Msnk EU aktualit

slo 114, bezen 2013

strana 2

Udlosti: Ekonomick prognza Evropsk komise Sloupek Komise: Vcelet finann rmec 2014-2020 Drobnohled: Parlamentn volby v Itlii a mon nsledky Hlavn tma: Fiskln pakt Prvodce podniknm: Rusko

strana 7

strana 9

strana 10

strana 17

Ven teni, msc nor v evropskm integranm dn zpravidla nepat mezi nejzajmavj obdob roku. Nen charakterizovn hektickm zatkem ani koncem kalendnho roku, nejsou v nm celounijn przdniny a zpravidla se nekonaj ani dn zasedn Evropsk rady. Letoek byl ale vjimkou. Zatkem nora se toti konalo zasedn Evropsk rady, kter mlo na programu zvlt dleitou agendu podobu sedmiletho finannho rmce EU na roky 2014 a 2020. Vyjednvac rozpotov maratn politickch ldr Unie se nakonec zastavil nikoliv na kt 42,195 km, ale na 959 988 milion eur. Pro fajnmekry na veejn finance se jedn o tzv. vdaje na zvazky a vi hrubmu nrodnmu dchodu EU jde o rovn 1 %. V porovnn s nvrhem Evropsk komise se jedn zhruba o sedmiprocentn redukci. To se nelb pedstavitelm Evropskho parlamentu, kter m tak v oblasti finannho rmce schvalovac pravomoc. Zd se tedy, e vsledn podoba rmce jet nepatrn nabobtn, aby uspokojila zjmy europoslanc. Tma je pro svou dleitost komentovno hned na dvou mstech: v rubrice Udlosti i ve Sloupku Komise. Krom vyjednvn o budoucm evropskm rozpotu ns v noru nejvce zaujala novinka z dlny ekonomickch prognostik Evropsk komise. Bruselt analytici krom pravidelnho jarnho a podzimnho reportu zaali nov publikovat i jeho zimn vydn. O nov zimn prognze si petete na stran 2 a 3, i kdy upmn, moc pozitivn vyhldky zde nenajdete. Dal vznamnou udlost druhho letonho msce byly italsk parlamentn volby. Oekvn ped nimi byla celkem pozitivn, nejvt optimist z ad finannch investor ekali pokraovn spn konsolidan politiky provdn ednickm premirem Mariem Montim. Nicmn jm veden politick blok skonil a na 4. mst. Na prvnch dvouch mstech v tsnm zvsu za sebou skonilo stedolev seskupen v ele s Piere Luigim Bersanim ped matadorem italsk politiky Silviem Berlusconim a jeho hnutm. Volebn pat v Itlii je tak jednm z nejhorch monch scn a kolega Lubo Mokr z Research v rubrice Drobnohled na stran 9 ji maluje erta na ze v podob nvratu scn rozpadu eurozny. Hlavn tma aktulnho sla Msnku zpracoval Tom Kozelsk a reagujeme v nm nejen na nedvnou tuzemskou koalin boui ve sklenici vody na tma, zda by se esk republika mla pipojit k pijet Fisklnho paktu. Naim politickm ldrm v pspvku neradme, ale naim tenm vysvtlujeme, co to vlastn Fiskln kompakt je a jak je jeho smysl. A si kad udl obrzek sm. Helena Chamerov ve Vletu do historie zaparkovala svj stroj asu v roce 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonsk smlouva. Co Lisabon zavd, pro byl vlastn pijat, jak zmny po pijet nastaly a jak to bylo s jeho zamtnutm pedchdcem nazvanm Evropskou stavou zjistte na stran 19. V prvodci podnikm jsme tentokrt zabrouzdali mimo zem Evropsk unie, i kdy na evropskm kontinent jsme sten zstali. Zem, u kter tentokrt pinme pehled klovch podnikatelskch charakteristik, je toti Rusko tedy ob a bohatnouc trh, kter lk nejednoho domcho podnikatele. Ven teni, peji Vm pjemn ten naeho milho bulletinu a co nejrychlej pchod jara v jeho pln sle. Jan Jedlika

esk spoitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62 140 00 Praha 4 tel.: +420 956 718 012 EU_office@csas.cz http://www.csas.cz/eu EU OFFICE (KANCEL PRO EU) Jan Jedlika manaer EU Office +420 956 718 014, jjedlicka@csas.cz Tom Kozelsk +420 956 718 013, tkozelsky@csas.cz Iva Dlouh +420 956 718 015, idlouha@csas.cz Helena Chamerov +420 956 718 012, hchamerova@csas.cz EKONOMICK A STRATEG. ANALZY David Navrtil hlavn ekonom esk spoitelny +420 224 995 439, dnavratil@csas.cz GRANTIKA ESK SPOITELNY Richard Lev editel odboru Projektov poradenstv +420 731 192 877, lev@grantikacs.com Mte zjem o realizaci projektu s podporou fond EU? Hledte financovn rozvojovch pln? Plnujete expanzi do zahrani? Chcete zskat vce informac? Prosm, obrate se na ns.

Obsahovmi partnery Msnku EU aktualit jsou Zastoupen Evropsk komise v R a portl EurActiv.cz

Udlosti
POLITIKA

Poslanci schvlili v prvnm ten tzv. finann stavu esk republiky. V ppad, e dluh esk republiky pekro 40 % HDP, mohlo by dojt k omezen vdaj. Evropsk komise vydala novou ekonomickou prognzu, podle kter ek eskou republiku v tomto roce stagnace. Od ptho roku by ji mla esk ekonomika rst. Evropsk komise bude od ptho roku schvalovat rozpoty zem eurozny. Nvrh vceletho finannho rmce na roky 20142020 je na stole.

EKONOMIKA A EURO Ekonomick prognza Evropsk komise

Evropsk komise pedstavila novou ekonomickou prognzu. Doposud toti Komise zveejovala prognzy v kvtnu a listopadu. Od letonho roku pidala Komise tet detailn prognzu, kter zahrnuje irokou klu ukazatel, vetn relnho rstu HDP, inflace, zamstnanosti a dalch statistik vhledov pro roky 2012 a 2014. Slab konec roku 2012 s oekvanm oivenm hospodskho rstu V poslednm tvrtlet roku 2012 se HDP v EU snilo o 0,5 %, eurozna se jet vce ponoila do recese a propad HDP inil 0,6 %. Pro leton rok se v Evropsk unii oekv mrn oiven, kdy dle EK dojde k rstu HDP o 0,1 %. Jet o nco pozitivnj je pedpov pro rok 2014, kdy se ron rst HDP v EU oekv ve vi 1,6 %. Nejlpe na tom letos maj bt pobaltsk stty, kter pekro 3% hranici rstu HDP. Naopak nejhor situace se oekv v ecku (-4,4 % propad HDP) a na Kypru (-3,5 % HDP). Kypr je taky jedinou zem z Evropsk unie, kter m zatm odhadovan propad i pro rok 2014.

Finann stava R prola prvnm tenm poslanc

Poslaneck snmovna Parlamentu esk republiky podpoila zatkem nora nvrh zkona na vytvoen tzv. finann stavy. Jedn se o zkon o rozpotov odpovdnosti, na jeho zklad bude mon zathnout za pomyslnou zchrannou brzdu ve vldnch vdajch v ppad, e se dluh esk republiky dostane nad 40 % HDP. Pot se tak se zzenm Nrodn rozpotov rady, kter bude dohlet na dluhovou politiku vldy. Ke schvalovn zkona dochz krtce pot, co vldn strana TOP 09 vznesla poadavek na zaazen podpisu fiskln dohody EU do nov koalin smlouvy. Dohoda na evropsk rovni, kterou esk premir Petr Neas odmtl spolen s Velkou Britni na zatku loskho roku, pitom smuje k podobnm clm jako stvajc nvrh vldy. Premir argumentoval prv tm, e nejprve je v tto oblasti teba zavst nrodn legislativu. Souasn nvrh zkona o rozpotov odpovdnosti je pak podle veho psnj ne fiskln opaten na rovni EU. Zkon navrhuje pijet opaten ji v ppad, kdy dluh esk republiky pekro 40 % HDP. V tu chvli by mlo dojt k omezen vdaj a ke zpsnn jejich schvalovn. Vzhledem k tomu, e esk dluh se nyn pohybuje okolo 45 %, dolo by ke sputn mechanism okamit po vstupu zkona v platnost. Pi nrstu veejnho dluhu na 45 % bude muset vlda snit vdaje nejmn o ti procenta a zastropovat vdaje na dal ti roky. Dojde tak ke zmrazen plat ve veejnm sektoru a snen mezd pedstavitel sttu o 20 %. K dalm omezen m dojt pi dluhu nad 48 % a pi naven dluhu nad 50 % mus vlda sama podat o vysloven dvry. Nad 60 % se pak vlda vbec nesm zadluit. Prv a 60% hranice je klov v evropskm fisklnm paktu. Podle premira Nease bychom s fisklnm paktem na rovni EU pijali i mnoh jin zvazky ne povinnost dodrovat dluhovou brzdu, proto vlda k fisklnmu paktu nepistoupila. Vzhledem k tomu, e se jedn o stavn zkon, je nutn zskat vtinu t ptin vech poslanc a t ptin ptomnch sentor. Opozice minul tden pi prvnm ten v Poslaneck snmovn vznesla jist vhrady, schvlen obma komorami tak me bt problematick, protoe v Sentu maj vtinu prv levicov strany. http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&t=821 http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske-unii/clanek/financniustava-cr-prosla-prvnim-ctenim-poslancu-co-to-znamena010600

Vvoj inflace Pro roky 2013 a 2014 je odhadovna sniujc se inflace. Vzhledem k tomu, e dopad vych cen energi na inflaci by ml slbnout, oekv se pro leton rok o 0,6 procentnho bodu ni inflace v EU (2,0 %) ne minul rok. Inflace by se mla snit i v dalm roce a mla by tak init 1,7 %. Prakticky v cel Evrop (krom Bulharska a Rumunska) je patrn trend sniovn inflace v roce 2013 a 2014. Nejvy mra inflace je odhadovna pro leton rok v Rumunsku ve vi 4,6 %.

Msnk EU aktualit bezen 2013

Udlosti
Problematick nezamstnanost a veejn finance V dsledku aktulnho oslaben ekonomick aktivity se oekv, e dojde ke zven nezamstnanosti v letonm roce na 11,1 % v Evropsk unii a 12,2 % v eurozn. Mezi stty EU jsou vak v me nezamstnanosti velk rozdly. Nejni nezamstnanost se pro leton rok odhaduje v Rakousku (4,5 %) a nejvy v ecku (27 %) a ve panlsku (26,9 %). Vhled na rok 2014 nen ohledn mry nezamstnanosti taky pli optimistick a dle prognzy EK bude nezamstnanost v EU 11 % a v eurozn 12,1 %. Odhad vvoje veejnho dluhu pin nepvtiv sla. Letos by ml veejn dluh k HDP vzrst v Evropsk unii o tm ti procentn body na 89,9 % a v roce 2014 dokonce na 90,3 %. Saldo veejnch rozpot k HDP m klesat, v roce 2014 by schodek veejnch rozpot ml init 3,1 %. Vhled esk ekonomiky esk ekonomika m podle prognzy Evropsk komise letos stagnovat s oekvanm mrnm oivenm pro rok 2014, kdy ron rst HDP by ml atakovat dvouprocentn hranici. Inflace se bude pohybovat zhruba na prmru EU a v roce 2013 se oekv ve vi 2,1 %. Urit oekvan oiven ekonomiky by mlo pro rok 2014 zvrtit i momentln nepzniv se vyvjejc nezamstnanost. Letos by dle odhadu EK mla vzrst mra nezamstnanosti na 7,6 % s nslednm poklesem na 7,3 % v roce 2014. Nepzniv je t vvoj veejnho dluhu k HDP, kde dlouhodob rostouc trend bude pokraovat i nadle a v roce 2014 by ml init necelch 50 %. Vvoj klovch makroekonomickch veliin v % esk republika Rst HDP Mra nezamstnan. Inflace (HICP) Saldo ve. rozpot Veejn dluh -1,1 7,0 3,5 -5,2 0,0 7,6 2,1 -3,1 1,9 7,3 1,6 -3,0 49,5 -0,3 10,5 2,6 -3,8 87,2 EU - 27 0,1 11,1 2,0 -3,4 89,9 1,6 11,0 1,7 -3,1 90,3 2012 2013 2014 2012 2013 2014 Nov pravomoci Evropsk komise by mly poslit rozpotovou disciplnu eurozny a pedejt dalm dluhovm krizm. Nov zkon hospodskho vldnut EU dopln stvajc rozpotov pravidla zem eurozny, je byla zavedena na konci roku 2011. Za pekroen hranice deficitu a dluhu je mon potrestat stt finannmi sankcemi. Komise me podle nov dohody vrtit nvrh rozpotu vld s doporuenmi na jeho pepracovn jet ped jeho schvalovnm nrodnm parlamentem. Bude tak mon spustit psn dohled nad zem, kter bude ohroena finannmi potemi. Dohoda by mla bt formln schvlena v beznu. Evropsk komise tedy bude posuzovat rozpoty stt na rok 2014, piem nvrhy by j mly vldy zaslat do 15. jna tohoto roku. Na postup Komise pak budou dohlet lensk stty a Evropsk parlament. Europoslanci poaduj, aby se posudky Evropsk komise zamily hlavn na zajitn rstu. krty by se tedy nemly tkat investic s rstovm potencilem. Pokud Komise bude dat snen rozpotu, nesm se dotknout investic do vzdln a zdravotn pe. Dohoda je kompromisem, kter ukonil dlouh jednn mezi Radou, Evropskm parlamentem a Komis. Jejich spor spoval hlavn v otzce vytvoen evropskho zchrannho fondu, jen by ml zahrnovat i vzjemn ruen za dluhy a vydvn spolench dluhopis. Tomu odporuje hlavn nmeck vlda a nkolik dalch zem eurozny. Pej si to naopak levicov a liberln frakce europoslanc. Kompromisnm eenm se vytvoen fondu odkld s tm, e se otzkou nsledujc rok bude zabvat skupina expert. Vsledky sv analzy pedlo v beznu 2014. Evropsk komise by ppadn pokud bude nalezeno konsensuln een nvrh na vytvoen fondu pedloila ped koncem souasnho mandtu, tedy do ervna 2014. http://www.europarl.europa.eu/news/cs/pressroom/content/ 20130220IPR05941/ http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/narodni-r ozpocty-zemi-eurozony-budou-pod-dohledem-komise-eu010630

