Paul Anthony Taylor, Aleksandra Niedzwiecki,

Matthias Rath i August Kowalczyk

2010 Dr. Rath Health Foundation

NACISTICK KOENY BRUSELSK EU

 2010 Zdravotn nadace Dr. Ratha

Zapomtlivm je souzeno
si minulost zopakovat.
George Santayana

Paul Anthony Taylor, Aleksandra Niedzwiecki,

Matthias Rath a August Kowalczyk

NACISTICK KOENY
BRUSELSK EU
Zdravotn nadace Dr. Ratha

Co jste u vdycky chtli vdt o bruselsk EU -

Ale nikdo se neodvil vm o tom ci!

ISBN 978-90-76332-61-1
1. vydn
2010 Zdravotn nadace Dr. Ratha
Vydala Zdravotn nadace Dr. Ratha
Distribuce:
Dr. Rath Education Services B.V.
Postbus 656
NL-6400 AR Heerlen
Tel.:
0031-457-111 222
Fax:
0031-457-111 229
E-Mail: info@rath-eduserv.com
Internet: www.rath-eduserv.com
Vechna prva vyhrazena.
dn st tto knihy nesm bt pevedena jakoukoliv formou nebo jakmkoliv
prostedkem online, offline, elektronicky nebo mechanicky, vetn fotokopie, zvukovho zznamu i jakmkoliv informanm ukldacm nebo vyhledvacm systmem bez psemnho svolen autor.

Obsah
Pedmluva Augusta Kowalczyka

vod

Kapitola 1

15

Souhrnn dkazy

Kapitola 2

77

Walter Hallstein: Prominentn Nacistick

advokt a klov strjce bruselsk EU

Kapitola 3

161

Kartel velkho prostoru

a jeho organizan vstavba

Kapitola 4

173

bruselsk EU dnes:
co petrochemick a farmaceutick kartel a
jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

Kapitola 5

205

Vlda bruselsk EU by ukonila stalet

svobody a nezvislosti ve Velk Britnii

Kapitola 6

219

Pedvka ivota

Kapitola 7

261

Kdo je kdo v bruselsk EU

Dodatek
Klov internetov strnky pro
dodatenou informaci

279

Foreword by August Kowalczyk

Pedmluva
August Kowalczyk

Ptelstv lze navzat dvma zpsoby.

astn je ten, kdo se sptel s
PRAVDOU.
astn proto, e nad vrou, nadj a lskou se nachz jet
jedna OPRVNN hodnotov kategorie a tou je PRAVDA. Ta
lidem nezdka pipad jako sms naivity a hlouposti ale pro ns
se stv hnac silou naeho novho mylen a nutnosti jednat.
Ve vesmru lidskosti se pak objev nkdo i nkte, kte si tuhle
souvislosti uvdomuj.
Ve skutenosti si to skuten uvdomuj, anebo tak jen dlaj.
Jsou-li nae ivoty a nae svty naplnny histori, histori psan
naimi ivoty, na existenc, pak existuje monost, e snadno poznme ty, kte o tom jen mluv.
Jednak snadno rozpoznme hlasy, kter jsme zaslechli teprve
nedvno, hlasy tch, kte se PRAVD zpronevili. Kte lhali,
podvdli a vykldali po svm. Nkdy jsou to hlasy samotnch
vrah, nkdy jen tch, kte dvali jen rozkazy zabjejte! A po
spnm maskovn zloinu vzpnaj ruce k nebi a volaj nezabije!
A nkdy zpoza opony, za n je npis Evropsk komise, se objevuj tve, kter znm osobn, ne ale jmenovit.

Pedmluva August Kowalczyk

August Kowalczyk
Koncentran tbor
Osvtim, vze slo 6804

Je to lavice obalovanch a odsouzench v procesech s vlenmi zloinci v Norimberku. Jsou

to editel, prvn poradci a ineni ze stavby pobl koncentranho tbora Osvtim poboky
chemiky IG Farben Osvtim.
Ti vichni byli oitmi svdky smrti
a agonie umrajcch, a pesto odvrtili svj zrak k dalekmu obzoru.
Slyeli pronikav vkiky sadistickch kp, jejich klen a mlcen,
konc nezdka fatln; podivn
je, e k zoufalmu voln o pomoc
a smilovn byli hlu. V pohod bilancovali korporan vsledky a hldali si sv zisky. Jejich jedinou
starost bylo, aby tovrna na zlo a
zhoubu plnila pln.

14. ervna 2003 v den 63. vro prvnho transportu Polk, tetovanch sly 31 728, do koncentranho tbora v Osvtimi, v
Hgu, hlavnm mst Holandska, jsem zaslechl prost a hluboce
pravdiv slova prv kvli jejich jednoduchosti a historick nezpochybnitelnosti.
Tato slova pronesl Dr. Matthias Rath, editel stejnojmenn zdravotn nadace. Na tomto shromdn v Haagu se seli lid z celho svta, aby se stali ivoucm svdectvm jeho slov. Toto
shromdn skonilo stnost, podanou u Mezinrodnho trestnho soudu v Haagu.
Tato stnost, jako kad jin, obsahovala nejen mnoho argument, ale i pouen. Pak se zdlo, e opona, zahalujc PRAVDU,
spadla; nebo e snad jet nespadla, ale jen poodhalila skutenosti o penzch, kartelech, farmaceutickm prmyslu a o mm
osobnm dlunkovi, IG Farben. Dodnes jsem nedostal ani hal
odkodnn za otrockou prci od dubna 1941 do kvtna 1942 pi
stavb chemiky IG Farben Osvtim, na kter mm nrok.

Pedmluva August Kowalczyk

Struktury, kter jsou zpravidla pravm

opakem svobody, se opt zastvaj
vink, ne obt.
Podpoil jsem stnost u Mezinrodnho soudnho tribunlu v Haagu a
podepsal ji svm jmnem - August
Kowalczyk, bval vze slo 6804
nacistickho koncentranho tbora v
Osvtimi.
Od roku 2003 nae spolen sil vystila v program Evropa pro lid a Evropa s lidem, kter tvo zklad
lidovho projektu Evropsk stavy.
Tato kniha je lenm toho, jak se
pravda s realitou, jejm chpnm a
pedevm jej znalost a vrou v n
navzjem hledaj.

IG Osvtim byla stoprocentn

poboka kartelu IG Farben
(BAYER, BASF, HOECHST).
Byl to nejvt prmyslov podnik 2. svtov vlky, postaven
za elem vroby syntetickho
benzinu a prye pro nmeckou armdu, Wehrmacht, jejm clem bylo podmanit si
Evropu jmnem petrochemickho a farmaceutickho Kartelu.

A jak z osobnch zkuenost, dokonce

i tch nejsubjektivnjch, pomoc
pedvky vzpomnky a zdrav meme doshnout sociln otevenosti,
podniknout politick kroky a upustit
od rtoriky, zpravidla politick rtoriky, a rozvinout se jmnem PRAVDY.
Jen tak lze v PRAVD najt ptele.
August Kowalczyk
August Kowakczyk shrnul sv zkuenosti z Osvtimi v knize Refrn
zpoza ostnatho drtu.

