Dr.

Pavel Kocek a Petr Mutinsk:

Historick koeny souasnho judaizmu

Obsah
Obsah ................................................................................................................................................................................ 2
Historick koeny souasnho judaismu............................................................................................................................ 3
Vliv judaismu na svobodn zednstv............................................................................................................................. 12
Dr. Theodor Herzl a potky novodobho sionismu ........................................................................................................ 16
Basilejsk kongres z roku 1897 - dc politick program svtovho idovstva ............................................................... 18
Nmecko a idovsk otzka ............................................................................................................................................ 33
Japonsko ......................................................................................................................................................................... 40
panlsko ........................................................................................................................................................................ 49
Jin Afrika ....................................................................................................................................................................... 57
Islm a jeho loha ve vztahu k judaismu ......................................................................................................................... 69
Judaismus, kesanstv, islm a ostatn nboenstv z pohledu filosoficko-politickho.................................................... 78
Skandinvie ..................................................................................................................................................................... 80
Balkn.............................................................................................................................................................................. 88
Maarsko a Uhersk stt ............................................................................................................................................... 105
Monarchie v judaistickm pojet..................................................................................................................................... 118

Historick koeny souasnho judaismu

Dr. Pavel Kocek

I. st
V souasn dob se otzka judaismu (tj. esky idovstv) stv opt stedem kritick pozornosti. Bohuel ve velmi
zkreslen podob. Stejn jako v mnoha jinch oblastech, je u vtiny lnk, ale i odbornch publikac, na prvn
pohled patrn absence znalost a zejmna hlubho pochopen historickch koen.
Minimln pozornost bv vnovna nboensk, nebo lpe eeno ideov podstat talmudu; naopak je
jednostrann akcentovna otzka hospodsk (pes svoji nepopratelnou dleitost), kter do vci vn ze strany
odprc judaismu asto zavdjc princip rasismu. Dochz pak i k takovm absurditm, e se nap. pe o
"arabskm antisemitismu!" Z chronologickho hlediska se pak esk ten v poslednch desetiletch seznamoval s
judaismem obvykle jen v souvislosti s arabsko-izraelskm konfliktem. Zatmco v nedvn minulosti sdlovac
prostedky neetily odsouzen sionismu (bez hlubho objasnn) tohoto "nstroje svtovho, zejmna americkho
imperialismu", v dnen dob jsme svdky jevu prv opanho. Ve uveden skutenosti jsou jet umocnny vedle obtnho pstupu k pramenm - rostouc neznalost klasickch jazyk: latiny, etiny, o hebrejtin ani
nemluv.
Rozhodli jsme se proto o publikovn studie o tom, jak se projevoval vliv judaismu ve "skrytch djinch". Na
snahou je pouze upozornit na tento zvan problm. Zvr a si udl kad sm, dle monosti na zklad nejlpe
dalho samostatnho studia o tto problematice.
Jednm z charakteristickch a velmi npadnch rys djin idovskho nroda je skutenost, e se vtinou
neodehrvaly na uritm zem, v urit vlasti. Pobyt id v Palestin tvo pouze krat chronologick obdob cel
historie judaismu. Podle biblickho podn sdlili na potku v Palestin pouze prvn ti patriarchov, ponaje
Abrahamem (okolo r. 2000 p. Kr.). Nsledovalo nkolik stalet pobytu v Egypt. Zde se id stvaj nrodem, kter
byl pozdji nazvn po Abrahamov vzniku Jakubovi Israelovi jako izraelskm. Z nboenskho hlediska ml klov
vznam zejmna Moj (hebrejsky Me). Jeho ivot bv rznmi autory datovn odlin (16.- 13. stolet p. Kr.).
Tak zmna pvodn pznivho postoje egyptskch faran k idm je nkdy dvna do souvislosti s ukonenm
nadvldy Hyks nebo Hyksos v Egypt a s nstupem nrodn egyptsk XVIII. dynastie - zakladatel tzv. nov e
egyptsk.
Podle biblickho podn vyvedl Moj svj nrod z Egypta a na hoe Sinaj pijal od Hospodina znm Desatero.
Aby Moj zabrnil smen nboenskch pravd, kter Hospodin zjevil vyvolenmu nrodu, s nboenskmi
naukami ostatnch nrod pohan, uloil mu 613 snadno pochopitelnch pedpis s tm, e jejich dodrovnm
prok svoji pslunost k vyvolenmu nrodu. Tyto pedpisy jsou obsaeny v pti knihch Mojovch, kterm id
kaj Thra, tj. uen nebo zkon (v kesanskm prosted t Pentateuch, tj. pt knih).
Po Mojov smrti dobyli id "zaslben zem" - Palestiny a vyvradili vtinu pvodnch obyvatel. V 11. stolet
p. Kr. se palestinsk idovsk stt stv krlovstvm, kter doshlo vrcholu za Davida a jeho syna alamouna. Po
alamounov smrti se dosud jednotn idovsk stt rozpadl na dv sti: severn Izrael a jin Judeu (s hlavnm
mstem Jerusalemem). Izrael byl definitivn zlikvidovn Asyany r. 722 p. Kr., zatmco jin Judea se udrela a do
roku 586 p. Kr., kdy byli tamn id deportovni do Babylonu krlem Nabuchodonosorem (hebrejsky
Nabkudurriussur).
Babylon (bb-ili, tj. brna Bo) byl nejvtm mstem tehdejho svta (nkter odhady hovo o nkolika milionech
obyvatel). Byl sdlem tehdejch znamenitch uenc, ale tak obchodnk, bank a dopravc. Toto babylonsk
zajet id tvo dleit pedl v djinch celho nroda. Vtina pslunk nroda zde zapomnla svoji matetinu
- hebrejtinu, kter se postupn stv pouze jazykem liturgie a uenc, a nahradila ji pbuznou aramejtinou.
Podobn bylo nahrazeno pvodn psmo fnickho pvodu "kvadrtkou", dnes povaovanou za typick idovsk
psmo. Vznikl-li bhem pobytu v Egypt idovsk nrod, dal fakt babylonskho zajet potek idovskmu nrodu ve
smyslu kosmopolitnm - s jeho typickmi diasporami. Kdy persk krl Kyros (559 - 529 p. Kr., persky Kuru) dobyl
Babylon a dovolil idm, aby se vrtili do Palestiny, vyuila tto monosti pouze men st nroda. Na zem
Palestiny pod perskou sprvou v oblasti obvan navrtivmi se idy platilo dvoj prvo: persk a Thora, kter se
vlastn opt stala zkonem sttnm.
Z hlediska idovskho nboenstv znamenalo babylonsk zajet jist positivn pnos. Od tto doby idovsk nrod
neinklinuje v masovm mtku k polyteismu (mnohobostv, na co si tolik stuj proroci pedchozho obdob.
Naopak idovsk monotheismus (tj. vra v jedinho Boha) se zradikalizoval, co vedlo k opovrhovn ostatnmi
nrody. Pod perskou vldou zstala Palestina a do doby Alexandra Velikho (356 - 323 p. Kr., vldl do r. 336).
3

Zsah tohoto panovnka do tehdejch svtovch djin byl obrovsk. Helnistick kultura ovldla znanou st
znmho svta a etina se stala na dlouh stalet e vzdlanc. Jestlie se id jako celek ubrnili vlivu
helnistickch kult, jinak vypadala situace po strnce jazykov - zejmna v Egypt. 72 pekladatel zde podle
tradice peilo Thru do etiny (tomuto pekladu se v odborn literatue k Septuaginta, tj. sedmdest podle
zaokrouhlenho potu pekladatel). Je zajmav, jak negativn hodnot tento peklad pozdj idovsk tradice,
zpstupnn Starho zkona neobezanm.
V pedmluv k nmeckmu pekladu "Babylonskho talmudu" uvd Lazar Goldschmidt (Jdischer Verlag Berlin
1930, p. VI.): "Zapsan uen, inspirovan izraelskm Bohem, vznikl na izraelsk pd, sepsan izraelskmi mui k
pouen a povzbuzen nroda izraelskho, bylo pvodn nrodnm vlastnictvm Izraele. A tu bylo peloeno do
zpadnho jazyka a stalo se hodnotou veobecnou, stalo se dlem literatury svtov. Hlubok zrmutek zmocnil se
lidu izraelskho nad ztrtou tohoto vlastnictv a rozhnval se nad n i Otec nebesk ...Pda izraelsk zachvla se v
den, kdy peloeny byly prorock knihy a hnviv zvolal nebesk hlas: "Kdo jest ten, jen prozrazuje moje tajemstv
?"
Od t doby steil Izrael rliv svoje stn uen; mlo se stt vkladem uen psanho, nebo rovn pochzelo z
st Veotce, ale vkladem roziujcm, zamenm na skutenost, vkladem pizpsobenm dobovm zmnm. I
byl vydn naprost zkaz zpisu; stn uen mlo bt peneno od st k stm, aby tajemstv Thry nebylo
sveno kadmu uchu".
Helnistick kultue byla i v samotn Palestin naklonna idovsk vy vrstva, zastoupen knzem, ale t
statki, obchodnky a finannky. Tyto vrstvy, jak znmo, bvaj i v djinch ostatnch nrod asto v nboenskm
ohledu dost vlan. V palestinskm prosted se pro n vilo postupn oznaen saduceov. Nzev byl odvozen od
Sdoka, veleknze z doby krl Davida a alamouna (2 S., 8, 17), za jeho syny prohlsil prorok Ezechiel vechny
levitsk knze. Mezi irokmi vrstvami nebyli pli oblbeni.
"Saduceov maj mlo pvrenc, ale ti nleej k nejvym tdm" (Iosephus Flavius, idovsk staroitnosti
XVIII,1).
Proti hellenismu vak povstala siln reakce. Pednmi pedstaviteli tohoto smru se stali farizejov (hebr. perim,
aramejsky periaja = odlouen, oddlen). Jejich zmrem bylo odlouit idy od pohan. Ve 2. stol. p. Kr. se ji stali
silnou stranou, k n patili zejmna ni kn a stedn i ni vrstvy. Vili v nesmrtelnost due a vzken mrtvch.
Pro dal vvoj bylo dleit, e za rovnocennou psanmu Zkonu povaovali stn tradici. Svm drazem na
formln plnn povinnost se v Novm zkon oprvnn stali symbolem pokrytectv. (Nap. podle Thry je mui
dovoleno propustit manelku, jakmile u n shled nco hanebnho. Farizejov si kladli otzku! Je to hanebn, kdy
manelka piplila obd, sta to za dvod rozluky? Nebo: M se dkovat Bohu po kadm jdle? I po snden
jahody? atd.)
Za nejduchovnj smr mezi idy v tto dob je mono oznait assny (asi od aramejskho sja - lka, protoe
se zabvali tak lenm). Tvoili uzaven asketick spoleenstv, jejich lenov se vzdalovali politiky. Jednm z
jejich sdel byl Kumrn, objeven v roce 1947. Tento smr byl relativn mlo poetn a zanikl asi ve 2. pol.1. stol. po
Kr.
Roku 63. p. Kr. se Palestina dostala pod mskou nadvldu. Herodes, zvan Velik, byl many dosazen za krle r.
37 p. Kr. mskou okupaci nesli id velmi tce. Zeslila touha po pchodu slbenho Vykupitele-Mesie.
Netouili vak po duchovnm Vykupiteli, ale po pchodu pozemskho krle - despoty, kter vechny ostatn nrody
podrob idm jako otroky. Jeruzalm se podle tchto pedstav ml stt hlavnm mstem svta v politickm smyslu.
Na toto tvrzen by bylo mono uvst mnoho doklad ze soudob rabnsk literatury, k tomuto nzoru se vak
piklnli i id blzc antick kultue, nap. u zmnn Iosephus Flavius (asi 37 - 95) nebo proslul filosof Filon
Alexandrijsk (asi 25 p. Kr. - 50 po Kr.) i jin.
Rozhodujcm meznkem v djinch svta bylo vystoupen Jee Krista a jeho krvav obti na Golgot. Ta vak
byla svm zpsobem "zkonit" (odhldneme-li od hlub teologick analzy). Je pochopiteln, e vtina id, kter
byla ovlivnna shora uvedenmi falenmi (v podstat materialistickmi) pedstavami, neuznala Jee jako Mesie
(tj. Krista - Vykupitele) a fysicky ho likvidovala prostednictvm msk okupan sprvy. Samolibosti a jeitnosti
farizej se velmi dotkla slova Kristova: "Nebude-li spravedlnost vae daleko dokonalej ne spravedlnost zkonk a
farizej, nevejdete do krlovstv nebeskho." (Matouovo evangelium, 5, 20). Ped Veleradou oteven vyhlsil, e je
Mesi (Mat. 26, 64) a o idech, kte mu nev, e nesly Bo slova. V rmci falenho ekumenismu se
nepipomnaj slova Kristova: "Vy z otce bla jste a dosti otce svho chcete initi" (Jan, 8, 44). Z tohoto vroku
ovem logicky vyplv pouze jedin zvr v nvaznosti na Thru: id, kte neuznvaj Jee jako Mesie, nesly
Bo slovo. Ten, kdo neposlouch Bo slovo, bude ovem stien kletbami, vypotanmi v Mojov Deuteronomitu
4

28, 16 - 68. Tehdej pedstavitel idovskho nroda sprvn pochopili vznam Kristovch slov: Kdo nev Jei
Kristu, propad proklet, kter vyslovil Moj. Pmo do nekritick zuivosti uvdlo tak tehdej idovsk
pedstavitele Kristovo popen pojmu "blin ve smyslu jeho redukce pouze na idy: Tm Kristus popr zkladn
nauku pozdjho Talmudu o vyvolenosti a jedinenosti idovsk rasy (Luk 10, 29 - 37).
Proto pinutili mskho prokurtora Pontskho Pilta (Pontius Pilatus zastval v Palestin tento ad v letech 26 36) hrozbou vzpoury a obaloby v m, aby vynesl nespravedliv rozsudek. Vlastn zsady popeli slovy: "Nemme
krle; jenom csae (roz. mskho)". (Jan 19,15).
Ke kesanstv se pipojila pouze men st id. Je nutn ocenit jejich odvahu, protoe od samho potku byli
vystaveni tkmu pronsledovn (ponaje ukamenovnm jhna tpna).
Vzniku Talmudu a rabnsk oligarchie se budeme vnovat v dalm pokraovn.

II. st
V vodnm dlu jsme se seznmili s historickmi koeny judaismu ve starovku a do doby Kristovy. Thora- pt knih
Mojovch a ostatn knihy Starho zkona (v kesanskm pojet) obsahuj zkladn rysy judaismu, ale nikoli v jeho
souasn podob. Posuzovat souasn uen judaismu pouze na zklad Starho zkona by bylo nepesn. Kdy
dochz k vytvoen zkladnch pramen souasnho idovskho uen? Z chronologickho hlediska se jedn o
obdob vrcholu a konce starovku (od 1. stol. po Kr. do potku 6.stol.), ktermu budeme v tto sti vnovat hlavn
pozornost.
Dleitm meznkem bylo idovsk povstn proti mskm okupantm v letech 66 - 73 po Kr. v Palestin, kter je
ve svtovch djinch znm jako "idovsk vlka". (Nzev pochz od citovanho Iosepha Flavia). Toto povstn
skonilo pro idy katastrofou, ji v roce 70 byl many pod vedenm syna csae Vespasiana (69 - 79) Tita dobyt
Jeruzalm a velechrm, byl zboen. Nespn povstn zaplatilo ivotem okolo milionu id. Podle zprv z
pramen bylo nap. denn kiovno takov mnostv zajatc, e se nedostvalo deva na ke!
Tato pohroma dolehla ovem pouze na palestinsk idy. Je zajmavou skutenost, e nap. mnoz tehdej bohat
id v msk i poskytovali penze manm - vlastn proti svm povstalm souvrcm. S ohledem na dal vvoj bylo vak nejpodstatnj, e jet ped obleenm Jeruzalma opustila msto idovsk Velerada a usadila se
v pmosk Jamnii. Zde po svm vtzstv dovolil Titus (syn csae Vespasina) zdit rabnskou kolu. Titus byl
csaem v letech 79 - 81 a je povaovn za tankov skvlho panovnka, za jeho vldy nebylo v m politickch
proces, nato rozsudk smrti. Rabnsk koda potom sehrla klovou lohu. S dobytm Jeruzalma zanikl toti
ad veleknsk. Pedstaven jamnijsk koly pevzal postaven pedsedajcho velerady a stal se de facto
pedstavitelem poraenho idovskho nroda. Za povstn zanikaj i strany saduce a essn (esejc). Nov
rabnsk profese nahradila tak starou knskou a zkonickou. Ve svch djinch id, kter vyly v Londn v roce
1913 to charakterizuje H. Hilman (str. 120): "Tak povstal podivuhodn zjev nadvldy, odlin od knstv ...tak vrostla
do mysl a srdc lidu, e nakonec byla veejn vyhlena zsada: Hlas rabna = hlas Bo."
Tento smr vvoje byl jet poslen dalm nespnm povstnm id v Palestin v letech 132 - 135 pod
vedenm Bar Kochby (aramejsky - Syn hvzdy). Jeruzalm byl many pejmenovn na Aelia Capitolina a dn id
se od t doby nesml piblit k Jeruzalmu ani na dohled. Msto, na nm stval velechrm, bylo rozorno a
posypno sol. Toto obdob bylo z hlediska id (kte se nestali kesany) kritick: Pro zmnnou kolu v Jamnii a jej
stoupence se nalhav vynoila otzka dalho postupu. V tomto smru se mohutnm kvasem mohlo stt pouze
tajn uen farizej.
Pekladatel Babylonskho talmudu do nminy Lazar Goldschmidt, kterho jsme citovali v pedchoz sti hodnot
tehdej situaci nsledujcmi slovy: "Tu vystoupil jeden mu, zvan rabbi Jehuda (155 - 217), byl to izraelsk
hakaddo piblin - svat mu, patriarcha a kali mu svat... V moudr pedvdavosti podrobil se nevyhnutelnmu:
lpe jest pekroit zkaz ...stn nauky byly sebrny a uspodny, cel stn podn pehldnuto v esti knihch
zvanch sekce (sederin)... bylo kodifikovno cel stn uen a po mskm zpsobu rozdleno na traktty, oddly o
odstavce." Tak byla okolo r. 200 po Kr. jako prvn psemn zachycena Mina (piblin peklad - "Uen" nebo t
Druh zkon vedle Prvnho Mojova, sr. J. P. Migne, Encyelopdie thologique, Paris 1857, str. 679). Text Miny
se stal dokonalm vrazem novho smru - rabnismu. Navazoval na proud farizejsk, kter kritizoval Kristus.
Proslul Talmud (Pouen) vlastn ohromnm rozenm a doplnnm tajnch pokyn Miny. Po stalet byla Mina
komentovna. Souhrnu tchto koment se k Gemara. Postupn byla provedena kodifikace Gemary a ve spojen
s textem Miny vznikl kalem r. 300 jednosvazkov tzv. Jeruzalmsk talmud. Daleko vt poet stnch podn vak
shromdily rabnsk koly v oblasti Mezopotmie (tj. dnenho Irku). Zde byl koncem 5. stolet po Kr. vytvoen
druh Talmud, mnohem vtho rozsahu. k se mu Talmud babylonsk.
5

Pokud se hovo o talmudu bez bliho upesnn, rozum se jm tento druh rozshlej Talmud babylonsk. Z
historickho hlediska vznik v dob zniku e zpadomsk (r. 476 po Kr.), na pelomu starovku a stedovku.
Abychom si vytvoili piblinou pedstavu o ohromnm rozsahu tohoto druhho - babylonskho Talmudu: zmnn
peklad do nminy od L. Goldschmidta m 14 svazk o tm 10 tiscch stranch. Bylo zachovno stejn dlen
jako u Miny, tj. na est knih. Kad odstavec obsahuje text Miny a je k nmu pipojen text Gemary. Talmud je (po
vlastn Min) pednm zdrojem souasnch judaistickch nauk.
Vdeck studium Talmudu v originle nar na tm nepekonateln obte, protoe pouze ten, kdo se jeho
studiu vnoval doslova cel ivot, je schopen text bn st a opravdu mu rozumt, vichni ostatn jej mus lutit.
Nejtm problmem z tohoto hlediska je interpretace nepunktovanch text (tj. bez doplnn samohlsek), kdy je
mono vtinu slov chpal v pln jinm smyslu. Vokalizace me bt libovoln vykldna a pitom z filosofickho
hlediska zcela sprvn! Uveme si mal pklad. Hebrejsk aramejsk slova se obvykle skldaj ze ti souhlsek: tzv.
koen, ke kterm se pipojuj rozdln samohlsky. Tm vznikaj nov vztahy a vlastn cel asovn sloves
(chpn asu je vbec v hebrejtin znan odlin od asu v jazycch indoevropskch). Nap. slovo "matan"
(koen: mtn) mono st nsledujcmi odlinmi zpsoby:
a) matan=pomalu
b) matun=bti opatrn
c) motan=zmknout
d) metan=bti mokr
e) maton=dar
f) meten=oekvati
Pokud jsou v pvodnm textu Talmudu tato obsahem velmi rozdln slova oznaena pouze uvedenmi temi
souhlskami (mtn), mohou bt tena a vykldna podle libosti. Dal obt je cel ada pedpon a ppon hebrejskch
a aramejskch sloves. To vyaduje opravdu mimodnou zkuenost, odborn znalosti a zbhlost k tomu, aby text byl
vbec sprvn peten, nato aby mu bylo opravdu dkladn porozumno. K tomu pistupuje (z hlediska nap.
klasick biblick hebrejtiny Thry) cel ada cizch slov pvodu perskho, arabskho, ale i eckho, latinskho aj.
Tato slova musej bt ovem sprvn pochopena a interpretovna se sprvnm zetelem ke svmu historickmu
pozad.
K ohromnmu rozsahu Talmudu je nutn dodat, e kodifikovan text je opt pouze rmcem, ve kterm byly
rabnsk dodatky rozvedeny v dalch komentch. Kad slavn rabn v minulosti povaoval za svou povinnost
napsat koment alespo k nkterm trakttm Talmudu.
Hlavn principy Talmudu byly zpstupnny zejmna dky nenavn prci a velk pli profesora biblistiky a semitsk
filologie dr. Augustina Rohlinga (1839 - 1931), jeho zkladn dlo vylo v Lipsku prv ped 100 lety (Talmudsk id
1891).

III. st
Vedle citovan nmeck prce prof. A. Rohlinga m esk ten monost seznmit se s autentickmi vroky
Talmudu, tak ve starm eskm pekladu knihy dr. K. Eckera, "idovsk zrcadlo ve svtle pravdy", Praha 1907. Je
zajmav pipomenout, e autor knihy (tehdy docent semitsk teologie v nmeckm Mnsteru) byl nmeckmi idy
obalovn z plagitu. Ped soudem se vak skvle obhjil. Vydal autentick hebrejsk text citac Talmudu, pokud se
tkaly vpad proti kesanm, zrove s nmeckm pekladem. Neteba dodvat, e citovan prce jsou v
souasn dob ir veejnosti prakticky nedostupn. Shrneme ve zkratce nzory Talmudu ohledn vztah k
neidovskm nrodm, tak jak je podal v citovan knize prof. Rohling (str.141):
1. id nen vzn povinnostmi lsky k blimu vi pslunkm jinch nrod (neidm).
2. Je prvem id a dokonce povinnost, aby neidm kodili.
3. Je-li id soudcem, mus nechat vyhrt idy ve vech sporech s neidy. Mus vak postupovat opatrn, aby z
toho nevznikla pro idy naopak koda.
4. id pokld pslunky ostatnch nrod za zvata; proto psaha id ve sporu s neidem k niemu
nezavazuje.
5. id je bosk podstaty, jakoto syn svho Otce. Pslunost k idovstvu ve promj.
V zjmu vdeck objektivity musme vak upesnit: Bylo by zkreslujc pedstavou, e v Talmudu je napklad 95 %
obsahu vnovno doslovnm instrukcm a rozvedenm ve uvedench pti zsad, jak je podal prof. Rohling. Opak
6

je pravdou. Text Talmudu pedstavuje etbu doslova ubjejc. Vedle hlubok zbonosti a dovolvn se jmna
Boho, se zde objevuj pbhy, kter bychom tm mohli oznait za pornografick. Na kad citt Talmudu s
negativnm obsahem nap. proti neidm mono bez problmu najt jin citt s obsahem opanm. Zde se nejlpe
objevuje dvoj tv rabnsk morlky. Biblick znalosti protestantskch pastor, katolickch kn (zejmna v
souasn dob a dokonce i Svdk Jehovovch jsou tm nim proti tto virtuozit rabn, kter doke pro kad
tvrzen najt pslun citt.
Na tomto mst je rovn vhodn pipomenout vznam, studia Bible Miny a Talmudu, kter mu pikldaj rabni.
Talmud Erubin 21 b o tom prav : "Mj synu, dbej vce slov psa (tj. rabn, autor Talmudu), ne slov Bible. Nebo
v slovech Bible je pouze pkaz a zkaz ale kad, kdo pestoup slova rabn, je vhoden smrti. Kdo se slovm
rabn posmv, bude usmrcen ve vacm bahn."
Talmud Sota 22 a: "Bezbon je ten, kdo te Bibli a Minu, ale nepouv mudrc..."
Talmud nen bn studovn obyejnmi idy. Bv pouze vykldn rabny nkterm lenm idovsk
nboensk spolenosti. V talmudistick diskusi pak ci odpovdaj na oehav otzky.
Ani Jeruzalmsk a Babylonsk talmud nejsou ovem jedinmi prameny idovskho prva a judaistick nauky jako
celku. Jako vedlej prameny bvaj pouvna i jin star dla sepsan mezi obdobm ukonen Miny a Gemary (tj.
piblin 200 - 300 po Kr.). Mezi tyto knihy pat nap. Tosephtha (Tosefta - dodatky k Min), Siphra (Sifra - vklad k
Levitiku) aj.
Vzhledem ohromnmu rozsahu Talmudu bylo ovem nutn ji praktickch dvod sestavit ucelen logick vtah.
a) Proto brzy po ukonen Gemary pikroili rabni k jejmu vkladu a sestavili tzv. Tosephot (Tosefot - tj. dodatky),
b) m vce vzrstal materil, tm vce vyvstvala poteba kompendia. Toto kompendium sestavil roku 1032 rabn
Izk ben Jaqb Alphasi (tj. Izk syn Jakuba Alfasiho) pod nzvem Hilchoth (tj. asi "zkony"). Tento tzv. "mal talmud"
sestaven roku 1032 byl sice pohodlnj ke studiu, avak jeho nevhodou byla nesystematinost; proto nemohl
natrvalo opanovat pole.
c) prvn systematick, vklad idovskho prva sepsal znm idovsk filozof Me ben (aramejsky bar) Maimon,
kter je v djinch filosofie znm pod latinskou formou jmna Maimonides (zemel 1204). Roku 1169 vyly tyi
rukopisn folianty pod nzvem "Mina thora" (tj. Opakovan zkona),
d) nejproslulejm dlem judaismu (a do tzv. Basilejskho kongresu) je vak "ulchan aruch" (doslova: Prosten
stl), jeho prvn vydn se objevilo roku 1565 v Bentkch tj. asov v dob krtce po skoneni tridentskho koncilu
(1545 a 1563), kter proti protestantismu jasn vymezil nauku katolick crkve. Autorem ulchan aruchu je rabn
Josef Quaro (t Josef Kara nebo i v jinch transkripcch, asi 1488 a 1577). ulchan aruch vborn vyhovoval
poadavkm nov doby. Vynechal nkter zastaral pedpisy a naopak obsahoval vechny platn pedpisy judaismu
ve form -pehlednch paragraf. Dl se na tyi sti:
- pedpisy dennho domcho a synagoglnho ivota id
- zkony o potravinch, o itn ritulnm, o smutku
- o rozmnoovn pokolen a o manelstv
- obansk a trestn zkonk judaismu.
ulchan aruch se til velik ct a je prakticky dosud jedinm zkonkem vcch id, kte dbaj pouze tch
pedpis, kter jsou v nm obsaeny.
Napklad, podle zkona . 71 je psn zakzno pokloniti se ped kesanskmi panovnky a knmi, kte maj
k na prsou. Z tohoto zkona, jako i zkona .59 a 85 vyplv, e ctn ke je modlstv a e kesan, kte
uctvaj k jsou proto "akumov" (modli).
Pro ilustraci si uvedeme nkolik autentickch citt:
Zkon 6: id, jen se stal akumem je do t mry proklet, e kdyby chtl darovati synagoze svce..., je zakzno je
pijmout.
Zkon 9: Kad id, jde-li kolem rozboenho chrmu akum, je povinen ci: "Bu pochvlen Pn, jen vykoenil
odsud tento dm modlsk".
Zkon 11: V sobotu je idovi psn zakzno prodvat nebo kupovat, je vak dovoleno od akuma v Palestin
koupit dm, ano i psti je v tomto ppad dovoleno, aby v Palestin bylo o akuma mn a o ida vce.
Zkon 13: idovsk porodn bb je nejen dovoleno, ale nazeno idovsk en v sobotu pomoci... Akumsk en
naopak pomoci je zakzno... jeto mus na ni bti pohleno jako na zve.
7

Zkon 31: idovi je psn zakzno podvsti svho blinho... akuma vak podvsti je mu dovoleno.
Zkon 69: idovi je vdy zakzno odpovdati akumovi pozdravem: Pokoj s tebou. Rad se idovi, aby "jakmile vid
akuma, aby ho prvn pozdravil, tak aby akum nezdravil prvn a id mu nemusel odpovdati a aby tak - eho chra
Bh - nepispl k tomu, e by akum byl poehnn.
Zkon 88: Satky mezi akumy nemaj dn zvaznosti, souit jich je rovno souit kon... Stanou-li se rodie a
dti idy, syn nap. svou matku me pojmouti za manelku.
Domnvm se, e tyto ukzky prozatm sta.
V ptm pokraovn uvedeme nkter "nhody", jak se projevoval skryt vliv judaismu ve svtovch djinch.

IV. st
V minulch stech jsem se pokusili objasnit teoretick zdroje souasnho rabnismu - judaismu, jak se projevuj v
Talmudu a ulchan aruchu. V tomto lnku poukeme na nkter skryt projevy judaismu ve svtovch djinch v
obdob konce starovku a stedovku.
Por ma ze dne 19. ervence r. 64 po Kr. je pomrn znmm faktem dky beletristickmu zpracovn (H.
Sienkiewicz a jeho romn "Quo vadis?", za kter autor obdrel Nobelovu cenu za literaturu jako jeden z prvnch
lauret).
Ze hstv byli obviovni kesan a zaalo krvav pronsledovn, ktermu mimo jin podlehli sv. Petr a sv.
Pavel (podle crkevn tradice byli oba popraveni dne 29. ervna r. 67). e za tmto prvnm rozshlm
pronsledovnm kesan stli mt id, je mono dvodn pedpokldat. J. Holzner ve sv knize "Apotol Pavel"
(Praha 1939, str. 586) to nazv: " ..stralivm podezenm, kter se takka stalo historickou jistotou". Je nutno tak
pipomenout, ze manelka csae Nerona byla tzv. idovskou proselytkou (konvertitkou). O udlostech spojench s
vlkou idovskou a vznikem rabnsk oligarchie v Jamnii jsem se ji zmnili.
Navzdory, deseti velkm pronsledovnm, v prbhu piblin t stolet, kesanstv nepodlehlo. Pes dokonale
fungujc msk sttn apart, bez ohledu na rozshlou s peh a udava... Za csae Konstantina I. Velikho
(306-337) se proslulm ediktem milnskm z nora r. 313 stv z kesanstv nboenstv tolerovan (i kdy jet
nikoliv pevldajc). Jednalo se vak o to, jakou podobu a hlavn jakou podstatu bude kesanstv v novch
podmnkch mt. Prv v tto dob vystoupil alexandrijsk presbyter Arius s naukou, kter v podstatn me
oslabovala teoretick zklady, jimi se kesanstv odliovalo od judaismu. Tvrdil toti, e Je Kristus jako Druh
Bosk Osoba zde nebyl od potku. Byl stvoen Bohem Otcem (nikoli zplozen) a je mu podzen. Do jist mry
zastvaj v souasnosti podobn stanovisko Svdkov Jehovovi. Je vak pomrn mlo znmou skutenost, e
Arius - tento hlavn ideolog uen, poprajc ve svch dsledcch Nejsv. trojici - byl idovskho pvodu. Zjemce
odkazujeme na knihu bvalho ezenskho biskupa dr. Rudolfa Grabera, velkho obhjce katolick tradice:
"Athanasius a Crkev na doby" (Athanasius und die Kirche unserer Zeit, Regensburg 1973).
Sm csa Konstantin byl na smrteln posteli poktn od arina! V obdob mezi I. nicejskm (r. 325) a I.
caihradskm koncilem (r. 381 ) se zdlo, e arianismus definitivn ovldne pole. A na vjimky (nap. zmnnho
alexandrijskho biskupa sv. Athanasia 295-373, kter byl nkolikrt deportovn) se naprost vtina biskup a klru
stala stoupenci arinstv. Kolsav stanovisko zastval dokonce pape Liberius.
K radikln zmn v tomto smru dochz a za vldy csae Theodosia I. Velikho (379-395). V letonm roce (tj.
1991-L.K.) uplynulo 1600 let od proslulho dekretu tohoto csae, kterm se katolicismus stal v msk i v pravm
slova smyslu sttnm nboenstvm (391).
Arinstv vak jet pevalo nkolik stolet. Dky biskupovi gtskho pvodu Wulfilovi se rozilo mezi
germnskmi nrody. Z celkem 38 germnskch kmenu a nrod, kter toily na konci starovku na mskou i,
pouze ti pely bezprostedn na katolicismus (Frankov, Bavoi a Anglosasov), ostatn prodlali svoji arinskou
periodu. Wulfila peloil zrove Bibli do gttiny, kter m z filologickho hlediska pro germnsk nrody podobn
vznam jako m staroslovntina pro nrody slovansk.
Nicmn zenit arinstv byl pekonn a postupn byla tato hereze oputna i zbvajcmi Germny (Visigoty,
Langobardy aj.).
Pekonn arinstv a vtzstv katolicismu mlo mimo jin velk vznam z hlediska dalho vvoje evropsk
civilizace. Po smrti Theodosia I. Velikho (zem. 17.1.395) se toti dosud jednotn e rozpad na st vchodn
(vchodomskou, byzantskou) a zpadn (zpadomskou). V 5. stolet e zpadomsk zanik pod nporem tzv.
barbarskch (pevn germnskch) nrod.
8

Nedocenitelnou skutenost byla existence katolick Crkve s latinou jako liturgickou e. Jej zsluhou nedolo k
plnmu peruen kontinuity s antickou kulturou v oblastech doasn ovldanch Germny. Po pekonn arinstv
pak dolo k romanizaci Germn na vtin zem bval zpadomsk e a ke vzniku novch romnskch jazyk
(francouztiny, italtiny, panltiny aj.). Mnoz autoi si kladou v tto souvislosti hypothetickou otzku jak by asi byl
vvoj, v ppad vtzstv arianismu s gttinou jako liturgickou e ?
Na prvn pohled zstvali id uprosted tchto hlubokch zmn stranou (nepotme-li pedpokldan ideov
ovlivovn a podporu arin). id utveli sv drobn obce, zvan kahaly. Ji tehdy ovldali znanou st obchodu
a pennictv. id cestovali za postupujcmi vojenskmi jednotkami a kupovali vlenou koist. H. H. Milman k ve
svch "Djinch id" str. 214 (kter jsme ji citovali minule): "Mme dostatek dkaz, e jedno obchodn odvtv
padlo tm vhradn do rukou id - evropsk vnitrozemsk trh s otroky... zatmco jejich dvj kesant pni
nakali nad zpustoenmi poli, zboenmi chrmy a vyloupenmi kltery, on (tj. id) uprosted obecn zkzy
bohatl...".
Z hlediska celkovho cle judaismu vak situace nevypadala na potku 7. stolet pli uspokojiv. S vjimkou jin
Arbie v 6. stolet (kde krvav pronsledovn kesan ze strany id ostatn vyvolalo zsah kesansk Etiopie) se
nikde nepodailo prosadit judaismus jako sttn nboenstv. Pes urit oslaben vnj i vnitn nadle existovala
mocn vchodomsk e (ili byzantsk) jako kesansk stt, kter prv v tto dob doshl spchu nad Avary a
Perany. (Na tomto mst se bohuel nememe vnovat zajmavmu vvoji, na Vchod z hlediska obecnch djin
ani djin crkevnch.) Na Zpad pak byl znik zbytku arianismu pouze otzkou krtkho asu. .
Tehdy vstoupil do svtovch djin nov fenomn - islm! Jeho zakladatel Mohamed (Muhammad, asi 570-632)
vystoupil se svm uenm okolo r. 610. Z obecnch djin je znmou skutenost, e na potku se svm uenm
psnho monotheismu v rodn Mekce pli neuspl, byl dokonce vylouen z kmene (pro tehdejho Araba
katastrofa rovnajc se zniku). Tak se veobecn v, e nael tulek v severnjm Jathribu (pozdj Medin i
Madin). Prakticky neznmou skutenosti je vak okolnost, e se ho ujala idovsk nboensk obec v tomto mst,
kter jeho stoupence vyzbrojila a seznmila s tehdy nejmodernj vlenou taktikou (tzv. pkopov vlka), kter
umonila v krtk dob vtzstv nad arabskmi soukmenovci Sjednocenm Arbie a vtzstvm islmu se podailo
vymtit nadjn se rozvjejc kesanstv (arabskho pvodu byli nap. znm svtci - lkai Kosma a Damin).
Rovn kodifikovan text kornu z r. 661 dv tuit vedle nestorinskch (heterodoxn kesansk smr, rozen
tehdy zejmna mezi semitskmi Syany) pm judaistick vlivy. Lze namtnout, e obas dochzelo k
pronsledovn idovskch komunit ze strany muslim i v nejstarch dobch, jene to byla z hlediska celkovch cl
judaismu zanedbateln vc.
Arabov vyuili celkovho oslaben Persie a Byzance dlouholetou vzjemnou vlkou. Persii (pibl. dnen Irn)
zlikvidovali jako stt definitivn v letech 633-651 a pipojili ji k arabsk i. Byzanc sice nepodlehla, ale ztratila
veker zem v severn Africe a vtinu zem v Asii. Je velmi npadn, e Arabov mli nejvt spch tam, kde
byly siln idovsk obce (nap. v Egypt aj.). Arabov pekroili rovn Gibraltar (nzev pochz prv do arabskho
vojevdce Debel al-Trika a v bitv u Xeres de la Frontera porazili visigotskho krle Rodericha (Rodriga)). To se
stalo v roce 711. Zde byla idovsk zrada kesanskho krle tak npadn, e se to nepodailo utajit. Existuje
svdectv, e zvltn idovsk oddl pod vedenm vojevdce jmnem Jahudi thl vstc Arabm a spojil se s nimi ji
v severn Africe. Naprosto jist je tak to, e id v oblasti Pyrenejskho poloostrova se dali muslimskm
dobyvatelm okamit k dispozici. Arabov pochopiteln tto nabdky vyuili s nejvt radost, protoe id
dokonale znali relie nov dobyt zem, ovldali jej jazyk a navc pedstavovali initele hospodsky velmi aktivnho.
idovsk historik Joachim Prinz ve svch "idovskch djinch" (Berlin 1931, str. 105) ostatn tuto zradu obhajuje
(z hlediska principu talmudu ovem nelze mluvit o zrad vi "zvatm", jak oznauje neidovsk nrody): "Je
mono idm zazlvat, e s touhou ekali na osvobozeni a e mezi nimi zaznl radostn jsot, kdy r. 711 bitva u
Xeres de la Frontera pinesla arabsk vtzstv a zahjila novou ru idovskch djin?"

V. st
Arabskmi muslimy okupovan Pyrenejsk poloostrov (v historick literatue "Maurov") se tak svm zpsobem stal
zrove vznamnou idovskou dravou v Evrop. id zde zaujali vznamn postaven ve vdch (zejmna v
medicn, prvu a filosofii, ale pochopiteln t v obchod, pennictv a ve sttn sprv. Odtud vyreli do
kesanskch stt Evropy, kde se snaili zskat obdobn postaven. Zde vak byl vliv judaismu pece jen
zprostedkovanj. Je npadn, e prakticky ti sam arabt bojovnci, kte r. 711 zvtzili nad obvanmi Visigty,
utrpli r. 732 nespch proti Frankm, vedenmi ddem Karla Velikho, majordomem Karlem Martellem u Poitiers.
Zde toti nebyla idovsk zrada, ani pomocn idovsk oddl, jako v ppad Visigt. Toto rozhodn vtzstv
zachrnilo kesanskou Evropu od dal muslimsk expanze. Nespch zaznamenal judaismus i ve vchodn sti
9

Evropy. e Chazar v oblasti pi ernm a Kaspickm moi) se r.965 zhroutila pod derem ruskch vojsk v ele s
otcem sv. Vladimra, knetem Svjatoslavem. V i Chazar byl judaismus oficilnm nboenstvm.
Judaismus proto musel hledat nov formy uplatnn v kesanskch sttech. Pro existenci po cel Evrop
rozench idovskch kahal (osad, spoleenstv) mli ve stedovku nejvt vznam tzv. dvort id. Byli to
finann poradci vlada, kterm poskytovali znan penn stky. Za to se jim dostvalo prvn ochrany a byli
podzeni pmo vladam. Ve Svat i msk byla zsada, e id povaj panovnkovy ochrany, vyslovena ji r.
1103 za vldy Jindicha IV. (1056-1105), proslulho odprce papee sv. ehoe VII. Privilegium z r. 1236 za vldy
Friedricha II. Barbarossy (1212-1250) k o idech, e jsou "servi camerae nostrae" (tj.. sluebnci na komory).
Silnou nevoli budili id svoj lichevn prax. Lichva (lat. usura) je pijmn rok z neproduktivnch pjek; jednalo
se zejmna o pjky v penn tsni, ale i o pjky na stavbu hrad; kesanskch chrm aj. Katolick Crkev ve
shod se stanoviskem crkevnch Otc lichvu psn odsuzovala jako hch. Podle Crkevnho uen znamen lichva
zneuvn nouze blinho k vlastnmu obohacen.
Katolit vladai vak bohuel vtinou nebrali ohled na toto crkevn stanovisko a dovolovali idm pijmn rok i
z prostch pjek. Z hlediska, principu Talmudu si id pochopiteln nedlali svdom z nap. 50-80% rok
danch od "akum". (Cizinci me pjiti za lichevn penz, nikoli vak blinmu svmu.) Aby ovem tato sazba
nebyla vslovn "do o bijc" stanovovali j id ve stedovku asto "per septimanam" (tj.. tdn): 1% per
septimanam se tedy rovnalo 52% "per annum" (tj.. za rok).
Ve svch kahalech a kolch (zkladn kola se nazvala "cheder", tj.. mstnost, vy talmudsk uilit pak
"jeiva" tj.. zasedn nebo bydlen) se pak id utvrzovali ve ve, e Je Kristus nen prav Mesi, nbr
podvodnk, e prav Mesi pijde a z Jeruzalma bude dit svtov idovsk imprium. Opatovali si zrove velk
penn prostedky pomoc zmnnho lichevnho vydrn k pronikn na panovnick dvory, kter by je souasn
ochrnily ped hnvem lidu, pop. i judaismu neptelskch panovnk,
Tento hnv kesanskho lidu mnohdy vybuchl, a ji "kontrolovan" nebo "nekontrolovan". Nap. v dob prvn
kov vpravy do Svat zem (1096-1099) pokldali pi svm taen jej astnci za svoji samozejmou povinnost,
provst der proti neptelm Krista, usazenm v Porn - v Koln n. Rnem, Mohui, Wormsu, ve Strassburgu a
jinde. Tato vlna zashla i esk zem. Tehdej esk panovnk kne Betislav II. (1092-1100) si nechal k sob
povolat pedstavitele eskch id a pronesl k nim podle kronike Kosmy nsledujc slova: "Zplozen z kurvch
syn, ty nrode ismahelitsk... Bez groe jste pili k nm, nu bez groe jdte kam, chcete! Vy e jste pijali kest a Bh jest mi toho svdkem - e se to nikoliv mm, nbr Boskm pkazem stalo!" (v souvislosti s nsilnm
nucenm id ke ktu kiky).
Tehdy zaala zejmna z Porn ona mohutn emigrace id do Polska, kde je tamn panovnci bez pekek
pijmali, zejmna v obdob feudlnho rozdroben Polska (1138-1295). V echch vydal velk privilegium pro idy
krl Pemysl Otakar II. (1253-1295). V t dob vydal jeho souasnk, legendrn francouzsk krl Ludvk IX. Svat
(1226- 1270), kter m pro katolick Francouze vznam srovnateln s nam sv. Vclavem, ostr protijudaistick
nazen. Za jeho vldy byla v roce 1242 provedena konfiskace vech dostupnch exempl Talmudu, kter pak
byly veejn pleny na hranicch.
Roku 1278 byli zateni vichni id na zem anglickho krlovstv a v roce 1290 vyhotni ze zem. Dekret krle
Eduarda I. to zdvoduje slovy: "Na odplatu za spchan zloiny a ke cti Ukiovanho jsme je jako zrdce vyhostili
z na zem." Zmnn vypovdac dekret zstal v platnosti a do jna r. 1655, kdy v obdob Anglick revoluce
doclila delegace nizozemskch rabn v ele s Menasschem (Menaem) ben Israelem od Olivera Cromwella
dovolen, aby se id opt mohli v Anglii usazovat.
Pro nedostatek msta se zde nememe podrobn vnovat djinm id ve vech evropskch zemch. Nastnme
proto pouze nkter zkladn otzky, resp. tzv. problmy. Jak ji naznaeno, zskali id v eskch zemch
vznamn pozice zejmna za Pemysla Otakara II. Tradice praskho vysokho talmudskho uen je ovem
mnohem star. Jeho potky spadaj nejmn do 11. stolet. Zmnn udlosti v obdob vldy Betislava II.
nezlikvidovaly posice judaismu. Ji ve 12.-13. stolet patily prask "jeivy" (viz. ve) k nejvznamnjm idovskm
kolm v cel Evrop.
Nkter zajmav podrobnosti uvd F. Weiner ve svm lnku "Hebrejt autoi v eskch zemch" (Stedn Evropa
r. 15,1990 str.130-153). V dob vldy Vclava IV. (1378-1419) psobil v Praze jako rabn znm kabalista rabi
Avigdor. Podle tradice byl pijmn - samotnm krlem a ml jisty vliv u dvora. Tak nzor, e mly nkter jeho ideje
vliv nejen na M. Jana Husa, nen nepravdpodobn. Tento rabn Avigdor Kara (zem. asi 1439) tak dajn peloil
do staroetiny nkolik svch bsn, nap. hymnus na jednoho Boha, kter zpvali husit. Ji v edestch letech
naeho stolet poukazoval S. Segert na vliv hebrejsk punktace pi Husov reform eskho pravopisu.
10

Zajmav je rovn mnohostrann vliv (pm i nepm) judaismu na vznik evropskho protestantismu. Je znmou
skutenosti, e mnoh smry protestantstv kladly zven draz na Star zkon, ponaje radikln odno husitstv
- Tbority. Josef Peka ve sv monumentln prci "ika a jeho doba" poukzal na fakt. e tento draz na Star
zkon nemlo pispl k promn ideovch pedstavitel Tborit v "knze krvav". U luterstv a kalvinismu je pak
mimo jin nutno upozornit na jednoho spolenho jmenovatele: toti likvidaci chpn nboenstv jako obti, a
draz na "pouhou vru" (iustificatio sola fide - sola gratia), a na "slovo", co je typick rovn pro judaismus od
znien jeruzalmskho chrmu r. 70. ( Synagogy jsou pouhm "shromdnm", doslovn peklad je "sbornice",
nepin se zde ob.). U J. Kalvna (1509-1564) je pak charakteristick striktn nauka o predestinaci (ped- uren).
V tomto smyslu se tak mnoz nrodov, kte pijali kalvinismus (nap. Holanane nebo jihoafrit Burov) chpali
jako "Nov Izrael".
V dob historickho vzniku evropskho protestantstv mla rovn klov vznam ast idovskho kapitlu na
mnohch akcch. Tak nap. roku 1519 podpoil volbu Karla V. za csae Svat e msk proti francouzskmu krli
Frantikovi I. z obavy, aby se po staletch Francie opt nespojila s Nmeckem. Aby vak Karel V. pli nezeslil,
podporoval tento idovsk kapitl proti nmu luternsk knata. Na tto skutenosti nic nemn fakt e sm M.
Luther na konci svho ivota oste verbln napadal idy.
Nejvt podpory se vak ze strany judaismu dostalo nov vzniklmu Holandsku (Nizozem - Spojen provincie,
jeho nejvznamnj sti byla provincie Holland - odtud Holandsko), kde vznikla odbojem proti panlm kalvnsk
republika. (Tento odboj proti panlsku trval zhruba 80 let, od 1566 do 1648, s peruenm v letech 1609- 1621.)
Prv v Nizozem byly poloeny zklady idovsk "haute finance" (vysokch financi). Vznamnm meznkem bylo
zaloen amsterodamsk bursy roku 1613. Zvltnm druhem idovskch finannch zdroj se postupn stvaj
spekulace s akciemi. Nen tak nhodn, e prvn titn Talmud pochz z Nizozem. Dalm vznamnm
spchem judaismu bylo zskn silnho vlivu v Anglii a jejich americkch kolonich v 17. a 18. stolet. Po svren
katolickho krle Jakuba II. z rodu Stuartovc v r. 1688 nastoupil Vilm II. Oransk, kter uskutenil doasnou
personln unii nizozemsko- anglickou. Zkon ze 16. prosince r.1689 promnil Anglii (od r. 1707 oficiln Velkou
Britnii) de facto v plutokracii a anglickho krle v loutku. Slovo plutokracie je odvozeno od eckho boha bohatstv
Pluta. Znamen tedy takov sttn zzen; v nm o vbru vykonavatel vldn moci rozhoduje skupina bohatch
lid, kte pomoc svho majetku maj moc fakticky v rukou. S Vilmem III. pili do Anglie mnoz nizozemt ide,
kte pinesli vysplou techniku bursovnch obchod. Nap. Menasseh (Menae) Lopes nabyl velkho jmn tm, e
vyuil paniky, kterou zpsobil falenm poplachem "Krlovna je mrtv!" (Anna 1702-1714 , nstupkyn Vilma III).
Skoupil vechny statn papry, jejich kursy rychle klesly. V r. 1694 byla uzavena prvn anglick sttn pjka ve vi
1,2 milionu liber na 8% rok. Za elem realizace pjky byla tehdy zaloena Bank of England. V tto dob pak ji
mme prvn bezpen zprvy o svobodnch zednch. Dne 24. ervna 1717 se seli zstupci t londnskch l a
zaloili Velkou li anglickou (Grand Lodge of England).

11

Vliv judaismu na svobodn zednstv

Petr Mutinsk

I. st
V souasn dob se opt vynouje s novou nalhavost otzka svobodnho zednstv. O zednstv byla ji
napsna ada lnk i pvodnch prac. Klov vznam m vak zejmna otzka vztahu a vzjemnho ovlivovn
svobodnho zednstv a judaismu. Ve svch pspvcch se pokusm tento problm podat a objasnit ir tensk
veejnosti. Pedeslm, e se nehodlm zabvat "prehistori" zednstv (stavitel chrm ve stedovku a pod.).
Pedmtem naeho zjmu bude svobodn zednstvo od okamiku, kdy se stv relnou politickou silou s
nepopiratelnmi vlivy judaismu.
Na otzku, co je to vlastn svobodn zednstv a co je jeho podstatou, nm nejlep odpov dvaj tzv.
"Protokoly sionskch mudrc". (Odborn nzev je vak "Basilejsk kongres konan r.1897 za pedsednictv dr.
Theodora Herzla", kterm se budu podrobnji zabvat v dalch lncch.)
V protokolu 15 zmnnho Basilejskho kongresu se doslova uvd: "Nmi vytvoen peetn zednsk le, je
inteligentn gojmov nazvaj politickmi stranami, a je jsme vytvoili po zpsobu projevovch schopnost a
charakterovch vlastnost seberealizujcch se gojm (rozumj: Neid), slouily nm a slou za tm elem, e do
jejich stavu pochytme vechny poddajn a prodejn gaunery, jak gojmskho, tak idovskho druhu, je by proti
nm a principu svtov dc politiky mohli do budoucna vystoupiti."
K blimu vysvtlen uvedenho cittu: svobodn zednstv vzniklo pvodn jako tajn organizace na duchovnch
principech judaismu a kesanstv a jejich vzjemn symbolice. Hlavnm elem bylo pivbit pedn vdce, lidi
touc po poznn, ale tak politiky, panovnky o lechtice. Judaismus, kter stl v pozad tchto snah, vytvoil
organizaci za elem dokonalho zmapovn spoleenskch vrstev danho nroda, kde zednsk le psobily (a
psob). Vedle toho se zednsk le staly dleitm zdrojem informac pro svtov idovstvo o nrodech, kde
psobily.
Ble informovan ten me ovem oprvnn v tto souvislosti namtnout: "Jak to, e v ele vtiny
zednskch l nebyli pslunici idovskho pvodu, ale naopak evangelit pastoi, lechtici, liberln katolick
duchovenstvo a dal?" Odpov logicky vyplv z uvedenho cittu. Jednm z nezanedbatelnch dvod tohoto
stavu byla okolnost, aby: "...nebyl vyvoln hnv a nenvist kesanskch nrod."
Zaame si nyn vznik svobodnho zednstv do historickch souvislost. Prvn naprosto bezpen zprvy o
svobodnm zednstv "novho" typu mme z anglickho prosted. Dne 24. ervna r.1717 byla zaloena Velk le
anglick (Grand Lodge of England). Pedn postaven ji zskala zejmna proslul zednsk konstituce, jejm
autorem byl presbyterinsk (tj. kalvinistick) pastor James Anderson. Lov brati, pracujc v britskch
diplomatickch slubch, pak rychle rozili zednsk le po cel Evrop i po kolonich. Napklad r. 1721 vznik
zednsk le v Gentu, 1726 v Madridu, 1728 v Pai, 1731 v americk Philadelphii a v Moskv, 1735 v Lisabonu a
podobn. Pl roku po zaloen hambursk le se stal jejm lenem prusk korunn princ, pozdj proslul panovnk
Bedich II. Velik (1740- 1788).
Zcela na mst je otzka, zde tyto le byly navzjem izolovan. Na to dv nejlep odpov opt Basilejsk
kongres. V tzv. sezen patnctm, odst. 6 se prav: "Vechny tyto le budou soustedny pod jedno stedn veden
jen nm znm a budou spravovny pouze naimi mudrci..." Tomuto cli vborn poslouila mj. svrzn organizace
svobodnho zednstv: zedni jsou rozdleni do rznch stup (nap. u nejznmjho skotskho obadu je tchto
stup zasvcen 33, u egyptskho dokonce 90 apod.). Zsadou je, e zedni nich stup nesmj znt sv
bratry ze stup vych, tzv. zdokonalench. adov pslunk le asto ani netuil, za jakm skutenm elem
byla organizace zaloena.
Velkho rozeni nabyly zednsk le mimo Evropu, zejmna v tehdejch americkch kolonich Velk Britnie.
Pednmi leny americkho zednstv byli pozdj prezident USA George Washington a Benjamin Franklin. V
kvtnu r.1775 se v sdle prvn zednsk le ve Philadelphii seel tzv. Druh kontinentln kongres, kter 4.
ervence 1776 vyhlsil utvoen USA. Boje o nezvislost trvaly a do roku 1783. Je npadn, e hlavn principy
Deklarace nezvislosti jsou vysloven zednsk. Dleitm bodem judaistickho plnu na pevzet svtovldy bylo
odstrann ddinch kesanskch panovnk a lechty. Vme, e nap. anglick krl byl sice ji v tto dob bez
skuten vkonn moci, ale v Americe byl nepjemn i jako symbol - proto byl odstrann. Podobn byla v USA
zlikvidovna lechta.
12

Dalm dleitm spchem cl judaismu a svobodnho zednstv byla tzv. Velk francouzsk revoluce z roku
1789, kter "liberalizovala" francouzskou spolenost natolik, e tamn id mohli vyjt ze svch staletch ghet. Zaujali
pak eln postaven ve francouzsk spolenosti a nejenom francouzsk. V souvislosti s touto zmiovanou a dosud
halasn oslavovanou revoluc si uveme nkolik okujcch fakt: v pedveer revoluce psobilo ve Francii celkem
612 l: z toho 65 v Pai, 442 na francouzskm venkov a mench mstech, 35 v kolonich, 69 v armd a 17 v
zahrani pod francouzskm vlivem (nap. vyslanectv a pod.). Po cel Francii vykonvaly zednsk le innou
propagandu proti monarchii- zejmna proti "Rakuance", tj. Marii Antoinett. Hrzy Velk francouzsk revoluce jsou
dostaten znmy. Pravou podstatou francouzsk revoluce a likvidace krlovsk rodiny byla duchovn i projevov
odveta za vyvradn du Templ (kesanskch idovskch ryt, bank a finannk v dob vldy Filipa N.
Slinho na potku 14. stolet. Velkm spchem judaismu a jm zenho svobodnho zednstv bylo velk
omezen pirozenho spoleenskho vlivu katolick Crkve na zem Francie.
Mnoho liberlnch katolickch duchovnch bylo sice tajnmi leny zednskch l (mnohdy z istho myslu po
skuten nprav pomr ve struktue katolick Crkve v tehdej dob), papeov vak od samho potku
svobodn zednstv oste odsuzovali - ponaje Klementem XII. v r. 1738. Z ideovch dvod, i organizanch, vidli
pedstavitel svobodnho zednstv Crkev jako mocenskou a spoleenskou organizaci, kter by mohla bt
nebezpenou pekkou pro uskutenn pravch cl svobodnho zednstv. Katolickou Crkev se sice v prbhu
Velk francouzsk revoluce nepodailo zcela zlikvidovat, ale jej politick a mocensk vliv byl znan omezen.
Upozornm jet na jednu zajmavou skutenost: vtzstv francouzskch revolunch armd po r. 1792 nebylo
zpsobeno mimodnou statenost republiknskch vojsk, ani nadprmrnou genialitou novopeench
republiknskch dstojnk, ale vzjemnou informovanost zednskch li z obou zneptelench tbor - tj.
revolun Francie a intervennch armd monarchistick Evropy. Kad v, kdo to byl Napoleon. U mn se v o
tom, e Napoleon byl vznamnm pedstavitelem zednstv, kter mu dopomohlo k jeho karie. Vliv svtovho
idovstva byl v t dob ji tak velik, e na zem francouzskho sttu rozenho o vboje, vytvoilo
centralizovanou i na novch prvnch zkladech pod nzvem Francouzsk csastv (r.1804).
K psoben svobodnho zednstv na vvoj v ostatn Evrop vetn na vlasti, se vrtme pt.

II. st: Vliv svobodnho zednstv v zemch stedn a vchodn Evropy v 18. a 19. stolet
V minul sti jsem nastnil vznik svobodnho zednstv od okamiku, kdy se stv relnou politickou silou, tj. od
potku 18. stolet.
Zajmav byl prnik svobodnho zednstv do oblasti dvou pednch velmoc stedn a vchodn Evropy, tj.
habsbursk monarchie a carskho Ruska.
Velkou nadj pro cle svobodnho zednstva byla zejmna vlda povstnho cara Petra I. Velikho (1689-1725).
Urit indicie nasvduj tomu, e svobodn zednstv podpoilo bouliv hospodsk rozmach Ruska na potku
18. stolet jako prvoad velmoci. Mm zde na mysli celou adu reforem charakteru hospodskho, vojenskho i
spoleenskho, kter mly "Evropeisovat" starou tradin pravoslavnou Rus. Npadnm faktem je pobyt Petra
Velikho v Holandsku- Mekce tehdejho evropskho judaismu. Po nvratu do Ruska pistupuje panovnk ke svm
reformm. Svobodn zedni extrmn prosazovali zpadoevropskou kulturu (zpotku spe holandskou a
nmeckou, brzy vak jednoznan francouzskou) mezi ruskou lechtou, m j isolovali od ruskho lidu. V dob
mrt Petra Velikho, tj. r. 1725 se zdlo, e Rusko m nejlep pedpoklady stt se batou svobodnho zednstv.
Tyto plny vak v plnm rozsahu nevyly za nstupc Petra Velikho (Anny Ivanovny 1730- 1740, a zejmna
Jelizavety Petrovny 1741-1761, velk odprkyn Pruska, kter vznan zednsk pedstavitele nechala deportovat
na Sibi). Navc zde byl jeden dleit faktor - rusk pravoslavn crkev pes veker oslaben za Petrovch reforem
(nap. r. 1721 byl zruen patriarcht a nahrazen tzv. Nejsvtjm synodem, kde rozhodovali lid asto pod vlivem
protestantskho smlen) si udrela vznamn duchovn vliv a zabrnila plnmu odcizen rusk lechty a lidu. V
podmnkch samodrav bylo pece jen obtnj zskat pm vliv, ne nap. v podmnkch republik nebo
konstitunch monarchi. O pornosti zpasu svd ji to, e plnou likvidaci pravoslavn rusk monarchie s jejm
sakrlnm nimbem se podailo odstranit a za pln odlinch podmnek v roce 1917, tj. zhruba po dvou stoletch.
Krom Ruska a zpadoevropskch zem dolo k velkmu rozen zednskch l rovn na zem habsbursk
monarchie. Nap. v echch vznikla prvn zednsk le prv ped 250 lety - r. 1741. Jak k tomu dolo? Po psn
katolick vld poslednho Habsburka "po mei" Karla IV. (1711-1740), do jeho obdob nikoli nhodou A. Jirsek
situuje dj svho romnu "Temno", nsledovala dlouh, tyicetilet vlda Marie Terezie (1740- 1780). Prv do jej
vldy je mono historicky bezpen datovat vznik a rozen vlivu svobodnch zedn. Je to dosti paradoxn. Vme
13

dobe z djin, e Marie Teresie vydala na potku sv vldy vypovdac dekret pro prask idy. Obviovala je toti
nikoli bezdvodn z kolaborace z Prusy. Tento dekret vak nakonec nebyl realizovn.
Ve vztahu k zednm pak zde existoval psn dekret papee Klementa XII. (1730-1740) z roku 1738, kterm byla
panovnice jako psn katolika ve svm svdom vzna. Paradoxn zde pisply k tolerovn zednstv rodinn
vztahy. Manelem Marie Terezie byl toti Frantiek Lotrinsk (zemel 1765) - odtud meme hovoit o dynastii
Habsbursko -Lotrinsk. S Mari Terezi il ve astnm manelstv (povsti o jejm nezzenm ivot pat do e
bajek; byly do znan mry roziovny mezi lidem prv zednskmi lemi o panovnici, kter nebyla dosti
"spolehliv"). Manel Marie Terezie byl naopak lenem zednsk le a pod jeho ztitou zskali u vdeskho
dvora eln postaven mnoz domc i zahranin svobodn zedni (nejznmj z nich byl nizozemsk lka van
Swieten). Svho manela Marie Terezie upmn milovala, proto mu dokonce tolerovala i toto lenstv v zednsk
li. Frantiek Lotrinsk, kter ml vce mn formln titul csae svat e msk nroda nmeckho (zanikl
definitivn v roce 1806), vnoval znanou st sv energie ekonomickmu podnikn - s podporou idovskho
kapitlu. V jeho reii vznikla vlnask manufaktura v Kladrubech, pltenick manufaktura na pottejnskm panstv i
vznamn bavlnsk manufaktura v atn v tehdejch Hornch Uhrch (srovnej Djiny eskoslovenska II., Praha
1990, str. 53). Jako kuriositu mono uvst, e Marie Terezie si asto vypjovala penze od svho manela.
Zvanou pekkou vlivu svobodnch zedn i idovsk emancipace pedstavoval ovem tehdy mocn d
Tovarystva Jeova, tj. jezuit. Na ntlak tehdejch osvcench evropskch vld byl tento d r. 1773 papeem
doasn zruen (roku 1814 opt obnoven).
Emancipaci id - jeden z cl svobodnho zednstva, prosadil syn Marie Teresie Josef II. (od r. 1765 csaem sv.
e msk, od roku l780 t panovnk ddinch zem. 18. kvtna 1781 vydal znm vlastnorun list, kterm
naizoval zlepen situace id v cel sv i. Otevel rovn idm brny univerzit. 24.10. 1787 byl k promoci
piputn prvn idovsk doktor medicny a v roce 1790 prvn idovsk doktor prv (doctor juris civilis), pes protesty
praskho arcibiskupstv. Do josefnsk doby lze tak datovat prosazen formln germanizace id v bval
dunajsk monarchii. Josef II. byl veden ideou vytvoen jednotn rakousk nrodnosti, jejm jazykem mla bt
nmina. V t dob il v Nmecku Moses Mendelssohn (pvodn Mosche ben Menachem), kter je nkdy nazvn
otcem reformnho idovstva. id v tehdej Evrop (alespo urit st) k nmu vzhleli jako ke svmu pednmu
bojovnku. Mendelssohn hlsal, e id si maj osvojit nmeckou kulturu, emu osvceneck doba samozejm
pla. V berlnskch domech byly zavedeny spoleensk schzky, kterch se zastovali mnoz tehdej nmet
vzdlanci, jako brati Humboldtov, ale t Mirabeau aj. idm se tak podailo zskat st tehdejch nmeckch
vzdlanc - opt pedevm prostednictvm zednskch l. Josef II. pohlel na idy jako na vznamn
pomocnky pi uskuteovn svch idel. Byla jim v t dob pisuzovna nmeck jmna. Na zem bval
dunajsk monarchie se pro tuto germanizaci vznamn angaovali mnoz znm prat rabni.
Zjemce odkazuji na zajmavou studii Frantika Weinera "Hebrejt autoi v eskch zemch", kter byla uveejnna
ve sbornku "Stedn Evropa" (SE 15/1990, str. 130-153). Zejmna v eskm prosted psobili id od t doby jako
nstroj tvrd germanizace a zatili nejednu strnku esko-nmeckch vztah v minulosti.

III. st: Vliv judaismu na esko - nmeck vztahy v 19. stolet

V eskm prosted se prakticky do konce prvn tetiny 19. stolet ani ze strany esk, ani idovsk nepotalo se
vzjemnou spoluprac eskch nrodnch snah. Pipomeme si znmou skutenost, e nap. patriarcha slavistiky
Josef Dobrovsk (1753-1829) - rovn len zednsk le - nepotal s budoucnost eskho nroda a etinu
studoval v podstat jako kuriozitu. Jak jsem se o tom ji zmnil, vtina id se stala za josefnsk doby nadenmi
propagtory germanizace a jakhosi jednotnho rakouskho nroda na zem podunajsk monarchie. Horlivm
propagtorem tohoto smru byl v Praze zejmna libesk rodk Naftali Hert Homberg (1749-1841), kter horoval pro
monosti, je idovstvu otevel osvceneck josefinismus. Na edn objednvku sepsal tak dv reformn pojat
uebnice: mravouky a idovskho katechismu, kter vyly jak hebrejsky, tak nmecky.
Se zeslenm nrodnho hnut hledali id monost, jak proniknout i do eskho prosted a mt tak proslul "elzko
ve dvou ohnch". Nesmme zapomnat, e navzdory znanm levm i privilegim, jich se idovstvu dostalo v
habsbursk monarchii, zstvala pece jen konenm clem likvidace vech neidovskch kesanskch monarchi
(vedle Rakouska zejmna pravoslavnho Ruska). Pro tyto cle - oslaben neidovsk sttn moci - se jevil
nacionalismus 19. stolet jako neobyejn vhodn. Z hlediska celkovch zjm idovstva bylo ovem nutn
nacionalistick hnut jednotlivch nrod vhodn usmrovat, nebo mt alespo "pehled".
Kontakty id s eskm nrodnm obrozenm byly navzny ve tyictch letech 19. stolet prostednictvm
vznamnho eskho bsnka Vclava Bolemra Nebeskho (1818-1882), kter navtvoval univerzitu ve Vdni
(studium medicny). Pi tto pleitosti se seznmil se Samuelem Kapperem, kter tam rovn studoval lkastv. K
14

jejich seznmen dolo v roce 1843, Samuel Kapper se narodil 21.3. 1820 v Praze na Smchov (kter tehdy jet
nebyl ovem soust Prahy). V mld navtvoval idovskou kolu ve dvoe Klausovy synagogy, kde se zdokonalil v
hebrejtin. V roce 1837 pak vstoupil do prvnho ronku filosofie v praskm Klementinu. V Praze v Celetn ulici
navtvoval asto hospdku "U erven ve". Zde se schzela tehdej prask idovsk mlde, propagujc hesla
Velk francouzsk revoluce. Z vznamnch osobnost, kter zmnnou hospodu navtvovaly, je teba se zmnit
alespo o Morici Hartmannovi (bsnk), o Alfredu Meissnerovi (syn lkae z Teplic) a Isidoru Hellerovi (bsnk).
V. B. Nebesk usiloval o podporu idovstva obrozen esk literatue. V tomto smru se jeho snaha setkala s
pznivm ohlasem. V roce 1846 vydal zmnn ji Samuel Kapper prvn sbrku bsn, psanch esky. Sbrka se
pznan nazvala "esk listy". S. Kapper si stoval na nedvru idm z esk strany: "I mou vlast je vlast
vltavsk drah!" Je pozoruhodn, e K. H. Borovsk v "esk vele" (v roce 1846) podrobil Kappera kritice, kde mu
vytk, e jeho vlastenectv nen upmn a nechtl ho vbec uznati echem. A do zniku habsbursk monarchie
byl ovem "esk smr" mezi idy v naprost menin. Ve kolnm roce 1889-1890 bylo nap. z idovskch dt v
Praze na eskch kolch pouze 2,6 % a jet ve kolnm roce 1913-1914 jen 19,1 %. Jet men bylo toto
procento na Morav, kde navc byly chud vrstvy zbdaovny zejmna idovskm kapitlem. Vznamnm
meznkem z hlediska na problematiky byl i rok 1848. Poun je hodnocen revolunch udlost tohoto roku, kter
napsal tehdej zemsk rabn Hirsch z Mikulova svm souvrcm do Brna:
"Mil brati! Zpadn souvrci dovedli za veden mezinrodnch prolet vyvolati dlouho oekvanou a danou
boui. Politick el tto revoluce je nm idm lhostejn, jde nm spe o to, aby se tato boue skuten
rozpoutala... Mil brati, boue se penese i sem. A na ns je, abychom se ji snaili uiniti co nejboulivj. Neetete
penzi a pamatujte, e tam, kde se bije Nmec s echem, vtz id!"
Tebae v roce 1848 dostali id politick prva, pece jen v Rakousku existovala nkter omezen, kter
znemoovala nejhrub formy podvod a vykoisovn. Tato prvn omezen se id snaili obejt "via facti". Ve
Vdni byl ji tehdy pevn konstituovn Rothschildv bankovn dm se silnm mezinrodnm vlivem. Kdy dal csa
Frantiek Josef I. po porce u Solferina (kde zvtzila francouzsk a piemontsk armda nad Rakuany v zpase o
Milnsko) Rothschilda o pjku, ten prohlsil, e pj rakouskmu sttu penze pouze tehdy, kdy se zaru vichni
rakout nrodov! Je mlo znmou skutenost, e prv tento fakt byl hlavnm dvodem, pro byla svolna sk
rada a pro byl vydn jnov diplom roku 1860, kter absolutn monarchii zmnil ve stt konstitun a omezil
pravomoc panovnka. idm bylo dovoleno provozovat ivnost a usazovat se vude, kde se jim to zdlo vhodn.
Nap. na Ostravsko pichzeli od t doby mimo jin id z Halie.
Vrame se k otzce vztahu idovstva k eskmu nrodnmu hnut. Ped spojenm tohoto hnut s idy varoval mj.
Jan Neruda (1834-1891) ve sv studii "Pro strach idovsk". Poukazoval na to, e "...id jsou zcela urit nrodem,
pesto vak ij vude co nrod ciz a v echch nejcizej..." V tomto stanovisku mu dal mj. za pravdu Basilejsk
kongres, kter se seel est let po smrti bsnka. Otzku basilejskho kongresu a ivotopisu dr. Theodora Herzla
budu eit v dalch pspvcch, protoe maj pro pochopen djin 20. stolet a svtov dc politiky nezastupiteln
vznam.

15

Dr. Theodor Herzl a potky novodobho sionismu

Petr Mutinsk

Jednm z nejpodstatnjch initel, kter ovlivuje politick dn souasnho svta, je bez jakchkoli pochyb
sionismus. V tomto smyslu se pokusm podat vysvtlen vzniku, cl a projevu tohoto hnut.
Nzev pochz od proslulho pahorku Sion v Jeruzalm. Symbolizuje tedy staletou touhu idovstva po nvratu z
diaspory do zaslben zem, tj.. do Palestiny. V tomto smyslu je pozoruhodn obnova hebrejtiny jako ivho jazyka,
tzv. "ivritu" (po jazykov strnce mono zhruba srovnat s silm eskch nrodnch obrozenc o oiven etiny a o
jej pizpsoben poadavkm modern doby).
Potky sionismu jsou neodmysliteln spojeny s vraznou osobnost dr. Theodora Herzla. Narodil se roku 1860 v
Budapeti ze star sefardsk rodiny (tj.. panlskch id). Vystudoval prva; po skonen studi na sebe poprv
vraznji upozornil jako dopisovatel vznamnch list, zejmna Neue Freie Presse. Byl znm tak jako autor romn
a divadelnch her. Zpotku byl horlivm pvrencem asimilace id. K obratu u nj dochz v polovin 90. let 19.
stolet, v souvislosti se znmou Dreyfusovou afrou ve Francii. Na potku roku 1896 vychz Herzlova kniha "Der
Judenstaat" (idovsk stt). Pvodn byla koncipovna jako memorandum banksk rodin Rothschild s clem,
varovat ji ped nebezpem asimilanho procesu. Jedinm eenm idovsk otzky je podle knihy dr. T. Herzla
zzen nezvislho idovskho sttu. dal proto rozvinut mohutn politick aktivity s konenm clem doshnout
mezinrodnho uznn budoucho idovskho sttu. K tomu mlo slouit tak zaloen akciov spolenosti, kter by
financovala vkup vhodn pdy, pro pechodn stadium teba i mimo pvodn vlast Palestinu. Z hlediska organizace
budoucho sttu usiloval dr. Herzl o aristokratickou monarchii (byl oste proti republiknskmu zzen a poukazoval
na jeho zvan slabiny), v n bude vldnout nov lechta. Dlnictvo chtl organizovat na zklad profesnch td a
skupin podle vojensk disciplny.
Bezprostednm kolem ovem pro dr. Herzla bylo zzen celosvtov sionistick organizace, kter by byla uznna
jako jedin reprezentan orgn pro idy vemi mocnostmi. V tomto smru vyvjel dr. Herzl neobyejnou aktivitu a
vstoupil v jednn se sionisty prakticky z cel Evropy. Ji v srpnu roku 1897 se mu podailo zorganizovat I. sionistick
kongres v Basileji (pro jeho zvanost se mu budu vnovat speciln v ptm lnku). Zde byl mimo jin pijat
program, kter poadoval vytvoen idovsk domoviny v Palestin. K tomuto cli mly bt pouity nsledujc,
prostedky: a) podpora kolonizace Palestiny idy, b) stmelen veho idovstva pomoci vhodnch mstnch i
mezinrodnch instituc, c) posilovn a podpora idovskho nrodnho ctn, d) podnikni pslunch krok k
zskn souhlasu gjskch (neidovskch) vld k dosaen konenho cle sionismu.
V Basileji byla rovn zaloena Svtov sionistick organizace. Dr. Herzl se stal jejm prvnm pedsedou. (Vedle
nho zde hrl vznamnou lohu nap. Max Nordau 1849-1923, pvodem rovn z Uher.) Sionistick organizace
zaloila poboky prakticky ve vech zemch; za sionistu byl uznn kad, kdo souhlasil s cli organizace a platil tzv.
ekel- pspvek ve vi asi tehdej 1 nmeck marky.
V nsledujcch sedmi letech a do sv smrti (1904) vyvjel dr. Herzl neobyejnou aktivitu, aby pro sv ideje zskal
souhlas velmoc vetn tureckho sultna. Ten vak odepel dt povolen ke zzen autonomn idovsk domoviny v
Palestin. Vydal naopak nazen, kter siln omezovalo idovsk pisthovalectv do tto oblasti. Sionistick hnut
se setkalo s jistm odporem i ze idovsk strany - jak mezi asimilantskmi idy v zpadn, tak mezi ortodoxnmi
idovskmi obcemi ve stedn a vchodn Evrop. Shromdn id v Palestin mlo toti podle nzoru ortodoxnch
id nastat a po pchodu Mesie. Zpotku nebyli sionismu pmo naklonni ani Rothschildov, kte byli pro
mylenku zskni teprve krtce ped smrt dr. Herzla. Z velmoc podporovala sionisty oteven jedin Velk Britnie.
Pro kolonizaci nabdla Sinaj (soust Egypta) nebo zem ve vchodn Africe. To bylo ovem pinou dalch spor
mezi stoupenci a odprci dr. T. Herzla.
Z ve uvedench skutenost vyplv, e id uznvali veobecn dr. Herzla jako vznamnou osobnost. Na druh
stran mu vak poskytli jen velmi mlo podpory pro realizaci jeho idel. Jednou z pin byl nesouhlas dr. Herzla s
neodpovdnm jednnm s neidovskmi nrody ohledn bezostynho zachzen v obchodn, finann i politick
oblasti.
Zmnn nvrh na kolonizaci vchodn Afriky (Uganda) ml ir dopad ne je na prvn pohled zejm. Kdyby se
podailo uskutenit tyto plny, mlo by to znamenat nebval rozvoj africkho kontinentu (jeho sjednocen pod
vedenm id). Toto ovem jeho souvrci nepochopili a stalo se to hlavn pinou odmtnut vdeckho a politickho
nzoru dr. T. Herzla, kter de facto podval nov svtov nzor. Jeho uskutenn by znamenalo rozhodujc obrat v
16

celch dosavadnch svtovch djinch. Vytvoen centralizovan africk monarchie by mimo jin znamenalo
citelnou rnu islmu.
V roce 1904 dr. Theodor Herzl umr ve vku pouhch 44 let, nepochopen svmi souvrci. Jeho idea byla znovu
vznamnm zpsobem oivena a po 2. svtov vlce, kdy byl na zklad rozhodnuti OSN z 29.11. 1947 vytvoen v
kvtnu 1948 stt Izrael.
Dla dr. T. Herzla:
- Der Judenstaat (idovsk stt) 1896
- Altneuland (Staronov zem - romn ) 1902
- Zionistische schriften (Dva sv.) posmrtn 1905
- Tagebcher 1895-1904 (Ti sv.) posmrtn 1922
- divadeln hry, cestopisy, drobn studie

17

Basilejsk kongres z roku 1897 - dc politick program

svtovho idovstva
Petr Mutinsk

I. st
V tdenku "Politika" slo 33 se objevila na tituln stran pod nzvem "Sionistick protokoly" krtk zprva.
Sprvnj nzev je Sionsk protokoly, oficiln nzev je uveden v podtitulku mho lnku.
O Basilejskm kongresu se po Listopadu 89 opt hodn pe, bohuel vak vtinou nekvalifikovan, co pispv
spe k zmaten, ne k pouen tensk veejnosti. Pevauj tendence vydvat tento zkladn dokument za
"padlek carsk ochranky" (tj. tajn policie carskho Ruska). Jsou tyto nzory oprvnn? - Vzhledem k tomu, e se
touto problematikou zabvm patnct let, pokusm se podat zde objektivn informace. Vede mne k tomu touha po
Pravd a snaha o usmen mezi nrodem idovskm a ostatnmi nrody.
Na Basilejsk kongres nutno nahlet ze stanoviska psn vdeckho; jakkoliv pokus o interpretaci v ist
nacionalistickm nebo emocionlnm duchu by byl zavdjc.
V pedchozm lnku jsem nastnil ivotopis dr. Theodora Herzla, kter byl jednm z duchovnch otc zmnnho
kongresu. V vodu si pipomeme zkladn fakta. V srpnu r. 1897 se ve vcarsk Basileji seli pedn pedstavitel
svtovho idovstva z ad filosof, historik, prvnk, politik, prmyslnk, finannk aj. Podle dochovanch
materil se prvn st Basilejskho kongresu konala dne 12. srpna 1897 (pro usnadnn orientace uvdm bn
kesansk, nikoliv idovsk letopoet). Byla urena pouze zkmu kruhu zasvcenc z ad idovsk lechty,
zejmna potomk krlovskho rodu Davidova. Druh st pro ir "veejnost" z ad vynikajcch pedstavitel
svtovho idovstva se konala 29.-31. srpna 1897. Tato druh st je prv znm pod nzvem "Protokoly
sionskch mudrc".
Vynikajc rove prvnho - tajnho zasedn - sten naznauj soukrom denky dr. Theodora Herzla
(Tagebcher 1895-1904, 3 svazky, kter vyly v knin podob potkem 20. let v Nmecku a ve Francii).
Dve ne podm rozbor Basilejskho, kongresu, rd bych objasnil, jakm zpsobem se tyto odborn texty dostaly
do rukou neidovskch kulturnch nrod. Sm dr. Herzl peloil pvodn hebrejsk dokument do francouzskho i
nmeckho jazyka. Tento francouzsk peklad se ji v roce 1897 dostal prostednictvm fa rusk zahranin policie
(ochranky psobc v cizin) Rakovskho do rukou ruskho ministerstva vnitra v Petrohrad. Musm ovem ble
vysvtlit, jak k tomu dolo. Francouzsk peklad psemnho zznamu Basilejskho kongresu byl peven krtce po
jeho skonen do Frankfurtu nad Mohanem do velk zednsk le "Zur aufgehen den Sonne" (U vychzejcho
slunce). Cestou byl text opsn agentem rusk zahranin policie (ochranky) za platu 132 tisc vcarskch frank ve
zlat. Na prvn pohled snad mnohmu teni me bt podezel zpsob zskn "za pouhou platu". Je vak
vysoce pravdpodobn, e schopn agent Rakovskij ml blzk kontakty s vznamnmi pedstaviteli svtovho
idovstva. Navc Rakovskij uvedl, e text Basilejskho kongresu bude pouit pouze pro vnitn potebu carsk vldy
a nedojde k jeho masovmu zveejnn.
V Rusku dal Alexandr Nikolajevi Suchotin (pedn pedstavitel rusk lechty) jeden z opis k posouzen
profesorovi Sergji Alexandrovii Nilusovi. O zcizen textu se dozvdl dr. Theodor Herzl, kter si oficiln stoval
tehdejmu ruskmu vyslanci v Bernu.
Jak byla situace v tehdejm carskm Rusku? Jak jsem ji uvedl v pedchozch lncch, byla oficiln politika
tehdejho Ruska snad nejmn naklonna clm judaismu ze vech tehdejch vld. Na druh stran vak byly ni
sloky rusk sttn sprvy ji siln infiltrovny nmeckou idovskou lechtou, kter mla po mm soudu eminentn
zjem, tento vznamn, dokument vlastnit. Vlivem pekladu hebrejskho originlu do ivch jazyk dolo
pochopiteln k uritmu posunu vznamu z obecn roviny k zce nacionalistickmu pohledu (zejmna u pozdjch
vydn). K nedvnmu slovenskmu vydn Sionskch protokol autora R. Helebranta pod nzvem "Knieata zloby"
mm osobn mnoh vhrady, - pedevm k vodnmu komenti, ale i k mnohm nepesnostem vlastnho textu.
Zavdjc je u tohoto vydn rovn fakt, e slovensk pehled je pouze men st pvodnho materilu.
Vlivem znmch revolunch udlost v Rusku z let 1905-1907 dochz zrove k jistmu rozkolu v dosud
jednotnch dcch slokch carskho Ruska, a k zveejnn tohoto tajnho textu. Jeden exempl ruskho pekladu,
kter podil profesor Nilus, byl uloen tak v Britskm museu v Londn (British Museum) s datem uloen 10. srpna
1906. . Zpstupnn tohoto odbornho textu se pochopiteln jevilo vtin pedstavitel tehdejho idovstva jako
nedouc. Proto byla umle vyvolna dezinforman kampa s clem vyvolat dojem, e se jedn o dmysln
padlek carsk ochranky. Toto povdom bylo udrovno po cel desetilet. Na zvr uvdm fakt, e II. instance
18

vcarskho soudu dne 27: jna 1937 rozhodla s konenou platnost, e "Sionsk protokoly" nejsou literrnm
brakem (jak znla aloba na vydavatele) a e je nutno zprostit obalovan obvinn z roziovn literrnho braku.
(K alob dolo roku 1935 na zklad iniciativy idovsk nboensk obce v Bernu.) Je vak pznan, e k otzce,
zda jsou Sionsk protokoly prav i neprav, se odvolac sent nevyslovil.
Na zvr tohoto lnku mohu konstatovat, e "Basilejsk kongres" je ucelenm vdecko-politickm dlem, kter
svoj obsahovou strnkou pomh realizovat koncepci svtov dc politiky. Dkaz o tom podm podrobnm
rozborem v ptm pokraovn.

