ZVREN AKT HELSINSK KONFERENCE O BEZPENOSTI A SPOLUPRCI V EVROP (1. 8.

1975)
Konference o bezpenosti a spoluprci v Evrop, je byla zahjena v Helsinkch 3. ervence 1973 a pokraovala v enev od 18. z 1973 do 21. ervence 1975, byla ukonena v Helsinkch dne 1. srpna 1975 za asti vysokch pedstavitel Belgie, Bulharska, eskoslovenska, Dnska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itlie, Jugoslvie, Kanady, Kypru, Lichtentejnska, Lucemburska, Maarska, Malty, Monaka, Nmeck demokratick republiky, Nmeck spolkov republiky1, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, ecka, San Marina, Velk Britnie, Spojench stt, Svat stolice, Svazu sovtskch socialistickch republik, panlska, vdska, vcarska a Turecka. Na schzch druh fze Konference byly k rznm bodm programu zaslny pspvky a vyslechnuta stanoviska pedstavitel tchto na konferenci nezastnnch stedomoskch stt: Alrsk demokratick a lidov republiky, Egyptsk arabsk republiky Izraele, marockho krlovstv, Syrsk republiky, Tunisk republiky. Vedeni politickou vl, v zjmu nrod, zlepit a zintenzvnit sv vztahy a pispt k mru, bezpenosti, spravedlnosti a spoluprci v Evrop, jako i ke sblen mezi sebou a ostatnmi stty svta, rozhodnuti v dsledku toho pln uskutenit vsledky Konference a zajistit svm sttm a cel Evrop prospch plynouc z tchto vsledk. A tm proces uvolovn napt rozit, prohloubit, zajistit jeho pokraovn a uinit je trvalm, vysoc pedstavitel zastnnch stt schvlili toto:

Otzky tkajc se bezpenosti v Evrop

1 a) Deklarace zsad dcch vztahy mezi zastnnmi stty Zastnn stty, potvrzujce svj zvazek zachovvat mr, bezpenost a spravedlnost a podporovat neustl rozvoj ptelskch vztah a spoluprce;
1

Dobov a politicky podmnn esk peklad oficilnho nzvu Spolkov republika Nmecko.
1

uznvajce, e tento zvazek, kter odr zjmy a nadje nrod, pedstavuje pro kad zastnn stt nyn i v budoucnosti odpovdnost, zvenou zkuenostmi minulosti; znovu potvrzujce, v souladu se svm lenstvm v OSN a v souladu s cli a zsadami OSN svou plnou a aktivn podporu OSN a zven jej lohy a innosti pi upevovn mezinrodnho mru, bezpenosti a spravedlnosti, jako i pi een mezinrodnch problm, rozvoji ptelskch vztah a spoluprce mezi stty; vyjadujce svou spolenou vrnost zsadm, kter jsou uvedeny ne a jsou v souladu s Chartou OSN, jako i svou spolenou vli jednat pi uplatovn tchto zsad v souladu s cli a zsadami Charty OSN; vyhlauj sv odhodln respektovat a uvdt v ivot kad z nich ve svch vztazch ke vem ostatnm zastnnm sttm, bez ohledu na jejich politick, hospodsk, nebo sociln systm, jako i bez ohledu na jejich velikost, zempisnou polohu a stupe jejich hospodskho rozvoje, tyto zsady, je vechny maj zkladn vznam a jimi se d jejich vzjemn vztahy: I. Svrchovan rovnost, respektovn prv vyplvajcch ze svrchovanosti Zastnn stty budou vzjemn respektovat svou svrchovanou rovnost a osobnost, jako i vechna prva, kter z jejich svrchovanosti vyplvaj a kter tato svrchovanost zahrnuje, mezi n pat zejmna prvo kadho sttu na prvn rovnost, zemn celistvost, na svobodu a politickou nezvislost. Budou tak vzjemn respektovat prvo kadho sttu svobodn si volit a rozvjet svj politick, sociln, hospodsk a kulturn systm, jako i sv prvo stanovit si sv zkony a pedpisy. V rmci mezinrodnho prva maj vechny zastnn stty stejn prva a povinnosti. Budou vzjemn respektovat prvo kadho druhho urovat a vytvet podle svho uven sv vztahy k jinm sttm v souladu s mezinrodnm prvem a v duchu tto Deklarace. Jsou nzoru, e jejich hranice mohou bt mnny v souladu s mezinrodnm prvem, pokojnmi prostedky a na zklad dohody. Maj zrove bt nebo nebt leny mezinrodnch organizac, smluvn stranou dvoustrannch nebo mnoho strannch smluv, vetn prva bt nebo nebt smluvn stranou spojeneckch smluv; stejn tak maj prvo na neutralitu. II. Zdren se hrozby silou nebo pouit sly Zastnn stty se ve svch vzjemnch vztazch, jako i veobecn ve svch mezinrodnch vztazch zdr hrozby silou nebo pouit sly proti
2