Tento 24 km tverench kilometr velk prmyslov komplex stavli k otrock prci

odsouzen zajatci koncentranho tbora Osvtim. August
Kowalczyk byl jednm z nich.
Je oitm svdkem Evropy
pod brutlnm jhem Kartelu a opatrovnkem vzpomnky.

vod

vod
V tto knize se teni dozv o skutenostech, je nejeden z nich
bude z pochopitelnch dvod - zpotku mon odmtat. Bude
namtat, e kdyby zde dokumentovan a tak dalekoshl historick informace byly pravdiv, urit by se u o nich nkde doslechl.
Toho jsme si jako autoi byli pochopiteln vdomi. Proto tak zastvme nzor, e by soust na odpovdn prce by mlo bt
tene nejen povzbudit, aby si tuto knihu peetl, ale aby tak
etl a studoval zdroje dokument, uveden pod textem na kad
strnce.
Tm ti tvrt stolet se svt dovdal, e 2. svtovou vlku zpsobil jaksi psychopat Adolf Hitler s druinou rasisticky motivovanch let, nacist. Ve skutenosti ale byla 2. svtov vlka
dobyvanou vlkou, vedenou v reii chemickho, petrochemickho a farmaceutickho Kartelu s clem kontrolovat multibilionov
globln trhy v nov vznikajcch oblastech patentovanch chemickch vrobk.
Oficiln dokumenty americkho Kongresu a tribunlu pro vlen
zloiny v Norimberku jednoznan dokazuj, e 2. svtov vlka
byla nejen pipravovna, ale z logistickho a technickho hlediska
umonna tehdy nejvtm a nechvaln znmm Kartelem, nmeckou spolenost IG Farben, jeho dceinmi spolenostmi
byly firmy Bayer, BASF, Hoechst a dal chemiky. Souhrnn obaloba v Norimberku dokazuje, e bez IG Farben by ke 2. svtov
vlce ani nemohlo dojt.
Stejn tak se v na knize dovte, e 1. svtov vlka, druh nejvt tragdie 20. stolet, byla v podstat prvnm pokusem o dobyt svta protagonisty tchto korporanch zjm. Krom toho,

vod

pot, co tyto vojensk pokusy o podmann Evropy a svta selhaly, petrochemick a farmaceutick Kartel investoval do tetho
pokusu: dobt Evropu ekonomicky a politicky s pomoc bruselsk
EU.
Proto ani nepekvapuje, e nbor klovch architekt pro bruselsk EU probhal v lhnch tchto technokrat, kte mli nvrh
plnu pro uspodn Evropy po ukonen 2. svtov vlky pod
kontrolou koalice nacist a Kartelu u hotov.
V tto knize se ten zrove dov, kdo jsou satrapov Kartelu,
kte se po vlce pevlkli z vojenskch uniforem do elegantnch
edch oblek. Nejznmj z nich je Walter Hallstein, prvn prezident tzv. Komise EU.
Odpov na otzku, pro jste nejsp jet neslyeli o tchto
otesnch skutenostech je nabledni: po roce 1945 Kartel investoval stovky miliard dolar s jedinm clem: pepsat djiny a zahladit stopy sv zloineck minulosti. Tato nesmrn nkladn
kamufl korporanho pvodu obou svtovch vlek byla prvn
podmnkou tetho pokusu Kartelu o dobyt a kontrolu Evropy
tentokrt pod vlajkou bruselsk EU.
Kartel oividn doufal, e se mu poda upevnit svou kontrolu Evropy pes bruselskou EU, ani by jeho temn koeny vyly vbec
nkdy najevo. Tento pln nicmn selhal. Zveejnn na knihy
a odkazy na desetitisce autentickch dokument v n zmiovanch znamen, e experimentu bruselsk EU odzvonilo. dn
demokrat, dn organizace nebo strana si po tomto odhalen u
nemohou dovolit podpoit tet pokus o dobyt Evropy.
Tato kniha je i jedinenou pleitost pro politiky a politick strany,
kter bruselsk EU sedli na vjiku a podporovali ji, ani by si
uvdomovali jej skuten pvod nebo el. K tm bohuel pat
i 27 hlav stt, kter podepsaly Lisabonskou smlouvu, piem
vtina z nich si neuvdomovala, e tm zrove podepsala
Zmocovac zkon, jm Kartelu a jeho satrapm spadla kontrola
nad Evropou do klna.

10

vod

Tito politikov a politick strany maj nyn jedinenou historickou

anci provst zsadn obrat a veejn podporu modelu Evropy,
vybudovanm na desetiletch li a klamu, odvolat.
Pro obyvatele Velk Britnie je odhalen historickch koen bruselsk EU zcela mimodn hokou pilulkou. Pot, co Anglie u
dvakrt pedtm za 1. a 2. svtov vlky sehrla stedn roli pi
zchran Evropy ped zborem Kartelu a jeho politickch satrap,
je te konfrontovna s alternativou, e nesmrn lidsk obti jejich
krajan pijdou vnive.
Tm, e se podrob Lisabonsk smlouv a bruselsk EU, by se
ivoty edesti milion dnes ijcch Brit, stejn jako bezpoet
jet nenarozench, ocitly v gravitanm poli tch samch zjm,
kter se pokouely dobt a uchvtit kontrolu nad Spojenm krlovstvm u dvakrt pedtm.
Proto bychom vs, tene tto knihy, rdi poprosili, abyste pomohli it tyto dleit informace dl ve va rodin, mezi pteli, kolegy a ve va obci. Stejn tak bychom vs rdi poprosili,
abyste seznmili a konfrontovali sv politick zstupce jak na
mstn, tak regionln, nrodn a nadnrodn rovni s informacemi
v tto knize obsaen. Tm sv politiky pimjete k volb: bu
budou ped pravdou strkat hlavu do psku a tm bezhlav podporovat zbor Evropy dikttem korporanch zjm, anebo jednat
ve prospch demokracie, zdrav a ivotn dleitch zjm milion lid. Volba, kterou vai politici ve svm postoji k bruselsk
EU uin, bude tm nejdleitjm rozhodnutm jejich politick
drhy.

11

vod

Lisabonsk zmocovac zkon

Platforma pro pokus o pevzet moc v Evrop petrochemickm a farmaceutickm Kartelem

12

13

Za elem studia dalch informac uvedench v tto knize v

ervench zvorkch v poznmkch pod arou, vlote prosm
referenn slo dotyn informace do vyhledvacho polka
vlevo na nsledujc internetov strnce http://www.reject-theeu.co.uk/nazi-roots/introduction/index.html a kliknte Go.

Kapitola 1

Souhrn dkaz

Kapitola 1

Z demokracie se stv diktatura

Jak je Evropsk unie kontrolovna korporanmi zjmy
Bruselsk EU se ped svtem sna vypadat jako vzorn pklad
demokracie 21. stolet. Ve skutenosti nic nen pravd vzdlenj.
Ve skuten demokracii veker moc spov v rukch lidu. Princip dlby moci mezi ti mocensk sloky vkonnou, zkonodrnou a soudn zaruuje kontrolu a rovnovhu ped ppadnm
zneuitm. Tento princip byl univerzln akceptovn pot, co lidstvo za nj bojovalo tisce let.

SKUTEN DEMOCRACIE
Ve skuten demokracii spov veker moc v rukch lidu.

Vkonn moc
Prezident
Vlda

Legislativn moc
Kontrola a
rovnovha

Parlament

hlasovn

hlasovn

Lid

16

Souhrn dkaz

Bruselsk EU tento fundamentln princip dlby moci naopak postrd. Navc, evropsk nrody nemaj ani kontrolu moci vkonn, ani kontrolu moci legislativn. O h, jimi zvolen
Evropsk parlament nem dn prostedky, jak tyto mocensk
sloky inn kontrolovat.
Za elem maskovn tto nemohoucnosti, byl do Lisabonsk
smlouvy integrovn lnek 225 - fungujc jako fkov list. Ten poskytuje parlamentu EU monost poadovat na Komisi, aby mu
pedkldala nvrhy legislativy. Ty Komise me ovem jednodue
odmtnout (viz: http://europa.eu/lisbon_treaty/index_en.htm).
Skutenost, e bruselsk EU operuje bez ohledu na zkladn principy demokracie, je naplovna skutkov podstata diktatury.
Moc lidu, za normlnch okolnost rozhodujc o vld, se pesunula do sfry korporanch zjm.