II. st
V minulm pspvku jsem nastnil zkladn fakta o konn Basilejskho kongresu, jako i cesty, jakmi se text
tohoto shromdn dostal do rukou neidovskch nrod. V nsledujcch dcch se budu vnovat detailnjmu
rozboru vlastn ho textu.
Podle dochovanch materil se kompletn text Basilejskho kongresu skld z 24 st (sezen). V tchto
sezench jsou analyzovny pomry hospodsk, finann, sociln, spoleensk a jin tehdejho svta s vhledem
do budoucnosti. Bli prognza tohoto programu byla koncipovna piblin na sto let dopedu - tedy do konce 20.
stolet. Pi hlubm studiu djin naeho stolet meme konstatovat, e obsahov strnka Basilejskho kongresu
doshla svho spoleenskho i politickho naplnn: Jako dkaz vznamu tohoto programu pedkldm teni
autentick citace finann sti (sezen dvact):
"...Pjka je jen znamenm slabosti gojmsk (neidovsk) vldy. Dkazem, e nedovede pout svho pirozenho
prva! Nad hlavami existujcch vzneench gojmskch vld vis Damoklv me v podob zahraninch pjek.
Msto, aby uloili dan svm poddanm, a to nanejv zodpovdnm zpsobem podle neustl poteby, natahuj
ruce a ebraj o penze u naich mezinrodnch bank! Zahranin pjky jsou jen pijavicemi, je se nedaj ststi s
tla sttu, ledae odpadnou samy, nebo se jich stt zbav opravdu radiklnmi prostedky. Existujc nezodpovdn
vldy gojm vak msto toho, aby je hledli omeziti, je naopak rozmnouj a tm si samy poutj ilou a p
sebevradu." ( 29))
"Nedbalost vzneench gojmskch panovnk ve vcech, sttnch, platnost jejich jeitnch a neschopnch
ministr, celkov neznalost finannch problm v pennm hospodstv, je zadluily u naich bank do t mry,
e se ns u nikdy nezbav! Ledae by sttn instituce a ady obsadili skuten schopnmi lidmi! To vak pi nmi
naeptan liberln projevov tendenci nen z jejich ad uskuteniteln."( 33)
"Existujc neschopn gojmsk vldy, kter jsme nauili o okzalch representacch, slavnostech, zbavch i v
radovnkch zanedbvati povinnosti ke sttu, nebo ony zbavy, jak u bylo ve eeno, jsou odnmajcm asem
pro kteroukoliv zodpovdnou vldu..." ( 39)
mysln jsem zaal citac a z 20. sezen. V samotnm Basilejskm kongresu se toto sezen, pojednvajc o
finannm programu, kvalifikuje jako "zvren a nejdleitj bod na vldn soustavy". ( 1) Nen vbec
nhodn, e bhem 42 let komunistick diktatury v eskoslovensku, kdy byly km a studentm doslova
vtloukny do hlavy nejrznj pouky marxismu-leninismu, jeho jednou z nejdleitjch soust byla "politick
ekonomie", panovalo o finannictv bu hlubok mlen, nebo bylo vysvtlovno lektory politick ekonomie velice
mlhav.
"Je zejm, e penze jsou hnacm motorem cel na materiln technick civilizace, a tud i svtov dc
politiky. Ten, kdo chce moudrm a zodpovdnm zpsobem ovldati a diti materiln technickou civilizaci, mus
tud dokonale znt pedevm soustavu financ."
Uvedu zde nkolik zajmavch pklad o dleitosti financ ve svtovch djinch. V ervenci roku 1830 vypukla ve
Francii revoluce, kter zbavila trnu Karla X. V rmci Svat aliance chtlo provst tehdej Rakousko intervenci. Je
mlo znmou skutenost, e prv odeknut pjek tyto pln zhatilo: Intervenovat chtlo rovn Rusko cara
Mikule I., kter vak bylo neutralizovno polskm povstnm v tehdej "Kongresovce" v letech 1830- 1831.
Vznamn finann kruhy idovsk aristokracie udrovaly rakouskou monarchii "nad vodou" v podstat a do
vypuknut prvn svtov vlky v roce 1914. Je velmi npadn, e krtce ped jejm zatkem byly stahovny z obhu
zlat a stbrn mince. Pro ilustraci - na potku 20. stolet obhalo 12.760 tun zlata a stbra v kovovch mincch (V
Evrop, zejmna v Rakousko-Uhersku, v Nmecku, Rusku - zde i v platin), i jinde. Je velmi zajmav, e toto
mnostv drahch kov se objevilo po roce 1945 jako "reservn fondy" lenskch zem OSN!Rd bych nyn obrtil pozornost tene ke svtovmu dcmu programu. Clem svtov idovsk lechty je podle
Basilejskho kongresu stabilizovat pomry v materiln technick spolenosti takovm zpsobem, aby bylo
dosaeno harmonie v oblasti hospodsk, ekonomick, finann i socialn. To pedpokld konen odbourn
19

antagonism v naznaench oblastech. Jako doklad uvdm opt pslun citt z 20. sezen : "Tuto socialn reformu
musme provsti pedevm, protoe je velmi rozumn a douc, a zaruuje, pedevm veejn mr v oblasti
sociln a spoleensk psobnosti danho sttu i regionu." ( 4)
V souasn dob je, veobecn znm hrozc ekologick katastrofa mnohch region, omezenost surovinov
zkladny aj. Je pozoruhodn, e tuto situaci Basilejsk kongres v roce 1897 zeteln pedvd.
Na zvr tto stati uvd m citt z 22. sezen, kter vstin charakterizuje celkov cle:
"Prokeme, e my jsme tmi dobrodinci, kte jsme zmuenmu svtu dali prav blahobyt a individuln svobodu nezvislost, e jsme souasn zajistili mr, klid a dstojnost vzjemnch vztah lid mezi sebou, ovem - abychom si
jednou pro vdy rozumli- za t podmnky a toho pedpokladu, e se bude poslouchati nmi vydanch, nanejv
zodpovdnch zkon! Ukeme jim (neidovskm nrodm) souasn, e svobodu, nezvislost nelze chpat jako
stav libovle a nemravnosti, e jejm zkladem nen to, e si kad dl co chce, stejn jako dstojnost a moc
lovka neskrvaj v sob prvo roziovati podvratn uen, jako napklad svobodu svdom, rovnost a jin
podobn poetilosti."

III. st
V pedchoz sti jsem objasnil finann program Basilejskho kongresu, kter byl projednvn v jeho dvactm
sezen. Poukzal jsem na autentinost tohoto programu a snail jsem se zrove dokzat, e se jedn o universln
platn program, kter v pvodnm znn nebyl apriorn zaten nacionalistickmi ani jinmi pedsudky. Jak znmo, s
financemi velice zce souvis politika. V tomto pojednn se pokusm podat objektivn analzu hodnoty Basilejskho
kongresu v kontextu se svtovmi politickmi djinami.
Konkrtnm politickm programem s prognosou do budoucnosti se zabvalo pt sezen, kter mimo jin
anticipovalo budouc spolenost nrod i OSN: npadn je zde mylenka vytvoen jednotn svtov organizace,
kter by "zasteovala" zjmy jednotlivch len a vzjemn je koordinovala. To ovem nebylo provediteln do t
doby, pokud existovala v mnoha sttech tradin spoleensk struktura i povaha danch nrod. Mm zde na mysli
zejmna hjen tradinch spoleenskch a nboenskch hodnot, kter byly v mnoha ppadech oficiln
podporovny tradinmi monarchistickmi reimy (zejmna carsk Rusko, ale tak Rakousko-Uhersko, Nmecko,
Turecko apod.). ,
Pokud chceme objektivn pochopit skryt mechanismy djin 20. stolet, musme se rozejt se "kolnmi osnovami",
ve kterch jsme byli a dosud jsme vychovvni.
Pokusme se podvat v tomto svtle na rozhodujc djinn udlosti, kter mly za nsledek radikln zmnu
dosavadn mapy svta. Prvnm vnm pokusem o skutenou likvidaci carskho Ruska byly, jak znmo udlosti z let
1905-1907. Je npadn, e k nim dochz v dob rusko-japonsk vlky (1904-1905). Vlench udlost na Dlnm
Vchod mlo bt zneuito k zsadnmu vnitnmu oslaben dosud relativn pevnho spoleenskho du. Pmo do
o bijc je podpora, kterou tehdej Velk Britnie, ovldan zedni, poskytovala na mezinrodnm poli Japonsku.
Nicmn v letech 1905-1907 se nepodailo carsk reim zlikvidovat. Dky reformm ministra Stolypina (na jeho
vznam a zsluhy poukazuje nap. A. Solenicyn) se naopak zdlo, e carsk Rusko ek skvl budoucnost. Jak
byla podstata jeho reforem? V Rusku jet do potku 20. stolet stle peval ekonomicky neproduktivn tzv.
obinov systm. Zatm co nap. v Rakousku sedlk pedval svj majetek zpravidla nejstarmu synovi, v Rusku
byla zvyklost odlin. Rusk obina ("mir", pop. "verv") mohla napklad ruskho rolnka po letech prce zbavit
rodn pdy, a pidlit mu mn hodnotnou. e to pli nepodporovalo iniciativu, je zejm. Ministr Stolypin se
pokusil tento systm svmi reformami odstranit. Vytvoil silnou vrstvu stednch rolnk (tzv. kulak), kte dodvali na
trh kolem 50% trnho obil. Tento nadan ministr byl pesvden, e takto saturovan stedn rolnk s prvn jistotou
dren pdy bude nejpevnj oporou carskho Ruska.
Na ministra Stolypina vak byl v jnu 1911 spchn atentt, a podstatnou st reforem se nepodailo do roku 1914
zcela realizovat.
Objektivn studie mnoha historik vak svd o tom, e carsk Rusko provalo v poslednch letech ped prvn
svtovou vlkou nebval rozvoj zemdlstv i prmyslu (velk koncentrace dlnictva aj.), co budilo velk obavy
nejenom Nmecka, ale i "spojenc" z Dohody - Francie a Velk Britnie. Znan, nadprodukce obil byla hlavnm
dvodem sil Ruska o ovldnut Bosporu a Dardanel, aby mohlo vyvet obil do zpadn Evropy. (Jak paradox
proti souasnosti!).
Roku 1914 vak zan prvn svtov vlka. Tato dosud nejstranj vlka v djinch lidstva byla dlem
americkho a evropskho zednstva za elem likvidace monarchi na zem Evropy a Asie. To byla skuten
pina, nikoliv "imperialistick rozpory" mezi jednotlivmi mocnostmi. Velkm "spchem" bylo zneptelen Ruska a
20

Rakouska - Uherska. Tyto stty, kter z hlediska spoleensk struktury a hjen tradinch hodnot, mly k sob
pece jen nejble, bojovaly nyn proti sob za ciz zjmy. Vlku s Ruskem nechtl za dnou cenu pipustit
nslednk rakousko-uherskho trnu Frantiek Ferdinand d'Este, kter byl zlikvidovn atenttem v Sarajevu
svobodnmi zedni, G. Principem a dalmi. Nslednk trnu byl nepohodln i z jinho dvodu. Chtl toti
reformovat dosavadn dualistickou monarchii na spravedlivjm nrodnostnm zklad. Velk vliv mla na
nslednka trnu jeho manelka ofie, rozen hrabnka Chotkov, kter bohuel 28. 6. tho roku 1916 nsledkm
atenttu rovn podlehla.
Pro pochopen klovch souvislost je nezbytn se zmnit o velkm vlivu nmecko-idovskch obchodnch a
politickch kruh. Tyto skupiny usilovaly po cel desetilet o pln ovldnut nmeckho nroda: Pznivou situaci pro
n vytvelo politick rozdroben Nmecka ped rokem 1870. Je znmou skutenost, e poradci mnohch drobnch
nmeckch panovnk byli prv dvort id. K tomu je poteba vysvtlit, e tehdy vznikla specifick skupina, kter
mla zjem na zachovn rozdrobenosti Nmecka. Existuj zvan indicie, e prv v obdob edestch let
minulho stolet dochz v nmeckm prosted k zvanmu rozporu mezi nmecko-idovskou plutokraci a
kesanskou stavovskou (pvodn) nmeckou lechtou. Nakonec tato kesansk stavovsk lechta svj zpas o
nmeck nrod vyhrv a dociluje (18. 1. 1871) jeho sjednocen pod nzvem "nmeck csastv' nebo "nmeck
e" (1871-1918), v ele s pruskm krlem, kter zskv titul csae. V silnm nmeckm csastv se pes siln vliv
idovskho kapitlu nepodailo odstranit urit omezen (nap. id nesmli bt dstojnky v armd). Nmeckoidovsk politick a obchodn kruhy jet vce "znejistly" po roce 1890, kdy byl odvoln kancl Otto von Bismarck
(1815-1898), kter svho asu siln spolupracoval s liberlnmi a zednskmi kruhy - napklad v proslulm zpase
s katolickou Crkv v sedmdestch letech minulho stolet (tzv. Kulturkampf): Z tohoto dvodu usilovaly pemstit
tit sv politick moci a vlivu do oslabenho Ruska. Nen nhodn, e se na potku 20. stolet pen do Ruska
tak tit "mezinrodnho dlnickho hnut". Prvn svtov vlka byla v tomto smru ideln pleitost. Zmnn
nmecko-idovsk politick a obchodn kruhy si velmi dobe uvdomovaly, e vyvlastnnm carskho Ruska zskaj
stabiln mocensko-politickou zkladnu na uskutenn svch globlnch cl.
Veker nezmrn utrpen ruskho lidu (v poslednm obdob carskho Ruska a pak Sovtskho svazu) m na
svdom tato nmecko-idovsk mafie,- kter pod rznmi nzvy (eka, GPU, NKVD, KGB) terorizovala a fysicky
niila tradin spolenost. Tato nmecko - idovsk mafie dila osud nrod Sovtskho svazu od roku 1917 a do
nach dn.

IV. st
V minulm sle jsem podal objasnn pojmu "nmecko-idovsk mafie" a nastnil negativn lohu, kterou sehrla v
djinch 19. a 20. stolet - zejmna v Nmecku a v carskm Rusku. Pro bli pochopen si v nsledujcch dcch
pipomeneme problematiku prniku zmnn nmecko-idovsk mafie a jej podl na likvidaci tradinho ruskho
sttu.
Po mm soudu se vedouc pedstavitel nmecko-idovsk mafie dostali k materilm Basilejskho kongresu dr.
Theodora Herzla, jeho skutenou podstatu bohuel nepochopili. Z kompletnho textu vytrhli pouze onu st, kter
popisuje negativa vvoje spolenosti gojmskch nrod. Tuto selektivn st pak pouili (resp. zneuili) pro dosaen
svch egoistickch cl bez ohledu na obti. Je pochopiteln, e vyzdvihovali zejmna nsledujc citt z
Basilejskho kongresu:
"Po svren samovldy vzneench gojmskch panovnk a po vytvoen zcela bezvznamnch a pechodnch
republiknskch soustav, nikoho nepipustme k politice, k umn a ke sdlovacm prostedkm, pokud jeho osobn
ivot nebude obsahovati njakou tu ostudnou rnu nebo rm, nebo pomoc tchto nmi vytench prostedk i
program si do budoucna zajistme bezpodmnen poslunosti tchto nmi nov dosazench kreatur, protoe v
ppad neposlunosti jim bude hroziti kznice nebo smrt. Proto budou vrnmi vykonavateli na vle ze strachu
ped pranovnm z pirozen touhy kadho lovka, kter se dostal k moci, aby si zachoval vsady i vhody
spojen s postavenm, je jsme mu pouze doasn propjili."
Domnvm se, e ve svtle tohoto cittu se vvoj v Rusku v obdob tzv. dvojvld (tj. od "norov" revoluce do
VSR), obdob "vlenho komunismu" (do roku 1921) i NEPu (20. lta) jev zcela jinak, ne jak jsme na to byli
zvykl z oficilnch pruek a djin historie. A pochopiteln nejenom Ruska, ale prakticky cel Evropy, ba mono ci
celho svta.
Obrame nyn pozornost na nejtypitjho pedstavitele nmecko-idovsk mafie. Musme si ovem uvdomit, e
se jedn pouze o povstn vrcholek ledovce. Skuten a nejvlivnj pedstavitel zstvaj pochopiteln skryti.
21

Po cel desetilet nm byl oficiln propagandou stavn ped oi jako idel (vlastn skuten "bh") zakladatel
sovtskho sttu Vladimr Ilji Lenin. Prakticky neznmou skutenost je jeho idovsk pvod (je mnohdy poprn
dokonce i st odborn antijudaistick literatury). V oficilnch pramenech se uvd, e se narodil 22. 4. 1870 ve
mst Simbirsku (pozdji Uljanovsk) v rodin Uljanovovch. Jak je vak skutenost? Pozdj V. I. Lenin byl synem
rabna Elizara jeho pvodn hebrejsk jmno bylo Uljach ben Elizar, tj. Uljach syn Elizarv. Zmnn rabn Elizar byl
za svoji protisttn innost v carskm Rusku, spolu s ostatnmi odsouzenci, deportovn na Sibi. U sebe ml svho
piblin tletho syna, kterho pro jeho slabost zanechal v Simbirsku na zpra jednoho bohatho manskho
domu. Byl to prv dm Uljanovovch, kte se odloenho dtte ujali a dali mu kesansk, pravoslavn vychovn i
kvalitn koly. Jako dkaz uvdm fakt, e jet v druh polovin 50. let existoval v tajnm vdeckm archvu V
KSSS dopis, v nm rabn Elizar dkuje manelm Uljanovovm za vchovu svho syna.
Budouc V.I. Lenin nezapel ovem svj pvod, pro kter byl vyhledvn onou skupinou "souvrc" z ad nmecko
-idovsk mafie, kter mla eminentn zjem na vyvlastnn Ruska. K tmto clm se Lenin ukzal bt vhodnm
nstrojem pro sv organizan schopnosti a jazykov nadn. Pmo do o bijc skutenost je ona okolnost, e po
svm prvnm sibiskm vyhnanstv (kde rozhodn nestrdal jako klasick trestanec) ml V.I. Lenin nejpozdji od roku
1900 velmi iv kontakt prv s nmeckm prostedm; z Nmecka byla do Ruska potkem 20. stolet rovn tajn
kolportovna "Jiskra" - tiskov orgn nov vznikl bolevick strany. Je zejm, e bez pm podpory uritch
"skrytch sil" by se mladmu Leninovi nikdy nepodailo zskat na II. sjezdu RSDDS (Rusk sociln demokratick
dlnick strany) v Londn pro sv nzory vtinu delegt (rusky "bolinstvo"- odtud bolevici). Revolun udlosti z
let 1905 - 1907 nepinesly v konenm dsledku spch - tj. likvidaci carskho Ruska. To se podailo a v obdob 1.
svtov vlky.
Navzdory skutenosti, o kter jsem se zmnil v pedchozm lnku, toti e v Nmecku nemli id oficiln
monost pstupu k dstojnickm hodnostem, podailo se nicmn nmecko-idovsk mafii sten infiltrovat
dokonce generln tb csask nmeck armdy (resp. prusk generln tb). Zmnn "pt" kolon v nmeck
armd se nakonec v roce 1917 (krtce po "norov revoluc") podailo v zapeetnm vagnu propaovat V. I.
Lenina ze vcarska pes nmeck zem do vlkou rozvrcenho Ruska. S tmto pevozem ovem souhlasili i
Nmci v generlnm tbu, uspokojeni pedpokladem e to pispje ke konenmu vtzstv Nmecka na vchodn
front. Je evidentn, e Lenin do Ruska pinesl konkrtn program na totln ovldnut Ruska v obdob tzv. dvojvld.
Vtina tchto materil pochopiteln stle jet ek na zveejnn. Je tak nutn ponkud zpochybnit Leninovu
"genialitu" ohledn perfektn znalosti mstnch reli v Rusku, kter dajn zskal bhem nkolika hodin po nvratu
(vychvalovan "Dubnov these").
Je nutno pipomenout, e nejmn dva roky ped Leninovm nvratem do Ruska se zde zaaly nov organizovat
zrodky pozdjch bolevickch teroristickch organizac (eky apod.), emu neobyejn napomhala vlen
situace, kdy 14 milin ruskch vojk carsk armdy bylo vzno bojem s centrlnmi mocnostmi, padlo mnoho
zkuench dstojnk, a kdy v zzem se rozmhaly zsobovac pote, kter byly "skrytmi silami" mysln,
prohlubovny. To vytvelo pochopiteln latentn nespokojenost, kter nakonec vedla i k pdu cara.
Pro plnost musm ovem dodat, e znmky odporu proti carismu byly zeteln i na stran nkterch kruh
tehdejch spojenc Ruska - zejmna v Anglii a Francii, kter pd carskho reimu uvtaly. Podle mho nzoru vak
rozhodujc roli sehrla zmnn nmecko-idovsk mafie, kter tmto zpsobem rozhodla o budoucnosti ruskho
sttu na dlouh desetilet. .
Toto tvrzen je mimo jin mono doloit skutenost, e klasick bolevismus zvtzil bezprostedn po roce 1917
pouze v Rusku. Pokusy mechanicky penst tento model do nov vzniklho eskoslovenska (v ervnu a v ervenci
1919 tzv. Slovensk republika rad), do Bavorska (duben 1919), nebo do Maarska (bezen - srpen 1921), skonily
zkonit nespchem, protoe kesansk kapitl psobc v tchto zemch byl i pes sv oslaben vlivem 1. svtov
vlky i po rozpadu monarchi jet natolik siln, e komunistickou diktaturu, ustavenou a pmo zenou nmeckoidovskou mafi nebylo jet tehdy mon prosadit. Bylo teba hledat jin metody, kter objasnm v ptm
pokraovn.

V. st
V nvaznosti na pedchoz st bych chtl objasnit situaci v Evrop po 1. svtov vlce ve svtle Basilejskho
kongresu. Vysvtlil jsem, pro bolevick diktatura ve sv nejhrub podob nemohla bezprostedn po roce 1917
zvtzit jinde ne v Rusku (odhldneme-li od specifickho vvoje v Mongolsku v letech 1921-1924).
Vrame se vak k situaci neastnho Ruska v obdob mezi dvma svtovmi vlkami. Po vtzstv ve vlce
obansk v letech 1918-1920 (resp.1918-1922), kdy byla zlikvidovna tzv. republika Dln vchod a 25.10. 1922
22

obsazen Vladivostok), pedstavovala ovldnut estina obyvatelnho svta (21.910.000 km2 v hranicch SSSR ped
r. 1939) pro vtznou nmecko-idovskou mafii opravdov "rj". Vtzov nestrpli sebemen nznak jakkoliv
opozice. Jakm zpsobem se vlastn podailo "revolun menin" doshnout tak rozhodujcho a pekvapivho
vtzstv v obansk vlce? Analyse tohoto jevu byla v odborn literatue vnovna velk pozornost, nap. i nai
televizn divci mli monost sledovat zajmav rakousk dokument k tto problematice a pod. Podle mho nzoru
vak vdy chyb skuten vysvtlen podstaty revolunch udlost, zejmna znm asti trncti intervennch
armd proti Rusku. Bolevick teror byl zejm pro zpadn veejn mnn natolik nenosn, e velmoci Dohody
(Francie, Anglie, USA aj.) byly nuceny podniknout njakou akci. Nen tajemstvm, e ji od samho potku tto akce
se oste projevily rozpory jednotlivch stt ohledn intervence sam i jej formy a rozsahu. Zatmco nap. Francie
byla v otzce intervence pomrn dsledn, v ppad Velk Britnie se jednalo spe o symbolick akce. Postoj
Francie mon vychzel mj. z pedchzejcch zkch vztah francouzsko-ruskch, stejn jako ze skutenosti, e
nejmohutnj proud rusk emigrace smoval prv tam - nehled ji na rozpory mezi vedoucmi kruhy nmecko idovsk mafie a st zednskch l ve Francii.
"Vlan" postoj Anglie ml sv piny mj. v rozporech tehdejho anglickho parlamentu, kdy rozhodujc sly v
Horn snmovn (tj. snmovn lord) sestaven z nejvt sti z kesansk idovsk lechty, sice prosadily
alespo symbolickou britskou ast na intervenci proti bolevikm, proti vak oste vystoupila vtina doln
snmovny, ovldan v t dob de facto levicovm, smlenm a trendy.
Dodnes je u ns mlo znmou skutenost rozpor mezi Japonskem, kter na zatku dvactch let ovldlo
znanou st Sibie (severn Sachalin dokonce a do r. 1925), a USA, kter se na tuto japonskou aktivitu dvaly se
znanm znepokojenm. Zatmco tedy Japoncm a rozhodujc sti britsk horn snmovny lo alespo o
symbolick protest proti bolevick hrzovld (m pochopiteln nepoprm jejich vlastn zjmy, kter v Rusku
sledovaly), USA na intervenci participovaly pouze za elem zskn surovinovch zdroj vlkou rozvrcenho
Ruska.
Pro nae tene je pochopiteln nejzajmavj otzka asti eskoslovenskch legi (kolem 50.000 mu) na
protibolevick intervenci. Znmou skutenost je profrancouzsk orientace (aspo zpotku i neoficiln, vyjden
napklad ast generla Janina. I potek konfliktu mezi s. legiemi a boleviky je v souasn dob pomrn dobe
znm. Mezi mnohmi legioni vldlo velk naden a ochota pomhat Rusku svrhnout boleviky (gen. Gajda,
eek, Medek a jin). Vce by se mlo poukazovat na roli T. G. Masaryka, kter svoj politikou "neintervence" reln
pomohl bolevikm pet nejkrititj chvle. Velkho vdku se za to nedokal - viz. literatura padestch let.
Pte protibolevickho postoje byly pochopiteln vlastn rusk, tzv. blogvardjsk armdy (admirl Kolak,
generl Dnikin, Wrangel, Krasnov, nkte kozci aj.). K moci se chtla navrtit i st bval rusk dstojnick elity,
kter se po revoluci orientovala na boleviky. Nesmme zapomnat, e nzorov dlc ra probhala tak uvnit
samotn nmecko-idovsk mafie , a e nebyla pro boleviky jako celek. Nkte jej pedstavitel (a byli v menin)
se pokoueli o svren bolevick vldy a snaili se k tomu vyut blogvardjskch armd, zejmna jednotek
generla Dnikina, kter byl smlenm republikn, na rozdl od monarchisty Kolaka. Zsadn rozdly mezi
jednotlivmi blogvardjskmi armdami, a u pirozen nebo vyvolan, byly jednou z hlavnch pin nespchu
protibolevickho boje.
Po jeho zlikvidovn mohli konen bolevici v Rusku neruen realizovat svj "experiment". Od samho potku
sv vldy zizovali koncentran tbory. Zdokumentovn cel jejich zrdnosti brn fakt, e navzdory hlsan
glasnosti jsou sovtsk archivy badatelm dosud nepstupn, nebo peliv vyprzdnn. V tchto lgrech byla v
krtkm obdob zlikvidovna rozhodujc st dosavadn rusk duchovn elity - knstvo, inteligence, stedn mstsk
a rolnick stav, ale tak socialist, a vbec lid s odlinmi nzory, vetn samotnch len strany.
Bolevick teror s jeho vyhlazovacmi tbory smrti nebyl samoeln. V jeho pozad stl belsk pln na likvidaci
vech vkovch kategori ruskho obyvatelstva, vychovanho pomry carskho Ruska a jeho pravoslavnou
sttotvornou ideou.
Vedouc piky nmecko-rusk mafie bolevickho zamen pro tuto zrdnou mylenku a jej realizaci pouili
pase z Basilejskho kongresu (sezen 1., 7): "Vysiluje-li se stt svmi vnitnmi keovitmi zpasy, a u jsou
rzu socilnho, spoleenskho, hospodskho i politickho, nebo jej obansk vldy vydvaj do rukou vnjch
neptel, je tento nrod naprosto ztracen."
Jak vak vysvtlit zdnliv matouc fakta, e spolu s touto vedouc vrstvou nrod carskho Ruska, zahynulo v
bolevickch tborech SSSR tak nejmn 320 tisc pslunk idovskho nroda, narozench pevn v obdob
carskho Ruska. Byli to pedevm pedstavitel idovsk inteligence (lkai, prvnci a pod.), kte v dsnch
podmnkch bolevickch tbor se snaili zachraovat podle monost, mnohdy i za cenu sebeznien, sv
23

neidovsk spoluvzn. Pravdpodobn u tchto idovskch vz spolupsobilo vdom, e oni sami jsou vlastn
prvn obt zrdnho systmu.
To je ovem obecn velmi mlo znmo, a v povdom je J. V. Stalin povaovn za jeden ze symbol
"antisemitismu". Jet mn je znmo, jakho byl Stalin vlastn pvodu. Navzdory tradovanmu podn nebyl
etnickm Gruzncem. Vme, e jeho skuten jmno je Dugavilli. Hodn napovd fakt, e v gruznskm prosted
mlo toto jmno podobn zvuk, jako v eskm prosted nap. jmno Kohn. V 15. stolet byli toti id vyhnni ze
panlska a Portugalska. st idovskch uprchlk se vysthovala do oblasti vchodnho Stedomo a ernomo.
V Gruzii se pro pchoz idovskho pvodu ustlilo pjmen "Duga", "villi" je gruznsk jmenn ppona. I to je
nepmm dkazem Stalinova idovskho pvodu.
J. V. Stalin (vlastn Dugavilli) se ovem ke svm idovskm pedkm pli nehlsil. To mlo nkolik dvod.
Jeho otec byl tzv. osetinskm idem. V Gruzii tehdej doby patili Osetinci k spoleensky a sociln nim vrstvm.
I mnoz neidovt Osetinci se z pochopitelnch dvod hlsili ke Gruzncm, podobn jako teba v minulm stolet
Slovci k Maarm. Zajmav podrobnosti se zvdav ten dote v dle autor Fishmana a Hurtona "Soukrom
ivot Stalina", kter ped nkolika lety vyla v esk samizdatov podob.
J. V. Stalin se oprvnn obval generace idovsk inteligence, kterou znal z autopsie. Oprvnn odhadoval, e
by se mohla stt vznamnou silou opozice proti jeho dikttorskmu reimu.
Lenin a zejmna Stalin, mli usnadnnou "prci" i z jinho dvodu. Nemuseli se obvat kritiky zpadn levicov
inteligence (L. Aragon a jin), kter mla znanou autoritu a vliv na utven veejnho mnn v zpadnch zemch
prostednictvm obdivu pro "novou spravedlivou spolenost" v SSSR. loha tto levicov inteligence vystupuje v tom
smutnjm svtle, e jej pedstavitel ve sv naprost vtin dobe znali skuten sovtsk pomry a vdom je
zatajovali.
A neuviteln pravdivou se ukzala these Basilejskho kongresu, uveden v 6. sezen, 2: "Vemi existujcmi
prostedky nm dostupnmi musme prokzat nutnost nadvldy nad nimi (tj. gojmskmi nrody) tm, e ji budeme
oznaovati za ochrnce a dobrodince vech tch, kte se nm dobrovoln podrob."
Tto vty bylo pouito k zdvodnn vech neuvitelnch a nepochopitelnch zloin vldnoucch kruh bolevik
- vtvoru nmecko-idovsk lechty, jejm nstrojem byl i sm Stalin.

VI. st
V minulm lnku jsem vysvtlil situaci v SSSR do druh svtov vlky. V nsledujcch dcch se pokusm
osvtlit z hlediska na tmatiky situaci v ostatnch evropskch zemch a USA v mezivlenm obdob.
Nejprve je nutno specifikovat zhadn termn, kter se obas vyskytuje v odborn literatue. kme mu anglickm
slovem "establiment". Tento pojem znamen skupinu lid zorganizovanou za uritm clem. Pslunci
severoamerickho idovskho establishmentu se asto nazvaj "insidi". Jak vyplv z etymologie tohoto slova jestlie pod znmm termnem "outsidi" (v poetn podob) rozumme osoby, kter stoj stranou uritho dn,
pak "insidi" znamenaj protiklad, tj. osoby, kter psob v ohnisku uritho dn. S ohledem na nai tmatiku se tedy
jedn o osoby, kter jsou v centru svtov politiky a jsou zasvceni do jejch tajemstv. Bli zjemce odkazuji na
anglickou prci prof. Carolla. Quigeyho, Tregdie nadje, kter vyla v roce 1966 v New Yorku a v Londn.
Zmnn prof. Quigey pednel na kole pro zahranin slubu pi Georgestownsk universit ve Washingtonu D.C.
Zajmav je, e mylenka establishmentu nebyla poprv vyslovena a na Basilejskm kongresu, tj. roku 1897, ale
za jejho autora je pokldn britsk zlat a diamantov magnt - zedn Cecil Rhodes (1853-1902), znm ze
svtovch djin tm, e pro britsk imprium zskal rozshl jihoafrick zem. A do roku 1980 se dnen Zimbabwe
oficiln nazvala po nm Rhodesie. Jeho banki byli nm u znm Rothschildov. Ji roku 1888 odkzal C.
Rhodes znanou st svho jmn, ale pedevm svoje plny Rothschildm, kte povili jejich realizac svho
agenta Alfrda Milnera. Pslun organizace byla zaloena prv ped 100 lety v roce 1891 a nazvala se "Kulat
stl" (the Round Table). Jejm clem bylo ovlivovn britsk zahranin politiky. V souvislosti s jednm ze svch
pedchozch lnk vnovanch ivotopisu dr. Theodora Herzla (TP . 40) pipomnm, e jedin C. Rhodes usiloval
podpoit mylenky dr. Herzla v jeho africk politice. K tomu u nedolo pro pedasn mrt C. Rhodese.
V tehdej dob provaly USA bouliv rozmach prmyslu. To pochopiteln neulo pozornosti Rothschild. Ji v
90. letech minulho stolet zde psobili dva vznamn spolupracovnci tchto bank. Jednm z nich byl plukovnk
House, kter vymohl v beznu 1917 proputn Trockho -Bronsteina z doasn ptidenn kanadsk internace ped
jeho rozvratnou mis v Rusku. Druhm ze zmnnch spolupracovnk byl Jacob Schiff. K nim se pidali vznamn
pedstavitel idovsk "haute finance", brati Warburgov (pvodem z Hamburku). Vydatnm pomocnkem
zmnnch snah byl rovn veobecn znm pozdj americk prezident Woodrow Wilson. Mohutn podpory pro
24

jeho ob prezidentsk kandidatury (prezidentem USA byl v letech 1913-1921) se mu dostalo prv z tchto kruh.
Plukovnk House se stal prvnm Wilsonovm osobnm poradcem; Paul Warburg se stal pedsedou Federlnho
reservnho adu.
V pedposlednm sle jsem uvedl, e 1. svtov vlka byla vyvolna americkmi a evropskmi zedni za elem
likvidac kesanskch monarchi na zem Evropy (a sten Asie). Vimnme si v tomto svtle mrovch smluv po
1. svtov vlce. Uveden "Kulat stl" se opravdu nleit uplatnil pi jejich sjednvn. Pmo do oi bijc je fakt, e
lenem delegace Dohody (tj. vtznch mocnost) byl Felis Warburg a lenem delegace poraenho Nmecka Mas
Warburg - jeho bratr! Nen snad poteba jasnjho dkazu o tom, e cel systm Versailskch mrovch smluv
(Trianon aj.) v letech 1919-1920 byl de facto zednskm kongresem, kter rozhodoval o budoucnosti povlen
Evropy. Na vci nic nemn fakt, e USA se tehdy z Evropy sthly (mimo jin pro velk vnitn odpor v USA
samotnch) a zvtzil zde tzv. isolacionistick smr.
Djiny se vak nevyvjej pmoae navzdory sebelpe propracovanm plnm. Mnoz insidei se tehdy rozhodli
rozit z praktickch dvod svj establishment o vznamn neidovsk astnky, kte by jinak mohli bt dost siln
k tomu, aby kili - aspo nkter jejich plny. Jedn se zejmna o Johna P. Morgana (jeho pedek byl anglickm
pirtem v 17. stolet a dle o Johna D. Rockefellera, pokldanho tehdy za jednoho z nejbohatch mu na svt. K
nim se pak pidali tak vznamn politici nap. Walter Lippman, John Foster Dulles (znm "zuiv antikomunista"
uvdn u ns v 50. letech jako krvav zloinec), A. Dulles, Ch. Herter aj.
V roce 1921 byl zaloen vlastn americk establishment pod nzvem "Rada pro zahranin styky" (Council on
Foreign Relations - CFR) se sdlem v New Yorku. Velkou akci insider, zejmna americkch, bylo poslze zaloen
OSN v ervnu 1945- prkaznm faktem toho je ast 47 len CFR v severoamerick delegaci.
K zapojen vznamnch neidovskch len establishmentu mono uvst pslun lnek z Basilejskho kongresu
(Sezen VIII, 6): "Ne budeme moci sviti zodpovdn vldn msta bez nebezpe "pirozenho antisemitismu"
idovskm spolubratm, obsadme prozatm tato zodpovdn vldn msta lidmi, jejich minulost a povaha jsou tak
patn, e vznikne propast mezi nimi a lidem..."
Dal pozoruhodnou "nhodou" je skutenost, e nap. Od nstupu F. D. Roosevelta do funkce prezidenta (tj. 4. 3.
1933) byla naprost vtina sttnch tajemnk, tj. ministr zahrani, leny CFR. Mohutn bylo zejmna tiskov
zzem insider. Basilejsk kongres o tom prav (Sezen VIII, 2}: "Nae zodpovdn vlda se mus obklopiti vemi
slokami civilizace v tom prosted, ve kterm m psobiti. Obklop se novini, zkuenmi a zodpovdnmi prvnky,
sprvnmi ednky, diplomaty a lidmi vychovvanmi podle naich zsad ve zvltnch odbornch kolch ,
budovanch podle naeho svtovho politickho programu.
Insidi nap. tehdy pmo kontrolovali tyto americk listy: Time, Life, Fortune, Look, New York Times, Newsweek,
Washington Post, Los Angeles Times, New York Post, Denver Post, Saturday Review, Business Week aj. Nepmo
pak kontrolovali a kontroluj (a na dk vjimky) prakticky vechen ostatn tisk, protoe tiskov magnti stlaili ceny
preferovanho periodickho tisku na tak nzkou rove, e vnos z prodeje kryl a kryje jen zlomek skutench
vrobnch nklad. Jestlie nkter list pe zpsobem, kter se "nelb", brzy zpravidla shled pokles inzertnch
objednvek a mus svj styl psan zmnit - nebo z finannch dvod prost zkrachovat. O asti CFR se zpravidla
ve svtovm tisku ml, akoli nap. kolem roku 1970 mla piblin 1500 oficilnch len. Nejpdnjm svdectvm
o moci establishmentu je ppad americkho automobilovho krle Henry Forda (1863-1949), co tak svd o
"americk absolutn svobod". Ve svm asopise "Dearborn Indenpendent" vydat srii lnk o judaismu, kter v
roce 1920 vyly souborn v kninm zpracovni pod nzvem "Mezinrodn id" (esk peklad z roku 1924
petiskujeme v naem list na pokraovn- pozn. red.). Proti Fordovi bylo zahjeno nkolik soudnch proces. Kdy
touto cestou Fordovi odprci neuspli (H. Ford byl jednm z nejbohatch lid, kter byl do znan mry finann
nezvisl), byly mu okletny vry, mysln byla pehnna propaganda ve Foxovch filmovch tdencch o
poruchovosti automobil jeho firmy, a v mnoha zemch byl zahjen faktick bojkot Fordovch automobil. Jsou
dvodn podezen i o ppravch atenttu na jeho osobu (mlem piel o ivot pi autonehod, kter nesla vechny
znaky atenttu). Henry Ford byl pinucen pistoupit na "pijateln kompromis", de facto vak musel "opustit bojit" a
podnikal pak i v SSSR (Stalingradsk zvod na traktory aj.). Mnohmu teni by se snad mohlo zdt absurdn,
spojovat jmno jako Rothschild nebo Rockefeller se socialismem a komunismem. Samozejm mli oba stejn
daleko k rovnoststv, jako Uljach ben Elizar-Lenin a Bronstein-Trockij. Ob ideologie jim slouily pouze jako
prostedek k vyvlastnn cizho majetku. Je zajmav, e horlivm propagtorem socialismu byl zmnn plukovnk
House. V roce 1912 vyla jeho kniha, v n se vyslovuje "pro socialismus, o kterm snil Marx". Za dva nejdleitj
kroky na cest k socialismu pokld House zaveden progresivn dan z dchodu, a zzen stedn sttn banky.
Basilejsk kongres (Sezen XX, 14) o tom uvd: "Sttn banka bude chovati rezervn fond a do nmi stanoven
25

ve! Ve, co bude nad toto mnostv, mus se vrtiti do obhu. Nklady na veejn prce se pak budou brti z
tohoto pebytku. Jeliko podnikn tchto prac bude pslueti jen vld, vzbud jejich provdn zjem dlnk o stt
v podob poctiv odveden prce! st tchto finannch fond bude tak urena na ceny pro vynlezce a pro
zdokonalen spoleensk vroby."
Stailo tedy v mezivlenm obdob sthnout z obhu penze, aby propukly obrovsk hospodsk krize. (ern
ptek na newyorsk burze 24. jna 1929).
Nmecko-idovsk mafie v Rusku to mla jednodu. V letech 1918-1921 zde byly "znrodnny" vechny
soukrom banky a zaloena Gosbanka (Sttn banka - pozn. TP). Tm byla jedinm krtnutm pera soustedna
tm veker finann sla tehdejho Ruska do bolevickch rukou, zench z pozad nmecko -idovskou mafi.
Obdobn vvoj jako v USA, probhal i v ostatnch sttech "kapitalistickho" svta, s nktermi specifiky. V ptm
pokraovni se pokusm objasnit vvoj v dob prezidentskho adu F. D. Roosevelta. Na zvr tohoto lnku pouze
dodvm, e bez pomoci insider by se SSSR zhroutil bhem krtk doby. Pedtm byli bolevici uchrnni zsluhou
lena CFR Herberta Hoovera (prezidenta USA v letech 1929-1933), kter opatil penze na potraviny; obojho Lenin a
jeho lid vyuili pro sv cle. Do akce pomoci SSSR se zapojili tak Rockefellerov, Harrimanov a jin. Prof. Antony
Sutton ve svm tsvazkovm dle Zpadn technologie a sovtsk hospodsk rozvoj (Standford University 1968)
uvd ve II. svazku citovan prce, str. 340: "V aktech ministerstva zahrani (sttnho departementu) je hlen,
kter uvd firmu Kuhn, Loeb and Co. jako financira prvn sovtsk ptiletky)." Pipomeme si, e pitom nemly
USA a do roku 1933 se Sovtskm svazem oficiln diplomatick styky! Ped vojenskou likvidac vznikajc sovtsk
moci ji "uchrnil" tak T. G. Masaryk svm prosazovnm poadavku neutrality eskoslovenskch legi v Rusku. Pro
toto konstatovn je k dispozici mnostv historickch dokument (nap. A. S. Kalina "Krv a elezem" , "Pamti gen.
Gajdy" a jin).

VII. st
V minulm pspvku jsem objasnil pojmy "establishment" a "insidi", jako i situaci ve Spojench sttech
americkch do nstupu F. D. Roosevelta. Franklinem Delano Rooseveltem (1882-1945, prezidentem 1933-1945)
zan nov "insidrovsk" etapa. Tento nejdle adujc americk prezident byl idovskho pvodu. Jeho pedkov
pochzeli z Holandska: To se mimo jin projevuje na americk vslovnosti jeho jmna (Amerian ho asto vyslovuj
jako "Rouzevel" msto "Rzvelt"). F. D. Roosevelt se obklopil blzkmi poradci z insidrovskch kruh. Byli to nap.
Henry Morgenthau, kter obdrel ministerstvo financ, dle Felix Frankfurter (narozen ve Vdni), kter se stal lenem
Federlnho nejvyho soudu. Dleitou osobnost byl tak Samuel J. Rosenmann, kter se stal faktickou hlavou
Rooseveltova "mozkovho trustu". Zmnn S. J. Rosenmann spolu s generlem Johnsonem, Adolfem A. Berlem a
Raymondem Moleyem tvoili "velkou tyku". Z dalch osobnost pipomnm nap. Harolda Nathana, nmstka
editele FBI a Davida E. Lilienthala, vedoucho regulace dol eky Tennessee.
Jak znmo, F. D. Roosevelt nastoupil svj prezidentsk ad dne 4.3.1933. U 16. listopadu tho roku USA uznaly
SSSR. Prvnm americkm vyslancem v Moskv se stal William C. Bullit. V roce 1936 odeel do Pae a po porce
Francie Nmci v roce 1940 do Vichy. Poslze psobil jako spojka prezidenta USA na Blzkm vchod. Roku 1948
reagoval rovn na komunistick norov pu v SR. 27. 9.1948 napsal Bullit do asopisu Life obshl lnek o
Jaltsk konferenci s titulkem: "Jak jsme vyhrli vlku a prohrli mr." Ve svm lnku mj. uvd: "J. E. Davies, kter
byl v letech 1936-1938 vyslancem v SSSR, byl podncen k napsn knihy s nzvem Posln v Moskv a tak k
natoen filmu na stejn nmt..." Pan Davies pedloil americk veejnosti luzn vylen SSSR... Prezident a jeho
poradce Hopkins byli pozvolna zachvacovni propagan vlnou, kterou sami rozpoutali... Po Washingtonu se
rozprostela st komunistickch pvrenc a obhjc sovtsk politiky, kte jako poradci byli rozeslni nejen po
Latinsk Americe, ale i k nsk vld! Dnes je jen mlo Amerian, kte by nevdli, co se stane, kdy je nkter
vlda donucena pijmout spoluprci s komunisty.
dkami z krve a otroctv byly napsny pslun listy djin Estonska, Lotyska, Litvy, Polska, Rumunska,
Jugoslvie, Albnie, Maarska a eskoslovenska.
dc insidi byli ovem opanho mnn. V minulm lnku jsem ji poukzal na to, e bez jejich podpory by se
SSSR ji tehdy zhroutil. Pslun citt z Basilejskho kongresu (tzn. z Protokol sionskch mudrc- pozn. TP),
Sezen 1, 15: "Vlivem nynj nestlosti veker vldn moci bude nae moc mn exponovna, ne kterkoli jin,
nebo zstane ve skrytu na tak dlouho, dokud nezakotv tak mocn, aby ji dn uml zsah ji nemohl poraziti."
Podvejme se z tohoto zornho hlu na mezinrodn politickou situaci ped II. svtovou vlkou. Ta byla ve 30.
letech 20. stolet z hlediska svtov politiky sloit. V Evrop i v Asii byly na vzestupu tzv. autoritativn reimy, kter
pedstavovaly znanou pekku pro konen cle americkch insidr i svtovho komunismu. Bylo by ovem
26

hrubm omylem domnvat se, e nap. nacionln-socialistick reim v Nmecku byl "poctiv" protiidovsk.
Vechny indicie nasvduj tomu, e nacismus v Nmecku byl vtvorem "opozin" zednsk le, jak ,o tom mj.
svd tajemn rituly SS. Bouliv rozmach tehdejho nacistickho Nmecka s jeho vnitro i zahranin-politickmi
spchy byl ovem do znan mry naplnovn dcmi insidry. Velk Britnie a Francie prakticky do posledn chvle
Nmecku ustupovaly, a mj. mu zajistily zisk eskoslovensk vzbroje a zbrojn vroby pro jeho vlen plny.
Konenm clem mlo bt rozen komunismu ve znan sti Evropy, a na druh stran poslen americkho vlivu
v zpadn Evrop i znan sti ostatnho svta. V konench dsledcch na to doplatily pedevm dosavadn
evropsk velmoci. Opakovala se zde situace ze 17. a 18. stolet, kdy dolo k pesunut "tit" z Holandska do
Anglie. Nyn mlo bt pedevm dosavadn britsk imprium jako "vymknut citrn" odhozeno nebo alespo
odsunuto na vedlej kolej. V hlen prezidentu H. Trumanovi (1945-1953) - nstupci F. D. Roosevelta v
prezidentskm ad - o vsledcch konference v San Franciscu (publikace ministerstva zahrani USA, resp.
Sttnho departementu . 2349), jeho autorem byl sm ministr zahrani Eduard R. Stettinius (v civilu prezidentem,
tj. pedsedou U. S. Steel Corporation) se uvd: "Kdy vypukla evropsk vlka, bylo jasn, e USA budou muset elit
mimodnm problmm..." Proto ji ped koncem roku 1939 byl na nvrh CFR ustanoven vbor pro, povlen
problmy. Vsledky prce tohoto vboru zahrnuje mj. tajn dopis prezidenta Roosevelta z 20. nora 1943 jistmu
"souvrci" jmnem Zabrusky. Pes vekerou opatrnost se tento dopis dostal do rukou panlskho ministerstva
zahraninch vc a byl zveejnn ve frankistickm panlsku v roce 1949 v knize "panlsko mlo pravdu".
Tajemn Zabrusky fungoval jako spojka mezi Rooseveltem a J. V. Stalinem. V citovanm dopise se mj. dle prav:
"Sovtskmu svazu poskytneme pstup ke Stedozemnmu moi, vyhovme jeho pnm pokud jde o Finsko a
Pobalt a budeme od Polska poadovat rozafn postoj porozumn a kompromis. Stalin si podr irok pole
expanze v nevdomch, malch sttech vchodoevropskch..."
Zkoumme-li hloubji djiny II. svtov vlky, nememe se pi nejlep vli ubrnit zvru, e se jednalo o
apriorn, pedem pipraven divadlo. V djinch II. svtov vlky je mnoho prapodivnch "zhad". Napklad, pro
Nmci na konci kvtna 1940 nezlikvidovali u Dunkerque 300 tisc mu elitn britsk armdy? Bez n by byla Britnie
prakticky bezbrann. Pro nebyla podniknuta invaze do Britnie? Pro v z tho roku, kdy britsk leteck sly
provaly smrtelnou krizi, byl nhle vydn rozkaz k bombardovn britskch civilnch cl? Podobn v SSSR: Pro po
velkm vtzstv nmeckch vojsk u Smolenska v ervenci a v srpnu 1941 nevyrazila nmeck armda pmo na
Moskvu, ale zdrela se taenm na Ukrajinu, kter by stejn padla do nmeckch rukou? (Pro vysvtlen: v pvodnm
plnu Rud armdy bylo zastavit Nmce na tzv. Stalinov linii na Dnpru.) Pro byla vbec podstoupena bitva u
Stalingradu, kdy zde tern nen phodn pro tankov operace? atd... Podobn v Pacifiku. Mezi odbornky je iroce
diskutovna otzka japonskho toku na Pearl Harbor, jeho 50. vro si v tchto dnech pipomnme (7.12.1941).
USA v ele s prezidentem Rooseveltem dlaly tehdy vechno mon i nemon, aby odvrtily Japonce od toku na
SSSR. Pro boleviky by v tomto ppad byla situace prakticky beznadjn (pipomeme si, e Nmci tehdy stli pod
Moskvou). Prezident F. D. Roosevelt vak vdil za sv tet zvolen slibu (meme to nazvat mn diplomaticky vdom li), e USA zachrn od vlky!
Veejn mnn v USA bylo v tehdej dob siln naklonno isolacionismu, a vyhlsit vlku "o sv jm" bylo pro
Roosevelta politicky nenosn. Proto "lkal" Japonce k toku na americkou zkladnu a vdom zavinil smrt mnoha
americkch vojk a nmonk. el vak byl splnn. Podailo se! V Japonsku zvtzil smr "jin expanze", proti
"severn" a F. D. Rooseveltovi se podailo zskat americk veejn mnn pro vlku. Vsledky II. svtov vlky a
jejich dopad jsou veobecn znm. Prakticky vechny zem bval Rakousko-Uhersk monarchie (vetn sti
vlastnho Rakouska okupovan v letech 1945-55) se dostaly pod bolevickou krutovldu. Podobn jako v Rusku,
byla i zde zlikvidovna opozice, kter mohla bt dalm plnm insidr nebezpen. Zpadn Evropa si sice zdnliv
uhjila svobodu, propadla vak zcela americkmu vlivu.
Ptho bezna 1946 byla projevem W. Churchila ve Fultonu. oficiln zahjena "studen vlka", kter byla 12.
3.1947 podpoena tzv. "Trumanovou doktrinou". Ve skutenosti se jednalo o neptelstv stnovho charakteru,
zmrn vyvolan. Nrody svta a zejmna Evropy mly bt tmto programem udrovny ve stavu neustlho
napt. Pmo jako "technick nvod k pouit" zn pro situaci v obdob studen vlky (zejmna v komunistickch
sttech) citt z Basilejskho kongresu: "Usilovn zbrojen a rozmnoovn policejnch orgn jsou zkladnm
pedpokladem pro splnn nmi vytench cl. Je teba docliti, aby v danch existujcch lokalitch s pechodnm
nzvem "republika" nebyli jin lid, ne nrodohospodi, nm oddan milioni, stranit funkcioni, policie, vojsko a
pracujc proletarit." (Sezen VII, 1)

27

VIII. st
V minulm lnku jsem nastnil pomry v obdob prezidentskho adu F. D. Roosevelta na pozad udlost ped a
v prbhu II. svtov vlky. Ukzal jsem lohu insidr a establishmentu v zkulis svtov politiky. Po mm soudu
dolo po I. svtov vlce k rozkolu uvnit rozhodujcch sloek zednskho hnut. Skupina, kter vyvolala v ivot
nacistick hnut, utrpla v roce 1945 rozhodnou porku. Nebyla vak zlikvidovna pln. Mnoz vznamn nacist
uprchli "rznmi kanly" zejmna do Latinsk Ameriky, kter se stala na destky let mohutnou zkladnou
dikttorskch reim, podporovanch touto "opozin " zednskou skupinou.
ir veejnost ml zejmna skutenost, e st zedn vystupovala "dsledn" antikomunisticky. Musme si vak
uvdomit, e se jedn pouze o "ni sloku" zednskho hnut, kter je tak nejvce patrn.
Podle klasick dlen rozliujeme zedne na tyi zkladn "barvy" (podle skotskho obadu):
1. Modr (stupe 1- 3 zasvcen s kolem propagovat liberalismus a lidsk prva.
2 erven (rud) (stupe zasvcen 4 - 18), kter m na "starosti" revoluce a innost s tm souvisejc.
3. ern (stupe zasvcen 19 - 30), filosofov, ideologov, politici a jin.
4. Bl (stupe zasvcen 30 - 33), nejvy a nejtajnj osobnosti. ,
Basilejsk kongres (Sezen 10, 3) k tomu dodv nsledujc: "Nam hlavnm myslem jest, aby vichni
nrodov byli astni pi kladen zklad pro novou budovu, nmi navrenou! Proto si musme pedevm zskati na
smrt oddan, staten, podnikav a siln nhon, kte jsou s to odkliditi vechny mon pekky, je se nm
doposud stav v cestu."
Po prvn svtov vlce, kdy dolo k zniku kesanskch monarchi (Rakousko-Uherska a pravoslavnho Ruska,
jet pedtm nap. Portugalska v roce 1910 aj.), pestaly mt "klasick" koly do jist mry svj smysl. st nich
zedn se peila a byla urena k likvidaci. Jednalo se zejmna o modrou li a ni stupn l ervench
(rudch). Protivhou byl obrann reflex, kter podpoil vznik nacismu. Situace byla ovem mnohem sloitj, ne se
na prvn pohled zd. V minulch lncch jsem naznail, e i "tento obrann reflex", nacismus aj. byl zakalkulovn ve
svtovch globlnch plnech dcho centra, jak o tom svd neklamn indicie, nap. podpora Nmecka ve
tictch letech ze strany zpadnch velmoc. K tto problematice se podrobnji vyjdm v nsledujcch
pokraovnch, kter budou objasovat situaci poslednch 10 - 15 let v souvislosti se zednskou l P2 a celm
komplexem problm, s n souvisejcch.
Vrame se nyn do roku 1945. F. D. Roosevelt zemel dne 12. dubna toho roku. Jeho nstupcem se stal dosavadn
viceprezident Harry Truman (prezidentsk ad zastval v letech 1945-53). Byl to zatm posledn americk prezident,
kter neml vysokokolsk vzdln. Podobn jako jeho pedchdce, i Truman byl idovskho pvodu. Teprve on
mohl v plnm slova smyslu vyut vsledk prce svho pedchdce a jeho teamu.
Za jeho vldy byly svreny atomov bomby na Hiroimu (6. 8.) a Nagasaki (9. 8. 1945). Tato demonstrace sly byla
velmi npadn - mimo jin na to poukazuj ve sv knize "Jitro kouzelnk" L. Pauwels a J. Bergier. Existuj velmi
zvan indicie, e nemocn F. D. Roosevelt byl zedni fyzicky zlikvidovn, protoe ke svren atomovch bomb na
Japonsko se zdrhal dt svj souhlas. Je historickou fikc vinit ze svren bomb americkou vojenskou generalitu;
nebyla do demonstrace americk vojensk sly vi Sovtskmu svazu, jak to prezentovala oficiln propaganda, ale
skutenm clem bylo zmrn znien samovldy japonskho panovnka. Japonsko bylo nuceno pistoupit 15. 8.
1945 na bezpodmnenou kapitulaci. Na vci ni nemn skutenost, e jako jedinou podmnku si kladlo zachovn
monarchie. Skuten smysl (bosky nimbus japonskho monarchy) byl prakticky eliminovn novou stavou z roku
1946, kter umonila "amerikanizaci" Japonska.
Svt byl nyn zcela ovldn jedinou silou v podvojn podob (americk demokracie a komunismu sovtskho
typu). Uveme si pklad z matematiky: jedna a jedna jsou dv, ale tak je mono tento fakt vyjdit, e jedna se
skld ze dvou polovin!
O potcch studen vlky a o stnovm neptelstv obou tehdejch supervelmoc jsem se zmnil ji pedele.
Soust dohodnutho scne bylo vtzstv komunismu v mnoha zemch svta, a to nejen evropskch (Jaltsk
konference). Urit korektury pvodnho plnu vak byly provdny i v tomto obdob. Nejnpadnjm pkladem je
podle mho nzoru korejsk vlka v letech 1950-53. Star lid u ns maj dosud v iv pamti oficiln
komunistickou propagandu, kter tvrdila, e jihokorejt imperialist napadli Korejskou lidov demokratickou
republiku. O nkolik hodin pozdji se mohli pekvapen dozvdt, e lidov armda stoj ji u Soulu! Amerian by
bvali podle vech pedpoklad vyjdili pouze "hlubok znepokojen", jene dky iniciativ mstnho americkho
velitele, kter nepodal Washington o souhlas a zahjil protiofenzvu, nevypadala situace pro severokorejsk
komunisty pzniv. Aby USA neztratily tv, musely se do konfliktu vrazn angaovat a do Koreje byla pozdji
28

vyslna i vojska OSN. Byly vak rzn zamtnuty nvrhy, pout proti vmujc se komunistick n atomovch
zbran. Jednotliv etapy tohoto konfliktu ns v naem krtkm pehledu nemusej zajmat. Podstatn je fakt, e byla
"zachrnna" jin Korea, a severn obtovna komunistick tyranii. Z hlediska djin idovstva i svtov dc politiky
vak byla nejpodstatnj jin udlost. Mm na mysli zzen sttu Izrael 14. kvtna 1948 na zklad rozhodnut OSN
z 29. 11. 1947. Pro zvanost tmatiky tuto udlost vylm v irch historickch souvislostech v dalm lnku.

IX. st
V nsledujcch dcch si piblme okolnosti vzniku novodobho sttu Izrael. Jak jsem ji naznail v ivotopisu Dr.
Theodora Herzla, usilovala tato velk osobnost svho nroda o koncepci idovskho nrodnho domova v Palestin.
Ve vztahu k tomuto cli meme shrnout hlavn principy sionismu do tchto bod; Sionismus usiluje o vytvoen
prvn zajitnho domova, a pro dosaen tohoto cle pedvd nsledujc prostedky:
a) elnou podporu osdlen Palestiny idovskmi emeslnky, ivnostnky a rolnky.
b) Rozlenn a sdruen vekerho idovstva vhodnmi mstnmi i svtovmi akcemi.
c) Poslen idovskho sebevdom a nrodnho uvdomn.
d) Ppravn kroky k zskn souhlasu vld s akcemi, kter jsou nutn k dosaen tchto cl.
V tto souvislosti znovu pipomnm, e slovo "sionismus" pochz od Sionu - pahorku v jihovchodnm
Jeruzalm. Obsah tohoto pojmu byl postupn rozen na cel Jeruzalm jakoto msto, z nho bude Hospodin
skrze svj vyvolen nrod vldnout ostatnm nrodm svta.
V osdlovn Palestiny idovskmi pisthovalci bylo na potku 20.stolet dosaeno znanho pokroku. Od
2.stolet, tj. od as povstn Bar Kchby (hebr. Syn Hvzdy) id v Palestin nebyli bu vbec, nebo tvoili
nepatrnou meninu. V 7.stolet byla Palestina dobyta muslimskmi Araby, kte zemi nsilm vnutili islm i jazyk
dobyvatel - Arabtinu. Od roku 1516 do 1917 byla Palestina pod vldou Osmanskch Turk.
Zatmco v roce 1880 bylo v Palestin pouze 5% id (v absolutnch slech 25 tisc) a 95% Arab, Turk a
ostatnch (v absolutnch slech 460 tisc), v roce 1918, tj. na konci prvn svtov vlky zde bylo ji 9% id (v
absolutnch slech 70 tisc) a 91 % ostatnch (v absolutnch slech 730 tisc).
Ji v roce 1901 byl zaloen idovsk nrodn fond, do kterho pispvali id z celho svta. Za zskan penze
byla vykupovna pda od tureckch a arabskch statk, kte vtinou ili mimo sv usedlosti ve mstech. Do
vzniku sttu Izrael, tj. 1948 mli id ve vlastnictv ji 22% palestinsk orn pdy.
Bhem prvn svtov vlky zvazn pislbil idovsk establishment Velk Britnii, e prosad vstup USA do vlky
na stran Dohody. dal ovem protislubu: bezvhradnou podporu Spojenho krlovstv Velk Britnie a Irska
(resp. Britskho impria) snahm sionist o vybudovn nrodnho domova idovskho. V dubnu 1917 vstoupily USA
do vlky. 2.listopadu 1917, tj. pt dn ped VSR odeslal britsk ministersk pedseda Arthur James Balfour synovi
paskho Rothschilda, Edmundovi, dopis nsledujcho znn:
"Drah lorde Rothschilde!
Jmnem vldy Jeho Velienstva mm est tlumoiti Vm tato prohlen, vyjadujc sympatie s silm sionist
idovskch. Prohlen pedloeno bylo vld, kter je schvlila.
Vlda Jeho Velienstva posuzuje pzniv zzen nrodnho domova lidu idovskho v Palestin a vyvine nejlep
sv sil k dosaen tohoto cle, piem dv jasn na srozumnou, e nepodnikne se nic, co by mohlo dotknout se
obanskch a nboenskch prv dosavadnch neidovskch skupin obyvatelstva v Palestin i prv a politickho
postaven, jak maj id v kterkoliv jin zemi. Byl bych rd, kdybyste s prohlenm tmto seznmil Federaci
sionistickou.
V oddan Arthur James Balfaur"
Z tohoto npadn vysvt postoj k "neidovskm skupinm obyvatelstva" - tj. pes 90% obyvatel tehdej Palestiny,
jako i zvazek, e id v ostatnch zemch podr v neztenen me sv prva, resp. nadprv.
Jak znmo, nebylo vlen Velk Britnie proti Turecku vdy nejslavnj (vzpomeme jen britsko-francouzsk
katastrofy v roce 1915 v bitv o Dardanelly, nebo kapitulaci Anglian u Kut-el-Amarny v roce 1916). Na konci roku
1917 se vak ji zeteln projevovala materiln, a zejmna lidsk pevaha Dohody. Anglian obsadili Jeruzalm.
V pedchozch lncch jsem se ji zmnil, e dne 28.6.1919 byla podepsna Versaillesk mrov smlouva s
Nmeckem, a e pozdji byly uzaveny smlouvy s Rakouskem, Maarskem, Tureckem aj. Zrove po prvn svtov
vlce byla vytvoena Spolenost nrod. Vechny tyto "vtvory" se uskutenily pod rozhodujcm vlivem svtovho
idovstva a svobodnch zedn. Podle lnku 22 smlouvy o Spolenosti nrod byla Palestina svena jako
29

mandt Velk Britnii. V preambuli mandtu je text Balfourovy deklarace, a v lnku .2 byla zdraznna
odpovdnost Velk Britnie za takov "politick, sprvn a ekonomick uspodn Palestiny, kter zabezpe
vytvoen idovskho domova." V r.1939 ilo v Palestin ji kolem pl milinu id a okolo milinu neidovskch
obyvatel.
Vvojem situace bylo pochopiteln velmi zneklidnno mstn, zejmna palestinsk arabsk obyvatelstvo, ktermu
bylo jasn, e je ek pln vytlaen ze zem, ne-li fyzick likvidace. Ji na velikonon pondl r.1920 dochz k
prudkm srkm mezi idy a Araby. Do r.1939 doshly ztrty na ivotech ji tisc!
Nov meznk znamenala 2.svtov vlka. Po porce nacismu rozpoutali sionist kampa mimodnch rozmr
proti nacismu (i proti Nmcm jako nrodu). V rmci tto kampan se jim podailo zlikvidovat i mnoho svch odprc
z ad Nmc i antifaist. Dal "vhodou" pak bylo konen vyeen palestinskch pln. Je zarejc, e tyto
plny se podailo realizovat zpsobem npadn podobnm nacistickm plnm o "zskn ivotnho prostoru".
Kad, kdo si vimne tto podobnosti, je dnes ovem automaticky vykien jako hitlerovec, nacista apod.
Ji 11.5.1942 se v newyorskm hotelu Baltimore konala mimodn konference pedstavitel americkch,
evropskch a palestinskch sionist, na n bylo uinno rozhodnut o okamitm vytvoen idovskho sttu v
hranicch cel Palestiny a neomezenm pisthovalectv id. Zrove bylo tak rozhodnuto o vytvoen idovsk
armdy "iuv". Podobn jako nacist, i extremistick st sionist se vychloub tm, e na pd zanedban lnmi
gojmy vybuduje kvetouc hospodstv!
Zrodky budouc idovsk armdy byly vytvoeny ji v r.1920. Jako prvn vznikla masov sloka Haganah
(Obrana). Roku 1937 k n pistoupila druh, teroristick lrgun Zwai Leumi (Nrodn obrann organizace), a roku 1940
zaloil Abraham Stern profesionln likvidan skupinu, nazvanou po nm "sternovci". V ppad nmeckho spchu
ovem tmto skupinm hrozila likvidace. V jnu 1942 stly nmeck tanky marla E. Rommela sto kilometr od
Alexandrie a 600 km od Jaffy (Tel Aviv). Porkou nacist se toto nebezpe podailo eliminovat. V letech 1939-45
se pisthovalo do Palestiny pes 55 tisc id.
22.5. pedloila Mezinrodn sionistick organizace britsk vld tyto poadavky:
a) vyhlsit celou Palestinu za idovsk stt,
b) pedat pisthovalectv do Palestiny idovsk agentue,
c) pomoc mezinrodn pjky pesdlit nejmn milin id,
d) nmeck reparace dt k dispozici na pebudovn Palestiny,
e) mezinrodn dohodou zabezpeit imigraci id z celho svta.
Pestoe britsk vlda tyto poadavky nepijala zcela za sv, prosadili sionist velkorysou imigraci id, a i vzdor
konfliktm s britskou mandtn sprvou pijelo v letech 1945-47 do Palestiny dalch 45 tisc id. Britsk vlda byla
donucena se vzdt svho mandtu. Na zklad rezoluce OSN z 29.11.1947 mly vzniknout dva stty - palestinsk a
idovsk. Sionist se s tm nespokojili. Pt tdn ped vyhlenm sttu Izrael bylo zmasakrovno 245 Palestinc
(vetn thotnch en). Masakry vyvolaly tk 650 tisc Arab. Krtce po r.1948 uprchlo asi 900 tisc Arab.
Dne l4.kvtna 1948 ukonila Anglie svj mandt nad Palestinou, (tohoto nzvu id neradi uvaj, protoe
etymologicky vznikl od Filitn), a tho dne pedseda SO, polsk id Ben Gurion vyhlsil v Tel Avivu stt Izrael v
ele s prozatmn vldou. Sm stanul v ele vldy a ministerstva obrany.
Je nezmrnou tragdi bohem vyvolenho nroda, tj. Izraele, e po stoletch sttn neexistence byl obnoven Izrael
za cenu utrpen a krve gojmskch nrod, zejmna pak arabskho lidu Palestiny.

X. st
V minulm sle jsem podal pehled spch sionistickho hnut ve vztahu k dobyt Palestiny a zzen novodobho
izraelskho sttu. Pipomeme si klov data: dne 29. 11. 1947 pijalo Valn shromdn OSN usnesen, kterm
se ru mandt Velk Britnie v Palestin (ke dni 14. kvtna 1948). Zem mla bt rozdlena na dva samostatn
stty: arabsk a idovsk. Vedle toho mlo vzniknout autonomn zem s mezinrodnm statutem, kter zahrnovalo
Jeruzalm.

30

Pro orientaci podvm pehled potu obyvatel na potku roku 1948 v dosavadnm britskm mandtnm zem:
rozdlen zem
plocha v
id
Arabov Celkem
km2
pedpokldan arabsk
11 100
10 000 725 000 735 000
palestinsk stt
idovsk stt
14 100 498 000 497 000 995 000
navrhovan autonomn zem
250 100 000 105 000 205 000
Celkem
25 750 608 000 1 327 000 1 935 000
Jet ped oficilnm skonenm britskho mandtu v Palestin dolo dne 5. dubna 1948 k masakru arabskho
obyvatelstva ve vesnici Deir Yassin (nkolik kilometr zpadn od Jeruzalma). Tato osada mla tehdy asi 2 tisce
obyvatel, vtina mu pracovala zmnnho dne na poli. Izraelsk pepadov komando pod vedenm pozdjho
ministerskho pedsedy Menachema Begina vesnici pepadlo a zavradilo 250 starc, en a dt. Mrtvoly byly
nahzeny do studn a vesnice srovnna se zem (podobn jako Lidice). Menachem Begin pozdji cynicky prohlsil,
e: "bez Deir Yassinu by nebylo sttu Izrael." Nsledkem zmnnho masakru byl panick tk 650 tisc
palestinskch Arab. Neblah udlosti pedvdal a komentoval dr. Theodor Herzl. na Basilejskm kongresu v roce
1897, kde prohlsil: "A co dlaj nai brati v Palestin? Prav opak. Byli zcela bezvznamnmi pacholky v zemi
svho vyhnanstv a najednou jsou bezmezn svobodni, majce neomezenou svobodu, kterou lze spatiti jen v nmi
ovldanm Turecku. Tato nhl zmna vyvolala v nich nchylnost k nezodpovdnosti a nezodpovdnmu
despotismu, kter vak nem zhola nic spolenho se samovldou vzneench gojmskch panovnk, jak se to
vdy stv, kdy njak ten zcela bezvznamn pacholek se stane pnem. A jednaj s arabskm obyvatelstvem
neptelsky i surov, zkracuj jej v jeho prvech nanejv nezodpovdnm zpsobem a urej jej bez podstatnho
dvodu. A jet se takovmi hanebnmi a primitivnmi iny bezmezn vychloubaj. A nikdy nevystoup proti tto
nanejv opovrliv a nebezpen nklonnosti."
(Sionsk protokoly, par. 3, sezen 9)
Po vzniku sttu Izrael nesnesly piky sionist v Palestin sebemen odpor ve vztahu k jejich een palestinsk
otzky. Dne 16. z 1948 zavradil Sternv gang dokonce oficilnho prostednka OSN pro Palestinu vdskho
hrabte Bernadotta.
Zajmav je otzka mezinrodnho uznn nov vzniklho idovskho sttu. Jako jeden z prvnch uznal stt Izrael
Sovtsk svaz. Je. to pochopiteln. Protoe tradin sovtskou spolenost ovldala nmecko-idovsk mafie (jak
jsem to vysvtlil v pedchozch lncch), mla pirozen zjem mt rozhodujc vliv v tto oblasti. Oficiln sovtsk
propaganda to navc vysvtlovala tm, e arabsk stty jsou pod silnm vlivem anglo-francouzskho imperialismu.
Velmi brzy vak nastv obrat. Ke konci ivota J. V. Stalina dochz v SSSR a v satelitnch sttech podzench
Moskv (tj. mimo jin v tehdej SR) k ostr kampani proti sionismu, jakoto nstroji mezinrodnho imperialismu".
Meme to mimo jin vysvtlit (a to i pes dohodu uzavenou mezi Stalinem, Kaganoviem a G. Meirovou - viz. TP .
49, 50) obavou J. V. Stalina, aby z nov vzniklho Izraele nepronikala na zem SSSR idovsk inteligence, kter by
mohla ovlivovat vnitn sovtsk vvoj "nedoucm smrem" (pipomeme si v tto souvislosti chystan proces se
idovskmi lkai v SSSR v roce 1953).
Vrame se vak do oblasti Palestiny. Od 50. let v Izraeli m dle tm vce jednoznan pevaoval vliv USA, resp.
jeho dcch kruh. Anglo-francouzsk vliv v oblasti Blzkho vchodu byl eliminovn psobenm americkho
kapitlu. Jednoznan se to projevilo v obdob tzv. Suezsk krize v roce 1956 (intervence Velk Britnie, Francie a
Izraele proti Nsirovskmu Egyptu), kdy USA anglo-francouzskou politiku nepodpoily.
Ve vlastnm Izraeli pokraoval bytek pvodnho arabskho obyvatelstva Palestiny. Napklad 15. jna 1953
zmasakrovala izraelsk armda palestinsk obyvatelstvo v jordnsk vesnici Kibich, zboila 40 dom a zastelila 50
obyvatel. Dne 29. jna 1956 bylo na okraji vesnice Kafr Kasem zmasakrovno dalch 47 palestinskch Arab, kte
se vraceli z pole.
Vznamn pedl v novodobch djinch Izraele znamenala zejmna tzv. estidenn vlka v ervnu 1967. Mla bt
nzornou demonstrac oficilnch sionistickch nrok na co nejir oblast (od Nilu po Damaek), tj. historickch
oblast starovkho idovskho sttu v dob jeho nejvtho rozkvtu za krl Davida a alamouna. Izraelsk
armda obsadila tikrt vt zem, ne zaujmala dosavadn vmra sttu Izrael (tj. 63 tisc km2 zem t arabskch
stt- Jordnska, Libanonu a Egypta - proti 20 700 km2 dosavadnho zem). Z naeho pohledu bylo de facto tragdi
idovskho nroda (navzdory zven nacionlnho sebevdom), e vlil zejmna s Egyptem na ivot a na smrt.
Prv Egypt byl toti ze vech islamizovanch stt relativn nejtolerantnj k idovskmu obyvatelstvu (nepotaje
31

urit vkyvy) v cel historii. Djinn zkonitost ostatn tento stav, ponkud napravila. Po Nsirov smrti (1970) a po
vlce v roce 1973 dolo "zsluhou" H. Kissingera k navzn diplomatickch styk mezi Izraelem a Egyptem; Izrael
po t vyklidil st okupovanch zem. Tato iniciativa vzela ovem i z nkterch vedoucch izraelskch kruh, kter
si jasn uvdomovaly nezbytnost rozloen jednotn rabsk fronty a nutnosti mt v Egyptu kdy ne ptele, tak
alespo snesitelnho souseda.
Nesmiiteln vak zstal pomr mezi sttem Izrael a Organizac pro osvobozen Palestiny (J. Arafat), kter byla
financovna sovtskmi subvencemi. Arafat byl chpn jak nstroj sovtskho vlivu v tto oblasti. Mme-li
analyzovat nejnovj situaci ve sttu Izrael, meme konstatovat, e na rozdl od doby ped 20-30 lety dochz k
vraznj vnitn diferenciaci mezi idovskm obyvatelstvem sttu Izrael. Viditeln je to zvlt mezi vymi a
stednmi vrstvami, kter poslaj sv dti do USA a Evropy s tm, aby pozdji psobily mimo Izrael a nikdy se tam
nevrtily. Odliv tchto obyvatel je sten nahrazovn reemigrac id z zem bvalho SSSR a jeho satelit.
Z Basilejskho kongresu jasn vyplv, e novodob sttn tvar Izrael byl umle vytvoen za elem "staeni
nich nedoucch spolubratr, kte neodpovdaj zcela kolm svtov dc politiky. Meme pociovat ltost nad
vtinou idovskho obyvatelstva ve stt Izrael, kter ije v neustlm stresu z vlky a je patrn ureno ke
spoleenskmu zniku. Pro potvrzen tohoto zdnliv okujcho nzoru si dovoluji pedloit tenm pslun citt
z Protokol sionskch mudrc:
"S dosaenm naeho veobecnho vlivu ve svtovch udlostech svch ne ustanovench spolubratr
nemilosrdn potrestme. Vzpomeme jen nmi vytenho antisemitismu; tzv. antisemitismus rozme ve vech
sttech svta, v nich pon psobiti nae vkonn i dc moc, za elem doclen bezpodmnen poslunosti
naich nich nedoucch spolubratr, je jsou hlavn pinou utrpen krsnch, ulechtilch a ve sv tvr
innosti inteligentnch nrod gojmskch, v nich po cel stalet tak neblaze psobili."

32

Nmecko a idovsk otzka

Petr Mutinsk

I. st
V tomto lnku se pokusm tensk veejnosti piblit diskutovanou otzku nacismu a skrytch sil, kter stly v
pozad. Navazuj tm zrove na objasnn lohy judaismu v politice USA a nmeck idovsk mafie v bvalm
SSSR.
Skryt sly vyvolaly po 1. svtov vlce v ivot nov mylenkov tvar, kter hrl v nsledujcch desetiletch ve
svtov politice dominantn roli. Mm na mysli faismus a zejmna nmeck nacismus.
Tento mylenkov tvar zde byl k dispozici, ale sm o sob nestail. Bylo zapoteb jej implantovat mezi nrody,
zskat "masovou zkladnu". O hospodskch i spoleenskch koenech vzniku faismu a nacismu bylo ji napsno
mnoho pvodnch prac. Domnvm se vak, e v naprost vtin nevystihuj pravou pinu, skuten koeny el, pro kter byl vytvoen. Basilejsk kongres o tom k ji v roce 1897!:
"Monarchisty, anarchisty, nihilisty, pacifisty, faisty, demagogy, socialisty, komunisty i jin nezpsobil utopisty
jsme pro sebe zaphli! Kad po svm podrv posledn zbytky vldn moci a autority - pokou se pevrtit
existujc panujc d. Vechny stty svta jsou rozvrceny tmito poiny - touto smrtelnou chorobou. Chtj mr a
podek; aby toho doshly, jsou ochotny ke vem obtem. Ale mi jim nedme ani mru ani pokoje, dokud neuznaj
zjevn a pokorn nai mezinrodn nadvldu!" (Sezen 9, 6)
Faismus se nejdve objevil, jak znmo, v Itlii, a to bezprostedn po 1. svtov vlce. Faismus byl pmm
produktem zednsk le. Vyvinul se zdnliv z nacionalismu, kter zase navazoval na nrodnost hnut 19. stolet.
Faismus byl tedy pouze logickm pokraovnm tohoto mylenkovho trendu. Jak jsem ji uvedl v pedchozch
stech, nacionalismus ml pedevm rozbt mnohonrodnostn rakousko-uherskou monarchii. Nrodn buditelstv u
rznch nrod m dle tm vce pechzelo v nacionalismus, resp. ovinismus. Nacionalismus se pak asto
pemnil ve faismus. Byl to nov mylenkov produkt, kter skryt sly poaly formovat podle svch konench cl.
Analyzujeme-li faismus a nacismus, meme odkrt neklamn znmky jejich psoben (stejn jako byl tmto
psobenm zeteln poznamenn bolevismus). Nen nhodn, e mezi nacismem a bolevismem nachzme tolik
shodnch znak! Uveme si pklady: v obou ppadech se jedn o stt, resp. reim totalitn; v obou ppadech byly
rozputny nebo rozehnny organizace, kter se odmtly zcela poddit vld jedn strany. Byly vytvoeny sttn
odborov organizace a potlaovny stvky; spoleensk ivot byl rozdlen do novch organizac pod naprostou
sttn kontrolou: politika, propaganda, politick a nboensk nzor, tisk i veker kultura byly totln
"zglajchaltovny".
Dochz k organizovn mldee v mldenickch organizacch zcela podlhajcch vldnouc stran, pro odprce
reimu jsou zizovny koncentran tbory, je zavedeno centrln zen hospodstv atd. Domnvm se, e jako
pklad to prozatm posta. Nalo by se pochopiteln i mnoho rtoriky o dlnictvu, o vykoisovn kapitlem. Benito
Mussolini svd napklad "bitvu o zrno" apod.
Jednm z dleitch kol italskho faismu a pozdji nmeckho nacismu bylo soustedit kolem sebe
potencionln neptele zednstv, aby mohli bt zdiskreditovni a pozdji rozdrceni vtznm komunismem. Z
tohoto dvodu musela mylenka faismu v sob obsahovat (alespo verbln) jasn protikomunistick charakter.
Jist zednsk stupn se na popud anonymnch vdc s nadenm chopili prce na organizovn a rozvoji faismu.
Faismus a nacismus byly spolu s bolevismem bez jakkoli pochyby na potku pokraujcho netst a strdn
vtiny svta, zejmna vak Evropy.
Pro se vak nov mylenkov tvar faismu prosadil nejdve v Itlii? Prv pro Itlii mluvilo nkolik dvod. Itlie
navenek patila k vtznm mocnostem Dohody, nebyla vak spokojena s vsledky 1. svtov vlky a ctila se nimi
podvedena. Navc byla pro faismus v Itlii pzniv pda i z jinho dvodu. V Itlii bylo centrum svtovho
katolicismu - kter pro zednsk plny stle pedstavoval hlavn pekku. Kvli jeho diskreditaci bylo tedy nutno
zadit kontakty mezi faismem a papeskm stolcem (znm laternsk dohody z 11. nora 1929, na jejich
zklad byl v m symbolicky obnoven papesk stt - Vatikn - na ploe 44 hektar).
Do spolenosti byl faismus prosazovn, jak ji eeno, a pomoc vlivu nich zednskch skupin. Tm dolo
zkonit k propojen mezi faismem a zednstvm, na jistch rovnch. Nenechme se mlit verblnm odsuzovnm
zednstv ze strany faismu.

33

Kamenem razu v dalm vvoji italskho faismu (moci se chopil ji v jnu 1922) se ovem staly rozpory, kter
vyvolalo povlen rozdlen Evropy. Zeteln se to ovem projevilo a tehdy, kdy se "vlak italskho faismu ji pli
rozjel a nelo ho bez vlky zastavit.
Zajmav je pouvn "ernch koil" italskmi faisty. Vlastn to mly bt symbolick koile rud, ale tato barva
zednsk revoluce byla pro slovn protikomunistickou orientaci faismu nepijateln.
Jak jsem naznail v jednom ze svch pedchozch lnk, projevoval se u adovch len modrho a nich
stup svobodnho zednstv odpor vi bolevismu. Tito lenov instinktivn poznali, e prv bolevismus vznikl
mimo jin za elem likvidace nich stup zednstv. (Na konci 1. svtov vlky byly toti splnny stalet plny
svobodnho zednstv, kter se tkaly likvidace kesanskch monarchi, (tj. pedevm katolickho RakouskoUherska a pravoslavnho Ruska). Tento instinktivn odpor adovch len nzkch stup svobodnho zednstv je
ji pedem uroval jako potenciln stoupence faismu. Z tohoto dvodu se tyto zednsk stupn s nadenm
chopily prce v organizovn faismu na popud svch anonymnch vdc jak ji uvedeno. Nzkostupov zedni
ovem nepostehli, e tm vlastn mezi n vstoupila hlubok zrada. Nepoznali tak, e jsou jako ji nepohodln
elementy, (kter splnily svoji "historickou lohu") vedeni bhem nkolika let, maximln desetilet, ke zkze. Je
zajmav, e prvn rnu dostalo zmnn ni zednstv ji od faismu samotnho, kdy bylo ideologicky napadno
"idozednstv" (ji v samotn Itlii, ve vystupovan form pak pozdji v nacistickm Nmecku). V zatcch
faismu nechaly tedy vysok zednsk le nim stupm svobodnho zednstv sehrt roli mouenna.
Rozhodujc podmnkou ovem bylo, aby podle zabhnutho schmatu mylenka faismu infikovala masy.
Pro italsk faismus byla z ve uvedench dvod msto rud pouita jin zednsk barva - ern!
Zde jsme u potku prav, skuten, nikoli stnov vlky. Odehrvala se v oblasti mocensk politiky a lo
pedevm o znien ji nepotebnch zednskch struktur. Totalitn moc, kterou B. Mussolini (mimochodem
pvodn socialista tzv. pokrokovho raen, kter sv kestn jmno obdrel po mexickm revolunm prezidentovi
19. stolet Benito Juarezovi) zskal, zaala ho svdt k pecenn vlastnch sil. Zjmy Itlie v Rakousku, Jugoslvii,
Maarsku a Stedomo zhy zkalily pomr k Velk Britnii a Francii. Mussolini se postupn dostv do rozporu se
zjmy neviditelnch sil, ktermi byl dosazen k moci. Osudnm meznkem se v tomto smru stala vlka v Habei
(Etiopii) v letech 1935-36. Obsazen Habee vn ohrozilo pedevm britsk zjmy. Nen proto nhodn, e prv
v tchto letech byl Mussolini m dle tm vce zbavovn vedoucho postaven v pokraujcm vvoji faistickho
hnut a draz a tit se viditeln pesouv na nmeck nacismus.

