vždy očekává ve vší své dobrotivosti a klidu velkolepější existence než zmatené zmítání a bičování okolnostmi. aby je chránil proti jejich vlastním špatným vlastnostem a vytyčoval jim povznášející ideál pro jejich duchovní touhu. Na cestě k poznání faktu. než nekonečné týrání nechtěným smutkem a prchavými radostmi. jež jim dávala praktické vedení při tvoření sociálních forem a spojování jednotlivců v celé národy. třebaže první a klopýtavý krok. ani schopnost spouštět do proudu života daleko sahající olovnici pátrání. které končí v prachu a zániku. aby uspokojilo zvědavost myslí nevědomých pracujících davů. která uspokojovala jejich silnou potřebu útěchy v neštěstí a posilovala je v útrapách. jejímž hlavním záměrem bylo zaměřit myšlení davů k vyšším ideálům a vznešenějším idejím a jejímž bezprostředním záměrem bylo vštípit pomocí strachu nebo naděje určitou míru morální zodpovědnosti do jejich osobních životů. Co mohl dělat jiného. že je posvátným domovem božství. Jaký byl praktický význam náboženství? Poskytovalo jakési krédo. že člověk může poznat přítomnost této poslední skutečnosti.

o primitivním lidu. jakým se lidé poddávali tomuto instinktu. kterým mohli uctívat to. že antropomorfický Bůh seslal libovolně zvolené skupině šťastných lidí zvláštního posla. působení a služby vhodného náboženství. vybaveného posvátnou knihou. o čem věřili. předpokládajících věčnou existenci Božství. že je pravda. Původní instinkt uctívání byl proto zdravý. odporuje zbožná představa. o posvátných rituálech. jež trvá za stále se měnícím světem. Obě jsou příliš stranické. které jsou nepokrytým falickým uctíváním. který zosobňuje neosobní síly přírody jako duchy.NÁBOŽENSKÉ A MYSTICKÉ STUPNĚ 61 pali z náboženských učení a obrazů. Jeho biblické symboly a historické znaky. Taková je povaha a hodnota. než aby správně postřehly. jeho papežská dogmata a tradiční nauky nejsou však věčné. aniž to bude na újmu skutečného cíle náboženství. kteří vyřezávají groteskně ošklivé fetiše ze dřeva. ale způsob. jak si ho představovali. mohou být změněny nebo zlepšeny. Z toho můžeme odvodit správný záměr. jaký je ve skutečnosti. To je nakonec přivede k tomu. Budou se snažit odhalit Boha takového. Skeptické představě. . že lidstvo vždycky potřebuje hodnotné náboženství jako primitivní pohled z dálky na filozofii. a učinil je svou vyvolenou rasou. dávného člověka. Až se během dlouhé evoluce dostatečně vyvinou jejich intelektuální schopnosti. proč náboženství vznikají a jaké je jejich správné místo ve společnosti. aby pronikli pod povrch symbolu a aby se více přiblížili k jeho opravdovému významu. Slyšíme však mnoho od pohrdavých racionalistů o ustrašených divoších. že každá víra vznikla pouze z pověrčivého strachu před duchy předků nebo z animistických pověr nevzdělaného. musel se nezbytně lišit podle různých stupňů jejich kultury. ale jen předběžné. Byl to jediný způsob. Pojmový symbolismus náboženství byl obyčejně antropomorfický a tím se stával srozumitelným pro mysl davů. zcela jistě vyvstanou pochyby a tyje potom povedou k hledání uspokojivějšího pojetí. aby vyobrazili svého Boha. byla jejich počátečním úvodem k filozofickému hodnocení pojmu věčné existence. a ne tak. jejichž přízeň touží získat obřadnými obětmi a smířlivým uctíváním. Proto se uctívání prostých lidí obracelo k pomyslné Bytosti.

Musíme se smutkem připustit. aby hověli svým sobeckým choutkám a osobním chtíčům. třebaže nesprávné víry člověka s dobrým úmyslem a velkou obrazotvorností. druhé zase vzniklo z poctivé. . že pokrok ve světě byl nevědomými a fanatickými pobožnůstkáři čas od času brzděn. druhá byla úsilím hluboce dobrotivého člověka pozvednout své méně eticky ukázněné bližní tím. že i hodnotné náboženství může během času zdegenerovat a přinášet lidstvu neštěstí. který mu bude přístupnější. Zde pouze chceme vytýčit postavení. ne skok. ani nicotu. Každé náboženství je případ sám pro sebe. ničemové a hrubí lidé používali náboženství. neboť první se může zdát pompézní a druhé hrozné. aby „spasil" ostatní. mimoto je velmi těžké ji někde nalézt.62 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Život je růst. kteří jsou na prvním stupni mentálního vývoje. Žádný člověk nemůže přeskočit obrovskou přehradu mezi jednoduchým náboženstvím a jemnou filozofií. je rovněž pravda. Proto musí nalézt přechodný stupeň. nabízenou běžným náboženstvím. že upřímní a horliví věřící se navzájem pronásledovali a dokonce i vraždili. Jestliže jedna víra byla pokusem naklonit si mocné síly přírody. nabízenou ortodoxním ateismem. Obrovské hříchy poskvrňují stránky v historii náboženství. že jim přísně přikázal vyšší ideje dobra a zla a že jim vnutil společenská omezení pevným zákoníkem. avšak musí se používat konstruktivně ve světle filozofie. která tvoří druhý krok vzhůru. Přijde čas. které zaujímá náboženství ve vztahu ke skrytému indickému učení. který je nutno prozkoumat. Obrací se k lidem. Při kompletním zpracování tohoto tématu nesmí kriticismus nic zatajovat. Tento výkon je nad jeho síly. A ten může nalézt v mystice. že šarlatáni. jak chápat život. Náboženství je jen prvotním pokusem. kdy nezbytně vstoupí pochybnosti o pravdě a hodnotě náboženství do mysli každého člověka. Jestliže jedno vzniklo z touhy ctižádostivého. který více přemýšlí a který si možná nebude přát ani spásu. celá historie dosvědčuje. útočného a nesvědomitého charakteru po ovládnutí slabších myslí. že se stal průchodem posvátného poslání. Kde má pak hledat? Skrytá filozofie je obvykle mimo jeho chápání a schopnost. a musíme připustit.

že západní mysticismus lze srovnat se středním stupněm asijské jógy v jejích dvou větvích: s jógou oddanosti (bhaktijógou) a s jógou ovládání mysli (radžajógou). že jen mizivá hrstka lidí pokládá za možné uchovat si široký rozhled v náboženství. aby přijal to. dospěje k zajímavému objevu. Kdysi uctívané symboly ztrácejí své historické kouzlo a nejsou již svatosvaté: hledající prochází obdobím skličujících pochyb a neradostného agnosticismu. To se může stát trojím způsobem. který se objevuje ve všech částech světa a ve všech náboženských komunitách. lze mysticismus . Ale pátrá-li neustále dále. Tato změna se děje obyčejně pozvolným. který umožňuje postavit se stranou neuspokojující ortodoxnosti a jejím . vznikající z dogmatické nevědomosti. které existují. Literární postup takové praxe daleko vyvažuje potíže přiznávat v tomto zhuštěném zkoumání menší rozdíly. Když se lidská mysl stává nespokojenou s omezeností ortodoxní víry. kde zůstane po nějaký čas bez zakotvení. zeměpisného rozdílu.právem považovat za nevyhnutelnou fázi vývoje lidské mysli. že projde i bojovným ateismem. Kromě toho slovo „jóga" se stalo v zemi svého zrodu stejně nejasným jako slovo „mysticismus" v Evropě nebo Americe. postiženému válkou. Odstraníme-li pouze zevní formy. můžeme docela dobře říci.s jeho úsilím proniknout pod všední povrch náboženství a jeho pátráním po vnitřním uspokojení spíše než po spokojenosti odvozené ze zevních obřadů . že slovo „mysticismus" na těchto stránkách a vskutku v celé této knize zahrnuje obě jógy a že slovo mystik označuje také jogína.NÁBOŽENSKÉ A MYSTICKÉ STUPNĚ 63 CO JE MEDITACE Mysticismus je jev. které se v jeho jméně provádí. Možná. Čtenář je proto žádán. nebo je rozčarován zdánlivou nemohoucností Boha pomoci světu. náboženského okolí a rasového názoru. někdy však náhlým vývojem z obvyklého teistického uctívání. rozhled. Pozná. nebo je nespokojen s teologickými protiklady a spory. Není zde místo pro pojednání o jeho historickém původu. V prvním případě je hledající zklamán skutečnými výsledky náboženství nebo je znechucen starým pokrytectvím. mnoho povolaných per popsalo již jeho vývoj.

může s sebou vzít svůj námět nebo místo soustředění jako mentální obraz nebo pojem. než aby se pokusil o předběžná cvičení. Ti. Vymění své vlastní srdce za chrám. nebo od něho žádá pomoc. že člověk. Nebo může jeho přerod nastat i bez jakéhokoli předchozího období pochybnosti. který je schopen ji provádět. která ho postupně vede od formálního odříkávání a materialistických proseb obvyklých slovních modliteb k bezděčné tiché touze. že existuje praktická metoda . svého vlastního ducha za Písmo a své vlastní myšlenky za kněze. nahradí mentální představou. který kdysi uctíval v chrámě. Uctivatel.64 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že jeho srdce je již svatostánkem. Ať jde kamkoli. Shledá. uzrávající jemně a samovolně ve vnitřní soustředěnost a utišení mysli. která žádá určité výsledky. kteří již mají takové zkušenosti nepožadují na něm víc. Začne se zajímat o studium literatury takových širokých rozhledů se stejnou intenzitou jako byl dříve zaujat lpěním na rozhledu omezenějším. nemá toho zapotřebí. Pak uslyší. tedy v meditaci. v nějž dříve mohl věřit. kterou nyní uctívá ve své mysli. nebo hledá útěchu u nějaké posvátné sochy. pouze silou vroucí a upřímné náboženské touhy. Meditace je proto vyšší než modlitba v tom smyslu. protože není závislý na hmotných věcech nebo místech.mystická kontemplace . Postačí mu stáhnout se do nitra a objeví. Člověk nábožensky věřící. Etické výsledky úspěšného dosažení jsou také důležité. že mluvená modlitba je jen podobenstvím a že v posvátném tichu pokorné kontemplace vzniká modlitba beze slov. církevním organizacím a přiblížit se původní atmosféře náboženství.s jejíž pomocí může sám zažít krásu a mír vždy přítomného božského ducha. kterou chrám má ve svém svatém okruhu. kde přebývá Božství. Jeho modlitby nejsou pak již osobními žádostmi. Člověk přestane obětovat ovce a dobytek nebo podobné hodnoty na kněžských oltářích a začne . dosahující uspokojení meditací. Tam buď velebí a usmiřuje Božstvo. který nalézá uspokojení v obyčejné modlitbě. Hmotný obraz. má nezbytně vyšší mentální schopnost. která nepotřebuje mluvenou řeč. ale posvátným sebeobětováním. ale jehož nikdy nemohl poznat. Takové sliby jsou přitažlivé pro mnohé lidi v době. musí chodit nezbytně do nějakého chrámu nebo kostela.

až se nakonec naučí. neslyšen točí se dál. Je nesnadné přiměřeně popsat tento stav. chvějícím se na sklonku dne. ale běda! ." Poukázání německého spisovatele na změnu hodnot značí nový náhled na život. Nietzche to na okamžik pocítil ve svém domově. který způsobuje. Z praktického stanoviska mají hmotné formy. když čistá kontemplace může vyvolat. Jeho mysl takřka vyklouzne z okovů času. stejně jako při poslechu krásné hudby. a odnáší s sebou jeho myšlenky. nebo když se oddává vznešeným západům slunce. který se rád oddává dojmům z krásného umění a z velkolepé přírody jistě jednoho dne zažije spontánně pocit ztráty sebe sama. Tento jemný pocit něžně bublá jako potůček.NÁBOŽENSKÉ A MYSTICKÉ STUPNĚ 65 obětovat na oltáři svého vlastního srdce větší nebo menší část svého přehnaného materialismu. jakoukoli obměnu takových . dočasným a neskutečným. vede pestrou bránou pozorné vnímavosti pro krásu. náhled. Svět se netočí kolem objevitele nového hluku. ale i důležitým prostředkem k vyššímu cíli. nebo stvořenou Přírodou jako v zelené krajině. nebo při úchvatném pohledu na zasněžené k nebi čnějící vrcholky. že mystickou disciplínou může čistou estetickou radost úmyslně znovu získat bez zevní pomoci a občas i opakovat. jak subjektivní je její základna. který je vytvářen intenzívním ztišením myšlenek. Tak začne chápat. na jejímž podkladě může nastat tato změna. Třetí cesta. Člověk. naše nejtišší hodiny.je to pouze prchavý záblesk. Od té doby bude člověk pronásledován touto pamětihodnou vzpomínkou. ať vytvořenou člověkem jako v dobré hudbě. jakoby kouzelným magickým proutkem. vznešený klid okouzlí jeho srdce a zahalí jeho city. že hmotný život se zdá být pomíjejícím. svou vlastní vnitřní hodnotu. soustředěné na něho samého. naopak. Každý důvod starosti a všechen odpor jáství je odplaven. Nicméně tento nádherný pocit odhaluje vyšší možnosti. v nichž je obsažena i nalézána krása. Tento pocit se může nepozorovaně stupňovat až v nezapomenutelnou extázi. vysoko v horách. člověk neví odkud. svou nevyrovnanou činnost a krátkozraké sledování hmotných radostí. a napsal: „Největší události nejsou naše nejhlučnější hodiny. ale z vyššího stanoviska je požitek z ní nejen činností významnou pro sebe samu. ale kolem objevitele nových hodnot.

66

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

inspirací, od jemné radosti k prudké extázi. Takové jevy naprosto nejsou výlučným znakem ani pouhého mystika, ani pouhého estéta, ale patří oběma. Tato tvrzení jsou stejně pravdivá o člověku, který tvoří umělecká díla, jako o tom, který se z nich raduje. Tvůrčí nálada ho unáší podobnými dojmy, rytmy, zasněním, tichem, mlčením, extázemi a jinými citovými prohloubeními bytí. Základní princip celé mystické praxe je mentální abstrakce, kterou lze objasnit dvěma způsoby. Kdokoliv je „ztracen" v horlivém sledování pochodu myšlenek nebo kdo se zcela oddává fantaziím zasnění, uvědomuje si méně fyzický stav a nakonec si ho není vědom skoro vůbec. Tak mrzák téměř zapomíná na své zmrzačení, chodec sotva pozoruje davy, míjející kolem něho na chodníku, spisovatel většinou zapomíná na své domácí prostředí a tak dále. Takové příklady ukazují, že vědomí se může dočasně oprostit od obvyklého předpokladu, že je omezeno bezprostřední hranicí fyzického mozku a těla. Jsou znameními, která naznačují rozsáhlejší možnosti mysli, když se oprostí od své všeobecné a přemáhající přitažlivosti k fyzickým smyslům, od přitažlivosti, která jí brání uvědomit si svou vlastní nehmotnou podstatu a která mění nevědomky fyzickou existenci v její doživotní žalář. Obvyklý neklidný stav průměrné lidské mysli můžeme přirovnat k povrchu jezera, zmítaného Četnými vlnami a opětovnými bouřemi. Vlny tohoto jezera mohou smýkat neřízeným člunem, to jest, bez vesel a kormidla, sem a tam, bez ohledu na blaho lodníka, jehož mysl se neustále bude strachovat o život. Podobně naše myšlenky nepřetržitě smýkají naší pozorností sem a tam, v čistě mechanické reakci na fyzickou existenci a bez ohledu na skutečné blaho a mír mysli, která je jedinou „duší", jejíž existenci člověk zná. Metody, kterých užívají jogíni a mystici se velice liší, ale všeobecně záleží v přísné fyzické askezi, předepsané učebním postupem, nebo v odřeknutí se světa, spolu s úsilím navodit určitý kontemplativní stav ovládnutím v pevně stanovených obdobích nejasný vír myšlenek a dojmů, které vytvářejí vnitřní život člověka. Tento stav vzniká, když se vyloučí z mysli vše nepotřebné a udržuje se jen zvolený směr koncentrace. Klíč

NÁBOŽENSKÉ A MYSTICKÉ STUPNĚ

67

k úspěchu je dvojího druhu: neustálé cvičení a odborná pomoc. Toto úsilí se musí denně opakovat a musí se cvičit vůle, aby získala vládu nad zevními toulkami mysli a nad neustálým chodem myšlenek. Není to snadné a mnozí začátečníci budou sklíčeni, neboť proud myšlenek odbojně stoupá a klesá. Pozornost musí být tak ovládnuta a tak odtažena od zevního světa, že vznikne stav naprosto nerušené abstrakce. Pozornost musí být tak soustředěná, jako je ještěrka číhající na kořist. Toto úsilí lze sloučit v obrazotvornosti s čistě náboženskou představou nalezení přítomnosti Boha, nebo spojit s čistě psychologickou představou nalezení svého skutečného já, nebo dokonce s čistě magickou představou vstupu do neviditelného světa. Úspěch přichází pomalu a postupně, když meditující je schopen zanechat všeho úsilí a když rychlost myšlení se zmenší, až zcela ustane, a on vstoupí nepozorovaně do stavu intenzivního vnitřního ponoření, neznepokojován a nerušen divadlem vnějšího světa. Plně pokročilý mystik nemusí vůbec vynakládat vědomé úsilí, aby vyhladil vtírající se myšlenky, neboť pevnost jeho úmyslu je sama drží v šachu. Může vstoupit do pozadí mentálního míru a dostat se do citlivého ticha, které je hluboce uspokojující, tím, že pravidelně na chvíli zapomíná na zevní svět a jeho události, obrací myšlenky do nitra na ně samé s ostře soustředěnou pozorností. Občas mohou fyzické smysly dokonce upadnout do dočasného bezvědomí. Také může nastat extatický trans různých stupňů a hloubky. Oba stavy jsou obyčejně neškodné, ale někdy vzbuzují hrůzu u těch, kteří nejsou s nimi obeznámeni. Jsou jisté prchavé a subjektivní jevy, které doprovázejí mystické zkušenosti. Náboženský uctívatel může mít vidění buď světla, které ho obklopuje, nebo milovaného duchovního vůdce, žijícího nebo dávno mrtvého, ke kterému se při svém úsilí obrací o pomoc. Jiní cvičící se mohou domnívat, že se vznášejí mimo tělo nebo že hovoří s duchy nebo přijímají rozkazy od nějakých andělských bytostí. Ačkoli se tyto mentální jevy tolik liší, existují určité faktory, společné nejpokročilejším mystickým zkušenostem, jako jsou: a) pocity jemné radosti, požehnaného ticha; b) pocity vzdálenosti fyzického okolí; a v řidších intervalech c) extatická povznesení nad tělesnou a osobní existenci. Tyto zážitky přicházejí, když

68

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

vědomé a dobrovolné boje s vlnami myšlenek dosáhly jistého stupně úspěchu. Mystik je obyčejně nanejvýš spokojen s takovýmito zkušenostmi, a když dosáhne extatického stavu, myslí, že jeho hledání je u konce, že se sjednotil s Bohem, nebo že nalezl svou nesmrtelnou duši. Jemnou nádheru tohoto stavu mohou ocenit pouze ti, kdo jej uskutečnili ve svém vlastním bytí. Nicméně životní míza, která živí strom mysticismu, čerpá z kořenů, které tkví pouze v citu. Určitě existují podstatná dobrodiní úspěšné jógické praxe, ať kritici oprávněně říkají v kritikách cokoliv o náhodných viděních a náboženských intuicích. Zdá se, že prokletí Bábelu se sneslo na lidi, když ponejprv začali myslit. Jejich mysli jsou nyní normálně ve stavu takového neustálého pohybu, že síla přiměřeně je uklidnit byla ztracena. Když je mozek zemdlen svými nikdy nekončícími myšlenkami a srdce znaveno svými neustále se měnícími náladami, když svět oba unaví a nervy jsou otřeseny, pak se projeví naše nejvyšší potřeba mentálního odpočinku a vnitřního míru, která může částečně být uspokojena zvykem klidné meditace. Jeden systém cvičení paměti měl mnoho příznivců ve světě během první světové války a po ní. Dnes by si mnozí nešťastní lidé, kteří jsou zdrceni starostmi, rádi koupili systém, jak zapomenout! Hrabě Keyserling se odvážil předpovědět, že samotný materialismus západní civilizace ji nakonec sám požene přinejmenším do reakce mysticismu; je málo povolaných pozorovatelů, kteří by s ním nesouhlasili. Jsme chyceni jako veverky do otáčející se klece tohoto světa. Stoupáme po schodech oné otáčející se klece rozechvěni iluzí neustálé Činnosti. Ti moudřejší chvílemi ustávají ve svém šplhání, odpočívají v nitru a zachraňují svou sílu. Jdou dále než my, neboť dosahují alespoň jistého stupně míru, a my ...? Disciplína mentálního klidu byla objevena před tisíci lety, ale je stejně pravdivá i dnes v době mechanických zázraků, kdy ulice jsou přeplněny auty. Stále ještě ukazuje člověku, jak má nechat pracovat svou schopnost pozornosti pro sebe a ne proti sobě.

NÁBOŽENSKÉ A MYSTICKÉ STUPNĚ

69

Tyto psychologické přednosti nemají co dělat s náboženskou stránkou meditace, ačkoliv většina mystiků bude popírat takové tvrzení, protože jejich hodnocení věci je předpojaté, zaujaté a nevědomé. Nicméně nestranný zkoumající člověk může sám pro sebe shledat, že meditaci může praktikovat i ateista nebo agnostik a že může dokonce získat tatáž dobrodiní! Je nepochybné, že zavedení pečlivě uvážené, zjednodušené, nenáboženské a dokonalé techniky meditace jako dodatku ke správnému životu, by se ukázalo vysoce vhodné pro moderní svět, obzvláště pro moderní Západ. Takový systém by měl být zcela rozumný a očištěn ode všech nesmyslných pověr, v Indii často spojovaných s jógou. To se stává hlubokou potřebou, rok od roku naléhavější. V horečném přepětí a v tvrdém zápolení evropského a amerického života se zdá meditace svrchovanou nutností jako metoda rozvíjející schopnost jak vylučovat rušivé myšlenky, jak dosáhnout lepší citové rovnováhy, jak utišit sužující obavy a jak dospět k příjemnému vnitřnímu míru. Důrazně doporučujeme její zařazení do denního života. Cvičení této metody by mohlo a mělo by být zavedeno ve vhodném věku do výchovné učební osnovy středních odborných škol, aby byly cvičeny mysli studentů a soustředěny jejich myšlenky. Ale nevědomé předsudky rodičů, podezřívavý postoj kněží a naprostá neznalost žáků samých vztyčují vysoké překážky, které brání uskutečnit tento důležitý projekt. STRUČNÝ PŘEHLED MYSTICISMU Takový je druhý stupeň lidského vzestupu k pravdě. Mysticismus by mohl být krátce popsán jako způsob života, který tvrdí, že nás přibližuje k Bohu bez dlouhých a velebících modliteb více než obyčejné náboženské metody; jako názor na život, který odmítá příliš zlidštělého Boha, stvořeného člověkem k jeho vlastnímu obrazu a z jeho vlastní představivosti, názor, který ho nahrazuje beztvarým a nekonečným božstvím; jako psychologická technika, která se snaží vybudovat přímé spojení s tímto duchem cestou vnitřní kontemplace.

70

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

Jisté hromadné zásady mysticismu nejsou omezeny na nějakou víru, ani na nějakou zemi nebo národ a jsou zhruba univerzální. Těchto základních zásad mystikova myšlení je pět a mohou být stručně vybrány a předloženy následovně: Mystici tvrdí v první řadě, že Bůh nemá být umísťován do nějakého zvláštního místa, kostela nebo chrámu, ale že jeho duch je přítomný všude v Přírodě, a že Příroda je všude v něm. Jako dětinská je odmítána ortodoxní představa, že Bůh je zvláštní osoba mezi mnoha jinými osobami, pouze daleko mocnější, nicméně obdařená libostí a nelibostí, hněvem a žárlivostí. Proto je panteismus počátečním stupněm. Správná myšlenka posvěcuje místo nebo je dělá světským a skutečná svatost dlí pouze uvnitř mysli. Dále zastávají mystici názor, který plyne jako důsledek z první zásady, že Bůh přebývá uvnitř srdce každého člověka, tak jako slunce dlí v myriádách svých paprsků. Není pouze fyzickým tělem, jak věří materialisté, ani ne tělo plus jakási duše, podobná duchům, která je opouští po smrti, jak věří lidé náboženští, ale božství je zde a nyní v samotném fyzickém těle. Království nebeské musí být nalezeno v době, kdy jsme ještě naživu, anebo vůbec ne. Není to odměna, která je nám udílena v mlhavých dvoranách smrti. Praktický následek této nauky je ve třetí zásadě mystiků, která prohlašuje, že je dokonale možné pro každého člověka, který se chce podrobit předem požadované asketické disciplíně, aby vstoupil do přímého spojení s duchem božím kontemplací a meditací bez pomoci kněze nebo duchovního jako prostředníka a bez formálního vyjádření slovní modlitby. To činí zcela zbytečným zdvihat vzhůru obrácené dlaně v prosebném zapřísahání vyšší Bytosti. Tichá touha takto nahradí mechanické odříkávání. Čtvrtá zásada je stejně nepřijatelná pro oficiální náboženství jako předchozí, protože prohlašuje, že historické události a průpovědi, které ve svém souhrnu představují svaté Písmo, jsou pouze směsicí vymyšlených alegorií a časových událostí, literárním výmyslem, kterým jsou mystické pravdy chytře vyjádřeny pomocí symbolických mýtů, legendárních postav a skutečného historického faktu. Prohlašuje, že dvacáté století by opravdu, zcela oprávněně mohlo znovu napsat, kdyby chtělo, své nové bible, nové korány, nové védy, protože božská inspirace může

NÁBOŽENSKÉ A MYSTICKÉ STUPNĚ

71

znovu sestoupit v kteroukoliv hodinu. Za páté, mystici se domnívají, že jejich cvičení vedou nakonec k rozvoji nadnormálních schopností a mimořádných mentálních sil, nebo dokonce k zvláštním fyzickým silám, a to buď jako dar milosti Boha, nebo jako následek jejich vlastního úsilí. Bude jasné, že mystická extáze, bude-li silná, musí logicky vést člověka k tomu, aby se považoval za nositele Božství a v nejzazších případech za Božství samo. Proslulý muslimský súfický mystik prohlásil před tisíci lety úžaslému lidu bagdádskému: „Já jsem Bůh!" Na neštěstí kalif smýšlel jinak a potrestal jeho bezbožnost neronovským mučením a nakonec nechal hodit jeho tělo do Tigridu. Takový byl osud slavného Hallaje. Důsledkem mysticismu je rozšířený náboženský rozhled člověka; mysticismus je podnětem ke snášenlivosti, a proto přináší jistý zisk v tomto nesnášenlivém světě. Například, je omezeným názorem chápat bibli jako jediný autentický podklad náboženské pravdy a vůbec si nevšímat možností, že i jiné rasy, jako Indové nebo Číňané, vytvořili písma, která přinejmenším zasluhují stejný obdiv. Náboženská bigotnost, která nemůže vidět žádnou jinou víru než svou vlastní, nemá místo v naší uvolněnější době, kdy studium srovnávacího náboženství může přesvědčivě dokázat rodinná pouta mezi světovými vírami. Náboženská vznešenost není výlučným vlastnictvím nějakého jediného člověka, hnutí nebo rasy. Plně vyvinutý mystik chápe, že tak jako boží slunce svítí na všechny stejně, tak i on má svobodu v následování kteréhokoli zvláštního vyznání, anebo žádného.To, co hledá, musí odhalit pro sebe a ze sebe meditativním obracením do nitra. Inspirátor nebo zakladatel náboženského kultu, který je skutečně pokročilý, ví, jak má hodnotit své posluchače a uctívatele, kdy má davu zpřístupnit první stupeň, ale ne více, a kdy má zpřístupnit těm mysticky nadanějším druhý stupeň. Jako příklad tohoto vědění můžeme použít slov Ježíše, když řekl svým nejbližším žákům: „Vám je dáno poznat mystéria království božího, ale jim to dáno není... proto k nim mluvím v podobenstvích, protože... slyšíce, neslyší ani nerozumějí." Slovo „mystérium" má v originále význam „dříve skrytého, ale nyní zjeveného", zatímco

72

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

Moffat to ve svém překladu Nového zákona neváhal vyjádřit výrazem „skrytá pravda". Ale taková mystéria nemají vůbec vztah k filozofii.To, že Ježíš učil některé ze svých osobních následovníků a skrze ně pozdější apoštoly naukám a cvičením druhého stupně, to jest, józe a mysticismu, o tom je obsáhlé svědectví ve slovech a životech jeho prvních následovníků, jako v mystických transech Janových a v mystických větách Pavlových. Toto jejich pouze mystické chápání pravdy později vneslo některé vady do jejich vlastního učení, jakož i mnohá nepochopení skutečné přirozenosti Ježíšovy osobnosti, nedostatky a chyby, které pozdější gnostičtí filozofové částečně uznali a snažili se napravit. Jestliže však historie a tajemství Ježíšovo zmátly jeho vlastní lid, nemůže nás překvapit, že matou od té doby celý svět. Pečlivá četba některých částí Nového zákona ukazuje, že se tam vedle odstavců, které mohou být klasifikovány jako první stupeň, to jest, jako věc náboženská, vyskytuje také tenká nitka mysticismu, druhého stupně, táhnoucího se přímo skrze ně. Například věta, „Království nebeské je ve vás", nemá vůbec žádnou spojitost s oficiálním náboženstvím, a zcela poukazuje na zkušenosti jogínů a mystiků. Je dvojí vysvětlení, proč existuje taková směs pojmů. Za prvé, sebrání těchto záznamů do jediného svazku se událo až několik století potom, kdy, jak se věří, Ježíš odešel. Širší veřejnosti ne příliš známý koncil Nicejský zjistil, že existují četná evangelia, a při svém zasedání sestavil sbírku, která sestávala jednak z různorodých náboženských knih, určených pro davy, jednak z mystických knih, určených jen pro několik málo vyvolených. Velký počet biskupů, který tvořil tento koncil, musel dokonce bojovat o přirozenost Krista; je samozřejmé, že prováděli výběr nebo zamítnutí podle osobního temperamentu a názoru1). Odtud poněkud nerovný výběr autentických evangelií a neospravedlnitelné odmítnutí některých apokryfu. Za druhé, Ježíš se bouřil proti strnulé ortodoxnosti židovských kněží,
1) Pozn. autora: Oficiální zpráva o tom, že se knihy samy zázračně pohybovaly a samy se vybíraly za noční temnoty, můžeme odmítnout jako dětskou povídku, která měla udělat dojem na nevědomé.

NÁBOŽENSKÉ A MYSTICKÉ STUPNĚ

73

z nichž většina nejen že sama neznala vyšší stupeň, ale dokonce úmyslně pronásledovala ty, kteří měli sklon k mystice. Své rozhořčení vyjádřil těmito slovy: „Běda vám! Nevstupujete sami a těm, kteří by vstupovali, bráníte." Je jasné, že jeho soucit s nevědomými bezmocnými davy byl tak velký a mocný, že jim úmyslně pootevřel dveře vyššího mystického učení, ačkoli pouze nejbližší žáci byli zasvěceni plně. Buddhu přiměly bezpochyby přesně tytéž pocity, aby otevřel tytéž dveře dokonce ještě více, než to učinil Ježíš. Sotva existoval starověký národ, který by nectil své mystické nauky. Pátráme-li v jejich skrytých záznamech, shledáme, že téměř všechny volají s Epikurem: „Bohové jsou, ale nejsou takoví, jak si je představují obyčejní lidé!" Podobné představy jsou známy v některých vyšších střediscích světových náboženství dokonce i dnes, ale běžně se o nich zachovává mlčení. Vatikán ví, jak uchovávat svá historická tajemství a jak hlídat spousty vzácných mystických rukopisů a knih. Někteří lidé byli nemálo překvapeni otevřeností významného doznání, které učinil nedávno bývalý děkan katedrály sv. Pavla v Londýně, když veřejně řekl: „ Je velice těžké zavrhnout zastaralá dogmata. Nemáme práva pohoršovat tyto drobné lidi, kteří věří... Je docela beznadějné pokoušet se o vypracování víry, která by uspokojila jak učeného vzdělance, tak i jeho služku." MYSTICISMUS NESTAČÍ Avšak zákon života je pohyb. Člověk nemůže zůstat nehybný v prodlouženém transu jako ropucha, která přezimuje. Musí z něho někdy vyjít. Musí se připojit k ostatním mystikům, ke své rodině nebo světu všeobecně. Nebo se musí starat o tu nebo onu fyzickou potřebu. Kromě toho, dříve nebo později bude poučen o různých omezeních a o charakteristických nedostatcích mystiků. Některé z těchto nedostatků jsou vážné a důležité. Hledající, který se s nimi nikdy nesetkal nebo neměl odvahu jim přiměřeně čelit, jestliže se s nimi setkal, nemůže nikdy překročit druhý stupeň. Ukončí předčasně své hledání a zůstane samolibým, sám se sebou spokojeným studentem, který nedokončil studia. Vzhledem

ale není dokonalý. On nedovolí.74 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. totiž na citu. že sama možnost výskytu těchto vad odhaluje nedostatečnost a omezení mysticismu. Etické nezdary mystiků a okultistů musí být přičteny jejich osobní neschopnosti odhalit a uskutečnit tuto nejvyšší pravdu. Po své záslužné stránce je obdivuhodný. Pro toho. která omezuje prostor mysticismu. kdo dýchá zředěnou atmosféru Pravdy. proměnlivý. a nezáleží na tom. finančních prostředků. Žádný z nich se však nedovolává kritéria nejvyšší Pravdy. důvěřivosti. úvahy o těchto problémech musí být odloženy do pozdější kapitoly. jak velká je jeho individuální hodnota. ale že je také hodně toho. Dále shledá. co udělat nemůže a na co si nesprávně dělá nárok. aby se ho dotkl sebeklam. který je. úzkosti nebo přání svých následovníků. není nikdy možná žádná pověra. nemocí. Jejich intelektuální potíže jsou logickým důsledkem jejich pohrdání logikou a vnitřního odporu k vyzkoušeným rozumovým pochodům. a proto nemůže představovat úplné řešení problému lidské existence nebo podat dokonalý lék na neduh lidského utrpení. Bude se tázat. ani nikdy nebude vědomě klamat jiné. Něco mu chybí. kteří prohlašují. Z toho vyplývá konečný názor. protože může být jen jedna taková životní pravda. Odvrátí se s nechutí nebo s rozčarováním. proč taková škodlivá šarlatánství a hrubé pověry zakryly oblohu dějin mysticismu. Oběma schází racionální základ a dokonce se chlubí tímto nedostatkem. Shledá. k tomu. A tak jednoho dne přijde hledající ke zdi. ne dvě nebo více. neboť většina těch. Dávají před . že nejvyšší pravda musí být mimo její území. že tato kapitola pojednává pouze o praktické hodnotě mysticismu a ne o jeho hodnotě filozofické nebo o hodnotě z hlediska pravdy. Náboženství se přímo dovolává citové víry. a jejich závislosti na nestálém a nejistém zdroji inspirace. žádné šarlatánství a žádné zneužívání. jak je všeobecně známo. zastřeně využívají jen nevědomosti. Onen scházející prvek je přesně tentýž jako v náboženství. Proměnlivost a rozpory mystické zkušenosti nezbytně ukazují. že jsou povoláni vyučovat tomuto předmětu nebo vést jeho uchazeče. že společenská hodnota historického mysticismu je právě tak malá. mysticismus citových zkušeností. jak ušlechtilým se dočasně stává kontemplací. že mysticismus může udělat hodně dobrého.

potom když se vynořil z protikladů dogmatického náboženství. Již tehdy jen málo lidí bylo připraveno ho provázet. kdyby věděl. neboť jeho nevýslovná svatost daleko převyšuje hypotetickou svatost náboženské víry nebo mystické intuice. byť i slabě. se ujasní. je to pouze symbolický překlad jemných filozofických zásad. že ten. jsou-li koordinovány v širším pojetí filozofie. kdo hledá nejvyšší. míruplné zasnění meditace jsou požehnáním pro vyvinutější . Neschopnost získat uspokojující a přesvědčivé odpovědi na takové otázky. který k němu byl po léta připoután.NÁBOŽENSKÉ A MYSTICKÉ STUPNĚ 75 nimi totiž přednost sporným pochodům. není o nic menší než ta. Elementární postavení všech náboženských a mystických systémů. Jak jen by mu prospělo. do pustiny. který ho velitelsky popohání. povede přemýšlivého dotazujícího se mystika. jako možná kdysi putoval v pustině pochyb. jestliže se nechá zdržovat starými zvyky nebo jiným názorem. i když mu byl a vždy musí zůstat užitečným a nezbytným stupněm při pokračování v jeho pouti. musí se jednoho dne odhodlat jít za mysticismus. Odvaha. Postřehne. nebude váhat přistoupit i na tyto požadavky. které jistě plnost zkušeností a láska k vědění nakonec vyvolají. Ať obsahují cokoli z pravdy. musí respektovat především. kterou potřeboval při dřívějším významném úniku z náboženství nebo agnosticismu do mysticismu. že vnitřní popud. Nyní musí očekávat. Odvrátit se od oddávání se mystickému citu k ostré rozumové sebekritice není ani snadné ani rychlé pro člověka. K provedení tohoto převratu bude potřebovat nějaký čas. že sama nespokojenost. jestliže nesetrvá ve své osamělé pouti. Je jasné. který neustrnul v domýšlivé sebechvále či v konzervativním klidu. že ho do této teskné pustiny doprovodí ještě méně lidí. ale princip postupného vývoje se i zde dobře osvědčí. která se vplížila do jeho mysli. beznaděje a skepticismu. Tou bude putovat po nějaký čas v osamělém zklamání právě tak. je předzvěstí těsného přiblížení se k neviditelné hranici vyšší oblasti myšlení! Avšak hranice mu zůstane uzavřena. Ale jestliže bude mít na zřeteli závažnost svého podnikání. která se nyní od něho požaduje. Zbožné sladkosti zlidštělého Boha poskytují užitečnou potravu obecnému lidu.

Nebo může být žijící a mluvit s ním tváří v tvář. Je to oblast třetího stupně. jehož motem je „Excelsior! 1) .Stále výš! . která je člověku přístupná. mysli. Neboť nový služebník Absolutna musí nyní neustále bojovat. musí bojovat a trpět i v dobách častých.PRAVDY! 1) Pozn. jak blízko je u ní. kdy bude stát před samotnou branou na samé hranici. kdežto druhý ho povede rychleji a dále. nikdy již pro něj nebude mít význam příjemný odpočinek nebo sobecké pohodlí. Nastane okamžik. překl. Vůdce může být prastarý a může k němu mluvit přes mnohé generace prostřednictvím popsaných stránek rukopisů nebo tištěných knih. říše nejvyšší moudrosti.: Excelsior! . Několik kroků kupředu a může ji překročit. nejprve o své vlastní konečné postavení a pak o dobrotivé osvobození ostatních lidí pod velitelským příkazem vyšší síly . citové a intelektuální elity nezbytně chladná a nepřitažlivá. ledaže se nyní objeví vůdce. Nebude však tušit. kterého nyní dosahuje. aby mu to odhalil a vedl ho dále. Ale když jednou nové putování započalo a hranice je za ním. byť i nestálých meziher kontemplativního míru. ale pro obě tyto třídy je kaviáru podobná potrava morální. velmi tajemná a téměř neprozkoumaná. která ho může pomalu vést kousek cesty.76 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. A tak mystik. Za ní se rozprostírá nová země. První je námořní mapou.

Čtenáři. jaké si zaslouží. . neboť nakonec shledají. že zahrnuje svou obsáhlostí všechny věci. jiné poplaší.KAPITOLA IV. I když se tyto řádky budou dovolávat pouze rozumového chápání a nikoli sentimentální víry a důvěřivosti. se dostane příznivého ocenění. Lze se obávat. Naše váhy jsou spravedlivé. Byl vzat v úvahu vztah filozofie k náboženství a byl otevřeně naznačen její vztah k mysticismu. že náboženství tvoří předsíň mysticismu a mysticismus předsíň filozofii. Pravdivé. Nekonečné boje nauk a zvířecká nenávist lidí zde nacházejí svůj poslední hrob. že se žádné zlato z náboženství ani z mysticismu neztratí a že se jim plně vrátí cena za zkoušku jejich trpělivosti. že je některé náměty ohromí. vznešená syntéza. co se jak na Východě. je rozpětí pravdy takové. překvapí i ty. všemu. ale často nesprávně označuje za filozofii. Dobré a Krásné je očekává na konci. které teprve budou zaznamenány. co dělá mysticismus dobrodiním pro zápasící jednotlivce. Nechť však snášejí vše trpělivě. Nicméně je nezbytné zde jasně vysvětlit příbuznost skryté filozofie k tomu. A nedovolí ani škodlivému vloudit se do jejich misek pod rouškou prospěšného. Netušená jednota. SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE. Vše. co je v náboženství obdivuhodné a dobře slouží lopotícímu se lidstvu. ba ani snadno vznětlivé představivosti. Avšak nauky. bude zde rovněž náležitě respektováno. To vyžaduje předběžné úvahy o celkovém významu tohoto výrazu. Nepřijmou nepravé spolu s ryzím nebo smyšlené se skutečným. kteří přistupují k těmto kapitolám příznivě naladěni. tak na Západě běžně. kteří vychutnávali autorova vyprávění o jógických dobrodružstvích nebo jeho zprávy o mystických zkušenostech. Nelze je podvést. slučující Skutečné. nemusí pro ně ještě být připraveni. Vzájemný vztah všech tří je takový.

zatímco intelekt člověka je osudem předurčen tvořit problémy a pak se mučit ve snaze je rozřešit. aby to překračovalo jeho fyzické okolí. a přece jí etické rozpory náboženství. Některá. je myslit neosobně. že stojí za námahu trápit svou mysl a dělat všechny tyto věci. Příčinou toho je jeho neschopnost uvést oddělenou část své zkušenosti v náležitý vztah k vesmíru. Další mentální činnost. kolem něhož se všechno točí. která je nad inteligencí i toho nejinteligentnějšího zvířete na světě. Žádné z mučených zvířat se nikdy nezeptalo s dobrotivým Buddhou. Existuje však jedna věc. povaze a životě jiného zvířete. když se v noci objeví. Nemůže teoreticky usuzovat ani uvažovat tak. jaký širší význam se skrývá v hádance života.78 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Nedovede se vyprostit ze svého vlastního těla a rozjímat s dokonalou neosobní odpoutaností o charakteru. v jaké souvislosti jsou s jeho vlastním strachem. a tou je: používat svou inteligenci abstraktně. Opice je živočich člověku nejpodobnější. kterou nedokáže žádné zvíře. O žádném zvířeti se dosud neví. nebo o kterých je nepravděpodobné. jako například indický slon. kteří se nepřiblíží bezprostředně k jeho okolí. že se nemůže pozvednout nad individualitu k neosobnosti. pohybujícího se o sto metrů dále. aby kladl otázky a hledal . ani se nikdy nedostalo za chvilkové jevy. které je obklopují. Pro každé zvíře jsou základní potřeby těla jeho hlavním zájmem. estetické oceňování umění a mučivé otázky filozofie nikdy nepřišly na mysl. touhami a tak dále. Jaký je tedy nejvýznamnější rozdíl mezi myslí člověka a opice? Určitě má většina zvířat myšlenky a uchovává si vzpomínky a přitom mnohá z nich jsou beze vší pochyby inteligentní. proč vůbec existuje utrpení. Život je pro každého takového tvora jednoduchým faktem. natož o hvězdách nad hlavou. Žádné zvíře necítí potřebu starat se o druhy. aby se zeptalo. Jeho činy jsou nezměnitelně určeny konkrétními podmínkami. To znamená. projevují nesmírně vysoký stupeň inteligence. že by se mu kdy přiblížili. jen člověk ze všech živoucích tvorů tak činí. Jedině jeho podněcuje vesmír. je a pro vždy zůstane ono samo a na ostatní tvory reaguje podle toho. bydlícím na jiném vzdáleném kontinentě. Jedině člověk usoudil. že by se pokoušelo stýkat se s jiným zvířetem. Středem jeho vesmíru.

Hledáme-li smysl toho všeho. že jen člověku byla poskytnuta příležitost. než člověkem bez otázek. že má rozlišovací mentální schopnosti. Žádný hmyz. jestliže ho to těší. Vašista. který odlišil člověka od zvířete a poznamenal jeho první bezděčné kroky v onom hledání moudrosti. tápavé a klopýtavé. které prolétly myslí nejdávnějšího divocha. ale až k abstraktní neosobní úrovni. podiv a zbožnění. Ale ať se nikdo nemýlí. Intelekt člověka může vystoupit k čistě teoretické činnosti: může se zabývat nanejvýš neosobními studiemi. pak dosáhne vysoké úrovně. musíme přijít k závěru. které nasbíral v krátkých a mlhavých úvahách. že filozofie je něco. jak daleko se vzdálil od zvířat. Kladením abstraktních otázek. ona si zvolí j e j ! Pouhý fakt. on nežádal o toto vyznamenání. starý indický mudrc. Od té chvíle jeho kroky již nebudou pomalé. může přijímat fakta a detaily zkušenosti a stálým uvažováním je uvádět do rozumové spojitosti a nakonec z nich utkat pochopitelný a systematický vzor vysvětlení. k jejímuž poslednímu a konečnému stupni se jednoho dne probudí a jíž dá jméno filozofie. 79 na ně odpovědi. žádné zvíře nemá tuto jedinečnou a vznešenou výsadu: hledat pravdu a přemýšlet o ní.SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE. aby měl schopnost vzbuzovat v sobě zájem. Ale . slepým hadem v jeskyni. naopak. vyvinutého nejen do dalšího stupně. primitivní nesouvislé zlomky vědění o sobě a jiných lidech. pátráním hluboko v univerzální existenci člověk ukazuje. zvolal: „Lépe je být ropuchou na skále. které v něm vzbudil příchod ranního slunce . žádná rostlina. zkoumat. ale nemůže mu uniknout! Několik prvních hrubých a nesouvislých myšlenek o jeho okolí. plazící se žížalou. třebaže snad bezděčného. které jsou odepřeny zvířatům.to byly začátky mentálního života. učinil z něho filozofa. ale rychlé a přímé. co si může člověk zvolit. může pohrdat potřebami svírajícího hmotného okolí a vzlétnout do výše za otázkami o příčině a chodu celého vesmíru. a sledovat pohyby vzdálených planet. Pravda. To dokazuje. A souhrnem těchto schopností není nic více než síla myšlení. jakož i o okolním vesmíru." A takovéto zkoumání se nazývá filozofie. Pak se stane jeho postoj vědomým a rozumovým. přemýšlet a nakonec snad i chápat pravdu o svém vlastním životě. že je lidskou bytostí a nikoliv zvířetem. jako je astronomie.

způsobuje zčásti fakt. neboť pouhý fakt.80 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. ať se mu to líbí nebo ne. hledání je ve skutečnosti jednotou. své vlastní názory na to. že filozofové jsou mnohem opatrnější při formulaci. Neplodnost praktických výsledků a neustálené závěry. má přesto svůj vlastní náhled na život. že je má. v níž pokládá filozofické hloubání za naprosto neužitečné a sporné body. proč tu je a jak dalece je hmota skutečná. je vedlejší. jako akademický metafyzik. nevyhraněným a začínajícím. i když je snad filozofem nedokonalým. dosažené zevšeobecněným logickým myšlením na základě daných faktů . Tak dospějeme k málo známé pravdě. Již bylo vysvětleno. že hlavní účel jeho vtělení je pouze ekonomický. které jemu vyhovují. mající hmotnost. kterým byl dosažen! Kromě toho. musí přemýšlet o životě. jímž podle jeho soudu je filozofie. neboť . je sama o sobě výsledkem filozofické úvahy \ Tento člověk užívá stejné metody jako filozofové. mnohem prozíravější ve způsobu myšlení. Každý člověk je proto trochu filozofem. který je příliš zaměstnán. kterým opovrhuje nebo kterého přehlíží. Proto každá náboženská osoba patří do této kategorie. za bezvýznamné a otřepané. než aby ochotně přicházeli k předčasným závěrům. že je nad veškeré pochyby a otázky. že tato kosmická maškaráda nemá význam. Ona jen dává přednost podobenství tam. kde inteligence žádá rozumové vysvětlení. na které si ve filozofii stěžuje. Proto sám jeho rozsudek proti filozofii je zbaven platnosti způsobem. Zda jsou tyto názory správné nebo ne. Může pohlížet na židli. kterou používá filozofie. Obchodník. proč náboženství je základním zasvěcením do nižší formy filozofie. i když neuměle. jako na věc. ať chce nebo nechce. mnohem méně ukvapení v postupu. jeho filozofie ovlivňuje jeho chování a má praktický vztah k jeho životu právě tak jako k životu druhého člověka. že má filozofii právě tak. Dokonce i sama stylizace jeho vlastní kritiky obsahuje závěry. dokazuje. Může věřit.což je přesně ona metoda. A nadto. ačkoliv může být rozděleno na tyto dva jasně definovatelné stupně. že i kritika prostého člověka. která je tak zřejmá. než aby obtěžoval svou hlavu takovým neplodným a bezcenným intelektuálním vymýšlením. o něž se filozofové přou. na které sedí.

SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE.

81

nejvšednější fakta a okolností jeho osobní existence vyžadují vždy nějaké myšlenky, jak o nich, tak i o jejich významu, byť i v malém rozsahu. Rozdíl mezi filozofem a prostým člověkem je ten, že prostý člověk přemýšlí nahodile a povrchně, kdežto filozof záměrně a hluboce a nepřestává se nikdy ptát, dokud mu vše není zcela jasné. Slýcháme často námitku, že filozofie nenaplní špižírnu. Lidé dnes říkají: „Uveďme si do pořádku svůj hospodářský život nebo svůj politický život a pak budeme mít čas na filozofování." Staří Římané vyjádřili totéž ve svém přísloví: „Napřed je nutno žít, pak je možno filozofovat." Lidé pronášeli tutéž námitku v době, kdy v dusném Babylónu panoval Nebuchadnezzar a budou v tom ještě pokračovat, i když už architektonické kolosy New York City budou pouhými přízraky minulosti. Každý člověk je tedy dokonale svoboden v rozhodnutí ponechat bez povšimnutí úžasný problém, který před něj mlčky staví život, a nikdo nebude mít zájem, aby jej káral za jeho opomíjení. Život ve dvacátém století se svými nesnázemi, napětím a zápolením je již dosti nesnadný, aby ospravedlnil člověka, který se stará pouze o své bezprostřední potřeby a odkládá veškeré úvahy o otázkách zdánlivě tak vzdálených, jaké nastoluje filozofie. Tak to obvykle činí. Přenechává celou věc několika akademickým samotářům, kteří nemají nic lepšího na práci než oddávat se takovýmto těžko srozumitelným hloubáním o abstraktní Podstatě. Takový je jeho první a povrchní náhled na postavení filozofie. Ale jako mnoho prvních dojmů je i tento velmi problematický a v průběhu času podléhá změně. Všeobecné námitky zahrnují v sobě závěr, že svět se obejde docela dobře bez filozofie. Světu nenapadne, že na lepší místo mohou dorazit ti, kteří nejprve rozhodnou, kudy by měli nejlépe cestovat, dříve než nasednou na své koně, než ti, kteří naskočí na své a vyřítí se, aniž vědí kam. Podle všech zpráv se svět stále pokouší vyprostit se z dalekosáhlých nesnází, do nichž jej přivedla taková „praktická", avšak neuvážená politika. Jeho útrapy jsou smutným svědectvím nepřítomnosti filozofie ve světě. Je ovšem pravdivá námitka, že je snazší pro bohatého zabývat se těmito studiemi než pro chudého a pro svobodného člověka než pro zotro-

82

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

čeného. Ale zákon vyrovnání počíná zde pracovat a usnadňuje více chudému než bohatému prakticky provádět filozofií. Tato pravda se později projeví ještě zřetelněji. Je také pravda, když řekneme, že je třeba určitého množství volného času k tomuto studiu stejně jako k přemýšlení o jeho obsahu a že je třeba jakéhosi základního vzdělání k jeho chápání. Pokud jde o vzdělání, životopisy poskytují mnoho příkladů, kdy lidé bez prostředků se prakticky vzdělali a nepodlehli kulturní zaostalosti. Pokud jde o volný čas musí si ho ti, kteří si stěžují na jeho nedostatek, ukrást z doby věnované spánku. Tímto způsobem mohou získat alespoň hodinu denně. To jim nezpůsobí žádné utrpení, neboť je to málo a je to věnováno dobrému účelu. Ale jsou jiní, kteří by si mohli tento čas opatřit snadněji. Mají však příliš mnoho želízek v ohni a měli by jich několik vyjmout. Nemusí zanedbávat své základní povinnosti nebo rušit vztahy, které mají, aby provedli toto uspořádání. Když však naleznou způsob, jak vtěsnat toto období studia do svého časového programu, dočkají se odměny. A tak je nakonec pravda, že se snaživí a ctižádostiví vždy přičiní, zatímco druzí naříkají. Nemůže-li tedy nikdo z nás uniknout tomu, aby nebyl filozofem, proč by se mělo zdát dětinským chtít, abychom se naučili filozofovat správně, vědomě, soustavně a s otevřenýma očima místo nesprávně, ospale a slepě; zkrátka, být skutečným filozofem a ne honícím se bláznem? Naše úsilí popřít nadřazenost takového obecně aplikovaného a řízeného myšlení tím, že je budeme přehlížet, bude vždy marné! To nemůže být ani pošetilá ani neužitečná, ale spíše nezbytná činnost, která by nás přiměla povznést veškerou naši životní aktivitu z úrovně tápavého úsilí na úroveň záměrně řízeného úsilí. Život nás obdařuje svým vlastním výchovným plánem v podobě bolestných a příjemných zkušeností, ale vědomé hledání pravdy je úkol, který si musíme uložit sami. Myšlenky, které jsou navyklé, vedou k následkům v jednání. Všeobecný rozhled prostého člověka určuje vždy směr jeho jednání právě tak jako jednání filozofa. Ale zatímco první je obvykle zmítán okolnostmi a skličován nejistotou, má filozof tu výhodu, že dlouho přemýšlel a odhalil

SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE.

83

určité principy zdravého jednání. Člověk, který nikdy nekladl základní otázky, který si nikdy nevypracoval svůj vlastní názor založený na rozumu, shledá, že ho zachvátí pochybnosti nebo temnota, když se objeví první velká krize v jeho životě. Na druhé straně ten, kdo zvládl pravou filozofii, bude klidně připraven na každou situaci, na každou možnost. Nedostatek předem stanovených zásad vede neopatrného člověka k činům škodlivým nejen pro něho, ale i pro blaho ostatních. A přesto nemá světský člověk trpělivost s filozofy! Lidé jsou dokonce odstrašeni pouhým zvukem slova filozofie. I Plutarch dovedl oslavit ve svých Životopisech jen veřejně činné muže, válečníky a politiky. Tak chválil Lykurga, ale s posměškem mluvil o Platonovi, protože byl filozofem, neboť „zatímco první upevnil a zanechal po sobě konstituci, druhý zanechal pouze slova a psané knihy". Přesto však hrála filozofie vedoucí úlohu ve staré korintské kultuře. Řekové měli jakousi úctu pro správné myšlení. Avšak postoj jazzového věku je: „Proč bychom si měli brázdit čelo vráskami pro takové problémy?" Většina mužů a žen naší doby dává přednost jalovému tlachání, které se vydává za konverzaci, a je spokojena, když proklouzne od kolébky až ke hrobu s oběma očima zavřenýma. Tito intelektuálně neschopní lidé mají malou potřebu šplhat na horské vrcholky myšlení a vést samomluvu v této jemnější atmosféře. V představě průměrného člověka je tento předmět suchým, mrtvým a holým stromem, jednotvárným a bezbarvým proplétáním myšlenek. Existuje určitý správný podklad pro jeho mentální představu, neboť mnoho pochybného se vydává za filozofii, co jí není. Zkoumáme-li však trochu hlouběji základy jeho strachu a nelibosti, objevíme pravděpodobně, že pramení spíše z jeho neznalosti než ze znalosti tohoto předmětu. Správně se však domnívá, že jeho mysl bude vyzdvižena ze známé půdy konkrétní skutečnosti do neznámých výšek života, a bojí se toho tak jako mnohé starší osoby své první cesty letadlem. A když náhodou potká „suchého" lidského tvora, který si říká filozof, přidá ke svému strachu ještě podrážděnost, neboť se zdá, že tento člověk bloudí v opuštěné pustině, kde nelze najít nic plodného, nic jedlého.

84

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

Naši vědečtí přátelé se přidávají k tomuto ponurému chóru naříkání. Posmívají se s pohrdáním jalovým výsledkům filozofování o světě zaznamenávaného po tři tisíce let; ukazují s pýchou na ohromnou encyklopedii zjištěných a souhlasných fakt, jichž věda dosáhla za méně než tři sta let. Vyslovují starý vtip o filozofovi, který je jako slepý člověk, jenž hledá v tmavém pokoji černou kočku, která tam není. Dvacáté století zmodernizovalo tento vtip: připojilo teologa k filozofovi a prohlásilo, že teologovi se kočku podařilo nalézt! Ten, kdo je natolik smělý, že takto mluví o filozofii pravdy, je jistě nevědomý, nezná filozofické dějiny a důvěřuje v sebe a v jiné, kteří jsou předurčeni k smutnému zániku. Tyto stížnosti jsou oprávněné. Historie filozofického bádání je fascinujícím výčtem nepřesvědčivých dobrodružství marnosti. Všechny dějiny ukazují, že filozofové nemají ustálenou normu vědění, na které by se mohli shodnout, a že jsou stále ještě v říši domněnek, pokoušejí-li se tlumočit význam světa. Co jeden filozof vystavěl tak přesvědčivě, to bylo druhým stejně přesvědčivě svrženo. O čem se osmnácté století domnívalo, že to je skvělý objev, to bylo vyvráceno a s pohrdáním odvrženo ve století devatenáctém; uctívané systémy jedněch byly hozeny do odpadu druhými. Dychtiví myslitelé zaplavili bezpočetné stránky nevinného papíru černým inkoustem, avšak obrys pravdy stále ještě není vidět. Tyto závažné diskuse, zda život má za cíl hřbitov či ne, jsou stále tak mučivě nevyřešené, jako byly dříve. Odpovědi filozofu na otázky, které si dali, jsou tak rozdílné a vzájemně tak protichůdné jako severní a jižní pól. Mnohé tyto šroubované a těžkopádné stránky působí na čtenáře zcela nepřesvědčivě. Nakonec mohou být opravdu připraveni zvolat prostořekými a ironickými slovy Anatola France: „Věci mají různá vzezření a my ani nevíme, čím jsou... mé mínění je: nemít žádné mínění! " Víme již, že tentýž démon vzájemné nesrovnalosti straší v domech mysticismu a náboženství. Není tedy od něho úniku? Má pravdu Herbert Spencer, prohlašuje-li, že absolutní pravdu nutno zařadit do říše nedosažitelná? Putují náboženští, mystičtí a filozofičtí badatelé po stezce,

SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE.

85

která je jen slepým, nekonečným bludištěm bez viditelného počátku a bez dosažitelného cíle? Je s podivem, že lidé dosud nepřestali úplně filozofovat. Co je nutí tvořit a znovu tvořit, kritizovat a ničit teorie svých předchůdců a hloubání svých současníků? Proč neopustí v podráždění tuto marnou snahu, aby tak následovali příklad nadaného Peršana Omara Chajáma, který,
když byl mlád dychtivě navštěvoval učitele a světce, a vyslechl velké spory o tom a onom, a přece vždy vyšel týmiž dveřmi, jimiž vstoupil.

Faktem je, že lidé přestávají filozofovat a to stále rychleji. Filozofie, která kdysi seděla na královském trůnu nad empirickými vědami, je dnes opomíjenou Popelkou. Počet těch, kteří mají zájem o studium filozofie jako hledání Pravdy, rychle ubývá. Proces úpadku její vážnosti a mizení zájmu o ni probíhá po celém světě.Německo, které se před pouhým stoletím mohlo chlubit, že je domovem evropské filozofie, nyní tímto předmětem pohrdá jako neužitečným a posmívá se mu jako pouhým intelektuálním hračkám. Indie, která měla před tisíci lety univerzity, jako byla univerzita v Nalandě, kam nebyl připuštěn nikdo jiný než ten, kdo dokázal zodpovědět nejtěžší metafyzické otázky, a kde kdysi bylo možno nalézt deset tisíc studentů přes tuto obtížnou počáteční překážku - Indie, která živila všechny ostatní asijské země svými myšlenkami, nemůže nalézt dostatek vysokoškoláků, aby vytvořila větší než směšně malé třídy, v nichž se vyučuje tomuto předmětu. Skutečně, je dobře známým faktem, že některé vysoké školy zrušily nyní filozofickou katedru. Filozofie utrpěla opravdu veliký pokles zájmu a její systémy se všude ve světě staly sbírkou opuštěných starožitností a její profesoři melancholickými správci tohoto metafyzického muzea! Moderní mysl je obyčejně podrážděna jakýmkoli pokusem přivábit ji do pavučinami opředené dvorany metafyzických úvah.
I) Pozn. překl.: Třeba znovu připomenout, že tento spis byl psán během druhé světově války.

86

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

FILOZOFIE PRAVDY Takovou kritiku lze ospravedlnit jen tam, kde tak zvaná filozofie odvádí od činnosti, místo aby k ní vedla, tam, kde obíhá v bludném kruhu a zůstává stále neprůkazná, a tam, kde její myšlenkový chod začíná s pouhými fantaziemi místo zjištěnými fakty. Ačkoli v těchto případech může být užitečná těm, kteří se chtějí potěšit intelektuálním stimulem mentální gymnastiky. Ale toto vše nemá nic společného se skrytou filozofií. Všeobecný omyl, který smísil osobní fantazii s filozofií nebo dogmatickou teologii s metafyzikou, činí nezbytným vyslovit varování, že filozofie pravdy, jak byla odhalena v Indii, nesmí být zaměňována s takovouto filozofickou spekulací o pravdě. Jestliže polo-filozofie a pseudo-filozofie jdou nyní svou cestou a jsou odmítány, pak zůstává cesta otevřena pro pravou filozofii. Zatímco pseudo-filozofie se vznáší jako volný pták vysoko v říši fantazie, je pravá filozofie pevně upoutána k faktům. Začíná jimi a odmítá z nich vybočit. Nic nepředpokládá, nezačíná s žádnými domněnkami, s žádnými dogmaty, s žádnou víro jakéhokoli druhu. Pokračuje jedině pomocí přesného usuzování o faktech, nejostřejším a nejpronikavějším usuzováním, jaké kdy bylo lidskou myslí prováděno, a dělá závěry s použitím svědectví všech lidských zkušeností. Mnozí slavní metafyzikové vyčerpali svůj důmysl tím, že si například představovali hypotetické Noumenon1), Substanci, Ducha, Absolutno a tak dále, jež je podkladem jevů. Filozofie pravdy však nedovoluje svým stoupencům ani žákům hledat pouhou představu nebo ji přijímat bez přezkoumání její pravdivosti. Duch může opravdu existovat, ale filozofie musí objevit jeho existenci a nikoli začít tím, že ji předpokládá. Fakt je jejím jediným základem a skutečnost její vrchní stavbou. Akademická filozofie poskytuje obraz odporujících si mínění především pro různá stanoviska, zaujímaná filozofy. Jenom jedno stanovisko je možné pro pravého filozofa a to stanovisko nejvyšší. Takové stanovisko musí být založeno na faktech veškeré zkušenosti. Proto jsou všechny
1) Pozn. překl. : Noumenon - nepoznatelná a na našem poznání nezávislá skutečnost.

SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE.

87

předpoklady, všechna dogmata, všechny slepé víry, všechno oddávání se citům, všechny sny o neviděném a neznámém okamžitě vyřazeny. Kdykoli filozofie zklamala, její neúspěch byl zčásti zaviněn porušením tohoto faktoru. Život nemůže být nikdy uspokojivě vyložen studiem našich představ namísto faktů. Do této míry musí proto pravá filozofie využívat vědu, musí s ní začínat, kráčet po jejím boku, i když ji později předstihne, protože je odvážnější. Věda je vskutku částí filozofie pravdy, i když částí předběžnou. A vědou je v základě míněna vědecká metoda, vědecký přístup, ohromná sbírka ověřených faktů, nikoli však kolísající dohady a názory jednotlivých vědců. Mnohým západním lidem je metafyzické hloubání koníčkem nebo hrou pro diletanty nebo v nejlepším případě cvičením v intelektuální honbě za duchy. Pravá filozofie je nekonečně vážnější a plodnější zaměstnání než to. Považuje tento náš život za vzácnou příležitost k získání věčného užitku z jeho zdánlivé pomíjivosti. Z toho vyplývá, že si nemůže dovolit plýtvat časem na marné nebo bezúspěšné pokusy, které jsou předurčeny skončit beznadějně v prázdnotě. Používá metody filozofického bádání ne proto, aby našla omluvy pro méně plný život, nýbrž aby našla vedení pro život plnější, ne aby zúžila lidské zájmy, ale aby je rozšířila, ne aby se honila za prchavými mátohami, nýbrž aby hledala trvalé Skutečno. Probereme v jedné z pozdějších kapitol další zvláštní charakteristiku vyšší filozofie, která skutečně prokazuje pravdu (což jiné filozofie nedokáží) tvrzení, že podává všeobsažné prozkoumání světa a souvislý přehledný názor na život. Její úspěch v tom, že prokázala toto tvrzení, vysvětluje, proč se myslím Indů podařilo plně proniknout temnotou světa tam, kde západní mysli tuto úlohu dosud pokláda jí buď za nemožnou, nebo určenou k možnému dovršení až ve vzdálené budoucnosti. Již jsme viděli, že vysvětlení náboženství jsou výborná pro prostý nebo bázlivý lid, ale jsou příliš elementární a odporují svědomí a zdravému rozumu vzdělaného lidu. Zjistili jsme také, že zásady a cvičení mysticismu jsou obsáhlejší a lepší, ale rovněž nedostačující, protože poskytují jen částečný pohled na život. Skrytá filozofie pravdy - která bude v této

88

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

knize nadále jmenována pouhým slovem „filozofie" zčásti pro slovní jednoduchost a zčásti proto, že původ slova ukazuje k pravdě a nikoli k pouhému hloubání, v něž často upadá - tvrdí, že ona jediná se snaží prozkoumat každou fázi veškeré existence, nic nevynechávajíc, a že ona jediná usiluje o dosažení plného a konečného vysvětlení. Kromě toho, ona nejen že začíná pátrat, ale postupuje kupředu se železnou rozhodností, dokud úspěšně nedosáhne cíle. Z tohoto zjištění je možno usoudit, že pravá filozofie není jednoznačná. Naopak, je tak bohatá, že musí zahrnovat nejen metody užívané například náboženstvím, mysticismem, vědou a uměním, ale i výsledky jimi dosažené; že musí nejen zahrnout do rozsahu svého zkoumání tak rozdílné věci jako obchod, průmysl, vojnu, manželství a mateřství, skvělé sny i nízkou dřinu, protože to jsou části lidského života; že musí nejen zahrnout do svého zkoumání ohromný šik zvířat a rostlin, řek a hor, protože patří k všeobecné existenci, ale ona se musí kriticky obracet i sama na sebe, neboť každé bádání - ať již náboženské, mystické, vědecké nebo filozofické - je prováděno myslí. Proto filozofie také usiluje objevit, proč mysl chce všechny tyto věci znát, proč se zabývá hledáním pravdy, a co je její vlastní přirozeností, jaké jsou hranice její schopnosti poznat pravdu, jak přichází k poznávání světa a co je zkrátka poslední pravdou ze všech těch pravd, které již známe. Žádá pravdu v její celistvosti, nikoli pravdy poloviční nebo čtvrtinové. Filozofie oceňuje již zmíněné příspěvky z oblastí faktu nebo víry, a samozřejmě i všech ostatních, ale současně uniká z jejich omezené specializace, protože odmítá se u kteréhokoli z nich zastavit nebo omezit na ně své pátrání. Věda je zřejmě omezena, ať je pro nás jakkoli cenná tím, že nám poskytuje rozumový přistup k životu a třídí naše znalosti o světě. Zabývá se zlomky. Od průměrného vědce například nemůžeme očekávat, že bude chápat význam hudby. Pracuje tak jako všichni specialisté s tmavými brýlemi, neboť zůstává stále v mezích určitého oboru a musí přijímat jak ohraničení, tak omezená hlediska tohoto oboru. Každý specialista je nevědomky ovlivňován důrazem, kladeným na zvláštní aspekt života, kterým se zabývá. Z toho vyplývá, že vtěsnává svůj názor na

Nenajdou tam žádnou nudu. který je osvobozen od takových omezení! Nechť je to jakkoli užitečné pro praktické účely. příliš rozumový. druhý je mysticismus a je ovládán citem. jak přibližování se pravdě se samo upraví do odstupňovaného pořadí a sledovali jsme je až na konec jeho druhé fáze. Je těžké umět zařadit tak pozoruhodný mentální postoj. že obsahuje životní zájem člověka. která ještě dnes tak předstihuje současné vědění. nepopiratelná pravda. které požaduje tři vývojová stadia. aby všichni lidé odpovídali na životní otázky stejně. První je náboženství a je založené na víře. že ji teprve nyní počínáme dohánět! Taková je jedinečnost filozofie. Proto není možné. jimiž musí mysl člověka projít. . Takový je paradox nejstarší moudrosti světa. třetí je filozofie (která zahrnuje vědu) a je vedena rozumem. Od té chvíle budou vidět epizody svých každodenních osobních životů pod zorným úhlem vzrůstající velkoleposti. která je odvážným úsilím proniknout k významu existence.konečná. než aby byl moderní.SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE. že takové úsilí nepatří do všedního života přeplněných rovin. ale ať nepohrdá těmi. nezvratný zákon pravdy a moudrosti k udržení společenské činnosti. 89 pravdu do omezujících stěn částečného rozhledu a přehlíží cíl pravdy. Nemůže tomu ani být jinak. tři vzestupné postoje k životu. Obyvatel roviny má právo odmítnout opustit své pohodlí a cestovat do této nehostinné krajiny. všeobecná. je-li vytýčen širší cíl . Jenom povrchní lidé se odváží pochybovat o jejím praktickém užitku a pozoruhodných výhodách. Cesta je opravdu fascinující a když se na obzoru objeví plný praktický výsledek. používat nejvznešenější schopnosti inteligence člověka k nejvznešenějšímu cíli a objevit přiměřené měřítko pro etiku. než aby byl starodávný. než aby byl středověký a příliš historický. kteří odhodí strach stranou a pokusí se o výstup. Jeho světový názor je nevyhnutelně omezen stupněm jeho inteligence. Viděli jsme. To je v souladu se starým indickým učením. neboť lidské chápání světa musí nezbytně vzrůstat souběžně s mentální schopností člověka. nýbrž naopak okouzlující a povzbuzující dobrodružství. neboť je příliš moderní. stává se to překážkou. Musí nezbytně patřit vzdáleným horským stezkám. shledají. ale lze připustit.

Nezničitelná naděje je vábí. a nad nimi na nás vážně zírá soška Minerviny sovy. když se snášejí stíny noci a jasně vidí různé předměty tam.90 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. co může věda říci o světě a kteří jsou prosti podobného pesimismu. že toto všezahrnující pátrání. systému Immanuela Kanta. co plně prociťovali v mysticismu. trápící nás ve dnech našich studií mučivými pocity zmatku. Věřili jsme ironicky tomu. ale místo aby nás přivedly do jasnějšího světla. napsaná nejinteligentnějšími lidmi. Vzpomínáme si. Neboť to. stáhly nás tyto odporující si teorie a hloubání zpět do ještě větší temnoty. ale nenašli jsme. které je hnalo vpřed a vzhůru. co se zdálo být všeobecným pravidlem filozofické diskuze. kteří důkladně prozkoumali zpola šeré kraje náboženství. řecké filozofii. že tato podstata. musíme překročit tento práh a dozvědět se. o čem se hloubavě přeli s metafyzikou. indické filozofii. Neboť tento zvláštní pták ožívá. že jsme opíjeli své mozky čtením spousty nudných knih o tomto předmětu. Čemu napolo věřili v náboženství. kdo našel filozofii. že existuje poslední podstata jakožto pravá přirozenost věcí a lidí. že čím všednější je sporná věc. Vzpomínáme si jako ze vzdálené minulosti na některá z nejnesrozumitelnějších děl světa. Přesto však existuje hrstka těch. protože je vždy a všude přítomná. co rozumově tušili s vědou. Cítí. Nyní se musíme postavit ke dveřím třetího stupně ve starobylém chrámu moudrosti a s nadějí zaklepat. co je za ním. zoufalství a konečného zklamání. dává vesmíru . co jest. tím závažnějším se stává argument. Osvojili jsme si něco ze systému mluvy Spinozy. kde člověk vidí jen černou temnotu. systému Anaxagora. ani neznáme nikoho. Tam nade dveřmi můžeme spatřit ozdobným písmem vytesaná dvě slova: Filozofie Pravdy. Jejich počáteční údiv se změnil v touhu poznat a ta opět ve vášeň pochopit a nakonec v pátrání po skutečnosti. reagovalo v odpověď na něco. naznačuje. mysticismu a metafyziky a neplavili se pouze podél jejich břehů. která by představovala více než názory jednoho člověka nebo jedné školy. kteří také vědí. Jestliže máme dosáhnout vrcholu našeho vývoje. Ale kdo kdy slyšel o takové neznámé filozofii? Slyšeli jsme o německé filozofii.

byť i v nepravidelných přestávkách. Proč se však nemůžeme snížit. a je proto první a nejvyšší lidskou povinností ji osobně znát.nikoli filozofie té nebo oné školy. Taková filozofie. kterou Západ pokládá za nedosažitelnou. abychom věřili. a je to odpověď.což je zcela neospravedlnitelný a neprokazatelný předpoklad. co se budoucím pokolením může nebo nemůže podařit poznat . by pak hrála úlohu nezbytné mapy. ať říkají veřejné archivy světového myšlení cokoli. jak nepsané tak psané záznamy Indie naznačují. stvořenou osobní touhou a maskovanou jako hluboká intuice? Je možná jenom jedna odpověď na tuto ospravedlnitelnou stížnost. abychom se od starých národů naučili tomu. aby pochopil poslední nejvyšší význam svého života na této planetě? A tvrdí-li někdo. aby objevil pravdu sám pro sebe. nýbrž pouze filozofie pravdy. kdyby byla objevena. že mu je již známo. že pravda. kteří si jí natolik váží. který lze snad odůvodnit naprostou neznalostí toho. tedy nevědomky tvrdí. byla již v minulosti dosažena takovými jednotlivci a může být dosažena i nyní těmi. iluzí. Ale proč by nemohla být naděje těchto několika nekonvenčních jedinců pouze sebeklamem. které lidská mysl dosahuje změnami na tváři země.SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE. že dříve než může být jakýmkoli způsobem konečně a bezpečně poznána. s kterou by se badatel mohl vydat na cestu. která vyvolá překvapení. v potvrzenou realizaci u nevšedních jednotlivců a že. že celá příroda se bojí odhalení pravdy a lstivě člověku brání. musí být nejprve intelektuálně a úvahou poznáno. zvednutí obočí a opovržlivý úsměšek na rtech v západních kruzích. že naděje několika málo lidí byly proměněny. čím je a samozřejmě i čím není. 91 nejvyšší možný význam. trpících komplexem nadřazenosti. čemu se nemůžeme naučit od moderních? . jak bude rozsáhle dokázáno v této knize. Když jsme svědky divů. Proto si uvědomují potřebu správné filozofie . Ale oni chápou. máme být tak beznadějní. abychom ji vyslechli jako každá jiná. že za ni zaplatí její vysokou cenu. Je to smělé prohlášení. osoby nebo země. Přesto však má stejné právo. že tento význam je zcela nepoznatelný. co dělali a myslili lidé na druhé polokouli za několik posledních tisíciletí.

Nechť tomu tak je. Nepochopení vedlo ke zkomolení. Pravda může být skryta zrakům po nespočetné věky. že pravda. neboť závisí na tajné podpoře něko- . nebo prohlášeny většinou jejích náboženských autorit za ateistické. Byla tradičním vlastnictvím několika zasvěcenců. nemůže být rozsahem kratší než pět tisíc let. Samozvaní a sebeklamem ovládaní představitelé se později objevili ve veřejnosti a překroutili těch několik málo ozvěn čisté filozofie.) Předávali ji z pokolení na pokolení a udržovali ji tak přísně v tajnosti. která tvoří tuto filozofii pravdy a která spočívá na úrovni vyšší. Neobracíme se k nim ani k jejich početným následovníkům. I když všichni její praví a věrní představitelé již vymřeli nebo zmizeli z této země. která. byly rychle podivně překrouceny. SKRYTÁ NAUKA INDIE. v některých případech v náboženskou scholastiku a v jiných případech v teologický mysticismus. a tak změnilo vznešenou univerzální pravdu na okleštěnou pravdu nějakého kmene. nýbrž k myslím hledajícím nekompromisně pravdu. která je latentně uložena v náboženství. byl vystaven potrestání. kteří tvořili úzký uzavřený okruh a kteří ji střežili s velkou pečlivostí jako vrchol moudrosti celé své země a nepovolili k ní přístup nikomu kromě způsobilých uchazečů. než jsou úrovně náboženství a mysticismu.92 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. nebo tupeny většinou konvenčních mystiků a jogínů jako zvrácenosti. (Opravdu. které zaslechli. že její zbloudilé ozvěny. že některé výklady podané v těchto kapitolách budou popírány většinou učených badatelů dnešní Indie jako neautentické. Indická skrytá nauka. Avšak chybné výklady vyplývají stále z toho. až do rozbřesku moderní doby bráhman. které se náhodou nebo podloudně donesly do ostatního světa. že písma jsou čtena bez vhodného osobního objasnění povolaným učitelem. což je nezbytné. jak vědci připouštějí. který se odvážil odhalit. přesto si zachovala nesmrtelnou existenci v několika vzácných opomíjených písmech a zlomkovitě v několika více populárních. neboť její původ mizí v historicky nesledovatelných epochách. je však ve skutečnosti mnohem starší. se uskutečňuje jen ve filozofii. Lze proto očekávat. existuje již po dobu.

než se mesmerické kouzlo sanskrtu zrodilo a bude jistě trvat i dlouho potom. že zde máme co dělat s myšlenkami. které dopomohly informacemi tomuto spisu. Tiché texty a živé hlasy. Zvedne se také hlasité popírání a osobní opozice v těch úzkých kruzích Západu a Východu. je však nezničitelná. i když málo známé. že tato nauka se skládala z velké části z magie a zázraků. je to proto. až tento jazyk zmizí. doplněné tibetskými dokumenty a osobním mongolským esoterním poučením. než se objevil. že naši čtenáři jsou hlavně ze Západu a my je nechceme zatěžovat obtížnou nutností zkoumat vyčerpávající komentáře k neznámým sanskrtským názvům. které lze v sanskrtu vyjádřit jediným slovem. aby vyhovovaly jeho průměrné mysli. Věří také. Oni věří a věří správně. které samy sebe nazývají „esoterické" a činí si nároky na vlastnictví „ okultní" moudrosti. 93 lika vzácných jedinců. Mnoho lidí může popírat obhajitelnost zde odhalených zásad. Konečným cílem indického esoterismu bylo přivést lidi k tomu. pomoci jim. že někteří z proslavených učitelů světa učili své nejbližší žáky tajné nauce. kouzelnictví a teologie. . avšak nesprávně. zatímco v západních jazycích je často třeba celé řady slov. aby získali insight (vhled) do skutečné stavby vesmíru. jsou většinou indické. Ale pravda existovala dříve. ale nelze je ani vyjádřit v žádném z tradičních západních jazyků. že jsme v této knize nepoužili více než dvou sanskrtských filozofických výrazů. Necitujeme-li zde tyto texty. jeho původní zdroj je prastarý a indický. Tito velcí mistři měli něco lepšího na práci než ony věci. Lidé si museli najít nebo vytvořit pojmy k vyjadřování dříve. plných předsudků. že to jsou indické zásady. že jisté indické filozofické myšlenky jsou nejen nepochopitelné Západu. bude jen její další obžalobou. a protože je nutí potřeba. I když naše nekonvenční podání tohoto vědění je moderní a západní. Zmatek a nedorozumění mezi těmito zpola informovanými lidmi je odpustitelný. neboť se tvrdí. Je zcela jisté. abychom vysvětlili jejich význam.SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE. mohou to udělat znovu. aniž by překroutil většinu nejautoritativnějších starých dokumentů tak. Opravdu. přežije jako širý oceán nicotnost smrtelných názorů a pěnu zájmů. aby odhalili základní význam lidského života. již to. ale nikdo nemůže popřít fakt.

střeží tajemství a neodhalují je. kdo hledá skutečnost. Důkaz toho lze najít nejen ve starém pravidle. kteří dovedli splnit určité těžké podmínky a měli vzácnou kvalifikaci charakteru a schopnosti Jakož i spolehlivé doporučení vzhledem k faktu. Vivekačudamáni. Bhagavadgítá. že dokonalé vědění bylo možno získat jen osobně od kompetentního učitele. že zasvěcení bráhmani. Mluvím tolik. Strhli stěny tajnosti a výlučnosti. která byla skryta přede všemi. jaká jsou podle tohoto skrytého učení postupná stádia vývoje. přizpůsobuji pro ně svou nauku různými podobenstvími. A ještě dříve než Alexandrova vítězná tažení uvedla orientální a helenistické myšlení v plodný styk. byly zlomky této nauky přineseny do Evropy podnikavými cestovateli. jako jsou Upanišády. kteří odhalili své vědění nezpůsobilým laikům byli potrestáni. zářící na obzoru veškeré existence. kdyby je náhle uslyšel. kolik mohou pochopit a dle jejich schopností. vyňata ze Saddharmy Pundariky: „Vznešení lidé moudrého chápání střeží nauku. může nalézt četné náznaky střežené nauky.94 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. V naší době pronikaly do zevního světa úryvkovité důkazy o existenci tohoto skrytého učení. Je nesnadné porozumět tomuto vědění: prostý člověk by byl zmaten. S těmito údaji můžeme porovnat následující slova Buddhova. Šankarovy komentáře k ní.. když vzrůstající skupina západních orientalistů vydala světu žeň svého po celé století trvajícího bádání o pokladech indické kultury. Kdo by se chtěl jimi prokousávat. jako Appoloniem z Tyany a Pythagorem. ale i v anglických překladech sanskrtských textů nyní dosažitelných. Brahma Sutry. Pančadaši a tak dále... To je jasně vyjádřeno mudrcem Gaudapadou v jeho již zmíněné velmi staré knize těmito slovy: . vyjma před těmi několika." Již chápeme.. které udržovaly nejdůležitější knihy ve vlastnictví malého počtu bráhmanů. a ukázat jim veliké slunce absolutní pravdy. kterými musí projít ten.

" V komentáři k těmto větám poznamenává velký učitel Šankara: „Třídy lidstva jsou rovněž počtem tři. byla svévolná. která popisovala Boha tak. dělil své žáky rovněž na tři skupiny a zavázal je přísahou. Zmatené davy nevzdělaných lidí by se pak obrátily proti svým přijatým modlám. ale nedovedly by výměnou za ně pochopit nepochybné dobrodiní vyšší filozofie. těm ostatním jogínům. dělil lidi do tří tříd. Nechť si nikdo nemyslí. že společnost by byla vržena do zmatku a společenský život by se mohl vrátit k bez- . Prvním byl jasný postřeh. když razil a užíval slova filozofie a byl prvním Evropanem. v jaké si ho lidé obvykle představují. Byli by ponecháni v duševní prázdnotě nebo přinejlepším s matoucím nesprávným výkladem s tím následkem. byla by celá stavba veřejné morálky vážně ohrožena. Jeho pravidla napodobovala starší řecká mystéria Orfea. kteří postrádají vědění předepsané pro vyšší filozofii. který tak učinil. neboť by ji odvrhli jako příliš vzdálenou. odpovídající třem silám chápání nižší. že neprozradí jeho vyšší filozofickou nauku." Pythagoras. jakým skutečně je a zavrhovala Boha v podobě. v níž byla kdysi tato nauka zahalená. nízkým. brzy by zničilo vliv zákonného náboženství u ostatních lidí. oběti a kněžství jako čistě prozatímní pomoc. avšak mají nižší nebo prostřední chápání. který vykonal cestu do Indie a podařilo se mu získat zasvěcení do tajné moudrosti bráhmanů. střední a vysoký. Vyvinula se ze čtyř prvotních důvodů.. Proč? To proto. který je přinesl z Indie.. Ammonius. to jest. umístil do třídy nejvyšší. kteří také kráčejí stezkou. Lidi.SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE.. jak to líčí dějepisec Herodot. že jsou nadáni třemi stupni chápání. Jóga o nepopiratelném je těžko dosažitelná jogínům. že přísná tajnost. a která odhalovala všechny obřady. a s jeho zničením by zanikla i na něm závislá etická omezení a morální disciplína. kteří je dosud potřebují. 95 „Existují tři stupně vývoje života. který založil významnou mystickou a filozofickou školu v Alexandrii.. středním a vysokým. Bylo to opravdu v této spojitosti. Nerozvážné uveřejnění nauky. kteří milují filozofii. že kdyby byla pravá náboženská pravda všeobecně známá.

aby zkoumaly jemnější smysl své vlastní existence. kteří byli pro ně připraveni a kteří se stali nespokojenými s ortodoxním náboženstvím a potřebovali něco rozumovějšího.96 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. kteří se namáhavě lopotili na svých polích od svítání do soumraku. Sama sebe již také odsuzovala k tomu být utajená nepsaným zákonem. Kdyby byla mohla nalézt snadné přijetí. takto byli lépe vyzbrojeni k tomu. Její zásady mohou zvládnout jen osoby s dobře vyvinutým intelektem a vznešeným charakterem jsou příliš jemné. Dávné obyvatelstvo se skládalo hlavně z venkovanů. žijíce ve světě. vysokým bráhmanským kněžím a jiným osobám. natož konečné po- . Nemohla být uvedena do jeskyně a chýše nevzdělaných lidí a doufat v rozumné přijetí. že byla daleko mimo dosah lidu. pověřeným odpovědností vést život lidí. kdy byla poprvé formulována. že neměly ani vůli ani čas. dovedly však uvěřit prostým příběhům. státníkům. a z pastevců. kdyby jim nemohlo být nabídnuto nic. Druhý důvod spočíval v aristokratické povaze této filozofie. Proto byli tito lidé zcela ochotni nastoupit snadnou stezku víry v to. ohledným zákonům džungle. Byla mentálně tak těžko pochopitelná a eticky tak pokročilá. Proto mudrci udržovali pečlivě a moudře své vědění v tajnosti a omezovali je na několik vyvolených. vojevůdcům. která byla zdánlivě zcela vzdálena poli a domovu. Široké davy lidí byly vesměs negramotné a nevzdělané. aby vykonávali své úkoly moudře a účinně. že by byla odstraněna jej ich víra v tradiční náboženství. Kromě těmto mentálně zralým bylo zasvěcení udělováno také králům. učinila by tak brzy poté. ve kterém byly nuceny být zcela zaměstnány kvůli živobytí a uspokojování svých bezprostředních hmotných potřeb. Bylo by škodlivé otřást myslemi mentálně nevyspělých davů tím. těžkopádným a tupým. kde ohromné chobotnice osobní činnosti a rodinné odpovědnosti je držely ve svých chapadlech tak těsně. Nehodila se stejně pro ovce jako pro lvy. Obě třídy nemohly vyvinout mysl schopnou uvažovat po dlouhou dobu o nejneosobnějších a abstraktních tématech. a proto příliš nesrozumitelné nezralým myslím. který činí zbytečným vnucovat mnoha lidem ideály. malicherným a sobeckým lidem. kterými se jen málo lidí může řídit. co by mohly přijmout jako náhradu. kteří mechanicky následovali svá stáda. čemu věřili jejich rodiče.

že by porozuměly zásadám a oceňovaly hodnoty. že několik mudrců. rozmnožovat své řady a zemřít. který dosáhl nejvyššího osvícení v neobyčejně mladém věku a pak cestoval napříč Indií. „snad jeden člověk z tisíců usiluje o uskutečnění pravdy" v Bhavagadgítě. Jak by tedy bylo možné oprávněně doufat. Pracovat. neboť zmíněná kniha praví také: „Nezjevuji se všem a každému. že osobně uskutečnil poslední podstatu věcí. Stěží tušily a sotva se staraly o to. neboť dosáhli skálopevné neochvějnosti mysli a charakteru. autora: Král. Takovéto odloučení bylo zvoleno pro blaho těch. ale málo vyvolených". nebo mohl zůstat nezměněn uprostřed pozlacené vznešenosti královských dvorů jako v případě Džanaky2). aby vyrostla. aby pomáhal nevědomým davům a osvítil několik vzdělaných. které byly právě tak mimo jejich dosah. Neexistuje zde žádný libovolný výběr. žádané bohyní skryté moudrosti od jejích ctitelů po několik let. nacházely nejmenší odpor a nejmenší 1) Pozn. autora: Šankara byl dávný filozof. kdo to potřebovali. Mimoto. to tvořilo jejich omezený obzor. 97 znání vzdálenější univerzální existence. Dovedl najít cestu k tichému mudrci sedícímu v lese stejně jako k ustaranému poddanému žádajícímu o pomoc v audienční síni paláce nebo k armádě připravené k akci na bitevním poli. zpravidla žilo v malých lesních poustevnách nebo v tajných horských útulcích. že by uvažovala o záležitostech. který panoval ve velkém státě v severovýchodní Indii a současně studoval skrytou nauku pod vedením mudrce Aštavakry s tak dobrým výsledkem. to jest. je mnoho povolaných. má svůj indický protějšek ve větě. kteří zvládli tuto nauku. které mohly projít nedotčeny smíšenou činností přeplněných měst tak. a v oněch dávných dobách nebylo možné očekávat. které často přesahovaly schopnost i těch nejchytřejších. 2) Pozn. Tento způsob života daleko od davů nebyl zvolen pro jejich osobní potřebu. trpět." Třetí důvod takového utajování byl. . kteří byli zralí pro toto zvláštní vyučování. pro vybranou hrstku žáků. jako tomu bylo u Šankary1}.. jako jsou postgraduální univerzitní přednášky mimo dosah žáků obecné školy? Mladé mysli davů musí být dán čas. každou třídu jejím vlastním způsobem. jaký je vyšší smysl jejich života. Udržovaná koncentrace a hluboké úvahy. jelikož většina lidí má své vidění zastřeno iluzí. ale výběr založený na lidských omezeních.SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE. výrok Nového zákona.

kdy chtěli vědět. že i samotné slovo v sanskrtu. Takováto prodloužená nepřítomnost ve společnosti. aby byli lépe vyzbrojeni přísným studiem k chápání a k pozdější užitečné službě lidstvu. kteří byli eticky a mentálně nepřipraveni a neukázněni. kteří si uvědomili. který složil někdo jiný. který převládá ve většině dnešních velkých lidnatých karikaturách těchto malých zaniklých pousteven. takže by postupně nepravda byla považována za pravdu a jistě by byla za ni označena pozdějšími generacemi. to jest. že musejí nalézt nějaké místo ve svém programu pro studium filozofie. vykládali by je tak. Proto na čas opustili činný svět a hráli úlohu uprchlíků nikoliv v citovém zklamání. neboť jej činil podobným zvířeti. že tradiční texty budou špatně vykládány a špatně chápány. v mnohých případech pouhému náboženství. že již příliš dlouho pracovali jako mravenci. že by se mudrcové vždy drželi v skrytu. Bylo by však velkým omylem zaměňovat takovéto dobře promyšlené odloučení několika jedinců od světa proto. které značí „Lesní nauku". nýbrž v zasvěcení se vážné intelektuální úloze. že staré texty. izolovala získané vědění od všeobecné kulturní tradice společnosti tak. Došli k bodu. co to vše znamená. Tento sklon uchylovat se na tato místa kvůli studiu byl tak uznáván. a v jiných případech pouhému mysticismu. a že již příliš dlouho tančili v šíleném shonu jako loutky na světovém jevišti podle nápěvu. nabylo významu „Skrytá nauka". za laciný asketismus. učili lidi jen tomu. Čtvrtý důvod byl již uveden. by přisuzovali textům své vlastní významy. chtěli znát pravdu. Neplodná strnulost a pověrčivé hloubání nyní nahradily mentální úsilí a ukázněné studium. užívané těmito učiteli při jejich výkladech byly a dosud jsou nazývány Lesní nauky. proč vůbec jsou na světě a kam vede osudový tlak života je i jiné. překážky v nejosamělejších místech uprostřed divoké samoty krásných pralesů v nesmírné vznešenosti osamělých hor. nevyhnutelně. aby se ho- . Bylo nebezpečí. Zkrátka. ale když se odvážili jít na veřejnost. Nemůžeme říci. co pro ně bylo vhodné. na čem pracují. Žáci třetího stupně ve starověku byli lidé. aniž chápali. Ti.98 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Cítili. Život zcela prostý hlubšího myšlení byl považován za nedůstojný člověka. i když postupně. i když byla myšlena jako dočasný prostředek a nikoli jako trvalý cíl.

než aby zanechali znatelné stopy v kultuře tohoto ohromného subkontinentu. jestliže existovala v Indii taková filozofie po tak dlouhý čas. bylo v každé době příliš málo a téměř nikdo v době moderní. Za prvé. že člověk. i když byl později postupným působením času zahnán do krajních mezí lidskou sobeckostí ze strany těch několika přívrženců a lidskou lhostejností většiny. A přece. byla-li tato nauka tak úzkostlivě skrývána před davy lidu po tolik století. Materiální jazykové nesnáze v kulturních stycích mezi Indií a Evropou. těch Indů. i když jejich bezprostřední vliv byl omezen na vybraný a vlivný okruh. proč. protože pokračovalo již od té doby. kteří měli toto vědění. který uvedl slovo „filozofie" v užívání v Evropě byl prvním proslulým Řekem. Přinesl Západu nové a vyšší pojetí pravdy. A toto nebezpečí opravdu hrozilo. Materiály k historii tohoto pomalého odklonu by byly velmi poučné. Přesto však je příznačné. že jak již bylo vysvětleno. zároveň s esoterickou povahou této filozofie vysvětlují nedostatekjejího vlivu na svět. Pythagoras byl dobře odměněn za nebezpečí své dlouhé cesty. Druhou otázkou. A tak nejprve vznikl esoterismus jako přirozený jev. které až do .SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE. proč se nepodařilo pozdvihnout indickou kulturu na vrchol světového uznání? Odpověď je. jen kdyby bylo možné je získat. byla indická moudrost vždy v nejvyšší úctě. která by se mohla oprávněně vyskytnout. by nyní měla být tak otevřeně předložena a objasněna davům? Na to mohou být tři odpovědi. s nimiž byl její styk mnohem stálejší a pravidelnější. přesto je jejich rozhodující a nepřímý vliv nesmírný. francouzským a německým učencům. že v ostatních částech Asie. je. Nyní se objeví na rtech západního kritika dvě otázky. 99 dily jejich osobnímu vkusu nebo temperamentu. kdy britská armáda připravila cestu a to již v osmnáctém století britským. až na poslední jedno nebo dvě století. Text po textu byl jimi získáván v oněch dnech jako část vojenské kořisti a později byl získán řádnou koupí od výlučných bráhmanských kruhů. Toto odhalení není vůbec nové. neboť texty byly velmi zhuštěny a potřebovaly podrobné vysvětlení. který se odvážil vydat se až do Indie při hledání moudrosti. jak dokazuje i skutečnost.

a tak dále. že je to skoro až paradoxní. kdo nepatřil k nepočetné elitě indické inteligence. Další odpovědí na kritikovu otázku je. Od té doby tak mnoho činitelů pracovalo na podrytí této autority. státních orientálních sbírek Mysore. jako jsou knihovny Státního sekretariátu pro Indii.100 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Dnes se mohou evropští nebo američtí studenti dostat zcela volně k několika stům různých starých filozofických děl. které západní záplava orientalistiky minula bez povšimnutí. mohla by je zachránit symbolickým výkladem a ospravedl- . že náboženství splňuje svou funkci chránit morálku poněkud chabě. kde jsou nyní přístupny učencům. ale pokračuje se v odhalování. co zbylo z náboženství. že hlavní zákaz odhalení skryté filozofie v dřívějších dobách byl vysvětlován jejím nebezpečím pro autoritu ortodoxního náboženství a následkem toho i morálky. namísto aby zničila to. Nicméně. Podání. Četné vesnice byly pročesávány nakupujícími agenty a četné rukopisy. Barody a Travancoru. neboť skrytá filozofie. té doby tyto knihy žárlivě střežily. skryté po staletí ze strachu před ničivými muslimskými dobyvateli nebo opomíjené pro naprostou neschopnost pochopit je. Ty byly nyní zpřístupněny k užitku celého světa. které bylo započato před jedním a třemi čtvrtěmi století. zatímco většina byla pečlivě sebrána a zachována ve svém původním stavu ve vynikajících knihovnách. však bude pravděpodobně mnohými čtenáři považováno za nové. Proto zde nedochází k žádnému novému odhalení. protože jejich zvláštní důležitost a nesnadný smysl nebyly pochopeny. Před dvěma sty lety bylo jen málo těchto děl přístupno tomu. Mysli lidí jsou nyní zbaveny rovnováhy a jejich náboženské opory jsou zničeny. v podstatě moderní a jistě nekonvenční znovuoživení. a částečně na osobním poučení. že jeho zásady jsou částečně založeny na několika knihách. byly vyneseny na světlo z krabic nebo tajných úkrytů. Podmínky jsou jiné než ve dnech. Některé z těchto textů byly přeloženy do evropských jazyků a mohou být kýmkoli studovány. kdy Sokrates mohl být odsouzen k smrti pro oslabování náboženské víry. které se zde nabízí. které je snad jedinečné v celé dnešní Indii. novým prvkem na těchto stránkách je to. Pozice je nyní tak změněna. Královské asijské společnosti.

je zcela výjimečný a nejdůležitější ze všech. . nebo tam. nedokázaly by pochopit její jemnosti. Třetí činitel. Její odhalení by nyní sotva ovlivnilo davy. Podrobnosti těchto změn. pokud se týkají postavení této filozofie. Ode dne.SKRYTÁ FILOZOFIE INDIE. jako si nevšímají žádné abstraktní filozofie. se svět velmi změnil a s ním i lidstvo. 101 něním místa a účelu instítuciálního náboženství pro vzdělané mysli. plnější a svobodnější vysvětlení vyšší filozofie než kdy před tím. kdy její nauky byly prvně formulovány a zatajovány. byly plně podány na úvodních stránkách této knihy. smělejší. protože by si ho nevšímaly. který připravil příležitost pro otevřenější. kde by si jí povšimly.

Tyto kvality jsou nezbytné. že bude úspěšně filozofovat. musí se rovněž poohlédnout po povaze a kvalitě své osobní výzbroje. jestliže vůbec rozumí svému úkolu. která velmi pravděpodobně do nejvyšší míry podrobí zkoušce jeho schopnosti. že průměrný člověk . vznikající z jeho povrchního dojmu z filozofie. kdo se pokouší zkoumat skrytou filozofii a proniknout do nových oblastí pravdy. který chce proniknout do těžce přístupných neznámých oblastí. že si opatří řádnou výzbroj. kdo nepatří k těm několika vážným lidem. ho činí nezpůsobilým zabývat se takovýmto studiem. Ne každý může podniknout takovou výpravu. kteří hledají poznání nejvyššího tajemství života za každou cenu. se nad nimi nemusí trápit. Emerson správně říká: „Vezmi si. FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA Jednoduchý fakt. se musí na výpravu připravit nejprve tím. Všichni ostatní lidé je mohou ignorovat a jít pohodlně životem a nespěchat. Jedině ti. Nikdo nemůže doufat. řeky a pouště. mohou doufat v konečný úspěch. a proto je jejich splnění neúprosné. nebo pocit strachu ze samotného abstraktna. Ten. postrádá-li sedm psychologických kvalit. aby ho překonala buď nelibost. . Představují totiž prostředky. Badatel.KAPITOLA V. Nicméně nikdo. Tyto podmínky nejsou ukládány z vnějšku. které se požadují od každého člověka. ale jsou vrozené samotné přirozenosti chápání pravdy. který bude nucen na své cestě přecházet hory.nechť touží po vědění sebevíce . dříve než se jeho mysl může odvážit činnosti. Ani je libovolně nestanoví žádný náročný učitel. jejichž pomocí může dosáhnout svého cíle. ale zaplať cenu!" Tato slova se přesně hodí na tento úsek naší cesty. Neboť existují určité základní charakteristické vlastnosti. drive než mu je vůbec dovoleno překročit samotný práh filozofie. Ukládá je sama Příroda a přijala je dlouhá tradice.připustí. kteří splní předběžné podmínky. co chceš.

aby byl psychologicky schopný. Zkoumání musí provádět s tou nejpřísnější poctivostí. neznámé sklony. Ochráncům moudrosti nezáleželo na tom. Takto objeví. dobře známé předsudky. podrobí se požadované disciplíně a postupně vyvolá žádanou změnu. zahanbit. do jaké míry ho ovládají škodlivé pudy. jak tápe v mlze vzájemně si odporujících pohnutek a mocného podvědomého vlivu. Učitel je v nepříjemném postavení lékaře v blázinci. chvilkové nálady. křesťanem nebo muslimem. takový druh filozofie si zvolí. aby zbořil žákovy modly na hliněných nohou. bláhové naděje. zač se považují! Každý lékař v ta- . zda byl ateistou. poučení se mu s politováním odepřelo. čím nejsou. aby prokázal nebo si osvojil alespoň trochu vhodné vlastnosti pro tento úkol. považujících se za něco. jestliže dychtí po sebepoznání. ale záleželo jim na tom. Jestliže však je vytvořen ze správné látky. že je k tomu vhodný čas. cvičící kázeň. aby zjistil zda obsahuje jeho mentální výzbroj žádané vlastnosti. co vlastně dělá. souhlasí s nimi.pozná. jestliže je upřímný. protože jednou řekl: „Jaký je člověk.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 103 V západních zemích každý mohl kdykoli začít s filozofickým studiem. utajené obavy." Úspěšné osvojení vyšší pravdy bude v přesném poměru k vlastní osobní způsobilosti. čím skutečně je! Takové odhalení nebude příjemné. Po přečtení této kapitoly by se žák měl ve svém volném čase vážně prozkoumávat přísným objektivním způsobem. I Fichte však musel zachytit záblesk nezbytnosti této přípravy. nebo osvítit. První starostí filozofického učitele je. ale když usoudí. že nejsou tím. zdali měl nebo neměl nějakou náboženskou víru. aby mu přímo řekl. Tento rozdíl je důležitý a vysvětluje vyšší výsledky a pozoruhodné úspěchy dosažené Asiaty. Výsledky tohoto klidného pozorování ho mohou ohromit. jestliže je zbožňuje. Je-li skutečně nezpůsobilý pro filozofii. mocné přeludy nebo hluboce zakořeněné iluze . nesprávné postoje. I ten někdy hoví vrtochům bláznů. Pokud jeho schopnosti a postoje nebyly přijatelné. jestliže je citlivý. například za Napoleona. pak v tomto kritickém okamžiku podrážděně odhodí knihu stranou a úplně se přestane tímto předmětem zabývat. příkře jim řekne. ale v Asii se na uchazeči nejprve požadovalo. Hned na počátku pozná.

objeví. odkud by mohli pozorovat divadlo kosmické existence. Očisťovací práce od lží a bláhovostí. své neuvědomělé žádosti a své tajné předsudky. jaké síly pracující v mysli ovlivňují její uvažování i její rozhled. dokud intelekt není plně očištěn a síla jeho skrytých komplexů nezmizí. zanechají za sebou pravděpodobně jakousi prázdnotu. proč učitelé filozofie chovali tuto nauku v tajnosti po tak mnoho století. Jen takovým zevrubným psychologickým pochopením toho. že učitelé filozofie jsou v podobném postavení jako lékaři neboť málo lidí rádo slyší. že je třeba s uchazečem zacházet jako s pacientem a léčit ho z tohoto nevyrovnaného stavu. které působí jako silné zábrany pro správné chování a brání jasnému vhledu do pravdy. Nejdůležitějším úsekem průběžné činnosti je proto vykopání tohoto mentálního plevele a jeho vynesení do jasného světla vědomí. že na ní z její dávné minulosti lpí mnoho klamných předsudků a mnoho citových deformací. Musí nemilosrdně odhalit zkoumavým kriticismem své skryté motivy. že se stane nejnenáviděnějším člověkem v ústavu! Poznání. Zjistí. co se děje za jevištěm jeho vědomého . že nejsou oprávněni přijmout pravdu .je dostatečným důvodem. Jakmile si žák jednou uvědomí tajná působení svých přání a tajné procesy své mysli.104 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Jakmile jednou žák odhalí pravý základ svých činností a postojů. které vyplňují podvědomou vrstvu lidské mysli a které žák nerozpoznává a dokonce o nich ani neví. a proto je ustálena zásada. které zabraňují příchodu pravého poznání. že vleče těžké břemeno iluzí a mylného logického odůvodňování. Ze stanoviska filozofie je skutečně málo lidí dostatečně vyrovnaných a opravdu normálních.zbavené kouzla a klamu. který sdílí s miliony lidí. aby postavila své žáky do správného zorného úhlu. kové nepříjemné chvíli pozná. jsou částečně zodpovědné za jeho neschopnost chápat pravdu. Je důležité objevit. To se nemůže stát. Filozofie se totiž snaží. Úkol znovuuspořádání vlastní mysli bude pravděpodobně bolestným procesem.jaké skutečně je. ne však dříve. Komplexy. které ovládají mysl. může volně a beze strachu filozofovat.

