eské a Svtové djiny

ukázka z knihy

22.5.2023

Gebauer Matj
G2
České a Světové dějiny

Obsah
ČESKÉ a SVĚTOVÉ DĚJINY..........................................................................................................2
SLOVO ÚVODEM...............................................................................................................................2
1. POČÁTKY LIDSTVA a DOBA KAMENNÁ..........................................................................................3
Předchůdci lidského rodu.............................................................................................................3
Mezolit – střední doba kamenná..................................................................................................7
Neolit – mladší doba kamenná.....................................................................................................7
Eneolit – pozdní doba kamenná....................................................................................................8
Důležitá data.................................................................................................................................9
Otázky a úkoly...............................................................................................................................9

Stránka 1 z 10
České a Světové dějiny

ČESKÉ a SVĚTOVÉ DĚJINY

SLOVO ÚVODEM
Dějepis na středních odborných školách má své zvláštnosti. Nepatří zde zpravidla k předmětům
profilovým, nýbrž k předmětům, jejichž smyslem je vytvářet širší kulturní a vědomostní zázemí
studentů tak, aby byli schopni orientovat se v minulosti, pochopit ji v souvislostech a vytvořit si
na ni určitý názor. Tomu odpovídá postavení předmětu v učebních plánech i hodinová dotace. Je
proto zřejmé, že učebnice dějepisu pro střední odborné školy musí respektovat dané skutečnosti,
jinak nemůže být ani užitečná, ani úspěšná.

Při práci na této knize jsme vycházeli především z potřeb školské praxe, která již dlouho
požadovala vydání učebnice, jež by dějepisnou látku určenou pro studenty středních odborných
škol obsáhla přehledně, bez zbytečných podrobností a v jednom svazku. Snadný úkol to ale nebyl.
Zásadní problém při vytváření koncepce spočíval v tom, že zaměření středních odborných škol je
velmi pestré a různorodé. Vytvořit učebnici, která by vyhovovala všem, není dost dobře možné.
Rozhodli jsme se proto napsat raději text delší než kratší, aby si každý učitel mohl vybrat okruhy,
na něž klade důraz a jež považuje z hlediska zaměření své školy za důležité.

Ačkoli víme, že se na středních odborných školách zpravidla neučí pravěk a starověk, zařadily
jsme do publikace i stručná pojednání u těchto obdobích, aby si případný zájemce mohl učinit
celistvý obraz u minulosti lidstva. Vycházíme tak vstříc studentům, kteří se po maturitě na tomto
typu škol hlásí na vysoké školy humanitního zaměření. Těžiště výkladu tkví ovšem ve
středověkých a novověkých dějinách, přičemž největší pozornost (téměř 50 % textu) věnujeme
19. a 20. století. Nezaměřili jsem se však pouze na dějiny politické, ale rovněž na dějiny civilizace,
zahrnující proměny duchovní i hmotné kultury včetně životního stylu. Počínaje středověkem jsme
patřičný prostor dopřáli dějinám českým, které v zásadě probíráme se zřetelem k určujícím
dobovým trendům. Faktografickou složku jsme se snažili, pokud možno redukovat, nikoli ale
minimalizovat, poněvadž bez zvládnutí nezbytné faktografie nelze minulost poznat ani u ní
uvažovat.

Na rozdíl od dějepisných učebnic pro gymnázia obsahuje tato kniha pouze základní text bez
rozšiřujících pasáží, „medailonků“ osobností a zajímavostí. Přesto ovšem dosáhla značných
rozměrů, takže záleží pouze na konkrétním učiteli, na které pasáže se zaměří, ke kterým pouze
přihlédne a které vynechá. V tomto směru nehodláme středoškolské učitele nijak omezovat,
naopak předpokládáme jejich tvůrčí přístup. Nedílnou součást učebnice tvoří početné obrázky,
vztahující se ve většině případů k hlavní výkladové linii, kterou však místy rozvíjejí či doplňují, jak
je ostatně patrné z délky jednotlivých popisků. Rozsah učebnice nám nedovolil otisknout ještě
více obrazových materiálů, které by čtenáři názorně přiblížily umění příslušné epochy, její životní
styl i každodennost. Více než tři desítky map a plánů suplují ve skromné míře funkci historického
atlasu. Dějiny se totiž odehrávaly nejen v čase, ale, na což se při výuce leckdy zapomíná, také v
prostoru. Za každou ucelenou kapitolou následuje přehled nejdůležitějších dat a oddíl Otázky
a úkoly, vybízející studenta k hlubšímu pochopení a promýšlení příslušné látky.