zemn celistvosti nebo politick nezvislosti kterhokoliv sttu nebo jinak nesluitelnch s cli OSN a s touto Deklarac. dn zdvodnn neme poslouit k ospravedlnn uchlen se k hrozb silou nebo pouit sly v rozporu s touto zsadou. Zastnn stty se proto zdr jakhokoli inu, kter pedstavuje hrozbu silou nebo pm i nepm pouit sly proti jinmu zastnnmu sttu. Stejn tak se zdr jakhokoli projevu sly, jeho clem je pimt jin zastnn stt k tomu, aby se vzdal plnho uplatovn svch svrchovanch prv. Stejn tak se zdr ve svch vzjemnch vztazch jakchkoli represli s pouitm sly. dn takov hrozba silou nebo pouitm sly nebude slouit jako prostedek urovnn spor nebo otzek, kter mohou vst ke sporm mezi nimi. III. Neporuitelnost hranic Zastnn stty povauj vzjemn veker sv hranice, jako i hranice vech stt v Evrop za neporuiteln, a nebudou proto nyn ani v budoucnu tyto hranice napadat. V souladu s tm se rovn zdr jakhokoli poadavku i kroku se zmrem zmocnit se nebo uchvtit st nebo cel zem kterhokoli zastnnho sttu. IV. zemn celistvost stt Zastnn stty budou respektovat zemn celistvost kadho ze zastnnch stt. V souladu s tm se vysthaj jakhokoli jednn proti zemn celistvosti, politick nezvislosti nebo jednot kadho zastnnho sttu, kter by bylo nesluiteln s cli a zsadami Charty OSN, zvlt takovho jednn, kter by pedstavovalo hrozbu silou nebo pouit sly. Zastnn stty se rovn vysthaj toho, aby uinily zem jinho zastnnho sttu pedmtem vojenskho obsazen nebo jinch pmch nebo nepmch nsilnch opaten v rozporu s mezinrodnm prvem, nebo pedmtem pivlastnn pomoc takovch opaten nebo vyhroovnm jimi. dn takov obsazen nebo pivlastnn nebude uznno za zkonn. V. Pokojn urovnvn spor Zastnn stty budou urovnvat spory mezi sebou pokojnmi prostedky takovm zpsobem, aby nebyl ohroen mezinrodn mr, bezpenost a spravedlnost.
3

Budou usilovat v dobr ve a v duchu spoluprce o dosaen rychlho a spravedlivho een na zklad mezinrodnho prva. Za tmto elem budou pouvat takovch prostedk jako vyjednvn, eten, zprostedkovn, smrho, rozhodho a soudnho zen nebo jinch pokojnch prostedk podle vlastn volby, vetn jakhokoli postupu urovnn svch spor, na nm s strany dohodly ped vznikem sporu. Nebude-li mono doshnout een dnm ze shora uvedench pokojnch prostedk, budou strany ve sporu nadle hledat cestu k pokojnmu urovnn zpsobem, na kterm se vzjemn dohodnou. Zastnn stty, strany ve sporu, jako i jin zastnn stty se vysthaj jakhokoli jednn, kter by mohlo zhorit situaci do takov mry, e by bylo ohroeno udren mezinrodnho mru a bezpenosti, a tm zteno mrov urovnn sporu. VI. Nevmovn do vnitnch zleitost Zastnn stty se zdr jakhokoli pmho i nepmho, individulnho nebo kolektivnho vmovn do vnitnch i vnjch zleitost, kter spadaj do vnitn pravomoci jinho zastnnho sttu, bez ohledu na sv vzjemn vztahy. V souladu s tm se zdr jakkoli formy ozbrojen intervence nebo hrozby takovou intervenc proti jinmu zastnnmu sttu. Stejn tak se za vech okolnost zdr jakhokoli vojenskho, politickho, hospodskho nebo jinho ntlaku s clem poddit svmu vlastnmu zjmu vkon prv jinm zastnnm sttem., kter vyplvaj z jeho svrchovanosti, aby si tm zajistily vhody jakhokoliv druhu. V souladu s tm se zdr, krom jinho, pm i nepm pomoci teroristick innosti nebo podvratn i jin innosti zamen na nsiln svren reimu jinho zastnnho sttu. VII. Respektovn lidskch prv a zkladnch svobod vetn svobody smlen, svdom, nboenstv nebo pesvden Zastn stty budou respektovat lidsk prva a zkladn svobody vetn svobody smlen, svdom, nboenstv nebo pesvden pro vechny, bez rozdlu rasy, pohlav, jazyka nebo nboenstv. Budou podporovat a povzbuzovat inn uplatovn obanskch, politickch, hospodskch, socilnch, kulturnch a jinch prv a svobod, kter vechny vyplvaj z dstojnosti lovka a jsou nezbytn pro jeho svobodn a pln rozvoj.
4

