Zavldne veobecn deziluze. Lid si zvol nov vdce, ti vak nebudou o nic lep, ne jejich pedchdci.

Vtinu z toho, co ped svm zvolenm naslibuj, nebudou moci nebo ani chtt splnit. Propast mezi bohatou meninou a chudou vtinou se bude dle prohlubovat, a to pod rychlejm tempem. Stle vce lid bude bez prce, protoe je nikdo nebude potebovat. Jejich prci budou vykonvat stroje. To se nebude tkat jen Nmecka, postihne to i ostatn evropsk zem, vlastn to bude do jist mry celosvtov problm. Prost lid budou zateni stle vtm bemenem dan a nejrznjch dvek a odvod. Majitel velkch tovren a obchod budou mt naopak nepetrit rostouc zisky, budou si dlat, co se jim zlb, a t si jako v pohdce. Na prost lidi budou pohlet jako na otroky a nov tovrny budou zizovat jen tam, kde bude mon vyplcet hladov mzdy a kde dostanou od mstnch vldc bohat dary.

adov oban si toho budou moci dovolit stle mn a budou se muset spokojit s tm, co jim nabdnou instituce zamen na masovou zbavu. Budou poslouchat hudbu, dvat se na televizi a hrt potaov hry. (Zde pouit pojmy jsou interpretac opisnch formulac starotamilskho textu). Masov zbava bude zamen na uspokojovn nejnich pud. Lidem bude pedkldna jaksi nhradn realita, aby zapomnli, jak beztn je pro n ve skutenosti svt, v nm ij. To uin jejich kadodenn ivot, naplnn existennmi starostmi, snesitelnj. Spolenost se rozdl na ty, kdo budou moci uspokojovat vechna sv pn, a na ty, pro n zstanou jejich touhy pouhm neuskutenitelnm snem. Lacin zbava bude odvdt pozornost prostch lid od toho, co je pro n skuten dleit, a udrovat je v zaklet materialismu; iluze mji bude slavit triumf.

V dsledku stle se zhorujc situace se bude dl zvyovat i nejistota lid. Vtina z nich si zane uvdomovat, e systm, v nm ij, pestv sprvn fungovat. Tm bude odstartovno obdob velkch zmn. Epocha nazvan kl juga dospje ke svmu konci a bude pak vystdna lepm vkem, satya jugou (zlat nebo tak duchovn svt). Avak konec kl jugy bude spojen s velkmi nepokoji a odporem nkterch kruh proti novm tendencm. U mnoha lid povede ke ztrt perspektivy a k projevm nsil. Tito lid budou toti zcela orientovni na materiln hodnoty a budou se ohlet dozadu msto pohledu vped; bude se jim stskat po lepch asech minulosti a budoucnost se jim bude jevit jako zcela beznadjn, Zazn tak voln po silnm vldci, kter by vymtil vechny zlody a vinky patin potrestal. A ada despotickch vldc se v Nmecku i v jinch evropskch zemch skuten dostane k moci, protoe nrody si to budou pt. K tomu dojde v letech 2019 a 2046 podle zpadnho kalende. Lid si vak brzy uvdom, e toto een neodpovd dob. Zanou postupn chpat, e skuten zmny doshnou jen tehdy, pokud sami pevezmou odpovdnost za vlastn ivot, ivoty svch nejblich i lid ve svm okol. K tomuto poznn ovem povede dlouh cesta, ale jet del bude cesta od tohoto poznatku k jeho uplatnn v praxi. Pozitivn spoleensk zmny se v Nmecku a v Evrop nezanou prosazovat ped rokem 2048 podle zpadnho kalende; dot doby bude pokraovat rozpad hodnot a spoleenskch struktur. Zpotku se lid budou snait pomoci si kad sm na vlastn pst nebo dokonce na kor jinch. Teprve a se situace stane naprosto zoufalou, uvdom si, e mohou pet jen v ppad, e budou spolupracovat. Od sttnch orgn

se jim nedostane dn pomoci. Vzjemn pomoc a solidarita mezi rodinami budou charakteristickmi znaky poslednho obdob zanikajcho vku.

