Prakticka Elektronika 2000-10

Praktick elektronika A Radio - 10/2000
RONK V/2000. SLO 10

V TOMTO SEIT
N ROZHOVOR
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar,
CSc., sekretarit: Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10,
sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 30 K.
Pololetn pedplatn 180 K, celoron ped-
platn 360 K.
Roziuje PNS a. s. (viz str. 48), Transpress spol.
s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Objednvky a pedplatn v R zajiuje
Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov,
Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS.
Objednvky a predplatn v Slovenskej republi-
ke vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax (07) 444 545 59 - predplatn, (07) 444 546
28 - administratva; email: magnet@press.sk.
Predplatn na rok 444,- Sk, na polrok 228,- Sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2,
150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./
/fax: (02) 57 31 73 10.
Inzerci v SR vyi zuj e MAGNET-PRESS
Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratisla-
va, tel./fax (07) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
Email: a-radio@mbox.inet.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
s panem B. J. Tonerem, edite-
lem exportnho oddlen americk
firmy Toner, kter dodv kom-
ponenty pro kabelovou televizi.
Mohl byste nm piblit vznik a
historii va firmy?
Spolenost Toner Cable Equip-
ment, Inc. byla zaloena panem Bo-
bem Tonerem, mm otcem, vkvtnu
roku 1971. Firma zaala fungovat v ro-
dinnm domku za vydatn pomoci
jeho manelky Shawn a t dt.
Spolenost vznikla pvodn jako
severoamerick zastoupen spole-
nosti Lindsay Electronics, kter vyr-
bla zesilovae CATV, pasivn prvky a
antny.
Spolenost prosperovala a brzy bylo
nezbytn nalzt vt sdlo, a proto se
pesthovala do Horshamu v Pennsyl-
vanii. Ve stejn dob se stala distribu-
torem firmy Sadelco a Blonder Tongue
(vrobci irokho sortimentu kompo-
nent CATV). Vdalch letech zaalo
bt sdlo firmy a sklady opt pli mal,
a tak se firma opt sthovala, tentokrt
do nynjch prostor v Horshamu.
Vroce 1978 Bob Toner pedpov-
dl poadavek kabelovch spolenos-
t vyut potae kvytovn jejich
zkaznk, a proto od roku 1978 do
roku 1999 byla zaloena firma Toner
Cable Computer, Inc., kter se stala
vedouc firmou zavdn ztovacch
systm pro kabelov provozovatele.
Celosvtov spolenost zavedla vce
ne 500 tchto systm.
Vroce 1979 spchodem satelitn-
ho vysln Toner zaal prodvat sate-
litn antny a pijmae.
Do roku 1984 se stala spolenost
Toner jednm zvelkch distributor
prodvajcch irok spektrum vrobk
od hlavnch stanic kabelovch rozvo-
d a po pasivn komponenty CATV
od vce jak 40 vrobc. Vtto dob
se spolenost rozhodla zat vlastn
vrobu pasivnch prvk CATV uzave-
nm smlovy sotcovm ptelem, kter
m tovrnu vTaipei na Tchajwanu.
Vroce 1985 Toner pedstavil vlastn
adu odboova a jinch pasivnch
prvk pracujcch do 550 MHz. Tato
ada se velmi rychle rozrstala a ob-
shla kompletn nabdku pasivnch
prvk pro rozvody CATV.
Vroce 1989 Toner exportoval pou-
ze mal mnostv svch produkt. Pro
zven exportu zaal Toner vystavo-
vat na mezinrodnch veletrzch a v-
stavch. Vdubnu roku 1989 se poprv
zastnil Cable and Satellite show
vLondn. Bhem vstavy byly vede-
ny diskuze snejvtmi kabelovmi
opertory veVelk Britnii ohledn v-
voje multiodboova pro 32 a 48
astnk. Vsledkem byl jedinen
multiodboova QUADTAP, kter se
stal standardn uvan pevnou
st kabelovch opertor ve Velk
Britnii.
Prodej a propagace multiodboo-
vae QUADTAP byla spolenm v-
sledkem a silm spolenosti TONER
a jejho zastoupen v Anglii. Proto jsem
se rozhodl zaloit poboku spolenosti
ve Velk Britnii. Vroce 1996 byla za-
loena poboka Toner Cable Equip-
ment UK Ltd., kter zajituje dodvky
pro Evropu a Asii.
A jak je tedy souasn stav?
Vsouasn dob jak matesk spo-
lenost vUSA, tak poboka ve Velk
Britnii pat kdodavatelm snejirm
sortimentnm zbrem vdanm obo-
Pan B. J. Toner
N rozhovor ..................................................... 1
Naskenovan ronky 1987 a 1995
na CD ROM ...................................................... 3
Jednoduch a bezpen vybje bateri NiCd .... 3
AR seznamuje: Sestava pro
centrln zamykn automobilu firmy Enika ....... 4
Nov knihy ........................................................ 5
AR mldei: Zklady elektrotechniky ................. 6
Jednoduch zapojen pro voln as .................. 7
Informace, Informace ........................................ 8
Nabje pro olovn akumultory ...................... 9
Poznmky k lnku Kontrolka s LED ............ 11
Displej k domc meteostanici ......................... 12
Relov karta .................................................. 13
Ochrana proti peplovn
s malm bytkem napt ................................. 14
Mikropkonov regultory napt
s malm bytkem ............................................ 15
Mal bytek napt i pi 3 A ............................. 15
zen krokovch motor................................. 16
Jak oivujeme obvody se sovm naptm..... 17
Pijma dlkovho ovldn RC5 ................... 18
Zajmav IO..................................................... 20
I
2
C - ahko a rchlo ......................................... 21
Mikroprocesor Motorola 68HC908GP32 ......... 24
Inzerce .............................................. I-XXXII, 48
Stavme reproduktorov soustavy XXXVII ...... 25
Vcekanlov nf zesilova ke zvukov kart ... 27
Objevte tajemstv lepho zvuku elektronek ... 30
CB report ......................................................... 32
PC hobby ........................................................ 33
Rdio Historie ............................................... 42
Z radioamatrskho svta ............................... 44
ru, zahrnujcm kompletn sortiment
pasivnch komponent CATV TONER,
zesilovae, konektory, mic pstroje
a komponenty hlavnch stanic TKR.
Mimo vlastn vrobu je Toner nejvt-
m distributorem 10 firem z60, kter
oficiln zastupuje. Toner prodv do
vce ne 100 zem a m oficiln za-
stoupen ve 12 zemch, vetn esk
republiky, panlska, Turecka, ny a
Polska.
Kdo vs zastupuje v esk repub-
lice?
Vesk i Slovensk republice ns
zastupuje spolenost Antech spol. sr. o.,
kter dodv na trh kompletn sorti-
ment pasivnch komponent zahrnujc
rozboovae, odboovae, tlumov
lnky, multiodboovae a psluenstv.
Abychom to vzali postupn. Me-
te naim tenm piblit jednot-
liv skupiny vrobk? Zaneme
napklad rozboovai.
Znaka TONER nabz velmi irok
sortiment rozboova jak pro indivi-
duln rozvody, tak pro TKR vmnoha
provedench.
Jako ekonomick proveden pro in-
dividuln rozvody a STA m Toner
adu DSU (rozboovae do dvou, t,
ty a osmi smr pracujc a do
860 MHz), kter vynik velmi vhod-
nm pomrem parametry/cena.
Pro profesionln vyuit vTKR na-
bzme ti ady pracujc do 1 GHz.
Nejprodvanj adu horizontlnho
proveden XGHS (rozboovae do 2,
3 a 4 smr), adu XGFS, ve kter
vstup a vstupy jsou pouze zjedn
strany, co je velmi vhodn pro mon-
t do malch prostor; a vertikln
adu XGVS (rozboovae do 2, 3, 4,
6, 8 a 12 smr), ve kterch jsou v-
stupy smrovny vertikln.
Vechny ti ady vynikaj jak me-
chanickmi, tak elektrickmi parametry,
jako je izolace mezi vstupy a tlumen
odrazu na vstupu/vstupu. Jsou vyro-
beny ze svtl zinkov slitiny s vynika-
jcmi protikoroznmi stnicmi vlast-
nostmi.
Pro nron podmnky trasovch
rozboova nabzme adu TGSP.
TGSP srie je nejnovj ada pasiv-
nch rozboova pracujcch v psmu
5 a 1000 MHz s prchozm st napje-
nm 90 V a maximlnm proudem 10 A.
Prchod napjen je dn vyjmatelnou
sklennou pojistkou. Tlumen stnnm
je lep ne 100 dB, kryt je utsnn
neoprnovou pry a kryt zhlinkov
slitiny je naten vypalovanou akrylto-
vou barvou. Vyrbny jsou technikou
SMT a obvod, patentov chrnn (je
na odvrcen stran desky s plonmi
spoji, aby se zabrnilo pokozen b-
hem monte) je umstn ve vku, kte-
r se d otoit a tm nasmrovat vstup
a vstupy podle poteby. TGSP ped-
stavuj vsouasn dob pikov v-
robek voblasti trasovch pasivnch
prvk TKR. Stejn jsou eeny i odbo-
ovae ady TGDC sodboovacmi
tlumy 8, 12 a 16 dB.
Nyn pokraujeme sluovaem...
Specilnm vrobkem je sluova
XHC-12-1G v proveden19 ", kter je
uren pro hlavn stanice TKR. Jedn
se o 12vstupov sluova suniktnmi
technickmi parametry. Napklad ty-
pick izolace mezi jednotlivmi vstupy
je vpsmu 5 a 800 MHz 40 dB, zvl-
nn amplitudov a frekvenn charak-
teristiky je men ne 1,5 dB vpsmu
10 a 1000 MHz. Tlumen odrazu na
vstupu a vstupu je 18 dB.
A dokonme odboovaem.
Co se tk odboova, tam je na-
bdka Toner jet ir. Neprodvanj-
ada jednoduchch odboova
XGDC (odboovac tlumy 7, 9, 12,
16, 20, 24 a 27 dB) je doplnna adou
DCRG v provedenT a DCWRG v h-
lovm proveden. Vcensobn odbo-
ovae jsou zastoupeny adou XGDC-2
(dvojit odboova), TGT (dvoj, ty a
osminsobn odboovae s odboo-
vacm tlumem od 4 do 32 dB podle
typu). TGT jsou pouiteln jak pro vnitn,
tak pro venkovn rozvody vyuvajc
nejmodernj techniky povrchov mon-
te. Kryt je ze zinkov poniklovan
slitiny a je utsnn epoxidovou prysky-
ic, kter zaruuje vynikajc ochranu
proti vlhkosti.
Pro venkovn pouit jsou tu odbo-
ovae SMT uren pro terciln roz-
vody. Vyrbj se dvoj, ty a osmin-
sobn sodboovacm tlumem od 4
do 32 dB podle typu. ka psma je 5
a 1000 MHz (technika SMT). Kryt
zhlinkov slitiny s2 % kemku do-
konale zabrauje pronikn vlhkosti a
vzniku kondenzt. Vechny mecha-
nick komponenty jsou tak jako u ady
TGSP a TGDC znerezov oceli. Dvo-
jit lbek sneoprnovm tsnnm a
vypalovan akryltov barva peduruj
SMT odboovae pro jakkoli venkovn
prosted. Soust odboova jsou
i vodotsn pokoven mosazn za-
konovac F konektory. Nerezov ts-
nic ska vylepuje tlumen stnnm
nad hodnotu 100 dB. Hlavn cesta je
prchoz pro napjen 60 V a maximl-
n 6 A.
Toner pi vvoji novch vrobk vy-
chz vstc uniktnm poadavkm
zkaznk a tak vznikly napklad pi-
kov patentov chrnn multiodbo-
ovae QUADTAP XQT. Jsou vyr-
bny s16, 32 nebo 48 odboovacmi
vstupy sodstupovanm odboova-
cm tlumem. Vechny vstupy jsou
standardn dodvny se zakonova-
cm konektorem F.
Na podzim uvedeme na trh inovo-
vanou srii odboova TGT, kter
budou rozeny tak o esti a dva-
nctinsobn odboovae. Zrove
se pipravuje i snen cen tchto vel-
mi oblbench odboova pestho-
vnm vroby na Tchajwan.
Co byste oznail za vai nejha-
vj novinku?
Nejerstvj na novinkou, kterou
pedstavujeme, je modulrn rozboo-
va sdvma a tyiceti osmi odboo-
vacmi vstupy TOTAL TAP. Dvoulet
vvoj tohoto odboovae je korunovn
jeho nedvnm vbrem jako finalisty
obchodnho asopisu Reader Choice
Award na nejlep pasivn vrobek roku.
TOTAL TAP pedstavuje kompletn
novou koncepci pro distribuci signlu
zjednoho bodu pro 2 a 48 astnk.
Zkladem je asi TXMT-6H sesti slo-
ty pro moduly TXMT 102, 104 nebo
108, kter pedstavuj dvoj, ty a os-
minsobn odboovae - prchoz nebo
koncov. Dalm modulem me bt
nklonov modul TXMT-EQ nebo ze-
silova 12 dB. Nevyuit sloty se zapl-
n przdnm modulem TMXT-B. Mo-
duly TMXT maj na odboovacch
vstupech konektory F zakonen vo-
dotsnm zakonovacm konektorem
F. Samozejm, e cel TOTAL TAP
je vodotsn a m tlumen stnnm
lep ne 100 dB.
Do asi vedou dva vstupy nebo
vstup a vstup (konektory 5/8 "), to
znamen, e TOTAL TAP me bt
prchoz nebo koncov (z obou stran
vstup), co se konfiguruje moduly TXMT.
Nezapomnli jsme na nkter dru-
hy?
Zdalch vrobk, kter vyrb nae
spolenost, jsou tlumov lnky FAM
stlumem 3, 6, 8, 10, 12, 16 a 20 dB;
pevn nklonov lnky do 1 GHz s n-
klonem 3, 6, 9, 12 a 16 dB; napjec
vhybka TDA-PI pro proudov ss zat-
en 200 mA; TGPI pro max. proudov
zaten 10 A; satelitn rozboovae
XPD a dal doplujc sortiment, jako
konektory nebo izoltory.
Firma Antech vs u ns zastupuje,
avak jak je to s na homologac?
Vtina obvod pouitch v naich
vrobcch jsou uniktn zapojen, kter
jsou chrnna patentovou pihlkou.
Cel sortiment pasivnch prvk ure-
nch pro TKR a STA je vesk re-
publice spn homologovan T.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner.
Ven teni, nyn vychzej slbe-
n naskenovan ronky 1987 a 1995 (tj.
do vzniku asopis PE A Radio, KE A Ra-
dio) asopis Amatrsk Radio ady A i
B (erven i modr), vetn ploh (ro-
enek).
Zdrazujeme, e ronky jsou na-
skenovny pmo z asopis, protoe z t
doby nejsou k dispozici podklady pro
potaov zpracovn. Tm samozejm
utrpla kvalita, kter nen takov, jako
na pedchozch CD ROM. Zdrhele jsou
dva. Prvnm je zvislost na kvalit tisku
a papru, kter nikdy nebyly valn, a dru-
hm je velikost skenovanho souboru.
Pokud bychom skenovali strnky jako
fotografie, vsledek by byl lep, avak
potebovali bychom asi 15 CD ROM. To
bude provediteln, a budou bn disky
DVD ROM, a to jet njak rok potrv.
Proto je ve naskenovno jako takzvan
provky, co m za nsledek zhore-
nou kvalitu obrzk s polotny nebo mst
s barevnmi podtisky.
Ve je umstno na tech CD ROM
(ti ronky na jednom) opt ve formtu
pro elektronick publikovn Adobe PDF.
Na disku je nahrn nejnovj prohl-
ec program Adobe Acrobat Reader
4.05. Nelze pout star verzi 3.0, proto
si muste vdy star prohle peinstalo-
vat.
Po nainstalovn prohlecho prog-
ramu Acrobat jsou dv monosti oteven
poadovanho asopisu. Prvn monost
je otevt pmo soubor poadovanho
sla a uke se jeho prvn strana. V n
meme listovat pomoc ipek v lit n-
stroj nebo sta kliknout na slo strn-
ky v levm sloupci (bookmarks - zlo-
ka, ppadn thumbnails - nhledov
obrzek) a ta se sama zobraz.
Druhou monost je otevt soubor
poadovanho ronku, nap. A-1995.pdf.
Objev se strnka se vemi obrzky jed-
notlivch asopis AR A 1995. Sta
kliknout na jeden z nich, oteve se da-
n asopis na prvn stran a dle pokra-
ujeme jako v pedchozm odstavci. Po-
kud klikneme na logo v levm dolnm
rohu, pepne se na strnku s obrzky
jednotlivch asopis AR B a naopak.
Na strnce s obrzky AR A lze tak klik-
nout na letopoet v levm hornm rohu a
oteve se obsah ronku.
To je asi vechno, co se d o tchto
CD ROM napsat. Pejeme vm, aby
i pes uveden nedostatky pomohly
uvolnit vae asopisy zavalen pro-
story.
Dal CD ROM 2000 s obsahem
vech asopis za rok 2000 bude v pro-
deji v beznu 2001.
Redakce
Popsanou sadu t CD ROM si lze objednat
telefonicky (02/57 31 73 12 a 57 31 73 13) nebo
potou na dobrku, ppadn osobn na adrese:
AMARO spol. s r. o., Radlick 2, 150 00 Praha 5.
Sadu t CD ROM si tak bude mon zakoupit
v nkterch prodejnch knih a soustek.
Cena sady je 900 K + potovn + baln.
Pedplatitel asopis u firmy AMARO
maj vraznou slevu. Pouze pro n bude
sada v cen 750 K + potovn + baln.
Zjemci na Slovensku si mohou CD ROM objednat
u firmy MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169,
830 00 Bratislava, tel./fax (07) 444 545 59.
Cena: 1150 Sk (pro pedplatitele 960 Sk) + potovn + baln.
Naskenovan
ronky
1987
a
1995
na
CD ROM
Obr. 1. Obvod vybije NiCd baterii 6 V
tak, e na 1 lnek pipadne napt
piblin 1 V. Na zvr zane svtiv
dioda blikat
Akumultory NiCd se vyznauj asto
diskutovanou vlastnost, kter se vtinou
oznauje jako pamov jev. Ten se objevu-
je po opakovanm nabjen nepln vybitch
bateri a projevuje se, jakoby si baterie pa-
matovala, e nemus odevzdvat celou svou
deklarovanou kapacitu, a doba, po n sta
napjet pslun pstroj, se stle zkracuje.
Natst lze tento jev odstranit tak, e se
ped nabjenm nejprve vybije a do kone-
nho vybjecho napt, kter u bateri NiCd
in 1 V. Pitom je vak dleit, aby vybje-
n ji za touto hranic dle nepokraovalo, a
proto je vhodn svit dohled nad touto in-
nost obvodu, kter ns zbav poteby sledo-
vat ji osobn. Jedno takov zapojen je na
obr. 1.
Jeho pednost je, e energii potebnou
pro svou innost zskv pmo z vybjen
baterie a po trvalm dosaen zmnn ko-
nen hodnoty je jeho odbr asi 4 A, co
m men vliv ne samovybjen baterie.
Proud, kterm je baterie pi vybjen zato-
vna, je dn velikost odporu R
D
a plat pro
nj I
D
= U
B
/R
D
. Mon volba I
D
je nap. 0,2 C,
kde C je kapacita akumultoru. Hodnoty
uveden na obrzku odpovdaj 5lnkov
baterii. Kdy m baterie napt vy ne
5 V, je napt na neinvertujcm vstupu kom-
partoru vy ne na invertujcm, kter je
pipojen na vnitn referenn zdroj o napt
1,182 V, a na vstupu kompartoru je napt,
kter udruje v otevenm stavu MOSFET
T1, kterm je k baterii pipojen vybjec re-
zistor R
D
. Svtiv dioda D1 trvale svt. Kdy
napt na vstupu dlie klesne pod refe-
renn, tranzistor T1 rozepne, baterie se
odleh, vlivem vnitnho odporu baterie jej
napt stoupne, co jako ss zptn vazba
psob pro znovuzapnut vybjen. Souasn
vak zapsob opan stdav zptn vaz-
ba pes R3 a C1 a obvod zane kmitat a sv-
tiv dioda blikat s kmitotem, pro kter pi-
blin plat:
f = 1/[2(R3 + R1||R2)C1]
Oscilace zaniknou, kdy u nrst na-
pt odlehenm baterie nepekro referen-
n hladinu kompartoru. m je vt vnitn
odpor baterie, tm dle bude kmitn trvat.
Pot, co je dan vybjen ukoneno a dio-
da pestane svtit, je ji zt baterie vy-
bjecm obvodem dan klidovou spotebou
IO1 a proudem dlie R1/R2 zanedbateln.
Po nslednm nabit by baterie mla bt
schopna odevzdat vt nboj ne ped tou-
to ozdravnou krou.
JH
[1] Hagermann, J.: Simple circuit safely
deep-discharges NiCd batteries. EDN 29.
dubna 1999, s. 92.
Jednoduch
a bezpen vybje
NiCd bateri
SEZNAMUJEME VS
Sestava
pro centrln
zamykn
automobilu
firmy Enika
Celkov popis
Popisovan sestava se skld ze
zkladnho pijmae, kter je umstn
v automobilu (s typovm oznaenm
Rx Central H) a z dvou ovldacch kl-
enek miniaturnho proveden (s typo-
vm oznaenm Tx Key). Zjemce si
me ppadn dokoupit i tet klenku,
ppadn klenky stednho proveden
(s typovm oznaenm Tx Pocket), kte-
r maj oproti miniaturnm klenkm
dvojnsobn poet ovldacch tlatek.
Pijmac st me ovldat bu pmo
motory zmk, nebo ji lze zapojit tak,
e pouze d ji existujc centrln za-
mykn.
V praxi to znamen, e pokud auto-
mobil nen ji z vroby vybaven stan-
dardnm centrlnm zamyknm dve,
je teba ovldac sestavu jet doplnit
a do dve namontovat ovldac motory.
Pokud je vz zkladnm centrlnm za-
myknm, ovldanm klem, ji vyba-
ven, je doplnn o dlkov ovldn vel-
mi jednoduch. Co se bezpenosti tk,
je k dispozici tm 17 milion kdo-
vch kombinac, doplnnch jet tzv.
plovoucm kdem, co daleko pesahu-
je monosti zajitn bnmi mecha-
nickmi zmky.
Uivatel m v zkladn sestav dv
miniaturn klenky Tx Key, kter maj
dv tlatka a umouj jednm tlat-
kem dvee zamykat a druhm odemy-
kat. Klenky lze vak zapojit tak v jed-
notlatkovm reimu to znamen, e
prvnm stisknutm tlatka se dvee za-
mykaj a druhm stisknutm tho tla-
tka se odemykaj. To umouje po-
ut druh tlatko k vysln povel
k jinmu pijmai, kter ovld nap-
klad otevrn dve gare, rozsvcen
svtla apod. Obdobn lze pout i kl-
enku Tx Pocket, kter m k dispozici
tyi tlatka, je vak rozmrov vt.
Zbv jet doplnit dleitou informaci,
e kad dal klenka (kter pedsta-
vuje ovldac vysla) mus bt pro pou-
it pijma nejprve naprogramovna.
Tento pijma je schopen pracovat a se
temi vyslai (libovolnmi klenkami).
Pijma Rx Central H je velmi uni-
verzln. Umouje toti realizovat jak
zcela jednoduch zamykn a odemy-
kn dve, tak i velmi sloit zapojen,
kdy me bt souasn aktivovn p-
padn imobilizr, zajitna optick kon-
trola zamknut nebo odemknut sm-
rovmi svtly (blikai), dle me bt
zajitna kontrola uzaven vech dve,
mohou bt pi povelu k zamknut auto-
maticky uzavena okna (pokud jsou t
ovldna elektromotory) nebo v ppa-
d, e byl dn nedouc povel k ode-
men dve a nikdo bhem jedn minu-
ty dvee neoteve, opt je automaticky
zamknout.
Zkladn technick
daje pijmae
Napjen:
10 a 15 V (uzemnn zporn pl).
Vstupy pro motory
centrlnho zamykn:
impulsy 300 ms, max. 15 A,
relov ovldn (R1 a R2).
Vstupy pro smrov svtla:
max. 10 V.
Vstup pro imobilizr: max. 10 A.
Vstup pro uzaven oken:
impuls 10 s, max. 500 mA.
Vstup pro kontroln LED:
1,8 mA, 1,8 V.
Provozn teplota: -30 a +70 C.
Provozn kmitoet: 433,92 MHz.
Dosah: a 20 m.
Poet kdovch kombinac: 224.
Rozmry pijmae: 12 x 7 x 3 cm.
Rozmry klenky Tx Key:
5,1 x 2,9 x 1,0 cm.
Napjen klenky Tx Key:
2x CR 1616 (knoflkov lnky).
Napjen klenky Tx Pocket:
1x 12 V (vlcov lnek).
Rozmry klenky Tx Pocket:
7,3 x 4,3 x 1,9 cm.
Pipojovac svorky:
FASTON 6,3 x 0,8 mm.
Poet vysla pro pijma: max. 3.
Klidov odbr: 10 mA.
Obsazen pipojovacch svorek:
1 - Progr. napt - kontakt 15 zapalovn.
2 - Dven kontakty.
3 - Kontroln LED.
4 - Kostra vozidla.
5 - Pracovn kontakt R2.
6 - Stedov kontakt R2.
7 - Pracovn kontakt R1.
8 - Stedov kontakt R1.
9 - Klidov kontakty R1 a R2.
10 - Smrov svtla.
11 - +12 V.
12 - Smrov svtla.
13 - Ovldn magnetu spnae startru*.
14 - Ovldn magnetu spnae startru*.
15 - Zavrn oken**.
* Pi odemench dvech jsou svorky
13 a 14 propojeny. Pi uzamench
dvech jsou rozpojeny. Pi funkci imo-
bilizru je teba vst pes tyto svorky
napjen magnetu spnae startru.
** Pi uzamen dve propoj svorka 15
po dobu 10 sekund obvod pro uzaven
oken s kostrou.
Obr. 1.
129e
.1,+<
Adrien Hofhans
Funkce pstroje
Jak jsem se ji v vodu zmnil, jed-
n se o velice univerzln pstroj, kter
dovoluje realizovat nejrznj kombi-
nace zapojen. Patrn nejjednodum
zpsobem je takov zapojen, kdy jsou
vyuity pouze svorky 11 a 4 pro napje-
n a svorky pslunch rel (obr. 1).
V takovm ppad je t vhodn
naprogramovat vysla (nebo vyslae),
kter ve spojen s pijmaem budeme
pouvat, jet ped mont. Pak nen
teba vbec demontovat palubn desku
automobilu, co by tm, kdo neznaj
pesnou konstrukci uritho vozu, mohlo
init nemal pote. V takovm ppad
je teba pouze odroubovat kryc vpl
prostoru dole ped pednmi pravmi
nebo levmi dvemi, k emu je nutn
obvykle povolit pouze jeden roubek.
Pak postauje zapojit dva vodie, kter
je ovem poteba ve svazku vyhledat,
co vak znal osob ned tolik prce.
Samozejm je teba do tohoto prosto-
ru pivst jet kablk od trvalho nap-
jen a zajistit pipojen zpornho plu
napjen. U vtiny automobil lze do
tho prostoru snadno umstit i cel pi-
jma.
Toto uspodn m navc tu vho-
du, e nen ani v nejmenm naruena
funkce uzamykn a odemykn auto-
mobilu klkem, take pi ppadn po-
rue dlkovho ovladae nenastv
dn zmna proti pvodnmu uspo-
dn. Bylo by snad pouze vhodn upo-
zornit na to, e pokud nebudeme vyu-
vat indikace kontroly zavench dve,
co je u mnoha typ automobil tak
jako tak problematick a diskutabiln,
musme svorku 2 uzemnit, tedy ji nap-
klad vzjemn propojit se svorkou 4.
Pokud bychom tak neuinili, odemknu-
t dvee by se vdy za minutu po ode-
mknut opt samy zamkly. Pesto vak
doporuuji tuto funkci vyuvat z jinho
dvodu, a to proto, e nm spolehliv
vye takov ppad, kdy nechtn a
nhodn dvee zamenho vozu stisk-
nutm pslunho tlatka odemkneme.
Pokud toti do automobilu bhem jedn
minuty od realizovanho odemknut ne-
vstoupme (samozejm dvemi, kter
ovldaj spnac kontakt interirovho
osvtlen), vechny dvee se za minutu
opt automaticky uzamknou. Zbv
jet podotknout, e pokud do vozu v tto
dob vstoupme, tedy pslun dvee
oteveme, funkce se zru a dvee ji
zstanou nezamen.
Pokud by se nkomu zdla mont
tohoto zazen pli nron, doporu-
uji svit ji odborn firm, bude-li mt
ovem potebn podklady. Rozsah
monte z hlediska vslednch funkc
lze pochopiteln s pslunou firmou
domluvit.
Tento pstroj jsem velmi peliv vy-
zkouel a mohu ci, e jsem byl s jeho
funkc ve vech smrech spokojen. Za
velkou vhodu povauji to, e lze volit,
zda si pejeme zamykat a odemykat
dvee jednm tlatkem nebo dvma od-
dlenmi tlatky, co je teba stanovit
ji pi programovn. Pokud budeme
pro zamknut i odemknut vyuvat pou-
ze jedno tlatko, pak lze tak u minia-
turn klenky (Tx Key) vyut druh tla-
tko, jak jsem ji uvedl, k jakkoli jin
funkci.
Rd bych se jet zmnil o dosahu
vyslae. Setkal jsem se s nzorem, e
dosah dvacet metr je trochu mlo,
avak s tmto nzorem naprosto ne-
souhlasm. Ti, kdo takto uvauj, zapo-
mnaj na to, e existuje vdy monost,
i kdy mlo pravdpodobn, e stisk-
neme tlatko k odemknut dve nekont-
rolovan, a pokud bychom jet byli
v dosahu vyslae a dvee by se sku-
ten odemkly, mohla by nastat velmi
nepjemn situace. Dlkov ovldn,
i kdy nzev tomu nasvduje, nen
podle mho nzoru proto, abychom
uzavrali szky, z jak vzdlenosti vz
dokeme odemknout, ale proto, aby-
chom vz ped vstupem jednodue a
pohodln stisknutm tlatka odemkli.
Proto jsem pesvden, e pli velk
citlivost takovho zazen cel vci sp-
e kod ne prospv. V tto souvis-
losti bych chtl opt upozornit na vtipn
obvod, kter je v tomto pstroji vesta-
vn a podobn nedouc odemknut
dve by za minutu vyeil optnm za-
mknutm tak, jak ji bylo popsno.
Zvr
Popisovan pstroj je jednm z nov
ady, kter vrobce na trhu nabz. Tyto
pstroje maj pro vrobce tu vhodu, e
maj v zsad univerzln koncepci,
kter pi mimodn velkm stupni za-
bezpeen umouje pout k tm li-
bovolnmu typu pijmae libovoln vy-
sla, a je to ji miniaturn klenka,
stedn klenka, nstnn spna nebo
rzn dal vyslae, kter se mon
jet objev. Pro uivatele to vak zna-
men uritou komplikaci, protoe ka-
d vysla mus spolu s pouitm pi-
jmaem vzjemn naprogramovat,
co nen vdy zcela jednoduch a
obas mu to zpsob drobn pote.
Pesto vak se jedn o pstroje spo-
lehliv a pedevm nesmrn univer-
zln v tom smyslu, e ke kadmu
pijmai lze pout tm libovoln vy-
sla.
Sestava pro dlkov centrln za-
mykn automobilu se dodv s jednm
pijmaem Rx Central H, se dvma kl-
enkovmi vyslai Tx Key. Ty jsou ji
od vrobce naprogramovny pro vz-
jemnou spoluprci, a nen je proto teba
znovu programovat. Soust dodvky
je nvod k obsluze (uren pro uivate-
le) a nvod k instalaci (uren pro mon-
t). Sestavu jet dopluje mont-
n psluenstv.
Vrobcem doporuen cena tto
sestavy je 2979,- K. Jet bych chtl
dodat, e cel zazen bylo podrobeno
zkoukm ve zkuebn a e Minister-
stvo dopravy a spoj R vydalo roz-
hodnut o jeho technick zpsobilosti
8 SD . 2421.
alud, V.: Modern radioelektro-
nika, vydalo nakladatelstv BEN
- technick literatura, 656 stran
B5, vzan, obj. . 120924, 799 K.
Publikace shrnuje v vodn sti teore-
tick zklady radioelektroniky, piem se
zamuje pedevm na problematiku deter-
minovanch a nhodnch signl. Dle po-
drobn probr analogov a digitln modula-
ce, zdrojov a kanlov kdovn a vm si
iotzek multiplexovn. Vdalch kapito-
lch se zabv pasivnmi a aktivnmi elektro-
nickmi prvky a nejdleitjmi radio-
elektrickmi obvody, ato hlavn zesilovai,
smovai, osciltory, modultory a demo-
dultory. Pozornost je zde vnovna i sloi-
tjm subsystmm, pedevm fzovm
zvsm a synteztorm frekvenc.
Zbvajc st knihy je zamena na apli-
kace radioelektroniky v oblasti pozemsk
i druicov vyslac i pijmac techniky. D-
raz je vnovn digitlnmu rozhlasovmu vy-
sln (DAB), digitlnmu televiznmu vysln
(DVB), podrobn se potom probraj syst-
my pozemn mobiln komunikace - zejmna
radiotelefony, bezrov telefony a pagin-
gov systmy. Zvltn kapitola je vnovna
i otzkm softwarov radiotechniky (softwa-
rovho rdia).
Publikace vychz ve druhm, podstatn
pepracovanm vydn, v nm je kladen d-
raz na rychle postupujc digitalizaci vech
radiokomunikanch prostedk. I kdy
v vodn sti pin elementrn teoretick
poznatky, hlavn jej tit spov v popisu
a een technickch problm radioelektro-
niky, vetn konkrtnch nvrh radioelek-
tronickch obvod, subsystm i systm.
Kniha je urena studentm vysokch
kol orientovanch na dan obor. Pouen
v n vak naleznou i odbornci z vzkumu a pra-
xe a krom vodnch teoretickch parti bude
srozumiteln i zkuenm radioamatrm.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku
v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00
Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27
75. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1; Sady
Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; Mal nmst 6,
Hradec Krlov, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na
Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sl. na Slo-
vensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1
(hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (095) 6003225.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
Hrtky
s logickmi
obvody
Pizpsobovac obvody mezi ope-
ranm zesilovaem (kompartorem) a
logickm obvodem nejsou poteba, po-
kud je operan zesilova napjen stej-
nm naptm jako logick obvod. Na-
pt na vstupu OZ dosahuje nejve
napjecho napt a neme logick
obvod ohrozit.
V nkterch ppadech lze pro zpra-
covn analogovho signlu pout p-
mo logick obvod, nejastji invertor.
Podvejme se na obr. 71, kde je pe-