V tomto rmci budou zastnn stty uznvat a respektovat svobodu jednotlivce vyznvat, jednotliv nebo ve spoleenstv s jinmi, nboenstv i vru v souladu s jeho svdomm. Zastnn stty, na jejich zem existuj nrodnostn meniny, budou respektovat prvo osob, kter k takovm meninm pat, na rovnost ped zkonem, poskytnou jim veker monosti pro skuten uvn lidskch prv a zkladnch svobod a budou tmto zpsobem chrnit jejich zkonn zjmy v tto oblasti. Zastnn stty uznvaj veobecn vznam lidskch prv a zkladnch svobod, jejich respektovn je podstatnm initelem mru, spravedlnosti a blahobytu, kterch je zapoteb k zajitn rozvoje ptelskch vztah a spoluprce mezi nimi, jako i mezi vemi stty. Budou vdy respektovat tato prva a svobody ve svch vzjemnch vztazch a budou usilovat, jednotliv i spolen, jako i ve spoluprci s OSN, o jejich vestrann a inn respektovn. Potvrzuj prvo jednotlivce znt sv prva a povinnosti v tto oblasti a postupovat podle nich. V oblasti lidskch prv a zkladnch svobod budou zastnn stty postupovat v souladu s cli a zsadami Charty OSN a s Veobecnou deklarac lidskch prv. Budou tak plnit sv zvazky z mezinrodnch deklarac a dohod v tto oblasti vetn zvazk obsaench mezi jinm v Mezinrodnch paktech o lidskch prvech, pokud jsou jimi vzny. VIII. Rovn prva a sebeuren nrod Zastnn stty budou respektovat rovn prva nrod a jejich prvo na sebeuren, jednajce vdy s cli a zsadami charty OSN a pslunmi normami mezinrodnho prva vetn tch, kter se vztahuj k zemn celistvosti stt. Na zklad zsady rovnch prv a prva nrod na sebeuren maj vechny nrody vdy prvo urovat si v pln svobod, kdy a jak si pej svj vnitn i vnj politick statut bez vmovn zven a provdt svj politick, hospodsk, sociln a kulturn rozvoj podle vlastnho uven. Zastnn stty znovu potvrzuj veobecn vznam respektovn a innho uplatovn rovnch prv a sebeuren nrod pro rozvoj ptelskch vztah mezi sebou, jako i mezi vemi stty; pipomnaj rovn vznam odstrann jakkoli formy poruovn tto zsady. IX. Spoluprce mezi stty Zastnn stty budou rozvjet svou spoluprci navzjem a se vemi stty ve vech oblastech v souladu s cli a zsadami Charty OSN.
5

Pi rozvjen sv spoluprce budou zastnn stty klst zvltn draz na oblasti, kter jsou stanoveny v rmci konference o bezpenosti a spoluprci v Evrop, piem pspvek kadho z nich bude za podmnek pln rovnosti. Rozvojem sv spoluprce na zklad rovnosti budou podporovat vzjemn porozumn a dvru, ptelsk a dobr sousedsk vztahy mezi sebou, mezinrodn mr, bezpenost a spravedlnost. Pi rozvjen sv spoluprce budou rovn usilovat o zven blahobytu lidu a pispvat k uskutenn jeho tueb, mimo jin lepho vzjemnho poznn, pokroku a vsledk dosaench v hospodsk, vdeck, technick, sociln, kulturn a humanitrn oblasti. Podniknou opaten k vytvoen pznivch podmnek, za kterch by se tyto vsledky staly pstupnmi vem; vezmou rovn v vahu zjem vech na zmrnn rozdl v rovni hospodskho rozvoje, zvlt zjem rozvojovch zem celho svta. Potvrzuj, e vldm, institucm, organizacm a lidem pipad odpovdajc a pozitivn loha pi dosahovn tchto cl jejich spoluprce. Pi roziovn sv spoluprce, jak uvedeno shora, budou usilovat o rozvjen tsnjch vztah mezi sebou na zlepen a trvalej zkladn ku prospchu nrod. X. Poctiv plnn zvazk mezinrodnho prva Zastnn stty budou poctiv plnit sv zvazky podle mezinrodnho prva, a to jak zvazky, kter vyplvaj ze veobecn uznvanch zsad a norem mezinrodnho prva, tak i zvazky, kter vyplvaj ze smluv a jinch dohod, v souladu s mezinrodnm prvem, jejich jsou smluvnmi stranami. Pi uplatovn svch svrchovanch prv, vetn prva stanovit si sv vlastn zkony a pedpisy, budou postupovat s pihldnutm ke svm prvnm zvazkm podle mezinrodnho prva; dle budou vnovat patinou pozornost ustanovenm Zvrenho aktu Konference o bezpenosti a spoluprci v Evrop a plnit je. Zastnn stty potvrzuj, e v ppad, kdy zvazky lenskch stt OSN podle Charty OSN a jejich zvazky vyplvajc z jakkoli smlouvy nebo jin mezinrodn dohody jsou v rozporu, maj pednost jejich zvazky podle Charty OSN, v souladu s jejm lnkem 103. Vechny shora uveden zsady jsou zkladn dleitosti a budou v souladu s tm uplatovny stejn a bez vhrad, piem kad z nich bude vykldna v kontextu s ostatnmi.

