You are on page 1of 26

Evropsk integrace

1.Vvoj evropsk integrace po 2.svtov vlce (do zaloen EU)


Po druh svtov vlce se musely evropsk stty vypodat s adou problm, v prv ad bylo teba zabezpeit zkladn ivotn poteby pro obyvatelstvo. Po otesnch zkuenostech s 2.svtovou vlkou bylo hlavnm motivem evropsk integrace zabezpeen mru a bezpenosti na evropskm kontinent po vlce byl ve spolenosti hluboce zakoenn nzor, e mr a bezpenost nedok zajistit klasick nrodn stty, ale sjednocujc se Evropa. Svou roli hrl tak rostouc vliv Sovtskho svazu a jeho potenciln nebezpenost pro zpadn demokracie; sjednocen zpadn Evropa mla vt anci ustt potenciln konflikt se stty vchodnho bloku.

Oban evropskch zem tak touili po volnm pohybu po Evrop, kter byl mezi svtovmi vlkami velmi omezen. Svobodn podnikn ve spojen se spolenm trhem mlo zabezpeit dlouhodob hospodsk rst a sociln stabilitu. Celkov lze ci, e dvody pro povlenou Evropskou integraci byly nsledujc: zabezpeen mru na Evropskm kontinent pekonn nacionalisticky orientovanch sttnch struktur umonn spolenho trhu jakoto prostedku ke zvyovn hospodskho blahobytu
tyict, padest a edest lta

Robert Schuman, francouzsk ministr zahrani, v roce 1950 symbolicky 9. kvtna pedloil nvrh sjednocen Evropy, dnes znm jako Schumanova deklarace [3] (komunistickmi reimy pejorativn zvan Schumanova doktrna), kter konkretizuje pedchzejc prohlen evropskch politik.
Evropsk spoleenstv uhl a oceli (ESUO)

Jean Monnet, tehdy jako vrcholn pedstavitel francouzskho komisaritu pro pln, piel s npadem, e by o uhelnm prmyslu nerozhodovaly nrodn stty (vtzn mocnosti by tak nemly mt vt pravomoci ne poraen Nmecko); o prmyslu mla rozhodovat nov nadnrodn instituce. Tato mylenka byla realizovna v tzv. Pask smlouv v roce 1951 a vzniklo Evropsk spoleenstv uhl a oceli (ESUO). Bylo to poprv, kdy se sektor tradin v rukch nrodnch stt dostal do kompetence nadnrodn instituce. Bhem nkolika let se ml vytvoit spolen trh pro uhl a ocel se spolenou kontrolou, plnovnm a managementem odbytu. Zakldajcmi stty se krom Francie a Nmecka staly jet Itlie, Belgie, Nizozem a Lucembursko. Tchto 6 zem se na dlouh desetilet stalo prointegranm jdrem evropskch spoleenstv. Platnost smlouvy o zaloen ESUO byla stanovena na 50 let a nebyla ji dle prodlouena, od 1. ledna 2002 tedy ESUO formln neexistuje. Veker agenda byla pevedena na Evropsk spoleenstv. Evropsk sdruen volnho obchodu (ESVO) Spojen krlovstv se tohoto uskupen nechtlo zastnit hlavn z obavy o penen svch pravomoc na nadnrodn rove a tm ztrty sti suverenity. Mylenka volnho trhu mu vak nebyla proti mysli, a proto pozdji spolu s dalmi stty (Dnsko, vdsko, Norsko, vcarsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko jako pidruen zem) zaloilo Evropsk sdruen volnho obchodu (ESVO), kter si dalo za cl umonn volnho trhu, ale bez spolench instituc (zaalo fungovat v roce 1960). msk smlouvy, EHS a Euratom Po uvolovn svtov politick situace koncem 50. let se integran zjmy zaaly sousteovat na ekonomickou sfru. V roce 1957 byly podepsny takzvan msk smlouvy (s platnost od roku 1958) zakldajc Evropsk hospodsk spoleenstv (EHS) a Evropsk spoleenstv pro atomovou energii (Euratom). EHS mlo za kol vytvoen spolenho trhu a Euratom spoluprci na poli mrovho vyuit jadern energie. Organizan struktura obou spoleenstv byla zaloena na stejnm principu jako ESUO,

mla tedy Komisi s vkonnmi pravomocemi, Radu ministr jako legislativn orgn, Parlamentn shromdn a Soudn dvr. Od 1. ledna 1958 zahjila svou innost Evropsk investin banka s stedm v Lucembursku a takt vznikl Hospodsk a sociln vbor s centrlou v Bruselu. Zakldajc lenov EHS a EURATOM byly stejn zem jako v ppad ESUO: Francie, Nmecko, Itlie a stty Beneluxu. Francie se stala neformlnm leaderem vech tchto seskupen a upevnila svou vedouc pozici v zpadn Evrop. Zrove si od tchto novch integranch seskupen slibovala mimo jin zlepen situace v zemdlstv. Hlavn vhodou pro vysoce industrializovan Nmecko a Benelux mla bt zase postupn liberalizace trhu s prmyslovmi vrobky. V roce 1967 vstoupila v platnost smlouva o spojen orgn EHS, Euratomu a ESUO (tzv. Sluovac smlouva), jejich prvn subjektivita vak nebyla dotena. Od t doby se tyto ti smlouvy zaaly souhrnn nazvat Smlouvy o evropskch spoleenstvch. V roce 1968 byla na zklad dohody o EHS vytvoena celn unie, tj. odstrann vnitnch cel a zaveden stejnho celnho tarifu vi nelenskm zemm, jako mezistupe ke spolenmu trhu. Liberalizace obchodu se zemdlskmi produkty vak postupovala pomaleji.

Sedmdest, osmdest lta

Sedmdest lta byla ve znamen surovinov a energetick krize zapinn drastickm omezenm dodvek ropy ze stt Perskho zlivu. Nsledn mnohonsobn zven cen energi a pohonnch hmot se negativn promtlo v rostoucch nkladech evropskch podnik, oslabench navc zvyujc se konkurenc vchodoasijskch vrobc. 22. ervence 1975 byl zzen etn dvr a to na zklad Smlouvy o finannm hospodaen Spoleenstv. Za sdlo etnho dvora bylo vybrno Lucembursko. V ervnu 1979 probhly prvn pm volby do Parlamentnho shromdn (dnen Evropsk parlament) Na zasedn Evropsk rady v Miln v roce 1985 byl pijat dokument Bl kniha o opatench k dokonen vnitnho trhu do roku 1992, kter analyzoval tehdej situaci v tto oblasti a slouil jako podklad pro budouc jednn o Jednotnm evropskm aktu. Evropsk mnov systm (EMS), ECU Potkem sedmdestch let se k tmto krizm pidala jet krize mnov v podob rozpadu Brettonwoodskho mnovho systmu. Pro zpadoevropsk stty to znamenalo zruen navzn jejich mn na americk dolar a pechod na floating (reim volnch mnovch kurz). V roce 1979 se evropsk stty rozhodly zamezit monm velkm fluktuacm v mnovch kurzech zavedenm Evropskho mnovho systmu (EMS), m se zavzaly udrovat sv mnov kurzy ve stabilnch pomrech. Zavedla se tak koov mnov jednotka ECU (European currency unit) slouc ke ztovn mezinrodnch mnovch operac. Zem se zavzaly udrovat sv mnov kurzy v rozmez +/- 2,25 %. Souasn se vznikem EMS byla zavedena koov mnov jednotka ECU. Postupem asu se ukzalo, e toto rozmez je pro vtinu zem zk, v roce 1993 se zavedlo nov fluktuan psmo +/- 15 %. 1. ledna 1999 vznikl nstupce Evropskho mnovho systmu, ERM II, kter zruil navzn mn na ECU a zavedl navzn na nov vzniknuv euro. Fluktuan psmo zstalo zachovno na +/- 15 %. Jednotn evropsk akt (JEA) Se zlepujc se hospodskou a sociln situac se zaaly mnoit reformn nvrhy, jak dle postupovat v stagnujc evropsk integraci. Zasedn Evropsk rady v Lucemburku vystila v podepsn Jednotnho evropskho aktu (JEA), kter vstoupil v platnost v roce 1987. JEA pedstavoval do t doby nejvznamnj zsah do mskch smluv. Jeho hlavnm clem bylo dokonen jednotnho vnitnho trhu do roku 1992 a identifikoval pekky, kter jet zbvaly k jeho dovren: fyzick odstrann kontrol na vnitnch hranicch ES pro osoby, sluby, zbo a kapitl technick odstrann rozdl v pedpisech a normch a tedy omezen tzv. netarifnch pekek obchodu

daov jednalo se zejmna o daovou harmonizaci, toto tma je dosud nedoeen a velice politicky citliv. Rozen a vstup z EU V prbhu sedmdestch a osmdestch let se Evropsk spoleenstv rozrostla o 6 zem: Dnsko, Irsko, Spojen krlovstv 1973 ecko 1981 panlsko, Portugalsko 1986 Nmecko se sjednocenm zvtilo o bval Vchodn Nmecko v roce 1990. Jedinou zem, kter opustila ES, bylo Grnsko: po zskn autonomie na Dnsku v roce 1979 se rozhodlo na zklad referenda opustit ES v roce 1985. Schengensk dohoda V roce 1985 byla pedstaviteli pti zem podepsna Schengensk dohoda, jejm clem bylo odstrann kontrol na vnitnch hranicch a spoluprce pi ochran hranic vnjch. Tato dohoda nebyla soust prvnho du Evropskch spoleenstv, stala se j a od Amsterdamsk smlouvy. Signatskmi zemmi byly v roce 1985 Nmecko, Francie, Belgie, Nizozem a Lucembursko.

2.Vvoj EU od Maastrichtsk smlouvy po Lisabonskou smlouvu


Devadest lta Maastrichtsk smlouva
Podepsnm Maastrichtsk smlouvy v roce 1992 uzaveli vrcholn evropt pedstavitel vraznou reformu zakldajcch smluv. Ta zaaa platit 1.11.1993. Nov se na evropsk rovni zaalo spolupracovat v oblasti spolen zahranin a bezpenostn politiky a justinch zleitost. Smlouva zmnila nzev Evropskho hospodskho spoleenstv na Evropsk spoleenstv, protoe integran aktivity spadajc pod tuto instituci ji peshly pvodn pouze ekonomick zmry. Co ale bylo hlavn, podpisem Maastrichtsk smlouvy vznikla Evropsk unie, zasteujc vechny existujc integran aktivity. Ty se od Maastrichtsk smlouvy zaaly dlit do t hlavnch kategori, emu ednci kaj, e Evropsk unie stoj na tech pilch: 1. pil Evropsk spoleenstv: spadaj sem vechny aktivity realizovan ji ped Maastrichtem; mimo jin politiky zemdlsk, obchodn, regionln, sociln aktivity spadajc pod dal dva pile byly zavedeny a Maastrichtskou smlouvou: 2. pil Spolen zahranin a bezpenostn politika 3. pil Justice a vnitn bezpenost Na potku 90. let byl ji dokonen projekt vnitnho trhu a mezi evropskmi stty panoval konsensus, e by bylo vhodn pokraovat v integraci smrem k hospodsk a mnov unii. Mezi hlavnmi cly Maastrichtsk smlouvy bylo proto tak vytvoen Evropsk hospodsk mnov unie a s tm spojen zaveden spolen evropsk mny. Dleit smlouvy v 90. letech V prbhu devadestch let byly uzaveny nkter smlouvy dodnes vznamn ovlivujc fungovn EU: Amsterdamsk smlouva pesunula spoluprci v oblasti imigran politiky, azylov politiky a ochrany menin ze Tetho pile do prvnho (tzv. komunitarizace sti tetho pile), definovala zkladn prva oban EU a zkladn principy spolen zahranin politiky. Schengensk dohody se staly soust prvnho systmu EU. Smlouva z Nice mla pipravit evropsk instituce, aby byly i po plnovanm rozen akceschopn. Omezila tedy nrodn veto a perozdlila poet hlas v Rad ministr tak, aby odpovdal potu obyvatel jednotlivch stt. Po rozpadu Sovtskho bloku zaaly stty stedn a vchodn Evropy transformovat sv centrln plnovan ekonomiky na ekonomiky s trnm hospodstvm. Evropsk unie s nimi uzavrala tzv. Eurodohody, kter mly za kol podporu transformace a spoluprci instituc. Jako finann nstroj pomoci byl vytvoen jako prvn fond PHARE, pvodn pouze na pomoc Polsku a Maarsku. Roziovn EU v 90. letech V roce 1995 se EU rozila o ti vyspl zem ESVO: Finsko Rakousko vdsko Euro V lednu 1999 se 11 zem Evropsk unie (stty Beneluxu, Finsko, Francie, Irsko, Itlie, Nmecko, Portugalsko, Rakousko, panlsko) dohodlo, e zavedou spolenou mnu euro a pestanou pouvat sv nrodn mny. ecko vstoupilo do Eurozny o dva roky pozdji, v roce 2001. Od 1. ledna 2002 vely euromince a eurobankovky do obhu. O pt let pozdji, od 1. ledna 2007 je t

lenem eurozny i Slovinsko. Od 1. ledna 2008 tak Malta a Kypr a od roku 2009 Slovensko. Prozatm poslednm sttem, kter pijal euro, bylo Estonsko od 1.1.2011