vodn charakteristika logickho obvo-
du CMOS pi napjecm napt 10 V.
Pro vstupn napt odpovdajc rovni
L, tj. 0 a 30 % U
dd
, je na nezatenm
vstupu tm pln napjec napt
(rove H). Je-li na vstupu napt od-
povdajc rovni H, tj. 70 a 100 % U
dd
,
je na vstupu prakticky nulov napt.
Nkde mezi 30 a 70 % U
dd
je oblast,
ve kter mal zmna vstupnho napt
zpsob velkou zmnu vstupnho na-
pt, v podstat pechod vstupu
zrovn H do L i naopak. Pesn ve-
likost vstupnho napt, pi kterm se
obvod peklp, se me liit kus od
kusu i u obvod ze stejn vrobn s-
rie. Pdobnou pevodn charakteristiku
maj i obvody TTL, viz obr. 72. U tch-
to obvod se vstup peklp pi vstup-
nm napt asi 1,4 V.
Obr. 71. Pevodn charakteristika
invertoru CMOS. rafovan je
vyznaena oblast monho rozptylu
parametr
Obr. 72. Pevodn charakteristika
hradla TTL
Posunu pracovnho bodu meme
vyut ke zvten citlivosti. U optick-
ho snmae na obr. 73 je rezistory R2
a R3 nastaveno pedpt pro hradlo H1.
K peklopen vstupu pak sta men
zmna vstupnho napt na vstupu
hradla a tm i men zmna osvtlen
fototranzistoru. Nevhodou tohoto za-
pojen je, e citlivost se bude mnit
podle rozptylu parametr obvodu.
Chceme-li doshnout co nejvt citli-
vosti, nastavme vhodn pedpt trim-
rem, zapojenm msto R2 nebo R3.
Rezistorem R4 lze zavst kladnou
zptnou vazbu. S n bude mt vstupn
signl lep tvar (ostej hrany), avak
citlivost obvodu se tm zmen.
Obr. 73. Optick snma
Na obr. 74 je zjednoduen vnitn
zapojen invertoru CMOS (bez ochran-
nch diod). Invertor se skld z kom-
plementrn dvojice polem zench
tranzistor. Zapojme-li rezistor mezi
vstup a vstup podle obr. 75, nastav
se takov pracovn bod invertoru, pi
kterm budou oba tranzistory pootev-
eny a invertor bude schopen zesilo-
vat mal analogov signly.
Obr. 74. Invertor CMOS
Obr. 75. Invertor se zptnovazebnm
rezistorem
Toto netradin vyuit invertoru m
i nevhody. Logick obvod CMOS, za-
pojen jako zesilova, odebr pomr-
n znan proud (a jednotky mA), kte-
r je tm vt, m je vt napjec
napt. Napov zeslen nen pli
velik, obvykle tak 20 a 30 a se zvt-
ujcm se napjecm naptm kles.
Zeslen signl m i znan zkreslen,
kter je v du jednotek procent. Pes-
to se najdou aplikace, kde to nevad.
Typickm pkladem jsou krystalov os-
ciltory, o kterch jsem ji v tomto seri-
lu psal.
Pro tyto aplikace se dokonce vyr-
bj obvody ve specilnm proveden,
kter se odliuj psmenem U (unbuffe-
red) na konci oznaen typu - nap.
HEF4069UB nebo 74HC04U. Tyto ob-
vody obsahuj skuten jen prost in-
vertor, jako je na obr. 74. Vtina ob-
vod CMOS m toti strukturu
sloitj, aby obvody mly dostate-
n logick zisk. Napklad bn hradlo
NAND me bt zapojeno podle obr.
76, astji je vak vnitn zapojen pod-
le obr. 77 nebo 78.
Obr. 76. Hradlo NAND obvodu CMOS
Obr. 77. Hradlo NAND s invertory na
vstupech a vstupu
Obr. 78. Hradlo NAND s invertory na
vstupu
Hradlo NAND na obr. 77 je vlastn
hradlo NOR, doplnn invertorem na
kadm vstupu a vstupu. Hradlo
NAND na obr. 78 m na vstupu dva
invertory za sebou. Je zajmav, e
pidn invertor do cesty signlu ne-
zhor dynamick vlastnosti hradla.
Obvody s invertory nebo v proveden
U maj (alespo podle katalogu) prak-
ticky shodn zpodn. Rovn inver-
tory (bez suffixu U) jsou zapojeny jako
ti invertory za sebou. VH
(Pokraovn pt)
Jednoduch zapojen
pro voln as
Obr. 1. Laserov poplan zazen
Obr. 2. Obrazec plonch spoj a
rozmstn soustek na desce
laserovho poplanho zazen
Laserov poplan
zazen
Ke konstrukci tohoto pstroje m
pivedl kamard, kter poteboval
steit mstnost proti zlodjm hustou
st paprsk. Po promylen rznch
variant m nakonec napadlo udlat
poplan zazen (svtelnou zvoru)
z laserovho ukazovtka.
Laser m mnoho vhod - nap.
dosah minimln 50 m, malou spo-
tebu proudu (asi 30 mA) atd.
S vytvoenm hust st paprsk
nen problm, pomoc zrctek je to
mon zvldnout.
Tak jsem rozmlel, co pout
v pijmac sti jako svtlocitlivou
soustku, zda fotodiodu, fototranzis-
tor nebo fotorezistor. Aby bylo zapoje-
n co nejjednodu, pouil jsem foto-
rezistor, kter m pi osvtlen mal
odpor (dov k) a ve tm velk od-
por (dov M). Zvolil jsem fotore-
zistor typu 1 WK 650 60.
Popis zapojen
Schma poplanho zazen je
na obr. 1. Cel zazen je napjen
naptm 9 V ze stabilizovanho so-
vho adapt ru. Odbr proudu j e
men ne 100 mA. Napjen se zap-
n spnaem S2.
Laserov ukazovtko je pipojeno
ke svorkm J1 a J2, rezistor R10
zmenuje napjec napt pro laser
na potebnou velikost.
Ostatn soustky na obr. 1 tvo
pijma svtla laseru. Fotorezistor
R3 je pipojen ke svorkm J3 a J4 a
spolu s odporovm trimrem R2 a re-
zistorem R1 vytv dli napjecho
napt. Pi osvtlen fotorezistoru je
na svorce J3 mal napt (blzk po-
tencilu zem), za tmy je na svorce
J3 tm pln napjec napt. Trim-
rem R2 se nastavuje citlivost pijma-
e. Rezistor R1 omezuje proud bz
tranzistoru T1 pi nastaven trimru R2
na minimln odpor.
Napt ze svorky J3 je snmno
tranzistorem T1, kter s vyuitm vlast-
nost sv vstupn charakteristiky pra-
cuje jako kompartor. Pokud je na
svorce J3 napt men ne asi 0,5 V
(pi osvtlen fotorezistoru), je T1 vy-
pnut a na jeho kolektoru je pln na-
pjec napt. Po zastnn fotorezis-
toru se napt na bzi T1 zvt, T1
sepne a na kolektoru T1 je piblin
napt zem.
Napt z kolektoru T1 se dle pe-
vd tranzistorem T2 na velikost, po-
tebnou pro ovldn tyristoru TY1.
Tyristor je pouit v pijmai jako
pamov soustka, protoe i po
krtkm vybuzen sv dic elektrody
G pes rezistor R6 zstane trvale se-
pnut. Pro ukonen poplachu se tyris-
tor vypne (nuluje) tm, e se tlatkem
S1 spoj nakrtko jeho elektrody ano-
da A a katoda K (pi nulovn nesm
tci do dic elektrody G proud rezis-
torem R6).
Tyristor TY1 spn proud do cvky
rel RE1, jeho kontakty jsou vyvede-
ny na svorky J9 a J11. Je pouito
rel s cvkou pro napt 6 V, napjec
napt 9 V je na tuto velikost zmene-
no rezistorem R7.
Kontakty rel ovldaj dal sti
poplanho zazen, jako nap. hou-
kaky, zvonky, melodick genertory,
rovky atd.
Pokud nen svteln zvora peru-
ena a svtlo laseru dopad na foto-
rezistor R3, je rel v klidovm stavu a
jsou spojeny svorky J11 (SPOLE-
N) a J10 (NORMLN ZAPNUT).
Pi sebekratm peruen svtla la-
seru rel trvale pithne a jsou spo-
jeny svorky J11 a J9 (NORMLN VY-
PNUT). Po obnoven svteln zvory
(kdy svtlo laseru opt dopad na
fotorezistor R3) se rel uvede do kli-
dovho stavu krtkm stisknutm tla-
tka S1.
Konstrukce
Vtina soustek poplanho
zazen je umstna na desce s jed-
nostrannmi plonmi spoji. Obrazec
plonch spoj a rozmstn sous-
tek na desce je na obr. 2.
Vechny rezistory jsou miniaturn,
trimr R2 je o prmru 10 mm s mon-
t naleato. Jako T1 meme pout
jakkoliv univerzln kemkov tran-
zistor NPN (nap. BC546 apod.), jako
T2 meme pout jakkoliv univerzl-
n kemkov tranzistor PNP (nap.
BC556 apod.). Pokud pouijeme jako
T2 kemkov tranzistor, meme
zvtit odpor rezistoru R4 (nap. na
1 k). Rel RE1 je miniaturn (roz-
mry 10 x 12 x 20 mm) se dvma
pepnacmi kontakty a s cvkou o od-
poru 240 pro napt 6 V.
Oiven poplan zazen vestav-
me do vhodn krabiky z plastick
hmoty.
Oiven
Po pipjen vech soustek na
desku svoji prci peliv zkontroluje-
me. Pokud je ve v podku, pipoj-
me napjec napt. Trimr R2 nasta-
vme tak, aby rel sepnulo.
Po instalaci laserovho ukazovt-
ka, zrctek a fotorezistoru zapneme
napjen spnaem S2 a optickou
cestu paprsku svtla z laseru sed-
me tak, aby paprsek dopadal pmo
na fotorezistor.
Pak napjen vypneme a znovu
zapneme. Rel zstane v klidov po-
loze. Nyn perume paprsek (teba
mvnutm ruky) a rel pithne. Rel
zstane pitaen i pi optovnm
osvtlen fotorezistoru. Stisknutm tla-
tka S1 se rel uvede do klidovho
stavu.
INFORMACE, INFORMACE ...
Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce
knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1,
tel.: (02) 24 23 96 84, fax: (02) 24 23 19 33 (Internet: http://
www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net),
v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a za-
koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch
v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD)
(asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronic-
k i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaz-
nky sleva a 14 %.
Knihu Designing Digital Space, jejmi autory jsou Da-
niela Bertol a David Foell, vydalo nakladatelstv John Wi-
ley & Sons, Inc. v roce 1997.
Kniha je plnm prvodcem po virtuln realit (VR)
v architektue a v nvrhstv. Zan historickm pehle-
dem vvoje grafickho znzornn architektury, vysvtluje,
co je to VR a jak zan bt dnes vyuvna, a seznamuje
s pouitm vkonnch interaktivnch nstroj pro tvorbu VR.
Kniha m 327 stran textu a velk mnostv obrzk,
vtinou fotografi. M formt o nco ni ne A4, mkkou
oblku a v R stoj 1526,- K.
Tmatem asopisu Konstrukn elek-
tronika A Radio (modr) 5/2000,
kter vychz zatkem jna 2000, je
kvalitn dic nzkofrekvenn zesilova
s dlkovm ovldnm. Dle bude a-
sopis obsahovat zajmav zapojen
z oblasti nf, zabezpeovn, men atd.
! Upozorujeme !
Doufm, e zazen najde vyuit
doma i na tborech. Doma jsem vy-
zkouel mnoho monost, jak odret
paprsek svtla laseru, a existuje jich
nejmn deset.
Seznam soustek
R1 1 k
R2 50 k, PT10V
R3 1 WK 650 60
R4 150 (1 k)
R5 1,2 k
R6 1,5 k
R7 68
R10 180
T1 KC508 (BC546B apod.)
T2 GC507 (BC556B apod.)
TY1 KT502
C1 10 F/50 V, ellyt.
RE1 RELEM4-06H
S1 spnac tlatko
S2 pkov spna
laserov ukazovtko
deska s plonmi spoji . PE180
Tom Foltn, studujc SOU
Jednoduch mi
ivotnosti bateri
Men doby ivota baterie pro pe-
nosn zazen je asov nron kol
a metody, kter urychluj vybjen ba-
terie, nepinej spolehliv vsledky.
Pokud urujeme ivotnost baterie
na zklad katalogovch daj bate-
rie a napjecho proudu spotebie,
je obvykle vypotan hodnota velmi
vzdlen od skutenosti. daje v ka-
Obr. 3. Jednoduch mi ivotnosti bateri
talogovch listech jsou toti opatrn
v ppad malch vybjecch proud.
Je to proto, e baterie jsou testovny
rychlmi metodami, kdy nelze vyuvat
malch proud. Na rozdl od jinch
elektrickch parametr je lep uv-
dt ivotnost bateri jako realisticky
typickou ne zaruen minimln.
Typick skuten doba ivota ba-
terie se obvykle jednodue m jako
as, po kter bylo zazen zapnuto,
dokud se baterie nevybila na defino-
van konen napt.
Inspirac k nvrhu jednoduchho
micho zazen doby ivota baterie
byl film nsk tvr , v nm Jack
Nicholson poloil lacin ruikov
hodinky pod pneumatiku zaparkova-
nho auta a po nvratu na msto si
mohl na pejetch zastavench hodin-
kch pest as odjezdu auta.
Podobn trik se zastavenm hodi-
nek je pouit v popisovanm mii.
Schma mie je na obr. 3. Po-
kud je k baterii pipojen spotebi,
jsou pes kompartor IO1 sputny
ruikov hodiny, kter tak ukazuj
dobu provozu spotebie. Pi poklesu
napjecho napt pi vybit baterie
kompartor hodiny vypne a ony uka-
zuj dobu ivota baterie.
Hodiny jsou napjeny ze zvltn-
ho lnku B1, protoe jejich krokov
motorek odebr velk impulsy prou-
du, kter by mohly naruit innost
sledovanho zazen.
Jako kompartor je pouit obvod
MAXIM MAX921 (IO1), zhotoven tech-
nologi CMOS, kter je vhodn svoj
zanedbatelnou spotebou (4 A) a
tm, e obsahuje mikropkonov zdroj
referennho napt.
Vstup mie (svorky J1 a J2) jsou
pipojeny na napjec sbrnici spo-
tebie, kter je napjen z baterie,
jej ivotnost mme. IO1 je napjen
ze vstupu mie pes filtran lnek
R2, C1. Referenn napt 1,18 V
z vnitnho zdroje je pipojeno na in-
vertujc vstup kompartoru. Napt
ze vstupu mie je pivedeno na ne-
invertujc vstup kompartoru pes
vceotkov trimr R1, kterm se na-
stavuje velikost konenho napt
baterie. Vstupnm naptm kompa-
rtoru se pes spnac tranzistor T1
(MOSFET) uzavr napjec okruh ho-
din (s bateri B1).
Pokud je spotebi zapnut a nap-
t baterie je vt ne konen, je T1
sepnut a hodiny jsou v chodu. Kdy
napt baterie poklesne na konenou
velikost, vstup kompartoru pejde
do nzk rovn, T1 vypne a hodiny
se zastav. Zastaven hodiny tak uka-
zuj as, kter uplynul od zatku m-
en (na zatku men je vhodn na-
stavit na hodinch as nap. 12:00).
Konen napt baterie se trim-
rem R1 nastavuje tak, e se spote-
bi s miem pipoj k regulovan-
mu napjecmu zdroji a na zdroji se
nastav takov minimln napjec
napt, pi kterm spotebi jet pra-
cuje. Pot se R1 nastav tak, aby se
hodiny prv zastavily.
Men baterie se zahj tm, e se
odpoj regulovan zdroj, hodiny se
nad na 12:00 a ke spotebii se pi-
poj men baterie.
V pvodnm prameni nen uvede-
no, jak minimln napt mus mt
men baterie. Vzhledem k pouitm
soustkm je zejm, e miem
nen mon mit baterie, tvoen
mn ne temi lnky.
www.spezial.cz
Tyto problmy odstrauje uveden
konstrukce nabjee, kter obsahuje
jak smyku proudovho, tak i napo-
vho omezen.
Akumultor se nepebj. Jakmile je
dodna potebn energie, nabjec
proud se automaticky zmen na bez-
penou velikost.
Nabje pro olovn
akumultory
Ing. Pavel Lznika
Nabje je uren pro 12 V olovn, hermeticky uzaven bezdrbov
akumultory o kapacit 6,5 a 8 amprhodin, kter jsou pouvny v aero-
klubech pro napjen radiostanic bezmotorovch kluzk. Vzhledem k tomu,
e akumultory jsou hermeticky uzaveny, me se pi pouit nevhodnho
nabjee akumultor snadno pebt a pokodit.
Obr. 1. Celkov elektrick schma
nabjee (vlevo)
Obr. 2. Zapojen spnanho zdroje
Zkladn technick
daje nabjee
Vstupn napt naprzdno:
13,8 0,1 V.
Proudov omezen: 2,0 0,1 A.
Pracovn kmitoet mnie: asi 50 kHz.
Celkov elektrick innost:
asi 60 %.
Napjec napt: 230 10 VAC.
Maximln pkon: 45 VA.
Pojistka v primrnm obvodu:
T 250 mA.
Pojistka v sekundrnm obvodu:
T 2,50 A.
Vnj rozmry nabjee:
220 x 150 x 90 mm.
Celkov hmotnost nabjee: asi 2 kg.
Provozn teplota okol: -20 a +40 C.
Stupe kryt nabjee: IP 40.
Obr. 3. Rozmstn soustek
spnanho zdroje na desce
s plonmi spoji
Popis elektrickho zapojen
Celkov elektrick schma nabje-
e je na obr. 1. Nabje je konstruovn
jako jednoinn propustn impulzn
mni, zapojen na sekundrn stran
sovho transformtoru. Transform-
tor spolehliv oddluje vstupn obvo-
dy nabjee od napjec st. Vrobce
transformtoru garantuje izolan pev-
nost 4 kV mezi primrnm a sekundr-
nm vinutm.
Sov transformtor tak zabrau-
je pronikn ruivch impulz z mni-
e do napjec st. Zapojen spnan-
ho zdroje je na obr. 2. Jako spnac
prvek v impulznm mnii je pouit v-
konov tranzistor MOSFET U2 s kan-
lem P, typ IRF9540. V dob, kdy je ten-
to tranzistor vypnut, pebr proud
rychl vkonov nulov dioda U3 typu
BYW29-200. Zvlnn vstupnho prou-
du je vyfiltrovno vysokofrekvenn tlu-
mivkou L1. Tlumivka je navinuta na
toroidnm jde o prmru 27 mm typu
MAGNETIC 77894-A7. Na vstupu m-
nie je zaazena tavn trubikov po-
jistka P1. Tato pojistka spolen s dio-
dou mni e U3 zaj i st odpoj en
nabjee od akumultoru v ppad, e
akumultor byl pipojen s obrcenou
polaritou.
innost impulznho mnie je ze-
na integrovanm obvodem TL494,
urenm pro spnan zdroje (ekviva-
lenty GL494, KA7500B). Tento integro-
van obvod obsahuje v jednom pouz-
de DIL16 zdroj referennho napt
+5 V a regulan obvody napov i
proudov smyky. Referenn napt je
pes rezistor R6 zavedeno do vstupu
2 U1. Skuten velikost napt je sn-
mna odporovm dliem R7, R8, R9
a zavedena do vstupu 1 U1.
Pro zen vstupnho proudu je re-
ferenn napt zmeneno dliem
R10, R11 a zavedeno do vstupu 15 U1.
Skuten velikost proudu je snmna
odporovm bonkem R12 a pes re-
zistor R11 zavedena do vstupu 16 U1.
Pracovn kmitoet mnie uruj R3
a C4. Se soustkami uvedenmi na
schmatu kmit mni na kmitotu asi
50 kHz. Vstupn proud integrovan-
ho obvodu U1 je dostaten pro vybu-
zen spnacho tranzistoru U2. Budic
napt mezi G a S tranzistoru U2 je
omezeno na 15 V Zenerovou diodou
U4 a odporovm dliem R1, R2.
Vechny soustky impulznho m-
nie jsou umstny na desce s plon-
mi spoji podle obr. 3 a 4.
Obr. 4. Deska s plonmi spoji zdroje
vmtku 1 : 1
Mechanick konstrukce
Nabje je vestavn do plastov p-
strojov skky KP-10 o rozmrech
180 x 150 x 90 mm (dodv GM
electronic).
Celkov mechanick sestava nab-
jee je na obr. 6. Pedn panel je pou-
it pvodn z ernho plastu a rozvr-
tn podle obr. 7. Na pednm panelu je
umstn amprmetr M1, kontroln LED
L1, hlavn sov vypna Q1 a vstup-
n svorky nabjee. Zadn panel je vy-
roben z duralovho plechu tl. 3 mm
podle obr. 8. Zadn panel skky slou-
zrove jako chladi pro vkonov
tranzistor a diodu mnie. Tyto sou-
stky (jsou v pouzdrech TO220) mus
bt od chladie izolovny sldovmi
podlokami. K uchycen slou tmen
Obr. 6. Celkov mechanick sestava
Obr. 5. Tlumivka. Na toroidnm jde
KOOL M 27 je navinuto 32 z
lakovanm drtem 0,75 mm
podle obr. 9. Vechny zbvajc sou-
stky pulznho mnie jsou osazeny
na desce plonho spoje. Deska
splonmi spoji je piroubovna
kzadnmu panelu na tyech plasto-
vch distannch sloupcch. Sov
transformtor je piroubovn ke spod-
nmu dlu skky. Sov ra proch-
z pes plastovou kabelovou prchod-
ku GP-9 a j e napevno spoj ena
snabjeem.
Seznam soustek
R1 560 /2 W
R2 220 /2 W
R3 24 k
R4, R5, R9 1 k
R6, R10 5,1 k
R7 620
R8 5,6 k
R11 200
R12 0,1 /5 W
RLED 560
C1 2200 F/50 V, elektrolyt.
C2, C3 470 F/25 V, elektrolyt.
C4 1 nF, fliov CF2
C5, C6 470 nF, fliov CF1
U1 TL494
U2 IRF9540
U3 BYW29-200
Obr. 7. Pedn panel Obr. 8. Zadn panel
Obr. 9. Tmen pro uchycen vkono-
vho tranzistoru a diody
U4 BZX85V015,
Zenerova dioda 15 V
U5 B80C3200, usmrovac
diodov mstek
L1 LED L-793SGC
midlo rozsah 3 A
PM2-A003 (FK Technics)
Sov transformtor 230 V/18 V/45 VA
TRONIC 9900141
EI 66 x 34
Zkuebn napt: 4 kV
Jitn pojist.: T 250 mA
Proveden hol
Vvody na pjec oka
Drk pojistky na
svorkovnici
Upevovac helnky
Kostra s pepkou mezi
primrnm a sekundr-
nm vinutm
Tl1 Tlumivka 100 H/2 A.
32 z lakovanm drtem
0,75 mm na toroidnm
jde KOOL M 27,
MAGNETIC 77894-A7
Pojistkov drk SHH2
Pojistka T2,5 A/250 V
Plastov skka KP10
Objmka DIL16
Svorka WAGO 45 ed 2 ks
Bonice WAGO 45 ed 1 ks
Svorka WAGO 45 oranov 1 ks
Svorka WAGO 45 modr 1 ks
Bonice WAGO 45 modr 1 ks
Podloky, rouby ...
Tmen viz obr. 9
Objmka pro LED
Kolbkov spna P-H8650VB01
Pstrojov zdka erven a ern
Kabelov prchodka GP-9
Sov flexora 2 m
Distann sloupek KDI6 M3x40
Deska s plonmi spoji
Sldov podloka 2 ks
Poznmky klnku
Kontrolka sLED
V sle 10/1999 PE byl otitn l-
nek Kontrolka sLED. Autor uvd jed-
no zmonch zapojen indikace za-
pnut spotebie, vdanm ppad
rovky na sov napt 220 V. Jsou
zmnny jeho nedostatky i pednosti.
Indikace zapnutho stavu je vc po-
tebn a stle aktuln. Jednoduch a
spolehliv univerzln zapojen lze asi
tko navrhnout. Pokud zstaneme u
LED, jev se mi jednodu zapojen
antiparaleln spojen LED s kemko-
vou diodou a ktto kombinaci sriov
pipojen rezistor, navren sohledem
na poadovan proud diodou a poui-
t napjec napt. Indikan obvod je
pak paraleln pipojen ke spotebii.
Nvrh zde nezvis na vkonu spote-
bie. Potme bytek napt v pro-
pustnm smru na kemkov diod
0,8 Va pro LED 1,8 V (erven) a 2,5 V
(lut nebo zelen) pi proudu asi
10 mA. Pro 220 Vvychz odpor asi
22 k, co pedstavuje vkonovou ztr-
tu asi 2,2 W. Pokud vad teplo i roz-
mry, nedoporuuji nahradit rezistor
kondenztorem 100 a 150 nF jako
ekvivalentn reaktanc, protoe se mo-
hou zniit diody proudovou pikou pi
zapnut v okamiku, kdy sov napt
neprochz nulou a kondenztor je vy-
bit. Jinak se tato indikace hod dobe i
pro men napt (rezistor sta pro
men vkon), je vhodn i pro stejno-
smrn napjen smonou zmnou
polarity, i indukn zt (rel apod.).
U aplikace LED ve funkci indiktor s-
ovho napt vad to, e potebn
proud pro svit je minimln asi 5 mA,
co vyadujevkonov a rozmrov
nevhodn rezistory, anebo sloitj
zapojen. Proto vtakovch ppadech
je jednodu vyut msto LED dou-
tnavku vsrii spedadnm rezisto-
rem. Odpor vychz kolem 1 M, a v-
konov sta na 0,125 mW. Je teba si
pi jeho vbru uvdomit, aby nebyl na-
pov peten, nebo je na nm na-
pt asi 100 Vi vce podle zpalnho
napt doutnavky. Proud doutnavce
sta velmi mal - kolem 0,1 mA, nao-
pak vt proudy (1 mA) vedou
kopalovn elektrod a zernn baky
kovem zelektrod.
Dal mon jednoduch indikace
nap. rovek na sov napt je vsrii
zapojen kontroln rovka na mal
napt 3 a 6 V, kter snese proud pro-
tkajc sovou rovkou a sama ne-
zpsob velk bytek napt, kter by
vedl kpoklesu svitu sov rovky.
Nap. pro rovku 40 W/220 V by sta-
ila mal rovka s proudem 0,3 A.
Libor Gajdok
Tlak: 1015 hPa
Rychlost vetru: 12 m/s
Smer vetru: 90 st
Nashledanou!
#12,0,90,0,43.5,0,-12.5,1015<0x0d>
Cel displej je postaven na jednostrann desce
s plonmi spoji se temi drtovmi propojkami (viz
obr. 3. Rozmry desky jsou ureny k vestavb do
plastov krabiky Bopla U110. Displej lze postavit
i na kousku univerzln desky s plonmi spoji.
Aktuln verze software je k dispozici na m in-
ternetov strnce http://www.qsl.net/ok0ns. Za zmn-
ku stoj dal monost zjednoduen celho zapojen.
Prvn variantou je vypustit IC2 a nahradit jej jedno-
Displej k domc
meteostanici
Ing. Pavel Lajner (Motorola)
lnek popisuje nvod na stavbu displeje, kter zobrazuje data
poslan mic jednotkou meteostanice. Je soust systmu po-
psanho v PE 9/2000. Zkladn funkc displeje je monitorovat sriovou
linku a zpracovan data zobrazit na dvoudkovm displeji LCD.
duchm pevodnkem rovn, protoe se vyuv
pouze jednosmrn komunikace. Dal variantou je
pout osciltor RC msto krystalovho. Ob zmny
by vyadovaly zmnu software a bylo by nutn pout
mikroprocesor oznaen MC68HRC908JK3 (http://
www.mcu.motsps.com/) - viz obr. 4. Vce se o tomto
procesoru dozvte v dal PE.
Seznam soustek
R1 1 M
P1 10 k, trimr
C1, C2 27 pF
C3 a C9 100 nF
IC1 MC68HC908JK3CP
IC2 MAX232
IC3 MC7805C
IC4 univerzln displej 2x16
K1 a K3 roubovac svorkovnice
X1 4 MHz, krystal
B1, B2 univerzln tlatko
Mikroprocesory Motorola nabz napklad firma
Betacontrol v Brn.
Blokov schma zapojen je na obr. 1, podrobn
schma potom na obr. 2. Pevodnk RS232 v klasic-
km IO Maxim RS232 (IC2) pevd napov rovn
RS232 na TTL a ty jsou dle zpracovvny mikropro-
cesorem IC1. Tentokrt jsem zvolil dal typ firmy Mo-
torola MC68HC908JK3 v pouzdru PDIP 20. Jedn se
opt o typ pln kompatibiln s procesory ady HC08 a
bude tak podrobn popsn.
Procesor te data pichzejc po sriov lince,
dekduje jednotliv hodnoty a ty potom zobrazuje na
displeji IC4. Komunikace s displejem probh po stan-
dardn 10bitov sbrnici. IC3 potom stabilizuje nap-
jec napt 5 V.
K dispozici jsou dva zobrazovac mdy. V tom
prvnm jsou na displeji zobrazeny vechny zkladn
daje ve zkrcen form:
-37.4C 1020hPa
81% 15m/s 135
Ve druhm mdu je zobrazena aktuln hodnota
jedn veliiny, vetn maximln (H) a minimln (L)
hodnoty od poslednho vynulovn (tlatkem B2).
Mezi jednotlivmi mdy i veliinami se d pepnat tla-
tkem B1.
Temp: -37.4C
L -37.4 H -12.4
Press: 1020hPa
L 998 H 1020
Humidity: 81%
L 56 H 95
WindSpeed: 15m/s
L 10 H 35
Direction: 135
L 0 H 275
K tomu, aby byl schopen mikroprocesor rozpo-
znat sprvn hodnoty, mus bt poslny v konkrt-
nm poad. To jsme zvolili stejn, jako bude formt
pro virtuln meteostanici Ambient i pro hlasov v-
stup. Hodnoty mus zanat znakem #, za nm nsle-
duj: rychlost vtru, 0, smr vtru, 0, vlhkost, 0, teplo-
ta, tlak, 0. Nkter ze skript by tedy ml vypadat
takto:
1: #%w,0,%d,0,%h,0,%t,%p,0\r
Tento dek se me poslat na konci kad rela-
ce, kter me obsahovat dal rzn texty, nap-
klad:
Meteostanice Suchy vrch
Teplota: -12,5 C
Vlhkost vzduchu: 43,5 %
Obr. 1.
Blokov
schma
displeje
Obr. 2. Podrobn zapojen displeje
Obr. 3. Deska s plonmi spoji
Obr. 4. Mon zjednoduen displeje
Ji Kadlec
Relov karta
V PE 8 a 9/2000 byly uveejnny stavebn nvody na extern karty
BASIC a PC-PORT16, kter roziuj paraleln port potae a na 112
vstupnch linek. Relov karta obsahuje 16 silovch rel a je urena
pro spojen s tmito kartami.
Popis zapojen
Schma zapojen je na obr. 1. Pes
konektor X18 se penej data (sp-
nac signly) z karet BASIC nebo PC-
PORT16. Relovou kartu (nebo vce
karet, pokud vyvstane poadavek dit
vce vstupnch rel ne 16) je nutn
napjet z externho transformtoru
230/12 V s dostatenm vkonem. Je
vhodn vyut sov toroidn trans-
formtory WLT060-12 nebo WLT105-12.
Vstupn napjec napt je usmrnno
diodovm mstkem D1 a filtrovno
kondenztory C1 a C2.
Kad spnan bod obsahuje vko-
nov rel, ochrannou diodu a spnac
tranzistor. Funkci popeme na prvnm
spnanm bodu s rel RE1.
Pokud nen piveden vstupn signl
nulov rovn, je tranzistor T1 uza-
ven a cvkou rel neprotk dn
proud. Pivedenm nulov rovn na
vstup se tranzistor T1 oteve a rel
RE1 sepne. Dioda D2 omezuje nap-
ov piky, kter vznikaj v dsledku
odpojen induknosti cvky rel.
Rel j sou typu MILLIONSPOT
s jednm pepnacm kontaktem, kter
me spnat proud a 10 A (vzhledem
k tlouce a ce spoj na DPS) pi
maximlnm napt 24 V. Proud, pro-
tkajc cvkou v sepnutm stavu, je
160 mA pi napjen 12 V.
Tranzistory jsou typu npn s maxi-
mlnm proudem CE 0,8 A.
Stavba a oiven
Deska s plonmi spoji a rozmst-
n soustek jsou na obr. 2 a 3.
Nejprve osadme dv drtov pro-
pojky vedle konektoru X18, potom
vechny rezistory R1 a R32, diody
D1 a D17, tranzistory T1 a T16,
kondenztory C1 a C2 a rel RE1 a
RE16. Nakonec osadme konektory
X1 a X18.
Po prohldnut desky po pjen pi-
vedeme stdav napjen 12 V z trans-
formtoru nebo externho zdroje na
konektor X1. Napjec proud se pohy-
buje okolo 2,6 A pi vech sepnutch
rel, take je nutn transformtor na
tento proud dimenzovat. Vzhledem
k vtmu proudovmu odbru nem-
e bt toto zazen napjeno z karty
BASIC.
Po pipojen napjecho napt mus
bt vechna rel v klidovm stavu. Po-
tom uzemujeme jednotliv vstupy
(na konektoru X18) a kontrolujeme,
zda se sepnulo pslun rel.
Spojen s kartami BASIC
nebo PC-PORT16
Karty musme propojovat mezi
sebou plochm 40ilovm vodiem,
opatenm na obou koncch samoez-
nmi konektory. Ke zkouce funk-
nosti meme vyut program PAR-
PORT2.EXE, kter je dodvn se
stavebnic karty BASIC.
Obr. 1. Schma zapojen
Seznam soustek
R1, R3, R5, R7, R9, R11,
R13, R15, R17, R19, R21,
R23, R25, R27, R29, R31 2,2 k
R2, R4, R6, R8, R10, R12,
R14, R16, R18, R20, R22,
R24, R26, R28, R30, R32 100 k
C1 100 nF
C2 3300 F/25 V
D1 B250C1500
D2 a D17 1N4148
T1 a T16 BC327-40
RE1 a RE16 RELEH700E12C
X1 ARK210/2
X2 a X17 ARK210/3
X18 S2G40
deska s plonmi spoji
Obr. 2. Deska s plonmi spoji (rozmstn soustek na nsledujc stran)
Ochrana proti
peplovn
s malm
bytkem napt
Pi troe nepozornosti nen pli
velkm problmem pipojit vymova-
nou napjec baterii s opanou polari-
tou a nsledky mohou bt fatln.
Proto je lpe opatit takov elek-
tronick zazen ochrannm obvodem.
Nejjednodu je samozejm sriov
dioda, nen to vak bez problm.
I kdy pouijeme Schottkyho diodu,
musme potat, e napt na zti
bude men o 0,3 V a 0,5 V jejho
propustnho napt, co me bt
u pstroj s nzkm napjecm nap-
tm podstatn.
Lep zpsob je v tomto ppad
pout vkonovch polem zench
tranzistor zapojench podle obr. 1 a, b.
Vhodou ochrannch obvod s tran-
zistory MOSFET je, e pi volb vhod-
nho typu tranzistoru je ztrta napt
pi sprvn polarizaci velmi mal. Je
tomu tak proto, e k vnitn inverzn dio-
d tranzistoru MOSFET je pi sprvn
polarit napjecho napt zapojen
odpor otevenho kanlu R
DS(on)
. Tato
vhoda ovem trv jen potud, pokud
je proud tranzistorem a tedy odbr
chrnnho zazen men ne asi
0,6/R
DS(on)
, piem 0,6 V odpovd
obvyklmu bytku na inverzn diod
tranzistoru. Nejlepch vsledk z to-
hoto hlediska lze doshnout se zapo-
jenm s tranzistorem s obohacovanm
kanlem typu N (obr. 1b).
Ne vdy vak me bt tranzistor
zapojen v zpornm pvodu napjen,
a je-li to kvli zemnn nevhodn, je
teba pout tranzistory s kanlem P,
kter vak maj vt odpor v sepnu-
tm stavu R
DS(ON)
.
Pi volb typu tranzistoru je teba
pamatovat na to, aby napt baterie
bylo men ne prrazn napt kolek-
tor - emitor U
DS(BR)
a nebylo pekroeno
mezn napt U
Gsmax
. Hradlo lze za cenu
dvou dalch soustek ochrnit para-
leln Zenerovou diodou (na obr. 1 na-
znaeno rkovan). Prahov napt
U
GS(th)
by vak souasn mlo bt
mal vi napt baterie, aby byl tran-
zistor dostaten oteven.
Vhodn typy tranzistor s kanlem
N jsou podle [1], pedevm z hlediska
rozmr, nap. IRF7401 (pouzdro SO-8,
R
DS(on)
= 0,022 ), IRF7601 (pouzdro
Micro-8, R
DS(on)
= 0,035 ), s kanlem
P IRML2402 nebo IRF7404 (SO-8,
R
DS(on)
= 0,04 ), IRF7604 (Micro-8,
R
DS(on)
= 0,09 ) od International Re-
ctifier. O jejich parametrech se dozv-
me vce na http://www.irf.com. Pokud
nm vak nezle na rozmrech, po-
sta nap. i MOSFET N KUN05 (TESLA)
s R
DS(on)
pod 0,1 .
JH