Zastnn stty vyjaduj sv odhodln pln respektovat a ve vech aspektech uplatovat tyto zsady, uveden v tto Deklaraci, ve svch vzjemnch vztazch a sv spoluprci, aby kadmu zastnnmu sttu byl zajitn prospch vyplvajc z respektovn a uplatovn tchto zsad vemi zastnnmi stty. Zastnn stty, berouce nleit na vdom shora uveden zsady, zvlt prvn vtu dest zsady poctiv plnn zvazk podle mezinrodnho prva, konstatuj, e tato Deklarace se nedotk ani jejich prv a zvazk, ani smluv a ostatnch dohod a ujednn, kter se k nim vztahuj. Zastnn stty vyjaduj pesvden, e respektovn tchto zsad napome rozvoji normlnch a ptelskch vztah a pokroku ve spoluprci mezi nimi ve vech oblastech. T vyjaduj pesvden, e respektovn tchto zsad bude mt pzniv vliv na rozvoj politickch kontakt mezi nimi, co napome k lepmu vzjemnmu chpn jejich stanovisek a nzor. Zastnn stty vyhlauj svj zmr dit sv vztahy se vemi ostatnmi stty v duchu zsad obsaench v tto Deklaraci. b) Zleitosti tkajc se uplatovn nkterch z ve uvedench zsad ii) Zastnn stty 1. Jsou rozhodnuty pokraovat ve zkoumn a vypracovvn veobecn pijateln metody pokojnho een spor, zamen na doplnn existujcch metod, a za tmto elem pokraovat v prci na nvrhu mluvy o evropskm systmu pokojnho een spor, pedloenm vcarskem bhem druh fze konference o bezpenosti a spoluprci v Evrop, jako i na dalch toho se tkajcch nvrzch, je jsou zameny na vypracovn takov metody. 2. Usnej se, e na pozvn vcarska se sejde schzka expert vech zastnnch stt, aby splnila mandt popsan ve shora uvedenm odstavci 1, v rmci a podle procedurlnch pravidel dalch krok po konferenci, stanovench v kapitole Dal kroky po konferenci. 3. Tato schze expert se sejde po schzi pedstavitel jmenovanch ministry zahraninch vc zastnnch stt, je je plnovna v souladu s kapitolou Dal kroky po konferenci na rok 1977; vsledky prce tto schze expert budou pedloeny vldm. 2

Dokument o opatench k poslen dvry a o nkterch aspektech bezpenosti a odzbrojen Zastnn stty schvlily toto: I Pedbn oznamovn velkch vojenskch cvien Budou uvdomovat o svch velkch vojenskch cviench vechny ostatn zastnn stty obvyklou diplomatickou cestou v souladu s tmito ustanovenmi. Oznmen bude uinno v ppad velkch vojenskch cvien pozemnch vojsk o celkovm potu vce ne 25 000 mu, provdnch samostatn nebo spolen s ppadnmi leteckmi nebo nmonmi slokami Oznmen bude provedeno v ppad velkch vojenskch cvien konanch v Evrop, na zem kterhokoliv zastnnho sttu, a pokud je to nutn, v pilehlm nmonm a vzdunm prostoru. V ppad, e zem zastnnho sttu se prostr za hranicemi Evropy, je teba pedbn oznmen, pouze pokud jde o cvien, je se konaj v psmu do 250 km od jeho hranice obrcen ke ktermukoli jinmu evropskmu zastnnmu sttu nebo od jejich spolen hranice, avak takov zastnn stt nemus uinit oznmen v ppad, kdy toto psmo tak pilh k jeho hranici, obrcen k neevropskmu nezastnnmu sttu nebo je spolenou hranic s nm. Oznmen bude uinno 21 nebo vce dn ped zahjenm cvien nebo v ppad cvien stanovenho v krat lht co mon nejdve ped datem jeho zahjen. Pedbn oznamovn jinch vojenskch cvien Zastnn stty uznvaj, e mohou dle pispt k poslen dvry a upevnn bezpenosti a stability tm, e mohou tak podvat oznmen o mench vojenskch cviench ostatnm zastnnm sttm, se zvltnm zetelem na ty, kter jsou v blzkosti prostoru proveden takovch cvien. Vmna pozorovatel Zastn stty budou zvt ostatn zastnn stty doprovodn a na dvoustrannm zklad, v duchu reciprocity a dobr vle vi vem zastnnm sttm, aby vyslaly pozorovatele k asti na vojenskch cviench. Pedbn oznamovn velkch pesun vojsk

 zastnn stty uznvaj, e mohou podle svho uven a s clem pispt k poslen dvry oznamovat velk pesuny svch vojsk. Dal opaten k poslen dvry Zastnn stty uznvaj, e existuj dal prostedky, je mohou napomhat dosaen jejich spolench cl. Pedevm budou s patinm zetelem na reciprocitu a s clem zlepit vzjemn porozumn podporovat na zklad pozvn vmny svho vojenskho personlu vetn nvtv vojenskch delegac. Aby plnji pisply ke svmu spolenmu cli vytven dvry, zastnn stty budou pi sv vojensk innosti v prostoru zahrnutm v ustanovench tkajcch se pedbnho oznamovn velkch vojenskch cvien brt tento cl patin v vahu a budou ho respektovat. II Otzky tkajc se odzbrojen Zastnn stty uznvaj spolen zjem vech na sil zamenm na snen vojensk konfrontace a na podporu odzbrojen, jejich elem je doplnit politick uvolnn v Evrop a poslit jejich bezpenost. Jsou pesvdeny o nutnosti pijmout inn opaten v tchto oblastech, kter svm rozsahem a svou povahou pedstavuj kroky ke konenmu dosaen veobecnho a plnho odzbrojen pod psnou a innou mezinrodn kontrolou a kter maj vystit v poslen mru a bezpenosti na celm svt. III Veobecn vahy Posoudive nzory vyjden k rznm otzkm souvisejcm s upevnnm bezpenosti v Evrop cestou spojenho sil zamenho na podporu uvolnn napt a odzbrojen, zastnn stty budou v tto souvislosti vychzet zvlt z nsledujcch zkladnch vah: - vzjemn se doplujcho charakteru politickch a vojenskch aspekt bezpenosti; - vzjemn souvislosti mezi bezpenost kadho zastnnho sttu a bezpenost v Evrop jako celku a vztahu, kter existuje v ir souvislosti svtov bezpenosti mezi bezpenost v Evrop a bezpenost ve Stedomo; - respektovn zjm bezpenosti vech stt zastnnch na Konferenci o bezpenosti a spoluprci v Evrop vlastnch jejich svrchovan rovnosti; - dleitosti toho, aby astnci jednacch fr dbali na poskytovn na pslunm zklad informac jinm na Konferenci o bezpenosti a
9

spoluprci v Evrop zastnnm sttm o pslunm vvoji, pokroku a vsledcch, a na druh stran, na oprvnn zjem kterhokoliv z tchto stt na tom, aby jeho nzory byly brny v vahu.