Lisabonsk smlouva
Lisabonsk smlouva (t Reformn smlouva) je mezinrodn smlouva, jejm clem je pedevm reformovat instituce Evropsk unie a jej fungovn. Byla podepsna 13. prosince 2007 v Lisabonu, ratifikovna 3. listopadu 2009 a vstoupila v platnost 1. prosince 2009. Po nespchu Smlouvy o stav pro Evropu (stavy EU), odmtnut referendy v Nizozemsku a Francii v roce 2005, m podle nzoru pznivc prohlubovn evropsk integrace prv Lisabonsk smlouva zajistit efektivn fungovn Evropsk unie do budoucna. Smlouva byla ratifikovna vemi lenskmi stty EU a 1. prosince 2009 nabyla platnost [1] - prvn den msce nsledujcho po tom, co esk republika uloila svou ratifikaci v m, k emu dolo dne 13. listopadu 2009.[2] Na rozdl od Smlouvy o stav pro Evropu kter dosavadn smlouvy mla nahradit m Lisabonsk smlouva zmnit stvajc smlouvy, kter v pozmnn podob zstvaj dle v platnosti. Mnoho zmn obsaench v nespn Smlouv o stav pro Evropu vak pejm. Zsady Lisabonsk smlouvy EU byly vypracovny v bilaterlnch jednnch bhem nmeckho pedsednictv Evropsk unie v prvn polovin 2007, definitivn dohodnuty a schvleny na zasedn Evropsk rady v Bruselu 21. a 22. ervna 2007, prodlouenho do rannch hodin soboty 23. ervna. Evropsk rada dle udlila mandt Mezivldn konferenci k vypracovn Lisabonsk smlouvy, kter mla bt ratifikovna do poloviny roku 2009. Komplikovan bylo referendum v Irsku, kde Irov v prvnm referendu, kter se konalo 12. ervna 2008, Lisabonskou smlouvu odmtli. Irsko nsledn zskalo od Evropsk unie zruky a vypsalo referendum druh, a to 2. jna 2009. V tomto druhm referendu ji Irov vce ne 2/3 hlas Lisabonskou smlouvu schvlili.[3] Lisabonsk smlouva je pedmtem ast kritiky, zejmna v souvislosti s tm, e pokrauje v nastolenm trendu dalho prohlubovn integrace, piem nap. dle omezuje v nkterch oblastech monost stt vetovat rozhodnut v Rad EU.

Principy EU
Clem Unie je podporovat mr, sv hodnoty a blahobyt svch obyvatel. Proto: Unie poskytuje svm obanm prostor svobody, bezpenosti a prva bez vnitnch hranic. Unie vytv vnitn trh. Bojuje proti socilnmu vylouen a diskriminaci, podporuje sociln spravedlnost a ochranu, rovnost en a mu, mezigeneran solidaritu a ochranu prv dtte. Podporuje hospodskou, sociln a zemn soudrnost a solidaritu mezi lenskmi stty. Unie vytv hospodskou a mnovou unii, jej mnou je euro. Respektuje svou bohatou kulturn a jazykovou rozmanitost a db na zachovn a rozvoj evropskho kulturnho ddictv. Principy EU Co se te princip EU, nepanuje pln shoda ohledn specifikace danch princip, nebo nejsou explicitn obsaeny jako urit uzaven a hierarchizovan soubor v textech smluv, ale dovozujeme je jednak z jednotlivch st textu, celkovho duchu evropskho integranho procesu a s vlastnho fungovn EU. EU je zaloena na demokratickch zsadch: Fungovn Unie je zaloeno na zastupitelsk demokracii. Oban jsou na rovni Unie pmo zastoupeni v Evropskm parlamentu. Kad oban m prvo podlet se na demokratickm ivot Unie Principy EU Nadsttnost, tzv. supranacionalita (obsahuje princip subsidiarity a proporcionality) Solidarita Acquis communautaire. Prvnm principem, kter lze povaovat za urujc pro EU je princip prvek nadsttnosti, tzv. supranacionality. Tento princip je charakteristick pro Evropsk spoleenstv (vstupem Lisabonsk smlouvy v platnost pro EU). Tento princip je dn tm, e v uritch oblastech lensk stty dobrovoln odevzdaj st sv svrchovanosti nov vzniklmu nadsttnmu celku, jemu se potom v tchto vymezench oblastech podizuj. Zjmy jednotlivch stt jsou rzn a zajistit jejich jednotn postup v mtku trvalm a komplexnm je teba jinak. Proto se zrodila mylenka vytvoen specifick organizace, kter bude postavena nad lenskmi stty, a bude tedy disponovat svou vlastn svrchovanost vyho du. To ovem nemn nic na tom, e pvodnmi nositeli svrchovanosti jsou stty. Organizace tedy me svou svrchovanost zskat jedin od svch lenskch stt, kter se j sten ve prospch tto organizace vzdaj. lensk stty zstvaj pny smluv pouze jim, a nikoliv orgnm EU, pslu kompetenn kompetence zmna smluv nadle vyaduje jednomyslnost. Nadsttnost nen absolutn, ale vcn omezen. Jej rozsah je uren rozsahem penesench pravomoc na Spoleenstv (nyn Unie). Jejich pehled podvaj vodn ustanoven zizovacch smluv. Podle zsady sven pravomoc jedn Unie pouze v mezch

pravomoc svench j ve Smlouvch lenskmi stty pro dosaen cl stanovench ve Smlouvch. Pravomoci, kter nejsou Smlouvami Unii sveny, nleej lenskm sttm. Druh dleit princip je princip solidarity. Zsada solidarity je citovna v ad pas smluv a nesouvis pouze s pomoc ekonomicky silnjch ekonomicky slabm, pokud pesahuje psobnost stt. Tento princip se projevuje jak v chovn stt mezi s sebou v rmci pijmn rozhodnut a jejich uplatovn, tak pot v rmci naplovn ekonomick integrace, co souvis s jednotlivmi politikami na vnitnm trhu (zejmna politika hospodsk a sociln soudrnosti) a finann solidarit v rmci rozpotu. Na zklad tohoto principu jsou tedy naplovny cle evropskho integranho procesu obecn a zrove jednotliv aktivity EU mus bt v souladu s tmto principem. V praxi se princip solidarity napluje rovn v rozhodovacch mechanismech EU. Princip pak lze vidt ve vztahu mezi stty, regiony i skupinami obyvatel. Tet princip je princip Acquis communautaire, tedy skutenost, e EU vytv zvltn typ prva, pvodn tzv. komunitrn prvo. Oznauje souhrn veho, eho bylo v rmci Evropskch spoleenstv (prvn pil) dosaeno v oblasti prvn pravy, a to v nejirm smyslu. Je to tedy celkov souhrn vekerch prv a povinnost lenskch stt. Nzev pochz z francouztiny a v penesenm pekladu znamen zhruba "to, eho bylo dosaeno". Nejastji je tento termn pouvn v souvislosti s pijmnm novch lenskch stt, kdy vslovnou podmnkou pijet je akceptovn celho acquis communautaire z jejich strany. Vjimky mus bt vslovn dohodnuty. Je tomu tak proto, aby se s roziovnm lensk zkladny nesnioval stupe dosaen integrace. V posledn dob se zaal pouvat analogick odvozen termn "acquis EU", oznaujc vekerou prvn pravu v rmci cel psobnosti EU. Jeho obsah je tedy ir, nebo krom toho, co je obsahem acquis communautaire, zahrnuje tak prvn pravu druhho pile EU a tetho pile EU, tedy tzv. nekomunitrn prvo EU.

Vnitn trh, 4 (5) svobody EU


Jednotn vnitn evropsk trh je jdrem souasn Evropsk unie. Spov na tyech zkladnch svobodch pohybu. Jedn se o svobodu pohybu zbo, osob, slueb a kapitlu. Zaveden jednotnho trhu m zvit objem obchodu mezi jednotlivmi lenskmi stty EU. V roce 1957 bylo po podpisu mskch smluv zaloeno Evropsk hospodsk spoleenstv. (zakldajcmi leny byla Francie, Nmeck spolkov republika, Itlie a stty Beneluxu). Jeho clem bylo vytvoen jednotnho spolenho trhu, kter ml pomoci zvit hospodsk rst zakldajcch zem. Do konce edestch let se podailo Evropskmu spoleenstv odstranit vechny kvty a tarify pro obchod mezi lenskmi zemmi a sjednotit cla na zbo dovezen z tetch stt. Hlavnm problmem, kter brzdil dal rozvoj jednotnho trhu, byly rozdln hygienick, technick, i daov normy v jednotlivch lenskch sttech. V 70. letech navc postihla zpadn Evropu hospodsk recese a prohlubovn jednotnho trhu se zastavilo. V polovin 80. let Evropsk komise oznmila, e Evropa zaostv za USA i za Japonskem a e je poteba vytvoit lep konkurenn prosted. V roce 1986 podepsaly lensk stty tzv. Jednotn Evropsk akt, ve kterm se zavzaly uinit do konce roku 1992 vce ne 300 opaten, kter pomohla odstranit bariry pro vznik volnho trhu. 1. ledna 1993 byl jednotn vnitn trh Evropsk unie formln zaveden. Jednotn trh je zaloen na tyech nsledujcch zkladnch svobodch: voln pohyb zbo - zbo je mono prodvat ve vech sttech EU. Zbo z ostatnch lenskch zem neme bt znevhodovno oproti vrobku domcmu clem i speciln dan; voln pohyb osob - prvo obana EU voln cestovat, usazovat se a zat podnikat v ostatnch zemch EU. Nkter stty jako nap. Nmecko i Rakousko si po pistoupen novch len do EU, vymohly tzv. pechodn obdob, bhem kterho v nich oban z novch lenskch stt nemaj povolen pracovat. Oban m prvo v mst kde pobv volit do Evropskho parlamentu a do mstnch zastupitelstev. Cestovn uvnit Evropsk unie upravuje Schengensk smlouva, kter odstranila hranin kontroly mezi jednotlivmi stty Unie. Smlouvu nepodepsaly Kypr, Velk Britnie a Irsko. Do Schengenskho systmu se naopak zapojilo vcarsko, Norsko a Island; voln pohyb slueb - umouje podnikm nabzet sv sluby i v ostatnch lenskch sttech. Jedn se napklad o bankovnictv, pojiovnictv i kadenictv. Voln pohyb slueb vak stle nar na celou adu barir a ze vech ty zkladnch volnch pohyb je nejmn funkn. voln pohyb kapitlu - hmotn majetek i finann kapitl se mohou voln pohybovat po lenskch zemch Evropsk unie. Oban evropsk unie tak mohou vyuvat finannch slueb v jakmkoliv jinm lenskm stt. Voln pohyb kapitlu je naprosto nezbytn pedpoklad pro umonn ve jmenovanch t volnch pohyb. Je zkladnm nstrojem jednotnho trhu. Pt svoboda - voln pohyb poznatk Hodnocen neuspokojivch vsledk Lisabonsk strategie proveden v roce 2004 prokzalo, e v dob globalizace, v n se objevuj na svtovm trhu nov akti s rostouc ekonomickou silou, v dob masovho rozen novch informanch technologi, zvis postaven zem v globlnm soupeen na zcela novch faktorech. Od t doby se v zemch EU zaalo hovoit o tzv. znalostnm trojhelnku, kter tvo dosaen rove vzdln spolenosti, vsledky vdeckho vzkumu a rychlost zavdn novch poznatk do praxe, inovace. Ve vech tchto oblastech zatm Evropa zaostv, zejmna za USA. Jedna z pin je v tom, e

vnitn trh na zmnn vzvy reaguje zatm nedostaten, chyb mu mechanismus, kter by podncoval k vt tvr (inovan) innosti a kter by Evropu posunul na pedn msto v ekonomick vkonnosti a konkurenceschopnosti. To je dvod, pro Evropsk rada na svm zasedn v beznu 2008 navrhla, aby k dosavadnm tyem svobodm byla dodna pt: voln pohyb znalost. V tto nov svobod se odpovd na novou vzvu, na kterou nen orientovna dn ze zkladnch ty svobod. Obsah aktivit, kter nov svoboda zahrne, je zhruba tento: Poslit mobilitu vdeckch pracovnk, student, akademik pes hranice lenskch stt, je m pekonat rozttnost vdeckho sil EU a zvit jeho vsledky, Pithnout do Evropy pikov vdce ztetch zem, Vybudovat modern vdeckou infrastrukturu zahrnujc pikov pracovit srovnateln spednmi svtovmi vdeckmi centry, Zajistit transfer vdeckch poznatk do praxe, zejmna propojenm univerzit spotebami podnikov sfry, Zajistit voln pstup ke znalostem a inovacm, Ochraovat prmyslov a duevn vlastnictv,zejmna tak pijetm patentu Spoleenstv. Pt svoboda by mla usnadnit Evropsk unii pechod ke znalostn spolenosti a udret dstojn postaven v globln souti.