34

II. st
Velk svtov hospodsk krize na potku 3O. let 20. stolet mimo jin urychlila vvoj v tehdejm Vmarskm
Nmecku smrem k faismu, resp. nacismu. Podle mho nzoru byl tento proces urychlen tak tm, e italsk
faismus (o kterm jsem pojednal v pedel sti) se skrytm silm do znan mry vymkl z rukou. Italsk faismus
zaal ve 30. letech nepjemn ohroovat zejmna britskou politiku.
Podvme-li se v tomto svtle na tehdej situaci, meme konstatovat, e velk hospodsk krize byla soust
pprav vmny "vedouc lohy" Itlie za Nmecko ve svtovm faistickm hnut. Tehdej Vmarsk Nmecko se
jen pomalu vzpamatovvalo ze oku prvn svtov vlky a krom toho bylo daleko citelnji, zasaeno dsledky
"americkho lenstv" (ern ptek na burse, bankroty) ne ostatn stty. Inflace v Nmecku doshla neuvitelnch
rozmr. Krize nsledn vyvolvala lavinu bankrot. Nsledovala vlna nepokoj a nsilnost, kterm tehdej vldy
Vmarsk republiky ani nemohly dsledn elit. Bylo hlasit volno po vld "siln ruky". Hnd (a sten rud)
teror rozvrtil Vmarskou republiku.
Basilejsk kongres k o podobnch situacch:
"Vysiluje-li se stt svmi vnitnmi keovitmi zpasy a u rzu socilnho, spoleenskho, hospodskho i
politickho, nebo jej obansk vlky vydvaj do rukou vnjch neptel, je tento nrod naprosto ztracen: Je v nai
moci! Nadvlda kapitlu, kter je nyn pln v naich rukou, jev se tto zastnn stran jakoto zchrann lun,
jeho se mus i proti sv vli zachytit, aby neutonul."
(Sezen 1, 7)
Nacismus (nacionln socialismus) se tak ml stt lkem neuspokojiv situace v Nmecku. Opravdu se jako
spasitel a zachrnce nmeckho nroda vude ostentativn deklaroval. Bylo ovem jet teba ozbrojen moci.
Nacismus poteboval dernou slu, ped kterou by bylo mono ustupovat. Tuto lohu sehrly v Itlii "ern koile", v
Nmecku pak dern oddly v koilch hndch - znm SA (Sturm Abteilung). Oddly SA dopomohly vznamnm
dlem Hitlerovi k jeho uchopen se moci.
Dne 30. ledna 1933 se Adolf Hitler (nar. 20. 4.1889) stv skm kanclem. Jeho pevzet moci ovem nastaly
urit "pote". Nacionln socialismus toti vbec neml v myslu dsledn plnit sv sliby, dan v bod, kdy usiloval
o moc. Podobn "pote" jsou ovem v mezch moci skrytch sil svtovho programu skutenou "malikost".
(Vzpomeme jen na demagogick sliby komunist v SR ped volbami roku 1946). Problm byl vyeen v intencch
sil, kter vldnou svtu. Byly zaloeny nov oddly SS (Schutz Staffel), kter byly formovny ji ve zcela jinm
duchu. Proti sociln demagogii pi vzniku SA vystupuje u SS evidentn na povrch sloka "mystick". Nebojme se to
nazvat ernou magi. Dne 14. ervence 1933 se v Nmecku stv nacistick strana NSDAP (esky: Nrodn
socialistick nmeck dlnick strana) podle zkona o politickch stranch jedinou vldnouc - politickou stranou.
Nsledovalo 12 let obdob vldy jedn strany.
Piblin za rok nato, dne 30.ervna 1934 se v "Noci dlouhch no" uskutenila akce proti nepohodlnm
pedkm z ad SA. Po tomto datu ztratily SA sv monopoln postaven ve prospch SS a armdy.
Po mm soudu dolo k Noci dlouhch no mimo jin proto, aby bylo znieno hnut, kter poctiv usilovalo
nejenom o sociln program. Pipomnm tenm svj nzor, vyjden v jednom z pedchozch lnk, e
nmeck nacionln hnut vyvolala nmeck stavovsk lechta, kter s nikdy nesmila se znikem II. e (tj.
nmeckho csastv 1871-1918) a monarchi v Evrop.
Nazrme-li historick fakta v tomto svtle, je zejm, e v ppad tehdejch SA se jednalo o programov
uzaven hnut, kter mlo za cl vytlait vliv idovskho kapitlu z nmeckho prosted a vliv idovstva v ostatnch
sfrch. Hnut SA podporovala zmnn stavovsk nmeck lechta navzdory plebejskmu charakteru
hndokoil. Je ovem evidentn, e takto uzaven program nemohl vyhovovat "irm plnm" sil v pozad.
Hvzda nmeckho nacismu zaala neuviteln rychle stoupat na poli vnitn i zahranin politiky (doma
odstrann nezamstnanosti a pod.). Mocensk struktura mezi tehdejmi evropskmi stty zaala bt rychle
"peorvna". Adolf Hitler dostval m dle tm vce aureolu politickho gnia. Pro skryt sly to ovem nebyl dn
vnj problm, mly v tom sv bohat zkuenosti s vyrbnm vhlasu vytypovanch osobnost v rmci
zednskch l. V tomto konkrtnm ppad se o to postaraly prostednictvm tehdejch evropskch mocnost pod
svm vlivem - Francie a Velk Britnie. Forma byla na prvn pohled jednoduch, ale o to innj.
Dne 2. srpna 1934 umr posledn prezident Vmarsk republiky Paul von Hindenburg (1857-1934). Postava tohoto
starho marla - hrdiny prvn svtov vlky me mimo jin slouit jako potvrzen uveden these o vlivu programu
nmeck stavovsk lechty. Je znmou skutenost, e tento pedstavitel nmeck lechty Adolfem Hitlerem pohrdal
jako plebejcem. Skutenou pinu smrti P. von Hindenburga se asi ji st dozvme.
35

V kadm ppad uzavela jeho smrti jednu etapu nmeckch djin. A. Hitler ji presidentsk ad neobnovil, ale
sm sebe prohlsil za hlavu novho Nmecka (Vdce a sk kancl). Nacist zaali Nmecko nazvat III. (I.
e: Svat e mskho nroda nmeckho, kter zanikla r.1806, II. e v letech 1871-1918).
V lednu 1935 zskali nacist vznamn zahranin politick spch v souvislosti se srskm plebiscitem. Zdrcujc
vtina obyvatelstva rozhodla pro pipojen srskho zem k nacistickmu Nmecku. V beznu 1935 zavedl Hitler
veobecnou brannou povinnost, 7. bezna 1936 obsadil demilitarizovan psmo v Porn.
Vechny tyto spchy jednoznan potvrzovaly Hitlerovu politickou genialitu ped ir veejnost. Pitom logicky
domleno - poadavky A. Hitlera byly politicky vlastn nesmysln. Nesmysln pochopiteln pouze z hlediska
profesionlnch politik. Tm vt div vzbuzoval spch jeho "politickch" kombinac.
Podpora faismu a nacismu v mezivlenm obdob je dleitm faktorem celho djinnho seku. Markantn se
to projevilo tak v kapitlov oblasti. Uki to tenm na propojen mezi kapitlem a nacismem v Nmecku, m,
jet, vce vynikne vzjemn propojen obou, navenek neptelsky se tvcch seskupen. Finann podpora
nacistickho Nmecka nebyla jednoduchou zleitost. Zmnil jsem se ji o tom, jak komplikace skrytm silm
zpsobila faistick Itlie svmi nktermi zahranin-politickmi akcemi (Habe aj.). Kdy zaalo bti jasn, e se
Benito Mussolini vymyk striktn kontrole, bylo pijato alternativn een. Tm bylo Nmecko. Je ovem velice
pravdpodobn, e by Nmecko "pilo na adu" tak i tak.
K postaveni Nmecka na nohy bylo evidentn teba masivn finann podpory. K tomu elu byla ji v roce 1930
zaloena "Banka pro vyrovnvn mezinrodnch plateb" (zkratka: BIS). Tato banka byla podnikem nejvtch
svtovch bank, vetn newyorsk Federln reservn banky. kolem tto federln reservn banky v USA bylo
ovldnout bankovn oblast a tm i penn trh. Nzev Federln reservn banka byl pouit proto, e se jej zakladatel
snaili vyhnout nzvu stedn banka", kter by byl adekvtn. Jak byla podstata? A do zaloen FRB mla prvo
vydvat bankovky cel ada nrodnch bank, kter podlhaly zkonodrstv jednotlivch stt. FRB byla zzena
mimo jin proto, aby pouze u n byly soustedny emise bankovek. V ppad paprovho obiva je to
nezanedbateln vhoda. Tmto zpsobem Federln reservn systm kontroloval opatovn penz a rokov sazby.
Tm zskval monost manipulovat, veker hospodsk dn. Mohl vyvolat inflaci nebo deflaci, rozvoj nebo krizi podle vlastnho uven. Podle vlastnch poteb mohl tak urovat cenu papr na burse. Federln reservn systm
se tak stal mocnou organizac. V praxi to znamenalo, e v USA existovaly de facto nejmn dv vldy. Jedna
viditeln, dn zvolen- a druh, nezvisl a nekontrolovateln, kter vldla finann silou bez ohledu na Kongres a
stavu. (Pipomeme si, e USA se v mezivlenm obdob do politiky Evropy viditeln neangaovaly, pevldla
politika isolacionismu).
U zrodu Federlnho reservnho systmu stli id (Warburgov, Rothschildov, J. Schiff a pluk. House).
Velice dleitou roli v BIS sehrl mimo jin i Hjalmar Schacht, kter se pozdji stal nacistickm ministrem
hospodstv a presidentem sk banky. Ocitujme si pslunou pas z Basilejskho kongresu:
"Brzy poneme zizovati obrovsk monopoly, koncerny i nrodn majetky, jakoto obrovsk sbrae nesmrnho
jmn. Na tchto ndrch penz nmi umle vytvoench bude zvisl veker majetek seberealizujcch se
gojmskch nrod takovm zpsobem, kter jej pohlt stejn jako vr sttn v den nmi pedem pipraven politick
katastrofy! Zde ptomn nrodohospodi a ekonomov, kte jste zde, uvate peliv smysl tohoto ji zmnnho
plnu!"
(Sezen 6; 1)
U ped nastoupenm Hitlera do adu skho kancle se H. Schacht postaral o zzen BIS v Nmecku, tedy
finannho orgnu, jeho bylo mono pouvat k transakcm bez ohledu na momentln stav mezinrodn politiky.
Stanovy byly podepsny se souhlasem vld pslunch zem a byly zastoupeny tyto penn stavy: Bank of
England, sk nmeck banka, Francouzsk banka, Italsk banka, Belgick banka aj. K tomu pistoupila i
soukrom banka "First National Bank of New York", patc Morganovu kapitlovmu klanu.
Oficiln byla banka BIS zaloena jako finann organizace, jejm hlavnm poslnm bylo pijmat a vyplcet
reparace podle tvrdch podmnek Versaillesk smlouvy. Hlavn el byl jin - tj. podpora nastupujcho nacismu v
Nmecku. V beznu 1938, kdy se Rakousko spojilo s Nmeckem (tzv. Anschlus), se vtina rakouskho zlata
pesthovala do sejf BIS: Podobn bylo naloeno se zlatem ostatnch evropskch stt po nmeckch vtzstvch.
BIS tak plnila funkci finannho i politickho nstroje nacistickho Nmecka. Mohla ji plnit pouze s aktivn, podporou
(zejmna Velk Britnie) a to dokonce i v dob, kdy ji Anglie vstoupila oficiln do vlky s Nmeckem 3. z 1939.
Cel systm finannho propojeni mezi nacistickm Nmeckem a mezinrodnm kapitlem, tj. opt pevn
idovskm, byl jednm z hlavnch zdroj rstu nacistick moci v Nmecku i v Evrop. Na tento systm byl,
36

pochopiteln napojen i stalinsk bolevick Sovtsk svaz. Jak bolevici, tak i nacist byli podporovni ze stejnho
zdroje.
V tom je mono spatovat samotnou podstatu celho politicko-mocenskho komplotu proti tehdej Evrop i svtu.
Se specifickmi rysy formy vztahu nacistickho Nmecka k idovsk otzce seznmm tene v dalm lnku.

III. st
Soubnou otzkou 2. svtov vlky byl judaismus. Hodnotme-li obecn cestu k tto zatm nejstranj vlce v
djinch lidstva, meme poukzat na dva vrcholy.
Jak jsem se zmnil v pedposlednm pspvku, byl jednm z tchto vrchol nstup italskho faismu, kter z
pohledu skrytch sil nakonec zklamal. Druhm, spnjm vrcholem byl nstup Hitlerova nacismu.
Oba tyto vrcholy budoucch vlench pprav byly provzeny hromadnm tkem id z Evropy. Prvn vlna
idovskho exodu ji ve 20. letech byla o to podivnj, e italsk faismus se na rozdl od nmeckho nacismu
choval k idm relativn ptelsky. Zejmna v letech 1933-35 italsk faismus se idy ile spolupracoval;
pochopiteln pedevm v otzce finann.
S nstupem Adolfa Hitlera do adu skho kancle (30.1.1933) nastv siln vlna idovskho vysthovalectv
mimo Evropu - a to nejen pouze z Nmecka. (V roce 1933 pedstavovali id z celkovho potu 66 milin obyvatel
Nmecka necel jedno procento, jejich poet bv oficilnmi statistikami odhadovn na 500-600 tisc). Jakoby urit
skupiny idovskho obyvatelstva "tuily" 2. svtovou vlku, a to pesto, e Adolf Hitler si v tehdej dob hrl na
velkho mrotvorce (podobn jako L.I. Brenv v obdob nedvno minulm). Analyzujeme-li tehdej projevy
nacistickch pedk, pekvapuje ns, e jejich sta byla pmo peplnna slovy o mru. Nebo snad urit skupiny
idovskho obyvatelstva vdly, co ostatn ne? Teprve kdy pprava vlky pechz do druh fze, a potom se
vyostuj i v Nmecku protiidovsk nlady ad absurdum. Pipomeme si, e "proslul" norimbersk rasov zkony
byly vydny a v listopadu 1935, tedy tm 3 roky po uchopen moci nacisty, a ke "kilov noci" dolo dokonce
a v listopadu 1938! (Jednalo se o oficiln akci nacistickho reimu proti idm v Nmecku. Tehdy bylo znieno
mnostv synagog a hbitov. Jako zminka poslouil atentt na nmeckho diplomata v Pai.) Protiidovsk akce
v Nmecku jako by nemly za el nic jinho, ne i mlo dvtipn souvrce upozornit na to, e je zapoteb utci z
Nmecka do bezpe. Bylo to jaksi "plaen koroptv". Mm-li se vyjditi objektivn, je npadn relativn velmi mal
poet obt u tchto prvnch protiidovskch akci.
Vlastnm elem bylo pesunout progresivn kdry - pedevm idovskou inteligenci - do bezpe.
V Evrop zstali pedevm ti id, kte byli ureni k likvidaci. Toto ponn meme vstin oznait jako
pedbnou selekci idovskho nroda, protoe v t dob bylo jist, e vlka je ji neodvratn. Proto veden
svtovho idovstva nepmo upozorovalo svm postupem na hrozc nebezpe. Vznamn piky idovskho
nroda byly upozornny pmo, ostatn dostaly na vybranou podle vlastn prozravosti, resp. Podle "peduren k
likvidaci". Ped bsnnm chystan vlky bylo prost nemono zachrnit vechny idy. Odhldneme-li od
naznaenho plnu skrytch sil "vyistit si rasu", byla tato stoprocentn ochrana vech id nemon ji z toho
dvodu, e by to pli evidentn upozornilo na informovanost id o potku, prbhu a vsledcch pt svtov
katastrofln vlky. Stalo by se veejnm tajemstvm, e existuje oividn souvislost mezi vlkou a idovskm
vysthovalectvm z Evropy. Ji z tchto dvod "konspirace" bylo nezbytn, aby jist st id uvzla v stch vlky.
Veejn publicita, kter byla rozpoutna kolem (bezesporu tragickho) dlu id za 2. svtov vlky, dovolila i jistou
manipulaci se skutenm potem idovskch obt. Je npadn, e souasn propaganda udlala z utrpen id za
vlky nco vjimenho ve srovnn s dlem jinch nrod - gj. Nechci vbec sniovat lidsk utrpen postiench
id (tm spe, e se jedn o mj vlastn nrod!) Toto utrpen si jist zaslou ast a ctu vech bez ohledu na
politick nebo nboensk pesvden. Odmtm vak onu zmnnou "vjimenost", kter byla z utrpen id za
2.svtov vlky vytvoena. Je mono svm zpsobem dokonce ci, e osud idovskho nroda jako celku byl z
uritho aspektu mn tragick ne osud vtiny evropskch nrod. Kter z nrod Evropy, postiench vlkou,
ml monost vas ukrt do bezpe vybran kdry sv inteligence? Prv inteligence a schopn lid jsou toti
nenahraditelnm nrodnm kapitlem. Nejenom pro ptomn okamik, ale i pro budoucnost, pro zdrav a expanzivn
vvoj nrodnch schopnost. Likvidace inteligence v ktermkoli nrod m za nsledek nenahraditeln ztrty s
dopadem na dal vvoj pslunho nroda po vech strnkch. (Pipomeme si ruskou inteligenci po roce 1917,
sten nai situaci po roce 1948 a extrmn ppad z nedvn minulosti Kambode v letech 1975-79.) Veobecn
znmou skutenost je i to, e hlavn v eskm prosted nacistick a komunistick teror postihoval pedevm
inteligenci a veobecn jedince s vl k odporu, tzn. ty, kte odmtali bti stdem.
37

Neidovsk nrody Evropy nemly monost uinit pedem vbr, kdo bude uchrnn ped stem smrti v
koncentranch tborech. Navc v uritm obdob (na rozdl od situace na potku stolet) USA pijmaly tm
vhradn jen emigranty idovskho pvodu. Oficiln se sice hovoilo o "Nmcch, Polcch atd.", ale ve skutenosti
to byli opt pouze id.
Pipomnm to mj. z toho dvodu, e v uritch obdobch po 2. svtov vlce se stala otzka idovskho pvodu
vyloen "kacskou". id jakoby pestali existovat jako nrod. Ve vhodn okamik se ovem otzka idovskho
pvodu opt objevila (nap. proces se skupinou Rudolfa Slnskho v roce 1952).
Nejde samozejm jen o poty mrtvch a umuench v koncentranch tborech. Nutno tak pihldnout k
milinm mrtvch na frontch a v zzem a k obrovskm materilnm ztrtm. I zde se setkvme s opatenmi,
ktermi id svj majetek zabezpeovali. Existuje mnoho oficilnch publikac o zabavenm idovskm majetku.
Mn se ovem u v, e majetek zabaven evropskm idm na zem obsazenm nmeckou armdou byl
pevdn do "Banky pro vyrovnn mezinrodnch plateb", kter byla pod pmou kontrolou svtovho kapitlu, je
pedstavovali opt pedevm idovt finannci! O tto bance pod zkratkou "BIS" jsem se ji zmnil v minulm
lnku. Zrove mnoz id ji dlouho ped vlkou pedvali nkter sv podniky do tzv. cizch rukou; pracovali pak
dle pod cizm jmnem. Propojen nmeck sk banky s ostatnm finannm svtem pes BIS dval mnoho
monost, jak pedat zisky pvodnm majitelm. Po skonen 2. svtov vlky pak tyto podniky bu pmo pechzely
zpt k tehdejm majitelm, nebo dle pracovaly pod cizm jmnem, ale pro pvodnho majitele, nebo nov utvoen
velkokapitlov koncern.
Rznmi cestami pechzely pvodn idovsk podniky z velk sti zpt do ekonomickho mechanismu skrytch
sil. Meme konstatovat, e vlastn z tohoto mechanismu nebyly nikdy vyjmuty. Je samozejm, e na mnohch
zvodech napchala 2. svtov vlka velk kody. To se vyeilo jednoduchm zpsobem. Po vlce bylo jen
bvalm zpadnm Nmeckem vyplaceno idovstvu 40 miliard DM odkodnho.
Ani lidsk utrpen idovskch jednotlivc nezstalo bez patinho vyuit. Poslouilo k zskn nezanedbatelnho
politickho kapitlu. Kritick pohled neidovskch nrod na idovskou podvratnou innost proti hospodstv,
morlce a politice stt, v nich id ili (tento pohled byl typick v naich podmnkch u starch generac, kter
absolvovaly koly za star monarchie), byl po 2. svtov vlce tmto zdiskreditovn jako faistick rasismus. Kad,
kdo se od t doby odv zmnit se o podivnch souvislostech idovskho konn, je napadn jako "pohrobek
nacismu" a v dal fzi umlen tm nebo onm zpsobem. Tak se podailo tm absolutn smazat podvratnou
innost v minulosti. Mluvit o tom veejn se stalo "tabu".
Vrame se jet k jedn podivuhodn okolnosti. Je znmou skutenost, e sami nmet nacist neurovali
konkrtn, kdo z pslunk idovskho nroda bude transportovn do vyhlazovacch tbor. Seznamy urench k
transportu sestavovala vdy idovsk samosprva.
Mezi idy byly dva hlavni smry:
a) asimilant - tvrdili, e jsou leny eskho, polskho, nmeckho a jinho nroda. Li se od ostatnch pslunk
danho nroda pouze tm, e vyznvaj idovskou konfesi.
b) sionist - (o tom smru jsem se zmnil v souvislosti s dr. T. Herzlem), kte trvaj na tom, e id jsou zvltnm
nrodem.
V eskm prosted naprost vtina asimilant zahynula, zatmco sionist, kte obsadili idovskou samosprvu,
a na nepatrn vjimky peili. Typick je v tomto smru pklad stedoeskho Kolna, kde z asimilant nepeil
prakticky nikdo, zatmco sionist mli ztrty 10-15%. Vznik sttu Izrael dal ovem zhy vdt o pokraujc podivn
politice v neprospch ostatnch nrod. Je to ovem nepochopiteln bez znalosti minul innosti talmudskho
idovstva a svobodnho zednstv. Jak jsem ji uvedl- nad obojm se po 2. svtov vlce "zavela voda".
Vrame se jet k pvodnmu tmatu pprav 2. svtov vlky a podlu idovstva na nich. Vlku bylo zapoteb
politicky pipravit tak v samotnm Sovtskm svazu. Zasvcen lid vdli, e v nejblich letech bude zapoteb
navzat zkou spoluprci se zpadnm svtem - a to veejn. Bylo evidentn, e nebude mon odmtnou spoluprci
zejmna s anglosaskm svtem. Byla zde vak urit pot. Bolevick propaganda vynesla na mnoh klov msta
v SSSR lidi s agresivn protikapitalistickm zamenm. Tito lid dlali pot skrytm silm ji na konci 20. let (nap.
Armandu Hammerovi, multimilioni, i americkm spolenostem, spolupracujcm s boleviky po prvn svtov vlce).
Nakonec se to stalo politicky nenosnm a vtina zpadnch podnikatel musela Sovtsk svaz opustit. Nyn mlo
bt star spojen nejenom znovu navzno, ale navc neobyejn rozeno po mnoha strnkch. Nelo ji pouze o
hospodskou pomoc, ale o politickou a vojenskou spoluprci. Skryt sly si byly ovem vdomy, e takov radikln
mylenkov obrat nejsou mnoz schopni akceptovat. Takov lid museli proto bt odstranni. Na druh stran je
ovem nepochybn, e pipravovan stalinsk istky zpsobily mnoho nepjemnost pmo tmto skrytm silm.
38

Musme si ovem uvdomit, e ve zlu nen jin svornosti ne v nenvisti. To tedy znamenalo, e kdrov skladba na
mnoha dleitch a mnohdy vysloven klovch mstech byla v sovtskm sttu nevhodn. Vzhledem k doasn,
ale nutn spoluprci mezi SSSR a anglosaskm svtem. Kdry byly tud vymnny, a akce byla provedena po
peliv pprav organizovan. Nelo vbec o dnou ivelnou akci (i kdy nepoprm vyizovn si osobnch t).
Naopak stalinsk istky 30. let byly pipravovny a provdny konkrtn, jmenovit. Podezel je zde loha dr. E.
Benee, tehdejho eskoslovenskho prezidenta, vznamnho lena evropskho zednstv. Bene pedal
sovtsk stran seznam dajn nespolehlivch lidi a pin nmeckho wehrmachtu (nejznmjm z nich byl asi
marl Tuchaevskij). Sovtsk spolenost opravdu prola rozshlmi istkami. Kdrov zmny tsn ped druhou
svtovou vlkou byly zsadnho charakteru. Meme dokonce ci, e ped vypuknutm 2. svtov vlky se Sovtsk
svaz stal vzhledem k vnitnm politickm strukturm zcela jinm sttem, ne byl na potku 30. let, i kdy z vnjho
pohledu zstvalo vechno pi starm.
Vzhledem k pipravovan smlouv s nacistickm Nmeckem byly v SSSR odsunuty do pozad osoby, jejich
idovsk pvod "pmo bil do o" (nap. M.M.Litvnov - vlast. jm. Mayer Henoch Finklstein byl nahrazen Vjaeslavem
Molotovem ve funkci lidovho komisae zahraninch vc).
Tmto nezbytnm exkurzem do pomr v SSSR je zrove vysvtleno to, e 2.svtov vlka mohla zat pesn
podle scn sestavench skrytmi silami. Pedstaven pln krve a utrpen v Evrop, Africe a Asii zaalo.

39

Japonsko
Petr Mutinsk

I. st
Abych podal tenm pokud mono komplexn pohled na djiny 20. stolet (a zvlt 2. svtov vlky), je
nezbytn zmnit se rovn i o situaci mimo Evropu a Ameriku - na Dlnm Vchod. ten me logicky namtnout:
Jak to souvis s na problematikou? Vdy v oblasti Dlnho Vchodu (konkrtn v Japonsku) nelze vysledovat
rozshlej idovsk komunity a tak cel historick vvoj Japonska se po stalet ubral jinmi cestami ne v oblasti
evropsk civilizace!
Objasnit vliv skrytch sil na japonskou politiku bude tedy kolem nsledujcch dk.
Jak ji eeno, ubral se historick vvoj Japonska po stalet jinmi cestami ne v okruhu civilizace idovskokesansk, ale t islmsk nebo indick. Po strnce mocensk ale zejmna kulturn Japonci zaostvali dlouho i za
ostatnmi nrody Dlnho Vchodu. an, vedouc nrod tohoto regionu, dlouho pohleli na Japonce jako na
"ostrovn barbary". Je znmou skutenost, e ntina hrla v oblasti Dlnho Vchodu obdobnou kulturn roli jako
ve stedovk Evrop latina, nebo v oblasti islmu arabtina a v Indii sanskrt. Vliv ntiny v Japonsku neobyejn
zeslil s rozenm buddhismu (zejmna od 6. stolet n.l.). Podstatnou stopu v mentalit Japonc zanechalo rovn
konfucinstv, kter do Japonska proniklo pes Koreu ji ve 4.-5. stolet. Ve vrcholnm stedovku se vlivem
pznivch okolnost Japonsko zachrnilo ped mongolskou okupac. (Podrobnostmi se zde nemohu zabvat,
zjemce odkazuji na monografii Z. Vasiljevov, Djiny Japonska, Praha 1986).
V obdob vrcholnho evropskho stedovku a zatku novovku jsou djiny Japonska charakterizovny
oslabenm csask moci - zem byla pod silnm vlivem samurajsk vojensk lechty. V tradin japonsk historick
periodizaci je zdrazovn rok 1603, kdy byl obnoven "ogunt" jako systm vldy zmnn vojensk lechty. Padle
ognova sdelnho msta je toto obdob nkdy nazvno t "Eo". Tato periada trvala pes 250 let do roku 1867,
kdy abdikoval posledn ogn Keiki. (V sti odborn literatury je toto obdob nazvno t Tokugawa, podle
rodovho jmna tto ogunsk dynastie).
Od 16. stolet zanaj tak intenzivn styky Japonska s pronikajcmi Evropany (z potku zejmna s katolickmi
Portugalci a panly, kte mli od roku 1580 spolenho panovnka, pozdji i s protestantskmi Holanany). K roku
1582 bylo v Japonsku asi 150 tisc kesan a na 200 kostel. Souasn vak dochz k masovmu pronsledovn
kesan a k izolovn Japonska a do 19. stolet.
K zsadnmu obratu a ke konci japonskho izolacionismu dochz v polovin minulho stolet. Roku 1853 piplula
do Japonska flotila ty severoamerickch vlench lod pod velenm komodora M. Perryho. Ten pivezl dopis od
prezidenta USA Fillmorea, navrhujc uzaven smlouvy o vzjemnm obchodu. Nsledujcho roku (1854) byla v
dnen Jokoham (tehdy Kanagawa) podepsna smlouva mezi Japonskem a USA o ptelstv. Podobn smlouvy
Japonsko podepsalo pozdji i s Velkou Britni, Holandskem a Ruskem. Jak je vidt, americk idovsk kapitl si
vynutil jako prvn pstup na japonsk trhy. Dobe odhadl jeho perspektivy pro nsledujc lta.
Rozhodujcm meznkem v japonskch djinch 19. stolet bylo obdob let 1866-1868, kdy byl svren ogunt a tm
souasn poslena csask moc. V odborn literatue se hovo o reformch "Meidi" (japonsk Meidi iin, tj.
restaurace Meidi). Nzev je odvozen od posmrtnho jmna csae Mucuhity (1868-1912). Reformy Meidi vedly k
zkladnm pemnm japonskho hospodstv, politiky i kultury. Skutenm zatkem viditelnho rozmachu
Japonska vak bylo zapojen tto zem skrytmi silami do komplotu proti carskmu Rusku. Lv podl na tom
vykonvala Velk Britnie, kter zaala v Japonsku investovat velk stky do rozvoje prmyslu a pedevm
obchodu. Jak znmo, Japonsko bylo a je relativn velmi chudou zem (mm ovem na mysli prodn bohatstv,
odhldneme-li od rybstv. Naproti tomu carsk Rusko bylo odedvna dleitou evropskou a asijskou velmoc, kter
svoj protizednskou politikou psobila skrytm silm mnoho tkost (srovnej nap. pedchoz lnky). Vyazen
carskho Ruska a uchvcen jeho obrovskch materilnch a lidskch zdroj bylo tmito silami pipravovno po
dlouh desetilet. kdyby se jim podailo carsk Rusko alespo neutralizovat, byl by pak der proti ostatnm
evropskm monarchim podstatn jednodu. Proto svobodn zednstvo stupovalo svoje sil o vnitn destrukci
carskho sttu. Krom vlky byla detailn pipravovna i revoluce, kter mla rusk monarchii zasadit rozhodujc
rnu ji na potku 20. stolet. Bude vhodn pipomenout v tto souvislosti opt pslun citt z Basilejskho
kongresu:
"V dob, kdy nrod pokldal sv vdce za pirozen vtlen vle bo, podroboval se bez reptn samovld
vzneench gojmskch panovnk. Ale od t chvle, co jsme jim naeptali pomoc svch placench agent,
nastrench do lidu, mylenku osobnho "prva", poal se tento nevdom lid dvati na sv zodpovdn panovnky
40

jako na obyejn smrtelnky! Lid, jemu byla odata vra v boha pomoc nmi vytench pro gojmy
nepochopitelnch prostedk... pestal pokldati svatost boskho pomazn gojmskch panovnk za posvtnou.
Tm dnem padla veker vldn autorita na smetit, nebo pela na nevdom lid, jemu jsme j pak odaly."
(Sezen V., par. 4).
Pochopiteln takto bylo "zpracovvno" zatm pouze Rusko. Je jasn, e v ppad Japonska by bylo podncovn
protimonarchistickch nlad jet nedouc. Naopak, finann pjky a diplomatick pomoc poskytovan Velkou
Britni budovaly nejenom japonsk vlen prmysl, ale pomhaly zrove posilovat nimbus japonskho csae.
V letech 1894-95 Japonsko zvtzilo v konfliktu s nou a zskalo Formosu (Tchaj-wan). Ji v roce 1875 dostalo
Japonsko vmnou za jin Sachalin od Ruska Kurilsk ostrovy. Takto posleno, nechalo se Japonsko pohnout k
velmi riskantnmu inu: K asu celho svta zatoilo v noci z 8. na 9. nora 1904 japonsk vlen lostvo na
ruskou flotilu v pstavu Port Arthur. Velitelem japonskho lostva byl admirl Heihair Tg (1848-1934), kter se
u o 10 let dve osvdil ve vlce s nou. Do boj s Ruskem vrhlo Japonsko od samho potku vtinu svch
ozbrojench sil, protoe bez rychlho spchu by pro Japonsko vlka skonila pravdpodobn katastrofou. Severn
od Port Arthuru se vylodila japonsk vojska. Invazn jednotky japonskho csastv obsadily msto a pstav Dalnyj.
Pot se japonsk pozemn sly rozdlily na dv hlavn sti. Jedna byla pouita pro obleen Port Arthuru (padl do
japonskch rukou 2. 1. 1905), druh st japonskch sil postupovala zemm severovchodn ny v Mandusku,
kde zvtzila 10. 3. 1905 po nkolikadenn krvavm bitv u Mukdanu.
Vsledek vlky vak byl navzdory japonskm vojenskm spchm a podvratn prci skrytch sil v carsk armd
stle nejist. Pm britsk pomoc Japonsku neustvala ani bhem vlky. Spojen krlovstv (tedy skryt sly) se na
spchu japonskch armd podlelo rozhodujcm zpsobem, pedevm dokonalm zpravodajstvm. Tot dlala
Velk Britnie u ped vlkou, kdy zkreslenmi informacemi o sle rusk armdy "vyprovokovala" japonsk tok na
Port Arthur. Velk Britnie, kter se na jedn stran pli netajila svoj podporou Japonsku, si na druh stran dle
hrla na oficilnho neutrla. To j pineslo monost ovlivovat vsledek vlky mnohem efektivnjm zpsobem.
Velk Britnii se toti podailo bhem vlench operac zskvat mnostv cennch zprv o rusk pozemn armd i
o lostvu, kter pak pedvala Japonsku. e se tm Rusko ocitlo ve velk nevhod, je zejm. Protoe souasn
Velk Britnie nedovolila proplut rusk vlen flotily pod admirlem Roestvenskim Suezskm prplavem, byli
Rusov nuceni peplavit se z Evropy na vzdlen dlnvchodn bojit zdlouhavou cestou kolem Afriky. To mlo za
pirozen dsledek rozhodujc zdren ruskho lostva a u zmnn pd Port Arthuru do japonskch rukou. Protoe
Anglian, jak u eeno, dodvali Japoncm podrobn zprvy i o pohybu neptelskch lod, Japonci zaskoili
ruskou flotilu u ostrova Cuimy a 27. 5. 1905 ji porazili i pes hrdinn boj ruskch nmonk.
Tebae Japonsko vyhrlo rozhodujc bitvy a Rusko bylo oslabeno revolunmi udlostmi roku 1905 (to byl
skuten zmr skrytch sil v pozad) bylo Japonsko znan vyerpan. Vlen vdaje znan peshly jeho
monosti. Ztrty japonsk armdy inily okolo 230 tisc padlch. bytek pracovnch sil siln poctil japonsk prmysl
a zejmna zemdlstv. Vce ne polovina vlench vdaj Japonska musela bt proto hrazena skrytmi silami, tj.
navenek Velkou Britni a USA. Vechny tyto pote Japonska znamenaly, e jeho vtzstv nemohlo bt vyuito do
dsledku - tj. k pln likvidaci carskho Ruska (to se definitivn podailo a v roce 1917). Japonsk vlda naopak i
pes mezinrodn podporu usilovala o co nejrychlej uzaven mru s Ruskem. Podle mrov smlouvy ze dne 5.
9.1905 Japonsko zskalo uznn svch zvltnch prv v Koreji (Japonsko anektovalo Koreu u roku 1910), jin
polovinu Sachalinu, pronjem Liao-tungu, vetn pstav Port Arthur a Dalnyj, a tzv. Jihomandusk drhy. ...
Pes japonsk vtzstv nedolo tedy k jeho nadmrnmu poslen na prvoadou velmoc. Skryt sly prostednictvm
Velk Britnie a USA ji dohldly na to, aby k nemu podobnmu nedolo. Ovldn Japonska tmito skrytmi
silami se nakonec ukzalo mnohem sloitj, ne pvodn pedpokldaly. Etnick odlinost Japonc tak
znemoovala nasadit do japonskho politickho a hlavn hospodskho ivota vlastn lidi, kte by se tvili jako
"opravdov japont vlastenci" a pitom plnili na slovo vli skrytch sil, jak tomu bylo prakticky vude v Evrop a v
Americe.
Britsk a americk pomoc poskytnut Japonsku na konci 19. a na potku 20. stolet se stala zkladem
hospodskho a mocensko-politickho poslen Japonska v obdob ped I. svtovou vlkou. 30. ervence 1912
zemel csa Mucuhito a na dalch 14 let se ujal vldy csa Joihito (nkdy t psno Taio). .
Za 1. svtov vlky se Japonsko stalo spojencem Dohodovch mocnost a zemn zskalo na kor Nmecka.
Nov pote nastaly skrytm silm s Japonskem na konci do t doby nejstranj vlky v djinch lidstva, kdy se
Japonsko pokusilo vyut situace a tit pro sv nrodn zjmy z rozpadu carskho Ruska, m zaalo ohroovat
zdrn prbh bolevick revoluce. Tyto a jin souvislosti se pokusm objasnit v dalm pokraovn.
41

II. st
V minulm pokraovn jsem se pokusil strun analyzovat djiny Japonska z hlediska zapojeni tto zem do
pln skrytch sil. Naznail jsem tak "prvn pote", kter jim poslen Japonsko zaalo psobit na konci 1. svtov
vlky. Japonci vyuili zmatk v Rusku v obdob bolevick revoluce a obansk vlky (do roku 1922), ovldli
Vladivostok, st Sibie i Amurskou oblast. Japonsk oddly pronikly a k Bajkalskmu jezeru.
Tm se ovem dostv Japonsko do zsadnho rozporu zejmna s USA. Ve svtle na problematiky si vak
musme uvdomit, e se v tomto ppad nejednalo o bn rozpor "dvou nrodnch zjm". Na potku 20. let
ovldaly vznamn idovsk finann kruhy okolo 33% americkho prmyslu (pmou, viditelnou formou) a piblin
56% financ.
V plnu skrytch sil rozhodn nebylo potlait bolevickou revoluci v Rusku a je zejm, e v tom Japonsko
pedstavovalo nejvnj pekku. K tomu pistupovala i ta okolnost, e poslen velmoc Japonsko se po 1.
svtov vlce zaala stle vce vymykat jejich pm kontrole.
Jak jsem pedele naznail, Japonsko mlo pro USA a Velkou Britnii nezastupiteln vznam mimo jin jako
zkladna pro jejich lod v severnm Tichomo. Ob anglosask velmoci usilovaly o tyto zkladny tm vce, m
intenzivnji se rozvjel obchodn a vojensk provoz lod pohnnch parou, kter byly odkzny na plynul
zsobovn uhlm.
Vrame se k tehdej situaci. (Naeho tene bude jist zajmat mlo znm fakt, e potkem srpna 1918 vydalo
Japonsko oficiln prohlen na podporu eskoslovenskch legii v Rusku.) Pro boleviky se situace stala kritick.
Proto byla v dubnu 1920 (na Leninv nvrh!) zaloena tzv. Republika Dlnho Vchodu. zem tohoto sttnho
tvaru "buroasn-demokratickho" charakteru sahalo od Vladivostoku po Bajkalsk jezero. Japonci ovem odmtli
tento prhledn trik uznat a vojensky dreli nadle Pmo, Amurskou oblast i Zabajkalsko. V roce 1921 poskytli
Japonci ruskm protibolevickm silm i vznamnou podporu ve zmnn oblasti. Spojenm sttm nezbvalo ne
odloit masku a uchlit se k pmmu ntlaku na Japonsko (od hospodskch sankc a k polooficilnmu
vyhroovn vlkou), aby se Japonci sthli zpt. Ti se ovem svch mysl tak lehce nevzdali. V roce 1922 sice byli
nuceni vyklidit Vladivostok (25. jna 1922), severn Sachalin vak udreli a do roku 1925. Japonci, poueni
nespchem a protijaponskou politikou USA si jasn uvdomovali, e bude nezbytn vybudovat vlastn zbrojn
zkladnu na asijskm kontinent, o kterou by bylo mono se pi dal expanzi spolehliv opt.
Skryt sly ve 20. a 30. letech ovem Japonsko pozorn sledovaly. Nevhaly prostednictvm USA vybudovat
bolevikm na Dlnm Vchod odpovdajc zbrojn zkladnu na obranu proti monmu japonskmu toku.
Nepjemnou hrozbou pro SSSR se Japonsko stalo zejmna po roce 1931, kdy ovldlo Mandusko, do jeho ela
byl postaven znm Pchu-i, posledn csa Mandusk dynastie svren v n na pelomu let 1911-12.
Dne 15. z 1932, tsn ped projednvnm zprvy Lyttonovy komise v tehdej Spolenosti nrod, byl
podepsn japonsko-mandusk protokol. Zmnnm aktem Japonsko uznalo Mandusko (Man-ou-kuo) jako
nezvisl stt. Mandusko naopak uznalo japonsk prva na svm zem a souhlasilo i s rozmstnm japonskch
posdek. Na jae 1933 Valn shromdni Spolenosti nrod Mandusko jako stt odmtlo uznat. Japonsko
odpovdlo demonstrativnm odchodem z tto organizace. V tme roce opustilo Spolenost nrod i Nmecko;
naopak SSSR do n vstoupil jako len v roce 1934.
Japonsk kontrola Manduska se pro bolevick SSSR stala velmi nepjemnou hrozbou. Naopak pro japonsk
hospodstv byla kontrola nad Manduskem "k nezaplaceni", protoe tato oblast je surovinov velmi bohat,
zejmna na rudy a uhl. Japonci pronikali i na zem Mongolska a vn ohroovali Sovty u jezera Chasan a na
ece Chalcingolu. Byli sice odraeni - nikoli poraeni! Pro Japonce to byl jaksi przkum sovtskch sil bojem.
Dkladn Japonci szeli na jistotu a chtli zskat rozhodujc pevahu stupovnm prmyslovho rozvoje. Nastv
mohutn vestrann prmyslov rozmach Japonska.
V letech 1937-39 doshla japonsk vojska dleit oblasti vchodn ny. Ji v ervenci 1937 ovldli Japonci Tiencin a Peking. V listopadu tho roku pak dobyli anghaj, 12. prosince i Nanking. Ve vztahu k n sledovali Japonci
podobnou politiku, jakou s spchem pouili vi Mandusku. Tictho bezna 1940 byla v Nankingu ustavena
projaponsk nsk vlda (tzv. "Nrodn na"), do jejho ela byl postaven Wang ing-wej.
Je pochopiteln, e skrytm silm psobila japonsk politika na Dlnm Vchod velk pote. Nco podobnho by
se na evropskm nebo americkm kontinent v takovm rozsahu prost nemohlo stt. V evropskm a americkm
prosted (tj. vetn tehdejch africkch kolonii by skryt sly dokzaly hospodsk a vojensk sil neposlunho
sttu inn paralyzovat. V Japonsku vak byla pro skryt sly jist pot. Neexistovala zde dn vznamn
zednsk organizace, ani s idovskch finannk v potebnm rozsahu. Hospodsk rozmach Japonska se ve
42

30. letech projevoval i na finannm trhu. Japonsk banky se staly vznamnm partnerem ve svtovm obchod. Pro
ilustraci uvedu nkolik sel: v roce 1929 bylo v Japonsku vyrobeno 2,3 mil. tun oceli v roce 1936 ji 5,5 mil. tun, v
roce 1932 byla ton japonskch lod sputnch na vodu 54 tisc BRT, v roce 1937 ji 446 tisc BRT!
V ervnu 1937 vykazovalo Japonsko tet nejvt na svt - o celkovm vtlaku 4,5 mil. BRT.
Doslova oslnivho spchu doshlo Japonsko v textilnm prmyslu. V roce 1937 se produkc 326 mil. liber stv
nejvtm producentem umlho hedvb na svt.
Velkou osobn zsluhu na hospodskm vzestupu Japonska v letech 1931-35 ml zejmna ministr financ K.
Takahai. Zahjil innou politiku reflace (zpevnn japonsk mny oproti cizm valutm), vyznaujc se zvenm
sttnch vdaj. Financovanch tm pln pjkami s mrnmi vrovmi podmnkami. K nvrhm ohledn zven
dan ze zisk se K. Takahai stavl odmtav. Odvodnn toti pedpokldal, e by takov opaten odrazovala
podnikatele od obchodnho a prmyslovho oiven. Naopak uvdomle prosazoval politiku zamstnanosti, jako i
sttnch hospodskch a finannch intervenc. Osvdil se tak Prmyslov racionalizan ad, kter podlhal
ministerstvu prmyslu a obchodu. Hlavn povinnost zmnnho adu bylo dohlet na provdn zkona o kontrole
velkho prmyslu. V praxi to znamenalo vldn kontrolu - v zjmu nrodnho celku- nad kartely, aby dodrovaly
jednak stanovenou vi vroby, jednak rozsah prodeje a cen. Nejednalo se tedy o klasick liberalismus nebo
"kapitalismus pro kapitalismus" bez ohledu na celek. Na jedn stran mla bt podporovna politika podnikatel i
kartel, na druh stran vak mla bt zaruena inn kontrola nad nimi.
Japonsk vldn intervenn politice a kontrole se nevyhnulo dn prmyslov odvtv. Uveden japonsk vldn
hospodsk politice se podailo zvit produkci prmyslovho zbo a investinch objem. Pitom souasn
stoupala i produkce spotebnho zbo. Hospodsk rst se zkonit odrazil tak v japonskm zahraninm
obchod, ve vvozu i v dovozu. (Zjemce o hospodskou problematiku Japonska ve sledovanm obdob odkazuji
zejmna na prci V. Vondrka: "Hospodsk rst Japonska", TK - Redakce hospodskch informac, Praha 1969;
pop. na nmeck peklad prce prof. tokijsk university T. Akamury: "Wirtschaftliche Endwicklung des modernen
Japan, Ministerium fr Auswahrtige Angelegenheiten Japan; 1985).
Japonsk hrozba na Dlnm Vchod se stvala stle intenzivnj a zkonit poutala neustle vce pozornosti
skrytch sil. Byly donuceny prostednictvm jimi ovldanch stt vnovat Japonsku mimodnou pozornost - jak
politickou, tak vojenskou. USA mly na potku 40. let pln ruce prce s pokusy jak odlkat Japonsko od toku na
bolevick SSSR. U to je npadn, e se tehdej zahranin politika USA stle vce orientuje prv na Japonsko.
Dochz ke stle vtm komplikacm. Podle mho nzoru USA imitovaly ped Japonskem stle vt vojenskou
slabost, aby se pro Japonsko zdly bt snadnj koist ne Sovtsk svaz. Na druh stran obas USA nastupuj
ostej politick kurs, vyvolvaj obasn napt s Japonskem a nepirozen rychle je stupuj. Jednou se stav
slabmi, na druh stran svm zpsobem provokuj. Sna se viditeln odlkat Japonsko od toku na SSSR doslova za kadou cenu.
Vimnme si postoje druh tehdej anglosask mocnosti, britskho impria, k Japonsku. Velk Britnie se snaila
vyut maximln svho ptelskho pomru z minulch let (srovnej pedchoz lnek), aby se vetela do japonsk
pzn a mohla kontrolovat politiku svho potencionlnho rivala. Je velmi zajmav sledovat, jak v mezivlenm
obdob ve vztahu k Japonsku Spojen stty a Velk Britnie obas pedstraj politick neshody a peruuj svj
tradin jednotn postup. Je to pochopiteln! Velk Britnie jako jednoznan politick spojenec USA by nikdy
nenala cestu do "nitra" Japonska. K dokonalejmu oklamn Japonska poslouilo i jednn ji zmnn Lyttonovy
komise, kter mla na mst vyetit japonsko-nsk spor. Z popudu tto komise byly proti Japonsku vyhleny
hospodsk sankce. Tm byla pipravena Velk Britnii jedinen pleitost osvdit sv tradin ptelstv a
nklonnost k Japonsku a zachovat si jeho dvru. Britsk imprium se k vyhlenm hospodskm sankcm odmtlo
pipojit. Velk Britnie se tak postavila do pzy ptele Japonska, aby ho ve vhodn okamik mohla spolu s USA
porazit.
Jet zbv vysvtlit obecn znm spojenectv s Nmeckem. Japonsko vdy touilo po vchodnch zemch
SSSR a nacistick Nmecko stavlo okzale na odiv sv protibolevick zamen od samotnho nstupu nacismu k
moci (30. 1. 1933) a do uzaven sovtsko-nmeckho paktu v srpnu 1939. Napadnout Sovtsk svaz bylo zejmm
japonskm myslem od samotnho potku bolevick revoluce. Svou protisovtskou politikou se tak Tet e
stvala automaticky spojencem Japonska, a japonsk politika se zcela pirozen zaala orientovat na Nmecko, s
nm zaala navazovat stle u spoluprci. (Znm Pakt proti Komintern, k nmu se pozdji pipojila tak Itlie).
Tehdej mezinrodn situace se zdla bt japonskm snahm vce ne pzniv. Domnvm se, e v danm
obdob se ned jednoznan hovoit pouze o politick chyb, z n je nktermi historiky Japonsko obviovno.
Meme se oprvnn domnvat, e dvodem japonskho postupu byla neznalost plnu zkulisn politiky skrytch
43

sil. Jinak se hodnot situace s asovm odstupem a jinak v okamiku rozhodovn. (Jinmi slovy - Japonsko spadlo
do pasti...)
Nyn mohlo a vlastn "muselo" bt Japonsko likvidovno jako "nejvrnj spojenec nmeckho nacismu". Za svou
troufalost ohledn peken plnm skrytch sil bylo Japonsko tvrd potrestno. Ocituji vrok J. Bergiera a L.
Pauwelse ve znm knize Jitro kouzelnk: "Bylo nutn, aby tato bitva... skonila v Hiroim jasnm znamenm moci,
o n se nediskutuje.

III. st
Rok 1945 znamenal pro Japonsko nrodn ponen a vlenou porku, jakou dosud ve svch djinch nezailo.
Zdlo se, e se Japonsko z traumatu 2. svtov vlky nevzpamatuje po cel desetilet. Nap. v prvnm povlenm
roce 1946 byl celkov objem prmyslov vroby jen o mlo vy ne 30% z obdob let 1934-36. Pro spchy,
kterch Japonsko doshlo v relativn krtk dob dvou povlench desetilet, se zaalo oprvnn hovoit o
japonskm hospodskm zzraku.
Jakmi cestami svho pozoruhodnho hospodskho rstu Japonsko doshlo? Analza tto skutenosti ve svtle
svtov dc politiky bude nmtem tohoto lnku.
Pro vbec skryt sly dovolily tento nebval rozmach? Nebylo by naopak logitj, "postarat se" o totln padek
Japonska a jeho zbdaen (nap. pomoc njak formy komunistick diktatury?). USA jako pedn vtzn velmoc 2.
svtov vlky a na druh stran pedevm spolehliv nstroj zmnnch skrytch sil, si velmi dobe uvdomily, e je
teba Japonsko vybudovat jako jistou protivhu n, kter byl z hlediska "vych pln" uren nezvidnhodn
osud bolevick diktatury. Je zarejc, e i tento pln je naznaen (by nepmo) v Protokolech sionskch mudrc:
"Musme mti odvahu zniiti kad mon odpor proti nm, tm e podntme vechny sousedy, aby vyhlsili vlku
tomu sttu, kter by se opovil postaviti se nm na odpor. Jestlie by se vak tito soused spojili, proti nm, pak na
to odpovme odporujcm nm sttm vlkou svtovou". (Sezen VII., 14). Pipomnm ten pokus Japonc 5
o vytvoen nrodn vldy Wang Ting-weje v n a v Mandusku za 2. svtov vlky.
Vyznat se ve sloit problematice povlenho vvoje Japonska, vyaduje ovem prostudovn obshlho
materilu, ale zejmna odvahy nebt se jistch smlch "hypotz". Po mm soudu dochz k zsadnmu zvratu
politiky zejmna USA vi Japonsku jet za obdob prezidentskho adu H. Trumana (1945-1953), kter sm byl
idovskho pvodu.
Nrodn hospodstv poraenho Japonska bylo v letech 1945 a do podepsni mrov smlouvy v roce 1951 pod
pmou kontrolou vrchnho velitele spojeneckch mocnost SCAP (Supreme Commander the Allied Powers). Jednm
z hlavnch zsah SCAP do nrodn ekonomiky Japonska bylo rozputn Zaibacu - mocnho prmyslov
finannho seskupen nrodnch japonskch koncern Micui, Micubii, Sumitomo, Jasuda, Ajukawa, Asano,
Furukawa, Okura, Nomura. Nemusm dodvat, e toto seskupen bylo pro dal plny okupan mocnosti krajn
nepijateln.
D se to ilustrovat na nsledujcch slech: zmnn seskupen Zaibacu ovldalo ke konci srpna 1945 piblin
53% vekerho kapitlu japonskch bankovn finannch spolenost, 49% kapitlu spolenost tkho prmyslu,
61 % kapitlu spolenost nmon dopravy a etn dal japonsk prmyslov odvtv. SCAP realizovalo
decentralizaci velkch japonskch sobstanch koncern tm zpsobem, e nap. podnik tkho prmyslu
Mitsubii, Dzjukoke, kter v roce 1945 ovldal 32 zvody s vce ne 200 tisci zamstnanci, byl direktivn rozdlen
na 3 men spolenosti. Celkov bylo v krtkm asovm seku na zklad nazen SCAP o likvidaci Zaibacu
rozdleno celkem 85 velkch japonskch koncern a zvod.
V letech 1945-47 se rozvrat japonsk nrodn ekonomiky projevil velmi kriticky dokonce i z hlediska SCAP!
Finance byly v dezoltnm stavu, vldla siln inflace, neexistovaly pochopiteln ani zahranin vry a zsoby
deviz. Podle odhadu ztratilo Japonsko nsledkem vlky minimln 25% svho nrodnho bohatstv. Je nutno dodat,
e vzhledem k celkov kritick situaci japonskho hospodstv v letech 1945-50 doshly ve reparac, kter
Japonsko zaplatilo USA, pouze symbolick ve 20 milin dolar.
Podle mho nzoru pomohl Japonsku v t dob rozpor uvnit skrytch sil. Kesansk idovsk lechta psobc v
USA, Velk Britnii i jinde v pozad jejich oficilnch vld, povaovala krut povlen potrestn japonskho nroda
jako celku za zcela nenosn a z tohoto dvodu zmnila dosavadn negativn trend protijaponsk politiky USA v
konen prospch Japonska. Znan tomu napomohla korejsk vlka, kter zaala 25. 6. 1950. Z bn
specializovan literatury jednoznan vyplv, e k rozhodujcmu obratu dochz prv v tto dob. Japonsko tehdy
prov prvn povlenou konjunkturu, nebo se stlo dodavatelem americkch ozbrojench sil, kter operovaly na
44

korejskm poloostrov pod vlajkou OSN. (Podrobnji o korejsk vlce, TP . 48). Tehdy dostvalo Japonsko od USA
speciln vojensk zakzky, kter se staly stimulem pro rozvoj a vzestup spoleensk i prmyslov vroby. Za prvn
rok korejsk vlky (tj. 1950-51) vzrostla japonsk vroba o 46%. V roce 1951 byla pak pekroena hranice
pedvlenho maxima! Celkov ve americkch vojenskch zakzek v Japonsku inila v letech 1950-53 dv
miliardy ti sta sedmdest tyi miliny dolar. Kapitl nahromadn bhem tto konjunktury byl vyuit v
nsledujcch letech k velmi rozshlm investicm v japonskm prmyslu a ekonomice. Pro zajmavost podvm
pehled japonsk prmyslov produkce v letech 1945-51 (ve srovnn s rokem 1936):
rok 1936 =100%
Rok Procenta
1945
69,9
1946
31,0
1947
38,5
1948
50,1
1949
64,8
1950
78,5
1951
107,1
Dynamika japonskho nrodnho dchodu v letech 1946-52 (v porovnn s roky 1934-36) byla nsledujc:
Nrodn dchod Japonska (v mld jen)
Rok
v bnch
v cench let
cench
1934-36
1946-47
360,9
8,2
1947-48
968,0
8,7
1948-49
1.960,6
10,2
1949-50
2.737,3
11,2
1950-51
3.381,5
14,0
1951-52
4.525,2
15,4
Nrodn dchod na jednoho obyvatele Japonska v cench z let 1934-36 (=100%)
Rok Poet obyv.
jeny
procenta
v mil.
1946-47
75,8
108,0
51,4
1947-48
78,1
111,0
52,9
1948-49
80,0
128,0
61,0
1949-50
81,8
144,0
68,7
1950-51
83,2
168,0
80,0
1951-52
84,5
182,0
86,7
K pinm, kter jsem uvedl ohledn zmny pvodn tvrdho postoje USA vi Japonsku pistoupily i nsledujc
dvody:
Pro nejvy piky idovsk lechty byla absolutn nenosn primitivn metoda rozkladu tradin japonsk
monarchistick spolenosti pmm ntlakem.
Daleko innj metodou ovldn nrod je toti jejich dobrovoln souhlas se zmnou dosavadnho zpsobu
ivota i myleni. Proto byla u Japonska (podobn jako u bvalho Zpadnho Nmecka) zvolena cesta pirozenho
rozvoje systmu materiln-technick civilizace, kter se de facto stv nensilnm prostedkem na ovldn
gojmskch nrod.
Ke konkrtn realizaci plnu se d podle poteby pout rznch cest. Spe jako kuriozitu uvdm, jakm zpsobem
byl "zskn" prezident H. Truman ke zmn svho dosavadnho negativnho postoje vi Japonsku. Vybran vysoc
vlen zpravodajov USA prezidentovi ve vhodn chvli pedvedli otesn zbry ze zniench mst Hiroimy a
Nagasaki. Tmto zpsobem se podailo pimt americkho prezidenta k obratu v postoji vi japonskmu sttu.
Navc mu byl zdraznn vznam nov povlen stavy Japonska, kter siln omezila tradin postaven csae.
V krtk dob USA poskytuj Japonsku rozshl finann pjky ve vi 2 miliard dolar (tj. stokrt vce ne inila
ve japonskch reparac!) Zrove podstatn vzrostl dovoz surovin i zkladnch potravin. Zaal se podporovat tak
soukrom zahranin obchod. Ve srovnn s pedvlenou rovn vak byl jeho stupe stle velmi nzk. Nemohl
proto podstatn ohrozit pevahu USA. O tom svd nsledujc statistika:
45

Japonsk bilance zahraninho obchodu v letech 1945-50

Rok
Dovoz (mild. Vvoz (mil.
USD)
USD)
1945-46
306
103
1947
526
174
1948
684
258
1949
905
510
1950
974
820
Celkem
3395
1865
Zajmav je tak analza skladby japonskho dovozu ve sledovanm obdob. Nejvznamnj msto zaujmal
dovoz potravin (40-50%) a dovoz prmyslovch surovin (30-40%). Toto sloen odpovdalo situaci Japonska v letech
ped 1. svtovou vlkou, kdy dochz ke zintenzivnn hospodsk modernizace. Ped rokem 1914 tak nejdve
pevaoval import potravin a surovin a teprve po vybudovn prmyslu se radikln zmnila skladba dovozu. Tehdy
inily hlavn poloku polotovary a pedevm hotov vrobky, pochopiteln krom surovin, co byla vdy hlavn
soust japonskho importu.
Vechna opaten SCAP i novch japonskch povlench vld byla provdna pod oficilnm heslem "Restaurace
nrodnho hospodstv". Bylo ovem nutn doshnout zejmna finann stabilizace. Hodnota jenu ve vztahu k
americkmu dolaru neustle klesala. V roce 1945 byl kurs 16 jen za 1 USD a v roce 1949 dokonce 600 jen za 1
USD.
Tak mnostv obiva se v obdob 1945-51 mnohonsobn zvtilo, a to celkem tinctaplnsobn (z 84 mld
jen na 1.132,4 miliardy). Zmnn prstek obiva v letech 1945-49 pipadal hlavn na vrub investic v oblasti
sttnch pjek a sttnch vr. Z celkov sumy bylo 79% pouito na financovn rozpotovho deficitu.
Takto index velkoobchodnch cen siln stoupal. V dubnu 1946 inil 15 (1934 = 1), v beznu 1949 pak doshl sla
197! Se vzestupem velkoobchodnch cen rostly pirozen tak ceny maloobchodn.
Inflaci se podailo zastavit a na samm konci tyictch let. Tohoto spchu se podailo doclit dky podpoe
americkho stabilizanho programu, vedenho detroitskm bankem J. M. Dodgem. V dubnu 1949 byl zaveden
jednotn oficiln vmnn kurs 360 jen za 1 USD. V prosinci 1949 pak vznik Japonsk ad pro zen devizovho
hospodstv, do jeho pravomoci pela tak cel sprva japonskho devizovho trhu.
Vytvoen uvedenho adu mlo klov vznam a nemlo by bt pehldnuto jako njak okrajov zleitost.
Meme ho hodnotit jako jeden z prvnch krok, kter pozdji vedly k postupnmu pebrn a samostatnmu zen
hospodstv zem znovuobnovenmi japonskmi ady v plnm rozsahu. Npadn je rychl skonen oficilnho
okupanho reimu SCAP. To potvrdila mrov smlouva, kter byla s Japonskem uzavena na podzim roku 1951 v
San Franciscu a vstoupila v platnost na jae 1952. Po sedmi letech od skonen 2. svtov vlky, kdy bylo Japonsko
podrobeno ciz okupaci, nabv tato zem opt pln suverenity. Pipomnm tenm, e v duchovn symbolice
idovskho nroda je sedmika a jej nsobky posvtnm slem (srovnej nap. 7x7, padest rok je tzv. "milostiv
lto" ve Starm zkon). Od tohoto roku lze dokumentovat rychl a mimodn spn rozvoj japonsk ekonomiky
v nsledujcm obdob.
Idea skrytch sil na ovldnut gojmskch nrod prostednictvm materiln-technick civilizace se mohla rozvinout
v pmo modelov podob.

IV. st
V minulm lnku jsem objasnil piny, pro kter skryt sly (manifestovan navenek oficiln politikou USA)
zmnily svj pvodn negativn postoj k povlen obnov Japonska. Na konkrtnch slech jsem ukzal padek a
jeho pekonn v prvnch sedmi povlench letech. V nsledujcch dcch se pokusm analyzovat obdob, kdy je ji
mon hovoit o japonskm hospodskm zzraku v plnm smyslu slova. Japonci pochopili, e zkladem silnho
hospodstv je modern prmysl. Krom toho bylo jasn, e udret stav japonskho prmyslu na svtov rovni a
obstt v ostr mezinrodn konkurenci znamen trvale modernizovat vrobu a maximln vyuvat nejnovjch
vdeckotechnickch poznatk. V obdob od roku 1952 se posiloval dleit rys japonsk ekonomiky, kter je vrazn
marketingovho (tj. obchodn-vrobnho) typu. Japonsk podniky urovaly a uruj sv obchodn programy na
zklad detailnho przkumu poteb trhu na domcm i svtovm trhu; z tchto obchodnch program se pak
vyvozuj programy vrobn.
Rozvoj japonskho hospodstv od potku padestch let m s malmi vkyvy trvale vzestupnou tendenci.
Obdob 1945-1951 (o kterm jsem psal v pedchozm lnku) lze charakterizovat jako obdob povlen
46

rekonstrukce. V roce 1951 byly hrub nrodn dchod Japonska i jeho prmyslov produkce na rovni
pedvlench let 1934-1936. Zrove se zanaj stabilizovat velkoobchodn ceny, resp. rostou pouze nepatrn - v
prmru o 2 %! Od roku 1952 meme charakterizovat japonsk hospodstv jako velmi rychle se rozvjejc
ekonomiku prakticky ve vech smrech. Rozvoj byl provzen stabilitou cen jako i rovnovhou v platebn bilanci,
kter pispla k vytvoen zlatch i devizovch reserv. Pro ilustraci uvdm, e mezi lety 1950-1955 byla japonsk
platebn bilance deficitn pouze v roce 1953, a to pouze 194 mil. dolar pi celkovm zisku 2 mld 120 mil. dolar a
vdajch 2 mld 314 mil. dolar. Na pozoruhodnm hospodskm rstu Japonska se lvm podlem zastnily
americk platby, kter v letech 1952-1956 inily v prmru 500-800 mil. dolar ron, celkem obdrelo Japonsko od
USA bhem tchto ty let 3,3 mld. dolar (pitom musme mt na pamti vy hodnotu tehdejho dolaru).
Z hlediska japonskch modernch djin bylo dleit obdob 1955-1961, kter bv neprvem opomjeno asto i
odbornmi kruhy. V tomto obdob se za vldy ministerskho pedsedy Hatojamy uskutenil tzv. Pln ekonomick
nezvislosti, kter byl ist japonskou nrodn zleitost. Mm-li charakterizovat toto obdob, je teba poukzat
zejmna na silnou investin innost. Zatm co v roce 1955 investovaly japonsk prmyslov spolenosti 557 mld.
jen, v roce 1961 ji inila celkov suma investic 3,608 mild. jen. V obdob 1950 -1965 se investice zvyovaly ron
v prmru o 30 % (po roce 1965 dolo ke zpomalen a investice se zvyovaly "pouze" o 20 % ron).
Protoe skryt sly nepotaly s tak rychlm rozvojem, pokusily se s jistm spchem po roce 1962 o zbrzdni
rozvoje japonsk ekonomiky. Vytvoily tzv. Program rovnovnho vvoje nrodnho hospodstv a oficiln
zdvodnily jeho potebu jistm "pehtm" ekonomiky v letech 1960-1961. Podstatou tohoto novho programu bylo
znan omezen investic (na 11 % proti dosavadnm 30 %), prmyslov produkce se mla zvit pouze o 8 % a
hrub nrodn dchod o 7 %. Ke zpomalen investin innosti byly rovn zveny diskontn (rokov) sazby. Dolo
vak k zajmavmu jevu: pes snahu japonsk vldy zpomalit rst nrodnho hospodstv ve fisklnm roce 19621963 (co bylo v plnu skrytch sil), pedstavuje nsledujc fiskln rok 1963-1964 opt obdob vysok konjunktury.
Japonsk nrodn sly se prosadily navzdory nevraivosti svtovho kapitlu. Pedstavitel svtovho idovskho
kapitlu nemohli oficiln (viditeln) zakroit, protoe jim v tom brnila tehdej napjat mezinrodn politick situace
(vlka ve Vietnamu, nstup maoismu v n, tzv. kubnsk krize, tzv. berlnsk krize). Proto bylo pouito aspo
"nhradnho" een, kter spovalo v tzv. "amerikanizaci" japonskho zpsobu ivota (pornografie, nsilnosti; drogy
a pod.), co se jim v Japonsku skuten aspo sten podailo - rozhodn vak ne s tak naprostm spchem
jako v zpadn Evrop.
Jak jsem se ji pedele zmnil, hrl v ekonomickm ivot Japonska dleitou (mono ci rozhodujc lohu
zahranin obchod, kter v letech 1934-1936 pedstavoval 20 % hrubho nrodnho produktu. Jt tmto smrem,
nebylo ovem v plnu skrytch sil. Nen divu, e tto rovn (na rozdl od jinch odvtv ekonomiky) japonsk
zahranin obchod nedoshl. V letech 1960-1961 tvoil pouze 11 % hrubho nrodnho produktu. Ani export a import
nedoshly z tho dvodu pedvlen rovn. Jestlie v roce 1938 se Japonsko podlelo 4,6 % na celkovm
svtovm vvozu, inily tyto hodnoty v roce 1963 pouze 4 % (dovoz) a 4,3 % (vvoz). . V porovnn s pedvlenm
stavem se zvil dovoz potravin. Bylo to zpsobeno pirozenm prstkem obyvatelstva (v roce 1937 mlo Japonsko
v dnench hranicch piblin 73 mil. obyvatel, v roce 1964 u 97 mil. a v roce 1990 tm 124 milion obyvatel a
rovn ztrtou rozshlch zem (Korea, na, Pacifik), odkud Japonsko dovelo ped vlkou mnostv potravin.
Tento dovoz nebyl obvykle vykazovn jako poloka v zahraninm obchodu.
Opravdu npadnm jevem je skutenost, e od potku padestch let m prmyslov produkce trvale vzestupnou
tendenci a pi tom zahranin obchod Japonska je ve sledovanm obdob trvale deficitn a do roku 1965-1966, kdy
byl poprv aktivn (280 mil. dolar proti 255 mil. dolar).
Pejdu nyn od analzy k synthese. V pedchozm lnku jsem vysvtlil piny, kter vedly ke zmn politiky USA
vi Japonsku. Zbv pipomenout, e Spojenci nadiktovan stava (datum zveejnn 3.11. 1946), kter vstoupila v
platnost 3. 5. 1947 byla pro japonsk nrod ve sv podstat "nestraviteln" vzhledem k tradicm celho pedchozho
tisciletho vvoje. Ji ve svm novoronm projevu 1.1.1946 byl csa Hirohito donucen vzdt se svch dosavadnch
"boskch prv". Podle l. 1. zmnn nov stavy se csa stv pouze "symbolem sttu a jednoty nroda a jeho
postaven je odvozeno od vle nroda (resp. lidu), z nho vychz suvernn moc". Nen teba pipomnat, e tato
stava byla vytvoena podle osvdench americkch a zpadoevropskch vzor pednmi prvnky idovskho
pvodu, kte v souladu se Svtovm dcm programem byli maximln zainteresovni na zsadnch zmnch v
tradinm japonskm zpsobu ivota. Analyzujeme-li lohu tto nov japonsk stavy, je evidentn, e tato mla svj
podl na rozvoji materiln-technickho a civilizanho systmu na zem japonskho sttu.
Meme ovem konstatovat, e ne vechny plny skrytch sil, kter se tkaly Japonska, se podailo realizovat do
vech detail, jak jsem ji naznail v pedchozch dcch. Dosavadn zk rada kolem csae (sloen pevn z
47

tradin lechty) byla okupan sprvou donucena odstoupit od panovnka a sthnout se z politickho ivota do
stran. Pedpokldali bychom, e se k moci dostvaj zcela nov lid - vlastn loutky skrytch sil. Japonsk
povlen vvoj m vak jeden zajmav rys. Po prvotnm oku z vlen porky, kter se dotkl zejmna zmnn
tradin lechty kolem panovnka, dozrl u nkterch jejch pslunk pohotov pln, jak se pizpsobit nov
vzniklm podmnkm. Mimo jin se to konkrtn projevilo vyslnm mladch Japonc k dosavadnmu nepteli na
studia. Odtud mj. pozoruhodn vvoj Japonska, kter opt zan perstat pes hlavu svm dosavadnm soupem ji ne vojensky, ale ekonomicky. Japonsko je dle jednou z mla zemi, kam id pro svoji rasovou odlinost mohou
tko pronikat pmo - v daleko men me, ne je tomu v n (v n byly siln muslimsk obce, kter do urit
mry zprostedkovvaly idovsk vliv na nskou politiku). id nemohli v Japonsku ovlivovat pmo ani kesanstv,
protoe kesan tam tvo asi jen 2 % obyvatelstva.
Japonsko je dobrm pkladem (i pes rzn specifika) i pro zem bvalho relnho socialismu, jak se co nejdve
dostat z "ekonomickho marasmu".
V zemi vznikly po podepsn mrov smlouvy ti druhy moci, kter se vzjemn dopluj: ad pedsedy vldy,
ministerstvo zahraninho obchodu a prmyslu, a zamstnavatel (Keidanren, tj. Japonsk federace hospodskch
organizac). Odstoupiv lechtick rada financovala ze svch pennch zdroj pevnou vtinu japonskch
student a stist v zahrani. Tato politika se ukzala jako velmi spn. Bhem piblin deseti let po vlen
porce zde byl vytvoen zkladn kdr (nap. piblin 12. tisc peliv vybranch ekonom). Ministerstvo
zahraninho obchodu a prmyslu tvo vlastn jaksi stt ve stt, a je obsazeno z valn sti tmito bvalmi
stisty. Ji destky let d rozvoj zem, kontroluje devizy, dovoz surovin, povolen k vvozu i subvence. Prv ono
se vdy ve vhodn okamik rozhodlo pro zsadn zmnu kursu japonsk ekonomiky. Bylo by proto omylem se
domnvat, e se japonsk povlen hospodstv vyvjelo klasickm smrem tzv. "trn ekonomiky", co je dnes
mdn slovo v zemch bvalho relnho socialismu, ale zachovalo do jist mry prvky centrln zen ekonomiky
uvedenho Ministerstva zahraninho obchodu a prmyslu. Na rozdl od bvalch komunistickch zem byla vak
japonsk ekonomika zena skuten schopnmi odbornky, kte doporuujcm zpsobem napomhali eit
problematiku podle skutenho stavu hospodskho i politickho.
Zjemce o tuto rozshlou a sloitou tmatiku odkazuji na pslunou odbornou literaturu (vedle ji zmnn esk
studie V. Vondrka, Hospodsk rst Japonska, Praha 1969), je dobe poukzat zejmna na vlastn japonsk
materily, uveejnn ve svtovch jazycch.
Pozoruhodn jsou v tomto smru materily japonskho Ministerstva zahraninch vc - Fact about Japan - Japan's
Economy, Tokio 1990; dle prce prof. T. Nakamury v nmeckm pekladu - Wirtschaftliche Entwicklung des
modernen Japan, Tokio 1985, nmeck peklad japonsk stavy v "Japan im Spiegel", vydan rovn japonskm
Ministerstvem zahraninch vc, a dle prce R. Hallorana, Japan Images and Realities, Tokio 1970, H. Icharo,
Corporate Structure and Decision Making in Japan, Tokio 1982 a mnoho dalch.

48

panlsko
Petr Mutinsk

I. st
Ve svm ptrn po vztahu ke skrytm silm svtov dc politiky pod rozhodujcm vlivem svtovho idovstva se
vrtme z Japonska na n kontinent - konkrtn na jeho jihozpadn okraj.
Ibersk poloostrov se v uritch djinnch obdobch stal centrem svtovho vvoje nebo alespo prvem poutal
pozornost svtov veejnosti. Mm na mysli nap. 30. lta 20. stolet v dob panlsk obansk vlky, kter v
dnm ppad nebyla pouhou "panlskou vnitn zleitost". Protoe na strnkch Tdenku Politika se starmi
djinami idovstva, vetn jeho lohy na Pyrenejskm poloostrov, zabvaly nkter odborn lnky, pipomeneme
si pouze nkter klov momenty panlskch djin, nutn k hlubmu pochopen tematiky.
Mlokter oblast svta byla na konci starovku a v rannm stedovku pod tak silnm vlivem idovstva jako prv
Pyrenejsk poloostrov. Vliv idovskch kahal zde vrcholil v dob arabsk (maursk) okupace poloostrova v letech
711-1492. id zastvali pedn msta na dvorech maurskch vldc, vynikali i ve vdch, zejmna v lkastv,
matematice, ale i filosofii, poesii a bsnictv. Proto je napklad nejen mezi odbornky znmo jmno Maimonides,
kter se narodil v Cordov roku 1135. Zejmna v prvnch dobch maursk okupace panlska pispla spoluprce
mezi idy a Araby k tomu, e Pyrenejsk poloostrov se stv centrem svtov dc politiky. Svoji roli jist sehrlo i
to, e mstn maurov vyznvali sunitsk, nikoli iitsk smr islmu, kter se dky Abbasovc zmocnil tm celho
tehdejho islmskho svta. Prkaznmi podrobnostmi se zde nememe zabvat; pouze pipomnm, e vechny
indicie nasvduj tomu, e sunitsk smr islmu ml bt z hlediska zjmu idovstva onm nstrojem, kter zlikviduje
nebezpenou konkurenci kesanstv. Analyzujeme-li smr tehdej vdy na Pyrenejskm poloostrov, je velmi
npadn sklon k jakmusi "pozitivismu", teorii "dvoj pravdy", draz na utilitrn vyuit poznatk prodnch vd, co
tehdej kesansk Evropa ze zsady odmtala. Nkte autoi jako zajmavost uvdj, e v islmsk sti
pozdjho panlska byly ji dobe znm principy raketov techniky. Mon, e znovudobyt ztracench zem
kesany zabrnilo tomu, e prvn kosmonaut nebyl maurskho pvodu z oblasti Pyrenejskho poloostrova...
Zrelativnn vech zsadnch hodnot bylo ovem nebezpen pro samotn islmsk svt, kter se s tmto
problmem vyrovnv filosofii Al-Ghazzlho (zemel 1111), svho asu oznaovanho za islmskho "dogmatika".
V kadm ppad je zajmav srovnvat nzory nkterch tehdejch islmskch uenc s nzory pozdjch
anglickch empirik 17. stolet, osvcenc 18. stolet nebo materialist 19. a 20. stolet. Kdo stl v pozad prvotnho
impulsu klovch mylenek smujcch k materialismu, nen zapoteb ble specifikovat. Vyplv to jednoznan z
nauky Talmudu, ulchan-aruchu i Basilejskho kongresu z roku 1897:
"Inteligentn gojmov vak naproti tomu nejsou vedeni znalost a nestrannch pozorovnm svtovch djin, nbr
jen teoretickmi vdomostmi, je postrdaj kritickho uvaovn o vsledcch...! Nech v, e jsou pro n
nejdleitj vc teoretick zkony vdeck, kter jsme jim pomoc naich nmi placench vdeckch agent
pedloili... Za tm elem utvrdme jejich slepou vru v tyto zkony pomoc naeho tisku a nmi ovldanch
vesvtovch agentur! Inteligentn gojmov budou se pak chlubiti i honositi svmi vdomostmi. A a si je logicky
ov, pak sami uvedou v praxi vechny vdeck nauky, je sestavili nai nhon z ad akademik za tm elem,
aby vedli jejich tvrho ducha smrem, jakm my si pejeme!" (Sezen II., 2).
Nesmme ovem podlehnout jednostrannosti. Vvoj svtovch djin neel vdy stoprocentn naplnovanm
smrem. Pes nemalou podporu tehdejch idovskch financ i primitivnjch islmskch souvrc z Afriky, ztrcel
postupn islm na Pyrenejskm poloostrov jednu pozici za druhou. Ji ve 13. stolet padla do kesanskch rukou
dv dleit centra - Cordova a Sevilla. Pvodn rozdroben kesansk stty se postupn spojovaly (nap. roku
1230 Leon s Kastili); tento proces byl dovren satkem Ferdinanda Aragonskho s Isabelou Kastilskou. I kdy se
zpotku jednalo pouze o personln unii, bylo jist, e dny islmu ve panlsku byly seteny. 2. ledna 1492 padla
do kesanskch rukou Granda a tm byl dovren proces, ktermu se ve panlskch djinch k "reconquista" (tj.
znovudobyt ztracench zem).
V tme roce dolo k vypovzen statisc id ze panlska. Je zajmav, e nkte prvn inkvisitoi byli
idovskho pvodu a vystupovali proti svm bvalm souvrcm s mimodnou psnost. idovt emigranti se
vysthovali do nejrznjch zem. Ve vd se idm panlskho pvodu k t Sefardi nebo Sefardov, jejich
vslovnost hebrejtiny je zkladem pro vuku na seminch rznch kesanskch crkv.. Znan st panlskch
id se pesthovala do Nizozem, kter se ovem po smrti Ferdinanda Aragonskho (1516) dostalo rovn pod
panlsk vliv a pozdji pod pmou nadvldu. Odtud pramen rozhodujc podpora id nizozemsk revoluci a jej lv
podl pi vytven republiky "Spojench provinci", tj. Holandska.
49

Len djin panlska 16. a 19. stolet by si vydalo podrobnjho rozboru a zatm pmo nesouvis s na
tmatikou. Proto pouze pipomnm, e po velkm rozmachu v 16. stolet nastv postupn stup panlska ze
slvy. S vymenm panlsk vtve Habsburk na potku 18. stolet (Karel II. zemel v roce 1700), nastupuje na
panlsk trn rod Bourbon a do panlska zanaj pronikat mylenky osvcenectv i svobodnho zednstv- pes
neustvajc innost inkvizice. Svm zpsobem bylo pro panlsko nejhorm obdobm minul stolet. V jeho
prbhu ztrc prakticky vechny sv kolonie (nap. 1821 Peru, Mexico aj.) a symbolicky se dostalo na samotn dno
propasti, do kter se propadalo od roku 1700 a do samotnho konce 19. stolet. Roku 1898 ztrc ve vlce s USA
Kubu a Filipny (zminkou byl dodnes nevysvtlen incident s americkm kinkem, kter vyletl do povt).
Porka vyvolala ve panlskm nrod velk trauma. V dlech tehdejch intelektul se asto objevuje vraz
"noluntad" (slovn hka z "voluntad", tedy piblin "nemt vli"). Zdlo se, e panlsko bude bhem nkolika let
ideln zem pro skryt sly k socilnmu experimentu a revoluci.
"Neustl a intenzivn boj o nadvldu, "nhl" otesy v hospodskm ivot psobily anebo ji vytvoily masy
zklamanch, pasivnch a odvahy zbavench lid. Tito lid budou projevovat stle vce nechuti k politickm problmm
a k nboenstv. Jejich jedinou mylenkou bude vypotavost, zejmna touha po penzch a zlat, jemu se budou
klant jen proto, e jim zajiuje hmotn poitky. Tehdy pak pjdou za nmi ni tdy gojm, ne vak z vnitnho
pesvden nebo ze ziskuchtivosti, nbr jen z nenvisti pi pohledu na sv privilegovan soky v zpase o moc.
Tmito privilegovanmi soky mnme vlastn gojmskou inteligenci, jakoto jedinho naeho konkurenta v boji o
politickou moc." (Protokoly sionskch mudrc, sezen IV., 7).
Ukzalo se vak, e skryt sly pece jen pecenily svj vliv, nebo lpe eeno podcenily katolickou tradici
panlskho nroda. (Podobnou chybu udlaly podle mho nzoru ji ve vrcholnm obdob Francouzsk revoluce,
kdy se jim nepodail prosadit pln atheismus.) Z pednch panlskch intelektul, kte se postavili proti zmnn
nihilistick tendenci, pipomnm alespo Marcelina Menendze Pelaya. Byl to skuten polyhistor, kter ve svch
dlech (nap. Heterodoxos espaoles) dokazoval e svt vd panlsku za mnoho. Zejmna vak pipomn, e
panlsko vytvoilo bohat filosofick mylenkov systmy - ponaje Senecou ve starovku (zemel r. 65), sv.
Isidorem (zemel r. 636) a Suarezem v 17. stolet s jeho novoscholastikou. K tomuto dlu "vnho panlska", k
jeho duchovn podstat, je pak podle Menendese y Pelaya teba se vrtit, m-li panlsk nrod pet jako nrod.
Dleitm meznkem byla koloniln vlka v Maroku (panlsko zskalo jeho severn st, zatmco vtinu
okupovala Francie); zejmna potlaen povstn Abd-el-Krima (1921-26), kter bylo podporovno skrytmi silami.
Vznik nov generace pedevm panlskch dstojnk, kter se odvrac do nihilismu pedchoz generace a
pokld za svoji povinnost obtovat se za panlsko a jeho idely. To mlo svoji nezastupitelnou hodnotu zejmna v
obansk vlce 1936-39, kterou se budu zabvat v nsledujcm pokraovn.
panlsko se nezastnilo 1. svtov vlky. Zvltnm obdobm v novodobch panlskch djinch byla 20. lta.
V letech 1920-23 se ve panlsku stdaly vldy v rychlm rytmu. Byly sice tvoeny mnohdy inteligentnmi mui, ale
obvykle slabmi. Skryt sly potaly tak s tm, e ani politici, kte nestli v jejich slubch, nebudou nsledkem
stranickch zpas schopni k uskutenn dla, kter by bylo nebezpen svtovmu dcmu politickmu programu
a plnm svtovho idovstva. Pouze tradin presti monarchie jet zabraovala totlnmu zhroucen; zdlo se
vak, e u i jej dny budou brzy seteny. Vyhlen republiky zbrzdila na nkolik let diktatura Prima de Rivera. Don
Miguel Primo de Rivera, markz de Estella, kter byl tehdy generlnm kapitnem Katalonie, se ujal moci dne 13.
z 1923. Toho dne vyhodil symbolicky svj kord doprosted "stda partajnk" a projevil svou vli k zen osudu
panlskho sttu. Riverova diktatura ovem nebyla vldou totalitnho typu. Jej charakter odpovdal "liberlnmu"
pojet monarchie. Diktatura Prima de Rivera se dostala k moci nekrvavou cestou a nebyla vnucena politickou stranou
nebo klanem, ale armdou.
Pochopiteln toto een nebylo pro skryt sly optimln. Svobodn zedni se snaili it alespo mezi st
dstojnk republiknsk pesvden. K tomu se jim zdail mistrn tah. Krl Alfons XIII. nebyl toti Primo de Riverovi
tak naklonn - nejenom proto, e se nesplnilo jeho oekvn po samovld, ale tak tm, e vechny skuten, ale
pedevm domnl chyby, kterch se diktatura Primo de Rivery dopustila, byly pipisovny krli. Proto 20. ledna
1930 zbavil krl Prime de Riveru jeho adu. Svobodn zedni a levicov sly, kter byly dosud diktaturou brdny,
mohly pejt neruen k toku. V prosinci 1930 vypuklo vojensk povstn v Jaca. Bylo sice jet potlaeno (kapitni
Galn a Hernandez, oba lenov zednsk le, byli postaveni ped vojensk soud a zasteleni), brzy se vak
pipravoval nov pokus o pevrat. Odbory, v nich zan vzrstat vliv marxist chystaly generln stvku. Neviditeln
pln dila innost etnch zednskch l. Je a neuviteln, jak rychle ovldly republiknsk ideje i tradin
madridskou universitu. Profesoi zanaj pednet o Leninovi a Stalinovi (jako svho asu ve vdsku) jako o
novch spasitelch lidstva! Dokonce i tak vznamn osoby tehdejho panlskho intelektulnho ivota jako filosof
50

Ortega y Gasset nebo Unamono vydvaj manifesty proti vld a to na krle. (Oba se ovem pozdji snaili
napravit dsledky svch iluz, kter skonily krvavou lzn panlsk obansk vlky.) Zejmna francouzsk "Liga
pro lidsk prva" ze vech sil podporovala revolun hnut v sousednm panlsku, a jej pedseda Viktor Basch
(idovskho pvodu) pijd do Madridu podat pednky, kter ns pmo odpuzuj svm rudm fanatismem.
Uvdomme si ovem, e jsme v roce 1930!
Na 12. dubna 1931 byly ve panlsku vypsny volby. K uklidnn vhavc pravicov republikni v ele s Alcalou
Zamorou, kter byl tak idovskho pvodu, chodili ostentativn na katolick bohosluby. Volebn vsledky byly
nsledujc: 22 tisc zvolench len obecnch zastupitelstev bylo vrno monarchii, pouze 5 tisc len zastupitelstev
bylo republikn. Velk msta (Madrid, Barcelona, Sevilla a Valencie), kde byly 13. dubna 1931 volebn vsledky
oznmeny jako prvn, mla vak republiknskou vtinu. Krl propadl panice a abdikoval. V Pai se mu dostalo od
lidu velho pijet co vyvolalo zden zednskch kruh. Proti jeho, pobytu v SR na zmku Kynvart tval
ostrmi slovy K. Gottwald, kter tehdy mluvil o "monarchistick sebrance".
Ukzala se vhoda elezn disciplny skrytch sil a zejmna jejich monopol na informace. panlsko se stv
republikou. Pokus o uskutenn vldy "Lidov fronty" v tto sti Evropy mohl zat.