DIKTATURA BRUSELSK EU`

Korporan zjmy
ropnho a farmaceutickho Kartelu

Vymkne-li se moc z rukou

lidu, z demokracie se
stv diktatura

Kontroluj
moc vkonnou

Rovina exekutivy
a legislativy
Komise EU
Jmenovan president

BEZ
VOLEB

Parlament EU

Komise
kontroluje
legislativn
procesy

nem prvo
na nezvislou
tvorbu zkon

Volby

Lid

Na rozdl od skuten demokracie,

v EU se moc vymkla kontrole lidu.
Dal informace: GB1BD122

17

Kapitola 1

Jak se petrochemick a farmaceutick

Kartel pokou kontrolovat Evropu
Bruselsk EU se ped svtem tv jako parlamentn demokracie,
v n evropsk parlament hraje rozhodujc lohu. Nicmn, rozhodnut exekutivy a veker legislativn aktivity vykonv Komise
EU a jej pebujel personl, tajc 54 000 ednk.
Z kancel centrly Komise EU tzv. Berlaymontovy budovy a
dalch lokalitch, tato placen armda karirnch byrokrat vytv
evropsk zkony na objednvku korporac.

Komise EU: 54,000 zamstnanc

Zamstnanci Komise operuj bez jakkoli demokratick kontroly a implementuj

evropsk zkony na objednvku korporac.

Na rozdl od toho parlament EU, tajc 754 poslanc, se skld

z politik 27 nrod, kte nemaj dnou moc kontrolovat tuto armdu byrokrat. Parlament EU nefunguje o nic lp ne vkladn
sk, jejm elem nen nic jinho, ne evropskm nrodm
okzale pedvdt bruselskou EU jako vzornou parlamentn demokracii.

18

Souhrn dkaz

PETROCHEMICK A FARMACEUTICK KARTEL

dv
pokyny

KOMISI EU

Komise EU se svm
obrovskm byrokratickm apartem je jak
vkonnm, tak rozhodujcm legislativnm
orgnem bruselsk EU.

ta
dv
pokyny

EU byrokracii:
Pes 42,000 nevolench byrokrat a dal
personl je zamstnn
pmo Komis EU.

V Evropsk Unii neme bt dn zkon

navren nebo schvlen bez souhlasu Komise EU, jmenovan
na objednvku korporanch zjm.

Pes 12,000 neplnovanch mst.

Parlament EU:
754 poslanc

=
Celkem 54,000
ednk!

pehlasuje
vol

Zvolen poslanci
parlamentu EU
nemaj prvo na
nezvisl zkonodrstv!

500 milion Evropan

Dal informace: GB1CE843

19

Kapitola 1

Satrapov petrochemickho a
farmaceutickho Kartelu
Na pedchozch strnkch jsme zdraznili skutenost, e moc,
rozhodujc o vld v Evrop, se vymkla kontrole lidu a ocitla se v
zjmov sfe korporac, konkrtn petrochemickho a farmaceutickho Kartelu. Charakteristika Kartelu je definovna pedevm
jeho soustednm zjmem o multibilionov investin trhy s chemickmi, petrochemickmi a farmaceutickmi vrobky. Tento Kartel je s odstupem nejvt korporan investin skupinou na svt.
V prbhu 20. stolet se stal nejen dominantn ekonomickou silou,
ale hlavn umstil sv politick satrapy ve vldch vysplch prmyslovch zem svta. Vedoucmi reprezentanty finannch kruh
toho Kartelu jsou:
Rockefellerova skupina, reprezentujc petrochemick a farmaceutick zjmy ve Spojench sttech. Tato skupina je ze vech
zjmovch finannch skupin tou nejvt. Vznikla z monopoln
korporace Standard Oil v 19. stolet, a dnes kontroluje tucty chemickch, petrochemickch a farmaceutickch nadnrodnch
korporac na celm svt. Jednm z jejch nejprominentnjch
velvyslanc poslednch desetilet je Henry Kissinger.
Nmecko a Francie, vedouc exportn nrody chemickch a farmaceutickch vrobk v Evrop. Koeny tto skupiny sahaj do
pozdnho 19. stolet a tvo ji firmy Bayer, BASF a Hoechst, pozdji slouen v neblaze proslulm Kartelu IG Farben. Jejich nsledn spolenosti v souasn dob jsou dnes vedoucmi
investinmi skupinami v Evrop, kter sehrly prvoadou lohu
pi vstavb bruselsk EU.
Jak bylo svho asu iroce kolportovno hromadnmi sdlovacmi prostedky, nkolik dn ped svm jmenovnm byl souasn
prezident Rompuy pozvn k nstupnmu pohovoru skupinou Bilderberg, elitnm kruhem zastupujcm zjmy americkch a evropskch korporac pod kontrolou Davida Rockefellera a za
pedsednictv bvalho komisae EU a lobbyisty farmaceutickho
prmyslu, Etienna Davignona.

20

Souhrn dkaz

A jak vybrali prezidenta Evropy

Angela Merkelov

Nicolas Sarkozy

David Rockefeller

Nmecko:
Nejvt svtov
vvozce chemikli
Jeden z pednch
vvozc liv

Francie:
Jeden z pednch
vvozc liv
Jeden z pednch
obchodnk s
ropou

Rockefellerova
skupina:
Nejvt skupina
investor na svt
Klov investice:
chemiklie, ropa,
liva

19. listopadu 2009: EU President Rompuy pzuje ped

kamerami s jednm z mu,
kter mu dopomohl k moci.

BEZ
EB
VOL

Bilderbergov
Finann a politit
satrapov chemickho, ropnho a
farmaceutickho
Kartelu, vetn:
Henry Kissingera,
nkdejho tajemnka fondu brat
Rockefellerovch
Etienne Davignon,
bval komisa a
len pedstavenstva vrobce
liv Gilead

Evropan nemli prvo hlasovat!

Dal informace: GB1ST321

21

Kapitola 1

Konec demokracie
a nvrat do stedovku
Pro nevc Tome mon nebude na kodu, kdy si na tomto
mst zopakujeme proces volby prvnho prezidenta a ministra zahrani bruselsk EU:
1. Evropsk nrody byly vyloueny z rozhodovacho procesu.
2. Nov evropt monarchov byli vybrni kruhem elitnch zstupc korporanch zjm.
3. Slavnostn vbr probhal v luxusnm aristokratickm prosted na zmku Vall Duchesse na pedmst Bruselu.
4. Francouzsk prezident Sarkozy (Nicolas Paul Stphane Sarkzy de Nagy-Bocsa), potomek nzk maarsk lechty, se
pitom inil v roli slavnostnho obadnka.
5. Catherine Ashtonov byla korunovna a stala se novou krlovnou.
6. Krlovsk koruna spoinula na hlav i dalho hodnoste,
jeho jmno prozrazuje lechtick pvod, Hermana van Rompuye. Ten povldne jako doasn monarcha, dokud ve
zmnn lechtic pot, co nap. vypukne njak mezinrodn
krize, nezasedne na krlovsk trn sm.
Ve skutenosti, systm vldy EU vrh veker vdobytky demokracie evropsk civilizace o tisc let zptky, m se cel evropsk
kontinent opt ocit v nejhlubm stedovku, kdy autokratit monarchov vldli Evrop bez jakkoli demokratick kontroly.

22

Souhrn dkaz

Palc Vall Duchesse na pedmst

Bruselu, kde 12. listopadu 2009 probhalo
slavnostn jmenovn prezidenta Evropsk unie

Samotn Evropsk unie se sna ped svtem vypadat jako modelov ppad demokracie 21. stolet. Nicmn korunovan slavnost
bruselsk EU by mla pesvdit i toho nejskeptitjho tene, e
jej konstrukce je vechno mon, jen dn demokracie.