že je jeho charakter jak ve svých zjevných. Tyto komplexy postupně ovládnou člověka a zpomalují jeho svobodné používání rozumu. tak i skrytých fázích zdeformovaný. V jedné oblasti pak můžeme vidět naprostou důvěřivost. a které je nutno odstranit z procesu myšlení a jednání. může přijít osvobození a může připravit cestu pro další kroky na konečné stezce. Takovýmito rozumovými . Nebo když si člověk vytvoří nějakou mentální výhradu ve prospěch určité víry v nějaký zvláštní předmět nebo ve prospěch nějaké oblasti zájmu a nedovolí svým schopnostem v těchto oblastech plně pracovat. ale v určitém komplexu. A dále. jsme pak svědky podivuhodného procesu. jaký vskutku je. Tato jemná psychologická práce je nutná. pak se jeho mysl dělí na dvě nebo více izolovaných oddělení a ta nemohou na sebe nikdy vzájemně logicky působit. která je zcela odlišná od skutečné. komplexy. zkoumat vzájemné působení pocitů a rozumu. kdežto v druhé kritické uvažování. Dokud analýza neobjeví tyto vlivy a dotazování je neodhalí. Musí se vidět takový. Musí analyzovat své emoce. kdy osoba nalezne pro své závěry nějakou vědomou základnu. nepřestanou škodlivě působit. Znamenitost druhé překrývá vadu první. Musí obnažit své nejvnitřnější charakteristické rysy bez jakýchkoli omluv a odvážně se snažit pochopit nej trpčí pravdy o sobě. Zkrátka. aby odhalila všechny ty sklony. Takový člověk je naprosto nevyrovnaný v jedné oblasti a přesto zcela vyrovnaný v druhé. než se může úspěšně zabývat filozofií.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 105 osobního života. jestliže je třeba udělat ústupek sebeúctě nebo úctě někoho jiného na úkor rozumu. halucinace a rozumové závěry. Chyba není v neschopnosti řádného myšlení. zmrzačený a nevyrovnaný. vypořádat se s problémem neuvědomělé motivace. Když se například stále a neodbytně vrací určitá myšlenka do mysli a nakonec se stane hluboce zakořeněnou posedlostí. Od samého počátku se žák musí pokořit a bez váhání připustit. které zabraňují přístupu pravdy do mysli nebo vedou mysl špatnými cestami. postavit se sám sobě tváří v tvář. který působí rušivě v tomto bodu. překáží svobodnému chodu myšlení a tak znemožňuje přesné filozofické uvažování. všímat si jak si vytváří pojmy o představách a věcech. musí studovat trochu psychologii.

které očekává žáka.106 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. vidí je mnohem jasněji než psychoanalytici. Žák se nevyhnutelně setká s vrozeným odporem. A co více. Neboť ony určují postup myšlení a jednání. který se musí provádět chladně a odvážně. to musí žák sám přivodit svou vlastní svobodnou volbou a svým vlastním pevným úsilím. dokud se nepodrobí filozofické kázni! Takové vyšetření může nejúčinněji provádět jenom ten. znemožňují zdravou činnost těch schopností. že je nemocen. bude očišťující. Pokud si však není vědom toho. Kompetentní filozof vidí po krátké rozmluvě a bez potřeby zdlouhavých a často fantastických procesů psychoanalýzy. když hledáme pravdu. že tvoří neproniknutelnou hráz proti rozumu. instinktivní opozicí . Žádný pravý učitel nemůže za studenta provést konečné překonání sebe sama. mudrce. To vše je možné hodnotit jako choroby mysli. zatímco vytrvalé sledování vznešeného ideálu Pravdy obvykle velmi mnoho pomůže při léčení komplexů. podvádí sám sebe a možná i jiné lidi. aby je přijal jako lék. jaké komplexy jsou činné v člověku. ale takoví lidé jsou nesmírně vzácní. Jinými obtížemi jsou klamy. Člověk může těžko udělat sám přesnou analýzu. Nebude příjemné. není možné ho léčit. Tyto stránky by však měly do určitého stupně pomoci v sebezkoumání každému vážnému čtenáři. sociálního nebo národohospodářského přesvědčení. úvahami. kdo je sám mentálně „svoboden". prýštícími z ego-centrického přání a neodůvodnitelných předsudků. které bývají tak pevného charakteru. Dokud se nevyléčí. Zde je vždy užitečná pomoc zkušeného filozofa. je-li dosažitelná. které je třeba uvést v činnost. Jejich houževnatost se obyčejně projevuje v oblasti politického. ale když bude mít žák odvahu. protože ti budou sami trpět různými komplexy tak dlouho. Takové je sebeodhalení. ale konstruktivní kritika takového učitele je obyčejně objasňující a jeho osobní přítomnost je vždy inspirující. náboženského. to jest. Toto introspektivní ponoření se do hlubin uchazečova charakteru a schopností je statečným činem.

je to proto úkol pro duševního hrdinu. Nikdo z nás nedosáhl hranice svých schopností. zjistí-li. právě tak jako víme.a tím si zajistil správnou rovnováhu v životě. Právě tak.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 107 a citovými překážkami. že tyto psychologické schopnosti jsou daleko mimo jeho dosah a že toto měřítko intelektuálního chování je příliš vysoké. A to je ten jediný způsob. kdyby k tomu přiměl sám sebe. Většinou jsou to maskované slabosti nebo psychologické zábrany. To ovšem vyžaduje velkou intelektuální poctivost. výchovy nebo okolností. jakmile si je žák uvědomí chladnou sebekritikou. měl by nalézt právě v jejich přítomnosti jistý stimul.je-li filozoficky založen . Pozoruhodné klinické výsledky. Před lety jsme byli zvyklí myslit. neboť lidská povaha je svou podstatou konzervativní. V dnešní době pronikavá psychologická analýza odkázala mýtus předešlé věty do zapomnění. Je to vnitřní metabolický proces. jak se stát schopným pro zvládnutí skryté filozofie. ukazují cestu k netušeným silám sebezdokonalování. které se snaží zmařit jeho ponoření. Přesto. ale vede k trvalému zdraví. kdyby zaplatil cenu neustálou usilovnou snahou o překonání kouzla staletých bludů a kdyby se pevně chopil živoucí. která neobchází skutečnosti. Je nesmírně těžké přesvědčit lidi. že každý člověk se narodil s ustáleným charakterem. naše chápání vždy vzrůstá. který působí dočasnou bolest. kam patří. a ještě větší intelektuální odvahu k překonání tmářství. Hledáme-li nové horizonty. aby je napravil . jako se dnes všeobecně uznává určitá moc tělesné kultury. dosažené psychoterapeutickým působením. aby se postavili proti svým starým zvykům myšlení. Mnohý člověk by se mohl stát filozofem. tak nyní víme. který se nestydí poučit se o nutnosti vlastní přeměny a který se nebojí přispět dobrovolně k takovéto obrodě. přetvářející víry ve své vlastní vyvíjející se schopnosti. a tyto staré zvyky se houževnatě prosazují při každé příležitosti. které leží utajeny v lidské mysli. že naše svaly mohou zesílit a krevní oběh se může zrychlit denním cvičením. Ty vznikají přirozeně z jeho vrozených sklonů právě tak jako z okolí. s určitým stupněm schopností a omezeným množstvím mentální síly a že nikdy nemůže překročit tyto hranice. Přesto člověk nemusí být zahanben. že naše .

Proč bychom neměli udělat dnes. abychom získali správný postoj pro obtížnou cestu. Neboť psychologická teorie i fakta ze zkušenosti jasně ukazují skutečnost. který se většině lidí bude zdát naprosto nedosažitelný. kteří pouze stojí a čekají. že musíme vynaložit veškeré vnitřní úsilí.108 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že nebude ani k poznání. To neznamená jenom. abychom je vyvinuli v takovém rozsahu. jak se zdá." Žádný moudrý člověk nebude proto zoufat nad zmatky a obtížemi studia této filozofie. která leží před námi. mentální schopnosti a přirozené vlastnosti se mohou rozvinout podle přesných směrnic. znamená to také. Proto se musíme ochotně mentálně ukáznit a vykrystalizovat eticky." Jestliže budeme chtít. osvětlujícím mnoho z toho. jednak mít vždy před očima sedm nezbytných vlastností jako osobní ideál. pokud se nevzdal. které se na nás požadují musí být dokonalé. až ovládneme více těchto principů. jakou. co jiní hodlají udělat zítra? Nebo abychom pozměnili Miltonův verš: „Ti. Takto se může stále rozšiřovat úzká skulina intelektuálního světla. Žádá na žákovi takovou intenzitu soustředěné mysli. Čínské přísloví praví: „Deset tisíc mil dlouhá cesta začíná prvním krokem. nebudou obslouženi. co dříve bylo nejasné. Na obranu této nauky nechť mluví věta z Thoreaua. že schopnost mysli je neobyčejně pružná a rozpínavá. Skromný počátek může pro začátek stačit. podobně jako je moudrost jeho nejlepším majetkem. zakusíme v duši jemný půvab a zvláštní kouzlo. neboť časem. můžeme změnit svou mentalitu. že „máme směřovat k vrcholkům. až se stane širokým paprskem. Tato kniha přináší světu nauku. má jen málokdo. To je náš první krok. vyžadující mimořádně vytrvalou pozornost. jestliže se do tohoto úkolu pustíme správným způsobem. hluboko skryté . Ve skutečnosti nikdo neměl neúspěch. i když davy na ně nevystupují". který by nám umožnil jednak pochopit alespoň základní principy filozofie. Toto učení zdůrazňuje ideál neosobnosti. že vlastnosti. jestliže se spojí trpělivé úsilí o pochopení toho. která je posledním vlastnictvím člověka. s nadějí. co je zdánlivě nepochopitelné. může vyrůst tak.

které před nás staví. Jedním z nespočetných zisků filozofie je čistá radost ze zušlechťování charakteru. kdežto druhý se nejen pohybuje. dobře odměňuje své věrné oddané.nikdy! . Tyto vlastnosti vyžadují mnoho od člověka. Tak budeme rozvíjet tyto vlastnosti postupně. že náboženství je prakticky ospravedlněno svou obhajobou poctivého života. Povede bezpečně ke správnému jednání a k uspokojení nejčistších citů. že uskuteční nejvyšší cíl života. ale bojující filozof ví. Prožijeme hlubokou přeměnu k lepšímu ve svých názorech. zbystření inteligence a ze získávání síly při postupu. že jsou jeho nej cennějšími přívlastky. tak i věčného života. později bude dokázáno. že jejich plnější osvojení nebude ani rychlou. položí pevný mentální a mravní základ k výjimečné osobnosti. rozhledu a zvycích. ale bez nich . nezbytné pro takové očisťující studium. že nemohou být kulturní ozdobou ani pouhým povrchním nátěrem. které takto uctíváme. který by vystavoval na obdiv intelekt člověka. Nezkušený člověk by mohl velmi snadno podcenit nezbytnost těchto sedmi psychologických vlastností. a člověkem. Pouhý letmý pohled na vlastnosti. První uvázl v močálu a je bez cíle. i když si snad uvědomíme. že filozofie je prakticky ospravedlněna obhajobou nejlepšího života. můžeme jen doufat. ne všechny najednou. který se po každém poklesku zvedne nespokojen a znepokojen. I kdyby toto studium nepřineslo nic více než jen praktické a psychologické cíle. ale pro účinné a rozumné jednání. neboť mají silný vliv na záležitosti jak hmotného. Vedou k vyrovnanému pochopení celého života ne pro teoretickou okázalost. které jsme obětovali filozofické kázni nebo filozofickému studiu.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 109 za zastrašující tváří filozofie. ani jednoduchou záležitostí. Bylo již dokázáno. Božstvo. S nimi je připraven pro osvícení a může doufat. Většina z nás začíná jako hříšníci. Potom se ochotné podrobíme jejímu požadavku dále se zdokonalovat v těchto schopnostech. ale nakonec dají více. Je nesmírný rozdíl mezi člověkem. Nepromarníme tedy tyto hodiny. která dříve nebo později vynikne svou převahou v té či oné sféře. že jednoho dne skončíme jako mudrci. ale má i správný směr. nám ukáže. který si spokojeně libuje ve svých poklescích.

Nemůžeme zapálit hromadu dříví nasáklého vodou. kdo je pouze chvilkově zvědavý. Žádný asijský mudrc dávných časů by se žádnému tazateli ani nezmínil o abecedě filozofie. Aspirant se musí naučit. Pro filozofii je nej způsobilejší ten člověk. světáka. také žádný pravý učitel nemůže přijmout spokojeného světáka a vést jeho mysl do vyšších oblastí bytí. aby milovali Pravdu pro ni samu. tragické ztráty nebo zklamání v náboženství nebo mysticismu. není způsobilý.jestliže dogmaticky tvrdí. jaký je. kterého k ní . vystupuje od neklidného citu ke klidné myšlence a žádá nejvyšší Pravdu místo dočasného uspokojení. neboť mysl se obvykle nechce namáhat. Moudrost musí získat člověka jako svého vroucího žáka. který nemá žádnou potřebu tázat se na svět. tak i mentálně přitažlivé. kdy vnější důkazy tohoto dobrodiní. PRAVDA NADE VŠE! První charakteristická vlastnost není nic jiného než mocná touha nalézt Pravdu. Musí usilovat o odstranění této nevědomosti. Tato touha může rovněž vzniknout z osobního kontaktu s pravým mudrcem. Málo lidí se narodilo s takovou vlastností. Ti ostatní. dokud poněkud nevyschne. obzvláště v kritických dobách. kterou mystici nazývají „projevením Milosti".110 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. stává se tím nezpůsobilý. kteří ji získávají později v životě. Jenomže zde tato touha tak. obyčejně tak činí z hlubin mučivého utrpení. ale po počátečním údivu nebo pochybách o kosmickém divadle se musí dříve nebo později snažit odhrnout závoj. nebo vůbec ne. Touha po pravdě skutečně znamená touhu zbavit se nevědomosti. Žádný opravdu přemýšlivý člověk nemůže zůstat uspokojen jako pouhý smyslový tvor. jestliže chce správně a s určitostí hovořit o tomto námětu! Ani ten. touhy. jak klesnout na kolena s prosbou za osvobození z nevědomosti. neboť i on brzy odpadne. že pravda je nedosažitelná. aby ji hledala. Nechť se nejprve snaží a nechť nikdy neustoupí od této snahy. mohou být jak přímo zjevné. Tato touha je vyšší oktávou hluboko pociťované touhy proniknout ke skrytému srdci života. který zakrývá účel života. že tuto touhu nemá nebo že je příliš slabá. který se mu zdá být dosti dobrý takový. kdyby viděl. jak přijímá pokročilejší formu.

FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 111 přitahuje spíše palčivá vášeň po Pravdě než asketická nechuť k světu. že bude usilovat o získání druhé vlastnosti. dovolí. trvalé odhodlání hledat Pravdu a v tomto hledání vytrvá děj se co děj. které pociťujeme. kterou je pevné. ať je její chuť jakákoli. než je odhalena. vyžaduje hlubokou oddanost. jejichž pohnutky jsou zcela průměrné nebo jejichž cíle jsou omezené. aby uslyšel volání zahalené bohyně a následoval ji. které hledajícího obklopují. . jsou v tomto hledání brzy vyzkoušeni.v neznámých zemích či v nevšedních myšlenkách . Buď jak buď. či jako nektar. nemá-li se unavit depresí a opustit hledání. když stojíme na výhodné pozici Pravdy". spíše než jít rovnou silnicí. dokud nebude cíle dosaženo. Málokdo po ní tak silně touží. musí ji sám bez oddechu hledat. ať je kdekoli . Tato neoslabená vytrvalost uprostřed všeho zmatku a temnoty. ale všichni náhle ustanou. je tím nejdůležitějším činitelem. Každý. Většina mužů a žen se o ni možná zajímá jako o svého koníčka nebo jako o námět k zdvořilému intelektuálnímu hovoru. kdo touží po tom. stejně jako při každodenních jednáních o hmotných věcech dostanou jen to. neboť pochopil její význam a pocítil sílu Baconova výroku. nebo učitelem. Bude proto zcela přirozené pro každého. Neboť budou přinuceni buď časem. Hledání je nevyhnutelně dlouhou a příkrou horou. za co zaplatí. ale také zda ji chtějí bez ohledu na její nepříjemnost či příjemnost. kteří jsou nevědomky neupřímní. Správný typ hledajícího ji bude sledovat do konce a potom ji přijme.stává se jejím milovaným stoupencem. buď jako jed. Ti. nejen zda chtějí nejvyšší Pravdu. že „žádné potěšení se nevyrovná tomu. kdo cítí takové silné toužení po Pravdě. ale hmatatelnějším věcem převážila jejich lásku k nehmatatelné Pravdě. mají-li Pravdě dovolit. VYTRVEJTE A DOUFEJTE! Ale bohyně ho nenavštíví jako zjevení. která se musí slézat s námahou a úsilím. aby jejich láska k menším. aby uvažovali hluboce a rozvážně. kde je pokrok snadný a dá se předpovědět. Pravda. Proto jsou zaslepeni a dostane se jim jen bezcenných náhražek. aby zabarvila jejich životy.

na předurčenou hodinu vyššího pochopení. aby ho hnala kupředu skrze všechny nesnáze. kteří mění barvu svého cíle každým rokem. protože mu dodává hnací sílu. zrozené ze zoufalství. Vraťme se k analogii badatele a řekněme. kdo hledá pravdu. i když konečné odhalení může nastat s překvapující náhlostí. musí být právě tak horlivý ve sféře intelektuálního bádání a nesmí se dát ničím odvrátit od pokračování ve směru. Přesto však nesmíme ochabnout ve své práci. přes všechny nevýhody a proti všem překážkám. Kdyby se měl náhle zastavit na některém bodu své cesty a vrátit se zpět pro nedostatek vody. jak postupovat ve studiu. Má základní důležitost. Dokonce i ten. Ale tento let podnikl Lindbergh teprve potom.112 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. jak přitahuje mysl k postupné přeměně. nepřátelské okolí nebo útoky písečných much. Přelet plukovníka Lindbergha přes Atlantik byl svého času činem. zatímco čekáme. Hledající musí být dostatečně trpělivý. ale rozhodnutí pokračovat v hledání dále musí zůstat. hadů a moskytů. se nehodí pro tuto cestu. ale pod historií úspěchu teče neviditelná řeka neustálé a trpělivé každodenní námahy. a to i zkoušky osudové. kterou potřebuje. Nikdo z nás není svým vlastním pánem a všichni musíme čekat na vhodný čas. . aby překročil severní Afriku od pobřeží k pobřeží. musí tuto touhu dobře střežit. aby vytrval až k hořkému konci.těžký to úkol. Ten. činí ho dostatečně silným. budou provázet celou jeho pozemskou cestu a neustále budou útočit na jeho mysl. Kouzlo filozofického dosažení dává živoucí barvu historickému jménu. který vynášeli až k nebi. Odhalení pravdy musí vyrůstat v člověku poznenáhlu tak. aby neochvějně snášel zkoušky i pokušení. který si určil. neboť každému. že se vydal na cestu. dostane se neohrožené statečnosti. mrzutosti i radosti a přesto aby zůstal tak vytrvale odhodlaný jako dříve. kdo své hledání chápe skutečně vážně. Mentální chameleoni. které nenese žádné okamžité plody a jak čekat na příznivý okamžik osvícení. neboť plave proti proudu dnešního povrchního okolí . nikdy by nedosáhl druhého pobřeží. až měl za sebou sedm tisíc menších letů. Čas je proto činitelem. ale zvládnutelný. s nímž musíme počítat. Musí vědět. Zkoušky. kdo touží po pravdě. pod nímž letěl. Depresivní nálady mysli a srdce se přes něj nezbytně přeženou a zmizí.

Nic velkého nebo vznešeného nelze získat pouhým chtěním. která si je jasně vědoma banálního. Když se začne zdvihat tlaková záklopka na parním kotli. do něhož se pouští málokdo. Je to zápas. jaké se nám jeví. náhle nabijí více. Řekl jim: „Ti. vylučuje už samu možnost záměny porážky s nezdarem. musí být připraven dát . Rozumové uvažování by mělo být tak nezávislé. pak se výsledky zlepší stejně rychle. který stojí za námahu. zdánlivých skutečnostech a na scestí zavádějících zdáních. protože na něm požaduje tak mnoho. které vedou slabý elektrický proud.sebe! Kdysi si jeden putující učitel v Galilei povšiml všeobecné náchylnosti ke slabosti mezi svými vlastními následovníky. Myslitel však stojí pevně. hluboká analýza a neustálé zkoumání . co je pravda. jaké skutečně jsou. která by byla schopna zvážit relativní důležitost věcí nebo hodnotu tvrzení správně a ne pouze konvenčně.vše spojeno v hledání pravdy. dostatečně silná inteligence. že jej mají ostatní. Když se tytéž dráty. porážku však nikdy neuzná! MYSLETE! Třetí požadovaná vlastnost je síla myšlení. Snaží se vidět věci takové. ale pravdivého výroku. Z nezdaru vytěží dividendy varování nebo moudrosti. aby se jevilo jako pravdivé. větší množství energie počne vycházet ze stroje. kteří jednají podle mých slov. filozofické rozhodnutí k zjištění. Filozofie vyžaduje perspektivu. Aby se člověku dostalo něčeho takového. naše generace si možná z toho . Dav se utápí v záplavě názorů a teorií jiných. Toto studium obsahuje mnoho nového a vůbec ne snadného přemýšlení. poznají mé učení. Přesto je jediným zápasem. Cestou z tohoto nevolnictví je správná úvaha. Falešné se často jeví nebo je utvořeno tak. Skutečný zápas v životě je zápas člověka proti sobě. že věci nejsou vždy takové. aby rozhodně odmítalo přijmout jakýkoli názor jenom proto. protože mentálně lpí na klamných názorech. To jsou podobenství." Odhodlaná mysl dosáhne nejvíce.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 113 Musíme bojovat rozhodně se svou vlastní slabostí. Konečně. kterých by měl člověk dbát. To zahrnuje určitou duševní bystrost.

kdo není ochoten zkoumat nějakou zásadu. kdy se dostane do rozporu s názorem. A ten. Filozofii nelze pochopit bez velkého mentálního úsilí. jaké místo zaujímá pravdivé myšlení v životě. musíme jednat. že některé části této knihy jsou tvrdým oříškem. určitě zjistí. kdo dovede sledovat každou otázku až k jejímu ústřednímu problému a nezaváhá v okamžiku. Ten. Mohli bychom nazvat tuto schopnost šestým smyslem.a ti. záležitosti dne od věcí celoživotních. A žák by tak měl mít v lásce přesný fakt spíše než příjemnou představu. Vyžaduje se silná inteligence. mnoho neosvojí. Měla by pracovat tak. zdaje pravdivá či ne. nemilosrdně aplikovat i v životě.114 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že prý taková bádání nejsou nutná. co je věčné. kteří nejsou schopni nebo ochotni vynaložit takové úsilí. že podnítit myšlenku je stejně potřebné. aby se postupně dostalo na nejpřednější místo odhodlání rozlišovat skutečné od iluzorního. Takové pěstování rozumového insightu usnadní pochopení filozofie. To říkají jen proto. Stejně důležitá je schopnost ostře rozlišovat to. co je pomíjející. aby se člověk mohl honosit několika duchaplnými poznámkami před obdivující společností. pomíjivé divadlo hmotné existence od relativně trvalejších mentálních činitelů. že se takováto pátrání neprovádějí v jeho vlastní zemi . kdo domýšlí záležitosti až k jejich nejzazšímu konci. což je při studiu a praxi filozofie to nejpodstatnější. Musíme myslit. ne pro nás samotné. ale pro pravdu. následkem toho nechápou. i když je její řeč tak prostá. který ví. který sám vede. aniž ztratíme rovnováhu . Hrát si s několika problémy. kdo se dá zastrašit od zkoumání nějaké doktríny jen proto. je těžké ji sledovat .tak těžké. že nevědí. nemá právo obdržet pravdu. že by člověka vedla k neustálému cvičení rozlišovat mezi těmi hodnotami. Intelektuálně bázliví a mentálně slabí často omlouvají sami sebe. A to ještě není vše. že toto úsilí je často pokusem chodit na nataženém laně logiky. ale průkopnické mysli určitě ano. nedělá nikoho filozofem. kdo bude závěry. jako ji sdělit. že její cizí tvář je zcela neznámá. Názvu „člověk hledající pravdu" je hoden pouze ten. ke kterým došel. jen proto. aby odhalil. které jsou pouze dočasné. co je opravdu tím základním ve hře života. zastávaným všemi ostatními lidmi. které jsou trvalé a těmi. od toho.

Tato slabost je vada. bude lépe připravena. aby se jich nemohl rychle vzdát. musí stát na bázi takovéto indiference. Nejvyšším ideálem je mysl tak ostrá. není schopna ujmout se úkolu. kterou lze přemoci kázní. Rozum nezná zeměpisných hranic. neměl by být k nim tak silně připoután. jak od nepříjemných příhod. která odmítá podrobit se takovému upevňování a výcviku. musí pěstovat skrytou indiferenci.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 115 nebo jeho vlastními lidmi. Vyžaduje se ostrost chápání. Nej milovanější a nejvíce potěšující představy možná zmizí. když je třeba. které často zakládá na povrchním a klamném zdání. když budou rozťaty takovou ostrou čepelí. který je součástí obsahu filozofie. Nechť jej ovládne jakákoli radost nebo přání. Při dalším rozvinutí tohoto studia se totiž ukáže. Kromě toho. je rovněž nehoden tohoto nedocenitelného daru. Průměrný člověk nemá trpělivost k vytrvalému uvažování a je ovládán bezprostředními dojmy. všechny iluze. Nechť přinese otáčející se kolo osudu do popředí žákova života jakékoli neštěstí. které tvoří nadir a zenit lidského žití. VNITŘNÍ ODPOUTANOST Když se mysl takto zaostří. aby ocelový úder jejího myšlení účinně prorazil klamy a představy. jako ostří toledského meče. že téměř všichni lidi chovají mnoho iluzí pouze proto. Jeho . nýbrž pocházejí z jiné země a přicházejí od lidí jiné pleti. tak od příjemných přitažlivostí. že pohyb jejich mysli je chybný a zdlouhavý a její ostří tupé. Taková mysl potřebuje prohloubit a zostřit svůj charakter a naučit se pronikat pod povrch věcí. Dělá příliš rychle závěry. Tak zůstává spoután nevědomostí. to znamená. Mysl. její nezbytnost bude ještě patrnější. Je naprosto osudné pro úspěch. Je to stálý postoj vnitřní odpoutanosti. city a pověry. hledání toho. a která by vyjasnila všechny zmatky. jestliže uvedeme do této sféry filozofického bádání politickou předpojatost nebo rasovou zaujatost proti naukám nebo učiteli. co je. která by odstranila všechny nepravdivé věci. Jestliže si chce zajistit filozofickou perspektivu. až budeme v dalším svazku studovat význam spánku a snu. aby vyvinula čtvrtou vlastnost.

když považuje to. Inteligence. Když vidí. nestřídmou ctižádostí. že není bez rizika. aby používal svou inteligenci neobvyklým směrem v hledáni něčeho. Mimo to je takováto způsobilost nutná. Jiná věc je ovšem. který nemá být ani slepým omámením. že život na této otáčející se zemi je měnícím se tokem příznivých a nepříznivých událostí. Všechny světské půvaby. Žák potřebuje nejen inteligenci. zda lze nebo nelze něco takového nalézt. včetně jí samé.určitou stoickou odpoutanost od kolísání individuálního osudu a asketickou vyrovnanost i při radosti. která leží za pouhou lidskou domněnkou. Jestliže může jít tak daleko . co neumírá a nepomíjí.116 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. aby to připustil. stejně jako jejich objekty. aby chvilkové svody nezaváděly hledajícího stranou od jeho hledání. neměl by vůbec žádný důvod. nemá-li sám sebe klamat. ze kterých není nikdo vyňat. rozmařilým hédonismem nebo neukojenými tužbami. Kdyby byl tak připoután k běžné zkušenosti světa. Musí přidělit přesnou hodnotu tomuto vrtkavému panorámatu míjejících dnů. že by pro něho znamenala vše. Musí chápat. kteří mohou . všechny smyslové radosti. aby viděly potřebu takového postoje a přesto k němu také dospějí na základě urči- . připoutanost tvoří totiž mentální stranictví. vše je prchavé. musí postřehnout. osobním postavením.pak je připraven zaujmout zde obhajovaný postoj . Filozofie však pátrá po skutečnosti. ani úplným zavržením. je pomíjející. aby to vše chápal. že vše je relativní a každý je pomíjející. ale potřebuje také odvahu. všechny pozemské statky. a po absolutní pravdě. pochopí. aby si vytvořil správný postoj vůči jejich svůdnému kouzlu. a tak mu brání zaujmout správný a nestranný postoj při hodnocení důvodů. která není ohlušena společenskou konvencí.a málo je těch. Proto se musí stát velmi opatrným. postoj. za celý smysl své inkarnace. co je prchavé. která je trvalá. A je-li tatáž inteligence dostatečně ostrá. že mu mohou v nejlepším případě poskytnout jen relativní a pomíjející štěstí. které možná nejsou tak ostré. Proto se od žáka filozofie vyžaduje. mohou zítra zemřít nebo zmizet. aby se vydal na cestu tohoto filozofického hledání. všechny lidské vztahy. že vše. při zkoumání nebo při pronášení úsudků. Ale existují jiné mysli. pochopí rovněž.

Celosvětové starosti a utrpení. majetku a osob již není nadále jistá.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 117 tých zkušeností. že povahu této odpoutanosti špatně chápou lidé. náhlého otřesu. neúspěšného snažení nebo z hlubokého nebezpečí. Každá slza se stává učitelem. až se unaví plahočením se temnými lety a hýřením v letech jasných. Je zapotřebí něčeho hlubšího . když projdou úzkostí ze ztráty podstatné části svého bohatství nebo přítomnosti milovaných příbuzných. mají tendenci ztrácet něco ze své připoutanosti k světskému životu. kterou vnášejí vrtkavé ženy do srdcí poblouzněných mužů. jako šerá prázdnota. Ve skutečnosti ten. práce a radostí tak jako ostatní. nebo lidé. ale hluboko ve svém srdci hodnotí jejich pravou cenu jako přechodnou a dočasnou. ale něco docela jiného. Takto vstřikuje prudké utrpení jistou lhostejnost k životu do lidské krve. kteří ji považují za to.opravdového odhození neviditelných řetězů. vyvinou bezděky tuto filozofickou vlastnost sami. Uvědomují si. způsobená nelaskavými nebo nevěrnými muži. ale že může zítra zmizet. dokonce ani ne ochladnutí k všeobecným radostem. přičemž to podstatné opomíjejí. hořké ztráty. zaviněná přechodným utrpením. Tato vlastnost ho nemusí odloučit od praktického a osobního života on bude plnit všechny své povinnosti do písmene a jeho vnější příbuzenské vztahy mohou existovat stejně jako předtím . že se objeví tato žádoucí vlastnost. může se navenek zúčastňovat všech běžných rodinných povinností. čím není. Snadno se stane. Nepostačí pouhá dočasná znechucenost.ale přiřkne jim . Když lidé pozorují. jimiž prošly. Odpoutanost neznamená asketický útěk od lidského života ani odvracení od osobní činnosti. ani se s ní nikdy v praxi nesetkali. Takoví lidé jsou často bohatí na pozemské zkušenosti. Vyrůstá v nich z velkého utrpení. které krutě zraňují naše století. kteří ji nikdy nepocítili. i když ji snad slyšeli teoreticky hlásat. přivodily jakési menší zasvěcení do takovéhoto postoje. právě tak. že existence jejich vlastnictví. A tak vede zármutek k pochopení. a dny strašného chaosu a neustálé nejistoty se stávají v jejich očích méně přitažlivé. mohou nakonec způsobit. Poranění ženských srdcí. Až je znudí dvořit se nahodilostem. jak je život pomíjející a vrtkavý. kdo má toto odpoutání.

Běžný člověk může maskovat své hořké zklamání nebo tajné utrpení zdvořilým úsměvem nebo ostrým cynismem. že les se mu stane sbírkou mnoha tisíců stromů a ničím více. aniž by byl slavnostní. poprosí své přátele o jednu laskavost: aby ho pěkně zabalili do rubáše a odnesli rychle do nejbližšího krematoria! Nechtěl by totiž trápit svět člověkem. člověkem. které k němu přicházejí uměním a Přírodou. jako si hraje dítě s hůlkou a obručí. že si nemůže hrát se svým povrchním životem tak vesele. že nikdy nepřijde čas. Stále se může rád smát. ale jeho motivací bude spíše povinnost než touha. který je tak domýšlivý. ničím z jemného míru a klasické krásy. aby ustal uprostřed své činnosti a pozoroval hru líbezných barev. Lze ji považovat za správnou jen tehdy. Tato vlastnost také neznamená zeslabení světských schopností. že může být vážný. zanedbává a ztrácí všechny krásné odstíny citu. Jedině tehdy lze říci. Jestliže dojde k bodu. Ale kdyby se mu taková nešťastná nehoda stala. je rovněž ztracen. jinou hodnotu. pak. Záliba logické mysli pro přesné posuzování nemusí odstranit . neboť má jasný pocit. je-li pravým filozofem. ale filozof žádnou takovou masku neopotřebuje a i když má hluboce vážný cíl v životě. že povaha všech věcí je pomíjející. než jakou běžně mají. Přesto neupíná své naděje na štěstí výhradně na takovýto základ. ví. je ztracen. Člověk pak bude pevný a věcný ve svých praktických jednáních tak. když důraz na ni je kladen spíše v pozadí než v popředí mysli.118 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Může jednat stejným způsobem jako ostatní. který smýšlí tak nízce o skutečnosti. ale neztratí se ve své činnosti. Jestliže při svém hledání pravdy zabíjí silou své přísné rozumové úvahy všechnu poezii své duše. když slunce zapadá. že zapomněl. že jeho nynější zrození je pouze jedním z milionu jiných. že se odříká mentálně. jako kterýkoli činný podnikatel. Na takové věci je tento cíl příliš ušlechtilý. kdy by nebyl schopen smát se sám sobě. Může oceňovat potěšení z pohodlného okolí a jiných lákadel a může se z nich těšit právě tak jako ostatní lidé. Bude vždy doufat. Jestliže nemůže věnovat každý večer několik minut tomu. Není-li zde místo pro laciný optimismus o životě. pak zde není ani místo pro chmurný pesimismus. je ztracen.

Smyslem této koncentrace je extrémní pozornost. v životě je dost místa pro obojí. Potom se může vyvinout síla úplného vnoru do námětu. Je to pevná síla. jestliže jim bude věnovat nepatřičnou pozornost. Schopnost upevnit pozornost podle vůle a udržet ji podobně pomáhá propálit si cestu nejtěžšími intelektuálními problémy. aniž jí dovolíme zemdlít nebo zlenivět únavou.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 119 smysl citlivého srdce pro půvab a atmosféru. kam ji vůle řídí. KLID A ZASNĚNÍ V jedné z předchozích kapitol již byla zmínka o potřebě získat pátou vlastnost. které si cvičící žák musí zvláště zdůraznit. aby filozofický insight. Není žádoucí ztráta citu nebo ochromený zájem na životě. šel ruku v ruce s plným růstem lidské kultury a lidské aktivity. KONCENTRACE. Způsobuje to tlak citových připoutání. Mnohého lze dosáhnout touto silou soustředění. Mysl se musí pohybovat jen tam. Ve skutečnosti okultní zkušenosti. ačkoli jsou povzbuzující na mystické cestě. Acetylénový svářecí paprsek. věnovaná námětu. ale pěstování úplné odpoutanosti hluboko v těchto okamžicích citu a touhy. O všeobecných aspektech této techniky se podrobně hovořilo v jiných autorových knihách a zde postačí vyznačit pouze tři body. Prvým z těchto bodů je síla řídit myšlenky a ovládat pozornost a potom se plně soustředit v žádaném směru. která. sleduje-li také filozofické hledání. je vhodným příkladem fyzické koncentrace. Mysl má přirozený sklon odbíhat různými směry a kmitat z jednoho předmětu na druhý. . Ta záleží ve schopnosti cvičit meditační techniku. fyzického okolí nebo nedokonalé výchovy. je-li řízena k nějakému cíli nebo překážce. který roztaví nejtvrdší ocel. vytvářející odpoutanost. neobyčejné vize a podobné abnormální události jenom zdrží jeho pokrok ve filozofii. ale i žádoucí. Zde nejsou důležité. překoná každý odpor. Žák zde vůbec nemá co činit s ostatními výsledky jógy. A tak je nejen možné. Tento sklon lze zastavit a upravit psychologickou kázní meditace. o nějž se jedná.

To má hluboký význam a vysokou hodnotu v pokročilejších stupních. uskutečnění nejvyšší Pravdy. když vzplane jeho hněv příliš často nebo když hrozí. My můžeme dát přednost názvu „vnitřní mír". Indičtí jogíni nazývají tento stav odolnosti proti okamžitým vášním a všeobecné sebevlády „mít chladnou hlavu". mezi myšlenkami samotnými. Třetím bodem. které pokřivují život. ale nejsou schopni pohybovat se v abstraktních myš- . Meditační kázní se mohou potlačit vzrušené city. Přesto. kdo mírně pokročil. která vydrží nárazy. může se snížit síla hněvu a mohou se odstranit žhavé touhy. Druhým důležitým faktorem pro filozofii. Toto udržované obrácení do nitra může vyvrcholit v transu. pozorovaným v životech slavných géniů. Mnoho praktických obchodníků nebo průmyslníků má bystrou a ostrou mysl. je rovnováha . může meditace rychle odstranit vášeň i vzrušení mysli. Ale trvalá rovnováha se může upevnit jen dokončením cesty filozofické disciplíny. kdy se žák snaží získat poslední plody svého filozofického úsilí. pevná a vyrovnaná schopnost mysli. v každém případě alespoň dočasně. ale základní důležitostí je schopnost obrátit pozornost podle vůle od světa konkrétních věcí do světa abstraktních myšlenek. Jeho pomocí se může vyvinout rovnováha mezi city a myšlenkami.120 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Když silné citové komplexy jsou v rozporu s přiměřenými rozumovými důvody. u toho. nenechat se rozptylovat svým hmotným okolím. je vyvinutí zasnění. zastavit práci svých pěti smyslů a vytvořit podmínky úplného obrácení do nitra. To uklidní mysl a obnoví její vyrovnanost a rovnováhu. když je jeho temperament nestálý a vrtkavý. když domácí starosti nebo obchodní obavy trvale rozptylují jeho pozornost. přelétající od věci k věci. mezi vášní a rozumem a nakrátko se může i udržet. jehož je nutno si povšimnout. Toto zasnění je příbuzné hlubokým abstrakcím a tvůrčím náladám. Ve všech těchto podmínkách lze dosáhnout vyrovnanosti mysli meditačním cvičením.klidná. Když řádí v člověku silné vášně. že ho zaplaví žádosti. nevyhnutelně vyvstávají mentální rozpory a znepokojují člověka. stejně jako uklidnit její rozpory. Toto zasnění je v pozadí neustálé snahy mystika přerušit vnější činnosti. ztrácí vnitřní rovnováhu. který je nutno získat mystickou disciplínou.

V běžném životě. který je tak blízký a tak osobní. . který nedokáže udržet konflikty a starosti mimo svou mysl. Jeho mysl se jich musí chopit. že zdravý a vyrovnaný úsudek nelze pronést. kterým musí budoucí filozof projít. může sám poškodit jeho filozofickou hodnotu.což se většině stává .FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 121 lenkách. je-li mysl plná hněvu. klid a zasnění. Bez naprostého soustředění. Těmi je mystikem. ale většina mystiků není filozofy. Dlouhé řady myšlenek. uvedený v první kapitole. tak postup k jejich správnému řešení. do nichž se musí žák filozofie ponořit. odstraní ideologické překážky a žáku umožní přistupovat ke studiu s jasnější myslí. Jestliže v něm hárá nepřátelství vůči jinému člověku nebo pocit křivdy. ale obojí se odstraní nebo zmizí utišujícím vlivem jógy. Oč větší musí být tato nesnadnost ve filozofickém pátrání. vznikne odpor. aniž zakolísá ve svém předsevzetí zásahem cizích myšlenek nebo rušivého okolí. protože dovedou upnout svou pozornost pouze na konkrétní předměty. Vyrovnaný mentální mír je kromě toho předehrou zásadní důležitosti k nerušenému zkoumání pravdy. tuto schopnost bezpodmínečně vyžadují. Tato rovnováha pak zabrání citovým zásahům. Musíme nyní pohlížet na mysticismus jako na stupeň kázně. Rovnováhu nezbytnou pro takové uvažování lze získat meditací. jestliže shledá . která již předběžně nevyvinula dostatečnou sílu mystickou disciplínou. když je rozzloben. které zmobilizuje mysl k jednobodovému cíli a které udržuje myšlenky nepatřící k věci stranou. který bude blokovat jak úsilí pochopit význam filozofických problémů. Tato schopno st jemné introspekce je neobvyklá. že vzrušení zatemňuje inteligenci. Každý filozof musí mít tyto tři vlastnosti: soustředění. kterou v dřívějším pojednání věnovaném józe nebylo vhodné vysvětlovat. je velmi dobře známa nesnadnost úplného soustředění myšlenek. Nyní je vhodné vysvětlit určitou věc ve vztahu k mysticismu a józe. Člověk. které je tak vzdálené a neosobní? Nesnadnost takového pátrání brzy unaví neochotnou mysl.že postrádá tyto vlastnosti. a která vrhne trochu světla na problém formulace. nebude umět udržet pozornost nerušeně u filozofických věcí. Běžným faktem je. Mysl musí být pro studium osvobozena od citů. použije-li jej. I když má člověk ostré chápání.

která se mu stala. aby připravila mentální nástroj. poněvadž průměrný člověk více nebo méně věří. A když se mysl musí rychle pohybovat od praktického světa k uvažování o nejvyšších principech a abstraktních námětech. Jestliže se provádí chybně nebo jestliže se přehání. který se musí používat při józe filozofického rozlišování. vrtochy a záliby. Tím se stane dostatečně pružnou. V průběhu tohoto hledání bude později nezbytné přemáhat naivní zprávy tělesných smyslů a pronikat do oblasti. že pomáhá vytvořit z mysli nástroj. Tento úkol není snadný. Mystik. Je nutno znovu opakovat. jóga filozofického rozlišování musí nezbytně následovat za jógou mentální koncentrace. i když se dostal v sebepoznání dále než ostatní. veškeré metafyzické přemýšlení velmi usnadní předcházející zkušenost meditace. zůstane v nevědomosti o nejvyšší pravdě o životě. a proto i neschopným hlubokého uvažování. Zvyk introspekce a abstrakce vytvořený meditací je zde nezbytným základem. aby člověka učinilo způsobilým pro další sledování filozofie. aby nalezla onu oblast. Z toho je zřejmé. kterou ony neznají. ale nebude moudrý. stává se roztržitým. Kromě toho. Měla by se provádět v přiměřených mezích. že filozofie považuje jógu koncentrace za neocenitelné psychologické cvičení. který rozvíjí zasnění a klid mysli meditací a zde se zastaví. předepisované proto. nebo jestliže je příliš nespokojený. může být užitečná pro toto hledání i pro každé jiné. které bude třeba překonat a které tu dříve nebyly. Jestliže lidé ztratí z dohledu tento ukázňující a očisťující účel mysticismu a zvětší jej . Stručně řečeno. dychtivý užívat mír nebo extázi. umožní jogínovi nesmírně ostrá pozornost je chápat bez velkého úsilí. Má-li být tento úkol splněn.122 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. které může pociťovat. musí se mysl nejprve uvolnit ze svého vlastního uvěznění. jímž dosáhneme tohoto pochopení. Taková jóga přispívá k chápání světa natolik. stává se překážkou pro filozofickou činnost. že jen když meditace bude správně prováděna. že jeho mysl je uvězněna v těle a nevědomky se tak touto klamnou vírou oslabuje. Ta se vyžaduje. plodí nová zla. Také při pátrání po významu spánku bude oceněna takováto vysoká vytříbenost a jemnost mysli. Může se cítit šťasten.

ale mohou je dokonce i zvětšit! Je zřejmé. že filozofický cíl je jednoznačně jiný než cíl mysticismu. a tak se pokusil o něco. jednak proto.učinit meditační cvičení užitečným pro pozdější filozofické cíle. Avšak hledající. který není spokojen s ničím menším než konečnou realizací. aby získal vládu nad myšlenkami. že v předcházejících knihách spisovatel udělal ze zcela elementárního fragmentu vyšší analytické filozofie základy určitých meditačních cvičení.vládnout myšlenkám jako pán a potom je odhodit. a jednak proto. Neboť. Mysticismus i filozofie jsou správné na svých místech a neodporují si. se asi nezastaví ani zde. aby se jeho čtenáři stali pošetilými. Prvé učí lhostejnosti. Nutno připomenout. to znamená pro lidi. vyprazdňování mysli. Mystik zklidňuje mysl proto. Tentokrát však myšlení dojde ke svému zaslouženému odpočinku spontánně.a tak by měl uklidňovat myšlenky jenom proto. V Hledání Nadjá bylo opravdu napsáno: „Toto je pravé naplnění jógy . Předložil tím originální příspěvek. že připravoval cestu pro tento svazek. když už nastoupil filozofickou cestu. Není možné dosáhnout tohoto konečného stavu nejvyšší realizace. že nechtěl. co mystici jen zřídka dělají . dokud se žák nezdokonalí jak ve formální józe a ve formální filozofii. kteří se snažili uspět v józe mentální koncentrace. pro které to bylo napsáno. správným postupem je nyní začít druhým a končit prvým. zatímco druhé učí aktivitě. nejen že se jim nepodaří odstranit komplexy. měl by začít energicky přemýšlet . a žákovo ponoření do jógy bude nyní přirozeným celodenním procesem. tak i v umění okamžitě vyjadřovat jejich logické výsledky v aktivní činnosti. když uskutečnilo svůj cíl.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 123 tak. rozvíjení mysli. jak se zdá." Toto prohlášení bylo zcela správné a plně ospravedlnitelné ve vztahu k úrovni lidí. znovu opustí náročné přemýšlení a vrátí se ke své mystické praxi. . samovolně. neprojevuje se navenek a nebrání jeho praktické každodenní činnosti. že vyloučí všechno ostatní. který je skrytý. ale když jednou tuto vládu získal. mnozí mystici horlivě touží. aby je později mohl lépe používat! Meditační praxe musí být na tomto pokročilejším stupni kladena až za filozofické studium. po čemž. V mysticismu žák postupuje vzhůru potlačováním myšlení. ve filozofii postupuje rozvíjením myšlení.

kterou se vyznačuje schopný žák. Tam. UKÁZNĚTE CITY A OČISTĚTE CHARAKTER! Šestá z této skupiny psychologických vlastností. Nejvyšším ideálem této úrovně je zklidnit mysl. Od nynějška si bude všímat Přírody a pozorovat její působení tam. Poskytuje útočiště instinktivním vášním a starým podnětům. že lze plným právem říci. dokud tyto neblahé sklony nevynesou plně na povrch kritické situace. by je nyní měl zkoumat a řídit. Bude-li pracovat zde doporučeným způsobem. neboť obě musí splynout a potom musí být překročeny.ale nesmí si představovat. Kdykoli se psychologický proces zkoumá. Skrze tuto mlhu vidí obvykle svět a vykládají životní zkušenosti. Zde neexistuje žádný rozpor. přiblíží se ještě více konečnému pochopení nejvyšší skutečnosti. kde ji předtím odmítal a měl zájem obracet se jen do nitra. Lidská osobnost obsahuje spoustu protichůdných přání a protikladných impulsů. že většina lidí žije více . že obzvláště při objasňování složitých problémů a vyhodnocování soupeřících idejí je u neukázněných lidí zakořeněna tendence zatemňovat jasné myšlení zmatenou citovou mlhou. že je to nejvyšší cíl. aby ji odstranil. Ale student. Na každém stupni filozofického zkoumání musí žák potlačit svá citová vzrušení a city. kdykoli se dostanou do ostrého rozporu s rozumem. který udělal určitý pokrok v meditaci a usiluje povznést se na vyšší úroveň. Ve svých cvičeních by měl praktikovat nejprve zklidnění mysli a hned nato se probudit do plné aktivity ke sledování filozofického bádání.filozofie ho o to neoloupí . by nyní měl přehodnotit toto citované prohlášení. To je stupeň blízký pochopení skutečnosti. Úkolem žáka je. zjistí se. kde předtím potlačoval myšlenky. pouze pokračování a další naplnění hledání ve vyšší sféře. Všechny tyto síly jsou tak mocné. Pouze těsně u cíle tohoto hledání se formální jóga a filozofie opět stanou rovnocennými.124 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Může si udržovat svůj vnitřní mír a klid . ale není to skutečnost samotná. nebude pravděpodobně po chuti většině lidí. zredukovat myšlenky a vyhřívat se na výsluní mentálního míru. jejichž hluboko tkvící charakter není podezřelý.

aby střízlivý úsudek neustupoval nakažlivému nadšení. že lidé zabarvují většinu svého myšlení vědomými nebo podvědomými přáními a vášněmi. Lékaři. že stane-li se citové vzrušení davů tak intenzívní. V napjatých dnech války zachvacuje lidi vášeň a často se stupňuje do krajnosti. Příliv a odliv těchto citů a impulsů je bezděky unáší a ztěžuje jim vybudovat jejich všeobecný postoj k životu na pevných faktech nebo správném rozumovém uvažování. Emoce nebrzděné rozumem jsou jedním z velkých zrádců lidstva. musí se dříve nebo později jednoznačně rozhodnout mezi neustálým cvičením rozumu a zdrženlivosti a neustálým uspokojováním citu a vášně. vybroušená do jemného ostří. nerozumnými neurotickými obavami a jinými citovými komplexy. když pozorujeme. A protože jeho hlavním nástrojem pronikání do panství pravdy není nic jiného než mysl sama. že se nedá ovládnout. která jsou osudná jeho pravému zájmu. pracující v ústavech pro choromyslné. Národ pak může být veden jako ovce na porážku k rozhodnutím. který dobře znají. že zaplaví-li cit život člověka. Během politických voleb upadají celé zástupy do citového vzrušení a potom jsou snadno ovládány demagogy. Zejména žák filozofie si nemůže dovolit takový citový přepych. jak pracuje nebrzděný cit na širším poli než na poli jednotlivce.nenávist a hrabivost .FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 125 city než myšlením.jsou společně odpovědny za mnoho zločinů ve světových dějinách. aby neobětoval chladný fakt vznícené imaginaci a aby se nepotácel . jsou odpovědny za velké nesnáze. v takové době je zřejmé. Dva mocné city . On ví. které společnost vložila na svobodný a plný projev emocí při dobrém společenském styku. které v podstatě škodí jejich vlastnímu zájmu. Můžeme jasněji vidět význam těchto tvrzení. proti které rozum marně útočí. Musí si dávat pozor. podobá se znatelně jednomu z příznaků šílenství. vědí. Nezřídka si dávají na nohy řetězy ve formě nízkých osobních žádostivostí. děje se to na úkor jeho intelektuální přirozenosti. Musí si více než ostatní lidé dávat pozor na klamy. způsobené osobními city. Důsledkem toho je. Vášně způsobené sexem. Silné výbuchy citovosti tvoří proto barikádu. Zde tkví jedna z příčin tradičního odpírání a zákazů. že jejich mysli jsou zatemněny a přesné rozumové užívání je vyloučeno.

126 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. ale nic z pravdivé povahy myšlenky nebo události samé. Málo lidí si uvědomuje pravé motivy některých svých nejdůležitějších jednání. jestliže není ochoten se na její rozkaz odloučit od nespolehlivého stanoviska. o které se jedná ve filozofii. Jinak otupí svou sílu úsudku a zaslepí svou schopnost insightu. že cit může zcela snadno vnutit svůj náladový úsudek proti chladnějšímu hlasu rozumu a tak zabránit žákovi. Žák může mít například i ostře vyvinutou mysl a přesto jeho připoutanost. Nezřídka překrucují vědění. Nemusí mít třeba v oblibě tu neb onu osobu. kteří nevyvinuli své rozumové síly. A kdo by nevěděl. neboť tyto emoce pouze odhalují něco z jeho vlastního charakteru. dokazují tuto skutečnost jasněji než lidé civilizovaní. Primitivní lidé. neboť lidské city vědí. že jedno působí radost a druhé bolest. aby pochopil skutečnou pravdu. aby vyhovovalo jejich komplexům. Takovému poznání stojí v cestě mnoho vnitřních překážek. nejsou oprávněny rozhodovat ani o její pravdě. aby podporoval svou víru v základní hmotnost fyzického světa. ani o její hodnotě. Žákova záliba nebo nelibost k některým faktům nebo zkušenostem nemá nic společného s jejich pravdou nebo s jejich skutečností. Iracionální prvek v lidské duši neustále hledá pocit uspokojení a vždy se snaží vyhnout se pocitu zklamání jen proto. Není možné. City snadno matou schopnost myšlení a maří jeho jasnou činnost. že rozhodnutí učiněná ve hněvu jsou většinou pomíjející. dříve než mohou spatřit pravdu. pocházející ze žádosti. A jeho nesnází přibývá. Ovinuli si kolem sebe obvaz mnoha citových komplexů. které si lidé sami vybudovali nebo které jsou přímo vrozeny. vytvořených osobním citem nebo sexuální touhou. Obzvláště lidské touhy dovedou velmi obratně svádět rozum. které mu přináší nějaká myšlenka nebo událost. který opět musí bolestivě odvinout. ho může přinutit. aby takovéto cítění ovládlo jeho zkoumání. jak se mají chytře krýt. že jeho poslední podstatou je látka mysli. Ani radost. ani bolest. ve vábném loubí klamů. by neměl dovolit. aby objevil pravdu. jsou často tak jemně vyváženy. aby jim porozuměl. Jestliže . i když všechny důkazy mohou poukazovat na to. zatímco rozhodnutí rozumu vždy trvají? Otázky. Přece však.

Když je rozumová schopnost zatížena silnými city a úzkoprsými zálibami.toto svaté obětování toho. po čem touží. Proto ti lidé. To je ta hrůzu nahánějící oběť. ale často bez užitku. Přílišné neospravedlněné nadšení je projev citu. 1) Pozn. místo aby se sám nechal rozumem řídit. stejně jako ti. Hněv a nenávist jsou však pověstnými svůdci. překl. jen aby zapadla na obzoru zklamání. kteří přesto prohlašují. trapné svízelné postavem. které nehledí na osobní cítění. když není čeřen větrem. Budou se totiž zaměstnávat marným a dokonce nemožným úsilím upravit pravdu do prokrustovského lože1) nedobrovolného a vnitřního násilí. své vášně nezkroceny a své instinktivní nechutě neovládané. nemohou nikdy dojít k pravému pochopení významu života. který své hosty na loži buď násilím natahoval. je snadno a bezděky zvráceně používána. kteří stále popírají rozum ve prospěch svých citů. Mysl může řádně zkoumat pravdu jen tehdy. Všechny tyto city. Jenom vědecká věrnost faktům. osvobodí-li se od rušení silnými city. Každý citový vzruch se stává potencionálním nebezpečím. . povede žáka k úspěšnému výsledku jeho pátrání. jsou lživými vetřelci. když se ujme úkolu vést rozum. se nehodí pro toto pátrání. aby přivedl neopatrného žáka do nebezpečí. Začátečník se musí proto odvážně přinutit k přísné sebekázni. Nadějí filozofie je. podle starořecké báje o obru Prokrustovi. plné přání. aby myslel pravdivě. nejsou-li drženy na uzdě. že budeme následovat rozum. která často plane po určitý čas.nepříjemně. na vznešený oltář toho.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 127 se stále nechává vést takovouto přitažlivostí nebo odporem-jak to dělá většina lidí . je vždy příjemné. že mluví pravdu. kteří raději udržují svou mentalitu pokřivenou. co jest. : Prokrustovské lože . kterou má přinést . Je to hvězda. Povrch jezera může odrážet nepokřivený obraz jen tehdy. Dokonce i nevyrovnaná ctižádost a nepatřičná ješitnost pokřiví myšlení a zabrání získání přesného vědění.potom se mu nikdy nepodaří nalézt pravdu nebo skutečnost. a ne že se mu budeme vzpírat a podléhat nezřízeným tužbám a citovým vrtochům. Myšlení. který je obzvláště náchylný k tomu. nebo jim osekával nohy podle délky lože.

Takto se dostáváme ke staré moudrosti . Proto již po druhé v této kapitole musí být vyslovena výstraha: od žáka se nežádá.pouze oddálí dobu. to je opravdu zcela nemožné. aby je udržoval v područí rozumu a nedovolil jim. aby se nenechal unést žádným druhem nadšení. Emoce jsou součástí přirozenosti člověka a nelze je proto vyloučit. žádá se od něho jen. aby usmrtil jemné city a zničil vřelé cítění. tak citové přitažlivosti. Nemá se potlačovat nic. Měl by odmítnout vyslovit úsudek o jakémkoli předmětu. Jestliže nedbá této obezřetnosti. Musí osvobodit svou mysl od jejích zděděných. aby mu nemožné představy a divoce vizionářská vzrušení podrážely nohy. stejně jako zatvrzelého pobožnůstkáře. nebo zdánlivému a klamnému rozumování. když je cit podporován rozumem. nakonec bude vládnout rozum. které ho zavede. Pravděpodobně budou velmi špatně chápány. Nesmí dovolit. Měl by být vždy na stráži. . co je hodno zachování. ale rozum musí řídit jejich směr. Toto jsou přísné výroky. Nadšenci se lehce přenášejí přes daná fakta až do nejvyšší sféry pouhé teorie. Hledající proto musí dát pozor.jestliže v království lidí nyní vládne emoce. Bude-li odporovat tomuto procesu a opomene-li se chránit před těmito představami . aby ovládly jeho bytost. ale vše je třeba uvést ve správný vztah. který neprozkoumal spolehlivějším způsobem než zkreslením svými osobními preferencemi. Z toho důvodu jsou jejich úsudky často pokřivené. které vstoupí do jeho bytosti. když posuzuje důkaz nebo tvoří úsudek.128 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. kdykoli oba přijdou do rozporu. velmi pravděpodobně otevře dveře fantaziím. kdy jeho kroky mohou směřovat k Pravdě. je nutno jim dát správné místo v životě. když se osobně nebo literárně nachází v přítomnosti horkokrevného doktrináře. Začátečník ve filozofii se musí vážně rozhodnout a během hodin svého studia přestat si všímat jak citového odporu. který uzavřel svou mysl. vrozených a získaných deformací. když jsou v rozporu s rozumem. nezřídka postrádají rozlišování a určitě odpoutanost.což pravděpodobně bude v počátečních stupních dělat . ale pouze jejich správné řízení a ovládání. Může se správně a prospěšně dovolávat citu. Jeho cílem nemá být zničení citů. Všechny takové představy musí přinést analyticky do popředí mysli a tam je podrobit zevrubnému nestrannému zkoumání.

Dává začátečníkovi cennou hybnou sílu a chrání ho před předpojatými kritiky a neopodstatněnou opozicí. Proto na tom nejsou lépe. pokud se týká tohoto hledání pravdy.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 129 Nepodceňujeme ani hodnotu řádně řízeného rozumového nadšení. když dosáhne tohoto stupně. že si výjimečná žena probije svou cestu ven z těchto slabostí. Takto. aby dovolily rozumu ustoupit před vnadidly sentimentality a dovolily jim zatemnit oblohu myšlení. postaví se tváří v tvář neuvědomělým motivům. že jim usnadnila cestu mystickou. čím jsou. Opravdu. neudělá to již tak slepě. protože jenom takový zvyk sebekritiky ho připraví pro nalezení pravdy. Nechuť postavit se tváří v tvář nějakému problému nesmí být omluvou pro to. ačkoliv to Příroda ženám nahradila tím. Ženy jsou přirozeně náchylnější více než muži k tomu. ale v takové chvíli by měl alespoň usilovat o to. Po těchto úvahách by nemělo překvapovat poznání. aspirant bude určitě muset držet na uzdě oslabující vášně hněvu a vyhladit propastný hřích nenávisti. Ze sociálních příčin jsou západní ženy intelektuálnější než jejich východní sestry. a bude se dožadovat na Přírodě svého vyššího dědictví. odtud melancholický pohled na bezcitné filozofické knihomoly. každý cit je hnacím elementem v lidské osobnosti a vede k činnosti více než cokoli jiného. aby se mu vyhnul. Za takovým ovládáním citů bude nezbytně následovat organizovanější a ukázněnější ovládání chování. Nicméně zůstane vždy dobře známou pravdou. které ji tísní. Je významným ziskem pro vážného začátečníka. Toto odhodlání musí být v každém směru jasné. . Musí od sebe vyžadovat naprostou upřímnost. aby jim porozuměl a zhodnotil. Nemůže být a ani nebude vždy schopen ovládat stoupající příboj citů nebo zastavit nerozumné nátlaky z nitra. ale zase lpí pevněji na egoismu. kteří nejsou schopni žít podle svých vznešených úvah. Nicméně. Začne žít jako lepší a moudřejší člověk. Jeho touhy se jistě ostrou analýzou zmenší a to jeho mysl více uklidní. a spíše zralého věku než mládí. Všeobecně je lehčí pro muže sledovat tuto cestu než pro ženy. i když se jim poddá. že filozofie je spíše záležitostí mužského pohlaví než jeho protějšku.

kteří se blíží středním létům. Ale zde je opět při práci nádherný zákon náhrady. Každý člověk. zabrání tím vzniku nového poznání. protože ti jsou vyrovnanější díky zralejší zkušenosti v nepsané kázni života. toto souhlasí s mými názory. v co já věřím. tento názor je pravým opakem toho. která odpovídají jeho současnému názoru. co naléhavě potřebuje. co dělá. musí to tedy být pravda. poruší tím jejich rovnováhu a jejich pravdivá hodnota se tím pokřiví. Takto často zavrhuje to. že přijímá v diskusi pouze ta fakta. když člověk vloží své ego do sledu myšlenek. Aspirant ji však nyní musí začít pěstovat s plným vědomím a po plném uvážení toho. musí to tedy být pravda. proto musí být mylný. Je to ochota dívat se na život přímo jasnou čočkou a ne čočkou zabarvenou zvláštními zálibami a předsudky svého ega. která jsou mně známá. jakou ostatní nemají. aby vědomě vyvinul tuto neosobnost. Toto je tak důležité. aby své úsudky cenil mnohem výše. který se nepodvolil filozofické kázni. které vyhovují jeho zakořeněným předsudkům a uspokojují jeho zděděnou předpojatost. ukáže se jeho celkový. inklinuje k tomu. Jestliže bude posuzovat každý fakt pouze měřítky své dřívější zkušenosti. Neboť je výsadou mládí. tento fakt není v rozporu s fakty. který potřebuje mnohem více než sladké cukroví. i když neuvědomělý. Pokaždé. než pro mladistvé. Snad nejtěžší ze všech jeho přípravných úkolů je. VZDEJTE SE EGA! Ze všech těchto bojů pomalu vyvstane sedmá a poslední charakteristická vlastnost. Snaží se obvykle dojít k závěrům. Konečně shledáváme. že se filozofie lépe hodí pro ty. tak jako chorý člověk může odmítat spolknout hořce chutnající lék. aby šlo po nových stezkách myšlení se skvělou odvahou. Když zkoumáme projevy jeho mentality v řeči a jednání. nemá proto cenu o něm diskutovat. .130 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Mladí jsou rychleji pohnuti citem a vášní než starší. než si zasluhují.onen výklad já těžko chápu. Je pro něho zcela běžné. proto jej přijmu. onen fakt mě nezajímá. že to lze sotva přecenit. postoj takto: „Toto se dobře hodí k tomu. které si žádá. v co já věřím.

nebo zatemněnými metafyzickými kličkami. aby získal nové vědění. aby upevnil své předchozí závěry. já" na prvním místě v myšlení je bezděky stahován do nejrůznějších klamů. Všechny tyto mysli slepě odmítají prozkoumat to. které vůbec neexistují. musí začít tím. že opustí takováto naprosto sobecká stanoviska. co se jim líbí a ochotně nevěří tomu. nebo nevyrovnanými tradiční vírou a zatíženými získanými názory. které by se rády dostaly dovnitř. nebo zatvrzelými nepromyšleným materialismem.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 131 odmítám jej proto ve prospěch jiného. a dodatečně vymýšlejí rozumové . Udržováním svého. Sympatie a antipatie. já". Toto . Když se ego stane středem stavů posedlosti. On studuje tištěné stránky jenom proto. Ony často způsobují. kterému rozumím a který proto musí být správný!" Každý. že došel ke správným závěrům. já" ho klame a odvádí od pravdy. Kdo se nepodrobil filozofické kázni. ale vyhledáváním omluv a mylných logických zdůvodňování se pouze vrací k mentálnímu stanovisku. Člověk proto nemá nikdy záruku. z něhož vyšel. co je myšlenka nebo předmět sám o sobě. Je jako pavouk. co je nové. že člověk vidí věci. že existují. Uchyluje se k učiteli ne proto. kdo chce být zasvěcen do pravé filozofie. překážejí odhalení toho. Egoismus pevně uzamkne mysl a ta tím ztrácí dobrodiní nových myšlenek. je často zaslepen sám sebou a stav jeho mysli na všech stranách poutá zájmeno . musí rozum stát bezmocně stranou. Když takovýto egoismus určuje směr myšlenek. nepříjemné nebo neznámé a toto vše bez rozmyslu odvrhují. co se jim nelíbí. ale které si prostřednictvím sdružování představ představuje. Ta ukazují jeho domýšlivost a marnivost. pocházející z takovýchto osobních náhledů. Ono bezděky předem odsuzuje důvody nebo rozhoduje o názorech. ne však pátrání po pravdě. jeho úsilí o potvrzení jeho vlastních předchozích dojmů a předsudků. neboť mu uzavírá cestu ke správnému vnímání. ale pro podporu svých starých názorů. Ochotně věří tomu. že různé formy šílenství a mentálního zmatku jsou zakořeněny v egu a všechny posedlosti a komplexy jsou rovněž spojeny s já. chycený v síti svého vlastního přediva. setkáváme se s myslemi omezenými náboženskou bigotností. Je patologickým faktem.

Během svého studia i kdykoli jindy. Musíme kráčet pokorně v těchto filozofických oblastech. že člověk odloží všechny předsudky vzniklé zkušeností a všechny předpojatosti vzniklé dřívějším myšlením. že to. kteří mají nejsilnější osobní názory. že je třeba nejdříve jasně stanovit problém a teprve . se musí snažit. co vy víte. Musíme připustit. že lidi. natož aby odhalili jejich přítomnost. své osobní slabosti a sobectví. a proto tak skryté. Pod vlivem této autosugesce dovolí. Takový argument vede k pouhému mínění. aby jej nezadržovaly a neznepokojovaly. nevstoupíte do království nebeského. abychom k němu přistupovali bez předchozích mentálních výhrad. které kázal Ježíš: „Pokud nebudete jako malá dítka. ne však dětinskou mysl. čemu dávají přednost. že je žáci většinou ani netuší." Pokora. To všechno znamená. co očekávají. důvody pro to. Proto musí vážný žák s rozhodností odstraňovat ony pohodlné vytáčky. musí být již proto pravda. v žádném případě však nezkoumají otázku „Je to pravdivé?" nezávisle na svých libůstkách a nepřijímají výsledek. Znamená to přestat užívat jako argument slova „já si to tak myslím" a „podle mého mínění" a přestat věřit. Znamená to odvrátit se od osobní předpojatosti a nenechat se ovlivňovat myšlenkou „já" a „mé". zahrnutá v této větě. když stojí před problémem pravdy. Neznamená to ochable se vzdávat zlým lidem nebo se slabošsky podřizovat pošetilým. ať již se jim hodí nebo ne. Znamená to mít dětskou mysl. za kterými skrývá neupřímnost a pokrytectví svého myšlení. aby předsudky překonaly úsudek a aby zaujetí zotročovalo rozum. Žák by neměl nikdy zapomenout. lze nejtíže přivést k pravdě. byla často špatně chápána.132 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. když chce přinutit svou mysl. prosazované vědění nepravdivé. Dokonce i mnoho tak zvaných filozofuje podvědomě rozhodnuto nepřijmout nic odlišného od toho. aby se zabývala nějakým problémem. Osobní názory mohou být klamné. aby se osvobodil od nátlaku jakékoli osobní záliby. Znamená to. ale ne k pravdě. Tito lidé si potřebují vštípit poučení. ale praví žáci také! Filozofie je čistě nestranné studium a vyžaduje. Ale předsudky jsou často tak hluboce zakořeněny. že praví učitelé jsou vzácní. Taková mentální neosobnost není obvyklá a lze ji získat jenom záměrným vývojem. že se naučí.

naopak. věnovaných tomuto studiu. Musí lnout k pravdě tak poctivě a obdivuhodně jako Sokrates. o vysvětlení každého problému na pozadí mentální odpoutanosti. Kamkoli Pravda vede. Objeví-li žák. aby získal vnitřní celistvost a pravé duševní zdraví. Pravda se nemusí obávat důkladného zkoumání. Neměl by ustoupit před zápasem se svými vlastními komplexy. chutě a zájmy za něco. postupuje pěstováním intuice a mystické zkušenosti a vrcholí vyvinutím ultramystického insightu. odsoudí se tím k trestu. I ti. neboť pouze tak může posuzovat věci v jejich správné perspektivě. že trpí ranami zraněné ješitnosti a neočekávaného pokoření. To je skvělý výrok o vlastnosti.FILOZOFICKÁ DISCIPLÍNA 133 pak jej opatrně zkoumat ze všech stran. Bertrand Russell někde poukázal na to. že neodmítá žádný . aby se zbavil otroctví předsudku. Zradí-li své rozumové nazírání a ukáže se být zrádcem svého nejvyššího ideálu na hlasitou pobídku předsudků. Pevná intelektuální objektivnost vymaní jeho mysl z připoutanosti k egu spíše než slabošské splnění tužeb a umožní mu přijmout pravdu bez odporu. pokračuje používáním logiky a později rozumu. o mentálním zaznamenávání věcí. aby se povznesl nad soukromé předsudky. dříve než vynese úsudek. zde vyžadované. jedině které ho může přivést ke správnému insightu. Musí mít naprosto pružnou mysl. tam ji musí uchazeč následovat. že „jádrem vědeckého rozhledu je odmítnutí považovat své touhy. že se mýlí. jaké jsou a nějakými si je přejeme mít. měl by uvítat tento objev a ne se mu vyhnout proto. co nám může poskytnout klíč k pochopení světa". Nemá jiné volby. ve skutečnosti se jím posiluje. kteří prohlašují tento úkol za příliš těžký v denním životě. se mohou snažit k tomuto ideálu přiblížit alespoň dočasně během minut nebo hodin. Žák nesmí uhýbat před žádným problémem. že bude neustále zajatcem všeobecné nevědomosti. než jim směle a neochvějně čelit. které vyžadují tichý souhlas. Shrnuto: žákovo hledání pravdy začíná závislostí na autoritě. Tak bude vyzvednut do atmosféry nestrannosti a neosobnosti a cvičen v čistém. Přinejmenším musí být pravdivý sám k sobě a snažit se. sebe se zříkajícím myšlení. o odosobnění veškerého pátrání po vědění. Vyšší filozofie je tak moudře vyvážená a nádherně integrovaná.

protože o něm bylo tak mnoho řečeno a napsáno v nesčetných knihách. jaké jsou kladeny na žáka mystiky. neboť takovéto poučení bylo bohatě a často dáváno lidstvu etickými učiteli. způsob poznávání. vštěpované proroky všech velkých náboženství. Naopak. i když výraz „filozofie" je zde někdy používán v jeho akademickém významu jako celistvá moudrost.134 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. . které je v nich obsaženo. kazateli a proroky. ovládal své vášně a pěstoval ctnosti. že když cvičí také meditaci. Filozofický žák musí chápat. Zde je třeba připojit důležité upozornění: Tato kniha neposkytuje poučení o morální přípravě pro Hledání. musí se stále snažit. ale každý používá na jeho správném místě. aby zušlechtil svůj charakter. která doplňuje metafyziku mysticismem a začleňuje náboženství do činnosti. ony závažnější ctnosti. každý aspirant by měl pokládat morální přípravu za nejdůležitější a základní požadavek pro filozofickou disciplínu. Toto opomenutí je úmyslné. jeho důležitost by neměla být podceňována. Jestliže mají být jeho meditační cvičení chráněna před nebezpečím. I když zde tento námět nerozvádíme. musí splnit tytéž požadavky sebeočištění. aby se vyvaroval ubližování jiným. náboženskými spisovateli.

ačkoliv to byla Asie. . o čem mluvíme. Avšak skrytá filozofie. Opravdu. nýbrž přivedla ji až k nevyhnutelnému a logickému konci. až začneme zkoumat způsob. ale neodůvodněnému uspokojení. věrná svému předsevzetí nepokládat žádnou domněnku za zaručenou. Takovéto zkoumání tvoří podstatnou část této výuky. autora: Profesor John Macmurray ve Freedom in the Modern World (Svoboda v moderním světě). Pokus odhalit jejich význam se ukázal jako nejdůležitější filozofická disciplína.KAPITOLA VI. abychom se naučili přesněji si uvědomovat. a žádá. shledal jsem s nemalým úžasem. že jen zpola věděl. aby ji uspokojila. Tento pocit potřeby slovního vyjasnění také není výlučně asijský. UCTÍVÁNÍ SLOV Až dosud pokračovalo toto studium za samozřejmého předpokladu. jak bylo nejasné moje vlastní pochopení skutečného významu technických výrazů. které vstupuje do její interpretace. že slovům. tak čtenář.měli bychom být připraveni na otřes ještě větší. která nejen že učinila pokrok. a to l) Pozn. která denně běžně užíváme. kterým užívají řeč obyčejní lidé. o čem mluvil ."1} Když známý filozof učiní takové zarážející odhalení . povstává nyní. které jsem se vůbec kdy podrobil. a to disciplína mnohem cennější pro pochopení filozofie než jakékoli učené studium klasických textů. Významný profesor londýnské univerzity učinil nedávno překvapuj ící doznání: „Když jsem se ujal úkolu vyjádřit svou vlastní filozofii v nefilozofické mluvě. které jsem obyčejně užíval s pozoruhodnou přesností. přikládá nesmírnou důležitost analýze jazyka a odhalování významu jako skutečného základu přesného myšlení. aby odporovala proti tomuto všeobecnému.které se rovná přiznání. dobře rozumí jak spisovatel.

Budeme se proto muset stát opatrnějšími a váhavějšími při svém volném používání slov. Proto je třeba. Zde však budou střely namířeny na slova! A tak jsme vyzvání. k lidem. způsobená předešlou kapitolou. V britské Labour Party byl kdysi jistý politik. které částečně odpovídalo univerzitnímu vzdělání. indický mudrc devátého století. který přečkal ponížení. Nemůžeme pokračovat v myšlení v pojmech bez pomoci slov. zatímco ve skutečnosti říkáme příliš málo.136 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Slova dávají tvar myšlence a opatřují nástroje. že se nemůžeme vyhnout slovům. Žák. se děje spíše ve slovech. které musí používat rozum. který mohl vystoupit na podium a mluvit plynně a lehce o každém tématu. Dalším bodem. je vyhýbat se pokušení zdánlivě říkat příliš mnoho. kdo získají. V podstatě jsou slova pouze sluhy myšlenky a . že bázliví lidé sebou trhnou překvapením nebo couvnou ve strachu. jehož si máme povšimnout. kde se lidem jeho třídy a politické strany dostávalo vzdělání. i když naši bližní mohou být těmi. kdo ztratí. abychom byli opravdu opatrní v této říši psaného nebo mluveného jazyka. kteří přetékali slovy. Proč? Vzrůst intelektuálního kapitálu způsobil. Lidé často zakrývají prázdnotu svých hlav kouzelným nadbytkem své květnaté mnohomluvnosti. abychom přikládali větší důležitost slovnímu vyjadřování. To. a je dosud ochoten pokračovat. . co čte. Většina lidského myšlení. ale budeme to my. Slova tvoří prostředek ke sdělování. Jsou nástroji. přirovnával ty mezi svými současníky. ke studiu a k chápání. Naše myšlenkové procesy jsou značnou měrou závislé na řeči. Později odešel na dvouroční studijní kurs na Ruskinovu kolej. co bude odhaleno v této kapitole. že bude svrženo ještě více jeho osobních idolů. Šankara Ačarya. Hamlet na Poloniovu otázku. k myšlení. Po uplynutí této doby se vrátil jako změněný člověk. Mluvil pomalu a váhavě. kteří se ztratili v lese dlouhých slov. že ztratil svou dřívější přehnanou sebejistotu a přesvědčení: od té doby se stal ve slovech opatrnější.musí být držena na správném místě. proto. se kterými pracujeme.jako všichni sluhové . Celá mysl se totiž zaznamenává ve slově. na rozdíl od vnímání. může snadno způsobit. může se nyní připravit. než v obrazech.

První je chudý a okamžitě myslí na ulomený dřevěný kousek tužky. Je proto třeba být přesným při používání takovýchto neurčitých výrazů. První mluví. Řeč by měla být přiměřená významu. ale spíše naopak. Ti. kteří si pletou mnohomluvnost s moudrostí a obsáhlost s pravdou. Neúplná řeč je překážkou pro přiměřené pochopení. Hrůzy. které musí být nejdříve rozpleteny. pak jsme odkázáni. kteří vědí. ale ti. slova. ale neznamenají morální pokrok na straně těch. Dva školáci čtou slovo tužka. co již řekli. Vyskytne-li se problém vést železnici rolníkovými pozemky. nebo abychom dodali významy vlastní výroby. neboť měl na mysli dřevěnou tužku plné délky. bylo by velkým dobrodiním. kdežto ti druzí myslí. anebo vytváří zrádnou snadnost výkladu. Podobně je zcela zbytečné. aby kdokoli říkal. Často se například říká. který dává iluzi pokroku ve vědění. tento návrh může být dobrodiním pro veřejnost. Předpokládat. dříve než mluví. Druhý je bohatý a ihned s tímto slovem spojuje zlatou vysunovací tužku plné délky. že kdyby se nějaké zvláštní veřejné opatření uzákonilo. jestliže není. Ale to. Úryvkovité a nedůsledné údaje nemohou tudíž vést ke správnému pochopení sdělované zkušenosti. že svět dělá pokrok a zůstal jenom při tom. zacházejí se slovy opatrně. stále se vracejí a opakují to. znamenají technický pokrok. může být opakem pro jiného. Na druhé straně je stejně nebezpečné pro přesné chápání říkat příliš málo. Pisatel tohoto slova nemyslel ani na jednu z nich. kteří způsobili tyto hrůzy." Zneužívání mluvy formou „papouščího štěbetání" buď váže myšlenku a zaplétá ji do silných uzlů. buďto abychom tápali v mentálním šeru.UCTÍVÁNÍ SLOV 137 se stal výmluvný svou odpovědí o třech slovech: „Slova. dříve než myslí. které byly seslány na lidstvo během dvou velkých válek tohoto století. je všeobecným omylem. že mnohé mají různé významové odstíny. Faktem je. co je dobrodiním pro jednoho člověka. pak jsou takové výrazy z hlediska . jak nedostižná je moudrost i pravda. ale rolníkovi může přinést škodu. které mohou být klamnými domněnkami. nejsou-li jasně formulovány. že významy většiny slov jsou samozřejmé. rádi si libují v okázalém bludišti slov. slova. popřípadě rozšířeny. než je možné správně uvažovat.

že si budou vzájemně dokonale rozumět. je mrtvé slovo. a skutečnou příčinou mnohé neužitečné hádky. kteří ho poslouchají? První si utvoří mentální obraz nesmírně vysokého muže. kolik zbytečných sporů povstalo z této skryté příčiny? Dejme tomu. Slovo. pohybujeme se mezi zrádnou čeládkou. nebo dvou různých slov pro tutéž věc? Kolik hádek. která užíváme při důležitém studiu a vážné debatě. A dejme tomu. hnědé pleti a s oholenou hlavou. Pro tento nedostatek se vlekou hádky staré celé věky. mohutné postavy a rudé pleti. je-li to konvexní nebo konkávní strana obvodu. Třetí myslí na muže prostřední postavy průměrně stavěného a světlé pleti. Oč více bychom se tedy měli učit dávat pečlivý pozor na slova. nemáme z toho žádný užitek. z něhož plyne mnohý zbytečný spor. která tvoří kruh. ale kterému přesně nerozumíme. že myslí na indického mnicha štíhlé postavy. kterým bylo možné se vyhnout. před níž se musíme mít na pozoru. Dokud neproudí do mysli dokonale srozumitelný smysl z mluveného nebo psaného slova. když užívají dvou různých myšlenek pro totéž slovo. zatímco pátý si vytváří ve své mysli představu mladého hnědovlasého muže. Jak mohou dva lidé doufat. že někdo vysloví slovo muž během rozhovoru. i když jsou užitečné k řečnickému účinku a k mentálnímu oslnění bezmyšlenkovitého obecenstva. Tato nejistota je skutečným pramenem. Čtvrtý si zobrazuje starého šedovlasého muže. Toto zdánlivě jednoduché slovo může způsobit nadbytek různých . které přečteme. Když se pohybujeme mezi dvojsmyslnou řečí. jehož se zúčastní pět jiných lidí.138 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Která z těchto pěti definicí odpovídá představě. Mnohá intelektuální hádka o „faktech" je ve skutečnosti hádkou o pravý význam slov bez vztahu k věcem a tak se stává stejně bezvýznamnou jako spor o tom. člověka pátrajícího po pravdě nějaké věci neužitečné. kterou měl mluvčí sám? Ani jeden z těchto šesti lidí nemohl proto dát pevný význam tomuto jednoduchému a běžnému slovu muž. Co se děje v myslích těch. Nejasná slova jsou zodpovědná za to. Druhý vidí svým mentálním okem neobyčejně mladého malého muže silné postavy a bledé pleti. že způsobila tři tisíce let dlouhé bolení hlavy zmateným metafyzikům.

kteří tato slova vyslovili. aby slovo muž zastupovalo všude tutéž představu. . Jedinou uspokojivou metodou jak zacházet s tímto slovem potom je žádat nebo poskytovat rozšířenější popis typu muže. bude záviset na významu. že ti. povstávající z nedokonalého použití jediného slova. Kolik jen lidí si vzájemně nerozumí. kteří by chtěli. o němž mluvíme. přestává mít společnou cenu pro všechny. když spojíme několik slov takového dvojího významu v řadu vět? Uspokojivého sdělení dosáhneme jedině tehdy. Není však vždy možné vyhnout se zcela takovýmto dvojsmyslům. je zřejmé. co se asi stane. stává se nebezpečnou půdou. museli by ji okamžitě omezit na jediný případ zvláštního muže z milionu mužů. vysloví-li se takové běžné slovo. Pro záležitost každodenního života obyčejně stačí užívat jakoukoli použitelnou definici tohoto slova.UCTÍVÁNÍ SLOV 139 definicí. kteří přebývají na této hemžící se zemi. Ale toto je jenom příklad nesrozumitelnosti. který mu dávají ti. kterou nějaké slovo prokáže. Používáme-li ho tak neurčitě. Teprve nyní pochopíme. a tak ponechat celý zbytek nepojmenovaný! Takový postup je naprosto nemožný. když čtenář sdílí a chápe obsah přesně tak. oč těžší to musí být při filozofickém pátrání? Sokrates byl pravděpodobně prvním. které nemá společný význam pro všechny. kdo prováděl sémantický průzkum jinde než v Asii. jestliže neprojeví jednotnou shodu v tak jednoduchém případě. proč obcházel a vyptával se učitelů a uváděl ve zmatek žvanily kvůli definicím. kteří je používají. které nebyly nikdy míněny těmi. Slovo. nalézají nebo sami vytvářejí řadu odporujících si významů. Služba. libuje si v rozhořčených hádkách nebo vede zbytečné spory pouze proto. že se jím může poukázat na různé mentální pojmy. Když totéž slovo vybavuje různé obrazy v myslích různých lidí. po níž se kráčí. než většina lidí předpokládá. kteří přijímají slova. jak jej chápal sám spisovatel. Ti. ale pro vyšší náměty přesné úvahy je to nebezpečným zvykem. Jestliže posluchači reagují různě. že tatáž slova znamenají různé věci pro mysli různých lidí! Je-li tedy oproštění řeči od jejích interpretačních nástrah a dokonalé přenesení významu z jedné mysli do druhé nekonečně těžší.

v němž obstojí nejschopnější. význam se mění s každým člověkem. Ne že bychom dávali podnět k tomu. kam doufal. jako je tento. co znamenají výrazy. Ten v něm může vidět jedině to. jak jej podává nějaký zastaralý slovník. že ani dnes se všemi našimi slovníky to není možné. Představuje si zemi. je nutno slovo „bohatství" vyslovit ve vztahu ke zvláštní úrovni. Nebudeme slepí k takovýmto omezením řeči. Jinak v hovoru nebo při čtení jedna část lidí může ve své mysli dát slovu jeden význam. o čem se mluví. když mluví. aby rychle zbohatl. Cokoli společnost nebo jedinec zvolí. co mu jeho minulá zkušenost a přítomná schopnost dovolí vnímat. a kde tlak bídy je tvrdší než v jeho rodné zemi. Platí jedině zvyk. Význam se může dokonce měnit od jednoho století ke druhému. aby mu přisoudil. malé dotazování odhalí. které používají. Odvozený význam slova není ničím. Totéž slovo v mysli nezaměstnaného italského dělníka. V případě. žijícího v Chicagu. Co se zdá být bohatstvím chudému člověku. Proto totéž slovo může znamenat mnoho pro jednoho člověka a málo pro druhého. Tedy znovu. od jednoho autora k druhému. že se vystěhuje.140 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Ačkoli to sluší lépe dětem než dospělým. Chudému venkovanu v Itálii slovo Amerika kdysi vykouzlilo představu země. Řeč je proud a neustále v pohybu. Takové přání by bylo nesplnitelné. Ukázuje se. Myšlenka se nevyhnutelně stává klamnou. hned onen význam. Někdy nestačí definovat význam slova: musíme často definovat přesné použití slova. aby byl vyjádřen jeho plný význam. kde panuje nemilosrdný zápas. stává se jeho získaným výkladem. bude se zdát chudobou člověku s velkým bankovním kontem. oplývající bohatstvím. když je nedůsledná při používání výrazů a určuje témuž slovu hned ten. který použije nějaké slovo. aniž by měly jasné a určité představy o tom. Stále znovu se při- . avšak druhá část si může pod tímto slovem představovat něco docela jiného. Moderní anglický naučný slovník sotva schválí význam. že se nikdy nenamáhají vniknout hlouběji do toho. vyvolává zcela odlišný význam. aby význam slov byl ustálen pro celou věčnost a aby se jich nikdy nepoužívalo jinak než v jediném smyslu. že se lidé obyčejně pohybují v mlze neurčité myšlenky a nejasných představ pouze proto.

že víme. Žák si musí vzít cenné poučení od výše zmíněného odborníka a používat ho při svém vlastním zacházení s jazykovými znaky a symboly. Je však žádoucí nejdříve jasně stanovit význam vzájemnou definicí a pak se ho důsledně držet.UCTÍVÁNÍ SLOV 141 způsobuje. Předpokládat. protože každý. znamená nasadit si mentální klapky na oči. když se jedná o pouhý čaj. PSYCHO-PATOLOGIE SLOV Čin. Proto musíme rozlišovat zamýšlený význam slova od přijatého významu. to jest. je vnášet osobní náklonnost. se slovy. citový předsudek nebo subjektivní zájem do používání nebo chápání algebraického znaménka nebo geometrického obrazce. jestliže chceme dosáhnout přesného přenosu. kdykoliv je takovéto slovo použito. Pro každodenní používání není žádné slovo zcela bezvýznamné. Stává se chybným jedině tehdy. který nepochybně nikdy není dovolen žádnému matematikovi.Já považuji tento čaj za výborný!" Rozdíl mezi těmito dvěma jazykovými formami může být bezvýznamný. kde vnější svět nachází úplnou jasnost a slunci podobnou zářivost. rozpětí a ztráty. kdo slovo použije nebo slyší. Vyvíjí se prostě proto. ale je podstatný. Žádná slova nejsou ve skutečnosti ani nesprávná. kdyby připustili: . Je právě tak předmětem procesů rození a rozkladů jako kterákoliv jiná forma lidské činnosti. mnohé mylné populární domněnky jsou následky takovéto konstrukčně vadné řeči. Teprve tehdy. nikdy nebyla a nikdy nemůže být statická. že mnoho lidí vysloví úsudek jako: „To je výborný čaj!" Byli by přesnější. ani správná. jaký ono slovo má smysl. vyvstanou vážné problémy a my nacházíme překvapující nejasnost a černou temnotu tam. protože je veliký rozdíl mezi objektivním faktem a mimo volnou osobní představou o faktu. . Stane se. když začneme používat slova filozoficky. Opravdu. Není. když se jedná o filozofickou pravdu. mu dává ve své mysli nějaký význam. poněvadž má charakteristiku změny. Slovo se stává správným nebo nesprávným jedině nesprávným nebo správným používáním. když se loudavě pokouší dohonit plynutí věků. když je chybně chápeme. jestliže hraje důležitou úlohu při poučení nebo v diskuzi.

neboť nám pomáhá oddělit holý fakt od předpojatého názoru. Ale poněvadž v obou případech diktovaly přijetí zvláštního výrazu jeho individuální city. poučíme se. co které slovo znamená pouze proto. kdo je současně revolucionářem i reakcionářem! Z takovýchto příkladů se stává zcela zřejmou nesmírná cena slovní analýzy. Jestliže tehdy byl zrádcem. Jestliže tedy nasloucháme oběma stranám a jsme příliš líní. že je to někdo. který se dopustil zrady. poukazuje na sebe jako na hlavu nové vlády a na své odpůrce jako na zrádce. jako by chtěl. Je opravdu nebezpečné předpokládat. na ně poukazovali jako na „konzervativní měšťáky". že víme.142 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Zrádce přece nikdy nemá úspěch. ale dělníci. kterou se neukázněná mysl v hovoru vyjadřuje. že v nás probouzí silné city. Když se někomu podaří svrhnout vládu násilnými prostředky. když vstupuje do tohoto království jazyka! Lidé přizpůsobují významy svým osobním přáním. Psycho-patologické faktory se projevují v každé větě. o které je řeč. kteří měli extrémní názory.nemohou použité výrazy tvořit přesné ukazatele záležitosti. Během zápasu o moc však tehdy existující vláda poukazovala na něho samotného jako na provinilého člověka. než by použil. kdyby se mu to líbilo.a nikoli předmět nebo událost sama . Nesympatizující zaměstnavatelé nezřídka poukazovali na labouristické vůdce jako na „agitátory". prostě řečeno. tak ve skutečnosti. a proto byl odsuzován jako zrádce. aby samotný . přestává jím být jak před zákonem. lhala. Zabarvujeme výklady slov osobními pocity sympatie nebo antipatie a takto hrajeme falešnou hru s přesností. nemohl jím přestat být potom. Když jsou nějaké předměty nebo události člověku protivné. než abychom si udělali pro sebe kritickou analýzu. že definice labouristického vůdce je. a jestliže nebyl zrádcem. Když náboženský propagátor nebo politický polemik užívá názvů jako ateista nebo radikál s tak žhavým opovržením. používá zcela odlišný označující výraz. Jedině ti neúspěšní jsou pasováni na zrádce! V obou případech toto slovo představuje mylnou záměnu myšlenky s přáním a vzalo na sebe čistě soukromou hodnotu. Jak opatrným proto musí být člověk hledající pravdu. protože když jej má. pak dřívější vláda používala toto slovo v naprosto nesprávném smyslu.

Úpadek středověké logiky a scholastiky nastal proto. aby to přijali. „Lépe být nevědomým. například kolik andělů může spočinout na špičce jehly. ale pouze si přeje vyvolávat emoce a hypnotizovat své posluchače. že se zabývaly výhradně slovy. Středověká teologie nebo scholastika je naplněna četnými pseudo-otázkami. Ať jsou jakkoli příhodné tyto heslovité fráze pro takové propagátory. aby patřičně prozkoumaly myšlenku. Skrytá filozofie dosahuje úspěchu v řešení problému pravdy hlavně proto. jedině proto. Povrchní pojmy vězí tak hluboko v naší řeči. že jedná jak s fakty. Moderní věda dosahuje úspěchu hlavně proto. že přemýšlí. než být teologem a vědět tak mnoho nepravdivého. než je můžeme přijmout.může pozoruhodně pomáhat nebo překážet filozofickému hledání. že se zabývá výhradně fakty." řekl jeden . ale stanou se obětí jemné psychologické sugesce. abychom nalezli jeho podstatu. Obyčejný nemyslící člověk nevázaného jazyka se nerad namáhá s touto nesrovnalostí a rozporem ve významech. tak se slovy. nemorálních inzerentů a všech těch.výběr slov a stavba vět . Používají takových frází. Když je nevinný výraz vysloven tónem opovržení nebo ošklivosti. dříve než je možná jakákoliv rozumná diskuze. když se s nimi setkají a přemohou jejich krajní resistenci. skrytá nesprávná tvrzení. která ho podkládá. je radno blíže pátrat po jejich významu. Lidé opakují taková hesla v mylné představě. je zřejmé. které překážejí zdravému úsudku. Politická hesla a heslovité fráze jsou oblíbenými metodami nezásadových politiků. filozof musí tedy zápasit sám. co skutečně věděla. kteří se starají více o zisk nežli o pravdu. aby uvolnili v ohromném množství z mysli lidí přehnané city. Nezodpovědná nedbalost obyčejných lidí se stává u něho naprosto neodpustitelnou. že nemá zájem na dosažení pravdy o těchto výrazech. že ty pravdivější je mohou vytlačit jedině potom. že se nikdy nenamáhala vypátrat. Řeč . úmyslné polopravdy nebo překroucené představy. jako kdyby byl urážlivým přívlastkem. právě tak jako se musíme dívat pod okrasy řečnického umění. pak mentálně nepozorné davy se málokdy zamyslí. a proto filozof musí být mnohem opatrnější při jejím používání než ti druzí. laciných demagogů.UCTÍVÁNÍ SLOV 143 název vynesl rozsudek.

zda je tak umístěna nebo ne. aniž bychom kdy pátrali. Je to opravdu důkladný výkon vypátrat. Slova. rozsekává je takřka na kusy. co skutečně ví a co neví. ale mylně se domnívá. jak spojení malé předložky o jednom písmeni s anatomickou řečnickou figurou je odpovědno za mnoho nesprávného v našem názoru. Když totiž mluvíme o myšlence. Běžný člověk je docela právem spokojen. Až dojdeme ke studiu mysli. dvoj smyslnosti. Takto jí dáváme jisté omezené rozměry v prostoru. Odřezává takto po částech příjemně pohodlné představy přijatého vědění. objevíme. americký obchodník. Lidé mohou nevědomky uzavřít svůj celý postoj k životu do dvou nebo tří slov. Jinak se buď zastaví. Snese nelogičnosti. neboť oddělí fakt od tvrzení a pravdu od domněnky. Vnáší tím do plného světla nekonečný zápas mezi tím. Ať již oba tito jedinci libovolně spojují jakýkoli význam s tímto slovem. že ví! Tímto způsobem může postupovat. Běžná řeč je řeč nedbalá. ale je nedostatečný pro filozofii. Na konci svého dotazování objevíme. že tomu tak není. co je jisté a co jisté není. Jaká je naše reakce na slovo nadpřirozeně? Kněz je bude definovat zbožně jedním způsobem. nevědomky vtlačujeme mysl do kostní schránky lebky. když se Lusitanie potopila. že vidím strom?" Tímto rozborem slova a věty neocenitelně získá. údaje a definice mají důležitý vztah k řešení filozofických problémů. který uctíval pravdu svým vlastním mystickým způsobem a dovedl zemřít ušlechtile a ve velké víře. že získávají definici. nebo promarní léta sledováním přeludů. která nedbale pronášejí. věří. a že užívání této nebezpečné prostorové metafory nás zavádí do zmatků a omylů. neskutečnosti. když řekne: „Vidím strom." Tento způsob tvrzení je úplně správný pro každodenní praktickou potřebu.144 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Individuální proces činnosti mysli se prozrazuje v nejkratším rčení i v nejdelší větě. ale to. co . ale zcela jinak a opovržlivě je bude definovat skeptik. Nebezpečí metaforických frází jsou mnohem lépe známa než nebezpečí doslovných vět. že je „v mé hlavě". Žák se musí učit dotazovat se: „Jaký je správný význam tvrzení. Totéž slovo vede ke sporným definicím. iluze a podvody.

týkající se těchto faktů. že víme něco o jeho slavném povzbuzení. nepřímo. ale nevíme a nikdy nemůžeme vědět o této události vše. je představit si ideu.UCTÍVÁNÍ SLOV 145 skutečně získají. kdybychom doznali. Je totiž pouze abstrakcí. a vnitřní význam. to znamená. Je nemožné ověřit si přímo kterýkoliv údaj učiněný druhým člověkem. který je představou o onom faktu nebo události. do jeho používání nebo chápání těchto záznamů myšlenek. ve kterém jeho slova byla pronesena. Fakt sám a zpráva o něm se budou vždy lišit a nikdy se nesetkají. kde se podvádíme vírou. Každé slovo má proto dva významy: vnější význam. Nakonec závisí definice. co je v naší představě. Proto tam. zatímco tlumočí své vlastní představy nebo představy jiných lidí. Proto bychom byli přesnější. Slova nám říkají to. ať děláme cokoliv. co skutečněje. kterou označuje. které tvoří řeč. je myšlenka. která číhá na nepozorného. Všichni víme. týkající se jeho osobní zkušenosti. aby se opět vplížil do nejneočekávanějších míst. kterou člověk pronáší. než o tom. jíž jsme dali přednost . před níž se musíme mít rovněž na pozoru. se bude snažit. Když používáme tentýž název pro nějaký předmět jako druzí. Můžeme jedině přijmout pravdu jeho údaje na analogickém základě nebo na základě odvozeném z usuzování. Budou tedy mylně předpokládat. vše co můžeme učinit. která odpovídá jejich osobní představě o definici. dostáváme skutečně jakousi individuální představu. Následkem toho je zde další léčka. že jsme dosáhli přímého pochopení a získali dvojí ověření. že tlumočí fakta. co je v samotné věci. co řekl Napoleon svému vojsku před bitvou u Pyramid. Význam se stává výtvorem mysli! Tudíž element osobního předsudku. který vyvolala v každém vojákovi. Ať určíme výrazu jakýkoli význam. nikdy nemůže úplně odpovídat věci. ne to. ale nikdo nezná přesný odstín tónu. Hovoří spíše o naší vlastní domnělé definici. která je udržována jeho myslí.abstrakcí používající tohoto významu v jeho technickém smyslu. před nímž byl žák filozofie tak důrazně varován. Ať nám říká cokoliv. jsme . který je objektivním faktem nebo událostí v zevní zkušenosti. a přesný pocit. na jeho individuální teorii o vesmíru. která se vytvoří v mysli.

zatímco všichni užíváme stejného názvu pro tyto nestejné jsoucnosti. A protože v případě tohoto člověka mohou být schopnosti slovního vyjadřování slabé. ke kterému zasedá při obědě ten. může v odpověď na otázku líčit. že není přísně přesným! Následkem toho slovo nepředstavuje a nemůže představovat celou ideu. než výňatkem z celkového významu . kterou vidí jiný pozorovatel. Člověk.146 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Přestojí oba nazýváme stejným jménem! Buďme k sobě upřímní v takových případech a uznejme jako skutečnost. Jeho stůl může být třínohý. než by bylo v jiném případě. tedy i toto přibližné chápání může být ještě nedokonalejší. který obdržel zprávu o smrti svého nejmilejšího přítele. kdo slyší toto slovo vyslovit? Jestliže je to tato myšlenka. který vyvstává v posluchačově mysli se může značně lišit od stolu. kterou vidím. Příjemné osobní uspokojení. že existuje a musí existovat rozdíl mezi tím. Je například význam slova stůl mentálním obrazem. kdo toto slovo pronesl. často svedeni k názoru. Jeho posluchač však bude mít jen přibližný pojem o tom. co člověk postižený ztrátou říká a co skutečně pociťuje.to je vše. že zvláštní obraz. Nikdy nemůže vést ke zcela přesnému sdělení. to jest. jak je zarmoucen touto událostí. Tento rozdíl proto ukazuje na fakt. zatímco druhý je čtyřnohý. pak stojíme před problémem. tak nedokonalým významem. Říká nám něco o ideji. Musíme zřejmě jít za pouhé slovo nebo jeho zvuk. že často chováme mentální obrazy odlišné od obrazů jiných lidí. nikdy o tom. Ale žádný předmět nemůže být stejným po všech stránkách pro všechny pozorovatele. který vyvstane v něčí mysli současně s jeho vyslovením. které často pociťujeme. když mluvíme. chceme-li získat přesnost. abychom se vyjádřili. který stojí na jiném místě. co slyší. co tento člověk cítí. Jazykovým zvyklostem nelze důvěřovat. že slovní význam je jak neúplným. Například hora. není stejná jako ta. není však ničím více. Vzdělaný člověk . nebo je to myšlenka na zvláštní předmět. na který myslil ten. Musíme mít jasně před sebou skutečný vztah mezi výrazem a věcí samotnou. že všichni mají co činit s tímtéž předmětem. V každém případě hlavním bodem je to. je klamné.

Musí analyzovat jednotlivá slova a stavbu vět tím. Ale tím není řečeno. Není to jejich vinou. to jest. nebo příliš malicherné. neurčití nebo nedbalí. který je v mysli toho. ledabylí. to jest. že musíme zhoršovat věci tím. Považují to přinejlepším za plýtvání časem a při nejhorším za naprosté obtěžování. Většina neodborných laiků má ve zvyku odkládat stranou tyto problémy významu. To vyžaduje sondování pod povrchem. ale nemohou nám povědět o jeho celku. ničím více než určitým počtem jiných slov. jakou cenu to slovo pro něho má. Tento omyl může změnit slovo v kámen úrazu. že budeme neukáznění. když lijeme myšlenkovou látku do jazykové matrice. jako příliš zřejmé. že ví. A dokonce i osvědčení žáci filozofie jsou nezřídka krajně netrpěliví. když jsou jim poprvé předloženy. co slova znamenají. kdo je vyslovuje. kterou označuje. aby odděloval slovo od myšlenky. že mluvené slovo je pouze abstrakcí věci. co se zdá prostou a běžnou každodenní řečí. kterou slovo zastupuje. Nevidí v takovém úkolu žádný konkrétní užitek ani žádný . Musí nám být zcela jasné v tomto bodě. že je překládá zpět do faktických vztahů. a jestliže je touto věcí. když jsou podrobeni tomuto novému křížovému výslechu o tom.UCTÍVÁNÍ SLOV 147 bude podrážděně tvrdit. Je snadné plést si napsané slovo se skutečnou věcí nebo zapomenout. je zde další otázka. skutečnou věcí. Neboť slova nejsou věci. že budou dělat zázraky. jako chirurg sonduje svou lancetou. protože vždy jsou nezbytně abstrakcemi. nebo může být plně neslovní. který brání správnému poznání samotného předmětu. Žák filozofie musí proto dávat pozor. Jedině pak může přesně postřehnout. že význam slova může být sám čistě slovní. a myšlenku opět od věci. neboť mají svá omezení jako všechny věci a my bychom od nich neměli očekávat. Slovo totiž přinejlepším sděluje pouze přibližně myšlenku nebo cit. událost nebo fakt. kterou myšlenka zastupuje. kolik z této věci je slovem symbolizováno. ve skutečnosti však často zaměňuje své bezvadné ovládání gramatiky a svou širokou zásobu slov se skutečným věděním. které tato jazyková stavba představuje. než aby se o nich dlouho uvažovalo. než aby se jim věnovala zvláštní pozornost. Popisné věty nám říkají něco o části předmětu.

kolik je pouhé nepochopení a kolik je autentický výklad. hovoří s přízraky a jednají s průsvitnými přeludy pod klamným dojmem. tvořících řeč společnou spisovateli a čtenáři. co sám myslí a co myslí jiní. Nedvojsmyslnost je proto důležitou zásadou filozofické řeči. tím více se přibližuje k pravdě. že by měl začít se slovy. aby nemohlo dojít k nepochopení. Čím více ujasňuje své významy sobě i jiným. Jeho pátrání začíná tedy tím. že udělají jistý pokrok. Musí se pustit do jakéhosi zažehnávání duchů. co má společného celé toto zabývání se pouhými slovy s filozofií. co slyší nebo čte. že většina vzdělaných lidí předpokládá. musí najít. Bez něj . Libovolné používání slov může být často bezvýznamné ve světě světských záležitostí. že to jsou pevné postavy z masa. kolik je ověřitelný fakt. co mluví nebo píše. mohou oba doufat. zvláštní význam. to jest. že rozumí docela dobře slovům.148 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že se stane mentálně tak nejistým a jazykově tak zatíženým jak jen možno. možná všichni lidé. Nicméně i v mezích této kapitoly bude ukázáno něco z jeho užitečnosti. aby určil jejich přesný význam tak. Není to vlastním zájmem jedině filologa? Odpověď je. kolik z jeho slovy formulované myšlenky nebo řeči je pouhý nesmysl. Neboť většina lidí. o mysli. aby hledal pod povrchem pravdu o tom. žák dojde k přiměřenému poznání pro sebe sama . kde jde o přijetí nebo sdělení pravdy. Ani nevidí jeho souvislost s hledáním pravdy. Zkrátka. musí být žák nesmírně opatrný. Ale někde musí začít a bude nejvhodnější. což znamená. Musí se vypravit. že plný důsledek takového sémantického studia se může dostavit jedině s plnějším rozvinutím tohoto učebního období. pravdu o světě kolem sebe. Ptají se. Kdo chce být filozofem a vyzbrojil se psychologicky na svou výpravu. právě tak jako o tom.proč byl kladen důraz na důležitost tohoto vyšetřování navzdory faktu. pravdu o tom. a pravdu o světě uvnitř. která obvykle užívá. protože celé jeho další vědění musí být formulováno slovy. Se správně definovaným souborem výrazů. ale tam. bude pohlížet na celou rozlohu existence jako na své území. začne-li v nejbližším bodě. Pouze když toto pátrání značně pokročí.