45,5 48,0

Zdroj: Evropsk komise - ekonomick prognza zima 2013 http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_ economy/2013/pdf/ee1_en.pdf

Nrodn rozpoty zem eurozny budou pod dohledem Komise

Evropsk komise bude schvalovat nvrhy rozpot zem eurozny. V ppad, e podle n nebudou vyhovovat pravidlm EU, bude poadovat zmny. Dohodli se na tom zstupci Rady EU s europoslanci. Nov pravidla obsaen v tzv. dvojbalku budou platit od bezna. Dosaen dohoda ukonila msce snah o nalezen kompromisu v otzce evropskho rozpotovho dohledu.

ROZPOET Stty se dohodly na vceletm finannm rmci 20142020

Nov revidovan nvrh vceletho finannho rmce (MFF) na obdob 20142020 pedloen pedsedou Evropsk rady Hermanem Van Rompuyem evropskm ldrm byl na summitu EU schvlen. Ve rozpotu bude dosahovat 960 mld. eur ble viz tabulka.

EU Office S http://www.csas.cz/eu

Udlosti

Evropsk unie se dohodla s USA na zahjen uzaven komplexn dohody o obchodu a investicch. Ta by mla pinst ron zisk a 0,5 % HDP pro Evropskou unii. Dle se dohodly na rychlm zaveden pravidel bankovn regulace BASEL III. 24 lenskch stt EU podepsalo dohodu o jednotnm patentu, svj podpis pipojila i esk republika. Jednotn patent EU by ml snit nklady na jeho zskn v zemch Evropsk unie. Komise pedstavila balek tkajc se socilnch investic.
Podoba tohoto transatlantickho obchodnho a investinho partnerstv by mla pekroit rmec tradinho odstrann cel a oteven trh, pokud jde o investice, sluby a veejn zakzky. Clem jednn, kter probhla zatkem nora ve Washingtonu, je dojt k vzjemnmu sblen v nsledujcch oblastech: Pstup na trh V rmci tto dohody bude snaha o co nejvt zjednoduen cel a odstrann poplatk v rmci transatlantickho obchodu s prmyslovmi vrobky a zemdlskmi produkty. Dle chtj ob strany otevt sv trhy se slubami v novch sektorech. V oblasti investic budou chtt ob velmoci doshnout co nejvy rovn liberalizace a ochrany investic, kterou ob strany dosud sjednaly v rmci jinch obchodnch dohod. Dal projednvanou oblast bude zadvn veejnch zakzek.

Oproti pvodnmu nvrhu Hermana Van Rompuye, kter byl odmtnut na listopadovm summitu, se jedn o dal krt ve vi 12 miliard eur. Pvodn pln Evropsk komise potal s vce ne bilionem eur. spory se budou tkat hlavn kapitol pro konkurenceschopnost a nov plnovanho Nstroje na propojen Evropy. rove platebnho stropu byla ve srovnn s listopadovm nvrhem snena z 935 miliard eur na 908,4 miliard, co poadoval britsk premir David Cameron. Pedseda Evropskho parlamentu Martin Schulz v prbhu jednn znovu varoval, e Evropskou radou projednvan nvrh rozpotu mou europoslanci s pomrn velkou pravdpodobnost zamtnout. Problematick bylo vyjednvn ohledn tzv. rabat, tedy kompenzac pro nkter ist pltce do rozpotu EU. Britsk rabat zstal zachovn, nizozemsk rabat, kter pvodn inil cca 1 miliardu eur ron, ml ale bt snen na 650 milion eur za rok. Nizozemsk premir proto nvrh Van Rompuye odmtal. Nakonec pro Nizozemsko vyjednal o 45 milion vce. Rakousko mlo o svoji kompenzaci pijt docela, nakonec mu bude do roku 2016 postupn vyplaceno 60 milion eur. vdsku ml bt rabat snen asi o polovinu na 160 milion eur, i jemu se ale podailo vyjednat jet 25 milion eur ron navc oproti pvodnmu nvrhu. esk premir Petr Neas se snail vyjednat vce penz pro eskou republiku. V nvrhu bylo esku pidleno o 400 milion eur z kohezn politiky vce, tm by se dostalo na celkovch 20 miliard eur. Neas ale poadoval dal naven, a to o jednu miliardu eur oproti pvodnmu listopadovmu nvrhu. Argumentoval pitom dajn tm, e ostatn stty (konkrtn Polsko) mly dostat vt kompenzace. Nakonec bylo esk republice pidleno 20,5 miliard eur, tedy o 900 milion vce ne v pvodnm nvrhu. Vce k tmatu viz rubrika Sloupek Komise na stran 7. http://www.consilium.europa.eu/homepage/highlights/mff-agre ed-by-eu-leaders?lang=cs http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/dohoda-o-roz poctu-eu-na-pristich-sedm-let-byla-mezi-evropskymi-lidry-uza vrena-010597

ZAHRANIN OBCHOD Jednn o transatlantickm obchodnm a investinm partnerstv mezi EU a USA

Mezi Evropskou uni a Spojenmi stty americkmi m dojt ke komplexn dohod o obchodu a investicch. Tato dohoda by tak mla obrovsk vznam, protoe by byla nejvt uzavenou obchodn dohodou mezi tmito velmocemi a mohla by pedstavovat celkov ron zisk a 0,5 % HDP pro Evropskou unii a 0,4% rst HDP pro Spojen stty.

Otzky regulace a neceln pekky k integrovanjmu transatlantickmu trhu Clem tto obchodn dohody je snit podnikm zbyten nklady a prtahy a takt zaruit vysokou rove ochrany zdrav, bezpenosti, ochrany spotebitele a ivotnho prosted, orientujc se primrn na sjednocen pravidel, postup, technickch pekek a norem pro vrobky, kter jsou momentln nejvt pekkou transatlantickho obchodu. een spolench globlnch obchodnch vzev a pleitost V tto oblasti budou dotena prva duevnho vlastnictv, ve snaze zachovn a podpory vysok rovn ochrany duevnho vlastnictv, dle obchod a udriteln rozvoj, dal vzvy

Msnk EU aktualit bezen 2013

Udlosti
a pleitosti s globlnm vznamem a pracovn skupina na vysok rovni pro zamstnanost a rst Evropsk unie a Spojen stty nyn odstartuj vnitn postupy, kter povedou k vlastnmu zahjen jednn v nejblim monm termnu. EU a USA se dohodly na rychlm zaveden pravidel regulace bank Podle TK se Evropsk unie a USA na spolenm jednn ve Washingtonu dohodly na rychlm zaveden pravidel bankovn regulace BASEL III. Podle komisae pro vnitn trh a sluby Michela Barniera nov pravidla zpsuj poadavky na kapitlovou pimenost bank a jsou prozatm nejdleitj reakc na finann krizi z let 20072009. elem novch pravidel je pimt banky, aby si udrovaly adekvtn rezervy na kryt ppadnch ztrt. Pokud budou nov pravidla fungovat, nebude ji pt nutno ztrtov banky sanovat z veejnch rozpot. Pravidla BASEL III se budou zavdt postupn a podle dnench pln to me trvat a 6 let. Mly by tedy kompletn platit od roku 2019. http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-13-95_cs.htm Evropsk komise si od spolenho patentu slibuje a 80% snen nklad na zskn patentu v zemch Evropsk unie. Souasn systm je toti a 60ti nsobn dra ne napklad v n, co psob negativn na konkurenceschopnost evropskch podnik. Aby dohoda vstoupila v platnost, mus bt ratifikovna alespo ve 13 lenskch sttech. http://www.consilium.europa.eu/homepage/highlights/agreeme nt-on-unified-patent-court-signed?lang=cs http://www.euractiv.cz/podnikani-a-zamestnanost/clanek/cr-po depsala-historickou-dohodu-o-vzniku-jednotneho-patentu-eu010623

ZAMSTNANOST A SOCILN POLITIKA Kam by mly podle Evropsk komise smovat sociln investice?
Evropsk komise pedstavila legislativn balek tkajc se socilnch investic, kter obsahuje nvrh reforem v sociln oblasti, a souasn vyzvala lensk stty, aby modernizovaly sv systmy sociln ochrany. Balek zahrnuje adu oblast sociln ochrany od pomoci znevhodnnm dtem, pes nvrhy na een bezdomovectv, po reformy vedouc k aktivaci pracovnho trhu. Evropsk komise se tmto reformnm rmcem sna reagovat na dopady hospodsk krize. Prv v jejm dsledku je toti v nkterch lenskch sttech rekordn vysok nezamstnanost. Nvrh napklad pedpokld, e banky budou mt povinnost zizovat zkladn bezplatn ty. Podle pedstav Evropsk komise by se balek socilnch investic tak ml stt soust tzv. evropskho semestru, kter se zamuje na koordinaci fisklnch politik. Soust nvrhu jsou i tzv. zelen dan i pesun tvrtiny pennch prostedk z koheznch fond do sociln politiky. Podle kritickch hlas vak sdlen Evropsk komise nepedstavuje nic jinho, ne nezvazn soubor doporuen pro lensk stty. Samostatnou kapitolou je problematika nezamstnanosti mladch lid, kter v nkterch lenskch sttech, hlavn ve panlsku i Itlii, dosahuje rekordnch rovn. Evropsk komise na tento problm reagovala ji minul rok nvrhem na vytvoen systmu tzv. zruk pro mlad. Ten by ml mladm lidem do 25 let garantovat pracovn msto, st nebo dal vzdln do ty msc od oputn vzdlvacho systmu. V souasnm nvrhu rozpotu EU na obdob 20142020 je pro n vylenno 6 miliard eur. http://ec.europa.eu/news/employment/130220_cs.htm http://www.euractiv.cz/socialni-politika/clanek/kam-by-mely-po dle-evropske-komise-smerovat-socialni-investice-010633

JEDNOTN VNITN TRH R podepsala dohodu o vzniku jednotnho patentu EU

Dlouholet spory o vznik jednotn patentov ochrany v EU skonily. Ministi lenskch stt podepsali tzv. patentov balek, kter krom evropskho patentu s jednotnm inkem obsahuje tak dohodu o jednotnm patentovm soudu a nazen o pekladech. Pot se s tm, e prvn spolen patenty budou udleny ji na potku ptho roku. Krom esk republiky vznik jednotnho patentu EU podpoily i dal zem. Itlie a panlsko v minulosti vyjdily opakovan nesouhlas s navrenm principem, kter pot s pekladem patent a jejich prvodn dokumentace do trojice jazyk: anglitiny, nminy a francouztiny. I pes tyto vhrady ale Itlie dohodu nakonec podepsala, panlsko nikoli. Svj podpis pod tuto dohodu ale prozatm nepipojilo Bulharsko, kter v souasn dob prochz vldn kriz, a Polsko. Delegace Polsk republiky svj odmtav postoj vysvtlila obavami z negativnch dopad patent na nrodn ekonomiku. Nevylouila ale, e v budoucnosti svj nzor nezmn. Celkem tedy dohodu podepsalo 24 lenskch zem. Rozhodnut o zzen Jednotnho patentovho soudu budou pouiteln ve vech zemch, kterch se tato poslen spoluprce tk.

