ROBERT FOLEY

Lid ped
lovkem
ARGO 1998
Obsah
Pedmluva ............................................................................11
Podkovn...........................................................................14
1
Otaznky kolem evoluce ......................................................15
2
Pro darwinismus? ..............................................................28
3
Co je lovk? ........................................................................47
4
Kdy se z ns stali lid? .........................................................64
5
Znamenal vvoj lovka pokrok? ........................................96
6
Pro prv Afrika?.............................................................. 122
7
Je vvoj lovka adaptivn? .................................................149
8
Pro je lovk takovou vvojovou raritou?...........................167
9
Pro se lovk vyvinul? ...................................................... 190
10 Zle na tom, e se lovk vyvinul? ...................................213
Poznmky ......................................................................... 234
Bibliografie........................................................................ 241
Rejstk...............................................................................251
Pedmluva
Pedmluva me plnit dv funkce, z nich ani jedna nen zcela poctiv. Za prv umouje
autorovm kolegm, aby se pesvdili, zda jsou uvedeni ve vtu spolupracovnk. Ti a rovnou
pesko na konec. Za druh pedmluva v kostce sdluje, o em kniha pojednv. Mnoha lidem
pipad ivot moc krtk na to, aby ho marnili tenm knih. Pro ty je een nasnad: posta
pest si pedmluvu. eeno ve zkratce, tato kniha se zabv otzkou, pro se vyvinul lidsk rod
a jak jsou dsledky tohoto vvoje. Neoekvejte vak dnou grandizn teorii ani
zjednoduujc vklad o tom, jak se lidstvo odklonilo od vvojov normy. Nedokte se odhalen
dnch hrznch katastrof ani zprvy o objeven podmoskch kontinent i nvtvnk z
vesmru. Tato kniha se zabv otzkou, kam lovka zaadit, a je revolun pouze svm
stanoviskem, e i z obyejnch vvojovch mechanism me vzejt monumentln vsledek.
Podle mho nzoru se lovk vyvjel neoddliteln od kontextu asu a prostoru, v nm se
pravk populace nachzely. To, co se nm pi zptnm pohledu jev jako obrovsk, jednolit
vvojov pln, se ve skutenosti odehrvalo v malm mtku na rznch mstech. U vvoje
lovka jsou dsledky zdnliv v nepomru k pinm. V tto citliv
oblasti lidskho vdn, kter nai fantazii pmo svd k tomu, aby se pdila po
dramatickch, neoekvanch zvratech, romantice, mystice, a kde existuje siln odpor vi
pmoar vdeckosti a zjednoduujcm teorim vvoje, si kladu za cl zdraznit, e odpovdi
nelze hledat ve vesmru i pod moem, ale v kadodennm ivot pravkch populac lidoop ve
stetu se specifickmi problmy jejich spoleenstv a prosted. V knize budu obhajovat nzor, e
je pi studiu vvoje lovka nutno propojit obecn poznatky z oblasti evolun teorie a biologie s
asovmi a mstnmi specifiky vlastnho vvoje. Ani jeden z tchto pstup nen k niemu,
stoj-li sm o sob; vvoj lovka mohou 12
Pedmluva
osvtlit jen dohromady. Tento souborn pstup nm dovol nahlet na lovka a jeho
prosted, ani ztratme ze zetele lidskou jedinenost i se uchlme k zjednoduenm
stanoviskm. Evoluce je rmec, o detaily se postaral Bh.
Kniha, kterou mte ped sebou, pojednv tedy o vvoji lovka, a zdaleka to nen kniha
prvn. V poslednch letech vylo na toto tma mnostv vynikajcch publikac. Jak jsem ji
podotkl, nekladu si za cl soutit se senzanmi dobrodrunmi pbhy lovc fosli a la Indiana
Jones, ale nepodvm ani podrobn vet anatomickch detail. U vbec se vak ped vs
nepokoum pedestt njakou okzalou teorii o tom, jak n velk hrdina -Homo sapiens -
pedbhl vvoj, nebo tvrdit, e se na nj evoluce vbec nevztahuje. Pi psan jsem sledoval v
zsad dva cle. Za prv, poskytnout teni takov mnostv
informac o vvoji lovka, abych dokzal, e jde o sloit proces nvaznch udlost,
kter probh v irm evolunm rmci. A za druh, pojednat o tmatu se zetelem k
nejpalivjm otzkm, jak si v tomto oboru klade odbornk i laik.
Pokusm se tedy v knize nartnout odpovdi na nkolik otzek kolem vvoje lovka.
Vychzm pitom z dosavadnch poznatk na poli evolun teorie i z konkrtnch dkaz
vypovdajcch o tom, co vechno se v prbhu vvoje lovka udlo. Nahlm na tyto otzky z
rznch hl, a pro ty, kdo se rozhodnou neskonit pedmluvou, ale zrove se nechtj
prokousvat celou knihou, mm toto usmrnn: kapitoly 1, 2 a 3 jsou filosofitj povahy,
kapitoly 4, 5, 6 a 7 se zamuj na vvojov procesy a vlivy prosted, o n se opr
evolucionismus a biologie, a kapitoly 8, 9 a 10 jsou vnovny nronjm otzkm ojedinlosti
lidskho rodu, jimi se zabvaj vdy o lovku, tedy problmm inteligence, kultury, lidsk
spolenosti a jazyka. Ve vtu podkovn je obvykl zat u spolupracovnk a skonit u
suovan manelky i manela. Jeliko je m ena kolegyn z oboru, kter vdm za mnoh
podnty, informace, podporu i kritiku, jsem na rozpacch, jak se takovho podkovn zhostit.
Dkuji tedy hned na zatku dr. P. C. Leeov i Pili, a to z celho srdce. Za vm stoj
ona - snad jen sepsat jsem tuto knihu musel sm, ale nememe pece chtt pln vechno.
Akademik trv vtinu ivota v intelektulnch rozhovorech s kolegy, pteli a studenty, debatuje
s nimi o novinkch v oboru, m
jednak pispv k udren vdeck komunity, a jednak si dotv po-Pedmluva 13
hled na pedmt svho vdeckho zjmu. Nelze si tedy vzpomenout na vechny, kte mi
pomohli. erpal jsem z diskus se studenty v seminch, nov podnt mi poskytla i nesml
otzka studenta prvnho ronku. Dleitou inspiraci jsem zskal i na profesorskch poradch pi
projednvn okruh ke zkoukm. Sv dky budu tedy adresovat skupinov: pedevm dkuji
vdeck komunit z oboru biologie primt a vvoje lovka, pedevm z universit v Cambridgi,
Londn, Liverpoolu, Durhamu a St. Andrews a z Prodovdnho muzea. Tuto komunitu tvo
zk okruh vdc, kter spojuje boj o zskn kadoronho chudikho grantu na vzkum vvoje
lovka. Hlavn ale je, e si vichni vzjemn vypomhme - pispv to k rozmanitosti a naden
pro vc, a vytv se tak prosted, v nm se d pracovat a se kterm se d potat. Za druh bych
chtl podkovat svm kolegm v Cambridgi, zejmna tmu vdc ze Spolku pro vzkum
biologickho vvoje lovka. Dle pak profesorm a studentm, s nimi jsem v poslednch pti
letech spolupracoval a kte mi vytveli velmi pjemn pracovn prosted a podncovali m k
novm nhledm a metodm. Vedouc vzkumn pracovnci by mli umt velet tmu, ale j si
pipadm sp jako zdrhav vojn, kterho postavili do ela armdy. A za tet bych rd
podkoval Cambridgesk universit a Krlovsk koleji za poskytnutou podporu, nejen finann.
A nakonec nkolik jmen za vechny: Louise Humphreyov dkuji za peten prvn verze knihy a
pnosn koment, Maggii Bellattiov
za pomoc s tabulkami a grafy. Vedoucmu katedry Nicku Mascie-Taylorovi za trplivost a
solidaritu. Zvltn dky dlum Mart Lahrov, kter se mnou roky diskutovala o vech
aspektech vvoje lidskho druhu a snaila se usmrovat nkter m zbsilej vvody. Ml bych
t podkovat svm dtem, Hughovi a Conradovi, e mi odpout
naden pro vvoj lovka, kdy kad normln lovk v, e mnohem zajmavj jsou
dinosaui. Robert Foley Cambridge,
srpen 1995
Podkovn
Autor a vydavatel dkuj vem ne uvedenm za povolen petiskovat jejich tabulky a
fotografie. Str. 23: Frontispis z publikace Charles Darwin a jeho svt od J. Huxleyho a H.
Kettlewella. Thames and Hudson, 1975, s laskavm svolenm Hulton Picture Company. Str. 24:
Fotografie J. Readera, Science Photo Library. Str. 25: Opice a lidoopi od Alana Heatwolea.
Gallery Books. Fotografie Erwina a Peggy Bauerovch. Str. 29: Opi lovk od R. Cairda.
Boxtree, 1994. S laskavm svolenm Bridgeman Art Library/Bible Society, Londn. Str. 32:
Vodn
lidoop, fakta - nebo fikce? od M. Roedeho a kol. Souvenir Press, 1991.
Str. 58: Vvoj primt od Glenna Conroye, W. W. Norton & Co. Str. 106: M. M. Lahr a
R. A. Foley: Evolun antropologie, 1994. Str. 129: Opi lovk od R. Cairda, Boxtree, 1994.
Str. 143: Pevzato od C. Stringera a C. Gamblea: Hledn neandertlc. Thames & Hudson, 1993.
____________ 1__________
Otaznky kolem evoluce
Vdeck kontrarevoluce
Nejpozoruhodnji revoluc v djinch vdy je revoluce darwinistick. Traduje se, e kdy
v roce 1859 publikoval Charles Darwin knihu 0 pvodu druh, rozpoutala se bouliv, avak
bleskov bitva mezi vdou a nboenstvm. Nad biblickm stvoenm svta triumfovala evoluce a
v miku se stala ortodoxnm nzorem. Filosofov, teologo v, vdci a naprost vtina
vzdlanch lid do t doby vila v nemn nou povahu stvoen svta, v nedlouhou historii lidstva
zenou Bo
vl a v to, e svt existuje ve vesmru vlun pro lovka. Proti to muto nzoru
pedestela vda jin, avantgardn nzor, podle nho
je lovk jen jednm z ivoinch druh a svt je promnlivm sle dem zmn a
soupeen. Kdy T. H. Huxley zvtzil ve sporu s oxford skm arcibiskupem, jako by mu zasadil
rnu z milosti. Podle toho, jak se na vc dvme, meme tento meznk oznait buto za konec
civilizanho sil nboenstv i zhroucen zpadnho kesanstv
vbec, nebo za konen vtzstv rozumu nad stedovkmi povra mi, za vyvrcholen
osvcenstv.
Ve skutenosti vak bylo vechno pln jinak. Revoluce to toti
nebyla ani rychl, ani konen. V mnoha ohledech nen uzavena dodnes. Vtzstv
evolucionismu bylo pouhou iluz, kter pramenila z mylnho pedpokladu, e tu jde pedevm o
stet zavedenho nboenstv s modernm vdeckm mylenm. Tento stet vak zdaleka nebyl
jdrem on bitvy, byl jen jednou z nesetnch arvtek. Jedinm nebo nejvtm neptelem
darwinismu nebyla crkev; odprc bylo mnohem vc. Mylenka vvoje jakoto prodnho
vbru otsla i nkolika racionlnmi stanovisky. Zpochybnila pedpokldanou vlunost
lovka a jeho vydlenost z ostatn ivoin e a otevela zcela novou perspektivu k nahlen
na iv organismy i prosted. Poslila existujc pojet historie lidstva jakoto progresivnho
smo- 16
Otaznky kolem evoluce
vn, avak zrove otevela monost nazrat na svt jako na msto, kter postrd smr i
smysl. Darwinismus pedstavoval zcela nov
pohled na lovka, pohled redukcionistick, kter prosazoval nemilosrdn zjednoduujc
empirick pozorovn a experiment na kor komplexnho i filosofickho pojet lovka.1
Jinmi slovy, darwinismus urazil skoro kadho. Opozice se proti nmu zvedla na vech
frontch - v politice ho levice osoovala z biologickho i genetickho determinismu, pravice
zase z podkopvn
tradinch hodnot spolenosti, inteligence mu vytkala pehnan
zjednoduen pohled na lovka a snahu zredukovat sloit sociln
proces na pouh vsledek pudovho, sobeckho chovn jednotlivc. Nkte povaovali
za potupn, srovnv-li nkdo lovka se zvaty, jinm vadilo, e darwinismus postrd
intelektuln hloubku vtiny filosofickch smr. Nsledkem toho se dvact stolet nese v
duchu tok na darwinismus, a jak podotkl John Maynard Smith2, novinov titulky typu Darwin
se mlil" se t dlouhodob oblib. I dnes jsou reakce na Darwinovo uen a problm evoluce
rznorod; pohybuj se od kritiky pes lhostejnost a nedvru a po nadenou obhajobu.
Nedvra a kritika pichz z rznch stran, zejmna vak z fundamentalistickch kdel vtiny
nboenstv. Prvky fanatismu nejjasnji vysvtaj z rznch pokus v USA omezit vuku
evolucionismu, dt tomuto uen nlepku pesvden" i nepodloen teorie" a stejn as ve
vuce vnovat vdeckmu vkladu biblickho stvoen svta.3 Tito fundamentalistit kritikov
jsou ddici duchovnch pedstavitel 19. stolet, nebo ortodoxn kesansk teologie doznala za
poslednch sto let velkch zmn, z nich mnoh
prv proto, aby uvedla v soulad tradin kesansk uen s evolucionismem. Tyto
zmny v crkvi vedly k tomu, e se nyn zkoum spe otzka pravdivosti doslovnho znn
Bible, ne e by se zpochybovalo kesansk uen jako celek. Navzdory pevn, a mnohdy i
bujen fundamentalistickch stanovisek nepedstavuje kritika ze strany nboenstv hlavn proud
opozice proti tradinmu darwinismu. Ke vzniku mylenek, je jsou s evolucionismem v rozporu,
pisplo rovn rozen sociologickch teori a kulturnho relativismu. Sociologie nebere
evolun
a darwinistick uen v vahu proto, e je povauje za nepodstatn, a to je snad jet
kodlivj ne aktivn opozice nboenskch fundamentalist. Otaznky kolem evoluce
17
Odpor ze strany sociolog m mnoho dvod. Ten hlavn je historick. Prvn pokusy ze
strany myslitel jako nap. Herberta Spencera aplikovat darwinismus na lovka, a zvlt na
procesy v lidsk spolenosti, byly toti zcestn a z vdeckho hlediska nevhodn, nebo
z nich vyplvaly naprosto nepijateln zvry.4 Abychom uvedli pklad,
sociologov-darwinist kladli nejvt draz na spoleensk
a etnick skupiny, kter povaovali za jednotky, jejich prostednictvm se evoluce
uskuteuje, a tm dali vzniknout mylence, e darwinovsk boj o peit se odehrv mezi
jednotlivmi skupinami lid. A odtud u nen daleko k teorii rasov nadazenosti. Mimoto ran
evolucionismus chpal pojem rasy v kontextu zjednoduen pojat
ddinosti a genetiky, take teorie evolucionismu zaala bt spojovna tak s nvrhy
selektivnho odchovu, eugeniky a purifikace jednotlivch ras i lidsk rasy jako takov. Krom
toho dajn vztah mezi evolunm procesem a pokrokem postavil do kivho svtla rozmanitost
lidstva.5
To ve pedstavuje naprostou antitezi k vtin sociologickho mylen. Pevn st
souasnch pohled na lovka, jeho chovn, kolektivn identitu a msto ve svt, se odvozuje
od sociln teorie, a mnohem dleitj ne evolucionist byli pro vvoj vech sociologickch
nzor 20. stolet myslitel jako Weber, Durkheim, LviStrauss nebo Leach.6 Vysvtlenm
tohoto stavu me alespo sten
bt fakt, e jdrem sociologickho studia je chovn jednotlivce jakoto sousti njak
skupiny a jeho skupinov identita; jde tedy o pohled pedevm kolektivistick. Jednotlivec se
me se spolenost
vypodat po svm, ale i forma individualistickho chovn vychz
ze zakotven individua v okolnm svt. To je v rozporu s mnoha nzory evolucionismu,
kter kladou vt draz na osobn prospch, soupeen mezi jednotlivci i skupinami, a na
uspodn lidsk spolenosti se dvaj redukcionisticky. Mimoto je evoluce asto spojovna s
ideou pokroku - nzor, e zmny, k nim v prod i ve spolenosti dochz, smuj k uritmu
cli. Pokrok se me uskuteovat prostednictvm ady mechanism a jeho mru lze vnmat i
urovat velice rzn. Nco me bt hodn nebo mlo pokroil, jednoduch
i sloit, primitivn i vyspl, a tak dle, ale mylenka pokroku je od evolun teorie
neodmysliteln. Toto pojet oste odmt a vyvrac
mnoho pedstavitel sociologickch discipln, ale zejmna antropolog. V plnu lidsk
rozmanitosti nehraje dnou roli asov faktor. 18
Otaznky kolem evoluce
Variace lze lpe pochopit prostednictvm rozmanitosti spoleenskch funkc i nahodil
povahy kultury, a srovnvn lidskho chovn a spolenost je m dl vc kritizovno. V
obecnj rovin sociologov a antropologov dle argumentuj, e jeliko je lovk tvor v zsad
spoleensk, mlo by se jeho chovn hodnotit prv v rmci socilnch proces a mechanism.
Ponvad se sociln" nazr asto jako protiklad biologickho", vdy o lovku biologick
faktory a mechanismy pi studiu lidskho chovn, rozmanitosti a uspodn spolenosti masov
zavrhuj. S tmto pstupem se setkme na mnoha rovnch: od odmtn genetiky, ddinosti a
vrozench lidskch vlastnost, a po oputn teorie o pevaujcm vlivu prosted
na lovka.
Mra opoutn evolucionistickho mylen se ned podceovat. Vtin sociolog a
filosof dvactho stolet stailo jen strun odkvnout, e evoluce se pravdpodobn
uskutenila. U lovka vak dolo k pekroen rubikonu od biologickho ke spoleenskmu, od
chovn ke kultue a od determinismu k svobodn vli, a tak se jim zd evolun pstup pro
studium lidsk dimenze lovka pinejmenm neadekvtn, ne-li dokonce nebezpen. Snad
nejvce pekvapiv, ba ohromujc je pitom na tomto intelektulnm ovzdu skutenost, e se to
vechno stalo tak dvno. Darwinovi jet ani nezaschla malta na nhrobku ve Westminsterskm
opatstv, a u se zvedla proti evolunmu mylen vlna odporu.7 Zahjil ji na pelomu stolet
americk antropolog Franz Boas, kter
dokazoval, e lidsk kultura nesouvis s rasou, a tak kulturn zmna nezvis na
biologickch i evolunch faktorech. Mylenky Boase a jeho souasnk, nap. Malinowskho,
do dvactch a tictch let postupn vytlaily evolun pstup na okraj. Namsto nj byl
vlivnmi postavami modern antropologie, jako byl Evans-Pritchard i Fortes, nastolen princip
nadasov a kulturn povahy lidsk existence, kter se stal v tomto oboru dominantnm. Kdy se
k tomu pid ds spojen s nktermi takzvan evolunmi mylenkami na konci druh svtov
vlky, meme konstatovat, e do roku 1950 byla evolun
antropologie v podstat mrtv.8
Je dleit si uvdomit, ped jak dlouhou dobou k tomu dolo. Evolun teorie byla
zavrena v ase, kdy se sami biologov teprve seznamovali s jejmi principy, kdy nebyla jet
zcela pochopena otzka ddinosti a kdy se mechanismus prodnho vbru jevil logicky
Otaznky kolem evoluce
19
pochyben. Vezmeme-li v vahu, jak rozarovn psobil darwinismus mezi biology,
nen pli pekvapujc, e k nmu byli tak kritit
i antropologov a sociologov. Nicmn za ta lta, je od t doby uplynula, se dky
novm poznatkm svt biologie a evolucionismu zmnil k nepoznn; pesto vak mnoho
antropologickch vvod
neustle vychz z tchto starch omyl. Od as Boasovch dolo k revolunmu
rozvoji genetiky pouitm metod pidruench discipln - matematiky, statistiky, teorie
pravdpodobnosti, byla objevena struktura DNA a postupn rozkdovna jej sloit struktura,
evolun teorie dkladn pehodnocena a zasazena, do irho biologickho rmce, v nm m
sv msto ivotn prosted, vvoj i chovn. Evolun teorie, je byla v prvn polovin tohoto
stolet zavrena, byla pln jin ne evolucionismus, kter se objevil v druh pli stolet, co si
vak mlokdo uvdomuje.
Mohlo by se zdt, e nashromdn novch poznatk situaci zmn, ale ta se v posledn
dob dle zkomplikovala tm, e do sporu vstoupily nov faktory: kulturn relativismus a
dekonstruktivismus. Podle mnoha souasnch myslitel nikdy neexistovalo a nebude existovat
objektivn poznn, pouze lovkem stvoen svt slov a text. Lidskou zkuenost, vetn
poznn", lze zprostedkovat jenom pomoc jazykovho svta mylen a komunikace. Svt, v
nm ijeme, tedy nen nim jinm ne vplodem naich smysl, a zejmna jazyka, jm svou
zkuenost popisujeme. Nelze rozetnout kruh, spojujc
lidsk svt a to, jak tento svt provme. Krajn stoupenci tohoto uen tvrd, e
neexistuje nic ne moe slov; ti umrnnj pipoutj, e relita" existuje, ale nememe ji
objektivn" zachytit. Dnen
nadbytek rznch kulturnch pedstav a systm tuto zdnlivou neexistenci relnho,
svbytnho svta jet umocuje, a tak bv evolun biologie redukovna jen na jeden ze
zpsob vidn svta. Evolucionismus se ve svtle tohoto paradigmatu jev pouze jako dal z
text, kter nem vt vhu ne ty ostatn. Snaha vtpovat autoritu, podloenou vdeckmi
dkazy, bv navc spojovna s nktermi zavedenmi mocenskmi principy - zejmna
nadvldou mu, kapitalistickm zzenm a zpadn anglo-americkou civilizac
(na poad nezle). Ve svt naprostho relativismu je evolucionismus nutn
redukovn pouze na jeden z mt o stvoen svta, snad jen e se mu obas pisoud vsadn
postaven z toho dvodu, e na mtus o stvoen je nezvykle materialistick a souvis spe 20
Otaznky kolem evoluce
s tritm neli chrmem. A stejn jako ostatn texty ho lze donekonena dekdovat,
ovem pod podmnkou, e ho nebude nikdo brt vn, tedy jakoto reln vklad svta.
Je tk vst s 'takovouto kritikou innou polemiku, ani poukeme na adu pomrn
jednoznanch dkaz, je existenci evoluce potvrzuj, ani pihldneme k faktu, e se tk
biologickho ivota jakoto celku a nevztahuje se jen na lidi a jejich jazykov svt a e existuj
dkazy o mylnosti nzoru, e jazyk je spjat pouze s lidskou kulturou.9 Odpovd na tyto nmitky
by patrn bylo, e to jsou jen dal
z textov zamench pokus nadazovat evolucionismus ostatnm systmm vdn.
Dekonstrukce nen vzna empirickmi poznatky, a me tedy mt vdycky posledn slovo,
avak zde slovo nesta. Existuje jet dal proud polemiky s darwinismem, a ten probh
uvnit biologie sam. Otzkou tohoto sporu nen, zda se evoluce uskutenila, ale pro se
uskutenila prv v tto podob, a ne v jin. V tomto smyslu se jedn o ryze odborn spor, avak
zasahuje i do sfry filosofitj. Darwinismus je naen v podstat opt z tho zloinu: je to
uen pli jednoduch. Star kritika se sousteovala pevn na mechanismy ddinosti, je
Darwin vlastn neznal. Darwin neml jet k dispozici genetick uen Gregora Mendela, a jeho
pedstavy o tom, jak potomek dd vlastnosti svch pedk, byly dosti mlhav a kus. Klovou
otzkou bylo, zda se biologick znaky dd
v nezedn a nerozdlen form, a penej se tak z generace na generaci ve sv
pvodn podob, nepozmnny psobenm reproduknch mechanism, i jestli se spojenm dvou
pohlav tyto rysy namchaj, a nastv tak jejich neustl slvn a tpen. Vsledkem tohoto
sporu bylo asi padestilet dilema, je nabdlo darwinistm nezvidnhodnou volbu: na jednu
stranu, pokud je ddinost zaloena na men rodiovskch vlastnost, dochz k jejich
postupnmu rozmlovn a ztrt veho novho, a tm pdem nedochz k dnm zmnm,
nebo tzv. nov, adaptivn zmny budou pohlceny v setrvanm petrvvn existujcch forem.
Vbru nejvhodnjch znak a vvoji vbec by tedy stla v cest nepekonateln pekka. Na
druhou stranu, pokud (jak se u dnes v) by nedochzelo k men rys, ale k jejich penen z
obou rodi na dti v nepozmnn
form, dochzelo by - prostednictvm mutac - ne k postupnm, adaptivnm evolunm
zmnm, ale k nahodilmu vvoji ve skocch. I takov T. H. Huxley, Darwinv souputnk,
prohlsil, e prodn
Otaznky kolem evoluce
21
vbr k objasnn evoluce nesta, a jak bylo u mnohokrt napsno, v nslednch
vydnch Pvodu druh jsou Darwinova vlastn stanoviska postupn neutralizovna.10
Rozvoj takzvanho neodarwinismu ili modern evolun syntzy ve 30. a 40. letech tyto
nmitky ve znan me odstranil, nebo dokzal, jak se stkov ddin mechanismus poj s
populan strukturou, a tm i s adaptac.11 Pesto vak byly uvnit biologie vzneseny nmitky
nov. Objevily se dva proudy kritiky, kad z jedn strany evolunho spektra. Z takzvanho
makro" konce se ozvaly hlasy paleontolog, nap. S. J. Goulda nebo Nilese Eldredge12, kte
tvrdili, e evoluce nebyla pozvolnm procesem, nbr probhala v nrazech a skocch (princip
peruovan rovnovhy, spovajc v dlouhch obdobch stagnace a krtkch, nrazovch
obdobch zmn), z eho
podle nich vyplv, e tradin nauka neodarwinismu nedoke vysvtlit danou strukturu
v jej celistvosti. Podle jejich nzoru tedy existuj dal mechanismy, a evoluce, kter nen ani
zdaleka jednotn
a jednoduch, sestv z cel hierarchie rznch mechanism od t
nejni rovn - genu i genomu - pes jednotlivce a jejich populace a k celm druhm,
a dokonce ekologickm spoleenstvm.13
Na opan stran spektra zpochybnili psobnost prodnho vbru vdci zabvajc se
ivmi organismy na molekulrn rovni. Sloitost a vyhrannost sloen zkladnch molekul
podle nich vede k tomu, e tyto molekuly maj vlastn mechanismy zmn - nap. princip
molekulrn energie Gabriela Dovera14, kde k podncen vvojov
zmny v organismu vede de facto spe sloen a fyzikln prosted
zkladn molekuly ne prosted, v nm se nachz cel organismus i jedinec. A navc,
u sama kla genetickho materilu - tch 30 000 000 jednotek, je se nachzej uvnit lidskho
genomu -a zjevn nevyuit vtiny tohoto genetickho materilu vedl nkter
dal vdce k nzoru, e se v genetickm systmu vyskytuje a moc stojat vody a
setrvanosti, ne aby bylo mono povaovat evoluci za hladk, dobe sehran adaptivn systm,
za jak ho vydv teorie prodnho vbru. Okamit ns napadne, e kritika z obou tchto pl
je jen odbornou verz nmitek vn domny biologie: klasick evolun teorie se jev jako pli
zjednoduujc, redukcionistick a nebere dostaten
v potaz, e vvojov proces ovlivuj tak vy celky ne pouh geny. ivot je sloit a
lidsk existence se vzpr naemu chpn, a proto 22
Otaznky kolem evoluce
tu pece neme jt o jen tak ledajak proces. Odborn a vnitrooborov kritika se od
kritiky vnj odkln snad v tom, e prakticky vichni biologov pipoutj, e evoluce probh
a m velk vznam, e pro vvoj ivota jsou dleit i historick aspekty a e zjevn nahodilost a
nevyzpytatelnost vvojovho procesu nepedstavuje dn
vnji problm.
Dra setba darwinismu
Z tohoto donekonena se obnovujcho proudu kritiky by se mohlo zdt, e darwinismu je
ve vd odzvonno. Problm nen v tom, e by evolun teorie nebyla obecn uznvna, ale v
tom, e od doby, kdy Darwin zformuloval jej principy, ubhlo u tm sto padest let, a snad
tedy nepekvapuje, e nm v pvodnm znn nepipad pijateln a byla nahrazena
propracovanj i komplexnj teori nebo teoriemi. To je urit nzor mnoha autorit, nzor
dosti rozen i ve vdeck a populrn naun literatue, jejm pedstavitelem je ji
zmnn Gould, snad nejznmj z dnench evolunch biolog. Gould umonil pstup
k vzruujc evolun biologii nejirm vrstvm tenstva, ale m zrove znan podl i na
snen Darwinovy teorie na rove politikou zavnjc ideologie a pavdy.15 Ze sv pozice
evolunho obrazoborce vytyil novou vrouku, jaksi politicky sprvn" darwinismus. Tato
nov evolun teorie pln pipout, e evoluce probh, avak zdrazuje, e nejde o vvoj
dopedu. Pevn druh je spe vsledkem nahodilho vvoje. Nov struktury se objevuj
prost proto, aby se objevily. Zkladn kmen darwinovskho uen - peit jedince, aby se mohl
dky njak adaptivn vhod
dl rozmnoovat, a tud evoluce adaptovanho" svta - zde pln
miz. Serizn evolun biologie devatenctho stolet, v n lo o konkurenceschopnost
jedinc, je s klidem nahrazena evolun loteri
konce stolet dvactho. Na vvoji lovka nen nic k vysvtlovn, nebo ve je otzkou
bu nhody, nebo proces probhajcch na tak vysok rovni, e se vbec nevztahuj na
malichernosti, jako je podoba lidskho rodu. Avak navzdory tomu vemu se darwinismus chov
jako vytrval
plevel. Pokad u je zdnliv vymcen, ale dve nebo pozdji se objev znovu. Snad
jet vce se podob dram zubm v Jsonov
hle-