Má vysokou hodnotu. je odsouzen zůstat před bránou filozofie.UCTÍVÁNÍ SLOV 149 mohou oba padnout do staré pasti tím. že nepodstoupili požadovanou myšlenkovou námahu a že si činí neodůvodněný nárok na vědění. že takové problémy jsou čistě imaginární a akademické a patří do oblasti bezcenných středověkých diskuzí. Vede to k přijetí zdánlivých důvodů. kterou vůbec netuší ti. že celá filozofická stavba bude vybudována z pouhého dvoj smyslu. kolik andělů by mohlo tančit na špičce jehly. Mnozí doufají. Musíme tedy dávat pozor na nestřežené výrazy. když je míchá s jinými slovy? Jestliže lidé zachovávají lhostejný postoj k problémům významu. Je to požadavek. Je to opravdu požadavek. aby byly objeveny klamy. . že správné zvládnutí slovních analýz jim později umožní postavit se proti zdánlivým důvodům a klamným předpokladům. jako ona již zmíněná diskuze. že uniknou této únavné práci a přesto získají pomalu rostoucí plody filozofie. Jestliže některá slova předpokládají něco. Požadavek filozofické přesnosti při zacházení s výrazy není libovolný. které jsou základem jejich užívání a odhaleny nezaručené nebo bezděčné domněnky. Neboť psychologickým následkem jejich umíněnosti je to. takových. které dávají hodnotu bezvýznamnému nesmyslu. protože pokrok je brzděn klamnými a na zcestí zavádějícími představami. které ve skutečnosti v jejich hlavách neexistuje. činí se sami nezpůsobilými postupovat v dalším filozofickém studiu. Ignorantsky si představují. a tak vyčistí půdu pro jejich postup směrem k pravdě. které se zase rozvíjejí do celých soustav tvrzení a ty dávají konkrétní formu veškerému myšlení. aby byl základ očištěn. Je podstatnou součástí výzbroje pro zjišťování pravdy. Neboť slova vyrůstají do vět. Kdo nevěnuje čas tomuto přípravnému úsilí. co je opravdu klamné. kteří do nich hluboko nepronikli. kdo může proniknout k pravdě. aby byla vedena jasná dělící čára mezi faktem a nepravdou. Oni nevědí. abychom zkoumali slova tak. tak filozoficky. Rovná se to náhlému ochrnutí rozumové schopnosti. Považovat takový slovní rozbor za pouhé puntičkářství je proto naprosto nesprávné. V tom se zcela mýlí! Rozřešení těchto problémů je možné využít jak prakticky.

co tvoří poslední slovo v moudrosti. jako 3 + 2 = 5. je . když s ním nesouhlasíme. že to co vědí je pravdivé. Snažme se objevit. jak nás mohou učenci informovat o pravdě. co označuje faktickou skutečnost. když začneme zkoumat významy. říkají. že každý zná jeho význam. skutečný výklad". postoj. Ti. který považuje tyto nauky za něco. může být považováno za něco. konečně může označovat správný poměr. uděláme nejlépe. co nemá protiklad. pravé tvrzení. kteří se přidržují teorie souhlasnosti. že „pravda je název toho. PŘEKVAPIVÁ ODHALENÍ O PRAVDĚ. Já vím. základního významu veškeré existence. že tento výraz je tak mnohotvárný. co je pravé nebo pravdivé. který je často plný netrpělivé nevole. co vyhovuje faktu a odpovídá současné situaci". Ale jak je možné. že „pravda je to. BOHU A DUCHU Filozofie je obsáhlým hledáním nezničitelné pravdy. kultu nebo filozofické školy. Jiní říkají. V běžném slovníku ji najdeme definovánu jako „to. že přesně vzato není lepší než cizí nesrozumitelná řeč a že obvyklé přesvědčení. abychom zjistili jejich definici. Představitelé teorie soudržnosti říkají. Pragmatická škola říká s Williamem Jamesem. aby si byli jisti. existující mezi dvěma věcmi.150 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Z této směsi vzájemně si odporujících definicí pozorujeme. může být chápáno jako pouhá zpráva o této faktické skutečnosti. že „pravda je stálost". je nám předkládána zajímavá rozmanitost teorií o pravdě nebo názorů na pravdu. že slovo pravda je podrobeno čtyřem dalším výkladům: předně. že to je pravdivé". dvěma osobami nebo dvěma jednotkami. zaujímají líně postoj. Obrátíme-li se ke spisům filozofů. za třetí. které dávají slovu pravda někteří současníci. co se ukazuje být dobré na cestě víry". Většina lidí. správnost popisu. jestliže podrobně nestudovali všechny srovnávací a sporné nauky a především jestliže se nesnažili zjistit vlastní význam pravdy? Abychom si opatřili letmý pohled do filozofického používání právě stanovených principů. jestliže předtím nezkoumali analyticky a kriticky samotné základy toho. Bezděký důsledek takového postoje proto je. může být bráno jako něco. kteří souhlasí s naukou určitého náboženství. za druhé.

Průměrný člověk se brzy stává obětí svůdné jednoduchosti tohoto krátkého slova a nikdy ho ani nenapadne. když se Pilát ptal na podstatu Pravdy. Proto se každý člověk domnívá. Ale plné vysvětlení tohoto tajemného mlčení náleží k nejpokročilejší části tohoto učení. podává takové hanebně různé významy. Přesto svět užívá slova „pravda" hladce a předstírá. byla by nevyhnutelně znamenala něco smýšleného. Avšak pro něho je cílem! Nejtěžší věcí na světě je dosáhnout pravdy. jestliže toto nejdůležitější slovo uniká nepopiratelné definici? Ale těch několik. jak definovat pravdu. tudíž něco v mysli tazatele odlišného od toho. Ve filozofickém slovníku by tomuto slovu mělo být vykázáno nejdůležitější místo ze všech. Všechny běžné definice mají své slabosti a mohou být vyvráceny bystrou mentalitou.UCTÍVÁNÍ SLOV 151 pouze mylnou domněnkou. než startem v běhu za filozofickým pochopením. že není ničím více. jako je tomu v nejlepších indických textech. Zde se svět zřejmě klame. že nabízejí pouhé názory pod pečlivě vypracovaným jazykovým pláštíkem. nejsnažší dosáhnout její napodobeniny. ale je čistě relativní k jejich výkladu. že zná pravdu. A tak přicházíme k překvapujícímu zjištění. a že je proto zbytečné se pokoušet o definici nepoznatelného. užívaných při hledání pravdy. co znamenala ve vlastní mysli mluvčího. pravdu o Všem. že je naprosto jasné. že význam některých nejdůležitějších slov. Ale jejich společnou vírou je. Takové odhalení však pomáhá vysvětlit. kteří se pokoušejí o tento úkol. že přirozenost konečné pravdy není možné určit. není ustálen. Většinou se nezabývají otázkou. Rozdíly v pojmovém označení jsou příliš velké. ačkoli jsou obeznámeni s důležitostí všeobecného principu jak definovat své výrazy. ale Západ není schopen nalézt pevnou definici." . než aby tvořily jasně definovaný smysl. a proč Ježíš zachoval podobné mlčení. na které by se jeho myslitelé shodli. to jest. proč Buddha zachoval chladné mlčení. Kdyby byli dali jakoukoli odpověď. Má-li se však filozofie řídit svým profesním cílem zjistit význam Všeho. když se ho jeden posluchač tázal na přirozenost Nirvány. že chápe přiměřeně jeho význam. jaký jiný osud čeká její spisovatele a čtenáře než pád do temnoty.

Nyní může být podán další letmý pohled na filozofickou hodnotu důrazné slovní analýzy. nebo mechanický kompas. která má být sledována. aby řídil jejich kroky. že to slovo musí proto představovat „něco". která musí být prosta dogmatu a přece užitečná pro rozšiřování chápání. Spolehlivá definice pravdy by opatřila správný směr snahám myslitelů tím. dříve než posoudí samotnou myšlenku a nejen slovo. jako by byla pravdou samotnou. že by jim ukázala stezku. aby bylo pravdy dosaženo. Ona by jim zabránila. Bude možná vznesena otázka. kde je závažná důležitost dosáhnout všeobecně přijatelné a úplně nepopiratelné definice přirozenosti pravdy. Protože společnost během několika století toto slovo neustále používala. že by byla příjemná jejich vkusu. Kolik lidí je zcela omámeno nebo zpola naplněno posvátnou hrůzou při pouhém zvuku nějakého působivého slova jako Bůh a je takto odvráceno od klidného ověření a nestranné analýzy všech jeho aspektů? Toto slovo dává velikou posilu a kouzelnou útěchu milionům lidí. a kteří jsou proto vždy náchylní měnit svůj názor. Umožnila by jim vystříhat se přijetí své vlastní představy nebo představy někoho jiného o pravdě. dříve než je dosaženo pravdy samotné? Odpověď musí být. kteří mluví o Bohu .152 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. něco. Varovala by je jako pohyblivá jehla kompasu. povrchní mysli docházejí k předpokladu. o co se vlastně jedná. Žák však musí nejdříve psychologicky analyzovat. kterou nemají ti. zda to. co existuje v lidské zkušenosti. Žák nemá to štěstí oněch uhlazených kněží a moudrých teologů. aby se dali svést k přijetí nějaké „pravdy" pouze proto. Dala by konečnou jistotu názoru. je pravda nebo není. Tímto východiskem při studiu musí být specifická a přesná definice. čemu věří. Zářila by nepřetržitě na mentální obloze jako polárka. To však není vše. a povzbudivě by je ujišťovala. kteří musí mít vůdce. že jsme jako badatelé na neznámé pevnině. Neboť musí začít se základnou pátrání. jinak je pouhým žvaněním. kdykoliv by postupovali ke správnému cíli. kteří nevědí. ať již je tím vůdcem živý člověk. ale běda! člověk hledající pravdu nemůže od něj získat žádnou útěchu. omylu a podvodu. co je. kdykoliv by směřovali ke klamu. takže by se nemuseli ztratit v neužitečném hloubání nebo marně tápat mezi fantastickými teoriemi.

i když je slyšeno jako jeden a tentýž zvuk. které to slovo má. Dalo pravděpodobně vznik většímu množství mlhavých výmyslů než kterékoli jiné slovo ve slovníku. dávaných slovu „Bůh" . Toto slovo může znamenat osobní nebo neosobní bytost. nebo že byli alespoň. co chce. Může poskytnout patnáct významů stejnému počtu lidí. že deset lidí může vyslovit slovo „Bůh". kterou pak objeví. co je přesně míněno tímto odzbrojivě krátkým slovem.UCTÍVÁNÍ SLOV 153 s takovou důvěrností a s takovou jistotou. več doufá a o čem předpokládá. čemu důvěřuje. ale nikdo . je. je naprosto neschopen objevit. Vše. Žákův pokus dostat se pod povrch tomuto výrazu a ustálit jeho plný význam jej vede k únavnému úkolu. Je citlivé na rozmanitost zvláštních výkladů. Objeví potom. kus vyřezávaného dřeva nebo sochu ulitou z kovu. osobní vládci vesmíru. který je právě tak nekonečný jako rozporný. že všechny jejich definice si vzájemně odporují. „osobou v sousední ulici". V mysli primitivního člověka je jistě animistickým výrazem. když On tvořil svět. Různost definicí. co si množství lidí od prostých ostrovanů z Fidži až k lidem s akademickou hodností představuje. co to je. že jsou rasoví bohové. že může být významem tohoto slova. a proto musí shromažďovat a porovnávat představy z každé části zeměkoule. čemu věří. může znamenat abstraktní souhrn zákonů Přírody nebo zvláštní individuální bytí. Neboť ať dělá. jako Višnu. že toto krátké tříhláskové slovo může být chápáno v mnoha různých smyslech. kdežto v mysli zesnulého Lorda Haldana bylo výrazem abstraktním a absolutním. záhy postřehne. Matoucí důsledek je. a neosobní a univerzální duchové bez jakéhokoli tvaru vůbec a že lidská mysl ve své primitivnosti uctívá Božství naprosto nepodobné tomu. je to. podle slov Matthew Arnolda. Jak se prokopává množstvím zbožných asociací. že vyvolávají dojem. které uctívá ve své dospělosti.ani jediný člověk . hledá pravdu celého života. hojnost kmenových bohů. ale závažné rozdíly v názoru mohou skrytě spočívat za každým vyslovením tohoto slova. První věc. Žák by neměl omezovat své pátrání na představu. že byli nepochybně přítomni.skutečně neví. která je udržována v jeho bezprostřední blízkosti nebo v jeho zemi nebo v jeho rase. co může objasnit. jako Jehova.

j e j i c h autorita není absolutní. jako například tužky. ale ne dvě vnitřní ideje. než si jej může mysl patřičně přivlastnit. o čem mluví. nýbrž i vzdělanými lidmi. Odpověď na otázku. protože různé slovníky nabízejí různé významy a koneckonců jsou pouze ukazateli vysvětlujícího názoru. nebo dokonce představou. Může to udělat jen přeformulováním své otázky takto: „Co pociťuji ve své mysli. kterou si budujeme. jim skutečně nerozumějí. čemu on jakožto významu dává přednost. je opravdu zarážející. Musí se mít na pozoru a užívat antiseptická opatření proti těmto vážným nebezpečím mentálního zdraví. než ty. toto pestré množství lidí hovořících o Bohu skutečně neví. Neboť pojmy. Jaký je význam Boha?" nemůže získat pouhým nahlédnutím do slovníku. kdo poslouchá nebo čte slova. který neustále vniká do jeho uší nebo prochází tištěný před jeho očima. že je jenom ideou v mysli. udržovanou v mysli jednoho člověka s tou. může a bude si představovat jedině to. kteří jim naslouchají. kterou udržujeme. ale ani ti. Takovému zmaření lze zabrá- . Málo mentálních Bohů je stejných. která je v mysli druhého. že všechny slovníky jsou pouze pokusy o ustálení významu a že nikdy svůj úkol plně a úspěšně nesplňují. Dva vnější předměty. které jsou přijímány a utvářeny v jejich myslích jsou bezpochyby docela jiné. Proto každý. Přesné sdělení a dokonalé přijetí jsou tím zmařeny. myšlenkou. A nejen že sami nevědí. kdy se provádí sbírání různých pramenů . nelze nikdy porovnat myšlenku.154 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. o čem mluví. Žák filozofie by se neměl podrobovat bez odporu této pozoruhodné situaci. Musí aplikovat zkoušku nestranného myšlení vůči důvěřivému hovoru o Bohu. A poněvadž má čistě mentální existenci. který je obklopuje. jaký existuje v době. Měl by vědět. mohou snadno být umístěny vedle sebe a porovnávány. když použiji toto slovo? Co ve zkušenosti světa nebo života odpovídá výrazu Bůh?" Když takto hluboce uvažujeme o „významu významu" shledáme. protože význam musí nejdříve vplynout do slovních tvarů. když nezná přesný význam tohoto slova. nejen neohrabanými barbary. Všichni ve skutečnosti objektivizovali své osobní domněnky do tohoto slova a tímto slovem zase do světa. Protože jsou nuceni užívat slov jako základních prvků svého myšlení. které jsou vytvářeny myslemi hovořících lidí.

když opatrně vnikáme do pečlivého zkoumání a do předchozí definice. nebo jako vize nehmotných bytostí a takdále. jeden posluchač myslí. Užívají ho totalitní diktátoři k označení svého názoru na život. Konečně. nebo jako krásné nálady intenzivního míru. že to značí. co existuje v jeho životě. nebo nesmírně obrazotvorné vzlety. Nechť je to něčí duchovní zkušenost nebo vědomí. že je klidné povahy. že žije životem asketické prostoty a osamělosti. jak určit hodnotu slov. které rovněž hraje velkou úlohu v tom. že jsou lidé uváděni do klamných představ nebo zmateni nejasnými představami. a podobně. nebo jako nezralé sentimentální obrácení se na víru. na rozdíl od toho. poznáváme to nakonec jako myšlenku. že o tom chová myšlenky.ať je to malá muška nebo velký Bůh . neznámém obyčejným smrtelníkům.jen tak. řekneme-li. jiný věří. Jestliže žák nejen pochopil. Proto. A tak se každá definice liší od ostatních. jakým se diktátoři a demokraté vzájemně obviňují. Analyzujme nyní hlouběji. je slovo duchovní. Možných výkladů je tedy mnoho. zatímco pátý ho považuje za člověka žijícího v tajemném stavu vědomí. co v sobě zahrnuje slovo duchovní. že to znamená.UCTÍVÁNÍ SLOV 155 nit jedině. Nuže. že některý člověk je velmi duchovní. Když však vstoupíme do sfér náboženství a mysticismu. která mu to sděluje. které mají politikové o tomto přitažlivém slově. mysl nás může uvědomit o čemkoli . Existuje zřejmě mnoho zmatku v pojmech. ale jestliže vytrvá. že to je jeho mysl. ale předtím-nikdy! Jeho odhalení nepřijde náhle. . kdy smí doufat. nechť poznáváme cokoli jakýmkoli způsobem. že jsou materialističtí a neduchovní. stopujte to analyticky až do konce a odhalíte. A je to jeho mysl. ale rovněž ho užívají jejich odpůrci! Je něco ironického ve způsobu. která mu umožňuje poznat to jako něco. že je ušlechtilého charakteru. že objeví. tehdy nadešel čas. zmatek velice vzrůstá. uskuteční se opravdu až na konci jeho filozofického hledání. že On je. Slovo. ale také jak určit význam významu. které při analytickém zkoumání se projeví jako nádherné citové vzrušení. co Bůh opravdu je. třetí si představuje. co si někteří lidé pouze představují. čtvrtý si ho maluje jako ultranáboženského. ono se dostaví a od té doby nebude již klamán modlami falešných Bohů. Slyšíme o „duchovních" zkušenostech.

že dále u cesty leží had a varovat ho. který mu sděluje. je fakt. aby ho neoklamal a nevlákal do iluze. Chlapec považuje za svou povinnost sdělit mu fakt. ale také proč nikdy žádný vytvořit nemohou. ale i nepatrné analytické zkoumání ukáže. Vše. protože úsilí dalšího pátrání je příliš obtížné. Nyní je možné pochopit. aby na něj náhodou nešlápl a nebyl následkem toho uštknut. Duchovní zkušenosti a duchovní vědomí nejsou výjimkou z tohoto univerzálního pravidla. i když mají jakkoli neobvyklý charakter. proti jehož povrchnímu přijetí musí filozof bojovat. . Filozofie pravdy se totiž honosí tím. že po hadovi střelil a pak se k němu přiblížil. Veškerý vědomý život je myšlenkový život. K svému překvapení shledal. Nemůže dělat nic jiného. co mohou udělat. který vyhovuje jejich osobnímu vkusu nebo povaze. Ale co je fakt? Zde je slovo. Spěchá dále a později potká jiného chodce. aby dosáhl vyjasnění toho. o čem hovoří. že nějaký chlapec jde domů v temném šeru a zpozoruje. Filozof se nesmí nechat upoutat kouzlem tohoto slova a musí hlubším myšlením ukáznit své vlastní užívání tohoto výrazu tak. Jestliže někdo přijme libovolně první nebo třetí ze všech těchto výkladů. který se však ubírá opačným směrem. že zrádně splývá s množstvím jiných nuancí. „Nejduchovnější" člověk žije v myšlenkách právě tak jako ten nejmaterialističtější. že je založena spíše na faktech než na názorech.156 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že jeho poznání je skutečně založeno na faktech? Dejme tomu. že u cesty leží svinutý had. Ty také nejsou opravdu ničím více než myšlenkami. CO JE FAKT? Čtvrtý jazykový nepřítel. že to vůbec nebyl had. Neexistuje tedy rozdíl mezi slovem duchovní a slovem mentální. jehož význam se v každodenním používání pokládá za samozřejmý. jak se může ujistit. proč lidé nejen nevytvořili žádný jasný a pevný pojem významu duchovní. Následujícího dne chlapec potká téhož muže. má-li zůstat bdělým. je nevědomky vybudovat svou obrazotvorností význam.

když užíváme tento výraz. a že . pak nás těchto pět smyslů může klamat a dát nám jeho nesprávné vylíčení. nemohlo být dosaženo v žádném dřívějším věku. se v současném vědění ohromně rozšířilo. je vpravdě dynamicky živá aktivními cizopasníky. že mrtvola. že viděný předmět byl skutečně provaz? Odpověď musí být opět kladná. aby pomohly pěti smyslům pracovat tam. Výsledků. dosud prostupují naši řeč a mohou žáka skutečně zavést. mikroskop. že to byl fakt.UCTÍVÁNÍ SLOV 157 ale pouze stočený silný provaz. kterou jsme považovali za staticky mrtvou. To však je jedna z nejjednodušších potíží. poněvadž byly velkou měrou umožněny podivuhodnými novými nástroji a jemnými přístroji. Nebyl by houževnatě tvrdil. je pilovité a křivé. podivuhodný svět. které pouhé lidské oko nemůže jinak obdržet. Matné světlo oklamalo oba! Plaz byl jen výtvorem jejich neověřené obrazotvornosti. jako muž by nyní houževnatě tvrdil „fakt". které byly vymyšleny a vynalezeny. s kterou se žák setkává při přijímání tohoto výrazu. o čem nás uvědomuje pět smyslů. když to. co se zdálo mít podobu hada". teleskop a spektroskop. kterou jsme považovali za neobydlenou. V tomto případě žák musí připojit slovo fakt k seznamu slov. se hemží drobnými živými tvory. že ostří břitvy. nač tato slova poukazují. který ukazuje. že voda. A tak. že viděl hada právě tak. „viděl jsem něco. že musíme být opatrnější. Byl to fakt. Mikroskop například odhaluje našim očím nový svět. Slova. které jsme považovali za dokonale rovné. Kdyby byl místo přemýšlení. Byl to fakt. Ale dejme tomu. nebyl by zmátl sebe a druhého tak snadno. kterých bylo dosaženo v naší generaci. že chlapec viděl hada? Odpověď musí být ano. že chlapec neviděl vůbec žádného hada? Přemýšlivá mysl jasně chápe. na jejichž nekritické používání musí pohlížet s nedůvěrou. „viděl jsem hada". nevědomým sebeklamem. Je-li fakt něčím. že by byl chlapec nikdy nepotkal druhého muže. myslel. která náležejí předvědeckému věku a představám vzdáleným v čase i prostoru. kde dříve tak jemně pracovat nemohly. citlivá fotografická vrstva a fotoelektrická buňka umožnily zrakové zprávy.

Psací stroj jako časo-prostorový fakt. kdežto moderní věda nyní prohlašuje. Váš psací stroj se může jevit smyslům jako nepřetržitě existující a stálý. že jsou technicky nepřesné a zavádějící. Náš hovor dosud obsahuje slovní výrazy. že každý hmotný předmět je složen z vířících elektronů. Když posuzujeme hmotu vědecky. kdybyste mysleli na slova psací stroj. vypustila slovo „objekt" a nahradila je slovem „událost". jejíž vlny v okamžiku mizí. to jest. že na fakta poukazují jedině dojmy další. aby lidé mohli snadno vkládat své vlastní názoiy do slova fakt. že přivedou poslední pravdu o životě do svého dosahu? K čemu je koneckonců význam těchto tvrzení? Je k tomu. jak se jeví pouhým smyslům. které se nikdy nemohou identicky dvakrát opakovat. jako kdybyste na ně mysleli z praktického stanoviska. protože se snažíte zjistit více pravdy o psacím stroji jakožto o hmotném předmětu mezi mnoha jinými. tyto úvahy se stávají životně důležitými. tyto úvahy vás nemusejí zajímat. chápání a sdělování. ačkoliv každý student vědy nyní ví. když chcete psát na list papíru. Obě skupiny pozorování se zdají odporovat jedna druhé nebo vyvracet jedna druhou. Jak mohou kdy doufat ti. to. Stále ještě pokračujeme v užívání starých primitivních výrazů pro takové jevy. Bylo by pak mylné a zavádějící. kteří neopatrně užívají takovéhoto klamného media pro myšlenky. takže váš psací stroj je komplexem událostí v „časoprostoru". definovali je stejně. protože nemají cenu. Řeč se vleče loudavě a daleko vzadu za naším věděním. Před několika staletími každý hladce tvrdil. Naše mysl používá dosud pojmy o světě tak. Ale když je váš zájem vědecký. založené na těchto klamných pojmech. Dokud se zajímáte o stroj pouze prakticky. co je vnímatelné hmotným smyslům. A dále. co je stále ještě nepozorovatelné. Kdybyste neústupně a otrocky lpěli na staré předvědecké definici. věda. dozvíme se. je jenom žalostně nepatrnou částí toho. ale modernímu laboratornímu vyšetření se jeví jako energie.158 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Přesto však miliony lidí přemýšlely a mnozí lidé dosud přemýšlejí o jednodušších pozorováních jako o faktech. je naprosto oči- . že první přímé dojmy poukazují na fakta. které se nepodařilo nalézt poslední substanci. nemůže být nikdy tentýž v po sobě jdoucích okamžicích času.

že považujete výraz „fakt" za něco. že něco je fakt. kterému by psací stroj podléhal. kdo se nikdy nepokusil poznat charakteristiky a průkaznosti faktu. k němuž žák dojde vhodným postupem a který je nyní za obzorem specializovaného vědce. O co důležitější to bude. zůstáváte v atmosféře myšlení. Kdybyste mohli čekat tisíc let a pozorovat proces postupného rezavění a popřípadě tlení. V úplně novém tvaru by jaksi pokračoval v existenci. Filozofie tedy není spokojena s poznáním chvilkového faktu: chce také znát trvalý fakt. aniž by zmrzačil moderní vědění. Jestliže chce dojít skutečně k nejvyšší pravdě. když filozof vystoupí nad vědeckou úroveň do ještě zjemnělejší atmosféry jejich filozofického výkladu! Taková oprava jeho slovníku povede k opravě jeho myšlení. od nichž musí být očištěna vždy. které brání dosažení pravdy. a ta potom odhaluje dříve netušený výklad významu „fakt". musí změnit určitou část terminologie denního života. která jsou používána neuváženě. která. jestliže nějaký je. řekne-li se mu. . protože obojí je nerozlučné! Slova tohoto charakteru. co má jedině povrchní obsah. nesou těžké břímě starých polovičatých pochopení. primitivních nepochopení a mylných způsobů dřívějšího myšlení. Nemůže používat ani takový nevědecký výraz jako „fakt" bez rozlišování. že poukazujete na hmotu v jejím nejhrubším smyslu jako na něco. vypůjčených z říše denní zkušenosti. jaký mu běžný člověk pravidelně připisuje. jsou-li nedbale užívána. rozpadl by se nakonec v prach a zmizel by z očí docela. Je zapotřebí se od těchto chyb osvobodit. mu mohou bránit dosáhnout správného myšlení. jestliže toto tvrzení učinil někdo. Je to pouze jedno z mnoha závažných slov. Byl by takto proměněn v nějakou jinou „látku". když je jich užíváno k něčemu vyššímu. že byste nikdy nepronikli k vědecké pravdě. Proto je málo užitečné pro filozofa. A to není vše. co je hmotné pouze pro pět smyslů. než jsou elementární praktické účely. ale byli byste klamáni pěti smysly a svedeni samotnými slovy. to znamená. Jestliže stále trváte na tom. Pátrání v přirozenosti této poslední existence je prací.UCTÍVÁNÍ SLOV 159 vidné. neboť jejich významy jsou příliš zatemněny obecně rozšířeným špatným používáním. která vystupuje nad vědu až k filozofii.

který by ho vyvedl z celého tohoto zmatku a dal mu správný směr v hledání. Řeč je spojena s věděním a měla by se s ním logicky vyvíjet. existence. které nespočívají na ověřeném faktu. Musí poznat. když se nesnaží. a . Není účelem této kapitoly shromáždit všechny důležité ideje. co odpovídá jeho slovům? Ale mlhavost jeho myšlenek mu dává vhodný úkryt. mysl a tak dále se objeví a budou průběžně definována v této knize a když jejich významu věnujeme patřičnou pozornost. že osvobodit se od tyranie povrchně používané řeči.nechť je to řečeno! . který se domnívá. mnohými. skutečnost. Musí se mít na pozoru před používáním slov. kteří jsou dokonce neschopni věnovat jim takovou myšlenku. nýbrž na fikcích čistě slovní konstrukce.160 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. které vyhovují starým předsudkům a zakořeněným zvykům. Slova jako intelekt. kteří jim nikdy nevěnovali ani jedinou myšlenku. Toto zkoumání také ukazuje životní důležitost dosáhnout určitého pochopení slovních myšlenek. ale postrádají intelektuální osvícení. tak jak se s nimi setkává. které každý z těchto výrazů může poskytovat různým uživatelům. Žák se musí od nynějška snažit dosáhnout tohoto sémantického pochopení a musí také přivést v dosah tohoto pochopení jiné důležité výrazy podobného druhu. rozum. prostými lidmi. znamená osvobodit svou mysl od břemene nevědomosti a nepochopení. musí se vystříhat výrazů. filozofickými nebo každodenními výrazy a analyzovat je. Bůh. mystickými. Musí se chránit před klamnými teoriemi. ale které nedefinují nic skutečného. nikoli se za ním namáhavě vléci. . Jsou hladce vyslovovány každým. budeme schopni převychovat své myšlení. duchovní a fakt odhalilo protikladné definice. Jak může kdokoli z těchto lidí mít naprostou jistotu. Jasným cílem je připravit čtenářovu mysl tak. která přinášejí citová uspokojení. pod nímž se může schovat před obtížnými otázkami nebo náhodnými pochybnostmi. Žák si však nesmí dovolit tolerovat takovou slabost. které může působit jako kompas. že jeho extatické zážitky ho opravňují pronést o těchto čtyřech výrazech poslední slovo. vyjadřované náboženskými. Naše zkoumání těchto čtyř výrazů pravda.i každým mystikem. aby nejdříve zjistil.

Bylo mu řečeno v předcházející kapitole. aby si osvojil jiné určité vlastnosti. Používání bezvýznamných slov může vést i údajně inteligentního člověka k víře. ale který skrývá jejich prázdnotu. aby vyvolaly silné slepé city. řečníci a obzvláště demagogové rádi používají nabubřelá slova. kteří se domnívají. která znějí. že každé slovo musí nezbytně představovat neslovní věc. Hledající bude proto nucen používat metodu slovní disciplíny nejen nyní. že zkoumá dané údaje a objektivní fakta. Tyto dvě kapitoly se proto zcela doplňují. které tato slova neobsahují. Proto se zde musí naučit jak si osvojit zvláštní intelektuální vlastnosti.UCTÍVÁNÍ SLOV 161 že mu bude obšírné ukázán způsob. Díky této snaze bude postupně unikat klamu. hesla a fráze. Ale za jeho povrchem . nezbytné pro filozofické zkoumání. že lidé zkoumají slova pro ideje. mesmerický účinek. Když odhodlaně analyzujeme takové věty. který často pronásleduje lidi. co je v nich obsaženo. stojí na konci dlouhých řad známých i neznámých procesů. První obtíž otázek filozofie je. oněch citových slov. zatímco se skutečně nenaučili ničemu jinému. Dospěje především k tomu. než zvučným slovům. ale při každém dalším kroku svého studia. že mu bude vysvětlen hlavní princip. v nichž jsou tyto otázky vyjadřovány. nebo neznamenají naprosto nic účelného. jak má správně zacházet se slovními problémy. nebo které jsou myšleny tak. nikdy neobsahovala a nikdy nemohou obsahovat. a mezi nimi i mnoho zbožných. protože jazykové výrazy. která jsou často pouze prázdnými zvuky.a daří se jim to! Mají čarovné kouzlo. kteří se snaží je rozřešit. nebo které se snaží zakrýt nepohodlná fakta . že se bude střežit oněch neurčitých významů. Politikové. zatímco ve skutečnosti pouze vyšetřuje své vlastní halucinace. ale jsou skutečně plná nesmyslů. které buď oplývají silným nadsazeným tvrzením. které vyvstávají. v nichž může být zapleten jako moucha chycená do pavučiny. jako by byla plna smyslu. slova. Většina lidí žije v iluzi. který jim dává zdání významnosti. že se naučili něčemu opravdově novému. že jejich skutečná přirozenost je zpravidla ukryta před těmi. Analýza pomáhá objevit to. mysticky a metafyzicky smýšlejících. Žák filozofie objeví. který je nutno od nynějška sledovat. můžeme zničit jejich neoprávněné nároky na vědění.

Neměli bychom dovolovat slovům. co je nepředstavitelné. Takto jsou vybudovány nádherné slovní věty. co je pojmenováno.162 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. které jsou zřejmě směšné i školákovi. co znamená. jejichž existenci si nikdy neověřil a nemůže nikdy ověřit. je pseudovýkladem. skutečnostmi a existencemi. v nichž jejich tvůrci šťastně žijí na věky! Všude na světě lidé chovají klamné názory. že se dají používat takové fráze. Nepravdivost přesvědčení. že člověk by měl mlčet o pravdě těch věcí. aby přijal neexistující. co je opravdu známé. způsobené jak jejich nenapravitelným zvykem usuzovat. a objasnit. nebo zda jsou to pouze pseudo-výrazy řady symbolů s ničím podstatným v lidské zkušenosti. kdykoli jsme postaveni před nějaká tvrzení. aby se zjistilo. Když nějaké slovo zastupuje to. jako „syn sterilní ženy" a „květiny na obloze". že to. aby nás sváděla k víře. je nutno dopátrat se toho. že jednáme s předměty. ukazuje možnost. Základem této kritiky je. může brzy zaslepit úsudek člověka a přinutit ho. Toto vypouštění jednoho bezvýznamného výrazu po druhém a pohybování se v kruhu. aniž by poskytl jakékoli skutečné vysvětlení významu během své cesty. „Označuje toto slovo něco skutečného nebo něco smýšleného?" To by se mělo stát naší stálou otázkou. které jsou bezmyšlenkovitě používány lidmi od nejnižších do nejvyšších kruhů. které nepředstavuje určitou věc v jednoznačné a všeobecně platné osobní zkušenosti. ničím. skutečně také existuje. zatímco ve skutečnosti nic takového neděláme. Musí pochybovat o slovních idolech. že je pravdivá. odhalit skryté domněnky. Mluvit v takovém případě znamená tvořit si představy a tedy odchýlit se od přímé cesty přísného faktu. že každé slovo musí nezbytně mít význam. Zkrátka. Žák filozofie nemá jinou možnost. zda jsou skutečně možné. které dávní lidé . opravdu nemusí být vůbec nic. když se o věci řekne. učiněná mnohými jejich zastánci a většinou jejich propagátorů. co by jim skutečně odpovídalo. který se vrací k původnímu slovu. než začít s nedůvěrou ke každému slovu. Odtud pramení potřeba zkoumat údaje. tak jejich tradičním sklonem zaměňovat prázdná slova za reálné skutečnosti. ale filozofovi nejsou směšnější o nic víc než jiné četné výrazy.

UCTÍVÁNÍ SLOV 163 nebo přítomná tradice vztyčili k uctívání. protože se tázali: „Jaká zvláštní substance je obsažena v procesu hoření?" místo. Nicméně lidé polovzdělaní to budou shledávat přímo nudným a ženy většinou opravdovým trápením! I) Pozn. že jeho předpokládaná existence není vůbec žádnou existencí! Samozřejmě. že existence nějakého slova nezbytně znamená existenci věci nebo ideje. Slova. Žák musí hledat pevnou podstatu za dojmem pronášeného slova. která obsahují klamný význam. označené oním slovem. Objasnění jejich konečných významů je nutným stupněm při objasňování nejvyšší pravdy. jaký je charakter tohoto výrazu přirozenost světa?" Musí se učit. jak správně sestavovat otázky. Může potom ke svému překvapení objevit. Může být namáhavé stát se přesně jazykově vědomým si sama sebe. která obsahují dvojsmyslný význam. která neobsahují žádný význam.překl. Musí odložit prostou víru.: Flogiston = domnělá součást hořlavých látek. kdo je vyslovuje a následkem toho může podnítit v posluchači cit stejného druhu. že znázorňují fakt. nutno přísně opravit. jako Jaká je přirozenost světa kolem mne?" měl by se tázat. jestliže si chce zajistit správné odpovědi. . aby se ptali: „Jaký druh procesuje hoření?" Řeč musí být upravena tak. aby pronikl k „významu významů". do které nedovede oddělit pojmovou skutečnost jejich významu od aktuální skutečnosti. jak se předpokládá. nutno odhalit čím jsou. může představovat cit toho.. protože v sobě zahrnuje naprostou přeměnu myšlení. smyšlený význam od skutečného významu. Slova. Reorientace.století vysvětlovali jev hoření. která předstírají. Všechna taková slova spoutávají vyvíjejícího se filozofa a omezují pole jeho pátrání do té míry. Slova. Slova. kterou vědci zejména v 18. nutno ostře vyjasnit. aby byla způsobilá ke sledování filozofie a nikoli naopak. Chemici osmnáctého století se ztratili v nepravdivosti flogistické1} teorie. nutno bez lítosti opustit. ale ve skutečnosti znázorňují představu. je zprvu nesporně bolestná. ale namáhavé úsilí přechází časem ve snadný zvyk. která je zahrnuta v této revizi hodnocení slov a která je uvádí v souhlas s filozofickým rozhledem. i když takové slovo nepředstavuje žádný existující předmět. Než může správně začít s větou.

ale rovněž i málo mužů 0 ni dbá. bude postupně ustupovat významné. Francis Bacon. že to vede k mentální převýchově. pak možnosti omylů a nejasností jsou velmi reálné. Jako už jednou v této knize je třeba pronést další výstrahu. Není třeba opovržlivě odmítat lehké a často . To neznamená. že ze všech překážek kladených rozumovému myšlení jsou ty. si musí provždy zapamatovat jeho výstrahu: „Slova jako tatarský luk střílejí zpět na chápání a mocně zaplétají a překrucují úsudek. Všeobecně nedbalý stav. Proto pozorujeme. věnujeme tím pozornost něčemu. Tyto důsledky mohou být opravdu dalekosáhlé.164 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Nejen označení. dokud jejich mentální průprava nebo touha po pravdě nemá správnou kvalitu. Funkce jazykové analýzy se nesmí nesprávně chápat. že se určitě dostaví všeobecný účinek tohoto slovního sebevýcviku na poli denního života. Takto rozvinujeme schopnost pro nezávislé myšlení. že hovor by se měl vést jedině kvůli sledování faktů. kde sklízíme z toho plynoucí dobrodiní. aby zřetelně ukázal. všechny krásy poezie. kteří chtějí být filozofy. mohou vždy vést k nesprávné myšlence o ní. Tvrzení. Není přehnané tvrdit. všechna potěšení z románů. že jen málo žen lne k filozofii. všechna rozptýlení humoru a všechny obrazotvorné práce by neměly být ani vyjadřovány ani oceňovány. To neznamená. Byl natolik bystrý. bude se pomalu a automaticky rozšiřovat tento zvyk i na běžné praktické záležitosti. Tím. „Slova si prostě vynucují chápání a ovládají je. jehož dosah se rozšiřuje daleko za oblast sdělování nebo vzdělanosti. ale i samotná látka myšlení se změní a zdokonalí. které způsobují slova. jak se mysl bude stávat přesnější ve svých požadavcích na myšlenky a slova během filozofického zkoumání. pozornost je přenášena svým vlastním impulsem zvyku do jiného prostředí a jiných oblastí činnosti." přiznal onen mistr slov. Všichni ti. Když věnujeme pozornost významu. kterým se vyznačuje většina myšlení a který proniká do většiny psaní a překrucuje denní rozhovor. „překážkami ze všech nejobtížnějšími". že veškerá obrazná řeč. Je však třeba dodat." Je-li struktura řeči koneckonců pouhým systémem závěrů. účelné a realistické jistotě. která nedokonale představují nějakou věc.

" radil Skot Hume „ale uprostřed veškeré své filozofie buď stále člověkem. jejichž čtení zpestřuje volný čas. abychom vystoupili do výšin jako chladný asketa. Musíme se jich zříci. že to je kolorit a fantazie. který se zřekl světa. Můžeme nabíjet své věty tolikerou uměleckou obrazotvorností nebo citovým zabarvením. Proti takovýmto rozumným zábavám života nejsou námitky. Umění je právě tak přípustné v životě filozofa jako v životě empirika. Řeč nemusí být zbavena koloritu a fantazie pod podmínkou. které dává konverzaci humor nebo barvité líčení v románech. jestliže je to naším údělem. . Můžeme pročítat v románu stránku za stránkou. co potřebujeme k dennímu životu nemusí být nutně posuzováno měřítky toho. nerozlučného od společenského života. Můžeme se oddávat tolika nesmyslům.UCTÍVÁNÍ SLOV 165 velmi přehnané vtipné nápady. že je to nesmysl. co právě dělá a neuvěřit. se kterou se zde setkáváme. jak jen si přejeme. ale nesmíme upadnout do omylů. Můžeme se plně těšit ze všech těchto věcí. co je konečná skutečnost. aniž bychom neztratili svůj správný směr. že tyto fantazie mají nějakou podstatu. Můžeme dokonce řečnit k politickému obecenstvu v zavádějících metaforách a obrazných narážkách. nebo si pletl praktické potřeby s filozofickými. které připravujeme jiným. jenom je nevytyčujme jako měřítko. že uprostřed všeho toho malicherného povídání. co potřebujeme k filozofickému bádání. a udržujme je ve vědomí vně obvodu svého dychtivého hledání toho. aniž bychom si mnoho nebo vůbec ublížili. „Buď filozofem. aby si neuvědomoval jeho malichernost. člověk nesmí být unesen tak. ale nesmíme se oddávat ani nejnepatrnějšímu nesmyslu ve spojitosti s filozofickým bádáním. musí vědět. že když člověk hovoří nebo oceňuje humorný nesmysl. jak se nám líbí v souvislosti s denním životem v mezích osobní záliby. že si zůstaneme vědomi. ale nemůžeme pronést nebo myslit ani jediné bezvýznamné slovo během filozofického hledání. je to." Co je skutečně míněno. že když píše nebo čte fantastické neskutečnosti. dokud se tím nepodvádíme a umíme přiznat. dokud chápeme nefilozofickou povahu řeči. jímž má být posuzována také pravda. Můžeme pronést milion bezvýznamných slov během klevetění za svého života. nesmí zapomínat na fakt. To. co děláme.

zda některé tvrzení. Pouze mudrc může dosáhnout přesného formulování svého vědění tam. Rozvinuje vedoucí principy všech ostatních známých názorů na existenci a pak ukáže jejich nepravdivost a omyly. přesný stupeň na cestě k pravdě. že ukáže. ale také nevědomky to. před čím by se musel mít na pozoru. projev jeho podvědomé stejně jako vědomé mysli. na který postoupily jeho inteligence a jeho vědění. A tak se postupně bude rozvíjet dvojité hledisko. kde myslí nebo mluví nesmysl. předpojatých. odnášejí s sebou četné problémy. Začíná vést lidi k pravdě tím. ale můžeme je opět klidně vyhledat v tom okamžiku. že když člověk píše nebo mluví. leží odhalené v jeho větách. neboť jedině on pronikl ke kořenům svých vlastních idejí. Filozofii pravdy se totiž učíme zvláštním a podivuhodným způsobem. že jim připomene. Jakmile jsou tyto klamné názory jednou vyloučeny z mysli. Co dělá mysl. vyjadřuje ryzí informaci nebo pouze dezinformaci. nepřesných nebo prázdných jazykových konstrukcí. čím není. odhaluje nejen to. že poukáže na jejich chyby. jako vylučováním toho. co ví. jakým člověk hovoří. se stává veškerý život vznešenou jednotou a není pro něj nic. Filozofie pravdy je v mysli žáků upevňována ani ne tak potvrzením toho. jimiž projevuje svůj filozofický insight (vhled). Filozofická analýza v lingvistické oblasti dle zde uvedených směrnic žákovi pomůže vidět. že proniknutí k hlubší úrovni zkoumání je možné a žádoucí. podle charakteru jeho jazykových struktur. kdy se mysl vrátí z tohoto studia.166 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. aby se odnaučili iluzornímu vědění a dále tím. praktické a filozofické. že používají dvojsmyslných. Jeho nevědomost stejně jako jeho vědění. kde ostatní odhalují chudobu svého myšlení tím. které on nebo jiní prohlašují. dokud je člověk hledajícím. čím je. A tak také jedině mudrc může odhalit podle způsobu. když pátrá po významu? Tato otázka je prvořadým filozofickým úkolem a její zodpovězení je samo o sobě mentálním triumfem. co neví. ale pro mudrce. pseudo-problémy a mučivé . Tato kapitola může být stručně vyjádřena prohlášením. Taková dualita potrvá tak dlouho. Tvoří dokument sebeodhalení. že je přiměje. který dosáhl skrytého cíle.

která je tím Jediným. abyste nalezli Boha. Filozofie nakonec říká: „Bůh existuje. Takto se dají zformovat jemnosti řeči do mistrovského klíče. které uváděly ve zmatek myšlení lidí všech věků." Odtud vysoká důležitost této kritické analýzy. Pravdu a Skutečnost. svatou trojici. neboť nikdy neměly vzniknout. dokud jste nezbavili svou mysl klamných představ o Něm. Pak teprve je cesta pro vás připravena. . ale které nebyly nikdy přivedeny ke svému konci. který otevírá mnoho bran mystérií myšlení a bytí. které ji naplňují.UCTÍVÁNÍ SLOV 167 otázky. jaký on skutečně je. ale nemůže vám být odhalen takový. protože k němu nikdy být přivedeny nemohou.

Znavený badatel může být plným právem vyprovokován k otázce. Veškeré pátrání po konečném významu zkušenosti a tajemství světa by bylo plýtvání časem. na něž se lidstvo v minulosti především spoléhalo. Pouhá existence mnoha protichůdných názorů. sama dokazuje nedostatečnost a nejistotu těchto zdrojů. Nejsou a nikdy ani nemohou být dokonalými nástroji ve službě člověka. intuice. Naopak. které by obklopovaly dosažitelné prostředky poznání. Je sice stejná. mají své vlastní místo a svůj specifický užitek. charakterizující všechny tyto zdroje jako částečné. Nesmíme se však domnívat. jako předcházející. nedostatečné a postrádající absolutní jistotu. ale je třeba se na ně dívat jenom jako na stupně. Je proto lépe znát nej- . HLEDÁNÍ PRAVDY „Je ještě nějaký další a plně uspokojující zdroj poznání?" Tato otázka byla položena v první kapitole této knihy po krátké zmínce o náboženské víře. Následující kapitoly poskytly další fakta pro tento závěr. že víra. zda je lidská mysl vůbec schopna rozřešit základní problémy. které stále matou lidstvo. kdyby samotné hranice takového pátrání byly předem položeny ve formě pevných. jestliže má ostražitě kráčet ve světle a nikoli nejisté v temnotě. jako „Jak dosáhnu poznání? Co znamená poznání? Jaký druh poznání je pravý?" . ale v jiné formě. logické myšlení a mystický trans jsou bezcenné. Odpověď na ni zahrnuje i odpověď na jiné otázky. nepřekonatelných překážek. Nyní je třeba provést analýzu a pokud možno nalézt odpověď na otázku. logickém myšlení a mystické zkušenosti. který nehledá nic menšího než naprostou jistotu.KAPITOLA VII. Kdyby byly opravdu dokonalými nástroji. kterou začíná tento odstavec. To je důležitá otázka. pak by si svět zodpověděl své odvěké otázky již dávno a nebylo by dnes zapotřebí tohoto zdlouhavého hledání.s nimiž se všemi se musí filozof zabývat.

že zmrazí své názory ve formální tvrzení a pevná dogmata. že nás nakonec očekává jen to nejlepší a že hádanka života může být rozřešena současnými lidskými prostředky.HLEDÁNÍ PRAVDY 169 horší. Naštěstí nemusíme být tak pesimističtí. jestliže nejhorší existuje. než se oddávat pošetilému sledování nedosažitelného cíle. ne za lidské pravdy. a to vedení autoritou buď náboženskou. politickou. kteří se cítí být více neinformovaní nebo nejistí. že tito vůdcové nezneužívají její důvěru.musí důvěřovat v autoritu a v normálních dobách nemůže zpravidla nalézt lepší vůdce bludištěm životních problémů. na své rodiče. Uveďme jako příklad náboženství. zda má člověk mentální nástroj vhodný pro poznání pravdy. Náboženství zakládá svou autoritu na tom. Musí nutně spoléhat na jiné. V tom okamžiku. co je nesmyslné nebo co je nesprávné. V lidském životě stejný výpočet hodnotí vědění většiny lidí. musí hledat pomoc u jiných. Z aritmetiky víme. Přišel k zápornému závěru. Právě tak dospělí lidé. jsou ještě intelektuálními dětmi. že početné davy jsou stále v některých směrech dětinské. to jest. Musí prohlásit tyto doktríny za nadpřirozeně zjevené „svaté" pravdy. jako poznali dávní indičtí mudrci. otevírá dveře . kdy náboženství je ochotno diskutovat o svých zásadách na jakékoli jiné základně. A tak. Je ke cti Immanuela Kanta. Miliony a miliony dospělých mužů a žen.masou lidstva. než jsou její tradiční vůdcové za předpokladu. zaměstnaného prací nebo trpícího starostmi . o nichž možno diskutovat. je člověku nabízeno elementární vedení. Nesmíme však být znepokojeni tímto zjištěním. že byl prvním západním myslitelem. žijících dnes ve světě. které plně přijímají mnohé a zcela věří mnohému. pokud se jedná obecně o výklad existence. kulturní nebo jinou tradiční nebo netradiční. která říká: „Věř a budeš spasen!" Musíme proto začít zkoumat tento autoritativní systém s překvapujícím předpokladem všeobecné nevědomosti. aby byla uspokojena tato potřeba. To znamená. čím je . než aby samo nalezlo svou cestu životem. neboť poznáme. že číslo jeden milion násoben nulou zůstává stále nulou. Ale protože společnost je tím. Dítě je příliš bezmocné. než je základna daného a neomylného zjevení. který si položil otázku.

nebo jak zharmonizovat buď nesmiřitelná dogmata. že Bůh je nanejvýš milosrdný? Stejně může říci. což on musí zbožně přijímat s vírou. Poznání toho. který stojí před ním. Zkoumejme tento stav! Historicky je uspokojivý pro davy. Naprosto nebude schopen sestavit množství odporujících si tvrzení do nějaké jednotné soustavy. nebo která z kosmologických bájí je správná. Takové pokračující slábnutí vede jednoho dne k jeho zhroucení. od nějaké vyšší bytosti nebo z nějakého vyššího světa. to jest. která není normálně přístupná veřejnému pozorování.a tvrdit. aby začali s cvičením agnostického pátrání. která se na nic neptá. A když si člověk uvědomuje zásah boží ruky do svého vlastního života nebo do života jiných. že Bůh by mohl být nanejvýš nemilosrdný. co se děje v mysli Boha.Boha . Nemůže ani nahlédnout do mysli jiného člověka. Jak tedy může nahlédnout do mysli naprosto neviditelné bytosti . kteří z uctívaných bohů skutečně existují. Pokouší-li se člověk číst v mysli Boha. Jeho víra v Boha je koneckonců jeho představou o Bohu. kterou kdysi napsal nějaký člověk nebo více lidí. Cena tohoto stavuje však malá pro těch několik. neboť mysl je jediná význačná kvalita. Proto náboženství nabízí člověku své vědění opatrně jako něco. aniž by si s ním dělaly přespříliš starostí. Proč mudrci přikazují takovýto opatrný postoj? Protože nakonec každé slavné písmo není nic více než kniha. Kdokoli se odváží pátrat nestranně ve všech těchto protikladech. může se mu podařit číst pouze v mysli své vlastní ideje o Bohu. které přirozeně vstupují do života s nejprostšími představami a které jsou ochotny přijímat vesmír. jeho vjem není ve skutečnosti . nebo rozličná líčení nebe a pekla. kteří se vydali na cestu hledání konečné jistoty a kterým se proto doporučuje. určitě to není ověřené poznání. že náboženská vyznání kvetou v tak nesmírné rozmanitosti matoucích protikladů. ale jistému oslabování celé své pozice. a také proto. co obdrželo z vyššího pramene. a uctivě zachovávat jako nezpochybnitelnou tradici.170 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. své vlastní představy. musí být omezeno na Boha samého. v němž se nalézají. nesčíslným roztržkám a pomalému. protože by jinak ani nemohla vzniknout. dostane se nakonec do nevyhnutelného zmatku. Nikdy nemůže s jistotou vědět.

kde jde o pochybné bohy. Jeden proslulý současný vědec nejprve obdivuhodně podpořil hodnotu filozofie pro vědu a pravdu metafyzického idealismu. tak od vědy a rozplynul se v pouhé spekulaci. Bůh musil stejným způsobem plánovat svůj vesmír. o Boha takového. že není schopna hlubokého pátrání. možná zděšeně. že tedy mudrci učí ateismu? Takové obvinění nemůže být ani připuštěno. Popírají je tam. co je pravé. jakým On opravdu je. o domnělé bohy. a ne dogma. Psal s úctou o „božském architektu". musí tvořit část záměru našeho pátrání a může být zjištěno teprve po skončení tohoto pátrání. Jestliže na počátku musíme pochybovat o bozích již utvořených a zavrhovat je i jejich odkazy o zjevení jako zdroje jistého poznání. jeho mysl může dosáhnout úplného klidu v nějakém náboženství jenom proto. otázka. Takové úsilí může plně uspokojit jeho osobní city a přinést mu mnoho útěchy. kde se jedná o pravého Boha. domnívaje se. A jestliže zde tento závěr můžeme nadějně předvídat. Zkrátka. . že všechny tyto antropomorfické úvahy jsou pouze zjemnělým rouháním! Takový Bůh existoval pouze v jeho osobní představě a není možno uspokojivě dokázat komukoliv jinému. že nalezla pravdu! Dějiny národů a důkazy osobní zkušenosti v tomto světě často ukazují. nebo je unavena usilovným přemýšlením . je to pouze proto. proto nemůže vést k jednoznačně spolehlivému poznání. Takto snížil svého všemohoucího Boha na úroveň pouhé lidské bytosti. Učí mu tam. Bude položena. jaká je nezvratná pravda o celé této věci. že jako vyšší třídy lidských bytostí plánují své domy architektonicky. která má být rozřešena. Je to záhada. načež se odklonil jak od filozofie.ne proto. ani popřeno. že na víru nelze spoléhat. že vskutku existuje. Co je Bůh. které má být nastoleno. abychom vyčistili základnu pro důkladné pátrání po tom. O něm však nedogmatizují. Kde je oprávnění snížit postavu Božství takovým způsobem? Tento vědec naneštěstí neviděl. to znamená. Upadl do snadného klamu. to znamená. nikoli ztratit Ho. podaří se nám šťastně pomocí filozofie znovu objevit pravého Boha. dříve než je postaví. který je zodpovědný za tento svět.HLEDÁNÍ PRAVDY 171 nic jiného než jeho vlastní obrazotvorné úsilí. ale jako kritérium toho. nebude lepší než kterákoli jiná představa.

která má své nepopiratelné místo a je vskutku naprosto nezbytná pro řízení záležitostí společnosti. je třeba osvobodit se ode všech bývalých předsudků a nerozumných zálib. Bez nich opravdu nemůže překročit ani samotný práh této úrovně. neboť on hledá především pravdu. musí omezit své hledání na fakta a ne na spekulativní obrazotvornost. který ostře zkoumá a roztíná každé dogma. když autorita nějaké knihy. Neměli bychom proto užívat Jeho daru a ne jím opovrhovat? Náš zájem v tomto bodě se však netýká ani tak existence a přirozenosti Boha. V tomto okamžiku nás nezajímá praktická cena víry v autority. člověka nebo instituce se nabízí jako jediný důkaz filozofické pravdy nějakého tvrzení? . tlaku. které se nám předkládá. aby nechyboval tím. přetvářky a sobeckých zájmů. která je pátráním po nejvyšší pravdě.schopností myslit. nebo jinou. že by zaměňoval různé úrovně ve světě myšlení.nechť v jakkoli slabém stupni . jako spíše pomoci. Tato otázka je zahrnuta v širší otázce a to v otázce platnosti víry v jakoukoliv autoritu vůbec. který unáší většinu lidí po proudu nepravdy. je třeba odvážně odporovat citovému tlaku. zůstává jeden nepohodlný fakt. bible. vštěpovaných tradicí. Co nalezneme. Musíme zaujmout postoj. kterou má člověk hledající pravdu získat z náboženských zjevení v jejich lidové formě. tak pravdy. Bůh nás vybavil všechny . prozatím musí čtenář zcela opustit nižší úroveň myšlení. Zastrašování autoritou musí být odmítáno tvrdým způsobem. Ale ať jakkoliv kritizují takováto tvrzení. od něhož se obyčejně odvracejí zastánci náboženství. to jest. potenciální kapacitou rozeznávat a uvažovat sami za sebe. Tato slova nebudou po chuti upřímně zbožným lidem. abychom mu věřili. A právě nyní se prokáže hodnota žádoucích kvalifikací popsaných již v předcházející kapitole. Zde je třeba opět varovat čtenáře.172 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Jednoho a téhož pravidla by se nemělo užívat k měření jak užitečnosti. prostředím a zkušeností. Žák filozofie by neměl obětovat svou víru před takovým oltářem. a to z úrovně filozofie. ať náboženskou. Studujeme tuto otázku z naprosto vyšší úrovně. který vytvářejí konvenční společenské síly. jinak pomíchá výsledky a zmate svou mysl.

" Tomu. sociologická. Sotva existuje nějaké tvrzení. že pouhé prohlášení kteréhokoli člověka. že někde mezi tvrzeními je logický omyl. ať oprávněně nebo neoprávněně. že historie je pouze výplodem lidského individuálního a národního úsilí. a tak tomu bylo v minulých dobách. nemá vůbec žádnou cenu pro žáka filozofie. nebo tak hanoben jako Nero. setkává se s jiným člověkem. a tvrzení. Ten. neboť to znamená. lze vždy popírat na straně druhé. Bude pak nucen přiznat to. jsou-li jedlé! Důvěřivost . jeden spisovatel se staví vážně proti tézi druhého. Nemohou být všechny pravdivé . I mravenec pobíhá sem a tam a zkoumá různé látky. metafyzická nebo mystická zásada v dějinách starověké. aby dokázal.mnohé se dokonce vzájemně ruší! Bázlivý tazatel obyčejně přehlíží toto trapné postavení. aby zjistil.HLEDÁNÍ PRAVDY 173 Shledáme. Ani žádná autorita nemůže trvale bránit lidem. bude odporovat druhý citováním odstavce z Bunsena. Náboženství se směle vzájemně potírají. Takové postavení jedné autority proti druhé by mohlo pokračovat do nekonečna. umělecká. že historie je plodem boží vůle ve světě. které by nebylo silně napadáno odpůrci tvrdícími opak. nechť je v celém světě tak uctívaný jako Muhammad. politická. avšak odvážnější se proti němu směle postaví. který namítá: „Křesťanské náboženství slibuje člověku pouze jeden život na zemi. jež spolu nesouhlasí? Opírají se vesměs o nějakou mrtvou nebo žijící autoritu. Existuje sotva nějaká náboženská. stejně jako prohlášení neznámých a nejméně vážených lidí. středověké a novověké kultury. hospodářská. dva historikové předkládají beze studu tutéž událost jako důkaz i jako popření jejího účelu ve světovém dramatu! Odkud byly odvozeny všechny tyto zásady. že „hinduistické náboženství slibuje člověku mnoho životů na zemi". aby pátrali v dogmatech jim vnucených. bibli. kdo prohlašuje. že vždy je možné někde jinde objevit jinou knihu. zda je pravdivé. vedle níž neexistuje nebo neexistoval v určité době rovněž její protiklad. člověka nebo instituci. ale že musí být důkladně prozkoumáno. literární. jež si odporují. kdo cituje odstavec z Buckla. aby dokázal. co už dávno učili mudrci. která může být také nabídnuta jako důkaz přímo opačného tvrzení! Cokoli lze postavit do popředí na jedné straně.

že všechny takové autority se vždy mýlí. se proto musí zcela zbavit slepé víry. pak všichni mohou přijímat naprostou lež. že žádný člověk nemůže být považován za konečnou autoritu. která by zajistila jejich stálou neomylnost. někdy mají pravdu.má být překonána posílením mentálního přediva. je to proto. Citování tisíců vět je zcela bezcenné jakožto filozofický důkaz. ale nikdy ne jako její soudce. Již sama okolnost. ať sedí na trůně a mají korunu jako králové. ať jsou bosí a odění v žlutavém rouchu jako jogíni. i když je zcela hodnotné v empirické existenci v mnohých případech. že A tvrdí určitou věc. že je . znamená to však. ukazuje. že miliony lidí sledují každé jejich slovo. že může sloužit jako ukazatel pravdy. nebo ať jsou to spisovatelé zahalení slávou. kteří citují nějakou autoritu jako konečnou. vzniká z mentální slabosti . který tvrdí něco jiného.174 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. ale pouze před tvrdými fakty. ať již tato potřeba na sebe bere nebo nebere formu víry. co se neshoduje s tvrzením A. která nemůže být usvědčena ze lži. provádějící filozofická pátrání. kde citované autority jsou odborníky ve speciálním vědění. to ještě záležitost neřeší. nebo ať mají mitru a plášť jako kardinálové. která způsobuje. Jestliže uvádějí jako důkaz. že člověk touží po poznání. neboť toto vše lze pokládat za klamy myšlení! I když je to užitečné většině lidí pro praktické účely denního života. že by se mohly mýlit a že nemáme žádnou záruku. jako kdyby byla naprostou pravdou. že potřebuje chápat. naopak. že takový zdroj se v minulosti často prokázal být klamný a on nechce opět upadnout v omyl. To neznamená. To postačí jako důkaz. Nemá právo přijmout víru pouze proto. že někdo jiný ji přijímá nebo že většina lidí ji přijímá. Používá této formule na všechny lidi bez výjimky. Jediný užitek autority pro něho spočívá v tom. je to pro něho bez užitku při zjišťování pravdy. přijímání tvrzení bez otázek. Žák. snadného sledování tradic a podrobování se tyranii velkého množství lidí. Neboť jestliže ostatní udržují svou víru na stejné bázi. Proto se filozofie nemůže sklonit před omylnými lidmi. Jestliže hledající nemůže určit žádnou individuální autoritu za konečnou. Metoda nesouhlasu může být aplikována na všechny lidi. Je vždy možné zaujmout opačné stanovisko a citovat B.

jak můžeme zajistit. a to může udělat pouze tehdy. že máme zůstat u svých pochybností a být spokojeni s deprimujícím omezením agnosticismu. Nesmíme je násilně zapuzovat nebo slabošsky tlumit. Není správným postojem nesnášenlivě popírat to. Mudrci říkají. Ale jestliže bláhově necháme. že žák musí jít jinou cestou. Proto nakonec musí jejich chybný postoj přinést své plody formou zklamání. který hledá nejvyšší pravdu. ale je naprosto správné poznamenat: „Nevím. kteří jsou ochotni ihned uvěřit čemukoli. kteří jsou přirozeně netrpěliví. Všem ostatním. všem těm. neviděl jsem. ani pro ně nemají . kteří nechtějí počkat s předčasným úsudkem a klást vhodné otázky. aby pochyby paralyzovaly veškeré další pátrání. že výrazu „pochybování" zde není použito ve skeptickém. dříve než postoupí blíže k přijetí nějakého tvrzení. protože se jim to líbí. Je třeba si uvědomit. pak nemáme právo pesimisticky dogmatizovat o nedosažitelnosti pravdy vůbec. že se dozví více o jejich platnosti. že pochybnosti jsou nesmírně cenné za předpokladu. Není možné dosáhnout vrcholu poznání pravdy všeho. jestliže chce získat poznání. Pochybuj a budeš spasen!" Ale říká to jenom tomu hledajícímu. co dokonce ani nechápeme. dokud nezačneme postupovat od úpatí prvým krokem pochybování o pravdě všeho! To je jediný způsob. které nás nakonec přivede na vyšší úroveň chápání. která by nám brala odvahu. nemůže doufat. To neznamená. ani kladnými. že každý další krok bude bezpečný a že nebudeme potom nuceni se zklamaně vrátit stejnou cestou. Dokud nezavede prvek odvážného dotazování do svých denních představ. abychom je překonávali a řešili vytrvalým pátráním.HLEDÁNÍ PRAVDY 175 zde také nevědomost. ale nevědomky se dopouštějí omylu začátečníka. kteří nemají čas. kteří skočí do prvého nejsnadnějšího závěru si sice ušetří trápení vnitřním konfliktem. že máme používat své pochybnosti jako neustále naléhající pobídky k hlubšímu pátrání a nějako chladné slizké ruky. Skrytá filozofie praví v rozporu s autoritou: „Vítej pochyby bez obav jako první krok k jistotě. Proto nemohu začít s žádnými dogmatickými domněnkami. když začne s pochybováním. ani zápornými. jako to činí tak mnozí na Západě. aby se věnovali tak dlouhému pátrání. Proto je lépe uznat. že nás ovlivňují. Ti. ale v agnostickém smyslu." Takový postoj nezaujmou ti lidé. Znamená to. Neukvapenost je zde proto výhodou.

Bude nyní jasnější. že . ale psychologický. „Já vím!" obyčejně znamená „já cítím" nebo „já zakouším" nebo . co vidí nebo mentálně vlastní. ne. Nyní si totiž můžeme všimnout. které potřebuje filozofický badatel. Proto mudrc zasvěcující žáka do nejvyšší stezky. ověřovat ideje a zkoumat pojmy. Ze všech falešných věr a klamných iluzí. Je charakteristickou vlastností takových lidí .a měli bychom si uvědomit. je nejsilnější víra. způsob života a jejich základní názory. Je si dobře vědoma praktické hodnoty. je nezbytně pravdivé. považuje za svůj prvořadý úkol odhalit tuto všeobecnou chybu. ale zřídka se zastaví. tvrdí druhý. aby pátral zda to. jakou mají pro takové lidi běžné instituce.176 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. nesmlouvavě odstraňovat své představy. Proto je pochybnost nutná. čemu věří. Skrytý kořen jejich tvrzení je ego! Já mám pravdu. když ve skutečnosti nerozumějí. dříve než může postoupit o jediný krůček vpřed. Nechť víra nastupuje tam. proč byl při popisu vlastností. že to znamená skoro celého lidstva . Proto ta potřeba přísně pochybovat o tom. „Já vím!" může tvrdit každý pošetilý člověk. já mám pravdu. jimž zřejmě nerozumíme. o čem se domníváme. co ví.já vím!" je vědomá nebo bezděká domýšlivost lidstva a že kandidát musí hledat a nalézt pokoru v tom nejpravdivějším smyslu. že autority jakéhokoli druhuj sou tak prostoupeny zabarvením svých vlastních zálib a citových předpokladů. . že tím nevědomky omezují své možnosti dostat se k pravdě věci. že jasně rozumějí. za pošetilými omyly a primitivními nedorozuměními lidí. je správné. kam se bojí vstoupit rozum. říká jeden. které svatými knihami a ustanovenými kněžími. vůli nebo schopnost. Vysvětluje.že věří. Neměli bychom věřit víře. že víme. že cokoli člověk zná. Toto já číhá v skrytu za nevědomostí davů. všem těm bez váhání schvaluje příkazy autority. jak říkají mudrci. nastolenými vládci a vůdci zastávajícími úřady jim budou diktovat obvyklé formy myšlení. já dávám přednost" . A tento smysl není pouze morální. klást otázky v bodech. které tak horlivě udržujeme. pravidelné zvyky.ani jedno z toho není vhodným kritériem pravdy. kladen velký důraz na vyloučení hluboce vžitého lidského sklonu posuzovat věci z egoistického stanoviska. které zatemňují mysl.

Proto sylogismus vychází od potvrzeného vědění. Logika má nesmírnou cenu ve sféře denního života. a proto nemůže poskytnout absolutní jistotu. může odhalit hrubé omyly a různé klamy v našem postupu od výchozího bodu k závěru. Proto nemůže odhalit poslední význam existence.dveře logiky. Může se obrátit jinam a zaklepat na jiné dveře . co již je obsaženo v daných faktech. Kromě toho. že je zcela klamný. Advokáti užívají logiku. ale pro vyšší účel poslední pravdy je to naprosto nepřijatelné. bobr a ryba jsou vedeni přirozeným instinktem. Logika je nedokonalý nástroj. Může upravit naše myšlení v souvislý a uspořádaný způsob. kteří kdy žili v minulosti. že logika nemůže přinést novou pravdu. že známe všechny lidi. zjistíme. Proto je Sokrates smrtelný. Ale protože vyhrát tento spor je jejich vědomým cílem. aby dělali četné a nesmyslné omyly." Za těmito zdánlivě pravdivými slovy tohoto klasického sylogismu se skrývá obrovský předpoklad. když vedou u soudu právní při. které ve skutečnosti vůbec není žádným věděním. jsou příliš strmé. avšak člověk musí nalézt svou cestu použitím alespoň trochy síly myšlení. použijí ve svém zoufalství nebo zaslepenosti zkratku . Sokrates je člověk.HLEDÁNÍ PRAVDY 177 CESTA PŘEMÝŠLENÍ Žák se bohužel musí vydat dále. Stačí to pro omezené podmínky každodenních praktických účelů. kteří žijí dnes a všechny ty. ale jen vyčerpat to. kteří budou žít v budoucnu. které ji obklopují. Působí v omezené sféře užitečnosti a platnosti. Příležitostně se stane. když zkoumáme obvyklý sylogismus logiky z filozofického hlediska. každým potlačením překážejících nebo nepohodlných faktů a každým dovoláváním se citových předsudků poroty. může nám užitečně ukázat. ale filozoficky je to chybné. To je naprosto nemožné. „Všichni lidé jsou smrtelní. je často pravda v procesu pokroucena a to každým nadhodnocením menších sporných bodů. Logicky je to dokonalé. kteří si uvědomí tyto nevyléčitelné nedostatky logiky. Zdi. Každý ji do jisté míry užívá. Zkušení logikové dnes sami připouštějí. že teoretická znalost logických pravidel nikdy lidem nezabránila. Pták. jak se nemá myslit. že ti. Musíme však pokorně přiznat.

Zde se může intelekt dobrovolně poděkovat a na chvíli si odpočinout. Tato definice zní možná docela jednoduše. univerzální. co je za samotnou možností jak protikladu. které jsou znamením. Starodávní mudrci ji prohlašovali za předběžné a preventivní vybavení k získání insightu. co je za změnami a střídáním času a proměnlivostí života. která chápe a posuzuje pravdu. která nejen. neměnitelné a neměnící se. které není závislé na nekonečných proměnách lidského mínění. co je mimo jakýkoliv protiklad a prosto veškeré pochybnosti. Musí se stát stejně schopná metafyzických vzletů jako vědeckých pozorování. že se řídí přímo požadavky faktu. vedoucí k intelektuální úlevě tím. Tato filozofie pátrá po poznání. že se obrátí zpět a sestoupí na uprázdněnou úroveň osobního citu . představy nebo iluze. Je to schopnost. začínají opouštět staré formální metody a vytvářet nearistotelovské systémy logiky. indukce a dedukce. že bez takovéto definice lidé putují vyschlou pustinou planých fantazií. že tímto pohodlným způsobem nelze dosáhnout žádné skutečné úlevy. předsudku. s nimiž je často spojován. zjistíme. bezcenných teorií a slov. Když použijeme měřítko této definice. provždy jedno a totéž. tak pochybnosti. rozeznává ji od klamu.178 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že se osvobozuje nestranně od jakéhokoli druhu náklonnosti. přistoupí konečně k následujícímu kroku. názoru. ale pravděpodobně dříve nebo později se dostaví trpká zklamání a objeví se očividné protiklady. Jiní. „Dospělým" je míněna taková myslící schopnost. Již dříve bylo dokázáno. nejen. Ale ti jsou ještě ve stadiu pokusů. je potřeba zbavit výraz rozum rozšířené dvojsmyslnosti a nejasnosti. a to k dospělému rozumu. Měla by být vyryta hluboko do srdce. a proto nezávislé na veškerém lidském myšlení.směr. kterým přisuzují samostatnou hodnotu. který si přeje opustit logiku pro vyšší metodu. ale její důsledky jsou dalekosáhlé. Zde je: PRAVDA je to. favorizování nebo egoismu. který jediný se jim zdá být přístupný. A zde bude vhodné uvést mudrcovu definici výrazu: „pravda". kteří se nechtějí vrátit zpět touže cestou. ale také se učí pracovat na abstraktních úrovních stejně svobodně jako na konkrétních. . Než postoupíme dále. Hledající. neověřených názorů.

jehož předpoklady jsou chybné.HLEDÁNÍ PRAVDY 179 že veškeré spoléhání na měnitelné lidské autority. kdežto rozum vyžaduje souhrn faktů. přesto se logika spokojí s částečnými fakty. Jen tehdy. zatímco rozumové uvažování. aby podporovali plané předpoklady. avšak naneštěstí se nesnaží zajistit. může nicméně myslit správně a přece přijít ke špatnému závěru. Dále. odporujících si tvrzení a možných pochyb. když prozkoumává fakta. jež mohou být pouhými fantaziemi nebo nesprávnými údaji. ani nemá být neukázněné a pokřivené. není rozumovým uvažováním v našem smyslu. Může vycházet a často vychází z domněnek. Rozum se této chybě vyhýbá. intelekt. Myšlení. že jeho činnost vychází ze všech zjištěných faktů současných zkušeností. je přísně neosobní a asketicky vylučuje své city. kterým byl dáván zdánlivě racionální směr. Rozum je schopnost správného myšlení. aby toto myšlení vycházelo ze správných dat. Slovo „rozum" zde proto není použito jako pouhé synonymum pro suché logické rozbory. že i bystří lidé mohou nalézt mnoho důvodů. který můžeme definovat jako činnost logického myšlení. když postupuje k nejkrajnější mezi a když spočívá . které se snaží zajistit správné postupné myšlení. které je omezeno jen na fakta osobní zkušenosti. Logika je umění. Dějiny metafyziky jsou plné četných vzletů pouhé fantazie. jen tehdy. ale také přísně neosobní. kromě přiměřeného rozumu jakožto konečného odvolacího soudu nebo vedení. a proto tato definice vylučuje tyto pochybné zdroje poznání z našeho pracovního procesu. veškeré přijímání všeho. Logik. když myšlení není pouze přísně logické. nás ihned přivádí na území protikladů. tak rozum používají téhož kritéria. které hledá pravdu a zajišťuje. Není v nich žádná jistota. a to. Výraz rozum není použit ani jako synonymum pro pouhé spekulace. Rozumové uvažování. také není rozumovým uvažováním v plném smyslu. veškerá víra v psaná nebo mluvená slova. Scholastikové dřívějších dnů v tomto smyslu užívali toto slovo a ukázali. je veden osobními tužbami a individuálními sklony při volbě svých dat a dává některým z nich přednost. které můžeme definovat jako činnost pravdivého myšlení. Ačkoli jak logika. že se myšlení nemá dostat do rozporu se sebou samým. které přezírá fakta zkušenosti.

jakkoli se snaží tomu uniknout. že má dvojí vyjádření. To je správné. První existuje ve vědě. Je však třeba se zmínit o určitých velice důležitých rozdílech. neboť. že zakládá svou platnost na tom. Zjistíme. V tom právě spočívá nenapadnutelnost ryzí filozofie. Předvoj moderních vědců to sám začíná zjišťovat. které jsou podstatnými prvky jejich učení. tlak jejich vlastních výsledků a síla jejich vlastního uvažování je přivádí krok za krokem k hledání posledního základního významu veškeré zkušenosti. Proto se mysticismus klade tak vysoko ve stupnici mentálního vývoje. vztahuje-li se to k experimentální metodě zahájené Baconem. zde však je pouze omezené a nedokonalé. její výsledky jsou výsledky úsilí různých skupin vědců. jak my ji dnes chápeme. chemiků nebo fyziků. nějaké skupiny. a může být proto ověřeno kterýmkoli jiným členem vědecké skupiny lidí. jako biologů. nýbrž hledá také zkušenosti většího počtu jednotlivců. a proto většina jeho poznatků nemůže být ověřena. která jsou všeobecně platná a mohou být přezkoušena a ověřena právě tak v pouštích severní Afriky jako v ulicích New Yorku a budou stále platná za deset století tak jako v dnešní době. Proto je možné označit vědu jako bránu do filozofie. Proto je jeho ověřování rozsáhlejší. nad víru.180 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Věda je spoluprací. v níž nalézá nejlepší a nejplnější uplatnění. Mystik hledá a nalézá uspokojujícím svůj vlastní zážitek. že zakládá svou platnost na tom. Druhé existuje ve filozofii. Obdivuhodnou silou vědy je. intuici a logiku. že staří Indové nikdy neznali vědu tak. Oba. Takové kvalifikované rozumové uvažování. to jest. v oblasti nepřístupné jiným lidem. jen tehdy si myšlení zaslouží vznešeného názvu rozum. kdežto vědec není uspokojen platností osobní zkušenosti. že ona jediná se odvolává . vědec i mystik. taková intelektuální integrita je vzácná. v celém svém postupu na faktech. Nevyléčitelnou slabostí mysticismu je. Je možné namítnout. kteří se tak mohou vzájemně shodnout. což je filozofie. mají následující společný znak: jsou unaveni slepou vírou a hledají uspokojující ověření zkušenosti. co je možné nalézt zcela snadno přístupné v Přírodě nebo laboratoři. avšak jejich mudrci znali vědecké principy ověřování a filozofickou hodnotu pozorování. co člověk cítí a nalézá uvnitř sebe.

co má nesmírný význam. když byla jejich chybnost nezvratně dokázána dodatečnými fakty. které mohou vyhodit do povětří skupinu živých lidí. že jako všechno ostatní. k tomu. které. pak bychom měli uznat. že někteří lidé jsou příliš pošetilí nebo příliš nemorální. který pohání obrněný tank. možno říci. že vyroste nová úroda. Vědecké objevy pronikají do dvacátého století jako postupující povodeň. má-li potřebné mentální schopnosti. spolehlivě přivedou pochodující armádu vědců do stále čekajícího tábora pravých filozofů. může pohánět prospěšný autobus. přijmout množství rozličných věcí do veliké jednoty. která naplňuje mysli milionů posluchačů lží. je z části jejích hrůz obviňována také věda. To jsou charakteristiky. Za prvé. Vědeckého poznání může být dobře využito nebo špatně zneužito člověkem dle jeho přání. že se to děje. je to pátrání po pravdě. mohou pohnojit vyčerpanou půdu a způsobit. své přitažlivé výhody a odpuzující nevýhody. že se jejím vlivem válka stále zhoršuje. který by filozofie ráda podpořila a ocenila jako něco. co si může každý kdykoli a kdekoli ověřit. budou-li dovedeny až k svému vrcholnému bodu. ale jeho pozoruhodný postup se nemůže . dává nám také velké pohodlí elektrického světla. To vše ukazuje na zmatené myšlení a citové zaujetí. může je také naplňovat velkými vznešenými a poučnými pravdami. Je to ve skutečnosti úsilí zahrnout mnohé v jediné. Jestliže změny teorie odhalují nedokonalost vědy. Kromě toho. energie a tepla. Mezi mystiky. je to úsilí zevšeobecňovat fakta a sestavovat všeobecně platné zákony. rozsévající smrt. že také odhalují dvojí vnitřní účel. a přiznejme. Pokud jde o kritiku vědy. Jestliže nám věda dává mocné výbušniny a hloubková letadla. tak i ona má své světlé i stinné stránky.HLEDÁNÍ PRAVDY 181 k univerzální zkušenosti. stoupenci intuice a některými náboženskými horlivci je zvykem mluvit sarkasticky o měnících se hypotézách vědy a chrlit jed pohrdání na její nejmodernější úspěchy a technická použití. aby ji správně užívali. které vede k ochotě opustit nesprávné názory. Tytéž výbušné chemikálie. Věda se nemá hanět proto. Za druhé. Věda je naprosto neutrální. Tentýž výbušný motor. vypukne-li válka. Tatáž rozhlasová stanice. nenávistí a překroucenou propagandou.

Vědecké poznání přišlo. A není lepší. Mystik se může snažit je přehlížet. nebo může přinejlepším pracovat slabě. ale nebude v tom mít úspěch. s oblibou odsuzují všechno moderní ve prospěch všeho středověkého a dokonce připisují vědě ďábelský původ. žádná víra nemůže být dost pošetilá. používají k tomu plnícího pera a papíru vyrobeného v papírně a píší je často s úmyslem. pokud se týká jejího používání ve zvláštní oblasti zájmu a přece u téhož člověka může být téměř zcela nepoužívaná. Žádný moderní člověk nemůže žít ani týden bez toho. dát je za účelem většího rozšíření. Rozumová schopnost může být vysoce vyvinuta. tisknout na tiskacích strojích! Věda tudíž zaujímá v jejich životě pevné místo. aby je dovezly blíže k jejich útulkům na úpatí Himálaje.182 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. a přece jakmile se jeho pozornost obrátí k jiným záležitostem. To je zvláštní jev nazývaný schizofrenie neboli rozštěpení mysli. které jezdí pravidelně přes roviny k posvátným městům a dokonce i kritici. z nichž Gándhí je vhodným názorným typem. kterou nám poskytují jejich vlastní životy. Nyní je nutno vyslovit upozornění založené na faktech známých psychiatrům a profesionálním psychologům. zastavit. Musíme je přijmout. že zotročujeme ocelové stroje než sténající lidi? Orientální mystici. . Její schopnost škodit lidstvu válkou a násilím. kteří píší veřejné obžaloby vědy. a to tím. ať je jakkoli politováníhodná. Nemusíme hledat žádnou jinou odpověď. aby u něho nedošla naprostého souhlasu. byť byli sebe nevděčnější ti. než tu. může být zcela odstraněna pouze jediným způsobem. Je to význačný jev našeho věku. kdežto primitivním formám kultury a civilizace připisují nebeský původ. jimž slouží. Jogíni neváhají ani na okamžik použít výhody vlaků. aby nejméně stokrát použil plody vědeckých výzkumů. že filozofická pravda bude přiblížena na dosah lidstva. aby neústupně vytrvalo. jde-li o jinou oblast. Například: nějaký člověk může rychle postoupit do popředí ve svém zaměstnání úspěšným používáním rozumu. neboť dokonce ani sám Gándhí nepohrdl použít posledních metod vědecké chirurgie k bezpečnému odstranění bolestivého slepého střeva. Poutníci naplňují s nadšením nákladní automobily.

Někteří vynikající soudcové a státníci. stane-li se choromyslná osoba nebezpečná jiným nebo škodí sama sobě. zločiny. Podle skryté nauky pouze mudrci dosahují úplně zdravého rozumu a dokonalé rovnováhy! Choromyslnost má tendenci postupně růst. bude mít tutéž cenu i ve věcech mimo sféru jeho profesionální činnosti. Není přehnané tvrdit. ale jsou natolik nevyrovnaní. že mínění člověka.HLEDÁNÍ PRAVDY 183 Je zcela možné. historicky projevují tuto zvláštní mentální slabost. Následkem toho se nám naskýtá žalostný pohled na jinak rozumného člověka. z nichž jedno je rozumové a výkonné. jakoby se jejich rozum děsil otázat se na základy tradičního náboženství. ale druhé tím. Co začíná jako mírná a neškodná forma pověrčivé víry. Nevědí. mající osvědčenou bystrost. že jsou částečně choromy siní. že jeden a tentýž člověk může být dítětem v náboženských věcech a dospělým v obchodních záležitostech. že choromyslnost může být lokalizována na určité části mysli. může se vyvinout v naprostou neschopnost řídit běžné životní záležitosti. ale tělesně jednotný! Mysl se může rozdělit na oddělení neproniknutelná myšlenkami. Pokus ospravedlnit pouhé bezpodstatné představy nebo fantastické zděděné pověry jakousi hodnověrně vypadající ukázkou logiky je rozumování. následkem toho může být mentálně rozpolcený. že je tupé nebo dokonce pomatené. je naprosto izolováno od prvého. že války. Velmi mnoho lidí není zahrnuto do této kategorie. Úsilí myslit přesně a neosobně o faktech je rozumovým uvažová- . i když oni sami ani společnost si to plně neuvědomují. nenávisti. Rozštěpení mysli najdeme často mezi choromysinými. že většina lidstva je více nebo méně choromyslná. který je slavný pro svou vynikající schopnost v určitém oboru nebo který je úspěšně veřejně činný. Toto znetvoření intelektuálním „rozškatulkováním" vzniká z vědomého nebo nevědomého odmítání používat rozum při přemýšlení o určitých vyhražených námětech. je označena jako taková a uzavřena do ústavu pro choromyslné. který si libuje v obhajování směšných přesvědčení. Jsou však různé stupně choromyslnosti. Pouze tehdy. Lidé jsou klamáni názorem. spory a sociální boje sužující svět existují proto.

soustředěná k dokonalému stupni. zostřená na nejvyšší metafyzickou bystrost rozumového uvažování o vhodných námětech a abstrahovaná do intenzivního zasnění závažného sebepozorování. aby označili takový nástroj za dokonalý? Odpověď je. že se dozví. Slovo rozum zní tak běžně. tak proti moderním myslitelům jsou vznesena tři závažná obvinění. pak lidská mysl očištěná od svého vrozeného egoismu. 3) opomenuli posunout rozumové uvažování k jeho nejzazšímu bodu a tím vyčerpat všechny jeho dosud neznámé možnosti. Doufal snad. který však nevede v žádném případě ani k jedinému rozřešení světového problému.184 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. o které již bylo tolik řečeno. . i kdyby tyto tři chyby byly napraveny. který očekával nějaký druh nového odhalení. ale ani na pozorované psychologické jevy a konečně ani na mysl pozorovatele samého. Je to ultramystický insight (vhled). nyní ustupuje zklamán. že jeho naděje byla oprávněna. mohou pozorovat rozdíl mezi oběma na případech mnoha lidí veřejně činných. že jak proti starým Řekům. Nemůže se však vyvinout bez předcházejícího vývoje oné banální. kteří se o to zajímají. může konečně doufat. že čtenář. že mudrci Dálného východu. Tato obvinění jsou závažná. Takový nový orgán existuje. pokud by nebyl ochoten ukáznit se jistým způsobem. který se zdá. Nicméně. pravda by stále zůstávala mimo dosah průměrného vědeckého badatele. který byl zřejmě důkladně prozkoumán Reky a je stále důkladně prozkoumáván evropskými a americkými vědci a filozofy. že zůstane navždy neřešitelný. Zjistí. Ti. Jakmile se to však stane. všední schopnosti rozumu. že dosáhne jedinečného insightu do skutečné přirozenosti věcí. aby nabídli nástroj poznání. Uvažme! Byli mudrci tak bláhoví a tak nevšímaví k dějinám světové kultury. až budou odhalena vyšší mystéria ultramystické meditace ve druhém svazku tohoto díla. 2) z nevědomosti nepoužívali zákon relativity nejen na pozorované fyzikální jevy. zde jsou: 1) opomenuli shromáždit úplná data. ním. budou však odstraněna. jakožto hřeben vlny lidského mentálního a etického vývoje. která vysvětlují jejich nezdar. je tak často na rtech řečníků a v perech spisovatelů. který v sobě během budoucích věků vyvine i zbytek loudavého lidstva. v sobě vyvinuli nový orgán poznání. byli tak směšní.

byli nedostatečně vyzbrojeni pro svůj náročný úkol a byli předem odsouzeni. To. Má-li se věda vyvinout ve filozofii a logika v rozumovou úvahu. který si předsevzali. chybným nebo nedokonalým závěrům. když pohlíželi na tento široký úsek strávený v pokojném spánku nebo zmateném snu jako na příliš bezvýznamný. Západní filozofie se neřídila svým vlastním krédem. Získali tak pouze zlomkovitý a neúplný názor na život. je její požadavek hledat názor na život jakožto celek. byli psychologové a lékaři. aniž došli k závěru. jakožto filozofů. Filozofie jako jediná mezi všemi oblastmi lidské kultury ho podává vyčerpávající a úplný. nikoli filozofové. když všichni opomenuli zkoumat problém spánku. musí zahrnout do svého okruhu všechny tři stavy existence. který vylučuje studium spánku. který je tak důležitý. že takto pobíhali dokola.HLEDÁNÍ PRAVDY 185 do základního významu univerzální existence a do skryté pravdy svého vlastního tajemného bytí. že celá historická tradice řecké. bylo zkoumat celé panoráma v jeho celistvosti! Nemusí nás překvapit. Nemusíme se proto divit. pobíhajícímu marně džunglí na svých třech zdravých nohách. aby se vrátili zklamáni a nerozhodní ke svým východiskům. že se západním myslitelům nepodařilo dospět k nějakému shodnému řešení problému existence. ačkoliv jejich povinností. co nejvíce vábilo přemýšlivé lidi a ušlechtilé mysli ke studiu filozofie během staletí. Prvé obvinění může být nyní ospravedlněno. Jak mohli zahrnout ve svých myšlenkách celek našeho složitého lidského života. podobni zraněnému tygru. že zaujímá neméně než jednu třetinu trvalé lidské existence. a proto se zajímali pouze o některé z jeho omezených fyzických významů. a nevhodně kladli veškerý svůj důraz pouze na bdělý stav? Tento názor byl naprosto nepřiměřený cíli. Poukazujeme totiž na stav spánku. evropské a americké filozofie naprosto nedbala a zcela opomíjela ve svém pátrání jeden životní aspekt. která měla být osvětlena takovým zkoumáním. lze dojít pouze k omylným. kteří zkoumali tento předmět. Je dost zvláštní. Těch několik. Nelze dělat žádný závěr o jakémkoli systému myšlení. Je málo známou . neboť bez faktů. než aby stál za studium. a tím se stala jejich porážka jistou již na samém počátku jejich bitvy o pravdu.

zásluhou indických mudrců. avšak nedosáhli úspěchu částečně proto. Na Západě je obecná. Starodávní mudrci nedovolili žádnému člověku začít s filozofickým studiem. aby mohl podstoupit obtížný úkol filozofického uvažování. až budeme podrobně pojednávat o tomto předmětu. se chopili tohoto zvláštního aspektu života a hlásali naslouchajícím žákům. dokud svou mysl neuspořádal tak. očištěné od ega a ovládající tělo. Tato přípravná fáze záležela v praktickém cvičení jógy mentální koncentrace často spojené se současným cvičením asketického sebezapírání. kteří nezískali trvalého mentálního užitku z mystické praxe. ale i v jejich nedokonalém nástroji. proč jsou jistí význační západní vědci neschopni dojít k plným závěrům svých objevů. je jeho mysl. Proto ti vědci a filozofové. neboť uprostřed všeho svého pátrání nejsou schopni odhalit. Nástroj. dokud byla nutná. aby mohla vhodně pracovat. Tento nedostatek je částečně odpovědný za druhé obvinění vznesené proti nim. Západní myslitelé činili obdivuhodné pokusy. kterým by násilně otevřeli uzavřenou bránu pravdy. s kterým filozof musí pracovat. že tento aspekt poskytuje klíč k hlubším tajemstvím bytí. (což je opak prchavých vizí a citů). aby přivedla mentální schopnosti k přiměřenému stupni koncentrační způsobilosti a povahu žáka k přiměřenému stupni odpoutanosti tak. kdy civilizace Evropy byla ještě ve svém dětství. Plně dokážeme povrchnost tohoto názoru. protože tyto jevy života jsou stejně důležité pro jeho pochopení jako bdělý stav. Prohlašovali. Obě cvičení byla však zpravidla dočasná a trvala pouze tak dlouho. Tito mudrci jej zahrnuli jako předmět do svých filozofických studií. avšak omluvitelná představa. budou se musit vrátit po svých vlastních stopách a učinit tak. . že postrádali tento nástroj jógou cvičené mentality. Další překážka pro západní filozofy stejně jako pro vědce spočívá nejen v jejich nedostatečných datech. že pouze primitivní lidé potřebují věnovat pozornost snům a že vědecká mysl nemá čemu by se učila z hlubokého spánku.186 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že zkoumání povahy a důsledků snů a spánku je zcela nezbytné. Nedostatek jógického výcviku také vysvětluje. že v době.

který neuznával žádný jiný postup za správný kromě toho. Ti. nýbrž všichni se zastavili u hradby. které nevznikají z vnější zkušenosti. které pozorují. Takové příklady máme v Immanuelu Kantovi. k intuitivní a vnitřní zkušenosti. že jejich vlastní ego vniká do jejich práce a rušivě do ní zasahuje. Tak vystupuje k druhému stupni lidské inteligence. tak měnivé a tak objektivní. Kromě toho. které je mu nabízené. který formuloval kvantovou teorii. pouhé logiky a rozumových omezení. co sám cítil. kde vědění. které je osvobozuje od takové pochybné závislosti. jako všechny jiné jevy. se dosud ani jediný evropský nebo americký myšlenkový vůdce neodvážil zaujmout smělé a rozhodné stanovisko k otázce ne-kauzality. která je bezprostředně nad jejím nynějším stanoviskem a k níž fyzika bude nakonec nucena dojít. a Maxe Plancka. která odděluje starý běžný zákon příčinnosti od podivné nové a revoluční zásady. Franku Buchmanovi. se zdá vyšší než slepá víra. obracejí se někdy k těmto osobním zdrojům a nalézají tam. novou jistotu a uspokojení. v Adolfu Hitlerovi. INTUICE A MYSTICISMUS Nyní bude žák nucen obout své střevíce a odejít z chrámu slepé víry. jejíž plné přijetí by nedobrovolně změnilo vědce v kvalifikované filozofy! Přesto však fyzika jakožto nej plodnější ze všech dnešních věd učinila pozoruhodný začátek a vrhla několik váhavých pohledů směrem k filozofii. autora Zákona indeterminace. jak se zdá. Kam má jít? První reakce po spoléhání se na jiné je spoléhat se na sebe. s jeho vnitřním „kategorickým imperativem" na poli etiky. Oprávněnost třetího obvinění bude rovněž plně dokázána v dalším svazku a pro daný okamžik stačí poukázat na to. jehož oxfordské skupiny naslouchaly během . aby poznali jemnou pravdu mentální povahy všech jevů. v Dr. i když je tak relativní. ať již vnějšího světa nebo ega uvnitř. Obrací se tedy k osobním citům.HLEDÁNÍ PRAVDY 187 jak bude ukázáno ve druhém svazku. ego brání většině z nich. kteří jsou znaveni nesrovnalostmi důvěřivé závislosti na jiných lidech. že přes objevy Heisenberga. že je nejlepší.

„chvíle ticha" intuitivním poselstvím pro řízení svých osobních činností ve světě. Ale ne všechny jejich předpovědi zůstaly nesplněny. Ale těchto případů je relativně tak málo. Intuice je myšlenka nebo idea. že měli absurdně odporující si spontánní vedení a odvážili se smělých tvrzení.což je nejobvyklejší . že tak bude činit stále. Objevy vynikajících technických vynálezů a užitečných vědeckých zákonů se někdy zrodí intuitivně a samovolně ve chvílích duševního odpočinku nebo zasnění. který sám poskytne jisté poznání o účelu existence a o významu vesmíru? Bohužel. které se staly v šerém dávnověku.188 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. když čelíme jistému sběhu okolností. nemá záruku. která vytryskne spontánně a nehledána a vyžaduje. je nejistá a nebezpečná. Pouze těch několik. Na druhé straně případy neshody. trocha historického pátrání nám brzy poskytne zarážející poučení. kdy se pronesená slova plně ospravedlnila a byla ověřena jako správná. aniž požádala o dovolení. která čas výsměšně vyvrátil. kdy se pošetile domnívá. že je veden intuicí. Může nám v okamžiku říci něco o skutečné povaze věci nebo může být předpovědí budoucích událostí nebo popisem událostí. jsou obyčejně omylem považovány za pravou intuici. že půda. Protože však průměrný člověk málokdy podstoupí takovou disciplinuje často oklamán touto pseudo-intuicí právě v okamžiku. po níž přívrženec intuice kráčí. náhlé impulsy a „přání. že nikdo nemůže předem zaručit spolehlivost takovéhoto tvrzení. aby byla bez rozmyšlení přijata egem. Vzniká bleskově sama ze sebe. nevědomé komplexy.nabídnout bezprostřední vedení pro nějaký směr činnosti. citového zaujetí a jasného odchýlení od známých faktů jsou tak četné. vytrvá nezávisle na naší vůli a odchází. že musíme s politováním přiznat. ani nebyly všechny jejich intuice marné. kteří podstoupili filozofickou disciplinuje schopno rozeznat skutečnou intuici od všech těchto pseudo-intuic. Proč je tomu tak? Protože silné city. nebo může . nesplnění. Je možné určit zde zdroj. jež je otcem myšlenky". existují opravdu překvapující případy. která je . Jestliže mu jeho vnitřní vůdce sloužil někdy neomylně. že přívrženci intuice všech dob se vzájemně od sebe lišili ve svých konečných závěrech.

můžeme krátce říci. od toho nejjednoduššího venkovana až k nejvzdělanějšímu kazateli. a ty mu mohou sdělit buď poselství. jeho zvláštními vizemi duchů mrtvých mužů a žen v jejich nebeském sídle nebo očistci. pohroužené do sebe a prodloužené do stavu zasnění nebo i transu. Aniž bychom se příliš zdržovali dlouhou debatou. pravdu poskytujících zkušeností. a je bezpečnějším vůdcem.HLEDÁNÍ PRAVDY 189 právě tak podivuhodná jako vzácná. V tomto případě vzniká ze cvičení mentální koncentrace nebo mocné citové touhy. jak se někdy stává ve snu i nemystikům. ale kterou bude považovat za znamení. nebo jasná a klidná. varování. jeho symbolickým „působením božské mysli na naši mysl". kde pravá intuitivní schopnost je skutečně vyvinuta. právě tak shledáme. že se náboženští lidé. o nichž byla zmínka v před- . mystik může slyšet hlasy. mystik může mít představu. které ovlivnily jeho život. Zdaleka ne! Právě tak. „božská skutečnost" a tak podobně. řadu instrukcí. Toto je historicky objasněno Ralphem Waldo Emersonem. jako jsme zjistili. Jakubem Boehmem. že není správná domněnka. a Emmanuelem Swedenborgem. že mysticismus je tak jednotnou zkušeností. která může být prudká a extatická. ačkoli kromě něho je neslyší nikdo jiný. nebo náboženské zjevení. jeho náhlým „osvícením" získaným ze tří transů. kterou obyčejně nazývá „duchovní". že vstoupil do vyšší oblasti bytí. anebo z pozornosti obrácené do nitra. hlubší než myslící schopnost. že je unášen prostorem. Nebo může dosáhnout konečného dovršení v radostné extázi. i Boha samého může pociťovat jako obklopující a povznášející přítomnost. osoby a sféry. událostí nebo míst s neobyčejnou živostí. Přesto bychom neměli přijímat padělky takových zázračných. ale obyčejně je úmyslně vyvolán. Přesto tam. Mystický zážitek je někdy spontánní. „duše". je cennější než cokoli jiného. jak dalece si mystici vzájemně odporují. Nejprve použitím vhodného kritéria si povšimněme. že podobné individuální rozdíly existují mezi mystiky a odmyslíme-li si jejich pět společných zásad. takže je schopen mentálně navštívit vzdálené scény. značně liší v osobní hodnotě a mentálním rozhledu. Během těchto stavů se mohou objevit oku mysli vize lidí. že se všichni mystici sejdou v harmonii.

že je pociťována božská přítomnost. kteří popírají tento fakt . I když existují některé podobnosti v jejich doktrínách a cvičeních.190 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Simon Stylites. aby zachránila životy zvířat. že by byl čas lépe využit meditováním o sobě samém. který aplikoval podivné kabalistické výklady na katolickou teologii. a Wang Jang Ming. za předpokladu. Hui Ko. že sami nedosáhli větší vzájemné jednoty. než oněch pět zmíněných hlavních bodů. že dosáhli úplné jednoty hledisek (vyšli by vůbec kdy?): Cornelius Agrippa. že na tom mnoho nezáleží. že zabila vivisektory silou mysli. jako touhou po citovém zážitku. Anna Kingsfordová.a jsou to hlavně lidé s dobrým úmyslem. Zatímco většina stále více nebo méně lpí na jménu některé svaté osobnosti jako Ježíše nebo Krišny. Eliáš Levi. který objevil božský svět ve svém vlastním srdci! Skrytým omezením a neodhalenou slabostí mysticismu je totiž to. prozrazují i mystici slovem i skutkem. která otevřeně prohlašovala. uvězněných v jedné místnosti. existuje mnoho nepřekonatelných rozdílů. Ti. Proto se mystik zajímá více o to. v nichž se zdánlivě všichni shodují. který učil svému mysticismu čínské venkovany a byl krutě mučen za svou snahu. Doktríny. někteří pohrdají písmy a považují toto cvičení za obrazotvornou akrobacii a ne za duchovní objev a zastávají názor. dokud by nevyšli s prohlášením. který seděl mnoho let v osamělém sebeumrtvení na vrcholku kamenného sloupu. ukrytých v písmech. Emmanuel Swedenborg.by se měli snažit představit si slavnostní konklave těchto slavných historických mystiků. cházející kapitole. který si přátelsky povídal s anděly a duchy. že není ani tak hledáním konečné pravdy. avšak nekritičtí . Jakub Boehme. který směšoval mystickou zbožnost s podivnou magií. někteří prohlašují. jsou plny bohatých fantazií a je jich mnohem více. nebo aby byly občas policho- . koho člověk následuje. který byl uchvácen extází uprostřed bot svého příštipkářského krámu. Miguel de Molinos. aby jeho city byly na čas obklopeny velkým mírem nebo vzrušeny velkou vizí. v nichž se neshodují. Zatímco většina tráví mnoho času objevováním problematických esoterních významů. který vnášel španělskou citovou intenzitu do svého spojení s Bohem.

Vskutku. není žádným důkazem pravdy. Ale její hodnota pro pátrání po pravdě a skutečnosti bez pomoci filozofie je něco zcela jiného. tvořivě si představovat nebo se dohadovat! Ale to není totéž jako současné a dokonalé účastenství na vědění nebo na vnitřním zážitku jiného člověka. aniž by dále pátral po její skryté přirozenosti a pravdě. Hodnota meditace je nesmírná pro vnitřní mír. Bude trvat na tom. aby mohl zkoumat zážitek nestranně a neosobně. že zdrojem vašeho sdělení je opravdu Bůh nebo Skutečnost nebo Ježíš nebo Krišna?" Mystik však nebude naslouchat žádné kritice. které obyčejně chybí mystikovu vybavení. že klade důraz na méně podstatné a že ho to stačí uspokojit. která má smysl pro úměrnost a filozofický bystrý postřeh vlastnosti to. že je za takových okolností tak neodolatelně unášen pocitem neobyčejné bezprostřednosti této události a silou svého neobvyklého povznesení. ať je jakkoliv působivá. pak klid zkoumajícího velmi pomůže odhalit klamnost zážitku. neztratí nic takovým zkoumáním. že nesporný fakt svého vlastního zážitku učiní sporným měřítkem hodnoty tohoto zážitku. nemáme žádný nepo- . I když nám mystik řekne. je dosud neobvyklé a stále ještě nedokonalé. Také přenášení myšlenek a čtení myšlenek. tím spíše by je měl ochladit a uklidnit. Zde se vyžaduje pronikavé pátrání chápající. ale není ani dokonalým měřítkem skutečnosti. Proto se na něho filozofie obrací nebo ho vyvádí z míry otázkou: „Jak víte. neboť obyčejně není možné vstoupit přímo do jeho mysli. ani přiměřeným důkazem pravdy. povznesenou extázi a od světa osvobozené ponoření do sebe. Jestliže je zážitek pravý. ale přitom nestranně kritickou myslí. že není možné ověřit vnitřní zážitek druhého člověka. i když je skutečně možné. čím jsou city člověka vřelejší a čím větší je jeho nadšení. ale jestliže je klamný.HLEDÁNÍ PRAVDY 191 ceny osobním věšteckým poselstvím. Můžeme dělat závěry. nechť je jakkoli vznešené. Tento zážitek je nezbytně mimo normální lidský dosah. Je zcela nevyhnutelné a dokonale lidské. že viděl Boha. Neboť uspokojení jakéhokoli druhu. o možné bezvýznamnosti svých závěrů. stojíme před nepřekonatelnou obtíží. Extáze je sice druhem osobního uspokojení. Kromě toho.

a tím. píratelný prostředek. musíme usuzovat. aby pátrali. že mysticismus je „scholastikou srdce a dialektikou citů". Proč? Protože cit je náchylný ke změně. že mystici nepronikli za své city. co je nyní pociťováno jako pravdivé. objevuje se nyní u visionářů. Kde je záruka. nebo se této metody zcela vzdát. a to. zda to pravda je. že to. s čím se dostal do styku během meditace nebo extáze. že se jim podaří opakovat tentýž objev tímtéž způsobem: musí se buďto uchýlit k pouhé víře. nebude později nahrazeno něčím jiným? Goethe správně poukázal na to. kteří se nikdy nezastaví. by měli udělat přestávku. Vzhledem k tomu. Celá úroveň. aby zkoumali. Nelze ji přenést. abychom buď schválili. že jsou slepí k důležitému rozdílu mezi zdánlivou existencí nějaké věci a její dokázanou skutečností. poněvadž jsou k nim tak připoutáni. Přijímají skutečnost svých citů. Jak mystik nebo jógi ví. co jest. nebo mezi tím. neboť tím prokazujeme dvojí službu .sobě a pravdě. bude pak naším vlastním výtvorem a nikdy nebudeme moci položit obě vize vedle sebe a srovnat jejich podobnost. že nechť nám přinášejí jakýkoli poznatek z meditace. bohužel není možné. za poslední skutečnost. Jak vědí." je všeobecný postoj většiny mystiků. aby většina ostatních lidí v jiných částech světa si mohla být jista. Proto je mystický zážitek naprosto individuální a má pouze osobní jistotu. Připustíme-li náhodnou podobnost určitého poznatku získaného v meditaci. I když se nám podaří mentálně ji reprodukovat. co se zdá být. který byl zjištěn u lidí věřících. nebo odmítli jeho vizi. i kdyby tato přestávka trvala několik měsíců nebo celý život. že to. A tak nedostatek všeobecné jistoty.192 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. kteří v jejím klidu nalézají poslední pravdu. že dosáhli nejvyššího stavu poznání? Proč by měl být neobyčejný mír dostatečným oprávněním pro stav pravdy? Proč by se měl stát synonymem pro vševědoucnost? Jsme zcela oprávněni klást takové křížové otázky. proto to musí být skutečné. Stoupenci meditace. je úrovní nekontrolovaného citu. je konečná skutečnost? „Cítil jsem to. nemusí být nakonec pravdivý. i když povznesené. kterou se mysticismus zabývá. co oni nyní cítí jako nejvyšší stav a co nyní pokládají za nejvyšší vědomí. může být zítra .

