You are on page 1of 283

V E R A F.

B I R K E N B I H L

NEBOJTE SE myslet HLAVOU

portl

KATALOGIZACE V K N I Z E - NRODN K N I H O V N A R Birkenbihl, Vera F. N e b o j t e se myslet hlavou / Vera F. Birkenbihl ; [z n m e c k h o originlu ... peloila M o n i k a rsk]. -- Vyd. 1. - Praha : Portl, 2 0 0 2 . N z e v originlu: ISBN 80-7178-620-9 612.82 * mozek mylen uen pam populrn-naun publikace 159.955 * 159.953.5* 612.S21.2 2 8 0 s. D a s n e u e " Stroh im K o p f

Pijodn n m e c k vydn: Das neue" Stroh im Kopf

vylo v mvg-Verlag AG & Co. K G , Landsberg am Lech 2 0 0 0 . mvg-Verlag AG & Co. K G , Landsberg am Lech esk vydn: Translalkm > M o n i k a Zrsk, 2 0 0 2 Portl, s. r. o., Praha 2 0 0 2 ISBN 8 0 - 7 1 7 8 - 6 2 0 - 9

Obsah
Pedmluva k pln pepracovanmu 36. vydn lenn tto knihy od pepracovanho 36. vydn Podkovn 9 15 19

st I
Zanme Analografie 1. Grafick asociace 2. Slovn analogramy est malch rad k analografovn FLOW (podle Mihalyho Csikszentmihalyiho) Pam jako s? aneb Vdomostn s Mylen v kategorich Vhoda . 1: Okamit vdy vte, zda jste informaci pochopili) Vhoda . 2: Vnmte vce vc ne dve! Vhoda . 3: Zapamatujete si daleko vce vc ne dve! Vhoda . 4: Zlepte svou inteligenci a kreativitu! Technika mylen v (logickch) kategorich Uit se, ale co? Vdn, nebo chovn? Je libo grafy uen? aneb: Co se vlastn dje pi uen? Ume se vlastn vdom, nebo podvdom? Vdt nen tot co umt Exkurz: Me nm nco dt jeden den semine? Zpt ke kivce nabvn vdomost Jin kivka uen: Chovn (trnink) 21 26 28 32 35 37 41 51 55 56 56 56 59 61 68 69 71 72 73 75

Obsah

Paradox ne-j Mte njak problm se tenm? Uit se st? Experiment: Psanf tajnho psma Tajn psmo: Vsledek 1 Experiment: ten tajnho psma Tajn psmo: Vsledek 2 st pomoc psan Dsledky pro kadodenn praxi

78 82 82 83 85 85 86 88 90

st II
Jak vnmme opakovn T Trnink s oslmi mstky aneb Jak si podit pomocn vlkna Hra s oslmi mstky (Trnink ve skupinkch) Pklad 1: Potaov jazyk Pklad 2: Medicna Pklad 3: Zkladn prvnick vdomosti Pklad 4 a 10 000: Cokoli ze zklad vzdlanosti T Vnitn archiv Zlepit si pam, inteligenci & kreativitu Trninkov loha: Zalote si vt poet vdomostnch abeced! T Kreslit um kad! LA M RON A UMLEC T - Nakreslit si dort kategori Vdomostn kategorie T Kreativn technika: 90 vtein navc Ad 1: Vyptvte se druhch Ad 2: Nikdo tu nen...? T Memorovac etzce Jak na memorovac slova Jsou dleitj slova, nebo obrazy? Pehled o technice memorovacch etzc T - NEUROBICS (Podle Lawrence C. KATZE) T - Paraleln cvien Cvien 93 96 101 107 108 113 117 118 123 130 133 146 150 153 154 156 159 166 166 169 171 189 181

Upravovn novch informac (nov uebn ltky) pro n mozek . . . 103

Nebojte

se

myslet

hlavou

T Pozitivn formulace Naprogramovan chyby pi zadvn kol Motivace T - Renictv a zkouky Profesionln pprava: Kameny v (enickm) eiti 1. krok 2. krok 3. krok 4. krok 5. krok enick cvien: Ume se mluvit spontnn T - Ume se jazyky - brain-friendly metodou BIRKENBIHL* Ciz jazyky postaru Klasick metoda: tyi kroky Metoda BIRKENBIHL: tyi kroky uen T - Superlearning aneb Metoda doktora LOZANOVA T - Trnovat, ale jak? aneb Jak trnink je brain-friendly? Kdo jezd moc rychle, toho neurony vytrestaj Kdo vechno dl doopravdy", dl pli Kdo spch, neuet as T - Televizn nvyky Nebezpe . 1: Fyzick vizuln proces Nebezpe . 2: Vtisky Trninkov technika: Roziovat bez nmahy svou vdomostn T - Casosbrn technika Co je to asosbrn technika? T - Na zvr: A si v mozek trochu Mozkov cvien zasportuje s

183 183 183 185 186 187 188 189 190 190 194 197 197 197 200 208 211 213 214 215 217 218 222 228 233 234 236 236

Zkladn rozdly mezi metodou BIRKENBIHL a tradinmi metodami . 199

st III
Dodatek I Star ltka Analogicky a digitln ve dvojitm mozku Racionln a tvoiv! 241 241 246

Obsah

Dodatek II Doplky Doplnk . 1: Sociobiologie Doplnk . 2 Mentalita Zpadu a Vchodu Doplnk . 3 Doplnk . 4 Doplnk . 5 een loh Doplnk . 6 Pprava projevu (podle Natlie H. Rogers) Doplnk . 7 Ti cesty vedou do va pamti Doplnk . 8 Vyuvn DVD (ke str. 207 nn.) Doplnk . 9 Ptrn po rozebranch knihch: ti cesty vedou k spchu Dodatek III Seznam literatury

248 248 249 253 253 256 264 266 268 276

272 279

Nebojte se myslel hlavou

Pedmluva k pln pepracovanmu 36. vydn


Je-li nm znmo, e spisovatel n e b o spisovatelka m " h o d n titul, kla d e m e si vdy otzku, do j a k mry je to p o d to s a m " . Jsou autoi, kte se sousted na j e d e n relativn mal tematick o s t r v e k " (nechci j m e n o vat) a o k o l o nj se pak to dal a dal jejich knihy. A j s o u autoi j a k o K e n W I L B E R , kte j e d n o stedn tma neustle rozvjej a propracovvaj se dl, take kad j e j i c h dal kniha je s i c e t o s a m " , ale na vym stupni (poppad na hlub rovin naeho v d o m ) . N e b o Isaac A S I M O V (jeden z mch spisovatelskch vzor): Jeho v c e ne 120 knih j s o u piblin z po loviny science fiction a z druh poloviny maj v c n zklad. Ostatn vyna lezl jak ti zkony robotiky, tak i pozitronick mozek pro androidy (oboj me zitm pat mezi a priori ili nezbytn poznatky v bdn o inteligenci). V j e h o (a rovn v m c h ) knihch j s o u msta, kter se tematicky a obsahov pekrvaj, p o k u d je to nutn pro porozumn tene knihy. V j e d n o m in terview Asimov ekl (parafrzuji): Alternativou by bylo odkzat vdy tene na dal knihu, co by se u autor vce ne ticeti publikac mohlo spotebitelm podn prodra it. Protoe to povauji za unfair vi lidem, kte si zaplatili jednu ur itou knihu, zkrtka se smiuji s tm, e se nkter msta pekrvaj.,. Naprosto s tm souhlasm, krom toho ta msta nebvaj identick. Nap klad j s e m d l o u h o nemohla pepracovat Piliny v hlav?. Mezitm j s e m vyvi nula nov modely mylen a procesy, kter sprvn vyuvaj mozek, ili j s o u brain-friendly, j a k o je mini Brain-Management. ANALOGRAFIE', Vyskytuj se tedy v vnitn archiv, dort katego lncch nebo knihch, rie, kreativn technika 90 vtein navc atd., kter jsou prezentovny v se kter j s e m mezitm napsala. Nyn, kdy Piliny v hlav? zgruntu prepraco vvam u potet, nemohu ty nov mylenky j e d n o d u e vynechat. Krom toho obsahovala tato kniha, jak napsal j e d e n recenzent, u pedtm t a k o v mnostv podnt, e lovk v b e c nev, kde zat". Jestlie tedy znte tu i onu mylenku n e b o techniku u z mch pednek, televiznch poad, lnk n e b o knih, mete se lpe koncentrovat na j i n ! Pozor: Jestlie je pro vs vechno nov, rozhodn nespchejte! Pette si vdy j e n j e d e n o d dl srov. lenn tto knihy, str. 15 nn.) a dve ne budete st dl, n c o dlejte, nap.: Pemlejte, aby se peten pro vs zrelnilo".

Pedmluva

O Mluvte o tom s druhmi (jak kali u sta man: Ume se, kdy vy uujeme). O O O Hledejte dal pklady. Provdjte experimenty. Provdjte trninkov lohy!

T e p r v e p o t o m s e poutjte d o d a l h o o d d l u . Tmto z p s o b e m zpracu jete to, c o tete, j a k o byste byl/a sm/sama s o b uitelem. N o t a b e n e : m vce asu nyn vnujete aktivnmu len ( z p r a c o v n ! ) , tm v c e a s u u e t t e p o z b y t e k s v h o i v o t a ! Jste pipraveni n a to, e s e n a n kolika mstech text pekrv. Mete dobe sledovat j e h o v v o j , jestlie se podvte na tento grafick analogram (- obrzek odrejc nae mylenky, srov. ANAWGRAFIE, str. 26 n.):

Vechno zaalo (v p o l o v i n osmdestch let) temi knkami, kter vyly rychle po sob a odpovdaly tehdejmu brain-seminfi, kter j s e m vedla: 1. Uprosted (sedc v kesle) je zklad metody brain-friendly, vyuvajc sprvn mozek: Piliny v hlav? ( 1 . vydn 1 9 8 3 ) . 2 . Jako dal (vpedu vlevo) vyla knka Stichwort Schule: Trotz Schule lernen ( H o d n se toho nauit kole navzdory), s jej p o m o c m o h o u rodie kompenzovat nkter slabiny kolskho systmu. A pak to byla (vpedu vpravo) kniha, kter je 3 . konkrtnm pkladem uen vyuvajcho sprvn mozek, toti Sprachen lernen leicht gemacht die BIRKENBIHL-Methode (Ciz jazyky snadno a rychle - metoda Birkenbihl). Zakazuje se tu biflo vn slovek! ( tina a panltina). T- Ume se jazyky, str. 197 nn.). Pozdji vznikly Jazykov kurzy podle metody Birkenbihl (anglitina, francouztina, ital

10

Nebojte se myslet hlavou

A l e vvoj j d e samozejm dl. Mezitm sah spektrum mch vtvor od lnk a knek, pes c d k a a audiokazety (vetn jazykovch kurz) a k pednkm na videu a tak se rodinka metody brain-friendly uten roz rst, j e n se podvejte na obrzek:

Nov pednky na videu odrej zvl dleitou st m prce. Jsou to toti vody brain-friendly do tmat, kter se o b e c n povauj za tk n e b o such, nap. v o d podle nov metody d o kvantov fyziky, d o k o m plexn teorie a d o meraetiky (viry ducha). Tyto pednky zajmaj j e d nak vechny, kte b y o tchto tmatech chtli zskat prvn pedstavu. Tak pedstavuj praktick pklady, kter ukazuj tm, k d o chtj njak v d n pedvat, j a k se d zachzet s t k m i " n e b o s u c h m i " informacemi p o d l e m e t o d y brain-friendly. ( srov. tak modul T Jak sprvn zpracovat nov informace, str. 103 nn.) Jde mi tu o d v hlavn zsady: 1. Mj retici, tatnek vdycky kal: Nen dn such teorie, su jsou jenom teo vichni ti profesoi, docenti, uitel, spisovatel, fov, rodie...

2. V m c h seminch o komunikaci j s e m vdy pro to, aby ti, k d o n c o vy slaj, byli za to vce odpovdn, msto aby vytali (nemotivovanm) p j e m c m , e j s o u hloup. Bohuel se setkvme s tm, e d o b uitel mus bojovat se systmem, kter m pod jet ve zvyku pesouvat na ky a studenty odpovd nost za to, e n c o neumj. Jen se nad tm zamyslete:

Pedmluva

11

1. U sto let nm Anglosasov demonstruj, e se kad tma d zpracovat rychle a nekomplikovan, na zklad info-tainmentu*. 2. Tento styl odpovd tomu, jak pracuje m o z e k , proto j s e m nkdy v roce 1973 vymyslela pojem brain-friendly] Mezitm se ten pojem tak rozkikl, e je mnoho lid, kte ho pouvaj, a ani o mn nevd. V nmin s v lidi" ovem poznm podle toho, e ho pou s p o m l k o u : gehirn-gerech 3. Trvalo c e l desetilet, ne info-tainment (a edu-tain-menl) pestal vadit lidem, kte nevd, o j d e , a na vem hledaj j e n nedostatky. Vzpom nm si, e V I R C H O W j e d n o u ekl j e d n o m u kolegovi: M u s t e se o d nauit smt se v c e m , kter nechpete, je to h l o u p ! " 4. Dokud se b u d e m e smt tm nkolika m l o l i d e m v naem okol, kte j s o u schopni info-tainmentu, b u d o u tm trpt obti, toti ti, kte se u! Ale myslet na dti, mlde a d o s p l j a k o na s p o t e b i t e l e " vuky, mluv-li se o zprostedkovn vdomost, to j a k o by se nesluelo - n o kam b y c h o m p i l i ! ? " k si uitelsk c e c h . 5. Jestlie j s m e n c o n e p o c h o p i l i , nememe si to ani zapamatovat, ani to nememe aktivn pouvat. Proto Japonci u ped tisciletmi zvo lili cestu zlepovn p o m o c koprovn. Jen se podvejte na b u d d hismus, kter se na sv cest z Indie j e n o m trochu pozmnil v n a v Japonsku se pak rozvinul j a k o zenov buddhismus. Ten pedstavuje natolik svbytnou formu, e se dnes e x p o r t u j e " do c e l h o svta (a d o k o n c e se i reimportuje" do Indie). 6. Nejprve koprovat, pak zlepovat - tak postupovali i u ns misti u m l e c k c h emesel a umlci ( c o dve bylo tot). Nejprve se kopro vali velc misti, pak teprve vvoj postoupil dl. Proto volm do svdom tch, kte se jet dnes o info-tainmentu pohrdav vyjaduj: Dokate, e jste schopni nabdnout p i h l o u p l " info-tainment, ne se pustte do n e h o l e p h o " . P o z o r : Such, pednky, vyznaujc se velkou v nost, nejsou eenm! 7. Jenom kritizovat, to doke kad. Nevypovd to n i c o o d b o r n k o m p e tenci toho, kdo kritizuje! A tak se u dostvme pmo k tmatu. Tato kniha by vm rda ukzala, jak a pro star uen (anti-info-tainment) vyvolalo v milionech lid d o j e m , e jsou b l b " (nebo e nen n c o v podku s j e j i c h pamt). Stav na fenome nlnch vsledcch vzkumu mozku a pamti a ukazuje mimo jin, p r o prtn mus bt kontraproduktivn!
* Pozn. pekl.: Trend ve zpravodajstv, znm dnes pod nzvem infozbava {propojen informac se zbavnmi prvky).

1 2

Nebojte se myslet hlanou

Je to asi tak, jako kdybyste chtli hkovat a navlkli si na to tlust palky: pod by vm utkala a oka, byli byste byste, frustrovan sob usoudili

e hkovn (tedy tento zp hkovn) je e vy na to obtn, nemte anebo vlohy! Jestlie vak zanete pou vat vech deset prst (kter pece mte!), s asem zjistte, jak je to najednou snadn! Vech deset prsta je nae metafora, kter vm m piblit, e pouvat sprvn svj mozek (ili vechny j e h o sti) znamen usnadnit si vci, kter vm dve pipadaly tk. Musm vs ovem varovat: m vce si mys lte, e pesn v t e " , e je uen tk ( n e b o e je tk pro vs), tm vt" je n e b e z p e , e vae p o d v d o m vs b u d e chtt chrnit ped protichdnmi informacemi. Jako p o d l e pslov lep star al ne nov radost, kdy by n c o novho po vs vyadovalo odhodit star nzory, v nich u jste se pkn zabydleli. Americk lka (a tak spisovatel) Bernie S I E G E L pouk zal v j e d n o m interview na to, e se c h o v m e j a k o zvisli na drogch, kdy nm n k d o c h c e brt njak star z n m n z o r Pedstavte si t e dv otzky: 1. Odvte se myslet jinak? 2. Jste o c h o t n i aktivn se p r o h k o v a t " k spchu? Vam trenrem se stane tenhle zajek! Z v e vs, abyste p o m o c trninkovch loh objevovali, co vechno srov. v d o m se pustit do n e h o novho, modul T-NEUROBICS, str. 171 nn.).

vlastn dokete! Pekvapte sami s e b e ! Jestlie pochopte, e vae minul problmy z 9 5 procent spovaly v systmu (a nikoli v tom, e b y vm schzel talent), kejte to dl! m vc lid toti p o c h o p , e m e t o d a vyuvajc sprvn m o z e k j d e ruku v ruce s pocitem spnosti (= radosti a zlepen sebedvry), tm lpe. Pak se z vhrky, e se b u d e m e cel ivot uit, stane krsn pslib.

Pedmluva

13

Pslib, kter nm (a naim dtem) oteve dvee do budoucnosti! A to vm vem m o c peji...

Vera F. Birkenbihl

V lt 2 0 0 0

14

Nebojte se myslet hlavou

lenn tto knihy


o d pepracovanho 3 6 . vydn Tato nov verze Pilin v hlav? j e zaloena na jednotlivch m o d u l e c h , zatmco star kniha byla jet postavena linern. Oekvala, e vichni teni zanou na zatku a systematicky budou knihu st a do k o n c e . Takto pojat konstrukce knihy mla smysl v osmdestch letech minulho stolet, protoe tehdy krom slonovinov ve vdy sotva k d o ml vdomosti z oblasti vzkumu mozku. Provdla j s e m tedy sv tene ltkou p o m o c e r v e n nit" zkladnch poznatk, p o d o b n j a k o to dlm v semini. Mezitm se situace podstatn zmnila. Vyplc se, e americk Kongres vy hlsil devadest lta minulho stolet j a k o desetilet vzkumu mozku*. To b y l o v c e l o s v t o v m mtku pro toto tma ohromnm povzbuzenm a projevilo se to jak mnoha s u c h m i " (vdeckmi) publikacemi, tak i (ty picky anglosasky) r o s t o u c m p o t e m publikac o sprvnm vyuvn m o z k u (brain-friendly) pro normln lidi. Stle v c e lid je tedy s touto dleitou problematikou konfrontovno. Srovnejme tedy: Kdy j s e m k o n c e m roku 1 9 6 9 podala prvn semin (Brain-friendly Procedures or: How to Really Use Your Head) v USA v St. Louis ve stt Missouri, musela j s e m lidi k asti na semini doslova pemlouvat. Tehdy jsem zaala nabzet zruku (Zklame-li vs semin, dostanete penze zptky). Pozdji mi mnoho astnk kalo: Kdybych dopedu vdl, co mi to d, vzal bych s sebou i ptele {pracovnky, kolegy atd.)..." Dnes je tomu pln jinak: st zkaznk", kte navtvuj m semine, poutj si moje videa nebo tou m lnky a knihy, u toho hodn v a c h c e ke svm bohatm v domostem pipojit dnen nejnovj informace. Jin vd mn, nkte tak v podstat nic, podle toho, zda u mli to tst a na tyto informace narazili ( c o j e trochu i otzka osudu a nhody!). Proto se lenn tto knihy na prosto li o d poslednho (druhho) obnovenho vydn: Je rozdlena d o modul. Razen modul pedstavuje m o n poad (take mete knihu pe st o d zatku do k o n c e " ) , modulrn zpracovn vak tak znamen, e s jednotlivmi seky (moduly) mete pracovat i izolovan. km v d o m pracovat, a ne st, protoe m n o h o modul nabz mal e x p e r i m e n t y slou c k inventue vaich vdomost n e b o lohy a cvien, take se i sami

Mezitm se i v evropskch zemch vetn Nmecka projevuje snaha o zaveden srovnateln de kdy mozku.

lenn tto knihy

] 5

mete pesvdit, a je to samozejm pesvdivj ne m argumenty! Pokud ovem aktivn spolupracujete.

St 0 vod

(a zde se prv nachzte): Sem pat obsah, pedmluva

a to, co prv tete (lenn tto knihy).

St I - Zkladn poznatky:

Z d e naleznete a b e c e d n azen

moduly. Jde o vae duevn schopnosti, zejmna o pam (vae pam je toti zkladem v e h o ostatnho, jak jet uvidme). K d o u zn starou knihu Piliny v hlav? n e b o etl jin knihy ( n e b o navtvoval semin o pamti) a rd by hledal konkrtn body, me se dit podle hesel, kter ho zaujmou. Budete-li hledat mylenky, kter u byly ve star knize Piliny v hlav?, najdete je pod pslunm heslem v seznamu hesel, nap. K j a k o Kreslen, L j a k o Lamron, P jako Paraleln uen. Pro uitele a lektory, kte Piliny v hlav? pouvaj (nkte u d l o u h o ) pi vuce, plat: Nejdleitj star" modely myleni, kter jsou i nadle pnosem, zstaly pn na inovaci" zachovny, nkter musely ovem vypadnout, bud* protoe u nejsou udriteln vzhledem k novjm vsledkm vdeckho vzkumu, nebo e mus udlat msto novm (aby se knka nemusela nafouknout na 00 stran)! Hledejte n o v o d s t a v c e , znte-li star Piliny v hlav? objevte pak spou stu novch v c !

st II - Praxe (st T"):

Tato st knihy se jmenuje T " (jako

Trnink), a skutenost, e praktick st je dvakrt del ne st I, ukazuje tak praktick cl nov knihy Piliny v hlav?. Najdete tu nap. dleit rady, jak na to, aby normln dvn na televizi nekodilo naemu mozku, a n a k o n e c i podnty, jak televizoru vyut k u e n (bez nmahy, bezbolestn a bez investovn vaeho vzcnho asu) ( nvyky, str. 2 1 7 nn.). Nejlpe udlte, mrknete-li do obsahu a vyberete si n c o pro zatek, pro st n c o , co vs zaujme. Narazte toti na m n o h o odkaz, kter vs p o l o u " na jin dleit msta v textu, kter p o m o h o u jak na vod, tak i j a k o dopl nn, a pak se u opravdu pustte do putovn po knize k e m krem"! srov. modul T - Televizn

16

Nebojte se myslet hlavou

st III - Dodatky
D o d a t e k 1 - Jet n c o ze star ltky: Z d e nael sv msto dleit text (Analogicky a digitln ve dvojitm mozku, str. 241 nn.) ze star knihy Piliny v hlav?. Je zajmav pedevm pro zatenky, me se ale vynechat, chcete-li st radji mn, zato vak intenzivnji. stedn metaforou star knihy Piliny v hlav? byl toti r o z d l e n " mozek (pan Lev a pan Prav), zatmco stedn metaforou knihy Nebojte se myslet hlavou je vdomostn s.

D o d a t e k 2 - P o z n m k y a doplky: Informace pro vechny, k d o chtj vdt v c e . Vlastn m pi pprav tto i n o v a c e " pekvapilo, kolk n pad ze starch doplk je dnes jet dleitch, akoliv j s e m nkter 2 nich publikovala u v roce 1 9 8 2 (in Enzyklopdie Technik und Wissenschaft, Encyklopedi techniky a v d y ) . Je tu samozejm i nkolik zbrusu novch doplk, na n jsou odkazy v textu, a tak si tam vdy mete o d s k o i t " , kdy se vm z a c h c e . D o d a t e k 3 - Seznam literatury: Z d e najdete j a k pouitou, tak doporu e n o u literaturu. A b y se vm tch nkolik mlo titul, kter vm zvl doporuuji, dobe vyhledvalo, j s o u vytitny polotun; j s o u to knihy, kter j s o u vynikajcm d o p l n n m tto knihy pro vechny, kte maj chu zast se do n e h o dalho! D o d a t e k 4 - Seznam hesel, abyste se kdykoli rychle dostali na urit msta v textu.

lenn tto knihy

17

Jet na okraj*. Zjiuji, e mm d a l e k o vce materilu, ne se do tto n o v knihy Piliny v hlav? vejde, a tak u plnuji dal pokraovn Po Pilinch v hlav? xxx, p i e m x x x " m znamenat podtitul. Tam se s vmi j e d n a k rozdlm o dal vsledky vzkumu mozku, j e d n a k pedstavm dal praktick techniky. Pedtm vak c h c i d o k o n i t Das grosse ANALOGRAFE-Buch (pracovn titul) s mnoha pklady z d e n n praxe. Bude to kniha, na j a k o u mnoho astnk mch semin u del d o b u ek. P. S.: A k o l i nejsem l o v k zvistiv, Anglosasm o b a s zvidt mu sm, protoe v anglitin je daleko snaz vyjadovat se nesexisticky: ten/ka (reader), uitel/ka (teacher) atd. Stle v textu vypisovat, e myslm na o b pohlav, na tene i tenky, by b y l o nemotorn, ale opravdu na vs, mil tenky, myslm a prosm vs, abyste mly p o c h o p e n . . .

18

Nebojte se myslet hlavou

Podkovni
Jsem povinovna velkm d k e m v e m astnkm m c h semin, d o savadnm tenm (a t e n k m ) tto knihy a divkm mho televiz nho poadu ( A L P H A , BR 3 ) , j e j i c h otzky a podnty byly asto velmi p nosn. I mj kolega management-trainer pan Paul SMITH z Londna mi ohromn p o m o h l pi rozvjen nkolika npad. M vzcn dar, e doke bt v n poetil" a/nebo kreativn vn"! Paule, tato vtika je speciln pro tebe: ducing results! jsme dlali Thanks a lot for all great associations which happened around, laughing our heads off and stil prokter vzniklo, odbvali kdy mnoh jsme smchem whie we were thrashing ideas podek ve svch

(Mnoho dk, za velk ptelsk spojenectv, mylenkch,

a pomalu se dostvali k vsledkm!) Obrovsk dk pat m m u otci (autoru standardnho dla Train the Trainer), Michaelu B I R K E N B I H L O V I ( 1 9 2 1 - 1 9 9 3 ) , protoe ml zvltn schopnost pedvat informace velmi srozumitelnou formou. Z toho j s e m mla velk uitek, kdy j s e m j a k o dtko kladla tisce otzek (akoli j s e m a po desetiletch p o c h o p i l a , co to bylo, co j e h o zpsob vysvtlovn inilo tak spnm)! Srden c h c i podkovat sv lektorce v nakladatelstv mvg, pan Sybille S C H L U M P P : jej schopnost akribicky precizn pracovat, spojen s milmi zpsoby a velkou trplivost (kter je o b a s nutn, kdy j na urit vci n e u m m p o k a t " ) , byla pro m od L 1. 1 9 9 9 velkou p o m o c . Lektor/lek torka je toti normln o s o b o u , kter pracuje na rozhran mezi nakladatel stvm a autorem, vynikajc lektoi vak nejsou rozhranm, ale pojtkem. Dky!

V m , mil teni, peji m n o h o s p c h a radosti j a k pi prci s tmto textem, tak i potom pi trnovn a c v i e n . Potom si sami s o b budete umt dokzat, j a k fenomenln v vlastn m o z e k d o k e pracovat, a na zklad toho se vm dostane pocit s p c h u a tst, s jakmi se jinak ne setkte.

Podkovn

19

st I

Zaname
Varovn: mti! etba tto knihy me vst k dramatickmu zlepen va pa

Jste ochotni zkusit mal experiment? Zakryjte te tuto stranu (ku s e m papru) tak, aby odshora a s e m (vetn tohoto dku) bylo v e c h n o zakryto.

Te vs podm, abyste o d p o v d l i na ti otzky. Pedtm byste si vak mli uvdomit, e nejde tolik o vae odpovdi, j a k o o to, abyste v d o m sledovali svj vnitn p r o c e s mylen! Zkontrolujte obsah svch o d p o v d , teprve a odpovte na vechny ti otzky a zaregistrujete, n a jste mysleli. Z d e j s o u otzky*: 1. Vzpomnte si, zda jste prvn (mezitm zakrytou!) vtu na tto strnce etli v d o m ? O A n o O N e . 2 . Vzpomnte si na obsah t prvn vty? O A n o O N e . 3. Vzpomnte si na vae vlastn prvn a s o c i a c e , kdy jste zaali st? O A n o O N e . Jestlie jste o d p o v d l i Ano, zapite j e sem prosm (sta heslovit)
* Jsou zmrn v textu bez zvraznn, abyste je nenali dopedu", protoe to by mohlo zmnit vai reakci a mn byste se toho nauili o sob samch.

Zanme

21

Nyn jste se dozvdli: zda jste zvdav lovk a zda jste o c h o t e n experimen tovat. Navc jste udlali (jestlie jste o d p o vdli na otzky) zkuenost, kter vs piprav na nsledujc my lenky tkajc se pamti. Jestlie c h c e t e z tto knky zs kat skuten st. profit", nesta j e n Muste aktivn pemlet se

mnou, a to tak znamen, e muste jednat. Napklad muste spolupra covat pi experimentu (pst, kreslit, zakroukovat atd.)! Proto byste mli mt na dosah ti v c i : 1. H r o m d k u konceptnho pa

pru (ideln j e makulatura, j a k o je papr potitn z j e d n strany, nap. star xerokopie, faxy apod., takovm paprem skuten ne muste etit). 2. Denk (= seit, zznamov kniha, kroukov b l o k v ppad, e radji pracujete s volnmi listy), d o nho b u d e t e zaznamenvat sv vlastn mylenky/zkuenosti. Tak j a k o si v d c i v e d o u zznamy o svch d o mnnkch, a s o c i a c c h , mylenkch, o p r o c e s e c h a v s l e d c c h ! 3. Spoustu tuek a propisek (i b a r e v n c h ) . Na podtrhvn a vlastn p o znmky do knihy (ano, do tto knihy se sm mrat!) i na psan na k o n ceptn papr a do d e n k u . . .

22

Nebojte se myslet hlavou

Smm vs hned pozvat na druh experiment? Tak se tedy zvednte a d o jdte si pro n c o na psan, p o k u d se prv povalujete na p o h o v c e n e b o na pli a nemte tuku po ruce. Myslete prosm na to, e chcete zlepit sv, vae schopnosti; m j s o u u dobr dost, protoe vci popisovan v tto knize u destky let aktivn dlm! Od nuly nula pojde, ale: K d o u m podn zabrat, vyplat se mu to!

Tak, te pedpokldme, e vichni, kdo chtj z knky mt n jak uitek, maj u v ruce n c o na psan. Pak prosm u v d o m l e sledujte, j a k mylenky ve vs v y v o l " pojem na konci tto vty, a prvn d v a ti mylenky, kter se vm v y n o " , si poznamenejte - co vs napadne ke slovu karavana?

Ponoili jste se na chvilku do s e b e a sledovali sv mylenky? Nyn vm hodn d tento odstavec: Kad slovo, kter slyte nebo tete, ve v s probouz asociace, vtina z nich ovem vam vdomm prosvt v belskm tempu. Mte-li n kter pojem spojen s mnoha zkuenostmi, mohou to bt stovky asociac. Otzka: Vte jet, k jakmu p o j m u jste si prv poznamenali nkolik my lenek? Jestlie jste pedtm opravdu sledovali sv vlastn mylenkov pochody, mete te zejm o d p o v d t na nsledujc otzku: Napadly vs nejprve vae vlastn a s o c i a c e a pak pojem {karavana), anebo to bylo o b r c e n ? O Nejprve vlastn mylenky ( a s o c i a c e ) O Nejprve p o j e m Pemlte-li o tom, j a k myslte, sledujete nepatrn vsek sv gigantick vdomostn st ( srov. Pam jako s?, str. 41 nn.). V naem pkladu se j e d n o ten kousek st, v n je karavana propojena, provzna se vemi svmi asociacemi. Je pitom tak jasn, e m v c e u pedem o v c i vte,

Zanme

23

t m BOHAT j s o u a s o c i a c e (protoe je tu v c e vlken na spleten vdomostn st!). * A obrcen: K d o jet nic nev, nem vlkna, ze kterch by spletl dal o k o na novou informaci! Proto se musme uit vytvet p o m o c n vlkna (osl mstky), protoe ta (jakkoli podivn) nm pomhaj prv tou svou podivnost, kter je p o p u d e m k zapamatovn. Jestlie n c o vnmte, nap. slyte n e b o tete, pak plat toto: Co je u v d o m l e vn mno A pochopeno,
1

to je

tak dobe konstruovno.

Dobe konstruovno

vak

znamen: Tato informace me bt pozdji snadno nov konstruovna (= re konstruovna) . Meme to formulovat takto: 1 . Kvalita va konstrukce uruje kvalitu pozdj REKON

S T R U K C E (ili pamovho V K O N U ) . 2 . Chyby pi K O N S T R U K C I v e d o u automaticky k chybm pi R E K O N S T R U K C I (negativn tedy m o h o u ovlivnit v pamov vkon). 3 . Vtin lid vak vad chyby pi V Y B A V O V A N i n f o r m a c e (tedy pozdj R E K O N S T R U K C I ) 4 . s p c h j e dsledkem t o h o , j a k j s m e uvaovali a c o j s m e dlali. 5. To plat s a m o z e j m i p r o vkony na pamti, p o n v a d ty p o d o b n jako vechny v K O N y vyplvaj z naeho K O N n . Nyn se vak vechny vkony daj zlepit p o m o c trninku. Ume-li se zlepit kvalitu na konstrukce, nutn musme dosahovat lepch v sledk. Z l e p u j e m e toti automaticky svj pamov vkon p o s l z e " , jestlie zlepme svou vkonnost p e d t m " (pi konstruovn)! A d o s p j e m e k tomuto lepmu vsledku s daleko men n m a h o u ne dve! V dnm ppad toho toti nemusme v c dlat, naopak m n , zato vak u v d o m l e a s vyuitm pracovn techniky, kter naemu mozku vyhovuje (a tedy jej i sprvn vyuv, je prost brain-jriendly)\ Musme se o v e m teprve nauit tu i o n u n o v o u pracovn techniku a natrnovat ji, take z e zatku musme dlat vce - z ist o b c h o d n h o hlediska je to vak investice do va budoucnosti (i kdyby vm bylo pes se dmdest!). A vyplat se. 1. M e t e zvit svj duevn vkon a je pln j e d n o , kolik je v m let. Pitom je pam schopnost, kter je zkladem dalch (inteligence, kreativity atd.)! 2. m vt m o z k o v lenochy a neiky z ns kola U D L A L A , tm vce se toho m u s m e P E - U I T .

24

Nebojte se myslet hlavou

3 . Pe-uovn n m J E N z p o t k u m e pipadat p o d i v n " (asi j a k o prvn kroky na c h d c h ) . 4 . Ale a b u d e m e u m t a ovldat n o v chovn, kolik vhod n m to pinese...?! 5. Neexistuje patn pam, pouze patn zpsoby KON S T R U K C E (podmnn k o l o u a kolskm systmem), kter mus vst ke stejn patnm vsledkm pi pozdj R E K O N S T R U K C I . 6 . Zmte styl svho info-managementu a takzvan d o b r pam (jako v e d l e j efekt") se dostav j a k o b y sama od s e b e ! 7 . P r o t o e vak j e nae p a m zkladem veho*, j e stednm b o d e m , k o l e m n h o chci rozvinout tuto knihu.

Pacienli s Alzheimerovou chorobou nm bohuel potvrzuj, e se ztrtou prvnch obsah pa mti ztrcej i schopnost inteligentn, kreativn ald. myslel; pozdji ztrcej celou svou osob nost, nebo, jak k titul knihy od S C H A C T E R A : Wir swd Gedchlnis (Jsme pam)!

Zanme

25

Analografie
a n e b co j s o u to analogramy (Podle Birkenbihl*) Na mch A N A L O G R A F I C K C H technikch mylen je krsn to, e za tenci p o c h o p zklady A N A L O G R A F I E b h e m t minut. Pokud j d e o detaily, pin vyzkouen a konkrtn objevovn (formou hry) velmi rychle vhled do hloubky metody. Puste se do toho, a u co nejdve sami sebe pesvdte o tom, co tyto techniky mylen dokou ( c o dky j i m d o kou myslc lid!)... Zkuenosti poslednch let ukazovaly stle j e d n u v c : K d o proml situa c e (a problmy) pomoc anatogram (vysvtlm pozdji, o j d e ) , vdy znovu sm na s o b zakus, jak rychle tyto metody vedou k novm a pekvapujcm vsledkm, kter asto j s o u jak inteligentnj", tak i kreativnj", ne b y c h o m se odvili pomyslet. A b y c h vs podntila ke spoluprci, pustm se v tomto kompletn pepracovanm vydn Pilin v hlav? dvma cestami: 1. Nyn v t o m t o m o d u l u pijde krtk vysvtlen - vce zjemci na l e z n o u v m Velk ANLOGRFII, Das grosse A N A L O G R A F I E Buch, (knize, kter j e ve stadiu zrodu)** a: 2. Najdete v cel knize spoustu konkrtnch pklad.

Pot co jsem musela strpt vtku asopisu Wirtschaftswoche, e pouze pedstrm, e bych vy nalezla pojem gehirn-gerecht/brain-friendly, snam se nyn to, co objevm a rozvinu (a stoj za tm asto prce trvajc lta nebo i desetilet!), zetelnji oznaovat symbolem . Pome lo i onm kolegm a uitelm, kte (na rozdl od tch mnoha, kte si vechno vycucali z prstu") dsledn uvdj prameny, co nakonec psob daleko pesvdivji...

* * Toto pu v zim 2 0 0 0 , v obdob velk inovace"' tto knihy (pro 3 6 . vydn). Velk ANALO GRAFIE0 bude na trhu nejdve na jae 2 0 0 1 .

26

Nebojte se myslet hlavou

Skoro vechny kresby j s o u samozejm grafick unalogramy a odvo zeniny slov j s o u slovn analogramy (jako konkrtn nzorn materil). M n o h o dalch ALPHA-Buch. Podvme-li se krtce na u m l slovo A N A L O G R A F I E , je vm hned jasn, e se skld ze dvou st: 1. A N A L O G jako ve slov analogick, obrazn, provzan, s y m b o l i c k (spe pravohemisfrick) mylen. 2. G R A F I E , GRAFO-logie, GRAFIKA GRAFIKA, (porovnejme GRAFIK a si s pojmy j a k o foto-GRAFIE, kmen -graf GRAFIKA. Slovn analogram najdete mj. tak v nov knize Birkenbihl

j s e m pevzala z e c k h o grafein, c o pvodn znamenalo vyrvat Ido hli nn destiky!, tedy i pst a kreslit). Shrme si to tedy:

Chceme-li myslet A N A L O G I C K Y a kreativn a sname-li se vysledovat pomoc tuky (nebo potae), kudy se pohybuj nae mylenky; resp. jsme naklonni novm n p a d m , znamen to, e myslme analografcky (vytvme tedy A N A L O G R A F I E 0 ) . 9 Ty mohou vznikat v psan a / n e b o kreslen podob. grafick

P o d p o j m e m obraz** (kresba, skica) si pedstavujeme k a d

ztvrnn - od nejjednodu mranice a po sofistikovan O B R A Z Y . K d o n e c h c e kreslit, me si prvky obraz vysthat z pedloh n e b o asopis a zhotovovat kole ( n e b o p o t a o v sloky). Dleit je toto:

AnnU>grafi

17

H l e d m e kreativn ( K ) * mylenky a p o d l e nich vytvme vdy j e d e n kreativn ficky. Co ns pi tomto zpsobu mylen napad, slovo & obraz, j s o u vdy nae vlastn A S O C I A C E . Z vlastnch vlknek tedy spltme uzly na sv vdomostn sti (viz str. 41 nn.). Vznikaj prvn uml slova, analogramy (piem A N A L O G R A F I E me samozejm obsahovat oba prvky, gra fick i slovn). Prvn pklady: analogram. Myslme pitom b u na slova, n e b o vyjadujeme svou mylenku gra

1 . Grafick asociace
Pemlela jsem o ten: st hodn, st hodn a rychle, na uit se technikm rychloten... Pitom se m tuka pohybovala po listu papru. Pozdji jsem si vimla (jak je dleit si vmat!), jak dobe ten obrzek (ili analogram) odrel m mylenky: myslela jsem sice oficiln (ve slovech) na knihy, ale kreslila jsem i jed noduch ry (= jednotliv listy: nap. dopisy, lnky, poznmky atd.)! Protoe lo o to, jak tuto hro mdku psemnost vnmat zra kov, nakreslila jsem oko... Uvdomte si prosm, e j e d e n z dvod, pro an u dlouho vd, e jeden obraz nahrazuje tisc slov, je tento: tete-li p o p i s innost (nap. jak jsem ped chvl popisovala vznik analogramu), me vm pipadat pomrn komplikovan; kdy vak innost provedete, je to najednou j e d n o d u c h . . .
* Autorka zavd zkratkov slova KaGa (K-kreativn, A-analografe, G-grafick, A-asociace) a K a W a e (K-kreativn, A-analografie, W-slovn/podle nmeckho Wort/, A-asociace), kter do eskho textu pevdm jako analogram, resp. grafick nebo slovnC analogram.

28

Nebojte se myslet hlavou

Jet j e d e n grafick analogram j a k o memo-obrzek.

Kreslen uritho

analogramu p o m e porozumt tomu, jak d a l e c e j s m e informaci, kter ns m nemu nauit, p o c h o p i l i : Bez p o c h o p e n neexistuj obrazy (anebo j s o u patn), piem p r o c e s korektury o b r a z u se pozdji star o to, a b y c h o m si zapamatovali korektury, a tedy nov obraz. Na rozdl od p v o d n c h slovnch korektur, u nich asto pozdji v pamti petrvv pvodn chyba. V nsledujcm grafickm analogramu j s e m si sama pro sebe zachytila nej dleitj vlastnosti topoi (= ecky msta). Pipomn mi pravidla, co v e c h n o mus mt m n e m o t e c h n i c k duevn msta, aby pak o d k l d n " (zapamatovn) informac mlo s p c h . V nsledujcm grafickm analogramu j s e m pro sebe osobn zachytila nej dleitj vlastnosti topoi (= ecky msta). Pipomn mi pravidla, m maj bt tato m e m o t e c h n i c k duevn msta vybavena, aby pozdj o d kldn" (zapamatovn) informac m l o s p c h . 1. (rameno): Kolik pravidel? Odpov: osm 2. (ryba na laclu): Nzornost 3. (vis na ruce): Vylouit z mny: opravdov INDIVI D U A , dn dvojata" 4. (pod rybou): F O R M A mus bt jasn a dobe pedstaviteln 5. (pod rukou): Velikost mus odpovdat naim lid skm rozmrm 6. [pod VELIKOST): Vz jemn odstupy mst vdy nkolik krok 7. [pod F O R M O U ) : Osvtlen mus bt dostaten (ani moc, ani mlo) 8. (vza): NEIV msta U tohoto originlnho obrzku j s e m nejprve (dole vlevo) nakreslila vzu s kvtinami, akoliv j s e m napsala neiv obrazy pozdji vytvej ivot". Teprve pozdji (pi dalm ten) j s e m si vimla, e j s e m toto pravidlo ne-

Analogmje

29

p o c h o p i l a dostaten. Opravila j s e m tedy text i obrzek, ale vdy, i kdy mi dnes pijde do ruky vtisk starho obrzku, okamit si vzpomenu na ko rekturu, dopluji ji tedy pokad automaticky...

Pklad

grafickho

analogramu

na

dalm

obrzku je nkolik stolet star a ukazuje, jak normln a b n byly dve takov o b rzky. Koment ns mus upozornit na to, e se takov obrazy dve etly! To je dleit znak toho druhu obraz, kter j s m e zaali oznaovat teme je... Nae leva zejm druhu bylo a oko ukon pro informace zan uprosted/nahoe, putuje svisle dol, potom se oko pohybuje nahoru/do TEC proces lidi o nahoe/napravo. tehdy samo obraz, Protoe dnen chyb jako KaGa analogramy:

TENI takovch nauit se

musme se do toho vce ponoit. maj pomhat okamit

Obrazy tohoto urit nbo symboly, evange

ensk" obsahy, co dve kadmu divkovi jasn, nebo znal nap. orel, andl, lev, bk, kter se naprosto automaticky listm (asi tak jako piazovaly jednotlivm my umme st" znak njak firmy a rozumme" mu).* srov. T - Kreslit um kad, str. 1 3 0 nn.). Z d e za

Jene," eknete te mon, ,j neumm kreslit." To je omyl! K d o um pst, um kreslit znamenejme j e n toto:

Nkolik a r p l n sta! Za pedpokladu pemlte kter o ovem, e npadech,

vystupuj z p o d v

dom n a h o r u " . Pak si to mete p k n nakreslit" n e b o vyjdit j a k o j e d n o duch grafick analogram.

Pramen: A S S M A N N / H A R T H (ed.): Mnemosyne (srov. Seznam literatury).

30

Nebojte se myslet hlavou

Verze vpravo m stejn dobrou v y p o v d a c schopnost j a k o ta vlevo. Nota bene: Analogramy kreslme p r o sebe. Maj nm pozdji pomhat pi R E K O N S T R U O V N I naeho P o - H L E D - u n e b o j a k o p o m o c n vlkna" pi vpltn novch informac do na vdomostn st. Nic vc! I m obrzky ostrov, kter se mezitm staly proslulmi, j s o u tak j e d n o d u c h , e je me kreslit v podstat kad. Dl to dnes mnoho koleg-ved o u c c h semin, i ti, kte kdysi tvrdili, e neumj kreslit...

Vnujme se nyn dalmu druhu A N A L O G R A F I E :

Analografie

31

2. Slovn analogramy
U systmu

slovnch analogramu chceme

pro kad psmeno slova, po

jmu nebo jmna najt nejmn jeden vznam, jeho prvn psmeno je stejn (podobn jako u kovek). Pro je to tak nesmrn uiten, to zjistte nej lpe v praxi - prost to zkuste.

Prvn pklad: Pohrajme si se slovem slovo, ale jet prosm neotejte knihu vzhru nohama... Navrhla mn bihl" jsem tenm sv pse se na aby zanali se slovnmi analogramy j m e n . Oka Birken

(a tenkm) poradny

(informujte

www.birkenbihlbrief.de), teln a zbavn.

mit pozitivn reakce ukzaly, e je tato cesta ohromn snadno provedi Jet pr pklad (abych vs trochu nalkala): Z a n t e se j m e n n m analogramem osoby, kterou d o b e znte. Me to bt nap. l e n rodiny, ro dinn ptel, soused, kolega. Napite j m n o velkmi psmeny (nap. hodn tlustm fixem) a u kadho psmene popuste uzdu a s o c i a c m , kter se vm vyno. Dleit j e , abyste j i m opravdu dali volnost, doslova nevzan abyste se pustili na dobrodrunou cestu po svm v d o m , vetn toho, co je ve vs b e z d n h o , p o d v d o m h o . Teba si ale pr vaich prvnch slovnch analogramu radji vyzkoute s kestnmi j m n y ? Zkuste sv vlastn.

32

Nebojte se myslet hlavou

Vyel vm tento analogram tak tak pozitivn? Pro ne, vdy sebedvra je dleit. Z k u s m e nyn kestn j m n o njakho znmho:

A n e b o prvn a s o c i a c e k psmenm slova telefon. Stejn dobe si mete vyzkouet slovn analogram j m n a sv firmy nebo

sv ulice (msta/obce)! N e b o zkuste zjistit, c o vm k " j m n o vaeho o b lbenho autora n e b o j m n o vrobku, kter pravideln pouvte (nebo konzumujete), a zde si povimnte zajmav neostr hranice mezi vlastnm a o b e c n m j m n e m . (Exkurz do gramatiky: Podstatn jmno je v latin nomen.) M y se ale c h c e m e dostat k e k l o v m u slovu, o nm byste chtli pemlet pravideln. Samozejm se slovn analogramy mohou stt i p o mocnky pi zapamatovn, nap. u j m e n o s o b , o nich s e n c o u m e , teba M O N T E S S O R L

Zmiovala j s e m se j i o k l o v c h slovech, kter umouj pechod k dle itm tematickm okruhm. To je samozejm j e d n a z hlavnch funkc mch

Analografie

33

slovnch analogramu: s tukou v ruce pemlet, P U S T I T k s o b prvn a s o c i a c e , PUSTIT se na objevitelskou cestu, kter zan v m m vlastnm nitru. Nechtli byste jet chvilku p r a c o v a t " na slovu spch, a teprve p o tom obrtit knku vzhru nohama a pest si, co se s nm d udlat? Jsou to dva pklady pochzejc o d rznch o s o b . A l e i j b y c h asi slovn ana logram v rznch chvlch sestavila rzn. Me to bt jaksi momentka, okamit zbr toho, co se lovku prv hon h l a v o u . . .

( V c e detail, rad a trik a tak konkrtn pklady najdete v m knize Velk analografie, Grosses ANAOGRAFIE-Buch) Zanejte samozejm na konceptnm pape a nedivte se tomu, e bu dou vae vtvory pokrtan a n a s t a v o v a n " a e dobr analogramy budou vznikat nankolikrt". Analogramy toti zdaleka nevznikaj j a k o ist, d o s p l " k o n e n pro dukty, jsou to procesy, v nich d o b v m e " a r o z m o t v m e " to, co v ns dm. U v d o m u j e m e si sv p o d v d o m mylenky a rozvjme j e . Je

34

Nebojte

se

myslet

hlavou

tomu skuten tak, e analografick p r o c e s y mylen odpovdaj tak evoluci v oblasti psychiky. A N A L O G R A F I E je nstrojem mylen, kter nm pomh objevovat nov spojen n e b o zskvat nov nzory (a to skuten nzorn) atd.

Dleit pojmy se v m m mylen vynouj o p a k o v a n a vdy se daj nov analografovat srov. m o d u l Jak vnmme opakovn, str. 93 nn.). Tak se mi ujasuje, c o mi tento pojem me c i " v dnen souvislosti. Krom toho vt mnostv analogramu b h e m asu vytvo novou, daleko hlub rovinu porozumn. To n e p o c h o p i l i lid, kte nap. kaj: analogramy1? To j s e m u d l a l ! " Nejde o to, zda j s m e u nkdy pemleli o njakm pojmu, nemyslte?! Jestlie pemlte bez tuky, pemlte o nkterch tmatech p e c e tak vckrt, n e ? !

est malch rad k analografovn


1. Jestlie se j e d n o psmeno vyskytne vcekrt (nap. E ve slov tele fon), mete kad p s m e n o pout k u k o t v e n " a s o c i a c e j e n j e d n o u . Tuto variantu vol rdi zatenci, protoe j i m mylenky neplynou jet m o c rychle. Je to zase j a k o s kovkami: Prvn nm m o h o u dt podn zabrat, ale pak se do n i c h u poutme pln d o b r o v o l n ! To znamen, e pozdji, a nm to pijde snadnj, napeme k j e d n o m u psmenu mon z c e l a spontnn a s o c i a c v c e . 2 . N k d y zanm v e p e d u n e b o vzadu a postupuji p s m e n k o p o ps menku p o p o a d " , nkdy ale sku jak zjanen konk, to podle toho,

Analografie

35

jak mi v y s k o " npady. Pi peskakovn se mi o s v d i l o (v klidnj chvilce zamylen) h o t o v " psmena si njak oznait, nap. obkreslit lut (co pozdji, budete-li si chtt dlat fotokopie analogramu, n e b u d e vidt). Nemm-li prv po ruce lutou tuku, oznam si psmena, kter u pila na adu", nenpadnm puntkem. 3. N k d y m k n k t e r m u psmenu prost nic nenapadne, pak sa hm po slovnku a pejdm zrakem po strnkch s tm psmenem a pi tom m skoro vdycky n c o napadne, prost a s o c i a c e j e na svt! 4. N k d y se mus kreativn zavindlovat", nen-li po ruce dn slovnk nebo b y c h o m rozhodn chtli p r o p a o v a t " do analogramu p o j e m , pro kter tam nen p s m e n k o . Pedstavme si, e teba dlte analogram j m n a a c h c e t e vyjdit, e v ptel Petr je blzen do zvodnch aut, nemte tu vak ani A j a k o auto, ani Z j a k o zvodit n e b o zvodn. Zkuste tedy pout T j a k o totln {blzen do aut); je to trochu pitaen za vlasy, ale n c o to k, e? 5 . Nkdy tak m u s m e u m t smit se s m e z e r o u ! Teba vs n c o na padne pozdji, teba ztra, teba nikdy! N e n tu dn elezn pravidlo, e u kadho psmenka n c o mus bt. ANALOGRAFIE nem vae mylen ochromoval, m mu dt kdla! U nkterch psmen ns napad nou tyi vci n e b o i pt, u j i n c h nic. Kad ANALOGRAFIE, to zna men kad analogram, poppad k o m b i n a c e analogramu (vz dle) se m rozvjet, a vloud-li se n k d y mezrka co na tom? So what? 6 . Noste s s e b o u pod zznamnk, seit! V d c m , u m l c m , velija km gnim se l p e peml s tukou v r u c e - pro ne i vm? A hlavn prosm analograficky, ano?

36

Nebojte

se

myslet

hlavou

FLOW
PEAK-EXPERIENCE popsan

(podle

Mihalyho

Csikszentmihalyiho)

Dostavuje Vchozm b o d e m prce C S I K S Z E N T M I H A L Y I H O byla MASLOWEM a dalmi. Pekld se obvykle j a k o vrcholn n e b o vrcholov zitek. Slovo peak se toti vztahuje k vrcholu njak kvality, ale i k vrcholu doslovnmu, a proto tak prvn skupinou lid, u n byla PEAK-EXPERIENCE dokumentovna, byli ho rolezci. Jedn se o z v l t n slav, kter lze tko popsat. Mtne k dispozici formulace j a k o : V takovch chvlch jsem plni a naprosto sm sebou", Jsem dokonale a Jsem pln Tady a Ted', autenticky ptomen"... CSIKSZENTpravideln pocit? nco

se

vs ten vm

proitek

FLOW?v Znte k

prkopnick americ

koncepce

k h o v d c e maar skho pvodu Miha lyho CSIKSZENT M I H A L Y I H O ? Tento profesor p s y c h o l o g i e na University of Chi bada cago je j e d n m z nejdleitjch tel v oboru lidsk ho v d o m a vytvoil koncepci FLOW (srov. r m e e k ) .

M1HALYI zaal tento fenomn zkoumal p o m o c otzek: m se v y z n a u j e tento zvltn stav? Co se tu v (neuro) fyziologickm ohledu odehrv? J a k j s o u s p o l e n j m e n o v a t e l e lid, kte maj p o d o b n vrcholn zitky (poppad s p o l e n j m e n o vatele takovch okamik)? C S I K S Z E N T M I H A L Y I vynalezl g e n i l n m e t o d u , j a k vci pijt n a kloub: Nechal m n o h o p o k u s n c h o s o b n o sit u sebe b u d k , kter ppal v nepedvdatelnch oka micch. Po zappn museli kandidti okamit vyplnit d o t a z n k . Doufal (a to prvem), e je p i s t i h n e " i pi vr cholnch zitcch a lak pijde na stopu spolenm j m e novatelm. Po mnoha letech uml u fenomn vysvdit a nazval ho FLOW...

Flow

37

Nazval lak stav, kdy ve p r o u d " : Fyziologicky proud hormony v tle i neurotransmitery v mozku, zrove d o c h z k duevnmu proudn, kdy vyvraj a s o c i a c e , mylenky, ideje, tvoiv n p a d y . . . Kdy C S I K S Z E N T M I H A L Y I shromaoval popisy fenomnu FLOW pi rznch innostech, stle se mu vracely takovto vpovdi: Ctm se ab solutn dobe. Ve se mi da. Jsem naprosto ponoen do (t i o n ) innosti. Nkdy se ocitm mimo as... Z C S I K S Z E N T M I H A L Y I H O vzkum, kter trvaly destky let, dle vy plynulo, e k FLOW prakticky nikdy nedochz pi vykonvn rutinnch innost (zvlt tch, kter vykonvme nesoustedn, m i m o c h o d e m " ) . Zdka dochz k FLOW n a d hladinou zskanch d o v e d n o s t " , protoe FLO W pichz m e z i nimi". To j s e m vyjdila v analogramu ( modul ANALOGRAFIE, str. 26 nn.): Na obrzku vidte nahoe oblast, v n jet nejsme p l n do ma. hme Zde se (jet) nectme tomu d o b e , mon d o k o n c e p o d l stresu. Naproti v doln sti se nudme. Tuto o b last zvldme l e v o u rukou", ve dokeme zaizovat automa t i c k y " (nap. zatmco myslme na jin v c i ! ) . Jen v meziprostoru, mezi tmito dvma oblastmi, d o c h z k FLOW. N a konci toho, co v souasn d o b u m m e " , jest lie jakoby pekrome hra nice na m o m e n t l n r o v n , j e n teba o 1 n e b o 2 milimetry, tam prv je fenomn FLOW pravdpodobn. N k d e nad na souasnou lakou, ale jet pod b o d e m , kde b y c h o m u pociovali Bylo by optimln, kdybyste si oblast FLOW vymalovali barevn... stres, dochz k FLOW* srov.

Pojem FLOW se nkdy chybn a elov pouv pro oznaen stav uvolnnosti, ale CSIKS Z E N T M I H A L Y I H O FLOW popisuje pouze ten stav, kter d o p r o v z k o n k r t n innosti!

38

Nebojte

se

myslet

hlavou

Kdy C S I K S Z E N T M I H A L Y I tuto v c zjistil, jasn si uvdomil, e z kad innosti vlastn meme udlat innost d o p r o v z e n o u FLOW. Ve sv knce Der Birkenbihl Power-Tag popisuji nsledujc souvislosti: Bhem diskuse j d e m e do kuchyn pro dal konvici s kvou. Pitom dl sledujeme rozhovor, mon i zavolme do obvku njak n pspvek do diskuse. Plat tu, e v tto chvli j s m e a u t o m a t e m na pinesen kvy (tento pro c e s je zen n e v d o m a naprosto autonomn, do naeho v d o m v b e c ne pronik). Nememe mt tedy zitek FLOW spojen s chz, protoe my vlastn nejdeme, my tu chzi delegujeme ( n e c h m e " j i probhat). Jest lie tuto velmi j e d n o d u c h o u innost c h c e m e stoprocentn pevst do naeho Vdom, musme j i p o n k u d zmnit. Prv tolik, aby n e m o h l y bt pou ity etablovan pednostn nervov drhy (dlnice dat v mozku)! k tomu t T - NEUROBICS, str. 1 7 1 nn.).

Floiv

39

Otestujte si to: Experiment s F L O W Zvolte si innost, kterou dvrn znte (nap. chzi), a l e h c e ji o b m t e tak, e ji muste provst velmi pozorn, nap. jdte pozadu. Dal monost je dlat n c o n e s p r v n o u " rukou n e b o zmnit poad kon pi njak ru tinn innosti a p o d . Pitom jste v totlnm smyslu tady a te. V mozek je naprosto bdl, protoe mus hledat n e b o si stavt nov nervov drhy. Z d e me dojt k zitku FLOW. srov. modul T - NEUROBICS podle Laurence C. K A T Z E , str. 1 7 1 nn., pro dal podntn pklady).

40

Nebojte se myslet hlavou

Pam jako s?
a n e b V d o m o s t n s* Neli z a n e m e , rda b y c h vs pozvala k malmu experimentu s a s o c i a c e m i . Jste-li ochotni se pidat, pipravte si te prosm tuku a kon ceptn papr, jet ne si petete zadn to proto, abyste pak mohli rea govat okamit a spontnn! R o z u m m e si? Prosm zaznamenejte po peten zadanho slova: 1. V e c h n a slova, kter vs napadnou bhem 60 vtein. 2 . V e c h n a slova, kter vs napadnou p o uplynut 6 0 vtein (po d o b u tak dlouhou, jak se vm c h c e ) . Je dleit, abyste prvn skupinu o d d lili od druh (nap. vraznou rou). To slovo je nkupn taka. Z a n t e prosm h n e d . . .

Kad oblast vzkumu sama vytv vlastn mylenkov obrazy, metafory a pirovnn, nejinak j e tomu s v z k u m e m pamti. Dve s e pam pova ovala za jakousi obrovskou ndobu, do n se nahz v e c h n o mon, a s tm souvisel panick strach, e by se do n teba u nic dalho nevelo. Pak se zjistilo, jak obrovskou m kapacitu, a zaala se srovnvat s telefo-

I tato kapitola obsahuje nkolik pas z Birkenbihl ALPHA-Buch (srov. vysvtlen, Pedmluva, str. 9 ) , co je kniha ke stejnojmennmu televiznmu poadu na Bayern III ( 1 9 9 8 - 1 9 9 9 ) .

Pamt

jako

si

41

novnm (kdyby kad lovk ve velkomst ml telefon a vichni najednou by chtli volat a p o d . ) . Pak pila ra p o t a o v c h model mozku a d n e s je modern srovnn s internetem, kter nkte lid povauj za fyzick m o z e k svta. Kdy se vzkum m o z k u zaal zabvat pamovmi vkony, ptrali nkte v d c i v mozkov hmot po n e m , co by poskytlo neurofyziologick dkazy pro p s y c h o l o g i c k k o n c e p c e pamti. Tak nap. L A S H L E Y po lta zoufale hledal e n g r a m (doslova nco vyrytho), to znamen to urit msto, na n m b y se mla nachzet (a dala najt) specifick vzpomnka fyziologicky v materilnm svt m o z k u . Bylo to tak zoufal sil, e nakonec konstatoval: Dalo by se ... dojt k zvru, e uen vbec nen mon! 0 * V souasn d o b se vzkum koncentruje mj. na dv fascinujc oblasti: Za p r v j d e o roli v l h k o s t i " v mozku, tj. o mnoho rznch neuropeptid (moz kovch hormon), kter mezitm byly objeveny, c o v e d l o k zaveden pojmu W E T B R A I N " (= mokr mozek) v anglosaskch z e m c h . Dnes dky Cand a c e P E R T (a dalm) vme, e v podstat vechny procesy, kter se dve povaovaly za s u c h " (tj. elektrick), ve skutenosti probhaj mokrou c e s tou. Za d r u h se nyn mnoho vzkumnch prac z rznch vysokokolskch pracovi koncentruje na j e d n o strhujc tma, a sice vedle neurofyziologie a vzkumu imunity j s o u to i v d c i , kte pracuj na p r o b l m u komplexity, komunikace, uml inteligence, p o t a o v c h vd, F U Z Z Y logiky (a dal ch). Je to tma, kter udv tn a spojuje nejrznj smry bdn, a kme mu propojen v sti. Je znmo, e kad jednotliv neuron me mt fyziologick napojen na tisce j i n c h neuron, take se hovo o p r o p o j e n v m o z k u . No a mn s e u nkolikrt podailo, e j s e m svmi m o d e l y mylen a metaforami pedj mala vvoj nastoupen badateli anebo j s e m jej postavila do svtla sprv nho vyuvn mozku. Proto m t, e i metaforu vdomostn st j s e m vytvoila, jet ne j s e m vdla o tchto vsledcch v d e c k h o vzkumu. Jednu variantu, ob raz informanch svazk pipomnajcch p a v o u c i s, najdete v m knize Sprachenlernen leichtgemacht Die Birkenbihl-Methode (Ciz ei snadno a rychle - metoda Birkenbihl).

( s r o v . Doplnk . 5 , str. 2 5 7 nn.)

42

Nebojte se myslet hlavou

Informan svazek byl m kreslsk aplikace konceptu anglosask lingvistiky [semantic net) a vypadal takto (vz obr.) Slab msta/mezery p kreslen ar jsou zm rem. Symbolizuj i reprezentuj slab msta a mezery. Pomyslete jen na neslavn z n m fe nomn pokejte, mm to na jazyku"... Tehdy j s e m znzornila kad slovo j a k o la kov informan svazek, n e b o kad slovo je spojeno se vemi asociacemi, kter dokete aktivovat k tomuto pojmu. Blzko stedu j s o u usazeny prvn npady, dle pozdj, a d o c e l a u kraje j s o u vae pasivn asociace, to j s o u slova, kterm sice rozumte, ale n e pouvte je aktivn. Tak jste mon u zaregistrovali, e n k d o s o b l i b o u k i pe nebo, ale vy tuto spojku mte a nkde u kraje svho svazku, vy radji pouvte protoe, a tak toto slovo mte umstno ve stedu!

U k o l navc Jestlie jste pracovali ped chvl, puste se do toho i te... 1. ...podvejte se, kter z vaich a s o c i a c k nkupn tace stoj ve stedu vaeho informanho svazku, 2. ...zjistte, kter pat dl od stedu (vechny po 61 vteinch), a, jste-li stle jet motivovni, 3. ...ptejte se v nsledujcch hodinch (dnech) co nejvtho potu lid a zanejte j e j i c h a s o c i a c e do informanho svazku (tj. prvn slova do stedu, pozdj mimo sted atd.), 4 . . . .tot provete s nkolika dalmi pojmy, abyste mohli srovnat, kolik mylenek najdete ke k a d m u slovu. Me tu bt velk variabilita o d nuly a po stovky (na j e d e n p o j e m ) . Pedstavme-li si u jednotliv slovo j a k o informan svazek, co se stane pak, kdy vidme, e se absolutn vechno, co vme (a umme), zapojuje do st? Mus to bt samozejm obrovsk s, a t o m u km vdomostn s srov. k tomu i ANALOGRAFIE, str. 2 6 ) !

Pami

jako

st

43

Jestlie jste s nmi pracovali na mal loze s a s o c i a c e m i , uvdomle jste si zkusili, jak v ns urit pojem vyvolv a s o c i a c e . Pitom kad pojem vy tv tm vce npad, m vce toho u o t o m t o t m a t u vme!

Zrove je nm jasn, e nae v d n ovlivuje vechno, co vnmme, ne bo vnmn i j e " z toho, jak umme vci rozeznvat. C o neznme, nem eme vnmat, a rozhodn ne diferencovan. Tak jsou pro ns slova cizho jazyka jen zvuky a ciz psac znaky j e n ry (bez vznamu). m v c e vak vme, tm v c e meme vnmat. Pipomn to slavnou vtu z bible: Kdo m, dno bude jemu, ale kdo nem, i to, co m, bude o d nho odato.

44

Nebojte se myslet hlavou.

Tato vta popisuje neurofyziologick proces velmi pesn, protoe v e c h n o , co neznme (nerozeznme), p s o b j a k o pozad, a proto neme bt regist rovno uvdomle. Na to by mli myslet vichni, kdo pedvaj vdomosti, v e d o u c kdry, fov, prodavai, r o d i e , v e l c brati a sestry, jestlie nm chtj sdlit n c o , k emu oni maj ve sv vdomostn sti spoustu vlken, my vak, jakoto u c se (dti, zkaznci), je nemme. Pak je to vta sku ten vstin: Kdo m (toti informan vlkna, informan svazky, informan polka v sti, kter psob jako atrakrory ili duevn magnety, kter mohou pi tahovat nov vhodn informace), tomu bude dno. (Neboli: Ten me vnmat, pochopit, zpracovat, zapamatovat si a pozdji vyut ve svch inteligentnch a kreativnch akcch a reakcch v bnm ivot.)