Otaznky kolem evoluce
23
dn zlatho rouna, kter se pi kadm novm vzejit rozrostou. V tomto stolet zastvaj
jedni nzor, e v evolun biologii dochz k postupnmu vytlaovn ortodoxnho darwinismu,
druz jsou pesvdeni o tom, e naopak pozvolna triumfuje v jednom oboru


24
Otaznky kolem evoluce
za druhm. Kad desetilet m svho novho konvertitu. Ve 30. letech to byla populan
genetika16, ve 40. a 50. letech systematick
prodovda17. V 60. a 70. letech si osvojily darwinistick evolun
pstup ekologie a etologie18 a v letech 80. a 90. pronikla darwinistick
perspektiva do molekulrn biologie19 a evolun psychologie20, a sporadicky t
dokonce do antropologie21.
Tento obrat m mnoho dvod. Nejdleitj bylo jednak zprhlednn logiky
darwinovsk teorie (viz dle, str. 38) v klasickch dlech, jako je napklad Pirozen vbr a
adaptace G. C. Williamse22
jednak m dl elegantnj a pesnj demonstrace toho, jak darwinismus funguje a do
kterch oblast zasahuje. Nov pokusy a vzkum v ternu pinesly mnoho konkrtnch poznatk
o tom, jak ij a um- Foslie jsou hlavnm pmm zdrojem informac o historii vvoje
jednotlivch druh. Na obrzku vidme foslii ranho zstupce rodu Homo z Keni, sestavenou z
velkho mnostv lomk.


Otaznky kolem evoluce
25
raj zvata, tud se u na evoluci nepohl jako na cosi, co se udlo v minulosti, ale jako
na nepetrit proces probhajc dodnes. Svou roli sehrlo i narstajc mnostv nov nalezench
fosli a rozvoj novch vzkumnch metod, kter umouj lpe se seznmit s ivotem v
minulosti. S rozvojem molekulrn biologie se dle objevily dkazy, e darwinovsk svt
soupeen a spoluprce pokrauje v neztenen me i pod povrchem organismu. Seteno a
podtreno, darwinismus m dnes vt platnost ne kdy pedtm. Darwinovy ratolesti jsou ivy a
zdrvy a jeho teorie se t pln sle. Darwinovsk

Z ijcch ivoich je lovku pbuzensky nejbli impanz. Spolen
pvod me bt uitenm zdrojem informac o tom, jak vypadal posledn
spolen pedek, kter il podle odhad piblin ped pti miliny let. 26
Otaznky kolem evoluce
revoluce dosud neodeznla proto, e ji nelze redukovat na pouh spor mezi nboenstvm
a vdou, poetickm znnm Bible a nesrozumitelnmi latinskmi jmny ivoich i svobodnou
vl a biologickm determinismem.
Nikde se darwinismus neuplatuje tolik jako pi studiu lovka a jeho vvojovho
ddictv. Na toto tma se popsaly stohy papru a existuje u ada zavedench tradic. Nkter
publikace pojednvaj
o vvoji lovka jako o dobrodrustv objevovn zkamenl minulosti, dobrodrustv
opeden hrdinskmi iny jak naich pedk, tak samotnch antropolog. Tyto knihy se hem
fosliemi a prapodivnmi jmny dvno zaniklch tvor podobnch lovku. Existuj t
knihy, je na vvoj lovka pohlej prizmatem nyn ijcch zstupc ivoin e.
Tento pstup pedstavuje Desmond Morris ve sv
knize Nah opice23, ale v poslednch letech se objevila ada studi zaloench na
rozshlejm a dlouhodobjm detailnm studiu ivota opic, kter dokazuj, jak zk vztahy poj
lovka s jeho pbuznmi druhy. Zmnn publikace nm asto zjev, jak potencil se ve
zvatech skrv, a pak se naslepo vydaj nap lidskou prehistori. Vyskytuje se samozejm
tak mnostv knih, kter lze charakterizovat jako krajn vyinut. Ty obvykle hlsaj nco na ten
zpsob, e nai planetu osdlili nvtvnci z vesmru a v cel zleitosti sehrl vznamnou roli
sex.24
Mezi tmito jednotlivmi proudy je patrn jist dichotomie. Jedna tradice se sousteuje
na detailn popis nekonenho mnostv fosli, kter naznauj, kudy se zmny ubraly, ale chyb
j schopnost interpretovat i chpat, co mohlo k tmto zmnm vst. A na druh
stran se mnoho vdc zamuje na obecnj srovnvn lovka a zvat a na rozlin
etzce pin a nsledk, je mohly zpsobit promnu opice v lovka, ale nevnuj dostatenou
pozornost detailm, kter demonstruj, kdy a kde k tomuto aktu dolo. Je to jako mt sirku bez
krttka, nebo naopak krttko bez sirky. stednm tmatem tto knihy je prv tento aspekt
asov a mstn. To, pro tu dnes lid jsou, souvis s bezpotem rznch udlost
v minulosti. Budu zde obhajovat nzor, e minulost si nelze jen tak pedstavit nebo
vymyslet, ani ji zrekonstruovat na zklad posteh
ze svta dnenho. Stejn tak ale nen mon, aby o minulosti vypovdaly pouze kosti, je
jsou domnou paleontolog. K sprvnmu vkladu je nutno zasadit foslie do irho rmce
vvojovch proces - Otaznky kolem evoluce
27
jinmi slovy, do mechaniky darwinovsk evolun biologie. Pokusm se tedy ob tmata
slouit: konkrtn evolun minulost se vemi jejmi dkazy - nebo ty vypovdaj o kritickm
mst a ase - propojm s irm rmcem evolun biologie, kter umouje interpretovat, pro se
vci sbhly tak, jak se sbhly.
Tomuto kolu jsem tak poddil charakter sv knihy. Vtina lid
se o vvoj lovka zajm proto, e se chce dozvdt odpovdi na otzky tkajc se
dnenho lovka, lidsk povahy a historie lidstva; nehledaj odpovdi na specifick otzky
odbornj povahy. Biologie a paleontologie vak svou vdeckou povahou uritou dvku
odbornch znalost vyaduj. Vystavl jsem tedy tuto knihu pomoc otzek, kter podle m
napadaj lovka, jen se zajm o problematiku lidskho rodu. V kad z nsledujcch kapitol se
pokusm ukzat, jak se k odpovdm na tyto otzky stav rzn vdn obory, a pouku tak na to,
e tyto odpovdi maj krom odbornho rozmru i rozmr jin. Potebujeme zkrtka jak vdeck
fakta, tak irok koncepn rmec, jm je prv evolun uen. Darwinv odkaz
Rmcem k zodpovzen danch otzek mi budou ti z nejproduktivnjch nsledk
darwinovsk revoluce - ti z Darwinovch vdeckch ratolest, je peily vechny kritick toky
vesms neptelskho svta. Jsou to: skutenost, e otzka Pro zrovna lid?" podlh
dky evolun teorii vdeckmu studiu, dle skutenost, e nejsilnjm mechanismem,
kterm si vysvtlujeme vvojov zmny, zstv
i nadle princip prodnho vbru, a konen fakt, e nejlepm klem ke svtu, kter u
dvno neexistuje, ale jeho ddici jsme my, lid, zstv odhalen tajemstv fosli - lid ped
lovkem. __________ 2 ________
Pro darwinismus?
Lid jako vdeck problm
O evolun teorii se asto hovo v tom smyslu, e jde o nahrazen jednoho vkladu - i
mtu nebo pbhu, zle na hlu pohledu - vkladem jinm. Pro vtinu Evropan,
vychovanch v idovsko-kesansk tradici, byl tmto vkladem pbh Genesis - svt stvoil
Bh, stejn jako Adama a Evu, prvnho mue a enu. Tato kosmologie vykldala jak lidskou
pirozenost, tak vztah lidstva k prod. V mtech o stvoen svta asto nachzme urit shodn,
universln prvky, avak celkov mezi nimi panuje obrovsk rznorodost, kter odr
rozmanitost kulturnch pedstav a praktik. Napklad amazont
Barobov v, e lovka stvoila anakonda, kter plula proti proudu eky a cestou na
rznch mstech na behu vyzvrtila jednotliv
kmeny.1
Nzor, e darwinismus je jen dalm z tchto mt, se me v mnoha ohledech jevit jako
logick. Zvltn popularit se t hlavn dnes, v kontextu modernch teori, podle nich je
veker vdn v podstat jen textem nebo pbhem. V uritm smyslu jim lze dt za pravdu;
evolun kosmologie zpadn vdy slou v mnoha ohledech stejnm elm jako tradin
mytologie. Evolun teorie stav lovka do uritho kontextu, a mnohm tak poskytuje
platformu pro popis a chpn povahy lidstva. Misha Landau2 prokzal, e ada interpretac
vvoje lidstva vykazuje stejnou strukturu jako klasick mty i pohdky. Nechyb v nich hrdina,
boj, kouzeln dar a konen vtzstv. V pbhu vvoje lovka je hrdina zpotku zaostal, ije
v tmch (tj. je to lidoop). Bojuje se vm protivenstvm (zanikne les a hrdinn hominid se mus
probjet vyprahlou savanou). Pak je obdarovn darem, kter mu pome vystoupit z temnot na
svtlo (tmto darem me bt vzpmen chze po dvou, rzn nstroje, inteligence, e - zale
na tom, emu dvte pednost i pro co mte



