You are on page 1of 7

10. MO – Próza ve 2. polovině 19. století Téma: Kritický realismus a naturalismus v české próze – městská, historická, venkovská próza I.

) Historický a kulturní kontext • průmyslová revoluce = koncem 18. století se začíná šířit z Anglie do dalších zemí, zvláště do Francie, Pruska, USA a Rakouska; poté do českých zemí • 1859 – v českých zemích končí doba Bachova absolutismu • po odvolání Bacha → uvolnění režimu, větší svoboda slova, nastupuje nová mladá generace, která se hlásí ke K. H. Máchovi = májovci, ruchovci a lumírovci • rozvoj realismu ve vědě → vliv pozitivismu (A. Comte) • vydání Ottova slovníku naučného • rukopisné boje = 1817 Rukopis královédvorský (ze „13.stol.“), 1818 Rukopis zelenohorský (z 9. stol.), první pochyboval Dobrovský → zkoumáním rukopisu se zabýval i TGM • 1881 – požár nově postaveného ND • 1883 – druhé otevření ND (Smetanova opera Libuše) → umělci „generace národního divadla“ ◦ architekti J. Zítek (ND), sochař J.V. Myslbek, malíři M. Aleš, F. Ženíšek (výzdoba, 1. opona ND), V. Hynais (2. tzn. dnešní opona ND) II.) Znaky českého kritického realismu • první realistické tendence: Božena Němcová, Karel Havlíček Borovský • nástup realismu v české literatuře přichází s obdobím májovců, ruchovců a lumírovců • teprve prozaická tvorba přivedla realismus do nejplnější podoby, se všemi atributy jako v západních literaturách • tvorba kritických realistů vznikala souběžně s jinými moderními směry v umění (impresionismus, symbolismus, expresionismus) • v české literatuře nezobrazuje komplexně celou společnost a její složitou síť osobních vztahů, tak jako to známe například u francouzské nebo ruské literatury • drobnokresba = zúžení literárního záběru, důraz na realistický detail (osobu, prostředí) • proudy kritického realismu: ◦ a) historická próza (Jirásek, Winter) ◦ b) venkovská próza (Rais, Stašek, Nováková, Holeček) ◦ c) městská próza ◦ d) pražský román (Hermann) III.) Venkovská próza • v minulosti: ◦ o venkovskou tématiku byl v naší literatuře vždy velký zájem → souviselo to s romantickým pohledem na venkovský lid jako mravně nedotčené jádro, kde existovali neporušené lidské vztahy (vliv Rousseaua) ◦ inspirace klidu a harmonie, na druhou stranu téma generačních rozporů • přístup kritických realistů: ◦ spisovatelé si všímali, že se starý ráz venkova změnil → rozvoj tržního systému deformoval společnost, generační rozpory se měnili v peněžní a jak se ztrácejí staré způsoby žití ◦ mnozí spisovatelé nesou tuto situaci těžce → spatřují možnou nápravu v návratu do dob minulých, nerealistický a idealistický přístup, únik před skutečností • zástupci: K. V. Rais, T. Nováková, A. Stašek, J. Holeček, K. Klostermann