K d o vak (na uritch mstech v informan sti) toho dost nem, tomu bude odato i to, co m. (ili: Ten neme vnmat ani to, co je k dispo zici, je mu to tedy jeho vlastnm percepnm apartem odejmuto, pro toe takov informace se jako jaksi ne-informace rozplynou a pijdou vnive.) Proto je pro vs tak dleit, abyste svou vdomostn s pravideln rozi ovali. Cm vt je tato vae s, tm v c e detail a jemnost vnmte. Exi stuje jasn korelace mezi vzdlnm (vzdlnm veho druhu, n e teba j e n vdomostmi zskanmi z knih!) a schopnost vnmat. Dve se myslelo, e j e n l e c h e t n " (tj. lechtici) j s o u na zklad svho v y s o k h o z r o d u " (ge netika) schopni vzdln, na rozdl od hrubho a neotesanho normlnho lovka, j e h o nedostaten vnmn mu odnmalo i p o c h o p e n , jak drsn a hrub je j e h o situace (ve srovnn se svtem lepch lid). Dnes vme, e lechtice nezvhodovalo pmo j e h o zrozen, ale d o m c uitel a neustl fyzick i psychick trnink, j e m u byli lechtici vystaveni. Samozejm ne trnovali vichni stejn dobe, ale dlali dost na to, aby se mohla etablovat pedstava o lepch lidech (a aby se po m n o h o stalet mohla udret). To plat pro vechny c i v i l i z o v a n " zem, tj. vechny z e m , v nich byly tzv. vy vrstvy lepch lid, jejich hlavn v h o d a spovala v daleko vt vdo mostn sti, d o n byla na rznch mstech vpleten (podle na metafory v h k o v n a " ) velmi j e m n a detailn vlkna (oblasti profesionln k o m p e tence n e b o expertizy). Cm vce je takovch oblast ve vdomostn sti, tm vzdlanj je osoba, kter tato vdomostn s pat", ili: Tm v c e je v jej rozshl sti obraz!

Pam

jako

st

45

Proto je nejtep zkladnou pro co nejvt porozumn (rychle a lehce) (nap. akusticky, jakoto vnmn) a pochopen a zapamatovn rozs hl vdomostn s. J e d n u lehoukou a naprosto bezbolestnou trninkovou metodu k tomu na jdete v Rad c. 5 srov. modul T - Televizn nvyky, str. 2 1 7 nn.), p o d l e motta m vce si myslte, e se muste dvat na iv vysln soukro mch stanic, tm to bude snadnj." Vzbudila j s e m vai zvdavost? ( srov. i heslo Vdomostn kazety, str. 2 2 7 nn.) Vedle metody pedstaven na videokazet mm tuto radu: Vyuijte kadou monost k rozen svho horizontu (sv vdomostn st). M m e sklon nap. k tomu, e jin" informace pi ten peskaku jeme (nebo pi sledovn televize hned pepnme) nebo v osobnch roz hovorech vypnme pozornost nebo pevdme e jinam, jestlie nkdo tvrd nco, co my vidme jinak". Rdi pak vysvtlujeme: To vidte patn! N e b o : To vidte pli zen, a vy kldme o naem pohledu (nzoru) na v c . Pitom v b e c n e c h p e m e , e druh o s o b pitme pesn to, e h o my nejsme schopni: konfrontujeme ho s vlkny na st, kter pro n h o p e c e mus bt stejn j i n " j a k o j e h o vlkna pro ns. Kdy pak ten druh l o v k p e p n " na boj n e b o na tk, pohorujeme se nad nm, jak je netolerantn... Takov situace nm vdy znovu ukazuj, e existuj i jin vlkna neli ta, kter m y k urit vci u mme u s e b e v na sti. Teba ten l o v k ne stydat tvrd, e j e Z e m kulat, akoli my naprosto pesn vme, e i j e m e na p l o c h p l a c c e ! N e b o n k d o dokazuje souvislost mezi patnmi te leviznmi poady a patnou nladou (ppadn d o k o n c e patnm smlenm l i d ) . . . Jestlie se j e h o vlkno shoduje s vlknem v na vdomostn sti, na den p o s l o u c h m e , pikyvujeme a obdivujeme inteligenci (nebo vzdla nost) lovka, s nm hovome. V j i n m p p a d . . . ? Nue, takov plei tosti by se mohly pro ns stt Pleitost s velkm P, k d y b y c h o m mu poskytli teba 1 2 0 vtein (vc dokeme mlokdy), dve ne n c o op m e , utneme rozhovor, a co se tak v takovch situacch dlv. Star p telkyn na rodiny v takovch o k a m i c c h kvala: Tma je obecn nezaj mav, prosm zmnu tmatu. Vymnili j s m e si pohledy a povzdychli j s m e si. Od tto chvle se s n (o t vci) u absolutn nedalo mluvit.

46

Nebojte

se

myslet

hlavou

Velk vdomostn s znamen vedle enormn zlepenho vnmn, zlep en schopnosti chpn a zapamatovn tak to, e l p e dokeme t s rz nmi rozpory, naume-li se aspekty, kter se zdnliv zcela vyluuj, aspo na chvli postavit vedle sebe. (Toto n a c h v l i " me ve v d e c k c h kruzch trvat i dle, teba i nkolik stolet!) To je zkoumav postoj ducha, kter potebovali nap. fyzikov tehdy, kdy se ukzalo, e elementrn stice maj j a k asticov, tak i vlnov charakter! To pimlo j e d n o h o nositele N o b e l o v y c e n y k tomu, aby se tzal, zda teba v nedli, ve stedu a v ptek se nechovaj j a k o stice a po zby tek tdne j a k o vlny. Jin nositel N o b e l o v y c e n y zjistil, e svt stle vzpo mn na j e d n u velkou mylenku, a v m vdomostn sti to n a a l o " j e d n o dal vlkno: Australt d o m o r o d c i u asi tak deset tiscilet vychzej ze snovho asu, piem snovm asem mn materiln svt, kter odliuj od vlastn sku tenosti (kter se nachz za nm). A l e kdo m v sti vlkno, kter mu k, e d o m o r o d c i j s o u a priori primitivn" a nevdom, tomu by takov mylenkov spojen pipadalo absurdn. Ne e by bylo absurdn, ale on m v sti urit vlkno, na kterm je nlepka absurdn 4 ', p r o t o e vechno, co vme, vdy ovlivuje i nae vnmn a pojet skutenosti (n o b raz svta). m vce tedy vme, tm vce se nae s zvtuje, ale zrove roziujeme tak zkladnu, na n stojme", take nm nov informace neme u tak snadno podtrhnout pdu pod nohama. Takto me roziovn v domostn ste tak zvyovat n pocit vlastn hodnoty neboli sebectu! Nyn postoupme s nam m o d e l e m mylen o dal krok dle. Pedstavte si, e vae vdomostn s j e ed (ed b u k y " vytvej e d o u vdo mostn s). Zkusme si te n c o namalovat: V e c h n y asociace, kter probhaj nam duevnm svtem, aktivuj k r t k o d o b urit msta v sti! Tot s e dje, kdy hledte njak slovo, nap. kdy lutte kovku n e b o pi mluven (psan) c h c e t e zvolit urit p o j e m . Pedstavme si tento vyhledvac p r o c e s v sti tak, e vy v d o m j a k o b y putujete po sv sti s rozsvcenou baterkou. Je to zvltn baterka, j e j sklo vepedu je er ven, a proto v vyhledvac p r o c e s zbarvuje erven, ta msta v sti, kter prv osvtlujete (= kter aktivujete).

Pam

jako

47

Mte-li

po ruce ervenou

pastelku, bylo by optimln, kdybyste s vymalovali erven puntky (= vyhled vac msta) v sti. To pome, abyste za pojili obraz erven nasvcench" mst do sv vlastni vdomostn st. Ostatn: Jako dt jste jet intuitivn v dli o pednostech vymalovvn, ale pak vm to zakzali...

Vidte? Neexistuje dn t k " nebo o lehk" Co je informace pro vs sama sob. tk"

n e b o l e h k " , t o j e nutno vdy posuzovat ve vztahu k va speci fick vdomostn sti. T o t plat pro kadho lovka, ktermu ns n c o pipad (jet) t k " . T a k je tedy ntina p r o velmi tk, ale tlet nsk dti j s o u schopny si s n poradit... Proto se nm informace zdaj tm snadnj, m v c e vhodnch vlken se u nachz v na sti a me psobit j a k o magnety (atraktory) na nov, k tomu vhodn informace. Musme-li toti navazovat (nahkovat) nov in f o r m a c e do j i existujc vdomostn st, me se to dt nesmrn rychle, jestlie tam u mme vlkna, na n se nov vci daj zavsit", kdy K O N S T R U U J E M E srov. modul Zanme, str. 21 nn.) toto v dn. Ponvad te b e z p e n v i s " v sti, je pozdji i R E K O N S T R U K C E (= pamov vkon) snadn! Pklad: Znte Korsiku a slyeli jste u o Na poleonovi. Jestlie jste dosud nevdli, e byl Korsian, petete si n e b o vy slechnete tuto informaci j e n j e d n o u . Jestlie jste informaci hned p o c h o p i l i , mohli jste okamit KONSTRUOVAT, a u ve va vdomostn sti pevn s e d " ! U vhodnch vdomostnch vlken, kter u m m e (k nov vci se mus pouze vytvoil nov spojen), existuje toto pravidlo: Co jednou projde nam vnmnm a pochopenm, to si tak zapamatujeme!

48

Nebojte se myslet hlavou

Jinak je tomu tehdy, jestlie na

zatku v sti

nemme dn vhodn

vlkna. Z d e plat, e si v y r o b m e " p o m o c n vlkna (k se jim tak osl mstky) a lak informaci u m l e naveme na vlkna, kter k dispozici j s o u , a vytvome tm spojen alespo pedbn. Cel k o n c e p c e procesu vyu vajcho sprvn m o z e k (brain-friendly) podporuje veker monosti, jak si s p c h n o u t " p o m o c n vlkna ped vlastnm itm, protoe zapamatovn informac, kter nm okamit s v i t n o u " na zklad naich pedbnch vdomost (vlken, kter u v sti jsou), zde vlastn ani nestoj za e. Ale jak navzat do st nov vci (srov. mj. T - Trnink s oslmi mstky, str. 96 nn.), to u je umn. Dve, kdy se o tom jet nevdlo, mluvilo se tak o umn pamti. Pozdji se pam brala j a k o jaksi vrozen c o s i " , a proto si tolik lid myslelo, e u prost maj tu smlu, e se na n dostala h o r " pam. Pitom je p r o c e s K O N S T R U O V N , jak nm ho pedv kola, dvojnsob chybn: Z a prv, protoe se ve kole (skoro) nikdy neu, j a k pi ueni sprvn vyuvat mozek ( srov. i T - Upravovn novch informacpro ns mozek, str. 103 nn.), a za druh, protoe se bhem vuky asto stv, e vyuujc zapomnaj na zkladn p e d a g o g i c k o u pravdu, toti e n o v vci se mus spojil se starmi (zahkovat do st). Proto nebohm obtem pipad uen zbyten tk, obtn, nam hav atd. Proto se miliony inteligentnch lid naprosto neprvem obvaj, e jsou na uen h l o u p . . . Jestlie vm toto je jasn, pak vm zane bt blzk smysl technik, kter pat do tohoto modulu. Uvidte, o kolik b u d e snadnj v h k o v a t " i za hkovat nov detaily do vlken, kter u m m e . To vyuvaj vechny aspekty procesu brain-friendly, kter j s o u v tto knize pedstaveny. N v o d na trnink a na snadn vybudovn va vdomostn st na j d e t e v pt rad k modulu T Televizn nvyky Krom toho ( srov. str. 2 1 7 nn.). vm doporuuji vyuvat kadou pleitost k b u d o v n

vlastn vdomostn st vetn rozhovor: mete se v nich dozvdt n c o o j i n c h " (nebo novch) vdomostnch vlknech. A navc b y se jet dalo vnovat denn 1 0 a 1 5 minut u v d o m l m u uen. Jestlie s i mys lte, e nemte as, uvdomte si: Za prv, e k d o se j e d n o u za den dv na zprvy v televizi, snadno me zskat" as na ten, jestlie se vnuje tet rad v modulu T- Televiznnvyky (str. 2 2 4 nn.)! Za druh, e m vt je vae vdomostn s, tm vce informac mete pozdji snadno a bez nmahy p o c h o p i t a zapamatovat si a tm tedy uette m n o h o asu.

Pam

jako

49

Nvody, jak trnovat c l e n budovn va vdomostn st se zvlt n m drazem na zvtovni oblast, kter p e r m a n e n t n zstvaj e r v e n z b a r v e n " ( a l z e j e tedy okamit aktivovat) naleznete v trninkovm modulu T - Vnitrn archiv, str. 1 1 8 nn. P o k u d j d e o opti mln postup pi ncviku innost, kter c h c e t e zlepit, j e tu zvltn mo dul (T Trnovat, ale jak?, od str. 2 1 1 nn.). A vs trnovn bav - vak vte, e bez trninku se vsledky n e d o stav...

50

Nebojte se myslet hlavou

Mylen v kategorich
a n e b P a m j a k o t o sto? U vs nkdy napadlo, e vae pam je j a k o jaksi s t o ? * Na tto metafoe je fascinujc to, e vynikajcm z p s o b e m popisuje nkter neurofyziologick fakta. Sto se o v e m , jak jet uvidte, me stt pozitivnm faktorem. A l e z a n e m e malm pokusem, abyste se sami mohli pesvdit je to nzornj ne mylenky druhch lid. Proto byste mli zat aktivn spolupracovat jet p e d dal e t b o u : Jde o to, abyste roztdili deset p o j m do t ( v d o m o s t n c h ) kategori, a to tak, e hledte v h o d n nadazen p o j m y . 1. N 2. Klobouk 3. Vyjdka 4. Kvtk 5. Strom 6. N k l a d n auto 7. Alkohol 8. Pota 9. Zmrzlina 10. telefon Mete nkladn auto a jdku spolen vy-

zaadit do

jedn mylenkov kategorie (napr. pohyb). Bylo by vak zakzno auto jako pout nkladn dopravn proste

dek pro vyjdkv. Muste tedy vytvoit tri kategorie, do nich roztdte tchto deset pojm.

I tato pas se na nkolika mstech pekrv s knihou Birkenbihl ALPHA-Buch (srov. psp vek Pam jako s?, str. 6 0 nn.), knihou doprovzejc televizn poad na kanlu Bayern III (1998-1999).

Mylen v kategorich

51

Udlejte si na tuto malou lohu chvilku asu, abyste pak mohli uvaovat s nmi, a postoupme o krok dl. Poznamenejte si prosm sv ti kategorie (do nich zahrnete, z a b a l t e " v e c h deset pojm):

Na krtkou dobu te zmnme tma a b u d e m e se zabvat kvalitou va pa mti. Vtina lid nen s vkony sv pamti spokojena. Vy tak ne? Znte starou americkou ertovnou otzku: Jak je mon, e se ryba ve vod neutop? O d p o v zn napoprv mon legran, ale je velice dleit: Kvli ebrm. Doslova: R y b a se neutop, dokud j funguj bry. Stane-li se to (nap. pi njak c h o r o b ) , pak se ryba utop! bry tedy pedstavuj pro rybu dleit prvek spnosti: Protoe m tento sofistikovan filtrovac systm (sto"), kterm si pefiltruje, co je p r o ni podstatn, je voda jejm ivlem. k m e sice pefiltruje, ale stejn dobe b y c h o m mohli ci vefiltruje (nech do sebe infiltrova), protoe ryba propout d o v n i t " k sob to, c o potebuje, zatmco vechno ostatn z stv venku. My lid to dlme p o d o b n . Dostalo se nm ovem daleko komplexnjho, inteligentnjho, kreativnjho mozku (a neijeme u ve vod). K o l e m ns proplouvaj informace. M y j e potebujeme, protoe nae neurony (mozkov buky) vyaduj neustl proud podnt. Proud infor mac j e tedy nam ivlem. Naume-li se budovat si v hlav inteligentn filtran systm, nebude ten pval informac, o nm se tolik mluv, jen nam ivlem, ivotnm pro stedm, nbr i nam ivotnm elixrem! Pichz-li toti zvnjku pli m l o podnt, poizuje si mozek b h e m nkolika minut podnty vlastn (halucinace jako dsledek odnt podnt), jak j i prokzaly proslul stimulan deprivan experimenty v padestch letech minulho stolet.

52

Nebojte se myslet hlavou

N mozek potebuje stl informan tok (stejn jako ryba potebuje vodu)! N mozek j e neurofyziologicky predestinovn (peduren) k tomu, aby si poradil se stlm p r o u d e m informac za p e d p o k l a d u , e jim nebu d e m e u h b a t " a schovvat se ped nimi. Prv to odliuje l o v k a , kter m o z e k j e n m (a nos ho prost s s e b o u a nechv ho zapadat p r a c h e m ) , od toho, k d o h o pouv a sprvn vyuv a d b tak o to, aby j e h o m o z e k svou lohu (zpracovn informac) plnil tak, jak to vyeila proda (tj. p o d l e p r a c o v n c h pravidel lidskho m o z k u ! ) . Z p l a v a informac nen tedy pro ns rizikem, nbr velkou anci! To ns pivd k otzce: pro to tyi dvody: 1. K o h o ve nostmi kole a bhem studia nauili, pravidlm e je zejm pli Pro tolik lid tuto anci vnm jako nebezpe? Jsou

h l o u p " na to, aby si poradil s informacemi, je tmito zkue (kter ovem neodpovdaj sprvnho vyuvn mozku) tak zastraen, e zplavu informac prost zpotku mus vn mat j a k o ohroen. Bohudky m o h u ci spolu s Veronou F e l d b u s c h : ,Jste na sprvnm mst, z d e vni b u d e p o m o e n o " ! (Jak v tto knize, tak i v m k n e c e Der Birkenbihl Power-Tag najdete dal kompletn cyklus c v i e n na pam, chcele-l trnovat /jet/ v c e . ) 2 . K d o se j e d n o u nauil pitloukat hebky, d o k e s e nauit i prci s kladivem a majzlkem. P o d o b n je tomu s duevnmi nstroji (tools): m l p e zvldnete techniky, kter se vm nabzej (nap. v tto knize), tm v c e anc rstu si vytvote. Jsou to ance, o nich se nm zpotku ani nesnilo, protoe vdy vyplynou a z ptho vvojovho skoku. Velmi intenzivn to prov ten, k d o opravdu a svdomit z a n e vyuvat 4-1 nn.). vlastn vdomostn s ( srov. modul Pam jako s?, str.

Mylenf v kategorich

53

3 . M n o h o lid zneisuje sv str. 2 1 7 nn.).

filtrovac

zazen patnmi (a nebez

p e n m i ! ) televiznmi nvyky ( r = = ^ > srov. modul T - Televizn nvyky, 4. K a d filtr funguje na zklad uritho principu. U k u c h y s k h o sta je to velikost otvoru, u informanho sta j d e m n o otvory, zato spe o duevn uplky ili vdomostn kategorie. Pipomn vm to n mal experiment? Kolik pojm vs nyn spontnn napadne?

astnky mch semin zpravidla opt napadne (skoro) v e c h tch deset slov a vechny ti kategorie, a to akoliv se vbec nepokoueli si n c o zapamatovat! To je to, co j s e m vm chtla ukzat (pokud jste hrli se m n o u ) : Nem ete p o c h o p i t pojmy, p o k u d jste si je ( p o d v d o m ) n e n a l i " na nkterm mst ve sv vdomostn sti, protoe p e c e rozumme j e n tomu, co u znme. Vdom vnmn v c , kterm rozumme, v e d e k chpn, doslova tedy meme n c o (nap. O B R A Z , pedstavu, vznam) U C H O P I T . Nyn j s m e se tedy informace z m o c n i l i " , a proto j s m e si ji tak zapamatovali. To znamen: Mte-li jasn vdomostn kategorie, resp. naute se jim, a tvote si je vdom a kreativn [lat. creare = tvoit!}, mus vae pamov sto a u tomaticky sprvn filtrovat. Pak je uvdomle vnman a zaazen in formace zpravidla i informac nauenou, protoe jste ji bud nalezli ve
1 0

54

Nebojte

se

myslet

hlavou

sv vdomostn sti, nebo jste j pomoc vdomho procesu vnmn a mylen do sv vdomostn st uloili. U mnoha informac, nap. pi rozhovoru se zkaznkem, pi chatovn na in ternetu n e b o na konferenci to znamen: Co je jednou vyslechnuto nebo peteno, je i zapamatovno! Jinmi slovy: Nen nutno to opakovat! Srovnejte si to se svmi zkuenostmi se kolnm biflovnm! Spatn ci ne byli h l u p c i " , patn byla metodika, na jejm zklad se tito neboci, obti systmu, mli uit! K d y u je pi procesu vyuvajcm sprvn mo zek nutn opakovn, je mlo opakovn inteligentnho (kreativ nho!). Dle si musme ujasnit, e uloen pln novch informac trv dle, protoe teprve mus vznikat nov nervov drhy, a proto je nenucen postup brain-friendly (je m o n o zapojit i bdl intelekt), kter si dopv krtk pauzy, daleko innj ne v n " opakovn informac, kter brain-friendly nen (jako je biflovn letopot a slovek, poppad for mulek, kter j s m e n e p o c h o p i l i ! ) . Toto je j e d n a z technik, kter vyuv sprvn mozek: Jestlie se vytrnujete tak, e okamit piadte vechny dleit informace ( n e b o ty, kter se muste nauit) k njak l o g i c k kategorii, zskvte tyi vhody:

Vhoda .1 : Okamit vdy vte, zda jste informaci pochopili!


emu nerozumte, to nemete zaadit do dn logick kategorie. Pklad: Do j a k mylenkov kategorie byste zaadili MTRS, jestlie nemte ani tu en, co to znamen? K a t e g o r i e : Jazyk (Je to s l o v o ? ) . Mohl b y to bt matematick vraz, c h e m i c k vzorec n e b o n c o takovho. N o t a bene: N e m e m e hodnotit neznm kategorie. Chemik v, e MTRS mu nic nek, ale n e c h e m i k o v to nevd. Dal otzka: Jestlie to je slovo, z kterho jazyka je? O d p o v : MTRS v arabtin znamen matrace. Nyn vte, odkud mme pojem a pedmt. Ostatn pvodn vznam toho slova je to, co je hozeno na zem k sezen; je spojeno s bedunskou tradic: se d l o se na poltch, ale spalo se velmi spartnsky. (Srovnejte pojem auto, kter si okamit mete zaadit, vte-li, co to j e . )

Mylen v kategorich

55

Vhoda . 2: Vnmate vce vc ne dve!


Hovoili j s m e str. 4 1 nn.). o tom u v pedelm modulu Pam jako s? srov.

Vhoda . 3: Zapamatujete si daleko vce vc ne dve!


Dky nenronmu uvdomlmu m y l e n k o v m u p r o c e s u automatic k h o piazen vnmanch informac k urit vdomostn kategorii si toho zapamatujete daleko v c e , ne byste v b e c dve vili, protoe nyn u v d o m l e vyuvte mechanismus sta ve s v m m o z k u !

Vhoda . 4: Zlepte svou inteligenci a kreativitu!

Zeptm-li se na semini Co je to inteligence?, p o p i suj mi ji posluchai asto j a k o chytr mylenkov V tomto smyslu procesy a vytven novch spoj.

vm m technika myleni v kategorich p o m e reagovat jak inteligentnji, tak i kreativnji, ba d o k o n c e se vm oteve p o l e pln n o v c h souvis lost, zskte nov vhled do v c ! A l e toho je samo zejm mono doshnout j e n tehdy, zane-li se s tou technikou pracovat, nen m o n to j e n teoreticky vy svtlit. (Je to trochu j a k o s j z d o u na kole n e b o zami lovnm; k d o to nezail, n e p o c h o p . ) Pipad-li vm ze zatku mylen v kategorich tk, vzte, e mys lme stle v kategorich, j e n je to zpravidla n e u v d o m l . S neuvdomlmi kategoriemi vak pli nepodte. Mete vyut prv vyjmenovanch vhod jen tehdy, znte-li kategorie, z nich vy chzte.

56

Nebojte se myslet hlavou

Dnes se vak bohuel mnoho lid ve kole a b h e m studia neu samostat nmu mylen (k tomu pat nap. c v i e n mylen v kategorich). K d o se vdy uil j e n papoukovat a opakovat ve po uitelch, asi si zpotku ekne, e mylen v kategorich mus bt stran tk. A tak c v i e n na za tku tohoto modulu nkterm astnkm pipad velmi tk, vichni se to pak ale rychle nau. P r o ? Protoe n e v d o m k y vdy myslme v katego rich, j e n z toho n i c nemme. Musme to tedy j e n " dlat v d o m . M i m o c h o d e m , znte tuhle historku: On stoj u okna bytu (ve tetm pate) a prv otvr lhev vna... On: (Jestlie ji neznte, tte):

Podvej, tam jde ta ena, do kter je tak zamilovan Petr.

O n a : (ene se k oknu) K d e ? ! On: Ted jde prv kolem pekastv, ta s ervenou lou... O n a : Ale to je jeho ena, ty pitome! On: N o prv...

Podvejte se, mme v hlav j e d n u kategorii, kter popisuje vdan eny. Pak mme jet dal kategorii pro eny, nik j s o u prv milovan manelky. kter jsou milovny. A te pichz otzka, j a k m o c se o b ty kategorie pekrvaj, ponvad j e j i c h pr

Mylen v kategorich

57

Mezitm jet mal k o l Vyprvjte historku nkolika lidem a dvejte dobr pozor, jak budou reago vat. N e u m t e - l i " ( n e b o nechcete) vyprvt historky, podejte tyto lidi, aby si ty dky (ve va ptomnosti) peetli sami, i pak mete sledovat j e j i c h reakci! N o t a bene: m je k d o udivenj, c o se vyjaduje nhlm (ost rm, krtkm) s m c h e m , tm men je ten prnik (skoro vdycky je tomu tak!). m men je prnik, tm vt je pekvapen: to je ale podstatn pr vek humoru.* V i d m e tedy: Znme-li mylen v kategorich, dv nm to mnohem v c , ne se astnci semine zprvu domnvaj: 1. Mylen v kategorich nm ukazuje (logick) d v na vlastn v d o m o s t n sti a 2. mylen v kategorich nm m e ukzat d ve v d o m o s t n sti na ich blinch; pomh nm tedy ji l p e poznat. Jinak e e n o : Mylen v kategorich nm pomh vidt do hlavy" nm samm i dru hm lidem, protoe zpsobuje, e je mylen transparentn! A se p o c v i m e v piazovn mench i vtch seznam slov do katego ri, poppad a se naume rychle a spontnn kreslit dort kategori ( srov. trninkov modul T - Nakreslit si dort kategori, str. 1 4 6 nn.), zjistte, e n e u v d o m l mylen v kategorich provdte v d o m ! Na j e d n o u budete zskvat (nap. v rozhovorech) informace navc, na kter byste dve ani nepomysleli. U v bibli stoj, e slova jejich prozrad je. Tak mohu nap. vnmat, z d a mi njak p o r a d c e dv r a d u z kategorie C H C I V Y D L A T ! , n e b o z kategorie C O J E D O B R P R O Z K A Z N K A . P o k u d by n k d o o tchto dvou kategorich n e m l ani potuchy, nemohl by ani n a n slyet". A j s l y m " a v i d m " stovky informac navc, pro kter j a k o by lid byli slep a hlu. To je ostatn j e d n a z mch kvalit, kter zpsobuje, e si m nkte moji zkaznci najmaj" na c e l hodiny a pedkldaj mi nov npady. asto z toho, co mi sdluj, vyposlechnu p o d prahov cle a zanu o nich mluvit a me se stt, e tyto aspekty j s o u v znamn pro zavdn novch produkt n e b o pro velkou reklamn kampa.

Srovnejte i kapitolku Pro je vtip vtipn?" v m knce Kommunikationstraining (Kniha vy la esky: Umni komunikace, Bratislava 1999), str. 1 6 0 nn.

58

Nebojte se myslet hlavou

Z toho, co slym a tu, doku daleko v c e vytit ne mnoz j i n lid, poppad porozumm daleko l p e njakmu rozhlasovmu n e b o televiz nmu vysln. Ale to vy m e t e tak, protoe: K d o je zvykl vdom si pohrvat (onglovat) s duevnmi kategoriemi, ten vid, postehne, sly a te a zapamatuje si (ve smyslu pamti) pro st daleko vce ne ostatn!

Technika mylen v (logickch) kategorich


Chcete-li n c o zvl dobe p o c h o p i t ( n e b o si zapamatovat), piate nejdleitj klov p o j m y o k a m i t k n k t e r m y l e n k o v katego rii! To nap. dlejte: pi dleitch rozhovorech (na konferencch, mtincch, jednnch); pi ten poty, lnk, knih; pi p o s l e c h u rdia (pednky, n a u n h o poadu); pi sledovn televize (piem j s o u pro trnovn mylen v kategorich zvl vhodn talk-shows a diskusn poady). Otestujte si, jak je pro vs (pod jet) tk prakticky aplikovat to, co prv bylo e e n o . Je-li to pro vs tk, neznamen to, e byste mli nedostate nou inteligenci (co si lid z mch semin a pli rychle pomysl), ale j e n to, e potebujete trnink. Jestlie jste jet nikdy nehkovali s tuniskm hkem, muste se tomu teprve nauit. A uvdomovn n e v d o m c h , neu stle probhajcch proces me bt stejn obtn, j a k o kdy se mme na uit njak nov innosti. Tak abyste vdli: Po potench obtch a prci s nkolika grafy zvldnete! Nkter trninkov koly (jako zjiovn kategorie pro slova a pojmy, kter si sami volme) se mohou cviit j a k o b y m i m o c h o d e m . Pomyslete j e n na as, kdy v d u c h m spoustu voln kapacity (nap. pi s t u p i d n c h " d o m c c h pracch, sekn trvnku, odhazovn snhu, pi p o c h z k c h ) . Sa mozejm meme takov innosti provdt kdykoliv i zcela v d o m (jako meditan innost), to je u na vs. A l e v d o b , kdy byste rdi svho ducha vytrhli ze zahlky (nap. protoe vae auto stoj v dopravn z c p ) n e b o pi rutinnch innostech, kter vs (dnes) nud, mete zkrtka trnovat. srov. modul Je libo grafy uen?, str. 68 nn.) to

Mylen v kategorich

59

Nemus to tedy stt dn as navc, mme-li si osvojit schopnost uv domlho myslen v kategorich. Mete svj trnink zat tmito temi kroky (piem vs b h e m asu napadnou dal pklady trninku a dal aplikace, zejmna pi prci s n e o b y e j n zajmavou tet variantou): 1. koly, pi nich se td ada p o j m do nkolika m l o logickch kategori s kategoriemi ( srov. Zatek tohoto pspvku, str. 5 1 n.). srov. Nebo: knihy o mozkovm joggingu podle 2 . Veker koly m o z k o v h o joggingu, pi nich s i m m e hrt L E H R L A , viz Seznam literatury), nap.: Co (mysli se tu: jak kategorie) spojuje nsledujc prvky? Kter z nsledujcch prvku se nehod do vtu? A p o d o b n lohy. 3 . Tet variantu naleznete v trninkovm modulu T - Nakreslit si dort kategorie ( s r o v . str. 1 4 6 nn.).

60

Nebojte se myslet hlavou

Uit se, ale co?


Vdn, n e b o chovn? Jednak se ume V D O M O S T I ( c o se d vyst z knih = informace, data, fakta, teorie), j e d n a k C H O V A N (a sice asto b e z e slov, hned se k tomu vrtme) - ( srov. k tomu i Je libo grafy uen?, str. 68 nn.). Pojem v domosti se m v na souvislosti vztahovat na v e c h n o , co se me stt ped mtem uen, tedy njak data, fakta, informace, kter jsme umstili v pa mti. K tomu pat i vizuln informace (jmno a o b l i e j novho kontaktu n e b o zkaznka). Prvn druh u e n (zskvn vdomost) nm asto j d e p e s hlavu" a me bt pi sprvnm vyuit mozku dramaticky usnadnn, piem v optimlnm ppad poznvn vede ke znalosti (= vdomosti). Vedle tohoto druhu vdomost se vak tak u m e v tom smyslu, e zvtu j e m e nai schopnost, nai kompetenci, n repertor (zpsob cho vn). Jde tedy o to rozit nai schopnost a cesta, j a k se tomu nauit, j e trnink! Z d e meme rozliovat mezi spe n e v d o m m i i p o d v d o m m i trninkovmi postupy, kter se vyznauj njakou innost (pokusy, hry, imitovn), a u v d o m l m trninkem (kdy se n k d o nap. rozhodne nauit se hrt golf, srov. modul T - Trnovat, ale jak?, str. 2 1 1 nn.). Z a n m e spise p o d v d o m m i trninkovmi efekty, a s i c e u dorstajc generace: Dti ve vku od esti do jedencti let se u pedevm sv kul tue. Toto o b d o b pedstavuje fzi zrn (oznaovanou tak j a k o Lernfenster), v n se mal P a p u n e c p o m o c kadodennho n e v d o m h o trninku u chovat tak j a k o v e l c Papunci, poppad mal Berlan j a k o v e l c Berlan (pokud b y c h o m o v e m zavas nepevezli P a p u n c e do Berlna!). M n o h o rodi se myln d o m n v ^ j g se dti u chovat s p r v n " j e n proto, e je (oni, r o d i e ) vychovvali. To ale v b e c nen pravda. Dti_ vy

t/i se, ale co?

61

c h o v y i v o t , kter kolem sebe pozoruj! To, co se jim k, je pitom mn dleit ne chovn, kter k o l e m s e b e vid. Pedstavte si matku, kter svmu dtti pod vykld, e ten a psan je stran dleit, a pitom se v t rodin k r o m seznamu nkup n i c nepe a krom televiz nho programu nic nete. Co dt pesvd to, co se mu k, co vychz z naich st, nebo chovm, kter neustle trnuje pro stednictvm n e v d o m h o napodobovn? Bohuel se n k y " mezi tm, co vychz z st d o s p l c h , a j e j i c h c h o v n m roze vraj a v e d e to k tomu, e se dt identifi kuje s tm, co se k ( c h c e bt p e c e ta kov!), ale pesto neuvdomle j e d n tak, jak jednaj lid o k o l o nj. To je geneticky vrozen uebn program, kter nm zajiuje peit a milio ny let u se star o to, aby se mlad (lid, lidoopi) mohli p m o uit o d sta rch. Jestlie myslte, e tomu tak je skoro u v e c h i v o i c h , mlte se. Pro fesorka Susan B L A K E M O R E dokazuje, e krom nkolika druh hmyzu,,, ptk a l i d o o p neexistuj zvata, kter j s o u s c h o p n a uit se n a p o d o b o v nm, nebo to vyaduje obrovskou kapacitu mozku (inteligenci), kterou vt ina ivoich nem. Pesto j s m e vak schopni i u e n cestou reci (a pravidel), a tak m e m e rozumt nvodm, jak se chovat (nap. r e c e p t m ) , a prakticky je apli kovat a zskvat (teoretick) vdn. P o s l e d n j m e n o v a n me bt do t mry abstraktn" (a abstruzn), e do nj proniknou p o u z e zasvcen. Pitom musme vdt, e tv v tv uritmu modelu m v ppad pochybnost vdy pednost praktick vzor., ten toti v na mysli pedstavuje j a k o b y obraz, kter d o k e nae chovn dit spnji ne tisc slov. U e b n p r o c e s se prostednictvm slov me uskuteovat jednodueji, hladeji a rychleji, jestlie slovo a obraz tvo jednotu, jestlie se tedy navzjem podporuj (tak j a k o slova v d o b r m filmu posiluj dojem ze s c n ) . Jsou-li vak slova v rozporu s tm, co konkrtn vidme, vtz i zde vdy o b raz! V modulu T Televizn nvyky (str. 2 1 7 nn.) hovome o tom, e nae vdom j e natolik zaujato autobusem p e d k a m e r o u , e naprosto pe s l e c h n e m e slova komenttora, protoe v ppad pochybnost maj (pohyb liv) o b r a z y v m o z k u vdy pednost.

<52

Nebojte se myslet hlavou

Tak je tomu i pi u e b n c h p r o c e s e c h v b n m ivot. S i c e slyme, co lid prohlauj, co vychz z j e j i c h st, a u m e se z vrok, kter asto sly me, ve smyslu zskvn vdomost. Jestlie do ns v s t o u p " , pak j a k o pn: takovmi se c h c e m e stt, takov c h c e m e bt (estn, piln, spn atd.). A l e pesto se c h o v m e tak, j a k to u j i n c h vidme! Jet j e d n o u se vrame k dtti, ktermu matka (v rodin, k d e se v p o d stat ani nete, ani nepe) neustle k, j a k dleit j e ten a psan. Toto dt se nau oboj: To, co slyelo, se stane vdomost o tom, e ten a psan je DOBRE. Lid, kte to dlaj, jsou LEP (nap. inteligentnj, vzdlanj) NE JINI. A S tmto vdnm se tento l o v k identifikuje, take sm s e b e b u d e pomovat (posuzovat i odsuzovat) p o d l e tohoto mtka. To v e d e k vnitnmu konfliktu, kter b u d e permanentn udrovat vnj konflikt j e h o mld. Bude toti velmi p r a v d p o d o b n (nesetk-li se s j i n m vraz nm vzorem) . . . 1. . . .celoivotn nerad st a pst, ale (na zklad sv identifikace se svou vchovou") ... 2 . . . . c e l o i v o t n mt pocity viny, protoe nerad te/pe. A b u d e . . . 3. ...s nejvt pravdpodobnost svm dtem kat to, co se kalo j e m u , ani b y k d y p o c h o p i l diskrepanci m e z i svm chovnm a svmi slovy. Takov konflikty se asto pedvaj z generace na generaci, d o k u d postien n e p r o h l d n o u j e j i c h mechanismus. Kolik c e n n energie se tmto zpso b e m vypltv a neme bt investovno do kreativn konstruktivn p r c e . . . Shrnut: Protoe nae c h o v n je v d a l e k o vt me, ne j s m e si dve uvdomovali, urovno chovnm naich blinch (naich vzor!), znamen to, e m mn tyto vzory odpovdaj naim identifikanm clm, tm m n meme sami s e b e strpt" (mt rdi, akceptovat, respektovat), a tm v c e musme t r p t " (role obti, problmy s e b e h o d n o c e n ) ! Na druh stran m eme ost problmu i namit o p a n m smrem: Jestlie p r o h l d n e m e souvislosti, meme mechanismus, kter se za nimi skrv, aktivn vyut pro s e b e (msto a b y c h o m p o d nm trpli). To je modern smysl G O E T H O V Y C H slov: Povz mi, s km jde, a j ti povm, kdo jsi." D o v o l m si z toho odvodit nkolik z v r pro kadodenn praxi, a pitom rozliovat mezi u c m se a u c m : P r o vyuujc (uitele, r o d i e , ale i v e d o u c pracovnky):

Uit se, ale co?

63

1. A j e v m to mil, n e b o n e , jste vdy v z o r e m . Naute se p o znvat/rozeznvat konflikty vyvolvan tm, co falen" kte (a zpravidla jste to z d d i l i " od lid, kte kdy vyuovali vs). 2 . Mluvte s tmi, k o h o se konflikt tk (dtmi, ky n e b o spolu pracovnky), o problmu oteven. Jen tak je mon een konfliktu, kterm trp zpravidla vichni. Osoby, kter se u , trp, protoe zdn liv m n o h o v c dlaj p a t n " a stle j s o u kritizovny, a osoby, kter vyuuj, trp tm, e maj potebu mlt pantem za kadou cenu... P r o uc se (tedy pro kadho l o v k a ! ) : 1 . A p o c h o p t e , o j a k k o n f l i k t j d e , p e s t a t e o b v i o v a t : Tk s e to jak lid, kte ve vs konflikt vyvolali (nap. vai r o d i e , uitel n e b o fov), sami toti trp (viz ve), tak i sebeobviovn. (To j s e m ale b l b e c ! atd.) . . . 2. Vyhledvejte si vzory, kter vm poskytuj pesn to. co se c h c e t e nauit. Pamatujte: Rzn nahrvky (nap. audionahrvky u akustickch model a vuky jazyk, v i d e a / D V D u chovn, kter j e nutno vidt) j s o u lep ne nic, ale iv m o d e l y jsou vdy lep ne p l o c h o s t " nahrvek. Z d e budou v b u d o u c n u fenomenln monosti dky virtuln realit, protoe simulaci mozek de facto nerozezn od toho, co je p r a v " . Brzy b u d e prce se simultorovmi programy dostupn pro kadho. Prvn simultory ped nkolika destkami let stly miliony, mezitm j s o u u p l o c h " PC-verze k dostn za ni c e n u , ale j s o u u i hardwary, kter umouj pravj" simulaci, nap. pedly a volant (pro simulace zvodnch aut a letadel) n e b o zvltn sedadlo, kter se p o h y b u j e " , n e b o m a g i e b o x " , zazen, kter produkuje vn a zpachy. V budoucnosti tu budou dva trendy: Za prv razantn p o k r o vvoj simulac doma, take b u d e stle v c e lid mt k dispozici stle v c e innost. (Je to tedy opravdov demokratizace toho, co U M M E , pot co internet zavedl dramatickou demokratizaci toho, c o VME.) Za dal b u d e existovat stle v c e simulanch s t a n i c " . U j e nach zme v zbavnch centrech po c e l m svt, dnes j s o u u v U S A prvn simu lan msta v shopping-centrech. M o h l o by u nap. bt pedstaviteln, e si idii vdy na p o d z i m p r o j e d o u " na simultoru trnink jzdy v mlze, na snhu a na ledu, aby se p e c h o d k nej dleitjm zmnm v reakcch a uvaovn nemusel odehrvat a na silnici. R o v n me trnink na si-

64

Nebojte se myslet hlavou

mulatom nabdnout potenciln n e b e z p e n prvky, j a k o je stetnut se zv etem (srncem), p e c h o d pro c h o d c e , znaen ped kolou aj., take se st nehod odehraje na simultoru. Virtuln realita dovol projt urit dje zpomalen, d o v o l jakoby zruit z e m s k o u pitalivost anebo se octnout v d o c e l a j i n c h velikostnch p o m r e c h . Zpomalen: Mete stt na kraji p l a v e c k h o baznu a prochzet si p o hyby zpomalen srov. T Trnovat, ale jak?, str. 2 1 1 nn.), c o vak vyaduje disciplnu, a b y c h o m pohyby, p s o b c a nesnesiteln zdlouhav, skuten sledovali. N e b o z a n e m e onglovat tky, protoe ty padaj k zemi pomaleji ne m e . S virtulnm simultorem meme j a k o b y plavat a pi tom pociovat tlak vody na pach a p o d . N e b o onglujeme s eleznmi ku ely, j e j i c h tha se nemn, kdy je c h y t m e . . . Virtuln simultory nm umon virtuln vyzkouen toho, co reln (dosud) nen mon. Astronauti v souasn d o b h o d n trnuj pod v o d o u , v m s n m virtulnm simul toru vak zaij, e je kad z o n c h proslulch klokanch s k o k " penese o nkolik m e t r dl, protoe tak se b u d e pohybovat v relaci k l o v k u si mulovan m s n svt (a takov programy u j s o u ve vvoji). Velikost: Mon jste vidli film (natoen p o d l e romnu Sci-fi od Isaaka A S I M O V A ) , v nm se nkolik v d c zmen na velikost bakteri a vyd se na fascinujc cestu d o nitra j e d n o h o lovka. (Chtj tam odstranit krevn sraeninu a zachrnit mu ivot). Tak nael mistrovsk didakt ASIM O V ped nkolika destkami let cestu, jak laikm zprostedkovat P E D STAVU (ili n c o , co je mono umstit ped n duevn zrak) o vnitku tla! Virtuln svt tohoto p o t r h l h o " A S I M O V O V A romnu piblil nanotechnologii, kter tehdy byla v zrodku, a rovn pedpovdl malik p o m o c n k y " , kte putuj po systmu a zbavuj jej ruivch faktor. Dnes k tomu existuj dv praktick paralely: pedevm roboti, kte cestuj po soustavch trubek a veden (nap. pro o d p a d n vody, chemiklie, radioak tivn ltky), hls kody, resp. odstrauj je na mst, a za druh nano-roboti, kte tot b u d o u dlat v systmu trubek" naeho tla (krevnm systmu). Stejnm z p s o b e m si dnes meme hrt s atomy a skldat je do molekul - to velmi psobiv l Howard R H E I N G O L D v knize Virtuelle Welten (Vir tuln svty). Ukazuje, e u e n v e d o b r c h virtulnch systm b u d e da leko snadnj: Pedstavte si, e student pohybuje virtulnmi barevnmi, rzn velkmi a tkmi m i " a testuje, kter se pitahuj a kter o d p u zuj. Pitom dnes u systm pracuje s protichdnmi informacemi, ili n student pociuje tlak pi odpuzovn, ale systm reaguje i na tlak, kter on

Uit se, ale co?

65

vykonva. Zatla-li prudce, budou se m e , kter se navzjem odpuzuj, p o d o b n p r u d c e b r n i t " ; zkus-li to opatrn, uct j e n lehk protitlak, atd. Howard R H E I N G O L D l , jak na nj tato simulace ped lety udlala dojem. Piznv pedevm, e mu tehdy jet c e l ten povyk koleni virtul n reality pipadal j a k o hloupost. Za druh poukazuje na nesmrn m o nosti, kter se tu otvraj autonomnmu uen. Jestlie student strv n kolik hodin v tomto virtulnm movm svt a tmito nkolika mky (v raznch nensil barvch nev, ten, e a velikostech) pohybuje a pitom se po hodinch

nm, zpsobem nau, kter se daj navzjem spojovat a kter ne (o pitom ani ty mky" zastupuj atomy), pak kter si m velk nskok ped jinm stu uebnic! O rychleji e modr OBRAZ, komplexn souvislosti, nhle prvn dentem, to vechno mus nastudovat z tlustch

kdo se

u pomoc virtuln reality, pochop vysoce vodk, chemie. oranov dusk atd., zskv

protoe se syntzu

mu prezentuj NZORN!

Jestlie se pak pozdji dozv,

mky znamenaj veker

Poukzali j s m e

srov. m o d u l Pam jako s?, str. 41 nn.) na to, e

je velmi snadn z a h k o v a t " i zavsit dal detailn vlkna do vdomostn st, kterou u mme (a prolo si mme pomhat p o m o c n m i vlkny / oslmi mstky, jestlie k nov informaci ve sv vdomostn sti jet dn vlkna nemme). A l e pedstavte si, e nkolik h o d i n v o n o m virtulnm m k o v m svt vytvo prvnch sto zkladnch vlken k oblasti c h e m i e - j e n proto, e to studenti zaili, ctili (uchopili/pochopili) a vidli! Na zklad toho ekl Howard L E V I N E * , e lidstvo vyvinulo ti smro datn systmy u e n (a chpn): 1 . I n d u k c e : V I D M E j e d e n pklad a usuzujeme z nj na vechny. Vi d m e , e n k d o zeme po poit muchomrky, a usoudme, e vechny houby toho vzezen j s o u jedovat. (Nkdy me ovem z j e d n o h o c h y b nho sudku vyplynout c e l gigantick mylenkov konstrukce, kter je postavena na psku.) 2. D e d u k c e : Stavme krok za krokem c e l o u adu j e d n o t l i v c h premis (hy potz), z nich meme vyvozovat urit zvry (formln logika). Tak V I D M E vci, kter (dosud) nememe spatit, na zklad naich l o g i c kch zvr! D e d u k c e je u tm soust virtulnho svta. Tak ped pokldali j i sta R e k o v , e se materie mus skldat z atom, akoliv a dnes j s m e s c h o p n i atomy V I D T !

Howard LEVINE, bval programov manaer National Science Foundation, prohlsil: Mys lm, e se ped nmi rsuje tet revoluce ve vdeckch instrumentech mylen."

66

Nebojte se myslet hlavou

3 . Vizuln d e d u k c e : Ponaje na fantazi (vrozenou virtuln realitou), pes simulace veho druhu a k prav virtuln realit, jak nm ji umo uje nov technologie, si m e m e pedstavovat vci, kter (dosud) ne existuj, a tak vybavovat potebn procesy chpn, kter jsou nutn pi uen. V tto souvislosti bych chtla poznamenat, e info-tainment ( n e b o edu-tainment) asn zjednoduuje vytven potebnch vnitnch obraz pro u e b n p r o c e s , a prv proto je tak spn! A proto lak proti tmto meto dm broj pedevm ti lid, kte takovho pstupu ke vzdlvn sami ne j s o u s c h o p n i . K nmu toti vedle velk vdomostn st (na v y r b n " paralel, srovnn, metafor z nejrznjch oblast) pat i mnoho fantazie (= pedstavivosti) a kreativity ( srov. Pedmluva, str. 9 nn.). A nyn se kruh uzavr: m zbavnji (podle metod info-tainmentu) je vyuovn postaveno, tm v c e se str hranice mezi Z N T (ve smyslu v domost) a UMET, tedy schopnost, konkrtn n c o dlat, resp. dlat lpe. Vidme zde zdailou syntzu kninho vdn (teorie), tedy t o h o , co ped vaj nae sta, a model (vzor), kter meme napodobovat. Jestlie s e student nap. pi he s mky (atomy) bezdky nau, kter se k s o b h o d a kter ne, a jestlie je mu pozdji tat informace prezento vna v knize, nen tu pradn konflikt mezi slovy a realitou. Tak se l o v k u nejrychleji, nejsnze a nejinnji. K d y uvte, e s e tyto n o v cesty prv nyn rozvjej, p o n v a d v dn lidstva dosahuje n o v h o stupn komplexnosti, stravitelnosti a kdy uvte, e virtuln cesta vede prv k lep komplexnch souvis lost, muste uznat, e je to skvl v c , nemyslte?

UU se, ale co?

67

Je libo grafy uen?


aneb Co se vlastn dje pi uen? Od t doby, co E B B I N G H A U S na k o n c i 19. stolet provdl sv proslul uebn experimenty, kreslme kivky pijmn v d o m o s t . Jak si tako vou kivku pedstavujete? Smr nahoru = v c e (vdomost n e b o schopnost), zatmco as probh doprava. Otzka zn: Jak by mohla vypa dat lakov kivka pi jmn vdomost?

Zkuste (mete klidn jen hdat!) kivku za kreslit. Kdy profesor Hermann E B B I N G H A U S zaal se svmi dlouholetmi syste matickmi pokusy s uenm, zjistil, e lid s rozdlnmi pedchozmi vdo mostmi dlaj tak rozdln pokroky v uen. Proto piel na npad zajistit v d e c k o u mitelnost u e n a zaal pouvat nesmysln slabiky (nap.flip kut duk). To by mlo zajistit, domnval se s naivitou profesionla, e pro vechny bude u e b n ltka stejn tk (anebo lehk). Bohuel j e h o studie obsahuj (z dnenho pohledu) nkolik slabch mst. Amerianm se opt p o v e d l o n c o ndhern vstin vyjdit: hindsight is 20:20 vision:* V retrospektiv vechno vidme fenomenln.

68

Nebojte se myslet hlavou

Respektujme tedy sto let novho vzkumu, kter se od t d o b y udl: 1. V m e mezitm, e dn dva lid nemaj shodn o b s a h pamti (ani jednovajen dvojata). Kad druh u e b n ltky bude tedy naret na rozdln vdomostn st ( srov. Pam jako st?, str. 41 nn.) a tam se b u nesetk s dnmi vlkny, n e b o se setk se slabmi, sil nmi, n e b o d o k o n c e s m n o h a silnmi vlkny... V poslednm ppad informace uren k nauen n a n e " teba i velk mnostv dalch vl k e n v zvislosti na tom, c o si ta o s o b a myslela (vera, ped chvl n e b o prv te). I my reagujeme velmi rozdln na stejnou informaci v roz dln d o b ( srov. modul Jak vnmme opakovn, str. 93 nn.), take n e m e m e sami vzhledem k s o b bt vdy identit ped deseti lety, ped rokem, m s c e m , tdnem, d n e m , hodinou n e b o pozt. 2 . N m o z e k j e vynikajcm u e b n m o r g n e m . Protoe m u e n v z n a m p r o peit, nen tento orgn pipraven na uen n e m u , c o nem smysl (tohle kdyby vdli leckte plnovai uebnho procesu ve kol stv!). Nesmyslnm v c e m nen m o n o dt takov vklad, kter by byl pro n organismus relevantn. To plat samozejm i pro informace ped van kolou, kter n e c h p e m e , protoe co nen p o c h o p e n o , neme bt ani u c h o p e n o a uloeno ve vdomostn sti. V e c h n o , co pro ns je bez vznamu, j e o d h o z e n o " d o o b r o v s k h o prostoru p o d v d o m . O d bornci se pou, zda je to tam uloeno a do k o n c e ivota. Studie sice stle znovu ukazuj, e se nkter informace z hlubin p o d v d o m pozdji, nap. p o d vlivem hypnzy, v y n o " . A l e za prv se nikdy nevyno vechny in formace, za druh j e mnoho z nich velijak zkresleno a za tet se vdy vynouj" i pseudovzpomnky, kter vzpomnkami v b e c nejsou.

Ume se vlastn vdom, nebo podvdom?


Mezitm u vme dal v c : oblast naeho b d l h o v d o m j e j a k o b y ma linkat oechov skopka v nesmrnm o c e n u p o d v d o m . Samozejm si tu meme vymyslet velijak dal metafory, vtina astnk semin vak pedevm reaguje s velkm divem a obavami na to, e to, co pova uj za svho ducha (= b d l v d o m ) , by m l o bt tak smn mal. Jsou to
* Pozn. aut.: HINDSIGHT = doslova pohled zptky, 2 0 : 2 0 (twenty-twenty) = schopnost vidn je stanovena pro kad oko zvl, 20 je nejvySf dosaiteln poet bod. (etina zase jadrn' k, e po bitv je kad generlem".)

Je libo grafy uen?

69

vak myln obavy! Tento obraz vaeho ducha nijak neumenuje, nbr na opak vm ukazuje nesmrnou rozlohu (ocen) veho toho, co a m tak jste! Nkte lid takovm obrazm ze zsady nedvuj, chtj sla. Nue, Tor N 0 R R E T R A N D E R S l ve sv fascinujc knize Spure die Welt (Poci uj svt), k jakm vsledkm vedla men; pe o slech, pmo gigantic kch, kter j s e m sestavila do pehledu, kter zachovv relaci mezi nimi. Ovem e se j e d n o prmrn hodnoty. podle N 0 R R E T R A N D E R S E Smyslov o r g n Vnmn cestou rozdlnch smyslo vch orgn vede k rozdlnm hod notm (viz vpravo). Oko Ucho Ke Chu ich bity/sek. 10 0 0 0 0 0 0 100 000 1 000 000 1000 100 0 0 0

Pepotala j s e m tyto prmrn hodnoty tak, e m e m e ci: Na 1 5 mili m e t r v d o m (skopka) pipad 1 1 kilometr p o d v d o m (ocen). N 0 R R E T R A N D E R S tak ukazuje, e hlavnm k o l e m v d o m nen (jak se l i d dve domnvali) vnmn (registrovn/ukldn) informac, ale na opak vytdn tm veho! Z toho vyplv, e nesmysln slabiky mus vst k chybnm kivkm pijmn vdomost, protoe b u d o u vyazeny. Pesto E B B I N G H A U S O V Y kivky po cel lta tvoily zkladnu p e d a g o g i c kho psoben. Nen divu, e vtina uitel dl pesn tu chybu j a k o lai ci na semini, kdy pemlej o tom, jak s e d j e " u e n a tm se d o stvme ke kivce u e n , kterou jste nakreslili p o d l e str. 68 vy. Vtina astnk kresl kivky, j e j i c h linie probh v c e n e b o m n smrem na horu (vae t?). To pak vypad asi takto: Vsledky vce ne 2 0 0 0 0 kivek zakreslench astnky semin:

15%

70

Nebojte se myslet hlavou

Je pitom nepodstatn, zda kreslte s t o u p n " strmji n e b o mn strm. Jen c c a 1 5 p r o c e n t kivek obsahuje rovn msta (podle hesla, e nkdy se lovku neda vbec nic). Zbvajcch 5 procent zakreslench kivek pi pad na rzn dal monosti (i na tch nkolik mlo lid, kte V E D E T a U M T od s e b e oddluj, c o je sprvn a dleit, jak hned uvidme).

Vdt nen tot co umt


Prvn v c j e , e musme o b kivky o d s e b e oddlit, ponvad kivka v domost se c h o v " naprosto jinak n e kivka pro j e d n m srov. modul Uit se, ale co?, str. 61 nn.). Kivka vdomost popisuje data, fakta, informace a zahrnuje vedle velk sti kolskch vdomost veker vdo mosti o souvislostech, dleitch vhledech do rznch oblast naeho i vota, teorich o svt atd., tedy i v d o m o s t i z knih (ale ne p o u z e j e ) . Tak pojem knin vdomosti" se navzdory internetu a multimdim jet nja kou chvli udr, ponvad popisuje, co se lovk od potk psma mohl nauit od druhch lid, kte nebyli ptomni. Z d a j e k n i h o u " hlinn de stika, sbrka papyr, svitek pergamenu n e b o elektronick k n i h a " , je pi tom nepodstatn. R o v n nehraje roli, zda tato k n i h a " nabz pohybliv nebo nepohybliv obrzky v kadm ppad tu zskvme to, e m u kme V Z D L A N , a s i c e cestou k n i n c h v d o m o s t " ! Vvoj v d o m o s t n kivky nm hodn ekne, je-li nm jasn, e kad z tch vlken p s o b j a k o magnet, atraktor na urit hesla (tmata) a pita huje jakoby magickou silou nov informace ( : = = srov. modul Pam jako s?, str. 41 nn.). Proto vid filatelista, kter se dv na novou znmku, b hem pl vteiny v c e neli my za nkolik minut. Plat zde tedy, co prav li dov moudrost: Zatek je vdycky tk! Musme dodat: A n o , ale j e n ten zatek! M e m e tak ci: m vce toho u vme, tm snadnji se ume dal vci. Musme ovem doplnit: m vce toho u vme, tm snadnji se ume dal vc. A sice k tto ob lasti vdn (k tomuto tmatu)* Proto j s o u vechny kivky pijmn vdomost vdy exponenciln: nav zat prvn vlkna je stran tk, p a k je to u j e n troku pracn, p o

je libo grafy uen?

71

malu j e to d o c e l a n o s n a pak j e d n o u pijde chvle, k d y to zane bt zbava. V mnoha pedmtech ve kole vtina k bohuel tento okamik prav radosti nikdy nezaila, proto si myln mysl, e dal u e n mus zstat namhav a otravn, tak j a k to pro n bylo na zatku kivky...

Jen u naich konk, zjm n e b o v oblastech, v nich j s m e zskali velkou zbhlost, pesn vme, e se dnes za dv hodiny naume daleko vce (rychleji a snadnji!) ne zpotku za cel m s c e !

Exkurz: Me nm nco dt jeden den semine?


Z d e narme n a j e d e n z nejmn p o c h o p e n c h seminrnch efekt": j e d nodenn semin n e m astnka dovst o d nuly ke 1 0 0 procentm, to dn semin nedoke. Na to potebuje pedbnou nebo nslednou p i nebo hned d l e trvajc kurz. Ale kdy si semin lidi p e b r " tam, k d e u jsou, na urit rovni, a odtamtud si je odvd dl a uke j i m urit sou vislosti, kter j s o u pro n nov, a pr rad, trik a grif, j a k s e v c i daj d lat lpe, p a k jedin takov d e n m e lovku dt nesmrn m n o h o . m ve se u nalz bod na va kivce uen k tmatu semine, tm vt z nj budete mt uitek.

72

Nebojte se myslet hlavou

Jestlie se tedy j e d n o d e n n semin tk vaeho ivota, mete si z nho v z t " d a l e k o v c e . Jde-li o aspekty, kter jsou takkajc hav, protoe je provte den co den (od rozvren asu, pes pam a ke zdrav viv,Jitness, investicm atd.), me mt takov semin pro vs c e n u zlata, ba i vt. Nkte by to rdi popeli, p i e m kritikov v tto oblasti irou n h o d o u asto sami nabzej semine nkolikadenn! P o d o b n nkter psy choterapeuty v e l i c e rozru, kdy n k d o lidem ukazuje, jak si s uritm pro b l m e m mohou poradit b e z terapeuta (autonomn a na vlastn o d p o v d n o s t ) . No, dobe.

Zpt ke kivce nabvn vdomost


V kadm ppad musme zdraznit, e kad vdomostn kivka obshne vdy j e d n o tma, j e d n u oblast vdn, piem nkter oblasti se mohou velijak pekrvat a mme pak vhodu p e d b n c h vdomost". N kolik pklad: Mluvte-li anglicky a n m e c k y , mte spoustu p e d b n c h znalost (utajench!) pro holandtinu a vechny skandinvsk jazyky. (S vjim kou fintiny: tento jazyk pat do tzv. ugrofinsk jazykov vtve, urit vm "tedy p o m e , budete-li se chtt uit maarsky, pravdpodobn i v turetin, mon d o k o n c e i v japontin, o tom se odbornci jet dohaduj.) Mluvte-li anglicky, asn rychle si poradte s cizmi slovy latin skho pvodu, akoliv jste mon v b e c nevdli, e j e v anglitin la tina, kter vm nabz vlkna ve vdomostn sti, kter tam u m nachystna a vy na n snadno mete z a v o v a t " nov ciz slova. Umte-li anglicky st, mete si v krtk d o b udlat zkouku ze z klad latiny. Ovem asto latinu v anglitin vidme a na druh pohled, a to u odvozenin anglosaskho k m e n e . Porovnejte si: 1. 3. farmer, ale agriculture (agriculturaL atd.), nautic... (cosmonaut, astronaut, a nautical

1. water, ale aqua... (s odvozeninami) n e b o sailor n e b o seaman, seamile, aquanautics ale atd.).

T a k proto doporuuji r o d i m poad anglitina, a pak teprve latina. Z a prv zskaj ci v anglitin lep zklady pro latinu a vechny romnsk jazyky! Za druh svtov rozen a iv jazyk (s nm se lovk setkv denn!) dti vc bav ne jazyk, kterm se mluv j e n v patrn nejmenm

Je libo grafy uen?

73

stt" svta (ve Vatiknu) a j a k o univerzln spojujc lingua franca ho pouvaj j e h o vazalov na c e l m svt. Zkuste ovem rychle najt v Keni katolickho knze, kdy se tam nemete domluvit! P o d o b n j e tomu ve vech oblastech vdn: c h e m i k se rychleji zorien tuje v zkladech biologie ne hr na c e l l o (ledae by ml prodn vdy jako sv hoby). Ten, kdo asto pihlel pi vaen (i k d y b y to bylo j e n v te levizi), b u d e si v kurzu vaen ponat obratnji ne n k d o , k o h o c e l ivot opeovvala maminka a kuchy vidl zevnit, j e n kdy si el pro n c o d o b rho do ledniky. Osoba, kter zskala pedstavu o zemdlstv (i kdyby to bylo j e n dky televizi, videu atd.), daleko rychleji p o c h o p zemdlsk t mata (nap. v rmci njakho vzdlvn) ne nkdo, k d o si mysl, e mlko roste nkde v supermarketu. Jestlie se vm zd, e tohle je trochu pita en za vlasy, zkuste se na pvod mlka vyptat pti- a sedmiletch mst skch dt, jejich r o d i e znaj vechna shopping centra, M c D o n a l d y a dis kotky iroko d a l e k o . . . A l e zpt k na vdomostn kivce: Co znamen fakt, e v e m u vdn se u m e tm snadnji, m vce ho u m m e , jestlie tvrdme, e si n i c " nepamatujeme? Me to znamenat troj: 1. N i m " myslte pevn n o v informace, k nim jet nemte dn vlkna. (Jinak byste treli nkde v l e b n a sotva etli tyto dky!) 2 . M n o h o lid si mysl, e jejich pam j e v podstat d o b r , ale maj bohuel patnou pam na j m n a . Nota bene: V c e od tho se lovk nau snadno. Tady jste v zaarovanho kruhu. Protoe znte pli mlo j m e n , mte ve sv vdomostn sti pli mlo vlken pro j m n a . A proto se vm j m n a u tak patn...! 3. Pli m n o h o lid povauje pam za n c o , co pracuje j e n s pod statnmi j m n y . Proto vdy upozoruji na to, e vlastn b y c h o m mli kat, e pamujeme, e toti j d e o innost, o prci se slovesy. V naem kontextu (kivky pijmn vdomost, vzpomnte si?) musme zdraznit: Pam je zpsob chovn. Chovn se me zlepit pomoci trninku. Tak se dostvme k druh kivce!

74

Nebojte se myslet hlavou

Jin kivka uen: Chovn (trnink)


Jednn (chovn, innost), tomu se n e u m e z knih, ale p o m o c tr ninku, a trninkem se v t o m tak zdokonalujeme. Pitom j s o u dle it pedevm dva aspekty: 1. Uili j s m e se a u m e se (po cel ivot) nesmrn mnoho cestou imi tace (do znan mry n e v d o m ! ) ( srov. modul Uit se, ale co?, str. 61 nn.). Na to zapomnaj pedevm lid, kte chtj motivovat druh. f zaki na pracovnka, je rozilen, a mu vystupuj ly na e l e . emu c h c e asi pracovnka nauit, kdy ki: Jak asto vm mm opakovat, e se muste k zkaznkm chovat pjemn! To, co si z toho pra covnk o d n e s e (Ten ale kec, sm to neum!), urit nen to, co f chtl sdlit. Proto A m e r i a n vstin kaj: Tv iny jsou tak hlasit, e neslym, co k. 2 . M-li dochzet k tlesnm n e b o duevnm p o h y b m , mus prob hat neurofyziologick procesy, mus bt vytvoeny takzvan preferovan nervov drhy (informan d l n i c e v m o z k u " ! ) . To vak vyaduje as. Proto je to patn, nabz-li se modern vyuovn jazyk pro d o s p l p o d heslem Za deset minut u budete plynn pouvat prvn slova. Miminko za n od s e d m h o msce thotenstv reagovat na matesk jazyk, ale teprve nkolik msc p o narozen se pokus napodobit prvn hlsky! Proto plat: m je pro vs jazyk, kter se c h c e t e ( n e b o mte) nauit, novj, tm dle byste mli aktivn a pasivn poslouchat, ne se pustte d o aktivnho utven hlsek. 0 to nm tu toti j d e : Kivka uen k U M E T vypad pln jinak ne k V E D E T ! Jde-li o to, j a k d o b e n c o umme/umme dlat (potat, pst, st, ( srov. modul Mte njak problm se tenm?, str. 8 2 nn.), plat jin kivka uen. Tuto druhou cestu u e n zkoumal George L E O N A R D a p o psal ji skvle v knize Der lngere Atem Die fnf Prinzipien far langfristigen Effolg im Leben (Del d e c h Pt zsad pro d l o u h o d o b spch v i vot). Je to n e o b y e j n inspirujc knka (do kter se kadou chvli znovu zatu), v n j d e o Zvldnut vednho dne*. L E O N A R D byl dlouholetm uitelem a lektorem. B h e m druh svtov vlky trnoval piloty, pozdji se

* Pozn. aul.: Ostatn jsem k tto knce vydala soubor dvou kazet Der lngere Atem (Del dech), kter mj. nabz vynikajc cvien, kter L E O N A R D vyvinul.

Je

libo

grafy

uen?

75

stal mistrem akido. Piel na to, jak se rozvj kivka vedouc k mist rovstv. Pedstavte si, e prv zanme s novm u e b n m p r o c e s e m : Z a n zkladn lini (zanme novou v c ) , j d e chvilku r o v n " a potom pijde nhle skok vzhru (skoro ns to vylek, protoe j s m e pes n o c d o shli rovn, kter je pekvapiv!).

Ale bezprostedn p o tchto v k c h " se n vkon ponkud sn a stabi lizuje se pak na rovnm seku, ktermu se pi ten graf k plato, a teprve kdy j m projdeme a stle pi tom pokraujeme v trninku, pak cel pro ces opt zane na dalm stupni naeho UMET. George L E O N A R D zdraz uje, e meme cestou k mistrovstv jt j e n tehdy, dokzeme-li j e d n u v c : Musme se nauit mt plato(rovn sek) rdi. Nemete z plata spadnout dol, jestlie pokraujete; j e n kdybyste pe stali, s p a d n e t e " ! Toto plato je ohromn dleit. Jakmile j s m e j e d n o u p o chopili, e po jistm proitku spchu nsleduje mal regres a e potom pi j d e dal plato, pak tak p o c h o p m e : / Kad plato je nco jako dkaz toho, e probh uen!

