1.

vod ke kolapsm

Vtina z centrln zplavov niny starovkho Eufratu dnes le za hranic zemdlsky obdlvanch oblast. Jedn se o depresivn przdnou krajinu. Zm dun, dlouho neuvan nspy kanl a troskami poset pahorky, je jsou pozstatky nkdejho osdlen, sktaj jen malou, nevraznou tchu. Vegetace je tu dk a v mnoha oblastech tm pln chyb. Zvrsnn, vtrem rozruen plochy a periodicky zaplavovan prolkliny vytvej znan nepehlednou skrum a odrazuj vechny cestovatele krom tch nejodhodlanjch. Bezprostedn vliv lovka zde pipomnaj jen stany, kter lze tu a tam zahldnout A pesto se tu kdysi nachzelo centrum, srdce nejstar gramotn civilizace svta.
Robert McC. Adams (1981: xvii)

Stoupali jsme po velkch kamennch schodech, msty dokonale zachovanch, msty vyvrcench stromy, kter vyrostly ve trbinch mezi nimi nsledovali jsme prvodce hustm lesem mezi zpola zasypanmi fragmenty ke trncti monumentm ohromn koeny jeden z nich vytlaily z podstavce, jin pevn svraly vtve strom a tm jej vyzdvihly ze zem, dal leel na zemi ovinut ponky ohromnch popnavch a plazivch rostlin a jeden stl spolu s oltem v malm lesku, kter kolem nj stromy vytvoily a jen jej zastioval a zahaloval jako njakou posvtnou vc Jedinmi zvuky, je naruovaly klid tohoto pohbenho msta, byl kik opic
John L. Stephens (1850: 102103)

Pedstava zaniklch civilizac bv psobiv: msta pohben pod pohyblivmi dunami anebo v neprostupn dungli, trosky a beztnost v mstech, kde kdysi bvali lid a blahobyt. V mlokom nevyvolvaj takov popisy bze a pedstavu neho tajemnho. Znovu a znovu bvme konsternovni a chceme vdt vc. Kdo byli ti lid, a hlavn: co se jim stalo? Jak mohly v tak deprimujcm prosted kdysi existovat vzkvtajc
1. VOD KE KOLAPSM

11

civilizace? Zniili ti lid sv ivotn prosted, zmnilo se klima anebo ke kolapsu vedla obansk vlka? Nebo s msty skoncovali ciz vetelci? Anebo snad m vzestup a pd civilizac njakou svou zhadnou, vnitn dynamiku? Nkte z ns jsou tmito otzkami natolik fascinovni, e jejich studiu vnuj cel ivot. Vtina lid se s problematikou padlch a zniench mst setkv pi etb anebo ve kolch. Ve zmnn pocity vak znepokojuj vechny a dvodem nen jen ono nezmrn lidsk sil, kter pilo vnive, ale t to, co z tchto civilizanch pd trvale vyplv. Vyplv z nich jedna vc: civilizace jsou kehk, nejsou stl. Tento fakt nutn upoutv nai pozornost a vede jakkoli je nm to nepjemn ke znepokojivm otzkm. Jsou modern spolenosti obdobn zraniteln? A m pravdu Ortega, kdy tvrd, e monost, e by civilizace mohla zemt, zdvojnsobuje nai vlastn smrtelnost (citovno v: Mazzarino [1966: 171])? Mnoz samozejm radji v, e modern civilizace se svmi vdecko-technickmi monostmi, energetickmi zdroji a znalostmi ekonomie a historie by mla bt schopna pet veker krize, kter pro starodvn a jednodu spolenosti nakonec byly nepekonateln. Jak siln je ale toto pesvden? Mnoz lid, kte maj jist povdom o historii, tu, e (eeno slovy, je Wilamowitz pouil ve vztahu k msk i) civilizace me zemt, protoe ji jednou zemela (citovno v: Mazzarino [1966: 174]). Pro nkter historiky potku 20. stolet pedstavoval soumrak ma udlost tm soudobch djin (Mazzarino 1966: 173; Casson 1937: 183). Tato analogie je od t doby hluboce zakoenn ve vdom irok veejnosti a nepochybn v nm petrvv i dnes. Odr se dokonce i v dlech nkterch uznvanch modernch autorit (nap. Isaac 1971). Neodolateln pokuen srovnvat soudob svt s osudy starovkho ma ovld mylen znanho potu lid ji vce ne pldruhho tiscilet (Mazzarino 1966). Nebt tohoto dobe zdokumentovanho pkladu rozpadu mocn e, o kterm se na Zpad u kad kolk, byl by strach z kolapsu urit mn rozen. Takhle ale maj ti, jim dl starosti budoucnost prmyslov spolenosti, jej ekonomick smovn, ekologick zkladna a politick superstruktura, nevyvratiteln doklad, e civilizace, vetn tch mocnch, jsou zraniteln. Pro studovat kolapsy? Mnoho odbornk z oblasti spoleenskch vd mon souhlas s Isaakem: Nen teba zdrazovat, e kolaps starovk civilizace je nejvznanj udlost v jej historii (1971: xi). Krom zjmu vdc je tu vak jet jeden dvod: kolaps je zdrojem nesmrn rozench obav a tmatem nejvy spoleensk dleitosti. Dvody,
1. VOD KE KOLAPSM