Rozpoet EU, finann perspektivy


Srovnn nrodnho rozpotu a rozpotu EU Velikost - sttn rozpoty lenskch zem ve vztahu k HNP bn dosahuj 40% a vyho podlu na HNP. Velikost podlu rozpotu HNP na rozpotu Evropsk unie oproti tomu nesm, v letech 2000-2006, pekroit hranici 1,24 HND% EU v polokch na platby a 1,31 % HND EU v polokch na zvazky. Na stran pjm - spolen rozpoet m pesn vymezen a limitovan zdroje pjm (viz dle) Na stran vdaj - vdaje rozpotu smuj pedevm na specifick politiky (viz dle), zatmco hlavn vdaje nrodnch rozpot jsou vdaji do sociln oblasti Rozpoet EU Rozpoet EU se dl na pjmovou a vdajovou st. Kadoron rozpoet vychz z finannho rmce. Finann rmec je vcelet vdajov rozpotov pln, ve kterm jsou ve finannm vyjden zobrazeny politick priority EU. V tomto finannm rmci jsou stanoveny limity vdaj pro dan asov obdob (v souasn dob pro obdob 2007 2013). Vdaje st se len do pti zkladnch politickch okruh: udriteln rst; ochrana a sprvn hospodaen s prodnmi zdroji; obanstv, svoboda, bezpenost a prvo; EU jako globln partner; administrativa; kompenzace/vyrovnvac platby. Jednotliv politiky dle jejich charakteru jsou seskupeny do jednotlivch okruh. Pjmy rozpotu EU jsou tvoeny vlastnmi zdroji lenskch stt a ostatnmi zdroji. Mezi vlastn zdroje pat: tradin vlastn zdroje (cla z obchodu se tetmi zemmi vybran podle spolenho celnho tarifu, dvky (cla) uvalen na dovoz zemdlskch produkt, dvky uvalen na cukr a izoglukzu), zdroj zaloen na dani z pidan hodnoty (DPH) podle jednotn sazby aplikovan na sjednocen zklad; zdroj tvoen % z hrubho nrodnho dchodu (HND) lenskch stt. Ostatn zdroje jsou tvoeny pebytky z pedchzejcho roku, pjmy z administrativnch operac instituc, roky z opodnch spltek, pokutami, apod. Ve pjm z vlastnch zdroj (a zrove vdaj odpovdajcch podlu vlastnch zdroj) nesm kadoron pekroit tzv. limit vlastnch zdroj, kter je stanoven na 1,24 % HND EU. Rozpoet EU je sestavovn na zklad osmi zkladnch princip: Zsada jednotnosti a sprvnosti

Princip jednotnosti znamen, e rozpoet je nstroj, kterm se pro kad rok stanov a schvaluj veker vdaje a pjmy Spoleenstv. Podle zsady sprvnosti dn pjem ani vdaj neme bt uskutenn, ani by byl zaznamenn v rozpotov poloce. Zsada ronho rozpotu Podle tohoto principu se rozpotov operace vztahuj vdy k jednomu rozpotovmu roku. Z hlediska toho, zda jsou aktivity financovny bhem jednoho roku nebo bhem vce let, jedn se o asov nerozlien (u nich se nerozliuj zvazky a platby), resp. asov rozlien prostedky rozpotu. Zsada vyrovnanosti Rozpoet EU mus bt vyrovnan, pjmy se tedy rovnaj vdajm. Zsada vyrovnanho rozpotu se vztahuje na platby, tj. ve pjm se mus rovnat vi vdaj vyjdench v platbch. Zsada ztovac jednotky Od ledna 1999 se pjmy a vdaje rozpotu vyjaduj v eurech. Zsada univerzality Princip univerzality je zaloen na dvou pravidlech: 1) "nepiazen", co znamen, e rozpotov pjem nen piazen jednotlivm vdajm, 2) brutto principu rozpotu, kter stanov, e vechny pjmy a vdaje mus bt zaneseny v rozpotu v pln vi bez jakchkoli vzjemnch zpot. Zsada specifikace Kad vdajov poloka mus mt uren el a cl z dvodu pedchzen zmn prostedk. Zsada dnho finannho zen zen finannch prostedk EU mus v souladu se zsadami hospodrnosti, innosti a efektivity. Zsada prhlednosti zen finannch prostedk EU mus bt maximln transparentn. Rozpoet, opravn rozpoty i ron etn zvrky se zveejuj v ednm vstnku. Rozpoet EU: pjmy 1. tradin vlastn zdroje - zemdlsk dvky (tj. cla uvalen na dovoz zemdlskch produkt) - dvky z cukru a izoglukzy - cla z obchodu se tetmi zemmi vybran podle spolenho celnho tarifu podl na dani z pidan hodnoty (DPH) podl z hrubho nrodnho dchodu (HND) lenskch stt ostatn Zdroje dle DPH a HND jsou hrazeny z nrodnch rozpot lenskch stt. DPH a HND vytvej pouze zkladnu, ze kter se ve tchto zdroj stanov. Tyto zdroje jsou odvdny msn, a to obvykle ve vi 1/12 stanoven v rozpotu EU pro kad lensk stt na zklad vzvy Evropsk komise (call for funds). Dal zdroje (pjmy) zbvajc cca 1,5 % pjm i. pebytky z pedchzejcho roku ii. pjmy z administrativnch operac instituc iii. roky z opodnch spltek

2. 3. 4.

iv. pokuty, apod.


Rozpoet EU - Vdaje Spolen zemdlsk politika Strukturln fondy Vzkum a vdeckotechnick rozvoj Vnitn politiky energetick, prmyslov, dopravn, ekologick a kulturn Vnj spoluprce spoluprce se zemmi stedn a vchodn Evropy a se zemmi tetho svta Sprvn (administrativn) vdaje instituc EU

finann perspektivy
Rozpoet Evropsk unie se plnuje vdy na 7 let dopedu. Tomuto vceletmu rmcovmu finannmu plnu se k finann perspektiva nebo plnovac obdob. Krom toho se vdy schvaluj jet ron rozpoty. Finann perspektiva je zvazn v tom smyslu, e pi sestavovn ronho rozpotu mus bt dodren strop dan finann perspektivou. Ta vznik jako vsledek ujednn mezi Evropskm parlamentem, Radou EU a Komis a mus bt schvlena jednomysln zasednm Evropsk rady. Unie vytyuje maximln stky pro jednotliv kapitoly vdaj, kter nesm v danm obdob ron rozpoet pekroit. Obecn cle finann perspektivy Rada rozhoduje jednomysln o jednotlivch vdajch a pjmech, na zklad nvrhu Komise a Evropsk parlament dv souhlas (vtinou vech poslanc EP). Parlament me text nvrhu finann perspektivy schvlit nebo zamtnout, nikoli vak mnit. Pedmtem meziinstitucionln dohody je stanoven rozpotovch priorit Evropsk unie na stedndob obdob a nastaven vdajovch strop pro kadou z tchto priorit (Heading) na jednotliv roky. Mezi hlavn cle vceletch finannch pln EU pat udret rozpotovou disciplnu Unie, kontrolovat rozpotov vdaje a navzat lep spoluprci mezi unijnmi institucemi pi schvalovn ronho rozpotu Spoleenstv. V prbhu danho obdob finann perspektivy na zklad aktulnch ekonomickch daj, zejmna vvoje cenov hladiny se kadoron vdaje odpovdajcm zpsobem upravuj. Jednou z hlavnch zsad evropskho rozpotu je zsada vyrovnanosti - pjmy a vdaje rozpotu ES mus bt v rovnovze.

Vstup R do EU
Zjem eskoslovenska o lenstv v Evropskch spoleenstvch (ES) vyjdilo u volebn heslo Obanskho fra Zptky do Evropy". V prosinci 1990 zahjilo eskoslovensko s ES rozhovory o uzaven asocian dohody. O rok pozdji ji eskoslovensko, spolu s Maarskem a Polskem, podepsalo. Obdob 1992 - 1996 Po rozpadu eskoslovenska ES ratifikan proces pozastavila. esk diplomaci pod vedenm ministra zahraninch vc Josefa Zieleniece se snaila zpodn dohnat. V roce 1993 ob strany podepsaly dohodu zakldajc pidruen mezi eskou republikou na jedn stran a ES a jejich lenskmi stty na stran druh". mlouva vstoupila v platnost 1. nora 1995. Do t doby se vzjemn vztahy dily Prozatmn dohodou. Na svm zasedn v Kodani v ervnu 1993 rozhodla Evropsk rada, e asociovan zem ze stedn a vchodn Evrop, kter si to pej, se mohou stt leny Evropsk unie. Zrove bylo stanoveno, e ke vstupu dojde, jakmile bude zem schopn pijmout vechny povinnosti spojen se lenstvm, bude splovat ekonomick a politick podmnky a bude mt dostatenou administrativn a soudn kapacitu potebnou k pevzet acquis. Na zasedn v Essenu v prosinci 1994 vyzvala Evropsk rada Komisi, aby provedla detailn analzu dopad vchodnho rozen EU na jednotliv politiky Evropsk unie a na jej budouc vvoj. Intern zprva byla Evropsk rad pedloena na zasedn v Madridu v prosinci 1995. Rada podala Komisi, aby co nejdve po skonen mezivldn konference vypracovala posudky k jednotlivm dostem o lenstv a zaala zpracovvat souhrnn dokument o prbhu roziovn. 17. ledna 1996 podala esk republika prostednictvm pedsedy esk vldy Vclava Klause pihlku ke lenstv v Evropsk unii.