Nen tomu tedy tak, jak j s m e se dve asto domnvali, e se na tomto seku n i c nedje". Naopak: Ve vaem mozku se zakldaj n o v n e r v o v drhy. Kdy jste zaali s touto innost, vytvoili jste prvn pinku; kdy jste p o kraovali v trninku, stala se z n vylapan cesta; z t se brzy stane silnice a z n n a k o n e c dlnice. V seku plata se prv asfaltuje. Mon se vm zalb tato metafora: Jste i d i " a nachzte se v dopravn zcp, protoe se prv asfaltuje". P o k u d byste se vak j a k o i d i " poku-

76

Nebojte se myslet hlavou

sil ze zcpy njak vyklikovat, asfaltovni"' najednou pestane! Jinmi slovy: Jestlie nepokraujete ve c v i e n , ukonte plato. Regres, nvrat zpt, je bohuel daleko rychlej ( n c o zniit je vdycky snadnj ne vystavt), a tak se ze silnice stane cesta a pinku rychle za roste plevel a vy jste si zas j e d n o u dokzali, e pro tuto innost nemte na dn (nemte na to buky", jste hloup atd.)... koda! Tak tedy: V d o b , kdy se dlnice asfaltuje", musme innost na n za kadou c e n u udret pi ivot dalm trninkem. V tto d o b posta mrn, ale pravideln trnink (nap. deset minut d e n n ) ! Jde tu o to, aby se prorazila cesta pro fyziologick spoje mezi jednotlivmi nervy, ale tak mezi shluky nerv (to j s o u ty ken nervov drhy!). Jestlie j s m e pak p o m o c trninku j e d n o h o dne zskali urit R E P E R T O R , pak u to vypad snadnji. Pak ctte nervov drhy. Pak se j e d notliv impulzy l e n m t e m p e m " t po nov dlnici. A bude to tak, d o kud budete o d l n i c i " svho mylen peovat. V modulu T - Trnovat, ale jak? naleznete konkrtn pokyny, j a k doshnout optimlnosti trninku (nap. pi hran na nstroj, ve sportu) (str. 2 1 1 nn.).

Je

libo

grafy

uen?

77

Paradox ne-j
Za normlnch okolnost plat: Jsme (v psychologickm smyslu) tm spnj, m jsme autentitj. Pokud je toto takzvan autentick (= skuten) j siln (zdrav!) a my se c tme dobe, je tomu skuten tak. Lid, kte nachzej a aktivuj sv nejvlastnj vlohy*, dosahuj s vynaloenm menho mnostv energie daleko lepch vsledk ne jin, kte se ct vnitn rozervan. Jednoho astnka mho semine ( 1 9 7 9 v USA) se j e h o coach (trenr) zeptal, koho m (ve sv discipln) j a k o svj vzor; radil mu, aby pistupoval k nejblimu zpasu j a k o k divadelnmu pedstaven a aby si p e d s t a v o val, e t o u o s o b o u j e o n s m . Bhem pprav n a turnaj byl n a mm se mini a hovoili j s m e o tom, e lid, kte s e " nali (nali s v o u c e s t u " ) , j s o u autentit. Tm se dostal do konfliktu se strategickm nvodem svho trenra, kter ovem u b h e m trninkovch zpas vypadal velice slibn. Poradila j s e m mu, aby v kadm ppad v t strategii pokraoval, ale po he aby si vdy poznamenal sv pocity. N o , a abych tu dlouhou historku zkrtila: 1. Vyhrl turnaj, jak napsal jeden sportovn reportr, s nmsnou jistotou". 2. Zjistil, e se vdy ctil tm lpe, m v c e se mu dailo zaujmat tuto p o zici j a k o b y " (jako by byl onou o s o b o u ) !
* V na knize Meilensteinezum Erfolg (Milnky na cest k spchu, Birkenbihl et al.) naleznete v m sti podrobn nvod, jak mete najt svj vrozen potencil. Analza vs stoj denn jen nkolik minut (nejvt ppravnou st je mono absolvovat pln mimochodem, nap. pi sledovn televize) a trv nkolik tdn.

78

Nebojte se myslel hlavou

Velice vyhrocen by se dalo ci: m mn byl s m sebou", tm lpe dokzal hrt. Bylo to skoro tak, jako by ho le" pivdla k jaksi vnitrn pravd. Nue, vlastn znme tento paradox u d l o u h o . Pokad kdy mluvme o tom, e n k d o hrl n e b o j e d n a l nezitn*, kme vlastn, e z a p o m n l sm na sebe". Vyjaduje to i vraz nmsn jistota, kter j s e m uvedla ped chvl. V knize Super Memory kaj autorky O S T R A N D E R a S C H R O E D E R (zv raznn v textu p o c h z o d e m n e ) : Pedstava bt nkm jinm je . . . znovuoiven strategie uen a pamti Navazuje na starou magickou pedstavu, e si nasazujeme hlavu jin osoby, ale tak na buddhistickou praxi vytven a svnitovn mimodn detailnch obraz guru** v naich ped stavch, kte pak maj t a psobit v naem nitru. Ve Spojench st tech aplikoval pedevm Tm GALLWEY tento proces na sportovce, kter vyzval, aby si pedstavovali, e jsou njakou tenisovou hvzdou nebo mistrem svta v lyovn. Doporuuji u po mnoho let G A L L W E Y O V U brilantn knihu Tennis das innere Spiel (Tenis - vnitn hra), piem tenis mete chpat reln n e b o metaforicky. Jinmi slovy: Vechno, co dlte, se me zlepit, jestlie se naute ochromit" kritika v sob, a b y konen mohlo hrt/jednat vae vlastn j". To se kryje s vsledky vzkumu prof. H A R T L E Y E , kter kritika v ns ozna uje j a k o navykl j. V knize Super Memory autorek OSTRANDER a S C H R O E D E R t e m e (zvraznno opt mnou): Jak zjistil britsk profesor dr. HARTLEY. je odpoutn se od navy klho j metodou, kter umouje obejt zablokovan msta. Kdy se pokouel pracovat se kolky, kte mli neustle patn vsledky, napadla ho taktika, na kterou piel v dob, kdy sm choda do koly.
* Pozn. pekl.: Doslovn peklad nmeckho selbstvergessen (= nezitn) je ten, kdo na sebe za pomn. ** Pozn. aut.: Bohuel se u ns v rmci tm u absurdn honby na arlatny" mnoho vc zby ten zavrhuje, a to i tiscilet tradice uit se od mistr; nyn se objevil staronov npad, e je mono sm sebe samostatn modelovat podle velkch vzor/modelu. G U R U je ostatn uitel, kter svm km pomh, aby objevovali sami sebe (tedy dn uitel ve kolskm/kolo metskm smyslu).

Paradox ne-j

79

Ml napsat slohovou prci, sedl a sedl nad przdnm paprem a nedo kzal vymyslet dn zatek. Nakonec zaal myslet na znmho roz hlasovho modertora, kterho velice obdivoval. Co ten by asi ekl? Na jednou byla nerozhodnost ta tam a slova plynula jakoby sama od sebe. I my v Evrop j s m e kdysi vdli o tchto v c e c h , ne je modern pedago gika zavrhla j a k o arlatnstv". Kam b y c h o m pili, kdyby se smlo pra covat s o s v d e n m i prostedky, kdy modern v d a n e d o k e vysvtlit, p r o funguj?! Ale peteme s i jet p o s l e d n odstavec O S T R A N D E R a SCHROEDER: HARTLEYprovedl se svmi katastrofln nespnmi ky jednoduch test srovnvn obraz. Pedstavte si nkoho, koho znte a je velice chytr a ikovn," ekl. Pedstavte si, e byste byli tou osobou. Chtl bych, abyste test udlali tak, jak by ho udlala ta osoba." Vsledky otev ely dtem oi, protoe doshly znmek, kter se mohly pomovat se znmkami nejlepch k. Pedstavily si, e jsou chytr, a chytr byly. U nkterch dt to bylo a nad jejich chpn. To jsem ale nebyl j" protestoval jeden chlapec. To udlal ten ikula X!" Meme to p o m o c i vysvtlit jet dal mylenkou: Mihaly C S I K S Z E N T M I H A L Y I vytvoil v e l i c e chytr p o j e m F L O W srov. modul FLOW, str. 37 nn.), kterm chtl vyjdit stav, kdy m m e pocit, e j s m e soust jakhosi p r o u d n " ; ctme, j a k o by se otevela stavidla, a o n o ns to nese. Jednme s podivuhodnou lehkosti, i nae mylenky (asociace, n pady atd.) plynou nepetrit. A kdy se tento proud peru (petrhne), j e to dsledek naeho zablokovn (nap. kvli njak zkosti, njakmu se ven) n e b o p e d e m naprogramovanch zbran (,J to nezvldnu!", M n se stejn nikdy n i c n e p o d a ! " ) . Strategie, o n z d e mluvme, nm pome dostat se do flow rychleji ne k l a s i c k m e t o d y " (autogenn trnink a p o d . ) . A l e te mete tuto strategii vyut i pro s e b e . Postupujte takto:

K r o k 1: Identifikujte

oblasti

svho konn,

do

nich vm pod m l u v " v vnitn kritik. K r o k 2: Hledejte vzor, tedy o s o b u , kter se u

v tto oblasti dokzala dostat do o n o h o p r o u d u " ( F L O W ) . Pozor: Tato o s o b a me bt i f i k c e " , tedy nap. r o l e " z n j a k h o pbhu, romnu, filmu n e b o diva-

80

Nebojte se myslet hlavou

dln hry. A n o , me to bt d o k o n c e pln vymylen postava, jestlie si ji dokete skuten r e l n " pedstavit. Vaemu p o d v d o m je toti sen n e b o skutenost umafuk... K r o k 3 : Nacviujte v e s v c h pedstavch, pistupovala ped usnutm). K r o k 4: P o k a d kdy m dojt k tto innosti, postupujte j a k o dti, jak by tato o s o b a k t v c i (nap.

o nich j s e m psala ped chvl (str. 8 0 ) . K r o k 5: Radujte se z d o s a e n c h vsledk!

Paradox ne-j

81

Mte njak problm se tenm?


V tomto modulu j d e o p r o b l m y se t e n m . Je-li u vs podezen na legastenii, doporuuji brilantn k n i h u k p o s l e c h u " Legasthenie als Talentsignal (Legastenie, kter signalizuje talent nen to ndhern titul?!) od R o n a DAVISE. Trpl legasteni znanho stupn. Jeho kniha je objevn ne j e n pro ne-legasteniky, ale tak ukazuje, jak najt cestu z pasti...!

Uit se st?
Bohuel to zpravidla trv nejmn d v a ti g e n e r a c e , ne se nov p o znatky (nap. z vzkumu) prosad v denn praxi! Tak d l o u h o ale nae dti e kat nemohou! Nyn j s o u tu prkopnick vsledky vzkumu, kter nm osvtluj nejrznj v a d n c h o v n " pi ten, take i d o s p l mohou sv ten zlepovat. A l e ne si takov nzory najdou cestu do kolskho systmu, to trv tuze dlouho. Ne e by m n o h o uitel a uitelek nezkouelo v e c h n o , co m nadji na spch, ale skuten progresivn uitel narej na n e p o c h o p e n systmu i rodi. Proto doporuuji vem zjemcm ze j m n a tyi videa (Lob des Fehlers) (Chvla chybovn) od Reinharda KAH L A (viz Seznam literatury), ta mohou r o d i m i uitelm podstatn p o m o c i . Reforma mus pijt zdola! Ale i kdy nemte dti [myslm dti ve kolnm vku), mohli byste vy sami nebo jin osoby v okruhu va rodiny nebo vaich ptel z tohoto modulu mt uitek.

82

Nebojte se myslet hlavou,

Co vm radm: Prochzejte text j a k o na semini, tj. obstarejte si papr na poznmky, jet ne budete st dl, a proberte si i mal c v i e n . P o u h ten vm nepinese n i c ! Chcete-li vyzrt na sv vlastn pedsudky, pome projt si malm p r o c e s e m . N o t a bene: Poprv je jen jednou! Potom si u nikdy ten text nebudete moci pest poprv. A objevn zitky, kterm se v literatue k aha-zitky", mohou pijt jen pn prvnm prochzen textu a jen kdy spolupracujete. Tak, u mte tuku?

Experiment: Psan tajnho psma


T e b y c h vs chtla pozvat k napnavmu cvien. Na konci tto kapitoly najdete pedlohu tajnho psma. Jde o to, abyste psali tmto tajnm psmem nonstop ti minuty. Z d a napete text vckrt, n e b o s nm budete praco vat pln pomalounku, je j e n a j e n na vs. Jedin v c , kterou prosm d o drte, j e d o b a pesn t minut. Udlejte to prosm hned. Napite na papr sv j m n o a adresu. sla/slice zstanou normln, rky a hky napete prost nad psmena tajnho psma, nap.:

^ V j D n 5 H 25

i * -l i

Vzpomnte si na sv pln prvn tdny ve kole? Vzpomnte si konkrtn na to, jak jste se uili st a pst? Vzpomnte na ncvik ten (kter trval mnohdy a do tvrt tdy) spe v dobrm, n e b o ve zlm? Vte vbec, e klasick poad ten a pak psan je z hlediska postupu vyuvajcho sprvn mozek c h y b n ? e zkrtka nen brain-friendly? Jestlie vs tato otzka udivuje, tte prosm dl!

Mte

njak problm

se

tenm?

83

Vlastn j e klasick poad ten a pak psan d o c e l a sprvn - p o k u d j s o u dti dva a pl r o k u a ti r o k y star! To byl ostatn vk, kdy se zpravidla dti s v o b o d n c h " man (= vy tdy) zanaly uit st. U lechtic, se samozejm pedpokldalo, e j s o u geneticky l e p " dky sv m o d r " krvi. Mezitm ovem vme o permanentnm v z j e m n m p soben genetiky a prosted, j e M A T U R A N A a V A R E L A (in: Der Baum der Erkenntnis /Strom poznn/, srov. Seznam literatury) oznauj j a k o struk turln sdruovn. Tedy: K d e geneticky prost nic nen, neme prosted doshnout n i e h o (snad krom dalek budoucnosti, kdy t e c h n i c k nanoroboty n e b o genov terapie zad fyzikln kompenzaci vrozenho defektu. Ale: Kde geneticky urit nco je, me to prosted b u d nechat leet ladem (vyhladovt), nebo podncovat a podporovat! To nap. velmi jasn vidme pi u e n jazykm ( srov. trninkov m o

dul T - Ume se jazyky, str. 197 nn.) a pi tom, j a k se u m e st, resp. ume nkoho st: Postup od ten ke psan ve vku c c a dvou a pl a t a pl let je sprvn, u dt nad pt a pl a est let u ale nikoli. P r o ? U dvou a pl a t a plletch dt je mozek zamen zejmna na roze znvn tvar. V urit fzi zrn (kter se oznauje tak j a k o Lernfenster*) se dje u e n toho aspektu, kter je prv n a ad", j a k o b y m i m o c h o d e m . Proto mal dti zanaj spontnn s t " , o v e m j e n tehdy, jestlie j i m jejich okol dv anci p o c h o p i t k o m b i n a c i zvuku a tvaru. Jestlie dt vyaduje, a b y se mu jeden pbh etl mnohokrt za sebou, a sm se pi hlasitm pedtn dvat na dostaten velk psmena a taky st", zan si brzy ukazovat v textu a s a m o pedtat". Tak pochop souvislost zvuku a obrazu s a m o od sebe! Jestlie se v s a k dtti msto pedtn poutj kazety anebo se mu jen vyprv, nen dtti tato vrozen schopnost vbec k uitku, zstane mu skryta. Ve vku esti let, kdy kola pejm kol seznmit dt s j a z y k e m psanm a spisovnm, je tato cesta pedznamenna ukazatelem ST a teprve pak PST, a dt j e tedy nasmrovno na cestu, kter u nen optimln, pro toe o k n k o na schopnosti rozeznvat tvary (podvat se a poznat!) se mezitm u uzavelo! Nyn j d e o to, abyste si sami n c o vyzkoueli. Zkuste uvolnn a hrav zapsat nkolik psmen tajnho psma. Zjistte

Pozn. pekl.: Proces je rozfzovn na jednotliv oknka".

84

Nebojte se myslet hlavou

prosm, kolik psmen tajnho psma dokete rekonstruovat bhem vtein.

90

Tajn psmo: Vsledek 1

Experiment: ten tajnho psma


Jak dobe umte st tajn p s m o ? Nyn pouijete a b e c e d u oficiln j a k o tahka" a budete st tajn text (na str. 91). Stane se to zvl napnavm, budete-li... 1. ...st nahlas (polohlasem sta), abyste mohli slyet, c o vm j d e dobe/patn. Nejste-li sami ( n e b o jste zrovna v kavrn a bez mobilnho telefonu), mluvte subvolkln (tvote kad slovo u v d o m l e rty a p o hyby hrtanu, a mluvte v d u c h u " ) . 2 . ...si sv cvien nahrvat, abyste pak (teba i nkolikrt) ve mohli znovu slyet. Kdyby b y l o normln poad (od ten k psan) vhodn, museli byste se nyn pi t o m t o prvnm t e c m cvien u nauit nkolik psmen taj-

Mte

njak problm

se

tenm?

85

nho psma. Mete toti st tak dlouho, j a k chcete (teba c e l h o d i n y ! ) , m to ale bt nejmn dvojnsobn as (srov. p s a c lohu ze str. 8 3 ) ili nej mn est minut. Jestlie si c v i e n n a h r v t e , mete se pi pedtn pln soustedit na neustl pokukovn do tajn a b e c e d y a ponkud namhav ten a v sledek si pak poslechnete v klidu (teba i vcekrt). M e bt tak d o c e l a napnav trnovat v ptch d n e c h a pak se na j e d n stran skvle pobavit pi poslouchn, na druh stran si uvdomit, e se ten c v i e n m zlepuje j e n p o milimetrech". Je to stejn tk, j a k o kdy se u m e ciz jazyk bif lovnm slovek kov postupy nejsou srov. modul T- Ume se jazyky, str. 1 9 7 nn.). Ta brain-friendly a zanechvaj po sob naprosto

chybn dojem, e obti, kter je podstoupily, j s o u hloup a n e s c h o p n . Jednou si j e d e n mj klient chtl projt ncvik hlasitho ten, kdy byl na cestch. M l sice mobiln telefon, ale dn magnetofon na nahrvn. Nevhal, namluvil c v i e n na zznamnk d o m a a potom si ve mohl p o slechnout p o m o c mobilnho telefonu. I tak to j d e ! tete-li potichu, nemete se nauit tomu, kvli emu byl kol koncipo vn. A to je koda... Zante te prosm na str. 9 1 . Nyn h n e d zachytte druh vsledek svho u e n , a registrujte pitom pro sm, e na rozdl od pedelho nen m e z i tm" dn text ke ten. Smte se hned podvat na to, co jste se uili.

Tajn psmo: Vsledek 2


Zjistte opt, kolik psmen dokete tentokrt tajnm psmem napsat b h e m 9 0 vtein.

86

Nebojte se myslet hlavou

Vrame se k t osudov okolnosti, e se kolci maj uit poznvat tvary (psmen) prv v o b d o b , k d y u odrostli zvltn fzi ve svm vvoji, kter umouje bez nmahy uchovvat v pamti tvary! Mezi ptm a estm rokem vku mozek uzavel fzi fyziologickho vvoje nezbytnho p r o h o l peit. Jedinec nyn najde cestu dom, u m rozliovat ptele a neptele, zn nejnutnj v c i (nap. kter rostliny, kter zvata j s o u p o travou) atd. (Nedivte se pli a uvdomte si, e jsou tisce a tisce dt ulice, kter tohle v e c h n o samy zvldnou ve vku piblin esti let...) Od tto doby (a po cel zbytek ivota!) musme u postupovat jinak. Nyn mus vst cesta ve smru od psan ke ten. A l e bohuel tohle uitel jet sotva vd, proto se tatnkm a maminkm dt, kter maj problmy se tenm, pod jet rad, aby se d e n n o d e n n cviily ve ten (co je pln patn!). I dospl, kte maj problmy se tenm, by mli pochopit, e ncvik ten je nejnamhavj cestou, jak ke sprvnmu ten dojt.

Mte

nejak problm,

se

tenm?

87

To plat i p r o ciz psma. Proto j s m e prv experimentovali s tajnm ps m e m (pokud jste aktivn spolupracovali). Uvaujte se mnou: Po c e l m svt studenti podstupuj (asto nkolikaletou!) trze, aby se nauili st rzn psma (jako psmo arabsk, hindsk, n s k , azbuku atd.). Jen ui telky tsnopisu (uitel se toti v tomto oboru prakticky nevyskytuj!) byly vdycky chytej: Tsnopis se u psanm, nikoli tenm. Tak je to! Jestlie jste podstoupili nae experimenty, mohli jste tuto zkuenost u udlat sami. Po pouhch tech minutch vymezench na psan umli ast nci mch semin pst u vt p o e t psmen psma, kter j i m pedtm bylo naprosto ciz (nap. arabtina), st j e vak umli velice patn. Testovali jsme tuto skutenost s tiscovkami pokusnch osob a astnk semin. Nkte smli jen st (s katastroflnmi vsledky), neklen jen pst (a nakonec zjiovali, e se bezdky nauili st). I vy mete experimentovat se svmi pteli, ale fakta j s o u jasn: Psan vede k e ten ( d o k o n c e i kdyby l o v k psal j e n d o vzduchu!), p r o t o e m o t o r i c k prbhy pohyb j s o u n e u r o a n a t o m i c k y nutnm zkla d e m p r o pozdj poznvn tvar! Ale nae koly vekermu pohybovn v podstat zabrauj a u milion k vznikaj naprosto zbyten p r o b l m y s uenm ve vech monch pedmtech. Krom toho vyrstaj velice o h r o e n mlad lid, kte nap. pi sebemenm zakymcen (na k o l e k o v c h bruslch, skatu n e b o na k o l e ) hned padaj. Odbornci odhaduj, e 30 a 40 procent takovchto nehod j s o u vlastn pdy z neikovnosti!* Te ale zpt k faktu, e p o m o c psan (a s tm spojench pohybovch prvk) si zakldme potebn p r e f e r o v a n n e r v o v drhy v mozku, kter nm pozdji d o v o l poznvat tvary ili st ( uen?, str. 68 nn.). srov. Je libo grafy

st pomoc psan
To testoval dr. Jurgen R E I C H E N , genilni editel a uitel p s o b c n e daleko Basileje. V prvn td se tam vechny dti od prvnho dne koly (!!) u pst, nemaj ale dn koly z tanky, dn ncvik ani trnink ten, dn ten na d o m a apod. Ostatn km doslova, e dti se u pst; ne j s o u ueny, u se naprosto a u t o n o m n : Dr. R E I C H E N rozd kadmu list,
* Pozn. pekl.: Autorka si pohrv s podobnost slov Unfatl (nehoda) a Umfall (pd, pekocen), resp. umfallen.

88

Nebojte

se

myslet

hlavou

na nm je a b e c e d a (velk i mal psmena) uspodna do tvaru podkovy. Vedle p s a c c h znak vid dti j e d n o d u c h obrzek a tak nkter kombi nace psmen (ei, eu n e b o sch).* Dti pou u v prvnch kolnch tdnech krtk pbhy a pouvaj pi tom tuto o b r z k o v o u a b e c e d u j a k o tahk. Chce-li dt nap. napsat I n der S c h u l e . . . " (Ve kole), hled i " (nkdy si i polohlasn pro sebe k iii"') a najde obrzek jeka (Igel) m z tohoto s p c h u radost. T e na kresl psmeno (kter mu k prv tak mlo jako vm ped chvl znaky tajnho psma!) na papr a hled n n n n " . . . Tento proces mete sledovat na prvnm (ze ty) videosnmk (Lob des Fehlers od Reinharda K A H L A , srov. Seznam literatury), a rozhodn to pro vs bude zitek! Ostatn se poad o kole dr. R E I C H E N A vyslal u v r o c e 1 9 9 2 v televizi, mezitm se u pi pojila ada n m e c k c h kol. Chtla j s e m svm (dosplm) astnkm semin dt monost, aby se sami pesvdili, a tak j s e m vymyslela tajn psmo. Ponvad dmy a p nov u a b e c e d u umj, meme tajn znaky pipojit na tato vlkna ve v domostn sti ( srov. Pam jako s?, str. 41 nn.) ( A = ,B = [ a Z = ). Experimenty j e d n o z n a n ukazuj, e p o k u s n osoby, k t e r m j s e m ponechala volnost, j a k se j e budou uit (podle hesla Otes tujte si, jak dlouho vm bude trvat, ne se naute st toto psmo), se skoro vechny (keovit) p o k o u e l y nauit st p o m o c ten. Pes 90 procent jich povaovalo tento kol za velmi obtn, srovnateln s uenm cizho psma. Mnoho se j i c h domnvalo, e j s o u h l o u p " , j e n mlo j i c h nehledalo vinu u s e b e . Ti uvdli, e na kolch/univerzitch se p o d o b n koly zadvaj na m s c e ( n e b o d o k o n c e roky). Nen pr tedy divu, e jim to j d e tak pomalu. Ostatnm pokusnm o s o b m j s e m vysvtlila, e je to vlastn kol z kres len, a podala j s e m j e , aby se uili p s m o pst obkreslovnm. Za nkolik hodin (nejpozdji druh den) u chodily prvn faxy v tajnm psmu... Jak jsem ekla, zkuste si to s a m ! ! * * Nyn pojme vyvodit praktick dsledky pro ns (nae dti, ptele atd.).

Pozn. aut.: Vlastn m uitel jen sv materily - byla vak u napsna vlastn kniha k teorii: Hannah hat Kino im Kopf. Nakl. Otto Heinevetter, Hamburg.

** Rada zkuenho borce: A budete faxovat dalm znalcm tajnho psma, kte se s nkm dl o fax, R O Z H O D N pite sv j m n o normln; jinak z toho me bl nepjemnost...

Mte

nijak

problm

se

tenm?

89

Dsledky pro kadodenn praxi


1. U m e se st p o m o c psan! 2. P i t o m m u s m e pst pesn to, co b y c h o m rdi etli. Je-li to tis kac psmo, muste (nebo mus vae dti) tak pst tiskacm p s m e m . Na rozdl od koly, k d e se od tet tdy vtinou pe psacm psmem a problmy se tenm tiskacho psma se e p o m o c ten tiskacho psma! To bohuel neme fungovat! 3 . K d o dostaten cvi psan, t o m u d o j d e " ten vlastn s a m o . Zeptejte se lid, kte se uili tsnopis, vichni vm to potvrd! 4 . To plat i p r o ciz jazyky! Tedy anglicky pst msto v e c h tch upachtench ncvik ten. Pi psan se nm m o h o u nap. vtisknout ( d o slova vTISKnout) o d c h y l n k o m b i n a c e psmen (nap. wh, th, oj, ing) cestou p o h y b o v h o apartu a t a k mohou bt zaloeny potebn pre ferovan nervov drhy, a b y c h o m pozdji tvary poznvali ( modul Je libo grafy len?, str. 68 nn.). 5. A kdo nev, a to zkus! Vm, e m e t o d a dr. R E I C H E N A nar na pedsudky, ale msto sloitho dohadovn se to p e c e me zkusit na vlastn ki. Nejodmtavj j s o u p o d l e m c h zkuenost ti, k d o ty dva mal experimenty z m h o semine nedlali! A l e R E I C H E N O V A metoda je na kolch, kde ji pouvaj, v e l i c e spn. Po pti tdnech umj ci jak tak pst, ne vak jet pest, co napsali. Samozejm dlaj chyby, ale ty vymiz b h e m asu, protoe se v psanm jazyce opakuje proces, kter probhal i v mluvenm j a z y c e (a d o s u d pro bh). Mon si vzpomenete, jak rychle dt, kter se u mluvit, opout c h y b n tvary (mrkev kousek mrkeji), kdy d o s p l sami mluv sprvn a dt zbyten neotravuj opravovnm (srov. m kniha Stichwort Schule - Trotz Schule lernen?). Ve druh td u umj vechny dti (kter se pst nauily samy p o m o c R E I C H E N O V Y metody) velmi p k n st. Dleit je loto: Clen a psan jsou (jako v normlnm ivot) pouze j e d n m aspektem projekt", kter dti provdj s p o c i t e m vlastn odpovdnosti (a rdy!!). Mohu zde j e n opakovat: Investujte do videa s titulem, kter beru doslova, Vom Lob des Fehlers (0 chvle chybovn) od Reinharda K A H L A , viz Se znam literatury! To se prost mus v i d t . . . (Jestlie se nkolik r o d i d d o hromady a podvaj se na v i d e o s p o l e n , mohou krom toho, e uet, dis kutovat o svch d o j m e c h a zkuenostech; udlejte si z toho klidn mal skupinov projekt.) srov.

90

Nebojte se myslet hlavou

Ostatn tu prkopnick s p c h y R E I C H E N O V C H dt nejsou pln osamoceny. Jsou toti v n a p r o s t m s o u l a d u se zkuenostmi Italky Marie M O N T E S S O R I a s vsledky prof. Glenna D O M A N A (USA; oboj najdete v Seznamu literatury). O b a badatel pracovali s postienmi dtmi a zjistili, e za p o m o c i s p r v n c h " opaten (a j tvrdm, e j d e o to, e m u km brain-friendlyl) d o k o n c e mohou tce duevn postien dti dosahovat lep ch vsledk neli star normln dti. O b a to nepovaovali za dvod k c h l u b e n (jak jsme uasn), ale ptali se: Jak nepzniv mus bt normln vyuovac metody, jestlie duevn postien dti mohou za pomoci naich metod o tolik lpe prospvat? Tuto otzku si bohuel jet se v vnost nepoloila nae ministerstva kolstv, jinak by se tyto alternativn metody u dvno musely stt paradig matem ili vzorem pro n o r m l n " kolky a koly... Pak by m o h l o bt i pro nelechtick dti n o r m l n " , e se ve tech letech nau st a jet z toho budou mt radost. (S knihou prof. D O M A N A to me sv dt nauit kad matka!) Nue: Je-li dtti vce ne pt let, vede psan ke znalosti ten (a to i u dosplch). A to b y c h vm rodim a vyuujcm nejradji o s o b n z a p s a l a za o b ui!

Pedloha tajnho psma ke str. 83

s l o v k y se nemn: 1, 2, 3 . . .

Mte

nejak problm

se

tenm?

91

Peklad techo cvien viz str. 2 8 6 .

92

Nebojte se myslet hlavou

st II

Jak vnmme opakovn


Kdy jste se naposledy zamysleli nad tm, do jak mry zpsob, jak vnmte, mn vnmanou v c ? Pi kadm opakovn plat, e opt v y t a h u j e m e " informaci, ponvad vak dnes j s m e nkdo trochu jin ne vera, pedevrem, minul tden n e b o ped deseti lety, nememe t o " nikdy vnmat identicky (tedy pesn tak j a k o vera, ped chvl n e b o tehdy kdysi). Z m n i l y se ( n e b o aspo zsti se zmnily) nejen nae zjmy (preference, priority), ale i nae vdom i n e v d o m pn (motivy, c l e ) . Jinmi slovy nejsme u tat o s o b a j a k o naposledy (pedposledn atd.), kdy j s m e tu in formaci vnmali. Tm se vak mn i nae vlastn asociace, jimi neustle o b o h a c u j e m e " vechno, co vnmme. Proto tyt v c i (pednku, lnek, nahrvku, film, v i d e o , knihu atd.) v rzn dny nutn rzn vnmme nejde to jinak. Experiment: Tento efekt si mete snadno otestovat. P o s l e c h nte si njak nosi zvuku minimln desetkrt, mezi jednotlivmi p o slechy m uplynout vdy nejmn 24 hodin (jet lpe nkolik dn n e b o tdn). Poprv, podruh a potet uslyte p o k a d n o v detaily. P o tvrt a poest (nebo p o s e d m ) se vtina lid nud.*

Vjimky jsou vzcn; jestlie k nim patte, pijmte kompliment!

Jak vnmme opakovn

93

Je to pocit nudy, zpsoben p o v r c h n m ( m l k m ) poslouchnm. Na rozdl o d toho existuje aktivn, pemliv naslouchm (pi nm se o s o b , innosti n e b o mylenkovmu p o c h o d u skuten vnujeme). I kdy vm p o s l e c h y ponkolikt pipadaj n u d n " , pokraujte, protoe p o osm/podevt (nkdy teprve podest) najednou slyte o p t pln n o v " . Vnmte detaily, o kterch byste psahali, e dosud nebyly sly et. Proto tak c h c i , abyste provedli experiment s n o s i e m zvuku, u nho je jistota, e vm tam nikdo n e p r o p a o v a l " to, co se nhle (ve vaem v d o m ) vynouje", kdy tyt i n f o r m a c e " vnmme u poixt. st je nm nyn u natolik dvrn znm, e nevyaduje nai pozornost, a tak se n hle uvoluje kapacita pro registrovn dalch aspekt, kter se nhle vyno".

Jestlie se vak v ns n c o v y n o " , mus to znamenat, e to z urit hloubky vystoupilo na hladinu, e to tedy pi prvnch d o s u d mlkch (povrchnjch) pokusech o naslouchn jet n e m o h l o bt vnmno. Dlala j s e m tento experiment ped mnoha lety s pednkou na audio kazet, v n i dnes pokad objevuji nov aspekty, kdy si ji i nadle pou tm kadch est a osm m s c ! Tento proces se samozejm ned srov nvat n e b o zamovat se stupidnm, m e c h a n i c k m opakovnm (jako ve kole), pi nm ani postopatnct neme vystoupit na h l a d i n u " nic no vho, protoe v h l o u b c e prost n i c nen. P o d o b n je to pi ten text, kter hloubku maj. Samozejm je j e n n kolik mlo knih, kter t e m e vcekrt; j j s e m nkter etla u ptkrt a v e l i c e se to vyplatilo!

94

Nebojte se myslet hlavou

Zvrem: Jestlie narazm na opakovn (pesn n e b o ponkud odlin) zkladn my lenky u njakho autora, je to pro m asto podntem k tomu, abych my lenky i n y n registrovala n a p r o s t o u v d o m l e , msto abych pi filtrovni (to u znni) pehldla (peslechla) l e c c o s , co v tomto textu bylo pro m ukryto. A jet n c o : m dleitj se mi u tenkrt zdla nkter mylenka, tm napnavj je vdycky vidt/slyet, co mi tato p a s k" dnes.

Jak vnmme opakovn

95

T - Trnink s oslmi mstky


a n e b Jak si podit p o m o c n vlkna

Co to ten osl mstek vlastn j e ? Pedstavte si zk, hlubok p kop, kter l o v k snadno pesko; kdy vak tou cestou j d e t e s naloe nm oslem, kter neum peskakovat pkopy, postavte mu osl mstekl Ta kov p o m o c n mstek je zpravidla j e d n o d u c h ; mohlo se stt, e ho poutnk pouil jen j e d n o u . kv se hloup osel, potebuje mstek, toto je vak velmi chytr zazen.

Osl mstky jsou e l n tehdy, kdy

nememe hned a oka

mit K O N S T R U O V A T nov informace (kvalita K O N S T R U K C E toti ur uje kvalitu pamti, tj. pozdj R E K O N S T R U K C E ! ) . Jestlie se tedy p o c h o p e n n e d j e " automaticky, protoe jet schzej potebn vlkna ve vdomostn sti srov. Pam jako s?, str. 41 nn.), mli b y c h o m na vazovat p o m o c n vlkna (poppad osl mstek pro rychl peskok pe kky / rychl peklenut). Tento mstek si meme pedstavit...

...jako

most

mezi o b m a p o l o

vinami mozku n e b o j a k o p o m o c n vlkno na navzn nov informace na vlkno, kter u ve vdomostn sti j e . pestoe se ( v c n ) nehod. Osl ms-

Nebojte se myslet hlavou

tek tedy u p r a v " informaci tak, aby byla pro mozek pijatelnj, stravi telnj". Plat zde nsledujc pravidla: M o z k o v lenoch sice akceptuje osl mstky, kter se mu nabzej, ale nikdy by ho nenapadlo, a b y s v kadodenn praxi tak s m njak postavil". Schopnost vytvet si vlastn pomocn vlkna, na kter zavsme novou informaci, si meme rychle osvojit! Jakmile si na tento nov zpsob mylen zvykneme, bude n m zhadou, jak jsme se dve bez oslch mstk mohli obejt! Pedvedu vm, jak j s m e na seminch pistupovali k vrazu corpus calIosum* neboli tuh tleso". Oznauje nervov pletivo mezi o b m a hemi sframi velkho mozku. Zamyslete se prosm nad tm, jak tento poznatek zapojit do souvislost ve va vdomostn sti. Myslete zatm j e n na sebe. Zatmco osl mstek p r o o b e c n pouit mus bt postaven tak, aby pomhal vtin lid v c l o v skupin (nap. vtin dt uritho vku ve form njak kanky), s o u k r o m " osl mstky takovou podmnku splovat nemus. V mstek, vae soukrom p o m o c n vlkno m zavsit novou in formaci j e n d o va vdomostn st, u pana Novka o d v e d l e fungovat ne mus. Proto si je vytvejte vlun pro sv osobn pouit! Ze zvukovho zznamu astnice semine: Tak tedy corpus mi pipomn nmeck Krper", tedy tlo". Nejde tu o tlo nebo tleso v obvyklm vznamu, ale o nervov pletivo, ale co se d dlat... A calosum... no ovem, callous (angl. tvrd1"). Tvrd tlo! Vy jste mon uvaovali pln jinak; teba jste si vzpomnli na ptele, kter s e jmenuje Kalle, botanik si vzpomene na kalus n e b o na kalinu, j e d e n astnk (z Berlna) zas na callgirl. A to u nemme daleko k sexulnm a s o c i a c m . Na seminch mnoho astnk (astnice u m n ) tvrd, e 90 procent j e j i c h (tch naprosto soukromch) oslch mstk njak souvis se sexem ili tmatem, kter je vdy a na prvnm mst. m v c e se ume (a pozdji i vme), tm snadnji d o k e m e pijmat nov informace. To plat samozejm i o stavn" oslch mstk, resp. v y m l e n " p o m o c n c h vlken; to mus vdy bt zaloeno na njakm vdn, kter u mme!
* Pozn. pekl.: V na lkask terminologii se ovem pouv jen latinsk vraz.

7 Trnink s oslmi mstky *

97

Jet j e d e n pklad: V arabtin j s e m zpotku mla pern problmy se temi slovy, kter j s e m pod zamovala: A M I R = P R I N C ( n e b o v l d c e ) , A M I L = D L N K a A L I M = M O U D R , mudrc. Jak osl mstky vs napadnou? Nejdve se krtce zamyslete, ne budete st dl! A tady je to, co p o m o h l o mn:

Nesejde na tom, jak absurdn vm mon u v e d e n osl mstky znj. Hlavn v c j e , e m n p o m o h l y ! Osl mstky, kter si sami postavte, maj dv vhody: 1. M e t e vce v d o m uvaovat ne pi p o u h m biflovn. 2. Stavte na vlastnch vdomostech, kter u mte! Z v u k o v (fonetick) osl mstky Obvykle si neuvdomujeme, jak zvuk a rytmus ei siln ovlivuj nai schopnost zapamatovat si informaci: Tikrt ti je devt, kdo bru, je medvd. Osl mstky, kter vyuvaj rm, na ns psobily u v o b d o b dtskch kanek. (Kolik j s m e se j i c h nauili jet jako batolata...) Oslmi mstky byly vlastn i lidov pranostiky: Svat Markyta hodila srp do ita. Svat Anna, chladna zrna. asto posta, kdy osl mstek napodobuje rytmus ei n e b o nabz rm j e n nedokonal. Kdysi dvno se mi pedstavil editel farmaceutick firmy

Pozn. pekl.: V bavorskm dialektu Mme ji milion nezamstnanch" (Eine Million Arbeitslose haben wir schon.) V etin by stailo krat vyjden: A M I R - PRINC, A M I L DLNK. Nebo bychom si mohli pohrt" s obecn znmou znakou pudinkovho prku A myl.

98

Nebojte

se

myslet

hlavou

slovy: M j m n o je S c h u b a c k S c h u b a c k jako Z w i e b a c k (suchar)." Nikdy j s e m j e h o j m n o nezapomnla. Nkdy osl mstek obshne jen jednu st jmna (nebo cizho slova nebo vzorce atd.}. Zbytek si na nj v duchu zavsme'' asociac. Nkter osl mstky pouvaj urit p o e t slabik, kter mozek zvlt snadno pijm. Budete-li nkdy v d o m sledovat reklamn slogany v roz hlase n e b o v televizi, ihned si toho vimnete. (A vzpomete si na i n e k skandovn!) Dalm mechanismem, kter pin s p c h oslm mstkm, jealiterace: kad slovo vty zan stejnm p s m e n e m (nkdy se poda, e i sla b i k o u ) . A vzpomnte si na pt T prvn p o m o c i (ticho, teplo, tekutiny, tran sport, tien bolesti)? Uinnho vlivu aliterace se vyuv i pi autosugesci. Osl mstky se hod i na l e p zvldnut gramatickch problm.* Na nstrahy e s k h o pravopisu u m n o h o generac kolk reagovalo obrz kem pejska na vozku (obojetn souhlsky be fe le me pes se veze). K O N S T R U O V A N oslch mstk n e b o p o m o c n c h vlken (na zav ovn n o v c h informac do vdomostn st) o d p o v d pirozen lidsk hra vosti a tvoivosti. Hlavn se nebojte zat a nenechte se odradit tm, e prv nch nkolik pokus me jt ztka. Kreativn a s o c i a c e se nm pi vymlen oslch mstk b u d o u vybavovat tm ochotnji, m astji se do toho pustme! Z volnch a s o c i a c ostatn ij klasick kreativn techniky (jako brain-storming, metoda 6-5-3 atd.). S nkolika vdomostnmi abecedami v hlav mete bt nesmrn kreativn. Krom toho to m velk vhody, kdy chcete/muste spatra hovoit na njak tma. Z d e vm poslou i zvltn trninkov loha z rtoriky ( S T R U O V A T osl mstky / p o m o c n vlkna. 1. Vedomostn abecedy (viz ve a - Vnitn archiv, str. 118 nn.) 2. Mylen v kategorich ( srov. Mylen v kategorich, str. 51 nn. a - Nakreslit si dort kategorii, str. 1 4 6 nn.)
* Pozn. pekl.: Autorka nabz pklad sloitjho postupu u gramatickho problmu v nmin, kter nkdy uvd i rodil mluv do rozpak (kdy pout als a kdy wie, oboj vyjaduje srov nn). Na nkolika strnkch rozvj h i s t o r k u motivovanou slovy, kter se nhodn setkala ve dvou paraleln postavench vdomostnch abecedch: zve voln nenajde.

srov. T - Renictv a zkouky,

str. 185 nn.). Hovoili j s m e v tto knize o tech monch cestch, j a k K O N

Ameisenbr (mravenenk), po

Aulomechamker,

klov slovo

als.

ten nm snad odpust, e ji v eskm textu

T trnink s oslmi mastky

99

3. T v o r b a obraz j e d n a z nej starch technik m e m o r o v n ( = = = ^ > srov. T Memowvact etzce, str. 1 5 9 nn.), kdy petvme slova n e b o sti slov na obrazy (pedstavy). U j m n a Herzmann se napr. za myslme nad tm, zda nm pipomn slovo H E R Z (srdce). Opravdu nm je pipomn? N e b o spe H E R T Z ? A sami si o d p o v m e : A l e ne, Hertz pece souvis s e l e k t i n o u . . . ! " Hlavn a b y c h o m se to nauili dve, ne odeleme prvn dopis, a nepopletli osloven (Mil pane Herzi..."). Brzy nm takov ujasovn pjde rychleji (a pohodlnji) ne keovit hlskovn!

1. Poznamenejte si te hned vechny osl mstky, kter vs spontnn na padnou. Vzpomete si, kdy jste se s nimi setkali (v dtstv, v mld, teprve n e d v n o ? ) , a uvdomte si, jak se vm osvdily. 2. Sbrejte po d o b u ty tdn vechny osl mstky, kter vm pipadaj uiten. Ptejte se kadho, koho mete oslovit (sousedky, pjemn prodavaky, kolegy v prci), jak osl mstky ho napadaj, a vechny od povdi si poznamenvejte. Seznmte se tak s nejznmjmi oslmi mstky (pomocnmi vlkny), kter o b e c n d o b e " funguj. Pokuste se zjistit, p r o tomu tak j e , a vezmte pi tom v vahu i ve uveden cha rakteristiky (rm, rytmus atd.). 3. Tvote si od tto chvle soustavn osl mstky, nejdv j e n tak pro zbavu (asi jako lutn kovek). Pijde chvle, kdy zjistte, e je tvote u skuten d o b e . P a k teprve uplatujte tuto novou dovednost v bnch situacch, kdy opravdu potebujete p o m o c : upravit si njak slovo n e b o j m n o tak, aby bylo lehce zapamatovateln. Dleit je vyuvat k trninku kad monosti: kdy si objednvte knihu u svho knihkupce, hned trnujte, co by se dalo udlat s nzvem (nebo j m nem autora). Kdykoli se setkte s njakm s u c h m " p o j m e m , hned ho p e m t e tak, aby se dal zavsit d o va vdomostn st a mohl vm slou it. Nota b e n e : Nejsprvnjm vyuvnm va mozkov kapacity je, kdy pevezmete kontrolu a stavte si osl mstky (pomocn vlkna), kdykoli chcete. Uvidte, e to brzy dokete.

100

Nebojte

se

myslet

hlavou.

Jestlie se vm zd, e to sami nezvldnete, nepotebujete dn nkladn semin. Muste si naplnovat nkolik s e z e n " jako zkladn trnink, a na to potebujete j e n o m s e b e a... Podvejte se sami:

Hra s oslmi mstky


(Trnink ve skupinkch)

1. Utvote m a l o u

skupinu lid, kte j s o u ochotni

nacviovat K O N

S T R U O V A N oslch mstk, p o p p a d p o m o c n c h vlken, pro j m n a . To je toti nejobtnj (jsou velijak t k " j m n a ) , a k d o to m za sebou ( n c o j a k o z k l a d n vzdln"!), ten pozdji jist snadno zvldne dal druhy oslch mstk / p o m o c n c h vlken! 2. Vyberte na schzku j e n nkolik j m e n (minimln 7, maximln 1 5 ) . Najdete j i c h spoustu v televiznm programu. Pro c v i e n je nepodstatn, vyberete-li j m n a charakteristickch postav ( H A M L E T , Dr. J E K Y L L , Dr. I V A G O ) n e b o budete radji pracovat se j m n y herc. 3. V i c h n i hri si poznamenaj stejn j m n a (mon b y se j i m tak pedem mohla rozdat fotokopie) a asov limit. O s v d i l y se c c a dv mi nuty na j m n o , tedy u sedmi j m e n tvrthodina, u deseti j m e n 20 minut atd. 4 . Nyn s e kad sthne n k a m d o stran a stav tolik vlastnch oslch mstk / p o m o c n c h vlken, kolik mu asov limit dovol. Pitom se p o koume ke kadmu j m n u nejprve najt j e d n o een, ale ve skute nosti se b u d e stavt nkolik o s l c h mstk / p o m o c n c h vlken k n kolika j m n m a k j i n m j e n j e d e n n e b o dn, p o d l e situace. 5. O p t se sejdete a sdlujete si vsledky svho snaen. Ten, k d o vede hru, vyvol prvn (a pak dal) j m n o a po ad kad nabz plnu sv vsledky. Dleit j e , aby se n e o d b y l o pt oslch mstk j e d n m de c h e m " , ale aby se kad zvl p e l i v promyslel, aby kad hr mohl zjistit, jak se mu prv prezentovan osl mstek hod j a k o p o m o c n vlkno do j e h o vlastn vdomostn st. Potom teprve se obrtte k dal mu j m n u a studujete dal mon osl mstky / p o m o c n vlkna... Myslete prosm na to, e toto c v i e n n e m pouze trnovat vai schopnost h k o v a t " si vlastn p o m o c n vlkna na vae vdomostn st, nbr tak vai schopnost u informace (a kad een prezentovan vaimi spoluhri

T trnink s oslmi mstky

101

plat j a k o informace) okamit zjiovat, zda se h o d d o va vdomostn st. Tato schopnost je dleit, protoe vm p o m e : 1. rychle a s jistotou poznat, jak dobe jste nemu porozumli (zklad pro inteligentn kontroln otzky v rozhovorech!); 2. rychle poznat, kdy si c h c e t e v y r o b i t " nov osl mstek. S trochou c v i e n se naute (zpravidla naprosto n e v d o m ) na vy (meta)rovni jet nco: kter druh informace by ze zatku mohl psobit obtn. Vte u p e c e , e dn informace sama o s o b nen tk n e b o lehk, ale e v e c h n o , p r o c o u mme v sti vlkna, l e h c e psob, a v e c h n o ostatn nikoli. Pesto existuj samozejm urit podobnosti mezi vdomostnmi stmi v rznch (sub)kulturch. Tak reaguje vtina fyzik na heslo relace spontnn j m n e m H e i s e n b e r g " , zatmco tm l i d e m by heslo adipositas e k l o " stejn mlo j a k o prvn p o j e m lkam. Jestlie tedy v nejirm smyslu slova vyuujete ( n e b o pracujete v pora denstv, c o bv vlastn pedvn informac" ili pesn vzato v y u o v n " zkaznk), pak je trnink zvl dleit, abyste mohli: 1. sv mylenky od zatku p r i z d o b i ' nkolika oslmi mstky a 2. pi p o c h y b o v a n m vrazu zkaznka okamit pejt na dal m o n o s t i , j a k n a v z a t p o m o c n v l k n a d o j e h o v d o m o s t n st. V tom pesn spov velk umn, jak zprostedkovvat vdn: Druhho l o v k a si v y z v e d n o u t " tam, k d e prv stoj - tedy pizpsobit se j e h o v domostn sti, msto a b y c h o m vyadovali, e on mus znt tu nai.

102

Nebojte

se

myslet

hlavou.

Upravovn novch informac (nov uebn ltky) pro n mozek


V modulu Zanme srov. str. 21 nn.) j s m e si ujasovali, e musme pesn vzato vidt vkon na pamti (vzpomnn) j a k o innost (jed nn!), p i e m veker innosti j e mono zlepovat trninkem. Pam tedy nen vrozen. e i j a k o T o u j e u m bohuel vrozen - mm modr o i a patnou p a m " na m v b e c neplat. Protoe z pamti tko m e m e vytvoit sloveso, jakkoli by se nm ho dilo (mli b y c h o m vlastn kat pamovat), hovom radji o R E K O N STRUOVN. Ponvad vak kvalita pvodn K O N S T R U K C E (uloen dat) uruje kvalitu pozdj R E K O N S T R U K C E (vkonu pamti), mli b y c h o m zanat K O N S T R U K C : m l p e konstruujeme nov data, nov informace, tm pro ns v b u d o u c n u b u d e snadnj tyto informace znovu vytvet, resp. znovu konstruovat (= R E K O N S T R U K C E ) ! Vyj deno jinak: Setba (pvodn ukldn) samozejm uruje, co budeme pozdji sklzet. Lid si vak porad dokola stuj na sklize (na vkon sv pamti)! Dle j s o u vak i v zemdlstv p r o d u k t y " , kter se sklzej po c e l rok, jestlie se o n dn p e u j e . Tak je tomu i s na pamt! 0 e m tedy b u d e tato kapitola? Jak dokeme pichystat" nov informace, abychom je co nejrychleji a co nejsnadnji dokzali zavsit do na vdomostn st?

Upravovn novch

informac

\ 03

Vyjdeno jinak: Jak dokeme ze sv vlastn odpovdnosti upravit nov informace pro svj mozek, jestlie n m byly nabdnuty v tko straviteln podob? Jen budeme-li je umt ist KONSTRUOVAT, budeme je pozdji stejn cist umt REKONSTRUOVAT! U slym, jak mnoz z vs zastnaj pi mylence, e by ti, k d o se u, mli pebrat odpovdnost; proti tomu prv j p e c e bojuji. Nkte zde skuten vid rozpor: P r o tak asto pranuji fakt, e m n o h o v y u u j c c h ili pedavatel vdomost nepedkld sv informace tak, aby je m o z e k sprvnm 12 n.)? Pomyslete na to, e kucha dl vdensk zek, a ten zek symboli zuje u e b n ltku. patn kucha doke zkazit i zek z nejlepho masa, stedn dobr kucha vyprodukuje stedn dobr zek, ale nejlep ku chai dokou i stedn dobr kousek masa pedloit v takov p o d o b , e se rozplv na jazyku. Je to analogie: Misti v pedvn vdomost dokou stejn materil upravit a pri pravi' pro v mozek tak, e z toho mte poitek! J e n a k o n e c j e d n o , j e s t l i b u d e m e kat info-tainment ment) nebo sprvn pouvat mozek, efekt je stejn: rou se m m e nauit, m bt chutn upravena. Na druh stran j d e v tomto modulu o to, j a k maj ti, k d o se u , sami upravovat informace pro svj mozek, kdy j i m nebyly nabdnuty sprvnm z p s o b e m . Ve smyslu na analogie: Jak mm pi u e n z nechutnho vysu enho kousku masa d o d a t e n p e c e j e n vykouzlit n c o , co by mi stlo za to? M l u v m te tedy o odpovdnosti t o h o , k d o se u. Nkte l i d to p o vauj za protimluv. A l e ty d v mylenky vbec nemus bt v rozporu. Sice se n i c nemn na m m nzoru, e j e povinnosti vech, k d o pedvaj vdomosti, aby sv informace nabzeli tak, aby to byla nabdka frov, kter m anci na navzn do vdomostn st t o h o , k d o se u. A l e vez mte prosm v vahu tato fakta: 1 . Jestlie p r o informaci, k t e r o u v n m m e , u m m e v e vdo mostn sti vlkna, nov informace j e jimi j a k o b y magicky pitahovna a automaticky se tam zavs ( srov. Pamt jako st?, str. 41 nn.), a tak je tedy nov informace l e h c e " straviteln. (resp. edu-train kte z p s o b e m mohl pevzt (srov. info-tainment, edu-trainment, str.

Informace,

104

Nebojte

se

myslet

hlavou

2. Jestlie naproti t o m u v sti d o s u d nic k n o v informaci n e m m e , pak na ns zpotku p s o b j a k o t k " (such). 3. Pi stavn oslch mstk ( srov. T - Trnink s oslmi mstky, str. 9 6 nn.) rozliujeme mezi v e o b e c n m i pomocnmi vlkny pro konkrtn c l o v o u skupinu (kter teba uitel c h c e nabdnout td) a osobnmi oslmi mstky pro soukrom poteby, u nich c h c e m e nava zovat p o u z e a vlun na vlkna, kter u mme ve sv vlastn sti. M eme-li vak navazovat na vlkna ve vlastn sti, informace, kterou se mme nauit, u nen tk, ale l e h k " (viz b o d 1). 4 . Z t o h o vyplv, e aktivn p o z o r n pemlen o informaci zna men, e se j j e d n a k oteveme, j e d n a k tak, e si z n zapamatujeme tm vce, m uvdomleji tento p r o c e s ovlivnme! 5. Jestlie j s m e schopni d o b e a mistrovsky pipraven informace s po itkem pozt 4 ' ( p o m o c v d o m h o zaven do vlastni st), zane platit rovnice: Pozorn a uvdomle vnmno a pochopeno = de facto zapamatovno! 6. Jestlie vak d o k e m e sami upravit i n f o r m a c e tak, aby vyho vovaly n a e m u m o z k u ( b u informace, kter nm nabdl kucha bdil, n e b o ke kterm vhodn u e b n materil pro zatenky neexistuje), vlastn ns to O S V O B O Z U J E . Meme se uit nikoli p r o vechny ty vyuujc a p o u u j c p r o f k y " , ale j i m navzdory. A to j e vysok umn tch, kte svj m o z e k skuten pouvaj. Na rozdl od tch, kte mozek jen nos v hlav a pak kaj: Ltka je pli such!" N e b o : To je moc tk!" N e b o : Na to j jsem hloupej!" koda! 7 . S v o u snahou upravit informaci p r o pijet nam m o z k e m k o n e n rume falenou dlic r u mezi uenm a vyuovnm! V mnoha j a z y c c h je pro o b a p r o c e s y j e n j e d n o slovo (v etin je uit a zvratn uit se, ve spisovn n m i n lehren a lernen, j s o u vak dialekty, kde se lernen pouv v o b o j m vznamu). K o n e c k o n c i nejlep pedavatel/pedkladatel vdomost nm mohou m a s k o j e n upravit (teba i pokrjet na d r o b o u k o ) , ale snst a strvit si ho u musme sami! Kad mylenkov akce, s n u v d o m l e zavujeme informaci do sv v d o mostn st, toti pedstavuje v d o m p r o c e s autodidaktickho vyuo vn (tedy vyuovn s e b e sama)!

Upravovn novch

informac

105

8. U S E N E C A si uvdomoval tuto souvislost, kdy v j e d n o m d o p i s e na psal: H o m i n e s c u m d o c e n t discunt (= L i d se u tm, e u . ) . 9. Z t o h o (protoe to kali u sta man") byla o d v o z e n a dv slov: a) D o c e n d o discimus. ( U c e se ume.) b ) D o c e n d o discitur. ( U se uenm.) 1 0 . Jestlie mte monost si o informacch, kter se mte nauit, povdat s dalmi osobami, ze zatku s nimi s p o l e n pracovat na oslch mst c c h , resp. se navzjem vyuovat (m se vc naute v pln nej krat d o b ) , dlejte to. Takov u e b n skupiny mohou existovat i ve virtuln p o d o b a komunikuj spolu po telefonu n e b o interne tem... Nsledujc pklady maj poskytnout j e n nznaky toho, jak se daj infor m a c e upravit pro n m o z e k ! S a m o u k o v mus vdy navazovat na svou vlastn v d o m o s t n s, na ti nsledujc pklady (potaov jazyk, me dicna, prvn vda) se tedy dvejte pouze j a k o na pklady; n e c h c i , abyste se v nich o b s a h o v ztrceli". A berte prosm o h l e d na to, e p s e m n n v o d y " vdy p s o b daleko komplikovanji a obtnji ne aktivn innost. Pomyslete j e n na nvod, jak najt t k o u " adresu (pro lidi, kte ten dm mus hledat poprv), n e b o na to, jak je tk se uit tanec p o d l e knky. D vat se, postupovat s p o l e n , napodobovat (dti nm to ukazuj kad den) je daleko snadnj. Nejsou to tedy v pravm smyslu slova nvody, ale p o d nty k pemlen...

1 O

Nebojte se myslet hlavou

Prklad 1: Potaov jazyk


Pedstavte si, e se c h c e t e ( n e b o muste) nauit potaov jazyk a nemte o n m ani pont (ve va v d o m o s t n sti k tomu tedy nen ani vlkenko!). Za bnch okolnost byste museli n k d e zat a podle toho, jak by pruka sprvn n e b o nesprvn vyuvala mozek, byste dlali v c e i mn njak pokroky. Mohli byste samozejm jt i pln j i n o u cestou a nejprve si postavit n kolik p o m o c n c h vlken (oslch mstk), s nimi si pozdji zavste novou informaci do sv vdomostn st ( r = ^ srov. Pam jako s?, str. 41 nn.). Z a n t e s obsahem, tam najdete nkolik nejdleitjeh slov (nap. R E M ) tohoto novho jazyka. Pomozte tedy svmu mozku, aby si zvykl na tyto n o v pojmy. Hrajte si a tvote slova, kter j s o u pro vs u znm (k nim tedy u mte vlkna ve vdomostn sti). N o v utvoen pojmy o b sahuj obrazy, kter (jakoto p o m o c n vlkno) p e d b n pisthuj ' n o vou informaci na s, nap. p o j e m R E M by vm mohl pipomnat R E M u l d u . e k n m e , e jste si z R E M utvoili R E M U L D U , potom s tm spojte n jak obraz (njakou pedstavu), m absurdnj", tm lep. Treba si ped stavte n k o h o , komu ckla R E M U L A D A d o o b l i e j e . . . Pozdji se naute, e R E M znamen R E M A R K (= poznmku). Tuto po znmku pou lid pro s e b e a dal lidi, ne pro p o t a . Je tedy R E M pesn vzato pokyn pro pota, kter k: Te se nedvej, to nen pro tebe a p o ta si poslun n e b u d e vmat veho, co b u d e po R E M nsledovat (ani pra vch p o t a o v c h pokyn). Je to tedy prima v c . M e m e si tu pozname nat nzev programu, odkazy na copyright, monosti update, komentre atd.
4

Nyn

si

spojme

tu

mylenku

Neli se d o s t a n e m e k d r u h m u pkladu (medicna), chtla b y c h zdraznit, e na tomto pkladu pedstavuji svj ptifzov pln vyuvaj c sprvn mozek, kter mete penst na (tm) kadou u e b n ltku! P r o t o byste si piklad r o z h o d n m l i peliv pest a pedevm se nad nm zamyslet.

s R E M U L D O U (kter t jist o s o b jet stk p o o b l i e j i . . . ) . Pedstavme si teba, e jak se diskrtn dvme stranou a c e l vci v b e c nevnujeme pozor nost. . .

Upravovn novch

informac

\ 07

Prklad 2: Medina
Tento pklad je zaloen na voln SOS j e d n o h o zkaznka, j e h o manelka se chtla nechat pekolit na farmaceutickou referentku a dozvdla se toto: Mus se zklady nauit sama (doma), protoe prvn st firemnho kurzu u zmekala a druh st (prohlubujc) zane pt tden a po n hned bude nsledovat tet st (zklady vlastn farmakologie). Pedstavuji vm nvod, kter j s e m pro tuto dmu vypracovala, pro ppad, e byste chtli studovat n c o p o d o b n h o , n e b o jako pklad pro zvldnut zvlt s u c h c h " infor mac. Materil: Lkask knihy s barevnmi ilustracemi a materil p r o ku tily (nap. polystyren, vlnit lepenka, molitan, provzky). Nyn si projdte nsledujc tyi fze:

Fze 1: Start
Zante tm, e si informace v duchu rozlente, a to proto, abyste m n o h o p o j m mohli rozdlovat d o m a l h o potu kategori ( r : : : = : : : : : , srov. Tak moduly Mylen v kategorich, str. rii, str. 1 4 6 nn.), nap. takto: 1. Kostra (systm kost) 2 . Cvy 3 . N e r v o v systm Mon c h c e t e pracovat zvl svdomit, a tak hned potte s dalmi de taily, nap.: 1. K o s t r a , svaly a lachy (kosti a pohyb) 2. C v y a orgny 3 . N e r v o v systm atd. Samozejm stle jet nkter aspekty schzej (nap. lymfatick systm), ale u velkho penza k nauen spov n e b e z p e prv v detailech! Nota bene: Je nutno nejprve vytvoit nkolik mlo hlavnch vlken a tento K O N STRUKT zavsit do va vdomostn st, kterou u mte. To je prvn K O N S T R U K C E novho vdn. 51 nn., a - N a k r e s l i t si dorty katego

108

Nebojte se myslet hlavou

Pozdji u nm dal h k o v n " detailnch vlken do struktury pi pad snadnj ( srov. V e c h n o kivky nabvn vdomost j s o u vdy e x p o n e n c i l n " , viz modul Je libo grafy uen?, str. 68 nn.). Nyn si mete vybrat z st systmu, msto abyste sedli na zadku a uili se nazpam n e k o n e n seznamy c i z c h j m e n . Proto vm navrhuji: Naplnujte si sestaven t maximln j e d n o d u c h c h systm (v dnm ppad se nepokouejte vechny vestavt" do j e d i n h o trojrozmrnho modelu). Radji si kad systm (kadou kategorii) zalote zvl, nap.: 1. K o s t r a z polystyrenu: Mohla by sestvat z polystyrnovch l i t " , kter ve sprvnm vzjemnm pomru nalepte na podklad. A n e b o , chcete-li ji mt pohyblivou, kousku a spojujte je drtem. 2 . Cvy z plastovch trubiek (erven a m o d r ! ) : Daj se snadno se hnat v rznch velikostech (nap. pro hlavn tepny a ly relativn siln trubiky, ten pro stedn velk cvy, jet ten trubiky pro mal cvy a barevn drt pro kapilry). 3. Nervy z provzk, rek, k o u s k vlny a pze... Projdete samozejm c e l k e m pti fzemi uen, piem kad z nich umouje tvoit, zesilovat a zajiovat nov vlkna: navrtejte drky na o b a k o n c e kadho

Fze 1: Start (pprava)


V prvnm stadiu (viz str. 1 0 8 n.) naplnujte svj m o d e l , tj. naplnujte, j a k dvourozmrn znzornit informace. Pi tom se (zatm j e n povrchn) v tmatu zabydlte".

Fze 2: Mylenkov model nebo modely


V druhm stadiu si svj m o d e l postavte! (U tm se tedy dostvte hlou bji, ne kam by vs d o v e d l o s e b e l e p biflovn!)

Fze 3: Odborn pojmy


Ve tetm stadiu popete svj model p o m o c etiket. (Nyn prohloubte pro hlouben v d n z druhho stadia jet j e d n o u . To je inteligentn a kreativn innost!) P o z o r : Nejde o to, zda rdi ( n e b o d o k o n c e dobe) kutte a sta-

Upravovn novch

informac

109

vte, a n i o to, co pozdji se svm m o d e l e m provedete. (Mete ho nakonec split, anebo pro nj vykopal h r o b e e k , jak je libo.) Jde jen o to, abyste model stavli naprosto uvdomle! Tak zakldte ve svm mozku nezbytn preferovan nervov drhy a vytv te prav vdn (msto vdn, kter se na vrme j e n kvli zkouce). V tto knize oznaujeme nervov drhy v mozku tm vdy j a k o (metafo rick) v l k n a " v sti. Zakldn nervovch drah nen zleitost nkolika vtein, ist fyziologcky to ani nen mon. Proto byste nemli zbyten spchat. Vam zmrem je postavit zkladn m o d e l , tedy nap. nejdleitj kosti, tepny, ly (bez kapilr) a pouze nejdleitj nervy jakoto leen. Vytvo te tak kostru vdomost ve sv hlav. A na n si pak mete dl hko vat - jak se vm z a c h c e . Detailn vlkna se u budou uit snadno, jen za kldn novch vlken je tm namhavj, m mn respektujete svj mozek.

Faxe 4: Inteligentn otzky


Ve sv knize The Power of Learning* Klas M E L L A N D E R navrhuje (na z vr j e d n pase ke ten) postup, kter meme pout v tm kad situa ci pi uen: Pemlejte pt minut o rznch konkrtnch situacch, v nich by nov vdn mohlo bt uiten. Ptejte se nap. na naem pkladu z medicny, k emu proda v y n a l e z l a " vechny tyto sti tla, kter na svch tech m o d e l e c h mete vidt a dot kat se j i c h . Richard F E Y N M A N , j e d e n z nejbrilantnjch fyzik 2 0 . stolet (a j e d e n z nejlepch uitel fyziky v b e c ! ) , vyprv o svm dtstv a o roz dlnm zpsobu, jak ho pouoval j e h o tatnek (pirozen gnius v tomto smru!) a jak pouovali sv dti ostatn tatnkov. Ostatn dti umly j m n a mnoha vc, rostlin a zvat, kter vidly, odkat a myslely si, e jsou

Jedna z nejlepch knih, nejen k vlastnmu tmatu, kter je definovno v podtitulu {fostering employee growth vbec. = podporovat rst naich spolupracovnku), nbr o tmatu uen/uen se

110

Nebojte

se

myslet

hlavou

l e p " ne mal Richard, j e h o tatnek mnoho tch nzv neznal. Z a t o vak stimuloval F E Y N M A N O V O nadn p o m o c inteligentnch otzek (kter jist pisply k j e h o pozdj N o b e l o v c e n ) , nap.*: Vid toho ptka ? ... Me znt jmno toho ptka teba ve vech ja zycch svta, ale kdy se je vechna nau, o tom ptkovi nebude vdt absolutn nic. Nau se jen nco o lidech na rznch mstech svta a o tom, jak ti lid toho ptka pojmenovali. Tak, a my se na ptka podvme a uvidme, co dl a to pro ns plat. (Tak jsem se u velmi brzy dozvdl o rozdlu mezi znt jmno neho" a nco o tom vdt", dodv FEYNMAN.) F E Y N M A N senior nyn klade otzky, kter se k ptkovi vztahuj: Podvej se, pod si ozobv prka, propak to ptci asi dlaj?" a na domnnky svho synka reaguje dalmi otzkami. Tok se .ume myslet! Tznm - nikoli ped vkanmi odpovmi, jak nm je asto servruje kola a zamstnn. K naemu projektu meme ci: Ute se klst zvan otzky! Vimnte si, e vm nekm, e mte nalzat sprvn otzky, ale z van! Pitom si mete pedstavovat, jak tatnek nebo maminka vedou s dttem feynmanovsk dialog:

Otzka:

Co je to? (Ukzat, reln n e b o v duchu)

Odpov: To je X Y Z . (Bhem p o s l e d n fze u e n jste u nalepili spoustu etiket.)

