You are on page 1of 76

rocnlk: IV. • 312011 • cena 3 €

Oteruvzdorne

povrchove

upravy

oderni rezne kapaliny
Laborat6rne analyzy pouzivanych olejov

Casopis TriboTechnika vydava:
Vydavatel'stvo reqlstracla vykonana Tee hpa rk, o. z. 22. 1O.2003 pod

c. WS/1-900/90-22538

Redakcia:
TeehPark, o. Tel.: +421 41 5001656 E-mail:

z;

Pltnfeka c.4, 010 01 Zillna, Slovakia - 8, 0905206227 redakcia@teehpark.sk.redakcia@triboteehnika.sk www.tribotechnika.sk

Odborny garant:
Ing. Jozef Dominik,

Csc,

e-mail: dominik@teehpark.sk

Sefredaktorka:
Ing. Dana Tretinlkova e-mail: tretinikova@techpark.sk

Redakcia:
Mgr. Zuzana Augustfnova e-mail: augustfnova@teehpark.sk Ing. Lukas Kula e-mail: kula@teehpark.sk Ladislav Repclk e-mail: repeik@techpark.sk Miriam Magathova e-mail: magathova@techpark.sk Ing. Michal Gonda e-mail: gonda@teehpark.sk

Marketing a inzercia:
marketing@techpark.sk i nzereia@techpark.sk Tel.: +421 41 5001656 - 8, Mobil: 0905 206 227

Obchodne

zastupenie INAG, 5. r. o. Zvolen:
Tel.: 045 5361 054 inag.zvolen@gmail.com

Grafika:
Graficke studio vydavate lstva TechPa rk

zm na

Tlac:
P+M Turany, www.p-mtlac.sk

Rozsiruje:
Vlastna dlstribucna siet, MEDIA PRINT KAPA -pressgrosso, ISSN 1338-0524 Bratislava

~ filtrace oleju ~ filtrace obrabeclch kapalin ~ odstrariovanl vody z oleje ~ diagnostika cistoty oleju ISO 4406/1999 ~ provozovanf Total Fluid Management

Tresnova654 67531 Jemnlca mobil:+420603711982 tel./fax: +420 568451508 e-mail:j.ellinger@seznam.cz

Ferodom, s. r. o. ~tefanikoya ul. 01001 filina

www.ferodom.sk

__ r-~'------------------------------------------------------------------------------------------~-.

Vciieni priate/ia, mili Citate/ia,
sam si takmer istj, ie ked sa povie Brno, kaideho univerzitu, Mahenovo napadne ind asocidcia. divadlo. Je Moravy

Niekoho, nevedno preco, problemy, na Technicke muzeum, Masarykovu

niekto si spomenie na hrad Spilberk, priehradu, a Janackovo

toho dost, Cfm sa mote toto pekneadministrativne

akunumecentrumiuine]

pochveilif.A pochveilif sa moie aj strojeirskym veftrhom, ktory ui roky neodmyslitefne patrf k mestu. Znacka MSV Brno sa preivom stala symbolom rozvinuteho samozrejme strojarskeho priemyslu.Je mesta a synonymom bude

pteto logicke, ieteito najvQCsia strojeirska udabez neisho zeiujmu neostalo ani prekvapuiuce mestami Brna nieje ani jedno slovenske.

losfv strednej Eur6pe nemoze ostaf bez neisho zeiujmu. Casopis TriboTechnika pri tom. (Mimochodom, poznanie, ie medzi mnoaym! partnerskymi

Dei sa to vsakrychk: napravif. Navrhujeme tilinu.)
Vreifme sa vsak do reality, na bliiiac! sa strojeirskyveftrh. mnohokrdt konstatovane, ie strojdrstvo a tribol6gia caM, ktorenemoino Vciienf priatelia, ui bolo OVlddnutieprotrend 21. storopovrchovjch vrstiev, vyvolaloiiskei bez

patria k sebe. SUto siamske dvoj-

odseba oddelif. Otomiezaytocnepolemizovat. sa ukazuje aka dominantnytedmoioqicky v oblasti studia ultra tenkjch nielen strojeirskych suCiastok.

cesu trenia a opotrebenia

Cia. Hlavne nainovsie poznatky Ciie nano technol6gieddvaju nych tren(m
5 priamym

redlnu nddej na znfienieastronomickjchstrdt, nfzkoenergeticke

a opotrebenfm

Nebyf komplexnych prostriedkov,

poznatkovztribol6gie, dopadom

nemohla bynapr. fa SKFvyvinUftzv. na spotrebu pohonnych

hmot dooravnyci:

studia tvorby a sfrenia triesky z hfadiska trenia pri obreibanf by nebolo moine nevfdane zvysifreznerychlostia bysme pokracovafaalSfmi vsimol, ie sme postupne akceptovanej tomto metodiky zeisadne zvjsifproduktivitu prfkladmi. poskytli Ktopozomeisie trieskovehoobrabania odbornfkov a mohli z rozriyd: sledujeneis casopis taksi urCite z SKF,autorcelosvetovo skrutkovjch spojov a v na

priestor pre vyznamnych

oblastf strojeirstva. Predovsetkym

to bol Prof. StatisJoanides

pevnostnych

vypoaov
pevnostnych

valivjch vjpoaov

loifsk, aalej Prof. Willfried odbornfkom

Lori, autor VOl 2230, t j. metodiky Cfsle ndjdete interview trieskove obrdbanie. qie. Vtomto mazanie

s Prof. Karolom Vasilkom, zndmym
prfpadoch bol zdorazneny

Va vsetkych tjchto

vyznam tribol6-

trende budeme pokraco vaf. Pripravujeme

a vyvo] mazacfch prostriedkov,

rozhovor so specialistami na so zeistupcami vyskumnych a vjvojovych tribol6-

centier z oblasti nanotechnol6gie oblasti. To je nase poslanie. tie.Sme sivedomt,

a pod. Chceme tak spopularizovafnielen

giu aka taku, ale najma predstavifveim, Pozjvame neivstevu expozkievydavatetstva

nasim Citatefom, najnovsie trendy v danej preto veis a vasid: kolegov Ci zneimych na na MSV Brno. Tesfme sa na stretnumedieilnym neistrojom, ktory redakciou a Citatefmi, itizeJozefDominik cdbomy qarant casopisu TriboTechnika

Techpark tilina

ze osobnykontaktjenajdoleiitejsfm casopisu a utuifvzfahymedzi

urate potnoie

zvjsifuroven

rentmi a prispievatefmi.

--I~---------------------------------------------------------------------------------~

3/2011

TriboTechnika

Aplikace PVD na osetrenf forem pro vstrikovanf plastu alitfAI
Tenke povlaky zlskavane Deposition) Vapour inzenyrstvl Deposition) metodami PVD (Physical Vapour

nebo PACVD (Plasma Assisted Chemical sl jiz zlska Iy v oblasti povrchoveho pozlci a jejich oblastech pra kticka jiz sarnozfejmostt svou vydobytou

aplikace je dnes v mnoha

strana 16 - 18

Laborat6rne
l.aboratorne serninaroch jednak a vyvoja techniku. strojoveho

analjzy pouzfvanych

olejov

a nalyzy olejov su castou te mou kongresoch, tykajuclch sa ale aj vyskurnu analyzach udrzbou a dalslch podujatiach, a zariadenf,

diskuslf na roznych syrnpozlach, udrzby strojov novych

mazfv pre najrnodemejsiu suvlslostl s prediktfvnou

Casto sa 0 laboratornych parku.

mazfv hovorfv

strana 56 - 59

Obsah:
Prof. Karol Va sil ko, Dr.h.c.: Rezne nastroje a strukturarnl povlakov zaznamenali novyrnl konstrukclarni 8,9,10 12,13 13 14,1 S forem pro vstfikovanf plastu a litl AI 16,17,18 18, 19 20,21 22,23,24 klina nastroja a vplyv progresfvnych 24, 2S 26 27 upravy - vsetko, co sl za kazn fk vazi 28, 29,30 31 32,33

obrovsky

pokrok LNMX a SNMX

Renovacia zeleznicnych ZeiRail2011 lnovacla z tradkiou Aplikace Zlepsene PVD na osetfeni riadenie

kolies s novyrni

dostickarni

nakladov nastrojov

pri mazanf

vyhybiek

Tepelne upfnanie

Laserem nanesene vrstvy Aspekty opotrebenia rezneho

technoloqii Karbidove

povlakovania a kerarnicke

na opotrebenie cepelky

Tryskacfie zariadenie Oteruvzdorne povrchove

Rychlosf, komplexnosf Synteticke obrabecl

a profesionalita kapaliny

pro budoucnost

6

TriboTechnika

3/2011

Renovficia zeleznicnych LNMXaSNMX

kolies

5

novy-mi dostickami

Oprava pojazdnej casti (podvozku) zeleznicneho kolajoveho vozidla je realizovana po najazdenf urciteho poctu kilometrov a zahrfia celu skalu cinnostf a ukonov danych prfslusnyrnl predpismi pre drahove vozidla. Jed nou z m nohyc h cln nostf je aj oprava, renovacia zeleznknych kolies. strana 12 - 13

Synteticke

obrabecf kapaliny pro budoucnost

Spickove tech nlcke vlastnosti a vysoky vykon jsou dnes sarnozfejme pozadavky na vodou mfsitelne obrabecl kapaliny. Nadstandardnf obrabecf kapaliny dale vykazujf rntrnofadnou zivotnost jako vyznamny benefit pro zakaznfka, Skutecne prvotffdnf obrabecf kapalina navfc musl, jako vysledek nejnovejslho vyvoje, ve sve formulaci obsahovat chernlcke latky s mlnlrnalnfrni negativnfmi vlastnostmi z hlediska hygieny a ekologie.

strana 32 - 33

C.C.JENSEN NS uvadl f ltracnf jed notku odstran ujfcf z olejovych systernu turbin rnekke kaly Plasticke rnaziva Total Oleje a rnaziva v priemysle i automobilizme Analyzy oleju ja ko nastroj proa ktivnf ud rzby stroju Modernf rezne kapaliny v aplikadch obrabenf nastroji s vysokyrn tlakem vnltinfho chlazenf ATF kapaliny pro autornaticke pievodovky v teorii a v praxi Distribucia mazfvTexaco na Siovensku a v Mad'arsku Tribotechnicka diagnostika prevodovych oleju Problematika prornenlive viskozity kapaliny v elektronice montaznfrn procesu Laborat6rne analyzy pouzlvanych olejov Oloha rnotoroveho oleje pri uspore pohonnych hmot Fenornen rnultipararnetrlcka diagnostika Kontaminace hydraullckeho oleje vodou ve vstflkovacfrn llsu Pouzitf novych nanornaterialu vtribotechnice Stanoven f vody coulometrickou titracf Meranie zakladnych parametrovvodou Seminar"Prevodove oleje" rledltelnych kvapalfn v prevadzke 34, 35,36,37 38,39 40,41,42 43,44,45 46, 47 48,49,50 51 52,53 54, 55 56,57,58,59 60,61,62 62, 63,64 65 66,67,68 69, 70, 71 72,73 74

3/2011

TriboTechnika

Prof. Karol Vasilko, Dr.h.c.:

Rezne nostroje zaznamenali obrovskv pokrok
Koncom apr~a tohto roku bol vyznamnemu vedcovi, vysokoskolskernu pedag6govi a excelentnernu odbornfkovi v oblasti trleskoveho obrdbcnlo Prof. Karolovi Vasilkovi, esc. udeleny iilinskou univerzitou titul Dr.h.c. Pri tejto prfleiitosti poskytol nose] redakcii rozhovor.

Valive loziskii su zname uz od cias Leonarda da Vinci. Samozrejme, od tej doby nastal, hlavne zasluhou rozvoja automobilizmu, ich nebjvaly rozmach. Aky-msmerom sa bude uberaf dillsi vyvoj a akuulohu vtom zohratribologia?
Leonardo (*1015) ako prvy objavil zasadny rozdiel medzi klznyrn a va livyrn tren fm a vyvfja I konstrukcie sdrevenymi va livyrnl lozlskami. Vzni kva liveho loziska sa vsak viaze k vynalszu kolesa 400 rokov pred n. I. Prve kovove qulkove lozisko sl dal patentovaf VAUGHAN r.1794. UZr. 1829 ziskal na taketo lozisko rakuske prlvlleqi um Cech J. ResseI. Od r. 1883 zaznamenal Britsky patentovy urad takmer 1 000 patentov len na bicyklove loziska. Popri 9 ulkovych sazacaIi pouzfvatcylindrlcke, ihlove a nesyrnetricke kuzelfkove a sudkove loziska. Zatial' co v Europe viedla Fischerova akciova spolocnost, v USA na najrna v r.1902 presadil ako vyrobca 10zfskHENRYTIMKEN. V r. 1883 F.FISCHE Rvynasiel novutech noloqi u obrabania guliek, ktora ich urnozfiovala vyrabat s toleranciou 0,02 mm. Isla 0 akYsi"gulkovy mlyn"v ktorom sa medzi dvoma valca mi z bielej liatiny odva 1'0· vali gul'ky. Tlak najeden z va Icov (rotujuci) sposoboval, ze sa povrchova vrstva gul'ky silne deformovala a odlupovala. Gulky obiehaju v drazkach kotucov sferic ky, preto po niekol'ko hodinovom omiel'anf dostavaju "idealny" gul'ovy tvar. Mnoho takychto strojov bolo instalovanych v odborovej gul6Ckarni v Kysuckom Novom Meste. Nove loziska uz nie sujednoduchyrn spojenfm kruz· kov, teliesok. Pridavaju sa im nove funkcie, napr. monitorova nie stavu (h lucnost, mazanie, opotrebeniel.aplikuju sa nove materialy vyvljaju sa loziska so specia Inymi vlastnosfam i (cerpa nie oleja do kontaktu obeznej drahy a teliesoka pod).

Pan profesor v sucasnoti pracujete v Presove, ale ocenenie priSlo zo Zilinskej univerzity. Co vas ktejto skoleviaze?
Zillnska univerzita je moja ne· vlastna Alma Mater. Pracoval som tu po odchode z vyrobneho podniku ZVL (Zavody vallvych lozisk). Vtom cas bola zalozena na Fakulte stroj nfckej a elektrotechnickej Katedra vyrobnej techniky a technoloqie vyroby lozfsk, Bol som generalnym riaditel'om ZVL uvolneny z podniku na vychovu inzinie rov pre loziskovy priemyse I, ktory bol v extenzfvnom rozvoji. Potreba spectalizovanych od born f· kov pre osem podnikov ZVL v byvalom Ceskoslovensku a dva vys kum ne ustavy 5i vyziadala nove studijne zamera nIe. Pretoze Vy·

soka skola dopravna vychovavala
odbornfkov pre dopravu a valive Iozis ko je 5 uca sfou k azd e h 0 dopravne ho zariadenia, je loqicke, ze taketo zameranie patrilo prave sem.

Pred casom sme uverejnili interview s Prof. Statisom Joanidesom z SKF,autorom pevnostnych vYpoctovvalivYch lozisk. Metodika tjchto vyPoCtov je dnes akceptovana prakticky na celom svete, co len podciarkuje dominantnu poziciu SKF v oblasti valivYch lozisk. V tejto

TriboTechnika

3/2011

vd'oko novvrn konstrukclorn a povlokom
uvislosti treba spomenuf loziskovu vyrobu Loziskova vyroba je sucasfou vseobecneho v bjvalom Ceskoslovensku. V koncerne ZVL strojarstva, Aky je sucasny stay v tomto bolo zdruzenych cca osem vyrobnych ZilVOdov, odvetvi u nas a ake su jeho perspektivy? Podia niektorych prognostikov sa strojarstvo uz dva vyskumne ustavy, technicko-konzultacne stredisko, centralny odbyt lozisk. Vychovu vymanilo z krizy,skeptici vsak tvrdia opak. AkY je vas nazor? odbornikov zabezpecovala Katedra loziskovej Treba rozliSovafdva fa ktory. Sucasna krlza, ktora je vyroby terajsej ZUv Ziline. Co sa vlastne stalo, docasna a v podmienkaeh Siovenska negatfvny ze sl'ubne sa rozvijajuce a perspektivne prievyvo] po r. 1989, ked' sme strati Ii rnnohe vyrobne myselne odvetvie bolo zrazu degradovane do programy. Siovensko vlastne nerna v sucasnosti pozicie "velkej obrobne" zahranicnych vjrobvlastny strateqicky vyrobok, A mali sme ich vel'a: COylozisk? V com vidite hlavne priciny tohto stavu a ake sujeho nasledky?
Vyroba vallvych lozlsk bola v naslch podnikoch na vysokej urovni, Konstrukcny vyvo] zabezpecoval Vysku mny ustavva llvych lozfsk (VUVL) Brno,technoloqlcky vyvo] Ostav pre raclonallzaciu vyroby lozlsk (VURAL) v tiline a prfsna Statna skusobna lozlsk v tiline. Vyvo] po r. 1989 nas nasiel organizacne neprlpravenych a vyrobu sme predali konkurencii, alebo zahranlcnyrn flrrnarn. Tf od nas vyvo] nepotrebuju,

Zname su vase kontakty s univerzitami z bjvaleho vychodneho bloku, takZe urcite mate informacie aj 0 stave vyrobyloziskvtychto kra[inach, Vieme,ze napr.lenv bjvalom ZSSRexistovalo dvadsaf velkych loziskovych zavodov. Podobne sa vyrabali loziskil v Polsku, NOR, Rumunsku, Madiusku, Bulharsku a v krajinach bjvalej Juhoslavie.AkY je terajsi stay?
Vyvo] nebol vsade rovnaky, niektorf, najrna ruskf vyrobcovia si d rzia u rovefi. Stratili sme m noho zrusenfrn inteqracie uvedenych statov vyrabajucich loziska. V rarnci spolocnosti OSPVL (Orqanizacia spoluprace vyrobcov valivych lozlsk) sme si vedeli rozdelitvyrobny sorti me nt v jed notlivych statoch, a tak sme dosiahli vyssiu seriovosf a teda efektfvnost, Dnes su serie male, treba rychle prestavovaf stroje a linky, poziadavky odberatel'ov SUNY realnom case'; kto na to nestaCf, padne. lnteqracla obchodu znarnena, ze si rnozno zo dna na den objednaf lozlsko z ktorehokolvek miesta sveta, takze d lhodobe dohody 0 dodavkach pre urciteho odberatel'a su nerea Ine.

sklo, obrabacie stroje, vojenska teehnika. Medzi finalne vyrobky sme radili aj valive loziska. Obavarn sa,ze vyvo] takehoto vyrobku je v nedohl'adne.

Je 0 vas zname, ze vasou dominantnou temou, ktorej sa nadale] intenzivne venujete je vyskum procesu trieskoveho obrabania, Vase prace z oblasti tvorby triesky pri obraban! su zname nielen u nas, ale aj v zahranici. Aj vdaka tomuto Studiu sa podarilo podstatne zvysif rezne rychlosti pri obrabani. Co bolo eSte nedavno utopleu, je dnes realitou. Nove materialy, uprava funkcnych povrchov reznych nastrojov povlakovanim, optimalizilcia geometrie reznej hrany a pod. sposobili nebjvale zvysenie produktivity prace pri trieskovom

obrabani.Aku ulohu vtom zohrava tribologia a akym smerom sa bude uberaf dirolsivyvoj?
Proees vyroby suciastok obraba n f,co je za kladnou teehnol6giou presnej vyroby je proeesom trenia a opotrebenia. Tak ako v strojarskych sudastkach sa snazfrne 0 optima Inu trva n livest konta ktuj ucic h suclastoka uzlovstroja, v obra ba nf sa snazlme oznizovanie intenzity opotrebenia nastroja, teda tlez optimalizujeme jeho trvanlivost (geometriou, oteruvzdornyrni povla km i). Proees opotrebenia nastrojov vsak prebieha omnoho intenzlvnejsie ako opotrebenie suciastok stroja, takZe tu pre nas rnaju poznatkytribol6gie -trenia nastroja a obrobku v extrernnych podmienkaeh rnechanickeho narnahania rnirnoriadnyvyznarn. Obrovsky pokrok urobili vyrobcovia reznych nastrojov novyrni konstrukciarni a strukturarni povlakov. V sucasnosti je snaha opustat cestu vysokych reznych rychlostl, ktora vedie k vyssej spotrebe energie a rezneho rnaterialu (trvanlivosti nastrojov sa poCftaju na jednotky rninut), Intenzfvne sa vyvfjaju nastroje, ktore urnoznia aplikovaf velke posuvy pri dosahovanf dobrej kva lity obrobeneho povrehu. je to pod miene ne poznatka m i tribol6gie, konkretne - cha ra kterom trenia a opotrebenia v pod mien kaeh min irna 1nych hrubokodrezavanejvrstvy.lntenzfvne na tom praeujeme aj na nase] katedre. Vyvinuli sme"Zravu frezu" ktora umoZi'iuje mimoriadne vysoky posuv pri dosahovanf dokoncovacej kvality obrobeneho povrehu.

Ako vysokoskolsky pedagog pripravujete mladu generaciu na vstup do ekcnomtekeho procesu. Ak@ odbory suvisiace 50 strojarstvom sa v sucasnosti vyucuju? Myslite,ze sucasna uroyen ucebneho procesuje dostatocna a ze buduci absolventi budu schopni zastavaf zodpovedne funkcie a najma zvysifuroven strategickeho odvetvia akjm strojarstvo urciteje?
Sledujem uplatnenie nasich absolventov (zilinskych aj presovskych) pre spatnu vazbu (ci ich uclrne dobre). Pri porovnanf s podobnymi skolarni
v zapadnom zahranlcf marne studiurn narocnejsie

a hlbsie. Nasi absolventi pracujuci v zahranlcf vedla viae ako zahranknl, preto sa vyborne uplatnuju, SU variabilnejsl, ziar pocas studia su na nieh kladne vyssie naroky a mnohf neukoncia studlurn. Na zahranlcnych vysokych skolach (napr. v Anglicku) sa vyucuju vseobecnejsie ana konkretnorn pracovisku si ich zamestnavatelia doskoluju radom kurzov. Presli sme na trojstupriove studiurn vsunutfm bakalarsksho stupna. V nasich podmienkaeh to nie je vhodne. Doslo k casovernu stresu. Studenti su zavalenf mnozstvom zadanf. Sucasne musia robif o jed nu zaverecnu (ba kala rsku) pracu naviac. Klesa kvalita vyucby, Prax zatialnerna vhodnu napln pre konciaceho bakalara, preto vsetci chcu pokracovat
vlnzinlerskom studiu,

Dakujeme za rozhovor Jozef Dominik

~.~AMETAL To:

[katalog firiem] [ burza strojov] [burza proce] [udalosti] [aktuality]

VIAG

hlEZ

?QOO FIRIEM

Z{;EL[HQ

SIJETA

ROZDElEN'i:t-

DO KATEG{~RI

~
tJA NAKUP

ww,",'.4metol_pl www.4meloLde www4metolcz wwwknetcLco'l www.4rneTolnl wwwArnetol_ot www.4rnetat.be Www.4~le-cl.ru www.4me-ol.ch

VIAe NEZ 2300,6,KTUALNYGH APF1::0AJ INZERATY PRACO'J'JiKOV

!'IZERA-TOIf

-I

r;.:,,~ I..:!::; ?1(1';

A PREDAJCQII

Z OEQRlJ

~
PREHlAD vo S.VETE
ODBORWT'CH

VEl-m-QI/

A PODLJATi

TECHNoLoor=:, POTRE8UJ~E

ROZHOVO~Y,

REFERATY.

VSETKD

to

L
II!!!!!I +

[media]

I~JFORMACIE 0 OD30RN'~CH l CELEiC· S\IETA

CASOPISXH

~

••
~
20D7

[video]

Vr..SA

F RM<l.

If OBJEKTivE

[lJ wwwArne-ot.it
NA$EJ KAMERY

_U
II!!!!!I
GET THE MEMBERSHIP
-

wwwAmetol.ro wwwArne·ol.hu www.4metcl.us

L
20D9

3/2011

TriboTechnika

zeleznicnvch kolies s novymi dostickorni LNMX a SNMX
Renov6cia
Oprava pojazdnej casti (podvozku) ieleznicneho kol'ajoveho vozidla je realizovana po najazdenl urciteho poctu kilometrov a zahrna celu skalu cinnostl a ukonov danych prlslusnymi predpismi pre drahove vozldld. Jednou z rnnohvch cinnostl je aj oprava, renovdclo ieleznicnych kolies.
Oprava pojazdnej casti (podvozku) zeleznkneho kolajoveho vozidla satyka predovsetkyrn obnovy jazdneho profilu zeleznicneho kolesa. Tvar jazdneho profilu je dany normou UIC.V rarnci zlvotnosti zeleznicneho kolesa sa moze vykonavat obnova jazdneho profil u spravidla az4xv zavislostl od velkosti odobera nej hIbky rezu, ktora je da na obvykle rozsahom povrchoveho poskodenia kolesa, ci rozdielnosfou priemerov jednotlivych dvojkolies. Zakladnou podmienkou je, aby po renovacil mali obe kolesa rovn aky p rieme r. Obecne sa pri renovacil zeleznlcnych kolies rozlisuju dva zakladne stavy kolies -rnakke a tvrde. Kolesa rnakke su charakteristlcke len svojfm opotrebenfm bez vlditelnych povrchovych vad a defektov. Tvrde kolssa, na rozdie I od ma kkych, su znacne spevnene a obsahuju viditelne povrchove vady, necistoty (piesok, kamienky a pod.) a d'alej defektyv podobe stop po brzdenf, povrchovych prasklfn. Podl"atoho aky typ kolesa rna byt obrabany.je nevyhnutne prisposobif rezne podmienky, predovsetkyrn spravnej volbe reznej rychlosti v<, optirnalnej volbe hlbky rezu ap, posuvu na otacku fa volbe utva racatriesky.
5

Renovdcia jazdneho profilu zeleznicneho kotesa dostickou LNMX 30 1940SN-RM; 9315

JOY

PrametTools a jeho novy uceleny sortiment nastrona renovaclu zeleznicnych kolies sa sklada z nozovych drziakov s vyrnennyrnl kazetami, v ktorych su upnute tanqenclalne dosticky typu LNMX 19 a LNMX 30 s novyrn radom utvaracov, Tietotypy dosticlek odolaju vysokyrn tlakom a teplotarn pri velkych hlbkach rezu, ktore proces renovacle jazdneho profilu zeleznicnych kolies sprevadzaju, Novy sortiment dosticlek LNMX 19 je ponukany s dvomi typmi utvaracov oznacsnych -RFa -RM. Rozmerovo vacsie LNMX 30 su kdispozfcii vtromitypmi utvaraCOY, -RF,-RM a -RR (pre spravnu volbu utvaraca je dolezite vedief, aky typ zeleznicneho kolesa rna byf obrabany). Sortiment tanqencia Inych dostlciek LNMX 19 a LNMX 30 je doplneny 0 celkom novy typ oboj-

5

Renovdcia [azdneiu: profi/u zeleznicneho koiesa dostitkou LNMX 30 1940SN-RR; 9315

TriboTechnika

3/2011

strannych s utvaracorn profilje reznych profilu

stvorcovych

dosticiek

typu

SNMX 19 jazdny

- RF.Tentotyp makkych

dosticky je cielene urcekolies, ktorych

ny na obrabanie sustruzeny

ZEL-RAIL 2011
Kazde dva roky sa 0 slovo hlasi jedine ktoreho dornenou je zeleznkna s nou suvislace. Hovorfme ve vyrobkov tembra tich jatfm mej pod skratkou buduvrutky tentoraz krajfn, podujatie, a sluzby doprava
0 medzina rodnej vysta-

prvykrat, Pri vhod ne zvolenych podmienkach je rnozne dostkku typu
rovnako i pri renovacii vozidiel. jazdneho kolies kolies, zeleznicnych

SNMX 19 pouzif osobnych [e vsak.aby sortiment v novom cenfm931 KonStrukcia

elektrickovych obrabane defektov

a manipulacnych

Podmienkou

kolesa boli bez povrchovych a spevnenych

a sluzleb pre zelezn ice a dopravu.znaZEL-RAIL. Pocas 20. - 23. seppatrifvystavovatel'om aj s ucastou dopravy, mimo nad tyrnto vystavby Mazurorn, aj za ucasti hlavnych zelezniciarskych spozo sieskrajfn podua regio-

vad, necistot,

ploch, eely
ozna-

dcsticiek

LNMX a SNMX je ponukany rade s obchodnyrn

rnaterialovorn 0,9315 a 9325. vyrnennych lahka vyrnena

Eur6pskej

unie. Osobnu zastitu

prevzal Minister

kaziet bola zarnerana

na

na Ineho rozvoja Ing. Jan Figel'spol us pri matorom mesta Vrutky, Ing.M iroslavom Brany vystaviska predstavitel'ov locnostlzo sa subjektov. sa rozbiehaju na vystavlsku Unlverzitne sa otvoria najvacsfch

hlavne
zivotnost,

poziadavky rnanipulacia
kaziet

zakaznikov, i vyrnena

ktoryrni dosticiek,

su dlha
jed no-

a predovsetkyrn opornou

ducha
typy

Vsetky

su vybavene

ochrannou

Siove nska a viac a ko 80 prezentujucich Uz pocas uvodneho nielen a na mesto stretnutia pode pritom dna podujatia s obchodnymi pria mo zahaji univerzity. den

podlozkou

zo speka ne ho karbidu, ponukaneho

ktora v prfpade nozo(vyrobca

poskoden ia dosticky nfm. Z hl'adiska vych drfiakov drziaky SRN) a prestroje

ch ra ni kazetu pred poskodesortimentu Prametu k dispozfcii

zastupca m i, a le aj firem ne pred nasky Zllinske] v tento

su v ponuke

pre stroje znacky

Hegenscheidt

Rafamet(V)irobca

Polsko),

V)iroenu 20. medzinarodnu preble my v kolajovych ktorej sazucastnlvlac pade podujatia klad jazda ze leznlcne] zaujfmaf vozldla Podujatie ferencie tembra projekty vo roc h dnf chybatvlace

konferenclu.Sucasne - PRORAIL 2011"

vozidlach akostovka

spolocnostl, Vprfpocas styprace akcle ako naprfukazky

Vnrtkach

nebudu

re zaujfrnave vlaclkorn,

historlckyrn

pollcie a le aj spreje rov ei a materskych rade vsa k budu navstevnlkov vystavene viac ako 700 kolajove metrov. konpredovsetkyrn

fotog rafov. V prvom a to

na pioche

bude dychat' novotou predstavf priamo na a to dopravy novych

aj v prfpade

RAILINFORM 2011, ktora pocas 21. sepna vystavlsku obnovu vd'aka viacere podpore programu uniforiem aj a elektu bude zarnerane dopravnej

Zeleznicne dvojkoleso urcene na renoviuiu jazdnet«: profilu Presna speclflkacla nozovych d rzia kov, prlslusbrltovyc h dostlv obchods nazvorn Tools

infrastruktury, Ministerstva doprava prehliadka viacero

najrna Novinkou

a Operacneho zeleznlclarskych Na vystave z oblasti

2007-2013.

bude aj m6dna sa predstavf

nych typov nom

kaziet, vyrnenltelnych firmy Pramet

pocas 22. septembra. spolocnosti trotechnickeho Niektore .Zlatou no tohto

ciek a reznych materialy

podm ie nok je uvedena

stavebneho po prvykrat

"Renovace zeleznicnich

Iml soustruzenim".
Text: Ing. Martin Binder

priemyslu,

mat svoje zastupenie z exponatov medailou roku pocet

aj oblasf

nanotechnol6gif. ohodnotene stovku,

budu takisto ocenenf

www.pramet.cz

~PRAME'J

ZEL-RAIL 2011" pricorn uz mozpresiahne

ktora sa zacata pisat v roku 1995 pocas uvodneho rocn fka tejto medzinarodnej

vystavy,

lnovccio z tradfciou
Intenzivny vYskum a inovativny vYvoj zobezpecuju technoloqicky
nnskok pri tepelnom spracovani.
Uz viac a ko 20 rokov sa Ru big kaliaren zaobera nfm kovova pri tom vlastnom ocelf hraju tepelnyrn d61ezitu spracovaa vyvo] Vo ulohu, ocelf. Vyskum mou podporovana oxldacie cese. metoda povrchoveho zuslachnltrldacie, tvrdokovmi rozmery dielov. vel"spracovanie tenia Plasox Extended. a povlakovania Dodnes bolo Je to kombinacia tvrdokovmi povlakovanie male v jed nom prornaterlalovom laboratoobmedzene na relatfvne

riu su v spolupraci a vyskurnnyrnl priekopn vyvfja ne tepelneho mohli

s vyrobcami

N

lnstltuciarnl
procesy aby sme zabezperiesespeindl-

fc ke

spracovania,

naslm zakaznlkorn

cif pre ich pouzltie

speclficke

nia. Dnes su pre kazde pouzitle

ciflcke

druhy ocelf a tuje samozrejnajrna, ponuknut

me dolezite

vidualne
ne centrum

tepelne

spracovanie. za kornpetencotazky, materialov tepelneho
I-Fl "" - T-

Rubig sa povazuje

pre akekolvek

tykajuce

sa ocelovych

a klucovej technoloqie spracovania.

J",

I)

n r,

01 -

1~

mTl

PHr 1-

-

Vysoka zivotnosfprimiSa daluspor
Aktualne najnovsf vyvo]

potenje plaz-

kych nastrojov roy. Obe tieto lov su

a ostatnych skutocnosti

suclastokvacsfch - kornbinovane jedlnecnel

rozmespraco-

va nie v jed nom procese a povla kova nie ve Ikych diecelosvetovo Jednoduche qarantuju zv)isi maPlasox odolnosf vysoa nepatra vyskusane min irnallzaclu uzitok terialov, Extended, binovana technoloqicke na kladov -to zariadenia

nie kolkonasobne lacnejsfc

pre zakaznika. zuslachtenych metoda

Aj pouzltle

prostrednfctvom maxlmalnu prostrednfctvom vysokej tvrdosti

prinesie redukovanie urnozfiuje

nakladov, Tato kom-

vod korozif a opotrebeniu,
kej chemickej odolnosti, nernu koeficientu kych vrstiev zatazitelnost

trenia v porovnanf

s konvencnyvyssia

m i metoda mi. Prost red nfctvom moze byf dosiahnuta tribologick)lch

na hrady ga Iva n icpodstatne prfpadne

systernov,

aj piestnfc, vodiacich

tyCf, komponentov

motorov

a prevodoviek atd, Zivotmi synergia
Popri klasickom portf6liu tepelneho spracovania kalenie, nitrlda-

(cernentacla,
Micropuls cia, indukcne kornpetentne (Surface

zuslachtenle,

vakuove
plynova

- plazrnova

nrtrldacia,

kalenie a povlakovanie firmy poradenstvo. spracovaniu.

tvrdokovmi) SIR

kladu zamestnanci

Rlibig najvacsf d6raz na Pri technol6gii by Rlibig) ide 0 novy prf-

Improvement

stup k tepelnernu zakaznfkmi prinasaju dov. a spravna kovania Rlibig

D6raz sa kladie na rlesenia, ktore naklavplyvy a povlakompona ne a procesov tandem tepelneho skod, spracovania, seminate vyskurn, ponuka tento D61eanalyzu
0 rnaterlaloch

predlzenle zlvotnostl dielov. V uzkej spolupraci so
sa definuju necakane kornbinacla tvrdokovmi hra uzitok a realizuju vysledky kalenia, zvysuju v znizovanf nitrldacle vykonnost

Moderne

mate ria Iy, kostruktlvne

nentov. Vseobecne

platf, ze hlavnu ulohu vo firme pre zakaznfka: zariadenia

te pe lne spracova nle su vyvfja ne, konstruova a vyrabane zit}'im v Riibig

- Anlagentechnik.
je pritom

spojovadm

clankom

Riibig

-

a proces sprevadzajuci

Werkstofftechnik.