EU Office S http://www.csas.cz/eu

Udlosti
ZDRAV A OCHRANA SPOTEBITELE Kosk maso milo i do R, Komise chyst kontroly
Kosk maso nesprvn oznaen jako hovz se nalo v hamburgerech, lasagnch a boloskch pagetch pedevm ve Spojenm krlovstv, Francii a vdsku, ale i v masovch kulikch prodvanch v maloobchodnch etzcch IKEA. Nedeklarovan kosk maso se dostalo i do esk republiky. Kosk maso samo o sob nen zdrav kodliv, ale veterini podvaj konm lky, kter nejsou ureny k lidsk konzumaci. Evropsk parlament pak zaadil jednn o skandlu s koskm masem jednn Vboru pro ivotn prosted, veejn zdrav a bezpenost potravin (ENVI). Europoslanci poaduj psnj regulaci. Evropsk komise doporuila vytvoit koordinovan pln kontrol na vyeten podvod a poslen spotebitelsk dvry, kter se v souvislosti se souasnou afrou znan snila. V przkumu, kter publikovala britsk Spotebitelsk vzkumn spolenost, 65 % respondent uvedlo, e kvli skandlu mn dvuje tomu, co je uvedeno na obalech potravin. EU bude lenskm sttm, kter se do plnu zapoj, poskytovat finann podporu ve vi 25 %. Kontroly zanou neprodlen a budou trvat jeden msc s monost prodlouen o dal dva msce. lensk stty musej ppadn nlezy kontrol okamit oznamovat Komisi. Pln pot s kontrolami vrobk, jejich obaly uvdj, e se jedn o hovz maso. Clem kontrol je odhalen koskho masa. Oznaovn vrobk jako hovz v ppad, e obsahuje i dal druhy masa, je v rozporu se souasnou legislativou EU. Kontroly se tak budou tkat koskho masa, kter by mohlo obsahovat veterinsk prostedky, je jsou v potravinskm prmyslu nelegln. Konkrtn se jedn o ltku phenylbutazon, kter m podle Federace evropskch veterin nepijateln vedlej efekty na lidsk zdrav. Kon, kter se pomoc tto ltky lily, se nesm dostat na jatka a nsledn do potravinovch vrobk. Federace proto navrhuje vytvoen centralizovanho evidennho rejstku tzv. koskch pas. Tm by se podle jejch expert pedelo duplikovn tchto pas a snilo se riziko, e se kosk maso obsahujc liva dostane do potravinovho etzce. http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/content/ 20130214STO05852/ http://www.euractiv.cz/zemedelstvi0/clanek/konske-masomozna-mirilo-i-do-cr-komise-chysta-kontroly-010621

VNJ VZTAHY Ukrajina m na splnn podmnek EU as do kvtna

Po ron odmlce se uskutenil summit EU-Ukrajina. Ukrajinsk prezident Viktor Janukovy na nm zdraznil zjem sv zem pibliovat se evropsk integraci. Pedstavitel EU na Ukrajinu apelovali, aby pracovala na hmatatelnm pokroku ohledn lidskch prv. Dali j as do kvtna. Evropsk unie obnovila sv vztahy s Ukrajinou, kter byly od minulho roku na bodu mrazu v dsledku uvznn opozin politiky Julije Tymoenkov. Jej odsouzen evropt pedstavitel vnmaj jako politick proces a zsah do lidskch prv, co v demokratickch sttech nem msto. Losk summit byl kvli tomu dokonce poprv po patncti letech odvoln. Po ad msc vhn a vykvn se v Bruselu setkali pedstavitel EU s prezidentem Ukrajiny Viktorem Janukovyem. Snaili se najt cestu k uzaven asocian dohody mezi EU a Ukrajinou, kter je ji od roku 2011 pipravena k podpisu. Pedseda Evropsk rady Herman Van Rompuy v tomto ohledu vymezil hlavn oblasti, kde ped podepsnm mus dojt k pokroku: Jedn se pedevm o otzku selektivn spravedlnosti, kter odkazuje prv na uvznn bval premirky Tymoenkov a ministra vnitra jej vldy Jurije Lucenka. Dal oblasti souvis s pochybnostmi o demokratinosti jnovch parlamentnch voleb a nslednch reforem soudnictv. Ukrajinsk velvyslanec pi EU v Bruselu vak nedvno uvedl, e jeho zem odmtne jakkoli podmnky pro podepsn dohody. Stl pedseda Evropsk rady Herman Van Rompuy i pedseda Evropsk komise Jos Manuel Barroso ale na summitu zdraznili, e se nejedn o dodaten poadavky. Zmnn podmnky jsou ji obsaen v nvrhu asocian dohody, podobn jako v dohod o volnm obchodu, kter je tak pipravena k podpisu. Krom diskus o asocian dohod pedstavitel EU i Ukrajiny debatovali o pedsednictv Ukrajiny v Organizaci pro bezpenost a spoluprci v Evrop. http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/ pressdata/en/ec/135666.pdf http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/clanek/ukrajina-ma-na-spl neni-podminek-eu-cas-do-kvetna-010638

Msnk EU aktualit bezen 2013

Zastoupen Evropsk komise v R napluje Msnk EU aktualit pspvky do rubriky Sloupek Komise. V tomto sle se vnuje vceletmu finannmu rmci 20142020. lnek pedstavuje nkolik zkladnch fakt o vceletm finannm rmci. Dle se zamuje na dohodu z potku nora, kdy se podailo doshnout dohody o vi celkovho stropu vdaj. Konen podoba vak bude zviset i na rozhodnut Evropskho parlamentu.

Sloupek Komise

VCELET FINANN RMEC 20142020 JAK SE ROD DOHODA

Kdy na poslednm norovm zasedn Evropsk rady jej pedseda Herman Van Rompuy po tm 26 hodinch nepetritho vyjednvn oznmil na Twitteru Mme dohoduekn se vyplatilo, mohl nezasvcen konzument sdlovacch prostedk lehce nabt dojmu, e pedsedov vld a prezidenti 27 lenskch stt Evropsk unie u vd, jak bude rozpoet EU a do roku 2020 vypadat. Obzvlt kdy se ada z nich zhy oznaila za vtze a odcestovala z Bruselu dom. Ve skutenosti bylo toto dlouh jednn jen jednm z mnoha, kter se jet na tma vceletho finannho rmce (neboli MFF, jak se podle anglickho termnu Multiannual Financial Framework v bruselsk hantrce rmec oznauje) budou v blzk budoucnosti pravdpodobn konat. O konen vi prostedk, kter budou Evropsk unii do roku 2020 k dispozici, toti nerozhoduj jen nejvy pedstavitel lenskch stt. A takt nejde pi jednnch jen o penze. Abyste se mohli v nadchzejcm vvoji lpe orientovat, nabzme pehled nkolika zkladnch fakt o MFF. 1) MFF nen rozpoet stanovuje nejvy povolen vdaje, kter bude moci Evropsk unie ron vynaloit v nsledujcch letech v jednotlivch oblastech, a souasn stanovuje strop pro celkov objem prostedk pro cel obdob 20142020. Jednotliv ron rozpoty jsou schvalovny zvl, ovem v rmci limit stanovench MFF. 2) Pi vyjednvn o MFF nejde jen o vi prostedk, clem je v hrubch obrysech vymezit budouc rozpoty pomoc: a. vdajovch strop, kter stanov, kolik nejve me EU vyerpat; b. definovn program stanovujcch, na co mohou bt prostedky vyuity; c. stanoven pravidel, podle kterch budou rozpoty financovny. MFF tedy do velk mry ovlivuje podobu politik EU a limity jejch vdaj na obdob a 7 let. 3) Jednn o MFF probhaj mezi temi stranami. Jsou jimi Evropsk komise, Rada a Evropsk parlament. Evropsk komise pipravuje prvn nvrh MFF. Politick dohoda Evropsk rady (tedy nejvych pedstavitel lenskch stt EU) nsledn vymezuje hlavn mantinely pro jednn Rady. Ta rozpoet spolen s parlamentem schvaluje. 4) V Rad se zstupci vech lenskch stt sna doshnout shody. Jednn probhaj na tyech rovnch, na kterch zasedaj technit experti (pracovn skupiny), velvyslanci (tzv. vbor stlch zstupc), ministi (Rada) a nejvy pedstavitel stt (Evropsk rada). 5) MFF nen jeden dokument, ale balek piblin 75 legislativnch akt, kter se schvaluj odlinmi postupy: nazen o MFF schvaluje Rada jednomysln po souhlasu Evropskho parlamentu, pt prvnch pedpis o vlastnch zdrojch EU pijm Rada bu jednomysln (zkladn dokument), nebo kvalifikovanou vtinou (provdc pedpisy). Pijet dokument je podmnno souhlasem nebo stanoviskem Evropskho parlamentu, konkrtn legislativn akty pro jednotliv oblasti politik se schvaluj tzv. dnm legislativnm postupem. To znamen, e Rada a Evropsk parlament rozhoduj spolen. V dohod z potku nora je stanoven celkov strop vdaj ve vi 960 miliard eur rozdlen nsledovn: Nvrh vceletho finannho rmce (MFF) na roky 20142020 2014-20 2007-13 Srovnn v mil. EUR v mil. EUR v% Chytr a inkluzivn rst
Konkurenceschopnost pro rst a zamstnanost Hospodsk, sociln a zemn soudrnost

450 763
125 614 325 149

446 310
91 495 354 815

1,0
37,3 -8,4

Udriteln rst: prodn zdroje Bezpenost a obanstv Globln Evropa Sprva Kompenzace Zvazky celkem jako procento HND Platby celkem jako procento HND Zdroj: Rada Evropsk unie

373 179 15 686 58 704 61 629 27 959 988 1,00% 908 400 0,95%

420 682 12 366 56 815 57 082 n/a 994 176 1,12% 942 778 1,06%

-11,3 26,8 3,3 8,0 n/a -3,5 -3,7

Na konenou podobu MFF, kter bude v ppad pistoupen Chorvatska zvazn i pro Unii o 28 lenskch sttech, si jet budeme muset pokat. Dvodem jsou vyjden ldr nkolika frakc v Evropskm parlamentu, kte krtce po zasedn Evropsk rady vyjdili svou nespokojenost s nvrhem. Vce o MFF naleznete na strnkch europa.eu/newsroom/ highlights/multiannual-financial-framework-2014-2020/.

EU Office S http://www.csas.cz/eu

Informan servis
Zasedn klovch instituc EU
4. 3. 2013 - Euroskupina 4. 5. 3. 2013 5. 3. 2013 7. 8. 3. 2013 11. 3. 2013 11. 3. 2013 11. 3. 2013 11. 14. 3. 2013 14. 15. 3. 2013 - Zasedn Evropsk rady 18. 19. 3. 2013 21. 3. 2013 22. 23. 3. 2013 27. 28. 3. 2013 12. 13. 4. 2013 - Euroskupina
Pstup ke dni 28.2.2013

V rubrice Informan servis zobrazujeme nadchzejc zasedn klovch rozhodovacch orgn Evropsk unie, kter jsou doplovny dalmi vznamnmi udlostmi typu mezinrodnch summit se svtovmi velmocemi apod. Agenda jednn tchto klovch orgn je s ohledem na jej maximln aktulnost pipravovna asto jen nkolik dn ped vlastnm jednnm a je mono ji vyhledat na tomto odkazu: http://europa.eu/newsroom/calendar/

Brusel, Belgie Dublin, Irsko Brusel, Belgie Brusel, Belgie Brusel, Belgie Brusel, Belgie Brusel, Belgie trasburk, Francie Brusel, Belgie Brusel, Belgie Brusel, Belgie Dublin, Irsko Brusel, Belgie Dublin, Irsko

- Neformln setkn ministr zdravotnictv - Zasedn Rady pro hospodsk a finann zleitosti - Zasedn Rady pro spravedlnost a zleitosti vnitra - Zasedn Rady pro zahranin zleitosti - Zasedn Rady pro veobecn zleitosti - Zasedn Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku - Plenrn zasedn Evropskho parlamentu

- Zasedn Rady pro zemdlstv a rybolov - Zasedn Rady pro ivotn prosted - Neformln setkn ministr zahraninch vc - Plenrn zasedn Evropskho parlamentu

Msnk EU aktualit bezen 2013

Clem rubriky Drobnohled je podvat se detailnji na aktuln tmata, kter hbou evropskou politikou. V beznovm sle se zabvme tmatem, kter vzbudilo ve finannch i politickch kruzch velk rozruch konkrtn volebnm patem v Itlii. Z pouze tsnho vtzstv se mohla radovat stedolev formace veden svm ldrem Pier Luigim Bersanim, kter na zda dch politicky nesmrteln Silvio Berlusconi. Budou se volby v Itlii opakovat? A jak to me mt dopad na stabilitu eura?