12

pro se sloit spolenosti rozpadaj, jsou ivotn dleit pro vechny pslunky jakkoli z nich, co dnes obn tm celou svtovou populaci. A u byly kolapsy nejvznanj udlost starovkch djin i nikoli, jen mlokdo by stl o to, aby se staly nejvznanj udlost souasn ry. A i kdy lovk v, e modern spolenosti jsou mn nchyln ke kolapsu ne spolenosti starovk, monost, e tomu tak teba nen, ns nepestv trpit. Chyb-li systematick, vdeck pojednn o kolapsech, nejsou takovto obavy postaveny na dnm pevnm a spolehlivm zklad. Mon rozpad spoleenskho du byl a je zdrojem trvalch obav zpadnch djin, jim se asto dostv nboenskho vyjden. V poslednch nkolika desetiletch se tyto obavy rozbujely a nabyly svttj formy. Recenze na nedvnou vstavu mayskch artefakt dobe vystihla veobecn rozen mnn: st na fascinace Mayi mon spov v legendrnm kolapsu jejich kultury nkolik stolet ped dobytm panly. Kad hloubav lovk, kter peml o byrokratickm a technickm tlaku na dnen kadodenn ivot, si mus klst otzku, je-li mon, aby njakou spolenost zardousila jej vlastn sloitost Jeliko ctme, e budoucnost na vlastn spolenosti je v ohroen, lanme po historick analze, kter by nm pomohla si pedstavit, jakm smrem se udlosti mohou ubrat. (Baker 1986: 12) Tyto obavy sdl mnoho lid nap socilnm i intelektulnm spektrem, od vznamnch vdc a vdch osobnost podnikatelskho svta, kte zaloili znm msk klub, a po extrmnj pvrence survivalismu (hnut, jeho stoupenci se pipravuj na budouc mon rozpad civilizace, resp. jejch socilnch a politickch struktur). Mezi tmito dvma ply nachzme rzn serizn skupiny usilujc o dobro svta: ekology, zastnce nulovho rstu, bojovnky za zmrazen jadernch zbran a dal. Vichni se z rznch dvod obvaj, e prmyslov civilizace je ohroena. Jejich strach je asto zaloen na historick analogii s civilizacemi, je zanikly (a nkdy se dokonce naznauje, e je nm souzen osud dinosaur). Soudob myslitel pedpovdaj, e ke kolapsu dojde v dsledku katastrofy, jako je jadern vlka, vyerpn zdroj, ekonomick i ekologick krize anebo rozpad socio-politickch struktur (nap. Meadowsov a kol. 1972; Catton 1980; Turco a kol. 1984). Tento strach se veobecn rozil teprve nedvno. Jak si poviml Dawson:
1. VOD KE KOLAPSM

13

Ze vech zmn, kter pineslo dvact stolet, dn nesah hloub ne prv zmizen on nezpochybniteln vry v budoucnost a absolutn hodnotu na civilizace, je byla dominantnm prvkem devatenctho stolet (1956: 54). Akoli kolapsy jsou pedmtem zjmu ji od doby, kdy se ukzalo, e spolenosti mohou bt zraniteln, pro historiky a dal badatele z oblasti spoleenskch vd zstvaj tko eitelnou zhadou. Mon prv proto se jejich zjem upr sp k vvoji politick sloitosti ne k jejmu protiplu kolapsu. Djiny lidstva jako celek charakterizuje zdnliv nezvratn trend k vt sloitosti, specializaci, socio-politickmu zen, zpracovvn stle vtho mnostv energie a informac, vytven vtch sdli, vyvjen sloitjch a dokonalejch technologi. Tomuto petrvvajcmu aspektu na historie byla prvem vnovna ohromn st vdeckho zkoumn, take dnes zanme chpat, jak cel proces probhal. Ale situacm, kdy byl tento tm veobecn trend naruen kolapsem, se a doposud odpovdajc pozornosti nedostvalo. Nesetn autoi sice pili s bezpotem vysvtlen kolaps, pesto se snaha porozumt rozpadu u badatel z oblasti spoleenskch vd net velkmu zjmu. Vysvtlen kolaps bvaj vysvtlenmi ad hoc, tedy vysvtlenmi, kter se daj aplikovat na jednu i nkolik spolenost, a veobecn pochopen kolaps nm tak stle unik. Jak dle ukeme, tyto teorie navc trp celou adou koncepnch a logickch nedostatk. Kdy jsem zanal s prac na tto studii, neexistovala dn spolehliv univerzln teorie kolapsu, dn koncepce, kter by nm pomohla pochopit vtinu ppad, nebo dokonce vechny. A prv to se stalo podntem k tomuto projektu. Clem tto prce je tedy formulovat veobecnou teorii kolapsu, pouitelnou v rznch kontextech, a vyvodit z n zvry pro souasnou situaci. Jde tedy o dlo archeologick a historick, ale jet vce socilnteoretick. Nejprve se pokusme pedstavit kolaps a ilustrovat jej pklady, v kapitole 2 budeme strun analyzovat povahu sloitch spolenost. Kapitola 3 rozebr a hodnot existujc pstupy k problematice kolaps. V kapitole 4 se pokusme vypracovat univerzln vysvtlen kolaps a v kapitole 5 ho otestovat na nkolika ppadovch studich. Zvren kapitola pak dle rozebr a uceluje navren koncept a vyvozuje z nj nkter dsledky pro nai souasnou situaci.