Obdob 1996 - 2004 V ervenci 1997 zveejnila Evropsk komise materil Agenda 2000, ve kterm se pihlsila k mylence silnj a vt unie", a zveejnila Posudky o pipravenosti vech kandidtskch zem. Komise rovn stanovila, e bude Evropskou radu pravideln informovat o pokroku, kterho jednotliv kandidtsk zem ze stedn a vchodn Evropy doshly v ppravch na lenstv. Ve svm Posudku Komise doporuila zahjit jednn o lenstv s eskou republikou, Maarskem, Polskem, Estonskem, Slovinskem a Kyprem. V prosinci 1997 na summitu v Lucemburku uloila Evropsk rada Komisi zpracovvn Pravidelnch zprv o pokroku v pprav na lenstv dosaenho jednotlivmi kandidtskmi stty. Na doporuen Komise rozhodla Evropsk rada na svm jednn v Lucemburku 13. 12. 1997 o oficilnm pozvn 11 kandidtskch stt ke vstupu do EU. Za eskou republiku pozvn pevzal prezident Vclav Havel za doprovodu ministra zahrani Jaroslava edivho. Lucembursk summit dle rozhodl, e v prbhu jara 1998 budou svolny bilaterln mezivldn konference, kter zahj pstupov jednn se esti stty: Kyprem, Maarskem, Polskem, Estonskem, eskou republikou a Slovinskem (tzv. lucembursk skupina). Samotn proces roziovn byl pak zahjen v Bruselu za asti ministr zahrani EU15 a 11 kandidtskch stt vetn R dne 30. bezna 1998. Prvn rmec byl formulovn v Pstupovm partnerstv. esk republika pedloila v Bruselu 1998 Nrodn program ppravy R na lenstv v EU, kter byl postupn vydvn v roce 1999, 2000 a 2001. V dubnu 1998 zaala v Bruselu prvn st rozhovor o vstupu R do EU - tzv. screening", tj. analytick srovnvn legislativy kandidtskch zem s evropskm prvem. Po pedbnch technickch jednnch zapoala v listopadu 1998 vlastn jednn o pistoupen R k EU na ministersk rovni. Pro poteby screeningu bylo aquis rozdleno dle oblast do 31 kapitol. Ped zahjenm jednn o kad kapitole navrhla vdy EK spolen vyjednvajc stanovisko Unie, kter bylo schvleno Radou a prezentovno pedsednickou zem. Stanoviska ke vem 31 kapitolm vypracovaly tak vechny kandidtsk stty, kter pi jednnch zastupoval hlavn vyjednva a jeho tm. Do ela eskho vyjednvacho (negocianho) tmu byl 14. 1. 1998 jmenovn nmstek ministra zahraninch vc Pavel Telika. Ten sloit a mnohdy velmi nron vyjednvn komentoval slovy: Jednn to byla bezprecedentn, z hlediska komplexnosti, vcnho zbru, technick nronosti a tak politickho vznamu tko srovnateln s mkoli v na dosavadn historii. Nic na tom nemn ani fakt, e v nkterch otzkch nm Evropsk unie vyjednvac prostor vznamn zila a podmnky do znan mry nadefinovala." Hlavnm vyjednavaem Evropsk komise byl Klaus van der Pas, v ele vyjednvacho tmu pslunho pmo pro eskou republiku stl nejprve Michael Leigh a od roku 2000 Rutger Wissels. Proces ppravy na lenstv byl prbn monitorovn ze strany Evropsk komise, kter od roku 1998 kadoron vydvala Pravideln zprvy o pokroku kandidtskch zem v ppravch na lenstv v EU. Prvn hodnotc zprva Komise z roku 1998 byla velmi kritick, pedevm v oblastech sttn sprvy a soudnictv. Vlda se pokusila zrychlit legislativn proces pejmn prva EU. Druh zprva Komise 1999 pozitivn oznaila pijet vldnho dokumentu Hospodsk strategie vstupu do Evropsk unie, spolen hodnocen priorit hospodsk politiky, vznamn posun pi liberalizaci pohybu kapitlu i pijet zkladnch pravidel pro prosazovn regionln politiky. Pesto byl celkov vsledek plnn Pstupovho partnerstv oznaen za neuspokojiv, mimo jin byla velmi kriticky hodnocena situace Rom. Zprva Komise z roku 2000 byla hodnocena mnohem lep znmkou ne dv pedchoz, pedevm bylo kladn hodnoceno zrychlen pijmn legislativy. Ve dnech 7. - 11. prosince 2000 se konal summit EU v Nice, na nm se eilo rozen vchodnm smrem a celkov reforma instituc. Dle vsledk mla R po vstupu do EU disponovat 11 hlasy v Rad a 20 poslanci v EP. Jeliko R a Maarsko jsou stty piblin stejn velk jako Belgie, Portugalsko a ecko, a pitom mly zskat mn kesel v Rad EU a v Evropskm parlamentu, dolo tak k jejich diskriminaci. Zprva z roku 2001 R hodnotila vrazn pozitivnji, pedevm v oblasti fungujc trn ekonomiky. Stlm problmem byla situace Rom a reforma sttn sprvy. V roce 2002 se zase eila otzka tzv. Beneovch dekret. Na zklad analze vydala Komise zprvu, e dekrety z hlediska acquis nepedstavuj dnou pekku v pistoupen R. Posledn hodnotc zprvu vydala 5. 11. 2003, tato zprva byla nazvna Souhrnn monitorovac zprva o ppravch esk republiky na lenstv. V posudcch Komise navrhla rozit Unii o deset zem navrench v Laekenu. Pedvstupn proces s deseti kandidtskmi stty vetn R byl ukonen na zasedn Evropsk rady ve dnech 12.-13. prosince 2002 v Kodani. Zde byly uzaveny vechny vyjednvac kapitoly vetn pechodnch obdob, kter poskytla novm lenskm zemm del lhtu k spnmu vyrovnn se vemi zvazky vyplvajcmi z lenstv v EU. Evropsk rada rozhodla v souladu se stanoviskem Komise o pijet 10 novch lenskch stt k datu 1. 5. 2004. Vstup esk republiky do Unie byl vsledkem spnho zakonen pstupovch rozhovor, bhem kterch se projednvaly podmnky lenstv esk republiky v EU. Dne 1. kvtna 2004 se Evropsk unie rozrostla na spoleenstv 25 lenskch stt. Poet oficilnch jazyk Unie se zvil na dvacet.

Politiky EU
Oblasti evropsk politiky a rozdlen kompetenc Orgny Evropsk unie nemohou pijmout libovoln rozhodnut jen na zklad svho uven. Unie psob pouze v oblastech, kter vymezuje Smlouva. Tmto oblastem se k politiky EU. Politiky EU meme na zklad kompetenc rozdlit do ty kategori, na: a) spolen, b) sdlen, c) doplujc a d) politiky II. a III. pile (viz tabulka). Zkladn rozdl zde spov v me vzdn se autonomie lenskho sttu na rozhodovn v dan oblasti ve prospch unijnch orgn (Rada, Parlament, Komise), piem plat, e m citlivj/dleitj oblast (zahranin zleitosti, obrana, soudnictv, zdravotnictv atp.), tm mn pravomoc jsou stty ochotn svit nadnrodnm orgnm. Pi dlb pravomoc mezi Evropskou unii a lensk stty je stle vt draz kladen na princip subsidiarity. Podle nj maj bt rozhodnut pijmna na co nejni rovni sttn sprvy/samosprvy. V podmnkch EU jde pedevm o tzv. vertikln rozdlen pravomoc mezi Unii a lensk stty. To me bt nastaveno jednm ze ty nsledujcch zpsob: V oblastech s tzv. vlunmi kompetencemi m Evropsk unie v podstat monopol na tvorbu pravidel. lensk zem zde mohou pijmat rozhodnut jen s povolenm EU. Jde pedevm o oblast zahraninho obchodu, cel, mnov politiky (pro zem eurozny) a omezenou st problematiky vnitnho trhu. V oblastech s tzv. sdlenmi kompetencemi mohou lensk zem vydvat vlastn legislativu jen tehdy, pokud zde ji neexistuje spolen evropsk prava, ppadn jako doplnk k n. Sem nle mj. oblast ty svobod vnitnho trhu, zemdlstv a rybolov, doprava, sociln politika, ochrana ivotnho prosted, hospodsk sout, dan, obanstv Unie, ochrana spotebitele, politika na podporu hospodsk a sociln soudrnosti a vzov, pisthovaleck a daov politika. Doplujc kompetence m Evropsk unie v oblastech, kde svou innost podporuje politiku jednotlivch lenskch zem. I kdy EU v nkterch oblastech s doplujcmi kompetencemi psob velmi aktivn, jdro pravomoc zde zstv v rukou nrodnch vld. Do tto kategorie nle nap. hospodsk politika, zamstnanost, vzdln, vda a vzkum, ochrana veejnho zdrav, kultura nebo celn spoluprce. Ostatn oblasti zstvaj zcela v kompetenci lenskch zem. Evropsk unie v nich nem prvo pijmat rozhodnut. lensk zem napklad samy rozhoduj o sv vnitn organizaci, systmu veejn sprvy, organizaci svch bezpenostnch sloek, justice, zdravotnictv, vi mezd atd. Nadnrodn charakter z hlediska kompetenc zskala ptice (a) spolench politik, kde mus nrodn stty sv kroky projednvat na unijn rovni s ohledem na zjmy EU jako celku. Jde pedevm o oblast zahraninho obchodu, cel, mnov politiky (pro zem eurozny) a st problematiky vnitnho trhu. Orgny EU zde maj v podstat monopol na tvorbu zvaznch (prvnch) pravidel a rozhodnut. lensk zem mohou pijmat rozhodnut jen s povolenm EU a jejich kol spov de facto pouze v prosazovn a kontrolovn dodrovn spolench rozhodnut. Dvodem, pro stty penesly pravomoce na unijn rove je zejmna vt prunost reakc na mnc se podmnky (nap. obchodn) vzhledem ke nelenskm zemm, efektivnj ochrana ped negativnmi dopady obchodn politiky nelenskch zem, koordinovan podpora obchodu atd. V rmci (b) sdlench politik dochz ke sdlen kompetenc mezi EU a lenskmi stty. Pat sem mj. sociln politika, ochrana ivotnho prosted, hospodsk sout, daov politika, obanstv Unie, ochrana spotebitele, politika na podporu hospodsk a sociln soudrnosti aj. lensk stty mohou vydvat vlastn legislativu jen tehdy, pokud zde ji neexistuje spolen evropsk prava, ppadn jako doplnk k n. Doplujc kompetence (c) m Evropsk unie v oblastech, kde svou innost jen podporuje politiku jednotlivch lenskch zem. I kdy EU v nkterch oblastech s doplujcmi kompetencemi psob velmi aktivn, nap. v rmci rozvojov politiky, jdro pravomoc zde zstv v rukou nrodnch vld. Do tto kategorie nle nap. prmyslov politika, zamstnanost, vzdln, vda a vzkum, ochrana veejnho zdrav, kultura nebo celn spoluprce. Politiky II. a III. pile (d) zstvaj zcela v kompetenci lenskch zem a unijn orgny v nich nemaj prvo pijmat rozhodnut. Jsou to specifick oblasti spoluprce, kde plat pevn mezivldn rozhodovn spojen s jednomyslnost (pokud jeden len nesouhlas nvrh nelze pijmout). lensk zem napklad samy rozhoduj o sv vnitn organizaci, systmu veejn sprvy, organizaci svch bezpenostnch sloek, justici, zdravotnictv, vi mezd atd. Zkladnmi nstroji jsou zde mezinrodn dohody, rozhodnut, spolen strategie, spolen akce a spolen postoje. Politiky EU spolen politiky obchodn dopravn mnov zemdlsk rybolov sdlen/koordinovan politiky jednotn vnitn trh ochrana ivotnho prosted hospodsk a sociln soudrnost ochrana hospodsk soute vzkum a technologick rozvoj sociln politika transevropsk st ochrana spotebitele dan doplujc politiky rozvojov spoluprce prmyslov politika veejn zdrav

vzdlvn mldee kultura zamstnanost politiky II. a III. pile spolen zahranin a bezpenostn politika policejn a soudn spoluprce v trestnch vcech Zdroj: Lacina, L., Konig, P., Penosil, J., Uebnice evropsk integrace, Barrister&Principl, Brno 2006 Zvanou inovac Lisabonsk smlouvy, kter vak m ir vznam, je zpesnn rozdlen pravomoc mezi Unii a lensk stty. Pravomoci rozdluje Lisabonsk smlouva do t rovn: na pravomoci vlun, sdlen a takov, kter zahrnuj innosti, jimi Unie pouze podporuje, koordinuje nebo dopluje innosti lenskch stt, ani by je nahrazovala. Vlun pravomoc znamen, e v urit oblasti je Uni svena vlun psobnost pijmat zvazn prvn akty, take lensk stty tak mohou init pouze tehdy, jsou-li zmocnny Uni nebo provdj-li akty pijat Uni. Lisabonsk smlouva vyjmenovv celkem pt sfr s vlunou pravomoc Unie: celn unie, stanoven pravidel hospodsk soute nezbytnch pro fungovn vnitnho trhu, mnov politika pro lensk zem, jejich mnou je euro, spolen obchodn politika a zachovn biologickch moskch druh v rmci spolen rybsk politiky. Pomineme-li posledn ppad, zjistme, e tyi z tchto vlunch pravomoc se tkaj vnitnho trhu: celn unii a spolenou obchodn politiku spojuje to, e obsahuj spolen celn sazebnk sjednocujc shodn podmnky pro vstup subjekt z tetch zem na vnitn trh EU. Bez spolench pravidel hospodsk soute a bez pravidel spolen mnov politiky neme vnitn trh fungovat. Pravomoci sdlen znamenaj, e v uritch pesn vyjmenovanch oblastech maj jak Unie, tak i lensk stty pravomoc pijmat zvazn prvn akty. Vet zahrnuje tyto oblasti: vnitn trh, sociln politika (v oblastech vymezench smlouvou), hospodsk, sociln a zemn soudrnost, ivotn prosted, ochrana spotebitele, oblast vzkumu a technologickho rozvoje a dle tak zemdlstv a rybolov, dopravu, transevropsk st, energetiku, prostor svobody, bezpenosti a prva, veejn zdrav, rozvojov spoluprce a humanitrn pomoc. lensk stty v tomto ppad vykonvaj svou psobnost v rozsahu, v jakm ji nevykonala Unie nebo se rozhodla pestat ji vykonvat. Jak je patrn, zleitosti vnitnho trhu a doprovodnch politik maj v tomto vtu velkou vhu. Do oblast, v nich Unie svou pravomoc a innost podporuje, koordinuje nebo dopluje innosti lenskch stt, ani by je pitom nahrazovala, Lisabonsk smlouva zapotv: ochranu a zlepovn lidskho zdrav, prmysl, kulturu, cestovn ruch, veobecn vzdlvn, odborn vzdlvn, mlde a sport, civiln ochranu a sprvn spoluprci. Jde vesms o innosti, jimi se program vnitnho trhu zabv jen okrajov. Pokud jde o lnky tkajc se zkladnch svobod vnitnho trhu (o pt svobod se nehovo), Lisabonsk smlouva pebr dvj znn, prakticky beze zmn. Zsadn zavd pouvn termnu vnitn trh" msto asto pouvanch pojm spolen trh" a jednotn trh". Zmny lze nalzt spe u doprovodnch politik. Tak napklad v kapitole o sociln politice se zdrazuje koordinace, nikoli harmonizace innost, kapitola o ivotnm prosted spojuje ekologii s klimatickmi zmnami, nov byla zaazena kapitola o energetice, o evropskm vzkumnm prostoru, o vesmru. Zmnit se musme o tom, e mezi cli Unie nen uvedeno vytven systmu, aby na vnitnm trhu nebyla naruovna sout" (na zsah z francouzsk strany), co vak bylo vyveno zvltnm protokolem o vnitnm trhu a hospodsk souti.