Kdyby nebyl býval žákem Ammoniovým. se přiznal. je považován za zralého pro zasvěcení do vyšších mystérií poznání za obyčejnou jógou. Všimněme si. který je všeobecně a pro vždy nezměnitelný. že je žák . kolik mystických tvrzení projde bez námitky. kolik jich je bez opačného tvrzení. Na nejvyšší cestě pak žák. nebyl by nikdy mohl dosáhnout tohoto pochopení. abych přijal potravu. Učitel to dělá tak obratně a opatrně. ne pouze během meditace. tak filozofii. Neboť Ammoniova škola v Alexandrii učila obojí. který jej zažil. jak bylo dříve vysvětleno." Ramakrišna mu odpověděl: „Jsi pošetilý! Existuje stav. kolik jich je naprosto mimo všechny pochyby. který zůstane stejným a bude se řídit stejnými zákony potvrzení ve všech dobách a za všech podmínek. proslavený mudrc.HLEDÁNÍ PRAVDY 193 odloženo jako nepravdivé. že mohl získat osobního učitele. který je tak šťasten. Jeho hlavní hodnota existuje pro onoho zvláštního jedince. zpozoruje. pokládaný starověkými mystiky i moderními teosofy za jednoho z nejslavnějších z jejich družiny. ne však pro celou lidskou společnost. „Co chceš?" tázal se Ramakrišna. ta však byla vyhrazena pro nejvyšší třídu a zakládala se. že nejvyšší mystická realizace neposkytuje žádný cit. Proto jen tehdy. žádnou vizi a žádný vztah ke krásnu. že není možné se spoléhat na mystický nebo jogický zážitek jako na jediný pramen určitého poznání. Dokonce i Plotinus. který je ještě vyšší než tento" Naše pátrání po přesvědčivém zdroji poznání může skončit teprve tehdy. až nám poskytne takový zdroj. když žák prošel všemi přípravnými stupni sebekázně a dokončil dlouhé období meditačních cvičení. Ať záznamy skeptické vědy a ortodoxního náboženství samy odpovědí! Je proto zřejmé. na tradici zasvěcení získané původně z Indie. že učitel počne vnukat jeho mysli jisté pochyby. Jeho slavný žák Swámí Vivekananda odpověděl: „Přeji si zůstat pohroužen v mystický trans po tři nebo čtyři dny nepřetržitě a přerušit jej pouze. jak mysticismu. Existuje však další prostředek k prozkoumání činnosti mystického vedení. který osvětloval temnotu Indie v devatenáctém století.

až přejde k vyššímu stupni. Čím více se poddává této disciplíně pochybování. že máme opovrhovat meditačním cvičením jako bezvýznamným. neboť se od něho očekává.194 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že během svého vývoje v józe filozofického rozlišování udrží svou mysl dokonale jednobodovou. že žákova mysl počne sílit a jasnit se. může vyvinout přiměřený stupeň soustředěnosti a pronikavosti. A žádný pohrdavý skeptik nemůže spravedlivě popřít. klid a extáze nejsou bezcenné. který po určité období věrně cvičil meditaci. že dělá jisté nepřímé poznámky a klade žákovi jisté otázky se skrytým smyslem. které nám mysticismus nabízí. byli bychom však vskutku bláhoví. My. dokud nebudou všechny tyto pochyby zcela vyjasněny. aniž by byl schopen nalézt novou a silnější. slabost svých věr a omezenost svých cvičení. nebo když lpí na vizi. . kdybychom zavrhli cenné dary koncentrace a míru. až v ní vzniknou určité pochyby samy od sebe. Tato analýza neznamená. aby odvrátily jeho mysl od pravdy. i když jen občas. nebo zamítat mystikovy zážitky jako bezcenné. je opravdovou společnicí filozofické techniky. můžeme zavrhnout nekritické vize mystikovy a jeho omezený názor na svět. Neděje se to náhle a násilně. když spočívá v hýčkání představy. a to takovým způsobem. Dostává odvahu pochybovat o svých vlastních zkušenostech a hodnotit je znovu po kritickém zkoumání z nového stanoviska. Začátečník. Když však spočívá v jednobodovém vzdání se naprostému klidu. Ani mudrc ani začátečník nepotřebují zavrhovat tato nebo jiná uspokojení. Nechť ho držely v zajetí jakékoli iluze. tím pravděpodobněji se žák vzdá dlouho udržovaných postojů mysli. počnou uvolňovat své sevření. Meditace se stává překážkou pouze tehdy. Jedině tak může správně rozpoznat jejich význam. Této změny dociluje učitel tím. a ty budou velice užitečné. neboť by žák mohl ztratit víru ve svou současnou oporu. Pak počne chápat nedostatečnost svého dosažení. jako by byla pravdou. pouze mudrc jim nikdy nedovolí. postupně a nepozorovaně veden od svého současného stanoviska k vyššímu. že úspěšný mystik je získává. kteří hledáme pravdu. Jeho mistr ho upozorňuje. jako by byla skutečností. aby neustal. Mír.

Filozof nebude například tak pošetilý. zdaje pravá. abychom .HLEDÁNÍ PRAVDY 195 FILOZOFICKÝ INSIGHT Staří mudrci nedosáhli úspěchu slepou vírou ve slova nějaké osobnosti. argumenty a závěry shodují s všeobecnou zkušeností a ryzím rozumem. kdežto neosvícení lidé úmyslně odlučují intuici od jakéhokoli společenství s rozumem. kde shledáme. vyžaduje pouze. takže může zjistit. získaným jedině elementární jógou. ani tím. ani pouhým uspokojením. aby se mu mohly stát velmi užitečnou pomocí. Dosáhli jej však tím. intuice a osvícení. Takto mentálně posílen bude používat svou vlastní intuici nebo osvědčené autority tak. ale na rozdíl od jiných je bude pro sebe posuzovat podle vyšších zákonů. který je možno nalézt v mystických meditacích. neboť ví. která rozpustila ego v Univerzálním Celku a utišila myšlení i cítění. ale žádá. které se ukázaly klamnými. ale připouští ji. abychom je odhodlaně zavrhli tam. abychom svou víru ověřili a zjistili. Nedosáhli jej ani mystickou intuicí. Kde se autority a písma. Bez váhání obdivuje neobvyklý klid. zdaje to pravdivé. Mohou být užitečné jako pomoc. Věrnost rozumu nás proto nezbavuje víry. ale bude ochoten ji přijmout teprve potom. Některé víry jsou docela rozumné. Je také třeba poukázat na to. Právě tak přijímá existenci spontánní intuice. po nichž následovala nejvyšší jóga. zatímco neosvícení mystici úmyslně odmítají podrobit svou „pravdu" jakémukoli zkoumání. Neboť filozof hledá postavení neochvějné jako skála. aby vypátral. aby zavrhl intuici. když si ji přezkoušel a potvrdil. abychom si své intuice ověřovali a zjišťovali zda jsou správné. i když není možné spoléhat se pouze na ně. nejsou tím vyloučeny z rozumového života. která se náhle a nechtěně objevila. že se poddávali útěchám nějaké náboženské knihy. ale vše zkoumá. Předem nic nezavrhuje. Filozof je ochoten naslouchat tomu. že zdroje poznání. co mu mají říci. že po dlouhou dobu prováděli metafyzické úvahy. jak dalece lze na ně spoléhat. tam by měly být co nejvíce přijímány. že jsou neuspokojivé. ale radí. i když mnohé jsou zcela směšné. že poznání lze často získat i prostřednictvím těchto zdrojů.

Jestliže například ti. který nám dává je skutečností. přísně zkoumali. poznat. když již jsme šli tak daleko po této cestě. že činnost logiky je přísně omezena počtem dostupných dat a že logika může přinejlepším pouze znovu uspořádat řádným způsobem to. argumentovat a dokazovat rozumovým uvažováním. pak. jež se jich týkají. nechť je jakkoli nedokonalé nebo jakkoli nevyzrálé. že musíme začít a skončit se zákony rozumu. užívaný tvrdohlavým realistou nebo mystikem „z jiného světa" . V tom spočívá jedna z úloh filozofické disciplíny. a proč bychom neměli bez výhrady přijmout svrchovanost rozumu? . jediný prostředek jak uklidnit naše pochyby. jako na nejvyšší odvolací soud. na rozsudek síly myšlení jako na rozhodnutí nejvyššího soudu? Neznamená to připustit mlčky.je to rozum. poukazuje však na to. že jediný rozum má právo provádět tichý soud o konečné hodnotě všech ostatních schopností? Myšlenky mohou ustat toliko ve spánku nebo transu a každý způsob myšlení. a tou je. a vyloučit omyly každé z těchto metod? Existuje pouze jediná odpověď na všechny tyto dotazy. aby působila jako korektiv mystických zážitků. hledá neochvějné ověření. bude jejich zisk značný a pokrok ještě větší. jakožto jediným kritériem úsudku. aniž by se jich musili vzdát. Proč bychom tedy neměli jít až na samý konec. zda pocit skutečnosti. co již výslovně nebo domněle známe. Zkrátka.196 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Co nás přesvědčuje o nedostatečnosti logiky a omylnosti intuice? Není to sama intuice. ani zjevení nebo vize . zkoumat skutečnost meditačního zážitku. že je správné to. Neboť jedině kritickým rozumovým uvažováním mohou být taková zkoumání úspěšně prováděna. Vždy schvaluje používání logiky při postupu myšlení. proč se tedy ti. když chtějí rozlišit autentická písma od podvržených? Snaží se používat rozum. Co se pokoušejí používat i teologové. A jestliže se tvrdí.zahrnuje v sobě do určité míry rozumové uvažování. je podrobí zde popsanému zkoumání. že intuice i mystický cit jsou nad rozumem. co pociťovali nebo viděli? Není to bezděké poukazování na rozum. odvažují debatovat. Jak můžeme ověřovat své víry. kontrolovat své intuice. kteří to tvrdí. zda naše logika pracuje se všemi možnými fakty nebo ne. kteří mají mystické zážitky.

Mimo to objevili. kde se ztrácejí všechny známé mezníky. kde skutečně již nemohla dále postupovat.myšlenka se musí kriticky obrátit na . Odhodlaně posunuli svou rozumovou úvahu k její konečné možnosti. že bude dědicem všeho poznání zmizelých generací. od toho. co je skutečné. k bodu. které bude platné ve všech dobách. neboť rozumová schopnost přestala pracovat v tajemném okamžiku. dokud nebude úplně rozřešeno poslední písmenko posledního slova lidského myšlení o pravdě. ale oni neváhali posunout své pátrání do pustiny. V prvém je síla analytického úsudku použita na vnější svět v úsilí rozeznat. a které nějaký bystrý americký vědec neshledá chybným o čtyřicet století později navzdory faktu. Žádná jiná metoda přístupu nemůže přinést takovou trvalou správnost v každém případě a bude to nakonec jediný prostředek. jak dosáhnout vzájemného dorozumění na celém světě mezi všemi národy a na všech místech této planety. které nějaký vousatý indický mudrc ve své himálajské škole kdysi před čtyřiceti stoletími s radostí uznával a plně schvaloval a které přesto nebude zastaralé. že je rozumem. které mohou být nazývány nižším a vyšším stupněm rozumového uvažování. Tento postup je všeobecně ověřitelný a zůstane takovým i za stotisíc let.ne však dříve . Rozdíly budou pouze v tom co předstírá. kteří přísahali. jež byly před ním. kdy odhalila skrytou pravdu a tím sama sebe přivedla v témže okamžiku do klidu. že skutečně existují dva různé druhy myšlení. že se nikdy nezastaví. Snížili hodnotu osobního činitele a tak začali jako hrdinové. kdykoli je rozum neospravedlnitelně omezován pouze na zkušenost bdělého stavu. napjatě soustředěné a povznesené na nejvyšší stupeň. Staří indičtí mudrci byli kdysi v jistém ohledu ve stejné situaci jako dnes vědci. Tak je možné dojít k poznání významu existence světa. neboť rozum se nemůže různit ve svých uzávěrech o pravdě.HLEDÁNÍ PRAVDY 197 Můžeme dosáhnout úplného přesvědčení a neobyčejného pochopení pravých principů pouze vhodným použitím síly myšlení. Taková řada neměnitelných konečných závěrů nemůže být nikdy odstraněna činností nových myslitelů. co je pouze zdánlivé. ani sesazena novým kouzelnictvím moderní vědy. Když je to dovedeno jak nejdále možno . A taková rozdílnost bude rovněž existovat.

A protože neprchali před mučivým problémem světa jako mystici. kdy pochopili já. Tento vzácný okamžik všeobímajícího pochopení v hlubině myšlením naplněného mystického transu byl vrcholným bodem pyramidy jejich filozofického úsilí. bez váhání jej zanechali daleko za sebou a pak zdokonalili vyšší schopnost insightu. Co poznali. dokud plně nesplnila svůj úkol. Tím jejich pátrání dospělo k dokonalému konci. jejich další prací bylo obnovovat a upevňovat tento radostný záblesk. po konečné pravdě spíše než po citovém uspokojení a především spíše při dovršení než na počátku svého zkoumání světa. on plně rozumí. . Mystik také nikdy nedosáhne toho. A tam. Proto to. neboť se mihne přes pole vědomí úžasnou rychlostí blesku. Jakmile tato koncentrace splní konečně svůj účel. Když tohoto dosáhli. Toto samovolné zastavení myšlení se nesmí zaměňovat. který takto získali. pátrajíce po trvalé skutečnosti spíše než po prchavém zážitku. co mystik považuje za konečné splnění svého úkolu. Od té chvíle učinily věky starou záležitost všeho lidstva svou vlastní. nikoli úspěšné odstranění myšlení. mudrc považuje pouze za poloviční splnění svého vlastního úkolu. tím byli! Když zdokonalili rozum. což je výkon možný pouze. Proto pouze oni dosáhli pravého cíle. neboť vyžaduje nejvyšší soustředění toho nejjemnějšího druhu. Tento konečný krok může být úspěšné proveden pouze tehdy. jak se často děje. aby si současně se ztišením myšlenek podržel bdělé vědomí. v níž poznání a bytí splývá v jednotu. když postoupí na konečnou stezku. Tím méně může vyvinout toto potřebné úsilí chabá a křehká inteligence. za mystikovu „přímou intuici skutečnosti". rozřešili jej také v tomtéž překvapujícím okamžiku.198 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. kde mystik pouze cítí. Značí to úspěšné dosažení závěrů myšlení. Úvahy se nesmíme zříci. sebe a bez váhání zkoumat svou vlastní přirozenost. Neboť nové slunce nevyšlo na východě pokrytém červánky pouze pro ně. neboť jeho služeb posuzování a rozeznávání v něm samotném již není zapotřebí. rozjasní se okamžitě poznání skutečnosti a v tom okamžiku rozum přestane pracovat. Je to úkol nesmírně obtížný. Mudrci jej nazývali „záblesk". Dávní mudrci nahlíželi do já. jestliže bylo předtím dosaženo úspěchu v józe.

a posledním faktem. který odhodlaně a s pochopením sledoval toto myšlenkové vlákno až sem. který je prvním faktem. je ve skutečnosti vzdálenější a třebaže se zdá být jednoduchý. Musí být tak odvážný. Toto jsou dvě oddělené a rozdílné otázky. a ze kterého jsme pozvolna posíláni pryč. co je nejznámější a nejviditelnější. Není žádán. Nejprve před ním stojí problém světa. aby se dotazoval po pravdivosti zrakových. které si uvědomuje. Probudí se z blažených snů mysticismu. ODHALENÍ RELATIVITY Žák. slyšených nebo pociťovaných. povznese se nad primitivní náboženské útěchy a nad neopodstatněné domněnky představivosti. do kterého jsme my lidé náhle vrženi. které jsou s to otřást spokojeností obyčejného člověka.KAPITOLA VIII. kterou nyní musí podstoupit. aby se vydal za nejvzněšenějším dobrodružstvím. ze soustavných sebeklamů logiky a z hlubokého spánku verbalismu. jenž se staví před jeho oči každé ráno. ale také při mentálních perspektivách. Naostří své chápání a přizpůsobí své cítění. které vyžadují zvláštní pojednání. Je žádán. je ve skutečnosti těžší k řešení než hádanka tohoto vesmíru. na jejichž zamítnutí jako neexistujících. proto stačí v této kapitole . aby pochyboval o existenci tohoto světa. před nímž své oči každý večer zavírá. Musí si udržet tento postoj nejen při hledání uspokojujícího zdroje poznání pravdy. protože se týká toho. který ho obklopuje a kterému nelze uniknout. k jakému může být člověk povolán . Proto je správné. sluchových a hmotných vjemů. Bude dobře připraven na první zkoušku své síly. proč počáteční postoj filozofa je pochybování. Ačkoliv problém jáství se zdá být bližší. začít s pátráním o přirozenosti tohoto podivného světa. aby začal své pátrání snahou jít za své obvyklé znalosti o vesmíru samém! Polekaný čtenář se však může ihned uklidnit. aniž by se nás někdo tázal! Bylo již vysvětleno. a po skutečnosti předmětů takto viděných. by mohl pomýšlet pouze šílenec.za hledáním poslední pravdy.

dovede-li toto zkoumání až k jeho nejhlubšímu bodu. je také v podstatě skutečné. která vrhla senzační nové světlo na staré problémy? Bez veškeré pochyby byla to formulace teorie relativity od Alberta Einsteina. do jaké míry je naše vědění v základě pravdivé a vyhradit pro příští kapitolu. aby to udělal nyní. aby zkoumal platnost této zkušenosti? Jestliže ne. jako je počítání s variacemi a teorie o invariantech. Proto odmítá uvažovat o dalších důsledcích svého . Co bylo jednou z několika vrcholných událostí ve vědeckém světě za naší generace? Jaká revoluční zásada byla stanovena. Fyzik nemůže otázku relativity promýšlet se zevrubností. za který jsou odpovědni někteří tak zvaní filozofové a mnozí polofilozofové. když byl žádán.200 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Ale Einstein je matematik a fyzik a chce se přísně držet svého řemesla. Žák. že Einstein zaměňuje pouhé hloubání za filozofii podloženou důkazy. Přesto. že by to trvalo tři dny. Neboť. že on sám pohlíží na filozofii úkosem. je na něm. aniž by se povznesl k nejvyšším otázkám a aniž by se tak na čas stal členem filozofického bratrstva. Ve svém odporu k metafyzice se snažil omezit své úvahy o svém díle v přesně definovaných mezích. můžeme a musíme filozofům zjednodušit a osvětlit určité. byl chtě nechtě filozofem. než by podal krátkou definici. Rozumový důkaz tohoto složitého závěru je pln formulí. posoudit. aniž bychom se ztráceli v obtížné změti složitých technických symbolů a v podobné nestravitelné intelektuální potravě. pro ně zvláště zajímavé aspekty Einsteinových hypotéz. Tato nauka nemůže být také plně vysvětlena bez těžko srozumitelných matematických rovnic. nikdy však nemohl rozvinout svou hypotézu jen samotným pokusem a pokud se oddával přesnému uvažování. je přirozeným. která nejen shrnula dvě tisíciletí matematických výzkumů a posoudila fyzikální výzkumy za tři století. Einstein jednou sám přiznal. Vzniká to však také tím. zažívá „daný" svět. To. jakou takový důležitý princip vyžaduje. aby podal tuto nauku několika srozumitelnými slovy. na něž mozek průměrného laika nestačí. učiní nejpodivuhodnější a velmi překvapující intelektuální objevy. zrozeného z jeho vědecké specializace. ale otevřela také nové stezky a rozevřela nesmírné perspektivy pro průkopnické myslitele. To je mylný pojem. jako každý jiný. do jaké míry to. co je známé. ale zastavil se vůbec kdy. i když politováníhodným následkem předsudku.

ať se světlo šíří jakýmkoli směrem nebo ke které- . jehož symboly poskytují závěry z daných dat s rychlostí logice neznámou. kterou oba nastoupili. který byl experimentálně ověřen a s konečnou platností prokázán až po mnoha staletích. kterou se světlo šíří. který až dosud živořil mezi sporným hloubáním přehlížených metafyziků nebo starými naukami neznámých cizinců. kteří však nebyli školenými matematiky jako Einstein. že rychlost. To zkracuje sylogický postup nahrazením vzorci a rovnicemi. Uvedení teorie relativity do vědeckého myšlení děkuje za svůj původ slavnému pokusu o stanovení rychlosti světla. odmítá filozofovat. Ale cesta analýzy. první z nich do filozofické psychologie a druhý do filozofické logiky. Proto tento objev nemohl přijít v dějinách dříve!" l) Pozn. Co Einstein skutečně udělal bylo to. Formuloval relativitu za tím účelem. autora: Světlo zaujímá mezi elementy jedinečnou roli. kde myšlení proniká hlouběji. že jej vědecky zpracoval a položil na základ původního matematického zkoumání a experimentálního důkazu tím. zatímco řečtí filozofové jako Platon a Aristoteles si byli vědomi její hluboké důležitosti. že ukázal na jeho praktické použití ve speciální sféře.která se podobá relativismu. zůstává táž. které umožnily například jeho experimentální dílo o vyšetřování gravitačního vlivu slunce na světelné paprsky. Pojmová podstata Einsteinova objevu byla známá dávno zmizelým mudrcům Hindustánu. a je nejdůležitějším prostředkem lidského spojení se zevním světem.ODHALENÍ RELATIVITY 201 díla. aby přizpůsobil fyzikální hypotézy pozorovaným údajům. Nemusíme se nechat deprimovat vysoce matematickým charakterem Einsteinových výpočtů nebo zastrašit hypotézou samotnou. jako optiky a elektrodynamiky. kterou věda zná. Neboť matematika je pouze určitým druhem logického těsnopisu. Byl to vzrůst technických věd. a to dva tisíce let předtím. Eddington a Whitehead se odvážili vyvozovat důsledky z toho. to jest. Světelný paprsek je nejrychleji se šířící věcí. Indičtí džinističtí myslitelé formulovali podobnou filozofickou doktrínu Syadvada . Jejich práce ukázala. že vnesli jeho učení do říše. je pouze ve starém asijském myšlení sledována až ke své nejzazší hranici. do nichž se jejich učitel nechce odvážit. který vykonali Američané Michelson a Morley na konci minulého století. než formuloval Einstein svou vědeckou doktrínu. Indičtí a řečtí myslitelé tedy již dávno předvídali princip. Ale všichni jeho žáci se takto neomezují. Učinil vědu odpovědnou za přezkoušení a ověření principu. tedy do oblastí.

když se světlo přiblíží k zemi. To však podrobuje zkoušce celou otázku způsobu. Tyto představy byly dosud považovány za něco pevného navždy. na všech místech a za všech podmínek. na pohybující se paprsky světla a s její pomocí vypočítal přesnou úchylku. že rychlost pohybu světla se zvětší.202 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. kteří by ho chtěli omezit podle svých měření hodinami nebo podle otáčení hvězdných těles. Když provedeme změnu v povaze těchto modelů tím. který přístroj používal. že rychlost pohybu světla je větší. že veškerá prostorová měření jsou srovnáním vzájemných poloh dvou věcí v prostoru. který nejen dostatečně vysvětlí problém jednotné rychlosti světla. že nic není konečně stálého v čase. Když v roce 1919 astronomická pozorování během zatmění Einsteinovu předpověď potvrdila. že světlo se šíří stejnou rychlostí vzhledem k zemi. bylo by nutné změnit samotné zděděné a převládající představy o čase a prostoru. Z tohoto důvodu by měl pozorovatel umístěný na planetě. dokud jej nepodal Einstein. vznikne tím nový světový názor. pohybu nebo měření délek. jaká jim je přikládána. Bylo obtížné uvést v soulad tento objev s faktem. kterou mají. které samy o sobě již experiment špatně vykládaly a že by bylo moudřejší pozměnit tyto zásady tak. ale také vysvětlí ostatní fyzikální problémy. jakým rychlost světla byla měřena a způsobu. jaká byla před vzájemným pohybem vzata v úvahu. přesně táž. . drží se pouze předsudku. které nedávné pokroky vědy vynesly na povrch. ať se tato k němu blíží nebo se od něj vzdaluje. jakým každý přístroj a každý pozorovatel. ale interpretací mukoli tělesu v prostoru. ale tyto staré modely. došel k vyplývajícím časovým a prostorovým rozměrům. Základ všeho konvenčního vědeckého myšlení musil prodělat zásadní změnu. že je zbavíme stálosti. a uvedeme je do základní závislosti na situaci pozorovatele. Očekávali bychom. že se země pochybuje prostorem. Pokus ukázal. Tento fantastický výsledek byl proto roven matematické rovnici 2 + 1 =2! Proč světelně paprsky nezvětšily rychlost pohybu tak. aby se hodily k faktům. princip relativity byl před vědeckým světem skvěle obhájen. že rychlost světla zůstává nezměněna. která rychle postupuje vstříc blížícímu se světelnému paprsku objevit. než když se planeta od paprsku vzdaluje. Ti. když uznáme. Takové byly počátky principu relativity. Relativita zbavila čas neproměnné stálosti a změnila ho v proměnlivou dimenzi. Einstein pak aplikoval princip relativity na vliv sluneční gravitace. že veškeré předešlé úvahy o této záležitosti byly založeny na zásadách. Vyjádřeno jasněji: čas nemá zvláštní a stále stejný a týž význam pro všechny lidské bytosti. které tento experiment odhaloval. se tímto pokusem o chování světla v rychle se pohybující soustavě ukázaly jako klamné. a to 186 tisíc mil za vteřinu. Jestliže by k tomu došlo. Neboť pocit času není absolutní skutečností. podle kterého jsou sečtené rychlosti dvou vlaků vzájemně se blížících z opačných směrů větší než jednoho z nich. Ale pokusem bylo zjištěno. když uznáme. Odpovídalo by to témuž principu. jak by v souhlase se známými zákony měly učinit? Žádný přiměřený výklad této zvláštnosti nebyl po ruce. Ukázal v jazyce matematiky. se vší úctou k nim. Vědci jej nemohli nadále ignorovat.

že ve vesmíru neexistuje místo. Astronomie hladce hovoří o vzájemných postaveních „stálic". Zevrubná analýza odhalí. Je to způsob. Neexistuje nic takového jako absolutní míra času. pak musíme opustit své konvenční představy fyzikální. neboť stálice bezpochyby také letí prostorem. Pokud víme. že je stálý. vždy v klidu. Einstein na to začal poukazovat. vytvořenou vědomou bytostí. neměnitelný a neproměnný. Připustíme-li jednou. kdo by se nalézal na bodu v poměrném klidu. když náš rozsah vnímání je tak omezený? Obvykle usuzujeme na podkladě možných vnějších jevů. geometrické a astronomické vědy. Jak můžeme vědět. není nikdy absolutní. o kterém předpokládáme. že je něco stále v klidu a bez pohybu. nejsou ve své podstatě nic jiného než naše relativní dojmy. že astronomie nebyla dosud schopna vynalézt přístroje. a že tedy neexistuje postavení. že pohyb znamená pouze polohovou změnu vztahu mezi jedním a druhým předmětem. Když Einstein řekl. Stálice byly takto pojmenovány nikoliv proto. že je v klidu. která je vždy v klidu. dělal to však. že ve vesmíru neexistuje nic.ODHALENÍ RELATIVITY 203 jak hodinek tak i hvězd. že standardy měření času a prostoru se mohou měnit. řekl tím ve skutečnosti. může se pohyb dít kolem druhého předmětu. že skutečně víme. kterým se k sobě řadí vjemy v mysli. že veškerá naše měření. Ale Einstein přesvědčivě dokázal. Svá často-prostorová měření polohy a pohybu děláme ve vztahu k nějakému standardu. zkrátka. ale vždy relativní. ale proto. z kterého by mohly být tvar a rozměr nějakého předmětu zjištěny tak. jako pohyb. Nauka o relativitě učí. jak by viděl ten. aby byly platné za všech podmínek pozorování. a že proto fyzická změna. ale jev precesse rovnodennosti dokazuje. na podkladě . aniž si uvědomil plné důsledky. abychom objevili nějaký jejich pohyb. o němž se také předpokládá. co můžeme s konečnou platností popsat jako „klid". že je také pohybujícím se tělesem. které by bylo absolutně v klidu. Ale je to pouze relativní výraz. Považujeme polárku za hvězdu. založená na planetárním otáčení. že věda není schopna dojít k definitivně platným výpočtům o světě. Proto je naše užívání slova „stálice" zcela libovolné. které by nám je dostatečně přiblížily. že nehybně tkví v prostoru.

máme chvilku dojem. naše oči uvyknou pohybu a budou jej považovat za přirozený stav. nevědomky klame sebe sama ve víře. že velbloudi jsou v relativním klidu vůči zemi. odpočívající v údolí. je. Kolik našich světových názorů by se změnilo. neboť to přehlíží fakt. toho. které náleží do předrelativní fyziky.204 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. kterou prochází je zakřivená. že krajina ubíhá kupředu nebo že se vlak pohybuje dozadu. Pozorovatel tím. vhodným k tomuto účelu. který stojí nad ní na srázu. v úplném klidu. Vše. kdyby bylo možné překonat praktické nesnáze s jeho umístěním na slunci.že dráha. Jen tehdy. Neboť veškerá nehybná hmota je vybudována z elektronů. uvidí. V jistých vztazích k vesmíru všechno lidstvo má obdobnou zkušenost jako cestující ve vlaku. Nemůže říci nic pravdivějšího. Jestliže budeme nějakou dobu sedět v jedoucím vlaku a pozorovat zelený kraj. který prochází po železničních kolejích zatáčkou. Ale pravda je jasně odhalována moderním fyzikálním zkoumáním v podivuhodném světě atomů a molekul. když pozvedne oči. co první pozorovatel je oprávněn říci. co říká našich pět omezených smyslů a běžně. nepozoruje má-li oči upřeny stále na své nohy . protože druhý pozorovatel by jistě pozoroval pohyb karavany prostorem. Člověk. míjející za zasklenými okny. protonů a neutronů. kdybychom mohli změnit svůj zorný úhel! Karavana pěti set velbloudů. leda že by byl schopen posunout své postavení. Ale to platí pouze za běžných představ o prostoru. že je přímá. považujeme pevný kámen za hmotu v klidu. že není schopen dokázat tento pohyb. podívá se trochu kupředu a změní tak svou perspektivu. ale nevědomě. které jsou neustále v pohybu jako roj neúnavných včel. Bude se mu zdát. že koleje jsou ve skutečnosti zakřiveny. To je samozřejmě nesprávné. A tak žádný pozorovatel nemá . a kdyby přežil tuto těžkou zkoušku a kdyby bylo možné opatřit ho optickým přístrojem. že země putuje kolem slunce a při svém pohybu unáší také karavanu. že co je pravdivé z jeho stanoviska. Když vlak zastaví. Musíme zrevidovat svou jednoduchou představu o světě. je pravdivé také ze všech ostatních stanovisek ve vesmíru. Tentýž předmět vypadá různě z různé perspektivy. se jeví pozorovateli.

nevěděli bychom. aby poslouchal totéž. autora: Člověk naslouchající pravidelně zvonkům radničních hodin vyzvánějícím poledne bude tvrdit. A tak pohyb je zcela vztahový. neboť bychom neměli základnu pro zkoumání. je-li ho použito pro prostor. že se země otáčí kolem slunce. Tato tvrzení jsou logickým důsledkem našich znalostí. A dále. Slunce se však l) Pozn. že slyší jak zvuk denně vystupuje z téhož místa. že země stojí dokonale klidně! Užíváme hladce slovo „zde". Nicméně. Ale pohyb každé planety může být měřen a popisován pouze vzájemným srovnáním s něčím jiným. . že můžeme znát pouze vztahy mezi tělesy v prostoru a že jejich popis je pouze srovnávací. téměř 70.000 mil za hodinu . řekněme se soustavou stálic. co je zcela v klidu. že je nehybně upevněna na klenbě nebes. Země se otáčí a krouží kolem Slunce. „Zde" se proto stává relativním výrazem vztahujícím se k nějakému bodu nebo osobě na Zemi. jak upozorňuje Einstein. že každé pohybující se těleso má své vlastní měřítko Času a svou vlastní soustavu prostoru. Změna ve stanovisku tudíž přivodí nesmírnou změnu v získaných výsledcích. nebude schopen vysvětlit existenci naprosto nepochopitelných a zcela iracionálních činitelů ve vesmíru. takže je v několika minutách vzdáleno mnoho mil od původního místa. takto označené. Jsme nuceni jednat s dualitami. unášejíc toto místo s sebou. jestliže by bylo možné pro jiného člověka umístěného na Slunci.ODHALENÍ RELATIVITY 205 zcela pravdu ani zcela nepravdu. Můžeme pouze srovnávat jednu věc s druhou. vzhledem k Slunci. Neboť náš pojem prostoru nemá smysl bez daného měřítka vztahu. že zvuk vychází z míst.přesto nikdo necítí nejmenší záchvěv tohoto pohybu. která se postupně od sebe vzdálí o 300. bude-li na nich houževnatě lpět. naopak každý cítí. A tak relativita učí. Ale zatímco ukazujeme místo. ale je bezvýznamné. letí Země gigantickou rychlostí prostorem. Země si razí dynamicky svou dráhu prostorem kolem Slunce nesmírnou rychlostí. že bychom nemohli vidět na nebi hvězdy a planety. Faktem je. s nimiž pozorovatel bude vždy ve vztahu. neboť Země a zvon se pravidelně pohybovaly každý den k jinému postavení. že jiná měřítka a soustavy se mohou od jeho měřítek a soustav lišit a že. Cítili bychom s jistotou.000 mil. že se naše země pohybuje prostorem.l) Kdybychom byli tak uzavřeni. musel by tvrdit. Ten zpravidla neví.

Takový bude výsledek. A dále. která používáme. jako o menší části. který by dával celý prostor. které spočívají v představě. na slova zde a tam. jakou se ono „zde" skutečně pohybuje prostorem. Takový je závěr relativity. Když všechny tyto pohyby vezmeme v úvahu. popíráme jeho existenci jako celku. ať se postavíme kamkoliv. Z prvého hlediska ho můžeme omezit na jeho části. samo pohybuje vzhledem k Mléčné dráze a třebaže je to nyní nad naše možnosti měření. ukáže se vždy. že prostor je více subjektivní představou než objektivním prvkem. že nelze ani pravděpodobně odhadnout.206 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Prostor v poslední analýze nemá vlastnosti zahrnuté Euklidem v jeho předpokladech a axionech. Žádný pokus ani nemůže nikdy zjistit rychlost. že se za tímto celkem rozkládá ještě další prostor a tak dále do nekonečna. ať považujeme za celek cokoliv. jestliže aplikujeme některé z cenných pouček. pochopíme. které by bylo absolutně v klidu a s nímž by mohl být pohyb daného místa porovnán. na jistá slova. který zaujímají fyzické předměty. ale z druhého hlediska nemají tyto části nezávislou existenci. jak daleko se dané místo průběhem těchto několika minut skutečně posune. když zkusíme dát všechny jeho části dohromady. oddělenou od celku. že prostor sám o sobě nemá žádný konečný standard měření a že není za všech okolností stejný. a my nemůžeme omezit hranicemi jeho nekonečné pokračování. Tak opět přicházíme k základu Einsteinovy nauky. protože neexistuje žádné těleso. Protože. uvedených v šesté kapitole. A tak. ale z jiného hlediska je zcela neměřitelný a v každém směru nekonečný. pak . které mohou být snadno odlišeny od ostatních částí v rozsahu. zcela vztažný a konečný. nemůžeme nikdy dospět k souhrnu. Mléčná dráha se pravděpodobně také řítí prostorem. že je z jednoho hlediska měřitelný. Ale dlouho před Einsteinem nalezli jak Zeno tak Pythagoras v Řecku a mnozí mudrci v Indii rozpory. jestliže uvažujeme o prostoru. pak musíme z toho vyvodit. Můžeme pouze určit jeho relativní polohu a relativní rychlost pohybu. kdykoli pokládáme absolutní existenci prostoru za samozřejmou. Jestliže se tímto způsobem obě hlediska navzájem vylučují. Věděli. svou vlastní neměnnou stálost. že prostor má svou charakteristickou existenci.

že musíme změnit svůj zděděný způsob myšlení o světě.nauka o poznání. bude potom odstraněno. řekněme vzdálená pevnina Austrálie. kdo vytýkají analýze těchto paradoxů. ani nechápou. je skrytá činnost mysli něčím zcela jiným. že bod nic neobsahuje a nemá místo. nebo můžete rozšířit jeho rozsah na prostor celého světa. že význam věci je neodlučitelný od toho. To znamená. Co se stane z našeho obvyklého pojmu prostoru. Oni nechápou. Nemá vůbec žádné rozměry. Uvažujte nyní o bodu zde na tomto bílém listě papíru. ona není pouze tím. protože již nemůžete mít žádné zvláštní stanovisko. že „není zde". aniž se vzájemné dotknou? Ti. podle kterého by bylo možné rozlišit jedno místo od druhého. zcela zhroutí. která na nich spočívá. včlenili jste Austrálii do svého „zde". zde v tomto kraji nebo zde na této pevnině. Ale slovem „zde" můžete myslit zde v tomto městě. překladatele: Epistemologie . jako oddělené skutečnosti. že ostrá špička nejostřejší jehly je nepatrným světem. To znamená. Prostor a čas vyžadují zkoumání. představovaný jeho označením „zde" je i není .jsou to protiklady. co o ní uvádí některý slovník. že je pouhou slovní hříčkou. kde miliony pohyblivých tělísek neustále krouží. Nechápou. že jste šli tak daleko. o čem se my sami domníváme. Veďte tuto analýzu ještě dále a uvidíte. že při posuzování světa. které se opět vzájemně vylučují. . protože vstupují l) Pozn. „tam" v prostoru. že bod není vůbec prostorový a že tudíž prostor. co je vně. Geometrie definuje bod jako místo bez velikosti. v co se světový řád dělí. které omezuje vaši definici onoho „zde". že věcí je. Neboť předpokládáme. než obvykle předpokládají. kterou hrají slova ve skryté konstrukci našeho myšlení. Uvažujte opět o něčem. nechápou významnou úlohu. že významové problémy jsou ve skutečnosti problémy logickými a často dokonce problémy epistemologickými1). Relativita přinejmenším ukazuje. aby bylo možné do něho něco vložit.ODHALENÍ RELATIVITY 207 stojíme tváří v tvář podivné situaci. Ale tím. když radioaktivní výzkumy nám sdělují. Nemůžete jít dále. Zužování pozornosti. v čem něco existuje. že prostor je tím. Tudíž „zde" i „tam" si navzájem odporují a tím se i sám pojem prostoru. nebo tím.

je také její nejtrvalejší charakteristikou. aby byl vlastnictvím vnějšího světa. určované rychlostí. které jsou za běžnou zkušeností.technicky zvaná hmotnost . aby odložila staré názory. ale není to již pravdivé o předmětech. v nichž dostáváme svou zkušenost.208 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Ztratí svou základní stálost. aniž uvažujeme. musíme začít prostor mentalizovat a mysl zprostornit. změníme také známé charakteristiky svého vesmíru. neboť prokázal. Tak se fyzické předměty přeměnily v pole elektrické síly. co se jeví jako vnější fakt. Když zkoumáme prostor hlouběji. Všechna měřitelná tělesa a všechna živoucí stvoření se jeví našim smyslům jako existující prostorově a časově a celý vesmír si můžeme představovat pouze uvnitř jakéhosi zvláštního rámce času a prostoru. Až dosud jsme nemohli mluvit o hmotě . že zaujímají místo někde v prostoru a někdy v čase. Stará představa o hmotě předpokládá. které učinily hmotu tělesa proměnnou. směřuje pak k tomu. Plné pochopení tohoto světa je také zcela zahrnuje. Zkrátka. která na sebe bere tvary. že její nejvýznačnější a nejhmatatelnější charakteristika . Změníme-li svůj rámec. kde převládají extrémně vysoké rychlosti pohybu. Víra ve zvláštní něco. Je to v souhlase s Einsteinovými matematickými dedukcemi. Náš objektivní život na zemi se očividně pohybuje v podmínkách vnucených mu prostorem a časem. prostor se počíná jevit jako tajemný subjektivní element. svou neměnnou absolutnost. Jsou to tvary. Einstein totiž nutí vědu. do každého pojmu o vnějším světě. že hmotnost hmoty se může měnit. který podmiňuje naše vnímání celého vnějšího světa. byla vážně ohrožena. Nemůžeme uvažovat o myriádách faktů a o rozmanitých událostech přírody. To je pravdivé při malých rychlostech pohybu běžných předmětů. Nemůže existovat nic takového jako ojedinělý prostorový vztah nebo neměnné časové pozorování. co je skutečně vnitřním mentálním činitelem. Proto můžeme uvažovat o těchto jevech Přírody pouze relativně. Ale význam času a prostoru je vždy relativní a mění se se změnou okolností. veškerá naše zkušenost je od nich opravdu neodlučitelná. Vzdálen toho. v to. aby změnil svůj charakter z toho. Ale tento názor opouští staré formy fyziky. v pevnou hmotnou substanci. v čistou energii.

budou zdánlivě mít mezi sebou jistou mezeru v trvání pro pozorovatele druhého. Kdokoli dělal pokusy s jistým druhem drog. pak na letech nezáleží. Pro mysl není možné si nějakým přiměřeným způsobem udělat představu toho. že pomalá želva. neboť relativita určuje její zkušenost z jiného stanoviska. roste. který se objeví. že hmotný charakter předmětu není již rozhodující. kdežto . Nové vědecké názory musí nezbytně narážet na běžné pocity. že dvě události. že energie má hmotnost a že hmotnost fyzického tělesa se za určité pohybové rychlosti může přiměřeně změnit. páří a zmírá v jednom týdnu. jak relativita podivuhodně ovlivňuje hmotu našeho vesmíru. když slyšíme. umístěným na tělesech o různé rychlosti pohybu. že jedním z jejich následků bude rozvinutí abnormálního pocitu času. aby se odehrál ve vědomí. že víme. kolik vjemů prochází myslí.ODHALENÍ RELATIVITY 209 oddělené od prostoru. která žije po celé století. takže jednoduchý výkon jako zdvihnutí ruky zabere intenzívně půl hodiny. které vrhla na naši víru o čase. které relativita vrhla na naši víru o prostoru. Tento nový názor. Naše důvěra v časový údaj jedné události je otřesena. Záleží na tom. když se dozvíme. Musíme se spokojit s tím. Jsme překvapeni. jako vířila v dřívějších dnech svého horkého mládí a následkem toho se délka našeho dne vůči dřívějšímu více než zdvojnásobila! Taková je relativita času. že tato událost se bude jevit v různých časech dvěma pozorovatelům. který zaujímá. je zcela podobné tomu. když takto ničí statickou povahu objektu. zatímco můžeme mluvit o energii s mnohem menší potřebou umísťovat ji do prostoru. způsobuje. ví. že jí to trvalo déle než rychlému hmyzu. ale to nesmí sloužit za výmluvu. které se odehrávají jako současné pro jednoho pozorovatele. Země nevíří v prostoru tak rychle. je-li počet v obou případech stejný. KLAMY ČASU Podivné světlo. nemusí pociťovat. Představivost zde těžko dohání rozum. která by jí dovolovala překážet rozumu. aniž víme jak.

ale později poznáme. Čas je nezměnitelně předpokládán v myšlenkovém dění. kteří unikli jen o vlásek smrti utonutím. která předcházela bezvědomí. Člověk vnímá události z perspektivy svého vlastního zvláštního stanoviska. Tato doba se mu bude zdát kratší než pouhá hodina. Ve snu prožíváme dlouhý sled dramatických událostí. řekněme na planetě Venuši. když přistupujeme k témuž faktu z různých hledisek. Přesto my nikdy nevidíme ani čas ani prostor samy o sobě! Nezakoušíme žádný přímý smyslový vjem čistého času nebo čistého . určitou relací mezi dvěma věcmi. často velice podrobných. pro pozorující osobuje to dílem okamžiku. Jako protiklad uvažujte o případu invalidy. že jsme se ve skutečnosti probudili teprve příští ráno. Ale v pěti minutách času snu vykonáme cestu. Člověk umístěný jinde. by měl nezbytně jiný pocit času než my. jak jasně ukazují takovéto abnormální případy. Usneme. že dvacet čtyři hodin bude vždy dvaceti čtyřmi hodinami za všech podmínek a všude. Nikdy ve skutečnosti neměříme samotný čas. Dokonce i čas hodin je měřením pohybu v prostoru. Někteří lidé. Uvažujte však o případu mladého muže. kmitla se historie jejich života jako blesk před jejich duševním zrakem. který náhodou upadl na horká kamna a není schopen se rychle zvednout! Každá vteřina se mu bude zdát tak dlouhou jako hodina! Každý člověk má své individuální vnímání času. Ve snu se cítíme tak bdělými jako ve dne. ale zkoumání odhalí. to jest. že celé řady událostí trvaly pouze zlomek minuty! A tak zkušenost odhaluje podivné kolísání našeho pocitu času. že během oné krátké doby. protože čas sám je jenom relativním pojmem. který strávil tři nebo čtyři hodiny s vroucně milovanou ženou. A zdá se. abychom se záhy nato zdánlivě probudili ve snu. je nesprávný. Jsme přírodou nuceni vidět vše jako existující v čase a prostoru. Prostor je nezbytnou podmínkou procesu vnímání. Názor. Toto popření může hluboce otřást naším obvyklým způsobem myšlení. sdělují. a je iluzí věřit. Ani jednu jedinou věc nemůžeme nikdy od nich oddělit. že je to něco jiného než jeho vlastní jedinečná zkušenost. že přešly hodiny nebo i dny během této zkušenosti. která za bdělého stavu vyžaduje doby tří týdnů.210 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

Ať považujete cokoli za takový bod. že čas je rozdělen na okamžiky. zakotvenou v naší mysli. co nikdo nemůže určit a o čem si nikdo nedovede utvořit vhodnou představu. mezi „dříve" a „potom". to znamená. Nemůžeme odít pouhou ideu prostoru do žádné mentální podoby . že by mohla čelit každé analýze. Předpokládáme totiž. V čase následuje jedna myšlenka za druhou a v čase se dějí události. nyní a potom". rozlohu. ve kterém se semeno stává rostlinou? To je zcela . kdy přítomný okamžik začíná nebo kdy končí? Pokuste se nalézt rozpoznatelný dělící bod mezi minulostí a budoucností. kdy jste jej odlišili. Jak může někdo rozlišit. že neustále věříme. aniž si jej představíte se začátkem. že pohyb časuje z velké části v nás samých. neboť lidská mysl si nemůže vůbec představit čas. co se zdálo být skutečností. ukončením nebo s přerušením a změnami? Ale na neštěstí nás to svádí k iluzi. Copak se stane s naším celkovým pojmem času. když není možné utvořit si pojem o jeho jednotlivých složkách? A tak to. se zdá být alespoň do určité míry spíše představou. ale pokuste se je pevně uchopit a okamžiky vám uniknou. To je naprosto přirozené. Můžete si vůbec vytvořit představu o čase. tak zvaný přítomný okamžik se již propadl do tak zvané minulosti. Náš plynulý hovor o přítomných. Pozorujte něco. Ať je to o jedinou vteřinu nebo o tisícinu vteřiny nebo o milióntinu vteřiny později. například travní semeno.můžeme pouze uvažovat o nějaké věci zaujímající vzdálenost. která by byla natolik správná. Čas je obvykle považován za plynoucí proud nebo stálý sled oddělených okamžiků. neexistuje žádná mezera mezi přítomností a minulostí. co roste. Analýza neodděluje žádné oddělené části času.ODHALENÍ RELATIVITY 211 prostoru. že žijeme v událostech přítomného času. minulých a budoucích údobích času je hovorem o něčem. Můžete stanovit přesný okamžik. žádné nezávislé okamžiky. proto známe prostor pouze jako vlastnost věci a čas jako vlastnost pohybu. který je bez sledu událostí nebo ve kterém neexistuje žádné „dříve. Čím jiným je přítomný okamžik než takovým hypotetickým bodem? Jednou z iluzí času je. nezůstane jím ani v tom okamžiku. zatímco žádné takové rozdělení ve skutečnosti neexistuje.

To. že člověk má nějaký pocit času. dokazující pravdivost relativity fyzickými fakty místo metafyzickými domněnkami. který trvá během všech jejich proměn a který je všechny spojuje a udržuje. pak si odporuje. má nesmírnou hodnotu. že se jím omezujete?" Bylo by velkým omylem si představovat. kterou jsem strávil dotazováním: Je vůbec čas? . Ta troška času. Božství samo. Existuje však jeden neoddělitelný prvek. které čas v zážitku přijímá. NAUKA O STANOVISKU Einsteinova práce. které se mohou nejvýstřednějším způsobem měnit. co bezděky úspěšně provedl. A ještě moudřeji klade otázku: „Nevíte." poznamenal v tamilském jazyce Tirumoolai.Jaký tedy má smysl. Toto vše ukazuje. musíme připustit. nemožné. Přidejte nulu k nule a celková šumaje stále nulou.mi odhalila dokonalý Mír. ačkoli on sám své zkoumání . „Lidstvo umírá rychle tím. ale rostlinou? Existuje-li tento okamžik někde. že formy. naše mysl jej jaksi do určitého stupně vytváří. Čas není součtem neexistencí. Jsou to aspekty. Relativita učí. vytvořenou ze skutečnosti. jako se náš pocit prostoru může rozšířit. jak se domníváme. je kritika poznání. Jakmile je však abstrakce považována za něco skutečného. je abstrakcí. jakmile se toto učební období rozvine. Okamžiky opravdu neexistují. Kde je tedy ten okamžik. když měříme tok času. ale že je naplněn tajemstvím. pátráme-li po jeho původu? . středověký spisovatel. Skrytý zdroj tohoto pocitu skutečnosti času se stane jasným. že čas není jednoduchou věcí. Člověk jistě pociťuje plynutí času a pociťuje silně jeho skutečnost. a že. že považuje čas za skutečnost. Chceme zde vrhnout trochu světla na povahu času. že náš pocit času se může zúžit právě tak.212 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. musí to být ve vaší mysli nebo ve vaší představě. že chceme popírat. stejně jako prostor. Změny času jsou tedy ve skutečnosti vaší vlastní zkušeností. A tím je činitel mysli. Čas. nejsou nikdy konečné. Nic takového není nutné popírat. proto čas není nezávislou skutečností. že čas mizí. Když posuneme své úvahy ještě dále. kdy semeno již není semenem. ale abstrakcí.

Relativita je základní zákon. Ve světě myšlení může být tolik názorů na pravdu. protože jsou závislé na přizpůsobivosti lidského vkusu. je tak rozsáhlá. zvyků a závěrů. která narušuje běžné vědění. ale je náročným problémem. jako například biologie nebo farmakologie. všech objektů v přírodě. Neznáme nic. To jsou dvě rozdílné věci. Pozorování může být zcela pravdivé. Odtud výrok Lotzeho. má svůj vlastní názor . Možná řada individuálních názorů. Každý je pouze aspektem. Vesmír vyžaduje neustále nové výklady. Myšlenka. když je výsledkem upření naší pozornosti na nějaké zvláštní hledisko v říši. na druhu lidského temperamentu. že jejich počet nemůže být omezen. Celý princip relativity nastoluje ohromný otazník k veškeré naší zkušenosti ve vesmíru. Každé odvětví. na stupni lidského vědění nebo na jeho schopnosti. Takové pluralistické a proměnlivé názory jsou závislé na lidských omezeních a jsou proto vždy podmíněné a často náchylné ke změnám.ODHALENÍ RELATIVITY 213 omezil na vědecké metody měření. Proto vidíme takové veliké rozdíly v mínění. takové podivné neshody ve zkušenosti a tak mnoho druhů víry. Na všechny tyto činitele nutno pohlížet jako na individuální a neúplné názory člověka. názorů. kde vládne relativita a přesto nemusí být pravdou samotnou. který je podkladem všech fyzických jevů. vznikajících z takovéto závislosti na relativní pravdě. Proto jsou tato odvětví nazývána „relativní pravdy". Může být tolik relativních pravd ve fyzickém světě.To je antropocentrická chyba. že existují nějaké uzavřené soustavy ve vesmíru. Například. co by nebylo známo ve vztahu k jiným věcem. kolik je možných postojů nebo způsobů nazírání na věci. že existovat znamená být ve vztahu k něčemu. Zde je naše červené výstražné znamení. žádný není celou pravdou. se rozplývá pod pátravým světlem relativity. materialismus střední viktoriánské doby je nyní mnohými vedoucími vědci popírán tak usilovně. kolik je lidských bytostí. ale nikdy ne konečným krokem. Každá je pouze nějakým stupněm v přibližování se k pravdě. a tudíž ke všem našim definicím vědění. Co skutečně víme? Svět už není pevným faktem. jako jej hájili jejich předchůdci.

Žádný z jeho závěrů není a nemůže nikdy být konečný. že nikdy nedojdeme k základní pravdě vesmíru a že jsme zajatci. všechno nefilozofické vědění. Neboť lidé . Je to svět. Neexistuje žádná vědecká teorie. ať již vědecké nebo jiné. ale žádné nemá názor. kde rozum znásilňuje zkušenost a kde fakta popírají myšlenku. zda se vůbec kdy dozvíme pravdu o světě. což musí být zdůrazněno. Veškeré lidské intelektuální vědění trpí tím. polekala bázlivé. Žádné vědecké pozorování nemůže být nyní prohlášeno za správné pro všechny časy a pro všechna pozorování. Věda může doufat. Je tak paradoxní. Zdálo by se. Tyto rozličné a rozcházející se tvářnosti jedné a téže věci. Poněvadž stále váhají to udělat. musí se filozofie chopit tohoto úkolu za ně. Pravda se stala mýtem. Když se relativita objevila na prahu vědy. Konečno je smyšlenkou. stojí na zrádné půdě. ve kterém žijeme. který by byl společný všem. Všechny jeho výsledky je možno modifikovat. Můžeme být proto snadno uvedeni do rozpaků. Vše závisí na místním stanovisku pozorovatelů na naší bezvýznamné planetě. Pohybuje se vždy od jedné provizorní zásady ke druhé. věčně odsouzeni přijímat pouze iluzi nového vědění. že je naprosto relativní a že nakonec honí svůj vlastní ohon. Právem se mohli obávat posunout její logický důsledek až k nejzazšímu konci. která je pouhým zrnkem prachu mezi miliony jiných hvězd v prostoru. Znamená pouze jeden z nespočetných možných názorů. na život nebo se zabývá některou z jeho částí. kdy pozorovatelé nebo stanoviska jsou různá. z něhož se zdá být únik nemožný. pokud jde o povahu matoucího světa. Každý náhled může být takto ospravedlněn. Z jejího vysokého stanoviska. které. nás mohou právem uvést v beznaděj. která by nebyla nevyléčitelně nakažena touto vše pronikající relativitou.214 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Putuje v kruhu. ale ani se žádný nezabývá existencí jako celku. ale nikdy skutečnost samu. je stanoviskem nejvyšší pravdy a ne praktické hodnoty. ale nikdy vědění samo. jako věčně putující bludný Žid. když s přibývajícími vědomostmi jsou dostupná nová stanoviska. že by nebylo možné vymyslit paradoxnější. že svými nynějšími metodami objeví deformace poslední skutečnosti.

Znamená to. Znamená to. že nás nemusí uvádět do zoufalství to. jako Pontský Pilát. Zkrátka. co je vhodné pro jedno stanovisko. se zdá. může být popíráno z druhého. zdaje možné dojít k názoru. co by bylo stejně všeobecně platné pro všechny lidi tak. Ti indičtí badatelé. jaký máme my nebo jaký má věda. na svou hlavní otázku: „Co je pravda? Můžeme získat konečné slovo pravdy v její úplnosti?" Tím mínili něco. Hledali odpověď. který by vysvětlil všechna fakta a ne pouze některá z nich. byli nespokojeni. Prokázali. že vše je věcí stanoviska. Nakonec se tedy všechno stává buď prchavým jevem. že neexistuje konečný význam. že je nutno vystoupit tak vysoko. kde všechny náhledy jsou jak falešné. co by nebylo tak nedokonalé. z kterého k němu přistupujeme. Hledali takový neměnný princip pravdy. kde to. V tomto světě relativity. právě tak jako věda. Přáli si vědět. Nakonec našli uspokojivou odpověď a pak bylo skryté učení sestaveno. není konečným obrazem. obraz světa. až se dosáhne vrcholu všech možných vrcholů. To znamená. že fakt sám závisí na stanovisku. Mělo by nás to . že docházíme pouze k neúplným pohledům na svět a nikdy nevidíme svět jako celek. To. To znamená. že nelze nalézt žádný absolutní znak ve věcech našeho vědění o vesmíru. nebo bezvýznamnou iluzí! Nic si nemůže činit nárok na konečnou platnost.ODHALENÍ RELATIVITY 215 budou stále měnit svá intelektuální stanoviska a přesunovat se k novým pojmům jen proto. Nazývali to Nejvyšší Pravdou. Zdůrazňovali. Pohled jednoho aspektu vylučuje všechny ostatní. Ani v metafyzice neexistuje konečná platnost. tak pravdivé. Vnucovala se jim opět základní otázka. kteří pochopili nevyhnutelnost tohoto důsledku. že dostáváme neustále jednu doktrínu náhradou za druhou. neboť se dostáváme k aspektům a ne k nezávislým jsoucnostem. nehodí se pro druhé. je postižena neústupnou a trvalou chorobou relativity. aby je v budoucnu opět ztratili. že mysl vytlačuje neustále jednu řadu myšlenek řadou jinou. protože také ona. Je marné pokoušet se dosáhnout nezvratného systému výkladu. jako že jedna a dvě dává tři. co může být potvrzeno z jednoho stanoviska. Nikdo v žádné části světa a v žádném století dosud nepochyboval o tomto aritmetickém výsledku.

které je vyšší než jiné. že tato měření budou vždy použitelná. ať se na ně díváme jak chceme dlouho. a že může být nalezen. označené přesně tímtéž způsobem. Jeho den by mohl být delší nebo kratší než náš. že se musí hledat nový přístup k problému. který vyvolávají je nedostatečný. I nejpo vrchnější životní zkušenost ukazuje. že si připomeneme. poloha. Oboje je však možné považovat za správné s podmínkou. abychom získali rozšířený rozhled. Rýsuje hranici omezení kolem každého druhu výsledku a uvnitř každé takové soustavy vztahů jsou platná stará měření i Newtonské pojmy. že dvě rovnoběžky se nikdy nesetkají. že se liší podle různých stanovisek. co je podstatné a co se zdá být podstatným. Je rozdíl mezi tím. Obyvatel jiné planety. a místo v čase a prostoru. kterou zaujímá. Stanovisko. Ukazuje. Je to první poučka filozofie a poslední poučka zkušenosti. které má. Tvářnost toho. Potřeba zaujímat nová stanoviska. že bezprostřední dojem. co pozemšťan vidí. nemůže být oddělena od jeho postavení v prostoru. když přikročíme k jejich hlubšímu zkoumání. co vskutku je. je proto podstatným a důležitým poučením relativity. Princip relativity znamená. Euklides dokazoval. který by používal hodinky. že se setkat mohou. Různost stanovisek bude vždy osudná pro jednotnost pozorování.216 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. co se pouze zdá být. ale ve skutečnosti by byla podobnost fiktivní. Einstein dokázal. jsou koneckonců jevy. které jsou různě předváděny různým pozorovatelům. jako v planetárních pochodech. že mnohé věci nejsou takové. Tvar věci. a tím. dát se poučit astro- . mezi tím. odhalí širší obzor. Nalézá se v lidské společnosti právě tak. S tímto protikladem zkušenosti se setkáváme všude. proto by se jeho „tři hodiny" nerovnaly našim. velikost a vzdálenost hvězdného tělesa se zraku neobjeví. To je závěr Einsteinovy všeobecné teorie relativity. která výslovně říká. Měřítko prostorového vztahu by totiž bylo odlišné a časová soustava by byla také jiná. by zdánlivě měřil čas stejným způsobem. povzbudit. Musíme vyvinout intelektuální úsilí. jakým jsou označeny naše hodinky. že nesmíme očekávat. že Newton neudělal chybu. Dráha. protože se vztahují pouze ke zvláštnímu stanovisku. ani není třeba zavrhovat stará měření. abychom naslouchali hlasu skryté filozofie. jaké se zdají na první pohled.

Filozofie vstřebává toto učení a vede je ještě dále. se bude namáhat. přijímající věci tak. že je obtížné nalézt nové nebo že jiní lidé na tomto stanovisku lpějí. Pouze by ho chtěla vybíd- . Z kterého hlediska hledáme pravdu? Jaké výhodné postavení zaujímáme. které zaujímáme. Neboť názor. obsažené v běžném praktickém životě a experimentální vědě. jako se ho bojí náboženství. abychom o nich uvažovali. který bude získán z tohoto druhého hlediska.ODHALENÍ RELATIVITY 217 nomií a teprve pak můžeme vyrvat tajemství tomu. Ona vítá postup vědce. jestliže zaujmeme vyšší stanovisko. zbavené veškeré relativity. Ty mohou být nanejvýš užitečné pro bezprostřední a praktické účely. Ale zde se zastavuje. Široký rozpor mezi zkušeností a její pravostí nás nutí jít kupředu za hodnověrná fakta a vyzývá nás. aby se povznesla nad první zdání nebo známý povrch věcí a dosáhla jejich vysvětlení tím. co pokládáme za pravdu? Protože to vše určuje jednak to. věda by nebyla nikdy potřebná a filozofie by se nikdy nemusela namáhat tím. kde není relativita. Nebojí se ho. že je pravdou. ale nemohou sloužit náročnějšímu hledání poslední pravdy. přísné a jedinečné hledisko čistě univerzálního rozumu. bude zcela nezávislý na osobních lidských charakteristikách. která je zcela proniknuta láskou k pravdě. Mysl. že zaujme kritický a zkoumající postoj. na nejzazší stanovisko. a teprve pak dělejme své konečné závěry o světě. co vidíme. první z nich zahrnuje všechny možné relativní postoje. je krajně nebezpečné a filozoficky nemoudré. jak jsou vnímány smysly. Filozofie zdůrazňuje. že těsně následuje vědu. Proto možnost zjistit více pravdy v oblasti vědy vzrůstá. co vidíme. která se snadno unaví při pohledu na nezvyklé cesty. a hodnota posudku jsou zcela podmíněny stanoviskem. že nemůžeme uniknout nutnosti dvojitého hlediska. neboť říká: vystupme na nejvyšší možné. Neustále lpět na jednom stanovisku a brát věci z tohoto stanoviska pouze proto. stanoviskem praktické užitečnosti. druhé je vzdálené. které činí všechny výsledky částečnými a relativními. se spokojí s prvním nejbližším stanoviskem. pravdivé. i do jaké míry je to. když se díváme na to. Kdyby vše odhalilo svou podstatu při prvním neopraveném vjemu. Tak to dělá vědec. Význam toho. co vidíme. o čem věříme. A proto ty stížnosti skryté filozofie. zatímco mysl.

. že budou vždy dva možné způsoby pohledu na svět. použitého v jeho nejširším možném rozpětí. Takové stanovisko může náležet pouze přísné činnosti čistého rozumu. Může být zcela úspěšné pro praktické účely .a nepotřebuje proto žádný další souhlas od průměrného člověka. vzdělání by nebylo povoláváno. Ale všeobecný odpor k mentální námaze je obvykle uspokojen pohodlnějším názorem. nejzazší. relativní. Druhé hledisko může být označeno jako absolutní. a nebude odhaleno fyzickým pozorováním ani laboratorním pokusem. co se v logice technicky nazývá klam jednoduchosti. aby je opravovalo. omezené. co je považováno za skutečné nebo pravdivé. jevové. Kdyby běžné myšlení bylo vždy správným myšlením. Toto hledisko může být popisováno jako primitivní. Fakt těchto zpráv existuje a každý jej musí přijmout. praktické. i když ten je ovládán četnými omyly. a často podezírá názor filozofův. Je povšechně založeno na hrubých a naivních zprávách pěti smyslů. Primitivní stanovisko je nezbytností denního života. nevědomé a zřejmé. První hledisko je mnohonásobné a může zahrnovat nespočetné stupně toho. podřadné. pokusné. i když ten reprezentuje dlouhý zápas a konečné vítězství rozumu. Lidé se skutečně narodili v dědičném a vrozeném omylu a dostávají se k platnému vědění pouze pracným opravováním svých běžných a spontánních úsudků. aby se nezastavoval na ničem menším než na pevném stanovisku. prosté. ale je vždy zahrnuto do toho. obyčejné. ale vědci i filozofové ji přijmou pouze pokusně a pak přistoupí ke zkoumání jejího významu. Oba chápou. Prostý člověk je spokojen s povrchní hodnotou svého faktu a ve své mentální chudobě odmítá jít za aktuální zkušenost. místní. kdyby bezprostřední dojmy stačily k poznání celé pravdy o čemkoli. práce filozofie by byla zcela zbytečná. a kdyby lidé přirozeně chápali význam vesmíru a svých vlastních životů. z kterého může potvrdit konečnou pravdu nebo nepopiratelný úsudek. bezprostřední. Tak přicházíme k závěru.na rozdíl od účelů teoretických . jakým tato zkušenost vznikla. jako hledisko zdravého rozumu. částečné. že je důležité dostat se v myšlení za bezprostřední zkušenost do širšího a hlubšího zkoumání způsobu.218 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. nout. jevící se. nebylo by nutné poučení.

jedinečné. může nastat pouze tehdy. až se vyšplháme na lešení dlouhé životní zkušenosti nebo až se probojujeme řekou hlubokého uvažování o této zkušenosti. poslední a skryté.nechť by byl ostatními považován za jakkoli bezvýznamný . Věda nikdy nemůže dokončit svůj úkol sama. proto vždy jen relativně. ale ona sama nemůže dojít k žádnému konci. co zaujímá ještě vyšší postavení. zatímco druhý je ukvapený. Musíme mezi nimi ostře rozlišovat. ale naštěstí i možný. První stanovisko je stanoviskem samotného vesmíru. jak se věda nepříjemně dotýká stanoviska zdravého rozumu. než je vědecké? Tento vyšší pohled je nejen nesporně nezbytný. dokud se věda neuteče pro pomoc k filozofickému pohledu. první se dívá z hlediska celého vesmíru a ne pouze z hlediska vědění jednotlivého člověka. nadřazené. aby žádný aspekt mentální a hmotné existence . Vyvstávají tudíž dvě odlišná stanoviska a rozštěpují ve dví náš názor na přírodu. Filozof se snaží je objevit a nic jiného mu nepřináší uspokojení. který vzniká z nejzazší čisté úvahy. Tento klamný kruh relativity nemá východisko. je odlišný od toho. jejichž charakter bude nezměnitelný a nezranitelný. které zaujalo skryté učení. Přechod z nižšího stanoviska k vyššímu. reflektivní. který vzniká z prvního smyslového vjemu. že si dává co největší práci. pravdivé. Pojem světa. Viděli jsme již. kdežto druhé vidí pouze antropocentricky. proto je absolutní a pravdivé. leč trvalý mír nenajde tím. nejvyšší. ale tím. Neboť první je dokonalý. bude hledat oddech. že se pozvedne do arktického ovzduší filozofie. že ochabne v konejšivé náručí dogmatismu. univerzální.nebyl vypuštěn z širokého pole její působnosti a jedinečné koordinace. druhé je stanoviskem člověka. ale zkoumá celou existenci včetně samotné zkoumající mysli.ODHALENÍ RELATIVITY 219 filozofické. Existuje jenom jedna nejzazší pravda a jedno poslední stanovisko. Její podíl je veliký. Oč více bude potom toto stanovisko dotčeno tím. Často . Filozofie se snaží vyplnit nedostatek vzniklý škatulkováním praktického života a vědeckého bádání tím. úplné. Neboť je to změna od první lásky ke konečnému splynutí. Poskytuje jej jedině filozofie. noumenální. sjednocené. neboť jedině ona vystupuje na nejvyšší vrchol a odmítá omezit se na „rozškatulkovávání". Až se nabaží tohoto putování v kruhu.

Dějiny ukazují.220 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. vyciťujeme její předzvěst. aby později člověka zklamaly pod tlakem tvrdých faktů. které opět volají po dalším a hlubším zkoumání. vyjma v nejvyšší pravdě. které jsou na čas užitečnými praktickými pracovními pohledy. když nám okolnosti přinášejí těžké problémy. Neboť neexistuje žádné trvalé uspořádání. co se pokládá za filozofii. je-li ho dosaženo. ale nikdy nemohou být časem opravovány. odpovědi. neboť jedině ono se zabývá tím nejvyšším. jsouc sama sobě vždy nejpřísnějším kritikem. Chceme poslední slovo o pravdě? Pak musíme přistupovat ke světu z filozofického postoje. na kterém se všechny hrany pyramidy vědění a činnosti musí setkat. Jestliže to. kdežto všechna jiná stanoviska nabízejí odpovědi. Jedinečná a nesrovnatelná hodnota takového postoje se projevuje ve smělém tvrzení. Musíme se naučit používat při svém zkoumání vhodné stanovisko. ale které jsou rovněž odsouzeny. Proto pouze filozofie se může stát tím jediným vrcholem. čím vždy je a vždy musí být. To vyvolává temný přízrak pochyb. protože. který je základem všech fází zkušenosti i vědění. ty mohou být časem potvrzeny. vše ostatní vysvětluje. totiž že dochází k úplnosti výsledků k nepopíratelnosti pravdy a k ověřenému principu. které jsou v rozporu s dříve utvořenou vírou a matou nezotročenou mysl. je si vědoma toho. Je daleko méně důležité cestovat z Kanady do Kapského Města než putovat od primitivního hlediska k filozofickému. náboženství. ryzí filozofie se nikdy nemůže lišit v základních principech ani jediným písmenem od toho. že dosáhla základu tak pevného jako Gibraltarská skála. který. se někde rozchází s filozofy samými. Ale zkoumání záhy vyvolá ostré otázky. které jedině skrytá filozofie se odvažuje prohlašovat. Její prohlášení jsou tvrdé diamanty. Chceme prakticky užitečný názor? Pak můžeme . které mohou sloužit jen pro daný okamžik. Pouze vědění vycházející z vyššího stanoviska může dát uspokojivou odpověď na tyto otázky. jak vlády. Toto tvrzení však musí být podobně jako vše ostatní přezkoumáno a skrytá filozofie se nebojácně a ráda podrobí každé představitelné zkoušce. že kdysi byly nepřemožitelné. teorie a instituce se nakonec hroutí přesto.

protože praktický život musí být založen více na víře než na pravdě. Stačí. že nikdy nedokážeme. Činný život by byl nemožný.obraz malovaný a umístěný tak. Bylo by to tak pošetilé a tak nemožné jako pokus používat zásady běžného rozumu pro otázky čisté filozofie. že filozof zůstává rozumnou lidskou bytostí. pokud se pevně přidržuje principů. jinak dostaneme zamlžený a zmatený názor. děláme pouhou abstrakci obou. neměli bychom zaměňovat své úrovně.jsme tedy nuceni přijímat mnoho nebo většinu z něj podle zdánlivé hodnoty. aniž by přestal být lidskou bytostí. Nesmíme se ani domnívat. mohou být rozlišována. nemohou být rozloučena. které zevšeobecňují pravdu za všemi měnícími se scénami jeho denního diorámatu1). kdežto to skutečné je celek. protože není čas na zkoumání nebo dohlížení na každý malý detail denního vaření. I) Pozn. kdybychom měli čekat a shromažďovat všechna fakta před každým jednotlivým činem nebo pohybem . Nemají být považována za ustrnulé rozdělení. aniž by se odsoudil k tomu. jak se to jeví. že zůstane mimo oblast pravdy. To znamená. Můžeme je studovat odděleně. Stačí tedy. zatímco nikdo nemůže opomíjet druhé hledisko. Učinilo by to každou běžnou záležitost nepříjemnou obtíží. Filozofické hledisko musí být uchováváno jasné a oddělené od praktického. že se musíme spokojit s tím. Ale ať děláme cokoli. že je naše Země kulatá. Protiklad mezi nimi náleží světu elementárního myšlení a nevyvádí z rovnováhy denní činnost. a nežádáme. aby nás také přesvědčoval zrak a hmat. že vše je tak. Nikdo nemůže opomíjet hledisko prvé. Nikdo se nemůže obejít bez nižšího hlediska. překl. Používat vyšší stanovisko pro každou nepatrnou záležitost dne není ani žádoucí ani nutné. ale nemohou být oddělena. Musíme mít například důvěru ve svého kuchaře.: Dioráma . ale činíme-li tak. . Neboť pokutou za to bude pokroucení pravdy a neschopnost najít spolehlivé vodítko. že nikdy nepoznáme pravdu o té věci. že si neustále udržujeme vědomost o tom. praví skryté učení. ale za nezbytné rozlišení. že budí u diváka iluzi skutečnosti.ODHALENÍ RELATIVITY 221 použít omezené a nižší hledisko. že zaujímat vyšší hledisko znamená zničit nižší. Tato dvě hlediska mohou být koordinována podle individuálních okolností.

aby přiznala. Ale ukazuje čistě relativní charakter takové práce. Když může věda sebrat dostatek odvahy. Tyto stupně se navzájem doplňují. se všemi pohodlnými ústupky slabosti naší dospívající rasy a nechť je věrný své vládkyni filozofii. Když filozofuje. musí opustit malé kompromisy. neboť ta si musí ověřovat každý krůček svého pokroku. Nicméně taková metoda. je nevyhnutelný. co existuje. Pohyb myšlenky v obou stupních. aby udělala tento skok. Je nenapadnutelná. Učiní-li to. zkušenosti. co oni sami vidí. Ale plést nebo vzájemnými ústupky vyrovnávat tato dvě stanoviska znamená mísit problémy života a myšlení. nechť skončí se všemi kompromisy. které vytvářejí běžnou existenci a vystoupit k mentálním himálajským výšinám. zatímco se přidržuje vnitřního ticha nezemského bytí. Filozofie se snaží ze svého jedinečného stanoviska získat konečné a pevné vysvětlení všeho. konané těmi. musí odstraňovat falešnou opozici mezi praktickým a filozofickým a pozvednout je do vyšší jednoty. úsudku a vědění jako naprosto nedostatečných pro všezahrnující názor na život. když jí objev relativity přinutí. který neopomíjí nic ze svého souhrnu. která člověka na všech stranách obklopují. kteří mohou najít pravdu jen v tom. První stanovisko totiž přináší názory. . ani nepopírá zkušenost těch. jakou je metoda praktická. je sama příliš nedokonalá pro filozofii. Musíme je sladit dohromady. povznese se k zahalené důstojnosti filozofie.222 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. neboť vede oba do netušeného rozsahu. se svobodou. avšak nepopírá hodnotu práce. že sama nemůže nikdy dosáhnout jistoty. která sídlí hluboko v něm. Pro zkušenost je věda východiskem ryzí filozofie. A tak musí pracovat mezi bouřemi pozemských zápasů. kteří se omezují pouze na obyčejné stanovisko. nemusí opustit sledování praktických činů. kdežto druhé přináší pravdu samu! Pravda spočívá na dvojité základně rozumu a zkušenosti. neboť obě mohou a měly by být koordinované. praktickém a filozofickém. musí uvádět v soulad omezení. Takto můžeme přizpůsobit požadavky praktického života požadavkům filozofické pravdy a zharmonizovat veškeré vědění. Když člověk začíná uvažovat o významu života a významu světa.

která předčila všechny předešlé pokusy. aby rozšířilo svůj pocit prostoru a času. bude působit jako chirurgický zákrok proti šedému zákalu. ROZŠIŘUJÍCÍ SE ČASO-PROSTOROVÝ POCIT LIDÍ Na úvodních stránkách této knihy bylo poukázáno na to. rozšířením svého prostorového pocitu? Když středověcí plavci konali dlouhé cesty a nakonec obepluli zeměkouli. jsou ve skutečnosti zakřiveny. které jsou zdánlivě přímé. Když převládal středověký názor. a že přímá čára. objeví se relativnost celého jejich psychologického vědění. Jakmile zvítězil pojem otáčející se země. se ukáže být křivkou! Přímé čáry se zdají být přímé jen proto. které postupně přetvořily kulturu světa. že svět je kulatý. jako jeho nej vznešenější intuice mu získají dokonalé uskutečnění. stala se víra. byl možný pouze jeden absolutní a pevný světový názor. změnil Koperníkův objev směr evropského myšlení a uvedl v chod síly. což vyžaduje trpělivost stejně jako odvahu. který dovrší toto dílo. kdož stoupají od relativity myšlenky prvního názoru k přísné jistotě druhého. Koperník uvedl myšlenku relativity směru pohybu do evropského myšlení.ODHALENÍ RELATIVITY 223 Ti. když hvězdáři si vymysleli dokonalejší dalekohledy a uvědomili si existenci více vzdálených hvězd. že světelné paprsky. Hypotéza relativity se zrodila ze zkoumání prostorové oblasti takové rozsáhlosti. které jsou jedinečné v dějinách světového vědění a které odhalují netušený svět bytí. Uvědomujeme si. že svět je plochý. že nesledujeme světlo na dráze dlouhé miliony mil . v němž nej vznešenější naděje lidského rodu mohou dojít naplnění právě tak. Nyní mohou být uvedeny některé další důležité důsledky tohoto rozvoje. že země je plochá. podstupují nejvyšší obrat v lidské mysli. To umožnilo Einsteinovi zjistit. že nedávné objevy donutily lidstvo. je-li vedena dosti daleko. že člověk přišel k novému poznatku. Nový postoj se stává rozhodujícím pro jejich myšlení o vesmíru a pro jejich postoj vůči jejich bližním. Tento princip uvedený na svém místě na začátku druhého svazku. Pak bude možné dojít k ohromujícím výsledkům. Když jsou tyto úvahy dovedeny k nejzazšímu stupni. směšnou a neudržitelnou.

Kromě toho. který uslyšet by dříve vyžadovalo několik dnů nebo týdnů cesty. přineslo v zápětí také další novou pravdu. Dnes lidé při těchto převratných změnách nedostávají závrať tak. jak by ji určitě dostali před pěti sty lety. Rozšíření lidského pocitu časuje stejně tak důležité pro myšlení a kulturu a projevilo se různým způsobem.224 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. A jakou měrou tato změna přivádí lidi k tomu. již neuspokojovala a neeuklidovské soustavy. takovou měrou se přizpůsobuje praktickému učení filozofie. Obě. aby se setkaly. aby uskutečňovali jednotu existence. . Působí na praktickou politiku státníků a na teoretické zásady národohospodářů. že byla aplikována pouze na omezené části vesmíru. nabízel místo nich mnohem obsáhlejší a mnohem všeobecnější výklad fyzických jevů. jako je například Riemannova. Ale když bylo předmětem úvah rozsáhlejší pole. všechny staré pojmy pevných hmotných těles. Kdybychom to však mohli udělat. pak bude pro ně snazší ocenit vyšší filozofický názor. že jsou zakřiveny. a jejich cesty se odchylují stále méně. rádio jim umožňuje okamžitě slyšet hovor nebo zpěv. Když si lidé zvyknou myslit tímto novějším způsobem. zatímco pocit času se rozšířil. která je na těchto poučkách založena. které ve vědě způsobily Koperníkovy a Einsteinovy objevy. Svět času se smrštil. ke které nápadně a neuniknutelně směřují. zjistili bychom. který mluvil před desetiletím. uspořádaných v prostoru v souhlase se starými Euklidovými zákony. zde směřují k tomu. Připravují tak veřejné mínění pro příznivější přijetí pravd skryté indické filozofie. Rozšíření pocitu prostoru. a v dostatečně dlouhém časovém období. které se týká společenského života a etického chování. všechny tyto nové pravdy o čase a prostoru přinášejí velký rozmach lidského myšlení a lidského chápání světa. Zde opět rozšiřující se prostorový pocit přetvořil dokonce i povahu matematiky. věda i filozofie. Jestliže požadoval. Gramofon přináší jejich sluchu hlas. Ale takový objev ohrožuje poučky Euklidovy. aby se lidstvo vzdalo omezených pojmů. Ovlivňuje důležitá odvětví lidského života a lidské kultury. byly shledány přiměřenějšími pro měření světa. celou geometrii. Euklidova geometrie dobře sloužila za předpokladu.

má oddělený vzhled a rozměr. které jsme zaujali. nedokonalé a zavádějící. Einsteinovým příchodem se tyto názory ukázaly jako klamné. že je všude něčím naprosto neměnitelným a stejným. Podobala se čloyěku. Byli jsme nuceni a dohnáni svým cítěním přijímat ho takovým. nevěděla. jako je stanoviště pozorovatele. To. je její trvání rovněž něčím. Jsou zcela závislá na takových činitelích. jejíž základní charakteristika byla stejná pro všechny pozorovatele všech věků. že je „tam venku" v prostoru a že trvá v průběhu času. Během celého minulého století věda. dokonce i vědci. jak jsme o světě přemýšlet chtěli. jak je vidíme. Hvězdný vesmír. že vše. ale naprosto relativní ke zvláštnímu stanovisku. který v uzavřené hvězdné soustavě není schopen říci. že se nejednalo o to. jak prohlásil Newton a jak prohlašovali všichni vědci. Takoví činitelé jsou sami o sobě proměnliví a relativní. přítomností nebo nepřítomností a pokračoval v jednotné existenci. byly užitečnější pro zhotovení věcí než pro dosažení nejvyšší pravdy. Instinktivně jsme cítili.ODHALENÍ RELATIVITY 225 Relativita přinesla nový světový názor jako podklad pro celé budoucí myšlení o věcech. která byla jakýmsi pozorovatelem zkoumajícím svět. ale jak jsme přemýšlet museli. Ale budiž poznamenáno: učinit prostor proměnlivým znamená zbavit ho euklidovského charakteru a připustit. které jsou objektivně jeho vlastní. že se země pohy- . o kterém jsme my lidé věřili. neboť až dosud byla charakteristikou vnějšího světa nevyhnutelnost mechaniky jeho charakteru. přesně takové. má nějaký tvar. jakým se zdál být. nejsou vůbec absolutní a nezvratná. které získala. že údaje. Proto všichni lidé. Také věřili. že běžná pravidla měření. byl zcela neovlivňován naší polohou. aby do něj vstoupil mentální faktor. prováděná v čase a prostoru. Einstein dokázal. co vskutku o světě víme. co vidíme. kteří po něm následovali. není vždy stejné pro každého a všude. Dokonalé pochopení významu relativity musí přinést přemýšlivým lidem nový názor a osvobodit jejich mysli od mrtvých idejí. co tkví absolutně v ní samotné. Změnou stanoviska si budeme představovat tentýž svět jiným způsobem. Prostor a čas byly „dány" jednou provždy. že nastane-li nějaká událost. chovali víru. a proto něčím zcela nezávislým na lidské zkušenosti o ní.

který je zkoumá. Dějiny označily dvacáté století za století náhlého probuzení. existují jako poznávané věci. že ten druhý neexistuje. aby objekty poznával. které vnímáme. Uvažovat o objektech a neuvažovat o člověku. která konáme. nebo může být aplikován na fakt. znamená uvažovat o abstrakcích. Vnitřní význam relativity spočívá v tom. Posuzovat je jinak znamená abstrahovat jeden konec hole a tvrdit. kam až sahá lidské vědění o nich. Ale mentální spánek lidské rasy skončil. I když pozorování milionu osob více nebo méně navzájem souhlasí. ve kterém jsou předměty umístěny.226 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že objekt sám je znám také jako idea ve vztahu k poznávající mysli. Vesmír byl zbaven neproměnné jsoucnosti. Bez filozofie nemůžeme nikdy dojít k určení charakteru vesmíru. a předpoklady. kdo vnímá a měří.svůj vlastní pohyb! Věda se ponořila do studia vnějšího světa. Někdo zde musí být. Proto je empirické vědění stále vystaveno přezkoumávání. kterým se nám objekt jeví ze zvláštního postavení. že prostor není rozlehlou prázdnotou. samu sebe. Věda začala zkoumat své vlastní postavení. objeví se jeho zraku nové tvary a nové rozměry. s čím by ji porovnal. které bude a zůstane absolutním. ve které visí předměty. Relativita jasně prohlašuje. Objekt vždy závisí na podmínkách. ani že čas není širokým tokem. za kterých pracoval. s nimiž pracoval. že pozorovatel nemůže být oddělen od svého pozorování. které vstupovaly do samotného pozorování a následkem toho pozměňovaly dosažené výsledky. ať děláme cokoli.nemůžeme mít jeden bez druhého. že svět může být poznáván různě ve zkušenosti různých lidských bytostí. Posune-li svou pozici. ale to vše byly faktory. stále zůstávají tato pozorování pouhými výklady. buje. protože nemá nic. Je to jako dva konce téže hole . Tvary. Tento princip může být použit pro zvláštní způsob. Princip relativity nepozbývá své pravdivosti jen proto. podmínky. které ovlivňují pozorovatele. Relativita jej proměnila ve vesmír individuálního nebo kolektivního výkladu. a měření. závisí na pozici toho. že milion lidí seskupených dohromady v některém městě . ale opomenula vzít v úvahu samotného vědce. a tak si začala uvědomovat chybějící prvek ve svém pozorování jiných pohybů .

jsou od něj neodlučitelná. Zahajuje nové období chápání pro přemýšlející mysli. že neexistuje prostor ani čas. čím jest. aniž se ztotožňuje se stanoviskem. která se snažila vytvořit pevnou představu o vesmíru. kamkoli jdeme. jakožto oddělený od toho. jestliže se jen rozhodne podrobněji studovat svůj vlastní svět. nezávisle na vztahu k tomu. spíše to. třebaže kolektivně. Bude potom nucen vidět. aniž se stane tímto jiným člověkem. poznávaný vesmír. že poznávaný objekt nemůže být nikdy odloučen od poznávajícího subjektu jako nezávislá jsoucnost. to jest. která dokazuje. protože oni používají totéž všeobecné postavení nebo používají tentýž všeobecný standard ověřování faktů. jsou konána v mezích tohoto názoru. i na ně se stále vztahuje princip relativity. je hodnota Einsteinova díla pro kulturní svět v tom. které činí. že jsme viděli onen objekt! Logika. a že svět lze popsat pouze výrazy vztahů. jejichž skla jsou v každé skupině jinak zbarve- .ODHALENÍ RELATIVITY 227 shledá. než čím se pozorovateli zdá být. že pozorovatel je součástí každého pozorování. že je vnější. Pozorování. na kterém nejvíce záleží. je to totéž jako dokazovat. Kromě své praktické ceny. že jejich všeobecná pozorování určitého objektu se neliší. že lidé používají mnoho rozličných brýlí. která konáme. jak se běžné myšlení domnívá.na pozorovateli samém. A to může pochopit každý. o němž předpokládáme. společný všem skupinám lidských bytostí. není možné pozorovat nějaký objekt přesně tak. o které zde neuvažujeme. závisí částečně . kdo to vnímá. dokazuje rozhodně. Náš svět pozorovaných faktů je také světem úsudků! Pomocí abstrakce oddělíme nějaký zvláštní aspekt a nazýváme ho nějakou věcí. Neboť jeho aspekt. potom. že prostorové a časové stránky jeho lidské zkušenosti nejsou tak objektivní. Izolujeme zvláštní jevy objektu. aniž by se stal matematikem a aniž by zvládl technickou stránku relativity. že otřásá vyumělkovanou vědeckou tradicí. tělem a myslí jiného člověka. Když Einstein dokazuje.při nejmenším svým vzhledem . to jest. zq pozorovaný vesmír. je nezvratná. Jestliže nic neexistuje osamoceně. A tak nosíme s sebou svůj názor na svět všude. uděláme abstrakci všech jeho možných jevů a pak tvrdíme. jak jej pozoruje on sám. to znamená.

skákajícího přes překážku. To není klam. které by všichni pozorovatelé vnímali. hmotě. Nemůže být nadále ospravedlňován pravděpodobný předpoklad. těchto komplikovaných ústrojí. že se pohyby značně zvolnily. Relativita vynucuje na nás žalostné přiznání. Jeho nohy se pohybují tak pomalu. zdá se být v klidu. že zvíře potřebuje 60 vteřin pro výkon.228 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. tvoří a předkládají mu obrazy země. autora: Na plátně v biografu můžeme vidět zpomalený obrázek koně.1) Tento obraz. Pozorování jsou přinejmenším do značné míry závislá na pozorovateli. který svět pozoruje. jsou prostorové vztahy samy o sobě jaksi neodlučitelně zapleteny s pozorovatelem. který se ve skutečnosti udál ve dvou vteřinách. Když se země zdá být plochá. Svět ohromných pevnin a majestátních oceánů se zdá. je jediný. neboť neznají žádný jiný. kde máme hledat chybu? Zřejmě v pozorovateli samém. ale ve skutečnosti je kulatá. a že změna postavení nebo úrovně zkoumání změní smysly pozorovaný obraz světa v pozorovatelích samých. kdežto promítající je promítá na plátno tak zpomaleně. Kde se ve skutečnosti dějí tyto změny vztahů? Je-li výsledný obrázek vystopován až ke svému nejzazšímu původu. že se liší v rozměru. pak není „někde venku" v objektu. že totiž vcházíme do přímého spojení se světem nezávisle a mimo nás samé. že vždy existují různé jiné způsoby jak pohlížet na svět. jako by byl umístěn v prostoru. a proto dávají různě zbarvené obrázky. neboť jeho smysly pracují. dodaný smysly. zjistí. který pozorovatelé bez zkoumání pokládají za skutečnost. že neexistují žádné základní charakteristiky. Co se stalo? Fotograf zrychlil obrátky rukojeti svého přístoje do té míry. která začala svou existenci v dávné mi1) Pozn. Odstraňte pozorovatele ze svého výpočtu a celá soustava relativity se zhroutí. kdo jiný tedy než oni sami jsou odpovědni za změny v pozorovaném objektu? To je jediný možný způsob vysvětlení této relativity. Ukázal prakticky a jednoduše. ale neustále se otáčí. který dědičnost a zvyky vryly do našich myslí. . co princip relativity ukazuje v matematických formulích. když uvažujeme o této záležitosti. nýbrž v pozorovatelích samotných. Svá fakta o světě získáváme obvykle užíváním pěti smyslových orgánů. a přesto. rychlosti pohybu a tak dále. že učinil sta obrázků ve vteřině. Jestliže pět lidí zkoumá tutéž věc z pěti různých míst. na. Stroj skutečně rozšířil naše měření času změnou počtu našich vjemů.

Pozorovatel zase závisí na svých smyslech. Do té míry je zcela závislý na službě. . Relativita vládne v mentálním světě právě tak jako ve fyzickém. Víra zabarvuje nebo podmiňuje vnímání. lidský pozorovatel musí být také zahrnut do výsledků jako jeho součást. Věda nemůže být odloučena od vědců. která odečítá na nástroji nebo přístroji svou vlastní zrakovou schopností.ODHALENÍ RELATIVITY 229 nulostí jako pouhé citlivé kousky kůže. že o skutečnosti nevíme nic určitého. určité zkušenosti. může být rozšířen i na mnoho jiných polí zkoumání. které věda vytvořila. pouze k osvětlení několika nejdůležitějších zásad skrytého indického učení. protože zahrnul matematickou představu pozorovatele do svých závěrů. i když se jeho objev týká kvalitativních měření v prostoru a čase. jsou také vzorci lidské zkušenosti. Egoismus je klamný a často vidí pouze to. a jako samozřejmý důsledek dokázal potřebu vyššího filozofického stanoviska. To potvrdil Einstein. Chemik mění závaží na misce laboratorních vah a pak čte číslice. milí čtenáři. Proto vzorce. Předpoklady falšují dokonce i to. City příliš zdůrazňují všednosti a přezírají podstatné. kde může být odhalen pravý charakter světa a později pravý význam vaší existence. Ve skutečnosti jeho vědomí vnímá určité zrakové vjemy. Einsteinova díla zde bylo použito jenom jako příkladu. který se velice dobře uplatňuje téměř všude a jeho filozofické studium je pro vás důležité. kterou mu poskytují jeho oči. Představivost lehce zpracovává nanejvýš nepravděpodobné údaje. Říká se. Někdo se táže: „Co mají všechny tyto analýzy společného se mnou? Není to zvláštní chráněná oblast vědců a matematiků?" Odpovědí je všechno! Neboť vy. že věda je založena pouze na měření. které je kolem vás. který vidíte. co skutečně vidí. které se udály v nervovém mechanismu jeho vlastního těla. A dále. Bude sloužit jako odrazový můstek pro jedinečnou úroveň vztahů. ale to je zřejmě neúplné tvrzení. jste sami pozorovatelé a svět. Vědec musí pracovat s měřeními. které ho informují. i okolí. jsou polem vašeho pozorování. Einstein ukázal. který se pohybuje na číslované stupnici. Zvláštní záliby v něčem a upřednostňování něčeho jsou vybíravé a vylučují z pozorování velké množství faktů. Relativita je principem. označené jazýčkem. co vidět chce.

který nás obklopuje. a proto také musí zahrnovat vnímání prostoru. Časo-prostorové kontinuum je základem. Slovo „kontinuum" se dá vysvětlit. že prostor a čas jsou ve vztahu k mysli pozorovatele a že toto kontinuum je jaksi neodlučitelně smíšeno se samotnou myslí. abychom se dali zastrašit hrozivým zvukem slova „kontinuum". Čas a prostor jsou jeden v druhém obsaženy. kde čas a prostor jsou trvale spojeny. neměli bychom žádný prostředek pro měření času. Kromě toho. Dokáže-li jasně. kdybychom nemohli v prostoru odloučit zemi od slunce. že člověk na Měsíci by měl jiný druh času než člověk na Zemi. že nacházíme čas a prostor jako oddělené skutečnosti? Je to proto. Jsou neodlučitelná. veškerá naše zkušenost je zkušeností o objektech. zaujímajících zvláštní místo v prostoru a zvláštní časový řád. Jak je možné. že nelze oddělit čas od pozorovatele a že čas i prostor tvoří součást jediné věci. musí být přibrán. jsou jako neoddělitelní současně existující společníci. Veškeré naše vědění o přírodě je věděním o věcech rozprostírajících se v prostoru a odehrávajících se v čase. ve kterém nějaký objekt zaujímá své tři rozměry v prostoru. a tudíž mentální věcí. pojmovým obrazem. Naopak. Časo-prostor je nakonec matematickou představou. ani žádný otáčivý pohyb. na kterém spočívá veškerá naše zkušenost o světě. že je bereme libovolně ze čtyřrozměrného kontinua.230 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Neboť my vidíme předměty v prostoru odděleně. že je mysl nevědomky vyjímá a do určité míry . jsou vzájemně na sobě závislé. Tak všechny naše vjemy jsou ve vzájemném časo-prostorovém vztahu. který by neměl být přehlížen. neexistuje prostor bez času. Einsteinovo dílo nejen olupuje čas a prostor o jejich nezávislou skutečnost. Není třeba. aby doplnil jeho měření. ale vidíme ho v časo-prostorovém vztahu. a proto postupně. že prostor nelze oddělit od pozorovatele. „Kdy" a „kde" jsou vždy ve spojení. ale vede logicky k dalšímu bodu. tudíž v souhrnném časo-prostorovém rozměru. Relativita dokazuje. nikoliv dvě. Časo-prostorové kontinuum je jedna věc. Veškeré vnímání času musí zahrnovat vztah k vnějšímu světu. víme-li. My je zprostorňujeme tím. kterým bychom jej mohli zaznamenávat. pak časový vztah se jeví jako něco smíšeného s prostorovým vztahem. Čas. že se nám zdá. Vidíme nejen svět.

uvidíme směr. bez pěti . jako je neodlučitelný od času. svět závisí velkou měrou na nás. které určují lidské vědění. Nesmíme přehlédnout. upozorňuje. Starý pojem. ke kterému věda došla. Čím déle váhá učinit tento krok. Toto tvrzení je nevyvratitelné. Bez pomoci mysli jsme zcela neschopni cokoli poznávat. že časo-prostor je poslední matricí. a pak je libovolně na sebe vkládá jako objektivní objevy. nevyhnutelnými činiteli ve vytváření světa. jež se vynořují do existence. nějak a do určité míry existují v lidských smyslech a lidské mysli a rozhodně ne mimo ně ve vesmíru. Od okamžiku. Neboť relativita podkopala celou objektivní povahu takové vědy a bezděčně do ní zavedla subjektivního činitele. tak jak existuje sama o sobě. které se v nich jeví. jenž je nám předváděn. tak čtvrtým rozměrem hmoty. nehledě na vnímání. jako tomu bylo v minulosti. Ale čím jsme bez svých nástrojů pozorování. že neustále pracuje v pozadí každého měřeného pohybu v čase a každé vymezené věci v prostoru. tím větší bude množství důkazů. které se jí postaví tváří v tvář. Tento svět. Pravda. je. je v Einsteinově nauce nedosažitelná. ke kterému jsme došli. Principy. neboť tento svět je právě tak neodlučitelný od prostoru. Nejzazší bod. Když však pochopíme. jak existuje ve vztahu ke schopnostem jednotlivých lidí. je alespoň částečně závislý na interpretující mysli pozorovatele. musí pominout. je jak jejich tajemným zdrojem. Proto podle relativity nic není zcela existující samo o sobě.ODHALENÍ RELATIVITY 231 odděluje od sebe samé. která tvoří předměty a události. Skrytá nauka důrazně nesouhlasí s tímto pesimismem. nepodmíněná. Struktura světa závisí tedy částečně na struktuře mysli. že mysl a vjem jsou. Z toho nutno vyvodit závěr. že prostor a čas jsou obsaženy v pozorovateli samém. jako na jeho pozorovatelích. jaký bude muset věda sledovat prostřednictvím dalších výzkumů a objevů. fyzikální věda nemohla nadále zůstat vzdálená problému vztahu mysli ke světu. že sám časo-prostor je neoddělitelný od mysli. že prostor a čas obsahují věci. Proto na stupni. kdy Einstein oznámil své objevy. je možné dosáhnout pravdy pouze tak. že entita zbavená všech vztahů může být jedině všeobecné mentální povahy a že by mohla být pochopena neindividuálním přístupem. který známe. Musí nastoupit nový pojem a to. že mysl nám stále tlumočí svět.

smyslů? Ničím! Všechno je jejich prostřednictvím přijímáno. částečně k jeho mysli a zvláště k jeho vjemům. že přinejmenším část toho. kolik toho. vytváří náš svět. jak se mění naše pětinásobné vjemy. . Bude se měnit tak. abychom zkoumali. Sledujeme sugestivní a objevitelskou stopu. který známe. po které chodíme. která nás vede zpět přes věci času a prostoru k člověku samotnému. že jsou zaznamenávány kůží. do jaké míry pravdivá jsou. co vidíme. závisí na tomto mentálním činiteli. To.232 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Obvykle přijímáme sdělení smyslů jako pravdivá. židle. nechť je za ním nebo mimo něj cokoli. Svět. o čem se věří. existuje jako smyslový vjem v nich samých. A mohou říkat různé věci lidem. Nemyslící lidé nechápou. To je základní poučení relativity. Země. To. a proto se nezastavujeme. Nejbližším úkolem je zkoumat jejich přesnou povahu. kteří jsou různě umístěni. stejně jako zjistit. je světem smyslů. vcházejí do našeho vědomí jen proto. co považují za něco mimo sebe. Relativita uvádí individuální nebo skupinový charakter do všech pozorování. které si tvoří o vnějším světě. co nám říkají. To vyvolává fyziologickou a psychologickou otázku o tom. na které sedíme. jak získáváme vjemy a čím ve skutečnosti jsou. očima a ušima. že existuje za těmito vjemy není přesně známo.

je otázkou. musíme přísně zkoumat. neboť přináší překvapující odhalení.KAPITOLA IX. na niž musíme ještě odpovědět. Vědecká mysl však ví. ale kterou znali. chápali a oceňovali dávní indičtí myslitelé. a nikoli pouze hmotné. Průměrná necvičená mysl zvyklá nedotazovat se je spokojena. její osobní zkušenosti a změny týkající se životního prostředí jsou jednoduché záležitosti. že její vědomí světa. který je „předkládán" mysli. které Západ nepřisoudil správný význam ani přiměřenou hodnotu. když bude podrobeno analytickému zkoumání. že její správná odpověď je příliš neočekáváná a těžko přijatelná. není předkládán s doprovodem snadného vysvětlení. Ale co skutečně víme o tomto světě. Povídavá nevědomost může tvrdit. že její obtížnost je nepřekonatelná. že každá oddělená věc. mezi smysly a myslí. že jisté souhlasné obrazy se zaznamenávají v našich očích a mysl je potom nějak chápe. Vidění však není tak prostou záležitostí. které vidíme na všech stranách. Jestliže se o nich chceme dozvědět pravdu. jak jsou ve skutečnosti složité a spletité. Tvary. Svět. Tím tajemstvím je vztah mezi předměty naší zkušeností. jak jej poznáváme. mentální a hmotné. je jasně plodem dvou složek. že kolem nás existuje svět obecně známých předmětů. jako jsou cihlové domy a listnaté stromy. že svět vidíme. záleží na tom. Víme. Avšak v jakém poměru jsou obě složky smíšeny. která uváděla do rozpaků muže od Kapily po Kanta spíše proto. . Na tomto stupni totiž začínáme chápat. kterou si uvědomujeme nebo můžeme uvědomit. než proto. Je zde podněcující a povzbuzující aspekt vědeckého objevu relativity. jakou se zdá být. OD VĚCI K MYŠLENCE Jsme nyní na prahu starého tajemství. Kolik z věcí dodává mysl a kolik přijímá z vnějšího světa je hádankou. se samy nevysvětlují. Toto vysvětlení musí být sledováno a stopováno s veškerou energií.

Život bez kteréhokoliv ze smyslů je tragicky omezený. kteří mají trpělivost a chtějí podniknout tento průzkum s naprostou vážností a upřímností. to jest. a podrobně zkoumat pole své pozornosti. že nám chtějí vypovídat o světě venku. pozorovat způsob. měli bychom správně pochopit.234 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. většina čtenářů shledá. budou nuceni se na ni dotazovat. činí tím důležité kroky. kteří žijí v bezbarvém. které nám podávají zprávu o světě věcí. jež nás obklopuje. čich a chuť. Musíme zkoumat svůj tělesný nástroj. takže žádný z výrazů nebude nikomu nejasný. Těmito konečky nervů . jakým způsobem nám smysly zprostředkují takové svědectví. a teprve potom si můžeme razit cestu k neznámému. že jsou jednoduché a dobře známé. Ti. A jestliže bude nutno uvést do tohoto popisu několik technických a vědeckých výrazů. aby se probudili ze sna nevědomosti. nosem. těchto pět průchodů pro smysly . Budou nuceni začít rozbíjet univerzální iluzi. němém nebo tichém světě. sluch. Musíme vycházet. Přesto budou plně vysvětleny. jazykem a pokožkou. když vnímá věci. Fyzické a fyziologické zkoumání musí přijít na řadu jako první.zrak. ušima. která drží celé lidstvo ve svém tíživém objetí. Všechny zkušenosti přicházejí do vědomí branou smyslových ústrojí: očima. Musíme se proto na chvíli změnit současně ve fyzika. jako moderní věda. které leží pod jejím povrchem. Takové studium odhalí některá zvláštní fakta o práci našich smyslů. hmat. co známe. že by vnímání světa a styk s ním nebyly možné. ale my musíme zjistit. jasně a logicky ze stanoviska toho. Jinak naše zkoumání nepokročí a my zůstaneme na dětském stupni myšlení. němými a hluchými. Pokožka je prostoupena citlivými cibulko vitými konečky četných jemných nervů. Dříve než uvěříme nebo neuvěříme svědectví svých smyslů. a to jedině tak. neboť tělu rozumíme lépe než mysli. fyziologa a psychologa. Proto máme instinktivně soucit se slepými. jak může být rozbita. jakým se chová. kdybychom neměli těchto pět citlivých tělesných ústrojí. Budou předchůdci správně vychovaného a vysoce ušlechtilého obyvatelstva. kterou můžeme vyvinout. Není třeba popírat. Není ani třeba poukazovat na to. co nám chtějí přesně říci.

a teprve potom přichází sluch. teploty a tlaku. abychom pochopili základní princip společný všem smyslům. Naše smysly nám říkají něco o objektu. V této kapitole se o tom dozvíme něco více. jak se bezprostředně jeví našim smyslům. které jsou jednoduššími zprávami. které nás informují o chuti. Kdyby byly schopny říci nám všechno. Horní část nosu obsahuje citlivou sliznici. ne-li zcela nemožným. Filozofie proto nepřehání. Ze všech pěti smyslů. Zrak je proto nejdůležitější ze všech smyslů. Ve skutečnosti slyšíme zvukové vlny bubínkovitou blanou. když je nespokojena s naším prvním pohledem na svět. Jazyk a část úst jsou opatřeny vlásenkovitými. Ušní boltec. Zrak je rovněž ze všech pěti smyslů nejužitečnější. které ukázalo nevyhnutelnou potřebu nastolení dvojího stanoviska. studiu. Vidí tajemství tam. sladkosti a kyselosti věcí. ale nikdy nám neřeknou nic více než zlomek faktů. kdyby sluch byl zbaven možnosti odříznout zvuky vysoké frekvence nebo kdyby nozdry plně vnímaly každou vůni. sedmým je smysl pro udržování tělesné rovnováhy. Snaží se pravdivě rozřešit tajemství za smyslovými jevy. které vstu- .OD VĚCI K MYŠLENCE 235 dostáváme pocity dotyku. Něco o tom jsme se dozvěděli v minulé kapitole při studiu principu relativity. jejímž prostřednictvím čicháme jemné plynové částečky vůní i pachů. Také většina obrazů. kde obyčejná mysl žádné nevidí. a to již stačí. co víme z tohoto pramene. není skutečným nástrojem slyšení. ale jakýmsi druhem štítu pro něj. ale také jím brzdit. nervovými zakončeními. které jsou ve vzduchu. To by mělo být vážnou výstrahou. které nás informují o vnějším světě je nejdůležitější zrak. která je uvnitř hlavy na konci kanálu dlouhého asi palec. které se ho týkají. Mělo by to být jasným pokynem. neboť většinou přemýšlíme o světě ve výrazech vizuálních představ. abychom nebyli příliš důvěřiví k vědění nasbíranému smysly. že to. Obvykle chápeme existenci každé jednotlivé věci prostřednictvím nástroje vidění. Šestým smyslem je vědomí vlastních svalových pohybů. než jsou zprávy jiných smyslových ústrojí. Všechny ostatní smysly jsou mu podřízeny. život by se stal nesnesitelným. neboť pracují v jasně vymezeném a ohraničeném pásmu vibrací. by se mělo nejen doplňovat rozumovým pátráním. který je viditelný.

začínajících u plnicího pera a končících poznáním jeho existence. Nervová tkáň oka je citlivá na světlo tak. pují do paměti a představivosti. Dvě koule vláknitých tkání jsou uloženy hluboko uvnitř dutin lebky. obsahuje rovněž konečky příslušných nervů. od kterého se odrazí a potom musí urazit určitou cestu a podráždit ten obdivuhodně výkonný mechanismus. vlny světla dopadnou na oko a uvedou je v činnost. vzdálených i zcela blízkých. Výchozí bod pro světelné paprsky je povrch tohoto předmětu. Každé jiné smyslové ústrojí.236 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. jako ucho nebo pokožka. Je to velmi komplikovaný proces. s nimiž co do přesnosti a jasnosti . Tato blána se technicky nazývá sítnice. když se díváme na množství okolních předmětů? Co míníme slovy. Má tutéž úlohu jako citlivý film nebo matnice ve fotografické komoře. Světlo je skutečným popudem. a proto i na barvu. Oči mohou vnímat v několika okamžicích velké množství rozličných věcí.oči. že jsme něco „viděli"? Vidění není v žádném případě tak jednoduchým procesem. kdežto například hmat je omezen na věci v bezprostředním dosahu. Konečně. Zde je plnicí pero. Co se děje. bylo by zcela bez užitku. Světelné paprsky dopadají na sítnici a působí na četné malinké tyčinkovité a čípkovité konečky nervů. Vlny zvuku podráždí ucho. Nejdříve si musíme všimnout. Film můžeme použít jen jednou a potom se musí odložit. kdežto sítnice může být použita bezpočtukrát a stále bude prokazovat dobrou službu. je vizuální. aby bylo uvedeno v činnost. Tato sítnicová struktura je mikroskopicky jemná. zrak je ze všech smyslů nejjemnější a mentálnímu nejpodobnější. a kdyby je nemělo. jejichž činnost dá podnět druhému článku v řetězu spojených procesů. a proto se mohou na jejím povrchu tvořit detailní obrazy. Na každé bulvě jsou tři oční blány nervové vlákniny a ta nejvnitřnější z nich je nejcitlivější na světlo. Mimo to je činnost očí svým rozsahem daleko nadřazena kterémukoli z ostatních smyslů. kterým jsou optické nástroje Přírody . jakým se zdá být. neboť zaznamenává obrazy vnějších předmětů. když se dotknou bubínku. jako nic jiného. že tak jako ostatní smysly potřebuje oko fyzický podnět k tomu.