Stránka 2 z 10
České a Světové dějiny

Pojmout do jedné knihy světové dějiny včetně české minulosti není jednoduché. Snažili jsme se
postupovat ve výkladu promyšleně a vyváženě. Pokud by se snad někomu zdály „nadbytečné“
třeba podkapitoly věnované takzvanému třetímu světu či období kolonialismu, upozorňujeme jej,
že jde u záměr vedený snahou, aby studenti pochopili historické kořeny nynějších konfliktů. V
novinách i dalších médiích totiž taková vysvětlení z nejrůznějších důvodů často chybějí.

Byli bychom rádi, kdyby studenti nespatřovali v předložené učebnici nutné zlo, s nímž se musí
vyrovnat, ale vnímali ji jako práci, která je chce přesvědčit, že užitečné bývá nejen dějiny poznat,
ale také u nich přemýšlet. Člověk potom lépe porozumí okolnímu světu i sám sobě.

V Praze 19. 6. 2002

Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.

PRAVĚK

1. POČÁTKY LIDSTVA a DOBA KAMENNÁ

Předchůdci lidského rodu

První doklady u existenci prapředků lidstva můžeme nalézt v období přibližně před 35 miliony let.
Tehdy žil v Egyptě asi 6 kilogramů vážící primát zvaný dnes egyptopitékus. Je to nejstarší
spolehlivě známý společný předek člověka a lidoopů. V roce 1924 byly v Africe objeveny
pozůstatky takzvaného australopitéka, náležejícího mezi hominidy (tvory s lidskými znaky).
Australopitékus žil před 3-4 miliony let na rozhraní lesa a stepí. Poměrně četné nálezy
australopitéků pocházejí z oblasti východní (Etiopie, Keňa, Tanzánie) a jižní Afriky. Z této formy
života se asi před 2,5 miliony lety odštěpila linie prvního přímého předchůdce člověka,
nazvaného vědci Homo habilis (člověk zručný). Ten už dokázal vyrábět jednoduché nástroje. Také
jeho kosterní pozůstatky se nalezly v Keni.

Na konci 19. století byly na Jávě objeveny pozůstatky dalšího druhu člověka staré přibližně 2
miliony let. Tohoto tvora nazýváme Homo erectus (člověk vzpřímený). Obdobné nálezy známe z
Afriky, kde člověk vzpřímený původně žil a odkud zřejmě pronikl do Asie a Evropy. Člověk
vzpřímený vyráběl kamenné nástroje. Na českém území byly nalezeny jím užívané předměty v
Přezleticích u Prahy, Praze-Sedlci a na Stránské skále u Brna. Další období vývoje lidstva spadá do
doby před 200 000 lety. Bezprostředním předchůdcem dnešního člověka byl Homo sapiens

Stránka 3 z 10
České a Světové dějiny

(člověk rozumný). Jednou z jeho zaniklých větví byli neandertálci. Lidé této doby už vyráběli
dokonalejší nástroje, pohřbívali své mrtvé a používali oheň.

Před 40 000 lety byl dokončen tělesný vývoj lidstva a nastalo období člověka dnešního typu
zvaného Homo sapiens sapiens. Původně tito lidé žili v oblasti mezi střední Evropou a jihozápadní
Asií, odkud se rozšířili nejen do obou těchto světadílů. ale asi před 25 000 lety pronikli též do
Ameriky a Austrálie.

Stránka 4 z 10
Stránka 5 z 10
České a Světové dějiny

Stránka 6 z 10
Paleolit – starší doba kamenná

Období paleolitu začalo před 3-4 miliony let; dělíme je na nejstarší, starý, střední a mladý
paleolit. Člověk současného typu, který byl z biologického hlediska rovnocenný s nynějšími lidmi,
vystřídal své starší předchůdce v období mladého paleolitu před 40 000 lety. Lidé již dokázali
vyrábět kamenné a kostěné nástroje, které používali k lovu a k opracovávání dřeva, kamene
a kůží. Poněvadž klimatické poměry ve značné části Evropy určovala poslední doba ledová, stal se
základem hospodářství lov velkých zvířat (mamutů, sobů apod.), doplňovaný sběrem jedlých
rostlin, plodů a kořínků. Lidé žili v pevnějších skupinách, většinou se stěhujících za stády zvířat,
a používali artikulovanou řeč. Úkryty nacházeli pod skalními převisy a v jeskyních. V průběhu
doby vznikala i dlouhodobější tábořiště. k světoznámým patří přes 25 000 let staré tábořiště
takzvaných lovců mamutů v jihomoravských Dolních Věstonicích, kde byl nalezen společný hrob
tří jedinců, svědčící u hluboké úctě k zemřelým, a v Předmostí (dnes součást Přerova).