Na urit rovni funguje evolun teorie jako dal z mt o pvodu svta a lovka, m
vak i dal aspekty.
30
Pro darwinismus?
dkazy). A pak slav vtzstv (stane se lovkem dnenho typu a ozdob se vavnovm
vncem civilizace). Tato paralela mezi tradinmi a vdeckmi mty je vce ne zejm. Evolun
kosmologie navc asto nahrv mnohm nevdeckm, etickm a metafyzickm nzorm, kter
se v souasn zpadn kultue vyskytuj. Ty sahaj od pesvden, e cel lidstvo je
bezvznamn (vdy lovk je jen nepatrnou tekou v nekonenm trvn obrovskho vesmru),
a po nzory, e lid jsou vrozenmi sexisty, rasisty, tvory agresivnmi nebo monogamnmi.
Evolun teorie ve spojen s genetikou me toti upevovat v lidech nzor, e lidstvo m
nemnnou podstatu. Ne e se neustle a donekonena formovalo vlivem prosted, v nm se
vyvjelo, ale e u je zkrtka takov - m svou lidskou pirozenost, s drazem na slovo
pirozenost".
Mnohm se tedy zd, e nen radno vznam evolucionismu zbyten zdrazovat. Vdy
co se zmnilo? Jenom se jeden pbh nahradil druhm, ke vemu jet napsanm podle stejnho
mustru a se stejnm elem. Nco se vak pece jen zmnilo. To, e souasn evolun
modely mohou psobit jako nov mtus o stvoen svta, by ns nemlo vst k mylnmu
pesvden, e u tu nen nic navc a e evolun vklad svta nezasahuje dl ne ostatn mty a
neoperuje zrove
i jinmi zpsoby. A v tomto ohleduje Darwinv odkaz nejzvanj, nebo za prv uinil
z otzek kolem existence lidstva problm odborn - oproti dvjmu ryze filosofickmu - a za
druh vylenil problm pvodu lovka ze sfry vry a aplikoval na nj vdeck metody bdn.
Ve spisech O pvodu druh a O pvodu lovka nepoloil Charles Darwin jen zklady
dalmu z mt o stvoen lidstva, ale uinil nco mnohem vznamnjho: nastnil fungovn
mechanismu, jeho prostednictvm mohlo lidstvo vzniknout, ani k tomu bylo poteba zsahu
shry. Tmto mechanismem je prodn vbr a vztahuje se jak na lidi, tak teba na myi. lovk
podle nj nen vsledkem njakho vjimenho stvoitelskho aktu; je pouhou soust kontinua
vvojovch zmn. Vda tak prostednictvm evolun teorie rozila svj zbr a do oblasti
zkladn filosofick otzky pro existuje lovk?
Darwinismus a evolun teorie nepodvaj na tuto otzku automatickou odpov, ani
neuinily konec iracionlnm spekulacm. Dokzaly vak vytvoit nov rmec, uvnit nho se d
tato odpov hledat. Tento rmec je v zsad prodovdn a materialistick. lovk Pro
darwinismus?
31
1
vznikl a vyvinul se do dnen podoby nikoli dky njakmu peduren i vymu
zmru, ale vlivem interakce konkrtnch rodovch vtv i vvojovch lini s novmi seleknmi
tlaky. Darwinovm odkazem je zcela nov zpsob kladen otzek tkajcch se lidstva a jeho
msta na Zemi i ve vesmru. Darwinismus samozejm neuinil ptr filosofickm, historickm
i nboenskm spekulacm o lidskm rodu a jeho mst ve svt. V nkolika ppadech dokonce
dopomohl vzniku pln novho nru svtskho vyprvn, velice voln zaloenho na
evolucionismu, ale i na vysvtlench naprosto neevolunch. Msto aby evolun biologie zila
prostor vem spekulacm, umonila vznik rznch smylenek, hcch fantazi. Nkter z nich
jsou vslovn antidarwinovsk, vychzejc ze stanoviska, e za na
rozvinutost neme stt tak nahodil mechanismus, jakm je prodn vbr. Oblbenm
nikovm vchodem z omezen oboru biologie je hypotza, e vechno je dlo nvtvnk z
vesmru. Van Daniken, autor knihy Kory boh3, si vydlal znan jmn teori, e zatmco
produktem evoluce byli jen jacsi bdilov, tu pravou civilizaci na Zemi zaloili a kosmonauti z
ciz planety. I pes znan irok mantinely darwinismu buj spekulace o pvodu lovka i v jeho
rmci. Elaine Morganov4 se zaslouila o popularizaci teorie, e lid, akoli ve skutenosti
povstali z primt ijcch na stromech, jsou vsledkem vodnho stdia evoluce. A snad jet
podivuhodnj je nzor, e lovk je produktem men ras - nahodilm vsledkem sken
impanze s orangutanem.5
Vechny tyto vmysly o historii lidskho rodu sice s evolucionismem vzdlen souvis,
ale maj s hlavnm proudem evolun biologie spolenho asi tolik, co kreslen krlk Bugs s
opravdovm krlkem. Vyjaduj nicmn obecnj odezvu na Darwinovu teorii z ad vdeckch
i nevdeckch kruh. Pesto vak Darwinv odkaz, vvoj prostednictvm prodnho vbru,
zstv stejn mocnm nstrojem, jakm byl v dob svho vzniku. Teorie vvoje
prostednictvm prodnho vbru tedy v zsad in toto: pevd rozshl filosofick
a metafyzick vahy v stroh, pmoar a nkdy nudn vdeck fakta. Otzka Kde se tu
vzal lovk?" se nespokoj s povechnou odpovd, ale vyaduje odpov, kter by specificky
vymezila msto a as. Otzka Co je na lovku jedinenho?" ns mus zavst na pole
komparativnho studia anatomie a chovn jedinc i skupin. Serizn pojman evolucionismus
nemus nai fantazii svazovat, ale vyaduje,



Pro darwinismus?
33
aby tato fantazie byla ukznn a brala v potaz vsledky pokus a pimenost danch
mechanism. To neznamen, e se odpovdi budou zskvat snadno nebo e budou masov
uznvny. Pokud je na vysvtlench pvodu lidstva nco prozaicky prostho, co nai fantazii
neuspokojuje, pak je to sama podstata modern evolun teorie. Ale na zkladn, prost a
pmoar otzky mohou pece existovat i ohromujc, sloit a elegantn odpovdi. Vda -
kladen prostch otzek
Peter Medawar kdysi definoval vdu jako zkapalniteln umn.6 Akoli tento vrok
prozrazuje, e jeho pvodce m co do inn s chemi (lpe eeno s biochemi), dotk se i
samho jdra vci - vdeck
metody toti spovaj v kladen zkapalnitelnch", zodpovditelnch otzek. V knize
Douglase Adamse Autostopem po galaxii sestrojili lid vkonn pota, kter jim ml dt
odpov na otzku o smyslu
ivota, vesmru a vekerenstva". Krom toho, e to trvalo celou vnost, jim pota
odpovdl tak nesrozumiteln, e jedinm efektem bylo zamstnn jet vce filosof, kte nad
odpovd dumali. Problm tkvl v tom, e tito vdci svou otzkou poruili Medwarovo pravidlo -
ptali se na nezodpovditeln. Na rozdl od jinch hjemstv
poznn funguje vda nejlpe, pt-li se na zodpovditeln kousky problmovch okruh
a neba-li megalomansky po zodpovzen velkch otzek z jedn vody naisto. Problmy by se
mly eit, by by toto een znamenalo jen pr dalch krk k vzdlenmu cli. Chce-li znt
nkdo smysl ivota, vesmru a vekerenstva, nesm si pokldat otzky takto megalomansky. Ve
vd je poznn rozlenno; dv se dohromady kousek po kousku. Jednotliv kousky poznn
se mohou samy o sob jevit jako nesrozumiteln, ale slo-li se v celek, potom smysl
dvaj. Namsto iroce rozpjatho oblouku hypotz tu mme solidn pevnou stavbu. Postrd sice
lesk a okzalost siluet, ale zato pek cel vky.
Jak tato exkurse do taj vdy souvis s naimi otaznky kolem vvoje lovka? eeno
jednodue, zatmco vechny kultury a spolenosti se ptaj po vzniku lidstva, vraznm rysem
evolunho pstupu je absence grandiznch otzek tohoto typu; jsou nahrazeny nkdy a
obsesivnm studiem jednotlivch detail. Napklad Darwi- 34
Pro darwinismus?
nv spis O pvodu lovka je mistrovskm soupisem zdnliv nepodstatnch malikost.
te-li dnes nkdo nkterou z nedvno vydanch knih o vvoji lovka, patrn ho zasko
podrobn anatomick popis rznch fosli. Pipad mu, e mezi tmito anatomickmi poznatky
a tm, co lidi opravdu zajm, tedy otzka Kde se tu vzal lovk?", se rozvr a smn hlubok
propast. Ale prv v tom tkv podstata vdeckho zkoumn lidstva a jeho msta ve svt prody.
Pokud chceme odpovdt na otzky, je jsme si poloili na zatku knihy, musme zvolit prv
tento pstup. I kdy tm asi nepotme ty, kdo tou po exotickm ten i lutn metafyzickch
zhad, pravou vymoenost darwinismu je peveden nezodpovditelnch otzek na otzky
rozumn skromn, na n lze odpovd' hledat a najt. Otzky vzniku lidstva a nsledn i povahy
lidstva nejsou otzkami filosofickmi, ale exaktnmi. Nam kolem je najt zpsob, jak studovat
jednotliv odborn detaily a neztratit pitom ze zetele ir
okruh otzek, na n chce vda odpovdt v dalch kolech. Cesta k tomuto cli nevede
jen pes zaznamenvn archeologickch dkaz o ivot primt, ale i pes jejich zasazovn
do irho teoretickho rmce. Jak otzky si tedy lze klst? Vzhledem k tomu, co ji bylo eeno,
se samozejm nememe ptt zpsobem Pro existuje lovk?"; ptali-li bychom se takto
obecn, dn odpovdi bychom se nedobrali. Rozshl otzky se mus rozlenit na men,
zvldnuteln celky. A se nahromad odpovdi na tyto dl otzky, dozvme se, jak to s nam
vvojem skuten bylo, a nsledn budeme moci dokumentovat, v em spov lidskost". Proto
v tto knize zazn napklad otzka
Kdy se z ns stali lid?". Jakkoli tato otzka bud dojem, e se bude zabvat vhradn
mapovnm archeologickch nlez, nepjde jen o odborn datovn objevench fosli, ale i o
to, jakmi kritrii vbec lovka definovat. Odpov na tuto otzku nm zrove pome lpe si
vyloit lidsk dvnovk i to, co z nj vyplv pro dnen lidstvo; je toti rozdl, zda lidstvo
vzniklo ped miliny, statisci i pouhmi tisci lety. Abychom si vak mohli tuto zdnliv
jednoduchou otzku poloit, musme nejprve stanovit, co lidskost" charaktrizuje. Schopnost
ei? Kultura? Chze po dvou? Inteligence? Vroba nstroj?
Jin z etnch vlastnost? Opt, rozlome-li si tento kol na men
sti, budeme moci pochopit funkci kad z uvedench vlastnost
jednotliv, posoudit, zda se vyskytuje jet jinde v ivoin i, a za-Pro darwinismus?
35
myslet se nad tm, pro se vyvinula. Pro maj napklad lid velk
mozek? K odpovdi na tuto otzku musme zjistit, jak velk mozek maj ostatn savci,
ptci, jak vhody skt a pro nen vce rozen. Tento vdeck pstup je redukcionistick;
pokou se vysvtlovat jevy prostednictvm jejich jednotlivch sloek i entit a pistupuje k nim
s minimlnmi hypotzami. Redukcionismus bv stavn proti pstupu holistickmu, kter na
jevy pohl globln, zkoum je v jejich celistvosti. Ob metody maj sv vhody i nevhody.
Redukcionismu se asto vytk, e mu unik podstata vztah mezi jednotlivmi stmi celku.
Kdy budeme chtt napklad porozumt fungovn spalovacho motoru, nebude nm nic platn,
budeme-li studovat karburtor a ventily oddlen. Motor je motorem pouze tehdy, pracuje-li jako
celek. V tomto smyslu je nm pi zkoumn
komplexnch jev vce platn pstup holistick. Ale v praxi je asto velmi sloit
studovat vci vcelku. Jednotliv procesy a mechanismy teba pohyb ventil - se v celkovm
lomozu lehko ztrat. K vtin
poznatk, kter za cel lta vdci nashromdili, se dolo redukcionistickou metodou
potvrzovn hypotz. Takovto pstup vyaduje minimum hypotz a skt pinejmenm tu
nadji, e uvidme, jak do sebe jednotliv komponenty zapadaj. Napklad u vvoje lovka je
nejhor monou hypotzou ta, e vechny zmnn aspekty - chze po dvou, velk mozek,
kultura, e - se objevily ve stejnou dobu a projevily se vdy stejnm zpsobem. Pohlme-li na
tyto komponenty oddlen, objevme mon alespo to, jak se tyto charakteristiky hominid a
lovka vyvjely a jak se tito tvorov zformovali do sv konen podoby. Evolucionistick vda
Nen pochopiteln dvodu, pro bychom si otzku Pro zrovna lid?" nemohli klst v
rznch kontextech, a je vce ne pravdpodobn, e tomu tak vdycky bude. Intelektuln ivot
by sktal velice mlo vzruen, kdyby se vci daly dlat pouze jednm zpsobem. Tato kniha je
vak ve svch otzkch a odpovdch omezena rmcem evolucionismu. Nelze-li argumentovat
tm, e je evolucionismus jedin
sprvn zpsob pohledu na vc, lze alespo ci, e je to jedin zpsob, kter nm
pome dobrat se odpovd na otzky, je podlhaj
36
Pro darwinismus?
empirickmu vzkumu. Co se te lovka, m evolun teorie jist
vsadn postaven v tom, e ho nestuduje oddlen, ale pojm ho jako soust cel
ivoin e. A v tom je sla (ale i skal) evolun
biologie, kter se sna zaadit lovka do jednoho rmce s ostatnmi ivoinmi druhy.
Vsadn postaven evolun teorie vyvr z mnoha zdroj. Pedevm jsou zde hmatateln
fosiln dkazy o tom, e iv svt nikdy nebyl nehybn, ale proel pevratnmi zmnami ve
skladb organism a jejich ekosystm, i zmnami uvnit taxonomickch skupin, je
v rznch dobch existovaly. Podvme-li se na geologick nlezy, nepesvd ns sice o
plin dynamice vvoje, ale nepopirateln
svd o tom, e bhem dlouhch asovch obdob dochzelo k nepetritm zmnm. Z
naeho pohledu meme konstatovat, e tu lovk nebyl odjakiva a po vtinu trvn existence
ivota na Zemi (tj. 99,99999 % vekerho asu) se nae planeta bez druhu Homo sapi-ens i
jakhokoli pbuznho druhu bez problmu obela. Evolucionismus je rmcem k pochopen toho,
jak se ze svta bez lid stal svt, v nm lovk vznikl a dl se spn rozvjel. Fosiln dkazy
navc tm, e nm pedstavuj obrovskou rznorodost ivch forem v prbhu vk, poskytuj
monost srovnn: meme dky nim posoudit, co pinesli lid z biologickho hlediska novho, a
tedy pro se vyvinuli tam, kde se vyvinuli, a tehdy, kdy se vyvinuli. Za druh, veker iv hmota
obsahuje stejn chemick materil a je vystavna na te zdvojen molekule deoxyribonukleov
kyseliny (DNA). To je dkazem jednoty ivch organism, toho, e jednotliv
formy ivota maj spolen pvod. Tebae je dnes dostaten znmm faktem, e
vechny rostliny a ivoichov, jednobunn i mnohobunn, maj tent genetick kd,
neustle ns to zar. Flexibilita tto molekuly je pmo zzran, ale jet senzanj je to, e je
dalm dkazem evoluce i mechanismu, jeho prostednictvm se uskuteuje, tedy ddinosti.
Geny jsou vlastn prostednkem penosu informac (pi vzniku novho organismu) z jedn
generace na druhou. Pesnost penosovch mechanism struktury DNA zajiuje petrvvn
ivch forem a zachovn jejich podoby, zatmco obasn
odchylky od tto normy dvaj vzniknout novinkm, je jsou nezbytnmi komponenty pi
vzniku novho druhu. A snad nejdleitj skutenost je, e evoluce nen jen procesem i
udlost, je probhla v ase, ale i vsledkem fungujcho mecha-Pro darwinismus?
37
nismu, kter tyto zmny produkuje. Lid se asto myln domnvaj, e Darwinovm
nejvtm pnosem bylo objeven evoluce. Darwin vak evoluci neobjevil. Mylenky
evolucionismu, a dokonce dkazy evoluce byly dobe znmy u zatkem devatenctho stolet i
dve.7
Prost pojet svta a jeho biologickch systm jakoto neho nestlho a promnlivho
je toti nasnad a je to pojet pitaliv. Problmem nebylo to, zda k evoluci dochz, ale
prostednictvm jakho mechanismu se tak dje. Prv to zajmalo biology a geology, kte
byli Darwinovmi pedchdci a vrstevnky. Zvaovalo se mnoho rznch mechanism,
vetn nejznmj alterativy darwinismu, tzv. lamarckismu.
Lamarck byl biologem, a k zvru, e evoluce existuje, doel z podobnch dvod jako
Darwin. Podle Lamarcka se organismy promuj, protoe maj ke zmnm vrozen popud, dan
potebou sebezdokonalovn. To, co jedinec za svho ivota zsk nebo se nau, pispje k jeho
peit a penese se i na dal generaci. Jde o koncepci ddinosti zskanch vlastnost. Avak tato
koncepce jako evolun
mechanismus neuspla, nebo brzy zaalo bt zejm, e neexistuje mechanismus, kter
by tyto nov informace mohl penet. Jet problematitjm se ukzalo to, kolik by si toho
takov jedinec za ivota osvojil. Mnoh ze zskanch atribut by mu jist byly ku prospchu,
napklad zrunost nebo rozum, ale bylo by i hodn takovch, kter
se za prospn daj oznait jen tko. Kdy je lovk star, vypadvaj mu zuby nebo
dostane artrzu, rakovinu i jinou z degenerativnch nemoc st. Znamen to, e potomek
takovho jedince by vechny tyto rysy zskal tak? Jinmi slovy, neexistoval tu dn
tdc mechanismus, ani dn skuten zprostedkovatel ddinosti.8
Nejvt Darwinovou zsluhou bylo uren takovho mechanismu, jej nazval prodnm
(pirozenm) vbrem. Stejn jako v Lamarckov teorii je i zde vyuita mylenka ddn, s
modifikacemi zaloenmi na njakm prostedku, dky nmu vlastnosti zvyuj
pravdpodobnost peit . Darwin vak dodal klov komponent - reprodukn
spch neboli poet peivch potomk - a nepipisoval dnou roli ddn zskanch
vlastnost. (Nutno dodat, e pod tlakem soudob
kritiky, pramenc z toho, e Darwin neznal jet pesnou povahu ddinosti, stval se s
kadm dalm vydnm sv knihy vtm lamarekistou.)9 Tento mechanismus pesvdil vdce
z nov se rodc- 38
Pro darwinismus?
ho oboru evolun biologie, ale stal se z nj i nesmrn mocn nstroj k mapovn nejen
celho obrovskho vvojovho plnu za dlouh
asov obdob, nbr i k podrobnmu studiu chovn a adaptace ivoich v menm
mtku. Akoliv se dnen evolun biologie znan li od t, kter vzkvtala koncem
devatenctho a zatkem dvactho stolet a kter se zabvala pevn vznikem anatomickch
struktur, jejich vztahy, vysplost a popisem, stav dosud na zkladnm darwinovskm principu
prodnho vbru, a je snad pvodnmu Darwinovu zmru dokonce bli ne vtina
biologickho mylen v mezidob. Na darwinovskou evoluci se vak sneslo mnoho kritiky. asto
se o n napklad tvrd, e nen oviteln. Tento nzor, zastvan mimo jin i Karlem
Popperem10, vyvolal u dalch vdc dojem, e by se mli k evolun teorii stavt nedviv, i
dokonce s opovrenm. Argumentuj nsledovn: evoluce je historickou udlost. Dolo k n
v hlubok minulosti, a nebylo ji tedy mono pmo pozorovat. A bez pmho pozorovn
nelze evoluci nijak ovit. Je to jist zvan problm, ale ovitelnost evoluce nespov v
paleontologickch nlezech. Na evoluci lze pohlet ze dvou strnek, a jak uvidme dle, je mezi
nimi zsadn rozdl. Evoluce znamen toti jak vvojov proces v ase, tak i specifick
mechanismus, kter tento vvoj zpsobuje. Tento mechanismus se ovit d, a tak se asto
ovuje; nen tedy dvod prohlaovat celou teorii za neovitelnou. To, e evolun biologie mus
cht necht bt i vdou historickou, je urit jist omezen, ale toto omezen m teba i
astronomie a kosmologie. Nikdo pece pmo nepozoroval formovn hvzd a planet, natopak
vznik Slunen soustavy a celho vesmru, a pesto mohou vdci tyto udlosti studovat a
jednotliv vdeck teorie ovovat. Druh ast kritika namen proti vdeckmu statutu
evolun
biologie je ta, e se tento obor dajn zakld na tautologii - pokud evoluce znamen
peit nejsilnjch jedinc, pak kdo jin by ml pet, ne ti nejsilnj, a kdo jin je nejsilnj,
ne ti peiv. Je asi ponkud neastn, e se slogan, jen ml za kol v kostce piblit celou
sloitou propracovanou teorii, stal tm jedinm, co z tto teorie nakonec velo v obecnou
znmost. Pokud tento slogan stoj sm o sob, m jist tautologick vyznn, nebo opomj
pesnou logiku darwinovsk formulace, kter nestav peiv" a siln" do pm zvislosti,
nebo je alespo probr v uritm kontextu. Teorie prodn-Pro darwinismus?
39
ho vbru se d v praxi empiricky ovit; je vypracovna na zklad
cel ady konkrtnch pozorovn.
Prodn vbr znamen jednodue diferenn reprodukn spch, tj. mme-li dnu
populaci rozmnoujcch se organism a za pedpokladu, e jednotlivci v tto populaci budou mt
rozdln poet potomk, rozum se prodnm vbrem mechanismus, kter uruje odlin pomr
reprodukce a peit. Tento mechanismus je jdrem evolun teorie. V jistm smyslu tento stpek
cel evolun teorie obstar to nejdleitj - td jednotlivce v kad generaci, m uruje smr
vvojovch zmn. Takovto mechanismus by musela mt kad
evolun teorie, a prv v jeho jednoduchosti je jeho sla. Avak v tto zjednoduen
podob je pouze planm tvrzenm. Aby mohl prodn vbr fungovat, mus bt splnny jist
podmnky. Prvn podmnkou je to, e organismy se mus reprodukovat. Bez reprodukce by
musela s kadou zaniklou generac zat cel hra nanovo. Tak se to mon dlo v potench
fzch existence ivch forem, kdy replikujc se molekuly nebyly tak zdatn, ale i tam se
uplatoval prodn vbr, nebo zvtzila vdy ta nejzdatnji se replikujc molekula. Druhou
podmnkou je existence njakho modu ddinosti, tj. potomek by se ml podobat vce svm
rodim ne zbytku populace. Zde se ocitme na poli genetiky, kter se v dob, kdy Darwin psal
spis 0 pvodu druh, rozumlo ze vech aspekt nejmn, a prv zde mla koeny vtina
vhrad k jeho uen. Pokud se toti informace, kter uruje vlastnosti rodie, pen na potomka,
potom se v kad
dal generaci astji projev ty rysy, kter zvyuj anci na peit a re produkn
potencil rodi, v zvislosti na potu potomk. Pokud by dn modus ddinosti neexistoval,
vhodn vlastnosti rodi by se v kad generaci prost ztratily. Neprobhla by dn vvojov
zmna. Prv kvli nesplnn tto podmnky je lamarkismus jakto evolun teorie
nefunkn.
Za tet mus bt uvnit populace variabilita. Pokud jsou splnny pouze prvn dv
podmnky, pokud je kad jedinec v populaci fenotypicky a geneticky identick, neme prodn
vbr probhat. Protoe jsou vichni jedinci stejn, nebude fungovat diferenn peit kad
generace bude toton s tou pedchoz. Prv proto se sm Darwin tolik zabval problmem
variace a vnoval tomuto tmatu
i prvn dv kapitoly spisu O pvodu druh: Variace pi domestika- 40
Pro darwinismus?
ci" a Variace v prod". Byl to tak vlastn jeden z hlavnch dkaz
proti teorii stvoen nemnnch typ: jestlie Bh stvoil urit poet typ rostlin a
ivoich, pak pokud to pln nezkazil (i nezkazila , nebo i s touto alternativou je nutno
potat), nen dvodu, aby se nadle mnily. Darwin nesmrn shodlouze dokazuje, e i to
nejnepatrnj stvoen vykazuje njakou variaci. A konen posledn podmnkou, kter snad
nejvce souvis s vlastnmi Darwinovmi mylenkami, je soupeen, boj o ivot. Pedstavte si
svt, v nm by byly splnny vechny ve nartnut podmnky. I kdyby vak zdroje, z nich by
veker populace ila, byly nevyerpateln, neprobhala by diferenn reprodukce. Kad jedinec
by ml libovoln poet potomk, a z generace na generaci by se nepenela dn zmna,
probhala by jen nepetrit a nekonen expanze rodu. Takovto svt samozejm neexistuje.
Nen ani teoreticky mon, nebo i as je zdroj (as plodit potomky, atd.), a tak dokud existuje
as, je tu alespo njak omezen. V praxi jsou samozejm omezen
veker zdroje: energie, voda, toit, potenciln partnei, atd. Na nepomr mezi
potencilnm rstem zdroj a potencilnm rstem populace poprv upozornil demograf
osmnctho stolet Malthus. Darwin tuto ideu vyuil ke zformulovn hlavn podmnky k tomu,
aby mohl probhat prodn vbr. Pokud jsou zdroje omezeny, nemohou pet vichni jedinci a z
peivch se mohou dle reprodukovat jen nkte. Dojde-li ke splnn podmnek reprodukce,
variace a ddinosti, pak ti jedinci, kte jsou lpe pizpsobeni k zskvn zdroj nezbytnch k
peit a reprodukci, budou mt vce potomk, a tito potomci budou zase nositeli tch vlastnost
svch rodi, je jim tuto konkurenceschopnost zajistily. Takov jsou tedy podmnky k
uskutenn prodnho vbru. Byly odvozeny nezvisle na sob a kadou z nich lze snadno
empiricky ovit. Reprodukci organism lze sledovat, ddin mechanismy jsou zpracovny,
problm vskytu variac je pomrn dobe etablovan
a omezenost svtovch zdroj je obecn uznvanou pravdou. Pohlme-li na teorii
prodnho vbru tmto prizmatem, zjiujeme, e nejene zdaleka nen neoviteln, ale je
vlastn logicky nevyhnuteln a odvozuje se z nkolika prostch poznatk. Pokud uveden
podmnky nastanou, dochz i k vvoji, evoluci. Bude uiten, rozlime-li zde evoluci a
prodn vbr. Prodn vbr je mechanismus zmny, zvisl na jistch podmnkch. Evoluce