Popri vyvoji

novych zariadenf

www.rubiq.com

]
\llIku"V<e

eereme

do 1 )00·( ~I"'~r"lie

• HELNAC' kil~1"I1fo pru{!k)'111 ~(hl.:dli:"i1r',fm hNI(Jr)1.1/~ku~J\d~ ~

-V.;ikllo ...!- ~1)~jl:.o\l"'I~ie 1

ZihiJn OIoI:nhr-dnnypl)'n • 2"hani~ na odstraneme n.;!.,.)ti~· Jemne zfh<ll1ie, No-rnatzetne nharue- Roapustecie

:!ihdl"lle Staib maNrifl_ a OIn1lltzy !lkOcl

...
no

Plynov,jmtridlid-lll
• Nitru"Prrpntiidi'l
~,lmidmr,m-",).

Nmmf.lrl~

nitrici'iKiil

• f)lh.u:i.--,b~

r-ilrid~~ j,J

• GASOX' - mtmiz.ci" MkNlpu

s oxcaciou

"lIl.den~

...o:Likll.znilulm

15"'· pl<IIzmO'll'I!- ,pnu"Y;!Iooie
nihidi'iL"ia. f1I...,';SO)(~-~,umov.'l nitrid~d~
oil

p.mkovi'IInie
w:id~[ i~

• P·.ASNIT"-r1il7mm.-;i.

• P3'5TI ....-PI\C'"[I-p!)','laf:.-J\.'<'1n1o~ (li r{ T L 1'1, atdl

NO'IIIINKA - DL .,,111 PL.ASTIT

ROBIGSK, b.
Andrej::! Hlin"IJ~. SK9n11r'1CJ.vjlly Td,;+4:21l4MS44J02«i-7 F~:t::+421i46~S460268 p!-m::!il:offi(-e,~@lubi!l.oorn w\\"...rublg.oom .

3/2011

TriboTechnika

Aplikoce PVD no csetreni forem pro vstrikovoni plostu 0 liti AI
Ienke povlaky ziskavane PACVD (Plasma Assisted povrchoveho inzenyrstvi dnes v mnoha oblastech metodami PVD (Physical Vapour Deposition) nebo Chemical Vapour Deposition) si jiz ziskaly v oblasti svou vydobytou pozici a jejich proktlckd aplikace je jiz samozfejmostl.
lovy efekt (vlivem kombinace tepla a tlaku plynu pusobklhov uzavienych oblastech) Krome uvedenych aspektu, ktere snizuj! zivotnost forernzrnlfimejeste dalsf dva krlticke parametry: c) koeficient tl'enf rnaterialu (plastu, hlinfku) na povrchu formy je ve vetSine pl'fpadu nepl'fmo umerny k pin fef rychlosti formy. To pl'fmo ovlivn uje delku lisovaefho/liefho cyklu a tfm i naklady na jeden cyklus. d) velmi dulezitym a znarnyrn jevem je interakce mezi povrchem formy a tvaienyrn rnaterialern. Tato interakce, ktera casto vede k piilepovanf rnaterialu na formu, se vyskytuje krorne plastu i u tlakoveho litf hli nfku ci tvaien fpryzovych dflcu, V odborne literature se pro tento jev zavedl pojernvstickinq" Bez ohledu na tvareny material se musf castoforrna eistit agresivnfmi chernikaliemi nebo mechanicky, popfipade kombinaef obou
zpusobu,

Mezi nej pouzlva nejsf tech nologie nanaseni tenkych povlaku patrf obloukove naparovanl a magnetronove naprasovanl Nfze uvedene pl'fklady a plikaef vyuzfva] f prave metodu rnaqnetronoveho naprasovanf, ktera poskytuje velmi kompaktnfa adheznfvrstvysvysokou hustotou nanesenych castic a pracuje pf n fzke te plote, cfmz je setrna k povlakovanernu substratu. V dalslrn textu se zarneifrne na nektere specialni aplikace, ktere majf sve jiz reference, ale nejsou zdaleka ta k rozsfiene ja ko napf: povlakovanl vrstvami na bazi TiN. Jedna se 0 povlakovanl nastroju pouzlvanych pf vstiikova nf plastu, tlakovern litf a tvaienlhlinfku ajeho slitin. Mechanismy a problemy spo j ene sli sovanim a liti m Pri vstiikovanf plastu, tlakovern litf nebo tvaienl hlinfku a jeho slitin se setkavarne s nekteryrni spolecnyrni

problematickyrn ijevy:

Pffklad diesioveho efektu

Duvodern pro povrchovou upravu forem je proto vytvolenf takove povrchove vrstvy, ktera bude co mozna nejvfce ine rtn f k tvarene mu mate ria lu, bude m ftvysokou oteruvzdornost an fzk}lkoeficienttl'en f. Krorne toho musfvzhledem kvyse popsanernu efektu pf lepova nf splnovat dve podm fn ky: • povrchova vrstva by nernela reagovat s eistfefm chemickym rnediern • povrchova vrstva by rnela mft vysokou tvrdost, aby byla odolna vuei mechanickernu mtenf(pfskovani, otryskava nf, atd.) Pouziti povrchcvych u pray Z jiz zrnineneho je patrne, ze povrchova vrstva by mela resit problemy s oterern a pfilepovanfrn tak, aby bylo plnenlforrny kvalltnejsla vyjmutf dflcezformy snazsl, kratce receno: aby se zvysila kvalita a snfzilyse naklady na vyrobu dflce. Ackollv nitridace, elektrolyticke pokovovanl chr6mem nebo niklem je stale siroce rozsfiene, povlaky na bazi PVD a PACVD se stava]l efektivnf nahradou

a) zadlranl a koroze tfenfm nekterych pohybllvych soucastlforern (vyhazovace, pohyblive eepy, tazne easti, vod fef liSty, atd.) b) unava, abrazivnf oter (napi'.: dfky sklenenyrn via knu rn), koroze (napl.: pusobenirn rozkladnych nebo kondenzacnfch produktu c hloridovych polyrneru), diese-

TriboTechnika techto povrchovych uprav, Klfcem k jejich uspech u je velmi vysoka tvrdost, vel mi vysoka chemicka netecnost a schopnost nemodifikovat pocatecnf drsnost povla kovaneho povrchu. PRiKLADY Vstri kovani polym eru V tomto pliklade se jedna 0 vyrobu PEvlcek pro lekafske pouzitf Puvodnfrn Iesenlm byla forma z materialu 34NiCrMo16 s vniti'nfm chlazenfm vodou. Protoze dochazelo k castemu piilepovanl a vyskytu dleseloveho efektu, bylo nutne sadu cistit (brousenf + lestenO v intervalu milion cyklu To odpovfda 10prurnerne deice cyklu 17vte i'in. Kompletnf sada byla povlakovana vrstvou CERTESS 0 sfle 3 urn a soucasne byl nahrazen X materia I formy slitinou Cu-8e.Tfm bylo rnozne eliminovat vniti'nf chlazenf vodou. Toto i'esenf potlacilo vyskyt dieseloveho jevu a pfilepovanf bylo
vyznarnne zredukovano,

3/2011

deho c hr6m u a povla kem CERTESS bazi Cr.Jedna na se 0 vyrobu ,,0" krouzku z pryze, Pri puvodnf povrchove uprave bylo nutne cistit formu (kartacovani, popilpade cistfcf roztok) v intervalu 20000 eyklu a to dfky

vyznarnnemu

vysky-

tu pjilepova nf materialu naformu.Aby bylo rnozne tento intervalzvyslt, byl tvrdoehrom nahrazen vrstvou CERTESS sfle 0 4 urn. Vysledekhovoff sam za sebe: interval CiStenffor my sezvysil na 1OOOOOeyklu. Vysokotlake litihliniku Nynf ukazerne pilkladvyroby odlitku pomoefvysokotlakeho lit! z hlinfku, kde jsou casto soucastl forem [adra urcene k vytvoienf otvoru (slepeho, otevi'e neho) do steny od litku. V tomto prfpade se jed na 0 AI-Si slitinu, lief te plota je 750°C, material formy je opetvysoce leg ova na Ni-Cr-Mo oeel. Hlavnfm problernern bylo pfilepovanl hlinfku na jadra pli vyhazovanl for my. Jadra byly povlakovany

CiStenf bylo provadeno v intervalu 6 milionu cykIu.Krorne toho sedfkyvelm isla be reakcl mezi plastem a povrchem formy snfzila de Ika cyklu ze 17 na 10vtei'in. V druhern pifklade sejedna ovstrlkovanf Pf Izicek. Forma byla vyrobena z rnaterialu X38CrMoV 5-1. Problernern bylo spatne plnenl dutin a piilepovanl na formu. Pro zlepsenl plnlcl rychlosti byla forma

INOVA.CEPRO vAS rtROBEK
povrchove technoloqie pro extremni podminky

.

,

fA\..
~':-.. ~

~

povlakoviini technologii PVD a PACVD

K

povlakovana vrstvou CERTESS DLC 0 sfle 1 urn, Vysledkern bylo snizenl doby cyklu 030 %. Doslo ke snfzenftfen f mezi plastem a formou, snadnejs} mu plnenl formy a snfzenf potiebne vYtlacne sfly. Krome toho bylo rnozne zrnensit hloubku popisovacfch rytin pro jejich lepsf citelnost. To vse samozfejrnevedlovdusledku kesnfzenf nakladu. Vstrikovani elastomeru Tento pi'fklad u kazuje srovnan f mezi povla kemtvr-

HEF-DURFERRIT,

s. r. o.

www h ef-d urferrit cz

3/2011

TriboTechnika

Zlepsene riadenie
Zarucenie bezporuchovej funkcie vYhybiekje jednou z najd61ezitejsich uloh udrzby prevcdzkovoterov TazenidncuzAlslitin
Hlavnfm tvalenl renem vlastnosti problernern na formu, dflci. s kteryrn a zadlranl jsou nas zakaznfk materialu trhlin spatne velmi oslona tvatfecf vii, bylo pfllepovanf behem

zeleznic resp. infrastruktury. Poruchy funkcie vYhybiek maju bezprostrednv vplyv na presnost'v zeleznicnej

coz vedlo

k tvorbe

prevodzke. Z tohto d6vodu sa musi
zobezpeclt. aby vYhybky fungovali spol'ahlivo za kazdych poveternostnvch podmienok. Prirodzene, toto by sa malo zcbezpeclf s najnizslmi

Duvodern

slitiny, vtomto

pffpade AI-Mg sliti ny.


Puvod nf i'esenf u pravy povrc hu vyzadovalo seni/lestenf nastro]s (razidlo a forma) brouv intervalu CERTESS

rnoznvml ncklndrnl,
V poslednej pohl'adu sudzuju kovanie dobe badat, ze sa zaclna menif prevadzkovatelov, na kladove uhol

jednotllvych oddelene mazadch

tYkajuci sa uz nepobloky, a ko na aplisa

sa analyzy nakladov, Pri tychto flrrnach jed notllve su naklady na rnazlva, personalne

10000 cyklu, Dfky povlakovan! vrstvou DLC se lntervalzvysll na 60000 cyklu
Tento vysledek ti'enf povlaku vysoketvrdosti Uvedene povlaku DLC, vynikajfd povlaku. nazorne ukazaly na formy odolnosti

naklady

byl dan ve 1min izkyrn koeficientem proti pfileodolnostf proti oteru, dfky

latok atd'., ale stredobodom

stava TCO (Total Cost of Ownership). na? Na rozdiel vyznarn posobenie od doterajse] pohl'ad uceleny

Co to zname-

povanl a velmi vysokou

praxe, zfskava teraz nakladovyrnl kompetencie polozrozho-

na naklady, Vzajornne uvazovanie mazlvac h to nemusf viesf presahujuce zna m ena: k znlzenlu na mazivo. intervalmi TCO ako pri domazazahfnaju nakladov,

medzijednotlivyrnl vyzaduje Pri a nalezite mazivo

plfklady

pi'ednosti a nastroje

kami si pritom odbor Cenovo prfpadov dovadch

CERTESS aplikovane

posobnosti cia nkov. vyhodne vyrazne drahsle rnazivach

provstflkovant

litf a tvaien f plastu, 9 umy a hlinfku: ciSten fforem a tfm povrchu tvateneho budiz dfke/odpovlako-

snad nejsf naplnen fforem snfzen lintervalu zlepsenf litku Poslednfm vanlforsrn V tomto praktickyrn pffkladem plastuje muset z hlinfku na vyrobu plfpade budou plastu. Pouzitl hlinfstale rozSfi'enejsf. procesy povrchoke kvality

TCO. Naklady na zaobstaranie Tyrn moze mazivo s kratsiml

maziva su vo vacsine s dlhsfrnl nakladorn intervalmi

snfzen f poctu odstavekstroje

vyssie ako naklady

dornazavanla lacnejslch vania. naklady mazadmi V podstate CERTESS PEMS'" pfi v pra knajviac naklady, intervaly Text: Ing. Jan Gerstenberger Iba

viesf k nigfm rnaloktorf patria

prevadzkovatelia do posudzovania

kovych forem na vyrobu

na omeskanie latkami

Tieto vsak tiez

do TCO. Vysokovykonnymi

vych uprav splnit pozadavek zrnenarn

na n fzkou te plotu, kteforem.

pre vyhybky sa moze zvysif spovyhybiek, naklady faktorom pri dornazavanl ovplyvnujucirn sa vyhybky dlhe moznosti

ra by ne me la pre krocit 1 SO - 200 "C, kdy dochazl mechan ickych vlastnostf Jako slibne se ukazujf prave PVD povlaky X a CERTESS DLC, nanasene technikou n lzkych teplotach, Ne ktere a plikace jsoujif

la hlivosffunkcie

su personalne

dornlnujucirn

Pretoze vo vacsine domazavanla,

prfpadov

mazu rucne, je velrnl dolezite, a tyrn

aby sa dosiahli by podla

tickern pouziti,

zosta Ii personal ne naklady co najnizsie.

TriboTechnika

3/2011

n6kladov pri mazon! vvhybiek
Ake vlastnosti dlhe intervaly musf mat mazivo, dornazavanla? nia aby sa zaruclli prestavovacfch velrnivyrazne KlUber Z tohto cykloch potom toto koeficient skusobne trenia zaria-

stupa
vyuzll

- N lzkysuclnltel'tre

Lubrication

- Dobra ochrana proti kor6zii

denie na to, aby svoje mazlva neustale zlepsoval, optima lizacneho procesu vzn iklo prod uk-

- Vysoka

ochrana protiopotrebovaniu proti vode

- Dobra pri lnavost na klznej casti - Vel'mi dobra odolnosf

tove portfolio, ktore optirnalne splria ciastocne od liSne poziadavky zelezn icnych prevadzkovateI'ov. Exernplarne podia DECO mazivo nosnymi uvadzame tri taketo ktore rnozno

- tahka aplikovatel'nosfdo
- Vysoka odolnosf - Rychla bioloqlcka

-25'C

proti UVziareniu odburatelnost

mazlva,

Jednyrn preDalsfm

z nich je Kluberrail AL 32-2000, rozstrekovacie na vyhybky, aplikovaf rozprasovaclmlzarladenlarni v chladnejslch a prednost-

301
Pretoze ochrana zivotneho prostredia zohrava nors

ne sa pouzlva

oblastiach.

stale vacsiu ulohu, su vsetky od Klliber Lubrication, my, biologicky beznyrni mazacfmi

mazlva pre vyhybky V porovnanf

podia vyssie uvedenej

rychlo odburatelne.

latkarnl, rnaju casto biologicky maziva nizsfvYkon. Preto bolo s sa pri vyvoji mazfv pre vyhybky od burate lnost vysokovykonneho nfzkej sily nutnej dobu. sily na vyvinul v ktorom mazivom s vysokou stetcorn oblastiach. Na rozdiel od dvoch vyssie uvedenych pevne svetlych mazacie mazfv, ktore neobsahuju ziadne pre to rnozno dosiah nut?

rychlo odbutatelne velkouvyzvou.aby

kom binova la rych la bioloqicka vysokouvykonnostou.Ako Najdolezitejsou na prestavenie realnych vlastnosfou je zarucenie vyhybky maziva pre vyhybky

a po co najdlhsiu dlhej doby,

Pretoze je vel'm i fazke zmeraf prestavovacie vyhybkach pocas skusobne KlUber Lubrication kazdorn mienky vysoks ktorom vteplotnom zariadenie,

sa mozu simu lovatzatazenia prestavovacom rozne skusobne teploty,

v praxi a meraf sily pri bezaf podpri specitlcke cyklus,

vyhybky

je Kli.iberbio ALO 32-4000 ktore sa aplikuje hlavne sa v miernych az teplych

cykle. Tyrn mozu v ktorych spravanle

viskozitou, a pouzfva

cykly a simulovaf

praxe. Pre krajiny, sa skusa hlavne

prevladaju maziva mazi-

bezf vysokoteplotny

rozsahu medzi +20' az +80'C. V praxi UV, pretoje vystavene na 100 hod. silnernu skusobnorn cykle, podna zistenie teplot krope.zrno od cykle, akoaj sucastou oddel'uje cykloch dazdoch nfzkymiteploznizovanf

latky,

mazivo

Kli.iberbio LO 32-2500 obsahuje

zohrava velku ulohu ajzatazenle vo pred skuskou UVziareniu. statnom Pri a rktickom tomu

pevne mazacie latky a a plikuje sa stetcorn. Pouzfva sa h lavne vte plejslch oblastiach. Aby pre sa naslo konkretny optirnalne profil mazivo na vyhybky je potrebne pozladaviek,

pre krajinys prevazujucirni sf! pri postupnom cykle je dolezitou teste sa zvycajne

tarni, je naproti prestavovadch pri arktickom nie. V tomto pliev" hodne, f'aza kropenia.

kladene tazisko

podrobne Okrem KlUber

zazna me nanie a nasledna ana Iyza zatamazfv pre vyhybky portf61io dalsfch pre zeleznlce, rna firma produktov Medzi ne motoprv-

zenl/pozladavlek.
popfsanych Lubrication specialne

az na -35'C. Tak privysokoteplotnom

vyvlnutych

Po 8 000 prestavovacfch ci sa mazivo po silnych

nasleduje vymyje 2 000

pat ria prevodove

oleje, mazlva pre trakcne

Po tejto faze a cakacorn case sa rozklznej casti vymyje, ihned'

ry,

lofiska

kolies, zubove spojky,

klby,

dvere ako aj dalskh

pasty na skrutky kov.

a mazlva pre mnoho Text: Klliber

alebo nie. Aksa mazivoz sa na povrchu

tvorf hrdza. Pri nasledujucich

Lubrication

3/2011

TriboTechnika

Tepelne upfnonie nostrojov
V poslednych rokoch sa trh postupne zapfna zariadeniami na tepelne uplnanie obrdbccich ndstrojov. D6vody na poufivonle tychto zariadenl sa postupne menia. Nie je to uz iba potreba obrobof vo vacsich hfbkach, co ine sp6soby uplnania v6bec umoznuju iba s urcitymi obmedzeniami.
Jednyrn z hlavnych d6vodov je uspora nakladov na nastroje.Tleto
u spo r

neumozfiuju. alebo

rychlo a setrne ohriaf material drziaka. Rychlos1' indukcneho ohrevu urnoznuje spol"ahlivo upfna1'

y

vzn

ik

aj

u

pevn

ej

s lrn

a presnejsirn upnutfm do drzlakov, a tyrn jednotlive meroch strojarskej rezne
nastrojov,

nastrojov rovnomer"'~Jdc"llli(·1 f;m drziaky rmstrojo ..... 4(JOmm 017.:

nejsirn rozlozenlrn reznych sfl na hrany. Je to Uplatnenie az po hrod61ezite hlavne pri rnalych prie-

vyk.onny.E1 rychlv induktn~' ohrev
vysoko

dve miaeta pre chladenle 8 venlllalonul

tychto zariadenf je teda od navyroby rnadnu vyrobu

Drziaky su vyro-

f;;OIYlJ)ilIk.tlle

sl!Jlne

prevedente

bene z oeele odolavajuce] teplotam az 400 O( a qarantuju strukturu, geometriu a rozrnerovu sta10s1' prakticky neobmedzene. Princfp upfnania patrf medzi najpevnejsie, najpresnejsie a najjednod uchsie. Presnos1' pnutia je rovu nocenna novyrnl
5

vel"mi presnyrni kliestialebo hyd-

a uvolriovat stopky nastrojov zo speka neho karbidu a tlez antivlbracnych materialov od priemeru 3 mm az po 32 rnrn, pre ocel' a rychloreznu ocel' (HSS) od 6 mm do 32 mm. Potrebna teplota je dosiah nuta za niekolko sekund, VeIkou vyhodou je automaticky proces ohrevu, pricorn prfstroj automatieky rozoznavatyp drzlaka a podl"atohovolf cykIus oh revu. Autornaticky ohrievacf eyklus je rnozne upravif uzfvatelorn, ale tiez je rnozna aj praca v ruenom rezlme. Dalsfm je upfnacf a zaroven chladiaci modul v roznych vyhotoveniaeh. Sluzi na upfnanie, odlozenle a vychladenie ohriatych zostav, cas vychladenia je 3 aZl rninut pod lavyhotovenia. Tretfm moze byt doplnkovy, vel"mi vykonny vodny ehladiaci modul, ktoreho cas vychladenia zostavy

uplnacrni

raulickyml uplnacml a bezne dosahuje3 urn privylozenl Sd. Easyshrink 20 Kazdy typ vyroby rna svoje specificke pozladavky na komfort ovladania, rychlostuplnanla resp.odopfnania a variabilitu uplnanych drzlakova nastrojov, Seco Tools riesi tieto slroke pozladavky rnodularnyrn mi vykonny modul, ktory zariadenfm ohrievacf vel"mi EASYSHRINK Zakladorn je vel"20. indukcny urnozriuje

TriboTechnika je cca 0,5 rninuty. v kontakte Drziaky a nastroje vodou, nie su priamo su iba

3/2011

5 chladiacou

chladene

chladiace kruzky,
Easyshring 15
V poslednom obdobf niektore segmenty trhu

SEeD

pozaduju jednoduchsie,
avsak s vysokyrn sleduje poziadavky

ekonornicke
ohrevu.

zariadenia,
Seco Tools zariadenie hlinfko-

vykonorn

trh u a uvadza

EASYSH RINK 15 v kom pa ktnom dizajne. Cele zariadenie vej doske, technol6gie je postavene modul na masfvnej vyuzlva ohrievad osvedcenej

ako EASYSHRINK 20 a rna dve miesta model je kornpatibilne so

na doch ladzova nle vzd uchorn. Taktiez ako modularny vsetkyrnl ostava beznyrnl zhodny HSK100, Seco-Capto ako resp. rucneho kuzelml 15020 az 50, HSK25 az autornatickeho je maxirnalna mm.

C3 az C8, rozsah priemerov aj komfort Zaujfrnava

rezirnu,

dlzka drziaka, ktora maze bytaz400

Strucne fakty:
Kom paktne stolne vyhotoven • Rozsah uplnanych Kuzele priemerov3 15020 az 15050, ie mm aZ32 mm

• •

Frezovanie Sustruzenle Obrobonie otvorov

HSK25 az HSK100,

mSeco-Ca pto C3 az C8 • Maxirnalna Autornatlckya dlzka nastroja az400 mm rucny rezim Text: Seco tools SK

Pokrokove rezne moterioly Nastrojove

svsternv

Nakup online

Seco offers equipment Pre-setting The ope rations. modular

for Shrinkfit 20

and

SECO TOOLS SK, s. r.o.
Jeruzalemskii 91701 Trnava tel.: 033/5513537 e-mail: info.sk@secotools.com 15,

Easyshrink

system

achieves fast and econom lea I shrin kg rip and shrink material already steel-HSS). release options types The for all shank metal20 has (carbide-heavy EasyShrink

proven its technical

superiority.

The new EasyShrink sa me technology.

15 is based on the

www.secotools.com/sk

3/2011

TriboTechnika

Laserem nonesene vrstvy
V rnlnulern efsle TriboTechniky (2/2011) jsme se venovali povrchovemu kalenf lcserovym paprskem. Tento zpusob zvysovanf povrchovych vlastnostf je vsok omezen vYberem moterldlu (musf mft dostatek uhlfku a legujfcfch prvku) a nechrdnl povrch pied dalsfm norndhcnim jako tieba koroze nebo vysokoteplotnf oxidace. Laserem je ale moine take nanaset vrstvy (laser cladding), ktere rozsm vlastnosti povrchu 0 dalsf vYhody. MATEX PM s.r.o. je prvnf firma vCR, ktera posunula experlrnentdlnl vYvoj do realne zakazkove vyroby. Laser cladding je historicky jen oneco m lads! nez jeho sourozenci - rezanf a svalovant Za nekolik poslednfch let dosahl dospelosti a sta la se z neho tec hnologie pouzitela v prurnyslu PredevSfm dfky zdokonalenf dio dovych laser u a zlepsenl jejich ucmnostl. Na rozdfl od zrnlnovaneho povrchoveho kalenf, kde je zpevneni dosahovano zrnenarni struktury,je u nanassnych vrstev pozadovana vlastnost povrchu zlskana volbou pildavneho materia Iu. Snizujl se tak na klady na vyrobu - mat rice muze bytvyrobena z levnejsfho materialu a povrch nebo jeho funkcni cast je chranena vhodne zvolenou vrstvou. V zasade se proces podoba navalovanl plasmou nebo obloukovyrni metodami s tfm rozdflem, ze zdrojem tepla nenf oblouk, ale laserovy paprsek a pifdavnyrn rnaterialern nenf elektroda ale prasek, Vyhodou je zejrnena nlzke vnesene teplo a s nfm spojena pnutf i deformace. Srovnavat Ize rninirnalnl pnutf i s vrstvami vytvolenyrnl HVOF (High Velocity Oxigen Fuel), ktere vsak byvajf porezn f (ta kZe nefungujf jako antikoroznf ochrana) a protoze nejsou difuzne spojeny s podkladem, majf take horsf pfilnavost.
Zakladylaseroveho navarovani

V prvnfch pokusech byl prasek nanasen na povrch pomod gelove suspenze a po zaschnutf pletaven laserem. Dfky celkove slozltosti naslsdovala varianta, kdy byl prasek pfivaden ze stra ny pomod trysky do osypaprsku. Hlavnf nevyhodou byla
nerovnornernost tloustky

P roces Iase rove ho nava fova n f prosel vyvojern a i'adou zrnen.

vrstev. V soucasnostl se po uzfva tzv. ko ax laln l uspofadant Cele zailzenl vypada tak, ze na konci svetlovod ne ho via kna je optika fokusujfd pa prsek do pozadovane velikosti a nastavsc, kteryrn se v ochrannern plynu pfivadl pHdavny material prakticky rovnobezne s paprskem. Cestou k podkladu je nataven jak pffdavny prasek, tak casteene i povrch soucastky, Tfm dochazi ke kovovernu spojenfse stupnern prornkhanfrn kolem 5 %. Prornichanl je tedy vyrazne mens! nez u obloukoveho navaiovanl (projevf se rnensfrn pnutlrn), ale zase vetSf nez u HVOF (tam nenf povrch nataven a prornfchanl je 0 %, coz snizuje pfilnavost vrstvy). Cely nastfik problha velmi rychle, pod kladovy material se prohrfva jen rna 10, coz vede k rychlernu odvodu tepla z vytvoine vrstvy. Vysledkern jsou pfiznive jernnozrnne struktury svyssftvrdostf nezje bezne u ostatnfch rnetod.Sllka jed not live stopyzavisl na dostupnern vykonu laseru a optice,obvykle nekolik rnilirnetru az centirnetru, stopy Ize libovolne napojovat do velkych ploch. Tloustka vrstvy b}iva do 2 mm, aleje rnozne nanaset vrstvy postupne i ve vetSfch tloustkach, roste ale

TriboTechnika

3/2011

i nebezpeCf odloupnutf vrstvy. Pod vrstvou byva zakalena teplem ovlivnena oblast zakladnfho material u se zh ru ba stejnou slfkou.

forem. Hrnotne odlitky 0 vaze nekolika tun obsahujfvnitfnflidvady, ktere se behern obrabenl dostava]f na povrch. Nasleduje jejich vybrousenl

Pfieny fezvrstvou

se4 stopami,

tl. 2mm 5 viditelnym

teplotnim

ovtivnenirn

substratu

M ikrostruktu

ra tvrdondvarove

a a ntikoroznf

vrstvy

Ochranapredkorozinebooterem
Vlastnosti vrstvy zavisl piedevsfrn na volbe prasku Beine se navalujl austeniticke antikorozn fvrstvy, tvrd e vysokole gova n e n ast rojove rnaterialy, ale take teplotne odolnevrstvy na bazi Ni nebo Zr, abrazivzdorne kobaltove slitiny (Stellity), karbidicke prasky (W,Cr)C nebo slitiny Ti. Ochrana proti korozi je vyznamne lepsf, nei u HVOF nastfiku, protoze ty jsou sami 0 sobe po rez n f. Ote ruvzdo rn ost lase re m n ava re nyc h laserem je leps! ve srovnani s obloukovyrn nebo plasmovyrn navalovanlrn pfi pouzitl stejneho prasku se shodnyrn chernickyrn slozenlrn, jak prokaz uj f pu blikova ne cia nky. Vysvetlen f je nutne hledat opet ve velke ochlazovad rychlosti, spojene se zakalnejsf jemnozrnnou strukturou, jernnyrni rovnornerne rozlozenymi karbidy a vyss ftvrd ost f.

Opravyanovedny
Duvodu proc navalovat material na povrch je rada. Prvnf duvod je doplnenl materialu, ktery chybf kvull oteru nebo korozi jii provozovanych dflu, ZvlaSte to plat! u soucastl, kde k poskozenf dochazl lokalne, napf. u hi'fdelf v mfstech pod loiisky. Rada firem se napf. zabyva opravami

3/2011

TriboTechnika

a doplnenf materialu nekterou obloukovou svaiovacl metodou. Problernern je velke vnesene teplo as nfm spojne deformaee, velke pi'fdavky pro nasledne opracovanl v tvrdern stavu, jedna se o rucnl opravy zavlsle na zkusenostech pracovnfka. l.aserove navaiovanl se stava leps! a stale casteji vyhledavanou alternativou. Vyrobit novy dfl totiz znarnena dalsl naklady problemy byva]! i se
lhutarni pro dodanlnovych odlitku nebo vykovku, Dalsfrn duvodern je uspora materlalu, V nekterych pi'fpadeeh se nevyplatf vyrobit sou cast z vysoko leqovaneho materialu, ktery je vetslnou drahy, nebo se tezko obrabl, nebo ... Kazdy si muze doplnit dalsf na zaklade vlastnfeh zkusenostl A tak se nado by pro petrochernicky prurnysl svai'ujf z konstrukcnlch oeelf a vniti'ek se vyvaluje austenltickyrnl navary, pf lpadne se chranl qalvanlckyrn niklovanlrn a chrornovanlm. Podobne

Aspekty opotrebenia progresfvnych
V poslednvch pofdesletlch vYskum a vYvoj srnerovcny rokoch bol do oblasti zlepsovonlo zakladnych reznych materialova ich povlakov. Ones si uz ziadny progreslvny rezny nosfro] pre trieskove obrdbonle kovov, menovite jeho rezrni cast', nemozno predstavit' bez kvolitneho rezneho mnteriolu, Pod nirn rozumieme kvalitny tvrdokovovy a pcvlckcveny substrot.
Proees odoberania triesky reznyrn klinom (RK) nastroja je sprevadza ny uvol'nenou e nergiou te plorn, ktore sa vel'kou mierou podiel'a na eelkovej zivotnosti nastroja. Znacna cast' tepla, ktore vznika pri obrabanl je generovana trenfm dochadzajuce] triesky po povrehu RK. Navyse si Iyp6sobiaee na rezny klin rnaju tendeneiu kolfsafv zavislosti na strukture odobera neho rnaterialu, ale bo v d6sledku prerusova neho rezu. Poziadavky na rezny klin: tuhosf a pevnost, huzevnatost, od 01 nosf voci opotre be niu a tvrdosf. Vo vseobecnosti rnozno pred pokladat, ze pri tvorenf triesky sa ee la ene rgia premen f na te plo a 80 % (zavisl od r6znyeh faktorov, hlavne od reznej rychlosti) tejtotepelnej e nergie sa odvedie z m iesta rezuvtrieske. Zvysnyeh eea 20 % prechadza do rezneho klina. Pri obrabanl'rnakkych" oeelf moze tato teplota presiahnuf 550 0(, co je napr. pre HSS (rychlorezna oeel) maximalne unosna teplota pri zaehovanf jej mechanickych vlastnostf, menovite tvrdosti. Pri obrabanltvrdych oeelf kubickyrn nitridom b6ru «(BN) bude dosahovaf tato teplota v mieste rezu hod notu az 1 000 0c.
Opotrebenie a zivotnost'nastroja

postupy se uplatriujl prumysl atd.

u valcu pro

paplrensky

opravene dfly hffdele drdzkovane hffdele

5

ozubenfm a vydfeny povrch

Podrobnejsi informaee 0 laserovern zpracovanl najdete na www.matexpm.eom, kde je take ke stazenl sbornfk z nedavne konferenee "Vyuzitf laseru v pru myslu". Dr. Stanislav Nemecek, Ing. Tomas Muzfk, MATEXPM,s.r.o.
povrchu

Opotrebenie moze nadobudaf tieto formy: vystrbenie hrany, obrusenie hrany, ryha, krater, zasek, prasklina, lorn-total na destru keia. Neexistuje jedina, vseobecne platna definfcia zivotnosti. Zivotnosf RKmusf byt vztahovana k obrabanernu, ale aj k rezne mu materia lu. V kon kretnych pod mienkaeh obra ba nia kovov sa na zivotnosti nastrojov podieI'ajutri kl'ucove aspekty.za kladny substrat, povla k

TriboTechnika

3/2011

rezneho klino ncstrojo 0 vplyv technoloqii povlokovonio no opotrebenie
a

uprava

povrchu reznej

povlaku. Tietotri RK nastroja hrany, dovoluju

aspekty spolu a polomerom vyber z istych vykone

s

dalsf zdroj uplne novy

mikrotrhlln substrat

pri procese taktiez

povlakovania. vykon pri

rez-nou zaoblenia

geometriou

zvysuje

obrabanlllatln.
Tvrde povlaky Pri analyze vyvoja povlakov, je narast ukor v dopytu v poslednych povlaku pohybuje rokoch na

komblnaclf obrabanych hospodarnorn

a aplikovatel'nosf materialov obra ban f.

pre slroke spektrum a

pri spol'ahlivom

nastrojov
CVD

s PVD povlakom

CVD. Hrubka (5 -15

sa pohybuje s PVD (2 - 6 urn).