1. VOD KE KOLAPSM

14

CO JE KOLAPS?
Kolaps je irok pojem, kter me zahrnovat mnoh druhy proces, a rzn lid ho chpou rzn. Nkte ho vnmaj jako nco, co se me pihodit pouze spolenostem organizovanm na nejsloitj rovni, a pedstava, e by se mohla zhroutit kmenov spolenost nebo spolenost vesnickch zemdlc, by jim pipadala podivn. Jin vak vnmaj kolaps jako ekonomick rozpad, jeho vrcholnm vrazem je pedpovditeln konec prmyslov spolenosti. A konen tet skupina zpochybuje smysluplnost tohoto pojmu a poukazuje na to, e umleck styly a literrn tradice mnohdy pevaj i po politick decentralizaci. Kolaps je v pedloen prci vnmn jako politick proces. Me mt (a mnohdy tak m) dsledky v oblastech, jako je hospodstv, umn, literatura, avak v zsad je to zleitost socio-politick sfry. Spolenost se zhroutila, pokud vykazuje rychl, vrazn pokles zaveden (tj. dlouhodob existujc) rovn socio-politick sloitosti. Pojem zaveden rove je dleit. Abychom mohli hovoit o kolapsu, mus bt spolenost na dan rovni sloitosti (anebo k n smovat) vce ne jednu i dv generace. Znik karolnsk e tak nen ppadem kolapsu, ale jen nespnm pokusem o vybudovn e. Kolaps vak mus bt tak rychl nesm trvat vc ne nkolik desetilet a mus s sebou nst vrazn zredukovn socio-politick struktury. Mn zvan anebo dlouhodobj poklesy rovn je teba povaovat za ppady slabosti a padku spolenosti. Kolaps se projevuje: nim stupnm sociln stratikace a diferenciace; ni ekonomickou a pracovn specializac jednotlivc, skupin a teritori; men centralizac zen, tedy men regulac a integrac rznch ekonomickch a politickch skupin elitami; menm usmrovnm a zasahovnm do chovn jednotlivc; menmi investicemi do prvodnch jev sloitosti, tedy do onch prvk, kter denuj pojem civilizace, jako je monumentln architektura, vtvarn a literrn dla apod.; nim tokem informac mezi jednotlivci, mezi politickmi a ekonomickmi skupinami a mezi centrem a periferi; men mrou sdlen zdroj, obchodovn s nimi a jejich perozdlovn; men celkovou koordinac a organizac jednotlivc a skupin; menm celistvm zemm v rmci jedn politick jednotky.
1. VOD KE KOLAPSM

15

Ne vechny kolabujc spolenosti lze ve stejn me charakterizovat vemi body tohoto seznamu, navc tento seznam rozhodn nen pln. Nkter spolenosti, kter budeme v tto publikaci oznaovat za kolabujc, nespluj vechna ve zmnn kritria, a nkter jich dokonce spluj jen pr. Pedloen vet vak pedstavuje pomrn souhrnn popis toho, co se v nejznmjch ppadech kolaps stalo. Kolaps je veobecn proces, kter se neomezuje na urit typ spolenosti i stupe sloitosti. Sloitost lidskch spolenost, jak podrobnji ukeme v kapitole 2, nelze vidt ernoble. Co do sloitosti tvo spolenosti uritou souvislou klu, po n se posouvaj podle toho, jak se jejich sloitost zvyuje nebo sniuje. Na tto stupnici neexistuje bod, kde by sloitost vznikala. Tlupy lovc nebo kmeny zemdlc prochzej zmnami sloitosti, a u jde o jej nrst i pokles, stejn samozejm jako velk stty. Kolaps, kter v sob vdy zahrnuje vrazn pokles zaveden rovn sloitosti, mus bt posuzovn vzhledem k velikosti spolenosti, v n k nmu dochz. Jednoduch spolenosti mohou ztratit zavedenou rove sloitosti stejn jako velk e. Z usedlch zemdlc se mohou stt lovci a sbrai bez trvalho domova, kte se nadle nemohou honosit socio-politickmi atributy vesnickho ivota. Region organizovan pod centrln nelnickou sprvou me o toto hierarchick zasteen pijt a vrtit se do podoby nezvislch, navzjem soupecch vesnic. Skupina lovc a sbra me bt natolik postiena zhorenmi prodnmi podmnkami, e v n tm zanikne jakkoliv dlba a spoleensk organizace. Takov kolapsy nejsou o nic men ne konec ma a pro pslunou populaci o nic mn zvan. Navc z hlediska pochopen obecnch princip kolapsu nejsou kolapsy jednoduch spolenost mn poun ne kolapsy stt a . Kad vklad kolapsu, kter usiluje o univerzln platnost, by nm ml pomoci porozumt celmu spektru projev kolapsu, od tch nejjednoduch a k nejsloitjm, co je ostatn jednm z hlavnch bod a cl tto prce. Na tomto mst bychom mli upozornit na to, e denovn kolapsu rozhodn nen snadnou zleitost. Dosavadn vahy snad teni usnadnily poten orientaci, nicmn ke konkrtn denici se dostaneme teprve postupn.