[1] Kleine, G.:
Verpolungsschutz
ohne Spannungsver-
lust. Elektor . 7-8/
/1999, s. 75, 76.
Obr. 1. Ochrana proti peplovn s MOSFET
Mikropkonov
regultory napt
s malm bytkem
Integrovan obvod LP2966 obsahuje
v pouzde MSOP-8 dva linern regul-
tory napt, kter jsou jet pi napo-
vm rozdlu mezi vstupem a vstupem
135 mV schopny dodvat 150 mA.
Umouj vyhnout se pout impulsn
regultory, kter jsou zdrojem nep-
jemnho ruen. Nov regultory jsou
ureny pedevm pro bateriemi nap-
jen penosn pstroje typu pager,
mobilnch telefon, pijma GPS nebo
pro mic pstroje. Jejich pouitm se
prodlou ivot napjec baterie nebo
u akumultor doba mezi nabjenmi.
Jsou vhodn i jako post-regultory
zaazen kvli zmenen umu za im-
pulsn regultory, kter zase sn pli
velk vstupn napt. Vstupn initel
stabilizace je 0,1 mV/V, vstupn je
0,12 mV/mA. Na vstupech chybovch
pznak se objev logick 0, kdy v-
stupn napt klesne o 10 % pod jmeno-
vitou hodnotu.
Logickm signlem SHUTDOWN
lze oba regultory v pouzde vypnout a
klidov proud obvodu nsledn klesne
pod 1 A. V meznch situacch zabez-
pe regultory ochrany proti pokozen
tepelnm a proudovm petenm. Dv
pevn napt LP2966 mohou mt hod-
noty 1,8 V; 2; 2,4; 2,5; 2,6; 2,7; 2,8 V;
2,9; 3; 3,1; 3,2; 3,3; 3,6; 3,8; 4; 5 V
s pesnost 1 % a jejich kombinace,
by ne vechny verze, jsou k dodn p-
mo ze skladu. Regultorm posta jen
ti extern blokovac keramick konden-
ztory s min. kapacitou 1 F a ekvivalent-
nm sriovm odporem (ESR) v defino-
vanm tolerannm poli, zajiujc stabilitu
v celm rozsahu proudov zte.
Mal bytek
napt i pi 3 A
Aby udrely stabiln vstupn napt,
posta obvodm z rodiny nzkobyt-
kovch regultor LP396x od National
Semiconductor pi odbru 800 mA roz-
dl mezi vstupnm a vstupnm naptm
240 mV, pi 1,5 A 380 mV a pi 3 A je-
t 850 mV. Vstupn napt se me po-
hybovat mezi 2,5 V a 7 V. Vlastn spo-
teba obvod je rovn mal, asi 5 mA
a nezvis na proudu zte. Krom
pevnch vstupnch napt 1,8 V; 2,5 V
a 3,3 V existuje i monost je nastavit
v rozsahu 1,215 V a 5 V. Nkter re-
gultory lze vypnout logickm sign-
lem, jin poskytuj varovn signl o vy-
boen z regulace, ppadn mohou
snmat skuten napt vstupu a na
vlastn zti. Regultory jsou ureny
pro pouit pi napjen signlovch pro-
cesor, v nabjech, potach vech
proveden, pdavnch PC kartch.
JH
Bli informace o tchto obvodech
naleznete na www.national.com
Obr. 3.
Zkladn technick parametry
Napjec napt: +8,5 a +33 V.
Proudov odbr dic sti: 6 mA.
Maximln proud vstup
mikrokontrolru: 500 A.
Napov rovn vstup
mikrokontrolru:
log. 0 < 1 V, log. 1 > 2,25 V.
Maximln napt motor: +50 V.
Max. proud do jedn fze motoru:
500 mA.
Dlka kroku pi volnobnm oten mo-
tor/poet impuls od min. do max. dlky:
0,13 ms a 0,0035 ms s blokovnm
maximln rychlosti/247 impuls;
0,13 ms a 0,000512 ms bez bloko-
vn max. rychlosti/255 impuls.
Popis zapojen
Pro logiku zen krokovch motor
je pouit mikrokontrolr PIC 16C55XT/P
s obslunm programem S217. Kmito-
et mikrokontrolru 4 MHz byl zvolen
nhodn (lze pout i vy i ni
kmitoet). Rezistory R1 a R3 nastavuj
klidov vstupn rovn mikrokontrol-
ru na stav log. 1, a to pro ppad, e by
mikrokontrolr byl zen pouze staho-
vnm napt k nule (napklad ote-
venmi kolektory tranzistor). Tran-
zistorov pole integrovan v IO2 zaji-
uje spnn dostaten velkho napt a
proudovou rezervu pro men krokov
motory (obr. 1).
Mikrokontrolr umouje zen t-
fzovch i tyfzovch krokovch mo-
tor. Pi zapnut napjen je testovn
vstup PB7. Nen-li zapojen rezistor
R2, je na vstupu PB7 stav log. 0 (viz
obr. 2). Je-li na vstupu log. 0, pracuje
mikrokontrolr se tyfzovmi kroko-
vmi motory. Pro pipojen tfzovch
motor osadme R2.
Tabulka 1 ukazuje piazen funkce
jednotlivm vstupm mikrokontrolru.
Konstrukce byla pvodn navrena
pro krokov motory STH-56D205-04
firmy Shionano Kenshi. Tyto motory
se pouvaj v hracch automatech na
pohon bubn s obrzky a ped asem
se objevily v nkterch obchodech
s vprodejem soustek. Nsledn
byl program upraven, aby byl vce uni-
verzln. Pokud budeme tyto motory
dit funkc volnobnho oten, je
v programu nastavena minimln dl-
ka impulsu jedn fze asi 3,5 ms, co
odpovd asi 1,5 otky motoru za se-
kundu. Blokovn maximln rychlosti
lze vypnout pivedenm log. 0 na vstup
PB0 nebo PB2. asovn vidme na
obr. 3. Pro zen mikrokontrolru se
pouv zporn logiky. Vechny sig-
nly jsou aktivn ve stavu log. 0. Pro-
gram mikrokontrolru b ve smyce
o dlce asi 45 s, veker odezvy na
zen zptnch signl apod. pijdou
nebo jsou mikrokontrolrem vykonny
do 100 s. Minimln dlka pivd-
nch impuls je 50 s. Minimln dl-
ka mezi impulsy je tak 50 s.
Pokud bychom potebovali jet
snit rychlost volnobnho oten
motoru, meme pout krystal s ni-
m kmitotem. Minimln kmitoet
je dn pouitm typem PIC a dlkou
smyky programu (max. 9 ms, po-
kud by smyka trvala dle, zatkal
by pes - ochrnce bhu programu).
Nejni kmitoet mikrokontrolru
pro dan program me bt asi a
20 kHz.
zen
krokovch motor
Stanislav Kubn
Konstrukce umouje zen dvou tfzovch nebo ryfzovch
krokovch motor. dit je lze krokovnm vped a vzad nebo lze
jednoduchm zpsobem nastavit v irokm rozsahu rychlost ote-
n kadho motoru (volnobn oten).
Obr. 1.
Obr. 3.
Obr. 2. Schma zapojen
Tab. 1. Piazen funkce jednotlivm vstupm mikrokontrolru
Vstup Popis x.M Smr Funkce
mikrokontrolru motor 1 nebo 2
Port B bit 0 1.M - krok vstup pivedenm impulsu ve funkci krokovn se posune rotor motoru o krok vzad, ve funkci rychlost se sn rychlost motoru
Port B bit 1 1.M + krok vstup pivedenm impulsu ve funkci krokovn se posune rotor motoru o krok vped, ve funkci rychlost se zv rychlost motoru
Port B bit 2 1.M vped/vzad vstup pepnn smru oten motoru, log. 0 pro vzad
Port B bit 3 1.M rychlost/krok vstup pepnn funkce krokovn nebo volnobn oten motoru, log 0 pro krok
Port B bit 4 2.M - krok vstup pivedenm impulsu ve funkci krokovn se posune rotor motoru o krok vzad, ve funkci rychlost se sn rychlost motoru
Port B bit 5 2.M + krok vstup pivedenm impulsu ve funkci krokovn se posune rotor motoru o krok vped, ve funkci rychlost se zv rychlost motoru
Port B bit 6 2.M vped/vzad vstup pepnn smru oten motoru, log. 0 pro vzad
Port B bit 7 2.M rychlost/krok vstup pepnn funkce krokovn nebo volnobn oten motoru, log 0 pro krok
Port A bit 0 1.M max. rychlost vstup vypn blokovn omezen maximln rychlosti motoru
Port A bit 1 1.M rychlost je 0 vstup indikuje, e motor m nulovou rychlost
Port A bit 2 2.M max. rychlost vstup vypn blokovn omezen maximln rychlosti motoru
Port A bit 3 2.M rychlost je 0 vstup indikuje, e motor m nulovou rychlost

Osazen desky
s plonmi spoji
Desku osazujeme od nejnich
soustek postupn k vym. Pod in-
tegrovan obvody pouijeme objmky.
Do desky pipjme konektor K1, do
kterho zazneme ploch kabel po-
tebn dlky.
Pokud budeme krokov motory na-
pjet naptm do +33 V, meme pro-
pojit vvod +VM (napjen krokovch
motor) s napjenm dic sti.
Seznam soustek
R1 s 8x22 k
R2 1 k
R3 s 4x 22 k
C1, C2 47 pF
C3 47 F/16 V
C4, C5 47 nF
C6 470 F/50 V
D1 1N4001
IO1 PIC S217 (PIC16C55XT/P)
IO2 ULN2803
IO3 7805
K1 LPV14
X1 4,0 MHz
H1 sokl 28
H2 sokl 18
PS1 deska S217
Obr. 4. Deska s plonmi spoji
Mikrokontrolr PIC S217 za 299 K

si mete objednat psemn na adre-
se:
Kubn Stanislav, Pdova 2094/1,
182 00 Praha 8, e-mail: sct@iol.cz;
http://web.iol.cz/sct.
Jak oivujeme
obvody
se sovm naptm
V mnoha lncch uveejnnch v PE a
zabvajcch se njakm obvodem nebo
zazenm, kter je spojeno s napjec st-
davou st, obvykle teme upozornn, e
musme dodrovat bezpenostn pedpisy,
e konstrukce vlivem ptomnosti sovho
napt nen vhodn pro zatenky atd.
Nedbme-li tchto upozornn, meme
bt postieni derem nebo razem elektric-
km proudem, kter vak me bt i po-
sledn. Dovedu si pedstavit rozpaky za-
najcho elektronika, kter takov upozornn
vyvolv.
Pestoe se jako amatr a profesionl
pi prci na elektrickch i elektronickch
zazench napjench ze st (od dob
elektronek a po dnen mikroelektroniku)
neustle setkvm s podmnkou aby se
nikomu nic nestalo, mlokdy jsem etl, jak
tedy vlastn postupovat.
Je sice pravda, e ad bezpenosti
prce vyhlkou . 50/1978 Sb. O zpso-
bilosti v elektrotechnice udlal pro bez-
penost profesionln elektrotechniky mno-
ho, avak amatra, kter si chce obas
nkter to zapojen se sovm naptm
postavit, to pli nepostihuje. Proto jsem
se rozhodl pispt ke zdrn stavb p-
stroj s nebezpenm naptm nkolika ra-
dami a vysvtlenmi zpsob na prce.
V knize [1] se uvd: S rozenm po-
lovodiovch soustek do pstroj se
zmenila urit rizikovost manipulace uvnit
zapnutho pstroje. Jestlie dvj elek-
tronkov pstroj trestal kad shnut ved-
le citelnou ranou tm v ktermkoli mst
zapojen, musme bt dnes obzvlt nei-
kovn, abychom shli nap. na pvody k pri-
mrnmu vinut sovho transformtoru
nebo na pvody primrn pojistky a sov-
ho spnae. Co pi pouit transformtoru
v pstroji jsou vtinou jedin msta zapo-
jen, kde je nebezpen sov napt.
Zde bych rd pipomnl, e sprvn kon-
struovan zazen i po odejmut krytu za-
pnutho pstroje zabrauj nahodilmu do-
tyku (tedy dotyku vlivem na nepozornosti)
se spoji nebo kontakty s nebezpenm na-
ptm. Jsou toti pouity dodaten izola-
n kryty na soustkch (nap. na spna-
ch) a tak na stran pjen desek s plo-
nmi spoji, kde je sov obvod nebo i vt
napt ne bezpen. Pesto v dnm p-
pad nesmme podceovat nebezpe ra-
zu elektrickm proudem, protoe nkter
pstroje nemus mt provedena takov
opaten.
K razu elektrickm proudem dojde teh-
dy, dotkneme-li se iv sti zazen, tj.
msta, kter vykazuje nebezpen napt
proti zemi za podmnky, e protee nam
tlem dostaten velk proud. V knize [2]
se uvd proud kolem 10 mA (pi sov
frekvenci), pi kterm ochrnou svaly ovl-
dan vl lovka a nastv ke, kter
postienmu znemon vyprostit se sm z ob-
vodu (take se pekro tzv. mez uvolnn).
Nebezpe razu je vrazn ovlivnno sta-
vem srden innosti v okamiku dotyku
s ivou st a dobou prchodu proudu
tlem. Dle se v [2] na s. 48 doteme:
Mez bezpenho napt na ivch stech
elektrickho zazen je v normlnm (bez-
penm) prostoru toton s mez trvalho
dotykovho napt na neivch stech a
in pro stdav proud pouze 50 V a pro
stejnosmrn proud 120 V. Bn napt
osvtlovac st 230 V proti zemi me
tedy ji zcela spolehliv zabt, co se bohu-
el asto stv. Odpor mezi prstem, kte-
rm na st pstroje pod sovm naptm
shneme, a zem meme umle zvto-
vat natolik, e proud tlem omezme nejen
pod nebezpenou, ale i pod vnmatelnou
hranici (1 a 3 mA).
Velikost nebezpe razu podstatn
ovlivuje druh prosted, ve kterm pracu-
jeme. Pracujeme proto v prostorech bez-
pench, to jsou takov, ve kterch pro-
sted samo zmenuje nebezpe razu
elektrickm proudem.
Nae pracovn msto m bt v such
mstnosti s pokojovm prostedm. Z-
sadn ani v suchm lt nepracujeme pod
pstekem nebo v njak mstnosti s vlh-
kmi stnami nebo s polovodivou podla-
hou. Oivovan pstroj mme na nevodi-
vm (devnm) stole, na podlaze ped
i pod stolem pryov nebo alespo bn
such koberec (nejsme-li si jisti podlahou)
a na nohou suchou, neprovlhlou obuv. Ne-
smme ovem mt monost dotknout se
uzemnnch pedmt nebo vodi jinou
st tla. Veker opaten jsou zbyten,
shneme-li jednou rukou na fzi a druhou
na nulk. Tato monost nen tak vzdlen
od praxe, uvdomme-li si, e tm nul-
kem jsou zpravidla kovov skky pstro-
j napjench ze st (nap. osciloskopu,
zdroje atd.), zmrn spojen ochrannm
vodiem sovch r s nulovm vodiem
st.
Jsou-li iv sti pstroje jakkoli p-
stupn nahodilmu dotyku, drme se pro-
to zsady: jedna ruka pracuje, druh je tr-
vale za zdy nebo v kapse a samozejm
mme na rukou dlouh rukvy. Such obuv,
koberec, nevodiv pracovn stl, podek
na pracoviti a k tomu uveden pracovn
postoj jsou jen zkladnmi formami bez-
penostnch opaten.
Vhodnj je pout k napjen celho
pracovit oddlovac transformtor s pe-
vodem 1 : 1. Dvojit izolace transformtoru
(vinut oddlen pepkou) m potebnou
elektrickou pevnost. Jeho sekundrn v-
vody 230 V nemaj proti zemi nebezpen
potencil. Je pochopiteln, e ani oddlo-
vac transformtor nezabrn deru nebo
razu, dotkneme-li se souasn vstup-
nch svorek. Za oddlovacm transformto-
rem mme zsuvky bez ochrannho kolku
pro zkouen zapojen a pro pstroj (nap.
osciloskop), kter budeme s oivovanm
zapojenm spojovat. Tak nap. sondu osci-
loskopu, jej zemnic kablk, meme bez
nebezpe zkratu nebo razu pipojit kam-
koliv do zapojen oivovanho nebo opra-
vovanho pstroje. Vhoda oddlovacho
transformtoru se projev i v ppad, kdy
spojujeme signlovm vedenm dva p-
stroje, oivovan a mic, kter maj so-
v ry s ochrannm vodiem, tm e vy-
loume vliv paralelnho spojen koster pes
tyto vodie.
Chceme-li se pouit o proveden p-
stroj pracujcch se sovm naptm, do-
poruuji si pest asopis [3]. Zvrem
vm peji, aby se nikdy nikomu nic nesta-
lo a oiven probhlo v pohod.
Literatura
[1] Kroupa, J.; Lb, M.; imeek, A.: Zesi-
lovae T74/78. Praha, SNTL 1978.
[2] Honys, V.: Nov pruka pro zkouky
elektrotechnik. Praha, IN-EL 1997.
[3] Janata, M.: Bezpenostn hlediska pi kon-
strukci amatrskch zazen. AR B 1/1986.
Ing. Pavel Poucha
Technick parametry
Rozmr: 104 x 84 x 29 mm.
Hmotnost: 180 g.
Napjen ze st: 230 V.
Napjen st i ss naptm: 8 a 16 V.
Max. spnan proud: 10 A
Odbr proudu: 5 a 20 mA ,
(25 a 250 mA).
Signalizace: optick i akustick.
Monost naprog. vlastnch kd:
verze 1.40.
Monost naprog. zkaznickch kd:
verze 3.XX.
Vstupy: galvanicky oddlen,
pepnateln.
Poet vstup: 4.
Typ svorek: WAGO.
Popis zazen
Schma pijmae DO je na obr. 1.
Vzapojen je pouit jednoipov mik-
roprocesor ATMEL (89C2051), kter
je jdrem cel aplikace. Zajiuje ve-
ker zpracovn pijmutho demo-
dulovanho signlu, kter je pedem
zpracovn demodultorem pro pati-
n pijmac protokol - napklad RC5
(SFH56 nebo SFH5110 - tyto obvody
lze umstit pmo na desku). Program
procesoru umouje komunikaci s pa-
mt EEPROM (AT24C04), kter je
nezbytn pro uloen kd tlatek.
Demodulovan signl pichz na pe-
ruen procesoru, kde se program ji
postar o zpracovn a dekdovn
pijmutho signlu. Reakc na nj je
sepnut rel (poppad nkolika rel
- jeden povel me bt pkazem pro
vce rel). Pokud signl nekorespondu-
je sdanm protokolem nebo bhem
pjmu nastane chyba, je tato skute-
nost zachycena a indikovna patinm
zvukovm signlem (plat pouze pi na-
stavovn kd, jinak by signl psobil
ruiv). Cel zazen lze napjet z12 V
nebo pmo ze st
230 V pes transformtor, kter lze
osadit pmo do desky s plonmi spoji.
Deska je navrena jako jednostrann
se 7 propojkami. Cenov a vrobn je
toto een podstatn levnj a jedno-
du, co nen zanedbateln argu-
ment. Pro bli informace o protokolu
RC5 je tu obr. 2, ve kterm je protokol
RC5 pesn vyobrazen a popsn.
Pijma dlkovho
ovldn RC5
Martin efeln
Pijma dlkovho ovldn vyuv stvajc nebo univerzln
dlkov ovladae spotebn elektroniky.
Obr. 1. Schma pijmae DO
Obr. 2.
Protokol
RC5
Oiven a nastaven
Po osazen konektor, rezistor,
kondenztor, diod, tranzistor a trans-
Tab. 1.
Vvod U [V] kon Efekt
1 0 Piveden napt Impuls 5 V
2 5
3 5
4 2,5 Krystal
5 2,5 Krystal
6 5 Zkratovnm sGND Svt LED
7 5
8 5
9 5
10 0 Napjen GND
11 5 Zkratovnm sGND uknut reproduktoru
12 5 Zkratovnm sGND Sepnut 4. rel
14 5 Pepna 4 na ON Vvod se zkratuje sGND
20 5 Napjen +5 V
Nastaven Funkce Verze software
1 1 1 1 Aktivuje kd RC5 1.40
1 1 1 0 (Pipravuje se)
Aktivuje kd IO U806, U807 1.50
1 1 0 1 1.60
1 1 0 0 1.70
1 0 1 1 1.80
1 0 1 0 1.90
1 0 0 1 2.00
1 0 0 0 2.10
0 1 1 1 Nahrv kd RC5 1.40
0 1 1 0 (Pipravuje se)
Nahrv kd U806, U807 1.50
0 1 0 1 1.60
0 1 0 0 1.70
0 0 1 1 1.80
0 0 1 0 1.90
0 0 0 1 2.00
0 0 0 0 2.10
Tab. 2.
formtoru (procesor a pam do objm-
ky nevkldat) pivedeme napjen 12 V
nejdve na konektor kon1 a porovn-
me napt podle tab. 1. Pokud souhlas
vechna napt a reakce odpovdaj
tabulce, pivedeme napt 230 V na
transformtor a zkontrolujeme znovu
mic body. (V zjmu bezpenosti do-
poruuji pi oivovn pout k napjen
zdroj 12 V.) Pepna nastavme do po-
lohy [1111]. Pam je naprogramovna
na kd RC5 - tlatko 1, 2, 3, 4. Syst-
mov bit na 00H (Zasuneme procesor
a pam do objmky - pozor na polari-
tu.)
Programovn kd
dlkovho ovldn
Nastavme pepna na [0XXX]. Pi-
vedeme napjen a zaneme stisknu-
tm tlatka 1. Reakc na tento stisk by