Substrat Kv61i sirokej skale obrabanych materialov musia tvrdokovove nastroje byf pevne a h uzevnate. Vyrobcovia tvrdokovovych reznych materia lov prisposobuju substrat zmenou vel'kosti zrna volfrarnuv rozsahu od 1 d05 urn. Vel'kosfzrna hra vyznarnnu ulohu pri dosiahnutl pozadovaneho

rozrnedzi

urn), v porovnanl

povlakom,

kde sa hrubka

PovlakCVD je aplikovany na zakladny substrat pri vysokych teplotach a pri chladnutl vznika v povrchovych vrstvach povlaku napatie, ktore je

vykonu obrabania. elm je frakcia zrna jernnejsia tyrn je za klad ny substrat odolnejsi voci opotreben lu a naopa k. Jem nozrnne su primarne ky (VRD), pouzfvane substraty (submikr6n), rezne dostichuzevnatych napr. Iniciatororn povrchovych mikrotrhlfn. Na rozdiel urcene pre vymenltelne na obrabanie

a tvrdych materialov v leteckom priemysle, tita n, Inconel a vysoko teplotne zliatiny. Navyse, zmena obsa hu kobaltu (6-12 pria my vplyv na rnechanicke vlastnosti

%), rna

substratu, Preto sa obsah a zlozenie moze prisposobif poziadavkarn konkretnej aplikacie na pozadovane zvysenle huz evnatosti a odolnosti proti opotre be niu. Pozadova ny vykon substratu sa
moze druhov zvYsif obohatenfm a lebo lequjucich karbid prvkov povrchovych prida nfm tantalu do karbidu vrstiev kobaltom, ako je titan selektfvne

od PVD povlaku,

kde v interakcii

so zakladnyrn

substratorn
nualnorn

vznikaju tlakove
alebo prerusovanorn

napatia

. Kazdy z fak-

torov mavplyv na zivotnost

reznej hrany pri kontiobrabanf,

Vsucasnosti existuju nasledovne druhypovlakov:
• Titan Nitrid (TiN) - univerzalny PVD povlak, vykazujucizn acn u tvrdost'. • Titan Caroon-Nitrid mCN) - povrch ove vrstvy nasytene uhl(kom maju vplyvna tvrdost'povlaku a nits( koeficient tren ia po tomto povla ku. • Titan Alum(nium Nitrid (TIAIN, aleboAITiN) - obsahuje vrstvu oxidu hliniteho, ktory poskytuje vyssiu zivotnost RK pri aplikaciach intenz(vneho vzniku tepla. Pout(vajU sa hlavne pri obraban( za sucha a pre aplikac ie vysokorych lostn eho obraban ia. • Chrom Nitrid (CRN) - vefmi vhodny pre aplikacie obraban ych m ateriolov, kde sa rvor/ na rastok • Diamant najlepsia volba na obrabanie neteleznych materiolov: Zvlast' vnodn« na obrabanie grafitu, kompozitov s kovovou matrlcou, abraz(vnych materialov 5 vysokym obsahom krem(ka, hlin(ka a inych abraz(vnych materiolov. Opine nevhodnyna obrabanieocele. Ing. Peter Tapa], CSc.

inych
(TaC),

volfrarnu,

(TiC), karbid

karbidu vanadu (VC) a karbid ni6bu (NbC). Povrchova vrstva substratu obohatena kobaltom, vyrazne zvysuje tuhosf reznej h ra ny, co jevyuzfvane pri a plikaciach prerusova neho obra ba nia. Okrem toho je pri vybe re vhodneho

substratu pre konkretny material obrobku a ko nkretne poziadavky obrabania potrebne vziaf do uvahy pat d'a ls k h vlastnostf substratu: lornovu
huzevnatost, srnykovu pevnosf, proti upravili pevnosf v tlaku, sokorn, substratu pre stroke vacsiu a odolnosf inzinieri obrabanla, tepelnyrn zlozenie

tvrdosf Vyvojovf vykonu spektrum odolnosf

v novom SUMOTEC substrate obrabanych proti plastickej

pre dalsle zvysenie maju

Nove VRD urcene rnaterialov deforrnaci

I, co zm ie rriuje

3/2011

TriboTechnika

Korbidove a kerornicke cepelky
S rostoudmi naroky na produktivitu prcce a s tim souvisejidm cenu dokaii tlakem na zkra0 cepelky,

covoni neproduktivniho casu ve vYrobe se zvysuje zajem zakazniku
ktere pfes vyssi pofizovad cepelky znornenc

nabidnout vyssi iivotnost. Vyssi iivotnost

nejen sniZeni nakladu na udribu strojniho parku, ale zejrneno

zkracuje dobu technologlckvch odstovek vYrobniho zafizeni, vvvolonych nutnosti vYmeny ncstroje, Krome povlaku ostfi pfedstavuji karbidove a kernrnicke cepelky moinost, jak dosnhnout vYrazneho (mnohoncsobneho) zvYseni iivots beinymi cepelkami z uhlikove oceli.
a radne vede-

nosti ndstro]e v porovncni

Za pi'edpokladu vyberu optimalnf/jemne zrnltostl , mohou bYt cepelky s velikostf zrna do 1 mikronu nabrouseny stejne ja ko ce pelky z uhlfkove oceli aniz by trpely pi'flisnou ki'ehkostf, spojovanou s nastroji vyrobenymi z beznych karbidu. Pi'estoze cepelky vyrobene z karbidu wolframu neodolavaji

na folie nenf optirnalne pledepnuta

na.
Je tedy zrejme, ze karbidove cepelky nachazeji uplatneni zejrnena v oblasti konvertingu pf rezanf folif pf ptevljenl, Kerarnicke cepe Iky - pro dosazen f extre mn f ostrosti je zakladnlm rnaterlalern oxid zirkonlclty (ZrO,). ltyto cepelky jsouvhodne proaplikace, kde se nevyskytujf sllne razy, Toto omezenfje vsak bohate vyvazeno vysokou zlvotnostl (tvrdost je na urovni HRc 75) a nlzkym koeficientem ti'enf, jehoz dusled kem je mlrnoladne eistY i'ez. V neposlednf i'ade je ti'eba jeste zm fnit prakticky absolutnf odolnost proti korozi, rnirnoiadnouteplotnf odolnosttaz 1 OOO°C),elektrolzolacn f vlastnosti a moznost prace v ag resivnfm/zfravem prostfedf. Vyse uvedene vlastnosti pfedurcu]l kerarnlcke cepelky k vyuzitl v elektrotechnlckern prumyslu, napi'fklad pi'i vyrobe kondenzatoru a ve farmaceutickern prurnyslu Samozi'ej me, takjako u karbidovych cepelek, je pro keramicke cepelky typicke vyuzltlv konvertingu, kde se v)irazne projevujfv)ihody nlzkeho koeficientu Henf ve zvysen! kvality i ryc hlosti i'ezu. Zkusenosti ukazujf, ze optimalnf volba i'ezneho nastrojeje v)isledkem uzke spoluprace mezi zakaznfkem a dodavatelem eepelek. Pro dosazenl co nejlepskh vysledku je mlrnoladne dulezite navazat spolupraci co nejdi'fve, v idealnfrn pifpade jeste v prubehu konstrukce/v)iroby stroje. Lzetak usetilt nernale naklady a dosahnout technicky optlrnalnlho i'esenf. Ing. Petra Vostalova

narazurn tak, jako uhlfkove cepelky, jsou mirnoiadne odolne proti opotfeben fa jejich tvrdost odpovfda HRc75 -80. Sarnozfejrnou podmfnkou dosaze nf vysoke zlvotnostije absence razu a namahanivohybu, ktere obvykle zpusobuji bocnl sfly.zejrnenav pi'fpadech, kdy reza-

TriboTechnika

3/2011

Techniko trvskoni Rosier
Cesta k zuslechteni povrchu vede pres vyspela kornplexni feseni firmy Rosier. Nasim zdkoznikurn nobizime dYe metody, ve kterYch jsou nose momostl temer neornezene: af se [ednd 0 omllanl nebo tryskanl - vzdy nalezneme optlmdlni resenl pozcdovku noslch zakaznlku. K tomuto ucelu se hojne provddi zkusebni testy. Vedle vYberu metody oprocovcni povrchu je rovnez dulezita sprcvnc volba dalslho pfislusentsvi a technoloqlckvch prosfredku.
Pouze komplexnf resen f poskytujf nejle psf vysledky, se kte ryrn i budete spokojeni. NelSuspsch firmy Rosier narn dava zapravdu. Ne nahodou jsme dfky nasim prukopnickyrn novinkarn a vysokernu standardu jakosti zaujali vudcf postavenf na trhu v oblasti povrchovych uprav a to v celosvetovern mei'ftku. Ve vfce nez 60 zemfch marne pobocky nebo rnezinarodnf zastoupenf a jejich prostfednictvfm poskytujeme pod poru nasirn zakaznlkum. Jako jedinf v oboru udrzujerne po celern svete vlastnf testovacf centra, v nichz zkousime stroje a technoloqicka resen fv rea lnych podm fn kach provozu. Nasi zakaznki profitujf hned dva krat, Za prve jsou usetienf dlouheho cestovanl.Za druhe zfskaji vyrobky a metody, kterejsou vcelern funkcnlrn rozsahu kontrolovany nasirni specialisty a jsou optima lizova ny v pi'fsnych testechz praxe. Rosier tryskacf stroje je synonymem pro tech nologic ke vede n f na poli mec han ickeho opracovanl povrchu. Nasf silnou strankou jsou resenf sita uzivatelurn na mfru, ktera tak nasirn za kaznfkurn poskytuj f nejvyssf rnoznou kva litu a uspornost. Tryskacf prostiedek se piivadl centralne k metacfmu kolu, ktere rychle rotuje. Odstlediva sfla pusobfd na tryskad prostjedek zpusobl cllene rnetani media rychlostf az 100 m/s proti obrobkurn, ktere se tryskajf. Tvar lopatek, rnnozstvf dodavaneho abraziva a pocet otacek metadho kola ovlivnujl spolecne s tryskadm prostjedkem povrch obrobku, Nas vyrobni program nablzf take princip otryskavanl na principu stlacerieho vzduchu a injektorovy princip. Tryskacf technika Rosier se vyznacuje mnoha vyspelyrnl detaily. Do naslchjedlnecnych systernu jsme dusledne zapracovali zkusenosti zfskane v prubehu nasf rnnohalete uspesne cinnosti v oblasti vyroby stroju, Takjako v pfipade ornllani vyvfjfme i na poll tryskacf techniky s ohledem na specificke potieby zakazniku resenf sita na mfru, ktera Ize bezproblernove integrovat do automatic kych vyrobn fch procesu. Nase systerny Vas presvedcf svym pokrokovyrn pifstupern a vysokou uspornostf. Obzvlaste bychom Vas chtell upozornit na nas patentovany system lopatkoveho kola, ktery urnozfi uje znacne zvyse nf kapacity a take na nase specia Inf resenf pro vsechny pi'fpady pouzitl otryskava nivletecke m pru myslu. -red-

-~------------------------------------------------------------------------------~
[ 3/2011

TriboTechnika I

Oferuvzdorne povrchove upravy
1. cast
Povrchove upravy pfedstavujl siroke spektrum technoloqickych procesu. ktere dovolujl vytvCifet povrchove vrstvy nebo povlaky s pofcdovcnyml funkcniml vlastnostmi na povrchu kovovych materiCilu, ktere nesplriuji podmlnky jejich provoznlho nasazenl. Rozhodujlclmi deqrcdccnirnl procesy jsou obvykle koroze a opotfebenl, ktere podIe dominantnlho mechanizmu opotfebenllze rozdelit na odhezfvni, cbrozivni, erozivni, kavitacni, vibracni a iinovove. V reCilnych podminkdch se vsck musi pocitct s komblnovcnym ucinkem techto procesu,
Opotfebenlfunkcnfch

hodujlclch

soucastl

povrchu roznebo kon-

Jednfm z pouzfvanych kompozitnfch systernu jsou tenke oteruvzdorne povlaky nebo povrchove vrstvy na

stru ken kh uzlu stroju a strojn kh za i'fze nl rna ve vetSine pi'fpadu rozvliv na zivotnost a spolehlivost stroju a strojnfch zai'fzenf. Proces opotjebenf vsak obvykle hodujkf vede kjen postupnernu zhorsovanl technlckych a ekonomickych pararnetru, a proto se mu zatfm venule v praxi podstatne rnensl pozornost nez procesurn nahleho porusenf soucastl, Pruzkumy provoznfch

funkcnfrn

povrchu

kovovych

soucastl.

Tloustka tenkych povlaku nebo modlflkovanych povrchov)ich vrstev je < 20 urn .
Pi'i povrchovych upravachvznlkajf kornpozity, ktere kombinujf objernove vlastnosti zakladnfho materia lu (pevnost, houzevnatost) se speciflckyrn i vlastnostmi povrchove vrstvy nebo povlaku (odolnost proti opoti'ebenf, odolnost proti chernlckyrn, fyzikal nfm a tepe lnyrn ucinkum prosti'edf a pod.).

Povrchove

upravy,

ktere

zlepsuji

triboloqlcke

pifpadu

poruch ukazujf, ze v 80 % primarnf pi'fcinou vyi'aze-

charakteristiky kovovych rnaterlalu (koeficientti'enf a odolnosti proti ruznyrn druhurn opoti'ebenQ Ize prlnclpielne rozdelitdo 2 za kladn kh skupin:

nl stroju a strojnfch zai'fzenf z provozuje opoti'ebenf dulezit)ich soucast[ nebo konstrukcnlch uzlu, Pozadavky na zvysenlvykonovych cha ra kte ristik stroju, stroj nkh za i'fzenf i nastroju spolu se zvysenlrn jejich zivotnosti, spoleh livosti a ekonomlcke efektivnosti pi'i pouzitf standardnkh kovovych materialu postupne rnoznosti narazf na meze. Dalsf pouze kompoktere kombinujf vlastnosti kovo(houzevnatost, a elektrickou rnaterlalu poskytujf

A) Povrchove vrstvy a povlaky s vysokou tvrdostf U tvrdych povrc hu se vyrazne snfzf rozsah plasticke
mikrodeformace ve styku jednotllvych nerovnostf i h lou bka vnikn utf hrotu a i'eznych h ra n a brazfvn kh castic. Snfzf se koeficient ti'enf v pi'fpadech, kdy k interakci povrchu dochazf pi'i Hen fbez maziva, protoze se zrnensl ryhovacl i adhezfvnf slozky tfenf,

Zrnensi se tepelne i rnechanicke

zitnf materlaly, cha ra kteristicke

namahanlvoblasti kontaktu, coz se projevf zrnensenfrn intenzity deqradacnkh procesu, piipadne zrnenou domina ntnfho mecha nizm u opoti'ebenf.

vych

mater ialu tepelnou

plasticitu, vodivost) (pevnost, tal nebo

a kerarnlckych

B) Mekke a houzevnate laky

povrchove

vrstvy a pov-

tvrdost, tepelna stabilipolymernfch rnaterialu dobre trlboloqicke proti che-

(houzevnatost,

cha ra kteristiky, odolnost rnickyrn vlivurn a pod.) .

U techto povrchovych uprav jsou smykova deformace i porusovani lokalizovany do tenke vrstvy s vysokou plasticitou. Vyssf pevnost materialu pod povrchovou vrstvou modifikuje pole na petf a deformad a bran! rozvoji plasticke mikrodeformace,

.-28

-+-----~~~--------------------------------------------------------------------~

~------------------------------------------------------------------------------~r TriboTechnika
a tfm i porusovanl rnaterlalu do vetSf hloubky. Prakticky se realizuje zakladnf pozadavek Kra qelske ho mole kula me- mec ha n ic ke teorie trenf a opoti'ebenf, t.j. kladny gradient fyzikalnemechanickych vlastnostf. Tyto povrchove upravy se uplati'iujf pledevsirn u strojnfch soucastiv podmlnkach ad hezfvn lho opctieben f. V soucasne dobe jsou zna my stovky tech nologickych postupu pro vytvatenl povrchovych uprav, ktere urnozfiujlve vetSf ci mensf mfi'e resit problemy nlzke zivotnosti a spolehlivosti castf a nastroju, Povrchove upravy strojnfch souIze rozdelit na vrstvy, povlaky ovlivi'iuje predevsfrn fazi zabehu kluzneho uzlu. Pri opoti'ebenf casticemi zpevnen] povrchovych vrstev nevede kzvysene zivotnostl soucastl 3/2011 ]

lontova implantaceje fyzikalnl proces, kteryvyuzlva pro modifikaci tenkych povrchovych vrstev
dopad iontu s vysokou energif. Proces se ode hrava ve vakuu 10-4 Pa, zdroj vysfla svazek elektricky zrych lenych iontu zvolenych prvku, ktere pron ikajf do podpovrchovych vrstev do hloubky 0,15 0,3 urn, kde qenerujf Iadu okamzltych nebo zpozdenych de] u. Dopadajfcf ionty s energif 50-200 keV ovlivi'iujf strukturu a substrukturu tenkych povrchovych vrstev a zaroven odprasuji castles mate rialu z povrchu irnplantovaneho materialu. Davky iontu dopadajfcf na kovovy povrch jsou v rozmezf 10 - 10lB iontu.crn '. Dovolujf vytvalst unikatnl struktury, ktere nelze zfskat konvencnlmi metodarni, na pl. metastabllnlfaze prvku navzajern nerozpustnych nebo amorfnf povrchy s mlrnofadnyml vlastnostmi. K vyhoda m iontove im plantace patff, ze procesje bezdeformacnf, univerzalne pouzltelny, nernenl rozrnery a zlepsuje puvodni topoqrafii povrchu. NeyYhodami jsou vysoka Investlcnl narocnost, poti'eba vysokeho vakua, vysoke naroky na kva litu povrch u a znacne sloziry syste m ma nipulace s nastrojern ci soucastl pli iontove implantaci tva rove slozitych ploch. Povrchovyrn kalenfm plamenem, indukcf, elektronovyrn svazke m nebo lase rem dochazl k transforrnacnlrnu zpevnen] povrchovych vrstev ocelf (austenitizace s naslednyrn kalenfm na martenzit), pricemz v jadie rnateria!u nedochazl k strukturnfm zmenarn, Povrchove kalenf plamenem nebo indukcf jsou standardnf technologie pouzfvane v prurnyslu Relativne nove jsou technologie povrchoveho kalenf laserem nebo elektronovyrn paprskem. Pri laserovern transforrnacnfm zpevnenl, ktere vyuzlva pro ohrev povrchovych vrstev kontinualne nebo pulzne pusobkl energii laseroveho svazku, mohou nastat dva pi'fpady. V prvern pi'fpade je teplota povrchovych vrstev vyssf nez austenltizacnl teplota, ale nizsf nez teplotatavenf, a pak sejedna 0 kalenfz pevne faze. V druhern prlpade dojde k natavenf povrchu a proto se jedna 0 kalenfz kapalnefaze, Pri natavenf povrchu se vyrazne zrnenl jeho topografie a je nezbytne jeho rnechanlcke opracovanl, l.aserove transformacnf zpevneni rna proti povrchovernu kalen f plamenem nebo indu kef ne ktere pied nosti - nizka spotjeba energie (lokalnf ohiev jen tenke povrchove vrstvy), ma la deformace povrch u, rnoznost povrchove kalit male a tenke soucastl, povrchove kalenfvniti'nfch ces, bez negativnfch povrchu, velmi rychly provlivu na zivotnl prostiedf.
16

3 zakladni sku piny - povrchove ad uplexn f povla kyo
Pri vytvaienl povrchovych chernlcke slozenf, struktura

vrstev se modifikuje nebo substruktura na

povrch u a v pod povrchovych vrstvach zakladnlho materialu. Od povrchu do jadra materialu se

vytvaff gradient

mickych
zpravidla

vlastnostf

i chebez jejich nahle zrneny, Proto nevznlka yYrazne rozhranf mezi povr-

fyzlkalne-mechanlckych

chovou vrstvou a jadrern rnaterialu, ktere muze byt sla byrn m fstem pfi provoznfm zatezova nf soucasti. Povlaky se nanasl na puvodnl povrch materialu a obvykle majf odlisne chernicke slozenl i strukturu nez zakladnl material. Pritom vznlka rozhranf svyraznouzmenou fyzika Ine-rnecha nickych i chemickych vlastnostf, coz muze vytvalet problemy pfi vytvafenl povlaku i pri jejich aplikaci. Dochazi k superpozici pole napetl vyvolaneho zatezovanfm soucasti pfi provozu a zbytkovych pnutf voblasti rozhran f povla ku a podklad u. Duplexnf povlaky kombinujf modifikaci povrcho-

vych

vrstev s nanesenfm povlaku. Lze tfm zabranit nahle zrnene fyzlkalne-mechanickych i chemic-

kychvlastnostl smerern od povrchu do jadra a zarovei'i se docflf pozadovane vlastnosti povrchu. Duplexnf procesy vsak vyzadu]! kombinaci dvou i vfce technoloqlckych postupu, coz komplikuje

a zdrazujevyrobu, Technologicke procesy vytvareni nych povrehovyeh vrstev
Povrchove vrstvy Ize vytvaiet kalnfrni, chernicko-tepelnyml

oteruvzdor-

mechanickyml, fyzia elektrochernlcky-

mi procesy. Pri mechanickych procesech se zlepsuje drsnost povrchu a pevnostnf charakteristiky povrchovych vrstev pomocf plasticke deformace za studena (kullckovanf valsckovanl, otryskanl, kali brovan f, detonacn f z pevi'i ova nf) nebo specla 1nf technologif opracovanf (Iestenf, tfenf za spec. podmfnek, vtfranl casttc, hlazenl). Zlepsena topografie povrchu a zpevnen] povrchovych vrstev

,........,
29

+-----------------------------------------------------------------------+-+-----~-

-~------------------------------------------------------------------------------~
[ 3/2011 TriboTechnika

I
patff vysoke poi'izovad a provozn f (kontaminace zivotnfho prostjedf) k pochodurn v plynech, zejmena za snlzeneho tlaku. Intenzita procesu sycenf povrchu se zvysuje pf pruchodu proudu, kdy se cast plynu je ve forme plazmy, na pf, plazrnova nitridace nebo plazrnova cementaceo Plazrnove procesy Ize lepe i'fdit v ruznych

Mezi nevyhody

naklady, vysoke naroky na obsluhu a nezbytnost d o drzovat pffsna bez pecnostnl opatJ'enf.
Povrchove kalenf elektronov)im paprskem rna obdobne pfednosti i nevyhodyjako laserove transforrnacnl zpevnenl. K tomu je nutne vzft v uvahu, ze proces musf probfhat ve vakuove kornole, Technologie vyuzfvajkl laser nebo svazek elektronu se uspesne prosazujl v velkoserlove nebo hrornadne vyrobe pri delenl nebo svaiovanl materia lu. Transforrnacn f zpevnenl lasere m zatfm pledstavuje jen malou castjejich provoznfho nasazenf.

fazlch

difuznfho sycenf a tfm zajistit standardnf kvalitu a reprodukovatelnost strukturnfch charakteristik povrchovych vrstev. Zacfnaj! se tez pouzfvat pulznf plazrnova zaitzeni, ktera urnoznujf snlzlt naklady na reakcnl plynya snlzlt rozsah deformad po chernicko-tepelnern zpracovani, Za roven sta Ie rnensl oblast a pll kacf majf vysoko-

Povrchove vrstvy soucastl Ize tez modifikovat chernickotepelnyrnl procesy - sycenfm povrchu C (cementace), N (nitridace), B (borovanf), B a dalsfrnl prvky (AI, V, Nb, Cr, Til, S (difuznf sfrovanl), pi'fpad ne S + N (sulfonitridace), Cr (difuznf chrornovanl), V(vanadovanO nebo kombinadC tridace, n itrocementacel a pod.

teplotnf narocne

procesy, ktere
a zaroven

jsou casove i energeticky vyzadujf nasledne tepelne

zpracovanl soucastl,
mickyrn procesem modifikace povrchu je a nodizace, ktera vytvMf na povrc hu AI a jeho slitin vrstvu tvrdeho a poreznfho oxidu AlP, s ktery Ize sytit kapalinnyrn mazivem. To urnozfiuje alespofi

Ele ktroche

+ N (karboni-

Chernicko-tepelne zpracovanl paW k tradicnfrn technoloqickyrn procesurn pouzlvanyrn ve strojfrenskych podnicfch pro docflenf povrchovych vrstev s pi'fzniv)imi triboloqlckyrnl vlastnostmi. Vyvo] technologH CHTZ srneiuje od zpracovan! soucastl v zasypu (vysoka pracnost, negativnf pusobenl na

spatne triboloqlcke

easteene eliminovat velmi charakteristiky hlinfku a vet-

slny jeho slitin. Zakladnl charakteristiky nekterych tech noloqickych postupu pro vytvMen f povrchov)ichvrstevjsou shrnutyvtab.l. Text: Prof.lng. vrstev
·lIf.1l

zivotnl

prosti'edf

a pod.) nebo v

solnych laznfch
pro vytvaren i povrchovych It.f.1 ~ f.Tl1ilTiYf.:

Suchanek,

Csc.

Tab. 1 Zakladni parametry vybranych technologii ImilW :oIl

~

. . .. .
implantace kalenf indukcf kalenf

1~r02\ do 150 >Ao >Ao

I~,

iontova

-

UI.m'fI~

.. .

'I (!lTo rn-IlaTjl

0,15 - 0,3 do 2500 do 1 500 do 2 000 (i vfce) 100 250 650 250 650 20-50 do 50 400- 800 20- 60 20 - 120 (do 500) 5 -10 40- 60 5 -15 do 100
na nfzke tep/oty)

povrchove plamenem povrchove laserem cementace nitridace

kovove rnaterlaly uhhkove aceli s 0.4-0.5%C ruzkoleqovane aceli oceli, lltlny, kalitelne AI, Ti,Ni acel ism ax. 0.3 %C aceli leqovane Cr, Mo. AI, V slitiny

650

850 - 950 zasyp, 850 - 950 plyn 500 480 450 540 570 800 820 - 560 sui - 550 plyn -550 plazrna (600) - 560 sui - 620 plvn - 850 sui - 860 plyn

800 - 900* 500 - 700 resp. 900 u nitrid. acelf az 1 150 1000 800*

karbonitridace nitrocementace difuznf sfrovanf (sulfonitridace) b6rovanf difuznf chr6movanf

nlzkoleqovane s 0.40/0C aceli leqovane aceli,litiny Neleqovane

aceli Cr, Ma, V

570 sui 600plyn 900zilsyp 950 -1050 zasvp 1000 - 1100 zasyp -5 -+10 elektrolyt

aceli

1550-2000 2000 2500 -3000 400- 500

aceli > 0.60/0C aceli s 0.1-0.2%C aceli > O.40/0C AI a AI slitiny

vanadovara
anodizace

* po

tepelnem

zpracovard

(ka/enf a popustenf

.-30
-

I

..........

I

TriboTechnika

3/2011

Rychlost komplexnosf a profesionalita vsetko. CO si zokoznik vazi
Spolocnosf LUSIK TRADE, s. r. o. sa zcoberd pogumovanfm a gumarenskou vYrobou pre cely rozsah priemyselnej vyroby. Pre svojich zeikcznikcv je nojlapsou adresou na pogumovanie valcov a kolies ako aj roznych gumovYch vyrobkov llsovonych vo termdch.
Lusik Trade, s. r. o. patria posobiace spolocnosti ako cisto slovenske a ceske firmy roznych velkostt predovsetky, z oblasti strojarskeho, autornobiloveho a stave bneho priemyslu. Do portf61ia zakaznikov l.usik Trade poskytuje svojim zakaznlkorn aj tech-

tak celosvetovo

nicky a technoloqicky servis. Ponuka spracovanie navrh u a na kresu foriem vrata ne vyroby, odskusania a doladeniavovyrobe. Vsetko pre zakaznika Ing. Ja n Lu hovy zo spolocnosti

Zameranie spolocnosti
Hlavnyrn rnnozstvo na kvalitu nalitu movanie zameranfm pracovnych je pogumovanie valcov a kolies pre stroja rske firmy, kde je pot reba velke hod fn va Icov a ko najna rnaha nejsfc h castf strojov. To zna rnena vysoke

LusikTrade

uvadza:

"Nasou najvacsou

pred nosfou je rychla a spolah Ii-

na roky
poguaz

qurnovych povlakov
pomoc. od tazkych

valcov,

profesio-

a technlcku

Firma ponuka

va dodavka kompletnej objednavky zakaznfkovi. Zastavarne nazor, ze zakaznfk je vtedy spokojny, ked' nadobudne po cit, ze mu nasa spolocnost pomohla vyrieslt jeho problem s pogumovanfm resp. s vyrobou qurnovych vyrob kov. V tomto
duchu a v doraze na kvalitu vyrobkov marne od roku 2003 zavedeny Vzhl'adom prevadzky na narast novu system riadenia dopytu kvality podla a sluzsme do pies-

oceliarskych

a papieren-

skych valcov cez transportne a potravinarske, po tla ci are n ske a ofsetove va Ice.
Dalsfm nemenej zakaznfkorn dolezitym zameranfm druhov gu movych vyrobkov vo forrnach.

normy 1509001 :2000. po vyrobkoch Uviedli na vyrobu bach myslfme neustale dopredu.

je vyroba

Firma sa ve nuje priemyselnej

zo vsetkych

llsovnu

qurnovych

vyroby, ale hlavne dodavatelorn autornobilovych a stavebnych komponentov. Poziadavky zakaznfkov su predovsetkyrn rialu a presnosf na kvalitu pouziteho materozmerov Lusik Trade vyrobkov, gumovYch Obrovskou materiaviac ako

vyrobkov, od zakladu sme zmodernizovali
nol6giou. 5 rastom Planujerne rozsfrenie

kovn u, ktoru sme vybavi Ii novou, mode rnou techpoctu zamestnancova este blizsi u spolupracu s nasim i odberatel'mi.

devfzou je sfrka sortimentu

lov,

kde firma

rna

v ponuke

a rozvojom nasich zakaznikov oca kava nie rastu nase] spolocnosti"

spajarne
-red-

300druhovgumovYch

zmesf.

Vyroba: -Pogumovanie valcov -Gumarenska vy-roba -Vyrobky z technickej gumy -Lisovanie technickej gumyvo forrnach -Celogumene priemyselne pneumatiky

LUSIK TRADE, s. r. o. Slatinska cesta 1724 01861 Belusa Slovensk8. republika

tel.: +421 424624037 fax: +421 4246 24 036 e-mail: info@lusiktrade.sk www.lusiktrade.sk

. ," '", ". " """I"

-

'., '" ...." ,..,> _>,,'_,

.,.,

.

~

-

Synteticke obrcbeci kopoliny pro budoucnost
Spickove technlcke vlastnosti a vysokY vYkon jsou dnes sornozfejme pofodovky na vodou mfsitelne obrabEkf kapaliny. Nadstandardnf obrabecf kapaliny dale vykazujf rnlrnofddnou zivotnost jako vYznamny benefit pro zeikomtkc. Skutecne prvotffdnf obrabecf kapalina navfe musf, jako vysledek nejnovejsfho vYvoje, ve sve formulaci obsahovat chernicke latky s mlnlmdlnfml negativnfmi vlastnostmi z hlediska hygieny a ekologie. Syntetieke obrdbeci kapaliny, ktere neobsahujf rntnerdlni oleje, prevysujf vseehny uvedene pofcdcvky. Vodou rnisitelne obrabecf kapaliny muzeme rozdelit na dve velke skupiny - na dnes pfevazujfcl mikroernulze s nizsfm obsahem mineralnfho ole]e a na synteticke roztoky zcela bez mineralnlho oleje pfedstavujfcf budoud smer vyvo]e. Synteticke chladfd kapaliny neobsahujf mlneralnl ani zadne synteticke oleje, ale specialnf srnesi ve zvysit reznou rychlost operad. Zvysenf zivotnosti nastroju, obvykle kolem 20 %, setff prostoje a vysoke naklady. Aditlvacnl proti penivostnl technologie u mozn uje pouzitf l pli vysokern tlaku c hladid kapaliny. Velkou vyhodou]e ud rzova nf extrern ne clsteho pracovnfho prostoru stroju dfky vyrazne eliminaci tvorby usad a povlaku, Optirnallzovane srnacecf vlastnosti vyrazne snizu]! vynos kapaliny a tfm jejf

spotiebu.

Velka vetsina syntetlckych

obrabeclch

vode rozpustnych maziv a dalslch aditiv. Jednotlive formulace se vyrazne liSfv zavislostl na technicke aplikaci produktu, mimoladny vyznarn pf vyvoji majf hyqienlcke a ekoloqicke aspekty. Synteticke kapaliny majf radu vyhod, ktere zvysujl produktivitu vyroby, Spojujf v sobe ty nejlepsf vlastnosti ze sveta obrabsckh kapalin, totiz vysokou uroven mazadc h vlastnostf znarnou z oblasti reznych oleju a chladicf vlastnosti vody. Vysoky chladicf ucinek urnozfiuje

kapalin vykazuje jako zasadnl vyhodu odlucivost cizfch ole] U.Efektivnf separace cizfch oleju urnozf U· je prodlouzit zivotnost kapaliny. Snadnejsl obnovi· telnost puvodnlch vlastnostf naplne vede k menslm u doplnovanl koncentratu ve srovna nf s klasickou em u Izfci mikroem ulzl Pouzltl syntetlckych kapalinje tez velkyrn prfnosern pro pracovnf hygienu a ekologii. Je samoztejrne, ze tyto typy produktu splnu]f bez vyjimek pozadavky chemicke legislativy, pjedevsfrn neobsahujf chlor, fenolya dusitany. VetSinou jsou taktez bez obsahu sloucenin boru, ktere mohou vykazovat nebezpecne toxlkoloqlcke vlastnosti a vytvafet potencial k tvorbe usad v prostfedf tvrde vody. Pozitivnf je take rnensl drazdlvostvuci pokozce v dusted ku m nohem nizsfho obsahu biocidu ve srovnanl s emulznlrnl kapalinami. Nepi'ftomnost mineralnfho oleje eli· minuje sklon kapaliny k bioloqlckernu napadenL Synteticke kapaliny mohou efektivne nahradit nejen klasicke emulze a mikroemulze, ale i rezne oleje. Tfmto zpusobern je mozne vyloucit nepilznlve vlastnosti reznych oleju, rnezi jlnyrni pozamf nebezpecf, Davno jiz neplatf, ze synteticke kapaliny jsou jen dornenou brousenf, kde je vyzadovan vysoky chladicf efekt. Modernf synteticke roztoky vykazujf nejen chladicf, ale tez extrernni mazacf vlastnosti

ajsou tak vhodne pro nejmirocnejsf obrabecl operaeejako je protahovanl, vystruzovanl, rezanf zavitu a obraben fozubenf. Vnabidce fire mjsou tez nejmodernejsf specialnf druhy syntetickych kapalin pro obra benf hli nfku s terne] neutra Infm pH, ktere zcela eliminujf nepflznlve chernlcke interakce, obrabl pri dosazenl excelentnf kvality povrchu a rovnez pi'ispfvajf k velmi setrnym hyqlenlckyrn vlastnostem. Aplikad syntetickych roztoku je rnozne dosahnoutvyrazneho zvysenf produktivity prace za soucasneho snfzenl rozpoctu pro chladlcf a mazad kapaliny. Nutnou podmfnkou nasazenlje optimallzace faktoru pro provoz syntetlckych kapalin. Naprosto zasadnfm a podce novanym faktorem je kvalita vody, pi'icemzje nezadouclvysoka tvrdost. Castrol Lubricants V Parku 2294/2 14800 Praha (CR), s.r.o,

Tento faktor vyzaduje caste pouzitl teehnologif pro zrnekcovanl vody, V dusledku nizsfho antikorozivnfho pusobenivuci reznym olejurnje v nekterych pifpadech nutne pouzitf specialnkh konzervacnkh produktu, ZvYsene vyplavovanl oleju pro kluzna vedenf je rnozne efektlvne resit pouzltfrn kompatibilnkh maziv. Problernern nemusf byt ani kompatibilita stesnenlrn a natery a rovnez Izeoptimalizovat procesy pri pouzltl syntetlckych kapalin v centralnkh systernech s ohledem na odlisnou filtrovatelnost a rychlost sedimentaee neclstot, Synteticke produkty majf zpravidla vyssf jednotkovou cenu, ale pri vhod nern nasazenf vykazujf vyrazne nizsf eelkove provozninaklady, Ing. Petr Ki'fZ s.r.o. IT'S MORE THAN JUST OIL.
IT'S lIOUID ENGINEERING.

