Prakticka Elektronika 1996-09

N ROZHOVOR
RONK I/1996. SLO 9 V TOMTO SEIT

N rozhovor .................................................... 1 AR seznamuje: Hudebn minisestava Philips FW 372 C ........... 3 Nov knihy ................................................ 4, 47 AR mldei: Svtiv diody, jejich innost a pouit ....................................... 5 Jednoduch zapojen pro voln as ................. 6 Informace, Informace ....................................... 7 Pulsn nabjeka olovnch akumultor 6 a 12 V ...................... 8 Sbrnice I2C (nejen) pro UCB/PIC-2 ................ 12 Spnan sov adaptry ady JS 13 .............. 15 Blokova telefonnch hovor ......................... 16 Infraerven pijma s obvodem SL486 ....... 20 Bezkontaktn men elektrick energie .......... 21 Teplotn nezvisl logaritmick zesilova ...... 22 Praktick doplek pro auto ............................. 23 Programtory mikropota ATMEL .............. 24 Inzerce ................................................... I-XL, 48 Mal katalog ............................................. 25, 26 Vpoet parametr jednovrstvov cvky ...... 27 Oprava k lnku Zvonek z PE 2/96 ............. 27 Akustick zkoueka ...................................... 28 Supergigabitov pamov obvod DRAM 256 Mb ...................................... 29 Referenn zdroj 5 V REF-195 ........................ 30 PC hobby ........................................................ 31 CB report ......................................................... 40 Rdio Nostalgie ............................................ 41 Vhody a nevhody logaritmicko-periodickch antn ...................... 42 Nov transceiver Alinco ................................. 42 Pro antna vyzauje (dokonen) .................. 43 O em p zahranin asopisy ..................... 43 Z radioamatrskho svta .............................. 44
s ing. Jaromrem Vondrkem, manarem vstavby a provozu zkladnovch stanic GSM a NMT firmy EuroTel.
O firm EuroTel jsme informovali tene v AR A 3/92 v souvislosti s radiotelefonn st NMT. 1. ervence zaala vyslat nov rdiotelefonn st GSM va firmy. Jak vlastn vznikl systm GSM a kde se pouv?
GSM je zkratka pro prvn bukov rdiotelefonn systm, kter je jednotn v cel Evrop (Global System for Mobile Communications). Vechny pedchoz analogov i digitln systmy maj jedno spolen: alespo nkter parametry jsou v kad zemi odlin (hranice kmitotovho psma, rozte kmitot, poet kanl, signalizace atd). Proto je oblast vyuit omezena vdy jen na zem jedn nebo nkolika zem. Vvoj systmu GSM byl zahjen v r. 1982 za spoluprce ady evropskch zem. Provoz prvnch st byl zahjen v roce 1992. Ji dnes meme ci, e cel projekt GSM je technicky i komern velmi spn a v nkterch smrech pedil i pvodn oekvn. Pvodn celoevropsk systm je dnes ji zavdn ve vce ne 60 zemch svta, vetn Austrlie, Novho Zlandu a zem v Asii i Africe.
Jak jsou hlavn vlastnosti systmu GSM?
Ing. Jaromr Vondrek Na prvn pohled zaujmou mal rozmry prakticky vech typ mobilek. Nejmen o rozmrech 130 x 50 x x 25 mm m hmotnost kolem 150 g. Pitom je a neuviteln, co mobiln terminl um uvme-li, e podstatnou st objemu i vhy tvo akumultory, klvesnice a displej. Inteligence je opravdu miniaturizovan. Vhodou je velik vbr typ podle poadavk a vkusu uivatele. Z funkc, kter nkter terminly umj, jmenuji nap. vysln textovch zprv, pam a 10 posledn volanch sel, a 199 pamovch mst pro telefonn sla, informace o dlce hovor, informace o provolanch stkch, monost blokovn telefonu, monost automatickho nastaven mezinrodnho pedsl, pipojen karty PCMCIA pro penos dat, zobrazen datumu a asu atd. Nejdokonalej pstroje spojuj funkci palmtopu a telefonu (Nokia 9000). Nejzajmavj je vak uvn karet SIM (Subscriber Identification Module). Karta vypad podobn jako bn kreditn karta. Je v n integrovn mikroprocesorov ip se vemi daji o uivateli (telefonn slo, kategorie, rozsah oprvnn atd). Bez SIM karty dn pstroj nepracuje - je to vlastn m, kter mrtv telefon teprve oiv. Do nejmench pstroj se vkld samotn ip bez karty. Jist zajmav jsou i ceny mobilek. Vzhledem k tomu, e kad pstroj me pracovat v sti libovolnho provozovatele, jsou vyrbn srie mnohem vt a ceny podstatn ni ne u jinch systm.
Kter vrobce si EuroTel Praha vybral jako dodavatele zkladnch st systmu GSM?
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fred.: Lubo Kalousek, OK1FAC, redaktoi: ing. Josef Kellner (zstupce fred.), Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretarit: Tamara Trnkov. Redakce: Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 20 K. Pololetn pedplatn 120 K, celoron pedplatn 240 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Pedplatn: Informace o pedplatnm pod a objednvky pijm administrace redakce (Amaro spol. s r. o., Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel./fax: (02) 24 21 11 11 - l. 284), PNS, pota, doruovatel. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 213 644 - predplatn, (07) 214 177 - administratva. Predplatn na rok 297,- SK, na polrok 149,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno jak eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996), tak RPP Bratislava (j. 721/96 z 22. 4. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 295, tel./fax: 24 21 03 79. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 214 177. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor. Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409
Jedn se o pln digitln systm, pracujc v psmu 900 MHz (dnes se ji tak ve svt pouv 1800 MHz). Umouje pohyb mobilnho astnka v stch rznch provozovatel v rznch zemch bez jakhokoli omezen v monostech komunikace. astnk st je k zastien pod jedinm slem kdekoliv na svt, je-li v rdiovm dosahu nkter z st GSM. Samozejm sm me obdobn volat ze sv mobilky v dosahu kterkoli st GSM na jakkoli telefonn slo v pevn nebo mobiln telefonn sti. Jedinou podmnkou je uzaven pslunch smluv o roamingu (sdlen) mezi jednotlivmi provozovateli. Digitln technika penosu, uvajc asovho multiplexu TDMA s osmi provoznmi kanly na jednom nosnm kmitotu a s innm kdovnm ei, dosahuje velmi dobr kvality penosu. Ji svm principem je systm peduren i pro kvalitn datov sluby pi penosovch rychlostech a do 9600 b/s. Umouje mj. pjem i vysln krtkch textovch zprv, pesmrovn hovor, monost konferennho hovoru, zobrazen telefonnho sla volajcho, vyuit centrlnho zznamnku.
Co je technicky zajmav na mobilnch telefonech GSM?
Vechny klov sti technologie nm dodv, stejn jako u systmu NMT, finsk firma Nokia. Jej zazen jako celek povaujeme v souasn dob za nejlep. Pokud jde o rdiovou st, jsme jednm z prvnch odbratel technologie 3. generace. Dodavatelem antn je nmeck firma Kathrein.
Jak se EuroTel chyst na vstup konkurenn spolenosti Radiomobil?
AMARO spol. s r. o.
V minulch padesti letech jsme velmi dobe poznali, jak bez konku-
Praktick elektronika A Radio - 9/96
rence stagnuje vvoj a technick pokrok. Proto povaujeme konkurenn prostedn pi budovn systmu GSM za pirozen a nutn. Krom sniovn cen povede k lepmu a rychlejmu pokryt, lep kvalit, ir nabdce slueb i k lepmu chovn k zkaznkovi. Vechny lensk zem EU jsou vzny povinnost zavdt systm v konkurennm prosted vydnm licence nejmn dvma provozovatelm. Proto i nae Ministerstvo hospodstv vydalo dv licence. A konkrtn? Do tto chvle jsme udlali maximum. Velmi peliv jsme pipravili poptvkov zen, vyhodnotili dol nabdky a vybrali dodavatele. Nsledovala pprava kontraktu, ada kolen, zkouky zazen a konen instalace a zkuebn provoz prvn stedny a prvnch zkladnovch stanic. Ppravu prvnch 120 lokalit do provozu k 1. 7.1996 jsme pojali jako sportovn vkon. Pracovali jsme cel dny, o veerech, sobotch i nedlch. Provoz jsme zahjili v plnm rozsahu. Co mme pipraveno dle zatm neprozradm. Vsledky na prce vak budou moci teni sledovat na dalch a dalch mstech ech a Moravy.
Mete nm prozradit, jak rychle bude probhat vstavba obou st GSM?
spolenost jako vyrovnan. Dnen n nskok je sice pjemn, ale zatm jde jenom o prvn msce. Samozejm udlme vechno pro to, aby na displejch mobilnch pstroj byl signl st Eurotelu 02 astj ne signl st Radiomobilu 01, a aby byl znmkou nejlep kvality.
Co kte tomu, e Radiomobil bude prodvat mobilky za 999 K? Vae ceny jsou podstatn vy.
zmenen pozornosti velmi mal, mon men ne ovldn autordia, vmna kazety a podobn bn kony. Pouvat samotnou mobilku v ruce vak za jzdy nedoporuuji. Jestli tedy zkaz telefonovn, tak ne absolutn a v kadm ppad a po zkazu kouen.
Co soudte o obasnch zprvch o kodlivosti radiotelefon?
Ano, velmi pesn. Ministerstvo hospodstv stanovilo v Poven pro vstavbu GSM st nesmrn psn podmnky: do poloviny roku 1997 mus kad z obou provozovatel zajistit pokryt 90 % dlky dlnic a 80 % veho zem a to ve pi maximln nespnosti hovoru pod 3 %. Za kad procento nedosaen nkterho z uvedench parametr hroz pokuty du destek milin korun. Jedinou cestou je proto splnit pedepsan podmnky. Take te u vte, kde budeme v polovin ptho roku.
Jak jsou pedpoklady obou spolenost k zajitn vstavby?
Kad astnk v sti GSM si me koupit mobilku kde chce. Nen vbec vzn na opertora. Ceny, za kter prodv EuroTel, jsou v podstat nkupn ceny od vrobce. Ped nedvnem mne upoutal velk npis v jednom obchod v norskm Lillehameru: Mobiln pstroj GSM pouze za 100 NOK! Bylo to velmi zajmav, dokud jsem si nevzal brle a nepeetl jet drobn upozornn, e cena plat pouze pi podepsn dvoulet smlouvy s opertorem, pi msnch poplatcch ve vi ... Jsou znmy ppady, kdy za obdobnch podmnek me bt cena pstroje symbolick - 1 DM a podobn. Obchod je ale obchod a vynaloen penze je nutn dostat zptky. Jestli se mlm, pak mm dobrou radu pro vechny: kupte si pstroj za 999 K u Radiomobilu a kartu SIM u Eurotelu. Bude to skoro zadarmo. Ale te vn. Zakoupen pstroje u svho budoucho opertora m jednu velkou vhodu: bude v jeho systmu jist pracovat bez jakchkoli omezen, a bude systm asem doplnn o jakkoli dal monosti. Zcela jist tak bude splovat poadavky na homologaci.
Jak vak bude osud systmu NMT po zaveden GSM?
Neotevel bych mikrovlnnou troubu bhem ohvn, nepostavil bych se zbyten do cesty mikrovlnnmu paprsku ped parabolickou antnou. Avak naprosto se nebojm telefonovat s kapesnm pstrojem u ucha teba hodinu. Pouit vkony a tomu odpovdajc intenzita elmag. pole, zejmna v psmu NMT (450 MHz) jsou velmi mal. Navc vtina astnk nehovo 8 hodin kad den u jen proto, e by se nedoplatila za hovorn. Nezapomnejme tak na to, e vkon mobilky je automaticky zmenovn na nezbytn nutnou rove pro kvalitn spojen. m lep je rdiov viditelnost a m ble je zkladnov stanice, tm men vkon m vysla pstroje. U systmu GSM je a 16 vkonovch rovn po asi 2 dB. Jinmi slovy: m hust je s zkladnovch stanic, tm men vkon m v pstroj. Typick vkon nap. v Praze se ji nyn pohybuje v oblasti nkolika desetin W. K maximlnmu dosaitelnmu vkonu bn prodvanch pstroj 1,5 a 2 W m velmi daleko. Ale i tento maximln vkon povauji krtkodob za zcela bezpen. Kdyby pouit vkony byly opravdu nebezpen, pi mnoha milinech uivatel mobilnch telefon v celm svt by se na to ji dvno pilo.
Mte pedstavu o zjmu veejnosti o systm GSM v eskch zemch?
EuroTel bhem pti let existence zskal mnoho zkuenost s vstavbou a provozem st NMT. Vybudoval strukturu spolenosti, s prodejen, dealer, technick pracovit. Postavil s zkladnovch stanic propojench mikrovlnnm spojovacm systmem. Zn domc prosted a disponuje obtavmi pracovnky. Na rozdl od vtiny zahraninch provozovatel bukovch st nakupuje od dodavatel pouze technologii. Vlastn vstavbu zajiuje sm za pomoci mnoha domcch kooperujcch firem. Za hlavn vhodu spolenosti Radiomobil povauji monost vyut rozshl st objekt eskch radiokomunikac s vybudovanmi story, ppojkami elektiny, cestami a personlem. Vhodou je tak velk mnostv TV a FM pevad. Z nich je snadn st vyut pro instalaci technologie GSM. Dal vhodou jsou obrovsk zkuenosti nmeckho partnera s vstavbou st GSM v SRN. Ve ostatn by byly pouze dohady. Celkov hodnotm pedpoklady obou
Ob st budou pracovat vedle sebe stejn, jako je tomu v ad zem svta. Ve vstavb st NMT budeme pokraovat jet nejmn do konce roku 1998, kdy bude pravdpodobn dokonena. Jej provoz vak bude pokraovat bez jakchkoliv omezen po mnoho dalch let. Kad systm bude mt svou klientelu. Vhodou NMT je dokonalej pokryt hlavn v mlo obydlenm a kopcovitm ternu mimo msta. Navc se d oekvat po skonen vstavby postupn sniovn tarif, m bude systm NMT cenov zajmav. Jist i u ns, stejn jako ve svt, budou zkaznci, kte si pod oba systmy. Teba ten, kdo potebuje hodn jezdit po Evrop a souasn bt k zastien v hlubokm dol na chalup, kde signl GSM jet dlouho nebude.
Mete nm ci v nzor na vahy o monm zkazu telefonovn pi zen automobilu?
Bhem jzdy mus mt zen absolutn prioritu. Kad jin kon, spojen nap. s jdlem, pitm i obsluhou telefonu, me pozornost jedin zmenit. Pesto jsem pesvden, e telefonovn nen o nic nebezpenj ne kouen, spe naopak. Navc obsluhu telefonu lze usnadnit vhodnou instalac ve voze. Je-li pstroj upevnn s tzv. hands-free obsluhou, je riziko
Zjem bude zcela jist mimodn. To potvrdil ji prvn msc provozu, na jeho konci vyuv monost systmu GSM v R tolik zkaznk, jako v NMT po prvnch vce ne dvou letech provozu. Dal pliv zkaznk povede k dalmu poklesu cen, kter pivede dal zkaznky atd. Mobiln telefon se stane v krtk dob dostupnm pro irokou veejnost. Telefonovn kdekoliv - na ulici, v tramvaji, v metru, na letiti, v restauraci i v lyask stop v krtk dob ztrat ndech recese i mimodnosti. Ukazuj to zkuenosti z celho svta. Naopak se zvtuje pocit bezpe uivatel. Mobiln kapesn telefon bude patit ke kadodennmu ivotu tak, jako dnes nap. nramkov hodinky i elektronick di. Nemyslete si, e jsem ob sv profese, zahledn jenom do rdia a telefon. I mobiln telefon vak m vypna a chce-li bt lovk neruen, nen nic jednoduho. Pnos mobilnho spojen je vak nesporn a bhem nkolika let budeme zcela jist i u ns potat uivatele na statisce. Nevte? Tak si to povme teba u 1. ervence roku 2000.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner
SEZNAMUJEME VS Hudebn minisestava
PHILIPS FW 372 C
Celkov popis
Pro dnen seznmen jsem vybral jeden z nejnovjch vrobk firmy Philips a tm je minisestava (lidov nazvan v) FW 372 C, kter se skld z tuneru, mnie kompaktnch desek, dvou magnetofon a zesilovae. Doplnna je dvma reproduktorovmi soustavami, kter jsou v basreflexovm proveden a kad obsahuje ti reproduktory: hloubkov o prmru piblin 12 cm, stedov o prmru asi 5 cm a vkov (s kulovm vrchlkem) o prmru asi 2 cm. Tunerov st je ladna kmitotovou syntzou a m ti vlnov rozsahy, FM, MW a LW (VKV, SV a DV). Ladit vyslae lze bu run nebo automaticky i s monost uloit naladn vyslae automaticky do pamti. Do pamti lze uloit a 20 vysla a vyvolat je tlatky, kter umouj vzestupnou nebo sestupnou volbu. Pmou volbu slicovmi tlatky pstroj nem. Do mnie kompaktnch desek, kter je umstn v horn sti pstroje, lze vloit a ti desky a temi prosvcenmi tlatky pak volit kteroukoli z nich. Mni samozejm umouje realizovat vechny funkce, kter jsou bn, to znamen volit desku, volit skladbu, zrychlit reprodukci vped nebo vzad, reprodukovat skladby v nhodnm vbru, opakovat desku nebo skladbu a naprogramovat a 40 skladeb. Volit skladbu lze i v tomto ppad rovn pouze tlatky postupn volby. Pro volbu desky jsou k dispozici slicov tlatka 1 a 3. Sestava dle obsahuje dva magnetofony, z nich jeden je pouze reprodukn. Funkce magnetofon lze dit dlkovm ovladaem. Prav z magnetofon, umoujc jak reprodukci tak i zznam, je vybaven funkc autorevers, lze na nm tud reprodukovat nebo nahrvat v obou smrech posuvu psku. Magnetofony dovoluj t postupnou reprodukci, umouj pepis z jednoho pstroje na druh (bu standardn nebo vt rychlost posuvu) a zznamov magnetofon um realizovat synchronn pepis z kompaktn desky. Lze zaadit i obvod Dolby B NR pro zmenen umu. Magnetofony jsou
pizpsobeny pro pouit zznamovch materil IEC I (Fe) nebo IEC II (Cr). Pepnn mezi obma druhy zznamovho materilu je automatick. Magnetofony jsou dle vybaveny automatickm zastavenm na konci psku pi zznamu, reprodukci i pevjen. Zesilova s vstupnm vkonem 2x 20 W (RMS) m regulaci hlasitosti realizovanou na pstroji knoflkem, na dlkovm ovladai dvma tlatky. Namsto obvykl regulace rovn hloubek a vek m zesilova pt pevn nastavench reproduknch charakteristik, kter si me poslucha zvolit. Jsou to: JAZZ, POP, ROCK, CLASSIC nebo OPTIMAL. Kadmu nastaven odpovd urit kmitotov prbh, piem OPTIMAL m pedstavovat vyrovnanou charakteristiku. Uivatel me dle tlatkem DBB (Dynamic Bass Boost) zdraznit navc v reprodukci hloubky, poppad tlatkem INCREDIBLE SOUND fzov upravit reprodukci tak, e zsk zvltn dojem z reprodukovan hudby. Zesilova je vybaven vstupem AUX, kter umouje pipojit k sestav signl z vnjho zdroje, a zsuvkou (jack 3,5 mm) pro pipojen stereofonnch sluchtek. Pstroj m jet funkci asovae (timeru) a jsou v nm proto navc vestavny hodiny. asova umouje zapojit pstroj (a zvolen program) v pedem nastavenou dobu. Tato funkce me bt pouita napklad k buzen nebo k upozornn na jin dleit asov termn. Hodiny nejsou nijak zlohovny, to znamen, e pi vpadku elektrickho proudu zane na displeji blikat daj 00:00 a nastaven asova nebude ve funkci. Zbv jet upozornit na to, e je tato sestava vybavena alfanumerickm fluorescennm displejem, kter je velice dobe iteln oproti pomrn asto pouvanmu displeji LCD s nasvcenm pozadm, jeho itelnost bv nkdy problematick. Za zmnku stoj jet to, e pro ovldn zkladnch funkc zdroj vstupnho signlu (tuneru, mnie, magnetofon atd.) slou pouze osm tlatek, umstnch kolem displeje. Tato tlatka slou po-
chopiteln u kadho zvolenho zdroje signlu k ponkud odlin funkci a oznaen teto funkce se pi volb pslunho zdroje vstupnho signlu vdy zobrazuje na displeji vedle pslunho tlatka.
Technick daje podle vrobce

Zesilova Vstupn vkon: 2 x 20 W (RMS). Vkonov ka psma: 40 a 20000 Hz. Kmitotov rozsah: 40 a 20000 Hz. Odstup: >75 dBA. Peslech mezi kanly: >48 dB (1 kHz). Vstupn citlivost (AUX): 400 mV. Impedance reproduktor: >3 . Impedance sluchtek: 32 a 1000 . Tuner Vlnov rozsahy: 87,5 a 108 MHz (FM), 531 a 1602 kHz (MW), 153 a 279 kHz (LW). Vstupn citlivost: 2,8 mv (s/ = 26 dB, mono). Kmitotov rozsah (FM): 63 a 12500 Hz (3 dB). Odstup: >50 dB. Zkreslen: <3 %. Mni CD Kmitotov rozsah: 20 a 20000 Hz. Odstup: >86 dBA. Peslech mezi kanly: >40 dB. Celkov zkreslen: <65 dB. Magnetofony Kmitotov rozsah: 80 a 12500 Hz (4 dB). Odstup (bez Dolby B NR): >44 dBA. Odstup (s Dolby B NR): >52 dBA. Kolsn rychlosti posuvu: <0,4 % (DIN). Cel pstroj Rozmry ( x v x h): 68,5 x 31 x 36 cm. Hmotnost pstroje: asi 7 kg. Hmotnost reproduktor: asi 3 kg (2x).
Funkce pstroje
Domnvm se, e stereotypn opakovat, e pstroj pracoval bezchybn, se mi zd bt zvolna peitkem, protoe vrobn postupy dnench zazen
jsou celosvtov na takov vi, e ty zvady, kter byly ped nkolika destkami let zcela bn a nedostatky, kter provzely navc zastaral vrobn technologie v socialistickch zemch, se dnes ji natst tm neobjevuj. Take perfektn funkci testovanch pstroj ji dnes povauji za naprostou samozejmost. Rd bych ovem pedem tene upozornil na to, e tento pstroj nepat do kategorie zazen, kter by se vyznaovalo pikovmi parametry, avak jde o pstroj stedn tdy (a tedy i stednch parametr), emu pochopiteln odpovd i jeho pijateln cena. Pesto mohu ci, e reprodukce obou reproduktorovch sknk je velmi pjemn a komfort vybaven pstroje vyhovujc. Ladn tuneru, kter pouv kmitotovou syntzu, i automatika ladn pracuj spolehliv. Pouze lituji, e dlkov ovlada, kterm je pstroj vybaven, nen doplnn slicovmi tlatky, ktermi by bylo mon volit libovoln programov msto pmo. Jestlie toti mme zvolen vysla, kter je uloen napklad na prvm programovm mst a pli bychom si pejt na program vyslae, uloenho teba na devtm programovm mst, musme osmkrt stisknout pslun tlatko, ne se k tomuto programovmu mstu dostaneme. Pomoc slicovch tlatek bychom toto programov msto mohli volit jedinm stisknutm. Tat vhrada plat i pro mni kompaktnch desek, kde poadovanou skladbu musme volit zcela shodnm postupnm zpsobem vcensobnm stisknutm pslunho tlatka. Ovldn mnie je naprosto standardn. Libovolnou ze t v nm vloench desek lze vak mnit pmo stisknutm jedinho tlatka (1, 2 nebo 3). Ovem pouze na pstroji - nikoli na dlkovm ovladai. Regultor hlasitosti je skokov a jeho nastaven se souasn zobrazuje na displeji. Minimln nastaven se zobrazuje jako MIN, pak nsleduj postupn sla od 1 do 39 a maximln nastaven je oznaeno jako MAX. To znamen, e mezi minimlnm a maximlnm nastavenm je celkem 40 krok a e jsou tedy postupn kroky ve zmn hlasitosti naprosto vyhovujc. Charakter reprodukce, kter bylo zvykem nastavovat oddlenmi regultory hloubek a vek, nelze u tohoto pstroje volit libovoln, ale k dispozici je pt pevn nastavench kmitotovch prbh. Vrobce tyto prbhy nastavil pro rzn druhy hudby: POP, ROCK, JAZZ, CLASSIC nebo OPTIMAL. Nemohu ci, e bych byl tmto eenm pli naden, avak v souasn dob je pouvno u mnoha pstroj stedn tdy a tak jeho subjektivn hodnocen spe ponechm na uivatelch. Dvod, pro se mi toto een nezd nejvhodnj, je ten, e nelze pesn urit co a do jak mry nastavujeme. Mnohdy se mi zd, e pro urit druh hudby nebo jinho poadu nen ani jedno z monch nastaven takov, jak bych si pl. Tlatko OPTIMAL by mlo zajiovat vyrovnanou kmitotovou charakteristiku.
Pro pravu zvuku jsou zde jet dv tlatka, z nich prvnm lze zapojit obvod, zdrazujc v reprodukci hloubek (jaksi obdoba fyziologie) a druh, s honosnm oznaenm INCREDIBLE SOUND, rozfzuje stereofonn reprodukci a zajist tak zvltn zvukov efekt. I zde bych radji ponechal hodnocen na uivateli, jen bych pipomnl, e kdyby se tento neuviteln zvuk uivateli nelbil, zcela prost toto tlatko nepouije. A nen vyloueno, e se tato efektn reprodukce bude mnohm lbit. Vstupn vkon je u ve zcela vjimen stanoven velmi reln 2x 20 W. Nkte vrobci toti udvaj vstupn vkony svch zazen tak, e ze zesilova vytvej pmo perpetua mobile. Ml jsem v posledn dob v rukou nkolik elektroakustickch pstroj, u nich byl udvn vstupn vkon koncovch zesilova napklad 800 W, piem maximln pkon ze st tohoto pstroje byl vrobcem udvn 120 W. Na krabici, v n jsem sestavu dostal k testu, jsou vrazn napsny jej technick vlastnosti a mezi nimi je t uvedeno RDS. V nvodu se sice o monosti vyuvat signl RDS tak hovo, ale je zde upozornn nen u vech proveden. Proto bych rd teni sdlil, e testovan sestava, kter k nm m bt dodvna, nen tmto systmem vybavena. Jak jsem se ji v vodu zmnil, pstroj je vybaven hodinami a funkc asovae (timeru). Pokud je sestava v pohotovostnm stavu, zobrazuje se na jejm displeji daj hodin (ve dvacetityhodinovm cyklu). Tchto hodin lze t vyut k zen asovae. Je mon napklad nastavit as, kdy mme bt vzbuzeni nebo upozornni na njak nutn kon. To lze realizovat tak, e se v nastaven as automaticky zapoj pjem rozhlasu nebo reprodukce vloen desky, ppadn reprodukce psku, kter je vloen v magnetofonu. K zazen je dodvn dlkov ovlada (napjen dvma mikrotukami), kterm lze ovldat prakticky vechny provozn funkce tuneru, mnie i obou magnetofon, co pispv k vybavenosti i k pohodln obsluze tohoto pstroje. Nvod, kter je pikldn k pstroji v esk ei, je srozumiteln, povauji ho proto za velmi dobr a nemm k nmu dn pipomnky.
NOV KNIHY
Vclavk Radek, Ing., Lajner Pavel, Ing.: Packet Radio, vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, rozsah 200 stran B5, obj. slo 120804, MC 149 K.
Doufme, e lovk neznal problematiky se dozv, co to Packet Radio je a k emu je to vlastn dobr. Dle je v tto knize mon najt i potebn rady pi prvnm seznamovn se s Packet Radiem in natura. Pokroilej snad objev mnoh uiten informace a tipy, o kterch nevdli a snad i ti pln nejpokroilej shledaj tuto knihu uitenou alespo tm, e obsahuje mnoh z toho, co se u do hlavy nevelo nebo co z n asem vypadlo. Co v knize vak nen? Nvody ke stavb rznch modem, TNC, schmata, zkrtka podrobn popis hardware. Ten by zabral cennou plochu, vydal by snad i za knihu stejnho formtu. Tyto informace lze prostudovat v jinch dostupnch pramenech, sborncch, na kter v knize naleznete odkazy. Nebylo clem, aby tato publikace obsahovala absolutn vyerpvajc informace o vem, co se Packet Radia tk. elem bylo pouze shrnout vechny nejdleitj a zkladn informace do jedn knihy, kterou by kad uivatel ml mt vdy po ruce, aby nemusel ztrcet as a mohl se svmu radioamatrskmu konku s pomoc Packet Radia efektivn vnovat. Strun nzvy jednotlivch kapitol: vod do Packet Radia; Podstata Packet Radia; Nd, jeho vznam a princip; Spojen pomoc st Packet Radia; S Packet Radia v OK (v. mapy paketov st OK; Mal lexikon pojm v Packet Radiu; Pkazy na ndech a BBS.
Kolektiv autor: Novinky a zajmavosti z elektroniky a pbuznch obor, vydalo nakladatelstv EPSILLON, rozsah 192 stran A5, obj. slo 120816, MC 99 K.
Rychle se rozvjejc obor, jakm elektronika bezesporu je, vyaduje nyn pedevm spolehliv zdroje pesnch a hodnotnch informac. Publikace, kter nyn vychz, si klade za cl takov informace pinet. V kapitole vnovan patentov literatue jsou napklad pedstaveny nkter vynlezy z potku stolet, ale i z obdob pozdjch, kter dnes ji vzbuzuj nostalgick vzpomnky a div nad umem tehdejch konstruktr. Pesto je i zde mon najt adu zajmavch mylenek a npad. K inspiraci je vak pedevm urena st, zabvajc se novinkami poslednch let, z nich leckter stle ekaj na sv prmyslov uplatnn. Publikace jist nezklame ani pznivce praktickch aplikac modernch soustek v zajmavch zapojench, pro kter je urena cel rozshl kapitola. Naleznou zde napklad inteligentn kdov zmek, bezdotykov spna, miniaturn vkonov zesilova a mnoho dalho. Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, Praha 10, 100 00, tel.: (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Cejl 51, Brno; Slovansk 19; Sady Ptatictnk 33, Plze; Hollarova 14, Ostrava. Zsilkov sluba na Slovensku: bono, P.O.BOX G-191, Jun trieda 48, 040 01 Koice, tel. (095) 760430
Zvr
Tuto hudebn sestavu povauji za dobrou a svmi vlastnostmi pln odpovdajc td, kterou zastupuje. Ovldn i reprodukce jsou na velmi dobr rovni a drobn pipomnky a vhrady, kter jsem vyslovil ze svho maximalistickho hlediska, nemus bnm uivatelm nijak vadit. Tak prodejn cenu sestavy, kter v dob, kdy jsem test psal, jet nebyla pesn znma (lze vak pedpokldat, e bude asi 12 000,- K) povauji za velmi pimenou. Musm pouze pipomenout, e jde o nov vrobek firmy Philips, kter m bt v prodeji a zatkem listopadu. Adrien Hofhans
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