Člověk v období mladého paleolitu zanechal po sobě i významná svědectví. Jeskynní malby ve
španělské Altamiře nebo francouzské jeskyni Lascaux [laskó] neznázorňují jen výjevy z lovu.
Postavy lidí se zvířecími znaky vypovídají též u dávných náboženských představách. Z časů
vzdálených více než 25 000 let jsou doloženy i výrobky z pálené hlíny, vlastně první keramika. k ní
patří též figurky zvířat a žen (takzvaných venuší). Plnily zřejmě magickou (kouzelnou) funkci
a svědčí také u uctívání kultu ženy-matky jako zachovatelky života.

Mezolit – střední doba kamenná

Toto období, které začalo asi 8000 let před naším letopočtem (dále jen př. n. l.), označujeme jako
přechodnou etapu, v jejímž průběhu pozvolna končil kořistnický způsob lidské obživy, spoléhající
na lov zvířat a sběr plodin i rostlin. Tento přechod nebyl ani jednotný, ani rovnoměrný. Ve střední
Evropě splývá s koncem poslední doby ledové a nástupem oteplení, které proměnilo krajinu.
Hluboké lesy se staly domovem zvěře a zatopené oblasti umožňovaly rybolov. Skupiny lidí již
nemusely za obživou putovat, ale postupně se usazovaly a vytvářely vlastní lovecké revíry.
Důležitou zbraní se stal luk a pomocníkem člověka ochočený pes.

Neolit – mladší doba kamenná

Nejvýznamnějším obdobím doby kamenné z hlediska civilizačního vývoje je neolit. V jeho

průběhu lidská společnost poprvé přistoupila k okolní přírodě s cílem ovládnout ji natolik, aby
poskytovala člověku pravidelnou obživu rostlinnou i živočišnou. Lidé se z lovců a sběračů stali
zemědělci. Tato změna neproběhla naráz a nezasáhla ani všechny obývané oblasti. Nejprve (v
10.-9. tisíciletí př. n. l.) se odehrála na Předním východě, později k ní došlo v oblasti Dálného
východu (Čína, Mongolsko) a ve Střední a částečně i Jižní Americe.

Zemědělství spočívalo v přeměně zalesněné krajiny v pole, na nichž se pěstovaly obilniny

a luštěniny, a dále v chovu domestikovaných (zdomácnělých) zvířat, která se v zajetí
rozmnožovala. Byly to kozy, ovce, hovězí dobytek, poměrně řídce i prasata. Zemědělská činnost,

Stránka 7 z 10
České a Světové dějiny

která se stala rozhodujícím zdrojem obživy, vedla k usedlému způsobu života. Lidé si budovali
trvalá sídliště a k výstavbě pevných příbytků používali dřevo, kámen, hlínu a sušené cihly. Z
archeologických nálezů je patrný prudký nárůst používaných nástrojů. Patří mezi ně primitivní
srpy, kamenné mlýnky na obilí a vertikální stavy, na nichž se vyráběly tkaniny. Období neolitu
přineslo i změny ve společnosti. Usedlý způsob života a dostatek obživy umožnil růst počtu
obyvatel. Základem společnosti se staly rodiny, z nichž se skládaly rody.

Všem těmto zásadním změnám ve způsobu života se obvykle říká neolitická revoluce, ačkoli šlo
u dlouhodobý proces. Neolit je prvním obdobím v dějinách, kdy člověk začal cíleně měnit původní
přírodní prostředí v kulturní krajinu.

V 6. tisíciletí př. n. l. pronikl zemědělský způsob obživy do Evropy, kolem roku 5500 př. n. l. se
první zemědělci objevili ve středoevropské oblasti. Etnický původ tehdejších obyvatel není znám.
Proto je rozlišujeme podle charakteristických výrobků nebo způsobu pohřbívání. Do tohoto
období spadá činnost lidu kultury s lineární keramikou (nazvané podle výzdoby nádob rytými
liniemi). k nejvýznamnějším neolitickým nalezištím na českém území náleží Březno u Loun,
Mohelnice u Zábřehu a zejména Bylany u Kutné Hory.