Castrol Siovensko, Roznavska24 Bratislava

www_castrol_com
e-mail: petr.kriz@castrol.com tel.:+420603222163

rfi;Castroll
Industrial

3/2011

TriboTechnika

C.C.JENSEN A/S uvodi:

Filtrocni jednotka odstroriujici
CJC ™ filtracnl vlozky urcene pro CJC OFF-LINE (obtokove) filtry C.C.JENSEN A/S Oansko jsou od svehe prvopocotku vyrabeny ze smesi dfevnlch celuloz. ktere svou vysokou filtracnl schopnostl a vysokou jlmavostl castic neclstot udrfuji ole] ve vysoke ISO/NAS cistotnl hod note a tim progresivne zamezujl jeho starutl a degradaci.
Casto nekvalitnf a nekontinualnl (obcasna) filtrace oleje vede kjeho deg radaci, ktera nasled ne vede k vytvarenl vedlejskh produktu tzv. rnekkych kalu (pryskyilc/nalepu). Ta koveto znecistenf oleje ve lice jernnyrni casticemi techto mskkych kalu nelze odstranit standardnfmi rnechanickym at jiz plnoprutocnymi filtry, ktere jsou Jernne castice rnekkych kalu majf svou povahou polarnf charakter a adsorbuji/vazl se na dlpolarnl (chladnejsf) kovove povrchy vsech castic strojnfho zai'fzenf. Toto se v pifpade tu rbfn deje vetsinou pli odstavkach anebo kdyz turbfna je i na kratsf dobu zastavena, cfmz dochazl k poklesu provoznf teploty oleje. Me kke ka Iy se pa k zac fnaj fve ve lice kratkern casovern intervalu shlukovatltvrdnou a vytvaff povlak, ktery neprodysne uzavfra veskere jednotlive casti stroj nfho za ffze nf, ja ko jsou ventyly, rozvody, povrchy a dosedacf plochy lozisek, pievodovek a v konecne fazl uzaviou cely vnlttnf povrch mazacfho systemu. Tato tenka, ale vysoce lepkava vrstva mekkych kalu je tfmto procesem schopna pra ktlckyvyladlt celou ele ktra rn u z provozu. Je zcela bezne, ze usazene rnekke kaly zpusobuji v prvnf fazi piedevslrn zalepenf servoverrtylu, ktere tfmto zneciStenfm Izalepenfm znamenajf znacne komplikace pf opetnern uvedenf turbfny do provozu. Lepkav}i charakter mekkych kalu zachycuje na sebe tvrde a vetSf castice necistot z nsdostatecne vycisteneho oleje a vytvai'f tzv. abrazi - brusny efekt. Jednotlive dosedacf plochy castic zai'rzenf jsou pa k natolik zd rsne ny, ze pusobl ja ko smirkovy papfr, coz v}iznacne zrychluje opotjebenf techto soucastl aje n utneje casteji men it. Dalslm vysoce negativnfm jevem usazenin mekkych ka lu je jejich ucinny izolacnl efe kt. V praxi to znarnena, ze vrstva mekkych kalu usazena na dosedacfch plochach, nap]. lozisek znernozfiuje odvod tepla. Nasledne dochazf k jejich vyssfmu zahffvanf a vyrnenfky tepla/chladice nastaCf teplo dostatecne odvadet, protoze i ony jsou zaneseny usazeni na m i mekkych ka lu a majf znacne snfzenou ucinnost. C.CJENSEN A/S DANSKO bylo proto v poslednfch letech svedky d louhodobe pfetrvavajlcfch vaznych

Ge' Varnish Removal Unit, VRU

Filtracnijednotka odstraiiujici mekkekaly

Z

olejovjch systemu turbin

u mlsteny v olejovern systernu stroje. Nelze je rovnez odstranit ani jakyrnikoliv elektrostatickyrni filtry. Duvode m je rozpustnost techto kalu v oleji, ktera zacfna jiz pfiteplote40°C.

Z

olejovvch systemu turbin mekke kaly
Nove vyvin uta f ltracnf teehnologie CJC™VRU pf provozn feh zkouskach v roee 2010 - 2011 u rady ruznych svstovych provozovatelu turbfn vysledky testu zeela predclla nejen ocskavanl C.CJENSEN A/S,ale pfineslavtornto srneru jednoznacne a presvedcive du kazy pli odstra nenf mekkych kaluz olejoveho systemu turbfn a tfm i vyrazne snlzeni eelkovych financn f naklad u provozovatelu techto turbfn.

provoznfeh problernu elektraren zpusobenych prave usadarnl mekkych kalu, a to jak u parnfeh, tak pfedevsfrn u plynovych turbfn.

filtry jsou nejucinnejsf olejove filtry na svete, ktere yam poskytnou rychlou navratnost dfky delsf zivotnosti strojnfch soucastf a oleje.
(J(

Filtracni vlozka GC VRI(VARNISH REMOVAL INSERT) po deseti dnech provozu. vetsina mekrych ka/U je po 10 dnech provozu GC VRUz hydraulickeho oleje

Vzasade je flltracnijednotka CJCVRUvysocejemnyrn OFF-UNE(obtokovyrn) filtrem typu HDU pracu] fdm v provozu filtraee "OFF-LINE to OFF LINE"
(obtokovafiltracevne obtoku).

ootmrovana: Tento fa kt se u C.C.JENSEN DANSKO staI hlavA/S nfm duvodern zahajenlvyvoje a konstrukce noveho f Itr acnlh 0 zaffzeni a CVRU (Varnish Rem oval
Unit)_

VRI (Varnish

Zai'fzenf je osazeno specia Inf filtracnl vlozkou CJC Removal Insert), ktera svou konstrukcf je v filtracnfrn rezirnu pri i'fzenem ehlazenf oleje do 10°C schopnajlmatveskere rnekke kaly.

(J( off-line

(obtekove)

filtry

a filtraeni separatery (J( filtracni vlozky pro vsechny druhy olejovjch medii a kapalin

3/2011

TriboTechnika
Jednfm efektivnf z rnlst, kde se CJC VRU ukazalo pi'i byt velmi tur-

odstranovanf

rnekkych kalu z oleje

bfnje popsano na nasledujfcltextu:

Navrzene reseni C.CJENSEN pro odstranenf mekkych kalu Filtracnl zai'fzenf: CJC ™VRU HOU 27/1 08 PVE2C1 C2C3POVY. Prutok v CJC VRU: 60 IIhod. Prutok cerpadla v rezim u offli ne celkem: 250 l/hod.

Vysledky provoznfho testu CJC VRU Energyworks Cartagena, Iberdrola, Spanelsko.
Elektnlrna pracujfd v kogeneracnf rezimu s komblncvanjm cyklem -vykon 95 MW.
Sestava - pouziteturbiny
2 plynove turbfny General Electric 42 MW (celkovy

Provade nl i'fzene ch laze nl Vysledkytestu po napojeni CJCVRU I~' .-

vykon 84 MW).
1 parnfturbfnu Plnoprutocne mikronu Provozn f teploty oleje:
J-I-P,

Aistom

11 MW
tu rbfny 42 MW: 6 00 I system 2 x 5

Olejova nad rz 1 plynove

filtry olejoveho

Zasobn fk oleje: 66°C
Axialnf lozisko: 66°C lurbfny: 80°C 85°C 64°C Prevodovka: Generator:

Zjistimy problem:
Pri provedenern rozboru vzorku oleje se ukazala hodvysoka MPC (Membrane nota 62 llE oznacujicf d usledkern pfetrzitefl Patch Kolorlrnetrlcka)

riziko pi'ftomnosti rnekkych ka lu vzni kajfcfch v d usledku deg radace oleje jez je
nedostatecne a nekontinua In i/neVysledky membrtinoveho testu Cistoty oleje po 70 dnech

Itrace oleje. provozu tu rbfny jsou zpusobeny servoventylu hydHod nota MPC klesla z64 az na 24vprubehu provozutu zali hodnotu rbfnys CJCVRU. na vstupu CJCVRU u kaMPC 12. Nasled ne vzorky pf odberu l Odnu rnekkyrni kaly, kdy cinnost serprovozu GC VRU (VARNISH REMOVAL INSERT)

Prvotnf problemy zanesenlrn raulickeho voventyluje

plnopnrtocnychfiltru systernu

pa k zvetsf casti omezena, viz. obr.

Prinosy poufitfm CJCVRU pri provozu parnich a plynovychturbin
Pri vYmene 6500 litru mineralnfho 832 musfte v pifpade Spanelska oleje Mobil OlE poCftat s prurnerat

nou cenou oleje 3 EURza litr, Nasledne se musf pfipocltat sazba v EUR za pocet hodi n pli odstavcs, jizvynucene
Plnoprutocny poviakem

vyrnenou

oleje nebo provade nfm reviteplo turbfn dodavany polyme-

5 micronovy kate,

flltr servoventylU

zaresen

ze tu rbfny. V plfpade zde uvedene kogene racnijednotky jsou para a odpadnf do systernu nedaleke ricke komposity. rafinerie

ml!kkych

vyrabejkf

TriboTechnika Hektrama je svyrnl dodavkami energif zapojena do komplexnfho enerqetickeho retezce a pilpadna odstavka dodavek at jiz z jakychkoliv duvodu rna za nasledek penalizaci stran odberatele v hodnote 3360 EURIhod. A dale pak nahrada od be rateli za nedodanou paru, Jedna se 0 nacltatelne hodnoty. Proto provozovatele teto ele ktra rny ve Spa ne lsku, takjako mnoho ostatnfch ve svete urychlene volf investici do vsech dostupnych zarfzenf ktere mohou prukazne eliminovat provoznf poruchy a nasledne horerrtnlflnancntztraty provozovatelu techto elektraren na pokutach, Jednfrnz techto zaifzenl se na celosvetovern dejiSti u provozovatelu enerqetickych zdroju od 3. kvarta lu 2011 stava i flltracn fjednotka CJCMVRUv)irobce c.c. JENSEN A/S DANSKO .. Ochranazivotniho prostredf Z hlediska ochra ny zivotnfho prostred fje na pojen f flltracnkh jed notkk CJC VRI zcela evide ntnf. Bez napojenf CJC ™VRU v pifpade turbfn bude muset jakakoliv elektrarna vyrnenit olej nejpozdeji po 41etech provozu. S ohledem na pornerne kratkou dobu jsou veskere s tfm spojene naklady, jako nap]. sarnotna tezba ropy, proces jejf rafinace, doprava a distribuce atd, velice narocnou, drahou a pro zivotnl prostiedi vysoce zMezovou polozkou
TM

3/201

Olejove sysfemy zbovene usazenin
Pouzitfm filtru off-line CJC se mnoistvf usazenin na povrchu kovu castf strojnihozaHzenfvjrazne snfzf. Lze to vysvetlit rovnovaznym chovanfm adsorpce. Existuje rovnovaha mezi dverna fazemi - kapalina (olej) a usada na povrchu. Jestlize je olej cistSf, usazeniny se stavaji nestabilnfrni, protoze koncentrace znecistujkkh latek v oleji se sn fzila. Vysled kem je sn fzen fadsorbovanych latek, t.j. z povrchu kovovych castic se uvolnf usazeniny. Olej pracuje tezjako cistic celeho olejoveho system u stroje. Indikace problernu - olej je zneclsten tuhyrnl i mekkyrnl znecistujlcfrnl latka m i a vodou, coz vedekusazovanlvsech neclstot, Resenf - odstranenf zneclstujfcich latek pomod vysocejem nych off-line fi Itru CJC pfedtlm nez se utvoi'fkalya usazeniny. Vysledek - nizsf u roven zneCiSfujfcfch latek, ktera zabranltvorbe usazenin a pokud se usazeninyvytvoii, budoufiltracfCJC zrnenseny, Udrzba - pomod filtrace CJC udrzujete cistotu oleje i systernu. Odstranenfusad - kazdyCJC OFF-LINE FILTR sfiltracnlvlozkou CJC B 27/2T"'(27x27) odstranf: Tuhe latky: vfce nez 4kg neclstot se zachytf v kazde CJC B27/27™filtracn ivlozce. Vlhkost: z celkoveho mnozstvl necistot muze b)itaz 2lvolnevody. • Mekke kaly Ucinne, [ednoduse a levneji - olej bude cistsf, sussf a prostyvsech typu necistot, a to vse s pomocf CJC OFF-LINE FILTRU s certifikovanyrni celul6zovyrni filtracnfrni vlozkarni CJC™. Sarnotne filtry jsou pak ve stacionamfrn, mobilnfm a bypastovern provedenf. Vysledky dosazene s CJC"· OFF-LINE FILTRY C.C.JENSEN AS DENMARKjsoujednoznacne: Zv)isena kvalita oleje Zlepsene vysledky rozboru oleje (istSl stroj nf soucastky Hltracn fvi oz ka fi Itru na pi nena vse mi odstranenymi necistotarnl Vslrnnete si to, co si oveflll deseti tiske dlouholetych uzlvatelu CJC OFF-LINE FILTRU jednoduche, spoleh live a levne resen l, s nepiekonatel nou schopnostf odstranovat vsechny typy necistot z ruznyc h druh u oleju a stroj nfchza Hze nf.

Provoznf trva nlivost se pf spravne a nepfetrzite fiItraci a na pojenfm CJC VRU muze prodlouzit az na dobu 10, 15 ne bo i 20 let provozu, a niz by byly vyznarnne ohrozeny jeho vlastnosti. c.c. JENSEN NS DANMARK prlspfva I svyrn novyrn vyrobkern koch ra ne zlvotn fho prostfed f. Vyzadejte si proto i Vy dalsf nezavazne inform ace nejen 0 CJC VRU, ale 0 celem vjrobnfm program CJC OFF-LINE (obtokove filtrace) na adrese: Bernard S. SkalickY M.A. CEO, SKALDA, spol. s r. o. vyhradnf zastupce a distributor C.C.JENSEN AS DenmarkproCeskou republiku aSlovensko E-mail: skalda.filtration@email.cz Tel.: +420 603 48 48 23

-~------------------------------------------------------------------------------~
[ 3/2011 TriboTechnika

I

Plosticko maziva TOTAL - vvrobkv pro nejnorocnejsi provoznf podmfnky
Nodndrcdni zdklodovych frcncouzsky petrolejarskY plcsfickych koncern TOTAL Lubrifiants s.a. se intenzivne venuje maziv, a to jak v oblasti nplikovcnvch zpevriovodel a aditiv. vYvoji modernfch formulacf oleju, tak i zejmeno v oblasti kvalitnfch Cflem plfspevku je prosti'ednictvfm filialek TOTAL SLOVENSKO, 5. r. o. a TOTAL CESKA.REPUBLIKA, 5. r. o. informovat 0 nekolika vyznamnych skuplnach plastickych maziv. Jedna se pfedevslrn o vysokotla ka plastlcka maziva CERAN se zpevnovadlern na bazi kaleium sulfonatoveho kom plexu, piasticka maziva ALTIS se zpevnovadlem na bazt polymocoviny a synteticka pia sticka maziva MULTIS COMPLEXSHD. Plastickil maziva TOTAL - CERAN Piasticka maziva typu CERAN se zpevnovadlern kalcium sulfonat komplex pfedstavuji komplexnf radu plastickych maziv, jez jsou vysoce odolna vode, teplu, korozi, rnechanicke unave a predcasne netuhnou. Struktura techto maziv zajiSfuje vysokou smykovou stabilitu maziva a naopak velmi ucinnou barieru vuci rnozne kontaminaci (voda, necistoty ...). Pro prakticke poufitf Ize vhodnou aditivad a konzistend, tedy mnozstvfm zpevriovadla v oleji, vytvofit pia sticka maziva CERAN pro mnoho rozllcnych specialnfch aplikacf a resenf narocnych tribotechnickych problem u: CERAN AD PLUS - mazivo konzistence NLGI 0: adhesivnf vysoce vykonne plasticke mazivo s velmi visk6znfm zakladovyrn olejem (KV40> 1700mm'/s) CERAN GEP - mazivo konzistence NLGI0 s pevnyrni mazivostnfmi pffsadami

CERAN HV (HVA) - mazivo konzistence NLGI1,5 (2): vkeucelove EP(extremnftlaky) plasticke mazivo CERAN HVS - mazivo konzistence NLGI1-2: vfce ucelove EPvode odolne mazivosvisk6znfm zakladovyrn olejem (KV40 > 700 mm'zs) CERAN LT - mazivo konzistence NLGI1-2: syntetickevfceucelove EPmazivo CERAN MS - mazivo konzistence NLGI 1-2 s plfsadou disulfidu molybdenu CERAN WR 1 (2) - mazivo konzistence NLGI 1 (2) typu WR G,WaterResistance"): vode odolne vysoce vykonne vkeucelove plasticke mazivo CERAN MM - mazivo konzistence NLGI 2 : vhodne pro mobilnftechniku CERAN PM - mazivo konzistence NLGI1-2 .vhodne pro loziska prumyslovych aplikad pri vysokych teplotach a zatizenlch, v pi'ftomnosti vody, prachu ... (pa plrensky pru mysl. ..) CERANFG - mazivo konzistence NLG1- 2: pro mazan f strojnkh zalfzenl v potravi narskem pru myslu. Je schvaleno die NSF H1 jako mazivo pro nahodny konta kt spot ravinami Plastickil maziva TOTAL - ALTIS Plasticka maziva ALTIS se zpevnovadlern na bazi polyrnocovi ny sevyznacuj fzejrne na dlouhou zivotnostf. Vyrobky rady ALTISkonzistence NLGI 2 s doporucenymi aplikacemijsou uvedenyvtabulee. Plastickil maziva TOTAL - MULTIS COMPLEX SHD Piasticka maziva MULTIS COMPLEX SHD predstavujf maziva s velmi kvalitnfm syntetickyrn zakladovyrn olejem a zpevnovadlern Lithium komplex. Jedna se 0 maziva pro aplikace, kde jiz nelze vystacit s konvencnlrni plastickyrni mazivy. Prednosttechto maziv spocfva zejmena pro aplikace s extrernnlmi teplotamfv rozsahu -50 DC az +160"C. Tato maziva vynikaj f zesflenou mecha nickou stabilitou, te peIne oxidacnl stalosti, uci nnyrn i antikorozivn fmi a protioderovyrnlvlastnostrnl,

.-38

-+-----~~~--------------------------------------------------------------------~

TriboTechnika

3/2011

Jedna se 0 nasledujk ivyrobky: MULTIS COMPLEX SHD 00 - konzistence NLGI00: doporucene mazivo pro sirokY teplotnf rozsah, vhodne zejmena pro centralnl mazad systerny, Doporucene pro vysoka zatfzenl a mfrnejsf rotacnl podmfnky. Vhodne i pro terrnoplasticke materialy a vlhka prostiedf. MULTIS COMPLEX SHD 32 a 100 - konzistence NLGI 2: doporucsna maziva pro vysoka zatizenf a vyssf az vysoke rotacni rychlosti. Vyrazne snizujf tren f mezi kovovyrni povrchy, Cfmzsnizujl celkove vibrace. Ucin ne chran lloziska pjed tred korozl MULTIS COMPLEX SHD 220 a 460 - konzistence NLGI 2: doporucena maziva pro vysoke zatlzenf a rnlrne az poma lejsf rotacnl rych losti. Vhodna pro mazanf terrnoplastickych materialu, Velmi dobra odol nost vuci vode a suchern u prosttedl (doporucena maziva pro suche sekce papfrenskych stroju). Nfzkytfed koeflcienttechto maziv urnozfiuje enerqetlcke uspory azvysuje fivotnost lozlsek, Ing.Pavel Ruzicka TOTALSLOVENSKO s.r.o. TOTALCESKAREPUBLIKA s.r.o.

PLASTICKA MAZIVA

ALTIS

Vyrobek
ALTIS EM 2

ALTIS MV 2

ALTIS SH 2

TOTAL. Aplikace Prednostne doporucovanc mazivo pro utcsncnc naplne dlouhodobe zlvotnostl. Mazanflozisek. kluznych vedenlvystavenych vysokyrn teplotarn v suchem nebo rnfrne vlhkem prostfedf (elektromotory, generatory, ventilatory, lozlska suslcek, ccrp adel. dopravruku), veskere aplikace s vysokymi otackaml a teplotami. Prednostne doporuccne mazivo pro dlouhe prernaz avacf intervaly vcetne celoztvotntch naplnf (va liv a a [ehlova lozlska elektromotoru, ventllatoru, rfdicfchjednotek). Veskere aplikace se stfednlml az vysok)lmi otackarn], stredrurn az zvyscnym zatrzcnim a vyssfmi teplotami. Mazivo se syntetick)lm zakladovyrn olejem vykazujicfvynikajicf nfzkoteplotnf a vysokoteplotnf vlastnosti. urceno pro dlouhe prernazavacf intervaly (elektromotory, ventilatory, cerpadla, susicky ... ) pro zaffzenl s vysok)lmi otackarnt a slrokyrn rozsahem pracovnfch teplot.

e

53.MSV
BRNO 2011
stanek c. 37

~se.no
~ 53.

syde.e~

Vas zve.me. ~
e.

vwlvsteve

stti""leu.

3"T v -p&lVnOIAtlA.

V

MezL~yool""Cm
:3. 1..0. -

sty~CyeIAt5~iM

veletyVlL.<. v "Sy....,.,e

~lI\.aK.el1o

pavilon V

ve olll\.tch

7-. 1..0. 201..1..

TOTAL
www.total.cz • www.total.sk

3/2011

TriboTechnika

Oleje a rnozivo v priemysle a automobilizme
V tribotechnickej

poflodovkornl

zdkczniko.

praxi sa pri dopytoch na maziva stretavam s roznymi Co zdkoznfk a firma, to ina poflcdovko a prfstup.

Co maju spolocne je to, ze vel'akrat nevedia konkretizovaf, ake mazivo pofrebuju a ake je pouzite v ich technike a ake je pre dane podmienky nojvhodnejsie. To ziadaju urcif'odo rnfio. Mozno povedat, ze navrh maziva pre rnobilnu techniku je nenarocny s vynlmkou zariadenf, kde vyrobca predpisuje mazivo znacky totoznej s nazvorn techniky {bez udania vykonnostnych a vlskozitnych speclflkacll) avyrobca neuvadza v navode na obsluhu alebo mazacom plane zariadenia alterIde ntifi kacla maziva v napin in ie je zlozita (porovnania IC spektra s referencnou vzorkou) a odhalenie nedodrzanla uvedenej podmienky teda jednonuche. Z druhej strany predajca zariadenia moze ga rantovat, ze prfci nou poruchy zariadenia nebude nespravne pouzlte mazivo. U autornobilovych olejov motorista najcastejsie cha pe pod specif kaciou rnotoroveho oleja oznacenie "syntetika SW-40" prfpadne "mineral lSW-40" alebo "polosyntetika 1OW-40': Uzfvatelia lacnejsfch olejov si malokedy uvedornuju, ze olej M6AD je sez6nny (letny) olej tuhnuci zvacsa pri -SoC podobne ako olej M6ADS II plus, ktory bol s celyrn radom M7 ADS III olejov urcenych pre preplnova ne a vysoko narnahane motory v nasich krajinach (Slovensko a Ceska republi ka) odvodeny od radu M6AD - prveho aditfvova neho oleja vyvi nuteho po neaditivovanom oleji M6A zvysenlm vykonnosti, znizenfrn bodutuhnutia a upravouviskozitnychvlastnostf Tiez pod oznacenfrn 10W-40 je olej chapany ako polosynteticky, kyrn v skutocnostijev tejto viskozitnej triede vyrabany ako mineralny olej (napr.M7 AD), ta k aj rad plnosyntetickych olejov najvyssfchvykonnostnych urovni, Vyssou aditivaciou a pouzitlrn kvalltnejsieho zakladoveho oleja bolo urnoznene pouzfvaf olej s oznacenlrn M7ADS IIIcelorocne a vzniklo oznacenie viacstupnovy (celorocny) motorovy olej. Vyra ba sa este aj dnes, najcastejsle vo viskozitnej triede 20W-40, aleaj 20W-SOalSW-40. Novsie oleje pre tazku rnobilnu techniku sa zacali postupom casu vyrabaf z kvalitnejsfch zakladovych olejova vysia adltlvacla avlskozltne vlastnostl urnoznili zfskanie flrernnych speclflkaclf vyrobcov svetovych znacle k. Z toho d6vod u d nes uzfvatella tazke] mobilnej techniky uz povacsine chapu, ze oznacenie oleja naprfklad 1SW-40 nestacla olej musf splnat' aj dane vykonnostne speciflkacle (napr. API CF-4, CI-4, ACEA E7, Tatra 40/16, MB 228.3, MAN 3275,

natfvy pouzitelnych mazfv. Tyrnto nekorektnyrn prfstu pom predajca techniky sleduje zisk zo servisu a predaja mazfv, ktory po dodanf techniky ponukne ako velkorysu sluzbu, ktoru uzfvate! zariadenia m usl chtiac- nee htia c vyuz lvat, Argumentom vyrobcu je zaruka ajej padnutie, ak nebude prevadzkovatel'ich stroja pouzivat pocas zarucne] doby nfm odporucane mazivo, velakrat aj po jej uplynutf, pri doplrianl mazaeieho systernu, servise a vyrnene naplnl,

~------------------------------------------------------------------------------~r TriboTechnika
VOLVO VDS-3, CAT ECF 1 A, u prevodovych a kvapalfn nakladne] GL4, GLS, Dexron karnionovej olejov ho nauCfm pouzfvat mazad plan znacky oleja, liD, IIIG ...) prfpadne s rnodernyrni 3/2011 ]

ernisny limit (napr. EURO IV) - prevadzkovatelov
dopravy

ktory rna zauzfvany, Ten rna kazda lepsia olejarska firma dostupny i na webe. Tuto zakladnu vec nevie casto vyuzit' ani personal servisu - znackoveho ci
neznackoveho, olej, Bezny servis zvycajne pri sluzbe ponukne

tahacrni uz dnes zaujfrna ajto, cije mozne olej pouzif do systernov s filtrami pevnych castle (DPF filtrom), plynov recirkulaciou pouzlvanfrn vyfukovych ADBlue plynov (EGR), sele ktfvnou kata Iytiekou red ukeiou

ktory pouzlva standardne najdrahslch
stank

vymeny
nedo-

oleja v zakaznlkovorn jeden z dvoeh Personal

vozidle, a ksi motorista olejov zmluvnej zarucnou
0 olejoch

vytukovych

nesie svoj. Znackovy servis zase vnuti zakaznlkovi

(SCR) a trojclnnyrn motoristov profe-

znacky
dobou.

kata lyzatororn (TWC). Mozno povedaf, ze sionalov osobne mazfv zdatnejsia rnotorove rna povacslne sky personal a prevodovy

v snahe zarobif,

arqurnentujuc

tato skupina

cerpackh

rna

podobne nerna radu,

je v oblasti

oznacovania Dopravna

a pouzlvanla pouzfvajuci spolocnost a dielendopravny

slabe

vedomosti motorista

(caste

sa tu menia a z rnojho

I'udia, nie je

ako bezny motorista vozidlo.

priestor velakrat

na zaskolenie)

pohladu spolahllvu

sancu dostaf

vlastne olej

servisne stredisko pouzit, aby

a k potrebuje Motoristi,

doplnlt olejovu na pin prfpadne kupit
niekolko zasad spravneho

aj zo skusenosti musf

vie, ak)l motorovy

olej na vyrnen u. ak poznaju

prostriedokcl stroj praeova I bez preble mov s maxirnalnou vyrnennou lehotou. V pod state je obsluzny personal neraz aj majitel'om tlaceny dosahovaf

vyberu oleja pre svoje auto, rnaju moznostvybrat
si z ozaj stroke] pon uky olejov roznych znaciek, Ak

nepodlahnu laenej reklame, ktorej hlavnyrn argumentom dopriaf rnalokto a predfzif je cena, tak a mozu potom svojfm

rnaxlrnalne vyrnenne lehoty, niekedy sa ide aj za
hranieu zlvotnostl oleja, cfrn trpf nielen teehnika, a Ie aj zlvotne prostredievzn ikom totalne deg radovaneho opotrebeneho oleja s vyssfm obsahom latok skodllvych pre zdravie cloveka aj prfrodu, niekedy je tento tlak znasobeny poufltlrn eenovo

autarn
kvalitu Aj ked' pocas ovplyvtrie-

za prirnerane

peniaze

prlrneranu

zivotnost ich motorov.
oleja, jeho kvalitu motora

vie, ze zlvotnost

prevadzky

tlez setrenie

vyrazne

n uje sposob jazdy, vyber spravnej viskozitnej dya vykonnosti V rnodernych dobu zlvotnostl noduchej oleja, kva lita pa liva atd'. Trochu ina je sltuacia pri prevodov)ich osobnych motora, i nakladnych kvapalfn niekolko loch su naplne prevodovych technike sa pouzlva

vyhod neho a teda nekva litneho pa liva. lnu skupinu tvoria beznl motoristi, ktorf maju
o motorovych olejoch ve I'mi sla be vedomosti a ina

motoroch. automobipinene na

speciflkacla oleja a ko vlskozitna i m nehovorf vobec nic, Tato skupina sa spolieha na fundovanosf servisov, predajcov sonalu cerpadch stank olejov a obsluzne ho perpohonnych znalostf zarneranych hrnot a preh olevobsc utornobilovyc
0 olejoch

olej sa len doplna, v jedviskozit-

nych tried a dve az tri vykon nostne urovne olejov, v ktorych nie je fazke sa vyznaf. nej technike

dajcov olejov. V spletiznacieka jov je bez zakladnych fazke sa vyznaf, matiku, zialnie aj profeslonali znaf, motoristovi rucku (navod kupoval pritom najde dosf inforrnaclf

na webe si dnes motorista na tuto probleMarn na mysli arnateri rozpoprls istotou

servisne

prlpadne spolocnosti,

Pri tazke] mode rvyrneny naplnivykonavaju bezne si uzlvatel' vyrnenu

sam nerobf. Trochu od liSna je a pli kacia mazfv v prie mysle. Tam neexistuju spravneho predpfsane ju, uzfvatelza dodavatela laicky jednoduche maziva, mazivo zariadenia uvedene krlteria rnaju na urcenie povacsine

vzdy aj pravdlvych. a rnalokedy laikvie

diskusne fora, kde sivyrnlefiaju kto mu radf odborne na obsluhu)

skusenosti

a kto nie. Beznernu si uzlvatelsku automobilu, pokial' ho prfpadne

na stftku zariadenia Ak tieto udaje c hybamaziva,

vzdy radfm pozrief

a lebo v navode

na obsluhu.

riadenia sa m us! spol'a hn uf na servis, zariadenia alebo dodavatela

aj s prislusnou

dokumentaciou,

MOGUL SLOVAKIA, s. r. D. U Ihrlslm 300, 90612 Hradllta pod Vr6tnom

www.mogul.sk.mogul@lmogul.sk MOGUL
Pa"tri k rno"toru

www.mogul.sk
.-41

+-----------------------------------------------------------------------+-+-----~-

-~------------------------------------------------------------------------------~
[ 3/2011 TriboTechnika

I
neho prostredia. Na trhu sa objavuju tzv. multifunkcne oleje, podstatne zjednodusujuce sortiment mazfv. To sa deje aj v prevadzke modernych polnohospodarskych traktorov a stavebnych strojov. Podobne aj v oblasti plastickych mazfv dochadza otvorenfm eur6pskehotrhu k nebyvalernu rozsfrenlu sortimentu mazfv pre nainarocnejsle podmienky. Uzfvate! si moze vybrat, ci bude system domazavat v pravldelnych intervaloch alebo ho narnaze raz na dlhsle obdobie. Kornplexne spevno-

ktory si uz spravidla poradf. Naplne mazadch olejova plastickych mazfv rnaju presne urceny interva I vyrneny, technol6giu udrzby a aplikacle, v priemyselnych podnikoch existuju funkcie ako technik udrzby, mazad technik alebo tribol6g, ktory je patricne odborne zdatny a pozna cely sortiment mazfv pouzlva nyvtech nol6gii vyroby, V minulosti si priemysel na Siovensku i Cechach vystacil sortimentom mazfv dornaclch vyrobcov prlpadne si vedel pornoct produktami krajfn byvale] RVHP.Tomu zodpovedala aj technol6gia vyroby a spotreba mazadch olejov a plastickych mazfv. Okrem autornobllovych olejov sa pouzlvali bezne hydraulicke oleje typu HL, HM, neskor i HV,olej pre hydrodynarnlcke prevody, priernyselne prevodove oleje typu PP,lozlskove oleje, pri vyrobe elektric kej energie turblnove oleje, v potravinarskorn priemysle nlzkotuhnuce a kornpresorove oleje, sortiment reznych a ernulqacnych olejov pri kovovyrobe a v strojarskorn priemysle, kde sa pozfvall i konzervacne oleje bez rozpustadiel a oleje na klzne vedenia, trnave oleje v drevospracujucom priemysle a rad dalslch speciflckych mazacfch olejov. Z plastickych mazfv prevlada Ii na Siovensku mazlva na hlinitom a vapenatorn zaklads, v Cechach vlac Iftne mazlva, teploty pouzltelnostl sa pohybovali okolo 120°C a konzistencia NLGI prevazne okolo 2, pri vyssfch prevadzkovych teplotach a narnahaniach sa tepelna odolnosf nahradzala zvysenou konziste nciou NLGI(az 4) a prfsadou tu heho maziva. Podobne savyuzlvala vyssia unosnost mazacieho filmu visk6znych mazadch olejov prl extrernnych te plotach ich tepel nou odol nostou bez pouzitia vlskozitnych prfsad. Otvorenfm trhu v 90-tych rokoch rninuleho storocia a dovozom modernych technol6gif stupli i narcky na mazlva a dovoz tzv. znackovych mazlv, ktore sa dovtedy pouzfvali v obmedzenom meradle a v speciflckych prfpadoch. Dornaci vyrobcovla (Slovnaft, PARAMO, KORAMO) boll nutenl rozsfrif sortiment mazfv a zmodernizovaf existujuce produkty. Zlozitejsle technol6gie vyzadovali zavedenie mazacfch olejov na baze syrrtetickych zakladovych olejov (najcastejsie na baze PAOa polyglykolov), nakolko oleje na rnlneralnorn zaklade na narocne prevadzkove podmienky nestacill. Pri najviae pouzfvanorn segmente mazacfch olejov- hydraulickych kvapalinach =dochadza k rozsfreniu sortimentu a vlac sa za(fnaju vyuzlvat oleje typu HV; HLPD,tazkozapalne hydrauliky a synteticke biologic ky lah ko rozlozitelne oleje, ktorych pouzitie bolo ovplyvnene legislatfvou a tlakom na ochranuzivot-

vadla a specialne vyvlnute spevnovadla, synteticke
zakladove oleje a speclficke zlozenle modernych mazfv obohatenych plnidlami (okrem uhllkatych plnidiel a sllikatov teflon, prasky, sulfidy a oxidy kovov...) azuslachtujucirnl prfsadami umoznia dlhodobu zlvotnost.aplikaci u za extrern nych teplot.zvysenejvlh kosti, v agresfvnom prostred f,pri vysokych otackach avlbraclltribotechnlckych uzlov. Trendom v apllkacii mazfv je v eur6pskom me radle pouzfvanie vysokovykonnych rnazaclch olejov a plastlckych mazfv, co prlnasa usporu v spotrebe, znlzenu zrlfaz pre zivotne prostredie, ekonornicke uspory vdosled ku prestojov a odstavok pocas ud rzby a d'aIsie pozitfvne ukazovatele. Vysledkorn tla ku na ochran u zivotneho prostredia su tiez biologic ky lahko rozlozltelne produkty bud' na prfrodnej baze alebo sysnteticke. Vyskurn hlada nove rnaterialy a technol6gie, ktore by vied ll k znlzenlu spotreby mazfv az po technol6gie, ktore sa zaobfdu bez ich pouzitla. Nie vsade to bude rnozne vzhl"adom na fu nkcie, ktore mazivo v prevadzke mobilnych a priernyselnych zariadenf plnf. Odborne znalosti a skusenosti tribol6gov budu potrebne eSte rninlrnalne nlekolko desatrocf, Akosa stupriuju naroky na maziva v modernych technoloqiach, tak sa zvysuje aj tlak na odbornosf ludl, ktorf sa touto problematikou zaoberaju, Spolocnosti, ktore venuju vychove a vzdelavaniu svojich zamestnancovv oblasti tri bo16giepozornosf na profesional nej urovni, dosahuju vyborne vysled ky a spokojnosf svojich zakaznfkov. Pravide lne skole nie s preve rova n fm zna lostl, odborny rast zamestnancov so sledovanfm novinieka vyvojovych trendovje vnasej obc hod nej spolocnosti samozrejmosfou. Tento trend je aj vysledkom zmien na trhu: zavadzanie novych technol6gif, novych produktov a sluzieb zakaznfkorn. Vyvo] sa zastavit neda, Mozu sa iba minuf zasoby ropy, dovtedy bude rnusief vyskurn najst' riesenia a vychodiska pre dopravu, priemysel a vsetky odvetvia, ktore sa d nes bez mazfv a mazania nezaobfdu. Zatia l'platl starezna me: Kdo maze,tenjede! Spracoval: Ing. tubornfr Vaclav