SVTIV DIODY, JEJICH INNOST A POUIT
(Pokraovn)
Jako pedposledn zapojen, kter si s integrovanm obvodem 4017B uvedeme, je tyskupinov displej s pti kroky innosti (obr. 67). V kadm z pti vstup integrovanho obvodu jsou zapojeny v srii tyi svtiv diody, pitom vdy jedna tveice diod svt. Vzhledem k tomu, e na kad svtc svtiv diod vznik bytek napt kolem 2 V (tzn. pi tyech LED bytek celkem asi 8 V), je teba pout k napjen displeje napjec napt v mezch asi 9 a 12 V. Je zejm, e pi vce ne tyech LED v srii je teba dle zvtit napjec napt. Zapojen lze postavit na ji publikovan desky se spoji, na nich budou pouze minimln pravy s tm, e pro poadovan uspodn 20 svtivch diod pouijeme zvltn desku se spoji, nebo diody po jejich rozmstn podle poteby budeme spojovat drtem. Lze pout nap. desku z obr. 58 (Praktick elektronika . 7), pop. desku z obr. 60 (ve stejnm sle A Radia), pop. desku z obr. 52 (PE A Radio . 6). Minimum prav by si vydala asi deska z obr. 58, u n by bylo teba jeden ze spoj peruit (mezi vvody 10 a 15) a jeden spoj zhotovit drtem (mezi 5 a 15). Z vvodu 10 by pak byly napjeny sriov spojen posledn tyi LED, D17 a D20. Na zvr sti lnku, v n bylo popsno pouit integrovanho dekadickho tae 4017, je na obr. 68 zapojen displeje s 36 LED, kter jsou rozdleny do t skupin po 12 LED, z nich lze sestavit libovoln obrazec (psmeno, slici, symbol) vech 12 LED ve skupin vdy svt souasn. Hodinov dic signl se zskv tentokrt nikoli z 555, ale z osciltoru s hradly I a II (st 4001), kmitoet zvis na odporu rezistoru R13. Aktivn rove H se objev nejdve na vstupu 3, pak na 2 a nakonec na 4. (Pokraovn)
Obr. 67. Displej s 20 svtivmi diodami, vhodn pro pouit pi napjecm napt 9 a 12 V
Obr. 68.
m s nejastji pouvanmi soustkami pro SMT, jejich pouzdry, principy a balenm, s vbrem vhodnho materilu pro desku s plonmi spoji a zsadami nvrhu. Dle jsou probrny montn techniky a technologick postupy pouvan v SMT, istic postupy s ohledem na ekologii a metodika oprav desek s plonmi spoji, osazench technikou SMT. V praktick sti m kad astnk k dispozici vlastn opravrenskou stanici od firmy PACE, vakuovou pinzetu a speciln doplky, vetn zkuebn desky s plonmi spoji, na kter si vlastnorun zkou pjen a odpjen soustek SMD kontaktn i horkm vzduchem (od ipovch a po pouzdra FlatPack). Me osobn konzultovat problmy, kter ho zajmaj. Studijn literatura obsahuje souhrnn zkladn pehled o SMT a doporuen postupy pro opravy v souladu s normami ISO 9000. Obsahov npl kursu erp teoreticky i prakticky ze studijnch osnov VUT Brno a vuka probh na stejnch zazench jako pouvaj studenti fakulty elektrotechniky a informatiky. Kursy vedou uitel vysok koly a odbornci z praxe. V ppad zjmu vt skupiny pracovnk (min. 5 astnk) ze stejn organizace je mono Npln konference budou odborn pednky doplnn prezentac firem: BULL SA, DELVOTEC/ANSELMA INDUSTRIE, DU PONT, ELECTROVERT/AMTEST, ERSA/ PBT, GOTELE/SMTRONIC, HTT TESLA Pardubice, KIRSTEN, KOVOHUT Pbram, OK INDUSTRIES/JDV ENGINEERING, PACE/ AMTECH, TESLA Y.S. i vysokch kol, nap. FEI VUT Brno, VUT Praha aj., - nemalou st z pedstavitel tchto firem budou tvoit i zstupci z oblast hybridn techniky, piem prezentaci zahj pedseda evropsk sekce ISHM dr. Kurzweil, - soust odbornho programu bude i vstava s praktickmi ukzkami pjecch a opravrenskch technik i s monost odzkouet vlastn produkci. Zjemci o technologick zkouky nech, prosm, pedem informuj organiztory na uveden adrese. po konzultaci uspodat kolen, kter bude pednostn zameno pouze na uritou st problematiky. Obsah teoretick sti kursu: soustky SMD, proveden, pouzdra a principy - technologick postupy pouvan v technice SMD, pjec pasty, tavidla, lepidla a jejich aplikace - konstrukce a nvrh desek s plonmi spoji pro povrchovou mont - osazovn desek s plonmi spoji run i automaty - technika pjen a itn desek s plonmi spoji, ekologick aspekty - opravy desek s plonmi spoji osazench technikou SMT. Obsah praktick sti kursu: praktick ukzky a odzkouen montnch a technologickch postup (nanen lepidla a pasty dispenzerem, stotiskem, pjen petavenm) - run pjen a odpjen soustek SMD (od pouzder 0805 a po QFP) s ohledem na normy ISO 9000 opravy vodi DPS. Zjemci mohou zskat podrobnj informace, ppadn se pihlsit na adrese: Sdruen SMT plus, doln 53, 602 00 Brno, tel. (05) 431 67 113, tel./fax (05) 431 67 123, E-mail: SANDERA @ UMEL. FEE. VUTBR. CZ Ing. Josef andera Konference se kadoron astn mnoho odbornk z tuzemska i ciziny, astnci maj monost irok vmny zkuenost i konzultace vrobnch problm. Vlon pro astnky v. SMT-info bulletinu s anotacemi pednejcch firem a odbornmi lnky z ve uveden problematiky in 200,- K. Vstup pro studenty a pedagogy stednch a vysokch kol na zklad indexu je bezplatn. Zjemci mohou zskat podrobnj informace (v. pozvnky s odbornm programem) a pihlsit se na adrese: SMT-info konsorcium (sekretarit akce: dr. N. Urbnkov), P.O.Box 156, Pota 1 601 00 BRNO tel. (05) 46211680, L. Lhoteck, fax (05) 46214884 Ing. J. Star
PRAKTICK KURSY POVRCHOV MONTE

Ve snaze peklenout nedostatek zkladnch informac o stle vce pouvan technice povrchov monte, SMT, byly v ervnu tohoto roku zahjeny v prostorch VUT Brno (fakulta elektrotechniky a informatiky) praktick kursy povrchov monte (viz informace v AR-B . 5/95). Pod je sdruen SMT plus ve spoluprci s VUT Brno a firmou AMTECH. Kurs poskytuje zkladn pehled o tto modern montn technice po strnce teoretick i praktick. Kursy jsou organizovny jako jednodenn s maximlnm potem esti astnk a jsou podny kadch trnct dn. Odborn rove astnk se pedpokld: stedn odborn kola, ppadn vyuen v oboru. Kursy lze doporuit krom amatrm t pedagogickm pracovnkm, mistrm odbornch uili, technologm, vvojm a vem, kte se chtj seznmit s touto modern montn technikou. Kurs je organizovn tak, e v dopolednch hodinch astnci absolvuj teoretick pednky, odpoledne probh praktick st. V teoretick sti se astnci seznPro odbornky z prmyslu, pedagogy stednch odbornch i vysokch kol i pro zjemce o modern montn technologie pod SMT-info ve spoluprci s ISHM esk a Slovensk sekce, FEI VUT a FS VUT Brno pod ztitou dkana elektrotechnick fakulty FEI VUT doc. ing. J. Kazelleho, CSc. ji 4. ronk
MEZINRODN KONFERENCE PJEN A ITN V ELEKTRONICE HYBRIDN INTEGROVAN OBVODY

Nosnmi tmaty budou: * Novinky v oblasti pjen a itn. * Aplikace specilnch technologi (MCM, TAB, ASIC, COB, FLIP CHIP aj.). * Opravy v SMT. Konference se bude konat 9.-10. jna 1996 v aule Q FS VUT v Brn, Technick 2.
Jednoduch zapojen pro voln as

asova do kuchyne
(Dokonenie z PE AR . 8)
Pre nastavenie sla predvoby sa vyuvaj tacie vstupy CU IO5 a IO6 - samostatne a nezvisle jednotky a desiatky. Uveden rieenie umouje pohodlne nastavi ubovon as. Run ovldanie tacch vstupov tlaidlami je nespoahliv, preto je vyuvan pre nastavenie predvoby pomocn genertor. Genertor je realizovan obvodom IO2, UCY74123N. Generuje impulzy o rke asi 1 s s frekvenciou danou odporom rezistora R5, zapojenm medzi piku 7 a napjacie naptie. Opakovacia frekvencia je zvolen asi 2 Hz, o umouje rchle nastavenie. Vstup impulzov je veden cez hradl H1 a H4 IO3 na vstupy CU taov IO5 a IO6. ta pracuje len poas stlaenia tlaidla Tl1 (desiatky mint) alebo Tl2 (jednotky mint). Situcia na vstupoch taa je teda nasledovn: Na vstupe CD (tanie dole) IO5 je trval rove log. 1 a kad mintu krtky impulz log. 0. Na vstupoch CU (tanie hore) IO5 a IO6 je trval rove log. 1 a ke je stlaen tlaidlo Tl1 (resp. Tl2), krtky impulz log. 0 na IO5 (resp. IO6) s opakovacou frekvenciou 2 Hz. ta je po pripojen napjacieho naptia automaticky vynulovan pomocou obvodu s tranzistorom T1. Vstupy taa s pripojen na vstupy dekodra pre sedemsegmentov zobrazovacie jednotky IO7 a IO8 a sasne na vstupy vyhodnocovacieho obvodu, tvorenho IO9, 1/2 IO4 a IO10. lohou tohto obvodu je vyhodnoti stav log. 0 na vetkch 8 vstupoch taov sasne - a teda aj stav na displeji 00. Pre pouitie osemvstupovho pozitvneho lena NAND IO10 bolo nutn predradi esticu invertorov IO9 doplnenm vonmi hradlami H3 a H4 IO4 ako invertory. Situcia na vstupe IO10 je nasledovn: Log. 0 pri stave displeja 00 a log. 1 pri vetkch ostatnch stavoch. Vstup z IO10 je pripojen na hradlo H2 IO4 a sasne na obvod akustickej signalizcie. Stav 00 na displeji m teda za nsledok spustenie akustickej signalizcie a sasne zastavenie tania mintovch impulzov.
Pre akustick signalizciu bol zvolen genertor signlu zo tvorice hradiel s otvorenm kolektorom MH7403, IO11. Sasou genertoru s len dve pasvne siastky, R27 a C5. Kmitoet je stanoven kapacitou kondenztora C5. Spnanie je realizovan cez tranzistor T2, ktor sa otvor pri rovni log. 0 na spolonom bode oddeovacch did D1 a D2. K hradlu H4 je pripojen jednoduch zosilova s tranzistorom T3. Ak sa uspokojme s menou hlasitosou, sta pripoji reproduktor namiesto R28 a T3 a R29 vynecha. Okrem signalizcie stavu 00 sa pripojenm D2 na piku 3 IO1 signalizuje aj krtkym ppnutm uplynutie kadej minty. Stavba a oivenie Prstroj bol postaven na univerzlnej doske plonch spojov rozmerov 10x15 cm vetne zdroja (obr. 3). Pri stavbe je vhodn postupova po astiach vdy aj s oivenm realizovanej jednotky. Ako prv osadme genertor akustickej signalizcie. Jeho funkciu overme jednoducho. Uzemnenm spolonho bodu D1, D2 a R26 sa mus ozva signl z reproduktoru. Jeho vku mono nastavi zmenou kapacity C5. Genertor akustickho signlu s vhodou pouijeme pre overovanie funkcie genertoru mintovch impulzov, ktor postavme nsledne. Pri sprvnej funkcii sa v pravidelnch intervaloch ozve krtke ppnutie. Interval nastavme na 60 seknd trimrom P1. alej postavme genertor predvoby. Impulzy dky 1 s vak mme registrova iba logickou sondou. alej osadme IO3, 4, 5, 6, 8 a IO9 a indiktory LED. Von vstup H2 IO4 spojme provizrne na kladn pl napjacieho naptia. Po jeho pripojen a stlaen tlaidla Tl1 (resp. Tl2) mus daj desiatok (resp. jednotiek) mint plynule stpa. Vhodn opakovac kmitoet upravme zmenou R5. Nastavme ubovon hodnotu a pokme na mintov interval. V okamihu zapnutia IO1 sa ozve krtky akustick signl a zrove sa mus zmeni daj na displeji o jednotku mint. Na zver ete postavme obvody vyhodnocovania 00, IO9 a IO10, ktor pri stave 00 zabezpeia trval akustick signalizciu a zastavenie tania dole.
Konene presne nastavme genertor mintovch impulzov. Presnos je vhodn overi maximlnym rozsahom, tj. 99 mint. Pripomnam, e as sa pota od okamihu zapnutia sieovho spnaa. Dosaiten presnos je asi 1 minta. Na presnos m rozhodujci vplyv skutonos, e prv interval nabjania C1 v obvode IO1, 555, je pribline 1,5x dlh ako nasledujce. Druh pouitho kondenztoru pritom nem na tento fakt vplyv. Tento nedostatok vak vzhadom na el zariadenia nepovaujem za dleit. (Uritm rieenm by bolo nastavi genertor mintovch impulzov na 59 seknd.) Odber celho zariadenia je pribline 0,6 A. Napjac zdroj je klasick so stabiliztorom 7805, ktor mus by umiestnen na chladii. Mechanick usporiadanie Vhodn mechanick usporiadanie si me navrhn kad sm. V prpade pouitia v kuchyni je mon osadi displej s tlaidlami a sieovm spnaom napr. do zvislej asti v priestoroch linky a s displejom prepoji viacilovm kblom. Vhodn vka slicovky VQE24 s objmkou ako tlaidiel s maskou a zrove vhodn rka slicovky ako dvoch tlaidiel umouje vyhotovi mechanicky kompaktn a hadn ovldaciu jednotku. Do digestoru sta vyreza otvor 35x25 mm a prevta dve dierky pre uchytvacie rbky (obr. 4).
objmka tlaidlo
Obr. 4. Zoznam siastok Polovodiov siastky IO1 555 IO2 MH(UCY)74123N IO3, IO4 MH7400 IO5, IO6 MH74192 IO7, IO8 D147 IO9 MH7404 IO10 MH7430 IO11 MH7403 IO12 MA7805 displej VQE24 T1, T3 napr. KC149 (ub. n-p-n) T2 napr. KF517 (ub. p-n-p) D1, D2 ub., napr. KA501 D3 - D6 KY721 (1 A) Rezistory R1 3 M R2 1,5 k R3, R4, R6, R7, R10, R25, R28 2,2 k R5 68 k R8 47 k R9, R29 2,7 k R11 a R24 220
Obr. 3. Zapojenie zdroja a kondenztorov v napjacej ceste
R26 10 k R27 1,2 k trimer P1 0,68 M Kondenztory C1 20 F, elektrolyt. C2 680 pF, keram. C3, C4, C9, C11, C13 20 F, elektrolyt. C5 150 nF, keram. C6, C8 100 nF, keram. C7 200 F, elektrolyt. C10, C12, C14 33 nF, keram. C15 2000 F/15 V, elektrolyt. Tl1, Tl2 tlaidlo z telef. prstrojov s maskou Pavol Appel
Obr. 2. prava zdroje z obr. 1. Rozsah regulace vstupnho napt pi soustkch podle textu je asi 7 a 12 V ho napt poskytla vak firma Siemens zjemcm ji ped 20 roky vvojem stabiliztor ady 78. (TESLA zejm ukonila vvoj tto ady v r. 77 vydnm technick zprvy.) Ve sv brource Lineare Schaltungen... uvd firma Siemens zapojen jednoduchho stabilizovanho zdroje s iditelnm vstupnm naptm podle obr. 1 a to s IO 7805 a IO TBA221. Stejn jako j jist i ada dalch amatr vlastn ve svch sbrkch jak IO MA7805, tak i MAA741. S malou pravou obr. 1 je mon zhotovit zdroj podle obr. 2. Za elem vhodnho oddlen sovho napt od napt nn pouil jsem jako transformtor Tr1 jdro C (Ortoperm) typ 20 002 s innm prezem 20x20 mm. Sov vinut a vinut nn byla navinuta na samostatnch cvkch ( primrn vinut 220 V = 2000 z drtu o 0,2 mm CuL, sekundrn vinut 16 V = 145 z drtu o 0,7 mm CuL). Cvku s primrnm vinutm jsem nasunul na jedno rameno jdra C a cvku se sekundrnm vinutm na druh rameno. Vstupn napt bylo v mm ppad mono regulovat v mezch 7 a 12 V. Jako usmrovac diody jsou vhodn diody 1N5402. Tm zjemcm, kte by mli zjem o napt men ne 7 V, doporuuji zapojen podle obr. 3 ze stejn publikace Siemens. Rozsah regulace v zapojen podle obr. 3 je potom 0,5 V a 10 V. Pro praxi je vhodn uvst, e v pnm smru je vhodn zhotovit cvky ponkud volnj, aby bylo mono pod nimi provlknout stahovac psek jdra C. Ing. O. Vyjidk
Reminiscence ?
Zmnka o integrovanm obvodu LM2941(c) (ped asem v AR) m pimla k tomu, abych napsal nsledujc pspvek. Jist nejen j, ale i ada dalch amatr stoj asto ped problmem podit si levn stabilizovan zdroj a to asto nejen s definovanm pevnm vstupnm naptm, ale dokonce s naptm plynule nastavitelnm. IO LM2941 je jist pro uveden el velmi vhodn. Monost podit si celkem jednodue zdroj stabilizovan-
Obr. 1. Zkladn zapojen jednoduchho stabilizovanho zdroje s zenm vstupnho napt
Obr. 3. Zapojen regulovanho zdroje s vstupnm naptm asi 0,5 a 10 V. Pro tento rozsah vstupnho napt je nutn zajistit vstupn zporn napt -Uvst = Uxx{(R1 + R2)/11R1}, co je piblin -Uvst = 0,45{1 + (R2/R1)} [V]
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst Vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33, v n si lze prostudovat, zapjit i pedplatit cokoli z bohat nabdky knih a asopis, vychzejcch v USA (nejen elektrotechnickch, elektronickch i potaovch). Kdy jsme listovali v asopisech v knihovn, objevili jsme dva zajmav asopisy, kter dnes pedstavujeme jak jist vtina pravidelnch ten zjistila, lze ci, e nen obor, pro kter by v USA nevychzel specializovan asopis, oba pedstavovan asopisy tento fakt potvrzuj. Prvnm z nich je Audio/video interiors, asopis, vnovan pravm interir pi vestavb televiznch pijma a videozazen do nbytkovch stn i vbec umstn tchto zazen do obytnch prostor. Jak je v vodnku napsno, clem vdy mus bt rovnovha mezi formou a funkc na umstn by ml vdy spolupracovat technik a architekt.
asopis m jednu celou stranu vnovanou dotazm a reakcm ten na uveejovan lnky a uveejuje bohatou nabdku nejrznjch nbytkovch a bytovch doplk pro audio/video (je dokumentovna vynikajcmi reklamnmi fotografiemi) s poznmkami pednch americkch architekt a s pklady een rznch uspodn. Z pohledu eskho tene by se snad dalo asopisu vytknout, e vechna uveejnn een odpovdaj kdy u nikoli t nejvy, tak alespo tm nejvy cenov td. asopis m 102 stran, formt A4, je celobarevn, msnk, ron pedplatn v USA je kolem 25 $. Druhm, velmi zce specializovanm asopisem, je Voice coil, periodikum pro vrobce reproduktor. Z obsahu: Novinky z prmyslu a vvoje, Lepidla a tmely Loctite, test t vkovch reproduktor - Elac HT JET-1, Stage SA8520 a Revelator D2905/9900, 20strnkov ernobl asopis je doplnn inzertnmi lnky z oboru. asopis je formtu A4, msnk, ron pedplatn 40 $.
Pulsn nabjeka olovnch akumultor 6 a 12 V

Ing. Zdenk Budinsk
Amatrsk vroba nabjeek olovnch akumultor je mezi zjemci o elektroniku velmi oblbena, proto jsem se rozhodl vytvoit nvod na sestaven pomrn jednoduch nabjeky s plynulou regulac proudu od 0 do 5 A. Aby byly dobe vyuity nklady na drah transformtor, jsou uitn vlastnosti nabjeky vylepeny nkolika doplkovmi obvody, kter nap. zabrauj pokozen nabjeky pi peplovn akumultoru nebo pi zkratovn svorek, pp. umouj nepmo mit nabjec proud, udrovat akumultor stle v nabitm stavu bez nebezpe pebjen nebo samoinn pepnat mezi akumultorem 6 a 12 V. Pro zjemce o stavbu tto nabjeky jsou pipraveny kompletn stavebnice nebo sady soustek.
Doba si d nasazovat mikroprocesory ve stle vt me a nkte autoi je pouvaj i tam, kde bychom je neekali. I pro tuto aplikaci by se nael vhodn mikroprocesor s pevodnkem A/D, kter by umooval postavit nabjeku bn nedosaitelnch parametr. Ale co chudci bn radioamati, kte nemaj speciln znalosti z oboru mikroprocesorov techniky (kter potebuj v okamiku, kdy zazen s mikroprocesorem nepracuje na prvn zapojen) a navc si ani vtinou nemohou mikroprocesor naprogramovat. Pro ty je zde tato nabjeka, sestaven z bnch soustek.
Popis zapojen
Schma zapojen je na obr. 1. Na primrn vinut transformtoru Tr1 je pivedeno pes tavnou pojistku F1 a spna S1 sov napjec napt. Aby mohla bt nabjeka napjena dvoupramennou rou, mus bt transformtor v bezpenostnm proveden na zkuebn napt 4 kV. V opanm ppad mus bt na sov pvod pouita trojpramenn ra a jej zemnic vodi mus bt spojen s kostrou transformtoru a jednm plem sekundrnho vinut. Sekundrn vinut transformtoru m napt 16 V naprzdno (mezi vvody A a B) pro nabjen akumultor 12 V s odbokou 9 V naprzdno pro akumultory 6 V (mezi vvody A a C). Vstupn napt transformtoru je usmrnno diodovm mstkem D3 a vyhlazeno kondenztory C1, C8, C9 a C10. Pvodn byl v zapojen pouit pouze jeden kondenztor tynsobn kapacity, ale v praxi se ukzalo, e vzhledem k velkmu proudovmu a tm i tepelnmu zaten, je nutn pout kondenztory tyi a radji na vt napt. Ze stejnho dvodu nen vhodn pouvat tranzistor T1 s odporem v sepnutm stavu menm ne 0,1 . Pipojen potebnho napjecho napt podle druhu akumultoru zaji-
Zkladn technick daje