Obr. 3. Deska splonmi spoji
mlo bt sepnut rel A. Dal stisk-
nut tlatka m za nsledek vypnut
rel A. Takto pokraujeme, a do po-
slednho rel. Pokud probhl zznam
kdu vpodku, je to oznmeno tnem
OK. (Jako volbu tlatek doporuuji
pro otestovn pout lehce zapama-
tovateln kdy.) Nyn meme vy-
zkouet reakci na stisk tlatek; jestli
je ve v podku, reaguj rel na pat-
in tlatka na dlkovm ovladai.
Dalm krokem je nastaven pepnae
na [1XXX] a odpojen a pipojen napje-
cho napt. Tmto krokem je veker
programovn ukoneno.
Upozornn: Pokud zmnte nastaven
pepnae DIP, mus se odpojit napje-
n, aby se aktualizovaly intern registry
procesoru.
Seznam soustek
R1 a R4,
R9, R13, R14 8,2 k
R5 a R7, R16 1 k
R8 220
R10, R15 82
R11 47 k
R12 27
RN2 100 k
C1, C2 27 pF
C3, C13 10 F/35 V
C4 220 nF
C5, C6, C9 a C12 100 nF/63 V
C7 470 F/10 V
C8 330 F/16 V
IO1 LM7805S
IO2 MCP101
IO3 SFH5110
(SFH56)
IO4 AT24C02
IO5 AT89C2051
T1 a T4 BC327
D5 a D8 1N4007
D9 a D12 1N4148
LED1 erven
LED2 zelen
LED3 lut
LED4 modr
LED5 erven
DIL 8 1 ks
DIL 20 1 ks
Svorky WAGO 236 14 ks
PSH02 1 ks
RELE - H500S06-1-C 4 ks
Pojistka 160 mA 1 ks
Pojistkov pouzdro 1 ks
Transformtor 230 V/9 V, 1,9 VA
Krystal 11,0592 MHz
Reproduktor AL11P (12SP45)
Zvr
Stavebnice lze objednat na adrese:
Martin efeln, 549 34 Hronov IV; e-mail:
sefelin@mymail.cz; telefon: 0604 470 857.
Cena kompletn stavebnice je 850 K.
Inormace na www.volny.cz/pharlap.
Pokud ji mte soustky nakoupe-
ny, je tu monost zakoupit desku a na-
programovan procesor za 310 K, po-
ppad osazen a oiven modul za
950 K (ve vetn DPH). Pro koly je
sleva 5 %.
Zvrem bych chtl podkovat
panu Frankovi za nmt kvytvoen
tto aplikace.
Integrovan obvod
pro zen nabjen
NiCd, NiMH a Li-Ion
K novinkm National Semiconduc-
tor (http://www.national.com) pat i IO
LM3647, uren pro autonomn zen
nabjen t v souasnosti nejroze-
njch akumultor. Pouit tohoto
obvodu pin asov i ekonomick
spory pi nvrhu univerzlnch nab-
je bateri pro penosn pstroje
spotebn elektroniky, audio/video za-
zen nebo akumultorovho elektric-
kho nad.
Akumultory na bzi niklu (2 a 8
lnk) jsou nabjeny konstantnm
proudem, Li-Ion (1 a 4 lnky) kon-
stantnm naptm. Nabjen NiCd a
NiMH zan ppravnou fz, z kter
se postupnm zvtovnm proudu
(soft start) pejde do rychlho nabje-
n, piem obvod me sledovat tep-
lotu baterie a je-li pro nabjen vhodn,
umon jeho zahjen, ppadn je pi
nadmrn teplot peru. Maximln
nabjec proud se uruje externm re-
zistorem. K ukonen rychlho nabjen
lze pout kritria -U (NiCd), U = 0
(NiMH), T/t. Jako pojistka me bt
nabjen ukoneno pi dosaen ma-
ximln teploty nebo doby nabjen.
LM3647 rovn sm zjist vloen a
vyjmut baterie, zkrat a vadnou baterii.
Integrovan elektromry
Nov pstup k men elektrickho
vkonu a spoteby elektrick energie
z elektrick st pedstavuj nov
CMOS IO ady AD775x od Analog De-
Zajmav IO
vices (http://www.analog.com). Nap.
nejjednodu, AD7750 a 7755, vypo-
taj z digitalizovanch signl napt
a proudu okamit vkon a pevedou jej
na mrn kmitoet, co umon dlouho-
dobou integraci elektronickm taem,
ppadn elektromechanickm pota-
dlem pipojenm na vstup obvodu.
Dal obvody, nap. AD7754 a
AD7756 jsou ji vybaveny signlovm
procesorem a umon nap. dlkov
odetn spoteby. AD7756 je uren
pro men spoteby jednofzovch,
AD7754 tfzovch spotebi. Chy-
ba men vkonu je pi dynamickm
rozsahu 1000 : 1 men ne 0,3 %.
Mimo pouit v digitlnch panelovch
wattmetrech a rznch typech elektro-
mr naleznou pouit nap. i v elek-
tromrech umoujcch vdej ped-
placenho mnostv elektrick energie.
Podrobnjm informacm je na webu
vnovna zvltn strnka Analog De-
vices - http://www.analog.com/energy-
meter.
Nov generace
pevodnk U/f
Analog Devices
K novinkm Analog Devices pat
tak dva integrovan pevodnky na-
pt/kmitoet. Zatmco AD7741 m je-
den nesymetrick vstup, AD7742 m
dva diferenciln vstupy (ti pseudo-
diferenciln), kter se pepnaj podle
stavu dvou adresovacch vstup k in-
ternmu pevodnku. Na ipech obou
pevodnk napjench jedinm nap-
tm 5 V je tak referenn zdroj se za-
kzanou kou psma (band gap)
s naptm 2,5 V. Maximln vstupn
kmitoet je 2,75 MHz pro AD7741 a
1,35 MHz u AD7742. Nelinearita pe-
vodu je 0,012 %. Oba obvody odeb-
raj ze zdroje 5 V asi 6 mA, pi vypnut
logickm signlem se spoteba zmen
na mn ne 35 A. Aplikan spekt-
rum zahrnuje men a zen proces i
galvanick oddlen.
Pesn digitln senzory
teploty v pouzde SOT-23
Posledn prstky do rodiny digi-
tlnch senzor teploty Analog Devi-
ces AD7814 a AD7414/AD7415 jsou
zrove prvnmi svho druhu, kter
jsou umstny do pouzdra SOT-23.
AD7814 jsou vybaveny flexibilnm
digitlnm rozhranm SPI, QSPI a
MICROWIRE kompatibilnm se sbr-
nicemi digitlnch signlovch proce-
sor DSP, zatmco druh dva typy
maj dvouvodiov sriov rozhran
kompatibiln s I
2
C a SMBus.
U AD7414 lze tak naprogramovat
hladinu, pi jejm pekroen je vydn
varovn signl jednak samostatn,
jednak na sbrnici SMBus uvanou
v modernch napjecch zdrojch s in-
teligentnmi bateriemi a nabjei. V roz-
sahu 0 a +70 C je nejvt chyba
uvedench senzor 2 C, pracuj vak
v rozsahu -55 a +125 C. Signl
z teplotnho idla ipu je intern pe-
veden do 10 bit digitln formy pe-
vodnkem A/D . Pi pevodu rych-
lost 1 vzorek/s je spoteba obvod
3 W. K napjen popisovanch obvo-
d je teba napt 2,7 a 5,5 V. Nov
senzory teploty lze pout pro levn a
pomrn pesn men, monitorovn,
ppadn regulaci teploty nejrznj-
ch systm, u nich vyboen pra-
covn teploty z pedepsanch mez
me zpsobit jejich nesprvnou funk-
ci. Jmenovat lze mechaniky pevnch
disk, osobn potae, kancelskou
techniku, elektronick zkuebn p-
stroje, mobiln telefony, domc elek-
trick spotebie apod.
JH
Obr. 4. Varianty osazen desky
s plonmi spoji pro rzn obvody
pijmae DO
vod
Nasledujce zapojenie umon roz-
ri tandardn PC sparalelnm por-
tom tlaiarne orozhranie I
2
C, na ktor
sa mu pripja najrznejie obvody.
Podarilo sa mi realizova maximlne
jednoduch zapojenie, ktor sa prip-
ja na paraleln port tlaiarne PC aje
ovldan krtkym programom. Vho-
da tohto rieenia spova vmonosti
pripojenia aj inch obvodov (prevodn-
ky AD/DA, pamte RAM, EEPROM,
obvody RTC, budie displejov...), ko-
munikujcich cez I
2
C aich nsledn
testovanie. Rozhranie me urobi
zPC merac prstroj so zznamom a
anal zou nameranch dt, o by
vprpade kpy pecializovanho zari-
adenia znamenalo obetova nezane-
dbaten finann iastku. Funkcie ko-
munikanho programu s univerzlne
pre vetky obvody vybaven I
2
C. Roz-
hranie je takisto mon poui na ovl-
danie niektorch obvodov vTV prijma-
och, alebo na programovanie pamt
EEPROM. Vtomto lnku bude ako
prklad vyuitia podrobnejie popsa-
n meranie teploty obvodom DS1621
firmy Dallas.
Strun popis zbernice I
2
C
Poda [1] zbernica I
2
C pouva s-
riov dtov linku SDA ahodinov lin-
ku SCL. Kad linka je vybaven zdv-
hacm rezistorom ad sa stiahnu na
nzku rove kadm astnkom zber-
nice.
Vprincpe uvaujeme dva druhy za-
riaden pripojench na zbernicu:
Master: Toto zariadenie ovlda zberni-
cu. Len master me vysiela hodi-
nov impulzy azahajuje prenos
podmienkou START. Dta me vy-
siela do, alebo prijma zo slave
zariadenia ageneruje podmienku
STOP.
Slave: po vzve od zariadenia master
me prijma alebo vysiela dta
poda hodinovch impulzov vysiela-
nch zariadeniem master na SCL.
Pravidl prenosu dt cez zbernicu I
2
C:
Prenos dt me by zahjen len
ak zbernica nie je zaaen inm
prenosom dt.
Poas prenosu dt SDA linka ne-
smie zmeni svoj stav, pokia SCL
je na vysokej rovni. Zmena SDA
ke SCL je na vysokej rovni je po-
vaovan za riadiaci signl.
Protokol zbernice I
2
C obsahuje presne
definovan situcie:
Stav kudu: SDA aSCL s na vy-
sokej rovni (neaktvne).
Zahjenie prenosu (START): mas-
ter stiahne SDA na nzku rove.
SCL ostane na vysokej rovni.
Podmienka ukonenia prenosu
(STOP): SDA znzkej prejde na vy-
sok rove, SCL ostane na vyso-
kej rovni.
Prenos dt: Prslun vysiela vy-
le postupne na dtov linku osem
dtovch bitov, ktor sa posvaj
hodinovmi impulzmi na linke SCL,
vysielanmi prvkom master. Prenos
zana bitom snajvyou vhou.
Potvrdenie (Acknowledge):
Prslun prijma potvrd prjem
bajtu stiahnutm SDA na nzku ro-
ve, pokia master nevyle deviaty
hodinov impulz na SCL. Toto po-
tvrdenie znamen, e sa m prijma
al bajt. Poadovan koniec pre-
nosu sa oznmi tm, e sa potvrde-
nie nevyle. Vlastn ukonenie pre-
nosu sa dosiahne podmienkou
STOP.
Na zbernici I
2
C mu nasta dva
druhy prenosu dt:
Prenos dt zvysielaa master do
prijmaa slave: Prv bajt vysiela-
n mastrom je adresa slave zaria-
denia. Potom nasleduje niekoko
bajtov dt. Slave zariadenie vracia
acknowledge (potvrdzovac) bit po
kadom prijatom bajte.
Prenos dt zo slave vysielaa na
master prijma: Prv bajt - adresa
slave zariadenia je vyslan mastrom
aslave zariadenie vrti acknow-
ledge (potvrdzovac bit). Potom na-
sleduje niekoko bajtov vyslanch od
zariadenia slave zariadeniu master.
Master vrti potvrdzovac bit za ka-
dm prijatm bajtom okrem posled-
nho bajtu. Zariadenie master ge-
neruje vetky hodinov impulzy
SCL, podmienky Start aStop. Pre-
nos sa ukon podmienkou Stop,
alebo zopakovanm podmienky
Start, ktor zane nov prenos
azbernica nebude uvonen.
Kad zariadenie I
2
C m pevne sta-
noven adresu, ktorej as je charak-
teristick pre typ prvku (i sa jedn
opam, teplotn idlo, alebo prevod-
nk) adruh as je premenn a na-
stavuje sa pomocou adresnch vvo-
dov prslunho IO. Posledn R/W bit
adresy zariadenia uruje, i sa bud
vysiela dta do zariadenia, alebo sa
zneho bud ta. A0 a A6 je prvch
7 adresnch bitov slave zariadenia.
truktra adresy zariadenia:
A6 A5 A4 A3 A2 A1 A0 R/W
Na obr. 1 je blokov zapojenie zari-
aden na I
2
C a na obr. 2 je asov dia-
gram komunikcie po zbernici I
2
C.
Rozhranie PC - I
2
C
Zapojenie rozhrania je maximlne
jednoduch, apreto ho doke posta-
vi kad zaiatonk. Pouit tranzis-
tory mu by samozrejme nahraden
inmi vodnmi typmi. Rezistory R1, R2
a R3 slia ako zdvhacie (Pull up)
I
2
C ahko a rchlo
Juraj Veverka
Vsasnej dobe je na trhu vek mnostvo polovodiovch siastok,
ktor doku komunikova sokolm cez zbernicu I
2
C. tandardn PC ne-
disponuje touto zbernicou avyuitie takchto obvodov vradioamatrskej
praxi sa obmedzuje spravidla na komunikciu sopecializovanmi jednoi-
povmi mikropotami, o vyaduje znalos ich programovania. PC dok-
e naprogramova skoro kad atak vnasledujcom lnku popisujem roz-
hranie medzi paralelnm portom PC LPT1 a I
2
C. Pomocou jednoduchho
programu vTurbo Pascale tak mete ovlda obrovsk mnostvo perifri.
Obr. 1. Blokov zapojenie zariaden na I
2
C Obr. 2. asov diagram komunikcie po zbernici I
2
C
audruj linky SDA aSCL vkudovom
stave na vysokej rovni. Rezistory R4,
R5 aR6 obmedzuj prd do bzy
prslunch tranzistorov.
Bza tranzistoru T1 je pripojen na
vvod D0 (D nula) paralelnho portu
PC cez rezistor R1. Vstup hodinovej
linky SCL je teda ovldan vstupom
D0 na PC. Zapojenie tranzistoru T1
invertuje impulzy priveden na D0.
Sprvna rove na vstupe SCL sa
zabezpeuje programovo.
Bza tranzistoru T2 je pripojen cez
rezistor R5 na vstup D1 paralelnho
portu PC. Dta vysielan na vstup D1
s zapojenm tranzistoru T2 tie inver-
tovan. Sprvny daj na vstupe SDA
sa zabezpeuje programovo.
Kee linka SDA je obojsmern,
aparaleln port sce poda [1] dispo-
nuje obojsmernmi linkami, vpraxi sa
mi vak pouitie jednej linky pre vstup
avstup do azPC neosvedilo. Do-
konca nepomhali ani zaruen
schmy asoftware zinternetu. Preto
som sa rozhodol signl prichdzajci
smerom kPC od ostatnch slave zari-
aden privies cez rezistor na tranzis-
tor T3, ktor je typu PNP take vstup-
n signl na vstupe ACK paralelnho
portu PC nebude invertovan. Na vstup
Obr. 3. Zapojenie rozhrania PC - I
2
C
Obr. 4. Vvody konektora paralelnho
portu PC
1 /STROBE Strobe
2 D0 Data Bit 0
3 D1 Data Bit 1
4 D2 Data Bit 2
5 D3 Data Bit 3
6 D4 Data Bit 4
7 D5 Data Bit 5
8 D6 Data Bit 6
9 D7 Data Bit 7
10 /ACK Acknowledge
11 BUSY Busy
12 PE Paper End
13 SEL Select
14 /AUTOFD Autofeed
15 /ERROR Error
16 /INIT Initialize
17 /SELIN Select In
18 a 25 GND Signal Ground
1 - SDA
2 - SCL
3 - T
out
, vstup termo-
statu
4 - GND - zem
5 - A2, nastavenie
adresnho bitu
6 - A1, nastavenie
adresnho bitu
7 - A0, nastavenie
adresnho bitu
8 - V
dd
, 2,7 a 5,5 V
Obr. 5.
Puzdro obvodu
DS1621
Obr. 6. Schma zapojenia DS1621
na zbernicu
ACK prenikaj samozrejme aj signly
vysielan samotnm PC, ale kee zo
pecifikcie I
2
C protokolu vyplva, e
vysiela me sastne iba jedno za-
riadenie pripojen na zbernicu, nie je
toto vbec na zvadu.
To e rozhranie naozaj funguje do-
kazuje pripojenie dvoch teplotnch i-
diel DS1621, hodn relneho asu
spamou PCF8583 aEEPROM pa-
mte X24165. Obvody mu pracova
pripojen sasne na jednu zbernicu.
Dleit je nastavi ich rzne adresy.
PC ako master si prslun obvod vy-
berie poda jeho adresy. Au len od
pravy programu zle ako sa bud
takto zskan dta spracovva.
Zapojenie obvodu DS1621 na
rozhranie
Obvod DS1621 (Dallas Semiconduc-
tor) je digitlny teplomer atermostat,
ktor vykonva prevod vlastnej teploty
puzdra obvodu na 9bitov daj pren-
an vodvoch bajtoch. Teplotu meria
v rozsahu 55 a +125 C srozlenm
0,5 C. Obvod obsahuje tie termostat,
ktorho medzn teploty avlastnosti sa
nastavuj zpisom do registra obvodu.
daj uloen vregistri nie je zvisl od
Obr. 7. Doska s plonmi spojomi interfejsu PC - I2C s obvodom DS1621
Obr. 8. Rozloenie siastok na doske z obr. 7
napjania. Obvod po naprogramovan
me samostatne fungova ako termo-
stat aj po odpojen od PC. Program
DS1621 nem funkciu na zpis do re-
gistra termostatu, ale pre priemernho
programtora by to mala by hraka.
Obvod sa vyrba v8vvodovom puzdre
DIP alebo SOIC, aku svojej innosti ne-
potrebuje iadnu kalibrciu (t zabez-
pe vrobca) ani extern siastky. Ad-
resn bity A6 a A3 s nastaven
vrobcom na 1001. Nastavenie zost-
vajcich bitov A2 a A0 je ponechan
na uvateovi. Preto je na jednu zber-
nicu mon pripoji a 8 obvodov
DS1621.
DS1621 me pracova v nasledu-
jcich dvoch mdoch:
Ako prijma slave: Po kadom prij-
atom bite je vyslan potvrdzujci bit.
Podmienky start astop s vyhodno-
ten ako zaiatok akoniec sriov-
ho prenosu. Rozpoznvanie adresy
je realizovan hrdverovo po prijat
adresy slave asmerovho bitu.
Ako vysiela slave: Prv byte je
prijat azaobchdza sa s nm ako
pri ako vpredolom mde. Vtomto
mde je smerov bit bude indiko-
va, e smer prenosu je opan.
Podmienky start astop s rozpo-
znan ako zaiatok akoniec srio-
vho prenosu.
Doska s plonmi spojmi (obr. 7 a
8) obsahuje spojovacie pole pre adres-
n vvody obvodu DS1621 atak si
kad me nastavi potrebn adresu
obvodu. Podrobn popis obvodu sa d
zska na adrese: www.dalsemi.com
Program DS1621.pas
Ovldac program bol napsan
vTurbo Pascale 7.0 aje vemi jedno-
duch. Bol skan na PC Intel Penti-
um MMX 166MHz pod W98 aj DOS-
om afungoval bezchybne. Problmy
by nemali nasta ani na inch PC. Sl-
i na komunikciu PC steplomerom
DS1621 fy Dallas. Funkcie I2C_Init,
START, Send_byte, Get_byte, Ack-
nowledge a STOP s veobecne
(tandardn) platn pre akkovek in
obvody komunikujce cez I
2
C. Len
funkcia Get_temperature je napsan
pecilne na tanie teploty sDS1621.
Take aj pre zanajcich programto-
rov nebude ak pomocou vyie uve-
Program I2C;
uses crt;
const CP = $378; {komunikacny port}
SCL = $01;
SDA_IN = $02;
SDA_OUT= $40;
ADRESA_R1= 144;
ADRESA_W1= 145;
ADRESA_R2= 150;
ADRESA_W2= 151;
procedure SCL_LOW;
begin
Port[CP]:=Port[CP] or SCL;
end;
procedure SCL_HIGH;
begin
Port[CP]:=Port[CP] and (not SCL);
end;
procedure SDA_LOW;
begin
Port[CP]:=Port[CP] or SDA_IN;
end;
procedure SDA_HIGH;
begin
Port[CP]:=Port[CP] and (not SDA_IN);
end;
function GET_SDA:boolean;
var pom:byte;
begin
pom:=0;
pom:=port[CP+1];
pom:=pom and SDA_OUT;
if pom<>0 then get_sda:=true
else get_sda:=false;
end;
procedure I2C_Init;
begin
SDA_HIGH;
SCL_HIGH;
end;
procedure Stop;
begin
SCL_HIGH;
SDA_HIGH;
end;
function Get_Temperature(adresar:byte;adresaw:byte):real;
var a:boolean;
b1,b2:byte;
teplota:real;
begin
I2C_Init;
START;
Send_Byte(AdresaR,a);
Send_Byte($EE,a);
Stop;
Delay(1000);
I2C_Init;
START;
Send_Byte(AdresaR,a);
Send_Byte($AA,a);
START;
Send_Byte(AdresaW,a);
Get_byte(b1);
Acknowlege;
Get_byte(b2);
Stop;
teplota:=b1;
if b2>0 then teplota:=teplota + 0.5;
Get_Temperature:=teplota;
end;
var volba:char;
teplota:real;
BEGIN
clrscr;
repeat
teplota:=Get_Temperature(Adresa_R1,Adresa_W1);
gotoxy(10,10);write('Teplota: ',teplota:3:1,' C ');
if keypressed then volba:=readkey;
until volba=#27;
END.
dench tandardnch funkci komuni-
kova sakmkovek inm obvodom.
Zver
Uveden rozhranie pracuje spoa-
hlivo na vine PC ponajc od sta-
rch 386 a po vyie uveden zosta-
vu. Rozhranie pracuje samozrejme na
prv zapojenie, len treba da pozor na
nastavenie sprvnej adresy v progra-
me. Inak nebude pripojen zariadenie
komunikova.
Zoznam siastok
R1, R2 10 k
R3 12 k
R4, R5 4,7 k
R6 1 k
T1, T2 KC237A alebo akko-
vek in vhodn typ.
T3 KC636 alebo akkovek
in vhodn typ.
Literatra
[1] Kainka, B.: Vyuit rozhran PC, HEL
1998.
Vpis programu vPascalu si me-
te sthnout z Internetu na strnkch
redakce PE: http://www.aradio.cz
procedure Start;
begin
SDA_HIGH;
SCL_HIGH;
SDA_LOW;
SCL_LOW;
end;
procedure Send_Byte(hodnota:byte;var ack:boolean);
var i:integer;
Begin
SCL_LOW;
SDA_LOW;
for i:=0 to 7 do begin
if (hodnota and $80)=$80 then SDA_HIGH
else SDA_LOW;
hodnota:=hodnota shl 1;
SCL_HIGH;
SCL_LOW;
end;
SDA_HIGH;
SCL_HIGH;
ack:=GET_SDA;
SCL_LOW;
end;
procedure Get_Byte(var vysledok:byte);
var i:integer;
begin
vysledok:=0;
SDA_HIGH;
for i:=0 to 7 do begin
SCL_HIGH;
vysledok:=vysledok shl 1;
if Get_SDA = true then vysledok:=vysledok or $1;
SCL_LOW;
end;
end;
procedure ACKNOWLEGE;
begin
SCL_LOW;
SDA_LOW;
SCL_HIGH;
SCL_LOW;
SDA_HIGH;
end;
Tab. 1. Vpis programu DS1621.pas
Mikroprocesor Motorola 68HC908GP32 pa-
t mezi univerzln HC08 procesory pro obec-
n pouit (GP = General Purpose). Disponuje
adou univerzlnch periferi, kter jej peduru-
j pro irokou kl rozlinch aplikac.
Nejprve piblm systm znaen mikropro-
cesor HC08:
MC68HC908GP32CFB
MC - oznaen vrobce (Motorola);
68HC - oznaen zkladn technologie (nap.
68HRC pro RC verzi apod.);
908 - FLASH verze, 708 EPROM nebo OTP,
08 jen ROM;
GP - rodina procesor, viz JK, JL, KX, AS,
AZ, MR atd.;
32 - piblin velikost hlavn programov pamti v kB;
CFB - typ pouzdra (zde QFP).
Mezi zkladn vlastnosti mikroprocesoru
68HC908GP32 mimo jin pat:
- Vkonn jdro 68HC08 optimalizovan pro
pekladae jazyka C a pracujc ji od 2,7 V.
- Objektov kd kompatibiln s jdrem 68HC05.
- Maximln kmitoet intern sbrnice 8 MHz.
- Genertor hodinovho kmitotu s PLL, mo-
nost pipojen krystalovho nebo keramickho
rezontoru od 32,768 kHz.
- 32 kB FLASH pamti, programovateln pmo
v aplikaci.
- 512 B pamti RAM.
- Dva 16bitov, 2kanlov asovac PWM moduly.
- 8kanlov, 8bitov pevodnk AD.
- 8 vstup peruen od klvesnice.
- A 33 vstupn vstupnch vvod.
- Kontrola sprvn funkce programu, detekce
nzkho napjecho napt, detekce neplatn
instrukce, detekce neplatn adresy.
- 44vvodov QFP nebo 40vvodov pouzdro
PDIP.
- Velmi mal pkon, pln statick funkce (pra-
cuje ji od 0 Hz hodinovho taktu), nkolik
spornch md.
Dle budou popsny zkladn vlastnosti a
vhody jednotlivch funknch blok, kter mo-
hou rozhodovat prv pi vbru vhodnho mi-
kroprocesoru z rodiny HC08 pro danou aplikaci.
Rzn varianty mikroprocesor HC08 nemus
obsahovat nkter bloky, v tch jednoduch
nenajdeme nap. blok pro sriovou komunikaci
chyb (ve verzi 68HC908JK3), v tch sloi-
tjch pak najdeme nkter mn obvykl
periferie jako napklad modul CAN (ve verzi
68HC908AZ60). Komplexnost jednotlivch typ
se pak samozejm projev na cen celho ob-
vodu, kter se pak me liit a nekolikansob-
n.
(Pozn. V popisu pouvm originln nzvy v an-
glitin, kter nem smysl pekldat).
CPU (Central Processor Unit) - kompatibilita
s rodinou 68HC05, 16bitov Stack Pointer,
16bitov Index registr, 8 MHz intern sbrnice,
monost adresace 64 kB, 16 adresovacch
md, pesuny z pamti do pamti bez pouit
akumultoru, rychl nsoben (8 x 8) a dlen
(16/8), modulrn architektura, reimy nzkho
pkonu.
System Integration Module (SIM) - kontroluje
CPU a asovn, podpora a 24 typ perue-
n, asovn intern sbrnice, zen resetu, -
zen peruen.
Low-Voltage Inhibit (LVI) - modul zajiuje
monitorovn napjecho napt, ovld nulo-
vac obvod, ovlivuje spotebu obvodu, nasta-
ven STOP mdu.
Konfiguran registr (CONFIG) - jednotliv bity
registru ovldaj COP modul, STOP instrukci,
LVI modul, nastaven nzkopkonovch md.
Clock Generator module (CGMC) - Zdrojem
pro intern sbrnici me bt pmo krystalov
(pp. keramick) rezontor nebo obvod PLL.
Ten generuje vnitn systmov hodiny na n-
sobcch reference osciltoru, pak lze s vhodou
vyut levn rezontory pro 32,768 kHz a jdro
pak me bet na maximlnm kmitotu.
Input/Output ports (I/O) - k dispozici je 33
obousmrnch vvod, kter tvo 5 paralelnch
port. Kad vvod me bt nastaven jako
vstupn nebo vstupn, porty A, C a D maj soft-
warov nastaviteln pullup rezistory. Vechny
vvody mohou dodvat i spotebovvat proud
a 10 mA, nkter vvody na portu C pak 15 mA.
Computer Operating Properly Module (COP)
- soust modulu je nezvisl ta, kter ge-
neruje intern nulovn po peteen. Hlavn
lohou modulu je kontrola bhu programu, kte-
r mus po urit dob tento ta nulovat. Po-
kud se program nkde zasekne, ta petee
a vynuluje se. Je to dleit bezpenostn
prvek v kad aplikaci.
External interrupt (IRQ) - modul zajiuje
obsluhu maskovatelnho externho peruen.
Vvod IRQ1 m intern pull-up rezistor, na-
staviteln citlivost na hranu, na rove i kom-
binovan, nastaviteln hystereze, automatick
potvrzovn peruen.
Keyboard Interrupt Module (KBI) - modul ob-
sluhuje 8 nezvislch, maskovatelch externch
peruen, urench napklad pro obsluhu kl-
vesnice. Monosti nastaven stejn jako u IRQ,
ukonen nzkopkonovch reim.
Serial Communications Interface Module
(SCI) - tento modul d asynchronn komunikaci
s okolm. Umouje pln duplexn komunikaci,
standardn NRZ formt, 32 nastavitelnch pe-
nosovch rychlost, 8/9 bit, samostatn ovl-
dan vysla i pijma, nastaviteln polarita v-
stupu, generace specilnch peruen (chyba
parity, um, peteen).
Serial Peripheral Interface Module (SPI)
- tento modul d sriovou synchronn, pln du-
plexn komunikaci s okolm. Modul umouje
oba (Master i Slave) mdy, m 4 nastaviteln
penosov rychlosti, samostatn ovldan vys-
la i pijma, nastaviteln polarita hodin, gene-
race specilnch peruen. Kompatibilita s I
2
C.
Time Base Module (TBM) - modul zajiuje
generovn nastavitelnch periodickch peru-
en a vyuv samostatnho tae taktovac-
ho kmitotu. Peruen je mono vyvolat po 1,
16, 128, 256, 1024, 2048, 4096 a 32 768 perio-
dch. Zajmav je reim, kdy modul TBM me
periodicky probouzet procesor ze STOP mdu,
a takto je mon extrmn zmenit spotebu
cel aplikace.
Timer Interface Module (TIM) - tvo dvouka-
nlov asova umoujc tak natn impuls
s volitelnou citlivost, pulsn kovou modulaci
PWM a mnoho jinch monost zpracovvn a
generovn impuls.
Analog-to-Digital Converter (ADC) - integro-
van osmikanlov, 8bitov analogov digitln
pevodnk, jednoduch pevod i kontinuln,
voliteln rychlost pevodu, vyvoln peruen
po ukonen pevodu, monost extern referen-
ce.
Monitor ROM (MON) - tento monitor umouje
kompletn testovn mikroprocesoru pes jed-
nodrtovou sbrnici z externho mikroproceso-
ru nebo potae. Vyuv standardn formt
NRZ, RS232, kontroluje bezpenost pamti
FLASH, doke vykonvat program v RAM
nebo FLASH pamti, obsahuje rovn pipra-
ven programovac rutiny pro pam FLASH.
Break Module (BRK) - modul umouje tzv.
In-Circuit Debugging, tedy ladn programu
pmo v aplikaci. Pi vykonvn instrukce na
nastaven adrese je vyvolno speciln peru-
en, jeho obsluha je pak pouita pi ladn
programu.
Detailn informace o vech mikroproceso-
rech firmy Motorola me ten nalzt na In-
ternetu: http://www.mcu.motsps.com/, ppad-
n u vech autorizovanch distributor v esk
republice. Mikroprocesory lze zakoupit nap.
u firmy BetaControl v Brn.
Obr. 1. Blokov schma
mikroprocesoru MC68HC908GP32
Mikroprocesor
Motorola 68HC908GP32
Ing. Pavel Lajner (Motorola)
V PE se nyn objevuje nkolik popis konstrukc, pouvajcch v es-
kch zemch mn znmou adu osmibitovch mikroprocesor firmy Moto-
rola - 68HC08. V nkolika dlech serilu se vs pokusme seznmit s nkte-
rmi pedstaviteli tto rodiny procesor a na zvr pak s informacemi
o pekladach jazyka C a o kompletnm vvojovm prosted pro HC08.
RNDr. Bohumil Skora
Stavme reproduktorov
soustavy (XXXVII)
Vminul st jsme se pomrn po-
drobn vnovali nhradnmu schmatu
reproduktoru a kompenzac jeho impedan-
ce, piem jako pklad nm poslouil vy-
sokotnov reproduktor SEAS 25 TAFC/D.
Jist vm vak neulo, e v textu nco
chyblo - nebyl tam dn vzoreek, kte-
r by umooval vpoet alespo nkte-
rch parametr kompenzanch obvod.
A to te napravme.
Pro vpoet parametr kompenza-
nch obvod samozejm potebujeme
znt parametry nhradnho schmatu,
kter se vak bn u reproduktor ne-
uvdj. Jedin parametr, kter nkdy
vkatalozch najdeme, je tak zvan induk-
nost kmitaky, a to je daj dosti pochybn
ceny, ponvad skuten induknost kmi-
taky je veliina frekvenn zvisl. Dal-
parametry, kter snhradnm sch-
matem souvisej, jsou tzv. parametry
Small-Thieleovy (S-T parametry), ze kte-
rch je mon vypost prvky nhradn-
ho schmatu pomrn jednoduchm po-
stupem. Potebujeme vlastn znt pouze
stejnosmrn odpor kmitaky R
E
, rezo-
nann kmitoet f
R
, odpor vrezonanci Z
(anebo odpor R
ES
, co je odpor v rezo-
nanci Z zmenen o odpor kmitaky,
take Z = R
S
+ R
ES
) a initel jakosti re-
produktoru ve zkratu, kter se obvykle
oznauje jako Q
TS
. Pokud tyto parametry
znme, meme vypotat induknost L
E
a kapacitu C
E
vparalelnm obvodu RLC,
reprezentujcm rezonann chovn m-
nie podle dobe znmho schmatu na
obr. 1, ve kterm jsou doplnny jet
dal prvky, potebn pro reprezentaci
induknosti kmitaky - ktm se vrtme
pozdji (msto index jsou vtomto sch-
matu i dle ztechnickch dvod poui-
ta mal psmena).
Pro vpoet pouijeme jet jednu
pomocnou veliinu, a to odpor R
P
, dan
paralelnm spojenm R
E
a R
ES
.
R
P
= R
E
. R
ES
/(R
E
+ R
ES
)
Zbvajc veliiny nhradnho sch-
matu pak budou dny vztahy:
L
E
= R
P
/(2.f
R
.Q
TS
),
C
E
= Q
TS
/(2.f
R
.R
P
).
Jak u jsem naznail, vechny hod-
noty nutn pro vpoet nhradnho sch-
matu vtinou neznme. Veliiny Q
TS
a
R
ES
se obvykle udvaj u basovch re-
produktor, u stedotnovch a vysoko-
tnovch je zpravidla vkatalogu nena-
jdeme. Pak nezbv, ne je zjistit na
zklad men impedann charakteris-
tiky (tj. kmitotov zvislosti modulu im-
pedance reproduktoru). Nejpohodlnj
to je, kdy mme impedann charakte-
ristiku vynesenu sdostatenou pesnos-
t jako kivku. Nemme-li, musme se vy-
zbrojit nf genertorem, nf milivoltmetrem
a mit. Impedanci nejsnze zmme
- Dle vypotme elektrick initel ja-
kosti Q
E
= Q
M
/ (r - 1) a celkov initel
jakosti Q
TC
= Q
M
/r.
A to je vpodstat vechno. Znme
initel jakosti a rezonann frekvenci,
znme pslun odporov veliiny, a tak
meme vypost hodnoty nhradnho
schmatu reproduktoru. Definice veliin
pouitch pi vpotech je objasnna na
obr. 2. Dle bychom ovem mon rdi
vypoetli hodnoty kompenzanho obvo-
du rezonann impedance, jak je to nazna-
eno (te trochu pedbhme) na obr. 4a.
Pak pouijeme tchto vzorc:
R
C
= R
S
(1 + R
S
/R
P
)
C
C
= L
E
/R
S
2
L
C
= C
E
.R
S
2
Prv popsan postup umouje zjistit
vechny zkladn parametry s pijatel-
nou pesnost, tj. vtolerancch odpov-
dajcch vrobnm tolerancm reproduk-
tor. Je vak nutn upozornit na nkolik
monch skal. Pedevm, mit by se
nemlo na pln erstvm reprodukto-
ru, nbr na reproduktoru aspo trochu
zahoenm. Pohybem a stm souvise-
jc deformac zvsu pi provozu repro-
duktoru se toti asem zmenuje jeho
tuhost, co m za nsledek zmenen
rezonann frekvence a initele (ppad-
n initel) jakosti. A dle, mechanick
vlastnosti reproduktoru nikoli zanedba-
teln ovlivuje spolukmitajc vzduch.
Jeho hmotnost je jin, mme-li repro-
duktor zcela voln uloen (nap. na stole),
a jin, je-li vestavn vozvunici (v tom
ppad je hmotnost vzduchu vt, co
m za nsledek pokles rezonann frek-
vence a zvten initel jakosti). Vliv
m samozejm i reln sloka vyzao-
vac impedance, ale ta je voblasti rezo-
nannho kmitotu zpravidla zanedbatel-
n. Pi pesnm men by tedy ml bt
pouit zahoen reproduktor (tj. aspo
po pr destkch hodin provozu) a ml
by bt vestavn do oteven ozvunice
tvaru a rozmr blzkch tm, vnich by
ml bt poslze provozovn. Udvn
katalogovch hodnot na ti platn cifry
(pop. na ti desetinn msta) je vtto
souvislosti trochu komick.
Skompenzac impedann charakte-
ristiky vokol rezonance bychom si tedy
rady vdli. Nutno jen jet podotknout,
e pi pouit reproduktoru vuzaven
ozvunici mme vtto ozvunici a v p-
pad basreflexu je situace ponkud od-
lin - obvod pro plnou kompenzaci by
byl ponkud sloitj, vpoty by vypa-
daly jinak a vbec by to cel dalo pod-
statn vce prce. Kompenzace impedan-
ce u basreflexu se vak vtinou nedl,
a kdy u, kompenzuje se zpravidla jen
horn maximum impedann charakteris-
tiky, piem meme sdobrou pibli-
nost pout postup vcemn analogick
prv popsanmu, jen musme odvodit
hodnoty odpovdajc parametrm S-T
pro dan impedann vrchol a znich pak
soustky kompenzanho obvodu..
Ponkud hor je to skompenzac in-
duknosti kmitaky. Kmitaka m dky
vivm proudm vplovch nstavcch
charakter obvodu srozprostenmi pa-
rametry a vdsledku toho je jej impe-
dance, jak jsme si ji ekli, zvisl na
frekvenci, na kter fakticky zvis i srio-
v odpor kmitaky. Podle mch dosa-
vadnch zkuenost plat, e induktance
i odpor kmitac cvky se zvtuj se str-
most piblin 3 a 4,5 dB na oktvu. Induk-
tann sloka impedance pitom v ob-
lasti nad minimem impedance, kde je
nulov, m vdy ni hodnotu ne slo-
tak, e na reproduktor pipojme pes re-
zistor s dostaten velkm odporem (nap.
10k) vstup nf genertoru, na kterm
nastavme napt v tomto ppad 10 V
(pesnji by to mlo bt tak, e by toto
napt bylo na pslunm sriovm re-
zistoru, ale za normlnch okolnost se
nedopustme chyby vt ne 1 %). daj
vmilivoltech namen na svorkch re-
produktoru pak pmo ukazuje impedanci
reproduktoru vohmech. Pozor! Pokud m
reproduktor otvor vmagnetu, mus tento
otvor stit do volnho prostoru - nesm
se ucpat. Jinak meme reproduktor na-
pklad poloit na stl. Postup je tento:
- Nejprve zmme ss ohmmetrem odpor
kmitaky R
S
(nehod se zde univerzln
digitln RLC metry, protoe ty m
i odpor stdavm naptm, co vede k dosti
znanm chybm; vhodn jsou ohmmet-
ry vbnch multimetrech).
- Zjistme rezonann frekvenci f
R
, na kter
by ml mt modul impedance maximum a
fze nulovou hodnotu, a zmme rezonan-
n odpor Z (vme ji, e Z = R
S
+ R
ES
).
Tady opt pozor - pro rezonann frek-
venci nemus nutn nastvat souasn
maximum absolutn hodnoty impedance
a nulov fze impedance! Obvykle je
vak vhodnj vychzet zmaxima abso-
lutn hodnoty impedance - dopustme se
men chyby.
- Vypotme pomocn veliiny r = Z/R
S
a R = (R
S
.Z).
- Vokol rezonannho kmitotu najdeme
kmitoty f
1
a f
2
, pro kter plat, e abso-
lutn hodnota impedance na tchto kmito-
tech je rovna R zpedchozho odstavce
(jako f
2
oznaujeme tu vy z obou).
- Vypoteme kontroln veliinu f
K
= (f
1
.f
2
).
Mlo by platit f
K
= f
R
. Pokud tomu tak
nen, znamen to, e impedance repro-
duktoru je vokol rezonance vraznji
ovlivnna sriovou induknost kmitaky,
anebo se mechanick systm reproduk-
toru nechov jako jednoduch rezonan-
n obvod, co me bt zpsobeno nap.
rznmi pdavnmi komrkami v mag-
netickm obvod apod. (viz pklad vy-
sokotnovho reproduktoru vminulm
dle). Je obtn rozhodnout, co si v ta-
kovm ppad pot. D se mit impedan-
ce pialespo sten kompenzovan
induknosti (jej ptomnost rezonann
frekvenci zvyuje a zvtuje tak rezo-
nann impedanci). Obecn, pokud pro
dal vpoty pouijeme rezonann frek-
venci namenou podle maxima absolut-
n hodnoty impedance, bude nepesnost
v jet pijatelnch mezch.
- Vypotme mechanick initel jakosti
reproduktoru Q
M
podle vzorce:
Q
M
= f
R
. r/(f
2
- f
1
).
Obr. 1.
Obr. 2.

ka rezistivn. Prakticky to znamen, e
fzov hel impedance se me blit
45 stupm, avak nikdy jich nedoshne.
V nhradnm schmatu sloenm ze sou-
stednch prvk meme takov pr-
bh napodobit adou do srie zapoje-
nch paralelnch len RL, u kterch se
induknost postupn zmenuje a odpor
roste. Vnaprost vtin ppad vysta-
me sedvma takovmi leny, piem
prbh impedance u nejvych kmito-
t lze dokorigovat pidnm mal srio-
v induknosti. Pro pesn napodoben
frekvenn zvislosti impedance kmita-
ky u vych frekvenc se tud neobe-
jdeme bez sejmut impedann kivky a
njakho toho programu pro simulaci
obvod, sjeho pomoc metodou postup-
nch aproximac urme L
1
, L
2
, L
3
, R
1
a
R
2
znhradnho schmatu podle obr. 1.
Zde bych si dovolil upozornit na in-
ternetovou strnku http://www.spectrum
-soft.com, na n lze sthnout demo-
verzi programu Microcap 6. Je sice ome-
zen jen na padest soustek (pln
verze stoj kolem 3 600 USD), ale pro
hran si snhradnmi schmaty repro-
duktor a pasivnmi vhybkami to sta.
Pkladem me bt konkrtn n-
hradn schma reproduktoru (jde o typ
TVM ARN 188) na obr. 3a, na obr. 3b je
jeho zmen impedann charakteristi-
ka a na obr. 3c simulovan charakteris-
tika (vetn obvyklho paralelnho rezo-
nannho obvodu bez kompenzace).
Problm je vtom, e neexistuje dn
jednoduch vpoetn postup, kter by
umooval hodnoty vech len nhrad-
nho schmatu vypost, zbv jen - jak
ji bylo eeno - aproximace na zklad
simulace. Natst ani to nkdy nebv
nutn. Ppadn kompenzace se stejn
neprovd pro kompletn nhradn ob-
vod, nbr jen zjednoduen, take kri-
tick je pouze oblast kolem budouc dlic
frekvence. Tady si meme zjednoduit
ivot tak, e prost zmme absolutn
hodnotu impedance na dlic frekvenci
f
D
. Dejme tomu, e namme Z
S1
. Kdyby
rezistivn i reaktann sloka byly shodn,
byla by impedance reprezentovna s-
riovm spojenm odporu R
S1
= Z
S1
/ 2 a
induknosti L
S1
= R
S1
/(2.f
D
). Vzhledem
ktomu, e rezistivn sloka mrn pevl-
d, meme tyto hodnoty upravit tak, e
nap. odpor zvtme o 10 % a induk-
nost o 10 % zmenme. Tm se dostane-
me kfzovmu hlu impedance asi 39
stup, co je pomrn realistick apro-
ximace. Zupravench daj pak me-
me vypotat hodnoty kompenzanho
lenu, jm je sriov lnek RC pipoje-
n paraleln kreproduktoru. Jeho sou-
stkami jsou rezistor s odporem R
S1
(upraven) a kondenztor s kapacitou
L
S1
/R
S1
2
(induknost - rozum se opt zko-
rigovan).
Cel schma pro stejn reproduktor
jako na obr. 3a je na obr. 4a, kde je n-
hradn schma spopsanou kompenzac
sriov induknosti a rezonannho n-
rstu impedance a na obr. 4b je vsled-
n impedann kivka. Vidme, e je po-
mrn hladk, jen voblasti, ve kter by
normln bylo impedann minimum, se
ponkud propad pod 7 ohm a sm-
rem kvym kmitotm impedance po-
nkud narst. To vak nen na zvadu,
jen se stm mus potat pi nvrhu v-
hybky. Vyjde nm mon celkov pon-
kud vt impedance cel soustavy, co
je spe pzniv. Nepjemn je, e hod-
noty soustek pro kompenzaci impe-
dance vrezonanci jsou dosti velk a sou-
stky by tud byl y drah. Proto se
obvykle rezonann vrchol u basovch
reproduktor nekompenzuje.
Pokud jde o kompenzaci induknosti
u vysokotnovch mni, je mon je-
t jin postup. U jsme se zmnili o tom,
e ve vysokotnov vtvi potebujeme
zpravidla zmenovat citlivost. To se nej-
snze uskuten odporovm dliem,
Obr. 3a.
Obr. 3c.
Obr. 3b.
Obr. 4b.
Obr. 4a.
Obr. 5b.
Obr. 5a.
Obr. 6c.
Obr. 6b.
o em byla e ji vjednom zdvjch
pokraovn. Pokud je celkov impe-
dance kompenzovan, je ve vpodku.
Pokud nen, bude dlic pomr kmitoto-
v zvisl. Podvejme se, jak by to vypa-
dal o u reproduktoru 25TAFC, kdyby-
chom chtli citlivost zmenit o 4 dB a
pitom se dostat na vstupn impedanci
dlie 8 ohm (vychzme pitom ze sku-
tenjmenovit impedance reprodukto-
ru, nikoli z hodnoty 6 ohm, jak udv
vrobce). Potebn dli se bude skl-
dat spodlnho odporu (tj. vsrii se
zdrojem signlu) 3 ohmy a pnho (tj.
paralelnho kreproduktoru) 120 ohm.
Penos dlie bez kompenzac je na
obr. 5a, sparalelnmi kompenzacemi na
tomt obrzku - viz popis (zobek
zpsoben parazitn rezonanc pdavn
komory tentokrt zanedbme). Vstupn
impedance bez kompenzac a s kom-
penzacemi je na obr. 5b. Zkusme, co se
stane, kdy vynechme paraleln kom-
penzaci induknosti a citlivost repro-
duktoru upravme jen sriovm rezisto-
rem - jako optimln vychz odpor asi
3,3 ohmu. A aby to bylo zajmavj, s-
riov odpor pemostme vhodnou ka-
pacitou, nap. 1,5 F, jak to naznauje
schma na obr. 6a (parametry nhrad-
nho schmatu jsou trochu jin ne v mi-
nulm sle, protoe jsme zanedbali zo-
bek). Pak dostaneme penos podle
obr. 6b a vst upn i mpedanci podl e
obr. 6c. Bylo by jet zapoteb trochu ji
dokompenzovat u nejvych kmitot,
to vak te ponechme stranou. Pod-
statn je, e absolutn hodnota impe-
dance neklesne pod zadanou velikost a
penos u nejvych kmitot bude tlu-
men mn ne o 4 dB.
Vlastn jsme souasn uskutenili ja-
kousi korekci kmitotov charakteristiky
(zdvih vek), kterou typ 25TAFC/D sice
zrovna nepotebuje, najdou se vak ta-
kov mnie, u kterch se to velmi hod.
Mon se to zd trochu komplikovan.
Mli jste vak alespo malou pleitost
k nahldnut do ern kuchyn, kter se
k nvrh (pasivnch) vhybek.
(Pt: A jak tedy chod vhybky?)
Obr. 6a.