.-42

-+-----~~~--------------------------------------------------------------------~

Tribo Techni ka

3/2011

Anolyzv oleju jako n6stroj proaktivnf udrzbv stroju
Analyzy olejU jsou za pfedpoklcdu prnvldelneho a sprovneho odberu vzorku ucinnym nosfrojem diagnostiky stroju, Ve svern pfispevku uvadlm pfedpoklody, nejcasteji pouzlvane metody a ocekavany ekonomlcky efekt. Toto vse je v druhe casti prispevku ilustrovano konkretniml pfiklcdy ze sledovdni ruznych typu stroju pomod analyz z nich odebronvch vzorku oleju,
Stanovuje se nekdy az 22 prvku. Pomod stanovenf obsa hu prvku se sledujf: 1) ote rove kovy, tj. opotrebenf stroje - nap]. zelezo rned, hllnlk, cln, olovo atd.; 2)zneciStenf oleje - nap], kfernfk, hlinfk, sodlk, Ekonomicky-efekt tita n atd.; 3) tzv. aditivnf prvky, ktere jsou soucastl Sledovanf stavu stroju pomocf analyz mazacfch plfsad v olejkh a jejichz obsah souvisf s vycerpaolejuje dnes dulezitou castltechn icke diagnosti ky, nostitechto pffsad - na prova pn [k.zlnek, hofclk, fospfedevslrn proto, ze navratnost prostredku vlozefor, baryum atd. Analyza pifrnou metodou pine nych do a nalyz je ve Imi dobra, a piitom vypovfdacf podchycuje castice do 8 urn vellkosti, se zvetSujfd sehopnost vysledku analyz oleju 0 stavu stroju je se velikostf castic pak ucinnost stanovenf klesa, dostatecne vysoka. Uspora za nakup mazadch oleProto se pfi sledovanl opotfebenl stroju stanovenf ju,jejichzv}imenne intervaly Ize pri pravidelne proICP vhodne kombinuje s dals! metodou zarnetevade nyc h analyzach ve velke vetSine pilpadu pronou na vetS[ castice, nap]. klasifi katory castic trfdfd louzit, cinf totiz asi 10% z eel kem dosazitel nych dtzv. velke castice (veIikost 20 a vice m) do skupin uspor, Pritom jen stoute castkou byvaj fnaklady na podle charakteru, PQ index apod. Vyhodou dneanalyzy porovnavany, NejvetSf uspory prokazatelsnlch ICP spektrornetru je moznost analyzovat ne spocfvajl v minimalizaei prostoju sledovanych stovkyvzorku den ne. stroj U, v usporach za opravy a nah rad nf dfly. Je tak Dalsf metodou je infracervena spektrometrie dokurnentova no na pi'fkladu vta bulce 1. s Fourierovou tra nsformacf (FTIR). Krome jiz "tradicnich" produktu degradace oleje (oxidace, Metody nitraee, su Ifataee) se d nes pomocf FTIRda sledovat Program sledovanl stavu stroju pomocf analyz mapHtomnost ci obsah vody v oleji, pHtomnost ci zadeh olej uje zaloze n na tfec h sku plnach zkousek, obsah glykolu v oleji, obsah sazf v oleji, TBN i dalsl Jednakje to metoda vhodna ke stanovenf obsahu parametry oleje. Strucny souhrn vetsiny rnoznostl ruznych prvku v oleji. Nejcastejl se vyuzfva pi'fma je uveden vtabulee 2. metoda stanoven f pomod optic ke emisnf spektroDo tretf skupiny pam fyzi killne-che rnicke parametrie s indukcf vazanych plazmatem (ICP). metry zarneiene piedevslrn na stay oleje a jeho znecistenf. Kte ra ze zkousek se provadi zavisf predevsfrn na typu oleje. U vsech typu oleju se stanovuje viskozita jako zakladnl vlastnost mazacfho oleje. Vedle sledovani pi'ftomnosti vody v oleji pomocf FTIRse casto vyuzfva tzv.xrackle test" "prskacf zkouska" Pomocf titraee v nevodnern prosti'ed fse sta nd a rd izova ny mi postu py sta novujf cfsla celkove alkality (TBN) a kyselosti (TAN).TBN souvisf s pi'fsadami zasaditeho eharakteru, ktere se pfidavajf piedevslrn do motorovych , ale i nekterych dalsfch typu oleju, TAN je dane jednak Tabulka 1 - Prfklad uspor dosazltelnych analyzou oleju pi'fsadami kysele povahy, jednak eharakterizuje PROAKTIVNi OLEJU UDRZBA ZALOZENA. NA ANAL VZE

-

[

3/2011

TriboTechnika

I
Oblast spektra
[cm']

Parametr Obsah sazf Voda, glykol (-OH) Glykol (ropne oleje) Oxidace (ropne olej) NO,!karboxylaty (ropn e 01eje) Nitrace Oxid ace/su Ifaty Protioderova prfsada (ropne oleje) Protioderova prfsada (syntetlcke oleje)
Sulfatv

Jednotka Ncm, % Ncm,% 0/0 Ncm Ncm Ncm Ncm Ncm,% Ncm, 0/0 Ncm
% %

filtru v

bud'

v

procentech

h motnostnfch

nebo

mg/kg.

Ke stanovenf nejcaste]

a rozdeleni

podle velikostf

3800 a 1 980 3650 - 3150 1140-1000 1720 1 650 - 1 538 1630 1 150 700- 640 1 000 - 9 30 640 - 590 820 - 800 780-760 3720 - 3 590

castic se vyuZfvajf vyjadfuje 19/16/13, obecne

tzv. cftace castle, Vyslede k se v ISO k6du (ISO 4406:1999), lomftky, napi'. nez castle vetsfch puvod

ktery ve forme tff Cfsel odde-Ienych inform uje 0 poctech nejsou schopny stanovit 4 11m,6 11ma 141lm pfftomnychv poclta nych castle, a Ie jiz existujl vedle pocltanl pustnosti castic provadejl podle do sku pin pfedevsirn svetla castlcl, tvaru

1 ml oleje. eftace a slozenf ktere castic a proprfstroje, castlce

take trfdenf

Palivo (nafta) Palivo (benzin) Degradace estero (syntetlcke oleje)

Odbervzorku
Spravny postup pri odberu vzorku olejeje zasadnl vzorvzord ulevee pro vypovidajfctvysledky ku. Je velm i dulezite rucujicf ku z hlediska sledovani forrnulaie tokoluje Pro tento reprezentativnf analyzy tohoto

Ncm

Tabulka 2 - Vyutiti

FTlR pfi analyzr1ch olejU

dod rzovat nektere zasady zaslozenl odebraneho sledovaneho a nalyz olejuje stroje. Pri

oxldacnl

degradaci hodnoty

oleju,

Posuzovanl

hodnoty oleju nez oleju KOH/g kompre-

cele naplne

TAN zavisl na typu oleje, napi'. u rnotorovych Ize ocekavat 2 mg noveho mg KOH/g a TAN by se nernelo KOH/g, u nekterych oleje jehodnota a na-pffklad sory noveho kolem zvYsit 0 vke 0,5 mg

stavu stroj u pomod pfilozenern diaqnostlcky

oleje kolem 1 az 1,5 hydraulickych

zite spravne a u pine vypl nit udaje 0 oleji i stroji do kevzorkovnici. Soucastl prozfspostupu. dodrzose mozaver, tzn. vyhodnocenf dalslho dulezite dulezite

kanych vysledku i oleji. Pi'i sledovanl vat pravidelne toze takje zrnenou

a doproucenl stavu strojuje odberu

a TAN by se nernelo zvYsit 0 vfce jak 1 mg KOH/g nepouzlte oleje pro chladid majfhodnotu kolem 0,01 mg KOH/g a zvysestanovit pfesne a vetsinou

zaver jsou velmi intervaly

udaje 0 stroji

vzorku oleje, prointer-

nf na 0,1 mg KOH/g je u nic h povazova no za kriticke. Nekdy je poti'eba ma Ie mnozstvlvody pin oleju pffpad pi'ftom ne voleji. Tyka se to preoleju pa kskuturbinovych Pro tento podle Karl kompresory, oleju, titrace

rnozne postihnout rezimu opotiebenl vtabulce

zrneny souvisejfd stroje. Vhodne 3. Tyto intervaly

valy jsou uvedeny sledovanizkraceny

devsfrn izolacn kh oleju a z mazadch pro chladid

hou byt na zaklade vysledku

analyz po urcite dobe

nebo prodlouzeny,

oleju a nekdy

hyd ra ulickych vyuzfvana

je uspesne

SLEDOVANIHYDRAULlCI{fCH
Jako pi'fklad pro uplatnenl pomoci mobilovy Jednou na kterych kyrn olejem se zpracovava prurnysl, typu

LlSU
stavu stroju lisy,

Fischera, casteji se vyuzfva Obsahvody racnfrni lze zrnelit

coulornetricke

az k hranici 1 ppm. Nektere reagovat s titpfcka, vysledek stanovenf

°

titrace.

sledovanl

analyz oleju bylyvybrany hydraulicke Lisy jsou naplneny HM 46 podle se sledujftyto

oleje obsa hujf pfisady, kte re mohou cinidly a zkreslovat obsahu vody. Vtakovem ve ktere sevoda piftornnav inertnfho tltracni Znemtenf zivotnosti V pfipade nejcasteji odstledivek vzorku odstledi nkh oleje nadobky pifpade

piech na dfly pro autohydraulicISO. vzorky inklasifikace

se vyuzlva

oleji odpai'f a proudem plfrno do hlediska

za pul roku jsou z nich odsblrany vlskozita

plynu (napf. dusfk) je vnesena a stanovena. sledovatjakz tak oleje. oleju se oleju je dulezite stroje, pouzfva se motorovych

kana Iyze a pravidelne nernaticka

pa ra metry: ki-

pf 40"( a 100 "C, viskozltnl
Pr~sl; elektr;j_r~
Interval

dex, cfslo kyselosti, obsah vody, k6d cistoty, obsah

Mobi In. zai'fzenf Typ stroje motory hydra ul ieke systemy prevody difereneiolly, koncove pohony_
Interval odberu (hod)

vykonnych

a z naiedeneho

Typ stroje
prevodovky

Odben: (mesice) 3 3 3 3

necistoty
hmotnost-

a stanovfv

procentech.

U prurnyslo-

250 500 500 500

hydraulicke systerny rnazact systemy turbiny
intervaly

vych oleju se vyuzfva stanove"nf necistot na rnernbranovern

Tabu/ka 3 Doporucene

odbin: vzorku o/ejU

.......,
44
-

I

....___,

I

TriboTechnika zeleza, rnedi, hlinfku a ki'emfku. Dale je kazdy vzorekana lyzova n pom od FTIRspekt roskopie. Protoze jde 0 stars! stroje, olejova naplnje doplnovana v pru me ru 5 % sveho objem u za rok. V tabu Ice 4 je typicky zaznam hodnot sledovanych pararnetru, Jakjeztabulky4 vldet, krorne hodnotzneclstenl na zacatku sledovanl a nekterych hodnot obsahu hlinfku jsou v zasade vsechny sledovane parametry v poiadku, Po doporucenf ucinnejsfho cistenf oleje se hodnoty kodu cistoty pohybujf na velmi dobre urovni a i hod nota obsahu hlinfku se vkernene ustalila, pouze vzorek z prosince 2006 vykazal zvysenf obsahu hlinfku a ki'emfku v souvislosti s prunikern prachu do oleje. Na vzorku z cervna 2007 je zfejrne, ze ucinne mtenf oleje sehralo pozitivnf roli. FTIR analyze ukazovala az do prosince 2006 uspokojivy stavoleje, u poslednfhovzorku z cervna 2007 seobjevily naznaky terrnooxidacn f degradace oleje. Ziejma je rnensl intenzita pasu antioxidantu. Stav oleje zatfm nevyzad uje v)imen una pi ne. Pokud pi'fstfvzorek potvrd ftento trend, bude n utne k v)imene pi'istou pit, protoze vysokoteplotn fa ntioxidant, jehoz pasy se zacaly snizovat, funguje i jako protidatum 1.7.2004 7.4.2005 6.12.2005 16.6.2006 5.12.2006 25.6.2007
KV40 KVl00

3/2011

oderova pi'fsada a hrozilo by zv)isene opoti'ebenf pjedevslrn cerpadla, Naobrazku 3 videt.jak nasazenf ucinnejsfho mtenf vedlo k odstranenl prachu z oleje (obsah hlinfku a ki'emfku) a postupne i ke snlzenf obsahu oterovych kovu zeleza a medi, Pokud by byl olej ponechan svernu osudu pi'i obsahu ki'em fku pi'es 60 ppm, zelezo i rned' by zachovaly stoupajfd trend ja ko nasledek zvyseneho opoti'eben f a hrozila by porucha hydraullckeho systernu nejspfse cerpadla, Na obrazku 4 je ujineho lisu dokumentovana souvislost pi'ftomnosti prachu a zvyseneho opoti'ebenf hydraullckeho systernu zaroven urcita setrvacnostv obsa hu kovu po nasazenfmtenf. ZA.VER Moznost sledovanl stavu stroju pomocf analyz oleju byla dokurnentovana na pHkladu hydrauliekych lisu, ze kterych jsou vzorky oleju analyzovany 3 roky. Doporucenl ucinnejsfho cistenf oleju na zaklade vysledku analyz vyloucllo nutnost opravy nadrnerne opotiebenych ci porouchanych castf hyd rauliekeh 0 system u. Ing. Vladimfr Novacek
NAS 12 11 9 6 8 6 ISO 22/19114 20/18114 17/16/12 15/14110 17/16/12 15/13/11 Fe (ppm) 5 9 18 8 <1 <1 Cu (ppm) 5 4 15 1 6 1 AI ppm) 28 24 10 6 25 3 Si ppm) 6 <1 8 <1 17 4

VI 108 101 110 112 119 114

(mm'I$)
43,92 44,74 44,07 45,24 44,07 48

(mm'l$
6,756 6,673 6,816 6,987 7,055 7,319

eK (mg KOH/g) 0,33 0,36 0,39 0,55 0,57 0,39

Voda (ppm) 51 91 62 97 58 55

Tabulka 4Zaznam

stanovenyeh

hodnot z lisu 1204

.obrazet: I - FTIR spekitum vzorku z prosinee 2006

Obrazek3

- PrubEih obsahu siedova nyeh prvku u tisu 1201 (v ppm)

,.

1"'-""
"'oc..hm",
~(;Ic,ahhln'

...

_-::'-hk..-n,kY

.~

o.:.....-.-':!!i.I.-.-.-.,mo--.-.-.~-.-~-.-.,..J:,~.-.-.~--;:a,.-.

Obrdzek 2 - FTIRspektrum vzorku z cervna 2007

obrozek 4 - PrubEih obsabu sledovanyeh

prvku u iisu 1301 (v ppm)

3/2011

TriboTechnika

Modernffezne kapaliny v aplikacfch obrcbeni ncstro] s vvsokym tlakem vnitfnfho chlazenf
S rychlym vYvojem technologif a optimalizacf vyrobnfch procesu stale vzrusto]! poiadavIcy na spickove v-ykony v oblasti obrabenf. Tyto vykony, ktere majf vyznamnyvliv na efektivitu a ekonomiku vyrobnfho toku se vztahujf nejen na obrabecf stroje modernfch technologif, ale stejne tak ina pouiita technoloqlckd media.
Behem jsou obrabenl houzevnatych

Titan ajeho slitiny
Titan (dale uz jen Ti) a jeho desetiletf v slitiny prokazaly vyspelost za jako jsou poslednf pouzity vlastnosti svou technickou pru myslu

a tezkoobrobitelnych
vzhledem velmi

materlalu

k technologifm vysoke tlaky (80 -

vnltinlho chlazenf nastroji pouzity
mnohdy reznych za tschto zatlzenf. parametry 120 bar). Struktura podmfnek Je tfeba a chemismus prubeznernu udrzet stabilnf

cost-effective a vystavene

materia Iy.Tita nove komponenty leteckern teplotarn (Ietecke az do 600°C.

motory) jeho %

Antikoroznf

kapalin tak musf odolavat

Ti jsou dalsf vyznarnnou Ve srovnanl

vyhodou

aplikovatelnosti.

s ocelf je titan 030

tak, aby bylo mozne za

pevnejs! a terne] 0 50 % lehcl, ACkoliv je tita no 60 % tezsf nez hlinfkje dva kratvlce pevny,
Trtanium Grade 1-4,7, Annealed Trtanium 11-1SV-3Cr-3AI-3SnSolution Treated Trtanium 11-1SV-3Cr-3AI-3SnST79O"C,Aged 48Y'C Irrtani um 11-1SV- Cr-3AI-3Sn ST8500C(15600E),Aged 545°C 3 trrtanium 11-3AI-2.SV,Beta-Anneal9500C llitanltm 11-3AI-2.SV, T925"C, Aged 480"C S Trtanium 11-5AI-2.5Sn

llltanlurn

11-5AI-2.5Sn,ELI,Annealed

Trtanium 11-6A1-2Sn-4Zr-2Nb,DU12lex Annealed Trtanium 11-6A1-2Sn-4Zr-2Nb,Sheet Trtanium l1-6AI-4V {Grade S), STA Bar d a nyc h v povrchu za byva (WM-MWF) podmfnek a specifik. modernf pracujfdch o b r a be t parametrech Pffspevek technologif reznych kapalin v podmfnse irrtanium 11-6A1-6V-2Sn Annealed Irrtanium 11-6A1-6V-2Sn STA 870'Q565"C Irrtanium 11-6A1-6V-2SnSTA O'Q5400C 91 Irrtanium 11-8A1-1I\1b-W Trtanium 11-8A1-1I\1b-W Annealed 8 hr at 79O"C{14500E) Trtanium 11-8A1-1I\1b-W,Beta Solution Treated Trtani um 11-8A1-1I\1b-W, T9ID'C {18000!J. Ag::d 595"C S pozadovanych

vodoumfsltelnych

kach vysokeho zatizenf a slmulacnfmi metodamijejich testovani,
Cimcool kych se venule vyvoji chemickapalin, podmfnstruktur

Ieznych
narocnym

Tabulka c.1 - Titan ajeho slitiny pouzlvanev leteckerr prumyslu, Aerospace (www.aerospacemetal.com)
Titan a jeho slitiny jsou obecne velmi tezko obrobitelne z duvodu

ktere vyhovujf

karn obrabeni,
kapalin jsou pouzity

Pi'lkladem je oblast

pro letecky niklove

prurnysl, kde
slitiny a titan, kla-

fyzikalnkh

vlastnostf.

Generovanl operadch

tepla v rniste rezu je behern obrabscfch velm i vysoke.zpusobene Ti. Vysled kem je tendence

na ktery jsou behern obrabeni

n fzkou te pe Inou vodivostf

dene zvlastvysoke

naroky,

vytva ret na rustky a svary,

TriboTechnika chemicky intereagovat s povrchy nastroju,

3/2011

wz

ru emulze, padu d ulezit}ich

ktere mimo tvorby i celkovou kom ponent.

peny a jejfho chemickou

roz-

vede kjejich destrukci.

Obecne pozadavky na obrarychlosti a velmi kvakapalizajistit a snlroll vsa k hraje vlastnf ch larezne-chladid

monitorujf

stabilitu

benltakbyly/lsou
zenf a reoloqicke ny.

nfzke rezne
vlastnosti

litn f nastroje, Dulezitou

HPFTr

Foam%
HPFT: Foam

%

Vydatne mnozstvl rezne kapaliny musf maxlrnalnl odvodtepla, oplachovevlastnosti,
zit rezne sfly (tribomechanismus kapalin). zalo Aplikace reznych mazanf kapalin

ro.co

Ieznych

!i(J,OJ

s pouzltfrn

stiednlch tlaku chlazenlvnlttkern nastroje prokapli obrabenl techto slitin vyznarnne lepsl
nez pf pouzitl

:2(1,00

nlzkeho tlaku. Dalsfho zlepsenl prod uktivity Ize dosah noutv pilpade aplivlastnosti kace speclflckych tzv. hydraulicky jem. Vysokotlake system u. C hlazenf svysokyrn klfn mezi tffskou chladid a feznyrn tlakem prfrno a cflene ffzene "cutti ng zone" vytvMf nastrosysterny jako Sandvick

to.oa

£r

-HI,OJ

--

_ff

.. »:
po-

f/

b' V

-......;:::::

/' <,

.....

\
~\ \.:

\~
~
Tim<:[mi~1Itt::;1

-

,
min. Z-grafu je petrne, jeji

r

'~""'~
5V.er1e
a

Cerpa-dl-D-Vjpnute

pc-30

tmav€ hni1de kiivky_zavislost tvorby penya

Ze n-ejlepSfeojko-nn-o-S[ stability v ~ (min)

rnajfka

paliny

s eo)v-D-jem

Gran I - grafvyvoje tvorby peny (obj. %) behem zriti!iovrlho testu u neko/ika typiJ rem ych kapalin

Siozeni reznych kapalin pro obnibeni mistroji 5 vysokjm tlakem vnitrniho chlazeni
Historicky tych se pro obra be nf exotlckyc h a houzevna(jako Titan, Inconel, Nimonic) jejich typy na materialu

pouzlva Ii chlorova ne pa rafiny, tzv. MCCP's (m iddle chain chlorinated parafines). Po modifikaci uspesnymi

chernlcke
korozi emulznfch

struktury kapalin.

tak,

aby velmi

odolavall stresove
na H&S a

byly a stale jsou legislativu

Avsak s ohledem
tate

soucasnou
ClMCOOLHPFTOevice,testovaci zoitzeo! na penivost Generovdni t/aku TGkapafjn, syntepopularite tickd jeznd kooouro techn%gie PAG

konce pce ztracl

a obecne je snaha MCCP's eliminovat Konve nc nf "tezke" s vysokyrn a tvora jejich s penivostl kapaliny majf v aplikadch problematiku

(ha loge nova ne de rivaty), emulznf chlazenf

Jetbar i kdyz

mohou pro

pracovat

az na urovni

1 000 bar,

obrabenl

konkretne

Tl se zda byt

tlakem

optirnalnfrn

tlakem 100 bar.

bou olejove mlhy. Proto nejsou popularnl

vyvo]

se zastaviI. H lavn fcastjeza vodoum receptur,

merena do oblas-

Testovad procedury: High Pressure Testing Compatibility 1vysokotl aky test
Cimcool je velmi High Pressure Testing hodnotnou castf Compatibility test

ti syntetickych

fsitelnych reznych ka pa lin. hraje kllcove slozeni

U nove vyvljenych - ernulqacnlch
tem)

pro spravny a stabilnf chod skupina:

vyvoje,

kdy se simulujf

latek (kompletnf
a jejich agents,

ernulqacni

sysdo

pod mfnky vysokych specla Ine vyrobenern metry kapalin neho a

tlaku rezne ka pa liny pffmo ve zaffzenf. Zde se sledujf para-

stabillzatoru
struktury tzv. wetting

chernlcke zabudovanl
surfaktanty, akt.

chovanl

vodoumlsltelnych
narocnyrn Jedna

Ieznych
ruzje sleroz-

MWF (odpefiovace.stabillzatory) dispersing povrchove

vystavenych tlakoveho

podrnfnkarn

zatlzenf,

se v podstate peny (jejlho

agents (srnacedla gacnflatky) Obecne, vykonnost, nastroje

latky,

disper-

o slmulacnl

proces. Krome rady pararnetru destabilizace sta bility media.

dova na i schopnost

mimo stezejnl pevnost a rychleho

pozadavky, mazadho peny je

jako - vysoka ochrany zvazoH&s. Ty

padu) a celkova koncepce ff pozadovany dochazl sirnulacnl

filmu, a otazky

Behem testu sevysokovykonnyrnl kaskadou jednotlivych

cerpadlyvytvoproteka paramet-

rozpadu

tieba

tlak a kapalina nekolika

vat akceptovatelnost

obsluhy

castro Prubezne a vcyklech

jsou a vzdy budou na prvn fm m fste. Ing. Lukas Belfn

k merenf a diagnostice

3/2011

TriboTechnika

ATF kopoliny pro outomoticke prevodovkv v teorii a v proxi
Automatic transmission fluid (ATF) je kapalina, cinnymi nebo automatick'fmi pfevodovkcml.
ATF kapaliny motor. jsou na rozdfl cervene je kapalina od ci

poufivund ve vozidlech se samo-

let p ru d kY rozvoj tee h ni ky. Zvysova n f vykon u = te plot, ukoncilo velrybfhooleje. v}ir. typu Dexron A a B. A pouzfvanl

oleje zbarveny V principu

zelene.
vysoce

specializovany

mazacf olej vlastnostmi,

s opttrnalizovanyrni

zejrnena z h lediska provozuschopnosti drobnych ventilovych systernu, tlecich vlastnostf na pasovych brzdach a synchronech, plenosu
kroutfcfho momentu v menici, teplo. teplo. tfm

Zilldadnf rozdelenf kapalin pro automaticke prevodovky:
ATF se rozlisu]f kapaJi)-,.y

(1..;;J

P"'::
Pfevodovky s plynule

rnaza nf vlastnfch pjevodu.
Jejfm hlavnfm Pi'i kazdern generuje problernemje prerazenf system rychlosti kapalinou.
Krokove autometlcke pfevodovky AMT,AT

menenym

spojkovy

To musf byt odvedeno

pfevodem CVT,Torroid., Hybrid

Dvojspojkove pfevodovky OCT

Poellovace Hzeni

efm vetS[ je zatfzenf plevodu, sf zatez to pro kapalinu je. Vliv na zlvotnostje ATF je rovnez

vfce tepla se musf odvest, a tfm vet-

Rozdeleni

a utornatickych

pi'evodovek:

piedstavuzfejrny.
jako hy-

• AMT-automatizovana • DCT dry-dvojspojkova • DCTwet-dvojspojkova

manualni
s mokrou

pievodovka
skHnf

se suchou skHnf

pouzfvana

• Al-klasicka autornaticka s hydr, rnenicern • Torroidal-plevodovka s toroidnfm variatorern (rovnez IVT- pokudje vynechan hydro menic)
• CVT- plynule rnenitelne pi'evody AT bez menlce • Hybrid nl ptevodovka-vetslnou

Komponentyspojky citlive nati'enf Spojka z de skovych spojeka pasove brzdy: Deskovy komplet sestava ze stildave urnlstenych desek
s/bez frlkcnlho oblozenl. Hydraulicky je ovladano jak sevi'enf pas, brzdy, tak desek, aby mohlo dojft k

draullcka kapalina v posllovackh i'fzenf,v rozvodovkach u systernu 4WD a rovnez v nekterych manualnfch pfevo dovkach u vozidel

zasunutf.

Principy
(prumerne

formulace

modernfch

ATF kapalin
deter-

cca 20 komponent), protipeniva, inhibitory disperzanty, koroze, protiodero-

s plednlrn nahonern.
Historicka zajfmavost Pocatekv40-ryeh letech.za pouzltl
velrybfho byly pUlis viskozitnfm oleje jako huste, modiflkatoru kapaliny s nlzkyrn

• Klasicka aditiva: genty, a ntioxidanty,

va aditiva,
• Speciflcka
diclonery • barviva aditiva: surfaktanty,

zlepsovace

visko-

zity za studena,vysokoteplotnf tesn iv

zahustovadla, koncervena a zelena oleje)

tienf: Tehdejsf ptevodove
navfc indexem.

na ropne bazi - typieky ho ci

Od 70-ryeh

(na odliSen fod motorove

plevodoveho

TriboTechnika Ochranapovrchu soucastek Protioderova a EP aditiva => Chem. interakce s kovem =>formacefilmu Inhibace koroze => Preferencni adsorbce polarnlslozkyna kovovy povrch=>film Detergence => Chem. interakce s kaly => neutralizace + udrz. v tekutern stavu o Disperzance => Kontaminanty jsou polarne vaza ny k rnolekularn disperza ntu a neaglomerujf o Modifikator trenf => Preferencni adsorpce na povrc hove aktivn f mate riaIy
o o o

3/2011

- zlepsuje chod ja k u novych, ta k u opotiebenych
prevodu

- prodlouzenazivotnost kapaliny(min.l SO%oprotl pledchozfrn) -frikcnl stabilita po celouzivotnostje konstantnf Prehled poiadavku na vlastnosti ATF:
Aut.prev. klaslcka +++ + +++ OCT mokra +++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ ++ +++ ManUiilna prevodovka

Formulaee tren i ve spo·ce ochrana prevodu a lozisek oxidacni odotnost zivotnost svnchronu kompatibilita s materialy v prev,

Aditivazlepsujfdmazivo Depresant => Modifikuje forrnovanl krystalu vosku Latka pro objemovou extruzi tesniv => Chemicky zajiSfuje rnlme nabobtnani ci smrstenl
o o

elastorneru
o

o

Stabillzator viskozity => Polymer - expanduje pil zvysenlteplotyeo snlfuje zfldnutl Barvivo=>Roztokchem. barviva

Porovnanf ruznych typu automatickYch dovekz ruznych hledisek:

prevo-

Aditiva k ud rienf iivotnosti m aziva o Protipenivo =>Redukuje povrch. napeti => rychle odpenenl o Antioxidant => Rozklada peroxidy a zastavuje reakcevolnych radikalu o Deaktivator kovu => VytvoH komplex s metalickyrni ionty=>formace ina ktivnfho fil m u Prehled casoveho vjvoje nejznamejsmo dardu mezi ATF: kapalin DEXRON stan-

Zeieny stoupec: Modrjsloupec ~edysloupec Spotreba paliva Kroutici moment Cena prevodovky

~
1~

1'_:"_

o ,1&) o

.Mb

i·.OO5

200;

o o o o

I!mI

ImIIII

DexronVI-revoluceA.D.2006 Nejd u lezitejsf:Dexron VI je kom patibilnf se vsemi predchozfml systerny aut. plevodovek, kde byl pouzfvanjakykolivtyp Dexronu Muze se mfsit is puvodnlmi naplnerni Dexron v prevodovce Lze ho pouzlt rovnez jako nahradu do manualnfch pfevodovek a posilovacu Hzenf GM (u vetsiny
o o o

o o

o o o o

Nejpouifvanejsf normy pro soudcbe ATF kapaIiny(ATF: Synteticke i ropne baze) o Mercon V-LV-SP DexronVI,III+,IIIH JasoM31S la, MB236.1,2,S,6,7,9,10 VW/Audi G-OS2-2S-A2 VW/Audi G-OS2-162-A1 VoithDIWA ZFqualitynorm AilisonC4 Ford M2C 138CG, 166 H GM613M,6137M Voith+MB 236.9 BMWLT71141,La2634,704SE Honda Zl Hyu ndailKia/Mitsu bishi SP-II/SPIII Volvo 97340 NissanMatic D/J/K ToyotaTIT-III,T-IV/wS
o o o o

typu)
o

Dexron VI pilnasf ltechnlcka zlepsenf:

Soucasne nejpouifvanejsftypy ATFkapalin • ATF+4 -VetSina Dodge,Jeep,a Chrysler

3/2011
• • • • • •

TriboTechnika
MerconV Mercon -Vetsina LV - Nekt. Ford,Mercury, Lincoln MAZDA nektere Europe aplikace

Rychla diagnostika
• Kapkovy

kapalin ATF
s urcenlm casu vyrneny,

Ford (DuratecHE),

test pornuze signalizuje kapalinu.

neboAsia DEXRON VI- VetSina GM pievodovek, ATF-Z1 (Postupne ATF DW-1 -Vsechny SP-III-Vsechny Ford

Trnavy sti'ed obrazce odhalf stupenznecistenlkapaliny. Zahnednutf • Zapach dat oblozenf • Jestlize znehodnocenou stu pen oxidace. indikuje jiz zcela Adekvatne bubliny spatneho bude vypaci penu, je po spalenych na tiecfch kapalina toastech plochach

vyiazovana
CVT)

ad 2011)

- Vsech, prey.

Honda a Acura (svyjimkou

Honda and Acura (vyjma CVT) and Kia (vyjma CVT

- tj. spa lene. Dalsf pffcitypu kapalikon-

Hyundai,Mitsubishi

obsahuje

a dvojspojkove liny oznacene

prev) vyrobcu vozidel, prosazuje ka pasvojfnomenklaturou a tajf slozenl,

pravdepodobne,

ze skffn je preplnena.

• Last evropskych

nou muze byt rovnez pouzitl • Mlecny nadech vzorku kapalinou

ny, pop]. ucpanl odvzdusriovaclho kapaliny taminaci z chladice,

otvoru, signalizuje

Zivotnost ATF kapalin nenf nekoneenal Nad 200 "( je iivotnost kapaliny 20 minut!

Intervalyvy.nen Pffklady pied pisuvyrobcu
• Voith 6336:synt.120 • MAN339Z-1, • MB236.1,6,

vozide I pro vyrnenu:

Diagnostika za pouziti kapkove zkousky odhali problem s kapalinou behem nekolika minut. V cene haleru usetH desetitisice Kc!

• Voith55,6335:mineraI60tis.km nebo 180tis. km ZF);V-l ,2(dleVoith) provozu 2(dle pfedp,

I-=~'~~
I

I
\ \ ''',,",u

14a237.7:int.dletypu

• ZF TE-ML 14:mineral C-120tis., E-150tis.