Karel Václav Rais (1859 – 1926) (67 let) ◦ život: ▪ vystudoval učitelství, působil jako kantor na Hlinecku a později v Praze ▪ jeho dílo spjato s s rodným Podkrkonoším a Vysočinou, zemřel v Praze ◦ charakteristika díla: ▪ představitel českého kritického realismu, zprvu výrazně realistický později nastal obrat k idealizaci venkovského člověka ▪ díla o nevděčných dětech, chamtivosti, porušování mravních zásad kvůli majetku ▪ vyzdvihuje vlastence, lidi skromné, střídmé ▪ kritizuje lakomé a chamtivé ▪ oproti Hálkovi (idealista, venkov = kolébka radosti) ukazuje i to špatné ▪ oslavuje kněze a učitele – venkovská inteligence, mají lidi vzdělávat, podporovat vlastenecké cítění ▪ mistr povahokresby = zjevné charakterizující projevy postavy (gestikulace, hlas, řeč) ▪ hodně používá dialogy ◦ literární dílo: ▪ 1) Výminkáři (1891) = kniha povídek o konfliktech staré generace s jejich podnikatelsky bezohlednými dětmi • = hrdiny většinou smutných a tragických příběhů jsou stařenky a starci, kteří se jeví jako největší překážka v hromadění zisku mladých ▪ 2) Kalibův zločin (1895) = román s naturalisticko-psychologickými momenty • = prapůvod ve zprávě v tisku • = ústřední postavou je dobrácký Vojta Kaliba, starší mládenec a majitel hospodářství, vášnivě miluje mladou Karlu, která si ho na nátlak své matky bere za manžela, starosvětsky neobratný Vojta je svou vypočítavou ženou klamán a manželství se pomalu rozpadá, když zjišťuje, že Karla má milence, který je současně otcem jejího dítěte, zachvátí ho pocit mstivosti a zabije ji, sám nakonec umírá ▪ 3) Zapadlí vlastenci (1893) = román, idylický až sentimentální obrázek ze sklonku obrození v podhorském kraji • = vystihuje zásluhy vlastenecký kantorů s lidových kněží na tvorbě národního uvědomění • = hrdinou knihy je učitelský mládenec Karel Čermák, který našel nový domov a práci v zapadlé horské osadě ▪ 4) Západ (1896) = románová kronika, umělecky nejvyzrálejší Raisova kniha • = hlavním hrdinou je farář Kalous, jedná se o jeho psychologickou charakteristiku, děj se odehrává na Hlinsku, prvky impresionismu, líčení přírody ▪ 5) Pantáta Bezoušek (1897) = úsměvná povídka, bodrý venkovský sedlák přijíždí do Prahy za svým synem, advokátem, jedná se o konfrontaci těchto dvou světů

Tereza Nováková (1853 – 1912) (59 let) ◦ život: ▪ měla vzor v Karolíně Světlé, regionální zaměření na Litomyšl a Proseč, aktivní členka ženského emancipovaného hnutí ▪ z Prahy se přestěhovala do Litomyšle a po smrti manžela zpět, v Praze vedla časopis Ženský svět ◦ charakteristika díla: ▪ hlavním tématem je duchovní vývoj východočeského venkova ▪ její hrdinové jsou ušlechtilí, bojují za společný pokrok, zájem o dělnictvo a nejchudší ▪ monografické knihy = děj se soustřeďuje kolem jediného ústředního hrdiny ▪ její dílo je dobově omezené, dnes tolik čtenáře neoslovuje ◦ literární dílo: ▪ 1) Jan Jílek (1904) = román přibližuje osudy českého evangelíka z 18. století ▪ 2) Jiří Šmatlán (1906) = kniha o duchovní cestě tkalce, nachází naději v socialismu ▪ 3) Děti čistého života (1909) = román o náboženské sektě abrahamitů ▪ 4) Drašar (1914) = román přibližující tragické životní osudy obrozeneckého kněze Antal Stašek (1843 – 1931) (88 let) vlastním jménem Antonín Zeman ◦ život: ▪ dílo spjato s rodným Podkrkonoším, syn Ivan Olbracht, levicově vyhraněné smýšlení, studoval v Krakově, pracoval jako vychovatel v Rusku, jako advokát měl svou praxi v Semilech ◦ charakteristika díla: ▪ díky povahokresbě poznáváme rozmanité spektrum lidových postav ▪ snaží se o zobrazení národnostních a sociálních konfliktů ◦ literární dílo: ▪ 1) O ševci Matoušovi a jeho přátelích (1927 časopisecky, 1932 knižně) = román, inspirován skutečnými událostmi • = přerod vlastence v uvědomělé proletáře, bojuje proti utlačovatelským metodám, seznamuje se myšlénkami Komunistického manifestu, poté je pronásledován a vězněn, nakonec utíká před policií za hranice ▪ 2) V temných vírech (1890) = historický román, se sociální tématikou ▪ 3) Blouznivci našich hor (1895) = povídka o duchařském hnutí v Podkrkonoší Josef Holeček (1853 – 1929) (76 let) ◦ život: ▪ autor z Vodňanska s regionálním zaměřením na jižní Čechy ◦ charakteristika díla: ▪ ucelený obraz vesnice, zlé věci jde napravit láskou mezi lidmi ◦ literární dílo: ▪ 1) Naši (1897 – 1930) = desetisvazková kronika, glorifikace venkovského lidu, zachycení tradic a názorů, jihočeská ves Stožice ▪ 2) Frantík a Bartoň = vzpomínky na život na vesnici ◦ překlady: ▪ A) Kalevala = finský národní epos ▪ B) Srbská národní epika