Spoluprce v oblasti hospodstv, vdy a techniky a ivotnho prosted

1. Obchod Veobecn ustanoven Zastnn stty, Vdomy si rostouc lohy mezinrodnho obchodu jako jednoho z nejdleitjch faktor hospodskho rozvoje a spoleenskho pokroku budou podporovat roziovn obchodu na co mon nejir mnohostrann zkladn, snace se tak vyut rznch hospodskch a obchodnch monost, uznvaj vznam dvoustrannch a mnohostrannch mezivldnch a jinch dohod pro dlouhodob rozvoj obchodu, konstatuj vznam mnovch a finannch otzek pro rozvoj mezinrodnho obchodu a budou se snait je eit s clem pispt k trvalmu rozvoji obchodu; Obchodn styky a monosti Zastnn stty, vdomy si dleitosti toho, jakou mrou by zlepen obchodnch kontakt a s tm spojen rst dvry v obchodnch vztazch mohly pispt k rozvoji obchodnch a hospodskch vztah; podniknou opaten k dalmu zlepen podmnek pro rozen styk mezi zstupci oficilnch orgn, rznch organizac, podnik, firem a bank, zabvajcch se zahraninm obchodem, zvlt tam, kde je to uiten, mezi prodvajcmi a uivateli vrobk a slueb, za elem zkoumn obchodnch monost, uzavrn smluv, zajiovn jejich realizace a poskytovn poprodejnch slueb; Hospodsk a obchodn informace Zastnn stty, vdomy si vzrstajc lohy hospodskch a obchodnch informac pi rozvoji mezinrodnho obchodu budou podporovat zveejovn a roziovn hospodskch a obchodnch informac
10

budou v rmci Evropsk hospodsk komise OSN podporovat studium monosti pro vytvoen multilaterlnho systmu ohlaovn zkon a pedpis tkajcch se zahraninho obchodu a jejich zmn; budou podporovat mezinrodn innost pi slaovn statistickch nomenklatur, pedevm v rmci Evropsk hospodsk komise OSN. Marketing Zastnn stty, uznvajce dleitost pizpsobovn vroby poadavkm zahraninch trh pro roziovn mezinrodnho obchodu, budou podporovat zlepovn podmnek pro uskutenn opaten zamench na podporu obchodu a uspokojovn poteb uivatel, pokud se tk dovench vrobk, zvlt prostednictvm vzkumu trhu a reklamnch opaten, jako i, kde je to uiten, zizovnm zsobovacch slueb, dodvek nhradnch soust, poprodejnho servisu a zakolovn potebnho mstnho technickho personlu; budou podporovat mezinrodn spoluprci v oblasti rozvoje obchodu vetn marketingu a prci vykonvanou na tomto poli v rmci mezinrodnch orgn, pedevm Evropsk hospodsk komise OSN. 2. Prmyslov spoluprce a projekty spolenho zjmu Prmyslov spoluprce Zastnn stty, majce za to, e prmyslov spoluprce motivovan hospodskmi hledisky me - vytvet trval svazky a tak posilovat celkovou dlouhodobou hospodskou spoluprci, - pispvat k hospodskmu rstu, jako i k rozvoji a diverzifikaci mezinrodnho obchodu a k irmu vyuvn modern technologie vyjaduj ochotu podporovat opaten, kter maj vytvoit pzniv podmnky pro prmyslovou spoluprci Projekty spolenho zjmu Zastnn stty, jsouce toho nzoru, e jejich hospodsk potencil a prodn zdroje umouj na zklad spolenho sil uskuteovat dlouhodobou spoluprci pi realizaci velkch projekt spolenho zjmu vetn regionln a subregionln rovn a e tyto projekty mohou pispt k urychlen hospodskho rozvoje