Instituce EU
Instituce Evropsk rada Rada Evropsk unie Evropsk komise Evropsk parlament Evropsk soudn dvr Evropsk etn dvr Evropsk hospodsk a sociln vbor Vbor region Evropsk centrln banka Evropsk investin banka Sdlo Brusel Brusel, Lucemburk Brusel trasburk, Brusel, Lucemburk Lucemburk Lucemburk Brusel Brusel Frankfurt nad Mohanem Lucemburk Pedseda Frederik Reinfeld z pedsedajc zem Jos Manuel Barroso Jerzy Buzek Vassilios Skouris Vtor Manuel da Silva Caldeira Dimitris Dimitriadis Luc Van den Brande Jean-Claude Trichet Poet len Funkn obdob 27 + 27 + 1 nen zle na nen formaci 27 5 let 736 5 let 27 + 8 27 344 6 let 6 let 4 roky 4 roky vkonn rada: 8 let dc vbor: 6 let 5 let

Evropsk veejn ochrnce trasburk prv

344 vkonn rada: 6 Philippe Maystadt dc vbor: 9 Nikiforos Diamandouros1

Evropsk inspektor ochrany Brusel daj

Peter J. Hustinx

5 let

Evropsk rada (European Council) Tmto pojmem se oznauj pravideln setkn hlav stt nebo vld lenskch zem Evropsk unie. Rada byla zzena spolenm prohlenm vydanm k zvru Paskho summitu v prosinci 1974 a poprv se sela v roce 1975 (10. a 11. bezna v Dublinu). Pedtm,v letech 1961 - 1974, se konaly tzv. konference evropskho summitu. Existence Evropsk rady byla prvn uznna Jednotnm evropskm aktem, piem oficiln status j byl udlen a Smlouvou o Evropsk unii. Rada Evropsk unie (The Council of the European Union) Tzv. Rada ministr; nem dn ekvivalent nikde na svt. lensk stty prostednictvm Rady vydvaj zkony pro Evropskou unii, stanovuj jej politick cle, koordinuj sv nrodn politiky a e spory mezi sebou a s dalmi institucemi. Evropsk komise Evropsk komise sleduje zjmy Evropsk unie jako celku, komisai tedy nesmj pihlet k zjmm jednotlivch zem. M vlun prvo iniciovat nvrhy legislativy a dohl na dodrovn zakldacch smluv EU. Vypracovv nvrh rozpotu EU a provd kontrolu jeho plnn. Dle Komise zastupuje EU pi mezinrodnch jednnch a m prvo sjednvat s tetmi stty dohody. M vznamn pravomoci pi pijmn novch len do Unie a zajiuje kontakty s nelenskmi stty EU. Na zklad Smlouvy z Nice m kad zem jednoho komisae, v souasnosti je jich tedy 27. Pokud dojde k rozen o dal leny, pak se podle dosavadn pedstavy poet komisa nebude zvyovat (zstane na 27) a zavede se princip rotace komisa, take nkter zem ji nebudou mt na urit obdob svho komisae. Evropsk komise rozhoduje na zklad prost vtiny hlas. Sdlo m v Bruselu. Jejm souasnm pedsedou je Jos Manuel Barroso z Portugalska. Evropsk parlament Evropsk parlament je legislativnm a kontrolnm orgnem Evropsk unie. Jeho hlavn pravomoc je spolen s Radou EU pijmat legislativn akty. Schvaluje sloen Evropsk komise a m prvo kontrolovat jej innost, podl se na tvorb zkon, vyslovuje souhlas s mezinrodnmi smlouvami a pijmnm novch lenskch stt. M tak znan pravomoci v oblasti spolenho rozpotu EU. Na zklad Smlouvy z Nice m dnes Evropsk parlament 736 poslanc, kte jsou od roku 1979 voleni obyvateli EU na obdob pti let. Poslanci maj monost sdruovat se do poslaneckch klub na zklad politick pslunosti, nejsou tedy rozsazeni podle nrodnost. Sdlem EP je trasburk, ale parlament pracuje tak v Bruselu a Lucemburku. Evropsk parlament se usn prostou vtinou. Soudn dvr Evropsk unie Soudn dvr Evropsk unie db nad jednotnm vkladem evropskho prva. M sdlo v Lucemburku. Evropsk etn dvr Evropsk etn dvr m za kol kontrolovat, zda finann prostedky Unie jsou vynakldny podle sprvnch zsad na sprvn ely, sdl t v Lucemburku. Evropsk centrln banka Evropsk centrln banka se sdlem ve Frankfurtu nad Mohanem, kter spolu s nrodnmi centrlnmi bankami tvo Evropsk systm centrlnch bank, je mnovou bankou pro Euroznu, pat od Lisabonsk smlouvy mezi orgny Evropsk unie.

Poradn instituce Unie


Evropskmu parlamentu, Rad a Komisi jsou npomocny dv poradn instituce. Ob maj konzultativn funkci, v nkterch pedepsanch ppadech je konzultace povinn. Hospodsk a sociln vbor, zzen ji 1957 mskmi smlouvami, a sdruujc zstupce organizac zamstnavatel, zamstnanc a dalch subjekt sdruujcch obanskou spolenost. Poet jeho len nesm pekroit 350. Vbor region, zzen Maastrichtskou smlouvou, sloen ze zstupc regionlnch a mstnch samosprv, kte v takovm samosprvnm celku maj volen mandt. Finann instituce

Evropsk investin banka, poskytuje veejnm i soukromm subjektm dlouhodob pjky na kapitlov investice. Sdlo banky je v Lucemburku, s pobokami v Athnch, Lisabonu, Londn, Madridu a m. Nen orgnem Evropsk unie.

Spolen zahranin a bezpenostn politika, policejn a justin spoluprce


Spolen zahranin a bezpenostn politika Evropsk unie (SZBP) byla zaloena Maastrichtskou smlouvou v roce 1992 jako tzv. druh pil EU. M za kol koordinovat zahranin a bezpenostn politiky lenskch zem Evropsk unie. Cle SZBP ochrana spolench hodnot, zkladnch zjm, nezvislosti a integrity EU v souladu se zsadami Charty OSN posilovn bezpenosti EU ve vech smrech zachovn mru a posilovn mezinrodn bezpenosti v souladu se zsadami Charty OSN a Helsinskho procesu podpora mezinrodn spoluprce rozvoj demokracie a prvnho sttu a respektovn lidskch prv a zkladnch svobod

Fungovn SZBP Evropsk rada stanovuje zkladn rmce smovn spolen zahranin a bezpenostn politiky. Pi schvalovn spolench strategi je teba souhlas vech lenskch stt EU. Dleit jsou tak zasedn ministr zahrani v Rad ministr (tzv. Veobecn rada). Pro praktickou realizaci SZBP me Veobecn rada pout nsledujc nstroje: Spolen postoje - definuj postoj EU k urit zahranin-politick otzce; jsou zvazn pro vechny leny EU Spolen akce - jejich prostednictvm se EU aktivn astn v zahrani, pkladem jsou sankce vi tetm zemm nebo vysln volebnch pozorovatel Nsledujc nstroje byly zavedeny a Amsterdamskou smlouvou: Spolen strategie - jsou pijmny pro oblasti, kde m EU velmi siln zjmy konzultace, sdlen informac a spoluprce konzulrnch orgn lenskch stt EU Pro pijet rozhodnut je poteba souhlas vech lenskch stt EU (krom procedurlnch zleitost). lensk stt dle me vyut princip tzv. konstruktivn absence, co v podstat znamen, e se zdr hlasovn. Toto vak me pout pouze omezen skupina stt (pedstavujc max. 1/3 hlas v Rad ministr). Systmem kvalifikovan vtiny se hlasuje pouze v ppad, e Rada ministr rozhoduje o spolenm postoji nebo akci a pro danou oblast ji byla odsouhlasena spolen strategie. Policejn a soudn spoluprce v trestnch vcech Policejn a soudn spoluprce v trestnch vcech je tet pil Evropsk unie, zamuje se na justin spoluprci mezi lenskmi stty Evropsk unie. Do systmu evropskho prva byl zaveden Maastrichtskou smlouvou, do t doby mly podobn formy spoluprce v rmci Evropskho spoleenstv charakter standardnch mezinrodnch smluv. Rozhodnut jsou pijmna Radou Evropsk unie na zklad jednomyslnosti. Oblasti spoluprce ve tetm pili potrn organizovan i neorganizovan kriminality boj proti terorismu omezovn nezkonnho obchodu s drogami a se zbranmi potrn obchodu s lidmi a trestnch in proti dtem Pvodn byly do tetho pile zahrnuty i oblasti souvisejc s pekraovnm vnitnch hranic EU, vzov a azylov politiky a soudn spoluprce v obanskoprvnch vcech, v roce 1999 byly tyto agendy Amsterdamskou smlouvou pesunuty do oblasti prvnho pile. Nstroje pro realizaci cl tetho pile spoluprce ministerstev, soudnch, policejnch a celnch orgn usnadnn vydvn trestn sthanch nebo odsouzench osob do zahrani ("evropsk zatkac rozkaz") harmonizace prvnch pedpis shromaovn, zpracovn vmna informac.

Hospodsk a mnov unie se zamenm na EU

Hospodsk a mnov unie (HMU) je proces harmonizace hospodskch a mnovch politik lenskch stt Unie s vhledem na zaveden jednotn mny, eura. Byla tmatem jedn ze dvou mezivldnch konferenc, kter uzavely sv jednn v Maastrichtu v prosinci 1991. Smlouva stanov, e HMU bude realizovna ve tech etapch: prvn etapa (1. ervenec 1990 a 31. prosinec 1993): voln pohyb kapitlu mezi lenskmi stty, u spoluprce hospodskch politik a u spoluprce mezi centrlnmi bankami; druh etapa (1. leden 1994 a 31. prosinec 1998): konvergence hospodskch a mnovch politik lenskch stt (k zajitn cenov stability a zdravch veejnch financ) a vytvoen Evropskho mnovho institutu (EMI) a Evropsk centrln banky v roce 1998; tet etapa (od 1. ledna 1999): nevratn zafixovn smnnch kurs a zaveden jednotn mny na zahraninch trzch a pro elektronick platby, nsledovan zavedenm bankovek a minc eura 1. ledna 2002. Tet etapa HMU byla zahjena v jedencti lenskch sttech, k nim se o dva roky pozdji pipojilo ecko. Ti lensk stty jednotnou mnu nepijaly: Velk Britnie a Dnsko proto, e se tak rozhodly v rmci protokol pilennch ke Smlouv o zaloen Evropskho spoleenstv [642 KB] , kter jim tuto monost poskytuj, a vdsko, kter nesplovalo vechna kritria nezvislosti sv centrln banky. 1. ledna 2002 byly ve dvancti lenskch sttech eurozny zavedeny eurobankovky a mince a postupn nahradily nrodn mny. 28. nora 2002 skonilo obdob soubn platnosti eura a nrodnch mn. Euro je nyn jedinou mnou pro vce ne 300 milion Evropan. Dlouhodob spnost HMU zvis na pokraujc rozpotov konsolidaci a u koordinaci hospodskch politik lenskch stt.