Dal informace: GB1MT165

23

Kapitola 1

Kolo staletho boje lidstva

za demokracii se to zptky
Zrozen demokracie
Magna Charta

1776 Prohlen
nezvislosti v USA

1789 Francouzsk
revoluce

1791 Polsk stava

24

Souhrn dkaz

Zemely miliony lid za boj o demokracii

v 1. a 2. svtov vlce zbyten?
Bombardovn Londna

Povstn ve
varavskm ghettu

Znien Rotterdamu

Pes 100 milion obt ve dvou svtovch vlkch: hbitov padlch vojk v Normandii

25

Kapitola 1

Vzdaly se evropsk nrody stalet

demokracie dobrovoln?
Pro petrochemick a farmaceutick Kartel je bruselsk EU
pouze operan zkladnou, z n hodl za pouit sv politick,
ekonomick a - bude-li zapoteb - i vojensk sly dobt svt. S
tmto clem na vdom se Kartel momentln sna vyvzt nedemokratick tvar bruselsk EU do dalch region svta. Nap.
Africk unie byla vytvoena pesn podle modelu bruselsk EU
vetn Africk (AU) Komise!
Politit satrapov Kartelu teatrln pedvdj bruselskou EU
jako modelov ppad demokracie a mru v 21. stolet. U na zklad jejich globln kampan by nrody celho svta mohly zskat dojem, e bruselsk EU byla schvlena evropskmi nrody
v demokratickch volbch a e jej politick orgny jsou odrazem
jejich vle.
Nic neme bt pravd vzdlenj. Skuten fakta vrhaj charakteristick svtlo na fundamentln nedemokratickou povahu bruselsk EU co by mlo bt dostatenm varovnm pro cel svt:
Jedinou zem, v n lid ml monost volit o Lisabonsk
smlouv zmocovacm zkonu bruselsk EU bylo Irsko,
jeho obyvatelstvo in mn ne 1% (!) celkov populace Evropy. Ale i toto hlasovn bylo pouhou ardou demokracie: v
ervnu 2008 irsk lid odmtl konstrukci bruselsk EU jasnm
a hlasitm Ne. Jene politit satrapov Kartelu v bruselsk
EU se rozhodli toto hlasovn ignorovat. Podplatili irskou
vldu, aby nechala hlasovat v druhm referendu, v nm si vynutili v hlasovn Ano tm, e satrapov Kartelu investovali zvratn sumy do politickho systmu v Dublinu.
Vc ne 99% evropsk populace vc ne 500 milion lid
bylo upeno prvo demokraticky volit o podpisu Lisabonsk
smlouvy v lidovm referendu.

26

Souhrn dkaz

Satrapov Kartelu pipravili lid o jeho

demokratick prva!
Hlasovn o Lisabonsk
smlouv bylo povoleno
Hlasovn nebylo povoleno
Nelensk zem
bruselsk EU

500 milionm Evropan bylo upeno

demokratick prvo hlasovat o zmocovacm zkonu bruselsk EU
Toto poruen vekerch zsad demokracie Kartelem nen nhodn. Przkum veejnho mnn nap Evropou naznaoval,
e drtiv vtina voli konstrukci bruselsk EU odmt. Klamn
povaha bruselsk EU je nejlpe charakterizovan skutenost,
e zatmco je Kartelem oslavovna jako vzorn pklad demokracie, v povdom lidu panuje obava, e bude pipraven o demokratick prva.
Dal informace: GB1SC834

27

Kapitola 1

Strategick cle Kartelu

Na pedchozch strnkch jsme shrnuli, podle jakch pln petrochemick a farmaceutick Kartel vytvel bruselskou EU. Je zejm,
e tento odvn manvr nebyl nhodn, ale e se zakldal na hlubokch ekonomickch motivech. Na tto strnce vm vysvtlme
vechna pro bruselsk EU. Finann skupiny, stojc za petrochemickm a farmaceutickm Kartelem, maj zjem kontrolovat obrovsk globln trhy, je ovlivuj doslova a do psmene vechny
strnky lidskho ivota. Nejlepm pkladem jsou oblasti potravin,
zdravotnictv a energie. V prbhu minulho stolet petrochemick
a farmaceutick Kartel expandoval sv trhy v tchto tech oblastech
na multibilionov dolarov investin obchod. Vstavba tchto obrovskch globlnch trh se zakldala na dvou strategickch nstrojch: zaprv, na pouit patent jako nstroje monopolizace trh.
Za druh, na dezinformaci veejnosti s clem udrovat lid ve stavu
naprostho analfabetizmu ohledn alternativnch monost. Vsledkem toho bylo, e kad v industrializovanch regionech svta dnes
plat zhruba tetinu svho istho pjmu jako da Kartelu.
Potkem 21. stolet je Kartel konfrontovn s fundamentln novou
vzvou: vechny jeho klov trhy petrochemick, farmaceutick,
zemdlsk a geneticky manipulovan produkty zanaj bt
ohroovny novmi technologiemi, kter jsou nebezpem, je nakonec odstran existujc monopolizovan globln trhy, zakldajc
se na jejich patentech. V tto situaci finann zjmy, skrvajc se
za Kartelem, jsou si velmi dobe vdomy toho, e multibilionov
dolarov obchod neme v demokracii pet. Proto je nedemokratick konstrukce bruselsk EU strategickm krokem smrem k nastolen globln totality, operujc v zjmu korporac.
Zatkem 21. stolet se lidstvo nachz na rozcest. Mus se rozhodnout, zda hodl dopustit, aby zjmy petrochemickho a farmaceutickho Kartelu i nadle dominovaly nae ivoty tm, e nm budou
vnucovat vesms zastaral technologie anebo, zda jsme pipraveni se osvobodit od tohoto jha tm, e vyuijeme novch, nezvislch a nosnch technologi, jako jsou obnoviteln zdroje energie,
prodn a vdecky zaloen ekologick a organick zemdlstv.

28

Souhrn dkaz

Globln multibilionov dolarov trhy petrochemickho a farmaceutickho Kartelu

prmrn
procentuln
podl vdaj
na osobu

Potraviny1

15%

Zdravotn
pe2

10%
Energie3
10%

Globln
trhy Kartelu

Mechanizmy
globln kontroly Kartelu

Ekologick
technologie,
kter nrody
celho svta
uin na Kartelu
nezvisl

GMOs4
Zdravotn
Chemiklie v
analfabetizmus Organick
zemdlstv
potraviny
Uml pdavky Patenty
do potravin
Syntetick
farmaceutick
ppravky

Ropa, plyn,
syntetick
paliva a dal
petrochechemick vrobky

Zdravotn
negramotnost
Patenty

Terapie na
zklad vdeckch poznatk
prodnho
litelstv

Obnoviteln
Vdeck
energie
analfabetizmus
voda
(vodk)
Patenty
solrn
vtr
jin

1 Prmr.% istho pjmu na potraviny a nealkoholick npoje. Zdroj: Eurostat

2 Prmr.% istho pjmu na zdrav plus dan souvisejc se zdravm. Zdroj: Eurostat
3 Prmr.% istho pjmu na pohonn hmoty pro dopravu, uitkovho zbo atd. Zdroj: Eurostat
4 zkr. Geneticky manipulovan organizmy

Strategick cle Kartelu:

Promnit ivoty a fyzickou podstatu miliard obyvatel na planety v
trit jejich patentovanch produkt.
Pevst jejich multibilionov dolarov zisky ze starch technologi
minulch stalet vetn jejich ekologicky pochybench petrochemickch a toxickch farmaceutickch produkt do 21. stolet.
Dal informace: GB1BD733

29

Kapitola 1

Dnen Evropa ztej svt

Dva msce ped nabytm platnosti Lisabonsk smlouvy, politit
satrapov petrochemickho a farmaceutickho Kartelu nenechali
nikoho na pochybch o svch globlnch ambicch. 7. jna 2009
anglick denk Daily Telegraph zveejnil lnek s nzvem EU
chyst plny, jak samu sebe nastolit jako svtovou velmoc. Paklie Kartel prosad svou, bruselsk EU se stane pouhm odrazovm mstkem k upevnn ekonomickho a politickho uchvcen
moci ve svt.
Podle lnku v Daily Telegraphu prvn velvyslanectv tto nedemokratick konstrukce byla plnovna pro strategick lokality,
jako jsou New York (sdlo OSN), Adis Abeba (sdlo Africk unie),
a Kbul (oblast zjmu vzhledem k pokraujc vlce v Afghnistnu) jet ne Lisabonsk smlouva vstoupila v platnost.
Jene u dlouho ped nvrhem Lisabonsk smlouvy se Kartel pokouel exportovat politickou konstrukci bruselsk EU jako model,
jeho clem bylo rozit oblast svho vlivu na vechny kontinenty.
Africk unie. Architekti Africk unie (AU) se netajili skutenost,
e AU byla modelovna podle Evropsk unie s prakticky identickmi strukturami vetn tak zvan Komise AU. Stlm sdlem
tto komise je Adis Abeba v Etiopii zejm plnovan jako
africk Brusel.
ASEAN. Roku 2009, ldi vchodoasijskch zem oznmili, e
poloili zklady k bloku ve stylu EU, kter bude zahrnovat polovinu svtov populace. Jejich plny byly ozvnou tch, kter nastnil australsk premir Kevin Rudd ji roku 2008.