KONEC TURBOKAPITALISMU Nmecko je soust politickho a hospodskho systmu, k nmu v souasnosti pat vtina evropskch nrod. Toto spoleenstv bylo pvodn zaloeno esti stty s clem zlepit ivotn podmnky obyvatel liberalizac obchodu a rozvojem prmyslov vroby. V prbhu doby k nmu pistupovaly dal stty. Je zavedena spolen mna. Avak m vt se tato unie stv, tm obtnj je dit ji a dosahovat cl, kter si jednotliv nrody pej. Spoleenstv se stv samoelnm a slou pedevm zjmm mocenskch skupin. V roce 2004 podle zpadnho kalende dojde k dalmu velkmu rozen tohoto spoleenstv o adu stt z vchodn Evropy. Tyto stty ily a do roku 1989 podle zpadnho kalende ve zcela jinm systmu a velk st jejich obyvatel je chud. Nov lenov doufaj, e jim lenstv v unii pinese vt prosperitu. To vak zstane jen touebnm pnm. Mocn sly ovldajc unii vyuij situaci jen k tomu, aby se bezohledn obohatily. Budou vem slibovat rovnost, neeknou vak, e pro vtinu lid to bude znamenat rovnost v chudob.

Plny vldnoucch kruh vak nakonec nedojdou naplnn, protoe nadeel as zmn a eleznmu vku (kl juga) zvon umrek. Zatmco se mezi vldci jednotlivch evropskch zem povede spor o to, zda se maj po boku Ameriky zastnit vlench operac proti orientlnm zemm, zanou mezi adovmi obany propukat prvn nepokoje. Kdy se v roce 2005 podle zpadnho kalende evropt vldci pokus prosadit jednotn zkladn zkon pro cel spoleenstv, ztroskotaj. Ve dvou zemch lid tento spolen zkon vtinou hlas odmtnou. (V referendech uspodanch v Holandsku a ve Francii lid skuten odmtli tzv. Evropskou stavu). Tm bude vyvolna dlouhotrvajc krize, v jejm dsledku se dosavadn systm rozpadne.

Protoe se ivotn podmnky lid budou zhorovat, bude po roce 2004 podle zpadnho kalende dochzet stle astji k socilnm konfliktm. Na jedn stran budou lid hledat toit v kruhu rodiny nebo blzkch znmch, na druh bude dochzet ke spontnnm vbuchm nespokojenosti. Ty budou asto nameny proti skupinm obyvatel cizch nrodnost, je v tchto zemch ij.

Od roku 2007 podle zpadnho kalende bude pedevm ve velkch mstech dochzet k protestm obyejnch lid proti politice vldy a proti mocnm kapitnm prmyslu. Nejprve se bude zdt, e tyto protesty maj na politick vdce zamlen inek, nakonec se vak uke, e to

byl jen klamn dojem. Situace se proto bude dle piostovat a vldy zanou ztrcet kontrolu; pedevm ji nedokou zajistit bezpenost obyvatel a veejn podek. Hospodsk situace se bude prbn zhorovat tak proto, e do Evropy budou pichzet ve velkm potu lid z jinch st svta, utkajc ped nerodou, hladem, obanskou vlkou. Od roku 2011 podle zpadnho kalende se krize jet prohloub, protoe v USA a potom i v Evrop zanou penze stle rychleji ztrcet svou hodnotu. To bude dsledek nesprvn hospodsk a finann politiky, kter je postavena na falenm zklad na pedstav neustlho ekonomickho rstu. Vlivn kruhy v USA i v Evrop vily po cel desetilet, e svt je hrou, pi n rozhoduje chamtivost a vlastn prospch. Dojdou vak k trpkmu poznn svho omylu a stanou se obt krut hry iluze hmotnho svta, mjina zvoje. Pozemsk svt nen nekonen a stejn tak nen bez hranic ani lidsk tst, ani neomezen ekonomick rst. Systm naraz na limitujc hranici. V roce 2012 zkolabuje finann systm USA. Stt ji nebude schopen dostt svm zvazkm vi osobm, kter zamstnv. To povede k etzov reakci a k chaosu v cel spolenosti. ada obchod, tovren a bank zkrachuje, stle vce lid bude bez prce, a tm i bez obivy. Ve velkomstech bude dochzet k nepokojm a k rabovn, ozbrojen bandy budou dit tak na venkov. Lid budou umrat. Vlda se pokus dostat situaci pod kontrolu nasazenm loajlnho zbytku armdy, co se j ovem poda jenom zsti. Hospodsk situace tak povede k pomrm, kter budou pipomnat obanskou vlku. Tato situace potrv a do poloviny roku 2017. Pak zashnou vojensk jednotky sptelen zem ze severu a nastol opt podek. Nepokoje budou nejvt od dob obansk vlky v 19. stolet, jene tentokrt proti sob nebudou bojovat sever a jih, nbr vchod a zpad USA.