A-30 tis., B-60 tis. krn, synt.

km, 20: 180tis. km
0,"",,' '~T

Aspektyservisu
Mnoho problernu zpusobeno nyrn filtrem.

ATFa aut. prevodovek
s automatickou pfevodovkou je kapalinou a zaplneprevenAbsolutne dis fun kcnf kapalina • Prirnarnfrn

Kapaiina po vymene

znehodnocenou

Pravidel ml vyrnena je nejlepsi

Specificke problemy ATFa tipynajejich
ukonern je kontrola ho oleje. dou v)ime nou rnotorove to.fe

reseni
5 kaz-

cf zavad plevodovky,
provozu. U vozidel vykonnostl

Jak caste to zavisl na druhu s cast)im zatezovan fm na hranici interval 50 tis.km ci ka pa lin max. 150tis. km.

rnnozstvl,

se doporucuje

• Ale co kdyz me rka chybf? Zvlastnostl du motorutam, • Jednou Aby vyrobci u nekterych jedinou • kdeje rnerka. pHcin poruch piepliiovanf kontrolnf

provozu je cho-

2 roky. U syntetlckych

hladina naplne mute byt kontrolovanaza z klfcovych zabranili

C fm vetSf
Iota

vykon pi'enasf,tfm je kapa Ii na vfce 90°C. Kazdych 20°C

ohifva-

na.Jejlzlvotnost ptekracu]e

prudce klesa, pokud pracovnftepnad tuto Dale: intena prevodu, je

je pjeplnenf nenainstalovali rnerku. Pak

hranici kratlzlvotnost zifikuje ti'ebenf Mnoho vsak vyclstlt z plastu se rovnezje]f synchronovych

Alf na polovinu.
kontaminace desek, tesnenl

typu pievodovek

castlcerni z opo-

cestou jak pi'ekontrolovat kde evidentne [ednorazove

stay kapaliny, je nebyla kapaliopo-

plnkf otvor na boku pi'evodovky. U starsfch vozidel, kapalinu na rnenena po vfcejak200tis. ti'ebenou vat ventily tvou km, nenlvhodne

kte re vetslnou vybaveno

zachytffiltr pouze

az do jehoza plnen f. asijske provenience zachytnyrn tzv. lapacern kapalinu pi'f-

starslch pi'evodovek

vyrnenlt, Vrstva
pouze po

ci kovu. Ten vsak nenf schopen odjemnych pravidelna kapaliny kontaminant. cestou,ja kzivotnost svepornoc!

usazenin na stenach byse mohla uvolnitazablokoa kanaly, Proto se doporucu]e

Proto vtschto

padech jejedinou zachovat, Vymena

prevodovky

malych mnozstvkh
kapalinou.

odpoustet

a doplnovat
prubezne

cers-

a casta v)ime na ka pa liny. nenf doporucovana, v systernu (hlavna vymenny kdy je sej muto vfko plevodov-

A kontrolovat

pomocf

kapkove zkousky zmeny v kvalite ATF. Ing. Petr Chytka, Csc. Pamatuj! 90 % vsechporuch automatickych pievodovek je zapiiCineno piehicitim a ncis/ednymznehodnocenim provoznikapafiny!

Pri beznern postupu,

kya kapalina vypustana.zustanou liny. Doporucovana

ne v menici) jeSte cca 3 litry sta re, zoxidova ne ka pacesta je napojenf ag reqat a p rove de nfv)ime ny za chodu motoru!

TriboTechnika

3/2011

Skupino Pristo Oil 0 spolocnost Chevron Belgium NV uzovreli zmluvu 0 distribucii rnoziv Texaco no Siovensku a v Mad'arsku
S ucinnostou od maja 2011 je skupina Prista Oil cutorlzovcnvrn distrlbutororn kornpletneho sortimentu mazlv Texaco na Siovensku a v Mad'arsku.
Pia men Bobokov, CEO sku piny konferencii, mazfvTexaco "Pre nas la v Bratislave pri na jednej strane a rychlo rastucou skupinou Prista prispeje vztahom mazfv Prista Oil na tlacovej ktora sa uskutocni prllezltodtl na slovensky uvedenia Oil, ktora investuje k vysokej prflezitost a sucasne skok vpred davok sku piny vyrobkov kvalite bude rnnozstvo sluzleb prfnosom energie do rozvoja

a snahy stat sa znarnou s nasirnl partnermi. Texaco skupiny

na strane druhej, a vynlkajucirn

trh uviedol:

Niet pochyb,

ze tato vyborna a na Siovensku a znarnost ponuky a dosiete siefam

pre odberatel"ov

Prista v Mad'arsku

zabezpeci

rast spolocnosti moznosti s vysokyrn

znacky Texaco v reqione," Tato zm luva predstavuje v zlepsovani trhu dobre na tomto potencialom. sortiment

Prostredn fctvom

rozvin utej logistickej kornplexny poskytovaf

Prista Oil sa bude a sl uzle b Texaco

automobilovych

dielni a predajni,

ako aj koncovyrn

pouzivatelorn
spoloc nostiach. I:udia doveruju

v dopravnych

a priernyselnych

znacke Texaco pre technologicky priemyselnf zdokouzfvatella kornercnl vzdy aby zlepsili v tech-

Texaco je synonymom Aky je dovod, preco vozidiel

na Ie ne rnaziva uzviac a ko jed no storocie, vyzadujucl pozerali Odpoved: nol6gii je partnerstvo velkou ze so spolocnostou Som premedzi korpoChevron svedceny, spolocnostou cfou. speclalne mazlva, rovnakoako

prevadzkovatelia

a aj beznl motoristi vozidiel? Ifdrom

na mazlva Texaco z dovodu, Znacka Texaco je stale

vykon svojichzariadenfa mazfv!

Takze bez ohladu rnotorove specialne produktom ole]e,

na vase pozladavky chladiace ktore varn mazlva uclnnost -

- ci uz su to alebo vytvarat doverujte

kvapaliny pornozu

spolupraca Chevron

priernyselrie Texaco,

raciou s desatrodarni

skusenosti

optima In u prevadzkovu

a spol"a hlivosf.

3/2011

TriboTechnika

Tribotechnick6 diagnostika prevcdovvch oleiu
Soucasny sortiment pfevodovvch oleju je velmi siroky. Vyrobci prevodovek a oleju dale spolecne vytvarloleje s presnou specifikad pro jednotlive prevodovky. Zivotnost pfevodovych oleju je vysoka a vYmena se provadl na zaklade doporuceni vYrobcu pfevodovek. Vyznamnym prvkem pro zajistenl bezporuchoveho provozu s maximalnlm vyuzitlm maziv je systemeflcke sledovoni skutecneho technlckern stavu [ednotllvych maziv pornoci trlbotechnlcke diagnostiky.
Tribotechnicka nou z metod va jako media nicke diagnostiky pro diagnostika vyuzlvajfcf je jedmaziinforOba uvedene die spol u uzce souvisf a ne mohou proto posuzovanyoddele Vyzna m tribotech ze je ucinnym pokladem vodovky nebo jejich ne,

byt

bezdernontaznltech-

zlskavanl

mad o dejkh a rnechanickychzrne-

nicke diag nostiky spocfva v tom, nastrojern slsdovanl procesu opotfeben f mecha nickych system us pi'eda objektivnfm vhodneho vyuzfvanf maziv. Pri praci prese opotiebenlrn

nach

v technickych
jsou maziva

systernech,

u nichz nocovat

aplikovana.
vyskyt cizfch

Jejfm poslanfrn je zjistovat, vyhoda oznamovat

latek

v mazivu,

a to jak z hlediska tak i kvalitativnf-

kvantitativnfho,

castice kovu sloucenlny, Tyto produkty opotiebenl jsou mazadm olejem vyplavovany z treclch mfst a spolu s olejem cirkulujfv mazacf soustave pjevodovky. Se vzrustajicfrn opotie benfm se zvysuje koncentrace techto pi'fmesf v oleji. Obecne rnnozstvl produktu opoti'ebenfv urcitern okarnziku zavisf na

uvolnujl

rnnozstvf oleje v mazacf soustave, pocatscnf koncentraci techto produktu, na dobe provozu pjevodovky, na mnozstvl pi'fmesf piichazejklch do oleje,
na rnnozstvf doleva neho oleje a na fu nkci olejovych cisticu. Vzhledem vodovek k velkern u

rnnozstvi ruznych

pre-

je systernaticka

kontrola

oleju problema-

ticka Dalsirn faktorem je prostledf, ve kterern jednotlive pievody pracujf. Prevodovky osobnfch autornobilu majf v soucasne dobe celozivotnl naplne. Jedna se
vzdy 0 vysoce jakostnf ho. Vhodna interpretace zkousek poruchy, vysledku urnoznuje na pi'fznaale v fade mfsta maziv z provedenych ky vznikajfcf oleje a na pine jsou ma le. Na za klade TTD se provadl overe nf olej u v jednotlivych

nejen vcasne upozornit

pievodovkach a zivotnost se urCf vypoctern, U velkych pjevodovek karnionu, autobusu a zernedelskych stroj u se pravide Ina kontrola prostfedf, d louhodobe deprave. Zde vsak vzdy je ekonomicky ruzze Prodoponeplatf, vyplacl.Jedna ne provoznf pfedpis vadelljsrne se ovetSf olejove naplne a pfedne pfevodovky Vyrobce objektivnf.

pilpadu
Nedflnou

umoznl

i lokalizaci

vzniku mecha nicke

zavady,
diagnosa naslednasazenf.

slozkou sledovanl

vyrobce

pro ucely trlbotechnicke tiky je i sled ova nf projevu behu jejich provoznfho

testova nf provozu autobupfevodovek

su v mestske rucovalvymenu

ku procesu deg radace maziv v pru-

oleje po 90 000 km. Provoznlzkousprovoz. Bylo

kyvsak ukaza Iy na velmi problernaticky

TriboTechnika zjisteno, ze filtry, ktere chranl pi'evodovku pi'ed

3/2011

NejvetSiproblemy pri provozu prevodu
Na zaklade ne dlouhodobeho ptevodu sledovanl oleju v provozu ruznych typu Podle je rnozno jednoznac-

necistotarni a vlhkostf, nejsou nejlepsi kvality a navfc se behern provozu uvolfiuji. Pakdo oleje pronikajf necistoty a vlh kost.
Po provedenern doba vyrneny a dalsfrnl provozu, vyhodnocenf zkousek se zmenlla opravy olej bylo oleje na 45 000 km. Ukazalo se, ze se zajistenfrn ktere vznikajf a rozhodne zbavit sledovanych se zastavenfm

urclt jako hlavnf zdroj poruch necistoty v oleji. statlstlckych udajuje az 60 % poruch pievoneclstotarnl, Castice se nalepf na

dovek vyvolano

cena oleje je v porovnanl problemy, minirnalnl mnozstvl

olejovyfllm, ktery lhned narusu]l a ve sve podstate pusobl jako smlrkovy papfr. Proces opotiebenl
poma lu pokracuje v plevodovce, a pokud m u nen f se dostava nepfftel do promu je

je jednodussf

vymenit
Celkove

a pi'evodovku

vsech

necistot,
komplexnf

venovana
havarijnfho

pozornost,

pfevodovka

pfevodovek oleje

stavu. Druhy nejeastejsf

220. U vsech vzorku hodnocenf.

bylo provedeno

vozu je voda, dfky ktere vznika koroze. Dale voda s olejem vytva l'f emu lzi, pevnost mazaefhofil

Zmeny v jakosti
obsah

se projevily

poklesernvlskozltyzvysenfrn ne se zvysoval a obsah

obsahuvodya kovovych prvku

pledz oderu

zhorsena, Necistota a voda jsou hlavnf pl'fcinou opotfebenf, a proto je teto oblasti venovana zV)isena pozornost. Dalsf pl'fcinou poruch je zarnena

kiemlku HI

-viztabulka API - GL 5 novjolej 22B,7 27,10 18 D D D D

1.

I tu
AI

Kinematicka viskozlts pri 4D 'C Kinematicka viskolita pri 10D'( Obsahvody , Fe Si

r

ISO 80W - 140

10000

20000

30000

40000

50000

60000

70000

80000

90000

I

2D6,D 23.47 2D 185 lD 1,5 3,1

19D,35 22,D6 45 435 18 lA8 5,16

18D,8 20,89 78 188 30 2,37 7,D

171,7 20,46 110 280 48 lAD 2,8

167,D 19,95 98

168,D 19,45 105 300 62 5,8 18,0

158,7 19,DO 87 597 68 5,8 22,2

15D,7 18,2 9D 612 7D 35 22,4

142,93 17,35 11 D 854 12D 4,8 23,2

km mm's' mrrr.s'

1
I

m
60
2,1

3,0

mg/kg mg/kg I mq/kq mg/kgl mg/kg

Daleko

slozitejsf

je problematika ve venkovnfm mazanlza

velkych

staciolde

oleju, a tfm
lde oleje. nevhodne

narnfch plevodovek
je nutne zajlstitvhodne nostnfch zvolit Ja ko kontrola podmfnek maziva. vhodna

prostl'edf.

se prevazne

nedodrzeni jedna

piedepsane
0 nepozornost

vlskozity,
obsluhy, volbu

ruznych povetrmusf se je pak pravidelna

oznacene

oleje nebo 0 spatnou

a v ruznern prostfedf,

maziva. Dulezita f parametrysled viskozitu

U pievodu
ujeme: pri40°C - ± 15 % dulezita rnozno

pracujfcfch

ve venkovnfm

prostl'edf

je

za kladn

volba

vhodne viskozity, Jako pi'fklad je
ve vodnf elek-

kinematickou cfslo kyselosti

uvest rnazanf prevodovky

obsa h vody - max. 0,2 % - max. 1,2 mg KOH/g prvku - Fe, Cu, In, Pb, 5i k6d cistoty ISO 4406 - max. 18/1 7/1 5 obsa h zbytkovych ferrografii IC Vyse uvedene hodnoty jsou povazovany zde predne a musf se vidy za

zakladn!

ukazatele.

Rozhoduje

mnozurcit oleju trarne. Konstrukter je se rnenf s teplotou. navrhl prevodovy ole] viskoziviskozita olety 150VG 220. Nebralvsakvuvahu.ze

stvf oleje v systernu, Jednoznacne ky sledovat, je problernaticke je cistota oleje. Dale je nutne vhodne

urcit, ktere prv-

sa rnostatne, Ja ko rozhod uj fef u plevodovych dostatekmaziva viskozity.

mft v pi'evodovce

Olej se vsak za vsech teplot-

3/2011

TriboTechnika nfch 2000 (obr.l). podmfnek mm'.s-', musf dostata na mfsto

urcenl,
okolo pre-

Pokud se viskozita vod a dochazf

pri teplote

10 O( pohybuje opotl'ebenf

nedostane

se olej na ozubeny

ke znacnernu

az havaril

Problematika prornenlive viskozity kapaliny V elektronice montoznim procesu
U mnoha aplikaci pro elektroniku se pouzlvajl sffibrne epoxidy, epoxidy "die-attach" a materialy "underfill". Tyto kapaliny rnenf s cosern svou viskozitu, a proto pfedstcvuji [edlnecnou vYzvu k resenl.
Protoze tyto materialy men! behern musf b;t daneho davkovace sve zivotnosti konstantnf. materialu je nebo ovlamaterialu

Vyznamnou v provozu

ulohouje

kontrola

pievodovych

oleju dolech.

viskozltu, K vyrovnanl nutno

velikost techto

davky vlastnostf nastavenf

pasove dopravy

v povrchovych kontrolu

Zde je velke m nozstvl Je nutne pravidelne kvalita oleje

pfevodovek

ruzne ve likosti. oleje a pled-

pfizpusoblt

provadet

dace ventilu.aby stale stejne.

bylo nanasene mnozstvf

ne zvysit peci 0 jeho cistotu. V prasnern rozhoduje 0 celkovern sac hty. Podobny autornobilu, nern Dodrzeni m nozstvl

prostiedf
cele

provozu

pi'fklad je rnozno uvest pri vyrobe lin ky zavisle na znacruzne velikosti. ulohu pfevodovek Doporucujerne: kontrol u maziv maziva skutecny stav oleju v prediagnostiky po uzit)ich olej u oleje

Pri bezne praxi technik zastavuje vyrobnf

v pravidelnych

intervalech velia zkusenosti aby se

kde jsou vyrobnl

montaznl

linku, aby ovefil

kost davky ana zaklade svych znalostf proved I rucne nove nastavenf. ze dvou zpusobu: vyvinul vetSftlak vacf hrot, nebo tlak na material vanl, aby zvysenfrn na vytlaceni prodlouzenfrn vyvfjen. Vyrobci piljatelnou

kvality oleje zde hraje rozhodujfcf

To Ize udelatjednlrn tlaku vzduchu, rnaterialu doby, pres davkopo kterou je

prizajiStenfvYroby. provadetvstupni vhod ne skladovat pravidelne

kontrolovat

casto dava]f piedrychlost provozu

vodech pomocltribotechnicke provadetza konnou likvidacf

nost zv)isenf tlaku pfed prod louzen fm doby davkoudrzeli rnontaznf Zastavenf

p rova d et sp ravne vyrn e ny ole j u kupovatjenjakostnf Zaver Tribotechnicka znacny ad louhodobeho diagnostika pri provozu ptevodovych pfevodovek, oleju rna Ruzne typy uzlu prevyzna m zajisten f bezporuchoveho piedepsane

linky,
montazni linky snizuje prurnernou dobu

vyroby vzniku objemu.

a rucn f nastave nf zvysuje zrnetku v dusledku Dalslrn faktorem,

pravdepodobnost davkovaneho vyro-

odchylek

ktery komplikuje

bu, je skutecnost, kozitu nepravidelne, Vezrnerne zivotnostf nernenl, si jako

ze rada materia lu menf svou visv neli nea rnfch pornerech, pi'fklad material s pouzitelnou konzistentnf Behem tretf v prvnf rychleji. pote prubehu

a druhy prevodovekjsoujednfmzezakladnfch stroju a sou stroj f. (ena za kontrolu ruseni provozu. Proto ne nitsf, nez naklady na udrzbu nebo pflpadne doporucujerne vsschtypu pozornost. Vladislav plevodovekvenovat

oleje je rozhodv provozu ctyri hodiny. Prvnf dve hodiny se viskozita takZe velikost davky zustava uprava nastavenf. a v druhe

mazivu maxirnalnf Marek,

a nenf nutria zadna

hodiny vsak zacne material pulhodine pomalu

rnenit viskozitu, pulhodine

Zdenek Svec
TRIFOSERVIS Celakovice

Upravu by bylo nutno provest po 30 rninutach, znovu p045 rninutach a p060 minutach.V

TriboTechnika posledn f hodiny vzduchu by bylo tjeba znovu castejsQ intervaly. nastavit tla k Bez ohledu Ize dobu

3/2011

vyjadie nou ve vtef nach, ktera v kazdern interval u
uplyne (rezirn Timer Mode). Po uplynutlurceneho zaHzenf nastavenfm. aby byl k dals!

nebo dobu davkovanl

na desetiminutodoby nebo tlaku

ve (nebo dokonce
na to, zda zvolfme venou nastavovanlm pi'i(fst k vyrobnlm rialu jsou

intervalu/spoustece
parnetove Pffstroj je jedinecny pro kazdy pffrustkovy Tfmto

pfejde

pfizpusobeni
velikosti

bunce a ulozenyrn

kzachovan ljednotne

davky,

stra-

v tom, ze urnozriuje,

a pote ovefovanfrn nakladne,

vysledku mate-

krok jlny interval/spoustec.

ztratarn,

Mnohe z techto

navfc financne materialern

takze pokud nez

zdokonalenfm se snizuje pocet intervalu nutnych pro kazdou kilvku viskozity; tak Ize do bunek pffstroje Ultimus V ulozit

stifkacka s
tiebovano

zatuhne

dffve,

je

spo-

400 parnetovych

cele jejl mnozstvl, je veskery zbytek
a zvysu]! se vyrobn f na klady. UltimusTM V (obrazek) problem pres-

vlce kfive k.

nutno zlikvidovat Vysoce vyresit.Je

presny davkovac

pornuze vyrobcurn

elektroniky

uvedeny

zalozeny na provefene

technoloqll

neho davkovanl kapalin EFD a resf problemy spoje ne s viskozitou tfm zpusobe m, ze nastavuje parametry davkovan f v prubeh u cele zivotnosti ny automaticky ka pali-

tak, aby se zachovala stejna velikost davky, Oproti beznym davkovacurn s analoqovyrn pneurnatlckym ovladanlrn je vybaven
elektronlckyrn pneumatickyrn ovladacern technologie EFD. To zna elektronicky opakovatelnosti

mena,

ze

vsechny

pa ra metry

dav-

kovanl vcetne casu, tlaku a podtlaku,
s vysledkern a kontroly v}ijimecne

jsou ffzeny pfesnosti,

postupu,
V je v prvnf rade
Foto: EFD International Inc.

Pri pouzitl davkovace nutno sta novitfluidn

Ultimus

f kfivku kapa Ii ny a vysledovat Po na prog ra movan parnetovych nebo nahrat tware bunek
I

zrneny profilu viskozity na casove ose. V mnoha pi'fpadech Ize tyto udaje zfskat od vyrobce ka pa liny; u jinych kapalin musfte tyto parametry sledovat a vypoCftat ve vlastnfm kapaliny provozu. Po stanovenf

pffslusnych rnuzete tento

nastavenf ukon

do ulozit sof-

pres interaktivnf praktickou nastavenf kapalin

software funkci

do PC pro

pfichazl na radu vyuzitl intuitivnfho software davkovace. Zde Ize nastavit vsechny pa ra metry (cas, tla k a podtla k), ktere jsou
nutne pi'fmo k pridelenf kazdeho intervalu viskozity, do parnetovych muze zapojit Interface pres osobnf bunek, Tyto konektor ukony se dajf provest nebo si uzivatel davkovac

kiivky viskozity

pi'fStf pouzltl daneho

rnaterialu. Interaktivnf
"offset'~ v parneti

rna navfc

ktera
mezi

urnozfiuje a snadno ruznyrni vyrobnfho

vsschna prlzpusoblt davkarnl prostfedf.

soucasne teploty se muze us pore aby

nepatrnyrn Tfmto

odchylkarn

nebo zrnenarn pi'fstupem

na celnf stene jednotky, urnozfiuje

RS-232 a software EFD User
naprogramovat

vyzna rnne zv}isit produ ktivita pfi soucasne casu i nakladu, se provedla Rovnez Ize vyrobit

vice zbozf, prozrnen vis-

poCftac nebo PLC cijine

hra nf, ktere vyuzfva]! standard nf protokol

systerny rozRS232C.
Auto

toze se montaznl linka uz nemusf zastavovat,
rucnf nastavenf v dusledku kozity a pote se nova nastavenf ovefila.

Davkovac
Increment vyuzlva

Ultimus

V je

vybaven i'fzeny

funkcf

(automaticky

pifrustek),

ktera

Krome spotfebu

toho, protoze davkovac urnozfiuje vetSf
rnaterialu pi'ed uplynutfrn jeho vyuzitel-

400 pa mstovych

bune k, v nichz jsou ulo-

zena jednotliva nastaven fPressu re (tla k), Dispense Time (doba davky), Vacuum (podtlak) a Trigger
(spoustsc). dern intervalu Hodnotu Trigger Ize nastavit bud' na v kaz-

ne zlvotnosti, je schopen ta ke zajistit vyrobu vetSfho poctu zbozl pil stejnern mnozstvl spotiebova-

neho materialu,

coz znarnena

dals! financnf uspoText: Martin Stroffek

pocet cyklu davkovanl,

ktere se uskutecnl

rya sn fze n fz metkovitosti.

(rezirn Count Mode), nebo na dobu

3/2011

TriboTechnika

Laborat6rne onolyzv pouzivonvch olejov
Loborotorne analyzy olejov su castou temou diskusil na r6znych svmpozkich, kongresoch, sernindroch a d'alslch podujatiach, tYkajucich sa jednak udrzby strojov a zariadenl, ale aj vYskumu a vYvoja novvch mazlv pre najmodernejsiu techniku. Casto sa 0 lcborntcrnvch analyzach mazlv hovori v siivislostl s prediktlvnou udrzbou stroloveho parku. Tento system prediktlvnej udriby dokaze usetrif nernele financne prostriedky, ked' sa vyuzlva rozumne. Prindp je jed noduchy: "Je lacnejsie poruchcrn predchcdzot. ako ich rleslt."
Laborat6rne analyzy vzoriek pouzfvanych mazfv, odobratych priamo z vyrobneho zarladenia, motora, ci automobilu su jednyrn z najefektfvnejsfch prostriedkov prediktfvnej udrzby. Hlavne preto, lebo ieh eena, v porovnanf s hodnotou vyrcbneho zariadenia alebo s eenou za opravu havarovaneho druhy olejov budu sledovaf. Pri hydraulickych olejoeh su to hlavne.klaslcke" metodiky, ako je meranie kinematiekej viskozity, stanovenie k6du cistoty (stanovuje sa podia r6znyeh noriem, u nas najcastejsle podl"a ISO 4406 a NA5 1638), obsahu vody, zmena Cfsla kyslosti; ale popri nieh aj atornova absorpcna, ci ernlsna spektroskopia na stanovenie oterovych a aditlvacnych prvkov, a hlavne infracervena spektroskopia, ktora da obraz napr. o oxldacnom starnutf oleja, alebo jeho kontarnlnacli inyrn olejorn.cl produktom alebovodou. Pri motorovom olejije dolezlte aj stanoven ie aIkaliekej rezervy oleja (BN '" BaseNumber), ci boduvzplanutia. Skratka ucel pouzitla maziva urcuje vyber parametrov prejeho anaIyzy. Podrne po pori adku: Ziadna analyza oleja, akakolvek presna a podrobna, narn neposkytne verny obraz 0 olejovej naplni, ani o stave stroja, pokial" odobrata vzorka nie je reprezentatfvna. Spravny od ber vzorky oleja je preto rovnako d6lezizy, ako sarnotne stanovenie jej parametrov v laborat6riu. Preto uvadzarne niekolko dolezitychzasad pre odbervzoriekolejov.
Odbervzorky

zariadenia je nepatrna. Na druhej stra ne tieto ana lyzy poskytn u dostatocne ve rny obraz 0 stave olejovej naplne, ale aj 0 stave samotneho stroja. Aby analyzy mazfv mali vyznam pre prax, musia sa spravne vybraf parametre, ktore sa pre jednotlive

1) Odoberana vzorka musf byf reprezentatfvna pre eelu olejovu napin. 2) Poodobratf savzorka nesmie kontaminovaf. 3)Vzorka musf byf jasne a uplne identifikovatelna (obchodny nazov oleja, ucel je ho pouzitia, mazaeie miesto, datum odberu vzorky, prfpadne este prevadzkove hodiny stroja a oleja). 4) odobraf rnnozstvo oleja, ktore bude dostatocne pre vsetky potrebne analyzy, Obvykle stacl 100 ml, pre niektore specialne analyzy je potrebne aj niekolko litrov oleja. My obvykle odoberarne 250 ml

~------------------------------------------------------------------------------~r TriboTechnika
pre prfpad, ze by sa niektore analyzy museli opakovat, prfpad ne sa vzorka bude sta novovafvo viacerych laboratoriach. 5) Pri motorovom oleji, ale aj dalsfch, najrna viskoznejsfch, je vhodne olej odobraf pocas prevadzky kyrnje zahriaty, 6) Nadobky pre od be r hyd ra ullckych olejov na stanovenie k6du cistoty by mali byf niekolkokrat vyplach nute jern nefiltrova nyrn prchavyrn rozpusfad 10m (napr. petroleter) a az do okamihu odberu uzavrete, a by pary zo zvysku rozpustadla vytvori Ii vnadobke pretlak.clrn sa zabranlzneclstenluvzorkovnice prachom z okoliteho prost redia. Analyzovaf olej alebo nie a ako castoto robit? Dnes pre vacsinu olejov su intervaly ich vyrneny stanovene vyrobcami strojov a automobilov a vyrobca na dodrziavanle tohto intervalu casto vzfahuje svoju zaruku, takze tu analyzovanie oleja nernoze prispiet k predlzova nl u inte rva lov vyrneny oleja. M6zevsak byf nastrojorn na overenie stavu zariadenia (napr.obsah oterovych prvkov napovle.civ stroji, napriek dodrzanlu intervalu vyrneny oleja, nie je enorrnne trenle). Tiez nerna vyznarn analyzovaf male olejove naplne, kde cena celej olejovej naplne je nizsia, alebo podobna ce ne analyz, Vtedy je lacnejsie jednod ucho celu olejovu naplfi vymenif. Vynimkou su zariadenia, ktore su pre prevadzku klucove a anaIyza oleja sluzi na overenie ich funkcnosti a spolahllvosti. Uplne ina je situacia pri plynovych motoroch. Plynove motore su prevadzkovane v neobvyklych podm ie nkach a spal'uj u najroznejs!e zmesi ply nov, najrna pokia] ide 0 bioplyn a skladkovy plyn. Tu priamo vyrobcovia motorov odporucaju odobe rat a ana Iyzovaf vzorky oleja kazdych 1 500 prevadzkovych hodin, alebo kazde 3 mesiace. Avsak pri prvej naplni oleja sa odporuca odoberaf vzorky omnoho castejsie, na pro kazdyc h 250 - 300 hod fn, a by sa orientacne sta novila zlvotnostolejovej na pIne. Pri velkych naplniach hydraulickych a priemyselnych prevodovych olejov obvykle stacf odobraf vzorku raz rocne, To iste platf pre teplonosne media a kaliace oleje. Samozrejme, pri mimoriadne dolezitych zariadeniach sa tento interval maze skratit, aby mal prevadzkovatelistotu, ze zariadenie stale funguje spravne. Tiez v prfpade kontaminacie oleja, alebo v prfpade kolfsania niektorych parametrov (ked' niektory parameter dosiahne "va rovnu hod notu"),je dobre i nterva Iodberu vzoriek skratit, Pri kovoobrabacfch ernulziach obvykle nie su potrebne laborat6rne analyzy, vacsinou sa vystacl s jednoduchyrni meraniami priamo v prevadzke, ako je napr. stanovenie koncentracie, pH a vodivosti. Koncentracla emulzif by sa mala meraf denne, pH a vodivosf raz za tYzden, obsah mikroorganizmova obsah d usita nov razza mesiac (vee ntralnom systerne raz za tyzden). Laborat6rne analyzy sa tu robia obvykle len 1-2-krrlt rocne, Vjber parametrov pre analyzy olejov Je rozdiel, ci sa pouzfvany olej analyzuje na ucely vyskumu a vyvoja mazfv, alebo ide 0 rutin ne ana Iyzy v rarnci prediktfvnej ud rzby, V prvom prfpade je cielom zfskaf co najviac parametrov z oleja, aj zo zariadenia, aby tieto detaily mohli byt vyuzite prl novych recepturach olejov. V druhom prfpade je d61ezite vybraf stanovovane para metre oleja tak, aby pri co najmenSfch nakladoch poskytli dostatocne verny obraz stavu oleja a stroja. Vel'mivhodna je kornbinacia "klasickych" a rnodernych prlstrojovych met6d. Ako to vyzera v praxi? Ktore parametre merat? Nam sa osvedcllltieto:
Motorove oleje: 3/2011 ]

- kinematickrlviskozita pri40a 100°C - vlskozitny index (vypoctorn z viskozlt pri viacerych te plotac h) - prftomnosf vody a lebo chladiacej kvapaliny (g Iykolova skuska) - ce lkove zneciste nie - BN (Base Number) =alkalicka rezerva - bodvzplan utia, Clevela nd (otvoreny teg lik) - obsah oterovych, kontarninujuch a aditlvacnych prvkov(OES-ICP) - infracervene spe ktrum Oleje pre plynove motory: - ki nernaticka viskozita pri 40 a 100°C - BN (Base Number) =alkalicka rezerva -TAN (Total acid Number) =obsahvolnych kyselfn -i-pH - ce lkove zneciste nie -obsah chl6ru a sfry - obsah oterovych, kontaminujuch a aditlvacnych prvkov(OES-ICP) - infracervene spektrum (z neho sa stanovuje oxidacia, nitracia a su lfonacia oleja) Hydra ulicke oleje: - kinernaticka viskozita

pri 40 a 100°C

.-57

+-----------------------------------------------------------------------+-+-----~-

-~------------------------------------------------------------------------------~
[ 3/2011 TriboTechnika -viskozitny

I
viskozft priviacerych - bodtuhnutia (bodtekutosti) - obsah oterovych, prvkov(OE5-ICP)

index (vypoctornz

teplotach)
- cfslo kyslosti - k6d cistoty boNA51638) - obsah vody cou lometrie kou met6dou - obsah oterovych, prvkov(OE5-ICP) - infracervene Turblnove spe ktrum (oxldacla, konta m lnacla) kontarnlnujuch a aditlvacnych

kontarninujuch

a aditivacnych

pocltacorn castfe (pod I'a ISO 4406 a leTeplonosne media: viskozita pri 40°C

- kinernatlcka

- bod vzplanutia a v uzavretom - cfslo kyslosti

teqllku (Cleveland) teqliku (Pensky-Martens)
v otvorenom

- obsa hvody cou lometrieky

oleje: viskozita pri 40°C aj dee mu Igac na cha-

- kinernatlcka - CIslo kyslosti

- celkove celkove zneclsten ie - karbonlzacnyzvysok podl'a Conradsona
Pre niektore rutinne analyzy stacf casto aj menej premietne do eeny pa ra metrov, co sa, samozrejme,

- deem ulgacne Clslo(prfpadne rakteristika) - obsa hvody cou lometrieky - k6d cistoty pocltacorn - obsah oterovych, prvkov(OE5-ICP) - infracervene spektrum castle

analyz,
Vyznamjednotlivych
a aditlvacnych kontarnlnacla) Ani velke mnoistvo nieje zarukou (oxidacla, pretovaf.

parametrov
narneranych parametrov este posudenia stavu olejovej

kontarnlnujuch

spravneho

naplne a za riaden la, ked'ich nevie me spravns i nterPreto je nevyhnutne hodnoty znarnenaju olejovej poznat jnorrnalne" ako co jed notlive objektfvny z tribologicanalyz stal len a hranicne jed not llvyc h parametrov,

Prevodove oleje: - kinernatlcka -vlskozltny viskozita pri40 a 100 °C z viskozft priviacerych l ndex (vypoctorn

aj suvislostl hodnoty posudok

medzi nl mi. Ai ked'vieme,

m6ieme

urobit

teplotach)
- prftomnosfvody

naplne a zariadenia

keho hladiska.