Drobnohled

PARLAMENTN VOLBY V ITLII A MON NSLEDKY

Italsk parlamentn volby byly znmm rizikem, ale obecn se potalo s tm, e bez vtch problm vyhraje koalice levho stedu veden Pier Luigim Bersanim. Nasvdovaly tomu tak zveejovan przkumy volebnch preferenc, kter doslova do posledn chvle tuto variantu potvrzovaly. Bohuel Bersani ztratil solidn nskok a na jeho kor zskali populist Silvia Berslusconiho (prav sted) a Beppe Grilla s Hnutm pti hvzd (tko politicky zaaditeln). Propadla stedov koalice veden technokratickm premirem Mariem Montim. Mon koalice (Bersani Bersluconi nebo Bersani Grillo) momentln nevypadaj prchodn, protoe Bersani nechce spolupracovat se zdiskreditovanm Berslusconim (se kterm spolen podporovali Montiho) a Grillo nechce spolupracovat s Bersanim. Jako pravdpodobn tak nyn vypad opakovn loskho scne z ecka, kde bylo tak nutn volby opakovat. V ecku to na druh pokus dopadlo dobe (i kdy tsn a se tstm), v Itlii vak hroz dal poslen populistickch tendenc. Bezprostedn ekonomick dopad voleb je omezen, protoe se odchzejc Montiho technokratick vld podailo nastavit relativn velmi dobr fiskln kurz. Itlie tak pat ke sttm s nejnim rozpotovm deficitem v rmci EMU a bez nklad na obsluhu svho obrovskho dluhu (tzv. primrn deficit) je dokonce v pebytku. Prv ve zadluen v kombinaci s dlouhodob prakticky stagnujc ekonomikou je hlavnm problmem. Aby bylo mon dluh splcet je nutn rozbhnout ekonomiku a aby bylo mon rozbhnout ekonomiku jsou nutn reformy. A do tch se Italm nechce a proto, e se jim do nich nechce, zskvaj populist. Hlavn negativn vliv m aktuln zven nejistota plynouc z vsledk voleb, kter m citeln negativn dopad na finann trhy. Nejvraznji se to projevilo v rstu rizikov pirky u italskch sttnch dluhopis, ale tak u sttnch dluhopis dalch stt postiench dluhovou kriz a fiskln restrikc (napklad u panlska). Opt tak oil pzrak vytlaen tchto stt z finannch trh a volby mezi jejich zchranou anebo bankrotem. Riziko bankrotu v och trhu podstatn snil zvazek prezidenta ECB Maria Draghiho udlat pro zchranu eura cokoliv. Toto cokoliv zkonkrtnn v podobn programu OMT (outright monetary operations), jeho obsahem jsou nkupy sttnch dluhopis na sekundrnm trhu, vak m tak svoje meze. Konkrtn se stt, jen o tuto formu pomoci pod, mus zavzat, e bude ctt konsolidan a reformn program v rmci ESM (European stability mechanism Evropsk stabilizan mechanismus). A Italov reformovat odmtaj. Vsledek italskch voleb znovu ukzal hrozc riziko populismu. Naposledy jsme si ho pipomnli pi loskch volbch v ecku, kde v parlamentnch volbch se tstm na druhm mst skonila populistick euroskeptick strana SYRIZA. Pi hodnocen rizik vvoje v eurozn se podle mho nzoru dost asto nedoceuje monost masivnho pklonu voli k populistickm stranm. Nelo by o nic jinho ne o odmtnut zodpovdnosti za minul vvoj a jej shazovn ist na zkorumpovan politiky (kte ovem reprezentovali sv volie a mli jejich mandt) a hledn jednoduchch een sloitch problm. Z toho pstupu pak vyplvaj hesla propagujc napklad vystoupen z eurozny nebo i pmo nesplcen dluh. Pokud by pokraovaly souasn trendy me se Evropa dostat do situace, kter v podstat nebude rozumn eiteln a nebude moci skonit jinak ne rozpadem eurozny. Hlavn makroekonomick ukazatele Itlie v% rst HDP mra nezamstnan. inflace (HICP) bn et p.b.*) 2010 1,8 8,4 1,6 -3,5 2011 0,4 8,4 2,9 -3,3 -3,9 120,7 2012 -2,2 10,6 3,3 -0,7 -2,9 127,1 2013e 2014e -1,0 11,6 2,0 0,6 -2,1 128,1 0,8 12,0 1,7 0,8 -2,1 127,1

deficit ve. rozpot *) -4,5 veejn dluh *) 119,2

Zdroj: Evropsk komise ekonomick vhled, zima 2013, roky 2013 a 2014 odhad EK, *) vi HDP Co se tk dalho vvoje v Itlii jsem dost skeptick. Koalin potencil Hnut pti hvzd je minimln, Grillo by si spoluprac s kteroukoliv etablovanou stranou zniil image a pravdpodobn by rychle skonil jako u ns Vci veejn. Velk koalice (Bersani + Berlusconi) je sice stenm eenm patov situace, ale se dvma velkmi riziky. Prvnm je, e kvli pokraovn v zodpovdn, ale nepjemn, politice budou volii pechzet stle vce ke Grillovi. Druhm je nevypoitateln a nevyzpytateln Berlusconi, kter bude oportunisticky dlat, co mu v dan chvli bude vyhovovat podobn jako nedvno zniil reformn Montiho vldu tm, e j sthl podporu. Nov volby tak tko nco vye, jejich hlavnm rizikem je dal rst vhy populist. Pro Evropu z cel situace neplyne nic dobrho, pzrak konce spolen mny eura v jeho souasn podob opt oil. Pokud se Itlie odchl od reformnho kurzu, nepome j ani ECB, protoe program OMT je pes ESM vzan na striktn plnn reformnch program. Grillo navc me slouit jako vzor pro populisty v dalch sttech. rodnou pdu by mohli mt nejen na tce zkouenm jihu Evropy, ale i ve sttech typu Nmecka, kde se ad voli nelb, e je jih zachraovn z jejich finannch prostedk. Lubo Mokr, esk spoitelna (Research)

EU Office S http://www.csas.cz/eu

Tma

Hlavnm tmatem aktulnho sla Msnku EU aktualit je tentokrt tzv. Fiskln pakt, kter je nkdy nazvn i Fisklnm kompaktem. Jeho kolem je koordinovat fiskln politiku lenskch stt, aby nedochzelo k nadmrnmu zadluovn nkterch z nich. Fiskln pakt zaal platit v lednu letonho roku, v dob uzvrky Msnku ho ratifikovalo 17 z 25 signatskch stt. Mezi signati nejsou pouze dv lensk zem Unie: Velk Britnie a z naeho pohledu ne zcela pochopiteln i R.

FISKLN PAKT SMLOUVA O STABILIT, KOORDINACI A SPRV V HOSPODSK A MNOV UNII

1. VOD
Poteba eit dluhovou krizi v Evrop si vydala pijet novch krok a opaten, kter v zsad meme rozdlit do tchto typ dle sv povahy: Fiskln opaten smyslem je poskytnout sttm s omezenm pstupem na finann trh pjky. Hlavnm nstrojem je v souasnosti Evropsk stabilizan mechanismus (ESM) s kapacitou a 500 miliard eur, ke ktermu je teba pist dalch 200 miliard eur, kter zbyly z Evropskho fondu finann stability (EFSF). Mnov opaten jsou vykonvna Evropskou centrln bankou a vedle mimodnch dlouhodobch operac (LTRO) sem aktuln pat zejmna program na intervence na sekundrnch dluhopisovch trzch (OMT) s clem srazit vnosy problmovch stt na ni ufinancovatelnou rove). Trn opaten jedn se o opaten, kter jsou realizovna na finannm trhu mezi driteli sttnch dluhopis a jejich emitenty jednotlivmi lenskmi stty. Aktuln sem pati dobrovoln dohoda (PSI) mezi driteli eckch sttnch dluhopis a eckou vldou na odputn 74 % hodnoty drench obligac. Systmov opaten maj podobu pravy evropskch norem s clem upravit legislativn rmec tak, aby se do budoucna neopakovaly podobn dluhov krize. Pat sem jednak zpsovn regulace v sektoru finannch slueb, jednak prava dosavadn nevyhovujc koordinace fisklnch politik jednotlivch lenskch stt formou pijet nov smlouvy Fisklnho kompaktu. Nov fungujc Fiskln kompakt, jako samostatn smlouva na rovni primrnho prva EU, m zajmav vztah i k esk republice. Nae zem se spolu s Velkou Britni staly jedinmi dvma lenskmi stty EU, kter se ke kompaktu nepihlsily. Objektivn analza principu fungovn Fisklnho kompaktu, vetn jeho smyslu a uitenosti je proto aktulnm hlavnm tmatem tohoto sla Msnku EU aktualit. Na zatek si vak pipomeme, e koordinaci fisklnch politik v mnov unii ml primrn zajiovat Pakt stability a rstu.

2. PAKT STABILITY A RSTU

Zahjen fungovn jednotnho vnitnho trhu EU v roce 1992 vyvolalo mylenku dalho odbourn barir pi vzjemnm peshraninm obchodovn tentokrt v mnov oblasti. Vdy jednorzov devalvace domc mny o napklad 10 % m stejn efekt, jako zaveden dovoznch cel ve stejn vi. Nicmn me jednotn mnov politika spn fungovat i bez opory jednotn fiskln politiky? ast v mnov unii toti jednotlivm astnkm nebrn, aby nevyuili situace a neili na dluh tedy umouje st nklad dluhu v podob tlaku na depreciaci penst na celou mnovou znu, zatmco vnosy z dluhu (tedy vce penz k dispozici) nesou pedevm jednotliv stty. V tomto smyslu se jedn o klasick jednn ernch pasar. Odpov na zamezen tohoto jednn se zrodila v roce 1997 v Amsterodamu, kde byl ujednn tzv. Pakt stability a rstu (Stability and Growth Pact - SGP). Jeho smyslem nebylo sjednotit fiskln politiku lenskch stt eurozny, ale vynutit potebnou fiskln disciplnu a jednotliv nrodn rozpotov politiky koordinovat do takov mry, aby umonily bezproblmov fungovn mnov zny. Tu zajiuje Pakt stability a rstu tm zpsobem, e poaduje po lenskch sttech provdt takovou rozpotovou politiku, aby zem udrela limit maximln 3 % schodku veejnch financ vi HDP a 60 % veejnho dluhu k HDP. U dluhu nad tuto hranici dan zem mus kad rok vykzat uspokojiv tempo sniovn. Podle paktu jsou lensk stty zavzny dret ve stedndobm horizontu sv rozpotov pozice blzko vyrovnanosti nebo v pebytku. Cl je dle zakldajcch smluv EU dostaten k tomu aby lenskm sttm umonil vyrovnvat normln cyklick fluktuace a souasn udret rozpotov deficity v rmci limitu vymezenm referenn hodnotou 3 % HDP. Samotn pakt se skld ze dvou st preventivn a odrazujc:

2.1. Preventivn st
V rmci opaten obsaench v preventivnm pili mus lensk stty dodvat ron zprvy o hospodaen a stedndob rozpotov strategii, jejich podoba se li podle asti zem v eurozn: stabilizan programy (stability programmes) pro lensk stty eurozny