Neolitické vesnice mívaly 6 - 10 domů, které zpravidla obývaly 2 – 3 rodiny. Celkem ve vsi žilo asi
50 dospělých osob. Všichni obyvatelé se účastnili zemědělských prací na společné půdě. Cenné
zprávy u tehdejším životě i u náboženských představách lidí vydávají četné nálezy pohřbů
nespálených těl a předmětů uložených v hrobech. Ty se vyskytují i v žárovém pohřbívání,
objevujícím se u lidu kultury s vypíchanou keramikou, která na našem území vystřídala kulturu
předchozí.

Eneolit – pozdní doba kamenná

Posledním obdobím doby kamenné je eneolit. V této době se v důsledku klimatických podmínek
mnohem rychleji rozvíjela společnost na Předním východě a ve východním Středomoří než v
Evropě. Z těchto vyspělých oblastí se do Evropy postupně šířily nové objevy, vynálezy
a dokonalejší nástroje. Eneolit v Evropě začal asi kolem roku 4200 př. n. l.

Důležitým počinem, který umožnil rychlejší rozvoj lidské společnosti, byl objev nového materiálu
– kovu. Kromě vzácného zlata a stříbra byla z rudy získávána a zpracovávána nejdříve měď.
Zpočátku lidé využívali přírodní měď v podobě plíšků a hrudek, později ji získávali tavbou měděné
rudy. Kámen však i nadále zůstával základním materiálem. Ve snaze získat kvalitní kámen se
začalo na primitivní úrovni rozvíjet hornictví.

V období eneolitu obohatily civilizaci též kolo, usnadňující přepravu, vůz a oradlo tažené
dobytkem. Ten byl zapřahán k vozům a oradlům pomocí jařma, nazývaného též jho. V eneolitu
lidé začali i s ochočováním koní, kteří až do konce 19. století našeho letopočtu plnili
nezastupitelné funkce v dopravě, vojenství i v dalších sférách života.

Stránka 8 z 10
České a Světové dějiny

Rozvoj hospodářství podmínil výrazné rozdíly v civilizační úrovni jednotlivých oblastí. Vývojová
nerovnoměrnost i stále zřetelnější majetková rozrůzněnost vedly k častým konfliktům, jejichž
cílem byly zisk a obohacení jedněch na úkor druhých. Současně rostla úloha mužů v rodině
i společnosti, která se stávala výrazně patriarchální (z latinského pater, což znamená otec),
zatímco dříve, v matriarchátu (z latinského mater – matka), se více uplatňovala autorita ženy.
Objevily se nové typy sídlišť, na Předním východě sídliště městského typu, v evropském prostoru
hradiště. V západní Evropě se zachovaly i kultovní kamenné stavby. Nejznámější jsou ve
francouzském Carnacu [karnaku] a rovněž v anglickém Stonehenge [stounhendž].

V oblasti nynějších českých zemí, nepřetržitě osídlených od neolitických dob, se od 4. tisíciletí př.
n. l. rozvíjely významné eneolitické kultury. Označujeme je podle nálezů keramiky. Patří mezi ně
například lid kultury s nálevkovitými poháry, věnující se zemědělství. Ke kultuře s nálevkovitými
poháry se vztahuje i kultovní objekt odkrytý v obci Makotřasy na Kladensku, jehož tvar a rozměry
souvisejí s užíváním určitého kalendářního systému.

Důležitá data

3-4 miliony let-8000 př. n. l. – období paleolitu

40 000 př. n. l. – člověk dnešního typu

asi 8000 př. n. l. – počátek mezolitu

5. tisíciletí př. n. l. – počátek neolitu ve střední Evropě

4. tisíciletí př. n. l. – počátek eneolitu ve střední Evropě

Otázky a úkoly

1. Rozčleňte na jednotlivé etapy dobu 5. V kterém období začali lidé používat kolo,
kamennou. vůz a oradlo?

2. Charakterizujte vývoj člověka od 6. V kterém období a jakým způsobem začali

australopitéků až po Homo sapiens sapiens. lidé využívat kovy?

3. Jaký způsob obživy převažoval v paleolitu 7. Znáte některá významná archeologická

a mezolitu? naleziště na území České republiky z období
paleolitu, neolitu a eneolitu?
4. Jaký byl význam neolitu v dějinách lidstva
a proč bývá toto období označováno jako 8. Vysvětlete pojmy matriarchát a patriarchát
revoluční?

Stránka 9 z 10