II. st: Obansk vlka

V minulm sle jsme podal obraz djin panlska a do svren monarchie v dubnu 1931. m je mono vysvtlit
ono "nhl" zhroucen monarchie? Vezmeme-li v vahu skutenost, e pinejmenm panlsk venkov byl v t dob
pevn royalistickho smlen k emu bylo vbec teba republiknsk formy vldy, a tak, k emu vbec
revoluce. Nejsem z pochopitelnch dvod oficilnm historikem, ale protoe se soustavn zabvm snahou, odhalit
skuten pozad svtovch djin bez marxistickch nebo pozitivistickch ablon, pokusm se zodpovdt i tuto
otzku.
Po mm soudu je odpov pomrn snadn, nebudeme-li se ovem apriorn brnit uznn pravdivosti
Basilejskho kongresu a vlivu skrytch sil na svtov djiny a svtovou dc politiku.
Situace ve panlsku v roce 1931 se npadn podobala situaci Francie v roce 1789, Ruska 1917 a v uritm
smyslu i situaci zem bvalho relnho socialismu v roce 1989. Ke zhroucen dosavadn moci ve panlsku pispl
rozhodujc mrou (krom chyb a omyl dosavadnho zzen tok mezinrodnch tajnch revolunch sil, z nich
prvn msto nle bezesporu opt svobodnm zednm. Boj svobodnch zedn proti monarchim trval ji pes
200 let. Jejich rozhodujcm vtzstvm byla lta 1917-18, kdy dolo k odstrann monarchi v Rusku, RakouskoUhersku a v Nmecku.
est tdn ped soudnm dubnovm pdem monarchie ve panlsku uveejnily znm pask noviny Le Figaro
2. 3. 1931 lnek Francoise Cotyho. Pro jeho dleitost cituji nkolik ryvk v eskm pekladu: '...ekli jsme, e
chyby, kterch se dopustila panlsk diktatura, nakonec kompromitovaly etn dleit vsledky, kterch poala
dosahovat... nejvnjm z nich bylo zapoet patn pipravenho a neuspodanho boje proti panlskmu
svobodnmu zednstv... Primo de Rivera, kter si byl jen nejasn vdom kodliv prce l" dopustil se chyby
tokem, znepokojovnm a potrnm panlskho zednstv, ktermu vak nakonec ponechal monosti
zkodnictv..."
V dob diktatury Primo de Rivery byly sice v roce 1928 zabaveny etn zednsk dokumenty, ale vyetovn
neeliminovalo innost panlskch l. Naopak zeslil tlak ze zahrani, zejmna z anglosaskch zem. Rozhodujc
tok byl ekonomick - der smoval na kurs pesety, kterou Primo de Rivera nestabilizoval, protoe doufal, e mnu
pevede na zlatou hodnotu. Bylo mono vyrukovat s dvodem (ve skutenosti se zminkou) proti diktatue Primo de
Rivery - jako ji v tolika jinch ppadech v djinch. Ekonomick dvody se vdy tkaj zjm pevn vtiny
obyvatelstva a toho bylo a bv proti politickm odprcm neprosn vyuito - tehdy ve panlsku i v jinch
asovch a prostorovch dimenzch. O pdu Primo de Rivery v roce 1930 jsem se ji zmnil v pedel stati, stejn
jako i o abdikaci krle Alfonse XIII. Ten vdl, e m oporu v armd - zejmna ve vtin dstojnickho sboru.
Nechtl vak setrvat na trnu za cenu krveprolit. Proto abdikoval.
Naznaen cesta k experimentu skrytch sil ve panlsku mohla zat. Jako doklad k experimentu skrytch sil ve
panlsku mohla zat. Jako doklad relnho vlivu, kter svobodn zedni v popisovanch udlostech mli,
pedkldm seznam len prvn panlsk republiknsk vldy v roce 1931: prezident republiky: Alcala Zamora;
lenov vldy: Indalecio Prieto, Alejandro Lerroux, Fernando de Los Riso, Manuel Azaa, Alvaro de Albornoz, Largo
Caballero, Martinez Barrio, Santiago Casares, Nicolas d'Olwer a Miguel Maura. Z vyjmenovanch len vldy bylo
osm prvnch aktivnmi zedni. Zbyl ti lenov slouili k navzn kontakt se ir zkladnou panlsk spolenosti
(Maura) s nmonmi dstojnky (Casares) a s katalnskm nacionalistickm hnutm (d'Olwer). V opojen z prvnch
51

spch pronikly nkter vroky zedn neopatrn i do tisku. Napklad "EI Liberal" otisk lnek, pevzat z sla 61
zednskch zprv "Boletin oficial del Grand oriente espaol" z 10. prosince 1931. Zde bylo titno: "Dnes vldnou
zedni a byl ji tak nejvy as!" Toto prohlen bylo ovem oste kritizovno v bulletinu Velkho Orientu, kter
jsem ji citoval: "Tvrzeni naich ptel mohou zpsobit zednstv vce zla, ne-li toky vech jeho neptel
dohromady!" Pochopiteln zedni ani tehdy oficiln nevldli jako instituce, ale vichni rozhodujc lenov vldy
zedni byli. To nm pipomn znm "rozdl" mezi vldou SSR a KS, nebo jet lpe mezi sovtskou vldou a
III. Internacionlou (1919-1943).
Dvanctimsn bilance republiknskho reimu ve panlsku byla nsledujc: 300 mrtvch, 2125 rannch,
nesetn stvky, zastavovn nepohodlnch novin a zatkn odprc. panlsko se stv vzkumnou laborato pro
pechod zem k levicov diktatue bolevickho typu. V Basilejskm kongresu se tato situace popisuje takto: "Tato
veobecn spoleensk nenvist se bude jet stupovati nmi vytvoenmi hospodskmi krizemi, kter ochrom
vechen obchod, emesla a prmysl. Kdy pak zpsobme vemi tajnmi a nm dostupnmi prostedky a pomoc
zlata, je mme pln ve svch rukou, veobecnou hospodskou tse, vrhneme nesmrn davy dlnictva do ulic
souasn ve vech sttech Evropy. Tyto nmi nastren davy dlnictva budou s rozko prolvati krev tch, proti
nim mli ve sv prostoduch nevdomosti nenvist od dtstv, a jejich statky nyn budou moci drancovat." (Sez.
III., 13).
V listopadu 1933 se konaly nov volby, kter vak ke zden skrytch sil znamenaly vznamn poslen pravice.
(Bylo zvoleno 210 poslanc pravice, 161 stedu a pouze 89 poslanc levice). Socialist pod vedenm lndalecia Prieta
a komunist pod vedenm Larga Caballera (ten peel roku 1931 na krajn levici) se s tm ovem nehodlali smit.
(Podobn jako komunist v roce 1946 na Slovensku). Proto tak bylo panlsko rychle zachvceno vlnou stvek pesn podle citovanho sezen Basilejskho kongresu. V baskickch provincich se il separatismus za pm
podpory I. Prieta, zmobilizovna byla i katalnsk, levice. Je vyhlaovno oficiln heslo separatist: "Pry se
panlskem!"
Povstn v jnu 1934 bylo jet potlaeno. Tehdej udlosti v Oviedu odpovdaj bolevickmu povstn v
Petrohrad v ervenci 1917 - byla to vlastn generln zkouka na konenou vtznou revoluci. Posledn
polosvobodn volby ve panlsku se ped obanskou vlkou konaly 16. nora 1936. Podle smrnic III.
Internacionly (Kominterny) dochz k vytvoen co nejirho bloku levice (Fronte Popular - Lidov fronta). Taktika
pesn odpovd tezi v bvalch zemch vchodn Evropy po roce 1945 o "perstn nrodn a demokratick
revoluce v revoluci socialistickou". Nicmn levice nedoshla nijak ohromujcho vtzstv. Vsledky voleb byly
nsledujc: pravice 4,576.744 hlasy, Lidov fronta 4,356.559 hlas, sted 340.073 hlasy a baskit nacionalist
141.356 hlas.
Stoupenci levice ovem zaplavovali ulice velkch panlskch mst. Podvm ukzky projev, kter pronesli pi
tto pleitosti levicov enci. U zmnn Largo Caballero "prorokoval" na tboru lidu v Zaragoze: "Nadeel den
pomsty, kdy nenechme kmen na kameni tohoto panlska, kter musme zniiti, abychom si na jeho troskch
vybudovali panlsko nae." A poslankyn Nlekenov (emigrantka, kter nemla v t dob ani panlskou sttn
pslunost!) vyzvala sv stoupence: "Chceme revoluci, avak nen to rusk revoluce, kter nm bude vzorem, my
mme zapoteb obrovskch plamen, viditelnch z cel planety vln krve, od kterch zrudnou moe!' Dne 20. nora
1936 byla ustanovena nov vlda v ele s ministerskm pedsedou Manuelem Azanou (1880-1940). Pes svoji
zdnlivou "umrnnost" zvisela jeho vlda vhradn na podpoe komunist a socialist, a mla vrazn sektsk
rysy. Kominterna na svm zasedn 27. nora 1936 se zabvala pouze "bolevizac" panlska. K zen rozmachu
komunistickho hnut na Iberskm poloostrov byli z Moskvy vyslni "odbornci" revolunho hnut: id Bla Kuhn
(vlastnm jmnem Kohn) znm z nechvaln proslul Maarsk republiky rad, kte byli vybaveni bohatmi
finannmi prostedky.
"... k veden vech stranickch boj je teba znanho mnostv penz a my vechny tyto penze ovldme! K
upesnn tohoto bodu podotkm, e k vytvoen jakhokoli novho spoleenskho du, vlky nebo revoluce,
kterkoli moci se doadujc ambicizn skupiny, jest teba pedem zaklepati na pln pokladny!" (Sez. IX., 7).
V beznu 1936 byli ji Bla Kuhn a jeho soudruzi Losovskij, Primakov, Berzin a Naumann v Barcelon a pustili se
"do prce". Zaloily Vojensk revolun vbor, kter ml bt zkladnou budouc Rud armdy. Jejich prce v armd
byla usnadnna "shovvavosti vas informovan panlsk vldy. Souasn bylo do panlska ji v tto dob
dopraveno velk mnostv zbran ze SSSR. Nap. potkem bezna 1936 sovtsk lo "Nva" vylodila v Seville
deset velkch beden vlenho materilu, vetn chemikli urench ke znehodnocen vody a potravin! Piblin v
te dob vylodil jin sovtsk parnk v Algecirasu velk mnostv zbran a steliva, kter bylo rozdleno
komunistickm bukm na rznch mstech panlska (Cadiz, Sevilla, Bajadoz, Cordba, Cacares a Jaen). Tyto
52

skutenosti se nepodailo utajit; napsal o nich soudob francouzsk tisk. Fondy, potebn k financovn revolunho
hnut, pak byly do Barcelony doveny v diplomatickch zavazadlech len "Sovtsk obchodn mise". Je zajmavm
faktem, e ani Bla Kuhn patrn nepostaoval a do panlska byl delegovn N. I. Bucharin (1889-1938). Oba byli
pozdji, jak znmo, zlikvidovni pi stalinskch istkch. Bucharin z Moskvy odjel pes Prahu a Basilej do Pae,
odkud po konferenci s mstnmi komunistickmi pedky odcestoval do Madridu.
Organizovnm teroristickho hnut byla ve panlsku povena fililka Kominterny tzv. Krestintern (Internacionla
rolnk). Vrchnm dozorem nad innost tto organizace byl poven Renaud Jean, pedstavitel Krestinternu pro
zpadn Evropu; ve vkonnm vboru byli nsledujc lenov: Garcia, Ankus Koritschoner, Fuchs a Thoman. Kvli
zajitn pomoci elezni byli do Madridu vyslni ti specialist z vboru tzv. Internacionly elezni, soudruzi
Ackerman, Wolfgang a Mironov. Po strnce technick urychlil ppravu rudch milic "Mopr" (Rud pomoc
Internacionly) a "Vok" (Ptel SSSR). Do psychologick propagandy byl zapojen i tehdy nejmodernj prostedek
- film. "Vchovnmi" filmy byly nzorn pedvdny poulin boje a spravedliv tdn nenvist, realizujc se v potrn
"zvec a zloineck buroasie". Nhod nebyl ponechn ani rozhlas. Pro ppad, e by se panlt komunist
nemohli alespo v prvnch hodinch a dnech spolehnout na panlsk rozhlasov stanice, dala Kominterna
prozrav pkaz francouzskm komunistm, aby za tmto elem upravili svoji vyslac stanici v Pai (rue
Montmartre .138).
Sovtskm vyslancem v Madridu byl v t dob jmenovn Moses Rosenberg, ktermu pomhali soudruzi Sokolin,
Bondarenko a Winter. Zmnn Moses Rosenberg se v Madridu astnil vech zasedn ministersk rady, co je
opravdu vzcn ppad v djinch diplomacie. Jednm z jeho prvnch in bylo zaazen nkolika agent Kominterny
do panlskho "Politbyra". Na tomto zasedn byl za ministerskho pedsedu vybrn Largo Caballero. Opravdu
brzy na to padla dosavadn pechodn vlda Giraldova a Largo Caballero se dostal k moci.
Moses Rosenberg si pivedl opravdu vybran personl: 140 osob- vhradn sovtskch agent, kte mli
panlskm milicionm vtpit kze (dosti nesnadn a nevdn kol) a nedostvajc se organizaci. Vldu v
katalnsk Barcelon ovldl generln konzul SSSR Antonov - Ovsejenko, otcovrah. Pro eskho tene uvdm
detail z jeho pedchozho ivota - psobil jako nelnk "obchodn mise" SSSR v Praze. Za sv spolupracovnky si
vybral jmenovit proslul teroristy: Krause, Mintze, Sibertzeva a Kolskho.
Dne 10. kvtna 1936 byl prezidentem panlsk republiky zvolen Manuel Azaria a o dva dny pozdji za marxistick
pomoci sestavil Cassares Quiroga (1884-1950) novou vldu. Dochz k rozshlm istkm v armd. (Generl F.
Franco byl de facto posln do vyhnanstv pod zminkou jeho jmenovn vojenskm guvernrem na Kanrskch
ostrovech.) Situace ve panlsku byla v polovin roku 1936 velmi neklidn. V Asturii trvala revolun stvka 14 tisc
hornk, v Madridu byly zaveny vechny tovrny a hotely, protoe "prost zamstnanci" se doadovali proputn
vech koleg, kte nebyli organizovni v marxistickch odborech. Jenom v jednom smru bych situaci hodnotil z
hlediska lidskosti kladn. V t dob se toti ve panlsku nekonaly b zpasy. Pina byla prost: vichni
nejslavnj toredoi byli ve vzen!
V tomto obdob revolunho teroru mlo pouze nkolik politik odvahu postavit se veejn proti proudu.
Nejznmj z nich byl Don Jos Calvo Sotelo - vynikajc enk, finann odbornk, autor mnoha knih a stat. Dne
17. 4. 1936 pronesl e, kter vzbudila pozornost ve panlsku i v zahrani: Pednesl v n detailn statistiku atentt
a ostatnch zloin Lidov fronty. Ji 13. 5. 1936 se panlsko dozvdlo o pomst vldy. Na Vchodnm hbitov
bylo nalezeno tlo zavradnho Dona Josho Calva Sotela. Poslanci "Renovacin Espaola" obvinili vldu z
vrady, spontnn opustili cortes (parlament), kde Gil Robles pronesl nebojcnou e, v n obvinil vldu z
odpovdnosti za spchan iny. Tato statistika vypad nsledovn: od 16. nora do 18. ervence 1936 (tj. do
potku obansk vlky) bylo znieno 170 kostel pln, 295 sten, zavradno bylo 330 osob, 1.511 osob
zranno, bylo provedeno 238 atentt, 159 loupench pepaden a vybuchlo 406 bomb. Takto tedy vypadal obrzek
"demokratick" republiky ve panlsku, kter byla a vlastn jet je pedkldna jako vzor proti "faistick diktatue".
Situace byla neudriteln. V ptek 17. ervence 1936 vypuklo povstn v Melille (panlsk Maroko), kter se
nsledujc den rozilo na Ibersk poloostrov. Do ela tohoto povstn se brzy postavil generl Francisco Franco y
Bahamonde (1892-1975), protoe generl Jos Sanjurijo Sacanell (1872-1936) tragicky zahynul ti dny po zahjen
nrodnho povstn. Generl Franco pak zvtzil v tlet krvav obansk vlce (1936-1939), kter navzdory opan
intenzivn propagand znamenala pro panlsko zchranu ped diktaturou bolevickho typu.

III. st
V minulm pokraovn jsem vylil situaci ve panlsku v letech 1931 - 1936 na pozad innosti skrytch sil, kter
prosazovaly svou vli prostednictvm zednskch l, a zejmna Kominterny. Klov datum pro djiny panlska
53

20. stolet je 18. ervenec 1936. Toto datum bylo do roku 1976 slaveno jako sttn svtek panlskho krlovstv.
Souasn znamenalo potek tm tlet krvav vlky, kter co do rozsahu, potu obt materilnch a pedevm
lidskch nemla obdoby od VSR a obansk vlky v Rusku.
Do ela povstn proti anarchistick vld komunist a socialist se postavili generlov Jos Sanjurjo Sacanell
(1872-1936), Emilio Mola (1887-1937) a Francisco Franco y Bahamonde (3. 12. 1892 - 20. 11. 1975). Protoe se
generl Sanjurjo zabil ji ti dny po zahjen povstn, stanul v jeho ele generl Francisco Franco. Je nezbytn
vnovat tto vynikajc osobnosti bli pozornost.
Tetho prosince letonho roku uplyne 100 let od jeho nedoitch narozenin. Pochzel z El Ferollu v Galcii. Tato
severozpadn oblast panlska m slavn historick tradice. Dialekt tohoto regionu, podobn sousedn
Portugaltin, je mnohmi autory pokldn za nejstar formu romnskho jazyka na Pyrenejskm poloostrov.
Galicijskm nem tvoili ve stedovku mnoz "trovadores" (trubadi). Samotn EI Feroll m slavn nmon
tradice. Pozdj generalissimo a vdce panlskho sttu Franco se narodil v rodin nmonho dstojnka Dona
Nicolase Franca y Salgado Aranja, a Doni Pilar Pahamonde y Pardo. Poktn byl v posdkovm chrmu jmnem
Francisco Paulino Hermenegildo Tedulo. Ji od dtstv chtl bt nmonm dstojnkem jako jeho otec. Jako
osmilet pr prohlsil ke sv. seste: "Zemt na loi je patn vc - chci zemt pro vlast. (Morir en la cama es una
cosa malissirrra, quiero morir por la patria). Protoe vak pozdji nmon akademie v EI Ferollu pestala pijmat
nov aspiranty (to souviselo se ztrtou poslednch zmoskch drav panlska v r. 1898), vykonal mlad Franco
pijmac zkouky na Vojenskou akademii v Toledu (oddlen pro pchotu). 13. ervence 1910 ukonil tuto Akademii
a v hodnosti poruka nastoupil slubu u pho pluku. Zastnil se boj v Maroku, kde na sebe upozornil svmi
nevednmi schopnostmi a velkou osobn odvahou. Ve svch tyiaticeti letech se stv nejmladm generlem
panlsk krlovsk armdy.
Vznamnou etapou jeho vojenskho ivota byla pprava budoucho dstojnickho sboru. V obdob diktatury Primo
de Rivery navtvoval Franco mimo jin i Nmecko, kde se seznmil s vlenmi kolami v Dranech a v Berln.
Po nvratu do panlska byl Francisco Franco jmenovn velitelem nov zzen Veobecn vojensk akademie v
Zaragoze. (5. jna 1928 pronesl slavnou uvtac e k dvma stm patncti kadetm). Na tto Akademii osvdil
mimo jin sv pedagogick schopnosti a vypodal se s dosavadnmi nepodky. Stoj za zmnku, e nap. pijmac
zkouky byly na zsad anonymity, take zkouejc posuzovali pouze vkon a neznali pi tom jmno kandidta
dstojnickho sboru. Krom toho se Franco postaral o kvalitn modern uebnice a vyuval i tehdej novinky
naunch vojenskch instruktnch film. Veobecn vojensk akademii v Zaragoze se dostalo nejvyho uznn
ze strany tehdejch svtovch vojenskch odbornk. Napklad proslul francouzsk ministr vlky Andr Maginot
(1877-1932) po nvtv Zaragozy a shldnut vcviku novch ekatel dstojnick hodnosti prohlsil: Armda,
kter budou veleti tito budouc dstojnci, me doshnouti veho!" Generlu Francovi odevzdal Maginot odznaky
komandra francouzsk estn legie. Je pochopiteln, e pro nov republiknsk vldy panlska po roce 1931
byla Veobecn vojensk akademie v Zaragoze doslova trnem v oku. Zskala si toti povst "hnzda monarchismu a
tradice."
Zmnn Manuel Azaa (nov ministr vlky v republiknsk vld) ji proto zruil jedinm krtem pera. Generl
Franco se o tomto rozhodnut dozvdl v Pyrenejch, kde prv probhaly manvry. Na dleitost zskn armdy
upozoruj Protokoly sionskch mudrc slovy:
"Ve skutenosti nemme ji dnch pekek. Nae nadvlda jest tu za tak nezkonnch podmnek, e ji lze
veobecn oznaiti silnm slovem DIKTATURA, kterou maskujeme veobecnou frz Diktatura proletritu! - V dobr
ve mohu prohlsiti, e my nyn dlme zkony, my jsme soudci, my ukldme tresty. Odsuzujeme i popravujeme i
udlme milost. A jako nelnci vech naich existujcch armd jsme my tak jejich vrchnmi vojevdci!"
(Sezen devt, paragraf tvrt.)
Je a neuviteln jak tato slova vystihuj tehdej situaci ve panlsku.
Francesco Franco ml vysokou osobn zsluhu na potlaen povstn v roce 1934 (o tchto udlostech jsem se
ble zmnil v minulm lnku). Jako nepohodln byl odsunut na Kanrsk ostrovy (Santa Cruz de Tenerife). Byl si
dobe vdom toho, e se jedn o faktick vyhnanstv. Tmto zpsobem chtla Fronte Popular (Lidov fronta) isolovat
nepohodlnho vlastence a populrnho generla. Zde byl vystaven intensivnmu sledovn vldnmi pehy, kte ho
steili doslova ve dne v noci. "Jsou tomu ji dva roky, co mne Moskva odsoudila k smrti," ekl v t dob svmu
pobonkovi. Pokus o atentt na generla Franca se uskutenil 13. ervence 1936. Atenttnci chtli pelzt oplocen
parku a proniknout k stednmu pavilnu, kde pobval generl Franco. Byli vak spateni dstojnkem, kter byl
ukryt na stri a vstely byli zahnni na tk.
54

F. Franco pesto dlouho vhal se zahjenm povstn proti republiknsk vld. Rozhodujcm impulsem nakonec
byla vrada Josho Calva Sotela. panlt komunist se v t dob chystali k poslednmu rozhodujcmu deru
(vzdlen se situace podobala udlostem v Chile ped 11. zm i973).
Povstn proti levicov republiknsk vld vypuklo pedasn, v ptek 17. ervence v Melille - v tehdejm
panlskm Maroku. (Cauta a Melilla jsou dosud soust panlska, zatmco vtina bvalho panlskho Maroka
se v roce 1956 slouila s bvalm francouzskm Marokem a mezinrodnm pstavem Tanger v Krlovstv
marockm). Do ela povstn proti posdkovmu veliteli v Menille, svobodnmu zedni generlu Romeralesovi se
postavili plukovnk Solans a podplukovnk Malin don Helio Rolando de Tella, kter se vrtil z exilu. Rovn ve
vojensk posdce v Cest panoval v t dob velk neklid. Bylo slyet hlasy: "Budeme-li otlet, marxist ns zni."
Dleit byla podpora, kter se povstn dostalo ze strany mstnch muslim. "Jsme astni, meme-li pomhati
svm bratm potrati komunismus, kter je negac vry." Zde Lidov fronta podcenila nboensk ctn muslim a
nechtn spojila odvk neptele - katolky a muslimy.
Kdy prezident Azaa obdrel zprvy o udlostech v Maroku, jeho prvn otzka znla: "Co dl Franco?" Byl
uklidnn odpovd ministerskho pedsedy Casarese Quirogy: "Ale ten je dobe steen na Kanrskch ostrovech."
V t dob se podailo generlu Francovi v dvoumotorovm letadle OH-Rapide odlett k Tetunu. Tam vydal sv
prvn prohlen, vyslan rozhlasem: "...Zaat hnut strhne cel panlsko! dn lidsk sla je nezadr! Viva
Espaa!"
Bhem nkolika prvnch dn zskalo povstn znan zemn zisky: 19. ervence byla obsazena Sevilla: (Za
oficiln zatek povstn byl pozdji vyhlen 18. ervenec, kdy se k povstn pipojil generl Franco a vojensk
akce se rozily z Maroka na evropsk panlsko). Po prvnch spch se vak zdlo, e povstn bude potlaeno.
Na stranu levicov republiky pelo tm cel lostvo, kter bylo podle osvdenho receptu bolevick revoluce v
Rusku vystaveno zvlt siln indoktrinaci ze strany sovtskch poradc. Proti povstn vystoupilo nejenom lostvo,
ale zvlt veejn propaganda a oficiln diplomacie vtiny stt svta. Vlda v Madridu mla v dren zlat
zsoby panlsk banky a navc generl Sanjurijo, kter se vracel z Portugalska, se stal obt leteckho netst.
Bez pehnn meme konstatovat, e rozhodujc podl na tom, e povstn hned v prvnch dnech neztroskotalo,
ml Francisco Franco.
Zdnliv rozhodujc vhoda, kterou levicov vlda mla v nmonm lostvu, se nakonec ukzala bt Pyrrhovm
vtzstvm. Aby se toti definitivn zmocnili flotily, museli komunist povradit vtinu schopnch nmonch
dstojnk a tm bylo vlen lostvo pivedeno do znan chaotickho stavu. Nejlepm dkazem tto skutenosti
je fakt, e nmon jednotky poven steenm zkho Gibraltarskho prlivu, nebyly schopny zabrnit, peprav
posil Francovi z Maroka do evropskho panlska.
Kritickm okamikem prvn etapy obansk vlky byly listopadov dny roku 1936. Francisco Franco ml tehdy
pravdpodobn dost sil k ovldnut hlavnho msta Madridu. Pro to tehdy neuinil? Konen hodnocen vyznv v
jeho morln prospch. Rozhodl se toti nejdve zachrnit obrnce Alcazru v Toledu, kte dlouho odolvali
obleen republiknskch vojsk. Tm ovem dolo ke zdlouhav pozin vlce ped Madridem, kter trvala tm 29
msc.
Tehdy tak dolo k vraznmu "zmezinrodnn" obansk vlky. Prv v jnu se panlsk republice dostv
rozhodujc pomoci ze strany SSSR. Francouzsk hranice byla prakticky otevena a do stedomoskch pstav byl
dodvn vlen materil nejrznjho druhu. Do boje zasahuj vraznm zpsobem mezinrodn interbrigdy.
eln msto mezi interbirgadisty zaujmali ei a Slovci. Nelze poprat skutenost, e znan st z nich byla
vedena opravdu nezitnmi pohnutkami a touhou pomoci zkonn vld proti faismu. Navzdory vitm nzorm si
vak dovoluji tvrdit, e jejich ast nenle ke slavnm strnkm eskoslovensko-panlskch vztah.
Zajmavou pozici zaujmaly Velk Britnie a Francie. Po mm soudu kalkulovaly s oboj monosti - s vtzstvm
levicov republiky (pro n lep varianta), nebo s vtzstvm generla Franca. V tomto ppad si chtly skryt sly,
jejich nstrojem byly vldy Velk Britnie a Francie, "osladit" svj nespch. Zvan dvody m vedou k zvru,
e Velk Britnie svm zpsobem vlastn chtla "odkzat" Itlii, kter se j svoj politikou stvala krajn nepohodln
a hodlala ji nechat vykrvcet na panlskch bojitch. Proto skuten vyhlsily nakonec oficiln podporu
povstaleckmu panlsku. V oficiln literatue bv zejmna zdrazovna podpora Nmecka (Legie Condor aj.),
ale rozhodujc lidsk zdroje dodvala pedevm Itlie.
Detailn popis obansk vlky by si ovem sm vydal celou studii. Pro strunost uvdm, e potkem roku 1939
bylo jasn, e dny republiknsk vldy jsou seteny. 26. ledna 1939 byla dobyta Barcelona a 28. bezna padlo i
hlavn msto Madrid. Posledn "stedn zprva z hlavnho stanu generalissimova" z 1. dubna 1939 znla:
55

"Dnes byla zajata a odzbrojena rud armda a nrodn vojsko tak doshlo svch poslednch cl. Vlka je
skonena!"
Ve III. roce vtzstv, v Burgosu dne 1. dubna 1939
Nejvy velitel: Franco
Na pravou mru je nutn uvst jet jednu okolnost. Bv zdrazovno, e bojovnci republiknskho panlska
byli internovni ve Francii. V noru 1939 Lon Blum ve Francii a major Attlee v Londn (pozdj ministersk
pedseda od roku 1945) ohlaovali velkou bitvu, kterou oekvali u Gerony, stediska interbrigd. Msto toho
ustoupilo 300 tisc interbrigadist k francouzsk hranici a dalo o voln prchod. Francouzsk republika jim poskytla
azyl, ale jejich zbabl postoj byl pro skryt sly nepochybn znanm zklamnm. Nebylo snad internovn
interbrigadist projevem jejich nelibosti, resp. pomsty? Zvrstva, kterch se na zem pod svoj kontrolou dopoutli
zejmna sovtt poradci, jsou relativn dobe znma. Jako drobn detail uvdm fakt, e mnoz zastelen panl
(pedevm v Barcelon) mli na krku cedulku s npisem: "Byl zastelen proto, e nevolal - a ije Lenin!' K otzce
ztrty mnohch vzcnch pamtek jenom strun: existuj dokumentrn snmky napklad rozezanch obraz El
Greca s vyrytmi komunistickmi a anarchistickmi znakami. Znan st panlskho klru a eholnk byla
doslova zmasakrovna.
Podle mho nzoru se jednalo o deformaci mylenky idovsk lechty. st souvrc dokonce tyto masakry
zdvodovala pomstou za vypovdac edikt pro idy, kter 31. 3. 1492 vydal krl Fernando Aragonsk (podobn jako
byla "poprava" krle Ludvka XVI. odvodovna pomstou za zruen du templ za krle Filipa Slinho ve 14.
stolet).
Protoe dlouhou dobu studuji djiny vlastnho nroda i nrod gojmskch, hodnotm Francisca Franca jako
jednoho z tvrc djin. O panlsko se zaslouil i tm, e nedopustil jeho zavleen do krvavho dramatu 2. svtov
vlky, e povznesl zemi hospodsky (oprvnn se mluv o panlskm hospodskm zzraku). Francovo pojet
hospodstv vychzelo z korporativnho systmu spoluprce jednotlivch td a stav (nikoli tedy z princip klasick
trn ekonomiky). Meme ci, e panlsko dosud erp z jeho vsledk, nejenom vtzstv v obansk vlce.
Skryt sly ovem potaj s dlouhmi historickmi seky. Po smrti F. Franca 20. listopadu 1975 dochz k
postupnmu zvratu jeho politiky. V roce 1977 byla opt piputna innost komunistick strany a od roku 1982 uruj
politiku panlska socialist. panlsko se zapojilo (lpe: bylo zapojeno) do globlnho celosvtovho plnu. Jak
bude jeho budoucnost, je tk odhadnout.
V kadm ppad se Francisco Franco zapsal do slavn tiscilet historie panlska, kter obohatilo kulturu
Evropy i svta. Mechanick srovnvn Franca s Mussolinim nebo Hitlerem svd pinejmenm o nedostaten
znalosti fakt a souvislost. Sedmnct let po smrti tto osobnosti je ji vhodn doba ke zhodnocen pnosu velkho
syna panlskho nroda. Pokud mj lnek pispje k probuzen zjmu o sloitou problematiku modernho vvoje
panlska, pak splnil svj el.

56

Jin Afrika
Petr Mutinsk

I. st
V rmci volnho serilu lnk o historickch koenech judaismu se zamm v nsledujcch dcch na djiny
oblasti, kter ohledn strategickho a hospodskho vznamu nle ke klovm regionm svta. Mm zde na
mysli Jin Afriku, kter v souasn dob pechz ze systmu apartheidu k "demokracii" zpsobem, kter pipomn
nkter zem stedn a vchodn Evropy.
Zjem id o africk kontinent se d datovat do skuten prastarch dob. Jednalo se ovem pouze o
severovchodn a severn st svtadlu. O idovskch diasporch v severn Africe a jejich asti na rychlm
vtzstv mohamednskch Arab v sedmm stolet jsem se ji zmnil. Po tm tisciletm peruen pipadla
severn Afrika po jazykov a kulturn strnce do semitsk sfry. Po Karthagincch, jejich vztah k Fnianm (kte byli
zase sousedy staroidovskho nroda v Palestin a zce s nm jazykov pbuzn) by se dal pirovnat ke vztahu
Anglian a dnench Amerian -Yankeej, nebo Holanan a jihoafrickch Br. Arabov s vznamnou pomoc
mstnch idovskch kahal sjednotili severn Afriku na semitskm jazykovm zklad. Daleko vznamnj vak
byla skutenost, e cel tato oblast byla sjednocena na islmskm nboenskm zklad; kesanstv, kter zde
pedtm kvetlo (v historickch zprvch mme potvrzenu existenci nkolika set biskupstv) bylo prakticky
zlikvidovno. Kesansk Evrop byla Afrika umle vytlaena z okruhu zjm. Tento fakt nebyl zpsoben njakm
"zpecnictvm" tehdejch Evropan (proti tomu nejlpe svd kov vpravy, taen Viking-Norman, jako i
misionsk cesty), ale byl clevdomm zenm procesem.
Kesanskm Evropanm bylo nejenom tm nemon vstupovat do muslimsk Afriky, nbr bylo jim to asto
vslovn zakzno. Proti tomu na druh stran pozorujeme rozkvt idovskch obc v muslimskm svt, tedy i v
Africe. Se svmi souvrci pstovali id il styky. Vzhledem k tomu, e Arabov ji v destm stolet znali
podstatnou st vchodn Afriky - byli usazeni mimo jin na takovch mstech jako Mombasa, Mosambik a Sofala,
znali ostrovy Madagaskar a Komory, sahala ji tehdy oblast vlivu a obchodnch styk idovskch obc a kesansk
Evropy a po 20. stupe jin ky.
Podobn jako u starovkch Fnian, byly i u idovskch obchodnk tyto informace psn steeny a tajeny. Jen
tak se mohlo stt, e prvn, kdo v Evrop mohl podat spolehliv zprvy o vchodn Africe na jih od rovnku, byl a
znm Bentan Marco Polo (asi 1254-1324). Od svch lodnk se dozvdl na zpten cest z ny mnoho
podrobnost o tchto oblastech, mimo jin o kesansk habesk i, i o tehdy jet polokesanskm ostrov
Sokotra. Bylo to do znan mry zsluhou prv jeho knihy "Milion", e se na evropskch mapch kolem roku 1350
zaaly obrysy Afriky blit skutenmu stavu.
Pi svm vylen geneze obansk vlky ve panlsku jsem objasnil skutenost, e Pyrenejsk poloostrov byl do
znan mry "zem zaslbenou" pro idovsk kahaly. To plat samozejm v prvn ad pro ty oblasti Iberskho
poloostrova, kter byly pod pmou vldou Maur - tj. muslim. id se vak snaili maximln uplatnit - pokud to
mstn podmnky jen trochu dovolovaly, i v kesanskch sttech poloostrova - v Kastilii, Leonu, Aragonii a v
Portugalsku. Ns bude v souvislosti s Afrikou nejvce zajmat posledn jmenovan stt. Portugalsko se postupn
osvobozovalo od arabsk nadvldy ponaje jedenctm stoletm. Roku 1147 dobyli kesan souasn hlavn
portugalsk msto Lisabon. Po vytlaen Maur si Portugalsko uhjilo nezvislost i vi sousedn Kastilii pouze
pozdji v letech 1580-1640 bylo spojeno se panlskem. Nejstarmi literrnmi pamtkami portugalsk provenience
jsou pozstatky tzv. Gallicijsko-portugalsk lyriky z konce 12. stolet. (Srovnej lnek o pvodu generalissima Franca
v TP . 62 naeho serilu.) Vzhledem k tomu, e gallicijsk ne je portugalskmu jazyku velmi blzk, meme
politicko-jazykov vvoj s jistou reservou posuzovat jako "promarnnou anci" na jednotn jazyk a stt (podobn jako
ei-Slovci nebo Nmci-Holanan, kde se v jistch historickch obdobch jevila reln nadje na jazykovou
jednotu).
Portugalsko bylo prvnm sttem kesan na Iberskm poloostrov, kter zmnil reconquistu (tj. znovudobyt
ztracench zem v conquistu (tj. dobyt, peel tedy do toku). Roku 1415 dobyli Portugalci Ceutu v Maroku (dnes
soust panlska jako jedna z jeho poslednch drav). Nastv slavn ra portugalskch nmonch vboj a
velkch zempisnch objev. Tento mal nrod (v 15. stol. se poet obyvatel Portugalska odhaduje na jeden a dva
miliony) prokzal, e v jeho ilch je krev dvnch Iber, mskch legion a germnskch Sueb (Svv). Za
ideovho pvodce portugalskch zmoskch objev bv povaovn portugalsk princ Jindich Plavec (+ 1460).
Osobn sice nikdy nepodnikl vt plavby po moi, v djinch je vak zapsn zejmna jako velmistr Kristova du,
zaloenho k potrn muslim a jinch heretik z katolickho hlediska. V tto funkci vnoval maximum energie na
57

podncovn zmoskch cest. Byl k tomu veden nkolika dvody. Dozvdl se (patrn od idovskch kupc), e se
ze Senegalska provozuje iv obchod se zlatem do Maroka. Z tohoto dvodu se snail o to, aby se Portugalsko
pokusilo doshnout on zlat zem, lec za pout. Dal dvod byl "ideov-politick". Princ Jindich toti doufal, e
Portugalci najdou zpadn pramen Nilu a zskaj spojenectv s kesanskho arciknze Jana (vme, e EthiopieHabe byla opravdu kesansk), a tm spojence proti islmu. Roku 1433 obeplulo Jindichovo lostvo mys Bajador,
roku 1443 zahldl Don Fernandez Zelen mys (Cabo Verde). O nco pozdji objevil Lancelot st eky Senegal.
Roku 1457 je ji na jedn italsk map zakreslen mys Palmas. Po dvou tisci letech doshli tak Portugalci stop
Karthaginc (Hannona), kter prvn ve starovku spatil tuto oblast. Tm byly zrove vyvrceny vechny povsti
(nen teba dodvat, e umle en), kter vyprvly v Evrop o nesnesitelnm ru slunce, o "vroucm moi" a o
hoc zemi. V roce 1453 dobyli zatm Turci Konstantinopol a definitivn tak peruili spojen mezi Dlnm Vchodem
a Zpadem. Ukazovala se stle nalhavj poteba najt cestu do Indie po moi. V letech 1481-1495 panoval v
Portugalsku inorod krl Jan II., kter programov pokraoval ve snahch Jindicha Plavce. Konen roku 1482 byl
vysln Diego Cao podl zpadnho pobe Afriky. Roku 1485 objevil st eky Kongo, ve kterm marn hledal
moskou inu, vedouc na vchod. V ptm roce se dostal a k mysu Cross na severozpad od pozdjho
Svakopmundu. V srpnu dalho roku (1486) opustil Portugalsko Bartolomeo Diaz. Ped vpravou se hojn stkal
napklad s kartografem Martinem Behaimem (podle nkterch pramen dajn pvodem z ech) a ml na svou
dobu vynikajc teoretick znalosti zempisu. Asi u 25 st. 50 min. jin ky pistl u africkho pobe a obeplul
odtamtud, zahnn prudkou bou ani to zpozoroval nebo jen tuil, jin cp Afriky. To bylo mon zjistit teprve z toho,
e nov pobe lo smrem severovchodnm. Kdy se dostal do zlivu Algoa, donutilo jej vzbouen mustvo
obrtit se nazpt. Na tomto vynucenm nvratu uvidl podl jihoafrickho pobe, v blzkosti nejjinjho cpu
Africkho pedho, nazval nejjinj mys Afriky "Mysem boulivm" (Cabo termentoso). Krl Jan II. ovem tento
nzev zmnil s pohledem na budouc cestu do Indie na Mys Dobr Nadje. Pi jedn z nsledujcch vprav do Indie
zahynul Bartolomeo Diaz dne 29. dubna 1500 v blzkosti mysu, kter objevil. Portugalsk bsnk Luis de Camoes
(1524-1580) postavil tomuto objeviteli nejjinj Afriky nesmrteln literrn pomnk ve svch "Lusovcch", stejn jako
Vasco da Gamovi. Ten pak splnil dvn sen a navzal spojen s Indii obeplutm Afriky.
Tato kapitola ze svtovch djin, tkajc se navazovn spojen s Indi a s oblast nynj Indonzie a ostatnmi
zemmi Dlnho Vchodu, kter je charakterizovan i doasnou portugalskou hegemonii nad oblast Indickho
ocenu, je neobyejn zajmav a poun (bez pehnn se te jako nejnapnavj romn), pesahuje vak
zlomenou thematiku tohoto pspvku.
Vrame se tedy k na problematice. Je charakteristick, e ruku v ruce s portugalskm vojkem a katolickm
misionem (nebo jen tsn za nimi) krel alespo v prvn fzi portugalskch vboj tak idovsk kupec. "idovt
obchodnci byli v Jin Americe sto let ped pistnm Otc poutnk v Plymouth-Rocku. id oteveli ji roku 1492
cukrov tovrny na sv. Tomi. Byli v Brasilii ji pevn usazeni, kdy stlo teprve nkolik vesnic na pobe dnench
Spojench stt... Ptomnost id po cel zemi, jejich zk kmenov souruenstv zachovalo je jako nrod mezi
ostatnmi nrody, jako spolek, jeho agenti byli vude k nalezen." (Srov. H. Ford, mezinrodn id - svtov problm
I., Praha 1924, str. 13.). zkou spoluprac idovskch obchodnk a idovskho kapitlu s portugalskou korunou
(alespo v nepm form) se d svtlit tak skutenost, e der proti idm v Portugalsku a zaveden inkvisice se o
nkolik desetilet opozdil oproti sousednmu - ji sjednocenmu a konsolidovanmu- panlsku. Ve panlsku dolo
k vyhnn id ji roku 1492, v Portugalsku a ve tictch a tyictch letech 16. stolet, tj. v dob, kdy spchy
protestantsk reformace v cel Evrop byly pmo oslujc - a na Pyrenejsk poloostrov. Vyhnan portugalt id
se vysthovali - podobn jako jejich panlt krajan - do rznch oblast. Znan st z nich se vak krom
Stedomo uchlila do Nizozem. Nejznmj z holandskch id, kte mli pedky v Portugalsku, byl filosof Baruch
Spinosa.(1632-1677). Se panlskem sdlelo Portugalsko stejn osud. S vyhnnm id postupn ztrcelo finann
nadvldu. Vyhnan id pak vemon podporovali zejmna stt, za jeho vznikem stlo Holandsko - ili Spojen
provincie. Nepekvap ns tak urputn zpas Holanan zejmna o africk portugalsk kolonie v Indickm ocen.
Je zejm, kdo dval Holananm a Anglianm impulsy, eventueln i pedval tajn informace. (Psn utajovn
zempisnch znalost v Portugalsku 15. stolet nemlo obdoby nikdy v cel tehdej Evrop.) Vvoj v jin Africe pod
vldou holandskch Br a Anglian bude pedmtem dalho lnku.

II. st
V minul sti jsem nastnil vvoj a k obdob pelomu stedovku a novovku (podle klasickho dlen, tj. na
pelomu 15. a 16. stolet, kdy Portugalci doshli nejjinjho cpu Afriky a odtud objevili spojen do Indie.
V 16. stolet se vak situace vyvjela ponkud jinm smrem ve panlskch kolonich v Jin a Stedn Americe, a
jinak u portugalskch koloni. Portugalci nestaili ovldnout cel vnitrozem Afriky, ale spokojili se se zajitnm
58

klovch oprnch bod. Zlikvidovali v Indickm ocenu nkolikrt silnj tureck lostvo. Sultnovi zstal pouze
przdn titul "vldce obou mo." Pro skryt sly byla situace nebezpen zvlt za vldy Filipa II. (1556-1598), kter
se roku 1580 stv rovn krlem portugalskm. Osud Holandska se v nkterch chvlch ocit na vkch, stejn
jako Anglie Albty I. (1558-1603). Dolo tu toti ke spojen dvou tehdy nejvtch kolonilnch formou personln
unie. Jak u vme z pedchozch st, zejmna Spojen provincie (tj. Holandsko) pedstavovaly v tehdej dob
nejvt oporu skrytch sil svtovho judaismu. Veker stalet zkuenosti i nastdan kapitl byly pouity nejenom
na obranu Holandska (a pozdji Anglie), ale i na vytvoen obrovsk koloniln e. Pipomeneme-li si skutenost, e
v potcch portugalskch zmoskch vboj v 15. stolet byl v prvn ad siln zainteresovn idovsk kapitl,
nedivme se, e ztrta vhodnch afroasijskch trh byla pro nj prost nepijateln. Protoe v danm okamiku
nelo jet zvrtit vnitn politiku spojen panlsko-portugalsk habsbursk e sob vhodnm smrem (o to se
starala siln katolick vra v tchto sttech a pevn absolutistick moc krle), bylo nutno za kadou cenu podporovat
nov vznikl holandsk stt, kter byl nkdy dokonce pmo chpn jako "nov Izrael". Nen tak nhodou, e striktn
kalvinismus, kter byl oficiln ideologi Holandska, zastval thesi predestinace (peduren) v pravm slova smyslu
"ad absurdum." Predestinace v kalvnskm pojet (podle J. Kalvna, 1509-1564, zakladatele tohoto smru,
mimochodem rovn idovskho pvodu) znamenala, e Bh pedzvdl jet ped stvoenm svta, kdo bude
zatracen a kdo spasen. K tomu lovk neme nic pidat ani ubrat. Je tedy pouze jenom jakmsi automatem.
Nepomhaj dobr skutky. Znmkou vyvolen u na tomto svt je nap. to, e se nkomu dobe da po materieln
strnce. Odtud tak schvalovn lichvy, kter byla katolickou Crkv psn zakzna, idel tzv. levn crkve, okzal
prostota v odvn (nejastji ern barva ap.). Nen nhodou, e kalvinismus tolik zdrazuje Thoru (a obecn Star
zkon v kesanskm pojet. Vlivy Talmudu je mono spatovat v jistm nbhu k ovinismu u Holanan, kte se
zaali v dob nadvldy striktn kalvnsk ideologie povaovat za nrod peduren - predestinovan - za nov Izrael!
V dob vlky za uhjen sv nezvislosti na pevnin (1566-1609 a 1621-1648) proti panlsku kladli Holanan
velk draz na lostvo, kter dky tajn podpoe Anglie nebylo zcela znieno (na rozdl od tzv. lesnch geus, kte
byli zlikvidovni vvodou z Alby). Z moe zan tak osazovn vlastnho holandskho zem, ponaje rokem 1572.
Tento boj na pevnin vak byl spn pouze z sti (jin Nizozem - pozdj Belgii - se podailo panlm uhjit).
Souasn spolu s anglickm lostvem podali Holanan pirtsk pepady panlskch a portugalskch lod, a to
i v dob dvanctiletho pm (1609-1621).
V polovin 17. stolet se Holanan pevn usadili v nynj jin Africe. Roku 1652 zaloili pobl mysu Dobr
nadje zsobovac stanici pro lod Vchodoindick spolenosti. Z tto stanice vzniklo pozdji dnen Kapsk msto.
Do konce 18. stolet pak zabrali holandt kolonist rozshl zem a k ece Vaal. Vyhladili pi tom nebo zotroili
zcela pvodn obyvatelstvo - Hotentoty a Kovky. V tomto svtle je nutno pehodnotit dosavadn podn, kter l
pouze panlsko-portugalskou kolonizaci jako nepetrit etz tisku, padku a neslchanch kivd, zatm co
kolonizace anglickou a holandskou vydv za civilizan pokrok.
V 18. stolet vak dochz k pesunu tit skrytch sil z Holandska na nov vzniklou Vel. Britnii. Jako byli
Holanan vytlaeni ze Severn Ameriky (nap. New York byl pvodn holandskou osadou s nzvem Nov
Amsterodam), ke stejnmu procesu dochz i v jinch stech svta - jin Afriku nevyjmajc.
Jakoby byla "vybita baterie", Holandsko zan upadat v politice zahranin i vnitn (stup z industrializace k
sten reagrarizaci). K vytlaen Holanan z Kapska pichz na konci 18. stolet za zajmav historick situace.
Bhem Velk francouzsk revoluce obsadila francouzsk vojska mimo jin Holandsko, ze kterho vytvoila vasalsk
stt- tzv. Batavskou republiku. Anglian vyuili tto situace a zabrali novmu spojenci Francie st zem, mezi
jinm prv Kapsko (r.1759). Ani po skonen napoleonskch vlek nemnili Britov vzdt se sv koisti. Jinho
nzoru byli ovem Holanan, usazen mnohdy ji nkolik generac v jihoafrick kolonii. Pro tyto osadnky se vil
nzev Brov (z holandskho "Boer", tedy sedlk, rolnk, co etymologicky souvis s nm. Bauer). Nespokojenost s
anglickou koloniln sprvou mla mnoho pin - poven anglitiny na jedinou edn e, zruen mstn
samosprvy, zruen otrock prce v Kapsku a jin dvody. st Br se proto rozhodla opustit sv farmy a najt si
nov domov mimo oblast britsk sprvy i angliknskch mision. V letech 1836-1840 dochz proto k tzv. velkmu
trecku, tj. taen neboli sthovn. Odhaduje se, e se ho zastnilo asi 10 tisc Br, pak nsledovali dal. Brov
zaloili dva nov stty: mezi ekami Oranj a Vaalem vznikl Svobodn stt oransk, za ekou Vaalem a k ece
Limpopo pak Transvaal (s oficilnm nzvem "Jihoafrick republika"). Pro plnost dodvm, e krtkodob existovala
jet tet brsk republika Natal. Vzhledem ke sv jedinen poloze (tato republika byla dleit pro cestu do Indie)
ji Britov anektovali ji v roce 1843. Opt se ukzalo, e skryt sly neznaj vdnost vi tm, kte se o n v
minulosti tolik zaslouili.

59

Pokud jde o hospodsk vznam, stlo Kapsko do edestch let 19. stolet daleko za britskmi koloniemi
Kanadou a Austrli (o Indii nemluv). Hlavnmi exportnmi artikly byly pevn vlna a ke. V souvislosti se stavbou
Suezskho kanlu zaal v Londn dokonce pevaovat nzor, e vznam Kapska logicky poklesne i z hlediska
vojensko-strategickho. Tehdy se zdlo, e brsk (tedy holandsk) republiky peij nebo dokonce e dojde k
zptnmu posunu.
Velk obrat situace pinesl rok 1867, kdy byly objeveny prvn diamanty v dol eky Oranje a Vaalu. Roku 1871 pak
byla objevena diamantov pole u dnenho Kimberley. Zan se rozvjet i tba zlata. Dky tomuto exportu z
jihoafrickch britskch koloni Kapsko a Natal zskalo londnsk finann a obchodn centrum (znm City of London
pod kontrolou idovskch bank) prakticky monopol svtovho trhu.
Ji v tto dob byly v oblasti jin Afriky komplikovan rasov vztahy, kter se nevybjely pouze v konfliktu mezi
holandskmi Bry a Angliany, ppadn mezi bloskou meninou obecn a ernoskou vtinou. Za prac sem byli
doveni i Indov, kte lpe sneli klimatick podmnky a pi tom pracovnmi schopnostmi pedili ernochy.
I v tomto rasistickm principu, kter v tak ostrch formch neml jinde ve svt obdoby, meme spatovat vliv
Talmudu. V jednom ze svch pedchozch lnk k osob Dr. T. Herzla (TP . 41 a 42) jsem se obrnji zmnil o
tom, jak vznam dr. Herzl pikldal prv Africe. Nen tak nhodn, e za druh svtov vlky jedna z
umrnnjch variant nacistickho een idovsk otzky spovala ve vysthovn evropskch id na
Madagaskar.
Zmnn pomry vedly ji v posledn tetin 19. stolet k astm nrodnostnm i vysloven rasovm tenicm. Roku
1893 zahjil mimo jin svoji innost v jin Africe tehdy mlad prvnk Mahtma Gndh (1869-t948). V rmci
posilovn britskho impria, kter tehdy stle znamenalo (vedle nastupujcch USA) hlavn zkladnu skrytch sil,
stly v cest ob jmenovan republiky Br. V letech 1899-1902 dolo proto ke znm bursk vlce. Brov bojovali
hrdinn proti obrovsk pesile (maximln 60 tisc Br proti plmilionov britsk armd v zvru vlky).
Britov pedpokldali, e vlka s Bry bude v podstat vce mn pouhou policejn akc. Tce se vak pepotali.
Prvn fze vlky byla charakteristick doslova pokoujcmi nespchy britskch expedinch vojsk. Porky tce
otsly sebevdomm Brit a vyvolaly tak vlnu sympati evropsk veejnosti vi Brm. 11. prosince 1899 byl
poraen britsk generl Methuen ped Kimberley u Magerfonsteinu a o pt dn pozdji dokonce i vrchn anglick
velitel generl Buller. Anglick veejnost byla na sklonku stolet, v prosinci 1899, doslova okovna, jak jednoznan
vyplv z analzy tehdejho tisku.
Brov vak marn spolhali na zahranin pomoc. Jasn se znovu ukzalo, kdo ovld svtovou politiku. Je to
pmo tankov pklad toho, e prv v e tzv. demokratizace zahranin politiky mnn gj neuruje ani v
nejmenm skutenou politiku.
V Protokolech sionskch mudrc teme: "V ptomn dob jsme jako mezinrodn moc nezraniteln. Budeme-li vak
napadeni jen jednm gojmskm sttem, zastanou se ns stty jin."
(Sezen III., paragraf 18)
Kdo jenom trochu sleduje souasn svtov dn, jist mi d za pravdu, e tato slova z roku 1897 plat beze zmny
dodnes.

III. st
V pedchozch dvou pokraovnch cyklu o djinch judaismu jsem podal nstin vvoje jin Afriky a do potku
20. stolet. Zdraznil jsem zejmna ty styn body, kdy celosvtov politika skrytch sil akcentovala vznam jin
Afriky - a u z dvod strategicko-geopolitickch, nebo ekonomickch. Jako by se nzorn v jin Africe
manifestoval pesun tit podpory skrytch sil z prosted holandskho na britsk imprium. Znovu se ukzalo, e
skryt sly judaismu neznaj vdnost vi tm, kdo jim ve sv dob poskytli cenn sluby.
Zmnil jsem se ji, jak surovmi metodami doshli Britov svho konenho vtzstv nad Bry. Schopn brt
velitel (generl Borha, dle zejmna de Wet, Smuts, de la Rey, Hertzog a dal) vedli obratnou partyznskou vlku
(guerillu) po obdob del ne 18 msc. Anglick generl Kitchener oznail bojujc Bry za "lupie" se vemi z toho
plynoucmi prvnmi dsledky. Vzpomeme si na obdobnou terminologii sovtskch okupant nap. v Afghnistnu
vi mudahedinm. V britskch koncentranch tborech zahynulo bhem nkolika mlo msc pes deset tisc
brskch en a kolem estncti tisc dt. Na bojitch ovem ztrty Brit nkolikansobn pevyovaly ztrty Br.
(Podle nkterch pramen se odhaduje, e za pmch boj padlo v prvnm roce vlky na bojitch deset tisc Br
proti asi dvaceti tiscm Brit.) Velk Britnie byla nucena vynaloit na veden vlky s Bry minimln 220 milion
liber terlink, tedy stku na tehdej dobu doslova obrovskou. Za tuto sumu se pmo tankov naplnila these
talmudu o vzjemnm vybjen gjskch nrod, vyjden v Protokolech sionskch mudrc:
60

"V souasn dob jsme jako mezinrodn moc nezraniteln. Budeme-li napadeni jen jedinm gojmskm sttem,
zastanou se ns stty jin..."
(Sezen druh, paragraf 17.)
Datum a msto podepsn kapitulace (31. kvtna na Vereenigingu) ped devadesti lety (psno r.1992 - L.K.)
nabylo v modernch djinch jin Afriky zvltnho, symbolick vznamu. Nen nhodn, e o 59 let pozdji bylo na
tento den naasovno vyhlen Jihoafrick republiky.
Brov zaili krvavou lze; jejich pln likvidace vak za dan situace nemohla bt programem skrytch sil.
Jednak z dvodu velk mezinrodn sympatie (jak ji byla zmnka v pedchozm lnku), kdy se zdlo, e Velk
Britnie upadne na desetilet do pln mezinrodn isolace, jednak z dvod hospodskch. Hlavnho c1e bylo
stejn dosaeno. Pipomnm slova Henryho Forda:
"Protoe Veid neme dodrovati stlou pozemn a nmon obranu, mus se o to postarati jin stty. Jeho
nmonictvo jest britsk; to zajiuje idovsk svtov hospodstv... Opan zaruuje Veid Britnii neruen
politick a teritoriln panstv. Kdekoli byla veidovsk pozemn moc - lhostejno ve kterm stejnokroji- pracovala
ruku v ruce s britskou moc nmon. Veid rd ponechv sprvu rznch svtovch psem domorodm vldm;
poaduje pro sebe pouze kontrolu nad tmito vldami. idovstvo nenamt naprosto nieho proti trvalmu
nrodnostnmu rozlenn neidovskho svta... "
(H. Ford: Mezinrodn id I., Praha 1924, str. 31.)
Je tedy logick, e muselo dojt k co nejrychlejmu smen mezi Bry a Angliany. Guvernru Milnerovi, kter se
po skonen boj v jin Africe stal zdnliv neomezenm pnem, jeho postaven ponkud "zhoklo". Bylo mu toti
uloeno, aby se neprodlen postaral o plynul psun pracovnch sil pro tbu zlata a diamant. Bhem tlet vlky
doly pochopiteln stagnovaly a pes 100 tisc africkch hornk se rozuteklo. Po vlce pak vtina z nich nejevila
plinou ochotu vrtit se k tk a nebezpen prci. Situace byla tm neeiteln- alespo v nejblich mscch.
Tehdy se ukzala vhoda svtovho britskho impria. Guvernr Milner se na radu svch poradc rozhodl, e pro
doly na Randu a v Kimberley doveze hornky z ny. Je zajmav, e tento pln byl uskutenn pes prudk odpor
bloch, Anglian, Br i jinch, kte se obvali dalho rozrstn neevropskho obyvatelstva. Skryt judaistick
sly opt prosadily svj zmr, jako ostatn v naprost vtin podobnch ppad. Dky 23. tisc nskch hornk a
se od konce roku 1902 tba zaala rychle zvyovat. Stejn tak je typick, e polootroksk charakter prce budil
obecn rozhoen, ve veejnm mnn u lid rznho nboenskho i politickho pesvden daleko za hranicemi
jin Afriky i britskho impria.
Pro obdob ped I. svtovou vlkou je charakteristick masivn propaganda ohledn demokratizace, lidskch prv a
pod., kterou prosazovala zejmna "modr le" svobodnho zednstva. Pro skryt sly bylo ostatn velmi vhodn
mt sv elzko ve vce ohnch, tj. kontrolovat innost politickch stran a proud nejrznjho, asto i zdnliv pmo
protikladnho zamen. (V Protokolech sionskch mudrc je k tomu takov mnostv pslunch citt, e je
opravdu tk vybrat). Proto ani poraenm Brm nebyly v jin Africe inny pekky, aby se politicky
organizovali. Pedstavitel Br v ele s J. Smutsem a L. Bothou v Transvaalu stranu Het Volk (Nrod). V Oransku
vznikla z podntu M. Steyna a L. Hertzoga (oba sten idovskho pvodu) nacionalistick strana Oragnia Unia.
Nejvznamnj politickou osobnost mezi Bry se stal Ian Smuts. Z bvalho hrdiny protibritskho odboje a velitele
partyznskch jednotek se stal "pesvdenm" hlasatelem vhod britskho impria (v jeho pracech najdeme
napklad prognosu toho, e skandinvsk stty se v budoucnosti spe pipoj k okruhu anglosask ne nmeck
kultury).
Jeho loha je do jist mry obdobn loze H. P. Ptaina (1856-1951 ) za jinch historickch okolnost. Zatmco vak
za stejn postoj (s vhradami) zaplatil marl Ptain doivotnm vzenm, Ian Christian Smuts zemel v roce 1950
tak kajc na vslun. (N divk se aspo sten mohl s touto postavou setkat v episod z filmu "Gndhi").
Vedle zmnnch "statkskch" a "buroasnch" stran se od tho roku 1902 zaalo v hornickch oblastech
Witwatersrandu rozvjet odborov hnut blch dlnk. V roce 1907 pak bylo potlaeno posledn velk povstn
zulskch kmen, v jeho ele stl Dinizulu, syn Cewajv, poslednho nelnka Zul.
Neobyejn zajmav je vvoj jin Afriky po strnce sttoprvn. K usnadnn chystanho pechodu k federaci
jihoafrickch koloni poskytli Britov ji v roce 1906 Transvaalu pomrn rozshlou samosprvu, a Oransku v roce
1908.
Po schvlen pslunho zkona v londnskm parlamentu byla 31.5.1910 slavnostn vyhlena Jihoafrick unie,
kter se stala dominiem, tj. lenskm sttem britskho impria. Zstupcem hlavy sttu (anglickho krle) byl
jmenovn generln guvernr. Politick moc byla soustedna do parlamentu o dvou komorch - sentu a
61

snmovn. Sent tvoilo 32 nepmo volench a 8 jmenovanch len. Ve snmovn zasedalo tehdy 121 poslanc.
Jejich poet ml vak postupn vzrstat - mrn s potem obyvatelstva.
V souvislosti s naimi tzv. kompetennmi spory v SFR je zajmav pipomenout tehdej een nap. otzky
hlavnho msta. Funkci sprvnho stediska dostala hned ti msta: Pretoria, Bloemfontein a Kapsk Msto s tm, e
pl roku bude vlda sdlit v Kapskm Mst, pl roku v Pretorii. V Bloemfonteinu ml sdlit Nejvy soud. Pi
zpracovn stavy se potalo s budoucnost - tj. s chystanm pipojenm britskch protektort Beunska,
Basutska a Swazijska.
Prvnm ministerskm pedsedou Jihoafrick unie se stal ji zmnn Louis Botha (1862-1919). Jeho strana prola
bhem nkolika let rozshlou transformac a zmnila jmno na Jihoafrickou nrodn stranu. Ji v dob svho vzniku
byla v roce 1910 zavedena tzv. "barevn pehrada", ernoi byli vyloueni z kvalifikovanjch mst, roku 1913 byl
vydn zkaz dalho sthovn indickch imigrant.
V srpnu 1914 zaal I. svtov vlka, kter se od 4. srpna aktivn zastnila rovn Velk Britnie. Tato vlka mla
pinst zhodnocen stalet prce zednskch l na likvidaci kesanskch monarchi ve stedn a vchodn Evrop.
Vedle materilnch zdroj zde hrl svoji roli pochopiteln i "lidsk materil". Z hlediska materilovch zsob nebyly
problmy. Bezprostedn ped vlkou nakoupilo nap. Nmecko ohromn mnostv americk bavlny, jej obrovsk
zsoby leely pipraveny k vvozu. Kdy vypukla vlka, pelo prvo majetnick za jedinou noc z idovskho jmna
v Hamburku na idovsk jmno v Londn. (Srov. H. Ford, cit. dlo, str. 20). Jin ovem byla situace s lidskmi zdroji.
V tomto smru mly skryt sly oprvnn obavy - zejmna ohledn poddanch britskho impria. Vedle muslim se
to tkalo zejmna Br, kte mli v iv pamti britsk masakry ped 12 lety.
Jako jeden z nepmch dkaz faktu, e Velk Britnie potala najisto s vypuknutm vlky v roce 1914 (na rozdl
od marock krize) uvdm skutenost, e vyjdila svoji zdnliv naprostou dvru ve spolehlivost Br tm, e z
Jihoafrick unie odvolala vechny vojensk oddly a ponechala pouze malou posdku v nmonm oprnm bod
Simonstownu. L. Botha se snail splnit oekvn svch pn- Velk Britnie a tm i skrytch sil. Dne 9. z 1914
pednesl nvrh na vyhlen vlky Nmecku. Je typick, e ho prosadil pouze nepatrnou vtinou koupench hlas.
Ukzalo se jasn, e synkretismus Br a Anglian nen jet zdaleka dokonen. Ve velk sti brskho
obyvatelstva se projevila opt ostr protibritsk nlada, neochota k vlen po boku anglickch vojsk i obecn odpor
vi kolaborantsk politice Bothovy vldy. Meme vbec povechn konstatovat, e Nmci byli vtin Br bli a to nejenom po strnce jazykov (vzdlen to meme pirovnat k nechuti eskch vojk rakousko-uhersk
armdy bojovat proti Rusm a Srbm). Nmeck tajn sluba rozvinula velkou aktivitu mezi burskmi kolonisty
zejmna v severnm Transvaalu. Byly vypracovny dkladn ppravn prce k rozpoutn obansk vlky, kter by
pochopiteln pinesla velk odlehen nmeckm oddlm v Tanganjice a Jihozpadn Africe, a zvila jejich ance
na vtzstv. Do ela tchto pprav se postavili populrn velitel z anglo-brsk vlky. Zvtzila vak dokonalej
zpravodajsk sluba a materiln reservy skrytch sil, kter pro n podporovaly Velkou Britnii. Po nkolika srkch
bylo povstn potlaeno a jeho vdcov padli v boji nebo byli zajati. L. Botha se pot osobn ujal zen vojenskch
operac proti Nmcm v Jihozpadn Africe, je skonily nmeckou kapitulac v ervenci 1915. Je opt pozoruhodn,
e vldn kruhy ani tmto vtzstvm nezskaly na popularit. Ve volbch utrpla Jihoafrick strana tk ztrty, zatm
co J. B. Hertzog (1866-1942), kter nerealizoval probritskou politiku tak npadn, zaznamenal mohutn prstek
hlas. Britsk strana unionist pochopiteln i nadle podporovala Bothu. Pouze v koalici s n se podailo vytvoit
novou vldu ve "starch" probritskch intencch. Unionist a skryt sly dvali stle okzaleji najevo, e za svoji
spoluprci oekvaj vt odmnu. V Tanganjice toti utrpli Britov v bojch proti nmeckm kolonilnm oddlm
nadanho nmeckho generla von Lettow-Vrobecka pekvapujc nespchy. L. Botha ukzal svoji servilitu i
tentokrt. Vrchnm velitelem armdy byl jmenovn sm Ian Smuts. Do jeho armdy byli zaazeni tentokrt i
zpadoindit ernoi a indick jednotky. Vlen taen vak nezaznamenalo valnch spch ani tentokrt - pes
ohromn nepomr britsko-nmeckch sil tm dvacet ku jedn ve prospch Brit! Nmci kapitulovali a dva tdny
po skonen vlky v Evrop. Odhldneme-li od morlnho pozad - nle tato tm neznm kapitola bezesporu k
nejslavnjm strnkm djin nmeck armdy!
Tak na evropsk bojit byly vyslny pomocn jihoafrick jednotky. Osobn "zsluhou" Bothy a Smutse bylo
napklad na francouzskou frontu vyslno pes 30 tisc vojk a 27 vojk africkho pvodu v pomocnch vojenskch
jednotkch, kter utrply tk ztrty. Za tyto zsluhy se I. Smust stal v roce 1916 lenem britsk vldy. V Jihoafrick
unii vak pevldalo mezi Bry hodnocen diametrln odlin. V brskch oposinch kruzch se nijak neetilo
pvlastky jako "zrdce" nebo "renegt". Zaalo se zcela oteven mluvit o odstrann probritskch lokaj a poprv se
rovn vynoila mylenka na vyhlen samostatn Jihoafrick republiky. Zkladnm pedpokladem bylo ovem
vtzstv Nmecka ve vlce. V roce 1917 se znovu objevovaly nznaky podzemnho protibritskho hnut ve zven
me.
62

Postavenm Jihoafrick strany a jejch vdc rovn otslo vysok zdann obyvatelstva k hrad ohromnch
vlench vdaj, pokles ceny zlata a diamant, omezen vvozu, rostouc nezamstnanost a drahota. Ani po
skonen vlky nedolo k bezprostednmu slibovanmu obratu. Bylo naopak zejm, e zem stoj ped tkou kriz.
Na mrov konferenc v Pai zastupovali Jihoafrickou unii Smuts a Botha. Toho po nvratu dom udrela v kesle
ministerskho pedsedy opt pouze masivn podpora britskch unionist. Pes velk osobn zsluhy a obratnost
bvalho advokta se Ianu Smutsovi nepodaila oteven anexe bval nmeck Jihozpadn Afriky. K Jihoafrick
unii byla pipojena pouze volnou formou jako mandtn zem Spolenosti nrod. L. Botha se vrtil dom s
pslibem britskch vldnch mst, e Jihoafrick unie me i oficiln potat se statutem dominia (o tom se ovem
neoficiln hovoilo do roku 1910 a tak je tak asto Jihoafrick unie oznaovna).
Unie tak vstoupila do mezivlenho obdob, kter je charakterizovno splnnm staletch cl zednstv a
zrove i ponajcmi rozpory uvnit dosavadnch l s dopadem na celosvtovou politiku.

IV. st
Minule jsme si zhruba vykreslili situaci v jin Africe na potku 20. stolet a do skonen I. svtov vlky. Poukzal
jsem na dleitou skutenost, e pro skryt sly v pozad nebylo mon zcela zlikvidovat nepotebn Bry (tj.
pvodn holandsk kolonisty) jako etnikum, i z jakch pin to nebylo uskuteniteln. (Jin byla situace nap. u
naich sudetskch Nmc po druh svtov vlce.) V jin Africe, jak jsem ji uvedl, se tm manifestoval ponajc
vvoj dvactho stolet, kter je charakteristick nebvalou akcelerac. Zatm co dve bvalo "smen etnik
plnovno a systematicky provdno po destky (nkdy i stovky let), v jin Africe vidme, e "uspchan"
dvanctilet proces zdaleka nestail na vytvoen symbiosy Anglian a Br, co se mimo jin projevilo velmi
sympatiemi Br pro Nmecko v prbhu prvn svtov vlky.
Ji v tto etap vak mly skryt sly, dirigovan rozhodujc kruhy svtovho judaismu, jet jedno "elzko" v ohni.
Tm bylo zanajc socialistick hnut a jeho vyvrcholen v podob komunismu bolevickho typu. Je opt typick, e
v pozad stly sly idovstva. (Meme si to ilustrovat nap. u K. Marxe-Mardocheje, kter se zpotku mylence
socialismu jako utopii sociln rovnosti vysmval, aby se najednou stal jejm nejhorlivjm teoretikem). Podobn jako
v Rusku, mla bt i v jin Africe vybudovna nov strana na bzi vyrovnn "tdnch a rasovch rozdl" jako stnov
oposice. Roku 1915 byla v Jihoafrick unii zaloena tzv. Mezinrodn socialistick liga, do kter na tajupln pokyn
pelo osm sekc labouristick strany (Labour Party). Jej veden v ele s poslancem Williamem Andrewsem
(vzhledem k zednsk zlib v symbolice mon nen ist nhodn shoda jeho jmna s pjmenm autora povstn
Konstituce svobodnho zednstv skotskho ritu v 18. stol.) vystupovalo proti asti "jihoafrickch pracujcch v
imperialistickm konfliktu" a vyzvalo jihoafrick proletarit k jednot a odporu proti monopolistickm
vykoisovatelm - pochopiteln "vykoisovatelm" pouze kesanskho vyznn. Za asti zstupc Mezinrodn
socialistick spolenosti (!), Kapsk komunistick strany (spe skupiny) a Durbanskho komunistickho klubu, byla
na konferenci uspodan 29. ervence 1921 zaloena vbec prvn komunistick strana na africkm kontinentKomunistick strana Jin Afriky. Vyuvala v maximln me pklad nespnch stvek blch dlnk k vlastnmu
prosazovn idej proletskho internacionalismu a odstrann barevnch pehrad. Ne vdy ovem vechny smry
hnut pracovaly podle pedem danch instrukc. Jako pklad uvdm Svaz prmyslovch o obchodnch
zamstnanc, kter vznikl roku 1919 jako organizace africkch dlnk nejrznjch povoln. Jeho zakladatelem
byl njask Afrian Clements Kadalie. Protoe ne dost ochotn plnil smrnice skrytch sil, byl brzy vytlaen na okraj
politickho ivota Unie. A to jet mohl mluvit o tst, protoe za neposlunost tyto sly trestaj obvykle mnohem
tvrdji. Skryt sly si vdy velmi peliv hldaj oficiln vldnouc osobnosti i opozici. V minul sti ji nkolikrt
zmnn Ian Smuts ztratil popularitu tm, e v roce 1922 byl nucen shnout k vojensko-politickm prostedkm proti
umle vyvolan stvce na Witwatersrandu. Nelze se potom divit, e roku 1924 neuspl ve volbch a byl nahrazen ve
funkci Hertzogem.
Hertzogova strana vydala ped volbami v roce 1929 heslo: "Jin Afrika - zem blho lovka". Hertzog ve volbch
pesvdiv zvtzil (volebn prvo mli jen bloi) a zstal nadle ministerskm pedsedou.
Svtov hospodsk krize, vyvolan umle idovskm kapitlem, se v prvn polovin tictch let projevila i v Jin
Africe v plnm rozsahu. K een kritick situace podal I. Smuts v parlament nvrh, aby Jihoafrick unie opustila
podle vzoru matesk Velk Britnie zlat mnov standard. K prosazen svho nvrhu nabdl Hertzogovi pipojen
Jihoafrick strany k Nacionalistm (Brm) a pedem projevil souhlas s druhm mstem v poad spolenho veden.
Ke spojen obou stran skuten dolo roku 1933. V nadchzejcch volbch zskala nov Sjednocen Jihoafrick
strana 136 mst ve snmovn (poet poslanc byl zven na 150). Lobourist pln zmizeli z politickho ivota.
Projevilo se nhle opravdu ozdravn prmyslu i obchodu po oputn zlatho standardu. Ceny zlata o nco stouply,
bylo oteveno nkolik novch vnosnch dol, a dividendy akcion (opt samozejm idovskch) doznaly
63

podstatnho zven. Zato byla do znan mry potlaena nezvisl konkurence drobnch producent. Hertzog
povil Smutse funkc ministra financ, ministrem nrodn obrany byl jmenovn Pirow, kter bv v marxistickch
prukch charakterizovn jako "vysloven faista". Sjednocen jihoafrick strana prodlala ve tictch letech dal
promnu. Bval pastor holandsk reformovan (tj. kalvinistick) crkve dr. Malan zaloil oitnou Nacionalistickou
stranu, ke kter se ve snmovn hlsilo 21 poslanc. Nov strana vyjadovala obdiv ke Tet i a k Itlii. K
zkladnmu programu brskch nacionalist patilo vystoupen ze svazku britskho impria, dle vdcovsk princip a
podobn. Strana rovn vyjadovala rasovou nadazenost Holanan (Br) a Nmc i vi degenerovanm
Anglianm. Britov- stoupenci impria - bval lenov Jihoafrick strany, kte se ctili bt Smutsem prodni a dvali
se na nho bezmla jako na zrdce, se seskupili kolem plukovnka Stallarde v organizaci s nzvem "Strana
dominia". Ve snmovn vak zskali pouze pt poslaneckch mst. V roce 1937 pila na poad jednn ve snmovn
otzka sttn hymny. Vyvolala neekan divok diskuse, kter svoj malichernost pipomnaj ponkud n neslavn
znm "spor o pomlku". Anglit osadnci obhajovali dosavadn britskou hymnu "God Save the King", Brov zase
pse "Hlas Jin Afriky". Po zdlouhavm jednn bylo usneseno, e Jihoafrick unie nebude mt sttn hymnu! Dal projednvanou otzkou byl problm protektort Velk Britnie - konkrtn Basutska, Beunska a Swazijska.
Hertzog dal pipojen jmenovanch protektort k Jihoafrick unii.
Pipomeneme-li si nvrh dr. Theodora Herzla a na to, jak vznam v nich tento pedn sionista pikld Africe jako
sjednocen hospodsk jednotce, jev se nm tento poadavek v ponkud jinm svtle, ne jako pouh regionln
zleitost.
Britov ovem tehdy jet nejevili pli ochoty vzdt se jmenovanch protektort. To ovem vyvolalo opt mezi
burskm obyvatelstvem (a pochopiteln pedevm nmeckm) zven sympatie k mocnostem Osy - tj. Nmecku,
Itlii a jejich spojencm. Tet e poala i tentokrt s podporou brskho obyvatelstva stejn jako za prvn svtov
vlky. Nmeck vyslaka v Zeesenu vyhradila svj program protibritsk tematice v afrikaans (tj. v ei Br,
prakticky modifikovan Holandtin). Vyslaka vychvalovala program brsk Nrodn (Nacionalistick) strany
doktora Malana. Mimo jin stanice vyzvala k boji proti idm - zejmna proti idovskch uprchlkm z Evropy.
Mnichovsk dohoda byla u rozhodujcch kruh Jihoafrick unie pijata s hlasitmi projevy uznn Nevillu
Chamberleinovi. Pirow a Malan prosazovali pm jednn se Tet a zsadu odmtnut jakkoliv pomoci Velk
Britnii v ppad konflikt v Evrop.
Koncem roku 1938 cestoval Pirow po Evrop. V Portugalsku navtvil A. Salazara, ve panlsku generalissima F.
Franca y Bahamonde, v Berln kancle Hitlera. Zastavil se krtce i v Londn. A. Hitler pi nvtv Pirowovi
zvazn pislbil, e po vtznm skonen vlky bude zzen jihoafrick autoritativn stt podle nacistickch zsad a s
pomoc nmeckch instruktor, kde budou rozhodovat Brov. Vdce rovn pislbil pipojen u zmnnch
britskch protektort - navc pak jet i Rhodesie a Njaska. K tmto velice zajmavm otzkm je pochopiteln
velice mlo - aspo pro ns - dostupnch pramen.
Tyto plny na nacistick perozdlovn klovch oblast pipomnaj npadn nap. Himmlerv pln na vylenn
rozshlho zem okupovan Francie (zejmna Burgundska), kter mly bt pod pmou sprvou SS a nemly zde
platit obecn sk zkony, nbr vnitn zkony SS. Jin Afrika mla bt v tomto smru rovn velikm
experimentem.
Zatek svtov vlky znamenal rovn pelom ve vldnoucch kruzch Jin Afriky. Ukzalo se, e jako vdy maj
skryt sly "vce elzek v ohni". Ministersk pedseda Hertzog ve snaze nepipustit diskusi o ppadn asti
Jihoafrick unie ve vlce proti Nmecku, prohlsil resolutn ve snmovn, e se rozhodl zachovat neutrln postoj a
udrovat ptelsk styky se vemi vlcmi i neutrlnmi stty. Ocenil "sympatickou snahu nmeckho nroda rozbt
pouta versailleskho systmu", proti nmu vak vystoupil nm znm Ian Smuts s prohlenm o vrnosti britskmu
impriu a s nvrhem vyhlen vlky nacistickmu Nmecku. Pod neviditelnm i nezakrytm tlakem sil v pozad
nakonec rozhodla snmovna nepatrnou vtinou (80 hlas proti 67) ve prospch Smutsova nvrhu. Hertzog, Pirow a
Malan byli donuceni podat demisi. Na klov msto v jihoafrick politice se tedy opt dostal po del dob probritsk
renegt I. Smuts. Znovu se tak ukzalo, e demokracie m sv stanoven hranice. Smuts se obklopil tm
vhradn anglickmi spolupracovnky, z Br si vybral pouze tch nkolik, kdo zachovvali serviln probritsk
postoj.
Smutsova posice vak nebyla pli pevn. Zejmna v dob nmeckch vlench spch, kdy se zdlo, e znik
britskho sttu je pouze otzkou krtkho asu, vzrstaly projevy sympati k Nmecku. Zajmav je v tto souvislosti
aktivita tajnch a polotajnch organizac. Ji v roce 1914 byl zaloen "Broederbond" (Bratrsk svaz), jeho clem bylo
osvobozen od Britsk nadvldy a zaloen brsk Jihoafrick republiky. Vkonn orgn zmnnho spolku
"Uitvorende Raad" o dvancti lenech ovlivoval soustavn politick ivot v zemi. ilou aktivitu vyvjela tak
64

ozbrojen odno "Ossewa Brandwag" (dosl. Str volskch potah), kter si dokzala zskat ir popularitu zejmna
navznm na tradice 300 tisc. Mezi meceni hnut byly rovn nejzmonj osobnosti - a to nejen brsk! Cel
organizace jasn ukazuje na zednsk pvod. (Pro porovnn "rukopisu" - podobnm zpsobem pomhal skauting
rozvracet rakouskou monarchii v eskm prosted zskvnm popularity tzv. nvratem k prod a pod.) "Ossewa
Brandwag" nelze pochopiteln srovnvat do podrobnost se skautingem, a na zkladn ideov zednsk
vchodisko. Jakkoli jin srovnvn by bylo samozejm krajn nespravedliv vi naprost vtin poctivch
skaut, kte byli navc drasticky postieni komunistickm reimem. Nebudeme vak daleko od skutenosti,
uvedeme-li, e organizace brsk ozbrojen odnoe byla do detail pevzata od nacistickch SS, vetn dernch
oddl "Stormjaers" a vlastn tajn sluby na zpsob Gestapa, GPU nebo FBI. Za budoucho vdce Jin Afriky byl
peduren velitel zmnn organizace dr. van Rensburg. Cel situace v jin Africe takto v malm proveden odrela
plny skrytch sil v Evrop i v celm svt, jak jsem ji naznail v stech vnovanch obdob II. svtov vlky. Tak
zde meme zeteln sledovat konflikt dvou zednskch l- modr, a nich stup erven (rud, kter byly
ureny k likvidaci v globlnch plnech skutench vldc svtov politiky.
Vrame se ke konkrtn situaci v Jihoafrick unii pi vypuknut II. svtov vlky. Koncem roku 1939 spojili Malan a
Hertzog sv sly. Byla zaloena nov Sjednocen strana (Hereinigde Parti), jejho veden se ujal dr. Malan. Ve
snmovn ji pak podle dohody zastupoval Hertzog, kde poadoval pm s Nmeckem, co se mu ale nepodailo
prosadit. Ian Smuts naopak vyslal v dubnu 1940 jihoafrick jednotky proti Italm do Habee a oste vystupoval proti
demonstracm. (Jedna takov demonstrace Br a Nmc se uskutenila na protest proti pjezdu anglickch dt z
bombardovanch oblast britskch ostrov). Brov a Nmci v tom spatovali rafinovan pokus o poslen anglickho
a idovskho vlivu v celku blho obyvatelstva Jin Afriky. Burt pedstavitel i pes opaten vldy veejn
vystupovali na podporu Nmecka. Napklad pozdj ministr prce Ben Schoemann ujioval koncem roku 1940 sv
pznivce, e cel budoucnost Br zvis na nmeckm vtzstv. Sm dr. Malan prohlsil, e "brskou Jin Afriku
ek skvl budoucnost, nebo Nmecko si... bude pt vldu rasov pbuznou." (Srovnej J. Svoboda, Pt stolet
boj o Jin Afriku, Praha 1962, str. 38). Ianu Smutsovi nezbylo ne usilovn zvyovat stav ozbrojench sil. V
rozshl me byli do Domorodho vojenskho sboru povolvn ernoi. Pro africk vojky t doby byla vydvna
ada asopis v domorodch jazycch, tedy vc nebval! Pomocn domorod sbory taly okolo 122 tisc mu a na
bojitch utrply znan ztrty.
Zkoumme-li djiny jin Afriky, nememe se zbavit dojmu detailnho zen udlost, nap. vyvolvnm stnov
oposice a jinmi znmmi praktikami skrytch sil. Logicky by se dalo toti pedpokldat, e kolaborantsk posice I.
Smutse je neudriteln - zejmna v brskm prosted. V tto kritick dob vak se "nhodou" rozpad Sjednocen
strana, jej vedouc osobnosti k sob zanaj nhle ctit nesmiiteln antagonismus. Hertzog zaloil novou stranu "Stranu Afrikander" (tj. Br), kter ovem zskala jen nepatrn vliv. Mm-li si dovolit pirovnn, pak asi jako teba
Strana ptel piva nebo NEI v naich podmnkch. Jen tak mohl Ian Smuts, poven mezitm na polnho marla,
poslat ohroenm Anglianm do Egypta v roce 1941 ji kolem 160 tisc vojk.
Jin Afrika mla pro vlen sil opravdu klov vznam, kter nen v odborn literatue (asi nikoli nhodou)
dostaten zhodnocen. V cel zemi rostly pekotnm tempem zbrojn zvody. V pstavech Durbanu a samotnm
Kapskm Mst se doslova dnem i noc pracovalo na opravch pokozench britskch vlench lod.
V pedchozch pspvcch jsem ji popsal, pro skryt sly nemohly za dnou cenu pipustit pd britskch ostrov.
Vzhledem k tehdej rovni dopravn techniky by se sly USA do Evropy v dostatenm mnostv bez anglick
"zkladny" nedostaly, a cel chyte a nkladn vypracovan a provdn pln druh svtov vlky by byl tm doslova
postaven na hlavu.
Skryt sly mly ostatn velk problmy ji s tm, e se nepodailo zastavit postup nmeckch armd na tzv.
Stalinov linii v SSSR, a hrozil reln rozpad tohoto sttu o pl stolet dve, a co hor, neplnovanm zpsobem. Z
hlediska tehdejho "veejnho mnni Jin Afriky je mono konstatovat, e nmeck tok na Sovtsk vaz byl v Unii
chpn jako vznamn odlehen britsk front v Evrop a v severn Africe, na druh stran se objevily oprvnn
obavy z dsledk ppadnch bolevickch vojenskch spch, zejmna s ohledem na vztahy mezi blm a
barevnm obyvatelstvem v budoucnosti.
Zdnliv velmi pevn organizace Ossewa Brandwag se rozpadla stejn hladce, jako o pl stolet pozdji "vn
Sovtsk svaz". Z nkterch vybranch pslunk strany vak Pirow vytvoil partaj, kter dal nzev "Nov d". Dky
vlenm udlostem vyel ve volbch vtzn Ian Smuts. Konaly se v ervenci 1943 a jeho "vtzstv" npadn
pipomn podobn spch F. D. Roosevelta v USA. Smuts zskal v koalici s labouristy ve snmovn 110 mandt
proti 43 Malanovm, Pirow volby bojkotoval.
65

Bhem druh svtov vlky stoupal rychle poet ernch dlnk v prmyslovch zvodech. Na potku roku 1945
jich byl registrovno kolem 1,4 milionu.
Vlastn vlen dje se zem Jihoafrick republiky vyhnuly. Podl, beh zem vak spn operovaly nmeck
ponorky, jejich velitel disponovali tajnmi informacemi horlivch pvrenc Tet e, zejmna z ad Br a
kolonilnch Nmc.