Napjec napt: 220 V. Maximln pkon: 85 VA. Vstupn proud: 0 a 5 A. Nabjen akumultory: 6 a 12 V. Konen nabjec napt: 7 a 14 V. Kmitoet puls nabjecho proudu: 600 Hz. Rozmry: 110x110x180 mm. Hmotnost: 3 kg. Doplkov funkce: ochrana proti peplovn, ochrana proti zkratu, automatick pepnn 6 V/12 V, bezpen udrovn akumultoru v nabitm stavu, indikace innosti esti svtivmi diodami.
akumultor
zelen
erven
zelen
Obr. 1. Schma zapojen pulsn nabjeky olovnch akumultor 6 a 12 V
lut
zelen
erven
uje pepnac kontakt rel K1. Cvka rel je spnna tranzistorem T2. Ten se oteve, peshne-li napt akumultoru 8 V, co je souet Zenerova napt diody D15, bytku na pechodu p -n tranzistoru T2 a bytku na diod D4. Dioda D4 zabrauje pokozen tranzistoru T2 a sepnut rel K1, je-li pipojen akumultor v opan polarit. Rel tedy sepne pouze v ppad, je-li akumultor pipojen ve sprvn polarit a je-li jeho napt vt ne piblin 8 V. Potom je napjec napt nabjeky 16 V. Ve vech ostatnch ppadech je nabjeka napjena naptm 9 V. Dioda D5 omezuje pept, vznikajc na cvce rel pi odpojovn akumultoru. K indikaci sprvn pipojenho akumultoru je urena zelen svtiv dioda D6, pi opan pipojenm akumultoru svt erven dioda D7. Rezistor R1 omezuje proud, protkajc tmito diodami. Protoe jsou diody napjeny pmo z akumultoru, svt i pi vypnut nabjece. dic elektronick obvody nabjeky jsou napjeny z dalho mstkovho usmrovae, jeho zporn polovina je tvoena diodami D1 a D2 a kladn je spolen s mstkovm usmrovaem D3. Toto oddlen je nutn proto, aby z napt pipojenho akumultoru nebyly napjeny dic elektronick obvody nabjeky. Kondenztor C5 vyhlazuje napt a rezistor R15 omezuje proud protkajc svtivou diodou D13, kter indikuje zapnut stav. Pro snadnj popis innosti jednotlivch obvod byl potencil 0 V poloen do nejkladnjho bodu celho zapojen, do kterho je i pipojen kladn pl akumultoru. Nejzpornj bod byl oznaen -Ucc a na jeho konkrtn velikosti pli nezle (pro akumultor 12 V je to asi -21 V a pro akumultor 6 V piblin -11 V). Posledn dleit vztan bod, kter je na vstupu stabiliztoru zpornho napt IO4, je oznaen -5 V. Tento bod je pomyslnm stedem napjen pro operan zesilovae. Kondenztor C7 vyhlazuje vstupn napt stabiliztoru. innost nabjeky d est operanch zesilova. IO1A je zapojen jako rozdlov zesilova s jednotkovm zeslenm a jeho kolem je pevst bytek napt, vznikl prtokem nabjecho proudu bonkem Ri, z nedefinovanho potencilu na potencil -5 V. Protoe bytek napt na bonku je mal (dosahuje maximln 250 mV) je nutn, aby chyba rozdlovho zesilovae byla co nejmen. Obvod IO2A je zapojen jako integran zesilova, jeho neinvertujc vstup (+) je pipojen na -5 V. Na invertujcm vstupu je mimo jin pipojeno napt z vstupu rozdlovho zesilovae IO1A (pes rezistor R9 a odporov trimr P1) a napt z bce potenciometru P2 (pes rezistor R10), kterm se nastavuje nabjec proud. V ustlenm stavu plat rovnice:
R i I max/(R9 + 0,5R P1) = = 5 V/R10 [V, A, ] Z tto rovnice lze vypotat odpor rezistoru R10 pro jinou maximln velikost poadovanho nabjecho proudu (I max) nebo jin odpor bonku R i. Kondenztor C3 ve zptn vazb uruje rychlost reakce na odchylku skutenho nabjecho proudu od poadovanho. Vstupn napt integranho zesilovae se v ustlenm stavu nemn a me bt v zvislosti na vnjch podmnkch (podle napt akumultoru, nabjecho proudu apod.) libovoln v rozmez piblin -0,25 a -0,75Ucc. V nerovnovnm stavu, jeli nap. poadovan proud vt ne skuten, napt na vstupu integranho zesilovae se zmenuje tak dlouho (tm se zmenuje i stda nabjecho proudu), dokud poadovan a skuten nabjec proud nejsou toton. Je-li poadovan proud men ne skuten, plat prav opak pedchoz vty. Na vstupu IO2A je pes rezistor R23 pipojena svtiv dioda D14, indikujc shodnost poadovanho a skutenho nabjecho proudu. Dokud akumultorem protk poadovan proud, pohybuje se vstupn napt IO2A v rozmez 0 a -0,75Ucc a dioda D14 svt. Nen-li nabjeka schopna z jakhokoliv dvodu udret poadovan nabjec proud, dostane se vstup integranho zesilovae do stavu zporn saturace a dioda D14 zhasne, co indikuje, e tranzistor T1 je naplno oteven, a pesto je skuten nabjec proud men ne poadovan. Zmenujeme-li pomalu poadovan proud a do okamiku, kdy se dioda D14 opt rozsvt, meme na stupnici pest skuten nabjec proud, a tedy jej vlastn nepmo zmme i bez amprmetru. Rezistor R24 zajiuje spolehliv zhasnut diody D14, je-li vstup IO2A ve stavu zporn saturace. Dal operan zesilova IO2B je zapojen jako multivibrtor. Na jeho vstupu je obdlnkov napt o kmitotu asi 600 Hz, danm odporem rezistoru R20 a kapacitou kondenztoru C6 a tak rezistory R18, R19, R21 a R22. Odpory tchto rezistor zrove uruj rozkmit napt na kondenztoru C6 od -0,25 do -0,75Ucc. Tm je vlastn ureno i rozmez vstupnho napt IO2A pro stdu nabjecho proudu od 0 do 1. Zvtuje-li se vstupn napt IO2A (vzhledem k -Ucc), zmenuje se stda nabjecho proudu a naopak. Kompartor IO1B porovnv napt trojhelnkovho prbhu s vyhlazenm naptm z vstupu integranho zesilovae IO2A. Je-li napt na neinvertujcm vstupu (+) kladnj ne na invertujcm (-), je vstup kompartoru ve stavu kladn saturace, tranzistor T1 je oteven. V tom okamiku akumultorem protk nabjec proud, jeho amplituda je dna pedevm
rozdlem mezi napjecm naptm a naptm akumultoru s vloenou impedanc (odpor tranzistoru v sepnutm stavu, vnitn odpor akumultoru, reaktann impedance transformtoru apod.). Nabjec proud je sloen z proudovch impuls, jejich kmitoet je toton s kmitotem multivibrtoru IO2B. Diodou D12, indikujc nabjen, protk proud v rytmu spnn tranzistoru T1 a intenzita jejho svitu je mrn velikosti nabjecho proudu. Rezistor R17 omezuje proud protkajc diodou D12 a rezistor R17 zajiuje pln zhasnut tto diody, je-li vstup IO1B trvale ve stavu kladn saturace (tj. nabjec proud je nulov). Zkladn zapojen, popsan v pedchozch odstavcch, bylo doplnno dalm obvodem, kter zajiuje zkratuvzdornost nabjeky a jej odolnost proti peplovn. Obvod je tvoen kompartorem IO3B, kter porovnv napt na pevnm dlii R12, R13 (asi -1,56 V) s naptm akumultoru, upravenm dliem R2, R3 nebo R2, R4 podle toho, je-li sepnuto rel K1 i nikoli. Vpotem lze zjistit, e v prvnm ppad mus mt akumultor napt alespo 4,4 V, v druhm ppad alespo 2,2 V, jinak je vstup operanho zesilovae IO3B ve stavu zporn saturace a nabjen je pes diodu D9 zablokovno. Kondenztor C2 zajiuje krtkodob zablokovn nabjen pi stabilizaci obvod tsn po piveden napjecho napt. Dioda D8 ochrauje kondenztor C2 a vstupy operanch zesilova ped pokozenm pi peplovn akumultoru. Zbv popsat posledn obvod, kter m na starosti pechod z reimu nabjen konstantnm proudem na reim nabjen konstantnm naptm. Napt, pi kterm se mn reim nabjen, bylo zvoleno 14 V pro akumultor 12 V (dno rezistory R2, R3) a 7 V pro akumultor 6 V (dno rezistory R2, R4). Rezistory R3 a R4 se automaticky vol v zvislosti na napt pipojenho akumultoru pomoc kontakt rel K1.2. Integran zesilova s velkou asovou konstantou, danou odporem rezistoru R14 a kapacitou kondenztoru C4, porovnv napt -5 V s naptm na dlii R2, R3 nebo R2, R4. Dokud je napt nabjenho akumultoru men ne 14 V (ppadn 7 V), je vstup IO3A ve stavu kladn saturace a neovlivuje regultor proudu. V okamiku, v nm je dosaeno konenho napt, zmn se vstupn napt na piblin -5,7 V a zelen indikan dioda D10 se rozsvt (rezistory R11 a R26 omezuj jej napjec proud). Pes diodu D11 zane bt ovlivovn regultor nabjecho proudu tak, aby napt akumultoru bylo trvale 14 V, ppadn 7 V. V prbhu asu se nabjec proud zmenuje, a jsou pouze kryty ztrty zpsoben samovybjenm. Akumultor je udrovn trvale v nabi-
tm stavu, ani by hrozilo jeho pokozen.
Popis konstrukce a oiven

Nabjeka je pomrn jednoduch, k jej stavb sta zkladn znalosti z elektroniky. Troufm si ci, e pi peliv prci zvldne jej sestaven i pln zatenk. Nejdve se zamme na poadavky na pouit soustky. Pi nvrhu byl kladen draz na to, aby vechny soustky byly bn dostupn. Ped zapjenm do desky s plonmi spoji je vhodn je vechny zkontrolovat, zda nen njak vadn. Uetme si prci s jejm ppadnm dodatenm vyhledvnm. Vbr soustek nen ve vtin ppad nutn, nabjeka pracuje i tak. Ppadn nespch je vtinou zpsoben mlo pelivou prac. Kdo vak chce doshnout co nejpesnj regulaci nabjecho proudu, me vybrat menm rezistory v rozdlovm zesilovai tak, aby pomr R5/R6 byl co nejvce shodn s pomrem R7/R8. Co nejpesnj by mly bt i rezistory R2, R3 a R4, kter uruj maximln napt akumultor na konci nabjen. Rezistory R9 a R10 nemus bt pesn, avak mus bt stabiln. Pijatelnch vsledk lze tak doshnout s bnmi kovovmi rezistory (nap. od firmy DRALORIC) s udvanou tole-
ranc 1 %. Na typu ostatnch rezistor nezle. Tak je vhodn zkontrolovat, zda vstupn rozdlov napt operanch zesilova IO1A a IO2A je dostaten mal (< 1 mV). Pedem lze toto vstupn rozdlov napt zmit v bnm invertujcm zapojen, kdy oba vstupy pipojme pes rezistory 1 k na sted napjecho napt. Pro zpesnn men nastavme zptnovazebnm rezistorem 10 k, zapojenm mezi invertujcm vstupem a vstupem, napov zeslen 10. Voltmetrem, zapojenm mezi sted napjecho napt a vstup operanho zesilovae, zmme napt, kter je 10krt vt ne hledan vstupn rozdlov napt. U ji zapjenho operanho zesilovae, jeho vstup nen ve stavu saturace, lze vstupn rozdlov napt zmit pmo mezi invertujcm a neinvertujcm vstupem. Nyn meme pistoupit k rozmstn soustek a zapjen jejich vvod do desky s plonmi spoji. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek jsou na obr. 2. Vechny svtiv diody jsou umstny na pedn stran desky tak, e osy jejich pouzder jsou rovnobn s povrchem desky a spodn sti pouzder se dotkaj hrany desky. Vvody potenciometru P2 jsou prodloueny mdnmi vodii tak, aby po zapjen byla osa jeho hdele ve
vce 20 mm nad povrchem desky. Na mstkov usmrova D3 a tranzistor T1 jsou z obou stran pipevnny shodn hlinkov chladie tl. 1 mm o rozmrech 100 x 65 mm, jejich vkres je na obr. 3. Mezeru mezi chladii uruje tlouka usmrovae D3, a proto je nutn doplnit kidlko tranzistoru T1 na potebnou tlouku vhodnm rozprnm vlekem. Vzhledem k relativn malmu ztrtovmu vkonu posta i dv bn matice M4. Pro bonk jsou na desce vyhrazeny dv pozice, aby jej bylo mon zhotovit i z nkolika tench vodi, ne kter jsou pedepsny. Nyn ovme sprvnou innost vech obvod nabjeky. Pipojme napjec napt. Operan zesilova IO3B mus zajistit zablokovn regultoru a rel nesm pepnat. Kmitoet multivibrtoru IO2B by ml bt asi 600 Hz. Dle na vstup nabjeky pipojme akumultor 12 V. Rel K1 mus pepnout. Do srie s akumultorem zapojme amprmetr (mus bt slicov, bn rukov nelze vzhledem k prvn harmonick 600 Hz nabjecho proudu pout) a hdel potenciometru P2 vytome do prav krajn polohy. Odporovm trimrem nastavme poadovan maximln nabjec proud. Nastaven proudu je samozejm stejn pro oba druhy akumultor. Pi nabjen mus svtit lut dioda
Obr. 2. Deska s plonmi spoji (130 x 82 mm)
Obr. 3. Chladi Al tl. 1 mm o rozmrech 100 x 65 mm
D4, D5, D8, D9, D11 D3 D6, D10, D13 D7, D14 D12 D15 T1 T2 IO1, IO2, IO3 IO4
KA261 apod. KBU8A LED 5 mm, z LED 5 mm, LED 5 mm, BZX83/6V8 BUZ71A KC238 apod. LM1458 apod. 79L05
D12. Odpojme-li nyn akumultor, rozsvt se dioda D12 naplno a souasn zhasne erven dioda D14, indikujc shodnost poadovanho a skutenho nabjecho proudu a rozsvt se zelen dioda D10. Napt na vstupu nabjeky by se mlo ustlit na 7 nebo 14 V. Pipojme-li opt akumultor, diody budou svtit jako pedtm. Po dosaen konenho napt se rozsvt zelen dioda D10, oznamujc zmnu reimu nabjen. Voltmetrem kontrolujeme, zda zmna nastala pi poadovanm napt. Jakmile svt zelen dioda D10, je skuten nabjec proud men ne nastaven, i kdy svt erven dioda D14. Skuten nabjec proud nepmo zmme tak, e velmi pomalu zmenujeme poadovan proud a do okamiku, kdy dioda D10 opt zhasne. Na stupnici meme pest skuten nabjec proud. Tm je sprvn innost vech obvod ovena a povrch desky s plonmi spoji lze po odstrann zbytk tavidla natt ochrannm lakem. Skka na nabjeku je plastov, typ 080 z nabdky firmy ELFAX Havov. Jedn se i skku sloenou ze dvou vlisk tvaru U, spojench v rozch rouby, a pednho a zadnho panelu. Deska s plonmi spoji je v zadn sti ke skce pipevnna dvma rouby M3 a v pedn sti j v rozch prochzej sloupky, ve kterch jsou rouby spojujc oba dly skky. Transformtor je pipevnn tymi rouby M4 na zadnm panelu. Aby se transformtor nemohl pohybovat, jsou mezi jeho jdro a oba dly skky vlepeny prouky molitanu nebo pnov prye. Zadnm panelem prochz i pvodn sov ra, kter je zajitna
proti vytren pchytkou na boku spodnho dlu skky. Na pednm panelu je umstn sov spna a pojistkov pouzdro. Otvory v pednm panelu prochzej indikan diody, hdel potenciometru a pvodn kabely k akumultoru, zakonen krokosvorkami. Z ist mechanickch dvod je vhodn pout na pvody k akumultoru ohebn vodi CYA 2,5. Na pedn a zadn panel jsou nalepeny ttky, jejich pedlohy jsou na obr. 4. Podle kopie tchto ttk lze tak jednodue a pesn zhotovit vechny potebn otvory do obou panel.
Ostatn soustky K1 Schrack RP421012 Ri 50 m, manganin 1 mm, 95 mm tdln svorkovnice do desky s plonmi spoji deska s plonmi spoji Tr1 bezpenostn transformtor 85 VA, primrn vinut 220 V, 880 z, 0,4 mm, sekundrn vinut 16 V naprzdno, 64 z, 1,5 mm, s odbokou 9 V naprzdno po 36 z, proud 6 A, jdro EI 32 x 32 mm, tda izolace F, zkuebn napt 4 kV, F1 tavn pojistka F 0,8 A pojistkov pouzdro na panel PTF30 sov spna kolbkov na panel skka typ O80 (ELFAX Havov) dvoupramenn flexora 2x 0,5 mm2 knoflk na hdel 4 mm krokosvorky na autobaterii (2 ks) pvodn kabely CYA 2,5 , m hlinkov chladie (2 ks) ttky na pedn a zadn panel Zjemci o stavbu nabjeky si mohou u firmy BEL, nsk 7, 160 00 Praha 6, tel. (02) 342 92 51, objednat kompletn stavebnici (viz seznam soustek a dl) za 1200 K, nebo jen desku a soustky na tto desce za 530 K. Komern vyuit bez svolen autora nen dovoleno.
Seznam soustek
(nen-li uvedeno jinak, lze pout libovoln typ) Rezistory R1, R12, R16, R25 1 k R2, R5, R6, R7, R8, R9 10 k, 1 % R3 18 k, 1 % R4 3,9 k, 1 % R10 330 k, 1 % R11, R17, R26 470 R13, R15, R24 2,2 k R14 4,7 M R18, R19, R20 68 k R21, R22 10 k P1 10 k, TP 095 P2 10 k, TP 160/N Kondenztory C1, C8, C9, C10 220 F/50 V, rad. C5 1 mF/25 V, rad. C2, C7 47 F/16 V, rad. C3, C4 100 nF C6 10 nF Polovodiov soustky D1, D2 1N4001 apod.
Zvr
Zapojen nen teba brt jako konen, urit se najdou mnoz, kte tu nco pidaj, tu uberou. Kdo nepotebuje nabjet akumultory 6 V, me vynechat rel a vechny soustky, kter s tm souvisej. Zapojen lze bez vtch problm upravit i na jin (vt nebo men) maximln proud, zmn se pouze transformtor, usmrova, rel, bonk a chladie. Je mon i prava pro nabjen akumultor 24 V, sekundrn napt transformtoru by mlo bt piblin 30 V naprzdno. Bylo by vak ji nutn omezit napjec napt integrovanch obvod (-Ucc) na 36 V.
Obr. 4. Pedn a zadn ttek (1 : 2)
Sbrnice I2C (nejen) pro UCB/PIC-2

Petr Hojsa, Ing. Jan Netuka
Sriov penosy slicovch informac (bit po bitu) jsou oblben a perspektivn. Nen tk vyjmenovat nkolik praktickch dvod: tenk kabely, mal a levn konektory, snadn vyuit rdiovch a infraervench penosovch kanl a jednoduch uplatnn sbrnicovho zpsobu propojen. Sriov sbrnice pej modulrn vstavb systmu a e komunikaci v sti vtho mnostv vysla i pijma informac s pouitm unifikovanho rozhran a definovanho protokolu. Tajemstv I2C
I2C je pojmenovnm jedn z ady existujcch sriovch sbrnic. Matematick podoba zkratky m pvod ve tvaru IIC, kter ji jasnji vyjaduje uren sbrnice: propojen mezi integrovanmi obvody (Inter-IC, IC = integrated circuit). Sbrnice I2C (dle t jen sbrnice) vznikla na pd firmy Philips a je pehledn a vyerpvajcm zpsobem specifikovna mj. ve veejn firemn broue [1]. Popis sbrnice byl tak uveejnn v tuzemskm periodiku (viz [2]), i kdy titulek lnku (jak dle ukeme) pln nevyjaduje souasnou technickou realitu. Potom, co ji nen zhadou oznaen I 2C, pijde v tomto odstavci na adu strun odhalen tajemstv funkce samotn sbrnice. Zanme nkolika dleitmi pojmy: vysla (transmitter) - obvod, kter na sbrnici data vysl, pijma (receiver) - obvod, kter data ze sbrnice pijm, nadzen (master) - obvod, kter vyvolv i ukonuje penos dat a generuje taktovac signl, podzen (slave) - obvod, kter je nadzenm adresovn. Nyn jist budou srozumiteln zkladn charakteristiky sbrnice I2C: - sbrnice pouv pouze dv nesymetrick veden: pro sriov data (oznaen SDA) a pro sriov taktovac signl (SCL), - kad integrovan obvod (dle t zazen) na sbrnici je z programu dostupn prostednictvm jedin adresy (bu 7bitov nebo 10bitov), - v kadm okamiku existuje na sbrnici jednoduch a jednoznan vztah mezi zazenm typu master a zazenm typu slave, - protokol sbrnice umouje provoz s vce zazenmi typu master (multimaster bus), detekuje proto kolizi na sbrnici a rozhoduje o pidlen sbrnice v ppad, e souasn vyvolaj penos dat dv (nebo i vce) zazen, - sriov obousmrn penos dat me probhat rychlost a 100 kb/s ve standardnm mdu (standard mode), ppadn a 400 kb/s v rychlm mdu (fast mode), - filtry na ppojnch mstech integrovanch obvod potlauj krtk ruiv impulsy a pispvaj tak k zachovn celistvosti a sprvnosti dat, - poet integrovanch obvod na sbrnici a dlka spojovacch veden jsou omezeny zatovac kapacitou veden max. 400 pF. Obr. 1 ukazuje princip pipojovn integrovanch obvod (zde DEVICE 1 a DEVICE 2) na sbrnici I2C. Montn souin (wire-and) budi s otevenm kolektorem, kter je uplatnn na obou vedench SDA a SCL, umouje nejen obousmrn penos dat s jednoduchm potvrzovnm, ale tak ji zmnnou detekci kolize na sbrnici (vetn nezbytn synchronizace taktovacch signl). Spolen pracovn rezistory (pull-up resistors) pipojen na obvykl napjec napt 5 V maj typicky odpor 3,3 k. Pozornost dle omezme na bn aplikovanou podobu sbrnice I2C, kter se vyznauje ast jen jedinho
Obr. 2. Protokol sbrnice I2C zazen typu master (obvykle mikropotaov nebo jin adi) a zkladnm formtem adresy (7bitov adresa). Vyvoln a ukonen penosu dat, adresovn zazen a potvrzovn penosu dat objasnme pomoc obr. 2. Bhem doby, kdy na sbrnici neprobh dn penos dat, jsou budie vech zazen pasivn, ob veden SDA i SCL jsou uvolnna a drena na logick rovni HI (high, hodnota 1, napt asi 5 V). Zazen typu master vyvol penos na sbrnici tm, e generuje podmnku START (START condition). Podmnka START je definovna jako pechod signlu SDA z rovn HI do LO (low, hodnota 0, napt asi 0 V), m-li souasn signl SCL rove HI. Ukonen penosu dat na sbrnici (obecn uvolnn sbrnice) signalizuje zazen typu master generovnm podmnky STOP (STOP condition). Podmnka STOP je definovna jako opan pechod signlu SDA (z LO do HI), je-li tak souasn SCL = HI. Aby byla zachovna vjimenost podmnek START a STOP (dan stavem SCL = HI), nezbv ne pipustit zmny signlu SDA v prbhu penosu dat jen v dob, kdy je taktovac signl SCL = LO (viz obr. 2, SDA change). Platn data na veden SDA jsou pak indikovna rovn HI taktovacho signlu SCL (SDA input). Taktovac signl SCL je generovn vhradn zazenm master. Vyslaem a pijmaem dat mohou bt zazen master i slave. Data jsou po veden SDA penena jako hodnoty typu bajt (0 a 255). Poet hodnot v rmci, kter ohraniuj podmnky START a STOP, nen omezen. Nejvznamnj bit (MSB) a dal hodnotov bity kadho bajtu jsou po ad taktovny osmi impulsy SCL. Devt impuls SCL je uren pro bit ACK (acknowledge), jm je potvrzovn pjem pslunho bajtu. V prbhu devtho impulsu SCL je vyslaem (a je jm zazen typu master nebo slave) uvolnno veden SDA a pijma proto me potvrdit pjem bajtu staenm veden SDA na rove LO (tedy hodnotou ACK = 0). Pokud je pijmaem zazen typu slave a v prbhu devtho impulsu SCL zjist master na veden SDA, e
Obr. 1. Pipojen zazen na sbrnici I2C
Obr. 5. Piazen signl vvodm pouzdra SIPI Obr. 3. adi SIPI ACK = 1 (nap. nespn pjem bajtu), ukon dal penos generovnm podmnky STOP. V druhm ppad, je-li pijmaem master, potvrzuje vyslai typu slave hodnotou ACK = 0 pjem kadho bajtu s vjimkou bajtu poslednho. V tomto poslednm bajtu, kter je master pipraven pijmout, poaduje hodnotou ACK = 1, aby vysla typu slave uvolnil veden SDA. Teprve potom me master generovat podmnku STOP pro ukonen penosovho rmce. Zvltn postaven mezi daji, kter jsou po sbrnici I2C peneny, m adresov bajt. Adresov bajt pro protj zazen typu slave generuje vdy master a je jm vysln jako prvn hodnota v penosovm rmci (hned po generovn podmnky START). Adresa obsazuje nejvznamnjch sedm bit bajtu (hodnoty z intervalu 0 a 127, krom vyhrazench). Nejmn vznamn bit (LSB) adresovho bajtu uruje, je-li na adresovanm zazen typu slave poadovno, aby data pijmalo (LSB = 1) nebo vyslalo (LSB = 0). Zle jen na zazen (tedy na typu integrovanho obvodu s rozhranm I2C), jak st jeho adresy je pevn nastavena uvnit pouzdra a jak st (1 a 3 nejmn vznamn bity) me bt volena zapojenm jeho vvod. Je tak vc zazen, jak interpretuje dal pjman hodnoty. Napklad obvody s nkolika registry nebo pamti potebuj podadresu (subaddress), kter ur msto, kam m bt dal penen hodnota uloena nebo odkud m bt petena. Tyto zbytky tajemstv sbrnice I2C mohou odhalit jen technick data pslunho zazen (integrovanho obvodu). Je zcela mimo rozsah i el tohoto lnku pinst pln vet vech vyrbnch typ integrovanch obvod, kter jsou sluiteln se sbrnic I2C. Proto tab. 1 uvd jako ilustraci vybran pklady obvod ve skupinch podle druhu nebo elu pouit. Nzvy obvod jsou vdy citovny z podklad vrobce. Mezi obvody s rozhranm I2C zaujmaj speciln msto adie, kter mohou vystupovat na sbrnici jako zazen typu master. Jak bylo uvedeno v pedchzejcm odstavci, master generuje rmec penosu a adresov bajt. Z tohoto dvodu mus dostat (z programu, jak jinak) dispozice, kter uruj kdy, s jakm protjkem a jakm smrem m penos dat probhnout. Nejastji je proto adi soust integrovanch mikropota (viz pklady v prvn skupin tab. 1). Vjimen autonomn adi PCF8584 (uveden v posledn skupin tab. 1) je uren pro pipojen k systmovm signlm mikroprocesor a tch integrovanch mikropota, kter nejsou internm adiem vybaveny. Pkladem aplikace adie PCF8584 je rodina mikropota UCB52 [3]. Typy UCB52-BAS a UCB320-BAS z tto ady jsou navc vybaveny monost dit sbrnici I2C z pkaz vestavnho programovacho jazyka BASIC. Zd se vak, e tento odstavec zstal dluen odpov na jednu zvanou otzku: Jak dit sbrnici I2C z (mikro)pota, kter jsou k programtorovi velmi ptelsk (a maj takov zstat), ale postrdaj potebn rozhran? Byla by jist koda, kdyby tak uiten potae, jakmi jsou UCB/PIC-2 [5], UCB/PIC [6] a samozejm i osobn potae PC v bn konfiguraci, zstaly mimo hru.
Pozoruhodn nabdka
Dlouhodob a irok uplatnn sbrnice I2C v pstojch spotebn elektroniky je veobecn znmo. V poslednch letech si sbrnice snadno a rychle nala cestu i do micch pstroj, zabezpeovacch a telekomunikanch zazen a do dicch systm. Stala se dalm z bnch rozhran univerzlnch mikropota [3]. Na jejm zklad byl firmou Intel definovn System Management Bus (SMB), kter je dle uplatnn ve standardu Intel/Duracell Smart Battery Specification (viz [4]). Inteligentn akumultory pro stle bnj penosn pstroje (potae, telefony, videokamery a jejich pt kombinace) budou vybaveny rozhranm SMB proto, aby mohly komunikovat se spotebiem i s nabjeem v zjmu optimlnho vyuit energie a dosaen co nejdel doby ivota. Sortiment v souasn dob dostupnch integrovanch obvod s rozhranm I 2 C je vzvou k jejich aplikaci a tm i ke zuitkovn vhod, kter z jejich pouit vyplvaj: - unifikovan a proto i jednodu nvrh, tm i rychlej uveden vrobku na trh, - mal poet ppojnch mst, proto men a levnj pouzdra i rozmry desek s plonmi spoji s jednodum propojovacm obrazcem, - nzk cena hromadn vyrbnch soustek, - zven spolehlivost vrobku.
SIPI: nov adi

Pznivcm snadnho programovn, kte maj zjem o zisky z aplikanch vhod sbrnice I2C, je uren nov integrovan obvod - adi SIPI (obr. 3). Obrazn eeno, do posledn skupiny v tab. 1 pibyl dal dek:
Obr. 4. Blokov schma adie SIPI
SIPI, MI, Serial / I2C and Port Interface (MI = MITE Hradec Krlov). SIPI je schopen jednodue poskytnout mikropotam UCB/PIC-2 a UCB/PIC i osobnm potam PC postaven (jedin) master a tm i monost dit sbrnici I 2C. Jak nzev napovd a blokov schma na obr. 4 ukazuje, SIPI je krom ppojnch mst sbrnice I2C (signly SDA a SCL) vybaven jet dalmi dvma rozhranmi. Zsadn dleitost m pro SIPI duplexn sriov asynchronn linka (signly RXD a TXD). Prostednictvm povel a dat, kter SIPI pijm po lince RXD (nap. z programu v UCB/PIC-2), je toti innost SIPI zena (za spoluasti centrln jednotky CU) tak, aby mohl na sbrnici I2C vystupovat jako zazen typu master. Po lince TXD vrac SIPI dicmu potai data, kter jsou vsledkem komunikace po sbrnici I 2C (a ji vydanm nebo automaticky generovanm). Penosov rychlost asynchronn sriov linky je v potenm nastaven 2400 b/s a povelem me bt zvtena a na 19 200 b/s, formt penosu je nemnn (8 vznamovch bit, bez paritnho bitu, 1 zvrn bit). Vedlejm rozhranm adie SIPI je osmibitov obousmrn brna (port). dicmu potai poskytuje navc obecn vyuiteln slicov vstupn a vstupn linky. Zpisy binrnch hodnot na tyto linky a ten z nich jsou vyvolny dalmi povely, kter SIPI po sriov lince obdr a jednotka CU vyhodnot. Na centrln jednotce CU se tak poaduje, aby zachytila asynchronn (tj. na adii SIPI nezvisle vzniklou) vzvu ke ten dat ze zazen na sbrnici I2C nebo dat na vstupnch linkch brny. Jednotka CU registruje signl peruen /INT (nap. impuls HI-LO-HI) a odvozuje od nj dost o obsluhu (signl /SRQ = LO), kter je urena dicmu potai. Zvltnmi povely me dic pota jednak dost o obsluhu vyhodnotit, jednak znovu nastavit signl /SRQ, aby byl pipraven indikovat dost novou. Signl /RES pouije dic pota k vchozmu nastaven adie SIPI nap. tehdy, vyd-li si to jeho chybov stav zjitn dalm z mnoiny ovldacch povel. Piazen signl vvodm pouzdra DIP20 adie SIPI popisuje obr. 5. Naznauje tak, e ti z osmi linek P0 a P7 univerzln brny maj alternativn funkce: K vvodm P0 a P1 jsou pipojeny i vstupy (neinvertujc a invertujc) internho analogovho kompartoru, jeho stav lze st vyhrazenm povelem, a na lince P7 me bt generovn slicov signl s pulsn kovou modulac, jeho plnn je urovno hodnotou parametru pslunho povelu. K vvodm X1 a X2 se pipojuje krystal 18,432 MHz, z nho je odvozeno intern taktovn adie SIPI. Vvod RST je vstupem pro poten nastaven adie po za-
pnut napjecho napt. Signly, kter jsou piazeny ostatnm vvodm, byly ji zmnny ve. Pokraovn lnku v ptm sle bude vnovno povelm pro ovldn adie SIPI a pedevm pkladu pouit adie SIPI ve spojen s mikropotaem UCB/PIC-2 a s osobnm potaem PC. Ukzku aplikace poskytne tak stnek 1 v hale M na MSV 96 v Brn (MITE Hradec Krlov, s.r.o.).
Literatura
[1] Philips Semiconductors, Eindhoven, Nizozemsko: The I 2C-bus and how to use it (including specifications). 1992. 26 s.
[2] iranec, . - Vlek, J.: Zbernica IIC pre spotrebn elektroniku. Sdlovac technika 36, 1988, .10, s. 363 - 367. [3] Hojsa, P. - Netuka, J.: UCB52 - mikropota podle poteby. Amatrsk rdio A 44, 1995, . 10, s. 13 - 14, . 11, s. 27 - 28. [4] Jaschinski, H.: Smart-Battery-Data-Spezifikation - Ein berblick. Elektronik Industrie 25, 1994, . 10, s. 30 - 31. [5] Netuka, J.: UCB/PIC-2: mikropota splnnch pn. Praktick elektronika A Rdio 1, 1996, . 3, s. 23 - 25. [6] Netuka, J.: UCB/PIC - mikropota pro okamit pouit. Amatrsk rdio A 43, 1994, . 10, s. 14 - 17. (Dokonen pt)
Tab. 1. Integrovan obvody s rozhranm I2C (vbr)
Mikropotae
P80C552 P87C751 PIC16C62 PH PH MC 51/52, 256 B RAM, 4 x 8 I/O, UART, 10-bit ADC, PLCC64 51/52, 2 KB EPROM, 64 B RAM, 19 I/O, DIL24 RISC, 2 K x 14 EPROM, 128 B RAM, 22 I/O, DIL28
Pamti EEPROM a FEPROM (Flash)