Pro darwinismus?
41
je vsledkem tchto podmnek, a mn-li se tyto podmnky, mn se i evolun vzorce.
Fakt, e se podmnky mn, vysvtluje i obrovskou rznorodost forem ivota i evolun struktury
sam. Nkter z podmnek - zejmna soupeen - se mn vce ne ostatn. Napklad genetick
systm je spolen vem organismm a v jeho fungovn jsou jen nkter odchylky, vtinou v
zvislosti na tom, zda organismus m i nem pohlavn rozmnoovac soustavu. Genetick
systmy vlastn nejsou jen podmnkou evoluce, ale i jejm velkm omezenm. Struktura
ddinosti vyskytujc se u vech ivch organism - Mendelv systm - znamen, e ddinost
se tk vlun rodi a jejich potomk. V pirozench podmnkch nelze penst genetickou
informaci i vlastnosti na nikoho jinho ne na potomky. Pokud by nco takovho bylo mon,
probhala by evoluce pln jinak a asi mnohem chaotitjm zpsobem. Tak tomu vlastn je u
kulturn zmny kulturn informace se mohou penet z kohokoli na kohokoli. Dsledkem toho
je, e kulturn evoluce" je mnohem sloitjm proce- Komponenty modern evolun teorie.
Centrum teorie tvo prodn vbr neboli diferenn reprodukn spch. Ostatn komponenty
funguj buto jako podmnky nezbytn pro to, aby se mohl prodn vbr uskutenit, i jako jeho
omezen nebo dsledky.
42
Pro darwinismus?
sem ne evoluce biologick. Ale ns zde bude zajmat zejmna ta druh.
Krom evoluce - zmn nastvajcch v ase - m prodn vbr jet
dal dsledek. Tm je adaptace, pizpsobivost. V nejjednodum smyslu slova je to
schopnost organismu adaptovat se na prosted. Jedinec je dobe adaptovn, pizpsobil-li se
svmu prosted. Adaptace je dsledkem prodnho vbru, nebo prv jedinci, kte jsou lpe
adaptovan na sv prosted, po sob zanechaj vce potomk, a jsou-li splnny dal z podmnek,
pak bude za as na sv prosted
adaptovna cel populace. Ale bez zkladnho principu prodnho vbru nen dvodu
oekvat dobe adaptovan rostliny a ivoichy. Na zklad adaptace meme tak zkoumat rysy
kterhokoli z ivoich a ptt se, pro se u nho vyvinuly. Nyn u vidme, jak se d ona
veliksk otzka - Pro je na svt lovk?" - rozkouskovat na adu mench podotzek: Pro
chod lovk po dvou?", Pro m vt
mozek?" A tak dle. Prodn vbr a princip adaptace nm umouje rozezat lovka na
kousky a ponoit se do problmu, pro se vyvinul prv takhle.
Zabval jsem se zde povahou evoluce ponkud detailn. Pro? Jednak proto, e navzdory
sv jednoduchosti, i mon prv kvli n, zstv evolun teorie tak asto nepochopena, a
povaoval jsem proto za dobr si jej zkladn principy zopakovat. Za dal, tebae je evoluce
asto hlavnm pedmtem bdn, v praxi evolun biology nejvce zajmaj mnc se podmnky
a omezen. Evolun analza. nespov jen v prostm mapovn zmn v ase, ale sna se i
zasadit tyto zmny do rmce omezen a podmnek biologickho svta. A to je hlavnm elem
tto knihy: demonstrovat, jak se d porozumt struktue lidskho vvoje prostednictvm
archeologickch nlez
a charakteristik souasnho lovka i jinch ivoich, pohlme-li na n prizmatem
zkladnch princip evolun biologie. Lid ped lovkem
Odhldneme-li od konkrtnho mechanismu, d se evoluce nejjednodum zpsobem
vyjdit jako zmna probhajc v ase. Tato definice nm umouje pedstavit si svt, v nm
jet neili lid
(a archeologick nlezy nm tento svt dokumentuj). Avak za ped-Pro darwinismus?
43
pokladu, e vvojov proces probh kontinuln, museli na Zemi ped lovkem t
njac podobn tvorov, a ped nimi stvoen jet
trochu odlinj, a tak bychom mohli pokraovat dle, a bychom se dostali a k
prvopotenmu bahnu. Kontinuita veho ivho je nezbytnm prvkem evolunho mylen a je
jednou z Darwinovch mylenek, kter mly nejir dopad. Kontinuita ivch forem je dleit
skutenost, z n meme usuzovat na mnoh. Pedevm na. to, e veker iv hmota sdl
urit
spolen vlastnosti. Nejobecnjm spolenm znakem je sama DNA, zdvojen molekula
ivota, kter potvrzuje existenci vvoje. m jsou si organismy bli, tm vce maj spolench
znak. Kontinuita je dkazem, na jeho zklad lze rekonstruovat historii ivota na Zemi a
klasifikovat vechny iv organismy. Kontinuita tedy v biologii tvo zklad pro srovnvn, a
prv srovnvnm se meme dobrat toho, pro a jak evoluce probhala a probh.
Nebudeme se zde zamovat na evoluci celou, ale jen na jednu jej
malou st. lovk je jen jednm ze zstupc eledi, kterou tvo tm dvacet druh,
du, do nj pat pes dvacet eled ijcch a daleko vc eled vyhynulch. A tento d
(primti) je jen jednm z vce ne ptadvaceti d savc. Tak bychom mohli v pehledu
rznorodosti ivch forem pokraovat, a bychom doli k odhadovan
miliard druh, kter dnes nai planetu obvaj, nemluv o bezpotu vyhynulch. A ns
zajmaj prv tyto vyhynul druhy. Pmm dsledkem pijet evolunho mylen bylo zahjen
aktivnho hledn
pozstatk vyhynulch ivoich a doklad o rznch fzch ivota na Zemi. Nejvce se
uinilo na poli vvoje lovka. Nyn ije na Zemi jen jedin zstupce eledi hominid, ale v
minulosti jich bylo mnohem vce. Vyhynuli hominidi dokazuj kontinuitu vvoje mezi lovkem
a lidoopy. Jinak eeno, demonstruj, e se princip kontinuity vztahuje na lovka stejn jako na
ostatn ivoichy. Vyhynul druhy hominid jsou tak dkazem, e ona zdnliv mezera mezi
lovkem a ostatnmi ivoichy - jeden z pil argumentu, e evoluce se na lovka nevztahuje -
je jen iluz. Vznikla toti jen proto, e nkter druhy nhodou vymely. Kdyby vymely ijc
druhy lidoop, mezera by se jet zvtila; kdyby v sibisk tunde objevili ijcho neandertlce,
naopak by se zmenila, ale lovk jako takov by se tm vbec nezmnil. Kostern nlezy
hominid dokazuj, e svt byl v minulosti obyd- 44
Pro darwinismus?
len jakmisi vvojovmi mezilnky. Jsou to ony povstn chybjc
lnky", kter tak rdi petsaj novini, kdykoli nkdo vyhrabe ze zem novou kost, a
kter jsou tak oblben u kreacionist proto, e jsou chybjc. Tyto mezilnky byli lidmi ped
lovkem". Jsou pmm dkazem existence evoluce a vyznauj cestu, po n se ubrala. Jsou
platformou pro ovovn i vyvracen rznch konkrtnm teori o vvoji lovka. Meme je
srovnvat se souasnm lovkem. Ale pro ns je zde nejdleitj, e promlouvaj o
konkrtnm kontextu, v nm se lovk vyvjel, se vemi podrobnostmi - as, msto, spe lokln
ne globln prostor -, je uruj vlastn cestu, po n se tento vvoj ubral. Lid ped lovkem"
nebyli v pravm slova smyslu lidmi, ale patili k svbytnm druhm, kter v mnoha ppadech
peily statisce let. Neexistovali proto, aby se vyvinuli v lovka", ale proto, e se adaptovali
tak, aby byli schopni pet. Jsou tm odkazem darwinovsk revoluce, kter doke nejlpe
zodpovdt otzku, pro
lid existuj. Bez Darwina by vtina z nich nebyla nalezena, a pokud ano, vda by
nevdla, jak si nlez vyloit. Oni lid ped lovkem" z nzvu tto knihy, kte byli dosud
paleontology objeveni, vypovdaj
o na minulosti. Jejich vznam tkv z historickho hlediska u v jejich existenci, v tom,
e pedstavuj dkaz vvojovho procesu. Mm zmrem zde bude dt do souvislosti existenci
lid ped lovkem" s podmnkami, je urily jejich vvojov osud. Samo lidstvo je jen jednou
epizodou celho pbhu. V prbhu knihy se budu tmito tvory zabvat, pokusm se
rekonstruovat, jak ili, chovali se, jak vznikli a jak z tohoto svta zmizeli. Pat nepochybn k
nejzajmavjm ivoichm, kte kdy na Zemi ili. Leeli na spojnici mezi lovkem a dalmi
primty, ale vyhynuli. Mohou proto ilustrovat vvoj sloitch ivoich ve sloitm prosted.
Avak dky tomu, e jsou v nkterch ppadech naimi pedky a v jinch naimi blzkmi
pbuznmi, kte se nedoili dneka, pedstavuj mimo jin i zdroj informac o na cest k lidsk
podob. Tyto dvno pohben druhy, jejich svt jen tume, jsou nezbytnmi prostednky
rekonstrukce biologickho vvoje naeho vlastnho druhu, protoe jen oni mohou poukzat na
konkrtn msto, as a souvislosti, jimi lze vznik lovka vysvtlit. Bylo by chybou pohlet na
tyto hominidy jako na lidi i jako na schdky k vvojovmu stadiu lovka, ale i pesto nm
mohou napovdt, pro tu dnes lovk ije. Abychom zaadili tyto tvory do kontextu, budeme se
muset
pod-


Msto, kter zaujm lovk v rznorodosti vekerho ivota na Zemi. Lidsk druh je jen
jednm z druh, jen spad do tdy savc a kmene obratlovc, kter je jakoto soust ivoin
e jednm z osmi zkladnch typ ivota na na planet.

46
Pro darwinismus?
vat na to, kdy ili a v jakm jsou vztahu k dnenmu lovku. Ale pedevm je nutno si
uvdomit, e pohl-li vda na lovka jako na biologick organismus, a ne jako na hrdinu
stvoenho vy moc, je to pro ni velk zvazek.
3
Co je lovk?
Opice a andl
Na vrcholu sporu o evoluci se zeptali britskho ministerskho pedsedy Benjamina
Disraeliho, zda je podle nj lovk andlem, nebo opic. Odvtil se zjevnm pesvdenm:
Dnes jsem na stran andl." Vtina lid v tom vak tak jasno nem. Mnoho nboenskch
fundamentalist a pr zarytch darwinovc by odpovdlo se stejnou neochvjnost jako Disraeli,
avak vtina lid povauje tuto otzku za nezodpovditelnou. Soucit, kter v ns vzbud latentn
lidskost ukryt v och gorily, je svdectvm zkho pbuzenskho svazku mezi lovkem a
lidoopy. Ale vzdlenost mezi nimi se okamit zvt, srovnme-li hrub zvuky, je vydv
impanz, se Shakespearovou poezi. dn opice by nezvldla technologii svta pota,
sloitou strukturu spoleenskch vztah by i uvnit mal komunity v lidsk
sti pbuzenstv, ptelstv i politickch propletenc. V tom tkv paradoxnost postoje,
kter vtina z ns zastv. Lid
povstali z tvora podobnho dnen opici, a pesto se od n tak vrazn, ne-li absolutn li.
Vtin lid se jaksi da vyznvat oba tyto oividn protichdn pohledy najednou. To, e se
lidsk mysli nco takovho da, je jen dalm dkazem vysok rovn rozvoje lidskho mozku.
Prv on je jednm ze symbol
rozdlu mezi lovkem a ostatnmi pedstaviteli ivoin e. Je nkolikrt vt, ne m
bt, a je nezbytnou podmnkou peit lidskho rodu a jeho evolunho spchu. Mozek dnenho
lovka v
v prmru 1400 gram. Veobecn je vha mozku u ivoich pmo 48
Co je lovk?
mrn celkov vze, a brali-li bychom toto pravidlo v vahu i pro lovka, ml by jeho
mozek sprvn vit pouhch 500 gram. Velk mozek jist lovku dopomohl k ad
schopnost, jimi vldne vhradn lidsk rod. Nejviditelnji se nm zde vnucuje schopnost ei.
Lid dokou vydvat celou klu zvuk, ale co je dleitj, um tyto zvuky podle sloitch
pravidel organizovat a rozum jejich vznamu - doslovnmu i nevyslovenmu. Lid dokou
rznmi prostedky vyjadovat sv pedstavy a i ty organizovat. Um organizovat i hmotn svt -
pomoc technologi, je jsou geniln bu svou jednoduchost - napklad bumerang -, nebo
sloitost - vesmrn korb, schopn shromaovat daje na vzdlench planetch a poslat je
zptky na Zem.
Nic z toho by se neuskutenilo, kdyby byla lidsk innost zaloena. jen na individulnm
vkonu. Kdyby milin opic psalo milin let na psacm stroji, mon by nakonec sepsaly
Shakespearovo dlo, ale tyto opice by pedevm nikdy nebyly schopny vyrobit a prodat psac
stroj. To by vyadovalo vysokou mru kooperativnho chovn a organizovanou spolenost.
Lidsk spolenost je zaloena na sloit sti socilnch a ekonomickch interakc, zahrnujcch
spoluprci, konkurenci, zvislost, altruismus, ptelstv a konflikty.
A to ve je africkm lidoopm, kte jsou naimi nejblimi ijc-mi pbuznmi, na
hony vzdleno. Pi pohledu na fosiln nlezy nm nen nijak zatko si pedstavit, jak se po
stekch tvoila fyzick
podoba lovka; jen troufal mysl je vak schopn uvit, e tmto nahodilm zpsobem
bylo sltno i lidsk chovn. Lid pochz
z opice, ale uinili ze sebe andly. Vtina lid se s tmto zjevnm paradoxem nauila t -
proti fundamentalistickmu andlu smrti jsou na stran opic, avak zrove jsou s andly, boj-li
se zvete v ns. Opice a andl pedstavuj v poslednch sto letech od vzniku darwinistickho
uvaovn v mylen lid urit symboly. Reprezentuj
vak i nkolikero strategi, kter vdci - sociologov i biologov - vyuvali k posuzovn
toho, co je lovk v postdarwinovskm svt. Symboly paradoxn peily, tebae jejich vznam
se za ta lta vrazn zmnil. Disraeli a jeho souasnci mli ve vci andl a opic naprosto jasno,
akoliv mlokdo z nich kdy njakho andla i opici vidl. Lidi i andly stvoil Bh k obrazu
svmu, a i kdy se lovk tomuto idelu zpronevil, nikdo nezpochybnil alespo teoretickou
monost andl-Co je lovk?
49
sk podstaty lovka. Tento duchovn potencil nachzel oporu v osvcenskch idejch
monosti zdokonalen lovka, pokud by k tomu ml phodn podmnky. ada autorit se shoduje
na tom, e pozitivn inek darwinismu tkv v jeho drazu na pokrok. Darwin sm se soustedil
pedevm na vvojov mechanismy - prodn vbr -, jeho souasnci vak pisuzovali mnohem
vt vznam linii, kterou tyto mechanismy vyprodukovaly. Pevn st vdeckho vzkumu
bhem padesti let po Darwinov smrti se nesla v duchu evolunho pojet, ale evolun
mechanismus pitom nebyl uznvn nebo se pojmal diletantsky.1
Zvata byla na tomto spoleensko-politickm a nboenskm pozad oproti lovku
vnmna jako cosi temnho, zlho. Vlivn viktorinsk bsnk Alfred Tennyson pisoudil prod
rud drpy a tesky", a tato psobiv pedstava odrela darwinovsk boj o peit
stejn jako obecnou pedstavu dungle jako msta, kde neplat dn
pravidla. Navzdory nkterm velkm prodovdnm objevm zstval bn ivot zvat
povtinou zahalen tajemstvm, zejmna zvat z odlehlch st svta, tedy napklad prv opic
a lidoop. Tradovaly se historky o zabijckch gorilch, pavinech porajcch mal
dti a promiskuitnch a nevzanch choutkch opic. Propast mezi takovmito obrazy
ivoich a idelem by i padlho andla byla tak hlubok, e bylo tm nemysliteln pedstavit
si jakkoli u vztah mezi chovnm lovka a chovnm lidoop, nato pak rodovou spojitost.
Pro Alfreda Wallace, Darwinova kolegu a spoluzakladatele teorie prodnho vbru, byl tento
problm nepekonateln.2 Prodn vbr nen podle nj tak mocn, aby tuto propast mezi
chovnm lid
a zvat peklenul. On sm zastval nzor, e prodn vbr sice vytv rozmanitost
ivch forem a vede u rostlin a ivoich k adaptaci, ale lidsk mozek je vsledkem zsahu
shry. Toto een nalo ohlas i v mnohem pozdjm studiu vvoje lidskho chovn a tvo
rovn jdro nedvn sociobiologick debaty, v n byly pijaty principy ekologie chovn pro
zvata., ale jejich aplikace na lovka byla zpochybnna a odmtnuta. Lid jsou zvltn
a vjimen ppad, na nj se bn vvojov procesy nevztahuj. Sm Darwin si tm tak
jist nebyl, a vslovn rozil svou teorii tak, aby zahrnovala i lovka. To je obecnji
rozpracovno v jeho spise O pvodu lovka 3 , co je v podstat katalog shodnch rys
lovka