Tato a vtina dalch modernch
zvukovch karet m jen napov nf
vstup, kter je uren pro napjen ak-
tivnch reprosoustav. Pro nronj
prci se zvukem ovem bn prod-
van potaov reprosoustavy nevy-
hov vestavn zesilovae mvaj
vkon jen nkolik W, i kdy udvan
parametry uvdj astronomick vko-
ny a stovky W. Takov levn sousta-
vy jsou ureny spe pro hre pota-
ovch her, ne nap. pro musitroniku.
Je proto poteba pout kvalitnj ex-
tern nf zesilova a opravdov repro-
soustavy, zpravidla domc Hi-Fi nebo
z ady poloprofesionlnch monitor
urench pro blzk poslech (nap. dost
asto pouvan ada ALESIS atd.).
Pro napjen 4 takovch soustav je
poteba pout tykanlov zesilova,
ppadn dal vkonnj pro napje-
n subwooferu. Zesilova nemus mt
korekce ani regulaci hlasitosti, ty lze
realizovat softwrov. Je koda umrt-
vit pro tyto ely 2 kompletn stereo-
fonn nf zesilovae zdomc Hi-Fi se-
stavy, tak jako tomu bylo doposud i
vmm ppad. Samostatn koncov
zesilovae pro Hi-Fi (SONY, SANSUI
atd.) bvaj vzhledem kmen srio-
vosti a kpedpokldanmu okruhu z-
jemc velmi drah. Proto jsem posta-
vil a ovil modulov koncipovan
jednoduch vcekanlov vkonov ze-
silova.
Samozejm jsem se snail problm
vyeit co nejjednodueji. Ztoho dvo-
du jsem zavrhl zapojen sdiskrtnmi
soustkami osazovat 4 nebo 6 de-
sek mi pipadalo pracn. Proto jsem
vybral mezi vkonovmi IO. Z ceno-
vch dvod a zdvod plin roz-
ttnosti sortimentu (pesnji kvli
pli velkmu katalogovmu vbru
a malmu skutenmu pultovmu v-
bru) jsem zavrhl hybridn obvody SA-
NYO. Jako nejschdnj een mi pi-
padalo pout integrovan obvod SGS-
THOMSON TDA7294. D se koupit za
cenu pod 200,- K a m mt podle ka-
talogovho listu nsledujc vlastnosti:
w Velk rozsah napjecho napt a
40 V.
w Vkonov stupe realizovan tech-
nologi DMOS.
w Velk vstupn nf vkon - a 100 W.
w Funkce MUTING/STAND-BY.
w Vylouen hluk a rz zpsobe-
nch pechodovmi jevy pi zapnu-
t a vypnut.
w IO nepotebuje Boucherotv len
pro zajitn stability.
w Nzk um, mal zkreslen.
w Ochrana proti zkratu na vstupu.
w Tepeln ochrana (dvoustupov
nejprve pi pekroen 145 stup
se aktivuje funkce MUTE. Dal vze-
stup teploty odpoj vkonov obvo-
dy (STANDBY) a zmen klidov
proud (radji nezkoueno).
w Velk rychlost pebhu, typ. 10 V/S.
w Mal zkreslen typicky 0,01 % pi
0,1 a 50 W.
A samozejm dal vhodn vlast-
nosti obvykl u operanch zesilova
velk potlaen zmn vnapjecm
napt, irok kmitotov rozsah, vel-
k zisk pi oteven smyce zptn
vazby atd.
Tento IO mne hlavn zaujal oprav-
du minimln potebou vnjch sou-
stek a kmitotovou stabilitou pi
testech se mi ho nepodailo samovol-
n rozkmitat ani pi tsnm piblen
vstupnho vodie ke vstupu.
Doporuen zkladn zapojen IO
TDA 7294 podle vrobce je na obr. 1.
Pokud nkdo poaduje vt vstupn
vkon, lze 2 kusy TDA7294 zapojit do
mstku. Doporuen zapojen mstko-
vho zesilovae je na obr. 2. Do mst-
ku lze jednodue zapojit i dle popsa-
n moduly.
Podl e parametr a vzhl edem
kpoteb minima vnjch soustek
se integrovan obvod TDA7294 jev
jako tm ideln soustka pro stav-
bu nf zesilova svkonem a do
100 W pro pouit vdomcch podmn-
kch.
Vc ovem nen tak jednoduch. Pi
ovovn doporuenho zapojen se
projevilo nkolik specifickch vlastnost
tohoto IO. Pedevm chci upozornit,
e i kdy napjec napt bylo naprzd-
no 40 V (vrobce pipout a 50 V) a
pi zaten odbrem zesilovae kleslo
na 36 V, podailo se mi ztko vypt-
ratelnch dvod odpravit 4 integro-
van obvody, zakoupen souasn.
Pokus o reklamaci IO byl u GM ne-
spn - prodavai operovali tm, e
jsem nepouil originln plon spoje
dle katalogovho listu! U dalch IO
zjin srie, koupench vjin prodej-
n (dokonce vrazn levnji objevil
jsem je bohuel pozdji da za vol-
n ceny) ve stejnm reimu kupodivu
Vcekanlov
nf zesilova
ke zvukov kart
Vojtch Vorek, OK1XVV
Popsan zesilova vznikl jako tm nutn doplnk potaov sestavy
svelmi rozenou a dobrou zvukovou kartou CREATIVE LABS Sound Blas-
ter LIVE! se tymi nf vstupy.
Obr. 1. Typick zapojen TDA7294 (nahoe)
Obr. 2. Mstkov zapojen 2 x TDA7294 (vpravo)
(Obrzky petitny z katalogovho listu IO)
kdn porue nedolo. Porucha na-
stala pi men zesilovae zaten-
ho relnou impedanc 8,2 . V okami-
ku za piblin pt sekund po odpojen
zte pi plnm vybuzen tsn pod
bodem limitace se nhle pvodn nu-
lov stedn rove vstupnho napt
zhoupla k zpornm hodnotm a IO
explodoval (pojistky T5A peily). Stej-
n zvada se opakovala u vech 4
zniench IO. Pro ktomu dolo, do-
dnes nevm. Chybu vzapojen vyluu-
ji lo o 4 moduly shodnho prove-
den vi z dl e. Zej m koncov
tranzistory mly za tepla pli nzk
zvrn napt a pi odlehen se zvt-
ilo napjec napt budie pes boot-
strap kondenztor C5 podle obr. 1. Po-
dotkm, e zesilova byl napjen
jednoduchm nestabilizovanm syme-
trickm zdrojem skondenztory 3x
4700 F vkad vtvi. Proto pi kon-
strukci zesilovae doporuuji radji
nevyuvat pln napjec napt - jako
bezpen lze uvaovat napjec napt
okolo 2x 35 Vnaprzdno, tomu odpo-
vd sov transformtor svinutm 2x
24 a 28 V.
Pro domc napjen 4 modul by
ml bt transformtor dimenzovn na
pkon 150 a 200 VA. Pokud pouije-
me modul est tyi pro pedn a
zadn kanly a dva zapojen do mst-
ku pro napjen spolenho basov-
ho reproduktoru (subwoofer), je vhod-
nj pout transformtor vt 300
a vce VA. O vhodch toroidnch trans-
formtor je myslm zbyten se zde
zmiovat, jejich nevhodou je velk
magnetizan proud pi zapnut a po-
teba pelivjho vbru zpodn
pojistky naprimrn stran a samozej-
m vy cena. Nen problm zakoupit
transformtor hotov (viz inzerce vPE),
ovem daleko vce pot vyuit nja-
kho transformtoru zvprodeje nebo
rozebranho pstroje. Vjednom ze
vzork jsem pouil i dva samostatn
shodn transformtory se sriov za-
pojenmi sekundrnmi vinutmi. Nab-
z se takto vyut transformtory
sjednm sekundrnm vinutm 24 V,
kter pat kvelmi rozenm.
Zesilova pipojen kpotai ne-
mus bt obvykle schopen dodvat tr-
vale velk vkon, mus vak bt scho-
pen dodat velk vkonov piky -
tomu odpovd charakter nkterch
potaovch zvuk, obzvlt u her.
Pi napjen naptm naprzdno 2x
35 V (kter po zaten klesne na asi
2x 31 V podle tvrdosti transformto-
ru) TDA7294 dod podle katalogu tr-
val sinusov vkon typicky 70 W do
zte 6 , ppadn 55 a 60 W do
8 . Pokud nhodou mte reproduk-
torov soustavy simpedanc 4 , do-
poruuji pout napjec napt nej-
ve 2x 27 V, aby se ve pikch sig-
nlu neaktivovala vnitn nadproudo-
v ochrana vIO. Pedpokldm, e
pi pouit soustav scitlivost okolo
90 dB/W/m sta pro blzk poslech
vmen mstnosti vypoten hudebn
vkon zesilovae okolo 75 W na kanl
do 8 . Pokud vyadujete vt vko-
novou rezervu, lze zapojit 4 kanly do
mstku a pro napjen basovho re-
produktoru pout nkter zapojen jed-
noduho vkonovho zesilovae s
tranzistory, kter bylo publikovno
vPE. Jist vyhov nap. zesilova
400 W autora ing. Sedlka.
Proveden modulu zesilovae a
stavba
Zapojen modulu je na obr. 3. Opro-
ti doporuenmu zapojen byl zmnn
odpor rezistoru R2 ve zptn vazb,
aby zesilova ml o nco vt zisk
vstupn napt nkterch zvukovch
karet nemus dosahovat potebn
rovn. Vstupn odpor byl zvten na
56 k, co je hodnota bn ve spo-
tebnnf technice. Na stejnosmrn
drift zesilovae nemlo zvten R1 po-
zorovateln vliv i tak je posuv stejno-
smrnho napt od 0 na vstupu za-
nedbateln a prakticky nemiteln.
Dle byly pouity samostatn inte-
gran obvody RC kovldan napt na
Obr. 3. Zapojen modulu zesilovae
Obr. 4. Deska s plonmi spoji modulu zesilova-
e, skuten rozmry jsou 32 x 32 mm.
Obr. 5. Napjec zdroj
Obr. 6.
Doplky pro
oeten
vstupu
zesilovae
vvodech MUTE (10) a STANDBY (9).
Pro pozdj vyuit a snadn vyaze-
n zadnch kanl.
Obvody RC pro napjen vvod
ovldajcch zpodn funkc MUTE a
STANDBY pi zapnut jsou na samo-
statn desce, kter zrove slou pro
paraleln propojen pouitch filtranch
kondenztor ve zdroji. Zcenovch
dvod jsem toti pouil msto konden-
ztor 2x 15 000 a 22 000 F/63 V
est samostatnch kondenztor
smen kapacitou. Pokud zpodn
nbh zesilovae nevyadujete, sta
pmo na desku modulu umstit pslu-
n rezistor bez zpoovacho integra-
nho kondenztoru a spoj i t ho
skladnm plem napjen. I potom se
zesilova pi zapnut chov klidn a re-
produktory nejsou nadmrn namh-
ny.
Jednotliv moduly (4 a 6 kus,
podle poteby) jsou shodn a samo-
statn umstn na chladi. Pouil
jsem hotovou sk schladiem pvod-
n pro 4 pouzdra TO3, koupenou na
prask radioamatrsk burze za
50,- K. Jeliko jsou IO umstny na
kraji desky a moduly zesilova jsou
velmi mal, pipevuj se samonosn
jednm roubem za IO na chladi. Tak
je mono pout velmi jednoduchou
mechanickou koncepci. To povauji za
hlavn vhodu i ve firemn dokumen-
taci SGS-THOMSON kTDA7294 je ku-
podivu uvedena zbyten velk deska
splonmi spoji a sIO umstnm
mimo kraj desky. Pozor chladic plech
IO je galvanicky spojen se zpornm
plem napjen; proto je nutn ho pi
monti na spolen chladi spolehli-
v izolovat. Na trhu se nabzej rzn
teplovodiv kauuky, sldov a teflono-
v podloky, tepeln vodiv pasty a
dal montn materil, kter jist vy-
uijeme. koda, e cena tchto nezbyt-
nch pomcek je dost vysok.
Moduly (obr. 4) jsou osazeny jak kla-
sickmi (elektrolytick kondenztory),
tak SMD soustkami. To umon
zmenit rozmry modulu tak, aby byl
nesen vvody IO (je jich 15, proto je
jejich nosnost dostaten). Napjec
napt a vvody zem a vstupu jsou
pipojeny vodii o prezu min. 1 mm
2
,
vodie pro ovldn MUTE a STAND-
BY mohou bt libovoln. Vstupy mo-
dul ke konektorm jsou pipojeny ra-
dji stnnm nf koaxilnm kabelem.
Ve vzorku jsem pouil vechny vodie
steflonovou izolac ze starch zsob.
Propojovac vodie vyly vzhledem
kjednoduchosti a variabilnosti modu-
lov koncepce velmi krtk, proto ne-
hroz nebezpe vazeb a oscilac. Je
poteba jen zemnit do jednoho bodu,
nejlpe ke spolenmu stedu nap-
jen k elektrolytickm kondenztorm,
kam je pivedena i zem reproduktor
a modul.
Pokud vyuijeme mstkov zapoje-
n zesilovae, dme se podle obr. 2.
Vstup jednoho modulu uzemnme a bu-
dme ho vprotifzi pes pdavn re-
zistor 22 k do vvodu . 2 zvstupu
dalho modulu. Na desce splonmi
spoji je potno i stouto alternativou
a nechyb pslun bod.
Reproduktor je zapojen mezi vstu-
py tchto dvou modul. Tm zskme
dvojnsobn vstupn napt a tm ty-
nsobn vkon do shodn impedance,
ovem pi zti 4 a nkdy i pi 8
mohou ji nasadit vnitn nadproudov
ochrany IO. Mal rozdl proti firemn-
mu zapoj en vstej nosmrnm
oddlen vobvodu zptn vazby kon-
denztorem C2 nem vznam, spe
zlepuje stabilitu zapojen.
Nemohu si odpustit poznmku pro
Hi-Fi puristy. Rezistor R3 ve zptn
vazb je namhn tm plnm vstup-
nm stdavm naptm zesilovae.
Protoe je SMD (vkonov ztrta na
nm je minimln), mohou nadenci
pro Hi-Fi operovat tm, e u takovch
rezistor se me vyskytnout varisto-
rov jev nelinern zmna odporu
vzvislosti na napt , kter me vn-
et do reprodukce nenosn zkres-
len. Ti, kterm by popsan jev nedal
spt, mohou msto rezistoru SMD a
drtov propojky pout opravdov
rezistor, teba pro zaten 2 W.
Napjec zdroj (obr. 5) je jednodu-
ch a spolen pro vechny kanly.
Skld se z transformtoru, diodov-
ho mstku (s vhodou pouijeme kom-
paktn Graetz okolo 25 A/200 V a
vce, kter lze pipevnit jednm rou-
bem a slou i jako montn podpra
pro vodie) a filtranch kondenzto-
r. Jejich kapacita by mla bt co
nejvt, aby slouily jako rezerva v-
konu pi vkonovch pikch. Dopo-
ruuj 22 000 F i vce, ale jejich cena
se me vyplhat hodn vysoko. Pro-
to je dobr si udlat pehled o trhu a
kondenztory ppadn sloit z nkoli-
ka kus s men kapacitou, jako vmm
ppad. Soust zdroje jsou obvody
pro zen nbhu zesilovae. Pokud
je pouijeme, nen pro n ani nutn
deska s plonmi spoji sta pr p-
jecch oek na lit.
Oiven zesilovae
Oivujeme postupn radji jednot-
liv moduly. Pokud jsme pracovali pe-
liv a ve sprvn osadili a propojili,
ve bude ihned fungovat. Doporuuji
pojistky nejprve nahradit rezistory
sodporem asi 10 /10 W a primr
transformtoru napjet zregulanho
transformtoru. Na vstup zapojme t-
nov genertor, na vstup zt a os-
ciloskop. Pozor na zemn smyky! Na-
pjec napt nastavte na asi 2x 20 V.
Nejprve je poteba zkontrolovat vstup
zesilovae nemlo by na nm bt
proti zemi tm dn stejnosmrn
napt. Ovme funkci zesilovae pi
vybuzen chov se jako tm idel-
n zesilova. TDA7294 celkem kvalit-
n a bez zkmit a deformac penese
i napt s obdlnkovm prbhem 50
a 100 kHz. Sinusov napt je ome-
zovno symetricky, kmitotov rozsah
sah bez poklesu a do dlouhovlnn-
ho psma. Myslm, e by bylo vhod-
nj ho omezit integranm lnkem
na vstupu zesilovae. Zkreslen, a na
nepatrnou deformaci (zoubek podob-
n pechodovmu zkreslen na boku si-
nusovky vokol 1 kHz patrn na osci-
loskopu po velkm zvten u vech
kus IO), nen pozorovateln. Pi pe-
buzen se zesilova nerozkmitv, jen
nadproudov ochrana pi snen za-
tovac impedance pod piblin 4
(podle napjecho napt) nasazuje pe-
riodicky smalm zpodnm. V dyna-
mickm reimu se to jev jako rozkmi-
tn na nzkm kmitotu. Po zkladnm
oiven meme zvtit napjec na-
pt na plnou rove a pozorovat cho-
vn zesilovae ve vech reimech,
vetn onoho kritickho pi plnm vy-
buzen sodpojenou zt. Mnoho
tst!
Po oiven meme doplnit zesilo-
va jet o jedno vylepen. Pi kon-
strukci podobnch zesilova se mi ve-
l i ce osvdi l o zaadi t na vstup
jednoduch omezova tvoen dvojic
antiparaleln zapojench diod. Pokud
je zisk zesilovae nastaven rezistory
dlie ve zptn vazb (R2) tak, aby
nejprve tsn zaaly omezovat tyto
diody a pak teprve zesilova (mit nej-
lpe vdynamickm reimu impulznm
signlem, abychom zbyten nesnio-
vali hudebn vkon), zskme prak-
ticky zadarmo mnohem vt fyziolo-
gi ckou i nnost a snesi tel nost
takovho signlu pi velkch hlasitos-
tech. Signl limituje mkce ji ped
omezenm koncovm stupnm pebu-
zenho IO. Zvuk je pak sp podobn
elektronkovmu zvuku snensilnou
limitac signlu. Spolu se vstupnm in-
tegranm lnkem RC tvo tyto diody
i innou ochranu proti napovm
pikm, kter se mohou vyskytnout
pi propojovn zazen, take zaaze-
n doplku opravdu doporuuji. Na
desku kondenztor a dv diody SMD
nebo MELF (pp. jedna dvojit) snad-
no umstte, rezistor 1 k lze zapojit
pmo na konektor nebo do srie sC1
na desku. Zapojen doplk pro oet-
en vstupu zesilovae je na obr. 6. Me-
chanick proveden vzorku zesilovae
je na fotografii v vodu lnku.
Seznam soustek
R1 56 k, SMD 1206
R2 510 , SMD 1206
R3 22 k, SMD 1206
R4 22 k, (na desce zdroje)
R5 10 k, (na desce zdroje)
C1 220 nF/100 V
(na desce zdroje)
C6, C7 100 nF/100 V, SMD
IO1 TDA7294(V)
Napjec zdroj
C10, C11 22 000 F/40 V (viz text)
Sov transformtor 150 a 300 VA,
230 V/2x 24 V (viz text)
F1 a F4 pojistky 5A T
Stavebnici jednotlivch kanl ze-
silovae: Desku s plonmi spoji, inte-
grovan obvod, rezistory, kondenzto-
ry (bez soustek zdroje) dodv za
299,- K/kanl firma ELIX, spol. sr.o.,
Klapkova 48, 182 00 Praha 8, tel. 02/
6880656, 02/688 0695, fax. 02/
6890447, e-mail: elix@elix.cz.
Tyto a podobn blboly maj na sv-
dom nvrat lamp na vslun. Elektron-
ky se po ticeti letech vracej nejen do
drach prodejen HiFi techniky, ale i do
amatrskch konstrukc. Na Internetu
jsou stovky nvod a stavebnic. Ani n
asopis nestoj stranou, ji uveejnn
konstrukce zesilova budou doplov-
ny dalmi.
Lta jsem si kal nejen j: pro bych
ml investovat 400 K za kadou ze ty
koncovch elektronek, dal stokoruny
za transformtory a vysokonapov
komponenty, kdy za cenu dvou elek-
tronek mm polovodiov zesilova stej-
nho vkonu cel? Nemluv o jednoi-
povch zesilovach, kter dnes hrav
zvldnou i 100 W. A ta sloit mecha-
nick st konstrukce!
A petete tento lnek, poznte,
pro. A bude se vm lpe rozhodovat o
konstrukci vaeho ptho zesilovae.
Vysvtlme toti piny lepho zvuku
elektronkovch zesilova.
Krajnch meze jsou
alfou problmu
Konvenn metody men kmitoto-
v charakteristiky, zkreslen a umu, kte-
r probhaj za normlnch signlovch
podmnek (zesi l ovan prbh j e
vmezch napov i frekvenn), uka-
zuj, e ve vstupnm signlu elektron-
kovch a polovodiovch zesilova nen
rozdl. U obdobn jakostnch konstrukc
je zkreslen hluboko pod 1 % u obou kon-
cepc.
Pokud se ovem se vstupnm sign-
lem napov posuneme z normlnch
podmnek do relu hudebn brane a
vystavme zesilova pebuzen, zkres-
len se ve vstupnm signlu samozej-
m objev. Velikost celkovho zkreslen
signlu je velmi podobn u obou zesilo-
va. To vyvrac ast mtus, e elek-
tronky maj men zkreslen pi pebu-
zen.
Rozdl je v obsahu jednotlivch har-
monickch, podlejcch se na tomto
zkreslen. V tom je pina rozdlnho
zvuku. Spektrum harmonickch jedno-
znan rozdluje zesilovae elektron-
kov a polovodiov do odlinch
skupin.
Co to je ta harmonick?
Pro zopakovn - zkreslme-li har-
monick (sinusov) signl, nap.
skmitotem 400 Hz, je to tot, jako
bychom do nj pidali jeho frekvenn
nsobky (800 Hz, 1,2 kHz, 1,6 kHz).
Velikost jednotlivch nsobk uruje
tvar vslednho signlu (a tedy barvu
zvuku). Slovo harmonick oznauje
tuto vy frekvenci, piem 1. har-
monick oznauje zkladn signl (zde
400 Hz), 2. harmonick = 800 Hz, 3.
harmonick = 1200 Hz atd.
Pklad pro ilustraci - vta vstupn
signl 400 Hz/0,7 V je siln zkreslen 3.
a 5. harmonickou znamen, e na v-
stupu se vedle 1. harmonick (400 Hz/
0,7 V) obj ev si gnl 1200 Hz
samplitudou nap. 0,2 V a signl 2 kHz
samplitudou nap. 0,1 V.
Spektrum to e!
Autor [1] provedl mnoho test na ze-
silovach shodn koncepce (prvn stu-
pe jednoprvkov, koncov stupe
komplementrn, resp. Push-Pull), pi
nich byly zesilovae pebuzovny.
Prahem pebuzen nen katalogov daj
vrobce, ale takov velikost vstupnho
napt, pi nm celkov zkreslen pe-
kro 1 %. Vstupn signl byl spektrl-
nm analyztorem rozebrn na rovn
jednotlivch harmonickch. Men uk-
zala toto:
1. Jak zkresluj elektronky
Ve zkreslen dominuje druh a tet
harmonick, ob nasazuj pi +4 dB
(nad prahem zkreslen). tvrt harmo-
nick m nrst shodn, ale objevuje
se a pi +8 dB. Pt a sedm nasa-
zuje a pi +12 dB a maj shodnou
amplitudu.
Osciloskopickm zkoumnm aso-
vho prbhu vstupnho signlu trio-
dovho koncovho stupn byla zjit-
na vrazn nesymetrick limitace, pi-
em zporn plvlna je omezena v-
razn mn. Prchod nulou je fzov
posunut smrem dozadu asi o 30, tzn.
e signl je zpodn. Osobn si to vy-
svtluji (ovem jako laik elektronkov
elektrotechnologie) vlivem setrvanos-
ti emitace pebuzen katody.
U pentody zstv nesymetrick li-
mitace shodn jako u triody. Fzov po-
sun vak nen tak vrazn, co si j
(opt laicky) vysvtluji absorpnm a
odpuzujcm vlivem dalch dvou m-
ek v cest katodovmu toku elektro-
n.
Schopnost zpozdit signl, kterou po-
lovodie ji z principu nemaj, se
vzvru uke jako klov vhoda
elektronek. Je to toti jedna z mla
metod, jak do signlu pidat sud har-
monick.
2. Jak zkresluj tranzistory
Pi pebuzovn je majoritn 3. har-
monick, kter nasazuje tm okami-
t za prahem (+2 dB) a strm roste.
Pi +7 dB je nsledovna ptou, dru-
hou a tvrtou harmonickou. Ty nasa-
zuj simultnn a maj i podobn pr-
bh, rostou vak vrazn pomaleji.
Jejich rovn jsou oproti tet v jed-
notkch procent, pro vsledn zkres-
len tedy zanedbateln.
asov prbh je symetricky limi-
tovn snulovm fzovm posunem
(ten se u tchto audio zesilova pro-
jevuje a u kmitot stovek kHz, nen--
li jim zamezen pstup). Potek limi-
tace je okrlen krtkm zakmitnutm,
kter je pinou pt a vych har-
monickch. Toto zakmitnut maj na
svdom semiderivan RC leny tvo-
en uvnit zesilovae oddlovacmi
kondenztory a vstupnmi odpory jed-
notlivch zesilovacch stup.
3. Jak zkresluje integrovan
koncov stupe
Operan zesilova se ve skute-
nm ivot chov stle vzorn jako
vkatalogu. Co mu napjec napt
(mrn snen o saturan napt kon-
covch tranzistor) sta, je zkreslen
zanedbateln. Pak ovem nastv t-
m matematicky pesn limitace, jako
byste horn i spodn stranu obrazovky
osciloskopu pelepili. dn zkmity.
Vrazn tet harmonick nasazuje
pi +2 dB spolu sptou a sedmou, ty
vak maj 1/2 resp. 1/4 rove i str-
most. Sud harmonick jsou potlae-
ny zcela.
Vysvtlen je tentokrt snadn.
Operan zesilova m zeslen v ote-
ven smyce du statisc (v akus-
tickm psmu). V zapojen je proto
vdy siln zptn vazba, kter s re-
zervou koriguje jakkoli zkreslen.
Proto je jedinm ppadem nepes-
nho penosu (akustickho) signlu
limitace zpsoben napovm ome-
zenm napjen.
Objevte tajemstv
lepho zvuku
elektronek
Ing. Jan Prikin
Elektronkov zesilova dv vce bas ... ty hloubky znj jako o oktvu
ne ... prezens je przranj ... u lampovho zesilovae m kad, i ten
nejti nstroj sv msto v reprodukci a zn ist ... nahrvka vystupuje
zbeden mezi vs... naproti tomu ty tranzistory na nzkch rovnch zdraz-
uj inely a vky obecn ... pi pebuzen hraj bl um, obzvl
vpechodech ... hraj dobe hloubky i vky, ale nedodvaj zvuku pro-
stor...
Zvr ze zkreslen
Hlavn sloku zkreslen elektronek
vytv vrazn druh a tet harmo-
nick, kter se objevuj zrove. Maj
shodnou amplitudu a pi pebuzen ze-
silovae se objev o asi 4 dB dve ne
dal harmonick. Maj vak dov
vt velikost, a proto maj pouze dru-
h a tet harmonick slyiteln vliv na
zkreslen zvuku.
Polovodiov zesilovae zkresluj
signl pouze lichmi harmonickmi.
Zsadn velikost maj tet a pt har-
monick a pouze tyto dv se podlej
na slyitelnm zkreslen signlu.
A co na to nae ucho?
Ne uinme zvren soud, je
podmnkou znalost vlivu jednotlivch
harmonickch na vnmn barvy a hlav-
n kvality zvuku. Zde kon laborator-
n analytika, jsme u psychoakustiky.
Pozorovnm a diskusemi s hudebn-
ky byla zjitna pravidla vnmn zvu-
ku, z nich ta podstatn pro n pro-
blm jsou uvedena. Nmitke pedem
upozoruji, e tato pravidla nemaj
dn technick vysvtlen a jsou ryze
subjektivn.
1. Lich harmonick zpsobuj zvuk
plechov, tup, studen.
2. Sud harmonick in zvuk oteve-
n, zpvn, pln.
3. Druh harmonick je sluchem pat-
n oddliteln od zkladnho tnu,
avak dodv zvuku hloubku a pl-
nost. V klasick stupnici je tnem o
oktvu vym k zkladnmu.
4. Tet harmonick zvuk zostuje,
spolu sptou harmonickou zpso-
buje kovov charakter, pi vych
intenzitch obou harmonickch se
hudebn charakter zvuku mn
vtechnick (nkdy se pouv slovo
disharmonick).
5. Vy lich harmonick (zejmna
sedm) in zvuk ostr a agresiv-
n.
6. Vysok, avak vyven obsah vy-
ch harmonickch, a to jak sudch,
tak lichch, zpsobuje ve zvuku zvt-
en vjemu jeho hlasitosti, akoli v-
kon vyzen reprosoustavou se
nezvil.
Uime tedy definitivn konec
bludm o zvuku elektronkovch
zesilova
Po pedchozm vysvtlen bude ji
zvr snadn:
Polovodiov zesilovae zkresluj
zvuk pi pebuzen pouze lichmi har-
monickmi a zvuk tm dostv plecho-
v a agresivn charakter, kter poslu-
cha vnm jako ruiv zkreslen. Na
lidsk ucho tato zmna zvuku psob
nepjemn a nehudebn.
Elektronkov zesilovae pi pebu-
zen obohacuj zvuk o vyvenou sms
sudch i lichch harmonickch, co in
zvuk plnm a teplm. Poslucha to
vnm jako zven kvality vjemu zvu-
ku.
Elektronkov zesilovae vtz tak
zpohledu pebuditelnosti, pro mnoho
hudebnk dleit vlastnosti. Jestlie
tranzistory i OZ zkreslovaly vrazn ji
pi +2 dB nad prahem zkreslen (a jet
zvuk oklivily), elektronky nasazuj v-
razn zkreslen a pi asi +4 dB a na-
vc jsou pouiteln jet dalch 8 dB
za prahem pebuzen. V oblasti limita-
ce navc funguj jako hypermkk a in-
teligentn limiter, kter zvuk z pohle-
du vjemu nedeformuje prostm ome-
zenm (oeznm). Msto toho dmy-
sl n pesouv st akusti ckho
vkonu do vych harmonickch. Tm
dle zvyuje vjem hlasitosti ve chvli,
kdy zesilova u neme.
No eknte sami - nen ta trioda za-
zenm zvukov dokonalm?
Pod arou - o vhradch
kmetod men
Pi publikaci podobnch men je
asto napadnuta metoda, kterou bylo
zkoumn provdno. Mnoho technik
ct potebu doplnit obyejn sinuso-
v prbhy vhodnm impulsnm (pra-
vohlm, semi-Dirackovm) prb-
hem. Touto nmitkou jsme se takt
zabvali. Byla analyzovn oscilosko-
pick tvar signlu u mnoha hudebnch
nstroj a bylo prokzno, e dn
nstroj, by doplnn o efektov za-
zen, neprodukuje ostr impulsy. Ost-
r znamen vnaem ppad blc
se alespo dov rychlosti pebhu
bnho audio zesilovae. I impulsy
generovan nap. derem do inelu,
je ucho vnm velmi agresivn a
oste, jsou kadm serizn navre-
nm audio zesilovaem zpracovateln.
Na zklad tohoto zjitn nepovau-
jeme typ impulsn odezvy zesilovae
za rozhodujc pro jeho kvalitu. A u
vbec nem samotn reakce zesilova-
e na impuls vliv na to, jak poslucha
vnm reprodukovan zvuk.
Literatura
[1] Hamm, R. O.: Tubes Versus Transi-
stors. www, 2000
Pozn. redakce: Nechtl jsem rozb-
jet lnek poznmkami, a proto jsem
je soustedil zde na konci lnku.
Velk vhrady mm ke zpodn
prchodu nulou v kapitole o zkreslen
elektronek. Pochybuji, e toto zpod-
n je zpsobeno vlivem setrvanosti
emitace pebuzen katody (sic!), n-
br jde o pouh posunut pracovnho
bodu elektronky, zpsoben zmnou
stednho anodovho (katodovho)
proudu pi pebuzen. Zporn pedpt
prvn mky je vtinou zskvno jako
bytek napt na rezistoru, zapojenm
v katod. Ostatn stejn jev vznikne i
u tranzistorovho zesilovae, pokud je
jeho pracovn bod nastaven jednodu-
chm zpsobem, nap. rezistorem
zkolektoru do bze. Mte-li genertor
a alespo jednoduch osciloskop, tak
si to vyzkouejte. Je to pokus na n-
kolik minut. Posun pracovnho bodu je
dobe patrn a zkreslen 2. harmonic-
kou tak velk, e je dobe vidt i pros-
tm okem. Nepoprm vak, e uve-
den jev me mt pzniv vliv na
chovn zesilovae pi pebuzen.
Rovn lze zpochybnit symetrickou
a pesnou limitaci u tranzistorovch a
operanch zesilova. Pravdou je, e
se nkter zesilovae chovaj jet
mnohem he. Na vin je pedevm
velmi siln zporn zptn vazba, kte-
r se u tchto zesilova pouv.
Vokamiku limitace se smyka zpt-
n vazby rozpoj a napov a rozkmi-
tov stupe zesilovae se pebud.
Zesilova se ztohoto oku vzpama-
tovv tm dle, m je pomalej a
m m silnj zptnou vazbu. Naproti
tomu se u elektronkovch zesilova
pouv zporn zptn vazba mno-
hem slab nebo dn. Je to hlavn
proto, e tyto zesilovae pouvaj v-
stupn transformtor. Na tomto trans-
formtoru vznik kmitotov zvisl
fzov posuv a pi siln zptn vazb
by se zesilova rozkmital. To je ostat-
n i pinou znan ceny tchto trans-
formtor. Transformtory mus mt co
nejmen parazitn kapacity a vazby. To
nut konstruktry navrhnout elektron-
kov zesilovae tak, aby jejich zkres-
len bez zptn vazby bylo co nejmen-
. Dosahuj e se toho pedevm
loklnmi vazbami v kadm stupni,
nap. rezistorem v katod. U tranzisto-
rovch zesilova se vtinou pou-
v zptn vazba pes cel (koncov)
zesilova.
V lnku se porovnvaj vlastnosti
zesilova pedevm v oblasti maxi-
mlnho vybuzen. Faktem zstv, e
elektronkov zesilovae maj pi posle-
chu odlin zvuk i pi hlasitostech, pi
kterch zesilova neme bt pebu-
zen ani ve pikch signlu. Osobn si
myslm, e rozdl ve zvuku nen zp-
soben ani tak odlinmi fyziklnmi vlast-
nostmi pouitch zesilovacch prvk,
nbr odlinm obvodovm zapojenm
tchto zesilova. Mon by stlo za
pokus osadit klasick elektronkov
zesilova tranzistory MOSFET, kter
maj voltamprov charakteristiky vel-
mi podobn pentod. Stailo by prav-
dpodobn jen upravit pedpt pro gate
- je kladn na rozdl od pedpt pro
prvn mku elektronky. e si to kon-
strukti uvdomuj, je zejm podle
zesilova pracujcch bez celkov
zptn vazby, ppadn i ve td A, je-
jich zapojen lze nalzt na Internetu
(nap. ht t p: / / www. passl abs. com/
tech.htm - abych byl konkrtn) nebo
ve specializovanm americkm aso-
pise Audio electronics. Belza
Stanovisko Milana Nymburka:
Ven teni,
tyto dky pi jako reakci na Ohlas na seril
Test radiostanic f. President od p. Ing. Brtka.
Nen mi jasn, pro PE AR pe v vodu, e padla
kosa na kmen. J osobn bych napsal cosi o ura-
en jeitnosti nebo pouil star pslov, e potre-
fen husa nejvce kejh.
V prvn ad chci tenm vysvtlit, e vech-
ny testovan radiostanice byly objektivn zmeny
na pi kovm mi c m za zen ROHDE &
SCHWARZ a ke kad byl vytisknut mic proto-
kol. Nsledn byly stanice porovnny a zhodnoce-
ny subjektivn, a to na nkolika QTH. Toto se pro-
vd z toho dvodu, e jinak se TRX chov pi
pipojen na mic zazen, jinak v bnch pra-
covnch podmnkch, kdy je pijma radiostanice
zaten tkm rdiovm smogem.
Testu ze zastnilo nkolik osob, a to nikoli
bez blich technickch znalost. Navc test nebyl
mnn a ani nevm, pro by ml, jako test renomo-
van zkuebny. Nevm ani, pro bych ml kohoko-
liv dat o to, zda mohu mt vlastn nzor. V zahra-
ni je naprosto obvykl, e asopisy, kter se
zabvaj rznmi technickmi obory, zveejuj
praktick zkuenosti s vrobky a porovnvaj ob-
jektivn i subjektivn jejich kvalitu. Takov subjek-
tivn test radiostanic CB nen rozhodn otzkou
jednoho lovka a nen hotov za pr hodin i dn.
Prce na tomto testu trvala pes ti msce, tak aby
vsledky byly co nejobjektivnj.
Sm jsem kontaktoval p. Ing. Brtka a dal o
zapjen radiostanic k testu. To mi bylo odmtnu-
to s tm, e bych dajn na kad stanici nco na-
el. Tento test byl nakonec vyvoln samotnmi
spotebiteli, resp. uivateli stanic President, kte si
v posledn dob pi porovnn tchto TRX s mo-
dernjmi stovali na urit nedostatky. Radio-
stanice nakonec zapjila f. ALLAMAT vzhledem
ke svmu zastoupen f. President pro esk trh.
Domnval jsem se, e nae vsledky by mohly zaj-
mat irokou veejnost, kter pracuje se CB techni-
kou.
Moje snaha je pedevm takov, aby se uiva-
tel nenechal naplit mnohdy lbivou, ale asto t
klamnou reklamou a ml ped koup dostatek in-
formac. Bohuel tyto snahy jsou ze strany nkte-
rch prodejc stle zesmovny a napadny.
Skuten dvod je ten, jak jsem za lta sv prce
v servisnm stedisku pro elektroniku vypozoroval,
e spousta levnho zbo v cizin ji neprodejn-
ho se doveze do esk republiky a zde je snaha
s co nejvtm ziskem je prodat jako novinku. A
proto je poteba udret zkaznka v temnot. Stle
astji se setkvm s tm, e podmnkou zapjen
pstroje k testu je jeho kladn hodnocen. Chudk
zkaznk.
Chci se jet zmnit o tolik vychvalovanm sys-
tmu ASC. Doporuuji kadmu, aby si alespo
na chvli vyzkouel vozidlovku ELIX 77S od firmy
ELIX. Zejm bude z francouzskho ASC rozaro-
vn. S tak precizn innost automatickho SQ, ja-
km disponuje ELIX 77S, jsme se jet nesetkali u
dn jin CB na naem trhu.
K vyzdvihovn znaky ALLAMAT jen krtce.
Nejde ani tak o eskou firmu ALLAMAT, jako spe
o jihokorejskho vrobce MAYCOM, kter zsobu-
je rzn prodejce pikovou technikou CB. A tak
se stejn stanice u ns, prodvan pod nzvem
ALLAMAT 296, objevuje jinde jako STABO XM
7082 DTMF za cenu 350 DM, nebo jako President
Harrison. Mimochodem ve francouzskm katalogu
je tato znm stanice uvdna jako nov genera-
ce stanic CB pesto, e firma ALLAMAT tuto sta-
nici prodv ji nkolik let. Uvedu jet jeden p-
klad na zvr. CB stanice u ns prodvan pod
oznaenm ALLAMAT 27 je prodvna t jako
STABO XH 9082 DTMF za 350 DM a v posledn
dob t jako President Randy S (bez DTMF),
nebo President Randy (verze DTMF).
Milan Nymburk
Posledn slovo k serilu
Test radiostanic firmy President
V rubrice CB report v PE AR . 3, 4, 5/2000 jsme zveejnili st serilu o CB radio-
stanicch znaky President od autora s pseudonymem Milan Nymburk. V PE AR . 7/
/2000 jsme v te rubrice zveejnili vyjden zstupce autorizovanho dovozce fir-
my President do R Ing. Igora Brtka. Dobrat se ist pravdy v tomto nechtn
vzniknutm sporu a v tto smsici subjektivnch nzor - jak u to v ivot bv -
nen reln. Pesto vak dvme zastnnm stranm prostor v na rubrice k z-
vrenmu vyjden; s tekou od jednoho z naich ten. Vzhledem k rozsahu
na rubriky jsme museli pspvky vech zastnnch zkrtit. V dnm ppad
se ji k tomuto tmatu nebudeme vracet.
nemla nikdy DTMF, podobn jako nepodaen
verze ALLAMAT 27 DTMF, kter ostatn jako ada
dalch stanic s oznaenm ALLAMAT neprola
homologac T.
O nestrannosti pana Milana Nymburka lze po-
chyvbovat i na zklad rozdvanch letk s jeho
texty firmou Allamat na setkn radioamatr v Ho-
licch, kde rozil sv testy i na radiostanice dal-
ho dovozce (ELIX Praha s. r. o.).
Tentokrt dopadly jet he nap. radiostani-
ce Formel 1, DNT Rallye a dosud panem Milanem
chvlen ELIX 77S, kterou tentokrt oznauje za
tm nepouitelnou. Samozejm pro pana Mila-
na dopadly nejlpe (jak jinak) radiostanice ALLA-
MAT 295 a 296. Jak sm pe, oddluje tmto zp-
sobem zrno od plev. Vm, e si ten stejn
udl nakonec svj nzor sm.
Ing. Igor Brtek,
President Electronics Ostrava
Protoe do tohoto sporu byla pimchna i
firma ELIX, dali jsme slovo i jejmu zstupci,
Vojtchu Vorkovi, OK1XVV:
Je pznan, e vytitn testy radiostanic
President byly rozdvny pi radioamatrskm
setkn v Holicch prv ve stnku fy ALLAMAT.
Osobn se ovem domnvm, e cel test ra-
diostanic President pipomn abomy vlku a
navc je v dnen dob ji bezpedmtn. Firma
President toti podle slov pana Ing. Brtka i pana
M. ernho z firmy ALLAMAT radiostanice tak
drasticky zdraila, e jejich dal dovoz a prodej
v R je jen tko reln.
Sortiment ostatnch CB stanic je vzhledem
k obtn a drah povinn certifikaci omezen, tak-
e prodejci CB techniky se postupn obracej na
nai firmu s poadavky na stle vt odbry
osvdench radiostanic ady ELIX, kterch je
v sortimentu cel ada od nejjednoduch typ
(ELIX DRAGON CB-407) a po pikov vrobky
uznvan i panem Milanem Nymburkem (ELIX
77S).
Vojtch Vorek, ELIX Praha
Stanovisko jednoho z naich ten:
Ven pnov,
V minulch slech jste otiskli lnky s testem
CB radiostanic zn. President. Z lnku bylo jasn
(aspo si to myslim), e se jedn o soukrom a
subjektivn nzor obana, jak jej charakterizoval
Ing. Brtek v sle 7/2000. Ovem pro mne, jako
pro monho kupce, m velkou cenu takov zku-
enost. Naopak proklamace vrobce/dovozce/pro-
dejce o vrcholn technick rovni atd. povauji za
blbol.
Mon si vzpomenete na vtu x tisc spokoje-
nch uivatel jist radiostanice, dovezen pra-
skou firmou. lovek, kter si tuto radiostanici - za
bohuel moj asistence - koupil, a by ml bt jed-
nm z tch spokojench, jm v dnm ppad ne-
byl. Po koupi, po opravch stanice i psluenstv,
po rezignaci... Ale u konkurence opaten sou-
stky t nebyly perfektn, a takovmi t bt
mly.
To je ovem asi normln. Tko ekat, e v-
robce/prodejce sdl napklad nco v tom smyslu,
ze President Bunny je radiostanic pro nenron,
protoe se njak nepovedla - ale zato je levn.
Spov loha odbornch publikac v dodvn
skuten objektivnch informac, nebo informac
z druhho behu, tedy zkuenost uivatel? Do-
mnvm se, e odborn technick asopis by tako-
vm, tedy technicky objektivnm, ml zstat, i kdy
pjmy z reklamy jist nejsou nezanedbateln.
Povauji za samozejm, e popi-li svou zku-
enost s mkoli, a najdu mdium ochotn to uve-
ejnit, nemm dvod svou zkuenost nechat pro-
hldnout sttn zkuebnou, ani si nevydm
souhlas hlavnho vrchnho autorizovanho a zpl-
nomocnnho.
Stanovisko Ing. Igora Brtka, President Ele-
ctronics Ostrava:
Pan Milan Nymburk pe, e zkaznk je udro-
vn v temnot neseriznmi prodejci. Ml by se za-
myslet, jestli sm nen klamn, manipulovn a udr-
ovn nkm v temnot.
Nejsme a priori proti testm, ale jsme proti tes-
tm, kter zjevn maj za cl pokodit jednu znaku
ve prospch jin.
Nae firma zaloila svou existenci na seriz-