V. st (dokonen)
V minul sti jsem se zabval vvojem v Jihoafrick unii (s pihldnutm k irm geopolitickm souvislostem) v
obdob mezi obma svtovmi vlkami, stejn jako v ase vlky. Poukzal jsem na to, e vvoj v tto oblasti
pomrn zeteln obr pedem urenou linii, kterou skryt sly vypracovaly pro vvoj svta ve 20. stolet.
V pedchozch dvou stech jsme se velice asto setkvali se jmnem Iana Smutse (1g70-i950), pvodn hrdiny z
as brsk vlky, pozdji probritskho renegta a poslun loutky skrytch sil.
Jsme v prvnm povlenm roce, v dob zanajc "studen vlky", kter byla stnovou vlkou mezi obma
supervelmocemi, ovldanmi svtovm judaismem s viditelnm znamenm pticp hvzdy na obou stranch.
Zdnliv napt znemoovalo sjednocen nrod proti bolevismu, k emu by patrn dolo v ppad ovldnut
svta tmto zrdnm reimem. Vsledek by byl pro skryt sly krajn nejist. K plnmu cli bylo zapoteb jet
dalch krok (zejmna v konenm boji proti kesanstv, a i v ppad nasazen tvrdho teroru bylo pro skryt sly
risiko zvratu stle pli vysok. Takto mohly USA a jejich zpadn "demokratit" spojenci po desetilet ivit v
nrodech falen nadje na svobodu - a vdy se sthnout, kdy situace vyadovala konkrtn akci pomoci pod
jakoukoli vhodnou zminkou (poteba uchovn svtovho mru atd.). Tak tomu bylo pi maarskch udlostech
1956, v NDR roku 1953, pi nepokojch v Plzni, ve Vietnamu, v Afghanistnu a podobn.
V duchu studen vlky (v souvislosti s chystanm osamostatnnm indickho subkontinentu) vystoupil I. Smuts
nejdve proti Indm. Ml v tom ostatn dlouholetou praxi a spolhal na protiindickou aversi v nkterch ernoskch
kruzch. V roce 1946 prosadil vydn zkona, kter podstatn omezoval vlastnick prva Ind a monost jejich
volnho pobytu v cel ad oblast Jihoafrick unie. (The Asiatic Land Tenure and Indian Represetation Act. No 23 of
1946, A. D. - arv. K. L. Roskam, Apertheid and Discrimination, Leyden 1960, str. 58).
Politick demonstrace proti tomuto zkonu nechal tvrd potlait policejnmi metodami. Velk problmy zpsobila
jihoafrick vld pedevm stvka 50. tisc hornk v srpnu 1946. Bl dlnci se j ovem nezastnili. Rozhodujc
kruhy Unie se usnesly na zostenm kursu vi barevnmu obyvatelstvu. Samozejm to odpovdalo cel tehdej
svtov politice obdob tzv. studen vlky.
Zatm co v zemch komunistickho (tehdy tzv. lidov-demokratickho) bloku existovalo rozdlen obyvatelstva
(velmi hrub eeno) na privilegovan leny vldnoucch komunistickch stran a prakticky mn prvn zbytek, v
Jin Africe bylo pouito obdobnho kle systmem rasov segregace.
Pro ilustraci zde uvdm statistiku rozloen obyvatelstva Jihoafrick unie k roku 1960. Bylo zde celkem 9,896.000
ernch Afrian, kte tvoili piblin dv tetiny veho obyvatelstva. Pochzeli z nkolika jazykovch a
nrodnostnch skupin, z nich nejvznamnj byly tyi: Xhosa (2,800.000)" Zulu (2,500.000), Sotho (severn a jin
dialekt 2,800.000) a wana (800.000). Druhou vznamnou sloku jihoafrickho obyvatelstva tvoili menci (asi
1,450.000). Hovoili u vtinou anglicky, pouze menina uvala jako svj jazyk afrikaans e Br, tm totonou s
holandtinou. Po dlouhou dobu tvoili znan uzaven celek, po druh svtov vlce vak zaali mnohem
intensivnji spolupracovat s ernochy. Ind ilo v zemi piblin 461.000. V obdob po II. svtov vlce se zhruba
devadest procent obyvatel asijskho pvodu narodilo ji v jin Africe, kterou povaovali za svoji vlast.
Afrian, Ind a menc byla tedy v dob vzniku Jihoafrick republiky (1961) tikrt vce ne blch kolonist
holandskho, anglickho nebo nmeckho pvodu. Pisthovalci z ostatnch evropskch zem tvoili nepatrn
zlomek blho obyvatelstva. Nicmn bl kolonist pedstavovali ve srovnn s ostatnmi slokami obyvatelstva
vraznou meninu, kter byla schopna vtisknout sttu pevn "bl" charakter. Ve druh polovin tyictch let se
zaala mezi blochy stle silnji prosazovat tendence zmny "apartheidu" v pevn, uzkonn systm. Program
detailn vypracovala Nrodn (Nacionalistick) strana, veden u dve zmnnm dr. Malanem.
V souvislosti s naznaenou koncepc druh svtov vlky (viz. pedch. lnek o rozporech uvnit samotnho
zednstva, kdy se nepodailo zlikvidovat ni stupn, podporujc nacismus) je pozoruhodn postoj brskch
nacionalist. Je jist symbolick, e jedna z prvnch povlench cest pedk Nrodn strany do zahrani vedla k
mezinrodnmu soudu do Norimberka. Pijeli dat o milost pro H. Gringa (1892-1946), kter rovn pochzel z
nmeckho africkho koloniln prosted, a oznaili ho za germnskou Jean d'Arc. Jak vme z historie, tato dost
nenalezla pochopen. Na stranick konferenci v Bloemfonteinu vydali tehdy pro jihoafrickou veejnost prohlen v
66

tom smyslu, e nacist nebyli zloinci, a drazn poadovali, aby Hitlerova busta byla odstranna z
johanesburgskho musea kriminalistiky.
Ped volbami v roce 1948 pedstoupili nacionalist ped bl obyvatelstvo s plnem reorganizace politickho
systmu v Jin Africe. Zklad systmu ml tvoit u zmnn apartheid.
Slovo apartheid se z afrikaans rozilo do ostatnch jazyk jako oznaen dsledn politiky segregace na rasovm
zklad. Clem byla teritoriln segregace vech ernoch a menc, jako i hospodsk a politick podzen
barevnho obyvatelstva.
Zkladn principy politiky apartheidu byly ve volebnm programu Nrodn (nacionalistick) strany podrobn
konkretizovny. Obyvatelstvo barevn pleti mlo bt postupn vysthovno do reservac a mstskch ghett, aby s
nm bl obyvatelstvo pichzelo do styku v nejmen mon me. Program byl zdvodovn poukazem na nutnost
zchrany bl rasy. V tom zde navazoval program na teorie Oswalda Pirowa, kter zpsob een rasov otzky
studoval ve tictch letech v nacistickm Nmecku. Pln teritoriln segregace vypracoval Pirow ji v roce 1938 po
svm nvratu ze Tet e. Ji tehdy nachzel podporu u ady blch jihoafrickch politik. Nrodn strana za
podpory mocn reformovan (kalvinistick) crkve zskala pro tento program pedevm vtinu brskho
obyvatelstva. Aby si nacionalist zskali i hlasy Anglian, zmrnili Brov svj star poadavek na okamit
vyhlen republiky a zpetrhn tsnch svazk s Velkou Britni. Doshli tak podpory mnoha dosavadnch
pvrenc Sjednocen strany, kter sdruovala pedevm anglicky hovoc st obyvatelstva.
sten v dsledku toho tak Sjednocen strana prvn povlen volby prohrla. Nacionalist zskali po patncti
letech opt vtinu v parlament. Zsti tomu napomohl jihoafrick volebn zkon, kter preferoval venkovsk
volebn okresy s pevahou brskho obyvatelstva. Vtzn Nrodn (Nacionalistick) strana uzavela po volbch
koalici s Afriknskou stranou prmyslovho magnta Havengy. Do ela sttu byl postaven dr. Malan. Byli
amnestovni stoupenci nacistickho Nmecka, a byly opt legalizovny organizace Ossewa Brandwag a
Broederbond (srv. pedchoz st serilu). Vem sttnm ednkm bylo dovoleno astnit se prce v tchto
organizacch, kter Ian Smuts oznail za faistick.
V systmu apartheidu je mono zeteln pozorovat judaistick vliv, pirozen ve zprostedkovan form.
Pipomeneme-li si uen kalvnsk reformovan crkve o striktnm peduren s jeho navazovnm na Thoru a
proroky, na ideu Br o "novm Izraeli", je podobnost uen Talmudu (id - lovk, goj - zve) s uenm apartheidu
(bloch - lovk, barevn - otrok) opravdu do o bijc.
Meme konstatovat, e Nrodn (Nacionalistick) strana opravdu plnila sv volebn sliby z roku 1948. V politickm
ivot zem zskala nebvale siln politick posice. V padestch letech jej vliv jet rostl. Pro porovnn - ve
volbch v roce 1948 dostala 70 mandt, o deset let pozdji vzrostl poet jejch zstupc v parlament na 103 z
celkovho potu 163 poslanc. Klovou osobou ve veden Nrodn strany a pedsedou vldy byl zmnn dr. Malan
a do roku 1954. Od roku 1958 (v pechodnm obdob stl v ele strany Strydom) nastoupil tuto funkci Hendrik
Verwoerd. K potvrzen pedchoz these je mono dodat, e se pokldal za Bo nstroj, a povaoval se za
vyvolenho Prozetelnost k tomu aby vedl jihoafrick blochy. V padestch letech se v jin Africe projevil jet
jeden zajmav kaz, toti stle vt posilovn afrikaans na kor anglitiny, kterou mluvila v t dob u vtina
ernoch. Zajmav podrobnosti v tomto smru poskytuj knihy znmch cestovatel Hanzelky a Zikmunda, kte byli
v jihoafrickch hotelch obsluhovni vdy jako posledn nikoli z rasovch dvod, ale pouze proto, e mluvili anglicky.
Tehdy nabyl apartheid klasick podoby (smm-li se tak vyjdit), v n byl tolik odsuzovn sdlovacmi mdii na
Vchod i na Zpad. Nejradiklnj z Br navrhovali vyeit rasovou otzku vyhnnm ernoch ze zem po
zpsobu een sudetonmeck otzky v naich zemch, i kdy pozad cel problematiky je ponkud odlin. Toto
een bylo nerealizovateln z hospodskch dvod. V tovrnch, dolech a na farmch toti pracovalo nkde a
90% ernoch. Bylo tedy nutno pihlet k hospodskm zjmm sttu - a ovem k plnm skrytch sil, aby zde byl
vytven "odstraujc model". Nejvznamnjm krokem k praktickmu proveden segreganho systmu bylo pijet
zkona o rozmstn obyvatelstva z roku 1950. (The Group Areas Act, No 41 of 1950, A. D.) a zkon o registraci
obyvatelstva (The Population Registration Act, No 30 of 1950, A. D.).
Jihoafrick unie mla bt rozdlena na nkolik oblast, z nich nejvt mla bt vyhrazena obyvatelstvu blmu. Za
zem bloch mla bt vyhlena zejmna msta, z nich se v prvn etap potalo s vysthovnm piblin 800
tisc ernoch. Do 21 mst (vetn Johannesburgu a Pretorie) ml bt zakzn pstup vem barevnm, pokud by
nebyli zamstnni v dleitch prmyslovch oborech s nedostatkem pracovnch sil. Uskutenn tohoto plnu v
celm rozsahu vak narazilo na siln odpor i v "zpadnm veejnm mnn", nehled u na zglajchaltovan
sdlovac prostedky sovtskho bloku. Podle vldnch nvrh zkona, schvlench poslze roku 1959
parlamentem, mli bt ernoi i menci povaovni na jihoafrickm zem za cizince. Pouze v ernosk oblasti,
67

tzv. Bantustanu, mli ernoi uvat politickch prv (The Promotion of Bantu Selfgovarnment Act, 1959, A. D.).
Zkon vymezoval pravomoc samosprvy a zplnomocoval kmenov nelnky k ukldn kzeskch trest. Nebylo
ovem naprost shody v otzce, kter oblasti maj bt ernochm vymezeny. Polooficiln Tomlinsonova komise,
podporovan Jihoafrickm adem pro rasov zleitosti, pila s nsledujcm nvrhem: reservace maj bt zzeny v
Beunsku, v Basutsku a ve Swazijsku (Report of the Commision for the Socio-economic Devolopment of the Bantu
Areas within the Union of the S. Africa,1955, str. 106). Tehdej vlda, vzan lenstvm v Britskm spoleenstv
nrod, musela ovem tento projekt odmtnout. bylo zejm, e zde Brov nevychzej z "arijskch princip".
Hovoilo se o Indech jako o cizm elementu, kter nen mono asimilovat, pesto e o jejich arijstv nepochybovali ani
nacist.
Dleitm krokem, kter byl v pkrm rozporu s teori kesanskho universalismu a zd se pmo vychzet z
Talmudu, byl zkaz smench satk (The Prohibition of Mixed Marriages Act, No 55 of 1949, A. D.). Pro dokreslen
- v letech 1937 a 1946 tvoily smen satky vce ne deset procent z celkovho potu manelstv, uzavranch
menci. Na jae 1960 bylo zakzno pouvat pi transfzch krve blm pacientm krev ernoch. Barevn
obyvatel byli separovni ve vlacch a ostatnch dopravnch prostedcch. Podobn byla segregovna i kolsk
politika. V oficilnm tisku byl termn domorodec nahrazovn vrazem "bantu".
Ideov zdvodnn poskytovala zejmna reformovan kalvnistick crkev na velk konferenci, je se konala v
Jihoafrick unii v roce 1953. Postoj angliknsk crkve byl zdnliv diferencovanj. Angliknsk crkev se oficiln
stavla proti rasismu, nkte jej duchovn vak v praxi zastvali stejn stanovisko jako kalvinist. Katolick Crkev
ani v nejmenm nepodporovala rasistick opaten, jak uznvaj dokonce i marxistick pruky (J. Svoboda - M.
Svoboda, cit. dlo, str. 65). Usilovala o to, aby v duchu svho uen o universalismu zemi uchrnila ped hnutm
falenho rasistickho nacionalismu. (Je jist pozoruhodn sofistika tchto rudch pruek, kter uveden postoj
Crkve nehodnot kladn. Tvrd, e katolick Crkev "kol proto mnostv ernoch... o nich se domnv, e by...
orientovali Jin Afriku na zpadn kapitalistick velmoci a na reakn katolickou ideologii.") To u je jist vrcholn
pokrytectv a zatemovn!!
Podobn jako v SSSR a satelitnch sttech, kde ideologov hlsali zsadu "na vn asy a nikdy jinak", stejn i v
Jin Africe Verwoerd tvrdil, e panstv bloch zde bude trvat na vky. A podobn jako ve vchodnm bloku v roce
1960, kdy se eskoslovensko pejmenovalo na SSR a zmnilo sttn znak, dolo i v jin Africe ke zmn sttnho
zzen a oficilnho oznaen sttu. Zmna byla schvlena hlasovnm formou referenda. Stalo se tak 5. jna 1960
vtinou 74.500 hlas. Je zajmav, e proti zzen republiky se vyslovili pedevm anglicky mluvc bloi, mezi
nimi poetn id. K oficilnmu vyhlen Jihoafrick republiky pak dolo 31. kvtna 1961. Byla zachovna pvodn
stava Jihoafrick unie, zruena byla funkce generlnho guvernra a zzena funkce presidenta. Nepodailo se
udret lenstv JAR v Britskm spoleenstv nrod. Od t doby byla JAR v zpadnch zemch podobnm
odstraujcm pojmem, jako ve vchodnm bloku napklad Albnie nebo Severn Korea. Antipropaganda proti n byla
ovem nesrovnateln intenzivnj ve vech tzv. nezvislch sdlovacch prostedcch. V souasn dob dochz i
zde v jinm cpu Afriky ke stejnmu "Qbratu", jako v bvalch komunistickch zemch. Podobnost procesu je, snad i
pro jeho "uspchanost", mimodn npadn. Zd e, reim apartheidu u neodpovd souasnmu modelu
skrytch sil. Analysa, proveden s potebnou dkladnost, by si ovem vydala podstatn vce prostoru a monost
ke studiu v archivech, ne mm k disposici. V tomto smyslu se omlouvm tenm TP za vechny nedostatky a
mezery v drobn mosaice globlnho vvoje jin Afriky v prbhu stalet.
Na zvr tto srie uvdm skromn vbr literatury pro zjemce o tuto problematiku:
Barnouw, A. J. Language and race problem in South Africa, The Hague 1934
Barlett, V., Stuggle for Africa, London 1954
Bowle, J., The nationalist idea, London 1955
Congar, Y. M. M., The Catholic Church and the Race-Question, UNESCO Paris 1953
Decker, G., Das Selbstbestimmungsrecht der Nationen, GSttingen 1955
Grant, E. W., South Africa wath of the Chruch, London 1955
Hertz, F., Rasse und Kuftur, Loipzit 1925
Levi-Strauss, C., Race and History, UNESCO, Paris 1956
Roskam, K. L., Apertheid and Discriminationn, Leyden 1960
Svoboda J. a M., Pt stolet boj o jin Afriku, Praha
Treue, W., Za neznmmi svty, Praha 1942
Mimo to jsou k disposici bn synthesy djin Afriky, obecnch djin a naun slovnky.

68

Islm a jeho loha ve vztahu k judaismu

Petr Mutinsk

I. st
Oblasti Blzkho a Pednho Vchodu, obvan dnes v pevn vtin nrody vyznvajcmi islm, maj beze
sporu klovou strategickou i hospodskou posici. O tom svd mj. zplava informac sdlovacch prostedk, jimi
je o tto oblasti bez hlub analzy a velmi zjednoduen unavovn prakticky kad oban naeho sttu. Jinde nen
situace co do kvantity nekvalitnch informac lep.
Se vznikem sttu Izrael a spolu se zkladnmi z toho plynoucmi problmy ve vztahu k Palestincm, jsem ji
tene seznmil alespo sten v srii lnk "Historick koeny souasnho judaismu". (TP . 49) Problematika
islmu m ovem k judaismu mnohem vce aspekt klov dleitosti, kter si zasluhuj bli pozornosti. Jako ten,
kdo se zabv po lta djinami svho nroda a jeho positivnmi i negativnmi vlivy na jin nrody i mylenkov smry
se pokusm podat vysvtlen uritch dleitch momentu pi vzniku, rozvoji a souasnm stavu. Nevezmeme-li v
potaz povstn "hlub aspekt", budou pochopiteln nkter projevy a zejmna hlavn zamen naprosto
nesrozumiteln. Co tm mm na mysli? Napklad tu zajmavou okolnost, to islm v nkterch ohledech svm
tvrcm (nebo spolutvrcm) pravdpodobn perostl pes hlavu. Pokusm se to osvtlit na pklad. Pro eskho
tene bude asi nejbli paralelou F. Palack a jeho koncepce naich nrodnch djin. Palack poukazoval na to,
e po stalet il v echch ivel slovansk a nmeck, kter se neustle vzjemn ovlivovaly, ale nikdy spolu
nesplynuly. Prvotn slovansk demokratismus pevzali v novj dob Nmci a dal zpadn nrody, a naopak
pvodn feudln dy nmeck pebraly (nebo k tomu byly donuceny) slovansk nrody, kter se dnes proto opticky
jev souasnkm jako mn svobodn ne zpadoevropsk nrody. Toto pirovnn nen pro nai problematiku sice
zcela pesn, nicmn snad me poslouit jako zkladn mylenkov podklad.
Islm historicky vznikl v 7. stolet mezi Araby - tedy v semitskm prosted, velmi blzkm idm. Prastar biblick
tradice thry povauje za praotce Arab Izmaele (hebrejsky Jimael), jeho otcem byl Abram pozdji Abraham a
matkou egyptsk sluebnice Hagar (Srov. 16. kap. Genesis). S arabskmi kmeny se asto dostvali do styku nejen
mnoh velmoci starovku a ranho stedovku, ale pedevm id.
Zhy se mezi Araby zaalo it kesanstv, zejmna v pmoskch oblastech Arbie (nejznmj kesant
Arabov starho obdob jsou lkai Kosma a Damin). Naproti tomu arabsk vnitrozem vyznvalo mstn pohansk
kulty.
Pestoe byli Arabov v obdob kolem roku 600 n.l. rozdrobeni do nkolika destek kmen a nesetnho mnostv
mench tvar, existovalo mezi nimi beze sporu vdom sounleitosti k jednomu nrodu, kter se mimo jin
projevovalo navenek v rozliovn Arab a cizinc (kdy odhldnu od specifick situace id, pouil bych srovnn s
eky v klasickm obdob, kte ctili potebu odlien od "barbar" ). Existoval zde spolen jazyk, kter byl pes svoji
dialektickou odlinost v zsad vem kmenm srozumiteln. Po strnce duchovn zde bylo dleit pojtko v podob
kadoronch pout do Mekky. V mscch kdy se konaly poutn obady a trhy nemlo dochzet k vzjemnm bojm,
a toto obdob bylo pokldno za posvtn. Opt zde nachzme piblinou analogii k eckm olympijskm hrm.
V dob narozen Mohameda (pesnj pepis z arabtiny je sice Muhamad, pouvm vak tradin eskou
podobu) kolem roku 570 a v letech jeho mld byla v oblasti Blzkho a Pednho Vchodu nesmrn zajmav
historicko-politick situace. Vchodomsk (byzantsk) kesansk e ila v neustlch konfliktech se svmi
sousedy, z nich nejmocnj byla Persie s oficilnm zarathustrovskm nboenstvm (zoroestrismem)
Jak ji eeno, zakladatel novho nboenstv Mohamed se narodil podle nezaruench zprv v Mekce roku 570.
Bn se uvd, e pochzel z rodu Himovc, co byla nepli bohat a vznamn vtev rodu Kurajovc. Podle
mho nzoru byl ovem Mohamed aspo po jednom z rodi idovskho pvodu, emu nasvduje mnoho
nepmch dkaz. Vdy u tak mnohch "tvrc" djin tm "vidme" veden jistch sil a clevdomou ppravu pro
ivotni kol (z novj doby uvedu nap. Lenina - vl. jmnem Elizar ben Uljach, n T. G. Masaryk - sprvnji Redlich
aj.).
Zprvy o dtstv a jinostv Mohameda jsou velmi nespolehliv a opeden nnosem pozdji umle vytvoench
legend, take vme o tomto jeho obdob pouze minimum konkrtnch daj. Mlad Mohamed se dajn zastnil se
svm strcem Ab Tlibem obchodnch vprav k sousednm kmenm. Ve svch dvaceti pti letech vstoupil do
slueb zmon vdovy Chadd a o rok pozdji se s touto o trnct let star enou oenil, co se ned jednoznan
odbt vysvtlenm "satku pro penze". Sociln situace Mohamedova se tmto satkem nesrovnateln zlepila; mohl
se od t doby samostatn vnovat obchodovn. Opt je velmi pznan, e o tto dleit innosti zakladatele
svtovho nboenstv mme jen velice mlo seriosnch zprv. Jet vce podivn je vak absence informac o
69

nboenskm vvoji proroka ped jeho veejnm vystoupenm (na rozdl od Krista, kde lze toto obdob relativn velmi
pesn doloit). Jestlie i pedn odbornk na arabistiku a pekladatel kornu do etiny I. Hrabek k, e "jsme
odkzni spe na dohady a zvry kombinovan z nepmch zprv a z narek v Kornu" (pedmluva es. pekl.
kornu z roku 1872, str. 23.), oekvm, e mi tuto monost neupe ani zaujat ten.
Podle tradice dolo k prvnmu zjeven u Mohameda v roce 610. Jeho prvnmi vyznavai byli manelka Chadda a
bratranec Waraquy, kter se seznmil s kesanstvm i s judaismem. V prvnm obdob se nepatrn obec vcch
novho nboenstv schzela tajn, aby vyslechla zjeven, kterch se dajn Mohamedovi dostvalo od archandla.
Dnes nahlme oprvnn na islm nejenom jako na teoretick nboenstv, ale jako na cel systm ivota prvn sociln a pod. Na samm potku neml ovem Mohamed dn ucelen systm budoucho uspodn
obce, ani detailn propracovan program, kter by pilkal lid touc po spoleenskch zmnch. Meknsk oposice
vyhnala Mohameda a jeho stoupence - Mohamed spolu s Ab Bakrem a jeho proputncem odeel tajn do Jathribu
(pozdj Mediny). V Jathribu se Mohamedovi podailo skoro zzrakem (?) zskat rozhodujc posice a msto pejm
na Mohamedovu poest nov nzev - Madinat an-Nab (Msto Prorokovo), tedy esky dnen Medina. Od tku
Mohamedova potaj muslimov svj letopoet podle "hidry", tedy tku do Jathribu. Skutenost byla ovem
zejm prosaitj. Modameda se ujala idovsk nboensk obec v Jathribu (co je prokzan), kter mu s
podporou dalch souvrc poskytla prakticky vechno - od prvnho pste, vzbroje a po nejdleitj informace
tehdej svtov politiky. Pouze s touto podporou se Mohamedovi mohlo podait vyhrt klov bitvy, dobt Meku a
sjednotit tm bleskov arabsk poloostrov.
idovsk vlivy na vzniku a rozmachu islmu mohu mimo jin doloit opt cittem z Basilejskho kongresu:
"Pro tento psychologick vpoet vrozench negativnch projevovch schopnosti i charakterovch vlastnost
seberealizujcch se gojm, stali jsme se budovateli a udrovateli vesvtovho nepodku po vechen as sociln
a lidsk organizace nmi vytvoen kesansk a islmsk ry."
(Sezen 3, paragraf 24)
Z islmu byl ukut nejvhodnj me pro prosazen cl svtovho judaismu. Vytvoen oteven judaistick e v 7.
stolet s clem ovldnout svt bylo zatm nemysliteln, a proto bylo zvoleno "men zlo". Jemu byla dokonce
obtovna st idovskch souvrc pi rznch pogromech. Hlavnho cle vak bylo dosaeno.
Krtce po Mohamedov smrti (zemel r. 632) podnikaj Arabov mocn vboj, kterm se zmocnili znan sti
tehdejho civilizovanho svta. U islmskch panovnk mli vdy id klovou poradn skupinu, kter byla detailn
informovna o tehdejm politickm rozpoloen. Arabov vyuili smrtelnho oslaben Byzance a Persie v jejich
dlouholetm vzjemnm zpase, a zlikvidovali postupn do roku 651 cel Irn. (eskmu - teni doporuuji
publikaci O Klmy "Slva a pd starho Irnu", Praha 1977 v nakl. Orbis). Byzanc byla nkolikrt na sam hranici
katastrofy. Za sto let po smrti Mohamedov pronikaj Arabov a do samotnho stedu Francie, kde byli teprve
zastaveni ddem Karla Velikho, povstnm Karlem Martellem.
Skryt sly byly tedy "tvrcem" obrovsk arabsk e, kter svoj rozlohou pevyovala i Alexandra
Makedonskho i mskou i v dobch jejich nejvtho rozkvtu. V polovin 8. stolet se islmsk e rozkldala
od Indie a po panlsko. Na nkter duchovn aspekty islmsk civilizace v protikladu s kesanstvm jsem
poukzal v TP zcela nedvno pi len panlskch djin.
Mlo kdy jsou djiny pmoar (i kdy je to tak mon zakalkulovat i "prognzovat"). Vytvoen koncept islmu
vyhovoval zejmna onm vrstvm nov vznikl arabsk e, kter byly semitskho pvodu. Ponkud jin byla ji
situace v podmann Persii (Irnu). Tamn zoroastrismus byl prakticky eliminovn, bylo potlaeno i kesanstv (i
kdy nezmizelo zcela), ale projevil se pirozen rozpor mezi Araby a Perany kte (a konvertit) se ctili v islmsk
i jako lenov druhho du. Ve vzniku itskho smru islmu a jeho velkho rozen osobn vidm tak
protikladnost perskho a arabskho ivlu. Vechny ostatn piny jsou druhotn.
V ptm lnku se pokusm o rozbor tchto dvou zkladnch smr a zmn pomru sil, a o rozbor dalho vvoje
a do na doby.

II. st
V minulm lnku jsem poukzal na rozhodujc vlivy judaismu po strnce politick i ideov nboensk, tak jak se
projevily pi vzniku islmu v 7. stolet. Vlivem skrytch sil a idovskch obc doshli muslimt Arabov ohromujcch
vtzstv. Bhem nkolika desetilet po Mohamedov smrti se arabsk e stv nejvtm a nejmocnjm sttem
tehdejho svta. Svoj rozlohou (od Indie a po Pyreneje) pevyovala zem starovk msk e v dob jejho
nejvtho rozkvtu, a dokonce i i Alexandra Makedonskho. V polovin 8. stolet vak zan proces, kter vystil
70

a v jistou "atomizaci" muslimskho svta. Vzdlen bych tento proces dokonce pirovnal k rozpadu SSSR v roce
1991 (situace je ovem nyn odlin po strnce jevov, hlavn cle a zamen vak zstvaj zachovny.
Jak k tomu dolo? Nejsilnj stt, kter se Arabm v 7. stolet podailo zcela zlikvidovat, byla Persie. Na rozdl od
vtiny jinch oblast - zejmna v severn Africe - se vak podailo Arabm podmanit si Persii pouze jako zemi,
podailo se jim rovn poislmtn zem, vnucen zmny psma i sten semitizace perskho jazyka, kter nle
k jazykov rodin indoevropsk), nepodailo se jim vak Perany zcela odnrodnit. Z hlediska na problematiky je
dleit, e toto odnrodnn se muslimskm Arabm nepodailo po strnce jazykov, ale pedevm ani po strnce
duchovn.
Bn se to vykld tm zpsobem, e nov pert muslimt konvertit rlili na privilegia arabskch primitivnch
koovnk. Tento rozpor se zaal projevovat velmi zhy - ji pi samm dobyt zem. Nejsem stoupencem
absolutizace mylenky "cherchez la femme!" Na druh stran je zjevn, e eny hraj za uritch konkrtnch
historickch podmnek klovou roli, jak o tom svd ppady Judity a Ester v djinch mho nroda. S ohledem na
na tmatiku proto nememe vynechat zmnku o perskch princeznch, kter upadly do arabskho zajet.
Nejslavnj z nich byla ahrbn, kter se stala manelkou Husaina, syna kalifa (chlfy) Alho, blzkho pbuznho
Mohameda a jeho zet. Do Mohamodova nejbliho pbuzenstva se tak dostala "persk krlovsk krev". Tento fakt
dodnes siln zdrazuj irnt fundamentalistit muslimov - znm ilit (vdeck pepis - i it), Pvrenci Alho a
jeho potomk, mm, aby tak podle persk vry pelo prvo k vld nad Irnem i celm muslimskm svtem na
potomky Mohamedovy.
Jin vznamn persk princezna byla h-fd, kter byla zajata arabskm vojevdcem Kutaibou v Sogdian. Do
o bijc je skutenost, e jedna z dcer bvalho perskho krle Husrva II. byla dna za manelku exilarchovi,
nelnku idovsk samosprvy v persk i. (Zajmav podrobnosti se ten dozv nap. v knize naeho pednho
orientalisty dr. Otakara Klmy; 1908 - 1988 "Slva a pd starho Irnu", Praha 1977).
Kdy se ukzala nerelnou nadje, kterou Peran vkldali do vzdlen ny, pechzej masov k tskmu
smru muslimstv jako vrazu opozice proti sunitskm Arabm. Vrame se vak jet ke koenm vzniku tchto dvou
nejrozenjch islmskch smr, kter se nkdy znan zkreslen pirovnvaj ke katolictv a protestantismu v
rmci kesanstv. Zmnn Al (vldl 656- 661) sice zvtzil nad svmi odprci v tzv. "bitv velbloud" roku 657 a
doshl uznn v Arbii, ale mn astnm byl v konfliktu s Muavijou. Muavija se usadil v Damaku, a zskal pro
sebe Srii a Egypt. Sebral vojsko v sle kolem 70 tisc mu - z velk sti syrskch kesan - nestorin - a zskal
pro sebe podporu idovskch nboenskch obc. Al podlehl vraednmu toku v meit 21. ledna 661. Alho strana
vyvolila za nstupce jeho starho syna Hasana. Ten vak byl mrumilovn a ustoupil Muavijovi za pravideln ron
plat 5 milion drachem. Muslimsk prameny zdrazuj jeho naprosto neobvyklou laskavost. Jednou pr polil jaksi
otrok Hasanovi jeho hedvbn at. Otrok padl Hasanovi k novm a pln strachu pronesl ver z Kornu: "Rj ek
toho, kdo krot se v hnvu svm." "J se nehnvm." pravil Hasan a otrok pokraoval: "Vy dojde odmny, kdo
vinkovi odpust.." - "J ti odpoutm," ukonil Hasan.
Postupn se zaala Alho strana od ostatnch muslim stle vce liit ve ve a zvycch. Al byl uznn za jedinho
pravho nstupce proroka Mohameda, dokonce za utitele a dovritele Mohamedovy nauky - ili za jakhosi
"paraklete" islmu. t zaali postupn stavt Alho nad samotnho Mohameda. Typickm perskm pnosem byl
velk draz na mystiky; nkter tsk smry zaaly dokonce vyznvat pevtlovn - reinkarnaci.
K dokonn pevratu dolo v polovin 8. stolet. Povstn zachvtilo severn Irn a rozilo se do Mesopotmie.
Omejovci (661- 750) byli poraeni a skoro cel jejich rod vyhuben. Do ela nespokojenc se postavil vznamn rod
Abbasovc. Jedin pedstavitel rodu Omejovc uprchl do okupovanho panlska, kde se s pomoc tamnch
stoupenc a idovskch obc ubrnil. Na Pyrenejskm poloostrov vznikl samostatn emirt, kter se roku 929
dokonce stv kaliftem. Oficilnmi a po dlouhou dobu jedinmi kalify se vak stvaj Abbasovci. Penesli sdlo
kaliftu z Damaku do Bagddu na Tigridu (762). Hlavn provinci Abbasovc se stv Persie (Irn). V administrativ,
financch a potovnictv se Abbasovci dili pkladem bvalch perskch krl z rodu Sasanovc. Oblbenci
Abbasovc byli pevn perskho pvodu. Nejbohatm mstem Pedn Asie se stv Bagdd, zejmna za vldy
povstnho Harna al-Rada (786-809). Setkvali se zde obchodnci z Egypta, Arbie, Indie; Persie a ny. Vznik
proslul akademie v Gondiapru (jak jsem se o tom zmnil v djinch panlska).
Bylo evidentn, e skryt sly nemohly zabrnit rozkolu v islmskm svt. Odhldneme-li od ny, byly zde v 9.
stolet tyi hlavn velmoci: obnoven e (fransk) Karla Velikho, kter vzala zejmna sly sunitskho maurskho
panlska; Byzanc, oslaben obrazoboreckmi spory; v muslimskm svt abbasovsk kalift v Bagddu a konen
sunitsk omejovsk emirt v maurskm panlsku a Portugalsku. (Je znmo, e nap. Karel Velik poslal poselstva
do Bagddu, kde se opt uplatnili id).
71

Podle mho nzoru vak tsk forma islmu skrytm silm vyhovovala pece jen mn ne sunitsk. Svd o tom
jejich podpora odstedivm snahm. Dosud obrovsk arabsk e se zan dle drobit a kalif (chlifa) se stv vce
mn formlnm nboenskm pedstavitelem. Jako potvrzen tohoto nzoru uvdm nap. skutenost, e
prokazateln nejvt rozkvt idovskch obc v celm tehdejm svt nastal v maurskm panlsku. Tamnj
emrov - a pozdji kalifov kardovt - se netajili svoj oficiln podporou idm, kterm dokonce dvali pednost
ped Araby. Mnoz z nich vynikli jako lkai, matematikov, astronomov, bsnci i filosofov. Nap. za
Abderrahmna III. (912 - 961) id Chazdaj Ben Issak byl postaven do ela sttn rady a byly mu sveny vnitn
zleitosti sttu - byl tedy podle dnen terminologie jakmsi ministrem vnitra. Za jeho podpory napsal Menachem
Ben Saruk rozshl hebrejsk slovnk. Jet pznivji se zde idm dailo v 11. stolet, kdy Samuel Ha Levi se stv
vezrem granadskm. Sm vynikal jako talmudista a vestrann podporoval tyto snahy. V t dob il i alamoun ibn
Gabirol znm v Evrop pod jmnem Avicebron. Jeho psn se dodnes uvaj v synagogch, napsal slavn spis
"Pramen ivota".
Nejpozoruhodnj je mylenka "ekumenismu", kter se rozila na Pyrenejskm poloostrov mezi st id za
vtznch boj kesansk reconquisty. Tehdy st idovskch uenc zaala prosazovat mylenku spojen
kesansk a idovsk vry. Nejproslulejm pedstavitelem tohoto smru je Juda Ha Levi (1080 v Kastilii, zemel
1150 v Palestin). Aby se jeho mylenky co nejvce rozily, psal tehdej svtovou e - arabtinou. Jeho hlavn
dla se sna ukzat monou cestu spojen mezi idovskou a kesanskou vrou na zklad "nvratu k pramenm", tj.
na zsadch, ktermi se dle jeho tvrzen dila prvotn jeruzalmsk crkev, vyl ze idovstv.
Naproti tomu islmt panovnci africkch a asijskch muslimskch stt byli mnohem mn snenliv nejenom
vi kesanm, ale asto i vi idm. Bylo jasn, e mnohdy se fanatick prvody iit obrtily vi idovskm a
dalm jinovreckm skupinm. (Barvit popisuje fanatick prvody iit nap. klasik maarsk literatury Gza
Gardonyi "Egersk hvzdy", peloen i do etiny).
Zkoumme-li djiny pod zornm hlem judaismu a jeho skrytch sil, musme se maximln uchrnit
jodnostrannosti.
V ptm pokraovn pouku na to, jak byl postupn ve vtin muslimskho svta eliminovn vliv iit, a jak se
islm (jeho sten judaistick koeny jsem se snail ukzat) stv dinem vyputnm z lhve. Jakkoli zastrn
negativnch in (a na druh stran ovem i pozitivnch) vak nikdy neslou k odstrann nedorozumn mezi
nrody.

III. st
V minul sti jsem se dotkl historick okolnosti vzniku islmu. Poukzal jsem na skutenost, e sunitsk smr
islmu byl bli intencm judaismu.
V roce 750 zaujal v islmsk teokracii a celm muslimskm svt rozhodujc postaven rod Mohamedv. Nebyli to
ovem pm potomci Alho, ale lenov vedlej tzv. haimovsk linie, kte svj pvod odvozovali od Mohamedova
strce al-Abbsa (Al-Abase). Zatmco Omajovci (Ummajovci) realizovali program nadvldy semitskch islmskch
Arab nad Nearaby (co bylo zejm inspirovno ideou vldy id nad gojimskmi nrody, a monotheistick islm
byl tak chpn skrytmi silami jako men zlo oproti kesanstv s jeho ideou Trojjedinho Boha), dynastie
Abbasovc prosazovala ideu diametrln odlinou - Abbasovci se nepresentovali v prvn ad jako arabt vldci, ale
spe jako pedstavitel nadnrodn nboensk ideje. To ovem (zjednoduen eeno) pedstavovalo pro judaisty
vt nebezpe, ji vzhledem k podobnosti uen o universln povaze kesanstv.
Minule jsem se zmnil o tom, e oblbenci rodu Abbasovc byli pevn perskho pvodu. V prbhu djin
meme tak zeteln sledovat naprostou absenci podpory jednoty arabsk e, jak tomu bylo v prvnm stolet vldy
Omajovc. Tato skryt podkopn prce pinesla sv plody. S vjimkou prvnch desetilet se Abbasovci stvaj m
dl vce formlnmi figurami (ohledn skuten politick moci) a podreli si pouze roli nboensk autority kalif
(chlif) - jakchsi islmskch patriarch nebo pape. Domnvm se, e pi hodnocen vnitnho rozkladu dosud
jednotn arabsk e nevystame s "pirozenm" positivistickm vysvtlenm zmnnho faktu. Tm spe, e
"akoliv stedn moc v islmsk i upadla a e se rozkldala na men sprvn jednotky, nepineslo toto droben
islmskmu teritoriu jako celku hmotn nebo hospodsk otesy" (F. Tauer, Svt islmu, Praha 1984, str. 76).
Podstatn oslaben islmu si prost skryt sly nemohly dovolit, protoe pedstavoval hlavn pirozenou zbra proti
hlavnmu nepteli judaismu - kesanskm sttm Evropy. lo o to, dodat islmu "erstvou krev", aby byl
akceschopn do budoucnosti k dalm vbojm severozpadnm smrem. Tuto "erstvou krev" dodaly nrody
tureckho pvodu, jejich pvodn sdla se rozkldala nikoliv na zem dnen Tureck republiky, ale ve stedn Asii.
Turet konvetit stle vce uchvacovali skutenou moc v chaliftu, stvali se z nich dvorn hodnosti a velitel gard.
72

Promylenou politikou se skryt sly snaily stle vce vzdalovat chlify Abbasovskho rodu pmho styku s
poddanmi - zejmna perskho pvodu. A opt je zde zajmav rozpor - zatmco prvn Abbsovci, kte dreli v rukou
jet skutenou politickou moc, byli v um styku se svmi poddanmi (akoliv v tomto postaven by se logicky vzato
nemuseli jako orientln despotov ohlet na nikoho a na nic), pozdji vytvoen uml ceremonil zatlaoval stle
vce jejich zdnliv majestt do "tajemnho" pozad. Bylo proto zkonit, e se stvali m dle tm vce zvisl na
ednictvu a vojenskch velitelch, kter u bylo mono rznmi cestami propaovat do klovch mst. Na rozdl od
maurskho panlska, kter bylo - jak jsem se zmnil minule - pro idy skutenm "rjem", dochzelo v i
Abbasovc k tisku jinovrc, inspirovanmu obas s nejvych mst, kter se nevyhnul ani idovskm obcm.
Tiv bylo zvlt ukldan vych dan jinovrcm.
Bylo by vak omylem se domnvat, e celkov postaven jinovrc (zvlt id) se radikln zhorilo. Nebyli
pmo omezen bydlenm v uritch oblastech nebo stech mst, mli volnost pohybu i zamstnn. Byli hlavn
smnrnky, velkoobchodnky a lkai. id mli prakticky monopol na doven blch otrok z evropskch
kesanskch zem. V ele idovsk samosprvy na zem chaliftu stla tzv. "hlava exilu" (arabsky rs al -dalt).
Vrame se nyn k len rozkladu abbasovsk e. Abbasovci nikdy neovldali zem Omjovc k roku 750. O
maurskm panlsku (a Portugalsku), kde s ubrnil jeden z Omjovc, jsem se ji zmnil minule. Nsledovalo
odtren severn Afriky - nejdve jej zpadn sti (Maghrib), kde roku 772 vzniklo samostatn panstv berberskho
rodu Midrrovc. K tomu pistoupilo panstv Idrisovc, kter zaloil Idris, pravnuk chlify Alho. Zmnn Idris unikl po
nezdaenm povstn v Mekce (788) do severnho Maroka. Stediskem idrisovsk e se stalo nov zaloen hlavn
msto Fez (Fs). Jet mocnjm sttem bylo panstv Aghlabovc v dnenm vchodnm Alrsku, Tunisu a sti
Libye (Tripolisko). Tyto politick zmny v severn Africe zpsobily doasn ochabnut muslimskch njezd na
kesanskou Evropu, kter byly s vt intensitou obnoveny a v prvn tvrtin 9. stolet. Ve druh polovin 9. stol. se
osamostatnil tak Egypt (r. 868), kter ke sv drav pipojil Srii (r. 878). Rozklad se nezastavil ani na vchod e
(samnovsk dynastie aj.).
Pokusm se nyn piblit "ideologick" rozdly mezi iitskm a sunitskm smrem islmu ve svtle vztahu k
judaismu. Z potku se nejevily theologick rozdly mezi sunitskm a iitskm smrem jako pli podstatn. K
prohlouben rozpor dochz a v 9. stolet, kdy iitsk smr pijal pojet nutn spravedlnosti Boha, a tak hjen
svobody lidsk vle. Zsti bylo u nkterch stoupenc iitskho smru dokonce pijato uen o metempsychose
(sthovn dui) a reinkarnaci (znovuvtlen). Zde meme sledovat siln persk, hlavn vak indick vlivy. V
populrn literatue bv nkdy vysvtlovn rozdl mezi sunitskm a iitskm smrem islmu v tom smyslu, e sunit
uznvaj jako hlavn pramen prva vedle kornu rovn sunnu, kter bv pirovnvna k tradici u katolicismu nebo
pravoslav. Z toho vyplv i zkreslen pirovnn sunit ke katolkm a iit k protestantm. Toto podni je - mrn
eeno - zavdjc. Jak jsem ji naznail, z hlediska podpory judaismu a skrytch sil obou smr je tomu prv
naopak. iitsk smr je pro judaismus he kontrolovateln a ovladateln. V em se tedy sunitsk a iitsk smr li
podstatn? V obecnm smyslu to v otzce sunny rozhodn nen! Vdy prvnci iitskho smru uznvaj jako hlavn
prameny prva stejn korn a sunnu. Ke znm vt: "Nen Boha krom Boha a Mohamed je posel Bo" pidal
iitsk smr jet dodatek: "...a kne vcch Al je druh Bo". Al byl chpn jako mystick druh Bo, vtlen
vronu Bo substance, kter vystoupila na potku svta do Adama. Proto maj pouze Al a jeho, potomci vhradn
prvo na hodnost nelnka muslimsk nboensk obce - imma.
Toto uen vedlo k rozkolu muslimskho svta jako celku (sunit-iit), pi em se zpotku zdlo, e iitsk smr
pevldne. V 9. a 10. stolet se stoupenci nauky iitsk rozmohli natolik, e nejeden chlifa gadddsk z
abbasovskho rodu (o perskch oblbencch jsem se ji zmnil) jim byl upmn oddn, akoliv navenek stle
zastval smr sunitsk. Pednmi stoupenci iitsk nauky byli tzv. Ismaelit, kte se opt dlili na dv hlavn strany:
Karmaty a Fatimovce, jejich nzev byl odvozen od manelky Alho Fatimy, dcery Mohamedovy. Uen Fatimovc se
stalo oficilnm nboenstvm v cel severn Africe. Na zpadnch hranicch se Fatimovci dostali do konfliktu se
zjmovou sfrou panlskch sunitskch Omjovc. Historie svd o astm stdn omjovsk (tedy sunitsk) a
fatimovsk (iitsk) svrchovanosti v zpadn sti severn Afriky.
Je opt vce ne jasn, e to znamenalo podvzn akceschopnosti deru proti kesansk Evrop. Nejvtho
spchu se vak dokal iitsk smr na vchod, kdy sm bagddsk kalif (chlifa) se stv doasn zvislm na
usurptoru, kter se hlsil k Almu. Roku 969 se Fatimovec Muiz, podporovn statenm vojevdcem Dauharem
zmocnil Egypta. Sdelnm mstem se v t dob stv Khira, kter se mla stt sdlenm mstem novho
panovnickho rodu a stedem veker strany iitsk v celm muslimskm svt. Muiz tak pijat titul kalfa (chfifa) a
panovnka vcch. A na dobu vldy Azize al-Hkima (996-1021), kterho Druzov v Libanonu pokldaj vlastn za
zakladatele svho nboenstv, vldl v iitskm Egypt pomrn blahobyt a spokojenost. Byla zde znan
73

nboensk tolerance zejmna vi kesanm, al-Azz (975-996) ml dokonce vezrem kesana. iitsk smr si za
tohoto panovnka podmanil i Palestinu a Srii
Od 11. stolet vak nastv padek iitskho smru, skryt sly pln podpoily selduck Turky sunitskho smru.
Ti se zmocnili mimo jin Jerusalema (1076). Zprvy o tamnch surovostech mimo jin podntily nlady pro prvn
kovou vpravu. Podrobnostmi se zde ovem nemohu zabvat. Pro nai problematiku je nezbytn uvst, e ve 12.
stolet se zmocnil Egypta znm vtz nad kiky Saladn (Salhuddn). Nov stav vc si Saladin nechal potvrdit od
abbasovskho kalifa, kter ho ustanovil sultnem nad Egyptem, Nbi, Jemenem, Palestinou a Sri. Tm dochz k
optnmu poslen sunitskho smru islmu.
V prbhu doby dochz nakonec k tomu, e jedinou vznamnou velmoc, kter zastvala iitsk smr, se stv
vlastn Persie. Skryt sly za podpory kapitlu idovskch obc posiluj zejmna i osmanskch Turk, kter se v
roce 1453 zmocnila tisciletho stediska vchodnho kesanstv - Konstantinopole, z nho se stv tureck
Istanbul. Meme pomrn jasn vysledovat kombinaci podpory v kesanskm svt (spojovn Francie proti
panlskm a rakouskm Habsburkm s Turky), s silm o vnitn podporu a stabilizaci osmanskho Turecka v 16. a
17. stolet.
Centrum theokracie islmskho svta se pen do Istanbulu. Tato situace zstala nezmnna a do konce prvn
svtov vlky, respektive do potku dvactch let naeho stolet.
V pt sti se budu vnovat "aktulnj" problematice souasnho islmskho svta, kter v mnoha smrech
perostl svm tvrcm pes hlavu.

IV. st
V minul sti jsme se snail, piblit tenm stalet vvoj islmu z hlediska duality jeho dvou hlavnch smr sunitskho a iitskho. Vysvtlil jsem tak, pro byl za aktivn podpory skrytch sil iitsk smr prakticky eliminovn
(a na Persii-rn, kde zstal sttnm nboenstvm) zejmna prostednictvm tureckch konvertit.
lohu dernho mee islmu pejm zejmna e osmanskch Turk, kter zlikvidovala tisciletou batu
ortodoxnho kesanstv - Byzanc (1453). Nebojm se uvst ani zdnliv "historick" paralely: pravoslavn Moskva bolevick Moskva; ortodoxn Konstantinopol - islmsk (sunitsk) Istanbul jako sdlo sultna. Vnujeme-li pozornost
vnitnmu uspodn e osmanskch Turk a bolevickho SSSR, meme i zde najt etn paralely: plnoprvn
muslimov v Turecku (v SSSR lenov VKSb) proti mase zvislho (pedevm kesanskho) obyvatelstva, tzv:
"raja". Na rozdl od potk islmu nebyla vak "raja" zbavena povinnosti prolvat krev za ideologii, kter j byla
neptelsk. V osmanskm Turecku je dobe znma instituce "jani", co byli mlad chlapci neislmskho pvodu.
Zbaveni svho rodinnho zzem i mateskho jazyka, stali se z nich nejfanatitj bojovnci za vc islmu (paralela
se sirotky, z nich si N. Ceauescu vychoval proslul zabijky, je opt zejm). Jako posledn npadnou paralelu
uvdm tak sttoprvn uspodn Osmansk e. Nkterm oblastem byla ponechna zdnliv samostatnost
(nap. kesansk knectv na zem dnenho Rumunska - Multnsko, Valasko a Sedmihradsko, nebo tatarsk
chant na Krymu). Pomocn oddly tchto vazal byly pouvny v etnch vlkch jako kanonefutr.
Na potku novovku se zdlo, e e osmanskch Turk spln svj "historick kol", tj. likvidaci kesansk
Evropy, zejmna podunajsk habsbursk monarchie. Za vldy sultna Solimana (jin pepis Sleyman,1520 -1566)
doshla tureck e oslnivch spch. Roku 1541 padl Budn, a Uhry byly rozdleny na ti sti: st Uher byla
Turky pmo anektovna jako tzv. Budnsk paalk, Sedmihradsko se stalo vazalskm sttem Osmansk e
("Vysok Porty") za ponechn formln samostatnosti - pouze nejzpadnj st Uher a dnen Slovensko si uhjili
Habsburkov. Paralela se stty NDR - SRN je opt zejm viditeln. Tento stav trval bezmla 150 let. Je jist, e bez
podpory skrytch sil v kesansk Evrop by se tchto spch Turkm nepodailo doshnout. V jednom ze svch
pedchozch lnk jsem se ji zmnil o loze Francie, kter prorazila dosavadn "sanitn kordon" kesansk Evropy
proti islmskmu svtu. V 16. a 17. stolet navc k oslaben dosud jednotn kesansk Evropy pispl vznik
reformace lutherskho a kalvnskho smru. Nesm ns mlit skutenost, e nap. v dlech dr. Martina Luthera
(1483-1546) nachzme velmi ostr a nenvistn vpady nejen vi islmu, ale i vi judaismu (je znmou
skutenost, e Luther na konci ivota pmo vyzval k masakrm vi idm).
Subjektivn nzory uritch politickch a ideovch osobnost, kter jakoby odporovaly hlavn linii, jsou nkdy
naopak vhodn pro konen cl.
Z hlediska theologickho se podle mho nzoru d jasn prokzat vliv judaismu na uen reformace jak
kalvnskho, tak lutherskho smru. Jedn se zejmna o velk draz na Star zkon, zruen tradinho katolickho
uen o obti, teorie predestinace (zejmna u Kalvna) apod. Nen tak nhodou, e protestantt stavov se ve
74

svm zpase s Habsburky asto obraceli o pomoc k Turkm. Jako drobn poznmka je skutenost, e dr. Jesenius,
popraven roku 1621 nebo J. A. Komensk byli podle vech indici rovn idovskho pvodu.
Navzdory zmnnm velkm spchm se Turkm nepodailo doshnout konenho vtzstv. Jednou z pin byla
mj. existence iitsk Persie, kter prv v klov dob ticetilet vlky (1618-1648) vzala na Vchod znan
osmansk vojensk sly. Ve 30. letech 17. stolet (obdob vlky vdsk a vdsko-francouzsk) probhaly
nejkrvavj konflikty mezi Perany a Turky. V roce 1639 byl mezi obma emi uzaven mr. Turci se zmocnili
Bagddu, armnsk Jerevan zstal Peranm. Toto zdren se u Turkm nikdy nepodailo dohnat. Ve druh
polovin 17. stolet zan stup z dosavadn slvy. 12. z 1683 utrpli Turci zdrcujc porku u Vdn od
spojenho vojska rakouskch Habsburk a Polk - tzv. Svat ligy, kdy byly rovn Bentky a papesk Kurie
spojenci Habsburk. Roku 1686 ztratili Turci Budn a postupn cel Uhry. V prvn tvrtin 18. stolet se v bojch s
Turky vyznamenal na stran rakouskch Habsburk proslul Even Savojsk (1663-1736).
Hranice mezi podunajskou habsburskou a Turky se na dlouhou dobu ustlila u dnenho Blehradu. V 18. a 19.
stolet se vak hlavn kesanskou velmoc v boji s Turky stv carsk Rusko. Nastv obdob tzv. "nemocnho
mue na Bosporu". V souvislosti s osvobozeneckm bojem pravoslavnch balknskch nrod hrozila tureck i
katastrofa.
Ped plnm znikem v 19. stolet tureckou i zachrnila zejmna Velk Britnie, kter v t dob pedstavovala
hlavn oporu skrytch sil. Oteven se to projevilo v dob tzv. Krymsk vlky (1853-56), kdy bez pm podpory
britsko-francouzskch vojsk by patrn Osmansk e ji tehdy zanikla. Situace se opakovala v letech 1877-78, kdy
navzdory pesvdivmu vojenskmu vtzstv bylo Rusko prakticky pipraveno o jeho plody. Z konkrtnch
osobnost britsk politiky t doby poukazuj zejmna na Benjamina Disraeliho (kter byl idovskho pvodu) a jeho
zsadu Integrit of Turkei. Za tyto "zsluhy" byla roku 1878 britsk e odmnna Kyprem, kter zstal jej koloni a
do roku 1960. e situace nebyla pro skryt sly jednoduch z hlediska veejnho mnn ani v samotn Anglii, svd
sympatie pro osvobozeneck boj balknskch nrod mezi mnohmi Angliany (nap. povstn bsnk Byron
zahynul jako dobrovolnk v ecku roku 1824). Navzdory zmnn podpoe skrytch sil bylo Turecko do tzv.
balknsk vlky roku 1912 zcela vytlaeno z evropsk pevniny a na okol Istambulu.
V t dob byl vak britsk vliv v Turecku ji eliminovn Vilmovskm Nmeckem. Za 1. svtov vlky se Turecko
stv spojencem centrlnch mocnost. V roce 1915 skonila katastrofou britsko-francouzsk expedice proti
Istambulu (pro zajmavost - plny na toto taen vypracoval W. Churchil).
Na konci svtov vlky se vak podailo dohodovm mocnostem splnit svj cl zejmna dobytm Palestiny roku
1917. Palestina se stv britskm mandtem a pod anglickou sprvou se podailo naplno rozvinout idovsk
pisthovalectv do zem pedk, jak ji o tom byla zmnka v pedchozch stech. Na konci vlky byla Osmansk
e pinucena uzavt mr 30.10.1918 v Mudrosu. Mrem v Svru roku 1920 a jeho reviz v Lausanne roku 1922
pestala Osmansk e existovat a tm vzal za sv nejdleitj nadnrodn sttn celek, spojen ideou islmu.
I v islmskm svt zvtzila idea nacionalismu a partikularismu. V Turecku samm byla odstranna monarchie a
vyhlena republika, dokonce i hlavn msto bylo peneseno z Istambulu do Ankary (starovk Ancyra).
Pedstavitelem nrodnho hnut panturkismu se stv znm Atatrk (otec Turk, 1881-1938), jeho lohu v
tureckm svt je mon pirovnat k roli Petra Velikho v carskm Rusku. Je pekvapujc skutenost, e v
potcch tohoto tzv. mladotureckho hnut stlo v ele vce ek, Armn a jinch ne etnickch Turk (v
souvislosti s nap. protiarmnskmi masakry 1915-16 je to jist pozoruhodn). Hlavnm centrem mladotureckho
hnut byla zpotku Solu (ecky Thessalonik), kde na potku 20. stolet pedstavovali id nadpolovin st
obyvatelstva! Sm Atatrk (Mustafa Kemal paa) byl vznamnm lenem zednsk le. V dob sv vldy ve 20. a
30. letech radikln zmnil dosavadn islmsk theokratick charakter tureckho sttu, kter se od t doby stv
laickm sttem "zpadnho" typu. Mimo jin zruil dosavadn arabsk psmo, kter nahradil latinkou. Je dobe
znmo, e oficiln marxistick historiografie Atatrka hodnotila kladn (smlouva se SSSR aj.). Mn znm je vak
to, e ho pozitivn hodnotila i historiografie nacistick, kter vyzdvihovala zejmna jeho pantureck nacionalismus.
Atatrk usiluje o sjednocen vech tureckch nrod na jinm, "pedislmskm" zklad.
Zde se dostvme k zajmavmu fenomnu. Islm jakoby do jist mry splnil svoji "historickou lohu" v plnech
skrytch sil. Byl sice vyputn z lahve jako povstn din, jeho pm kontrola v konkrtnch projevech se vak
ukzala jako znan problematick. Nejnovj vvoj islmu v souasnosti se pokusm vylit s ohledem na nai
problematiku v dal sti.

75

V. st
Ve svm vylen islmu a jeho vyuit, resp. zneuit skrytmi silami, kter se hls k judaismu, jsme se v minulm
lnku dostali a do obdob po prvn svtov vlce.
Tehdy dochz k likvidaci osmansk sultnsk e, kter pedstavovala posledn vt nadnrodn celek, spojen
ideou islmu. Vznam islmu ve 20. stolet musme od t doby hodnotit z hlediska globlnch zjm skrytch sil. Jak
znmo, dochz tou dobou i k likvidaci kesanskch monarchi, kter pedstavovaly staletou pekku zednskch
pln. Mme-li proto opravdu objektivn analyzovat lohu islmu v jedinm lnku, musme si bti v prv ad
vdomi nezbytnho zjednoduen. Chceme-li vbec vysvtlit hlavn trendy. Jet horm extrmem by vak bylo
"utonut" v podrobnostech bez snahy o zobecnn.
Jak jsme ji naznaili - po prvn svtov vlce dochz ke kvalitativn zmn situace ve svtov politice jako celku
(s tm souvis rozkol v dosud jednotnm zednskm hnut, kdy jeho ni stupn splnily svoji "historickou lohu" a
byly ureny k likvidaci) i v islmskm svt. Jak tedy byla tehdej situace? Vtina zem s islmskm
obyvatelstvem byla ve dvactch letech v kolonilnm nebo polokolonilnm postaven vi evropskm sttm.
Formln nezvislost si uchovaly pouze vlastn Turecko (kter bylo po I. svt. vlce zbaveno znan sti
dosavadnho zem osdlenho pevn arabskm obyvatelstvem), Persie (Irn) a Afghanistn, kter jako
samostatn stt vznikl v roce 1747 odtrenm od Persie (obyvatelstvo hovo perskmi dialekty, vyznv vak
pevn islm sunitskho smru) si skvle uhjil svoji nezvislost. Velk Britnie byla 8. srpna 1919 donucena po
porce svch kolonilnch oddl uznat plnou nezvislost Afghanistnu a jeho prvo na uzavrn smluv s cizmi
stty. Tato skutenost je pomrn mlo v odborn literatue uvdna. Musme si uvdomit, e "v dn zemi se
nikdy nedailo idm lpe ne v britskm impriu. Anglie jest jedinm sttem, kter dopv svm idovskm
spoluobanm monost diplomatick a politick innosti, aby v nich dospli k nejvym hodnostem. V Palestin a v
Indii zastupoval id anglickho krle, a id byli poradci ve vech nejdleitjch sttnch otzkch." (asopis
Menorah, Vde 1928, . 9/9 1928).
Vzhledem k tomu, e zejmna Velk Britnie, ale i Francie a ostatn vtzn stty Dohody byly, ve vt i men
me ovldny skrytmi silami a judaismem, oekvali bychom striktn podporu kolonilnho zzen za kadou cenu.
Situace ovem nebyla tak jednoduch. Bylo zejm, e klasick koloniln systm je ji vlastn peil. Hrozilo
nebezpe probuzen jevu, kter se dnes nazv "islmskm fundamentalismem". Tento jev mohl nebezpen spojit
veker islmsk svt proti judaismu (ve dvactch letech znme pece ji ostr konflikty mezi Araby a idy v
Palestin, kter byla pod britskou mandtn sprvou). Z tchto dvod pistupuje ji tehdy Velk Britnie na piznn
formln nezvislosti sti arabskch stt (nap. Egypt, kter se 28.2.1922 stv nezvislm sttem a britsk vlda
zde dokonce vyhlsila zruen protektortu, nebo Irk, kde bylo 23.8.1921 zzeno krlovstv, ale zstala zde jet po
jistou dobu anglick okupan vojska). Vznamnou zmnu v politick situaci zem Blzkho a Stednho vchodu
pedstavovalo rovn sjednocen arabskho poloostrova, kter uskutenil Abdul aziz ibn Sad (1887-1953), vldce
reformnho islmskho hnut nedskch Arab. Ibn Sad se prohlsil 8. ledna 1925 krlem a v roce 1932 byl pijat
nov oficiln nzev sttu "Saudsk Arbie", jej nezvislost byla uznna Velkou Britni, Tureckem, Irnem, Irkem,
Zajordnskem aj.
O reformch Atatrkova Turecka jsem se ji zmnil v minul sti. Reformy zedne Atatrka pedstavovaly pro
celou generaci Turk opravdu "kopernkovsk" pevrat "vymvn mozk" po zpsobu pozdj nsk kulturn
revoluce. Nen tak nhodn, e tureck politick zzen bylo ve dvactch letech zaloeno na systmu jedn
totalitn strany, v jejm ele stl pochopiteln stl Kemal Atatrk. Stnov oposin strana liberlnch republikn
byla povolena a v roce 1930. Zde vidme pmo do o bijc jeden ze zednskch model - pomoc diktatury za
vldy jedn strany se potla nepjemn tradice pslun zem, pak se pejde k demokracii, kter vak na
"reformch" pedchoz diktatury nic podstatnho nezmn. Je vce ne zejm, e bez pm podpory skrytch sil
prostednictvm spolubrat ze zednskch l by se Atatrkovi nepodailo zachovat Turecku postaven nejsilnj
mocnosti na Blzkm vchod.
Rovn v Persii (rnu) dochz v mezivlenm obdob k velkm reformm. Nositelem tto politiky se stal Rza
chn Phlav (1878-1944), kter se v roce 1921 stal vrchnm velitelem armdy a zrove ministrem vojenstv. 12.
prosince 1921 byla s Tureckem uzavena smlouva o mru a ptelstv. 13. prosince 1925 se dokonce Rza stv
novm panovnkem (dosavadn h Ahmad Mrsa opustil zemi pod jmnem Rza Phlav (1925-1941). Nov
panovnk provedl adu reforem: zavedl zlat standart mny, zaloil nrodn banku, modernizoval eleznin a
leteckou dopravu. K 10.5.1928 zavedl obansk zkonk podle francouzskho vzoru. Na druh stran zruil vsadn
prva Evropan v rnu.
76

loha islmu byla tedy z posice skrytch sil dvojznan. Na jedn stran se snaily vyuvat islm pro sv dl
politick cle (nap. 1921-1926, Abd el-Karima proti panlsku), na druh stran se prv v mezivlenm obdob
zaala projevovat siln islmsk integrace s vrazn protibritskm, protifrancouzskm (a sten i protibolevickm)
zamenm. V tomto smyslu zaal perstat islm svm tvrcm "pes hlavu". Klasickm pkladem byli panlt
islmt Maroknci, kte vznamnm zpsobem podpoili Francisca Franca v letech panlsk obansk vlky
(1936-1939). I oficiln literatura komunistickho obdob (nap. kolektivn prce Djiny novovku IV., Praha 1973, str.
38) uznv, e daleko vce, ne tzv. levicov sly v islmskm svt "slily krajn nacionalistick proudy, v jejich
programu se antikolonialismus mnil v xenofobii, nebo se jasn uplatovaly faistick prvky. Dokonce i panarabsk
hnut, prudce se rozvjejc pod dojmem palestinskho vvoje, v sob neslo tento nebezpen nboj."
Napklad v Srii vedle pronmeckho kdla v nrodnm
bloku vzniklo hnut "eleznch koil", kter zasahovalo
proti bolevickm provokatrm a obecn proti hnut levice. V Egypt se vznamnm initelem egyptsk a
celoarabsk politiky na islmskm zklad stalo Muslimsk bratrstvo. Poadovalo ve svm programu, aby se cel
ivot spolenosti od zklad zmnil podle principu islmu, a aby se neprosn bojovalo proti vem cizm vlivm. I v
Irku se hlavn protibritskou silou stvalo dstojnictvo. Jeho orientace se stle stvala panarabsk a pronmeck.
Ani v Turecku nebyla situace v tomto smru jednoznan. Zejmna po Atatrkov smrti (1938) pevldl mezi
tureckou inteligenc a dstojnictvem panturkismus s vrazn protibolevickm zamenm. Byla hlsna restaurace
velk turnsk e a po Bajkal a osvobozen vech muslimskch st bolevickho SSSR. Turecko za druh
svtov vlky dlouho zachovvalo neutralitu se silnmi sympatiemi pro Nmecko, a teprve 23.2.1945 se formln
pidalo na protifaistickou stranu ani by do vlky vyslalo jedinho vojka. V, iitskm rnu navc vystoupily do
poped siln "arijsk prvky". rnt studenti tehdy zpvali: "Pij, drah Hitlere, ekme na tebe, milin id padne
pi kadm kroku, a bude pichzet." (M. Maclean, Eastem Approaches, London 1947, str. 262).
Situace pro mocnosti protifaistick koalice byla kritick zejmna v letech 1940-1942, vzhledem k silnm
pronmeckm sympatim a antiidovskm nladm v cel oblasti.
Po druh svtov vlce se tyto protiidovsk nlady nepodailo v islmskm svt potlait. Naopak zeslily v
souvislosti se vznikem sttu Izrael (14.5.1948) a s nsledujcmi izraelsko-arabskmi vlkami (1948-49, 1956, 1967,
1973) a souasn situaci z potku devadestch let vzhledem ke konfliktu mezinrodn koalice v ele s USA proti
Irku.
Bhem historicky pomrn krtk doby dochz k rozkladu zejmna britsko-francouzsk koloniln e v
islmskm svt. V dob stnov bipolarity mezi USA a SSSR sehrly islmsk mstn stty lohu figurek na
achovnici. Npadnm jevem je skutenost, e v naprost vtin muslimskch stt vidme dnes v jejich ele "siln
mue". I to lze povaovat za urit doklad vlivu tradinch islmskch nzor. Islmem prosazovan jednota politick
moci a nboensky motivovanch cl se promt do obrazu "vdce", kter je nejenom politicky siln, aby udrel
souasn stav muslimsk obce vi okolnmu svtu, nbr je i morln na vi z hlediska kritri jednn
opravdovho muslima.
Vrame se k na problematice. Jak jsme si ji uvedli, souasn islm meme posuzovat jako "dina vyputnho
z lhve." Je npadnm zjevem, e souasn zedni pronikaj do muslimskho svta spe okrajov (Atatrkovo
Turecko bylo a je spe vjimkou), jeho ovlivnn je mon spe nepmmi prostedky, kter mus bt diametrln
odlin od evropskho a americkho prosted. V souasn dob vidme snahu o vytvoen nboenskho
synkretismu, kter vak v muslimskm prosted (na rozdl od kesanskho) zatm nejev vt znmky spchu,
vzdor snaze nap. oficiln hlavy Vatiknu Jana Pavla II.
Je jasn, e lnky v rmci Historickch koenu souasnho judaismu, kter se tkaly islmsk problematiky,
nemohou bt povaovny za vyerpvajc souhrn. Nemohl jsem se vnovat nap. zajmav zleitosti dnes
nejlidnatjho islmskho sttu - Indonesie, bval holandsk kolonie, ani Pakistnu, Bangladi aj. Vbr fakt
vak nebyl v dnm ppad apriorn selektivn - byl dn technickmi monostmi, a veden snahou pedloit
veejnosti sondy do islmu ve svtle judaistick problematiky bez zastrn podstatnch okolnost a negativnch jev.
Domnvm se, e pouze takovou nezaujatou snahou me dojt k pochopen a usmen mezi nrodem idovskm a
gojmskmi nrody, mezi ne pat i nrody, vyznvajc islm.

77

Judaismus, kesanstv, islm a ostatn nboenstv z

pohledu filosoficko-politickho
Petr Mutinsk
V minulch slech Tdenku Politika jsem na pokraovn podal svj subjektivn pohled na historickou lohu islmu
ve svtle jeho ovlivnn judaismem. V nsledujcm volnm pokraovn se pokusm podat zhodnocen judaismu,
kesanstv, islmu a dalch nboenstv ze svho subjektivnho pohledu. Jestlie snad nkterm tenm
vyznvaj moje nkter tvrzen jako "knon", pak je to snad proto, e se oprm o dlouholet studium problematiky s
upmnou snahou, vyrovnat se se zamlovnm temnch strnek minu
Npadnm zjevem novovku a zejmna doby nejnovj je skutenost, e nboenstv, politika a umn se
navenek jev jako protichdn sly. A co vc! Dlc ru a pmo atomickou rozttnost tchto vyjmenovanch
tbor (co meme pozorovat i uprosted) Vda, umn, politika a nboenstv nejsou ovem njak
isolovan veliiny, i kdy to snad v novovku nen tak patrn jako v starch historickch dobch. e se jist sly
sna tuto absolutn autonomii vemon podporovat - je ovem logick. Vdy v tomto ppad je
ovem znan sloitj.
Nahldneme-li do kterkoli bn pruky z doby komunistick diktatury, najdeme zde "vdeckou" definici
nboenstv v tom smyslu, e se jedn o "fantasticky pevrcen, zkreslen obraz prodn skutenosti." Pocit
nboenstv pr vbec vznikl ze strachu ped prodnmi silami, kter vznikly "nhodou". A kam ns a celou
spolenost dovedl tento nzor? Nen zapoteb hlubok analzy, abychom mohli konstatovat, e navzdory zhroucen
reln komunistick diktatury jsme pokolenm suchoprnm, beze svtla, bez vry, radosti, nevdouce nic o dui,
pochybujc sami o sob, o lidsk svobod - nebo jinak eeno hrajce si na mdn demokracii, ztrcejce prav
duchov smysl byt, jsme se stali otroky bezelnho chvatu, "trn ekonomiky", nepokoje, nudy. eeno jet jinak:
navzdory zskn formln svobody jsme pln v okovech "knete tohoto svta" (tzn. v esoterickm smyslu, vldy
hmoty nad du, manifestovan dnes nejviditelnji prv zmnnou trn ekonomikou, nebo za komunismu silm o
vybudovn tzv. beztdn spolenosti).
Zeptejme se nyn jinak. Jak byl dosavadn prbh vvoje lidstva v rznch nboenstvch? - Nechme-li stranou
citovan vulgrn atheistick nzor, shoduj se ve sv podstat rzn positivistick slovnky s katechismy rznho
nboenskho zamen na definici, e "nboenstv je ve sv podstat uenm o Bohu, jeho psobenm vznik
veker prodn dn a na nm (Bohu) je osud lovka zvisl. K pojmu nboenstv pat i pocit zbonosti, jako
citov vslednice k bosk Bytosti..." (Srv. Dr. ing. O. apek, Encyklopedie okultismu a mystiky, Praha 1940, str.
218). Vstin je tak latinsk slovo "religio", kter etymologicky souvis se slovesem "religere", tj. pevzati, vzati tedy vazba mezi svtem duchovnm a lovkem. - Jak byla vazba mezi duchovnm svtem a lovkem v
pradvnch dobch, kdy se jet nevyskytuj psemn prameny? Pro nkter tene zde podm asi pekvapujc,
ne-li pmo okujc odpov.
V nejstarch dobch nboenstv v pravm slova smyslu neexistovalo, protoe lovk ml bezprostedn paten
Boha, nebo obecnji eeno, duchovnho svta. O tom jasn svd Bible (Genesis) i posvtn knihy a tradice
mnohch nboenstv mimo n evropsk kulturn okruh. (Mystici toto asto nazvaj druh zrak"). Postupn nastv
padek, zatemovn vdom o pravm Bohu, zanajc materialismus u staroeckch atomist a jeho vyvrcholen v
naem stolet, kdy u znan sti lidstva se vra v existenci duchovnch svt zcela vytratila.
Nboenstv v naem slova smyslu zan prv s tmto upadajcm vdomm, jako uznn vy duchovn
skutenosti, vy bytosti i bytost, a uznn zvislosti na N.

Judaismus
Podle shodn tradice idovsk, kesansk i islmsk vznikl idovsk nrod a byl proto Bohem oznaen jako
vyvolen, za tm elem, aby se v nm uchovala vra v jednoho Boha. Ze idovskho nroda pak ml rovn vyjt
slben Mesi-Vykupitel. (Zde se ovem radikln li stoupenci souasnho judaismu, kte teprve oekvaj
Mesie od kesan, kte zaslbenho Mesie vid a uznvaj v Jei Kristu, a od mohamedn, kte Jee
uznvaj jako proroka, kter pedchzel Mohamedovi.) idovsk nrod se opravdu v mnohm liil a li od nrod
ostatnch - jak v kladnm, tak i v zpornm smyslu. Protoe jsem sm lenem idovskho nroda, musm to ble
urit. Ped 2. svtovou vlkou byla mezi evropskou inteligenc pomrn hodn znm prce prof. Friedricha
Wilhelma Foerstera (esk peklad "Evropa a nmeck otzka", Praha 1938). Tento velik Nmec se nebl
poukazovat na negativn jevy nmeck historie, a oste vystupoval zejmna proti pruskmu duchu. Za urku
vldnouc garnitury byl ji za csaskho Nmecka odsouzen na ti msce pevnostnho vzen, a pozdji musel t v
78

emigraci v Curychu, v Pai a v enev. Jeho zvry neztratily prv v dnen dob nic na platnosti - zejmna
zdraznnm historickho smyslu Nmecka pro federaci a odmtnut ovinistickho pojet nmeckch djin. Ve
stejnm duchu se ani j nebudu bt nepochopen kritiky mnohch nepknch vlastnost svho nroda v minulosti i v
ptomnosti. Jsem k tomu veden nejen studiem a upmnou snahou pedejt jasn hrozc katastrof, ale tak vidinou
na prahu klinick smrti. Tehdy jsem vidl vzedmutou, niivou vlnu a slyel hlas: "Toto jest probuzenost gojmskch
nrod."
V jakm smyslu byl tedy idovsk nrod opravdu vyvolen, v em vynikal ped ostatnmi nrody, a jak dolo k
onomu zneuit? Nebudu zde rozebrat tzv. civilizan spchy podle toho, jak a kter z nich byly pejaty od
Babyloan, Egypan a pod. Zamm se na duchovn podstatu. Na rozdl od blzce pbuznch Kananejc a
Fnian (jazykov rozdly mezi nimi a tehdejmi idy by se daly pirovnat k rozdlu mezi dnen etinou a luickou
srbtinou, nebo dokonce sloventinou) pstovali id diametrln odlinou metodu zbonosti - uzavrn se do nitra,
koncentrace, symbolick pokrvky hlavy aj. pln jinak ne Kann a Fnian, u nich byl npadnm jevem tanec,
extatick zbonost a podobn. id naproti tomu pinej pln jin typ zbonosti, kter jako by anticipovala
pozdj antick filosofick racionln mylen. Rovn podobenstv o Zlatm teleti nen nutn vykldat pouze ve
smyslu vulgrnho materialismu. Jak znmo, bk byl symbolem cel pedchzejc egyptsk kultury, kter byla v t
dob na vy rovni nejenom ve smyslu civilizanm, ale v jistm smyslu i duchovnm (zachovvala zbytky
"atavistickho" jasnozen). Nedivme se tedy velkmu duchovnmu pokuen u starovkch id, kter trvalo a do
obdob tzv. babylonskho zajet (606-536 ped Kr.). Jet v jednom smyslu pin starohebrejsk pojet pln jin
typ nazrn. Je znmou skutenost, e staroindick nauky (brahmnstv, dinismus aj.) velmi mlo oceuj vnj
formu fysickho svta - asto ji pln odmtaj. Prav opak pin staroeck mylen 1. tiscilet p. Kr. Odhldnemeli od opravdu probuzench ek (Platon aj.) a mystickch smr (orfikov, pythagorejci jsou pro mylen prmrnho
eka typick slova hrdiny tragedie: "Radji ebrkem na zemi neli krlem v i stn." Nco takovho by ovem
neekl id odchovan tradic starohebrejskou. Tehdej id byl pesvden, e i kdy jeho tlesn forma pomine, on
zstane spojen se svm Bohem-Hospodinem. Prost skutenost smrti neupadne do tragick nlady. Bylo to ovem
zaloeno na pevnm kmenovm nrodnm vdom. Tehdej id vycioval sv "J" do znan mry nadosobn - jako
by probhalo v cel generaci pedk a po Abrahama. Toto vdom nebylo ovem v tehdejch dobch pedevm
rasov, ale nboensk. id si byli dobe vdomi, e jim je sven kol uchovat vru v jedinho Boha a oekvat ve
svm nrodu zrozen Mesie. - Zde jsme u zvanho problmu zneuit nboenstv pro politicko-rasistick cle.
Jak jsem ji uvedl v jednom z pedchozch lnk, ze t hlavnch smr idovskho nroda (pohellentlch
saduce, mystickch esejc, a farizej), petrval na konci antiky prakticky pouze posledn nboensk smr. Po
zniku jerusalemskho chrmu se pedstavitelem idovskho nroda stv rabnsk kola v Jamnii (r. 90 po Kr.). Ta
sestavila tzv. Palestinsk Talmud, kter byl v letech 350-500 rozien na monumentln Talmud Babylonsk. Nzor o
tom, e pouze id jsou vlastnmi lidmi, zatm co ostatn nrody se lidem pouze podobaj - nael v Talmudu svho
plnho vyjden!
Tyto nzory se radikalizovaly s narstajcmi spchy kesanstv. Nen tak nhodou, e prv kesanstv bylo
chpno (a je dosud) jako neptel slo jedna. A nen tak nhodou, e na potku novovku (v katolick Crkvi
probhal nap. znm tridentsk koncil 1545-1563) byl sestaven nov zmodernizovan vtah z Talmudu: ulchan
aruch (prosten stl). Je bohuel tak nepopiratelnou skutenost, e m vce kdo dostane, o to vce je od nho
poadovno. A zneuitm uritch dar - nadn a schopnost aj. - se z nich stv opravdov peklo. Navzdory snaze,
aby se lenov idovskho nroda vnitn uchrnili ped atheismem, kter ml bt vemon podporovn pouze
mezi gjskmi nrody (nap. prostednictvm zvulgarizovnho darwinismu), propadla st "vyvolenho" nroda
tomuto smlen.
Je nap. mlo znm, e mnoz id z Polska a z Podkarpatsk Rusi mli ve druh polovin tictch let monost
emigrovat do zem pedk, do Palestiny (tehdy pod britskou mandtn sprvou) a odmtali to s odvodnnm, e to
neodpovd tradici idovskho nboenstv - teprve Mesi je m uvst do Jerusalema. Hranice mezi dobrem a zlem
je nkdy velmi zk... Ovem jakkoli ulechtilmi nboenskmi cli nelze maskovat a zdvodovat smrt teba jen
jedinho lovka. Proto je tak nutno psn odliovat nboenskou hloubku nap. starohebrejskch prorok od
nkterch interprettor Talmudu a ulchan aruchu.
Zakonm svoji krtkou vahu vstinm vrokem nejvtho stedovkho filosofa Tome Aquinskho: Corruptio
optimi - pessima (tj.- zneuitm se nejlep stv nejhorm).