Hospodsk politika
Hospodsk politika R (Hospodsk politika je souhrn hospodsky ekonomickch opaten, ekonomickch nstroj a proces, prostednictvm kterch je mono psobit na makroekonomickou a mikroekonomickou oblast nrodnho hospodstv. Hospodsk politika je hranin mezi politologi - sna se o vytvoen komplexnho hospodskopolitickho systmu a ekonomi - zkoum monosti realizace ekonomickch zjm.) Cle Hospodsk politika vldy R je zamena na podporu rstu, sniovn nezamstnanosti a zvyovn konkurenceschopnosti ekonomiky. V prbhu roku 2005 pijala vlda dva vznamn strategick dokumenty, je vymezuj hospodsko-politick cle a priority v nadchzejcch letech: Strategii hospodskho rstu na obdob let 2006 - 2013 a Nrodn program reforem. V souladu s revidovanmi cli Lisabonsk strategie, s nimi se vlda pln ztotouje, jsou reformy zameny na poslen hospodskho rstu a tvorbu pracovnch mst. Fiskln politika Nejdleitj prioritou R v makroekonomick oblasti je konsolidace veejnch financ. Pokraovn reformy veejnch financ se zamuje na postupn sniovn podlu maastrichtskho deficitu veejnch financ na HDP tak, aby do roku 2008 bylo udriteln dosaeno rovn pod 3 % HDP. Vlda se zavzala, e bhem nsledujcch t let provede strategick rozhodnut pro stabilizaci dchodovho systmu a systmu financovn zdravotn pe. Strukturn politiky Mikroekonomick st Nrodnho programu reforem je zamena na poslen a zven konkurennch vhod esk ekonomiky pi udritelnm vyuvn zdroj. To umon dky zrychlen rstu makroekonomick produktivity prce postupn uzavrat mezeru mezi eskou ekonomikou a prmrem zem EU. Nejdleitjmi reformnmi kroky jsou: vytvoen prosted stimulujcho vdu, vzkum a inovace vetn jejich komernho vyuit v ekonomick praxi; modernizace a rozvoj dopravnch, informanch a komunikanch st; kvalitn podnikatelsk prosted usnadujc vstup na trh a zahjen podnikn i kroky souvisejc s ukonenm podnikatelsk innosti a celkov snen administrativn zte pro podnikatele. Mnov politika

Mnov politika, zaloen na reimu clovn inflace formulovanm v Dlouhodob mnov strategii esk nrodn banky (NB), by mla vst k udren nzkho a stabilnho rstu cenov hladiny. Pro obdob od ledna 2006 je inflan cl definovn jako meziron prstek CPI ve vi 3 % s maximln odchylkou jednoho procentnho bodu na ob strany. Takto stanoven inflan cl vytv podmnky pro plnn konvergennho kritria pro inflaci a souasn umouje zachovat douc prostor pro existenci kladnho inflanho diferencilu vi zemm EU.

Hlvan ekonomicko-politick koncepce hospodsk politiky


liberln koncepce, intervencionistick koncepce 1. liberln koncepce (klasick kola, konzervativn ekonomie) Liberln minimln zsahy sttu monetarismus (M. Friedman) kola racionlnch oekvn ( R. E. Lucas) kola strany nabdky (A. Laffer) teorie relnho ekonomickho cyklu (J. Long) 2. intervencionistick koncepce postkeynesinstv (N. Kaldor, J. Robinsonv) neokeynesinstv (J. R. Hicks, J. TIbin. P, A. Samuelson) nov keynesinsk ekonomie (G. N. Mankiv, O. Blanchard, G. Akerlof) (keynesinsk) New Deal keynesinsk etapa Maximalni zasah do statu

Fiskln (rozpotov) politika


nstroj stabilizan hospodsk politiky politika zamen na ovlivovn ekonomiky prostednictvm veejnch rozpot (veejn poptvky) spolen s monetrn politikou je nejdleitj oblast hospodsk politiky vldy v trn ekonomice clem je udrovat ekonomick rst, pispvat k cenov stabilit vha fisklnho perozdlovn se zvyuje

Nstroje fiskln politiky Automatick stabiliztory - psob stle a automaticky vyrovnvaj vkyvy agregtn poptvky a nabdky (nap. progresivn da z pjmu, pojitn v nezamstnanosti...) Zmrn opaten - jednorzov opaten, kter ovlivuj agregtn nabdku i poptvku (zmna daov sazby, zmna struktury vdaj z rozpotu...) Dan - pedstavuj pjmy do sttnho rozpotu Transfery - dotace do podnikatelsk sfry, podpora v nezamstnanosti nebo zdravotn postiench... Vldn vdaje na nkup zbo a slueb - pedstavuj vdaje ze sttnho rozpotu. Cle fiskln politiky bezprostedn - regulace agregtn nabdky a poptvky konen - regulace zamstnanosti a dosaen cenov stability Fiskln politika je soust hospodsk politiky sttu, kter se sna ovlivnit vvoj ekonomiky zmnami ve a struktury veejnch vdaj a dan. Na rozdl od monetrn politiky, kter peuje o stabilitu mny, je fiskln politika nstrojem aktivnho zasahovn sttu do hospodstv.

Monetrn (mnov) politika

Mnov politika (tak monetrn politika) je hospodsk politika provdn pomoc mnovch nstroj centrln banky. Typy monetrn politiky Expanzivn mnov politika sleduje pokles rokovch sazeb prostednictvm rstu nabdky penz. Restriktivn mnov politika je orientovna opanm smrem prostednictvm poklesu nabdky penz. Mnov politika je oblast ekonomick politiky, kter usiluje o dosaen ekonomicko-politickch cl psobenm na monetrn veliiny, jako jsou zejmna nabdka penz a ve rokov mry. edn msto v mnov politice zaujm centrln banka. Nstroje mnov politiky pm regulace investinch vr - Centrln banka ovlivuje vi vru regulace spotebnch vr - CB uruje dlku splatnosti a dal podmnky nepm stanoven povinnch minimlnch rezerv - CB naizuje bankm povinn rezervy, kter si mohou uloit u CB. Od 12.7.2001 jsou bankm roeny dvoutdenn repo sazbou NB (dve roeny nebyly). operace na volnm trhu - CB ovlivuje rovnovhu na trhu cennch papr (pokud chce snit mnostv penz v obhu, bude prodvat sttn cenn papry diskontn sazba - rokov sazba, za kterou CB poskytuje bankm monost uloit u n bez zajitn svou pebytenou likviditu; pi zven diskontn sazby oekv vy zjem po uloen penz lombardn sazba - rokov sazba, za kterou CB nabz vry a tm ovlivuje nabdku penz ostatnch bank Pi zven lombardn nebo diskontn sazby se sn nabdka penz. Druhm z hlavnch nstroj makroekonomick politiky je monetrn politika, kter zahrnuje regulaci penz, vru a bankovn soustavy zem jej centrln bankou.

Vnj hospodsk politika (HP v oteven ekonomice)


U pojet: Vnjm hospodskm clem je dosaen rovnovhy v zahranin obchodnch vztazch tedy rovnovhy obchodn bilance ir (MAE) pojet: Vnjm hospodskm clem je vnj rovnovha ve smyslu rovnovhy bnho a finannho tu platebn bilance. Nevznik tak dn tlak na devizov rezervy centrln banky potamo na devizov kurz a na zahranin zadluen zem. Monost konfliktu vnjho cle s vnitnm clem HP Nositel vnj hospodsk politiky Vlda Ministerstvo zahraninch vc Ministerstvo prmyslu a obchodu Dal poven instituce (EGAP, EB a Czech Trade) Centrln banka

Nstroje vnj hospodsk politiky Cla Kvty a dal neceln bariry ZO Mezinrodn smlouvy a dohody Nstroje podpory vvozu Dan rokov sazby Devizov kurz

(podrobnji viz samostudium)

Sociln politika
Sociln politika jako vda je disciplnou, kter zkoum politick procesy tvorby politik, je se dotkaj socilnch podmnek ivota oban. Pedmtem sociln politiky jsou sociln problmy a kritick situace v ivot jednotlivce (nap. chudoba, sociln exkluze, matestv, rodiovstv, nemoc, st, invalidita, nezamstnanost). Jak tmata tedy mohou spadat do oblasti zjmu sociln politiky? politika boje s chudobou a socilnm vylouen politika socilnho zabezpeen politika zamstnanosti vzdlvac politika bytov politika zdravotn politika rodinn politika

Regionln politika
Regionln politika je zamena na snen meziregionlnch rozdl (disparit) a vytven srovnatelnch ivotnch podmnek ve vech regionech. Veejn sprva a rozvoj Nadnrodn rove - MMF, SB, UNESCO - Evropsk unie (spolen a koordinovan politiky) Nrodn rove - vlda, parlament - Ministerstva MMR, MPO, MD, MV, MPSV, MMT a dal (Veejn finance, koncepn innost, sektorov politiky REGIONLN POLITIKA ) Regionln a lokln rove - Kraje (strategick zen, komunitn plnovn, agenda 21) - Obce a msta, mikroregiony Piny meziregionlnch rozdl

Regionln diferenciace vnj i vnitn vlivy (ekonomick, politick, socio-kulturn, prvn aj.).
Nerovnomrn postaven region Regiony nedostaten vybaven prodnmi zdroji Regiony s nedostatenm vyuitm vlastnch zdroj Regiony se stagnujcmi, i upadajcmi zkladnmi odvtvmi

MEZIREGIONLN ROZDLY PROBLM ? LIBERLN PSTUPY - minimln role sttu - neefektivn - v dlouhodobm horizontu dojde k vyrovnn situace (migrace, cena prac. sly, cena nemovistost) - een zaloeno na podporu mobilizace pracovn sly, dynamizace zem, sluby pro MSP KEYNESINSK PSTUPY - draz na roli sttu v ekonomice

- nstroje na podporu investic ze soukromch i sttnch zdroj, dotan politika 1.3 Nstroje regionln politiky

Nstroje regionln politiky se len do dvou zkladnch skupin, a to na nstroje makroekonomick a mikroekonomick povahy. Vyuvaj se ale i ostatn nstroje, kter nemaj ekonomick obsah.

Detailn srovnn uplatovn nstroj regionln politiky v evropskch zemch vetn souvisejcch teoreticko-metodologickch klasifikac zpracoval autorsk tm Wokoun, Mates a kol. v publikaci Management regionln politiky a reforma veejn sprvy (2006)[3]. Na zklad zkoumn uplatovanch klasifikac nstroj regionln politiky nov navrhli nsledujc strukturu nstroj: Nstroje nefinann:
administrativn nstroje (zejmna legislativa), institucionln nstroje (instituce, strategick plnovn, programovn, zen rozvoje), vcn a jin nefinann nstroje (poradenstv, propagace).

Nstroje finann:
neinvestin a investin pobdky (dotace, granty, vry, zruky), kapitlov podlnictv, daov zvhodnn (daov przdniny, slevy na danch), rozpotov zvhodnn (dotace).

Hospodsk politika EU

Podle tradinho pojet Smlouvy ES je hospodsk politika v psobnosti lenskch stt. Tyto hospodsk politiky maj ovem lensk stty provdt se zmrem pispvat k dosaen cl Spoleenstv, co jsou podle l. 2 Smlouvy ES zejmna vytvoen spolenho trhu a hospodsk a mnov unie. lensk stty maj proto povaovat sv hospodsk politiky za vc spolenho zjmu a tyto politiky podle l. 99 Smlouvy ES koordinovat v rmci Rady. Koordinovanou hospodskou politikou lenskch stt se tak ve smyslu prva ES rozum soubor hospodskch politik lenskch stt EU, kter jsou sice rozdln, ale nen mezi nimi protiklad. Kad lensk stt tak uskuteuje vlastn hospodskou politiku, kter ovem neme brnit fungovn Evropsk unie jako celku, jejho jednotnho vnitnho trhu, toti volnmu pohybu osob, zbo, slueb a kapitlu. Z hlediska dlby pravomoc se jedn o hospodskou politiku v pravomoci lenskch zem, ili o hospodskou politiku sttn, pochzejc z pravomoc jednotlivch stt. Hospodsk politika je tak podle dikce Smlouvy ES implicite dlena mezi Unii a lensk stty, piem unijn st spov zejmna v koordinaci tto hospodsk politiky ve smyslu popsanm ve. Uveden atributy koordinovan hospodsk politiky maj pak ve smyslu l. 4 Smlouvy ES vst k provdn jednotn mnov a devizov politiky a ke sjednocen mny. Vnitn logice l. 4 Smlouvy ES odpovdaj i maastrichtsk konvergenn kritria (viz heslo Kritria konvergence), pesnji eeno ta z nich, kter se vztahuj k politice rozpotov, ili konvergenn kritria fiskln:

schodek veejnch rozpot nesm bt vy ne 3 % hrubho domcho produktu pslunho lenskho sttu, celkov zadluenost veejnch rozpot nesm bt vy ne 60 % hrubho domcho produktu.