nosti vi naim obchodnm partnerm i zkazn-
km a sna se po celou dobu tm deseti let pro-
dvat vhradn kvalitn, znakov zbo. O tom se
me kad pesvdit, pokud se bude kontakto-
vat v R s jakmkoliv prodejcem CB, kter s nmi
spolupracuje - a nen jich mlo. Jestli m opravdu
pan Milan Nymburk zjem na kvalit dovenho
zbo, kdy se zde objevuje dajn zbo v cizin
neprodejn a prodvan u ns dajn s velkm
ziskem, a se poohldne jinde nebo a sm zkus
podnikat a prodvat nekvalitn CB radiostanice
s velkm ziskem, na kter si ale mus nechat nejpr-
ve udlat a draze zaplatit (i kdy nevyjdou) poteb-
n homologace T a atesty Ministerstva dopravy
a spoj.
Pan Milan Nymburk po ns chtl svho asu
opravdu zapjit radiostanice Prezident. Mli jsme
ale informace o jeho napojen na firmu ALLAMAT
a nebyla zruka, e by testy byly nestrann. Proto
k zapjen nakonec nedolo.
Radisotanice pod nzvem ALLAMAT 296 nen
patn stanice. Nikdy jsme to netvrdili. Je to ale
pece jin cenov kategorie, ne nap. President
Harry. Stanice, kter je vyrbna v Asii, byla p-
vodn v nabdce i francouzsk firmy jako Presi-
dent Harrison pro doplnn sortimentu. Firma Pre-
sident ale nakonec tuto stanici na evropsk trh
nedodvala a nm nikdy nenabzela. Korejsk fir-
ma MAYCOM, kter je pouze jednm z ady asij-
skch vrobc, nezsobuje svt CB dnou speci-
ln pikovou technikou. Pokud m pisatel tento
nzor nebo ho takto informovali v ALLAMATu, tak
mu jej neberu, ale a si ho nech radji pro sebe.
ALLAMAT 27 jako run stanice nem tak nic
spolenho s radiostanic President Randy, kter
S pozdravem
Koek, rkozisek@iol.cz
PC HOBBY
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, "/,., alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
8M 808L 0hILkLM
Program 3D Dream House Designer, o kterm temto lnek pojednv, je specializovanou aplikac
nabzejc kompletn sadu nstroj, kter vm pome vytvoit nvrh svho vlastnho domova (domu,
bytu) v pekvapiv psobiv trojrozmrn virtuln realit. Program obsahuje i vechny potebn prvky
zdi, dvee, okna, stechy, nbytek, zaizovac pedmty, ale i stromy a kvtiny nebo plotov pletivo. Ve
svm nvrhu se mete prochzet a na jeho rzn sti se dvat z libovolnch pohled a hl. Tako-
vouto prochzku mete dokonce naprogramovat a uloit do souboru jako videoklip, spustiteln
z jakhokoliv univerzlnho prohlee.
Vtina postup pi nvrhu a zaizo-
vn obytnho prostoru je velmi jedno-
duch, snadno pochopiteln a poui-
teln. Nejdve navrhnete mstnosti
(dm me mt a 10 pater), potom vy-
tvote stechu (mete vychzet z n-
kolika pipravench model) a prostory
vybavte vekerm potebnm zaze-
nm a nbytkem (z bohat nabdky
v piloench databzch). Nakonec
mete jet navrhnout i okol domu,
potebn ternn pravy, oplocen a o-
szen stromy a kvtinami.
Mnoho prvk nvrh je animova-
nch ventiltory se otej, skn lze
otevrat, do projektu lze dokonce um-
stit i animovan lidsk figury a napro-
gramovat jejich pohyb domem. Doas-
n mete vytvoit i prostorov ez do-
mem a prohlet si tak pehledn od-
kryt prostory, ke kterm byste zevnit
nezskali potebn odstup.
Instalace
Program 3D Dream House Design-
er se instaluje z CD-ROM temi rzn-
mi zpsoby maximln instalace (ve
je peneseno na pevn disk, CD-ROM
nen dle zapoteb) zabere asi 518
MB, bn instalace (vechny datab-
ze objekt se pouvaj z CD-ROM) asi
115 MB a sporn instalace zabere
pouze 30 MB na pevnm disku vae-
ho potae.
Pracovn reimy
Dleitm konceptem programu 3D
Dream House Designer je prce ve
dvou zkladnch reimech konstruk-
nm (construction) a zaizovacm (fur-
nish). Mezi tmito dvma reimy lze
kdykoliv pepnat tlatkem z nstro-
jov lity.
V konstruknm reimu lze vkldat
vechny statick prvky tvoenho
projektu pdorysy, zdi, okna a dvee,
komny, stropy, schodit, stechu.
V zaizovacm reimu lze umisovat
veker nbytek, koberce, psluen-
stv, kuchysk a koupelnov vybaven
ap. V konstruknm reimu se vdy
pracuje s pdorysem, tedy ve dvoj-
rozmrnm zobrazen (pohled shora).
V zaizovacm reimu lze volit z nko-
lika monch zobrazen ernobl po-
hled shora (velmi podobn 2D zobra-
zen v konstruknm reimu), 2D ba-
revn pohled shora a perspektivn po-
hled (trojrozmrn zobrazen) s volnou
volbou nastaven msta pohledu (ve
vech tech rozmrech).
Ovldn programu
Po prvnm sputn programu uvi-
dte przdn pracovn okno, obsahuj-
c nabdkov pruh (menu), nstrojov
pruh s tlatky (pod nabdkovm pru-
hem) a dal nstrojov pruh po lev
stran pracovnho okna. Obsahy vech
nstrojovch a nabdkovch pruh se
mn v zvislosti na zvolenm reimu.
Mnoho tlatek na svislm nstrojovm
pruhu je multifunknch, tj. po najet
kurzorem na tlatko se zobraz dal
tlatka, ktermi se upesn zkladn
volba.
Zvolen objekty lze ped umstnm
do projektu individuln upravit. V p-
slunm k tomu urenm dialogovm
okn je vdy i oknko nhledu (pre-
view), kde jsou vechny navrhovan
zmny hned vidt (dve ne je ppad-
n potvrdte a promtnou
se definitivn do projektu).
Program m databzi vlastnch po-
vrchovch textur, kterou lze libovoln
roziovat jako texturu lze pout jak-
koliv obrzek ve formtu BMP o roz-
mru 256 x 256 pixel a barevn hloub-
ce 8 bit (256 barev).
V databzi zaizovacch pedmt
je celkem vce ne ne 3000 objekt.
Program nabz velk mnostv p-
klad hotovch projekt z celho sv-
ta, z kterch lze erpat inspiraci i jedno-
tliv dl een.
Manul
Na dnen dobu nezvykle kvalitn
proveden a obshl titn manul
k programu obsahuje adu jednodu-
chch cvien k rychlmu seznmen
se s funkcemi programu. Pro konstruk-
n reim je to 12 cvien vytvoen
novho projektu, definovn zkladn-
ho plnu a zahrady, pouvn vodtek,
prce se zdmi, usazovn dve, usazo-
vn oken, pravy dve a oken podle
konkrtnch poadavk, pemisovn
a ruen oken a dve, prce se scho-
diti, dal patra, stecha, pouvn
stench oken, tvorba vik. Pro zai-
zovac reim je v manulu dalch 11
cvien prohlen nvrhu z rznch
stran, prochzka projektem, umiso-
vn a pemisovn objekt, zmna
velikosti, prostorov a zrcadlov ote-
n objekt, odstraovn objekt, kop-
rovn objekt, prce se skupinami ob-
jekt, pouvn povrchovch textur,
pouvn obrzk pozad, simulace
osvtlen, zobrazen se zetelem na
datum, as a msto ve svt, osvtlen
a stny (raytracing).
Shop & Office Designer
Na stejnm zklad pouze s po-
zmnnmi databzemi pouvanch
objekt a mnostvm odpovdajcch
pklad existuje od stejn firmy (Data
Becker) i program k nvrhu kancel
a obchod - Shop & Office Designer.
Oba programy - 3D Dream House
Designer a Shop & Office Designer -
nm poskytla spolenost XPi s. r. o.
(xpi@login.cz, tel. 0800 199966), u kte-
r je tak lze zakoupit.
Dm i byt se navrhuje obvykle v klasick pdorysn
podob (v konstruknm reimu)
V perspektivnm pohledu si lze projekt prohlet ze vech stran
a mst (samozejm i zevnit)
Pro lep pehled (vt odstup) lze z domeku
doasn sundat stechu
Katalog zaizovacch pedmt obsahuje
celkem vce ne 3000 objekt roztdnch
podle kategori
Pes vechny tyto zzraky je zde
jet mnoho prostoru ke zdokonalov-
n. Dnen Internet z pevn sti zr-
cadl star mainframov model. Pes
velk penosov monosti Internetu je
vtina informac stle uzamena
v centralizovanch databzch s hlda-
nm pstupem. Uivatel se s kadou
operac musej obracet na webov ser-
ver stejn jako za starch dob sdlen
potaovho asu. Webov msta na
Internetu jsou izolovan ostrovy a neu-
mj dnm efektivnm zpsobem ko-
munikovat mezi sebou bez asti ui-
vatele. Dnen web um jen o nco m-
lo vc ne pouze poskytovat jednotliv
individuln strnky individulnm ui-
vatelm strnky, kter vtinou pre-
zentuj HTML zobrazen dat, nikoliv
vak data samotn (v souasn dob
je to pro vtinu webovch mst pli
technicky nron). A webov prohl-
e je jet v mnoha ohledech na rov-
ni pvodnho nmho terminlu lze
snadno prohlet informace ale je ob-
tn je upravovat, analzovat a jakko-
liv jinak s nimi pracovat (tj. nic z toho,
co duevn pracovnci potebuj s infor-
macemi dlat). Individualizace webo-
vch mst spov v neustle opakova-
nm zadvn osobnch informac ka-
dmu mstu, kter navtvte. Muste se
pizpsobovat technologim msto aby
se technologie pizpsobovaly vm.
Pro zskn pistupu k vaim on-line
informacm, elektronick pot, sou-
borm a dalm datm muste bojovat
s mnoha (a asto nekompatibilnmi)
rozhranmi, rznmi rovnmi pstupu
k datm a pouze obasnou synchroni-
zac vech informac, kter potebuje-
te (tj. pouze kdy fyzicky propojte v
pstroj s vam osobnm potaem).
On-line data jsou prezentovna v ne-
kompletnm a peddefinovanm form-
tu, co vrazn omezuje jejich vyui-
telnost. Koncept individulnho osob-
nho informanho prostoru, kter se
pizpsobuje vaim potebm, je zatm
stle snem.
Pro webovho vvoje jsou nstro-
je pro tvorbu, testovn a instalace pi-
talivch webovch mst beznadjn
nedostaten. Mnoho se jich hod na
tvorbu spe atraktivnch ne uite-
nch webovch mst. dn se nezab-
v konzistentn a efektivn celm i-
votnm cyklem vytvoenho softwaru
Revoluce jsou v potaovm prmyslu na dennm podku. Ped pouhmi dvaceti lety byl svt jet
v e velkch pota mainfram. K potam mlo pstup jen mlo lid a to pouze prostednictvm
nejbliho vpoetnho stediska. Osobn potae a grafick uivatelsk rozhran to vechno zmnily,
zpstupnily vpoetn techniku milinm lid a pemnily pota na produkt masov spoteby. Podniky
si uvdomily, e potaov st, vytvoen z osobnch pota a server na bzi PC, mohou zmnit zpsob
podnikn, zatmco spotebitel rychle nalezli v osobnm potai nov mdium pro domc vzdlvn
a zbavu. Potom piel Internet. Revolunm zpsobem zmnil zpsoby na komunikace, vytvoil nov
bohat zdroje informac a zbavy a pidal ono kouzeln e- k obchodovn. Dnes uv web ji tm 300
milin lid z celho svta.
ILL F0 k0L I80ILL
Microsoft .NET
od nvrhu pes vvoj a k drb. d-
n systm dnes neumouje vvoj-
m napsat program pro PC a pout
ho i na jinch typech zazen.
Dalm problmm mus elit pod-
niky. Zatmco pchod farem mench
server umonil vrazn zven spo-
lehlivosti vpoetn techniky vyloue-
nm centrlnch bod, kter mohou
zpsobit pd celho systmu, sprva
systmu se tm stala sloitj. Men
vkonnosti, plnovn kapacity a spr-
va operac jsou nyn hlavnmi problmy
souasnch vcevrstvch vcefunk-
nch webovch mst. Nov systmy
elektronickho obchodovn zdka do-
be spolupracuj s dvjmi komern-
mi systmy. A budovn systm, kter
jsou dostaten bezpen a chrnn,
aby se do nich mohli efektivn zapojit
i zkaznci a obchodn partnei, je nato-
lik nron, e se mnoho podnik u-
chyluje k drahmu duplikovn sys-
tm.
Je to vechno opravdu tak dobr,
jak to vypad? Vichni v tomu, e In-
ternet se bude vyvjet, ale aby tento v-
voj byl pro vvoje, podnikatele i z-
kaznky opravdu pnosem, je zapote-
b radikln nov vize.
Microsoft .NET
Microsoft tvo modern novou ge-
neraci softwaru, kter propoj prci
s potaem a komunikace zcela no-
vm revolunm zpsobem a nabdne
vem vvojm kvalitn nstroje po-
tebn k transformaci webu a vech
dalch aspekt stvajcch zkuenost
s potaem. Tato iniciativa, nazvan
Microsoft .NET, m historicky poprv
umonit vem vvojm, podnikate-
lm i spotebitelm vyuvat technolo-
gii podle jejich vlastnch poadavk.
Umon tvorbu distribuovanch webo-
vch slueb, kter se mohou integro-
vat a spolupracovat s adou dalch do-
plkovch slueb a vytvet tak pro z-
kaznky nabdku, o kter se dnenm
internetovm firmm me jen zdt.
Microsoft .NET by ml bt zdrojem roz-
voje Internetu nov generace. Doo-
pravdy umon zskvn informac
kdykoliv, kdekoliv a z jakhokoliv za-
zen.
Zkladn mylenkou Microsoft .NET
je pesun zamen z individulnch
webovch mst nebo pstroj, pipo-
jench k Internetu, k sestavm pota-
, pstroj a slueb spolupracujcch
spolen na poskytovn rozshlejch
a bohatch een. Lid budou mt
kontrolu nad tm jak, kdy a jak infor-
mace jsou jim poskytovny. Potae,
pstroje a sluby budou schopn na-
vzjem spolupracovat na poskytovn
bohatch slueb, msto aby byly izolo-
vanmi ostrvky, jejich integraci zaji-
uje pouze samotn uivatel. Spole-
nosti a podniky budou schopn nabzet
sv produkty a sluby zpsobem, kter
umon uivatelm, aby je mohli snad-
no zahrnout do sv vlastn elektronick
struktury.
Microsoft .NET pome s transfor-
mac Internetu, kter bude krom pre-
zentac na bzi HTML obsahovat i pro-
gramovateln informace na bzi jazy-
ka XML. XML je iroce podporovan
prmyslov standard, definovan kon-
sorciem WWW, stejnou instituc, kter
vytvoila standardy pro webov prohl-
e. XML poskytuje prostedky k odd-
len dat od jejich grafick prezentace.
Je klem k Interentu nov generace,
protoe nabz zpsob jak vyjmout in-
formaci tak, aby mohla bt organizov-
na, programovna a editovna, zp-
sob, jak distribuovat data uitenjm
zpsobem k mnostv nejrznjch di-
gitlnch pstroj. Umon rznm we-
bovm mstm navzjem spolupraco-
vat a tvoit seskupen webovch slu-
eb, kter budou schopn vzjemnch
interakc.
Microsoft .NET zahrnuje:
z infrastrukturu a nstroje pro tvor-
bu a provoz nov generace slueb,
nov uivatelsk monosti, stavebn
bloky, novou generaci vysoce distribu-
ovanch megaslueb a softwaru umo-
ujc zrod novch druh rznch inter-
netovch zazen,
z operan systm Windows.NET
s integrovanou zkladn sadou slueb
a stavebnch blok, s MSN.NET, slu-
by pro osobn subskripce, kancelsk
software Office.NET, programovac
software Visual Studio.NET a komer-
n software bCentral for .NET,
z sluby od dalch dodavatel
irok spektrum partner a vvoj
bude mt pleitost tvoit firemn a ver-
tikln sluby na bzi tto platformy.
Microsoft .NET posune prci s po-
taem a komunikace daleko za stvaj-
c jednosmrn web k bohatmu, spo-
lupracujcmu a interaktivnmu proste-
d. Bude vyuvat soubor aplikac, slu-
eb a pstroj k vytvoen individuali-
zovan digitln zkuenosti, kter se
bude prbn a automaticky adapto-
vat na poteby uivatel, jejich rodiny,
domova a podnikn. Znamen to zce-
la novou generaci softwaru, kter bude
pracovat jako integrovan sluba, po-
mhajc zvldat ivot a prci v e In-
ternetu.
Pro spotebitele to znamen jedno-
duchost integrovanch slueb, sjedno-
cen prohlen, editovn a tvorbu do-
kument, pstup ke vem vlastnm
souborm, prci a mdim on-line i off-
line, dokonalou konzistenci mezi vemi
pouvanmi pstroji, ve vech situa-
cch a ppadech individualizovan p-
stup a dnou starost s drbou. Zna-
men to nap., e jakkoliv zmna ve
vaich informacch a datech bude oka-
mit a automaticky k dispozici vude,
kde me bt t informace zapoteb.
Pro duevn pracovnky a podniky
to znamen jednotn prohlen, edito-
vn a tvoen dokument, bohat ko-
ordinovanou komunikaci, bezprobl-
movou mobiln prci, vkonnou spr-
vu informac a nstroje pro elektronick
obchod, kter se budou transparentn
pohybovat mezi internmi a interne-
tovmi slubami a podpo novou ru
dynamickch obchodnch vztah.
Pro nezvisl softwarov vvoje
to znamen pleitost k tvorb moder-
nch novch slueb pro ru Internetu
slueb, kter umj automaticky zsk-
vat a vyuvat informace z loklnch
i vzdlench zdroj, pracuj s jakmko-
liv pstrojem a programovacm jazy-
kem, ani by bylo nutn je pro kad
prosted znovu programovat. Ve na
Internetu se stane potencilnm sta-
vebnm blokem pro tuto novou genera-
ci slueb a kad aplikace me bt
umstna na Internet jako sluba.
Platforma Microsoft .NET
Platforma Microsoft .NET, vybudo-
van na standardnch integranch prv-
cch jazyka XML a internetovch proto-
kol, je revolunm modelem pro vvoj
modernho softwaru nov generace.
Dve byly programovac modely zam-
eny na jeden systm. Microsoft .NET
je oteven navren tak, aby umoo-
val integraci nebo jin zaazen jakko-
liv skupiny zdroj na Internetu do jed-
noho konkrtnho een. Dnes je ten-
to typ integrace extrmn sloit a dra-
h - Microsoft .NET ho m udlat zkla-
dem vvoje kadho softwaru.
Voln vzan na XML zaloen pro-
gramovac model Microsoft .NET za-
vd koncept tvorby webovch slueb
na bzi XML. Zatmco dnen webov
msta jsou runmi pracemi a nespo-
lupracuj s ostatnmi msty bez zna-
nho dalho vvoje, programovac
model Microsoft .NET poskytuje tako-
v zkladn mechanismus k tvorb we-
bovch mst nebo slueb, kter umon
snadno spolupracovat nebo se spojo-
vat s jinmi msty i slubami. Tak jako
zaveden zamnitelnch komponent
urychlilo prmyslovou revoluci, Micro-
soft .NET slibuje urychlen vvoje Inter-
netu nov generace.
vebnch blok, co usnadn a zrychl
tvorbu konkurenceschopnch produk-
t. Tyto zkladn stavebn bloky odpo-
vdaj funkcm z oblast, kter mohou
pinst uitek irokmu spektru progra-
mtor. V mnoha ppadech sjednocu-
je Microsoft vvojsk stavebn bloky
v operanm systmu Windows s po-
dobnmi funkcemi, kter se vyskytuj
na Internetu dnes, aby umonil snad-
n poskytovn vysoce distribuova-
nch programovatelnch (nastavitel-
nch) slueb kter lze provozovat a vy-
uvat jak na samostatnch potach,
tak v podnikovch datovch centrech
i na Internetu.
Mezi zkladnmi stavebnmi bloky
Microsoft .NET budou nabzeny bloky
pro:
z Kontrolu identity na zklad
technologie Microsoft Passport a ov-
ovac technologie Windows poskytne
tento blok adu rovn autentifikace od
hesel a elektronickch penenek po
chytr karty a biometrick pstroje.
Umon tvoit sluby, kter zajiuj in-
dividualizaci a soukrom pro klienty, a ti
dky tomu zskaj nov rovn zabez-
peen pstupu ke svm slubm, bez
ohledu na to, kde jsou a s jakm p-
strojem pracuj.
z Upozorovn a pedvn zprv
blok integruje vekerou komunikaci
v relnm ase, elektronickou potu,
fax, hlasovou potu a dal formy upo-
zorovn a zprv do jednotn formy,
zaslateln do kterhokoliv PC nebo ji-
nho pstroje.
z Individualizace blok umouje
uivateli vytvet pravidla a preferen-
ce, kter implicitn i explicitn definuj,
jak maj bt upozornn, hlen a zpr-
vy zpracovvny, jak maj bt oeteny
poadavky na sdlen dat a jak budou
koordinovny pouvan pstroje a za-
zen (nap. vdy synchronizuj mj
notebook s obsahem m schovny
dat).
z Sklad XML blok vyuv univer-
zln jazyk XML a protokol SOAP k po-
pisu vznamu dat a umouje jim udr-
et si integritu pi penen a zpraco-
vn mnoha rznmi webovmi msty
a uivateli. Vsledkem je, e webov
msta se stanou flexibilnmi slubami
s monost vzjemn interakce a v-
mny a vyuvn svch dat. Platforma
Microsoft .NET nabzi i bezpen adre-
sovateln msto pro uloen dat na we-
bu. Kad z vaich pstroj k nmu
me mt pstup a me efektivn re-
plikovat data pro off-line pouvn.
S vam souhlasem mohou mt pstup
k vaemu skladu i dal sluby.
z Kalend klovm rozmrem
uivatelskho ovldn je as: Kdy je
mon m vyruit a kdy bych ruen bt
neml. To se stv obzvlt dleit,
kdy uivatel vyuvaj po vtinu a-
su vce rznch zazen a kdy interak-
ce uivatel a slueb jsou stle bohat-
. Microsoft .NET poskytne zklad pro
bezpenou a soukromou integraci va-
ich pracovnch, spoleenskch a sou-
Podle tto vize bude Microsoft .NET vyu-
vn nejrznjmi zazenmi, vetn nap.
elektronickch knek - na obrzku jednu ta-
kovou pedstavuje Bill Gates, hlavn softwa-
rov architekt Microsoftu
Zmnn programovac model Mi-
crosoft .NET d nezvislm vvojm
pleitost vnovat mn prostedk na
to kde i jak aplikace pracuje a vce
prostedk na to, co dl to jest tam,
kde mohou pidat skutenou hodnotu.
Microsoft .NET e nkter z nejvt-
ch problm, se ktermi se vvoji
setkvaj, kdy dnes bojuj o kompro-
misy mezi funknost a ovladatelnost.
Na novou rove pivd tvorbu a ho-
stovn aplikac, protoe se umon
propojovn a integrace hostovanch
aplikac s dalmi aplikacemi (umst-
nmi kdekoliv), individualizace tchto
aplikac, programovn s dalm vyui-
tm tchto aplikac a monost spoutt
aplikace off-line.
Krom toho budou moci vvoji vy-
ut a pizpsobit si pro sv vlastn ap-
likace a sluby kterkoliv z ady sta-
kromch asovch program tak, aby
byly k vdy dispozici vem vaim p-
strojm a s vam souhlasem i dal-
m slubm a jednotlivcm.
z Adres a vyhledvn umo-
uje vyhledvat sluby a lidi, s ktermi
je zapoteb komunikovat. Je to vce
ne pouh vyhledvac systmy nebo
lut strnky. Blok um programo-
vateln spolupracovat se vemi slu-
bami a odpovdat nebo zskvat podle
uritho schmatu odpovdi na otz-
ky o monostech tchto slueb.
z Dynamick doruovn blok
umouje nabzet rzn rovn funk-
nosti a spolehliv automatick aktua-
lizace na pn, bez poteby instalace
nebo konfigurace uivatelem. Proaktiv-
n se adaptuje na to, co chcete dlat,
na ktermkoliv z vaich pstroj. Tato
inverze tradinho na instalaci zvisl-
ho modelu aplikac je nutnost ve svt,
kde budou uivatel vyuvat pnos
rznch slueb na rznch zazench.
Distribuovan sluby systmu Mi-
crosoft .NET budou dostupn on-line
i off-line. Sluba me bt vyvolna na
samostatnm potai, kter nen pi-
pojen k Internetu, poskytnuta loklnm
serverem pracujcm v podniku nebo
pstupn na Internetu. Rzn jej po-
doby mohou kooperovat a vymovat
si informace v procesu zvanm federa-
ce, kter umo organizacm rozhod-
nout se, zda chtj provozovat svoji
vlastn infrastrukturu nebo takovou in-
frastrukturu vyuvat extern pes In-
ternet, ani by museli dlat kompromi-
sy pokud jde o pstup k slubm a je-
jich ovldn, nebo off-line. Tak nap.
me podnikov adresov sluba
spolupracovat s podobnou slubou
v rmci Internetu.
Stavebn bloky Microsoft .NET lze
vyuvat na kterkoliv platform, kter
podporuje XML. Nejlep prosted pro
tvorbu a poskytovn webovch slueb
nabdnou Windows, protoe klienti na
bzi Windows budou optimalizovni
pro distribuci webovch slueb do jak-
hokoliv typu zazen.
Inteligentn interaktivita
Dnes se prce s pota rozvj ve
dvou oddlench svtech ve svt
aplikac na PC a podobnch pstrojch
a ve svt webovch mst. Architektu-
ra Microsoft .NET umouje tmto dv-
ma svtm bezproblmov spolupra-
covat zkombinovnm bohat funk-
nosti s nekonenm ocenem informa-
c Internetu. Petransformuje dnen
web na opravdu interaktivn prostor,
kter pedpovdl ve svch vizch Tim
Berners-Lee.
Dnen prce v on-line i off-line pro-
stedch, i kdy pouvte jeden jedin
osobn pota, je mnohdy frustrujc
a neefektivn. Je spe dezintegrovan
ne integrovan: prohlen webu (pou-
ze pasivn), tvorba dokument (sepiso-
vn a editovn), komunikace (elek-
tronick pota, pm komunikace), ter-
mnov kalende a kontakty (off-line,
zvisl na zazen) kad z tchto
innost potebuje samostatn aplika-
ce s pokad jinmi funkcemi a nejis-
tou kompatibilitou. Vtina lid by zej-
m dala pednost jedinmu jednotn-
mu uivatelskmu prosted, kter se
pizpsob ktermukoliv systmu ve
kterm zrovna pracujete, pechz sna-
dno a transparentn mezi loklnmi
a vzdlenmi slubami a aplikacemi
a je v irok me nezvisl na pou-
vanm zazen. Microsoft .NET nabz
uivatelm:
z Pirozen rozhran ucelen
soubor technologi, kter umouj no-
vou generaci interakc mezi lidmi a po-
tai zahrnujc e, gesta, run psan
a mluven vstup prostednictvm nov-
ho zadvacho okna. Tyto technolo-
gie lze kombinovat do vcedruhovch
uivatelskch rozhran. Poskytuj opti-
mln uivatelskou zkuenost v ka-
dm zazen nebo prosted.
z Univerzln prosted sloen
informan architektura na bzi jazyka
XML integruje prohlen, komunikace
a tvorbu dokument do jednoho jednot-
nho prosted, umoujcho uivate-
lm spojovat informace a pracovat s ni-
mi jednotnm zpsobem. Transformu-
je Internet z prosted pouze pro ten
na interaktivn platformu, umoujc
uivatelm interaktivn tvoit, prohlet,
editovat, komentovat a analyzovat in-
formace. Protoe zkladn informace je
ve formtu XML, toto univerzln pro-
sted me pospojovat mnoho zdroj
informac z celho svta a umonit
snadn pstup k datm, jejich synt-
zu a vyuit.
z Informanho agenta agent
spravuje vai identitu a osobnost na
Internetu a poskytuje vt kontrolu nad
tm, jak s vmi webov msta a sluby
komunikuj. Udruje a spravuje vai
historii, kontext a preference vai mi-
nulost, souasnost a budoucnost na In-
ternetu. Podporuje technologie pro za-
jitn soukrom jako P3P. Na rozdl od
dnenho Internetu vae osobn infor-
mace zstvaj pod va kontrolou a vy
rozhodujete o tom, kdo k nim bude mt
pstup. Umouje vm vytvoit si svo-
je preference pouze jednou a pak po-
volovat rznm webovm mstm nebo
slubm jejich vyuit.
z Inteligentn anotace roziuj
technologii IntelliSense na webov ob-
sah a umouj tak vaemu PC a dal-
m pstrojm inteligentn zachzet
s informacemi z Internetu. Roziiteln
architektura umouje komukoliv tvoit
potebn kreativn a adaptibiln po-
znmky, zloky a dal prvky k vyu-
vn dat a k prci s nimi. Je vlastn
schmatm XML.
Svoj spoluprac s novmi typy in-
teligentnch pstroj Microsoft. NET
zpstupuje web odkudkoliv. Nov
generace internetovch zazen bude
navrena k vyuvn hostovanch slu-
eb a nabdne bohat monosti lokl-
nho zpracovn. Tato zazen budou
pouvat s inteligentn, vyuvat iro-
kopsmovch pipojen ale ekonomic-
ky hospodait s kapacitou bezdrtov-
ho penosu, a objev se v mnoha rz-
nch novch provedench, jako nap.
Tablet PC. Tyto inteligentn pstroje,
programovateln a pizpsobiteln o-
sobnm potebm, s automatickou ak-
tualizac a bez poteby jakkoliv sprvy
i drby, zaij v ptch pti letech
explozi produkce a budou partnery z-
kladnmu internetovmu zazen, kte-
rm zstane osobn pota (PC).
Nov generace
produkt a slueb
V dlouhodobm vhledu bude ve-
ker aplikan software pravdpodob-
n poskytovn jako sluba, pedpla-
cen pes Internet. To umon posky-
tovatelm softwarovch slueb nabzet
zkaznkm lep sluby, transparent-
n instalace a zlohovn a pozitivn
zptnou vazbu v procesu vvoje pro-
dukt. Software dodvan jako sluba
umon rovn mnohem prunji rea-
govat v zlohovn a antivirov ochra-
n. Pedpokld se, e vtina softwa-
rovch aplikac se vyvine bhem asu
do pedplacench slueb, piem zs-
tane ale zachovna i nabdka stvaj-
cch platforem a aplikac.
Zvr
Ped deseti lety vytvoil Microsoft vi-
zi svta s informacemi na dosah ruky
(Information at Your Fingertips). Teh-
dy informace ji mly svou hodnotu,
ale: modemy se pipojovaly rychlost
4800 Bd, vtina zprv byla poslna
spe faxem ne elektronickou potou
a jen mlo lid vbec nkdy slyelo
o Internetu. Akoliv se ji pedpokldal
svt, ve kterm by se lid mohli spojit
s potebnmi informacemi odkudkoliv
a kdykoliv, neexistovala jet pedsta-
va o tom, jak technologie to pomohou
realizovat. Dnes ji existuje.
Platforma Microsoft .NET zejm
zpsob revoluci v prci s potai a ko-
munikacch v prvn dekd 21. stolet,
protoe bude prvn platformou, kter
vyuije pln monosti obojho. Prce
s potai a komunikace budou jedno-
du a snaz, ne kdykoliv pedtm.
Vznikne nov generace internetovch
slueb a desetitisce softwarovch v-
voj budou tvoit revolun nov dru-
hy on-line slueb a podnikn.
Zpracovno z materil Microsoftu
Dva klov mui Microsoftu - jeho zaklada-
tel, pedseda sprvn rady a hlavn softwa-
rov architekt Bill Gates (vpravo) a presi-
dent a CEO Steve Ballmer (vlevo)
INTERNET
Experimentujete se svm po-
taem? Snate se z nj dostat
maximum a vybavit ho optimln
pro nejrznj koly? Shnte
nov ovlada, nevyhovuje vm
stvajc grafick karta, chcete
vdt, co bude stt nov Penti-
um? Zd se vm vae my pli
ln? Pak jist znte a pouvte
server PCtuning.cz ... neznte?
Tak se vm ho pokusme strun
pedstavit a doporuit, protoe ke
vem ve uvedenm tmatm
m co ci.
V nkolika zkladnch rubrikch
Hardware, Optimalizace PC, 3D/VGA
Specil, Audio Specil, Testy/Recen-
ze, Cenov prvodce, Download-sou-
bory, Gamesy, Novinky, Archiv lnk
se celkem spn sna bt V
prvodce svtem hardware a 3D.
Pro zkladn pedstavu o tmatech
publikovanch lnk uvdme nko-
lik titulk z vodn strnky z poloviny le-
tonho z:
Coppermine core C0 - pozor na nj
Nkterm z vs pravdpodobn neunik-
lo, e Intel s uvedenm Pentia III 1,13 GHz
zavedl nov stepping a snil velikost celho
procesoru...
Rambus pokrauje v prvn bitv
Tato kauza spolehliv zved mj tep na
206. O co se jedn? O celou prvn bitvu,
kterou tato firma vypovdla tm vem
vznamnm vrobcm modul SDRAM, ale
zejmna tm, kte by chtli/mohli vyrbt
moduly DDR SDRAM ...
AMD - Bratrovraedn souboj?
Kamardi ze serveru www.hardocp.com
nm (a samozejm i vm) pipravili zaj-
mav test procesor od firmy AMD a to je-
jich klenot Thunderbirdu a Duronu...
Nejrychlej z rychlch - GeForce2Ultra
U to tak na svt chod: jakmile je vy-
dna njak spn vc (v naem ppad
GeForce 256 + vkonnj GeForce 256
DDR) tak se jist dok i svho pokrao-
vn...
Speciln ladn ipset
Mnoz z ns, kte se jen trochu vce
zajmme o hardware (nebo si sami bast-
lme pota), se asto poutj do petak-
tovn veho co vbec petaktovat jde.
Procesor nebo grafickou kartu lze petak-
tovat pomrn jednodue pomoc BIOSu
nebo vemonho softwaru. Ale vyladit si
zkladn desku, sbrnice atd. lze v BIOSu
jen omezen a kad vrobce poskytuje jen
omezen monosti nastaven ...
Pjdou MODy do mdy?
Nedvno jsem uklzel ve skni a mezi
5 1/4 disketami a manulem k programu
Norton Commander 1.0 jsem objevil tyi
tiaplky a npisem Amiga - MODs 94. Ten
den jsem u podek nedodlal...
Budouc procesory AMD a Intelu
Podailo se mi sehnat velice zajmav
informace o budoucch procesorech jak od
AMD, tak od Intelu. U AMD je zajmav
pedevm jdro Mustang pro nov Athlo-
ny a u Intelu se to tak jen hem zajma-
vostmi. Zajm vs, jak procesor si bude-
te moci pt rok koupit? Tak tte dle ...
Windows2000 a hry
Operan systm Windows2000 je do-
sud nejvysplejm produktem Microsoftu.
Tento OS m obstojnou kvalitu, ale i jednu
obrovskou nevhodu: tou je povdom, e
na nm nejde spustit hodn starch her a
to odrazuje velkou st uivatel - kte dle
zstvaj u osvdench hernch Win9x.
V tomto lnku se pokusm tuto teorii -
sten vyvrtit a to pomoc rznch tip &
trik jak na to, aby se podstatn zvilo
procento pravdpodobnosti, e hry budou
pod vaimi Windows2000 fungovat.
Nov Matrox- G450 Dual Head
Je urit dobe znmo, e kanadsk fir-
ma Matrox vyrb jedny z nejlepch grafic-
kch karet (zejmna co se te kvality zo-
brazen), kter meme na trhu sehnat.
O tom asi nikdo nepochybuje...
Neoficiln benchmarky Pentia 4
Na The Register se objevily pedbn
vsledky benchmark Pentia 4 v porovnn
s dosud nejrychlejm procesorem AMD
Thunderbird 1,1 GHz. Vsledky vs mo-
n pekvap ...
Overclocking ... myi!
Mon se vm zd, e na myi nic ne-
mete softwarov zlepit. My m pece
kuliku, intern optick snmae, kablk - tak
co lze tedy vylepovat ...
Monitorov bible
V prbhu prvnho rozshlho testu
monitoru (tm byl LG Flatron 795FTplus)
jsme zjistili, e nov technologie obrazovek
jsou tak zajmav, e stoj za to o nich nap-
sat samostatn lnek ...
LuraWave - nov metoda komprese?
Pry jsou asy, kdy pro uchovn obrz-
k slouil datov ponkud objemn formt
BMP (bitmap). asy se zmnily, kompri-
manch metod pibylo ...
Z uvedench lnk jsme vybrali
jeden pro pohled zblzka nejen jako
ilustraci, jak jsou lnky na PCtuning
psny, ale i pro jeho samotn obsah
ostatn posute sami (lnek je redak-
n upraven):
Star my
s novmi kousky...
Na zatek bych rd upozornil, e
petaktovn myi je skutenm p-
nosem pouze pro ty, kte maj vysok
nroky na rychlost a senzitivitu myi.
Clovou skupinou tedy mohou bti ze-
jmna potaov hri ale i uivatel
grafickch program a tak nkter
pracovit CAD/CAM/GIS. Samozej-
m se prava hod i pro normln pr-
ci v kancelskch a jinch aplikacch,
rozdl vak nebude vrazn.
Jdro myi
Cel problm spov ve frekvenci
snmn souadnicovho tae myi.
Jedn se o to, kolikrt za jednu sekun-
du me operan systm zjistit, na
kterch souadnicch se nae myka
nachz.
Ilustran pklad: Dynamicky kres-
lete v MS Paint potaovou tukou
klubko vlny nebo bernky po dobu jed-
n sekundy (v duchu kme jednad-
vacet). Pokud bude frekvence sn-
mn 40 Hz, pak se cel obrazec bude
skldat z lman kivky o pouhch ty-
iceti bodech! V meziasech toti sys-
tm nev, kde se aktuln souadnice
nachz. Pokud bude frekvence sn-
mn 100 Hz pak je ji zachycen drhy
a dynamiky pohybu znan pesnj
(viz nsledujc obrzek).
Poznmka: Wheel Detection zna,
zda m systm pedpokldat existen-
ci koleka a Input Buffer je velikost
zsobnku pro my daje - 100 pa-
ket vtinou sta.
Jak pod Windows 95/98/Me
Mete na to jt nkolika zpsoby.
Prvn z nich je ten, kter pro vs pi-
pravili u sami programtoi 3D ak-
nch her. Modernj 3D hry maj ve
svch volbch funkci Mouse smooth-
ing. To je nejpohodlnj een. Nee
problm dkladn, protoe je to pouze
softwarov interpolace daj.
Progrm PS2Rate je ke staen na
nsledujcch adresch:
www.bluesnews.com/files/misc/
ps2mouserate.shtml,
www.3drage.com/tweaks/mice/
ps2rate.zip,
http://perso.wanadoo.fr/i noxx/
ps2rate.zip,
www.students.tut.fi/~zibbo/other/
ps2rate/ps2rate.zip
Verze pro Windows NT(+Win2000),
utilita PS2rate2k, je na adrese:
http://people.ne.mediaone.net/ri-
zun/files/ps2rate2K.zip
Pokud se vm ve uveden pro-
gram nezamlouv, dalm eenm je
zakoupen myi USB, kter m stlou
snmac frekvenci 125 Hz (PCtuning
doporuuje tyto myi). Pokud jste ma-
jiteli Windows NT, nabz se i een
pomoc novch driver od Logitechu,
u nich si mete snmac frekvenci
myi nastavit.
(Autor:Steve)
Dalm ze zajmavch nmt na
strnkch PCtuning je informace o no-
v kompresn metod LuraWave pro
obrzky (od nmeck firmy LuraTech).
Z lnku vyjmme:
Komprese obrzk LuraWave by
mohla pinst opravdovou (a tolik oe-
kvanou) revoluci v oblasti kompri-
mace obrzk. Nejdve se podvejme
na vet vlastnost:
Klady:
z vy kvalita ne JPEG pi stejn
velikosti soubor, vrazn men sou-
bory pi stejn kvalit,
z i velice mal soubory dok za-
chytit poadovan obraz,
z regiony urujc prioritu kvality -
program pi ukldn obrzku obtu-
je nkter sti a vmi zvolenmu v-
ezu (me jich bt i vce) vnuje vce
prostoru (dat),
z funkce Embedded - pracuje tak,
e se vm obrzek objev hned cel
a s psunem dalch dat se stv pro-
kreslenj,
z kl kvality - obrzek me bt
opaten klem (heslem) a kvalitativnm
limitem; bez kle se obrzek objev
v kvalit 50, pokud zadte sprvn kl,
objev se obrzek v pln kvalit.
Zpory:
z nen zdarma,
z zatm mal podpora na stran
program,
z neum komprimovat z formtu
GIF,
z program LuraWave SmartCom-
press 2 jet potebuje mrn doladit,
z vt nronost na hardware ne
u JPEG.
Podle mho nzoru se jedn o ve-
lice dobrou technologii, kter by kone-
n mohla na Internet pinst i obrzky
s vysokm rozlienm. Kvalita je oprav-
du dobr a asto ani nepoznte, e se
jedn o ztrtovou kompresi. Bohuel
Poznmka: Nejedn se o pesnost
internho snmae myi, ale pouze o to,
jak asto je informace o souadnicch
pedna systmu k vyhodnocen.
Vechno d operan systm
Konkrtn frekvence snmn (re-
fresh/sample rate myi) je urena o-
vladaem danho portu danho ope-
ranho systmu - je nezvisl na frek-
venci procesoru, monitoru i grafick
karty. Z toho plyne, e i kdy mte nej-
modernj pota 950 MHz se vemi
vymoenostmi, budete na tom pokud
jde o my stejn jako majitel 486-ky.
Dnes existuj ti zkladn typy my:
- myky pro sriov port COM1/
COM2 (hranat konektor Canon 9) -
jsou vbhovm typem, jejich nzkou
snmac frekvenci ji nelze jednodue
mnit,
- myky pro USB - maj vysokou
frekvenci snman 125 Hz, nen teba
ji mnit,
- myky pro PS/2 (mal kruhov
konektor) - jsou nejrozenj (80%),
jejich snmac frekvenci lze mnit utili-
tou i ovladaem.
Myky PS/2
Ve Windows 95/98 je standardn
snmac frekvence myi velmi nzk -
40 Hz, ve Windows NT pak 60 Hz. Win-
dows 2000 ji maj monost frekvenci