79

Skandinvie
Petr Mutinsk

I. st
V naem serilu o vlivu judaismu v djinch se nyn obrtme z Jin Afriky prakticky na opan konec svta. Jedn
se o oblast Skandinvie, o n dosud v naem prosted panuj mnoh vit pedsudky typu "vdskho modelu
socialismu" apod. Na prvn pohled se zd bt tak ponkud absurdn pedstava hledat vlivy judaismu v tomto
"nordickm prosted". I zde ovem meme najit vzdlenou paralelu nap. s Japonskem, jak jsem se u v dvjch
stech pokusil poukzat na vce mn skryt vlivy judaismu, jako i na povlenou japonskou reakci na n.
Uvidme, e v ppad Skandinvie se jedn o ovlivovn mnohem intensivnj - v chronologickm i vcnm
smyslu tohoto slova.
V bnm povdom naeho tene pesahuje oblast Skandinvie zce vymezenou oblast ve smyslu
geografickm, a vztahuje se na tyto stty: Dnsko, Norsko, vdsko, ale tak Finsko, Island, Grnsko a Faersk
ostrovy. Oba posledn jmenovan geografick celky maj dodnes politickou vazbu na dnsk krlovstv. Dnsko,
Norsko a vdsko jsou politickou formou monarchie - ovem vce ne ve smyslu "anglickho modelu", tj. panovnk
zde nevykonv dnou politickou moc. Piny, pro skryt sly judaismu udruj zmnn typy monarchi, jsem
naznail ve svch lncch "Monarchie v judaistickm pojet".
O prehistorickm obdob skandinvskch djin mme jen velmi kus poznatky. Z archeologickch nlez je mono
soudit, e oblast dnen Skandinvie byla osdlena trvale nejmn ped 10 -12 tisci lety. Zhruba ped 5 tisci roky, v
obdob neolitu (tj. mlad doby kamenn) se setkvme napklad s prvnm "dnskm" zemdlstvm a s chovem
domcho zvectva. Zemdlstv se tak na tiscilet stv zkladem skandinvskho hospodstv. Archeologick
nlezy rovn potvrzuj, e krom zemdlstv, tj. pedevm pstovn penice a jemene, chovu krav, vep a ovc,
se tehdej obyvatelstvo ivilo tak lovem a rybstvm. Asi ped 3. 500 lety se v dnenm Dnsku a pilehlch
oblastech jinho vdska hojn uvalo Bronzu. Pro eskho tene bude jist zajmav, e vedle Anglie se sem
bronz pivel hlavn z ech vmnou za jantar, vlnu a ke. V dob, kdy ve Skandinvii piblin konila doba
bronzov (v jinch oblastech Skandinvie okolo roku 500 - 400 ped kesanskm letopotem), ili ji tehdej id
sten v diaspoe (jedn se o obdob po konci babylonskho zajet a persk velee) a klasick ecko provalo
periodu svho nejvtho rozkvtu. Na otzku, zda ji v tchto nejdvnjch dobch mme prokzny idovsk vlivy
ve Skandinvii, musme ve svtle dosavadnch poznatk odpovdt zporn, navzdory rznm "divokm" legendm
o rozptlen deseti kmen Izraele po celm svt. Skandinvsk archeologick nlezy tto doby zatm nepotvrdily
dn znmky, kter by ukazovaly vztahy k tehdej vyspl stedomosk civilizaci. Souvis to patrn s tm, e
Keltov do jist mry peruily spojen Skandinvie s jihem. Situace je pro archeology navc ztena tm, e pohby v
tto oblasti byly rov, tedy jistou formou kremace. Na druh stran je nepochybn, e nejpozdji od tto doby je
naprost vtina obyvatel Skandinvie nepochybn germnskho pvodu, mimo Finska a severnch st
Skandinvie. V archeologii jsou, snad trochu pli mechanicky, prvn tyi stolet kesanskho letopotu oznaovny
jako "msk doba elezn", na rozdl od dalch ty stolet nazvanch "germnsk doba elezn". Nlezy zbytk
lod z tto epochy dosvduj, e ji v tto dob byli Skandinvci schopni podnikat i dlouh cesty po moch.
Tolik asi ze zdroj oficiln uznvan modern positivistick vdy, do n meme zahrnout i historickou vdu
marxistickou navzdory tomu, e se tomuto oznaen positivistit vdci zuiv brnili. Informovan ten ji vak zn
spolen koeny modern positivistick vdy i vdy marxistick!
Podle starch legend, ztvrnnch mimo jin v indickch pramenech, pila bl rasa z Atlantidy pod vedenm
proslulho zkonodrce Manua. Vytlaila ostatn obyvatele z prostoru dnen severn Evropy. Pvod nzvu Blho
moe je dajn spjat s tmito prastarmi tradicemi.
Vrame se vak k djinm ovitelnm z historickch pramen. Ped rokem 800 po Kr. zan jedno z
nejslavnjch obdob v seversk historii - doba Viking: V historickch zprvch se do poped dostv zejmna
Dnsko, jeho zem bylo v t dob mnohem vt ne dnes (piblin 43 000 km2). Jin hranice Dnska s hranic
fransk (pozdji Svat e msk) byla vymezena ekou Eider v severnm Nmecku. Dnsko tehdy zabralo tak
jin st Skandinvskho poloostrova. Svou polohou zaujmalo Dnsko dleitou kiovatku obchodnch cest mezi
severem a jihem a pobaltskmi zemmi.
Za tchto pedpoklad tedy vstupuj do historie skupiny pedevm dnskch, ale i norskch a vdskch Viking,
zdatnch moeplavc a bojovnk, kte ili strach a paniku v Evrop a dokonce i v severn Africe.
Je pochopiteln, e za tto zmnn situace ji nemohla oblast Skandinvie uniknout pozornosti svtov historie,
ale ani pozornosti idovskch obchodnk a jejich prostednictvm skrytch sil tehdej svtov politiky. Je
80

pochopiteln, e metody musely bt tehdy jin, ne v novovku. Mme vak bezpen zprvy, e i v tomto ppad
se sly judaismu snaily zamit npor Viking pedevm proti kesansk Evrop. Specifika tohoto psoben jsou
ovem dna rozlinmi pomry v jednotlivch oblastech tehdej Evropy. V zpadn Evrop, kde kesansk stty
byly ji pevn etablovny vystupovali id v roli jistch prostednk mezi pohanskmi vikingskmi njezdnky a
kesanskmi obyvatelstvem, a to nejen formou vyjednvn, ale zejmna pekupnictvm a obchodem s otroky. Je
zde tak podezen, tm se rovnajc jistot, e idovt obchodnci (alespo v nkterch ppadech) dodvali
vikingskm njezdnkm podrobn zprvy vojenskho a hospodskho vznamu. m by jinak bylo mono vysvtlit
- i s pipoutnm monosti zrdc mezi kesany - tak ast "moment pekvapen" zejmna prv v kesanskch
oblastech Evropy? A naopak ve srovnn s tm se oficiln vysvtluj dl nespchy Viking v islmskch zemch
jin Evropy (nap. njezd do muslimskho panlska roku 844) pouhou primitivnost vzbroje a taktiky Viking, kter
nemohla soutit s dokonalou vzbroj muslimskch vojsk.
Njezdy dnskch Viking zpsobily pravou pohromu zejmna nkterm kvetoucm oblastem zpadn Evropy
(Anglie, Irsko, Francie, jin Itlie aj.), podobn jako muslimsk vpd znamenal prakticky likvidaci kesanstv v
severn Africe, kter tam v t dob mlo ji pevnou strukturu a mnostv vyznava. V tomto ppad se ovem
nejedn o mechanickou paralelu. Jak jsem se u snail ukzat ve svch pasch o islmu, tam je mono pozorovat
pm ideov i praktick ovlivovn judaismem. V ppad severogermnskho, skandinvskho pohanstv, byla vc
jin. Vikingov postupn vude podlehli vy kesansk kultue. V cizm prosted - asto ztrceli bhem dvou nebo
t generac i svj rodn jazyk. Klasickm pkladem je zde Normandie, kde se Vikingov pevn usadili okolo roku
911, a u v roce 1066, v dob normanskho vpdu do Anglie, byla jejich jazykem ji tehdej francouztina.
Christianizaci se neubrnil ani samotn Skandinvsk poloostrov. Pro judaismus byla situace v tomto ohledu o to
nepznivj, e v t dob byl ji arinsk smr kesanstv (kter pedstavoval jakousi ptou kolonu uvnit
ortodoxnho kesanstv) ji odbytou minulost. Bylo tedy nutno smit se s tmto stavem a hledat jin formy psoben.
vdt Vikongov pronikli zejmna do vchodoslovanskho prosted. Zde jsou znmi jako "Varjagov". Nejstar
rusk panovnick dynastie Rurikovc (862-1598) byla skandinvskho pvodu. Je pomrn mlo znmo, e jmna
prvnch ruskch panovnk jsou tho pvodu, pizpsoben ovem domcmu ruskmu prosted. Nap. pvod
jmna samotnho zakladatele dynastie Rurika je odvozovn od skandinvskho "Hroerik", Oleg a Olga od "Helgi",
Vladimr od "Valdemar" apod. V podstat zde lo o podobn proces jako v zpadn Evrop. V pevaze pvodnho
slovanskho obyvatelstva ovem severn Germni ztratili bhem nkolika generac svj vlastn jazyk.
Ns bude v tto souvislosti zajmat pedevm klov obdob vldy knete Vladimra Svatho (980 - 1015), kdy se
jednalo o to, jak nboenstv pijme tehdej rusk stt jako oficiln. V satirick podob se to odr napklad ve
znmm "Ktu sv. Vladimra" od K. H. Borovskho: " ...To idovsk synedrium ulem, ulem pe, nev ekm,
nev mu, dr se jen Moje ..."
Je jist, e se v 10. stolet judaismus snail ovldnout celou obrovskou vchodoevropskou oblast, co by mlo v
ppad spchu nepochybn obrovsk dopad na vvoj v dalch staletch. Ve stt Chazar, kter se rozkldal v
nynj vchodn Ukrajin a v pilehlch oblastech pi ernm a Kaspickm moi byl judaismus oficilnm
nboenstvm - vedle jin Arbie v 6. stolet jde o jedin zjev ve stedovkch djinch. Tento stt vak zanikl pi
taen knete Svjatoslava (945 - 972), tj. jet v pohanskm obdob Ruska. Je jist, e bhem nsledujcch 23 let
a do oficiln christianizace Rusi v roce 988 vyvinuli id maximln sil ve snaze, aby katastrofa chazarskho
sttu neznamenala zrove katastrofu pro judaismus jako sttn oficiln ideologii. Vzhledem k mimodn silnmu
politickmu, kulturnmu i duchovnmu vlivu Byzance vak situace nedopadla ve prospch judaismu. Historickovdecky naprosto oprvnnou otzkou zstv, zda urit heretick sekty v pozdjm pravoslavnm ruskm
prosted (nap. tzv. idovstvujuije) nemly sv inspirtory v historickch koenech.
V samotn Skandinvii se bhem vrcholnho stedovku konstituovaly katolick monarchie. Island, kde vikingt
njezdnci okolo roku 874 vyhubili hrstku irskch katolickch poustevnk, se christianizuje roku 1000 a v roce 1264
je ovldnut Norskem. Rovn v Grnsku, jeho rodnch pobe se Vikingov zmocnili v osmdestch letech 10.
stolet, zvtzilo kesanstv. V Gothbu na zpadnm pobe Grnska - dokonce existovalo samostatn biskupstv.
vdov za krle Erika Svatho ovldli dnen Finsko a tento stav trval v promnliv podob a do roku 1809.
Nemohu se zde zabvat podrobn djinami jednotlivch skandinvskch zem, co konen nen poslnm naeho
serilu (navc dostatek pomrn spolehlivch daj je k dispozici v bnch djepisnch pracech). Povauji vak za
potebn, alespo krtce se zmnit o tzv. Kalmarsk unii z roku 1397, kdy se doasn spojily dosavadn
skandinvsk monarchie, Dnsko, Norsko a vdsko. (Reliktem tto epochy jsou populrn Tre kronor vdskch
hokejist, "Ti Koruny", kter symbolizuj tehdej unii). Toto spojen trvalo a do roku 1523, kdy se za dynastie
Vasovc vdsko osamostatnilo.
81

Krtce po t vak cel Skandinvie pijala oficiln luthernskou podobu kesanstv a peruila tak dosavadn
spojen s katolictvm. Dky tomu mohl judaismus daleko otevenji pronikat i do vnitn politiky cel Skandinvie.

II. st
Minul vodn st nastnila vlivy judaismu ve Skandinvii od nejstarch znmch dob a do prvn tvrtiny 16.
stolet. Toto obdob toti pedstavuje opravdu vznamn zlom i z hlediska ovlivovn skandinvsk oblasti
judaismem. Zatmco a do tto chronologick etapy byly vlivy judaismu spe nepm a vnitn duchovn, kulturn i
politick vvoj Skandinvie prakticky koproval zpadoevropsk event. jiho- a stedoevropsk model, zaloen na
kapitalismu - v ppad Skandinvie samozejm s mnohmi specifiky. Prvn tvrtina 16. stolet znamen zsadn
pelom.
Posledn jsem se zmnil o tzv. Kalmarsk unii z roku
1397, kdy pod pevahou Dnska se historicky poprv a naposled spojila cel Skandinvie v jedno soustt. Tm
vznikla siln skandinvsk velmoc. O velkm rozsahu (nejen geografickm) Kalmarsk unie si uinme relnj
pedstavu, uvdomme-li si, e vedle Dnska k n patilo Norsko, Faersk ostrovy, Grnsko, vdsko spolu s
Finskem a st nynjho zem Rusk federace. Kalmarsk unie vak nemla z hlediska obecnch djin dlouh
trvn. Pro skryt sly judaismu zde vznikala reln obava, e by se na severu Evropy mohla ustavit pevn katolick
mocnost - nco na zpsob absolutistickho panlska. V ppad Skandinvie navc hrozilo nebezpe, e jej
politika by v tomto ppad byla prakticky neovlivniteln osvdenmi prostedky judaismu. Z toho dvodu nebyl
skrytm silm proti mysli optn rozpad sttu na pvodn celky - zpotku asi pipadal v vahu nap. "Klasick
model" rozpadu fransk e v 9. stolet.
Pipomeme si jet skutenost, e v 15. stolet stli skandinvt bojovnci na opan stran fronty ne
vyhovovalo skrytm silm (nap. roku 1420 na stran Zikmunda proti husitm aj.). V 15. stolet dochz ve vdsku k
ad povstn, kter vyvrcholila v nsledujcm stolet (r. 1520) velkm stavovskm povstnm. I pes jeho konkrtn
nespch se podailo rozbit Kalmarsk unie prosadit bhem nsledujcch pouhch t (!) let. Oposin hnut bylo
vedeno pozdjm vdskm krlem Gustavem I. Vasou (panoval v letech 1523- 1560). Ten roku 1523 svrhl
dnskou vldu a obnovil nezvislost vdska. Na tohoto krle meme historicky nahlet jako na (pinejmenm
neuvdoml) nstroj skrytch sil, od nich se mu tak dostalo pln finann i jin podpory v jeho absolutistickch
snahch. Byly to vak absolutistick zmry, kter byly vyvolny skrytmi silami a jim konvenovaly.
Obas pronikly do historickch zprv daje i jistch podivnch poradcch vdskho krle, kte mu doporuovali
postup zejmna v hospodsk oblasti, ale i v jinch sfrch ivota e. V tto dob ji dochz k plnmu rozmachu
evropsk reformace lutherskho typu v mnoha zemch. Na doporuen tchto "poradc" krl ji k roku 1527 prakticky
ve vdsku zcela zlikvidoval katolickou Crkev. Byly zrueny kltery apod., piem se ztratily nebo zmizely mnoh
kulturn statky, jak tomu v podobnch "revolunch" ppadech pravideln bv. Nen snad teba dodvat, kdo pevzal
nejvt st zisku ze zlikvidovanch crkevnch majetk. Nutn je ovem zvl se zmnit o obezelm postupu pi
prosazovn luthernsk reformace. Ze strany krlovsk moci byly vydvny smrnice, jak pesn prosazovat novu
vru mezi masami vdskho a finskho obyvatelstva. Tyto mly bt co nejdle udrovny ve vdom, e se jedn o
pirozen kontinuln vvoj (tedy naprosto souasn terminologie tch sil o "zdnenn Crkve"), s vjimkou
zjednoduen obad, odstrann latiny z liturgie aj. Pln bylo - na rozdl od jinch protestantskch oblast zachovno biskupsk zzen. Biskupov se vak mli stt poslunmi nstroji politiky sttu.
Prosazen luthernsk reformace ve vdsku neprobhlo nijak snadno a hladce, jak se to obvykle l prakticky ve
vech eskch romnech i v historickch prukch. Od samho potku dvactch let zde roziovali reformaci
zejmna Olaf Petrv (Peterson) a jeho bratr Vavinec (Laurentius), ci Lutherovi z Wittenbergu. Oba byli horlivmi
stoupenci hebrejskch reli s drazem na bibli, zejmna na Star zkon (v kes. pojet). Na zatku vak nemli
vt spch, protoe jak vdov, tak i Finov lpli na stalet katolick ve. Krl Gustav I. oba bratry vemon
preferoval, ale oekvan dobrovoln obrat vtiny obyvatelstva se nedostavoval. Krl Gustav musel naopak slyet
otevenou kritiku sv politiky ze strany zbdaelch vdskch sedlk, kte jej nazvali "hladovm" nebo
"korbovm" krlem. Nebylo to bezdvodn - tehdej siln pauperizovan obyvatelstvo bylo z hladu nuceno pct
chleba z kry lesnch strom! Z bdy povstalo obyvatelstvo v okol eky Dalu (v historickch pramenech znm jako
Dalekarlovci), ktermu se postavili do ela dva katolit biskupov. Krl vzpouru potlail za pouit i na tehdej zvyky
mimodn brutlnch prostedk. Zabavil chrmov poklady a pomohl si tak z okamit finann tsn. Je ovem
tak mon, e toto povstn bylo vyvolno zmrn kvli zdvodnn these o velezrad katolk a z toho vyplvajc
logick nutnosti urychlit zavdn luthernsk reformace. Rozhodujc obrat v tomto smru pinesl zemsk snm ve
Vestersu (1527), kde krl Gustav I. pouil vech osvdench metod "modern politiky". Na doporuen svch rdc
toti pohrozil abdikac. Pouze pod touto hrozbou se mu podailo pimt zstupce shromdnch stav vdskho
82

krlovstv (na rozdl od jinch region Evropy mli tehdy ve vdsku vznamn postaven rovn svobodn sedlci),
aby pijali tzv. "recess" kterm byl veker majetek katolick Crkve ve vdsku "sven" do rukou krle. Ostr
ustanoven zmnnho "recessu" vyvolala etn mstn povstn, ale ta byla snadno pemoena ozbrojenou moc.
Protoe tyto vzpoury ve svch dsledcch pmo posilovaly krlovsk obsolutismus, je tm jist, e za krlovou
politikou stly jist sly s promylenm zmrem. Tato povstn navc zbavila krle vekerch ohled vi tm, kdo
mu vlastn napomohli k trnu. Katolit sedlci z Dalekarlie byli pemoeni a krl prohlsil, e s nimi zato tak, aby v
jejich vesnicch nebylo slyet tkn psa, ani kokrhn kohouta."
Na druh stran se jako u tolikrt ukzalo, e skryt sly neznaj sebemenho vdku za pedchzejc "zsluhy".
U zmnn prvn hlasatel reformace Olaf Petrv a kancl Vavinec Ondejv byli popraveni. Jedin touto podporou
skrytch sil meme vysvtlit vgn daj historick literatury, e "Gustavovi plo tst." vdt stavov ho ze
strachu prohlsili roku 1554 ddinm krlem vdskm. Zemel 29. z roku 1560 ve vku sedmdesti let. Krl
Gustav poloil zklady velmocenskho postaven vdska, kter vrcholilo v 17. stolet. Skryt Sly pedurily
vdsko k tomuto postaven - nezapomnejme na jeho trval spojen s Finskem a do roku 1809. Bylo ovem nutn,
aby takovto Velk vdsko bylo bezpodmnen "reformovan" - tm spe, e v jin a sten i zpadn Evrop
se ukzaly nadje na celkov odstrann katolicismu jako pedasn. V t dob zasedal Tridentsk koncil (1545 1563). Zmnil jsem se ji o tom, e reformace byla provdna zvlt ve vdsku velice rafinovan, aby se prostmu
lidu zdla bt zejm naprost kontinuita kesanstv.
Z hlediska skrytch sil judaismu nepjemn a nedouc nvrat vdska ke katolicismu hrozil velmi reln za
nstupc krle Gustava I., toti Erika XIV. (1560 -1568) a zejmna za Jana III. (1568 -159l). Krl Jan III. byl v tomto
snaen podporovn nejen svoj manelkou, pesvdenou katolikou, ale pedevm relnou situac v zemi.
Katolick Crkev byla za Gustava I. Vasy pipravena doslova o "posledn skvu chleba". Podle zsady vyvlastnn
kesanskho kapitlu, maskovan reforman teori o tom, e "sluha Bo m t podle evangelia z olte", byl
vyvoln v celm zaitm systmu hodnot hlubok pevrat. lechtic na "olt" nepoloil tm nic, a vdsk sedlk
byl zmrn veden k tomu, aby nechpal pravou podstatu zmn a byl souasn pesvden, e je o duchovenstvo
dobe postarno. Nen potom divu, e za takovch pomr se ke slub olte tehdej vdsk inteligence pli
nehrnula, ale (mluveno e historickch pramen) pouze "prav vyvrhel, pijani i jin sel lid zastvali slubu pi
olti". Rozum se u jaksi samo sebou, e drah kovy byly z chrm uloupeny. Msto toho bylo pouvno hlinnho
ndob.
Krl Jan III. se zaal systematicky starat o lep zaopaten chrm i duchovenstva, o rozkvt vzdlvn, a snail
se vbec povznst vnost crkve i bohosluby. Kdy roku 1573 zemel prvn luthernsk arcibiskup, jmenoval krl
jeho nstupcem Vavince Petrova Gotha, kter slbil, e bude psobit v tom smru aby byly ve vdsku opt
obnoveny kltery, cta svatch a zdun bohosluby, tedy tradin katolick obady. Siln vliv zskvali ve vdsku
tak jesuit. Z ma sem byl vysln zkuen diplomat Antonio Possevino, ktermu se podailo obrtit krle Jana na
katolickou vru. Tehdy opt zashly skryt sly prostednictvm podivnch rdc. Po smrti krlovny Kateiny, zmnn
horliv katoliky, se tmto rdcm podailo krle pesvdit, e naprost nvrat ke katolicismu ve vech jeho formch
je ji nereln.
Krl proto v m usiloval o dovolen pouvat pi katolickch obadech ve vdsku msto latiny vdtinu, pijmn
pod oboj a uznn manelstv kn. Kdy tyto poadavky byly v m pochopiteln odmtnuty, nastal u vhavho
krle nov obrat. Chtl dokonce na sklonku svho ivota spojit vdskou crkev s crkv pravoslavnou!
Favoritem skrytch sil judaismu proti synovi krle Jana III. (zemel 17.11.1592) Zikmundovi se stal krlv bratr
Karel - pesvden luthern. Janv syn Zikmund byl roku 1587 zvolen i krlem polskm. V ppad rekatolizace
vdska hrozilo judaismu zcela reln nebezpe vzniku "seversk Hispanie".
Skryt sly se postaraly o to, aby Zikmund neml dnou skutenou moc. V Polsku proti nmu podporovaly
lechtickou oposici ve jmnu hesla "zlat svobody", ve vdsku pak jeho strce Karla. Roku 1598 se Zikmund s
pomoc polskch dobrovolnk pokusil pevzt skutenou moc ve vdsku, nakonec vak byl roku 1604 za
vdskho krle prohlen Karel (jako vdsk krl Karel IX. 1604 -1611). Tm vznikly dv samostatn vtve
Vasovc - polsk katolick a vdsk luthernsk. Tm byla poloena jedna ze zevnch pin neustlch konflikt
mezi vdkem a Polskem, kter vyvrcholila za znm "potopy" v letech 1655 -1660.
Nyn se vnujme situaci v zpadn Skandinvii, tj. v Dnsku. Stle podncovanmi nepokoji strdalo nejen vlastn
vdsko s Finskem, ale i samotn Dnsko tak, e nastala veobecn finann tse. Reformace pila "jako na
zavolanou" i ve vlastnm Dnsku. Tam v t dob vldl krl Kristin II. I u nho meme zeteln pozorovat "atypickou
vchovu". Narodil se 2. ervence 1481 v Nyborgu na ostrov Fhnen, a mld proil mimo aristokratick prosted.
Byl dn na vychovn kodaskmu manovi (jist zarejc skutenost u budoucho panovnka seversk velmoci)
83

a byl vyuovn placenmi uiteli - bez "veker kzn a nleit mry, jak by se sluelo na pijatho nslednka trnu
t krlovstv." Nen divu, e djiny ho pozdji obdaily pvlastkem "Zl".
Krl byl popuzovn proti lecht ve prospch manstva. Zbytenm krveprolvnm se vak brzy stal
nepijatelnm i pro ty, kte ho zpotku podporovali. Roku 1515 se zasnoubil se panlskou Isabellou, sestrou
csae Karla V. Habsburskho, nicmn se spe nadle vnoval sv milence Dyveke, jinak osob dosti nejasnho
pvodu. Tmto svm osobnm ivotem vyvolal odpor ve vdsku, co vedlo k ve zmnnm udlostem, kter mly
pozdji za nsledek pln odtren vdska. Dnt rdcov krle (i kdy vtinou byli "dnt" spe jen nominln)
krle nabdali, jakm zpsobem by si mohl zachrnit trn a zejmna jak se zbavit vnch pennch nesnz. Krl
Kristin II. na jejich doporueni ji roku 1521 povolal do Dnska Martina Luthera. Ten vak osobn nepiel, ale
poslal msto sebe svho ideovho soudruha Karlstadta, a nm se sm pozdji ocitl v ostrch sporech.
Za sv nekrlovsk chovn byl Kristin drazn krn svm pbuznm, csaem Karlem V., a papesk nuncius
dokonce krle pohnal k odpovdnosti za tehdy neslchanou vc - pi popravch ve Stockholmu nechal toti dnsk
panovnk zabt i nkolik katolickch duchovnch. Opt se zde nzorn ukzalo, e skryt sly neznaj vdnosti k u
nepotebnm "sluebnkm". Krl svedl celou zleitost na svho rdce Slaghoeka a nechal ho 24. nora 1522 v
Kodani uplit. Historick prameny nm zachovaly pozoruhodnou episodu. Cestou na popravit zvolal Slaghoek na
novho krlova tajemnka Broekmanna: "Zdrv bu, miste, toto je odmna za na prci ..." Brockann odpovdl:
"Nikoliv, to je odmna za hch".
Svou politikou dnsk panovnk velice pobouil stavy i Crkev v cel Skandinvii. Dnsk oposice povolala dokonce
proti nmu na trn krlova strce Bedicha (Frederika), kter byl skuten 10. srpna 1524 v Kodani korunovn na
krle. Nepodailo se mu vak znovuzskn vdska. Kristin uprchl ke Karlovi V., kde se doasn petvaoval.
Zmnn Bedich (Frederik) (1524- 1533) byl rovn povolnm nstrojem skrytch sil. Djiny ho v tomto ppad
oprvnn hodnot jako slabocha. Zemel dne 10. dubna 1533. Nedokal se proveden reformace, o kterou sm tolik
usiloval. Za novho krle byl zvolen Bedichv syn Kristin III. 1533 -1559). Ten se spojil se vdy proti svrenmu
Kristinovi II. a porazil ho roku 1535. Vtzov vyuili situace ke splnn vech svch cl - tj. k vtznmu prosazen
protestantsk reformace i v Dnsku a v Norsku, a k odvrcen nebezpe spojen vdska s Dnskem - a v
neposledn ad i k podroben dosud svobodnch sedlk.
Svren krl Kristin II. zemel v internaci roku 1559. Nsilnou formou byla reformace prosazena rovn v Norsku
(kter bylo spojeno s Dnskem do roku 1814) a na Islandu, kde byl roku 1550 popraven posledn katolick biskup.
Ve vech tchto oblastech narazila reformace na intensivn odpor, protoe mimo jin se sebou nesla automaticky
dnsk jazykov rz. Pln se vlastn reformace prosadila a za nstupc Kristina III. - Bedicha II. (Frederika, 1559
-1588), za nj vlastn vldla jeho milenka, a pedevm za dlouh vldy Kristina IV. (1588 - 1628).
Skryt si udrovaly pro sebe tak vhodnou dualitu skandinvskch velmoc - se zetelnou tendenc budouc
preference vdska. To bylo toti dleitj ji z hlediska geopolitickho smrem k Polsku a Rusku.
Bhem ticetilet vlky stlo zpotku Dnsko pevn na stran protihabsbursk koalice. Bn se proto oznauje
tet fze tto dlouh vlky jako "vlka dnsk" (1625 -1629). Vstinj oznaen vak prosazuj nkte historici (u
ns nap. J. Poliensk), kdy hovo o "nizozemskm obdob ticetilet vlky." Je toti naprosto evidentn, e bez
finann podpory Nizozem (tj. Holandska) by byly ob skandinvsk mocnosti kolosy na "hlinnch nohou". Tak
zde je mono detailn vysledovat finann subsidie, kter ve dvactch letech 17. stolet plynuly prakticky
neomezen do Dnska. Ale Dnsko - z hlediska sil judaismu - nesplnilo svj kol. Dnsk vojska byla poraena
csaskmi, jim velel Albrecht z Valdtejna (1583 -1634). Roku 1628 pak csask vojska dokonce obsadila Koda, a
v ptm roce bylo Dnsko pinuceno k separtnmu mru. Z hlediska skrytch sil bylo nepjemn, e v Kristinovi
IV. zstalo vi Habsburkm tolik vdnosti, e se ji nikdy nepidal na stranu protihabsbursk koalice. Csa toti na
Dnsku nevyadoval dn zemn stupky. Naopak - v konen fzi vlky vlastn Dnsko rakousk Habsburky
zachrnilo svm krtkm konfliktem se vdskem roku 1644, kter utlumil hlavn vdsk npor na Vde.
Preference holandskch tedy judaistickch) subsidi ve prospch vdska byla stle viditelnj. V nkolika
nsledujcch konfliktech se vdskem bylo "neposlun" Dnsko potrestno ztrtou sti svho historickho zem
(dnen jin vdsko, kde jsou dodnes pozorovateln siln dnsk jazykov vlivy).
Podobn jako Dnsko, ani vdsko se nestalo ve velmocenskm smyslu trvalm "oblbencem" skrytch sil
judaismu. Byl ji pipravovn nov "favorit" v podob Ruska Petra Velikho. O nespchu skrytch sil,
prostednictvm zednskch li ji v 18. stolet vyut Ruska pro sv cle a z toho pramenc dsn nenvisti proti
carismu, jsem se ji zmioval v pslunch lncch.
V tzv. seversk vlce (1700 -1721 ) dohrlo vdsko svoji rol velmoci. Bylo pemoeno zdnliv nesourodou
koalic Ruska, Polska a Dnska. Pro nae tma je podstatn, e ani Dnsku tento konflikt nijak nepomohl.
84

O dalm vvoji Skandinvskch zem si ekneme v dalm pokraovn.

III. st
V pedchozch dvou stech jsem podal nstin djin Skandinvie a do potku 18. stolet ve svtle psoben
skrytch sil judaismu a vyuit Skandinvie pro tehdej svtovou politiku. Strun jsem poukzal na to, jak skryt sly
prosadily v 16. stol. v Dnsku-Norsku a vdsku-Finsku protestantskou reformaci, tak pesun preference z Dnska
ve prospch vdska.
V tto souvislosti pipomnm pravu staletch hranic, kdy v nkolika vlkch ztratilo Dnsko sv tradin zem v
dnenm vdsku, a od Norska byla odtrena tradin oblast vchodu stednho Norska (roku 1658). Boj o vedouc
lohu v Baltskm moi skonil jednoznan vtzstvm vdska. Tm skonila i loha Dnska jako velmoci.
Na potku 18. stolet pak postaven prvoad velmoci ztratilo i vdsko. Teritoriln rozloha vdska zaujmala na
potku 18. stolet tm jeden milion km2. Vedle dnenho vdska (piblin 450.000 km2) a Finska (piblin
337.000 km2) ovldala tato skandinvsk velmoc Karelii (dnes zem Rusk federace), oblast Ingrie a pozdjho
Petrohradu, vchodn Pobalt (Estonsko, Lotysko) i st zem severnho Nmecka a Polska (st ek Odry, Labe a
Vesery). Ztrta velmocenskho postaven vdska souvis pravdpodobn s celkovou tehdej situac a plny
skrytch sil.
Na zatku 18. stolet hrozil velk konflikt mezi Franci a rakouskmi Habsburky o tzv. ddictv panlsk po
vymen panlsk vtve habsburskho rodu (tato vlka probhala v letech 1700, resp. 1701 a 1714). Je
pochopiteln, e pro skryt sly judaismu bylo naprosto nepijateln hrozc spojen dvou katolickch velmoc Francie
a panlska pod vldou jednoho katolickho panovnka. S velkm silm vytvoen spojen mezi luthernskm
vdskem a katolickou Franci v dob kardinla Richelieua se najednou obrtilo proti svm tvrcm. Bylo proto
nutno vdsko isolovat od jeho francouzskho spojence.
V dob vldy vdskho krle Karla XII. (1697-1718) vytvoily skryt sly proti vdsku zdnliv nesourodou koalici
Dnska, Polska a nastupujcho Ruska, kter se ji tehdy mlo stt nstrojem skrytch sil. Ukzalo se vak, e
neptel podcenili schopnosti mladho vdskho krle. Ji roku 1700 pekvapivm tokem pinutil Dnsko k
separtnmu mru. V tme roce skvlm zpsobem zniil ruskou armdu u Narvy (19.11.1700), akoliv ml podle
nkterch zprv desetkrt men armdu! Po t se vak nkolik let zdrel v Polsku, eho vyuily skryt sly k
vestrann modernizaci Ruska - v neposledn ad jeho vojensk sly. Prostednictvm velk poetn pevahy se
Rusm podailo zvtzit v bitv u Poltavy roku 1709. Po rznch peripetich zahynul krl Karel XII. "nhodnou" smrt
pi norsk hranici v roce 1718. (ivotopis Karla XII. napsal mj. i Voltaire). Nystadskm mrem z roku 1721 si Rusko
zajistilo anexi vchodnho vdskho Pobalt a tm i pstup k Baltu.
Porka vdska mla zvan dsledky nejenom zahranin politick, ale i vnitropolitick. Vzdlen se daj
pirovnat k porce Japonska nebo Nmecka ve druh svtov vlce. Minule jsem poukzal na to, jak skryt sly
judaismu byly vlastnmi tvrci absolutismu ve Skandinvii. Jak se vak ukzalo na ppadu Karla XII., nkdy se mohl
absolutismus (by i protestantskho typu) vymknout svm tvrcm a zpsobit jim mnoho nezakalkulovanch
nepjemnost v ppad vldy mimodnho panovnka, jakm prv krl Karel XII. byl. Jako na povel se smrt Karla
XII. absolutismus ve vdsku zhroutil, i kdy tato forma vldy v historii bn dokzala "pet" i obdob velmi
slabch panovnk.
Formln se tento skandinvsk stt opt stal sttem stavovskm, v nm ml nejvy moc sk snm. Vznikly
dv hlavn stavovsk strany, kter se nazvaly podle rozdlnch druh pokrvek hlavy. Strana "klobouk" se
orientovala na Francii, strana "epic" zase na Rusko. Projevil se zde "klasick" model dvojplovosti stran (v Anglii
whigov: toryov, v pozdjch USA demokrat: republikni aj.). Dokonce i sociln sloen zmnnch stran se
stranami anglickch tory a whig bylo analogick. dc centrum bylo pochopiteln spolen pro ob "strany".
Prvnch osmnct let "obdob svobody" mla pevahu strana "epic", od roku 1738 strana "klobouk" - Tehdy byl
obnoven konflikt s Ruskem, v nm bylo vdsko opt poraeno!
Jako u tolikrte v djinch se ukzalo, e lo o vldu bezvznamnch "doasnk". Ji v sedmdestch letech 18.
stolet bylo vdsko opt pipraveno na nstup absolutismu, kter u ml ovem bt pod psnou kontrolou skrytch
sil (opt analogie se souasnou monarchistickou vldou v Anglii) a v ppad poteby nahrazen jinou formou,
napklad republikou.
V Dnsku probhal vnitn vvoj v 18. stolet ponkud jinm smrem. Obdob hospodsk prosperity z dob
velmocenskho postaven bylo vystdno ekonomickou depres, kter se zsti uchrnila pouze samotn Koda.
Vvoj v Dnsku byl po ztrt velmocenskho postaven prv opan ne ve vdsku. Pro skryt sly zde bylo
zejm naopak vhodnj preferovat absolutismus, provzen centralizovanm sttnm apartem, daovou
85

reformou a pod. Za jakousi stavu dnskho absolutismu je mon povaovat krlovsk zkon ze dne 14. listopadu
1665. V oblasti ideologie podporovali dnt krlov tzv. pietismus. Jde o smr, jeho historick potky sahaj
piblin do sedmdestch let 17. stolet. Zrodil se ve stednm Nmecku (ve Frankfurtu a pozdji v Halle) jako hnut,
usilujc o reformu protestantstv. Hnut pietismu kladlo velik draz na ivou vru a zbonost. Vzhledem k naemu
tmatu je npadn podobnost tohoto hnut s chasidismem v Halii. Nen tak nhodn, e prv jako v Halii; mly
idovsk obce mimodn vliv ve Frankfurtu. Pietismem byl odchovn v mld nap. Friedrich Engels.
Tzv. vojensk zjmy vedly dnsk stt k drastickmu omezovn svobody mladch sedlk, kte ped odvody
utkali ze svch statk. V Norsku, kter zstalo soust Dnska a do roku 1814 byla prakticky zlikvidovna domc
lechta (pmou fyzickou likvidac, emigrac, zbdaovnm) a pedstaviteli tlaku zde byli dnt krlovt ednci.
V 18. stolet pronik do Skandinvie vliv tzv. novch mylenek- osvcenectv a zednskch li. Na zklad nzor
francouzskch fysiokrat se nap. v Dnsku zaaly rozvjet iv diskuse o elnosti zemdlskch reforem a pod.
Ve vdsku 18. stolet doshla vda vysok rovn (nap. jmna jako Linn, Oelsius aj.), ilo se stdav
polnohospodstv a manufakturn vroba. Za tto vchoz situace provedl krl Gustav III. (1771-1792) roku 1772
sttn pevrat, kterm opt nastolil absolutismus. Tento panovnk se vak podle vekerch dostupnch znmek vymkl
skrytm silm. Nap. vn uvaoval o tom, e se postav do ela monarchistickch armd, kter mly bojovat proti
teroristickmu revolunmu reimu ve Francii. - Proto byl v roce 1792 zavradn!
Bhem napoleonskch vlek ztratilo vdsko ve vlce s Ruskem svoji staletou dravu (od 12. stolet) Finsko. Stalo
se tak v letech 1808-9. Pod francouzskm vlivem bylo vdsko zmnno v konstitun monarchii (1809). Krlem se
stv francouzsk marl J. B. Bernadotte, jeho rod vldne ve vdsku dosud. Jako odmnu za to, e zradil svho
dosavadnho protektora a chlebodrce Napoleona, dostal tento novopeen vdsk krl Norsko (roku 1814), kter
pak bylo po 91 let spojeno se vdskem personln unii. Z toho je ovem zejm, e naopak Dnsko bylo
"potrestno" za to, e v zvren fzi napoleonskch vlek nebylo na stran vtz. Koda byla roku 1807 tm
zniena ostelovnm britskho vlenho lostva. Nsledovala ztrta prakticky celho vlastnho lostva, finann
rozvrat zem, likvidace vhodnch obchodnch spojen a rozbit staletch vazeb s Norskem.
Skryt sily vdy trestaj a hlavn odmuj na ciz et!
Ji dve jsem se v jedn pedchoz sti zmnil o dleit etap evropskch djin - zhruba v letech 1848 -1871.
Tehdy ve vtin Evropskch zem byla zlikvidovna skuten moc monarchi a nahrazena parlamenty (pp.
konstitunmi monarchiemi). Nejinak tomu bylo i v ppad Dnska. Krl Bedich VII. (Frederik) byl nucen vydat dne
5. ervna 1849 novou konstituci (stavu), kter znamenala pechod od absolutismu a poradnch stavovskch
shromdn k demokracii, kter je skrytmi silami vdy chpna (alespo v novovku) jako pechodn nstroj
skrytch sil judaismu pro vnitn destabilizaci gojmskch (neidovskch) nrod. Novou stavou byl zaveden lidem
volen parlament, konstituce zaruovala tak svobodu podnikn a stanovila veobecnou brannou povinnost.
V roce 1864 zaznamenalo Dnsko vojensk nespch v konfliktu s Rakouskem a Pruskem o Nmci osdlen
oblasti lesvicka-Holtnska. Po porce se zem vlastnho Dnska (bez Faerskch ostrov, Islandu a Grnska)
zmenilo z 58 na pouhch 39.000 km2. Po konfliktu z roku 1864 nsledovalo 76 let obdob mru (zatm nejdel v
dnsk historii). Je typick, e skryt sly zaaly siln preferovat vznikajc sociln-demokratick hnut prakticky ve
vech skandinvskch sttech. V Dnsku byli sociln demokrat zvoleni do parlamentu poprv roku 1884, v roce
1913 dokonce zskali ve volbch vtinu, ve vdsku vnikla soc. dem. strana roku 1889 a v Norsku roku 1887
(Norsk dlnick strana).
Velk vnitn otes ve skandinvskch djinch pinesl den 7. 6. 1905, kdy dolo ke zruen personln unie mezi
vdskem a Norskem formou, kter v mnohm pipomn souasn znik eskoslovenska, zloinn rovn
vydvan za "vli" nrod! - Norskm krlem byl zvolen dnsk princ Karel, kter pijal jmno Haakon VII.
Bhem prvn svtov vlky zachovaly vechny skandinvsk stty neutralitu. Zejmna ve vdsku bylo siln
pronmeck smlen, ale i Dnsko vylo vstc nmeckmu poadavku a zaminovalo sv prlivy proti prniku
britskho lostva. Nicmn bylo Dnsko vtznmi mocnostmi odmnno po I. vlce navrcenm st zem,
ztracench v roce 1864. V noru 1920 byl ve lesvicko-Holtnsku vyhlen plebiscit, v nm se ti tvrtiny voli v
severnm lesvicku vyslovily pro spojen s Dnskem, zatm co v jinjch oblastech naopak 80 % voli optovalo
pro Nmecko.
Finsko zskalo bhem prvn svtov vlky (1917) nezvislost a ve vlce se SSSR v letech 1939-1840 se hrdinnou
obranou uchrnilo celkov sovtsk okupace. Ztratilo vak i pes tento odpor st svho zem (z 388 na
souasnch 337.000 km2).
86

Bhem druh svtov vlky si formln neutralitu zachovalo pouze vdsko, pestoe siln s Nmeckem
sympatizovalo a vdsk krl dokonce povoloval transporty nmeckch vojsk pes vdsk zem proti Norsku.
Dnsko a Norsko bylo v dubnu 1940 okupovno nacistickm Nmeckem. Okupan reim v Dnsku meme
hodnotit jako vbec nejmrnj ze vech Nmeckem obsazench zem - i ve srovnn s Protektortem echy a
Morava. Dnsko si bhem nacistick okupace podrelo svho panovnka Kristina X., kter dokonce na protest proti
chystanm transportm id z Norska nosil veejn idovskou hvzdu, zatm co norsk krl Haakon se zbytkem
vojsk odplul do Anglie a doma se k moci dostal prostednictvm okupanch ad zejmna H. Ousling, jeho jmno
bv synonymem kolaboranta.
Vlka ve Skandinvii skonila a v kvtnu 1945. Dne 5. 5. 1945 vstoupila britsk vojska do Kodan, poslednmi
Nmci obsazenm zemm byl ostrov Bornholm, jeho nmeck velitel odmtl kapitulovat a brnil se jet nkolik
dn.
Bhem vlky se osamostatnil Island (1944), do t doby soust Dnska.
V povlenm obdob dolo ve Skandinvii k odlinmu vvoji. Dnsko a Norsko se staly lenem paktu NATO,
zatm co vdsko a Finsko si zachovaly neutralitu na blocch. Jin ovem byla tato neutralita u vd; jin u Fin,
kde pojem "finlandizace Evropy" se v sedmdestch letech stal synonymem servility vi brenvovskmu SSSR.
Na zvr je vhodn zmnit se o tom, e skandinvsk zem byly eskoslovenskou veejnost dlouhou dobu
chpny jako model prosperujc zpadn spolenosti, resp. hovoilo se o "vdskm modelu socialismu" a pod.
Tato pedstava vak ji nejmn po dv posledn desetilet nen zcela sprvn. Ne vdy se toti skrytm silm da
doshnout svho cle "elegantn formou". Pkladem toho bylo nap. hlasovn v Norsku v roce 1973, kdy se norsk
lid odmtl pipojit k EHS, stejn jako vsledky nedvnho referenda v Dnsku, kde svm zdravm instinktem rozhodly
pedevm dnsk eny. Navzdory skutenosti, e tm byly velmi hrub porueny dohody z Maastrichtu, zanaj
skryt sly "vyhroovat" tm, e Nov sjednocen Evropa vznikne bez Dnska, nebo e je dokonce pr nutn
"zopakovat" referendum!!! Zejm do t doby, dokud Dnov "nepijdou" k rozumu.
Jist npadn "trhliny" skandinvskho modelu v poslednch letech meme vysvtlit skutenost, e pro skryt sly
u nen potebn pstovat uzaven preferovan model na severu Evropy. Do poped realizace se dostv Evropa
sjednocen na judaistickm principu, problmy s bvalm vchodnm blokem a pod.
V tomto ohledu meme dobe pozorovat npadn odliv idovskho kapitlu ze Skandinvie, kter je tm
analogick obdobnmu mizen kapitlu z Rakouska-Uherska v pedveer prvn svtov vlky.
Co pinese skandinvskm zemm budoucnost, je pochopiteln otzka. Jist vak je, e se seversk nrody
viditeln zanaj probouzet na vlastnm nrodnm principu. V ppad jejich "vylouen", resp. nepijet do plnovan
sjednocen kontinentln Evropy, budou mon ponechny z vt sti svmu osudu, ale je pravdpodobnj, e
budou opt zneuity jako model pro sjednocovn Evropy jinou Formou. Pro skryt judaistick sly jsou akceptabiln
rzn varianty a modely.
Na zvr tmatu pipojuji krtk seznam zkladn literatury:
A.S.Kan, Djiny skandinvskch zemi, Praha 1983
Dnemark - ein ofizialles Handbuch, Kbenhaven 1971
Djiny novovku /-IV., Praha 1969 (red. K Mejdick)
Bn encyklopedick naun slovnky.

87

Balkn
Petr Mutinsk

I. st
Z oblasti Skandinvie zamm nyn v nkolika dalch pokraovnch na jihovchod naeho kontinentu, na Balkn.
Nepotme-li konflikty na Blzkm Vchod, v Somlsku a bvalm SSSR, dokazuj otesn udlosti v balknskm
regionu, e naivn humanistick idea (podporovan po stalet skrytmi silami), a oprajc se o "samospasitelnou moc
trn ekonomiky v demokratick vldn form - m vc ne vnou trhlinu.
V naem stolet se pojem "balkanizace" Evropy stal termnem, kter nen mono zbavit jist pchut mystickho
proklet.
Podobn jako Skandinvie, m i pojem "Balkn" vznam nejen zempisn, ale pedevm kulturn-historick. S
ist geografickho hlediska se Balknem rozum jihovchodn st Evropy o rozloze piblin pl milionu
tverench kilometr (tedy zem o piblin velikosti Francie nebo panlska), jeho hranic je Sva a doln Dunaj.
Zmnn zempisn pojem je odvozen jazykov od slova "balkan" (turecky "poho"), kterm je rovn oznaeno
poho v Bulharsku od eky Timoku v dlce asi 500 km smrem k ernmu moi (bulharsky "Stara planina"). Z
hlediska kulturn-historickho bv pojem "Balkn" roziovn na stty: Rumunsko, Bulharsko, Jugoslvii (Slovinsko,
Chorvatsko, Bosnu s Hercegovinou, Srbsko s ernou Horou a Makedoni), ale i ecko, Albnii a evropskou st
Turecka. O tom, e v tto oblasti psobily po stalet intensivn zjmy skrytch sil, a ji pmo prostednictvm
idovskch obc a kesanskch heretickch sekt i islmu, ale i vzdlen globln politiky - o tom se zmnm v
nsledujcch pasch.
zem Balknu bylo osdleno ji v dvnovku. Je zajmav, e nkte vdci zastvaj (zatm ovem jet obecn
nepijatou) teorii, e na Balkn byla jedna z pravlast psma vedle Mezopotmie a Egypta. Krtsko-myknsk
kultura od 4. tiscilet ped kesanskm letopotem pedstavuje zatm nejstar prokzanou evropskou civilizaci v
tom smyslu, jak to dnes veobecn chpeme. V prvnm tiscilet ped Kr. sdlila na balknskm teritoriu tato hlavn
etnika: V oblasti dnenho ecka a evropskho Turecka ekov a jim pbuzn Makedonci, na zem bv. Jugoslvie
a Albnie Illyrov, v oblasti Bulharska Thrkov a v dnenm Rumunsku Dkov. Krom tchto kmen a etnik proli
Balknem tak Gallov (Keltov), jich st se dokonce usadila v Mal Asii. Dkov a Thrkov zanikli
(romanizovanmi potomky Dk jsou dnen Rumuni se silnou pms slovansk krve), z Illyr zbyli prakticky pouze
dnen Albnci (nebo alespo jejich severn st, tzv. Gegov).
Do kontaktu s tehdejmi velmocemi se st Balknu dostv pomrn zhy - v dob ecko-perskch vlek
prochzela Balknem persk vojska (nap. pi taen perskho krle Dareia proti Skythm na zem dnen
Ukrajiny). Zd se, e ji v t dob zde meme vysledovat potek idovsk diaspory. K rozen idovskch osad v
jet vt me dochz v e helnsk (tj. v asovm rozmez piblin t set let po smrti Alexandra Velikho) a
zejmna v obdob svtov msk velee. Jak znmo, dostali id od samotnho G. I. Caesara (100-44 p. Kr.)
velk privilegia, kter uznvala jejich nboensk pesvden. V jednom ze svch pedchozch lnk jsem
upozornil na pozoruhodnou skutenost, toti e mnoz idovt banki financovali do znan mry vyhlazovac vlku
proti svm souvrcm v Palestin (v tzv. idovsk vlce v letech 66-70, resp. 73 po Kr.).
Kesanstv v 1. stolet navazovalo kontakty s, prostedm idovskch synagog. Po urit krat obdob to skuten
napomhalo jeho roziovn. msk ady toti nerozliovaly kesany od ortodoxnch id a piznvaly jim i stejn
privilegia. Tato situace se ovem radikln zmnila za vldy csae Nerona (54-68), jeho manelka Poppea Sabina
byla idovskou proselytkou.
Co plat obecn pro situaci v tehdejm mskm impriu, vztahuje se tm pln i na tehdej Balkn. Men st
id zde pijala kesanstv, ale mnohem vce se kesant konvertit zskvali v prosted pohanskm. I z tto
oblasti mme zprvy, e id ochotn pomhali mskm adm "odhalovat" kesansk skupiny.
Po strnce sprvn dolo na Balkn k velkm reformm za poslednho pronsledovatele kesanstv v msk i,
csae Dioklecina (284-305) a za Konstantina Velikho (306-337). Konstantin Velik rozdlil i na tyi prefektury na balknskm poloostrov byla ustavena prefektura Illyrikum s dvma dieczemi. Tento sprvn tvar a pojem
pronikl pozdji do kesansk sprvn terminologie jako oznaen pro biskupstv.
Soust diecze dck byly: Moesia prima (severn od Dunaje), Dardania, Dacia ripensis, Dacia meditarranea (hl.
msto Serdica, nynj Sofie) a sten Macedonia salutaris. ecko, Thessalia, Epeiros (zhruba dnen Albnie) a
vlastn Makedonie nleely k dieczi makedonsk (Macedonia). Toto sprvn rozdlen mlo velik vznam pro
nsledujc historick epochy a do stedovku.
88

Ve 3. stolet a v nsledujcch obdobch byla znan st Balknu neustlmi vlkami znan vylidnna. zem
nynjho Rumunska (Dacia) ztratili man po 170 letech dren (r. 237). Nle tak trochu k djinnm paradoxm,
e pouze na tomto zem se do souasnosti zachoval iv romnsk jazyk (rumuntina), pochzejc z latiny.
man usazovali na poloostrov etn vojensk veterny. Mstn pvodn etnika ustupovala pod tlakem antick
vzdlanosti. Stkaly se zde oba pedn kulturn jazyky antiky - latina a etina. V severnjch oblastech (vetn sev.
st Bulharska, Srbska a Bosny) pevldala latina, v jinjch oblastech etina (zvlt ve vch. Thrkii a v
Makedonii). Rychle postupovala zejmna romanizace Thrako-Illyr. Ve tvrtm stolet Nicetas (biskup Remesiany u
Nie) vten psal latinsky, co nebylo dno pouze jeho crkevn hodnost. Mnoz biskupov uvali latiny pi sv
korespondenci s Chalcedonskm koncilem (451) i s byzantskmi panovnky!
V dob sthovn nrod (od 4. stolet prola balknskm poloostrovem rovn cel ada germnskch kmen.
Nejznmj z nich byli Visigotov, kte roku 378 u Hadrianopole (Drinopole) porazili dokonce csae Valense.
Nakonec se ovem Visigotov usadili ji v 5. stolet v dnenm panlsku, jak u o tom byla zmnka v sti vnovan
djinm Iberskho poloostrova. Od konce ptho stolet masivnji vnikaj na Balkn Slovan, kte znan sti
poloostrova vtiskli svj rz a do dnench dob. (Zd se, e teorie slovanskch obrozenc o mstnm pvodu Slovan
na Balknu jsou neudriteln). Slovan osdlili u v estm stolet prakticky cel balknsk poloostrov, vetn
nynjho ecka a po Spartu. V historickch materilech se mluv o slovanskm kmeni Jezerc. V prosted
klasickho ecka podlehli ovem Slovan postupn hellenizaci (tj. poetn. Tento proces trval pirozen cel
stalet.
V oblasti zhruba dnenho Bulharska dolo k zajmavmu zjevu. zem bylo prakticky slavinizovno, kdy sem
vthly kmeny tzv. protobulharsk v ele s chnem Asparuchem (Isperichem), jejich pvodn sdla byla na vchod od
Moskvy v Rusku - proto se v historick literatue uv termn Povolt Bulhai. To se stalo kolem roku 680. Zmnn
protobulhai podmanili tzv. Sedm slovanskch plamen v Doln Moesii, o nich mme zmnku ji v armnskm
zempise Moje Chorenskho. V byzantskch pramenech se in mezi koovnmi Bulhary a Slovany jasn rozdl.
Nap. v ivot sv. Demetria Soluskho z 8. stol. je mono se dost, e bulharsk vldce ml mezi svmi lidmi mue
zbhl v jazycch eckm, bulharskm a slovanskm. U letopisc osmho stolet se vdy dsledn rozliuj vojska
slovansk a bulharsk pod knaty Tervelem, Krumem aj. I starorusk letopisec Nestor nepot Bulhary ke
Slovanm, ale jmenuje je v jedn ad s Kozary, Uhry a Avary. V Bulharsku ovem nastala zcela jin situace ne v
Uhrch, kde si Maai zachovali uritou etnickou osobitost, a znanou st nemaarskho obyvatelstva absorbovali.
V Bulharsku pvodn Bulhai (u zmnn nzev Protobulhai se dnes uv v odborn literatue kvli odlien od
souasnch Bulhar) ztratili postupn svou ethicitu a poslovantili se. sten tomu napomohlo oficiln pijet
kesanstv z Byzance v edestch letech devtho stolet. Liturgickm jazykem crkve se v Bulharsku stv
staroslovntina. Ve vztahu k eskm a slovenskm djinm je nutn pipomenout, e v Bulharsku nala toit
vtina k sv. Metodje.
Velk rozkvt slovansk kultury nadchz v Bulharsku zejmna za vldy cara Symeona (893-927). Vtina
odbornk se dnes shoduje v nzoru, e prv v bulharskm prosted vznik nov typ slovanskho psma - cyrilice,
proti starmu psmu hlaholici (glagolici).
Bulharsko se v ranm stedovku stv skutenou velmoc na balknskm poloostrov a jako takov pochopiteln
neuniklo nedouc pozornosti skrytch sil i rozhodujcch duchovnch i politickch initel tehdej doby. Ji v
devtm stolet nastvaj velk rozpory o to, zda se Bulharsko piklon k oblasti msk nebo byzantsk. Navzdory
skutenosti, e k definitivnmu rozkolu mezi zpadn (katolickou) kesanskou Crkv a pravoslavm dolo a roku
1054, spory vroun i politick existovaly ji v dvjch dobch. Zpas o Bulharsko v duchovnm slova smyslu
vyhrla tehdy Byzanc. To ovem mlo za nsledek i zvenou pozornost rznch orientlnch sekt, kter byly tehdy
hojn rozen v byzantsk i a pevaly jet z as jednotnho mskho impria, ppadn se transformovaly
do rznch podob. Jejich zkladem byl ovem spolen koen. Proti kesansk morlce akcentovaly orientln
dualismus, charakteristick pro nauku starch Peran. Podstata tohoto dualismu byla ve zdrazovn
rovnomocnho principu dobra a zla. V bulharskm prosted jsou tito sekti znmi pedevm pod oznaenm
"bogomilov".
Stalet duchovnch djin nejenom Bulharska, ale i vlastn tm celho balknskho poloostrova jsou nerozlun
spjaty s bogomily a paterny. Jejich loze, jako i historickmu vvoji v jinch oblastech balknskho svta se budu
vnovat v dalch pokraovnch.

II.st
V minul sti jsem podal strun pehled vvoje djin a politiky na balknskm poloostrov, zejmna v jeho
vchodn sti a do masovho rozeni sekty bogomil. Vzhledem k tomu, e se prostednictvm sekt nejvraznji
89

projevoval vliv rozhodujcch piek judaismu (i kdy v me vdy vce nebo mn skryt), je nutno vnovat jejich
analyse zvltn pozornost.
Jist je pinejmenm npadn, e proti katolicko-pravoslavnmu kesanstv jako oficiln ve tehdej Evropy se
u od dob arinstv (4-6. stol.) podailo vyvolat opravdu masov hnut uvnit tchto katolickch a pravoslavnch stt,
kter mlo (podle mho nzoru) v jistch obdobch dokonce relnou nadji na pevrat dosavadnho spoleenskho
uspodn. Musm tak upozornit na skutenost mezinrodn provzanosti tchto heretickch hnut. Hovo-li se v
pramenech a v odborn literatue o "pulikinech", "bogomilech", "patarenech" (v oblasti mal Asie, u poslednch dvou
sektskch chylek pak na Balknskm poloostrov), o "katharech", "albigenskch" (v zpadn Evrop), musme si
uvdomit, e u vech tchto sekt lze najt spolenho jmenovatele. Podobn jako v "modernm" ppad proslul
zednsk le P-2 v Itlii se tak nejedn o njakou izolovanou skupinu, ale o cel komplex li od Turecka a po
Latinskou Ameriku!
V historick vd a pbuznch oborech vnovali znm autoi carskho Ruska (Osokin, Golubinskij, Levickij) a z
Jihoslovan Petranivi ji v devatenctm stolet nejvt pozornost prv sekt bogomil. Hledali odpov na
otzku "odkud maj pvod, kdo jejich nauku stvoil a co uili". A opt nen nhodou, e v obdob tzv. svtov
socialistick soustavy vnovali tomuto hnut (snad vedle zpadnch byzantolog) velkou pozornost mnoz koryfejov
tehdej oficiln vdy. O hnut tchto sekt psali marxistit autoi s neskrvanmi sympatiemi jako o ideologii
"lidovch mas", zamen proti vldnouc feudalit a zejmna proti kesansk Crkvi. Oceovali zejmna fakt, e
nap. "uen bogomil milo proti samotnm zkladm stedovkho sttu a stedovk hierarchizujc spolenosti."
Proto bylo hnut bogomil asto srovnvno (nikoli neprvem) s husitstvm.
Pokusm se nyn piblit uen zmnnch sekt - zejmna bogomil. Rozen jejich nauky v Bulharsku (od tetho
do destho stolet) bylo opravdu peliv pipraveno, nic nebylo ponechno nhod. Bylo pouito (spe vak
zneuito) nacionalismu, kter nen vynlezem pouze poslednch dvou stolet, ale m pes urit specifika koeny
opravdu hluboko v dvn minulosti. Pochopiteln e i jeho zneuvn m stejn dvn koeny.
Projevy nespokojenosti byly iveny za vldy syna ji minule vzpomnanho Symeona, cara Petra (927-969) a z
Petrova syna Borise II. (969-976). Bylo zdrazovno, e Petr podlhal vlivu sv byzantsk manelky (co m jistou
historickou paralelu s umle vyvolvanou nespokojenost proti "Rakuance" Marii Antoinett pedveer Francouzsk
revoluce. Nenpadn bylo kritizovno, e se etina stv v Bulharsku jazykem vych kruh, a i na tomto pozad se
podailo do Bulharska, kde kesanstv mlo jet krtkou tradici nkolika desetilet, propaovat dualistick uen
paulikin.
Nauka paulikin pochzela z Mal Asie. Byl to vlastn star gnosticismus, nebo spe manicheismus, kter bv
nkdy povaovn za gnosi vchodn. Tento dualistick smr byl obnoven v 7. stolet od Konstantina
Samosatenskho. Pes pronsledovn ze strany byzantskch csa se tento smr nepodailo zcela potlait. Po
strnce nrodnostn byli paulikini oblbeni zvlt mezi armnskm obyvatelstvem. Je charakteristick, e k
zmrnn pronsledovn paulikin dolo v Byzanci za obrazoboreckch csa syrskho pvodu - Lva III.
Isaurskho (717-741) a zejmna za jeho nstupce Konstantina V., Kopronyma (741-775). Konstantin Kopronymus
("kopronymus" bv do etiny pekldno jako "necuda") pivedl do Thrkie mnoho syrskch a armnskch
paulikin, dajn pro ochranu hranic. Nejvce paulikin bylo usazeno v okol Plovdivu, kter se na mnoho let stal
jejich hlavnm centrem na Zpad (z byzantskho hlediska, my tuto oblast povaujeme spe za vchod Evropy). V
Caihrad (Konstantinopoli) jim csa Nikifor (Nikiforos) udloval dokonce mansk prva. Z Thrkie pak byli
paulikint uitel (modern eeno "agittoi") vyslni dle na sever a na zpad - do Makedonie a do Bulharska. V
polovin destho stolet ji mli paulikini est vlastnch crkv, kter byly nazvny podle starovkch mst,
zmiovanch v listech Apotola Pavla.
Dokud vldl velik panovnk car Symeon, paulikini v Bulharsku mnoho nepodili. Situace se radikln zmnila za
cara Petra - jak jsem se ji zmnil.- Nauku paulikin bylo ovem teba upravit pro poteby bulharskho prosted.
Tuto lohu splnil reformtor paulikinsk nauky pop Bogomil, zvan t Jeremi (od nj pochz nzev sekty
bogomil). Bogomil nevystoupil ovem s myslem "konstruktivnm", tj. aby obnovil vldnouc kesanskou crkev.
Podstata jeho reformace byla v tom, e pejal star dualistick nzory (ve smyslu filosoficko-nboenskm, kdy se
uznvaj dva rovnomocn principy Dobra a Zla), pizpsobil je ovem vce oficilnm kesanstv pro snadnj en
mezi lidem. Takto obnoven dualismus uvedl v nboensk systm, a utvrdil jej psnou organizac cel nboensk
spolenosti. Bogomilova nauka se tedy ned oznait jako originln nboenstv, nov zaveden. Nen vak mon ji
ani charakterizovat jako heresi, odtpenou pmo od pravoslav. Koeny uen bogomil jsou vlastn
pedkesansk.
90

Vedle Bogomila byl nejvznamnj osobnost celho hnut Jan Curila. Nauka Bogomilova byla skrytmi silami
vhodn naasovna (podobn jako husitstv, luthersk a kalvnsk reformace, bolevick revoluce aj.). Bulharsk
nrod, kter se v t dob z historickho hlediska vlastn nedvno zekl pohanstv, nebylo tk zskat pro novou
bogomilskou vrouku, kter podobn jako staroslovansk vra v bohy a bsy uila, e bohov jsou dvoj: dob a zl.
Krom toho si stoupenci Bogomila jako vichni sekti v djinch zskvali vnost psnou mravn kzn (a u
skutenou nebo pedstranou). V historickch pramenech jsou zmnky o tom, e se nikdy nap. hlasit nesmli a "od
puostov bled bvali". Tm si zskvali jist ndech posvtnosti, kter zvlt v Orient se od pradvnch dob nemj
inkem.
Za krtk as vytvoili bogomilov na bulharsk pd dv crkve (bulharskou a dragoviskou - snad u nynjho
Plovdivu). Jak ji eeno - zkladem jejich nauky byl boj dobra se zlem. Vechno pozemsk (tj. stt, crkev, bojary a
dokonce i lidskou dui sdlc v tle) povaovali za zlo - za dlo satana. Zcela zavrhovali crkevn tradici. Honosili se
tm, e mlokdo mezi nimi "jest, aby Psmo zpamti neuml". V tom byli podobni napklad Tboritm nebo Svdkm
Jehovovm. Tvrdili, e tento svt Bh nestvoil, protoe zem zanikne jako vtvor zla. Bogomilov neuznvali tak
svobodnou vli. Satan (podle jejich nauky) od potku vldl. O Mesii uili, e se vtlil pouze zdnliv (v privideni) a
tak e na ki zemel pouze zdnliv. Maria nebyla podle bogomil matkou Kristovou, ale andlem. Bogomilov
odsuzovali i veker crkevn rituly. Pravoslavn biskupy a popy nazvali zmijemi, mnichy likami. Sami sebe
nazvali "sol zem", "svtlem svta", "polnmi liliemi", event. "svatmi bez hchu".
Je charakteristick, e odmtali i kest (odvodovali to tm, e i voda byla vtvorem bla). Do sv sekty pijmali
pouze dospl - a to vkldnm Psma! V Bosn, kde mli plnou svobodu, stavli bogomilov (patareni) zvltn
modlitebny - prost domy bez v a zvon, bez obraz, kazatelen a bez olte. Ten nahrazoval pouze stl, pokryt
blm pltnem s otevenm Psmem. Bogomilov se ki veejn rouhali a o ikonch prohlaovali, e to jsou modly.
Myslm, e informovan ten z tchto skutenost vyte dostatek doklad o ovlivovn sekty bogomil judaismem.
Bogomilov se dlili na "prost" vc a na "dokonal". V ele krajiny stl bogomileck biskup (v Bosn se nazval
"dd"). Pod nm byli apotolov (ili strojnci), kte se dlili na dva stupn - gosty a starce.
Mezi bulharskmi odprci bogomil nejvce vynikl presbyter Kozma. Podle nho byli bogomilov "hor ne modly
hluch i slep, hor nad bsy, idy a nevc, oni jsou vrazi Bo". Kozma vytkal bogomilm tak pokrytectv a
pchu. Pe o nich, e se chlubili postem, ale pozvni byve "jedli a pili jako slonov".
O loze bogomil a o jejich negativn psoben na Balkn napsal Konstantin Josef Jireek (kterho Bulhai
dodnes pokldaj za svho Palackho): "Zasmuil tato vrouka opanovala mysli lidu slovanskho na poloostrov a
se stdavm tstm drela se a do pchodu Turkv... V Bosn bogomilstvo nabylo vrchu za neustlch boj s
Uhry a s papeem; dsn je tamn historie. Znajce podrvajc inky tto vrouky, snadno si vysvtlme spchy
Osmanv za XIV. a XV. vku na poloostrov." (Srv. K. J. Jireek, Djiny nroda Bulharskho, Praha 1876, str.149).
K psnjmu zakroen proti bogomilm, kte v pravm slova smyslu rozvraceli cel dosavadn d, dolo v
poslen Byzanci, kter v letech 971-1018 zcela zlikvidovala prvn bulharsk stt a dobyla zpt svho historickho
zem, ztracenho v 7. stolet. V Caihrad byl roku 1111 uplen biskup Vasil z Plovdivu spolu s jeho "apotoly".
Centrum bogomilskho sektstv se od t doby pesunulo na severozpad, na zem pozdj Jugoslvie, kde v
Bosn vznikla dokonce samostatn patarnsk crkev se vemi atributy oficilnho nboenstv.
S blimi okolnostmi seznmm tene v dalm pokraovn za tden.

III. st
V pedel sti jsem popsal jednak strun historick vvoj bulharskho sttu od 7. stolet do jeho anexe Byzanc
v 11. stol. a zrove jsem naznail piny, pro starabulharsk stt, kter pedstavoval svho asu skutenou
balknskou velmoc, vzbudil mimodnou pozornost skrytch sil umocnnou navc faktem, e kesanstv se zde
nestailo bhem nkolika desetilet upevnit. Vysvtloval jsem tak podstatu sektskho uen bogomil, za nm je
mon zeteln rozeznat protikesansk dualistick orientln koen - by jakkoliv maskovan a upraven pro
evropsk poteby stedovku. Zmnil jsem se i o podstat stedovkch dualistickch sekt, kter se v podstat liily
pouze nzvem (bogomilov, patarni, kathai aj.), i kdy je vdy mon najt spolenho jmenovatele.
Nyn se pokusm strun vylit vvoj zejmna na zem pozdj Jugoslvie se stlm zetelem k na
problematice.
Zmnn zem (asi 256.000 km2) nebylo a do roku 1918 nikdy sjednoceno pod spolenou vldou od doby
antickho mskho starovku. V dob tzv. sthovn nrod (od 4. do 7. stol.) bylo postupn po germnsk episod
osdleno rznmi slovanskmi kmeny. V severozpadn sti oblasti vzniklo Chorvatsko. Pojem "Chorvatsko" je
pojem jednak geografick, jednak historick. V minulosti se oba pojmy nekryly. V oblasti Chorvatska (v zempisnm
91

smyslu) sdlili v ranm stedovku Chorvati i Srbov, dva slovansk kmeny - zvlt tehdy velmi zce pbuzn.
Podle nzoru nkterch badatel se snad jednalo o slavinizovan Sarmaty, ale otzka nen dodnes jasn
rozhodnuta. A do 9. stolet se oba kmeny v historickch pramenech ani pesn nerozliovaly - pe se v nich obecn
o Slovanech.
Poloha Chorvatska na Balkn, na pomez stedn a jin Evropy, na dleit kiovatce obchodnch cest,
spojujcch Vchod a Zpad, mu dvala dobr vyhldky hospodskho rozvoje, ale tak ho souasn vystavovala
pozornosti skrytch sil judaismu, kter se snaily ovlivovat jeho politiku. Tato pozornost mla logicky tak za
nsledek, e zem Chorvatska bylo velice lkav pro tehdej velmoci po strnce politick, kulturn i duchovn. V
obdob msk e zde byly dv provincie - na severu Pannonia (s titm zem v dnenm Maarsku) a na jihu
Dalmcie. Toto rozlenn se udrelo jet dlouho do stedovku ve form zvltnch chorvatskch stt. Zvlt
siln msk (pozdji italsk) vlivy se zachovaly na dalmatskm pobe, kam slovansk ivly zasahovaly pomrn
nejslabji. Znan st zem Chorvatska (mezi Drvou, Svou a Unou) se v 8. stolet ocitla pod avarskou
nadvldou. Po porce Avar Karlem Velikm (v devadestch letech 8. stolet se Chorvatsko dostalo pod pm vliv
katolick franck e.
Mme k disposici pochopiteln pouze nepm dkazy, ale d se logicky pedpokldat, e skryt sly vemon
podporovaly tehdej chorvtsk partikularismus - zejmna po smrti Karla Velikho v roce 814. Zvltn stt, kter
vznik jako nsledek odboje proti Frankm, je v historickch pramenech nazvn Pannonskm (event. posvskm)
Chorvatskem, a v destm stolet se stv soust chorvtskho sttu.
Samostatn se vyvjelo tehdy zem, o nm dnes pinej sdlovac mdia tragick zprvy - tj. Bosna, kter
tehdy zaujmala zem v povod horn Bosny a Peganije (tj. oblast mezi ekami Neretvou a Cetou). Na zem
Dalmcie vznikl stt, zvan Dalmatsk Chorvtsko, jeho stediskem byl Nin. V Ninu mj. vzniklo rovn prvn
chorvatsk biskupstv. To se stalo tak centrem spor o slovanskou bohoslubu v rmci katolick Crkve. Je
pozoruhodn, e Chorvtsko bylo jedinou vznamnou oblast kesansk Crkve, kde se prakticky po celou dobu
udrel vedle latinskho tak slovansk (hlaholsk) obad. Z nejznmjch chorvtskch panovnk, tohoto obdob je
vhodn jmenovat alespo Tomislava, kter se roku 924 se souhlasem Byzance prohlsil krlem. Samostatn obdob
Chorvatska vak trvalo pouze do roku 1102, kdy bylo trvale spojeno personln uni s Uhrami (do roku 1918).
Konen v roce 1120 se k tto unii pidala i Bosna. Je jist, e z hlediska skrytch sil nebylo takov poslen
katolickch Uher, kter byly lnem papestv, prv douc. Zaaly proto pouvat stejnch zbran jako v ppad
Bulharska. Prv v tto dob pronikaj - zejmna na zem Bosny - tzv. dualistick heretick smry, kter zde
dostvaj nzev "patarni".
O zvltnostech nauky patarn nen teba se pli it, protoe byla do znan mry toton s naukou bogomil.
Pouze pipomnm, e (zejmna v nkterch oblastech) se zde jej postaven s podporou skrytch sil natolik poslilo,
e je mon hovoit v pravm smyslu slova o samostatn patarnsk crkvi. Jej modlitebny se do znan mry daj
pirovnat k pozdjm modlitebnm kalvnskho smru reformace - tedy hol stny bez vech ozdob, msto olte
pouh stl s otevenm Psmem a pod.
Ponkud jin smr vvoje vykazuje jin oblast pozdj Jugoslvie - Srbsko a ern Hora. ern Hora je ve
stedovkch pramenech znma pod oznaenm "Zeta", Srbsko pak "Raka". Po dlouhch sporech zde ve
vrcholnm stedovku pevil pravoslavn smr kesanstv. Na rozdl od Chorvatska vak vrchol srbskch
stedovkch djin pedstavuje a 14. stolet - zejmna obdob vldy cara tpna Dugana (1336-1356).
Geograficky jeho oblast zaujmala rovn znanou st ecka. Vzhledem k naemu tmatu nem smysl zabvat se
podrobnji djinami cel tto oblasti. Podstatn je vpd Turk do Evropy, kter skryt sly podporovaly. Proti Byzanci
bylo tehdy v Soluni vyvolno povstn tzv. zelot (horlivc - starozkonn nzev pmo evokuje, kdo za tmto
povstnm stl) v letech 1342-1349. Skryt sly ovlivnily tehdej byzantskou politiku v tom smyslu, e proti
povstalcm byly z Asie dokonce povolni Turci. Je nasnad, e Turci stran zpustoili "spojeneck zem", ale
nepodailo se je u dostat zpt do Asie. Brzy potom dochz k prvnm konfliktm mezi Turky a pravoslavnmi Srby
(Vtzstv Turk na ece Marici roku 1371), kdy se pomalu pipravuje tragick den vech Srb, na den svatho Vta
(Vidov dan) 15. ervna 1389. Nadchz stalet obdob tureck nadvldy nad Balknem.
Jak jsem ji naznail v pedchozch stech - vtzstv Turk neobyejn napomohlo i husitsk hnut v tehdejch
echch, kter vzalo znan sly kesansk Evropy. Roku 1553 padla Byzanc, kter se od t doby stv hlavnm
mstem osmansk e pod novm jmnem Istanbul. Byl to stejn pevrat, jako kdy se roku 1917 stalo z dosavadn
pravoslavn Moskvy centrum atheistickho bolevickho sttu, dirigovanho celkem nepokryt silami judaismu.
Roku 1521 padl Blehrad, znan st Uher se stv Budnskm paalkem (1541) a z zem dnenho Rumunska
vznikly ti vasalsk stty osmansk e - Multnsko, Valasko a Sedmihradsko. Je nutn opt pipomenout
92

skutenost, e zejmna lenov heretickch sekt - patarn - nejhorlivji pijmali islm. Svoj rozvratnou innost
nemlo napomohly vtzstv Turk, kte v tehdej dob byli v pravm slova smyslu nstrojem skrytch sil v jejich
boji proti kesansk Evrop. Odtud vysvtlen skutenosti, e souasn muslimov v Bosn nejsou z nejvt sti
potomky tureckch dobyvatel, ale potomci heretickch patarn. Osobn bych v tom spatoval tak "trojskho
kon" souasn politiky, kter usiluje zaloit po staletch opt islmsk sttn tvar na evropsk pd s eventuln
monost en islmu mezi dalm slovanskm obyvatelstvem. Tato zbra je ovem dvojsen, jak jsem naznail v
zvrenm lnku v TP o islmu.
Rovn vnitn struktura osmansk e ve vztahu k podmannmu obyvatelstvu a npadn pipomn politiku
vldnoucch komunistickch stran v zemch relnho socialismu. Pouze muslimov pedstavovali plnoprvn
obyvatelstvo, ostatn byla tzv. reja, bezprvn masa. I vi n byla dlna diferencovan politika. Turci, jako uenliv
ci skrytch sil, podncovali etnick rozpory (samozejm v tehdejm mtku), zdnliv preferovali "eck"
obchodnky a vbr dan (tzv. fenarioty), mezi nimi bylo velice mnoho osob idovskho pvodu, kter se vydvaly
za eky. Ani zdnliv naprosto nov politika korumpovn nejvych piek pravoslavn crkevn hierarchie nen
prvovynlezem komunistickho reimu dvactho stolet. Osmant Turci j s spchem praktikovali ji v obdob,
kter je pedmtem tohoto lnku.

IV. st
Minule jsme se zabvali vvojem Balknskho poloostrova v oblasti pozdj Jugoslvie a do tureck okupace. V
kalkulaci skrytch sil byl osud nrod a stt na Balkn pedem uren. Osmant Turci, podporovan vemon
skrytmi silami pedevm kapitlem, pedvnm dleitch informac a podobn, mli toti v kadm ohledu
pevahu nade vemi ostatnmi nrody Balknskho poloostrova. Byzantsk e byla vyslen, Bulharsko umle
oslabeno rozbroji, oblasti osdlen Srby byly rozdrobeny po smrti cara tpna Duana 1356, Bosna byla pipravena
pro okupaci vtzstvm patarn (jak jsem se u zmnil v pedminul sti), Rumunsko jako stt neexistovalo
(Sedmihradsko nleelo k Uhrm) a Multnsko s Valaskem byly spe drobn (jak by se dnes eklo - nraznkov)
stty. Objasnit historick vvoj poloostrova by si ovem vydalo dkladnou a rozshlou studii. Pro ns nyn posta
konstatovn skutenosti, e na konci 15. stolet se Turci zmocnili znan sti Balknskho poloostrova (roku 1459
tzv. raskho despottu v Srbsku, roku 1463 Bosny, roku 1482 Hercegoviny a roku 1499 Zety - ern Hory).
V roce 1526 zvtzili Turci vojensky u Mohe a o patnct let pozdji ovldli Budn - hlavn msto Uher. Uhry byly
rozdleny v obdob nsledujcch 150 rok na ti sti: Budnsk paalk pod vlastn tureckou sprvou, na
Sedmihradsko, kter bylo ve vasalskm pomru k Osmansk i, a konen na Zpadn a Severn Uhry (tj. zpadn
Maarsko, Chorvatsko a dnen Slovensko), kter si udreli Habsburkov.
V t dob se peneslo tit chorvatskho nrodnho ivota ze severn sti dnen Dalmcie do horn Slavonie.
Habsburkm zstala pouze zpadn st historickho chorvatskho sttu (v listinch t doby nese oznaen
"reliquiuiae reliquiarum terrae", jak se asto vyjadovali chorvatt stavov t doby). Pouze mal st Chorvatska
byla okupovna Turky a do roku 1718. Jist nznaky nasvduj tomu, e st uhersk (maarsk) lechty vlivem
infiltrace skrytch sil a plnc jejich pkazy; zaala alergicky vystupovat proti Chorvatm - zejmna na potku 18.
stolet. Souvis to s podncovnm tto lechty proti habsburskmu soustt ve spojitosti s konflikty mezi
stedoevropskou habsburskou monarchi a francouzskm absolutismem dvora Ludvk. Napklad v ustanoven z
roku 1708 bylo piputno, aby na spolenm zemskm snmu uhersko-chorvatskm (Uhry s Chorvatskem byly v
personln unii) zstalo panovnkovi prvo potvrzovat chorvatsk prva, statuty a privilegia - ale pouze takov, kter
se -nep zemskm zkonm uherskm". (Srv. Karel Kadlec, Jugoslvie, Praha 1919, str. 26).
Jak jsem to ji vyjdil ve svch pedchozch statch, velkolep pokus skrytch sil pod vlivem judaismu na likvidaci
stedoevropsk habsbursk monarchie pomoc Osmanskch Turk zcela nevyel, doshly pouze jejho oslaben.
Turci byli roku 1683 poraeni u Vdn, roku 1686 byla osvobozena Buda (Budn) a konen roku 1600 byli Turci
prakticky vytlaeni z celch Uher - a na Temevr a nkter men oblasti. Velkmi spchy v bojch proti Turkm
se na potku 18. stolet vyznamenal zejmna Even Savojsk (1663 -1736). Doasn dokonce byl osvobozen i
Blehrad, kterho se Turci optn zmocnili a roku 1739. Skryt sly proto musely hledat nov metody k ujamn
Chorvat a Slovinc. A do roku 1867 szely vhradn na Uhry - proto se snaily poslit pravomoc uhersk lechty
proti centrln vdesk sprv. Uhry mly bt nadle onou druhou frontou, kter napome odstrann
nenvidnho katolickho soustt. Ve jmnu tohoto cle byly Uhry vestrann posilovny na kor ostatnch
nrodnost - zejmna jinch Slovan (o Slovcch v tomto sttnm slova smyslu tehdy nelze hovoit, protoe Horn
Uhry byly integrln soust Uher v pln odlinm sttoprvnm uspodn a postaven ne Chorvatsko). Na
spolenm snmu roku 1790 byli rznmi zkulisnmi intrikami chorvtt stavov pinuceni vzdti se sv dosavadn
autonomie (v l. 58 a 59) v zleitosti administrativy a financ, kter jsou vdy zkladem suverenity sttu. Velkm
93

spchem tto politiky byla skutenost, e chorvatt stavov se vzdali svho prva, aby ve spolen snmovn se
hlasy Chorvat nepotaly oddlen, ale napt souhrnn jako hlasy obyejnch zstupc ostatnch uherskch
komitt. Brzy se ukzalo, jak z hlediska svch nrodnch zjm byli tehdej pedstavitel chorvatskho politickho
nroda (stavy) neprozeteln. Prv od osmdestch let 18. stolet bylo v maarsk sti uhersk lechty vyvolvno
siln nrodn, a ovinistick povdom, kter nebylo nemeno jazykov pouze proti nmin, ale I proti vem
nemaarskm nrodm Uher. Ctme zde zvan "etnick oisty", dobe znm ze souasnho dn v Jugoslvii.
Nicmn spch skrytch sil u Chorvat je mono povaovat v tto dob pouze za doasn a sten. Nen
nhodou, e prv u nich se nejdle uchovala latina jako administrativn e i nkolik let pot, co byla v ostatnch
Uhrch nahrazena maartinou.
Vrame se k situaci balknskch nrod kesanskho vyznn, kter v 18. -19. stolet zstaly pod tureckou
nadvldou. Nen pehnan prohlsit, e balknt Slovan podobn jako ekov a ostatn kesant nrodov
Balknskho poloostrova (v naprost vtin pravoslavn) byli vydni nejhormu tisku ze strany islmsk okupant.
Pouze v jedn vci nepodlhali tito nrodov bezprostedn tureck sprv - povali crkevn autonomie, kter vak
byla pesnou kopi "nboensk svobody" v SSSR a zemch jeho bloku. Se znikem Bulharska zanikl tak trnovsk
(tarnovsk) patriarcht. V bulharskm Trnov byl ji v roce 1402 dosazen metropolita (arcibiskup), kter vak byl
opt podzen konstantinopolskmu patriarchovi. Tak srbsk patriarcht byl zlikvidovn zrove se srbskm
despottem. Teprve roku 1557 byl psk patriarcht obnoven, ale na "novch principech". Stalo se tak
prostednictvm poturenho Srba Mehmeda Sokolovie ve prospch jeho bratra Makarije. Takto obnoven
patriarcht trval a do roku 1766. Znan st pvodnho srbskho obyvatelstva se bhem tureck okupace
vysthovala ze sv vlasti na sever. To mlo do budoucnosti za nsledek sten posunut dosavadn etnick
hranice. Srbov sten zatlaili dosavadn chorvatsk, slovinsk a maarsk etnikum vce na sever a sami vyklidili
st zem Turkm a Albncm.
Tak Chorvti se v t dob dostali a do oblasti Prepurku. V jinch Uhrch (Vojvodin) tak tvoili Srbov ji v 16.
stolet vtinu obyvatelstva. Jin postaven mli pochopiteln kesant Jihoslovan v habsbursk monarchii a jin v
osmansk i. Ani pod tureckou nadvldou se vak nikdy nesmili se svm neutenm postavenm. Ji na konci
16. a zejmna 17. stolet pozorujeme v historickch pramenech vrazn snahy o svren tureckho panstv. Tyto
akce proti Turkm vak byly v tehdejch pomrem prakticky beznadjn. Turci nebyli pouhou krvelanou hordou,
ale s mimodnou podporou skrytch sil disponovali i dobrou vojenskou, finann a sttn organizac. Proti plnu
skrytch sil vak do hry vstoupil nov initel - zeslen Rusko. Pravoslavn Rusko skryt sly vdy hodnotily pevn
negativn, i kdy se ho pochopiteln nkdy snaily vyut pro sv plny proti katolickm mocnostem. Ji od
nejstarch dob se snaily tyto sly vyut rozpor mezi pravoslavm a katolicismem. Nejinak tomu bylo i v ppad
Balknu. Napklad na konci 17. stolet se objevila u uherskch Srb vrazn postava Jiho Brankovie, kter
nabzel csai Leopoldovi pomoc proti Turkm. kdy vylo najevo, e Brankovi vyjednval rovn s Moskvou, pozbyl
ve Vdni dvry. Nicmn po dlouhou dobu a do Krymsk vlky (1853-1856) vystupovaly pravoslavn Rusko a
katolick Rakousko jako pirozen spojenci proti Turkm. V letech 1806-1812 dobylo Rusko zem dnenho
Moldavska. Hrozilo nebezpe, e se dv kesansk velmoci - Rusko a Rakousko- zmocn celho Balknskho
poloostrova. Carsk Rusko si zskalo mezi pravoslavnmi velk sympatie zejmna velkmi vtzstvmi na konci
dvactch let minulho stolet. Potkem 19. stolet si Srbov vydobyli na Turcch navc rozshlou autonomii. V te
dob navc jet povstali ekov, kte doshli dokonce (alespo v jin sti poloostrova) pln nezvislosti eckho krlovstv. Prvnm hlavnm mstem tohoto sttu byl Nauplion.
Svd mnoho o tehdej situaci, e pedn bsnci t doby, Anglian Lord G. G. Byron zahynul v ecku roku 1824
jako dobrovolnk proti vslovnmu zkazu sv vldy, ovldan u tehdy skrytmi silami. Zejmna Velk Britnie jako
nstroj skrytch sil si po cel 19.stolet pedsevzala jako hlavn cl sv balknsk politiky "integritu Turecka". Svm
pmm zsahem zabrnila zhroucen Turecka za Krymsk vlky (1853-1856) i pes pesvdiv vtzstv Ruska nad
Tureckem v letech 1877-1878. Ani tmto silm se vak nepodailo zabrnit osvobozen balknskch nrod. Roku
1882 bylo prohleno dosavadn srbsk knectv za krlovstv, dolo tak zrove ke spojen Multnska a Valaska
v krlovstv Rumunsk.
Za tzv. I. balknsk vlky pak dolo prakticky k vytlaen Turk z celho Balknu. To ji vak byla pln jin
situace, kdy v Turecku pevldaly sly tzv. Mladoturk, kter byly pod silnm vlivem zednskch sil a plnily smrnice
svch chlebodrc. Dosavadn sultnsk systm, kter tolik prospval po stalet zjmm skrytch sil, najednou
"otupl" a musel bt nahrazen novm zpsobem vldy. To se stalo ve dvactch letech naeho stolet po reformch
Atatrkovch.