Otzka:

Co to dl? ( N e b o otzka na el nebo funkci.)

Odpov: ...

Citovno u M E L L A N D E R A , mnou voln peloeno.

Upravovn novch informac

1 1 1

Vimli jste si? Chtla j s e m vm n e p m o ukzat, e j d e o otzky (ne o o d p o v d i ) , a tak j s e m otzky vysadila vtm psmem. Tyto otzky j s o u z vanj ne o d p o v d i , protoe: 1. Vymlen inteligentnch otzek je nesmrn dleitou st vaeho u e b n h o trninku (a je j e d n o , co se prv c h c e t e uit). 2. P o k u d j d e o obsah otzky, je p r o vs v tu chvli pedevm d leit, zda znte o d p o v a zda vte, e b y va o d p o v d i m o h l o po rozumt i bystr desetilet dt. Jestlie ano, p r a v d p o d o b n jste tento detail p o c h o p i l i . A u si takov dialog c h c e t e j e n " promyslet, n e b o si udlat analografick p o z n m k y ( srov. modul ANALOGRAFIE, str. 2 6 n n . ) , n e b o si cel dialog napsat - to zle na vaem rozhodnut (podle toho, c o radji dlte, a p o d l e va momentln nlady!).

Fze 5: Virtuln realita


Klas M E L L A N D E R k svmu nvrhu dodv: Tm, e takovmto zpsobem zapojujeme svou pedstavivost, simulu jeme budoucnost a mentln takov situace pedjmme. I j j s e m u ped nkolika destkami let udlala tuto zkuenost (srov. i m o duly Paradox ne-j, str. 78 nn. a T - Trnovat, ale jak?, str. 2 1 1 nn.). Dozvte se tam dal vci o tom, jakou SLU m pedstavivost! Peneseno na n pklad to znamen toto: D o b e se te zamyslete nad svmi temi modely a pedstavte si, j a k praktick innosti c h c e t e (vy o s o b n , ne njac jin lid!) pozdji s tmito v d o m o s t m i vykonvat! Ja km z p s o b e m budete pozdji s tmito vdomostmi pracovat, nap. j a k o lka, j a k o oetovatel, jako pracovnk ve farmaceutick firm n e b o jako vdec? Tento pklad j s e m u nkolikrt pouila, j e d n o u tak pro skupinu f lka. Nkolik tch pn (sorry, dn dma mezi nimi nebyla) si se mnou o pestvce u kafe povdalo o tom, e b h e m c e l h o studia mli ped o i m a vdy j e n nejbli zkouku, ale nikdy svou pozdj kadodenn prci, a v b e c u ne u b o h pacienty! V naem semini lo o to, e i lkai by se mli nauit vidt sv o b t i " j a k o z k a z n k y " , kter nelze prost zaparkovat v n o n c h koilch do prvanu na njak ponur c h o d b , k d e mus ekat na vyeten, a tak zpov pn lka nen pro ns velkm pekvapenm, to

112

Nebojte

se

myslet

hlavou

p r o n byl nov hel p o h l e d u skutenm objevem. Na zatku jsme si ujasnili, e je mono tento pklad penst v podstat na kadou uebn ltku. Nue, m intenzivnji budete pemlet o mo nostech takovho penosu (nap. si k tomu budete klst inteligentn otzky!), tm v m to bude jasnj. Nsleduje jet j e d e n konkrtn pklad (prvnick terminologie) s nkolika veobecnmi podnty, jak rozproudit vlastn mylen. T e u p e c e tak vte 0 mnoha a s o c i a c c h , kter ve va vlastn vdomostn sti j e n ekaj na to, a je zaktivujete.

Pklad 3: Zkladn prvnick vdomosti


Chci ukzat na prvnick terminologii, o j d e , protoe se stle tvrd, e je to j e d e n z nejhorfch obor, pokud j d e o uen. Nue, podvejme se, zda se 1 t o h l e " d pro n mozek vhodn upravit...

Fze 1: Start (pprava)


Z a n t e tm, e si informace v d u c h u rozlente, a to proto, abyste m n o h o p o j m mohli rozdlovat d o m a l h o p o c t u kategori (=:::=::=^ srov. Tak moduly Mylen v kategorich, str. 51 nn., a T Nakreslit si dorty katego ri, str. 1 4 6 nn.), nap. takto: 1. Trestn zkon (srov. s detektivkami) 2 . Rodinn prvo 3 . Daov prvo Samozejm stle jet nkter aspekty schzej (nap. hospodsk prvo), ale u velkho penza k nauen spov n e b e z p e prv v detailech! Nota bene: Je nutno nejprve vytvoit nkolik m l o hlavnch vlken a tento K O N S T R U K T zavsit d o va v d o m o s t n st, k t e r o u u m t e . T o j e prvn K O N S T R U K C E n o v h o vdn. Pozdji u nm dal h k o v n " detailnch vlken do struktury pipad snadnj. U m e d i c n y j s m e hovoili o monosti stavt m o d e l y ; ty vak mohou bt i duchovn povahy.

Upravovn novch

informac

113

U prvnickch pojm mete pout pklady j a k o paradigmata pro ka dou kategorii zkon. C h c e m e ( p o d o b n j a k o u m e d i c n y ) k a d o u kategorii ve sv hlav zaloit zvl. Pitom j e teba spojovat nov (vci k nauen) se znmm, a b y c h o m pak mohli z a h k o v a t " n o v informace na vlkna, kter u mme ve sv vdomostn sti. Pojme te tedy cestou p o m o c n c h vlken a oslch mstk (viz tak modul T- Trnink s oslmi mstky, str. 96 nn.), zkusme si p r o k a d o u kategorii zkon vymyslet njak M S T O . Mus t o bt geografick M S T A ? O d p o v : N e Mon e patte k tm, kte nemaj dobr orientan smysl n e b o prostoro vou pedstavivost, a proto se vm npad s msty nezamlouv. D o b r . Mte teba vztah ke kvtinm? K potovnm z n m k m ? K hudebnm n strojm n e b o ke zvatm? Pozorujete n c o takovho? Plat, e je nutno najt v hlav vdomostn jednotky, kter u tam jsou, a ty obloi' novmi informacemi. N e b o : Jestlie ve sv vdomostn st najdete vlkna, kter tam u jsou, a tam navete nov informace, bude to snadn. To je toti postup, kter sprvn vyuv mozek. e k n m e , e mte rdi zvata (a znte j e ) . Pak si vdy j e d e n zvec d r u h vyberte j a k o sv metafyzick m s t o " . Mete nap. prvn mylenkovou ka tegorii (trestn prvo) zavsit na velkou o p i rodinu. Pak se k vm jakoby nasthuj pbuzn, pes zce spznn leny rodiny, strka, tetiku atd. a po vzdlenj ptele rodiny (samozejm j s o u u vs j e n v d u c h u . . . ) . Chovaj se p o d o b n jako v n e k o n e n c h rodinnch serilech typu Dallas, dje se tedy v e c h n o mon, od krdee, pes nos a hstv a po vradu! Jen se to odehrv v naem o p i m klanu, take pozdji vdycky vte: o p i c e = trestn prvo (anebo obrcen: trestn prvo = o p i c e ) . Pro j i n prvn ka tegorie si zvolte j i n zvec druhy a piadte j i m vechny m o n detaily. N e b o mte rdi komiksy? Vyrobte si tedy p r v n i c k k o m i k s " ve sv v d o mostn sti (me bt j e n v d u c h u , ale tak nakreslen), a to tak, e nap. prvn mylenkovou kategorii vtlte do Supermana, druhou do Simpsonovch a tet teba do m o u l . . . A n e b o si tmto z p s o b e m pohrajte s Hvzd nmi vlkami.

N a fantazii se nekladou hranice! Jde o pomocn vlkna, s nimi nov vci mete navzat na nae star vlkna. A co je na tom nejpknjs: Mte cestu, j se vae uen ubr, pln p o d kontrolou, jste nezvisl (autonmni), pracujete na svou vlastn odpovdnost (co posiluje pot

1 14

Nebojte se myslet hlavou

vlasmi hodnoty) a respektujete zsady prce svho mozku. Pritom po znte, a to u je lehaka na dortu, e vs to cel jet navc bav! Vrame se k naemu prkladu prvnick terminologie. Projdme si jet nae tyi f z e u e n , tedy u zmiovanou fzi 1:

Fze 1: Start (pprava)


V prvnm stadiu plnujete sv modely, tj. plnujete, jak budete integrovat informace do sv vdomostn st, nap. geografick msta, zvata atd. Pi tom se (zatm j e n povrchn) v tmatu z a b y d l t e " .

Fze 2: Mylenkov model nebo modely


V druhm stadiu stavte sv konkrtn (mylenkov) modely! Jdete u tedy do vt hloubky, ne kam by vs m o h l o zavst sebelep biflovn!

Fze 3: (Odborn) pojmy


Ve tetm stadiu se starejte o odborn pojmy, kter je v tomto oboru nezbytn znt. Jde zde o jazyk specialist, ciz slova atd. (Nyn hlub v d n z dru h h o stadia prohloubte jet j e d n o u . To je inteligentn a kreativn innost!) Ostatn mete analogicky jako pi lepen etiket" u medicnskho modelu (jak j s m e si u ukzali) klidn na urit aspekty sv u e b n ltky (v tto chvli mluvme o prvnick terminologii) n a l e p i t " p o m y s l n e t i k e t y . . .

Fze 4: Inteligentn otzky


Nyn mme klst inteligentn otzky, viz pklad M E D I C N Y . Pemlejte o rznch konkrtnch situacch, v nich by vae nov vdo mosti mohly bt uiten. Ptejte se nap., k e m u lid vechny ty zkony vynalezli", i kdy se vm leckter o d p o v mon n e b u d e lbit. Pesto muste klst i takov otzky! Otzka: Co je to za zkon? (Ukzat, reln n e b o v duchu.)

Upravovn novch informac

115

Odpov: Otzka: Otzka:

To je zkon o zkrcenm pracovnm vazku, 300 euro, nyn 350 euro. K emu je dobr? ( N e b o : Komu p r o s p j e ? ) Je to pravdpodobn?

dve naizoval mzdu

Odpov: M zajistit, e . . . ( Z d e reprodukujte oficiln zmr zkonodrce.) Odpov: Ne, postaral se o to, e mme v N m e c k u nejtvrds p o d m n k y pro zkrceny pracovn vazek a pro takzvan sinali busi ness, c o , jak u prokzalo nkolik odbornk, posiluje ti ten d e n c e : 1. Prci na erno, protoe ta se te jet v c vyplat! 2. Vyuvn sociln zchrann st, protoe se z lid vytrc p o d n i k a v o s t . . . 3. Ztrtu m l a d c h talent, lid, kte pak v za hrani (nap. v USA) podnikaj, nkte j s o u fantasticky spn, sv enormn vysok dan vak bohuel plat tak v cizin. No dobe.

Fze 5: Virtuln realita


Vzpomnte si mon na mylenku Klase M E L L A N D E R A : Tm, e tako vmto z p s o b e m zapojujeme svou pedstavivost, simulujeme budoucnost a mentln takov situace pedjmme. Nyn si zkuste malovat", c o vechno pozdji s tmto vdnm budete moci provdt v e skutenm ivot. Je dleit pochopit, e virtuln pedjmn R E L N H O v na fantazii pozdji podstatn me pispt k j e h o spnosti (virtuln realita je tedy velmi pragmatick!). V d y c k y m ds, jak za prv b u d o u c profesionlov j a k o lkai (jak j s e m u uvedla), prvnci atd. asto nemaj potuchy o tom, co m o h o u pozdji vechno dlat se svm namhav vydobytm kninm v d n m ! Za druh m ds, jak mnoho z a m s t n a n c h " lid v b e c n e c h p e , e m u vlastn jejich innost slou. Proto si ani nevimnou, kdy jejich ponn prospv j e n firm, z kaznkovi vak kod. A kdo n e p o c h o p i l , e zkaznk ns plat, uruje nae platy/honore/ge atd., tomu ani n e d o j d e , jak d a l e c e tohle nen v podku. A tak si p o h o d l n sednte n e b o lehnte, probhnte se po lese n e b o pro j d t e po obvku, hlavn se vak u t e nechvat si tyto pedstavy pro b h a t hlavou. N o t a b e n e : j K d o si nedoke vymalovat budoucnost, je k n odsouzen! Kdo si ji v a k ' u pedem virtuln prov, me ji utvet!

1 16

Nebojte se myslet hlavou

Tak se prosm zamyslete nad tm, eo nm vzkazuje Joel B A R K E R : Zbytek naeho ivota budeme muset prot v budoucnosti, se j mli intenzivnji vnovali" Sprvn! a tak bychonf

Pklad 4 a 10 000: Cokoli ze zklad vzdlanosti


Zhotovovn model me probhat reln, v duchu nebo ve form my lenkovch model. Proto v podstat neexistuje oblast, v n byste si tch pt fz nemohli projt p o d o b n m zpsobem. N k d y vak budete chtt pozmnit poad fz, to uke konkrtn ppad, a vyplyne to zcela pirozen. N k d y me bt d o k o n c e e l n vyzkouet nejprve praktickou a p l i k a c i , a teprve p o t o m se uit nzvy vc, a tak by to b y l o zcela v intencch Feynmanovch (tatnka i syna)! Tak nap. vtina b u d o u c c h automechanik u m vt st poa d o v a n h o vdn v hlav", ale jet ne f o r m l n " (se sprvnmi nzvy), a c h y b j i m jet dleit teoretick pozad n e b o spojen mezi izolovanmi prvky vdn, s nimi se zatm setkvali, a to spe nhodn. A l e msto abyste z t o h o , c o dve bavilo, udlali nyn u e b n torturu, radji vdy vyuvejte v e c h n o , co u m t e v hlav (pesnji v sti v hlav!), a neustle a prbn nechvejte b e t " paraleln fze 4 a 5, kdykoli dlte t o , co se oznauje j a k o studovn".

Upravovn novch

informac

117

T - Vnitn archiv
Zlepit si p a m , inteligenci & kreativitu Vnitn archiv je soust mho seminrnho k o n c e p t u Brain-Management 2000, u n h o j d e o znateln zven vkon v oblasti pamti, inteligence a kreativity. (Ostatn j s e m techniku, kterou zde pedstavm, poprv zveej nila v j e d n pednce (Dm umn, Mnichov, Vstava DA V I N C I & B E U Y S ) . * Z a n m e malm kolem: Poznamenejte si v e c h n o , co vs napadne k pojmu, kter stoj na konci tto vty, pi tom pite nonstop, dokud vm n pady nedojdou (nejmn dv minuty). Tento p o j e m je Kdo obstoj v budouc nosti:

* I tato kapitola se obe as pekrv s knihou Birkenbihl ALPHA-Buch.

1 18

Nebojte se myslet hlavou

Obrovsk vhody techniky, kterou pedsta vuji v tomto modulu, vychzej z m h o p o j m u obrazu z vdomostn st ( znm hra zem-msto-reka. srov. str. Faktem j e , e 41 nn.). Vchoz zkladnou tto techniky je m astji hrajeme, tm j s m e lep. Nen divu, e k d o trnuje, zlepuje automaticky svj repertor. Vaemu mozku je pln j e d n o , zda tomu budete kat hra n e b o tr nink. Pokud jste jet nikdy nehrli zem-msto-eka, seznmm vs rychle s pravidly: Z v o l se psmeno (jsou na to rzn zpsoby, vdy hraje roli nhoda) a pak si vichni hri zaznamenvaj, jak msta, zem atd. je k tomu psmenu napadnou. Pi tom se zpra vidla pe na listy papru, kter j s o u rozd leny na s l o u p e k y zem-msto-eka. Nyn se vak v b e c nemusme shromaovat ve skupin, c h c e m e - l i prov dt c v i e n . M e m e h r t s a m i . Pi tom meme prochzet v o d o r o v n a d o u mylench a b e c e d n c h ad (nap. zem, msta) a dvat se: Co l e " na B n e b o co nachzme na A atd. N e b o pracujeme s v i s l e " a prost si vymlme soubory p o d l e abecedy. Ty hodlme nazvat vdomostn a b e c e d a .

T- Vnitn archiv

119

Jak postupovat
1. Udlejte si v d o m o s t n c h abeced co nejvce, je to vynikajc tr nink pro aktivn pronikn d o va v d o m o s t n st (dleit pro in teligentn a kreativn r e a k c e ! ) . 2. Seate tyto (svisl) abecedn s o u b o r y paraleln v e d l e sebe tak, e vytvo matrici, srov. obr. na str. 1 2 7 . Tato matrice odr st va vdomostn st, a s i c e tu, kterou jste si u dky neustlmu aktiv nmu trninku osvtlili e r v e n " . Tato st zstv stle aktivn a kdykoli je vm rychle a v d o m dostupn! Z s t v erven" ( srov. Pam jako s?, stn 4 1 ) , p o k u d si s tmito vlkny opako van h r a j e t e " (to je efekt hry zem-msto)... Na zklad paraleln uspodan vdomostn a b e c e d y vznikne mka, kterou mete protat doslova kem krem. Tato matrice nm umouje jak inteligentnj, tak i kreativnj ( r e ) a k c e * .

Zem-msto-eka...
U hry zem-msto-eka se vdy poaduj a rozvjej urit vdomostn ka tegorie. L i d , kte asto hraj zem-msto, j s o u s i c e podstatn lep ne ti, kte si zahraj j e d n o u za uhersk rok, ale samozejm jen v tch ka tegorich, kter trvale procviovali (zpravidla prv z e m , msta, eky). Je vm vak jasn, e i hri, kte j s o u zvykl hrt asto, se mus hodn na mhat, zavede-li se najednou kategorie, k n maj ve vdomostn sti mlo asociac. Pedstavme si, e njak fyzik pi hran navrhne: A te pijde msto-zve-kvantov fyzika." Nue, u m s t a maj vichni veterni tto hry ve sv vdomostn sti spoustu vlken, u zvete tak njak, ale co s kvantovou fyzikou? N fyzik mon tpe v e mstech a zn mlo zvat, ale kvantov fyzika... Jist vte, na co myslm!

Otestujte se: Jak a s o c i a c e byste v d l i pi he msto-zve-kvantov fyzika u A , E , H a T ? Jestli se vm c h c e , napite si j e te, ne se pustte do dalho ten. Ve kole si stujeme, e toho mlo smme sa mostatn dlat a tak, mil teni, te opravdu sm!

Pozn. aut.: Vysvtlen naleznete na konci tohoto modulu, str. 1 2 9 .

1 20

Nebojte se myslet hlavou

Samozejm n specialista b u d e ke k a d m u psmenu vdt mnoho dal ch asociac, nap. ke K doke vychrlit kvantovou logiku, kvantov pole, kvarky atd. Vidte, jak a s o c i a c e m o h o u pmo proudit ( FLOW, str. 37 nn.). N o t a bene: Je extrmn snadn rychle formulovat ve vdomostn sti mylenky, jestle jsou odvozeny od hesel, za nimi se skrv njak nae vdn. / srov. k tomu

T~ Vnitn archiv

121

Povoln A automechanik B - barman C - celnk D - detektiv E - elektrik F fotbalista 6 gynekolog H hodin CH chirurg I inenr J jazykovdec K - komink L letuka M mal N novin O oetovatel P - pekladatel R - ryb S spisovatel T traktorista U urolog V vdec X - xylofonista y_*

Jestlie jste dob hri

n e b o byli jste zem-msto-

-eka, je vm jist jasn, e po chvli u mte v hlav n kolik s vdomostnch se asto abe hraje ced - a s i c e k tmatm, nimi (a zdaleka to nemus bt j e n z e m , msta, eky, jak j s m e prv vidli)! A je vm jasn, c o takov v d o m o s t n abe cedy chl a zpsob etn (bleskury asociace, e jste si

\ kdykoli je j i c h poteba). To znamen, ke zvolenm tematickm

o k r u h m vytrnovali feno menln pam! To je vak zkladnou a tvoivost. Nyn u vte dost, take vm mohu vyzradit techniku, I o kterou mi j d e , kdy eknu vnitn archiv: pro inteligenci

Pozn. pekl.: Pekladatelka si nev rady, jej dti se tm dobe bav a rad j napsat yachta" nebo yasnovidec".

1 22

Nebojte se myslet hlavou

Trninkov loha: Zalote si vt poet vdomostnch abeced!


Pklad s fyzikem nm ukzal, co se v e c h n o me stt, kdy mte k d leitm t m a t m va volby v hlav v d o m o s t n abecedy. K a d vdomostn a b e c e d a toti aktivuje urit arel va vdomostn st a zabarv" h o , p o d o b n j a k o to b y l o u na metafory s baterkou ( srov. Pam jako s?, str. 4 1 ) e r v e n .

Inventurni loha
Mjte na dosah njak hodiny se vteinovkou a udlejte pokus: Kolik asu potebujete na vytvoen kompletn abecedy zvat? (A j a k o antilopa, B j a k o buvol, C j a k o cibetka, D j a k o dromedr atd.)

Teba se rdi pidaj lid k o l e m vs a vy pozdji porovnte jednak asy, j e d nak detailn vsledky. (Takov hry mete zahjit po telefonu, mon si spo luhri budou chtt faxovat n e b o mailovat, mete hrt s pteli na dlku, a u pes internet, n e b o b e z nj.) Ostatn, jestlie zanete trnovat opravdu vn, mete si pozdji tvo it vlastn vdomostn a b e c e d y a vnovat se trninkovm lohm s nimi spojenm i pi j i n c h innostech, nap.:

T- Vnitn archiv

123

na p r o c h z c e , pi p o c h z k c h , kdy lete ve van, A pi itn zeleniny, pi ehlen v

Potom klidu

si poznapromysleli.

; m e n e j t e , co jste si

Hrli jste s nmi pi zhotovovn zvec a b e c e d y a napsali jste si sv prvn a s o c i a c e (teba i s nkolika mezerami)? Pak nen nutn, abyste d o n e k o n e n a hryzali k o n e c tuky a vymleli, j a k tyto m e z e r y vyplnit. T e toti pijde fze gestace, jak ji popisuje vzkum kreativity. V tto fzi se nechaj v c i nkolik hodin n e b o d n prost u l e e t " . Vae p o d v d o m vak m e zitm nelen a v m e z i d o b (kdy jste v prci, n c o hrajete, dvte se na tele vizi a tak p o d o b n ) vykonv vt st prce.

Z n a m e n to, e si v mylenkch (nap. zatmco ekte na stano viti na taxi) p o m a l u prochzte a b e c e d u , piem vtina vaich prvnch rychlch a o k a m i t c h asociac vs p o k a d znovu napadne, n e b o se zde j e d n o asto pouvan vlkna ve va vdomostn sti. U mezer se vak te zastavujte a vdy se do s e b e z a p o s l o u c h e j t e " , systematicky se ute ze sv v d o m o s t n st n c o vydobt. A to je prv smyslem tto tr ninkov lohy! U nkterch (bv j i c h mlo) tvrdojn vzdorujcch mezer se zeptejte druhch lid. Podivte se, jak asto tyto o s o b y n c o napadne, protoe ony se pece neplav v tomt k o r y t " mylenkovho stereotypu j a k o vy. Myslete na vyplovn kovek. N k d o se teba zept na rostlinu na G" a n k d o jin zvol gingko. Jestlie ten, kdo se tzal, je zvykl msto gingko kat jinan, slovo gingko b y ho patrn nenapadlo. Je zejm soust j e h o pasiv nho vdn (to znamen, e ten p o j e m okamit pozn!), za normlnch okolnost mu vak aktivn nepijde na mysl.

124

Nebojte se myslet hlavou

Pesn to j e dvod, pro j e vytven vaich abecednch s e z n a m tak hodnotn: trnujete neustle rychl a u v d o m l shnut do svho v d n (vaich vlken v sti) a toto sahn souvis s o b - S A H E M - j e k l e m k e zven va inteligence a kreativity. Stane-li se, e ani vai ptel ne b u d o u mt k uritmu p o j m u dn a s o c i a c e , mete si samozejm vdycky jet zalistovat ve slovnku (jestlie nevlastnte velk slovnky a lexikony, ohromn vm p o m e internet) a tak vyplnit ve sv nov vdomostn abe c e d tvrdojn vzdorujc mezery. Kdybyste pesto mli problmy, rozhodn se nebojte kreativn zavindlovat! Z d e j s o u dva pklady: 1. V m zvec a b e c e d stoj u X " eXtinct ili dinosaurus (extinct = vy hynul). 2. V m VAN G O G H O V S K abeced stoj u X " p o j e m un lalek. Pro to? V anglitin m X " asto vznam sthat, vystihovat" (asi proto, e nky pipomnaj pohybliv X " ) ; z prce u p o t a e mon znte pokyn vyjmout, nkdy i se symbolem nek, kter se asto spout p o m o c klvesy X " . N o a protoe si VAN G O G H uzl un lalek (ne ucho, jak se asto k!)*, mohla j s e m si takto v e l i c e pkn, tebae trochu krkolomn, o b s a d i t " sv X . Pro kadou v d o m o s t n a b e c e d u , kterou si sestavte, tedy plat, e b u najdete za kad p s m e n o n c o , c o (aspo piblin) funguje, n e b o n e chte v seznamu voln msto, kdy u se opravdu ned nic dlat. Prv ps mena Q " , X " a Y " sktaj velmi mlo monost ( c o o v e m me prv aktivovat vai tvoivost). Jestlie si s p o m o c nkolika vdomostnch abe c e d vybudujete svj vlastn vnitn archiv, budete z toho mt troj ui tek: 1. Kdykoli si budete sestavovat a b e c e d n seznam (a ho budete ovldat nazpam a odkte h o odpedu i odzadu atd.), budete trnovat i ak tivn shnut do sv v d o m o s t n st! 2. Po sestaven a b e c e d y vdy b u d e ve va vdomostn sti vt zasta vn p l o c h a " , vt arel, kter jste p trninku e r v e n nasvtili", a kter je tedy od tto chvle ve vaem permanentnm dosahu! (Tak se nap.jinan u naeho ptele, kter dve kal j e n g i n g k o " , pe sthoval mezitm z pasivnho vdn d o aktivnho!) Meme si to pedstavit tak, e v l k n o " jinan. u nho leelo ponkud hloubji, ale p o -

Domnvme se dnes, e trpl silnm tinnitem (umnm i psknm v uch).

T - Vnitn archiv

] 25

Jinmi slovy: Zjistili j s m e p e c e , e kivky uen v e smyslu nabvn v domost e x p o n e n c i l n rostou srov. Je libo grafy uen?, str. 68 nn.). Tak j e tomu i zde: Z n o v u prodlvte exponenciln rst ale tentokrt se vztahuje na vdomostn arely, kter dramaticky narstaj s kadou dal vdomostn a b e c e d o u ! Tento p r o c e s zan s pouhmi d v m a v d o m o s t n m i abecedami postavenmi vedle sebe. A l e s k a d o u dal v d o m o s t n abecedou roste poet vaich monch npad (asoci a c ) , nebo k a d pojem v tchto seznamech p e c e pesn vzato nezastu puje pouze j e d n o jednotliv vlkno, ale z r o v e vdy i veker m o n spojen, kter ta kter mylenka m v cel va vdomostn sti! Proto j s e m vs na zatku tohoto modulu dala, abyste se oddali a s o c i o vn k pojmu Kdo obstoj v budoucnosti. Vae vlastn zkuenost vm l p e ne j doke, j a k o u zplavu asociac me urit p o j e m vyvolat, poppad jak se z p l a v a " nedostav, jestlie jste o tom p o j m u jet intenzivn ne pemleli (mte tedy v sti j e n mlo vlken a n e b o j s o u slab). Proto byste si mli sestavovat vlastn a b e c e d y k tmatm z oblasti va eho vdn a vaich zjm; k oborm, v nich se vy d o b e vyznte. To me zanat nejjednodumi kategoriemi, j a k o je msto, zem, eka, zv ata, povoln, povch hvzd rostliny, jmna slavnch skladatel, atd. spisovatel, krloven, po

1 26

Nebojte se myslet hlavou

m vce vdomostnch abeced si vymyslte, tm vce se matrice zvtuje a tm vce a znatelnji bude psobit na cel v duevn ivot! T o vak m e uskutenit j e n ten, k d o t o praktikuje! Stle si uvdomujte, e kad p o j e m v s e z n a m e c h zastupuje nkolik ( d o k o n c e i nkolik set!) dalch p o j m a idej! Na nkterch slovech v i s " d o k o n c e tisce idej, kter by vs napadly, kdybyste se po cel den I to je vynikajc vhradn k pravideln m u pojmu nap. vnovali vybavovn a s o c i a c trnink, ktertomuto j e d n opodstupuj (nap.

nkte spisovatel. byste vyuvali podnt z televize, etby, rozhovor). I kdy se stane, e nkter p o j m y na vaem seznamu j s o u c h u d " a o b sahuj j e n mlo nvaznost, mete vychzet z b o h a t h o " prmru, kter j e tm vy, m aktivnji trnujete. I duevn procesy trninkem zs kvaj, protoe pi nm dochz k budovn novch preferovanch ner v o v c h drah a vzjemnmu propojovn, opakuji pouze pi trninku ( srov. modul T - NEUROBICS, str. 171 nn.).

T-

Vnitn archiv

127

Shrnuji: 1. Sestavte si co mon nejvc vdomostnch a b e c e d , je to vynikajc tr nink aktivnho pstupu k vdomostn sti (a je to dleit pro inteli gentn a kreativn r e a k c e ! ) . 2. Seadle si tyto (svisle zapisovan) a b e c e d n seznamy paraleln vedle sebe, take vznikne matrice. Ta odr st va vdomostn st, a s i c e tu, kterou jste e r v e n nasvtili" svm aktivnm trninkem. Nota bene: Tato st je vm neustle k d i s p o z i c i , mte ji vdy v dosahu, rychle a v d o m ! Zstv e r v e n " , d o k u d si s tmito vlkny nepesta nete h r t " . . . Tato matrice vm d o v o l , abyste se stali inteligentnjmi a kreativnjmi lidmi. Jak to? Inteligence: Inteligentn reakce (ideje, plny, otzky) nejsou p e c e nim j i n m ne inteligentnmi npady, ty vak b y d l " ve vdomostn sti. Ji nmi slovy: m lpe se vm s a h " d o st, tm vce inteligentnch re akc se vm naprosto automaticky p i h o d " .

1 2 8 Nebojte se myslet hlavou

Kreativita: Tot plat pro vai (natrnovanou) schopnost kreativn myslet. D e v a d e s t pt p r o c e n t vech kreativnch idej j s o u k o m b i n a c e zn m c h prvk, kter vak j s o u kombinovny nov (tedy nov propojovny). I zde se nm ujasuje, jak je to m o n , e budete brzy umt myslet krea tivnji neli dve: protoe vm matrice a b e c e d n c h seznam nabz fasci nujc nov pn asociace ( mstky, str. 96 nn.). Jak u j s e m ekla: Prvn inek poctte u od dvou vdomostnch a b e c e d postavench v e d l e sebe; to u toti znamen dvakrt minimln 24 (tedy 4 8 ) pojm, s nimi dokete f o r m o u h r y l p e myslet. Pklad: e k n m e , e hledte npad pro titulek a postavte v e d l e s e b e abe c e d u zvat a a b e c e d u povoln. Mte v hlav klov slovo tmatu, kter zpracovvte, a prochzte si a b e c e d y a dvte se, co by m o h l o spojovat za t e n psmena tohoto pojmu v o b o u vaich seznamech. srov. modul T Trnink s oslmi

Z p o t k u mete takov c v i e n prochzet jet s psanmi seznmy (a listovat si v n i c h ) , pak efekt pmo vidte. A l e m rych leji umte onglovat v hlav s nkolika takovmi seznamy, tm rych leji se mohou tyto efekty svdc o inteligenci a kreativit uplatnit v normlnm b n m ivot ve vech mylenkovch pro cesech.

Hledte te titulek pro reklamn inzerci (pro relaxan p o m c k u . . . ) .

A s o c i a c e : Rys... M oi jako rys. A te ryb... Pedstava rybe, kter si hov u eky, se k p o j m u relaxace vlastn vborn h o d a vs najednou na padne obraz rybe, jak byste hled na splvek, a vysko vm k tomu i nov slogan: Relaxace zbyst vae smysly. Vlastn se vyno z vakua, z hloubek vaeho p o d v d o m , z pasivnho vdn ve va vdomostn sti! Rdi byste jet j e d e n pklad? Tak nink s oslmi mstky, str. 96 nn. peskote do modulu T - Tr

T-Vnitn archiv

129

T - Kreslit um kad!

Tato kapitola byla vznamn ovlivnna vynikajc knihou Betty E D W A R D S Garantiert Zekhnen lernen (Jak se zaruen naute kreslit, viz Seznam literatury). Chtla bych vm ji co nej srdenji doporuit.

1 30

Nebojte se myslet hlavou

U jste s kolem hotovi? Odpovzte tedy na tyto otzky! 1. Dvali jste se v c e na pedlohu, n e b o na papr, na kter jste kreslili? (Vtina lid vnuje pedloze m n o h o krtkch kontrolnch pohled a dv se skoro pod j e n na svj papr!) 2. K o p i e se vm podaila? (Jste s p o k o j e n i ? ) 3. Pipadalo vm, e je to snadn? Nyn jsou tu dv monosti: B u si to, co vidte, dokete penst na papr! N e b o jste d o b r o u " kopii udlat nedokzali. Pak tedy nsledujc kapitolu tte zvl p o z o r n ! Udlejte si druh test: Otote dvku vzhru nohama a obkreslete j i jet j e d n o u tak, e i vae kresba stoj n a hlav". A l e dvejte pi tom pozor na ti vci: 1. Nepemlejte o t o m , e t o h l e je k o l e n o , tohle j s o u vlasy" apod. Msto toho se pokuste p o u z e vidt, jak probhaj linie kresby, jak je vztah mezi nimi a okrajem papru. Napklad: Tato ra je rovnobn s tamtou. Nebo: Tato ra svr prav hel s okrajem papru. Vte u p e c e , e vae prav polovina mozku (ta, kter nemluv) je zodpovdn za prostorov vidn a za vzjemn vztah mezi liniemi. 2 . V b e c se nedvejte n a papr, na kter kreslte. Upen se dvejte na pedlohu, snate se vyctit prbh linie a vedle tedy ru na svm pa pru p o d l e citu! 3. Dejte si na as! Kreslete, a kdy ctte, e tuka na pape je u s va m p o h l e d e m z a j e d n o " . Jestlie tento kontakt ztratte, chvli p o k e j t e !

Nette prosm dl, d o k u d nedokonte druhou kresbu! Nyn se zamyslete nad nkolika v c m i : 1. Byla pevrcen kresba l e p ne ta normln (tj. prvn)? Pokud myslte, e to lze pipsat j e n faktu, e to byla u druh kresba, udlejte si c v i e n s njakou novou pedlohou (nap. z asopisu), a dokate si jet j e d n o u , e obkreslovat pevrcen obrzek je podstatn snadnj. P r o tomu tak j e , to si vysvtlme pozdji.

T Kreslit um kad!

131

2. Jsou na tomto obrzku msta, kter se vm podaila pmo fantasticky? Porovnvejte pesn! Vtina astnk semin najde takov msta u pi prvnm pokusu vzhru n o h a m a " ! K d o si mysl, e neum kreslit, skoro vdy se ml!

2. Jsou na tomto obrzku msta, kter se vm podaila pmo fantasticky? Porovnvejte pesn! Vtina astnk semin najde takov msta u pi prvnm pokusu vzhru n o h a m a " ! K d o si mysl, e neum kreslit, skoro vdy se ml! Tak si to otestujte! Nakreslete: * s TYHELNK, TROJHELNK,

VLNOVKU. Napite: ^ ^ ^ ^ <3 vechna velk a $ mal psmena a b e c e d y ! Mli jste p r o b l m y ? Jiste n e ! K d o si mysl, e neum kreslit, v tomu, e by m l p r o b l m y s penesenm p o a d o v a n c h a r na papr. Jestlie jste provedli posledn dv mal c v i e n , u vte, e: kdo um pst, um pesn penst na papr ry, kter mu tanou na mysli. Kreslen tedy nen jeho problm! Jak to, e tedy neumm kreslit?!" zeptte se te jist. O d p o v zn: Pro b l m nespov v arch, kter vedete po pape, ale ve vidn ar! Znte p e c e optick klamy! Vte, e nae o k o asto nevnm to, co je skutenost, ale to, co oekv, e b u d e vnmat! Prav sti mozku vak pslu vnmat linie, kter by skuten byly vidt, kdybyste je vidli! A tak se lev moz kov hemisfra mch do zleitost, kter se j netkaj, zatmco prav st mozku zahl!
1 32Kniha Betty E D W hlavou S Nebojte se myslet A R D

Jak se zaruen naute kreslit vm na snadnch

c v i e n c h (jako nae obkreslovn vzhru nohama") uke, jak mete zaktivovat pravou polovinu mozku. Tak se i vy budete m o c i nauit kreslit, je osprvn se o v c h Autorka,lona n oZ - kreslen, vytvoila na zklad znalost vae o u eo se naute o l o k o u Oc hRvidok ometodu, l ! J digitlnch se zvyuj V b schopnosti vedlej produkt trninku o fenomenln ped-stav, z - uitelka u e vaeho mozku! T mfantastick! tj. tom, m z k dvat! p kreslit, B A v o v nn ,npevodu si vak myslm, e to c kter je prost informac

na analogov atd. Doporuuji kadmu (kdo si dosud myslel, e neum kres lit), aby si tuto knihu opatil a c e l trnink Betty E D W A R D S si proel. Nyn b y c h vm chtla nabdnout pas ze sv knihy M a c T H I N K * . Byla siln ovlivnna knihou Betty E D W A R D S , avak i knihou Douglase R. H O F S T A D T E R A Godel, Escher, Bach (viz Seznam literatury). To, e se scny odehrvaj ped p o t a e m n e b o u nj, nen dleit. Za prv si m ete podnty kreslit i na papr, za druh b y c h o m je mli vidt svm duev nm zrakem a za tet mon podntm nkterho ze ten, e na kreslen na p o t a o v obrazovce dostane chu.

LAMRON A UMLEC
R d a bych vm pedstavila Lamrona a u m l c e . Lamronovi je asi tak 39 let (plus/minus 30 let), zatmco umlec se narodil ped tiscovkami let, v prav kch jeskynch! O b a sed ped obrazovkou potae Macintosh. Lamron prv projevil pn, e by se chtl uit od u m l c e . To je vskutku vzcn ppad.

PRVN den
Umlec: V normlnch situacch vidme ped mty. idli... Lamron: Umlec: Nesmysl! C o b y c h m l vidt j i n h o , dvm se p e c e na idli! Mohl bys zamit pozornost na prostor, kter pedmt obklopuje. Lamron: Mysl, e b y c h m l kreslit to Nic kolem? Umlec: Nue, kdy to nakresl, u to nebude Nic, e? Dvme-li se na idli, vidme

MacTHINK Increasing Intelligence and Creativity witk the Macintosh Computer, Londn a Syd ney, 1 9 8 5 , mezitm na zklad prudkho technickho vvoje kniha uoul-of-date ili vyprodna.

T Kreslit um kad!

1 33

Lamron: Umlec: Lamron: Umlec:

(Zan vhav kreslit.) T o j e divn pocit... A l e je to prav cesta, jak vidt. Zanm tuit, c o to z n a m e n vidt... Jestlie zam pozornost na nov aspekty dvrn znm skutenosti, ona se velmi nen padn zmn.

Lamron: Musm ci e m pokusy nakreslit Nic j s o u ji lep ne m dvj pokusy na kreslit p e d m t ! Umlec: (Usmv se.) tenosti obtn ho vnmat, p r o t o e n e m dn viditeln hrany... Umlec: Lamron: Umlec: Lamron: Nem nhodou po ruce przdn rmeek na diapozitiv? Jestli ne, mohl by sis njak udlat... M o m e n t , tady j e d e n m m . Jestlie se j m podv j a k o o k n k e m , uvid pedmt zarmo van, take podstatn snze uvid vnj N i c . (Dv se z rznch vzdlenost na idli.) A n o , vidm! Lamron: Jakkoli j e snadn vidt p r o s t o r m e z i pedmty, j e v e sku

Umlec: Lamron:

P o k e j , a skuten uvid, pteli... (0 nkolik minut pozdji. Mezitm pokraoval v kreslen.) l o v e , podvej s e ! T o b y c h ped deseti minutami nepo vaoval za m o n !

U m l e c : P o c h o p i t e l n vidn podvazuje to, e pan Lev zasahuje slovy, a tm t vtahuje do ei lev poloviny m o z k u . . . Lamron: Umlec: A e pana P r a v h o ? Ta je tak multimediln, tak rozmanit, e b y c h si pipadal p o n kud lev a hlavn poetile, k d y b y c h ji ml popisovat slovy. A l e to N i c , co jsi prv nakreslil, je j e d n m z jejch aspekt. Lamron: Umlec: H m m m . . . A co mlen a ticho? Jestlie rozum ei m l e n , jsi moudr. Chpn verbln ei to ti v e d e j e n o m k vdn.

1 34

Nebojte se myslet hlavou

DRUH den
Lamron: Umlec: Tuto kresbu j s e m nael v j e d n knize. C h c e si ji obkreslit?

Lamron: A n o , a l e naped si ji chci zarmovat. Umlec: (Spokojenpikyvuje.)

Lamron: Umlec: Lamron:

D o c e l a m to zan bavit. K d y u vme, na e m zle, je to leh. A nen tomu tak vdy? (Zan kreslit, piem si druhm, a pen je vm vech monch tvar, jednoho po na papr.)

T - Kreslit um kad!

135

Lamron: Umlec: Lamron: Umlec:

O p r a v d u zanm vidt. A l e o b v m se, e se ztra asi zas b u d u dvat pln n o r m l n . . . To je v c zvyku. N e m l j s e m u j a k o dt nvyk videm, kter j s e m pak ztratil...? N e . Jako dt ses teprve uil, j a k v b e c vnmat. T v okol pak za v e d l o u e b n procesy na cestu b n h o k o u k n " msto k pra vmu vidn.

Lamron: Umlec:

A ty v, e k d y b u d u trnovat, m s c h o p n o s t vidn b u d e trval? Zajist, pokud bude vidt pravideln a cviit se v tom. radost! Jsem naden. (Kdy se obrac k umlci, vid, e zmizel; jen jeho smv jako by do sud prosvtloval mstnost...)

Lamron: M u s m tedy ci, e je to skuten snadn, a m m z t o h o

TET den
Lamron: Podvej se na tu k o k u !

Umlec:

Chtl bys ji nakreslit? na kreslen t r o c h u obtn.

Lamron: A n o , ale nejprve si ji zarmuji. T v a r y k o k y se mi zdaj Umlec: M nkde kousek prhledn flie? Me ji vlepit do rmeku a nakreslit na ni zamovai k. Lamron: Vida! T o j e d o b r trik!

136

Nebojte se myslet hlavou

U m l e c : T e u me kreslit, e ? Lamron: Jist. Zanu zase p r z d n m p r o s t o r e m , kter j i obklo puje... Ale podvej, ten tvar je pln jin, ne j s e m si p v o d n myslel! Umlec: Lamron: C h c e ci ne myslel tvj pan L e v . . . A n o ! Podvej se:

Umlec: Lamron:

(Souhlasn pikyvuje.) (Dl se dv na flii v rmeku.) V, p o m o c t o h o t o r m e k u se skuten m o h u nauit vidn. pravmu

Umlec:

Nikoli, pteli, r m e e k ti j e n uke, jak v e c h n o bylo snadn ji dve! Vezmi si tento obrzek z e b e r . . . A te si vimni prostoru, kter je obklopuje.

T - Kredit um kad!

137

Lamron: A n o , u k o k y j s e m se nechal svst jej hlavou. A k o l i v b e c nevynv d o prostoru, kter j i obklopuje, j j s e m s i ji tam primyslel... U m l e c : To ti vyslal impulz tvj pan Lev, protoe on p o d l e svch zkue nost v, e k o k y maj hlavy... Lamron: To znamen, e lovk mysl, e vid vci, kter vak v t chvli vidt nejsou! Podvej se na tento o b r z e k se d v m a kokami:

Umlec:

A n o , u si zan vidn osvojovat. Je to umn, vidme-li sku t e n to, co mme ped s e b o u , a ne to, co by ped nmi podle pra videl bt m l o .

Lamron: T a k te nejdve prostor, kter o b k o k y o b k l o p u j e . . .

Umlec:

(Pozoruje Lamrona a kresba nen hotova.)

bav

se jeho

samolibm

smvem,

dokud

jte

se

myslet

hlavou

TVRT den
Lamron: Lamron: Lamron: C o b u d e m e kreslit dnes? A k emu to b u d e d o b r ? (Vezme svj rmeek a pozoruje novou pedlohu.) Vypad to njak divn-.. U m l e c : C o kdybys nakreslil n c o , c o j e vzhru nohama? U m l e c : Protoe pi tom se jet snze rozezn tvar pedmtu.

Umlec: Lamron:

N o , a prv v tom se skrv hlavn mylenka! (Zan kreslit.) H e l e , j d e to v b o r n ! Linie se mi zdaj njak jasnj... V, je to pln jin pocit, kdy kresl n c o , co stoj na hlav. N e d o k u to d o b e vysvtlit... Chpe, co tm myslm?

T - Kreslit um kad!

1 39

U m l e c : Pirozen. Za tv pn popsat za kadou c e n u p o c i t me pan Lev. Nenechvej ho, aby ti do veho zasahoval svmi impulzy! O d d e j se prost svmu p o c i t u ; nen nutn, abys ho vyjadoval slovy! Vnmej citem a kresli! V d y toto vnmn je zce spjato s vidnm. Vidt z n a m e n , p e s n vzato, o-HMATAT o i m a . Proto tak kme, e n c o C H P E M E , jestlie n e m u rozumme, e je to tak? Pochopit souvis s uchopit. Lamron: Umlec: (Mezitm se inil a te astn ukazuje svou kresbu.) N o , musm ci, e j s e m velmi spokojen! Hmmm...

PT den
Lamron: V e r a j s e m jet chvli p o k r a o v a l , a p i t o m se objevil nov p r o b l m . Umlec: Lamron: A co? N o , prohldni si tuto kresbu. Chtl j s e m si j i penst na o b r a z o v k u , ale je dlouh a vysok, z a t m c o vt r o z m r obrazovky je naopak vodorovn. Umlec: Pro ji prost neoto?

140

Nebojte se myslet hlavou

Lamron: M m ji otoit vzhru n o h a m a . . . ? , u vidm, j e vce m o nost, j a k n c o otoit!

Lamron: T o s e p o v e d l o , e ? T a k tedy p r o dneek k o n m e .

SESTY den
Lamron: Umlec: Umlec: D n e s k a ses p o d n opozdil, mj mil. (Omluvn se usmv.) as je d o m n o u pana L e v h o . . . On je samozejm tak svm zpsobem uiten, zvlt kdy se poda ho pimt ke spoluprci. A l e kdy strhne veden na sebe, pak se z Lamrona stane normaL! Lamron: Ze m? E S T O M E N , jak v . . . * A l e vidm, e jsi pokraoval v prci. Uka! Lamron: N e n to dn velk u m n , ale p e c e j e n n c o , c o b y c h byl nedokzal b e z r o z h o v o r u s tebou. Tady je figura, kte r o u j s e m chtl nakreslit. U m l e c : No ano, pesmyky psmen nemus bt pln nhodn a N O M E N Lamron: . . . s kterm ty se z r o v n a nekamard.

Pozn. pekl.: Nomen (est) ometl - Jmno je pedzvst (osudovm znamenm). Latinsk slov, kter znamen, e podle jmna lze usuzoval na vlastnosti.

T - Kresla um kad!

141

Lamron:

N e m o h l j s e m najt svj r m e e k , a tak j s e m zkusil objevit zkladn tvar jinak:

Umlec: Lamron: Umlec:

Zajmav npad - piel jsi na to sm? U p m n e e n o , nael j s e m to v j e d n p r u c e kreslen. Kad bn pruka kreslen obsahuje spoustu d o b r c h p o d nt; daj se vyut k tomu, co ses j i nauil o sprvnm vidn.

Lamron:

A te tu m m e variace na j e d n o tma!

142

Nebojte se myslet hlavou

Umlec: Lamron:

Z k u s otoit o b figury proti s o b a souasn je invertuj*. Kresli jenom samotn figury, b e z vnjho obdlnku. T a k e nejprve zachytit, pak invertovat. Ale nejdve ud l m inverzi tch m a l c h ploek uvnit...

...a p o t o m , a b u d o u c e l figury barevn o b r c e n , je takkajc zinvertuji p o d r u h a tm bude k o l splnn.

Mezihro: No< na den sedm


Lamron: (Ml sen, e spal a e zvonil telefon.) H a l ? U m l e c : To j s e m j, pteli. Lamron: K d e jsi? U m l e c : Tam k d e vdycky. Lamron: A . . . T o znamen, e . . . U m l e c : Opravdu jsi nevdl, e j s e m byl vdy st tebe?

Zm ernou na bflou a naopak.

T ~ Kreslit um kad!

143

Lamron: Umlec: Lamron: Umlec:

P r o jsi tedy pouil telefon? Protoe si normln nikdy nevimne, e ti c h c i radit. S vjimkou tchto p o s l e d n c h dn, kdy jsi sm hledal se m n o u s p o j e n . . . ...protoe j s e m se v d o m p o k o u e l nauit se sprvn cest, j a k vidt a kreslit? A n o . A l e je m n o h o situac v tvm ivot, kdy bych ti mohl bt n p o m o c e n , kdybys m nechal.

Lamron: Ale o v e m ! Te, kdy j s e m t u k o n e n poznal, se mi to zd pirozen. Umlec: Umlec: Lamron: Tak hned p o l o sluchtko! d n A l e ! Dvuj mi prosm. (S tichm povzdechem pokld sluchtko.) Lamron: Ale...

U m l e c : Lamrone? Lamron: O! Ty jsi stle jet tady - je to tak? Umlec: A n o , a zstanu u tebe pod.

Ptho rna, pi procitnut, u Lamron o snu v b e c nic nev. Ani neme vdt, protoe pesn vzato se mu nic nezdlo. Ostatn to bylo j e n p o d o benstv, kter vm m p o m o c i objevit vaeho vlastnho u m l c e . . .

Den SEDMY a POSLEDN


Lamron: Jsem rd, e j s m e zase tady. M l j s e m u strach, e snad ani nejsme! Umlec: (Tie se usmv.) Ostatn - je tohle k o n e c ? Umlec: Lamron: Ne, je to teprve zatek... (Usmv se a ani o tom nev...) Lamron: U nikdy n e o d c h z e j , sly...?

Nue, mil teni, jestlie vs tohle nenavnadilo, mli byste si mon najt pro trnink prav poloviny mozku n c o j i n h o , nap. hudbu. Budete-li si broukat, zpvat, pskat n e b o hrt na nstroj n e b o intenzivn poslouchat hu debn skladbu, pak rovn telefonujete" s u m l c e m .

144

Nebojte se myslet hlavou

N e b o n c o vyrbli? N e b o c h c e t e jt cestou z e n u * , kdy cesta j e dleitj ne sm c l ? * * T o znamen, e v e c h n o , i nejprost innosti, b u d e m e dlat s plnm u v d o mnm, c e l m svm bytm (tedy o b m a polovinami mozku), p o d o b n jako je tomu pi proslulm ajovm obadu n e b o pi lukostelb. Z tto tradice vy chz i tento r o z h o v o r * * . k: Mistr: k: Mistr: Miste, jak doshnu o s v c e n ? Sndl jsi u svou ri? A n o , Miste. Tak jdi a umyj po s o b misku.

Pozi, pekl.: zen, zenov buddhismus

** Podle A. W. WATTSE

T- Kreslit um kad!

145

T - Nakreslit si dort kategori


P e d b n p o z n m k a - dleit u p o z o r n n i : A b y vm tato kapitola byla k uitku, muste u znt k o n c e p c i mylen v logickch kategorich. Jestlie jste se s touto mylenkou jet nikdy nesetkali, rozhodn si nejprve pette modul Mylen v katego rich (sir. 51 nn.), v n m je tato mylenka pedstavena. V kapitole, kterou nyn zante st, j d e o techniku, kterou j s e m vyvinula j (je to va rianta analogramu, viz tak str. 28 nn.), a s i c e o techniku kreslen my lenkovch kategori, nap. ve form d o r t u " krjenho na dlky.
1.

n V pspvku Mylen v kategorich


6

2. klobouk 3. vyjka 4. kvtak 5. strom 6. naklak 7. alkohol 8. pota

lo o roztdn tchto deseti pojm do pouhch t mylenkovch katego


rii.

Jestlie

jste ten

oddl

neetli,

na

chvilku se nad tm prosm zamyslete, a teprve potom tte dl...

9.zmrzlina 10. telefon

146

Nebojte se myslet hlavou

Naute se kreslit sv mylenkov kategorie, rychle a spontnn, j a k o dort. Z p o t k u se v b e c nestarejte o to, zda p k n vypad". Dleit je p o u z e a j e n o m to, abyste si zvykli zviditelovat svj vlastn p r o c e s my len. m rychleji probh, tm rychleji budete kreslit/pst, prost proto, e se vm bude rychleji pohybovat tuka. Jestlie si v e z m e m e pojmy, kter j s m e pouili (v pspvku Mylen v ka tegorich, str. 51 nn.) pro mal experiment, mohli b y c h o m je (nap. ve sku p i n c e na semini) roztdit takto: Kategorie 1:

Vytvoeno lovkem
1. n, 2. klobouk, 6. nklak, 8. pota, 9. zmrzlina, 1 0 . telefon

Kategorie 2 :

Vyskytuje se v prod
4. kvtk, 5. strom, 7. alkohol

Kategorie 3

innosti
3. vyjdka

U alkoholu se ovem stetvaj nzory: nkte mysleli, e se alkohol vy skytuje ve voln prod (kategorie 2), jin mysleli na alkoholick npoje vy roben lidmi (tedy kategorie 1).

Prvn skica dortu ka tegori vypadala asi takto, piem se . 7 (alkohol) v obou objevilo

kategorich,

o kterch j s m e mluvili. Je dleit pi disku sch (a u diskutujeme sami se sebou, nebo s druhmi) zanst, as po p e d b n , pojem do vce ne jedn kategorie.

Pklad een z jednoho semine (pekresleno)

T - Nakreslit si dort kategorifi

147

Pozdji se mete rozhodovat znovu. asto se stane, e nkter pojmy v d o m nechte v nkolika kategorich. Jeden aspekt pojmu toti me bt zaazen do j e d n kategorie a jin aspekty do j i n c h kategori. Postoupme k dalmu pkladu a vy si nakreslte svj vlastn dort kate gori. Z d e je pro vs seznam (znovu roztite maximln do t kategori), ale tentokrt prosm kreslete - msto abyste si slova zapisovali do skupin, zanejte je u do d o r t u " . Zapite potom prosm ti ka tegorie, kter vyplynuly z va eho rozkreslovn dortu:

1. vdesk zek 2. termoska 3. vnon pohlednice 4. marmelda 5. nkupn kok . bramborov lupnky 7. lahvika na lky 8. zamilovan dopis 9. slan tyinky 10. kzn

148

Nebojte se myslet hlavou

Samozejm je tdn seznam slovek j e n prvnm a pedbnm c v i e nm, nebo v d l o u h o d o b m horizontu c h c e m e p o m o c dort kategori za chycovat skuten dleit v c i . e k n m e , e stojte ped dleitm rozho dovnm, j a k o nap. j e d e n astnk semine, kter eil otzku, zda by ml vzt do svho sortimentu nov vrobek. Phstoupme-li k otzce p o m o c dortu kategori, j e d n se o kategorie ar gument: Co hovo pro, co proti? Mete si p o l k a popsat rznmi bar vami, poppad je vymalovvat. V naem pkladu b y l o nejprve j e n p o l k o Zkaznci to chtj! vymalovno reflexnm markerem, v e c h n o ostatn (pro tiargumenty) b y l o b l . Podvejte se ostatn na obrzek:

Jist b y c h o m ty dvody mohli pst i p o d sebe, ale pi kreslen t o h o da l e k o vc objevte (mimo j i n i to, j a k pocity ve vs rzn monosti vy volvaj). Pro naeho astnka byl prvn dort podntem, aby pemlel o svm rozhodovn. pracovnky1 v vahu, je Vysvtloval nm: Tak tedy, njak jin dodavatel, vlastn tak v kdyby mj protiargument ,Zauit protoe ten, co te pipad by lo..." mohl pevzt

kategorii protiargument, pak

T - Nakreslit si dort

kategorie

149

. . . ( A maloval barevnm fixem dl, fet ne zase promluvil.) Najednou vidl, e mu narst p l o c h a Zkaznci to chtj... Druh den vyeil svj problm s dodavateli; a tak se stalo, e mu semi nrn (srov. loha (Nakreslete si rozhodovac dort) pomohla vyeit problm Mylen v kategorich, str. 51 nn.).

Vdomostn kategorie
Dal nesmrn dleitou kategori j e v d o m o s t n k a t e g o r i e . Potebujeme ji, a b y c h o m lpe vnmali a pijmali to, co slyme a teme a abychom rychle a b e z p e n mohli zaazovat informace ( i Pam jako s?, str. 41 nn.), nebo: Chceme-li n c o p o C H O P i t (il mt informaci na dosah, snadno ji u C H O Pit), znamen to, e . . . si meme v y t v o i t o b r a z 96 nn.) a/nebo vdt, k t e r m y l e n k o v k a t e g o r i e v sti se aktivuj. Pochopit vak zpravidla znamen u (tm) uloit, nebo kvalita pozdj R E K O N S T R U K C E (= rozpomenuti-) zvis na kvalit K O N S T R U K C E srov. Zanme, str. 21 nn.). Tak tedy u kreslen informanho (vdomostnho) dortu posiluje p o zdj rozpomnn. Nadto m e pravideln inventura aktulne dleitch srov. T Trnink s oslmi mstky, str. srov.

150

Nebojte se myslet hlavou

tmat (dleitch pro n ivot) ve form dortu kategori napomoci na emu sebepoznn. Techniku kreslen d o r t u kategori meme samozejm penst tak na kadodenn komunikaci. V j e d n o m semini j s e m mla star man elsk pr, pn i pan piznvali, e spolu povtinou ij jako k o k a a pes. Kdy vichni astnci a astnice semine mli nakreslen dort kate gori se svmi ivotnmi tmaty (Co je v mm ivot pro m skuten d leit?), srovnali j s m e i dorty tch dvou. Nue, v mnoha m a l c h oblastech se j i m n c o pekrvalo (prce na zahrdce, dobr kuchyn, zliba v dobrm vn a zkladn politick pesvden). Nkter d l oblasti se nepekr valy, ale doplovaly se: ona vaila, on pekl. O n a se starala o pran, on (jako bval vojk!) ehlil! A l e skuten zajmav byla u obou vse nej dleitj oblasti v j e jich ivot. Na otzku: Co je pro vs v ivot opravdu dleit? znla j e h o odpov: lov, jej: umn...

Kadmu z nich zbv pro nejdleitj tma ivotnho partnera tak maliko msta, e se men prouek u ani ned nakreslit...

No, to nemus bt pro partnersk vztah v b e c dn problm. On by j mohl vyprvt o lovu (krmen zve v zim, v l c c h , kte se objevili v j e h o revru, a mnoha dalch v c e c h ) , kdy by si spolu sedli se sklenikou ke krbu. A ona by mu mohla vyprvt, e zrovna narazila na pln novou a neobvy klou batikovac techniku...

T - Nakreslit si dort kategorifP

151

Co ti dva hodnotili j a k o zvl patn", byl fakt, e za 60 let manelstv spolu nikdy nemluvili o tom, e se o b a se svm hlavnm tmatem ct izolo van... O b a byli v oku! Najednou p o c h o p i l i , pro tolik v z c n h o s p o l e n h o asu ve svm ivot promarnili hdkami. Mon b y dort kategori, kter b y se ptal na dleit ivotn tma, i vm p o m o h l v lepm poznn blzkch pbuznch, ptel? Tento druh dortu kategori by mohl p o m o c i v kad komunikan situaci, v n se o b ( n e b o vechny) strany" chtj navzjem l p e poznat, nap.: @ uitel by mohli l p e porozumt svm km, v e d o u c svm pracovnkm (a o b r c e n ! ) , l p e by si mohli porozumt k o l e g o v , sousedi a spolubydlc a u d o a s n (nap. v n e m o c n i n m p o k o j i ) , n e b o trval. P. S . : Dleit j e , aby se vichni zastnili d o b r o v o l n . Vte, e z n e j lepho lku se me stt j e d , bere-li se h o pli. Jestlie n k d o pi tako vm k o m u n i k a n m c v i e n n e c h c e spolupracovat, respektujte to, take vae pozvn k takovto komunikan he zstane pozvnm, kter je m o n o odmtnout n e b o 6 radost pijmout (protoe j e to d o b r o v o l n ) !

152

Nebojte se myslet hlavou

T - Kreativn technika: 90 vtein navc


Pokud u tuto techniku znte ze semine n e b o z m knky Der Birkenbihl Power-Tag, tento pepracovan p o p i s si pesto pette a zjistte, zda nenajdete njak aspekt, kter t a k h l e " jet neznte me se vm to vy platit srov. i modul Jak vnmme opakovn, str. 93 nn.).

Chceme-li kreativn pemlet, mme dv monosti: 1. B u c h c e m e H L E D A T P R V N mylenku. Z a n e m e u nuly a lovme ve sv vdomostn sti srov. str. 41 nn.). Jinmi slovy: Zaznamenvme spontnn, rychle a NONSTOP, co ns napadne! Skoro vdy je prvnch 40 a 60 (zdka 9 0 ) vtein nejbohatch na a s o c i a c e ! Nepotebujete tedy mudrovat 20 minut, hledte-li prvn n pady ( a s o c i a c e ) . A to je prvn krok (kdy se poutme do novho tmatu). 2 . A n e b o c h c e m e D L E R O Z V I N O U T JEDNU specifickou mylenku (teba tu, kter vznikla na zklad b o d u 1 ? ) . V tomto ppad c h c e m e v d o m zstat d l e u m e " , aby m o h l o dojt k fascinujcmu p r o c e s u vvoje i vlastn R O Z V O J E . R O Z V I N O U T mylenkov p o c h o d m e m e toti j e n tehdy, kdy rozvineme, rozbalme to, co m m e v s o b " . V o b o u p p a d e c h c h c e m e NAJT vlkna, kter u se v na vdomostn sti N A C H Z E J . Pracujete-li sami, pak j d e o proesvn va vlastn v d o m o s t n st. P o m o c v m nabdnou nsledujc kapitoly (jestlie o ni prv nestojte, tte dl):

TKreativn technika

153

ANALOGRAFIE (str. 26 nn.), T Vnitn archiv (str. 118 nn.), T - Mylen v kategorich (str. 1 4 6 nn.). Kad z tchto technik pomh g e n e r o v a t " mylenky. Potebujete-b' (str. 51 nn.) a - Nakreslit si dort kategorii

vak m o m e n t l n a nezbytn podnty a N O V E I M P U L Z Y zven, pak je technika 90 vtein navc pro vs to prav. Jestlie se c h c e t e p i i vit" na vdomostnch stch druhch lid, j s o u tu opt dv monosti: Za prv: V bezprostedn blzkosti se nachzej lid, kterch se mete krtce vyptvat. A n e b o za druh: Jste prv sm (viz ne).

Ad 1: Vyptvte se druhch
Znte to: N k d o e kovku a zept se vs: Slovo (kategorie) na (za ten psmeno), na (tolik a tolik psmen). Teba jet d o d : A pedposledn psmeno je E". V duch okamit zahj h o r e n o u aktivitu, protoe v neviditeln p o m o c n k * v mozku nyn svtilnou s ervenm sklem svt na rzn sti va vdomostn st... Vzpomnte si? ( P o d o b n budete postupovat nyn: Oslovujte krtce ptomn, poznmkov blok (je lepi ne vechny ty minidiklafony) demontratvne v ruce. Bucfte jednoznan: Mte 60 vte in a s u ? " Vytaste se pitom s njakm asomiem (hodinky se vteisrov. str. 4 8 ) .

Nkter tenky se te mon ptaj, pro zrovna pomocnk, a ne pomocnice. Nue, za prv si mete metaforu v detailech vybavit, chcete, za druh, zkuenosti ze semin ukzaly, e Sm i eny si rdy pedstavuj musk pomocnky, kte pro n posluSn a motivovan pracuj... A pro ne? Mon si nkte pni tvorstva zas vymaluj atraktivn pomocnici. Pokud vai po mocnci, kter v duchu" mte, konaj svou prci, mohou pi tom hrt roli Mickey Mouse, erika Eertlka nebo j nevm koho. Je to poslava, kterou si vy vytvte, a me u toho bt i le grace...

154

Nebojte se myslet- hlavou

novkou), a b y ten druh vidl, e myslte opravdu jen jednu minutu! ek nte pak: Co v s n a p a d k . . . ? " a stisknte knoflk diktafonu, pop pad se chopte tuky (varianta s blokem). Myslete prosm na to, e vtina lid te zareaguje p o d o b n , j a k o kdy se ptte na slovo do kovky. A n i to nejde jinak: 1. P r a v otzky (vdy!) automaticky vyvolvaj m y l e n k o v p o chody, proto maj otzky d a l e k o vt s p c h ne technika vyprvn*, c o zejm bohuel 90 procent vech tch, kdo chtj prodvat (radit, pesvdovat), pes dlouholetou prci v seminch stle jet nev. 2 . T o plat tak p r o dotazpyn_sania_sebe, s j e h o p o m o c meme nap. vytit enormn mnoho z naeho p o d v d o m . 3. P r o t o zane v partner (vae partnerka) zpravidla nahlas myslet a nabdne sv prvn asociace, kter rozhodn muste zaznamenat! Po 40 a 60 vteinch zjistte, e tempo polevuje. Podvejte se ostenta tivn na asomi/hodinky a eknte naprosto jasn a pesn, 1. e u je toho dost (nap. T o s t a . " ) , 2 . e jste spokojeni (nap. V b o r n ! " ) , 3. D k u j i vm!" ( Z n to banln, je to ale dleit!) N o a p a k j d e t e (dl). Je velmi dleit, abyste pi takovm l o v u na mylenky" nevedli dn normln hovory. Prv jste n k o h o vytrhli z j e h o mylenek a podali ho o 60 vtein! Drte se za kadou c e n u pravidel hry, kter jste navrhli, zvlt chcete-li se p r i i v o v a ' na vdomostn sti te o s o b y astji (teba i pra videln). Jestlie jste se nyn vyptali tmto zpsobem dvou t o s o b , nasb rali jste jist tolik mylenek, e te mete krsn pokraovat sami. Samozejm vs tito vai blin tak kdykoli m o h o u prost a krtce odbt. Vtek mylenek o d p o v d o n o m u okamiku na semini, kdy porov nvme vsledky prvnho mylenkovho kroku s naimi sousedy. Zorgani zujeme burzu mylenek. I zde c c a 9 0 vtein posta. A i zde nem za t dn rozhovor, jinak vichni ztratme e r v e n vlkno"; drme se tmatu. Bhem tchto 9 0 vtein kad len nasbral mnostv n o v c h

Tm myslme prav (zajmav) otzky na rozdl od pseudootzek, jimi nkte zprostedkova tel vdn chtj imitovat rzn (i sokratovsk) uen hovory.