Karel Klostermann (1848 – 1923) (75 let) ◦ život: ▪ „básník Šumavy“ ◦ charakteristika díla: ▪ zachycuje životy šumavských sklářů, dřevorubců, vorařů a pytláků ▪ barvitý sloh, dějová poutavost ◦ literární dílo: ▪ 1) Ze světa lesních samot (1894) = popis pralesa Šumavy, zničen kůrovcem a vichřicí, zfilmováno r. 1933 J. M. Krňanským ▪ 2) V ráji Šumavském ▪ 3) Mlhy na blatech

IV.) Historická próza • nepříznivá politická situace na konci 19. století → návrat ke slavné minulosti, snaha o povzbuzení národního ducha (husitství, národní obrození) • hledání paralel soudobého dění v českých dějinách • zástupci: Z. Winter, A. Jirásek • Zikmund Winter (1846 – 1912) (66 let) ◦ život: ▪ profesor dějepisu, archivář, přítel Jiráska, ◦ charakteristika díla: ▪ charakteristická stavba vět, archaizovaný jazyk ▪ oproti Jiráskovy je jeho pohled čistě historický, nesmlouvavý, kritický ▪ zaměřil se na 16. a 17. století, humanismus ▪ povahokresba ◦ literární dílo: ▪ 1) Rakovnické obrázky (1888) = soubor povídek, součástí je například zfilmovaná próza Nezbedný bakalář ▪ 2) Rozina sebranec (1905) = povídka ▪ 3) Mistr Kampanus (1907) = román, věnuje se době předbělohorské a bělohorské • = seznamujeme se s životem v Praze, na pražské universitě • = skutečné dobové postavy, humanistický básník Kampan Vodňanský • = popisuje nástup rekatolizace, bělohorskou bitvu, staroměstské popravy, lehkomyslný život studentů • = Kampanus, aby zachránil universitu před jezuity se odhodlá přestoupit ke katolické církvi, jeho oběť je marná, ukončuje svůj život dobrovolně Alois Jirásek (1851 – 1930) (79 let) ◦ život: ▪ pocházel z Hronova ze starého písmáckého rodu, studoval historii na filozofické fakultě v Praze, přátelil se s malířem Mikolášem Alšem, učil 15 let na gymnáziu v Litomyšli, poté se usadil v Praze ◦ charakteristika díla: ▪ jediný český spisovatel, který vytvořil umělecký obraz života našeho lidu od dob mýtických až po národní obrození ▪ napsal 50 původních knih (trilogie, tetralogie, pentalogie) ▪ vrchol českých dějin viděl v husitství ▪ úpadek viděl v době pobělohorské a rekatolizace