11

jsou toho nzoru, e oblasti energetickch zdroj, zvlt nafty, zemnho plynu a uhl, jako i dobvn a zpracovn nerostnch surovin, zvlt elezn rudy a bauxitu, jsou vhodn pro posilovn dlouhodob hospodsk spoluprce a pro rozvoj s tm spojenho obchodu; 4. Vda a technika Zastnn stty, pesvdeny, e vdeckotechnick spoluprce pedstavuje dleit pspvek k posilovn bezpenosti a spoluprce mezi nimi uznvaj, e existuj monosti pro dal zlepen vdeckotechnick spoluprce, a proto vyjaduj svj zmr odstraovat pekky pro takovou spoluprci, zvlt: - zlepenm monosti pro vmnu a roziovn vdeckotechnickch informac mezi stranami zainteresovanmi na vdeckotechnickm vzkumu a spoluprci vetn informac tkajcch se organizovn a uskuteovn takov spoluprce; - rychlm uskuteovnm a zlepovnm organizace vetn program, mezinrodnch nvtv vdc a odbornk ve spojitosti s vmnami, konferencemi a spoluprac; - irm vyuvnm obchodnch spojen a obchodn innosti k uskuteovn aplikovanho vdeckotechnickho vzkumu 5. ivotn prosted Zastnn stty, prohlaujce, e ochrana a zlepovn ivotnho prosted, jako i ochrana prody a racionln vyuvn jejch zdroj v zjmu dnen i budoucch generac, je jednm z kol rozhodujcho vznamu pro blaho nrod a hospodsk rozvoj vech zem a e mnoh problmy ivotnho prosted, zvlt v Evrop, mohou bt efektivn vyeeny pouze zkou mezinrodn spoluprac dohodly se zejmna na tchto clech spoluprce: - studovat takov problmy ivotnho prosted, se zetelem k jejich vyeen, kter vzhledem ke sv povaze maj multilaterln, bilaterln, regionln nebo subregionln rozmr; a zrove podporovat interdisciplinrn pstup v otzkch ivotnho prosted; - zvit innost nrodnch a mezinrodnch opaten na ochranu ivotnho prosted srovnvnm, a jestlie je to vhodn, slaovnm metod shromaovn a analyzovn fakt, zvyovnm znalost o zneiovn jako takovm a racionlnm vyuvn prodnch zdroj, vmnou
12

informac, slaovnm definic a pijetm, pokud je to mon, spolen terminologie v oblasti ivotnho prosted; - uinit potebn opaten pro sblen politik ivotnho prosted, a kde je to vhodn a mon, sladit je; - podporovat, kde je to mon a vhodn, snahy svch organizac, podnik a firem na nrodn a mezinrodn rovni pi vvoji, vrob a vylepovn zazen k sledovn, chrnn a zlepovn ivotnho prosted. 6. Spoluprce v jinch oblastech Rozvoj dopravy Zastnn sttyvyjaduj svj mysl podporovat rozvoj mezinrodn vnitrozemsk pepravy osob a zbo, jako i monosti odpovdajc asti na takov peprav na zklad vzjemn vhodnosti; Podporovn cestovnho ruchu Zastnn sttyvyjaduj svj mysl podporovat rozvoj cestovnho ruchu, jak individulnho, tak kolektivnho Ekonomick a sociln aspekty migrujc pracovn sly Zastnn sttyjsou toho nzoru, e problmy vznikajc dvoustrann z pohybu pracovnk v Evrop i mezi astnickmi stty by mly bt eeny pmo dotynmi stranami a s ohledem na nsledujc cle: podporovat sil vyslajcch zem zamen na zven pracovnch pleitost pro sv sttn pslunky na svm vlastnm zem, pedevm rozvjenm hospodsk spoluprce, kter je vhodn k tomuto elu a kter vyhovuje jak pslunm pijmajcm, tak i vyslajcm zemm, zajistit na zklad spoluprce mezi pijmajc a vyslajc zem podmnky, ve kterch by mohl probhat spodan pohyb pracujcch, piem by bylo chrnno jejich sociln blaho zajistit rovnoprvnost mezi zahraninmi pracovnky a sttnmi pslunky pijmajcch zem v oblasti zamstnaneckch a pracovnch podmnek zajistit, aby dti zahraninch pracovnk usedlch v pijmajc zemi mly pstup ke vzdln, kter se tam obvykle poskytuje, za stejnm podmnek jako dti tto zem, a dle povolit jim, aby se krom toho uily jazyku, kultue, djepisu a zempisu sv zem; mt na pamti, e zahranin pracovnci, zvlt ti, kte doshli kvalifikace, mohou svm nvratem do sv zem po urit dob pispt k odstrann nedostatku kvalifikovanch sil ve vyslajc zemi
13

Otzky vztahujc se k bezpenosti a spoluprci ve Stedomo Zastnn stty, vdomy si geografickch, historickch, kulturnch, hospodskch a politickch aspekt svch vztah s nezastnnmi stedomoskmi stty, pesvdeny, e bezpenost v Evrop je nutno chpat v irch souvislostech bezpenosti ve svt, e je zce spojena s bezpenost v oblasti Stedozemnho moe jako celku a e tud proces upevovn bezpenosti by neml bt omezen jen na Evropu, ale ml by se roziovat do ostatnch st svta, zvlt do oblasti Stedomo vyhlauj svj zmr: - podporovat rozvoj dobrch sousedskch vztah s nezastnnmi stedomoskmi stty v souladu s cli a zsadami Charty OSN, na nich jsou jejich vztahy zaloeny, a s Deklarac Organizace spojench nrod o zsadch mezinrodnho prva tkajcch se ptelskch vztah a spoluprce mezi stty a v tomto rmci utvet sv vztahy s nezastnnmi stedomoskmi stty v duchu zsad vytyench v Deklaraci zsad dcch vztahy mezi zastnnmi stty;