T - Kreativn technika

155

1
m y l e n e k , kter roz (asto dramaticky!) nae pvodn mylen, take kad mohl b h e m 90 v t e i n nasbrat nejmn 10 a 15 hesel (asto i da leko v c e . Nyn plat toto: Kad z tchto mylenek nar na dal vlkna v na vlastn vdo mostn iti, a u meme velmi plodn pracovat dl sami. Nyn toti vechny ty krsn nov asociace obohat nae mylen...

Ad 2: Nikdo tu nen...?
Jste teba v kanceli, teba na sv terase - k d e t e vezmete lidi, kter byste mohli oslovit, n e b o svou milou skupinku ze semine? Nue, po t e l e f o n u i internetu mme mnoho dalch pmch monost, j a k kontaktovat (hle dme te ovem j e n takov, u nich mme b e z p r o s t e d n z p t n o u v a z b u : ili dn e-maily!). Zavolte tedy po svch prvnch 60 a 90 vteinch pemlen ti tyi lidi a vyptte se j i c h krtce tak, jak j s m e si prv ekli. Jednotliv kroky j s o u stejn (jen se muste do telefonu zeptat, zda smte natet). To vm tak rozhodn radm, pi telefonovn je to lep ne zapisovn. Mli bychom ovem u bt s nkolika lidmi pedem domluveni, e se meme navzjem tmto zpsobem poprosit o pomocnou ruku" na 60 vtein. Mm zhruba dvacet lid, kterm mohu zavolat, kdy hledm npad. (A oni se zas mohou piivit" na m vdomostn sti.) V prmru zastihnu vdy ze t o s o b j e d n u , ale za c c a deset minut mohu sehnat tolik kontakt, a b y c h zskala a s o c i a c e za dvakrt a tikrt 60 vtein. Dleit j s o u rovn pravidla hry takovch rozhovor, na nich j s m e se samozejm tak pedem d o h o d l i : v p a d n e m e partnerm do dve b e z z d v o ilostnch frz (jjak se vm dnes da? ), j a k je to p o p s n o na str.
1 ie

154.

Jestlie partner souhlas, uvolnm klvesu p a u z a " na svm kazetovm magnetofonu a eknu sv tma: Dnen tma je...' Na tto formulaci p o znte, e c e l postup mus bt pedem domluven. To je dleit. Po dobu, kdy nm partner k sv asociace, mlme, protoe jinak by chom naruovali jeho mylenkov etzec. N e m to nakonec bt dn brain-storming (tedy spolen rozvjen mylenek)! Je to nae prosba

156

Nebojte se myslel hlavou

o 60 vtein na prvn spontnn asociace tohoto specifickho partnera (pomocnka)! Vyvolaj-li mylenky druhho nov vlastn a s o c i a c e , poznamenme si je (bez mluven!). Kdy se tempo zvoln, tedy jet ne n p o m o c n k zane keovit pt rat po dalch npadech, ekneme, e as vyprel, a p o d k u j e m e . A n i na konci nesmme vst dn p r a v " rozhovory. To je v e l i c e dle it! Za prv, protoe j s m e toho druhho vytrhli z njakch j i n c h myle nek. Kratik vyruen na 60 vtein me kad vydret. Za druh, protoe p e c e i my c h c e m e zstat u tmatu! asto si jet 30 a 60 vtein zazname nvm dal mylenky, kter ten druh ve mn vyvolal, a teprve potom shnu po sluchtku a vytm dal s l o . Samozejm se me stt, e si nkter z tchto p o m o c n k rozhovor peje, nap.: Rd bych s vmi mluvil, je to dnes mon?" a domluvme si, e si jet zavolme; rozhodn se tento n o r m l n " hovor mus uskutenit a pozdji. Nota b e n e : Jen kdy budeme vdy dodrovat pravidla hry, maji nai partnei z ruku, e takovto telefonty budou ukoneny bhem 60 vtein. C o metodou 9 0 vtein n a v c " zskte: 1. Kdykoli se mete piivit" na mylenkch nkolika partner. No ano, ve ti hodiny v noci byste zejm volali jen partnerm na druhm konci svta ( c o j nap. inm pravideln, protoe asto v noci d u e v n pra cuji). 2. Mte v prbhu 60 vtein monost zaznamenat si rovn nov a s o c i a c e , kter v partner vyvolal ve vs. Natte si mylenky druhho p e c e na psek, a mte pak volnost k zapisovn svch vlastnch. 3. Mte po krtkm telefontu monost najt ve svm nitru dal vlastn mylenky. Srovnejte u s i l o v n pemlen" trvajc c e l hodiny s vhodami metody 9 0 vtein n a v c " ! P. S.: Nkdy se vyskytne otzka, pro se metoda jmenuje 9 0 vtein na v c " , kdy se stle mluv o 60 vteinch? Odpov: Za prv j s e m dve sv partnery dala skuten o 90 vtein, b hem let j s e m ale zjistila, e vtin z nich (kte nejsou v mylen tak c v i e n ) d o c h z d e c h v prmru u po 40 vteinch; 90 vtein je pak u j e n trpenm l o v k a , kter vm c h c e vyhovt.

T Kreativn technika

] 57

Za druh mete uvdomle poznat vjimky, lidi, u nich tryskaj asociace dle ne 60 vtein (a pogratulovat j i m , protoe j s o u abnormln dob!). A l e i zde byste mli po 90 vteinch zabrzdit, jestlie jste druhho lovka vy trhli z j e h o vlastnch mylenek. Nota b e n e : Devadest vtein vynucenho peruen kad dobe zvldne, potom je to ale pro vtinu lid u kritick, protoe zas jim ujd jejich mylen kov vlak"...

158

Nebojte se myslet hlavou

T - Memorovali etzce*
R d a b y c h vs zase pozvala ke s p o l e n aktivit: vymyslete si k tmto pti slovm (pop. stem slov) slova, s j e j i c h p o m o c byste si tato slova ( n e b o sti slov) dokzali d o b e zapa matovat.

1. 2. 3. 4. 5.

favorit forma rek mezi am

Co vs napad? Dleit v c : Mus to bt snadno pedstaviteln slova. Mon jsou tak j m n a , j e j i c h nositele mete dobe v i d t " (svm vnit nm zrakem).

Tak c o , c o vs napad? Otzka: Z d l se vm kol tk? Vte p e c e , e m astji n c o d l m e , tm vc se v tom zlepujeme. Trnink v e d e k dovednosti. Jestlie takov loha na vs (pod jet) psob j a k o tk, c v i k e m se to brzy zmn. D e n n n kolik minut (nap. na prochzce n e b o rno p o d sprchou) pinese brzy o v o c e .

Pozn. aut.: Memorovat" znamen uit se nazpam". Pro tuto kapitolu je nutn, abyste v dli, jak funguje" analogram. V ppad S pochybnost si prosm nejprve pette kapitolu ANAWGRAFIE (str. 26 nn.).

T Memorovac etzce

159

Tato dovednost Je toti nezbytn, chcete-li to, co pin tento modul, pe vst do praxe. tte sami! Jestlie jste u listovali v trninkov sti, mon jste vidli trnin kov lohy k vytven obraz. Mme-li se nyn uit nazpam etzce slov, pouvme b n p r z d n " seznamy (jejich pojmy pro vs nemaj v znam!). A l e j trnovn s takovmito s t u p i d n m i " seznamy slov povauji j e n za n c o takovho, j a k o j s o u pro hudebnka prstov cvien; v son tch j d e o to, a b y c h o m d o s e z n a m slov zabalili zetzen obsahy ( srov. tak T Upravovn novch informac pro n mozek, str. 1 0 3 nn.). Pedstavte si, e si c h c e t e zapamatovat n c o skuten pozoruhodnho (nap. e bann je vlastn druh b o b u l ) . Jesdie vs tato mylenka fascinuje, nepotebujete vynakldat dn sil na nauen, protoe co j e d n o u prolo p r o c e s e m naeho vnmn a p o c h o p i l i j s m e to, to j s m e si zapamatovali! Jestlie si vak c h c e t e (nebo muste) zapamatovat n c o , co nen natolik pozoruhodn, aby vs to bezprostedn zaujalo, muste to udlat brain-friendly", ili njak upravit, aby to pozoruhodn b y l o . Tato technika se vm b u d e vborn hodit, a budete pozdji muset o t v c i pednst e n e b o z n sloit zkouku ( srov. i T - Renictv a zkouky, str. 185 nn.). Tak nap. asto z a b a l m " vdomostn moduly pro uritou pednku do m e m o r o v a c h o e t z c e ( p o p p a d d o m e m o r o v a c h o obrazu, str. 2 9 ) , kter v podstat pedstavuje zkladn dispozici m pednky (a nahrad mnostv strnek psanho textu, kter si enci na pednky nos!). Pi internch seminch rda seznam zavuji na j m n o firmy zkaz nka. Pozdji vm, e zaten psmena tohoto m e m o r o v a c h o slovnho e tzce daj dohromady zkaznkovo j m n o . Dovolte, abych vm tento p r o c e s na pkladu pedvedla krok za krokem j a k o recept; takovto p o p i s p r o c e s u me bt p o n k u d he i t e l n " ne konkrtn mylenkov p r o c e s , kter probh v podstatn j i n m tempu. Psada . 1 : J M N O f i r m y e k n m e , e vae firma (kter se jmenuje F I R M A ) si u m objedn ped nku na k o n c i intern konference, pi n rzn p r a c o v n c i firmy b u d o u (ponkud nudn) referovat o internch zleitostech. R d o by se vidlo, aby na zvr pilo n c o extra", co by pisplo k d o b r v z p o m n c e na c e l o u konferenci, vak tak posledn dojmy nejlpe kaznci zvou sv zkaznky... ulpvaj! To je funkce zvre nho enka, a j s e j asto ujmm, zvlt pi zasednch, k nim m z

1 60

Nebojte se myslet hlavou

Psada . 2 : O B S A H ( k nauen) Dobr, vae firma (kter se j m e n u j e F I R M A ) by rda, abych se vyjdila k tmatu K d o obstoj v budoucnosti. Dva pni z v e d e n byli na m m stejnojmennm j e d n o d e n n m semini a chtli by nkter vydaen m o menty, na n si zvl dobe pamatuj, penst do sv konference. Polou mi faxem hlavn body, kter si pej v pednce mt: 1. Postindustriln r a u zapoala, lidstvo opt pekroilo dleit pe lomov b o d . 2. T i , k d o disponuj informacemi, u o tom vd a pipravuj se! 3 . Kvalita z b o byla rozhodujc v industrilni e, nyn u j e vak j e n vstupenkou na hit; nyn a v b u d o u c n u budou o spchu i nespchu rozhodovat kvalita sluby. 4 . I n f o r m a n ra... 5. Tri typy paradigmatu Joela B A R K E R A . . .

Udlm si prvn pokus, jak tyto body zabudoval do jmna firmy - zanu s analogramem (srov. ANALOGRAFIE, str. 2 6 nn.).

Okamit mi piltnou" vrazy informace i dis ponovat informacemi k psmenu I " . Jestlie jste se zabvali analografickou technikou mylen, vte u, e n

kdy musme kreativn zavindlovat, zvlt kdy je nutno zapracovat ur it pojmy, pro n (jak se zpotku zd) nemme dn psmeno. Stojme tedy ped kreativnm kolem, jak spojit hesla, kter si pejeme v loze mt, s dalmi psmeny slova F I R M A " .

T Memorovac etzce

161

Nemm tu (aspo zatm) dn P " jako postindustriln ani E " j a k o ra, nevidm ani K " j a k o kvalita n e b o S " j a k o sluba psmena, na n b y se dalo pmo zavovat". Takto a p o d o b n zan kad situace, v n c h c e m e dt dohromady memorovac etzec! Dovolte abych zopakovala: Jestlie vm na zklad pkladu ukazuji, jak postupuj (nebo m o h o u p o stupovat) mylenky, musme vdy respektovat, e ve skutenosti tento pro c e s probh daleko rychleji, ne j a k j e j m o h u popsat a vy ten p o p i s mete st! Je to j a k o ve v e l i c e zpomalenm filmu. Napad m , e ti, kdo j s o u informovni, j s o u zrove favorizovni, a tak tu mm k psmenu F " slovo favorit. S p o j m e m sluby souvis situace rekla mace, nejsme-li s njakou slubou spokojeni. To by se hodilo k R " . Pemlm-li o sv pednce dl, m dl v c e si uvdomuji, e peryv dvou r pro lidstvo pedstavuje velkou o d p o v d n o s t . Jak zvldne toto mezi dob ( M " ) , z nho nkte (prv ti informovan) dokou asn vytit, jin zas postihuje? A u mi chyb jen Joel B A R K E R se svmi temi dleitmi mylenkami o: 1. tch, k d o m n paradigmata (ili vechny drd, protoe hroz vybo e n m ze starch vyjetch mylenkovch kolej), 2 . p i o n r e c h paradigmat (kte vechny drd, protoe z e starch vyje tch mylenkovch kolej u vybouj) a 3 . usdlencch (kterm u budoucnost mnoho nepinese)!

162

Nebojte

se

myslet

hlavou

V e c h n y poznatky o B A R K E R O V I z a v s m " n a A " , protoe j e t o ame rick futurolog. Pokud se divte t k r b a n i c i " , rda b y c h vm pipo mnla, e zsadn zanme vdy na K O N C E P T N M pape nl pracovn verze k o n e n verze me bt daleko hlednj! A z tto k r b a n i c e " vznikl seznam na zatku tohoto modulu, str. 1 5 9 . Nyn vm popu, c o vdycky v i d m " , musm ale zdraznit, e vlastn aso ciace j s o u vdy d a l e k o lep ne ty, k t e r vm n k d o nabdne srov. T Trnink s oslmi mstky, str. 96 nn.). N e c h c e t e se sami krtce zamyslet, kter mentln obrazy ve vs tato slova vyvolvaj, a pak teprve je srovnat s m m i ? . . . Jestlie jste pedtm kol vypracovali, mete si tak vytvoit malou sbrku obraz zaloenou na vaich vlastnch asocia c c h , jet ne budete pokraovat ve t e n . . . srov. Zanme, str. 21 nn.), a b y c h o m mli plnou s v o b o d u ! Takhle vypad origi

T Memorovac etzce

103

1
Vidm tedy: c y k l i s t u , favorit mi p i p o m n l * znaku e s k c h j z d n c h kol, kter je ve vten f o r m a doshl fantastickho rekordu, u v meziase j s m e slyeli naden hlen z amplionu. Celou s c n u mm pmo ped o i m a , mohu vm popsat trikot cyklisty, vy bavuj se mi i zvuky a hudba. Nkte astnci semine pi svch pln prvnch pokusech eknou, e j i m to pipad tak stran tk, e j i m prtn pipad daleko l e h a e to vzdaj. A l e to by byla stran velk k o d a ! Jestlie se na zklad poten frustrace vrtme ke starm metodm ustrnulho biflovn, mme za prv j e n m l o proitk spnosti (a za druh poslme svj pocit, e j s m e hloup). Z a tet tak naprosto nic neinvestujeme d o sv budoucnosti. Jak znmo, nula od nuly pojde. Proto se ta nmaha vyplat! A u se budete uit stavt" osl mstky, n e b o memorovac etzce, myslete pi tom na k ovky: prvn vypadaj tak tk, e to h o d n lid hned vzd. Nkte hned v d " , e j s o u n a to h l o u p " , j i n eknou, e hloup je kovka. No d o b e . Ale nkte zstanou v e he a pomalu to zan bt snadnj a teprve p a k - opakuji: a teprve pak - je to zane bavit tolik, e to dlaj dobrovoln. I lidov moudrost k, e Kazdy zatek je tkl O v e m j vdycky zdraz nm: Ano, ale jen ten zatek!

Pozn, prekl.: Pesn vzalo: pipomnl to pekladatelce.

164

Nebojte

se

myslet

hlavou

A si spchnete svch deset prvnch memorovacch etzc, budete mt nejhors za sebou. A meme i zde vyut hry ve skupin [ T - Trnink s oslmi mstky, str. 96 nn.|! Pedstavme si, e popsan piklad by byl opravdov; o n o se ve skutenm ivot asto stv, e dojde ke zmnm. Tak nap.: Dal telefont mi sdl, e b y c h do pednky mela zapracovat jet dal mylenku ze svho p vodnho semine (teba materiln a nematerilni favorizovn). S mm memorovacm etzcem to nepedstavuje dn problm. N a k o n e c by mj analogramP pro firmu j m n e m F I R M A mohl vypadat takto: srov.

T Memorovaci etzce

165

Jak na memorovac slova


Pevdn informac (uebn ltky) d o memorovacch slov o d p o v d tr ninku stavn oslch mstk / p o m o c n c h vlken ( srov. i T Trnink s oslmi mstky, str. 96 nn.). V tomto modulu b y c h vs chtla povzbudit k tomu, abyste si z takzva nch n a h c h " dat, fakt, informac, pojm, o d b o r n c h vraz, j m e n (vc, proces, mst n e b o lid) vytveli vlastn m e m o r o v a c slova, kter fun guj j a k o vae osl m s t k y / p o m o c n vlkna a provizorn, p e d b n z a v s " nov informace do va vdomostn st. Pozdji budete mt dv monosti: B u s novmi informacemi pravi deln pracujete, v tomto ppad se ve va vdomostn sti napevno u s a d " . A n e b o budete potebovat informace a pozdji (nap. kdy se ute j e n na j e d n u zkouku). I pak se to vyplat, protoe postup, kter j e brain-friendly, vm dovol, abyste si b h e m zkouky tyto informace pi thli" k s o b p o m o c p o m o c n c h vlken. Brain-friendly znamen, e neznsilujete svj mozek stupidnm prt nm. Krom toho zaven" informace dr daleko lpe ne n a prtan. Kdyby se pozdji ukzalo, e mimo oekvn takov informace pece jen potebujete, mte u v sti prvn vlkna a mete si snadno doplnit dal vci srov. i Je libo grafy uen?, str. 68 nn.).

Jsou dleitj

slova,

nebo

obrazy?

Jsou lid, kte kaj, e by radji vychzeli ze slov neli z O B R A Z N pedstavy, vlastn pr dn obrazy nevid. Sice vichni v i d m e " obrazy ve chvli, kdy n c o p o c h o p m e (pinejmenm p o d v d o m ) , ale samozejm si vdycky meme vybrat. Meme si m e m o r o v a c etzec oslovat a kad slovo se nauit j a k o slovo v tomto poad vm slovm na n c o zavsit" ( srov. T - Vnitn archiv, str. 118 nn.), n e b o meme obrazn pedstavy p o j c se k jednotli srov. T- Trnink s oslmi mstky, str. 1 0 3 nn.). 96 nn. a T Upravovn novch informac pro ns mozek, str. Nota b e n e : Nemusme se rozhodovat mezi slovem a obrazem, loto rozlien je tu jen pro lidi, kte si dlaj [zbyten) starosti, e jim schz schopnost vizualizace.

166

Nebojte se myslet klamu

Ptte-li se, zda mly smysl etzce, kter j s e m nabzela u ve s t a r c h " * Pilinch v hlav?, musm ci, e nkter pro m stle maj vnitrn v znam. Jeden j s e m si nap. pipravovala na pednku, v n j s e m se zab vala tm, jak velkou m o c maj stories (srovnvn, podobenstv, bajky atd.). P o d p o j m e m story si pedstavuji j a k fikci ve smyslu krtk vymylen historky, tak i l e n skutench udlost.

* Starmi

myslm do

35.

vydn vetn. j e vlastn rodu muskho? Jde tu o p r a s t a r o u p e k l a d a t e l s k o u

* * Jesllipak vte, e

sfinx

c h y b u . V arabtin se j" v lidovm jazyce dokonce k

Strek sfinga.

T - Memorovac etzce

\ 67

7 . DOUTNK = nkdo se stal otcem a podle americk tradice roz dval doutnky

8. N = historka o vrhai no
9 . PENENKA = poctiv nlezce, kter penenku vrtil...

10. KOBEREC = ltajc koberec 11. PR LY = reakce jedn dmy na semini sensitivity-training: Jsem jenom jedna lye (kter ztratila svho partnera...) 12. TELESKOP = historka, v n hrl klovou roli teleskop
Tak, a te se puste do prce. Nabzm vm koly pro zatek:

loha . 1
(Odpovd pkladu s F I R M O U , vz ve). 1. Spotejte si psmena svho j m n a . 2. Napite si seznam (svisle) pesn tolika b o d (nap. tmat, kter j s o u pro vs dleit, titul vaich o b l b e n c h knih n e b o co c h c e t e ztra na koupit, v e c h n o j e m o n ! ) . 3. Vymyslete si k zatkm slov m e m o r o v a c slova. To je c v i e n kreati vity. 4. Vytvote analogram ke svmu j m n u a zaneste m e m o r o v a c slova.

loha . 2
1. Napite si seznam nkolika informac, kter si c h c e t e zapamatovat (mohli byste si to pedstavit i jako ppravu na njak projev n e b o na zkouku). N e j l p e se hod takzvan abstraktn pojmy, k nim se zpravi dla poj pedstavy, kter j s o u ukryty tak h l u b o k o v naem p o d v d o m , e b y c h o m byli schopni tvrdit, e dn n e m m e !

1 08

Nebojte se myslet hlavou

2. Vymyslete si pojmy, kter m o h o u bt vaimi memorovacmi slovy pro tato abstrakta. Pklad: Chtla b y c h v pednce na j e d n o m kongresu zavsit nkolik dleitch b o d na p o j e m repertor, nap.:

Kter nzorn slova by se dala vymyslet, aby nm pozdji pipomnla tyto b o d y ? Takov m e m o r o v a c etzec samozejm nepomh j e n mn j a k o pednejc, nbr tak astnkm, dv j i m vlastn do ruky c e l obsah pednky (jako shrnut). V tomto ppad j s e m vytvoila nsledujc me m o r o v a c slova:

Pehled o technice memorovarich etzc


1 . H l e d a t stedn klov p o j e m (zde t o byl R E P E R T O R ) . 2 . Zapsat psmena p o d s e b e . 3. Vytvoit klov slova s dleitou o b s a h o v o u npln, kter za naj na zapsan psmena (srov. energetick rozvaha, potencil. analografick technika), nap.

4 . Vytvoit m e m o r o v a c slova ( p o d n c u j c fantazii, snadno pedstavi teln), kter zanaj na o n a psmena, j e t l p e n a skupiny ps men. 5 . T a t o m e m o r o v a c slova uspodat d o seznamu - a t o j e m e m o r o v a c etzec!

NejdleiljS mylenky tto pednky vetn kompletnho memorovacho etzce naleznete v mm pspvku v knize Meilensteine zum Erfolg (kterou jsem napsala se temi daJSmi refe rujcmi), srov. Seznam literatury.

7* Memorovac etzce

169

Je vborn, meme-li etzec vybavit i pbhem, zetzenmi obrazy, popisem urit vrazn situace, a to tak, e j e spojitost mezi slovem a j e h o mstem v seznamu. Usnadnme tak postup a s o c i a c m . Po tomto kreativnm a pozornm mylenkovm postupu zjiujeme (mon s divem?), e j s m e u memorovac seznam (tm bezdky) z a v sili" do sv vdomostn st (tj. e ho u umme nazpam). Potom meme pvodn nov (nebo velmi abstraktn) informace s n a d n o na tato vlkna dl zavovat". Vzpomnte si na metaforu o hkovn na zatku knihy?

170

Nebojte se myslet hlavou.

T - NEUROBICS
( P o d l e Lawrence C . K A T Z E )

( P e t t e si p r o s m nejprve r meek!) Chceme-li uvaovat o regulrnm trninku m o z k u , musme rozliovat mezi temi znan odlinmi p stupy, kter zde uvdm v tom poad, jak vznikaly: 1 D u e v n p r c e , kter je brain-friendly, ili vyhovuje mozku a j e h o vnitnm pravidlm (podle BIRKENBIHL*). Jde z d e v l u n o upravovn informac takovm zpsobem, aby vyhovovaly t o m u , j a k m o z e k pracuje. Mohou to bt u e b n mate rily (chcete-li vyuovat n e b o se uit j a k o samouk), ale samozejm se m-

Tato kniha je sice postavena m o dulrn, ale nkdy p e c e j e n j e den jej prvek stav na druhm, a k tomu d o c h z i zde. Podvejte se prosm p e d e m na d v msta v textu knihy; je to nutn: 1. Modul FLOW (str. 37 nn.).

Jestlie p o j e m FLOW ( p o d l e CSIKSZENTMIHALYIHO) znte, pette si aspo ped posledn strnku (str. 3 9 ) . 2. Mrknte jet zejmna inky, Dkuji. ze na na modul Je p libo grafy uen? (str. 68 nn.), metaforu se kter stane

dlnice p r o data v m o z k u .

Brain-friendly je m pvodn oznaen (USA, 1 9 6 9 / 1 9 7 0 ) , pozdji nsledovaly nzvy gehirn-gerecht v nmin, hersenen-vriendelijk v holandtin (1985) a cerveau-phile ve francouztin (1988). V Nmecku pojem zdomcnl, ale ne vichni, kdo ho pouvaj, vd, co pvodn znamenal.

T - NEUROBICS

171

eme p o d tmlo zornm hlem dvat na vechno, od plakt, inzert a te leviznch reklam, pes kadou strnku pruek, u e b n i c n e b o o d b o r nch knih a p o o b c h o d n dopisy (zvlt j e j i c h zhlav a daje p o d arou (i u fax). Doslova a do psmene v e c h n o m e m e hodnotit podle toho, jak to je nebo nen brain-friendly. Tot plat o kad informaci, kterou urila firma, skupina, organizace vyprodukuje (od prospekt a po nvody k p o u i t ! ! * ) . V d y plat: m m n j e materil brain-jriendly, tm hloupj si pipad chudk j e h o p j e m c e , anebo povauje materil za pli tk". A o b r c e n : Je-li brain-friendly, snadno mu lid p o r o z u mj a as, kter nad nm strv, j i m nepipad ztracen, prv na opak (nap. vuka, pednky).

2 M o z k o v jogging (podle profesora Bernda F I S C H E R A , dr. Wolfganga E I S E N H A U E R A a dr. Siegfrieda L E H R L A ) : Tento druh trninku vyvinut v r o c e 1981 m lpe prokrvit m o z e k . lohy m o z k o v h o joggingu prospvaj mozku p o d o b n j a k o gymnastika tlu. Tyto lohy maj rozit kapacitu duevn prce a zvit vkon inteligence. D o d a t e n m efektem je podpoen l o g i c k h o a kreativnho mylen.

3 N E U R O B I C S (podle K A T Z E ) : To je tma tohoto trninkovho modulu. Tento velice phodn p o j e m vytvoil badatel v oblasti vzkumu mozku profesor Lawrence C. K A T Z spojenm slov N E U R O N Y (= mozkov buky) a AIROBICS.

A m e r i c k neurobiolog (Duke University M e d i c a l Center) spolupracoval dve mj. s nositelem N o b e l o v y c e n y dr. Torstenem W I E S E L E M na R o c k e fellerov univerzit. Jeho hlavn pnos je soustedn v oblasti vzkumu kortexu** savc (k tomu vce ne 50 odbornch publikac). S p o l e n s pro fesionlnm spisovatelem Manningem R U B N E M vytvoil tivou, pkn ilustrovanou kneku s charakteristickm titulem Keep Your Brain Alive
* Pozn. aut.: V souasn dob se Si i pi vysokch cench

softwaru

zvyk, e se p r u k y pi

kldaj ke zbo u jen v e l e k t r o n i c k p o d o b (take si kad jednotliv zkaznk teoreticky mus vytisknout slovky strnek a pouvat je nesvzan). Oficiln zdvodnn: Vtina uiva tel by pruky stejn neetla. Faktem vak je, e jsou studie, kter prokzaly opak (srov. Karen A. S H R I V E R :

Dynamics in Document Design - Creating Text for Readers).

** Pozn. pekl.: kortex = mozkov kra

1 7 2 Nebojte se myslet hlavou

(Udrujte svj mozek pi ivot). Knka p s o b nesmrn vesele, ale jej p o selstv je jasn: Use it or lose itl (Co nepouvme, to ztratme). To plat zvlt pro mozky savc (tedy i ty nae), nebo komplexn metabolismus v mozku mus bt neustle udrovn, resp. nov vytven, aby mohl opti mln fungovat. Kdy pouiji svou metaforu o dlnici dat v mozku ( srov. modul Je libo grafy uen?, str. 68 nn.): Jestlie se dlnice neudruj, vezmou za sv nejprve bl ry na povrchu, potom zane trpt povrch vo zovky, take se p o urit d o b d cestovat j e n p o m a l o u k u pes hrboly a dry. Peneseno na mozek to znamen: K d o pouv pevn dlnice dat v mozku, kter byly vytvoeny dve, bude muset ve st potat s vnmi projevy opotebovn. Dve panoval nzor, e mozek nutn mus v prbhu strnut chtrat {takzvan staeck demence); mezitm u vme, e pes 80 procent chtrajcch" mozk pat lidem, kte si u dlouho nepostavili dnou novou dlnici dat! Proto tak (od roku 1 9 7 9 ) rozliuji mezi tmi, k d o m o z e k maj (a nos si ho s sebou v l e b c e ) , a tmi, k d o mozek pouvaj, p r o kter j e fantastic km instrumentriem v hlav. K tomu prv pat i trnink, a vy ve vech m o d u l e c h o z n a e n c h p s m e n e m T " nachzte m n o h o podnt a kol na trnovn pamti a m o z k o v sprvnosti" (ona je to ale zrove s p r a v e d l n o s t " ) ; v tomto m o d u l u j d e o pstup profesora K A T Z E . Jeho stedn teze zn: Zabvme-li se tmatem, kter je pro ns nov nebo nm mimodn (a tak ume-!i se provdt novou innost nebo njakou innost lehce pozmujeme, n mozek naivu! Vme u dlouho, e vtina n e m o c n c h trpcch Alzheimerovou c h o r o b o u se v p o s l e d n c h 1 0 a 15 letech p e d propuknutm nemoci nezabvala ni m zsadn novm. Nkte lid to sice poprali, nap. j e d e n postien ma naer tvrdil: D e n n o d e n n j s e m se zabval N O V M I I N F O R M A C E M I ! " , ale pesn vzato stle pouval tyt dlnice dat, na nich ovem jezdila stle jin auta (= detailn informace). Trnovn d o b r h o mozkovho vkonu ve_st vak znamen, e m u s m e neustle stavt nov dlnice! To, co n mozek udruje fit pro nai vlastn o s o b n budoucnost, to nejsou FLOW, str. 37 nn.), je to nejleps trnink, kter me bt, a zabr i na Alzheimerovu chorobu. Doslova toti udruje

T - NEUROBICS

] 73

nov detaily ke starm tmatm*, nbr nov tmata i n o v innosti: jinak se nm ztrat schopnost v b e c n o v mylenky myslet". Vtip je v tom, e kdo se dlouho nezabv skuten novmi vcmi, take se v tomto mozku dlouho neasfaltuj" dn nov dlnice, mus potat s Hm, e jeho mozek nejprve zane likvidovat stavebn materil (mate ril na dlnice). Vidte, jak gigantick je nae kapacita, protoe toto o d bourvn 10 a 15 let vbec nemusme zpozorovat! (Proto se dve myslelo, e Alzheimerova choroba m inkuban dobu 10 a 15 let.) Kdy u dn stavebn materil nezbyl, bere se ze samho povrchu dlnice, a to u zanaj bt procesy rozkladu npadn... V j e d n s c n u Lewise C A R R O L L A (Alenka za zrcadlem) zvol Alenka zden: Ale tomu nevm!" a Krlovna j k: Moc zkuenost, vru, nem; mus se uit vit v nemonost Kdy jsem byla tak star jako ty, dlala jsem to kad den pl hodiny. A tak jsem nkdy do sndan uvila teba v est nemonost."

Danah knize Mind, to,

ZOHAR ns Quantum Physics,

a (ve

lan sv

MARSHALL

Society

and a new m

socil vision) upozoruj na e vtina z ns sklon k tomu, e se identi fikuje s A l e n k o u , a poa davek pravideln neuvitelnm odmt nauili chu jako vit vcem absurdn. stano meme mozek, vcem", vit j e n

Navrhuj nm, a b y c h o m se zaujmat visko krlovny, nebo tro vyostren e konstatovat,

kter d o k e uvitelnm
*

1 ty samozejm potebujeme, proloe takto navazujeme nov vlkna do st, co usnaduje po chopen a zapamatovn, ale v tomto modulu jde o fyziologickou svest ve st!

174

Nebojte se myslel hlavou

j e u napl mrtv... Nen divu, e i K A T Z podtrhuje: NEUROBICS udr uj n mozek naivu. Proto bych vs rda povzbudila, abyste se co nej astji trnovali v poznvn N O V C H mylenek. Pi tom narazte na ve lijak teze, kter zpotku budete povaovat za naprosto neuviteln". I kdy nemuste takovm neuvitelnm v c e m hned vit, mli byste se p o d l e mho nzoru aspo uit povaovat j e za teoreticky mysliteln! Vtina lid m panick strach z toho, e by si mli myslet mylenku, kter nezapad d o jejich o b r a z u svta, pro ni tedy nemaj j e t dnou preferovanou nervovou drhu (= dlnici dat); proto j i m nahn strach. A m m n cviku m n k d o v t o m , aby si alespo s m l pomyslet n o v mylenky (ili projt se jejich pinkami), tm vce m strach. Proto konstatuje americk lka Bernie SIEGEL, e lid nesmrn propa daj svm p e s v d e n m : Chcete-li nkomu vymluvit jeho pesvden, chov se jako narkoman, ktermu chtj vzt d r o g u . " N E U R O B I C S v kadodenn praxi K l o v o u mylenkou j s o u n o v v c i " : nov dlnice dat v mozku vytvoen za p o m o c i novch mylenek n e b o novch zpsob chovn. K nim pat i smyslov vjemy, nap. pln nov vn n e b o neznm j d l o . A l e meme sv smysly tbit i jinak a stavt nov nervov drhy tak, e nap. hrajeme n a slepou b b u " a kadodenn innosti (jako je odemykn dve, vkroen do dve, usednut do o b l b e n h o kesla) provdme poslepu. P o d o b n fun guje dtsk hra, pi kter naplnme s e k rznmi bnmi pedmty a pak do nj shneme a sname se (poslepu) vythnout tu sprvnou v c . Takov a m n o h dal lohy trvaj vdy j e n nkolik mlo minut, dvaj nm vak nesmrn m n o h o . Z toho j s o u odvozeny tyto monosti, ke kterm vs jist napadne mnoho variac ( K A T Z O V A knka vm j i c h nabz 8 3 ) . Z d e j e n j e jjeh pehled: 1. Nov vci pro smvsly nov vjemy: Napijte se npoje, kter jste jet nikdy neochutnali (va z papaje?), objednejte si n c o novho k jdlu (u jste zkusili sui?), pravideln si k n e m u novmu pivote (vn v novch k o m b i n a c c h , nap. pi vstvn msto obligtn vn kvy). 2. N o v vci pro smysly - jeden smysl pevezme lohu druhho: Kdy v y p n e t e " j e d e n smysl (dte si ucpvky do u nebo si zavete o i ) , nemo hou bt etablovan nervov drhy n o r m l n " vyuvny, pesune tedy mozek svou vjemovou innost jinam a vy zskte nov nervov drhy,

T-NEUROBICS

175

a k tomu si pi tto he jet uijete mrn polechtn nerv. Snadnji u to nejde! 3. Uit se nov innosti: Dejte se na njakho n o v h o k o n k a n e b o nov sport, naute se hrt na hudebn nstroj n e b o zpvat nov psn n e b o zkuste pro s e b e objevit nkter z innost, kter pravideln provozuje v ivotn partner, to me bt d o c e l a napnav... 4. Objevovat nov aspekty na starch innostech - vyboit z rutiny: Kad rutina, z n v d o m vybote, nut i v m o z e k v y b o i t " ze starch ner vovch drah. Tak si nap. mete najt pln novou cestu do prce ( srov. i str. 39 modulu FLOW). Proto s o b l i b o u zdrazuji: Kad opravdov vzva, kter ns provokuje, ns nut opoutt star drhy mylen a chovn (= preferovan nervov drhy), j d e o p o h y b smrem venl A je to vynikajc mozkov trnink. 5. Rozvjet_(trnovat) nov varianty starch innost: Zdokonalujte se ve svm starm hobby, uritm sportu, h e . . . Lawrence C. K A T Z trnuje svj mozek mj. mukaenm. P. S . : N o v mylenky: K A T Z se v podstat nezabv m y l e n m novch mylenek". S i c e i on navrhuje uit se n o v jazyky, protoe j e to dobr tr nink, ale j e h o kniha je pevn zamena na smyslov vjemy a zpsoby chovn. To ukazuj i nzvy kapitol (nap. Po prci, Na cest do prce...). Pomh nm o b m o v a t urit denn k o n y tak, e se z nich stanou t r m n k o v jednotky, k t e r m e m e absolvovat b e z v e l k h o vyna loen asu a nmahy. A l e o d t doby, c o se v o tom, e mylenky ,,se odehrvaj" neurofyziologicky j a k o s m y s l o v vjemy, e tedy existuj pre ferovan n e r v o v drhy i pro mylenky, plat i v y b o o v n ze starch mylenkovch drah nebo stavn, pln novch mylenkovch drah jako mozkov trnink. Mete se tedy rozhodnout, zda c h c e t e do svho trninku zalenit k r o m smyslovho a tlesnho cvien N E U R O B I C S tak cvien duevn...

1 76

Nebojte se myslet hlavou

T - Paraleln cvien

T - Paraleln cvien

] 77

Jestlie ani na j e d n u otzku nemete j e d n o z n a n o d p o v d t A n o " , pe skote tuto kapitolu. Vida, p e c e j e n tete d l . . . Chcete se dozvdt v c ! D o b e . Je nutno ujasnit si ti otzky: 1. Jak a pro v b e c funguje paraleln u e n i ? 2. Jak druh informac se k tomu hod? 3. Jak mnoho u e n je e l n ? Jak m n o h o u e n j e e l n ? Z a n m e posledn otzkou: Jak mnoho uen je eln? Na seminch se asto l i d ptaj, zda se ned v e c h n o pehnt, tedy i u e n . O d p o v zn: Pokud n k d o c h c e n e b o mus zvldnout vce u e b n ltky, ne na co m as, m pro nj smysl kad technika, kter umouje efektivnj u e n ! Ta kov ppad me nastat ped zkoukami, a tk se to i lid, pro n je uen nutnost (jako j i n lid nemohou bt bez sportu n e b o njakho k o n k a ) ! Jestlie se vak n k d o c h c e uit jen mlo (nap. c h c e efektivnji dlat d o m c koly), plat pro nj, e m efektivnj je technika, tm dve zvldne stanovenou u e b n ltku a tm_vc_e asu bude mt pro jin dleit vcij_ Take proti paralelnmu u e n nehovo v b e c nic, e je to tak!? Jak druh informac se h o d p r o paraleln u e n ? Odpov: Kad druh informac, kter roziuje vae veobecn vzdln

(zejmna kdy se tuto ltku ute v kurzu), tedy informace ze vzdlvacch n e b o dokumentrnch poad v rozhlasu n e b o v televizi (vtinou sta audiozznam). K nkterm oborm v d n je mono zakoupit zajmav audiokazety. Krom toho si mete namluvit n e b o nechat namluvit na kazetu dleit n e b o fascinujc informace z u e b n i c n e b o j i n c h faktografickch knih i lnk. A k o n e n se s vyuitm tto metody mete uit c i z m ja zykm n e b o se zdokonalovat v pednesu ve sv matetin. Budete-li as tji poslouchat pase z dl autor, j e j i c h jazyk se vm lb, stanou se nov slova a vazby, kterm jste a dosud sice (pasivn) rozumli, ale tm je nepouvali, st vaeho aktivnho slovnku. N e b o jestlie si nahrajete nkter msta z text o j a z y c e (nap. Wolf S C H N E I D E R : Worter machen Leute /Slova dlaj lovka/, viz Seznam literatury), zjemn se n e p o c h y b n v cit pro jazykov mechanismy. Je smutn, jak mnoho lid, jejich nstrojem by vlastn ml bt jazyk (maj v nm myslet, sdlovat n c o , edn jednat, motivovat, rozhodovat, vy jednvat), se vyjaduje zmaten, pt pes d e v t " a gramaticky ne sprvn . . . A uvme-li dle, e n jazyk je pevn ovlivovn tmi vzory,

178

Nebojte se myslet hlavou

kter asto slyme (nebo t e m e ) , mus nm bt jasn, e pravideln poslou chn bude tm spnj, m lep budou p e d l o h y " , kter si zvolte. Pro studium cizch jazyk* plat: m astji uslyte krtk scnkv. di alogy n e b o pbhy, tm lpe, to je jasn. Nezapomnejte vak, e se vborn hod i sti text z r o z h l e n h o televize, kterm teba jet vbec n e r o z u mte: vyctte z nich n c o z atmosfry zem, jejmu jazyku se ute; vale prav polovina mozhisejmde stle dvrnjiseznamovat..s_lypickmi_zvukovmi obrazy ei, kterou chcete zvMdnout,.a nhle si zanete uvdomovat, e uritm krtkm slovm u rozumte. Tak tedy: P o k a d kdy uslyte ja zyk, kter chcete u m t , i kdy j e t v e m u nerozumte, je to j a k o byste byli v t z e m i na m a l d o v o l e n ! P r o v b e c paraleln uen funguje? Odpov: Mme-li porozumt principu, mli b y c h o m se pouit z mylen kovho modelu levho a pravho mozku ze s t a r " knihy Piliny v hlav? (z=z=> srov. tak Dodatky, str. 241 nn.). Pan Lev pracuje linern, krok za krokem, detailn. Mus se koncentrovat, to znamen, e se cele vnuje j e d n v c i . Avak lev polovina mozku m na starosti i e. Nae vdom mylen nen vlastn nim jinm n e monologem pana Levho. Tak d o chz k neppustnm a n e b e z p e n m dsledkm, kter ns mohou siln omezovat, protoe neustle b u d e m e chtt ospravedlovat dobe znm ne blah proroctv, kter m tendenci se samo naplovat: Protoe lovk me slovy uvaovat vdy jen o jedn vci, vyvozujeme myln zvr, e me tak jen jednu vc provdt! Proto zakazujeme dtem, aby poslouchaly rdio pi kolech z matematiky! N e b o se zlobme na ptelkyni, kter b h e m hovoru s nmi plete sloit vzor. Nebo nedovolme, aby si dt dl stavlo letadlko, kdy s nm c h c e m e mlu vit. (Dvej se na m, kdy s tebou mluvm!!). Skutenost j e vak takov, e j e velmi dobe mon dlat nkolik vc souasn. Jene se to ned pln dobe vyjdit slovy. Tady u toti vehe mentn zasahuje pan Prav, kter se (tm) neum vyjadovat e! Jak presn p r o b h " paraleln ueni? Odpov: Budete dlat dv vci souasn: b u d e tu HLAVN I N N O S T a INNOST V P O Z A D . To neznamen, e by innost v pozad mla bt

Mte-li zjem o podrobnosti, odkazuji vs na svou pruku Sprachen lernen ieichl gemacht: die Birkenbihl-Methode (Ciz jazyky snadno a rychle: metoda Birkenbihl) - zde je biflovn slo vek dokonce z a k z n o ! ! (21. vydn. 1 9 9 9 ) .

T - Paraleln cvien

179

mn dleit, nbr e se soustedte na hlavn innost, nasmrujete svou koncentraci na ni, aby innost v pozad mohla proniknout do pod vdom. Takzvan p o d v d o m j e toti z velk sti toton s pravou polovi nou mozku! Jde tedy opt o to, abychom nechali o b p o l o v i n y mozku pra covat spolen. Kdybyste chtli zrove v d o m st knihu a v d o m poslouchat zprvy, je velmi pravdpodobn, e byste s tm mli problmy.* Kdyby vak zprvy byly v P O Z A D , asli byste, kolik informac si ukldte do pamti b e z d k y " ! Pomcky: Potebujete kazetov magnetofon se sluchtky, kter propoutj

zvuky z okol, a kazetu s nahrvkou u e b n ltky. M e to samozejm bt i kazeta pro vuku cizho jazyka. Rkm-li kazeta, myslm tm prost n o s i zvuku, je j e d n o , jakou modern techniku (nap. C D ) pouijete. Postup: HLAVN INNOST bude sledovn napnavho televiznho

filmu, detektivky, thrilleru, westernu - prost filmu, kter pln zaujme vai pozornost. Souasn p o b kazeta, ovem natolik potichu, abyste mohli sledovat dialogy ve filmu a nemli pocit, e jste rueni. Nyn pijde j e d i n , zato vak velmi dleit pravidlo hry": V dnm ppad se n es mre pokouet sledovat obsah nahrvky na ka zet! Soustedn se vlun na hlavn innost (v naem ppad na film v televizi)! tenm, kte j s o u stle jet skeptit, navrhuji tento test: Poite si au diokazetu s obsahem, kter pro vs b u d e v maximln me nov, nap. na hrvku pro koln vyuovn o njak o s o b , jej j m n o je vm naprosto neznm. Popsanou metodu pak vyzkouejte a dbejte na to, aby kazeta hrla j e n velice potichu. Pozdji si tuto kazetu poslechnte n o r m l n " (nap. y aut, v koupeln n e b o pi njak innosti, kdy se nemluv), a co zji stte? Ze je vm to jaksi znm. Skuten budete mt pocit, e jste c e l o d dly textu u nkdy slyeli. Na nkterch mstech budete v d t " , co pijde, jet ne to zazn, protoe jste mnostv informac pijali pi paralelnm uen, a ani jste si toho nevimli! A budete mt za sebou prvn experimenty, zjistte, e hlavn innost me bt rovn u e n . Mohli byste tedy v d o m (HLAVN I N N O S T ) e it matematick lohy, zatmco v P O Z A D budou tie znt l e k c e anglitiny.

Vzkum v naem stavu ovem ukzal, e mnoho lid me pomoc trninku tto schopnosti doshnout; dokonce je mono zvldnout i ti vci souasn, je-li pokusn osoba siln motivo vna a trnuje pravideln!

180

Nebojte se myslet hlavou

N e b o si budete V d o m st (HLAVN INNOST) a v P O Z A D p o b in formace k j i n m u tmatu. J si o b v y k l e pi psan lnk n e b o knih poutm video. Jste nespokojen? Jestlie vm paraleln uen , j d e na nervy", pestate s nm! Lidi, kterm se vdy vtpovalo, e se v j e d n chvli me dlat j e n j e d n a v c , nkdy paraleln u e n tak znervzuje, e n e d o kou vnmat informace ani pro hlavn innost, ani z pozad. P o k u d m e z i takov lidi patte, zeknte se paralelnho uen, ale nevymlouvejte prosm tuto m e t o d u druhm lidem, kte k n (teba intuitivn) nali cestu. Jestlie si vae dti chtj pi d o m c c h ko l e c h poslouchat hitpardu, nenapomnejte j e ! N e b o kdy si v partner te pi sledovn televize, nebute mrzut!

Cvien
Mte-li pocit, e by paraleln u e n pro vs mohlo pichzet v vahu, zpo tku s nm vak mte problmy, mete zvit svou schopnost paraleln se uit p o m o c tchto c v i e n :

Cvien 1 - Televize: Pepnejte v pravidelnch intervalech na jin

program, take j a k o b y uvidte dva televizn poady paraleln. Toto c v i e n vm uke, e v mozek j e s c h o p e n sledovat dva mylenkov etzce souasn.

Cvien 2 - Rozhlas:

P o s l o u c h e j t e rdio (nap. zprvy) a souasn

n c o opisujte, nap. j a z y k o v o u lekci n e b o lnek z novin. Mete si tak nahrt vysln zprv na audiokazetu, abyste mohli cviit b e z peruen c c a deset minut. K r o m toho pak nebudete vzni a s e m , kdy se vyslaj zprvy!

3 Cvien 3 - H u d b a : Mte-li h u d e b n nadn, pokuste se nkdy zpvat text psn na melodii j i n psn!

T Paraleln cvien

181

Souhrnem: Paraleln u e n vyuv schopnosti mozku eit v c e kol souasn. Je to innost vyuvajc sprvn mozek (brain-friendly) a pomh nm l p e roz vjet nae schopnosti. astnci semin podvaj zajmav zprvy o nkterch aspektech, kter se vyskytuj zdnliv nhodn - j a k o vedlej produkt paralelnho uen. Uvidte, e se vyplat vyzkouet si to alespo j e d n o u : 1. Po prvnch tdnech paralelnho u e n se budete umt l p e soustedit i pi normln prci! 2. Dokete si u d r e t " mylenkov p o c h o d , jestlie budete nhle peru eni telefonem n e b o kolegou i zkaznkem, kter vstoup do mstnosti! 3. 4. Budete schopni uvaovat v nkolika rovinch souasn, nap. souasn zvaovat jak praktick, tak teoretick vvoj uritho postupu. Budete l e p m partnerem pi komunikaci, protoe budete umt souasn jak soustedn naslouchat, tak i zvaovat mylenky vyvolan tm, co ekl druh l o v k . (Zatmco vtina lid um b u naslouchat, n e b o uva ovat!)

182

Nebojte se myslet hlavou

T - Pozitivn formulace
Pedstavy j s o u p o m o c pro p o c h o p e n a zapamatovn; jsou i silnm nstrojem (abych pmo neekla nebez p e n o u zbran), jde-li o ovlivovn druhch lid. A u v kladnm smyslu (motivace), n e b o v negativnm (manipulace, propaganda). Proto se vyplat se nad tm zamyslet.

Naprogramovan chyby pi zadvn kol


Tento poznatek je rovn dleit, jestlie zadvme v podstat jako s tou starou, jenom u n nesmte otet koly. Pedpokl velikosti dejme, e sdlte pracovnkm s v h o o d d l e n : S novou koprkou se pracuje regultorem kopi, dokud se vozk pln nevrtil. Rozumli jste? V i c h n i budou vn pi

kyvovat, avak n e b e z p e , e u ztra se pesn tohle pihod, je dosti velk!

Motivace
Je tohle j e d n m z dvod, p r o mme (nebo musme mt) k o l e m s e b e tak straliv m n o h o zkaz (Vstup zakzn)? Z d se, e negativn formulac.ie.

Pozitivn

formulace

183

184

Nebojte se myslet hlavou

T - ecnictv a zkouky
V tomto trninkovm modulu bych vm rda vysvetlila, e prprava n a projev n e b o n a zkouku, je-li brain-fiendly (a profesio nlni), me vypadat pln stejn! V o b o u ppadech m l o v k (pokud v e c h n o probh dobe) znt svj materil a umt ho p e d n s t " . Z d a pse mn, n e b o stn - m l p e ovldte sv tma, tm lpe se kolu zhostte! Proto v m tento trninkov modul nabz dv v c i , na kterch mete stavt: 1. Profesionln ppravn m e t o d a , kterou j s e m vyvinula v letech 1 9 6 7 (na univerzit v A m e r i c e ) a 1 9 8 0 (u j a k o v e d o u c semin) v jednot livch k r o c c h a j tak v d m za svou p o v s t " dobr e n i c e a za l e n stv v NSA (National Speakers Association, USA). Od t doby j s e m ji stle pouvala, a u k uen, n e b o k pprav e n i c k c h stavebnch ka m e n " ano, asto j s e m ve chvli, kdy j s e m se n c o uila, jet v b e c nevdla, zda o tom tmatu nkdy b u d u referovat na veejnosti (jako v prvnch pti letech m h o studia kvantov fyziky). 2. N k o l i k m l o e n i c k c h cvien, kter pro m pat k absolut nmu m i n i m u pro kadho, k d o b y kdy chtl enit spatra na roz dl od e n i c k h o typu peditatelskho (piem m n o h o lid ani podn pedtat n e d o k e ! ) .

T - eniclv a zkouky

1 85

Profesionln pprava:
K a m e n y v ( e n i c k m ) eiti Mon jste slyeli o l i d e c h , kte dokzali c h o d i t po v o d " , protoe vdli, kde jsou v e c e kameny. Kameny v eiti je m metafora (mj mylen kov obraz) pro vdomostn m o d u l y v pednce, kterou si pipravujete*. Kameny v eiti popisuj informan jednotky, kter j s o u pekryty v o d o u " (nap. nov informace ve va pednce i ve vaem semini). Nyn vme, e nov v c i se nm p o d tlakem (teba vlivem trmy) snadno m o hou vytratit, protoe n o v n e r v o v drhy pi stresu m i z e j " p o d o b n jako cesta v m l z e .

Proto vm m strategie kamen v (enickm) eiti poskytne p o t e b n o u jistotu, nebo budete pesn vdt, k d e pod hladinou s e vae nejlep ka meny nachzej. Proto vm tyto d o b e p r e p a r o v a n vdomostn moduly daj monost kdykoli se b e z p e n o p t " (v eiti va ei). m v c e kamen, tm vt jistota...

* Pozn. aut: Toto je lehce pozmnn text z m knihy rika - enick umn pro kadou pleitost).

Rhetorik - Reden fur jeden Anlass (Rto

1 8

Nebojte se myslet hlavou

Mezi kameny v e c e samozejm tee ili plyne voda. Jestlie nap. prv mluvte spatra a p k n plynn a najednou zjistte, e zante pla vat 1 ', mete si kdykoli vyskoit na j e d e n z tchto kamen a nabt opt j i s t o t y , kter je vm prv zapoteb. Tot plat, kdy zjistte, e ztrcte nit a zante b e z b e z e " vanit; spsn skok na znm kmen vm tak vrt vhled na beh (ili rmcov tma). Pedstavuji lidem tuto strategii u v c e ne dvacet let; je to m cesta. Tak stle jet prakticky denn podle n sama postupuji- Mnoha kolegy nm a kolegm to pipad tko uviteln, protoe oni sami maj falenou pedstavu, e kdy se nkdo j e d n o u prosad j a k o enk a pat j a k o j k vy hledvanm lidem, kte j s o u dlouho dopedu zadan a v e l i c e draz*', e ta kov lovk se nikdy u nemus namhat. J takov postoj nikdy n e p o c h o p m ! Nota b e n e : N o v informace jsou pro vechny enky tk" tak dlouho, dokud si je neosvoj. To, zda je enk u znm, slavn nebo naprosto neznm, nem s problmem, e nov vci zpotku pedstavuj nmahu, naprosto nic spolenho! Proto mohu jen do omrzen opakovat: Jestlie se c h c e t e v njak oblasti ukzat" (anebo si myslte, e muste), rozhodnte s e , d o j a k mry chcete k vci pistoupit profesionln. V nsledujcm textu vm pedstavuji krok za krokem svou cestu, kter vede k spchu a je brain-friendly. Rozhodnut, zda to pro vs nen pli p r a c n " a obtn cesta, je na vs! Protoe kadm rokem prezentuji nkolik novch pednek (nebo seminr nch modul), dvm si stle do svho eit nov kameny, kter a pozdji vypulruji". Selo se mi tak bhem asu kamen velmi m n o h o ; vyplat se mi to, nap. kdy sedm v televiznm studiu a v pmm penosu musm odpovdat na otzky divk (srov. nkter m o d p o v d i v knize Birkenbihl ALPHA-Buch, poppad v p o a d e c h A L P H A , kter j s o u k dostn i na vi deu). Pi umisovn novho kamene postupuji takto:

1 . krok
Poznamenm si prvn hesla zkladn mylenky. Pi tom samozejm vznikne mnostv analogramu ( srov. ANALOGRAFIE, str. 26 nn.),

kter mi asto poskytnou fascinujc nov (a podntn) vhledy do vc, ty se pak mohou stt dalmi hesly, kter zaznamenm, atd.

T - enictv a zkouky

187

V tto etap si tak nachystm zajmav citty, kter b y c h snad m o hla citovat ( n e b o parafrzovat), a sbrm dal materil. Me to bt v e c h n o mon, od vstik n e b o vytrhanch strnek z novin a asopis, fotokopi strnek obsahujcch zajmav msta (kter se pro m mohou stt citty), pes srov. mnostv slovnch str. i 26 grafickch nn.), a (obrzkovch) po knihu o analogram ( kouzelnickch ANALOGRAFIE,

tricch, chci-li nkter z trik pout j a k o c h y t r v o d n k r o k d o n o v h o m o d u l u ( = jako kmen v eiti), apod.

Dnes se asto k info-tainment tomu, co j nazvm brain-friendly ili to, co sprvn vyuv mozek (= vyhovuje mozku). Proto se poet tok (zsti velmi oklivch) na mou zbavnou metodu, jak prezentovat vdn, pomalu sniuje. Co j jsem u vechno didakticky" vyuila: od ticetimet rovho lana, pes koatka pro panenky a tiscifrankov bankovky (samozejm to byly vcarsk franky!), a po masky, a to vechno jen proto, abych mohla lpe a snadnji zapracovat nov informace do vdomostn st svch poslucha!

2. krok
Nyn se usadm ke kazetovmu magnetofonu (vci nashrom dn b h e m kroku 1 mm kolem s e b e ) a n a m l u v m n a psek prvn hru b o u verzi. (S oblibou pi tom sedm v posteli, k d e psal knihy i C H U R CHILL.) Na dosah mm i pota pro ppad, e b y c h p e c e j e n chtla u te vytvoit njak text, ale na vtinu pprav mi posta tuka a papr, j s o u toti analografick! Mluvm vdy spatra, a nalhav vm radm, nepokouejte se ped nku naformulovat" psemn a pak st z papru, pak toti nevyhnuteln vytvote s p i s " , ne vak ivou e " . Mte-li h r u b o u verzi . 1 hotovou, nevhejte a udlejte si kopii. N i c nen otravnjho ne petren psek

1 88

Nebojte se myslet hlavou

prv na mst, k d e se vm podailo j a k tak jasn vysvtlit n c o kompli kovanho...

3. krok

Nkolikrt si tuto variantu p o s l e c h n t e z nakoprovan kazety, nap. na p r o c h z c e , v kuchyni, pi cestovn, pi kondinm bhn atd. Pi p o s l o u c h n tto hrub verze si dvejte p o z o r na dv vci: 1. Co_Se vm zvl d o b e podailo? Kter formulace je vydaen? Na padl vs spontnn njak p k n pklad? Jak a s o c i a c e jste mli? Atd. Respektujte prosm, e pi k a d m pehrvn kazety mete mt n o v asociace srov. Jak vnmme opakovn, str. 93 nn.), proto m smysl si je tak rychle nadiktovat (zpravidla sta heslovit). Jste-li na cestch: N o v mikrofony pro telefonovn hands free se daj pout tak s diktafonem. N e b o mluvte do m o b i l n h o telefonu na zznamnk u vs doma. Tato varianta se hod pro vechny, kte na veejnosti, nap. pi k o n d i n m bhn, nechtj diktovat, nemaj vak zbrany telefonovat. Nikdo pitom nev, e se do mobilnho telefonu s nikm nevybavujete, ale diktujete. R o z h o d n plat: Npady, k t e r ve vs poslech vyvol, j e nutn zaznamenat. Je to j a k o se sny. M y s l m e si: T o si zapamatuju," a pak si to z a p a m a t u j e m e j e n tehdy, poznamenme-li si t o , nadiktujeme n e b o t o zakotvme v e s v m v d o m m e t o d o u brain-friendly. N a to je vak nutno psek na chvli zastavit a informaci na n c o zavsit", nap. n a seznam zvat ( s r o v . T - Vnitn archiv, str. 103 nn.), n e b o si sestavit" etzec obraz. K d o u je vytrnovan, j d e touto cestou, protoe ta pedstavuje dal tr nink v prav srov. i modul novch 7* informac, aby byly brain-friendly informac pro n mozek, str. Upravovn novch

1 0 3 nn.). V e m ostatnm doporuuji spolhat se prozatm na extern pa m " p o z n m e k i diktt a vnovat svou koncentraci p o s l e c h u vlastn pednky na kazet, jinak by snadno d o l o k paraleln situaci srov. T Paraleln cvien, str. 177 n n . ) , a ta nevyhovuje kadmu.

2. Co_se v m (jet) nelb? To zpravidla vynikne a od druhho p o s l e chu pednky. Pi prvnm p o s l e c h u j s m e asto jet pod d o j m e m vlastn

T enictv a zkouky

1 89

brilantnosti. Pedevm zpotku, kdy dlme toto c v i e n poprv n e b o podruh. Proto nyn poslouchejte kriticky a hledejte slab msta. N o t a bene: Co vm pi druhm, tetm a tvrtm pehrvn ppadne nepjemn (nap. co vs te zan nudit), to vaim p o s l u c h a m zpravidla vad u na prvn p o s l e c h (co prokazuj i pokusy). Proto vs tento postup u krtit, udret si m a dostvat se k jdru sdlen! Myslm, e je lep, kdy vs n c o znud pi pprav (a d o d vm to odvahy vy krtvat informace, kter vm pvodn pipadaly nezbytn), ne aby se p o zdji nudili lid, kte si vs plat za v vkon, co myslte?!

4. krok
srov. k r o k 2 a 3) Teprve kdy dokete d o b e o d p o v d t na ve u v e d e n dv otzky, m smysl namluvit na psek dal h r u b o u verzi. To, c o se vm d o p o s u d lbilo, zapracujete d o dal nahrvky (tm automaticky) znovu, prost protoe se vm to lbilo a nkolikrt jste to u slyeli. A na mstech, kde to d o p o s u d bylo slab, te pracujte. Mete kdy koli petet zpt a namluvit urit sti znovu n e b o zmknout p a u z u " , kdy hledte slova. To je v e l i c e j e d n o d u c h . A potom tolikrt, jak je to poteba:

5. krok
krok 3 ) D l m pro nkter pednky takovch hrubch verz nkolik ( ! ! ) . Investuji asto tyi a pt dn do 45minutovho refe rtu na njak kongres (zejmna u novho materilu). Tm myslm tyi a pt pracovnch dn, zanm nkolik tdn pedtm, protoe pece chci vechny kazety s hrubmi verzemi vyslechnout nkolikrt. J vak nepra cuji j e n na tomto j e d n o m tmatu. Jestlie s pedstihem nkolika tdn zanu s prvn hrubou verz, p o s l o u c h m tuto kazetu b h e m ptch dvou t cest v aut a potom (doma n e b o po cest) namluvm na psek druhou hrubou verzi, kterou si pak poslechnu na dal c e s t . . . Udlm pak asto est a sedm hrubch verz jednotlivch, naprosto odlinch, nkdy pln novch pednek (ve vjimench ppadech d o k o n c e v c e ) . Potejte se mnou: Poslechnete si kad hrub znn nejmn dvakrt a tikrt! Kdy

190

Nebojte

se

myslet

hlavou

pak pozdji stojte p e d svm publikem, prochzte vy svj materil u po dvact a ptadvact. Tak nikdo nepozn, e byl p r o vs ped ne dvnem jet nov. Pesn vzato ten materil pro vs dnes pi pednce u nen pln nov, jste-li profesionlov... Jde-li o vci, kter jsou pro vs opravdu obtn, najdte si partner)', s nimi mete hovoit, kterm (po p e d c h o z d o h o d ) mete spontnn vo lat. eknte, e u zas pipravujete novou pednku, a zeptejte se t osoby, zda te ( n e b o velmi brzy) na vs m as. Pi takovch telefontech nech vm rovn putn kazetov magnetofon; pedstavuj p e c e dal hru bou verzi. Dleit j e , abyste tohle dlali p o u z e s lidmi, kter jste si p e d e m vy brali a domluvili se s nimi, e vm p o m o h o u j a k o s o u n d i n g b o a r d " (zku ebn krlci). To znamen, e funkce tchto lid b h e m telefontu s p o v v tom, e: a) vs vyslechnou a b) pemlej aktivn s vmi! Tito lid vm nyn nesmj vyprvt kadou svou asociaci, kter j e na padne, kdy vs poslouchaj! Vjimka: Jestlie vs toho k uritmu tmatu napad pli mlo a volte ostatnm, p r o t o e hledte npady ( srov. tak T - Kreativn technika 90 vtein navc, str. 153 nn.), pak vm tito lid maj ci prvn k l o u d n o u asociaci. A l e ne tehdy, kdy c h c e t e n a c v i o vat ji vypracovanou pednku. Tady potebujete p o m o c j i n h o rzu. P o tebujete, aby vs tyto o s o b y pozorn vyslechly, poloily otzky, jestlie n emu neporozumly, n e b o vznesly nmitky, jestlie objev chybu n e b o n c o naprosto n e m o h o u akceptovat. Tak jste teba tvrdili, e je pro n c o est dobrch dvod, vyjmenujete j i c h pak vak j e n pt (nebo naopak s e d m ) , protoe jste pi pprav t verze p e s k o i l i " do jin a nesjednotili jste vechny sti svch poznmek. Pak m n p o m o c n k samozejm zareago vat okamit (Kde mte est dvod?" n e b o Pro sedm, ekl jste pece, e je est dvod..." apod.). abyste vytvoili d o b r o u Tito lid v m p o s k y t n o u pleitost,

d r u h o u verzi, pi n skutenost, e sv mylenky pednte ivmu l o vku (ne magnetofonu), me vai pednku dramaticky zlepit. A protoe tento l o v k sm klst otzky n e b o sdlovat nmitky, j e n n e m ujdt" d o osobnch vah ( Tuhle se mi nco podobnho taky pihodilo."), zskte cit pro to, zda nkter sti pednky j s o u teba jet daleko nejasnj, ne jste si mysleli ( n e b o naopak!).

T - enictv a zkouky

191

Samozejm se takov porada me uskutenit i formou o s o b n h o s e t k n {face to face), ale co kdy bydlme daleko od s e b e . . . Krom toho nk te lid jsou pi telefonovn koncentrovanj ne o s o b n " . Bude-li v postup dsledn a budete-li pracovat pravideln, vytvote si asem mnoho kamen v eiti. Budete stle sebejistj a suvern nj, protoe bhem asu b u d e v eiti (eiti va ei) stle v c e k a m e n " , na kter si kdykoli budete m o c i stoupnout. K d o m j e n pt ka men v (enickm) eiti, m jet relativn mal vbr, pokud znejist a poteboval by k tmatu XY vytvoit v h o d n o u asociaci a peskoit na j e d e n z tch pti kamen. Mte-li naproti tomu u 15 kamen v eiti, b u d e to pro vs u snadnj a pi 1 5 5 k a m e n e c h u je sotva njak tma, pi nm byste p o k u d ztratte pdu p o d n o h a m a " nemohli po h o d l n vyskoit najeden, ze svch k a m e n ! Vichni znme ten star trik: Pst se lovk nau jen Um, e pe* Plat to samozejm i analogicky: enit se naume jen ennm. P r o se asto c h o v m e tak, jako by se sezenm u psacho stolu a psanm na papr nebo d o potae dala vytvoit vynikajc e? V m e , e to nejde. Jestlie jste si u proli hrubou verzi ( n e b o nkolik hrubch verz), mte skutenou (sebe)jistotu, j a k o u potebujete, a budete na dan tma p o prv veejn hovoit i pednet.