30

Souhrn dkaz

PETROCHEMICK A
FARMACEUTICK KARTEL
Patentovan chemiklie,
petrochemick a farmaceutick vrobky UN/

NEW YORK

BRUSELSK
EU

CAFTA

ASEAN

MERCOSUR,
UNASUR

AFRICK
UNIE

Ze svho novho stednho vboru v

Bruselu se petrochemick a farmaceutick Kartel nyn pokou pevzt
kontrolu nad celm svtem
Dal informace: GB1TW421

31

Kapitola 1

Prosazovn patent na liva jako

klov sloka globln ekonomick kontroly
V historii se svtov vlky vdycky vedly pomoc zbran a bomb,
s clem dobt a kontrolovat ostatn zem. Na rozdl ode dneka,
kdy se klovmi nstroji k dosaen globln kontroly stvaj ekonomick a prvn nstroje, pouvan jako prostedky k dobyt
nejen vld a ekonomik, ale I spolenost a nrod.
Klovmi ekonomickmi nstroji bruselsk EU jsou patenty:
pedevm patenty na chemiklie, farmaceutick vrobky, geneticky manipulovanou sadbu a dal vrobky vysplch technologi.
Nejlukrativnj patenty ze vech jsou patenty na farmaceutick produkty. Roku 2008 nap. doshl celkov globln prodej farmaceutickch vrobk 773 milion dolar suma, pesahujc kombinovan
hrub domc produkt (HDP) stovky nejchudch zem svta.
D rozum, e kdy se bude vybrat prvn ministr zahraninch vc
EU, Kartel si vybere nkoho, kdo m v dan oblasti u njak
zkuenosti.
Catherine Ashtonov, ve sv pedchoz funkci eurokomisaka pro
obchod, hrla stedn lohu v opakovan konfiskaci farmaceutickch vrobk v evropskch pstavech, kter pochzely z Indie
a byly ureny pro spotebitele v africkch a latinskoamerickch
zemch. Jedin dvod konfiskace: liva byla vyrobena indickmi
spolenostmi, specializovanmi na vrobu generik, tj. liv, na
kter se u nevztahuj patenty. Tato generika mimochodem jedin, kter si chud rozvojov zem mohou dopt ohrouj
zisky, generovan patentovanmi livy a vyrbn evropskmi
farmaceutickmi koncerny.

Indick denk Economic Times, 6 z 2009.

32

Souhrn dkaz

PETROCHEMICK A
FARMACEUTICK KARTEL
Patentovan chemiklie,
petrochemick a farmaceutick vrobky
Ntlakov uplatovn globlnch
patent jako zkladny globlnho
investinho obchodu s farmaceutickmi vrobky.

BRUSELSK
EU
Patentovan
chemiklie

GMO potraviny

Liva

Catherine Ashtonov byla jmenovna jako

eurokomisaka pro obchod roku 2008. V
tomto ad jednou z jejch hlavnch funkc
bylo dohlet na mezinrodn trh a prosadit
uplatnnm patent na liva globln ekonomickou a politickou kontrolu zajiujc
tak zvislost rozvojovch zem na patentovanch farmaceutickch produktech evropskch exportr.
Jej nedvn jmenovn ministryn zahrani
EU a viceprezidentkou Komise j umon
plnit tuto lohu s jet razantnjm dopadem na svt.
Dal informace: GB1PT937

33

Kapitola 1

Patenty klov nstroje pro kontrolu svta

Vznam patent pi strategickm plnovn bruselsk EU na kontrolu svta si zasluhuje zvltn pozornost. Veobecn eeno,
patenty jsou:
prvn dokumenty vydvan pslunou vldn agenturou v
t kter zemi jimi je definovno autorsk/vlastnick prvo
vrobku nebo technologie vroby;
ekonomick nstroje na kontrolu nrodnch a mezinrodnch trh;
politick nstroje pomoc nich jsou v kritickch sektorech
zdravotnictv patenty na farmaceutick vrobky pouvny zrove jako strategick nstroje kontroly celch zem.
Obzvl zhoubn strnka patent vyjde najevo, kdy se jich pouije pi vzniku globlnch korporac a Kartel bez jakkoli nrodn
i mezinrodn legislativn kontroly. Velk multinrodn spolenosti se nepotebuj formln sjednocovat, aby mohly kontrolovat
trh kvli jednomu produktu nap kontinentem nebo na celm
svt. Sta jim, kdy roz sv zemn patentov nroky.
Patenty umouj nadnrodnm spolenostem kontrolovat kompletn sektory spolenosti nap kontinenty, ani by podlhaly
omezenm, jimi jsou napklad sttn hranice. V nkterch zemch jsou zisky dosahujc miliard dolar pevdny do nadnrodnch spolenost, ani by vbec byla mon veejn identifikace,
kdo z tchto korporanch zisk t.
inek patent na zdrav lovka je obzvl zhoubn tam, kde se
nadnrodn koncerny pokouej monopolizovat to, co je povaovno za mysliteln nejkrititj oblast v jakkoli spolenosti. Vsledkem je, e lidstvu byl po cel desetilet znemoovn pstup
k nepatentovatelnm livm, kter jsou innj, bezpenj a
z finannho hlediska dostupnj livm, sloucm v boji s nejbnjmi nemocemi.
Za elem koordinace svch globlnch nrok, tyto nadnrodn
korporace zdily stedn kancel Kartelu: bruselskou EU.
34

Souhrn dkaz

PETROCHEMICK A
FARMACEUTICK KARTEL
Patentovan chemick, petrochemick
a farmaceutick vrobky

PATENTY

Patenty jsou klov nstroje,

jimi je ovldn svt!

Bruselsk EU se pokou rozit svou patentovac strategii na dal kontinenty,

co by j umonilo ovldnout cel svt.
Dal informace: GB1PC887

35

Kapitola 1

Kdo z bruselsk EU nejvc t?

Letm pohled na graf na dal strnce by ml kadmu teni
postait, aby si uvdomil, kdo z politick konstrukce bruselsk EU
nejvc t.
Od samho potku byla bruselsk EU budovna ekonomickmi
satrapy petrochemickho a farmaceutickho Kartelu. Ilustrace nahoe na strnce tuto skutenost jasn dokld. Znzoruje pomrn pspvky daovho poplatnka za kadou z 27 lenskch
stt bruselsk EU v roce 2006. Zvme-li skutenost, e vtina
mench lenskch stt vstoupila do bruselsk EU teprve nedvno, celkov investice zakldajcch stt po dobu plky stolet
vypadaj ve srovnn s platbami novk obrovsky.
Graf pod tm znzoruje relativn poet patent, podanch ron
od kadho z 27 lenskch stt EU. O nejvt poet patent
zadaly tyto zem: Nmecko, Francie, Itlie a Holandsko. Celkov poet patent, podanch tmito zemmi, pevyuje 70%
vech patent podanch v cel EU tzn. vc ne dvojnsobek
patent podanch dvaceti temi zemmi EU dohromady. Nen
nhodou, e:
Nmecko, Francie, Itlie a Nizozem jsou
tyi z esti zakldajcch stt bruselsk EU.
est zakldajcch zem spolen s Velkou Britni,
dalm pednm exportrem farmaceutickch vrobk,
maj hlasovac vtinu jak v Evropsk rad, tak v
Evropskm parlamentu.
Po podpisu Lisabonsk smlouvy jsou investoi v bruselsk EU
pipraveni shrbnout zisk ze svch investic.
1

Zdroj EUROSTAT 2005.