Gorila, nejvt z ijcch lidoop, byla povaovna za agresivn, nsiln a nebezpen
zve, jak je vidt na tomto viktorinskm tisku. Ve skutenosti je vak velice plach a
nepedstavuje pro lovka takka dn nebezpe. 52 Co
je
lovk?
a jinch ivoich, zejmna primt, obsahujc celou klu charakteristik od popisu
zavacho traktu a po morlku. Nicmn Darwin poznal, e nejvtm problmem pi aplikaci
evolunch princip na lovka je sfra lidskho chovn. Pesn v duchu svho gnia, kter
se dokzal rozshlch teoretickch otzek zhostit pomoc puntikskho empirismu,
navrhl dv een. Prvn z nich najdeme v jeho pojednn Vyjadovn emoc u lovka a u zvat
a tkv ve vzjemnm vztahu mezi chovnm a anatomi. I kdy v porovnn s velkmi tmaty
jako incest nebo zpsob boje se to me zdt banln, demonstruje tato studie jasn zsadn fakt -
e i chovn prochz vvojem. Protoe mimick svaly tak zce souvis se schopnost tvoit
vrazy ve tvi, a tyto vrazy zase souvis s pocity a emocemi, a spadaj
tedy do rmce socilnho chovn, pak vechny prvky chovn podlhaj prodnmu
vbru, a tedy se vyvj. Tebae je tento pklad triviln, zvry z nj plynouc jsou zsadnho
rzu a tvo odrazov
mstek pro vtinu dalho studia v oblasti etologie a ekologie chovn. Druh Darwinovo
een je obsaeno v pojednn Vbr ve vztahuk pohlav. Prodn vbr probh
prostednictvm diferennho reproduknho spchu jednotlivc v podmnkch boje o omezen
zdroje. Tento princip dle rozvj Darwinova teorie pohlavnho vbru. Protoe jednotlivci,
respektive samci, bojuj o samice, potom tento boj - nezvisl na boji o jin zdroje - nutn vede
ke sputn vvojovho mechanismu, toti k rzn me reprodukce. Protoe soupeen
o partnery a mra reprodukce jsou v pm zvislosti, probh pohlavn vbr potenciln
velice rychle - asto a pekotn, jak naznail Fisher.5 Tam, kde si jedno pohlav vybr druh na
zklad njakch rys - u ptk napklad podle zbarven pe -, me se vbr uskuteovat
velice rychle, nebo v kad generaci bude vybrna ta nejextrmnj forma, kterou bude opan
pohlav stle vce upednostovat. Tyto dva aspekty se budou navzjem umocovat, a povedou
tak k nesmrn rychlmu vvoji.
Darwinova debata o pohlavnm vbru posunula chpn vvoje chovn vrazn
dopedu. Wallaceovy nmitky k aplikaci selektivnch mechanism na lidsk chovn vychzely z
faktu, e mnoho vlastnost
vyskytujcch se u zvat i u lid zdnliv nem vliv na jejich anci na peit, na schopnost
zajistit si dostatek zdroj i schopnost obrany ped predtory, apod. Avak tm, e se Darwin
soustedil na repro-Co je lovk? 53
dukci, na boj o druh pohlav spe ne o peit, ml monost dokzat, e soupeen, a
tm i potencil pro selektivn mechanismy, se projevuje za vech okolnost a vztahuje se k
chovn v tom nejirm pojet. A navc, jeliko u mnoha druh se reprodukce uskuteuje v
uritm socilnm kontextu, pak ani chovn nelze posuzovat oddlen, nbr rovn s ohledem
na sociln formy. Ukazuje se, e zakladatel modern evolun teorie vytvoili rmec pro
mnohem pozdj spory o povaze a vvoji lidskho chovn. Na jednu stranu se Darwin
soustedil na selektivn mechanismy, jejich
prostednictvm se chovn me vyvjet podobn jako napklad tvar kostry i mnostv
svalov hmoty, a je tedy v pravm slova smyslu evolunm problmem. Lidsk chovn je navc
v pm souvislosti s chovnm zvat. Wallace vak naproti tomu tvrdil, e vbr je pli slabm
procesem a adaptace hlavn prostedkem dolaovn, ne aby se tyto principy vztahovaly na
celou klu rozmanitosti organism, zejmna vak na sloit a kultivovan chovn.
V naem stolet je znan st studia vvoje chovn lid i zvrat, a
u na poli zoologie, psychologie i antropologie, v laboratoi i v ternu, jen dalm
pokraovnm tohoto sporu. Status opic, andl
a jedinenosti lovka se s vynoenm novch vsledk a mylenek vzepjal a zase opadl.
Ze se andl sthli do pozad, bylo z velk sti odezvou na nov
poznatky o lovku i zvatech. Za poslednch sto let nebylo pozorovno mnoho andl,
zato opice znme dnes mnohem lpe. Dlouhodob vzkumy pmo v ternu, pi nich lze v
populacch primt sledovat jednotliv jedince, ukzaly, e chovn zvat m k pehrvn
instinktivnch rutinnch vzorc na hony daleko. Zejmna primti maj toti nesmrn
bohat spoleensk ivot, vytvej si pevn
vztahy k jinm jedincm, chovaj se rzn podle okolnost i myslu, a funguj v rmci
ehosi, co se ned nazvat jinak ne sociln struktura. Takov chovn je mimoto
zprostedkovno sloitmi neurologickmi procesy, kter svd o tom, e kognitivn schopnosti
lovka a ostatnch primt se pekrvaj. To neznamen, e by etologov ukazovali zvata coby
sloit bytosti ijc v jaksi harmonick idylce; existuje toti i ada dkaz a jejich agresivit,
soupeivosti a dokonce typech chovn, kter mohou vystit ve smrt jednotlivc. Lidoopi nejsou
ani amorln bestie z viktorinskch povst, ani utopick nevinn stvoen z ry ped lovkem,
jak se je snaili vylit 54
Co je lovk?
nkte romantitj spisovatel. Jsou to sloit a vestrann tvorov, kte uvaj sv
schopnosti jak k altruistickm, tak nekalm elm. Z hlediska lidskho chovn vedl tento
poznatek jak k novm nhledm, tak k novm problmm. U lidoop, zejmna impanz, byly
prokzny rysy chovn a kognitivn schopnosti, je nemaj daleko k lidskm. Voln ijc
impanzov vyrbj a pouvaj nstroje, umj se mezi sebou smyslupln dorozumvat, dokou
provdt dlouhodob kony, kter si pedem naplnuj, a um manipulovat s pedmty i jedinci
podle vlastnch cl. Kad z tchto dovednost, je byly u impanz pozorovny, prokzala, e
lidoopi pekroili rzn rubikony, ktermi vyznaujeme hranici mezi lidskm a nelidskm. Po
mnoho let se mlo za to, e vyrbt nstroje - tedy tvarovat pedmty podle svch poteb - um z
cel ivoin e jen lovk. Avak vzkumy Jane Goodallov6, Adriana Kortlandta7 a jejich
nsledovnk8 prokzaly, e lo o omyl. Tot plat o povn masa, vytven
symbol a o jazyce, tedy aspektech, kter se kdysi pisuzovaly vhradn lovku. V
terminologii opic a andl by tedy bylo mono konstatovat, e lovk mon je andlem, ale nen
vyloueno, zda jm nen
i opice.
Dky vtmu mnostv poznatk z oblasti chovn ivoich dnes tak lpe rozumme
rozmanitosti lidskho ivota, a nestavme u
lovka s takovou vehemenc na piedestal tyc se nad molem zvec zaostalosti.
Sebectu lovka dvactho stolet nahlodaly koncentran tbory v Dachau a jinde, miliny lid
zabitch v nboenskch vlkch, dsiv chudoba, hladomory a nemoci a tm
neomezen lidsk potencil kodit svmu blinmu v osobnm i mezinrodnm mtku. A
kdy navc antropologov odhalili svtu, jak bohatm ivotem ij takzvan primitivn" kmeny,
a do jist mry vlastn prokzali, e m je spolenost jednodu, tm je harmonitj, jej
lenov osobn astnj, je pro ns nyn mnohem t vit viktorinsk teorii o stupncch k
pokroku, po nich lze rychleji stoupat ruku v ruce s prmyslovm a ekonomickm rozvojem, a
nahoru na rove andl.
Ve dvactm stolet se opice jev andlsky, zatmco andl, tedy alespo jejich lidt
pedstavitel, pipomnaj spe lidoopy. Dve se mlo za to, e lid jsou vyspl a progresivn
forma ivota (andl) a ostatn ivoichov jsou formy primitivnj. Nyn lze naopak ci, Co je
lovk?
55
e zve v ns je ta lep st naeho j, a lidsk podstata i civilizace tvo nai temnj
strnku - tedy naprost opak pvodn viktorinsk pedstavy. Jak definovat lovka
Je paradoxn, e jednou z hlavnch obt tto zmny perspektivy bylo prv evolun
uen. Darwinowsk mylen si koncem 19. a zatkem 20. stolet dobylo irokho uznn, ale
nebyly to nutn jeho stedn mylenky, o nich psal Darwin. Jak je uvedeno v kapitole 2,
povaoval Darwin evoluci za vsledek prodnho vbru a adaptace, tedy vedlej produkt i
nsledek biologickch mechanism, kter ho zajmaly nejvce. Vdeck i laick veejnost se vak
chytila prv tchto
vedlejch" vah o zmnch a pokroku, a vlastn mechanismus tchto zmn byl
mnohmi odmtn i odsouvn na druhou kolej. Ale bez mechanismu prodnho vbru je
evolun biologie pouze popisnou zleitost a cel pojet evoluce se stv obt tch, kdo smuj
vvoj s pokrokem. Od mylenky pokroku u je to jen krek k stupm vysplosti", k
tdn na rozvinut a primitivn formy a k evolunmu pojet vychzejcmu spe z pedpojatho
hodnocen ne
z vdeck objektivity. Na pozad narstajcho skepticismu - zejmna v sociologii a
dalch vdch o lovku - ohledn pokroku v lidsk
kultue a chovn nijak nepekvapuje, e evoluce se pestala jevit pi studiu lovka jako
vhodn pstup.
Jednm ze zsadnch problm je to, jak vbec charakterizovat lidsk rod a znaky
lidskosti. Kdybychom nevdli, m se lovk vyznauje, nemohli bychom posoudit, pro se
vyvinul. Pojmov propast mezi opic a andlem sprvnmu pohledu na vc brnila. Opice a
andl jsou skuten jen symboly, a nadto velice mlhav. Pokud je evoluce dynamick,
promnliv proces, tyto statick pojmy nevyhovuj a nut sociology i biology do vyhrannjch a
extrmnjch pozic, kter komunikaci o problmu jet vce znesnaduj. Z jednoho plu se
lovk jev jako nah opice, a v nadji, e tm objasnme jeho zhadu, na nj klidn meme
pout jakoukoli metodu evolucionismu. Na druhm plu mohou vdci tvrdit, e lovk doshl
lidskosti pekroenm rubikonu evoluce, kter ns oistil od vvojovch pedk.
56 Co
je
lovk?
Tato perspektiva nahlen evoluce samozejm brn jinm pohledm. Akoli prodn
vbr u lid mon funguje s jistmi malmi odchylkami, nen pravdpodobn, e se ve
biologick zmnilo. Pi hledn odpovd na otzky vvoje lovka nesmme volit taktiku
pehlen veho, na co je biologie krtk, a pohybovat se jen na pevn pd anatomie a
fyziologie. lovk by ml bt definovn veobsan; teprve pak meme ovit adekvtnost
intepretace, kterou podv darwinovsk evolucionismus. Definovn lovka zane bt zajmav,
ale zrove i problematick, opustme-li relativn bezpenou pdu souasnho druhu a
obrtme-li svou pozornost k neznmu fosiln minulosti - k lidem", kte ili ped lovkem.
Souasn lid sdlej adu univerzlnch rys. Ty svd o tom, e navzdory nepatrnm rozdlm
mezi jednotlivmi populacemi i uvnit nich pat vichni lid k jednomu druhu. To znamen, e
se mohou v normlnch podmnkch mezi sebou navzjem kit a produkovat zdrav potomky.
Tyto spolen rysy dle svd o stejnm evolunm pvodu. Mnoh z nich jsou anatomickho
rzu a daj se snadno pozorovat. lovk je dvounoh ivoich - chod vzpmen
po dvou, na rozdl od ivoich tynohch. Bipedie (dvounohost) je z fyzickho hlediska
patrn tm nejoividnjm lidskm rysem. Je to rys mezi primty ojedinl a jde o adaptaci,
kter mla vliv na celou oprn-pohybovou soustavu lovka. Aby se lovk mohl ve vzpmen
pozici pohybovat, dolo u nj k prodlouen a zeslen dolnch konetin, k vyklenut a zpevnn
klenby chodidla a ztratila se chpav schopnost chodidla, kterou najdeme u jinch primt. Dle
dolo ke zkrcen, zaoblen a rozen pnve, na n spov tha cel horn
sti tla. Pte se prohnula a zpevnila v bedern oblasti. Hlava je na pte posazena
kolmo a otvorem v lebce prochz mcha do mozku, kter se oproti primtm pemstil zezadu k
spodin leben. Tebae by bipedie byla mon i beze zmn pednch konetin, dolo k jejich
zkrcen a snen pohyblivosti v ramennm kloubu.9
Bipedie patrn vedla ke vzniku ady dalch lidskch rys, pedevm manuln zrunosti.
lovk, stejn jako ostatn primti, m
citlivou ptiprstou chpavou ruku. Vysokou rove manipulan
zrunosti m vtina primt, ale lovk mezi nimi vysoko vynik m toti palec
posazen proti ostatnm prstm. Jsou tu vak dal vznamn anatomick rysy. lovk m v
porovnn s celkovmi tlesnmi rozmry velk mozek. Obliej se mu na-Co je lovk?
S7
opak zmenil a zplotil. Znan se zredukovalo osrstn (ne vak pln, jak by vyplvalo
z pojmu nah opice"), m se odkryla hol ke. lovk se tak hojn pot.
Dal distinktivn rys lovka tkv v jeho rozmnoovacch orgnech a sekundrnch
pohlavnch znacch. Pokud jde o tlesn rozmry, vykazuje souasn lovk jen mrn pohlavn
dimorfismus - eny dosahuj v prmru 85 % tlesnho objemu mu -, ale pokud jde o
sekundrn pohlavn znaky, je diferenciace znan. Mme-li ut suchou terminologii
komparativn anatomie, vyznauj se eny svislmi prsy a vtmi a zakulacenjmi hdmi. Z
fyziologickho hlediska maj vt zsobu tuku, z n mohou erpat v obdobch snenho psunu
potravy. Mui jsou vce zarostl, i kdy tento rys se li od populace k populaci. Urit pot
zjitn, e lidsk samec m v porovnn s lidoopy vt penis, tebae varlata naopak nijak velk
nejsou, alespo v porovnn s impanzi.10
Pokud jde o fyzick ustrojen, daj se tyto rysy spolen vem lidem pomrn dobe
pozorovat, ale o tom, jak maj vznam a k emu maj
slouit, mnoho nevypovdaj. Pozdji bude dleit si ujasnit, pro
vlastn existuj; zde jde jen o letm pohled na to, eho lid ve smyslu evoluce doshli.
Vtina se mnou bude souhlasit, e pravmi znaky druhu nejsou tolik rysy anatomick jako spe
lidsk chovn a duevn schopnosti. V oblasti chovn lovk samozejm oplv mnoha rysy,
kter
mohou bt povaovny za jist znak jedinenosti naeho druhu. Nepekvap ns, e
mnoh z tchto rys dokonce sehrl roli toho jedinho, rozhodujcho rysu, kter dajn in z
lid lidi. Lidskost ztlesovaly rozlin pdomky - vzpomeme na lovka-vrobce nstroj,
lovka-lovce, enu-sbraku, Homo economicus, Homo hierar-chicus, Homo politicus i Homo
loquans. Tyto jednotliv rysy - a jin, dal
- vyuvali rzn vdci k popsn hybn sly, kter podle nich uruje podstatu lidskosti.
Pro mnoh byla rozhodujcm faktorem vroba nstroj. I pi zbnm pohledu na svt je
nm jasn, do jak mry zvis lidstvo na technologii. A to neplat jen pro prmyslov nrody
ijc v mstskch aglomeracch, ale pro vechna lidsk spoleenstv. Domy, potraviny, zbran,
hry - za tm vm se skrv njak technologie, by i primitivnho rzu. Proto ns nepekvap, e
vroba nstroj bv oznaovna za klov impuls k rozvoji lidskosti. Schopnost vyrbt
nstroje
vy-

58
Co je lovk?
vr jednak z manipulanch schopnost zrun lidsk ruky, jednak ze schopnosti lidskho
mozku koordinovat a uskuteovat innost, kter vede k technologickm vsledkm. Jak to
vypad v praxi, vidme, podvme-li se na lidsk vtvory od prostho kola po sloit jadern
reaktor. Ale nejvt vznam tohoto rysu netkv jen v nstrojch samch. Technologie toti
pedevm umouje lovku tvoit