snmn mnit - standardn nastaven
je vak stle pouze 60 Hz.
PCtuning vak doporuuje nastave-
n 80Hz - to vyhov 99% vech vaich
poadavk!
Nastaven ve Windows 2000
Zde je nastaven velmi jednoduch.
Postupujete takto:
Start, Settings, Control Panel (Ov-
ldac panely),
zvolte ikonu Mouse, zloka Hard-
ware, tlatko Properties,
zde vyberte zloku Advanced Set-
tings a v oknku Sample Rate nastavte
poadovanou snmac frekvenci (dopo-
rueno 80 Hz).
Rozdl kresby my pi snmn daj
frekvenc 40 Hz a 100 Hz
Dialogov okno pro nastaven snmac
frekvence myi ve Windows 2000
Dal variantou je skvl program
PS2Rate, kter doke nastavit opti-
mln refresh rate pmo na portu myi.
Jde o pln jednoduch program, ve
kterm mete nastavit snmac frek-
venci a na 200 MHz. Moc funkc sice
nem ale hlavn je, e funkce Make de-
fault umouje nastavit zvolenou hod-
notu pi kadm startu. Jedinou nev-
hodou je, e tmto programem se daj
taktovat pouze myi PS2.
U nkterch her lze nastavit citlivost myi
pmo v programu
Jednoduch program PS2Rate
pro nastaven snmac frekvence myi
se nehod na vechno. Nejlep je pou-
vat tuto technologii na fotografie.
Priorita kvality je tak velice dobr n-
pad - konen si mete vybrat, co pro
vs je na obrzku nejdleitj. Autoi
prost mli pi tvorb tohoto formtu
dobr npady. Jenom koda, e se jed-
n o placenou technologii.
Aktuln informace ohledn tech-
nologie LuraWave mete zjistit na
oficilnch strnkch spolenosti Lu-
raTech www.luratech.com.
V nsledujc tabulce jsou velikosti
soubor pro uveden kompresn po-
mr - pvodn soubor ve formtu BMP
m 89,43 kB. JPEG byl komprimovn
s optimalizac Huffmanova kdu a pro-
gresivn metodou:
kompr. JPEG LWF
min. 23,582 kB 57,376 kB
1:10 22,533 kB 8,936 kB
1:20 19,921 kB 4,468 kB
1:30 19,052 kB 2,976 kB
1:50 17,090 kB 1,784 kB
1:100 14,831 kB 0,892 kB
Program LuraWave Lite je na inter-
netovch strnkch firmy LuraTech
www.luratech.com ke staen zdarma
jako freeware (1775 kB). Jsou zde ke
staen i plug-iny do webovch prohl-
e a nkterch dalch program
(nkter jako freeware).
Najdete zde i dal zajmav pro-
gram LuraDocument, kter s pekva-
pivou innost snm a komprimuje
cel dokumenty (sloen z textu a ob-
rzk) pi zachovn slun vsledn
kvality vech komponent dokumentu.
(Autor: Eagle)
Spolenost Fujitsu Siemens Com-
puters rozila spektrum sv spoteb-
n elektroniky uvedenm elektronick-
ho pstroje MULTITAINER, integru-
jcho v jedinm zazen typu hi-fi funk-
ce pehrvn DVD, CD, MP3, pstu-
pu k Internetu, hern konsole PC a tele-
fonu (komunikanho centra). Multitain-
er vrazn sniuje poet rznch do-
mcch elektronickch pstroj, kter
by spotebitel musel pipojit k televiz-
nmu pijmai, a bude prodvn jako
audio-vizuln zazen v bn ob-
chodn sti a u specializovanch pro-
dejc hi-fi.
Pstroj je postaven na bzi proce-
soru Intel Celeron, pipojuje se k do-
mcmu televizoru a hi-fi systmu a za-
ujme zejmna velmi snadnm pou-
vnm dky pehlednmu grafickmu
uivatelskmu rozhran ovldanmu
dlkovm ovladaem nebo bezdrtov
(IrDA) pipojenou klvesnic. Bude na-
bzen v ad konfigurac. Zkladn kon-
figurace pstroje obsahuje procesor
Intel Celeron 433 MHz, media proce-
sor MM99C288A, 64 MB RAM, pevn
disk 10 GB, kvalitn grafickou kartu
s vstupem na televizn pijma a me-
chaniku pro pehrvn DVD, VCD, CD
a CD-ROM (MP3). Multitainer pouv
operan systm Microsoft Windows
98 SE se specilnm uivatelskm roz-
hranm, kter umouje pln dlkov
ovldn vech funkc. Obsahuje rov-
Multitainer - nov domc zazen pro zbavu a informace
n webov prohle a integrovan
analogov modem 56,6 k V.90 s insta-
lovanm telekomunikanm softwarem
pro kompletn funkce telefonu, faxu
a telefonnho zznamnku, video-mai-
lu a videokonferenc. estnctibitov
stereo je na bzi AC97, DTS/Dolby
AC-3 SRS, Channel 5.1 surround.
Multitainer se dodv bu v ernm
nebo ve stbitm proveden a byl na-
vren pro umstn k televizoru nebo
Multitainer, integrujc v jedinm pstroji spotebn elektroniky typu hi-fi
funkce pehrvae DVD, CD, MP3, pstupu k Internetu, hern konzoli a telefonn funkce
do klasick hi-fi ve. Na odklopitel-
nm pednm panelu je umstna ada
konektor jeden stereofonn vstup
RCA, dva konektory USB, dva mono-
fonn konektory pro mikrofony a game-
port pro joystick (ovlada pro potao-
v hry). To umouje uivatelm snad-
n pipojen ovlada k potaovm
hrm, videokamer, pehrva MP3
ap. Rozmry pstroje Multitainer jsou
115 x 426 x x 386 mm (v x x h).
Podrobnosti o technologii LuraWave najdete na webovch
strnkch firmy LuraTech (www.luratech.com)
Najdete zde k volnmu staen i nkter verze nebo dema na-
bzench komprimanch a prohlecch program
KUPN
na slevu 200,- K pi objednvce
kurzu EuroPlus+ REWARD:
Jednotliv rove: 2000 K (msto 2200 K)
Professional Pack (rovn 1 a 3):
4400 K (msto 4600 K)
ExtraPack (rovn 1 a 4):
5790 K (msto 5990 K)
CD-ROM
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU MEDIA TRADE
S multimedilnm interaktiv-
nm kurzem anglitiny jsme vs
ji seznmili loni, o jeho novch
monostech jsme psali v PE AR
1/2000. Tentokrt obrtme pozor-
nost k pomrn inovativn vlast-
nosti tohoto kurzu, kterou je im-
plementace internetovch slueb
pmo do prosted kurzu Euro-
Plus+ REWARD.
On-line sluby tvo v podstat od-
dlenou, roziujc st kurzu, nkter
jejich funkce vak vyuvaj i cvien
v rmci bnho off-line studia (jde
hlavn o monosti vstupu do diskus-
nho fra i zasln psemnch kol
uiteli).
Podmnkou k vyuvn interneto-
vch slueb je registrace kurzu u vyda-
vatele (MEDIA trade). Na zatku je
nutn nastavit jmno uivatele a zp-
sob pipojen k Internetu (na kart na-
staven, kter je pstupn z prvn obra-
zovky). Pak je teba zadat, chcete-li vy-
uvat slueb uitele prostednictvm
konkrtn osoby nebo poslat vypraco-
van psemn koly na stedn ser-
ver REWARDu. Mete pidat i svou
fotografii, kter se pak objev nap. pi
komunikaci v diskusnm fru. Tm je
nastaveno ve potebn k vyuvn
nkter z nsledujcch ty interneto-
vch slueb.
Aktuln zprvy
Zpravodajstv je prioritn ureno
k tomu, aby si student mohl vyzkouet
nabyt znalosti v praxi. Pmo do pro-
sted kurzu dochzej msn aktuali-
ty ze svta politiky, kultury a sportu.
Uitenou vlastnost tto funkce je, e
program automaticky pozn, jakou ro-
ve kurzu studujete a zprvy zobraz
v obtnosti odpovdajc rovni studia
(gramaticky, slovn zsobou i frazeo-
logi). Uivatel m k dispozici i archiv
dvjch sel tohoto asopisu.
Diskusn frum
Diskusn frum m pispvat k tomu,
aby si studenti ovili schopnost komu-
nikace v cizm jazyce. Pstup do nj
je mon jednak z jednotlivch cvien,
kde lze diskutovat o konkrtnm tma-
tu, jednak z tituln obrazovky.
Studenti se pipojuj vdy do diskus-
nch fr jinch student se stejnou -
rovn znalost. Komunikovat lze bu
psemn nebo hlasov (vyuitm mi-
krofonu). Uivatel m monost zaloit
si i vlastn diskusn frum a podmnit
pstup do nj nap. heslem. Uritm
nedostatkem je skutenost, e diskus-
n frum nen obydleno v prbhu
celho dne - veer se ale pravdpo-
notlivch cvien nebo pes vodn ob-
razovku kurzu. Jejich hlavn smysl spo-
v v tom, e student si me nechat
opravit i ta psemn cvien, kter nelze
vyhodnotit programem. Ta zasl elek-
tronickou potou konkrtnmu uiteli
nebo pmo na server EuroPlus+ RE-
WARD. Odezva na psemn koly, za-
slan k opraven na server, je v prm-
ru dva a ti tdny.
Internetov sluby v kurzu angliti-
ny EuroPlus+ REWARD pispvaj ke
zven jeho uitn hodnoty: studujc
si jejich prostednictvm me doplo-
vat znalosti, i kdy standardn st kur-
zu ji dokonil. Vnej do celho kur-
zu interaktivitu, co zvyuje jeho atrak-
tivnost a innost vuky.
dobnost, e se s nkm setkte, zvy-
uje. Situace se urit zmn k lep-
mu s postupnm uvdnm kurzu Eu-
roPlus+ REWARD v celkem deseti ev-
ropskch zemch a s dalm roziov-
nm internetov st a jejho vyuvn.
Hry
Hry jsou internetovou slubou, kter
m slouit k relaxaci po studiu, jsou
vak pipraveny tak, aby si v nich stu-
denti navzjem zmili sly. Lze vstou-
pit do nkter z pti jazykovch her.
Nmon bitva je obdobou znmch
lod, Hledn pokladu vs pivede do
bludit s truhlami se slovy, ze kterch
se skldaj dvojice, v Aukci psmen
obchoduj hri s psmeny tak, aby vy-
tveli smyslupln slova. V Horolezci
se ocitnete na skaln stn, kde je dal-
postup vzhru podmnn vyeenm
jazykov hdanky, ve he Virus je ko-
lem dostat se rznmi zpsoby k pro-
cesoru potae. Monost hran her je
opt podmnna tm, e jsou ve stejn
dob na Internetu i dal studenti kur-
zu a maj zjem si s vmi pomit sv
sly.
Sluby uitele
Sluby uitele jsou dostupn dv-
ma rznmi zpsoby: pes ikony u jed-
MEDIA trade s. r. o.
Krakovsk 25, 110 00 Praha 1
tel. 02 22212029
Obrazovka k vyuvn
slueb uitele
prostednictvm Internetu
Elektronick asopis
Reward News Magazin
vn do kurzu aktulnost
Na vstupn obrazovce
uvedete sv uivatelsk
jmno, zpsob
pipojen k Internetu ...
... a zpsob
komunikace s uitelem
as od asu se v Praktick elektroni-
ce nebo v Amatrskm radiu zmiujeme
o italskm magaznu Antique radio a
tak o naich pstrojch, kter jsou
v nm obas popisovny (nap. R5 a Ta-
lisman). Nkolik sel Antique radio se
mi dostalo do ruky a toto dvoumsn
periodikum m velmi zaujalo svm obsa-
hem a hlavn grafickou pravou. V ka-
dm sle jsou vodn strnky vnovan
Radioamati v padestch ltech (Dokonen)
vojenskm nebo agentskm stanicm a
ve zbylch dvou tetinch je civiln rdi-
ov klasika. Zaal jsem se ble zajmat
o vydavatelstv. Vjednom sle byl vlo-
en edin pln na r. 1999/2000, nebo
krom asopisu vydv Mose Edizioni i
monografie. Je vnm nkolik velmi zaj-
mavch titul zhistorie radiotechniky,
kter se nm podailo zskat. Knihy
maj formt 17x24 cm, kvalitn papr a fo-
tografie pevauj
nad psanm slo-
vem.
Podvejme se
nap. na knihu Ra-
dio da Collezione;
m dva dly, v prv-
nm jsou pekrsn
obrzky rdi
z dvactch let, ve
druhm dlu jsou
rozhlasov pijma-
e z 30. let. Dal
publikace Radio-
marelli je vhradn
vnovna nrodn
firm Marelli a pre-
zentuje jej produk-
ci a do nedvn
minulosti.
Ze 676 rznch dvoupsmenovch znaek: blokovno 16, ne-
bylo vydno 57, vydno 603, z toho zrueno 175 = 29 %.
Z prvnch osmncti konces vydanch k 5. 5. 1946 perzekuova-
nm a astnkm odboje (Frank OK1FR, Krma OK2XY, Motl
OK1FL, Stibitz OK1SB a dal) bylo zrueno 8 (!) = 44,5 %.
Tpsmenov znaky (stanice jednotlivc): vydno 78, zrue-
no 17 (21,8 %).
Celkem zrueno 192 (28 %).
Tab. 2. Dritel zruench konces podle profes a socilnch
skupin (zaazen do skupina nen z rznch pin zcela pes-
n)
Tab. 1. Koncese zruen v ltech 1948-1950 z popudu Akn-
ho vboru AV, Ministerstva vnitra a 5. oddlen HMNO
Vtzslav Hank, OK1HR
Zahranin edice, kter m zaujala
Velmi m zaujala knka snzvem 90
anni di Transmissioni nellEsercito Italia-
no, kter je vnovna vojensk rdiov
tematice. Od optickch telegraf pes
Morseho telegrafy a dlnopisy. Nsledu-
je kapitola vnovan telefonm a sted-
nm. Dle jsou pedstaveny bezdrtov
komunikan prostedky zobdob 1. sv-
tov vlky, kter pechzej do doby
mezi svtovmi vlkami, se zamenm
na italskou konstrukn kolu. Ve je
proloeno dobovmi fotografiemi. Z dru-
h svtov vlky je prezentovna n-
meck, britsk a americk spojovac
technika.
Publikace kon speciln radiotech-
nikou, kter zahrnuje prez goniomet-
rickmi zazenmi, jednu minohledaku
a samozejm ifrovac stroje vele
sEnigmou. To ve je na 112 stranch,
doprovzeno dvma stovkami pevn
barevnch vyobrazen. Autorem je Fran-
co Soresini.
Vedle italskho textu je i anglick, ale
nemuste mt dn hlubok jazykov
znalosti - obrazov materil m vt vy-
povdajc hodnotu ne mnohastrnkov
komente.
Cena vak nen zanedbateln -
46 800 lir, co je asi 1000 K. Ale kdo
m rd rdiovou militantn historii a chce
si udlat radost, tomu j vele doporuuji.
Uveden knihy je mono objednat
a dal informace zskat na adrese:
Mose Edizioni, Via Bosco 4, 31010 Maser
(TV), Italy, tel.: 0039042/950385, fax:
0039042/529049, www.antiqueradio.it,
E-mail: edimose@tin.it
Alois Vesel
Vedeli by ste urobi prognzu rozvoja elektroniky?
asopis Radioamatr v svojom 5.
sle X. ronka v roku 1931 uverejnil
Gernsbackovo proroctvo rozvoja rdia
a televzie (vi obrzky; Hugo Gerns-
back - americk priekopnk rdiotele-
grafie a rozhlasu, populariztor vedy a
techniky a vydvate niekokch perio-
dk). Mono mnoh, najm mlad, sa
pri jeho tan len pousmej. Treba si
ale uvedomi stav techniky a poznania
v roku, ke bola prognza zostaven.
V poslednom desaro 19. storo-
ia boli publikovan objavy H. Hertza,
A. S. Popova, G. Marconiho a J. Mur-
gaa v oboru rdiotelegrafie a zaiat-
kom 20. storoia boli kontruovan
prv vysielae a rdioprijmae. A
v roku 1920 bolo v USA a potom
v roku 1923 aj v Prahe zaat prv
pravideln rozhlasov vysielanie.
V roku 1884 si dal J. Nipkow paten-
tova spsob prenosu obrazu na dia-
ku rozkladom na riadky pomocou
otajceho sa kota so pirlovito
usporiadanmi otvormi. Prv, v praxi
pouiten prenosov zariadenie zho-
tovili J. L. Bird a G. F. Jenkins, ke
v roku 1924 dokzali prenos obrysov
predmetov, r. 1925 prenos obrazu
udskej tvre a a r. 1926 aj prenos
pohyblivch predmetov a konene v r.
1928 prenos farebnho obrazu, a to
pri pouit mechanickho Nipkowovho
kota. Kvalitatvny zvrat sa podaril V.
Zworikinovi r. 1931, ktor pouil pre
rozklad obrazu mozaiku z fotnok.
Pri uvedomen si tchto skutonost
sa smev nad Gernsbackovm pro-
roctvom zmen v as. Nakreslil tvar
TV prijmaa a predpovedal televzny
prenos z lietadla a z druc, o sa rea-
lizovalo a o 20 a 30 rokov neskor-
ie. V jeho dobe bolo mon genero-
va rdiov kmitoty, ktor neboli
schopn prenikn cez Heavisideovu
vrstvu a odrali sa od nej. Predpokla-
dal vak, e vyie kmitoty ju bud
prenika a tm sa umon pouitie
televzie pre medziplanetrne lety. Je-
din, o sa z jeho predpovede dodnes
neuskutoni l o, j e prenos energi e
priestorom pre medziplanetrne lieta-
dlo.
Poksme sa pri dnenom poznan
vyuitenosti jadrovej energie, vpo-
tovej techniky a informatiky vbec,
astronmie at. odhadn rozvoj tejto
techniky na najblich 20 a 30 ro-
kov. Sksme to napsa, aby nai po-
tomci mohli posdi nae schopnosti
predpovedania. Alebo si netrfame?
Ing. Jozef Chladn, CSc.
as od asu pinme krom b-
nch informac i smutn zprvy. Ta
dnen je o dalm vznamnm ped-
staviteli radioamatrskho ivota,
znmm po celm svt - W0ICP.
Dritel tto znaky, Lew McCoy ze-
mel 31. 7. 2000 ve vku 84 let po del-
nemoci. Po sloen zkouek dostal
znaku W9FHZ a v posledn dob po-
uval W1ICP. Mac byl lenem vede-
n ARRL dlouhch 30 let (1949-1978)
a stal se znmm hlavn svmi tech-
nickmi pspvky v asopise QST,
z nich hlavn ty, kter se zabvaly
odruovnm televize, byly velmi po-
pulrn. Pro tisce zatenk byly
jeho rady, podvan srozumitelnm
jazykem i mlo zkuenm, neocenitel-
n. Podnikal cesty po celch Spoje-
nch sttech, aby pedvdl jak ama-
trm, tak obchodnkm, j ak l ze
jednoduchmi zpsoby odstranit rue-
n televize. Ti, co si postavili svj
vlastn SSB vysla i pijma, znaj
jist zapojen McCoy filtru; jeho Ulti-
mate Transmatch popsan v erven-
covm sle QST z roku 1970 se po-
stupn objevil v radioamatrskch
asopisech celho svta. Kdy skon-
il se svou funkc v ARRL, zaal
pispvat i do dal-
ch asopis,
jako je CQ ap.
Jako radioamatr
byl asto na ps-
mech, o em
svd i jeho vce jak 300 potvrzench
zem DXCC. Aktivn se astnil tak
akc podanch klubem QCWA, byl
dokonce jeho pedsedou a tak le-
nem vboru. Podle pn zemelho
se nekonal dn smuten obad; my
meme jen s uritost tvrdit, e nej-
mn souasn generace radioama-
tr na nj nezapomene.
Lew McCoy zemel
QX
Pijeli ppci a zabrali nm tlocvinu...
... take se vera aerobik nekonal, postovala si tref-
n jedna prodavaka druh v holick prodejn Malavi, pr-
v kdy jsme si tam v ptek rno 25. srpna kupovali svai-
nu. To u cel Holice po jedenct ily Mezinrodnm
setknm radioamatr.
A pijeli radioamati z mnoha zem. Samozejm nai pte-
l ze sousednch a blzkch zem, ale zaregistrovali jsme i
znaky W, VE a CE. Na naem snmku z pijet host na holic-
k radnici hovo zstupce chorvatsk delegace Boris Vrbano-
vi, 9A2JY, kter pozval nae radioamatry na setkn chorvat-
skch radioamatr (16.-17. 9. v Zhebu).
Radioamati zabrali nejen tlocvinu, ale i kulturn dm,
sportovn halu a velk parkovit (ble trh). Tohle je stnek fir-
my EMGO, vrobce a dodavatele mnoha elektronickch sta-
vebnic a modul pro radioamatry, jeho znte i ze strnek na-
ich asopis. Uveme jen nkolik pklad: pijma Meteosat,
pijmae pro KV i VKV, FM vysla pro 145 MHz atd.
Spokojenost vyzaovala ze stnku firmy ELIX. Jej zamstnanci si velmi pochvalovali, jak je zjem o KV transceiver ALINCO
DX-77. Krom kompletn nabdky radiostanic ALINCO, Dragon, Danita, DNT aj. nabz ELIX irok sortiment komunikanch pij-
ma od vrobc MVT, AOR a JRC. K dispozici byla nov ada runch radiostanic ALINCO typ DJ-196, DJ-193 a DJ-496/493
pro psma 2 m a 70 cm. Na snmku vpravo dole je nov vozidlov FM transceiver ALINCO DR-135 s vkonem 50 W, vestavnm
TNC pro provoz paket rdio, zajmav dvma pepnatelnmi kami psma a dalmi neobvyklmi funkcemi. Podrobnosti o no-
vch radiostanicch ALINCO najdete v asopise Amatrsk radio . 10 a 11/2000.
Pi mnoha pleitostech se mohl v Holicch kad pesvd-
it o uiten innosti eskho radioklubu. Tento zbr je
z pracovit RK pro mlde a zanajc radioamatry, kde se
mohli zjemci pod odbornm vedenm (OK1TAM, OK1FMS)
seznmit s radioamatrskm provozem. Technick vybaven
tohoto pracovit zajistil radioklub OK1OHK pi Dom dt a
mldee v Hradci Krlov; o tto instituci, kter pod radioa-
matrsk krouky pro dti a vyvj a kompletuje nejrznj
elektronick stavebnice, vm v budoucnu pineseme podrob-
nj informace.
Mme tu dal pijma typu R3,
ovem nejnovj generace. Tento
vyrobila japonsk firma ICOM, je
to tedy IC-R3 (obr. vlevo) a v Holi-
cch ho pedstavila rakousk firma
Point Electronics. Pijm v rozsahu
495 kHz a 2450 MHz AM, FM,
WFM a tak TV, k emu slou 2
barevn TFT displej. Rozmry toho-
to handy RX jsou 61x120x33 mm,
hmotnost 290 g.
OK1PFM
HOLICE 2000 v datech: 3250 prezentovanch astnk;
schzky 12 zjmovch radioamatrskch skupin; propa-
gan stanice OK5H navzala 400 spojen; na blem trhu
pod irm nebem pes 200 automobil se zbom; ve spor-
tovn hale 32 vstavnch a prodejnch stnk; za 120 K
stle monost koupit si od poadatel Sbornk Holice 2000;
u tborku vypito 9 sud piva.
Kdo ml pleitost podvat se v po-
sledn dob na prezentaci firem, jejich
nzvy nejastji slchme z st radioa-
matr, zjistil, e se toho viditeln -
- hlavn pokud se te pouit novch
technologi, kter by podstatn ovlivnily
vlastnosti pijma nebo vysla po-
dobn, jako tomu bylo nap. pi vyuit
technologie DSP filtr - mnoho nedje.
V posledn dob takovou pleitost
ke srovnvn byla prodejn vstava
HAM RADIO ve Friedrichshafenu a za-
nedlouho pot Mezinrodn setkn radi-
oamatr u ns v Holicch. V krtkovln-
n oblasti nabz ICOM svoji adu IC-
-706MKIIG - 718 - 746 - 756PRO - 775,
z nich prv uspokoj milovnky miniatur,
druh i nronj zatenky, a po
posledn, kter je cenou spe jen snob-
skou zleitost, ovem m bezesporu
vynikajc parametry. Pouv DSP zatm
na nejvym kmitotu (36 kHz) ze vech
firem. IC-746 je typicky kompromisn
transceiver, kter dokzal skloubit poa-
davky KV i VKV amatr a i u ns pat
k oblbenm modelm. V dohledn dob
se dn velk novinky neoekvaj.
Osobn jsem si ji dve ovil zajma-
vou vlastnost TRX ICOM - kdy se n-
komu nechce nastavovat jednotliv prv-
ky (mikrofonn zeslen, ALC, vf zeslen
ap.) podle nvodu, sta vytoit vechny
knoflky do prav krajn polohy - a ono to
vysl bez nedoucch vazeb.
KENWOOD u stolnch transceiver
stagnuje a nabz sv osvden modely
TS-50S, 570D(G) a 870S, s DDS a DSP
na bzi 16bitovch procesor, co je
dnes ji pekonan standard. Pipravuje
sice po vzoru svch konkurent (i k je-
jich pekonn) multipsmov transcei-
ver s rozsahem pijmae 30 kHz a
60 MHz plynule, a dle s psmy 145,
430 a 1250 MHz. Podle prospektu vak
vychz technologicky z TS-870 a jedi-
nou novinkou zde m bt pm monost
pjmu PR (DX clusteru) se zobrazenm
daj na displeji transceiveru a monost
okamitho peladn na kmitoet po-
sledn zobrazen DX stanice. Umon to
integrovan TNC pmo v transceiveru.
Bohuel na dotazy ohledn data, kdy
bude uveden na trh, ceny, event. typu i
dalch technickch detail odpovdali
japont informtoi jen zdvoilm mle-
nm a smvy.
Firma YAESU po dov dvaceti le-
tech stagnace, kdy jedinm krokem k za-
chycen nstupu DSP technologie bylo
uveden na trh FT-1000MP a pozdji jed-
nodu verze FT-920 zd se nabrala
dech a opt nastupuje na cestu ke pi-
kovm produktm. Levn model FT-840
obdrte i v proveden podle normy MIL-
STD 810 jako FT-600D; multipsmov
miniaturn FT-100D nyn ve vylepen
verzi a FT-847 jsou ureny tm, co ne-
maj vyhrannou oblast zjm jen na KV
psma. Je zajmav, e o FT-1000/D i
pesto, e pracuj e j en s kl asi ckmi
(ovem pikovmi) filtry, je stle zjem
dky vynikajcm vlastnostem pijmacho
dlu transceiveru, jeho ICP i dynamick
rozsah nem konkurenci.
Nyn si budete moci k Vnocm ob-
jednat i novou verzi FT-1000MP, s ozna-
enm MARK V, kterou ji spn tes-
tovala expedice na ostrov Clipperton,
v cenov relaci asi 8000 DM. Krom ji-
nch vylepen, jako je 200 W vstupn
vkon, zde najdeme jet funkci linern-
ho reimu, ve kterm lze koncov stupe
vybudit sice jen do vkonu 75 W, zato
s potlaenm intermodulanch produkt
3. du o 50 dB, 5. a vych o 80 dB a
vce, co jsou hodnoty, kter doposud
dn dostupn zazen pro radioama-
try nemlo. To bude mt vznam hlavn
pi provozu v mstech s hustm vsky-
tem amatr, kte se pi provozu vz-
jemn ru nedoucmi produkty z kon-
covho stupn. Jako zajmavost stoj za
zmnku, e jsou pouity v koncovm
stupni v zapojen push-pull MOSFET
tranzistory Philips BLF147 s kolektoro-
vou ztrtou 300 W.
Kdo na to m, me kterkoliv z mo-
del YAESU doplnit i koncovm zesilo-
vaem QUADRA VL-1000 s vkonem
1 kW (500 W v psmu 6 m).
Vechny ti firmy nabzej ovem i bo-
hat vbr VKV zazen od penosnch
po mobiln typy, vesms pro FM provoz,
jedno, dvou i tpsmov. Zde zejm
KENWOOD nael svou parketu, kdy
nyn nabz nov model TM-D700E (kte-
r nem ani v katalogu pro leton rok)
pro 145/430 MHz s 50 W vkonu na FM,
s vestavnm TNC pro PR provoz rych-
lost 1k2 i 9k6 Bd, kter umouje i
PACSAT provoz, se vstupem pro GPS,
pepnatelnm odstupem kanl a na-
stavitelnou psma 12,5/25 kHz a
s monost APRS provozu, kter pracuje
s napjecm naptm od 8 do 14 V a ke
ktermu je mon pmo pipojit PC.
Firma YAESU se spe vnuje pe-
nosnm transceiverm (i kdy mobiln
nabz t) od jednopsmovch a po t-
psmov VX-5R (56, 145, 430 MHz) ve-
sms s certifikac MIL-SPEC 810, kter
zaruuje nejvy kvalitu vyadovanou
pro vojensk pouit.
OK2QX
Obr. 1. FT-100D - zazen pro KV i VKV, 160-10 m vechna
KV psma, plus 50, 144, a 430 MHz VKV psma, vechny
mdy, 100 W TRX a digitln signlov procesor (DSP). Nov
model FT-100D obsahuje proti dvj verzi pro CW krystalo-
v filtr XF-117C 500 Hz, 8plov, zajiujc vynikajc selektivi-
tu; vysoce stabiln referenn osciltor TCXO-8 (1 Hz) pro
prci s digitlnmi mdy; CTCSS dekodr FTS-27 pro monito-
rovn na FM. M podstatn kvalitnj a vt reproduktor.
Klovn poruch, automatick notch filtr, DSP funguje i jako
ekvalizr pro mikrofon
Obr. 2. MARK-V FT-1000MP - pikov KV transceiver.
MARK-V FT-1000MP reprezentuje souasn stav techniky a
pin optimln filtraci signl na vech stupnch jak pi vys-
ln, tak pi pjmu. IDBT (Interlocked Digital Bandwidth Trac-
king) - monost nastaven e psma pi pjmu na 8,2 MHz
mf, 455 kHz mf i pomoc DSP systmu, VRF (Variable RF
Front-end Filter), ladn vstupn obvody s velkm Q v prese-
lektoru, koncov stupe ve td A - pinejc SSB vstupn
signl neobvykle ist, koncov stupe MOSFET s vkonem
200 W
Nov transceivery pro radioamatry
Obr. 3. VR-500 - posledn vkik minia-
turn pijmac techniky. Plynul ladn
po 50 Hz (krok voliteln a do 100 kHz)
od 100 kHz a do 1299,99995 MHz. Citli-
vost pi CW/SSB asi 0,5 V. Monost
pjmu signl FM, Wide-FM, USB, LSB,
CW a AM, 1091 kanl pamti! Pijma
VR-500 m rozmry jen 58 x 24 x 95 mm
a v 220 g. K napjen je mon pout
dv baterie AA (3 V) nebo akumulto-
rov blok FNB-59, ppadn ppojku na
automobilov zapalova, ev. extern
zdroj 9-13,8 V. Speciln tlatko umo-
uje pjem i slabch signl, kter jsou
jinak potlaeny squelchem. Tlatka i
displej jsou podsvtleny, co umouje
prci i ve tm
Kalend zvod
na jen a listopad
14.10. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00
14.-15.10. Jamboree on the Air CW i SSB
vkendov aktivita
14.-15.10. VK-ZL Oceania Contest CW 10.00-10.00
14.10. EU Sprint CW 15.00-18.59
15.10. 2 1/28 MHz RSGB Contest CW 07.00-19.00
15.10. Asia-Pacific CW Sprint CW 12.30-14.30
21.10. Plzesk pohr CW+SSB 05.00-06.30
21.-22.10. JARTS RTTY WW RTTY 00.00-24.00
21.-22.10. Worked all Germany MIX 15.00-15.00
28.-29.10. CQ WW DX Contest SSB 00.00-24.00
29.10. LF CW WAB Contest CW 09.00-18.00
1.-7.11 HA-QRP Test CW 00.00-24.00
4.11. SSB liga SSB 05.00-07.00
4.-5.11. Ukrainian DX Cont. SSB+CW 12.00-12.00
5.11. Provozn aktiv KV CW 05.00-07.00
5.11. HSC CW Contest CW viz podm.
5.11. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00
6.11. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00
10.11. Beograd Contest (p)CW+SSB 19.00-24.00
10.-12.11. Japan DX contest SSB 23.00-23.00
11.-12.11. Europ. Cont. (WAEDC) RTTY 00.00-24.00
11.-12.11. Esperanto Contest SSB 00.00-24.00
11.11. OM Activity CW/SSB 05.00-07.00
11.-12.11. OK/OM-DX Contest CW 12.00-12.00
13.11. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00
18.-19.11. LZ-DX Contest CW 12.00-12.00
18.-19.11 Concurso Tenerife SSB 16.00-16.00
18.-19.11. OE-160 m contest *) CW 18.00-07.00
18.-19.11. Second 1,8 MHz RSGB CW 21.00-01.00
19.11. HOT Party AGCW CW 13.00-17.00
25.-26.11. CQ WW DX Contest CW 00.00-24.00
Zmna z letnho na zimn as v noci z 28.
na 29. 10. !
*) Tento vkend je vce organizacemi po-
dn zvod v psmu 160 m, kad organiz-
tor provd samostatn hodnocen. Uveden
dva zvody maj dlouhou tradici; snaha po-
dat jeden spolen zvod v rmci 1. oblasti
IARU se nesetkala s pochopenm.
Termny bez zruky, jsou porovnvny
s pedchozm rokem a internetovmi informa-
cemi SM3CER. Podmnky jednotlivch zvo-
d uvedench v kalendi naleznete v tchto
slech erven ady PE-AR: SSB liga a Pro-
rie: jeden op., vce op., posluchai. Pedv
se RS(T) a DOK, nae stanice po. slo spo-
jen od 001. Spojen se stanic se Z DOK se
hodnot pti body, pleitostn VFDB stanice
deseti body, jin stanice po jednom bodu. N-
sobi 10 dv kad Z DOK na kadm ps-
mu. Denky zalete do 14 dn po zvod na
adresu Bernhard Neuser, DK1HI, Blumenstr.
42, 48282 Emsdetten, BRD.
HSC CW Contest
- vdy posledn nedli v no-
ru a prvn v listopadu na vech
klasickch psmech 3,5 - 28
MHz ve dvou dvouhodinovch
etapch - 09.00-11.00 a 15.00-
17.00 UTC. Kategorie: 1. leno-
v HSC, 2. ostatn (max 150 W
out), 3. QRP max 5 W out, 4.
posluchai. S kadou stanic
plat na kadm psmu a v ka-
d etap jedno spojen. Kd RST + po. .
spojen, lenov HSC navc lensk slo.
Bodovn: 1 bod za EU, 3 body za spojen
mimo +EU. Nsobie zem WAE/DXCC na
kadm psmu zvl. Denky nejpozdji do
msce po zvod na: Frank Steine
DL8WAA, Postfach 1188, 56238 Selters,
Germany.
OK2QX
Kalend zvod
na listopad
4.-5.11. A1 Contest - MMC
1
) 144 MHz 14.00-14.00
7.11. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00
18.11. AUB VHF/SHF Contest (DL) 15.00-18.00
144 MHz a ve
19.11. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
19.11. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 08.00-11.00
19.11. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00
19.11. Activity I. District (DL) 432 MHz 08.30-10.30
19.11. Activity I. District 1,3 GHz 10.30-11.30
Veobecn podmnky pro zvody na VKV
viz AR 3/2000, dle asopis RADIOAMATR
1/2000 a rubrika ZAVODY st paket rdio.
1
) Podmnky viz PE-AR 10/97 a AMA 1/97,
denky na OK1FBT: Ing. L. Heman, . p.
111, 257 41 Tnec nad Szavou; elektronic-
k denky na E-mail:
burian@key.cz; PR: OK1ITK@OK0PPR
OK1MG
vozn aktiv 1/98, OM Activity minul slo PE-
AR, Aktivita 160 6/97 a 12/97, Plzesk po-
hr 9/99, WAG Contest 9/98, LF CW WAB 4/
97, Japan Contest 3/97, HA-QRP, Beograd a
Ukrainian Contest 10/98, Hot Party AGCW
11/98, WAEDC RTTY 7/97, CQ WW, Teneri-
fe a Esperanto 10/99.
Podmnky OK/OM DX Contestu
Zvod je vdy 2. cel v-
kend v listopadu, provoz jen
CW, doba viz kalend. Z-
vod se v psmech 1,8 a 28
MHz mimo WARC. Katego-
rie: jeden op. - jedno psmo,
jeden op. - vechna psma,
jeden op. - vechna psma
QRP, vce op. - jeden TX, po-
sluchai. OK, OL a OM stani-
ce navazuj spojen vhradn
se stanicemi ostatnch zem.
Je povoleno uvat DX cluster, u kategorie
vce op. plat 10minutov pravidlo o zmn
psma s vjimkou novho nsobie. Pedv
se kd sloen z RST a okresnho znaku,
ostatn stanice pedvaj RST a poadov
slo spojen. Bodovn: za spojen OK/OL/
OM stanice s evropskou stanic 1 bod, s DX
stanic 3 body. Ostatn za spojen s OK, OL
nebo OM stanic 1 bod. Nsobii jsou pro
OK/OL/OM prefixy dle WPX bez ohledu na
psmo a md, pro ostatn stanice esk a
slovensk okresy na kadm mdu a psmu
zvl. Denky se zaslaj do 15. 12. na adre-
su: Martin Huml, redakce Radioamatr,
Vlastina 233, 161 01 Praha 6 nebo E-mail:
okomdx@radioamater.cz
RSGB 21/28 MHz Phone contest
pod RSGB vdy v nedli
prvho celho vkendu jna.
Navazuj se spojen se stanice-
mi na britskch ostrovech vyjma
GB v rozmez 21 150-21 350 a
28 450-29 000 kHz fone provo-
zem. Zmna z jednoho psma
na druh je povolena po 10 mi-
nutch provozu. Kategorie (pro
ns): d) OPEN - bez omezen;
e) RESTRICTED (pouit PR
je zakzno, povolen vkon max. 100 W, na
kad psmo jen antna s jednm prvkem ve
vi maximln 15 m; f) QRP vkon max. 10
W; h) posluchai (nesm mt vlastn licenci
k vysln!). Kd: RS a poadov slo spoje-
n, stanice britskch ostrov navc zkratku
oblasti (dve hrabstv). U poslucha plat,
e jednu a tut protistanici je mon uvst
v denku a po poslechu dvou jinch protista-
nic, vyjma ppadu, e poslouchan stanice je
novm nsobiem. Kad spojen se hodnot
temi body, nsobii jsou na kadm psmu
jednotliv oblasti. Pozor, zahranin stanice
mus mt potvrzen o lenstv v nrodn orga-
nizaci, kter je lenem IARU. Denky do 3.
12. na adresu: RSGB HF Contest Committee,
c/o G3UFY, 77 Bensham Manor Rd., Thorn-
ton Heath, Surrey CR7 AF, England, nebo E-
mail na: hf.contests@rsgb.org.uk
RSGB 21/28 MHz CW contest m shod-
n podmnky se zvodem RSGB 21/28 MHz
phone, ale probh vdy v nedli tet cel v-
kend v jnu, zvod se jen telegraficky v ps-
mu 21 MHz mimo sek 21075-21125 kHz.
Termn k odesln denk je 17.12.
VFDB Z Kontest kon se 3x do roka, v
psmech 80 a 40 m SSB st druhou sobotu
v noru, CW druhou sobotu v jnu - od 12.00
do 14.00 na 40 m psmu, dal dv hodiny na
80 m psmu. druhou sobotu v ervnu je pak
smen provoz (CW i SSB) prv dv hodiny
na 145 MHz, druh dv na 435 MHz. Katego-
Pedpov podmnek
en KV na jen
Minule zmnn vzrst dynamiky slunen akti-
vity bhem letonho lta se tkal pedevm er-
vence, zatmco srpnov prbh byl klidnj. Na
tom nic nemn jak vskyt velk poruchy s polrn
z 12. 8., tak i kvalitnho oteven destky do Pa-
cifiku 19. - 20. 8. V srpnu byla men i celkov plo-
cha skvrn a mimoto byly registrovny nejve
stedn mohutn erupce, zatmco v ervenci i
erupce velk. Paklie z tohoto faktu vzejde dotaz,
zda to ji znamen, e je maximum jedenctilet-
ho cyklu za nmi, odpovdme optimisticky, e ni-
koli. Prvn vrchol nadle ekme a koncem leto-
nho a potkem ptho roku, druh zhruba o dva
roky pozdji, s vcemn pravidelnm otevrnm
a po nejkrat psma KV budeme moci dle po-
tat a do let 2002 - 2003 a s nsledujcm sestu-
pem do roku 2007.
Pipojen pedpovdn diagramy pro jen vy-
chzej s ohledem na specifika radioamatrsk
sluby z R
12
= 147, co piblin odpovd slune-
nmu toku 189 s.f.u. (take kivky budou o nco
ble skutenosti v lepch dnech, ne v pi poru-
chch). Na potku jna bude astji dochzet ke
globlnm otevenm na vech psmech, ale ze-
jmna na nich z nich budeme jet pozorovat
vy tlumy v oblasti severn polokoule Zem. B-
hem msce budou hodnoty tlumu do vtiny
smr postupn dle klesat, vtinou pi zachov-
n ve MUF (ty se vraznji sn zejmna v
zim). To je ovem jen velmi hrub schma - ve
skutenosti bude hrt postupn dleitj roli ros-
touc variabilita vvoje a pro vyuit jednotlivch
oteven do vzcnjch smr budeme o nco
vce potebovat (vedle kapiky tst) i systematic-
k sledovn psem. Probhajc maximum jede-
nctiletho cyklu je sice vysok, nen vak nejvy-
. Z epochy, ve kter existuje rdio, byl rekordnm
cykl devatenct - a jen v nm a v dnm jinm
byl opravdu cel svt pravideln jako na dlani i
na destce, zatmco v maximu souasnho cyklu to
bude mono tvrdit (co se te en) nejve o
psmu 24 MHz.
V pravidelnm pehledu vvoje zaostme na
leton ervenec, kdy dje na Slunci a dsledky v
ionosfe nejene nebyly letnm zpsobem fdn,
ale naopak nepostrdaly dynamiku, jak se ostatn
na rok jedenctiletho maxima slu. Poten
klidnj vvoj ani pli nebyl naruen prchodem
Zem rozhranm sektor meziplanetrnho mag-
netickho pole 1. 7. a vraznm vlivem se staly v-
skyty sporadick vrstvy E, letos podle oekvn
docela etn (zejmna 2., 4., 5., 6., 10. a 11. 7.,
piem 10. 7. dopomohla E
s
v souinnosti s F
2
ke
spojen Evropa - USA v psmu 6 metr).
Od 7. 7. zaala vzrstat celkov aktivita Slunce
a stedn mohutn erupce se vyvjely souasn ve
dvou skupinch, nejprve na zpadn polovin dis-
ku a pozdji na severovchod. Erupce ze 7. 7.
byly zodpovdn za geomagnetickou boui 10. -
11. 7. a dal, jet vt erupce z 10. - 11. 7. mly
na svdom srii bou od 13. 7. Nejvt erupce se
odehrla 14. 7. od 10.03 do 10.43 UTC a dolo pi
n kvronu slunen hmoty a hlavn proton, kter
byly zaznamenny vokol Zem ji v 10.40 UTC.
Na pozemn monitorovac stanici vGrnsku je zjis-
tili v intenzit o 36 % pevyujc normln pozad
(!). Vzhledem k poloze pslun skupiny skvrn jen
2 stupn vchodn od centrlnho meridinu bylo
vcelku nabledni, e ns zsah zeslenm prou-
dem slunenho vtru nemine.
Nejmohutnj srie bou zaala nhle 13. 7.
v 09.45 UTC a po non pestvce pokraovala 14.
7. Hlavn udlost byla porucha 15. 7., jej nhl
potek byl na pozemnch observatoch zazna-
menn ve 14.40 UTC a thodinov indexy nab-
valy mezi 15.00 - 24.00 UTC nejvych monch
hodnot 8 a 9. Nejsilnj fze geomagnetick bou-
e 15. - 16. 7. zpsobila siln pokles kritickch kmi-
tot vrstvy F
2
a celkovou degradaci podmnek v
globlnm mtku - a naopak umonila spojen
via aurora v psmech 2 m i 70 cm a po jin Ev-
ropu. Pot nastalo velmi pomal zlepovn pod-
mnek, piem zven tlum petrvval jet 18.
7.
Dky vysok slunen aktivit spn pokra-
ovalo zlepovn a dal geomagnetick porucha
20. 7. se ji projevila mn. Nejlep podmnky
en KV nsledovaly 21. - 25. 7., navc 24. 7.
zpesteny sporadickou vrstvou E. Do konce ms-
ce dolo jen k pozvolnmu poklesu do prmru.
Vvoj efektivnho sla skvrn SSN
e
(kter popr-
v ji vloni v listopadu stouplo