padek americkho hospodstv a znehodnocen americk mny dolehnou velmi tce i na Evropu, zvlt na Nmecko, kter je ve velk me zvisl na exportu. Akoliv inflace v Evrop nedoshne takovch rozmr jako ve Spojench sttech, budou jej dsledky, pedevm pro chud vrstvy obyvatel, katastrofln. Mnoho lid bude t ve skuten bd. Ve velkch mstech propuknou nepokoje, bude dochzet k rabovn, clem tok nespokojench dav se stanou i veejn budovy a ady. Situace ovem nebude tak dramatick jako v USA, nebo v Evrop nen soukrom dren zbran tak rozen; tak policie a armdy zstanou vcelku intaktn. Naproti tomu v Americe budou vojci a policist, kte nedostanou vplatu, asto revoltovat.

V evropskch metropolch dojde k boum, jejich terem se stanou pevn cizinci, kte se zde v minulosti usadili. Zvl krvav boje propuknou v Pai a m, ale tak v Madridu, Londn a v Praze. V m vezmou lid tokem i sdlo hlavy katolick crkve. Papei se zprvu poda uprchnout, pozdji ale padne do rukou povstalc, kte na nj nastra lku. Nejmn postienmi zemmi budou Rusko, na a Indie, protoe jejich hospodsk systmy se budou navzjem podporovat.

Nepokoje v Nmecku a v Evrop potrvaj do podzimu roku 2016. Pak budou ukoneny zsahem ruskch a nskch vojsk, o kter podaj evropt vldci. MATKA ZEM SE BRN Od roku 2017 bude situace ponkud klidnj, ale jen zdnliv. Zanou se toti objevovat nov problmy. Bezprostedn nebezpe vlky bude zaehnno, ale akutn hrozbou se stane rychle se mnc klima. Prmrn ron teploty budou nadle stoupat. Golfsk proud, kter pin miliardy tun tropickch vod k severnm oblastem, zane ztrcet na sle a zmn svj smr. To bude zpsobeno pedevm tm, e se do Atlantickho ocenu dostane ohromn mnostv sladk vody jak z tajcch ledovc, tak i z ledovho pkrovu polrnch oblast. V dsledku tohoto klimatickho procesu bude jih USA postien katastroflnm suchem, zatmco nkter oblasti v n zanou suovat extrmn zplavy. Skandinvie se promn v ledovou pou, zatmco pmosk stty jako Holandsko nebo Banglad budou ohroovny stoupajc moskou hladinou. Miliny hladovjcch uprchlk budou opoutt sv domovy a hledat azyl v bohatch sttech. K tmto udlostem dojde v letech 2029 a 2034 podle zpadnho kalende. Ledov vichr bude biovat oblasti severn Evropy, niiv boue a zplavy postihnou pmosk stty. Lesy budou umrat, niny tvoc pobe Severnho a Baltskho moe zmrznou a stane se z nich tundra.

Dramatick zmny klimatickch podmnek uvrhnou nrody a jejich vldy do zoufal situace. Bude nedostatek paliv, dojde k postupn erozi mezinrodn spoluprce a mrovch smluv. Znovu vypuknou ozbrojen konflikty, cel kontinenty budou zpustoeny boji o suroviny a potraviny. Bhem nkolika mlo let sklouzne svt na sam kraj totln anarchie.