KOLAPSY V DJINCH
Pd msk e je na Zpad nejznmjm pkladem kolapsu, pkladem, kter bnho tene nejastji napadne. Je to vak jen jeden pklad docela bnho procesu, i kdy zvl dramatick. Kolapsy se v lid1. VOD KE KOLAPSM

16

skch spolenostech pravideln opakuj, a prv proto m smysl hledat jejich veobecn vysvtlen. Na nsledujcch strnkch naleznete strun pehled nkterch pklad kolapsu. Tento pehled m za cl ukzat spolen rysy tohoto jevu a rovn nastnit typ spolenost, kter jsou k nmu nchyln. Ve shod s vkladem v pedchozm oddle nalezne ten na nsledujcch stranch cel spektrum spolenost, od jednoduchch k mocnm a sloitm. Pehled je uspodn podle geograckch oblast a v jejich rmci chronologicky. Jeho clem je ukzat, e kolaps je proces, kter se v historii a prehistorii bn opakuje a dochz k nmu po celm svt. Ani zdaleka se vak nejedn o pln seznam. Neshromaovali jsme pklady, kter by byly jen zbytenm zmnoenm ji uvedench ppad. Krom toho nepochybn dolo ke stovkm nebo tiscm dalch kolaps ve spolenostech, je nebyly natolik centralizovny, aby po sob zanechaly psan prameny. Nkter z tchto spolenost znme z archeologickch pramen, jde vak patrn jen o nepatrnou meninu. Jeliko je ale kolaps veobecnm procesem, jsou i tyto ppady potebn k tomu, abychom kolapsu porozumli, a mli bychom se jimi tak zabvat.

E ZPADN OU
Kolem roku 1122 p. n. l. vystdala dynastie ou zkorumpovanou dynastii ang a denitivn ovldla nu. Nsledujc ra byla any pozdji chpna jako zlat vk. ouov vldli ve feudlnm systmu, ale v prbhu nkolika stolet se jejich vlda postupn zaala drolit. Krlovsk dynastie zaala ztrcet moc ji v roce 934 p. n. l. V prbhu 9. a 8. stolet byly vpdy barbar stle astj a jednotliv mstn vldci pestali plnit sv zvazky vi dvoru ou. V roce 771 p. n. l. posledn vlada Zpadn ou padl v bitv a hlavn msto Hao bylo dobyto a vyplenno seveany. Po tto katastrof se hlavn msto e ou pesunulo na vchod do Luo-jangu, kde sdlila dynastie Vchodn ou, a to od roku 770 p. n. l. do roku 256 p. n. l. lenov tto dynastie vak byli bezmocnmi gurkami: nsk jednota se v podstat zhroutila s pdem Zpadn ou. V obdob Jara a podzimu (770464 p. n. l.) a v obdob Vlcch stt (463222 p. n. l.) se rozvrat a nekonen konikty staly setrvalm stavem. Vznikaly mocn regionln stty, kter spolu neustle bojovaly o hegemonii, vytvely a rozbjely spojenectv, vedly vlky a elov se spojovaly s barbarskmi skupinami. Postupem asu, jak konikt slil, byly men stty pohlcovny vtmi, bojujcch stt ubvalo, ale byly vt, a nakonec nu v roce 221 p. n. l. znovu sjednotili chinov. Bhem obdob rozkladu a konikt doshla na nkterch svch vznamnch spch na poli lozoe, literatury a vdy. V tto dob a v re1. VOD KE KOLAPSM

17

akci na ni psal Konfucius. Mezi lety 500 a 250 p. n. l. se mnoily a vzkvtaly navzjem soupec lozock koly (tzv. sto kol). Krom mnoha technickch a hospodskch spch se v obdob nejhorho rozkladu vyvinulo ve sv klasick podob t nsk politick mylen (Creel 1953, 1970; Needham 1965; Levenson a Schurman 1969; Hucker 1975).