36

Souhrn dkaz

Vprodej Evropy za patenty

Procentuln podl
celkovho financovn EU
r. 2005

FIN

GB
S
F

PL

IRL

LV

EST

DK

NL

CZ
SK

P
GR

Procentuln podl
dost o patenty
podan v EU roku
2005

CY

FIN
S
NL
LV

DK
GB
IRL

PL

CH
CZ
A

FL
I

SK
H

SLO

RO

MC
BG
P

E
GR

TR

CY

Zde vidme pozoruhodnou shodu mezi postavenm stt pispvajcch do pokladny bruselsk EU a potem pihlench patent
tch samch lenskch stt. Jeliko patenty plat pro celou Evropu, tato grafika znzoruje, kter nrody kontroluj trhy s vysplmi technologiemi a tm i ivot v Evrop.
Dal informace: GB1KB632

37

Kapitola 1

Hlavn strjce bruselsk EU

Otzka, kter mus bt nalhav zodpovzena, je: jak mohli
strjci bruselsk EU vybudovat tak nedemokratick tvar zevnit
demokratickch evropskch zem a hlavn, kdo byli tito pnov? Ve skutenosti byl klovm architektem bruselsk EU Walter Hallstein (1901-1982), prominentn advokt u v nacistickm
Nmecku.
V ervnu roku 1938 se tento prvnk nap. zastnil mezisttnch
jednn mezi nacistickm Nmeckem a faistickou Itli s clem
uinit z jejich agresivnch ideologi zkladnu pro budouc Evropu.
V lednu 1939, jen nkolik msc pot, co 2. svtovou vlku vyvolala zlovstn koalice IG Farben (nejvt petrochemick a farmaceutick Kartel doby) s nacisty, se Hallstein blskl historickm
projevem, v nm dopodrobna nastnil prvn strukturu Evropy
pod kontrolou koalice nacist s IG Farben.
Roku 1941 se Hallstein stal dkanem Prvn a ekonomick fakulty Univerzity ve Frankfurtu n. Mohanem. To nebylo nhodou,
protoe v tomto mst se zrove nachzelo sted koncernu
IG Farben. O nkolik let pozdji, bhem tribunlu s vlenmi zloinci v Norimberku, vylo najevo, e prv v centrle IG Farben
bylo ekonomick dobyt Evropy plnovno a implementovno
pomoc patent, kter byly klovmi prvnmi nstroji ekonomick kontroly.
Roku 1950, pot, co Hallstein spojence obelhal ohledn sv nacistick minulosti, se stal poradcem zpadonmeckho kancle
Adenauera a hlavnm koordintorem zahranin politiky zpadonmeck vldy. Vsledkem jeho pedchozch rozshlch zkuenost pi plnovn Evropy pod vldou Kartelu a nacist bylo, e
se nakonec stal klovm architektem bruselsk EU.
25. bezna 1957 byl Hallstein jednm z dvancti signat mskch smluv zakldajcho dokumentu bruselsk EU. Roku
1958 byl jmenovn prvnm prezidentem Komise EU funkce, kterou zastval po dobu celho nsledujcho desetilet.

38

Souhrn dkaz

Walter Hallstein
1936 - 1945
Hallstein byl lenem neblaze proslul asociace
nacistickch Ochrnc zkona, organizace,
je vznikla, jen aby se stala prvnm pilem
Evropy pod kontrolou koalice Kartelu s nacisty.

Oficiln odznak s hkovm

kem nacistick Asociace
ochrnc zkona

1941 - 1945
Hallstein byl profesorem prva a ekonomie ve Frankfurtu n. Mohanem, kde
se nachzelo i sted nejvtho chemickho Kartelu na svt a hlavnho
finannho zdroje nacist, IG Farben.

Centrla Kartelu IG Farben

ve Frankfurtu nad Mohanem

1950 - 1957
Hallstein byl politickm mozkem jednn, jejich vyvrcholenm byly msk smlouvy.
25. bezna, 1957, Hallstein
byl jednm z dvancti signat tchto smluv, je se
staly zakldacm dokumentem bruselsk EU.
Nov bruselsk centrla Petrochemickho a farmaceutickho Kartelu

1958 -1967
Hallstein byl jmenovn prvnm
prezidentem tzv. Komise EU. Vybudoval bruselskou EU a vldl Evrop po dobu deseti let z obrovsk
budovy a s pomoc tisc nezvolench byrokrat v oldu Kartelu.

Dal informace: GB1WH799

39

Kapitola 1

Kartelov strjci bruselsk EU

Vedouc tm
prvnk

1 Evropsk sdruen uhl a

oceli (ESUO)

Hallstein

2 Zpadoevropsk unie (ZEU)

Hallstein

3 Evropsk hospodsk
Spoleenstv (EHS)

Hallstein

4 Evropsk spoleenstv pro

atomovou energii (EURATOM)

Hallstein

Dnen bruselsk EU je vybudovan na srii pedchozch organizac, z nich postupn vznikal soudob tvar. Prvn cyklus organizac byl dokonen r. 1950 a zahrnoval Evropsk sdruen uhl
a oceli (ESUO), t nazvan Evropsk montnn unie (EMU)
roku 1951, Evropsk obrann spoleenstv (EOS) (projekt, kter
byl odmtnut francouzskm parlamentem r. 1954), Evropsk hospodsk spoleenstv (EHS) a Evropsk spoleenstv pro jadernou energii (EAEC resp. EURATOM) r. 1957.
Vechny tyto organizace maj nkolik klovch sloek spolench:

40

Souhrn dkaz

Konstrukn smlouvy bruselsk EU

1951
1952

1954
1955

1957
1958

1992
1993

Pa

Pa

Maastricht

2007
2009

Lisabon

Evropsk
Spoleenstv (ES)
(Ekonomick, vnitn
a zahranin politika)

Evropsk sdruen
uhl a oceli (ESUO)

Evropsk hospodsk Spoleenstv

(EHS)

Policie PJCC

Evropsk
unie
(bruselsk
EU)

Zahranin politika
CFSP

EDC

4 EURATOM
Komise EU
Prezident:

Hallstein
(195867)

1. Jejich hnacm agregtem byl nmeck petrochemick a farmaceutick Kartel po porce koalice nacist s IG Farben r. 1945
usiluje o organizaci svho dalho pokusu o dobyt Evropy.
2. Jednotliv znn smlouvy byla pipravovna prvnmi satrapy
petrochemickho a farmaceutickho Kartelu, pedevm Walterem Hallsteinem, s clem zajistit dikttorskou strukturu, potebnou pro realizaci toho dobyvanho plnu.
3. Pt dalch evropskch zem: Francie, Itlie a zem Beneluxu se
staly obt vbniky a pidaly se k tomuto Spoleenstv, slibujc
jim klamnou vizi mru, bezpenosti a hospodsk prosperity.
Dal informace: GB1CA582

41

Kapitola 1

Sicilsk estka
Rozhodujc ppravn setkn pro Evropsk hospodsk spoleenstv se konalo 1. - 3. ervna 1955 v Messin na Siclii. astnci
tohoto setkn veli do povdom veejnosti jako Sicilsk estka.
Gaetano Martino, MD, Itlie. Hostitel konference.
Formln prvn vzdln: dn.
Ped 2. svt. vlkou a bhem n: len Mussoliniho
faistickho hnut.
Po 2. svtov vlce karira jako len Sicilsk estky.
Antoine Pinay, Francie.
Formln prvn vzdln: dn.
Za 2. svtov vlky: len Nrodnho vboru reimu Vichy francouzsk loutkov vldy, nastolen koalic nacist s Kartelem v okupovan
Francii.
Joseph Bech, Belgie.
Vzdln: prvn fakulta
Povoln: roku 1914, kdy zskal atestaci jako advokt, se stal poslancem pravicov orientovan
strany. Bhem sv kariry zastval rzn politick funkce.
Willem Beyen, Nizozemsko.
Vzdln: prvn fakulta
Povoln: obchodn editel (Phillips, Unilever),
bank, rzn politick funkce.