▪ v jeho knihách vystupuje několik typizovaných postav, jež zastupují lid ▪ vysoce subjektivní přístup ▪ dobré vypravěčské schopnosti (fabulace, dramatické zápletky, vykreslení atmosféry) ▪ zdlouhavé a rozvláčné texty ▪ absence hlubší psychologie, jasně dáno dobro a zlo ▪ výjimečnost davových či válečných scén ◦ literární dílo: ▪ a) doba mýtů a pověstí • 1) Staré pověsti české (1894) = soubor pověstí, určen pro mládež, čerpal z Kosmovy kroniky, Dalimilovy kroniky, z kroniky Václava Hájka z Libočan ▪ b) husitské období • 2) Mezi proudy (1887 – 1890) = románová skladba, trilogie, zachycuje vznik husitského hnutí ◦ = seznámení s podstatou reformního církevního hnutí ◦ = Václav IV. je zde vykreslen jako demokratický a lidový král • 3) Proti všem (1893) = druhá husitská trilogie, zobrazuje rozmach a vrchol husitského hnutí ◦ = období 1419 až 1420, odpor pod vedením Žižky, vykreslení bitvy na Vítově ◦ = přiblížil i radikální hnutí chiliastických sekt • 4) Bratrstvo (1899 – 1909) = závěrečná rozměrná trilogie, závěr husitů ◦ = líčí osudy bratříků, tedy posledních zbytků vojsk poražených u Lipan, které pomáhají na Slovensku Janu Jiskrovi z Brandejsa • 5) Husitský král (1920) = nedopsaný dvoudílný román, ukončení husitské tématiky, zaměření na Jiřího z Poděbrad • 6) Z Čech až na konec světa (1888) = čtenářsky značné oblíbená povídka, určená mládeži, o pouti Jiřího z Poděbrad po západoevropských zemích ▪ c) období baroka (rekatolizace) • 7) Temno (1913) = nejlegendárnější román o době pobělohorské ◦ = útlak lidu, fanatismus jezuitů, svatořečení Jana Nepomuckého mělo jen zastínit Jana Husa ◦ = sledujeme osudy nekatolíků, kteří utíkají za hranice ◦ = sugestivně vykreslený jezuita páter Antonín Koniáš, zavilý odpůrce evangelíků a ničitel nekatolických knih ◦ = román končí velkolepou scénou svatořečení Jana Nepomuckého • 8) Psohlavci (1884) = vykreslení chodského venkova, Jan Sladký Kozina ◦ = plastický obraz selské vzpoury na Chodsku ◦ = z Chodů udělal poctivé a vykořisťované chudáky, kteří byli vystaveni uzurpátorskému šlechtici z Trhanova ◦ = lidé mají díky této knize jako znak Chodů zafixovanou hlavu psa, ale ve skutečnosti to byla bota ▪ d) období rokoka a osvícenství • 9) Poklad (1881) = příběh z konce 18. stol. odehrávající se na hradu Potštejn ▪ e) národní obrození • 10) F. L. Věk (1888 – 1906) = pentalogie, zabývá se národním obrozením v širokých souvislostech ◦ = děj se soustřeďuje na Františka Ladislava Věka (lit. vzorem byl F. L. Hek) ◦ = rušení klášterů v Praze, vznik prvního českého divadla, vzniká obrozenecký proces, navštívíme Krameriovo knihkupectví, korunovaci krále ◦ = osobnosti jako Václav Thám, Stanislav Vydra, Kramerius