Spoluprce v humanitrnch a jinch oblastech

Zastnn stty, pejce si pispvat k upevnn mru a vzjemnho porozumn mezi nrody a k duchovnm obohacen lidsk osobnosti bez rozdlu rasy, pohlav, jazyka a nboenstv, vdomy si toho, e rozvoj styk v oblasti kultury a vzdlvn, vt rozen informac, kontakty mezi lidmi a een humanitrnch otzek budou pispvat v dosaen tchto cl, rozhodnuty proto spolupracovat mezi sebou nezvisle na svch politickch, ekonomickch a socilnch systmech v zjmu vytvoen lepch podmnek ve ve uvedench oblastech, v zjmu rozvjen a upevovn existujcch forem spoluprce, jako i vyhledvn novch cest a prostedk odpovdajcch tmto clm, pesvdeny, e tato spoluprce by se mla uskuteovat za plnho dodrovn zsad dch vztahy mezi zastnnmi stty tak, jak jsou vyjdeny v pslunm dokumentu, schvlily toto: 1. Kontakty mezi lidmi a) Kontakty a pravideln setkvn na zklad rodinnch svazk
14

Zamlejce napomhat dalmu rozvoji kontakt na zklad rodinnch svazk, zastnn stty budou pzniv posuzovat dosti osob o povolen doasn cesty do ostatnch zastnnch stt, a bude-li o to podno, i na pravideln zkladn, k nvtvm len jejich rodin. dosti o krtkodob cesty za elem setkn se leny rodin budou posuzovny bez ohledu na to, zda jde o zemi pvodu nebo uren; existujc pedpisy pro vydn cestovnch dokument a vz budou aplikovny v tomto duchu. Vystaven a vydn takovch dokument bude se vyizovat v nosnch asovch lhtch; v ppadech nalhav poteby jako je vn onemocnn nebo smrt - budou vyzeny pednostn. Podniknou takov kroky, kter se mohou ukzat nezbytnmi pro to, aby se zajistilo, e poplatky za vydn ednch cestovnch dokument a vz budou pijateln. b) Spojovn rodin Zastnn stty budou v pozitivnm a humnnm duchu posuzovat dosti osob, je se hodlaj spojit se leny sv rodiny, a budou pitom vnovat zvltn pozornost dostem nalhavho charakteru, jako jsou dosti nemocnch a pestrlch osob c) Satky mezi obany rznch stt Zastnn stty budou pzniv a na zklad humnnch hledisek posuzovat dosti o povolen vycestovn nebo vstupu osob, kter se rozhodly ke satku s obanem jinho zastnnho sttu... d) Cestovn z osobnch a profesionlnch dvod Zastnn stty maj v myslu usnadovat ir cestovn svch oban z osobnch a profesionlnch dvod a za tmto elem hodlaj zejmna: - postupn zjednoduovat a prun vyizovat formality pro vycestovn a vstup; - usnadovat pedpisy vztahujc se na pohyb oban jinho zastnnho sttu s pihldnutm k poadavkm bezpenosti e) Zlepovn podmnek pro turismus na individuln a kolektivn zkladn Zastnn stty jsou toho nzoru, e turismus pispv k plnjmu poznn ivota, kultury a djin druhch zem, krstu vzjemnho porozumn mezi nrodyMaj proto v myslu napomhat rozvoji turismu na individuln i kolektivn zkladn
15

f) Setkn mezi mladmi lidmi Zastnn stty maj v myslu pispvat k rozvoji kontakt a vmn mezi mladmi lidmi,podporujce: - roziovn vmn a kontakt na krtkodob i dlouhodob zkladn mezi pracujc, odborn se pipravujc anebo studujc mlde g) Sport Za elem rozen existujcch styk a spoluprce v oblasti sportu zastnn stty budou podporovat kontakty a vmny tohoto druhu, vetn sportovnch setkn a sout veho druhu, na zklad zavedench mezinrodnch pravidel, pedpis a praxe. h) Roziovn kontakt V zjmu dalho rozvoje kontakt mezi sttnmi institucemi a nevldnmi i spoleenskmi organizacemi vetn enskch, zastnn stty budou usnadovat setkn, jako i cesty delegac, skupin a jednotlivc. 1. Informace Zastnn stty, vdomy si poteby stle irch znalost a pochopen nejrznjch aspekt ivota druhch zastnnch stt vyjaduj svj zjem zejmna: a) Zlepen en a vmny informac a pstupu k nim (i) stn informace - Napomhat roziovn stnch informac podporovnm pednek a pednkovch cest vznamnch osobnost a odbornk z druhch zastnnch stt, jako i vmny nzor za kulatm stolem, na seminch, sympozich, letnch kurzech, kongresech a jinch dvoustrannch a mnohostrannch setknch. (ii) Titn informace - Napomhat zlepen roziovn novin a tiskovin, periodickch i neperiodickch, z druhch zastnnch stt na svm zem (iii) Filmov, rozhlasov a televizn informace - Napomhat zlepen en filmovch, rozhlasovch a televiznch informac