Paul-Henri Spaak, Lucembursko.

Vzdln: prvn fakulta
Povoln: nkolik let soukrom prvn praxe.
Od r. 1925 v rznch politickch funkcch.

42

Souhrn dkaz

a profesor prva nacistickho Kartelu

Vlevo:
Hallstein podepisuje
msk smlouvy
Dole:
Jeho podpis otce zakladatele

Nedostaten prvn praxe

tchto pti otc zakladatel
bruselsk EU je dokonalm
protikladem kvalifikace estho lena, Waltera Hallsteina.
V dob podpisu mskch
smluv ml Hallstein ticetiletou zkuenost v oblasti vzdln, vuky a vzkumu na nmeckch prvnch fakultch a stavech se specializac na srovnvac
mezinrodn prvo a ekonomiku:
Studium na prvn fakult universit v Bonnu a Mnichov,
promoce na doktora prv berlnsk univerzity.
Elitn studium srovnvacho mezinrodnho prva v stavu
csae Vilma v Berln, financovanm Kartelem IG Farben.
Tm 20 let dkanem prvn a ekonomick fakulty na universitch v Rostocku a Frankfurtu n. Mohanem.
Pohled na doklady z Hallsteinova ivotopisu svd o tom, kdo
opravdu tahal za nitky pi tvorb prvn zkladny bruselsk EU.

43

Kapitola 1

Hallstein a projekt Splen zem

Ptte se, jak se mohl Hallstein se svou temnou minulost prominentnho protagonisty koalice nacist s Kartelem stt hlavnm architektem bruselsk EU a prvnm prezidentem Komise EU?
Odpov na tuto otzku je pekvapiv jednoduch: za prv, Hallstein lhal vysokmu spojeneckmu komisai v povlenm Nmecku o svm lenstv v rznch nacistickch organizacch. Za
druh si musel bt jist, e jeho etn publikace a prezentace, jimi
jako kik Kartelu podporoval dobyt Evropy koalic nacist a
Kartelu, budou vas likvidovny.
Na nsledujc strnce je otitn vtisk z Nmeck nrodn knihovny, piem pi vyhledvn bylo pouito hesla Walter Hallstein. Tato nejvt internetov knihovna v Nmecku poskytuje
seznam nsledujcch informace o jeho publikan innosti:
ped rokem 1933 (tj. rok uchvcen moci koalic nacist s
Kartelem v Nmecku) najdeme jednu jedinou publikaci.
Po roce 1945 a porce koalice nacist s Kartelem
najdeme vc ne 100 Hallsteinovch knih a publikac.
Udivujc je, e v letech 1933 a 1945, vld teroru koalice
nacist a Kartelu, najdeme opt jen jednu jedinou Hallsteinovu
publikaci. Tento absurdn krtk vet jedn publikace za 12
(!) let si zasluhuje vysvtlen: v tto dob byl Hallstein dkanem
prvn fakulty na dvou velkch nmeckch univerzitch.
Jedin vysvtlen tto skutenosti je, e Hallstein se svmi komplici z Kartelu se postarali o to, aby dn z jeho projev, ani
dn jeho publikace ve prospch koalice nacist a Kartelu nepeila. Tato politika splen zem byla podmnkou Hallsteinova
povlenho politickho vzestupu a kariry otce zakladatele bruselsk EU.
Abychom na otzku, Kdo je to ve skutenosti Hallstein?, mohli
dt vem v Evrop, kte si ji te kladou, opravdu vyerpvajc
odpov, rozhodli jsme se tomuto fenomnu vnovat celou nsledujc kapitolu.

44

Souhrn dkaz

Nacistick reim
1933-1945

Vtisk z internetov vyhledvac sluby Nmeck nrodn knihovny,

vsledek hledanho hesla Walter Hallstein byl nadmru skrovn: jedin
dokument za 12 let Hallsteinovch aktivit ve funkci propagtora aliance
nacist s Kartelem pi dobyt svta.

Dal informace: GB1WH733

45

Kapitola 1

Odbornk Kartelu na patenty - C.F. Ophls

Hallstein nebyl ve sv loze jako hlavn
strjce bruselsk EU oividn sm. Obklopil se prvnickm tmem technokrat, kte
u mli jako satrapov a nstroje nacistick
koalice s Kartelem a do roku 1945 nemal
zkuenosti.
Jeliko klov nstroje Kartelu k zabezpeen budouc kontroly Evropy byly patenty,
nepekvapuje, e pravou rukou Hallsteina
se stal odbornk na patentov prvo.
Za nacistickho reimu byl Carl Friedrich Ophls pednm expertem dleitho Patentovho soudu ve Frankfurtu n. Mohanem,
mst, v nm ml koncern IG Farben sv hlavn sdlo. V tto roli
Ophls byl dvrn obeznmen se vemi patentovmi rozepemi
ohledn toho, jakm zpsobem Kartel IG Farben plenil a likvidoval
chemick prmysl v dobytch zemch. Tato skutenost mu samozejm propjila nezbytnou kvalifikaci pro dal pokus Kartelu o
dobyt Evropy.
Z denacifikanho dotaznku spojeneckch sil z roku 1946 vyplv,
e Ophls byl lenem nacistick strany NSDAP, slo lenskho prkazu 2 399061 (viz dokument A). Jeho nacistickou minulost bezpenostn kancel spojeneckch sil roku 1947 charakterizovala takto:
Zjistili jsme, e tento jedinec nebyl za vlky vldou shledn za hodnho zamstnn vyjma obyejn dlnick prce (viz dokument B).
Nicmn podle Hallsteinova sudku, Ophlsova kvalifikace byla
pesn pravm opakem obyejn dlnick prce. Spolen s
Gerhardem Schidermairem, lenem nechvaln znmho Schidermairova klanu nacistickch advokt u Hallsteina to Ophuels
bhem jednoho roku (1949) dothl na doktora a profesora prvnick fakulty na univerzit ve Frankfurtu n. Mohanem. O rok pozdji v roce 1950 byl Ophls jmenovn velvyslancem v Bruselu,
kde se stal Hallsteinovou pravou rukou pi vstavb bruselsk EU.

46

Souhrn dkaz

se stv Hallsteinovm muem v Bruselu

Dal informace: GB1CO266

47

Kapitola 1

Politicky spolehliv nacista Kartelu se stv

17. prosince 1941 sted Nacistick strany ve Frankfurtu n. M. oficilnm dopisem, adresovanm rektorovi frankfurtsk univerzity,
atestuje, e dotyn je politicky spolehliv (politisch zuverlig).
Pouhch 16 let pozdji tento oddan stoupenec koalice nacist s
Kartelem podepisuje Statuty evropskho soudnho dvora jako jeho
hlavn architekt.
My, nrody Evropy, mme uznat, e zaloen Evropskho soudnho
dvora - nejvyho legislativnho orgnu dnen bruselsk EU
byl vypracovn a legalizovn satrapy koalice nacist a Kartelu,
vetn zapsanch a aktivnch len nacistick strany NSDAP. Pl
stolet byl Kartel s to, krt dsivou ardu svch politickch satrap.
Te, kdy pravda konen vychz najevo, demokratick legitimit
bruselsk EU zvon hrana. dn demokratick organizace, dn
voli u nemohou ignorovat tuhle kapitolu zloineck minulosti.