10

Msnk EU aktualit bezen 2013

Tma
konvergenn programy (convergence programmes) pro lensk stty EU stojc mimo euroznu K programm nsledn zaujm stanovisko Rada EU a Evropsk komise, a pokud jsou se strategi nespokojeny, nsleduj dv monosti: a) Na zklad nvrhu Komise me Rada EU vydat vasn varovn (early warning) s clem zabrnit vzniku plinho schodku. b) Pomoc vasnch politickch doporuen nezvazn povahy (policy advice) se me Evropsk komise snait o npravu nejvtch hch nrodnch fisklnch politik. Konvergenn i stabilizan programy se mus vztahovat k obdob zanajcmu pedchozm rokem a krom roku souasnho mus zahrnovat nejmn 3 roky nadchzejc. Programy se ke Komisi podvaj obvykle v prosinci. Mus obsahovat nsledujc informace: Stedndob cl nrodn politiky, kter ukazuje, e nrodn rozpoty jsou dlouhodob udriteln a jejich deficit je men ne 3 % HDP. Pokud zem pekrauje tento deficit, tak mus zrove vypracovat pln, kterm ho sn. Zkladn hospodsk pedpoklady (podrobn popis nrodnho hospodstv, jeho rstovho potencilu, trhu prce i monetrn stability). Nrodn vldy mus vrohodn popsat prostedky, kter povedou k naplnn rozpotovch cl. Zem stojc mimo euroznu ke zprv musej pidat tak podrobn rozepsan cle jejich mnov politiky a jejich vztah k cenov stabilit a stabilit mnovch kurz. Tyto informace Evropsk komise nsledn ov. Zam se na relnost uvedench hospodskch pedpoklad, ale i na to, zda navren prostedky skuten vedou k deklarovanm clm. Dleitou otzkou je, zda stedndob rozpotov cl poskytuje uritou rezervu, tak aby byl v ppad neekanch problm cl i pesto splnn. Evropsk komise tak ovuje, zda jsou nrodn hospodsk politiky v souladu s hlavnmi smry hospodsk politiky (The broad economic policy guidelines). sttm doporuen, aby nadmrn schodek odstranily, a poskytne jim k tomu urit as. Nedodren doporuen vede k dalm krokm, vetn monosti sankc pro lensk stty eurozny. Sankce uveden v Paktu stability a rstu V ppad nadmrnho deficitu me bt na stty eurozny uplatnna sankn procedura. V prvnm roce postien stt skld neroen depozitum ve vi 0,2 % svho HDP + 1/10 rozdlu mezi skutenm deficitem k HDP a limitn hodnotou. Ve druhm roce se ve neroenho depozita zvyuje maximln na 0,5 % HDP. A ve tetm roce bez sjednan npravy se neroen depozitum pemuje v pokutu. I pes velice ast poruovn fiskln disciplny a aplikaci procedury pi nadmrnm deficitu nikdy nebyl dn stt sankcionovn. Dvodem je schvalovac mechanismus, kdy nvrh na sankci dv Evropsk komise, nicmn o jejm uvalen rozhoduj samy lensk stty (v. stt, na n m bt sankce uvalena).

2.3. Reformy Paktu stability a rstu

U pvodn Pakt stability a rstu znal vjimky pokud se jednalo o doasn deficit zpsoben neekanou udlost a v nejblich letech se mly vrtit do limitu, mohl bt rozhodnutm Rady odputn. To se napklad stalo v roce 2003 Nmecku a Francii, a Rada je za to dodnes od mench stt kritizovna. V roce 2005 byla schvlena reforma Paktu stability a rstu (Council regulation 1055/2005), kter se zamovala na zven flexibility Paktu. Zmny nespovaly v korekci zkladnch kritri; zkladn pravidla (limity 3 % HDP u rozpotovho schodku, resp. 60 % u veejnho dluhu) nebyly zpochybnny a ohroeny. Problm je vak v tom, e zaaly bt uplatovny vce na mru problmm jednotlivch lenskch stt a v prbhu uritch fz hospodskho cyklu toleruj urit projevy fiskln nedisciplinovanosti. Hodnocen, dodrovn a vymhn pravidel hry je od reformy do jist mry podzeno provdnm strukturlnch reforem, napklad reforem penz (krtkodob negativn dopady na veejn finance pi provdn reformy penz nemohou vyvolat proceduru pi nadmrnm deficitu). Dky reform sankce nemusely bt uvaleny v ppad, e poruen pravidel bude mal a doasn a finann prostedky budou pouity na: poslen mezinrodn solidarity, dosaen evropskch politickch cl, zejmna pak sjednocen Evropy, investice do vzdln, inovac, vvoje a boje proti nezamstnanosti, veejn investice, sniovn zadluen, penzijn reformu (zem, kter zahj penzijn reformu,

2.2. Odrazujc st postup pi nadmrnm schodku

Druh st Paktu stability a rstu upravuje kroky, kter se spust pi postupu pi nadmrnm schodku (Excessive Deficit Procedure). Tento postup pi nadmrnm deficitu se zahj, jestlie schodek veejnch financ pekro prahovou hodnotu ve vi 3 % vi HDP. Je-li rozhodnuto, e je schodek nadmrn ve smyslu Smlouvy, vyd Rada EU dotenm lenskm

EU Office S http://www.csas.cz/eu

11

Tma
budou moci z deficitu tyto investice odepisovat po dobu pti let; v prvnm roce 100 % nklad, v nsledujcch letech 80 %, 60 %, 40 % a 20 %). Od roku 2005 platn pravidla v podstat umouj kadmu lenskmu sttu individuln zdvodnit, pro nebyl schopen dodret prh fiskln disciplny. Kad stt individuln bude mt pleitost a prostor zdvodnit, zda vy deficit nebyl vyvoln faktory, kter nov pravidla Paktu stability a rstu po pechodnou dobu toleruj (hospodsk situace, reformy, nutn jednorzov vdaje). Celkovm efektem tto reformy tak nebylo napraven nevhodnho schvalovacho mechanismu, nbr spe zmken pravidel danch Paktem, co se naplno projevilo po roce 2009 ve form dluhov krize ve velk sti zem eurozny.

3. FISKLN PAKT
Smlouva o stabilit, koordinaci a sprv v hospodsk a mnov unii mezi: Belgickm krlovstvm, Bulharskou republikou, Dnskm krlovstvm, Spolkovou republikou Nmecko, Estonskou republikou, Irskem, eckou republikou, panlskm krlovstvm, Francouzskou republikou, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburskm velkovvodstvm, Maarskem, Maltou, Nizozemskm krlovstvm, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou a vdskm krlovstvm, znm t jako fiskln pakt, vstoupila dne 1. ledna 2013 v platnost. Touto smlouvou se smluvn strany (lensk stty Evropsk unie, zatm mimo Spojen krlovstv a esk republiky) zavazuj poslit hospodsk pil hospodsk a mnov unie pijetm souboru pravidel pro zpsnn rozpotov kzn prostednictvm rozpotovho paktu, jako i poslit koordinaci svch hospodskch politik a zlepit sprvu eurozny, a podpoit tak dosaen cl Evropsk unie v podob udritelnho rstu, zamstnanosti, konkurenceschopnosti a sociln soudrnosti.

3.1. Ratifikace fisklnho paktu

Po podpisu fisklnho paktu premiry i prezidenty signatskch zem muselo dojt k jej ratifikaci v souladu s stavnmi pravidly tchto zem, vtinou parlamentn cestou (vjimkou je Irsko, kde probhlo referendum). K datu uzvrky tohoto sla Msnku byl pakt ratifikovn v 17 zemch. Proces ratifikace fisklnho paktu Ratifikace Rakousko Belgie Bulharsko Kypr Nmecko Dnsko Estonsko panlsko Francie ecko Maarsko Itlie Irsko Litva Lucembursko Lotysko Malta Nizozemsko Portugalsko Polsko Rumunsko vdsko Finsko Slovinsko Slovensko 30. 7. 2012 26. 7. 2012 27. 9. 2012 19. 7. 2012 5. 12. 2012 27. 9. 2012 26. 11. 2012 10. 5. 2012 14. 9. 2012 14. 12. 2012 6. 9. 2012 22. 6. 2012 25. 7. 2012 6. 11. 2012 21. 12. 2012 30. 5. 2012 17. 1. 2013 V platnosti od 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 1. 2013 1. 2. 2013

Zdroj: Rada EU, stav k 21. 2. 2013

12

Msnk EU aktualit bezen 2013

Tma
Ve ve uveden tabulce ze zem Evropsk unie chyb Spojen krlovstv a esk republika, kter se k tto smlouv zatm pipojit nechtj. Aby tato smlouva vstoupila v platnost, bylo nutn, aby ji ratifikovalo minimln 12 zem eurozny. Tato podmnka byla splnna a k tmto 12 sttm pouvajcm euro: Estonsko, Finsko, Francie, Itlie, Irsko, Kypr, Nmecko, Portugalsko, Rakousko, ecko, Slovinsko, panlsko se 17. ledna 2013 jet pipojilo Slovensko. Na ratifikaci se tedy ze zem eurozny ek ve sttech Beneluxu a na Malt. V Irsku o ratifikaci bylo rozhodnuto v referendu. Irsko se tak stalo jedinou zem, kde o fisklnm paktu rozhodovali volii. Ratifikan proces podstoupily i dal stty Evropsk unie. Mimo euroznu ratifikace probhla v Dnsku, Litv, Lotysku a Rumunsku. Smlouva o stabilit, koordinaci a sprv v hospodsk a mnov unii byla ratifikovna a je tak zatm platn v 17 zemch Evropsk unie. Ve zbylch osmi sttech, kter tuto smlouvu podepsaly 2. bezna 2012, je otzka ratifikace oteven. Blzko k pijet maj v Polsku, kde 20. nora 2013 poslanci schvlili fiskln pakt. Polskmu prezidentovi je tak umonno, aby tuto smlouvu ratifikoval. Ponaje 1. beznem 2013 je ratifikac fisklnho paktu podmnno poskytnut finann pomoci na zklad novch program v rmci stlho zchrannho fondu Evropskho stabilizanho mechanismu (o Evropskm stabilizanm mechanismu si mete pest v naem Msnku EU aktualit slo 110 z listopadu 2012, kter vyel v listopadu minulho roku). Ne Smlouva o stabilit, koordinaci a sprv v hospodsk a mnov unii mohla vejt v platnost, dochzelo k mnoha jednnm. U na konci roku 2011 se na zasedn Evropsk rady dohodly hlavy stt a pedsedov vld lenskch zem eurozny k vytvoen nov mezivldn smlouvy. Dne 30. ledna 2012 byla po nkolika tdnech jednn schvlena podoba fisklnho paktu vemi vedoucmi pedstaviteli Evropsk unie (krom Spojenho krlovstv a esk republiky). Tato smlouva byla podepsna 2. bezna 2012 a mohla vstoupit v platnost 1. ledna 2013 po ratifikaci nejmn 12 zem eurozny, co bylo splnno. Tato smlouva by mla bt zalenna do smluv, na nich je zaloena Evropsk unie, jakmile to bude mon. Ve lht nejve pti let ode dne vstupu tto smlouvy v platnost budou na zklad vyhodnocen zkuenost s jejm plnnm pijaty v souladu se Smlouvou o Evropsk unii a Smlouvou o fungovn Evropsk unie nezbytn kroky s clem zalenit obsah tto smlouvy do prvnho rmce Evropsk unie. Stty eurozny jsou touto smlouvou vzny od prvnho dne msce nsledujcho po uloen jejich ratifikanch listin. Na ostatn leny Evropsk unie se vztahuje ke dni podpisu tto smlouvy vjimka z asti na jednotn mn, a mohou bt a do zruen tto vjimky vzny pouze tmi ustanovenmi hlavy III (rozpotov pakt) a IV (koordinace hospodskch politik a konvergence) tto smlouvy, o nich pi uloen sv ratifikan listiny i k pozdjmu dni oznmen hodlaj bt vzny.