ke 125) proel od
ervnovho minima (SSN
e
= 100) pes etn peri-
petie pi poruchch a po nejlep ervencov
podmnky 23. 7. pi SSN
e
= 155 (podobn jako o
otoku pozdji - 20. 8. pi SSN
e
= 152).
Nsleduje pehled dennch hodnot index slu-
nen a geomagnetick aktivity za ervenec. Slu-
nen tok (men v Pentictonu, B.C.) doshl 164,
FUNKAMATEUR 8/00, BerlinReport z 25.v-
stavy Ham Radio. Expedice XZ0A. Program Digi-
Pan usnaduje obsluhu provozu PSK31. Zvukov
karta a jej instalace vPC (4). Konec projektu Iridi-
um. Penos a zlohovn dat pod OS Linux. Multi-
vibrtory sharmonickmi krystaly. Experimenty
sbudiem displeje MAX7219. Bipolrn krokov
motory sneobvyklm zenm pomoc PC. Letn
projekt: mi UV zen. Druicov provoz pro
kadho. Sekvenn ovldn vyslae v. funkce
Roger-peep. Packet Radio pro zatenky.
Funk 8/00, Baden-Baden.Test VR-500. GSP
vradioamatrsk praxi. Men linernch zesilo-
va. Popis obvodu MF6. tlumov lnek
skrokem 1 dB do 60 dB/100 MHz. KV konventory.
HAM Radio 2000 report. Provoz Hell pes PC.
Vertikln drt 7,5 m jako antna pro psma 40-10
m.
RadCom 8/00, Herst.Radioamati vkrlovstv
Bhutan. Linern zesilova MOSFET 100 W/144
MHz. Stavebnice Ten-Tec 1320 CW TRCV pro 14
MHz. Home-made TX 5 W /18 MHz. Zkoue su-
chch bateri. Pehled program pro veden den-
ku.
CQ DL 7/00, Baunatal.Vstupn dl svysokou
odolnost (1). Antna Quad pro psmo 20 m. PIC
programtor. pravy trasvertoru 28/50 MHz podle
DJ8ES. Pijma GPS jako zdroj pesn asov
zkladny. Sprvn kalibrovat, ale jak? Men FM
zazen.
Firma zabvajc se automatickou identifikac
se sdlem v Brn vyhlauje vbrov zen na
pozici spolupracovnka pro vvoj mikroprocesoro-
vch zazen. Poadovan znalosti: programovn
v jazyce C, BASIC, ASM, WIN API, zkladn zna-
lost obvodov problematiky, schopnost programo-
vat komunikan rozhran mezi pdavnmi zaze-
nmi u PC a databzovmi WIN aplikacemi.
Akceptujeme i dl znalosti z uvedench okruh.
Profesn ivotopis s uvedenm oekvanho m-
snho pjmu zaslejte vhradn mailem na adre-
su mail@identcode.cz
Konm s elektronikou. Seznam za znmku.
Levn. Kupka Vl., Brigdnk 2238, 390 02 Tbor 2.
Cena dkov inzerce: za prvn tun dek
75 K, za kad dal i zapoat 30 K.
Prodm, zalu na dobrku nov elektronky
originl. balen, vhodn zejmna na stavbu nf
zesilova. Pednostn zsobm zjemce o
odbr celch sad v rznch kombinacch dle
vbru. Nabzm elektronky: PL82, PL84,
PCL82 (16F3P), PCL86, PCL805, PCL200,
PL509, EL82 (6P18P), ECL84 (6F4P), ECL85
(6F5P), EL36 (6P13S), ECC85, ECC88,
PCC84, 6CC41, 6CC42, 6N1P, 6H31 (6A2P),
12BC32, PCF200, PCF802, EF184 (jako
EF80), EABC80, EM80 (6E1P) a jin. Cena za
kus 50-100 K podle druhu a odebranho
mnostv + potovn. Ji Hjek, Jankovcova
2872, 415 01 Teplice, tel.: 0417-29469.
MIC PSTROJE
PRO AMATRY
I PROFESIONLY
Od nf po mikrovlnnou techniku
TESLA BRNO, HP, R&S.
NARDA, MARCONI, Rusk atd.
Nejvt vprodej pouitch pstro-
j v R.
Zpotku prodeje po tlf domluv,
cca od 15. 10. 2000 pravideln pro-
dejn dny
Prodejn msta:
Vrbov Mln, ikov 83,Kutn Hora,
284 00, tlf.: 0904/472 018
Zkladn kola, Tebosice u Pardu-
bic, 533 32, tlf.: 0602/435 698
O em p jin
radioamatrsk asopisy?
162, 156, 158, 169, 174, 187, 210, 211, 215, 225,
230, 232, 204, 213, 219, 228, 249, 250, 253, 251,
251, 217, 225, 202, 175, 162, 158, 153, 150 a
148, prmr inil 200,0. Indexy geomagnetick ak-
tivity A
k
z observatoe Wingst jsou: 9, 7, 10, 14, 11,
9, 5, 9, 10, 23, 36, 12, 35, 53, 182, 44, 12, 18, 19,
32, 10, 12, 22, 7, 8, 23, 10, 35, 24, 11 a 20. Jejich
vysok prmr 23,6 spolehliv dokumentuje
opravdu znanou dynamiku vvoje. Pokud byly
pesto podmnky en astji velmi dobr, lo o
vtzstv pozitivnch vliv nad negativnmi. Ve
dnech 22. - 23. 8. jsme se hodnotou sla slune-
nch skvrn R = 84 dostali tm a na leton mini-
mum (nepotme-li leden). Patrn lo ale jen o
klidnn ped dalm plnovanm vzestupem.
OK1HH
CQ DL 8/00, Baunatal.30 let provozu pevd-
e DB0ZU. PSK31 pod OS Linux. Modern nebo
konvenn porovnn konstruknho een pij-
ma AR-5000 a NRD-535. Vstupn dl svysokou
odolnost (2). DSP technologie budoucnosti.
OK1DVZ

Prakticka Elektronika 2000-10

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2000-10

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Praktick elektronika A Radio - 10/2000

RONK V/2000. SLO 10

Praktick elektronika A Radio - 10/2000

Mikrokontrolr PIC S217 za 299 K

Praktick elektronika A Radio - 10/2000

Praktick elektronika A Radio - 10/2000

You might also like