ST24C02C AT24C64 X24F064 ST AT XI Serial Access CMOS 2K (256 x 8) EEPROM 2-Wire Serial CMOS E2PROM 64K (8192 x 8) SerialFlash Memory 8K x 8 Bit
Hodiny relnho asu (s pamt SRAM)

PCF8583 MK41T56 PH ST Clock Calendar with 256 x 8-bit SRAM CMOS 64 x 8 Serial Access Timekeeper SRAM
Pevodnky AD a DA
PCF8591 LM12434 MAX517 PH NS MA 8-bit A/D and D/A converter 12-Bit + Sign Data Acqisition System 2-Wire Serial 8-Bit DAC
adie zobrazov
SAA1064 PCF8577C PCF2116X PH PH PH 4-digit LED driver LCD direct/duplex driver LCD controller/driver for 2 line x 24 character displays
Spotebn elektronika
TSA6057 TEA6360 TDA9151 PH PH PH Radio tuning PLL frequency synthesizer Five-band eqalizer Programmable deflection controller
Rzn
82B715 PCF8584 PCF8574 SAA1300 PCD3312C LM75 PH PH PH PH PH NS I2C bus extender I2C bus controller Remote 8-bit I/O expander 5 high-current outputs DTMF/modem/musical-tone generator Digital Temperature Sensor
MA = Maxim MC = Microchip NS = National Semiconductor PH = Philips ST = SGS-Thomson XI = Xicor
Spnan sov adaptry ady JS 13

Josef astn
Sov adaptry jsou asto pouvanm zdrojem napt ve spotebn elektronice, pro napjen rznch penosnch pstroj, notebook a podobn. Jsou obvykle eeny klasicky se sovm transformtorem, usmrovaem a filtrem. Vzhledem k jejich malmu vkonu a velkmu vnitnmu odporu, kter obvykle zajiuje zkratuvzdornost, jejich vstupn napt kols ve velkm rozsahu, asto i o destky procent.
Navc nkter typy, prodvan bez schvlen sttn zkuebnou, obsahuj sov transformtor, kter v dnm ppad nespluje bezpenostn poadavky. V nkterch typech je sekundrn vinut navinuto na primrnm bez jakkoli izolace [1]. een adaptru spnanm zdrojem bylo a dosud velmi neobvykl a to ze zejmch dvod: velk sloitost zapojen, pomalost spnacch obvod s bipolrnmi tranzistory, mal napov odolnost pouvanch soustek, jejich cena atd. Prvn vlatovkou v tomto smru jsou spnan adaptry JS 13-XXX od firmy EMKO s. r. o. (viz obr. 1). Na prvn pohled se nijak neli od klasickho adaptru, ale parametry na typovm ttku hovo samy za sebe. Jmenovit vkon adaptru je 14 W, take nap. typ JS 13-060 m vstupn proud 2,2 A. Trojsl XXX v nzvu udv vstupn napt, dodvan ada je 5, 6, 9, 12, 15, 18 V, avak po dohod s vrobcem je mon dodvat adaptry s jinmi parametry. Vechny typy jsou vybaveny ochranou proti zkratu na vstupu a ochranou proti pept. Schma zapojen je velmi jednoduch (obr. 2), jeho jdrem je jednoinn blokujc mni s promnnm kmitotem, podrobn funkce viz [2]. Vlastn mni je tvoen transformtorem TR1, tranzistorem T1 typu MOS-FET, a Schottkyho diodou D10 v srii se sekundrnm vinutm TR1. Za n nsleduje vstupn filtr sloen z tlumivky L2 a kondenztor C9 a C10. Malou zvislost vstupnho napt na zaten zajiuje stabiliztor IC2 TL431 v obvyklm zapojen, popsan v [3], kter pes optolen IC1 a tranzistor T2 tvo zptnou vazbu mnie. Pepovou ochranu na vstupu zdroje zajiuje Zenerova dioda ZD3. Proudov impuls pi zapnut omezuje termistor THR, za
Adaptr m tvrdou zatovac charakteristiku, vstupn napt se mn jen o 0,3 V v rozsahu odebranho proudu 0 a 2 A. Napt naprzdno je 9,3 V, take nehroz pokozen citlivjch zazen pi zapnn, jako tomu bv u klasickch adaptr. Pro zajmavost uvdm, e adaptr po plhodinovm provozu na pln vkon ml povrchovou teplotu asi 40 C, take mohu potvrdit, e je uren pro trval provoz, jak uvd vrobce. Samozejm, e cel ada adaptr je certifikovna pro pouvn v esk republice. Adaptry vyrb a dodv firma EMKO spol. s r. o., Katanov 141a, 617 00 Brno, tel.: 43216177 (88).
Obr. 1.
Obr. 2.
nm nsleduje filtr sloen z C1, TL1 a C1A, kter zamezuje pronikn ruen do napjec st a naopak. Pro nzornost je na obr. 3 zatovac charakteristika vzorku, typu JS 13-090 s jmenovitm vstupnm naptm 9 V a proudem 1,5 A.
Psob u ns ji ptm rokem jako specializovan firma, zabvajc se vvojem a vrobou spnanch zdroj zejmna pro PC. Mimo ve popsan typ zdroje nabz celou klu jmenovitch vkon od 10 W a po 220 W (pipravuje 300 W) v krytm i open frame proveden, s jednm a pti vstupnmi naptmi. Je pipravena i na speciln zkaznick aplikace pro prmysl, signalizan a zabezpeovac techniku, dobjen apod. Jako kadoron i letos je kad zjemce vtn na vstav INVEX 96, ve stnku firmy EMKO spol. s r. o. v pavilonu E1, stnek . C/114.
Obr. 3. Zatovac charakteristika
Literatura
[1] Sov zdroje a adaptry. Poradce spotebitele 7/95. [2] Mnie. AR A5/95. [3] Popis TL431. AR A5/93.
Blokova telefonnch hovor

Blokova telefonnch hovor BH -1 slou k zamezen volby (blokovn) telefonnch sel, kter zanaj pedvolbami 0, 00, 0609 a 0601. Blokova se zapojuje mezi telefonn zsuvku a pstroj. Funkce blokovae
Blokova m pevn nastaven blokovn telefonnch sel 0, 00, 0601 a 0609. Pokud chceme, aby nkter z tchto sel nebylo blokovno, meme toho doshnout vytaenm propojek JP2 a JP4. Vytaen propojky JP2 odstran blokovn sla 00 (mezisttnch hovor). Vytaen propojky JP3 odstran blokovn sla 0609. Vytaen propojky JP3 odstran blokovn sla 0601. Pokud propojme kontakt JP1, blokujeme vechna telefonn sla zanajc nulou. Pro propojen kontaktu JP1 pouijeme propojku JP2. Aby bylo mon blokova bez zsahu do jeho zapojen (manipulace s propojkami) vyadit z innosti, je vybaven funkc zapnut a vypnut blokovn. Blokovn se zapn vytoenm telefonnho sla (slo je nastaveno propojenm zkratovacho pole na spodn stran desky s plonmi spoji) a nslednm zavenm sluchtka. Blokovn se vypn stejnm postupem, tj. vytoenm tho sla a nslednm zavenm sluchtka. Zda je blokovn skuten zapnuto se pesvdme vytoenm sla jeho, blokovn je nastaveno propojkami. Baterie vydr zablokovn piblin 10 000 hovor nebo 10 let. Pro napjen jsou pouity dva lithiov lnky typu CR2032. Po vmn lnku ovme stav funkce zapnut a vypnut blokovn. Vytoenm pedsl, jeho blokovn poadujeme, zjistme, zda je blokovn zapnuto nebo vypnuto a podle poteby stav zmnme. Telefonn blokova BH -1 je uren pro provoz na stednch se stejnosmrnm naptm od 33 V. Telefonn zstrku telefonnho blokovae zastrme msto telefonnho pstroje do telefonn zsuvky. Zstrku od telefonu zasuneme do zsuvky na telefonnm blokovai. Pokud budeme chtt telefonn blokova pipevnit na ze nebo na jinou pevnou podloku, odroubujeme kryt telefonnho blokovae a ve tech vyznaench mstech telefonn blokova piroubujeme k pevnmu podkladu (obr. 1). Telefonn blokova blokuje pouze hovory z telefonnch pstroj pipojench na statn telefonn linku s pulsn volbou.
Popis zapojen (obr. 2.)

Napt z telefonn linky je vedeno na svorky A a B a pes rel RE1 na svorky C a D. Na svorkch A a B je paraleln pipojen varistor, kter omezuje maximln pivdn napt na 150 a 200 V. Diody D1 a D4 zajiuj, e polarita vstupnho napt me bt libovoln. Dioda D5 zmenuje velikost vstupnho napt (48 a 66 V zaven telefon, 12 V hovor) asi o 18 V. Na rezistoru R3 odporovho dlie R2, R3 je napt pi hovoru du stovek milivolt, pi zavenm mikrotelefonu max. 6 V. Pi zavenm mikrotelefonu je na vstupu hradla IO1A log. 1. Na vstupu IO2A je log. 1. tae IO3 a IO5 a IO8 jsou nulovny. Po zvednut mikrotelefonu se pes diody D7 a D8 rychle nabij kondenztory C1 a C2. Vstup IO2A je log. 0. tae IO3 a IO5 a IO8 jsou uvolnny pro tn. Vstup IO1C (log. 1) pite tai IO3 prvn impuls. Po zvednut mikrotelefonu je na vstupu IO3 vvod 2 log. 1. Pi vyten sel vznikaj napov impulsy se stdou 6 : 4. Prvn takto vznikl zporn impuls nabije kondenztor C1 pes diodu D7. Doba vybjen je dan integranm lnkem R4, C1 pro peklopen hradla IO1B. To nastane a v mezee mezi jednotlivmi volenmi slicemi. Log. 1 na vstupu IO1C znamen mezeru mezi sly. Pichzejcmi impulsy se souasn nabij pes R5 kondenztor C2. Kondenztor se nabije na rozhodujc rove pro peklopen hradla IO1E, je-li impuls del ne konstanta R5, C2. Tedy pouze v ppad zaven mikrotelefonu. Vstup IO1E je po zaven mikrotelefonu nastaven na log. 0. Kad mezera mezi sly zpsob posunut tae sel IO3. Vytme-li na sel-
Pipojen k telefonu a telefonn sti

Pipojen k telefonn sti je velmi podobn pipojen prodluovac ry.
Otvory pro mont
Obr. 1. Mont blokovae k pevnmu podkladu:
nku nap. deset jedniek, s kadou slic se rove log. 1 pen postupn na vvody 2, 4, 7, 10, 1, 5, 6, 9, 11 a 3. Impulsy nebo mezery krat ne 12 a 22 ms jsou odfiltrovny integranm lenem R11, C9. Signl jednotlivch impuls z vstupu IO1D je veden na hradla IO4 a na tae impuls IO5 a IO8. Tak, jak postupn pichzej jednotliv impulsy pro jednotliv sla, pot ta IO3 poet slic a tae IO5 a IO8 poet impuls prvnch ty slic. Po vytoen patinho pedsl je na vstupech hradel IO2B (pro 0), IO2C (pro 00), IO9 (pro 0609), IO10 (pro 0601), IO11 (pro kd), IO12A (pro 000) stav log. 0. Hradlov pole IO2B, IO2C, IO9, IO10, IO11, a IO12A jednoduchm souinem vyhodnocuje volan sla. Kad hradlo je nastaveno pro identifikaci jednoho pedsl (viz oznaen ve schmatu). Propojky JP1 a JP4 slou pro nastaven jednotlivch pedsl pro blokovn hovoru. Diody D9 a D12 tvo tyvstupov soutov obvod s pednastavenou vstupn rovn (rezistorem R7). Monostabiln klopn obvody IO14B a IO14A zajiuj sepnut rel pro odpojen telefonnho pstroje. Klopn obvod IO14B je nastaven na as asi 3 a 5 s a tvo zpodn, kter je nutn pro odemknut blokovae. IO14A vytvo asi 900 ms dlouh impuls pro zaven. V tomto stavu telefonn blokova odpojuje telefonn pstroj pi vytoen nastavench telefonnch pedsl. Pstroj lze odemknout a tak umonit telefonovn i pes telefonn blokova. K tomu je nutn vytoit osmicifern telefonn slo. Prvn ti slice jsou nuly. Po jejich vytoen je na vstupu IO12A krtk nulovac impuls log. 0. To zpsob vynulovn ta IO3 a IO5 a IO8. Blokova je v podobnm stavu jako pi zvednut mikrotelefonu s tm rozdlem, e klopn obvod IO13A je nastaven tak, e m na vstupu Q log. 1. Dle vytome libovoln slo, tm u tae IO3 nasimulujeme zvednut mikrotelefonu. Nsleduje tymstn kd pro odemknut blokovae. Tento kd nesm obsahovat na prvnch tech mstech nulu. tymstn kd se nastavuje ze spodn strany desky s plonmi spoji propjenm patin cnov propojky. Ti nuly + libovoln slice + tymstn sprvn kd a nastaven na vstupu IO11 je log. 0. Po zaven mikrotelefonu je telefonn blokova odemknut. Pamov soustka v telefonnm blokovai (v tomto ppad IO13B) zapojen jako dlika dvma m na negovanm vstupu Q log. 0, kter pes hradla IO12B a IO1F blokuje funkci monostabilnch klopnch obvod IO14A a IO14B. Telefonn blokova se zamyk stejnm zpsobem jako odemyk. Veker hovory a do zamknut blokovae jsou mon bez omezen. Elektronick st blokovae je napjena pes diodu D13, kter oddluje napjen rel od ostatn elektroniky.
Zazen je napjeno ze dvou lithiovch lnk. Spoteba v klidu je tak mal, e lnky vydr v pstroji po dobu min. 10 let. Za provozu lnek me zabezpeit asi 10 000 sepnut (odpojen blokovn hovoru), pi 10 odpojench za den je to asi po 3 roky.
Osazen desky s plonmi spoji (obr. 3)

Desku zanme osazovat od nejnich soustek k nejvym. Prvn osadme vechny rezistory (oznaeny R mimo varistoru R1). Rezistory ohneme na rozte vvod 10 mm a zasadme tsn na desku s plonmi spoji. Dle osadme veker diody (rozte 7,5 mm).
1
Dle osadme vechny integrovan obvody. POZOR Integrovan obvody lze snadno pokodit statickou elektinou. Je zapoteb zvten opatrnosti pi manipulaci. Dle osadme kondenztory C1, C2, C3, C4, C6, C9 a tranzistor T1 tsn na desku. Potom osadme kondenztory C7 a C8, kter budou ve vce asi 2 mm nad deskou s plonmi spoji. Kondenztor C5 a varistor R1 a rel RE1 zasadme tsn na desku. Jako posledn osadme propojky JP1 a JP4. Ty jsou z jednoho kusu lity, kterou zkrtme odtpnutm nebo odznutm z vt lity na veliR10 5k6
kost 2x 4 vvody. Litu zapjme. V dnm ppad se nesname o ohnut vvod lity. Tm je deska s plonmi spoji osazen.
Sestaven blokovae
Z krabiky odstranme montn nlitek (obr. 8) a vypilujeme otvor pro pvodn kablk (obr. 4).
Obr. 4. Velikost otvoru pro pvodn kablk

10 7 9 Q 10u/16 C8 12 11 15 +T -T CX R 14 RC IO12B 74HC20 1 3
BC546
T1
CR2032
D13 BAT43
1N4148
B1,2
D14
1000u/10
R8
1M5
10u/16
C5
4 5
33n
C4
C7
1M5
R9
IO14B 4528
IO14A 4528
+T -T
RC
CX
33n
C3
11 1 3 2 0 9
R7
1M
1 3
IO1F 40106
VSS
VCC
GND
VDD
1N4148
1N4148
1N4148
1N4148
D10
D11
D12
1 74HC74 3
1 0 IO13B
4 IO13A
74HC74 CO 4017 1
D9
C L
P R CLK
JP1
JP3
JP4
JP2
mezera
zaveseno
12
PKO
11
12
40106
IO1C
1 2 13
74HC10
IO2A
74HC10
74HC10
74HC30
74HC30
40106 C1 47n MKH
40106
100k
IO1E
IO1B
C2 68n MKH
R6
9 10 11
5 6 11 12
5 6 11 12
5 6 11 12
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2
3 4 5
1N4148
D7
1N4148
11
3M3
3M9
R5
D8
cifra
R4
PR1
PR3
40106
40106
R11
3 2 4 7 10 1 5 6 9 11
3 2 4 7 10 1 5 6 9 11
3 2 4 7 10 1 5 6 9 11
PR4
PR2
IO1D
IO1A
3 2 4 7 10 1 5 6 9 11 4017 IO8 14 13 11 13 12 74HC00 IO4D 15 Q0 Q1 Q2 RST Q3 Q4 Q5 Q6 Q7 Q8 Q9 CLK ENA
1M
12
12
12
4 5
74HC20
74HC30
0601
10
IO12A
IO11
IO2B
IO10
IO2C
IO9
000x
0609
kod
00
3n9
C6
P R CLK
Q0 Q1 Q2 RST Q3 Q4 Q5 Q6 Q7 Q8 Q9
Q0 Q1 Q2 RST Q3 Q4 Q5 Q6 Q7 Q8 Q9
Q0 Q1 Q2 RST Q3 Q4 Q5 Q6 Q7 Q8 Q9
CO
CO
ZD6,2
4017
4017
CLK ENA
CLK ENA
D6
C9
33n
14 13
14 13
IO7
IO5
IO6
14 13
15
15
CLK ENA
R3 1M
1M
R2
74HC00
74HC00
D1 1N4007
1N4007
1N4007
D3
D4
D2
1N4007
S10K150
3 2 4 7 10 1 5 6 9 11
RE1
504246
Q0 Q1 Q2 RST Q3 Q4 Q5 Q6 Q7 Q8 Q9
CO
12
4017
IO3
CLK ENA
R1
Obr. 2. Schma zapojen blokovae
14 13
TELEFON
LINKA
15
10
74HC00
ZD20
IO4B
IO4C
IO4A
D5
15
CO
12
C L
1 2
K osazen zapjen desce do mst +, - pro pipojen baterie pipjme dvouilov kablk KB1 o dlce 10 cm. Do msta C, D pro pipojen telefonn zsuvky pipjme dvouilov kablk KB2 o dlce 16 cm. Krat zakonen pipjme do desky. U drku baterie zkrtme vvody a konce kablk KB1 zpjme ke koncm vvodu drku baterie (obr. 9). Pro dobr zapjen je nutn zvit teplotu pjeky na 320 C. POZOR - nezamte polaritu vodi vedoucch od desky k drku bateri. Oznaen + a - na desce s plonmi spoji a polarita drku baterie mus bt shodn, mus bt propojeny stejnm vodiem. Konce kablku KB2 piroubujeme na roubky telefonn zsuvky s oznaenm A a B. Na polarit vodi nezle. Do msta A, B pro pipojen telefonn linky pipjme 2 metry kablku KB3 ukonenho telefonn zstrkou. Ani zde na polarit nezle. Do horn sti krabiky PK1 naroubujeme vnitek telefonn zsuvky tak, aby svorky A a B byly ble k hornmu okraji skky, kablk KB1 vedeme podl krabiky (obr. 10). Pod drk
Obr. 5. Zakonen kablk KB2
jsou 4 zkratovac pole pro nastaven tymstnho telefonnho sla pro zapnut a vypnut blokovn. Zkratovac pole sestv z ploek 0 a 9 a plochy S. Z funknch dvod nesm nastaven slo zanat temi nulami!
Obr. 6. Zakonen kablk KB1
Vyzkouen funkce telefonnho blokovae

Do drku baterie voln umstnho mimo krabiku telefonnho blokovae vlome dva lnky CR2032 (kladnm plem nahoru). Mezi horn drk baterie a baterii vlome izolan podloku s kousku papru (nejlpe se osvdila spodn st od samolepky). Amprmetrem pepnutm na nejni rozsah (nap.: pro men do 1 mA) mme odbr z baterie. Ten by se ml postupn zmenovat. Doshne-li proud mn ne 40 A, nemusme dle ji proud mit. Propojku jumper nasadme na kontakty s oznaenm 0. Zsuvku telefonnho blokovae zastrme do telefonn zsuvky (sttn telefonn linka). Do telefonn zsuvky telefonnho blokovae zastrme zstrku zkuebnho telefonu. Vytome slici 0. Pokme asi 7 s. Pokud se nesepne rel (kontrolujeme pohledem na rel a poslechem sepnut rel), zavsme a vytome slo 0000 + nastaven kd. Zavsme a opt vytome slici 0. Do 5 s mus sepnout rel. Zavsme a propojku pemstme na kontakty s oznaenm 0601. Vytome slo 0601. Do 5 s mus sepnout rel. Tot provedeme pro sla 0609 a 00. Tmto je vyzkouen funkce telefonnho blokovae ukoneno. Kontakty 0609 a 0601 doplnme propojkou.
Obr. 7. Zkratovac pole baterie do spodn sti krabiky voln vlome osazenou desku.
Nastaven telefonnho sla pro zapnut a vypnut blokovn

Na spodn stran desky mezi vvody integrovanch obvod IO5 a IO8
Obr. 3. Deska s plonmi spoji a rozloen soustek
Zalepen pvodnho kablku a drku baterie

Pvodn kablk vlome do lbku v krabice a vn krabiky ho zatme, aby dobe dolehl na dno lbku. Vvo-
dy kablku v prostoru mezi varistorem a boky krabiky zalijeme tavnm lepidlem a nechme vychladnout (obr. 11). Na ti distann vstupky drku bateri naneseme v dostatenm mnostv tavn lepidlo a drk pitiskneme na dno krabiky, tsn pod zsuvku telefonnho blokovae (obr. 11). Drk pitlaujeme ke dnu asi po dobu jedn minuty, aby lepidlo vychladlo. Tavn lepidlo se nesm dostat otvorem drku do prostoru baterie. Opilujeme hranu krytu rel, aby mohlo dolehnout vko krabiky, potom piroubujeme vko krabiky a kryt telefonn zsuvky.
Technick parametry
Napjec napt vnitn: 6 V - 2x 3 V lithium lnky CR2032. ivotnost baterie: 10 000 blokovn nebo 10 let. Druh volby: pulsn. Zpsob nastaven tel. sel blokovae: 4x kontakt. Odemknut/zamknut blokovae: osmislicov kd. Pracovn teplotn rozsah: 0 a +50 C. Max. vlhkost: 80 %, nekondenzujc. Rozmry: 164 x 82 x 27 mm. Vlon stejnosmrn odpor: < 1 . Pepov ochrana: varistor 150 V,~, 200 V,=. Odpor v zavenm stavu: > 1,5 M. Odpor rozepnut: > 5 M. Dlka automatickho rozpojen smyky: > 800 ms. Maximln vyhodnocen dlka impulsu: 180 ms (mezera 40 ms). Obr. 8.
Minimln vyhodnocen dlka impulsu: 10 a 30 ms (typ.12) (mezera 40 ms). Maximln vyhodnocen dlka mezery: 80 a 160 ms (typ. 120) (impuls 60 ms). Minimln vyhodnocen dlka mezery: 15 a 28 ms (typ. 25) (impuls 60 ms). Minimln vyhodnocen dlka mezisr. mezery: 80 a 160 ms (typ. 120). Odbr proudu pi uzaven smyce: < 40 A (typ. 20). Odbr proudu bhem rozpojen smyky (pi impulsn volb): < 100 A (typ. 80). Doba od uzaven smyky, za kterou zazen bude sprvn fungovat: < 200 ms Stejnosmrn napjec napt, pi kterm zazen sprvn pracuje: 33 a 66 V (pouze pro telefonn st 48 a 66 V).
IO4 74HC00 IO9, IO10, IO11 74HC30 IO12 74HC20 IO13 74HC74 IO14 MOS4528 JP1, JP2, JP3 JUMPER SCHW. R1 S10K150 R2, R3, R7, R11 1 M R4 3,3 M R5 3,9 M R6 100 k R8, R9 1,5 M R10 5,6 k RE1 504246 RELE Conrad T1 BC546C H1 BH 1026 JP STIFTL 2x4G KA1 prop. kablk K1 tel. zstrka PK2 tel. zsuvka PK1 litov krabice velk Ceny a objednvky telefonnho blokovae: Stavebnice telefonnho blokovae stoj 720,- K. Cel hotov vrobek telefonnho blokovae stoj 870,- K. Deska s plonmi spoji telefonnho blokovae 190,- K. (pro registrovan prodejce a pi vtm odbru slevy) Telefonn blokova je homologovn pro zem R. Psemn objednvky: Holdys a. s., Teplick 95, 405 02 Dn IV. Telefonick objednvky: (02) 692 59 53. Prodejna: ELEKTRO, Nuselsk 13, Praha 4.
Seznam soustek
B1, B2 C1 C2 C3, C4, C9 C5 C6 C7,C8 D1, D2, D3, D4 D5 D6 D7, D8, D9, D10, D11, D12, D14 D13 IO1 IO2 IO3, IO5, IO6, IO7, IO8 CR2032 47 nF, MKH 68 nF, MKH 33 nF 1000 F/10 V 3,9 nF 10 F/16 V 1N4007 ZD20 ZD6,2 1N4148 BAT43 MOS40106 74HC10 MOS4017 Obr. 9.
Obr. 10.
Obr. 11.
Infraerven pijma s obvodem SL486