HARAPPSK CIVILIZACE
Harappsk civilizace neboli civilizace dol Indu existovala v severozpadn Indii mon ji okolo roku 2400 p. n. l. Jejmi hlavnmi centry byla patrn dv velk msta: Mohendo-daro ve stedn sti dol Indu a Harappa smrem proti proudu. Ob byla vystavna podle stejnho plnu: na zpadn stran se nachzela opevnn citadela se sprvnmi a nboenskmi budovami, pod n pak mstsk zna se standardizovanmi, na sebe navzjem kolmmi ulicemi, vybavenmi odvodovacm a kanalizanm systmem. Krom toho zde existovalo mnoho mench center, z nich nkter byla uspodan stejnm zpsobem. Nmon pstavy ovldaly pobe kolem st Indu. Tato gramotn civilizace se vyznauje pozoruhodn jednotnm rzem keramiky, ornament, cihel, zbran, bronzovch a kamennch nstroj, peet a urbanismu. Ob hlavn mstsk centra mla ohromn spky. Jednalo se pravdpodobn o vysoce centralizovanou spolenost, kter dila mnoho aspekt kadodennho ivota mlet obil, vrobu cihel, masovou produkci keramiky, obstarvn topiva i stavbu obytnch budov. Kolem roku 1750 p. n. l. se vak tato regionln jednota a centralizovan zen rozpadly. V mstskch centrech klesla mra standardizace prolu ulic, zednick prce se provdly mn peliv, cihly ze starch staveb se znovu pouvaly na stavbu novch elnch budov a star objekty se dlily na men. Hrnsk pece se poprv stavly uvnit mstskch hradeb. Vrazov prostedky umn se zjednoduily. Ukrvaly se ohromn poklady, zejmna klenoty. Na ulicch se povalovala nepohben tla. V nkterch centrech vystdal harappsk osdlen lid, kter il v chatrnch chch mezi troskami dolo k tomu patrn po plnm zhroucen sprvn moci. I toto osdlen vak skonilo v propadliti djin (Piggott 1950; Raikes 1964; Dales 1966; apar 1966; Wheeler 1966, 1968; Allchinov a Allchin 1968; Gupta 1982).

MEZOPOTMIE
Mezopotmie je vtinou vnmna jako srdce i kolbka civilizace a mstsk spolenosti. Jej djiny jsou pln politickch vzestup a pd a nabzej etn pklady kolaps.
1. VOD KE KOLAPSM

18

Ze soupecch mstskch stt potku tetho tiscilet p. n. l. vytvoil Sargon Akkadsk prvn mezopotamskou i (asi 23502150 p. n. l.). Jej pd zhruba dv st let po zaloen pedznamenala srie povstn v podmannch mstskch sttech. V jin Mezopotmii nsledovalo obdob decentralizace. V dalm obdob se hegemonem tto oblasti stala tzv. tet ursk dynastie (asi 21002000 p. n. l.), je uvedla do chodu poetn ednick apart, kter vybral dan a tribut. Tet ursk dynastie podporovala rozvoj zavlaovacch systm a poetn rst populace a sdel. Snaha o dosaen maximln ekonomick a politick moci vedla k rychlmu kolapsu, kter ml pro jin Mezopotmii katastrofln dsledky. Zhruba bhem nsledujcho tiscilet se poet osad snil o 40 % a poet obyvatel v osdlench oblastech o 77 %. Politick moc se pesunula na sever, do Babylonu. e zaloen Chammurabim (asi 17921750 p. n. l.) nepeila smrt jeho syna Samsu-Iluny (zemel asi v roce 1712 p. n. l.). tyi nsledujc krlov vldli vrazn zmenen i, a vldu jejich dynastie ukonili Chetit. Zhruba v t dob, mezi lety 1920 a 1780 p. n. l., zdili Asyan v oblasti s obchodnch cest, nae se jejich e zhroutila. Ve 14. stolet p. n. l. Asyan po politick strnce oili a tot platilo pro obdob od 9. do 7. stolet. V posledn jmenovanm obdob vldli ohromn i, kter zahrnovala velkou st Blzkho vchodu. Vtinu tchto zvislch zem vak poslze ztratili a v roce 614 p. n. l. je porazili Mdov. Spoleensk a politick instituce Asyan pot zanikly. Po krtk obnov mezopotamsk e ze strany Babylonu, ji ukonil Kyros Velik, byla Mezopotmie postupn zaleovna do nsledujcch rzn velikosti a trvn achajmenovsk, seleukovsk, parthsk, ssnovsk a islmsk. V t dob se nepravideln, ale vtinou trvale zvtoval rozsah a sloitost zemdlskho systmu, zvyovala se hustota osdlen a rozmhala vstavba mst. Nkdy v 7. a 9. stolet n. l. vak v mezopotamskch nplavovch ninch dolo k zvanmu kolapsu. V 11. a 12. stolet n. l. se celkov obvan zem zmenilo na zhruba 6 % svho rozsahu ped pti sty lety. Poet obyvatel poklesl na nejni rove za pt tisc let. Prudce ubylo sttnch zdroj. V mnoha strategickch a kdysi prosperujcch oblastech poklesly bhem jedn generace pjmy z dan o 90 a vce procent. Lid se bouili a oblasti se nedalo vldnout. Potkem 10. stolet se zvlahov systmy omezovaly jen na bezprostedn okol Bagddu. Jak bylo popsno v cittu na zatku tto kapitoly, kolbka mstsk civilizace ve stedu Mezopotmie, o rozloze zhruba deseti tisc tverench kilometr, na nkolik stolet zmizela. A do modern doby si na tuto oblast inili nrok pedevm
1. VOD KE KOLAPSM

19

nomdi (R. McC Adams 1978, 1981; Jacobsen a Adams 1958; Waines 1977; Yoee 1979, 1982).