3.2. Rozpotov pakt

Klovou st Fisklnho paktu je jeho hlava III. nazvan Rozpotov pakt. V hlav III fisklnho paktu jsou uvedena pravidla pro stty, kter se k nmu rozhodnou pipojit a je budou uplatovat a do jednoho roku od vstupu platnosti tto smlouvy pijmou zvazn a trval prvn pedpisy pednostn na rovni stavn i takov, u kter je jinm zpsobem zarueno, e pedpisy budou v plnm rozsahu respektovny a dodrovny po celou dobu vnitrosttnho rozpotovho procesu. Hlavn poadavek paktu Veejn rozpoty smluvnch stran maj bt vyrovnan nebo pebytkov. Ronm strukturlnm saldem veejnch financ se rozum ron cyklicky oitn saldo bez vlivu jednorzovch a doasnch opaten. Pokud saldo nepekro spodn limit strukturlnho schodku ve vi 0,5 % hrubho domcho produktu v trnch cench, povauje se pravidlo o vyrovnanm rozpotu za dodren. Smluvn strany Fisklnho paktu t zajist rychl smovn ke svmu stedndobmu cli ve smyslu revidovanho Paktu o stabilit a rstu. Harmonogram tohoto smovn navrhne Evropsk komise s pihldnutm k rizikm z hlediska udritelnosti, jim dan zem el. Pokrok pi naplovn tohoto cle se vyhodnocuj na zklad celkovho posouzen, v nm je strukturln saldo pouito jako mtko, vetn analzy vdaj oitnch o vliv diskrench opaten na stran pjm, v souladu s revidovanm Paktem o stabilit a rstu. Smluvn strany se mohou od svho stedndobho cle i od cesty k jeho postupnmu dosaen odchlit pouze doasn v ppad vjimench okolnost. Pokud vak smluvn strany maj pomr veejnho dluhu k HDP v trnch cench

EU Office S http://www.csas.cz/eu

13

Tma
vrazn ni ne 60 % a jsou-li rizika z hlediska dlouhodob udritelnosti veejnch financ nzk, me spodn limit stedndobho cle odpovdat strukturlnmu schodku ve vi maximln 1,0 % HDP v trnch cench. Je-li zjitno zvan odchlen od stedndobho cle nebo od cesty k jeho postupnmu dosaen, je automaticky aktivovn mechanismus npravy. Mechanismus zahrnuje povinnost doten smluvn strany provst opaten k nprav odchylek bhem uritho obdob. Tento mechanismus zavedou smluvn strany na vnitrosttn rovni na zklad spolench zsad, kter navrhne Evropsk komise a kter se budou tkat zejmna povahy, rozsahu a harmonogramu npravnch opaten, je je nutno pijmout. Tento mechanismus npravy mus pln respektovat vsady vnitrosttnch parlament. Poadavek sniovn veejnho dluhu Ve veejnho dluhu se bude sledovat nejen z dvodu monho naven limitu strukturlnho schodku, ale i jestli smluvn strana nepekro hodnotu 60 %. Jestlie pomr veejnho dluhu smluvn strany k hrubmu domcmu produktu pekrauje referenn hodnotu 60 %, jsou pak povinny tento pomr sniovat prmrnm tempem jedn dvacetiny za rok. O een nadmrnho schodku v dsledku poruen dluhovho kritria se rozhodne postupem podle lnku 126 Smlouvy o fungovn Evropsk unie. Mon finann sankce pi nedodrovn pravidel Paktu V ppad nepijet i neplnn nezbytnch opaten ke sniovn dluhu me bt zleitost pedloena Soudnmu dvoru Evropsk unie a mohou bt uloeny finann sankce podle pravidel, je vypracuje Evropsk komise v rmci lnku 260 Smlouvy o fungovn Evropsk unie. Shled-li Soudn dvr, e doten smluvn strana nevyhovla jeho rozsudku, me j uloit zaplacen pauln stky nebo penle v individuln vi, je nepeshne 0,1 % hrubho domcho produktu zem. stky takto uloen smluvn stran budou smrovny do dvou typ rozpot/finannch mechanism podle toho, zda je postien zem lenem eurozny i nikoliv nsledujcm zpsobem: lenov eurozny sankce budou hrazeny ve prospch Evropskho stabilizanho mechanismu. nelenov eurozny sankce budou odvdny ve prospch souhrnnho rozpotu Evropsk unie. Dle budou lensk stty pedem ohlaovat Rad Evropsk unie a Evropsk komisi sv plny emis veejnch dluhopis. Hodnoty strukturlnho salda jsou u zem Evropsk unie v souasn dob znan neuspokojiv, a to zejmna vzhledem k maximln ppustn hranici strukturlnho schodku na rovni 0,5 % HDP, avak vhled do dalch let Podle nejnovj ekonomick prognzy Evropsk komise m dojt ke zlepen strukturlnho salda tm ve vech zemch Evropsk unie. V nsledujcch dvou letech by se prmrn strukturln schodek za celou EU ml snit tm o jeden procentn bod. Pekvapivm vtzem by dle tto prognzy mlo bt v roce 2014 ecko, kter by mlo doshnout strukturlnho pebytku ve vi 1,5 %. Pokud uvme, e v roce 2009 mlo ecko jako jedin z EU dvoucifern strukturln schodek (14,8 %), je to podn skok. vykazuje pomrn pozitivn trend. Naopak u veejnho dluhu se situace jev zcela opan.

3.3. Aktuln stav plnn Fisklnho paktu strukturln saldo veejnch rozpot
A jakch hodnot nabv strukturln saldo u jednotlivch zem Evropsk unie? Dle daj Evropsk komise se do limitu strukturlnho schodku ve vi 0,5 % HDP v trnch cench dostalo v roce 2012 jen est stt Evropsk unie: Nmecko, Dnsko, Estonsko, Bulharsko, Lotysko ecko. Stty Lucembursko a Finsko tuto hranici tsn pekroily, ale vzhledem k tomu, e ob zem maj veejn dluh k HDP pod 60 %, mohlo by se na n uplatnit pravidlo naven limitu strukturlnho schodku na 1 % HDP v trnch cench. Jedna vc je stav v roce 2012, druh je vak vvoj strukturlnho schodku.

14

Msnk EU aktualit bezen 2013

Tma
Na vvoj strukturlnho salda mla velk vliv hospodsk krize, a proto mnoho stt Evropsk unie doshlo nejvyho strukturlnho schodku v roce 2009. V nsledujcch letech dochzelo ke zlepovn situace. V roce 2014 by dle prognzy mly mt nejvy strukturln schodky Spojen krlovstv a Irsko, a to necelch 5 %. Vvoj strukturlnho salda v zemch EU Prmr 2004-2008 ecko Nmecko Dnsko Estonsko Bulharsko Finsko Itlie Dnsko Rumunsko Lucembursko Lotysko Portugalsko Rakousko Polsko EU 27 Nizozemsko esk republika Francie Litva Belgie Kypr Malta Maarsko Slovensko Slovinsko Irsko Spojen krlovstv -7,4 -1,7 1,0 -1,1 0,9 2,7 -4,5 2,6 -4,6 0,8 -3,6 -4,8 -1,5 -4,3 -2,8 -0,3 -3,4 -4,3 -3,6 -1,4 -1,4 -4,7 -7,6 -3,1 -3,0 -0,8 -4,5 2010 -8,1 -2,4 1,3 -1,1 -2,0 -0,7 -3,6 -0,2 -6,1 0,0 -2,9 -8,7 -3,3 -8,3 -4,9 -4,0 -4,8 -5,8 -4,6 -3,3 -5,5 -4,4 -3,4 -7,5 -4,4 -9,2 -8,7 2014 1,5 0,3 0,3 0,2 -0,3 -0,4 -0,5 -0,5 -0,6 -0,7 -1,1 -1,5 -1,6 -1,7 -1,9 -2,1 -2,1 -2,2 -2,2 -2,5 -2,5 -2,5 -2,6 -2,8 -3,1 -4,6 -4,9 Estonsko Bulharsko Lucembursko vdsko Rumunsko Litva Lotysko Dnsko esk republika Slovensko Polsko Finsko Slovinsko Malta Rakousko Nizozemsko Maarsko Nmecko EU-27 Francie Kypr Spojen krlovstv panlsko Belgie Irsko Portugalsko Itlie ecko Podle aktulnho odhadu Evropsk komise vak tento veejn dluh bude postupn u vtiny lenskch stt EU narstat. Prmr EU by se tak ml zhorit o 3 procentn body. Pokud se m ecko z nynjho strukturlnho schodku vypracovat v roce 2014 ke strukturlnmu pebytku ve vi 1,5 %, tak u veejnho dluhu m sv prvenstv u zajitno. V roce 2012 byl toti v ecku veejn dluh k HDP t.c. 161,6 %, co bylo o zhruba 30 procentnch bod vc ne u druh nejhor Itlie, v roce 2014 u m bt veejn dluh ecka 175,2 %, co je o tm 40 procentnch bod vce ne se v t dob oekv v Itlii. Tet nejzadluenj zem je dnes a dle prognzy EK v roce 2014 bude Portugalsko. Vvoj veejnho dluhu k HDP t.c. v % ve sttech Evropsk unie 2000 5,1 72,5 6,2 53,9 22,5 23,6 12,4 52,4 17,8 50,3 36,8 43,8 26,3 53,9 66,2 53,8 56,1 60,2 61,9 57,4 59,6 41,1 59,4 107,8 35,1 50,7 108,5 103,4 2010 6,7 16,2 19,2 39,5 30,5 37,9 44,5 42,7 37,8 41,0 54,8 48,6 38,6 67,4 72,0 63,1 81,8 82,5 80,2 82,3 61,3 79,4 61,5 95,5 92,2 93,5 119,2 148,3 2014 11,3 17,3 24,1 35,5 38,0 40,3 41,5 47,3 49,5 57,1 57,5 57,6 63,4 73,6 74,5 75,0 77,7 78,3 90,3 95,0 97,0 97,9 101,0 101,1 120,1 124,7 127,1 175,2

Zdroj: Evropsk komise, ekonomick prognza zima 2013; stty azeny sestupn dle vhledu na rok 2014

3.4. Aktuln stav plnn Fisklnho paktu veejn dluh

V roce 2012 tm polovina stt EU (vetn R) mla veejn dluh ni ne 60 % HDP v trnch cench a prmr za EU byl ve vi 87,2 % HDP t.c. Krom Maarska se pod hranici 60 % dostaly vechny stty bvalho vchodnho bloku.

Zdroj: Evropsk komise, AMECO; stty seazeny vzestupn dle vhledu na rok 2014

EU Office S http://www.csas.cz/eu

15

Tma
Nejvt nrsty veejnho dluhu k HDP t.c. mezi roky 2000 a 2012 byly v Irsku (o 82 p.b.), Portugalsku (o 70 p.b.), ecku (o 58 p.b.) a Spojenm krlovstv (o 49 p.b.). Naopak k poklesu veejnho dluhu v danm obdob dolo v Bulharsku (o 54 p.b.), vdsku (o 16 p.b.), Belgie (o 8 p.b.) a Dnsku (o 7 p.b.). Nejvt nrsty veejnch dluh byly v letech hospodsk krize. V roce 2009 narostl veejn dluh k HDP t.c. v EU o vc jak 8 procentnch bod. Situace v esk republice I kdy je v dnen dob veejn dluh v esk republice vrazn ni ne 60 % k HDP v t.c., jeho vvoj v poslednch letech moc pzniv nen, a pokud se nepijmou urit opaten vedouc ke stabilizaci i sniovn veejnho dluhu, me se stt, e se dostaneme do situace jinch stt EU s obrovskmi problmy s veejnm dluhem. Po urit stabilizaci veejnho dluhu k HDP t.c. ve vi 30 % do roku 2008, dolo i v R v dsledku hospodsk krize k jeho navyovn, co se dlo prakticky v cel Evropsk unii. Nicmn nastal as se k tomuto problmu postavit elem a zat eit, jak tento veejn dluh udret na uzd, i jet lpe ho pomalu sniovat. Souasn vlda zatm nen k pistoupen k fisklnmu paktu naklonna. Urit se najdou argumenty pro i proti ratifikaci tto

smlouvy. Pod vak mme oteven zadn vrtka a meme naskoit zpt do hlavnho proudu stt, kter se v drtiv vtin k Paktu pihlsily, bez ohledu na to, jestli jsme lenem eurozny i nikoliv.