Ladislav Seidl
V lnku je popsn irokopsmov pijma infraervenho zen pro dlkov ovldn s velkou odolnost proti vlivu okolnho osvtlen. Obvod SL486, pouit v pijmai, byl vyvinut k vytvoen interface mezi pijmac fotodiodou a slicovm vstupem dekodru dlkovho ovldn. Obsahuje obvod pro zajitn definovanch vlastnost vstupnch impuls a stabiliztor napt. Obvod lze napjet ve dvou napovch rozsazch - bez pouit vnitnho stabiliztoru v IO naptm 4,5 a 9 V, nebo s jeho vyuitm naptm 9 a 18 V. Uivatel tak me volit dva rzn vstupy pijmanho signlu, podle pouitch navazujcch obvod. Zapojen pijmae je na obr.1. Pijma je vybaven vlastnm stabiliztorem napt 5 V (IO2), kter umouje pout napjec napt v irokm rozsahu (7 a 35 V) a zajiuje konstantn napovou rove na vstupu pro pipojen k logickm obvodm v rovnch TTL. Vstupn obvod fotodiody D1 (vvody 1 a 16) je navren tak, e potlauje souhlasn signly. To zvtuje stabilitu zazen a siln redukuje citlivost na vyzaovan um. Zvolen kapacity kondenztor C1 a C2 zmen zeslen vstupnch obvod asi o 20 dB pi kmitotu 100 Hz. Kondenztor C5 na vvodu 8 zajiuje sprvnou innost obvodu automatickho zen zisku, kter m charakteristiku s rychlm nbhem a pomalm poklesem. Okamit impulsy infraervenho zen jsou detekovny a zisk zesilovae je redukovn podle sly signlu. Veker slab umov impulsy, kter jsou tak pijmny, nebudou na vstupu patrn. K dispozici jsou dva vstupy. Vstup na vvodu 9 je aktivn v rovni H a generuje krtk impulsy. Druh vstup (vvod 11) je aktivn v rovni L a dlka vstupnch impuls je prodlouena kondenztorem C8 pro pm pipojen dalch logickch obvod. Poadovan vstup zvolme propojkou, kterou spojme body 4 a 5 nebo 3 a 4 podle toho, zda chceme krtk impulsy aktivn v rovni H nebo prodlouen impulsy v rovni L. Kondenztor C8 se osazuje jen v ppad vyuit druhho prodlouenho vstupu a jeho kapacita se ur ze vztahu Tp = Ri C ln( 1,5 ), U4 U13
Praktick poznmky
Spojku mezi body 1 a 2 volme podle zpsobu napjen pijmae. Nepouijeme-li stabiliztor IO2, jsou pi napjen naptm 4,5 a 9 V body 1 a 2 spojeny, pi napt 9 a 18 V jsou rozpojeny. Pi pouit IO2 jsou oba body spojeny. Kondenztor C1 je mono vypustit za pedpokladu, e pijma pracuje v prosted s men rovn okolnho osvtlen, kdy proud fotodiodou D1 je men ne 200 A. Pak vvod 3 IO1 zstane nezapojen. Pokud se proud diodou zvt nad tuto rove, podstatn se zmen citlivost pijmae. Kondenztor C1 me bt ppadn nahrazen i rezistorem. Zvt-li se proud fotodiodou nad 200 A, citlivost je pak jet men. V tomto ppad mus bt odpor rezistoru v rozmez 10 a 200 k. Vstupu s prodlouenm impulsem lze tak s spchem vyut ke zvten umov imunity. Zapojen kondenztoru C8 zpsob, e vstupn impulsy z vvodu 9 jsou pevedeny na prodluovac vstup STI, kter je oeten kompartorem. Vechny impulsy z vvodu 9, kter nepeklop kompartor, nebudou brny v vahu a nezpsob vstup-
n impuls na vvodu 11. Dalho zlepen me bt dosaeno zapojenm kondenztoru C10. Jeho kapacita je typicky 100 pF pro potlaen dalch ruivch impuls. Pro plnost je nutno uvst, e prodlouen vstup je logicky invertovn pro mikroprocesorov aplikace vzhledem k vstupu na vvodu 9. Rezistor R2 se uplatuje pi pouit vnitnho regultoru napt. Jeho zaazenm se dosahuje lepho potlaen signl vysokch kmitot. Odpor tohoto rezistoru se mus volit tak, aby se vvod 12 u R2 udroval na napt o 9 a 18 V menm (zpornjm) vzhledem k napt na vvodu 7. V proveden se stabiliztorem IO2 se tento odpor nahrazuje drtovou propojkou. Odstnnm zazen a pidruench obvod lze dle zlepit vlastnosti pijmae. Minimln pouit stnn mus chrnit citliv vstupn obvody zazen obsahujc diodu D1, vvody 1, 16, C2 a vvod 2 a prvn stupe pijmae na vvodu 15. Optimln je stnit cel pijma.
Mechanick konstrukce a oiven

Deska s plonmi spoji (obr. 2) je navrena tak, e ji lze umstit do dvou monch krabiek - plechov o rozmrech 23 x 33 x 48 mm nebo plastov 21 x 32 x 43 mm. V ppad plastov krabiky se deska ostihne podle vnitnch rozmr krabiky. Soustky jsou pjeny z obou stran, IO1 metodou povrchov monte na stran spoj, ostatn soustky obvyklm zpsobem z druh strany. LED pipjme podle poteby z libovoln strany. Do krabiky vyvrtne dry pro D1, D2 a pvodn vodie. Do kovov krabiky osazenou desku pipjme za ploky na
kde Tp je ka impulsu v ms, Ri vnitn odpor (200 k), C kapacita prodluovacho kondenztoru C8 a U4-U13 potencil mezi vvody 4 (Ucc) a 13 (GND). Maximln povolen vstupn proud obvodu je 5 mA. Pijma je dle vybaven kontroln LED D2, kter indikuje pijman signl. Tuto diodu lze v ppad poteby odpojit rozpojenm bod 6 a 7.
Obr. 1. Pijma pro dlkov ovldn (nahoe)
Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek (vpravo). Integrovan obvod je pipjen ze strany spoj.
>
Bezkontaktn penos elektrick energie

Z praxe dobe znme neblah psoben parazitnch a induknch vazeb. Bezkontaktnm, negalvanickm spojenm se mohou toti penet nejen mal, ale i velk mnostv energie. Velk bezkontaktn penos energie charakterizuje nap. indukn ohev a indukn tavic pece. Zatmco prosted dielektrikum - vytv svm prraznm naptm hranici pro mnostv kapacitn penesen energie, u induknho penosu takov hranice nen. Hranice ppustn velikosti magnetick indukce je omezena pouze tepelnmi ztrtami v dielektriku, kter jsou zpsobeny vivmi proudy, je-li dielektrikum i sten vodiv. Bezkontaktn indukn penos energie se uskuteuje transformtorem, kter m oddlen primrn a sekundrn vinut, vetn sti magnetickho obvodu. Z novch aplikac jsou rozpracovny dv: jedna z nich se ovuje v automobilovm prmyslu pro nabjen akumultor elektromobilu, druh v medicn - tu lze pokldat za souasn vrchol v technologii vroby magnetickch materil a za vznamn pspvek k vdeckmu pokroku pi nhrad lidskho srdce srdcem umlm. Nabjen akumultor elektromobilu nabjei o pkonu do 1 kW je spojeno s manipulac s tlustmi pvodnmi vodii a naptm vtm ne bezpenm, je-li nabje mimo elektromobil. Je-li zazen v elektromobilu a pipojuje se sovm pvodem, zvtuje se tm cena i hmotnost auta. Problm, zd se, mohou vyeit mnie napt. Primrn st mnie st/ss vn auta by obsahovala usmrova sovho napt a kmitajc mni na kmitotu nap. 50 kHz. Druh st by byla umstna v aut, obsahovala by sekundrn vinut a usmrova, pes kter by se nabjely akumultory. Primrn i sekundrn st by byly umstny v polootevenm magnetickm obvodu, jeho sti by se vzjemn dotkaly pes nemagnetickou izolan pepku, kter by byla soust karosrie. Akumultory by se pak mohly dobjet teba na parkovitch. Cel mni, kter by se pikldal k sekundrnmu vinut, umstnmu v elektromobilu, by nebyl vt ne uzvr pro pvodn hadici s benznem u souasnch benzinovch erpacch stanic. Podobn systm byl ovovn [1] pi nhrad nemocnho lidskho srdce srdcem umlm. Motorek s erpadlem, kterm se srdce zamuje, m vkon 20 W. Motorek, erpadlo, akumultor se sekundrn st vinut transformtoru jsou umstny v tle pacienta. Ob vinut transformtoru oddluje ke. Sekundrn st transformtoru je umstna tsn pod k. Mezera mezi vinutmi je asi 3 a 5 mm. Do mst, v nich je sekundrn vinut, se jako nplast pikld primrn vinut, pes kter se dobj akumultor. Odhldnme od jist velkch problm spojovn nesourodch materil, s nimi se vypodv medicna a uveme vlastnosti a popis vroby neobvyklho transformtoru, kter zprostedkovv penos elektrick energie z vnjho prosted dovnit tla. Zdlo by se, e eit tento problm nen mon, vzhledem k uveejnnm kladnm vsledkm vak soudm, e popis een me bt velmi inspirativn. Dosud jsme navykl dvat se na transformtor jako na pevn, rozmrov nepromnn celek. Aby sa zachovala poddajnost ke, pod n je sekundrn vinut umstno, mus bt transformtor ohebn, poddajn. Ohebnost magnetickho obvodu umouj amorfn magnetick materily. Ty jsou i pi velk permeabilit (vce ne 10000) nemagnetostrikn a tm pi mechanickm napt, ktermu jsou podrobeny, nemn sv magnetick vlastnosti. V principu jde o transformtor bez jdra (vzduchov), doplnn magnetic-
km stnnm, kter velmi inn pomh koncentrovat indukn tok do prostoru transformtoru a tm zvtit magnetickou vazbu mezi obma vinutmi. Vinut jsou jednovrstvov, vinut vf lankem. Na vnj stran obou vinut jsou jako magnetick stnn radiln uloeny drty o prmru 50 m z amorfnho magnetickho materilu. Jejich dlka je rovna ce vinut. Vlivem elektrick vodivosti prosted (ke, krev), kter je mezi primrnm a sekundrnm vinutm, vznik magnetickou indukc teplo. Pi psoben stdav magnetick indukce na lidsk tlo se pipout, e v rozsahu kmitot 30 kHz a 30 MHz jsou ppustn velikosti magnetickho pole nepmo mrn kmitotu. I kdy znalost ppustnch velikost pole nen dosud stoprocentn, pipout se indukce v mezee (pi kmitotu mnie 50 kHz) asi 10-4 T. Proudov hustota byla zvolena 2 A/mm2. Tato omezen vedla k tomu, e k penesen vkonu 20 W vyhovl prmr vinut transformtoru 100 mm, vnitn prmr byl 50 mm. Na vrchn stran kadho vinut bylo radiln uloeno 2000 kus zmnnch magnetickch drt z amorfnho materilu. Toto uspodn poskytovalo usmrnn napt 10 V pi odbru proudu 2 A. Napjec napt mnie bylo 25 V. Teplota tkn mezi vinutmi se zvila jen o 1 C. Magnetick drty s amorfn strukturou [2] jsou slitiny kov. Rychlm chlazenm tryskajcho kovu o teplotnm spdu destek a stovek tisc stup za sekundu (podle sloen slitiny) zskvaj drty oproti drtm s krystalickou strukturou zcela odlin fyzikln vlastnosti. Tryskajc kov chladne na povrchu rotujcho vlce, kter je intenzvn chlazen. [1] Matsuki, H.: Energy Transfer System Utilizing Amorphous Wires for Implantable Devices. IEEE Transactions on Magnetics . 2, bezen 1995. [2] Rudkowski, P. a kol.: Ultra Fine, Ultra Soft Metallic Fibres. IEEE Transactions on Magnetics . 2, bezen 1995. Ing. Zdenk Faktor
>
desce, do plastov krabiky desku pilepme chemoprnem. Pouijeme-li plastovou krabiku, je vhodn zajistit alespo minimln stnn, nap. vylepenm krabiky vhodnou kovovou fli. Pro oiven pijmae potebujeme pouze vysla infraervenho signlu. Po pipojen napjen mus svtiv dioda indikovat pijman signl. Pijma se nijak nenastavuje a pracuje i se soustkami s velkou toleranc. Vznam jednotlivch propojek: 1-2 trvale spojeno, rozpojeno pi nezapojenm IO2 a napjecm napt 9 a 18 V viz text 3-4 prodlouen impulsy, vstup je
aktivn v rovni L 4-5 krtk impulsy, aktivn v rovni H 6-7 pipojen kontroln LED Popsan pijma lze objednat na adrese P. O. Box 94; 160 00 Praha 6; stavebnici za 240.- a hotov pijma za 290.- K bez DPH.
C4 C5 C6 C7 C8
Seznam soustek
R1 R2 R3 R4 C1 C2 C3 50 viz text 4,7 k 100 68 F/6,3V 6,8 F/6,3V 33 nF
C9 C10 IO1 IO2 T1 D1 D2 krabika kovov U-AH100 23 x 33 x 48 mm (GM Electronic skl. . 622-051) nebo plastov SEB1 21 x 32 x 43 mm (GM Electronic skl. . 622-119)
4,7 nF 150 nF (100 + 47 nF) 22 F/6,3V 100 nF 1 nF (pro impulsy dlky 280 a 300 s, viz text) 15 nF 100 pF, viz text SL486 SMD 78L05 TO-92 KC307 53P3BT LED 3mm
Teplotn nezvisl logaritmick zesilova

Ing. Robert Lnek
Pro konstrukci logaritmickch zesilova se nejastji vyuv logaritmick zvislost napt na proudu polovodiovm pechodem. V teoretick diodov Shockleyho rovnici I = I0 .( eU / UT 1) jsou dv veliiny zvisl na teplot: teplotn napt UT a zbytkov proud I0. Pitom zven teploty o 10 C m za nsledek zdvojnsoben zbytkovho proudu. V praxi je proto nutn teplotn zvislost zesilovae kompenzovat vhodnm zapojenm. Jinou zajmavou monost een pedstavuje vyuit pechodnho dje pi vybjen kondenztoru. Ten je popsn formln podobnou rovnic, ale bez teplotn zvislch konstant uC = U0 .et / . V tomto ppad lze tedy zskat logaritmickou zvislost asu na napt na kondenztoru uC ) U0 , kde U 0 je poten napt na kondenztoru a = RC je asov konstanta obvodu. Zklad zesilovae tvo kompartor, kter porovnv vstupn stejnosmrn napt s exponencilnmi kmity vnitnho genertoru zesilovae. Na vstupu kompartoru bude maximln kladn napt, bude-li t = .ln( vstupn napt vt ne napt na invertujcm vstupu. Vstupn napt pedstavuje referenn parametr kompartoru a s jeho zmnou se mn stda vstupnch impuls. Souasn se stdou se mn i stedn hodnota vstupnho signlu, na n se nabj kondenztor filtranho integranho lnku. Kmitoet multivibrtoru uruje doba, potebn k nabjen kondenztoru C1 z +UR1 na -UR1. Toto napt je odvozeno z maximlnho vstupnho napt UMAX
R1 R1+ R2 . Vyeenm exponencilnch rovnic pro nabjen a vybjen kondenztoru zskme vztah pro periodu multivibrtoru: 2R1 + R2 T = 2R3.C1 ln R2 . UR1 = UMAX
nsobn vzhledem k amplitud obdlnk UMAX. Je to dno tm, e na potku pechodnho dje je C2 nabit na zporn napt zdroje. Toto napt se v okamiku pepnut kompartoru pit ke kladnmu napjecmu napt. Proto se paraleln k rezistoru R4 derivanho lnku zapojuje ochrann Zenerova dioda, kter omez velikost kladnch derivanch piek tak, aby platilo UMAX = UMAX. U relnho zesilovae pedpokldme zmenen amplitudy vstupnho napt o bytky na koncovch tranzistorech. Maximln napt je proto piblin o 2 V men ne napt zdroje UN. Pro zporn derivan impulsy je dioda polarizovna propustn a tyto piky se proto zmen na velikost prahovho napt diody. Stedn napt signlu obdlnkovho prbhu lze odvodit i bez znalosti integrlnho potu jako podl kladn plochy pod grafem napt a periody (T tMEZ ).UMAX tMEZUMAX . T Po dosazen a prav vrazu s pouitm vztahu ln (a/b) = ln a - ln b bude vsledn rovnice UAV = UAV = UMAX ( 2UMAXR4.C2 .ln UMAX ) + T . 2U R4.C2 + ( MAX )ln U1 T
Nsledujc derivan lnek m na vstupu tzv. derivan piky, kter svm prbhem odpovdaj proudu obvodem pi nabjen a vybjen kondenztoru. Doba mezery je dna vybjenm kondenztoru z maximlnho napt na to vstupn napt, pi nm se peklp kompartor. Plat pro ni U1 UMAX . Je teba si uvdomit, e maximum derivan piky UMAX je tm dvojtMEZ = R4. C2.ln
Obvod je mon nastavit tak, aby zvorka konstant byla rovna nule. Jestlie pedpokldme nap. UMAX = = 13 V, rovnice se zjednodu pi R4.C2 = 0,195T. Pak plat UAV = 5,1. ln U1 . Zvolme-li kmitoet multivibrtoru f = 1 kHz, bude asov konstanta derivanho lnku = 195 s. Tto volb vyhovuje nap. R4 = 130 k a C2 = 1,5 nF. Zkladn zapojen multivibrtoru neumouje z principu doshnout men stdy ne 1 : 1 a proto vstupn napt neme bt zporn. Vhodnj je rozdlit diodovou vyhbkou nabjec rezistor R3 tak, aby se stda zmnila minimln na 100 : 1. Pak bude po vt st periody na vstupu multivibrtoru rove log. 1 a na vstupu tvarovacho lnku bude napt exponencilnho prbhu. Proti zkladnmu zapojen bude perioda polovin 2R1 + R2 T = R3.C1. ln R2 . Zvolme-li odpory vech rezistor stejn, vztah pro kmitoet se zjednodu na f = 0,91/(R.C1). Pro kmitoet 1 kHz vyhov nap. R = 91 k a C1 = = 10 nF. Vy kmitoet multivibrtoru nen vhodn volit, protoe vstupn napt je stejnosmrn a ka mezery (T/100) je u pomrn mal. Do srie se zkratovac diodou je vhodn zaadit rezistor, aby se kondenztor C2
Obr.1. Princip logaritmickho zesilovae
Obr.2. asov prbhy napt kompartoru
Obr. 3. Schma zapojen zesilovae
stihl spolehliv nabit. Zvolme R3 = = 1 k. Odpor rezistoru je mon po kontrole prbhu osciloskopem optimalizovat (podle rychlosti konkrtnho zesilovae). Mezn kmitoet integranho filtranho lnku mus bt mnohem ni ne je kmitoet genertoru a souasn odpor lnku mus bt men ne je pedpokldan odpor pipojenho voltmetru. Uvaujeme-li pout multimetr s Rvst = 10 M, vyhov opt R5 = 130 k. Kapacita kondenztoru se ur ze vzorce pro mezn kmitoet integranho lnku (fMEZ = 1/2RC). Zvolme C3 = 100 nF (fMEZ = 12 Hz). Vt kapacita by zbyten prodluovala odezvu na zmnu vstupnho napt. Vstup je doplnn ochrannm obvodem, kter zaruuje, e bude dodreno maximln vstupn napt. Dynamick rozsah obvodu je pomrn mal (80 mV a 13 V), protoe obvod realizuje logaritmus mocniny vstupnho napt U AV = ln U 15,1. Za pouit vrazu ln x = log x/log e a vztahu n.log x = log xn je mon rov-
Obr. 4. Pevodn charakteristika zesilovae nici pro vstupn napt upravit na tvar 11 U2 = log U1 , 7 . Podle poteby je mon na vstup zaadit bu dli nebo zesilova napt a realizovat libovolnou logaritmickou zvislost. Obvod lze po doplnn linernm usmrovaem na vstupu pout nap. jako jednoduch pevodnk napovch rovn na decibely Lu = 20.log (U1/0,775). I kdy je teoreticky mon volit 2UMAX/T = 1 nebo 2UMAX /T = (log e)-1 a zskat tak pmo zvislosti UAV = 10,4 - ln U1 (nebo 5,9 - log U1), je tato volba prakticky nepouiteln, protoe pomr periody a asov konstanty je pli velk. Bhem periody by se napt zmenilo na velikost nezpracovatelnou relnm zesilovaem (U MAXe -26 nebo U MAXe -11). Nevad-li konstantn len v rovnici a poadujeme-li maximln rozsah vstupnho napt, meme navrhnout asovou konstantu tak, aby se napt bhem poloviny periody zmenilo na velikost srovnatelnou s ofsetem kompartoru (asi 10 mV). Tto volb odpovd
= 0,139T (R4 = 140 k)

a rovnice pro vstupn napt pak bude U2 =3,7 + 3,6.ln U1. Zapojen podle obr. 3 bylo zrealizovno na nepjivm kontaktnm poli a byla zmena pevodn charakteristika zesilovae (obr. 4). Tato charakteristika v rozsahu dvou dekd vykazuje velmi dobrou shodu s teoretickm prbhem. Obvod lze pesn nastavit malou zmnou odporu rezistoru R4, pi jeho zvtovn se charakteristika posouv do zpornch hodnot. Vzhledem k omezenmu vybaven laboratoe nebyla zkontrolovna teoretick teplotn stabilita zapojen.
Praktick doplnk pro auto

Pokud nastupujeme do auta ve tm, potebujeme obvykle jet po nasednut na nkolik vtein svtlo, abychom mohli ped nastartovnm vykonat nkter kony (zasunout klek do skky zapalovn, ppadn odblokovat mechanick nebo elektronick zabezpeovac zazen). K tomu elu obvykle nechvme pooteven dvee, nebo (za patnho poas) zapnme run spna vnitnho osvtlen vozu. Popsan zazen zajiuje zpodn a plynul zhen vnitnho osvtlen aut, kter je jinak vypnno ihned pi zaven pednch dve bnmi dvenmi spnai. Zapojen okruhu vnitnho osvtlen osobnch voz koda ady 105 a 130 a voz Favorit je na obr. 1. Do bodu A pipojme n doplnk, jeho zapojen je nakresleno v prav sti obrzku. Popisovan doplnk obsahuje jen ti soustky - tranzistor, diodu a kondenztor. Funkce obvodu je stejn jednoduch,jako jeho zapojen. Po oteven dve vozu se dvenm spnaem zkratuje bod A na kostru. rovka se rozsvt a kondenztor se vybije pes diodu a sepnut spna. Po zaven dve se spna rozpoj a kondenztor se ihned zane nabjet proudem, prochzejcm rovkou a pechodem emitor-bze T1. Tranzistor se okamit oteve (sepne) a rovka svt naplno. Jak se vak napt na kondenztoru zvtuje, nabjec proud kondenztoru (tedy budc proud tranzistoru) se zmenuje a v dsledku toho se zmenuje i proud rovkou a tm tak jej jas. Po plnm nabit kondenztoru rovka zhasne.
Obr. 1. Zpodn zhen osvtlen
Kapacitou kondenztoru je dno prodlouen doby svitu rovky a zrove strmost zvrenho dohasnn. Vzhledem ke znanmu kolsn provoznch teplot doporuuji pout tantalov kondenztor. Pouit tranzistor je integrovan dvojice tranzistor p-n-p v Darlingtonov zapojen. Je mon pout tranzistor v kovovm pouzde (nap. KD366) nebo v plastovm (BD676, BD678, BDX54, TIP125, TIP126 apod.) Mont doplku do vozu je rovn velmi jednoduch, protoe kolektory vkonovch tranzistor jsou vdy spojeny s jejich pouzdrem. Piroubovnm tranzistoru pmo na karosrii vozu tedy zajistme dan elektrick propojen kolektoru s kostrou a zrove t jeho inn chlazen (je potebn, m-li rovka vt vkon). Ostatn soustky doplku (diodu a kondenztor) pipjme pmo na pslun vvody tranzistoru. Propojen doplku dokonme spojenm emitoru tranzistoru izolovanm vodiem s bodem A - buto u dvench spna nebo pmo u tlesa vnitnho osvtlen, kde je t jeho spna. Duan Petk
Programtory mikropota ATMEL

Programtory P-89C2051 a P-89C5X jsou ureny pro prci s jednoipovmi mikroprocesory ATMEL AT89C2051, AT89C1051, AT89C51 a AT89C52 na amatrsk nebo poloprofesionln rovni. Programtor P-89C2051 slou k programovn obvod AT89C2051 a AT89C1051, programtor P-89C5X lze pout i pro obvody AT89C51 a AT89C52. Oba programtory jsou konstruovny jako moduly osazen desky s plonmi spoji bez krytovn a vlastnho zdroje a jsou doplnny velmi strunm, avak dostatenm popisem a nvodem k pouit. K napjen posta nestabilizovan vnj zdroj napt 13 a 16 V (resp. 15 a 19 V), schopn poskytovat nkolik destek miliampr a zazen je chrnno proti jeho peplovn. Programovan obvody se zasouvaj do pipravench preciznch objmek, kter zaruuj spolehliv kontakt a pimenou dobu ivota. Je zejm, e pro ast pouvn by bylo mnohem vhodnj osazen objmkami s nulovm ptlakem, ale to by podstatn zvilo cenu celho programtoru a tak se zvolen een jev jako pijateln kompromis. Pipojen napjen je indikovno svitem zelen LED, erven LED svt po dobu, kdy je neppustn vyjmat mikroprocesor z objmky. S dicm potaem PC programtory komunikuj prostednictvm paralelnho portu. Na deskch programtor jsou osazeny konektory CANNON25, kter lze po odmontovn distannch sloupk pmo zasunout do konektoru v PC, dky nzk hmotnosti se takto zasunut programtor mechanicky bez problm udr. Prce s programtorem pipojenm zezadu k potai je sice mon, ale velmi nepohodln. V nvodu se doporuuje pipojen krtkm prodluovacm kabem, co se ukzalo jako nepjemn problm. Pestoe jsem se pokouel sehnat prodluovac kabel v mnoha firmch, neuspl jsem. Ve vjimench ppadech, kdy byly k dispozici kabely s odpovdajcmi konektory, mly dlku alespo ti metry, co lze tko oznait za krtk. Nakonec jsem si musel potebn kabel v dlce asi 60 cm vyrobit sm. Mon by bylo vhodn, kdyby pslun kabel bylo mon objednat spolu s programtorem. V nvodu k programtoru P-89C2051 je zmnka o tom, e pi spoluprci s rychlejm potaem mohou nastat problmy a je vhodn vypnout reim turbo. Nen pesn uvedeno, co se rozum pojmem rychlej pota, ani jak konkrtn pote mohou nastat. Pedpokldm, e uveden problmy vyplvaj z rychlosti penosu dat a jejich neustlen. Proto nedoporuuji pout prodluovac kabely del ne jeden metr, kter by mohly riziko chyb podstatn zvtit. Pi zkoukch s potaem 486DX2-80 pote nenastaly ani v reimu turbo. (Vrobce nm sdlil, e problm se me vyskytnout u pota s rychlmi porty. V tom ppad sta v SETUP zkladn desky nastavit pro port standardn md. Pozn. red.) Soust programtor je i programov vybaven pro MS DOS, dodvan na disket 3". K programtoru P-89C2051 se ve obslun program PROGP, kter je na disket umstn v pmo pouitelnm tvaru (neinstaluje se) a ovld se zadanmi parametry pi voln programu. Obdobn program pod nzvem ATPROG je k dispozici i k programtoru P-89C5X. Oba programy jsou asi nejjednodu mon, bez jakhokoli uivatelskho komfortu, ale pln funkn. Spolu s programem ATPROG se dodv i jeho programov nadstavba, kterou je nutn jednoduchm zpsobem z diskety instalovat. Tato nadstavba zbavuje uivatele nutnosti ovldat program zadvnm parametr a poskytuje prosted pro jednoduchou, dostaten pehlednou obsluhu. Oddlen lze zakoupit i disketu obsahujc assembler pro obvody ady 51 vetn jednoduchch pklad. Vn zjemce si urit doke teba na Internetu sehnat i peklada jazyka C, kterm se d programovn dle urychlit a mon i zefektivnit. Vechny dodvan programy lze bez problm provozovat i z prosted Windows 3.11, otzkou je, jak dalece to m smysl. Celkov lze ci, e konstrukce obou programtor je dsledn podzena snaze o co nejni cenu pi vysok uitn hodnot zazen a tento zmr se podailo bezezbytku splnit. Samotn procesory ATMEL nejsou na naem trhu plnou novinkou, konstrukce s nimi u byly publikovny (nap. PE 5/96), ale jsou zatm mn populrn, ne obdobn procesory ady PIC16. Jako nejzajmavjm se mi jev mikropota 89C2051-24PC v pouzde DIL20 s 2kB PEROM, kter m nap. 15 jednotliv programovanch linek I/O, dva 16bitov tae/asovae, dva extern
zdroje peruen, intern analogov kompartor, obousmrn sriov rozhran, statick provoz (0 a 24 MHz) a monost pmho buzen LED. K napjen obvodu posta napt 4 a 6 V. Uritou nevhodou je ponkud vt odbr proudu, kter je ve firemnch materilech zahrnut do rozpt 5,5 a 20 mA. Protoe tento daj pokldm za pli strun, pikldm zmen graf zvislosti odbru na napjecm napt a kmitotu hodinovch impuls. Pi chodu procesoru v reimu Power Down je odbr pi napjen 3 V kolem 20 A, v reimu Idle kolem 1 mA a dky spoluprci s peruenm je mon tento reim v leckterch aplikacch bohat vyuvat. Pmo se nabz srovnvat procesor 89C2051 s procesory ady PIC16. Zmrn se chci vyhnout soudu, kter z procesor je lep, protoe to, co je pro jednoho uivatele pednost, me bt pro druhho nevhodou a naopak. Pustte-li se sami do srovnvn vhodnosti toho i onoho een, vyvarujte se, prosm, obecn dosti rozenho omylu, e procesory PIC16 jsou reprogramovateln. To plat pouze o jejich (dra) verzi JW, kter je v tomto smyslu srovnateln s procesory ATMEL, zatmco v konstrukcch obvykle pouit verze OTP je programovateln pouze jednou. Tato vlastnost bude vcelku lhostejn hromadnmu vrobci njakch zazen, pro amatra konstruktra je asi cennj monost mnohasetnsobnho peprogramovn obvodu pmo v programtoru, dokonce bez nutnosti pout k mazn UV svtlo. Vezmeme-li v vahu monosti, kompatibilitu kdu s adou MCS51, cenu srovnatelnch obvod i poizovac cenu vvojovho prosted, jsou obvody ATMEL dosud nedocennou alternativou pi volb vhodnho mikroprocesoru pro zbhl konstruktry i dostupnou sestavou dostaten vkonnosti pro ty, kte se chtj s touto technikou teprve seznmit. MIC Pozn. red.: Uveden programtory lze objednat u zsilkov sluby ELEKTRONIC Obecnice (262 21 Obecnice 318, tel./fax 0306-21963) za 695 a 980 K (bez DPH), viz inzerci nap. v PE 5/96.
Obr. 1. Spoteba mikropotae 89C2051 v zvislosti na kmitotu hodin a napjecm napt
Obr. 2. Pohled na men z obou programtor (P-89C2051) v mtku 1:1
Vpoet parametr jednovrstvov cvky