EGYPTSK STAR E
Sjednocen Hornho a Dolnho Egypta se tradin klade do obdob prvn dynastie, tedy zhruba do roku 3100 p. n. l. Tato udlost bv vdy povaovna za milnk v politickch djinch. Egyptsk star e byla vysoce centralizovanm politickm systmem v ele s vdcem obdaenm nadpirozenou autoritou. Vlda se oprala o gramotnou a hierarchicky uspodanou byrokracii. Vyuvala hojnch a stlch pjm z pdy patc panovnkovi, velela velkmu rezervoru pracovnch sil a v podstat drela monopol na klov suroviny a doven luxusn zbo. Opltkou zvyovala a roziovala monosti vroby, zajiovala chod sttn sprvy, expanzi do okolnch zem a udrovala vztahy s nadpirozenm svtem. Jak se star e rozvjela, bylo stle t efektivn ovldat jej provincie, kter zaaly vykazovat siln feudln rysy. Politick moc panovnka zejm upadala, zatmco moc a bohatstv ednk v provincich naopak rostly. Pda patc panovnkovi se dle dlila. Krlovsk zdroje zmenovalo tak zaveden tzv. zdunch nadac, osvobozench od dan. Tyto trendy se nicmn asov shoduj s obrovskmi stavbami nancovanmi z panovnkovch zdroj. Posledn vldce est dynastie Pepi II. si vybudoval velkolepou hrobku, i kdy v zvru jeho vldy ji byl zeteln ctit padek moci krlovsk rodiny. S koncem est dynastie v roce 2181 p. n. l. se star e zhroutila. Se zatkem sedm dynastie zan obdob svr, je je jednou z nejtemnjch epizod egyptsk historie. V prvnm pechodnm obdob se centralizovan stt zhroutil a byl nahrazen adou nezvislch nebo polonezvislch stt. Vldc bylo v tto dob hodn a jejich vlda obecn krtk, krlovsk hrobky zaaly bt mn okzal. Soudobch pramen je jen mlo, avak ty, kter se dochovaly, svd o rozpadu podku a du. Dochzelo ke koniktm mezi oblastmi, k plenn, zabjen, revolucm, sociln anarchii a vpdm do nilsk delty. Hrobky byly plenny, eny krlovskho pvodu chodily v hadrech, ednci byli napadni a rolnci obdlvali pole se ttem po ruce. Zahranin obchod upadal, objevovaly se vlny hladomoru, stedn dlka ivota se zkrtila. S jedenctou dynasti, kter nastoupila v roce 2131 p. n. l., zaal bt obnovovn podek a jednota a byla zaloena stedn e. Mstn a regionln rozdrobenost se vak zhruba a do roku 1870 p. n. l. nedailo zcela potlait (Smith 1971; Bellov 1974; OConnor 1974).

1. VOD KE KOLAPSM

20

CHETITSK E
Chetit jsou mlo znm nrod Anatolie, jeho politick historie zan zhruba v roce 1792 p. n. l. vboji Anittae. V nsledujcch stoletch provali Chetit stdav rozmach a padek. Dobyvatelsk a expanzivn epizody se prolnaly s obdobmi porek a rozpadu. V obdobch druhho typu chetitsk armdy ustupovaly, ztrcely provincie a kmeny Kak plenily a vypalovaly msta jejich domoviny. Dokonce i chetitsk hlavn msto Chattua padlo do rukou Kak. Postaven Chetit obnovil slavn vldce uppiluliuma po svm nstupu na trn v roce 1380 p. n. l. Za jeho vldy a za vldy nsledujcch panovnk byla chetitsk e pevn zakotvena v Anatolii a Srii. V Srii se Chetit spn utkali o dominantn postaven s Egyptem, s jeho panovnkem Ramessem uzaveli v roce 1284 p. n. l. smlouvu. Na potku 13. stolet p. n. l. byli Chetit na vrcholu moci. Jejich e zahrnovala vtinu Anatolie, Srie a Kypru. Chetit a Egypan pedstavovali dv hlavn mocnosti cel oblasti, zdroje chetitsk e vak byly dost napnut. I kdy s Egyptem se dailo vychzet v mru, mli Chetit pote tm na vech svtovch stranch s Asyany na jihovchod, kmeny Kak na vchod a mlo znmmi nrody zpadn sti Mal Asie a Kypru. Na sklonku 13. stolet p. n. l. zanaj psemn prameny vnovan Chetitm ubvat, a nakonec vymiz pln. Pot, co se chetitsk e zhroutila, postihla cel region katastrofa ohromnch rozmr, ale neznm formy. Archeologick vykopvky v Anatolii a Srii soustavn potvrzuj, e zhruba v tto dob jednotliv lokality shoely. Chetitsk civilizace se zhroutila se svou . ivot ve stedn sti Anatolsk ploiny byl zhruba po roce 1204 p. n. l. minimln na stolet rozvrcen. Oblast ji nebyla schopna zajistit obivu mstskm centrm a zd se, e byla jen dce osdlena i pouze uvna nomdy. Kdy ve 12. a 9. stolet p. n. l. vznikla v regionu nov e, byla to e Fryg, kter nemla s Chetit vbec nic spolenho (Gurney 1973a, 1973b; Goetze 1975a, 1975b, 1975c; Hogarth 1926; Akurgal 1962; Barnett 1975b).