Západ slunce zmenšuje světlo uvnitř v domě a s ním věci mění odstín a tmavnou. nýbrž světelné paprsky. které vidí. že má jinou barvu nebo více jiných barev. modré a tak dále. kde se nachází. Kůra pomeranče například odráží a láme bílé světlo takovým způsobem. že předmět je před námi. Školní pokus dokazuje. Poznáváme ohnivou nádheru plameňáka. že se nám jeví jako zlatožluté. které cestují od pera a dopadají na oči. Věci je pouze odrážejí. Nejsou. když můžeme porovnat dvě barvy. Nevidíme tedy věci přímo. protože vnímaný tvar věci je výslednicí toho. Aby byl každý vnější předmět vůbec viděn. protože její hnědavé kameny vyvstávají ze žlutého písku a její rudý vrchol je vsazen do jasné modři egyptské oblohy. Jenom tehdy. Nesmíme zapomenout. nýbrž spíše světlo. nemohl by vůbec žádný předmět mít tvar pro naše oči. šedou a zelenou barvu.OD VĚCI K MYŠLENCE 237 nelze srovnat údaje žádného z ostatních smyslů. Vědecký pokus to působivě dokázal a jednoduchý příklad dobře objasní jeho pravdivost. má jednotvárnější zbarvení. Věda vyvrací klam. Stačí postavit skleněný hranol poblíž okna v zastíněné místnosti a objeví se líbezné odstíny fialové. které odrážejí nebo vysílají. že bílé světlo se může lámat a rozložit v několik jiných barev. neboť jejich barva není jejich esenciální vlastností. Jsou výsledkem lomených vln bílého světla. musí být osvětlen. musí mít barevné pozadí. který vidíme. Hnědé stolky zčernají a zelené záclony zešednou. jak kdysi mysticky tvrdily dávné kulty. Předměty lámou paprsky v hnědou. je tajemný svět světla. Mohlo by se naprosto pravdivě říci. Na oči nenarazí skutečné pero. neboť barva je produktem světelných paprsků. že jediný svět. které vytvářejí kontrasty. protože místo. Vnímáme masivní pyramidu. Aby však předmět mohl být zabarven. Kdyby nás obklopovala nebo byla před námi pouze jediná barva. že barvy jsou součástí věcí samých. neboť kontrastem jedné barvy od druhé rozeznáváme tvar a rozměr předmětu. červené. a jak nyní experimentálně dokazuje moderní věda. že takový obraz není nic víc než pouhý vliv světla na sítnici. žluté. Ale filozofie se zde nemůže za- . můžeme vůbec zjistit. Světlo není ve věcech samých. které obecný pověrečný zvyk umísťuje do věcí. technicky zvaných spektrální barvy.

Dojem. že obraz. . začíná se světlem vstupujícím do oka. Celý proces vzájemného působení mezi vnějšími předměty a mozkem uvnitř existuje pomocí činnosti media mezi nimi . Zpráva o jeho existenci ještě nepronikla do mysli a musí být přenesena o stupeň dále než do očí. který může jednat jako centrála pro všechny smyslové zprávy zasílané z rozmanitých bodů rozmístěných po celém těle. Příroda proto učinila obdivuhodné opatření. který různě reaguje na každý přijatý fyzický podnět. že obraz prochází nějakým dalším pochodem změny a dokonce přeměny. které postupují spojovacími nervy.238 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Celé tělo je skutečně nervovým přijímacím aparátem. které tvoří obraz na sítnici. Nesmírný počet bílých nervů probíhá od povrchu těla k mozku a tvoří jednotný spojovací systém ve skutečnosti jakýsi druh nervového a mozkového telegrafického systému. Jisté události se přihodí v ústrojích a prostřednictvím vibrací. aby splnila tento úkol. Vědomí o zářivé barvě. pero by se objevilo také obráceně! Je proto jasné. neboť důkazem toho je. musí být přenesena do nějakého ústředního bodu v těle. vzniknou nervové podněty. Kdybychom znali jedině tento obraz. Takovéto místo existuje v mozku. který se objeví na sítnici. podobně jako obraz na filmovém negativu v kameře. stavit. Příroda se stává takřka umělcem a maluje obraz z barevného světla na tkaninu nervové látky. dlouhém štíhlém tvaru a zlaté špičce pera nemohlo dosud vzniknout v našem vědomí. dříve než si pero správně uvědomíme. co se zatím přihodilo. které se rozšíří do zvláštních částí mozku. Musí zjistit odkud i samo světlo má svou vlastní existenci. Chemická a strukturální změna v horní vrstvě sítnice je vše. OD OKA K MYSLI Vraťme se k našemu plnicímu peru. je obrácen. Musí proniknout k samotné podstatě věcí. Pro nás ještě neexistuje žádné pero. že jsme je viděli. odpovídajíc tak na toto podráždění. že tam obraz je.pomocí činnosti pěti tělesných smyslových ústrojí. Ale nejsme si vědomi toho.

viděli bychom vždy pero s přehnanými rozměry a pokřiveným tvarem. který mu dodávají oči. Zde je část mozkového povrchu. a nikoliv na to. aby složili přísnou zkoušku v rozeznávání barev. že když nesprávná barva není součástí lampy nebo jahody. Tak zvaná zkreslující zrcadla na trzích a výstavách ukazují jaké podivně komické tváře a postavy by potom měli naši spolubližní. že mozek je zcela závislý na obraze. Všechno ve vesmíru by přijalo tentýž groteskní zjev. Od narození do smrti bychom pevně věřili. získané rozborem této vady. Povrch této čočky je vypouklý. a kdyby příroda zvětšila její vypouklost. že na nich vidí tutéž barvu. nemusejí ani vědět. Zřejmě se nemůže nikdy dostat do přímého styku se žádnou zevní věcí. ať už by to byl ledovcový horský řetěz Himálaje. Poučení. zpravena o vibrující činnosti. zvanému optický nerv. Jak je to možné? Je to tím. je kombinovaná čočka. kterou tvoří rohovka a krystalická čočka. Hlavní věcí zde . že růžová růže má tutéž barvu jako žlutý měsíček pouze proto. Někteří lidé se narodí barvoslepí. zvaná kůra mozková. a že mozek je omezen na látku v sítnicovém obraze. nám říká. které „působí" na oko. a červenou lampu. který vychází z oční bulvy a ten opět nese odezvu dále po celé délce až do svého východiště v mozku. Železniční společnosti proto požadují od svých strojvůdců. To. které se rozbíhají z jejich základen. Nejsou schopni rozeznat nezralé zelené jahody od zralých červených nebo zelenou lampu železničního signálu. Uvažujme o jednom aspektu tohoto posledního bodu. jež představuje zprávu vyslanou okem. že nemohou vidět různé barvy. která ukazuje bezpečný průchod. že předměty a lidé nás obklopující tak skutečně vypadají. Mohou vás laskavě ujistit. nebo drobounký hmyz jako mravenec. která varuje před nebezpečím. jak se technicky říká. vzbudí aktivitu četných tyčinko vitých a kuželovitých částí sítnice a jejich prostřednictvím nervů. musí být součástí obrazu. že jejich vidění je zvláštní. který vzniká na sítnici.OD VĚCI K MYŠLENCE 239 Pero. Nervy předávají tento proud vlnivých pohybů hlavnímu nervu. Mohou tvrdit o dvou různě zbarvených věcech. co umožňuje vznik obrazu a vrhá jej na sítnici. které mají před sebou. Dokud je na tuto zvláštní vadu jejich očí neupozorní jiní lidé. co tkví ve vnější věci samé.

Tyto značky musí být dešifrovány a přeměněny v myšlenky osobou. Zpráva očí o existenci pera je to jediné. které vnímáme a které si mysl uvědomuje. předložené našemu pohledu není perem. musí být interpretována. Taková nedokonalá zpráva se neshoduje s vnějším perem a nelze ji brát doslovně. co skutečně vidíme. je stejná jako představa. a přeložila je zpět do uvědomění si odpovídajících . Zde je trojí pádný náznak. jevy. že po telegrafním drátě běží skutečná slova a ne odpovídající krátké nebo dlouhé elektrické impulsy. že vidíme věci samy o sobě. že vizuální obraz sám cestuje optickým nervem. dokud je nepřijme a nevyloží podle Morseova kódu telegrafista. šířku a hloubku. a že běžná víra. lidská bytost. proto v nás! Nemůžeme za něj vůbec proniknout. j e v našich očích. že vnější pero. je obsaženo v citlivé části sítnice. jímž se mozek obírá. že vnímáme věc přesně tak. je pouhou iluzí.240 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. jejíž mysl je překládá do písmen abecedy a do slov. Tyto impulsy vibrují na místě svého určení bezvýznamnými zvuky tak dlouho. Musí být zpracována. až bude pero představovat přesně to. takže vyvstává v pevném reliefu. Představa. to jest. ale pro filozofické zkoumání musíme proniknout pod povrch takového předpokladu. je přímé a ne obrácené a má tři rozměry: výšku. obraz obrácený a má pouze dva rozměry. ona nabízí zcela jasně pouze obrácenou miniaturu. jak se jeví. Avšak fyzikálně řečeno. aby rozluštila vlnovité nervové popudy. Pro každodenní praktické účely musíme předpokládat. a ty jsou vždy pro pozorovatele relativní. ke kterému jsme došli v předešlé kapitole z jiných údajů a z úvahy o Einsteinově díle.5 cm. to jest. neboť je od pera příliš vzdálený. výšku a šířku. Zpráva došla tedy do mozku ve tvaru fyziologického Morseova kódu. v co může mozek doufat. Telegram sám je jen řadou černých značek na listě bílého papíru. Vše. To je poučení. že vidíme obrazy. co oči mohou nabídnout o našem plnícím peru. Neboť obraz. co je viděno. Mysl se musí obdobně dát do práce. To znamená. v našem těle. že obdrží. co bychom měli vidět podle obvyklého pozorování. je to. která je čte. a ne to. Ale skutečné pero je dlouhé 15 cm a ne 2. které obdržel mozek. Je to obraz menší než 2.5 cm.

Umísťujeme pocity sladké nebo hořké chuti na jazyk. a protože si obvykle nejsme vědomi takového postupu. Známe pouze výsledky této neviditelné práce. ačkoli ve skutečnosti nastanou teprve potom. Definovat slovo mysl je krajně nesnadné. jako následný pocit po vibračním pohybu v mozku. můžeme prsty řezat neboje roztříštit a nepocítíme v nich žádnou bolest. vyjadřujeme se nesprávně.OD VĚCI K MYŠLENCE 241 vjemů jejich původního fyzického popudu. nervu a mozku. Skrytá nauka dokonale rozumí významu toho. že je zde pero. Takové tlumočení musí být nutně mentální činností. co je za tímto krátkým slovem. Musí se udát v mysli. nemůžeme si je uvědomit. že postupuje vibrací optickým nervem a přes odpověď mozku. Jeví se nám jako přesný obraz tohoto krásného psacího nástroje. co nám umožňuje na něco myslit a něco si uvědomovat. že je obraz na sítnici. neboť vyžaduje spíše pozitivní činnost inteligence než pasivní vnímavost oka. Důkaz toho najdeme v záznamech lékařské vědy. kdy vědomí vstoupilo do procesu a určilo pro nás začátek pozorování. když mozek reagoval. přes to. Lokalizovat tyto pocity do konečků . ale tento význam je možné plně odhalit teprve na konci této výuky a nikoli nyní. kdy poprvé začínáme vědět. přes to. kde nejsme ani na poloviční cestě. Inteligence v sobě zahrnuje určitý druh vědomí. když je nervy zanesly až do příslušných mozkových center. Kůže každého prstu je spojena s míchou svazky vláknitých nervů. To je okamžik. že se děje pod prahem obyčejného vědomí a že je zcela podvědomý. to jest. To je základní bod. že cítíme bolest ve zraněné noze. pro nynější potřebu můžeme stručně. Zprávy o bolesti již nemohou přijít k mozku a pokud ho nedosáhnou. Ale v obou případech může noha a jazyk přijmout pouze vjem bolestného tlaku a sladkosti tekutiny. kterým je v tomto případě pero. kde jej skutečně vnímáme. Proto říkáme-li. Jestliže jsou nervy odděleny přímo u míchy. Až do této chvíle si neuvědomujeme jeho existenci. Nicméně. musíme dospět k závěru. jak většina nynějších vědců a filozofů přiznává. neboť pocit bolesti musíme přičíst bodu. ale tyto vjemy se přeměňují v část vědomé zkušenosti teprve potom. jednoduše a pokusně definovat mysl jako to.

Všechny tyto vjemy se kombinují a vzájemně potvrzují. pokožce. se technicky jmenuje vjem. Každý jednotlivý účinek. Zničte nervy. Víme nyní. Nejprve poznáváme věc ve smyslové zkušenosti tím.242 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že věc. které jsou na koncích nervů. zvláštní rozměr a stupeň tvrdosti. protože existuje drobounký obraz v očích. kdyby část kůry jeho mozku byla poškozena nebo odříznuta nebo kdyby optický nerv byl oddělen. pokračují smyslové nástroje v činnosti. i když to je iluze zcela pochopitelná. na jazyku nebo v nose. on nebude cítit žádnou bolest.zrak zanikne nebo cit v prstech zmizí. Proto nemůžeme poznávat žádný předmět bez nervů a mozku. Jasný význam toho je.tak se tvoří trojdílné společenství. když zpráva dosáhla mozkových center. nervů. jako například její zvláštní tvar. ochromte je nebo způsobte úraz v příslušném mozkovém centru a smyslové nástroje selžou při vykonávání svého úkolu . uchu. To jsou dobře známé vlastnosti. Oči by mohly být zcela neporušeny a normálně fyzicky reagovat na světlo. která příroda určila za nervové stezky a mozková střediska. Nyní mohou jasněji vystoupit místa. zvaná hodiny. tak nervu s okem . které vznikají působením pomeranče v naší mysli prostřednictvím smyslů. které ji odlišují od jiných věcí. že vědomí existence předmětu nevzniká v tělesném oku. nebude mít žádný vjem dotyku. který vzniká v našem vědomí. Ale malomocný. Vidění není možné bez živé spolupráce jak mozku. Ale jak si je můžeme uvědomit? To je možné pouze pociťováním bezprostředních účinků. znamená upadnout do velké iluze. že si uvědomujeme zvláštní vlastnosti. Neboť teprve potom se objeví tento tajemný prvek zvaný vědomí. Známe pomeranč. zvuk jejich rytmického tikotu v uších a pocit jejich pevného dotyku v prstech. Dokud je nervové spojení s mozkem neporušené. a přece by člověk nemohl vidět víc než slepec. můžeme si ji uvědomit pouze poznáváním těchto vlastností. . Jeho malomocná ruka může být upálena nebo odříznuta. jako samostatný dužnatý pocit pomeranče a ne celý pomeranč. které jsou v počátečních bodech nervů. je před námi. protože vypadá kulatě a žlutě. chutná sladce a je dužnatý. ale že vznikne teprve potom. jehož nervová spojení mezi rukou a mozkem je zničeno.

je-li malý nebo velký. Ty mohou být rozmanité v tónině. příjemnou nebo nepříjemnou vůni. Jsou velmi rozmanité a říkají nám. ale každý ze zvuků bude odděleným vjemem. nebo hudební tón. Když přenášené nervové impulsy přicházející z uší. Držte v ruce knihu a dostanete vjemy tlaku na kůži. vyvolají vjemy zvuku. protože to je lidský úd nejvíce činný. Je tedy barva věcí optickou interpretací. zda má sladkou nebo slanou chuť. šedé. jsou vyvolány odpovídající procesy na druhém konci v mozku. stává se objektem v poli vědomí. teplotu a povrchovou bolest. Zdvihneme-li pero a podíváme se blíže na jeho krásný zjev. jakož i vjem námahy ve svalech. což znamená. bolest. vaše ruka přijde do styku s jeho povrchem a vy máte vjem tvrdosti. co člověk vnímá smysly nebo o čem přemýšlí při uvažování.OD VĚCI K MYŠLENCE 243 Vše. kde objekt je. Můžeme tomu proto ponechat technický výraz „objekt". Tyto dva vjemy dohromady tvoří kombinovaný vjem váhy knihy. zakoušíme vjemy nachové. Čím pevněji je držíte. Fyzikální věda ví. tíha nebo lehkost. které se v ní důsledkem toho odehrají. které se představují mysli jako vjemy. Největší počet dotykových vjemů dostáváme prostřednictvím kůže na ruce. nevnímáme odděleně od sebe samých. tím silnější budou tyto vjemy. Ty se dělí zhruba na tři skupiny: dotyk. Světlo a stíny. Vaše prsty vám řeknou. Každý objekt má určité poznatelné vlastnosti. Tónina může být vysoká nebo nízká. zda leží klidně nebo se právě pohybuje. že jste dostali vjem kulatosti a hladkosti. síle a charakteru. hladkost či drsnost. jakou má váhu nebo teplotu. Když zvednete kousek železa. které si pohrávají na věcech a kolem nich. že plnící pero je kulaté a hladké. Co vnímáme jako barvu. síla mohutná nebo slabá a v charakteru buď jako pouhý hluk. že různé rychlosti vlnění téhož světelného paprsku oči čtou jako rozmanité barvy. pohyb nebo tlak. a to vjemy odporu a tvrdosti. Tyto skupiny se jeví jako poznávání rozdílných vlastností. dokončí svou cestu a dosáhnou mozku. jako teplo nebo zima. Z tlaku na pokožku na jednom konci a z procesů. začnou na sebe prsty a pero vzájemně tlačit a pocítíte další vjemy. odkud obdržíme vjemy dotyku. . Když držíte pero pevně v hrsti. jaký má tvar. zlaté a černé barvy. nám dávají vjemy barevných tvarů.

Tento pocit je nepochybně v nás a v nikom jiném. které se kniha dotýká. kde potom vznikají souhlasné vjemy. a pokožka zasílá míchou zprávu do mozku. Dotkneme-li se lidského těla. vznikne tím pocit odporu. . co se stane. dokud naše mysl nepřevezme záznam. dokud to myšlením nevyvoláme v existenci. jenž je vibrací ve vzduchu. shromáždíme ve formě svalových vjemů tlaku a uvolnění výsledky vtisků. je ve vědomí. Vznikne pocit bolesti. ale ve skutečnosti v jeho mysli. Podobně. Teprve v tom okamžiku si člověk uvědomí fyziologický styk mezi růží a sebou. jak růže voní. Kde je okamžik. jestliže položíme ruku na knihu. když uvážíme. když se povrch dlaně setká s odporem na povrchu knihy. působí na obě těla a v konečcích nervů v ušních bubíncích vznikají pohyby. Tyto podněty se šíří jako podráždění hlavními nervy do mozku. když nepatrné částečky vůně se dotknou vnitřní sliznice nozder? Je to tehdy. Kde vznikají například vjemy tvrdosti a drsnosti? Jsou ve věci nebo v pozorovateli věci? Malá analýza ukáže. co se skutečně děje? Zvuk. ve kterou se jaksi proměnil podnět hmotného nervu. učiněných na kůži. Tehdy říkáme. že pocítil vůni růže? Je to tehdy. ale není tomu tak. kdežto smyslové dojmy jsou v těle. každý vjem je čistě mentální odezvou. Tento bod pochopíme snadněji. když čichový nerv zaznamená podnět? Nebo když podráždění dosáhne mozku? Ne! Nevíme a nemůžeme vědět. Mluvíme-li k člověku a slyšíme ho odpovědět. řízneme-li se do prstu nožem. zdánlivě v jeho těle. zatímco světlo tvoří určité sítnicové obrazy v očích.244 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. až se zrodí vjem odporu v našem individuálním okruhu vědomí. že jsou v pozorovateli. Každý vjem je mentální záležitostí. když se růže přiblíží k nozdrám? Je to tehdy. mimo to. Řečeno fyziologickými termíny. ale spíše to. Všechny ostatní druhy vnímání denní zkušenosti. ale v našich vjemech o nich. Obdobně nelze nalézt pocit tíže a kulatosti v hmotných věcech. Po výkladu dojmů fyzické zkušenosti sdělené nervy následuje rekonstrukce výsledných vjemů v mentální zkušenosti. Pociťujeme vlastně tu část kůže. kdy si člověk uvědomí. že cítíme knihu. Proto nepociťujeme knihu. co se děje v našem vlastním já. je to stav našeho vědomí a ne stav nože. Je to zkrátka vjem bolesti.

souhrnem toho. jak hodiny vypadají a jak zní? Jestliže pokračujeme s analýzou tohoto stavu a provádíme ji přesně a do hloubky.OD VĚCI K MYŠLENCE 245 ať již čichové. co pro nás vytváří skutečné hodiny. zvuku. že jsou to jedině tyto zprávy našich smyslů. představy. Plod vyvolává kyselou chuť v nás. ale skutečně také posledními věcmi. takže si nemůžeme tento pochod vůbec uvědomit. Tato neuvěřitelně rychlá mentální činnost vytváří pouze iluzi. pochopíme. že jsme vešli v přímý styk s něčím vnějším. které si uvědomujeme ve spojení s každým předmětem. a tak dává oddělený vjem barvy. pocit tvrdosti. které známe o hodinách. Všechno to jsou bez výjimky vjemy. Tak chybně připisujeme stav vědomí vnější věci! Takový příklad ukazuje. nervů a mysli se dějí rychlostí blesku. které známe. chceme-li je tak nazývat. neboť je především uvědoměním si. kterou vidíme nebo zakoušíme. ale my nesprávně říkáme. Odstraňte hnědou. Musí tedy být totožná s naší myslí. ale my ji bezděčně promítáme ven na plod. jíme-li nezralé ovoce? Jako všechny chuti je ve skutečnosti vjemem pocházejícím z jazyka. Pohyby uvnitř smyslů. Podobně pohled na někoho stojícího blízko je složeným výsledkem různých vjemů. rytmický tikavý zvuk . kulatosti. ale ve skutečnosti jsme pouze vnikli do svých vlastních vjemů. Když pronikneme hluboko do základů našeho poznávání světa. se vyznačuje souhrnem vlastností a charakteristik a každá vlastnost se vtiskuje individuálně do smyslů. že tento prvotní fakt vjemu je jeho základ . Každá oddělená věc. chuti a podobně. Kde je trpkost. chladu a hladkosti. záznamem. které nám říkají. kterou chutnáme. jsou to události v mysli. které slova kladou našemu chápání světa. Proto trpkost jako zkušenost je v nás.co zbude z hodin? Bez nich nemohou existovat vůbec žádné hodiny ničí zkušenosti. Vjemy jsou proto nejen prvními. co my slyšíme a co my cítíme jsou první věci. jak chybná řeč zavádí naši myšlenku. Známe něco více o hodinách než jen ty vjemy. jsou stejně tak stavy našeho vědomí. že on sám je kyselý. co smysly předvádějí naší mysli. zlatou a černou barvu. Co my vidíme. chuťové nebo zvukové. jsme nuceni přiznat. V předcházejících kapitolách jsme se učili hlídat slova a dávat pozor na léčky a nástrahy. ale ničím více. který dodalo vědomí.

Nesmíme zapomínat. že tyto údaje jsou vzaty z množství pozorování ve skladišti moderní vědy a že jsou založeny jak na pokusech vykonaných na živých lidech. Předně. ale hlavně úzkým kruhům studentů medicíny a psychologie. tak na pitvách vykonaných na mrtvých. to jest. Vidíme tento svět pouze nehybnými brýlemi smyslových zpráv. j s o u stavy našeho vědomí. které známe jistě. Takové poznání není vůbec možné pokud zde nebyly jako první vidění. a čím jsme si zcela jisti. protože je to činnost vznikající v našem vlastním já. Tyto osobní dojmy světla. Musíme pochopit . hledících na tentýž předmět. Nechť se nikdo nestane netrpělivým nad těmito stránkami. žijeme ve dne v noci ve světě. zvuku a hmatu. pozorujeme sami sebe! Aniž jsme si kdy uvědomili tuto jistotu a jednoduchou pravdu.že nikdy nepoznáváme panoramatický vnější svět sám o sobě. jsou tím. Není možné dostat se přímo k předmětu jako k nezávislé existenci. co si bezprostředně uvědomujeme. a původ. nemůžeme obyčejně vidět přímo do mysli druhého. rozsáhle . co poznáváme přímo. Přímo pozorujeme jen mentální reakci na něj. Každý člověk může normálně pozorovat pouze to. které o něm dostáváme. Nejsou běžně známá širšímu okruhu laiků. Nemůžeme jej přímo pozorovat. slyšení. ale jediné věci. které jsou oddělené a mohou být dokonce odlišné od vjemů jiných lidí. známá již světu. dotyk a jiné vjemy nebo jejich oživené vzpomínky. pronikáme k fyziologickým stavům v nás samých. Každý z nich je totiž článkem zkušenosti člověka. to jest. co se děje uvnitř jeho vlastního vědomí. to znamená. Zakouší vjemy. že zakoušíme. Každý vjem je osobní a individuální záležitost. Nevědečtí a nefilozofičtí lidé nikdy netuší tuto pravdu.a k tomu bude třeba soustředěné jemnosti myšlení . Pronikáme pouze k jeho vnímanému tlumočení. naše vjemy a nic jiného. které nám říkají o vnějším předmětu. Nesdílíme ji společně s ostatními. když opakuji vědecká fakta. který pro nás vytvářejí vjemy. Jsou jistě známá. Můžeme znát mnoho věcí.246 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Pouze našich pět smyslů nám říká o existenci tohoto známého světa a podává nám o něm zprávy. Pro náš účel jsou důležitá ze dvou důvodů.

Mohli bychom se domnívat. která je dokončena do poslední slabiky. skrytá nauka vypracovala každou zásadu formou. že se dotazujeme přírody v duchu Francise Bacona. se právem nazývají zkušenost. zakladatele moderní vědy. že myslíme na vjemy. když se přemýšlivou analýzou snažíme tyto zkušenosti pochopit. které nashromáždila. domovu to nejstarší kultury světa. neboť to je speciální záležitost psychologa. Jestliže zde tedy přijímáme vědu do svého postupu. aniž si kdy uvědomujeme. Ale zatímco věda je zmatena fakty. že když si uvědomujeme všechny vjemy vyvolané perem. bezprostředně se k němu vztahujícím. Budeme postupovat bez bázně a daleko ji předstihneme dokud nedosáhneme ověřeného vědění. kdy se podíváme na pero si vůbec neuvědomujeme neobyčejnou složitost této zdánlivě jednoduché činnosti. která udává směr moderní kultury. Zjistila pravdu a může vést ochotné stoupence přímo k ní. ve srovnání s nímž je mluva vědy pouze koktáním před univerzálním tajemstvím. kterou musíme vstřebat na tomto stupni svých studií. Za druhé proto. ZROZENÍ VĚDOMÉ ZKUŠENOSTI Každý fakt nebo událost. co s nimi. jakým jsme si uvědomili jeho existenci. zmatek. . nezastavíme se u ní. neboť máme pro ně v záloze něco zcela nového. skrytá filozofie chápe dokonale tato fakta. Nechť si počkají na druhý svazek. pochyby. Obvykle se více zabýváme předmětem než mentálním obsahem. ve kterém budou poprvé podána moderním způsobem a západním jazykem pokročilá a tajná učení nejstarší filozofie známé Asii. Takové uvědomění může nastat teprve potom. neboť plně rozumí jejich postavení a významu.OD VĚCI K MYŠLENCE 247 potvrzují základní zásadu skryté nauky. Zatímco věda se musí dříve nebo později stát filozofickou nebo pokračovat v neustálém zmatku. Moderní podání dávného indického učení musí být založeno na vědě. které právě pozorujeme. a dokonce ani dobře neví. Nezná nejistotu. nebo způsobem. že se odvoláváme na fakta. V okamžiku. protože nové vědecké objevy začínají podporovat a ospravedlňovat staré indické objevy. Nechť jsou proto čtenáři trpěliví. Obyčejně myslíme na předměty a události.

nakonec rozhodne o našem pochopení. Jednoduchý podnět barevného povrchu růže může končit jako vjem červené barvy. Barva například nevchází do vědomí odloučena od rozměru a tvaru. Musíme nejenom tvořit vjemy. dokud z nich není vystavěn dům. a ničím více. potřebujeme například rozlišovat tvar pera od tvaru láhve. vnímáme pero. To znamená. že nikdy nevidíme zlatou barvu hrotu svého pera odděleně od tvaru tohoto hrotu. tak také vjemy nemají žádnou rozumnou hodnotu. Neškolená mysl obvykle věří. Vidíme květinu. že se jedná o růži. Ale normálně si nejsme vědomi jednotlivého odděleného vjemu. že je zde něco. Nikdo nemůže zkoumat z hlediska vědomí jedno odděleně od druhého. vůni a jasnost . Vidění. To proto. rovněž znamená myslit na . nebo burácení hromu. že předmětem je pero. Celá skupina vjemů se musí sloučit. které tato existence poskytuje. shluk několika vjemů současně. Vjem není dále analýzou dělitelný. že je to nachově zbarvené a kulaté. že tato činnost je mnohem složitější.jako hebkost. Vidět něco. poněvadž vyznačuje jedinou základní vlastnost předmětu.248 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Něco takového existuje pro nás pouze při teoretickém studiu a je výsledkem teoretické analýzy. ale teprve reakce mysli nejen na tento vjem. Kdybychom všechny tyto odlišné vlastnosti vzali odloučeně. že je zde něco tvrdého na dotyk. ale musíme také mít schopnost rozeznávat jednu věc od druhé. a se zrakovým poznáním. Právě tak jako pomíchaná hromada cihel dává toliko pocit chaotického zmatku. dříve než mohou pro nás vytvořit květ. Co je pravdivé o růži. že si uvědomujeme v jediném okamžiku množství různých zkušeností. dotýkat se kusu jemné látky nebo špalku tvrdého dřeva. a slyšet nějaký zvuk. co má hladký povrch. je pravdivé o všech poznávaných věcech. že poznání existence pera je zcela jednoduchá záležitost pasivního přijetí všech vjemů. dotyk a cítění květiny jsou jednotlivé vjemy. Proto pocit. ale na všechny ostatní získané vjemy . znamená myslit na to. ať již to je ten nejjemnější šepot. Také se jí dotýkáme a čicháme její vůni. dokud nejsou přivedeny do vzájemného a jasného pořádku. neřekly by nám. Vědecké pátrání však odhalí. znamená myslit na ně. přichází současně s pocitem.

přivedených do plného světla vědomí. jestliže nejsou provázeny rovnocenným aktem myšlení. budou sloučeny v jedinou sjednocenou zkušenost. Máme vjem jako první podvědomou reakci na fyzický podnět z vnějších věcí a máme vědomou myšlenku jako první vědomou reakci na souhrn vjemů. za čtvrté odpověď mozku. Každý oddělený vjem je prvek ve spořádané výstavbě vnímání. autora: Taková myšlenka se technicky nazývá vjem nebo. od nekonečně malého mikrobu k nekonečnému prostoru. a to nikoli postupně. a dokud je konstruktivně nespojí tak. To může nastat teprve potom. aby tvořily vnímanou věc. kterým se vštípí základním vjemům patřičný význam a dá se jim významové spojení.1} Každá myšlenka je současně složena ze dvou nebo více sdružených vjemů. 1) Pozn. dokud je mysl. protože je dokončenou a běžnou vědomou zkušeností. je především objektem myšlení. Mysl urovnává.OD VĚCI K MYŠLENCE 249 to. Teprve potom se objeví jejich význam a jejich smysl je pochopen. obrazem nebo představou. vnímání. které vyvstanou. když všechny vjemy. To se také přesně děje a vjemy se takto mění v myšlenky o věcech nebo událostech tak. Obvykle známe jen šesté stadium v tomto pořadí. takže vnímaný obraz pera je ve skutečnosti skupinou takových prvků. kdežto páté je pro takovou zkušenost pouze surovinou. Z jediného pera se může nahromadit v očích množství jednotlivých vjemů. Pouhé vjemy nemají proto význam. za páté odpověď podvědomé mysli (vjem) a konečně plně vědomá odpověď (mentální obraz. ale současně. Žádné smyslové zkušenosti nejsou možné. dále nervový přenos. neshrne. Celé pořadí se potom jeví jako podnět smyslovému ústrojí. způsobený nějakým vnějším předmětem. myšlenka). idea o události. nedosáhnou stupně přesného poznání. představa. obecněji. které je spojí a stmelí. spojuje a vytváří tyto jednotlivé i současné vjemy v kompletní myšlenky nebo obrazy. která je zažívá. ale dokud nejsou zcela dokončeny mentální činnosti. Všechno. jak je obvykle známe. Určení jakéhokoli předmětu v sobě zahrnuje tvořivý proces. potom přijde smyslový dojem. . že jsou perem.

které jí nejspíše pomohou pochopit nynější zkušenost. To dělá tak. ale to musí být doplněno ještě něčím dalším. Ale nesmíme upadnout v omyl a považovat takovou vnímanou myšlenku za pouhý součet nových vjemů. vystupujíc tak nad omezení časem.250 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. kterým minulost přispívá k formování těchto mentálních obrazů. Proto nevyhnutelně vstupují do každého aktu vnímání další tři mentální příspěvky. jako je kulatý povrch stolu. a potom synteticky budovat celek v podobu stolu. Další důkaz. Vzpomínka na tvrdost se spojuje s novým vjemem tvrdosti. má-li být každá zkušenost přiměřeně naplněna. Mysl musí napřed tlumočit a potom tvořivě zformovat svůj vlastní obraz pera nejen z dojmů nahromaděných smysly. ke kterému musí mysl připojit prvek převzatý z bohatsví minulé zkušenosti v podvědomí. Mysl čerpá ze zdánlivě zmizelé minulosti. Když poznáme vjem tvrdosti při uchopení kusu dřeva. ale také z dojmů spojených se vzpomínkami na dřívější zážitky vidění a dotyků per. Musí si představit zprávu získanou od smyslů a něco k ní přidat. Stará zkušenost je takto oživena a spojena s novou a objevuje se nám ve tvaru konkrétního vjemu. můžeme nalézt v poměrné rychlosti. na kterou si vzpomíná. zatímco oko může dodat dojmy něčeho kulatého a hnědě zbarveného. jestliže má úspěšně tlumočit převrácený zmenšený a dvojrozměrný obraz ze sítnice. a tak se dochází k významu věci. a chápe se těch zkušeností. Je vnesená vzpomínka na předchozí a podobné vjemy. Obnovené vjemy ovlivňují tvoření nových představ. ale všechny tyto vjemy jsou pouze materiálem. Roubujeme staré známe dojmy na nové vjemy nebo z nich podvědomě reprodukujeme minulou zkušenost. Nejdůležitějším z těchto prvků je první. naše paměť jej automaticky spojuje a zařazuje podle mnoha dříve zakoušených vjemů tvrdosti. Ruka může poskytnout dojmy něčeho tvrdého a hladkého. vzdálenost a tvar věcí ve srovnání s dítětem. Malé stvoření . 3) osobní výklad. 2) předvídání nové zkušenosti. s jakou dospělý člověk poznává rozměr. mísí se s materiálem dodaným vjemy a to vše zpracovávají v konečnou myšlenku poznání: 1) asociace s minulou podobnou zkušeností. vlastní poznávajícímu jednotlivci. že stmelí všechny tyto vjemy a současně je vykládá ve světle staré zkušenosti. Ty jistě tvoří její jádro.

V prvním případě přidala paměť něco k zvukovým vjemům. že vnímá. takže se může stát. co vědomě slyšíme. Oči mohou být stejně dokonalé u dítěte jako u dospělého. Oči dítěte nelze vinit z neschopnosti vnímat vlastní prostorový vztah k měsíci. která se vztahuje ke zkušenosti. z níž by dítě čerpalo. že některým slovům neporozumíte. až konečně každé slovo plně a správně poznává. často zaměňujíc jedno písmeno nebo dokonce slovo za jiné. čím je. Proč je tedy tento rozdíl ve výsledku? Odpověď zní. Slova první písně budete sledovat snadno. než k tomu. že vyrůstající dítě čte tištěné knihy stále častěji a častěji. To je jasný důkaz složité a tvořivé povahy každé myšlenky. když je píseň neznámá. A přece slyšení je zmatené. Mentální činitel je proto přítomen ve všech případech slyšení a přispívá spíše k tomu. Dítě. aby uchopilo měsíc. Lze to vysvětlit pouze slabší činností dětské mysli při sestavování obrazu z vizuálních vjemů. jeho mysl si připomíná dřívější obrazy písmen a slov a přispívá stále více těmito vzpomínkami k činnosti čtení. v druhém přesné. Totéž dítě. že měsíc je velmi vzdálený od jeho vlastního těla. jak mocně mysl přispívá k přítomné zkušenosti tím. ale dokonalé. kdežto slova druhé jen s určitou obtíží. ale nerozeznáte je jako poznatelná slova. Dojem způsobený v uších je u obou stejné kvality. že je blízko. V prvém případě je vadné. Dítě vztahuje ručky. neboť jejich stavba není v žádném směru jiná. že čerpá z minulosti. kdežto dospělý vidí. Ale oči dítěte zaznamenaly dojmy měsíce stejně věrně a přesně jako oči dospělého. zaznamenávané sítnicí jsou v obou případech naprosto stejné. Avšak dojmy a obrazy. zpívající rychle dvě rozdílné písně. z nichž jednu dobře znáte a druhou neznáte vůbec. bude číst tutéž stránku rychle a přesně. co právě vtiskují do uší zvukové vibrace. to znamená. když dospělo. které se právě naučilo číst. Zde můžeme snadno pochopit. přečte tištěnou stránku pomalu a obtížně. Zvuky uslyšíte. protože jsou prostřednictvím zkušenosti známé a jejich význam je jasnější. způsobenou nedostatkem dřívější zkušenosti.OD VĚCI K MYŠLENCE 251 se musí učit rozeznávat mezi jednou neurčitou věcí a druhou neurčitou věcí. až obě začnou pomalu dostávat jasnější obrys. Naslouchejte téže osobě. myslíc. když je známá a vzpomínáme si na ni. .

že předmět červeně a zlatě zbarvený. Tak jako když poznáme. co předmět je nebo čím má být. ani nejsou přímo přístupné našemu pozorování. Myšlenka je hotovým výtvorem. nejsou vykonávány námi. když ji skutečně poznáváme jako patřící do zvláštní třídy. ale obě jsou nepřímo odvozeny z dřívějších smyslových dojmů. Proto dalším prvkem. pevně utkvělá očekávání a vzbuzené asociace rovněž podílejí na vytváření mentálního obrazu nebo myšlenky o nějaké události. že cítí bolest v dolní části nebo v prstech chybějícího údu tak. obdélníkového tvaru.252 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Jsou prováděny automaticky pod prahem vědomé mysli. Zvláštní znázornění. Lékařské anály odhalují. Do řady mentální činnosti vstupují nejen představy minulé zkušenosti. kdo ztratili nohu nebo ruku těžkým úrazem nebo chirurgickou amputací. zatímco očekávající obrazotvornost dodává ostatní. Proto se hluboce zakořeněné mentální zvyky. jako by byl stále ještě spojen s tělem! Mysl může tedy mocným vlivem paměti vnášet do svých zkušeností dokonce fikce. jak minulost existuje jako součást lidského vnímání. Je spíše procesem okamžitého splynutí. Každá mentální konstrukce je podmíněna naším individuálním založením. aby vytvořily zkušenost. ale také osobní city. že jeho vytvoření z vjemů je pouhým aritmetickým součtem. Vznik určitých optických klamů to velmi dobře ilustruje. 21 cm dlouhý. Veškeré své uvědomování nečerpáme tedy pouze z nových smyslových dojmů. pokud si to uvědomujeme. Všechny tyto činnosti. že takové osoby si v mnoha případech stěžovaly. hladký. ukazující. Projevují se svými výsledky. To dokazuje. ale také přechodem k mentální interpretaci a vzájemnému uspořádání jednoduchých vjemů. můžeme nalézt v případě těch. který vstupuje do tvorby představy společně s novými vjemy. To je konečný činitel při tvoření myšlenky. Vjemy se nejen proplétají. Přechod od pouhého vjemu k plnému vnímání není pouze přechodem ke skupině vjemů současně se spojujících ve vědomí. které vytvářejí zkušenost. Vzpomínka na minulé přidává něco ve formě oživených mentálních obrazů. Nesmíme si však myslit. patří do třídy zvané kniha. Jestliže nejsme schopni rozplést tyto jednoduché a oddělené prvky a před- . je předvídání toho. nýbrž i splývají. že svědectví paměti připravuje cestu pro očekávané.

které nakonec existují jedině pro mysl. Vnímání . neboť i ty pro nás existují jako sloučené skupiny vjemů. To platí stejně o tvrdých a těžkých věcech. Zde jsou popsány tak. které tvoří naši fyzickou zkušenost a které jsou ve svém základu zkušenostmi mysli. kdybychom je mohli vidět jednotlivě. že pero. vůní. Teprve když si uvědomíme skály. než jejich konečné a stálé splývání v jednotu. Osobně si nejsme vědomi této neustálé činnosti mysli při tvoření myšlenek. že myšlenka se tvoří takovou neuvěřitelnou rychlostí? Můžeme pouze odpovědět. nýbrž pouze ve vědecké analýze. jsou vlastnosti. není věc sama o sobě.OD VĚCI K MYŠLENCE 253 ložit je jednotlivě svému pohledu. ale ty problesknou tak nepředstavitelně a neuvěřitelně rychle. Pouze skály pociťované a viděné mohou pro nás vůbec existovat. které je v nás vyvoláváno prostřednictvím barev. Tato rychlá práce je částečně výsledkem existujícího pozadí minulé smyslové zkušenosti. jako jsou žulové skály. který během evoluce nespočetnými staletími byl jednotlivci a lidstvem přeměněn v okamžitý a nevnímatelný akt. s níž se nové vjemy ihned sloučí. Myšlenka je intimnější než věc. že prakticky splynou v jediný okamžitý proces. Známé a často se opakující zkušenosti učinily pro mysl snadným tvořit své představy prakticky okamžitě. jsou částečně nebo plně podvědomé. dotyků a zvuků. Analýza vnímání tedy odhaluje. co vidíme. a částečně výsledkem vrozené síly mysli. Proto si neuvědomujeme fakt. jak by se rozvíjely. je výtvorem mysli. že původně to muselo být pomalým a vědomým aktem. který je před námi. Tyto oddělené stupně uvědomování si věci se samy neodhalují běžnému vědomí. ale věc v naší mysli. to jest. že myšlenka není nic jiného. jejichž celek tvoří naši zkušenost světa. je to proto. obrazů a představ. stejně jako jeho povrch a barva. Jak to. tak jak se nám jeví. To. který je zcela pod povrchem vědomí. Složitý a úplný akt vidění předmětu obsahuje určitý počet stupňů jdoucích za sebou. Všechno známe prostřednictvím souhrnu vjemů. chutí. Po dobu vytváření se myšlenka formuje sama automaticky a mimo kontrolu vědomé vůle. Proto se mohou jevit nezasvěcenému jako směs nesmyslů. můžeme si uvědomit jejich přítomnost. že tvar a rozměr jakéhokoli předmětu. uvědomováním si. Jsou pochodem.

Třetím je psychologická konstrukce a znamená první uvědomění si toho. Jednoduše řečeno. Je rovněž důkazem toho.254 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že . Rozvíjet ji dále znamená ji zkreslit. jak je to vlastně nesnadná a složitá záležitost. jsou naše představy toho. myšlenka není vůbec kopií .je mentálním výtvorem.a ne pouze zkoumat .to. ale snaží se ponořit do větší hloubky. že poznáváme objekty samotné. A tak začínáme chápat. zatímco filozofie musí nejen uspořádat výsledky všech tří věd. jednoduchou záležitostí. Druhým je fyziologický proces a týká se promítnutí obrazu na sítnici. co bylo naznačeno na počátku této kapitoly. dokonale hladký a automatický proces. co nepochybně známe. Prvým je fyzický podnět a týká se pohybu světelných paprsků z předmětu do oka. to. Je to důkaz podivuhodné síly mysli tvořit . proč vědci do určité míry a filozofové v plné míře nejsou jako ostatní lidé spokojeni s povrchním vysvětlením toho. co obvykle nazýváme zevními objekty. kdy se pokoušíme vidět také hlubší část a pozorně se dívat na obraz jako na celek. které nás obklopují. kterým si uvědomujeme běžné věci a osoby. Rozdíl mezi oběma je rozdílem mezi kinematografickou fotografií nenapodobitelného a geniálního Charlie Chaplina na bílé plátěné stěně a živoucím Charlie Chaplinem. to znamená. Je něčím novým. že dokud omezujeme své zkoumání na povrch obrazu. Fyzika zkoumá světlo. ale také je ocenit a zjistit jejich pravou hodnotu v celistvějším systému výkladu světa. že se ani nezastavujeme. ale v okamžiku. nový vznik myšlenky. protože představuje nové zrození ve vědomí. je obyčejně tak rychlý. že ať jsou denní hmotné věci jakkoli hmatatelné. začneme chápat. my se však klamně domníváme. jejich existenci nám nakonec odhaluje naše mentální zkušenost. se zdá každé pochopení způsobu. Neboť zatímco fotografie není koneckonců ničím jiným než kopií něčeho. fyziologie oko a mozek. co vnímá. Je tedy možné pohlížet na zrak ze tří rozdílných stanovisek. V této kapitole jsme byli vedení krok za krokem k překvapujícímu objevu. psychologie musí studovat vznik vědomého vjemu. že předmět existuje. Ale zde analogie musí končit. že poznání těchto věcí nás uzavírá do čtyř stěn pouhých myšlenek. abychom posoudili veliký význam jeho skutečné činnosti. co denně vidí a čeho se dotýkají. Tak také můžeme pochopit.

třebaže skutečně existují. Abychom se dostali do styku se světem vnějších věcí. A kdyby naše mysl nevěděla. který převládal mezi neinteligentními přívrženci náboženství. představuje správně nebo nesprávně o věci tolik.: V době vydání této knihy (1941) Einstein ještě žil. pociťujeme nakonec v mysli a nikde jinde. dotýkáme se především jako obrazu. Posledním naučením této kapitoly je. že jsme si byli vědomi věcí samých. jsou spolehlivě očkováni proti onomu hrubému druhu materialismu. Většina lidí je nepřístupná této nauce. že to. Staví je pod oblohu. . kterou mysl takto podvědomě vytváří. skončilo jako zlomek naší mysli. a tolik. Nemůžeme vidět nic. nevěděli bychom. Zemřel v roce 1955. kolik známe. Neexistuje žádný jiný utišující lék pro náš sužovaný věk.5 centimetrů. a že každá lidská zkušenost fyzického světa je v podstatě mentálně vytvořená zkušenost. že oči viděly horu a ruce sejí dotkly.OD VĚCI K MYŠLENCE 255 vnější svět je zcela relativní k mysli. Všechny barevné. že by nám je ukázala dlouhé pouze 2. která je cizí. Zde rozvádíme tento princip do šířky. které známe. věříce. Plnicí pero. Naše vjemy. co vidíme. Představa. musíme je vmyslit do existence: jinak šije vůbec neuvědomíme. kolik můžeme kdy znát. která jej vnímá.5 centimetrů. Nemůžeme totiž jít za své myšlenky. že pero je dlouhé 2. Bude proto těžké zbavit se 1) Pozn. které se zdají být tak hmotné. čeho se dotýkáme. vidíme především jako myšlenku. překl. Je přirozeně těžké uvěřit. Pero samo může být 15 centimetrů dlouhé. jak jasně ukáže příští kapitola. když všechna svá léta jsme pošetile věřili. že to. co nám mysl nevytvoří. jsou jedině mentální události. který převládal v posledním století mezi lidovými stoupenci vědy a proti pokryteckému materialismu. kteří mohou porozumět tomuto bodu. kterou Einstein nepochopil a kterou proto nebude chtít sledovat.1} Ti. že závažný princip relativity ovládá celé naše pozorování a všechnu naši zkušenost. Na štěstí jsou takové triky vzácné. vonné a pociťované věci. které začalo jako sbírka vnímaných vlastností. ale kdyby naše mysl provedla ten trik. studená a neznámá. že hora vůbec existuje. že jsme si vědomi pouze myšlenek vnějších věcí. pokračovali bychom v blažené nevědomosti. Potřebujeme více pravdy.

Naše zajetí ve všeobecné nevědomosti nemusí trvat provždy. materialistického názoru. všechny klamy a všechny iluze ze své mentality.256 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. běžného názoru. . neboť může proměnit vodu omylu v drahocenné víno pravdy. Musíme být nelítostní a vymýtit všechny bludy. to jest. Ale lze to udělat. jsme-li ochotni věnovat trochu času a mnoho zkoumajícího nezávislého myšlení tomuto úkolu. Může slábnout a stát se bezvýznamným. Vycvičené a soustředěné myšlení může dělat zázraky. jak naše nesprávné myšlenky zeslábnou a stanou se bezvýznamnými.

Například starší vědecké teorie o optickém klamu ho prohlašovaly za jev čistě fyzický a přičítaly ho jakémusi fyziologickému podráždění sítnice nebo poruše očních svalů. Hmota již dále není vším. je to tím. kteří stanovili teorii relativity a teorii kvantovou.KAPITOLA X. Přiznali.jsou přirozené a prominutelné omyly nepřemýšlivých. že myšlení samo o sobě nemůže postihnout skutečnost nebo podstatu světa a pozorovat ji. se nyní ocitli v témže postavení. nutíc nás vidět jej v mezích oddělených a posloupných představ. aniž by do nich rušivě zasáhli již při samém pochodu pozorování. že je nemožné postihovat a pozorovat jemnější jevy Přírody. než jako na existující v prostoru a čase. Co přímo vidíme jako zevní věc. Jak bylo ukázáno. to jest. jak budeme svět vidět. Vědci. na čem záleží! Starší teorie považovaly iluzi za bezvýznamnou abnormalitu. Věda si to pomalu počíná uvědomovat. zatímco novější zkoumání zjišťuje. muselo uznat. kterým vnímáme zevní předměty. Jakmile vědecké bádání vniklo do tajemného subatomického světa elektronů. neutronů a protonů. Musíme v tomto zkoumání přes všechny jeho obtíže vytrvale pokračovat. že pozorovatel sám hraje úlohu v určování pozorovaných jevů. ke zkoumání povahy lidské zkušenosti zevního světa. že mysl sama hraje nej důležitější úlohu v určení. neboť svět se stále před nás staví a tiše si žádá přiměřené pochopení své přirozenosti. Zaměňovat tělesnou strukturu za nehmotné vědomí a upadat do staré léčky .považovat totiž hmotný mozek za tajemství mysli . je ve skutečnosti mentální obraz. TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU Nyní musíme přistoupit k nejobtížnějšímu stupni našeho zkoumání onoho pochodu. že je od počátku do konce úzce spojena s pochodem vnímání. nepoučených a filozoficky . Na svět nebo na cokoliv ve světě nemůžeme myslit jinak. Proto indičtí mudrci říkali. ale novější teorie uznávají při něm i určitou mentální složku.

kterou je možné vidět a ochutnat. protože je může pozorovat mysl. protože vjemy předmětů jsou čistě mentální a mysl není možné jakkoli prostorově umístit. musí být umístěny někde uvnitř našeho těla. že všechno je poznáváno myslí. ale také o našem vlastním těle. že toto učení na nás žádá. udržovaný materialisty. právě tak jako jeden od druhého. že tyto objekty. Ta důrazně prohlašuje. že tyto předměty vidíme v určité vzdálenosti od samotné mysli. je to pravda nejen o všech zevních předmětech. před kterým sedíme. a ne do spisů skryté filozofie Indie. abychom věřili. Představa. že věc. kteří nepochopili tuto nauku. A tak druhá myšlenka vyvrací to. že vjemy odvozené ze samotného lidského těla jsou stejně tak objektivní jako vjemy odvozené z plnicích per. co tvrdí první dojem. prostoduchých lidí. že nelze říci. Takovéto nemožné a pravdě nepodobné názory patří do zápisů z blázince. že předměty. Takovéto rozlišování by bylo nelogické a neomluvitelné. Pokoušet se umístit dům dovnitř lidské lebky je marnou snahou těch. Přisuzovat tělu vlastnosti. Ty také poznáváme pouze mentálně. trupem a nohama. která. s jeho hlavou. Bylo by však naprostým omylem domnívat se.258 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. a že lesknoucí se okno. a že samotné tělo je právě tak vnitřní vůči mysli. abychom si uvědomovali vnější objekty jako mentální. od vědomí. které je možné se dotknout. že viditelné objekty nevidíme vně svého těla. což ani není třeba říkat. ale vlastní tělo jako hmotné. jako je zevní vůči tělu. to dráždí jejich praktický rozum. v žádném případě neprohlašuje takový nesmysl. Nic neodůvodňuje domněnku. subjekt. je tak vnitřní vůči mysli. kteří se odvracejí znechuceni při první zmínce o této mentalistické nauce. jako domy a stromy. Žádný hmotný předmět takovéto velikosti by nemohl existovat uvnitř hmotné hlavy člověka. není blíže než třpytící se hvězda tam v dáli. je obvyklý klam. které patří mysli. To. Nesmíme se dopouštět té chyby. znamená nesprávně vykládat veškerou zkušenost. že patří do jiné třídy než zevní . Lze-li říci. rukama. Tvrdí. že existence těla je oddělena od mysli. Pouze nejhlubší uvažování může odhalit. protože je popisuje jako mentální vjemy. vidíme vně svých těl a rozhodně ne uvnitř nich a že bez nejmenších pochyb je všechny vidíme v určité vzdálenosti od sebe.

nosem. že něco je zevní. Naše tělo se svými pěti smyslovými nástroji. okem. když si představují. Jsme si vědomi smyslových ústrojí. Jsme právě tak závislí na mysli pro uvědomování si jeho existence. Rovněž nesmíme dělat tu chybu. nemůžeme říkat. že tělo samo je vnitřní vůči mysli. protože si uvědomujeme vjemy odvozené od nich. Mysl bezděčně promítá své vjemy do prostoru a pak se dívá na věci. uchem. jazykem a kůží. měl by blíže udat. takže předměty musí rovněž být vnitřní vůči mysli. barvu a tak dále. A jestliže míní zevní vůči mysli. Nechápou. protože i tělo koneckonců známe jako myšlenku a je proto mentální. znamená mluvit o něm. Protože tělo má určitý tvar. jako jsme na ní závislí pro uvědomování si cihlové zdi.TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 259 předměty. to jest.i s fyzickým mozkem právě tak uvnitř mysli. že většina lidí si plete svou pokožku se svou myslí. nic tedy není skutečně zevní. které sama vytváří. mimo mentální věc. zda míní zevní vůči tělu nebo vůči mysli. můžeme pouze . Jestliže totiž míní zevní vůči tělu. že lidské tělo poznáváme jenom prostřednictvím těla. kterou dělá mnoho začátečníků při tomto studiu. Shrňme tyto vývody a podívejme se analyticky a ostře kriticky na ono slovo „zevní". Proto musíme hledět na tělo stejně. Chceme-li být přesní. velikost. jako hledíme na všechny ostatní předměty. pak pojmy „uvnitř" nebo „zevně" jsou zcela nepoužitelné. jako by byl vně myšlenky. Mluvit o nějakém předmětu. kteří jím pohrdají. tedy mimo mysl . Ten. kdo používá slovo „zevní". které poznáváme myslí. Faktem je. existuje přesně stejným způsobem jako cihlová zeď. Nikdy nikdo neviděl předmět vně mysli.což není možné. nýbrž pouze vně těla. jako by byl vně těla. že vzdálenost mezi povrchem jejich těla a nejbližší věcí rozhodně není vzdáleností mezi touto věcí a jejich myslí. je chybné mluvit o „zevních" předmětech. Jestliže ponecháme praktické stanovisko stranou a mluvíme filozoficky. a nejinak. a považovat své uvědomování si těla výhradně za uvědomování si myšlenky. ačkoli všechny předměty vně těla poznáváme mentálně. je celé . pak jsme již ukázali. pokud existuje jako objekt ve vědomí. Hlavním omylem je zaměňovat mimotělesnou existenci za existenci mimomentální. jakož i mnoho kritiků.

260 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že naše myšlenky nebo pozorování těchto předmětů jsou skutečně naše zkušenosti o nich. musíme provést delší vědecké zkoumání určitých aspektů pochodů odehrávajících se při vnímání věcí prostřednictvím smyslů. které jsou zřejmě vším. která se nezdá důležitou. proč tedy vnímáme konečnou myšlenku jako tvar rozprostírající se v prostoru? Všechny předměty. jako by stály zcela oddělené od těla a mimo ně? Jak se nám může jevit představa. jak vysvětlit přeměnu čistě mentální zkušenosti ve zkušenost zdánlivě oddělenou a samostatnou. že naše představy o nich. která má určitý tvar a velikost a nalézá se v určité vzdálenosti od našeho těla a od jiných věcí. protože se o každém vjemu předpokládá. je-li posuzována z praktického hlediska. umožňující pří- . kterou vidíme. co známe. když je o nich vědecky dokázáno. je záhadou. že existuje v prostoru. stojí ve vzájemném prostorovém vztahu. že právě táž zkušenost odporuje našemu rozumovému uvažování. Jestliže nemůže vystoupit žádný smyslový vjem mimo obvod těla. že to existuje. čím to je. který je zevní a který má prostorové charakteristiky? Jak mohou barvy přijímat tvary samostatných zevních věcí. je umístěna venku v prostoru. Od prvních počátků vědomí je každý předmět neustále předváděn mysli. a cítíme. ale poznáváme ji jako věc. jako by byl čímsi odděleným a nezávislým. Náleží do iracionálního a pověrečného žargonu. že je vnitřním výsledkem práce tělesných smyslových ústrojí. Musíme se však postavit tváří v tvář zvláštnímu problému. Ale jak si můžeme myslet. o níž se říká. Máme zakořeněné přesvědčení. mají polohu v prostoru? Jestliže bylo ukázáno. která však poskytuje opravdu jedinečný materiál. že jsou zevní. o nichž se říká. že se nesmíme vzdát tohoto přesvědčení. říci. a promítání čistě vnitřní zkušenosti do vnější zkušenosti. Abychom trochu osvětlili odpovědi na tyto otázky. že je vnitřní. jako předmět. My nejen poznáváme nějakou věc. že jsou to optické interpretace uvnitř očí? Krátce řečeno. Poznáváme. abychom neztratili zdravý rozum. neboť odhaluje předměty. Slovo zevní má svůj vlastní protiklad. Existuje určitá anomální činnost smyslů. Vidíme ji prostorově. že například stěna.

byli znepokojeni tím. Věda shledala. Ony zvláštní omyly smyslů. jsou překonány . získané dříve vědeckým zkoumáním a ryzí úvahou. i když příčiny jsou rozdílné. jak tento mechanismus vlastně pracuje. třebaže se o jednom říká. že studium abnormálních pochodů vrhá nové světlo na pochody normální. jakou jen zřídka nacházíme u západních lidí.vyžaduje zjemnělou bystrost chápání. nejen že si všimli tohoto faktu. které nazýváme halucinací. jako Aristoteles. ačkoliv se zdá. Pochod. které usnadní pochopení spletitých pochodů vnímání a jasněji osvětlí úlohu pozorující mysli. ale dovedli své zkoumání až k nejzazší možné mezi. hodné toho jména . jako při iluzích. Znepokojovali se totiž tím. jako Gaudapada. které zaujímají smysly a mysl při pozorování světa. indičtí mudrci. když je mechanismus vnímání porušen. neboť nám velmi pomáhá při vysvětlování smyslové zkušenosti. Bylo by omylem podceňovat jejich poučnou hodnotu kvůli jejich praktické podružností. obdržíme letmý pohled na to. Zkušenost iluze má jisté společné prvky se stálou a obvyklou zkušeností. anebo potvrzují výsledky. jehož závažnou důležitost nevědecká nebo nefilozofická mysl obvykle přehlíží. kterým si uvědomujeme kteroukoli běžnou věc. jak snadno mohou být lidé klamáni svou myslí. jak snadno mohou být lidé klamáni svými smysly. a o druhém. a fyzický podnět je nesprávně vykládán. Jako činnost vědomí jsou oba pochody opravdu totožné. Proto má iluze svou vědeckou cenu. A tak. poskytují zajímavou ukázku principu. že je správný. že je klamný. kterým si uvědomujeme iluzi. Filozofické úspěchy západních lidí. které nazýváme iluzí.TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 260 stup k hlubšímu chápání postavení. pozorujících smyslů a pozorovaného předmětu. Psychologická činnost vnímání je v obou. se nemůže lišit od pochodu. Řečtí intelektuálové. a ony tajemné poruchy mysli. Poruchy psychického procesu a vady fyziologického mechanismu odhalují někdy cenná vodítka k práci obou. Pečlivý a systematický rozbor těchto abnormálních zkušeností poskytuje cenné ukazatele. Plné pochopení důsledků jevů iluze-jejichž zkoumání se předpokládá u každé filozofie. i když imponující. že se jí cynicky vysmívá.

které by jinak zeslabovaly jejich snahu zabývat se filozofií. Vidíme spíše to. že z množství sítnicových vjemů nevědomky vybíráme jen ty. co hledáme. čemu věnujeme svou pozornost. a přece uniknou naší po- . zvukové vlny narážejí na bubínky zdravých uší. že zaujme naše vědomí do té míry. Hodiny třeba dvakráte bijí a my si ani nevzpomeneme. Vědomí klesá do nejasnosti nebo až do nicoty tam. neboť měli vědecky zaměřenou mysl a nepřijímali nic. nevidíme ho a neodpovíme na jeho pozdrav. který mohl již dávno uvést bádající západní mysli na správnou cestu. na co se díváme. jejich vyšším stupněm metafyzické pronikavosti. že vyloučí vše ostatní. Jsme-li však ponořeni do hluboké úvahy. Naneštěstí mudrci zmizeli. který nás potká. pozdraví. Tímto činitelem je fakt. Je to Indie. Jeho důležitosti však nebyla na Západě věnována náležitá pozornost. zatímco naopak živě osvětluje předmět. Indičtí mudrci pečlivě zkoumali každý aspekt iluze a halucinace. neboť toho si již před tisíci lety povšimli indičtí mudrci a hluboce o něm uvažovali. jejichž ostrost soustředění a jemnost myšlenky se spojila s podivuhodným ovládáním žádostí a sobectví. Nebo jdeme po ulici a přítel. Některé původní filozofické pojmy se v západní literatuře vůbec nevyskytují nebo přinejlepším ne v tak rozvinuté formě jako na Východě. Můžeme doma číst knihu. prostě proto. na nějž bylo myšlení upřeno s plnou pozorností. Dojmy opravdu působí na smyslové ústrojí. Iluze jsou spojovány se zvláštním činitelem při vnímání. která by je dovedla k psychologické pravdě. kde nevěnujeme pozornost tomu. lidmi Orientu. mohou se přihodit události nebo předměty mohou být předváděny našemu zraku. Když děláme nějakou práci tak soustředěně. které nás zajímají. která zplodila poměrně nejvíce těch lidí. kterými se stala i v jiných zemích. co vidíme. jejich vědění se většinou ztratilo a indická filozofie během staletí zdegenerovala v neplodné blábolivé diskuze.262 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. nebo můžeme být v kanceláři při práci. že jsme slyšeli jejich zvuk. ale následkem odvrácené pozornosti tyto zvuky nevnímáme. než to. i když je jiní slyší. která nás hluboce zajímá neboje velice důležitá. dokud to dokonale neprozkoumali a neověřili. že naše pozornost byla vysoce soustředěna na čtení nebo na práci. že si všimneme jenom toho.

které způsobují jakousi trhlinu v roušce zahalující vnímání. zhotovený z přírodní hmotné substance nazvané dřevo. třebaže jsou v poli smyslových vjemů. To prakticky dokazují jogíni. Nejjednodušší úvaha o této otázce přináší překvapující objev. je přece jenom vjemem. co máme vnímat. když není za našeho normálního stavu patrný. co máme právě před očima. tím je bolest intenzivnější a nesnesitelnější a naopak. že činnost mysli něco přidává a něco ubírá při tvoření světa. To.TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 263 zornosti a přejdou nepovšimnuty. Je těžké uvědomit si stupeň mentálního zasahování. Měl by být výstrahou. co ovládá mysl. kteří jsou plně ponořeni do stavu transu nebo komatu a jsou pak nevnímaví nebo necitliví vůči bolesti. Když se myšlení unaví nebo je zcela odtaženo. bude zkušenost poměrně málo jasná a slabší. je cesta k jejich zevní činnosti zablokována. čím onen běh skutečně je. kterou si musíme pamatovat. Můžeme si ho však uvědomit při pozorování abnormálních zkušeností a neobvyklých událostí. To je . Zůstávají mimo pole vědomí. že mentální činitel nemůže být vyloučen z žádného rozumného vysvětlení zkušenosti smyslů. To je jedna poučka. který můžete nahmatat. můžeme být slepí k tomu. Je-li pozornost smyslových schopností zaujata představami vnitřního snění. Uvažujme nejprve o druhu těchto iluzí. I když je iluze klamným smyslovým vjemem. Jestliže nespolupracuje mysl se smysly. Už tento neobyčejný fakt sám by měl být jasným upozorněním na to. Vezměte například prostou židli. Bylo již zdůrazněno. tím méně je poranění pociťováno. čím více je mysl zaujata jinou událostí. Je to pevný tvrdý předmět. nechť vzniká jakkoli. na níž sedíte. jestliže spolupracuje nedokonale. byť byly fyzické podmínky splněny sebelépe. jsou-li říznuti nožem nebo pohřbeni do země. že psychologicky je omylem oddělovat iluze od přijatých faktů běžného života. které se týkají přírody. diktuje. Mentální činitel pozornosti hraje mocnou úlohu při určování obsahu našeho vnímání. Analytickým studiem těchto výjimečných odchylek od obvyklého běhu přírody získáváme nové znalosti o tom. který pozorujeme. nenastane žádná vědomá zkušenost žádného zevního předmětu. Čím více je mysl upřena na tělesné poranění.

jak je uvedené na tištěných stránkách. který však tak velice odporuje tomu. ale jejich vzhled jako „kusů hmoty" je v základě klamný. kdyby jej vědci nebyli zjistili stálým zkoumáním a tak objevili.že naše planeta je kulatá . Studium moderní vědecké geografie odhaluje neobyčejný fakt. proč jsou pro filozofii nezpůsobilí lidé. z vašeho stanoviska pravda o této židli. co nám říkají oči. když . že je běžným laickým názorem. Kdo by kdy znal tento fakt. kteří trvají na svědectví svých bezprostředních smyslových dojmů jako jedině pravdivých. Ale přes takovéto odborné poučení a v rozporu s tím. která je podivnější než jakýkoli kouzelníkův kousek? Vlastně celá planeta nám nabízí pozoruhodný příklad velkého množství pevných. Pozorujte však tento měsíc. z něhož je vaše židle vyrobena. Jděte však do vědcovy laboratoře! Nechť vezme kousek onoho dřeva. že dřevo se neskládá z ničeho pevnějšího než z řady elektrických záření. vzaté tak. že mohutné hory. že běžný názor o vztahu lidského těla k zemskému povrchu je naprosto klamný? Tento jednoduchý názorný příklad nám pomůže pochopit.neponechává nám jinou možnost. něco zcela odlišného od všeho. že miliony lidí chodí po této zeměkouli skutečně hlavou dolů a jejich nohy k zemi spíše lnou než na ní spočívají. které ve skutečnosti nejsou tím. než přijmout tento nález. protony a neutrony. co si můžete představit jako elektrickou energii. a podrobí jej důkladnému analytickému zkoumání. jak je vidíme. tekoucí řeky.264 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že tak zvaný zdravý rozum. Jejich existence je zcela nepopiratelná. atomy. neboť jestliže vědecké zkoumání neklame samo sebe. čím se zdají. kapalných a plynných látek. Takovéto tvrzení. co vám říká nevyvratitelný rozum. bude vám vašich pět smyslů dále předvádět dřevo jako něco velmi hmotného. to znamená. tomu odmítá věřit. Nakonec vám řekne. Když nízko nad horizontem vychází rudě zářící měsíc v úplňku. Postupně jej zredukuje na molekuly. zdá se být velký jako ohromné kolo od vozu. v případě. neboli prostě řečeno z elektřiny. jsou ony látky vířící proudy elektrické energie. dmoucí se moře a zelená pole nejsou ve skutečnosti utvářeny tak. Neznamená to. je tak překvapující. elektrony. ačkoli přijetí dokázaného faktu . že zažíváte úžasnou iluzi.

Ukazují totiž na usuzovací prvek. co pouhé oko zachytit nemůže. Pohleďte na krajinu rozprostírající se ráno před vámi.neboť na ně nemůžeme přímo svalovat vinu za tyto omyly . protože v obou případech zaznamenává sítnice naprosto přesný obraz.ale spíše své interpretaci zpráv smyslů. Jestliže nás smysly mohou klamat v těchto případech. že takovéto přirozené iluze existují a jsou možné. že se země rychle zvedá. Fakt. neboť je to chyba interpretace. To jsou optické klamy. kterých si nevšimneme? Tyto příklady by pro nás měly být důvodem. mentální činnosti. Pozorovatel v rychle klesajícím letadle opravdu vidí. kdežto při měření objektů daleko nad hlavou používáte obvykle jiného měřítka. to jest. Může vzniknout jedině ve vaší mysli. a cestující v rychlíku skutečně vidí. které není dosud vidět. kde silný dalekohled je neodhaluje. není pravděpodobné. Ale kde opravdu dochází k tomuto omylu? Není ani v objektu ani ve vašich očích. stromy. Ano. Podobně odhalí citlivý spektroskop a fotografická deska existenci hvězd ve zdánlivě prázdném prostoru i tam. abychom tolik nedůvěřovali svým smyslům . Vyfotografujte tuto mlhu na speciální desku. to jest. kterým obvykle měříváte vrchy. že nevědomky měříte náhle vycházející měsíc stejným měřítkem. že telegrafní tyče se pohybují kolem něho. citlivou na ultračervené paprsky. smysly nás mohou klamat. Který z těchto jevů máte považovat za správný? Svým očím nemůžete dávat vinu. Pomáhají nám však ujasnit si. je sám kritikou naší znalosti světa a její pravoplatnosti. protože vyplňuje prostor. že vaše oči v pozadí neuvidí nic více. jak pochod vidění opravdu probíhá. na mentální spolupůsobení v tom. Z ustáleného zvyku zavádíte falešné měřítko vnímání a pak podle něho posuzujete velikost slunce nebo měsíce. A tak. nežli hustou mlhu. slunce zapadající za známým košatým stromem se bude jevit ohromně zvětšené. neboť zaznamená věrně obraz pohoří vzdáleného dvacet mil. . budovy nebo jiné objekty na obzoru. že se smrštil na velikost mince. který zaujímají větve. Zdánlivé zvětšení slunce nebo měsíce je jedině ve vaší představě.TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 265 ho máte nad hlavou a uvidíte. Příčina tohoto rozdílu je v tom. že nás mohou klamat i v jiných. Možná. Kamera pak zachytí to. co se jeví jako konečná zpráva smyslů. která plní obzor.

bude se vám jevit s růžovo-červeným nádechem. neboť při tvoření představ o vjemech působí mysl na to. Vidíte nádhernou duhu. To je jasný příklad relativity! Půvabné barvy. nýbrž jejich činnosti. že se jeví jako černý. že mysl je špatně interpretuje. Proč se zdá posledních sto metrů čtyřkilometrové procházky mnohem delší než prvních sto metrů. klenoucí se od země k nebesům. a nechte dopadat světlo malým okénkem na zelený kabát. Vstupte do místnosti. Podívejte se na něj kouskem červeného skla. poněvadž nové vjemy jsou ve vztahu k předchozím jevům a jsou jimi ovlivněny. zrakové i hmatové. Jedovatá droga. která byla poněkud zatemněna. že unavené svaly daly podnět k odlišným řadám přehnaných vjemů. Když se chvíli díváte na kousek zelené látky a pak se podíváte na šedivě zbarvenou látku. santonin. které při denním světle vypadají zelené. že vjemy jsou mentální. vznikají částečným vlivem vznášejícího se prachu a par rozptýlených ve vzduchu. Smyslové vjemy šedé barvy se nemohly změnit. Použijte zelenou žárovku a podívejte se prostým okem na modrý kabát. Pohlédněte pak na červený kus oděvu modrým sklem a bude se zdát také černý. když vjemy. které barví oblohu za svítání nebo při západu slunce. Nesmíme zapomínat. Ale pilot letadla. neboť se budou jevit červené. že některé odstíny látky. použitá v určité dávce působí. když objevíte. mění při umělém světle svou barvu v hnědou. Takové optické klamy vám jasně prozrazují. který vyplňují. Omyl vzniká tím. protože tyto smysly nejsou schopny pracovat bez mysli. nevidí vůbec nic. že se mnohé věci jeví jako žluté. že musíte být připraveni přinejmenším nedůvěřovat nikoli vašim smyslům.266 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Květiny budou vypadat podivně. které letí skrze ni. Bude se rovněž jevit jako černý! Nebo použijte červenou žárovku a podívejte se na svazek žlutých petrklíčů. aby mohly . Vy však nevidíte ani prach. jsou stále tytéž jako dříve a stále stejně správné? Odpovědí je. Budete možná překvapeni. Je všeobecně známo. co přijímá. ani páru a přenášíte zabarvení na prostor. Jsou-li dešťové kapky dosti veliké. které vytvářejí představy zvětšeného pohybu a prodlouženého trvání.

který učí nevšímavé lidské mysli. co vidí. že se nám jeví o něco menší. Podívejte se do sklenice čisté vody! Vaše oči vám říkají. . když jsou umístěny tak. že se hemží nesčetnými mikroskopickými živočichy. když odrážejí sluneční paprsky do vašich očí. aby uvažovaly o relativnosti všech věcí a pochopily veliký rozdíl mezi zdáním a bytím. zmenšila se její výška na pouhých několik stop. zůstává jedním a tímtéž. Odstoupíme-li od ní na nějakou vzdálenost. že je dlouhá čtyřicet stop. Jdeme-li dále týmž směrem a opět se na ni podíváme. že voda je zcela čistá. pak musíme vysvětlit. že je odrážet nemohou. Jsou-li shromážděny jako masivní mraky. avšak mikroskop opět zjistí. Při všech těchto změnách barevných hávů a ponurých závojů.TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 267 lámat světlo do spektra. Vezměme dřevěnou telegrafní tyč. Ohromná klenba nebes je tedy často gigantickým barevným přeludem. že naměřené číslo je jedině správné. kde se dotýká hladiny. Když zčásti ponoříte tyčinku do skleněné nádoby s vodou. ale pouze se jeví různě různým pozorovatelům v různých dobách. takže ponořená část se bude zdát nadzvednuta ze svého přímého směru. Je tato hůlka. a to je představa „čtyřicet stop". V obou případech vám pouhé smysly nejen nesdělí pravdu. aby měl přednost před představou „čtyři stopy". kterou nyní vidíme. ale jsou smutně šedé nebo černé. jsou zářivě bílé. aby byly opatrné při posuzování toho. který byl jasně a přesvědčivě čtyřicet stop dlouhý. proč měřítko má mít přednost před člověkem a proč matematický pojem. bude se tyčinka zdát ohnutá v místě. světlo samozřejmě nemění svou vlastní povahu. onou telegrafní tyčí? Je to ten předmět. nechť jsou vaše oči jakoli dokonalé a nechť se na tyčinku podíváte kdykoli. že tyč má tři různé výšky. ale přímo vás svedou k iluzi. Která z nich představuje tu pravou od oněch zdánlivých? Jestliže odpovíme. shledáme. Měřením zjistíme. když jsme jej měřili? Zdá se. Salát může být řádně vyprán a vypadá vábně čistý. má být oprávněn k tomu. která vznikne. Zkoumejte ji pod mikroskopem a uvidíte. Zde podává zraková zkušenost naprosto nepřesnou zprávu o tvaru tyčinky a bude ji takto podávat. že je plný baktérií. vidíme překrásnou duhu.

Existují například klamy hmatu. neboť odlišně odhadne teplotu téže vody. co je skutečný předmět.268 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. než aby o ní mohlo být pojednáváno zde a budeme o ní uvažovat později. Ať již jsou tvořeny podvědomě nebo vědomě. jsou představy vytvořené naší vlastní myslí. Co je pravdivé o zraku. značně studenou. vidíme předmět v obou případech pouze tak. tak studená. ale pravé ruce teplou. nejsou stále ničím jiným než mentálními představami. nebo stojíme ve vzdálenosti 100 yardů od nich. Všechny jevy telegrafní tyče nebo míry jsou pouze odhaleními naší mysli. neboť bychom měli také vysvětlit. setřeste kapky a ponořte obě ruce do vody vlažné. Ale to není vše. nebo jen tak. jsme odsouzeni vnímat pouze jevy a nikdy jejich skutečnost? Odpovědi na tyto otázky se začnou nyní objevovat během našeho studia o pochodu vnímání. která je pouze kusem dřeva. Hmatový vjem jednoho údu bude odporovat vjemu druhého. Vidíme své myšlenky o věcech. je částečně promítáním paměti z minulé zkušenosti. která je také kusem dřeva. Potom je rychle vytáhněte. Nechte obě ruce ponořeny dvě až tři minuty. když délka je tak nejistá u telegrafní tyče. co právě pociťujeme. Je totiž zřejmé. který dává vzniknout myšlenkám o sobě. Začínáme již chápat. jak jen možno snést. je příliš pokročilá. že ať stojíme přímo u tyče nebo u míry. . proč míře. co je skutečnost za těmito jevy. Vezměte tři nádoby s vodou. může být pravdivé také o ostatních smyslech. Ponořte levou ruku do horké vody a současně pravou do studené vody. věc druhá? Vidíme věci takové. když stojíme ve větší vzdálenosti. ale i překvapující objasnění. jak se nám jeví. Je telegrafní tyč jedna věc a to. že to. jak se nám jeví? Jestliže platí druhá možnost. Otázka. nikoli věci samy. že přítomné vjemyj sou závislé na vjemech předchozích a že to. Že tatáž voda je jak horká. myšlenkami. není pouze jasným rozporem mezi smyslovými zprávami. má být přiřčena určitost délky. vlažnou a tak horkou. jaké skutečně jsou. Tento bod byl podrobně zpracován v naší vědecké analýze relativity v jedné z předchozích kapitol. Vyvolává vážné a překvapující otázky. co z ní vidíme. Voda se bude zdát levé ruce studenou. co skutečně vidíme.

že obě mají úplně stejný stupeň chladu! Tolik na ukázku. protože je neoddělujete od zbytků obrazů. že jsou sbíhavé. nemáme dávat vinu očím. co vidíme. co skutečně zakoušíme. které přetínají větší počet kratších přímek. totiž o klamech. v rozích čtverce. aby nám dal vidět to. jak je nebezpečné důvěřovat správnosti toho. jako zde. ale při pouhém položení několika příčných čar bude většina pozorovatelů tvrdit. fyziologie i psychologie. šikmými přímkami. kde jsou průsečnice hustší a početnější. směřujícími dovnitř nebo ven. Ve skutečnosti však jsou přímé a rovnoběžné! Jsou to dvě přímky přesně rovnoběžné. které člověk vytvořil uměle. Obraz 2. Jsou to zajímavé příklady geometrických iluzí. Hořejší přímka se zdá nejkratší. že obě dlouhé přímky jsou ohnuté uprostřed. vytváří vadnou představu. i když. Hmat tedy konstatuje překvapující rozdíl teploty obou částí téže lopaty. Zdá se. to jest. To je směrová iluze. že jsou naprosto stejně dlouhé. to jest. že v tom. protože oko umisťuje její konec někam do hrotu šípu a nesleduje ji až do špičky. Změřte však jejich teplotu teploměrem a shledáte. Kterou přímku odhadujete jako nejdelší? Změříte-li je.TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 269 Nechte lopatu venku přes mrazivou noc a ráno ji zvedněte! Dřevěná násada bude trochu chladit. že mají dojem. GEOMETRICKÉ ILUZE Uvažujme dále o zcela jiném druhu klamu. ukazuje kružnici. z nichž každá je ohraničena krátkými. ukazuje dvě dlouhé přímky. co sám chce. zjistíte. že je bezvadná! Obraz 3. Ostatní přímky se také zdají nestejné. Sítnicové obrazy všech čtyř přímek musí mít přesto stejný rozměr. se mýlí a dělá nesprávný obraz. vidíme-li přímky jako nestejně dlouhé. ale úsudku. Obraz 1. ale kovová část bude pociťována jako velmi studená. ukazuje čtyři vodorovné přímky zdánlivě nestejně dlouhé. To znamená. pracuje nějaký mentální činitel. která se zdá být nesouměrná a zploštělá na čtyřech místech. . které znají žáci fyziky. A tak. který je dosti silný. Přezkoušejte ji kružidlem a shledáte.

1 obr. 6. 2. obr. . obr.270 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. 5. obr. 4. obr. 3. obr.

Díváte-li se pevně na krychli. Zavřete jedno oko a dívejte se chvíli na obrazec 7. ležící na zemi. že zde nenastala žádná změna. Která z obou čar na pravé straně obdélníku je pokračováním šikmé čáry na jeho levé straně? Většina lidí usoudí. zdánlivě ukazuje náčrtek prodlouženého nepravidelného čtyřúhelníka proťatého mnoha rovnoběžnými úsečkami. co konstruuje na základě své dřívější zkušenosti se stejnými nebo podobnými obrazci. Přiložte pravítko a jasně se ukáže jejich omyl. Bude se pak zdát. někdy jako viděný zevnitř. avšak při delším pozorování se pojednou zážitek obrátí a zadní stěna se posune dopředu. Najednou nevidíte to. což odhalilo. Upřeně pozorujte obrazec 6! Někdy se vám bude jevit plochý vzorec jako dvě přímky. co si vaše mysl představuje. Je to však klam. přičemž ohyb je od nás nejvzdálenější. je problematičtější a komplikovanější než všechny ostatní. . Máte před sebou průhlednou krychli. které se protínají v ostrém úhlu. To změní plochou průhlednost krychle v hmotnou a neprůhlednou. ale to.TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 271 Obrazec 4. nýbrž obrazem zcela nově utvořeným. Klamný obraz. to jest. co malíř nakreslil černou tuší na bílý papír. bude se střídavě přesunovat vpřed a vzad do různých poloh. jako pravoúhlý kříž. jak dokázaly důmyslným způsobem pořízené fotografie obrazů na sítnici. Skutečné dojmy těchto jednoduchých čar na citlivé sítnice vašich očí jsou naprosto správné. který si uvědomujete. neboť čtyřúhelník je naprosto přesným čtvercem. že původní přední stěna ustoupila dozadu a že ji vidíte tělesem krychle. Je důležité si všimnout. je přímým důsledkem podvědomé mentální práce na materiálu. Nicméně obrazec. co vnímá. který střídavě vidíme. je hlavolam. Někdy bude vypadat jako přeložený list papíru viděný zvnějšku. neboť ten zůstává nezměněn. Budou proto vpředu střídavě různé rohy obrazce. na který se díváte šikmo z výše. že mysl sama může značně přispívat k tomu. že je to vrchní čára. někdy však tato představa zmizí a obraz se vám bude jevit jako pevný předmět. Nevystínovaný obraz 8. Nejprve se vám bude jedna stěna jevit jako přední. že obrácená interpretace má celou sílu kteréhokoli jiného denního vnímání. Obraz 5. který poskytuje kreslířův náčrtek. Tento pokus velmi dobře dokazuje. není pouze souhrnem těchto vjemů.

272

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

obr. 7.

obr. 8.

obr.9.

obr. 10.

obr. 11. obr. 12.

TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU

273

Na obrazec 9. bychom se měli dívat šikmo ze strany. Vodorovné přímky se budou stěží jevit jako rovnoběžné, ačkoli rovnoběžné jsou. Prodloužíme-li v obrazci 10. krátkou šikmou úsečku doprava, až protne pravou svislou přímku, protne ji v bodě, kde od této přímky odbočuje doprava krátká úsečka, ale oči nám to budou popírat. Smyslové dojmy jsou správné, nikoli však úsudek, který si o nich mysl nevědomky tvoří. Dojmy očí jsou bez viny, ne však dojmy mysli. Krátký pohled na obrazec 11. postačí, aby vám jasně sdělil, že horní oblouk pokračuje křivkou, která začíná a končí pod spodní vodorovnou přímkou. Použijte však kružidla a poznáte, jak může být prostá zraková schopnost klamná, neboť pokračování křivky je spodní soustředný oblouk. Obrazec 12. je skvělou ukázkou iluze, která potrvá i pak, když jsme ji odhalili a vědomě opravili. Bez ohledu na to, jak často a jak dlouho se díváte na tento obrazec, ani jak známým se vám stane, sotva budete moci zabránit tomu, abyste jej neviděli s týmž klamným charakterem, který měl, když jste jej viděli poprvé. Je zde obrazec hedvábného cylindru, jehož výška se zdá značně větší než šířka. Lze tomu sotva uvěřit, ale měření ukáže, že oba jeho rozměry, svislý i vodorovný jsou stejné! Zrakové ústrojí se nemýlí, neboť sítnice zaznamenává jen to, co obdrží. Chybné je posouzení přijatých dojmů, to jest, mysl. Bylo by hrubým omylem odložit tyto klamné dojmy jako bezvýznamné geometrické kuriozity. Jsou psychologickými učiteli. Mají velký význam, neboť podávají zvláštní vodítko ke správnému objasnění nejpokročilejších fází pochodu vnímání. Ukazují, že mentální interpretace se mísí s fyziologickým dojmem a v následující směsi snadno vnímáme promítnutou mentální představu jako vloženou na tištěný obrazec. Můžeme vidět jako fakt to, co mysl vnímá, nikoli nezbytně to, co nám říkají smysly. Jak těžké je pak hájit platnost jedné kategorie viděných věcí proti druhé! Tyto klamy vidění vrhají tedy světlo na samotné normální vidění. Když vidíme geometrický obrazec jinak, než jak je skutečně nakreslen, pak opravdu vidíme výtvor, který mysl přenesla ze sebe samé na obrazec. To je psychologický zákon, který je příčinou iluze.

274

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

Je nutné povšimnout si dalšího zvláštního bodu mechanismu těchto iluzí. Trvalé pozorování nevede k lepšímu pozorování, i když na ně úmyslně upíráte pozornost. Nevyloučíte je. Zůstávají a nemohou být odstraněny. Ačkoli to jsou iluze, jsou to iluze tvrdošíjné a pitoreskní. Nemůžete se od nich uvažováním osvobodit. Nechť si na takovýto prostý obrazec zvyknete jakoliv, přece jen se různá podání jeho tvaru střídají před vašima očima, i když vám rozum říká, že obrazec je nehybný, protože je vytištěn na papíře. Co znamená tato tvrdošíjná vytrvalost? Jak vysvětlíme tento podivný fakt? Jestliže vůbec něco znamená, pak znamená především to, že omyly vnímání, to jest, výsledky pochodů, které se odehrávají uvnitř těla a mysli pozorovatele, mohou jím být promítány tak, že se jeví jako zevní fyzické věci! Neboť klamné tvary, jakých ony kresby nabývají, nemají objektivní skutečnost vně mysli, která je vnímá. Proto, bude-li třeba, musíte být připraveni přijmout zarážející představu, že vaše zrakové dojmy „vnějšnosti" nějaké věci mohou být naprosto mylnou interpretací těchto dojmů. Neboť triky smyslů se počínají jevit jako vítězství mysli. MENTÁLNÍ PROMÍTÁNÍ Přicházíme nyní ke třetí skupině iluzí, které se mohou zdát prosté, které však mají vážné důsledky. Před lety byl v zábavních podnicích velmi oblíbený přístroj, zvaný vitaskop. Když jste hodili do otvoru peníz a točili klikou, mohli jste pozorovat malým okénkem krátký, ale hodnověrný pohyblivý obraz. Iluze pohybu byla získána pomocí řady fotografií nalepených na kartonech. Mechanickým otáčením kliky byla předváděna jedna fotografie po druhé. Dnešní kinematograf skýtá zdokonaleným způsobem tutéž iluzi. Zde se na projekční stěnu promítá řada jednotlivých nehybných fotografií, které se však jeví díky rychlosti, jíž jsou promítány, jako skutečně pohyblivé obrazy. Kde je souvislá činnost, kterou divák v těchto obrazech vidí? Je v obrazech samých? Není, nemůže být, neboť je to jen dlouhá řada nehybných obrazů. Musí proto být ve skutečnosti výsledkem nějakého pochodu, který se odehrává v očích a v mysli samotného diváka.

TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU

275

Jestliže někdo ve tmě pohybuje pochodní ve tvaru číslice 8, vidí opodál stojící pozorovatel tento svítivý obrazec jako trvalý, nepřerušovaný a úplný tvar. Ve zlomku vteřiny, kdy se pochodeň nalézá na křižovatce čar uprostřed obrazce, ji pozorovatel vidí přesto i jinde, jak tvoří horní a dolní křivku obrazce. Věda to vykládá stejně jako u kinematografických obrazů tím, že skutečný vzhled obrazce závisí na setrvačnosti sítnicového obrazce v oku, který trvá déle než zlomek okamžiku, kdy oko právě obrazec zachytilo. Věda pokusně zjistila, že smyslový vjem může trvat ještě nějaký čas i potom, kdy původní podnět zanikl. Obraz, který takto vzniká, je nazýván „dodatečný obraz". Reakce sítnicových nervových středisek přetrvává podnět, a tak pokračuje ve své vlastní nezávislé existenci. Je nutno pohlížet na tuto věc trochu vážněji a proniknout do ní trochu hlouběji. Oko je jako kamera a věrně fotografuje vše, co vidí. Je dokonce lepší než kamera, neboť potřebné úpravy, jako nastavení ohniska a tak dále, se obvykle dějí automaticky. Při našem obrazci světelné číslice 8 může oko skutečně zaznamenat pouze řadu jednotlivých obrazů světelných bodů. Záznamy následují za sebou tak rychle, že je mozek nemůže dosti rychle odděleně zachycovat. Proto spojí množství zrakových dojmů do jediného vjemu a přidržuje se celkového obrazu zářícího obrazce 8, jenž se takto utvoří. Mysl pak tento obrazec převezme. Mysl tedy dále vidí to, co je ve skutečnosti jejím vlastním výtvorem. Zde si všimněte dvou věcí. Předně, že různé polohy pochodňového plamene, jak se pohybuje dokola, se předvádějí smyslům a jsou jimi bezprostředně zaznamenávány jako to, čím jsou. Za druhé, že optický nerv přenáší smyslové vjemy do mozku tak rychle, že mozek není schopen zaměstnávat se jimi jednotlivě. A tak je mozek nekriticky přijme jako zdánlivě celistvý obrazec 8. Ten je pak mentálně viděn a přijímán jako skutečný. Pouze zevrubné zkoumání může vyloučit omyl a opravit falešné vnímání. Je nanejvýš důležité pochopit, že obrazec fyzicky vůbec neexistuje, ač se zdá, že ho vidíme. Kde je tedy opravdu viděn? Může jej vidět jedině mysl, jakožto jednu ze svých představ, neboť souvisí s pozorovatelem,

276

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

nikoli s pochodní. A ještě důležitější pochopit je to, že pozorovatel vidí obrazec vně svého těla, ačkoli je ve skutečnosti uvnitř jeho mysli. Jeví se jeho tělesným smyslům jako něco „daného". Avšak tento světelný obrazec je přitom pouze intelektuální konstrukcí. V té době si pozorovatel neuvědomuje, že mentálně konstruuje obrazec, ale ani později si není vědom toho, co dělal. Dokonce, i když se poučil, že obrazec je pouhou optickou iluzí, přesto dále vidí jeho iluzivní tvar. Klam tedy trvá navzdory faktu, že je nyní známo, že to je klam. Zdá se, že si takováto činnost téměř odporuje. Je to ovšem protiklad k něčemu, co si lze představit, nikoli k něčemu nepředstavitelnému, jako je kulatý čtverec, nebo k něčemu fantastickému, jako koza se lví hlavou. Je to něco, co se vysmívá víře člověka a násilně rozbíjí jeho obvyklou představu, že to, co vidí je skutečně a nezbytně takové, jaké to vidí. A to silně poukazuje na to, že to, co jinde pokládá za reálné pozorování, nemusí být nic víc, než pouhá důvěřivost. Uvažte případ jedné ještě závažnější iluze téhož druhu. Jak často se stane v džunglích Orientu v době padajícího soumraku, kdy hvězdy ještě nezáří, že osamělý chodec zamění hnědý pahýl stromu u cesty za divoké zvíře, které se na něho chystá skočit!
„... Za noci, při trošce strachu, jak lehko můžeš mít za medvěda keř, brachu,"

praví básník. A jak často se zdá osamělému chodci i z malé vzdálenosti, že bezlistý keř u cesty s dvěma holými větrem se klátícími horizontálními větvemi je v záloze číhající lupič? Chodec zpozoruje náhle v šeru postavu a ve strachu uskočí zpět. V neškodných šelestících zvucích slyší podezřelé pohyby přesto, že vnímá pouze kontrastující hru mizejícího světla a vzrůstající temnoty, tvořící pozadí pro imaginární postavu živého člověka, vloženou na neživý keř. Na vysvětlenou, proč vidí lupiče a ne keř, lze uvést, že se jedná o nedostatečnou nebo odvrácenou pozornost, mentální zaujetí nebo nesprávný úsudek, vadný zrak nebo šero. To však nevysvětluje hlubší význam iluze, to jest, proč člověk vidí zevně obraz, který existuje buď ve

TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU

277

smyslech nebo v mysli. S určitostí lze říci, že není v samotném předmětu. Nemůže být ani v očích, neboť ty přece jsou přirozeným fotografickým aparátem a mohou zaznamenávat pouze to, co je fyzicky přítomno. Tento obraz může být proto vložen na předmět pouze představivostí. Když interpretující schopnost mysli začne zpracovávat přesná data dodávaná smysly, nastává možnost vadného tlumočení a tím vznikají iluze. Psychologicky není možné rozeznávat chybnou představu od správné, protože obě jsou vnitřními osobními zkušenostmi. Můžeme tedy věřit, že jsme něco pozorovali, i když jsme nic takového nedělali. Vzpomínky, které se vynořují z minulosti, nebo osobní očekávání něčeho, co by se mohlo stát, nás mohou svést k tomu, že očekáváme, že opět uvidíme tutéž věc, i když ta tam není. Pod vlivem takovéto mentální předpojatosti jsme nakloněni předpokládat její přítomnost. Takto jsou oči oklamány, protože představa je mylná. Jestliže je iluze utvářena vlastní myslí člověka, pak její základ nelze hledat v kývajícím se keři, nýbrž v samotném člověku. Lupič v keři je rozhodně jeho vlastním výtvorem: je jeho součástí. Když bedlivě analyzujeme iluzívní věc, přestává být zevní a stává se vnitřní k mysli člověka. Mysl byla v rozpoložení napjatého očekávání a intenzívní předtuchy, což vytvořilo vlivem chorobného strachu nebo zbabělé bázlivosti právě onu představu, kterou vnímá. Dojmy keře, které mysl přijala, mohou připomínat velmi slabou podobnost s lupičem. To však stačí mysli, aby se toho chopila a utvořila z toho klamný vjem, který nesprávně ovlivní akt vidění ne proto, že strach a podezření naplňují fyzické oči člověka, ale protože plní jeho mysl. Nesprávná interpretace scény a zvuku je mentální. Sugestivní síla iluze lupiče je tak mocná, že vloží mentální výtvor na fyzickou věc, zaznamenanou smyslovým ústrojím. Představa, která by měla být normálním následkem takového záznamu, je nahrazena jinou, která zaujme její místo jakožto pozorovaný předmět. A tak výmysl představivosti odstraní část fyzického faktu: tvar keře vplynul do tvaru lupiče. Tato zjištění vyvolávají otázku, jaký je praktický rozdíl mezi pravým lupičem, kterého je někde vidět, a tímto iluzívním lupičem? V obou případech postrašený chodec skutečně věří, že viděl lupiče. Avšak v jednom

278

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

případě viděl pouze keř, který zastupuje loupežníka. Jeho oči mohly zaznamenat pouze dojem keře, neboť fotoaparát s ultracitlivým filmem, schopným zachytit obrázky i v přítmí, by na témže místě vyfotografoval keř a nic víc. Víme, že oko je konstruováno jako fotoaparát. Jestliže představa lupiče neexistovala v očích, musela být někde jinde. A jediné jiné prostředí, kde by mohla existovat, je mysl. Mysl proto musí mít úžasnou sílu tvořit představy, které se nápadně podobají obvyklým vjemům, stejně jako má překvapující schopnost promítat tyto představy zdánlivě ven do prostoru. Zvedneme v údivu obočí nad těmito provokativními odstavci neboje pouze s opovržením odmítneme? Zaváháme připustit, že mysl má sílu promítat ven a stahovat nazpět představy, které vidíme vně těla? To by totiž naznačovalo, že člověk má nevědomky jistý druh magické síly. Není však kacířstvím to prohlašovat? Buďme však smělí a připusťme, že nevíme, jaké omezení máme přisoudit schopnostem mysli: je to záhada, které nelze uniknout. Ještě podivnější věci jsou zaznamenány v zápisech abnormální psychologie, které zarážejí lidi neznalé a badatele neustále matou. Nebo se můžeme dohodnout, že tuto možnost objektivizovat mentální obraz nebudeme nazývat mentální silou nýbrž mentální vadou! To ovšem neodstraní fakt, že jsou toho všichni účastni a že proto musíme být všichni připraveni nedůvěřovat tomu, co nám předkládají jak smysly, tak i mysl. To je překvapující závěr nenapadnutelné logiky těchto faktů. Odhaluje totiž ty nejpodivuhodnější možnosti. Jestliže je možné takto vnímat jeden iluzorní objekt, proč by nebylo možné vnímat také celou řadu klamných objektů uvnitř nás samých? Musíme se snažit, abychom tato jasná odhalení přizpůsobili svému světovému rozhledu a svému názoru na člověka. Musíme se stát odvážnými obrazoborci a odmítnout zůstat intelektuálními modloslužebníky. Nesmíme se obávat sledovat takovéto myšlenky k jejich logickým závěrům, máme-li získat trochu moudrosti z těchto studií. Což není neproměnlivá stabilita země pouhé klamné zdání, zjevný omyl vnímání, zraková a hmatová zkušenost, kterou rozum statečně popírá? Je přece snadné prokázat, že zeměkoule je v ustavičném pohybu.

TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU

279

Jsou dva druhy iluzí: ty, které nás klamou v tom, co vidíme fyzicky, a ty, které nás klamou, že vidíme něco, co není založeno na žádném fyzickém popudu. Druhý druh se nazývá halucinací a je vadou jedině myšlení, ktežto první druh je vadou způsobenou tím, že mentální představa je vložena na fyzický předmět. Vjemy vzbuzují dojem přítomnosti zevního předmětu, ale když vznikne vjem bez přítomnosti takového předmětu, pak máme případ halucinace. Nejčastější jsou halucinace vyšších smyslů, to jest, zraku a sluchu. Halucinací by mohla být nazvána iluze, která nemá žádný objektivní fyzický podklad. Iluze se blíží stupni halucinace, když se tělesným smyslům nejeví fyzicky nic, co by ji ospravedlňovalo. Když člověk živě vidí něco tam, kde není nic, co by ospravedlňovalo jeho vidění, je pod vlivem halucinace. Je-li však přítomna nějaká fyzická věc, která poskytuje podklad pro jeho vnímání, třeba slabý, pak je pod vlivem iluze. Běžně se myslí, že halucinace se objevují pouze mezi lidmi pomatenými a mozkově chorými. Tento samolibý omyl vzniká tím, že právě u nich se vyskytují nejnápadnější a nejsmutnější formy halucinací. Nicméně je pravda, že kromě patologických případů ukazuje každodenní zkušenost v politice, obchodu a společnosti, že četní jednotlivci, kteří jsou zřejmě normální a v každém jiném ohledu zdraví, upadají v některé době svého života do osobních halucinací. Kořeny falešného vnímání a klamného vjemu jsou přesně tam, kde leží kořeny správného vnímání a normálního vjemu - to jest, v mysli. Ze stanoviska psychologa neexistuje protiklad mezi halucinacemi šílenců a iluzemi člověka zdravého. Obojí je ve svém základu v tak těsném vztahu, že jeden druh přechází nepozorovatelně do druhého. Halucinace je pevné přesvědčení o přítomnosti něčeho, co přítomno není. Lidé šílení, blouznící nebo postižení horečkou jsou napadáni dravci, nebo slyší podivné hlasy, které jasně existují jenom v pacientově představě. Fakt, že halucinace mohou vznikat z takových abnormálních pramenů, jako je choroba, vyčerpanost nebo drogy, nezmenšuje cenu jejich pomoci k pochopení normálního procesu vnímání.

nebo výtvory snů. Musíme si počínat správně. jako je váš svět fyzický. že mysl bez jakékoli zevní pomoci má sílu promítat přesvědčivé obrazy. které nemají žádný odpovídající fyzický popud a které jsou pak považovány za vjemy. pak mícháme své srovnávací základny a pleteme si měřítka dimenze. Neboť mentální pochod. Budeme-li však trpělivě a bez předsudků analyzovat hlouběji. Počínáme vidět to. aby jej srovnal s obrazem. aby se naše fyzické věci zkoumaly měřítky snu. než je obvyklé. Takovéto představy se mohou také vracet nebo i dále trvat. Význam takovýchto halucinací spočívá v jejich náznaku. ale jeho případ byl plný poučení pro lidi schopné je přijmout. Když je mysl ovládána takovýmto fixním předsudkem. byly stejně skutečné jako lidé z masa a krve. odhalují sílu dominující myšlenky tvořit vadné smyslové vjemy. zvyšuje se pravděpodobnost. které si představoval. že trpěl halucinacemi. kteří si představují. Nakonec byl přesvědčen. umožňuje studium mentální činnosti do takové míry. . který si po prvém sedění dovedl vyvolat tvář. že jsou Napoleonem a podobně. budou tvrdé při dotyku prstů vytvořeného rovněž obrazotvorností a krajiny ve snu budou mít pro snící oči obrysy i tvary. Zavřete však oči. uzavřete se před všemi smyslovými vnějšími orgány ve spánku a hle! . Vezmeme-li však nesprávné měřítko a požadujeme. který vybočuje z obvyklé dráhy jako tento. která by jinak nebyla možná. aby věci vytvořené obrazotvorností byly podrobeny fyzickým zkouškám.280 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že tyto osoby.ve snu naleznete svět právě tak živě zevní. že stejné charakteristické znaky můžeme najít ve všech ostatních mentálních představách. co očekáváme. Na takovouto nesprávnost by bylo možné odpovědět požadavkem. ať jsou to reprodukce obrazotvornosti. že se staneme obětí iluze nebo halucinace. Skutečnost halucinace je stejně přesvědčivá jako zkušenost podložená fyzicky. že se občas mezi prací díval na pomyslný model. analýza ukáže. Ale moudrá civilizace odměnila pozoruhodný vývoj jeho obrazotvorné schopnosti dlouhým uzavřením v ústavu pro choromyslné. že uvidíme. Pocit vnějškovosti fyzického světa se zdá být nepřemožitelný. postavu a oblek modelu tak živě a přesně. Kdysi žil malíř. Neboť předměty. Je jisté. na němž pracoval. vytvořené obrazotvorností. Omyly v identitě šílenců.

Musíme si dokonale ujasnit. Halucinace a iluze poskytují revoluční poučení. jako přítomné nebo naopak nemusí zpozorovat předmět. že vše. že skupina představ se může objevit v poli vědomí a přesto se může jevit jako vně nás. že mentální představy se mohou jevit objektivními vůči tělu. která nemá vůbec žádný objektivní podklad. že věci a osoby. rozvíjí během snů abnormální stavy jako hypnózu a choromyslnost až do skutečných vjemů. Prokázali jsme dostatečně.TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 281 To dokazuje mentální charakter pocitu vnějškovosti. které vidíme stát mimo své tělo a jejichž existence je přesto pouze mentální. že mysl může bez nejmenší pochyby promítat své obrazy ven z těla: analýza iluzí sama potvrdila tento překvapující fakt. A mystici. co nám naše fyzické vjemy o nějakém předmětu sdělují. která promítá mentální obrazy do prostoru a naplňuje je silou skutečnosti. zatímco nepozorné přebíhání mysli ukazuje. že můžeme vnímat vše. Bylo by správné rozloučit se s takovou zastaralou naukou a odmítnout ji. které nejsou žádným způsobem odlišné ani rozeznatelné od vjemů vytvořených na fyzickém podkladě. sen to znázorňuje a úkazy iluzí to plně předvádějí. Hypnotismus to dokazuje. Existence abstraktního snění a zkušenost snů jsou důkazem této síly. co jí hypnotizér vsugeruje. uvnitř hlavy. může začít prudce kýchat. že přijímají živou bezprostřednost a barvitou skutečnost fyzicky vyvolaného vjemu. že čichá pepř. musí být proto také vně mysli a že výtvory čistého vědomí musíme zakoušet pouze uvnitř těla. který se nalézá přímo před ní. Když jí vsugeruje. Toto poučení nutně potřebujeme. které mají fyzickou existenci. co není v našem fyzicky získaném vjemu předmětu. kteří se během meditace příliš soustřeďují na určitou představu. jestliže jí hypnotizér dá opačnou sugesci. časem poznají. Poznali jsme. Ze stanoviska psychologie neexistuje rozdíl v obsahu mezi halucinací a snem. protože všichni jsme Přírodou a dědičností zatíženi klamným názorem. Přeměna pouhých . vidíme tak objektivně jako věci a osoby. Zkoumejte chvíli jak představa. to jest. že nemůžeme vnímat něco. Iluze ukazuje. že pochody vědomí jsou tak úžasné. ačkoli ve skutečnosti tu žádný pepř není. Hypnotizovaná osoba může snadno pozorovat to. co vidíme vně těla.