Inak by sa vyslsdok

- celkove zneclstenie
- korozfvny ucinok na ocel'a na med' a sfry ako aditlvacnych kontarnlnujuch prvkov a aditivacnych - obsahfosforu

bezce n n ou z m esou c fse I. Kinernaticka parametrov viskozita je jednyrn z najdolezitejsfch a vnutornemazacieho fil-

- obsah otsrovych, prvkov(OE5-ICP) - infracervene Kompresory: - kinernatlcka -vlskozltnyi

oleja. Je mierou tekutosti m6Ze znamenaf

ho trenia oleja. Od nej zavisl hrubka mu. Jej znfienie olejovej naplne palivom,

spektru m

napr. nariedenie inyrn spalinapr. silne

alebo kontaminaciu

rnediorn. Jej zv)isenie viskozita pri 40 a 100 "C zviskozft prlviacerych oxidacnezrneny ndex (vypoctom nami alebosadzami

m6Ze signalizovaf

oleja, a lebo jeho znecistenie (pri motorovom oleji).

teplotach)
- CIslo kyslosti - prftomnosfvody - obsah necistot - bodtuhnutia (bod tekutosti) kontarnlnujuch a aditivacnych TAN (Total Acid Number)nych zmien. Motorovy Chladiace -vlskozitnyi kom presory: pri 40 a 100 "C zviskozft priviaceryc h ndex (vypoctorn ry by sa mal vymenit, vyrovnaju, Pri ostatnych notu TAN, prfpadne nyrn spektrom, vykazuje ny C=O (hovorf vyraznu - klnernatickavlskozlta hovorto obsahuvolnych motohodkyselfn, ktore v oleji vznikli v d6sled ku jeho oxidacolej a olej pre plynove ked' sa hodnoty ju konfrontovaf TAN a BN - obsah oterovych, prvkov(OE5-ICP) - infracervene spe ktrum BN - je hod nota alkaliekej olejoeh. polovicna novomoleji. oproti rezervy pri motorovych ked'jej hodnota je hod note BN pri Olej by sa mal vyrnenit, pociatocne]

treba poznaf hranicnu oxidacnych karbonylovej produktov

s infracervezmien skupioxidacie

teplotach)
- CIS kys lost i 10 - obsah vody cou lometricky - obsah necistot

ktore v prfpade prftomnosf
0 prftomnosti

ole ja - aIde hydov, ket6n ov, ka rboxy lovyc h kyse If n) .

.-58

-+-----~~~--------------------------------------------------------------------~

~------------------------------------------------------------------------------~r TriboTechnika
Bod vzplanutia parametrom - je dolezitym napr. pri nehorlavych 3/2011 ]

bezpecnostnyrn hydraulickych

Aditivacne

prvky - k najdolezitejsfrn

patrf zi nok,

fosfor, sfra, vapnik dal sledovaf novuje

a barium. Treba poznaf zloze-

kvapalinach (HFDU-kvapaliny), alebo teplonosnych rnediach. Napr. v motorovych olejoeh maze jeho znlzenie znamenaf kontarninaciu oleja palivom, resp. v inych olejoeh konta mi naciu prchavymi latkarni.

nie oleja a obsah prvkovv obsah EP-prfsad,

cerstvorn oleji, aby sa
sa takto rnaju staktore priamy

ich ubytok, Vacsinou

vplyv na protiote rove vlastnosti Oterove prvky olovo,

oleja. stanovovazelezo, hlinlk, aby sku10-

- k najdolezitejsfrn prvkom patria:

Obsa h vody - je dolezity jov, pretoze sobif vlastnostf z okoliteho vlhkosf prterazne kontarninacla problemy,

pa ra metervo oleja vodou

vacsine olemaze spomazacfeh vlhkosf je

nyrn oterovyrn chrorn, znalosf

rned, cln, horCfk. Tu je potrebna systernu, ci zariadenia, odklal'jednotllve a tlez su potrebne oterove

ako je korozia,

strata

konstrukcie

oleja, tvorba ka lov a usadenfn,. ..Vacsina teda pohlcuju prost redia. Pri nlektorych z rozhodujucich vlastnosti u transforrnatoroveho olejoch parametrov, oleja, na pro oleja. Pri co je

sa dalo predpokladaf, prvky mozu pochadzat, senosti v da nej oblasti. dzat pri motorovom

olejov je hyqroskopickych, jednyrn napatie

Na promed' moze pochaoleji z opotrebovania

ovplyvn uj uclch a pllkacne hydraulickych take rnnozstvo vniknuta dale] pohlcovana, Kvoli zvysenernu to potrebne dlsperqacnyrnl pohltitvacsle vlastnostf aturblnovych

zfsk, vacky, ojnice, ale ajz ch ladiaceho system u. Kontam inacne prvky - su prvky, ktore by sa v systerne norrnalne prachovyrnl lnfracervena nemali

olejoch sa casto pou-

nachadzat,

Najcastejsie oleja

zfva pojern.saturacny

bod" (bod nasytenia),

sa sleduje kremfk, ktory hovorf o zneclstenl castica mL spektroskopia sa touto -sa davyuzif stanovuje

vody v oleji, ked' uz kazda dalsla

voda sa uvotnf ako volna a nieje olejom na staoxidasa aleobsah u vody z prostredia,je pouzlvat mnozstvo oleje vlastnosfami, ktore casnove nie zm ien oleja, na propri olejoch pre plynove motory metodou cia, nltracia a su lfonacla oleja. Touto metodou da zlstlt aj kontarnlnacla bo produktom, ale IC-spektier - hovorf 0 kontarnlnacil neclstoty vlastnosti upchavat mazacie oleja mozu oleja, mazaeie Drie sna "klasicke" laboratorla lyzeStevden dolezite mode rna metodiky tr ib ol o qia s dvoma kombinuje opfanavacale rnodernyrnl, vysledky prfpadoehje co najskor, analyz, ktore kateoleja inyrn olejom, aj vodou. Porovnanfm spektier typoleja. umoz-

s detergentnosu schopne

vody bez straty mazacfch

oleja (hyd ra ullcke ole]e, oleje pre pneu-

rnaticke systemy),
Celkove znecistenle mechanlckyrnl nepriaznivo posobit

sa da zistif zhoda olejov, alebo rozpravdepodobnosfou konkretny aj pomerne

diely medzi nimi. Ones kniznice nuju s urcitou neclstotarnl.Tleto ovplyvnif abrazfvne, presne identifikovaf

v systems

ka na lik, ventily, nfn v systems. joch. V tychto cistenf pocftacorn

prispievaf Tento

k tvorbe

ka lov a usadeje mimoriadne ole-

parameter

sanymi v zavere. Niektore su schopne

dornace a zahranlcne

dolezitY napr. pri hydraulkkych prfpadoeh poskytne kod cistoty rnriezky).

aturbinovych (rnerany

predlozit

vsak leps! obraz 0 znelaserovyrn mikro-

dodania vzorky-samozrejme, V niektorych kdispozleii poskytuju

slnou za prfplatok. Mnohe laboratoria zl'avy, alebo predstavuju stupne rnostou. Analyzy vadzky Mnohe olejov a setria olejarske

castfe, alebo rucne, s pouzitfrn

matvyslsdok

skopu a rastrovacej

dnes rnnozstevne

ceny za tzv. balicek nejaky s vysledkarni

Kod cistoty - je vyznarnny a turblnovych vyrn pocltacom telneho

hlavne u hydra u lickych prerusenia sve-

celok pre konkretnu

olejov. Ones sa meria h lavne laserocastle, rnetodou udaje 0 poets castle v oleji cfsla, ktore sa

qoriu oleja. Protokoly cez internet,

analyz, prf-

su dnes uz tiez samozrej-

Iuca. Poskytuje

podl'a ve lkostnych udava akovyslsdok

kateqorlf, Tie su rozne pre metosa stali beznou nernale financne spolocnosti sucastou preako merania. metoda na stanovenie prvprostriedky. servisu,

d u ISO a NA5, ako aj forma kodoveho

ich poskytuju

OE5-ICP - caste pouzfvana aditivacnych, kovvoleji.

sucasf svojho casto bezplatne.

obchodno-technickeho

kontarnlnacnych

a oterovych

Ing. Peter Dalik

,........,
59

+-----------------------------------------------------------------------+-+-----~-

3/2011

TriboTechnika

Oloho rnotoroveho oleje pf

usporo pohonnvch hmot
Usporu pohonnvch hmot posilujl dva faktory, jednlm je ekonomika, vyjadfena cenou ropy a vysokym dofiovym zatiZenlm paliv, a druhyrn nutnost ochrany zivotnlho prosffedi a sniZenl emisl. MotorovY olej ma schopnost pfispet k iispofe paliva, ktera vyplyva z jeho funkce potlacit freni. Odbornici tvrdi. ze tento potencial neni zcela vyuzit. Vyrobci outornobilu proto bojujl 0 kczdou kapku, kterou Ize omezenlm tredch ztrat zlskat. Snizeni emisi a spotfeba pohonnychhmot
EU schvalila postupne snizovanf emisf CO, pro nova vozidla na 130 g/km od r. 2012, 5 diem dosahnout 95g/km v r. 2020. Prepoctem na spotlebu paliva to je 5,2 I benzfnu a 4,5 I nafty na 100 km v pHstfm roce, resp4, 11a3,61v r.2020. navanf tre nf. Obecne platf, ze pfsty a loziska pracuj f vrezirnu hydrodynamickeho mazanf a rozvodyventilu pracujf v rezirnu srnlseneho nebo rnezneho rnazanf.Zjednod usene Izevyvodit, ze uspory paliva Ize dosahnout nizsf viskozitou (pro oblast plstu a loziska) a efektivn fm modifikMorem ti'enf (pro rozvodyventil u).

Viskozita motoroyYch oleju
Viskozitnf vlastnosti motorovych oleju jsou klasifikovany normou SAE J300. Prvnf verze tohoto standardu byla vydana jiz v roce 1911 v USA sdruzenfrn autornobilovych techniku SAE.Mela pet stupfiu - 10, 20, 30,40,50, podle prutoku v sekundach pli 100°C. Sekundy byly brzy nahrazeny standa rdnfmijed notka mi pro mere nfviskozity, centistoke (1cSt = 1 mm'/s). Behem let norma prosla mnoha revizemi, posledn f uvadl nasledujkl tabulka.
oleju

Ztratyenergieve

vozidle

Spotleba pohonne hmoty vevozidle zavlsf krornejlneho na ucinnosti konverze energie paliva na energii kinetickou. Nejvfce doda ne energie, cca 63 %, se vynalozl na ztraty v motoru v dusledku piekoSAE J300 - Viskozitnf k1asifikace motorovych

TriboTechnika

3/2011

1. ASTM D 5293 2. ASTM D4684 3. ASTMD445 4. ASTM D 4683, CEC L-36-A-90 (ASTM D4741), neboASTM D5481 Evropske poiadavky ACEAakceptujf pro viskozitn f charakteristiku rnotorovych oleju vyse uvedenou normu krorne drobnych rozdllu pro dynamickou viskozitu pri vysoke teplote a vysokern srnykovern spadu (HTHSV).ACEA pre de pisuje test die normy CEC-L-36-A-90 a nevyiaduje v iadne kategorii vyssf hodnotu nei min. 3,5 mPa.s.
Posun hranicviskozity

Testy motoroyYch paliva

oleju pro hodnoceni

(ispory

Proiadoucf form ulaci olejeje nezbytne co nejve rneji posoudit a zrnefit vliv rnotoroveho oleje na usporu paliva. Poznanf, ie olej ovlivnuje spotrebu paliva, je stare vice nez 30 let. Prvnf standardnftest bylvyvinutv USAv r. 1985 a nazvan SequenceVI. Dnesni verze tohoto testu je Sequence VID, pouzlva motor GM obje m u 3,6 I,srovnavacl olej je SAE20 W-30. Test Sequence VID (ASTM D7589) je zahrnutv nejnovsjsfch vykonnostnkh kategorifch oleju APISNa ILSACGF-5.

danytest, Jeste vysSf uspory paliva urnoznu]e pouze snfienf dyna rnlcke HTHS viskozity. Nektere vychodnl automobilky (napf, Honda, Toyota) pouifvajf jii nekolik let pro prvnf naplfi oleje SAE OW-20 s HTHS vi skozitou 2,6 m Pa.s, poza davky vyrobcujdouvsakdale, Tabulka 3.: Pozadavky evropskych specifikad na usporu paliva ,pHklady V soucasne dobe jsou v komisi pro zrneny normyJ300 projednavany navrhyvyznarnSpalovacf motory jeste dlouho nebudou uplne nych zrnen, tykajicf se rozsfienf nfskoviskoznich nahrazeny, proto autornobilkystale posouvajfhratifd 0 SAE5,10 a 15. nice jejich efektivnosti. Motorove oleje s visDiskusi vyvolava zejrnena snfien f a definova nf kozitou niisf nez SAE20jsou soucastltohoto konhra nic HTHSVpod 2,6 m Pa.sa srozum itelnost pro ceptu. Soucasne zakladove oleje u moin ujf ta kove uiivatele, protoie tyto oleje nebudou vhodne do oleje pi'ipravit, penalizacf je vsak vyssf odparnost. vetSiny stavajlcfch motoru, Vyssf od parnost povede k castejsfm u doplnova n f

Nasledujfcf ob raz e k il ustruje moine uspory paliva snfien fm viskozity Tabulka 2: Pozadavky API SN a GF-S na usporu paliva v testu Sequence VID a snfienfm hranice dynarnicke viskozity pli vysoke teplote a vysokern smyv evropskych specifikacfch ACEA se pouzfva test kove m zatfie n f(HTHSV). MB111 FE (CEC L-093-04). Jedna se 0 zazehovy 4 V motor, objem 21. Srovnavaci olej je SAE15 W40. Na vysledek testu rna vliv ja k viskozita, tak pfftomnost modifikrltoru trenf. Test nezkousf olej po starnutt CEC (koordinacnf rada pro vyvo] testu motorovych oleju) vydala informaci 0 testovanl oleje po starn utf na dieselovern motoru Ford, kte rY by reprezentovaI vyrnennou lhutu 30 000 km. Zjistilo se.zevtornto testuvyse uspory paliva zavisela pouze na HTHSV a uloha rnodifikatoru ti'enf bylajen mala. Maziva semcf palivo hodnotf automobilky take I-ITHS.V vlastnfmi testy na dynamometru podvozku a tyto Obr.1.: Zavislost uspory paliva na vlskozlte oreje testy jsou zahrnuty ve firemnfch specifikacfch oleju (VW Pv1451, Opel GME 8331TP M54FE). Uspory paliva pli stejne HTHSV je dosahovano Vysledky je tfeba posuzovat vidy s ohledem na niisf kinematickou viskozitou zakladoveho oleje.

3/2011

TriboTechnika oleje, ktere by na oplatku rnohlo castecne kompenzovat negativnf vlivy provozu a zachovat dlouhe vyrnenne lhuty, Definovanl nfzkoviskoznkh oleju z pohledu zajistenf spolehlive ochrany motoru proti opoti'ebenf nebude snadne a muze, rnoana naposledy po 100 lete historii, zasadne zrnenit podobu viskozitnf klasifikace SAEJ300.

Fenornen
Z hlstorlckeho hl'adiska nie je to tak ddvno. co scrnotne stroje boli povaiovane za revolucmi zmenu. Spclocenskyrn yYvojom sa dospelo k doleiitosti analyzovania sposobu, akym stroj pracuje, aby sa ziskol pohl'ad do jeho podstaty bezpecnosti a spol'ahlivosti. V sucasnosti ui

nepostccuje vlzuclno kontrola stavu strojov. Moderna kontrola a riadenie procesov vyuilva sposoby prenosu informocii na velke vzdialenosti aj bez priameho kontaktu obslufneho personnlu, KI'uc0vYm nostrojom bezpecneho a spol'ahliveho prevcdzkovonlc strojov je aplikacia metod technickej diagnostikyo I ked' kaida z dostupnych metod ma svoju vypovedaciu hodnotu. objekfivnejsle zhodnotenie a najrYch1ejsie odhalenie pripndneho problernu zolsti rnultlpercrnefrlckc diagnostika.
diagnostika? Suhrn clnnostl vykonavanych na stanovenie tech nickeho stavu techno16gie alebo komponentu. Olohou technickej diagnostiky je hodnotenie aktualneho stavu objektov na zaklade objektfvneho vyhodnocovania prfznakov zlstenych prostriedkami meracej techniky, podmienok a vlastnostf zariadenia v prevadzke, predikcia, odhalenie deqradacnych clnitelov, ktore by mohli vies! kporuche resp.odstaveniuz prevadzky, Potom multiparametricka diagnostika je vyuzitie dvoch alebo viace..ych diagnosticky-ch metod na zvysenie istoty rozhodovania 0 technickom stave sledovam!ho objektu. Kornplexnejsie vyhodnocuje technicky stay sledovanych zariadenf, pricom najvyssia ucin

Co je

Kolona destilace hydrokrakovych Pfehledzkratek ACEA API ASTM CEC FE HTHSV ILSAC MB SAE VW Assotiation d'Automobiles American Petroleum Institute American SocietyforTesting Fuel Economy

oleju v Koline

des Comtructeurs

Europeens

Materials

Conseil Europeen de Coordination High Temperature High Shear Viscosity International Mercedes-Benz SocietyofAufomobileEngineers Volkswagen Lubricant Standardization and ApprovalS ystem

Ivana Vaclavfckova

TriboTechnika

3f201i:IJ

multiporometrick6 diognostiko
nost poruch diagnostikovania metod umozriuju sa zfska zdruze nlrn nam uteka nieco, co je tesne vedla

nas,

Teoreticke

viacerych

diagnostiky. korelacne rna v tomto

Vcasne
vzfahy

odhalenie

medzi vellcl-

narnl, ako aj znalosf technoloqie. nest diagnostika

Prfstup a odbor-

zaklady a apllkacna prax technickej diagnostiky vychadza zo zaklad nych za konov prfrodnych vied, ako je matematika, fyzlka, chernla ci mechanika.
Obrovsky zvratv mulacia zakonovl cffyzikom platia Albert I'udskej spolocnosti zakona, sp6sobila forpohybovych zakony, ktore 20. storocla relateorie ich qravltacneho zakonovqeornetrlc

ohlade vyznamnu
diagnostiky spo-

ulohu,

Postup

multiparametrickej

zvysuje istotu ostaveza

riaden ia.zvysujejeho

kej opti kyv 17. storozaciatkorn

I'ahllvost, cfrn zvysu]e moznost optima Ineho riadenia prevadzky ci udrzbarskychzasahov, V priemyselnej orqanlzacla Technicka praxi sa casto stretava me s tyrn, ze
0 stroje a zariadenia

Isaacom Newtonorn.Tleto

dod nes, potvrdil i lnefyaikalne

Einstein, ktoreho zase preslavllateorla zakonyl ked'sajeho vzfah ale experimenty dokazuju

starostlivosti diagnostika

nie

tivity,ako platnosf. funguje

je rovnaka v kazdorn podniku. tiach je orqanizacne

Tovsak nieje chyba.
spolocnos-

zdaju neuverltelne,

v nlektorych

Na pohl'ad jednoduchy dnes rovnako

E = m.c', lnyrn vzo-

zaclenena ako sarnostatny utvar, inde ako sucast udrzby, Najhorsieje, akju nik nevykonava.
Pokial'diagnostika

ako v minulosti.

rom vsestranneho hmota vyzaruje

cloveka je Max Planck vedec, ktory prevratil fyziku naruby. Podl'a jeho teorie
energiu v urcitych vyznam je rnnozstvach, Planckova este ani nasi vedcov Pokial' objavil pochopi I

nesustreduje

vsetky dolezite
to nie

ktore nie su spojene, v tzv. kvantach,
teoriaje sucasnfci Newton Einstein fotoelektric Ei nsteinovu taka revolucna.zejej nedokazu Einstein ky jav, na zaklade docenif. Planck

inforrnacie

0 stave a"chovanf"

sa zariadenf,

je spravne. Inforrnacie

maj u byt integrova ne. Tuto inteqraclu splfia multipararnetrlcka diagnostika. Spravna orqanizacia si vyzaduje spravns strateqicke rnanazerske mali maturcite - sehopnosf dosiahnutie rozhodnutia. Preto by manazerl u uzitocne na

Prepojenie

uzasne,
teorie prvy

Planckovej Pia nc k a ko

schopnosti,

ktore zabezpecia:
ziskov a d6veryhodnosti a definovaf prfkania. prico je

teorlu relativity.
nasledujucl sa cftim na poli hmota Planckov triezvej oslobodeny skumanla vyrok: vede spod atomu

rozlfsenia, co je prefirm dlhodobych

V roku

1944 zaznel hmoty) vysledkov

firmy, - odvahu zytak,aby prijfmaf rozhodnutia ucinky navzajorn ladill,

.Ako fyzik, ktory (skurnaniu obvinenia, de svojich

cely zivot zasvatil

ze som naivny clovek, a preto na zaklasama 0 sebe neexis-

- d6sled ne doviesfveei

do uspesnehovyriese postupmi,

odvazne vyhlasujem:
Je uzitocne zozna movaf sa s novyrni jfmaf nove rnyslienky prfnosom. inspiraciu, motivovaf, pre podnik nosf ponukanu ale sucasne interne tuje - kazda jedna benfm urcitej do kmitania rnlnlatumu a a poucit sa z nich, neehaf sa kornunlkovat,

hmota vznlka a existuje p6soslly, ktora ciastocky atornu uvadza

tato

sila drzf atom

pokope

ako

Posudif
a pritom

ponukanych

koneeptov.

vyuzitelTreba to brat ako
zohl'adnif vlastne

prakticku

slnecnu sustavu"

rnoznosti a pod mien ky. Kazdy vedecky objav je I'udstvu uzitocny, ale nie kazdy sa hodf pre vsetky
(alebo vlastne) pod mien ky.

Pri kazdorn riesenl problernu by sa mal najsk6r hladaf zdroj zla ako vinnfk. Ak sa neodstrani pridna, zdroj urcite problem vrati spat a moze nastaf este horsie. Aby sa prediSlo tyrnto uvaharn, treba pre poznan ie vyuzitvsetko, co je kdispozfeii.

Tuzba po poznanf je jeden z najkrajsfch cielov, ale niekedy je aj najfazsf. Neda sa spocftat, kolko I'udf
pred zivot, nami tuzbe preslo po tyrnito objavenf eestami niecoho poznavania eely svoj Aj niece noveho, Mnohokrat to boli ludia, ktorf obetovali

Veda technickej rozvinuta zakonmi dopredu. a dalsiml

diagnostiky novyrni

je pomerne

slusne

uz znamyrni

zakladnyml

aj fyzikalnyml sa dostava inspekcil zaloze na

poznatkami obdobiach diag nostiky,

V pociatocnych

v nase] dobe su ludia, co sa snazia objavif nove podzemou, na zemi ba i vovesmfre.

(hlavne u rotacnych

strojov) to bola vi brodiagnos-

Velakrat

tika, ako metoda teehnickej

,......,
63

L

3/2011

TriboTechnika na meranf a analyze siqnalov kmitania, objektfvne hodnotenie dynamiky zariadenf. sluziaca na stroj nych - deforrnaciarni na povrchoch materlalov, - zmenami a zlozenlrn povrchov. Pri tribotechnickom hodnotenf v)lznamnu ulohu zohrava trenie. Pri kontakte dvoch tuhych ploch dochadza k treniu a jeho ne priaznlvyrn dosledkorn voforme strat energie a mechanlckernu opotrebeniu materialov, Nasledkom je vyvln tepla vplyvom trenia ploch navzajorn, co rna za nasledok aj tepelnu deqradaciu materialu, ale i mazaciehooleja. Dalsou metodou, ktora urnoznl lepsle objasnif problem je termodiagnostika. Tato sa rnozevyuzfvat ako kontaktna, pomocou dotykovych senzorov tepla alebo bezkorrtaktna vyuzfvajuca radlacnu energiu objektov. lnfrace rvene ziare nie, a ko zaklad bezkonta ktneho mera nia teploty, vznika a ko dosledok fyzikalnych procesov, ktore prebiehaju vplyvom pohybu atornov, rnolekul, kmitania uzlov krystalickych mriezok a prechodu elektronov zjednej energetickej hladiny na inu. Touto cestou sa prenasa aj energia. K vyziarenlu energie dochadza, ak niektory elektron prechadza z energeticky vyssej drahy na energeticky nizsiu, teda na vnutornu drahu, V opacnorn prfpade dochadza k pohlcovaniu, atom energiu prijfma ele ktron prejde na vonkajsiu drahu, Molekulova energiaje subororn elektrickej energie, kinetickej, kmitavej, atd, Pokles enerqievyvolava infrace rve ne ziarenie. Takto sa vyziarena energia, teoreticky uz objasnena, maze vyuzif aj na praktkke ucely. Praktlcke vyuzitie tu spornfnanych ako i neuvadzanych metod poskytuje relevantne dokazy 0 realnom stave strojov a zariadenf, ci aspof ich sucasti, lnforrnacte treba vnfmaf. Tak ako pri kornunikacii I'udf treba vedief aj pocuvat, ta k treba "pocuvaf" aj svoje stroje, ktore vysielaju siqnaly co ich boll. Suci nnosfou vsetkych vyssie uvedenych vysledkov sa del dostaf ku korenorn problem u. 0 dalskh rnetodach patriacich medzi rnetody technic kej diagnostike vyuzitel'nych v rarnci multiparametrickej diagnostiky sa da doCftaf aj v publikacii.Jeoria a aplikacia vybranych metod technickej diagnosti ky'~ Nadvaznost, pochopenie a spolupraca prinasa vysledok aj vo vedeckej obci. Je pohodlne chodif po vysllapanych cestickach poznania, ale treba mat aj odvahu vykrocif na neprebadanu drahu 0 skutocnej pravde rozhoduju argumenty, ale napriek tomuje dolezite poznafaj nazor inych. Ing. Viera Petkova, PhD.

Vibrodiagnostika je ako bezdernontazna diagnostika vykonavana prevazne za chodu zariadenia, zalozena na hodnotenf rnechanickeho kmitania strojov meranfm odozvy kmitania na rotujucich a nerotuiucich konstrukcnych prvkoch stroja. Analyza vibracii rotacnych na zaklade meranf: a) meranie na hriadeli,
(relatfvnevibracie),

strojov

sa uskutoUiuje meranie

bezkontaktne castiach

b) merania

na nerotujucich

strojov (abso-

lutnevibracie).

Jednou z prfcin zvysenych vibracif je zadieranie. Zadieranie rotora sa prejavuje podobnym spektrom ako rnechanicke uvol'nenie. Rotujuce casti sa dostavaju do kontaktu bud' po celom obvode, alebo len v jeho cast], Vplyvom trenia dochadza k vlbraclarn, ako nasledku vfrenia oleja, ak olejovy filmje nestabilny Preto spravne hodnotenie strojov bez vyuzitia informacif tribodiagnostiky nie je spravny prfstu p. Triboloqla je interdlsclpllnarna veda a technoloqia, zaoberajuca sa vzajornnym posobenfrn povrchov pri lch relatfvnom pohybe, procesmi trenia, opotrebenia a pracou s t}im spojenou. Tribotechnicka diagnostika sa strucne moze popfsat ako metoda bezdemontazne] technickej diagnostiky, ktora vyuzfva caste mazivo ako medium na zfskan ie inforrnaclf 0 zrnenach v tredch uzloch, Jej poslanfmje zistif a vyhodnotit vyskyt cudzfch latok v mazive ajehozmenuz hl'adiska kvantitatfvneho a kvalitatfvneho. Vhodna lnterpretacia vyslsdkov urnoznl vcasne upozornenie na prfznaky vznikajucej poruchy, ako i lokalizovanie miesto vzniku poruchy. Monitorovanfm castk z opotrebenia sa ziska dolezita inforrnacla pre prevenciu pred opotrebovanfm sucasti strojov. Tribotechnika sa zaobera praktickyml poznatkami trlboloqie vtech nike: - mazacfmi prostriedkami, - mazacfmizariadeniami, - pracovnymi postupmi mazania, - fun kciam i tribotech nickych systernov, - vzajornnyrn posobenlm procesov prebiehajucich na dotykovych plochach,

64

u

~------------------------------------------------------------------------------~r TriboTechnika
3/2011 ]

Kontaminace hvdroulickeho oleje vodou ve vstrikovccim lisu
Ii5: lisy vyuzfvajl snsku, ktery zarovefi nabfra material do plastifikacnf jednotky. V plastifikacnf jed notce se plastovy gra n ulat nahleje na pozadovanou teplotu a vlivem dekomprese (protitlaku) zhutnf a zbavf bublin. Na obou stra nach lisu, jsou uchyceny dve do sebe zapadajfcf ocelove casti formy - vstfikovacfho nastroje. Vstfikovad forma rna chladlcf dutiny, kdeje hadicemi pfivedena chladicl kapalina (povetsinou voda). Zalezf na teplote chlazenf obou polovin for my. V pi'fpade nespravne nastavenych vstfikovackh pararnetru, rnuzerne ocekavat ruzne vady na kuse, ja ko jsou otiepy, pfestliky, nedostfiky a ruznejine deformace. Vstrikovad Vstiikovacf Vodavoleji: Voda se do mazadch oleju dostava ve vetSine pffpadu dfky kondenzaci vzdusne vlhkosti, at uz pf teplotnfch zrnenach, kteryrn je vystaven olejovy system ne bo nadrz, nebo pli zrnenach tlaku. Do oleje se take dostava netssnostf v ucpavce, netesnyrn chladkern a potru bfm pres vad ne tesnenl, Voda je v olejfch rozpustna jen ve velrnlomezenern mnozstvl Privetslrn mnozstvl vody v oleji se olej zakall, pote dochazl k vylucovan! prvnkh nerozpustnych podilu vody. Tyto pod fly se pak usazujfve forme kapek na dne olejove nadrze nebo ve spodnfch castech olejoveho syste mu. Symptomy: PH pravidelne udrzbe pracovnici zjistili pres olejoznakzakalenf olejove naplne vstiikolisu, Vzhledem k co nejnlzsfrn prostojurn pri vyrobe, odebralivzorekoleje na chemicky rozbor.

:
!

.

• •
---c'-L--'-.-l-_J__;........;.--l-Ic..;__!_.;....t..j---'---'--

:> i:: i
i_C.

'" ~•

'___;..!-'--+-'----:-i! i

.•
!

-i--

! I kon'=~~'"nf ---+--l-~~---+I_+_~+--ll--+---+-

Analyzaoleje: Pro zjiStenf stavu olejejsme pouzlll tyto zkousky: - i nfracervena spektrometrie - metodika
o

voda se vyskytuje cm'

v pasech 3 000 az 3 500
(K. Fischer)

-

obsah
650330 o

vody coulornetricky
maxirnalnf licke olejeje doporuceny 300 mg/kg

- CSN

limit pro hydrau-

Zaver: Obsah vody jsme zaznamenali vysoky - 0,61 % (6139 mg/kg), coz znarnena, ze doporuceny limit byl nekolikanasobne plekrocen. Voda v olejfch zpusobuje korozi, penivost, tvorbu em ulze a ka lu, snizuje obsa h aditiv a zvysuje viskozitu, Cfmz podstatne zkracuje zivotnost stroj u a zajfzenL Nase firma odstranuje bem: vodu z oleje dvojfm zpuso-

1. celkova vyrnena olejove na pine s proplache m 2. filtrad olejove na pine pres cel ulozove filtry Po kazde vymene ci filtraci oleje je proveden rozbor na zjistenf obsahu vody, abychom zjistili, zda tyto zasa hy byly ucinne. Text: Petra Michaela Sliwova

65

+-----------------------------------------------------------------------~~----~-

3/2011

TriboTechnika

Pouziti novvch nonomcteriolu v tribotechnice
NanoTechnologie je povofovcnc za jednu z kllcovYch technologil21. stoletl, ktera jiz nynl vYznamne meni ekonomiku v mnoha prumyslovvch odvetvich, Nanotechnologie je v podstate nauka 0 rncterlelech 0 rozrnerech nonometru. Jde v zasade 0 vYzkum [evu a materialovYch vlastnostl na ncnornefrlcke iirovni. Je jednlm z vYchozlch bodu pro revolucni inovace v ruznych oblastech prumyslu a bezneho zivota. Aplikace, pflpravky a cele vYrobky, ktere jeste pfed lety byly pouze teoreflckvm snem, se stavajl skutecnosti, NanoTechnologie zasahuje do sirokeho spektra oboru. nop]. oblast textilnkh a kcrbonovych vlaken, metalurgie, elektroniky, zdravotnictvl, chemie, tribologie a tribotechniky.
Nanocastice Za nanocastice se povazuj f obecne utvaryo velikosti 1-100 nrn, a toalespoil vjednom srneru, Nanocastice Ize rozdelovat mimo jine i podle zpusobujejich pffpravy. - vyroba tzv. shora dolu "up-to down" - mletf, obrusovanf vznikajf a morfnf castice - vyroba tzv. zespodu na horu "bottom-up"synteticke postupy z plynu.aerosolu, mlkronovych castic pyrolyzou aj., vzn ikajl tzv. fullere ny a na notru bice. Jde 0 strukturovane nanocastice.obr.t a 2. Tzv. fullereny a uhlikove nanotrubice, ktere Ize povazovat za protazene fullere ny, zpusobf revoluci v technoloqickern V)ivoji 21. stoletf. Jejich rnechanicke, elektrkke, tepelne a opticke vlastnosti, jsou o hodne lepsl nez u obvykle pouzla opotlebenl. Tyto tzv. fulle renove stru ktury vytvarejf kulovite utvary s vrstevnatou stavbou, ktere se v podrnfnkach vysokeho zatizenf chovajf daleko lepe nez dosud znarna a hojne pouzlvana larnelaml pevna maziva nap]. grafit aMoS, Z tohoto uhlu pohledu jsou tyto latky pouzitelne jednak jako pi'fsady do kapalnych i plastlckych maziv, ale i jako suche mazadlaky nebo sarnostatnejako tuha maziva s nadsta nda rd nfmi vlastnost- ',

Obr.2 iulieren uhliku C",

Obr.1 narotrubice

vanych rnaterialu.
Nanostruktury Vyzkurn a vyvo] v oblasti nanotechnologif naznacu]e, ze existujf nanostruktu ry ve tva ru tzv. fullerenu ina jinern nez uhlfkovern zaklade. Jed na se 0 tzv. anorga n icke fullereny, ktere majfvelmi pozltlvnltrlboloqicke vlastnosti a jsou vyuzitelne v prakticke tribotechnice jako latky snizujfc! vyrazne trenf

Vlastnosti nanocastic Vyjfmecnost na nom ate ria lu je ve vlastnostech, ktere nelze pozorovat u castic na pf, 0 rad vetSfch rozmeru. Hozdflne jsou take vazby nanocastlc se zakladnf hmotou kompozitnfch materialu. Chovan! nanocastlc se jiz nei'fdf zakonltostmi bezne fyziky, chovanl atornu je kornplikovanejsf a rfdf se kvantovou fyzikou a kvantove jevy vedou k naprosto novyrn moznostern.l kdyz d nes vfme ovlastnostech atornu terne] vse, prozatfm malo vfme 0 tom, jak se chovajf jejich seskupenf velikosti nanocastic a jak vznikaj fjejich nekdy nsocekava ne vlastnosti.