Pi vpotech rezonannch obvod mme asto za kol navrhnout vhodnou jednovrstvovou cvku do tchto obvod [1]. Clem tohoto lnku je nvrh takov cvky co nejvce usnadnit. Veker rozmry v tomto lnku dosazujeme v mm, kmitoet v MHz, kapacitu v pF a induknost v H. D je vnitn prmr cvky, d1 je prmr vodie a r je relativn permeabilita feritovho jdra cvky. Pro vzduchovou cvku bez jdra je r = 1. Dle polome r m. Frekvenn zvisl hloubka vniku a se u cvek vyskytuje jen po vnitnm povrchu cvky (obr. 1). Aktivn prez vodie odpovdajc hloubce vniku bv obvykle mnohem men ne celkov prez vodie. Dlka cvky
lc = d1(n + 1) + p ,
kde p je vypotan celkov mezera mezi zvity. Pi zadvn vstupnch daj urujeme tak piblinou vzdlenost x mezi dvma zvity. Volme obvykle x = 0,1 a 0,2 mm. Pi pouit tvercov cvky o stran s tuto cvku pepotme na kruhovou o nhradnm prmru D = 2s / a dle potme jako u kruhov cvky. Vpoet vypad trochu odtait, ale i mal pota (v mm ppad Didaktik) si s tm porad. Pro zadanou kapacitu C a kmitoet f, relativn permeabilitu m jdra cvky a pedpokldanou vli x mezi dvma zvity vypot pota induknost vzduchov cvky L, ur poet zvit cvky n a toto n zaokrouhl na cel slo. Potom uprav celkovou mezeru mezi zvity na p, kde skuten mezera mezi zvity x1 = p/n. Nakonec dostvme z potae kompletn data cvky. Permeabilitu r (m) je vhodn volit m = 1,1 a 1,4 pro doladn obvodu na
poadovan parametry a pro cvku bez jdra dosazujeme m = 1. Poadujemeli jen data cvky pro danou induknost L1 a poadovan kmitoet, pak dosadme C = 0. Z daj potae si vybereme jen konstrukn daje cvky. U cvek na vy kmitoty se v irokm rozsahu kmitot induknost cvky prakticky nemn, protoe houbka vniku je zanedbateln a mn se jen jakost cvky Q. Jako pklad si uveme vpoet cvky pro: f = 10 MHz, C = 220 pF, D = 8 mm, d1 = 0,35 mm, m = 1,3, x = 0,1 mm. Vsledky vpot: L1 = 1,15 H, L = 0,885 H, n = 11, p = 0,9 mm, R = 2,044 , Q = 35,3, Zr = 2,55 k, a = 0,0215 mm, lc = 5,1 mm, (D+a)/lc = 1,57, k = 0,588. Pi vpotu s kalkulakou se sta dret algoritmu programu. 1e6 = 106, 1e-3 = 10-3, SQR je odmocnina, 2 je druh mocnina, ACS = arccos, pkaz INT zaokrouhl smrem dolu.
Literatura
[1] enk, V.: Uren induknosti jednovrstvch cvek. AR A10/1991, s. 391. Vlastimil enk
Obr. 1. Rozmry cvky, pouit pi vpotu Na obr. 2 je schma paralelnho a sriovho rezonannho obvodu s vyznaenmi odpory cvek. Pi vpotu vychzme z toho, e induknost cvky bez jdra L = 106/2Cm. Jakost cvky Q = Lm/R. Rezonann impedance paralelnho obvodu Zr = Q2R. Hloubka vniku
a = 6,8 / (100 f ). Jedinm rozdlem mezi paralelnm a sriovm obvodem je, e u sriovho obvodu plat pro rezonanci Zr = R, kde R je odpor cvky s uvaovanou hloubkou vniku. Nagaokv opravn souinitel
Tab. 1. Vpis programu pro vpoet jednovrstvov cvky 10 REM "vypocet parametru rezonancniho obvodu" 20 INPUT "f=";f,"C=";C,"D=";D,"d1=";d1,"m=";m,"x=";x 30 IF C=0 THEN INPUT "L1 =",L 40 IF C=0 THEN GOTO 60 50 LET L1=1e6/4/(PI*PI*f*f*C) 60 LET L=L1/m 70 LET a=6.8/(100*SQR f) 80 IF a>d1 THEN LET a=d1 100 LET B=500*L/(D+a)2 100 LET n=INT(0.5+B*(d1+x)+B*SQR((d1+x)2+2/B*(0.46*D+d1))) 110 LET p=1e-3*n*n*(D+a)2/L-d1*(n+1)-0.46*(D+a) 120 LET x1=p/n 130 LET lc=d1*(n+1)+p 140 LET k=2.2/(2.17+(D+a)/lc) 150 LET R=PI*(D+a)*n*72*1e-6/(d1*d1*ACS((d1-2*a)/d1)-2*(d1-2*a) *SQR(a*(d1-a))) 160 LET Q=2*PI*f*L1/R 170 LET Zr=Q*Q*R 180 IF D/lc>4.2 THEN PRINT "D/1c > 4.2 - uprav rozmery civky" 190 IF D/lc>4.2 THEN GOTO 240 200 PRINT "f = ";f,"C = ";C,"D = ";D,"d1 = ";d1 210 PRINT "m = ";m,"p = ";p,"a = ";a,"x = ";x,"x1 = ";x1 220 PRINT "k = ";k,"L1 = ";L1,"L = ";L,"n = ";n 230 PRINT "Q = ";Q,"R = ";R,"Zr = ";Zr,"lc = ";1c,"D/1c = "; (D+a)/1c 240 STOP
k=
2,2 . D+ a 2,17 + lc
Oprava k lnku Zvonek z PE 2/96

Jak ns upozornil n ten pan Adam Konrd, je teba v uvedenm zapojen pipojit sluchtko nikoliv mezi vvody 7 a 5, jak bylo nesprvn v uvedenm lnku, ale mezi vvody 7 a 6. Pi nesprvnm pipojen se zni integrovan obvod. Pro jistotu je na obr. 1 opraven schma. Za chybu se tenm omlouvme.
MA6520
Obr. 2. Schma paralelnho a sriovho rezonannho obvodu s vyznaenmi odpory cvek
Obr. 1. Opraven zapojen zvonku
Akustick zkoueka
Ing. Pavel lupek Akustick zkoueky - indiktory vodivho spojen - pat k nejbnjm pomckm elektronik a elektrotechnik profesionl i amatr. Rzn konstrukce byly mnohokrt publikovny a navc jsou takov indiktory soust vtiny vyrbnch multimetr, dnes velmi rozench. Dvod, pro pesto uveejuji svou star konstrukci, je jedin - popisovan konstrukce ped konkurenty i pi sv jednoduchosti a navc je dobe reprodukovateln.
Popudem ke stavb byla moje trpk zkuenost se zkouekou v multimetru, mcm na 4 1/2 msta - akustick nv zazn se zpodnm danm rychlost pevodu A/D, co je pi prodlen asi 1 s zcela nepijateln. Vka tnu nvt bv obvykle stl a nen j tedy vyuito jako nositele dal informace. Hlavn vhodou akustickho nvt m bt monost lpe se zrakem soustedit na mic hroty a bt okamit informovn o stavu zkouenho obvodu - tedy zrychlen prce. Max. odbr: 18 mA. Odbr naprzdno: men ne 0,1 A. Minimln odpor: men ne 2 . Max. odpor pro indikaci psknm: 60 . Max. indikovan odpor: 30 k. Technick daje byly zskny zaokrouhlenm daj namench u dvou vzork. me snadno), pro T2 je to pouhch 18 a 22, je tedy teba vybrat z typ pro vt napt (nap. KF503-4). Pi nedodren vbru se zhor rozliitelnost malch odpor. Ostatn soustky pouijeme libovoln - vhodnch rozmr.
Zapojen
Schma na obr. 1 ukazuje jedno z nejjednoduch een akustick zkoueky. Astabiln multivibrtor s komplementrnmi tranzistory m neobvykle pipojen zkouen objekt v emitorovm obvodu tranzistoru T1. Kemkov dioda upravuje rozsah a strmost kmitotov zmny. Volbou diody s jinm prahovm naptm (diody LED rznch barev) je mon tento parametr upravit. Vsledn kmitoet je siln ovlivnn stupnm vybit pouit baterie - tato nevhoda je bohat vyvena jednoduchost zapojen - zkladn kmitoet je pro srovnn vdy mon zskat pmm zkratovnm micch hrot. I pi zmnn jednoduchosti spluje zapojen ve uveden poadavky (srovnej technick daje). Klidov proud je vlastn pouze zbytkovm proudem koncovho kemkovho tranzistoru T2 a je prakticky nemiteln. Baterie v pstroji nen nikdy elektricky vypotebovna - zni se a chemickm strnutm za nkolik let. Ppadn zkrat micch hrot voln pohozench v montn bran je toti rovn akusticky indikovn. Reprodukovatelnost zapojen jsem ovil realizac vtho mnostv zkoueek. Zapojen vdy pracuje bez problm. Pro dosaen optimlnch vsledk je vak nutn vybrat pouit tranzistory podle zesilovacho initele h21E - pro T1 je to 180 a 200 (vyberezkuebn hroty
Pouit
Tato akustick zkoueka slou vborn pi konstrukci i opravch elektrickch a elektronickch zazen. Zkoueku pouvme v obvodech bez napt. Usnadn nm nalezen vo-
Poadavky
I kdy jde o zcela jednoduch zazen, povauji za vhodn uvst zde v pehledu zkladn poadavky na akustickou zkoueku vodivho spojen. Tyto samozejm poadavky nebvaj v praxi konstruktry pli respektovny. - Zkoueka nesm pokozovat sousti ve zkouenm obvodu - mal zkuebn proud i napt (bez piek). - Zkoueka mus rozliit vodiv spojen (odpor vt ne 2 nebo i mn), polovodiov pechod, induknost atd. - Akustick signl mus zaznt okamit po pipojen do obvodu, bez pozorovatelnho zpodn. - Mus jt o mal, penosn, autonomn napjen pstroj robustn konstrukce a spolehliv funkce - pro poln pouit. - Pstroj by neml mt vypna - rozpojenm micho obvodu je pstroj vypnut - zstv ve stl pohotovosti a pitom et drahou baterii. - Aby zkoueka zstala zkouekou, nesm bt zbyten nkladn.
zkuebn hroty
Technick daje
Max. zkuebn napt: 4 V. Max. zkuebn proud: 2 mA. Napjen: ploch baterie 4,5 V.
C E C B E
vyznout C1 R1
4,5 V
D1 KA502 C1 200n
Obr. 1. Schma zapojen akustick zkoueky

R1 10k
8 ARZ087
Tl ZKOUEKA
D1
4,5 V
Tl
T1 KF517
T2 KF504
Obr. 2. Osazen desky s plonmi spoji ze strany spoj
Supergigabitov pamov obvod DRAM 256 Mb

Na ploe 286 mm2 je vyroben nov revolun ip dynamick pamti DRAM s pamovou kapacitou 256 Mb, kter m nejmn o 13 % men plochu ne vzorky jinch firem pi souasn tm polovin dob pstupu (pouhch 26 ns). Tuto skutenost oznmily spolenosti IBM Corporation, Siemens a Toshiba jako vznamn spch svho spolenho vvojovho projektu. Ob vlastnosti ipu spluj poadavky systm i nejvkonnjch osobnch pota, pracovnch stanic, slicovho video zznamu s velkm potem dk, multimdi a komunikan techniky. Pro vvoje OEM (Original Equipment Manufacturer) znamen tento ip men a rychlej pam, podstatn zlepen celkov systmov vkonnosti a zmenen potebn plochy na desce s plonmi spoji. Technick vlastnosti prvnch vzork pamt DRAM 256 Mb ze spolenho vvoje IBM, Siemens a Toshiba: Technologie: CMOS, ka struktury 0,25 m, meziprostor 0,55 m. Velikost ipu: 13,25 x 21,55 mm, plocha 286 mm2. Napjec napt: 3,3 V / 2,5 V. Doba pstupu: 26 ns. Pamov buka: hrobekovho typu (BEST Trench Cell). Velikost pamov buky: 0,55 x 1,1 m, plocha 0,6 m2. Kapacita kondenztoru: 35 fF. Hloubka hrobeku: 7 m. Funkce: rychl strnkov md, samoinn osvovn, rozen datov vstup (Extended Data Out).
Co jsou to pamti DRAM?

Dynamick pamti DRAM (zkratka z anglickho nzvu Dynamic Random Access Memory) jsou velmi rozen kem-
kov IO, do nich lze ukldat elektronickou cestou data a podle poteby je z pamti opt st. Tyto pamov obvody nachzme ve velkm spektru hromadn vyrbnch elektronickch pstroj, ponaje osobnmi potai a elektronickmi spotebnmi pstroji kone. Do pamti DRAM se superpamovou kapacitou 256 Mb je mon uloit obsah 16 000 strojem psanch stran A4 s dkovnm 1,5. Toto mnostv textu odpovd asi celmu dlu Williama Shakespeara a Johanna Wolfganga von Goethe, velkmu japonskmu literarnmu dlu Manyoshu, Kokinshu a Genji-Saga a pitom by jet zstalo msto v pamti ipu pro vydn novin International Herald Tribune. Vzkumn pracovnci uvedench t firem spolupracovali na vvojovm projektu supermegabitov pamti DRAM 256 Mb od ledna 1993. Pamov soustka byla vyvinuta ve stedisku ASTC (Advanced Semiconductor Research and Development Center) koncernu IBM v americkm Hopewell Junction, stt New York, za pouit technologie CMOS se kou struktury 0,25 m. Pi vvoji byla dodrena podmnka, e ip po zapouzden do rznch pouzder bude odpovdat pedepsanmu zapojen vvod podle standardu JEDEC (Joint Electron Engineering Council).
Detailn informace o vlastnostech soustky, zvlt s ohledem na vkonnost a pouitou technologii, byly zveejnny na mezinrodnm symposiu Symposium on VLSI Circuits ve dnech 6. a 10. ervna 1995 v japonskm Kyoto. Aliance t spolenost, kter se podlely na vvoji popsanho ipu, je vsledkem dlouholetch vzjemnch vztah IBM a Siemens, kter v minulosti spolen vyvjely pamti DRAM 16 Mb. IBM, Siemens a Toshiba jsou t partnei pi spolenm vvoji pamti DRAM 64 Mb. Ve spoleenstv joint-venture mezi IBM Japan a Toshiba se vyrb rovn nejmodernj barevn ploch stntko pro potae. Toshiba a Siemens spolupracuj zase v nkolika jinch oborech polovodiov techniky, jako nap. pi vvoji pamt 1 Mb, standardnch soustek a hradlovch pol. Vechny jmenovan podniky maj zkladn zkuenosti v oblasti vvoje submikronov polovodiov technologie. Zvl vznamn je pitom zkuenost z vvoje pamovch obvod DRAM 64 Mb, kter se uplatnila jako nenahraditeln pi pracch na pamtech DRAM 256 Mb.
Podle spolen informace IBM, Siemens, Toshiba
die v kabelu, zapojen konektoru, stejn jako kontrolu plonch spoj. Zkouekou zkontrolujeme diody (funkce i polarita) i polovodiov pechody tranzistor. Jej zkuebn proud sta k rozsvcen LED a hod se tedy vborn k jejich zkouen, a u samostatnch, nebo v slicovkch, optolenech atp. Zkouekou kontroluji i kapacitu vtch elektrolytickch kondenztor - prbh knknut je pro kadou kapacitu typick. Vzhledem k tomu, e zkuebn proud m i stdavou sloku, je zkoueka vhodn i ke kontrole reproduktor, sluchtek i dalch akustickch mni s malou impedanc. Zapojen induknosti ve zkouenm obvodu zmenuje kmitoet vstupnho signlu. Je tedy snadn najt se zkouekou i nap. mezizvitov zkrat na kotv elektromotoru. Monosti jsou opravdu nepebern. Pi pipojen odporu mezi 60 a 30 k se zkoueka nerozpsk, ale pouze klapne (tranzistor T2 slou v tomto ppad jako zesilova). Tm jsou dle rozeny monosti pouit
tto zkoueky. Nalezneme studen spoje, chrastc kontakty pepnae atd. Zkoueku pouvme na pstrojch bez napt pedevm z dvod bezpenostnch. Vlastn napjen zkoueky umon odhalit mnoh vady pstroj jet ped jejich zapnutm a uet nm tak nejen as, ale i ppadn pokozen dalch soust.
Mechanick konstrukce
Stabiln pouzdro je dleitou devizou tto zkoueky. Pouil jsem pouzdro kapesn svtilny DAYMOON (dve MY DAY) na plochou baterii. Deska s plonmi spoji (obr. 2) je osazena soustkami ze strany spoj (bez vrtn), po vypilovn do naznaenho tvaru nahrazuje reflektor rovky v pvodn konstrukci svtilny. Zaklapnutm krytu je dostaten upevnn i reproduktor, kter je zatlaen a zapjen do desky s plonmi spoji. Otvor o prmru 4 mm ve stedu pvodn oky krytu zlep ponkud akustick vlastnosti krytu. Aby bylo
mon pouzdro zavt, je teba jet odstranit pvodn objmku rovky a pipojit baterii. Z hlediska spolehlivosti se neosvdilo pout pvodn doteky svtilny. Spolehlivj je pout fastony, pop. kablky vedouc k desce s plonmi spoji jednodue pipjet pmo na kontakty baterie. Otvory pro izolovan pstrojov zdky, ktermi pipojme zkuebn hroty, jsou upraveny pilovnm a vyhnutm jak plechov matice, do kterch jsou zdky zaroubovny a zajitny pipjenm k desce s plonmi spoji drty (Cu 1 mm).
Seznam soustek
T1 TUP (h21E = 200) nap. KF517 T2 TUN (h21E = 20) nap. KF503 D1 Si nap. KA502 R1 10 k C1 200 nF (keramick) Reproduktor 8 , ARZ 087 apod. Pouzdro svtilny DAYMOON pstrojov zdky izolovan (2 ks) ploch baterie zapojovac vodie
Referenn zdroj 5 V s malm napovm bytkem a malou spotebou: REF-195

Zdroje referennho napt jsou dleitou soustkou obvodovho een elektronickch micch pstroj a pochopiteln napjecch zdroj. Integrovan referenn zdroj REF-195, vyrbn firmou Analog Devices, pin pro tyto aplikace adu vhod. Opr se o vnitn referenn zdroj se zakzanou kou psma (band-gap), kter je zkladem vbornch teplotnch vlastnost cel jeho struktury. Vstupn napt +5 V se li u jednotlivch obvod pi teplot okol +25 C nejvce o 2 mV a jeho teplotn koeficient je pouze 5 ppm/ C. Vliv zmn vstupnho napt U1 charakterizuje koeficient dU 2/dU 1, kter je pouze 4 ppm/V, pi vstupnm napt v rozmez 5,1(!) a 15 V, podobn vliv zte koeficient dU2/dI2 = 4 ppm/mA pi U1 = 6,3 V a I2 = 30 mA. Nezaten obvod m vlastn spotebu pouze 45 A. Navc jej lze, signlem log. 0 (rove TTL i CMOS) na vstupu SHUTDOWN, uvst do spornho reimu standby, ve kterm je vstup odpojen od zte a odbr se zmen na mn ne 15 A. Vstupu neubl ani zkrat, ani pm spojen s kladnm plem napjecho napt. Obvod se vyrb v plastovm nebo keramickm pouzde DIP-8 nebo zkm
U1
SO-8. Prvn a tet proveden m pracovn rozsah teplot -40 a +85 C, druh -55 a 125 C. Zkladn zapojen zdroje referennho napt 5 V je na obr. 1. Na rozdl od jinch obdobnch obvod sta u REF-195 pro zajitn stability pipojit pmo na vstup elektrolytick tantalov kondenztor s kapacitou pouze 1 F a keramick 0,1 F pro zlepen pechodov charakteristiky. Pak lze napjet zt s kapacitn slokou a 100 F. Vstup je vhodn blokovat podobn, elektrolytick kondenztor vak m mt 10 F. Vvod 3, nen-li funkce SHUTDOWN (SD) pouito, lze ponechat naprzdno, i spojit s vvodem 2. Pokud se nepekro maximln vstupn proud 30 mA, me se vstupn napt ut i pro napjen celho aplikanho obvodu a vstup SD (shutdown) ut k zapnut/vypnut napjen tlatky (nap. membrnov klvesnice penosnho pstroje) podle obr. 2. Po pipojen napjen zabrn zapnut rezistor, spojujc SD s U2, kter je v ten okamik nulov. Zapnac tlatko Tl1 pivede na SD napt U 1, po uvolnn je zastoup vnitn
NC V
IN
1 2
REF-195
8 7 6 5
NC NC VOUT NC 5,00 V 1 F TANT U2
Obr. 1. Zkladn zapojen REF-195

NC 1 U1 2 1k 5% Tl1 SD 3 4
10 F
0,1 F
SHUT- 3 DOWN 4
spnac obvod. K vypnut sta krtk sepnut Tl2. Penosn mic pstroje je vhodn zapnout pouze na dobu samotnho men, aby se prodlouil ivot napjec baterie. Napjec zdroj, kter se po uplynut zvolen doby o vypnut postar sm, je zapojen podle obr. 3. Pekro-li po sepnut tlatka Tl1 napt na kondenztoru C 2,4 V, objev se na vstupu 5 V. Vypnut je samoinn, po dob T = 1/RC od uvolnn tlatka Tl1, kdy se napt na kondenztoru zmen pod 0,8 V. Obvod na obr. 4 automaticky pepn zt k napjen ze zlon baterie, vypadne-li hlavn zdroj. Zt je napjena z paraleln spojench vstup tm, kter m vt vstupn napt, vstup druhho pitom pejde do stavu s velkou impedanc. V zapojen na obr. 4 to nastane pi hlavnm napjecm napt menm ne 6,2 V. Po obnoven tohoto napt pejde napjen z baterie znovu na hlavn zdroj. Z oblasti mic techniky pochz aplikace na obr. 5, uren pro napjen micho mstku senzoru nkter neelektrick veliiny konstantnm proudem a zeslen jeho vstupnho signlu. Proud je udrovn 1,5 mA pomoc OZ1a, kter porovnv napt na snmacm rezistoru Rs s naptm z dlie R1/R2 a podle vsledku d tranzistor T1. Zbyl ti operan zesilovae jsou zapojeny jako pstrojov zesilova, zesilujc desetkrt vstupn napt mstku. -JH[1] Low Dropout, Micropower Precision +5 V Reference REF-195. Katalogov list C1790-18-4/93 firmy Analog Devices.
100
0,1 F
REF-195
8 7 6 5
NC NC 5,00 V NC 1 F TANT U2
U1
Obr. 2. Tlatkov ovldan napjec zdroj
2 10F
REF-195
6 1F 10F
100n
10k
Tl2
R1 57k 1%
REF-195 8 7 6 5 NC NC NC 5,00 V 1 F TANT U2
4 OZ1a 1 T1 2N2222 0,1 / 0,1
NC U1
1 2
100n
R2 10k 1%
2 11
Obr. 3. Zdroj 5 V s automatickm vypnutm
1k
3 4
Tl1
OZ1 = OP-492
C R
Rs 500 0,1%
NC hlavn zdroj 10 F
1 2
REF-195
8 7 6 5
NC NC 5,00 V NC U2
10k 1% 13 OZ1b 12 14 6 20k 1%
10n
NC
3 4
20k 1%
ZD1 6V2 NC baterie 1 2 3 4 1k5 2N2222 REF-195 8 7 6 5 NC 1 F TANT NC NC
2k21 9
10k 1% 20k 1% OZ1c 10 8
OZ1d 5
vstup 7
Obr. 4. Pepna hlavnho a zlonho zdroje
20k 1%
Obr. 5. Napjen mstku senzoru a zesilovae vstupnho napt
Jet jednou k men SV a pizpsoben antny

Ing. Ji Eisner
(Dokonen) Dalmi dleitmi seky jsou lich nsobky /4. Pi dokonalm nerezonannm pizpsoben Z0 = 50 a Zzak= = 50 je v tchto secch rovn SV = 1 - rkovan vyznaen st pedpokldanho prbhu a na obr. 1. Zvlnn vstupn impedance by mlo bt minimln. Pi Z0 odlin od 50 se posouvaj body s SV = 1 o l doprava pi Z0 > 50 - viz namen prbh b na obr. 1. Zvlnn vstupn impedance je vt ne u pedpokldanho prbhu a. Pi Z0 < 50 se posouvaj body s SV = 1 o l doleva - rkovan vyznaen st pedpokldanho prbhu c. Pi velkch rozdlech Z0 od 50 (nap. kabel se Z0 = 75 ) u tyto body s SV = 1 vymiz, protoe v lichch nsobcch /4 vznik pomrn velk zvlnn vstupn impedance viz kivka b na obr. 2. Pro dlku /4 vychz vstupn impedance: Zvst = Z0
2
(viz obr. 2 a). SV75 (vztaen k Z0 = 75 ) takto zakonenho kabelu nepeshne 1,2 v cel dlce kabelu. Namen prbh a z obr. 2 potvrzuje pedpokldan prbh a z obr. 1. Potebnch 50 pro radiokomunikan zazen obecn, tzn. i pro CB zskme obroubenm kabelu (ppadn i nekontrolovanho na dlku) dvma seky /4. Charakteristickou impedanci Z0 tchto sek urme opt ze vztahu: Z0 = Zvst.Zzak = 75.50 = 61,2 Zcela posta (dve hodn pouvan) kabel se Z0 = 60 . Toto pizpsoben bylo popsno v AR . 11/93. Mil jsem i lep, standardn vyhovujc kabel RG 213 a ovil jsem si, e m podobn prbh vstupn impedance jako kabel RG 58 - pat do te skupiny kabel se Z0 = 503 . Mil jsem PSVmetrem (AR . 6-7/95), pracujcm na principu mstkovho men impedance. Pracovn oblast mstku je rozven stav a naopak nejmn phodnm bodem je stav vyven, protoe nulov napt se m obtn. Tento bod (32,4 ) je proto posunut na zatek stupnice micho pstroje.
kutabiln, zda se men tlum 75ohmovho kabelu uplatn pi stojatch vlnch, kter zpsobuj ztrty (viz literatura: M. esk: Televizn pijmac antny). Na vech grafech je zejm vliv tlumu kabel, projevujc se zmenovnm odchylek Zvst od Z0 s rostouc dlkou. Nap. u 75ohmovho kabelu ji od druh rezonann dlky namme SV > 1, co je dobr si uvdomit pi zatpvn kabelu zakonenho rezistorem 50 (nikoliv antnou). Z ve uvedenho usuzuji, e znm vztah pro: Z0 = Zvst.Zzak plat pro skuten kabel pouze o dlce /4 a pro bezeztrtov kabel pro dlku /4 a dal lich nsobky /4. Teoretick prbh graf by se ml vce pibliovat sinusovmu prbhu s pravdpodobn exponencilnm tlumenm (viz obr. 2). Vstupn impedance v impedann dlce /4 (bod A - obr. 1) je dleit pro celkem jednoduch vpoet Z0 kabelu bez pouit drahho a mlo dostupnho vf mstku pro men induknosti a kapacity kabelu: Z0= Zvst.Zzak = 58,5.50 = 54 Z obr. 1 tak vyplv, jak chyby se dopustme, nastavujeme-li antnu pomoc krtkho kabelu. Nap. pi dlce tohoto kabelu 1,5 m vznikne pdavn chyba SV = 1,2. Menho zvlnn Z vst doshneme u 75ohmovho kabelu zmnou odporu zakonovacho rezistoru na 75
CB report
Zzak
75
50
= 112,5
112,5 SV = = 2,25 50 S pstrojem zkalibrovanm na 115 (na konci stupnice) jsem namil v bodech A, B, C, D (obr. 2) relnou sloku vstupn impedance Zvst = 113 , 110 , 106 , 104 . Bude-li tento kabel pizpsoben rezonann dlkou pomoc sek /2 na SV = 1, bude vykazovat stojat vlny (viz obr. 2 b). Je potom dis-
yu ptec or aine
Je a neuviteln, e v Thajsku je vydno pes 90 000 licenc (!) na provoz (50) SV (75) v psmu 2 m FM s vkonem do 10 W, bez monosti pracovat pes pevde. Asi nhraka za jinde obvykl psmo CB. A Majitel zazen NIR 10 (AR A8/95, B s. 38) mohou za 25 $ zskat vylepen C D software, kter zlepuje funkce NIR, PEAK 1,3 i automatickho notch filtru. V tto funkci nejen e potlauje nedouc signly, ale 1,2 vsledn signl m i pirozen zabarven 1,1 a nen tolik zkreslen. Pro bli informace 1,0 si mete napsat na: JPS Communication Inc., P. O. Box 97757, Raleigh, NC 919/ 1,1 790-1011, USA. 1,2 S svtovch majk IBP na vech Zvst Zvst KV psmech od 14 MHz ve (14 100, 18 V V 110, 21 150, 24 930 a 28 200 kHz) se postupn rozrst; v souasn dob jsou SV>1 ji v provozu YV5B, LU4AA a ZS6DN/B. k=0,66 SV>1 SV=1 Modr svtiv diody na bzi galiumnitridu nyn vyrb japonsk firma NICHIA. Podle informace v CQ-DL maj asi 300x Obr. 2. Prbh reln sloky vstupn impedance souosho kabelu Z0 = 75 (Kablo Brativt svtivost oproti dosavadnm, vyrbslava) zakonenho nm technogi SiC. a) bezinduknm rezistorem 75 (nerezonann pizpsoben); (Ze zahraninch asopis) OK2QX b) bezinduknm rezistorem 50 (rezonann pizpsoben)
Inkurantn pijma Emil