Vznik pohledu na takové zevně viděné předměty je tajemnou a významnou událostí. které je nepochybně normální. co vidíme. která leží povalena a rozbitá na okraji pouště. Nejbohatšími ze všech zlatých žil v tomto zanedbaném studijním dole jsou dvě. jako je tisícitunová socha Ramsese II. Neboť říše mysli se rozkládá nad vším. ležící v silných vrstvách v himálajských soutěskách. Otevírají totiž jakousi skulinu do tohoto pohybu a umožňují nám pozorovat něco z toho. proč studium smyslových klamů a halucinací mysli je tak velkou pomocí při objasnění způsobu. Je chybné považovat je za mimořádné vnímání. jakou je sníh. Vnitřní činnost iluze. jako výtvarné a tvůrčí úsilí mysli. To je jeden z důležitých důvodů. každou vnímanou věc poznáváme jedině jako věc mentální. jen když je chápán jako mentální zkušenost. která můžeme čerpat z iluzí. ale něčím. že celý vnímaný život může být mentální konstrukcí. o které se soudí. První je překvapující důkaz. Skutečně. Mysl sama je hlavním pramenem svých vlastních zkušeností. Celý fyziologický a psychologický pohyb se děje s takovou kaleidoskopickou rychlostí. jako je to pravda o tak jemné a delikátní věci. co je mnohem více formováno. hmatáme a chutnáme. se stává průvodcem pro vnitřní práci smyslového uvědomění. Je nutno jej pochopit. Pokusme se zhodnotit cenná ponaučení. upravováno a poznamenáno myslí z její vlastní vnitřní zásoby. Tím nejsou. které působí tak jako vždy při aktu mentální tvorby. Iluzivní vjemy mohou mít různé příčiny. že normální zkušenost v každodenním životě není něčím.282 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. mohou být malicherné nebo důležité. co se skutečně děje. a proto při sebepozorování nerozeznatelná. že je abnormální. To je pravda stejně o tvrdých a těžkých předmětech. Jsou normálním vnímáním. smyslových vnímání v hotové vjemy je obyčejně okamžitá. že nikdo není schopen odhalit tyto dva stupně. mohou být vadami v mechanismu vnímání nebo představami převzatými z minulosti: to však nezmenšuje důležitost této záležitosti. Neboť zdánlivě abnormální zkušenost iluze ukazuje. jakým smysly a mysl spolupracují ve vytváření našich zkušeností. co je pouze a trpně přejímáno smysly ze zevního světa. slyšíme. A lze jej pochopit. .

z mysli. a že obecný názor. že i když se Člověk ve své zkušenosti nikdy nesetkává s neproměnli- . které však nejsou ničím jiným než představami. když se dívá na své zevní okolí a vidí jednu věc zde. jako osvětlené. že obvyklé vnímání je rovněž mentální činnost. že přivádějí do vědomí věci. že iluze a halucinace mají nakonec mentální charakter jedině proto. a proto nemůže ani poznávat prostor takový. které vidíme jakoby se rozprostíraly do tří prostorových rozměrů. stínované a barevné. Pokud je nějaká iluze aktem vnímání něčeho. Kde nalézáme iluzi. Když se však nyní ukázalo.TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 283 Nyní můžeme pochopit. je názorem nesprávným. jaký si nevědomky myslí. obě vyvěrají ze stejného pramene . Člověk si myslí. Paradoxem je. druhou tam. že mnoho z nehybnosti času a prostoru bylo představou. že analýza iluze potvrzuje základní charakter spolupůsobení mysli při poznávání zevních věcí a odůvodňuje nauku. Neexistuje rozdíl prapůvodu obou. a tak dále. že iluze je mentální činnost. neboť i když se jedna z nich zdá být subjektivní a druhá se zdá být objektivní. Je-li tomu tak. že zažívá skutečný prostor. že se jeví vně těla. že si není vědom skutečných rozměrů slunce v prostoru. že čas i prostor byly u různých pozorovatelů různé. pak musíme usoudit. Druhé pozoruhodné poučení. že slunce denně vychází a zapadá. že představy mohou být promítány tak. Konečný závěr je. jaký je. je. ze představy lze vidět uvnitř hlavy. když ji důkladně zkoumáme? Uvnitř mysli. když to rozum popírá a dokazuje opak? Je jasné. mentálními obrazy. že všechny vjemy a všechna vnímání jsou mentálního charakteru. že je. Kde vidíme iluzi? Vidíme ji vně těla. Z toho vyplývá jediný závěr. neboť bylo shledáno. proč vidí slunce tak malé jako stříbrný peníz? A proč stále vidí. TVOŘENÍ PROSTORU A ČASU Naše dřívější zkoumání relativity odhalilo. které nám dává halucinace a iluze. stojí na stejném základě jako běžné a autentické vnímání v každodenním životě. ani poznávat prostor takový. že představy mohou být objektizovány do prostorových vztahů k tělu.

že nějaký předmět má v zorném poli vzdálenost. plastičnosti a perspektivě jako přírodní scény. Všechny tyto věci . a přesto existence toho může být pouze zdánlivá. nemění je ve filozofické zkušenosti. ale způsob. nikoli skutečná. Neboť ve stereoskopu se objeví dvě poněkud rozdílné kresby nebo obrázky jako sloučené v jedno. zevní a rozprostírající se v prostoru. jakým je udržován. Stále zůstávají takové. a přece být známy jako fáze vědomí. jaké jsou. že tato vzdálenost je mentální konstrukcí. který se nalézá za odraženým obrazem v zrcadle. že tomu tak je. ať se o to jakkoli snaží. mimo diskusi není. Takovýto případ plošné iluze. představa o něm je univerzální a jenom blázen by o něm mohl pochybovat. musíme připustit. Jestliže nám zrak říká. když vnímáme skutečné scény jako promítnuté do jisté vzdálenosti od našich těl a mimo ně do prostoru. je čistě iluzorní. masivnosti. přece stále věří. jako naše oči v hlavě. jenž označuje své vjemy zevních věcí jako mentální. a tak může být něco bezprostředně „dáno" jeho zkušenosti. že skrytá nauka žádným způsobem nepopírá. že svět předmětů se rozprostírá v prostoru mimo naše těla. Když uvážíme. to jest. které jsou uloženy na různých místech. vým prostorem. Trojrozměrný svět. která váže mysl pevněji. A tak stereoskop vytváří iluzi jediného obrazu. prostory a těla . jak se jeví. ale jejich plochost zcela zmizí a zobrazené předměty se objeví v dokonalém reliéfu se skutečnou hloubkou a přirozenou hmotností. a zůstanou takovými po celý život. ukazují různé pohledy téhož předmětu a tyto výsledné obrazy splývají v jeden? To je jistě počátek pochodu. ale taková. že dvě čočky stereoskopu. že je to klam. ale ne jeho konec. rozum vysvětluje. že není o nic zázračnější. která se zdá mít hloubku. než vůbec ví. zatímco ve skutečnosti jsou v přístroji umístěny dva odlišné a oddělené obrazy a my se díváme na oba.284 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.mohou stále existovat tak. Obdobně filozofický postoj. ač je zde . Nevysvětlujeme toto zvláštní sloučení tím. a přesto se ho jeho vědění nemůže zbavit. že ve stereoskopu se nám jeví ploché fotografie v celé hloubce. Člověk ví. Nechť je jasné bez jakékoli možnosti nedorozumění. Tento fakt sám je mimo diskusi. Je to pouhá iluze.předměty.

Pohyby očí nahoru a dolů. Ale optickým nervem nemůže být dopraven do mozku žádný takový obraz. než jsou rozměry sítnice. Všechny tyto analytické pochody. které nám předvádějí zevní předmět. ale zcela jistě je mentální. co se jeví zraku. tedy ne více než asi tři čtvrtiny palce. bázi materiální. Mysl předvádí svou vlastní konstrukci. avšak o něco větší než oči. Je proto vykonávána myslí. Pozorujte například brýlemi vysokou telegrafní tyč. Když se objeví vjemy jakoby před myslí. Vidíte tyč 12 metrů vysokou? Nikoli. je trochu větší nežli obraz. Mysl se nikdy přímo nedovídá o velikosti zevní tyče. všechen barevný povrch a všechny linie. její polohy a směru. nýbrž pouze o velikosti jejího značně zmenšeného obrazu. a tedy mysli. že mysl při vidění spolupracuje a že je nakonec odpovědna za to. úhly nebo křivky. má délku a šířku. Obraz scény zobrazené na sítnici je plošný. Uvažte nyní. vidíte na čočkách brýlí její obraz. všechnu pevnost a odpor při dotyku. mají všechny prostorové vlastnosti a všechny prostorové vztahy. sám poukazuje na to. Optický nerv nemůže podat mozku. že tyč je vysoká asi 12 metrů. t. co vidíme. Jeho vytvoření může být podvědomé.TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 285 pouze délka a šířka. zprávu o rozměru větším. To je obraz na vaší čočce. a všechny tyto syntetické činnosti. že brýle jsou jakoby promítnuté části očí. vpravo a vlevo vyvolávají svalové vjemy vzdálenosti tyče.j. že je mají zevní předměty. Povšiměte si faktu. Předpokládejme. Nicméně neodstranitelným lidským zvykem je objektivizovat a dávat do prostoru své představy a přisuzovat je jedině nementálnímu základu. všimněme si především. o nichž věříme. že nikdy nevidíme přímou skutečnou velikost nějakého předmětu. mají nakonec povahu samotné mysli. Neboť sjednocování dvou obrazů je činnost konstruktivní a tvůrčí. Abychom porozuměli konečným fázím pochodu vnímání. který se objeví na sítnici oka. které umožňují vnímání. který je pouze asi jednou šestisetinou její velikosti. To. to jest. stojíce od ní v určité vzdálenosti! Věnujte část své pozornosti čočkám brýlí a část telegrafní tyči. že je v čočkách brýlí. neboť mozku je sdělován pouze obraz vyvolaný předmětem na sítnici oka. nýbrž pouze ob- .. Konečný souhrnný vjem je zcela mentální. že tyč na nich zaujímá asi polovinu jejich průměru.

V prvých chvílích po nabytí zraku nejsou schopni posoudit velikost. je vlastností samotné mysli a je myslí vkládán na předmět. je nucena zařídit si takovéto vnímání tak. ze je rozprostírá. jeho vlastnosti a prostorové vztahy telegrafní tyče jsou proto čistě mentální výtvory. znamenalo by to.286 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Jestliže tedy má mít mysl schopnost vnímat jakýkoliv jednotlivý předmět. kteří se narodili slepí. má-li oko fungovat jako kamera. a mysl musí rozlišovat jednu od druhé. Poznali jsme již. že se . kdyby se neobjevil vně nás. Kdyby tak nečinila. Předměty se jim zdají tak blízko očí. Prostor. To také činí a tím vzniká obraz. že předmět učiní vnějším. nemohlo by vědomí pracovat jako vnímání. musí být viditelný jako oddělený. a tak ho umístí v prostoru. ale byli v pozdější době operováni a vyléčeni. Proto si mysl musí takový obraz nějak představit. nebylo by vůbec možné jej vidět. že staví každou představu do prostorových rozměrů délky. Mysl musí vynést všechny vjemy do prostoru. To činí tím. Kdyby se tak nedělo. že veškerá smyslová činnost je smyslovými ústroji vykonávaná pouze nepřímo a myslí přímo. Proto se musí objevit jako existující mimo oko. Neboť žádným jiným způsobem by nemohl být utvářen v odlišnou oddělenou věc mimo pozorovatele. v prostoru. výšky a šířky. neboť to je základní význam lidské zkušenosti.Mysl musí určit zvláštní tvar pro všechny své představy. že je umísťuje do prostoru. Jeden vjem předmětu musí být odlišný od druhého. a tak nakonec vnímat celý výsledek jako prostorový a zevní předmět. že by nemohla existovat žádná představa odděleně. tvar nebo vzdálenost a dopouštějí se přitom nejsměšnějších omylů. rázem vyvolané vibrace „telegrafního kódu". Proud vjemů je nepřetržitý. zkonstruovat a promítnout stejně jako prostor. Nikdy bychom nemohli vidět žádný předmět. Přesvědčivý důkaz toho vidíme u lidí. a proto by nemohla existovat vůbec. Neustále tvoříme četné myšlenky. Prostor však není ve skutečnosti vlastností vnímaného předmětu. potřebný pro jeho pozadí. jež jej vidí. to jest. musí je umístit a promítnout ven z těla. Aby byl jakýkoliv předmět viditelný. má-li být tento předmět vůbec vnímán . individualizovaný a nezávislý na oku. Kdyby byl předmět uvnitř oka.

které se účastní tvoření představ o prostoru. který po operaci nabyl zrak. když umísťuje představy do času. se nejprve domníval. kterou si mysl dle toho pro sebe tvoří. nemohl říci. ze způsobu. bez pomoci mysli. že věci jsou navzájem mimo sebe. že když cestující v letadle zavře oči.TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 287 jich téměř dotýkají. aby následovaly jedna za druhou. ale my na něj myslíme. že všechny předměty se „dotýkají jeho očí". Kdyby se vše shrnulo do jednoho bodu a v jednom okamžiku. ne však při rychlosti letu? Je to tím. Neuměl posoudit ani nejmenší vzdálenost. Čas je pouhým způsobem myšlení. která je koneckonců mentální. a proto uvnitř nás. Přisuzujeme jeho vjem prostoru a promítáme jeho vlastnosti do míst nebo oblastí vnějších vzhledem k tělu. že navzdory faktu. neobjevilo by se nám nic. a nemohl pochopit.pohyb lehko prokazatelný vztahem Země k ostatním nebeským tělesům . velikost a tvar plnicího pera se jeví jako vně nás. že svět času je zcela založen na relativitě. že je zcela proměnlivým vztahem a jeho moc nad námi pochází ze zvláštního způsobu. Vzdálenost. jako kdyby existoval v určité vzdálenosti od nás. Čas je tak pružný. že zrak sám není schopen určovat bez pomoci úsudku. jímž myšlení vytváří libovolné rozdíly mezi pomalým a rychlým. musí je uspořádat tak. shledáváme. ani „vzdálenost". že mysl ji nechává procházet časem. v nichž jsou předměty umístěny od očí a jeden od druhého. Pokud se týče vzdálenosti. stěží si uvědomuje pocit cestování a pohyb pociťuje při náhlém zpomalení. Nedovedou správně hodnotit pojem „zevní". poměrné vzdálenosti. Myslíme na něj. který tvoří první vědomé . Přesně tytéž nezbytnosti potřebuje mysl. to jest. jakým mysl přirozeně pracuje. přestože oči mají v pořádku.vůbec necítíme tuto nesmírnou rychlost? Čím to je. jako by byl mimo nás. že se všichni pohybujeme prostorem rychlostí ne menší než tisíc mil za hodinu . Aby mysl dala představám existenci. přítomným a budoucím. Dojem pera je mentální. ačkoli vjem. Existence myšlenky je umožněna pouze tím. zdali je stěna od něho vzdálená jeden palec nebo deset yardů. Odtud ona nutnost času. Čím to je. neboť jim scházejí představy dodávané vzpomínkou nebo asociací. Jistý slepec.

Dokazovat tedy. tlaku a zraku. ucho a kůže? Nejsou tam.to jsou dvě šablony. Z toho můžeme odvodit. Když řekneme. Umístění věci a časové období. říkáme něco o jeho poloze ve vztahu k očím. že činíme tělo prostorovým středem a zaměňujeme ho s myslí. které vznikají na povrchu těla spolu s pocity tlaků. že jsme prostorově umístěni uvnitř něho. Ale jestliže tomu tak je. ale nikdy si ani nepomyslíme. který vidíme a hmatáme? To nelze popírat. protože na sebe vzájemně působí? Nejsou v témže světě jako stůl. to jest. Je to tím. že svět existuje. Tyto vlastnosti jsou předávány tělu zvenčí a tak dostávají objektivní existenci. by znamenalo dokazovat. které máme před očima. mentální. Můžeme pouze říci. To však nás přivádí zpět k výchozímu bodu. že poznáváme nějakou věc proto. Obvykle umísťujeme mysl poněkud neurčitě do hlavy. ale nemůžeme říci. během něhož je věc v této poloze . ale nic o jeho poloze ve vztahu k mysli. pak jsou samy součástí zevního světa. že nějaká věc musí být v zevním světě. že pero je mimo nás. Zdání jeho prostorovosti vzniká proto v mysli. Tento pocit hraje ústřední roli v prostorovém vnímání a vzniká hlavně vlivem pasivních hmatových vjemů. . se vyskytuje v nás. které přicházejí prostřednictvím svalů a také prostřednictvím zrakových vjemů. že smysly existují. Neexistuje tedy vůbec nic „vnějšího".288 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. protože nás o tom ucho informuje a hmat nám to odhaluje. by mohl být ve skutečnosti nehmotný. Kde jsou tyto tři smysly? Kde je oko. že jsou zevní vůči mysli. co vytváří toto pole hmatu. Říká se. Neuvědomujeme si. Odhadujeme jeho vzdálenost a směr tak. když je vše vnější. že si uvědomujeme své tělo a pociťujeme. protože naše smysly samotné jsou vnější. že obraz pera. Neboť. protože nám to říká oko. pak výraz „vnější" ztrácí jakýkoli význam. že musí být vnější. S moderní vědou lépe souhlasí novější názor. že starý názor na tělo jako pomíjející schránku obsahující nesmrtelnou duši je vhodný pouze pro děti. kde je věc sama. Zde je však třeba položit velmi důležitou otázku. v nichž musí být chtě nechtě formováno celé naše vědění o všech věcech. že tělo samo je představou ve vědomí. že je to mysl. Prostor a čas jsou tedy vlastními způsoby mysli. poznání pera. že nám to říkají smysly.

TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 289 jimiž sestavuje vědomou zkušenost. o němž jsme se zmínili v předchozí kapitole. pak uvidíme. Nyní můžeme chápat. proč Einsteinův objev. nemůže této podmínce uniknout. nikdy však se nepokusil vysvětlit. pokud přijímáme zkušenosti o světě. My sami jsme jeho zdrojem. Zbabělost není opatrností. které předstírají. proč tomu tak musí být. ať již je to nesmírně vzdálená hvězda. ale zřejmá pravda. Přesto . přestože byl částečný a omezený. Když bude pravá přirozenost vnímání jasně osvětlena. Ty jsou však pouze nutnými faktory při utváření našich vjemů. proč nebo jak k tomu došlo. Každé jiné tvrzení se příčí zdravému rozumu. které vidíme. jak můžeme být dvojnásobně klamáni samotnými smysly. že nám odhalují zevní svět. že řídí své představy podle zákonů prostoru a času. že naše přímá zkušenost o této věci v prostoru a čase je fyzická a nikoli mentální. jestliže si máme uvědomovat cokoli. Pouze nesmírně smělé úsilí při zkoumání nám vůbec může pomoci zřeknout se této víry. kterou ani na okamžik nelze popřít. ale také nás klamou vyvoláváním domněnky. ani filozof. jako v případě iluzí. o které mají podávat zprávu. Jiný způsob není možný. vidíme vně sebe. nebo špička našeho prstu. předem vytváří vlastní formu všech svých možných zkušeností zevního světa. Pro praktické účely věříme a musíme věřit. Neboť ony nejen že mohou překroutit věc. Samotný princip. Pravda si nepřeje bázlivých přátel. že knihu. byl na správné stopě. že pro nás existuje. musíme jej nutně zažívat jako jev v prostoru a jako událost v čase. Mysl tím. ale ony samy vytvářejí naši zkušenost. a vyložil. ale uvnitř prostoru. Krátce řečeno. To je předem určená podmínka lidské existence platná pro každého a nikdo. že její přesvědčivost platí bez jakýchkoliv pochyb. Celé složení lidského vědomí nám to říká s neodolatelnou autoritou. že prostor je proměnlivým vztahem. který vysvětluje naše poznávání existence tohoto světa. Einstein shledal. Je to kacířská. Mysl vtlačuje automaticky a nevyhnutelně do časo-prostorové formy množství vjemů tvořící věci. vysvětluje také jeho časo-prostorové znaky. Naše víra v objektivní charakter prostoru a času ve vztahu k mysli je však tak mocně vrozená a zděděná. která leží tak zřetelně před námi. Představy nejsou vytvářeny zkušeností.

než v mysli samotné. Proto je filozofie v minulosti chovala v tajnosti ku prospěchu jen těch několika. To nás neúprosně vede k dalšímu závěru. Bude to pro ně naprosto neuvěřitelné. t. Nepoučeným lidem se bude jevit jako zázrak nebo neuvěřitelný názor fakt. Lpí pevně na tom názoru a soudí. abychom začali pochybovat o jejich „vnějškovosti". pak nemůže kniha existovat nikde jinde. jako Sokrates. které by mohlo stanovit její šířku a délku. něco. Je-li však mysl tajemným tvůrcem prostoru. Jakoby nám braly půdu pod nohama.. Dále pak tím. že země je plochá a že slunce obíhá kolem naší planety. jako že existuje země protinožců a že země krouží kolem slunce. co mysl sama předvádí svému vlastnímu vidění. že každou okolní věc známe jen jako integrální mentální konstrukci a nikoli jako vnější věc.290 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. lom jeho vlastního světla. Nemá snadný úkol ten. Není právě vítán. jako se nevzdělaná mysl přirozeně a nevyhnutelně domnívá. Krátce řečeno: prostor se nalézá uvnitř mysli. která se zdá tak jistá a nezvratná. že byli tak . kdo. panoramatický průvod pevných předmětů a hmotných věcí. Jestliže kniha existuje v prostoru a jestliže prostor existuje uvnitř mysli. nebo měřítko. právě tak. který prchá před pravdou a hledá útočiště v sebeklamu. jsme již dříve dokázali. nás přichází přesvědčovat. Lidé se domnívají. To. co jsme Přírodou nuceni vidět jako tištěnou stránku vně nás. že mysl nutně sídlí pouze v lebce. není nic jiného než vnímání samotného jáství. které působí chemicky odpudivě na mentalitu davu. že prostor je podstatnou součástí mysli a že bez něho by mysl nemohla pracovat. kteří milovali pravdu. V těchto myšlenkách existují inherentní vlastnosti. jsou nanejvýše nepříjemné. Jak tedy bylo možné prosadit mezi lidmi tuto překvapující astronomickou pravdu? Bylo to možné pouze tím. že je bláznovstvím opačné tvrzení.j. že ji vidíme jako obraz utvořený v mysli. jak může sama být omezována prostorovými hranicemi? Jak může být omezena na to nebo ono místo v prostoru? Jak může být umísťována pouze do hlav lidí? Marně bychom hledali olovnici. že jim byla podána jistá příbuzná fakta. neboť i kdyby byly jeho podivné představy pravdivé. která by změřila hlubiny mysli. jako zdánlivé ne-já. Tam před námi je svět tvrdých skutečností.

v našem vlastním myšlení. majíce oči zastřeny prostorem a ruce spoutány časem. že každá hmotná věc existuje zevně. Proto bude onou pravdou. . kdo se bojí sledovat rozum. jakým je materialismus. které naše mentální pochody přijímají. mimo mysl a oddělená od ní. Může toho však docílit pouze tehdy. aby odvážně používali svých rozumových schopností při hloubání o těchto faktech. že naše osvobození je na dosah ruky. co je uvnitř mysli. můžeme vidět vně těla. Neboť ona není ztřeštěným nápadem roztomilých bláznů. Pozice této pravdy je neochvějná. že zvítězí nad tak mocným a zakořeněným instinktem lidské rasy. nýbrž zde." Tajemné království. Se všemi protidůvody a opačnými názory se lze utkat a lze je vyvrátit. ani ve vzdáleném prostoru jako v nějaké oblasti nad hvězdami. až odhalili jejich hlubší význam. který není pravdou. když je vede do nejpodivnějších paradoxů. jako byl Ježíšův. Filozofie vyvrací tento naivní názor a odstraňuje toto nepochopení. kterou hlásal utrápenému a naříkajícímu světu: „Království nebeské je ve vás. Musíme do sebe absorbovat tuto tvrdou pravdu zde zjištěnou. myšlení nás může osvobodit. ale jsou-li pravdivé. že to. ale nevíme. nýbrž je tak jistá a prokázána. Tyto nauky nás mohou překvapit a zastrašit. proč máme věnovat pozornost dávným výrokům. která se znovu vtělí pro zítřek. pravdu. Naše vědomosti o zevním světě a naše vnímání věcí v prostoru a čase jsou formy. a pak je studovat hluboce a nestranně s neúprosnou logikou až do samého konce. Bez takového naprostého souhlasu rozumu by filozofie nikdy nemohla doufat. v němž člověk může nalézt splnění své nejlepší naděje. Jakmile jednou začneme chápat toto mystérium tyranie prostoru a času. Důvody toho nelze popřít. ani na onom světě po smrti. a nyní. nelze nalézt v budoucnu. v naší vlastní mysli. začneme chápat. jako každý jiný ověřený fakt v arzenálu vědy. Myšlení nás spoutalo. která nabízí. a co bylo míněno jeho výstižnou větou. Hledíme vzhůru k nebesům nad námi jako vězňové.TAJEMSTVÍ PROSTORU A ČASU 291 dlouho přemlouváni. musí být přijaty. Ti. které probouzí uctivou bázeň. Se zcela stejným problémem se setkáváme v obecném přesvědčení. jsou pro pravdu ztraceni. když lidé budou chtít vidět fakta. nýbrž parodií pravdy.

292

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

Takové poznání vrozené síly mysli přispívat k vytváření svého vlastního světa pozvedne lidi - ať jsou to světci nebo cynikové - na úroveň vyrovnaných mudrců, uklidní jejich rozvířené mysli a ukonejší jejich trpící srdce.

KAPITOLA XI.
MAGIE MYSLI
Nyní musíme věnovat pozornost nejdůležitějšímu bodu této elementární výuky skryté nauky. Moderní věda se zbavila pojetí statických věcí zavěšených v prostoru a nahradila je poli síly. Jestliže je těžké uvěřit, že poznáváme myšlenky o věcech, když věříme, že poznáváme nezávislé zevní věci, není stejně těžké uvěřit vědeckému poznání, že pero je utvořeno z elektronů, které si ani ve své představě nemůžeme srovnat s pevnou látkou, z které je pero dle našich zkušeností zhotoveno? Nic z toho, co vidíme nebo bychom mohli vidět, se ani zhruba nepodobá elektronové „látce", na níž nám věda zredukovala naše dobře známé plnicí pero. A jestliže věda takto může ničit naše realistické zkušenosti, proč by to nemohla dělat filozofie? A jestliže je elektronové pero skutečným perem, pak když vidíme hmotné pero, vidíme pouze jakýsi obraz, pouhé zpodobnění pera. Ale v tomto případě musí být tento obraz v naší mysli, neboť nemůže být nikde jinde. Jestliže je představa toliko mentální kopií hmotného předmětu, který je vně mysli, a tedy oddělenou a odlišnou jsoucností, čím to je, že nelze obě současně vnést do vědomí a srovnávat jednu s druhou? Kdyby bylo příčinou naší myšlenky zevní pero, které je nám dáno smyslovou zkušeností, nikdy bychom si nemohli ověřit jeho existenci, neboť by každý pokus o pozorování zevních per skončil toliko pozorováním myšlenek. Nemůžeme se dostat k věcem z první ruky, nemůžeme je přímo prozkoumat, ať děláme, co chceme. Nikdy se nemůžeme dostat za představy o nich. Proto si nemůžeme ani ověřit jejich oddělenou existenci. Nemůžeme ukázat předměty svým očím, protože i oči i mozek poznáváme mentálně, to znamená, že i ony jsou jen idejemi (představami) a jejich prostřednictvím si můžeme uvědomovat mentální věci, tedy jedině představy.

294

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

Snažíme-li se zkoumat své mentální konstrukce tím, že se obracíme na věci samé srovnáváním jedné s druhou, zkoušíme tak jen jednu konstrukci pomocí druhé, tedy srovnáváme jednu myšlenku s druhou. Vnímání věci a věc sama jsou dvě strany jedné a téže křivky, její vnitřní a zevní strana. Ať děláme cokoli, nikdy nemůžeme oddělit jednu stranu od druhé. Věc je na vnější straně a vnímání je na straně vnitřní. Křivka však není dvěma věcmi, nýbrž jednou. Věc nelze oddělit od jejího vjemu. Nemůžeme oddělit vnímání od věci, můžeme je však rozlišit v řeči a myšlení vytvořením mentální abstrakce jedné nebo druhé. Hlubším přemýšlením však shledáme, že i tento výkon není možný. Nemůžeme tedy vidět žádný předmět bez toho, abychom na něj myslili jako na viděný. Má-li pro nás vůbec existovat, musí existovat jako něco, co vnímáme. Zkusme myslit na pero, aniž si představujeme, že je osobně vidíme, aniž dovolíme, aby činnost vidění splývala s perem samým. Shledáme, že není možné oddělit jedno od druhého. Můžeme myslit na pero pouze prostřednictvím a pomocí myšlenky, že je vnímáme. Ať děláme co chceme, budeme naprosto neschopni myslet na ně jinak. Nikdo nemůže oddělit v myšlence zevní pero od skutečného vnímání tohoto pera člověkem. Jaký závěr z toho plyne? Že pero není čistě objektivní, ale současně objektivní i subjektivní, jak hmotné tak i mentální. Někdo namítne, že existence pera není popřena, je-li pero v tmavé místnosti, kde je nikdo nemůže vidět. Odpověď na to je, že nemůžeme mluvit nebo se zmínit o takovém předmětu, aniž bychom na něj mysleli, a že na něj můžeme myslet jedině tehdy, když si vytvoříme jeho mentální obraz: chceme-li to udělat, pak jsme nuceni představit si pero jako bychom je viděli, jsme tedy nuceni spojovat v myšlence zření pera s perem samotným. Jedině když myslíme na oboje současně, můžeme dojít k představě, že pero vůbec existuje. Je možno dále namítat, že věc může existovat v nějaké odlehlé části světa, kam ještě nevkročila lidská noha, kde ji nikdy nikdo nevnímal a kde ji nikdo nikdy pravděpodobně ani vnímat nebude. Zde je odpověď přesně táž jako u předchozí námitky. Ať je věc kdekoli, nelze o ní diskutovat jako o existující jinak, než že na ni myslíme, že si ji mentálně

MAGIE MYSLI

295

zobrazíme. Můžeme si ji však zobrazit jenom v případě, když ji považujeme za něco, co vnímáme buď my sami, nebo nějaký bezděčně předpokládaný pomyslný pozorovatel. Podobně lze namítnout, že je snadné si představit scenérii severního pólu, kde pravděpodobně není žádný pozorovatel, kde však, jak víme, jsou ohromné masy ledu i přes nepřítomnost někoho, kdo by led viděl, chodil po něm, cítil jeho chlad a obdivoval se jeho bílé čistotě. Odpověď na to je, že při myšlení na polární krajinu a na led, jenž ji vyplňuje, jsme nevyloučili pozorovatele, ale ve skutečnosti jsme ho, i když bezděky, vnesli do scenerie, aby pozoroval její detaily. Představili jsme si pozorovatele, ale naprosto si nejsme vědomi, že jsme to udělali. Vnesením takového imaginárního pozorovatele jsme na pól vnesli i jeho mysl a nechali jsme ho myslit na tuto scenérii. Víme, že pevný led je pevný pouze proto, že náš neviditelný pozorovatel cítí jeho odpor pod svýma nohama. Myslit na předmět můžeme jedině tak, že myslíme na vidění předmětu: není v lidských možnostech uvažovat o jeho existenci jiným způsobem. Proto se zrak stane nerozlučným společníkem existence. Není naprosto možné, aby něco existovalo pro nás nezávisle na našem uvědomování si toho. Jak věc tak myšlenku je nutno chápat ve spojené představě věci, viděné námi nebo někým jiným. Podobná analýza platí pro ostatní formy vnímání. Objekty nelze oddělit od myšlenky, že je vnímáme my nebo někdo jiný; existují jedině proto, že na ně můžeme myslit jako na tvrdé, pevné, těžké, zkrátka, že je můžeme nahmatat. Totéž je stejně pravdivé o sluchu. Sluchový vjem přichází první a zvuk sám ho teprve následuje. Zvuky existují jedině proto, že současně myslíme na to, že je slyšíme. Můžeme na ně myslit jedině j ako na slyšené zvuky. Odstraňme mysl ze svého obrazu světa a odstraníme z něj prostor a čas; vezmeme mu tím základ. Svět jako představa existuje pro nějakou mysl, jinak nemůže vůbec existovat. Pro každý viděný předmět musí existovat pozorovatel. Jinými slovy: ať je cokoli poznáváno, je poznáváno nějakou myslí. Nikdy nic nebylo poznáno a nikdy nic nelze poznat odděleně od pozorovatele. To nelze popřít. Žádný předmět nemůže exis-

296

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

tovat sám a nepoznán. Proto ti - a těch je ohromná většina - kteří věří a tvrdí, že věc může mít svou oddělenou existenci, opravdu říkají nesmysl. Jestliže to rozhorleně popírají, nechť nám ukáží jediný předmět, nemluvě ani o celém světě předmětů, a dokáží současně, že není spojen s poznávajícím! Nemohou to udělat, protože nemohou nic oddělit od mysli. Svět je nerozpletitelně a nevyhnutelně spojen s myslí. Konečný závěr tedy je: ať se díváme kamkoli, všechno ve vesmíru existuje proto, že je to myšleno. Opak je stejně pravdivý. Nemůžeme myslit na vnímání, aniž myslíme také na vnímání nějakého předmětu, ani na akt slyšení, aniž s ním spojíme nějaký zvuk. Neexistuje slyšení bez zvuku, neexistuje smyslové vnímání bez předmětu tohoto vnímání. Proto znovu zjišťujeme, že si tyto dva nelze představit jinak než jako jedno, že zrak a viděná věc jsou dvě strany jedné mince, že hmat a dotýkaná věc jsou subjektivní a objektivní poloviny jednoho celku. Když vědecký princip relativity říká, že pozorovatel je součástí svého pozorování, znamená to, že osoba, která cokoli zažívá, je součástí tohoto svého zážitku. Můžeme z toho ještě vyvodit, že myšlenka je součástí věci, na kterou myslíme. Budeme-li o tomto tvrzení správně uvažovat, pochopíme, že mentální činitel je neoddělitelný od poznávaného předmětu. A budeme-li uvažovat hlouběji, zjistíme, že tyto dva jsou ve skutečnosti jedním. Nemůžeme považovat existenci a vnímání existence za oddělené jednu od druhé. Jsme nuceni učinit závěr, že tyto dvě nejsou ve skutečnosti dvě, ale nerozlučně jedno. Věc a vjem věci žijí v základní a neoddělitelné jednotě. A tak neexistuje nic jiného než uvědomování. Ptejte se sami sebe, zda toto tvrzení vysvětlí veškerou vaši zkušenost a shledáte, že to udělá zcela adekvátně. Pokuste se na druhé straně zjistit, zda vysvětlí vaši zkušenost světa teorie materialistů, teorie, že neexistuje nic kromě nezávisle existujících fyzických věcí. Poznáte, že nevysvětlí a nemůže vysvětlit existenci myšlenek a citů. Protože jestliže věříte, že můžete vložit něco hmotného do zkumavky, nemůžete totéž udělat s myšlenkou.

MAGIE MYSLI

297

Je proto třeba důrazně opakovat, že vjem není pouhou kopií něčeho zevního. Je prvotní a nikoli druhotný. To se nesmí přehlédnout, protože to je klíč k správnému pochopení „mentalismu", který je naukou, že všechny věci jsou mentální. Zjišťujeme, že pojem pera, existujícího nezávisle na mysli, která si je představuje, je pouhým výmyslem. Vjem pera není nic jiného než pero samé. Předpoklad, že nějaké jiné pero existuje odděleně a že je hmotné, je zcela mimo náš okruh možného poznání, proto jej musíme zamítnout, máme-li se vědecky zabývat zjištěnými fakty místo nejistými předpoklady. Pero je konstrukcí ve vědomí. Jeho existence je v tom, že je poznáváno. Neexistují dvě pera, hmotné a jeho mentální kopie. Je jenom jedno. Obraz, který bezprostředně vyvstane ve vědomí, je pero samé. Je tak živý a dokonalý a znaky objektivity jsou mu tak přesvědčivě vtisknuty, že se nespokojujeme jeho pouhým viděním: jdeme dále a usuzujeme, že je nezávislým perem samým, a odmítáme věřit něčemu jinému. Ale pero, které poznávají smysly, není nic jiného než vjem, který poznává mysl. Ale nyní musíme čelit námitce: „Zde jsem s přímou zkušeností pera, které leží mimo mne v prostoru, oddělené ode mne, pera, které mohu vzít a sevřít ve své ruce a přesvědčit se, že je pevné, těžké a tvrdé. Jak tedy můžete očekávat, že uvěřím, že je to pouhá představa v mé mysli?" Odpověď na to je, že tuto nauku nesmíme špatně chápat, že tvrdí, že pero se přímo nejeví našemu zraku. Jeví se velmi důrazně. Sama jeho bezprostřednost nás odzbrojuje. Musíme pochopit pravdu, že vnímané pero je stejně kulaté, těžké, zbarvené a užitečné jako domněle existující hmotné pero i přes fakt, že vnímané pero je mentální konstrukcí. V předchozích dvou kapitolách jsme viděli, že všechny naše zkušenosti světa zahrnují mysl. Shledali jsme, že vjem není ani zdaleka čistě pasivní a že vnímaný proces je naopak tvořivý a dokonce projekční. Ale jsme tak zamilováni do vjemů hutnosti, které přijímáme od věcí kolem sebe, a tak okouzleni vjemy vzdálenosti a polohy, které přijímáme z jejich vzájemného vztahu a ze vztahu k našemu oku, že zpravidla podceňujeme nesmírně sugestivní a tvořivou sílu mysli. Nejsme si téměř vůbec vědomi dokázaného a dokazatelného faktu, že mentální

298

SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I.

obrazy mohou mít rozměr, tvar, délku, výšku, šířku, pevnost, plastičnost, perspektivu, váhu, barvu a další vlastnosti, které obvykle spojujeme se zevními předměty. Mohou vybavit všechny tyto vjemy dokonalou živostí a veškerou skutečností běžné zkušenosti. A přesto nejsou ničím jiným než představami! A tak jsou viditelné věci, o kterých se domníváme, že jsou mimo nás, mentálními zkušenostmi. Lze připustit, že věc sama existuje, ale charakter věci, jak jsme nyní zjistili, je zcela jiný, než se o něm obecně soudí. Ti, kdo by chtěli prohlašovat, že existují dva oddělené fakty, fakt vnímání a fakt zevního hmotného předmětu, dělají nesprávnou analýzu vjemu. Jednota představy a předmětu je objev, ke kterému nevyhnutelně vede jemné myšlení starověkých pozorovatelů i ostré pozorování pozorovatelů moderních. Tato jednota se však vynoří teprve po velmi intenzívní a nekompromisní úvaze. Jakmile jednou tento bod pochopíme, můžeme si říci: „Jsem si vědom svého uvědomování si této věci." Pak shledáme, že nemůžeme toto druhé uvědomování si odloučit od věci samé; tvoří nedílnou entitu. Ti, kdo chtějí rozdělovat poznávanou věc jednak na vjem, a jednak na jeho materiální hmotnost, ti kdo chápou vnímání jako mentální činnost, ale hmotnost jako nementální věc, to znamená, ti, kdo stavějí mysl proti hmotě, upadají do politováníhodného omylu. To, co známe je představa, to, co vnímáme, není zjištění, nýbrž mentální konstrukce. Ti, kdo to popírají, dostávají se do situace, že budou nuceni vysvětlovat nevysvětlitelné. Vyskytne se další námitka: „Chcete mi snad říci," řekne uštěpačně skeptik, „že abstraktní objekty mé představivosti, fantasmagorie mých snů, obrazy mých snění a fantomy, vytvořené mou obrazotvorností, jsou tak skutečné, tak existující a tak hmotné jako dvacetitunová parní lokomotiva, táhnoucí vlakovou soupravu? Chcete říci, že tato lokomotiva není ničím více než myšlenkou v mém mozku, stejně jako tyto ostatní fantastické myšlenky? Je-li tomu tak, proč nemohu vmyslit takovou lokomotivu do bezprostřední existence, ať myslím sebeusilovněji? Proč si nemohu vmyslit do existence takový vlak, vstoupit do něho a být od-

MAGIE MYSLI

299

vezen? Rozdíl mezi zdánlivým vlakem a vlakem skutečným je tak veliký, že by bylo nesmyslným tvrzení, že jsou si jakkoli podobné. Zde stojí skutečný vlak zřejmě a jasně přede mnou, mohu do něho s důvěrou nastoupit, mohu slyšet mohutný hukot a supění lokomotivy, svůj imaginární vlak však nemohu vidět tak pevně před sebou, ani v něm nemohu nikam jet, leda ve svém vlastním sebeklamu. Proto nemohu přijmout vaši nauku o mentalismu. Je v tom někde nějaký trik, nástraha nebo léčka. Vnímaný vlak je pro mne velmi užitečný, kdežto onen imaginární je bez užitku. Je zcela směšné říkat mi, že oba mají stejný základ." Musíme nejdřív poznamenat, že to, co neumí udělat kritik, dělají jiní, to je, nacházejí v bdělých fantaziích skutečnost a životnost, která je před zrakem mysli úplně zpřítomňuje. Dokazují to velcí básníci, geniální umělci, proslulí mystici a odloučení milenci to dokazují také. Nacházejí uprostřed scén svého okolí vytvořeného imaginací a ve vysněných tvářích dokonalý pocit skutečnosti. V té době nepochybují o skutečné přítomnosti myšlených předmětů a osob. Jsou opravdu dva stavy lidské mysli, které zažívá většina lidí a které neobyčejně přesvědčivě znázorňují možnost udělat část toho, co náš kritik udělat neumí. Jsou to stavy pohroužení do hlubokého zasnění a ponoření do hlubokého snu. V těchto stavech spontánně mizí rozdíl mezi vnímaným a imaginárním světem rozdíl, který samozřejmě pociťují obyčejní lidé v normálních dobách. Během těchto stavů unesení můžeme vstoupit do vlaku, jet s ním pryč a ani na okamžik nepocítíme, že to není skutečný vlak a že naše cestování není skutečným cestováním. Naopak v té době zcela věříme ve skutečnost, pevnost a existenci svého ve snění nebo ve snu zrozeného vesmíru. Kdybychom žili většinou v takových podmínkách, byly by pro nás jistě skutečnější, než by se nám zdál nějaký chvilkový skok do plně bdělého života, kdyby se udál. Pak bychom jistě přisuzovali skutečnost jim a upírali bychom ji bdělému světu. Je proto neospravedlnitelné tvrdit, že mnohé věci nemohou být tak mentální, že nemohou náležet do téže třídy jako mentální obrazy, poněvadž je lze vidět tak živě a jasně, kdežto mentální obrazy jsou poměrně mdlé a nejasné. Otázka nezní jakým způsobem vnímání vzniká, ale zda je či není mentální.

Kritik pronese další otázku: „Co je tedy pravou přirozeností nezávislých předmětů. co se stane s předmětem. že to. jsou pouhé myšlenky. co vnímáme. co mysl může a co nemůže dělat. Je určena k tomu. co způsobuje vznik mentálního obrazu. který jí dává vznik? Jistě byste na nás nežádali. pouhou myšlenkou. na níž myslíme. jak se tvoří věc. že tyto myšlenky existují? Říkáte nám.300 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že známe pouze myšlenky věcí. Je-li to. co vidíme. ale nemůžeme je zamítnout. které. Ale náš kritik namítne. V tomto směru nalezne kritika některé odpovědi v této i v následující kapitole. že tato odpověď je překroucená a že neodpovídá jeho kritice. není totéž co obraz sám? Můžeme pochybovat o svědectví smyslů. I když připustíme tento bod. A to není vše. co mystik chápe z tohoto tajemství jenom s nejasností podobnou snu. může tvořit svůj vlastní svět podle své vlastní libovůle. abychom ztotožňovali skutečnou věc s pouhou myšlenkou o ní? Jistě to. to filozof určuje s úžasnou přesností. aby ho varovala. která nás trápí a které se všechny tyto důkazy úplně." . Toto odhalení patří přirozeně až do druhého svazku tohoto díla. Jistě. kterými mysl může vytvářet skutečnost. aby příliš rychle nedogmatizoval o tom. neboť je nabídnuta pouze jako objasnění a ne jako důkaz. vyhýbají. která způsobuje. protože zahrnuje vysvětlení konečného tajemství lidské osobnosti. působí na naše smyslová ústrojí a přivádějí tak tyto myšlenky do existence. To. Skrytá nauka totiž netvrdí. že náš kritik má pravdu v poslední části svých námitek. cítěnou jako zevní. není myšlena jako úplná odpověď. I kdybychom připustili. kterým se z vibrací rodí v mozku vjem. jak se zdá. Jak se taková myšlenka tvoří? Řekl jste nám. jak vzniká myšlenka sama. ne-li vychytrale. Jestliže nic nepotvrzuje. ego kteréhokoli člověka. stále zde zůstává otázka. avšak neřekl jste. že individuální mysl. ZÁHADA VNÍMÁNÍ. naznačuje mnoho tajemných možností. Přešel jste naprostým mlčením proces. Postačí říci. stále ještě existují věci. Úplnou odpověď zde nelze našemu kritikovi dát.

která vyžaduje přímou odpověď. co je mimo ni? Nikdo si nikdy neuvědomuje mysl. předpokládajíc. co je to. Jak vykoná mysl zázračný skok z fyzické do nefyzické nehmotné jsoucnosti. konající tento pozoruhodný krok věnování pozornosti a vysvětlování činnosti v šedé kůře mozkové. Jakmile přijdeme k molekulárním změnám v mozku. Učiníme-li proces podvědomým. otázka. jak spojit dva tak zcela rozdílné řády existence. neboť stále zůstává mentálním procesem. Pochopíme proto snadněji odpověď na první otázku. Kde je prostředník. Proto. Kombinace těchto dvou činitelů. Vědomí se náhle objevuje na druhé straně propasti a my nevíme.MAGIE MYSLI 301 Co je to nezávislý předmět? Jak je mozek spojen s myslí? Jistě tyto dvě otázky je nyní možné vyslovit. že každá smyslová zkušenost je dvojím faktem. že si nikdy neuvědomujeme proces. a říci. která může oprávněně vzniknout. protože nebyly ještě tak dalece vysvětleny. když se napřed dozvíme odpověď na druhou otázku. že nervová vibrace se mění v myšlenku. znamená skočit do tmy a přistát na zcela jiné půdě. Toto uvědomování lze nazvat vnímáním předmětu. o čem víme. když voníme k růži. Začněme s poznatkem. Nechává je přesně tam. jakou je vjem? Jak může mysl dosvědčit existenci čehokoli. Jak může spojit fyziologie tyto dva konce? Odpověď je. co není mentální? Fyzické podráždění je naprostým protikladem mentálního podráždění. a za druhé. nevyřešíme tím tuto nesnáz. fyziologickými dojmy. Zde končí souvislost. kde jsou. dokud jsme si neujasnili. fyzického dojmu na oko. že konce jsou ně- . jak dojdeme k tomu. Můžeme však posuzovat správně existenci čehokoli. uvádíme stav mysli v soulad se stavem fyzického podráždění. že to víme. že existuje? Ale to opět závisí na tom. za prvé. Jak se však může stav fyzického podráždění změnit ve stav mysli? Jak může mysl přijmout něco. Říci. uvědomováním si těchto dojmů. Proto s ní začneme. že je nespojuje. dospějeme k náhlému konci. spojující článek. jenž může překlenout nápadnou mezeru mezi těmito dvěma protiklady? Zde je pochybnost. ucho a tak dále. Staví most přes propast použitím slova „nějak". jakým vzniká vjem. zakoušenými tělem. a vědomé myšlenky vytváří vnímání tohoto předmětu.

Nikdo nemůže spojit nehmotnou přítomnost. Ti. Skok. Žádná z nich není schopna získat širší souhlas. S ohledem na zvyklost obecné mluvy můžeme . jakým je hlava. i když se pokouší předložit různé hypotézy a domněnky. jak odstranit tuto mezeru mezi jakýmsi vlnivým pohybem v nervové tkáni a vědomým pohybem myšlenky. protože se jim nedaří pochopit spojení mezi myslí a hmotou. že vrcholnou funkcí nervového systému je „vytvořit" myšlenku pod kostní skořápkou lebeční. které by se mohly setkat s nějakým bodem nebo plochou v hlavě. jak spojeny. Nesmíme proto mylně považovat pohyby hmotných molekul v tělesném mozku za vědomé myšlenky. nějakému vědomí. a rozum vyžaduje. nikoli odhalování zjištěného a ověřeného faktu. Ale oni stále mluví tak. podle níž se mysl posuzuje stejně jako hmotné předměty. kdo ochotně tvrdí. který je hmotný? Fyziologie přiznává. jako by mysl byla definitivně umístěna v mozkových zakončeních čidlových nervů. v němž se proces děje. ale umělý. s mozkem. s hmotným místem. která je nehmotná. . když se jedná o filozofické účely. tedy myšlení. kývají lidé současně i svými neviditelnými myslemi? Za žádných myslitelných okolností nelze spatřit. Nikdo ještě nikdy přiměřeně nevysvětlil psychologická fakta fyziologickými jevy. protože nikdo neví. že nechápe. Přesto materialisté přijímají bezmyšlenkovitě pochybnou víru. ačkoli naprosto nemůže říci jak. Nechť si vezmou měřítko a změří vzdálenost jedné představy od druhé. Ti. že mezera je nějak uzavřena. že mysl sídlí v hlavě. Vracíme se tedy k znepokojující otázce: Jak je možné spojit mysl. v němž se objeví. Nemohou to udělat. kde mysl začíná nebo končí. aleje trestuhodné to dělat. když fyziologie říká. jedné vědomé myšlenky od druhé. protože neexistuje žádný bod nebo plocha v mysli. jako by byla v hlavě.snad musíme . Vnímání je mentální proces. není přirozený. Veškeré takové pokusy selhávají. než jsou všechny ostatní. Přijímá propast a pak předpokládá. jakou je mysl. aby se myšlenka přisoudila nějakému subjektu. že to není propast. který dělá.mluvit dále o mysli. Proto. prohlašují zázrak mnohem úžasnější.302 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. oddává se hře spekulativní fantazie. Není bláhové považovat za samozřejmé. že při kývání svými viditelnými hlavami.

provádí akt uvědomování. Vjem neztrácí svůj mentální charakter.MAGIE MYSLI 303 kdo nemohou pochopit rozdíl mezi oběma. který se například pokusil interpretovat vědu světu devatenáctého století. co není vědomé. Nevíme. která není možné prozkoumat". Fakt vědomí je totiž prvotní. Pokus uspokojivě vysvětlit vnímání. že molekuly mají sílu uvažovat o své vlastní přirozenosti. neboť nic. Žádný pohyb hmotných molekul ho nemůže přímo vysvětlit. Musíme je považovat za to. jsou tajemství. Mentální zku- . Co skutečně dělá fyziolog. protože si fyziolog vybral pro odpovídající fyzickou vibraci název „nervová změna". musil přiznat. A první kroky v psychologii jsou nevyhnutelnými kroky i ve filozofii. Je to nejtajemnější fakt v celé lidské existenci. když sleduje vjem na celé jeho dráze od povrchu těla až do mozkového střediska? Sleduje ho ve své vlastní mysli. představu. Považovat fyzický mozek za totožný s plným vědomím znamená oddávat se čiré fantazii. než vyhnout se podstatě věci. není nic jiného. a jak mentální ovlivňuje hmotné. Žádný mikroskop neodkryl nikdy vědomí a žádné otevření lebky to také nikdy nedokázalo. ale nemůže ukázat myšlenku. o tom nemůže podat odpovídající zprávu. Přes největší úsilí nejlepších myslitelů moderní doby fyziologie nevysvětlila následující problém: Jaká je souvislost mezi lidskou myslí uvnitř a hmotným vesmírem vně? Jaká je povaha spojení mezi myšlenkou a věcí? Herbert Spencer. Vědomí nelze pozorovat. který psal pohrdlivě o filozofickém úsilí redukovat poznávání věci na poznávání myšlenky. Jeho problém spočívá v tom. že nemůže účinně rozčlenit vjem a přesto jej podržet v plném vědomí. fantazii nebo obraz vzpomínky. protože je zcela neschopna uspokojivě vysvětlit tento náhlý a překvapující skok od nevědomí k vědomí. Může být rozčleněn pouze teoreticky. který je nejzákladnějším faktem psychologie. jako kdyby bylo pouze věcí nervové činnosti. Je to entita a tedy mimo jakoukoli možnost praktických analýz. Zde se musí fyzická věda skutečně zastavit. že „jak hmotné působí na mentální. zmatena a ochromena. nemohou nikdy pochopit význam vjemu. Propast mezi oběma se zdá být zcela nepřeklenutelná.za odlišný a oddělitelný fakt. Pitevní nůž může vystavit našemu pohledu nervovou substanci mozku. čím je .

základní pořadí. co by se jí podobalo. který je na konci cesty fyziologa. ve kterém kritickém okamžiku si skutečně uvědomujeme předměty kolem sebe. ale opouští ho jako nevysvětlitelný a nevyzpytatelný. První bod nás vybízí. Víme však jedno. pouze se tím vyhýbá řešení. musí zaplatit těžkou daň úzké specializace odborností uvnitř těchto hranic.zdá se. že ví.304 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. co mysl dělá a jak se chová. Psychologické stanovisko je totiž počátkem ještě vyššího filozofického stanoviska. Když budou k dispozici odpovědi na tyto dva body. ve kterém za sebou následují podrobnosti našeho uvědomování si předmětů a ve kterém zapadají na svá patřičná místa. nepomůže vysvětlit jeho vlastní existenci. čím je. že ve vesmíru není nic. že by ho takové poznání zavedlo za hranice jeho odborné vědy. umístěnou do středu zdánlivě ne-mentálního světa. ale jemné charakteristické rysy. že se fyziologický proces mění v proces mentální? Neboť mysl je jak tajemná. šenost je a vždy byla nejvyšší záhadou. jež s sebou přináší. Mysl je nepoddajná jsoucnost. Musíme se proto dále tázat: Jak to. pak se musí stát psychologem: neexistuje žádný jiný směr. ale dosud se jí nepodařilo říci nám. abychom přesně vypátrali. aby byla rozložena na něco jiného. Pak si vzpomeneme. Tyto dva body jsou: za prvé. kterým by se mohl vydat pro objasnění. A takovou zůstane i nadále pokud a dokud nepoznáme dva prosté. a již dlouho uvažuje. co je to. Fyziolog si nepovšiml těchto dvou bodů z toho prostého důvodu. za druhé. i když téměř každý se domnívá. Vědě se obdivuhodně daří mluvit o tom. Mezera je zcela nepřeklenutelná. že podle fyziologie neexistuje během celé cesty. co může mysl skutečně poznávat. Má-li zůstat fyziologem a ničím více. jak se často dělá. o tomto problému. které nám pomohou vyřešit tento problém a zároveň s ním celou řadu pošetilých otázek. objeví se sama ze svého vlastního popudu odpověď na nejvyšší problém. Omezovat vědomí na jeho události nebo na jeho obsah tak. jež se vzpírá tomu. tak i jedinečná . že nikdo neví. Fyziologie správně uvažuje. čím vlastně je. kterou pro- . ale nevědomostí mimo ně! Jestliže však chce ve svém zkoumání dále pokračovat.

jak myšlenka vznikla. žádostivá zvědět. neodhaluje nic o vnímání jako o okamžiku. Naopak.MAGIE MYSLI 305 chází smyslový vjem od zakončení nervů až do mozkového střediska ani jediný okamžik. popsaný na začátku předešlé kapitoly. Proto jeho pokusy vysvětlit uvědomování vysvětlují vše. Následkem toho postupně vzniká senzorická stránka fyziologie. kterých jsme si vědomi. Položte si nyní otázku: „Jak po prvé poznávám. když dosáhne svého konečného cíle. vzniká nápadný kontrast vjemu. Pokud hluboko a pozorně uvažujete o uplynulé zkušenosti nebo o bezprostředním problému. když přiznává. o níž předpokládáme. které se objevují následně po uvědomění si předmětu. pokouší dostat za něj. Fyziolog je jako člověk. Ani na zlomek vteřiny si neuvědomujeme nezávislou věc. Ani to neznáme- . To neznamená. jen ne vjem sám. že jeho vysvětlení nervových a mozkových pochodů. kdy myšlenka bleskne do mysli. který dovede zhotovit housle a vysvětlit zákony zvuku. že oči nekonají svou povinnost. Všechny tyto věci totiž v sobě zahrnují prvenství vědomí. fakt. kterým se tento dojem přenáší do mozku. které jsou výsledkem vzájemného působení mezi tělem a předmětem. ve kterém bychom si to uvědomili. že je v celé řadě událostí nevysvětlitelná mezera. že je venku a že o ní dostáváme zprávu. jsou popisem toho. že něco vůbec existuje?" Budete muset odpovědět. když uvědomění již vzniklo. až se dostane zase zpět k myšlence. Myslíme na předmět a potom se mysl. jejichž smyslem je vysvětlit existenci jeho uvědomění si předmětu. obraz zdi bude přesně zaznamenán na sítnici. Fyziolog pak pomalu zjišťuje po částech celý senzorický proces. která stojí proti vám. Nechápe. Když odhaluje způsob. může zůstat zeď. jsou pouze seznamy událostí. pod prahem vašeho vědomí. který nevědomky přijímá. ale nemůže tvořit nebo vysvětlovat samotnou hudbu. že veškeré jeho popisy. jehož přítomnost není vysvětlena pozorováním věcí. Neuvědomuje si. nebo způsob. ale je pouze popsána. jakým předmět činí dojem na naše smyslové ústrojí. co se děje potom. To dokazuje jev bloudění mysli a roztržité pozornosti. že poznáváte nebo si něco uvědomujete nejdříve myslí a teprve druhotně smysly. teprve jako následující akt. Teprve tehdy.

nám sdělují. Musíme si toto rozlišování . ve skutečnosti tím míníte. Musíme se pevně držet tohoto faktu: Neuvědomujeme si nejdříve pero nebo scenérii. řeknete-li. protože zevní aspekt brýlí je pouze promítnutím vnitřní představy. To vše se odehrálo. a když na ně přestaneme myslet. která napřed musí být vnímána. ani že by korová střediska v mozku zprávu nepřijala. tedy představu zdi jako objekt vědomí. Může být člověk vůbec schopen poznat. My však obvykle nepozorujeme tyto dojmy. Závisí na mysli. aniž si ji dříve uvědomí? Může se věc objevit před myslí nevnímaná? Může ji člověk vůbec poznat. ideje. co zažívá mysl! Proto. který napřed musí být poznán. co je „hutnost".to je náš experimentální důkaz! Každá událost je událostí. že tam jsou. můžeme zažít pouze to. a každý předmět je předmětem. Když si nasadíme brýle. že jste si uvědomili zeď před sebou. který na počátku do něho vstupuje? Neznáme a nemůžeme znát žádný předmět odděleně od poznání jeho představy. stručně řečeno. Nervová zakončení v oku. ale pouze své vjemy o nich. tedy hmat. uvedené v předchozí kapitole. že by optický nerv neprovedl svůj úkol dodat vibracemi zprávu do mozku.306 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. vnímání brýlí ustane také. Později však zasklené kroužky před našima očima a jejich tlak na náš nos vyprchají z našeho vědomí a nakonec úplně zapomeneme na přítomnost a tlak brýlí. Proč potom zůstává zeď neviděna? Protože tomu všemu mysl nevěnovala pozornost. Kromě toho. dokud zároveň s ní nevnímá poznávající mysl? Může existovat nějaký druh poznání něčeho pevného bez mentálního prvku. Protože to nepřevzalo vědomí. Věc nemůže pro nás existovat. vytvořily se smyslové dojmy a v mozku vzniklo podráždění. Nervová zakončení v kůži. Protože. že jste si uvědomili vjem zdi. tedy zrak nás rovněž informuje o jejich existenci. ná. První je zrození pozornosti. neexistuje-li nejdříve myšlenka na ni . budeme si zpočátku stále uvědomovat jejich přítomnost na obličeji. Ale vnímání a poznání jsou stavy vědomí. Proč? Protože myšlenka brýlí přichází první. tatáž poučka byla aplikována při zkoumání iluzí a halucinací. Vjem brýlí zmizí z naší mysli a s ním i jejich existence. zcela upoutání jinými věcmi.

Fyziologie upadla totiž do tohoto omylu. Stručně vyjádřeno: Analýza vnímání. dá na začátek. Uvědomujeme si myšlenky. Kdyby se fyziologie měla povznést k filozofii. ani nepřipouštíme tento prostý základní předpoklad. neboť vidět předmět předpokládá vnímat jej. že takový předmět existuje. To je nezvratné. . je výsledkem přímého pozorování. nemyslíme předmět proto. Proto předmět je po prvé vnesen do pole pozornosti se svým vjemem. méně klamnou. ačkoli z jejího stanoviska je zcela správná. když začíná řadu v nesprávném pořadí. neznají ani psychologii jako vědu. Pociťujeme vjemy. kterou považuje za pomíjející a iluzorní. Fyziologova „mezera" se objevuje jenom tehdy. čicháme je a chutnáme je. Nikdo však nikdy neviděl zevní předmět dříve. dokonce dříve než je celý sensorický pochod uveden v činnost. byla by nucena zrevidovat svou vlastní analýzu a nabídnout jinou. kterou nám původně poskytla fyziologie. Mysl je jejich prvotním základem. Myšlenka o věci přichází první a musí přijít první. které si člověk může osvojit pouhým zběžným pohledem kolem sebe.MAGIE MYSLI 307 ujasnit pro svou zkušenost tak j a k o je samozřejmé pro náš rozum. dotýkáme se jich. může ji pochopit jedině po usilovném přemýšlením a vytrvalém zkoumání. nikoliv věci samé. představy věcí. Vědomí je počátečním faktem veškerého našeho poznávání vnějších předmětů. Ale jakmile zahájí činnost. Víme. kdo to pokládají za nemožné. kde má být. a pak mezera zmizí. Vnímáme předmět protože ho myslíme. máme-li věc vůbec poznat. kterou dal na konec. co jediné je skutečné a trvalé ve srovnání s myšlenkou. jeví se jako nesprávná z vyššího stanoviska psychologie. ne dříve. Nechť jí obrátí a svou představu. že ho vnímáme. obrazy. než přešel do vnímání. Vědomí proto musí vyvstat dříve než cokoliv jiného. poněvadž vytrvale považuje tělo za něco. Tato pravda není jednou z těch. nemáme vůbec ani představu. že věci existují jedině proto. ani filozofii jako interpretaci vědy. A tak analytická řada. když analyticky zkoumáme proces svého poznávání zevních věcí. Ti. které činí zrození myšlenky prvním článkem této série. Dokud nezačne působit. kterou nám nabízí fyziologie. že je v prvé řadě známe mentálně.

Především budou muset ještě pochopit. a když poznáváme věc. co by odporovalo samo sobě. sluch. že místo. představy jsou jejím výtvorem a vše. téhož . zaujímané myslí. Analýza procesu poznávání již odhalila. Proto se předmět nebo zážitek musí nejprve změnit v představu a teprve pak si ho mysl může uvědomit. potom by nemohl nastat proces poznávání zevních předmětů. atd. on však nebude vidět nic. neboť poznávání je mentální činnost. jsme donuceni zákonem vztahu poznávat ji jako myšlenku. když mají přiměřeně zodpovědět různé námitky. pak by tvrdil něco. Jeho mysl není činná a nemůže tedy navázat žádný vztah. To znamená. Všechny však selhávají. skutečně a konečně sídlí v mysli a nikde jinde a že do vědomí opravdu přichází mentální věc. jsou představy. První byl vysvětlen a druhý (Co je to. že pět smyslů nás informuje o hmotných věcech. ale bez mysli by byly němé a zůstaly by navždy tiché. co známe jako vjemy nebo jako úvahy. Předmět musí náležet jednotce z téže látky. že jsou ve svém základu totožné. Zdá se. Existují různé teorie poznávání. má-li být vůbec poznán. že existují dva body. že mysl bezprostředně a přímo poznává věci své vlastní přirozenosti. potom musí existovat nějaký spojovací článek mezi nimi a tím článkem může být jedině to. musíme připustit.308 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že se nejprve musí přeměnit v mentální látku. že mysl může přímo uchopit hmotný předmět nebo skupinu hmotných předmětů a kdyby hmota byla něco zcela odlišného od mysli. které jsou odborně nazývány: dvojvztažné teorie. teorie o vzájemném působení. Jestliže mysl a hmota na sebe vzájemně působí. které by nám pomohly překlenout mezeru mezi mozkem a myslí. teorie o vynořování a tak dále. Kdyby někdo tvrdil. Kdyby hmota nebyla totéž co mysl. dokud mysl není přítomna jako jsoucnost sama o sobě. jako je vědomí. Kam skutečně patří vjemy? Patří do mysli nebo mimo ni? Protože se dějí v mysli a protože mysl nemůže překročit samu sebe. Poznávání je vnitřní psychický pochod. To znamená. že zrak. Zmínili jsme se již dříve. Množství obrazů může dopadnout na sítnici mrtvého člověka. Konečný akt vidění je mentální. neboť nelze nic poznat. psycho-fyzický paralelismus. že se dějí v ní. co mysl skutečně poznává?) bude vysvětlen nyní. je prvořadé.

to znamená. slyšet a pociťovat. na co myslíme. Neví. kterou si uvědomuje. pokládá za zjevnou pravdu to. že může poznávat představy. nějakého vjemu. Mysl se skutečně chápe něčeho příbuzného. s čím je spřízněna. kterým poznáváme svět tak zvaných fyzických věcí. není ani žádný zevní objekt! Všeobecně se věří. že si přímo neuvědomí nic. My opravdu víme o přirozenosti předmětu jenom to. je proto mentální. To. Je jak pozorností. tedy představou. Jaký je vztah. Skládají se proto z téže látky. Vnímáme jen to. má-li být vnímána. Proto vědomí. tak představou. co vidíme. co se jeví vědomí. jak se obyčejně o hmotných věcech předpokládá. protože vše. že jsou vědomé a nehmotné. že mysl poznává pouze věci mentální. co nám umožňuje vidět. že to. nýbrž pouze změny v sobě samé.MAGIE MYSLI 309 charakteru. Nepromyšlený názor na svět. jako sám prvek poznávání. . které nejsou od ní odlišné. Vidí nakonec to. Vjemy samy jsou téže přirozenosti jako mysl. obrazu nebo představy. který existuje mezi vašemi vjemy a vaší mysli? Existují vně vaší mysli? Úvaha ukáže. spíše než to. ať je to dřevěný stůl. a je to zrak. že je to nemožné. Není-li tedy žádná vnitřní představa. Uvědomuje si to. ale nic jiného. tedy představy. co vidí. ví málo o procesu vnímání. co myslíme nebo cítíme. co nám umožňuje zažívat předmět. což znamená. vzdálená hvězda nebo prudký hněv. jak je obyčejně známe. vytvořený průměrným rozumem. Mysl tak zastává dvojí funkci. Ať je zevní věc příčinou vzniku vjemu nebo ne. tedy myšlenky. čím je v mezích vnímání. jež je v podstatě mentální. co se prostírá mimo ni. Činnost zažívající mysli tvoří vše. co se jeví smyslům. představy. sluch a hmat. je totožné s fyzickým předmětem. je nepřetržitým sledem představ a obrazů. to jest. Její povaha je taková. Poznávané je stejně mentální. Myšlenka a cit jsou výsadami mysli. že svět není nikdy vnímán přímo a že proto nikdy nevstupuje do naší zkušenosti. ze které se skládá sama mysl. Je to mysl. co zažíváme vnímáním. nepoznáváme jinak než jako představu. stále musí být sama o sobě jen představou. Učinit mysl pasivním příjemcem dojmů z jiného světa znamená ignorovat fakt. co mysl poznává.

ale neviditelná mysl. Radost z letní procházky zahradou nebo palčivost zimního mrazu nepociťuje pět fyzických smyslů. který jsme měli o jeho existenci. než se přesype písek tohoto sužovaného století. že zde. že bez světelných paprsků bychom je nikdy nemohli vidět. ať již jsou to myšlenky slyšení něčeho. vše. že bez očí bychom neviděli světelné paprsky. Pak jsme vystoupili k psychologickému názoru. počíná mysl svou konstruktivní práci a že nebýt mysli. stále bychom nebyli schopni pero vidět. natištěná na této stránce.310 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Okamžik vědomého vjemu je okamžikem skutečného zážitku existence pera. Mysl nezávisí na žádné vnější věci. Poznali jsme však. že zde nebyla zjistitelná spojitost v době přechodu od fyzického mozku k nefyzickému vnímání takže souvislost celého procesu byla přerušena. nýbrž nehmotná mysl. že nebýt nervů oči by neviděly nic a nebýt mozku nervy by vibrovaly nadarmo. Přešli jsme potom k anatomickému názoru. Nakonec si je totiž uvědomujeme jako myšlenku. aby si tuto věc uvědomila. Mnoho falešných interpretací a zbytečných otázek zmizí. jsou takovéto obrazy. Při pátrání po vysvětlení tohoto přerušení jsme udělali překvapující objev: Protože mentální obraz pera byl prvním náznakem. co mysl zná. začali jsme s fyzikálním názorem. Pokračovali jsme k fyziologickému názoru. když pochopíme tuto pravdu. protože neexistuje nic. Slova. co by bylo k mysli zevní nebo vnitřní. takovéto myš- . Když jsme poprvé uchopili své plnicí pero. PRVENSTVÍ MYŠLENKY Musíme nyní shrnout veškeré pochopení získané z našeho zažívání vnějšího světa. neboť jediné věci. Věc musí být mysli předložena jako představa a nemůže být současně předložena žádným jiným způsobem. Myšlenky jsou opravdu vše. nebo vidění něčeho. nečte ve skutečnosti viditelné tělesné oko. v tomto bodě. Pravda o tomto základním faktu existence je právě tak vědecká jako filozofická a bude školními učebnicemi přijata jako samozřejmá pravda dříve. pro mysl postřehnutelné. co zažívá.

co tam můžeme pozorovat. poznáme. Podařilo se nám pouze přejít od jedné mentální konstrukce ke druhé! Tento poslední závěr je podivný. nýbrž že ona také produkuje představu. že považujeme jednu skupinu vjemů. že je zde pero. k této myšlence. k téže myšlence. tedy ze smyslových vjemů seřazených do pojmů a z toho. že jsme začali s poznáním.MAGIE MYSLI 311 lenky. jsme se vrátili k výchozímu bodu. Na konci jsme shledali. ale druhou skupinu vnímání. To. že jsme se na každém jednotlivém úseku cesty od světelného paprsku k fyzickému mozku pohybovali pouze od jedné myšlenky. protože nás nutí umístit do mentálního kruhu nejen mozek. a nejen oči. a nejen nervy. Ale jak vjemy. v nervech a v mozku můžeme poznat pouze z toho. tedy z dedukování. že jsme se v žádném bodě kruhu nedotkli předmětu jinak než jako myšlenky. ale analýzou pochodu. že jsme učinili mysl. Co nyní se samotným perem? Ponechme chvíli tuto otázku stranou a soustřeďme se na tento překvapující stav věci. Shrneme-li všechna tato tvrzení. nerv a mozek účastníky této hry: získání zážitku pera. ale i oči. za mentální. Ještě podivuhodnější je další poznatek z toho vyplývající a tím je to. co můžeme odvodit z takových pozorování. do něhož jsme se jaksi zapletli. Dokud nemáme intelektuální odvahu dojít k tomuto závěru. tedy vnímání odraženého světelného obrazu pera. dopouštíme se vážného omylu tím. že pero existuje. od jednoho vjemu k jinému! Co se děje v očích. že se pohybujeme výhradně v říši myšlenek. co platí pro osvětlený a barevný obraz pera. považujeme za nementální. ale i světlo. protože je obě objektivně zakoušíme a fyzicky pozorujeme. jak světelný paprsek. tak i hmotné tělo stojí na přesně tomtéž základě! Musíme být proto důslední. tedy vjem našeho tělesného smyslového systému. Pohybujeme se v dokonalém kruhu. platí stejně pro osvětlený a ba- . Začali jsme tím. která vytváří tuto její zkušenost! Co to znamená? Znamená to. tak dedukce jsou myšlenky. Oba. jak jsme dospěli k tomuto vědění. než mohla poznat. Znamená to. světlo. že nejenže mysl jako jediná podstupuje tuto zkušenost. oko. proto musela mysl vytvořit představu pera dříve. ale i nervy. Obě tyto oblasti pozorování jsou tak dalece totožné. utvořený světelnými paprsky.

že ji nelze položit. Jinak pochod poznávání rozličných věcí tohoto světa nebude nikdy vysvětlen. Otázka. Vysvětluje. Nemáme proto žádnou jinou možnost než učinit celý systém očí. s níž máme co činit. že jak počáteční. jakým je uspořádána. ani mozek. nervů a mozku? I ty musí být mentálními konstrukcemi. tak konečný děj ve vnímání je činností mysli! Vše to. která je zpracovávána v tomto ději. co ve skutečnosti nikdy nebylo odloučeno. je rovněž mysl. že . Přerušenou souvislost ve výkladu může navázat jedině tehdy. protože to jsou myslitelné věci. v níž tento okruh končí. Řešení je v poznání. Kde je tedy místo pro hmotnou strukturu očí. celé tělo i zevní předmět s vnímáním samým. ani oko by nemohly dostatečně vysvětlit tvoření vjemu. nervů a mozku! Všechny tyto věci známe. že staví most přes ohromnou propast. provždy zůstane nerozřešitelným tajemstvím. co se děje mezi nimi. jako je představa. nemůže však udělat nic víc. Věda nám nikdy nebyla schopna ukázat. jak se mohou spojit objektivní smyslové dojmy a subjektivní představy. děje se uvnitř mysli. Vědě se nepodařilo překonat tyto překážky a nelze předpokládat. jakož i způsob. kterou zanechávají. ani nerv. zahrnuta v problému fyziologovy „mezery". Vidíme tedy. protože je poznáváme v podstatě jako představy. Stejně tak počáteční a konečná substance. Fyziologie může přesně popsat tuto látku. a proto za jejími hranicemi. o nichž byla již řeč. Sama jejich přirozenost tvoří vnitřní překážku v budování mostu mezi vědomým aktem vnímání a domněle nevědomou surovinou. co tvoří nedělitelnou jednotu. Uměle totiž rozdělila to. neboť kdybychom je pokládali za nementální věci. že jejich místo ve smyslovém okruhu je právě tak mentální. zbavit je jejich hmotného charakteru a proměnit je všechny v představy. Musí mít na zřeteli. naopak připouští je a doplňuje je tím. řevný obraz očí samých. Skrytá nauka není v rozporu se žádným z vědeckých faktů o počitcích a vnímání. nervů a mozku systémem představ. Odloučila v teorii to. když má odvahu sjednotit celý nervový systém.312 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. je nezodpověditelná prostě proto. že je ve všem tom přítomná a činná mysl. že by je kdy mohla překonat. Neboť konečné vnímání je záležitostí mentální. to znamená.

nevíme s určitostí nic. že jak hmat. Pohybovali jsme se v kruhu a ve skutečnosti jsme ani na okamžik mysli neunikli. uši. nervů a mozku je uvnitř mysli a že nikdy neexistovala mimo ni. který zpracovává dojmy.máme považovat své uvědomování si osoby stojící před námi za pouhé uvědomování si skupiny představ? Odpověď je. čím jsou . za čistě mentální obraz našeho vesmíru se stane jasnější a záhady. tkví v tom. celá síť komplikovaných nervů a stočené závity mozku. nohou a rukou a které se nakonec mění ve vědomé stavy. zatímco se domníváme. trupu. Osoba není a nemůže být mimo-mentální. může nás napadnout.to jest. které nás informují o hlavě. obdivuhodně reagující oči. nos. Celý jemný fyziologický aparát. „nervy" a „smyslové ústrojí" jsou opravdu . jsou uzavřeny v zakletém kruhu vědomí a jsou známy jedině mentálně. zcela zmizí. Nic jiného nám nezodpoví naši otázku tak dokonale a nic neuspokojí náš rozum tak hluboce.MAGIE MYSLI 313 celá struktura očí. že celé tělo samo je pouze souhrnem mentálních vjemů. Jakže! . Naše vědomí a jeho stavy existují s nezvratnou jistotou. proč si to neuvědomujeme. ať již našeho vlastního. upravenou do tvaru očí. tak i zrak a všechny ostatní smysly jsou mentální a že kromě těchto vjemů. jež náleží fyzickému tělu a jež pokládáme za pevné hmotné věci. Zapomínáme. nebo někoho jiného. že jsme s myslí nevědomky také začali. Jestliže jsme museli končit s myslí. To znamená. že ohraničujeme mysl na malé místo uvnitř hlavy. kůže a jazyk. a proto nemáme jinou možnost než umisťovat smyslovou a nervovou soustavu vně mysli. které postihují materialistický názor. nervů a mozku. Naše konečné uvědomování si existence všech těchto smyslových nervů a smyslových orgánů je samo aktem vnímání. Důvod. nemůže být nezávislá na našem vědomí. ale hmotnost těla jiné osoby existuje pouze jako představa. Výrazy „mozek". za hmotné činnosti a až je budeme považovat za to.někdo namítne . nemohou tedy být ničím více a ničím méně než mentálními konstrukcemi. že jde o nementální hmotnou substanci. Celý obsah její bytosti je pro nás totožný s našimi stavy vědomí. že zacházíme po celou tu dobu s představami. Až se jednou vzdáme marného úsilí považovat smyslové dojmy lidského těla.

CO JSOU VĚCI? Nyní je čas podívat se na jeden z našich posledních problémů. stanoviska. že vidíme jeho části. že je klíčem k správnému pochopení tajemství života. Těm. Dokud budou lidé dělat ukvapené a neuvážené závěry o tomto běžném aktu zakoušení zevních věcí. že náš zážitek je od . Ony samy jsou vnímanými objekty! Celé fyzické tělo člověka není nic jiného než vjem. že máme bezprostřední zážitky o hmotných věcech. Naším měřítkem pravdy nemá být to. můžeme naznačit. že je to akt nesmírné životní důležitosti. což jediné je uspokojivé pro filozofa. máme jedině myšlenku o něm. Budiž zdůrazněno. aby popsala své vlastní zkušenosti. co cítí něčí dlaň. že jsme nikdy nedosáhli ničeho více než styku s představami.. nýbrž z jemnějšího stanoviska. aktu. že nezávisle existující předmět ve skutečnosti nikdy nebyl odhalen našim smyslům. Je však zcela nemožné dokázat jejich bezprostřední přítomnost v naší zkušenosti. která byla jaksi vypuštěna z našeho programu. co chce. neboť si je uvědomujeme proto. Nikomu se nikdy nepodaří oddělit rozum od skutečnosti mentalismu. co zjistí rozumová a usuzovací schopnost mysli. Kam se poděla nezávislá. O předmětu nemůžeme učinit pravdivý výrok prostě proto. dotud nebudou schopni pochopit. stejně jako máme myšlenku o smyslech samých. zatímco jsme se zaměstnávali pátráním. nebylo psáno z praktického stanoviska denního života. nyní však víme. co je v této kapitole napsáno. který se opakuje nepřetržitě v jejich bdělých životech.314 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. což vše jsou pouze vnitřní vjemy. což je dosti uspokojivé pro prostého člověka. zevně zažívaná věc. nýbrž to. že vstupujeme do úzkého styku s těmito zevními předměty. kteří mají nesnáze s chápáním těchto vysloveně nesnadných bodů. Můžeme jedině dosvědčit zážitek obrazů v mysli a fakt. jakým způsobem si o ní tvoříme představu? Zdá se nám. pouze názvy užívané myslí. že to. ať dělá. které je pravdivé s konečnou platností. cítíme jeho povrch atd. Zdá se nám. že jim pomůže uvažovat o vysněných zkušenostech snového těla.

že existuje vnější hmotná věc. že vidíme mentální obraz odděleného. co se skutečně děje a odmítá při tomto postupu všechny předpoklady a závěry. Když zkoumáme tento slovní symbol. nezávislého. kterou nelze vysvětlit žádným fyzickým postupem. Filozof si však nemůže dovolit pokládat něco za samozřejmé. zevního. zatímco vědomí věci je nepřímé. tedy od představy. měli bychom oddělit vědomí o vnímání od vjemu samého. že si všímáme hmotných věcí a dostáváme informace o předmětech. které obraz odpovídá. mozek) zřejmě jako nepoznaný a nikdy nepoznatelný objekt? Přijímáme existenci věcí. shledáme. Nevysvětluje zrod uvědomování si pera. že je výrazem vědomí. jehož pomocí vcházíme s perem do styku. Nemůžeme umístit sebe vedle nezávisle existujícího předmětu. ne však již aktem nervových vibrací nebo mozkových změn. které existují zcela odděleně od nás. protože je vnímáme. Musíme proto sklonit pokorně hlavu a připustit. hmotného člověka. je mentální činnost. pokládáme obvykle za samozřejmé. že nás již sama přítomnost představy nutí udělat si předem závěr a myslit si.představu. Usiluje nejhlubší možnou úvahou pochopit to. vrozené. mentální akt poznávání pera odděleně od domněle fyzického aktu. Především si musíme ujasnit nade všechny pochyby. Tím. že skutečný moment pocitu existence plnicího pera. odvozené. protože jsou oba mentální. Fyziologický výklad vnímání vysvětluje vše kromě tohoto prvního okamžiku uvědomování. která dala vznik představě. měli bychom spíše oddělit vědomí od objektu vědomí.MAGIE MYSLI 315 něho zcela odříznut. kdy pero poznáváme. sám akt. že tato tajemná věc sama o sobě zůstává vně druhého konce řady (oči. Vjem člo- . Když si všímáme počitků a vjemů. přímé a zřejmé. není to vůbec fyzický pochod. je aktem mysli. dodatečné a tlumočící . Kromě toho. a místo abychom oddělovali subjektivní od objektivního.zkrátka. vědomí. A tak místo abychom oddělovali vjem od předmětu. automaticky a bezděky si myslíme. Nicméně relativnost myšlenky je taková. nervy. Podívejme se na tento bod! Je nutno tento akt vnímání zkoumat podrobněji. že existuje též osoba. jímž posuzujeme vnímání předmětu. jež je bezprostřední.

co nelze poznat takové. neexistuje poznání žádného zevního předmětu. vyhýbat se podstatě věci a usilovat o něco. že poznání nezávisle existujícího předmětu vzniká druhotně po poznání vjemu. jak pak dokážeme. zatímco věc je druhotná. což však není. kdežto předmět je odvozený. které jí odpovídají. Dokud mysl neodhalí vjem. že vše. co je známo přímo. Bezděčně a téměř okamžitě rozhodneme. Představa je skutečná. musíme projít chodbou podvědomého usuzování. musí být příčinou! Dělat zevní předmět příčinou vnitřního vnímání je stejné jako dělat vnímání příčinou vnímání. Musíme si to představit prostřednictvím obrazotvorné schopnosti mysli. Jestliže-li A a B jsou v příčinném vztahu. je to následný akt. že je následným závěrem. jaké to je samo o sobě. co se objeví teprve po přísné analytické úvaze to jest. vše. Jedině proto vidíme. uvědomujeme si jejich mentální dojem a nikdy nic jiného! Přichází-li tedy mentální dojem první. chutnáme a cítíme zevní věci jako absolutně nezávislé. že mentální zkušenost předchází zkušenost fyzickou a zkušenost fyzická následuje po mentální jenom proto. který může být pouze odvozením. Vědomí vnímání je jisté a bez pochyb. že předmět je vně teprve potom. Takový předmět se objeví na scéně teprve po vjemu. Příčina předchází následek. Poznání zevní příčiny oněch vjemů. Ostatní musí být mentálně konstruováno. to znamená. Toto důležité rozlišování tvoří pravý základ mentalismu. i kdyby byl odvozením správným. pak A je vždy první. že je pouhým závěrem? Odpověď zní.316 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Toto rozlišování není blouznivým hloubáním imaginativní metafyziky. začíná být pozvolna skutečným . Když ale připustíme. až do té doby nelze o něm nic říci. Abychom věděli. jaký jednotlivý obraz máme vytvořit. protože začínáme s vrozenou vírou. až přijdeme ke konečnému závěru. že předmět existuje. Je třeba zdůraznit to. co nelze přímo poznat. věka je tím jediným. je zcela odvozené a předpokládané. co je nemožné a nemyslitelné. že jsou absolutně nezávislé. Představa předchází závěr. Myšlenka je prvotní. když jsme vnímali jeho obraz. musí našemu poznání předložit činnost imaginace. Co tedy zakoušíme nejprve ze zevních předmětů? Nuže.

kteří stojí v čele moderní vědy. Je-li analyzován. Co to znamená? Tak jako v iluzi mysl tvoří svůj vlastní předmět a pak dále předpokládá jeho skutečnost. Neboť sama jeho existence záleží v odvozeninách a zahrnuje v sobě předpoklady. Mysl je jeho základnou a udržuje ho. Vždyť jsme poznali při svém studiu o iluzích. na ověřených a zjištěných faktech. ačkoliv ve skutečnosti stále zůstávají. jako je představou náš přítomný zážitek o něm. je pouze představa. které jsou nebo se pohybují v prostoru. Prvý poznatek je fakt. Význam tohoto rozlišování je. chybuje. tak i zde odvozený předmět je také jasně a stále vidět. tak i v případě obvyklé každodenní zkušenosti mysl vytváří zevní věc a pak předpokládá její existenci. Pravda se však nezabývá odvozeninami. že schopnost iluzí klamat nás zmizí. Tak se ukáže. jak je svět vytvářen. nemůže porozumět tomu. jakmile se namáháme je prozkoumat. Neboť dokud si nevytvoří správnou představu o tom. Odvozenina je imaginací. že zevní předměty jsou odvozené. která stojí před námi. ale druhý je nedokázaný a nedokázatelný.MAGIE MYSLI 317 objevem předních vědců. a jako v iluzi byla předpokládaná věc nepochybně a opětovně vidět. že však předmět je vně. jako je Eddíngton a Jeans. že náš zevní předmět je představou. že předmět je skutečně závislý svou existencí na představě o něm. že předmět má nějakou nezávislou existenci. za vzdálenou od našeho vnímání její . Obvykle považujeme zeď. Musí stát na pevném základě. že je také myšlenkou. Že vjem je článkem vědomí. nikoli představa na předmětu. Podobně se nyní ukázalo. jakmile podstoupíme námahu je prozkoumat. ale pouze odvozen psychologicky. Nikdo nemůže dokázat. i když existence iluzí zůstává. jak poznáváme zevní svět věcí. Kdo není dosti trpělivý pustit se do těchto zdánlivých abstrakcí. nemůže proniknout do jeho skutečnosti. Dokud neanalyzoval obsah vědomí světa. Musíme najít dosti odvahy pohlédnout do tváře pravdě o těchto zevních předmětech. právě tak. Nezávislý předmět není nikdy pozorován odděleně. neobjevíme ho však nikdy odděleně od představy. ukáže se. tedy představou. je nepopiratelné. Můžeme mu věnovat nejvyšší pozornost a své nejbdělejší vědomí. Předmět je jen mentální odvozenina.

i když je pravda. právě takové. že předmět je skutečně vně nás a jeho vjem že je pouhou jeho kopií. protože pero je totožné s mentálním vjemem a nikoliv pouze s ním spřízněné. je pouhá domněnka. představiteli nějakého neznámého zevního hmotného předmětu. jaké se zdá být. a že nepotřebuje analýzu? Vždyť všechna naše fakta poukazují na to. než ospravedlnění starých zvykových předsudků. ačkoliv tento předmět nemůžeme přímo poznat? Jak může tato víra obstát před tváří všeho toho.318 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Hmotný předmět je právě tak subjektivní jako mentální kopie. jak málo správný je tento úsudek. kdo věří v teorii „mentálních kopií". Hmotné věci jsou nejen stejně mentální jako jejich tak zvané „subjektivní" vjemy. co jsme odhalili svou pátravou analýzou? Jak je možné. Shledali jsme již. tak její vědomý záznam jsou mentální konstrukce a nic více. Bylo by hrubou chybou věřit. Jak můžeme neustále pokládat za samozřejmé. Bez úvahy soudíme. Nyní dospějeme ke správnému názoru a ten podkope základy naší. spojují věci naprosto neslučitelné. že jsme nevědomky začali s představou předmětu a vědomě s ní skončili. že vnímání je psychologickým úkonem a že vjem plnicího pera není pouze viděním jeho mentální kopie. kdo pokládají představu a předmět za opačné konce téže hole. že je naše představa o předmětu obrazem. nýbrž doslovně viděním pera samého. že naše mentální konstrukce jsou pouhými kopiemi. který ho zpodobňuje více nebo méně uspokojivě. že naše povrchní chápání hmotného vesmíru je správné. že je jeho jakousi fotografií v mysli. existence. že vjem je pouze mentální kopií hmotného předmětu. že konstrukce sama se přizpůsobuje hmotné věci. o postavení těla a o rozměru mysli. Ti. Názor. že poznáváme jedině své mentální konstrukce. byť mentální? Jak je možné. Zcela neplatná je teorie. Jak domněle hmotná věc. . Zeď je na prvním místě a mentální obraz teprve na druhém místě v pořadí našeho předpokládaného uvědomování. Neboť předmět je sám částí konstrukce a neexistuje žádné jiné ospravedlnění pro jeho oddělení od celistvosti vnímání. že zeď vidíme první a pak tvoříme odpovídající obraz jejího vjemu v mysli. po věky trvající lidské jistoty o povaze světa. ale jsou skutečně totéž.

Nemůže zde být podáno odděleně. pak nevyhnutelně vyvstává otázka: Proč získáváme představu o předmětu. není možné definitivně potvrdit pravdu mentalismu. Může se velmi vhodně otázat: „Jestliže neexistuje nic zevního. které je možné proti mentalismu vyslovit a které asi vysloveny budou. tajemství Já a smyslu stvoření. je první věcí. co skutečně vnímáme a tím. neboť musíme vést přesnou hranici mezi tím. Ostatní je jen bezděká dedukce a automatický mylný úsudek. Taková je politováníhodná situace. a proto se s ním nyní nemůžeme zabývat. ne však na uvědomování si toho. Z toho vyplývá poučení. mentální kopie. když zřejmě neexistuje nic. když považují tuto představu za zevní věc. že musíme dát přednost vnímání samému a uznat jeho prvenství. Představa. Filozofie až dosud obecně předložila mnoho otázek. by způsobila zmatek. Je pouze odvozená a cizí a jako odvozenina je toliko kopií původní představy. protože nová a neobvyklá fakta. protože je to vše. až nauku přiměřeněji vysvětlíme a s konečnou platností dokážeme v následujícím svazku tohoto díla. Budiž poznamenáno. než předmětu vnímání. to znamená. Ještě však nejsme hotovi s naším kritikem.MAGIE MYSLI 319 Představa zdi je vše. Naše pozornost je totiž zaměřena na zeď promítnutou ven. že jsme znásobili konstrukci samou. zatímco hmota je věcí druhotnou. o které se předpokládá. záhadě spánku. která teprve tam mohou být vysvětlena. co skutečně zakoušíme. zatímco skrytá nauka nabízí dokonalý klíč k pochopení VŠEHO. co je pouze odvozené. kterou skutečně známe. co by bylo příčinou této představy?" Takové a jiné kritiky a námitky. že začala existovat teprve jako důsledek přítomnosti hmotné zdi. Dokud plně neporozumíme povaze Mysli. ale jejich řešení náleží pokročilejším naukám a lze je pochopit jedině po nesnadných přípravných studiích. . co se právě děje při jejím vnímání. co známe jako jisté. Prosté a povrchní osoby se proto snadno mýlí. musíme bohužel ponechat další úvaze. ani není možné vnést jeho nesmírné přispění do našeho vztahu k běžnému životu. významu snu. Můžeme se obejít zcela dobře bez takovéhoto znásobení. Jsou spojeny s hlubšími a pokročilejšími otázkami. vůbec žádná nezávislá věc. ale nabídla málo konečných vysvětlení. že se dotýká těchto mučivých záhad jedině proto. aby je vyřešila.

proč nezávislý předmět přispívá k našemu zrakovému. ocelí vyztužené mrakodrapy. abychom je sjednotili. široká jezera a vysoká horstva jsou právě tak mentální konstrukce jako jiné věci. s nimiž máme co činit při svém styku se světem. jakou ji vidíme a jaká je sama o sobě? Pro nás není žádný! Účely praktických činností lidstva nás opravňují k tomu. jestliže hluboce uvažujeme o tom. Jaký je rozdíl mezi věcí. že věc a myšlenka se stýkají. nad níž nemůže zvítězít žádná strnulá konvence. nakonec však je snadné pochopit tento základní fakt: domnělá sdělení smyslové činnosti. Nemusíme váhat tyto záhady klidně aplikovat. který nepokládá myšlenku za věc. Je to železná nezbytnost zákonů myšlení. a promítnutí vjemu ven je ve skutečnosti zevní předmět sám. Není možné považovat věc a člověkem vytvořený pojem za oddělené. Parní lokomotivy. je předmětem vnímaným ve vědomí a nikde jinde. čichovému a hmatovému vjemu a proč zdánlivě způsobuje tyto vjemy pouhou svou přítomností? . Ti. Úvaha neúprosně vyžaduje. ne obráceně. neboť obě jsou tak nerozlučné jako paprsek sluneční a slunce. Každý předmět společně s prostorovými a časovými vztahy. čím skutečně jsou. které žádá celou pravdu a nic menšího a které proto zjišťuje. Když rozvážně přemýšlíme. a proto je na něm závislý. že rozlišování mezi nimi je libovolné. To. co bezprostředně a nesporně pro nás existuje.nyní odpovídáme. To však neobstojí před kritickým filozofickým bádáním. Zatím na otázku.320 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. jsou samy předměty. Z počátku je to těžké. protože představa vytvořená z takových vjemů je předmětem samým. je hotový vjem. abychom nepátrali dále. co nazýváme hmotným předmětem. než je běžný názor. tedy vjemy. v základní totožnost. vytvořený v našich myslích. pokoušejí se o nemožné. které ho provázejí. že tuto otázku není možné položit. To. zjistíme. vjem je předmětem. Myšlenka je věcí. že věc je sku- . Subjektivní a objektivní prvky se takto noří v jednotu. kdo by chtěli činit rozdíl mezi věcí jako oddělenou od naší mysli a věcí ve spojení s námi. je ve skutečnosti vjem hmotného předmětu. které vidíme uprostřed přeplněných měst nebo tichých krajin. Věc a myšlenka jsou totožné. že objektivní a subjektivní splývá. neboť je utvořeno člověkem a ne Přírodou.

a je stejně nemožné prokázat. můžeme doufat. je mentální. ať je to pero nebo nějaká podívaná. že nalezneme pravdivý fakt o svém poznávání světa . že je to fakt. Je nemožné prokázat. To. je pravdou. co vchází do zorného pole vědomí stejně jako tím posledním. Dokud budeme oddělovat jedno od druhého. Povrchní davy takto bezprostředně rozlišují. vytváříme klamnou a zvrácenou představu o rozštěpeném světě. jež stojí v přímé a bezprostřední opozici s jejich prvními a nejpůsobivějšími dojmy. že každá zevní věc přichází nejdříve a mentální obraz o ní že je pouhou kopií. neboť vědí. která vyvstává následně. tak vnitřní myšlenky. která činí tento problém zcela neřešitelným. že dotyčná mentální činnost je tím prvním. aby si proklestili cestu tímto spletitým zkoumáním. Může existovat v Přírodě. že pochopí pravdu o běžných věcech kolem sebe. protože nazývají mentální konstrukci hmotným předmětem. ale úvaha nás stejně tak nutí k nápravě tohoto omylu.MAGIE MYSLI 321 tečně myšlenkou o věci. že je to zdání. který obsahuje jak zevní věci. . Ti. kdyby však uvažovaly dosti hluboce. Dokud budeme svéhlavě trvat na vedení hranice mezi věcmi a svým vnímáním těchto věcí. Zvyk nás nutí rozlišovat myšlenku od věci. kdo nepodstoupí námahu. že vše. dotud budeme ve slepé uličce. tento základní a osudově mylný úsudek. Stavíme-li do opozice činnost hmotnou s mentální. Nejlepší filozofičtí psychologové vědí více. protože Příroda skrývá své zlato v hlubinách země a svou pravdu v hlubinách přemýšlení. Davy přirozeně myslí a cítí. neexistuje však ve vědění. Nezasluhují si proto pokárání. dotud nebudeme schopni pochopit jejich pravý charakter. nikdy by netrvaly na tomto absurdním tvrzení. Jakmile jednou vhodíme tento prvotní omyl. do tavícího kelímku soustředěné úvahy. Nepoučení a nepřemýšlející lidé věří. že si přímo uvědomují zevní předměty. Věc sama o sobě jako vše jiné kromě myšlenky je mimo náš dosah. Pro filozofické účely jsme proto nuceni vymazat rozdíl mezi myšlenkou a věcí.ne však dříve. Nic jiného než nejpřísnější analýza sebe sama a nejjemnější úvahy v sobě samém nemůže nikdy člověku poskytnout poznání této úžasné pravdy. nemohou doufat.

Když pokračujeme s naprostou důsledností ve směru tohoto uvažování až k jeho nejzazšímu konci. musíme dojít k závěru. že i když změní předměty v představy. ale mění představy zase zpět v předměty! .322 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. nekončí tím.

že barvy nevězí ve věcech samých. když zde nejsou žádné vjemy stroje. že barvy každého předmětu. oddělena a stranou od vás. Můžete vidět tuto substanci? „Ano. odmyslete si všechny její vlastnosti. Neboť prostor je právě tak mentální jako čas. že tento čin je nemožný. kdežto vjem . který jsme viděli nebo který pravděpodobně uvidíme. a že proto barva je součástí hmoty. které patří tyto charakteristiky?" Dejme tomu. tvar. přesto se celá událost děje ve vašem vědomí a nikde jinde. jste nuceni představovat si. jestliže na ni myslíte. „že stroj musí pro mne zmizet. tvrdost. Jestliže vámi uváděná substance skutečně existuje. „je zelená. Shledáte. je barva a dokázali jsme již. netvoří součást předmětu samého. Pokuste se uvědomit si ji bez oněch charakteristik.KAPITOLA XII. Můžete vidět bezbarvou substanci ve stroji? Budete nuceni připustit. protože stroj můžete vnímat jedině prostřednictvím souhrnu těchto vlastností. nýbrž vznikají hrou světelných paprsků. aniž současně myslíte na barvu. že vytvoření barvy je činností očí. Odmyslete si její barvu." odpovíte. který vidíme. odhaleného světlem. Lokomotiva je pouze mentální konstrukcí. pak by neměla mít vůbec žádnou barvu. že nějakou barvu musí mít. To však je z vaší strany iluze. Fiziologická analýza zraku dokazuje." můžete říci. na látku." Ale to. co skutečně zůstane? Nezbude nic. PÁD MATERIALISMU Vraťme se k naší lokomotivě. že nemůžete. co vidíte jako zelené. že je tomu tak. z níž je udělán. I když natáhnete ruku a cítíte. ale nezapomněli jsme na kořen všech těchto vlastností. na substanci. a tak. které tvoří vjem její existence ve vaší mysli. protože věda dokázala. váhu. „Připouštím. Jinými slovy: barva je optickou interpretací samotného světla a nikoli předmětu. že lokomotiva stojí zde v prostoru.

Ale to jsou vlastnosti. „i když nemohu vidět tuto substanci. který působí při dotyku. že to. Nejsou tou ne-mentální substancí. i kdyby sebe horlivěji usilovala to nedělat. že je to mysl. které k vám přicházejí jako svalové pocity. Mysl bude nucena přisoudit nějaký druh barvy každé viděné substanci. že se barvy mění. My můžeme identifikovat tvar dotykem a jeho barvou. ale když dáme dotyk a barvu najedno místo a hmotu nebo objem na místo druhé. co pociťujete. jak o nich tvrdíte. jsou-li interpretací? Co je příčinou těchto změn?" Tyto otázky nastolují složitý problém příčiny a účinku. a proto ji hledá. ale složitější problém příčiny a účinkuje nutno vyhradit dalšímu svazku. Není možné oddělit rozměr a tvar předmětu od barvy a pocitu. jejíž přítomnost nám dává představu hmotné substance. Nejsou mimo ni. celá hmota. že velká lokomotiva by neměla být ani těžká ani tvrdá.324 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že tento vztah je přirozeným způsobem lidského myšlení. z níž je složen. že zjišťujeme. když věc sama existuje mimo nás. „Ale jak to. mohu ji pociťovat svými prsty. Obě totiž musejí být pohromadě. barvy je činností mysli. že nemůžeme umístit první vně a druhé dovnitř mysli. a proto patří vaší mysli. a ne pouze jeho část. jestliže . Obojí existuje a podle své přirozenosti může existovat jedině společně." Na to je odpověď. pak znásilňujeme sám akt vnímání a znemožňujeme ho. může existovat jenom mentálně. Proto není možné zcela oddělit barvu od kteréhokoli viděného předmětu. že barva má nakonec mentální existenci. Obě nejsou vytvořeny z ničeho jiného než z mysli. Immanuel Kant zdůraznil. pak je nepřípustná předcházející námitka. je pevnost a hladkost. která začíná s vírou. co skryté učení může říci o takové substanci. protože barva nemůže existovat v nás. Představit si bezbarvou hmotu je nemožné. že celý předmět." dodáte. To znamená. A vzhledem k tomu. protože barva a substance se musí vyskytovat současně. Zde bude vyloženo to. že je něco takového jako příčina. Je-li tato nauka vnímání pravdivá. Proto konečný závěr je. odpor a neprostupnost. a že existuje tajemná nedosažitelná substance sama o sobě. To však vede k podivné situaci. „Ale. musí tedy mít substance neboli „hmota" předmětu také mentální existenci.

že se hmota liší od vjemu. co chcete. i něčím. Nikdo nepopírá tvrdost a tíži vozidla. že se můžeme dotknout lokomotivy. co je mentální. že to. ať je to tíže nebo lehkost. je vymyšlena a neexistující. Ale zatímco její účinky známe . která by zůstala jako zbytek. Kritikova hmota je prostě zbytečným přídavkem k jeho vjemům. jak tato námitka zamlžila problém a neporozuměla pravému charakteru této nauky. pak bychom nikdy nemohli mít sny! Na tomto místě možná couvnete znepokojeni nebo. poněvadž k nám přicházejí formou vjemů. Zbavte své uvědomování si stroje všech vjemů a nebude pro vás existovat žádný stroj. poznáváme jedině myslí a uvnitř mysli. Proto je chybné prohlašovat. budete svéhlavě tvrdit. že existuje a musí existovat něco více z látky stroje než pouhé vjemy a že žádný jemný nervový zázam. Když se na ni podíváme zblízka. jako je vjem. To dokazuje. tíhu a odpor. ani myslí. jako je hmota. ani žádná hmotná látka. kterého byste si byli vědomi. Každý názor.PÁD MATERIALISMU 325 je složena výhradně z mentální substance. Neboť nyní můžeme pochopit. že ji umístí do vašich vjemů a tím do vaší mysli. Hmotnost existuje jako vjem mysli. které si uvědomujeme. než ve výrazech vjemu. právě tak cizí dotyku a stejně prázdná pro lidské vnímání jako hmota. protože je tvrdá a těžká. Skutečně cítíme. zatímco substance sama o sobě existuje pouze v představě. jestliže setrváte. že existují. jak můžete. Je pravda. to znamená. že čistá mysl sama o sobě je právě tak vzdálená zraku. Zde jsme nuceni dát přímou otázku a žádat přímou odpověď: „Jak tato hmota vypadá?" Ať děláte. ať mučíte svůj rozum a trápíte své vědění. protože víme. nelze zakoušet jako takovéto hmotné a hmatatelné vjemy. ať je to tvrdost nebo měkkost. ji nezbytně učiní viditelnou a hmatatelnou. Kdyby to bylo správné. nebudete schopni mluvit o ní jinak. jenž si o ní utvoříte. že ji však nemůžeme odstrčit. Proč by tedy někdo měl věřit v tuto tajemnou hmotu? Můžeme věřit ve vjemy. ale tuto domnělou hmotu opravdu není možné uchopit ani rukou. Ani v jediném případě nebudeme moci tvrdit. by se přece nemohl podobat pevné věci. co lze cítit nebo slyšet nebo chutnat. zhroutí se jako pouhý výmysl lidské mysli. Přijímáme obě. Avšak tvrdost. že mysl je zcela schopna zažívat každý druh vjemu.