Tomuto pojet odpovd i prvn zakotven v systmu norem komunitrnho prva, tedy ve Smlouv ES, resp. v dodatkovch protokolech k tomuto primrnmu prameni prva. Hospodsk (fiskln) kritria jsou podrobn vymezena v l. 104 Smlouvy ES, kter je soust hlavy VII (Hospodsk a mnov politika), kapitoly 1 (Hospodsk politika). Smlouva ES vcelku pesn definuje, za jakch podmnek me stt vstoupit do tet etapy hospodsk a mnov unie, ale u nijak nevymezuje za jakch podmnek se v n udret. Krom toho rozpotov politika, na rozdl od politiky mnov, zstv i po vstupu do mnov unie v pravomoci lenskch stt a stv se ve smyslu ve eenho politikou koordinovanou. Smlouva ES sice ve svm l. 104 stanov postupy, jejich pomoc lze dodrovn rozpotov disciplny vynucovat, ovem toliko velmi rmcov. K pesnjmu vymezen uvedench postup bylo teba dalho vkladu v tom smyslu, e hospodsk konvergence koordinac hospodskch politik mezi lenskmi stty vlastn znamen, e jsou do budoucna sice piputny rozdly v hospodskch politikch, avak mra tchto rozdl je prvn koordinovna. Za rozsah koordinace byly vzaty limity rozpotovho deficitu (3 %) a veejnho dluhu (60 %) podle l. 104 Smlouvy ES a pslunho dodatkovho protokolu. Obsah tto koordinace pak rmcov stanov l. 104 odst. 11 nsledovn: podat lensk stt, aby ped vydnm obligac a cennch papr zveejnil dodaten informace, kter ur Rada, vyzvat Evropskou investin banku, aby pehodnotila svou vrovou politiku vi dotenmu lenskmu sttu, podat doten lensk stt, aby provedl neroen vklad v pimen velikosti u Spoleenstv, dokud nebude dle nzoru Rady nadmrn schodek snen, uvalit pokuty v pimen velikosti.

Vklad hospodsko-politickch kritrii podle hlavy VII, kapitoly 1 Smlouvy ES a pslunho dodatkovho protokolu, men praktickmi kroky pi zahjen tet etapy hospodsk a mnov unie ukazuje, e zatmco mnov unie byla mezi jedencti stty EU naplnna beze zbytku, v ppad unie hospodsk tomu tak zdaleka nebylo. Synergie jednotn mnov politiky a koordinovan politiky hospodsk tak petrvv i nadle. Tato skutenost se odr i v pslunch institucch. Zatmco na stran jednotn mnov politiky tu pro jedenct zem EU stoj spolen orgn - Evropsk centrln banka s vlunmi pravomocemi v oblasti jednotn mnov politiky, nem tato centrln banka ekvivalentnho partnera v oblasti hospodsk politiky EU. V tom se postaven Evropsk centrln banky odliuje od obvyklho postaven centrln banky v kadm stt, kde je takovm partnerem vlda. Evropsk centrln banka m za takovho partnera orgny EU, zejmna Komisi a Radu, avak tyto orgny disponuj tm nulovmi pravomocemi v oblasti hospodsk politiky, protoe hospodsk politika setrvv z nejvt sti v rukou lenskch stt, a souasn centrln rozpoet EU zdaleka nevyvauje slu Evropsk centrln banky na unijn rovni tak, jako v jinch sttech vyvauj slu centrln banky sttn rozpoty pslunho sttu.

Nstroje a nositel hospodsk politiky


Nositel hospodsk politiky - sttn a nesttn instituce i neformalizovan skupiny, kter hraj aktivn roli v tvorb, realizaci a kontrole hospodsk politiky - zkonodrn instituce, vldn instituce, emisn banka, protimonopoln ady, soud instituce, instituce protivnch sil (odbory, svazy zamstnavatel, politick strany,...) - jin rozdlen o nositel hospodko-politickho rozhodovn (decizn sfra)

hlavn vlda, parlament, centrln banka o nositel hospodko-politickho vlivu (vlivov sfra) velk podniky, politick strany, odbory, tisk, o nositel nrodn a nadnrodn (WTO, MMF, ) proces hospodsk politiky - formulovn HP - provdn HP - kontrola

Nstroje hospodsk politiky - prostedky, kter m stt pod svou kontrolou, a kter pouv k dosaen vytyench cl - lenn - makroekonomick x mikroekonomick - pm x nepm - mnov x fiskln - selektivn x plon - systmotvorn x nstroje bn HP systmotvorn = nstroje politiky du pravidla chovn pro nositele rozhodovn, kter mn systmov prvky (nap. liberalizace zahranin-obchodnch vztah, ) nstroje bn HP = nstroje politiky procesu hlavn rysy zstvaj a zpsob koordinace hospodskho systmu se nemn (nap. zmna rokovch sazeb, dan, )

Hlavn cle hospodsk politiky

zkladn cl = maximalizace spoleenskho blahobytu zkladn spoleensk cle tradin cle HP: 1. vyven a stabiln ekonomick rst 2. nzk mra nezamstnanosti 3. nzk a stabiln inace 4. vnj rovnovha

Svtov ekonomika

Vznik a etapy vvoje vzniku svtov ekonomiky ra globalizace


Svetova ekonomika je system tvoreni propojenm nrodnch hospodrstvi jednotlivych statu nebo jejich skupin. Jejm zaklaem je mezinarodni delba prace-mezinarodni obchod, mezinarodny pohyb vyrobnych faktor mezinarodnich financnych toku. Globln hospodstv dnenho svta (svtov ekonomika) je velmi sloitm sociln-ekonomickm systmem, kter se skld z ady subsystm vzjemn propojench mezinrodnmi ekonomickmi vztahy. Svtov ekonomika byla soust obecn ekonomick teorie, vyvinula se z teorie mezinrodnho obchodu a je zce spojena s teori mezinrodn dlby prce. Jako samostatn vdn disciplna vznikla svtov ekonomika v polovin 20. stolet. Svtov ekonomika je vdn disciplna, kter zkoum reln systm svtovho hospodstv jako celek, jeho subsystmy v globlnm rozmru a popisuje zkonitosti, jevy a vztahy v tomto systmu. Zrove sv poznatky pouv na zobecovn vvoje svtovho hospodstv, take nese prvky jak pozitivn, tak normativn ekonomie. stedn kategori svtov ekonomiky je svtov hospodstv jako zkladn pedmt jejho zkoumn. Svtov hospodstv lze definovat jako souhrn jednotlivch nrodnch kon, souhrn hospodstv jednotlivch stt. Nelze vak vnmat svtov hospodstv jako jejich souet je nutn brt v vahu jejich propojenosti, souvislosti a vechny ekonomick vazby mezi stty. Svtov hospodstv nevzniklo ze dne na den, ale pedpoklady pro jeho vznik se vytvely v rmci historickho vvoje stt i celho svta. Svtov hospodstv je komplex nrodnch ekonomik (horizontln i vertikln souet, nikoli pouze aritmetick), vetn jejich ekonomickch vztah. Vyznauje se heterogennost, nebo jednotliv stty maj rznou ekonomickou rove a rozvjej se rznmi tempy. Potky utven svtovho hospodstv lze zasadit ji do obdob rozpadu feudalismu, kdy se postupn formovaly relativn vrobn uzaven, avak ekonomicky a sociln rozdln, samostatn celky vzan na urit zem, z nich se pozdji vyvinuly souasn stty. V rmci tchto sttnch tvar se vyvjely vrobn faktory a zpsoby jejich uit a tento rozvoj zaal asem perstat sttn hranice. Tm dolo k prohlubovn dlby prce, zmnil se charakter dlby prce. Spoleensk dlba prce znamenala velkou zmnu ve spolenosti, a proto musel vzniknout trh, pozdji mezinrodn trh a s tm monost mezinrodn smny prostednictvm penz. Vznik mezinrodnho trhu je pedpokladem pro vznik svtovho hospodstv. Vznamnm fenomnem, kter pispl ke vzniku svtovho hospodstv, je vdecko-technick pokrok (uplatovn vdecko-technickch poznatk vynlezy, objevy, prodn podmnky, penos informac). Mezinrodn dlba prce pedstavuje vrobn specializaci v mezinrodnm mtku, vede k efektivnj alokaci zdroj v rmci svtovho hospodstv, je zdrojem pnos z obchodu. Mezinrodn dlba prce spov ve vytvoen racionln a efektivn alokan soustavy v rmci svtov ekonomiky a je zkladem pro formovn a rozvoj svtovho hospodstv. Mezinrodn obchod je obchod se statky a slubami, kter probh mezi jednotlivmi nrody, smna zbo i slueb rznch ekonomickch subjekt uritho sttu v rmci celho svtovho hospodstv. Jde o souhrn smnnch transakc uskutennch pes hranice nrodnch ekonomik. Dlba prce a specializace zvyuj rove hranice produknch monost (neboli spoteby), tedy rozvj vrobn a spotebn monosti nrodnch ekonomik, a to jsou hlavnmi dvody pro vznik mezinrodnho

obchodu. Mra zapojen sttu (respektive jeho ekonomiky) do mezinrodnho obchodu se oznauje jako otevenost ekonomiky, kterou lze posoudit pomoc podlu vvozu a dovozu na hrubm nrodnm produktu zem (v %). Pedpoklady vzniku svtovho hospodstv lze shrnout nsledovn: existence stt - mus existovat samostatn ekonomick subjekty fungujc na nrodnm principu, existence nrodnch ekonomik, kter jsou relativn oddlen, pemna dlby prce na mezinrodn dlbu prce - vznik a rozvoj mezinrodn dlby prce a expanze mezinrodnho trhu, existence mezinrodnch penz, technick pedpoklady pro vznik komplexu nrodnch ekonomik.

Psoben trhu zpsobuje dal prohlubovn diferenciac jednotlivch skupin ekonomik, neustle se rozvraj tzv. ekonomick nky, oteven se vce otevraj a naopak, problm mezi vysplm severem a zaostalm jihem. K hodnocen ekonomick rovn slou HDP/obyvatele. Obecn tendence vvoje ve svtov ekonomice Ve svtov ekonomice lze sledovat stle vce perstn ekonomickch vztah pes nrodn hranice stt, ili dochz k roziovn mezinrodnch ekonomickch vztah. Internacionalizace je obecn tendence ve vvoji ekonomiky a spolenosti, pin vestrann sbliovn nrodnch ekonomik, perstn ekonomickho ivota za hranice jednotlivch zem, propojovn tchto zem a odbourvn barir, kter stoj mezi nimi, na zklad vzniku nadnrodn ekonomiky, vsledkem je propojenost, zvislost ekonomik, avak zrove se prohlubuje rozvoj vdecko-technick oblasti. Internacionalizace se obecn povauje za pozitivn jev, kter m hlavn vliv na ekonomickou rove, zvyuje produktivitu prce, zlepuje mezinrodn vztahy. Do urit mry je vak v rozporu, nebo pin tak nkter skal, nap. potlaovn nrodnch zjm, snahu mocnch ovldnout slab zem a problmy zejmna v sociln oblasti. Proto t existuje urit tendence k jejmu zabraovn. Proces internacionalizace zn svt ji del dobu, ale v souasnosti nabv novch forem a zvyuje se jeho rychlost. Svj podl na tom m i vdeckotechnick pokrok, kter vede k rostouc specializaci zem na nrodn rovni, co se projevuje rstem objemu a vznamu mezinrodnho obchodu pro ekonomick rst a dle pak vede ke vzniku vzjemn zvislosti, interdependenci zem. Interdependence vede k internacionalizaci vnitnho vytven politiky zem i mezi nimi navzjem. Me nabvat rznch forem zvislosti i rzn intenzity (nap. surovinov, palivo-energetick, technologick, potravinov aj.). Vrcholem procesu internacionalizace je integrace a jej nejvy stupe v souasnch podmnkch, vytvoen mezinrodnch celk. Integrace by mla bt celosvtovm jevem, ale uplatnn je regionln, vznikaj regionln integran celky, tedy obecnou tendenc je regionalismus. Podstata integranho procesu je postupn vytven vtch mezinrodnch celk na zklad oslabovn nrodnch pekek a na zklad posilovn ekonomickch vazeb mezi nrodnmi celky. Piny integrace ekonomick - mohutn rozvoj vroby, kter v urit etap pesahuje nrodn hranice a potebuje spoluprci vce zem, neekonomick - nap. politick, vojensk apod. (zabrnn vlench konflikt). Globalizace Globalizace pat k nejvznamnjm procesm, kter v souasn dob ovlivuj svtovou civilizaci jako celek, ale i jednotliv nrodn stty. Pojem vznik koncem 80. let, velkou roli hraje trend transnacionalizace, co pedstavuje propojovn a rozvjen uritch firem, tzn. nkter soukrom subjekty se stanou tak velk, e jsou schopny ovlivnit jednotliv nrodn ekonomiky, rozhodujcm prvkem firmy je ziskov sfra. Globalizace v sob obsahuje transnacionalizan trend a zrove je pokroilej formou internacionalizace. Druhou vznamnou tendenc souasnho svta je regionalizmus a integrace. Globalizace je nejastji charakterizovna jako proces zesvtovn vroby a trhu, kter se projevuje zejmna rychlm rstem svtovho obchodu, zvenm tok pmch investic, nrstem objemu mezinrodn produkce, rstem potu nadnrodnch spolenost a rostouc integrac finannch trh. K tomu