Exkurz: Rada kolegm-lektorm nebo enkm


Nahrvejte si o b a s sv vlastn vystoupen! Dnes u se vilo, e si kad me nahrvat projevy (vetn enka s a m h o ! ) . Jde-li o mal sku piny, kter vedete, mon byste si o tom rdi s astnky tak promluvili. Vysvtlete j i m , e i vy na sob pracujete a e si poizujete zznam pro s e b e . Zdraznte, e dokete najt sv slab msta j e n tehdy, kdy slyte svou penku jet d o d a t e n . Ptejte se, zda to skupin nevad. Zpravidla to skupin v b e c nevad, astnkm to pipad naopak b j e n , e i j e j i c h lektor, trenr, na sob pracuje. Nemete k nim vyslat lep signl. Mte-li takov nahrvky a opt je poslouchte, nap. na cestch, v aut, sbrejte i emocionln reakce. Mon pi pehrvn s velkm divem zjistte, e jste na uritch mstech sklidili potlesk, smch n e b o j i n pro jevy toho, e jste posluchae skuten zashli". Vy sice po pednce vte, e nkter v c i " byly zvl d o b e pijaty, ale jsou-li to nhodn trefy", po-

Pozn. aut.: Mezitm u vme o vznamn vjimce: sl se ume nejlpe psanm (srov. str. 82 nn.)!

1 92

Nebojte se myslet hlavou

zdji asto nevme, kter mylenky to konkrtn byly. Je to tm dleitj, m v c e pracujete stylem mluven v duchu (srov. str. 1 9 4 nn.)! Otestujte si na dalch pednkch v nsledujcch d n e c h a tdnech, zda pt s k l i d t e " p o d o b n o u reakci. Jestlie ano, ulote si to do sv eky j a k o dal mal kmen. Nasbrte tak nkolik e n i c k c h prvk s ped vdatelnmi e m o c i o n l n m i reakcemi! Tmto z p s o b e m si b h e m asu vytvote v ece kameny rznho typu: ,Junny stones", serious stones" atd. Na ty si pozdji kdykoli a s jistotou mete vyskoit, p o d l e toho, zda prv potebujete vn, n e b o spe l e h ladn projevu. Tak j s e m nap. ve sv pednce na videu Viry ducha (vod metodou brain-fnendly do nov vdy memetiky) hovoila o tabuizovanch tmatech v na spolenosti a vidla j s e m , e piblin tiscovka poslucha ve velk fyzikln posluchrn byla daleko dojatj, ne j s e m pedpokldala. Vlastn j s e m chtla jet mluvit o nejvtm tabu na spolenosti (o smrti), ale dky tomu, e j s e m vytrnovan u v d o m l e si vmat i e m o c i o n l n c h re akc, registrovala j s e m dojet a empatii v sle a peskoila j s e m dve na dal kmen (Mui a eny mysl jinak). To je kmen, kter m nkolik tm kabaretnch fazet", a tak se p o s l u c h a i opt mohli uchlit na b e z p e n tern". Pitom j s e m pesvdena, e vtina ptomnch nezaregistrovala, e by nsledujc mylenka (o smrti) u na n byla m o c , ani e j i m H U M O R vnesen do pednky p o m o c kamene o much a ench vrtil vnitn klid... V druh sti tohoto modulu b y c h vm chtla nabdnout jaksi mini mum e n i c k c h c v i e n , toti mluven v d u c h u . Pitom se j e d n o s c h o p nost, kterou m amerit kolegov-enci nazvaj thinking on your toes. To znamen doslova myslet na prsty u nohou a popisuje to ideln postoj l o vka e n c h o spatra: Stoj j a k o slavn japonsk zenov lukostrelec: uvol nn, ale pohotov. Z n a m e n to, e s i c e stoj na c e l ploe o b o u c h o d i d e l , ale protoe vnitn je j a k o b y tsn ped skokem a protoe skok zan tm, e peneseme vhu na piky nohou (aby se paty mohly zvednout), stoj klidn, a p e c e j a k o by j e h o nohy u pruily, jsou nachystan k akci. Tento postoj, dokonale flexibiln, j e v souladu s flexibilitou ducha* - to v e c h n o je obsaeno ve formulaci m c h americkch ptel (thinking on your toes) a pesn o to j d e ve tech malch c v i e n c h , kter b y c h vm rda uloila a ze srdce vm je doporuuji!

Zajm-li vs toto tma, srov. D U R C K H E I M : 1 ileratury.

Hara - Die Erdmitte des Menschen, viz..

Seznam

T - Renictvt a zkouky

1 93

enick cvieni:
U m e se mluvit spontnn Pi t o m t o enickm cvien natrnujete spontnn e na urit tma. Pprava: Plat, e je nutno najt metodu, jak se rychle dostat k nhod n m u pojmu, s nm pak m e m e trnovat. Mte-li monost listovat v knize, pmo se nabz mylenka znm j a k o kreativn trik u po c e l d e setilet: Knihu nkde otevt a pchnout pendlkem (nebo pikou tuky) na slepo (ili bez dvn) na nkter msto. Pak se podvat a vzt slovo nejbli

oznaenmu bodu. Nkte kaj, e se od toho slova m odvodit podstatn j m n o (stoj-li tam nap. oddan, mme odvodit oddanost). Jednu zvltn monost bych vm chtla ukzat na slovnch adch Vnitnho archivu srov. str. 1 1 8 n n . ) , k d e si mete zhotovit j e d mou slovanch kuliek (nebo j i n c h malch ped mt, j a k o j s o u plastikov b l e k y " ze znm hry apod.). Mete si s nimi kdykoli nenpadn (i kdy je o k o l o vs p l n o lid, teba v plnm vagonu metra!) v kapse kabtu zahrt >,loto" (prost naslepo vyth nout kuliku n e b o plastikovou bleku). Mte-l u pevn na dosah nkolik vdomostnch a b e c e d (zvata, p o v o ln atd.), dod vm nhodn taen p s m o pojmy na c v i e n . Zkuenosti astnk semin, kte v pilotnm projektu mohli pedem testovat Vnitn archiv, j s o u velmi pozitivn. S vdomostnmi a b e c e d a m i mete toti cviit potm, nap. ped usnutm (teba tm i odvst svou p o zornost od tmatu, kter by vs jinak n e p u s t i l o " a nedalo vm usnout). M ete leet ve van a kreativn n e b o enicky b t v p r o v o z u " n e b o v eru auta (kdy se nudte j a k o spolujezdec, ale nemete si rozsvtit, protoe by to idie ruilo) atd. Krom toho jet plat: m v c e budete opravdu pra c o v a t " s Vnitnm archivem (tj. hrt si s nm), tm vce vm to d! n o d u c h p o m c k y na losovn psmen od A do Z nap. for

Zkladn verze: Plat, e mte vdy asi 6 0 vtein voln mlu vit na tma/pojem, kter jste si prv vylosovali (poppad mluvit v d u c h u , nejste-li prv sami). Ostatn dnes mete naprosto veejn provozovat samomluvu, tedy nap. nahlas provdt njak eov c v i e n . Jste-li zvl ostchav, drte prost

194

Nebojte

se

myslet

hlavou

u ucha svj mobil ( n e b o j e h o atrapu), nkte lid u pouvaj i mimo aulo zazen hands free, aby mohli pi bhn i kdekoli j i n d e n c o nkomu vy kldat (dal vhoda: nevystavujete svj mozek vyzaovn mobilu). Pote bujete tedy jen sluchtka a miniaturn mikrofon zastren nkde za l m c e m , a u mete nahlas mluvit, smt se a dlat vechno to, za co se lid dve zavrali. Nyn si kad pomysl, e to v e c h n o dlte d o m o b i l u " . A sku ten je to fantasticky mobiln zpsob, daj se tak cviit cizojazyn texty, herci u se nemus uchylovat nkam do sklepa n e b o na lesn mtiny, aby se tam uili texty. Stejn vhodn je nov vvoj techniky pro recitovn bsn a pro vechny trninkov lohy, pi n i c h je optimln hlasit ( n e b o p o l o hlasn) mluven.

Varianta pro

pokroil: Zadn lohy opt poaduje, abyste

asi 60 vtein hovoili spatra na sv tma, ale tentokrt thnte kuliek nebo bleek, kter muste z a b u d o v a t " do sv ei, nkolik. Zante dvma ps meny a zvyujte j e j i c h p o e t , d o k u d se vnt c h c e . Dal mylenky: 1. Mluven v d u c h u ( = vnitn m l u v e n " s pohyby jazyka a hrtanu j e v m o z k u z p r a c o v n o j a k o o p r a v d o v mluven ( : = = = srov. mentln trnink v modulu T - Trnovat, ale jak?, str. 2 1 1 nn.). 2. Jen 60 vtein? Nenechte se mlit: 60 vtein me bt d a l e k o del d o b a , ne si myslte. To zvl zeteln zaregistrujete, kdy si zahrajete profesionln variantu c v i e n . Z d e kte tak dlouho: T e m nic ne napad", dokud vs opravdu n i c nenapad, neprodukujete tedy dn H m m . . . , " . . . , " t a k e " a p o d . Prost dnou vatu. A si tato c v i e n nahrajete a potom pustte, pmo vs vyds, kolikrt za s e b o u uslyte Te m nic nenapad, te m nic nenapad, te m nic nenapad:, ne k o n e n uplyne 60 vtein! 3. Vce ne 60 vtein? Mete si samozejm zvolit i del a s o v seky, ale dbejte pi tom na toto pravidlo: Jestlie skuten trnujete pro e nn spatra, mli byste si vdy p e d e m stanovit asov sek a ten pak dodret, protoe zde zrove trnujete svj cit p r o as. Bohuel se to v b e c nenauilo mnoho enk, kte na kongresech petahuj as a naruuj tak asov rozvrh vech zastnnch (pestvky na kvu, za tky dalch blok atd.). Referujc, kte pijdou na adu po takovm predrenkovi, kter neum vas skonit (nap. njak politik!), mus svj projev asto dramaticky krtit. Proto byste vdy jednm o k e m mli hledt na to, kolik mle asu (anebo j e d n m u c h e m - mete si nadit nenpadn b u d e k ) .

T - eniclv a zkouky

] 95

4 . P o s l o u c h a t b u d k ! Pro trnink doporuuji mluvc budky v p o d o b pajdulk, kte vs upozoruj na as. U malch asovch interval paj d u l c i mluv prbn, ten mj nap. pi p o s l e d n minut k: Jet minutu, ... jet 50 vtein, ... jet 40 vtein" atd. a k zvrenmu o d
1

potvn: deset - devt - o s m . . . Pi nule pak zazn nastaven sig nl (pi takovch c v i e n c h pouvm automobilov klakson *, aby to byl zvuk, kter m nahlas a nepjemn upozorn, e petahuji, kdy se mi to prv stane). Ostatn mnoho astnk semin zn tento bud e k u ze semine. 5. H r t si s o s t a t n m i ? Trninkov koly mete hrt tak jako skupina, pro zpesten njakho verku (teba pi grilovac party) n e b o prost j e n tak", nap. pi prochzkch, v kuchyni pi p e e n . 6. V d y v e s t o j e ! Jestlie stojte pi pednen (pi v e d e n semine), mli byste si aspo nkter c v i e n prochzet vestoje. Sice mete trnovat t a k vsed v aut n e b o ve van, ale teba na vercch napochoduj e n c i " d o p e d u skoro automaticky, jako by to bylo doopravdy, takov c v i e n je toti p p r a v o u na skuten ivot.

1 90

Nebojte se myslet hlavou

T - Ume se jazyky brahi-friendly metodou BIRKENBIHL*

Ciz jazyky postaru


P o d v e j m e se krtce na tradin vuku c i z c h jazyk. Vmejte si prosm toho, e nkter z takzvanch m o d e r n c h " metod s sebou nesou stejn pro blmy j a k o klasick metoda, nap. kdy se studentm** k, e maj (smj, m o h o u ! ) od zatku m l u v i t (rozum se, e v c l o v m j a z y c e ) . Proto m n o h o m o d e r n c h " metod (a nkter j a z y k o v kurzy prodvan na kaze tch) stav studenta ped tyt obte j a k o vuka kolskho typu.

Klasick metoda: tyi kroky


l.Krok: Uit se slovka
P r o b l m : Od student se o e k v , e vyslovuj n e b o si aspo njak mum laj nov slova, u nich ani nevd, jak sprvn znj. Typick pklady: N m c i , kte se u anglicky, vyslovuj nm psmena, u se k ve slov knife

* Tento pspvek vznikl pvodn jako seminrn pruka, * 1 9 7 0 , 1 9 8 4 , 1 9 9 3 Vera F. Birkenbihl. ** Pozn. peklad.: Studentem se zde mysl kad, kdo se u jazyk.

T - Ume se jazyky

] 97

n e b o w ve slov write. Slova, kter obsahuj nov hlsky (nap. t h " ) , j s o u pln znetvoovna. Nebezpe: Chybn vslovnost vede k d v m a nevhodm: 1. A studenti pozdji slovo usly, nepoznaj j e (protoe neznaj spr vnou vslovnost). 2 . Studenti pozdji n e b u d o u r o z u m t (na zklad c h y b n vslovnosti). Myslete prosm na to, e pozdj peuovn, kdy se nm u do mozku vloudily urit chyby, je velmi obtn.

2. krok: Pokus (znan keovit) porozumt lekci


Problm: Studenti se setkvaj s obtemi, protoe - d o k o n c e i kdy se dobe nauili slovka se slova u izolovan (nap. pat s mnoha monmi vznamy), zatmco v kontextu jen j e d n a z monost m smysl. K t e r pe klad je tentokrt ten sprvn? A kdy se studenti nenau dobe slovka (a to bv pravidlem), budou si pipadat bezradn, frustrovan, ba d o k o n c e h l o u p " a vyvod si z toho, e za prv ciz jazyky j s o u velice obtn, a za druh, e n a to nemaj talent". Nebezpe: To vytv negativn oekvn, kter se pozdji n a p l u j " (proroctv, kter samo sebe vypluje), a tak opt posiluj takovto d o mnnky. Opakuji: Je tk na takov domnnky pozdji zapomenout, proto je daleko teS pimt lidi k tomu, a b y zaali s metodou Birkenbihl, ne je pozdji do nutit vytrvat v rmci star metody. Normln ovem dochz k pravmu o p a k u (lid zanaj s nadenm, kter rychle vyprchv).

3. krok: Pokus mluvit (nahlas st)


Problm: Studenti maj slova od zatku sprvn vyslovovat. Bu bhem bif lovn slovek, nebo bhem vyuovn, zkrtka mluvit clovm jazykem od samho zatku. Tato metoda se sice povauje za velice m o d e r n ' n e n vak brain-friendly. Povate, e miminka poslouchaj e po c e l msce, a teprve potom se pokus napodobit zvuky, zatmco od student cizch jazyk ekme, e okamit napodob zvuky, s nimi jet vbec nejsou obeznmeni.

198

Nebojte

se

myslet

hlavou

N e b e z p e : Studenti nejen e budou slova vyslovovat spaln n e b o chybn, ale budou si krom toho nepjemnou cizost spojovat s pocity frustrace a se lhn. Tyto neuten pocity budou z c e spojeny s clovm jazykem ( n e b o s uenm cizm jazykm v b e c ) a vytvo pesn ten negativn postoj k u e n " , kter tolik uitel/rodiu oznauje za hlavn pinu patnch v sledk.

4. krok: Pouvn slov (napklad v gramatickch lohch)


Problm: Od student se oekv, e j i m budou psobit poten c v i e n , kter nemaj rdi. Vimnte si: mn ne osm procent vech lid m rdo gramatick c v i e n ani ve svm mateskm j a z y c e je nemaj rdi. Nebezpe: Dal zitky vlastn neschopnosti a frustrace prohlubuj o d por k clovmu jazyku ( n e b o k u e n se c i z m jazykm v b e c ) .

Zkladn rozdly mezi metodou BIRKENBIHL a tradinmi metodami


1. Studenti se seznm s kadm jednotlivm aspektem, jet ne ho p o prv aktivn vyzkouej. Napklad b u d o u poprv mluvit ve tvrtm kroku, tedy a kdy p l n porozumli vznamu slovek (krok 1) a d kladn se obeznmili s tm, j a k slova znj (krok 2 : Poslouchn aktivn a krok 3: Poslouchn pasivn). 2 . Vdy s e zabvaj p o u z e j e d n m aspektem uen. A s i c e : v kroku vka), v k r o k u 2 : spojit zvuk slov s j e j i c h vznamem (poslouchn aktivn), v k r o k u 3 : tyto zvuky b h e m pasivn fze uen p e v n ukotvit v podv dom. P o s l o u c h m e mal sti l e k c e stle znovu a dlme pi tom j i n vci. Pedstavte si to prosm: Nemte aktivn naslouchat pasivn naslou chn je aktivita v pozad", nespotebuje ani minutu vaeho c e n n h o asu. Pasivn poslouchat meme pi televizi, pi ten, pi prci v domcnosti a na zahrad, pi prochzkch atd. 1: r o z u m t vznamu slov v souvislosti (dn izolovan slo

T - Ume se jazyky

199

3. Ute se j e n to, c o se uit chcete. Minimlnm c l e m j e r o z u m t mlu v e n ei a nkterm lidem to sta (nap. aby mohli sledovat programy na satelitu). Kad student rozhoduje individuln, kter ze t nsledujcch dovednost ho jet krom toho zajmaj: mluven, ten, psan. Tyto ti koly se b u d o u probrat teprve v e tvrtm k r o k u uen, tedy a pro ns b u d e jednoduch rozumt vznamu uritho textu (urit l e k c e ) a rozpoznat tento text akusticky.

Metoda BIRKENBIHI: tyi kroky uen


1. krok: Rozumt vznamu slov
J a k postupovat: kol s p o v v pekldn s l o v o o d s l o v a " ( d e k d o v n * ) , p i e m peklad zapisujeme pmo p o d kad slovo. Pokud pracujete se starmi jazykovmi kurzy, mete si sami dekdovat text p o m o c seznam slovek. Protoe to vak mnoha lidem zabere pli m n o h o asu, jsou tu od roku 1 9 9 0 prvn jazykov kurzy, kter stavj na me tod BIRKENBIHI: s dekdovnm (= pekladem s l o v o o d slova"). Pklad (clov jazyk: italtina, v c h o z jazyk: etina, pro srovnn jet: nmina):

Mluvte

Parla

italsky?

italiano?

Sprechen Sie

italienisch?

Mte-li d e k d o v a n jazykov kurzy, tte doslovn peklad (optimln je za trhvat si ho zvrazovaem), abyste zskali prvn d o j e m z l e k c e a udlali si

Teprve po letech od t doby, co jsem vyvinula metodu dekdovn, jsem se pouila, e existo valy podobn pokousy u v minulosti. Domnvm se, e tm lidem se dailo podobn jako zpo tku mn: dekdovni pomlouvaj lid. kte to nikdy nezkusili, protoe tvrd, e peklad mus bt vdy dobr.

200

Nebojte se myslet hlavou

pedstavu o obsahu (piem j s o u do tohoto procesu uen zapojeny o b p o loviny mozku). Tmto z p s o b e m se ute o b s a h l e k c e ve sv matetin, dve ne se pustte do e h o k o l i dalho. Pozor na j e d n u v c : A u budete mt vt vdomosti, samozejm se na text v clovm ja zyce podvte hned a zatrhte si jen ty pase, kterm okamit nepo rozumte, peskote" tedy na peklad slovo od slova" pouze na kri tickch mstech, a pitom clete clov jazyk, protoe mu porozumte snadno. Ale z a t e n k s e zpotku pln sousted n a peklad s l o v o o d s l o v a , protoe slova v clovm j a z y c e jsou pro nj v tto chvli jet neznm. Vhody: 1. Okamit porozumn vytv pozitivn p o c i t . Peklad s l o v o od slova" psob, e j e nov jazyk transparentn (ve v c e ne j e d n o m ohledu). 2. Vtn stavb clovho jazyka j e mono rozumt bez gramatickch pra videl (analogicky k mateskmu jazyku v d o b , kdy jste byli j e t mal). V naem pkladu (Mluvte italsky?") se b e z d k y " u m e , e zatmco n m i n a potebuje d v slova ( s p r e c h e n S i e " ) , italtina pouije j e d n o : p a r l a " . Tmto z p s o b e m se pozdji nikdy nedostanete do pokuen v n u c o v a t " c l o v m u jazyku jazykovou strukturu va matetiny ( c o v e d e k typickm bnm c h y b m , o kterch by mohli m n o h o vyprvt lid, kte se uili jazyky starmi metodami!). 3. Peklad s l o v o od s l o v a " je b e r l i k a " , jej smysl je pouze v tom, aby se student mohl r o z b h n o u t " a pozdji ji odhodit"*. Pi tradin v u c e c i z c h jazyk se naproti tomu slova p i l e p " k s o b (nap. stl = table), take je (nynj) student i po letech jet p i p o u t n " k pe kladu. S pekladem s l o v o od s l o v a " se studenti velmi brzy nau v c lovm j a z y c e myslet, take s o u a s n s pokroky v u e n rychle mohou p r o t j e k " v mateskm j a z y c e z a p o m e n o u t " . Tmto z p s o b e m se na ute nejen rychle myslet v c l o v m j a z y c e . Vytvote si i potebnou z kladnu pro pozdj d o b u , kdy budete chtt v clovm jazyce mluvit, ctit, st a/nebo pst, a nebudete se muset stle upnat na svou matetinu.

Pozn. aut.: Na tuto mylenku jsem pila dky Ludwigu W I T T G E N S T E I N O V I , kter mluv o tom, e je vlastn mono se na jazyk dval jako na ebk, po nm se meme vyplhat do uritch vek. Kdy se lam vSak dostaneme, musme ebk odhodit. (Traclatus logicus.) Tak tak odhodme dekdovac jazyk, a doshneme bodu pochopen...

T-Ume se jazyky

201

4.

Pseudopeklad me bt dost legran. Hlavn pravidlo zn: B u se vta (vraz, frze) p o d o b matetin, n e b o j e legran. Z toho plyne: Kdy njak struktura vypad zvl legran, poznte jasn, e j e to struktura clovho jazyka. Tento u e b n p r o c e s probh naprosto b e z d k y " , bez njak u v d o m l prce. Pklad:

Japonci pouvaj urit stice, kter podle uritch gramatickch pravi del nsleduj po podstatnch j m n e c h . Jestlie z a p o m e n e m e pravidla, pro st si musme na sprvn postaven stic zvyknout, take po njakm ase b u d e m e tato m a l s l o v k a " c t i t " j a k o Japonci. Metoda B I R K E N B I H L proto v pekladu s l o v o od slova" tyto stice ponechv. Vta H o v o Ja p o n c i j a p o n s k y ? " pak vypad takto:

Nihon-jin-wa nihon-go o hanashimas ka?


Japont lid wa j a p o n s k m jazykem o hovo je tomu tak?

2. krok: Aktivn poslouchn


Jak postupovat: P o s l o u c h m e text z psku a pi tom si teme peklad s l o v o od slova" a pedstavujeme si obsah. Jinmi slovy: tete v tto chvli j e n slova ve sv matetin. N e b u d e t e se tedy z r o v e pokouet vtisk nout si psan c i z c h slov. tete tedy nap. s t l " , a zrove slyte ciz zvuk table. Krok 2 (aktivn poslouchn) znamen, e student poslouch text po kous kch a zpotku mak podle poteby klvesu p a u s e " , aby si zvuk, kter prv slyel, vtiskl". O p a k o v a n aktivn poslouchn je jednoduch a je doprovzeno stle narstajcm pocitem spnosti, protoe velmi rychle vc a vce rozu mme. Jakmile nm jednotliv msta textu zanaj znt znm, musme makat klvesu p a u s e " stle ideji, a n a k o n e c d o k e m e vyslechnout c e l o u lekci b e z peruovn. Aktivn poslouchn je u k o n e n o " , kdy rozumme kadmu slovu, a sice bez p o m o c i pekladu s l o v o od slova".

202

Nebojte se

myslet hlavou

Vhody:
1. Od tto chvle je pro studenta stejn snadn poslouchat tento text v c l o v m j a z y c e j a k o v j e h o matetin. Toto pln porozumn je u metody BIR.KENBIHL normln, zatmo u tradinch metod to zstv zdka dosaitelnm nerelnm c l e m . Z tohoto dvodu j s o u na c e l m svt mi liardy lid, kte nejsou schopni rozumt jazykm, kter se dajn c e l lta intenzivn uili - nap. na gymnziu (kde asto po nkolik let inve stovali 6 a 14 hodin tdn). 2. V e c h n a slova se u ve smyslupln souvislosti (jako kdysi v mate tin). Jestlie se slovo put ve tetm dku prvn l e k c e objev v uritm vznamu a tot slovo se v pt lekci vrt, ale v jin souvislosti, stu dent postupn pozn vechny vznamy put a nemus se pokouet uil slovo s mnostvm j e h o vznam mimo kontext, j a k o je tomu u tradi nho uen (toput = posadit, poloit,pivst, dt, dodat...). Jestlie peklad". 3. Je mimodn uspokojujc sledovat neustle rostouc sebevdom stu dent. B h e m velmi krtk d o b y j s o u s to stle v c e rozumt c l o v m u jazyku, a tmto zpsobem se na metarovin u, e jsou schopni uit se ci zm Nae jazykm. zkuenost ukzala, e vtina student rychle postupuje nejen vs to zajm, mete si put nalistovat ve slovnku; najdete c e l dlouh s l o u p c e

ve svm zvolenm c l o v m j a z y c e , nbr e asto d o k o n c e zan s druhm a tetm cizm jazykem, pro dobr pocit - studenti si dokou, e j s o u dob. Nkte nai zkaznci kaj, e j e to j a k o droga".

3. krok: Pasivn poslouchn


Jak postupovat: Poutme si opakovan krtk seky textu, ale pasivn, to znamen, e v b e c uvdomle n e p o s l o u c h m e . Bhem tto doby se zab vme jinmi aktivitami. Takov opakovan poutn se zjednoduilo dky modernm nosim zvuku (jako j s o u C D ) , dve si nai studenti museli sti lekc nahrvat na krtk esti minutov kazety. Na mte rozhodn dbt: Kazety s ltkou pro pasivn poslouchn se pehrvaj v pozad. Hlasi tost me bt tak mal, e kazetu sotva slyme (nezvisle na jinch zvu cch v mstnosti, jako je nap. televize nebo hudba).

T -

Ume se jazyky

203

Vhody 1. P o d v d o m privykne vslovnosti, protoe j je neustle vystavovno. Tento krok n a p o d o b u j e tu fzi naeho dtstv, k d y j s m e byli pa sivn obklopeni matetinou. Pozor: Kad fze pasivnho poslouchn se rovn minipobytu v zemi va eho c l o v h o jazyka. m v c e toho pasivn v y p o s l e c h n e m e , tm rych leji se staneme pny c l o v h o jazyka. 2. Studenti nemus d o tohoto pasivnho poslouchn investovat ani minutu svho c e n n h o asu. Mohou poslouchat pi n e m j i n m a vyizovat urit rutinn povinnosti (uklzet v domcnosti, nakupovat atd.) n e b o mohou aktivn konat jinou duevn prci, teba studovat n jak v d e c k o b o r (v tomto ppad tomu kme paraleln uen, = =
: = :

srov. T - Paraleln cvieni, str. 177.) n e b o m o h o u st o b l b e n romny n e b o se d o k o n c e dvat na krvk v televizi. 3. Pestoe studenti b h e m sek pasivnho p o s l o u c h n neposlouchaj v d o m , pochyt nkdy nkolik slov (nap. v klidnjch momentech te leviznho filmu, na kter se prv dvaj). V tto chvli si vimnou, jak u na n text p s o b znm, c o opt posiluje dvru v u e b n p r o c e s . Tyto krtk okamiky jsou doprovzeny intenzivnmi pocity radosti a sebe dvry. Tmto z p s o b e m j s o u star programy" tradinho uen (,Jsem ne s c h o p n " ) pozvolna nahrazovny n o v m i programy" ( U m m ! " ) , kter roz kldaj p s y c h o l o g i c k bloky v mozku. Zkuenost prokzala, e tyto pocity spchu roziuj asto sv psoben na dal oblasti uen (dokonce oblasti ivota vbec!), protoe student postupn zskv znanou sebedvru.

4. krok: Dal uebn aktivity


Student nyn ovld: a) vznam slov z kazet a b ) dkladn se seznmil s jejich zvukem (dlouho ped tm, ne se sm p o kou mluvit).

204

Nebojte se myslet hlavou,

Jestlie j e p o r o z u m n vechno, e h o c h c e m e doshnout, pak prvn ti kroky (v kad lekci) sta (na to, a b y c h o m nap. rozumli, o j d e v satelit nch programech). Vhoda: Tento posledn (tvrt) krok zprostedkuje mluven, ten a/nebo psan v clovm j a z y c e . To zvis pouze na tom, kter dovednosti se student chce nauit. Existuj etn monosti, dovolm si zmnit j e n nkter, nap.:

Metoda sborov
Poslouchejte lekci pes sluchtka a pi tom s b o r o v " mluvte zrove s ka zetou. Mon si vzpomenete, e dve se sborovm odkvnm uila ve kole etina a latina! Tato metoda byla brain-friendly, byla vak bohuel zruena. Bohudk mete dnes sborov mluvit dky modern technice (nap. s kaze tami), a tak ani nepotebujete tdu. Nejprve nastavme vt hlasitost pstroje, zatmco vy mluvte zrove s kazetou, ale potichu. Po njak chvli postupn sniujete hlasitost kazety a sami s rostouc jistotou mluvte hlasitji, a nakonec rodilho mluvho na kazet ani nepotebujete. Ostatn bvaj v tomto stadiu studenti schopni o d kat lekci nazpam. To znamen: Vechno, co nkdo v lekci k (mysl si), um n student rovn s a b soltni jistotou kat (nebo si myslet!) v clovm jazyce! Nkte chtj to, co kaj, nahrvat na j i n o u kazetu. Prosm vs, udlejte to a na konci tvrtho u e b n h o kroku (a budete tuto st lekce ovl dat). Je dleit nezanat s nahrvnm pli brzy (jak se to d l v tradin j a z y k o v laboratoi), protoe rodil mluv na kazet mus zstat vam v z o r e m . Jestlie vak uinte vzorem sv vlastn prvn pokusy, na cvite si a k c e n t !

T Ume se jazyky

205

Stnov mluveni
Pokud se jet neodvaujeme zkusit metodu sborovou, meme vyzkouet stnov mluven": poslouchte kazetu a mluvte text asi o j e d n u a dv sla biky pozdji ne mluv, kterho slyte. Dvejte p o z o r : Cvite tuto techniku nejprve ve sv matetin. Potrv nkolik minut, ne si na to zvyknete. Postup se podob prci simultnnho tlumonka, kter mus stle dohnt" osobu, jej e pekld. Tato technika s t n o v h o mluven" je zvl uiten, kdy se tonalita clovho jazyka zcela odliuje od matetiny (nap. kdy se ute arabsky n e b o nsky).

Okoprujte si zajmav sti l e k c e a pemalujte nkter slova bltkem n e b o krycm fixem. Pozdji text reprodukujte a pi tom mezery doplujte. Z k u enost ukzala, e toto c v i e n v e d e k velice krsnm pocitm spchu, protoe (po d o b r pprav v krocch 1 a 3) je asn snadn!

ten (v clovm jazyce)


Toto t e c c v i e n j e zpotku stejn j a k o aktivn p o s l o u c h m (krok 2 ) , ovem s j e d n m ohromnm rozdlem. Chcete-li se uit st pot, c o jste se u dobe seznmili s obsahem, vslovnost atd., postupujte takto: Opa kujte krok 2, ale s tmto podstatnm rozdlem: tehdy jste etli p o u z e d e k dovan text (peklad s l o v o o d slova"), nyn vak v d o m sledujete o i m a text clovho jazyka. Pitom bezdky sledujete i d e k d o v a n text, c o zpotku d o c e l a pomh. Na zatku makejte klvesu p a u s e " , jak asto c h c e t e . Po njak chvli u kazetu ani zastavovat nemuste. Nyn umte originln text st zrove s kazetou v c l o v m j a z y c e a potom umte text st u sami, bez poslou chn kazety, vemu pitom rozumte a znte sprvn zvuk slov, i kdy jste (do tto chvle) jet aktivn nepromluvili j e d i n slovo. Kdy si to srovnte se k o l o u . . .

206

Nebojte se myslet hlavou

Psan (v clovm jazyce)


a) diktt: pouvejte na diktty kazetu, b) vyplovn mezer (pi psan).

Prbh: Srovnejte s odstavcem Mluven v mezerch. Nejprve budete slova asto kontrolovat v originlnm textu, ale brzy budete schopni v b o r n vy ploval mezery. Zkuenost ukzala, e i toto c v i e n v e d e k narstn p o citu vlastn hodnoty, c o pin velk uspokojen. P. S.: Srovnejte tak s kapitolou Mte njak problm se tenm?, protoe

problmy se tenm v c l o v m j a z y c e se nejlpe vye psanm (str. 82 n n . ) . *

Pozn. aut.: Vce informac naleznete v m knize . 10, str. 307nn.

SpracherUernen leicht gemacht

a v

Doplku

T - Ume i jazyky

207

T - Superlearning
aneb Metoda doktora LOZANOVA Jde o takzvan superlearning*, ktermu se k vlastn sugestopedie a p o d l e svho vynlezce se tak oznauje j a k o metoda dr. L O Z A N O V A . U v ede stch letech se dr. L O Z A N O V pokouel podniknout n c o proti nechuti k uen. Jeho metoda se pokou prorazit zaarovan kruh starho zpsobu uen ( srov. T- Ume se jazyky, str. 197 nn.). Pi tom se opr o tyi body: Za p r v se k u zvltn t e c h n i c e uvolnn (jak se zbavit vnitnho napt). Pitom je dleit vdt, e mozkov vlny m e m e rozdlit do ty kmitotovch rozsah. Obvykle j s o u mozkov vlny v rozsahu beta, avak rozsah alfa (713 H z * * ) je pro u e n v h o d n j * * * . Superlearning m tedy v optimlnm ppad probhat za vy p r o d u k c e vln alfa. Z a d r u h , L O Z A N O V zjistil, e uslyte-li n c o fascinujcho, m i m o voln zatajte d e c h . Tento jev byl pvodn zesilovn zvltn technikou d chn. Proto visela v L O Z A N O V E u e b n tato tabule:

Tento prstup k uen je ve svl znm jako superlearning podle stejnojmenn knihy OSTRANDER a SCHROEDER.

** Pozn. pfekl.: Hz (hertz) - jednotka kmitotu; 1 kmit za vteinu. * * * Jet lep je rozsah thta, nen vak snadn nauit se, jak se do tohoto rozsahu dostat. Za tmco nov mnii (vech vkovch skupin) v Japonsku nebo novicov v transcendentlni me ditaci se nauili za nkolik mlo sezen vytvel alfa-v\ny, je zapoteb mnoha let mnohahodi novho dennho trninku, aby lovk produkoval do urit mry spolehliv vlny thta. Stav thta je stav nejvyho bdlho byt pi souasnm mimodn velkm odstupu ke vemu ko lem; zcela Zde a v Tomto ase, a pece nim nespoutn!

208

Nebojte se myslet, hlavou

Za teli, L O Z A N O V zjistil, e ryt mus srdce 60 der za minutu v e l i c e podporuje uen. Dnes je znmo, e hudba ovlivuje s r d e n tep. Proto je u e b n ltka pi s u p e r u e n spojena s hudbou, a to se skladbami, kter maj rytmus 60 d o b za minutu, nap. vty larga v barokn h u d b . Za tvrt, L O Z A N O V ujasnil, e informace, kter slyme, nesmj znt monotnn, protoe kad jednotvrn zvuk uspv. Proto mus pedne j c pi vyuovn svj pednes stdat: chvli m mluvit hlasit, chvli tie, chvli s akcenty a pak zas bez nich, j e d n o u eptem, jindy tzav, chvli p o malu, chvli rychle atd. L O Z A N O V se p v o d n vnoval pedevm vuce cizch jazyk, piem j e h o metoda byla zamena nejprve na uen izolovanch slovek. Dnen kurzy nabzej j i celovtn struktury (ty j s o u v c e brain-friendly). Je vak teba pedem vyzkoumat, jak druh kurzu n e b o semine b y c h o m si mli vybrat ( n e b o j a k o u kazetu koupit)! Novj podnty v oboru superlearning smuj i do j i n c h vdnch obor, nap. k p o t a m . Superlearning me neuviteln pomhat, jestlie se sprvn vyuv, protoe v optimlnm ppad jsou pi n m namhny o b poloviny mozku. Ovem vechno zle na instruktorovi ( n e b o autorovi kurzu na audiokaze tch). Proto nabdm k opatrnosti: 1. N k t e autoi knih a k u r z p r o superlearning vychzej z t o h o , e prav m o z k o v hemisfra m bt zamstnna h u d b o u a lev sama zodpovd za u e n jazykm. Tento nzor je na zklad vzkum teba povaovat za pekonan. Prav hemisfra by mla bt vdy vyuita pro tvorbu obraz, tedy pedstav. H u d b a pomh pravou st mozku ak tivovat; j e j vlastn lohou vak nen poitek z hudby, ale vytven o b raz! 2. Nkter (star) kurzy p r o superlearning obsahuj v podstat j e n seznamy slovek. Jsem rozhodn proti u e n izolovanch fakt, jak ostatn j e d n o z n a n dokazuje i text knihy, kterou mte ped s e b o u . (Viz i mou u e b n i c i jazyk.) Jednotlivmi slovy, daty, fakty, sly b u d e vdy lev st mozku petovna, zatmco prav b u d e nevyuita. Dostaneme se tak zptky k typickmu kolskmu uen, kter je mlo efektivn, zato ale frustrujc! Proto si myslm, e technika superlearning b u d e nejspnj tehdy, budou-li soust vuky krtk vty n e b o scnky (v pr-

T - Superlearning

209

b h u semine n e b o na kazet), kter poskytnou prav sti mozku smysluplnou souvislost, kter pomhala u tehdy, kdy j s m e se uili sv matetin! 3. P r o superlearning je m o n o pout i n o r m l n kazety s dialogy. Nejlpe je pekoprovat kazetu v z d u c h e m " , p o m o c vnjho mikro fonu. Nenahranou kazetu vlome do zznamovho magnetofonu a na hranou kazetu do pehrvacho magnetofonu. Tak b u d e m e moci mnit hlasitost i pestvky. Hlasitost pi pehrvn b u d e m e na pehrvacm pstroji nastavovat j e d n o u silnji, j e d n o u slabji. R o v n b u d e m e vkl dat rzn dlouh pestvky p o m o c klvesy p a u s e " (pro peruen re p r o d u k c e ) . Nahrvac magnetofon p o b normln, bez zsah. Dos hnete t o h o , e nov nahrvka bude odpovdat poadavku, e e nesm bt pli jednotvrn. P. S.: Mezitm si takto s l o i t " pozen audiokazety meme snadno ne chat vyplit na C D , take za prv meme originl uloit d o p o l i c e a za druh m C D svou typickou vhodu, e s e jednotliv pase m o h o u d o n e k o n e n a " opakovat...

210

Nebojte se myslet hlavou

T - Trnovat, ale jak?


a n e b Jak trnink je brain-friendly? V tomto modulu j d e konkrtn o t o , j a k trnovat chovan ( Je libo grafy uen?, str. 68 nn. a Uit se, ale co?, str. 61 nn.). Chceme-li se uit mylenkm (idem, teorim atd.), tedy tomu, co j s m e v modulu Kivky uen (str. 68 nn.) oznaili j a k o k n i n v d n " , musme n o v informace zapojit (zahkovat, zavsit; vlkna, na n nov vci meme z a v s i t " . Jinak to vypad, kdy se c h c e m e uit novmu chovn a to se d u i t " n e b o zlepovat p o u z e p o m o c trninku. Z d e nememe n c o rychle p o c h o pit a hned na zklad toho zat jinak jednat, zde j d e o chovn, o innosti, a proto mus bt zakldny n o v n e r v o v drhy. To j e vak daleko n a mhavj" ne pouvat drhy, kter u mme, a uvdomovat si stle nov spojen (vzpomete si na n pklad spojen Napoleona a Korsiky, str. 4 8 ) . Meme si vypomhat tak umlmi p o m o c n m i vlkny (oslmi mstky), a b y c h o m mohli zachzet s novmi informacemi, j a k o by u byly znm (pseudoznm), a tak se je velmi rychle nauit ( s oslmi mstky, str. 96 nn. a Tsrov. T Trnink Upravovn novch informac pro n mo srov. P a m jako s?, str. 41 nn.). K tomu me dochzet extrmn rychle, jestlie u mme srov.

zek, str. 1 0 3 nn.). A l e u c h o v m tohle v e c h n o nejde. Pro kadou pohy b o v o u interakci mus bt vytvoeny p e n o s o v drhy, kterm se v neuro fyziologii k preferovan nervov drhy.

Meme tento proces urychlit a vystait s krat dobou trninku na trninkovou jednotku, jestlie sprvn vyuijeme zvltnost tohoto neurofyziologickho procesu. Ale nememe tuto dobu srazit na nulovou

7*- Trnovat, ale jak?

211

(nebo tm nulovou) hodnotu, protoe vytven tchto nervovch drah vyaduje urit minimum relnho asu. Meme si to pedstavit tak takto: Jestlie etz mu c h c e uhasit ohe p o m o c kbelk s vodou, mus kbelky proputovat c e l o u cestu odpedu d o zadu, ne se na druhm konci n c o stane (voda se dostane do plamen). Se hran etz mu me kbelky pedvat tempem, kter sledujete se zatajenm d e c h e m ; skoro mte dojem, e se kbelk vzn. Ale te si ped stavte, e mme v hasiskm tmu nov mue: 1. Jsou-li pln vichni lid nov, potrv to chvli, ne etz v b e c z a n e fungovat. Nikdo jet ani nev, e kbelk mus bt naplnn asi na 80 procent, m-li putovat p k n rychle. Je-li pli przdn, doraz na k o n e c m o c mlo vody, je-li pli pln, m o c vody se vyplch (ztrta vody a ruiv vliv na rytmus innosti). 2 . Je-li j e n nkolik lid novch, p r o c e s u e n v c e l skupin b u d e tm snadnj, m v c e starch borc 1 4 v n b u d e . P o d o b n je tomu, kdy se c h c e t e uit nov pohyby (innosti). 1. Jsou-li pln vichni l i d " nov, znamen to, e jet nic lakovho nedlali; proto mus vichni ti nov l i d " (neurony) vytvoit pln nov etz (nervovou drhu). To je spojeno se vemonmi omyly, zmatky a pehmaty novch proces u e n ! 2 . Je-li nkolik l i d " novch, znamen to n c o takovho, j a k o kdy se nap. hr tenisu, chce nauit squash, ili me vyut st l i d " (neu ron), kter u m vytrnovan. M o h o u to bt i skupiny neuron ( c e l pohybov interakce). Jestlie se vak nov pohybov interakce v e l i c e p o d o b t, kterou j s m e se nauili u dve, me se pihodit, e mte nkolik dlouhn vysokch 1,8 metru v etzu n o v c h malch hasi (anebo o b r c e n ) , take se rutina starch b o r c " me tak stt ruivm faktorem: Je to zitek interfe r e n c e ! Me bt obtnj nauit se (natrnovat) p o d o b n o u (i kdy j i n o u ) innost ne innost naprosto novou. Nyn pijde nkolik konkrtnch rad, kter se tkaj trninku a vyuvaj zvltnost tvorby nervovch drah v mozku, jsou tedy brain-friendly, protoe pomhaj uivateli mozku etit as a energii.

212

Nebojte

se

myslet

hlavou

Kdo jezd moc rychle, toho neurony vytrestaj


Mon znte jeden z mch o b l b e n c h Enpglovch pbh: V lese potkal Enpgla lovk v koe a kdy ho (lenm tempem) mjel, kikl na nj: Jak d l o u h o je to jet do m s t a ? " Enpgl o d p o v d l : D e s e t minut, jestli pojedete p o m a l u ! " Ten mil pn p r o c e d i l mezi zuby n c o urlivho a znovu prskl do kon. N o , a vy to u tute: Kdy Enpgl za hodnou chvli zaboil do p o s l e d n zatky mezi lesem a mstem, leel tam kor v pkopu se zlomenou o s o u ! Tak vidte," pravil blzniv Enpgl, kdybyste j e l poma leji, u byste tam dvno b y l . " P o d o b n je tomu i s trnovnm. M n o h o lid nakonec potebuje deset krt a dvacetkrt del d o b u , ne by b y l o nutn, kdyby na zatku nemli tolik naspch. To plat pro c v i e n na h u d e b n nstroje (nap. na keyboard), stejn j a k o pro vuku novch sport n e b o pro fzi aktivnho a pasivnho p o slouchn u c i z c h jazyk (srov. T Ume se jazyky, str. 1 9 7 nn.). Dal pohled nm pome spojit to nejlep ze dvou svt. Zabvali jste se u nkdy zenovou lukostelbou n e b o asijskmi bojovmi u m n m i ? Jest lie ano, vte, e urit sti u e b n h o procesu je mono provdt ist mentln. Mezitm dospli i zpadn sportovci k tomu, e praktikuj m e n t l n " metody, nap. kdy se ped startem uvoluj a mentln projdj c e l o u tra na lych ( n e b o na b o b e c h ) ; pivolvaj si do svho vdom jet j e d n o u ka d o u zatku, kadou nerovnost na trati... A l e mentln trnink je uiten n e j e n pro sportovce, mli b y c h o m h o aplikovat u b h e m u e b n h o p r o c e s u (od prvnho d n e ) . Proti tomu se ohrazuj nkte uitel sportu a kaj: Dokud ten, kdo se u, nezn jet pesn celou akci, neme ji ani mentln trnovat. To je s i c e pravda, ale j e n st c e l pravdy, a s i c e ta mn dleit. Uvate prosm: Jestlie s e u t e n j a k o u n o v o u i n n o s t , m u s v m o z e k d v o j n s o b p r a c o v a t : j e d n a k mus pipravovat a poslze realizovat zakldn nov nervov drhy, a to stoj zdroje (neuropeptidy a energii) a as. J e d n a k vak mus v mozek (pesnji kra mozkov, zadn mozek, e t n svaly, lachy atd.) k o o r d i n o v a t vae s k u t e n p o h y b y , i to stoj as a slu! Je to p o d o b n , j a k o by se nae hasisk brigda mla uit ne j e n , jak se pedv kbelk, ale paraleln s tm se i uit zpvat njakou pse... P r o t o e se vak o b o j mus dt s o u a s n , je st u e b n energie vyd vna na tuto paralelnost, take o b a podly (stavn nervov drhy plus

T Trnovat, ale jak?

213

v y k o n v a n i n n o s t i ) daj dohromady v c e ne c e l e k . Pedpokldme-li, e kad u e b n energie by vydala za 50 b o d , o b , kdy by byly vy nakldny souasn, by dohromady daly ne 1 0 0 , nbr 1 3 0 b o d ! Proto b y se u e n m l o rozdlovat na velice m a l sousta, kter se daj tr novat m o d u l r n , take pozdji j e mono sestavovat m a l funkn m o d u l y . Proto tak a prv zatenci mohou mentlnm trninkem mnoho zskat, pistoup-li k n m u sprvn. Pipomeme si oprvnn varovn uitel-starch praktik: N e b e z p e , e budete patn trnovat, protoe jet v b e c neznte sprvn in terakce pohyb, samozejm existuje. Ostatn klasick vuka jazyk ve kole prv toto varovn nerespektuje, protoe studenti maj vyslovovat slova, o nich jet v b e c nevd, jak b u d o u znt, a je j e d n o u pozdji bu d o u umt. To se i dnes jet stv pi hlasitm ten b h e m vyuovn ( srov. i Mte njak problm se tenm?, str. 82 nn.) n e b o pi prtn s l o v e k . N e n divu, e se pak trnuje pln patn... A l e nyn zpt k naemu novmu chovn:

Kdo vechno dl doopravdy", dl pli...


Pomineme p r o b l m patnho vzoru (pi souasnm mentlnm trninku) a provdme vdy j e d e n miniaturn postup stdav reln a mentln, nap.: 1. j e d e n p o h y b n e b o 2 . jednu p o h y b o v o u interakci, poppad 3 . j e d n u k r t k o u pas (nap. v hudb) a p o d . Zstame hned u poslednho pkladu. Cvite na keyboardu. Zahrajte vdy j e n nkolik mlo takt (poppad nkolik not), a s i c e " j e d n o u R E L N E (zcela vdom Z d e a N y n ! ) a jednou M E N T L N . Pi relnm proveden se snate pesn registrovat, c o a j a k se d j e " , tedy v naem pkladu: 1. kter prst stiskne, 2 . k t e r o u klvesu, 3 . s j a k o u silou deru,

214

Nebojte

se

myslet

hlavou

4. s j a k m trvanm, 5. jakm pohybem, 6. se uskuten akce dalho prstu. (A zde meme zase pokraovat od . 1.) m pomaleji a uvdomleji to dlte, tm l p e . A n e b o si to vyjdme j a k o pravidlo:

Kdo spch, neuet as...


m pomaleji a uvdomleji postupujete, tm v c e asu (relnho asu!) m v mozek na to, aby vybudoval nervov spojen pro drhu, po kter k b e lk s v o d o u " j e n prosvit! V mozku se mus uskutenit ada proces, mj. rostou dentrity (jako svaly), to znamen, e se zahuuj sti neuron. Dle mus mozek zaloit mnostv novch synaps (spojovacch mst mezi neu rony), a tak buduje takzvan preferovan (nov) nervov drhy nehled na mokr programy (produkce neuropeptid). To vechno jsou stavebn akce", kter stoj as a slu a mohou pokra ovat jen po tu dobu, kdy jsme aktivn uen?, str. 68 nn.)! Jestlie jste u nkdy vidli, j a k an na ulici n e b o v parku provozuj st nov box (tchaj-), mte perfektn m o d e l pro pomalost postupu! A n e b o si pedstavte zpomalen film. Vezmte si krtk sek na videokazet, k d e n k d o provd uritou innost (nap. startuje motorku n e b o nastupuje do auta) a nechte tuto sekvenci desetkrt zpomalen probhnout; pak zskte dobr cit pro tempo, o nm tu mluvme. N o t a bene: Zrychlen nm pak pijde samo. Musme stle dbt na to, a b y c h o m pracovali po-ma-lu, brzdili t e m p o . Za prv j s m e toti priotrven" na kulturou, v n v e c h n o mus bt vdycky honem h o n e m (a slibuje se spch v nkolika dnech a Osvcen v n kolika minutch, no prosm!). Za druh vs mon pokazily zitky ve kole a b h e m studia, a proto si myln myslte, e to mus j t h o d n rychle. Porovnejte uen, kter je brain-friendly, a zpsob ivota na Dlnm v c h o d a zamyslete se: srov. i Je libo grafy

T- Trnovat, ale jak?

215

1
Vezmeme-li si z Dlnho vchodu mentln trnink a chceme-li, a b y nm pomohl, musme pibrat i pomalou mentalitu, kter k nmu pat. Jinak to nem smysl. P o k u d jet mte pochybnosti ( p o d l e motta: Mentln vci nemohou zas a tak pomhat, vdy jsou to jenom mylenky), pomyslete na tuto v c : V j e d n o m rozshlm experimentu byly stovky pacient s tkmi zlomeninami (lyai) rozdleny do dvou skupin. Jedna skupina se nauila dvakrt denn vdy deset minut mentln (ili v duchu) c h o d i t na p r o c h z k u " (zde byl mentln trnink okamit mon, ponvad kad v d l , co je to chodit a jak se to dl), kontroln skupina se to nenauila. Jestli jste u n kdy byli u toho, jak se z d l o u h o d o b h o zasdrovn vyloupne atrofovan no ika, je vm jasn, e rozklad a bytek postupuj d a l e k o rychleji ne o b nova. To plat pro svaly i pro nervov drhy v mozku! A l e u skupiny, kter v d u c h u c h o d i l a na prochzku, tomu bylo jinak: 1. Svaly prodlaly bytek tak mal, e by odbornci psahali, e sdra byla na noze jen deset dn, a ne (jak tomu bv) osm a deset tdn.* 2 . P r o c e s hojen kosti odpovdal n o r m l n m u " stavu j e d e n a dva tdny po sejmut sdry! 3 . Lid se daleko rychleji nauili o p t n o r m l n chodit a sportovci se mohli po sejmut sdry za d o b u o polovinu krat vrtit ke svm spor tovnm aktivitm. Tak tedy, kdy zanete cviit R E L N A M E N T L N ?

Studie probhla v sedmdestch letech, kdy byly sdry velk a tk a zpravidla se pikldaly na del dobu neli dnes...

216

Nebojte

se

myslet

hlavou

T - Televizn nvyky
Jste ochotni kriticky se zamyslet nad svm c h o v n m u televize?* O A n o pak prosm tte dl. O Radji ne - pak tento pspvek rozhodn peskote!

Minikvz
1. K o l i k hodin tdn se dvte na televizi, kdy setete opravdu poctiv (vetn zprv) vechno, ale opravdu v e c h n o (!)? D v m se na televizi asi hodin tdn.

2. Na j a k druhy poad se dvte nejastji?

3. Na j a k poady (konkrtn tituly!) se dvte, je-li to m o n , pokad kdy jsou vyslny?

Protoe se jedn o dleit informace, budete mt jist pochopen pro to, e se sten obje vuj i v knize

Birkenbihl ALPHA-Buch.

T Televizn nvyky 2 1 7

4. P r o ? Co vm tyto poady dvaj? (m j s o u pro vs uiten?)

Kdy si j d e t e do lkrny koupit n c o proti chipce, dostanete shodlouh pbalov letk, kter vm sdluje, j a k d s n vedlej inky by vs eventuln (ppadn, mon) mohly postihnout. I z televize znte varovn (Obrate se na svho lkae nebo lkrnka'*). Naproti tomu, kdy si koupte televizor, tak vs nejen nikdo nevaruje, je to jet hor: ani v lka, ani lkrnk (zpravidla) nemaj ani nejmen tuen o tom, j a k v e l i c e si m ete televiz ukodit. Proto vs nyn varuji: Existuje reln nebezpe, e normlnm chovnm u televize ukodte svmu mozku. Nemus k tomu dojt, budete-li dodrovat nkolik mlo pravidel. Pak z tohoto mdia (vetn videa apod.) mete v y t i t " to nejlep. Ale pedevm j d e o to, a b y c h o m porozumli smyslu tchto pravidel. Z a n e m e otzkou: Kterm dvma nebezpem se s vysokou pravdpodobnost dosud? vystavu jete, jestlie se dvte na televizi tak asto jako

Nebezpe . 1: Fyzick vizuln proces


Nae o k o je zazeno tak, e se neustle pohybuje. Proto m e m e vidt i vci, kter se nepohybuj na rozdl o d by; jej o k o j e strnul, proto pro ni existuje j e n to, co se pohybuje. U pohybu oka zde nehovome o p o hybech bulvy ovldanch vl, kter provdte, kdy n c o sledujete pohle d e m ; myslme pedevm na n e v n m a n minimln pohyby, k nim dochz neustle a b e z nich b y c h o m byli slep. Meme to snadno ukzat na n sledujcm experimentu: Polote dla zlehka na pedlokt druh ruky (vyhrte si rukv, je-li to po teba) a nehbejte pak ani dlan, ani druhou rukou. Po krtk chvli u svou dla nectte. Teprve kdy jednou nebo druhou rukou opt pohnete, mohou smyslov receptory opt nco" registrovat.

21 8

Nebojte se myslet hlavou

V oku je to p o d o b n , j e n j s o u smyslov receptory uvnit oka d a l e k o men", a proto tak sta i daleko m e n pohyby. Ty j s o u vak pro p r o c e s vidn na prosto nezbyn, i kdy o nich za normlnch okolnost nevme. (Tyto mini mln pohyby je za normlnch okolnost mono zastavit j e n p o m o c omam nch ltek.) K d y se dvte n o r m l n do krajiny", vidte tuto krajinu j e n na zklad pohyb sv o n bulvy. Jdete-li do kina n e b o do divadla, mte ped sebou velk pltno nebo jevit, vae o i se tedy i zde m o h o u voln pohybovat. Prv tak vae oi neustle putuj nad obrazem (fotografi, kresbou atd.). D o k o n c e i kdy se c h c e t e podvat do o svmu m i l k o v i " , zjistte, jak je to tk, protoe se o b v a e panenky stle pohybuj. P o u z e pi dvn se na televizi s relativn malou obrazovkou (jakou v souasn d o b jet pouvme) je to j i n * , zde je mozek p e l s t n " , pro toe se obraz (na pli mal ploe) pohybuje, normln mechanismus p o hybu naeho oka do znan mry pozbv platnosti, c o se normln pihod jen tehdy, kdy zrme do przdna". Proto upadme do stavu z r n " . U p a d n e m e tedy do p o d i v n h o televiznho civn, to znamen, e j s o u nae o i relativn siln f i x o v n y " a t m se nepohybuj. T m krtkodob vznik urit druh h y p n o t i c k h o transu, kter je vak neustle peruo vn permanentnmi nhlmi stihy a zmnami scny. Jinak by se trans dal vlastn meditativn vyut. To je d o k o n c e mon u t i c h c h " videofilm: od polene hocho v krbu, pes volnou produ (mraky, horsk krajina, zvata, louky) a po televizn akvrium. P i sledovn televize vak vznik j e n velmi krtk pseudotrans, kter je hned zas peruen, a krtce nato do nj opt u p a d n e m e . . . T m j e d o z n a n m r y vyachovn bdl intelekt. Z l jazyky tvrd, e za tmto lenstvm se skrv metoda. Jet zlej po stran kaj, e A l d o u s H U X L E Y se mlil, ltku o c h r o m u j c s v o b o d n o u vli, o n psal, nm dvkuje televize. I u ns velk st s v p r v n c h " o b a n ije ve stavu permanentn nesvprvnosti: 1. V t o m t o stavu prosvit" vtina informac k o l e m bdlho cen zora naeho v d o m p m o u cestou do p o d v d o m . T m t o zpso b e m pijmme m n o h o informac (pustme j e d o naeho nitra!), o nich ns v d o m duch n e m e ci: T o je ale blbost", pro-

Pozn. aut.: I velk" obrazovky jsou v tto souvislosti mal". Teprve kdy velikost odpovd nejmn velikosti malho" promtacho pltna (na promtn diapozitiv), k mechanismu, o nm zde uvaujeme, u nedochz.

Televizn nvyky

219

toe n e m e m e ani posoudit, ani zavrhnout mylenku, k t e r o u j s m e v d o m nezaregistrovali. 2. m astji se d o b r o v o l n o d d v m e t o m u t o stavu, tm vraz nj je i j e h o pozdj inek, take u n k o h o verej i n e k vyst do dnenho pseudotransu... Mnoho lid, kte se tomuto stavu televiznho civn vystavuj velmi asto, si stuje na problmy s usnnm a probouzenm a tak se soustednm; j s o u asto podrdn a maj pocit stresu, j s o u neklidn (jako by d u c h chtl kompenzovat chybjc pohybovn o duevnm neklidem). Zkrtka, st uj si na pedrdn psychick stav

Rada . 1: Clen uhbat pohledem!


Dvejte se u televizoru pravideln a zmrn stranou". Jinmi slovy nech te sv o i pejdt p o h l e d e m po mstnosti, aby se pseudotrans n e u c h y t i l " v e vaem m o z k u ! Toto c l e n uhbn p o h l e d e m vm mj. dovol, abyste si nap. u infor mac, kter stoj za zapamatovn, dlali poznmky n e b o v b e c dlali n c o uklidujcho (aby ruce pod nelovily v pytlku n e b o misce s d o b r o t a m i . . . njak to kreslen n e b o run n e b o kutilsk prce vs neohroz nadbyte nmi kaloriemi). Kdy se naute dvat se na obrazovku j e n piblin tetinu asu (s krtkmi kontrolnmi pohledy), stane se z televize lep rdio.

Dve, kdy lid pi poslechu rdia po hybovali i nm jinm ne bramboro vmi lupnky cestou z pytlku (nap. jehlou, a u ic, nebo vyvac, jehli cemi, hkem, nkami nebo perli kami, kter se navlkaly, atd.), dost val se jejich duch do stavu otevenosti (pijmn, pozornosti), a tak si toho daleko vce zapamatovali!

220

Nebojte se myslet hlavou

Ostatn neperuovan dvn na obrazovku m jet dal nevhodu: Kdy se nap. dvte na report ze zahrani, v n se ukazuj slumy s malmi dtmi, a komenttor prv mluv o tom, kolik tchto dt se nedoije ptho roku ivota, j e velmi p r a v d p o d o b n , e se v ten okamik n c o zane pohybovat, nap. kamee vjede d o obrazu autobus (nebo dojde k j i n m u pohybu, kter o d v e d e vai pozornost od informace!). Nyn j e ve vaem v d o m ten autobus, protoe m-li mozek p o c h y b nosti, vdy d pednost obrazm. Znte starou nskou moudrost, e j e den obraz ekne v c e ne tisc slov. k, e obrazy maj v mozku pednost, protoe jsou zpracovny rychleji a kompaktnji. M o d e r n bdn to po tvrzuje: V ppad pochybnost maj obrazy neurofyziologckou pednost v jzd, a tedy nskok ped slovy. Ve chvli, kdy vs tedy zabav" autobus, vlastn nic neslyte. Vlastn informace komenttora tedy v podstat nemla anci proniknout do vaeho bdlho v d o m . Otzka: Pro autobus ru pjem informac vech tch snaivch divk, kte se dvaj velmi pozorn, protoe se toho chtj velmi m n o h o dozvdt a nauit? Odpov: Je nepsan zkon, j e h o se dr skoro vichni reisi a stihai: Pod se mus nco pohybovat. Proto absolvujeme (jsme k tomu d o n u c e n i ! ) tolik nhlch rychlch stih (neustlch zmn obraz) po maximln 30 vteinch pro star c l o v skupiny! V poadech pro teenagery se stihy t i desetinsobn vy rychlost! Tyto neustl actions vak naprosto p r o f e s i o n l n " odvdj pozornost o d obsahu a j e to tm ruivj, m vce o b s a h u se pedkld - tedy zejmna u poad, pi nich se c h c e m e n c o nauit! Hlavn abyste, divci, neucukli; mte zrat a zrat, i kdy t o , co vidte, n e m e t e p o d n vnmat, p r o t o e se p o d n c o pohybuje.*

* Ostatn jsem se tmto tmatem krtce zabvala ve sv pednce nahran na video

Gehirn-gerechte Einfuhrung in die Komplexitts-Theorie (pod heslem Hloubka a vznam televiznch po rada).

T Televizn nvyky

221

Nebezpe 2: Vtisky
M n o h o v c se v naem ivot ume napodobovnm ( : = = = srov. T Trnovat, ale jak?, str. 2 1 1 nn.), to znamen, e pebrme zpsoby cho van, kter vidme u druhch Ud. Vtinou si toho nevmme u v d o mle. D l m e to jako dti i j a k o d o s p l (po cel ivot) - a samozejm tento b e z d n p r o c e s probh i p e d televizorem. Ped obrazovkou se toho u m e v c , ns si uvdomujeme. Vezmte si teba serily typu Dallas. Z d e se nap. ute, e: nesm nikomu vit, protoe vichni j s o u stejn mizerov j a k o ty sm; mus s ostatnmi rychle (= b e z d l o u h h o uvaovn) soupeit, jinak t pedhon; vichni mui chtj tu j e d n u v c (pokud nechlastaj tak intenzivn, e u jim to nejde); kdy mui chlastaj, jsou to mui (dokud nevid bl myky a pak s k o n ve pitle), kdy vak chlastaj eny, j s o u to slabosk, bezcharaktern mrchy, kter jejich manel str do luxusnho sanatoria; m-li problm, mus jt k pultu a dt si whisky, atd.

Udlejte si svj vlastn seznam, co jste se u film, na kter se rdi dvte, mohli nauit m e z i dky"; je to j e d n o z nejnapnavjch cvi e n , kter si mete dopt! Pokud vm to v tuto chvli (jet) pipad nevrohodn n e b o s m n " , v klidu se prosm zamyslete nad tmto sdlenm: Amerit idii si ze zatku ne a ne zvyknout na bezpenostn psy. Pak se rozhodlo, e se mus osoby ve filmech a v televizi ppoutvat (vetn detektiv v detektivkch!). Za pr let se poet pipoutanch idi dramaticky zvil. Tot se stalo (v j i n c h letech) v N m e c k u . V d y c k y to chvli trv, ne se americk p r o d u k c e nakoup, pelo, synchronizuje a pak k o n e n vysl.

222

Nebojte se myslet hlavou

Rada . 2: Na co se asto/pravideln dvte?


Zkoumejte prosm, na co se pravideln dvte, protoe vs, to zsadn ovliv uje, a se vm to lb, n e b o n e ! To vdl u G O E T H E , kdy ekl: Jestlie vm, m se zabv, vm, co z tebe bude." Kdyby pan tajn rada il dnes, asi by ekl: Povz mi, ktermi televiznmi poady a postavami se obklopuje..." m se asto nebo pravideln o b k l o p u j e m e ? (Porovnejte s tm, jak jste od povdali v kvzu na str. 2 1 7 . ) Dvme-li se asto na filmy, v nich: lid si lid se konflikty rozhoduj (ale nee) pistolemi, spolu niku, stle lou a podvdj se atd., vlastn nehovo, lovk, u n h o se vyskytl p r o b l m , si ze veho nejdv nalije skle

vtiskne nm to uritou p o d o b u ! P r o t o v m radm: Vybrejte si velmi u v l i v , c o k s o b pustte" (pravideln n e b o velmi asto), m s e budete obklopovat! Mte-li nap. rdi detektivky, dvejte se radji na Columba ne na b n detektivy, kte b h e m j e d n o h o dlu se rilu pouij zbra n e j m n tikrt. U Columba se (bezdky) naute, j a k se k s o b zdvoile chovat. Ukazuje n m , j a k je m o n o b e z despektu k o m u n i k o v a t s uri tou o s o b o u , i kdy o n u vme, e je vinna (a m se dostat za mnze). Vol sv m a n e l c e , k d y se n k d e mus n e e k a n zdret, a ne boj se, e by to o h r o z i l o j e h o m u n zjev (kter mu piznvaj d o k o n c e i mui). Cotumbo p o k a d z n o v u dokazuje, e (a j a k ! ! ) se pemlenm k problmm piblme l p e ne nsilm.

T Televizn nvyky

223

Rada . 3: Nedvat se na aktuln zprvy


N e i l P O S T M A J V ns stav (ve sv brilantn knize Wir amiisieren uns zu Tode /Bavme se k smrti/) ped fascinujc situaci: vidte ve zprvch h o c sklad. O t z k a : Jakou zpravodajskou hodnotu m pro vs tato informace? O d p o v : d n o u . Toto poselstv by pro vs mohlo mt zpravodajskou hod notu, kdyby se j e d n a l o o v vlastn sklad, ale pak byste se to dozvdli i bez televize! Stejn malou informan hodnotu m pro vs pt havarovan letadlo, dal eleznin netst n e b o dal o b nosu n e b o znsilnn! A l e takov negativn zprvy o havrich, netstch, z l o i n e c h vs e m o c i o n l n stahuj dol! V e c h n o , s m se setkvme, p s o b na nae e m o c e . Proto plat: Pi nejlep vli nemete neustle poslouchat negativn vci a nebt tm zasaeni.