To je stejně pravdivé o lokomotivách jako o ocelových kolejích. není ničím více než Hamletovou větou: „Slova. než je vědomí samo. Ale když otevřeme opět jeho stránky. lze těžko považovat za skutečnější. ale poznání hmoty samé je psychologicky nemožné. Analýza totiž ukazuje. To. dříve než si o ní utvořil představu? Definovat proto hmotu přiměřeně znamená popřít ji. to víme.326 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Pojem nehmotnosti mysli bude vždy v rozporu s pojmem oddělené hmotnosti hmoty. Výsledkem všech těchto definicí je pouze toto: všechny věci kolem nás jsou ve své podstatě hmotné a hmota je hmotou! Nahlédnutí do slovníku bylo marnou námahou. ačkoliv ji za takovou považují ti. Hmota. Je to souhrn těchto vlastností. jako nezávislá jsoucnost. je nemyslitelná. Mentální vysvětluje nejen existenci hmoty. zatímco představují jenom pouhé zvuky. Existence hmoty nebo substance zbavené každé vlastnosti. V tomto smyslu zde toto slovo používáme. po nichž jezdí. tedy ve vědomí. jakou je hmotná substance. co jsme se skutečně dozvěděli. co tvoří předmět. tedy mentálně. abychom uvěřili. že hmota je substance. že substance je podstatnou nebo nejdůležitější částí všeho a že fyzické je to. To. co je z hmoty. nikdy nepoznáváme žádné účinky hmoty. dokud nepoznáme. z níž je udělána fyzická věc. ale i svou vlastní. kdežto hmotným vysvětlit přijatelně mentální . co se jeví ve vědomí. že není ničím jiným než myslí. v myšlenkách. do nichž se sama domněle halí? Byla kdy přístupna pěti smyslům člověka? Pozoroval ji někdo. Máme právo napsat všude nad ním otazník. slova. kteří ji hluboce nezkoumali. Hmota není odlišná od mysli. že slovo „hmota" je bezvýznamné. Bez vjemů není ani stopy po takové věci. slova!" Aplikace sémantické analýzy je zde velmi důležitá. dozvíme se. ať je to hůl nebo kámen. odděleně od předmětu. která umožňuje našim smyslům vnímat existenci předmětů. Slovník nám říká. stojí v přímém protikladu k mysli. Máme právo položit otázky: Pozoroval někdo hmotu samu o sobě. který není zdvižen ve vědomé zkušenosti. Často nás zavádí obvyklé používání nevinně vypadajících slov k tomu. v představách a obrazech. že představují fakta. Nemůžeme zdvihnout žádný předmět.

popudlivě dupou. odpovídající představě o něm. že se dnes už žádný vědec neodvažuje vyjadřovat se dogmaticky o její existenci. aby to dokázali. se učili o hmotě. ale nemůžeme nikdy nalézt. Ti. jestliže ho ani jednou neviděla a nemůže o něm nikdy mít žádnou zkušenost? Jedním z největších teoretických úspěchů vědy v tomto století je dematerializace hmoty! Pojem hmoty prochází takovou radikální a rychlou změnou. stává se falešnou substancí. Pojem. Možná je zarážející. kam zmizela? Neboť jeho mysl bojuje s nepochopitelnem. jaký je sám o sobě. Nicméně i tento pojem. co západní vědec v naší době teprve začíná vnímat. Je činem dítěte přijímat smyslové zprávy. kdo považují hmotu za skutečnou.PÁD MATERIALISMU 327 je naprosto nemožné. kteří před necelou generací navštěvovali na fakultě přednášky fyziky. co jsme opravdu udělali. kterou proměnil člověk v laboratoři ve vlny síly. je. tiskneme a stahujeme své svaly. je rovněž odvozen z téhož závěru jako předešlý. vrací filozof do mysli. jako by byly skutečnými zprávami o hmotném světě. když se řekne. Takový myslitel proto nekompromisně zavrhne její existenci. byl nahrazen pojmem. když držíme pevnou věc ve svých rukou a takto se zdánlivě ujišťujeme o existenci hmoty. je pouze vjem. Dotkneme se něčeho a uchopíme to pevně. Nepříjemné dilema. a vjemy světla. kterou přijal průměrný člověk. ale pouze jak si jej představujeme. ale žádná mysl nebyla nikdy schopna vytvořit si pojem o tomto fenoménu. Johnson. že hmota je jenom představa. ale dokazují pouze. Před několika tisíciletími pouze nejostřejším soustředěním mysli vnímal indický mudrc to. Co o ní známe. Když oddělíme teoreticky hmotu od mysli. Ti. že existuje hmotný předmět. který můžeme hledat. Ale který vědec jasně ví. v němž se věda záhy ocitne a z něhož nemůže uniknout. Činem myslitele je však pochybovat o nich. že prozrazujeme nevědomost a dáváme najevo předsudek. že považují své svaly za vhodná kri- . Tu hmotu. kamene nebo železa jsou ve svém původu zcela mentální. přeludem. jak se jeví. je: Jak ví. třebaže daleko přijatelnější. totiž že hmota není tou nezávislou substancí. že hmota je vlněním energie. Ale vše. jako netrpělivý Dr. že hmota je substancí. dokud není ochoten stát se filozofem. která od té doby zmizela z vědeckého posuzování.

že mysl je bez rozměru a bez omezení. Nevrhá plné světlo na to. o iluzi spíše než o skutečnosti. abychom přijali jako skutečné něco. Věříme. ani ospravedlnit rozumem. Mentalismus je založen na dokázaném faktu a ne na pouhém dedukování jako materialismus. Ti. proč můžeme tvořit abstraktní ideje. pouze proto. Klamně věříme. mluvíme o iluzorním slově a ne o věci. aby obsáhla všechny věci. co je skutečně dáno jedině vnitřně jako objekt vědomí a co lze plně pochopit jedině činností vědomí. naše víra ve hmotu . Nicméně. že mysl je podněcována uvnitř fosforizované mozkové hmoty. z níž se všechny věci skládají. Absurdní je materialistův požadavek. že v tomto vesmíru. existuje něco. že nějaký druh tajemné substance. jsou stále jenom vjemy. že když mluvíme o „hmotě". existuje vně tohoto světa vjemů. proč máme schop- . že obvykle zužujeme mysl do hranic hlavy. Mentalista má záruku. místo abychom si zvykali rozšiřovat ji tak. že nepotvrzuje domněnku nebo dedukci. a vjemy jsou nakonec událostmi v jejich vědomí. a abychom považovali za nezávislé a vnější to. zatímco o ní mají pochybovat. utvořeném z mysli. že vidíme hmotu a že se jí dotýkáme a dokonce že s ní pohybujeme. Nechápou. Svalový druh vjemu je ve své podstatě právě tak mentální jako zrakový. Neboť hmotu nelze ani zobrazit představou. co není zcela mentální. o čem on sám přiznává. v němž denně žijeme je pevný a uchopitelný. o mlhavé abstrakci a ne o konkrétním předmětu. Je tomu tak proto. které vnímáme. že předpokládají její existenci. to znamená.328 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. kterou lze uchopit smysly. Není zde ani nejnepatrnější důkaz. které odhalují tvar.v tuto nejmlhavější ze všech mlhavých abstrakcí .je téměř nevélečitelně zakořeněna. zvané hmota. Klame je obvykle domněnka. téria pravdy! Jejich triumf je groteskní a iluzorní. Nyní by mělo být jasné. v nich samých a nikoli v hmotě. Neboť svalové vjemy odporu a tlaku. jak to dělá materialista. že nemůžeme znát samo o sobě. že nechápeme onen základní bod. Neboť svět. kdo považují svět vjemů za svět přízraků. Materialismus nevysvětluje přiměřeně vyšší mentální život. nepochopili toto vysvětlení. ale zjištěnou a nezvratnou skutečnost.

Nebudou již v rozporu s myslí. schopnost konstruovat zevšeobecněné ideje. sílu rozsoudit mezi pravdou a klamem. nikdo s ní nikdy nezacházel a nikdo nikdy nepoznal. Avšak nejpodivnější anomalií lidského rozumuje. že hmota je příliš samozřejmá. která nikdy nepátrala po pravdě svých intuitivních přesvědčení se znepokojí. takový je intelektuální úpadek lidstva. Neboť jsme ji proměnili v důležitý jev tím. ačkoli přiměřená úvaha odhalí. metafyzické myšlení filozofa. Obecná víra. která vrhá pochyby na to. Až člověk pochopí. pak pro něho tento pojem prostě zmizí. že se vědomí. tvořivou představivost umělce. kde odhalit její přítomnost.PÁD MATERIALISMU 329 nost vést myšlení směrem čisté rozumové úvahy.před sebou samým. nauce. čím takový klamný pojem je. že jsme poukázali na mysl jakožto na její skrytou skutečnost. Nicméně. že podrážděně odsuzuje pravdu mentalismu jako iluzorní a impulsivně vyzdvihuje omyl materialismu jako pravdu! Materialismus má úspěch v řešení svých četných menších problémů. a zejména proč můžeme uvažovat o svém vlastním vědomí jako o nehmotné věci. Žádným způsobem totiž nelze uvést v soulad běžný názor na svět s filozofickým faktem mentalismu. ale tyto věci už pro něho nebudou „kusy hmoty". mysl. která však ztrácí význam pro filozofickou pravdu. která se hodí docela dobře pro praktický život. Její existence je blud. vynalézavé nadání vědce. že jenom mysl má právo na status skutečnosti. Budou idejemi. V našem výkladu světa se hmota stává pouze nepravou jsoucností. Materialismus se nikdy nedotýká ani lemu roucha vědomí. nebude o něm dále uvažovat. Protože nikdo nikdy neviděl hmotu. smyšlenkou. když poprvé slyší o této děsivé nauce mentalismu. Ve své dřívější studii iluzí a halucinací jsme vystopovali jejich původ především v přirozeném sklonu mysli promítat ven své vlastní obrazy . Dostali jsme se daleko od argumentace běžného člověka. jen když zavírá oči před svým jediným skutečným problémem . Člověk bude i nadále činný ve světě věcí. co tato víra až dosud považovala za nesporné. všeobecně považuje za mnohem méně skutečnou než hmota. která je jedinečná a základní. ale budou s ní tvořit jednotu. než aby vůbec potřebovala diskusi.

330 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Možnost a působivost těchto iluzí by měly být výstrahou všemu lidstvu a dát mu popud k úvahám. i když jsme objevili a mentálně opravili omyly smyslů. Poukazují zároveň na závažnou možnost. Úvahou a rozumem můžeme poznat. i když si je jako iluze uvědomujeme. I když známe všechny iluze. Není možné. Nyní je opravdu důležité si připamatovat následující fakt. jak mohou hluboko zakořeněné halucinace ovládat jedince. že klam zmizí. že iluzi může současně podlehnout i velký počet lidí. nutící nás vidět to. Fakt je. Víra ve hmotu je zkrátka vírou v primitivní. posel- . že mohou také ovládat a násilně omezovat celou lidskou rasu. že si všichni jsou psychologicky a fyziologicky podobni? Když odhalíme. které obvykle považuje za správně vnímané. kdož jsou bdělí a plně vědomí. kdežto moudré k těm. jako to dělá ve snech. veřejné výkony kejklířů i divadelní divy kouzelníků. Z tohoto důvodu přirovnávali staří indičtí mudrci nevědomé lidstvo k spící a snící rase. že hromadné iluze o vnějšnosti a hmotnosti světa vznikají v myslích všech lidí proto. a přesto jsme zcela neschopni odolat jeho síle nepřetržité existence a jeho kouzlu hmotné skutečnosti. je iluzorní. když s nevolí popírají přímou zmínku. že mocným iluzím hmotnosti a vnějšnosti podléhají opravdu vytrvale všichni lidé na celém světě. dokazují. To je pozitivní důkaz složitého charakteru našich vjemů a tajmené síly mysli. ale hypnotickou iluzi. která vkládá své vlastní výtvory do našich smyslů bez našeho osobního vědomí a bez možnosti naší kontroly právě tak. jako jsme je vnímali dříve. co zcela odporuje faktu. které se objevuje ve vědomí. jsme připraveni pro další odhalení. Svou silou rozumu můžeme klam prohlédnout. ale to nezpůsobí. zda nepodléhá iluzím i v jiných záležitostech. Toto je důrazné poselství skryté nauky k materialistickému věku. že je vnímáme přesně týmž způsobem. že jejich zdání. Kromě toho. Jejich výskyt trvá dále v protikladu k našemu vědění. že hmotnost celého světa může koneckonců být ještě rozsáhlejší iluzí. a vidět je jako oddělené jsoucnosti. nemůžeme se stále osvobodit od dojmu. Lidé by se také měli mít na pozoru před přílišnou sebedůvěrou. že dokonce i celé lidstvo je snadno ovlivňováno všeobecnou iluzí.

zní stejně neuvěřitelně. lidé a hovory v jeho okolí jsou myšlené.PÁD MATERIALISMU 331 ství. které také varuje před neužitečným sledováním pouhých přízraků. nemůže ho tedy ani sama zakončit. je řadami představ. že se potom staneme pouhými snílky. Zatímco nevědomí lidé žijí slepě. Přijmeme tento sen v celé jeho obsáhlosti a nebudeme se marně snažit jej popírat. když sní. jak nejlépe jednat s těmito střídavými změnami. nikoli až budou umírat.tohoto idolu s hliněnýma nohama. zničíme moc klamné hmoty nad myslí . Nestrpíme proto. tedy je ze stejné látky jako sny. ani nemůžeme: tento sen nepřivedla do existence naše individuální konečná mysl. budeme vždy hledat mír místo vzrušení. Nebudeme prchat před tímto snem pozemského života. aby se nás zmocňovaly zlé noční můry ani příjemná zasnění. utrpení a radosti. . naopak. Filozofie se snaží přimět lidi k tomu. Budeme pevně povzbuzovat činnost a ne ji brzdit. ale také ve prospěch ostatních. Můžeme vykládat tato slova jak chceme. a zatímco oni chovají v lásce iluze. Zničíme moc děsivé noční můry nebo nepříjemného snu. když je jí nejvíce potřeba. když se probudíme a objevíme jeho neskutečnost. jimž nikdo nemůže uniknout. tak za bděním i v nich. že spí a že sní. kterého myriády slepých zbožňovatelů mylně uctívají. že celé tkanivo života je čistou myšlenkou. skoncujeme se sny a naučíme se být správně a nepřetržitě činní nejen ve svůj vlastní prospěch. zdraví a nemoci. Podobně když se probudíme k Pravdě. který současně ví. tedy když jsou uprostřed práce a žití. Užasnou obtíž tohoto odhalujícího úkolu filozofie můžeme pochopit. Mnoho umírajících a většina topících se lidí vnímá svou minulost jako rychle se ženoucí živý sen. skryté jak za snem. jako by znělo hypotetickému spáči. že domy. až pronikneme ke skutečnosti. žijeme také v myšleném světě. kteří jsme v bdělém stavu. Mohou-li se totiž probudit k pravdě. aby si uvědomili. ale chce. Neobávejme se však. ale toto tvrzení nám. aby to viděli zde a nyní. My. Staří moudří Řekové říkali. že filozofie je smrt. Pokud je lidský život mentálním životem. srovnáme-li ho s úkolem přesvědčit snícího člověka. ale uprostřed svého snu budeme poněkud podobni spícímu člověku. budou vědět. káyž jsme bdělí. my budeme žít ve světle. my budeme chovat v lásce pravdu.

Je loupežník. provedený vhodnými přístroji. že si je uvědomujeme. co to je? To. Ale musíme si ve svých myslích tento problém ujasnit. skutečný nebo není? Jestliže není. co míníme těmito výrazy. tak křoví mají společnou charakteristiku. Jistě se objeví otázky: Jsou-li zevně zažívané věci pouze myšlenkami. totiž. neboť ve hře je také relativita. že naše denní zkušenost zjevně odporuje takovým překvapujícím možnostem? Nikdo se nemusí znepokojovat. kdežto křoví potvrdí. kterého pozorovatel vidí v křoví. zdravý rozum a vědecká úvaha říkaly. ale na různých místech naší cesty nás znovu a znovu potkával určitý problém.a to mezi významem skutečný a významem existuje. abychom překročili obtížnou hranici. než zdánlivý. Můžeme zde znovu využít poučení ze šesté kapitoly. Jedině když se přesvědčíme o nemožnosti uvést v soulad nepravé vědění o takovéto . Ale ke své cti měla odvahu přijmout „iluzi" jako skutečnost. Nepopíráme existenci ani jediné věci. Tam byla velmi zdůrazňována potřeba analyzovat slova spíše pro jejich faktický význam. Abychom to správně provedli. Jak loupežník. Nyní se mu musíme postavit tváří v tvář. jak je možné. že byl loupežník viděn znamená. OD NESKUTEČNÉHO KE SKUTEČNÉMU Pracovali jsme. Avšak bližší pátrání existenci loupežníka vyvrátí. že existuje. ale vědecký kus práce. Jedině tímto způsobem potvrzují svou existenci. že rychlost světla zůstává konstantní. Byli proto ohromeni překvapením. neboť to nebyl pouhý kousek metafyzické spekulace. Je třeba tento problém posoudit a ujasnit. existují vůbec? Je každý předmět neskutečný? Jestliže je tomu tak. dokázaly. Experimentální výsledky odporovaly tomu. co se očekávalo a co se mělo stát. že by jej vhodně vysvětlila jako iluzi smyslů. že by měla být mnohem větší. musíme se nejdříve vrátit ke své předcházející úvaze o iluzích. která tvoří část naší zkušenosti světa.332 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. které předcházely pokusům Einsteinovým. i když existuje pouze jako iluze. Věda se mohla zbavit tohoto obtížného případu tím. Pokusy Michelsonovy a Morleyovy. To přináší důležitý rozdíl . i když veškerá obvyklá zkušenost.

Tím objevíme. Když se však tyto dojmy přímo střetnou s jinými fakty. To také znamená. ale není skutečná. pak musíme popřít svědectví smyslů. Vše. Matoucí protiklady iluze zmizí. co můžeme správně učinit. Zde opět jasně pociťujeme potřebu vniknout pod povrch slova. mylně předpokládá.PÁD MATERIALISMU 333 iluzi s obsahem normální zkušenosti. Naopak. co nám naše smysly říkají o skutečnosti věci. A je to primitivní postoj. jakými se tito lidé nebo věci zdají být. ačkoli jim můžeme věřit. začne se v nás probouzet pochybnost. odmítnout její realitu. neboť popírat iluzi znamená popírat obsah zkušenosti a popírat to. když jí například odporuje čistý rozum? Proto jevit se je jedna věc. že tato zkušenost je iluzorní. že nemáme zcela důvěřovat tomu. zatímco jiná věc může existovat a přesto být neskutečná. že různá stanoviska tvoří různé vjemy. které obě tvrdí. kdežto být je věc jiná. když nám říkají. i když každý. máme dvě společně existující „skutečnosti". neboť nyní vidíme. že je nebezpečným a pochybným způsobem jednání nazývat něco skutečným. Máme-li rozeznat iluzi jakožto iluzi. přijímáme první dojmy věcí nebo lidí tak. V jedné předcházející kapitole bylo ukázáno. Co se stane z denní zkušenosti s „hmotou". kdo nikdy o této věci neuvažoval. že výraz fakt je možné různě vykládat. Tato absurdní situace znamená. chápeme-li takovouto zkušenost. Musíme dávat pozor na rozlišování mezi těmito dvěma pojmy. jako je loupežník viděný v křoví. že jejich význam zná! . že něco může existovat a být skutečné. jako by byla vždy směrodatná. kde je to nutné. Dokud jsme spokojeni s věděním. je odmítnout její určitý výklad. Musíme přesně rozlišovat mezi různými druhy existence. máme-li přijmout svědectví smyslů. Vždyť ze stanoviska přemýšlivého rozumu můžeme třeba vnímat věc jinak než ze stanoviska smyslové zkušenosti. co je ve vědomí. že věc existuje. to znamená. které se vynoří během další zkušenosti. Nelze popírat existenci takové iluze. Tehdy pocítíme potřebu podrobit je zkoušce a opravit je. které máme. Ona existuje. I zde je užitečná analýza výrazů existovat a skutečné. Bylo by absurdní zavrhnout zkušenost kohokoli o ní. vznikne otázka kritéria jejich platnosti. že jsou jednou a touž věcí. když pochopíme.

co se jim jeví nebo co vypadá jako skutečnost. musí nezbytně být skutečné. že je to kopie skutečné hmotné zdi. známe. kterou my.334 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. pro které jsou nesporně skuteční. že filozof pronikl hlubokou úvahou. nenamáhal by se psát žádnou knihu. O takových hadech je proto nutno říci. protože ti si myslí. Vnímání není důkazem skutečnosti. Tato slova zavádějí většinu lidí. je pouhou kopií skutečné židle. Kdyby takový filozof myslil. že se dotýkáme této zdi. která existuje někde jinde v prostoru. na kterou si zvykl. že se dotýkáme stínu skutečné zdi. neboť je vnímá mysl lidí. Když však se řekne. co kdy o zdi poznáme. že neexistuje žádná jiná. že oni je vnímají. tak zeď existují ve skutečnosti stejně pro mentalistického filozofa jako pro materialistu s tím rozdílem. Je pošetilé a neinteligentní nesprávně vykládat výsledky této analýzy tvrzením. do pravé přirozenosti jejich existence. že před námi je cihlová zeď a nikdo to nemůže popírat. nemíníme tím. protože můžeme mít nesprávný vjem nebo domnělý vjem i mezi tak zvanými skutečnými vjemy! Lidé v delíriu mohou vidět modré hady a nikdo se neodváží popírat. je naprosto nesprávné. jako by znamenalo. na níž sedí. A když říkáme. lidské bytosti. že zeď nemá vůbec žádnou existenci. nemíníme tím. a pero. že taková zeď může mít pouze mentální existenci. kteří je také považují za nesporně skutečné. že to. by odpověděl. že židle. jako lze odlišit jednu barvu od druhé . Těm. když je odlišíme od slova „neskutečné" stejným způsobem. že objektivní věci existují. On je zajisté nikdy nepopírá. Jejich omyl se uspokojivě vysvětlí tím. kteří by namítli. V obou těchto případech má však filozof právo pochybovat o jejich skutečnosti. že je vnímají. že zeď. která se zdá být někde za naším tělem. kterou jasně vidíme. naprosto chybné a naprosto hloupé překroutit toto tvrzení tak. ale ne o jejich existenci. protože opravdu existují v mysli trpících. Podobně nikdo nemůže popírat. kterým píše. že věci jsou skutečné pouze proto. Slovo „skutečné" má význam jedině tehdy. na níž nyní sedíme. ale že dotyk sám je představou a že různé mentální vjemy zdi jsou vším. že existují. skutečně neexistují. Každý může například vidět. že mentální skutečnost není vůbec žádná skutečnost. je pouze stínem skutečné zdi a že židle. Jak židle. nazvaného představou.

že nějaká věc proto. Předměty jsou viděny fyzicky a zevně. získává existenci. Tyto dvě kategorie se od sebe naprosto liší ve významu a nesmějí se zaměňovat. kdykoli je použijeme. poněvadž o něm nemůžete přemýšlet. Neexistující věci musíme pečlivě odlišit od existujících. co je pouze představou. protože je pochybným jevem. ale mentálně zkonstruovaný. Proto nelze nalézt vhodnou definici skutečnosti. Nemůžeme však stejně označit loupežníka. ani abychom se vzdali své víry v jejich existenci. Kulatý čtverec patří do první třídy. ani si ho představit. viděného v křoví. že je vnímán. musí být neviditelná. abychom zjistili druh jejich existence.PÁD MATERIALISMU 335 pouze jejím kontrastem.tento bod budeme krátce zkoumat. dokud se nenajde také správný význam jejího opaku. a žádá se na nás. Nežádá se na nás. abychom pochybovali o skutečném jevu věcí. Není a nemůže být o tom nejmenší pochyby. když je obě třídíme jako iluze. žádá se na nás. skutečně existuje. jak jej vidí. ale fata morganu je možné za jistých podmínek vidět. náleží do druhé třídy. od ryzí skutečnosti toho. ale pouze za neskutečného. které vidíme. Všechno. Svět bude viditelný jak pro filozofa. Nepřeskočme kvapně tato slova. abychom proto dávali pozor a nezaměňovali absolutní mentální existenci za absolutní ne-existenci. kdežto fata morgana. . třebaže to neexistuje fyzicky. filozof jej bude mít za fyzicky neskutečný. ale nemusí to existovat tím způsobem. viděná v poušti. jak věříme. Může to existovat mentálně. Neboť tím. Je to prázdná bezvýznamná fráze. musíme být nanejvýš opatrní. co vidíme a čeho se dotýkáme. abychom rozlišovali domnělou skutečnost toho. Je podstatný rozdíl mezi výrazy „neskutečné" a „neexistující". za neexistujícího. že je neskutečná. Iluze dokazují opak. třebaže ne skutečnost. tak pro nevědomého člověka. co je neměnitelné . Můžeme správně mluvit o „synu neplodné ženy". jako o neexistujícím. je-li iluzorní nebo skutečná. Mnoho lidí se často mylně domnívá. Je důležité. ale zatímco jej bude nevědomý člověk považovat za právě takový. ale nemohou existovat odděleně od svého zkonstruování myslí. První není možné nikdy pozorovat za žádných podmínek.

která bude vždy platná. Musíme nyní vypátrat ještě podrobněji. když použijeme slovo „skutečné". naučila se také nyní nestavět nikdy do popředí konečné tvrzení o tomto nepostižitelném slově. později řekla. Cesta lidského vědění je proto postupným osvobo- . studují pouze svou vlastní představu o ní. věda se naučila vykládat pružně svůj pojem o skutečnosti. Věda nyní přiznává. že podobný pocit máme během snu. proti tomu musíme protestovat. že pronikla k poslednímu tajemství předpokládané látky světa. co míníme tím. ale nikoli s tím. co se nám jeví. že jedině skutečná je zkušenost zevního světa věcí. elektrony a kdo ví čím ještě. Protože si už spálila prsty. že jedině skutečná je zkušenost vnitřního světa myšlenek. který by mu odpovídal? Jestliže ano. tak my jednáme pouze s tím. a která předpokládá.336 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. který může odhalit oba tyto názory jako neskutečné. Věda kdysi říkala. Nevyhnou se proto žalostnému zklamání. že neexistuje žádná záruka. Musíme nejdříve najít definici. vznášející se nad „skutečným" fyzickým světem a zcela neschopné na něj působit. špatnou vědou a ještě horší filozofií. je. chtějí posuzovat pouze citem nebo podle povahy. Jaké jsou tedy důkazy a charakteristiky skutečnosti? Odpovídat s většinou. co se jim pouze líbí. A tak si skutečnost jen představují. že takový názor se zakládá pouze na pocitu skutečnosti. že si jiní lidé mohou vytvořit a také vytvoří odlišný obraz a mohou mu dát odlišnou definici. která pokládá za skutečné to. Neměla by proto vypustit slovo skutečné ze svého slovníku . znamená ignorovat to. co pro nás existuje. jak jsme již dříve ukázali ve studii o hmotě. že věci jsou ve skutečnosti elektrony. že všechny mentální věci jsou jen jakýmsi druhem zářící mlhy. co je možné zvážit a změřit. atomy. že je skutečnost v pozadí světa utvořena z molekul. ještě později řekla. že skutečná látka je utvořena z atomů. Málo lidí se stará o to. a ne to. co je pravdivé.a neměli bychom je také my docela vypustit? Jak věda. Nyní začíná koktat něco jiného. když přijímají to. Je proto bezúčelné soudit podle pocitu. Můžeme si utvořit nějaký obraz ve své mysli. co je v základu skryto pod všemi těmito molekulami. Teorie. pak je zde matoucí situace. nebo tvrdit s několika. a zapomínat. aby definovali tak přesně.

která je pravým Bohem. pozná se. nad veškerou možností pochyby a nezávisle na individuální představivosti člověka. Evropští metafyzici rozvíjejí přijatelnou nauku. nebo jakkoliv jinak. která je tím neměnitelně skutečným. ale jednota. .nikoli mystici . To je pátrání po poslední trvalé skutečnosti. které existují. jak se obáváme. Naše vlastní pátrání po TOM nás musí vést nejen skrze zdání hmoty. přesvědčíme se. jak jsou ztvárňovány našimi smysly. ale také za činnost mysli. Ale kam se podělo TO.ať se už nazývá „Bůh „Duch ". zatímco posledním poznáním věcí je pravda. Takováto Skutečnost je hledáním poslední Pravdy. stejně jako se přesvědčili staří mudrci. ale iluzorní je. Proto věci samy nejsou iluzorní. Nikdo se nemusí trápit nad ztrátou hmoty. čím fakt je. co nám může nejen dát jistotu o své existenci svým vlastním právem. Svět není svou podstatou iluzí. Pak nejsou žádné dvě věci. že zachází s myslí. Kam se poděly miliony lidských bytostí. Toto je správné jedině ze stanoviska praktických záležitostí a předtím než dosáhneme Nejvyššího. které zemřely? Kam se poděly předhistorické paláce zapomenutých králů? Kam se poděly sami tito králové? Všichni se rozpadli v prach a zmizeli. „Absolutno". ale co může zůstat neměnné uprostřed proudu stále se měnícího světa. Přiblížili by se více pravdě. a proto není žádný rozdíl mezi pravdou a skutečností. Až nás náš dobrý osud přivede k plnějšímu chápání takové skutečnosti. nejpřednějším cílem filozofie . Je to něco. že existují stupně chápání skutečnosti.správně říkali: To je skutečné. V oné jednotě. kdyby řekli. a proto ztráta není skutečná. Neboť v jemnějším smyslu. to je filozofie.PÁD MATERIALISMU 337 zo váním od iluzivních věcí. co jsme nikdy neměli. kdo to považoval za hmotu. co se projevovalo ve tvarech oněch lidí a budov? Ten. je obojí stejně skutečné. nemůže vůbec nikdy být žádné stupňování. nevěděl ani. ale které jsou ve své podstatě neskutečně. Když se konečně pozná. Neboť jak staří indičtí filozofové . že k ní tento matoucí svět nestojí v překvapujícím protikladu. která rozmnožuje stupně zkušenosti. který nyní nechápeme. jak my je chápeme. že je skutečností. Ve svém základě je právě tak skutečný jako svět této nepojmenovatelné jedinečnosti.

. ale vztahy samy jsou ve své podstatě představami. třebaže to není poslední svět. co se jeví jako svět. Po hledání pravdy následuje další hledání filozofie. jak žít vědomě ve skutečnosti. že jedno hledání v sobě zahrnuje druhé. spojit je dohromady ve světové dění a takto je uvést ve vztah ke světu. nemůže stát mimo ni. který poznáme. že celý svět je sám také jenom představou? Svět je světem relativních pojmů. sítí spojených barev. že jsou ve své podstatě představami. Je proto nyní nutné shrnout j e v jednotu. budeme dosti odvážní kráčet přímo k logickému závěru. je to obrovská mentální konstrukce a nic víc. které jsme analyzovali až k bodu. časů a na nich závislých věcí.338 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. kterou filozofie člověku nabízí. Ten. že každá neživá věc i každá živá bytost je mentální konstrukcí. Nuže. objevují se nepřetržitě v našem denním životě. Svět. prostorů. Proto nás pravda neolupuje o nic. spíše nežli slepě v iluzi. jako pero. je jediný svět. Neboť vjemová zkušenost rozpíná svou náruč přes všechno a nic. kroužící v prostoru. Pak záhy shledáme. před níž stojíme: Věky staré sluneční soustavy. v němž žijeme. Filozofie člověka naučí. co člověk zná. jimiž jsou představy. To je psychologický obraz našeho zevního světa. Objevili jsme. všechny věci existují ve vztahu k jiným věcem. co tato nejvyšší skutečnost znamená pro život člověka. Nekonečné panoráma pomíjivého světa je mentální. Ale nemusíme zapomenout. že tato zlomkovitá fakta. zvuků. co je ono něco. SVĚT JAKO MYŠLENKA Jednali jsme s případy jednotlivých předmětů a oddělených věcí a shledali jsme. jsou právě tak mentálními konstrukcemi. kdo prchá před světem v asketickém opovržení. Toto je úžasná myšlenka. které odhalí. prchá před skutečností. celý svět je jenom souhrnem všech věcí a všech bytostí v jejich celku. Budeme mít tedy odvahu k intelektuálnímu skoku. Vesmír v celé své nesmírnosti sestává nakonec z konstrukce mysli. který známe. měl by nejdříve zkorigovat své myšlení a naučit se správně chápat. To je druhá odměna. že na něj pohlížíme jako na pouhý vjem. který odhalují naše myšlenky.

co je v mysli.je to však mystérium. tajemným jedinečným faktem veškeré existence. egoistického vědomí. neboť mysl nemůže překročit své vlastní stavy. je jenom Jev. Stojí-li svět vně těla. Smysly jsou prostředky. Nicméně všichni lidé jsou přesvědčeni o jeho existenci! Lidské tělo je součástí světa. Vykládá způsob. Tikání času a jímavá krajina vesmíru existují pouze mentálně. který na nás tak těžce spočívá. že jsou velmi vzdálené od našich . Neboť není nic takového jako existence vně nebo uvnitř mysli. ani posluchače .PÁD MATERIALISMU 339 Jedině mentalismus dává přiměřené vysvětlení. To. může být jedině něčím. Není nic takového jako nějaký mimo-mentální svět předmětů. které mysl rovněž konstruuje sama ze sebe. která nemá dimenze. ani proto. jimiž se člověk zúčastňuje představ hmotného světa. aby obsáhl všechny předměty. která jej vnímá. vyvržený z Bezčasovosti. ale musí být v ní. že nemůžeme popírat mentální přirozenost věcí proto. individuálního. tedy představy. kterým mysl tvoří svůj vlastní prostor. jež je nutno zatím odložit stranou. Přicházíme tedy ke konečnému závěru. kterými se člověk zúčastňuje vnímání předmětů jakožto zevních k tělu. Je-li prostor a čas kontinuem světa hmotných předmětů. které se zdají v něm spočívat. Představy mohou být vně nebo uvnitř jedna druhé. a proto v podstatě sama něčím mentálním. jak je myslí konstruován. kdy se vědomí vnoří do bytí idejí. V onom prvním okamžiku. promluví ticho mysli. Nepotřebuje ani hlas. ale všechny stojí v bezprostorovém vztahu k mysli. jež je vznikem konečného. Kdyby svět existoval vně mysli. jak relativita začala ukazovat. končíme tím. svět je představou a tělo musí být představou s ním. Ten spočívá v mysli. stín. že jej pozorujeme. je klam. Tento svět. nestojí vně mysli. bez těchto podmínek zůstává nejvyšší mysl tak. Úlohou pěti smyslových ústrojí je proto opatřit podmínky. nemohl by vůbec nikdy být vnímán. nikoli klam. nikoli jistota. Prostor je právě tak představou jako věci. jak je. je jistota. Ačkoliv tedy začínáme s tím. jakoby byl předkládán mysli. pak ať je tato tajemná čtvrtá dimenze čímkoli. Funkcí těla tedy je opatřit podmínky pro onu událost. To. že svět existuje kolem a vně našeho těla. že pozorujeme vesmír. že svět existuje kolem a vně naší mysli. že jsou vně našich těl.

Přítomnost je nezachytitelná a neurčitá. ani pro jejich ohromný rozměr. Ale psychologie učí. Pouze poprvé začíná být správně chápán. co se jeví. když se vjem objeví v mysli. ani pro jejich velký počet. To. jež toto dokázat má. které mysl konstruuje za denního snění. že je považujeme za pevné věci. Když pohlížíme na rozlohu krajinné scenérie a pozorujeme daleké horské pásmo s malým lesíkem v popředí. jak jsme ukázali v dřívější kapitole. pod níž se pohybujeme. Jeho pět kontinentů se tím nepopírá. ani se nemůže objevit dvakrát v téže zkušenosti. kde je. I kdybyste ji mohli zachytit. co považujeme za tutéž věc. Hory jsou tak vysoké a tak hmotné. nezdá se nám ani na okamžik. ale i pro naše vnímání celého světa. to Slunce tam .lampou. stromy jsou tak zelené a tak listnaté. jež ve víru krouží. ale nepochopené indické nauky. oné proslulé. Takto získáváme rozsáhlejší poučení o iluzi. Pokaždé. že se díváme na rekonstruovanou scenérii. a to je tím skutečným tajemstvím mystéria máji. je neustálou rekonstrukcí toho. minulost by ji ihned pohltila a přeměnila v představu. Pojem světa je v podstatě sestrojen myslí. Tato klenba nebeská. a my postavami. těl. ani pro různé elementy. které je tvoří. Celá vaše minulost je nyní myšlenkou. že celá ta krajina je právě tak utvořena myslí jako obrazy.340 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. a proto ani jedna věc nemůže mít souvislou existenci. který zahrnuje . Celá vaše budoucnost je rovněž myšlenkou. poučení. které procházejí vědomím během snění. Je ponechán přesně tam. je jako magická lampa. Omar Chayyám Ale pevný objektivní svět není zničen mentalismem. musí být nezbytně znovu rekonstruován. Proto celý váš život. které je vhodné nejen pro naše vnímání jednotlivých věcí. Je to pomíjející mentální konstrukce. které nelze žádným způsobem porovnat s obrazy. Svět .je plamenem. jeho impozantní velkolepost se neodstraní.

Každý pohled zahrnuje v sobě existenci diváka. které se skrývá pod světovou podívanou? Bylo by možné se domnívat. Neboť by znamenal. vytvořit ho nebo zničit. Všechny materialistické teorie ztroskotávají na tomto osudném faktu. tato města a hvězdy existovaly již dříve. co způsobuje. mysl je také poslední jsoucností. neboť svět existuje jedině pro vědomí. Každý jiný svět je pouze odvozeným světem.PÁD MATERIALISMU 341 celé pozadí panoramatického světa. že slabinou mentalismu je pravděpodobnost názoru. že svět je pouze představou. jež si představujeme. Himaláj stále existuje pro někoho jiného. Obě jsou spolu nerozlučně spojeny. že si představy uvědomujeme. že bychom mohli rozmarně tvořit nové hvězdy podle vůle pouze tím. že hmotný vesmír je mentální zkušeností. ale stále ještě vnější podívané. je jen myšlenkou! Kdyby žádný jiný důkaz nebyl platný. Kromě toho. Považujete hmotu za to. ať na něj my myslíme nebo ne. Blížíme se ke konci prvního úseku svého hledání. že jste. Právě tak. mentálním výtvorem člověka. tak nemůžete vyjmout mysl z vesmíru a podržet si svou hmotu. jako nemůžete vyjmout střed z kruhu a udržet si svůj kruh. . Ale přítomnost představ předpokládá základní přítomnost mysli. toho. než jsme se objevili na světě a budou patrně existovat i potom. že bychom si je představili. Materialistický obraz světa proto vysvětluje všechno vyjma svět sám! Vynechává totiž naše uvědomování si světa a toto uvědomování je tím jediným světem. teprve pak se osvobodíte od materialismu. osobním. který známe. Jak tedy může mentalismus směle fantasticky tvrdit. kdežto naše osobní myšlenka o něm je pomíjející. tento jediný by stačil! Pokud nechápete. mysl je přítomna na samém začátku. nevadí jak zbožní. zmizí v několika okamžicích. Ať zkoumáme na tomto světě cokoliv. Přivedli jsme svět do postavení ohromného a velkolepého jevu. Až shledáte. jeho existence je alespoň relativně trvalejší. jak „duchovní" si myslíte. jak pobožní. kdežto hvězdy a města. čím není. že majestátní Himálaj je pouhou představou. Jaké je to tajemství. Není v moci naší vlastní mysli. názoru. Kromě toho. jste materialisté. který je jasně absurdní. nebo konstruovat celá města úmyslným použitím fantazie. až my odejdeme. že svět je vlastním. Nikdy a nikde není možné ji vyloučit.

Neboť představa bez mysli. Protože by to vedlo k dalšímu názoru. Neučí. Nemůžeme říkat. Tento omyl je technicky nazýván „solipsismus"1). kteří nemohou vytvořit myšlenkou ani jediný cedr.: Solipsismus pokládá existenci vlastního já a jeho zážitky za jedinou skutečnost. Běžná zkušenost sama stačí. Zatímco je třeba neúprosně trvat na tom. aby takový názor vyvrátila. je představou v mysli člověka. jeho osobního já. který by bylo možné odvodit z těchto tvrzení. I) Pozn. . Nevznikají. Mentalismus netvrdí. jenž pohlíží na tyto myšlenky. že svět je výtvor nějakého jedince. je nemyslitelná. které jsou skutečně představami. musí existovat jako myšlenka. že je má. Až budeme pátrat hlouběji. že svět je dílem individuální mysli člověka. člověka a ani jiného světa kromě individuálního lidského já. překl. Nemůže ho hájit žádný filozof. Tvrdí. musí být ve své podstatě představami jedné všeobsahující mysli. Kdyby to byla pravda. Množství jednotlivých věcí. ale vyjadřuje naprosté nepochopení. jakoby vznikaly v konečné mysli odděleného jedince. k níž náleží. že člověk sám tvoří představy hmotných předmětů. že každá vytvořená fyzická věc. On se toho pouze účastní. natož nejmohutnější pohoří světa? Tato kritika je zcela správná. nikoli výtvor „mé" mysli. Tato filozofie neuvádí malé omezené já člověka jako jedině skutečné a všechno ostatní jako klamné. která existuje. který zkoumal přirozenost mysli a jáství. že svět je výtvor této mysli. Nemohou. Myriády projevů mysli stojí v překvapujícím kontrastu k dokonalé a původní jednotě mysli samé. ale můžeme říci. pouhým mentálním stavem slabých lidí. že individuální mysl je ve své podstatě částí univerzální mysli a že zde musíme hledat původ této představy. nesmíme upadnout do hlubokého omylu. pak by se tento náš ubohý konečný mozek stal stvořitelem a udržovatelem vesmíru! Každý objekt je představou. Takový je mylný závěr. Musíme proniknout pod individuální mysl a hle! zde je univerzální mysl jako její skrytá skutečnost a jako původ jejích představ hmotných předmětů. ale není stvořen individuální a nezávislou myslí člověka. Solipsismus je čiré šílenství. Ale to není výsledek zkoumání skryté filozofie.342 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že není věci. shledáme.

PÁD MATERIALISMU 343 Zkoumání. pomáhá překročit tento prah a vnímat dosud skrytou ideovost věcí. Síla. odpoutá a soustředí cvičením jógického systému. . klopýtne nevyhnutelně o sám prah této velkolepé nauky. On již pocítil neskutečnost světa. Neboť až mysl lépe pochopíme. Když se mysl zjemní. kteří ji nikdy necvičili. všechny divy magie i zázraky starověké a středověké náboženské. která nikdy necvičila meditaci nebo která se nikdy nezaměstnávala uměleckým tvořením. Pro člověka. ale těm. je mnohem snadnější pochopit pravdu mentalismu." říkají. dokazuje. odhalí vyšší mystéria mysli. Ale pro jogína je snadnější přeměnit tuto tvrdou hmotu v představu a takto celý svět v myšlenku. Mysl. může snadněji a přesvědčivěji pochopit tuto obtížnou nauku. „může tento pevný. ukáže nám. pak také lépe pochopíme správné místo mysticismu a zvláštní cvičení jógy. mystické a jógické historie mohou mít reálný základ. Usnadní nám totiž přijmout pravdu mentalismu. nadpřirozené jevy. který by připravil mysl. zatímco poddajnost a odtaživost mysli. aby přijala nauku mentalismu. čtení a přenášení myšlenek. jak hodnotným doplňkem filozofie je toto cvičení. hypnotické výkony. jak málo chápaná energie „karmy" může být univerzálně a neustále přítomna stejně jako tajemná energie elektřiny a že může být právě tak jako ona přesná ve své činnosti i v účincích. Na tomto místě můžeme opět vzít uvolněné konce jógy a filozofie a svázat je dohromady. mohou pracovat v dokonalé shodě s vědeckými zákony. Univerzálnost mysli a závěr mentalismu umožňují také nám ze Západu začít chápat. „Jak. které bude provedeno na vhodném místě ve druhém svazku tohoto díla. Jóga byla částečně vymyšlena jako prostředek. přesvědčují nás. která se vyvíjí cvičením odtahování pozornosti od fyzického okolí a jejím soustředění na vnitřní stavy nebo představy. je z počátku těžké mentalismu uvěřit. které starobylá Asie dávno zná. který se zabývá takovými cvičeními. hmatatelný svět být pouze představou? Nesmysl!" Tvrdost hmoty je klame. která se dříve vycvičila až k bodu. že telepatie. kde snadno věnuje pozornost svým vlastním myšlenkám s dokonalým soustředěním a s dokonalým zapomenutím svého vlastního okolí. jak zvláštní schopnosti.

Filozof naproti tomu nejdříve ztrácí pocit skutečnosti ega vhledem (insightem) do jeho vztahu 1) Pozn. je jedním z výsledků nefilozofické jógy. To jistě není cílem filozofie. že svět je skutečně jako velká myšlenka. zažil spisovatel ve stavu hlubokého transu četná mystická povznesení.1} Nehledě k občasnému klidu. který má úspěch ve svých meditačních cvičeních. Nej vyšším cílem filozofie je přimět člověka. že všechny činnosti se zdály prázdné a bezúčelné. Potom se vrátil do běžné existence ve společnosti. Jogín. Podceňuje svět jako prostředek k vývoji tvorů. Je o nich zmínka v první kapitole. a proto občasně. Takový byl jeho nevyvážený stav. Naproti tomu filozof žádným způsobem svou rovnováhu neztrácí. Ale když se pokouší jít dále a proniknout ke skutečnosti. ale aby svět poznal jako skutečný ve vyšším smyslu. aby viděl svět jen jako objekt snu a aby ostře pociťoval. Dospěli jsme ke zjištění. Ale to znamená zastavit se na poloviční cestě v hledání. Od té chvíle se nedůtklivě odpoutává od světa. Jeho závěr je čistě osobní. Odtud mystikova náchylnost k „unikářství" (escapismu). To se děje během meditace. a proto nemá pro ostatní velký význam. Když je jogín ponořen ve své meditaci. že přiměje člověka. že tvary tohoto světa jsou podobné snu. která se takto projevuje. že denní zkušenosti běžné existence trpí nereálností. vyplývající z mysticismu. Cit však není platným měřítkem pro druhé lidi.344 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že svět je představa. neboť jeho podstata není ničím méně než skutečností samou. jehož praktické činnosti považuje za zbytečné a neužitečné zaměstnání. dosahuje téhož postoje. Jako nedospělý mystik přijímá iluzi vniknutí do skutečnosti. ale shledal. které jsou založeny nájemném citu. jeho odpor k užitečné činnosti a strach před praktickým světem. aby pociťoval. nechápe pravý vztah mezi oběma a dostává se do zmatku. všichni lidé pouhými přízraky. že charakter světa je podobný snu. autora: Před čtvrt stoletím Jako následek neustálého praktikování meditace v naprosté samotě. nebo trvaleji ve vnějším světě vyvinutím mučednického komplexu nebo cvičením zevního neodpírání zlu. tak také přijímá další iluzi vzdání se svého ega. má živý pocit. kteří v něm žijí. ale dosáhli jsme ho ostrou analýzou zkušenosti a myslí zaostřenou soustředěnou úvahou o zjistitelných a ověřitelných faktech. neukázněný filozofií. . ale dospívá k němu zasněním nebo transem.

Tam může velmi pomoci. aby nás klamalo její potěšení. ale skutečně se mu přibližujeme. morální převýchovou a zbožným uctíváním. kteří mají mystické sklony nebo tíhnou k náboženství. že není jiné cesty. neboť takto bylo těmto lidem umožněno dojít k témuž cíli cítěním. vést je intelektuálně k pravému Bohu. než aby mohly poskytnout . Ti. protože fyzika. ne zastavením. Nechť nás nezaslepí vůči pravé hodnotě jógy na jejím správném místě a v jejích legitimních mezích. jak se nevědomý člověk může nesprávně domnívat.PÁD MATERIALISMU 345 k celku a pak se ho vzdá ve vnějším světě ve službě lidstvu. Jóga je krokem kupředu. je jóga filozofického rozlišování. která jediná může vytrvat. jestliže máme splnit určený úkol. Nechť si uvědomí. že jsme na postupu. Nemusíme se vzdát velkoleposti mystických extází pro jednotvárný a suchý intelektualismus. Až budeme moudřejší. který je nutno projít. Nechť nejsou tyto kritiky špatně chápány. aby pochopili pravdu mentalismu rozumovým uvažováním. dokud neodhalíme trvalé uspokojení. které nebude střídavě přicházet a odcházet jako tyto extáze. protože dychtí po skutečné službě. že se účastníme významné cesty a že u vědy nezůstaneme. ale můžeme si je ponechat. Pravý mudrc je proto dychtivý po stálé činnosti. fyziologie a psychologie byly tehdy příliš primitivní. ale to nemusí odstranit potěšení z meditací naplněných mírem. To proto. kterou bychom se mohli ubírat. pak jí připíšeme význam toho nejdůležitějšího milníku na své cestě. Neboť správná úvaha o těchto faktech přinese pochopení a to. kteří neměli takovou intelektuální sílu. k pravému „Duchu" a k oné uspokojující realizaci „duše". že nechápou. Nevzdalujeme se pryč od Boha. Cesta do zaslíbené země vede pustinou zdánlivě suchých faktů. Můžeme nyní vidět hlubokou a praktickou moudrost dávných indických učitelů. i když ji používáme. spojeno s mystickým sebeponořením. kteří předepisovali jógu těm. nikoli poznáním. Jestliže jsme se vnořili hluboko do mentalismu. je to proto. Je ještě mnohem větší kus cesty. Oni touží po vnitřních extázích duše nebo po nových zjeveních Božství. budou nezbytně unaveni předešlými stránkami a budou netrpělivě reptat nad jejich polovědeckými podrobnostmi. Nesmíme dovolit. ale stále ještě milníku. Z téhož důvodu také tito učitelé předepisovali studium iluzí běžným lidem.

Naproti tomu filozof připravený jógou nemůže nikdy ztratit hluboký insight." Jestliže musíme s politováním ukončit tuto studii nezodpovězenými otázkami. náznaky přítomnosti této skutečnosti. Je to překážka. když je dosaženo posledního hlediska. vítězství nad hmotou. že mentalismus je jenom krokem. která zahrazuje cestu hledajícím pravdu. On to nemůže nechat „vrůst zpět". tak mentalismus jsou předběžnými hledisky. co v něm vyrůstalo a dosáhlo zralosti. Jak materialismus. které jsou ještě důležitější. je to proto. poněvadž toto přesvědčení je založeno na citu a i jogín je podřízen zákonu. která nepotřebuje podporu omylné autority nebo pomíjivého citu. který získal používáním syntézy. právě tak jako roční dítě nemůže „vrůst zpět" a vrátit se do matčina lůna. která je nutno zaujmout a pak opustit. že ztratí své přesvědčení. musí se opět začít pohybovat kupředu. že city vždy podléhají změně. ale jako vědecký fakt. Je to něco. Když jednou toto upevnění plně provede. kterou hledající mysl musí obsadit. „Co je myšlenka?" a „Co je mysl?". ale existují i jiné důvody. Zatím je . aby se objevovaly a mizely. Avšak jogín. když se tato pravda pochopí ne pouze jako vědecká teorie. když upevňuje své první vítězství. že svět je představou. Nicméně můžeme vidět v myšlenkách. protože ty jsou předurčeny k tomu. na něž jsme všechno zjednodušili. musí opustit mentalismus! Nejvyšší skutečnost nemůže sestávat z myšlenek. neškolený filozofií.346 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Je nutno ji slézt a překročit. Další a konečná bitva musí vést k vítězství nad samotnou představou. Taková jistota může vzniknout. mimo níž jsou myšlenky právě tak iluzorní jako hmota. Na svém vlastním místě je toto překročení absolutně nutné. Nesmíme však nikdy zapomínat. musí mít trvalejší základ než takovou pomíjivost. Je také jakousi dočasnou půdou. vedoucím k nejvyšší pravdě. Jedině pak můžeme říci: „Toto je skutečné. která byla předložena moderním žákům na předcházejících stránkách. Nejen nezbytnost prostoru a nátlak času nás vybízejí vyhradit si tyto odpovědi pro pozdější svazek. že získáme pro sebe pravdu mentalismu s pevnou jistotou. je vždy v nebezpečí. Trvalé jistoty musíme dosáhnout tím. obsáhlou analýzu. že odpovědi náleží dalšímu a poslednímu stupni naší cesty.

budou přijímat pravdu po lžích.PÁD MATERIALISMU 347 třeba dobře prostudovat tento základ mentalismu. odejde zmaten a popleten. kteří sledovali technické kurzy ve filozofii. Je to jako když studujeme náboženství. kdo dbá o pravdu. Nechť jsou pamětlivi toho. tiché meditace křesťanských kvakerů. a idealisté. že toto je druhový název. Každý krok dále kupředu. kteří ji popírají. protože později bude na něm umístěna vrchní stavba úžasného a rozumem odůvodněného odhalení. neboť i zastánci idealismu nevnímají za ním nic než mystérium. Ale ti inteligentní. co je osobní. Až dosud jsme nepředstihli. získají plné uskutečnění. a idealisté. nejpřednější západní kulturní myšlení. V každém případě se za idealismem ztrácí každá úvaha do šera a pak do temnoty. přemýšleli hluboce a trpěli dlouho. a potom budou prožívat své dny ve vnitřní harmonii. že nikdo nezná pravdu o idealismu nebo jeho klamnost. právě tak jako jsou idealisté. Neboť oni pochopí. nebo nemá žádné. která bude posvátnější a požehnanější. Pošetilci. kteří přijímají Boha. kterým se odváží vstoupit do tohoto . ať už má nějaké akademické znalosti o filozofii. Přesto je nutno zdůraznit. obsahující protikladné zásady. budou zaraženi zdánlivou prázdnotou těchto nauk a možná se od ní se zachvěním odvrátí. subjektivní idealismus Berkeleyův. všechno. Budou-li sledovat tyto nauky až k jejich nejzazšímu konci. kteří lnou k tomu. kteří hájí existenci hmoty. snažně je žádáme o shovívavost. zrak po slepotě a skutečnost po iluzi. Kdo například studuje v celku absolutní idealismus Hegelův. jasnější než může být kterákoliv jógická zkušenost. že když to udělají. poznávají některé z těchto nauk. který může znamenat breptání středoafrických černochů kolem groteskní dřevěné figury stejně jako klidné. Jsou idealisté. mír po bolesti. kteří Boha zavrhují. budou připraveni přijmout tyto nauky. že tyto stránky jsou psány především pro každého. Západ již zná odvětví této nauky pod technickým názvem „idealismus". tedy pojem. než by kdy mohl být kterýkoliv náboženský obřad. Jestliže ti. kteří se naučili mnoho. objektivní idealismus Kantův a nihilistický idealismus Humeův. prázdnotu. Zdá se. s výjimkou jistých lehkých náznaků. i když všechna muka této trpící doby učí marnosti takového jednání.

které se prostírají od idealismu po celé cestě až k poslední pravdě. že není ničím jiným než jejich představou. Nebude to ani velebený člověk náboženství. Nalezneme Boha. ale jehož nesprávně popírají. Bude snad prospěšné vvysvětlit těm. způsobí. kterého lidé správně. můžeme být jisti. které nevědomky nazýval modloslužebníky. Řečeno nefilozofickým způsobem. ukázali ke slunci jako k jediné věci v tomto pozemském světě. Nikdy nenapadlo jeho zbožnou mysl. že by bylo možné přemluvit ty. Biskup Berkeley měl podivnou představu. ale nenacházejí v temných jeskyních a ve vyhladovělých tělech. představuje formální a poslední závěť pravdy. že ztrácejí svou cestu v dohadech a spekulacích. Přesto však to bude Bůh. že nemohli povznést davy k takovému metafyzickému pojmu. Ale částečně proto. že moudří lidé mezi těmito uctívateli slunce byli sami právě tak dobře obeznámeni s idealismem jako on. ale bude to Bůh takový. mystéria.348 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. jaký On skutečně je. jehož zkarikovaný obraz pohrdaví racionalisté nebo rozhořčení ateisté právem zavrhují a proti jehož krutosti se oprávněně bouří. aby zanechali svého uctívání slunce. která může vhodně snést porovnání s Bohem. neboť může pro každého člověka znamenat něco jiného. v sluncem zalitých mešitách i v šerých cihlových kaplích. Nalezneme Boha. Nalezneme onoho Boha. a před nímž přesycení světáci zavírají dveře v nočních klubech a diskotékových halách. než jejich vlastním nejvyšším Já. Tato kniha není pojednáním o metafyzice. směle a úspěšně prozkoumala oblasti. kdyby se dozvěděli. neboť On není ničím jiným. že skrytá nauka vede nutně k ateismu proto. že nalezneme Boha na konci tohoto hledání. Jedině skrytá indická nauka odvážně. ale který paradoxně přebývá jak v jeskyních. nepovšimnut a neznám. tak v klubech neviděn. kterého vychrtlí asketi hledají. po němž meditující mystici a transem uchvácení jogíni předčasně tápou ve . Zde však není ani čas. kteří se obávají. ale vzdáleně uctívají v orientálních chrámech i v západních kostelích. ale po kterém šlapou a snaží se ho trýznit svou nevědomou nenávistí a nesnášenlivým pronásledováním jiných lidí. ani zředěný plyn metafyziky. že výraz „Bůh" není výrazem podle našeho vkusu. ani místo pouštět se do akademického sporu.

prostor a čas neexistují mimo člověka samého. Můžeme nyní začít chápat. Jenom nepřetržité řady důmyslných otázek. je to samozřejmé. přivede filozofie k pravému Bohu. jak zdůrazňují staří indičtí mudrci. pouze je vysvětluje. avšak nevědomě. co je obklopuje. pokoušejí odstranit skutečnost a kteří pro uctívání vztyčují Boha své vlastní představy. které se zdá být nepopiratelné a které zřejmě nezávisí na žádné vypracované teorii. je neoprávněný. mocné intuitivní vnímání. které zakouší. když se dozví. že jeho materialistický realismus je neopodstatněný a že filozofův promýšlený mentalismus se zakládá na skálopevném faktu. prostoru a času. čeho se dotknou. jehož meč je dříve či později přivede zpět do světa. Tato neexistence ho nezbavuje vjemů hmoty. proč se nejvyšší stezka vždy vyučovala tajně. rozprostírající se v prostoru. vědcům dosud neznámou. kteří se marně. by mohly vůbec kdy ukázat prostému nepřemýšlejícímu člověku. neboť plamen by v jediném okamžiku sežehl jejich ego. když kandidáti prošli ostatními cestami. . pouhou modlu své vlastní výroby. a pozorovat jeho události. o níž se domnívají. že je jakýmsi druhem energie. Bylo by bývalo nemoudré vyučovat širokou veřejnost. jenž sestupuje na každého. Lidé nemohou unést poznání pravdy o skutečné přirozenosti tohoto světa. který chtěli opustit. a až poznají. Co na tom. který stojí před nimi a existuje mimo ně. boží aura míruplného světla je vše. co dělají. jak následují v čase.PÁD MATERIALISMU 349 svých srdcích. kladených v dlouhém období osobní výuky. vydá jim brzy pátrání v jáství své poslední tajemství. ale až jednou uposlechnou anděla. Knihy a texty choval učitel ve svém majetku. že je zde hmotný svět. Nestačí vidět zřejmě objektivní svět. hledající extázi. že hmota. Všechny tyto lidi. Nakonec nalezneme onu nedefinovatelnou podstatu světa. aby je odhalil a vyložil jedině. kterého budou od onoho okamžiku uctívat v plném vědomí toho. Není to něco. k čemu dojdou namáhavým procesem logického uvažování. Veliký strach. Neboť pojem. a pociťovat jeho pevnost? Mentalismus ho neolupuje o tyto vjemy. co je to. je okamžitý. a proto prchají od jejích prvních záblesků k bezprostřední útěše iluzívní existence. bezprostřední a neodolatelný. kterou lze vyvrátit.

Čas je zralejší pro to. aby svět dospěl k této věky staré pravdě. kterou nejpřednější z vědeckých badatelů realizují před našima očima. když bude vědět. Nepostačí však přeložit pouze její učení do západních jazyků. ale když je jednou dobře prozkoumán a tedy dobře pochopen. Zde je filozofie daleko přesnější než věda. vjem je fakt. pouze je bude správně chápat. a proto ví. ví také. Králové. ba ani žádnou z radostí života. Mentalismus ohromí prostoduchého člověka svou zřejmou hloubkou a složitostí. on neuvažuje. Pravda bude upevněna na základě prokázaného důkazu. jako poskytují nevědomému člověku. Tento základní obrat v rozhledu vzdělaných lidí nebude znamenat nic menšího. vlády a konstituce byly smeteny ze svých podstavců a běžné vědecké pojmy byly vyhozeny z oken laboratoří. Staří indičtí mudrci sepsali nauku. kdežto nevědomý člověk je zcela slepý k této pravdě. jedině oprava nesprávných pojmů v jeho mentálním životě. která nám dala v minulém století pustou beznadějnost smrtelnosti a materialismu. že mysl je látkou všech těchto výtvorů. domy a lidé kolem poskytují mudrci přesně tentýž pohled. Neztratí žádnou věc. je třeba ji také konstruktivně interpretovat. že všechny tyto různé tvary jsou mentální. než že přivede celý svět do okruhu myšlenky a tak pře- . Čokoláda bude chutnat právě tak sladce a právě tak lahodně. která předem nastínila některé objevy nejlepších moderních západních vědců. Žijeme ve věku změny. ale musí k ní dojít ve výrazech vědeckých pojmů dvacátého století. Mudrc však je osvícen úvahou. čas a prostor jsou prokázanými domněnkami. Tatáž věda. Ulice. nic se nemůže jevit jednodušší nebo jasnější. kterou má rád. ale hmota. Ve světě vědění dvacátého století je však ze všech změn nej větší ta. V praktickém životě člověka není žádný patrný rozdíl. nám dá jasnou nadějnost mentalismu v tomto století. jako když ji mylně považoval za hmotnou substanci. a stroj jeho vozu odhrčí právě tak hlučně jako dříve. ke své podpoře nebude potřebovat nic mystického. Tato nauka zůstávala odloučena od světa dosti dlouho.350 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. vzdá-li se svých iluzí o nich? Proč by měl žádat něco víc než pravdu samotnou? Filozofie musí zůstat věrna faktům. že je souhrnem vjemů.

že celé panoráma světa od hvězdy pozorované teleskopem až k buňce pozorované mikroskopem. je ve skutečnosti mentální konstrukcí. tak toto studium vztahu mezi světem a člověkem. jejímž poznáním je Pravda. které vedou k nekonečné skutečnosti.PÁD MATERIALISMU 351 mění hmotu v představu. Zničí kořeny i větve materialismu a otevře dokořán brány. . panoráma. bude zanedlouho končit objevem. které stojí před našima očima. Právě tak jako studium radioaktivní substance otevřelo vědě nový obzor. mezi hmotou a myslí. když se zdály být u konce její staré směry pátrání.

Všeobecně se věří. Dle toho je nutno hodnotit toto učení. nebo pro lenošivé snílky. kteří chtějí utéci od činnosti. zanedbáváno a špatně chápáno po tolik století v netečných klášterech nebo v odlehlých horských jeskyních není jeho vina. že toto učení bylo zapomínáno. že filozof má nepřirozený postoj rozdvojení mezi vnitřním životem myšlení a zevním životem činnosti. jeho živoucí blízkost. že filozof . jak si přejí. které jediné by mohlo vést lidstvo ke správnému řešení obtížných problémů. Ale zpravidla dostaneme to. Ztratila-li tak zvaná filozofie spojení se životem.je beznadějně nepraktický člověk. Těch. Je to vina lidí. jež je mimo schopnost většiny lidí. je to proto. jakou sledovali někteří z nejlepších starověkých řeckých občanů. a je to zcela nepravdivé o skryté indické filozofii. ale musejí jednat. Žijeme v praktickém světě. co zaplatíme. kteří nenesou břímě praktických zodpovědností. nebo pro knihomoly prolézající knihovny. bylo samozřejmě velmi málo. jakým lidé žijí na zemi.EPILOG FILOZOFICKÝ ŽIVOT To. ale není to pravda o ryzí filozofii. To může být pravda o onom čistě metafyzickém hloubání nebo o teologickém spřádání pavučiny. Je to drahocenný ryzí diamant. kteří dovedli pochopit jeho nesmírně praktický význam. Je totiž široce rozšířeným názorem. zaměstnávající se pouze vymyšlenými problémy. o takové. pracovat a stýkat se s jinými lidmi. Takové pochopení lze získat jedině obtížným intelektuálním úsilím.není-li pošetilec nebo dokonce blázen . že se sama ztratila v bludišti dlouhých technických slov nebo udělala ta- . které se vydávají za filozofii. a že sledování pravdy je kratochvílí pro ty. zda tato nauka způsobí nějakou změnu ve způsobu. nikoli laciný kousek skla. Lidé mohou teoretizovat tak. že filozofie je aristokraticky oddělena od naléhavých záležitostí každodenní existence. Proto se objeví otázka.

Napodobují jeden druhého a uváznou v literární historii filozofie. Plody filozofie mohou být sklízeny jedině na této tvrdé zemi. Filozof. které nepočítají se základními fakty světa a života. jen snad dialektiku. co si . a ne tím. co může vykonat. V tom se pozoruhodně podobají mystikům. ani v žádném jiném studiu nevznikla tak zbytečná a odstrašující terminologie. jinak to není pravá filozofie. místo aby začali s ověřenými fakty světa. ale určitě zadržuje nemálo upřímných kandidátů před branami samotné filozofie. ale v činnosti. které nepotěší nikoho. Konstruují systém úvah o světě a o životě. které zakrývají omyl a přikrašlují klamný závěr. ne v nějakém vzdáleném metafyzickém nebi.EPILOG 353 kového fetiše z důvtipných logických kliček. kterému stojí tváří v tvář. Musí ospravedlnit svou existenci tím. která zakrývá význam a škodí jasnosti a buduje překážky nesrozumitelnosti kolem základních a vznešených pravd. neměla by žádnou cenu. co chce říci. která musí viditelně přispívat k blahu naší rasy a musí být pociťována v živoucí historii. Jestliže se taková filozofie ztratila z dosahu běžného chápání do slovní prázdnoty nebo klesla z velké vážnosti do opovržení. Co je náplní filozofie? Jaký určitý cíl má na zřeteli? Jaká je správná úloha filozofa? Jaké jsou praktické úkoly filozofie? Nejkratší odpověď na všechny tyto otázky je toto: Ryzí filozofie ukazuje lidem jak žít! Kdyby to nemohla dělat. Snad v žádném jiném studiu nejsou lidé tak uchváceni zvučnými slovy a mnohoslabičnými názvy. s minimem dlouhých. Nelopotí se nejhlubšími vrstvami myšlenek pouze proto. Začínají své úvahy s libovolnými nápady jiných filozofů. aby si hráli se svými vlastními fantaziemi. aby se odcizila trpícímu světu. místo aby činně tvořili filozofii novou. nesnadných a neobvyklých slov a je nucen zaplétat se do užívání jejich maxima.fakta lidské zkušenosti. Filozofie v sobě zahrnuje individální práci a práci ve společnosti. kdyby nemohla sloužit praktickým účelům. Nekončí v abstrakci. Píší totiž své myšlenky v technické. Přehlížejí úžasný přínos vědy a jsou odkázáni na to. nezaplétá se možná jenom sám do skrytých nepravd. nesrozumitelné řeči. pak zasluhují výtku sami tak zvaní filozofové. který nemůže říci to. že zapomněla na svůj základ .

A tato pravda je posledním cílem filozofa. aniž by pravda zkušenosti přestala být pravdou. že filozofové se mohou zabývat jen záležitostmi. vhodnou pouze pro snílky. kdy začneme zvažovat poučení ze zkušenosti. jako se kruh může nekonečně rozšiřovat. že filozofie způsobí revoluční rozdíl. že nejsou nikomu užitečné. V čem jde odborník filozof dále než my. která považuje všední život lidí za něco cizího a odděleného. vyjádřena v lidských skutcích a vkládána do mezilidských styků. že filozofie je úzce spojena s životem a že je užitečná jako vůdce. Filozofie není chabou fikcí. jak je to možné. Stáváme se dočasnými filozofy v tom okamžiku. Svět má pravdu. neboť její závěrečné učení ovlivňuje každý okamžik pozemské existence člověka. inspirátor i soudce. žijící ve světě činnosti. Bude jedním z poslání následujícího svazku čelit běžné kritice. Faktem je. kdy pátráme po významu nebo vysvětlení světa. Filozof nezná žádné místo v tomto širém . Bude tam ukázáno. Jejich upřímným přáním je přivést lidi k tomu. který existuje mezi filozofií a praktickým životem. pokud jde o skrytou nauku. že právě tak. které jsou natolik vzdálené dennímu životu. Proto musí filozof pracovat metodicky. proto musí nejdříve stanovit pravý význam univerzální zkušenosti a pak se snažit přeložit tento význam do výrazů konkrétní činnosti. když je aplikována na lidskou existenci. čím skutečně jsou. je. v němž se nalézáme.354 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. je určena především pro lidi. v okamžiku. aby si uvědomili. Zajímá se o celý okruh existence. může představit. kteří jsou žijícími strážci skryté nauky v našem trýzněném věku. že žádá. když dějiny ještě nenapsaly své poslední slovo. aby se meditovalo o zkušenosti celé existence. nejen o úsek. aniž by přestal být kruhem. když zkušeností stále přibývá a život nikdy nekončí? Odpověď je. kdy začneme uvažovat o životě. tak zkušenost se může neustále rozšiřovat. aby skončil umělý rozchod. že pravý opak je správný. Ale kritik se zeptá. ale také jak by se měli v životě chovat. Musí ukázat lidem nejenom to. aby veškerá zkušenost byla látkou pro úvahy. Hluboce chovaným přáním těch. Svět nepotřebuje nauku. Své viditelné činy musí nejprve ospravedlnit svými neviditelnými úvahami. v okamžiku. je to.

Rozhodněji nelze získat rychle. divadlem. domovem a filozofií je přímá a zřejmá. Každý čin ryzího filozofa je totiž přímým výsledkem oněch idejí.to vše se spojuje. Hodnota filozofie spočívá proto v jejím praktickém příspěvku pro denní život. Ona jediná se zabývá přísnou pravdou situace. poskytuje inspiraci a podněcuje mentální sílu.EPILOG 355 vesmíru. o něž tak namáhavě bojuje. že jsou přítomné všude a že ten. který ho odsuzuje z vysoké soudní stolice. statkem. Filozofie může být vnesena do činnosti. Filozofie je proto stejně pro člověka odsouzeného k příšerné šibenici. ne jejími citovými pokrouceninami nebo jejím egoistickým zastíráním. Její hodnotu nezná diletant. Jakmile se však toto vědění jednou získá. jinak je jenom poloviční filozofií. Její konečnou hodnotou je. v nichž se nalézá. továrnou. Ať jsme dělníky s motykou a pluhem. aby člověk prošel přísnou intelektuální disciplínou. co lze použít. kdo je přezírá. kdy potřebujeme bezpečné vedení. Proto konstatuje. jak by měl žít ve zvláštních okolnostech. že její principy lze všude použít. Filozofií je to. který si chvíli pohrává s akademickými teoriemi a pak na ně zapomene. musí být uvedena do praxe. všichni se setkáváme s kritickými okamžiky. že nám říká. kterou rozvíjí . kterou podporuje. který dokončuje svůj vý- . který může poskytnout jedině filozofie. která se může prodloužit na několik let podle žákovy rozumové schopnosti. Odhaluje pravdu. etika. Věří v inspirovanou činnost a osvícenou službu. který šíří. aby učinilo žáka. jak máme žít a jak se utkávat se svými nesnázemi a pokušeními a jak je ovládat. nebo chirurgy se skalpelem a lancetou. kterou uděluje. síla. pevný ukazující prst. činí tak na své vlastní nebezpečí. Studium skryté nauky vyžaduje. klid. odstraňuje pochybnost. odkud by pravda měla být vypuzena. lidmi trpícími a představiteli výkonné moci společnosti: ukazuje každému. Učí se správným pravidlům životní hry a směřuje k tomu. jako pro člověka. může být vhodně využita lidmi těžce pracujícími. aby je poslouchal. nebo řediteli u psacích stolů s lesknoucím se povrchem. Souvislost mezi úřadem. kterou dává. že obstojí v každé zkoušce. jejíž používání v denním životě zastavuje strach. Filozofie je vůdcem celého života. Moudrost. a intelektuální schopnost. dokáže svou praktickou hodnotu tím.

Filozofická disciplína cvičí mysl a prostřednictvím mysli všechny činy člověka. i když vyjde z klidného filozofického útulku na neklidnou ulici. směřují dříve či později k tomu. jistě nejsou filozofickými studiemi. Jeho mír je ukován tak tvrdě. je-li filozofem. když popírají moc . s jasným insightem a jedině on bude nejschopnější podat o věci správný úsudek. dokud se nesnažíme je uplatnit v praktickém životě. Myšlenky. je-li občanem. Člověk bude lepším občanem. v němž jsme se zrodili. v obchodě. obsah neustálé nezištné činnosti. že vytrvá. Aniž se připojíme k těm. nikoli narkotická! Filozof bude vždy shledáván rozumným. pak ať jsou čímkoliv jiným. jinak bude pouze polovičním filozofem. kteří škodí dobré věci ubohou logikou a ještě horší filozofií. cvik. které jsou vytrvale a intenzívně udržovány. který se má prožít v zaprášené knihovně. Neboť filozof musí vkládat do jemných nebo důmyslných vět. Ale jeho rovnováha je širší než to. nikoli horší službu. Obrátí-li se k politice. Jestliže ho jeho studia oddělují zevně od všestranného života jeho společnosti. citlivým. které píše nebo pronáší. praktickým a vyrovnaným člověkem ve svém každodenním jednání. když mu zásady filozofie pronikly do krve. jakmile tento vyvstane. aby jej udržela ve vyrovnaném letu. právě tak jako bude lepším filozofem. že se musí pohybovat obě křídla ptáka. nebo na statku. Lidé zplodili ošklivý věk.356 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. lepším člověkem. který přechází od nevědomosti k vědění. bude prokazovat lepší.myšlení a činnost . ve sněmovně. aby promluvily v činech. Filozofický život není pouhým zlomkem života. protože si neuvědomují sílu soustředěného myšlení. Člověk cvičený v práci a v úsilí filozofického uvažování se chopí každého praktického problému. které může pomoci nebo ublížit jiným. Uprostřed neklidného ruchu moderní společnosti zůstává vnitřně klidný a nevzrušený. aby ho udržely ve vyrovnané existenci. je to neustálá zkušenost. Chápe dobře.musí spolupracovat. ať již se prožívá doma. Pak získají hlas a lidé naše poselství. Chopí-li se tovární výroby. Jedině tehdy. Pravda je dynamická. stává se skutečným filozofem. jeho výrobky budou poctivé a hodnotné. Všechny naše ideje jsou němé. a že obě stránky člověka .

že všeobecný a obvyklý směr myšlení směřuje nakonec a velkou měrou k tomu. a nálady. jeho domnělá oddělenost a chlubná neodvislost je klam. které nejčastěji naplňují jeho srdce. a kdo žije tajnou existencí. nebo chrání celou jeho zevní existenci.EPILOG 357 zevního okolí. Starší národové Asie věděli již před tisíciletími. nebo krávu. aby se znovu projevil v povaze našeho okolí. aby o něj pečoval. nemusí si jí být vždy vědom. když je sám. které zůstanou přesně tytéž. kdo diktuje denní činnost a reakce člověka. Nic a nikdo nestojí sám. Přitahuje jiné mysli a hmotné podmínky podobné povahy. Jen tehdy. tak odpudivé vlastnosti. nebo psa. bude potřebovat druhého člověka. Myšlenky. učili své uctivé žáky této životní pravdě. Proto filozof není pouze filozofem. Je to neviditelný vnitřní člověk myšlení a cítění. jsou jeho neviditelnými vládci a u porovnání s hmotným tělem. jež jsou neshodného druhu. Mladší rasy Západu se nejdříve dívají na zevní postavu člověka. že jeho největší síla pro blaho nebo žal leží skryta v jeho mysli. A tak se tato nauka plně ospravedlňuje na té nejvíce prospěšné bázi. když ho chtějí ohodnotit. Tato činnost se děje nepřetržitě v podvědomém jáství člověka. bude záviset na etických principech. aby působila. Tento tichý vliv nepřestává nikdy působit. Jak se bude chovat v této společnosti. jaká moc spočívá skryta v ovládaném a soustředěném myšlení. je také členem společnosti. Lidstvo obzvlášť je mezi sebou propojeno. odpuzuje ty. Nemůže uniknout. O CHOVÁNÍ A UMĚNÍ Všechno a každý je ve vztahu k něčemu nebo k někomu. a hle! již je zde společnost dvou. Život každého tvora je těsně spojen s životy druhých. můžeme přesto říci. Nemůže se úplně vyprostit. tvoří jeho důležitější jáství. aby ho provázel. Staří mudrci. kteří seděli se skříženýma nohama a dobrotivými tvářemi v himálajských lesích. nejasně si uvědomujeme. aby jím nebyl. když jej vidíme nápadně v životech dobrých nebo zlých géniů. i kdyby . které nejčastěji zaměstnávají jeho mysl. Mysl má jak přitažlivé. I když odejde do jeskyně. kdo se mu dívá do tváře. aby mu dávala mléko. která buď uvádí do nebezpečí.

bude zcela změněno. že na celém světě jedině filozofie přispívá k řešení lidské existence v plném rozsahu. Problém. kteří hledají čisté poznání. že filozofie je nej větší pomocí k dosažení správných rozhodnutí v požadavcích praktického života. moudře a dobře. ale také aby jej zlepšila. co děláme nebo o čem přemýšlíme. které se staví denně před každého člověka. nejlepší nebo nejhorší. Filozof nemůže mít nikdy nezdar v životě i kdyby měl jakýkoliv nezdar z hlediska „lidského štěstí". aby vykládala svět. Budeme nuceni. které můžeme vytýčit. Existují dvě otázky. je to nekonečná a neustálá činnost. který mu ukazuje. je to jeden z nej základnějších a nej důležitějších problémů. vezmou na sebe zcela novou tvářnost. protože měřítko vztahu bude nyní docela jiné. ať se nám to líbí nebo ne. Shledají. neboť ona sleduje ideje k jejich praktickému závěru. a tento proces trvá po celý náš bdělý život. Tehdy a teprve tehdy je možné dosáhnout uspokojujícího rozřešení starých a spletitých problémů. Jsou to: Jaký způsob jednání je pro mne správný? Která věc je pro mne natolik správná. Zde nalézá žák filozofie skutečnou hodnotu svých studií a dostává svou odměnu v probuzeném insightu. Samo ovzduší. Je tedy právě tak pro ty. kteří postrádají jakýkoliv princip etického vedení ve svých životech. v němž se mají vypracovat tyto odpovědi. vyjádřit staré otázky novým způsobem. Filozofie je určena nejen k tomu. pak všechny nejdůležitější otázky. které trápí lidstvo. jako pro ty. to byla společnost dvou milionů a ne pouze dvou. zda to. je správné nebo nesprávné. než bylo až dosud. Společenský nebo osobní idealismus musí být spojen s dosažitelným cílem. Filozofie opatřuje kompasem lidi hnané proudem. jinak bude škodlivý. Přispívá tedy filozofie něčím k etice. Co by mohlo být užitečnější v celém dosahu lidské kultury než toto? Neexistuje ani jediná minuta dne. abych ji hledal? Různé jiné problémy jsou zahrnuty v tomto . Když si jednou uvědomíme tuto velikou pravdu. kdy nejsme zaujati děláním něčeho nebo přemýšlením o něčem.358 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. jak jednat správně. něčím k hodnotám a něčím k vyznačení správné cesty povinnosti? Odpovědí je. je tedy problém etický.

stoupencem životní negace. harmonicky uceluje neurofyziologické funkce. vychovatelé a představitelé obchodní výkonné moci. A cokoli člověk vytýčí jako správné nebo nesprávné. Má neobyčejnou cenu pro krále. všechny city. ho vybavuje měřítkem jak označit nebo prozkoumat povinnosti nebo touhy. právníci. když chápeme lépe sami sebe a když chápeme lépe svět. Je velkým nepochopením myslet si. prezidenty. Hodnota tohoto studia se projevuje v obnovené citové rovnováze. To naznačuje. které se týkají povolání. že čistá filozofie má ten nejpraktičtější vliv na život. Když se filozofie uplatňuje v chování. Ukázňuje vášně. ale více o stanovení základních principů. Studium filozofie přináší užitek. vášně. že existuje něco takového jako povinnost a že to není výtvor lidské fantazie? c) Co je ustálenou mírou. který blahodárně ovlivňuje jak osobní stránky života. sympatie a antipatie se začnou samy regulovat. je vědomým nebo nevědomým odrazem jeho vědomé nebo nevědomé životní filozofie. ale i pro odborníky. Normalizuje krevní tlak a reguluje sekrece žláz. Jeho všeobecný názorná vesmír. Stará se méně o malé zákonité klauzule a více o široké způsoby žití. jako jsou lékaři. která mi dovoluje odstupňovat povinnosti na nějaké stupnici? Toto všechno jsou však filozofické problémy. zcela vzdálený lidským zájmům a lidským radostem. energie. Lidské chování zpravidla ovládá touha. umožňuje rozumně myslit a vnáší účel do života. Všechna přání. a ta se zase blahodárně projevuje v tělesných stavech. Některé z nich jsou: a) Co je mou nejvyšší povinností na rozdíl od mé bezprostřední povinnosti. zajímá se méně o stanovení zvláštních pravidel. Ale filozof ho shledává užitečnou . Dále. přemáhá zlozvyky a odstraňuje nervový strach. touhy. tak i ty. Úzkoprsý asketa popírá život a pohlíží na svět jako na zrádnou past.EPILOG 359 jediném problému: co tvoří povinnost člověka. Uklidňuje srdce. V pravé filozofii není místo pro nevyléčitelné rozpory asketicko-hedonistického konfliktu. tedy jeho vědomý nebo nevědomý filozofický názor. když je lépe chápeme. vládní činitele. skutečně podstatnou povinností na rozdíl od povinnosti běžné? b) Co ospravedlňuje přijetí názoru. že filozof musí být přívržencem askeze. vládce.

Jestliže považuje nějaký útěk za nutný. Zkušenost mu nenabízí pouze teoretickou potravu nebo myšlenkový obsah. nikoli fanatický a vzdálený. nezná uspokojení ze svobody . který je rozumný a vyrovnaný. Eros a chtivost musejí být náležitě drženy na uzdě. Síla. kterou dává sebeovládání jeho mentálnímu.nebýt v otroctví ničeho. abychom utíkali od života. nezná potěšení být neodvislý. Učiní protichůdné doplňujícím! Proto nepotřebuje utíkat ze světa jako asketa. Podle jeho názoru nepovede k moudrosti žádné opuštění světa. který podléhá každému impulsu. v níž se naučí mnoho a kde žije s plným pochopením." Bude se pohybovat bez pokušení . etickému a fyzickému charakteru. mi není cizí. Když se takový člověk obrátí k hledání pravdy. který chce upevnit svůj život. ale také praktický výcvik k získání moudrosti. protože on ví.360 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. mu pomáhá v každém směru. přemrštěné dobro plodí čerstvé zlo. Dále však nemůže putovat s fanatickým asketou. že hlavní úsilí filozofa je namířeno směrem k ovládání myšlení a k ukáznění intelektu. Nicméně. co je lidské. Musíme nalézt způsob existence. je to špatný konec. školou. Ochablý slaboch. provede ho tajně uvnitř svého srdce a neoznamuje ho veřejně oblečením barevného mnišského roucha. je opravdu tak trochu asketou. že byl postaven do světa. Nicméně je zajedno s mnichem v tom. Ale takové zdravé omezení se nikdy nesmí zaměňovat s nezdravým. nic z toho. Asketický život je dobrým a nutným začátkem. bude potřebovat ještě více této vnitřní síly. Každý rozumný člověk. že si přeje být osvobozen od otroctví tužeb a že hledá vládu nad svými vlastními city. přemrštěná ctnost tvoří novou neřest. abychom žili a ne proto. Tím. Moudrý člověk se neobává schválit ušlechtilé a výborné řádky Terence: „Jsem člověkem. Filozof se neobává žádné stránky života. Všechno přemrštěné je omylem. Jsme zde proto. nepřirozeným a úplným odmítáním všeho lidského. aby se naučil jeho lekcím. že udrží jeho mysl nezčeřenou a opatří mu sílu pracovat uprostřed intenzivního ruchu jakéhokoliv okolí bez nejmenší ztráty vnitřního klidu. bude odměněn schopností procházet pohodlím i nepohodlím s takovým odpoutáním. ale když je zmrazen do frigidity a strnulosti a stane se profesí.

Liší se od jiných lidí v tom. do jaké může vytvořit původní dílo tím. neboť jeho asketické zřeknutí se je skryto hluboko v mysli. kdo nemá obrazotvornost a nazývají ho pouze řemeslníkem. co jiní již vytvořili. že zůstává stále zakotven ve vyšším hledisku. zatímco bázliví se skrývají v jeskyních. ve dřevě. Obvykle existují v dílech génia autentická znamení. popsal postup své zkušenosti hudební kompozice krátkou. které zařaďuje tyto zkušenosti tam. Práce pravého umělce je především prací obrazotvornou. který byl géniem dokonce již jako dítě. co je hřejivé a krásné v životě. aby zničil lidskou náklonost jen proto. Proč se člověk cítí přitahován k hudbě. aby zničil lidský egoismus. zapadajícího jako velká ohnivá koule. která vábí člověka prostřednictvím jeho menších lásek? Je pěstování umělecké citlivosti stupněm k jeho hledání? Ti. že filozofie odděluje člověka ode všeho. Filozofie musí pro umění najít místo a zhodnotit jeho příspěvek pro celek. že oddělují obě třídy a odmítají obdařit titulem umělec toho. v kamení. udrží si svůj jasný klid uprostřed práce nebo volného času. co má jako první k dispozici -obrazotvorností. poezii. kteří se domnívají. Vůně bílého jasnímu mu působí právě tolik potěšení jako jiným lidem. která ukazují hloubku jeho obrazotvorné síly. nazýváme ho talentovaným umělcem. aby ho uchvátily úplně. Je oprávněn nazývat se tvořivým umělcem do té míry. architektuře. a tak se rodí umění. dramatu a k jiným uměním? Co je to krása. ve slově nebo ve zvuku to. tedy myšlenek. ale . kde je ho třeba. malířství. se mýlí. K udržení citové rovnováhy nebude muset přezírat poklady umění ani půvaby přírody. Nicméně představivost sama není nakonec ničím jiným než spletí mentálních obrazů. Ale problémy činnosti a chování nevyčerpávají zájem člověka o společnost a o svět. kam patří. rovněž něžný hlas houslí nebude pro něho bezvýznamný. Umění je opravdu palivem pro filozofické snažení. Nebude mít zapotřebí. a určitě na něho zapůsobí uchvacující krása slunce. Může-li pracovat jen druhým způsobem. Mozart. Kompetentní kritici jdou skutečně tak daleko. a nedovoluje. On se také snaží obojí zkrášlit. ale ne tvořivým umělcem. tedy pouze fotograficky kopírovat v malbě.EPILOG 361 v uspěchaném proudu městských davů.

musí být mentalistou. že ji nedovedl udržet. osvětlující větou: „Všechno to hledání a tvoření ve mně probíhá jako ve velmi živém snu!" V tomto světě. Proto se Balzac zamykal v pokoji ve dne v noci. jež zahalovala její špinavé bárky a loděnice. V tomto ohledu je umělec opravdovým mystikem. byl právě tak ve stavu polotransu.. že umělec je tak uchvácen řadami představ. který si umělec vytvořil ze sebe sama. ale potom chodí po zemi olověnýma nohama. Inspirace prostě znamená.362 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. v níž umělec tvoří své dílo. že nedovedl zachytit svou povznesenou náladu. šíří se jako burácení hromu od jednoho konce světa k druhému. a o zádumčivé melancholii. hráze s pobíhajícími krysami a vlečné parníky. Jeho hlas nezaznívá v lodi katedrály. že krása kterou viděl. zastřené mlhou. která pak následuje. Malíř Whistler viděl velkou krásu v řece Temži. dokazuje jeho vlastní výrok: „Spisovatel dnes nahrazuje kněze. prorokuje. co je pociťováno jako Skutečné. lituje. odsuzuje. Kdyby byl jiný. Oba jsou nakonec vědomými. Musí věřit v tuto jemnou a ušlechtilou nauku. kde mystik hledá pamětihodný mír. byl by nepoctivý ke své vlastní zkušenosti a slepý k jejímu skrytému významu. byla obsažena v jeho vlastní mysli. Oba získávají vroucí víru ve skutečnost svých mentálních konstrukcí. musí zdomácnět tak dokonale a musí jím být tak zaujat. Nezáviďme mu! Platí . Když psal ony obdivuhodné romány. že bude pociťovat příchod času k jídlu jako vyrušení a příchod přátel jako obtěžování. to skutečně znamená. Vznáší se chvíli v oblacích. jenomže on hledá pamětihodnou krásu tam.tím. soustředěně ponoří do jediné převládající představy nebo do jediné řady myšlenek. To. jako kterýkoli indický jogín. který by chtěl dosáhnout úrovně tvořivého génia. že se intenzívně. polovědomými nebo nevědomými věřícími v mentalismus. Slyšíme často o zotročující extázi. utěšuje. že Balzac dobře chápal mystický charakter svého umění. Umělec je na stejné úrovni s mystikem." Tvoření pravého umění není ničím menším než cvičením jógy. Umělec. Oba přicházejí nevědomky k pravdě mentalismu toutéž cestou .. že ho po daný čas zcela ovládá jejich skutečnost. která se hodí jen pro jemné a ušlechtilé povahy. Pro něho se myšlenka stala dočasně tím.

To jsou některá základní poučení filozofie vzhledem k umění. který udělal z člověka mechanicky . Kontrast je tak nápadný jako mezi červeným a bílým a podle toho ovlivňuje jeho city. vnoří svou individualitu do jiných a takto ztrácí své ego z jiné příčiny. který možno nalézt ve všech životopisech géniů: první je. pak se nemůže dokonale soustředit. Nebo se sjednotí citově se svým čekajícím obecenstvem. naprosto ponořeni do světa představ. Kromě toho. jenž udržuje vše ostatní v lidském životě.EPILOG 363 těžce za své extáze. psychologicky řečeno. nemůže se tudíž stát dokonalým umělcem. Tehdy. když jeho tvořivá nálada zmizí. mezi myslí a hmotou. platí za ně mincí chmurných nálad a temných depresí. upadá zpět do všedního egoistického stavu a do obyčejného nesoustředěného stavu. On zkrátka usiluje o zkonstruování druhé představy. pak znamená to. dvě příčiny. Jestliže tento druhý fakt vůbec něco znamená. umělec v touze nalézt dokonalý výraz svých představ v malbě nebo na papíře se nevědomky snaží zdolat domnělé překážky mezi myšlenkou a věcí. je tatáž. že krátká radost. vysvětlující tento fakt. Nyní můžeme chápat. která má být dokonalou kopií jeho první představy. že ztrácí úplně své já. Nacházela se proto v postoji eticky nebezpečného materialismu. tak obecenstvo zcela zaujaté vnímáním jsou. že mysl je základem. neboť jedině dokonalým soustředěním může uskutečnit dokonalé dílo. Je dvojí vysvětlení. V této posvátné chvíli shledávají myšlenku nadevše důležitou a právě tak skutečnou. že jak umělec v určitém okamžiku inspirovaného tvoření. Jestliže nemůže zapomenout na své ego. Druhé vysvětlení je. kdy je ponořen ve své představě. kterou jeho obecenstvo později získá až spatří nebo až bude vnímat dokončený výtvor jeho práce. nebo by měli být. jako dříve považovali ve své víře hmotný svět. proč umělec trpí. kterou získává z těchto vzácných okamžiků. N A U K A O KARMĚ Vědecká elita minulého století přezírala fakt. že během tvořivé práce zapomíná na sebe.

a nalézt lepší život pro člověka.jeho moc udržovat chování davu v jistých mezích . Neboť stojíme tváří v tvář období. uvolňování společenských pout. Musí postupovat souběžně s intelektem člověka. a za třetí. Ti. který je třeba klidně a střízlivě vzít v úvahu. Jeho přispění je vždy potřebné. kdy rozklad morálních principů. které ztratily mnoho ze své síly. Nemělo by být nadšeně obdivováno nezopovědnými a nevyrovnanými. jejíž úvodní dunění již ohlašuje její příchod a dokonce může účinně rozšířit svůj vliv.364 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Blížíme se proto k době. kdy bude hlavní společenské ospravedlnění náboženství . odložit špatné zvyky. jestliže bude mít odvahu za prvé. řízeného dvounohého tvora. že zastaralé principy. co je v něm eticky nejvyššího a ne nejnižšího. ani by nemělo být odsuzováno zpátečníky a nepoučitelnými. následkem válek bývá často úpadek náboženské víry a lhostejnost k zákoníkům morálky. Někteří rozumnější duchovní se již vzdali svých starých primitivních představ ve prospěch postupujícího vědění.určitě oslabeno. Každé instituční ortodoxní náboženství se může zachránit z krize. za druhé. Náboženství se nebude moci vyhnout této přísné otázce a udělá lépe pro lidstvo i pro sebe. snižováni individuálních měřítek a všeobecný sklon otřásat společností a pobuřovat ji se spojují. Příklad ruského násilného zavržení organizovaného náboženství. je jevem. když to bude třeba. I když se dnes přední vědci vynořují z tohoto materialistického období. kdekoli je to nutné. kteří se starají o lidské blaho. Zpopularizování vědy na Západě činí davy méně přístupné napomenutím a disciplínám. ale musí být vhodné. které následovalo po první světové válce a revoluci. prudké útoky jejich předchůdců vážně poškodily stavbu náboženské autority a velmi oslabily sílu náboženského vlivu. musí se pohybovat s naší měnící se dobou a nezůstávat nepružnou zatvrzelou vírou. si s touto situací nebudou umět přiměřeně poradit. když jí bude čelit s odvahou a se zdravým rozumem. by měli pochopit. které předkládá náboženství. ale mnohem více jich . jestliže opustí mentální otročení dětinskému dogmatu a stane se intelektuálně pokrokové. Mělo by připustit nové názory nebo změnit a přizpůsobit svůj systém. aby vytvořily eticky nebezpečnou situaci. Kromě toho. řídit se tím.

pěkně svázaných dohromady a ozdobených kloboukem. hinduističtí a buddhističtí kněží udělali v menší míře totéž. Tajemství a tradice učinily z organizovaného náboženství mocné instituce. Když se vůdci náboženství dobrovolně podřídí tomuto zákonu.EPILOG 365 je pouhými uzlíky bázlivých konvenčních pověr. kteří se podrobí ve správném čase budou jednat moudře. Konečně. Postoj nepokrokové náboženské instituce. protože je ho . jenž není hluchý k hlasu ducha a času. Proto poslední slovo rady každého příznivce náboženství. uškodí nynější směry jejich zastaralým dogmatům a. Iluze stádečka věřících lze omluvit. oděvem a střevíci. kteří se staví na odpor v nesprávném čase. ani slepý ke světové krizi. jejich odměna bude velká v každém směru. se neliší od postoje učitele. je. V našem věku pokračujícího vzdělání musí náboženství dobrovolně vyčistit svá bludiště tradičního smetí a zreorganizovat se na intelektuálnějším základě. ale spíše se bude těšit z jejich pokroku. Přestane se pak pohoršovat nad individualismem mystiků. uškodí morální opoře jejich ctitelů. Veledůstojný Inge neváhal hájit odvážné rozumné změny v křesťanské nauce. zavazuje je navždy. ti. existuje dostatek naděje pro náboženství. kterým je připravovat ty pokročilejší ze svého stáda pro následující vyšší stupeň. celé dějiny pouze vyprávějí o neustálém přizpůsobování se okolí. Ale dokud nebudou nejvyšší hodnostáři odvážně hlásat jemnější a rozumnější představy. ale nevědomost nebo svéhlavost samotných kněží je neodpustitelná. budou jednat pošetile. Svět je těhotný novými myšlenkami. dokud nebudou hodnotit živoucí etiku více než umírající historii. Tímto způsobem dobře pomůže jiným. brání starým žákům v postupu do následující vyšší třídy a chtěl by je navždy držet u sebe v téže třídě. že náboženství musí růst s rostoucí myslí člověka. věda a pátrající duch je ničí. což je horší. který. Náboženství nesmí nikdy zapomínat na svůj vyšší účel. obhajitelnější víru. Začínající porodní bolesti na něj působí a je možné očekávat jeho výkřiky. zatímco v Africe a v Asii islámští. zatímco vítá nové žáky do své třídy. která strnule ovládá své stoupence. ale sobě pomůže nejvíce. Ti. Celý vesmír podléhá zákonu změny. aby věřili dětinské víře a zrazuje před zájmem o současné vědění.

kteří byli uvedeni do pohybu. Následek tohoto principu je osobní vyrovnání. etika. zatímco lidé ve své obrazotvornosti zapletli mnoho náboženského dogmatu do toho. ale také tajemným principem reakce. za druhé. na nás. že činy. což je setrvání myšlenky ve sféře Podvědomé Mysli. se nepodrobí etickým napomenutím. Podstatou této nauky je. Když nevědomí lidé myslí. nemůže pohlížet netečně na tuto temnou budoucnost. jsou nevyhnutelně . že ztotožňování etiky s kterýmkoli zvláštním náboženským vyznáním v dobách velkých sociálních změn mělo katastrofální následky. a která poskytne rozumný podnět ke správnému jednání? Odpověď je. fyzické znovuzrození. jako dříve či později znovuobjevení více nebo méně stejného „charakteru" nebo osobnosti na této zemi. co je v podstatě zdravou a vědeckou základnou rozumného etického zákoníku. psychologická reakce. Indické jméno této úctyhodné nauky je karma. Co lze dělat? Lék spočívá v připomínce. kterými ubližujeme jiným. že navyklé myšlenky se formují do tendencí a tak působí na náš vlastní charakter. za prvé. zapotřebí. že ti. Rozřešení tohoto principu zahrnuje v sobě. ale degenerující čas smíchal s ní mnoho pověry nepatřící k věci. kdo se stará o blaho rasy.366 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Karma tvoří potřebu opětného vyrovnání a vede nevyhnutelně k znovuzrození. etika spojená s ním pomine též. ten zase se projevuje dříve či později ve skutcích. nechť se ono lidem sebevíce přizpůsobí. to znamená. nebude tím zcela rozřešena eticky nebezpečná poválečná situace. to znamená. Když vyznání víry pomine. přeskočí často ke klamnému závěru. která je pozvedne a ne poníží. právě tak. Na neštěstí si neudržela svou původní čistotu. že již dávno existuje v Asii ta nejrozumnější nauka. že morálka je mýtus. Jen kdyby v sobě probudilo novou energii a odvážně se přetvořilo! Ale i když se tato nepravděpodobná událost stane. Mnoho lidí bude stále neodvolatelně ztraceno pro náboženství. kteří zaujali moderní postoj. Dějiny ukazují. ty opět nejen že působí na jiné lidi. dokud tato napomenutí nemají vědecký základ. Je však takový základ dosažitelný? Je nějaká rozumná etika pro ně použitelná. že náboženství je podvod. k projevu dynamických činitelů. Ten.

ale opačného směru. jejichž prohlášení a ověření vzrušily v devatenáctém století přemýšlivé lidi ohromnými možnostmi. kdežto činy. která si zaslouží zmínku. jako přírodní zákon ve smyslu libovolného nebo autoritativního nařízení. I když modernější názory velmi pozměnily původní vysvětlení metody těchto procesů. Třetí vědecká nauka. která je stejně velká. Tohoto soustředění užívali k zostření inteligence. že každá akce budí reakci. tak prostředí lidských bytostí. Vzory živočišného těla jsou zděděné. který nelze přehlížet: veškerý život je ve svém základě jednotný. První dva byly: a) evoluce zvířecích a lidských tvarů.EPILOG 367 odraženy zpět na nás a takto ubližují nám. Karma je dokonale vědecký zákon. Hodí se i ke dvěma dalším objevům. Druhý objev sloučil různé projevy tepla. neboť je zde pátý objev vědy. je nauka o dědičnosti. které byly takto odhaleny. dávaje tak alespoň ospravedlnění bolestivému obětování jednotlivce na oltáři jeho třídy. najdeme čtvrtou významnou vědeckou nauku. věnované spletitým problémům nestejnosti jak charakteru. Vývojový charakter velkých přírodních změn a zachování energie se hodí lépe ke známým faktům všeobecného univerzálního pohybu než kterékoli jiné hypotézy. b) zachování a nezničitelnost energie. Tak došli k rozeznávání jistého rytmu. práce a chemické síly v jednoduchý a sjednocený systém. jak se nějaká zvláštní část přírody chová. stejně jako nauku o mentalismu. Newtonův třetí zákon pohybu odhaluje. pracujícího pod nepřetržitým plynutím osudu člověka. Vrátíme-li se v čase ještě více nazpět. Přesně se hodí ke třem velkým vědeckým objevům. Vesmír tvoří jedinou jsoucnost. vydaného nějakou nejvyšší bytostí. Ale ještě nejsme hotovi. které nebyly tak senzační. Všechny vědy se dotýkají v některém bodě jedna druhé . Tuto nauku. jak" obou stále zůstává velmi tajemné. objevili prozíraví indičtí mudrci odhalující silou intenzivního soustředění mysli. a přestože. Člověk vytváří zákon přírody ve svém myšlení. Neexistuje nic takového. První objev shrnul všechny myriády druhů v přírodě do určitého schématu postupného zdokonalování. přece jejich základní principy zůstávají nedotčené. kterými činíme dobro jiným. přinášejí nakonec dobro také nám. aby popsal.

věští dobrý osud. je nám vráceno nějakým způsobem a v nějaké době. Prošli jsme již dlouhou cestou od planetárního bahna až ke svému dnešnímu já. že každé tělo mělo před narozením nějaký způsob existence. než energiemi. že ji analogicky podporují. Neboť koncem této cesty bude vznešené odhalení. Jsme pouhými články v dlouhých řadách. že znovuzrození je nevyhnutelné kvůli souvislosti světového procesu. protože přítomnost nemůže být oddělena od minulosti. co se někde před tím odehrálo. že člověk není pouze číslicí v statistickém sčítání. Newtonův zákon o akci a reakci se objevuje znovu ve světle etiky. co dáváme. který nakonec sklidíme. shledáme. Dostaneme zpět to. že žádná energie nemůže být zničena v procesu svých přeměn. Každé jeho splnění musí stejně tak přinést harmonii a štěstí. Princip o zachování energie vyjadřuje fakt. Cokoli činíme jiným. které nejsou zničeny. které děláme. Jednota vesmíru je základním zákonem jeho bytí. ale nevědomým. Když uvedeme všechny tyto vědecké principy do harmonie s karmou. Jednotný charakter celého vesmíru musí zahrnovat i život člověka. Život nám splácí v naší vlastní minci. Dobré skutky. Tlačíme se směrem k neviditelnému cíli. kde platí tentýž postup. Naše zločiny nás jednoho dne vyhledají. Ale budeme muset putovat ještě dále. a žádná nemůže stát sama. Mentální charakteristiky jsou přenesené a mohou pocházet jedině z dřívější pozemské existence. co se odehrávalo předtím. . Kromě toho ukazuje tatáž individuální jednota. ani oslavenou opicí z džungle. která nakonec vzklíčí v časo-prostorový projev.368 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. protože každé objevení se života se musí vynořit z toho. Věda připouští v nauce o dědičnosti. Stejně tak nejsou lidské myšlenky a skutky ničím jiným. Jsou semeny. ale které se objevují znovu ve formě svých účinků na nás nebo na jiné. Každé přestoupení tohoto zákona musí dříve nebo později přinést potrestání v podobě utrpení nebo konfliktu. Zákon evoluce odhaluje. spoluúčastníkem požehnané a dobrotivé Skutečnosti. Začínáme jako molekula a končíme jako složitý člověk. protože cítíme potřebu celistvosti. Podobně musela mít i mysl před narozením nějaký způsob existence. že život je pokračování všeho toho.

Tato výchova se rozvinuje po dlouhá časová období v řadách zpřízněných fyzických znovuvtělení. starší živitel rodiny. Bezmocné nemluvně. po slávě dychtící mladík. které způsobí. Bez karmy se musíme vzdát řešení těchto problémů. jež se v nich tvoří. až dosahuje svého vyvrcholení v snadné. Zákon karmy je jediný zákon. jaká semena sejeme. eticky. technicky. který logicky vysvětluje ona zklamání a neštěstí v existenci. charakteru a schopností. Vzrůst mysli je pravým životopisem člověka. nenucené genialitě. schopnost se pozvedá z necvičené prostřednosti a postupně se soustřeďuje zvláštními směry. že následky svých činů mů- . které se narodí slepé.to jsou tragedie. která jinak musí být přijímána jako hrůzu nahánějící výtvory pouhé náhody nebo jako nespravedlivé rozkazy nějakého náladového Božství. má na tuto nauku špatný názor. že život vypadá buď jako ošklivá hra pouhé náhody.EPILOG 369 Život lidský se takto stává výchovou mysli. Musíme si pevně vtisknout do svých myslí. nebo jako politováníhodná hříčka krutého Boha. nebo v některém dřívějším pozemském vtělení. psaní a počtů . Všechno žijící se učí. dítě vychované ve špinavém neřestném brlohu. kdo umisťuje účinek přítomných myšlenek a skutků jedině do budoucího zrození a vzdáleného vtělení. který padne neblaze pod auto . Celé vtělení je výchovou. Ten. pomalu se nám vtiskuje do mysli pojem. Karma však dává rozumnější tvářnost těmto záhadám tím. Právě tak. Mentálně. takovou žeň podle nich sklidíme. Přijmout nové tělo znamená zaujmout nové místo ve škole života.tak tvoří ve větší škole života elementární výchovu dospělého člověka chápání těchto tří pojmů: Reakce. jakoby to byly naprosto nerozluštitelné hádanky. že je mění v důsledek nesprávných činů dříve vykonaných buď v téže existenci. který marně zápasí. jako tvoří elementární výchovu dítěte chápání tří základních úkonů . žena středního věku. Takto to odpovídá hluboké potřebě lidského srdce. zápasy o existenci směřují nejdříve k rozvinutí a potom k zostření rozumu. jejíž celý život byl zničen nešťastným sňatkem. která žádá přiměřenější spravedlnost v životě. aby nalezl vhodné vyjádření pro neuznanou schopnost. z nichž každé opatřuje vhodná poučení pomocí zkušeností a úvah. Znovuzrození a Odplaty. Celé dějiny se stávají alegorií.čtení.