4. ZVR
Fiskln pakt meme povaovat za nstroj slouc k odstrann systmovho nedostatku eurozny; tud e prosted spolen mnov politiky nen doplnno pravidly spolen fiskln politiky, resp. alespo pravidly spolen koordinace rozpotovch politik jednotlivch lenskch stt. Pvodn ml tuto roli hrt Pakt stability a rstu. Ten si pi jednnch o vzniku eurozny prosadilo Nmecko, kter se obvalo nesourodho vkonu fisklnch politik a nadmrnho zadluovn stt platcch eurem. Pakt stability a rstu byl za celou dobu sv existence nkolikrt poruovn, vetn ze strany Nmecka. Vzhledem k nevhodnmu mechanismu udlen finannch sankc za nedodrovn pravidel Paktu tyto nebyly nikdy problmovm sttm udleny. Dvodem je skutenost, e sankce sice navrhovala Evropsk komise, ale prvo je uvalit mla Rada EU pro ekonomick a finann zleitosti (tzv. Ecofin), kde zasedaj ministi lenskch stt EU v. z tch zem, kter pravidla paktu poruovala. Hlasovn v Ecofinu sice bylo kvalifikovanou vtinou, ale i tak ministi vzornch k vdy dreli basu s provinilci a sankce neuvalili. Poslednm hebkem do dvryhodnosti Paktu pak bylo jeho rozvolnn v roce 2005. Tehdy bylo rozhodnuto, e sankce nebudou uvaleny, kdy poruen rozpotovch pravidel bude zpsobeno vdaji typu investice do vzdln, vdy a vzkumu, vdaje na dchodovou reformu apod. Absence fiskln koordinace v prosted eurozny se naplno projevila po startu globln finann krize v roce 2008. Dlouhodob strukturln problmy nkterch stt eurozny zejmna jejho jinho kdla vystily v neudriteln nrst veejnho zadluen, co se v och finannch investor projevilo ztrtou dvryhodnosti zskat zpt sv investice. Takto postien stty nakonec pily o monost refinancovat se na finannm trhu a zskaly zchranu od EU a MMF. Nedostatenou innost Paktu stability a rstu m od ledna 2013 nahradit tzv. Fiskln pakt (i Fiskln kompakt). Zde je hlavnm kritriem tzv. strukturln deficit veejnch financ, tedy deficit oitn o vliv hospodskho cyklu bez vlivu jednorzovch a doasnch opaten. Takto vymezen strukturln schodek me init maximln -0,5 % HDP, u stt s nim stupnm veejnho dluhu (tedy menm ne 60 % HDP) je pak povolena tolerance a do -1,0 % HDP. Souasn Fiskln pakt stanovuje, e tato pravidla mus bt vlenna do nrodn legislativy signatskch stt formou stavnho i podobnho zkona. Na hodnocen efekt Fisklnho paktu je nyn, zhruba dva msce od nabyt jeho innosti, pli brzy, i kdy oproti Paktu stability a rstu se jedn o vznamn pokrok. Teprve praxe nsledujcch 3-4 let ale uke, nakolik bude Pakt inn v praxi a nakolik pispje ke zven kredibility lenskch stt EU.

16

Msnk EU aktualit bezen 2013

Rubrika Prvodce podniknm je soust poradenskho programu Prvodce podniknm v zahrani, kter nabz EU Office esk spoitelny. V rmci programu poskytujeme zdarma naim klientm z ad malch a stednch podnik informace, jak spn expandovat do zahrani a jak je zde ek podnikatelsk prosted. Vce informac o programu naleznete: www.csas.cz/eu. V tomto vydn pedstavujeme Ruskou federaci.

Prvodce podniknm

RUSKO
Zkladn daje
Oficiln nzev Rusk federace ( ) Poet obyvatel 143 056 383 (2012) Rozloha Mna 17 098 242 km2 Rusk rubl (RUB)

tak odvtv chemickho a strojrenskho prmyslu. Rusko vyv hlavn ropu a ropn produkty, zemn plyn, kovy, devo, ale i chemiklie i zbran. Nejvznamnjm exportnm partnerem je Nizozemsko (podl 12 %). Struktura importu je odlin Rusko dov pedevm stroje a vozy, farmaceutick ppravky, plasty i polotovary. Nejvt st dovozu pochz z ny (15,5 %) a Nmecka (10 %).

Etnick sloen Rusov 79,8 %, Tatai 3,8 %, Ukrajinci 2,0 % Zdroj: CIA World Factbook Rusk federace vznikla po rozpadu Sovtskho svazu v roce 1991 a skld se z celkem 83 subjekt (oblasti, republiky, autonomn okruhy, kraje, federln msta a autonomn oblasti). Hlavou sttu je prezident, kter disponuje zkonodrnou iniciativou, me vydvat prezidentsk dekrety a udv smr vnitn i zahranin politiky. V beznu 2012 byl zvolen prezidentem Vladimir Putin, s funknm obdobm esti let. Parlament je tvoen dvma komorami Sttn dumou a Radou federace. Sttn duma se skld ze 450 poslanc volench na 5 let. Radu federace tvo 166 len ze vech federlnch administrativnch jednotek.

Makroekonomick vhled
Rusko se po tvrdm zsahu finann krize rychle vzpamatovv. Zatmco v nejkrizovjm roce 2009 se jeho ekonomika propadla o tm 8 %, ji v nsledujch dvou letech se shodnm tempem rstu +4,3 % razantn odrazila od dna. V roce 2012 inil rst HDP necel 4 %. Zkladn makro ukazatele Rst HDP (%) Mra nezamstnanosti (%) Inflace (%) Deficit veejnch rozp. (% HDP) Veejn dluh (% HDP) Zdroj: Evropsk komise; e -odhad Dvjmu tahounu rstu spoteb domcnost dochzel dech a rusk hospodstv tentokrt thly investice. Zpornou kontribuci k ruskmu hospodskmu rstu mly opt ist vvozy, i kdy ve vrazn menm rozsahu ne o rok dve. V klovm tebnm prmyslu se vce da tomu ropnmu ne tb zemnho plynu. Od zatku roku 2012 jsme byli svdky rstu vvozu ropy v objemovm i finannm vyjden. Rusov maj sv veejn finance v podku a i dky stabilnm pjmm z prodeje ropy a zemnho plynu jejich veejn dluh osciluje okolo 10% hranice vi hrubmu domcmu produktu. Veejn rozpoty jsou prakticky vyrovnan a nejspe tak zstanou i v nejblim obdob. 2011 2012 2013e 2014e 4,3 6,6 8,4 1,3 12,1 3,7 6,4 7,7 0,3 11,5 309 6,2 7,4 0,2 10,9 4,0 6,1 7,4 -0,2 10,4

Struktura hospodstv a zahranin obchod

Oproti evropskm ekonomikm je v Rusk federaci vy podl zemdlstv, kde dominuje pstovn obil, cukrov epy, slunenicovch semen, zeleniny a ovoce. Klovm sektorem je vak prmysl, a to zejmna odvtv spojen s tbou uhl, ropy a zemnho plynu. Dleit jsou

HDP

Prce

Trh prce
Mra nezamstnanosti je v Rusku dlouhodob na relativn nzkch rovnch, kdy loni pedstavovala 6,0 % a v blzk budoucnosti by mla dle mrn klesat. Aktuln minimln mzda je zde na rovni ekvivalentu 130 eur, co je 42 % tuzemsk hodnoty. Tak prmrn mzdy jsou zde ni ne v R. Napklad ve zpracovatelskm prmyslu v roce 2011 po pepotu inily 523 eur, tedy zhruba o dv ptiny mn ne jsou prmrn mzdy v tomto odvtv v esk republice.

EU Office S http://www.csas.cz/eu

17

Prvodce podnikn
Zkladn ukazatele trhu prce Mra nezamstnanosti (2011) Produktivita prce k EU dle FX (2010) Minimln msn mzda (1H/2013) msn nklady prce v odvtvch (2011) Zpracovatelsk prmysl Stavebnictv Velkoobchod a maloobchod innosti v oblasti nemovitost Ubytovac a stravovac sluby Zdroj: Eurostat 6,6 % 27,9% 130,0 EUR Rusko (v EUR) 523 580 502 697 361 R (v EUR) 916 867 872 848 498 piblin ti tdny) a celkov nklady se vyplhaj do ve pouze okolo 6 600 rubl (cca 4 200 CZK).

Hlavn dan a vedlej nklady prce

Sazba dan z pjm prvnickch osob ve vi 20 % je ve stedo- a vchodoevropskm kontextu spe nadprmrn slo. Opan hodnocen meme provst u rovn dan z pjmu fyzickch osob, kter je charakterizovna sazbou 13 % pro vechny pjmov skupiny. Daovm nerezidentm je z pijatch dividend sraeno 15 %, rezidentm pouze 9 %. Nklady na pracovn slu zvyuje pouze pspvek zamstnavatele na sociln zabezpeen, kter u nich ronch pjm do 568 tisc rubl (cca 350 tisc korun) in 30 %, nad tuto hranici pak 10 %. Da z pidan hodnoty m ti psma. Krom standardn 18% sazby maj 10% sazbu (nkter potravinsk, dtsk a zdravotnick zbo, i nkter periodika a knihy) a 0% sazbu (nkter sluby z oblasti dopravy a pepravy). Da/odvod Korportn da Da z dividend nerezidentm Da z pjmu jednotlivc (rovn da) DPH (zkladn / snen / nulov sazba) Sociln a zdravotn pojitn - zamstnavatel Sazba 20% 15 % 13 % 18/10/0 % 30/10 %

Zklady pracovnho prva

Pracovn smlouvu je zde mono uzavt na dobu neuritou i uritou, zde vak maximln na dobu 5 let a pouze v zkonem urench ppadech (doasn zstup, seznn pracovnci, manaei apod.). Rut zamstnanci si uvaj 28 dn zkonn dovolen. Zkuebn doba je stanovena na maximln dlku 3 msc. V ppad vedoucch zamstnanc me bt zkuebn doba prodlouena a na 6 msc. Vpovdn lhta in dva msce a odstupn ve vtin ppad 23 msn mzdy. Pracovn doba v Rusku je stanovena na 40 hodin tdn a mzda me bt vyplcena pouze v rublech.

Energetika
Nejvce elektiny se v Rusku vyrob ze zemnho plynu, jeho podl na primrn produkci dosahuje pesn poloviny. Druhm nejvznamnjm zdrojem jsou obnoviteln zdroje energie s podlem pesahujcm 16 %. Energie tu nejsou drah. V roce 2011 se elektina obyvatelstvu prodvala v pepotu za 0,078 EUR za kWh a koncov ceny zemnho plynu dosahovaly ve ekvivalentu 83 EUR za 1000 metr krychlovch. velkoobchodn ceny v 2011 Elektrick energie (EUR/kWh) Zemn plyn (EUR/1 000 m3) Zdroj: Eurostat, ceny bez DPH Rusko 0,0781 83,92

Zklady obchodnho prva

Nejastjmi prvnmi formami podnikn jsou spolenost s ruenm omezenm (OOO) a akciov spolenost (AO). Minimln kapitl rusk s.r.o. in 10 tisc rubl neboli 6 300 K, piem ke dni registrace spolenosti mus bt splacena minimln polovina zkladnho kapitlu a zbytek do jednoho roku. Akciov spolenost m dv podoby: uzavenou a otevenou. Uzaven akciovka m maximln 50 spolenk zakladatel s minimlnm zkladnm kapitlem 10 tisc rubl. Oteven akciovka nem omezen poet spolenk. Ti se zskvaj veejnm pisem a mus dt dohromady zkladn kapitl ve vi alespo 100 tisc rubl. Prvn forma Veejn obchodn spolenost Komanditn spolenost Spolenost s ruenm omezenm Uzaven akciov spolenost Oteven akciov spolenost Minimln kapitl nen stanoven nen stanoven 10 000 RUB 10 000 RUB 100 000 RUB

Investin pobdky
Zd se, e nejlep pobdkou pro pchod zahraninch investor je velik a stle bohatnouc trh o 143 milionech obyvatel. I tak by se toti dala vysvtlit skutenost, pro je ucelen program lkn zahraninch investor na federln rovni zatm v plenkch. Investin pobdky jsou rozvinut zejmna na regionln rovni v tzv. Zvltnch ekonomickch znch, kter jsou rozdleny podle preferovanch hospodskch obor. Podnikatel v znch usazen mohou erpat rzn levy, napklad daov i celn.

Zdroj: MZV R Velvyslanectv esk republiky v Moskv Z przkumu Svtov banky vyplv, e proces zaloen prmrn s. r. o. je v Rusku pomrn zdlouhav (zabere

18

Msnk EU aktualit bezen 2013

Rubrika Vlet do historie ns v kadm sle Msnku EU aktualit provz vvojem Evropsk unie. V minulm vydn jsme se vnovali Smlouv z Nice, kter sice pipravila EU na sv velk rozen, ale pesto stle panovala mezi stty pedstava vytvoen mezinrodn smlouvy, kter by zjednoduila fungovn EU. V tomto vydn se proto zamme pedevm na Lisabonskou smlouvu a nejdleitj zmny, kter pinesla.