Zem s nestabilnmi vldami jako Pkistn budou v silnm pokuen pout v zpase o suroviny a potraviny i svj jadern arzenl. V roce 2029 dojde k dal vlce mezi Pkistnem a Indi. Prv tehdy bude hrozit nejvt nebezpe, e ob bojujc strany nasad jadern zbran, co by mlo za nsledek pln zpustoen rozshlch oblast jak Indie, tak i Pkistnu.

Protoe stedoevropsk zem nebudou mt dostaten strategick zsoby, rozhodnou se autoritt vldci nasadit otravn plyny s clem zredukovat poet obyvatelstva. Pelidnn se toti stane v dsledku plivu emigrant z celho svta velkm problmem a bude politickmi pikami povaovno za hlavn pinu stvajcch problm. Pedevm ve Velk Britnii bude ve velkm rozsahu nasazen plyn nazvan thanaton, kter m pivodit rychlou a bezbolestnou smrt.

Razantn ochlazen zemsk atmosfry, kter bude zpsobeno kolapsem Golfskho proudu, a zalednn rozshlch oblast Severn Ameriky a Skandinvie povede po nkolika letech k tomu, e Golfsk proud zane znovu cirkulovat. To navod uritou stabilizaci klimatickch podmnek. K tomu dojde od roku 2035. Postupn se zlep zemdlsk vnosy, roda bude opt bohat a dojde k celkovmu zklidnn spoleenskch pomr. Navc v letech, kdy bude svt postien prodnmi katastrofami a politickmi zmatky, vypuknou nov epidemie i tch chorob, kter budou povaovny za ji vymcen. Za ob jim padnou miliny lid.

V dsledku patnch hygienickch pomr, zapinnch obanskou vlkou, budou zuit epidemie moru a cholery. Globln zmna klimatu zase vyvol zdravotn problmy jinho druhu. Pedevm v Africe a v Asii, ale tak v nkterch oblastech Evropy vyvol intenzivnj slunen zen u lid i zvat kon nemoci a ndorov onemocnn.

Po roce 2023 zavleou do Evropy afrit benci smrtelnou nkazu zvanou kunu. Postien osoby dostanou vysokou horeku a jejich vnitn orgny pestanou bhem nkolika mlo dn fungovat. Nemoc bude smrteln a it se bude stejn rychle jako chipka.

U ale dva roky ped vypuknutm tto epidemie se zanou objevovat ervi parazitujc v krvi. Pjde o jakousi obdobu krkavek, kter napad vnitn orgny postienho, pedevm srdce a jtra; infikovan osoba umr do jednoho tdne. Tato nkaza se pen ivoinou potravou.

Po roce 2018 bude mt na svdom statisce lidskch ivot v USA, Evrop a v Asii jin podivn nemoc. Nakaen osoby snadnji onemocn bnmi chorobami, jako je napklad nachlazen, jejich organismus se vak s nimi nedoke inn vypodat. Smrt se zpravidla dostav bhem t dn. (Gane-babu astri oznail tuto nemoc anglickou zkratkou RISC Rapid Immune System Collapse, urychlen kolaps imunitnho systmu). V naprost vtin ppad skon nemoc smrt infikovanho pacienta.

Nejvt katastrofa se pak odehraje v roce 2046. Ani by si toho povimli astronomov, pibl se k na planet z hlubin kosmu velk nebesk tleso. Pjde o planetoid, kter na sv bludn cest vesmrem vltne do na slunen soustavy a jen tsn mine Zemi proltne mezi n a Mscem. Ji nkolik dn ped prletem bude planetoid viditeln na obloze pouhm okem. Jeho gravitan sla zpsob na Zemi etn zemtesen a mohutn zplavy. Kalifornie bude zasaena nejvtm zemtesenm v cel sv historii. Tak Japonsko a na budou postieny silnmi otesy pdy a velk sti tchto zem pohlt vody ocenu. Zemtesen se nevyhnou ani Evrop, nejsilnji je budou ctit v

Nmecku, Anglii a ve stedozemn oblasti. Pes pobe Severnho a Baltskho moe se pelije mohutn zplavov vlna. V echch se probud k ivotu sopky, povaovan ji dvno za vyhasl. Jejich vbuchy zdevastuj irok okol. Bhem erupc dojde i k uvolnn velkho mnostv vulkanickch par a jedovatch plyn. Z nich se vytvo mraky a kondenzt prc zpt na zemsk povrch bude velice agresivn. V dsledku vech tchto ran pijdou o ivoty miliony lid. V postiench oblastech stedn Evropy bude zniena velk st mstsk zstavby.