Pokud tomu nevte, vytvote s nkolika pteli seminrn situa ci (nepotebujete lektora, j e n nkoho, k d o p o v e d e hru) a hrajte scnky, nap.:

224

Nebojte se myslet hlavou

1. A " dv minuly hovo negativn o B o h u a o svt (pipravte si p e d e m paprek s b o d y p r o m n o h o lid toti v b e c nen snadn vydret si stovat, nakat a kritizovat celch 1 2 0 vte in). 2 . A " b u d e konkrtnho spoluhre (vybrat l o s e m ! ) v e skupin dv minuty o s o b n napadat (kritizovat). B h e m tch 1 2 0 vte in si o b " stle v d u c h u opakuje: Je to jen hra! A v o b o u ppadech uvidte, j a k rychle pjde nlada dol. P o k u d tomu stle jet nevte, privedie si do skupinky svho lkae, pro vdjte c v i e n a on b u d e pi tom l i d e m neustle mit hodnoty, j e j i c h m en nen zvl nron a drah (krevn tlak, pulz apod.). Tak si sami potvrdte, co u dokzaly iroce zaloen studie o stresu: Herci netrp j e n o m j a k o " , ale naprosto r e l n " , kdy hraj negativn, pe simistick, deprimujc scny. Pak razantn vzrstaj stresov hodnoty a z stvaj zven a 30 minut pot, zatmco poet T-bunk se sniuje (T-buky j s o u dleit pro obranyschopnost naeho organismu)! Hraj-li herci naopak pozitivn, optimistick scny, klesaj j e j i c h stre sov hodnoty a p o e t T-bunk se zvyuje. Tot provaj herci scnek, kdy se u lpe vnmat sv pocity (srov. k tomu i c v i e n s kolem pocit v m knce Kommitnikationstraining). Proto vm radm: Sledujte od nynjka zprvy jen na videu (ili s asovm posunem). Dvte-li s e n a v i d e o , mete p o m o c klvesy F F " peskakovat v e c h n o , c o vm n e p o m e , neprospje. Brzy si vypstujete cit pro to, kter zprvy j s o u pro vs relevantn, a mete se c l e n dvat j e n na n a v klidu. Pi tom vznik pln jin televizn p o c i t " , protoe u nejste pasivn, b e z m o c n te levizn konzument, nbr opt berete svj ivot sami aktivn do rukou. D o k o n c e i u takov v e d l e j v c i " , j a k o je televize, vae p o d v d o m v e l i c e d o b e registruje, zda jste, n e b o nejste obt tch, kdo si s lidmi pohrvaj, jak se j i m z a c h c e . Napklad strkaj reklamu doprosted vty ve s c n c h , kter vs citov oslovuj, n e b o vm v n o n c h hodinch peru pkn film ordinrn reklamou na sex po telefonu (vetn stnn Zavolej m i ! " a zvuk biovn, ne-li jet n e h o horho). To v e c h n o p s o b na naeho ducha a vtiskuje se do ns; brame se nahrnm na v i d e o a klvesa F F " nm d kontrolu nad naimi proitky... Pitom krom spousty streso v c h hormon uetme i spoustu asu. Srovnvejte:

T - Televizn nvyky

225

Potebuji v prmru na zhldnut zznamu pvodn plhodinovch zprv jen sedm a dvanct minut, a sice abych vidla to (mlo), co opravdu vidt chci (nap. jak nkde ve svt usply mrov snahy). Jestlie pevezmete tuto strategii, uette kad d e n c c a 20 minut - to je 20 minut, v nich nejste zatovni negativnmi v c m i , pestoe zstvte dobe informovni. V tchto 20 minutch denn mete podnikat pln j i n vci, od meditace, pes rozcviku a po 20 minut etby denn. Pepotteli to na cel rok, zskvte pt 2 4 h o d i n o v c h dn relnho asu (= daleko vce osmihodinovch p r a c o v n c h d n " ) ! A i kdybyste ten as vyuili j e n na meditaci a uvolnn, bylo by to pro vae zdrav lep ne do sebe n a c p a t " vechny ty negativn mylenky...

Rada 4: Sledovat jin poady (vetn film) tak v asovm posunu


U film mete rychlm petoenm nejen uniknout reklamnm blokm na soukromch kanlech, ale tak redigovat kadou nudnou nebo kodlivou filmovou scnu. Tak nap. u kad bojov scny, ale i u j i n c h scn, kter se mi nelb, rychle petm. To je ta velk s v o b o d a , kterou nm poskytuje video a dal systmy pro zznam! Budete-li se na filmy dvat na videu, mete si pmo hrt na reisra. N m e c k privtn vyslae se u americkch fdm zsadn ned p e d e m vyznaenmi msty, kam m pijt reklama, ale peruuj vtinou uprosted vty. Kam b y c h o m pili, k d y b y c h o m respektovali divky? Velmi dobe se me pihodit, e uprosted e m o c i o n l n nabit scny s umrajcm, kdy jste mon dojati k slzm, najednou a b e z varovn na obrazovku vtrhne re klama (pokud mono njak pitom na tampony). K filmov s c n se to hod jako psloven pst na o k o , a zdrcen (ili stresem) reaguje c e l v imu nitn a hormonln systm (viz str. 2 2 5 ) , i kdy se do pestrch hlunch re klamnch obrzk nechte vthnout" a v b e c neregistrujete, jak se takov Z E Z Y " zaezvaj i do vaeho zdrav. Jestlie jste vak film nahrli na video, mete pak reklamn blok, kter asto trv c e l c h o s m a devt mi nut, za pr vtein projet klvesou F F " a navzat sledovn opt tam, kde bylo tak neomalen perueno. Mete si spotat, e budete mt a s jak na sv o b l b e n filmy a shows, tak i na jin dleit vci n e b o na ten knih, protoe pi ist zbavnch a revulnch poadech mete uetit jet daleko v c e asu (nap. tm, e

226

Nebojte se myslet hlavou

peskote kadou popovou skupinu, u n se vm nebude lbit pse, aranm, hluk, nah ke n e b o co se vm prost nelb). Pi tomto c v i e n se mj. tak naute daleko diferencovanji vnmat a hodnotit. Vytvte to ti z c e l a nov kategorie pozorovn ( srov. Mylen v kategorich, str. 51 nn. a T~ NEUROBICS, str. 1 7 1 nn.), protoe v d o b ped monost dl k o v h o ovldn se mnoho lid nauilo dvat na televizi j a k o pasivn (bez m o c n ) obti. Komu by se chtlo pod bhat k pstroji a manuln hledat jin vysla (m mlad teni si to mon v b e c nedokou pedstavit, ale tak to ped nepli dlouhou d o b o u skuten b y l o ! ) . Polom pily pevn na staven vyslae a monost volit je stiskem knoflku, c o potom vytvoilo monost provdt tuto volbu z urit vzdlenosti. Dnes nm vak modern monosti zznamu nabzej lehaku na dortu. Mete mt ve sv reii da leko v c e ne dv, a to je vy stupe sledovn televize. U dn televizn konzum, nbr uvdoml volba, kdy co peskote, budete se dvat, n e b o d o k o n c e jet j e d n o u dvat n e b o zastavovat ( p a u s e " ) , nap. a b y c h o m si peetli j m n o , kter pli rychle u t e k l o " ! Jmna jsou na obrazovce vdy pli krlce, protoe vrobce pot j e n s tm, za jak dlouho prmrn l o vk j m n o pete, nechpe vak, e tento l o v k p o d v d o m nejprve d o p o slechne do k o n c e vtu, ne mu zrak p e s k o na j m n o , ale to u je p o z d , u ho vid j e n mizet... (Jak j s e m ekla, zlomysln lid tvrd, e za tmto blz novstvm je systm!) Shrnujc kol p r o o d v n , kte to chtj vdt Mete sv pvodn daje z kvizu na zatku kapitoly pozdji srovnat s hodnotami, kter zskte, kdy si po d o b u j e d n o h o tdne pedem stano vte, co v e c h n o c h c e t e vidt. Dle v programu tlust podtrhnte poady, kter jste skuten vidli (vetn tch, d o nich jste si o b a s j e n tak o d s k o i l i " . . . ) . Zskte vysokou sumu a s o v c h rozdl u privtnch stanic plus dal ueten as, protoe p o m o c videotechniky mete velicos pe skakovat (jako znmho mluvku v diskusi n e b o nudn scny ve f i l m u ) . . .

Rada . 5: Vdomostn kazety: Bt tden od tdne chytej


V roce 1975 j s e m pevedla sv star rozhlasov materily (audiokazety) na video. Tato varianta se vtin lid v m c h seminch lb jet v c e .

T - Televizn nvyky

227

Trninkov technika: Roziovat bez nmahy svou vdomostn s


Pot co j s e m zjistila, e vechno, co zn a um nae hlava, zvis na pamti (ili i nae intelektuln a kreativn vkony), ujasnila j s e m si, e potebu j e m e pokud mono rozshlou vdomostn s. To je dnes v informanm sto let pravda vce ne kdy jindy. A l e kdy j s e m o tom zaala ve svch semi nch p o s l u c h a m k z a t " (denn se n c o nauit = krlovsk cesta ke sprvnmu vyuvn mozku), musela j s e m zjistit, kolik z nich si ve svch kolnch letech vypstovalo tak velk o d p o r ( n e c h c e se mi pout slovo strach nebo nenvist) ke kninmu vdn veho druhu, e d o l o k tomuto paradoxu: m mn vlken lovk m k dispozici, tm vce profituje z rozen svho horizontu (sv vdomostn st). Ale: m mn vlken lovk m k dispozici, tm vt je samozejm fatln nechu postienho, a b y se nco uil (= navazoval nov vlkna do st), jinak by u pece ml vlken vce! Tak se tu tedy k o k a hon za svm vlastnm o c a s e m ? Nue, mohu vm ted zvstovat dobrou zprvu: Nala j s e m cestu, jak m e m e neustle roziovat svou vdomostn s a pitom se neuit. Jinmi slovy: Trval a bezbolestn roziovn vdomostn st bez ten knih ( u e b n i c , o d b o r n c h knih) a uen ve smyslu naich zkuenost ze koly, tedy zaruen bez prtn, biflovn, strnulho u e n nazpam atd. Potebujete videorekordr s monost programovn. Jste-li s l u c h o v typ", mete samozejm pracovat s audiokazetami, kter mete poslou chat kdykoli. Pramenem j s o u nm pak poady s takzvanmi slovnmi ps pvky (od vysln pro koly, pes urit magazny a po rozhlasov hry). Ale akoli vtina astnk s o b l i b o u tvrd, e se prakticky v b e c " nedv na televizi ( c o znamen osm a dvanct hodin tdn!), je televizn technika zdaleka nej oblbenj. Nastudujte televizn program na pt tden (nejpozdji o v kendu) a vyhledejte si poady, na kter byste se normln nedvali. Pitom vybrejte poady z tchto kategori: 1. N a to bohuel absolutn n e m m a s " a

228

Nebojte se myslet hlavou

2 . podle motta: T o m n u d / l o m nezajm."

R a d a : Sledujte, jak se lid chovaj, kdy kaj: (Toto tma) m nud," a zstvaj pak t r e t " pesn na tom tmatu. K d y se s tmto pozorovnm lidem svte, bu dou na vs natvan. To takzvan nudn se toti asto na lz m i m o vdomostn s toho lovka. M pocit, e se toho po nm m o c c h c e . Nechce dn duevn bungee-jumpingl tak i takov, bungee Ale vy c h c e t e oboj: jak poady, na kter nemte dost asu, kter kovto ve vm nabdnou duevn

(ovem b e z b o l e s t n " ) . Proto si nyn ta poady zatrhnte o (o vrob flten ivot mo stedovku, milostnm

skch nek apod.). Nyn se ( p o m o c automatickho naprogramovn) postarejte o to, abyste nkolik przdnch kazet bez nmahy pemnili na vdomostn kazety. Pa matujte si, e tu mluvme o p o a d e c h , kter jste nevidli. Velmi zajmav dokumentrn poady m i m o c h o d e m v programu najdete mezi druhou a es tou hodinou rann, ale dky naprogramovn to nen p r o b l m . Uvate: Jet ped nkolika lety byste byli potebovali o s o b u , kter by takov vdomostn kazety za vs obsluhovala, dnes to j d e skoro samo. Muste jen zaloit do p stroje sprvn kazety, aby vm technika dovolila dal krok a vy jste mohli to, co c h c e t e a kdy c h c e t e , dt na d e s k u " a udlat si vlastn televizn pro gram. To b u d e ostatn posledn stupe ped b u d o u c n o s t star-trek. Pak si to ti b u d e m e odebrat u j e n to, co b u d e m e prv chtt. N e b u d o u pak u dn oficiln vyslac asy. A te to zane bt napnav. Co mete s vdomostnmi kazetami pro vdt? Z d e je nkolik prvnch podnt. Z a n e m e s mm oblbenm tipem, kter se u lid z mch semin u setkal s velkm ohlasem. asto slym nebo tu, jak spn ho m b v a l " pouvaj a co j i m pinesl.

T- Televizn nvyky

229

Je to lehaka na privtnm tele viznm dortu, jestlie se projednou chcete dvat live a vyut reklamn bloky na rozen vdomostn st {nap. pi sportovnm penosu). 1. vedomostn kazetu do videa. 2. Dvat se na televizi a do nej' bli reklamy. 3. Zmknout klvesu play videu a zrove na klvesu

start" na timeru (budk je pe dem nastaven na pt minut). A. Dvat se na video, dokud nezapp Hmer. dobrho atd., protoe reklamn bloky trvaj zpravidla nco mezi esti a sedmi minutami (nkdy dokonce devH). Jestlie tmto zpsobem za tden sledujete j e n j e d e n televizn poad se temi reklamnmi bloky, odpovd to j e d n hodin m s n , a to p o d l e A d a m a R I E S E H O u vyd za dvanct hodin v r o c e . Srovnejte to s navt vovnm semine: reln as normlnho semine je est hodin (bez pe stvek na kvu, bez o b d atd.), odpovd to tedy dvma hodinm velmi in formativnho nonstop-semine, pln zadarmo a v d o m c m p o h o d l k u (pantofle atd.). A l e vtina lid z mch semin tomu brzy pila na chu a vyuv tento tip astji, pedevm kdy se dvaj na televizi sami. ekli byste, e j e n pi dvou takto vyuitch p o a d e c h tdn vm to za rok n a s k o " na kompletn 2 4 h o d i n o v den roziovn vdomostn st nonstop, tedy u tyi dny semine, poppad ti normln o s m i h o d i n o v pracovn dny? A je-li vae d i v c k c h o v n relativn normln, mohli byste teore ticky tuto techniku aplikovat d o k o n c e j e d n o u denn po est dn v tdnu (ze j m n a lid, kte jsou h o d n d o m a ) . Tak tedy, est dn j e d n o u denn, to b u d e xy hodin. Vypotejte si to, a a potom srovnejte svj vsledek s ta bulkou, str. 2 3 1 . 5. Nyn mte pod jet dost asu, abyste si odskoili nebo si pinesli nco

230

Nebojte se myslet hlavou

Nkte lid na semini projevuj obavy, e se tu odvd pozornost od t matu vysln (nap. od dje filmu n e b o od tmatu diskusnho poadu). N o , i kdy pominu, e j s e m do tto chvle myslela hlavn na sportovn penosy, velijak pehldky, penosy z udlen c e n (nap. Oskara) n e b o ist zbavn poady, plat i u filmu, e si, p o k u d j d e o o d v e d e n pozornosti, vybrte mezi mnostvm reklam a j e d n m j e d i n m tmatem z va vdomostn kazety. Mnoho lid te s i c e ekne, oni e pi reklam vdycky vypnaj zvuk, ale i pak se pece asto na obrazovku podvaj, aby vidli, zda u zas b p o ad, a obrazy je p e c e ovlivuj, zvl kdy maj v mozku vdy pednost (jak j s m e o tom u mluvili). D a l e k o astji se zvuk jen zeslabuje, aby l o v k sly el, e u je reklama pry. Opravdu vn vte tomu, e by pro v mozek bylo toto o b t o v n " pjemnj ne njak neutrln tma? Vdomostn kazety by nemly obsahovat dn politicky brizantn tmata, nbr rela tivn nadasov informace, kter zvt vai vdomostn s a v duevn obzor! To j s m e si p e c e dali za cl, nen-li pravda? Pklady dalch monost, kdy sama pravideln pouvm vdomostn kazety: 1. Pi kreslen n e b o njakm vyrbn krtk kontroln pohledy j s o u b e z tak lep ne c i v n (srov. str. 2 2 0 nn.). 2. Pi pracch, kter m nud (jako p o z a d " ) . Z d e se nkdy na seminch objev tato kritika: Co kdy chci jt cestou zenovho huddhismu a vechno, i nudn innosti, chci vykonvat naprosto uvdomle? Moje odpov: Tak se jist budete stejn u v d o m l e chtt vzdlvat a vyhradte si na sledo vn vdomostnch kazet njak a s . Zenov uvdoml ivot v dnm ppad nen v rozporu s vdomostnmi kazetami, je j e n proti tomu, aby se vdn zskvalo n e d b a l e a m i m o c h o d e m " . . .

T-

Televizn nvyky

231

Zeptejte se sami sebe, zda byste nkter tyto npady nemohli pout ve svm kadodennm ivot, aspo na zkouku. Vyzkouejte si to, n i c to ne stoj! Je to n a k o n e c v mozek, kter si zamoujete, anebo ho posilujete d o brmi televiznmi nvyky. A je to vae vdomostn s, kter by soustavn mla rst a prospvat, jestlie o celoivotnm vzdlvn n e c h c e t e j e n na przdno mluvit. Rozhodnut je na vs: 1. Pipojte se? 2 . K d y zanete?

Pi bhn vypluji tetinu asu vlun poady, kter m jako soukromou osobvi nezajmaj, o nich v5ak musm mt pont, protoe se m na n m klienti ptaj.

232

Nebojte se myslet hlavou

T - asosbrn technika
(Oznate kkem) 1. Jste netrpliv, jestlie vm n k d o n c o vyprv zdlouhav a rozvln?

Ano
pomalu? 3. Mluvte sami spe pli rychle? 4. K rychlosti ten: a) (Jestlie vte, j a k rychle tete): tete vce ne 3 0 0 slov za minutu? b) (Jestlie rychlost svho ten neznte): tete rychle? D o p l n k k a) a b): Dvte pednost ten sloupc (nap. v novinch) ped tenm dlouhch dk (nap. v knihch)?

Ne

2. Je hodn lid (pes 50 procent), kte p o d l e vaeho mnn mluv pli

Ano Ne Ano Ne

Ano Ano

Ne

Ne

Ano Ne
5. Pete relativn r y c h l e ?

Ano

Ne

T - asosbrn technika

233

Jestlie jste na vechny otzky odpovdli z p o r n , p a k pro vs a sosbrn technika p r a v d p o d o b n nebude vhodn. Pesto vak mete pro vst alespo j e d e n p o k u s , ne nad tm mvnete rukou. m vce o t z e k m e t e odsouhlasit, tm l p e j e v mozek na a s o s b m o u techniku j i pipraven!

Co je to asosbrn technika?
Odpov: Je to technika, kter znsobuje rychlost naeho uen! Budete se tedy m o c i v podstatn kratm ase nauit v c e ne dve! Nae normln bdl v d o m se toti nachz v j i n a s o v rovin ne ostatn sti naeho tla a ducha. Nae normln vnmn asu pedstavuje vlastn urit typ asov superlupy. Dle plat: Vdy existovali lid, kte dovedli podstatn rychleji myslet a st ne ostatn (nap. John F. K E N N E D Y ! ) . Pokusy v USA ukzaly, e vichni lid m o h o u zlepit sv dnen tempo u e n a mylen nejmn o 10 procent. A e ti, kte ji tak jako tak byli rychlej ne prmr, m o h o u zvit tempo zpravidla jet nkolikansobn!

Materil
Musme mt monost nechat pehrt mluven text rychleji, ne je obvykl. Zpotku mete experimentovat tak, e si pehrajete gramofonovou desku urenou pro rychlost 33 otek za minutu rychlost 45 otek. Pi tom zjistte, e se dostav M i c k e y Mouse-efekt", vka hlasu se nepi rozen zv (protoe se s rychlost oten desky zvil kmitoet zvuku), avak v e c h n o je jet d o b e srozumiteln. N e b o pouijte diktafon, kter m dv rychlosti posuvu psku: men rychlost text nahrajete, vy rychlost ho budete pehrvat. Budete-li vak chtt asosbrnou techniku vn vyuvat, budete pote bovat nov pstroj, kter v USA piel na trh ji v r o c e 1 9 8 5 . Umouje ply nul zvyovn rychlosti prehrvky (a na dvojnsobek) bez zkreslujcho efektu Mickeyho Mouse: pi regulaci se mn souasn rychlost i vka tnu; tm se hlas umle s t l a " , stane se hlubm. Tento efekt vrt hlasu j e h o kvalitu. Nkdy zn jet trochu nezvykle, ale vcelku je dobe srozumiteln. P o d o b n pstroje j s o u nyn na trhu i v N m e c k u . Prodvaj se pod n zvem Sound-Pacer, Pastrac n e b o p o d o b n . Nedostanete-li pstroj ve svm

234

Nebojte se myslet

hlavou

odbornm o b c h o d , obrate se na zsilkovou slubu nakladatelstv a dosta nete zprvu, kde pstroj mete zakoupit.

Postup
Postup je velmi j e d n o d u c h : U e b n texty pehrvte vy rychlost. P o m o c ve u v e d e n h o pstroje mete rychlost plynule mnit, c o je lep ne pouvn pevn zabudovanch rychlost. Rychlost prehrvky mete zvit a na dvojnsobek, ale rovn je mon ji snit a na 20 procent! Z a n t e j e d n o d u c h m i texty, kter ji d o b e znte. Tm si nejprve dok ete, e zvldte d o b e rozumt i rychlej mluv! Potom si to vyzkouejte s u e b n m textem, kter neznte. N a k o n e c mete d o k o n c e spojit asosbrnou techniku s paralelnm u e n m , mte-li pocit, e to zvldnete. (Asi 10 procent astnk semin vyuilo tto monosti spn.) Zjistte-li, e dokete s asosbrnou technikou dobe pracovat, pak byste mli zvit, zda se c h c e t e pustit do trninku rychlho ten. Vtina lid te rychlost asi 1 6 0 s l o v za m i n u t u , protoe n koln systm s i c e nau, jak adit za sebou psmena (nebo slabiky), ale nenau tomu, jak j e dinm p o h l e d e m obshnout c e l skupiny slov! Souhrnem: Casosbrn technika ukazuje, j a k netuen (a vtinou nevyuvan) m o nosti v ns jet dmou! astnci, kte pouvali asosbrnou techniku pi uen, nm povdli: 1. Schopnost soustedn se zvila. 2. Rychlost j e j i c h ten se bez zvltnho trninku zvila asi o 10 procent. astnci, kte vyuvali j a k paraleln uen, t a k asosbrnou techniku (nikoli b e z p o d m n e n k o m b i n o v a n , ale i kad zvl), asto mluv o tom, e zanaj tuit, e je asi mon toho zvldnout jet vc, to znamen, e si najednou prost vc v! Toto zlepen sebedvry j d e ostatn ruku v ruce s kadou technikou, kterou se naume ovldnout, ve sportu, v h u d b , tanci atd. P r o tedy ne pi prci vyuvajc sprvn m o z e k ?

T Casosbrn technika

235

T - Na zvr: A si v mozek trochu zaportuje


Na potrnovn vaich e d c h bunk j s e m vm pripravila nkolik kol z oboru m o z k o v h o sportu.

Curiosity killed the cat. To je anglick pslov ( Z v d a v o s t zabila k o k u ! " ) . Zvdavost je symptomem dobe fungujc prav poloviny mozku, a to je m o z kovm levkm vdycky podezel! Vynikajcm trninkem zamenm na zvdavost a vytven obraz j s o u lohy na p r o c v i e n mylen. Nabzm vm j i c h tu pro zatek pt. Snad dostanete chu na dal sousta, podte si knihy obsahujc dal lohy a budete pokraovat sami n e b o v kruhu ptel i rodiny.

Cvien 1: Nramek
Mte nramek (etzek), kter tvo s e d m krouk. (Udlejte si sami nr tek!) Z p o z d i l i jste se s placenm njemnho a budete moci zaplatit a za t den (za sedm d n ) . Pronajmatel souhlas, poaduje vak za kad den j e d e n krouek vaeho krsnho nramku j a k o zstavu. M podmnku, e se sm

236

Nebojte se myslet hlavou.

rozznout p o u z e j e d e n krouek, aby koda nebyla pli velk. Jak budete postupovat?

Rozlutili jste lohu dve, ne jste doetli a s e m ? ! * Jestlie ne, uvdomte si prosm, e m l e h se vm kol zd, tm u jste ble cli. Je to zbava! A m je to t, tm vce toho mte zapoteb, nechcete-li zstat mozkovm l e n o c h e m ! No tak, puste se honem do toho!

Cvien 2: Oechov kol


Koupili jste kulat oechov k o l . P v o d n jste oekvali est host, pi j d e j i c h vak sedm, take vs b u d e i s vmi osm. Rozdlte k o l pouhmi temi (!!) ezy na o s m dl! Bez pedstavivosti (prav polovina mozku) n e b o nrtku se to nepoda!

Cvien 3: Kulenkov koule


Tentokrt si prosm nedlejte dn p o z n m k y ! Postupujte tak, e si ka d o u vtu petete, v krtkosti si pedstavte situaci a potom si petete dal vtu atd. 1. Pedstavte si blou kulenkovou kouli. 2. V l e v o od bl si pedstavte ervenou kouli. 3. Vpravo od bl si pedstavte modrou kouli. 4. Vpravo od modr si pedstavte lutou kouli. 5. lutou kouli nyn v duchu pesute mezi ervenou a blou. 6. Na prav k o n e c ady nyn v d u c h u umstte zelenou kouli. Poad koul zleva doprava nyn zapite (ale nette si pokud mono znovu text zadn!):

een najdete v Doplku . 7, str. 269 f 'nn.

T-Na zvr

237

Cvien 4: Rozbit schodit


Vte, e o b a s se pokaz vtah. Pak mus vichni chodit pky. Dnes vak naopak nen pstupn schodit, take vichni, k d o vejdou do d o m u , mus pout vtah. V pzem je knihkupectv; v 1. pate advoktn kancel; ve 2. pate masn salon (jeho m a s e " vak nehrad nemocensk poji ovna); ve 3. pate je byt advokta; ve 4. pate je opravdov masn salon a v 5. pate je mal kavrna, kde ekaj klienti na sluby 1., 2. a 4. patra, pokud pili m o c brzy. N i k d o dnes neme pout schody. Otzka zn: Kter tlatko ve vtahu b u d e dnes stisknuto nejastji? Dal loha je pevzata z mimodn roztomil knihy pro trnovn my len s titulem Denken als Spiel (Mylen j a k o h r a ) * . Je velmi vhodn pro vechny, kdo jsou na cest od majitel mozku k uivatelm m o z k u . * * Proto b y c h rda podkovala vydavatelm knihy, kter u je rozebran, e mi d o volili vm pedloit lohu, vlastn j a z y k o v o u h d a n k u , kterou mete lutit s a m i n e b o s p t e l i (Kdo ji vylut prvn?) M e to bt velice nap nav, v seminch tomu tak bylo.

Cvien 5: Jazykov hdanka


(podle Hochkeppela) Nmt k nsledujc he pochz z armdy Spojench stt, kter hledala bhem druh svtov vlky jazykov nadan lidi. Chytr hlavy sestavily text v naprosto l o g i c k m umlm jazyce. Ti, k d o prochzeli zkoukou, mli o d halit co nejvce zkonitost tkajcch se smyslu a formy a s j e j i c h p o m o c pak peloit do tohoto umlho jazyka dal krtk texty. P o d l e tohoto prin cipu b u d e m e i my v loze postupovat. (Vechny skuten iv jazyky j s o u samozejm do urit mry nelogick j a k o ivot, kter je vyprodukoval.) V nepstupnch horch Stedn A s i e sdlila prastar kultura Ebori. Dr. Niegenug, soukrom nmeck u e n e c , j vnoval vznamnou st sv i* Pozn. aut.: Pramen: Wili Hochkeppel, (srov.

Denken als Spiel,

str. 1 1 3 ff.

** Pozn. aut.: Kniha je sice rozebrna, ale existuj ti cesty, jak se k rozebranm knihm dostat

Doplnk . 10,

str. 2 7 8 nn.).

2 3 8 Nebojte se myslet hlavou

votn prce. Bhem vykopvek, trvajcch c e l desetilet, zajistil dost mate rilu, aby mohl sestavit gramatiku a tvaroslov eborijtiny. Avak j e h o i votn dlo b y l o naprosto neuspodan a nhle, pi posledn e x p e d i c i , ho skosil zken asijsk bacil. Jeho d d i c o v stli ped zdnliv neeitelnm p r o b l m e m : z neuspo dan hromady jednotlivch lstk vybudovat systematiku eborijtiny a krom toho objasnit peklady do eborijtiny, kter dr. Niegenug vypra c o v a l (byl to lakov j e h o k o n e k ) . Nejprve se do rukou poadatel poz stalosti dostaly Ii lstky: 1. prvn lstek obsahoval mal katalog slov, 2. druh nkter poznmky k tvaroslov a 3. tet pak dva dky, kter byly n e p o c h y b n p o k u s e m o peklad. Dvtipnm poadatelm odkazu se podailo zjistit p o m o c prvnch dvou lstk, e na tetm je peklad zatku j e d n n m e c k bsn. P o m o h l y j i m pitom dva poznatky dr. Niegenuga: za p r v , e eborijtina byla jazyk aglutinan (pipojujc slabiky) a za d r u h , e znala v y s o c e sty lizovanou a formalizovanou literrn techniku, srovnatelnou s psovou tvor bou severogermnskch Skald.

T-Na zvr

239

A na tetm lstku stlo:

Jestlie uhodnete (i spie rozlutte), co tento text znamen, byt byste kvali fikovanmi sprvci odkazu dr. Niegenuga. (een je v Dodatku, str. 2 6 6 nn.) Vidte, e bez pedstavivosti a ped-stavy to nejde. Jestlie vak pracu j e m e s c e l m mozkem, pmo nm s p a d n o u upiny z o " . N e b o snad ne vte? Mte p r o b l m y ? Ctte se trochu frustrovni, protoe nenachzte e en? Mli byste si rychle koupit pr hdankskch knih a astji svj mozek prohnt... A l e zpt ke c v i e n m brain-joggingu podle Siegfrieda L E H R L A . Chcete-li se pidat, vbr je znan, pes sto knek. A existuje spousta dalch knih hdanek a loh na procvien mylen, take vaemu brain-joggingu v cest nestoj n i c krom va vlastn pohodlnosti. O c h , nedotkla j s e m se vs?

240

Nebojte se myslet hlavou

Dodatek I
Star ltka

Analogicky a digitln ve dvojitm mozku


Co se vlastn dje, ne dospjeme k p o c h o p e n njakho slova? Dejme tomu, e slyte n e b o tete slovo skuli (angl. lebka). Pokud umte anglicky, p o rozumte, protoe pan Lev slovo digitln analyzuje a z a l e " informaci panu Pravmu, kter zane ihned h l e d a t v a r c h i v u a zkoum, zda ji mte k to muto pojmu o b r a z * . Jestlie ano, pak vm ho v y l e " a vy jste pochopili:

stedn metaforou s t a r c h Pilin v hlav? byla dichotomie prav a lev sti mozku a dvou postaviek, kter je reprezentuj. Mezitm vzkum pokroil, ale jako M O D E L MYLEN nm tato metafora stle jet me bt uiten.

Dodatek I

241

Jestlie vm vak uku slovo psan arabsky, pak velmi p r a v d p o d o b n k tomuto digitln vyjdenmu p o j m u nemte ve svm archivu, kter spra vuje spolupracovnk v prav p o l o v i n mozku, dn obraz.

Nyn nm zane n specialista (vpravo) zoufale vyslat otaznky, kter vn mme pi vysln j e d n o h o pojmu s uritou nelibost. Pokud vak vysln obsahuje nesrozumitelnch slov v c , zahryzne se do ns u naprosto zeteln pocit frustrace. Vtinou bvaj takovto t k " pojmy slova (nkdy j e n pedpony i ppony) pevzat z latiny n e b o z etiny. Nkter jazyky maj j e d n o d u c h o u " jazykovou rovinu srozumitelnou vem (v etin nap. p jemce, podnt) a v y " jazykovou rovinu j e n pro vzdlan (recipient, sti mul). V romnskch j a z y c c h a s t e n i v anglitin se vak pouv k vy jden uritho pojmu takka shodnch slov. P o d v e j m e se na vtu sloenou z mezinrodnch s l o v " , kter v j a z y c c h , kter nemaj romnsk zklad, mus psobit podivn: Relativn eficience kumulovanch komunikanch substrt bazruje na funkcionln relaci mez absolutn kapacitou recipient a kvantitativnm tezaurem oferovanch informac.* Co vlastn ta podivn vta mla vyjdit? O d p o v je prost: Obsahuje dv zkonitosti spnho umn dialogu, o nich se rozhodn vyplat pem let. Vezmme nejprve slovo recipient (slovu pjemce b y c h o m porozumli hned) a pedstavme si toho pjemce j a k o kue. N e c h m e o b a asistenty pra covat v na hlav j a k o tm a aktivujme nejprve pana Pravho: pedstav si kue. Nyn se podvme na kumulovan komunikan substrty. Znamen to
* S tmto druhem digitlnho pomaten" se setkvme pedevm u autor, jejich clem nen tene informovat. Oni chtj publikovat. A v tom je obrovsk rozdl.

242

Nebojte se myslet hlavou

nahromaden (= kumulovan) zprvy, rozum se pro tohoto pjemce. Tato sdlen m v pan Prav nyn ped-stavit (postavit ped v duevn zrak). Nyn nm vta k " dv vci, toti co se dje, jestlie mme mnoho, n e b o mlo informac (zprv).

mnoho informac

mlo informac

m vce zrnek bude mt kue ped sebou, tm vce jich poze. Jinmi slovy. Dnes nachz normln kue" (lovk) daleko vce informac ne ped ticeti lety (rozhlas, televize, noviny, magazny, asopisy). Jsme ledy daleko vce informovni ne kdysi v minulosti, protoe mme k dis pozici vce zrnek". m mn zrnek je k dispozici, tm vt je pravdpodobnost pro kad z toho mla zrnek, e bude pozeno. Zprva (m vce zrnek...) m n o h o lid svd k tomu, e chtj ostatn pe svdovat, zahrnuj sv o b t i " mnostvm argument, ale to je nevhodn. Tato vta toti popisuje v e o b e c n o u situaci: Jsme pln toho, co ns obklo puje, to plat tak pro informace (zrnka), nepedstavuje to vak dnou stra tegii jednn, kter by byla brain-friendly. Vyuit v praxi:

Nekejte svmu zkaznkovi hned o vech devti vhodch va eho vrobku, eknte mu radji j e n o tech, kter ho opravdu zajmaj. Tm doshnete vysok pravdpodobnosti, e ty ti tak p o z e " ! Nebo: Dve jste mon podvali svm zamstnancm dvanct novch infor m a c najednou, v b u d o u c n u radji rozdlte rozhovor do nkolika blok (kter oddlte krtkmi pestvkami) a nabdnte v kadm a s o v m seku j e n o m nkolik z r n e k " , jestlie si pejete, aby vae informace byly opravdu p o z e n y " (= zapamatovny a pozdji pouvny!).

Dodatek l

243

Uveden vta (na str. 2 4 2 ) je pro m n o h o lid kvli cizm slovm t k " . A l e nejsou to vdy j e n latinsk a eck slova, co ztuje porozumn! Kdykoli nerozumme pojmu, protoe nae prav polovina mozku pro nj jet nem svou pedstavu, bude tento pojem pro ns obtn, i kdyby pro jin lidi byl velmi jednoduch. M n o h o zkaznk nap. ne rozum uritm odbornm nebo firemnm vrazm i zkratkm, protoe pro n nemaj ve sv prav sti mozku jet dnou pedstavu.

244

Nebojte

se

myslet hlavou

Nyn si pette ten nsledujc odstavec, kter vystihuje v vsledek: A: Ml jsem problmy. Musel jsem text opakovat vce ne tikrt. Jestlie jste

se ocitli v tto kategorii, byli jste j a k o hodn c i : etli jste jednotliv slova, tedy digitln symboly, a usilovn (a keovit) jste se pokoueli ulo it je do sv lev poloviny mozku. Tento zpsob ustrnulho biflovn vak zpsobuje, e v specialista napravo je vysloven nezamstnan", za t m c o ten nalevo je p e t e n " a mus se proti tomu brnit! Bojuje tedy pro tivnk 1 s protivnkem 2. Kdybyste naproti tomu zskali o b mozkov p o l o koule pro spoluprci (pmo tmovou), bylo by pro vs u e n (ve starm slova smyslu, tedy usilovn keovit uen) zbyten. Pette si prosm jet text B! Stailo mi pest si ho jednou a dvakrt.

B: Nauil jsem se text velmi rychle.

Pokud jste se dostali do tto kategorie, pak jste si zejm vytvoili vlastn obraz, to znamen, e jste pizvali ke spoluprc i pravho specialistu ve svm mozku. Napklad jste si pedstavili l o v k a ( d v o u n o c e ) s e d c h o na stolice (trojnoka), kter j j e d n o n o c e (okusuje kuec stehnko). Pak pi j d e tvernoec ( p e s ) . . . atd. Takov sled obraz si mete i za pl roku vy bavit a rekonstruovat (jako kreslen film); to znamen, e uen (ve starm smyslu slova) je zbyten! Vy to u umte! Opt vidme, e to nejde bez pedstavy! Co je to vlastn pedstava? R o z e b e r m e si to slovo doslovn: sta vme n c o ped duevn zrak, a b y c h o m se na to podvali.

Stavme si nco ped svj duevn zrak, abychom se na to podvali. Bylo by optimln, kdybyste si s o n m textem o dvounoci jet chvli p o hrli, ne budete st dl. Treba mete hned te zavolat nkolika lidem (jestlie jste sami a nemte nablzku nikoho, s km byste si mohli povdat). Pekejte vem tmto p o k u s n m krlkm" text o dvounoci a podejte

Dodaiek 1

245

je, aby se ho nauili nazpam. Ale neprozrazujte nic o tom, e se na text mohou v d u c h u dvat j a k o na obraz! A tento pokus provedete, budete moci (stejn jako tisce astnk semin) potvrdit tyto vsledky: A Vtina lid jsou mozkov lenoi: nejsou s c h o p n i (zpotku) zapojit do ak tivn spoluprce pravou polovinu mozku! Budete j i m mon muset pekat text ptkrt, estkrt, n e b o d o k o n c e sedmkrt, ne ho b u d o u umt zopako vat, a p o l e z e to z nich j a k o z chlupat deky. Kdy j i m zavolte za ti tdny a podte j e , aby text opt zopakovali, budou na vs natvan! B Men st lid, kte dovedou dobe vyuvat svj mozek, si okamit

a automaticky vytvo v duchu obraz. Ti nemaj pote s u e n m a text znovu sestav (zrekonstruuj) i po tdnech. V dalm odstavci se podvme na zpsob prce o b o u mozkovch hemisfr dkladnji. Plat pitom: Rekneme-li lev, mohli b y c h o m ci dominantn (= ta, kter m pevahu). Prav polovina mozku se pi vzkumech mozku asto nazv subdominanln. Pokud se budete chtt seznmit s mozkem jet podrobnji, jist na tyto dva pojmy narazte.

Racionln a tvoiv!

NALEV0: Digitln postup, detaily, analza!*


Informace v lev polovin mozku j s o u myleny ( p o m o c slov), mluveny, psny, teny, potny, analyzovny. V tto polovin se zabydlela analza, logick vahy, racionln postupy, c h l a d n " (stzliv) rozum; dle tu pro bhaj p o c h o d y linern, s drazem na detail, s e k v e n n (= postupn, krok za krokem). Pipomn nm to hlavn innosti ve kole: potn ( i l i a r i t m e t i k a - i n o v a t i v n a k r e a t i v n m a t e m a t i k a p a t do PRAV poloviny mozku) ten psan rozbor s l o v n c h l o h ( v m a t e m a t i c e )

S laskavm svolenm nakladatelstv pevzato z mho lnku

Gehirn und Gedachtnis

(Mozek

a pam) (Enzyklopdie ftir Naturwssenschaft und Technik". 1 9 8 3 ) .

24

Nebojte se myslet hlavou

rozbor t e x t ( o b s a h u a f o r m y ) rozbor v t ( g r a m a t i k a ) ustrnul u e n nazpam (biflovn) izolovanch informac (slo vka, o d b o r n termny, data, fakta, v z o r c e )

NAPRAVO: Analogov postup, pehled a syntza!


Nejdleitj pojmy: pehled a syntza (opak analzy). Syntetick mylen skld dohromady informace o jednotlivch detailech, kter poskytl pan Lev, a poskytuje c e l k o v pehled o problematice (schopnost, kter se na kolch, vetn vysokch, dosud vnuje pramlo pozornosti). Formy a struktury nm umouj poznvat o s o b y n e b o vc, kter j s m e j i j e d n o u vidli. Schopnost srovnvn nm dovoluje poznat lidi, d o k o n c e i kdy j s m e je nevidli cel lta (i kdy se mezitm v e l i c e zmnili). Nyn se podvejte na siln zjednoduen pehled:

Dodatek I

247

Dodatek II
Doplky
Jet uvdm nkolik poznmek, kter budo prohlubuj mylenky hlavnch kapitol, n e b o nabzej doplujc informace pro tene, kte dycht po roz en svch vdomost.

Doplnk . 1: Sociobiologie
Jak vle, ji d l o u h lta trv nzorov stet, zda ns v c e ovlivuje a formuje prosted, n e b o geny (nae vrozen vlohy). Zastnci teorie prosted (pvr enci S K I N N E R A ) kaj, e chovn je z c e l a dno vchovou a lovk nen tm v n i e m biologicky naprogramovn. Jin v d c i (ve tyictch letech minulho stolet S Z O N D I , nkolik desetilet pot nap. Richard D A W K I N S aj.) v c e i m n tvrd, e veker chovn je vrozen! Uvdj, e geny ur uj vechno, a po volbu partnera a povoln. Tto genov teze se c h o p i l o v sedmdestch letech nov vdn odvtv s o c i o b i o l o g i e . Vedle toho se povauje za prokzan, e m n o h nae vlohy j s o u vrozen. Ale tak toho v c e vme o vlivu prosted. M A T U R A N A a V A R E L A ozna uj vzjemn p s o b e n vrozenho a prosted (in: DerBaum der Erkenntns /Strom poznn/) j a k o strukturln vazbu. M e m e tedy z dnenho p o h l e d u ci, e teprve vlivem prosted se potencil rozvj do rznch forem. l o -

248

Nebojte se myslet hlavou

vk se svm vrozenm j a z y k o v m potencilem se nenau mluvit v pro sted, kde j s o u sam nm l i d , to je prokzno! A l e tato vazba je tak prostednkem mezi geny a kulturou. Tak nap. dt muskho pohlav l o v c l e b e k se mus nauit uritm socilnm pro gramm: Zabij svho prvnho neptele dve, ne ti bude tinct let; zmeni jeho hlavu a povs si ji k pasu, a pak t pijmeme mezi mue! Dt v idovsko-kesanskm prosted se naproti tomu u : Nezabije! (Ledae ti vlda navlkne uniformu...) Dt australskch d o m o r o d c mus vynikajcm zp s o b e m st stopy, dt z ostrova Bali ovld nuance tradinho chrmovho tance, kter my sotva d o k e m e vnmat, atd. Jak vidte, p e c e j e n j s o u v c i , kter hovo pro to, e prosted ns p o d statnm z p s o b e m ovlivuje a formuje, v i d l e ? A pece hovo tak n c o pro to, e nae geny uruj nae mylen a c h o v n daleko v c e , ne b y c h o m si mysleli. Tak S Z O N D I nap. u ped nkolika destkami let tvrdil, e recesivnf geny se navzjem vyhledvaj: geny, kter j s o u ohroeny v y h y n u t m " , se postaraj o to, aby l o v k , k nmu pat, si vyhledal partnera, kter m tent recesivn gen (nap. pro epilepsii), take se tomuto pru pak narod dt, u nho se o b a recesivn geny opt mohou prosadit.* K d o o tom c h c e vdt v c , m l by si S Z O N D I H O pest (viz Seznam literatury).

Doplnk . 2
Trochu psychologie u e n P s y c h o l o g i e u e n rozliuje ti druhy u e n : 1. K l a s i c k p o d m i o v n (PAVLOV) 2 . Operan podmiovn (SKINNER) 3 . U e n s u d k e m (podle K H L E R A a B H E R A ) .

Pozn. peklad.: Szondiho hypotza je pfliS vyoslfena a nen obecn pijmna.

Dodatek II

249

1. Klasick podmiovn
Jedn se tu o z p s o b uen, jak ho demonstroval rusk badatel PAVLOV, kdy provedl svj proslaven pokus se psy. Je znmo, e j d l o zpsob, e se v stech sbhaj sliny. Ve skutenosti se krom slin vyluuj i jin v y " (nap. ze slinivky bin). To testoval P A V L O V na p s e c h . Kdy dval psovi maso, vdy zazvonil. Spojil tak maso se zvonkem, a brzy vyluoval p e s sliny a dal sekrety i tehdy, kdy se p o u z e zazvonilo. H o v o m e tu o podmn nm podntu (zvonek), kter vyvolal p o d m n n o u reakci (vyluovn sekret). Na rozdl o d n e p o d m n n reakce, k n dochz, ani byla pod mnna (tedy bez pedchzejcho uen), nap. pi staen zorniky, jest lie se posvt do oka. To je nepodmnn (biologicky n a p r o g r a m o van) r e a k c e . M n o h o u e b n c h proces u kojenc a batolat o d p o v d klasickmu p o d miovn. Napklad vdy, kdy m dt hlad a ki, pichz matka a hlad uti. Brzy vyvol u pohled na matku pocit blaha j a k o p o d m n n o u re akci! P o d o b n , ale negativn, me klasick p o d m i o v n vypadat v e kole: vdy, kdy dt udl v p o t e c h chybu, je pokrno n e b o zesmo vno ped ostatnmi. Brzy pak zane vyvolvat v e c h n o , co souvis s poty, pocity frustrace, zkost, m a l o u sebedvru atd., j a k o p o d m n n o u reakci!

2. Operan podmiovn
Badatel v oboru p s y c h o l o g i e chovn S K I N N E R je j e d n m z nej vnivjch zastnc teze, e vekermu chovn se u m e j e n vlivem prosted. Prosla vil se svm p o k u s e m s krysami, kdy krysa musela volit mezi dvma p kami, aby dostala potravu. Protoe zve zde (na rozdl od klasickho pod miovn) mus n c o provst (latinsky operare), k se tomuto zpsobu uen operan podmiovn. Odpovd metod pokusu a omylu a pedpo kld ji uritou inteligenci, avak i primitivn organismy b e z mozku m o h o u bt podmiovny zdvojovnm podnt (nap. zbleskem svtla plus elek trickm i m p u l z e m ) . *
* Pozn. aut.: Musme bt opatrn, hceme-li uprat primitivnm organismm inteligenci, zvlt od doby, kdy se zjistilo, e zejm i elementrn stice se umj rozhodovat", kdy nap. mn svj spin (= smr oten), pokud se zmnil spin jejich dvojete".

250

Nebojte se myslet hlavou.

Pokusy s operanm podmiovnm p o m e nejlpe osvtlit star vtip z laboratornho zkulis, kdy star krysa povd nov pchoz: My jsme si toho mue v blm plti dokonale vycviily: Pokad kdy stiskneme levou pku, mus n s nakrmit. Jist vm je jasn, e velk st toho, co jste se kdy nauili (zvlt takov innosti, j a k o je j z d a na kole n e b o zen auta), je dna tmto z p s o b e m u e n . Je tu vak jet tet zpsob, a t o . . .

3. Uen sudkem
K O H L E R prokzal v ad pokus s o p i c e m i , e j s o u schopny s u d k u " , tj. vyvozen l o g i c k y sprvnho zvru. Pi j e d n o m experimentu poloil mimo k l e c bann a do k l e c e dal dv tye, z nich kad byla na pitaen bannu pli krtk. Daly se vak sloit dohromady, c o star o p i c e , kter sledovala nespn pokusy sv druky, nhle p o c h o p i l a " . Jako by to byl zblesk njakho osvcen: vyskoila, odstrila druhou o p i c i , zasunula tye do s e b e a pithla si bann. Toto nhl aha! nazval pozdji Kurt B U H L E R aha-zitek". To je nejelegantnj z p s o b u e n . K a d takov aha! znamen, e j s m e n c o p o c h o p i l i o b m a mozkovmi polovinami, tedy j s m e sprvn vyuili mozek. Malmu dtti meme stokrt kat, e nem bhat po silnici. Teprve a poprv skuten pochop souvislosti, je tu na dje, e se nau chovat tak, jak to vyadujeme! U e n sudkem je nejrychlej cestou; je stejn efektivn j a k o krlovsk cesta do pamti, toti automatick uen informacm, kter zajiuj pe it n e b o j s o u zajmav. Avak ume-li se sudkem, zskvme vdomosti, nikoli dovednosti! M-li nov sudek zmnit i cho vn, nesmme potat s tm, e samotn vdomosti zaru, e se zaneme i nov chovat! To plat pro nhle vytvoen nov sudek stejn j a k o pro sudek zskvan pozvolna. Miliony lid kou, i kdy dvno vd, e kouen je kodliv! Tot plat o b e z p e n o s t n c h psech v aut a tisci dalch situac.

Dodatek II

251

P. S. k prepracovanmu 3 6 . v y d n : O pestvkch v seminch stle slchm otzku: Pro kola tak patn funguje? Z d e je nkolik d l c h o d p o v d : 1. D t i se zpravidla (stle j e t ) nesmj uit zavovat n o v infor m a c e na vlkna ve vlastn v d o m o s t n sti, protoe j e j i c h vlastn a s o c i a c e j a k o by nemly dnou hodnotu. Dal i n d i c i e : Jen zdka se dtem dovoluje, aby se podlily se spoluky o sv npady a porovn valy j e (Nebavte s e ! " ) . 2 . D t i s e tedy n e u dvovat vlastnm silnm strnkm, k t e r v sob maj. Dleit j a k o by b y l o j e n to, co kaj uitel. 3 . T m t o z p s o b e m se dti nenau, j a k se uit, resp. bohuel doko nale z a p o m e n o u , c o v d l y instinktivn ped nstupem d o koly, toti e je pirozen a d o b r stle si zvtovat svou vdomostn s. Jak to pprava na celoivotn vzdlvn...! Klas M E L L A N D E R (srov. Seznam literatury) rovn konstatuje:
/

S divem zjiujeme, e se gigantick objemy uen" odehrvaj spon tnn, ani bychom je vdom registrovali, bez velk nmahy... Zna men to, e se bez uitel ume snadnji? Je to kurizn, ale zd se, e prv tak tomu je...

Nyn ukazuje, jak odlin lid postupuj, kdy dostanou za kol n c o n k o h o nauit: hotelov personl ml astnkm semine poskytnout in strukce o pouit urit/pasti na myi. Instrukt byla pern. K d y se pak M E L L A N D E R astnk zeptal, jestli by to doma sv rodin ukazovali tak tak, vichni ekli, e ne. Na otzku p r o , ekli: Tady to ale mla bt vuka." Porovnejte to tak s pstupem dr. R E I C H E N A ( Mte njak pro blm se tenm?, str. 82 nn.): j e h o prvci se nau sami pst (dn fron tln vyuovn!) tak, e zpracovvaj" projekty, pi nich je n h o d o u " p o t e b n psan. V druhm r o c e umj u dost d o b e st, akoliv j e to n i k d o neuil"! Stejn j a k o se u nauili tisc j i n c h v c autonomn, jet ne zaali chodit do koly (srov. i moje kniha Stichwort Schule: Trotz Schule lernen?) To u stoj za zamylen, vite?

252

Nebojte se myslet hlavou

Mentalita Zpadu a Vchodu


Anglian (a pozdj Amerian vlastn volbou) Alan W. WATTS j e uznvn j a k o j e d e n z nejlepch znalc filozofie z e n o v h o buddhismu. Ve sv knize The Way of Zen (Cesta zenu) k piblin toto: Zpadn lovk se ve svm hledn a snaen, aby poznal a pochopil ves mr, podob vdci, kter v gigantickm dmu, kter pedstavuje vesmr, s kapesn svtilnou zkoum jednotliv detaily a takto se pokou v pr bhu mnoha set generac sestavit celkov obraz. Naproti tomu jeho ko lega z Dlnho vchodu pipevuje na strop dmu lampu. Neuvid sice jasn detaily, ale zsk pedstavu o celkov struktue!

A WATTS k tomu jet dodv: Potebujeme o b a typy badatel a prkopnk, ne jen toho, nebo o n o h o . d n z nich nen l e p " , o b a se dopluj, j a k o jin a jangl*

Doplnk . 3
Jazyk j a k o nstroj myleni' m jasnj j s o u n e b o b u d o u obrazy, kter vidte n e b o brzy uvidte ped svm duevnm zrakem, tm bude zajmavj uvaovat o naem jazyce. D o volte, abych se pokusila vs k p o d o b n m vahm nalkat":

* Pozn. p e k l J i n a jang - navzjem se doplujc energie v nsk filozofii. ** Srovnejte i m knka Kommunikation fir Kdnner schnell trainiert mnoha lohami.

Dodatek U

253

1. Pece jsem se vyjdil pln jasn!


T kdy vychzme zpravidla z toho, e j s m e ji povdli v e c h n o " (vyslali jsme tedy 100 procent uritch infomiac), nen to samozejm mon. Vta Telefon v m kanceli m vzadu jet zdku na zapojen mobilu s faxo vou kartou," pedpokld, e vte, co je to zdka, mobil, faxov karta. U abstraktnch pojm je n e b e z p e , e s nimi b u d o u mt rzn lid spjaty rzn pedstavy, jet vt; pkladem mohou bt i b n pojmy, j a k o je d e m o k r a c i e " n e b o spravedlnost". Jenom ve zvl j e d n o d u c h c h ppa d e c h se me stt, e v y l e m e " 10 a 20 procent toho, co c h c e m e sdlit, a pesto b u d e m e p o c h o p e n i , o v e m jestlie jsou ostatn do vci zasvceni, jak ukazuje nsledujc pklad: Je vs pt, sedte v restauraci a ekte v drun zbav na j d l o . Pijde nk. K u r e ? " Jeden z vs ihned ekne: T o j s e m j . " (Opravdu?) Pak se nk zept: V d e s k z e k ? " a vy eknete: T o j s e m ml j . " Pirozen jste ho jet neml, prv ho mte dostat! Samozejm jste ml na mysli: T o j s e m objednal j . " Je to tak? Nemyslete si, e j s e m snad blhov n e b o malichern. Pro vylen p pad bylo charakteristick, e partnei v hovoru byli se situac obeznmeni - lo o bn hovor v restauraci. Jestlie vak uvte intern firemn z k r a t k y (nehled na odborn vrazy vaeho oboru n e b o vaeho specilnho odvtv), pro n pjemce (ob) va eho sdlen nem dosud dn vlkna v sti, myslte, e to je brain-friendly?

2. Co to slovo vlastn znamen?


Slovo pedstava" j s m e brali v nkterch ppadech d o s l o v a " (ped-stavit); bylo to c e l k e m nevinn. Nkdy i v penesench vznamech je mon odvo dit vznam slova z j e h o zkladu a pedpony. Napklad p u s t i t " (uvolnit) a o d p u s t i t " (uvolnit z mysli, prominout)*. Vnujeme-li se nkdy v d o m vznamu slov, kter pouvme, a pokusme-li se vidt o b r a z y " , kter maj mnoh slova v s o b j a k o b y skryty, bu d e m e z toho mt dvoj uitek: a) p o c v i m e se ve vytven obraz ( c o je tak j a k o tak st vaeho tr ninku) a
* Pozn. pekl.: V nmeckm originle je jako pklad uvedeno slovo Enttuschung (zklamn): pedpona enl-" zna zvolnn, zbaven se neho; Tuschung znamen mmen, Enltuschung je tedy doslova zbaven se mmen, iluz", ledy zklamn".

254

Nebojte se

myslet hlavou

b)

naume se - i s pouhmi slovy vyjadovat v c e brain-friendly.

To je zvlt dleit pro lidi, kte h o d n telefonuj. Dokud toti n e b u d e mt kad z ns telefon s obrazovkou n e b o fax, n e m e m e kreslit obrzky.

3. Jak gramatika ovlivuje mylen?


B. L. W H O R F (viz Seznam literatury) poukazuje na to, e vechny indoevropsk jazyky vyaduj podmt a psudek. Z toho plyne, e vtu Strom p o skytuje stn" pijmme j a k o s p r v n o u " , akoli v b e c nepopisuje skute nost) Oznaujeme strom za pvodce innosti, akoliv j m v b e c nen. Japonec by mohl ci j e d n o d u e : Stn stromu", a vta by byla kompletn. Krom j i n h o maj indoevropsk jazyky siln sklon k tomu, aby svt ko lem ns nepopisovaly, ale z-wec-ovaly. k m e nap. pst, blesk, pulz, vlna (podstatn j m n a ) , j a k o by to byly v c i . Pitom ovem zcela pehlme, e j s m e v tchto a p o d o b n c h ppadech vlastn p s m e m p e v n zafixovali". Je lo snad zklad pro zpadn materialistick pojet a rovn i dvod pro to, a b y c h o m se dvali na prosted k o l e m ns j a k o na mrtvou v c " , zcela v pro tikladu k nkterm nrodm (kter se sname vyhubit co mon nejrych leji), kter pojmaj produ jako ivouc, pulzujc, dchajc proces? Nad tm b y c h o m se mli zamyslet...

4. Existuje vechno, co meme oznait slovy?


W. S C H N E I D E R (viz Seznam literatury) tvrd, e nae e skutenost ani tak nepopisuje, j a k o ji spe rozsekv na mal kousky, kter pak rdi za mujeme za realitu. Jako pklad uvd: Vte, e Proda stvoila plevel i obtn h m y z ? " Postoupme-li o krok dle, meme se tak zeptat, zda se vbec p o t a l o " i s n m p o d o b n m , j a k o je spravedlnost"? Jestlie toti p o c h o p m e , e to j e idel vytvoen lidmi, pak n e b u d e m e tak zkla mni (viz ve poznmku o vznamu tohoto slova v n m i n ztrcen iluz), kdy se nm n e b u d e zdt njak ppad spravedliv". Takov p o c h o p e n b y mohlo vst k vt duevn rovnovze (nezamovat s netenost!), kter by nm umonila provat i negativn jevy klidnji (s menm stresem)... Budete-li se chtt dozvdt vce o j a z y c e , doporuujeme dv vynikajc knihy:

Dodatek II

255

Wolf S C H N E I D E R : Worter machen Leate (Slova dlaj lid) a Benjamin Lee W H O R F : Sprache, Denken, Wirklichkeit (Jazyk, mylen, skutenost). O b knihy j s o u uvedeny i v Seznamu literatury.

Doplnk . 4*
Trochu o vzkumu mozku**

Doplkov informace
Na j e d n stran pinesl vzkum mozku . . . dosud neslchan vsledky: po malu zanme rozumt tomu, j a k se mozek d l na jednotliv sti (neuroanatomie), jak spolu j e h o buky komunikuj (neurofyziologie), j a k procesy probhaj v bukch (neurochemie). Na druh stran se vynikajc badatel v oblasti vzkumu mozku E C C L E S * * * domnv, e jet b u d e (rvat stovky let, ne b u d e moci mozek sm s e b e do vt mry p o c h o p i t ! Je zajmav, e objem toho, co nevme, roste rychleji ne toho, co vme: m v c e toho o b j e v m e , tm v c e si uvdomujeme, co v e c h n o jet neumme obshnout. Proto se vytvej nov vdn odvtv, kter by mla d l o u h o d o b pomhal pi objasovn mnoha problm je to nap. molekulrn neurobiologie, neurogenetik, neurofarmakologie, neurokomunikace a neuromatematika. Jestlie se vak njak v d n o b o r dl stle v c e na jednotliv disciplny, pak hled stle v c e vysoce specializovanch odbornk o d p o v d i na otzky, kter by si normln l o v k " nikdy nepoloil. Protoe se vak funkce mozku tk kadho j e h o uivatele, neml by bt spokojen s tm, e jen nkte, jako obyvatel v ze slonoviny", se zabvaj tmito otzkami s vylouenm veejnosti! Dle uveden prce ukazuje nkter aspekty vel kolep detektivn prce poslednho stolet... ekneme-li p a m " , mme na mysli mechanismus n e b o p r o c e s , j e n nm umouje u d r e t " informace, kter j s m e pijali vnmnm. Jakkoliv neme bt clem tto prce zat se zabvat zkladnmi filozofickmi otz-

Vechna citovan dla jsou uvdna v poznmkch pod arou, aby nezmizela" ve velkm Seznamu literatury na konci knihy.

* * Tento

Doplnk obsahuje vtahy z mho lnku Gehim und Geaachtnis (Mozek a pam) publi

kovanho v Encyklopedii prodnch vd a techniky, ronk 1 9 8 3 , Modern Industrie, Landsberg, str. 1 5 1 - 1 5 4 . * * * ECCLES, J. C :

The understanding ofthe brain, New York, 1 9 7 3 . Nmecky Das Gehirn des Menschen (Mozek lovka), rozSfren vyd., Mnichov, 1 9 7 5 .

256

Nebojte se myslet hlavou

kami, mli b y c h o m pece j e n vzt v vahu, e teprve pam z ns dl lo vka", a e tedy lep technika pro zapamatovn mus mt velk vliv na nai inteligenci, tvoivost a na nae lidsk byt v b e c . Kdyby toti bylo m o n penst vai pam do j i n h o l o v k a , kde byste vy potom byli, n e b o , jak to vyjdil R O S E : K d y b y existoval j e d i n e c kter by ml pesn ty t . . . zkuenosti a vzpomnky, jako mm j, potom b y c h to byl j sm (nebo) obsah pamti tvo . . . nej dleitj charakteristiku kadho j e dince."*

Hledn stop v mozku


Hled-li justice pachatele, c h c e mu zabrnit v opakovn trestnch in v b u d o u c n u . Hledaj-li vak v d c i p v o d c e pamti, je teba j i m pomhat, aby mohli pracovat v b u d o u c n u jet efektivnji. Prvn kroky j s o u v oblasti hledn stop, kdy se badatel sna objevit fyziologick stopy, kter zane chvaj v mozku p a c h a t e l " o d p o v d n za pam.

Engram
V r o c e 1 9 0 4 prosazoval z o o l o g S E M O N * * slovo engram" (vryt), protoe vychzel z toho, e kad obsah pamti mus v r t " do mozku fyziologic k o u stopu. Pozdji se p o k o u e l L A S H L E Y * * * tyto engramy prokzat em piricky. C v i i l zvata, tj. tvoil j i m nov obsah pamti a po s p n m tr ninku zaal systematicky odstraovat kortex (mru m o z k o v o u ) . Oekval, e kad engram se mus nachzet ve z c e l a urit sti b u n n h o pletiva. S odstrannm tohoto pletiva by se ml s o u a s n odstranit i engram a tm by mla 2mizet i st obsahu pamti s vrytou v z p o m n k o u . Ve skutenosti vak dn z pokusnch zvat neztratilo obsah sv pamti, d o k u d n e b y l o odstranno piblin 50 p r o c e n t kry m o z k o v ! Z d l o se s i c e , e v z p o mnky j s o u slab a rozptlenj, ale zstaly zachovny. To b y l o v rozporu s L A S H L E Y O V O U hypotzou s p e c i f i c k pamti' 1 a d a l o mu v r o c e 1 9 5 0

* R O S E , S.:

* * Citovno 2 dla LAUSCH, E.:

The conscious brain (Mozek uvdomujc si sm sebe), 1 9 8 1 , str. 2 3 1 . Manipulalion: Der Griff nach dem Gehirn (Methoden,

Resultate,

Konsequenzen der Gehirnfbrschiing) (Manipulace: Shnut do mozku. Metody, vsledky, d sledky vzkumu mozku), Reinbek, Hamburk, 1 9 8 0 . * * * LASHLEY, K. S.:

In Search ojthe Engramm Symp. Sac. exp. bioL. 19S0, 4 , str. 4 5 4 - 4 8 2 ) .

(Hledn engram - vrytch stop v pamti), in:

Dodatek H

257

podnt k vysloven j e h o slavn, z p o l a ertem m n n vty: B y l o by m o n o . . . uinit zvr, e uit se je z c e l a n e m o n ! " Z a t m c o tedy L A S H L E Y svou vlastn teorii vyvrtil, j i n badatel ji (tm v te d o b ) naopak dokzal! P E N F I E L D * zjistil pi o p e r a c c h mozku pacient v b d l m stavu, e pi stimulaci uritch mst m o z k o v h o pletiva (v kortexu) elektrodou se vybav specifick vzpomnka, nap. na pse, vni, rozhovor, s p o l e e n s k setkn. Pi o p a k o v a n stimulaci tch mst se vzpomnka vyno znovu! Po lta zpsoboval tento L A S H L E Y V - P E N F I E L D t J V paradox velk pote. Z d l o se, e se souasn potvrzuj dva protikladn zvry: 1. pam je ne specifick ( L A S H L E Y ) a 2. pam je specifick ( P E N F I E L D ) . K tomuto paradoxu se jet vrtme. E C C L E S * * nyn vyslovil tezi, e pam je dna elektrickmi kmity. Toto pojet b y l o s i c e nktermi pokusy zprvu d o b e prokzno, avak pozdji G L E E S E M * * * vyvrceno: podchladil mozek c v i e n c h o p i c n a dobu 4 5 minut (na 18 a 19 stup Celsia), take veker elektrick aktivita v mozku ustala. Pesto o p i c e sv znalosti neztratily. I tady se objevil para dox: Je d n a " pam elektrickmi kmity, n e b o n e ? Jin pojet pochz z n e u r o b i o c h e m i e . Ji v r o c e 1 9 5 2 ukzaly v z k u m y * * * * , e mozky krlk, kte v prvnch deseti tdnech svho ivota mohli vidt, obsahovaly podstatn v c e R N A (ribonukleov kyseliny) ne mozky krlk, kte byli dreni ve tm. A protoe to, co vidli, krlci pozdji opt poznvali, zd se, e mezi pamt a zvenm o b s a h e m R N A je bezprostedn souvislost. Tato teze byla znovu potvrzena, kdy H Y D E N * * * * * zatkem edestch let provedl tento pokus: Nauil krysy plhat po ikmm lan (stoupajcm p o d hlem 45 stup), aby zskaly p o travu. Porovnn s krysami, kter si plhnm po lan potravu opatit neu mly, ukzalo, e c v i e n krysy mly vrazn vt obsah R N A v mozku! Tm zrove (v roce 1 9 6 2 ) zapoal M c C O N N E L * * * * * * se svmi slav nmi pokusy s psenmi ervy (Planaria): Jedna skupina byla c v i e n a , aby reagovala na zblesk svtla, pi nm se ervi shromdili. Tito j e d i n c i s novmi znalostmi" pak byli zabiti a zkrmeni svmi druhy, kte takto zs kali z n a l o s t i " pozench erv. Je snad mon zskat v d n p o m o c kani* PENFIELD, W.: 98). ** **** Citovno z LAUSCHE, op. cit. Citovno z L A U S C H E , op. cil. leov kyseliny pi uen), in: KIMBLE (ed.): * * * * * * Citovno z ROSEHO, op. cit. * * * Citovno z LAUSCHE, op. cit. * * * * * H Y D E N , H.:

Memory Mechanismu,

in:

Ama arch. neuioL Psychiatr.,

1952, 6 7 , (178-

Activalion of Nuclear RNA an Glia in Learning (Aktivace nuklern ribonuk Anatomy of memory, Paolo Alto, Calif.. 1965.