TriboTechnika Pouzitf v tribotech nice
Voboru nujkf apllkovane vlastnostmi tribotechniky se v poslednkh te anorqanicke (tj. neuhlikove) slouceniny norga mohou

3/2011

byt rovnez syntetizovany
fu lie renurn, leren', respektive

do struktur Fullerene

podobnych

nekolika letech rovnez vyskytly

materlaly dispo-

coz vysvetluje nazev,a
Inorganic

nickyful"IF': Nove tzv.

takzvanych nanostruktur, tedy rnolekularnfch utvaru se zvlastnl pi'edem definovanou strukturou tek nm (10 'm).
0 velikosti

jednotek

nebo desl0 vrstve ne

syntetlzovane IF nanocastlce majf strukturu vnofenych nanosfer icibule) obrAa S.
Anorqanlcke nfm fluidnfm teploty a H" oxidu fullereny reaktoru. wolframu protuto WS, se vyrabejl Reakce (WO,)

Jedna

se zej rnena

ve specialza

fu lIereny na bazi C, MoS" WS,.

probfha

vysoke
H,S jako

500 - 650 "C, v redukcnf reakci.

atrnosfeje

Soucasmiotuhil maziva Nejznamejsf a nejcasteji
jako grafit, MoS, a WS,

se pouzlva

pouzlvana

tuha maziva
strukturu,

prekurzoru

majf larnelarnl

nap]. grafitobr.3

ObrA vnoienti (cibulova) struktura IF fullerenu ztuizornena pomodTEM - transmisni eiektronove mikroskopie

Obr3 vnitfni stavba grafitu

Nove strukturytuhych
Skupina Nanomaterials profesorem Weizmannove prvnf objevila nanostruktur.

maziv
Synthesis institutu tHdu Group

Vyjimecnevlastnosti nOyYch struktur maziv Anorqanicke fullerenlcke struktury znarnych tuhych maziv rna]! oproti konvencnlrn tuhyrn mazivurn yYjimecne vlastnosti.

vedena

Reshefem Tennem

na renornovanern v Izraeli jako

o

Majfvelkou nosti. Oproti

funkcnl

plochu

na jednotku

hmot-

vedeckern
novou Zjistila,

konvencnfrn tuhyrn mazlvum az
odolnost, odolnost

ze urcite

anorqanickych anorqanicke slou-

to-krat
o Vysokou pevnost a tlakovou
proti razurn

ceniny jako MoS, a WS" ktere se bezne objevujfve forme desticek, mohou by!: syntetizova ne do na nosfer (obr. 4). Tyto nove struktury tuhych maziv se nazyvaji tzv. "Anorganicke Fullereny" (Inorganic Fullerene) neboli IF nanocastice. Dosud bylznarny pouze orga nick}! fu lie ren uhlfku, a to ja ko nejstabilnejsf typ Coo(viz. obr. 2). Struktura kuly zde pllpornlna architekta vzhled Buckminstera kazde molekopulf qeodetickych

o o o

Vel mi nfzky koeflcient tie nf(seti'f energii)

o Snlzujl opotlebenlfzvlaste
Chemicky film) Urnozfiujl mfnky Tfm znacne prispfvajlke a udrzbu, koncipovat stabilnf -

pfivysoke zatezl)
proti korozi (tribo-

chranl

maziva pro extrern nf podsn fzenf naklad una maziva IF fu Ilemezi

Fullera, Hka se jim proto

"fullereny".
Az do objevu Group lo.ze fullereny ku. Tatoskupina skupiny Nanomaterials instltutu Synthesis

Pri separaci a mazan fti'ecfch ploch pomocf ren u se uplatnujl dva mecha nizmy. 1. Rotace na nocastlc rnikroreliefy 2.0dlupovanf a pfilnutlteto

kulovite ho cha ra kteru ploch vrstev

z Weizmannova

se predpokladaz atornu uhlfurci-

kluznych

se mohou skladatjen

povrchovych

nanocastlce nebo nekoli-

byla prvnf, ktera dokazala.ze

jednoatomovevrstvy

3/2011

TriboTechnika ka vrstev k reliefu kluzne plochy a tvorba tribofilmuobr.6a7.
O.02L

Vzniktribofilmu
."

Vliv zatfzenr na koeficient trenf .-----,-----r--,----,------r--,---~

0.1119
f).IIP

+--+---+--+--+-1-1 ,...,/-,-+----1

'~ 0.111:' aiO,UD

t===l=-=-~~~;tt~·~I'-~I;=r('p:~~~~/::::;t=l=j ;~IO;l~'
~ NOllll)LllbT)1 WSj

f--+---+--+---+--I--'+I--'-+--...j

~ o.nu
~

O,UIY:) .~

.'::=!~=t~~~~'~Sf·'=I'I~·"~·"~"E./~~:~/j::
.t---I---f---I---I----+---I-'-+---+----1--+---+----1--+--HJUlj J500

OJI!"

Obr. 5 vnofend

nanosiera

Obr. 6odlupovdni vrstllY

Obr. 7 tvorba tribofilmu

000;;

lOUU

l~I}Q

.:lQI)U

J;'l(Jl!

Zatfz~nf N

Graf2

Moznostivyuzitf
Zakladnf produkt - nanoprach na bazi IF casticWS,
70·-

Vliv ~atfz~nf na zvys~nf teplotv
~II .,,----,--,--,----,--,---...,---,

(Nanol.ub")

Izevyuift: samomaznych laku castf

1/ Jako suche mazivo a) impregnace b) pffprava kluznych 2/ disperze v olejfch 3/ disperze vtucfch Jak se sarnotnyrn disperzemi mnoho v olejfch testu, tuhyrn mazivem bylo jasne tak s jeho jeho i v tucfch provedeno

---1\"",

7I1,,~ll'b,d..,~1 ,n'"""

---

~ @+---+--f---I-----1-~.~*_}f--+-_...j

-0

'"

511

+---+--f---+---

~ is. 40

_1_ I

-I-,..c::~~e-::J _
5@

.... ""<;7#::..__ ~-/~:__-...j -+,
iNanClLubL'1

~I

/

l.-...o

ws,

-'0 t----t---+---+---t----+--f--I---I
2(1

f---+-----1I----+----+---+---+-_...j
UIOO 1500 ZUllO Z~Hzenf N 2·51)(1 JIIOO :t=jIJCI

ktere vcelku

naznacu]f nice.

velky potencial

provyuiitfvtribotech

Graf3

Nektere provedene testy
Graf 1 - disperze v lithnern stejnyrn objemem koncentratu mazivu MoS,. ukazuje markantnf NanoLub v GH Paste se
100
!:::= ~O 8:BO ~ffi-70

Redukce opotiebeni
porovnanl

motoru pii poulit! oieje.s NancLLlbern
/'
S~_E 30 EnglM u,

plastickern

s
wjl~ Nanot.ub

Test na CKS podle ASTM-2596

rozdflv hod note svarovehozatfzenl,
1000

:§ 4G
'0 ~

~60 ~50

____.

~

3D ~O

)~
.~
.:
~

c

000

f/

,. ~

./

/
SO tOO

SAE:)O Oil 'rreateu

sao
reo

f-----

1 SO

2~O

/

~&la
~S<l0
4(]O 31)0 2(10

l-rfft-

Doba

behu motoru

Graf4 Pri pouzitl plastickeho maziva s prfmesf IF nanocasi pri zvysujkfrn oleji -

3;

(ij

100

Fj~" I=: .
a % osetrenf
3

;f
koncentrat v llthnern

Itt-

ticWS, (Nanot.ub) sezatfienfviditelne Graf 4 - disperze Grai t

je narust teploty mens], nanocastlc

'-.

v rnotorovern

re d u kce opotie be n f. Presto, vych -

Pozn. NanoLub 55 % tuhe mazivu faze

GH Pasteje NanoLub

s obsahem plastlckern pri zatlzenl lithioveho

ie

mnoha

hodnocenf

piednfch

prumyslosvete tuha

a akadernlckych

laboratoff

po celern

naznacujl,

ie

anorqanicke

nanostrukturnf

Graf 2 - rozdfl v koeficientu porovnanl NanoLub™ Graf 3 - vliv zatfienf stejnych clsteho lithloveho maziva s pilsadou

tienf

maziva na baziWS,maziva a poskozenl maziva, bude

NanoLub™, ale ijina tuha nanosnizujl tfenf, opotleben] lepe nei stavajfcf pevna vysled ku. Ing. LubomfrTresne

maziva,

na bazi fullerenu, kovu vyrazne

MoS, a lithloveho na zvyseniteploty 2

maziva se 3 % - porovnanl

tieba

provest jeste radu dalslch testu

pro jednoznacne

potvrzenltechto

maziv jakovgrafu

3/2011

TriboTechnika

Stanovenf vody coulometrickou titracf
Jeden ze zakladnich pcrometru kvality olejU je z hlediska tribotechniky obsah vody. Pro stanovenl vody bylo navrieno mnoho fyzikalnlch, fyzikalne chemickYch a chernlckych metod. V oblasti trlbetechntcke diagnostiky se vsok nejcasteji pouzlva metoda coulometrlcke titrace. Duvodem je jednoduchost a pfesnost metody, kterou Ize vyuilt v provozu i na mobilnich prncovisfich. kdy je znpofrebi kontrolovat obsah vody v prubehu cistenl a regenerace olejovych naplnl stroju. Vzhledem k tornu, ie se tak dostava prlstrojova technika i mimo chernlcke lcborntofe. nebude jiste na zovcdu zopakovat dy a nektere detaily prdce s coulomefrlckym prlstrojem.
Jodornetricke stanovenf vody zavedl roku 1935 nernecky che mik Karl Fischer,tradicne se proto uzfva term fn Karl Fischerova titrace. Dfky soucasnern u V)ivoji v oblasti elektroniky, zvlaste pak dfky aplikacl rnikroprocesoru bylo rnozno navrhnout konstrukci pine autornatizovaneho pHstroje s vyuzitfm coulometrie. Pruchodern proudu elektrochemickou nadobkou se na platinove anode vytvMf z piftornneho jodidu elernentarnf j6d, ktery je titracnfrn cinidlem. Jeho rnnozstvf je pi'fmo urnerne proslernu naboji, tj. inteqralu proudu v case. Jednotkou nabojeje coulomb, ktery se utvoi'f proudem jednoho arnperu za dobu jedne sekundy. Jednoduchyrn vztahem podle Faradayova zakona elektrolyzy Ize pak vyj adfit latkove rnnozstvl analyzovane slouceniny, v tomto pjfpade vody. Naboj 2x96485 As odpovlda jednomu molu vody, tj. 18,015 g. Pro stanovenf vody se obvykle pouzfva jed nouce lovy titrator, Souprava se skiada z elektronickeho pi'fstroje a skle nene nadobky, J6d, ktery vznika v nadobce pruchodern proudu, reaguje sekvivalentnfm rnnozstvfrn vody av okarnziku, kdy jiz v nadobce veske ravoda zreagova la,je indi kovana jeho narustajkf koncentrace. Cely proces generacej6duje i'fzentak, aby koncentracej6du na koncl mei'enf byla stejna jako pi'ed pi'fdavkem analyzovaneho vzorku a pi'ed rnefenfrn je v nadobce udrzovana na konstantnf urovni tzv. kornpenzacnfrn proudem oznacovanyrn take jako drift nadobky, ktery zajiSfuje kompenzaci difuze vody z okoll atake kompenzuje vllvvedlejsfch reakdj6du s dalslml slozka mi v roztoku. Koncentrace j6d u se detekuje blarnperornetricky, pomod dvojice platinovych elektrod, ktere jsou soucastl lndikacnl elektrody. Na elektrody sevklada stildavy proud a mei'f se sti'fdave napeti, ktere je nepi'fmo umerne koncentrad j6du v nadobce, Po nastfiku vzorku se

zakladnl princip meto-

nahle zrnenl signal indikacnlho obvodu a mikroprocesorem vyhodnocena zrnena vyvola automaticky start mei'enf. Start mei'enf muze bYt i manualnf, ktery se vyvola stisknutfm pifslusneho tlacftka pi'ed plidanfrn vzorku. V prubehu mei'enf je

v nadobce generovan j6d Hzenym zdrojem proudu, jehoz velikostje umerna odchylce indikacnfho siqnalu od puvodnf hodnoty. Mei'enf je ukonceno po dosazenl puvod nf hodnoty indi kacnfho proudu pi'ed nastilkern vzorku. V nekterych pi'fpadech se pak pouzlva mei'enf v casovern intervalu, ktere nastane po stisknutf pflslusneho tlacltka, V tomto pi'fpade je cyklus mei'enf ukoncen po uplynutf daneho casoveho intervalu. Takove merenf Izevyuzft napi'fklad pro sta novenfvody v psvnych latkach, ktere sev prosti'edf pomalu rozpoustej], a pf stanoyen fvodyv plynech. Pro meren f late I<, ktere sj6dem reagujf, se pouzije destilacnf pfcka. Vysledkern merenf je vzdy celkove stanovene rnnozstvl vody ve vzorku v mikrogramech. Po zadani hmotnosti vzorku je vysledek pre pecten na koncentraci vody v ppm (partes per milion). Koncentraci jednoho mikrogramu vody obsazeneho v jednom gramu vzorku odpovlda 1 ppm. Vysledek muze byt

-~------------------------------------------------------------------------------~
[ 3/2011 TriboTechnika

I
nedojde k ustalenl kornpenzacnlho proudu. Takove vzo rky j e rnozn 0 anaIyzovat j en za po uzitl d estilacn f pfcky. Destilacnl metod uje vsak vhodne pouzft i pro jine nevabne vypadajfd spinave oleje. Setff se take pornerne drahe chernlkalle, nebot je mozno stanovit vetSf m nozstvlvzorku sjed nou naplnf nadobky, U lndikacnl elektrody muze po delsl dobe provozu dojft k tzv. otrave nebo pasivaci povrchu platinovych elektrod. Doporucu]e se proto pfed zapnutfm pi'fstroje indlkacnl elektrody lehce mecha nicky oclstit buniclnou Pri vymene naplne je mozno sklenenou nadobku od mastit teplyrn koncentrova nym roztokem louhu a po dukladnern proplachnutl vodou a promytf aIkoholem nebo meta nole m suslt v susarne. Vzhledem k platlnovyrn zatavurn ve skle a lepenyrn konektorurn na elektrodach by teplota susenl mela byt nizsf nez 60°C. Zabrusy nadobky majf byt osetieny tukem nazabrusy nebo sili konovou vaze Ifnou. Pri plnenl nadobky maximalne omezte dobu manipulace s roztoky navzduchu, aby se nesnlzovala jejich kapacita. uchovavane roztoky v zasobnkh lahvfch musf b)ittesne uzavtenyl Generacni elektroda Pouzfvaji se dva typy qeneracnkh elektrod titracnl nadobky, a to bez diafragmy nebo s diafragmou, ktera oddeluje anodu - elektrodu qeneracnf a katodu - elektrodu pomocnou. Proces Hzenf prubehu proudu pri merenf je zavisly na zvolenern typu nadobky, aje proto nutno prepnout fun kci pffstroje pro danytyp nadobky, Generacnl elektroda bez diafragmy rna m noho vyhod. Nadobka se plnf pouze jednfm roztokem

vyjadien ta kev procentech,jed no procento od povfda koncentraci 10000 ppm. Titracni midobka Nadobka se plnf asl do jedne poloviny jejfho celkoveho objemu. Vlastnf nadobka je z hlediska elektrolyzy anodovyrn prostorem, ve kterern probfha titrace a kde se anodickou oxidad tvoff tltracnl cinidlo -j6d. Sjednou naplnl cinidla Ize provest radu analyz. Teoreticka kapacita je asl 0,2 az 0,3 9 vody, zavisl na slozenf roztoku podle vyrobce, ale i na dalsfch faktorech jako vysuseni nadobky pred pouzitfm a zpusobern plnenf, Vycerpanl kapacity se projevf zvysenlrn hodnoty kornpenzacnfho proudu, snlzuje se take citllvost odezvy indlkacnfho siqnalu. Nutnost vyrneny roztoku je vsak obvykle dana zjedenlrn roztoku ana Iyzovanyrni latkarni, ktere byly do nadobky pfidany, cfmz se snizuje vodivost roztoku. Takto zvyseny elektricky odpor nadobky nedovolf titracl vyssfmi proudy a to znarnena prodlouzeni doby merenf. Rovnez klesa rychlost vlastnf reakce, coz se projevf prodlouzenfrn doby mere nf v zaveru titrace maIym proudem. Ana lyzaje pak zatlzena vetSf chybou. Elektrolytje proto nutno vymenit, poklesne-Ii jeho koncentrace 0 vfce nez polovinu. Pro spravne merenf je tteba zajistlt d uklad ne m lchan f roztoku. Magnetickou m lchacku je nutno nastavit tak, aby byl olej v nadobce zcela promkhan ve forme emulze. Pri nedostatecnern mfchan! a vetsfrn rnnozstvf oleje v nadobce muze vzniknoutjeho oddelena neprornlsena vrstva, ktera zpusobl chybu merenftfm, ze se novy vzorek ladne nepromfsf s titracnfrn cinidlem. Pfi vyssfch otackach rnfchackyvsak nesmf dojft kvytvatenlvlru stvorbou vzduchovych bublin uvnitf roztoku. Je vhodne v odstavkach, povypnutf rnlcha nf oddele nou vrstvu oleje z nadobky odstra novat odsatfrn i njekcn f strika ckou. Pra ktic ke zkuse nosti ukaz uj l, ze napffklad u transforrnatorovych oleju je celkove mnozstvl oleje stanovitelne jednou naplnf asi 120 ml. V prubehu merenf, kdy se do nadobky vnasejf dalsf a dals! vzorky, dochazl ke zrnenarn zakladnfho slozenl naplne titracnlho cinidla, V dusledku techto zrnen pak muze dojft i ke zrnenarn stechiometrie reakce s nasled nyrn vzn ikern chyby stanovenf jak v kladnern, tak i zapornern srneru, Je proto vhodne pravidelne provadet kontrolu spravnosti meren f pomod standa rdu, Krajnfm pffpademje pak analyza vzorku, ktery obsahuje latky reagujfcf s j6dem, napffklad motorovy olej aditivovany slouceninami sfry. Nejenom ze vysledek merenf je chybny, ale je nutno vymenit celou napln nadobky, protoze

a dochazi k rychlejsfrnu ustalovanl kornpenzacnfho
proudu pled merenfm. Pouzltl elektrody bez diafragmy je take vyhodne pro stanove nf latek, ktere zpusobu]l ucpavanl diafragmy, jako napffklad nektere oleje aditivovane polymery.Tentotyp elektrody je rovnez vhodny pro stanovenf vody v plynech nebo ve spojenf s destilacnf pfckou, kdy dochazl k malernu ubytku elektrolytu odparovanfrn rozpoustedel titracnlho roztoku. Nevyhodou bezdiafragmove ele ktrody je jista rnoznost ved lejskh ruslvych reakdna katode vlivern latek, kterejiz bylyv nadobce analyzovany, Muze tak byt ovllvnena plesnost rnefen fsrnere m kvysslm hod nota m. Zpraxejsouznarny pi'fpady, kdy byly narneiene hodnoty az 0 30 %. Doporucuje se proto provadet castejsf kontrolu spravnosti merenf pomod standardu nebo kontrolnfm stanovenfm obsahu vodynapifklad vtoluen u seznarnou koncentradvody. Generacnf elektroda s elektrodami oddelenyrnl dia-

,........,
70

-+------+-+----------------------------------------------------------------------~

~-------------------------------------------------------------------------------,L TriboTechnika
fragmou rna jedinou vyhodu a touje oddeleni rnoznych rusivych reakef na pornocne elektrode v katodovern prostoru. Tuto elektrodu je proto rnozno doporucit pro sta novenfvodyvtra nstorrnatorovych olejlch, kde je vyzadovana vyssf pi'esnost stanove nf. Pi'i praci s touto elektrodou je zapoti'e bl jiste opatrnosti pi'i plnenl nadobky elektrolytem. Objem vlastnf nadobky je z h lediska ele ktrolyzy anodovyrn prostorern, ve kterern problha titrace a kde se anodickou oxidacltvolltltracnl einidlo -j6d. Tento anodovy prostor je oddelen diafragmou (poreznl sklenenou pfepazkou) od katodoveho prostoru, ktery se plnf katolytem tak, aby hladina roztoku byla nepatrne nlze nez v anodovern prostoru. V opacnern pflpade dochazl kjeho pornalernu protekanl diafragmou ne zcela sucheho katolytu do anodoveho prostoru. Prodluzuje se tfm ustavenf kornpenzacnfho proudu nadobky, ktere pak muze trvat i 30 minut.Tutogeneracnf elektrodu Ize samozfejrne pouzft pro vsechny typy oleju, Ovsern neclstoty a nektera napi'fklad polymern f aditiva ucpava]l p6ry diafragmy s nasledkem neurnerne zvyseneho elektrlckeho odporu nadobky, Takovou elektrodu Ize vycistit dlouhodobyrn ponoi'enfm do kyselinychromsfrove. Desti lacni picka Destilacnl pkka slouzl k uvolnenl vody ze vzorku, ktere nelze stanovit pi'fmou metodou. Vzorky sevkladajf do sklenene ampule, ktera je urnlstena v topnern telese destilacnl picky a vznikla vodnf para je nosnyrn plynem pievadena do titracn f nadobky, Pro stanovenf vody v olejich je vyhodne pouzlt konstrukci picky Coulometer WTD, kdy se vzorek vnasf do ampule ve svisle poloze. Prochazejkf nosny plyn se zavadl hadickou ke dnu tak, aby probublaval mereny vzorek oleje. Destilacnl picka se pfipojuje k coulornetru, takZe casoV)i prubeh teploty picky je behe rn merenf i'fzen programem procesoru prostlednictvlrn pararnetru ktere muze operator rnenit. Pfcka je vybavena plynovyrn cerpadlern a susfcl kolonouja ko zdroje m nosneho plyn u, ktery pievadl vodnf paru z destilacnl ampule do titracnl nadobky, Pri analyzach vetsfho poctu vzorku je vyhodne pouzft jako zdroj nosneho plynu tlakovou lahev s dusfkem nebo argonem. Na vystup plynu z titracnf nadobky je vhodne zaiadit miniaturnf vodnf chladic, ve kterern kondenzujf nasycene pary rozpoustede I odchazej fefz titrac nf nadobky, Omezf se tak vetSf ubytky orqanickych rozpoustedel naplne nadobky, Vystup plynu presto obsahuje jejich znacnou koncentraci, ktera musf byt odvedena z mfstnosti napi'fklad dlqestofl, Pi'fpadne pi'ipojenf tlakoveho plynu je vhodne provest pomoef kovovych trubek nebo hadicek z plastu ja ko polyp ropylen nebo teflon, aby nedochazelo ke kontaminaci mei'eneho plynu. Klaslcke pryzove hadicky nelze pouzft, propouste]l vodu dlfuzf z okolf Na podobnem principuje zaloze na metoda stanovenf obsa hu vodyv ruznych plynech, napi'fklad vzemnfm plynu. Mei'eny plyn se konstantnf rych lost! mei'e nou pnrtokornerern zavadl do tltracnl nadobky, kde je voda stanovena v urcitern casovern intervalu. Davkovanl m uze byt provedeno pornocl elektromag netickeho trojcestneho ventilu prepfnaneho programem coulometru.
Odbervzorku 3/2011 ]

Je nutno dbat na homogenitu odebfraneho vzorku dukladnyrn protiepanfm vzorkovnice, ze ktere se odeblra vzore k k meren f.Voda muze byt adsorbovana na necistotach, ktere se usazujf na dne nadob, Velkou pozornostje take zapotiebivenovat odberu vzorku, aby se zamezilo jejich kontarninaci z nedokona Ievysusenych nadob nebo i vzdusnou vlh kostf. lnjekcni stifkacku je nutno vzdy nejprve proplachnout merenym vzorkem.
Zaver

Coulornetrlcka metoda urnozfiuje vysokou presnost merenf, na druhe strane nevyzaduje kalibraci ve smyslu klasickych volumetrickych titraef, s nutnostf opakovaneho stanove nf faktoru odrnerneho cinldla. Jestlize se vyvarujeme rnoznych chyb, je chyba a mez stanovite Inosti dana konstru kefavlastnostmi titracnl nadobky, Pi'i rnoznostech elektroniky je zvysenf nejistoty merenf ze strany elektronickych obvodu velmi male. Je to mozne dokumentovat tim, ze ruznf vyrobci coulornetru uvadeji pra kticky stejne parametry, co se tyee rozsahu a chyby mei'en f. V prospektech plfstroju, ktere byly k dispozlcl (Baur KFM 3000, Metrohm KF coulometer 737, Kyoto Electronics MKC-210, Mettler C30, Orion Af7), jsou uvadeny rozsahy a chyby merenfvelmi podobne (ackoli cenou se pi'fstroje liSQ.Pri merenf v rozsahu10mikrogramu -1 rnq l-l.Oje chyba 3azsmikrogramu, pro vyssf koncentrace je pak chyba mei'enf 0,3 az 0,5 %. Nehlede na elektroniku byla konstrukce nadobek pi'fstroj u temer stej na, pokud jde oobjem i tva r qeneracn kh i i ndlkacnlch elektrod. Z uvedeneho vyplyva dobra rada - pli kou pi nove ho pi'fstroje podpoi'te radeji mfstnf vyrobce. Vysledky mei'enf budou stejne pi'i zajistenern rychlern servisu i technicke pornocl.

Ing. Petr Podhajecky, Csc.

.-71

+-----------------------------------------------------------------------+-+-----~-

3/2011

TriboTechnika

Meranie zoklcdnvch parametrov vodou rieditelnvch kvapalfn v prevcdzke
Vodou rledltelne chladiace kvapaliny (emulzie) podliehaju v prevcdzkovych podmienkach cast(m zmendm hlcvnych parametrov. Ich nepriaznive zmeny moiu cestokrct viesf k okcmzltemu znehodnoteniu reznej kvapaliny, a t(m k ncrcstu prevcdzkovych ndklcdov, Preto je doleiite meranie hlavnych parametrov vodou rieditel'nych chladiacich kvapalfn mlnlmolne [edenkrct tyzdenne. Potreba merania zdvisf od vel'kosti nadrif, mnoistva denne dolievanej emulzie, teploty prostredia atd'.
Hlavne parametreje ven pr iebezne ich nakolko k cornu zmeny potrebne zaro-

vyhodnocovaf, slqnalizuju, kratkej
on •

moze v priebehu

...

dobydojst, Kcncentracia liny
Koncentracla je najdolezitejsf rieditel"nej Vyjadruje centratu k technickej chladiacich najvhodnejsle obrabanla, • napr.

chladiacej
ch ladiacej

kvapakva pa liny vodou

rucnj refraktometer

parameter

pHhodnota
pH hod nota je druhyrn najdolezitejsfrn chladiacich kvapaliny parakvapalfn. su vzdy sa pH pod metrom vodourlediteluych

ch la dlace] hrnotnostny chladiacej vode. kvapalfn

kva pa Ii ny. pomer konkvapaliny

Jej hod nota m usf bytvzdy na ze vodourledltelne

vyssia a ko 7,0, to zna mechladiacich kvapalfn

Kazdy vyrobca definuje kva-

chladiace

zasadite,
pohybuje hodnotu generacif, v rozmedzf

Bezna hodnota v rozmedzf 8,8 uz dochadza kde

koncentracle

9,0 - 9,4. Pri poklese

paliny pre rozne druhy trleskoveho brusenie

ku kor6zii materialu. sa bezne pohybuje na chla-

V praxi vsak najderne aj ch ladiace kva pa Ii ny novych pH hodnota Vyhodou hodnot 7,5 - 8,5, a to bez vplyvu novej qeneracie kvapalfn Vysoka nadmerne najma minimalizovanie strojov.


sustruzenie.frezovanie
rezanie zavitov, hlboke vftav pre-

kor6ziu diacich niveho obsluhy

rnaterialu. kvapalfnje ucinku obrabacfch

nie a tvarnenie Koncentracia vadzke vodou meria rieditel"nej Na presne sa spravidla u rce nie refraktometrom. koncentracie kvaJe prizadefinochladiacej refra ktometra.

nepriazpH

chladiacich ze kvapalina

na pokozku hodnota sposobuje

totiz znarnena, vysusovanie

pokozky, jej nasled ne praska nie a zvy-

paliny je vsak potrebne va nie koeficientu to cfslo, ktoryrn na hodnota com sucin skutocnu kvapalina

sa nasobl nameravysled nu chladiaca

na refraktometri, predstavuje hod notu rieditelna

koncentracie.

Kazda vodou

musf mat v technickom

liste uvedeny tento koeficient.

TriboTechnika "aktivacnej" Aktivacnou huby. Moze jed la, ohorok cej kvapaliny, noty. resp.

3/2011

latky

do

chladiacej

kvapaliny. plesne, resp.

latkou marne na mysli taku latku, ktora

pri styku s vodou

zacne

vytvaraf

i'iou byf napr. chlieb cigarety ako napr.

resp. zostatky

a pod. Narast plesnf nerna para metre chladiapokles pH hodvo forme

priamy vplyv na tech noloqicke Ich rozsfrenie je badaf kaucukovlto-hu kvapaline. v

bakterle -

zhlukov,
ucinok sa kvapa-

bovyc h telies, Ich nepriazniv}i

plava] ucich

v chladiacej prejavuje suje pravdepodobnosf Hodnota rnl, resp.dlqitalnyrnl vzni ku koznych ekzernov, papierikpH metrami.

najrna

cerpadlach

chladiacich

pH sa meria bud'lakmusov}imi

lln, resp. moznym prenosom plesnf na pokozku obsl uhy obra baciehostroja. V praxi sa prftomnosf bakterll, ako aj hub meria

Bakterie
SU najvyznarnnejsfrn kvalitu Ich jul. vodou prftom nost je cinitelom, pod m ienena ovplyvfiujucirn kvapalfn. prftomnosfou sa nsnachadzakvapaline, je udrzaf

riedltelnych

chladiacich

vody v roztoku

(v cistYch olejoch tohto takom

Nachadzaju

sa v kazdej chladiacej problernu objeme,

podstatou mnozstvo

rlesenia bakterilv

ktory nebude

matzasadnyvplyv na kvalitu chladiacej kvapaliny. Bakterie, nachadzajuce sa v kvapalnych roztokoch
sa delia na: • • aer6bne bakterie anare6bne

bakterie
Dip-slide testa mi. Tieto rychle testy sluzia na zistehub a plesnf, resp. ich prlbllznej kultivacie pricorn nerozlisuje jednotlive su take, ktore sa rozrnnozuj a ich vplyv na kvalitu uplne zanedbateluy. sa rozrnnozuj ktore (napr. u bez prfstupu rychlo do hladiny na dne je v spriechlaa liau za chlanie prftomnostf hodnoty, plesnf. Tvrdost'vody Tvrdosf vody vyrazne ovplyvi'iuje para metre hodnotou kvapalfn kvapalfn, kvapalfn, kva litu, a tyrn aj Ne rna pria my kvachladiacich

Aer6bne bakterie
prftomnosti diacich kvapalfnje

vzduchu,

Anaer6bne bakterie
vzduchu. rnnozla styku kvapaliny Tieto v kvapallnach, so vzduchom olejorn, prfznakom zapach,

bakterle

sa extremne neprlchadzaju pri pokrytf kalu

zivotnost
vplyv palfn, stabilita

ch ladiacic h kvapal fn.

na technicke so stupajucou

resp. nanosorn kvapaliny). prftomnosti kto ry sa

vsak chernicka

nadrze chladiacej

niektorych
chladiacich vo

Typickym
rieprfje

aer6bnych vyskytuje

"rozsadenfm" zlozky genizovali

chladiacich vyrobnorn

klesa, Prejavuje sa to t.j. jednotlive
ktore spolu homosa kvapalfn,

rn ny

prevadzkach vzdy po spustenf obra bacieho ktore nasleduje po odstavke stroja. balsfm
vodnyrnjavornjevyrazny ti novych obrobkova pokles pH hodnoty castl obrabacleho diacej kva paliny a nasled na kor6zia ocelovych

stroja,

procese

nasledne separuju a vytvaraju jednotlive vrstvy v nadrzl kvapalfn.Tvrdost vodyzarovenvplyva na
penivosf sposobuje chladiacich problemy kvapalfn. Penivosf nasledne cerpadiel svyteka nfm kva pall ny z nad rstrojov. pH. Text:

stroja.

zf, ako aj so zavzd us i'iova nfm tlakovych

Plesne
Oproti bakter iarn je je ich vyskyt vo vodou cudzej, rledltelnych Ich vyskyt chladiacich kvapalinach menej casty.

ch ladiacich systernov obrabacfch Najbeznejsie pruzkarni sa tvrdosf vody podobne akohodnota

meria papierovyrni

podmieneny

vniknutfm

-~------------------------------------------------------------------------------~
[ 3/2011 TriboTechnika

I

Seminar .Prevodove oleje"
One 15. cervne 2011 se uskutecnll v penzionu LONY v Kozovazech u Mochova seminar na tema Prevodove oleje. Seminar organizovala Asociace technickYch diagnostiku a TRIFOSERVISCelakovice. V krosnern prosfredi se seslo

74 posluchocu,
Cflem serninafe bylo sezriarnit skupinou Program a prednasejfcf · Zahajenf serninafe MarekVladislav - Trifoservis · Druhy, slozeni a aditivace h

ucastnfky oleje

5 vyznarnnou

prevodove doporucene pro zajistenl kvalitnfho a spolehliveho rnazanl
soukolf prurnyslovyc

maziv, jez pledstavu]l

prevodovych

oleju

Kozak Petr, Ing., CSc., OMVCR s.r.o.

ozubenych

pfe vod ove k a pj'evo dovych
mecha n ismu a utomobil nftechniky. u a rnobi 1-

· Doporucene pjevndove oleje pro zakladni typy konstrukcnkh provedenfautomobilov)ich pievodovek Ruzicka Pavel,lng.,TOTAlCRs.r.o.

· Prurnyslove Zarnelenljednotllvych
a konvencnfch oleju vykonove zitnf oleju . pfevodove oleje a jejich a pli kace pro a uta a mobilnftechniku specifikace a viskoklasifikace

pfevodovky

ajejich rnazanl
EUROPE, B.V. - Czech provoznf pod-

piednasek

Dobes Branch
o

Petr, Ing., CIMCOOl

form ulace a slozen f modern kh typu plevodovych

Pi'evodove mfnky

oleje pro nejnarocnejs!

MartinakJosef,
o

Ing., Klube r lu brication

CZ,s. r.o.

pfevodovych

Kapaliny

pro autornaticke

plevodovky

- historie

a soucasnost
Chytka Petr, Ing., CSc.,SUNOCOo

Transa,s. r. o. stroj u oleju Celakovi-

Maza nl prevodovek Tribotechnicka

pa plrenskych

* maziva pro manualnl pi'evodovky vozide I * maziva pro autornaticke prevodovky techniky autornobllu a mobilnf

SinfeltJiff,Mondi
o

Stetf,a.s. diagnostika MarekVladislav, pfevodovych Trifoservis

Svec Zdenek, ce
o

Filtrace prevodovych olej u Bernard, M.A. Master of Art, SKAlDA centra I nl mazad spol.

* pfevodove
do

oleje doporucene

Skalicky sr.o.
o

napravovych

a specialnfch
mechanlsmu pro pruapli-

typu ptevodovych mobilnftechniky doporucena rnyslove provedenf kace v zavlslosti

Postfikovad

systerny

pro r. o.

otevle-

ne ozube ne pfevody maziva SPONDR Pavel, Ing., SpondrCMSspol.s
o

prevodovky

a jejich

Diskuse.zaver

sernlnafe byla i mala

na konstrukcnlrn podmfn-

a provoznfch

Soucastl serninale
prospektu Odborna

vystava pffstroju,
niku. pi'ipravuje na na

kach pi'evodovek:

a za ffzenf protribotech skupina tribodiaqnostku

* * *
o

prevodove

oleje pro uzavtene

pi'evodovky maziva pro oteviena mazad

ozubena

zai'f skolenf, ce rtiflkaci

ktere je pi'fpravou

pro posluchace

soukolf

pod Ie ISO 17 024. u 2011 se uskutecni v udrzbe stroju konfe-

centralni

systerny prevodovek, maza nf
diagnostika olej u stavu a fil-

Ve dnech 1. a 2.listopad renee "Tribotechnika

trlbotechnicka

a zailzenl, Marek

sled ova nf technickeho trace pievodovych

s mezinarodnl

ucastf,
Vladislav

,........,
74

-+-----~~~--------------------------------------------------------------------~

Podnikanie

5

prehl'adorn ...

)

IA lAI'.

.