Kostry lovka a impanze poukazuj na spolen pvod, ale jsou mezi nimi rozdly. U
lidsk kostry dolo v dsledku vyvinut vzpmen chze po dvou k vraznm zmnm.
Co je lovk? 59
a petvet svt, v nm ije. in z lovka aktivn komponent tvorby ivotnho
prosted, zatmco zdnlivm osudem zstupc vtiny druh je pasivn pijmat ve, co jim svt,
do nj byli vreni, uchyst. V nejlepm ppad mohou uinit to, e na sv prosted reaguj
zpsobem, kter maximalizuje jejich nadji na peit. lovk, pokud chce t v bezpe,
si postav dm, kam se nedostane dn vetelec. Kdy je mu zima, zapl ohe. Technologie je
prostedkem tvorby lidskho svta. Pot co se projevily i ty mn douc dsledky technologie
(zneitn ovzdu, jadern zbran, apod.), pestala se sice v roli hlavnho znaku lidskosti
prosazovat s takovou vehemenc jako dv, ale pesto je i nadle povaovna za dleitou lidskou
charakteristiku. Nen
vak u pijateln tvrzen, e jedinmi vrobci nstroj jsou lid. Nstroje toti pouvaj i
jin ivoichov - od pouhopouhch termit
a po impanze, kter tlue kladivem.11 A co je snad jet dleitj nememe se u na
ostatn druhy dvat jen jako na pasivn pjemce toho, co jim uchyst prosted. Pasivn toti
zdaleka nejsou, ale stejn jako lovk si aktivn vybraj toit, obstarvaj potravu a hledaj
obydl. Tm pdem tedy technologie nen tm kohoutkem, kter
spustil chod lidskosti. Jak jin charakteristiky tu mohly sehrt roli?
Kad lovk denodenn pouv njakou technologii, by neumle. To se o dalm rysu,
kter pitahuje zjem vdc studujcch potky lidstva, ci ned. Mm na mysli lov. Ten se jako
prostedek k peit dnes u v kadodennm ivot takka nepraktikuje. Vnuj
se mu u jen zk skupiny jedinc, nap. domorodci z pout Kalahari, Eskymci,
australt domorodci. Ped deseti tisci lety byl lov jist daleko uitenj innost. Dnen
zemdlci, tebae si obas dopln jdelnek njakm tm lovkem, pokud maj monost,
vyuvaj
jako zdroj ivoin potravy pevn domc zvata. Ale v kontextu vvoje lovka
mohl lov sehrt vznamnou lohu.
Hned si to vysvtlme. Podvme-li se na antropoidn primty, zjistme, e jsou pedevm
vegetariny. Pesn skladba jdelnku se mn druh od druhu, a dokonce v rmci jednoho druhu,
avak rostlinn potrava je jejich zkladnm zdrojem obivy. Naproti tomu lovk, kterho ani
zdaleka nememe oznait za masoravce, se vtinou aspo obasnmu povn masa nebrn a
cen si ho jako hodnotnho zdroje ivin. Tento rozdl mezi lovkem a jeho blzkm vvojovm
pbuzenstvem vedl Raymonda Darta (a dal vdce) k n- 60
Co je lovk?
zoru, e prv lov je klem ke vzniku lidskosti.12 Pro zrovna lov?
sten proto, e obstarat si ivoinou potravu je t ne obstarat si potravu
rostlinnou. Rostlina roste na jednom mst a ek, a ji nkdo sklid a sn. Zve se ned tak lehko
zskat - utk nebo se brn tokem. Pojdn masa se asto povauje za vsadu silnch nebo
velmi inteligentnch zvat. Drobnmu, bezbrannmu dvojnohmu ivoichovi, jakm je lovk,
nezbvalo ne pout inteligenci. Lov tak vyadoval spoluprci mezi jedinci (tud i spoleensk
uspodn) a uvn jazyka ke koordinovn spolen innosti. Ran lovci nebyli tedy pouhmi
lovci, ale spoleenskmi tvory, a proto lov signalizuje vc ne jen pouh pojdn masa. Dal
posteh k tto loveck hypotze doplnil Robert Ardrey ve sv
knize Teritoriln imperativ.13 Vzthl akt zabjen zvat k psychologickmu stavu
agrese. Lov nebyl jen behaviorlnm impulsem, ale i psychologickm - teorie zabijck opice, je
nala ve stolet, kdy je zabjen lovka lovkem tm bnou zleitost, siln ohlas. Lov je
zajmav chovn, jist tak proto, e v minulosti hrl dleitj roli ne dnes. Pesto vak
loveck hypotza ztratila v poslednch letech podporu. Jednm z dvod me bt rozen
vegetarinstv
a vt zjem o ochranu prody a zvat. Snad jet zvanjm dvodem je vak vliv
pmch pozorovn ijcch lovc-sbra, provdnch antropology, nap. Richardem Leem u
domorodho kmene v Botswan. Tato pozorovn v praxi dokzala, e ani u nich nen
maso primrnm zdrojem potravy (tvo jen nco kolem 20 %), ale vtinu ivin zskvaj
z nasbran potravy rostlinn.14 Jestlie tomu tak je u souasnch lovc-sbra, pak u jejich
pravkch pedchdc to muselo platit dvojnsob. Pokud souasn lovk nelov tuny masa, pro
by to dlali jeho pedkov? Krom toho studie divokch masoravc ijcch v tlupch, nap. lv
i hyen, dokzaly, e tato zvata jsou schopn lovit i bez nronj komunikace. Rovn byl
proveden vzkum, kter dokzal, e i impanz um lovit a lov.l5 Lov se u tedy nejev jako
impuls, kter stl u vzniku lidskosti. Dalm vlun lidskm rysem se jevil jazyk.16 Jen lovk
vldne tou mimodn irokou klou zvuk a gramatickch struktur, kter
umouj tyto zvuky uspodvat v rzn vznamy. Jazyk sm o sob
je zce spjat se socilnm chovnm - lid hojn komunikuj, protoe ij ve sloitch
spoleenskch vazbch, jsou navzjem propojeni st
pbuzenskch a ptelskch vztah na mnoha rovnch vzjemn
Co je lovk?
61
zvislosti, kter se u jinch druh nevyskytuje. Tato vzjemn zvislost je zvlt patrn
ve sfe hospodsk, a byla u vyslovena domnnka, e dlba prce mezi muem a enou (tj. to,
e mui a eny ovldaj rzn ekonomick sfry) a komplexnj rozvrstven hospodskch rol
jako dsledek specializace jsou nezbytnmi zklady, na nich je vystavna lidsk spolenost, a
tedy i ukazateli lidskosti. Zde je snad nejdleitj skutenost to, e protoe je lovk tvor
spoleensk, poj se lidskost ne s lovkem coby individulnm jedincem, ale s lovkem jakoto
soust celho lidstva.
Pokud nelze oddlit jazyk od socilnho a ekonomickho chovn, nabz se hypotza, e
lovka uinila lovkem kultura. Antropologov pouvaj pojem kultury v bezpotu
vznamech, ale v jdru jde vdycky o jistou kognitivn ablonu, podle n se formuje cel
struktura lidskho chovn. Jejm hlavnm rysem je flexibilita, kter umouje modifikaci
rznch typ chovn, jednn a mylen, a umouje t propojen i vysoce nesourodch aktivit.
Pojem lovk-kulturn
ivoich nahrazuje a zahrnuje vechny aspekty lidskosti, od technologie pes politiku a k
estetice. Evolun Hlava 22
Kdy jsem se probral dkazy definujcmi lidskost, penesl jsem se ze sfry anatomie do
sfry chovn a ze sfry chovn do sfry kognice, a pomysln intelektuln led se zaal
ztenovat. Nemonost dobrat se jakchkoli jednoznanch zvr a neschopnost ukzat prstem
na jednu jedinou rozhodujc charakteristiku studium vvoje lovka problematizuje, znemouje
rozplst zhadu opic a andl. V mnoha argumentech se skrv njak hek - jaksi evolun
Hlava 22, a ta bnou vdeckou diskusi vdycky rozvikl.
Jednm takovm hkem je zpsob, jakm lid v diskusi o opicch a lovku argumentuj.
Meme ob skupiny srovnvat, i srovnvat lovka s jakmkoli jinm ivoinm druhem, a
zaznamenvat zvltnosti, kter se vyskytuj pouze u lovka. Jakmile je njak takov zvltnost
rozpoznna - a u jde o jazyk i pouvn nstroj
-, okamit ji ozname za onu klovou charakteristiku, kterou lze definovat lidskost a
lidskou jedinenost. A v tom je prv ten hek, nebo defnovala-li se tato vlastnost jako
vlun lidsk, implikuje- 62
Co je lovk?
me tm, e v cel prodn i nem obdoby, a tak vlastn nem cenu zkoumat jin
ivoichy s clem urit, jak mohla mt evolun zdroj. Zde se evolun pstup ocit ve slep
ulice, a nm tu zbyli zase ti ist a blostn, andl. Mv to jet vtipnou dohru, nebo se asto
stane, e definoval-li se njak rys jako specificky lidsk, nsleduje skandln odhalen, e stejn
rys se vyskytuje i u impanz. Kdy vyla kniha Kennetha Oakleyho lovk - vrobce
nstroj17, netrvalo dlouho, Jane Goodallov referovala o pouvn nstroj u impanz.18
Kdy byl populrn lov, zjistilo se e lov i impanzov a pavini.19
Pot co se lidskost smrskla na jazyk, objevily se rozlin studie jazykovch projev
opic.20 Tekou k na Hlav 22 tedy je, e vyskytuj-li se tyto vlastnosti i u jinch druh,
nemohou bt tm, co z ns uinilo lidi. A nkdy se tomu vemu jet nasad koruna, uke-li se,
jako je tomu napklad u ji zmnnho lovu, e lid vlastn tuto vlastnost vbec nemaj. Tento
zaarovan kruh me postihnout takka kadou vlastnost a brn monosti zboit mtus o
andlch a opicch, kter v naem pojet vvoje lovka dosud vldne. Dal hek vz v rozdlu
mezi modely o jednom faktoru a modely o vce faktorech. U model o jednom faktoru je
rozpoznn pouze jeden rys, napklad jazyk, a vechno ostatn se pak odvj od tohoto jedinho
rysu, jako bychom skldali kostky domina, v jednoduchm sledu pin a nsledk. Jazyk vede k
sociabilit, sociabilita ke spoluprci, spoluprce k lovu, lov k vrob nstroj, vroba nstroj k
vy
inteligenci, a tak dle. Tento model vtinou zkrachuje pi zjitn, e by tomu tak hrav
mohlo bt i v naprosto opanm sledu. Modely o jednom faktoru jsou typick pro dvj
vzkumy a v edestch a sedmdestch letech je nahradily modely, kter uznvaj sloitou s
zptnch vazeb mezi jednotlivmi slokami celho systmu. Jazyk vede k sociabilit, a
sociabilita vede zase k jazyku. Systmov model se zptnmi vazbami, kter bere v vahu
provzanost vech sloek, m vt anci odret realitu. Ale m to opt jeden hek: vme sice,
e vechno souvis se vm, ale o moc moudej z toho nejsme. Vme toho toti pomalu o
pinch zmn, a nae pedstavy o dvnch lidech jsou pouze odrazy toho, co vme o lidech
dnench. Zbv nm tedy zjitn, e model bu zkrachuje proto, e je moc jednoduch, nebo
proto, e je tak sloit, a nedv dn smysl.21
Posledn skal tkv v tom, e nae vdomosti jsou omezeny na dnen podobu lovka.
Souasn lovk je pro ns jedinm vodit-Co je lovk?
63
kem, ale je zrove konenm vsledkem vvoje, kter se sname rozplst. lovk je
dsledkem evolunho procesu, a nachzme se tedy v situaci, kdy musme z dsledk odvodit
piny. Problm je v tom, e vlastnosti, kter jsou tak dleit dnes - jazyk, technologie,
vzjemn vztahy a tak dl -, nemusely bt tmi, kter rozhodly o spnm osudu naeho druhu.
Potae jsou dnes spn proto, e slou
jako psac stroje, prostedky dorozumvn, hraky, ale jejich vznik a vvoj je spjat s
potebou pevkvat sla a provdt sloit kalkulace. Musme tedy dt pozor, abychom tot
neudlali s evoluc lovka, abychom nevydvali dsledky za piny, abychom nepehldli, e
to, co se nyn jev jako triviln, mohlo bt kdysi klovm a naopak. Lidsk znaky nemus bt
adaptacemi na njak zmny prosted
v minulosti, ale exaptacemi (podle terminologie Goulda a Vrby), tedy nhodnmi
vedlejmi produkty historie, funkn odtrenmi od svho pvodu.
Vymanme-li se z tchto Hlav 22, otupme i extrmy opic a andl. stenm eenm
by bylo uznat, e opice a andl jsou jen vchozm a konenm bodem cesty, kter je vak cel o
nkom pln jinm. Navc si musme uvdomit, e cesta mezi tmito dvma ply nen
pm, ale klikat, rozbit a s mnoha slepmi odbokami. Vodtkem na tto cest nm
budou lidoopi, ne proto, e by snad lovk byl lidoop, ale proto, e jist vme jedin to, e mme
s dnenmi lidoopy spolenho pedka, a abychom se dobrali toho, zda a kdy se lovk stal nm
jinm, bude nejlpe pedpokldat, e dkazy budou zapadat do tto hypotzy. Jenom tehdy
budeme moci poznat, kdy a jak jsme se zaali odliovat. Snad jet dleitj bude vzdt se v
pstupu k vvoji lovka generalizac a zamit se na zodpovdn malch, dlch otzek,
ktermi jsme si v pedchoz kapitole vytyili cestu vped.
___________ 4 _______
Kdy se z ns stali lid?
Otzka asu
Nedvn sociologick przkum ve Spojench sttech, zamen na testovn vdomost z
oblasti vdy, doel k ponkud znepokojivm zvrm: vce ne 60 % lid si mysl, e lovk il
na Zemi spolen
s dinosaury. K tomu nepochybn pisply filmy, v nich se Rachel Welchov coby
pravk dvka promenduje mezi dusajcmi dinosaury, ale pedevm je to dkaz toho, jak maj
lid veobecn zkreslen
pojem o ase v historii. Nem cenu pamatovat si pesnou chronologii vvoje, jako nen
nutn vdt, e bitva u Hastingsu byla v roce 1066
a ne 1067, ale je nutn znt celkov obraz. Je velk rozdl v tom, vzniklo-li lidstvo ped
dvma tisci lety, dvma miliny lety (co m blzko k pravd) i dvma sty miliny lety (ble k
dinosaurm). Problm tkv sten v tom, e je velice tk si tak dlouh asov obdob
vbec pedstavit. U zmnn bitva u Hastingsu, kter probhla ped necelm tiscem let,
se nm jev jako dvn minulost; jak tedy meme pochopit dobu ped milinem let?
Lidsk pojet asu nm umouje pedstavit si dobu, kter souvis
s nm osobnm - poet dn, kter nm zbvaj do zatku dovolen, nebo dlku trestu
pro zlodje, kter ukradne auto. Ale vytrat-li se tento osobn prvek, zanme as vnmat
nahodile. Lidsk ivot je tak dlouh, e vtina lid se hrav vyrovnv s asovmi obdobmi,
kter oni sami nebo lid z jejich okol zaili. V praxi to je kolem 75
let - dobu t generac, tedy po nae prarodie. To znamen, e lid, kterm je dnes kolem
tyictky, si dokou alespo zprostedkovan
Kdy se z ns stali lid?
65
pedstavit dobu maximln po prvn svtovou vlku. Pro lidi mezi dvactkou a tictkou
bude hranice nkde kolem druh svtov vlky. Kdybychom brali v vahu pouze zaznamenanou
minulost - eknme od zatku kesansk ry -, znamenalo by to dobu zahrnujc kolem
osmdesti generac. Kdybychom zali a k potkm lidskho druhu, dlilo by ns od n celch
8000 generac. Samozejm nememe ani nechceme vdt, co se stalo v kad z tchto generac,
ale je nutn
pochopit, e v tomto kontextu je osud jedn i deseti, nebo i stovky generac nepodstatn.
Vnmn lidsky uchopitelnch asovch sek
nelze aplikovat na asov dob, je nememe analyzovat a interpretovat stejnm
zpsobem jako udlosti nedvn. Evolun biologie m za kol ukzat, e dlouh a krtk dob
lze uritm zpsobem propojit, co nm umon odpovdt na otzku, kdy se z ns stali lid.
Tato otzka nen dleit jen proto, abychom mohli konstatovat: stalo se to dvno, nebo
dokonce: stalo se to velmi dvno. Z filosofickho hlediska nm pome pochopit vliv lovka na
okol i stabilitu forem lidskho chovn a adaptace, a z hlediska odbornho z n
vyplvaj implikace ve smyslu genetick rozmanitosti. Z toho, jak dlouho ij lid v t
kter oblasti, se odvozuj napklad vlastnick
prva na pdu i prodn zdroje. Napklad vznam toho, e australt domorodci se na
sv pd vyskytuj u 40 000 let, vyvstv nejen pi srovnn s dlkou evropsk kolonizace
(kolem 200 let), ale i s dobou, po jakou se lid vbec vyskytuj na svt. Poloit si otzku Kdy
se z ns stali lid?" je samozejm velice jednoduch - a jsme v pokuen vyslovit njakou
triviln odpov. Ale ve skutenosti se na tuto otzku odpovd velmi tko. A to hned ze dvou
dvod. Za prv, dochovan kostern pozstatky - primrn
zdroj informac o hlubok minulosti -jsou velice kus a poskytuj jen omezen obraz
minulosti. Vdycky je tu monost, e nkdo najde jet star foslii, kter posune potky lidstva
o njak ten milin let nazpt. To se v historii archeologickho bdn na poli vvoje lovka
dje opakovan: od objeven prvnch pozstatk australopitk
v jin Africe roku 1924 (o nich se tehdy pedpokldalo, e jsou milin let star) pes
objeven Lucy" ili Australopitheca afarensis v sedmdestch letech (st ti miliny let) jsme
se dostali a ke tyi miliny let starmu Australopithecovi ramidus, nalezenmu v roce 1994.1
Njak ten milin let sem nebo tam, na tom tolik nesejde, ale pokud

66
Kdy se z ns stali lid?
se pedpokldan st lidskho pokolen zdvojnsob, me to pece jen o nem svdit.
Druh dvod je ten, e sice lze urit pomrn pesn st uritch skupin hominid i naeho
vlastnho druhu, ale nen vdy patrn, co z toho lze vyvodit o vzniku lidstva i lidskosti. Najde-li
se foslie star
pt milin let, kter m zuby podobn naim, je to jist dleit
nlez, ale vbec z nj nevyplv, e lo o lidskho tvora. Clem tto knihy je vlastn tak
ukzat, e hominid nen zdaleka tot co lovk. Otzka Kdy se z ns stali lid?" nm vnucuje
odpov: zle na tom, co myslme pod pojmem lid. A je nad slunce jasn, e kad
lovk m k uren, zda ta i ona populace byla i nebyla stupnkem k lidskosti, zcela jin
kritria.
Dlouh perspektiva, krtk perspektiva a chze po dvou Bude dleit si nkter z
tchto kritri probrat a uvdomit si, jak se mohou odpovdi na nai otzku st lidstva rznit.
Zpsob odpovdi ovlivuj dva problmy: za prv, zda jsou tato kritria podloena dkazy ve
fosilnch nlezech, a za druh, zda jsou upotebiteln. Napov nm skuten nco o lovku, nebo
jsou jen nhodnmi meznky nepetritho, postupnho, dlouhodobho evolunho procesu?
Brzy se uke, e tato otzka je mnohem sloitj, ne se na prvn
pohled zd.
Na jej spletitost se pilo u dvno. Za tch sto padest let, kdy je evoluce lovka
uznvna jako serizn vdeck problm, se vytvoily dv odlin perspektivy, z nich je tento
problm nahlen. Dalo by se jim pro jednoduchost kat dlouh" a krtk". Na jedn stran
existuje tradice, kter pohl na lovka jako na potomka vjimenho rodu, jeho
potky sahaj do dvn minulosti. Pesn dlka trvn tohoto rodu se mnila podle toho, jak se
mnilo nae vnmn
a schopnost zmit geologickou historii, ale veobecn se m v tto tradici za to, e lovk
se tak vrazn li od ostatnch ivoich, e se musel po dlouhou dobu vyvjet samostatn. Tato
perspektiva zase iv celkem pirozenou touhu paleontolog nalzat m dl star
kostern pozstatky lovka - nakonec, za druhou nejstar vykopvku jet nikdo
Nobelovu cenu nedostal. Na druh stran existuj vdci, kter zaujala podobnost mezi lo-Kdy se
z ns stali lid?
67
vkem a jinmi ivoichy, zejmna primty a antropoidnmi lidoopy. Zatmco dlouh
perspektiva vid jen sam odlinosti, sousted se krtk naopak na shodn znaky. Z nich
vyvozuje, e se lovk vvojov odklonil od ostatnch ivoich pomrn nedvno, a samostatn
se tedy vyvj jen krtce.
Boj mezi dlouhou a krtkou perspektivou provz paleontologii lovka po celou jej
historii. U obou perspektiv meme vystopovat jejich koeny, nsledn boj a spor, kter neutuch
od doby, kdy vyla prvn kniha o lidsk evoluci - Darwinv spis O pvodu lovka.1 Sm
Darwin byl v podstat zastnce dlouhho vvoje. Akoli neml k dispozici dn fosiln nlezy a
pouze omezen chpn trvn geologickho asu, byl pesvden, e lidstvo u urazilo dlouhou
cestu. Ml k tomuto pesvden zajmav dvody.3 Musme si uvdomit, e v t
dob vtina vzdlanch Evropan uznvala a pijmala variantu velice krtkou - toti
takovou, kter je zaloena na biblickch djinch. Podle nich byl svt star jen asi 6000 let.
Nejvt vdeck poprask zpsobila v 19. stolet kritika Bible jakoto zdroje geologickch
vdomost. Velkou zsluhu na prosazen mylenky, e geologick as je o nkolik nul del, ml
Lyell, Darwinv velk uitel a zakladatel modern geologie. Jeho koncepce uniformitstv - tj.
to, e k objasnn
udlost v minulosti by mly bt vyuvny pouze procesy pozorovateln v ptomnosti -
zdrazovala, e k tomu, aby nkter udlosti vbec mohly probhnout, bylo zapoteb mnohem
vce geologickho (a biologickho) asu. Z Bible vme, e tohoto asu bylo pomalu podle
Genesis byl svt stvoen za sedm dn. Abychom objasnili vechny historick procesy, k nim za
tak krtkou dobu mlo dojt - vznik hor, masivn usazovn sediment, rozshl eroze pdy -,
bylo by nutno dodat obrovsk mnostv energie. Takov energie, kter by bhem pr hodin
dokzala penst horu, podntit obrovsk pelvn
mo, o nm svd rozshl mosk nnosy vysoko v horch a o kterm se vyprv v
Bibli jako o velk potop svta. Jinmi slovy, krtk
vvoj z hlediska geologickho vyadoval velk spory asu a naopak hen energi.4
V tomto ovzdu sepsal Darwin svou evolun teorii. Za hlavn cl povaoval nutnost
pesvdit lidi, e hybatelem zmn v biologickm svt je prodn vbr. Vyuil k tomu Lyellv
uniformitsk princip, tedy jen ty mechanismy, je vidl kolem sebe. A z toho, co vidl zmny z
generace na generaci prostednictvm variace v pirozench



Dvj rekonstrukce vvojovch pbuzenskch vztah lovka, lidoop a fosilnch
hominid, pozen sirem Arthurem Keithem. Vidme na n, jak brzy se lovk vvojov odklonil
od opic, a rovn hlubokou evolun
propast mezi ijcmi a vyhynulmi populacemi. Porovnejte tuto rekostruk-ci se
souasnmi odhady, viz graf str. 73. Kdy se z ns stali lid?
69
i umlch podmnkch -, vyvodil zvr, e zmna je velice a velice pomal, a tedy
postupn. Aby pesvdil lidi, e mavka se vyvinula v rybu, ryba v obojivelnka a
obojivelnk v savce, musel nasadit do hry obrovsk mnostv asu. A to zvlt v tom ppad,
kdy se jednalo o vvoj lovka. Pro Viktorince byl lovk nco pln jinho ne
ostatn ivoin druhy, z eho nutn vyplvalo, e se musel vyvjet po velice dlouhou
dobu samostatn. Aby Darwin vbec nkoho pesvdil, musel zdrazovat onu pomalost,
postupnost, dvnovkost evolunho procesu, z nj vzeel lovk. V tomto smyslu nese
odpovdnost za pojet, kter hled fosiln stopy lidstva v m dl hlub
minulosti.
Tuto tradici pak v nsledujcch sto letech vyznvali i mnoz dal. Obzvlt v Britnii,
kde celmu oboru dominovali anatomov, jejich zjem o evolun teorii se asto omezoval na
gradualismus jakoto stejn st Darwinova uen. Z gradualismu podle nich pirozen
vyplvalo, e se vvoj thne hluboko do minulosti. Tento nzor vehementn zastval sir Arthur
Keith, doyen britskho studia evolucionismu. Byl jednm z nejvlivnjch lid, kte ve 20. stolet
psali o vvoji lovka, a jeho vliv je patrn i ve vzkumech Louise Leakeyho a jeho syna
Richarda.5 Leakyov pispli jako mlokdo jin
k nlezm kosternch pozstatk lovka, a to, s jakm spchem objevovali stle star a
star nlezy, bylo nepochybn aspo sten
zpsobeno jejich pesvdenm, e kostry lid se vyskytuj v mnohem hlubch asovch
vrstvch, e se kdy kdo odvil myslet. Zvlt
Louis Leakey byl hotov hledat lidsk pozstatky a v mladch tetihorch, v miocnu. A
skuten, v roce 1960 nael pi vykopvkch v zpadn Keni pedmty, kter oznail jako
kamenn nstroje souvisejc s lidoopem nazvanm Kenyapithecus. Z toho pak vyvodil, e
pedchdce lovka il ne ped pouhmi dvma miliny lety, co vtina lid povauje za
pijateln slo, ale ped rovnmi trncti miliny lety. To je ovem abnormln dlouh
perspektiva. Tato tradice pokraovala i v edestch a sedmdestch letech a dola a k tak
kontroverznm zvrm, e napklad pisoudila status hormnida Ramapi-tbecovi.6 Diskuse o
jednotlivch nlezech jsou jen pokraovnm tohoto starho sporu.
Avak je nutno zdraznit, e zliba v dlouh perspektiv nen jen ddictvm Darwinovch
nzor. Nzor, e lid se od ostatnch ivoich radikln li, se opr urit i o dkazy
antropolog,
psycho-