MINOJSK CIVILIZACE
Minojsk civilizace na Krt byla prvn evropskou civilizac. Nejstar palce byly na tomto ostrov postaveny krtce po roce 2000 p. n. l. Od t doby je sice opakovan niila zemtesen, avak a do konenho kolapsu byly pokad znovu vybudovny, a to jet ndhernj ne pedtm. Minojci se vyznaovali pokroilmi znalostmi v oblasti architektury, inenrstv, kanalizace a hydromechaniky. Palc v Knossu, vystavn po roce 1700 p. n. l., byl luxusnj ne soudob palce v Egypt a na Blz1. VOD KE KOLAPSM

21

km vchod. Byl vybaven splachovacmi zchody a kanalizac. Mnoh zdi zdobily bohat fresky. Uvnit se nachzely dlny hrn, tkalc, zpracovatel kov a kamenk. Palce slouily jako sprvn centra, skladit a uzlov body ekonomiky. Bylo v nich mnostv skladovacch mstnost a uskladnnch ndob. Do palce v Knossu se dajn velo na milion litr olivovho oleje. Vznikala zde cel ada administrativnch psemnost: mezi zznamy najdeme i ty, kter se tkaj obsah amfor, a prozrazuj nm tud, jak zbo do palce smovalo a bylo z nj optovn distribuovno. Disk z Faistu je nejstarm znmm pkladem tisku tisk vznikal tak, e se pohybliv znaky obtiskovaly do hlny. Minojci hojn obchodovali se Stedomom, zejmna s jeho vchodn polovinou. S nejvt pravdpodobnost pedstavovali ve sv dob t hlavn nmon mocnost. Minojsk obdob na Krt bylo patrn povtinou obdobm mru. Palce nebyly toti opevnn a vjevy na freskch maj mrov charakter. Kolem roku 1500 p. n. l. vak siln zemtesen zpsobilo velk kody a pot dolo k velkm zmnm. Star psmo, nerozlutn psmo znm jako linern psmo A, bylo nahrazeno eckm linernm psmem B. Byly zavedeny nov metody vlen, jejich soust bylo uvn novch zbran a kon. Vnm obchodnm konkurentem se v t dob stala myknsk civilizace pevninskho ecka. Tak jak slil militarismus, ubvalo bezpenosti. Centrln a vchodn sti Krty, a mon t cel ostrov, se zejm dostaly pod nadvldu Knossu. Mnoh palce byly znieny. V mstech jako Faistos musel mstn mstodrc podrobn hlsit zemdlskou a prmyslovou vrobu do Knossu. Kolem roku 1380 p. n. l. byly krtsk palce denitivn znieny a vtina u nebyla znovu vystavna. Minojsk civilizace se zhroutila. Politick, ekonomick a sprvn centralizace upadly. Pozdn, zredukovan sprva v Knossu a na nkterch dalch mstech nakonec ukonila svou psobnost v dob kolem roku 1200 p. n. l. (Matz 1973a, 1973b; Willetts 1977; Stubbings 1975b; Hooker 1976; Chadwick 1976).

MYKNSK CIVILIZACE
Myknsk civilizace kontinentlnho ecka se zaala vyvjet kolem roku 1650 p. n. l. a vrcholu sv moci a prosperity doshla po roce 1400 p. n. l., po kolapsu civilizace minojsk. Ve stednm a jinm ecku vznikla znan homogenita ve vtvarnm umn, architektue a politick organizaci. Tato oblast byla rozdlena mezi velk mnostv nezvislch stt, v jejich centru se nachzel opevnn palc i citadela a kterm vldl samostatn vldce. Samotn Mykny z nich byly nejslavnj a patrn nejmocnj.
1. VOD KE KOLAPSM