94

Politika skrytch sil se operativn zmnila na preferenci novch stt na Balkn - ve smyslu podpory
jihoslovanskho nacionalismu pod srbskm vedenm. e skrytm silm nelo nikdy o skutenou podporu srbskho,
eckho nebo dalch nrod na poloostrov, je zejm.

V. st
Minule jsem popisoval vvoj sti Balknskho poloostrova v potcch novovku. Zmnil jsem se o zatcch
nrodnch stt v tomto regionu - Srbsku, ern Hoe, o sjednocen Valaska a Multnska do nov vzniklho
Rumunskho sttu (Principatele Unite ale Moldovei si Tarii Romnesti) a o ecku. Souasn jsem se snail podat
problematiku z hlediska tehdej globln politiky, kdy zejmna akce Velk Britnie a jej angaovn v oblasti
Balknu vzrostly do rozmr, do t doby nevdanch. Sta pipomenout osobn zaangaovanost vznamnho
torryovskho politika idovskho pvodu Benjamina Disraeliho, kter se opravdu lvm podlem zaslouil o udren
zanikajc osmansk e.
Tehdej politice Velk Britnie, kter byla poslunm nstrojem skrytch sil, se sice jet podailo zachrnit
"nemocnho mue na Bosporu", nepodailo se j vak u potlait osvobozeneck boj balknskch nrod z tureck
nadvldy. Bylo jasn, e do budoucnosti bude teba pout jinch metod. Na zem vech osvobozench stt oblasti
vznikly monarchie - skryt sly se vak u postaraly o to, aby to byly spe monarchie "novho typu", tj. bez skuten
vkonn pravomoci. Do Rumunska, ecka a Bulharska byli dosazeni panovnci cizho, pevn nmeckho
pvodu. Napklad v Bulharsku to byli Coburgov, v Rumunsku postrann vtev Hohenzollern.
A jet o jednu pojistku se v 19. stolet postaraly skryt sly - tou byly vnitn "reformy" nov osvobozench stt.
Napklad v Rumunsku byl v tomto smru vznamn rok 1864, kdy byl pijat zkon o pozemkov reform. Zmnn
zkon znamenal "krok vped" v kapitalistickm vvoji Rumunska. Nen divu, e tento zkon, za nm stly pevn
sly idovskho kapitlu, vyvolal siln odpor ze strany tradinch feudlnch bojar. Tento zkon mysln zhoroval
postaven nejirch vrstev rumunskch rolnk. Na rozdl od nap. dobovho rakouskho zkonodrstv rumunsk
zkon mysln zachovval mnoh tradin feudln vztahy - ovem na novm zklad. To, e rolnci byli pipoutni
ke svm podlm, zkonit vyhovovalo poteb statk a njemc ohledn udren lacin pracovn sly. Zrove se
tak ovem do budoucna vytvela pda pro vyvoln socilnch nepokoj proti nepohodlnm reimm - zcela v duchu
zmr, pozdji formulovanch Basilejskm sionistickm kongresem.
V jihoslovanskch oblastech pod rakouskou (resp. rakousko-uherskou) sprvou pouily skryt sly sice
modifikovanch, nicmn stejn innch metod. To se tkalo pedevm srbskho a chorvatskho obyvatelstva v
uhersk sti e. Nesmme zapomnat na skutenost, e zejmna v Uhrch se nejsilnji prosadily liberln sly a
vliv idovstva. Zatm co v Rakousku (tedy v pedlitavsk sti monarchie) bylo nap. za lenstv v zednsk li
stanoveno vzen v dob jednoho roku, v Uhrch tomu po roce 1867 nebylo. Skryt sly zde mohly zejmna
prostednictvm kalvinistick maarsk lechty, ppadn pmo vlivem idovskch obchodnk, plnit mnoh ze svch
pedem stanovench cl. Soustavn hospodsk zanedbvn Chorvatska a Dalmcie (vedle pmho finannho
vykoisovn Chorvatska) mlo za logick nsledek tak nepznivou sociln strukturu mstnho obyvatelstva. V
Chorvatsku bylo nap. a potku 20. stolet asi 80% nroda zamstnno v zemdlstv. Prmyslu bylo relativn
velice mlo a msta byla - nap. ve srovnn s eskm prostedm - mlo vyvinuta. Nedostaten rozvrstven
chorvatskho obyvatelstva mlo pirozen zptn negativn vliv na rozvoj vlastni kultury.
Na rozdl od eskch zem, kde ji v 19. stolet prakticky nabyl masovj analfabetismus, vykazuje k roku 1900
cel Dalmcie a 80% analfabet, Bosna a Hercegovina 75%, Chorvtsko-Slavonsko 53% a Srbsko asi 60%.
Chorvati mli pomrn silnou nrodn lechtu, kter se vak pod silnm programovanm tlakem do znan mry
odnrodovala, stavla se k nrodnm otzkm lhostejnou. Dnes bychom asi ekli, e se internacionalizovala". Od
zaveden konstituce v podunajsk monarchii roku 1860 vznikly na potku v Chorvatsku ti politick strany: nrodn,
unionistick (maaroni) a strana radikln sttoprvn. Strana nrodn tvrdila, e je ddikou tajnch tzv. illyrskch
tradic. V jejm ele stli katolick biskup (Strossmayer) podle nho je pojmenovno nmst v Praze-Holeovicch) a
F. Raki. Strana usilovala o prosazen pln parity mezi Uhrami a Chorvatskem. Zavedenm dualismu roku 1867 byli
na vedlej kolej odsunuti jak nrodovci (narodnaci), tak i radiklov, a k politickmu veslu se dostali unionistmaaroni.
Bylo jasn, e nespravedliv nrodnostn politika pmo vhnla Chorvaty do nru Srbm ke spolenmu boji. S
tm bylo kalkulovno v budoucm plnovanm rozbit cel habsbursk monarchie. B. ulek ji roku 1856 v lnku
"Srbi i Hrvati" (uveejnnm v Nevonu) oznaoval Chorvaty a Srby za jeden nrod se dvma jmny. Jist to ne
nhodou siln pipomn neblahou ideu echoslovakismu. K podobnmu stanovisku dospl, i spe byl
vmanipulovn, zmnn spolupracovnk biskupa Strossmayera F. Raki. Zastval ovem jet kompromis mezi
95

principem ryze nrodnm a historickm. S Chorvtskem mly bt podle jeho nzoru spojeny nejenom Rjeka, ale i
Dalmcie. Samostatn chorvtsk stt - spojen personln uni s habsburskou monarchi - ml bt pevnou hradbou
ostatnm jihoslovanskm sttm, kter mly podle tto ideje soustedit v sob ostatn sti jihoslovanskch nrod.
Tyto jihoslovansk balknsk stty (Srbsko a ern Hora, Bulharsko) pak mly spolen s neslovanskmi Rumuny a
eky uzavt zvltn spolek. Spoluprci si F. Raki pedstavoval nsledujcm zpsobem: Jako maj Jihoslovan
habsburskho soustt podporovat sv balknsk bratry, tak je na druh stran teba, aby balknt Slovan z nov
osvobozench stt pomhali i ostatnm Slovanm monarchie. Srbsko se mlo podle tchto zmr stt hlavn
batou Jihoslovan. F. Raki se prozatm nedomhal politickho spojen mezi Slovinci a Chorvty, v tomto ppad
mla stait vzjemn kulturn spoluprce a jednota vech Slovan.
Zvl3tnf situace vznikla v Bosn-Horcegovin. Budnskou smlouvou bylo Rakousku-Uhersku piznno prvo
okupace tchto zem (o celkov rozloze 54.000 km2), piem prva suverenity mla bt zachovna tureckmu
sultnovi. Okupace se neobela bez krvavch konflikt s mstnmi muslimy. Nejvy sprva Bosny a Hercegoviny
byla svena ministru financ, kter ji ml vykonvat jmnem spolenho ministerstva dualistick e. Definitivn
byla upravena forma sprvy zmnnch zem a v roce 1882. Spolenmu ministru financ byla podzena zemsk
vlda v Serajev, v jejm ele stl velitel tamnho rakousko-uherskho armdnho sboru. Zkonem ze dne
20.12.1879 .136 skho zk. byly okupovan zem zahrnuty do spolenho celho svazku rakousko-uherskho.
V roce 1908 byla Bosna s Hercegovinou anektovna a suverenita sultna byla zruena. To samozejm vyvolalo
prudk konflikt se Srbskem; protoe vak Srbsko jet nebylo na vlku pipraveno, dolo na zsah skrytch sil k
nucenmu smen. Pro srovnn - tehdej Srbsko mlo rozlohu 48.000 proti 676.000 km2 Rakouska-Uherska.
K velkm zmnm dolo na Balkn tsn ped prvn svtovou vlkou v letech 1912-1913. Tehdy probhly dv tzv.
balknsk vlky: V prvn z nich Srbsko, ecko a Bulharsko porazily Turecko a pipravily ho o tm cel evropsk
zem s vjimkou malho pruhu u Istambulu. Rakousko-Uhersko tehdy Srbsku zabrnilo zabrat Albnii, kter se
konstituovala jako samostatn stt. Ve druh balknsk vlce dolo k rozpadu koalice balknskch stt, kter se
spojily proti Bulharsku dokonce s dosavadnm hlavnm neptelem - Tureckem. Z obou balknskch vlek (1012
proti Turecku, 1013 proti Bulharsku) vylo nejvce posleno Srbsko. Na prahu I. svtov vlky mlo ji rozlohu 87.000
km2 - po zabrn Makedonie. Pipoteme-li k tomu fakt, e v Srbsku byl ji roku 1903 odstrann rod Obronovinc,
kter usiloval o ptelsk vztahy s rakouskou monarchi, pochopme, e se Srbsko mohlo stt rozbukou, vedouc k
velk vlce. Tato metoda byla proti rakousk monarchii ji vyzkouena v severn Itlii v letech 1848-1866 v konfliktu
o Bentsko a Milnsko.
Otzkou bylo, jak se zachov Rumunsko, kde panovala postrann vtev Hohenzollern. Rumunsko se rovn
astnilo balknskch vlek a jeho postoj byl dleit. 28. srpna 1913 podle julinskho pravoslavnho kalende
(tj.10. srpna podle naeho) byla v Bukureti podepsna mrov smlouva, kterou bylo Bulharsko donuceno postoupit
Rumunsku jin Dobrudu. Skryt sly zde nenechaly nic nhod. Dlouhodob infiltrovaly do Rumunska
nacionalismus, usilujc o odtren oblast Sedmihradska, osdlench Rumuny. Sedmihradsko bylo po stalet soust
Uherska. zemn se poslilo rovn ecko.
V roce 1914 pak ji skryt sly vyuily phodn doby (z hlediska celosvtov i regionln politiky) k rozpoutn
dosud nejkrvavjho dramatu v lidskch djinch.

VI. st
Minule jsem v pehledu situace na balknskm poloostrov dospl a do potku prvn svtov vlky. Zdraznil
jsem vznam obou balknskch vlek na jejm prahu (v letech 1912-1913), kter vznamn poslily zejmna Srbsko.
Situace byla naasovan k tomu, aby prv z "balknskho podntu vypuklo zatm nejstranj vlen drama v
djinch lidstva, a u jde o nasazen nejmodernj vlen techniky, poet nasazench vojk i zainteresovanost
stt prakticky vech kontinent. Vyplnila se slova textu Basilejskho kongresu: "Kadmu pokusu o odpor
pedejdeme tm, e jakoukoli zemi, kter se opov nm se protiviti, zapleteme do vlky s jejmi sousedy. Kdyby se
mli vichni soused sjednotiti tak, aby se obrtili spolen proti nm, rozpoutme svtovou vlku." Sezen 7.
(peklad podle Komrsky).
Jak znmo, jako bezprostedn podnt pro rozpoutn svtov vlky (mimochodem, vrazu "svtov vlka"
pouvali nkte pedstavitel sionismu nejmn od roku 1903, odhldneme-li od pedelho cittu BK, jak to
potvrzuj "American Jewish News" z 19. 9. 1919) poslouil atentt na nslednka rakouskho trnu arcivvodu
Frantika Ferdinanda d'Este (1863-1914) a jeho manelku ofii, rozenou hrabnku Chotkovou. K atenttu dolo 28.
ervna 1914 v Sarajevu. Den atenttu nebyl asi nhodn - tehdy Srbov vzpomnali 525. vro nrodn tragedie,
porky od Turk na Kosov poli (podle pravoslavnho julinskho kalende vlastn 15. ervna). Z hlediska
oficiln propagandy, trvajc ji tm osmdest let, nebylo nic snazho ne pevst potek hroznho konfliktu na
96

jednoduchho jmenovatele: rakousko-jihoslovansk spor. Nap. marxistick historiografie pohlela na atentt jako
na zminku; skutenou pinu vidla v konfliktu imperialistickch mocnost o perozdlen svta. Veobecn
pokldala prvn svtovou vlku za imperialistickou. Abych pouil slov marxistickho klasika, svtov konflikt byl
charakterizovn slovy: "Anexe zem a podmann cizch nrod, zbdaen konkurujcho nroda, loupen jeho
bohatstv odvrcen pozornosti pracujcch mas od vnitropolitickch kriz v Rusku, Nmecku, Anglii a jinch zemch,
roztpovn a nacionalistick ohlupovn dlnk a vyhlazovn jejich avantgardy, aby bylo oslabeno revolun hnut
proletaritu - takov je skuten obsah, vznam a smysl nynj vlky." (V. I. Lenin, Vybran spisy, sv.1, Praha 1954,
str. 681). V ppad Srbska se vtinou dlala jist vjimka a byl zdrazovn spravedliv rz vlky. U jinch
balknskch nrod pak byly pipomnny jin pokrokov tradice - nap. oficiln stanovisko bulharskch socialist,
tzv. tesk, kte se stejn jako rut bolevici postavili proti vlce. Je to ovem vce ne zkreslen a pokiven
pohled na balknsk udlosti roku 1914" jako by prvn svtov vlka zastihla vechny balknsk nrody (nebo
pinejmenm Srby, Chorvaty a Slovince) v jednom iku po strnce politick. Na prvn pohled se me sice zdt, e
idea jihoslovansk se ped rokem 1914 skuten zeveobecovala. Meme zde ovem pozorovat jasn znmky
ciz infiltrace, podnty zven. Napklad o vztahu Chorvat k tehdejm Srbm v Sarajevu svd nejlpe skutenost,
e ihned po atenttu na nslednka trnu zde dolo k demonstracm vi Srbm, kter vystily v krvav potyky.
V tto souvislosti bude nutn zastavit se chvli u osoby nslednka rakousko-uherskho trnu. Veobecn prokzal
vjimen nadn i pevnou vli a rozhodnost. Proti pn vdeskho dvora uzavel tzv. morganatick (tj. nerovn)
satek s ofi hrabnkou Chotkovou, kter teprve po satku byla povena csaem do vvodskho stavu (von
Hohenberg). Vechno nasvdovalo tomu, e by po nastoupen trnu byl Frantiek Ferdinand vnm protivnkem
vem odprcm monarchie a zejmna pak sil svobodnch zedn o neutralizaci Ruska a Rakousko-Uherska. V
zahranin politice usiloval nslednk trnu o jaksi obnoven Svat aliance (tj. spolku Ruska, Rakouska a Pruska po
napoleonskch vlkch) a asto prohlaoval, e by on vlku s Ruskem nikdy nedopustil, protoe by vdy byla na
prospch "nkomu" tetmu. Frantiek Ferdinand tak usiloval o spravedlivj nrodnostn uspodn podunajsk
monarchie s poskytnutm rozshlch prv zejmna jihoslovanskm nrodm. Usiloval tak o eliminaci vlivu
nkterch maarskch kruh, co nebylo ani tak zameno proti maarskmu nrodu jako takovmu, ale pedevm
proti zednsk infiltraci. Nen divu, e celou svoj innost a postoji se nslednk trnu stal doslova trnem v oku
temnm silm. "Mezinrodn revue tajnch spolenost" ze dne 15.11.1912 uvedla doslova toto: "Mon, e jednoho
dne bude osvtlen a objasnn tento vrok vysokho vcarskho zedne, tkajc se nslednka rakouskho trnu:
"Je dobe; je to vak koda, e jest odsouzen k smrti. Zeme na stupnch trnu!" - Jde pak o nhodu, e vichni
hlavn akti atenttu, v prvn ad vrah G. Princip, dle abrinovic, Grabez a dal byli leny srbsk karbonsk
spolenosti "Narodna Obrana", jejm vdcem byl zedn, major Tankosic?
Zajmav je protokolrn zpis vslechu atenttnk, kter byl tehdy stenograficky zaznamenn oficilnm
psedcm soudu Albertem Mussetem: st tohoto protokolu piznv (i kdy z jinho pramene) rovn E. Lannhof
sm svobodn zedn.
Pi vslechu abrinovice se ho prvn zstupce JUDr. Premizic zeptal takto: "Jakho jsi nboenstv? V v Boha
nebo jsi atheista?"
Obalovan: "Jsem atheista."
Premuzic: "V, e nen Bh? Jsi zedn?"
Obalovan: "Pro se mne na to ptte? Nemohu vm to ci." (svobodn zedn nesm za dnch okolnost piznat
svoji pslunost k li).
Pedseda soudu: "Nect to, znamen jako piznat se."
Premuzic: "Slyel jsi, co se nejvce vytk Rakousku? e toti je katolickm sttem"?
Obalovan. "Ano, slyel jsem to."
Premuzic: "kalo se to ve vaem krouku?"
Obalovan: "Ano, a tak to, e jesuiti jsou zde vemocn."
Premuzic: "Vdl jsi, e arcivvoda Frantiek Ferdinand byl zbon mu?"
Obalovan: "Ano."
Premuzic: "To byl dvod vaeho zt?"
Obalovan: "Ano."
Skryt sly jednak atenttem odstranily nepohodlnho nslednka trnu, a jeho smrti navc jet vyuily jako
zminky k rozpoutn vlenho konfliktu. - O tisku Jihoslovan bhem svtov vlky bylo ji popsno hodn
97

papru. Mon pehnan psnost monarchie se neobracela pouze proti Srbm, ale i proti Chorvatm a Slovincm,
kterm nslednk trnu vdycky pl. Nespokojenost zhorovala skutenost, e potraviny i vojensk dodvky vude v
monarchii pechzely do rukou id a nsledkem toho se obecn rozila takov nepoctivost a spekulantstv, e
otsla dvrou i dosud loajlnch st armdy cel monarchie. Mnoily se aloby a dochzelo i soudnmu
projednvn ppad korupce a melinstv, ale idovt vinci nebyli nikdy potrestni, protoe rakousk justice byla
v t dob ji z vt sti v idovskch rukou. Obdobn pomry panovaly i ve spojeneckm Nmecku (srv. k tomu
knihu H. Forda "Mezinrodn id I.", str. 27-28).
Samotn prbh vojenskch operac na balknskm poloostrov je dostaten podrobn popsn ve vech
bnch historickch prukch. Proto pouze shrnuji: 28. ervence 1914 vyhlsilo Rakousko-Uhersko vlku Srbsku
po odmtnut tvrdho ultimta. Z balknsk otzky se stala rzem otzka svtov v pravm smyslu slova. 29.
ervence se do vlky zapojila i ern Hora. Po potench nespch okupovala c. k. armda ve druh polovin
roku 1915 ob zem - Srbsko i ernou Horu. Na stranu centrlnch mocnost se pidalo rovn Bulharsko zatm co
Rumunsko a ecko stly na stran tzv. Dohody. - Pro ns ovem je zajmav jin otzka- toti agitan innost
Jihoslovanskho komittu v USA, kter se velice npadn podobala agitaci T. G. Masaryka a jeho spolupracovnk.
Prvn nrodn kongres Jihoslovan se konal v beznu 1915 v Chicagu, druh 29. a 30. listopadu v Pittsburgu! (opt
podobnost s s. djinami modern doby a zarejc!).
Podobn intensivn innost probhala v Jin a Stedn Americe. Soubn s touto propagandistickou innost byly
vytveny jihoslovansk dobrovolnick legie. Tzv. Srbsk dobrovolnick sbor v Rusku dostal teprve po norov
revoluci 1917 oznaen "Dobrovolnick sbor Srb, Chorvat a Slovinc" a po tzv. VSR byl odesln na soluskou
frontu.
Patnctho srpna 1916 Rumunsko vyhlsilo vlku centrlnm mocnostem a jeho vojska vstoupila do
Sedmihradska. Mackensonovou ofensivou vak byla znovu vytlaena a Rumunsko naopak ztratilo Valasko s
hlavnm mstem Rumunska, Bukuret. Po 22. beznu 1918 zaala rumunsk vlda vyjednvat s centrlnmi
mocnostmi o mr, kter byl skuten uzaven za nevhodnch podmnek pro Rumunsko.
V jnu a listopadu 1918 Rakousko-uhersk monarchie, jak znmo, zanikla. Nestalo se tak ovem pmou
vojenskou porkou (podvme-li se na mapu, vidme, e jet na konci z 1918 stla rakousk vojska v jinm
Srbsku v oblasti Makedonie), ale vnitnm rozkladem, ivenm a iniciovanm skrytmi silami.
Pro balknsk nrody svtov vlka znamenala zrove oteven nov kapitoly jejich djin.

VII. st
Minule jsme si nastnili situaci na Balkn v pedveer a bhem prvn svtov vlky. Jako pro mnoho jinch st
svta, znamenal rok 1918 rovn pro balknsk region vznamn pedl. Skrytm silm se zdaila likvidace
nenvidn rakousko-uhersk monarchie. Dolo ke zsadnm zmnm hranic. Srbsko se spojilo s ernou Horou
(dosavadn krl ern Hory, kter kapituloval ped Rakouskem, byl odstaven ne prv "istm zpsobem") a
obsadilo rozshl zem bval podunajsk monarchie, obvan Chorvaty a Slovinci. 1. prosince 1918 bylo v
Blehrad vyhleno zzen Krlovstv Srb, Chorvat a Slovinc. Oficiln nzev Jugoslvie byl zaveden a roku
1929. Representantem tohoto sttu byli pslunci srbsk dynastie karadordvi. Tento nov vznikl stt byl
preferovn mnohmi mocnostmi Dohody - zejmna Franci. Itlie naopak zaujmala vi nov vzniklmu
jihoslovanskmu sttu od potku postaven neptelsk. Dvodem byla skutenost, e se Itlie ctila podvedena nedostala zem, kter j pislbila Dohoda za zradu centrlnch mocnost a za ast na konfliktu s RakouskoUherskem. Bylo to snad pn skrytch sil, kter potaly s brzkm nastolenm faismu v Itlii, a k tomu potebovaly
podncovat italskou "nrodn hrdost".
Nov vznikl Jugoslvie byla tedy stejnm "milkem" Dohody jako eskoslovensko. Ne nhodou vytvoily
eskoslovensko, Jugoslvie a Rumunsko tzv. Malou dohodu, pi jejm vzniku ml lv podl svobodn zedn Eduard
Bene. Z hlediska hospodskho vak byly pomry eskoslovenska a Jugoslvie znan rozdln. Jednak obecn,
jednak z pohledu vnitnho rozloen prmyslu v obou sttech. Zatm co ei, kte pedstavovali v SR vldnouc
nrod (maskovan tehdy nzvem echoslovci)- obvali nejprmyslovj oblast bval podunajsk monarchie,
situace v Jugoslvii byla opan. Do poped se dostali Srbov. Po strnce hospodsk vak byly daleko vysplej
oblasti Chorvatska, a zejmna Slovinska. Navenek tehdy Srby representovala hlavn radikln strana v ele s
Nikolajem Paiem (1846-1926). Navzdory oficiln propagand byla hospodsk situace v novm jihoslovanskm
stt doslova katastrofln. Absolutn zhoren ivotnho standartu vedlo k nespokojenosti zejmna v nov
pipojench chorvatskch a slovinskch krajch, ale i ve vlastnm Srbsku. Tzv. Vidovdansk stava (Vidov dan - Den
98

sv. Vta) z ervna 1921 byla vlastn schvlena v ovzdu teroru. Tato stava prohlaovala Jugoslvii za konstitun
monarchii s jednokomorovm parlamentem (skuptinou).
Situace se vyostila zejmna v roce 1928, kdy poslanci ve skuptin doslova po sob stleli z revolver. Nap. 20.
6. 1928 zastelil ernohorsk radikln poslanec Radi dva kolegy poslance. Za tto situace dolo ke sttnmu
pevratu. Krl Alexander I. si 6. ledna 1929 pisvojil zkonodrnou a vkonnou moc. Tetho jna tho roku byla
provedena sprvn reforma. Po osvdenm vzoru z doby Francouzsk revoluce na konci 18. stolet byly i v
Jugoslvii seteny historick hranice - cel zem byla rozdlena do devti bant. Stt dostal zmnn oficiln nzev
Jugoslvie.
Rovn Rumunsko neobyejn rozilo po roce 1918 sv dosavadn zem o Sedmihradsko, ale i o Besarbii,
kter ped vlkou nleela carskmu Rusku. Navzdory oficilnm djinm z doby marxismu, kter lily pomry v
Rumunsku jako snad nejzaostalej v cel Evrop (srv. Djiny novovku VI., Praha 1973, str.115) meme
konstatovat, e v mnohm byl tamn ivot lep ne v souasnosti. Sta nahldnout nap. do turistickch pruek
on doby - "Nejbohat stt na Balkn, petrolej, vzdlan vrstvy se znalost francouztiny...". Tm ovem nechci
pomry v tehdejm Rumunsku nijak idealizovat. Je nutn se zmnit o skutenosti, e v politickm ivot hrlo brzy
pomrn vznamnou lohu faistick hnut, zaloen A. C. Cuzou. Na rozdl od Itlie a hlavn Nmecka vak bylo v
Rumunsku motivovno vce kesansky (v pravoslavn podob). Je samozejm, e to nemohlo skrytm silm
vyhovovat. Proto ji v roce 1929 se od zmnnho hnut odtrhly teroristick sloky "elezn garda" - ped tm Legie
archandla Michaela.
V mezivlenm obdob vak Rumunsko pedstavovalo dalho spolehlivho partnera skrytch sil proti nebezpe
restaurace podunajsk monarchie. Ji 14. srpna 1920 byla uzavena smlouva mezi SR a Rumunskem, 7. ervna
1921 pak mezi Rumunskem a Jugoslvii. Krom spolenho odporu proti Habsburkm spojovaly SR, Rumunsko a
Jugoslvii tak obavy z Maarska. To bylo oficiln podporovno Mussoliniho Itli. Stedoevropsk a balknsk
oblast ve dvactch a tictch letech byla pomrn dost pesn rozdlena z hlediska tehdej mezinrodn politiky.
Existovala zmnn Mal dohoda, kter stla pod vlivem francouzskm. Maarsko se opralo o Itlii (ili opozin
zednskou li, urenou dlouhodob k likvidaci, jak jsme o tom u psali). Bulharsko naopak nleelo ke sttm
poraenm. V letech 1918-1943 byl carem Bulhar Boris III. Podle modelu skrytch sil v Bulharsku dolo ji v ervnu
1923 k pevratu faistickho typu. V dubnu 1925 ke komunistick teroristick akci - k atenttu v sofijsk pravoslavn
katedrle. Podle scne skrytch sil dolo potom k ostrm zkrokm proti komunistm, levicovm lenm tzv.
Zemdlskho svazu a jin oposice. Podle tho scne vypuk i "svtov ohlas" v hromadnch sdlovacch
prostedcch. Zahranin ntlak zapinil pd dosavadnho Cankova reimu. Ji 4. ledna 1926 byla vytvoena nov
vlda Andreje Ljapeva. Ta ponkud uvolnila politick ivot v zemi a zahranin se orientovala pedevm na Velkou
Britnii.
Rovn v ecku - jako ve vech ostatnch balknskch sttech - se v mezivlenm obdob udrela monarchie.
Aby se vak nestala pli nebezpenou svm zdrazovnm pravoslavnch, byzantskch tradic, byla v zemi siln
podporovna liberln Vonizelosova strana se silnm republiknskch kdlem. Na mrov konferenci po prvn
svtov vlce byla ecku pvodn piena znan tradin historick zem - mimo jin i v Mal Asii, kolbce eck
filosofie. V jnu 1920 zemel krl Alexander. Vyvstala otzka nvratu bvalho krle Konstantina, kter musel roku
1917 abdikovat, protoe zastval pronmeckou a prorakouskou politiku. Spor byl vyeen v listopadu 1920 volbami,
v nich proti pn skrytch sil Venizelisova liberln prodohodov strana prohrla - pes vekerou podporu svch
chlebodrc. Vzdlen to pipomn nedvn referendum v Dnsku, kde volii tak nehlasovali podle pn skrytch
sil. Venizelos musel opustit zemi a krl Konstantin I. znovu usedl na eck trn.
Situace se stala skrytm silm krajn nepjemnou, protoe krl Konstantin vdom poukazoval na kontinuitu
ecka a pravoslavn Byzance. Po likvidaci carskho Ruska tak mohla vzniknout nov velmoc eurasijsk symbolick bylo i jmno poslednho byzantskho csae, rovn Konstantina, kter padl roku 1453 pi obran svho
msta proti osmanskm dobyvatelm. Od 23. bezna 1921 do z 1922 trval prudk konflikt mezi eckem a
Tureckem, kter skonil porkou ecka. ekm se tedy nepodailo uinit z Istambulu obnoven hlavn msto.
Mladoturci v ele s Mustafa Kemel paou (Atatrkem) ukzali tehdy svtu nzorn "een" nrodnostn otzky, kter
si v niem nezadalo s nacistickm i stalinskm. ekov, kte sdlili v Mal Asii ti a tyi tisce let, byli v nkolika
mscch jako etnikum zlikvidovni. Za porku byl eck krl pochopiteln obvinn, a svren v z 1922 skupinou
dstojnk v ele s plukovnkem N. Plastirasem. Podobnho modelu bylo uito ped deseti lety pi britskoargentinskm sporu o Falklandsk ostrovy, kdy byly v krtk dob zlikvidovny nepohodln jihoamerick reimy.
Prvnho kvtna 1924 bylo ecko dokonce prohleno republikou, a v roce 1928 se do ela vldn koalice dostal
opt Venizelos. Ji r.1935 vak zvtzili monarchist (v plebiscitu!!) a do zem se vrtil krl, tentokrt Ji II. V Albnii
99

se v mezivlenm obdob stal krlem Achmed Zogu (1895-1961). Albnie byla okupovna dne 7. dubna 1939
italskmi vojsky a formou personln unie pipojena k italskmu krlovstv.
Jak vypadala situace v ostatnch balknskch sttech na prahu druh svtov vlky? - Devtho jna 1934 se krl
Alexander Keradordv stal obt atenttu v Marseille. Na trn nastoupil nezletil krl Petr II., za nho vldl regent
Pavel. Vechny znmky nasvduj tomu, e se skryt sly snaily uvolnit ruce Nmecku, aby proti nmu nevznikl
neproraziteln blok ostatnch stt, a nedolo tak snad k pedasnmu zhroucen Hitlerova reimu v Nmecku bez
vypuknut plnovan svtov vlky! V tomto rozhodujcm obdob bylo dleit, e regent Pavel zastval jasn
politiku sympatii s Nmeckem. Z tohoto dvodu se ani Rumunsko ani Jugoslvie nepostavily na stranu SR v dob
mnichovsk krize. Mohly se ovem po strnce prvn odvolat na to, e Mal dohoda byla podepsna pouze proti
maarskmu revisionismu!?
Kdy v z 1939 vypukla konen druh svtov vlka, zaujmaly vechny balknsk stty vce mn neutrln
postoj (tm se situace liila od roku 1914), ideov a politicky se vak vtinou sbliovaly s berlnsko-mskou Osou.
Tato situace ovem tak nebyla trval. O krvavm dramatu, kter balknsk nrody prodlaly bhem druh svtov
vlky a po jejm skonen, se zmnm v dal sti.

VIII. st
Posledn jsem se zmnil o vvoji balknskch nrod v mezivlenm obdob. Naznail jsem skutenosti z nich
plyne, e i tato oblast byla manipulovna skrytmi silami pro ppravu pt vlky. V srii svch lnk, vnovanch
druh svtov vlce (TP . 52-54) jsem podal svoji teorii ppravy, prbhu a vsledk tohoto krvavho vlenho
dramatu. V plnech skrytch sil, dcch mechanismy svtov politiky bylo toti ovldnut znan sti Evropy
bolevismem a jejho zbytku zmoskou velmoc, USA. Sledujeme-li svtov udlosti v tomto svtle, dojdeme k
logickmu zvru, e povlen rozdlen svta a Evropy nebylo naplnovno a v Tehernu nebo na Jalt!
Bylo proto zkonit, e se krvavmu dramatu nemohl vyhnout ani Balknsk poloostrov. S vjimkou Albnie, kter
byla 7.dubna 1939 pipojena k Itlii formou personln unie, se vak z potku zdlo, e situace bude diametrln
odlin od prvn svtov vlky. V z 1939 ani jeden z balknskch stt se oficiln neastnil vlenho konfliktu.
lo vak o znm ticho ped bou. Tet e zaala posilovat sv posice v jihovchodn Evrop zejmna v roce
1940. Kdy se i nepodailo vojensky obsadit Britsk ostrovy (o podezelch okolnostech tto dleit vlen
epizody jsem se ji zmnil), zaal se projevovat siln nmeck zjem na vytlaen britskho vlivu v tto oblasti.
Nahldneme-li do tehdejch skonmeckch, pp. protektortnch novin, nachzme tam mimodn mnoho
materil s tzv. balknskou tematikou. Jin u je pak situace vzhledem k odsuzovn tehdej politiky bolevickho
Sovtskho svazu. Vldnouc kruhy tehdejho nacistickho Nmecka podezrav sledovaly posilovn SSSR v
Pobalt - s vjimkou ovem nejvych nmeckch zednskch piek, kter pesn plnily instrukce svch lovch
nadzench.
"Poctiv nacistick" - smm-li se tak vyjdit - vedouc kruhy v Nmecku byly znepokojeny situac na jihovchodn
hranici Sovtskho svazu. Pipojenm Bessarbie a severn Bukoviny se toti sovtsk hranice (a tm i Rud
armda) piblily nebezpen blzko k rumunskm petrolejovm polm, kter byly pro nmeckou armdu nesmrn
dleit.
Stejn hanebn, jako k pedmnichovskmu eskoslovensku, zachovala se i politika Velk Britnie a Francie k
otzkm balknskch nrod, zejmna Rumunska. Britsko-francouzsk zruky z dubna 1939 byly rovn zcela
bezcenn ji v okamiku jejich prohlen. Bylo jasn, e Anglie a Francie neochrn Rumunsko ped zemnmi
poadavky SSSR, Maarska a Bulharska. Rumunsk vlda byla proto vce mn pmo dotlaena k dosti o
ochranu mocnostem Osy, tj. Nmecka a jeho spojenc. Ty ovem svoji ochranu nrodnch rumunskch zjm
pochopiteln nijak nepehnly. V srpnu 1940 bylo tzv. druhou vdeskou arbitr pieno severn Sedmihradsko
hortyovskmu Maarsku, kter ovem ani tm pln neuspokojila, protoe Maarsko usilovalo o plnou restituci svch
dvjch hranic Uher k roku 1918. V z 1940 muselo Rumunsko navc postoupit Bulharsku jin Dobrudu, a tato
zmna, protoe s n souhlasil i Sovtsk svaz, zstala v platnosti i po roce 1945. - Rumunsk krl Carol se proto stal
doma velice nepopulrnm a musel se vzdt trnu ve prospch svho syna Michala. Dal pinou oficiln
nepijatelnosti krle Carola pro nacistick Nmecko byl osobn ivot rumunskho krle, kter ml milenku idovskho
pvodu - sv vlastn jmno Wolfin si porumuntila na Lupescu. Skuten moci se ve stt ujal faistick generl Ion
Antonescu (1882-1946). Metoda skrytch sil byla tady stejn jako vude jinde. Odprci bolevismu a idovsk
kapitlov svtovldy se mli takto soustedit kolem vce nebo mn vdy pochybnch faistickch vdc a spolu s
nimi mli bt pak v budoucnu zlikvidovni, co se tak skoro pln stalo.
100

Po vojensk porce Francie byl vliv Tet e na Balkn jednoznan. Koncem listopadu 1940 se k berlnskmu
reimu pipojilo Slovensko, Maarsko a Rumunsko, tedy pevn vtina historickch Uher, a prvnho bezna 1941
tak Bulharsko. To si slibovalo od tohoto spojenectv ppadn navrcen pstupu k Egejskmu moi, kter ztratilo po
prvn svtov vlce. Protokol o pipojen se k Ose podepsala 25. bezna 1941 i Jugoslvie.
Skryt sly si ovem rozhodn neply tak vrazn poslen Nmecka mrovou cestou. Dobe vdly o chystanm
konfliktu se SSSR a nebyly si jisty, zda by Rud armda zastavila Nmce a jejich spojence na plnovan Stalinov
linii. Bylo zapoteb Nmecko za kadou cenu zbrzdit pi jeho plnovanm taen proti Sovtskmu svazu. - Je
celkem znmo, e pvodn ml tok Tet e proti SSSR zat ji v dubnu nebo kvtnu. - Ke zpomalen nmeckho
tlaku se nejlpe hodila situace v Jugoslvii. Podailo se vyvolat velkou nespokojenost obyvatelstva se zmnnou
smlouvou. Ji za dva dni po jejm podpisu byl v Blehrad zinscenovn vojensk pevrat, kter sesadil
pronmeckho prince-regenta Pavla. Nov vlda Duana Simovie zahjila okamit jednn se Stalinem, a 5.
dubna 1941 podepsala smlouvu o ptelstv a netoen. Plny skrytch sil se tedy podaily - i kdy jako obvykle za
cenu nesmrnho utrpen balknskch, zejmna slovanskch nrod tehdej Jugoslvie. Z hlediska mstnch
idovskch obc tato akce skrytch sil znamenala tak tragdii. Krvav vstelky zde byly asi hor ne kdekoliv jinde.
lo ovem o souvrce, kte mli bt obtovni "zjmm vych cl".
Jugoslvsk karta tedy skrytm silm vyla jen sten - "natst" byla po ruce jet karta eck. Od jna 1940
trval toti konflikt mezi Itli a eckem. Italsk armd se ani za pl roku nepodailo ecko porazit - Pro srovnn:
tehdej Itlie mla 45 milion obyvatel proti 7 milionm ek. eck armda dokonce osvobodila jin Albnii.
Nesmme ovem zapomnat pi tom na intensivn podporu ecka Velkou Britni jako prodlouen ruky skrytch sil.
Situace se zde radikln zmnila teprve pmou ast nmeckho Wehrmachtu. Solu padla ji 9. dubna. Britsk
expedin sbor musel vyvinout opravdu nadlidskou nmahu, aby se vyhnul obklen a pln likvidaci. Dne 27. dubna
byly obsazeny Atny. Nmeck letectvo znemonilo Anglianm pout vtch pstav a proto museli sv jednotky
naloovat pmo na nechrnnm pobe, co byl z vojenskho hlediska obdivuhodn vkon, i kdy vt st tk
vzbroje padla do rukou Nmcm. Krta padla 2. ervna 1941. - Jak vidme z chronologie nmeckho taen, byl
postup v ecku pece jen pomalej ne v Jugoslvii. Britov a ekov byli poraeni, hlavn cl skrytch sil byl vak
pesto dosaen - nmeck tok proti SSSR zaal a 22.6.1941!
Po nmeckm taen dolo ke zmn hranic v balknsk oblasti. Slovinsko si rozdlily Itlie a Nmecko,
Chorvatsko zskalo samostatnost, Maarsku pipadla Baka a Bulharsku vtina Makedonie a eck Thrkie. Srbsko
si Nmecko ponechalo pod svoji vojenskou sprvou. Mezi veejnost je dostaten znm odboj jugoslvskch
partyzn v ele s J. B. Titem (1892-1980). Je mi vzdlena mylenka jakmkoli zpsobem poprat nezitnost a
obtavost naprost vtiny tchto partyzn i jejich staten boj. Je vak nutn odbourvat falen mty. Mnoh
studie nezvislch autor potvrzuj fakt, e z vojenskho hlediska nebyly akce partyzn natolik vznamn, jak se
dosud jednoznan tvrdilo. Jejich akce ovem byly skrytmi silami naplnovny do pekvapivch detail. Je bohuel
nesporn, e pisply vrazn ke ztrtm na civilnm obyvatelstvu. V letech 1941-1945 ztratily nrody Jugoslvie
piblin 1,7 milionu lid. Navc akce partyzn mly pispt k chystanmu "posunu do leva", co pozdj vvoj
potvrdil. - Kdy Stalin ve spoluprci s Rooseveltem (vysokostupovm zednem) znemonil v roce 1943 pln na
invazi Balknu, bylo tm o komunistick budoucnosti Balknu rozhodnuto definitivn!
Dne 20. srpna 1944 zahjila Rud armda ofenzvu od Karpat k st eky Dnstru. 23. srpna tho roku dochz v
Rumunsku ke sttnmu pevratu. Krl Michal nechal zatknout Iona Antonesca, a 25. srpna vyhlsilo Rumunsko vlku
Nmecku. Ped tm bylo ve vlce se SSSR a byla mu "darovna" Odsa. Rumuni bojovali po boku Nmc tak u
Stalingradu.
Pozoruhodn byla situace v Bulharsku. V jistm smyslu byl tento stt nejslabm lnkem Osy. Bulharsko jako
jedin spojenec Nmecka v Evrop nepipustilo deportaci id a v konfliktu mezi Nmeckem a Sovtskm svazem
letech 1941-1944 zachovvalo neutralitu. To ovem sovtskm bolevikm nevadilo, aby naopak sami vyhlsili
Bulharsku vlku 5. z 1944 a prostednictvm podvratn innosti doclili v Bulharsku sttnho pevratu ji 9. z
1944, kdy byla nastolena vlda tzv. vlasteneck fronty. Ve spoluprci s Titem pekroila 30. z 1944 Rud armda
rovn jugoslvskou hranici. Tamj partyzni ovem mli vt podl na osvobozeneckch bojch, ne asi v
kterkoli jin evropsk zemi. Blehrad Nmci ztratili 20. jna. Boje v Jugoslvii ovem trvaly jet dlouhou dobu posledn vstely vlky zde padly dokonce jet tden po nmeck kapitulaci - Zatkem jna 1944 se britsk vojska
vylodila tak v ecku. Mstn odbojov jednotky Elas, zcela infiltrovan komunisty, byly doasn podzeny britskmu
generlovi R. Scobiemu. Brzy dolo mezi komunisty a Brity ke stetnutm a potkm eck obansk vlky. Rovn Albnie se osvobodila vlastnmi silami - 29. 11. 1944. Prakticky cel oblast balknskho poloostrova se
dostala v kvtnu 1945 pod pm vliv komunist a stala se figurkou skrytch sil. Za vechna nezmrn utrpen vlky
mly bt balknsk nrody "odmnny" komunistickm rjem.
101

Vzhledem k na problematice nememe opominout likvidaci znan sti idovskch komunit, zejmna v
Jugoslvii, ecku a Rumunsku, podobn jako tomu bylo v Polsku.
Nmci, Chorvati a jin, kte se jejich vyhlazovn dopoutli, byli ovem pouze vkonnmi nstroji skutench
vink, kte jako vdy zstali v pozad.

IX. st
Minule jsem popsal situaci na Balknskm poloostrov v prbhu druh svtov vlky. Zrove jsem poukzal na
mlo znmou skutenost, jak byly skrytmi silami obtovny idovsk obce na Balkn. Podle oficilnch statistik byl
k roku 1940 v tto sti Evropy piblin jeden milion id (Jugoslvie 68.000, ecko 75.000, Rumunsko 892.000,
Bulharsko 50.000). Ze znmjch udlost pipomnm jednn, kter vedl N. Himmler v roce 1944 se zstupci USA
o vmnu piblin jednoho milionu id za nkladn automobily, kter tehdy Nmecko nutn potebovalo pro frontu i
pro evakuaci obyvatel bombardovanch nmeckch mst. Nmeck dost byla tehdy odmtnuta. Podezel a
dodnes neobjasnnm zstv osud vdskho diplomata R. Walenberga, kter se ve svm diplomatickm postu v
Budapeti siln angaoval.
Ji v prbhu druh svtov vlky bylo jednoznan stanoveno, e se balknsk oblast stane sfrou bolevickho
vlivu. Geopolitick plny skrytch sil jsou ovem mnohem starho data. Srovnejme si napklad proslulou
zednskou mapu z roku 1888, kterou uveejnil TP v . 66.
Jedinou vjimkou v balknsk oblasti bylo v tomto plnu ecko - Turecko ponechvm vdom stranou, protoe
tam lo o jin souvislosti. Plat zde v plnm rozsahu zkladn these, kterou jsem uvedl ve svch pedchozch
lncch. Kdyby toti byla cel Evropa vydna bolevismu sovtskho typu, hrozilo by nebezpe, e se proti nmu
spoj vechny oposin sly. Usmrovn tchto sil by pro skryt sly mohlo bt velmi obtn, mon e i
nezvldateln. Proto bylo z jejich hlediska mnohem vhodnj vytvoit "eleznou oponu", tj. umle rozdlit Evropu
na tzv. komunistick a svobodn demokratick blok. Odprci bolevismu se nutn museli uchlit pod americk
"ochrann kdla". To se tkalo veobecn jako oposice v obtovanch zemch vchodn a stedn Evropy, tak i zem
tzv. tetho svta, komunistickm blokem pmo neokupovanch.
Po cel tyi povlen desetilet americk politika posilovala lich nadje v tchto zemch, nkdy pmo vyzvala k
ozbrojenmu odporu, pevn v padestch letech - viz. nap. tehdej relace Svobodn Evropy a Hlasu Ameriky. V
rozhodujc chvli vak nechala americk politika, dirigovan temnmi silami, vdy na pospas komunistick moci.
Klasickm pkladem je zde povstn dlnk v Plzni na potku ervna 1953, dle 17. erven 1953 v NDR, jen a
listopad v Maarsku, polsk nepokoje tho roku v Poznani a podobn.
Balknsk stty byly v povlenm obdob jakousi miniaturou naznaen celoevropsk politiky. V ecku mli
komunist zpotku siln posice. Nicmn vzhledem k ptomnosti britskch vojsk se zde situace vyvinula zcela jinak
ne v ostatnch balknskch sttech. Zmnnou ptomnost se dal "kontrarevolun zvrat ostatn velmi dobe
vysvtlit ped svtovou veejnost levicov i tzv. pravicov orientovanou. V ecku probhl roku 1946 plebiscit, po
kterm byla v zemi opt nastolena monarchie (krl Ji II. 1947-1964, po nm krl Pavel). V letech 1946-1949 byla v
ecku prakticky obansk vlka, bhem n a po n mnoho eckch levicovch emigrant, ovlivnnch intensivn
propagandou komunist, nalo asyl v eskoslovensku. et emigranti byli u ns vyuvn k dosdlen nkterch
oblast pohrani, kter byly po odsunu nmeckho etnika tm liduprzdn.
Jet v jednom smru nm me ecko poslouit jako "model". Toti v nahrazen dosavadnho britskho vlivu
vlivem americkm. Znm Trumanova doktrna z 12. bezna 1947, kter se spolu s Churchilovm projevem ve
Fultonu z 5.3.1946 pokld za potek tzv. studen vlky, se tkala pevn Turecka a ecka. ecko se stv
lenem NATO. V letech 1967-1974 existovala v ecku pravicov diktatura, nazvan diktaturou plukovnk.
Monarchie byla odstranna. - V jistm smyslu meme na tento fakt nahlet jako na pokus o diskreditaci
pravicovch diktatur jako takovch. Nen zde vak jist rozpor mezi tm, co jsem uvedl v lnku o monarchich? e
toti je teba v Evrop zachovat uritou st monarchi, aby si lid zcela neodvykli mylence na pchod idovskho
krle? Domnvm se, v ppad Balknu lze nalzt uspokojujc odpov. Na Balkn, a zejmna v ecku se toti
jednalo o monarchie pravoslavnho typu, kde pes veker "zpadn ntr stle hroz recidiva obnovy skuten
monarchie kesanskho druhu s nepjemnm protiidovskm zamenm. V tomto smyslu nemohla bt v dnm
ppad balknsk situace tedy srovnvna s pomry ve Skandinvii, kde lo o "monarchie" protestantsk, u nich
takov "nebezpe" nehroz, jak jsem se ji zmnil v srii lnk o Skandinvii.
Dal vvoj v ecku se a neuviteln podobn nap. portugalsk situaci. V roce 1974 vyuily skryt sly vnitnch
pot eckho pravicovho reimu, zpsobench mimo jin konfliktem s Tureckem o Kypr. Zatm co druh polovina
sedmdestch let byla charakterizovna silnm posunem "doleva" (tehdy se nezasvcenmu pozorovateli mohlo
102

zdt, e se jak balknsk ecko, tak na druh stran Evropy Portugalsko stanou vzdor svmu lenstv v NATO
novmi sovtskmi satelity), nynj situace je (opt zdnliv) v pravm protikladu. Souasn ecko a Portugalsko
jsou nejsilnj opory tzv. Maastrichtskch dohod, jak to potvrdilo i nedvn referendum. Prostednictvm integrace
do Evropy m bt nivelizovno pravoslavn a patriotick podstata eckho nroda i dalch nrod, kter se maj
"rozplynout", alespo z hlediska sv duchovn podstaty, v novm kosmopolitismu nov Evropy, kter ovem v
takovm ppad ji nebude Evropou tradin, kesanskou!
Ponkud jin vvoj proly balknsk zem pod bolevickm vlivem. Zejmna Bulharsko se stalo a do nejnovj
doby nejpevnjm lnkem sovtskho impria. Na rozdl od jinch stt sovtskho bloku zde ani "oficiln
disidentstv" nemlo prakticky dnou oporu mezi obyvatelstvem. Jist e k tomu pispvalo zneuvn tradinho
rusofilstv a siln slovansk povdom Bulhar. V jistm smyslu vak byla vnitn situace v Bulharsku volnj ne
nap. v SSR. Mm na mysli prv irokou sttn podporu nap. v oblasti historickho bdn a archeologickch
vzkum, kterou osobn vedla dcera Todora ivkova (jej smrt zstv stle zhadou).
Trvale ovem nelo pedstavovat sovtsk blok jako monolit. Nedal by se toti potom vysvtlit jeho nhl pd, kdy
se a do poloviny osmdestch let neustle hovoilo o "zmn sil ve prospch socialismu". Prvn prlom
pedstavovala Jugoslvie. Zde se podailo zabrnit nvratu krle a totln poddit vechny jej nrody komunistick
diktatue. V mnohm si koncentran tbory titovsk Jugoslvie opravdu nezadaly s tbory sovtskmi, co se
vdom zamluje. Nebylo by ovem sprvn situaci zjednoduovat. Dky plivu zpadnho kapitlu po oficiln
roztrce se SSSR v roce 1948 byla situace v Jugoslvii - alespo na prvn pohled jin ne v ostatnch zemch
sovtskho bloku. Zejmna v edestch letech pedstavovala Jugoslvie svm zpsobem "vzor" pro nkter
naivnj pedstavitele "socialismu s lidskou tv". Bylo nutn pedstavovat fungujc vzor sttu, kter navzdory
komunistick ideologii respektuje lidsk prva. To vak vbec nic nemn na vnitn podstat reimu. O tom, e bylo
"cosi shnilho" ve stt jugoslvskm, svd nejlpe udlosti, kter budu v zvru lnku krtce komentovat.
Se stejnou naivitou vzhleli mnoz pedstavitel reformnho komunismu nejen k Jugoslvii, ale i k Rumunsku. Zde
byla 30.12. 1947 odstranna monarchie jako ve vbec poslednm ze stt komunistickho bloku. Po P. Grozovi,
kterho meme povaovat za jistou obdobu K. Gottwalda, byl posledn tvrtstolet (1965-1989) symbolem
rumunskho komunismu i sttu jako takovho Nicolae Ceausescu (1918-1989). O jeho revolun minulosti vylo ji
mnoh najevo. Za krlovskho reimu byl obyejnm kriminlnm zloincem. Jednou ukradl kufr, kde msto
oekvanch penz a zlata byly komunistick letky. Byl odhalen tehdej polici, a tmto zpsobem "zaangaovn"
do dlnickho a komunistickho hnut, i kdy nevyluuji, e mohl bt vytipovn a cel akce e byla nkm
zaranovna. V mnohm byl tento nejvy rumunsk pedstavitel skrytm silm aspo do urit doby jist
sympatick. Rumunsko jako jedin stt vchodnho bloku napklad neperuilo v roce 1967 oficiln diplomatick
styky s Izraelem, protoe pro skryt sly byla i pes zdnlivou roztrku nutn jist forma oficiln komunikace s
komunistickm blokem. Zd se, e se v jistm smru Ceausescu opravdu vymkl totln kontrole. O tom svd jeho
porn obrana v prosinci 1989. Jsem pochopiteln vzdlen toho, abych "balknskho Draculu" jakmkoli zpsobem
vychvaloval. Je prost neobhajovateln. Jeho konec se vak vrazn vymyk trapnmu konci vldy ostatnch
bezvznamnch figur zem vch. bloku a nese jist rysy konce A. Hitlera. A u tak nebo onak, v kadm ppad
jeho konec je dalm dokladem "vdnosti" skrytch sil vi svm sluebnkm. - To by si mli dobe zapamatovat
vichni, kdo na tuto cestu vykroili!
Druhm balknskm sttem, kter se vymkl pm sovtsk kontrole, byla Albnie. Tento stt (29.000 km2) s
nejvt porodnost v Evrop (z 1 milionu obyv. v roce 1939 na 3. mil. v souasnosti) el rovn specifickou cestou.
Albnie byla osvobozena 29. listopadu 1944, 11. ledna 1946 byla vyhlena Albnsk lidov republika.
Representantem komunismu byl Enver Hoda. Od sovtskho bloku se Albnie m dl vce vzdalovala zejmna po
XX. sjezdu KSSS (nor 1956), kter je znm kritikou stalinskho obdob. Zpotku Albnie intensivn
spolupracovala s nou, pozdji se dostvala do isolace. Albnie mla to smutn prvenstv, e se jako prvn stt na
svt prohlsila v roce 1967 za atheistick. Za udlen ktu byl nazen trest smrti! O tom, e rozpoet sttu musel bt
financovn z jinch ne oficilnch zdroj, svd mj. enormn poet vyslacch hodin Radia Tirana, podporujc
(obecn eeno) maoismus na Zpad snad ve vech jazycch svta. Ke zvratu v duchu "novho" vvoje dochz v
Albnii a ve zcela nedvn dob.
Krvavou strnkou tohoto vvoje je souasn vlen konflikt v bval Jugoslvii. Ji 25. 6. vyhlsily Slovinsko a
Chorvatsko nezvislost. Je zajmav, e oficiln americk a britsk politika byla zpotku vce ne zdrenliv v
otzce uznn nov vzniklch republik. Tm se zdnliv diametrln liila od oficiln politiky pedevm Nmecka.
Ukazuje to ovem zeteln na skutenost, jak siln posice mla americk tajn sluba v Titov Jugoslvii, kter byla
socialistickm sttem a bez lenstv v NATO. Situace se radikln zmnila po vyhlen nezvislosti Bosny a
Hercegoviny (29. 2.1992). V jistm smyslu meme hovoit o mystickm "proklet" Sarajeva, kde se atentt z roku
103

1914 stal bezprostedn pinou prvn svtov vlky. Wilsonovo ddictv teprve nyn sklz sv trpk plody. V
nmeckm tisku se docela oteven v souvislosti se Sarajevem hovo o konci mru v Evrop. Ukzala se rovn (po
kolikt u?) naivita tch, kte tvrdili, e v souvislosti s perestrojkou skonila v Evrop definitivn ra koncentranch
tbor a zrdnch nsilnost. V bval Jugoslvii stav koncentrky pro odprce vechny bojujc strany. Jsme
bohuel odkzni pouze na oficiln daje neptel Srbska, v em zvlt vynik esk televize! Podle tchto daj
bylo v kvtnu t. r. 60 tisc Chorvat v srbskch tborech a v ervenci dajn ji 95 tisc. Takov sla z krvav
tragedie v Jugoslvii nem cenu zde uvdt. ten se je me dozvdt (by i ve velmi jednostrann podob) v
naich sdlovacch mdich.
Pipomnm zde pouze nkter podivn skutenosti: Napklad 28. ervna 1992 ve vro zmnnho atenttu
pistl v Sarajev naprosto neekan francouzsk president F. Mitterrand. Co tam konkrtn eil, a hlavn co
vyeil, nebylo nikdy oznmeno. Tetho ervence vak bylo sarajevsk letit postaveno pod pmou kontrolou USA.
Ten sam den byly pekvapiv hleny z Blehradu demonstrace proti vld S. Miloevie. Tictho ervence 1992
vydal starosta obklenho bosenskho msta Goradze zoufalou vzvu o nouzovou pomoc. Ptho srpna npadn
vzrostla v zpadoevropskch a americkch sdlovacch prostedcch iniciativa ohledn monho vojenskho zsahu.
Shrnut o balknsk problematice meme zakonit podobnmi slovy jako v ppad Skandinvie. Co pinese
budoucnost, je zatm otevenou otzkou. V kadm ppad vak na rozdl od Skandinvie peji nrodm bval
Jugoslvie realizaci nejzkladnjho lidskho prva, na n se skryt sly tak asto odvolvaj, to je prva na ivot.

104

Maarsko a Uhersk stt

Petr Mutinsk

I. st
Po pehledu udlost na balknskm poloostrov se nyn pokusm vylit vliv skrytch sil z hlediska na
problematiky v severn sti Balknu, kter v minulosti pedstavovala dleit subregion Evropy, zejmna stedn.
Jde o oblast bvalch Uher v historickch hranicch do roku 1918 o piblin rozloze 326.000 km2. Hlavn draz
pochopiteln polom na vlivy skrytch sil v prosted etnicky maarskm. V etin i sloventin je toti pesn
vymezena ustlen terminologie, kter vstin oddluje mnohonrodn Uhry v historickm smyslu, kde byla a do
minulho stolet edn e latina, od souasnho Maarska.
Klasickou prac esk historick literatury se v tomto smru stala kniha profesora brnnsk university dr. J.
Macrka "Djiny Maar a uherskho sttu", Praha 1934. Touto pesnj terminologi se odliujeme od ostatnch
evropskch jazyk - srovnejme nap. nm. Unagarn, angl., Francouzsk, rusk terminologie - ale rovn sama
maartina, kter oznaen Magyarorszg pouv pro historick mnohonrodn Uhry stejn, jako pro dnen
Maarsko.
zem Uher - zejmna oblast nynjho Maarska - byla osdlena ji dvno v pravku. Travnat niny (puszty) se
ideln hodily zejmna koovnm kmenm. Archeologie nm me podat nezvratn dkaz o osdlen tto oblasti,
tko vak me podat uspokojivou odpov ohledn pesnho etnickho zaazen. Pokus o odpov na tuto otzku
asi nepekro rmec hypotz. Pesnou vpov mme pouze z doby historick, kdy pracujeme s psemnmi
prameny.
Z nich se dozvdme, e krtce ped potkem kesanskho letopotu sdlili ve znan sti nynjho Slovenska
a zejmna Maarska rzn keltsk kmeny. Keltov, jak znmo, pronikli odtud hluboko na Balkn a dokonce i do
Mal Asie. Vtiskli znan sti tehdej Evropy - od Gallie a Britnie a po Malou Asii - svj kulturn rz a jistou
charakteristickou jednotu. V oblasti pozdjch Uher vak Keltov zaujmali "pohranin" zem proti jinm
starovkm nrodm. Velk pohroma postihla Kelty v tto oblasti zejmna jejich konfliktem s vchodnm sousedem,
Dky, kte sdlili v dnenm Rumunsku, tedy v oblasti ohranien Tisou, Dunajem, Karpatami a Prutem, podnikali
njezdy a k Dnstru a oblastem pi ernm moi. Podle antickch zprv byli Dkov lidem bojovnm a divokm.
Odvali se v irok spodky a kabty a po kolena i dlouh plt. Jako zbran uvali palice, kiv avle a luky. Drak
na erdi byl jejich bojovnm symbolem. - Nejslavnjm dckm krlem prvnho stolet ped kesanskou rou byl
Boerebista (Burvista). Tento panovnk nejprve uspodal vnitn pomry dck e zavedenm jistho druhu
ceaseropapismu. Uinil toti sm sebe nejenom absolutnm panovnkem, ale tak duchovn hlavou svho nroda.
Do boje byl schopen postavit kolem dv st tisc dobe vycviench bojovnk.
Konflikt s Kelty vypukl asi roku 48 ped Kristem. Dkov se vydali na vboj zpadnm smrem. Jako Boerebistv
odprce je v antickch pramenech jmenovn bjsk krl Kritasir, jeho vrchn vlda se vztahovala i na keltsk kmeny
na zem pozdjch Uher. K rozhodn bitv dolo patrn u eky Rby. Keltov byli rozhodn poraeni a jejich
dosavadn podunajsk zem (tj. zpadn Maarsko a st Rakouska) byly hrozn poplenny tak, e se dlouhou
dobu nazvaly v antickch pramenech "bjsk pout" (deserta Boiorum). Rozhodnho vtzstv se vak krli
Beorebistovi nepodailo vyut k zaloen velkho stedoevropskho impria, protoe byl zavradn od svch
vlastnch poddanch (d se tko prokzat, zda za atenttem stla msk moc) a jeho velik stt se brzy potom
rozpadl.
Oblast Dk tak zstala omezena na zem dnenho Rumunska. Za csae Tiberia (98-117) se Dacie stala
mskou provinci. man v t dob v Dacii ukoistili ohromn bohatstv. Zejmna bohat doly na drah kovy v
Sedmihradsku poskytly csai Trainovi finance k jeho velkolepm stavbm po cel i i k dalm vojenskm vbojm.
Z tto doby ji mme zprvy o asti idovskch finannk a obchodnk, pro n byla obrovsk msk e se
svou toleranc vi vem nrodnostem neobyejn vhodn.
Vrame se k situaci v oblasti vlastnho Maarska. V dob Beorebistova vpdu zde sdlil severn od eky Drvy
keltsk kmen Skordisk; na pravm behu Podunaj byli usazeni jejich pokrevenci Pannonov (odtud latinsk nzev
provincie mskho impria- Pannonia), zem mezi Dunajem a Sedmihradskem vak bylo zhy osdleno koovnmi
Jazygy, kte mli a dlouho do stedovku tu nejhor povst. Z porky, zasazen jim Beorebistou, se Keltov ji
nevzpamatovali. Vtina keltskch oblast byla v cel Evrop podmanna many, st Germny (vetn
eskomoravskho a slovenskho prostoru). .
105

Jak jsem ji uvedl, oblast dnenho Maarska byla ovldnuta many, kte zde vytvoili provincii Rannonia. msk
limes (hranice) se ustlil na Dunaji, v nkterch obdobch vak man podnikali vboje daleko na sever. Napklad
za csae Marca Aurelia (161-180) pronikli man a do okol dnenho Trenna (latinsky Laugaritio). Bhem
nkolika stalet probhl jak v Dacii, tak i v Pannonii asimilan proces rznch etnik. Zatmco Rumunsko si vak a
do naich as zachovalo romnsk jazykov rz (rumuntina pat mezi romnsk jazyky), ve vlastnm Maarsku se
situace pozdji vyvinula jinak. Nicmn nkte maart nacionalistit autoi zveliuj maximln vznam msk
kultury a mskch kolonist v Pannonii, od nich pr Maai v 9. stolet bezprostedn pevzali kulturu. - Toto tvrzen
je ovem vdecky tko obhajiteln - podobn jako jin opan extrmy.
Z hlediska na thematiky se musme zmnit o tom, e prv z mskho obdob sprvy Pannonie mme spolehliv
doloenu ptomnost id v tto oblasti. Pi archeologickm vzkumu starch mskch osad se naly nhrobky s
hebrejskmi npisy, mimo jin i na mst dnenho hlavnho msta Maarska Budapeti (nedaleko Aquincum) a tak
v Ostihomi blzko eskoslovensko-maarskch hranic. Ji v tto dob psobili id i na slovenskm zem.
Nemme vak podobnch archeologickch a epigrafickch daj jako z vlastnho Maarska.
Pro postaven id v pannonsk oblasti plat tot, co pro msk imprium jako celek (s nkterm specifiky,
zejmna geografickou polohou v blzkosti barbarskho - rozumj nemskho - svta). id jsou v mskm obdob
doloeni na samch hranicch msk e i v jinch oblastech. Napklad z potku 3. stolet se zachovaly v dnenm
nmeckm Trevru (lat. Augusta Treverum) hlinn figurky, karikujc patrn idovsk typy. Je zajmav, e ji v
mskch dobch nen jmno vdy bezpenm dokladem pslunosti k idovskmu nrodu. Tak nap. nhrobnm
npisem v m je doloen jako id mu jmnem Sigismundus, pvodem z Germnie.
Podobn jako v jinch oblastech mskho impria i v Pannonii (Dcie byla pro many ztracena ji roku 273) se
situace pro idy zhorila zrovnoprvnnm kesanstv roku 313 a jeho pozdjm prohlen za sttn nboenstv.
Podle novch zkon nesmli mt id trvale kesansk otroky. Pohant otroci se obas nechvali ktt i z toho
dvodu, aby je jejich idovt pni museli propustit. Je jist, e z toho idovskm majitelm vznikla pomrn znan
ekonomick jma, protoe na jejich latifundich, zvlt na Siclii, ale i v Pannonii a jinde, pracovali prv otroci jako
levn pracovn sla. Zkonn opaten, pijman s nstupem kesanstv, postupn omezovala obchod s otroky,
kter byl v tto dob a jet dlouho do stedovku pevn v rukou idovskch obchodnk a finannk. Nelze se
tedy divit, e idovsk obce pestaly mt zjem na udren msk e, s n byl ze strany sti id uzaven modus
vivendi, kdy se nadje na vtzstv v otevenm boji ukzaly jako nereln. id vtali nov pchoz Germny, kte
vyznvali kesanstv arinskho smru. Nap. v dob ostrogtsk vldy v Itlii (zejmna v Ravenn) se tito arini
chovali k idm mrn - nedovolili jim ovem stavt synagogy. Rovn arint langobardi, kte po uritou dobu
ovldali i dnen Maarsko, poskytovali idm irokou volnost.
K zniku mskho panstv nad Pannonii dochz v souvislosti se sthovnm nrod. To bylo zpsobeno vpdem
Hun do Evropy kolem roku 375. Hunov vyvrtili gtskou i na dnen Ukrajin a zapinili rozshl sthovn
germnskch nrod a kmen do oblasti mskho impria. Koovnm Hunm se zalbila zejmna rovinat krajina
dnenho Maarska, kde bylo i po jistou dobu centrum vlastn hunsk e. Odtud se v psemnch pramenech
objevuje oznaen "Hungaria", kter se zachovalo v zpadnch evropskch jazycch dodnes pro oznaen Maarska.
Hunsk e nemla ovem dlouh trvn. Rozpadla se brzy po smrti svho nejslavnjho panovnka Attily (+453).
Jeho hrob dosud marn hledaj archeologov i dobrodruzi na rznch mstech Maarska, Rumunska i jinde.Pannonie se stala doasnm sdlem rznch germnskch kmen: na vchod Gepis, na zpad Maarska
Langobard a jinch. Od edestch let estho stolet se oblast Maarska stv centrem jin e koovnk,
povstnch Avar. Langobardi byli vytlaeni do Itlie, kde po dv st let ovldali zejmna jej severn st. V nepm
souvislosti s Avary pichzej do Pannonie tak slovansk kmeny (na Slovensko jet dve), kter strdaly pod
avarskm tlakem. Jejich nadvlda nad Slovany trvala vce ne dv stolet - na rozdl od ech, Moravy a vt sti
Slovenska, kde Slovany osvobodil krl Smo Velik ve dvactch letech 7. stolet. Objevily se rovn nepodloen
hypothesy, e tento pvodem Frank byl mon Syan nebo id.
V devadestch letech 8. stolet byla avarsk e definitivn vyvrcena vojsky Karla Velikho. Znan st
dnenho Maarska se stala integrln soust fransk e. Ostihom (lat. Strigonium) byla napklad fransk
pohranin pevnost.
V souvislosti s rozpadem fransk e na ti sti, pichz po rznch peripetich k osvobozen Slovan v Pannonii
(Kocel, syn Pribinv, byl zpotku v lenn zvislosti na vchodofransk i), Pannonie se stv sti e
Svatoplukovy.
Konec devtho stolet je poznamenn vpdem maarskch koovnk, kte se stvaj zakladateli stedovkho
uherskho sttu.
106

II. st
V minul stati jsem objasnil rozdl v esk odborn terminologii mezi pojmem "Uhry" v historickm smyslu a
"Maarskem". Zrove jsem poukzal na skutenost, e ve vtin evropskch jazyk tyto oba pojmy splvaj. Po
strnce chronologick jsme pak v naem len dospli do okamiku, kdy na zem nynjho Maarska, resp. Uher
v irm slova smyslu, pronikli pedkov nynjch Maar.
V dosavadnch djinch teritoria znamenal pchod koovnch ugrofinskch kmen beze sporu dleit pelom,
kter se kvalitativn liil od Hun, Avar a jinch. Mm tm na mysli trval ovlivnn vvoje v tto oblasti. Maarsk
etnikum tvo dnes jistou zvltnost ve stedn Evrop. Maarsk nrod nepat mezi indoevropsk ani semitsk
etnika, a jeho jazyk nle do skupiny tzv. ugrofinskch, k n bvaj azeny nap. fintina, estontina a jazyky etnch
drobnch nrod ne zem Rusk federace. Pravlast Maar se s nejvt pravdpodobnost rozkldala na vchod
stednho Uralu. V polovin 9. stolet koovali Maai mezi Volhou a Dnprem. Byzantsk diplomacie jich ji tehdy
vyuvala proti Bulharm. - Podle dostupnch psemnch zprv byzantsk i zpadoevropsk provenience byli
tehdej Maai divoc koovnci, pirovnvni nebo pmo ztotoovni s Huny. Nikoli nhodou bylo zem sttnho
tvaru, kter pozdji Maai zaloili, oznaovno nzvem "Hungaria", kter pelo do vtiny zpadoevropskch
jazyk. Napomohla tomu i skutenost, e zem Uher bylo bezesporu v 5. stolet stediskem Hun. Za sv hunsk
"pedky" se Maai nestydli ani v pozdjch dobch. Pm ztotonn dnenho maarskho nroda s Huny, jak to
hlsali a dodnes alespo sten prosazuj mnoz maart autoi, zejmna romanopisci 19. stolet, vak v dnm
ppad nem vdeck podklad - nle do oblasti pouhch pn zainteresovanch autor. (Pipomeme si zde
alespo G. Gardonyie, kter bv pirovnvn k naemu A Jirskovi).
Vrame se vak nyn ke zprvm o povaze Maar v 9. a 10. stolet. Podle zprv ji sm pohled na n budil hrzu
a zden. Maart bojovnici mli oholen hlavy a na ti proudy vlas, kter splvaly s oholench lebek. ivili se
lovem, chovem dobytka, rybstvm a pleitostnmi loupeemi. Teprve pozdji se nauili od Germn, ale
pedevm od Slovan, zemdlstv. Svd o tom vmluvn i pejat odborn zemdlsk terminologie v souasn
maartin.
Podvme se krtce na tehdej politickou situaci, v n se odvj prehistorie Maar ve stedn Evrop. Roku 888
umr posledn panovnk, kter doasn sjednotil bvalou i Karla Velikho - Karel II. Tlust. V Nmecku vldl tehdy
krl Arnulf a vedl vleklou vlku s velkomoravskm panovnkem Svatoplukem (+894). A prv v tto dob si Arnulf
povolal proti Svatoplukovi na pomoc Maary. V letonm roce od tto udlosti uplynulo prv 1.100 let, co nm
dv pleitost k jist historick paralele se souasnost.
Maai, povstn jako vborn a rychl jezdci, vpadli roku 892 od vchodu do Velkomoravsk e. Prvn tok
Maar se jet Svatoplukovi podailo odrazit. Dokud il slavn velkomoravsk panovnk, e se tokm spn
brnila. - Povolnm Maar si ovem Arnulf tak kajc upletl straliv bi i na nmeck a dal zpadoevropsk
nrody. Po Svatoplukov smrti vpadali Maai tm kadoron - nyn jit ovem na svj vrub - do Velkomoravsk
e. Roku 896 trvale ovldli Pannonii, tj. piblin oblast dnenho Maarska.
Roku 1896 Maai velkolep slavili tisc vro pchodu do uhersk niny. V souvislosti s nam tmatem je
mon vyslovit vce ne dvodn podezen, e skryt sly tehdej doby, v jejich adch byly piky idovskho
obchodnho a finannho svta, se piinily vznamn o povoln Maar do stedn Evropy. Navzdory sv
zkuenosti a informovanosti vak tyto sly dobe neodhadly pozdj vvoj, kdy se Uhry po sto letech stvaj pevnou
oporou papesk politiky a katolicismu na rozhran stedn, vchodn a jihovchodn Evropy.
Zstame vak jet v obdob 9. a 10. stolet. Piblin v letech 906-907 vyvrtili Maai Velkomoravskou i.
Nezvan host plenili po cel dest stolet prakticky celou stedn i zpadn Evropu. - Prvnm znmm vdcem
Maar byl Almus. Jeho syn Arpd se stal praotcem panovnickho rodu, kter vldl v Uhrch a do roku 1301. Po
Arpdovi se stal nejmocnjm panovnkem (nebo spe snad kmenovm nelnkem) jeho syn Zoltn (asi 907-947).
Na ovldnut Nmecka vak sly Maar nestaily. Roku 933 utrpli tkou porku od Jindicha I. Ptnka u
Merseburgu a po dalm debaklu u Augsburgu na ece Lechu roku 955 se zdlo, e maarsk etnikum brzy postihne
osud tolika jinch koovnch kmen - e po nich zstane pouze nelichotiv zmnka v historickch kronikch!
Ped tmto osudem zachrnili Maary nkte prozeteln lenov jejich nroda ve spoluprci s misioni kesansk
vry jinch nrod (mimo jinch i sv. Vojtcha). V tomto smyslu bv nktermi historiky nedoceovna loha ptho
panovnka z rodu Arpdovc, Gejzy (972 - 997). Byl to mu mrumilovn, kter byste vidl do budoucnosti. Zaal do
zem povolvat ciz kupce a emeslnky, kte se v zemi pod jeho ochranou usazovali. Osobn pklad dal tm, e jako
prvn opustil oteven poln leen: sdlil na pevnch hradech - Ostihomi, Stolinm Blehrad a Vesprymu
(Veszprem). Gejzovu ideu dokonil jeho syn sv. tpn (997- 1038), kterho podle tradice poktil sv. Vojtch. Roku
995 se tpn zasnoubil s Giselou, dcerou bavorskho vvody Jindicha. Tehdy pilo do zem mnoho Nmc i
107

pslunk jinch kesanskch nrod, zejmna ech. Je jist, e tento smr vvoje nemohl vyhovovat jednak
mstnm maarskm velmom, kte byli spjati se starmi pohanskmi kmenovmi tradicemi (pvodn se Maai
dlili na sedm kmen, z nich pouze jedin se vlastn nazval "Maai"), ale pedevm skrytm silm, kter si takto
rozhodn nepedstavovaly vvoj tehdej politiky, to je posilovn kesanstv.
Je proto tm zkonit, e nastoupen katolickho panovnka tpna na trn bylo signlem ke veobecn
vzpoue. tpn zvtzil proti vem pedpokladm roku 998 akoli ml mnohem mn pvrenc a spojenc. Svho
vtzstv tpn vyuil k prosazen kesanstv. Zejmna jednm nazenm si zneptelil maarsk nelnky a
idovsk obchodnky. Pikzal toti, aby byli okamit proputni na svobodu vichni kesant zajatci z cizch
nrod.
Prozrav tpn se postaral o to, aby vtzstv kesanstv bylo opravdu trval. Povolal do zem velik mnostv
kn z ostatnch katolickch zem. Krom toho se snail, aby Uhry dostaly samostatnou crkevn sprvu. K papei
Silvestrovi II. (999-1003) vypravil za tmto elem slavnostn poselstv a pape prosb ochotn vyhovl. V Ostihomi
bylo zaloeno arcibiskupstv a deset biskupstv tam, "kde se krli riti bude". Pape poslal navc tpnovi zlatou
korunu a udlil mu titul "apotolsk krl uhersk". tpn se dal slavn korunovat v Ostihomi a uil svho prva,
nosit jako jedin svtsk panovnk ped sebou dvojit k, tzv. patriar - odtud celouhersk znak s arpdskmi
bevny, trojvrm, patriarm kem a svatotpnskou korunou.
Krl tpn se rovn postaral o administrativu uhersk zem, kter se osvdila na dlouh stalet. Aby se
zabezpeil proti novm vzpourm kmenovch nelnk, (chagan) rozdlil Uhry na komitty (upy). V kad up
byl vystavn krlovsk hrad jako sdlo upy, a upan byl podzen pmo krli a nejvymu dvorskmu adu. Tm
byl ad tzv. dvorskho upana (lat. comes palatinus, mad. nadorsipn). edn e Uher se stala a do poloviny
minulho stolet latina, co peklenulo nrodnostn rozpory mezi etnmi nrody uherskho sttu. Meme zde ci,
e Uhry pedstavovaly v tomto smru jistou obdobu "svat e msk" v malm proveden - i kdy ovem s etnmi
vhradami, kter nelze pehlet.
Uhry se staly lnem pape navzdory snahm nkterch csa; zejmna Jindicha III. (1039-1056) zmnit tento
stav ve prospch e. Opaten sv. tpna se ukzala jako neobyejn prozrav a trval, a Uhry se staly vspou
latinskho kesanstv i pes siln byzantsk vlivy politick, jazykov i liturgick (v Uhrch bylo mnoho klter
byzantskho ritu) a pes doznvajc relikty pohanstv, kter byly v Uhrch pochopiteln silnj ne jinde.
Tchto zbytk pohanstv se snaily vyut zejmna idovt obchodnci s otroky. Jak vslovn dosvduje nap.
Kosmas prodvn lidi do otroctv z ech jmenovit do Uher bylo tm vhradn v jejich rukou. Penn moc pak
dobvala idm pzn i pi mnohch upnch adech v Uhrch. Je zajmav, e kdy v dob prvn kov vpravy
(1096-1099) dorazily k uhersk hranici ti samostatn skupiny kik z nmeckch kraj, kte ped tm aktivn
vystupovali v protiidovskch pogromech v Porn, Uhi je do zem nepustili. Zmnn nsilnosti proti idm v Porn
hodnot britsk historik A Duggan takto: "Bylo veobecn znmo, e ve vlce na ivot a na smrt mezi kesany a
muslimy stran id muslimm, co snad vysvtluje, ale neomlouv tento masakr. (Srv. A. Duggan, Kick
vpravy, Praha 1973, str. 27).
Uhry a Polsko tvoily ve stedovku asto tranzitn stty, eventueln pmo toit mnohm idm, kte uprchli z
jinch evropskch zem. O tom svd pozdj tradice idovsk i neidovsk provenience. Bylo by zajmav
zpracovat tuto problematiku nap. na zklad pozdjch kronik a zprv, i kdy snad nejsou po strnce chronologick
zcela exaktn. Nap. Vclav Hjek z Liboan, kter je tolik tupen v povdom irokch neodbornch i odbornch
vrstev ji po dv stolet, podv v tomto smru zajmav podrobnosti. Je toti pli povrchn, odbvat jeho zprvy
apriornm pedpokladem, e si Hjek z Liboan vdy a za vech okolnost pouze vymlel. Nap. k roku 1064 podv
V. Hjek z Liboan nsledujc zprvy: "Velik mnostv idv do Prahy pilo, dajce, aby jim echov bytu mezi
sebou pli, neb toho asu je pro jejich nelechetn skutky hnali... Praan, slyce jejich snanou dost a velikou
prosbu, tak i dary velik od nich vzave. Vratislavovi kneti svmu to oznmili a za n se skrze mnoh piny
pimlouvali. Ale on nikoliv nedal sebou hnouti a nechtl jich do Vtho ani Menho msta praskho pijti a pravil:
Ponvad jsou mezi jinmi starobylmi kesany v zemch csaskch se nezachovali, nen slun, aby zde mezi
nmi bydliti mli.- I rozkzal pod pokutou hlavy ztracen, aby vichni ven ze zem do dne tetho se vyhostili a odeli.
Kte vyrozumve, e jich tu bytu nen, na vchod slunce se obrtili... a jak prve v zemch zpadnch, tak i
vchodnch svou nepravost provozovali a kesany trvili." (Srv. V. eznek, id v zemch eskch, Praha 1900,
str.15).