Když jsme byli pokoušeni. Karma nás činí osobně zodpovědnými za naše myšlenky a skutky. tak budoucí zrození. Karma ovládá obojí. chápeme konečně nejlepší způsob. kdy se projeví. když jsme si popálili prsty pro nesprávné jednání nebo když jsme měli užitek ze správného jednání. nebo tentýž rok. není známa a u každého jedince je tomu jinak. Neexistuje absolutní svoboda v životě. obnovujeme velké lásky a velká přátelství. provedených jinými. Její reakce mohou vstoupit v činnost v týž den. trpíme nebo se radujeme ze svých zasloužených odměn a pijeme z poháru životní zkušenosti. ale doba. i když neštěstí tím vytvořené. tedy . aniž čekají na budoucí vtělení. V tomto případě však můžeme být ujištěni. že nesprávné nebo správné chování jednoho vtělení může určovat bídu nebo štěstí téhož vtělení. dokud nejsme nasyceni. ať je to člověk nebo Bůh. nebo v témže zrození.370 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Když stoupáme a klesáme na žebříku od otrhaného žebráka k vyšperkovanému králi. jak se chovat při svém jednání s druhými lidmi. abychom mohli pociťovat dobrodiní ctnosti nebo platit za bolesti. čelíme znovu problémům starých nepřátelství. žeme sklízet v kterémkoli okamžiku zde v tomto zrození. Vztah mezi zlým skutkem a jeho nevyhnutelnými odvetnými následky je jistý. Karma nás proto neodsuzuje k naprostému fatalismu. Ona je pouze částí života. že všechna naše utrpení bez výjimky jsou zasloužená. že není opravdu nutné čekat na budoucí životy. že nemůžeme vždy uniknout účinku zlých činů. že vyrovnávající práce karmy nakonec vnese do hry nějaký dobrý osud. mučeni a klamáni. kdy nějaký čin je vykonán. jsme nezavinili. neboť lidstvo je tak těsně spojeno. který bychom jinak neměli. ale neexistuje ani absolutní fatalismus. Ale sytost nutí k úvaze a ta přináší moudrost. Nemůžeme svalovat vinu za nesprávné jednání na bedra někoho jiného. jak přítomné. Chápeme se svých starých tendencí s každým novým zrozením v tomto křehkém tělesném obydlí. Tato nauka však neznamená. naučíme se nakonec jak správně zacházet s protichůdnými situacemi lidské existence. s nimiž jsme uvedeni do styku. způsobené jiným. Všichni jsme výtvory své neviditelné zkušenosti a svého zapomenutého minulého myšlení. Element svobody je rovněž přítomen.

které jsou v knihách a bude mluvit moudřeji než rty lidí. karma zakročí a vyjasní onen problém. Přináší veškeré bohatství různých zkušeností. Kromě toho. Lidé. To vysvětluje. Do omezené míry. bílá nebo černá pleť. ale ne více. kde není vzpomínka na minulé životy. Slabší inteligence dobrého člověka postavená do boje proti vyšší inteligenci zlého člověka může proto přinést na čas prvnímu ztrátu a dokonce utrpení. čím jsme. abychom se od svých slabostí učili. když je nemístná a nevčasná. proč se chytrý syn musí narodit bláznivým rodičům. kteří oživují staré strašidlo. jejich vlastní životy jsou do jisté míry neměnitelně předurčeny. že se má učit vytvářet vyrovnanou osobnost a ne pouze jednostrannou. Jiní lidé. Ať v tomto zrození nebo v pozdějším. že se nepokoušíme být lepšími.EPILOG 371 času. kde dříve vládl jedině chaos a krutost. bolest v mír. kde dědičnost selže při vysvětlení. A tak je čas největším učitelem. ne abychom nad nimi plakali. Pracuje také na intelektuální úrovni. Čas bude obracet pro nás hodnotnější stránky než ty. ale zasluhujeme výtku za to. nechápou. Je chybou stavět karmu jedině na úroveň morální. které jsou staré na svůj věk. kteří trpí přílišnou sentimentalitou. Ať dělají. ve které se narodili. proč existují děti. co chtějí. Karma nám dává jistotu. ale mentální charakteristiky po své dřívější osobnosti na zemi. které čas staví před naše oči. zklamání v kázeň a nenávist v dobrou vůli. za to nemůžeme. a nemůžeme být káráni pro to. Je to proto. Žádný smrtelník nám nemůže dát lekce. i když je morálně lepší. kuje proto karma ocelový kruh kolem každého člověka. když se provádí ve správnou dobu a vůči správné osobě a že je nectností. netázáni o radu. budeme se těšit z jeho spravedlivých následků. Říká nám. které zdědili. při jejichž volbě byli bezmocní a v nichž pouze přijímali rozhodnutí karmy. Zavádí pořádek a spravedlnost tam. odmítají to. to vše jsou věci. že žádné úsilí není promarněno. kterou mají. kteří jsou dětmi na svůj věk. Dědíme fyzické charakteristiky po svých rodičích. co je zjevné všude kolem nich. mění chyby v moudrost. bohatství nebo chudoba. že tam. zbožní lidé. nemůže být žádný užitek z přítomné radosti nebo bolesti . Tam. a dospělí. Dobrá nebo špatná rodina. že dobročinnost se stává ctností jedině tehdy. kteří odmítají karmu.

Jsme současně nešťastnými stvořeními své minulosti a nadějnými stvořiteli své budoucnosti. které nyní již dávno nejsou radostmi? Výsledkem této zkušenosti by byl pád do naprostého šílenství. Kolik z přítomné zkušenosti již zmizelo ve skladišti podvědomí! Druhým bodem je. aniž by měli vzpomínky na všechna ta tisíce vtělení. přispěje účinně k vytváření naší budoucnosti bez ohledu na to. kořenem. Neboť tak se můžeme snadněji znovu setkat s těmi. Již při počátečním studiu psychologie se seznámíme s tímto nepochybným faktem. přehlížejí dva body. Neboť charakter je semenem. Prvním je samotné složení mysli. které budou základnou v jeho následujícím vtělení. je. že i když jsou jisté životní události více nebo méně předurčeny karmou při zrození. po které toužíme. přece mohou být do jisté míry pozměněny změnou charakteru. že poslední myšlenky umírajícího člověka se spojí s jeho všeobecnými a podvědomými tendencemi. tak si můžeme mentálně zobrazit a obdržet zvláštní pole služby. aby určily charakteristiky. Spíše bychom měli být vděčni Přírodě za tento dar zapomenutí. stejně jako bychom jí měli být vděčni za dar spánku. To.372 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že indické učení dodává. Kdybychom jej neměli. Uvést v soulad oba činitele a rozumně je přizpůsobit je uměním správného žití. že lidé nemohou mít vzpomínku najedno předešlé vtělení. Zde může být správné podotknout. co děláme nyní. vznikající z nich. Ale kdo by mohl snést otevření objemných svazků lidské zkušenosti byť jen na jediný den? Kdo by mohl obsáhnout ten kinematografický film myriády bestiálních hrůz a myriády primitivních radostí. která mu předcházela. dostali jsme také svobodu. ale pozitivně ji podněcuje. a tak se žák spojuje těsněji se svým učitelem. . Proto existuje vždy jistá míra naděje pro každého. Karma správně chápaná nikdy nezabíjí iniciativu. které milujeme. Jestliže musíme snášet některá omezení uložená osudem. Bylo by tudíž dobře. veškerého osudu. Co lidé o osudu nechápou. kdyby tato fakta byla lépe známá a více využívána. abychom pracovali uvnitř těchto omezení. co jsme dělali v minulosti. které předvádí našemu pohledu dvojitou tvář: podvědomí a vědomí. byli bychom zcela neschopni soustředit se na přítomný život. ať si na ni pamatujeme nebo ne.

Boxer. Determinismus a nevyhnutelnost byly nezbytnými vyhlídkami v takovém vesmíru. že se například nepokusíme o nové podnikání během temného cyklu. jako by se zdánlivě poddával ráně. aniž by rozbil vejce nebo talíř! Jak to dělá? Když přichází okamžik setkání mezi vejcem a talířem. jak chytá padající vejce na porcelánový talíř. ten udělá někdy zpětný pohyb. že vesmír má svobodu ve svém srdci a osud na svém obvodu. Když jeden dává tvrdou ránu druhému. Praktické poučení je: Změňte převládající ráz svých myšlenek a časem pomůžete změnit převládající stav svých záležitostí. Jen pozorujte kejklíře. Ta se zakládá na principu přizpůsobení se cyklu tím. který je sevřen v železných spárech fyzického zákona. Kvantová teorie a princip neurčitosti vrhly překvapivě nové světlo na fyziku. Její objev dokončuje kruh. Když se toto poslednější období dostaví. Kdyby se pohnul kupředu. jak ji vykládají staré čínské klasické texty. Člověk je proto stvořením obou vlivů. síla nárazu by byla přirozeně větší. Člověk buduje a mění své prostředí do pozoruhodné míry. konstruuje historii svého života . a doby. lehce talířem pohybuje směrem dolů. že se pružně přizpůsobíme nevyhnutelnému. Je pravda. právě tak jako kombinovaná rychlost dvou vlaků blížících se k sobě je větší než každého jednotlivého vlaku. Opravte své mentální a etické chyby a oprava bude nakonec směřovat k tomu. Rychlost tohoto pohybu se shoduje s rychlostí pádu vejce a takto zmírní náraz dotyku.EPILOG 373 Jsou doby. že se člověk podrobí trpělivě a dobrovolně omezením a předejde je sebevládou. aby se setkal s útokem. který se poddá lehkým ustoupením. Staré názory vědy byly příznivé víře v karmu. Stejným způsobem se musíme setkávat s ranami karmy tím. Staré názory byly založeny na konstrukci světa. Nebo pozorujte techniky zkušených boxerů. kterou dostává. zmírní sílu rány. kdy se má bojovat s osudem. kdy se má osud snášet. je moudré použít čínskou techniku ovládání cyklu neštěstí. Nová věda šla za tuto chladnokrevnou strnulost a pronikla do zvláštní samovolnosti subatomového života. nové názory jsou příznivé víře ve svobodnou vůli. Zde nám to opět může potvrdit věda. že se projeví lepším charakterem a zlepšeným prostředím.

je zase odnese. Tatáž síla. že urážela jejich vlastní malicherné osobní předsudky. budou pozornější v chování a opatrnější v myšlení. přivlastnila si ji asijská náboženství právě tak. ale bezpečnost a přežití západní civilizace to velitelsky vyžaduje ještě více. která otáčením dějinného kola musí být nyní vrácena modernímu světu pro vědeckou pravdu. že nenávist je l) Pozn. pět set padesát let po objevení se Ježíše. ale jak přijdou. Tak oloupili Západ o náboženskou víru. A nebýt zřejmé historické události mohla být také článkem v zásadách moderního křesťanství. která energicky zareagovala. islandský biskup a autorův osobní přítel. neboť osud je koneckonců tím. co si člověk sám vyslouží a svou vlastní myslí vytvoří. čím jsou a co dělají. a nauka o mentalismu. a upravuje své vlastní okolnosti pouhou silou mysli. udělal odvážně tento pokus. než její dokonalá harmonie s Mistrovým vlastním tvrzením: Cokoli zasijete. to také sklidíte?). že nemohou uniknout následkům toho. ji tehdy odstranili z křesťanské nauky. kterou skutečně je. jako pohanské víry pravěké Evropy. sedících u břehu Marmorského moře. Ačkoli je karma opravdu vědeckým zákonem. aby provedli toto znovunastolení. Karma odhaluje. vedou myšlenky. Tak bylo malé skupině pošetilých lidí.1) Pravda to vyžaduje v každém případě. Nakonec se musíme učit pomocí jógických cvičení a filozofické úvahy umění být klidní. kam patří v pravdě. ovlivňující výchovu a řídí náboženství. Štěstí je otáčejícím se kolem. Když pochopí. autora: Důstojný Sigurgeir Sigurdsson. kteří vládnou národům. koncil cařihradský. proč tomu tak musí být. že urážela Ježíšovu etiku (co by mohlo být ušlechtilejší. ale proto. jak to může být. Je povinností těch. Neboť potíže musí přijít.374 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. ne proto. dovoleno odstranit křesťanskou zásadu. Když si lidé uvědomí. . Zatím by mysl měla zůstat pevně zakotvena v tom. ne v iluzi. která se nehodila jejich vlastnímu druhu povahy. tak také odejdou. že urážela neporušenost křesťanství (kde je jasnější její obhajoba nežli ve spisech velkého křesťanského patriarchy Origena?). neboť žila v křesťanské víře po pět století po Ježíšovi. Výsledek byl pozoruhodně úspěšný mezi mladší generaci. která je přinesla. ne proto. Skupina lidí.

neboť málo jich nám říká.EPILOG 375 ostrý bumerang. že jsou správně podány. morální a mentální hodnoty. je myšlenka původní substancí tohoto světa a hmota není nic jiného než mysl. jak je žádné nerozumné a nesouvislé dogma nemůže učinit. že jejich život v tomto vesmíru je určen. že musíme přiznat mysli skutečně a s všeobecnou platností stálost. To. abychom si připomněli naléhavější potřeby nefilozofických davů. Když pochopí. kterých se dotýká vření naší doby plné pochybností. dává věci zcela jinou polohu. mohou jeho myšlenky zmizet v hlubinách podvědomí a přece se neztratit. Žijeme v hlučné babylonské věži. Odtud naléhavost zpopularizovat nauku o karmě! BLAHO SVĚTA Pojednali jsme do určité míry o karmě z vědeckého a praktického stanoviska. protože ony činí lidí a národy eticky zodpovědnými tak. proč vůbec jsme zde na zemi. Moderní vědecké poznání může snadno začlenit tyto nauky do rámce svých pouček za předpokladu. nerušena omezením času a prostoru. říká to co nejhlasitěji a přece. co stojí vůbec za to. Lze však říci. protože jedině ony jasně vysvětlují. málo lidí řekne něco. ale také nenávidějícího. Dále musíme připustit. neboť jak naše studia v mentalismu odhalila. než se oddají tomuto nejhoršímu ze všech lidských hříchů. který nejen zraňuje nenáviděného. začnou odhadovat správně své fyzické. Proto se mohou objevit znovu individuální proudy představ nebo mohou na sebe vzájemně . Opravdu jsme na chvíli zapomněli na filozofa. Západ velice a rychle potřebuje přijmout karmu a znovuzrození. Zdravý etický život bude následovat přirozeně jako výsledek takového chápání. co k tomu má skrytá filozofie říci. kterou jí normálně nechceme přiznat. Mysl neustále znovu vytváří své konstrukce. přes všechen tento pokřik. které máme v záloze. a to je také téma. že celý život a činnost člověka jsou ryze mentální. aby byl vývojovým procesem postupného vzrůstu chápání. protože tato omezení jsou rovněž jejími vlastními konstrukcemi. Téměř každý má co říci. jak prostornyslný Hotentot se vyvíjí v důmyslného Hegela. že proto. budou váhat dvakrát i třikrát.

Filozofie hlásá sebeovládání a hájí službu lidstvu ne proto.sama stačí k tomu. ale poněvadž je to dobré pro oba! Její názor na člověka je názorem na společnost jakožto na celek. že extatický mír.s jejími ekonomickými. Bylo ukázáno. aby to dosvědčila. že žádný jednotlivý člověk nemůže dosáhnout jiného štěstí než iluzorního. nalézá pro vznešenou a nesobeckou osobní i společenskou etiku ještě vyšší základ. Tkanivo vzájemné příbuznosti se rozprostírá přes celý svět. od tvora k tvoru. Takové je vzrůstající uvědomění si této vzájemné závislosti. Jeden z filozofických důsledků principu relativity je ten. Tak může nalézt nauka o karmě mentalistické ospravedlnění. tak široká a tak hluboká. co se stane jiným. když byla veškerá fakta zjištěna a ověřena. že ani jediná věc v celém vesmíru nestojí oddělená od něčeho jiného. Málo lidí ví. že to způsobuje především jejich dočasné osvobození od ega.376 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že by to mohlo být dobré jedině pro druhého člověka. který přichází mystikovi. Proto učí a dokazuje. než je karma. který přichází umělci během jeho tvořivých okamžiků. tak dlouho bude já a ty předem odsouzeno k utrpení. je podobný tomu. Starý názor. který by nebyl více obeznámen s mezinárodními záležitostmi. ani jediná věc neexistuje sama o sobě. že ten. působit přes dlouhý běh času a přes vzdálenosti v prostoru. Abychom to chápali. Ve filozofii je tento ideál vytýčen jako jeden z jejích rozumných závěrů. pak se také ukáže. že může zajistit své vlastní štěstí a blaho bez ohledu na to. která odděluje já a ty. ať je to břímě bolavých trápení. je vždy odsouzen k trpkému zklamání. Je sotva nějaký polo vzdělaný člověk v kterékoli zemi světa. než byl průměrně vzdělaný člověk před r. nebo radostných potěšení. táhnoucí se od člověka k člověku. musíme předejít pokročilá studia a uvážit na chvíli. že existuje tajemná nit. a že skrytá soustava světa je tak spojena. nebo dobré jedině pro filozofa. dokud jeho bližní jsou nešťastni. kdo věří. že filozof je nepřístupný běžným udá- . Já nese velké břímě. že zapomenout na sebe je klíčem k většímu štěstí. Když filozof nalézá pravdu a skutečnost. Dokonce i vzájemná závislost moderní společnosti . politickými a sociálními reakcemi od jednoho konce světa ke druhému . Dokud zůstane propast. jak je nyní.1914.

Žádné jiné pravidlo pro životní chování. ale nová zodpovědnost na druhé.) je něčím nezvyklým. protože byl znovuzrozen. co bychom chtěli. je právě tak Nadjá všech ostatních žijících bytostí. neboť vznešené vědění. ale musí být také prospěšné jiným: musí se vždy snažit uskutečňovat tento dvojitý úkol. členy téže rozsáhlé lidské rol) Pozn. jehož dosáhl. Jeho činy musí nejen uspokojovat jeho vlastní já. než toto jednoduché pravidlo Ježíšovo a Krišnovo. Protože odhalil konečnou jednotu všech věcí a všech tvorů. autora: Tento nový výraz je zde uveden a bude často používán později. co je učiněno běžným. neboť uprostřed všeho ostatního se drží filozofického klidu a nestranného rozumu. že Zlaté Pravidlo (činit jiným lidem to. právě tak uspokojivé pro otrhané vyvržence. že musí od té doby žít podle etik nejvyšších ze všech. než je tato. Žádné náboženství nikdy neučilo vyšší etice. Je právě tak dobré pro Orientálce s hnědou pletí. jak to Ježíš vyjádřil. Konfuciovo a Buddhovo. Takový mudrc objeví. Služba VŠEMU od té doby nahradí v jeho srdci službu individuálnímu egu. které dělá zázraky a které mohou všeobecně používat všichni lidé ve všech postaveních života a ve všech dobách. jak člověka. Má označovat poslední skutečnost. nepomůže člověku více. Je to pravidlo. jehož si je nyní vědom. že mu je udělena tato moudrost. Ten. . tak vesmíru. aby ovládly jeho úsudek nebo ohrozily jeho mír. jako pro dobře živené milionáře. ponořeným do zimního spánku. a žádná zkušenost nemůže nikdy vnuknout etiku. protože je již znám čtenářům jiných autorových děl. On o ně zájem má. aby putoval hladce a bez překážek po kamenitých cestách existence.EPILOG 377 lostem. Jeho hodnota je nepoměrná k jeho jednoduchosti. Ale nedovolí těmto událostem. Z tohoto důvodu není pravý mudrc poustevníkem. že jako dvojsečný meč přichází nová výsada na jedné straně. aby oni činili nám. automaticky shledá. která by byla rozumnější. jako pro západního obyvatele s bílou pletí. protože má zájem o blaho svých spolubližních. že Nadjá1}. že blaho světa je rovnocenné jeho vlastnímu blahu. nemá jinou možnost. Všichni jsme totiž dětmi jednoho Nekonečného Života. protože uskutečnil. mu ukládá. kdo má vznešenou výsadu. musí zmizet. než chápat.

ale na základě hlubokého vědění. protože lidské záležitosti jsou. Buddha učí úplnému vzdání se jáství. zda se vzdát svého povolání vojenské služby." Buddha neučí. kdykoliv je to možné. Ten musí být pokárán. kdo zaslouží potrestání. spletité. že je to pravda a může si to druhý den rozmyslet. jak je obecně známo. sobeckým a krutým činem. Buddha odpověděl: „Ten. diny. aby ji praktikovali všichni lidé. který proto. že jsou stupně v etice. Jako všichni praví mudrci. které jsou zlé! . odpovědí je: především proto. kteří se zřekli světského života a jeho zodpovědností. které jsou přirozeně prchavé. kdo je příčinou války. Učiňme proto rozvážný. nebyl sentimentálním člověkem. nebo v něm pokračovat. že neexistuje žádný univerzální zákoník morálky. když se přišel vojevůdce Simha tázat právě na tento bod. nebylo to na základě pouhého citu. kdo musí být potrestán pro zločiny. že Buddha. musí být potrestán. když vyčerpali všechny prostředky k zachování míru. Za druhé. Proto. ale neučí vzdávání se čehokoliv ve prospěch těch sil.378 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že učil nauce bez násilí (kterou Gándhí v moderní době proslavil) tím mínil. proč by se měl člověk namáhat. jestliže již chová dobrou vůli ke všem bytostem. ale že existuje stupňování povinností. šlechetný a soucitný skutek. kteří jdou do války ze spravedlivé příčiny. protože filozofie podává jedinou záruku etického a nesobeckého života. Zeptá-li se někdo. aby s námi karma zacházela laskavě. jestliže chceme. dávejme mu přednost před špatným. kterých se dopustil. rozerván pochybností o tom. Bylo by však hlubokým omylem předpokládat. Muž. který je založen cele na rozumu a přece nevede k sobeckosti nebo ke špatnému chování. který opustil milující ženu a mramorový palác. rozpoznal Buddha. trpí svou potupu pro svůj zločin. že jsou hodni pokárání ti. Proto když Buddha přikazoval soucítění. Ta bude založena na citech. jak se obyčejně předpokládá. Ten. ne ze zlovolnosti soudce. aby hledal takové nehmatatelné věci jako mír a pravdu. že nebude vědět. A za třetí. a tak se vzdát své dobré vůle. správné a nesprávné je často pozoruhodně promícháno. aby poznal nebo definoval pravdu. Určil ji jedině pro mnichy a pro ty askety.

že správný postoj pro mnicha nebo mystika je nebrat žádný život za žádných okolností. protože se obává. Takové nepochopení starých mudrců a taková slabost srdce a mysli nikdy Indii nepomohly. který se obává vykonat trest. když je to nutné. kteří se odříkají. Neboť tehdy. a jakmile může poctivě dojít k takovému pochopení. ale moudří inteligentně a vnitřně. ale opravdu se může z něho radovat". „zločinec se musí naučit chápat. je veden citem. Proslulý Ježíšův příkaz neodpírat zlu je rovněž nutno vykládat v témže světle. který udělá z člověka pasivního diváka agresivní nespravedlnosti nebo násilné vraždy. a že nemá ublížit žádnému jinému člověku ani trestem. použít sílu. I když ti moudří poznali svou základní jednotu s darebáky i zločinci. který se neobává to udělat. ale spíše trpět. Nauka. kde prvá je sentimentální. trest očistí jeho duši a nemusí dále naříkat nad svým osudem. je zcela nepřijatelná pro filozofii. nemusí jim to bránit. Mysticismus. když trpící oběti volají o pomoc proti napadení. Gándhí proto se svou naukou bez násilí představuje indický mysticismus v jeho nejlepším. Je silná tam. Filozof.EPILOG 379 Tato slova jsou citována jedině proto. nebo aby potrestali provinilce za jejich protizákonné jednání s podmínkou. spáchané v jeho přítomnosti pod záminkou. ale poskytnout jim ji. jak poznamenal velký asijský učitel. že je to provedeno bez nenávisti. která hlásá apatickou nehybnost nebo sentimentální nenásilí tváří v tvář činům. aby byl místo toho vzat mučednicky jeho vlastní. Je povinností filozofa neodmítnout pomoc. Skrytá nauka nepopírá. že způsobí utrpení. ale pouze ji degradovaly. jak Buddha dále poukázal. Neboť to. anebo asketismus. Mystici a ti. když je to nutné. že tento trest je plodem jeho vlastního činu. Mystik. který přinutí odpustit zlo. ho následují doslovně a zevně. co se člověk . ví. nepředstavuje pravou moudrost Indie. bylo by však hrubým omylem považovat jej za představitele daleko vyšší indické filozofie. Ta neučí etice citového nerealismu. aby chránili sebe nebo jiné před špatností a zločinností. že se zřekl světa a jeho obyčejů. že utrpení je největším učitelem člověka. že přesně vyjadřují hledisko skryté nauky k této otázce. ale etice rozumné služby. které zjevně přestupují spravedlnost a dobrou vůli.

pokročilých pomáhat opozdilým. je jak naším vlastním tajným jástvím. pro . Většina nás musí pracovat. než kdyby věnoval všechen svůj čas jednotlivcům. Musí pochopit hořkou bolestí to. co by se mohl naučit v několika minutách úvahou. jít klidně ke zřídlu a pomoci několika. a kterou můžeme lépe nazvat Nadjá. Protože ona neznámá skutečnost. co se odmítá naučit osobní úvahou. Ten. kterou lidé ve své odloučenosti nazývají Bohem. po čem touží. Ten. kterou si klademe. Filozofie to nezmění. nechce naučit rozumem. zdroje a energii a nakonec vykoná nezměrně více služby. musí trpět. kdo uskuteční toto jednotné vědomí. Protože plné uvědomění si tohoto faktu je vznešeným cílem lidské evoluce. nikoli jejich. svatých vést hříšníky. což znamená. že jsme nebyli nikdy altruističtí. jejichž prostřednictvím může pomoci mnohým. Musí se učit osobními mukami tomu. on ví.380 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. ať se nám to líbí nebo ne a ať jsme filozofy nebo ne. Ve svých nejúpřímnějších okamžicích objevíme. ale může změnit konečné cíle. To. tak tajným jástvím světa. Mnohá rána padne na hlavu člověka jen proto. Dává přednost tomu. kdežto filozof si přeje být altruistický a sloužit všem. Srdce a hlava se musí navzájem ospravedlňovat. A protože nevědomost je kořenem všech ostatních trampot. Avšak filozof pomáhá lidem svým vlastním způsobem. co potřebují. bude do něho vbičováno během několika let bolestí. Pomáhá moudře. musí se naučit bolestí. Protože život je mnohem svatější. Buddha zdůraznil. aby do ní dostal jedinou ideu. Mystik si přeje být nerušen a nerušit nikoho. současně pozná. Filozofie odpovídá: „Protože tajně a ve svém základu celé lidstvo tvoří jednu velkou rodinu. co nechtěl pochopit přesvědčováním filozofie. že je povinností silných podporovat slabé. bohatých ulehčovat břímě nuzným. Všichni se na život díváme brýlemi já! „Proč bych proto měl činit dobro jiným?" je přirozená a správná otázka. Oni totiž znají jenom to. Tak uspoří čas. než si zbožní lidé uvědomují. Nesobeckost je nepřirozená. a moudrých osvítit nevědomé. ale hledali jsme jemné nebo zřejmé sebeuspokojení ve všech svých skutcích. kdo nechce myslet. že není sentimentální. že „vykládat a šířit pravdu je nad všechnu dobročinnost".

abychom vytvořili pamětihodný život. existuje několik natolik odvážných. Byla zplozena mamonem. mateřsky odchována nepochopením konce života a kolébána v pohodlném automobilu. Potřeba světového osvícení je dnes nekonečně větší než ve století Ježíše a Buddhy. dnes je toto volání stokrát silnější. které chtějí získat od života. kteří by jí sloužili. Začala s oblačně vysokými vyhlídkami a s růžovými sliby užité a vyna- . pobízené nesobeckou touhou zlepšit svůj koutek světa. Moderní doba byla nejutěšenější a zároveň nejžalostnější ze všech. Chtějí získat živobytí? Chtějí se radovat? Chtějí pravdu o významu světa a o konci života? Mohou to mít všechno. stále tiše zaznívá v uších těch. které ovládá pevná vůle pomáhat nejen sobě. aby se vzdali této dlouhé bezvýznamnosti egoistického života. Nicméně oni myslí a jednají. abychom získali pouhé živobytí nebo můžeme pracovat. neboť nic není protikladné.EPILOG 381 které pracujeme. aby uvažovali o hodnotách. ale z více břemen. dynamizované zostřenou silou soustředěné myšlenky a vedené plným světlem staro-nové východo-západní moudrosti. jehož posledním cílem je jen chladný hrob? Nalezne pravda několik přátel. natolik moudrých. ale také lidstvu. jako kdyby sestával z trochy břemen a z více radosti. oněch velkých postav. Uvažujte o naší vlastní době. Pro většinu lidí sestává život z trochy radosti. podporovali ji a zasvětili jí celý svůj život? Kdo dovede rázně zatlačit já do pozadí a natáhnout své ruce dostatečně daleko. Úžasné jsou možnosti existence. Můžeme pracovat. Lidé s daleko menší výzbrojí ohromili moderní svět svými činy pro dobro nebo pro zlo. ovládané filozofickým pravidlem vyrovnaného života. aby hráli s osudem o své osobní životy proto. kteří chápou význam života. aby mohl uchopit tento velký paradox? FILOZOFICKÝ NÁZOR NA SVĚTOVOU KRIZI Jestliže volání po lidech. aby mohli obohatit svůj věk a požehnat druhé. Neboť v žádném dřívějším období světových dějin nebyla tak rozšířená ubohost a nevědomost. Musíme přimět lidi. že se naučí zachovávat smysl pro úměrnost a správnou rovnováhu. ovšem s podmínkou. které kráčejí dějinami v jitřní nádheře.

budou nuceni čelit občasnému návratu sporů s následným utrpením.: Teleologický . Dokud je jejich mysl nejasná a zmatená a oni nejsou schopni zaujmout hledisko potomstva a dívat se na náš věk teleskopem času. Takový náraz národům připravila světová krize s dvěma válkami a nočními můrami. aby se k tomuto úkolu připravili. Nicméně je nevyhnutelnou povinností těch. překl. příčiny a podmínky. často nevědomky. aby si uvědomili marnost a úpadek takového života. že jsme se klamali dojmem rychlého a všestranného pokroku. Byl hlavně technický. Ale tento osud si vytvářejí oni sami. Postupovali jsme tak bez dechu.382 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Nepůsobí pouze na jednotlivce. Jsou částečně odrazem schopností nebo pošetilostí lidu samého. které vrcholí ve zjevném utrpení. Není na ně libovolně vkládán žádnou vnější mocí. že promarňují vzácnou příležitost své inkarnace. Dokud nedojde ke změně způsobu jejich myšlení. místo aby byli nesprávně unášeni proudem. do té doby nemohou vést jiné ani jim správně vládnout. Ovládnutí filozofie. Klesá do ponuré vyžilosti ideálu. kmeny a celé národy. Nesmíme nikdy zapomenout. ne teleologický.účelový. studium jejich osvobozujících myšlenek jim pomůže správně řídit. Nyní je onen klam vyvrácen. 1) Pozn. Jen strašný zevní náraz by je mohl vyprovokovat. jako jsou rodiny.1) Když lidé tříbí své myšlenkové zvyky. určený a omezený účelem. Karma je stále při práci v dějinách všech národů a všech jedinců. . lézavé vědy. Světu nadešel den neúprosné odplaty. kteří jí vládnou. kteří stojí v čele. ale zapadá hluboko zklamána a zbavena iluzí. způsoby žití a všeobecný rozhled podle materialistických principů. Náš pokrok byl totiž jednostrannou věcí. jak lid tak vládci země pomáhali vytvářet. Štěstí nebo neštěstí nějaké země nejsou zcela zaviněna schopností nebo pošetilostí těch. které byly jejími viditelnými znaky. že buď v minulosti nebo v přítomnosti. může být také kolektivní a působit na celé skupiny. přestávají si uvědomovat jejich etické nebezpečí a fakt. kteří se sami umístili nebo byli okolnostmi umístěni do postavení vést a ovlivňovat národy a vládnout jim.

že jsme zapomněli na vznešený úkol.ať pro dobro nebo zlo . Stojí zato připomenout si. Pohroma vytváří moudrost a vnucuje lidem moudřejší cestu. Spasit ji může jedině správné myšlení. Může to být někdy přítel v přestrojení. Je chybné považovat protivenství vždy za odpůrce. Světová krize vyvolává sklíčenost a zklamání a přivádí k vyvrcholení vření nespokojenosti. než se skrčit za zeď. nicméně provádění filozofie v praxi se v této době daří. dokud bouře nepřejde. že filozofie se v Řecku objevila v době. Převraty v historických událostech obyčejně hrají úlohu předehry ke zjevení v myslích lidí.vytvořit. se zdálo. které plodí. kdybychom nevěděli. že utrpení je samo učitelem. Rasové antipatie. které nám přinášejí osobní sklíčenost. mohou ukázat. Je to chybné myšlení. co zničilo a zruinovalo Evropu. že se nedá dělat nic jiného. že s sebou přináší vynucené změny v lidech a jejich myslích. Tehdy totiž mohou její žáci ukázat dobrodiní svého dosažení a chápání. tvrdě se vbodává do jejich slabostí a přichází jako děsivý protilék. Náhradou za chaos a válku jsou nové ideje. ve společnosti a v jejich systémech. kdy. úkol rozbít staré iluze. národnostní nenávisti a válečné hrůzy naší bědné planety vydávají hrozné svědectví o faktu. že studium filozofické teorie nevzkvétá během krizí. ekonomické antagonismy. aby odhalily něco z toho. co mohou soustředěné emoce . ale vybuchující bomby a drtivé pohromy začaly trhat iluze lidí a drtit na prach lži.úkol přimět své osobní životy k tomu. jak Sokrates řekl. Velká válka shrnuje několik desetiletí do jednoho tím. že ego je naším jediným já a tělo naší jedinou existencí. A tak jejich bolestná utrpení a zklamaná úsilí plodí moudrost. pro který jsme zde na zemi . Svět kráčí po své Via Dolorosa a učí se se zklamanou myslí hořkým pravdám nad zříceninami toho. Je pravda. Nynější stav Evropy je pouze vyjádřením toho. jak . přinášejí nám také mentální probuzení. co je jejich základní skutečností.EPILOG 383 To jsou tvrdá slova. v nichž žili. co vystavěl. Válka je olupuje o jejich domýšlivé uspokojení. které věnuje pozornost každému jinému zájmu jen ne tomu prvnímu a základnímu. Velké války. po které měli putovat dobrovolně. Mohli bychom se právem rmoutit při myšlence na bezmyšlenkovité lidstvo.

ptejme se proto sami sebe. jsou klidní a nezmatení uprostřed všech zkoušek a jak jsou jistí a rozhodní. musí být čistě mentální v tom. že život je velkou měrou pomíjející. začneme hledat jeho význam. tehdy může jejich myšlení spočívat v klidné vnitřní tvrzi. Tato válka (2. to znamená. Kde je ten hezký dům. jejichž látka je ve svém základě právě tak mentální jako látka snů. Když si uvědomíme svou slabost. že něco. Můžeme zůstat klidnější a zdravější uprostřed hrůz naší doby. Ale současná doba . Takto tiše učí střídavý běh života prostý nefilozofický lid mentalismu. který byl roztříštěn na kusy. neměnného a trvalého. světová válka . jsou-li povoláni na místa zodpovědnosti a soudu. pak jsme nuceni učinit závěr. co to znamená. tudíž myšlenky! Čím budou tyto věci v budoucnosti? Myšlenkami! Jestliže máme odvahu dokončit logický kruh. že jsme byli klamáni zdáním. Prostí lidé nepozorují tuto nestálost existence.nám to začíná dokazovat. očištěn vznikem touhy nalézt něco pevnějšího. milované dítě zabito. skromné jmění ztraceno? Čím jsou dnes? Jenom vzpomínkami. Jsme zdrceni při vypuknutí války a začínáme chápat. přicházejícími přes noc . jestliže se držíme pravdy mentalismu. tak dobře znázorněným historickými událostmi.) nás učí nejpřísnějším způsobem pomíjivosti všech věcí. začneme pátrat po novém zdroji vnitřní síly. překl. Nestálost smyslové existence a postupné změny osobního života jsou nám ostře a nezvratně dokázány a takto je náš úzký egoistický rozhled oslaben. . co spočívá v obou . které by jinak nevznikly. Tuto touhu může uspokojit jedině hledání nějaké skutečnosti.pozn. Ale co jsou vzpomínky? Mentální konstrukce. že nejsme schopni správně uspořádat život. Když odhalíme.v přítomnosti. Když si uvědomíme. které vypadají jako živé sny. Takové utrpení je výchovné a v naší hlavě se rodí myšlenky. nevidí.384 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. co je čistě mentální v minulosti i v budoucnosti. jiné než pouze hmotné existence. zatímco jejich tělo jedná rázně a neohroženě uprostřed těžkých a strašlivých nesnází venku. jsme připraveni se naučit něčemu o skutečnosti. že je postižen zklamáním a obtížen bolestí. že všechno se neustále mění a mizí. jestliže považujeme tyto hrůzy za zkušenosti.svým charakterem velké rychlosti a náhlého překvapení.

že toto vše jsou představy. když jsou klamáni skutečností svých zážitků. Avšak je pravda. že když je přezírán zákon změny. Nyní se vytvářejí dějiny s celým svým děsivým dramatem a s celým svým tragickým významem. Stejně tak můžeme zmírnit svá fyzická utrpení. a kdyby svůj přelud opustili. Je na nás. Neboť náš věk je přechodný. abychom slabikovali hádanku budoucnosti písmeny. charakterizovaný hlubokým univerzálním cítěním. budeme-li si uvědomovat. jakého žádný národ nebyl nikdy předtím svědkem. abychom čerpali moudrá poučení ze zmizelých století pro své vlastní etické vedení a hmotný prospěch. Je na nás.EPILOG 385 Tak jako lidé. tak i pružná. A jít cestou vzrůstajícího utrpení je ještě těžší. a trpěli by méně. je. trpí nejvíce. a následovali jejich železnou logiku. křečovitého kvašení a odporujících si ideálů nebo buřičských emocí a fanatických citů! Druhé a nejlehčí z těchto poučení je. Musíme se naučit utkávat se se zlými časy lepšími myšlenkami. jako je Čína. která nám odhalují dějiny. Stojíme a pozorujeme zanikání jednoho věku. Filozof může více než kdokoli jiný ukazovat cestu ostatním lidem v době. abychom hodnotili hnutí. Musíme usilovat o nový věk. že společnost by měla být jak pevná. Tento přechod musí nutně být přechodem zmatených názorů. že úžasný proces rychlé změny se odehrává před našima očima. Praktický smysl toho je. vyjmutými z abecedy přítomnosti. První a nejpřednější z těchto poučení je. Zkamenělina je také pevná. ale které zmizí tak. přesto nic se nezdá být tak těžké! Ale jiná cesta není. . vyrovnává nahromaděné nedoplatky. že sní. Prožíváme nezapomenutelné období. Pomníky starého světa padají. Je na nás. kde karma uzavírá všechny národní účty. Válečná zpustošení bude nutno napravit. takový proces. kdyby věděli. ale není pružná. kteří mají zlé sny a strašné noční můry. Poučení ze zemí. že žijeme na konci cyklu. které přicházejí a které opravdu zažíváme. jak přišly. že noc je nejtěmnější před svítáním. kdy jsou zmateni a kdy celý svět stojí na křižovatce. Kruh se dokončuje. Právě jeho jedinečnost připravuje cestu jedinečnému obrození. Existuje vždy cesta osvobození! Je to cesta pokání a návratu! Nic se nezdá být jednodušší.

Dualismus těchto dvou sil. V dobách. Je nutno mu ponechat jeho cestu. tak opatrného rozumáře. Neoplákavejme odchod toho. Stejné pojetí lepšího světa může podnítit jak neuvažujícího revolucionáře. vzhledem k její brutalitě. aby si uvědomily. kdo nedovede rozeznat ducha času . že náhle udeříte svého souseda do hlavy. je třeba si dobrovolně všímat aspektů změny. což je způsob revoluce. aby získal rozumnější a méně egoistický zůsob myšlení. což je cesta rozumu. dostavuje se utrpení. každý. bude vzdorovat na své vlastní nebezpečí. aby lidé kdekoli měli lepší a krásnější existenci.386 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. pak vznikne utrpení ze zbytečného zápasu. že nové ideje kvasí a od nich že se žádá nový ušlechtilý a velkorysý názor. Kdo užívá nesprávné metody. jak je vždy uvést v soulad.nenávistí! Na druhé straně. Ale když tento postoj schází. Proto se vyplatí.. Kdo zneužívá svobodu. stálosti a změny. ale je nutno cvičit se v umění. Je na autoritách. Je zcela dobře možné. a tak infikuje společnost strašlivou psychologickou chorobou . Postoje konstruktivní služby a nesobecké spolupráce uspokojí veškeré potřeby. Podstatou revoluce. říká si o omezení. a přesto se nikdy v dějinách neuskutečnila. nemá význam. Ale oba směry jsou protichůdné a musí se nevyhnutelně střetnout. ničí tím správné cíle. postupující se stále se zvyšující rychlostí a pošetile mu vzdoruje. co náleží mizející minulosti. Jsou různé způsoby jak provádět sociální zlepšení.. Alternativou je přesvědčit ho. týkající se sociálních problémů. jinak budou trpět pro svou hloupost. jsou nevyrovnané emoce a deformované mysli. co dosloužilo své době! Burácející velitelský příboj dvacátého století nemůže být zadržen. když touhy člověka jsou v rozporu se záměry osudu.kterým je obrazoborecká obnova. jako je přítomnost. Tvrdohlavé prokazování věrnosti tomu. . že se tím hájí náhlé a násilné revoluční změny. Existuje způsob. ale nesmí mu být dovoleno. Mystická víra v příchod milénia se skrývá za každou žhavou a zuřivou revolucí. že pracují síly potírající tradici a odstraňující stará zřízení. bude trvat vždy.. když se všichni lidé přizpůsobí těmto nevyhnutelným změnám. protože zkracuje období lidského jinošství přílišným spěchem. To neznamená.

Když opustíme veškeré kulturní dědictví náboženství. jak je lidstvo slepě . Zjednodušme a očistěme toto dědictví. jestliže toto všechno znamená vůbec něco v širším smyslu. Opustili bychom tak nej drahocennější prvky lidské existence. správného života a z vnitřní opory pravdivého života. nucené vzdání se každé žádoucí věci. po významu života. že země je pouze tábořištěm a ne věčným domovem? Není jasné. tohoto všeho. mysticismu. Nemůžeme vidět v hrozném stavu těch. jestliže si přejeme! Oddělme rozumnou nauku od pověrčivé víry! Ale nezapomínejme. čemu se mudrc učí hlubokou úvahou a dobrovolným sebezapíraním. že lidstvo prochází proti své vlastní vůli očišťujícím pochodem v měřítku v dějinách dříve neznámém? Nemůžeme také vidět. ostatní lidé se učí nejtrpčím neštěstím a přímými ztrátami? Není z toho všeho dále jasné. po skutečnosti . jež jsou obětmi světového žalu.EPILOG 387 aby zničil to. že finanční lavina. Smísení bystré myšlenky s odvážnou činností přinese nesmírné možnosti. neznamená to. které se nám zachovalo po našich předcích.po království nebeském Ježíšovými slovy . etiky. jako Londýn a Paříž. dopustíme se hrozného omylu. která smetla životní úspory milionů Američanů v roce 1929. než touha po pravdě. vynucené sebeumrtvení a oblečení žíněného roucha a sypání hlavy popelem? Jestliže miliony lidí byly ožebračeny. Pohleďme na integraci nejvyšších ideálů Východu a Západu. na spojení jejich dvou proudů objevů . osoby a připoutanosti? Nemůžeme vidět v náhlém zchudnutí kdysi bohatých sídel impéria. že se tato existence nakonec obrátí v popel a prach. co je v našem dědictví cenné. nedobrovolné a nechtěné odříkání. že nic jiného nemá být ohniskem celého našeho bytí. která je jeho nescizitelným majetkem a o kterou ho nemůže žádná katastrofa oloupit. filozofie. čeho je dnes pro naši zmatenou dobu zapotřebí více než kdykoli předtím. byla téhož druhu? Nejsme všichni učeni. ideálů a intuicí. Zatím si musíme zachovat zdravý rozum.jeden pocházející z nejvzdálenějšího starověku a druhý od nejnovější vědy.což vsše je v nás? Mudrc hledá a nalézá své základní štěstí v Mysli. že to. Všude kolem sebe vidíme. když neobsahuje nic z vnitřního jasného klidu. nucenou askezi.

Musíme si připomenout. že můžeme shromažďovat bohatství. když je to název nedokonalosti. Takový postoj je správný pro mnicha. Zápas musí pokračovat dokud svět trvá." Ale Buddha také zdůraznil. ale na její místo nastoupí konflikt mysli. když chceme. od krutosti jako od laskavosti. je.388 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. rodiny i přátel. ale mezi věděním a nevědomostí. a tím. ó Glaukone. To neznamená. pak se stávají přestrojenou kletbou a zdrojem skrytého utrpení. ale ne pro moudrého člověka. a vyjadřovat v zápase denního života právě to. majetek odložit a o penězích se zmiňovat pouze s pokryteckou hrůzou. nám dává lepší základnu pro budoucí žití. povznesen a očištěn od své fyzické brutality. co se děje. ale jedině jako omezený a přechodný aspekt existence. ale v tom okamžiku. co pracuje k rozkladu. Ne že bychom potřebovali válku. . se svými nekonečnými zápasy nám rovněž stále pomáhá. co je zlo a bude se stále se prohlubujícím zahanbením opouštět své omezené rozhledy a staré brutality. zmírněn. Hrůzy krvavé války zmizí a vojáci odhodí svoje ocelové helmy. kdy dovolíme těmto věcem. vedeno. aby dala rozhřešení našim myslím a pročistila naše srdce. čemu jsme se naučili. co pracuje k jednotě. nezmizí ze země. Musíme proto připustit se Sokratem: „Zlo. Co to znamená. jejímž zničením získávají dokonalí lidé svou hodnotu?" a s Buddhou: „Zápas musí být. že spor v životě není ve skutečnosti mezi dobrem a zlem. aby zcela zaujaly celou naši mysl a zabraly všechen náš čas. aby hledalo v témže směru. takže nemáme ani mysl ani čas. proč jsme zde. Ale často je válka viditelným vyvrcholením stupňovaných období kosmického zápasu mezi nesobeckými a sobeckými tendencemi v rozhledu člověka. že mudrci odmítají uznávat zlo jako určitou neodvislou existenci. protože vše ostatní je začalo opouštět. Tak vše. které bychom věnovali pátrání po pochopení. až bude zvíře v člověku zkroceno. Zatím bude lidstvo stoupat k vyšším a vyšším pojmům o tom. ale bude postupně zjemněn. život se svým proměnlivým panoramatem myšlenky a činu. že můžeme mít majetek a oceňovat užitečnost peněz. Jak by mohlo. lásky. zápasu mezi tím. že se má bohatstvím asketicky pohrdat. od bolesti stejně jako od radosti. Naším úkolem je učit se moudrosti od veškeré zkušenosti. neboť celý život je zápasem nějakého druhu.

odvážně přijatá a nesobecky použitá. ani hlučné velkoměstské složitosti člověka na bezbarvém Západě. Nicméně. To. Neudělal to silou. která následuje pošetilost.EPILOG 389 Čtvrté a poslední poučení. Ale věda je jenom meč. Inteligence rozkvétá jako květ myšlení správně řízeného rozumem a dozrává postupně v plod přirozeného insightu. učí člověka lstivosti. ne na meči. nesobeckosti a pravdě. je nakonec vždy převládajícím činitelem. je to. ale odhalení nového chápání života. kteří se jí bojí. co vědecká válka udělala člověku. nevyspělá a nedokonalá. který následuje filozofii. Víme. Věda je pouhým stupněm v tomto růstu. které stojí mezi oběma jsou jen lekcemi ve škole inteligence. Když je plná. Když je inteligence pouze částečná. Ono něco je Myšlenka. které můžeme získat. co začíná v primitivním divochu jako slabý záblesk pouhé místní zvědavosti. kdo uctívají sílu spíše než mozek jakožto nejvyšší společenskou moc. měli by si vzít poučení z klidné perspektivy dějin. končí ve vyvinutém člověku zanícenou touhou po dokonalém pochopení celé existence. jakým byl u porovnání s těmito obry . že inteligence přiměřeně zaostřená. je třeba existenci také pochopit. víme vnitřně. Ty nespočetné životy na zemi. Musíme se rozhodnout. zda se chceme učit této pravdě bolestí. Ti. Nestačí usilovat o věci. kolik stád těchto zvířat zašlo lety a nezanechalo dědice? Vyhynula a zmizela. ale mozkem. My. Proč? Protože existuje něco většího než pouhá síla. kteří putujeme po této podivné planetě a máme na srdci poučení filozofie.malinký tvor. sobeckosti a materialismu.je všechny přemohl. učí ho moudrosti. byl by obrovský dinosaurus králem tohoto světa a předhistorické obludy by dávno zdědily zemi. které komplikují existenci. byť i tak málo chápané. zodpovědnost bude spočívat na vás. vyzrálá a dokonalá. Jím se můžete probít skrze své problémy nebo si probodnout hrdlo. nebo mírem. Kdyby síla byla největší známou věci. Člověk . Není hranice toho. Jsou lidé. že největší potřebou světa není objev nového vědeckého zázraku nebo nového chvilkového požitku. . protože se bojí toho. co bude schopen udělat. až plně vyzbrojí tuto podivuhodnou sílu myšlenky. Ať uděláte cokoli. Takto se vracíme k ústřední myšlence. že náš pravý domov netvoří ani míruplné prosté scenérie přírody v pestrém Orientě.

jež jsou zatím s politováním ponechány pro pozdější dobu. který se nemůže starat o pravdu. neboť věříme. které budou žít. Neboť v tajné filozofii neexistují žádné nesvázané konce. Nyní byla položena základna. že uzavíráme toto moderní opakování starobylé nauky a ponecháváme rozvázané konce myšlení a odhalení. která pochopila sama sebe. Filozof uvidí. Nyní byly připraveny základy pro nauku posledního svazku tohoto díla. zatímco jeho filozofie je jeho obvyklou zkušeností světa. Neboť tento domov leží v nekonečnosti Nadjá. jak atmosférickou změnu.390 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. čeho nás filozofie zbavuje. s nímž se budeme pokorně snažit intelektuálně vystoupit na nejvyšší vrcholky lidské myšlenky. Filozof je ten. ale uvolněné konce nespojili. kdo došel k pochopení sebe sama. žádný supící stroj. Proto musí být filozofie znovu nastolena na své čestné místo ve světě živých a ne dávno mrtvých lidí. Koneckonců. že je možné ji učinit srozumitelnou každému inteligentnímu člověku. které to působí. Fakt. Ego je jehlou. i když ji nikdy před tím nestudoval. A pravda je vlastním cílem veškeré ryzí filozofie. nesmí zavést čtenáře k netrpělivému odsouzení obsahu této nauky. co je pomíjivé v pevnem jasnem klidu SKUTEČNÉHO. žádná skřípající kára. jejímž uchem velbloud pravdy nemůže projít. k němuž nás žádný kymácející se parník. světové pátrání není kvůli lidem. Filozofie shromáždí několik stoupenců. na které může být vztyčena vrchní stavba nejvyšší pravdy. že tento domov leží ve vzdáleném místě. Vše je dokonale spojeno. co ani básník ani vědec nezná. nemůže nikdy zavést. jak žít uprostřed klamného proudu toho. Není však možné ji učinit srozumitelnou žádnému vysoce egoistickému člověku. Egoismus a iluze je vše. ale oplatou nabízí velmi mnoho. kdo ji ovládne. a ten. tak živé záření a ještě něco více. neboť bude vědět. Správné pochopení oněch vyšších zásad. vrhne mocný proud světla na nejspletitější . bude mít dokonalý postoj mysli. ale bude přezírat atmosférické podmínky. k němuž cesty nevedou. Vědec bude vidět atmosférické podmínky a přezírat zářivost. ale kvůli pravdám. Básník uvidí zářivost západu slunce. tažená voly. kteří musí zemřít. neboť ten není ničím jiným než rancem lidských předsudků. že jsme rozvázali uzel světového problému.

ale protože základním principem života je jednota. že „věk čtvernožce musí ustoupit. čekající stránky. Ti z nás. co je to Bůh. Ale cesta. Neztrácejme se v beznaději. tak života. že uprostřed všeho toho neustálého střídání etické stagnace a probuzení během dlouhé a bolestné cesty lidstva od nevědomosti k pravdě. budeme také svědky vzniku nové epochy. je usazena Sfinga před egyptskou pouští.EPILOG 391 hádanky lidstva: Jaké je tajemství Mysli. může být horlivému hledajícímu přesně naznačena. jeho agónie nejsou než muka jinošské změny. co je to Člověk. jako bylo mlčení Kristovo. Nabývá pomalu zletilosti uprostřed zjevného úpadku a občasných poklesků. když stál na soudu před Pilátem se stínem děsného kříže nad sebou. Jestliže jsme svědky bolestí epochy. Co nemohl odhalit rty a jazykem on . Věděl Kristus? Nicméně neodpověděl! Jeho rty se nepohnuly. předkládajíc svou hádanku nevšímavým uším lidstva v mlčení tak hlubokém. jaký je význam smrti. Tato kvalita bezčasé pravdy se do meditací autora tohoto díla mocně vtiskla jednoho večera v kraji parami naplněných džunglí a hustých pralesů. kam zapomenutí indičtí mudrci před dávnou dobou zanesli svou . Nejméně sedm tisíc let podle moderního historického počítání. musí nakonec zvítězit dobrá vůle nejen pro naši útěchu. proč nám Příroda dává sen a spánek. Věk mozku a srdce nastoupit". mohou zůstat klidní a potvrdit s Američanem Emersonem.neboť to přesahuje oboje nikdo jiný nemůže odhalit. a tak dále. Můžeme chovat upřímné přesvědčení. která vede k takovému vznešenému uskutečnění. kde bude život pro lidské bytosti přijatelnější. Tomuto obtížnému úsilí bylo pokorně věnováno dychtivé pero a bílé. zápolící ve svém smrtelném zápase. kteří nahlédli pod povrch jak člověka. Jeho zkažené dětství pomalu postupuje před našima očima k nevyhnutelnému konci. takto vraceje ozvěnou nejčastější otázku člověka. ale dvojnásobně dlouhé období podle našeho počítání. ale jeho očí se upíraly do očí Pilátových za tohoto ticha naplněného posvátnou hrůzou. protože se svět zdá tak špatný. „Co je pravda?" ptal se římský vládce.

kdy Evropa byla ještě zahalena tmou šerého dávnověku. až se hvězdy objeví nad největším chrámem. jasná nebeská souhvězdí shlížela dolů na scénu velebného zpustošení. . My jsme pouze dědici a nikoli objeviteli této vždy staré a vždy nové nauky. a že tato moudrost bude známá a bude se studovat opět až další dvě tisíciletí přejdou přes tuto planetu? Z pohřební urny Minulosti byla vyproštěna tatáž moudrost. kulturu. Tu a tam měla velká budova zlověstné trhliny. zmrzačené sochy bohů z Ramajány byly rozházeny po zemi. pryč byla hrdá sláva národa Khmérů. tak pro naši potřebu. Nicméně není zde ani jediná důležitá zásada. kteří byli na vrcholu slávy a vyučovali ji v době. netopýři pokrývali posvátné svatyně svým odporným trusem. a pak čekal. chrámem tak velkým. ale posvátné pravdy. kteří od nevysledovatelného dávnověku udržují Pravdu naživu.392 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. její autentičnost nebo pravda nemusí být jasně poznatelná jejím dnešním indickým dědicům. kterým učili jeho mudrci. Ale protože j e j í zde dána ultramoderní forma. Lišejník a popínavé rostliny se vinuly kolem výplní s vytesanými bohyněmi. že je dnes možné poznat a studovat prastarou moudrost těchto lidí. dosud trvají. jak obléhá den. kterou bychom nenalezli vyjádřenou ve starých sanskrtských spisech. že obvodová zeď byla téměř dvě a půl míle dlouhá. aby se hodila jak pro naši dobu. Proto se spisovatel sklání v úctě před himálajskou inteligencí oněch mudrců. Seděl uprostřed rozsáhlých opuštěných zřícenin starobylého Angkoru v Kambodži a pozoroval noc. i když jejich rty byly němé a jejich těla zničil čas. Není to nádherné. trní se hustě rozrůstalo kolem něho. ještěrky lezly bezbožně po klidných tvářích padlých Buddhů.

jestliže se bude do ní chtít ponořit s lehkomyslností. Především budiž upřímně prohlášeno. že od nich nelze žádat. které bezpochyby přispěly k vytvoření této situace. Jejich četba totiž vyžaduje . jeho potřebnost ukončila i poslední zdlouhavá váhání. Zavinily je nesnadné okolnosti. Musel jsem se vyrovnat s faktem. že běžný čtenář bude mít určité obtíže. jako sobě . Ale hlavní příčina těchto nejasností leží možná někde jinde. za kterých byla kniha psána. jakkoli to bylo nedokonalé a neúplné.právě tak. kteří znají má dřívější díla. sporů a kritiky mezi čtenáři. aby čekali ještě déle. kdo hledá Pravdu. VYDANÉ JAKO DODATEK KE KNIZE Uveřejnění této mé knihy Skryté nauky za jógou. co bylo tak dalece připraveno. Uvolnil jsem proto pro uveřejnění to. Bylo pro mne těžké psát tyto stránky a musí být ještě těžší pro jiné je číst. že tato nová kniha je tak odlišná svým charakterem a tónem od knih. tolik poznámek. a odložil zbývající doplňující část pro druhý svazek. Tak bylo vydáno skryté učení v rozsahu pouze základního zlomku svého plného obsahu. Také potřeba pomoci jim k správnému postoji vzhledem k válce byla neodbytná a naléhavá. kterým jsem se dříve ubíral.nabídnout tuto vysvětlující poznámku. že kniha obsahuje jisté nedostatky a některé nejasnosti. že pokládám za svou povinnost těmto četným osobám . Velká mezinárodní skupina žáků netrpělivě čekala po tři roky na tento slíbený svazek a ozvěny jejich netrpělivosti stále doléhaly k mému sluchu. ať zná. která mne zdržovala od sestoupení do pobouřeného a rozčilujícího ovzduší. s níž se možná nořil do předchozích. nebo nezná má díla. vyvolalo svým zdánlivě náhlým odchýlením se od směru. Konečně jsem usoudil.DODATEK VYSVĚTLENÍ NĚKTERÝCH NEPOCHOPENÍ. A protože se takovéto vysvětlení dotýká principů životní důležitosti pro každého. které ji předcházely.

jimiž se může člověk zabývat. Považuji cvičení meditace za stejně důležité pro každého. a jsou proto zbytečným snažením a iluzorní činností. Ať byl nebo nebyl historii znám kompetentní učitel.394 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. nabízí potravu. a rovněž je považuji za jednu z nej důležitějších a nejprospěšnějších snah. protože se zabývá spíše metafyzickými záležitostmi než mystickými zkušenostmi. že první pohled vede k rychlému soudu. že nedávají nejvyšší zkušenost možnou člověku. Je politováníhodné. Snad věci trochu pomůže. udržovanou a soustředěnou pozornost. která přirozeně vznikají z předsudku. Je určena spíše pro těch několik málo. Obtíže nalézt svou vlastní cestu od začátku až do konce těmito metafyzickými jemnostmi jsou stejné jako obtíže nalézt cestu za černé bezměsíčné noci hustým pralesem. a bylo příliš pozdě něco dodatečně změnit. že snadno vznikají závažná nepochopení. která se týkají samotného učení proto. První a nejpřednější dojem je názor. byl obvykle přítomen v pozadí téměř každého. kteří učinili Polárku Pravdy svým vůdcem uprostřed zápasů konfliktních doktrín a mezi pokušeními. Měl jsem čas projít svůj spis teprve tehdy. jak jsou běžně známé tím. že jsem tvrdil. kteří mají schopnost rozeznávání. jak snadno by mohly některé pasáže vzbudit tyto nesprávné dojmy. Toto učení je tak těžko srozumitelné a tak nevšední. V té době jsem byl v Indii. jako vždy bylo. vzdálen tisíce mil. když upozorním na to. že úplně padá důrazná obhajoba meditace v mých dřívějších knihách proto. kterou lze těžko strávit. že mysl většiny studentů se musí ježit bodavými pochybnostmi a dotazy. zatímco druhý jej odsouvá na pozdější dobu. Takové nepochopení je komické a pošetilé. že tato obtížná látka byla v tomto svazku předložena v tak nedokončené formě. Nepochopení. Opravdu. A bude zcela zřej- . musí být odstraněna. Je nevyhnutelně třeba neustále osvětlovat jejich chápání a nepřetržitě vysvětlovat jejich zmatky. Případ je právě opačný. Velmi málo lidí vůbec kdy ovládlo tuto vyšší nauku bez cizí pomoci svým vlastním úsilím. vyžaduje ostré myšlení a předkládá k úvaze nesnadné problémy. která vznikají. když byl rukopis tištěn daleko ode mne. kdo se jí učil. že jsem odhalil omezení jógy a mysticismu (oba tyto výrazy se mohou pro naše účely pokládat zhruba za rovnocenné) tak. Tehdy jsem pochopil.

když přiměřeně nechápe. chyby běžných jogínů a omyly. Naopak. zůstávají základní nauky. což je mé varování. že jsem zcela popřel mystickou zkušenost. že to znamená. Přesně z téhož důvodu jsem zdůrazňoval nedostatky běžného mysticismu. neboť vyšší úrovně nemůžeme dosáhnout. Ale protože tyto techniky jsou neosobní v duchu a univerzální v hledisku. nebo kdo nepovažoval poslední věštecké poselství z nitra za poslední slovo od Boha? Kdo neslyšel o lidech. že některé meditační techniky zaujímají část jejího nejhodnotnějšího obsahu. aby finančně využívali jiné lidi? To jsou skutečná nebezpečí. že první extatické povznesení je přímým spojením s Bohem. Domnívat se. nebo se stali pošetilými sentimentalisty. jasnovidné vize nebo extatického ponoření.DODATEK 395 mé. i když je nyní zřejmé. ale počátečními technikami. které obvykle meditující činí. až bude prostudován druhý svazek této knihy. bylo to pouze proto. nebo založili kult. že předcházející práce v józe je marná. stále platné. znamená naprosté nepochopení mého záměru. okultistu a mystika a mají své oběti po celém světě. protože se snaží o nejvyšší uskutečnění spíše než o osobní uspokojení a protože jsou časově odděleny od běžného mysticismu metafyzickou disciplínou (bohatě připravenou studiemi tohoto prvého svazku) jsem nucen je nazvat „ultramystické" a „filozofické". Jestliže jsem se tedy odvážil kritizovat tyto meditační techniky. jógického transu. je vysoce cenná. ale vyšších technik! Nesmíme se mýlit a domnívat se. co se s ním děje po dobu jeho mystického zasnění. Mělo by to chránit žáky před možnými výstřednostmi. vize či hlasu. a tak se vyhnout záměně s lépe známými. abych připravil cestu pro následující odhalení těchto téměř neznámých. Přes zdánlivě si odporující směry mých dřívějších spisů. že jejich rozsah nesahá dosti daleko. které tam byly hlásány. nebo upadli do přehnaného egoismu. Tato nebezpečí ohrožují žáka. jestliže jsme neprošli tímto přípravným stupněm. která obklopují jogína. . kteří se zvrhli v oklamané vizionáře. Kdo mezi námi neupadl do samolibého omylu a nepředstavoval si. že jejich práce nebyla skončena přijetím jakéhokoli povznesení nebo poselství.

když použijeme jednoduchý příklad dítěte a starého muže. hledající začíná s vírou. Kromě toho. Například. Tento bod lépe pochopíme. poselství nebo zkušenosti. Může také zveličit důležitost svého vlastního ega. Bůh nevyžaduje pouze jeho kolísavou víru z povzdálí. Jeden jako druhý bude procházet týmiž jednoduchými změnami okolí. že získalo tyto podivuhodné zkušenosti. a tím posílí překážku. kde starý muž si bude dokonale uvědomovat význam a hodnotu každé změny. Ano. které souvisí s tímto jednoduchým aktem. Když dítě vstoupí do banky a dostane peníze na cestu. může považovat za důležitější než pocit nehmotnosti světa a vnitřního míru.396 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. podstatné a trvalé. kdežto starý muž si je plně uvědomí. Následkem této nevědomosti může dítě zahodit čtyřmístný šek pouze proto. Může omylem zaměnit nedůležité. co by měl zmenšit. že vyčerpal své povznesení. naprosté „duchovní suchosti". ale musí končit poznáním. co by měl zveličit a zveličovat to. že hrozná zkušenost „temné noci duše". protože bylo tak šťastné. okultní zkušenosti nebo věštecké intuitivní poselství. jasnovidné vize. hlasu. co se mu přihodilo. kteří jedou na dalekou cestu. snadno podlehne velkým omylům. Podobně mystik může mít pozoruhodné zkušenosti nebo povznesené meditace. že jeho tíže se mu zdá naznačovat větší hodnotu. pokud neumí s jistotou rozpoznat přesný původ každé vize. že unikne shora zmíněným nebezpečím. mu bude zcela neznám. Dříve . A tak může zmenšovat to. teprve pak může doufat. jasné a činorodé. ale sáček měděných mincí může pevně svírat pouze proto. když jeho city budou téměř jasnovidně chápat samy sebe a když jeho zkušenosti zapadnou s naprostým pochopením na své vhodné místo. Teprve když budou jeho myšlenky přesné. ale jeho skutečné bezprostřední vnímání z blízkosti. bezpodstatné a pomíjivé věci za důležité. jak se s tím často shledáváme v historii mysticismu. dítě o nich bude mít pouze více méně neurčitou představu. dopravního prostředku a s tím spojenými zkušenostmi. že věří. celý řetěz převodů. které může zažívat současně s nimi. na něho krutě sestoupila. která mu stojí v cestě k nejvyššímu cíli. která se mu mohou dostavit. že šek je obyčejný kus papíru. ale musí přesně chápat. Neboť jednoho dne shledá. Nicméně.

V žádném případě nebude schopen setrvat v extatickém stavu. následující po období intenzívní mystické činnosti a extatické zkušenosti. Inge. že jej dosáhl navždy. Nyní může odhalit. vypráví. o kterém bláhově věří. aby očistilo naivní sklony jeho . že když dovolil. aby to zarazilo hrubé výstřednosti mysticismu. bude jeho úsilí předčasným skokem. Vskutku. svatá Terezie ji nazvala „velká opuštěnost". že dospěl kNadjá.DODATEK 397 nemohl pochopit. Svatý Jan z Kříže ji nazýval „temná noc duše". které vyvolal. středověcí indičtí mystici. autor knihy Mrak nepoznávání mluví o tom strašném období. které jsou potřebné k jejímu pochopení. co je nesmírné a nekonečné". Něco je zřejmě zapotřebí. dosáhl ve skutečnosti okraje a nikoli středu jeho plamene. pustoty a suchosti. je pro něho rovněž nutné být tak chytrý jako had. oslabovaly ho. že dítě „nemůže s myslí tak omezenou pochopit to. náležející ke konečné stezce. ji nazývali „fází odloučení". Neboť univerzální existenc z Jejíž on je pouhou částí. s kterou se setkávají pouze pokročilí mystici. Neboť je to samočinné úsilí Přírody zajistit rovnováhu. aby nastoupil na konečnou stezku a takto přivedl svět. středověký evropský křesťanský světec. Suso. perští súfíčtí mystici popisují výmluvně „agónii odloučení". Ale je nanejvýš důležité připomenout. aby ho nadmíru uspokojovaly jeho extatické zkušenosti a nezdravě lichotily jeho egu. který dokončil svou mystickou stezku. de Sanctis a Barbanson ji popisují jako období duchovní únavy. dříve nebo později ho vrhnou zpět a tato reakce mu přinese onu strašnou a melancholickou zkušenost. moderní západní žáci mysticismu jako Underhillová. Mystik. znovu do svého zorného pole. stagnace. kdy mystik „nemůže Boha ani jasně vidět světlem porozumění. že nestačí být nevinný jako dítě. proč děti nemohou dosáhnout nirvány. odpověděl mudrc. kterou poznali téměř všichni pokročilí mystici. Jestliže nepodstoupil jistý druh disciplíny. kterým pohrdal nebo který zanedbával. právě ty síly. Proto když král Malinda se tázal buddhistického mudrce Nagaseny. jako Dadu. vedoucí mystika. který si představuje. musí být pochopena a schopnosti myšlení. je to ukazující prst. ani Ho cítit v sladkosti lásky". jak trpěl deset let pocitem naprostého opuštění Bohem. že „temná noc" je zkušenost. musí být přiměřeně vyvinuty.

aby ukazovalo další cestu. Toto vše je úvodem k vysvětlení. daných na str. Musí mít odvahu chladně rozpitvat každou vnitřní zkušenost.398 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Je potřebné nejen k tomu. jejíž jméno se tak často vzývá pro podporu mysticismu. připustila v opatrných náznacích. Tak dlouho. prozkoumat přirozenost lidského ega a odhalit nejtajnější působení svých myšlenek. jednota se světem. že harmonie s veškerým bytím. aby si je ověřil. A tato cesta leží ve směru harmonie s univerzálním neosobním VEŠKERENSTVEM. i když její monumentální kniha se sama neobírá vesmírem z tohoto nej vyššího stanoviska. že jedině filozofie by mohla „vrhnout absolutní a konečné světlo" a že „mimo rámec metafyziky není možná žádná okultní filozofie. 169 Tajné nauky (sv. Ego může být ovládnuto a mystická zkušenost oslabením egoistických citů poskytne mocný. aby působilo jako opravný prostředek pro mystickou zkušenost. bez milosti přitom používat jako svůj nástroj inteligenci ostrou jako rapír. je dočasná a ne trvalá. neotřesitelně poznat ostrým insightem to. Musí mít trpělivost ke studiu pravého metafyzického významu a účelu vesmíru i Nadjá. A to může najít v metafyzické disciplíně. ani žádný esoterismus". prostoru. potřebný a slibný náznak této pravdy. každé takové přerušení egoistické zkušenosti musí být nezbytně přechodné. ale také k tomu. kterou mystik jistě zakouší. je hypotetická a ne konečná. musí zkoumat tajemství času. co je vedlejší. slov a skutků. která vede ke vznešenému Nadjá. objeví. ale musí se namáhat. S takto získaným věděním může jít dále a ověřovat pravdu. kterou se má ubírat meditace. Metafyzické uvažování má zde dvojí užitečnost. ten však zůstane pouze náznakem tak dlouhou. Sama průkopnická badatelka Blavacká. měřit hodnotu a řídit běh svého vnitřního vývoje. stoupence a aby ho naučilo oddělovat ve svých zkušenostech podstatné od toho. že jsou podstatnými fakty. co cit občas . a jak je těžké se držet přímé a úzké stezky. je nepřímá a ne bezprostřední. A až tento vývoj projde očisťujícím tavidlem rozumového metafyzického zkoumání. Nesmí považovat své intuice za neomylné. dokud rozum nebude moci uchopit a nevyvratitelně dokázat. je cítěna ale nikoli pochopena. okultismu a jógy. jak je snadné vidět pouhé představy v pevné víře. losangeleského vydání rukopisu). I. dokud v něm plně žije ego. hmoty a mysli.

že projde konečnou stezkou. Toto prohlubování a rozšiřování tvoří konečnou stezku. Ale musí být prohloubena a rozšířena. Pouze pošetilec to dělá. která zcela pozvedají vědomí nad intelekt a ego. Ta slučuje dvojí proces. i když omezenějším.DODATEK 399 pociťuje během meditace. že získáváme plnější pochopení věcí. studium a pochopení jeho pravé přirozenosti (opakovaným a trvalým zkoumáním a analýzou pochopí jeho základní charakter). „Já" lze nakonec přemoci pouze jediným způsobem. se stává zbraní. aby skončil se svými jógickými cvičeními. provádění ultra-mystických kontemplačních cvičení. obě jsou nutné. Dobrodružství jógy filozofického rozlišování musí spojit jógu oddanosti s jógou mentálního soustředění. Přes jasné pokyny a otevřená pro- . Budiž připomenuto. je ze všech nejnebezpečnější. že aspirantovi radím. za druhé. co je pravdivé a užitečné na svém. jež má zasít druhý svazek. že kritické poznámky. nepřicházejí od odpůrce jógy. že přicházíme do vyšší dimenze myšlenky nebo zkušenosti. neboť Asiaté chápou tento bod lépe. A tak se vytváří předpoklad pro potřebu ještě vyššího dosažení a tuto potřebu může uspokojit pouze konečná stezka. Meditace nesmí být opomíjena. představují pozorování přítele a jsou to přátelé. Proto. aby bylo opraveno. nejsme žádáni. aby je zlepšil. bychom se neměli ve svém nadšení dopustit chyby a zříci se jako bezcenného toho. čeho jsme již dosáhli. Je proto hrubým neporozuměním mé nové knihy tvrdit. kdo nám nejvíce pomáhají. kteří mají odvahu říci nám pravdu o nás samých spíše než nám lichotit. které činím. kde bude podán metafyzický klíčový kámen klenby spolu s ultra-mystickými meditačními cvičeními. které vyžaduje. Převládá hlavně mezi evropskými a americkými čtenáři. abychom zavrhovali to. Druhé nepochopení. místě. jestliže má být získána pravá a trvalá zkušenost skryté jednoty veškeré existence. Proto. Vědění. zatímco mu skutečně radím. Tímto způsobem připravuje první svazek půdu pro semena. za prvé. dosažené tímto způsobem. a to. Neboť meditace je pohybem ve správném směru. ale od někoho. kterou může být ego s jistotou přemoženo. kdo ji denně a oddaně cvičí. Proto do toho musí vstoupit metafyzika a spojit se s meditací.

kdyby zúžila veškerou zkušenost na čistě logickou a rozumovou zkušenost a kdyby zintelektualizovala celou plnost existence do suchého vzorce. roztroušená po celém prvním svazku. Metafyzika pro svůj intelektuální základ a racionalistické předsudky a pro své přezírání požadavků citů a zkušeností jako nemístných. co je mimo rozum. a proto není spravedlivá k tomu. Zdůraznil jsem potřebu ověřovat rozumem závěry autorit. metafyzika poukazuje na skutečnost. Potřebujeme rozsáhlejší integraci než tu. Její největší chybou by bylo. to jest.jako jedině oprávněnou k uspokojení. aby zdůraznil jejich nároky.400 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. jestliže ji nedrží v příslušných mezích ultramystický insight. je-li běžný jógin jako slepec.rozum . Nadjá. že rozumová schopnost je sama o sobě dostatečná k dosažení nejvyšší pravdy. může dojít pouze k jednostranným abstrakcím. Jistě. Neboť. j e z počátku rozumová. intelektu i mystické zkušenosti. Jestliže jsem vzbudil dojem. mi neporozuměli a domnívají se. ale neprohlásil jsem ho za nej vyšší. tak zvané intuice. Život je mnohem složitější. dokud nebude pozdvižen z konkrétní úrovně vědy. protože ta nechává vše procházet sítem rozumu. že rozum nemůže dosáhnout svého plného rozvoje. kdyby oddělila a postavila jednu část lidského bytí . ale nemůže jasně vidět. který může vidět dosti jasně. přiměřený a pravdivý názor musí být tak obsáhlý. Její nejjemnější pojem nedokáže vysvětlit Skutečné. Takové povznesené postavení je třeba vyhradit pro vznešenější schopnost. Neboť metafyzika může padnout pod kola mnohých omylů a nebezpečí stejně jako mysticismus. Nabízí pojmové vzorce pravdy. že tvrdím. Vyložil jsem v knize rozdíl mezi intelektem a rozumem. ale opouští . hlášení. Neboť cit a zkušenost jsou intergrálními součástmi lidské existence a zdravý. potom jsem nesdělil úspěšně své myšlenky. kterou poskytuje metafyzika. že tato konečná stezka je čistě intelektuální proces. ale upozornil jsem. kam jde. Ano. To je hrubý omyl a mé pero ho určitě nepodpoří. ale opouští ji jako nedosaženou možnost. je běžný metafýzik jako mrzák. ale nakonec je ultra-mystická. který se může pohybovat. ale nemůže se vůbec pohybovat. aby mohl aktivně pracovat na abstraktní úrovni metafyziky.

znamená dopustit se intelektuálního klamu. trvat na jeho vtěsnání do racionalistických forem. To je jeho neuniknutelné omezení. a je proto navždy omezen na okruh relativity. než nepřímé poznání. Rozum stoupá ke své nejvyšší metafyzické úrovni. Naznačuje a předchází tento insight a takto nás připravuje k získání nepopsatelného osvícení. Nepochopit to. aby povznesla svá omezení na vyvýšené místo. dává nám zprávu o tom.jak jasně ukázal Kant na Západě a Šankara na Východě. Je pouze stupněm k ultra-mysticismu. První službou rozumového myšlení je obrátit naši pozornost k faktu. který číhá za každým metafyzickým nárokem na poznání nejvyšší Pravdy. ale ne Bytí samo. řka: „I já jsem pouze nástrojem Bytí. Není možné definovat Nadjá pozitivními výrazy v pojmech. jako by byly ctnostmi. Může vstoupit pouze do příbuzenského řádu věci.DODATEK 401 ji jako neprozkoumanou možnost. což znamená. že může přijít pouze v nějakém druhu mystického chápání. jež musí vždy vést k určitému pochopení. když. sám se vyloučí. Avšak pravda nepřivádí Skutečno do našeho vědomí. ani sdělit omezenými myšlenkami. že Nadjá existuje. aniž je skutečně známe. že je neschopna obsáhnout Skutečno. Metafyzika nalézá svou vhodnou Nemesis při vyvrcholení své vlastní činnosti. že existuje a uvědomuje nás o své reálnosti. Takové poznání může přijít pouze mimo myšlení. kdo by chtěli pošetile umístit rozum na nejvyšší podstavec . nemění svou existenci ve skutečnost a neumožňuje nám ji pociťovat jako obsah zkušenosti. Neboť Skutečno není možné ani poznat omezeným myšlením. Další službou je říci nám. čím je ona nehmotná skutečnost a čím není. Takový je neutěšený výsledek vlastního nepředpojatého vyšetřování rozumu a přesto výsledek nejvyšší důležitosti pro milovníky pravdy . chápaje svá vlastní omezení. Rozum nemůže nikdy dát více. Pravda k nám mluví o Skutečnu. ale jeho poslední službou je pochopit svou vlastní neschopnost je odhalit. Neboť metafyzika musí nakonec ukázat nad sebe." Pojem Nadjá je tedy pouze intelektualizací skutečnosti a nikdy nemůže být náhradou za uskutečněné bytí Nadjá. ale . jak jsem zdůraznil v osmé kapitole. a uctívala je. Nedovolte jí. ale můžeme myslit o Nadjá a na Nadjá.jakkoli je to pokořující pro ty.

Takto vyvstane potřeba vyšších schopností. Pokouší-li se metafyzika pochopit skutečnost. ale co je nejčastěji jen pseudo-intuicí. ale pouze to může potvrdit. přitom chrání cvičícího. Nyní se uvidí. kdo si myslí. které je důležité pro oddělení klamného od pravdivého. Neboť metafyzika rozvinuje tohoto kritického ducha chladného analytického oceňování. čím pravda být nemůže a opravit chápání pravdy." Úmyslně jsem vy- . které tam budou uvedeny. iluzorního od skutečného. kde se čtenář setká s vznešenější naukou o Nadjá a kde bude rozum přinucen přiznat svou vlastní nedostatečnost před jemnějšími problémy.402 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Prvotním úkolem metafyziky je odhalit. že jsem zaměnil mystický insight za pouhé rozumové uvažování. ale poznání jeho mezí. Kromě toho jsem první svazek nedovedl dále než k nauce o mentalismu a k tomu stačil rozum. co může a co nemůže dělat. Co rozum prohlašuje za pravdu. Pro mé kritické hodnocení toho. Ale když pročítám napsaný rukopis v době volna. že odstavce o intuici a rozumu v sedmé kapitole pravděpodobně ponechají mé čtenáře v rozpacích o mém postoji k těmto tématům. Ví plně. je možné uskutečnit pouze ultra-mystickým insightem. Takto poskytuje hledající mysli preventivní kontrolu a chrání ji před blouděním. především intuice a potom insightu. jak vzdáleni od pravdy jsou ti. neuděluje je. Taková kritika nemůže zničit to. aby připravila cestu pro práci druhého svazku. který kladu na rozum s dalšími poznámkami v témže odstavci: „Metoda rozumového uvažování o všech dostupných faktech. musí přesvědčit mysl. kde končí. Toto vysvětlení by mělo odstranit každý další omyl. Jestliže tedy tato kniha chválila schopnost rozumu posuzovat pravdu idejí a ověřovat zkušenosti autorit. které jsem neměl ani v nejmenším k dispozici při jeho psaní. že se má uchýlit k ultra-mystice. To není potlačování rozumu. ale teprve pak je bude možné plně popsat. upřímně se přiznávám. jak je sama nedostatečná. bylo to pouze proto. V bodu. aby nebyl klamán mylnými názory. co se běžně nazývá intuicí. pseudo-intuice a mystických vizí. vypěstovaná krajní koncentrací na nejvyšší úroveň přímého insightu je přípravná a předběžná takovému zdroji. co je pravdivé v mysticismu. jakým je insight a převyšuje rozumové uvažování. bude pro mne nesnadné porovnat silný důraz. musí shledat.

Nadjá. ale bylo příliš pozdě. že pro účely prvého svazku jsem se musil zastavit u rozumu. které jsem se snažil opravit po jeho objevení. že věta končí slovy „a převyšuje rozumové uvažování" by měl postačit. kdežto insight se zabývá pouze bezčasým posvátným světem Skutečna. týkajícího se jak mysli. že intuice se zabývá věcmi a událostmi našeho časo-prostoro-hmotného světa. Věta má správně znít takto: „Rozumové uvažování o všech dostupných faktech. Druhá odpověď je. že se zde rozum nepovažuje za nejvyšší schopnost k nalezení pravdy. ale pryč zítra. že jsem to neudělal. Nikomu se nikdy nemůže podařit snížit insight k úrovni. kdybych byl připojil několik dalších stránek." Již sám fakt. Proč odmítám propůjčit název „intuice" tomuto vrcholnému procesu. může zde být dnes. a proto jsem je vyhradil pro druhý svazek. Čtenářům by více pomohlo. vypěstované krajní koncentrací. Končím tuto opravu a zmíním se nyní o tomto posledním bodě. kdežto druhé se omezuje na poznání jenom jednoho jediného objektu-nejvyšší skutečnosti. protože obsahuje zřejmé přepsání. protože povaha insightu a ultra-mystické metody jeho dosažení právě tak. zatímco jsem dlouze a podrobně popisoval ctnosti rozumu. ať . třebaže připouštím. Vysvětlením této věci je. Neboť ony tvoří část hlavního odhalení. že je ultra-mystický? Proč místo tohoto následuji Buddhu a nazývám jej insightem? První odpověď je. že intuice není vždy k našim službám. Ale nejdůležitější odpovědí je. První se dotýká myšlenek a věcí. tak Nadjá. co je bezprostředním insightem a co převyšuje rozumové uvažování. Ale mohou vzniknout zmatky a pochyby. která by poskytovala správné vedení v hmotných záležitostech. aby naznačil bystrému čtenáři. že intuice často není pravá a musí se nutně brzdit rozumem.DODATEK 403 bral tuto větu. pouze jsem se zmínil o její existenci. neboť jsem pobýval v Indii a kniha byla tištěna na Západě a vzhledem k válečné době byla doprava materiálu velmi ztížená. protože jsem se nepokusil popsat tuto nejvyšší schopnost bezprostředního insightu. náležejí do závěrečného výkladu skryté nauky. jako tajemný zdroj a zákony ovládající pravou intuici. které by stručně vysvětlily rozdíl mezi rozumem a insightem a mezi intuicí a insightem a velmi lituji. je přípravné a předběžné pro to.

. Proto jsem se pustil do úkolu očistit užívání tohoto zneužívaného výrazu. ale neví. Intuice je slepá. Ani na okamžik nepopírám fakt její existence. by měli uvážit. to jest.404 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. Co tím skutečně míním je. Dávám proto přednost pojmenovat jeho schopnost insightem. která je častým jevem u intuice prostého člověka. Insight je poslední stupeň v nejširší možné oblasti. že průměrný člověk si nikdy nemůže být jistý. že může rozkazovat intuici dle své vůle nebo že je vždy spolehlivá. Takový člověk je tím nejvzácnějším z tvorů. rodí se neočekávaně v nitru. a myslit s důvěrou. Insight je neomylný a lze jej proto používat ke kontrole rozumové úvahy. jsou jakékoli. zda zvláštní intuice. co cítí. Insight je naopak dosažením dokonalého pochopení a plnosti vnímání. ale je mu vždy k službám. odhalit pseudo-intuici a vyznačit přesnou oblast. Mudrcův insight mu umožňuje jednat vždy s jistotou. každý však může dostat intuici o koni. že jeho závěry jsou přesné. ve které pracuje pravá intuice. a ani bych to nemohl udělat. že má pravdu. že myšlenky ho nemohou vymezovat a že vzniká více z meditace než z rozumování. neboť pracuje na odlišné a hlubší úrovni. který pochopil a realizoval nejvyšší pravdu o vesmíru. který vyhraje na závodech. člověk. že jeho přirozenost je bližší intuici než intelektu. že jejich vlastní zkušenost připouští různé stupně hloubky. zatímco prostý člověk musí brzdit svou intuici rozumem. proč je správné to. je opravdu správná nebo ne. ale kromě toho nesnese žádné porovnávání. Nazývám insight ultra-mystickou schopností pouze proto. Kromě toho to není vrtkavá schopnost. která mu v některém okamžiku zasvitne. kteří nemohou pohopit tento bod. Takovou jistotu může mít pouze mudrc. zatímco žádný prostý člověk nemůže poctivě tvrdit. Můj vztah k intuici by mohl být snadno nepochopen. jakož i odlišné oblasti chápání. Insight má s intuicí tutéž vlastnost spontánního vzniku. abych ukázal. aniž bych nepopřel svou vlastní denní zkušenost i zkušenost mnoha jiných. může být správná. o pravém charakteru některé lidské bytosti nebo o hodnotách nějaké nauky. abych ji odlišil od nespolehlivosti. Mystici.

je to ultramystická schopnost. moudře. nebo život činnosti. je ve skutečnosti následováno dalším a pokročilejším stupněm. I když jsme v prvních stupních tohoto hledání nuceni ostře oddělovat mysticismus od metafyziky. odhalím ve druhém svazku svého díla. Teprve v tomto posledním stupni se metafyzika. a že to. který odpoví co možná nejplnějším způsobem poprvé v západním písemnictví na otázku: Jak máme poznat Nadjá takové. Musíme rozlišovat mezi metafyzikou a filozofiií. rozřešení naší nesnáze leží v rozvoji insightu. když citové zprávy vytříbené klidnou meditací jsou zachyceny. kdežto druhý je konečný a vrcholící. ale cvičení se velmi liší. že není správné očekávat konečné poznání a zkušenost Nadjá u nedospělého a zpola vyvinutého mystika. když se pohybuje na ulici. První je přípravný a pěstuje kázeň. když sedí ve své studovně. aby byla mladá rostlinka přivedena do plného květu. Člověk může být učeným metafyzikem. zaostřeným do břitkého ostří rozumové úvahy. kdežto druhý uzpůsobuje metafyzického mystika pro jeho přetvoření ve filozofa. ale naprostým pošetilcem. Neboť je třeba dlouhého růstu. Tento insight není ani intelektem ani intuicí.DODATEK 405 Jsou tedy dva druhy mysticismu. ať již je to život myšlení. První přizpůsobuje mysl a utváří charakter. ale spíše úplně zralého filozoficky cvičeného mystika. běžný a ultra-mystický. Co se pokouším říci je. o čem se obecně věří. jak to odpovídá jeho označení. která doplňují metafyzické nauky. které jsou od sebe odděleny metafyzickou disciplínou. za co se obvykle mylně pokládá. Meditace se cvičí v obou. což je velkolepým vyvrcholením všech těchto příprav. A to se objeví pouze. když bylo dosaženo účelu tohoto . která je vyšší oktávou vědy. Ale filozof se snaží žít tak. mezi racionálním logickým přemýšlením a skutečným ultra-mystickým ověřením. později. to znamená. že je poslední mystickou zkušeností. ve filozofii. jakým je? Protože myšlení dává pouze nepřímý názor na existenci a cit dává pouze osobní názor. může a musí přeměnit ve svou vlastní další oktávu. Nesmíme zaměňovat tyto dva stupně. když cit se vzdá ega a myšlenka se sama utiší v klidu. a když metafyzika a mysticismus vykonaly svou práci a ustoupily. zkoumány a potvrzeny myšlením. Tato vyšší a dříve tajná cvičení.

jako proces. musíme toto rozlišování mezi nimi odstranit. jímž se každý mystik musí stát metafyzikem z téhož důvodu. Zabývá se očišťováním. třebaže bylo dříve plně ospravedlněno. Neztrácejme se ve fantastických extrémech nauky. aby umístil všechny hlavní činitele na jejich správná místa. Ani by se tento insight nemohl zrodit nějakým jiným způsobem než spojením mystického snažení a metafyzické aktivity. ukázněny a ověřeny metafyzickou úvahou. Proces. že moudrost spočívá ve sbírání drobných zrnek pravdy tu a tam roztroušených v široce se rozprostírající spoustě teorií. že chopit se nějakého zvláštního činitele v životě. nemůže nechat zmizet toto tělo. Je chybou pohlížet například na jógu ovládání těla s pohrdáním. která uvádí tělo do dobrého stavu tak. Je zde a musí se s ním počítat. posilováním a léčením oné nejdůležitější částí já .406 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. a proto hodný odsouzení. že je možné dojít k řádnému a zdravému názoru na život. ale pamatujme si. které se dříve rozcházely. ale filozofie je práce na celý život. Nevěřím. mysticismus mu může dát své výsledky v extatických hodinách během několika let. jestliže není natolik informován. jímž se každý metafyzik musí stát mystikem. vytýčit jenom jeho samotného a povýšit nad všechny ostatní. oddělení a naše mystické zkušenosti byly očištěny. nevylučují se již vzájemně. aby nebránilo mentálním snahám jogína! Proto .těla. ale noří se do ultra-mystického odhalení. Úvaha mě naučila a zkušenost přesvědčila. se nyní setkávají a harmonizují. když se někdo dívá s pohrdáním na metodu. Tradiční rozdvojení mezi nimi se stane nakonec umělým. Rozdíl mezi pravdou nabytou rozumovou úvahou a pravdou nabytou cítěním je odstraněn následující tajemnou zkušeností insightu. Žádné množství toužebného myšlení nebo metafyzické magie ze strany žáka. jestliže chce dosáhnout cíle. kterým je insight. je dílčí a zavádějící způsob jednání. jestliže to není celkový názor. a konečně jestliže je nespojí do dokonalého celku. Tak také směry citů a rozumové úvahy. vedeny. který obsahuje a slučuje nejhlubší prvky obou a přitom je zároveň převyšuje. Náboženství může člověka obrátit v okamžiku. je tak nevyhnutelný. Jak pošetilé potom je. V tomto posledním stupni již nejsou protichůdné.

a to sledovat tak současně. Různé jógy . jak jen možno. jako provádět samotnou jógu citu. že tento širší názor na jógu se v průběhu doby v Indii ztratil. kdyby prvé tři mohly být praktikovány tak současně. ale všechny jsou spolu nerozlučně spojeny a musí současně nebo postupně jedna druhou doplňovat v konkrétním studiu a cvičení. která nás táhla pryč od světa v našem asketickém úsilí odpoutat se od sebe samých. která nás táhne zpět ke světu v nesobecké službě. Je právě tak absurdní a chimérické provádět intelektuální jógu samotnou.pro svou jedinečnost a nadřazenost . aby připravily žáka pro pravé zasvěcení do filozofie . žádná není schopna stát na vlastních nohou. Bůh. Filozof neupadá do této chyby.jsou tradičně vypracovány tak. asketi dělají mnoho povyku pro tělesnou životosprávu a mystici si libují v lázni nezadržovaných citů.fyzická. aby následovaly za sebou a žáci obvykle postupují od jedné ke druhé. je prvním krokem k Bohu. Filozofie proto nepočítá pouze se samotnou myslí. je cesta od začátku souvislá. hájené v mých dřívějších knihách. jehož jsme našli meditací v srdci. jestliže se má náležitě rozvinout. ale dosáhl jsem hlubšího vědění o nich. jak jen možno. takže panditi nadřazují hodnotu intelektu. jen pronikly do hlubší .DODATEK 407 žádná ze tří obvyklých jógických skupin nevylučuje jinou. Všechny tři stezky se musí sledovat.má být nastoupena nezávisle. Moudrost je dokonalá. citová. Neopouštím principy. Pouze čtvrtá . když chápe a ovládá všechny tři. Je politováníhodné. větve a listy se nyní široce rozpínají a kořeny nebyly odříznuty.na rozdíl od pouhé metafyziky . ale také s citem a tělem. cítění a činnosti a že pravý vzrůst se nemůže dít kousek po kousku. Uvědomuje si. zatímco všichni tři sebou vzájemně opovrhují. Neboť se musí pracovat na celé lidské bytosti a ne pouze na její části. Musíme používat všechny části lidské přirozenosti. ale že musí být vyrovnaný a růst se má dít pouze integrálně. Po síle. následuje nevyhnutelně síla. kterého nalezneme v celém vesmíru. že lidský život spočívá na třínožce myšlení. Můj vnitřní růst byl organický. Ačkoli se to nezdá. Ale za změněných podmínek moderní doby by bylo lepší a moudřejší. intelektuální a ultra-mystická .

ale pouze. Co jsem dříve napsal o Nadjá a o cestě k Němu je stále pravdivé pro všechny žáky. aby odvrhli osobní intuici nebo mystické city. Martinem: „Jediné zasvěcení. aby viděli. že existuje. Bůh není iluzorní. že Nadjá mystikovo není Nadjá filozofa. musíme pouze očistit své představy o Něm. Bůh afrického divocha nebyl Bohem ministerského předsedy Gladstona. se odložilo do nepotřebného a iluzorního. které ještě přijde. Nežádá se na nich. Jiní cítí. Budiž připuštěno. na které již stáli. půdy. I to časem přinese dobré plody. napsanými před téměř jedním a půl stoletím oním osvíceným Francouzem Louis St. a trochou příležitostného čtení o ní. je to. mají nyní příležitost tak učinit. že jsem připravil cestu zjevení." . Mohu vhodně končit několika slovy. a které hledám se vší vroucností své duše. že naprosto neporozuměli mým slovům. kteří chtějí se mnou vystoupit výše. protože budou mít oči. Popud se jim dostaví. aby je očistili. které bude podstatně „duchovnější" než kterékoli poučení. ale největší skutečností lidské existence. Nežádá se na nich. aby znovu upravili hodnoty. Proto se ani nikdo jiný nemusí zříkat oněch principů. nemusí se pokoušet ji nastoupit. Mohu pouze odpovědět. Ti tvoří velkou většinu. ani nemusí naříkat. o němž káži. ale pouze. který pro něho stanovil zákon. aby se zřekli jógy. kteří úspěšně neprošli druhým stupněm. přesto měli oba pravdu ve svém postoji uctívání. a tím že jsem přeřízl příčku. Meditace je pro ně dnes tak nezbytná. že na co dosud hleděli jako na nejsvětější. ale mohou se spokojit s připomínkou. jako byla vždy. jež jsem dosud poskytl ve svých spisech. a že tak byla odvržena jejich největší podpora.408 SKRYTÁ NAUKA ZA JÓGOU I. že jsem ukázal na další stupně. jak si někteří stěžovali. které přidělují svým jógickým zkušenostem. kterým vstupujeme do srdce Boha a necháváme Božskému Srdci vstoupit do nás. Nicméně těch několik. A jestliže se jim nedostává síla touhy nebo příležitost pro tuto konečnou stezku.

Vydalo nakladatelství IRIS RR. PAUL BRUNTON Z anglického originálu THE HIDDEN TEACHING BEYOND YOGA přeložily Růžena Formánková.. 416 stran. Vytiskla ® Těšínská tiskárna. Frýdek-Místek. roku 2000. Antonie Krejčová. Vydání první. foto Vítězslav Jurečka. Štefánikova 2. PhDr. Olga Palková. publikaci. Český Těšín. jako svou 32. Náklad 2 000 výtisků. ISBN 80-85888-21-1 . Svatoplukova 1210. s. a. 2000 Obálku navrhl Rudolf Rýpar.EDICE PB Skrytá nauka za jógou I.

1936 Poustevník v Himálaji. Božská Mysl 1997 . 1937 . 1991 . 2000 Moudrost Nadjá. Uzdravování sama sebe. 1937 Vnitřní skutečnost. Orient Svazek 11. Negativa 1993 Svazek 8. 1994 Indická filozofie a moderní kultura. Pokročilá kontemplace. Filozofie a Mysl 1996 Svazek 14. Intelekt 1994 Svazek 6. 1943 .Přehled děl PhDr. 1995 Tajná stezka. Senzitivové 1996 Svazek 12. Od zrození ke znovuzrození 1993 Svazek 7.1988 Svazek 1. Relaxace a ústraní 1993 Svazek 4. 1934 . Inspirace a Nadjá 1996 Svazek 15. Tělo 1992. Osvícená Mysl. 2000 Duchovní krize člověka. Cvičení pro Hledání. 1937 Skrytá nauka za jógou. Perspektivy Svazek 2. 1952 Eseje o Hledání. Mír ve vás 1996 Svazek 16. Meditace. Hledání 1993 Svazek 3. Relativita. 1936 . 1936 . Paula Bruntona v chronologickém pořadí s datem prvního anglického vydání Tajnosti indické. Odevzdaný život 1998 Svazek 13. 1935. Úvahy o mém životě a mých spisech 1999 Svazek 9. 1984 . 1994 Poselství z Arunačály. 1941 . 1995 Tajnosti egyptské. Emoce a etika. Ego. 1994 Hledání Nadjá. 1984 . Lidská zkušenost. 1993 Zápisky Paula Bruntona. Vnitřní potřeba náboženství. Umění v kultuře 1999 Svazek 10.1993 Svazek 5.

. 200 Kč Úvahy o životě a literární práci PB jsou mozaikou autobiografických citátů z osobních poznámek Paula Bruntona. Svazek 9. váz. vyčerpávající.. přirozenosti a osudu ega. pokročilé i učitele.. užitečných pro vlastní duchovní rozvoj. Pod tímto zorným úhlem jsou zkoumány i aspekty světové krize.. cvičení a technik. Ego— zkoumá aspekty složitého původu. Úvahy o mém životě a psaní... 738 01 Frýdek-Místek. užitečný pro začátečníky. které si ego nepřeje. váz. 0658/ 631 038. 16 svazků Svazek 3.. Svazek je hodnověrný. 99 Kč. procesu. 288 str. 440 str. dvě části. Relaxace a ústraní — se obrací k naléhavé potřebě dnešní doby vyvažovat horečné tempo a stoupající napětí záměrně pěstovanou psychohygienou.. Dozvíte se informace. Soubor disciplín.. 336 str. kteří chtějí vědět něco o svém nitru a o technikách sebezkoumání. 250 Kč Lidská zkušenost — Zdůrazňuje význam lidské zkušenosti. o problémech karmy a vztahu osudu ke svobodné vůli. jak vyrovnávat činnost orientovanou ven osvěžujícími obdobími tvořivého vnitřního ticha. e-mail: iris.. 295 str.. váz. abyste je věděli. dvě části. ve své úplnosti vede k hlubokému duchovnímu pochopení. váz. 79 Kč. dvě části. tel. . Od zrození ke znovuzrození — osvětluje roli smrti v postupných cyklech života.. Svatoplukova 1210.cz lze objednat do vyprodání zásob EDICE PB: Zápisky Paula Bruntona. 426 str. Umění v kultuře — Oslava krásy v lidské kultuře.rr@iol. Je praktickým poučením.. Meditace je podnětným pozváním na přímý zážitek své vlastní duše. Svazek 6. Meditace. který vytváří náš charakter a kolektivní osud. Cvičení pro hledání — oslovuje ty. váz. vyjasňuje mylné představy o reinkarnaci. Svazek 8... Spojení srozumitelného vysvětlování meditačních cílů s bohatou nabídkou efektivních technik je vhodnou inspirací pro individuální experimenty.V Nakladatelství IRIS RR. Svazek 4/1. 128 Kč.: 0658/ 628 526.

Svazek 13. Filozofie. Svazek 12... váz.Svazek 11. Inspirace a Nadjá. uvnitř ticha Nadjá. 250 Kč Vnitřní potřeba náboženství — Objasňuje dobré a špatné služby institučního náboženství.to co umožňuje myslit. hodnocení paranormálních zkušeností.. Zde se nám dostává něco. kde se setkává lidské a božské. Magnetofonová kazeta Meditace na hadí stezku.. 159 Kč Autor popisuje cestu po posvátných místech Egypta. 640 str. tři části... Svazek 15. strávené o samotě ve Velké pyramidě. 189 Kč Pokročilá kontemplace — zkoumá podstatu přeorientování pozornosti od ega k Nadjá a ukazujenám jak to lze provést. dvě části. od obrazů a myšlenek. 301 str. otevírají přístup hlubší inspiraci pro život. Tajnosti egyptské. Magnetofonová kazeta je ojedinělá na našem trhu vyváženým působením na intelektuální i duchovní stránky člověka. dvě části.. 496 str. . váz. Odevzdaný život — Vysvětluje význam uctívání zdroje Života. 304 str. 259 Kč Relativita. 408 str. 149 Kč Jedna z nejpoetičtějších částí Zápisků. Svazek 16. Cílem je vlastním uvažováním izolovat Mysl. váz. 259 Kč Osvícená Mysl — předkládá definitivní popis „Osvícení". 178 Kč Úvahy o dynamice a nebezpečí mysticismu.. dvě části. Mysl — Tři náměty umožňují prohloubení našeho chápání sebe a světa. jak nalézt zdroj inspirace a učinit z něj trvalou přítomnost. které přitahují lidstvo k různým kultům. když byl onen přechod proveden.. 424 str.. a dalších mystérií. Dosáhnout chápajícího vědomí bez jakékoli představy.. váz. Meditace a psvchoduchovní sebeanalýza podle Paula Bruntona. v níž lidský život může mít význam. jak rozlišovat lichotivé iluze.. potom. 392 str. Paul Brunton.. které z ní neustále proudí. Strhující popis zážitku noci. vysvětluje paradoxní povahu Nadjá.. barevné a černobílé foto. radí. co lze neklamně rozpoznat jako přímý popis „zasvěcence". Senzitivové. Mír ve Vás — naznačuje jak žít uvnitř hledání.. popisuje místa.. váz. meditace na slunce podle Paula Bruntona Ultramystická cvičení sestavená na mentalistickém základě podle Paula Bruntona. Božská Mysl — se zabývá problémy zdůrazňující Světovou Ideu jako jedinou strukturu. Svazek 14. Poskytují nový základ pro chování. váz. váz. způsob. vydání Navození mentálního míru slovem a hudbou... IV...

Máme přístup k nesmírné zásobárně vědění.cz Připravujeme EDICE PB Zápisky Paula Bruntona Svazek 1. Perspektivy jsou representativním přehledem více než 7000 stran poznámek. o němž Dr. místa. Jsou prvním dílem Zápisků . 0658 / 631 038. praktiky Orientu. Máme možnost použít tyto obrovské zdroje vědění ke zničení sebe sama.. nebo — chápeme-li své všelidské světoobčanství — dosáhnout nové a vyšší úrovně individuálního i světového duchovního pochopení. . Magnetofonově kazety Meditace na sen a meditace na Bezčasé Já podle Paula Bruntona Ultramystická cvičení sestavená na mentalistickém základě podle Paula Bruntona.obsáhlého díla. Brunton hovořil jako o svém „Resumé". Orient.... váz... váz. Svazek 10. Poslední dílo Paula Bruntona. Duchovní krize člověka je výstrahou. Poselství naděje.Vakladatelství IRIS RR. Hledání Nadjá. váz. která je stále platná a viditelná v současném dění. e-mail: iris. které odhalují mentální a duchovní cestu k Pravdě Paul Brunton. které Paul Brunton určil pro posmrtné vydání.738 01 Frýdek-Místek tel. Lidé. váz. filozofické školy Paul Brunton.: 0658 / 628 526. výroky fillozofů.rr@iol. Perspektivy. Meditace na minulost a meditace na budoucnost podle Paula Bruntona Ultramystická cvičení sestavená na mentalistickém základě podle Paula Bruntona. Duchovní krize člověka. Svatoplukova 1210. nesmrtelné myšlenky.

. Intelekt—vysvětluje roli a omezené schopnosti intelektu jako duchovní síly k duchovnímu hledání. Svazek 7. Hledání je mistrovskou úvahou o individuální cestě každého jednotlivce a těm. Svazek 4/2. zlobu a její místo v současném světě. je potřebné... váz. váz.. abychom nejednali v rozporu s nimi.. aby je následovali.... Jana. jak je odstranit poznáním jejich příčin a navrhuje mnoho konstruktivních alternativ řešení. Svatoplukova 1210. Paul Brunton. Tělo. 88 Kč. napoví možný směr a orientaci. podrobný výklad sedmera blaženství. Paul Brunton. Paul Brunton. e-mail: iris. Tajnosti indické. 0658 / 631 038. dvě části. 180 Kč Emoce a etika — zkoumá základní vztahy mezi vývojem charakteru. Pobyt Paula Bruntona v ústraní.. Vnitřní skutečnost. Hovoří o řadě praktických technik. 318 str. 94. pokynů o hygieně a stravování má usnadnit rozvoj intuice. 131 str.. Evangelium sv. které mohou být užitečné každému pro sebeuzdravování. váz. váz. Tajemství Ježíše a praktické rady pro jógu a meditaci. Soubor cvičení.. Nestačí je jen objevit. Poustevník v Himálaji. Svazek je návodem k chápání a zdokonalování schopností fyzického těla projevit božskou sílu uvnitř. prohloubit meditaci a zajistit fyzickou. 180 str.. plný událostí a hlubokých duchovních zážitků. Hledání. váz. 280 str. Svazek 2. prožitých v posvátných horách oblasti Tehri. váz. Nauky se znásobují a knihy o nich rovněž. psychickou a duchovní bezpečnost při probuzení a řízení duchovní energie.. Denně přibývá učitelů a žádají druhé. Kníhaje souborem 14 eseji.rr@iol. které odhalují principy..50 Kč Uzdravování sama sebe — zkoumá vztah mezi myslí a tělem ve zdraví a nemoci. ilustr. dvě části. podává filozofický pohled na agresi.. ovlivňující lidský život.. Odhalení duchovní cesty a technik k nalezení Sebe pro denní život.. 256 str.. 264 str. 188 Kč Kniha. logikou a etikou. Eseje o hledání. Jasný.. váz. Klade si otázku. Tajná stezka.. váz..: 0658 / 628 526. . 59 Kč. váz. Negativa — definuje povahu a kořeny zla v lidech.738 01 Frýdek-Místek tel. 344 str. která představila velkého mudrce Ramana Maharišiho a jeho učení Západu a završila v třicátých letech úspěšné pátrání autora po prorocích bezčasé moudrosti. 396 str. Paul Brunton. dýchacích technik. Ukazuje na souvztažnost k duchovnímu pokroku.Nakladatelství IRIS RR.cz zaznamenává i zájemce o dotisky vyprodaných titulů EDICE PB Paul Brunton. kteří hledají. Svazek 5.