11) Filozofská historie (1877) = studentská povídková idyla z Litomyšle 12) U nás = 4dílná kronika, volné pokračování F. L. Věka, zobrazuje národní obrození v autorově rodném kraji ▪ f) drama • 13) Jan Hus (1911) • 14) Jan Žižka (1903) • 15) Jan Roháč (1918) • 16) Lucerna (1905) = nejhranější Jiráskovo drama, navazuje na Tylovy pohádky ◦ = příběh mladé krásné kněžny, kterou musí hrdý mlynář doprovodit jako světlonoš do lesního zámečku, hraběnce se mlynář zalíbí, ale on zachová věrnost své Haničce, nakonec zachrání i starou lípu • • • • V.) další zástupci: K. Světlá, V. Hálek, J. Neruda (májovci) Shrnutí: ◦ I.) Historický a kulturní kontext ▪ průmyslová revoluce, 1859 – v českých zemích končí doba Bachova absolutismu ▪ májovci, ruchovci a lumírovci, rozvoj realismu ve vědě, rukopisné boje ▪ kultura Národního divadla ◦ II.) Znaky českého kritického realismu ▪ v české literatuře nezobrazuje komplexně celou společnost a její složitou síť osobních vztahů, tak jako to známe například u francouzské nebo ruské literatury ▪ drobnokresba = zúžení literárního záběru, důraz na realistický detail (osobu, prostředí) ▪ proudy kritického realismu: • a) historická próza (Jirásek, Winter) • b) venkovská próza (Rais, Stašek, Nováková, Holeček) • c) městská próza (J. Neruda) • d) pražský román (Hermann) ◦ III.) Venkovská próza ▪ přístup kritických realistů: spisovatelé si všímali, že se starý ráz venkova změnil → rozvoj tržního systému deformoval společnost, generační rozpory se měnili v peněžní a jak se ztrácejí staré způsoby žití ▪ zástupci: K. V. Rais, T. Nováková, A. Stašek, J. Holeček, K. Klostermann ▪ Karel Václav Rais (1859 – 1926) (67 let) • 1) Výminkáři (1891) • 2) Kalibův zločin (1895) • 3) Zapadlí vlastenci (1893) • 4) Západ (1896) • 5) Pantáta Bezoušek (1897) ▪ Tereza Nováková (1853 – 1912) (59 let) • 1) Jan Jílek (1904) • 2) Jiří Šmatlán (1906) • 3) Děti čistého života (1909) • 4) Drašar (1914) ▪ Antal Stašek (1843 – 1931) (88 let) vlastním jménem Antonín Zeman • 1) O ševci Matoušovi a jeho přátelích (1927 časopisecky, 1932 knižně) • 2) V temných vírech (1890) • 3) Blouznivci našich hor (1895)

▪ Josef Holeček (1853 – 1929) (76 let) • 1) Naši (1897 – 1930) • 2) Frantík a Bartoň • A) Kalevala • B) Srbská národní epika ▪ Karel Klostermann (1848 – 1923) (75 let) • 1) Ze světa lesních samot (1894) • 2) V ráji Šumavském • 3) Mlhy na blatech ◦ IV.) Historická próza ▪ snaha o povzbuzení národního ducha (husitství, národní obrození), hledání paralel soudobého dění v českých dějinách ▪ zástupci: Z. Winter, A. Jirásek ▪ Zikmund Winter (1846 – 1912) (66 let) • 1) Rakovnické obrázky (1888) • 2) Rozina sebranec (1905) • 3) Mistr Kampanus (1907) ▪ Alois Jirásek (1851 – 1930) (79 let) • a) doba mýtů a pověstí ◦ 1) Staré pověsti české (1894) • b) husitské období ◦ 2) Mezi proudy (1887 – 1890) ◦ 3) Proti všem (1893) ◦ 4) Bratrstvo (1899 – 1909) ◦ 5) Husitský král (1920) ◦ 6) Z Čech až na konec světa (1888) • c) období baroka (rekatolizace) ◦ 7) Temno (1913) ◦ 8) Psohlavci (1884) • d) období rokoka a osvícenství ◦ 9) Poklad (1881) • e) národní obrození ◦ 10) F. L. Věk (1888 – 1906) ◦ 11) Filozofská historie (1877) ◦ 12) U nás • f) drama ◦ 13) Jan Hus (1911) ◦ 14) Jan Žižka (1903) ◦ 15) Jan Roháč (1918) ◦ 16) Lucerna (1905) ◦ V.) další zástupci: K. Světlá, V. Hálek, J. Neruda (májovci)