SVT ZA PADEST LET Bezprostedn po tto katastrof zanou ti, kte peij, s klidovmi a sananmi pracemi. Bude nutn odstranit hory mrtvol lid a zdechlin zvat, aby nevypukly nov epidemie. Tak hospodstv se zane znovu vzpamatovvat koneckonc bude velk poptvka po vech pedmtech denn poteby, kter budou v dsledku prodnch pohrom znien nebo ztracen.

Klimatick zmny ve stedn Evrop budou trvalho charakteru. Prmrn ron teplota zstane vysok a snit bude v zim ji jenom v horskch oblastech. Pro zemdlstv to bude zmna vhodn, roda bude bohat, vnosy se zv.

Tektonick innost zmn tv cel Zem. Nkter dvj poben oblasti a ostrovy nenvratn zmiz pod hladinou mo a ocen. Postieny budou pedevm Japonsko, Kalifornie, vchodn pobe Severn Ameriky a nkter oblasti Anglie. Zrove se z vod Atlantickho ocenu vyno nov pevnina.

Hospodsk obnova probhne pomrn rychle, jej brzdou ovem bude nedostatek primrnch zdroj energie. ada surovin se stane nedostatkovm zbom.

V t dob se v Evrop zane formovat nov spolenost. Bude zaloen na osobn svobod jednotlivce, kter bude ovem spjata s potebami spolenosti a bude se jimi muset dit. Lid toti budou poueni nedvnmi udlostmi a uvdom si, e sledovn ist sobeckch pohnutek me ohrozit i samu existenci celho spoleenstv. Tato nov spolenost se bude rozprostrat od vln Atlantiku a po vchodn pobe Asie, jednotliv oblasti si vak zachovaj sv individuln zvltnosti. O vech regionlnch zleitostech bude rozhodovat mstn samosprva, ani by musela ekat na povolen njak vzdlen autority. Nov stava bude zaruovat vem obyvatelm Euroasijsk unie bezpenost navenek a suverenitu uvnit.

Hospodskou zkladnou nov spolenosti bude bezrokov finann systm, kter bude vyzkouen a pak natrvalo zaveden v roce 2048. (Arabsk banky pjuj u dnes penze bezron, protoe Korn zakazuje brt roky; banky msto toho tuj jen poplatky za zpracovn podmnek pjky a veden etnictv. Mimochodem, rovn Bible zakazuje pjovn penz na rok).

Rozkvt nov spolenosti bude podpoen i pouvnm alternativnho zdroje energie. Tento zdroj byl v Evrop objeven a zkoumn ji potkem 20. stolet, praktickho uplatnn vak dojde a nyn. Tato energie bude nazvna po svm objeviteli. (Pravdpodobn je mylena tzv. Teslova energie). Ona energie nepokozuje ivotn prosted tak, jak je zatovaly dve pouvan energetick zdroje. Bude tak k dispozici prakticky v neomezen me a jej pouvn bude zdarma.

Pda a vodn zdroje se nebudou nachzet v soukromm vlastnictv. Prosad se toti poznatek, e nikdo si neme init majetnick nroky na nco, co tu bylo u dvno ped nm a bude tu i dlouho po nm. Nadle vak bude mt kad lovk prvo mt ve vlastnictv dm, kter si koupil nebo postavil.

Po roce 2049 dojdou lid k poznn, e ve vesmru nejsou sami. Pi likvidaci a nprav kod zpsobench prodnmi katastrofami budou v Evrop a na Blzkm vchod nalezeny artefakty, u kterch se jednoznan proke jejich mimozemsk pvod. Tento objev bude mt dalekoshl dopad na nboensk a filozofick systmy.

Obdob od roku 2049 se ponese ve znamen potku novho spirituln orientovanho vku, nadchzejc satya jugy.