pispl rozvoj informanch technologi, kter umonily propojit ekonomick aktivity, kter jsou rozptlen v rznch oblastech svta. Globalizace je spojena s masivnmi pesuny vrob mezi zemmi, s pesuny kapitlu, vzestupem nezamstnanosti v nkterch zemch a dalmi jevy, kter vldy jednotlivch zem mohou st ovlivnit. Hlavnm dsledkem globalizace je ekonomick rst jak v rozvinutch, tak v rozvojovch zemch a zejmna pak v nov industrializovanch zemch. Globalizace t mn uspodn svtov kooperace, jejm dsledkem je vak i rst nezamstnanosti v rozvinutch zemch a zosten konkurence na trzch statk a slueb, ale i na trzch prce, dle hrozc odtren penn ekonomiky od ekonomiky sttu. Dalm dsledkem globalizace je i pokles vznamu velk skupiny rozvojovch zem, zejmna stt v Africe. Tmto zemm hroz prohlouben jejich chudoby a zaostvn. Globalizaci lze povaovat za pokroilej a komplexnj formu internacionalizace, kter zahrnuje i funkcionln integraci mezinrodn rozptlench aktivit. Dluno dodat, e globalizace nen prvkem sttnho sektoru, ale soukromho sektoru, je zce spojen s rozvojem informan techniky, odstraovnm barir zashne cel svt a zvyuje monost svtovho hospodstv. Na druhou stranu, jak ji bylo uvedeno, s sebou globalizace pin problmy, vhody postihnou jenom nejvysplej zem, chud se stanou jet chudmi, co vyvolv hlubok sociln rozpory. Tm, e globalizace postihla vrobu, obchod, finann trhy tok informac a tk se takka vech ekonomickch i mimoekonomickch aktivit, pak jakkoli vznikl problmy zashnou cel nrodn hospodstv, kter lze vak jen tko pedvdat a eit. Z ekonomickho hlu pohledu obsahuje globalizace nkolik zsadnch oblast : globalizace finannch tok vede k vymu potu burzovnch alianc, finann transakce v souasnosti mnohonsobn pevyuj objem obchod se zbom, globalizuje se kapitlov trh a bankovnictv, vyvstv nutnost regulovat pohyb kapitlu, zejmna spekulativnho kapitlu, globalizace energetickch zdroj - postupn se liberalizuje trh se surovinami a propojuj se energetick st, globalizace informanch tok - vraznm pispnm modernch informanch technologi (internet, satelity, mobiln telefony atd.) nen problm informace zskat, ale vhodn je interpretovat, globalizace obchodu - ad zem pin velk vhody, sblen standard, ada zem je vak proti (zejmna rozvojov), globalizace trhu prce zatm nejpomalej globalizace v oblasti pohybu pracovnch sil mezi zemmi, hlavn nelegln migrace (USA, Evropa). Z ekonomickho hlediska je globalizace vnmna vcelku pozitivn, nebo liberalizovan svtov obchod roste rychleji ne svtov hospodstv a souasn se internacionalizuje i podnikn, co stimuluje hospodsk rst a znamen zven konkurence. Rst ekonomiky a konkurenceschopnosti pin rst ivotn rovn jednotlivch zem. Pestoe je globalizace spe vtanou tendenc svtovho vvoje, objevuj se i opan nzory. Dvody pro tyto nzory pramen z problm spojench z globalizac: z globalizace nemohou tit vechny zem stejnou mrou silnj subjekty prosazuj sv zjmy na kor slabch, v dsledku eho dochz k zesilovn nerovnomrnho ekonomickho a socilnho vvoje, slab zem na globalizaci doplcej, vyvolv adu socilnch problm rychle se roziuj ekonomick i jin poruchy a problmy na cel regiony a kontinenty, zejmna problm nezamstnanosti neglobalizuje se jen ekonomika - ale i terorismus, problmy se ivotnm prostedm, kriminalita apod., problm s vhodnou interpretac informac nutnost sprvn interpretovat informace, aby nevznikla njak masov panika, neexistuje nikdo ani nvod, kter by tento proces dil ada problm nabyla svtovch rozmr a nelze je eit v rmci jedn zem i skupiny zem. Finann a dal hospodsk krize v 90. letech 20. stolet a udlosti 11. z 2001 ukzaly, e zatm neexistuj inn nstroje na zvldn negativnch dsledk procesu globalizace.

Obchod se zbom a slubami


Mezinrodn obchod zbo se zaal rozvjet spolu s mezinrodn dlbou prce ji za feudalismu, avak dynamick rozvoj mezinrodnho obchodu je spjat s kapitalistickm uspodnm spolenosti, pedevm v dsledku rozshlch technologickch zmn. Historie a geografie jsou hlavnmi dvody vzniku vznamnch odlinost stt (rozdly v politickm uspodn, rzn kulturn zvyky, konvence, preference, jazykov bariry, odlin drba vrobnch faktor a jejich mobilita, odlinosti v hospodsk politice, rozdlnosti mn). Dvody vzniku mezinrodnho obchodu lze vymezit nsledovn: Odlinost vrobnch podmnek. Jednotliv zem jsou odlin vybaveny prodnmi zdroji, le v odlinch klimatickch a geografickch podmnkch, existuj rozdly v kvalit lidskch zdroj. Klesajc nklady z velkovroby (rostouc vnosy z rozsahu). V rznch zemch jsou rzn statky vyrbny s odlinmi nklady. Pi specializaci zem s nzkmi nklady na vrobu uritho statku dochz pi vrob ve velkm k sporm z rozsahu (prmrn vrobn nklady se zvyovnm objemu vroby klesaj). Rozdly ve spotebitelskm vkusu. Obyvatel rznch stt maj odlin preference ve spoteb. Mezinrodn pohyb zbo se odehrv v rmci dvou pstup, kter souvisej se stupnm ekonomick integrace: psmo volnho obchodu jako nejni stupe ekonomick integrace zem zru veker pekky brnc volnmu pohybu zbo, protekcionismus - ochrana domcch vrobc, zavdn ochranskch opaten (cla, kvty). Typy mezinrodnho obchodu: bilaterln (dvojstrann) obchod mezi dvma zemmi, trilaterln (trojstrann) vzjemn obchod mezi temi zemmi, multilaterln (mnohostrann) obchod mezi velkm potem zem. Pnosy z mezinrodnho obchodu Dynamika mezinrodnho obchodu a rst otevenosti nrodnch ekonomik m adu vhod, ale tak rizik. Zvyovn mry otevenosti me pro jednotliv zem znamenat pliv zahraninch investic se vemi pozitivy, kter s sebou pin, zejmna efektivnj alokaci zdroj v ekonomice a jednodu integraci zem do mezinrodnch struktur. Na druh stran vak vt mra otevenosti pedstavuje vy citlivost zem vi vnjm negativnm vlivm. Rizika otevenosti lze eliminovat pouze v delm obdob zvenm konkurenceschopnosti a exportn vkonnosti ekonomiky. Pozitivn dsledky mezinrodnho obchodu jsou zejmna: 1) pracovnci mohou zskat za stejn mnostv prce vt mnostv spotebnch statk, 2) zvyuje se nrodn dchod, 3) obchod vytv tlak na nrodn ceny statk, kter jsou pedmtem mezinrodnho obchodu, aby se sbliovaly se svtovmi cenami, 4) vytvoen konkurennho prosted antimonopoln dsledky, 5) urychlen hospodskho rozvoje zem (dky sporm ekonomickch zdroj, specializaci, transferu technologi apod.). Negativn dsledky mohou pinet: 1) vliv vnjch hospodskch ok, 2) krtkodob me dochzet k nrstu nezamstnanosti, 3) sociln dsledky. Mezinrodn pohyb slueb Vvoz a dovoz slueb mezi jednotlivmi zemmi, nkdy oznaovn jako tzv. neviditeln export, je relativn novm, avak dynamicky se rozvjejcm initelem ekonomick internacionalizace. Podstatou obchodovn jsou nehmotn, neskladovateln sluby vyznaujc se neoddlitelnost jejich tvorby od spoteby, tzn. dochz k pm interakci mezi poskytovateli a spotebiteli. Sluby lze lenit dle rznch klasifikac, nap. takto: distribun sluby (nap. doprava, skladovn, komunikace)

vrobn sluby (nap. bankovnictv, pojiovnictv, prvnick a etn sluby), sociln sluby (potovn sluby, kolstv, zdravotnictv), osobn sluby (opravy, restaurace, ubytovn, pe o zevnjek).

Dal rozdlen slueb je nap. podle hlediska potebn blzkosti dodavatel a poskytovatel slueb. Vtina nrodnch ekonomik pi zjiovn rozsahu slueb vychz ze systmu nrodnch t OSN, v jeho rmci jsou sluby zachycovny v HDP rozdlen do 9 sektor. Bn et platebn bilance zem podv informace o mezinrodnm pohybu zbo a slueb, nebo zachycuje tok finannch prostedk plynouc z poskytnutch slueb, jejich uvdn vvoz a dovoz se dl na faktorov a nefaktorov sluby. Faktorov sluby zachycuj dchody zskan v zahrani vvozem vrobnch faktor. Pat sem roky za kapitlu zapjenho do zahrani, zisky ze zahraninch investic, renta z majetku v zahrani, honore a poplatky za umleckou. Literrn a podobnou innost provdnou v zahrani a pracovn dchody z vvozu pracovnch sil do zahrani. Nefaktorov sluby zahrnuj lodn a ostatn druhy dopravy, cestovn, oficiln sluby a ostatn soukrom sluby. V klasifikaci slueb se objevuje urit nejednotnost a je rzn i podle mezinrodnch organizac, kter ji provdj. Rozhodujc pozici maj toky financ, kter souvis s kapitlem zapjenm v zahrani, zisky ze zahraninch investic, dchody z prac v zahrani, turistika. Mezi nejvt dovozce pat vyspl stty, zejmna USA, Velk Britnie, Japonsko, Nmecko. Mezi vvozce nap. Nmecko, Japonsko, USA. Shrnut Mezinrodn obchod pat k nejdleitjm pojmm ve svtov ekonomice. Piny vzniku mezinrodnho obchodu byly rzn, nejastji jsou spojovny s nutnost vzniku trhu, smnou a specializac. Mezinrodn obchod je realizovn v rmci mezinrodnch ekonomickch vztah, kter nabvaj rznch forem. Jde zejmna o pohyby zbo, slueb, ale i vrobnch faktor, zejmna kapitlu a pracovnch sil. Vvozy a dovozy zbo a slueb, jako i faktor vroby jsou dny rozvojem mezinrodn dlby prce, maj adu pin, vykazuj urit tendence a zpsobuj jak pozitivn, tak i nkter negativn dsledky.

Komoditn trhy a hlavn charakteristiky


Komoditn trhy umouj nkup a prodej komodit, i ped jejich skutenou vrobou nebo vypstovnm. V souasnosti se komodity obchoduj prostednictvm komoditnch burz. Komoditn trhy jsou trhy kde surov nebo hlavn vrobky jsou vymnny. Tyto nezpracovan suroviny jsou vymnny na regulovanch druhch zbo vmny, ve kterm oni jsou kupoval a prodval ve standardizovanch kontraktech.

Kapitlov toky rzn formy, pm zahranin investice