108

III. st
Minule jsme se seznmili s pehledem historickch udlost v oblasti Uher od okamiku pchodu maarskch
kmen. Poukzal jsem rovn na to, jak se situace z hlediska taktiky a cl skrytch sil vyvinula nepzniv. Navzdory
maximln podpoe, kter se dostvalo pohansk "oposici", a kterou nelze vysvtlit teorii o tom, e relikty pohanstv
byly u Maar nepomrn silnj ve srovnn s jinmi nrody, nebo rozdlnm etnickm pvodem Maar a
nchylnost jejich kmenovch nelnk k lupistv a mnohoenstv - stvaj se Uhry za vldy sv. tpna (997-1038)
vspou latinsk katolick kultury v tomto dleitm zem stedn Evropy na hranici vchodoslovanskho a
balknskho svta.
Ukzali jsme si zrove, e dky prozrav politice krle tpna a jeho rdc byly v Uhrch poloeny ony zklady
crkevn i politicko-administrativn sprvy, kter se osvdily po cel stalet prakticky beze zmn: Pedevm tmto
uvedenm skutenostem vlastn vd maarsk nrod za sv peit uprosted svch indoevropskch soused,
jimi je ze vech stran obklopen.
Prostednictvm latiny, kter byla v Uhrch ednm jazykem a do minulho stolet, byla zrove alespo do jist
mry realizovna mylenka kesanskho sttu (res publica christiana) ve stedovkm smyslu. Tehdejmu pojet
rozhodn nebyl vzdlen patriotismus. ovinismus v novodobm pojet, zejmna v jeho extrmn podob "etnick
oisty" byl ovem ve stedovku neznmm fenomenem. Rovn pogromy proti idovsk sti obyvatelstva v
tehdej Evrop (pedevm v asech kickch vlek) nebyly neseny ve znamen njak nrodnostn oisty, ale
mly nboensk zklad, zeslen navc politickmi dvody spoluprce id s muslimskm svtem.
Existovala ovem i ve stedovku jedna vjimka z ve uvedenho pravidla, kterou pedstavovaly piky tehdejho
judaismu, dc se uenm Talmudu o tom, e neidovsk (gojmsk) nrody nen vbec mono povaovat za lidi.
Vrame se nyn po malm odboen k situaci v Uhrch. Vzhledem ke skutenosti, e maarsk pohansk "oposice"
nezvtzila ani na konci 10. stolet, ani po smrti krle sv. tpna (csa Jindich III. dosadil na trn krle Petra a zlat
kop jeho odprce Samuela, aby poslal do ma na znamen, e kesanstv definitivn v Uhrch zvtzilo nad
pohanstvm), dostal se do poped jin problm - na kterou stranu se piklon Uhry v konfliktu mezi papestvm a
csastvm v tzv. boji o investituru. - Nahldneme-li do bn historick literatury, eventueln do slovnk, dozvme
se, e tento nzev znamen v tehdejm kontextu spor o dosazovn crkevnch hodnost. M napklad prvo
csa - jako pedstavitel svtsk moci- jmenovat biskupy a opaty? - M se na n pohlet jako na pouze duchovn
hodnoste, nebo pedevm jako na dritele velkch feudlnch majetk, kte jsou v ppad tohoto vkladu
povinovni vrnost v prvn ad svmu svtskmu pnu, kter jim ona lna propjil?
Podstata konfliktu vak byla mnohem hlub: jednalo se ve sv podstat o to, zda se zpadn a stedn Evropa
vydaj smrem, kter zvtzil v oblasti pravoslav, tj. podzen duchovnch crkevnch pedstavitel svtsk politick
moci (co bv v historick literatue oznaovno jako "caesaropapismus"). - V tomto ppad by pape - hlava
katolick Crkve - byl pouze figurkou v politice csa tehdej Svat e msk. V okamiku vtzstv tto eventuality
by se patrn cel oblast katolick Crkve dve i pozdji rozpadla na vce mn nezvisl patriarchty, jak k tomu
dolo na Vchod, a latina by asi brzy pestala bt jednotcm prvkem (jakkoli se o tomto poadavku tehdy jet
vslovn nehovoilo).
Druh mon smr byl opan, kter representovalo zejmna tzv. clunyjsk hnut (podle kltera v Cluny v jin
Francii), kter prosazoval vysokou dstojnost papestv, a podzen svtsk moci duchovn.
Jako vrazn typy prvotnch smr bvaj uvdni zejmna pape eho VII. (1073-1085) a csa Jindich IV.
(1056-1105). - Zmnn zpas o investituru byl (alespo formln) ukonen roku 1122 konkordtem ve Wormsu,
kter znamenal faktick vtzstv Crkve. Ke konfliktm mezi csastvm a papestvm dochzelo ovem i pozdji.
Po strnce politick stla moc Crkve na vrcholu zejmna ve 13. stolet. Konflikt o investituru neprobhal pouze
bilaterln, tj. papestv : csastv. Byly do nj zapojeny prakticky vechny stty tehdejho zpadnho latinskho
svta kesanstv.
Na kter stran stly v tomto konfliktu skryt sly, a vtzstv by jim vce vyhovovalo, nemusm snad ani zvl
zdrazovat.
Uhry (podobn jako Polsko) se v tomto tehdejm celoevropskm konfliktu pidaly na stranu papeskou, jak to
odpovdalo postaven Uher jako papeskho lna - pokusy nkterch csa v 11. stolet, zejmna Jindicha III.,
zmnit tento stav Uher a udlat z nich sk lno, byly ve staletch djinch pouhou episodou. - Tm se Uhry
diametrln liily od tehdejho eskho sttu, kter zejmna na Vratislava II (1061-1092) byl pevnou oporou e
proti papestv. Za tento postoj byl tak Vratislav odmnn krlovskou korunou. Projevilo se to mimo jin v pln
jinm postaven katolick Crkve v Uhrch a v echch. Zatm co v Uhrch dolo pomrn brzy k emancipaci Crkve
109

i k posledn roli, kterou sehrvala v ivot zem, v echch se tak stalo a po tkch konfliktech v prvn tvrtin 13.
stolet.
Jak bylo vlastn postaven skrytch sil judaismu v Uhrch v tto dob? - Minule jsem se ji umnil o skutenosti,
e jist kruhy tehdejho idovskho finannho a obchodnho svta se snaily maximln vyuvat, resp. zneuvat
zbytk pohanskho ctn obyvatelstva tehdejch Uher - zejmna ve sfe obchodu s otroky. id vyuvali svch
bohatch kontakt a informovanosti tak v ppadech ohroen svho postaven a majetku v nkterm z region
tehdej Evropy, jak o tom vslovn svd nap. Kosmova kronika k roku 1098:
"Doneslo se kneti Betislavovi, e jaksi poet id uprchl a e nkte tajn sthuj sv bohatstv dlem do
Polska, dlem do Uher." - "Kne, velmi se proto rozhnvav, poslal sprvce komory sv s nkolika bojovnky, aby je
od hlavy k pat obrali ... co penz toho dne bylo pobrno bdnm idm, tolik bohatstv nebylo ani ze zaplen
Trje sneseno na behu euboiskm."
Uhry tedy byly jistm transitem pro znanou st evropskch id. Nen to v rozporu s tm, co bylo eeno ve o
skutenosti, e Uhry stly na stran neptelsk konenmu snaen skrytch sil? - Jak ukazuj djiny nen, protoe
na n nesmme nahlet zjednoduenm zpsobem, by i k tomu mme sklony; nic by nm toti vce nezkreslovalo
skutenost a nemonost jejho pochopen. - Ne nadarmo jsem pouil nkolikrt pro skryt sly tak oznaen
"temn". Tmto silm nikdy nebyl a nen vlastn oteven zpsob boje, ale blufovn a pedstrn klamnch cl a
mysl. Nesmme zapomnat na skutenost, e akoliv napklad esk a uhersk stt se nachzely v boji o
investituru na protilehl stran, ve vztahu k idm plat po vtinu historickho obdob vrcholnho stedovku slova
Frantika Palackho:
"Pokldn ...za jmn komory krlovsk a nakldno s nimi jak se velami, kterm opatrn hospod ujm
nadbytek medu, kdykoli phodnou k tomu spatuje chvli. Za to ale chrnno jich jako vel, a nedno jim ubliti, aby
mohli titi bez ptre ku prospchu hospodovu."
A podobn jako v echch, i id v Uhrch mohli svobodn vyznvat sv nboenstv a mli zde sv synagogy.
Ostatn v uherskm stt ped mongolskm vpdem (tj. roku 1241 ) byla relativn vt mra nboensk
snenlivosti ne jinde. Napklad v rmci kesanstv se zde vedle latinskho ritu praktikoval tak.. ritus slovansk a
eck - to bylo ovem podepeno skutenost, e ve vrcholnm stedovku byl uhersk stt po jistou dobu
bezprostednm sousedem byzantsk e.
Vnitn pomry maarskho etnika se vak dlouh desetilet pli nepodobaly zpadoevropskmu zvyku. Mnoz
Maai jet ve 12. a 13. stolet bydleli radji v penosnch stanech, kterm dvali pednost ped pevnmi osadami a
stavbami. Teprve krl Bla III. (1173-1196) piml ve vt me i obecn lid, aby si stavl pevn pbytky. Velo tak
v obyej, e kdo se chtl soudit, musel svoji alobu psemn podat soudu, tj. latinsky. Nikoli nhodou se v
historickch pramenech vlda Bly III. (tj. po naem Vojtch) hodnot jako tst pro Maary, a krl Bla je stavn
hned vedle sv. tpna jako nejlep panovnk rodu Arpdova.- Ondej II. (1205-1235) se roku 1217 osobn
zastnil kov vpravy. Za jeho panovn si uhert velmoi vynutili povstnou Zlatou bullu (1222), kter se stala
zkladem uhersk zemsk stavy. Zabezpeovala prva zemsk i lechtick. Vzhledem k naemu tmatu je
zajmav paragraf 7., kter stanovil, e id a mohamedni mus bti z veejnch ad odstranni. - Roku 1233 pak
byla vydna opraven Zlat bulla, kterou vedle lechty i katolick duchovenstvo nabylo rozshlch vsad a prv.
Za vldy nstupce Ondeje II., krle Bly IV. (1235-1270) postihla Uhry stran katastrofa v podob mongolskho
vpdu, kter vylidnil znanou st Uher a pinesl i jist zmny etnickho charakteru. Ji na potku vldy Bly IV.
nalo v Uhrch nov sdlo 40 tisc kumnskch mu (podle tehdejho zvyku se eny a dti nepotaly). Jen pro
snaz orientaci uvdm, e v ruskch historickch pramenech jsou Kumni nazvni "Polovci".
Protoe mongolsk vpd znamenal urit pedl ve starch djinch Uher, budeme se tto zleitosti vnovat v
dal sti.

IV. st
Minule jsme se zabvali vvojem uherskho sttu od doby oficilnho pijet kesanstv v katolick podob a po
dleit meznk starch uherskch djin, kterm je vpd Mongol roku 1241. Objasnili jsme si zrove nkter
indicie, kter dvaj tuit hlub vliv skrytch sil judaismu v uherskch djinch - rozhodn vznamnj, ne je na
prvn pohled zejm (nap. . 7 povstn Zlat bully i roku 1222, kter hovo o tom, e id a mohamedni maj bt
vzdleni z veejnch ad).
Vpd Mongol pipad do obdob dlouh vldy krle Bly IV. (1235 - 1270). V historickch pramenech i v literatue
je hodnocen jako panovnk odhodlan a pevn. Pinutil napklad vechny velmoe, kte neprvem dreli krlovsk
statky, aby je vrtili korun. Zde pochopiteln nemme pmch doklad, ale meme logicky pedpokldat, e se
110

krl ve svm zpase se lechtou opral o "poradce" z ad lid, kte pmo nebo nepmo slouili skrytm silm, tj. opt
osobm z okruhu idovskch finannk a obchodnk - jinak by toti citovan lnek 7. Zlat bully Blova
pedchdce neml smysl. Tyto kruhy idovskch finannk disponovaly mj. vbornou zpravodajskou slubou, kter
nemla v tehdej Evrop obdoby.
Skryt sly byly nepochybn dvno pedem informovny (pokud se dokonce na akci njak nepmo nepodlely teba
enm povst o "bohat koisti") o chystanm vpdu obrovskch mas mongolskch koovnk do Evropy. V pln
sle k nmu dolo za vldy nstupce Velikho chna Temudina-ingischna, chna Oktaje (1227 -1241). Do ela
zpadn vpravy byl postaven nejstar Temudinv vnuk, povstn Batu.
Z ruskch mst padla jako prvn Rjaza (1237), potom Moskva, Suzdal a Vladimr (1238), pak nsledovala
Perejaslavl, ernigov (1239) a poslze roku 1240 i Kyjev. - Pak se masy mongolskch vojsk rozdlily. Jedna st
pokraovala v taen severozpadnm smrem proti rozdlenmu Polsku, vt st pak vtrhla do Uher. Mongolov
si vzali k napaden Uher jako zminku pobyt Kumn na uherskm zem. Kumni (v ruskch pramenech Polovic)
dosud koovali po irch prostorch jin Rusi, resp. Ukrajiny. Byl to nrod etnicky tureckho pvodu. Kumni byli
rovn chnem Batu poraeni a zahnni do valaskch hor (v dnenm Rumunsku). - Krl Bla, kter v Kumnech
vidl oporu proti maarsk lecht, ochotn pijal 40 tisc kumnskch bojovnk i s rodinami na uhersk zem. Brzy
po nich se objevilo v karpatskch horch nkolik destek tisc Mongol, aby pipravili cestu hlavnm vojskm hordy.
Zde se dostvme k jedn z povstnch zhad historie. "Kdosi" toti do posledn chvle lil krli Blovi Kumny
jako nejvhodnj mon spojence - najednou se propaganda obrtila a krli bylo ve dne v noci naeptvno, e
Kumni jsou vlastn tatart (tj. mongolt) vyzvdai. Nedivme se tedy, e uhersk krl nechal zajmout
kumnskho vdce s jeho rodinou. To ovem Kumny odcizilo uherskmu krli a mnoz z nich se pak skuten dali
do inn sluby ve prospch Mongol. - Je velmi tk uvit, e by to byla vechno pouh nhoda. Nkte historici
vytkaj uherskmu krli Blovi IV., e zanedbal obranu zem - podle mho nzoru nejsou tyto vitky zcela
spravedliv.
Uhersk palatin, vyslan k obran hranic, byl Mongoly poraen 12. bezna 1241, 15. bezna se ji objevili prvn
mongolt jezdci ped Pet (dnen Budape. Uhersk krl poslal sv poklady a rodinu k rakouskmu vvodovi
Bedichu Svrlivmu spolu s prosbou o rychlou vojenskou pomoc. Ped Pet bylo zatm svedeno jen nkolik
drobnch potyek. Mezi zajatmi Mongoly byl i jeden Kumn, co Maary rozhoilo natolik, e vzali tokem dm, v
nm byl vznn zajat kumnsk nelnk Kuthe a byl spolu s ostatnmi rukojmmi zabit. Pak u se po tchto
nedorozumnch meme sotva divit, e Kumni zaali masov pechzet k nepteli. Je zde jist paralela s
udlostmi druh svtov vlky, kdy v SSSR Ukrajinci i Rusov vidli (by i nesprvn) v nmeckch armdch
osvoboditele od bolevismu, ale byli masakry SS doslova pinuceni postavit se na obrnu Stalina.
Potkem dubna konen vytrhl uhersk krl Bla IV. asi se 70 tisci bojovnky proti vce ne tvrtmilionov armd
Mongol. Uhi byli poraeni - mezi padlmi zstali i arcibiskupov ostihomsk a kalosk, i biskup nitransk. Krl
Bla se st zachrnil tkem. Po tto porce padl i Budn (teprve roku 1873 se Pe spojila s Budnem v nynj
hlavn msto Maarska pod nzvem Budape). Nsledoval straliv masakr obyvatel dobytho msta. Vichni
obyvatel Budna museli nastoupit do dlouhch ad, kolem nich prochzeli vtzn Mongolov a utnali mum ruce.
V ukrutnostech nezstaly pozadu ani mongolsk eny, kter ze rlivosti zohavovaly zajat Maarky uezvnm
nos a u. Mongolt vojci uvali zajatch Maar, mu, en i dt jako cvinch ter k lukostelb. Je zbyten
pokraovat v dalm vtu ukrutnost. - Nsledky pustoen msta a okol byli takov, e i mezi Mongoly vypukl brzy
citeln nedostatek potravin, vzdor jejich proslul organizaci, kter bv i jinak seriosnmi historiky obvykle zlehovna
nebo zamlovna. Skutenost je, e podstatn st Uher byla obrcena doslova v pou - vetn znan sti
zem dnenho Slovenska s vjimkou nedostupnch horskch oblast.
Zdlo se, e vekermu obyvatelstvu Uher hroz vyhuben, a e zejmna Maary postihne osud, jemu uli pijetm
kesanstv na pelomu tiscilet. Pouze v Chorvatsku utrpli Mongolov dl vojensk nespch, kter ovem
nemohl o niem zsadnm rozhodnout.
tst nakonec plo Uhrm! Po smrti chna Oktaje (+1241) se Mongolov sthli ze stedn Evropy a spokojili se s
nadvldou nad Rus (do roku 1480). K jejich staen snad sten napomohly i dal drobnj porky Mongol,
nap. od eskho krle Vclava I. (1230-1253), kter rozhodn patil k nejprozravjm panovnkm tehdej Evropy.
Na tomto mst si meme opt poloit otzku: Nebylo v tuto chvli pro skryt sly jist vhodnj pejt na jinou
"formu", ne dopustit, aby cel tehdej znm svt padl do rukou Mongolm? Situace by se dala asi velice tko
kontrolovat a usmrovat jim vhodnm smrem - ji vzhledem k odlin etnicit Mongol a an, kte
pedstavovali znanou st obyvatelstva ohromn mongolsk e. A jet jednu otzku si meme v tto souvislosti
poloit: Nenapomohly tud skryt sly rozkladu dosud jednotn mongolsk e? Byly zde pouze pirozen piny, o
111

nich se me ten dozvdt v kad bn uebnici? Nen vyloueno, e nkdo zn odpov na tyto ponkud
teoretick otzky!
Mongolsk vpd znamenal ve svm dsledku mimo jin tak vznamn pedl v etnickm sloen Uher. Na
"uprzdnn" msta pichzeli kolonist ze zpadn Evropy, pedevm z nmeckch oblast. Potky nmeck
kolonizace je ovem mon datovat do doby star, ale po roce 1241 dosahuje svho vrcholu. Krl Bla IV. se po
svm nvratu do zem vemon snail pomhat svm poddanm v obnov. Zakldal vesnice, msta, vinohrady a
podporoval rozvoj hornictv, vetn tby drahch kov. Hranice a cesty od prsmyk byly opevovny hrady. K na
thematice je vhodn pipomenout, e prv v tto dob byla dna idm opt obansk prva. Ve vztahu k idm je
obdob druh poloviny 13. stolet ve stedoevropskch sttech (Uhry, Polsko, echy, Rakousy) vbec vznamnm
meznkem. - Bla IV. poskytl idm obdobn privilegia, jako v tehdejm eskm stt jeho souasnk Pemysl
Otakar II. (1253-1278). Stedoevropt panovnci se oprali mj. o vklad rozhodnut papee Innocence IV. (12431254) zejmna v tom smyslu, e id nemaj bt nuceni ke ktu. Privilegia piznan idm tehdy v Uhrch, Rakousku
a echch svm zpsobem pedstavuj prvn spolen zkonk v teritoriu pozdj podunajsk monarchie, co je
opravdu tm neuviteln shoda okolnost - tm spe, e v te dob v zpadn Evrop nap. francouzsk krl
Ludvk IX. Svat (1226-1270) nechal veejn plit Talmud, a z Anglie byli id roku 1290 pln vypovzeni...
V rovin obecn mocensk politiky je panovn poslednch Arpdovc (tpna V., Ladislava N. i Ondeje III.)
charakterizovno zejmna konflikty s eskm sttem. Za tchto boj pronikla napklad vojska Pemysla Otakara II.
nkolikrt na dnen Slovensko, tj. do tehdejch Hornch Uher.
Posledn Arpdovec Ondej III. zemel 14. ledna 1301 za nejasnch okolnost - nevyluuje se, e byl otrven. st
uhersk lechty zvolila za svho krle eskho panovnka Vclava II., kter korunu postoupil svmu synovi,
poslednmu Pemyslovci Vclavovi III. Zdlo se, e takto vznikne velk stedoevropsk federace esko-polskouhersk. Tento stav vc vak neml dlouhho trvn: Po nkolikaletch bojch o trn se v Uhrch prosadil pvodem
francouzsk rod Anjouovc, v t dob ji pevn etablovan rovn v jin Itlii. Uherskm krlem se stv Karel
Robert (1308-1342). Tento rod ml plnou podporu papesk Kurie (v t dob ovem ji avognonsk papestv pod
vlivem francouzsk politiky).
Pouze Mat k, kter sdlil na Trenn (+1321) odolval dlouho tomuto panovnkovi s oficilnm zdvodnnm,
e Karel Robert uvd Uhry opt pod pmou papeskou poddanost. Papesk legt vykl proto proti kovi klatbu.
Do konfliktu se zapojil i esk krl Jan Lucembursk, kter roku 1315 Mate ka porazil v bitv u Hole a pinutil
ho k navrcen neprvem zabranch zem na Morav.
Konflikty mezi Polskem, Uhrami a echami byly pozdji vyeeny v uherskm Visegrad. Karel Robert zemel 16.
ervence 1342. Jeho nstupcem se stal posledn musk potomek anjouovskho rodu uhersk vtve, krl Ludvk,
ktermu uhert letopisci dvaj pdomek "Velik" (1342-1382). Za jeho vldy se zdlo, e dojde ke spojen Uher a
Neapolska formou personln unie. Tato snaha krle Ludvka nemla ovem nakonec spch. Co se te vnitnho
rozkvtu Uher, je mon toto obdob pirovnat k vld Karla IV., a to nejenom chronologicky. Obchodu vborn
prospvala geografick poloha Uher mezi Polskem a Hali na jedn stran a pobem Jaderskho moe na stran
druh. Na obchodu ovem mli opt hlavn podl id. Je zajmav, jak skryt sly ovlivovaly politiku i tohoto
mocnho kesanskho krle. Ludvk Uhersk se vypravil vojensky proti patarnm (srv. lnky o Balknu), zmocnil
se znanho zem a pijal titul bna Bosenskho - heretiky na bosenskm zem vak nsilm nepotlaoval, i kdy
to bylo smyslem papeskch vzev k boji proti kacm v tto zemi.
V roce 1367 zaloil krl Ludvk universitu v Ptikostel, kter vak na rozdl od prask university Karlovy nemla
ped sebou slavnou budoucnost. Ludvk een Velik zemel 11. z 1382. Nrody Uher - Maai, Slovci, Chorvati
a dal ho potaj mezi sv nejslavnj panovnky. Krl nezanechal po sob muskch potomk.

V. st
Minule jsme si ukzali, jak vznam na dal osudy oblasti ml mongolsk vpd do Uher z roku 1241, mimo jin i ve
vztahu k na problematice. Zejmna jsme si pipomnli, e po velk ztrt obyvatelstva se neobyejn rozila
nmeck kolonizace, a zvlt e i id dostali vechna obansk prva. Tinct stolet, znamen pro idy vbec
ve vech stedoevropskch sttech (Uhry, echy, Polsko a Rakousko) pzniv obrat ve smyslu dosaench privilegi
od mstnch panovnk.
Po strnce chronologick jsme se minule dostali k roku 1382, kdy umr vznamn uhersk panovnk Ludvk Velik
z rodu Anjou. Zanechal dv dcery, Marii a Hedviku. Marie byla ustanovena panujc krlovnou uherskou, zatm co
Hedvika (Jadwiga) byla povolna na polsk trn. Dvanctilet personln unie polsko-uhersk (1370-1382) zanikla
tedy smrt Ludvka Velikho. Nememe v tto souvislosti ne opt poukzat na nkter podezel okolnosti: Pnm
112

krle Ludvka bylo, aby nstupnick prvo Marie bylo uznno jak v Polsku, tak i v Uhrch. Snoubencem Marie byl
nm dobe znm (i kdy bohuel ve zkreslen podob) syn Karla IV. a Eliky Pomoansk - tehdy trnctilet
Zikmund. Krtce ped svou smrt vyslal Ludvk Zikmunda do Polska. Tehdy vak do djin opt vstoupily zkulisn
intriky. Po Ludvkov smrti byla sice Marie bez velkch nesnz pijata za krlovnu v Uhrch, kde se jejm jmnem
ujala vldy jej matka Albta (Elika), v Polsku vak vystoupil Semovt, dln kne Mazovsk. Zikmund si chtl
brzkm satkem s Mari pojistit alespo uhersk trn. Krlovna vdova vak satek mysln oddalovala nvodem
svho oblbence palatina Mikule Gry. - To vyvolalo velk nedorozumn mezi krlovnou vdovou a jejm budoucm
zetm Zikmundem. Po znanm sil se nakonec Zikmundovi podailo roku 1387 nastoupit na uhersk trn.
Do konfliktu v Uhrch se aktivn zapojili tak Bentan, kte chtli rozit sv zem v Dalmcii. Zd se vce ne
jen pravdpodobn, e za udlostmi tehdej doby stly opt skryt sly. Nepodailo se jim sice pln eliminovat
Zikmunda, mly vak nicmn znan spch - nedolo toti k vytvoen mocnho stedoevropskho polskouherskho sttu. Hedvika (Jadwiga) se roku 1386 zasnoubila s dosud pohanskm litevskm velkoknetem Jagelem,
m byl vytvoen zklad unie polsko-litevsk. Pouze tak byla ance na pozdj vtzstv s mocnm dovm sttem
Nmeckch ryt. Skutenost tohoto satku ovem nijak nepopr bezhonnost ivota Jadwigy, kter byla pozdji
prohlena za svatou (+1399). Marie zemela ji roku 1392 jako bezdtn, co opt do jist mry Zikmundovi
zkomplikovalo jeho postaven v Uhrch.
Jak velice byl Zikmund skrytm silm nepjemn, vidme i z toho, e byl vd osobnost v obran tehdej Evropy
proti nastupujcmu tureckmu nebezpe. (Pipomeme si zde i velice zkreslen len Zikmunda v tzv.
humanistickm kolstv od Masaryka do dnench dn!). - Vnitn oslaben Zikmundovy vldy meme chpat jako
jednu z pin nespchu vpravy proti Turkm z roku 1396. Zikmund mnil nastupujcmu islmskmu nebezpe
(kter ohroovalo i jeho lenn panstv, zskan Ludvkem Velikm nad nktermi zemmi Balknskho poloostrova)
elit kovou vpravou. Ta vak skonila porkou kesanskch vojsk u Nikopole.
Natst pro tehdej Evropu (zejmna pro Uhersko) nemohli Turci tohoto vtzstv vyut. Naopak dky katastrofln
porce Turk od Temerlna roku 1402 se zdlo, e djiny zap osmanskou i do knihy zemelch. Tehdy skryt
sly podpoily jinou variantu. Mm tm na mysli husitsk hnut, kter si od potku 15. stolet zskalo v eskm
krlovstv pevn postaven. Ji ve svch pedchozch lncch, vnovanch tto tmatice, jsem objasnil piny
nepopirateln skutenosti, e toti husitsk hnut vlastn zachrnilo tureckou i ped znikem a naopak pomohlo
pozdji nepmo k likvidaci kesansk Byzance. V tto souvislosti je nutn se zmnit o tom, e Zikmund vystupoval
proti husitstv od samho zatku. Husitstv je mono globln oznait za tok judaismu proti tehdejmu
kesanskmu kapitlu, i kdy cel vc m mnoho dalch aspekt. - Nen vbec nhodn, e nap. posledn prask
arcibiskup ped vypuknutm husitskch vlek, Zbynk Zajc z Hasenburka, se snail zastavit reformn hnut, a musel
se obvat o svou vlastn bezpenost. Umr na tku k Zikmundovi roku 1411. - Dal innost Zikmundova proti
Husovi v Kostnici, a jeho boje s husitskmi vojsky jsou relativn dobe znmy; nebudeme se tedy tmito historickmi
fakty zabvat.
Roku 1436 nabyl Zikmund konen veobecnho uznn i v echch - byly to ovem jin echy, ne ped rokem
1419. Zejmna innost mnohch tehdejch zbohatlk a npadn pipomn pozdj i nejnovj historick
epizody. - Zikmund umr 9. prosince 1437 ve Znojm bez muskch potomk. Umr jako korunovan csa Svat
e msk, jako krl uhersk a esk, opomineme-li u jeho dal vedlej tituly.
V na souvislosti je ovem vyloueno abychom nepipomnli, e s hlediska uherskch djin je Zikmund veobecn
hodnocen jako postava veskrze kladn. Nen nhodn, e v eskm prosted se dosud nenael autor, kter by
vnoval tto velk postav stedovkch djin objektivn monografii, v n by nestrann zvil jeho djinnou lohu.
Jak ji eeno, pln jinou vzpomnku ne v echch, zanechal po sob Zikmund u nrod Uher. To se netk snad
jenom etnickch Maar, ale do jist mry i Slovk. A mono konstatovat, e prvem. Z doby Zikmundovy vldy
existuj nap. prvn esk listiny v tehdejch Hornch Uhrch (a nikoli innost husit nebo dokonce pozdjch
"bratk"). Z ve eenho vyplv, e nen poteb bt profesionlnm historikem nebo archivem, abych se
odvil konstatovn, e Zikmund se po vech strnkch vce podobal Karlovi IV., ne jeho star bratr Vclav IV.
Nstupcem na uherskm a eskm trn se stal manel Zikmundovy dcery Albrecht Habsbursk. A opt nen
nhodn, e musel v echch tvrd bojovat s opozic, kter preferovala polskou kandidaturu. Albrecht umr roku
1439, a jeho syn Ladislav Pohrobek se narodil a v noru 1440. Do roku 1453 se ujal vkonu vldy. tyi nsledujc
roky mly Uhry a echy opt spolenho panovnka. Po Ladislavov zhadn smrti se krlem v echch stv Ji
Podbradsk (1458-1471), v Uhrch pak Maty, een Korvn (1458-1490). Ve vztahu k postav tohoto uherskho
panovnka mme opt rozpor mezi maarskmi (event. slovenskmi) a eskmi autory. Po mm soudu kritika
Matye Korvna za to, e nevrhl vechny sly proti Turkm a vnoval se bojm s "husitskm" krlem, nle do
113

jedn ady s vitkami, innmi dr. Hchovi za to, e nebojoval s Nmeckou . (Zdrazuji, e mi jde o podstatu,
nikoli o mechanick srovnvn rozdlnch historickch situac).
Vlda Matye Korvna se vyznaovala (z uherskho hlediska nepochybn) spchy ve vnitn politice (rozvoj
kultury, spojen s nastupujc renesanc, a zejmna v zahranin politice. Po spn likvidaci innosti "bratk" na
Slovensku se ujal Maty realizace kov vpravy proti Jimu z Podbrad. Pes dl nespch u Vilmova se
Maty nechal v Olomouci korunovat na eskho krle, a zskal pod svou kontrolu vechny vedlej esk zem
(Slezsko, ob Luice i Moravu). Dobyl dokonce 1 Vde, a ke konci sv vldy peloil sv sdlo do tohoto msta.
Jak je obecn znmo, za vlek vdy neobyejn vzrst vliv idovskho kapitlu. Bylo tomu tak i v eskm
prosted. - O negativnm vztahu nap. nich sloek husitskch vlenk k idm svd znm romn A. Jirska
"Bratrstvo" v epizod s uplenm idovskch kupc u Bardjova.
Maty Korvn umr roku 1490. Od t doby mly opt Uhry a echy spolenho panovnka v osob Vladislava
Jagelonskho (+1526). Za jeho slab vldy se poslila jednak posice lechty, jednak kupc - opt pevn
idovskho pvodu. Protifeudln boue v Uhrch na potku 16. stolet (tzv. kuruc) znepokojovaly zemi.
Nejznmj bylo povstn z roku 1514, veden Jim Doou. Je opt zcela prkazn, komu tato povstn poslouila.
Zmnnho roku 1514 nechal toti arcibiskup ostihomsk hlsat kovou vpravu proti Turkm. Msto proti nim se
vak kuruci (tj. kici) obrtili proti svm kesanskm pnm. Na vci nic nemn skutenost, e ani kesansk
uhersk lechta nebyla zcela bez viny - msty se snaila brnit odchodu pracovnch sil a uvala k tomu
nevybranch zpsob. Vjevy z tohoto selskho vzbouen pipomnaj siln Nmeckou selskou vlku o deset let
pozdji!
Povstaleck "selsk" vojska na hlavu porazil Jan Zpolsk, kter si tm velice zvil svoji popularitu mezi uherskou
lechtou. Jan Zpolsk dotral s neobyejnou prudkost na krle zvlt od t doby, co uprzdnn msto palatina
bylo piznno jeho protivnkovi tpnu Bthorymu.
K oslaben Uher pisply i potky reformace, kter zaaly ve dvactch letech 16. stolet pronikat na teritorium
koruny svatotpnsk. lo tehdy o reformaci lutherskho typu - kalvinismus pichz a o nco pozdji! - V
dobovch pramenech narazme na zmnky o tom, e Jan Zpolsk mysln nepomohl krli Ludvkov Jagelonskmu
v boji proti Turkm a zavinil tak nepmo jeho smrt. Tureck nebezpe se zvilo zejmna od t doby, co na
sultnsk trn nastoupil energick Soliman II. Velkolep (1520-1566). Ji roku 1521 dobyli Turci Blehrad. Pro
kesanskou Evropu bylo tm nebezpenj, e se Soliman ji tehdy zaal kontaktovat s Franci. To znamenalo
nepoprateln spch skrytch sil. Je typick, e na zoufal prosby krle Ludvka k okolnm panovnkm o pomoc
proti Turkm odpovdl pouze Ferdinand I. Habsbursk, a papesk kurie. Z ech byla sice tak vyslna pomoc, ale
o tchto bojovncch prav star letopisec ppadn, e "thli, aby nedothli" - V bitv u Mohe dne 29. srpna 1529
byl krl Ludvk Jagelonsk poraen a na tku z bojit zahynul v bainch.
Tragick bitva u Mohe znamen potek tragdie uherskho sttu a veho jeho obyvatelstva. Nastal situaci v
dalm obdob po bitv se budu vnovat v pt sti.

VI. st
Obsahem minul sti bylo piblen situace v Uhrch mezi roky 1382 - 1526, pedevm skutenosti, e postava
csae Svat e msk a krle nmeckho, uherskho a eskho, Zikmunda, m v maarskm i slovenskm pojet
a prosted pln jin "zvuk" ne v interpretaci esk. Vysvtlil jsem rovn piny tto skutenosti v souvislosti s
husitskm hnutm a pod. - Podal jsem strun pehled vldy velkho historickho protihre Jiho z Podbrad,
uherskho krle Matye Korvna, i situaci v ase Vladislava Jagelonskho a jeho syna Ludvka, kter v mladm
vku padl u Mohe. Z pedchozch stat tak vyplv, jak byly Uhry velkou pekkou skrytch sil, inspirovanch
judaismem - zejmna v klovch dobch 15. stolet, kdy skuten pedstavovaly hlavn pekku na jedn stran
husitstv, a na druh stran pak osmansk e.
Bitva u Mohe (29. srpna 1526) tak beze sporu pedstavuje velik spch nejen tureckch mohamedn, ale
zejmna skrytch sil. Je zajmav, e sultn svho vojenskho vtzstv bezprostedn nevyuil, ale vrtil se
potkem jna do Turecka. V historick literatue to bv vysvtlovno tm, e jedinou pinou byla nastvajc zima
a nedostatek zsob pro vojsko. Nebyla vak skuten pina ponkud jin? Skryt sly, kter koordinovaly tehdej
svtovou politiku, dobe vdly, jak zmatek vyvol smrt krle Ludvka Jagelonskho v souvislosti se zpasem o
uhersk trn. Okamit okupace Uher Turky mohla bt v tehdej situaci pedasn; hrozilo nebezpe, e by se
kesansk Evropa v tomto ppad peci jen sjednotila proti hroznmu nebezpe. Nesmme zapomnat ani na
skutenost, e protestantsk reformace byla tehdy v samch zatcch a o kalvnismu tehdy jet nebylo slyet.
114

Jak skryt sly pedpokldaly, volba novho krle zpsobila v Uhrch opravdu rznice, boue a nakonec dlouh,
tk vlky. Vznamn postaven ve stt ml, jak jsem se posledn zmnil, velmo Jan Zpolsk, kter velice touil
po korun. V dob bitvy u Mohe stl s poetnm vojskem u Segedna, ale neuinil nic, aby odvrtil katastrofu. Za
to ihned po odchodu Turk obsadil (po dohod se sultnem) Budn, a 10. listopadu 1526 se ve Stolinm Blehrad
nechal zvolit za krle a nsledujcho dne tak korunovat. Velk st uhersk lechty a katolick hierarchie, kter si o
mravnch kvalitch povence nemohla dlat sebemen iluze, se shromdila kolem krlovny a palatina na snmu v
Prepurku (Bratislava) a zvolila krlem arciknete Ferdinanda I. Habsburka, kter byl 23. jna 1526 zvolen rovn
za krle eskho.
Mezi obma pretendenty dolo ke konfliktu. Vojsko Ferdinandovo postupovalo vtzn, vtinou bez tch boj,
zmocnilo se brzy Komrna, Stolinho Blehradu, Ostihomi a Budna. Do rukou Ferdinandovch se dostala i koruna
sv. tpna. Ferdlnand I. Habsburg byl 3. listopadu 1527 korunovn uherskm krlem. - Jan Zpolsk a jeho pedn
stoupenec tpn Verbczy (z Vrbovce) byli po prvu vyhleni za zrdce zem. Zpolsk toti vyslal sv poselstvo
k sultnovi do Caihradu, m byla odhozena maska do t doby tajn spoluprce. Sultn Soliman slbil vythnout
osobn do Uher na pomoc Zpolskmu. Byla dokonce uzavena oficiln smlouva (v noru 1528), podle n se
Soliman zavazoval dobti Uher, a na druh stran se Zpolsk zavazoval k uznvacmu poplatku sultnovi.- Cle
skrytch sil byly splnny - Uhry, dosavadn lno papesk Kurie, se zavzaly k lenn zvislosti na islmskm
Turecku! Podobn bylo navzno jednn s francouzskm krlem proti Habsburkm.
V ervenci 1529 se pivalilo do Uher tureck vojsko v potu asi tvrt milionu ozbrojenc. Na mohskm poli vyel
Jan Zpolsk sultnovi vstc a polbil mu obuv. Sklonil se tak symbolicky pod sultnovu vrchn moc. Ped Vdn se
Turci poprv objevili 21. z 1529, ale jej obrnci hrdinn odrazili vechny toky. Tureck pchota (jinak bezesporu
dobe vycvien a odvn) musela bt svmi "politruky" hnna bii do novch a novch tok, kter byly ale
vechny slavn odraeny.
Jan Zpolsk zemel 22. ervence 1540. Nsledujcho roku pithl sultn k Budnu a vloil tam svoj posdku.
Postupn se situace v Uhrch stabilizovala na ptch zhruba 150 let - st Uher byla obsazena a zabrna
bezprostedn Turky (tzv. budnsk paalk), Sedmihradsko si zachovalo formln nezvislost, ale bylo v lenn
zvislosti na Vysok Port (tj. Turecku). Pouze oblast Hornch Uher (dnen Slovensko), nejzpadnj st vlastnho
Maarska a Chorvatsko Habsburkov uhjili pro kesanstv.
O tureck sprv v budnskm paalku plat v podstat to sam, co jsem vylil o situaci na Balkn i jinde pod
osmanskou nadvldou.
Hranice mezi kesanskm a islmskm svtem byla ovem i v dob relativn stability neklidn, pesto e oficiln
byl uznn mr. Skryt sly v zpase s Habsburky pouily i dalho osvdenho prostedku. Odhldneme-li v tomto
ppad od ist nboenskho aspektu (co lze skuten jen teoreticky), meme tento prostedek oznait jako
"politiku trojskho kon". Mm tm na mysli lohu protestantsk reformace v uherskm prosted. O koenech vzniku
protestantstv a o loze judaismu pi jeho vzniku jsme si ji ekli ve statch, vnovanch tto problematice, kde jsem
rovn uvedl specifika Lutherovy a Kavlnovy reformace.
V uherskm prosted nabyla tato reformace i specifick nrodnostn podoby. Zatm co luthersk reformace se stala
vyznnm znan sti nmeckho a slovenskho obyvatelstva, kalvnismus zaala vyznvat ona st Maar, kter
se pimkla k protestantsk reformaci. Z hlediska zjm uherskho sttu nememe hodnotit lohu uhersk kalvnsk
lechty (alespo ve vtin ppad) jinak, ne jako onu naznaenou politiku "trojskho kon". - A se u jednalo o
lohu sedmihradskch vasal, kdy ji za Rudolfa II. (v Uhrch krlem 1576-1608) mohl bt uinn faktick konec
tureckmu panstv!
Msto toho dky konfliktu se tpnem Bokajem a povstnm uherskch stav byl Rudolf zbaven vldy v Uhrch
(Moravu, Uhry a Rakousy si pivlastnil mlad Rudolfv bratr Maty). Nanetst pro zmry skrytch sil byla politika
uhersk kalvnsk lechty dosti oportunn, nap. sedmihradskho knete Betlna Gbora. Tmto zpsobem byl v
Uhrch i za ticetilet vlky v podstat uchovn status quo.
K prosazen katolick protireformace dolo v Uhrch zejmna dky mraven poctiv prci jesuit. Vtzstv
Habsburk nezabrnila ani dal spiknut uhersk lechty (nap. v roce 1671 povstn Fr. Vesselenyiho, kter byl
popraven), ani povstn Tklyiho, kter se opt veejn spojil s Turky!
Rozhodujc rok z hlediska dalho vvoje pedstavoval bezesporu rok 1683, kdy 12. z byla tureck vojska u
Vdn poraena katastroflnm zpsobem spojench vojsk Habsburk a Polk (Jan Sobieski). leny protitureck
Svat ligy byla tak papesk Kurie a Bentsk republika, zatmco Francie byla pod tlakem papestv tentokrt
donucena zachovat alespo neutralitu. - Kesansk vojska postupn osvobodila prakticky cel zem Uher (nap.
roku 1686 byl od Turk osvobozen Budn). V roce 1687 porazil Karel Lotrinsk znovu tureck vojska u Harkn, a
115

roku 1697 mimodn nadan vojevdce Even Savojsk se vyznamenal ve vtzn bitv u Zenty. - Vtzstv
Habsburk nad osmanskmi Turky bylo konen potvrzeno mrem v Karlovcch v roce 1699.
Na pelomu 17. a 18. stolet vstupuj tedy djiny Uherska - a tm i politika skrytch sil - do zcela nov etapy
historickho dje. Toto obdob ale u bude tmatem pt stat naeho serilu.

VII. st
Minule byla popisovna situace v uherskm stt za as tureck okupace. Po vrcholnm vzepjet ve stedovku
se Uhry ocitli v 16. a 17. stolet na okraji katastrofy. Byly rozdleny na ti sti (Budnsk paalk pod pmou sprvou
Turk, Sedmihradsko s vasalskm postavenm vi osmansk i, a pouze zpadn a severn st zem si v tu dobu
uhjili katolit Habsburkov). Vpdy Turk se zapsaly krvavm psmem do pamti vech nrod, obvajcch
historick Uhry. Zmnil jsem se tak o negativnm dopadu protestantsk reformace. Kalvnsk lechta oteven
kolaborovala s tureckmi okupanty.
Tato uhersk protestantsk lechta se po roce 1699 stala jedinou relnou nadj skrytch sil po t, co Turci byli ke
konci 17. stolet ze zem vytlaeni. - Vedle Tklyho povstn; o nm jsme se krtce zmnil rovn minule, nle
mezi nejvt protihabsbursk povstn vbec rebelie Frantika II. Rkoczyho v letech 1703 -1711. Tehdej skryt
sly vyuily maximln mezinrodn-politick situace ve svj prospch. Tehdy toti byla vedena proslul vlka o
panlsk ddictv (1700-1714)). Temnm silm se podailo potvat proti sob dv nejvt katolick evropsk
monarchie- Francii a Habsbursk soustt. Nen jist nhodn, e vlka probhala ji za psoben zednskch l
"novho typu" na anglick pd (k oficilnmu zaloen l dochz v Londn 24. ervna 1717), a nen tak
nhodou, e Anglie a Holandsko jako pm manifestace sil reformace stly v tto vlce na stran Habsburk proti
Francii, ale pouze do urit doby! Kdy hrozilo nebezpe spojen drav stedoevropskch Habsburk s obrovskou
panlskou, pistoupily Holandsko a Anglie na separtn mr s Franci, ve kterm potvrdily Bourbonskou dynastii
ve panlsku. - Karel VI. (1711-1740) ovem zskal tzv. vedlej panlsk zem v Evrop (Neapolsko, panlsk
Nizozem - tj. dnen Belgii a Milnsko). Ani Uhrm nebyla dopna loha poklidnho zzem. Zmnn povstn
Rkoczyho znamenalo velkou pohromu pro vechny oblasti, kam se hordy povstalc dostaly, navzdory glorifikaci
povstn ze strany maarskch nacionalist, poppad marxistickch falsifiktor djin. Hlavn boje probhaly na
Slovensku, vpd vak nezstala uetena ani vchodn Morava. Zejmna jeden z krutch velitel povstalc,
Oszkay, se do djin zapsal psmem doslova krvavm - (na Valasku jet dlouho straily matky mal dti slovy:
Pokaj, pokaj, pokaj, prijd na a Okaj!). - Jeho konec byl ovem rovn charakteristick pro sluebnky skrytch
sil. Byl obvinn ze zrady a zastelen. V esk literatue toto obdob zpracoval romnovou formou napklad enk
Kramoli (1862-1937). Rkoczyho povstn skonilo nespchem. Rozhodujc porku utrpli tito velezrdci (z
hlediska nejen Habsburk, ale i uherskch zjm) u Trenna roku 1708, kde se proslavil zejmna schopn csask
generl Heister. Roku 1710 byl Rkoczy znovu poraen ve stolici Novohradsk, a prvnho kvtna 1711 byli povstalci
donuceni v Szathmaru kapitulovat. Tato kapitulace bv nkdy pirovnvna k Bl Hoe pro Uhry, ale mechanick
srovnn neobstoj. Uherskm stavm byl toti vyhlen generln pardon (dnes bychom ekli - amnestie) a byla
zaruena i nboensk svoboda uhersk lecht. Nicmn kalvnsk reformace si ji nemohla od t doby init
nadje, e se stane vyznnm pevn vtiny obyvatel Uher.
V Uhrch nastupoval vtzn barok. Frantiek II. Rkoczy dokonil svj dobrodrun ivot v Caihrad 8. dubna
1735. Brzy po skonen vlky o panlsk ddictv vypukla znovu vlka mezi rakouskmi Habsburky a Turky, bhem
n se vyznamenal jako vojevdce pedevm Even Savojsk (1663-1736). Mr v Poarevci roku 1718 pinesl csai
velk zemn zisky - krom Bantu nabyl i Mal Valachie a sti Srbska s Blehradem (do roku 1739). Svoji
velezrdnou povst si uhersk lechta oistila po smrti Karla VI. (1740), kdy se lechta zasadila rozhodujc mrou o
vtzstv Marie Terezie (1740-1780).
Jak jsem ji uvedl v jin souvislosti, tato panovnice rozhodn nebyla naklonna idm, kter nikoli neprvem
obviovala z kolaborace s Pruskem. Vypovzen id z Prahy vak nakonec nebylo uskutenno - lv podl pi tom
sehrl sm manel Marie Terezie, Frantiek Lotrinsk, kter byl sm lenem zednsk le!
Ve vztahu k Uhrm je nutn se zmnit o tom, e Frantiek Lotrinsk (jako csa Svat e msk nroda
nmeckho Frantiek I.) podporoval rozvoj prmyslu v Hornch Uhrch (manufaktury v atn aj.).
Vznamn pedl znamenala i v Uhrch vlda Josefa II. (1780-1790). Jako jinde, ani v Uhrch se Josef II.
nezastavil ped dvnmi tradicemi sttnho prva. Podobn jako v echch, ani v Uhrch se nedal korunovat za
krle. (Maai mu proto posmn kali "kloboukov krl"). - Roku 1785 bylo i v Uhrch zrueno nevolnictv.
Nespn byl ve svm pokuse o zaveden nminy jako ednho jazyka i do Uher. Naopak toto sil sten
116

vyvolalo v ivot probouzejc se maarsk ovinismus. Latina ovem zstala ednm jazykem Uher a do tyictch
let 19. stolet!
Jakobnsk ani napoleonsk vlky se uherskho zem pmo nedotkly, a na dl episody (nap. nespn pokus
uherskch jakobn o spiknut, nebo znien prepurskho hradu. Zpotku byl v ele maarskho "liberlnho" hnut
I. Szchenyi, kterho ve tyictch letech nahrazuje povstn L. Kossuth. Smr vvoje, urovan skrytmi silami,
m dl tm vce svoj nespravedlivou nrodnostn politikou mil k rozbit pokojnho souit rznch nrod, jeho
pevnmi sloupy bylo sttn zzen krle sv. tpna s katolickou vrou a universalistickou latinou, kter do t doby
spn tlumily nrodnostn rozpory a tenice.

117

Monarchie v judaistickm pojet

Petr Mutinsk

I. st
Motto: Zkladnm poslnm naeho Bohem vyvolenho panovnka jest zniit vechny zl sly, kter se rod z pud
a nikoli inteligence, z nzkho ducha zvecho a nikoli z ducha lidskho!...
Ony zniily vechen sociln d za tm elem, aby z jeho trosek povstal trn krle izraelskho! Jejich kol vak
bude skonen, jakmile se tento ujme vldy! Mus se mu proto odklidil z jeho vyten cesty, na kter nesm zstat
ani stbla, ani nejmenho kamnku!
(Basilejsk kongres 1897, Sez. XXIII., 18)
Ve voln srii lnk o historii svho nroda se budu vnovat zajmav otzce, kter vak vbec nem pouze
historickou nebo dokonce muzeln platnost. Jedn se o formu vldy, jak se prosazuje v ivot spolenosti. Je
patrn, e monarchistick forma vldy m vdy podstatn podl na politickm vvoji osobnost (a ji v kladnm nebo
zpornm smyslu), stejn jako nap. zk sept s nboenstvm m rozhodujc podl na citovm ivot.
V nkterch pedchozch lncch jsem nejednou zdraznil, jakm nebezpenm protivnkem byly pro plny
skrytch sil evropsk kesansk monarchie, kter se opraly o stalet sakrln nymbus. Zdlo by se tedy na prvn
pohled, e skryt sly judaismu jsou nejpoctivjmi zastnci republiknskho systmu vldy. Jak ovem vyplv ze
shora uvedenho cittu Protokol sionskch mudrc, je pravdou prav opak. I z tohoto dvodu nebyly jimi v Evrop
dsledn odstranny vechny monarchie, aby lid tto form vldy pln neodvykl. Clem je tedy odstrann
monarchi, kter se vce i mn dsledn opraly o uen evangelia. (V judaistickm pojet se evangelia nazvaj
"Gillajon" tj. apokryfy, tedy podvren texty). Odstrann kesanskch monarchi mlo pirozen za nsledek
vyvlastnn konkurujcho kapitlu a zzen pechodn republiknsk formy vldy ve vtin zem svta, kterou
meme s trochou nadszky nazvat vldou bezvznamnch doasnk. V konen fzi plnu skrytch sil m dojt k
optnmu nvratu monarchie, ale v dialektick spirle - tj. nastolen idovskho panovnka.
Ukame si, jak se historicky vyvjela, monarchistick idea idovskho nroda. Obecn meme konstatovat tezi, e
na idey krlovldy a monarchie obecn se jakoby koncentruje zkladn premisa: Jako pslunk vyvolenho nroda
z hlediska pvodu mohu pouze uvst - ano, idovsk nrod byl Bohem ustanoven jako vyvolen, ale vtina jeho
pslunk tuto vyvolenost po stalet pouze zneuvala. Je dobe znmou zkuenost, e m kdo vce dostane, od
toho bude vce poadovno a samostatnm faktem preference je peduren k vy zodpovdnosti.
Vyjdme ze slovnkov definice monarchie. Pod tmto pojmem eckho pvodu rozumme jedinou vldu, tj. formu
sttu jeho hlavou je panovnk - monarcha. Z naich djin je dobe znm rozlien monarchi na tzv. absolutn, v n
m panovnk alespo teoreticky neomezenou moc, a na monarchii konstitun, v n je moc panovnka omezena
nap. parlamentem. Zvltnm typem monarchi byla a je monarchie theokratick, v n je hlava sttu souasn i
nejvym pedstavitelem nboenstv, obvykle crkve. (V Byzantsk i se tato forma theokracie nazvala
csaropapismem). Existuje ovem mnoho pechodnch typ vld, a oficiln nzev dotynho sttu je pak v mnohm
ppad pouze matoucm atributem. Nap. bval SSSR ml sice podle nzvu republiknskou formu vldy, v
mnohm se vak podobal spe zvrcen theokracii. Uveme si pklad z djin evropskho ranho novovku Spojen provincie (Holandsko) byly sice rovn republikou, ale vzhledem k ddinmu dren mstodritelstv
Oranskm rodem se rovn siln podobaly monarchii. Naopak kup. Polsko bylo oficiln krlovstvm, ale lechtou
volen krl byl skutenou loutkou. Nikoli nhodou se Polsko-litevsk unie v 16.-18. stolet u tehdy nazvala
Rzeczpospolita (polsk peklad latinskho pojmu res publica, tedy republika). I z tohoto strunho vtu je zejm, e
skryt sly podle okolnost smovaly rzn formy vld v zjmu svch cl.
Vrame se k historickm koenm monarchie u starohebrejskho nroda. Na rozdl od orientlnch despoci
(typickm pkladem je nap. Assyrie) idovsk nrod dlouhou dobu mylenku monarchie nepijal. V metafyzickm
smyslu byl krlem Bh-Hospodin. V The (Exodus) ctme jasn osten proti egyptskmu faranskmu institutu. Je
zde zeteln nov mylenkov impuls vyvolenho lidu boho proti faranskmu pojet, kter ztotoovalo zemi s
osobou panovnka obtujcho se za pozemsk Egypt. Tot je mono pozorovat v djinch idovskho nroda od
dobyt Palestiny za Josue proti okolnm kananejskm sousedm nebo sousedm jinho etnickho pvodu (filitnci
aj.). K zsadnmu pelomu v tomto smyslu dochz v 11. stolet p. Kr. (podle kesanskho letopotu). Je znmo, jak
velkm pokuenm byla pro starohebrejsk nrod zbonost pbuznch semitskch nrod a kmen, kter spov na
diametrln odlinch principech. Proti starohebrejsk nitern zbonosti s psnm zkazem zobrazovn Boha zde
stly extatick tance Fnian a Kananejc, svtov nzor, kter usiloval zmocnit se duchovnho svta skrze
"podvdom sly". S tmto pokuenm svdli zejmna proroci vysilujc zpas. Ne vdy zcela spn - alespo do
118

babylonskho zajet. Jednm z implantovanch prvk zbonosti tchto okolnch nrod, i kdy pochopiteln v
pozmnn podob, bylo podle mho nzoru zaveden krlovskho zzen u starohebrejskho nroda. Podobn
jako u nov poktnch evropskch nrod, kter se nectily "rovnoprvn" pokud nemly vlastn svtce, stejn tak
tehdej id pociovali handicap ze skutenosti, e nemaj vlastnho krle, kter by nrodn pospolitost
reprezentovat ped tzv. velkm svtem. Z Bible je znm Samuel, kter sv rodky varoval ped negativy krlovsk
formy vldy resp. ped monostmi jejho zneuit. Nicmn tehdej id prosadili svoji vli po krlovld. Samuel
tedy alespo transformoval krlovsk prvek do systmu vrouky o posln idovskho nroda. Za krle byl pomazn
Saul jako prvn v djinch starohebrejskho nroda. Po slibnch potcch se ukzalo, e Samuelovy obavy se
naplnily a krl Saul byl nahrazen Davidem. Ten je potn spolu se svm synem alamounem za nejslavnjho
krle tisciletch djin idovskho nroda. David dokonil podroben zaslben zem (v klasickm judaistickm pojet
nen oblben nzev Palestina, kter je odvozen od ji zmnnch Filitnc) dobytm Jeruzalma. Jeruzalm se od t
doby stv vnm pojmem pro cel idovsk nrod nejenom ve smyslu konkrtnm, ale i metafyzickm. Za
Davidovy vldy sahal starohebrejsk stt od Damaku po Sinaj. Jestlie alamoun nepedstihl svho otce ve
vlench vbojch, pekonal ho daleko svoj moudrost a drazem na vnitn rozkvt sttu. Za nho byl vybudovn
proslul jeruzalmsk chrm. Ke konci alamounovy vldy vak pevily negativn aspekty silnho vlivu
alamounovch en z okolnho fnickho i jinho prosted na sttn zleitosti i krle osobn. Po alamounov
smrti proto dochz ke znmmu rozdlen sttu na severn Izrael (10 kmen) a jin Judeu (2 kmeny). Izraelsk stt
zanik assyrskm vpdem. Na rozdl od jin Judei se 10 kmen zdnliv ztratilo. Ze svtovch djin znme
nejrznj spekulace, kter hledaly idovsk kmeny u rznch nrod zemkoule (nap. u stedoamerickch Mai
aj.). Sm bych v tomto zajmavm faktu, toti e vtina bvalch pslunk idovskho sttu nevyuila monosti
nvratu za perskho krle Kra, spatoval do jist mry zen program rozptlen (diaspory) sti vyvolenho nroda
mezi gojmsk nrody. V dnenm pevaujcm pojet bv diaspora povaovna vhradn za "prohru" vyvolenho
nroda a hodnocena pouze negativn. Pravdou je vak spe prav opak a mnoz rabni tak hodnot diasporu v
tomto smyslu. Diaspora napomohla idovskmu nrodu stt se dc slokou celosvtov lidsk spolenosti. Na
poten diasporu z obdob assyrsko-babylonskho navzala poslze diaspora dob antickho.
Jet jeden aspekt z djin monarchie starohebrejskho nroda stoj za povimnut. S vjimkou uvedench prvnch
krl netvoil idovsk stt (resp. dva stty) velmoc srovnatelnou s Egyptem, Babyloni, Assyri nebo CHatit. Z
toho vyplvalo v politickm smyslu spe vazalsk postaven idovskch krl. To ovem zkonit povzbuzovalo u
id pedstavy o budoucm Mesii jako o pozemskm krli, kter nejenom doshne, ale i pev vznam Davida a
alamouna. Relativn znm fakta z djin starohebrejskho nroda zde nebudu opakovat - teni TP se s nimi mj.
seznmili z nkolika lnk zahraninch i naich autor. Musm vak konstatovat s pihldnutm k textu evangelia
sv. Jana, e tehdej reprezentanti idovskho nroda opravdu popeli vlastn zsady slovy: "nemme krle, jenom
csae!" (tj. mskho Tiberia). Pontiu Pilatovi se zde podailo bezesporu nco, co dnmu mskmu ednkovi
ped nm ani po nm, toti uznn msk vldy de jure. V tomto smyslu meme z hlediska formlnho prva chpat
dobyt Jeruzalma mem jako oprvnny trest proti rebelm (odhldneme-li ovem od lidskho utrpen na obou
stranch a od teologickho aspektu kesanskch autor).
Jinou otzkou je ovem ast idovskch bank v ostatnch stech msk e na financovn legi proti
vlastnm palestinskm souvrcm. Od t doby se po cel dva tisce let nerealizovala mylenka idovskho sttu s
vlastnm monarchou v ele. Jistou vjimku tvo pouze nkter jihoarabsk stty v uritch obdobch ped islamizac
a e Chazar s judaismem jako sttnm nboenstvm. Otzka vzjemnho ovlivovn obecn mylenky judaismu
s nadj na pchod ptho idovskho krle dostv ponkud jinou podobu, diktovanou skutenost, e id ili v
prosted monarchi nejudaistickch. Konkrtn v Evrop se od 4. stolet jednalo o monarchie kesansk (islmsk
prosted jsem naznail v srii pokraovn cyklu Historick koeny souasnho judaismu).
Podstatn rozdl mezi monarchiemi kesanskmi a dosavadnm judaistickm chpnm monarchie nabyl od t
doby jinch dimenz, co bude nmtem dalho pokraovn.

II. st
V prvn sti drobn studie o monarchismu ve vztahu k idovstv jsem lil zajmavou okolnost, toti jakm
zpsobem se idea monarchie projevila v djinch idovskho nroda do chvle, kdy se kesanstv stv oficilnm
nboenstvm msk e. V tto sti mysln odhldnu od nekesanskch monarchi orientlnch a americkch v
pedpanlskm obdob nap. v Peru, Mexiku aj. K orientlnm monarchim se vrtme pouze v rozsahu, kter je pro
nae tma nezbytn nutn.
V obdob ponajc piblin 4. stoletm kesanskho letopotu nastv kvalitativn zcela odlin situace. Na jedn
stran se ukzalo, e mylenka rychl obnovy idovsk monarchie ve sv ist podob je (alespo z krtkodobho
119

hlediska) zcela nereln. To se ostatn projevilo pi nespnch povstnch v Palestin v letech 66-70 (resp. 73) a
znovu v letech 132-135. Jenom doasn spnm pokusem se ukzala snaha o ovlivnn mskch pohanskch
panovnk a vysokch sttnch ednku v boji judaismu s kesanstvm. Jako poslednho mskho panovnka, kter
vyznval ideu obnovy novopohanstv (ve filosofii se opral o novoplatonismus) meme oznait mskho csae
Julina, kterho kesant autoi oznauj pdomkem "Apostata", tj. odpadlk. Tento csa se bhem sv krtk vldy
mj. pokusil nespn obnovit idovsk velechrm v Jeruzalm. Vedouc pedstavitel idovskho nroda se
museli smit s mylenkou, e oficiln ideologi mskho sttu (a jet pedtm Armnie od roku 301 a o mlo
pozdji tak Ethiopie) se stalo pro n nepijateln kesanstv.
Bylo nezbytn vypracovat novou taktiku boje, kter by kombinovala podporu vnjho neptele msk e s
pokusem o (modern vyjdeno) ideologickou diversi kesanstv v jeho ortodoxn podob.
Po dlouhou dobu byla hlavnm neptelem msk e (po rozdlen pak v roce 395 jej vchodn sti Byzance)
tehdej svtov velmoc, sasanovsk Persie (od 3. stol. do 7. stol, kdy padla pod njezdy arabskch islmskch
vboj). Oficilnm nboenstvm v persk monarchii byl zoroastrismus, nazvan tak podle Zarahustry ecky
Zoroastera. id vak mli v persk i siln posice ji ve starovku. Krl Kyros (Kru) dovolil idm v 6. stol. ped
kesanskm letopotem nvrat do Palestiny, a persk e mla v tamnjch idech pomrn spolehliv
sympatizanty. Nesmme zapomnat ani na skutenost, e vtina id zstala i po tomto dovolen k nvratu do vlasti
radji v diaspoe. Ve vdn pamti idovsk tradice zstala a po nai dobu vzpomnka na in Ester, kter
zlikvidovala Hamoniovy intriky proti vyvolenmu nrodu v persk i. O svtku "Purim" je idm pedepsna
dkovn modlitba, kde stoj: "Proklat budi Haman, poehnn budi Mardochej! Prokleta budi Zere (manelka
Hamanova), poehnna budi Ester, prokleti bute vichni Akumov, poehnni bute vichni id!" Pi kadm
vysloven slov: "Proklet budi Haman" se m tlouci kladvkem na stl nebo rozbt Hamanova soka.
Ji v dob pronsledovn kesan v msk i se kesanstv zaalo it i mezi Perany. Ke kesanstv
pestoupila i urit st id, zejmna se vak kesanstv zaalo it mezi dosavadnmi vyznavai zoroastrismu.
Hrozilo nebezpe, e bhem nkolika generac bude Persie nsledovat Armnii a e se kesanstv stane i zde
oficielnm nboenstvm.
Tehdy vlivn pedci judaismu v Persii uili staletho neptelstv mezi Persi a mem, a podailo se jim pesvdit
Perany, e kesanstv v Persii pedstavuje "ptou kolonu" mskho impria. Je typick, e v dob nejvt
pronsledovn kesanstv v Persii zadalo a v dob, kdy bylo kesanstv v msk i oficiln uznno. Historicky
se jedn o obdob dlouh vldy krle ahpura I. (309-379). Pak pokraovalo pronsledovn v nkolika vlnch. Z
nejznmjch muednk uvdj kesansk prameny zejmna staikho arcibiskupa Simeona.
Persk vlda uvala pi pronsledovn diferencovan pstup - daleko tvrdmu postihu byli obvykle vystaveni
pslunci klru, v nm ostatn najdeme podobu s komunistickmi reimy. A v jet jednom smru se v tto etap
perskch djin projevil rozdln pstup - toti k pslunkm rznch denominac kesanskho vyznn.
Musme se te vrtit k naznaenmu zpsobu boje judaismu ve smyslu "ideologick diverse." Vedle uritch smr
gnose je prokazateln vliv judaismu pi vzniku arinstv (Arius byl po jednom z rodi id). lo o snahu zlikvidovat
zkladn kesansk dogma o Trojjedinosti Bo, kter je v absolutnm protikladu k judaistickmu uen o jedinosti
Bo. Z bn historick literatury je znmo, e Arius popral uen o tom, e Je Kristus (kter v rabnskm pojet
nen Mesiem, ale podvodnkem), je stejn podstaty s Bohem Otcem. Arinstv ve 4. stolet zcela pevldlo v
msk i a do doby csae Tehodosia I. Velikho (379-395). Ani potom vak zcela nezaniklo. Rozilo se zejmna
mezi nov obrcenmi germnskmi kmeny. kde petrvalo msty a do 6. a dokonce 7. stolet.
Jin smr kesanstv, kter byl pece jen bli judaistickmu pojet, pedstavovalo nestorinstv. Nestorius, kter
il v 5. stolet, tvrdil, e matka kesanskho Spasitele neporodila Boha, ale pouze lovka Jee, do nho se v
jeho ticeti letech vtlil Kristus-Mesi. Zatm co v ecko-mskm prosted toto uen zskalo jen relativn velmi mlo
stoupenc, rozilo se zato hojn mezi kesanskmi semitskmi Syany. Vlivem rozhodujcch judaistickch kruh v
Persii zaalo bt toto uen v urit me tolerovno, co bylo zdvodovno skutenost, e nestorini jsou vystaveni
strdn v neptelsk msk i. Na rozhodujc vliv syrskch nestorin pi vzniku kornu a vlastn cel klasick
kultury vetn psma jsem poukzal ji v jin souvislosti v lncch o islmu.
S postupujcm rozenm islmu, jeho ideovmi spolutvrci byli v rozhodujc me opt id, se v tehdej
svtov politice (pokud jde o Evropu a pilehl sti Afriky a Asie) vyvinula opt jin situace. Islmu se podailo
zlikvidovat znanou st do t doby kesanskch oblast. Na ovldnut cel Evropy a znien vech kesanskch
monarchi vak jeho sly pece jen nestaily. Bylo nemysliteln, aby pslunci judaismu dvali najevo v regionech
pod vldou kesanskch panovnk nesmiiteln postoj vi kesanstv. Bylo nutno najt i zde modus vivendi. id
120

se snaili proto vystupovat spe jako zprostedkovatel mezi obma svty. Bohat k tomu vyuvali svch
diplomatickch zkuenost, jazykovho nadn, kontaktu se souvrci v celm tehdejm znmm svt a podobn.
Tak se jim podailo nejenom "pet", ale i zachovat si urit vliv (lokln a asov ovem nestejn intensity) na
politiku kesanskch vldc. Nkde se dokonce pokusili o zaloen vlastn dynastie. Nkter teorie hovo o tom, e
proslul zakladatel Smovy e (asi 623-658) byl snad idovsk kupec nebo Syan.
Z djin je znm pklad, e v ele poselstva Karla Velikho ke dvoru bagddskho kalfa Hann al-Rada byl opt
id. K. politickmu vlivu pirozen napomhaly finance, pes to, e katolick Crkev odmtala lichvu. Penze rovn
napomhaly k rozbjen nepm jednoty silnch kesanskch monarchi. Osobn bych spatoval vliv judaismu nap.
na rozpad fransk velmoci po smrti Ludvka Pobonho (zemel 840) na ti sttn celky- na i vchodofranskou
(pozdj Nmecko), zpadofranskou (Francie) a na Lotharingii (Lotrinsko). Dlouholet mraven prce judaismu tak
pinela bezpenj plody ne pli npadn sttn forma judaismu, jak se nkde vytvoila (jako pklad uvdm i
Chazar na Ukrajin a pilehlch oblastech ernomo, kter podlehla ruskmu toku roku 965.
Vvoj ovem nebyl u jednotlivch kesanskch monarchi ani zdaleka pmoar. Zatm co napklad v eskch
zemch se po uritch obdobch pronsledovn v asech kovch vprav dostalo vznamnho uznn idm od
krle Otakara II. Pemyslovce (1253-1278) - znm Privilegium Ottacarianum, ve Francii byli v te dob v horm
postaven za krle Ludvka IX. (1226-1270), kter nechal veejn plit Talmud a z Anglie byli id roku 1290 pln
vypovzeni. Jak znmo, to trvalo a do vldy O. Cromwella v 17. stolet.
Za Jana Lucemburskho byl v echch id chpni jako "majetek krlovsk komory". Za vldy jeho syna Karla
IV. dolo v Praze ke znmmu masakru, ktermu podle dobovch zprv padlo za ob kolem 3.000 id.
O vlivu judaismu na husitsk hnut existuj pomrn poetn, i kdy spe nahodil zmnky. Znm odbornk
Stanislav Segert (nar. 1921, po Srpnu odeel na Zpad), sledoval napklad vlivy hebrejsk punktace na Husovu
reformu eskho pravopisu. Mnoh psn, kter husit zpvali, maj hebrejsk zklad. Souviselo to s vlivem rabn na
krle Vclava IV., kte se snaili preferovat jeho oblbence (milce, jak tehdy kalo) z ni lechty, pop. z
manstva, na kor vysok rodov lechty.
Obecn je mon hodnotit husitsk hnut jako tok judaismu na kesansk kapitl, i kdy z profesionlnho
historickho hlediska jsou vechny dkazy spe "nepm".
Podobn jako u pozdjho kalvinismu je v husitstv - zejmna u kn tborskho smru - npadn draz na Star
zkon v kesanskm pojet. Na tento zajmav aspekt upozoroval ji prof. Peka pi vysvtlovn transmutace
dosavadnch "pokojnch bernk" na "knze krvav". Jednalo se o diskuse v potenm obdob husitstv v letech
1419-1420.
Nahleno ze irho aspektu - husitsk hnut krom vnitropolitickho dopadu mlo i velik mezinrodn vznam.
Zd se, e mj. vrazn napomohlo poslen tureck velmoci a ke konenmu pdu byzantsk e v roce 1453.
Ovlivovn kesanskch monarchi judaismem v obdob renesance a tmatice protestantismu se budeme vnovat
v dalm pokraovn.

III. st
V minul sti jsem nastnil vztah judaismu v obdob od 4. do 16. stolet, to je v dob, kdy se rozplynula nadje na
okamit obnoven idovskho sttu v ele s vlastnm panovnkem. Poukzal jsem rovn na to, jak judaismus
kombinoval "vnj" a "vnitn" taktiku vi monarchim, v nich se oficilnm vyznnm stalo kesanstv. Za prvn
prlom dosud jednotn katolick Evropy jsem oznait husitstv, kter zrove pedstavovalo formu vyvlastnn
znan sti kesanskho kapitlu. Nen nhodn, e prv v husitstv byly jaksi nznaky republiknsk formy
vldy (slavsk snm v roce 1421 pot s dvaceti hejtmany z rznch stav jako s kolektivnm vedenm zem!
Mohli bychom s jistou nadszkou oznait husitsk hnut jako jistou formu zkouky monost. Podle klasickho
modelu Sionskch protokol maj bt kesansk monarchie nahrazeny doasnm republiknskch zzenm, kter
m ovem v konen fzi ustoupit monarchii pod idovskm panovnkem. V tomto svtle tedy pohleme na djinn
vvoj od renesance a do souasnosti.
V pasch vnovanch islmu jsem zdraznil lohu Turecka, kter dodalo muslimm "erstvou krev". Nejvt
spchy osmansk e se datuj od doby, kdy v Evrop zan zhruba renesance. V tto historick period, je je
charakterizovna vedla nkterch kladnch jev pedevm v oblasti kultury, pevldl v kesanskm prosted
praktick materialismus nad gotickm spiritualismem. Zevn byla renesance charakterizovna nvratem ke starm
antickm tradicm. Pipomnm zde v t souvislosti pozoruhodn posteh vznamnho eskho filosofa 1. poloviny
naeho stolet Emanuale Rdla (1873-1942), kter ve sv knize "tcha z filosofie" poukzal na to, e renesance
121

vlastn pouze pejmala z antiky zevn formu. Antice byl duchovn naopak bli stedovk, kontinuln na antiku
navazujc.
Mimo jin meme prv v obdob renesance pozorovat narstajc vliv judaismu. id financovali nejen
panovnky, ale i renesann papesk dvr a stavbu mskho velechrmu sv. Petra. Za to dostali id povolen k
vytitn Talmudu (za papee Lva X. 1513-1521). Nen nhodn, e prv v renesanci vznik proslul ulchan aruch
(Prosten stl). Jeho autor Josef Quaro (Kra) (asi 1488-1577) na tomto dle pracoval po dvacet let. Stejn tak nen
ist nhodn, e prvn vydn vylo v Bentkch roku 1565. Nyn ml judaismus jasn nvod, jak vykldat celou
dosavadn talmudistickou tradici po odstrann nkterch zastaralch pedpis.
Vrame se ke sttoprvnm otzkm v souvislosti s nam tmatem, problematikou monarchie. Nejznmjm
ideologem renesann Itlie, kter se zabval touto otzkou, je Niccolo Machiavelli (1469-1527). Idel sttu odvozuje
z mskch dob. Z rozboru situace udlal reln zvr, e nap. Itlii me sjednotit pouze siln panovnk, kter je
oprvnn pout k zajitn blaha sttu i nsil (znm kniha Machiavelliho "Vlada"). Krom nsil je oprvnn
pouvat i lsti a podvodu. teme-li Machiavelliho, mme dojem, jakoby anticipoval Protokoly sionskch mudrc.
"Politika nem opravdu nic spolenho s morlkou! Vldce, kter se dv vsti morlkou, nen zkuenm politikem
a proto nesed pevn na svm trn. Kdo chce za souasnch neblahch pomr vldnouti, mus se uchliti ke lsti a
pokrytectv. Poctivost a upmnost, tyto velk ctnosti v obyejnm ivot, stvaj se ve svtov politice zkladnmi
chybami, kter poraz jakoukoliv zodpovdnou vldu daleko jistji, ne sebemocnj neptel. Nech zstanou tyto
ctnosti znakem vzneench gojmskch nrod, pro ns se vak nesmj pi naem klidnm dobvn svta za
dnch okolnosti stti vd mylenkou."
(Basilejsk kongres, Sezen I., paragraf 12).
S Machiavellim tak pichzej do svta zsady, kter jakoby byly opsny z jinho ideovho svta, ne ke ktermu
se hlsili (alespo oficiln) kesan. O vlivu judaismu na vznik a rozen reformace lutherskho a zejmna
kalvnskho typu ji byla zmnka v jin souvislosti. Pouze dky pronikn zsad kalvinismu se mohla rozvinout
modern kapitalistick spolenost. Lichva ztratila "punc" nemravnosti. Ns nyn ovem zajm zejmna hledisko
sttoprvn.
Skryt sly v pozad se na uritou dobu spokojily s "menm zlem" v podob absolutistickch monarchi
kesanskho typu proti universalistick vld katolick Crkve. Jenom tak mohl zeslit a vlastn vbec vzniknout
element nacionalismu, "nrodnch" monarchi v Evrop. Dky rozdlen Evropy na katolickou a protestantskou st
(odhldneme-li zatm od pravoslav) se podailo rozbt dosavadn kesansk nboensk kl. Velk pelom v tomto
smru znamenala ticetilet vlka, kdy se katolick Francie pidala z politickch dvod na stranu luthernskho
vdska proti katolickm Habsburkm, panlskm i rakouskm. V katolickch zemch byl nenpadn podporovn
tzv. "gallikanismus" (maximln nezvislost katolick Crkve ve Francii na, papei), zan bt odstraovn
dosavadn absolutn monopol latiny - napklad v diplomacii je nahrazovna francouztinou a pod. V tomto smru je
opt typick, e ticetilet vlka byla posledn velkou vlkou, po n byla mrov smlouva sepsna latinsky (1648).
Absolutistick monarchie byly podporovny zejmna v protestantsk sti Evropy. Nikoli ovem samoeln - a u
vbec ne "na vn asy". Typickm pkladem je zde Anglie, kde byl absolutismus Tudorovc a Stuartovc
nahrazen republikou - a po tomto pechodnm obdob stnovou monarchi "novho typu" bez skuten vkonn moci
panovnka, jak je tomu dodnes. U monarchi s krli protestantskho vyznn bylo toti snaz odbourat "sakrln
nimbus", ne tomu bylo u monarchi katolickch a pravoslavnch. Zejmna vak v pravoslavnm Rusku bylo pro
skryt sly dlouho tm nemon proniknout a smovat politiku sttu pro sebe doucm smrem.
Podstatn ovem byla otzka vyvlastnn kapitlu stvajcch zem. Meme odpovdn vyslovit teorii, e kdyby se
nap. v pravoslavnm Rusku nebo v habsburskm soustt podaila celkov transponace neidovskho kapitlu do
judaistickch rukou bez nutn pedchoz destrukce stvajcch monarchistickch struktur, nebylo by patrn dolo k
odstrann tchto forem monarchi a u vbec ne jejich existence, ale mnohem spe tak k jejich transformaci podle
anglickho "modelu"
Ukzalo se ovem, e tato cesta je navzdory velkmu sil nereln. Otzka likvidac zmnnch monarchi,
posvcench sakrlnm nimbem stalet se starmi kesanskmi lechtickmi rody, se proto stala tm hlavnm
programem zednskch l po roce 1717. Skuten cle byly ovem maskovny i ped "zednskmi masami".
Jenom tak se mohlo stt, e do svch ad zedni zskali tolik pslunk panovnickch rod i nejvy lechty, kte
dostvali formln nejvy stupn zasvcen - ve skutenosti vak o clech, metod a taktice celho hnut znali
pramlo.
Cl likvidace monarchi kesanskho typu (pedevm katolickch) jako relnch nositel moci se vak v plnm
rozsahu podailo uskutenit a za dv st let po vzniku zednsk le (resp. jejich spojen, k nmu dolo v
122

Londn roku 1717 (24. ervna). Velk pozornost zedn byla pochopiteln zamena na Francii, kde se bhem
revolunho obdob po roce 1789 (a zejmna po roce 1792) zdlo, e cl bude brzy splnn. Bhem napoleonskho a
zejmna ponapoleonskho obdob vak dolo k stenmu stupu z posic. Situace byla nhradn vyeena tm, e
zedni pronikli do slueb monarchi. Napklad proslul Klement Vclav Lothar Nepomuk Eusebius Metternich
(1773-1859), kter je povaovn pmo za zosobnn ztrnulho "rakouskho absolutismu" tzv. pedbeznovho
obdob (ped rokem 1848), byl rovn vznamnm pslunkem zednstv. Nedovolil nap. jesuitm po obnoven
jejich du v roce 1814 nvrat do eskch zem (do Prahy se jesuit vrtili a roku 1866). Bylo to pochopiteln.
Tehdy jesuit pedstavovali nebezpenho protivnka zednstv i judaismu obecn. Z hlediska nmi sledovanho
problmu sttoprvnho je zajmav, e mnoz jesuit 17. stolet vystupovali proti absolutn monarchii tzv. "za kadou
cenu" a dovolovali i ozbrojen odpor proti tyranovi. Ke skutenmu odnt znan sti pravomoc kesanskch
panovnk Evropy dochz zejmna v letech 1848-1870. Tehdy byl po roce 1860 odstrann absolutismus v
Rakousku, k podobnmu jevu dolo v Prusku i jinde, Francie roku 1870 vbec ztratila monarchistick charakter.
Jedinou vjimkou z "pravidla" bylo carsk Rusko. Nicmn i po transformaci vtiny monarchi se nepodailo
skrytm silm splnit sv cle na sto procent. - K zniku monarchi, posvcench sakrlnm nimbem, dochz proto a
v obdob konce prvn svtov vlky. Tehdy zanikla monarchie v Rusku (1917), v Rakousku-Uhersku (1918), kter se
navc rozpadlo na nstupnick stty, v Nmecku (listopad 1918), o nco pozdji i v Turecku. Ji ped tm padl krl v
Portugalsku (1910), bylo odstranno csastv v n (na pelomu roku 1911-12).
Po druh svtov vlce pak bylo odstranno monarchistick zzen rovn v Jugoslvii, v Bulharsku, Rumunsku,
Albnii (1947) a v Itlii (1946). Specifickou formu mlo Maarsko, kter bylo sice a do roku 1946 oficiln rovn
monarchi, ale bez krle. Skryt sly (na jejich pokyn vzniklo zejmna eskoslovensko a Rumunsko) toti nedovolily,
aby se na trn vrtil Karel I. (1887-1922).
Zdlo by se tedy, e otzka monarchi skonila definitivn na smetiti djin, a e s krli, princeznami a podobnmi
pojmy se lid rznch nrod budou stkat ji jen v pohdkch a djepise. Takovto vvoj by ovem nebyl zcela v
souladu s cli skrytch sil judaismu. Jak jsem ji uvedl - idelem judaismu nen njak svtov demokracie
republiknsk formy, ale naopak judaistick monarchie. Zd se ovem, e tento jasn vyjden cl je pro vtinu
neidovsk populace tak abstraktn a nepochopiteln, e jeho existenci nejsou schopni nebo ochotni ke sv vlastn
tragdii pipustit.
Podle slov H. Chamberlaina: "Sprvn chpno, sionismus jest zatkem zzen krlovstv Boho, ponvad je to
Palestina, kde m bti zzeno krlovstv Bo, aby vyslalo sv paprsky do celho svta. Jerusalem se stane teprve
tehdy hlavnm mstem svta, spoj-li se zase trn Davidv s chrmem Vnho, aby ji nikdy nebyly od sebe
odloueny. Tento chrm se bude vyvyovati na hoe Sionu a stane se modlitebnou vem nrodm, a celm svtem
bude panovati kne z domu Davidova..." (H. Ghamberlein, "Ce que les Juifs peuve donner humanit", Paris 1934,
str. 13). Obhjcm politickho sionismu, kte tento vrok rdi cituj, zjevn nijak nevad skutenost, e H.
Chamberlein byl duchovnm otcem rasismu germnskho typu.
Nrody je ovem nutno na nkterou pevratnou mylenku zvykat. Nen proto mysliteln, aby monarchie byly
odstranny ve vech sttech a staly se jenom historickm pojmem. Naopak je velmi vhodn ponechat nkter
stnov monarchie, kde ovem panovnci nemaj dnou skutenou moc, a u vbec ne takov monarchie, kter by
byly zaloeny na politickch principech katolicismu. Napklad v souasn Evrop je tvrtina a tetina stt
monarchiemi s pomrn vysokou ivotn materiln rovn. Jsou to konkrtn Spojen krlovstv Velk Britnie a
Sev. Irska, panlsko, Belgie Nizozem, Dnsko, Norsko, vdsko. Zde vude je oficiln hlavou sttu krl. K
ostatnm drobnm monarchim nle Lichtenteinsko, Monako, Lucembursko, Andorra, a zvltn postaven m
Vatikn. Zejmna lidem z bvalho vchodnho bloku je presentovno po tzv. revolucch dve zakzan ovoce podrobnosti ze ivota krlovskch rodin, velijak "tajn" pohledy do jejich soukrom atd. Docela jin je ovem otzka
relnho obnoven monarchistickho zzen v tchto zemch v jejich pedkomunistick podob. Zde vdy skryt sly
zashnou. Dobe to bylo patrn v ppad Ruska nebo zvlt npadn v Rumunsku! Obnova monarchie v podob
idovskho vldce se snad me zdt mnohm tenm absurdn - nen vak o nic vc absurdn, ne pedstava
rozpadu Sovtskho svazu napklad jet ped nkolika roky.
Prvn st serilu o monarchich jsem uvedl cittem z Protokol sionskch mudrc, kter pedstavuje bez
nejmench pochyb kl k politick analyse souasnho dn. Na zvr bych rd uvedl jet jeden charakteristick
ryvek z tho dla:
Jen samovldce me vypracovat jasn a iroce zaloen plny, kter mohou uvst v soulad cel vldn stroj. Z
toho plyne pouen, e nejdleitj vldou je ta, kter je soustedna v rukou jedin zodpovdn osoby! Civilizace
neme existovat bez absolutn moci samovldy, ponvad tato nen zena masami nevdomho lidu, nbr jejich
123

vldcem... Znovu tedy opakuji: Nejdleitj vldou jest ta, kter je soustedna v rukou jedin zodpovdn
osoby...!
(Basilejsk kongres, Sezen I., par. 22)

124