258

Nebojte se myslet hlavou

balismu? Pokusy se nestaly povstnmi dky tunm titulkm v neodbor nm tisku (ci b u d o u brzy pojdat sv uitele!), nbr proto, e ostatn v zkumnci je zprvu nedokzali opakovat! (Mezitm se zjistilo, e i j i n bada tel doli k tm vsledkm, pokud uspodn pokusu o d p o v d a l o pesn tomu, jak ho popsal M c C O N N E L . ) Souasn vrazn postoupil i b i o c h e mick vzkum pamti: M c C O N N E L toti brzy zjistil, e je mon extraho vat R N A . Z a n e d l o u h o pak bylo mon d o k o n c e dodvat R N A (injekn) a vsledky byly stejn fantastick! Vypadalo to tedy tak, j a k o by byla R N A onm p a c h a t e l e m " . Dkazem by mohly bt i experimenty nap. JACOBS E N A * , kter penenm R N A penesl d o k o n c e znalosti (obsah pamti) z kek na krysy! Jestlie se tento postup ukzal jako mon u ostatnch savc, mlo by tomu bt jinak u l o v k a ? Vdci chtli zskat jistotu jet o p a n m pokusem. Vdli, e pro tyto procesy bylo nezbytn, aby se tvoila blkovina, a vdli rovn, e antibio tikum puromycin brn tvorb blkovin. A G R A N O F F * * tedy testoval, zda je mon zabrnit pjmu n o v c h znalost (nauen se) vstknutm puromycinu. Vsledky znamenaly pm potvrzen domnnky: puromycin neml na udren novch informac v krtkodob pamti dn vliv, a byl vstknut ped c v i e n m , n e b o bezprostedn po nm. Zabraoval vak tvorb trva lch vzpomnek (v d l o u h o d o b pamti)! Puromycin podan hodinu po tr ninku informace nezniil. B y l o zejm, e zvolen cesta je sprvn. A za a l o bt rovn jasn, c o dokzal U N G A R * * * a j e h o spolupracovnci: cviil krysy, aby se vyhbaly temnot, akoliv to je proti jejich pirozenmu zalo en. (Elektrickmi oky ve tm byla zvata vedena k tomu, aby se zachra ovala tkem do svtla.) Tento zskan strach z tmy pak penesl injekc na n e c v i e n krysy! Pitom zjistil, e strach ze tmy s e neusadil" v R N A , ale v j e d n o m druhu peptidu, v blkovin. (Jestlie je v etzci spojeno vce ne 1 0 0 aminokyselin, hovome o blkovin, pokud j i c h je mn, j d e o peptid.) Z m n n peptid sestv j e n z 15 aminokyselin. U N G A R ho nazval skotop h o b i n ( p s o b c e strachu ze tmy). Pozdji byl j e h o kolega P A R R d o k o n c e s c h o p e n vyrobit skotophobin synteticky - to v e d l o pochopiteln k tomu, e se v dennm tisku hned objevily tun titulky (Ueni p o m o c pilulek?). Tak d a l e k o se vak vda jet nedostala! V roce 1983 zaali vdci hledat dal peptid, kdy cviili zlat rybky, aby si zvykly na zelen svtlo (dosud dvaly

Citovno z L A U S C H E , op. cit.


i n :

Agents lhat block Memory (inidla, kter blokuj pam). Quarton, Melnechuck & Schmit (ed.): The nemo sciences, New York 1967, str. 7 5 6 - 7 6 4 , * * * U N G A R , G. & IRW1N, L. N.: Transfer ofAcquired Information by Brain Extracts (Penos na bytch informac pomoc mozkovch vtak, in: Nature, 1967, 2 1 4 (sir. 4 5 3 - 4 6 1 ) .
* * AGRANOFF, B. W.:

Dodatek II

259

pednost ervenmu). L A U S C H * navrhl nazvat tento peptid chlorophilin. Vidme, e neurochemie pokldala za hlavn p a c h a t e l e " nejdve R N A , pozdji vak peptidy. D n e s pevld mnn, e nejdve mus bt k dispo zici R N A , kter pak vyrob peptidy. V e c h n y dosud p o d a n vklady se vzta huj k hledn stop po nositelch pamt v mozku, ppadn po engramech.

M mosk konk pam? (Hipokampus)


Engramy se hledaly nejprve v kortexu, tj. v ke m o z k o v , tedy v nejnovj sti mozku, ve velkm mozku. Pi pokusech na zvatech se pouvaj v oboru b i o c h e m i e i i v o i c h o v , kte buto nemaj v b e c dn kortex (ervi), n e b o j e n mal (krlci). Pam tedy neme bt spojena j e n s krou velkho mozku. P o d krou se nachz limbick systm, kter o b c h v a c u j e talamus j a k o o b r u . Nejvtm o r g n e m " uvnit tohoto l i m b i c k h o systmu je tzv. h i p o k a m p u s * * . Zatm je znmo, e bezprostedn s tmto orgnem souvis schopnost penet informace do d l o u h o d o b pamti. Prvn znmky tto funkce se objevily u pacient, kterm byl hipokampus odstrann: ztra tili schopnost penst jakoukoliv informaci do d l o u h o d o b pamti. Avak jejich krtkodob pam zstala nedotena, n e b o jinak by zapomnli otzky, kter j i m byly kladeny, dve ne by je mohli z o d p o v d t (Korsakoffv syndrom)! Jeden z tchto pacient se dozvdal denn j a k o n o v i n k u " , e j e h o strc zemel, jin, kter pobval na klinice j i 15 let, se d e n n domn val, e prv piel. Nedvno zaalo slit podezen, e hipokampus m h o d n s p o l e n h o i s vnmnm asu a prostoru. Porovnte-li vtu . . . k d y dt chytilo tn" s vtou . . . k d y tn chytilo dt", zjistte, e slovosled (tedy uspodn vzhledem k a s o v ose) je velmi dleit pro p o r o z u m n * * * . N e b o jinak jestlie o d b o t e na ulici nejdve V L E V O a potom V P R A V O a j i n d y nej dve V P R A V O a potom V L E V O , nedojdete na tot msto! Avak pro nae dotazy ohledn pamti je podstatn otzka, zda je mon b e z hipokampu ukldat informace do d l o u h o d o b pamti.

LAUSCH, E., op. cit. stihuje tvar tto sti mozku.

** Pozn. pek).: Oznaen mosk konk" pro hipokampus se u ns v lkastv neuv; nzev vy * * * Pozn. pekl.: V nm. originlu je uvedena jako pklad vta: ...als Hans Liese schlug" ...kdy Honza uhodil Lzu"; vhledem k rozdlnmu tvaroslov je tato vta v etin jedno znan srozumiteln, proto byl zvolen pro text pekladu pklad nov

260

Nebojte se myslet hlavou

Kdy sledujeme rzn nzory, jak probh mylen a ukldn do pamti, c h p e m e , e badatel, kte zkoumaj mozek, nalezli zatm j e n nkter sti gigantick skldanky. A pitom se jet zd, e nkter nalezen sti j s o u vzjemn v rozporu: A : Pam j e n e s p e c i f i c k * ( L A S H L E Y ) versus B: pam je zejm specifikovna ( P E N F I E L D ) ! A: Pam m zklad v elektrickch p o c h o d e c h (ECCLES) versus B: neme bt zaloena na elektrickch kmitech ( G L E E S ) . A: Pam je u lid lokalizovna do kry mozkov kortexu (kde P E N F I E L D n a l e z l " p o m o c elektrody d l obsahy pamti) versus B: pam s e u c h o v v " v hipokampu, protoe bez hipokampu nen mon ukldn do d l o u h o d o b pamti. K d o se nkdy zabval vsledky m o d e r n " fyziky k d e se j i uskutenila zmna paradigmat** ( K U H N * * * ) - zn i p o d o b n paradoxy. (Je elektron j e n vlnnm, n e b o materiln s t i c ? ) Fyzika jet stle hled sjednocujc teorii p o l e , avak nejen fyzika! Zajmav aspekty z oblasti vzkumu pamti pin tento dal pstup k problmu:

Pam jako hologram?****


Rzn autoi poukazuj na to, e si l o v k vytv analogie pro funkci mozku vdy p o d l e poslednho stavu techniky. Kdy byl vynalezen telefon, pirov* Pozn. pekl.: Nen specifikovna, ij. nen urena mstem, chemicky, elektricky nebo jinak fy zikt n prokazateln. ** Pozn. pekl.: Paradigma je zkladn vzor nebo pklad, o kter se opr vdn obor ve svm dal m vvoji. * * * K U H N , T.: 1 9 7 0 ; nmecky

The Structure of ScierUific revolutions (Struktura vedeckch revoluc), Die Struktur wissenschaftlicher Revolutionen, Frankfurt, 1978).

Chicago,

* * * * Pozn. pekl.: Hologram j e zvltn druh zobrazen skutenosti, kter umouje formovat" svtlo pi pouit laserovho svtelnho zdroje (laser vysl svtlo koherentn, uspodan", na rozdl od bnho svtla, kter je dno nhodn vyletujcmi fotony nap. ze slunce, z plamene nebo havho vlkna rovky). Na fotografick desce s jemnozrnnou emulz se zachyt paprsky laserovho svtla odraenho od fotografovanho pedmtu souasn s paprsky svtla, kter z laseru vychz (pomoc zrcadla). Oba svazky paprsk spolu interferuj (slo se") a v emulzi na desce zanechaj stopy v podob nepatrnch, prhlednch kotouk - vznikl hologram. V mikroskopu by hologram pipomnal stko. Jestlie pak prosvtme desku s hologramem opt laserem, projde jeho svtlo jednotlivmi drkami", za deskou vzniknou polokulovit svteln vlny, a ty se slo do vslednho obrazu. Vytvo tot svteln pole, jak ml pvodn fotogra fovan pedmt. Proto uvidme ve prostorov a meme obraz" pozorovat i sten ze stran.

Dodatek II

261

nval se mozek k obrovsk telefonn stedn. S vynlezem pota se o b jevilo srovnn s tmito novmi pstroji. Princip holografie byl sice objeven ji G A B O R E M k o n c e m tyictch let, avak do praxe byl uveden teprve po vynlezu laseru, take analogie mezi m o z k e m a holografi na s e b e dala ekat nkolik destek let. Porovnme-li fotografii s holografickm zobraze nm, zjistme urit rozdly: Za prv je fotografie dvourozmrn (plon) zobrazen, zatmco hologram je trojrozmrn (plastick). Krom j i n h o meme hologram i sten o b chzet (jako skuten pedmt), abychom ho mohli pozorovat z rznch stran! Za druh je na rznch stech fotografick desky vdy jen st cel kovho obrazu. Po rozlomen desky b u d e na kad jej polovin j e n polovina obrazu. Naproti tomu obsahuje kad st holografick desky pln obraz. I v ppad, kdy se deska rozbije na vce kus, obsahuje kad dlek c e l obraz (jen kdyby byly stepy pli mal, b u d e obraz ponkud mn zeteln, avak b u d e pln). Za tet obsahuje fotografick deska skuten z-obraz-en, i kdy negativn (svtl msta fotografie j s o u na d e s c e s negativem tmav). Na holografick desce naproti tomu nen vidt dn obraz skute nosti! Je na n jen takzvan interferenn vzorek. Me pipomnat obrysy vln, jak je vidme na vodn hladin, jestlie hodme do v o d y souasn nko lik kamnk. Za tvrt meme na holografickou desku uloit stovky a tisce hologram, zatmco na fotografick desce me vdy bt jen j e d e n obraz! Podvejme se nyn na uveden rozdly v souvislosti s pamt. Z a n e m e poslednm b o d e m : Ke tvrtmu bodu: Mal lidsk mozek me uloit v c e informac ne velk p o t a ! Ke tetmu bodu: Zd se, e ani mozek neobsahuje dn z-obraz-en; v mozek nepen sem a tam dn obrazy lidiek, budov, maleb aj., a p e c e si mete na vechno pesn vzpomenout! Ke druhmu bodu: T e meme rozeit L A S H L E Y V - P E N F I E L D V paradox: Jesdie j s o u informace uloeny ve vech stech (zastnnch) mozkovch arel, pak odstrann jednotlivch st kortexu u L A S H L E Y H O pokusnch zvat nemohlo vst ke ztrt informac z pamti. Vdy ta t informace je ve skutenosti uloena jet na mnoha dalch mstech mozku (jako jaksi interferenn v z o r e k ? ) , take P E N F I E L D mohl n a c h zet" jednotliv obsahy vzpomnek ( d o k o n c e i vcekrt za s e b o u ) ! K prvnmu bodu: Nae vzpomnky jsou p o c h o p i t e l n p l a s t i c k " , nebo jinak b y c h o m mli pocit, e ijeme ve dvourozmrnm svt. K r o m toho se

22

Nebojte se myslet hlavou

nachz nejvt st na reality" v na pamti, nap. realita" trvalho j " , s m " . Bez pamti b y c h o m si asi uvdomovali j e n stle rostouc mno stv dojm, pichzejcch z nitra i z vnjku. (Mli sta H i n d o v toto na mysli, kdy kali, e ve je iluze?) Vidme, e analogie s hologramem me sjednotit mnoh vsledky po kus, kter si protieily!

Faktor marnosti a rozkoe


0 e m j s m e jet nehovoili, je dal paradox: Vzbuzuje u e n radost ( n e b o i rozko), n e b o frustraci (pocit marnosti)? Ji dve j s e m uvedla na j i n m mst* (a rovn i v tto knize), e u e n je zprvu m e c h a n i s m e m urenm vlun k peit, a tud je nutn spojeno s pjemnm p o c i t e m (vimnte si dt)! Avak soudm, e si nikdo neme dovolit zstat mozkovm leno c h e m ! Pokroil technika ns nut, a b y c h o m se pi zamstnn dle uili. O d b o r n k , kter dostal d i p l o m v r o c e 1 9 0 5 , byl o d b o r n k e m asi po dobu 30 let. Vysokokolk, kter doslan diplom dnes, b u d e j i za pt let m i m o o b r a z " , jestlie se nebude prbn dle vzdlvat! V z h l e d e m k tomu, e pokraujc zkracovn pracovn d o b y pin lidem i v c e v o l n h o asu, ml by mt skuten kad monost, aby se ve vech monch o b o r e c h dle vzdlval, bude-li m o c i spojit u e n (opt) s p o c i t e m radosti.

* Freude durch Stress (Radost prostednictvm stresu), Landsberg, 7. vyd., 1 9 8 9 .

Dodatek II

263

Doplnk . 5
een loh

slo 1: Nramek (ke str. 236)

Pedpokldejme, e dnes je pondl. Krouky o s l u j e m e 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7. Rozznete krouek s s l e m 3, pak postupujete takto: Pondl . 3 pronjemci; zstanou vm 1 + 2, 4 + 5 + 6 + 7 ter Steda tvrtek Ptek Sobota Nedle . 1 + 2 pronjemci; . 3 dostanete zpt . 3 pronjemci; zstanou vm 4 + 5 + 6 + 7 . 4 + 5 + 6 + 7 pronjemci; 1 + 2, 3 zpt . 3 pronjemci; zstanou vm 1 + 2 . 1 + 2 pronjemci; 3 zpt . 3 pronjemci; nezstalo vm nic

Pondl zaplatte a dostanete vech sedm k r o u k nazptek.

slo 2: Oechov kol (ke str. 237)


Prvn krok: peznete rovnobn s deskou stolu na dv kruhov sti vzniknou 2 kusy. Druh krok: peznete v p o l o v i n vzniknou 4 kusy. Nyn polote j e d n u plku k o l e na druhou a peznete v p o l o v i n . Dostanete 2 x 4 = 8 kus!

264

Nebojte se myslet hlavou

slo 3: Kulenkov koule (ke str. 237)


Podvte-li se na toto een, budete zklamni n i c dalho se nemete d o zvdt! Jesdie jste si nedokzali pedstavit koule ped svm duevnm zra kem, pak si kad pokyn v loze nakreslete! Poznmka na okraj: Vtina lid m j e n malou pedstavivost, ale i ta p o sta! Pedstava nen nikdy tak jasn j a k o fotografie n e b o televizn film! Pesto i slab pedstava v naem mozku posta, jestlie poznme, e i to muto b l e d m u o b r a z u " meme dvovat! P o d o b n c v i e n mete pro vdt sami, nap. v e e r ped usnutm. Me to bt kvtina, ptk, auto - c o koliv, co pro vs b u d e zajmav - a p e s u n u j t e " ti a pt, pozdji a s e d m tchto pedmt ped svm duevnm zrakem sem a t a m . . .

slo 4: Rozbit schodit (ke str. 238)


Pedstavte si znovu c e l o u situaci a ihned vm bude jasn, o j d e ! Vichni, k d o jeli nahoru do rznch p o s c h o d , mus se po urit d o b vrtit zpt dol! Pedstavte-li si tedy tlatka ve vtahu, pak v duchu uvidte, e vichni ped j z d o u dol museli stisknout tlatko P pzem!

slo 5: Jazykov hdanka podle Hochkeppela (ke str. 238 nn.)


Dvoudkov eborijsk text b u d e m e lutit krok za krokem! Na prvnm dku je ve dvou nejdelch slovech npadn kmen wawras, p o r o d i t " . Prvn slovo m e m e konstruktivn rozloit p o m o c druhho lstku ( p o m o c rznch ppon n e b o tvar) a p o d o b n i druh: wawras (porodit), nu (pest), ke (minul a s ) , mbo (trpn rod), ro (pt pd, osloven) = j s o u c " (byv) porozen, ty = ty z r o z e n , wawras (porodit), nu (pest), ke (minul as), tla (zdvoilostn stice, projev cty) = c t i h o d n m a t k a . Dle v m e z prvnho lstku, e fr znamen j " a grilo je t v j " . Analogicky pak b u d e frito m j " : frito wawrasnukemboro = ty mj narozen, ty mj synu. Z prvnho dku zbv slovo hopaske. Hopu, j a k vme, znamen s l o v o " . Protoe k o n c o v k a as m zejm verbln (slovesn) charakter, m o h l o by hopas znamenat hovoit, mluvit": hopas (mluvit), ke (minul as) = e k l a , m l u v i l a

Dodatek II

265

Prvn dek naeho krtkho eborijskho vere tedy zn: Ty mj synu, ekla ctihodn matka.

Doplnk . 6
Pprava projevu (podle Natlie H. Rogers)

Tato vynikajc kniha* od Natlie H. R O G E R S nabz zatenkovi v oboru rtoriky, kter mon jet nikdy nepronesl projev, skuten naprosto vechno, c o potebuje v d t : * * od n v o d u , jak se z;bavit s t r a c h u a t r m y , pes vlastn ppravu*** a k pednesu projevu. Ale i profesionlovi me tato kniha ci mnoho novho, me p e c e prvn kapitoly peskoit. Nzev originlu zn Talk-Power (Schopnost hovoit); teprve v podtitulu se pe How to Speak Without Fear (Jak mluvit beze stra chu). N m e c k nakladatelstv bohuel umstilo aspekt strachu u d o titulu, m na nj nepimen obrtilo pozornost a mon to mnoho profesionl od tto knihy odradilo. Proto bych vm rda j a k o p o m o c pi rozhodovn a orientaci strun pedstavila zkladn k o n c e p c i knihy R O G E R S : 1. vodn slovo: Autorka nezstv u zjitn, e pro upoutn pozornosti je vhodn vtip n e b o anekdota, ale uvd i nkolik pklad. 2. Vta o tmatu: Tato vta m nasmrovat enka a jeho poslu chae zhruba a obecn tam, kam projev m. jako nasev projevu. Slou poslucha

m j a k o jaksi ukazatel cesty9 m o h l a by se vak tak uplatnit

* Frei reden ohne Angst und Lampenfieber


znam literatury, Dodatek) TB Ullstein 1 9 9 6 .

(Mluvme nenucen, beze strachu a trmy). (Viz Se

* * Srovnejte i ob m publikace o rtorice. 1. kurz na kazetch: rozhlasov hra) a 2. kniha * * * Pozn. aut.: Srovnejte str. 197 nn.

Rhetorik-Training (didaktick Rhetok-Reden fiir jeden Anlass (enictv pro kadou pleitosl). T - enUtv a zkouky (m pprava: koncepce kamen v eiti ),
0

Nebojte se myslet hlavou

3. Vta o tezi: Nyn, p o vt, kter uvedla tma, m pijt vta ped stavujc tezi. k: Vae veta o tezi je nejdleitj vtou vaeho projevu. Oznauje mylenku, kterou vai posluchai maj vyslechnout a mt ji na pamti. Zahrnuje to nejnalhavj, co chcete sdlit, stedn vpov vaeho projevu. Dv p o s l u c h a m do ruky e r v e n o u nit vinouc se pak dle. Jestlie p o s l u c h a m povte, k a m myslu podporovat. P o s l u c h a i budou mt pocit jistoty, mte-li vy pevnou a jasnou pedstavu o tom, c o j m c h c e t e ci a c o o d nich oekvte. (K l o vku, kter se netaj svmi zmry, lid snze pojmou dvru.) Vta o tezi p s o b j a k o r m e c pro v e c h n y vae pozdj vpovdi. Tak vznik mn pleitost k nedorozumnm. Dejte si posledn v p o v d o souvislosti s v d o m o s t n st srov. mte, b u d o u vs ve vaem Obsahuje stedn mylenku refertu. ROGERS

Pam jako s?, str. 41 nn.): p o m o c vty o tezi vzbudte v p o s l u c h a c h prvn vlastn asociace, kter se nachzej v jejich vdomostn sti. Tak budou lpe umt zaadit mylenky, k t e r vzpt pijdou. N e b o to srov nejte s mylenm v kategorich (Mylen v kategorich, str. 51 nn. a T- Na kreslete si dort kategori, str. 1 4 6 nn.). Vta o tezi toti definuje hlavn ka tegorii n e b o kategorie! Myslm, e kniha od Natlie H. R O G E R S je pro ppravu projevu velmi uiten, zvlt proto, e m n o h o enk se nikdy n e u i l o , jak dovst po sluchae k hlavn sti projevu! Jak by n e , nae koly takovto dovednosti u j e n zdka - na rozdl od anglosaskch kol s j e j i c h debatnmi kluby. Ostatn vtzov debatnch a e n i c k c h sout maj pozdji velkou v hodu pi hledn prce; j e j i c h umstn v souti plat v c e ne d o b r znmky na v y s v d e n . . . Proto povauji prv kapitoly vnovan tem vod nm sekm v tto knize za zvl pnosn. I pro lidi, kte se povauj za enick profesionly, vlastn pro n obzvlt! Z b y t e k knihy se vnuje tmto tmatm: pozad, argumentan st, vy vrcholen a zvr projevu.

Dodatek II

267

Doplnk . 7
Tri cesty v e d o u do va pamti

Prvn cestu vynalezla proda. Zapsala nm d o pamti dleit informace, a b y c h o m mohli pet! Tato cesta je velmi j e d n o d u c h , protoe majitel mozku nemus sm vynakldat dnou nmahu, nebo se u sm, b e z v d o m h o piinn. Tato cesta je nesmrn efektivn (a k d o by se tomu di v i l ? ) ! D r u h o u cestu vynalezla kola. Je zbyten obtn a d e n n o d e n n frustruje miliony l i d ! * A tet -friendly, kter vyhovuje mozku! cesta, to je samozejm postup brain-

Cesta <. 1: Pirozen uen


emu se mozek u bez v d o m h o piinn svho majitele? Zamyslete se trochu: Jak asto si sednete holm zadkem do kopiv? Aha, j e n j e d n o u . No prv!! Prvn o d p o v tedy zn: K pln automatickmu u e n d o c h z u vech informac, kter souvisej s holm peitm. (Proto j s e m se tak zm nila o holm zadku.) Stejn snadno se nau n mozek vemu, co nm pomh zabrnit vzniku bolesti a nelibm pocitm (v b u d o u c n u ) . Meme se tedy uit z chyb, protoe i to je mechanismus peit. Je tomu tedy tak, e takovto informace sklouznou automaticky (zadnmi dvky) do pamti, mimo b d l v d o m ma jitele mozku, aby je nemohl nedopatenm zcenzurovat n e b o zapomenout! Pvodn vynalezla proda tuto krlovskou cestu proto, aby byla zajitna biologick poteba peit.

A l e nejen informace nezbytn k ivotu se u m e snadno. Po tto krlovsk cest me vejt do pamti i v e c h n o , co ns paliv zajm (asi j a k o paliv pl kopivy, o kterch j s e m se zmio vala). N e b o si vzpomete na lidi, kte si stuj na patnou pam, ale o svm k o n k u (sbrn znmek, m i n c , psto* Nkolik mylenek k psychologii uen je uvedeno v Dodatcch (Doplnk . 2, sir. 2 4 9 ) .

28

Nebojte se myslet hlavou

vn kvtin, sportu) toho v d tolik, e j s o u v tomto smru skutenmi ex perty. Jeden astnk semine, kter si zpotku vehementn stoval na svou patnou pam, znal nap. veker j m n a obrnc armdnch drustev USA americkho fotbalu od roku 1 9 5 0 a do konn semine v roce 1 9 7 9 ! Zjem pomh nejen pi u e n , on v b e c uruje, co meme a b u d e m e vnmat. Kdy j s e m se v r o c e 1 9 7 7 zaala zajmat o obytn pvsy, byly n m e c k dlnice v podstat pes n o c obytnmi pvsy pmo posety. Znte tento j e v jist tak, j a k o by se s n m , o e m j s m e dosud nevdli, najed nou roztrhl pytel". Jsou slova, kter j s m e ped tdnem slyeli poprv, a na j e d n o u zjiujeme, e rozhlas a tisk j a k o by se spikly, a nov pojem neustle pouvaj. Faktem j e , e si h o nyn v d o m vmte. Z toho vidme, e vae vnmn j e ovldno vam zjmem! Mete si to otestovat: od tto chvle dvejte pozor, kdy se mluv o teroristech a kdy o bojovncch za svo bodu. I kdy se nebudete snait, neuniknete tomu a budete tyto vrazy re gistrovat, vdom vnmat, kdykoli se odnkud vyno. C h c e t e se vsadit? Je nm snad jasn, e v d o m vnmn v e l i c e usnadn pozdj u e n . Naopak nudn informace st vnmme, a tak je i j e j i c h ukldn do pa mti velice zteno. Jinak e e n o : Kdyby se ve kole i pi dalm vyuovn nabzely d t e m * j e n informace, kter by byly pro ky mimodn zaj mav, bylo by u e n snadn a dti by bavilo. Tak tedy: Bu m informace vznam pro vae peit, poppad vs mimodn zajm, a pak vstoup do pamti automaticky a bez vaeho v d o m h o piinn, nebo se ji muste sami aktivn nauit.

Cesta . 2: Uen ve kole


Protoe mnoz uitel, vzdlavatel, treni i autoi kolnch u e b n i c a lnk nejsou zejm schopni pednst svou takzvanou suchou teorii na tolik zajmav, aby bylo m o n o se j snadno nauit, namlouvali nm vdycky, e opakovn je j e d i n o u metodou, jak toto N c o uloit do pamti. To je samozejm nesmysl, jak j s m e j i vidli. Vezmme si j a k o pklad prtn slovek. Tato technika pedstavuje strategicky nejmn moudr postup, jestlie c h c e m e zvldnout ciz jazyk! (Vyjdeno s o u d o b m j a z y k e m : Je kontraproduktivn.) Proto je tak ustrnul

Podobn to plat i pro nae vysok koly a rovn pro intern i extern firemn vzdlvn do splch, piem i Izv. semine pro zkaznky jsou, jakkoli je to otesn, z velk sti zalo eny na vyuvn pouze jedn poloviny mozku!

Dodatek II

269

prtn tak t k " , tak neuten, tak frustrujc a neefektivn! M m e tu j e d i n o u zruku: Ze slovka tm zaruen nenajdeme, a je j e d n o u pozdji skuten b u d e m e potebovat, a u pi zkouce, n e b o pi pokusu vyut ciz e pi ten n e b o mluven! Pro tento postup nen efektivn? Protoe se p zpsobu prce mozku. Uvaujte se mnou: Mte se nauit, e stl se anglicky ekne table. Tuto in formaci jste o v e m nepijali se havm zjmem, neusadila se tedy nkam tam, kde pistla nae informace o kopivch. A l e vnmali jste j i . Pistt tedy nkde musela - ale k d e ? O d p o v zn: v krtkodob pamti. Tam se tak dostvaj na chvilku te lefonn sla, kdy je prv vytte. Tento oddl mozku si te prosm ped stavte j a k o njakou k a n c e l " vedle vlastn pamti. Tam je u v c h o d u o b rovsk ko, nad nm se te prv tepet npis:

Jak se vak dostane informace z krtkodob pamti do pamti dlouho d o b ? Zad to s p o l u p r a c o v n k " v mozku, j e h o asistent. Jeho kolem j e , aby pevdl informace z koe dl. Pitom ovem mus vylzt na ebk a pejt mstek, aby pak odtud zadal informaci p o m o c p o t a o v h o termi nlu. ebk k tomu, a mstek j s o u ovem symboly: ebk pedstavuje analogii e mozek mus nyn pepnout z kmitajcch elektrickch obvod

(z krtkodob pamti, jak ji postuloval ECCLES) na v y " stupe, na bio logick procesy. Mstek naproti tomu symbolizuje funkci hipokampu (jeho funkce je dosud objasnna j e n sten), b e z nho nen d l o u h o d o b pam mon. Vc m vak jet j e d e n hek. Vzpomnte si, e jste j a k o majitel mozku a f j e h o asistenta vloil do vstupnho koe zatm j e n jeden lstek (stl = table).

270

Nebojte se myslet hlavou

Jestlie v spolupracovnk stojc nahoe na mstku zjist, e informaci m jen jednou, lstek hned o d h o d ! Pedstavte si, e je p o d mstkem voda: in formace se o c i t n e ve v o d , msto aby se dostala do pamti. Pro to asistent dl? Je to lajdk, n e b o snad m pro sv c h o v n dobr d v o d ? Nue, dvod skuten m. Uvauje toti takto:

Proto nm ve kole tvrdili, e informace, kter si c h c e m e zapamatovat, se mus opakovat! Take si mumlme (anebo peme) ptkrt n e b o estkrt za sebou: stl = table, stl = table, stl = table, stl = table, stl = table, stl = table atd. To znamen, e asistent te dostane do ruky nkolik lstk s tout infor mac. Tento fakt p s o b j a k o pkaz majitele mozku.

Dodatek H

271

Te to ale pijde: Jestlie se tato informace ocitne sprvn v d l o u h o d o b pa mti (vedle kopiv), pak b y c h o m se mohli nauit vechno po nkolika mlo opakovnch. Vme vak z vlastn bolestn zkuenosti, e tomu tak nen! P r o ? Inu, jestlie njakou informaci asistent na mstku ulo, pak ne spadne hned dovnit do d l o u h o d o b pamti, ale dostane se do ekacho okruhu, j a k o letadlo, kter e k na povolen k pistn:

Udret tuto informaci v ekacch okruzch mohou jen etn dal opakovn majitele mozku. A tady je prv p r o b l m typickho obvyklho biflovn, jak je znme ze koly; N e n toti nic horho, ne muset informaci dvacetkrt nebo ticetkrt opakovat! Je to nudn a nar to pochopiteln na vyhrann odpor* majitele mozku. Brn se. A pedasn to vzdv! Jakmile to uin, informace se zt" (jako letadlo!); to znamen, e zmiz. Oveme ne beze stopy. e k a c okruh je stopou, kter tu zstv. Proto je mon pokraovat v u e n i po letech, a proto se pak zd pomrn snadn znovu se nauit tomu, co j s m e povaovali za v d n ji dvno zasut a s e m ! Slovo z n o v u " tu vyjaduje, e pokraujeme v u e n prv v tom mst, k d e j s m e u e n kdysi vzdali.

Srovnejte Mylenkov model: Kladen odporu (mozek plaz a stresov hormony) z ns dl hoRmo sapiens. Viz k tomu tak mou pruku

Der Birkenbihl-Power-Tag.

272

Nebojte se myslet hlavou

Avak te a na tomto mst nm to m n o h o nepome. V tomto okamiku se zd, e je informace ztracena, jestlie nejsme ochotni absolvovat potebn poet ustrnulho opakovn! Nejpozdji nyn nm u mus bt jasn, pro si tolik lid mysl, e u e n je nudn, namhav, nespn (poppad e j s o u na u e n hloup)! Dosud j s m e hovoili o u e n slovek, a l e . . . Tot plat pro vechny druhy ueni, jestlie se zsadn maj do pamti ukldat jednotliv informan jednotky bez vzjemn souvislosti, jako je tomu pi biflovn izolovanch slovek, odbornch vraz, cizch slov, jmen, dat, letopot atd. Zazvonil vm te v hlav z v o n e e k ? Doufm, e ano. Nejpozdji v tto chvli se vm toti u muselo rozsvtit, e n asistent v modelu mylen, kter j s e m uvedla ped chvl, nen nikdo jin ne pan Lev. Je zodpovdn za jednotliv detaily, vzpomnte si? Z a t m c o pracovnk v prav polovin mozku mysl tak, e pojm v c i j a k o c e l e k , zachovv si pehled, zapojuje detaily do c e l k o v h o vdn, spojuje pedstavy s j i znmmi pojmy atd. Nejvt st o f i c i l n h o " podvn i pijmn vuky ve kole a vzd lvn vak vyuv j e n polovinu mozku; proto se o f i c i l n " uitel, i vy sokokolt, brn autorm, kte dovedou obtn tmata zpracovat populrn-vdecky (ili brain-friendly, tak jak to vyhovuje m o z k u ) ! Tady by snad u kad mohl p o c h o p i t , e nen obtn ltka sama, ale e ti, kte by ji mli zprostedkovat (a myslm toto slovo doslova), ji podvaj tak s u e " . Kam by c h o m pili, kdyby se kad, k d o m zjem, mohl zast do prakticky libo volnho tmatu, jak tomu je v U S A ? ! ! Proto mohl Wolfgang S C H M I D B A U E R kdysi informace tak krsn tisku kousav poznamenat, spe e . . . v Nmecku se v odbornm schovvaj ne zveejuj!"

Ne a ne; radji b u d e m e tvrdit, e A m e r i a n nemaj dnou kulturu, ne bo k naim kulturnm zvyklostem nepat j e d n o d u c h a srozumiteln ped kldn vdn. A v tom to v e c h n o j e . N e b o e by autoi dokzali, e i u ns je mon pipravovat informace tak, aby vyhovovaly mozku? J m j s m e se dostali k vlastnmu jdru v c i : tet cesta do mozku je toti jednoduch:

Dodatek II

273

Cesta . 3: Uen, kter je brain-friendly


Jestlie ve uveden asistent byl pan Lev, kter se zoufale snail uloit d o pamti izolovanou informaci, a jestlie postup brain-friendly znamen, e musme v hlav zapojit do prce o b a pracovnky, pak nm jist svitne, e v naem m o d e l u mylen mus p r o digitln i analogov informace exi stovat dv krtkodob pamti! Takov m o d e l mylen me p o d l e mnoha zkuenost v e l i c e usnadnit denn praxi! Jde nm p e c e o praktickou p o m o c , nen-Ii pravda? Z k u s m e ve shrnout: O b a pracovnci Lev & Prav vdycky vylezou na ebk a zadvaj informace. Funguje to, jen kdy pracuj ve funknm tmu (a my se pak snadno ume!!!): zadv-li se informace simultnn na obou stranch souasn, dn z o b o u asistent j i neme nechat spadnout do vody. Pijde-li tedy informace pro levou polovinu (nap. slovo) souasn s in formac pro pravou polovinu (nap. o b r a z e m ili pedstavou pro to slovo), o b najednou se dostanou h n e d v pistvacm okruhu! Vezmeme-li si za zklad mj novj m o d e l mylen o v d o m o s t n sti, m e m e ci: Nov informace je nyn napojena (zahkovna, j a k c h c e t e ) do st! P i stla" tam, a my ji tedy n e p o t e b u j e m e opakovat, abychom se s n do stali do pistvacho okruhu. A l e i potom je ve snadnj: msto dvaceti a tyiceti h l o u p c h opakovn j i c h potebujeme jen nkolik mlo, zato vak inteligentnch1. asto informace okruhem pmo prosvit a pistvaj oka mit! K tomu ovem musme za prv ovldat vytven o b r a z a za druh musme umt tuto techniku suvernn uplatovat. C v i e n dl mistra, a plat to i zde. Proto se dve hovoilo o umn pamti; kad umlec vak potebuje repertor. Pedstavuji si, e R E P E R T O R se p e c e nevzn ve v z d u c h o przdnu; potebuje oporu, a ta se nazv trnink.

274

Nebojte se myslet hlavou

V e c h n y innosti j e mono zlepovat trninkem, a protoe pam je innost a upozoruje ns na to i p o j e m pamov vhon ( STRUKCE, str. 4 9 ) , plat to i z d e . Dle plat: Nkolikrt denn nkolik minut, nkdy i mimochodem" jednou 1 . Tak u je to j a s n ? P. S. k p e p r a c o v a n m u 3 6 . vydn: Z dnenho pohledu b y c h rda jet ekla, e m metafora o vdomostn sti j e mezitm u daleko dleitj ne m dvj metafora o panu L e vm/Pravm. Tu j s e m dala dohromady na zklad prvnch vsledk v zkumu (ve smyslu upravovn informac, aby byly brain-friendly). Tenkrt j s e m byla naden, protoe metafora k o n e n dala o d p o v d n a otzku, p r o fungovaly u memorovac techniky starovku, a potebovala j s e m tu o d p o v, abych mohla reagovat na typick l e v o m o z k o v o m e z e n c e " , kte s i c e lta studovali, ale nikdy se jet nic nedozvdli o m e m o r o v a c c h techni kch a naprosto nedokzali p o c h o p i t , p r o by si te mli d l a t pihloupl obrzky". Nue, od t doby, co j s e m pouila metaforu o dvou malch asi stentech v mozku, u muselo svitnout vem! srov. T- Vnitn archiv, str. 118 nn.) je lep ne o b a s mnoho hodin na srov. /RE/KON

Dodatek II

275

Dle se mi mezitm ujasnilo, e pam j e stedn instance, na n vechno ostatn zvis, a proto byla stle dleitj nov metafora o v domostn sti. Co j s o u inteligentn reakce (otzky, npady, een) j i n h o ne vlastn a s o c i a c e , kter se vynouj", jsou-li vzbuzovny otzkami, pro blmy atd.? Co je tvoivost j i n h o ne schopnost vythnout" z vdomostn st vce asociac ve zcela n o v c h spojitostech? I pacienti trpc Alzheimerovou c h o r o b o u nm n c o ukazuj: Ztratme-li pstup k sti (resp. sv vlkna), ztrcme i sami s e b e . Jak k S C H A C T E R : JSME p a m ! *

Doplnk . 8
Vyuvn D V D (ke str. 2 0 7 nn.) Zkladn mylenka: Dvat se na film ve dvou n e b o vce verzch a stdat j e , dokud mu nebudete v tom i o n o m j a z y c e vborn rozumt. Mnoha lidem z mch semin tato technika velice vyhovuje. Nkte to vyzkoueli, a koliv j e j i c h znalosti jet nepokroily dost daleko, a narazili pi tom na pro blm. Nyn je mono pracovat s videotechnikou i s nevelkmi znalostmi ja zyka, pouijeme-li nsledujc dva trik/':

Trik . 1: Vyhledvat scny


Jestlie je pro vs zpotku cel film panlsk v e s n i c e " , postupujte takto: 1. Puste si nejprve n m e c k o u * * verzi a poznamenejte si stav poitadla u scn, kter vs (obsahov) zvlt zajmaj. Napklad j j s e m si kdysi j a k o startovac b o d v italsk verzi filmu aurence von Ambien vy brala scnu v pouti, v n nkolik mu v ejkov stanu vede zajmavou diskusi trvajc asi pt minut.

S C H A C T E R , D.: Wir sind Gedachtnis, srov. Seznam literatury.

** Pozn. pfekl.: Pro echy bude samozejm vchozm jazykem eStina.

276

Nebojte se myslet hlavou

2. Pracujte nyn s touto s c n o u (tmito scnami) tm z p s o b e m , e se na ni podvte nkolikrt v n m i n a opakovan se do n pak v p o s l o u c h t e " v c l o v m j a z y c e , pak zptky do n m e c k verze atd., a budete skuten dobe rozumt. 3. Pekoprujte si nyn scnu (scny) na audiokazetu a pod si ji poutjte (nap. pi prc v kuchyni a na zahrad, v koupeln, na c e s t c h ) . 4. A budete mt pleitost, puste si nmeck film jet j e d n o u cel, abyste se dobe seznmili s obsahem dalch, dosud n e z p r a c o v a n c h " scn. U delch scn plnch vznamnch odmlk i b o j o v h o pokiku mete p e c e petoit o kus dopedu! 5. A te si poprv puste c e l film v c l o v m j a z y c e . Budete opakovan na ret na scny, kterm na zklad sv ppravn p r c e " u rozumte, a ve scnch, kter j s o u pro vs jet nov, toho rovn pekvapiv mnoho p o c h o p t e na zklad smyslu a souvislosti. To vs p o v z b u d a p o skytne vm to krsn pocity s p c h u !

Trik . 2: Zanat s filmy, kde se mlo mluv


Za normlnch okolnost neustle zdrazuji, e film s protahovanmi na pnavmi bojovmi nebo n m m i " scnami se na vuku jazyk m o c ne hod, ale jestlie jsou vae znalosti zatm slab, mohou vm takov filmy na zatku bt k uitku. Z p r a c u j t e " dialogick scny, jak b y l o p o p s n o v oddlu Trik . 1, a p o tom si u v e j t e " c e l film. Scny, v nich se mluv, mete p o d m a l o v a t " zvukem audiokazety, tu ostatn poslouchejte co nejastji.

Doplnk . 9
Ptrn p o r o z e b r a n c h knihch: ti cesty v e d o u k s p c h u

1 . Pes knihkupce: V knihkupec vm me zadit inzert. Stoj to njak poplatek, kter se vak vyplat. Mme letitou zkuenost, e takto seeneme piblin 60 procent knih; asto se sejde d o k o n c e nkolik nabdek, take je mono zskat hned dva n e b o ti exemple (pro ptele a rodinu). U velmi drahch knih se me podait, e je seeneme se s l e v o u . . .

Dodatek II

277

2 . P o m o c internetu: a ) Existuj tisce burz na nkupy a vmny. Me se tak stt, e najdete okruh zainteresovanch lid, v nm si vrobek (nebo knihu) mete aspo vypjit (srov. i bod 3). Jestlie sami nesurfujete, v kad internetov kavrn vm porad, jak dl. Mon znte mlad ho l o v k a v sousedstv, kter by vm to zadil... b) Existuj Books on Demand (= knihy na pni). Z d e se rozebran knihy v m a l c h nkladech petiskuj elektronicky b h e m nko lika minut (!!) a o nkolik hodin pozdji m o h o u bt u dodny do o b c h o d u . I na to byste se mli vyptat svho knihkupce, protoe j e nutno mt zakoupena prva na objednvky tohoto druhu. 3 . Knihovny (pjovny knih): Mnoho lid si to ani neuvdomuje, ale existuj! A tak takzvan rezervace na dlku, kter vm hodn knihov nk rd zad. Pak dostanete knihu potou z j i n h o msta, bude-li to p o teba. A nyn plat zkonn ustanoven, e s m m e poizovat fotokopie ro zebranch knih, ani b y c h o m tm poruili copyright. Ostatn nkter knihovny dnes nabzej fotokopie u hotov za nklady na koprovn.

Brkenbihl st/slyet/spatit
Chcete se dozvdt o Ve F. Birkenbihl v c e ? Od podzimu 2 0 0 0 na www.birkenbihl-insider.de. Naleznete zde zajmav informace vetn kalende semin.

278

Nebojte se myslet hlavou

Preklad tajnho psma ze str. 92


Diese Geheimschrift entwickelte ich fiir mein Brain-Seminar ( 1 9 9 5 ) . Sie wurde zuerst verffentlicht in der Ravensburger Spielreihe t h i n k " ; mein Spiel heisst Gehirnpotential. Es enthlt neben Spielplttchen zum Liegen von Kreuzwrtern in Geheimschrift zwei Wahrnehmungsspiele, die man auch alleine durchfuhren kann - gutes Trainng fiirs visuelle Gedchtniss. Toto tajn psmo j s e m vytvoila pro svj brain-semin ( 1 9 9 5 ) . Poprv b y l o uveejnno ve he na p r o c v i e n duevnch schopnost vyrbn fir mou Ravensburger. vizuln pamti. Krom hrac desky na skldn kovek v tajnm psmu obsahuje I dv hry, kter me hrt j e d i n hr. Je to dobr trnink

Analografie

279

Dodatek III

Seznam literatury
1. AGRANOFF, B. W.: Agents that block Memory", v: Q U A R T O N , M E L N E C H U C K & S C H M I T T (ed.): The neuro scienees. New York 1 9 6 7 (a. 7 5 6 - 7 6 4 ) . 2 . ASSMANN, A./HARTH, D. (ed.): Mnemosyne Formen und Funktionen der kulturellen Erinnerung. Fischer, 2. vydn, Frankfurt 1 9 9 3 (s. 185nn). 3 . BADDELEY, A . : Your Memory. A User's Guide. Priori, London 1 9 9 6 . 4 . BADDELEY, A . : So denkt der Mensch. Droemer, Miincheii 1 9 8 6 . 5 . BADDELEY, A . : Die Psychologie des Gedachtnisses. KJett-Cotta, Stuttgart 1979.

6. BAKER, S. S.: Your Key to Creative Thinking. Bantam, 2 . vydn, New York 1 9 6 8 . 7 . BATESON, G.: kologie des Geistes. Suhrkamp, Frankfurt a. Main 1 9 8 1 . 8. BERCHEM, F: Noch mehr Gehirn Jogging. Mosaik, Munchen 1994.

9 . BERGER, L./PIEPER, W.: BRAIN TECH - Das Buch.

O . A . , Lohrbach 1 9 8 9

1 0 . BERT, C . B., Ph.D.: Molecules ojEmotion. Touchstone Book, New York 1 9 9 7 . 1 1 . BIDDULPH, S.: Manner auf der Such. 1 2 . BIDDULPH, S.: Das 1 3 . BIDDULPH, S.: Beust, 4 . vydn, MUnchen 1 9 9 9 . Beust, 12. Vydn, Munchen Miinchen Munchen 1998. 1998. 1999

Geheimnis glucklicher Kinder.

Weitere Geheimnisse glucklicher Kinder. Wie sie gliicklich heranwachsen,

Beust, Beust,

1 4 . BIDDULPH, S.: Jungen!

1 5 . BIRKENBIHL, V. F : Das Birkenbihl ALPHA-Buch.

mvg, 2 . vydn, Landsberg 2 0 0 0 .

1 6 . BIRKENBIHL, V. F : Der Birkenbihl Power-Tag, mvg, 4 . vydn, Landsberg 2 0 0 0 . 1 7 . BIRKENBIHL, V. F : Freude durch Stress, mvg, 1 3 . vydn, Landsberg 1 9 9 9 . 1 8 . BIRKENBIHL, V. F : Signle des Kbrpers. mvg, 1 4 . vydn, Landsberg 1 9 9 9 . * * 1 9 . BIRKENBIHL, V. F : Erfolgstraining. mvg, 1 1 . vydn, Landsberg 1 9 9 9 . 2 0 . BIRKENBIHL, V. F: Sprachenlemen leichlgemacht! mvg, 2 1 . vydn, Landsberg 1999. 2 1 . BIRKENBIHL, V. F : Stichwort: Schule. mvg, 1 4 . vydn, Landsberg 1 9 9 9 . 2 2 . BIRKENBIHL, V. F : Kommunikationstraining. mvg, 2 2 . vydn, Landsberg 2 0 0 0 .

Dodatek III

281

2 3 . BIRKENBIHL, 2 4 . BIRKENBIHL,

V. F.:

Sprache als Instrument des Denkens.

(vergriffen)

V. F.: G e g e n das Tempo-Limit beim Lesen", in: V. F.: G e h i r n und Gedchtnis", in:

Management Wissen,

Mrz 1 9 8 4 .
2 5 . BIRKENBIHL,

Enzyklopdie Naturwissenschaft und

Technik,

Jahresband 1 9 8 3 , Landsberg 1 9 8 3

2 6 . BIRKENBIHL, V. F.: " W h a s in a N a m e You Can't Remember", in: Ph. Lit. Nr. 2 , St. Louis/USA 1 9 6 9 .

Phil. Lit. Nr. 2 , St. Louis/USA 1 9 6 9 . Mechanics of the Mind. Cambridge 1 9 7 7 . BLAKESLEE, T. R.: Das rechte Gehirn. O.A., Freiburg 1 9 8 2 . 3 0 . B L O O M , H . : Global Brain. D V A , Stuttgart 1 9 9 9 . 3 1 . BLUM, D . : Sex on the Brain. Viking, Penguin Putnm Inc., New York 1 9 9 7 . 3 2 . B O C H O W , P./WAGNER, H . : Suggestopadie (Superleaming). Gabal, Speyer 1 9 8 6 . 3 3 . B O R G E R , R . / S E A B O R N E , A . E . M.: The Psychology Of Learning. Penguin Books, New
2 7 . BIRKENBIHL, 2 8 . BLAKEMORE,

V. F.: Brainstorming for O n e " , v:

29.

C:

York 1 9 8 2 .

Kopf Training. Goldmann, Munchen 1 9 8 8 . Nichts vergessen. Goldmann, Mtinchen 1 9 9 5 . 3 6 . C A R R O L L , L . : Alice hinter den Spiegeln, Insel, Frankfurt 1 9 7 4 . 3 7 . CSIKSZENTMIH ALYT, M.: Flow: Das Geheimnis des ClUcks. Klett-Cotta, Frankfurt 1 9 9 9 . 3 8 . D A M A S I O , A . R.: Descartes' Irrtum. Fiihlen. ListVerlag, Miinchen/Nurnberg 1 9 9 4 . 3 9 . DAVI5, R.: Legasthenie als Talentsignal. Hugendubel, Kreuzlingen 1 9 9 8 . 4 0 . DENNETT, D . C.: Philosophie des menschlichen Bewusstseins. Hoffmann und Campe,
3 4 . BUZAN, 3 5 . BUZAN,

T.:

T.:

Hamburg 1 9 9 4 .
41.

D e P O R T E R , B . / H E R N A C K I , M.: Piatkus, London 1 9 9 5 . G.:

Quantum Learning. Unleash The Genius Within You,

4 2 . DOMAN,

4 3 . CALVIN, W. H./OJEMANN, 44. 45. 46. 47. 48. 49.

Wie kleine Kinder lesen lernen. Hyperion, Freiburg 1 9 6 8 . G. A . : Einsicht ins Gehirn. Hanser Verlag, Mtinchen 1 9 9 5 . CAMPBELL, H . J.: Der Irrtum mit der Seele. O . A . Munchen 1 9 7 3 . C A PRA, F.: Wendezeit. Scherz, Bern 1 9 8 3 . CAPRA, F.: Das neue Denken. Scherz, Bern 1 9 8 7 . CAPRA, F.: Das Too der Physik. Scherz, Bern 1 9 8 4 . D E L C A D O , J. M . R.: Gehimschrittmacher. O . A . Frankfurt 1 9 7 1 . DILTS, R.B.: Einstein. Geniale Denkstrukturen & Neurolinguistisches Programmieren.
Junfermann Verlag, Paderbom 1 9 9 2 .

5 0 . DURCKHEIM,

5 1 . EBBINGHAUS, H.:
52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60.

Im Zeichen der grossen Erfahrung. mvg, Landsberg 1 9 9 3 . Uber das Gedchtnis. Buchgesellschaft, Darmstadt 1 9 9 2 . ECCLES, J. C : Das Gehirn des Menschen. Piper, 6 . vydn, Mtinchen 1 9 9 0 . ECCLES, J. C.: The Human Mystery: The Giffbrd Ijectures. Springer, Heidelberg 1 9 7 9 . E D E L M A N , G. M.: Gottliche Luft, vernichtendes Feuer. Piper, Mtinchen 1 9 9 5 . E D E L M A N , G. M.: Unser Gehirn ein dynamlsches System. Piper, Mtinchen 1 9 9 3 . E D W A R D S , B.: Garantiert zeichnen lernen. Rowohlt, Reinbek 1 9 8 2 . FAIR, Ch. M.: Das fehlprogrammierte Gehirn. O.A., Milnchen 1 9 7 1 . F E R C U S O N , M.: Die sanfte Verschwrung. O.A., 3 . vydn, Basel 1 9 8 3 . F E R C U S O N , M . : Geist und Evolution. Goldmann, Munchen 1 9 8 6 . G A L L W E Y , T . : Tennis und Psyche: das innere Spiel. O.A., 2 . vydn, M u n c h e n 1 9 8 2 .
K.:

2 8 2 Nebojte se myslet hlavou

61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69.

genial wie Einstein. Klett-Cotta, Stuttgart 1 9 9 6 . Abschied vom IQ. Klett-Cotta, Stuttgart 1 9 9 1 . G A R D N E R , M.: Logik unterm Galgen. O.A., 2 . vydn, Braunschweig 1 9 8 0 . GAZZAN1GA, M.: T h e Split Brain in Main", v: HELD (ed.): Perceptiort, Mechanisms and Modeis. San Francisco 1 9 7 2 . GENEEN, H., Moscow, A.: Manager milssen managen. mi, Landsberg 1 9 8 8 . G E R K EN, G.: Der neue Manager. O.A., Freiburg 1 9 8 6 . GLEICK, J.: Richard Feynman. Droemer, MUnchen 1 9 9 3 . C R U N E B E R G , H . / M O R R I S , R: Theoretkal Aspects of Memory. Routledge, 2 . vydn, Lon
GARDNER,

H.: So H.:

GARDNER,

don/New York 1 9 9 4 . R : Aspects of Memory. Routledge, 2 . vydn, London Denken als Spiel, dtv, Stuttgart 1 9 7 7 . 7 1 . HOFSTADTER, D. R.: Godel, Escher, Bach. Klett-Cotta, Stuttgart 1 9 8 6 . 7 2 . H O L L E R , J-: Dos neue Gehirn. Junfermann, Paderborn 1 9 9 6 . 7 3 . HOLT, J.: How Children Fail. O.A., New York 1 9 6 7 . 7 4 . HOLT, J.: The Underachieving School. O.A., New York 1 9 6 9 . 7 5 . H O O P E R , J./TERESI, D.: Dos Drei-Pfund-Universum. O.A., Diisseldorf 1 9 8 6 . 7 6 . H U H O L D T J . : Wunderland des Lernens. vfd, 1 0 . pepracovan vydn, Bochum 7 7 . H U H N , G.: Kreativitt und Schule. V W B , Berlin 1 9 9 0 . 7 8 . HUTCHIS0N, M.: Mega-Brain. O.A., Basel 1 9 8 9 . 7 9 . HUNT, M-: Dos Universum in uns. O.A., MUnchen 1 9 8 4 . 8 0 . H U X L E Y , A.: Schbne neue Welt. Fischer, Frankfurt 1 9 9 7 .
CRUNEBERG, H./MORRIS,

1992.

70.

H0CHKEPPEL,

W.:

1995.

8 1 . HYDEN, H . : Activalion of Nuclear R N A and Glia in Learning", v: KIMBLE (ed.):

Anatomy of Memory, Palo Alto, Calif., 1 9 6 5 . 8 2 . J A M E S , J.: Thinking in the Future Tense. Touchstone Book, New York 1 9 9 6 . 8 3 . JAYNES, J.: The Origin of Consciousness in the Breakdown of the Bicameral Mind.
Boston 1 9 7 6 . 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95.
JAYNES,

O.A.,

J.:

Der Ursprung des Bewusstseins durch den Zusammenbrueh der bikameralen

Psyche.
KAHL, KATZ,

Rowohlt, Reinbek 1 9 8 8 .

Vom Lob des Fehlers. Beltz, Weinheim 1 9 9 9 . M A N I N G , R.: Neurobics-fit im Kopf Mosaik, Munchen 2 0 0 0 . K0ESTLER, A . : Der Mensch - Irrlaufer der Evolution. Goldmann, 2 . vydn,
R.: L. C , 1981. B.:

Munchen

Gedchtniskunst im Unterricht. Iudicium, Munchen 1 9 9 3 . Mnemo-Technik und Schriftzeichenerwerb. Groos, Heidelberg 1996. K U H N , T : The Structure of Scientific revolutions. Chicago 1 9 7 0 . LASHLEY, K. S.: I n Search of the Engramm", v: Symp. soc. exp. bioi, 1 9 5 0 , 4 . L E A R Y . T : Neuropolitik. O.A., Basel 1 9 8 1 . LEHRL, S . / W E I C K M A N N , E . : Ubung macht den Gedachtnismeister. V L E S S Veriag, EbersKUHN, KUHN,

B.:

berg 1 9 9 7 .
LEHRL, S ./FISCHER LEONARD,

G.:

B.: Gehirn-Jogging. V L E S S , Ebersberg 1 9 9 4 . Der langere Atem. Integrl, 5 . vydn, Wessobrunn

1994.

9 6 . LEVY, J.: Psychobiological Implications of Bilateral Asymmetry", v: DIM0ND/BEAKMONT

(ed.):

97.

LOZANOV,

G.:

Hemisphere Function in the human Brain. N e w York 1 9 7 4 . Suggestology and Outlines of Suggestopedy. O.A., New York

1977.

Literatura

283

9 8 . LURIA, A . R . : 9 9 . LUTZ, R.:

The Working Braiiu O . A . , London 1 9 7 3 . Die sanfte Wende - Aujbruch ins okologische Zeitalter. O . A . , Mtinchen 1 9 8 4 . Psychosom. Med.,
1 7 ( 1 9 5 5 ) , S. 3 5 5 - 3 6 6 .

1 0 0 . M a c L E A N , R: T h e Lirabic System (Visceral Brain) in Relation to Central Gray and the Reticulum of the Brain Stem", v:

1 0 1 . M a c L E A N , P: T h e Triune Brain, Emotion, and Scientific Bias", v: SCHHITT (ed.): The

Neurosciences Second Study Program, New York 1 9 7 0 . Kybernetik des Gehirns. Rowohlt, Reinbek 1 9 7 3 . 1 0 3 . M A T U R A N A / V A R E L A : Der Baum der Erkenntnis. Goldmann, Munchen 1 9 9 6 . 1 0 4 . McEvoy, J . P . / Z A R A T E , 0 . : Quantum Theory. Icon Books, Cambridge 1 9 9 9 . 1 0 5 . MEISTER V I T A L E , B-: Lernen kann phantastisch sein. Gabal, 6 . vydn, Speyer 1 9 9 3 . 1 0 6 . M E L L A N D E R , K.: The Power oj Learning. Irwin, New York 1 9 9 3 . 1 0 7 . METZIC, W . / S C H U S T E R , M . : Lemenzu lernen. Springer, 3 . vydn, Berlin 1 9 9 6 . 1 0 8 . MILLER, A.: Am Anjang war Erziehung. O . A . Frankfurt 1 9 8 1 . 1 0 9 . MONTESSORI, M . : Kinder sind anders. dtv, Munchen 1 9 9 9 . 1 1 0 . NAISB1TT, J.: Megatrends. O . A . Munchen 1 9 8 5 . 1 1 1 . N O R R E T R A N D E R S , X : Spiire die Welt. Rowohlt, Reinbek 1 9 9 7 . 1 1 2 . ORNSTEIN, R . : Die Psychologie des Bewusstseins. Suhrkamp, Frankfurt 1 9 7 6 . 1 1 3 . ORNSTEIN, R V T H O M P S O N R . E : Unser Gehirn, Rowohlt, Reinbek 1 9 8 6 . 1 1 4 . OSTRANDER S . / S C H R O E D E R , L.: Leichter lernen ohne Stress. O . A . , Munchen 1 9 8 0 . 1 1 5 . PENFIELD, W.: The Mystery oj the Mind. O . A . , Princeton 1 9 7 5 . 1 1 6 . PENFIELD, W.: M e m o r y Mechanismus", v: Ama arch. neural. Psychiatr., 1 9 5 2 . 1 1 7 . PENROSE, R.: Schatten des Geistes. Spektrum Verlag, Heidelberg/Berlin 1 9 9 5 . 1 1 8 . PETERS, T. J . / W A T E R M A N N R . H . M.: Auf der Such nach Spitzenleistungen. mi, 3 . vy1 0 2 . MARFELD, A . R :

dn, Landsberg 1 9 8 3 .

Der Sprachinstinkt. Kindler, Munchen 1 9 9 6 . Grenzen des Bewussitseins. Insel Verlag, Frankfurt 1 9 9 7 . 1 2 1 . POPPER, K. R . / E C C L E S , J. C : Das leh und sein Gehirn. Piper, MUnchen 2 0 0 0 . 1 2 2 . POSTMAN, N-: Keine Gotter mehr. Berlin Verlag, 2 . vydn, Berlin 1 9 9 5 . 1 2 3 . POUNDSTONE, W.: Im Labyrinth des Denkens. Rowohlt, Reinbek 1 9 9 5 . 1 2 4 . R E I C H E N , J.: Hannah hat Kino im Kopj. Otto Heinevetter, Hamburg 2 0 0 0 . 1 2 5 . R ESTA K , R. M . : The Brain - The Last Frontier. O . A . New York 1 9 7 9 . 1 2 6 . R ESTA K , R. M . : Geheimnisse des menschlichen Gehirns. mi, Landsberg 1 9 8 5 . 1 2 7 . R I C O : Von der Seele schreiben. Junfermann, Paderborn 1 9 9 9 . 1 2 8 . RIEGER, S.: Speichern/Merken - Die kunstliche Intelligenzen des Barock. Wilhelm
1 1 9 . P1.NKER, S.: 1 2 0 . POPPEL, E . :

Fink

Verlag, Munchen 1 9 9 7 . 1 2 9 . R O G E R S , N-:

130. ROHRACHER, H.: 4 . vydn, 1 9 6 7 .

Frei reden ohne Angst und Lampenfieber. Universitas, Munchen 1 9 8 5 . Die Arbeitsweise des Gehirns und die psychischen Vorgnge. Barth, Der totale Lernerfolg. mvg, Landsberg 1 9 9 8 . Nonvioleni Communication. Puddle Dancer Press, D e l

1 3 1 . ROSE, C . / N I C H 0 L L , M . J.: 1 3 2 . R O S E N B E R G , M . B.:

Mar/CA

1999. 1 3 3 . R O T H , G.:

1 3 4 . RUSSEL, B.: 135. 136.

Schnittstelle Gehirn - Interface Brain. Benteli Verlag, Bern 1 9 9 6 . Das ABC der Relativittstheorie. Rowohlt, Reinbek 1 9 7 2 . RUSSEL, P.: Buch: Die erwachende Erde. H e y n e , Munchen 1 9 8 4 . SATTLER, J . B.: Der umgeschulte Linkshclnder. Auer, Donauworth 1 9 9 6 .

284

Nebojte se myslet hlavou

1 3 7 . SCHACTER, D . : 1 3 8 . SCHACTER, D . : 1999.

Wir sind Gedchtnis. Rowohit, Reinbek 1 9 9 6 . Wir sind Erinnerung. Gedchtnis und Personlichkeit. Rowohit, Reinbek Fhrungserfolg durch Selbsterkenntnis. Ga-

1 3 9 . SCHIRM, R. W./SCHOEMEN, J . / W A G N E R , H . : bal 5. vydnf, Speyer 1 9 8 7 . 1 4 0 . SCHNEIDER, W.: 1 4 1 . SCHNEIDER, W.: 142. 143. 144.

Worter machen eute.-Rowohit, Reinbek 1 9 8 6 . Deutsch/Ur Profis. Rowohit, R e i n b e k 1 9 8 6 . SE G A L , L.: Das 18. Kamel oder Die Welt als Erftndung. Piper, Munchen 1 9 8 8 . SIMON, F. B.: Die Kunst, nicht zu lernen. Carl-Auer-Systeme, Heidelberg 1 9 9 7 . SHRIVER, K. A.: Dynamics in Document Design Crealing Text for readers. Wiley, Alles mit der linken Mand. Rowohit, Reinbek 1 9 9 5 . The Memory Palce of Matteo Rkci. Penguin Books, New York 1 9 8 4 . H. G.: Mnemo-Technik im Fremdsprachenerwerb. Indicium, Munchen 1 9 8 9 .

New York 1 9 9 5 . 1 4 5 . SMITZ, R.: 1 4 6 . SPENCE, J. D.: 1 4 7 . SPERBER,

1 4 8 . SPERRY, R. W.: "Hemisphere Disconnection and Unity in Conscious Awareness", v:

American Psychologist 23, 1 9 6 8 .


1 4 9 . SPERRY, R. W./CAZZANIGA, M . S./BOGEN, J. E.: Interhemisphere Relationship, the Neocortical Commissures, Syndromes of H e m i s p h e r e Disconnection", in: INKEN (Ed.):

Handbook of Clinical Neurology. O.A., Amsterdam 1 9 6 9 . Der Geist im Netz. Spektrum Verlag, Heidelberg 1 9 9 6 . 1 5 1 . SUID, M . : Dmonie Memonics. Aid-Books, Torrance/ California 1 9 8 1 . 1 5 2 . TAYLOR, G. R.: Die Geburt des Geistes. O.A., Frankfurt 1 9 7 9 . 1 5 3 . TOFFLER, A . : Zukunftsschock. O.A., Miinchen 1 9 7 3 . 1 5 4 . TOFFLER, A.: Die Zukunftschance. O.A., Miinchen 1 9 8 0 .
1 5 0 . SPITZER, M . : 1 5 5 . UNGAR, G./IRWIN, L. N.: "Transfer of Acquired Information by Brain Extracts", in: N

ture,

1 9 6 7 , 2 1 4 {s. 4 5 3 - 4 t 6 1 ) .

Gestaltung van Piktogrammen. Bruckmann, Munchen 1 9 9 5 . Personliche Arbeitstechniken. Gabal, 2 . vydn, Speyer 1 9 8 7 . 1 5 8 . WAGNER, H . : Struktogramm-Analyse. Gabal, 2.vydnf, Speyer 1 9 8 6 . 1 5 9 . WATSON, L.: Der unbewusste Mensch. mi, Landsberg 1 9 8 9 . 1 6 0 . WATTS, A . W.: Im Einklang mit der Ntur Der Mensch in der naturlichen Welt und die Liebe van Mann und Frau. O.A., Miinchen 1 9 8 1 . 1 6 1 . WATTS, A . W : Dies ist es, und andere Essays uber Zen und spirituelle Erfahrung. Se1 5 6 . U R B A N , D.: 1 5 7 . WAGNER, H . : hert, 2. vydn, Basel 1 9 8 1 . 1 6 2 . WATTS, A . W.: 1 6 3 . WATTS, A . W : 1 6 5 . WATTS, A . W.:

Psychotherapie und Bstliche Befreiungswege. Kose], Munchen 1 9 8 0 . Die sanfte Befreiung. O.A., M u n c h e n 1 9 6 8 . Psychotherapy East and West. O . A . 1 9 6 2 . Menschliche Kommunikation. Hans Huber,

1 6 4 . WATTS, A. W.: The Way of Zen. O.A. 1 9 5 7 .

1 6 6 . WATZLAWICK, P./BEAVIN, J. H.ZJACKSON, D.: 6. vydn, Stuttgart 1 9 8 2 . 1 6 7 . WATZLAWICK, P./BEAVIN, J. H./jACKSON, D.: 1 6 8 . WENGER, W . / P 0 E , R.: 169. 170. 171.

Losungen. Hans Huber, Bern 1 9 7 9 . Der Einstein-Faktor. V A K , Freiburg im Breisgau 1 9 9 6 . WILBER, K-: Eine kurze Geschichte des Kosmos. Fischer, Frankfurt 1 9 9 7 . WHORF, B.: Sprache, Denken, Wirklichkeit. Rowohit, Reinbek 1 9 8 4 . WOOLRIDGE, D.: The Machinery of the Brain. O.A., New York 1 9 6 3 .

Literatura

285

1 7 2 . W U J E C , T.:

1 7 3 . W U R Z E R , J.:

Salto Mentole. Fitness fur den Kopf. Ariston, Kreuzlingen 1 9 9 8 . Realitt und virtuelle Welten - Philosophie fr eine High-Tech-GesellQuantum Society - Mind, Physics, and a new socil vi-

schafi.

Verlag Die Blaue Eule, Essen 1 9 9 7 .

1 7 4 . Z O H A R , D . / M A R S H A L L , I.:

sion. O . A .

28

Nebojte se myslet hlavou