16

b) Spoluprce v oblasti informac - Podporovat spoluprci v oblasti informac na zklad krtkodobch a dlouhodobch dohod a ujednn. Zejmna budou: napomhat zven spoluprci mezi hromadnmi sdlovacmi prostedky, vetn tiskovch agentur c) Zlepen podmnek pro prci novin Zastnn stty maj v myslu zejmna: - posuzovat v pznivm duchu a bhem vhodn i pimen lhty dosti novin o vydn vz - poskytnout novinm zastnnch stt vt monosti osobnho kontaktu s jejich informanmi zdroji, vetn oficilnch organizac a instituc 1. Spoluprce a vmna v oblasti kultury Zastnn stty, majce za to, e kulturn vmna a spoluprce pispvaj k lepmu vzjemnmu pochopen mezi lidmi a mezi nrody prohlauj, e si spolen stanov tyto cle: a) rozvjet vzjemnou vmnu informac za elem lepho poznn pslunch kulturnch spch, b) zlepovat podmnky pro vmnu a roziovn kulturnch hodnot, c)podporovat pstup vech k pslunm kulturnm spchm, d) rozvjet kontakty a spoluprci mezi kulturnmi pracovnky, e) vyhledvat nov oblasti a formy kulturn spoluprce, projevuj tmto svou spolenou vli postupn pijmat souhrnn a dlouhodob opaten v zjmu dosaen cl tto deklarace 2. Spoluprce a vmna v oblasti vzdlvn Zastnn stty, vdomy si, e rozvoj vztah mezinrodnho charakteru v oblasti vzdln a vdy pispv k lepmu vzjemnmu pochopenvyjaduj za tmto elem svj zmr zejmna: a) Roziovn styk Roziovat a zlepovat na rznch rovnch spoluprci a styky v oblasti vzdln a vdy c) Vda V rmci sv kompetence roziovat a zlepovat spoluprci a vmnu v oblasti vdy
17

d) Ciz jazyky a civilizace Podporovat vuku cizch jazyk jako dleit prostedek k roziovn styk mezi nrody pro jejich lep poznn kultury kad zem Nrodnostn meniny nebo regionln kultury. Zastnn stty, uznvajce pspvek, kter mohou nrodnostn meniny nebo regionln kultury vkldat do spoluprce mezi nimi v rznch oblastech vzdln, maj v myslu, jestlie se na jejich zem takov meniny nebo kultury vyskytuj, usnadovat tento pnos s pihldnutm k legitimnm zjmm jejich pslunk. Dal kroky po Konferenci Zastnn stty, posoudive a zhodnotive pokrok dosaen na Konferenci o bezpenosti a spoluprci v Evrop, soudce dle, e v irm svtovm kontextu je konference dleitou soust procesu zlepovn bezpenosti a rozvoje spoluprce v Evrop a e jej vsledky pispj vznamn k tomuto procesu, hodlajce realizovat ustanoven Zvrenho aktu konference, aby jej vsledky byly pln vyuity a aby se tak prohloubil proces zlepovn bezpenosti a rozvjen spoluprce v Evrop, pesvdeny, e k dosaen cl sledovanch Konferenc, by mly vyvinout dal jednostrann, dvoustrann a mnohostrann sil a pokraovat v pslunch formch, kter jsou ne uvedeny, v mnohostrannm procesu, kter Konference zahjila. 1. Prohlauj sv pedsevzet, e budou v dob, kter bude nsledovat po Konferenci, dn v vahu a provdt ustanoven Zvrenho aktu Konference: a) jednostrann, ve vech ppadech, kter se hod pro takovou innost; b) dvoustrann, cestou jednn s dalmi zastnnmi stty; c) mnohostrann, schzkami expert zastnnch stt, jako i v rmci mezinrodnch organizac, jako je Evropsk hospodsk komise OSN a UNESCO, pokud jde o spoluprci v oblasti kolstv, vdy a kultury; 2. Prohlauj dle sv pedsevzet pokraovat v mnohostrannm procesu, kter Konference zahjila:
18

a) tm, e si budou podrobn vymovat nzory jak na realizaci ustanoven Zvrenho aktu a kol stanovench Konferenc, tak na zlepovn svch vzjemnch vztah, upevovn bezpenosti a na rozvoj spoluprce v Evrop a rozvoj procesu zmrovn napt v budoucnosti, a to v kontextu otzek projednvanch Konferenc; b) tm, e budou za tm elem organizovat schzky svch zstupc, ponaje schzkou zstupc jmenovanch ministry zahraninch vc. Tato schzka stanov pslun podmnky pro konn dalch schzek, kter by mohly zahrnovat dal podobn schzky a monou novou Konferenci. 3. Prvn z ve uvedench schzek se bude konat v Blehrad v roce 1977 Originl tohoto Zvrenho aktu, vyhotoven v anglitin, francouztin, italtin, nmin, rutin a panltin, bude pedn vld Finsk republiky, kter ho ulo ve svm archvu. Kad ze zastnnch stt obdr od vldy Finsk republiky vrn opis tohoto Zvrenho aktu. Text Zvrenho aktu bude zveejnn v kadm ze zastnnch stt, kter ho roz a zabezpe co mon nejir obeznmen s nm. Vlda Finsk republiky se d, aby pedala generlnmu tajemnkovi OSN text tohoto Zvrenho aktu, kter podlh registraci podle lnku 102 Charty OSN s tm, aby byl rozesln vem lenm organizace jako oficiln dokument OSN. Vlda Finsk republiky se rovn d, aby pedala text tohoto Zvrenho aktu generlnmu editeli UNESCO a vkonnmu tajemnkovi Evropsk hospodsk komise OSN. Proe ne podepsan vysoc pedstavitel zastnnch stt, vdomi si velkho politickho vznamu, kter pikldaj vsledkm Konference a vyhlaujce sv odhodln jednat v souladu s ustanovenmi obsaenmi ve ve uvedench textech, pipojili ne sv podpisy k tomuto Zvrenmu aktu. V Helsinkch dne 1. srpna 1975 Podpisy.

Z. Vesel (ed.): Svtov politika 20. stolet v dokumentech (1945 - 1990). Praha: Vysok kola ekonomick, 2001, s. 421 - 440.

19