Nmeck pijma, ktermu se kalo Emil, bval po druh svtov vlce mezi radioamatry oblben, pouvn a velijak pestavovn. V asopisech byl tak nazvn tankov pijma. To proto, e se ho pouvalo k dorozumvn jednotlivch tank mezi sebou a ke spojen s velitelskm vozidlem. Patil k nmu vysla, populrn pod nzvem Csar, nf zesilova, kter umooval dohovor jednotlivch len posdky mezi sebou i penen zachycench a vyslanch hovor vojkm uvnit tanku, a mohutn napov mni s dokonalm protiporuchovm filtrem v tkm, masivnm kovovm pouzde. Kdy uvme, v jakm ternu se tank pohyboval, za jakch okolnost a e tam byl kann, kter plil jednu rnu za druhou a kad tankem otsala, dovedeme si pedstavit, jak dokonal byla konstrukce tchto pijma, kdy mly spolehlliv fungovat a udrovat dobrou kmitotovou stabilitu v psmu 28 MHz, na stupnici oznaenm 272 a 334 a jet njak dlek pod a nad. Na konci vlky nmet vojci vyvezli tanky ze Svitvky (dnes okres Blansko - pozn. red.) do pol a luk a tam je za ohluujcch detonac trhavinami niili. Kdy odeli a rozplen a ohoel tanky zchldly, stailo pijmae vythnout, pipojit k nim zdroje a - a na ojedinl vjimky - fungovaly. Tehdy na n nebylo slyet nic ne um. Z daj stupnice nebylo ani jasn, na jakm kmitotu vlastn pracuj, a teprve podle ladicch obvod se poznalo, e k tm slm je nutno pidat jet dv nuly. Mirek Peroutka, OK1DRD, objevil v knize Horsta Scheiberta Nmeck obrnn jednotky 1939-1945, e byly i tanky, ze kterch tak ouhaly kanny, ale nestlelo se z nich, protoe byly vyrobeny ze deva. Byly to tanky velitelsk, mly na sob jet dal antny a uvnit rdiov zazen pro spojen s vymi jednotkami. Tank bez kannu a s antnami navc by se til vt pozornosti neptele. Ke spojen se sousednmi tanky staila amplitudov modulace a jako rezerva slouila modulovan telegrafie. Emil, vlastnm jmnem UKW-Empfnger e, ppadn UKW-Empfnger Ee, neml tedy zznjov osciltor a to bylo to prvn, co na nm radioamati zreformovali. Byl to sedmielektronkov superheterodyn. Antna byla kapacitn vzna na vf zesilova v zapojen TPTG
(ladn mka - ladn anoda), nsledoval heterodyn, aditivn smova, dva mf zesilovae s mezifrekvenc 3 MHz (v praxi to bvalo o maliko vc), diodov detekce a nf zesilova. Aby byly usnadnny ppadn opravy, byla pouita na vech stupnch elektronka RV12P4000. Je to pentoda, havic napt je 12,6 V, havic proud 200 mA, na anod 200 V, na stnic mce 100 V, anodov proudy byly du 3 mA a proudy stnicch mek du 1 mA. I na deteknm stupni se pouvalo pentody RV12P4000. Anoda a stnic mka byly uzemnny, take pracovala jen katoda a prvn mka. Jednotliv stupn jsou vestavny do kovovch box mechanicky i elektricky od sebe peliv odstnnch, dokonale pevnch a individuln demontovatelnch. Na panelu je knoflk s ozubenm pevodem k ovldn stupnice ladicho kondenztoru, cejchovan v dlcch po 50 kHz, knoflk trimru heterodynu k jemnmu doladn, knoflk potenciometru regulace hlasitosti (v deteknm stupni) a pepna, kterm se na vstup pijmae pipojuje bu antna nebo uzemnn, resp. protivha. Emil m obvody pro automatick vyrovnvn sly signlu, nem vak regulaci zeslen vf. To je dal zleitost, kterou eili konstrukti, kte se rozhodli Emila njak pestavt. Komunikan pijmae tovrn vroby, pokud byly tehdy naim amatrm k dispozici, ve vtin ppad nemly rozsah 28 MHz. Honza ma, OK1JX, pivedl mf signl z Emila ne na detekn stupe, nbr na vstup komunikanho pijmae naladn na 3 MHz a
Obr. 1. Kopie nmeckho originlu zapojen Emila
zskal vborn pijmac zazen na 10 m, kter mlo veker vhody Emila a veker vhody komunikanho pijmae. Amatr, kte komunikan pijmae vlastnili, bylo vak tehdy poskrovnu a vt odezvu mly snahy udlat komunikan pijma na vechna amatrsk psma z Emila. Dr. Vojtch Farsk, (pvodnm jmnem Egon Fluss), kter pemnil detekci na anodovou, peladil mezifrekvenn zesilovae na 465 kHz, zavedl regulaci zeslen do vf, vestavl zznjov osciltor a hlavn (a to byl pro mnoh kmen razu) umstil cvky pro jednotliv psma do vmnnch vaniek, masivnch odlitk s nemn dkladn eenmi kontakty. Tuto nronou prci s spchem zvldl nap. Frantiek Matuka, OK2YF, nynj OK2PAF. pravy pinesly (krom monosti pracovat na vech psmech a to i nemodulovanou telegrafi) podstatn zlepen selektivity i citlivosti, ale - jak upozornil Karel Schwarz - objevilo se ruen zrcadlovmi kmitoty. Karel Schwarz pidal tedy jet jeden osciltor s RV12P2000 a vytvoil superheterodyn s dvojm smovnm, kter ml proti pvodnmu Emilovi podstatn lep citlivost i selektivitu, ale podrel si jeho odolnost proti zrcadlovm kmitotm. S dal pravou piel Frantiek Dostl, RP 888, nynj OK1FDF, kadodenn agiln astnk krouku Delta na pevdi OK0N. Zachoval koncepci superhetu s dvojm smovnm, ale cvky na veker amatrsk psma soustedil do jednoho agregtu a pod nj vloil vlnov pepna, na jeho mechanickch vlastnostech pak byla funkce pijmae zvisl. Odpadla manipulace s vmnnmi cvkami, ovem za cenu vzdn se monosti poslouchat i na jinch ne amatrskch psmech. UKW Empfnger e byl oblbenm pijmaem i vdnm objektem experimentovn. Jin astnk krouku Delta, Milan ok, OK1AAR, udlal postupn vechny pravy, kter byly kde popsny. Nakonec jsem to vechno zruil a uvedl jsem Emila do pvodnho stavu. Ale poznal jsem ho tak, e i dnes bych na nm mohl dlat se zavzanma oima a k tomu jet potm, vzpomn Milan ok, OK1AAR. Dr. Ing. Josef Dane, OK1YG
Vhody a nevhody logaritmicko-periodickch antn

Pravdpodobn vte, e ji del dobu jsou u ns k dostn logaritmicko-periodick vcepsmov antny. Finann sice nejsou kadmu pstupn, mlokdo ml pleitost s takovou antnou tak pracovat; o to vce se zanaj it na psmech fmy o neskutenm zisku i fantastickch vhodch takovch antn. Podvejme se proto zcela nezaujat a s nadhledem na to, co takov antna doke, ale tak - jak m krom vhod i nevhody. Potom teprve zvaujte, zda m smysl si takovou antnu poizovat. Pozor - nsledujc dky se ovem netkaj antn pracujcch na stejnm principu, kter jsou vak ladn jen do jednoho psma (pokud se pamatuji, u ns takovou provozoval nap. OK2RZ). Logaritmicko-periodick antny, se ktermi se setkvme v inzertech asopis a jak je t u ns meme koupit, maj oproti klasickm smrovm antnm skuten urit vhody. Tou hlavn je prakticky konstantn vstupn impedance antny (obvykle 50 k pipojen souosho kabelu) v celm pracovnm rozsahu (obvykle 10-30 MHz), to znamen, e obshne vlastn vechna krtkovlnn psma od 30 m ve vetn psem WARC. Zisk antny obvykle odpovd tprvkov tpsmov antn nebo antn HB9CV, spe je men. Pozor na katalogov daje - zisk bv zpravidla srovnvn s fiktivnm izotropnm ziem; v tom ppad musme od uvedenho daje odest asi 3 dB, abychom dostali daj udvajc zisk proti plvlnnmu diplu. Pi pechodu z psma na psmo nen teba pepojovat i pepnat antnn napjee a u vbec nen teba zvaovat, zda mme antnu pi instalaci naladit do telegrafn i fone sti psma. Jak ji bylo naznaeno v vodu, tyto antny nemaj jen vhody; podvejme se proto na druhou strnku vci, o kter se ji obvykle nemluv. Pedn jsou to a neskuten rozmry. Log.-per. antna m nejmn jeden prvek s rozmry odpovdajcmi plvlnnmu diplu na nejni pracovn kmitoet (pro 10 MHz je to asi 15 m). Ostatn prvky - a bv jich 8, 10 i vce, se postupn zmenuj. Kdyby nebylo pouito k vrob prvk specilnch slitin (titanu - tomu tak odpovd cena), byla by takov antna nenosn tk. Dky pouitmu materilu tedy relativn tk nen, ovem ohromn rozmry zstvaj a co horho, bez ohledu na pouit materil pochopiteln soutu ploch jednotlivch prvk odpovd t namhn, ktermu je stor a rottor vystaven pi nrazech vtru. To jsou mechanick nevhody, nyn se podvejme na elektrick. Zdnliv snad ani nejsou, o jedn vak kad vrobce takticky ml. Klasick vceprvkov trapovan antny pro vce amatrskch psem (a dnes se ji vyrbj takov antny i pro vechna psma od 30 m ve !) vykazuj zisk prakticky jen v okol kmitot, kde rezonuj (tedy na amatrskch psmech). Log.-per. antna naopak m zisk i na kmitotech v oblasti mezi psmy, tedy tam, kde pracuj siln rozhlasov stanice. I jejich signly jsou zesilovny a na vstup pijmae se pak dostvaj v silch, kter pevyuj signly slabch radioamatrskch stanic o nkolik d. Kdo v, co je to kov modulace, nebo kdo ml pleitost si log.-per. antny vyzkouet na amatrskm pijmai v dob plnho oteven psem, kdy silnch rozhlasovch stanic v oblasti KV napotme destky, ten se asi ke koupi log.-per. antny pesvdit nenech. U profesionlnch slueb, kde se tyto antny pouvaj, jsou vybaveni t specilnmi komunikanmi pijmai, kter svmi parametry pevyuj i ty nejodolnj amatrsk transceivery ICOM, KENWOOD nebo FT1000. Co z toho vyplv? Nenechte se zmst emi na psmech a pokud ji chcete obtovat velk penze za dobrou antnu, pak si vyberte njakou pti(nebo vce) prvkovou antnu, ladnou do jednotlivch amatrskch psem. Sta prohldnout nkter ciz radioamatrsk asopis a naleznete je prakticky u kadho vrobce, reklamu jim zde dlat nen nutno. OK2QX
Transceiver ALINCO pro KV + 50 MHz DX-70

Radiostanice ALINCO jsou vzhledem ke kvalit, modernmu proveden a obvodovmu een, dostupnosti servisn dokumentace a vstcnosti vrobce a generlnho distributora dnes jednm z nejlepch vrobk na naem trhu. Velkou vhodou je tak zajitn servis pro vechny typy ALINCO na naem zem. I kdy aktivity firmy ALINCO se sousteuj pedevm na radiostanice pro VKV, a to jak pro radioamatry, tak pro profesionln sfru, nezapomn firma ani na radiostanice pro KV. Pkladem je nov ALL-MODE transceiver DX-70 nejen pro KV, ale i psmo 50 MHz (viz obr.). Firma ALINCO u tohoto transceiveru aplikuje politiku ve v cen, tedy nen poteba dokupovat drah pdavn filtry a moduly. Prask firma ELIX nabz transceiver DX-70 za 39 900 K. OK1XVV
Pro antna vyzauje

Kenneth Macleish, W7TX
(Podle asopisu QST 11/1992 peloil Ing. Petr Lebduka, OK1DAE.) (Dokonen)
Na zvr
Vm, e ponkud intuitivn vod do klasick elektromagnetick teorie bude tene inspirovat k dalmu zjmu o toto tma. Doufm, e ten bude schopen uvaovat o antnch (nebo ne-antnch) se zjmem o tuto velice poutavou tmatiku.
Literatura
[1] Macleish, Kenneth, W7TX: Why an Antenna Radiates. QST 11/1992, s. 59-63.
Oprava: Omlouvme se za chybu v ivotopise autora tohoto lnku v A Radiu . 7/96 na str. 41. Sprvn m bt: Ken Macleish zskal radioamatrskou koncesi ped 64 lety, kdy mu bylo dvanct.
Vkon tekouc prostorem

Energetici pouvaj termnu inn vkon pro vkon tekouc jednm smrem do spotebie. Hovo tak o jalovm nebo reaktivnm vkonu, co je vkon, kter stdav tee tam a zpt a v kadm cyklu prochz nulou. Ziv pole antny pen pouze inn vkon, pohybuje se pouze jednm smrem od antny pry. Indukn pole nese jen jalov vkon a coulombovsk pole oba. K vysvtlen opt pouijeme osamocen plvlnn dipl napjen uprosted. inn vkon Jak si myslte, e se dostane pracn vyroben vf vkon z bodu napjen do zbytku antny? Mon si myslte, e prost tee drtem, ale ve skutenosti je tento vkon penen v okolnm prostoru coulombovskm polem. Na obr. 5 je znzornno nkolik drah, po kterch se vkon pohybuje. Jak je z obrzku patrn, jakmile vkon opust napjec veden, vylv se ven do prostoru ve vech smrech. Nkter drhy jeho pohybu petnaj antnn vodi. V takovch bodech coulombovsk pole dotuje voln elektrony, m hrad energii, kterou pedtm ztratily pekonvnm relnho (ohmickho) a vyzaovacho odporu. Jalov vkon Bhem jednoho vf cyklu doshne nboj na antn maxima a proud a magnetick pole prochzej nulou. O tvrt periody pozdji je tomu obrcen. V prvnm ppad je antna obklopena oblakem elektrostatick energie uschovan v coulombovskm poli. Ve druhm ppad coulombovsk pole vymiz a veker jeho energie se pesthuje do pole magnetickho. Energie coulombovskho pole je vyuita k urychlen efektivn setrvan hmotnosti volnch elektron a ty svm pohybem zase vytvo magnetick pole. Energie se tak pelv z coulombovskho pole pes indukn pole do pole magnetickho, aby se v dal tvrtin periody zase vrtila zpt. To je jalov vkon, jeho velikost prochz nulou.
Obr. 5. Pohyb vkonu od bodu napjen plvlnnho diplu. Coulombovsk pole okolo antnnho vodie pen vkon prostorem okolo vodie Mete si pedstavit oblak elektrostatick energie jako energii uschovanou v kapacit rozloen podl obou polovin diplu. Podobn na magnetick pole meme pohlet jako na energii uloenou v induknosti vodie. Pokud bychom najednou zkratovali napjec body diplu a tm peruili pvod energie, nepestane antna vyzaovat okamit, nbr jet njak as bude pole kmitat s klesajc amplitudou na rezonannm kmitotu, dokud energii uloenou v jejch polch nepohlt reln (ohmick) a vyzaovac odpor. Na antnu meme pohlet jako na rezonann obvod sloen z rozprosten kapacity, rozprosten induknosti a dvou druh odporu.
O em p zahranin asopisy
WELTWEITHREN 5/1996, Erlangen, SRN: Rozhlas ve Venezuele od potku v roce 1924 do dnen doby. - V lnku Vrchol ledovce v beznu 1996 jsou shrnuty vsledky pozorovn len Stre psem (Bandwacht), kte sleduj vetelce ve vlun amatrskch psmech. Jedn se o stanice rozhlasov, telekomunikan, diplomatick, vojensk aj. Informace jsou pedvny adm k zakroen. WELTWEITHREN 6/1996: Report z Rdia Minsk. - 60 let vysln pro zahrani z eskoslovenska a z R. - Zprvy ze svta, informace z rozhlasovch psem, tipy, pehledy vysln v nmin. FUNK 4/1996, Baden-Baden, SRN: vodnk H. G. Maiwalda o budoucnosti telegrafie v amatrskm provozu. Z technickch lnk je zajmav dkladn popis transceiveru FT-1000 MP, vf clipper ASP Datong, preselekce u krtkovlnnho pjmu a vsledky pokus s aktivnmi antnami. Do Rdia Nostalgie je mono zaadit popis pijmae Racal RA 1217. - Rozbor technickch vlastnost alutitanu pro stavbu smrovek. - Z novch vrobk: scanner PRO-2037. - Karl Hille, DL1VU, l sv zitky z Habee a Klaus a Claudia Welterovi, DH6MAV a DL3MDF, vzpomnaj na nvtvu Jadranu. - Na otzku, kdy u nastane obrat slunenho cyklu, se pokou odpovdt lnek Slunen skrvrny a en krtkch vln. - Z oboru pota ten o instalaci program pro amatry vyslae, pota coby uitel telegrafie a o horkm provozu na datov dlnici. CQ HAM RADIO 4/1996, Tokio: Velk st sla je vnovna telegrafnmu provozu, klovn, rychlostn telegrafii, porovnn morseovky japonsk s abecedou, na kterou jsme zvykl my, a je tu osm stran barevnch obrzk starch i novch telegrafnch kl. - Kmitoet 4630 kHz byl dn k dispozici amatrskmu tsovmu provozu. - JH3DBN podv nvod na stavbu 20 W zesilovae 144/430 MHz, JA0TJU na PA 100 W pro 144 MHz s FET. - Z novch vrobk: transceiver na 28 MHz PCS-7801 a TNC-241, modem pro pjem FM, SSB, BAUDOT, AMTOR, FAX, morseovky evropsk i japonsk. - JH1GNU popisuje tprvkovou Yagi pro psmo 10/14 MHz. FUNKAMATEUR, 5/1996, Berln: vodnk o potai, kter bude dodvn u se zazenm pro Internet, zvltn lnek na tma Internet a multimdia. - vod do techniky paket rdia pro CB vychz u ve tetm pokraovn, stejn tak lnek o programech pro mailboxy. - Byl zahjen seril o software Cache, urychlujcm prci potae. - Dal zajmavosti: modemy pro pipojen na telefonn linku, pipojovn velkch elektrickch zt potaem, men vlhkosti vzduchu senzorem NH-2 a penen a zpracovn digitlnch informac ve form digitlnch datovch slov. - Amatry vyslae budou zajmat lnky o transceiveru ICOM IC-775 DSP, Kenwood TS-870 s DSP (tj. s digitlnm zpracovnm signlu) v mf, nvod na stavbu transceiveru malho vkonu S 5940 pro psmo 40 m CW, test pijmae SONY ICFSW1000T a reporte z DX-expedice do Tunisu a Arktidy. OK1YG
Antny a ne-antny
Co maj nsledujc prvky spolenho: diplov antna, radarov parabola, stor vyslac antny, cvka s paraleln pipojenm kondenztorem, drt vedouc hudebn signl do reproduktoru? Jednoduch odpov: vechny vce i mn vyzauj! Je tomu tak, protoe za provozu vechny tyto prvky penej stdav proud ili urychlovan elektrony. Diplov antna je pkladem rezonannho obvodu s rozloenmi parametry, kter vd za svou existenci faktu, e dobe vyzauje. Je navrena tak, aby inn pemovala elektrickou energii na rdiov vlny. Avak jakkoliv obvod, kterm protk stdav elektrick proud, se chov podle princip popsanch dve. Probh v nm stejn proces vetn vyzaovn, a systm nazvme antnou nebo jakkoliv jinak. Mluvme-li napklad o odrazu od vodiv plochy (parabola radarov antny, vodiv zem okolo storu rozhlasovho vyslae), pak ve skutenosti hovome o vyzaovn pole volnch elektron uvedench do pohybu vnjm elektrickm polem.
Vlevo: Vla, OK1CW, u radiostanice na lodi Freccia Rossa. Na snmku vpravo stojc (zleva - kolektiv OL1A): Tom, OK1TP,
Vla, OK1CW, Rino, IT9FXY, Franta, OK1DF; v podepu: Jarda, OK2GG, La, OK1DIX a Petr, OK1FF
Expedice Pantelleria 1996 - OL1A

(OK1CW, OK1DF, OK1FF, OK1TP, OK1AUT, OK1DIX, OK2GG)
Zitky a dosaen vsledek z losk expedice k africkm behm do dan zny WAZ 33 na ostrov Pantelleria IOTA -AF18 (viz AR A11/95) m piml k zorganizovn dal vpravy. Podal jsem o pomoc Carla, IT9HLO, Pietra, IT9ZGY, a Josefa, IT9BLB. Termn jsem zvolil tak, aby expedice byla zakonena ast v celosvtovm zvod CQ WW WPX CW contest, tj. posledn tden v kvtnu. Pro tuto pleitost nm pislbili speciln volac znak (z hlediska telegrafisty krtk a strun). Nakonec nm vak oznmili, e ho nelze pidlit kvli nepochopen italskho adu, vydvajcho koncese. Zsluhou loskho pednho umstn na stanice v tto souti se letos pidala jako sponzor po bok IPB Praha t pedn svtov firma v oboru telekomunikac Ericsson. Krom telefonnch steden a ostatnch rdiovch zazen v souasn dob dodv tato firma na trh i mobiln telefony pro systm GSM. Pi technick pprav jsem se zamil na nvrh antnnch systm, kter je mono postavit na mst. Na ostrov, odkud budeme vyslat, nebyly toti dn stromy ani budovy pro uchycen drtovch antn. Krom ji vyzkouen 3EL Yagi pro psma 14, 21 a 28 MHz bylo poteba instalovat antny pro psma 1,8, 3,5 a 7 MHz. Pro 7 MHz jsem navrhl 2EL delta loop a pro ostatn psma antnu 1EL delta loop o obvodu asi 80 m. Protoe jsem nechtl riskovat dn pekvapen pi stavb antn, rozhodl jsem se, e postavme a vyzkoume nejdleitj antnu vetn rottoru jet na domc pd. Na tuto zkouku jsme se vichni sjeli trnct dn ped plnovanm odjezdem v Tehov u Prahy a tam jsme kolektivn poprv poctili cestovn horeku. Prvn nemilou vc, kter ns potkala u nkolik dn ped odjezdem, byl splen koncov stupe FL2100Z. Nebt pohotov pomoc Karla, OK1DNH, a jeho firmy AMA-CB, kter PA opravil vetn pevinut vn trafa, mli bychom o zazen mn. Po konzultaci s dalmi astnky expedice jsem leton trasu na Pantellerii zvolil tak, aby st, kterou pojedeme autem, byla co nejkrat. Z toho dvodu jsme absolvovali co nejdel sek cesty lod. Vyrazili jsme z Tehova pes esk Budjovice a pes Salzburg nejkrat cestou do Livorna, kde ns oekval trajekt Freccia Rossa, aby ns dovezl do Palerma. Tam ns ekali nai ptel ze Siclie. Poveeeli jsme pizzu a penocovali u IT9ZGY. Po krtkm zdren v Marsale se k nm na dal cestu lod pipojili nai hostitel Carlo, IT9HLO, a Rino, IT9FXY. V noci jsme ctili nezvykle velk houpn. Rno jsme zjistili, e jsme sice pistli na ostrov Pantelleria, ale v malm pstavu Scauri, tj. pln nkde jinde, ne jsme oekvali. Pozdji nm vysvtlili, e to bylo kvli velkm vlnm. Bylo to na opan stran ostrova; nasedli jsme tedy do znan petenho auta (bylo ns o dva vc) a vydali se smrem k naemu soutnmu stanoviti, kter jsme u loni nazvali bunkr. Byli jsme pekvapeni, co vechno se u bunkru od loska zmnilo. Nejvce ns zaujaly ti vysok palmy, ukotven lany, kter tam loni nebyly (tak se na Pantellerii vysazuj stromy). Po krtk porad jsme se pustili do stavby vyslacho pracovit a antnnch systm. I pes to, e na Pantellerii byla nezvykl zima, zaali jsme po nkolika hodinch pociovat pznan pocity splen a zaal bt problm s pitnou vodou. Venca, kter ns dovezl a tam, organizoval stravovn a zsobovn. Zajeli jsme do pstavu pro pitnou vodu. Z veejnch kohoutk vak letos, na rozdl od loskho roku, nic neteklo. Museli jsme tedy pro vodu chodit do obchodu. Dal pekvapen ns ekalo po prvnm pespn. Vechno jdlo, kter nebylo v plechovkch, tj. iky salmu, sry nm zmizelo. Zjistili jsme, e na naich zsobch si v noci pochutnali toulav psi. Museli jsme proto bohuel upravit n jdelnek. Pokraovali jsme stavbou dalch antn, zatmco Rino, IH9/IT9FXY, si vychutnval provoz SSB na hornch psmech KV. Monosti na vybudovn druhho pracovit se zmenovaly s blcm se zatkem zvodu. Bylo mi jasn, e si budeme muset poradit sami, a to i bez elektrovodn st. Vytipovali jsme si msto monho pracovit a nathli jsme asi 15 m vertikln zi pobl jezera, kde jsme se chodili koupat. Zatm nm vak nebylo jasn, jak druh pracovit napjet pouze z autobaterie. S ohledem na to, e provoz bylo mono zajistit pouze na omezenou dobu, rozhodli jsme se toto pracovit vyut a druh den zvodu. Na spojen mezi potai jsme mli pipraveny a odzkoueny radiomodemy RD300 firmy Racom. Zvod jsme zaali pod volac znakou IH9/OK1CW bez problm provozem na 7 MHz. V polovin zvodu, tj. po 24 hodinch jsme mli ji vce ne 2200 spojen a 550 nsobi. Bylo jasn, e vsledek losk expedice pekonme. V nedli jsme vak byli nemile pekvapeni vpadkem elektrick energie. Okamit jsme se rozhodli pesunout hlavn pracovit do auta. Narychlo jsme zdili nouzov dobjen po chvli vybit baterie potae. Vpadek trval cel odpoledne a do posledn chvle jsme nevdli, jestli vbec zvod dokonme, i kdy se zmenenm vkonem asi 60 W. S monost druhho pracovit jsme se definitivn rozlouili; stav autobaterie neumooval jej dal zatovn. Po 5hodinovm vpadku elektiny zbvalo asi 8 hodin do konce zvodu. Pesunuli jsme s obavami vyslac pracovit zpt do naeho bunkru a pokraovali v zvod. I pes neuvitelnou smlu s vpadkem elektrick energie se nm podailo pekonat 4000 spojen a 10,5 milinu bod, tedy doshnout o 2 milin bod vce ne vloni. V prbhu cel expedice jsme navzali vce ne 7000 spojen provozy SSB, CW a RTTY. Dkuji touto cestou vem naim radioamatrm za vydatnou pomoc v prbhu zvodu. Dle vem ptelm ze Siclie, kte nm pipravili tm domovsk prosted. V neposledn ad firmm IPB Praha, Ericsson, Racom a TES Litvnov za ekonomickou a technickou pomoc. Vm, e vzjemn spoluprce se promtne na dalch plnovanch akcch. Uveejnn vsledk mezi nejlepmi Top Ten na svt stoj za ten pocit i nmahu udlat nco vc ne ostatn. Kdy jsme opoutli behy ostrova a za nmi umlo vzedmut moe, myslm, e vichni mli na mysli jedinou otzku vrtme se sem jet nkdy ? OK1CW
Radioamati a Svtov konference WRC 1999

Prezident IARU Richard Baldwin, W1RU, ustavil estilennou komisi, kter dostala za kol rozpracovat tmata tkajc se budoucnosti amatrsk sluby s clem aktualizovat a zjednoduit stvajc ustanoven Radiokomunikanho du s pihldnutm ke stavu techniky. Dl vsledky prce tto komise byly rozeslny k diskusi nrodnm lenskm organizacm IARU; komise douf, e uvaovan zmny zvt atraktivnost a dleitost amatrsk sluby. K diskusi jsou pedloena tato tmata: a) zda stvajc definice amatrsk sluby a amatrsk satelitn sluby odpovd potebm; b) zda praxe v nkterch zemch libovoln omezovat mezinrodn kontakty je douc nebo by mla bt zakzna; c) jestli ustanoven o rdiovm spojen pi katastrofch odpovd dnenm zkuenostem a pp. monosti vyuit amatrsk sluby i pro jin ely; d) zda budou stanoveny mezinrodn standardy pro technick a provozn zkouky; e) zda vykrtnout poadavek znalosti Morse znaek z mezinrodnch dohod; f) zda obecn uznvat vydan licence i v zahrani; g) otzky souvisejc s pedvnm zprv pro a od tetch osob; i) jestli je v podku definice amatrskch satelit kroucch kolem zem. Tyto (a jist i dal) otzky budou projednvny na konferenci 1. oblasti IARU v jnu t.r. (Pozn.: To je tak jedin schdn cesta, jak prostednictvm RK, tedy na nrodn lensk organizace IARU ovlivnit budouc mezinrodn dohody a tm tak pipravit pp. cestu zmn nkterch ustanoven povolovacch podmnek u ns. Vlevy v sti PR k tomu nevedou.) Znalost telegrafie zstv v mezinrodnch doporuench stle povinn pro vechny radioamatry, kte chtj pracovat na psmech pod 30 MHz, nejmn do roku 1999, kdy se o tomto problmu bude znovu jednat. V pozad tchto diskus lze vytuit i komern zjmy, nebo vrobci amatrskch zazen vid za snadnj dostupnost licenc pro KV psma i rozen odbytit pro sv vrobky. l Leton zasedn IARU se uskuten ve dnech 30. 9. a 5. 10. v Tel Avivu. OK2QX
15.10 20.10. 20.10. 20.10. 22.10. 22.10.