Odhadovan asov souadnice vvoje hominid v dob spor
o Ramapitheca v 60. a 70. letech. Pokud by byl Ramapitbecus hominid,

znamenalo by to, e se lidoopi a hominidi oddlili asi ped 15 miliny lety. Prvn
molekulrn a biochemick odhady vak hovo o pti a dvou milinech let.
Kdy se z ns stali lid?
71
log a neurolog, kte zdrazuj odlinosti lovka a zvat. K rozenosti nzoru, e
lidsk vvoj trval dlouho a e se lovk odliil od
normlnch" zvat u v dvn minulosti, pispla kombinace tohoto radiklnho rozdlu
v ustrojen a chovn s pesvdenm, e evoluce je proces postupn. Dleitm faktorem pro
pevldn dlouh
perspektivy je to, e takovto nzor je pijatelnj z filosofickho hlediska a lpe se
sluuje i s nboenskou vrou. Akoliv dlouh perspektiva v poslednch sto letech oboru
dominovala, zdaleka neokupovala cel pole. Ve skutenosti vechny spory v historii lidskch
fosli - od Dartova objeven Australopitheca africana a po trnct set sedmdestku" Richarda
Leakeyho - vyvolali ti, kdo nesdleli pesvden, e nlezy svd o dlouh chronologii. Jejich
nzor podpoily vzkumy nkterch srovnvacch anatom, kte
kladli draz ne na rozdly, ale na shodn znaky lovka a lidoop. Tradice krtk
perspektivy jakoto protivhy pevldajc perspektivy dlouh vlastn trv u od as T. H.
Huxleyho, tehdy hlavnho zastnce Darwinovch nzor ve sporech o evoluci. Huxley byl
pedevm anatom a provedl prvn podrobnou analzu anatomie lovka a anatomie velkch
lidoop.7 Tato studia prokzala, e v zkladn
anatomick stavb najdeme mnostv shodnch znak, a dokonce mozek lovka
vykazuje jen mlo skuten vraznch rozdl oproti mozku lidoop. Huxley tm pdem
nepovaoval zmnn rozdly za tak podstatn, a byl ochoten pipustit, e akoli je evoluce
proces postupn, nemusel nutn vyadovat obrovsk kvanta asu. Nutno poznamenat, e Huxley
se nechystal vymezovat dnou chronologii pesn, ale pesto ho meme povaovat za pvodce
krtk perspektivy, kter se rozvinula v naem stolet. Z dalch, kdo patili do tto mylenkov
skupiny, jmenujme Raymonda Darta8, objevitele prvnch australopitk v jin Africe roku 1924,
kter byl hotov povaovat tento dosti primitivn druh za naeho pedka, a to i navzdory tomu, e
lo o druh mlad ne tzv. piltdownsk lovk (o nm se pozdji zjistilo, e jde o podvrh9). Tm
se dostv do poped problm, co povaovat za lidskou charakteristiku. Na australopitcch je
zajmav, e maj relativn modern vyhlejc zuby a elist, ale naproti tomu mal mozek. U
lovka piltdownskho tomu bylo pesn naopak: velk mozek a primitivn chrup. To samo o
sob nijak nepekvapuje, protoe lebka patila souasnmu lovku a elist orangutanovi.
Nicmn nlez lovka piltdownsk- 72
Kdy se z ns stali lid?
ho tehdy ukazoval na to, e se linie vedouc ke vzniku lovka vyznaovala brzkm
zvtenm mozku. Pedpokldalo se, e tento hlavn
distinktivn rys lovka se musel vyvinout jako prvn. Ale pokud by australopitkov
skuten byli pedchdci lovka, k zvten mozku by muselo dojt pomrn pozd, a tm pdem
dost rychle. Jako takov byl Dartv objev odmtnut, i alespo pijat velmi kriticky, sten
proto, e svdil proti pedpokldan dlouh chronologii. V nedve dob zaala stle dleitj
msto zaujmat krtk chronologie. Vdme za to pedevm odbornkovi na primty Sherwoodu
Washburnovi.10 Uinil dva zvan pspvky. Za prv inicioval studia chovn a ekologie
primt. Konstatoval, e ijc primti vykazuj vlastnosti, kter by se daly pedpokldat i u
ranch hominid. Prokzal, e ij v sloitch spoleenstvch, kde jsou dobe rozlieny
individuln role a vztahy, schopn se vyvjet a mnit. To svd o tom, e rozdly mezi
souasnm lovkem a ijcmi opicemi a lidoopy nejsou tak velk, jak se pedpokldalo, a proto
k jejich vvoji nebylo teba pli mnoho asu. Blzk spznnost lovka s ostatnmi primty
tedy naznauje spe krtkou chronologii. Druhm jeho velkm pspvkem bylo podncen
jednoho z prvnch podrobnch pokus o stanoven doby, kdy se lovk vvojov
odklonil od velkch lidoop, a o uren naich nejblich pbuznch. Washburn
inicioval vzkum v oblasti biochemie a molekulrn
biologie, a jeho pstup, vce ne cokoliv jinho, vedl v poslednch letech k triumfu krtk
chronologie ve studiu evoluce lovka. A na tomto pozad si nyn klademe otzku Kdy se z ns
stali lid?". Na jedn stran mme nzor, e rozdly mezi lovkem a zbytkem biologick e
jsou velk, a bylo tedy zapoteb hodn asu, ne
se dnen lovk vyvinul. Na druh stran, na zklad zjitn, e nejblim pbuznm
lovka je impanz, vyvozujeme, e od vvojovho odklonu lovka od lidoop mnoho vody
neuteklo. Jedin zpsob, jak se dobrat een tto zhady, je podrobn prozkoumat fosiln
nlezy a poznatky srovnvac biologie. Pitom je vak zejm, e interpretace fosli do
urit mry zvis na tom, jak si vysvtlujeme vznam pozorovanch rys. Rozpor mezi dlouhou
a krtkou perspektivou svd o tom, e musme mt ve vci men dlky lidskho vvoje jednak
urit oekvn, vyplvajc z naich zkuenost souasnho lovka, a jednak kritria k oven,
zda fosiln nlezy tato oekvn potvrd. Ale navzdory pokraujcm, a dalo by se ci
ne-
Kdy se z ns stali lid?
73
mnnm sporm v paleontologii byly zaznamenny i pokroky. Shoda zavldla pedevm
v tom, e se obecn uznv jak zkladn chronologie vvoje hominid, tak skutenost, e v
celkov struktue se vyskytuj problmy rznho typu - pvod hominid je jin ne pvod rodu
Homo, kter se zase li od pvodu naeho druhu. A prv tento zvr nm umouje zamit se
na vznam asu a msta v evoluci lovka a penst se pes vechny ty vn spory. Cesta k
lidskosti
Na pozad stetvajcch se nzor na dlku trvn lidskho rodu bude nejlep soustedit
se na konkrtn dkazy. To se v prvn ad, aspo pro zatek, rovn otzce uren vvojovch
vztah a klasifikace. Klasickm mtkem evoluce (fylogeneze) je rekonstrukce vvojovch
vztah mezi jednotlivmi druhy, tdami a vymi taxony. Jde o to, vypracovat posloupnost
vvojovho tpen i vtven, pro- asov osa evoluce lovka zaloen na souasnch
poznatcch. Oproti Keithovu schmatu na str. 53 ukazuje na mnohem krtkodobj proces.
Vvoj hominid nesah dl ne do pozdnho miocnu a rozdly uvnit
druhu Homo sapiens jsou drobn a mladho data.


74
Kdy se z ns stali lid?
toe evolun proces jako takov je procesem diferenciace populac od spolench
pedk. Kdy jsme urili posloupnost vtven, dalm kolem je pisoudit kad udlosti njak
datum. Z tto fylogeneze se d odvodit evolun struktura a jej procesy. Pokud jde o vvoj
lovka, pome nm posloupnost vtven urit, kam spadaj jeho potky. Principy klasifikace
mohou slouit nejen ke stanoven potk lidstva, ale tak k jeho zaazen do kontextu vekerho
ivota na tto planet.
Zem je podle odhad star asi 4,6 miliard let. ivot (obvykle definovan jako chemick
systmy schopn mnoen) se na n objevil a
ped 3,5 miliardami let a mnohobunn rostliny a ivoichov se vyvinuli ped pouhmi
750 miliny lety. Obratlovci se na scn objevili ped 450 miliny lety a od t doby obydluj
moe i pevninu. Ran
dinosaui se tu zaali vyskytovat asi ped 200 miliny lety a domino- Evoluci lze
povaovat za srii vtven rodovch lini, kter se zanaj vyvjet samostatn. Postupujeme-li
zpt do minulosti, nachzme spolen pedky ijcch druh (A a B maj spolenho pedka AB,
atd.). Fylogeneze je v zsad rekonstruovna v opanm poad ne v jakm se pi evoluci
uskuteovala.
Kdy se z ns stali lid?
75
vali na Zemi a do svho rapidnho zniku ped cca 65 miliny lety. Akoli savci se
vyvinuli ped nejmn 150 miliny lety, a do vyhynut
dinosaur se pli nerozili ani nediferencovali; bylo to v dob
rozen kvetoucch krytosemennch rostlin. Primti, biologick d, k nmu pat i
lovk, se vyvjej a asi poslednch 60 milin let. Savci, primti a lid pat mezi nejnedvnj
evolun kazy a v celkov perspektiv vvoje ivota na Zemi jsou plnmi novky, kte
se tu objevili teprve ped nkolika minutami i vteinami, meno v evolunch hodinch.
eeno jinmi slovy, jet ped 70 miliny lety se tu nevyskytoval jedin z ijcch druh
primt, ped 10 miliny lety existovala patrn pouh polovina ze vech 180 druh, a ped
jednm milinem let se jich u vyvinulo pes 90 %. U savc trv vvoj jednoho druhu piblin
milin let,11 z eho by vyplvalo, e vtina dnes ijcch druh vetn lovka se objevila
teprve velice nedvno. Panuje tu vak znan variabilita - obecn evolun struktura sice o dob
vzniku lovka leccos napovd, ale pesnj datace je mon
pouze tehdy, studujeme-li podrobn lidoopy, opice a fosiln nlezy. Nejjednodu pstup
k zodpovzen otzky Kdy se z ns stali lid?" je poloit si jet prost fylogenetickou otzku:
Kdy se pedchdci lovka vvojov odklonili od naich nejblich ijcch pbuznch?" Je
velice atraktivn tvrdit, e prvnmi lidmi byli ti, kte ili v dob, kdy se jejich rodov linie zaala
ubrat vlastn cestou vvoje a pestala bt soust spolen rodov vtve, ji jsme sdleli s
lidoopy. Zle samozejm na tom, zda vme, kdo je nam nejblim pbuznm. Nen to tedy
tak snadn kol, jak by se zdlo. Aby mohli biologov mezi sebou vbec komunikovat, mus se
dohodnout na tom, jak budou jednotliv ivoichy nazvat a do jakch skupin je budou lenit.
Klasifikan systm, kter se bn pouv, se nazv Linnho taxonomie, podle prodovdce
18. stolet Karla Linnho, kter ji vypracoval. Je zaloena na lenn organism do skupin a
podskupin, z nich kad pat do ir nadskupiny. Rostliny a ivoichov tedy mohou bt
popsny od velice zkho vymezen
a po nejvy skupinu neboli taxon. Napklad k domc je specifick druh, ale krom
nj existuje jet nkolik podobnch druh. Za dnes ijc druh se povauje jakkoli ijc
populace rostlin i ivoich, kter je reprodukn izolovna od ostatnch populac - tj. neme
se s nimi kit a plodit potomky schopn dal reprodukce. Hybridizace mon je, ale ta nem
dlouhodobj perspektivu. Druh je 76
Kdy se z ns stali lid?
tedy zkladn jednotkou vvojov zmny. Kon jakoto celek tvo
spolen rod, a kad druh tohoto rodu m svj vlastn druhov nzev. K domc je
Equus equus a li se od zebry obecn neboli Equusburcbelli. ijc i vyhynuli kon pat do
jet vt skupiny - eledi, kter se v tomto ppad nazv Equidae. Ti jsou pak soust dal
nadskupiny, kter se k lichokopytnci a kter sdruuje vechny kopytnky s nejvce
vyvinutm stednm prstem. Tak bychom mohli pokraovat pod dl, a bychom se dostali k
savcm, obratlovcm, mnohobunnm organismm a konen k cel ivoin i. Linnho
taxonomie je jakmsi tsnopisem pro popis ivoich a jejich vzjemnch vztah. Chceme-li
zahrnout vechny kon, pouijeme nzev equid", a odkazujeme-li pmo na Equus equus, z
se nm spektrum na dnen druhy kon mimo osla a zebry.
Linnho systm m i jednu vedlej vhodu, kter je pro ns velice uiten. Uspodn
ivoich do skupin a podskupin toti vlastn
kopruje samotn evolun proces. ivoichov sdruen v rmci rodu maj k sob ble
ne ivoichov uvnit eledi i du. Hierarchie klasifikanho systmu odr posloupnost
vtven neboli diferenciaci organism v procesu evoluce.
Abychom se vak vrtili k lovku - ten pat k druhu zvanmu Homo sapiens. Nhodou
se pihodilo to, e se uvnit jeho rodu nenachz dn dal ijc druh - pouze nkolik
vyhynulch. Homo sapi-ens bv azen do nadeledi Hominoidea. Tam pat krom ns i
lidoopi, ne vak opice. Odr se zde n vvojov pbuzensk vztah s lidoopy, spznnost,
kterou uznval u Darwin. Abychom se vrtili k otzce uren naeho nejbliho ijcho
pbuznho, musme pouze zjistit, kdy a od koho se pedchdci lovka vvojov odklonili.
Obecn se uznv, e to byl lidoop - impanz, gorila, orangutan i gibbon. Tradin se m za to,
e se hominidi odtpili od velkch lidoop (tj. pot, co se vyvinul gibbon), ale jet pedtm, ne
se tito diferencovali do svch nynjch lini. Jinmi slovy tu v t dob byla irok vtev lidoop,
z n se nejdve vydlila vtev lidsk, a teprve potom vtve ostatnch lidoop. Tento pohled
odpovd ji zmnn
dlouh perspektiv, nebo implikuje, e lovk se od lidoop li vc, ne se ostatn
lidoopi li mezi sebou. Pro zastvn tohoto nzoru existuje urit mnoho dobrch dvod.
Vechny velk lidoopy spojuje vypoukl tv, velk piky, mal mozek (v pomru k lidskmu)
a pevaujc pohyb po tyech. Na rozdl od nich lovk nen porost- 78
Kdy se z ns stali lid?
l srst, chod po dvou a m drobn, ploch obliej a velk mozek. Tento vrazn
morfologick rozdl zdnliv svd o dlouh cest vvoje. Avak molekulrn biologie,
rozvjejcc se nov vdn disciplna, zasela do tohoto ortodoxnho nzoru mrn zmatek.
Urovn vvojovch vztah se vdy zakldalo pouze na principech srovnvac anatomie.
Rostliny a ivoichov, kte sdlej vce shodnch znak, jsou si pbuzensky bli. Tradin se
tohoto tdn dosahovalo porovnvnm anatomickch a fyzickch rys. Tak napklad gorilu a
impanze spojuje adaptace na pohyb po tyech, pi kterm se opraj
o zem klouby pednch konetin, a jet hezk dka dalch rys kos tern stavby. Tento
princip srovnvn se pouv na vech rovnch a vztahuje se i na rove biochemick
charakteristiky a genetick
struktury. Po dekdovn struktur blkovin, aminokyselin a nakonec i samotn DNA
vznikla monost vyuvat ke klasifikaci druh a re konstrukci jejich vvojovch vztah stavbu
molekul. Maj-li dva dru hy stejnou sekvenci aminokyselin v blkovin, je mezi nimi bli p
buzensk vztah, ne mezi druhy, kter maj tuto sekvenci jinou, a tak dl a k vlastn
sekvenci bz v etzci DNA.
To ns samozejm nijak nepekvapuje, protoe vvojov vtven
organism je procesem genetick diferenciace - prv genetick rozdly vedou k
reprodukn izolovanosti, na n se zakld stanoven
druhu. Co ns vak mon pekvap, je to, e zkoumn morfologick stavby organismu
m nkdy jin vsledky ne molekulrn studium genetick struktury. Aplikace molekulrnch
metod na irok
spektrum organism asto prokzala, e druhy, kter jsou morfologicky odlin, maj
tm identickou sekvenci gen, zatmco druhy, je jsou si svou stavbou velmi podobn, jsou
geneticky rozdln.12
Zjistilo se, e v evolunm procesu jde o mnohem vc ne jen o njak ten pebvajc
leben ev i kostern vrstek. Nzornm pkladem je fylogeneze hominid. Velc lidoopi
nejsou po genetick
strnce tak zce spznni, jak by naznaovala jejich povrchov anatomie. A vezmeme v
vahu blkoviny, aminokyseliny, imunologickou vzdlenost nebo vlastn genov sekvence,
vechna srovnn tento poznatek potvrzuj. Hlavn pedl nele mezi velkmi lidoopy a
lovkem, ale mezi lovkem a africkmi lidoopy na jedn stran a asijskmi velkmi lidoopy -
orangutany - na stran druh. impanz, gorila a lovk jsou v tsnjm pbuzenskm vztahu
mezi sebou, ne



Organismy jsou bn klasifikovny pomoc Linnho systmu. Na obrzku vidme
devatenct druh (1, 2,... 19), kter se ad do stle vych a vych celk, kategori. Vidme
tedy na naem hypotetickm pkladu rod, ele, d, tdu. Termn hominid" oznauje ele,
kter se skld ze dvou rod
Homo a Australopithecus. ele hominid zahrnuje vechny druhy, kter se vyvinuly
od doby, kdy se odtpili od impanz a kter maj ble k lovku ne k zmnnm impanzm.