22

Nobilita tvoila krlovsk dvr a obstarvala sprvu. Vznamn pozemkov vlastnci (ni nobilita) spravovali statky na venkov. Tabulky s linernm psmem B z Pylu nm kaj, e toto krlovstv bylo rozdleno na 16 sprvnch oblast, z nich kad dil sprvce a jeho zstupce. Myknsk palce, podobn jako ty na Krt, slouily jako hospodsk a dic centra, kde se skladovaly a perozdlovaly potraviny. Vtina zznam v linernm psmu B slouila etnm potebm, kter z tto funkce palc vyplvaly. Vtvarn umn a architektura myknsk civilizace jsou dobe znm. Hlavn stavby mly ohromn, kyklopsk zdi. V palcch se nachzely fresky a koupelny. Zrun emeslnci se vnovali brouen drahokam, kovovrob, hrnstv stejn jako vykldn slonovinou a jejmu opracovvn, sklstv a fajnsov keramice. Velmi asto pracovali tito emeslnci pod dohledem ednk palce. Stavly se cesty, viadukty a akvadukty. S myknskm zbom se obchodovalo po celm Stedomo. Nkdy kolem roku 1200 p. n. l. postihla oblast katastrofa. Palce byly jeden po druhm nieny. Nsledovalo vce ne stalet obdob nestability, opakujcch se katastrof, kter postihovaly mnoh z center, a pohyb obyvatelstva. Uniformn styl myknsk keramiky ustoupil mstnm stylm, je byly mn propracovan. Kovovroba zaala bt jednodu. Zmizelo psmo a vude jako by se vytratili emeslnci. Na Korintsk ji a na jinch mstech se budovala opevnn. V Myknch, ryntu a v Athnch byly v citadelch zzeny vodn zdroje s velkm silm byly vykopny v tvrd skle. Minimln studna vytesan do skly v Athnch me poslouit k dataci tohoto neklidnho obdob. Obchod upadal a jeden autor piel s nzorem, e nsledn preferovn eleznch nstroj me bt dsledkem padku obchodu s md a cnem. Poet obvanch osad npadn poklesl, ze 320 ve 13. stolet p. n. l. na 130 ve 12. stolet a 40 v 11. stolet. V nkterch oblastech, jako je napklad jihozpadn Pelopons, obyvatel naopak pibylo. Zd se tedy, e nkte lid ze zdevastovanch region migrovali do klidnjch oblast. Jen malou st populanho bytku lze vak vysvtlit tmto zpsobem. Odhaduje se, e celkov poet obyvatel klesl o 75 a 90 %. Vrcholn politick kolaps postihl dokonce i oblasti, kter devastaci unikly, jako napklad Athny. Do roku 1050 p. n. l. myknsk civilizace, navzdory krtkm obdobm jejho vzken, na vech mstech vymizela. Zaalo temn obdob eckch djin (Stubbings 1975a, 1975b; Hooker 1976; Chadwick 1976; Desborough 1972, 1975; Betancourt 1976; Snodgrass 1971; Mylonas 1966; Taylour 1964).

1. VOD KE KOLAPSM

23

ZPADOMSK E
msk e je nejlepm pkladem kolapsu. Tento kolaps ns dodnes fascinuje vc ne vechny ostatn. lo o ohromnou i s prvotdn armdou. Z jej zranitelnosti vdy plynulo a plyne poselstv o tom, e civilizace jsou pomjiv. Jestlie i msk e, e dominujc svmu svtu, podlhala psoben neosobnch djinnch sil, potom nen divu, e se tolik lid boj o budoucnost souasn civilizace. V poslednch nkolika stoletch p. n. l. rozil m svou moc nejprve na celou Itlii, potom na Stedomo a na pilehl oblasti, a nakonec do severozpadn Evropy. Kombinace tlak doma, nebezpe za hranicemi a neodolatelnch pleitost uinila z expanz funkn politiku, a nakonec Augustus (27 p. n. l.14 n. l.) roziovn impria v podstat zavril. zemn prstky nsledujcho obdob mly ji jen mal vznam. Navzdory impozantnmu rozmachu ma neml Pax Romana dlouhho trvn. Ji v 2. stolet n. l. i oslabila kombinace barbarskch njezd a epidemie. Ve 3. stolet se e tm rozpadla, nebo ke vpdm barbar a optovnmu propuknut epidemie se pidaly obansk vlky a ekonomick krize. Na konci 3. a zatku 4. stolet obnovili Diocletianus a Constantinus na njak as podek. V roce 395 n. l. byla msk e trvale rozdlena na zpadn a vchodn polovinu. Zpad nato zahjil strm pd, bhem nj provincie ve stle vt me padaly do rukou barbar. V roce 476 n. l. byl nakonec odstrann z trnu posledn msk csa (Gibbon 17761788; A. Jones 1964, 1974).

OLMCK CIVILIZACE
Nejstar mexick civilizace, civilizace olmck, se vyvinula koncem prvnho tiscilet p. n. l. ve vlhkch molech poben oblasti mexickho sttu Veracruz. Olmck umn ovlivnilo znanou st Mezoameriky a mnoh nsledn civilizace. (Mezoamerika je spe historick ne geograck pojem, kterm rozumme zem mezi severn hranic aztck e a jin hranic mayskho osdlen, tedy zhruba stedn a jin Mexiko, Belize, Guatemalu, severn st Salvadoru a zpad Hondurasu. Pozn. pekl.) Ped konenm zhroucenm olmck civilizace v dungli postupn vznikala a zanikala jednotliv olmck politick centra. Samotn kolaps je dosti patn datovn, avak zd se, e k nmu dolo nkdy v nkolika poslednch stoletch p. n. l. Nejvce informac o Olmcch nm poskytuj archeologick pozstatky jejich politickch center. Patrn nejstarm z nich bylo San Lorenzo Tenochtitln (asi 1150900 p. n. l.). Zsti ho tvo velk, formln uspodan pahorkov komplex na pevn uml ploin. Ndvo lemuj
1. VOD KE KOLAPSM

24