1
VKV Speed Key Party 144 MHz PA VKV 144 MHz-10 GHz AGGH Act. 432 MHz-76 GHz OE Activity 432 MHz-10 GHz Nordic Activity 50 MHz VKV CW Party 144 MHz
19.00-21.00 08.00-11.00 08.00-11.00 08.00-13.00 18.00-22.00 19.00-21.00
) podmnky viz AR-A 4/94 a AMA 1/ 94, denky na OK1PG
Veobecn podmnky pro zvody na VKV

(Dokonen) Prbn list soutnho denku mus obsahovat tyto daje: a) vlastn volac znaku, jak byla pouita v zvod; b) vlastn WW-loktor - alespo 1x na kad strnce; c) soutn psmo; d) slo strnky; e) datum - 1x na strnce a pi zmn; f) as UTC - minutu u kadho spojen - hodinu uvdt pi kad zmn; g) znaku protistanice; h) odeslan report a poadov slo u kadho spojen; i) report, poadov slo spojen a WW-loktor pijat od protistanice; j) bodovou hodnotu spojen (bodov hodnota spojen nedokonench, nepotvrzench nebo opakovanch je NULA); k) souet bod za spojen na jedn stran prbnho listu. Prbn list soutnho denku by ml obsahovat minimln 30 a maximln 40 dek pro spojen rovnomrn rozloench na strnce odshora dol a nesm bt ve form tak zvan harmoniky z tiskrny potae. Denk ze zvodu mus bt v levm rohu nahoe spojen (seit kancel. svorkou) a nesm bt ve form volnch list. Denk ze zvodu mus bt odesln na adresu vyhodnocovatele nejpozdji dest den po skonen zvodu. Rozhoduje datum na potovnm raztku. M-li stanice vce ne 250 spojen na jednom psmu, mus k denku piloit abecedn seznam stanic, se ktermi na tomto psmu pracovala. 14. Body za chyby ve spojench se srej podle doporuen pracovn komise pro VKV pi I. oblasti I.A.R.U.: 1) Spojen je neplatn pro ob stanice: a) kdy jen jedna z nich pijala kd a loktor; b) za vce ne dv chyby v pijat znace a kdu. 2) Spojen je neplatn pro kontrolovanou stanici: a) m-li rozdl v ase spojen vt ne 10 minut oproti sprvnmu asu UTC; b) za zjevnou chybu v pijatm loktoru protistanice. 3) Snen potu bod obma stanicm: a) o 25 % bod za spojen - za jednu chybu ve znace a kdu (RST a slo QSO) protistanice; b) o 50 % bod za spojen - za dv chyby ve znace a kdu protistanice (nap. chybjc i pebvajc /P jsou dv chyby). 4) Za opakovan a zapoten spojen se kontrolovan stanici strhne desetinsobek bodov hodnoty zapotenho opakovanho spojen. 15. Diskvalifikace: Stanice bude diskvalifikovna za nedodren soutnch nebo povolovacch podmnek, za
vce ne 10 % patn vypotench nebo zmench vzdlenost, za nepravdiv daje uveden v soutnm denku, za nesportovn chovn v zvod, jsou-li asy vech spojen jin ne UTC, jsouli na stanici vce ne 3 stnosti v dencch protistanic pro ruen nekvalitnm signlem. 16. Diplomy obdr vtzov kad kategorie. Je-li v jedn kategorii hodnoceno 10 a vce stanic, obdr diplomy stanice na prvnch tech mstech v dan kategorii. 17. Soutn kty - pihlauj se podle platnho REGULATIVU pro kty na adrese koordintora nejdve dva msce ped mscem, ve kterm je ten kter zvod podn, nejdve vak prvn vedn den v pslunm msci. Pihlky odeslan ped termnem nebudou potvrzeny. Koordintorem je Stanislav Korenc, OK1WDR. 18. Kontroly stanic - I. a II. manaer pro zleitosti VKV pi Rad RK, nebo jimi i Radou RK poven osoby, maj prvo bhem zvodu kontrolovat soutc stanice. Stanice, kter kontrolu svho zazen tmto povenm osobm neumon, bude na zklad doporuen kontrolora po schvlen Radou RK diskvalifikovna. Vypracoval: OK1MG
Kalend zvod na z a jen

21.9. OK-SSBzvod SSB 21.-22.9. Scandinavian Activity C W 28.-29.9. Scandinavian Activity SSB 28.-29.9. Amer.-Can. Isl. MIX 28.-29.9. Elettra Marconi MIX 28.-29.9. CQWWDXcontest RTTY 5.10. SSB liga SSB 5.10. EU Sprint SSB 5.-6.10. VK-ZL Oceania cont. SSB 5.-6.10. Fernand Raoult Cup MIX 6.10. Provozn aktiv KV C W 6.10. ON contest 80 m SSB 6.10. 21/28 MHz RSGB cont. SSB 5.-6.10. Concurso Iberoamericano SSB 12.10. OM Activity CW/SSB 13.10. ON contest 80 m C W 12.-13.10.VK-ZL Oceania cont. C W 12.10. VFDB-Zcontest C W 12.10. EU Sprint C W 14.10. Aktivita 160 C W 19.10. Plzesk pohr CW i SSB 19.-20.10.Worked all Germany MIX 20.10. 21/28 MHz RSGB cont. C W 26.-27.10.CQWWDXcontest SSB 27.10. LFCWWABcont. C W 03.00-05.00 15.00-18.00 15.00-18.00 17.00-23.00 13.00-13.00 00.00-24.00 05.00-07.00 15.00-18.00 10.00-10.00 12.00-12.00 05.00-07.00 07.00-11.00 07.00-19.00 20.00-20.00 05.00-07.00 07.00-11.00 10.00-10.00 12.00-16.00 15.00-18.00 20.00-22.00 06.00-07.30 15.00-15.00 07.00-19.00 00.00-24.00 09.00-18.00
Kalend zvod na jen

1.10. Nordic Activity 144 MHz 5.-6.10. IARU R.I.-UHF/Micr.Cont.1) 432 MHz-76 GHz 8.10. Nordic Activity 432 MHz 8.10. VKV CW Party 144 MHz 12.-13.10. LY VHF Contest 144 MHz 12.10. Veneto Contest (I) 144 MHz 13.10. LY UHF Contest 432 MHz 13.10. LY SHF Contest 1,3 GHz 13.10. Veneto Contest 432 MHz a ve 13.10. VERON Autumn Contest (PA) 144 MHz-10 GHz 18.00-22.00 14.00-14.00 18.00-22.00 19.00-21.00 21.00-01.00 14.00-23.00 01.00-03.00 03.00-05.00 07.00-15.00 07.00-15.00
Podmnky zvod uvedench v kalendi najdete v pedchozch roncch ervenho Amat. radia nebo v uvedench slech ARadia: OK-SSB a CQ WW AR 8/94, Scandinavian Activity AR 8/95, SSB liga a Provoz. aktiv AR 4/94, VK-ZL Oceania a Plzesk pohr AR 9/ 94, ON contest a CQ WW AR 9/93, Amer.-Can. Isl. a Concurso Iberoamericano AR 9/95, OM Activity AR 2/94, Aktivita 160 AR 1/95, WAG AR 9/95, EU Sprint A Radio 3/96.
Strun podmnky nkterch KV zvod RSGB 21/28 MHz Phone Contest pod RSGB vdy v nedli prvnho celho vkendu jna od 07.00 do 19.00 UTC. Navazuj se spojen jen se stanicemi na britskch ostrovech vyjma GB, v rozmez 21 150-21 350 a 28 450-29 000 kHz vhradn radiotelefonnm provozem. Zmna z jednoho psma na druh je povolena po 10 minutch provozu. Kategorie: A) jeden opertor (jakkoliv pomoc jin osoby i PR je zakzna), B) vce opertor, C) posluchai (astnk nesm mt vlastn licenci k vysln). Kd je RS a poadov slo spojen, stanice britskch ostrov pedvaj RS a zkratku hrabstv. U poslucha plat, e jednu a tut protistanici je mon uvst v denku a po poslechu dvou jinch protistanic, krom ppadu, e stanice poslouchan je novm nsobiem. Kad spojen se hodnot temi body, nsobii jsou na kadm psmu jednotliv hrabstv. Pozor, zahranin stanice maj mt potvrzen o lenstv v nrodn organizaci, kter je lenem IARU. Denky mus mt odeslac raztko nejpozdji 3. 12. a zaslaj se na adresu: RSGB HF Contest Committee, c/o G3UFY, 77 Bensham Manor Rd., Thornton Heath, Surrey CR7 AF, England. RSGB 21/28 MHz CW Contest m shodn podmnky s fone zvodem, ale probh v nedli tetho celho vkendu v jnu, zvod se jen telegraficky v psmu 21 MHz krom seku 21 075-21 125 kHz. Ve zvltn kategorii zvod stanice QRP s vkonem do 10 W. Termn k odesln denk je 17. 12., adresa je stejn. VFDB Z Kontest kon se 3x do roka, v psmech 80 a 40 m, SSB st druhou sobotu v noru, CW druhou sobotu v jnu - od 12.00 do 14.00 na 40 m psmu, dal dv hodiny na 80 m psmu. Druhou sobotu v ervnu je pak smen provoz (CW i SSB) prvn dv hodiny na 145 MHz, druh dv na 435 MHz. Kategorie: stanice s jednm opertorem, stanice s vce opertory, posluchai. Pedv se RS(T) a DOK, nae stanice po. slo spojen od 001. Spojen se stanic z DOKu Z se hodnot pti body, pleitostn VFDB stanice deseti body, jin stanice jednm bodem. Nsobi 10 dv kad DOK Z na kadm psmu. Na zklad denku ze zvodu mete zskat jubilejn diplom VFDB 40, pokud si piplatte 12 DM. Denky zalete do 14 dn po zvod na: Angelika Lehmitz, Wuhlenburg 11, 21435 Stelle, BRD. V programu IOTA dolo k organizanm zmnm ve vztahu k RSGB. Dve byl vbor IOTA jen pidruen pod jeden z refert RSGB, nyn bude samostatn. Postupn by mla vznikat nrodn centra k ovovn pedkldanch QSL, aby nebylo nutn zaslat QSL do Anglie. OK2QX
Pedpov podmnek en KV na z
Blc se minimum jedenctiletho cyklu bude podstatn hlub ne minul (je bylo s R12=12,3 mimochodem nejml v cel historii pravidelnch pozorovn od roku 1700). S pouitm (pomrn vysokho) R=11,8 za leton erven vychz klouzav prmr za prosinec loskho roku na R12=11,2 a vme, e pokles v nsledujcch mscch pokraoval. ervnem ponajc pechodn vzestup byl zpsoben pedevm aktivitou ve skupinch skvrn tsn podl slunenho rovnku, tj. patcch jet souasnmu slunenmu cyklu, take z nj nememe vyvozovat bezprostedn blzkost nstupu cyklu novho - spe naopak. Ionosfra v msci z, zejmna v jeho druh polovin, bude valem opoutt ponkud monotnn letn konfiguraci, co se projev podstatnm vzrstem dynamiky zmn veho druhu. Msto plochch letnch kivek f0F2 i MUF budou pibvat non psma ticha v del, i pravideln denn oteven v krat polovin krtkovlnnho rozsahu. K tomu ubude QRN a tlumu na dolnch psmech a ionosfra bude na kolsn slunen radiace i geomagnetick poruchy reagovat svinji. Pi troe tst mohou tyto zmny vyvrcholit okolo rovnodennosti. Obvykle se vyplat vvoj systematitji pohldat, zejmna kdy pro vpoet pedpovdnch kivek opt pouvme nepli nadjn R12=7. Obvykl analza vvoje se tk letonho ervna. Hned prvnho se objevila v severovchodn sti slunenho disku skvrna, jednoznan patc do ptho jedenctiletho cyklu jak svou opanou magnetickou polaritou, tak i dostaten velkou vzdlenost od slunenho rovnku (plnch 35 stup severn). Vidli jsme ji jet den pot, ale pak se po n slehla heliosfra a opt se vynoily skvrny podl rovnku. Byly ponkud vt a rove slunen radiace proto stoupla. Geomagnetick pole bylo jet klidnj ne v kvtnu a podmnky en se tud postupn lepily. Aktivita sporadick vrstvy E zstala nadprmrn a asto hrla hlavn roli mezi ostatnmi subjekty, ovlivujcmi en radiovln nebeskou bn. Obas pispla i ke tvorb ionosfrickch vlnovod nad severnm Atlantikem - jako napklad 2. ervna rno, kdy jsme na dvactce slyeli majk 4U1UN i s vkonem 10 watt. Patil mezi posledn v IBP, kter zatm jet pracuj ve starm, desetiminutovm cyklu, podobn jako CT3B, pesunut ze 6. do 9. minuty. Vt aktivita geomagnetickho pole 6. ervna se projevila jen vybuzenm sporadick vrstvy E nad Skandinvi a destka se otevela na sever. Navazujc uklidnn pineslo zlepen s otevenm na Kalifornii a Japonsko 9. ervna rno na dvactce. Dal vvoj byl spe jednotvrn. Skupina skvrn na severozpad slunenho disku, kter produkovala alespo drobn erupce, se postupn rozpadvala a od 13. ervna nsledovalo pt dn s R=0. Zlepen podmnek 11. a 14. ervna bylo dobe znt na dobe prochzejcm signlu stanice WWV rno na 10 MHz, 11. ervna dokonce i odpoledne na 15 MHz. A porucha 15. ervna stlaila rove podmnek lehce pod prmr. Npadn klesla aktivita sporadick vrstvy E, take se pechodn vyprzdnilo desetimetrov psmo. Kvli technickm problmm jsme mezi 10.-22. ervnem postrdali prbn, kad ti hodiny erstv daje magnetometru v Kielu; tato uniktn a pro praxi velmi hodnotn informace je z DK0WCY opt vyslna od 23. ervna. Vedle 10 144,4 kHz je za elem eliminace vlivu psma ticha pouvn mezi 89 a 16-19 hod. i kmitoet 3557,7 kHz. Mimochodem, jeho volba byla pomrn astn - tko zde jinak najdeme msteko, kter nen pidleno nkter blzk stanici pevn sluby. A konen - i ctitelm QRP, v jejich segmentu kmitoet le, pin existence majku pedevm uitek, dokonce dvoj. Od 18. ervna slunen aktivita mrn rostla a geomagnetick pole bylo aktivn jen v krtkch intervalech 15., 17. a 19. ervna. Podmnky en byly vtinou prmrn. Aktivita sporadick vrstvy E byla minimln 17. a 20. ervna. Vzpt opt oila a evropsk stanice zaplovaly desetimetrov psmo od 23. ervna a zejmna 25.-26. ervna. Ale nejen destka, ale i estimetr mohly evropsk amatry prkrt pekvapit dalmi otevenmi DX, dokonce i s pchodem signl stanice CY0AA 22. a 29. ervna. Nsleduj, jako obvykle, seln daje o slunenm toku (Penticton, B.C.) a indexu Ak (Wingst) z jednotlivch dn ervna: SF =68, 68, 69, 69, 71, 72, 73, 70, 70, 69, 68, 67, 68, 68, 67, 67, 67, 68, 68, 70, 70, 70, 69, 72, 72, 72, 71, 71, 71 a 71, prmr inil 69,5; Ak=6, 6, 6, 6, 9, 17, 6, 6, 8, 7, 7, 8, 3, 4, 9, 6, 10, 10, 18, 8, 7, 5, 6, 9, 5, 6, 10, 8, 16 a 6, v prmru 7,9. Posledn slo je mimodn mal a neznamenalo nic jinho, ne ticho ped bou - v danm ppad ped vzestupem slunen aktivity, kter vrcholil mohutnou erupc 9. ervence 09.11 UTC. OK1HH
OSCAR
Vzhledem k stle rostoucmu zjmu o problematiku druicov komunikace jsme se rozhodli zavst vcemn pravidelnou rubriku, v n vs budeme informovat o aktulnm dn v oboru vzdlvacch a radioamatrskch druic. Soust rubriky budou aktuln efemeridy (keplerinsk prvky drhy) pro druice uvan radioamatry, meteorologick druice a nkter dal zajmav objekty na obnch drahch kolem Zem. JAS-2 Je pedstartovn oznaen japonsk radioamatersk druice, jej start byl plnovn na 17. srpna 1996 z Tanegashima Space Center. Jedn se o nsledovnici dvou velmi spnch druic FO12 a FO20 (FUJI OSCAR). Koncepce druice je velmi podobn pedchozm: tleso druice tvo 26bok polyhedron a hmotnost je 50 kg. Druice ponese dva transpondry: a) linern pro analogovou komunikaci CW a SSB (md JA): uplink: 145,900146,000 MHz; downlink: 435,800-435,900 MHz (invertovan spektrum); vstupn vkon 1 W; b) digitln pro paketovou komunikaci (AX.25) s BBS (md JD): uplink: 145,850, ,870, ,890, ,910 MHz NRZI Manchester FM pro 1200 bps a NRZL FSK pro 9600 bps; downlink: 435,910 MHz NRZI BPSK pro 1200 bps a NRZL FSK pro 9600 bps; vstupn vkon 1 W. Pepnan md a penosovch rychlost bude programovno dic stanic podle pedem oznmenho asovho rozvrhu. Digitln transpondr bude umoovat tak reim digitalker, kdy bude vyslat syntetickou e (FM) v dlce do 25 sekund z pamti druice. Druice nebude pracovat jako digipeater, ale bude vyuvna vhradn jako ltajc mailbox (podobn jako FO20). Telemetrick data budou vyslna jednak CW na kmitotu 435,795 MHz nebo PR v aktulnm digitlnm mdu. Zdrojem primrn energie je 1448 GaAs fotovoltaickch bunk, kter budou dobjet 11 lnk NiCd palubn baterie s kapacitou 6 Ah. zen druice v autonomnm reimu a sbr telemetrie zajiuje 16bitov procesor V50 s hodinovm kmitotem 4 MHz a 2 MB SRAM. Antny Keplerinsk prvky
pro ob psma jsou typu Turnstile s kruhovou polarizac a se ziskem 0 dB. Vzhledem ke spinov stabilizaci polohy druice, kdy osa rotace je kolm k rovin drhy (tzv. wheel mode), bude vak pro pozemn stanice v blzkosti subsatelitnho psu patrn nejlep linern (vertikln) polarizace. Plnovan orbita m vku v perigeu 800 km a v apogeu 1500 km pi sklonu 99o. V dob kdy budete st tyto dky, bude ji JAS-2 alias FOxx patrn na obn drze. Vm, e nkte z vs budou mt u tak prvn zkuenosti s provozem nebo alespo s poslechem jejch signl. Nezapomete nm o tom napsat. Tabulky s algoritmy pro dekdovn telemetrie a povely pro BBS jsou k dispozici u autora. Ref.: Yamashita, F., JS1UKR: JAS-2 Now Under Preparation. The AMSAT Journal 18, No.5, 1995 Miroslav Kasal PR: OK2AQK @ OK0PBB E-mail: ok2aqk@amsat.org
NOV KNIHY
Pecinovsk, J.; Pecinovsk, R.: V zajet potae. Praha 1996. 139 K, 192 s. Kniha seznamuje tene s potai neobvyklou formou sci-fi literatury. Obratn napsan dj pozvolna pejde do nkolika kapitol, v nich se dozv o konstrukci potae a funkci jeho st i perifri. Jsou vysvtleny zkladn pojmy jako pam, operan pam, hardware, software, pevn disk, roziujc desky - ve v lehk konverzaci hrdin, na rovni pstupn i laikovi. Stejn jsou popsny i zklady prce v prosted Windows 95. Spolen s hrdiny pbhu se naute pst, editovat text, vybrat a mnit psma i styly, pracovat s bloky a tisknout. Vrabec, V.; epek, A.: Internet:-) CZ prvodce eskho uivatele. Praha 1996. 170 K, 170 s. O Internetu u dnes nen mon neslyet, pesto jsou pedstavy veejnosti o nejvt potaov sti asto zkreslen. Odbornci tvrd, e Internet nebo to, co se z nj vyvine, zmn tv svta stejn, jako kdysi vynlez knihtisku. Prvn st obsahuje vysvtlen podstaty Internetu, seznamuje se zkladnmi termny a s podmnkami pro pipojen na Internet v R. Druh st popisuje jednotliv nstroje Internetu od elektronick poty pes podn potaovch konferenc, hypermediln systm World Wide Web a adu dalch - a po rzn hry. Tet je vnovna popism internetovskch zdroj. Knihy si mete objednat nebo koupit:
Grada Publishing Na Po 17, 110 00 Praha 1 tel.: 232 94 48, Fax: 232 93 69 Prodejny GRADA: Dlouh 39, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 231 00 51 Divadeln 6, 659 46 Brno, tel.: (05) 422 13 787 Nmst Svatopluka echa 1, 702 30 Ostrava - Pvoz, tel.: (069) 224 509 Laurinsk 14, 811 08 Bratislava, tel.: (07) 332 164
U Pergamenky 3, 170 00 Praha 7 tel.: (02) 87 22 240
Vzhledem k tomu, e tene me zajmat, jak je ve lenskch pspvk v RK a co lenstv pin, otiskujeme st materilu, kter byl zpracovn ke sjezdu RK. Sjezd se uskuten 12. jna 1996 v Praze v Edenu. Na programu bude mimo jin zhodnocen innosti za uplynul tlet obdob a volba Rady RK a pedsedy. lensk pspvky Z jednn sjezdu eskho radioklubu v roce 1993 vyplynula ron ve lenskch pspvk 100 K. Pro mlde, vojky zkladn sluby a dchodce byly pspvky stanoveny na 50 K. V roce 1995 rozhodla Rada RK, aby lensk pspvky byly zveny na dvojnsobek. Pspvky byly zveny na zklad stle stoupajcch vdaj na jednoho lena. Prmrn nklady na jednoho uivatele QSL sluby, kter je pro leny RK zdarma, byly v roce 1995 piblin 130 K. V letonm roce, vzhledem k tomu, e bylo nutno do QSL sluby pijmout dalho pracovnka, nklady dle vzrostou. Kad len RK dostv zdarma AMA magazin. Pro neleny RK je pedplatn 200 K. Dle za kadho dritele povolen na amatrskou stanici plat RK lensk pspvek IARU (1,80 CHF). Mimo tyto pm nklady je teba vzt v vahu i dal vdaje ve form pspvk na: provoz pevd FM, provoz PR, kursy. Dal nutn vdaje vyaduje i provoz sekretaritu. Pesto se da plnit usnesen minulho sjezdu a zvtovat zkladn kapitl RK. Pro rok 1997 Rada RK neuvauje o zven lenskch pspvk. Je vak si teba uvdomit, e lensk pspvky tvo jen malou st (asi 15 %) prostedk nutnch pro financovn innosti RK. Ve lenskch pspvk zvis na celkovch pjmech a vydnch RK. OK1MP

Prakticka Elektronika 1996-09

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1996-09

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK I/1996. SLO 9 V TOMTO SEIT

Praktick elektronika A Radio

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Praktick elektronika A Radio - 9/96

SEZNAMUJEME VS Hudebn minisestava

Technick daje podle vrobce

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Praktick elektronika A Radio - 9/96

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

PRAKTICK KURSY POVRCHOV MONTE

MEZINRODN KONFERENCE PJEN A ITN V ELEKTRONICE HYBRIDN INTEGROVAN OBVODY

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Jednoduch zapojen pro voln as

Obr. 3. Zapojenie zdroja a kondenztorov v napjacej ceste

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Obr. 1. Zkladn zapojen jednoduchho stabilizovanho zdroje s zenm vstupnho napt

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Pulsn nabjeka olovnch akumultor 6 a 12 V

Zkladn technick daje

Obr. 1. Schma zapojen pulsn nabjeky olovnch akumultor 6 a 12 V

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Praktick elektronika A Radio - 9/96

tm stavu, ani by hrozilo jeho pokozen.

Popis konstrukce a oiven

Obr. 2. Deska s plonmi spoji (130 x 82 mm)

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Obr. 3. Chladi Al tl. 1 mm o rozmrech 100 x 65 mm

Obr. 4. Pedn a zadn ttek (1 : 2)

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Sbrnice I2C (nejen) pro UCB/PIC-2

Obr. 1. Pipojen zazen na sbrnici I2C

Praktick elektronika A Radio - 9/96

SIPI: nov adi

Obr. 4. Blokov schma adie SIPI

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Tab. 1. Integrovan obvody s rozhranm I2C (vbr)

Pamti EEPROM a FEPROM (Flash)

Hodiny relnho asu (s pamt SRAM)

MA = Maxim MC = Microchip NS = National Semiconductor PH = Philips ST = SGS-Thomson XI = Xicor

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Spnan sov adaptry ady JS 13

Obr. 3. Zatovac charakteristika

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Blokova telefonnch hovor

Popis zapojen (obr. 2.)

Pipojen k telefonu a telefonn sti

Obr. 1. Mont blokovae k pevnmu podkladu:

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Osazen desky s plonmi spoji (obr. 3)

Obr. 4. Velikost otvoru pro pvodn kablk

40106 C1 47n MKH

3 2 4 7 10 1 5 6 9 11 4017 IO8 14 13 11 13 12 74HC00 IO4D 15 Q0 Q1 Q2 RST Q3 Q4 Q5 Q6 Q7 Q8 Q9 CLK ENA

Obr. 2. Schma zapojen blokovae

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Obr. 5. Zakonen kablk KB2

Obr. 6. Zakonen kablk KB1

Vyzkouen funkce telefonnho blokovae

Nastaven telefonnho sla pro zapnut a vypnut blokovn

Obr. 3. Deska s plonmi spoji a rozloen soustek

Zalepen pvodnho kablku a drku baterie

Praktick elektronika A Radio - 9/96

Praktick elektronika A Radio - 9/96