Dva pohledy na vvojov vztahy lovka a lidoop. Vlevo vidme tradin
model, kde jsou vichni velc lidoopi spolu spznni a lovk stoj samostatn. Napravo
je znzornn dnes uznvan model, kter ukazuje, e impanzi maj ble k lovku ne k
ostatnm velkm lidoopm. Kdy se z ns stali lid?
81
je kterkoli z nich spznn s orangutanem. Velc lidoopi nejsou tedy tzv. pravou neboli
pirozenou vvojovou vtv, jak se tvrdilo. Znamen to, e se lovk nevydlil z vtve lidoop
pedtm, ne se tito zaali diferencovat; alespo gibbon a orangutan u mli za sebou samostatn
vvoj. lovk je pouze jednm typem africkho lidoopa.13
Tento objev se ji pomrn dobe ujal. Svd o tom, e v celkovm kontextu vvoje
hominid zaujal lovk msto pomrn nedvno a nem nijak starobylou rodovou linii. Avak je
tu jedna jet vce znepokojujc monost. Aplikuje-li se stejn molekulrn metoda na lovka a
africk lidoopy, je tk urit, jak vvojov posloupnost mezi nimi panuje. Intuitivn ns
napad, e lovk se odtrhl jako prvn
a teprve potom se mezi sebou diferencovali impanzov a gorily. Vtina dkaz vak
naznauje, e pesnou posloupnost rozliit nelze4
Tam, kde je mono sled diferenciac urit, se zd, e jako prvn se od spolenho pedka
lovka a impanze odklonila gorila, a pot se mezi sebou diferencovali lid a impanzi.15
lovk tedy pat mezi specificky africk lidoopy a je v tsnm pbuzenskm svazku s
impanzem, mnohem tsnjm, ne se kdy povaovalo za mysliteln. Tyto dva druhy se li jen v
nepatrnm potu gen, i pes obrovsk mnostv rozdl morfologickch. Otzka, kdo je nam
nejblim pbuznm, je zodpovzena. Je jm impanz, ale je nutno si pipomenout, e pouze
impanz, nikoli velc lidoopi jako takov. Je to dleit rozdl, ke ktermu se vrtme v
nsledujcch kapitolch. Zatm vak nebyla zodpovzena otzka, kdy k vvojovmu odklonu
lovka dolo. Nedolo k nmu urit tak dvno, jak bychom mysleli, vezmeme-li v vahu, e u
se pedtm ukutenilo tolik udlost - napklad diferenciace goril, orangutan a gibbon. Mohli
bychom se samozejm obrtit k fosilnm nlezm. Avak na to je jet moc brzy, protoe
potencil molekulrn biologie jakoto zdroje informac o prbhu evoluce jsme zatm
nevyerpali. Genetick rozdly mezi jednotlivmi druhy toti skuten pedstavuj
zdroj poznn mry vvojovch zmn.
Vvojov zmny si meme pedstavovat dvma zpsoby. Jednak jako zmny, kter jsou
vsledkem adaptace ivoich na prosted
v rmci prodnho vbru. Tak je chpal i Darwin. Mra tchto zmn nen vdycky stejn,
ale mn se podle intenzity soupeen, mnostv
zmn prosted i psoben etnch dalch faktor. Nicmn vvojov zmny ve
skutenosti nejsou nim jinm ne zmnami genetic- 82
Kdy se z ns stali lid?
kmi, a u je zpsobilo cokoliv. Pokud jsou genetick zmny nahodilou reakc na zmny
prosted a stdaj se obdob rapidnch zmn s obdobmi takka stagnace, pak jist genetick
vzdlenost sama o sob neme vypovdat o datech vvojovch udlost. Ale pokud je mra
genetickch zmn konstantn, pak me genetick vzdlenost mezi dvma i vce druhy
vypovdat nejen o sledu udlost (jejich vzjemn umstn v ase), ale i o jejich pesn dataci
(absolutn umstn
v ase).
Je njak reln dvod pedpokldat, e mra genetickch zmn je konstantn? Na tom, e
na uritch rovnch tato zmna bt konstantn me, jsou zaloeny molekulrn hodiny.16
Kad jednotliv
organismus, a u jm je mavka nebo lovk, obsahuje obrovsk
mnostv DNA. U lovka je to njakch ticet milin bz neboli sto tisc gen. To je z
hlediska evolun biologie mnohem vc, ne je teba. Zdnliv tu tedy mme obrovsk mnostv
DNA, u n nebyla zjitna dn funkce - k se j nadbyten DNA. Je typick tm, e nem
dn oividn vliv na vvoj fenotypu. Jako takov je imunn
vi inkm vbru. Pokud se mn, pak ne vlivem mncch se schopnost a vbru v
reakci na adaptivn poteby a prosted, ale naprosto nezvisle. Takov zmny se dj
prostednictvm procesu mutace - nahodilho" vskytu omyl pi replikaci gen. Takto se
objevuje nov genetick materil, surovina evoluce. Mutace se celkem vzato vyskytuj v
konstantn me, a pokud jejich produkty nemaj
selektivn nsledky, pak pesnmi hodinami k men mry evolunch zmn je
nahromadn novch gen, genetickch rozdl. Aplikujeme-li tento princip na hominoidy,
dostaneme zajmav vsledky. Ze vech ijcch velkch lidoop se jako prvn vvojov vydlil
orangutan a molekulrn analza odhaduje, e k tomu dolo asi ped 12 miliny lety. Vdci se
shodli na tom, e pesn sled vvojovch udlost, je probhly mezi africkmi lidoopy a
lovkem, urit nelze, ale vypad to, e se tyto ti rodov vtve diferencovaly nkdy ped esti a
osmi miliny let, ke konci miocnu. Pokud se impanzov a lovk diferencovali pozdji ne
gorily, pak k tomu s vt pravdpodobnost dolo ke konci vymezenho obdob. Lid tedy
existuj asi est milin let. Tak by mohla znt jedna z monch odpovd na nai otzku, nebo
se jedn o dobu, po kterou se lid vyvjeli nezvisle na impanzch, od nich se odtpili. A jak to
zapad do naich odhad dlouh i krtk chronologie? est Kdy se z ns stali lid?
83
milin let se jist kadmu zd jako velice dlouh doba. Ale z hlediska naeho sporu je
to vlastn doba dost krtk. Kdy se objevily prvn molekulrn analzy, vtina paleontolog
zaala zastvat nzor, e se hominidi oddlili od (vech) lidoop nejmn ped 15 miliny lety, a
nkter autority uvdly dokonce 30 milin let.17
Vechny udlosti ve vvoji antropoid byly navc datovny do velice dvnch dob a
vechny se posunuly smrem dol. V t dob se foslie znm jako Ramapitbecus punjabicus,
nalezen v Siwaliks v Pkistnu a datovan stm nejmn 10 milin let, povaovala za ranho
hominida, a hovoila tedy pro dlouhou perspektivu. Molekulrn daje tuto interpretaci
zpochybnily, a pochyby se jet vce prohloubily pot, co byly nalezeny kompletnj fosiln
vzorky, kter prokzaly, e Ramapithecus byl spe pedkem orangutana ne lovka.
(Neastn
Ramapitbecus pod vlivem nekonenho peazovn ze skupiny do skupiny ztratil nejen
statut prvnho hominida, ale dnes u z platn
taxonomie zmizel pln. Nejen stalinist zametaj veker stopy svch chyb z minulosti.)
Z celkovho hlediska vsledky tohoto novho pstupu vypovdaj
o tom, e lid jsou lini mladou, ne starobylou. Z pohledu geologie se lovk zaal
samostatn vyvjet velice nedvno. Tento zvr vak musme usmrnit, a to v mnoha ohledech.
Za prv, molekulrn hodiny maj sice znanou vdeckou platnost, ale nen to s nimi zase tak
jednoduch, jak se vdci domnvali.18 m vce gen je podrobeno vzkumu, tm je jasnj, e
mra genetickch zmn uritm zpsobem kols a e ani hypotza konstantnch mutac v
genomu ani hypotza adaptivn neutrality neplat docela. To znamen, e nejsou jen jedny
hodiny, ale nkolikero hodin tikajcch rzn rychle - nkter pomalu, jin rychleji a dal ukazuj
as konstantnji ne ostatn. Vsledky molekulrn biologie sice poskytuj mnostv asovch
ukazatel, podle nich je mono vvojov udlosti datovat, avak nelze ct, e by podvaly
naprosto pesnou odpov. Bude tedy pece jen prospn podvat se i na tradinj zdroj
informac o evolun minulosti fosiln nlezy. Molekulrn biologie o potcch lovka mnoh
napovd. Jsou-li jej metody pesn, nen dvodu ptrat po prvnch lidech v dobch jurskch
dinosaur, tebae by si to hollywoodt producenti vroucn pli. Pedpokld se, e nejstar
foslie ukazujc na lidsk pvod by mly pochzet z pozdnho miocnu, tj. z doby ped 10 a 15
mi- 84
Kdy se z ns stali lid?
liny lety, abychom potali s nepesnostmi v molekulrnch odhadech. Lze vak bt jet
pesnj - ne co do asu, ale co do zempisu. Fylogeneze genetiky lidoop naznauje, e
nejblimi pbuznmi lovka jsou afrit lidoopi. impanzov a gorily jsou co do vskytu
znan omezeni - najdeme je v centrln sti Afriky, smrem na vchod a na zpad, ale nikoli na
sever a na jih. Jak podotkl sm Darwin: V kadm vtm svtovm regionu jsou ijc savci v
zkm pbuzenskm svazku s vyhynulmi druhy tho regionu. Je proto pravdpodobn, e
Afrika byla dve osdlena dnes u vyhynulmi lidoopy, pbuznmi gorily a impanze. A
ponvad jsou tyto dva druhy nejblimi pbuznmi lovka, lze usuzovat, e spe ne kde
jinde ili nai dvn prapedci na africkm kontinentu."19 Molekulrn
biologie vytyuje stejnou cestu, jakou vytyil Darwin pomoc tradinch anatomickch
postup. Jeho dal vta sice znla: ,Je vak zbyten o tomto tmatu dle spekulovat.", ale dnes
u je mono hypotzu, e prvn lid se vyskytli ped 6 i 7 miliny lety na africkm kontinentu,
ovit.
Prvn lidsk foslie byly nalezeny v Evrop, dal v jihovchodn
Asii. V Africe, kter byla vdy oblbena, zaalo nst bdn plody po mnoha falench
stopch vlastn a v 60. letech. Pbhy o tchto objevech byly popsny u nesslnkrt a pro
nae ely nejsou historick detaily rozhodujc.20 Ns zajm, e bhem padesti let
intenzivnho vzkumu provdnho celou adou lid se nalo na ti tisce fosli, kter meme
pisoudit linii vedouc k lovku. Nejdleitj
je, e jde pevn o foslie mnohem star ne ty, kter se naly jinde na svt. Pochz
ze dvou region - z vpencovch jeskyn v transvaalsk oblasti v jin Africe a z riftovho dol v
Africe vchodn. Nikde nen eeno, e lidstvo pochz prv z tchto dvou lokalit, ale podvaj
aspo piblin uren a potvrzuj, e potky lovka spadaj do Afriky. Nesmrn dleit jsou
data. Nepopirateln nejstar
foslie pochz z nalezit Lothagam, vzdlen lokality v severn Keni zpadn od jezera
Turkana. Jezero a pilehl n zdroje vydaly snad nejrozshlej a nejkompletnj fosiln
nlezy, z nich Lothagam pedstavuje ty nejstar.
Vzorek sm o sob je pomrn nevznamn - kus doln elisti se zuby podobnmi
lidskm spe ne opim. V porovnn s nktermi dramatitjmi nlezy z jinch nalezi
nejde o nic vzruujcho, ale vznam tto fosli tkv v jejm pravdpodobnm st - pes pt
mi-

Chronologie vvoje lovka podle molekulrnch vzkum. Tlust ry znzoruj ijc
druhy a jejich pm pedky. Slab ry znzoruj rodov
linie, kter se v uritm obdob vyvinuly, ale pozdji zanikly. Molekulrn
biologie vypovd pouze o historii ijcch skupin. O ostatnch ns informuje
paleobiologie, zejmna o tch, kter vytvely vvojov kontext, v nm se vyvinuli hominidi.
86
Kdy se z ns stali lid?
lin let. Nedvno potvrdily tento piblin vk prvn linie vedouc
k lovku nov nlezy od eky Awash v Etiopii, jejich datovan st
je kolem 4,5 milin let, ale ve form novho druhu ( Australopithecusramidus) nm
pedloily i nejprimitivnjho hominida s rysy lidoopa, kter byl kdy nalezen.21 Jet bude
pipomenuto, e molekulrn analza urila jeho st na 6 a 8 milin let, a tak prvn hominid
ped 5 miliny let nen nic neekanho. Vezmeme-li v vahu, jak byla nadje, e tito
ivoichov, kterch patrn nebylo v ranch dobch mnoho, zfosilizuj, je o milin i dva mlad
datum z molekulrnho i paleontologickho hlediska pesvdiv. Existuj vlastn i star foslie,
takt z oblasti kolem jezera Turkana, o st 6 a 7 milin let, ale ty jsou jet zlomkovitj a
nelze je s jistotou pisoudit ani lidsk
linii, ani linii lidoop.22
Od obdob ped 5 miliny let se mnostv fosilnch nlez vrazn
zvyuje. Cm mlad obdob, tm vce nlez. Nalezit v Etiopii, datovan stm 4
miliny let, a nalezit ve stedn Keni, Tabarinu, star
necelch 5 milin let, potvrzuj, e v t dob u rodov linie lovka existovala. Z
obdob mladch ne 3 miliny let jsou nlezy jet bnj a kompletnj. Lothagam a Tabarin
poskytuj pouze zlomkovit
dkazy lidskch rys dky nlezm chrupu, ale materil z etiopskho Hadaru je mnohem
pesvdivj. Zejmna ojedinl vzorek, znm v hantrce jako Lucy, oficiln AL-288,
nalezen roku 1974
Donem Johansonem, sestv nejen ze zlomk chrupu a lebky, ale tak
z tm kompletn kostry.23 Hlava, zuby, ruce, pte, kyle a nohy - to ve se zachovalo.
Tento vzorek svd o tom, e ped 3 miliny lety tu existoval ivoich, kter u chodil vhradn
vzpmen po dvou. Bipedie je snad nejvraznj lidsk rys, kter Lucy se svmi protaenmi
ltky, rozenou a zaoblenou pnv a vraznm hlem stehenn
hlavice spluje. V porovnn se souasnm lovkem jsou tu sice zeteln rozdly,
napklad pomrn dlouh horn konetiny a zahnut
prsty, ale pesto nen pochyb o tom, e jde o vvojovou linii lidskou. Ped 3 miliny lety
tedy vykazovali hominidi zetelnj bipedii ne
kterkoli jin lidoop, co jasn dokld, e do tto doby dolo k jakmusi polidtn,
pokud pijmeme bipedii za rozhodujc lidskou charakteristiku. Bipedie jako takov je toti
pravdpodobn star. Krom fosli o n svd i jin dkazy - otisky stop star 3,7 milin let.
Na naleziti Laetoli v Tanznii objevila Mary Leakeyov adu stop zanechanch v mokrm
popelu po vbuchu sopky.24 Mezi mnostvm Kdy se z ns stali lid?
87
stop typickch zvecch obyvatel savany bylo i nkolik stop zeteln
lidskch - ani nznak tynohosti, zato vak charakteristick krok, pi nm se
dominantnji otiskne pata a bko pod palcem chodidla. Akoli pesn nevme, kdo tyto stopy
zanechal, jsou pmm dkazem existence druhu, kter chodil vzpmen po dvou.
Na otzku Kdy se z ns stali lid?" tedy meme odpovdt nsledujcm zpsobem:
piblin ped 6 a 7 miliny lety podle molekulrnch analz, kter urily, kdy se lidsk
vvojov linie vydlila z linie ostatnch africkch lidoop, nebo urit ped 5 miliny lety, soud
podle paleontologickch dkaz, nebo s jistotou ped asi 4 miliny lety, kdy byl zaznamenn
zeteln dkaz vlun lidskho rysu - bipedie. Ale m tohle co dlat s lidskost?
Od dvojnohch lidoop k rodu Homo sapiens
Dosud jsme n problm probrali ze dvou hledisek: z hlediska fylogeneze a z hlediska
celkov anatomick stavby. Z jedn interpretace fylogeneze lze vyvodit, e zeteln lidsk linie
se zan rsovat snad u ped 5 i vce miliny lety. Z hlediska celkov anatomick stavby,
pokud vce ne cokoli jinho charakterizuje lovka bipedie, sahaj
koeny lidstva do doby ped vce ne 3 miliny lety. Ale ob tato hlediska zstvaj
otevena dalm monm interpretacm a je nutno brt v vahu i hlediska dal. Fylogeneze se v
prvn ad tk
urovn sledu vvojovho vtven a diferenciace. Zatm jsme stanovili jedno takov
rozvtven - oddlen linie smujc k lovku od linie vedouc k ostatnm africkm lidoopm.
Znamen to, e to byla udlost nesmrn zvan, kdy u ne jedin. Ale tak tomu nen. Fosiln
nlezy z obdob ped nejmn temi miliny a cca 50
tisci lety obsahuj mnoho typ lidskch fosli. Jejich datace i morfologie svd o tom,
e nelo o jedinou vvojovou linii, ale o celou adu odlinch evolunch trajektori. Z toho nm
nezbv
ne vyvodit, e linie vedouc k lovku nebyla prostou pmkou, ale sestvala z ady
vtven. V obdob ped temi a jednm milinem let se na Zemi vyskytovaly nejmn dv
zeteln linie lidskho vvoje
- jedna vedouc k formm z nadvyvinutm chrupem, oznaovanm jako robustn
australopitkov, a druh vedouc k formm s vtm mozkem, k naemu vlastnmu rodu Homo.
Samostatn linie se mon vyskytovaly jet ped
88
Kdy se z ns stali lid?
necelm jednm milinem let - jedna v Evrop a Africe a druh
v Asii -, piem neandertlci, typicky evropsk skupina, byli pi srovnn s anatomicky
modernm lovkem mon tak samostatnou vvojovou lini. Vezmeme-li v vahu takovou
mru vtven, vedoucho v rmci lidsk evoluce ke vzniku rznch druh, z nich ne kad
mon smoval k souasnmu lovku, pak asi nebude nejvhodnj
zamovat se na prvopotky tto linie jako celku. Vce urujc tu patrn budou potky
rodu Homo (ped asi 2 miliny lety), nebo dokonce vznik naeho druhu Homo sapiens. Abychom
toto rozhodli, musme podrobit rozboru anatomick
vzorce, protoe ty nm pibl, do jak mry byly tyto fosiln skupiny podobn dnenmu
lovku. Pokud se zmnn typy fosilnho lovka budou od ns liit jen povrchn, nemlo
pozdj vtven z hlediska evoluce hlub vznam. Zanme s nejstarm z tchto typ, kterm je
Australopithecus afarensis. Na nj se dosud pohlelo jen z hlediska rys, kter ho poj se
souasnm lovkem a ktermi se li od impanze a gorily. Tedy hlavn z hlediska jeho bipedie.
To je vak jen jeden z aspekt lidskosti; k tomu, abychom skuten posoudili, jak
tento ran druh byl, musme podrobit studiu dal jeho rysy a vlastn
i to, o jak typ bipedie lo. Pnev a spodn konetiny sice ukazuj na schopnost tchto
ivoich chodit vzpmen, ale v porovnn s dnenm lovkem je tu dosud mnoho zsadnch
rozdl. Nohy jsou pomrn krtk, kolenn kloub mlo vyvinut, chodidlo dosud dosti plosk.
Rozkmit nohou pi kroku pravdpodobn nemohl bt tak dlouh jako u souasnho lovka. Ale
co je snad nejdleitj - ml dosud dlouh horn konetiny, pohyblivj v ramenou, a dlouh,
zahnut prsty. lo tedy o tvora sice dvojnohho, ale kter se pohyboval po dvou jinak ne my a
byl schopen dobe se pohybovat i po stromech pomoc hornch konetin. I kdy tedy
Australopithecus afarensis vykazoval vt mru bipedie ne kterkoli jin lidoop, nelo o kopii
souasnho druhu. Modernj
typ dvounohosti navc meme spolehliv doloit a z doby ped cca 1,7 miliny let, kdy
se objevil Homo erectus, a i tady jsou jet rozdly. Neandertlci, kte jsou z pravkch lid
chronologicky i morfologicky nejbli dnenmu lovku, dosud vykazuj ve srovnn s nmi
nkter vrazn rozdly v anatomii pohybov soustavy - mohutn
klouby, krtk konetiny, pnev mnohem ir a ml zepedu dozadu, tit umstn
vce vzadu. 90
Kdy se z ns stali lid?
A co je dleitj, mozek tohoto druhu byl velk jenom asi jako mozek dnenho lidoopa.
Mozek impanze v 350 a 400 gram. Dnen lovk m mozek o hmotnosti 1300 a 1400
gram. Mozek Australopitbeca-afarensis vil asi 400 gram. Jak uvidme v kapitole 8, nen
porovnvn velikosti mozku jednoduchou zleitost, ale k uren mry podobnosti s lovkem je
rozvoj vtho mozku opt rysem, kter se nevyskytuje u vech fosilnch skupin hominid. K
zjevnmu zvten mozku toti dolo a u rodu Homo, ped 2 miliny lety a dle, a mozek
velikostn srovnateln s mozkem dnenho lovka se vyskytl jet pozdji - ped necelm pl
milinem let. Lidsk foslie mme tedy star a pt milin let, ale vtina z nich, tebae maj
mozek postupn vt ne impanzi, se velikost mozku nevyrovn
druhu Homo sapiens.25
Anatomie tedy naznauje, e vzpmen trup lid lze doloit u
z doby ped temi a vce miliny lety, ale dal anatomick systmy, kter jsou zce spjaty
s vvojem lidskosti, se objevuj a mnohem pozdji. Aspo pokud jde o velikost mozku, ml by
se termn lidsk",
lovk" uvat urit a u rodu Homo, ne-li a u druhu Homo sapiens. Ale anatomie by
asi nemla bt jedinm mtkem, protoe od zbytku ivoin e ns odliuje pedevm nae
chovn. Klem by tedy snad mohla bt vroba nstroj, protoe jak jsme vidli v kapitole 3, ta
zce souvis s potky lidskosti. Ale v souvislosti s druhem Ausiralopithecus afarensis se
nenaly dn nstroje, tebae zrodky pouvn a vroby nstroj lze vidt i u impanz. Prvn
foslie se datuj do obdob ped tm 5 miliny lety, ale prvn znm kamenn nstroje pochzej
vlastn a z doby krtce ped 2 miliny lety.26
Pokud je tedy rysem lidskosti vroba nstroj, pak dvojnohmu Aus-tralopithecovi
afarensis tato charakteristika chyb. Chyb i mnoha mladm druhm australopitk. Mimo to, i
kdy u se poslze vroba na scn objev - ve form hrub otpanch pazourkovch nstroj -,
zbv jet cel ada dalch nesrovnalost. Prvn industrie, zvan olduvajsk podle nalezit
Olduvai v Tanznii, kde byla poprv popsna, trvala pes milin let. Po n nsledovala industrie
acheuleansk, pro ni jsou typick velk oboustrann otpan sekery, se rovn po cel milin
let nezmnila. Dokonce mlad industrie, spojen s neandertlci a znm jako mousterinsk,
kter se vyznaovaly systematicky opracovanmi polotovary, z nich se teprve pak otipvaly
nstroje, petrvvaly v podstat nemnn po vce ne 100 000 let. Na- 92
Kdy se z ns stali lid?