Vlet do historie

EVROPSK ZAKLDC SMLOUVY ANEB JAK TO BYLO DL PO VCHODNM ROZEN

Smlouva z Nice nedokzala elit vemu, co souviselo s rozenm Evropsk unie, stle mezi lenskmi stty panovala shoda, e je poteba vytvoit novou mezinrodn smlouvu, kter by zjednoduila a zefektivnila fungovn Evropsk unie. Proto byl na zasedn Evropsk rady v prosinci 2001 svoln Konvent, kter dostal za kol pipravit nvrh tzv. Evropsk stavy. Smlouva o stav pro Evropu V roce 2003 pedstavil Evropsk konvent nvrh mezinrodn smlouvy, tzv. Smlouvy o stav pro Evropu, kter mla zjednoduit, zefektivnit a nastnit dal fungovn Evropsk unie. Smlouva byla podepsna roku 2004, avak nikdy nebyla ratifikovna. Nizozemci a Francouzi ji zamtli v referendu v roce 2005. Hlavnmi dvody pro jej zamtnut se uvd jej sloitost, nadmrn rozsah a pedevm obava o suverenitu lenskch zem. V dsledku jejho zamtnut v tchto dvou zemch se rozhostila diskuse v EU o nutnosti vytvoit nov dokument, kter by reformoval stvajc smlouvy. Druhm pokusem o tuto reformu se stala tzv. Lisabonsk smlouva. Lisabonsk smlouva Jedn se o urit kompromisn dokument, kter na rozdl od Smlouvy o stav pro Evropu nenahrazuje stvajc zakldac smlouvy, ale pouze je upravuje a dopluje. V roce 2007 ji v Lisabonu podepsaly vechny lensk stty. Avak v platnost vstoupila a po ratifikaci vemi lenskmi stty, co se stalo 1. prosince 2009. Zpsob ratifikace byl ponechn na jednotlivch sttech (parlament, referendum). V roce 2008 ji odmtlo v referendu Irsko, nsledn v roce 2009 probhlo druh referendum, ve kterm byla pijata. V esk republice ratifikoval smlouvu parlament, ped tm vak byla smlouva nkolikrt pezkoumvna stavnm soudem. Teprve 3. listopadu 2009 rozhodl stavn soud, e je v souladu s eskou stavou a nsledn ji podepsal prezident republiky Vclav Klaus. esk republika tak byla posledn zem, kter ji ratifikovala. Lisabonsk smlouva pinesla tyto zmny (jedn se o strun vet nejdleitjch zmn): zavedla prvn subjektivitu EU EU me vstupovat do prvnch vztah, je mezinrodn organizac, me podepisovat mezinrodn smlouvy jmnem lenskch stt (do t doby mla prvn subjektivitu Evropsk spoleenstv a Euratom) zpehlednila prvn pravu EU zahrnuje v sob dv smlouvy - Smlouvu o fungovn Evropsk unie a Smlouvu o Evropsk unii ru pilovou strukturu (Maastrichtskou strukturu) a nov dl pravomoci na: - vlun (spolen obchodn politika, spolen celn sazebnk, mnov politika v rmci EMU, vnitn trh, zachovn biologickch druh) stty mohou zasahovat jen se svolenm Unie - sdlen (nap. obanstv, zemdlstv a rybolov, doprava, dan atd.) lensk stty mohou pijmat opaten v ppad, e tak neuinila Unie - podprn (koordinan i doplkov nap. politika zamstnanosti, vzdlvn a kolstv, vda a vzkum atd.) hlavn pravomoci zstvaj v rukou lenskch stt Spolen zahranin a bezpenostn politika - zven akceschopnosti EU na mezinrodnm poli - vytvoena nov funkce Vysokho pedstavitele pro zahranin a bezpenostn politiku zefektivnn rozhodovacho procesu - procedura spolurozhodovn se mn na dn legislativn postup, - vt poet oblast v Rad, kde se hlasuje kvalifikovanou vtinou poslen role nrodnch parlament kad lensk stt m 2 hlasy (jednokomorov parlament 2 hlasy, dvoukomorov parlament kad komora 1 hlas) jedna tetina nrodnch parlament se me vyslovit proti legislativnmu nvrhu Komise, kter nsledn mus pezkoumat svj nvrh, tm nrodn parlamenty zskaly monost podlet se na evropsk legislativ zavd obanskou iniciativu 1 milion oban z nkolika lenskch stt me podat Komisi, aby pedloila urit nvrh politiky zahrnuje v sob Listinu zkladnch prv, kter je prvn zvazn zavd monost a uruje pesn pravidla vystoupen lenskho sttu z EU

EU Office S http://www.csas.cz/eu

19

Statistick oknko
Klov ekonomick ukazatele
v% Belgie Bulharsko R Dnsko Nmecko Estonsko Irsko ecko panlsko Francie Itlie Kypr Lotysko Litva Lucembursko Maarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko vdsko Velk Britnie EU v% Belgie Bulharsko R Dnsko Nmecko Estonsko Irsko ecko panlsko Francie Itlie Kypr Lotysko Litva Lucembursko Maarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko vdsko Velk Britnie EU 2009 -2,8 -5,5 -4,5 -5,7 -5,1 -14,1 -5,5 -3,1 -3,7 -3,1 -5,5 -1,9 -17,7 -14,8 -4,1 -6,8 -2,4 -3,7 -3,8 1,6 -2,9 -6,6 -7,8 -4,9 -8,5 -5,0 -4,0 -4,3 Saldo 2008 -1,0 1,7 -2,2 3,2 -0,1 -2,9 -7,4 -9,8 -4,5 -3,3 -2,7 0,9 -4,2 -3,3 3,2 -3,7 -4,6 0,5 -0,9 -3,7 -3,6 -5,7 -1,9 -2,1 4,4 2,2 -5,1 -2,4 Rst HDP 2010 2011 2,4 1,8 0,4 1,7 2,5 1,9 1,6 1,1 4,2 3,0 3,3 8,3 -0,8 1,4 -4,9 -7,1 -0,3 0,4 1,7 1,7 1,8 0,4 1,3 0,5 -0,9 5,5 1,5 5,9 2,9 1,7 1,3 1,6 2,7 1,6 1,6 1,0 2,1 2,7 3,9 4,3 1,9 -1,6 -1,1 2,2 1,2 0,6 4,4 3,2 3,3 2,8 6,6 3,7 1,8 0,9 2,1 1,5

Statistick oknko zobrazuje dleit makroekonomick ukazatele vech 27 lenskch zem Evropsk unie. Zahrnuj ukazatele ekonomick vkonnosti (rst HDP, HDP per capita k prmru EU v PPS), fiskln stability (salda veejnch rozpot k HDP a veejnho dluhu k HDP), cenov hladiny k prmru EU a saldo bnho tu k HDP. Pro srovnn jsou v tabulce i stejn ukazatele za celou EU. Zdrojem dat je Eurostat.

2012 -0,2 0,8 -1,3 0,6 0,7 2,5 0,4 -6,0 -1,4 0,2 -2,3 -2,3 4,3 2,9 0,4 -1,2 1,0 -0,9 0,8 2,4 -3,0 0,8 -2,3 2,6 0,1 1,1 0,0 -0,3

HDP v PPS per capita k EU 2008 2009 2010 2011 116 118 119 119 43 44 44 46 81 83 80 80 125 123 128 125 116 115 119 121 69 63 63 67 132 130 129 129 93 94 87 79 104 103 99 98 107 109 108 108 104 104 101 100 99 100 97 94 58 54 54 58 61 55 57 66 263 255 267 271 64 65 65 66 79 83 85 85 134 132 131 131 124 125 127 129 56 61 63 64 78 80 80 77 47 47 47 49 91 87 84 84 73 73 73 73 119 114 113 114 124 120 124 127 113 111 111 109 100 100 100 100 Veejn dluh 2008 2009 89,2 95,7 13,7 14,6 28,7 34,2 33,4 40,6 66,8 74,5 4,5 7,2 44,5 64,9 112,9 129,7 40,2 53,9 68,2 79,2 106,1 116,4 48,9 58,5 19,8 36,7 15,5 29,3 14,4 15,3 73,0 79,8 62,0 67,6 58,5 60,8 63,8 69,2 47,1 50,9 71,7 83,2 13,4 23,6 22,0 35,0 27,9 35,6 33,9 43,5 38,8 42,6 52,3 67,8 62,2 74,6 k HDP v 2010 95,5 16,2 37,8 42,9 82,5 6,7 92,2 148,3 61,5 82,3 119,2 61,3 44,5 37,9 19,2 81,8 68,3 63,1 72,0 54,8 93,5 30,5 38,6 41,0 48,6 39,5 79,4 80,0 % 2011 97,8 16,3 40,8 46,6 80,5 6,1 106,4 170,6 69,3 86,0 120,7 71,1 42,2 38,5 18,3 81,4 70,9 65,5 72,4 56,4 108,1 33,4 46,9 43,3 49,0 38,4 85,0 82,5

2008 110,3 49,4 77,3 139,7 103,5 76,7 129,7 91,7 95,1 110,7 102,4 87,7 75,0 66,0 117,2 69,4 77,4 104,1 105,1 69,2 87,9 63,1 82,8 69,8 120,7 112,9 103,0 100,0

Cenov hladina k EU 2009 2010 2011 112,2 111,2 111,0 51,2 50,9 49,4 73,0 75,6 76,5 142,8 141,3 143,5 106,8 104,4 103,2 77,2 76,3 77,9 125,4 118,1 116,3 94,8 95,7 95,6 97,6 97,0 97,2 112,1 110,7 110,2 104,7 103,0 104,4 89,6 89,5 88,9 75,9 73,2 73,8 66,9 65,0 65,8 121,4 122,0 123,0 63,1 64,6 64,4 77,9 77,4 77,9 107,7 108,3 108,2 107,8 105,3 106,4 58,1 61,2 59,3 89,1 87,7 87,1 57,5 59,5 60,3 87,8 86,9 85,8 73,1 71,2 72,4 123,9 123,0 124,7 107,5 121,8 126,4 96,7 100,8 102,0 100,0 100,0 100,0

ve.rozpot k HDP v % 2009 2010 2011 -5,5 -3,8 -3,7 -4,3 -3,1 -2,0 -5,8 -4,8 -3,3 -2,7 -2,5 -1,8 -3,1 -4,1 -0,8 -2,0 0,2 1,1 -13,9 -30,9 -13,4 -15,6 -10,7 -9,4 -11,2 -9,7 -9,4 -7,5 -7,1 -5,2 -5,4 -4,5 -3,9 -6,1 -5,3 -6,3 -9,8 -8,1 -3,4 -9,4 -7,2 -5,5 -0,8 -0,8 -0,3 -4,6 -4,4 4,3 -3,9 -3,6 -2,7 -5,6 -5,1 -4,5 -4,1 -4,5 -2,5 -7,4 -7,9 -5,0 -10,2 -9,8 -4,4 -9,0 -6,8 -5,5 -6,0 -5,7 -6,4 -8,0 -7,7 -4,9 -2,5 -2,5 -0,6 -0,7 0,3 0,4 -11,5 -10,2 -7,8 -6,9 -6,5 -4,4

Saldo bnho tu k HDP 2008 2009 2010 2011 -1,3 -1,4 1,9 -1,4 -23,1 -8,9 -1,5 0,3 -2,1 -2,4 -3,9 -2,8 2,9 3,4 5,9 5,6 6,2 5,9 6,0 5,7 -9,2 3,4 2,9 2,1 -5,7 -2,3 1,1 1,1 -14,9 -11,2 -10,1 -9,9 -9,6 -4,8 -4,5 -3,5 -1,7 -1,3 -1,6 -2,0 -2,9 -2,0 -3,5 -3,1 -15,6 -10,7 -9,8 -4,7 -13,1 8,6 2,9 -2,2 -12,9 3,7 0,1 -3,7 5,4 7,2 8,2 7,1 -7,3 -0,2 1,1 0,9 -5,0 -7,5 -5,0 -0,3 4,3 5,2 7,7 9,7 4,9 2,7 3,4 0,6 -6,6 -3,9 -5,1 -4,9 -12,6 -10,9 -10,0 -6,5 -11,5 -4,2 -4,4 -4,4 -6,2 -0,7 -0,6 0,0 -6,2 -2,6 -3,7 0,1 2,6 1,8 1,5 -1,6 9,1 6,7 6,7 6,5 -1,4 -1,5 -3,3 -1,9 -2,1 -1,0 -0,7 -0,5

20

Msnk EU aktualit bezen 2013

Tato publikace je povaovna za doplkov zdroj informac naim klientm i nejir veejnosti. Na informace uveden v n nelze pohlet tak, jako by lo o daje nezvratn a nezmniteln. Publikace je zaloena na nejlepch informanch zdrojch dostupnch v dob tisku. Pouit informan zdroje jsou veobecn povaovan za spolehliv, avak esk spoitelna, a.s. ani jej poboky i zamstnanci neru za sprvnost a plnost informac. Autoi povauj za slunost, e pi pouit jakkoliv sti tohoto dokumentu, bude uivatelem tento zdroj uveden. Nkter obrzky pouit v tto publikaci pochz z audiovizuln knihovny Evropsk komise. Vydvno pod evidennm slem Ministerstva kultury R: MK R E 16338, ISSN on-line: 1801-5042, ISSN tisk: 1801-5034.

www.csas.cz