48

Souhrn dkaz

zakldajcm otcem Evropskho soudnho dvora

Evropsk soudn dvr
- nejvy soudn instance v Evrop -

17.4.1957

....
17. dubna 1957 C.F. Ophuels slo prkazu 2 399061, len NSDAP od
1. kvtna 1933 do roku 1945 (tj. po celou dobu nacistick krutovldy)
se stv klovm zakldajcm otcem nejvyho evropskho soudnho
orgnu, Evropskho soudnho dvora.
Dal informace: GB1PR598

49

Kapitola 1

IG Farben a zloineck minulost

nmeckho chemickho Kartelu
Co to bylo za zjmy, jim Hallstein, Ophls a jejich komplicov v
edch oblecch, slouili? Kartel IG Farben vznikl roku 1925 slouenm firem Bayer, BASF a Hoechst vetn nkolika mench nmeckch chemiek. Byla to nejvt svtov firma v tehdy nov
oblasti prmyslov vroby barev [nmecky Farben], chemikli,
farmaceutickch ppravk, plast a dalch patentovanch syntetickch vrobk.
Spolenost IG Farben vlastnila nkolik destek tisc patent a tm
pdem byla nejvtm vlastnkem patent na svt. Jedin krok,
kter j chybl k tomu, aby mohla vznikajc obrovsk trhy patentovanch syntetickch produkt monopolizovat, bylo rozit platnost svch patent do celho svta. U roku 1904 editel firmy
Bayer, Carl Duisberg, volal po vytvoen takovho Kartelu, m
pro nmeck chemick prmysl vytyil jasn cl k ovldnut svta.
A prv k tomuto cli smovaly i chemick spolenosti Bayer,
BASF a ostatn chemiky svmi dodvkami vbunin a otravnch
plyn nmeck csask armd za 1. svtov vlky. Ta ale roku
1918 dky spolenmu sil svtov spolenosti utrpla porku,
a tak prvn pokus nmeckho chemickho Kartelu o dobyt svta
ztroskotal. Kartel to ale zdaleka jet nevzdal.
BAYER, BASF a HOECHST, spolenosti, kter operovali od roku
1925 jako Kartel IG Farben, financovaly vzestup nacist, a jak
technicky, tak logisticky je pipravovaly na dal pokus o dosaen
nadvldy nad svtem, na 2. svtovou vlku. Roku 1942 byla polovina chemickho prmyslu v Evrop pod kontrolou Kartelu IG
Farben. Jene i roku 1945 druh pokus o dobyt svta selhal.
Roku 1948 bylo nkolik editel IG Farben v procesu s vlenmi
zloinci v Norimberku odsouzeno za genocidu, zotroovn, rabovn a celou adu dalch zloin proti lidskosti.

50

Souhrn dkaz

Ekonomick hnac agregty

za 1. a 2. svtovou vlkou
BAYER
1914/18

BASF

HOECHST

I. SVTOV VLKA

Prvn pokus petrochemickho a farmaceutickho Kartelu o dobyt svta. Roku 1914 kontrolovaly tyto ti spolenosti vc ne 1000 patent, s odstupem nejvt
poet patent kontrolovan jednou korporac sv doby.

1925

VZNIK KARTEL IG FARBEN

Nejvt petrochemick a farmaceutick Kartel na svt
financuje vzestup nacist a pipravuje je na vlku.

1939/45

II. SVTOV VLKA

Druh pokus petrochemickho a farmaceutickho
Kartelu o dobyt svta ztroskotv

1947/48

Norimbersk tribunl s vlenmi zloinci

eln zstupci IG Farben jsou obalovni a
odsouzeni v Norimberku za genocidu,
zotroovn, plenn Evropy a dal zloiny
proti lidskosti vetn vstavby koncentranho
tbora v Osvtimi.

Dal informace: GB1DF377

51

Kapitola 1

Kartel IG Farben postavil nejvt

vyhlazovac tbor na svt
Odmnou za financovn vzestupu nacist a jejich ppravu na 2.
svtovou vlku se po dobyt Evropy dostalo Kartelu IG Farben
vru adekvtn odmny. Jako pklad zk spoluprce mezi IG
Farben a nacisty je koncentran tbor v Osvtimi. Financovan
pomoc vru ve vi 1 miliardy skch marek, poskytnutch
bankami Deutsche Bank a Dresdner Bank, vybudoval IG Farben
v polskm mst Osvtim na tehdej dobu nejvt prmyslov
komplex na svt.
Poboka IG Osvtim byla postavena s clem vyrbt umlou pry,
syntetick benzn a dal chemiklie pro dobyvanou vlku nacist
a IG Farben v Rusku a Asii. Za elem vstavby tchto obrovskch
zvod byl nedalek koncentran tbor v Osvtimi rozen a stal
se tak zpotku nejvtm otrockm a poslze nejvtm vyhlazovacm tborem na svt.
Tyto zloiny a spousta dalch, kter Kartel IG Farben spchal v
Osvtimi a jinde, jsou dokumentovny v archivu tribunlu s vlenmi zloinci a elnmi zstupci tohoto Kartelu v Norimberku. Nejotesnj ze vech tchto dokument jsou ty, kter informuj o
smrtcch experimentech s livy vtina z nich byla provdna
pomoc patentovanch ppravk farmaceutickch spolenost
BAYER, HOECHST a dalch dceinch spolenost IG Farben.
Pi procesech v Norimberku vylo t najevo, e nkte lkai,
kte tyto smrtc experimenty mli na starosti, vetn Dr. Vettera,
byli zrove placenmi zamstnanci firmy BAYER.
Vce informac o petrochemickm a farmaceutickm Kartelu a jeho loze za 2. svtov vlky, v Osvtimi a pi jinch
vlench zloinech najdete zde:

www.profit-over-life.org
Vc ne 50,000 autentickch dokument z procesu s vlenmi zloinci Kartelu IG Farben v Norimberku.

52

Souhrn dkaz

BAYER, BASF, HOECHST

(Kartel IG Farben) Architekti Osvtimi

IG Osvtim se rozprostrala na rozloze

vce ne 24km2. Byla to 100% poboka
IG Farben (BAYER, BASF, HOECHST).

IG Osvtim byla postavena s pomoc desetitisc, k otroctv odsouzench vz z nedalekho koncentranho tbora v Osvtimi.

Dr. med.
Helmuth
Vetter, zamstnanec
firmy BAYER,
lka a len
SS v Osvtimi

BAYER a HOECHST zkouely sv patentovan farmaceutick ppravky na tiscch

vz, z nich drtiv vtina pokusy nepeila.

Zamstnanci firmy BAYER provdli pokusy pomoc patentovanch ppravk firmy

BAYER v koncentranm tboe Osvtim.

V Osvtimi bylo zavradno 1 a 3 miliony vz pomoc Zyklonu B plynu,

vyrbnho firmou Degesch, pobokou
koncern BASF/ IG Farben.

Roku 1948 editel Kartelu IG Farben stanuli v Norimberku ped soudem. editel C.
Krauch a jin byli odsouzeni kvli genocid,
zotroovn a jinm zloinm proti lidskosti.

Dal informace: GB1AU388

53

Kapitola 1

Trikem, jm Kartel nastolil bruselskou EU, zrove odhalil i svou vlastn zloineckou minulost
Vce ne pl stolet, petrochemick a farmaceutick Kartel dlal
ve mon, aby se svt nedovdl pravdu o jeho skrupulzn minulosti, v n figuruje jako inicitor dvou svtovch vlek. Te u
je to vc ne est desetilet, co satrapov Kartelu:
utratili stovky miliard dolar za klid stop,
vybudovali masmediln impria, jejich prvoadm clem je
manipulace veejnho mnn,
doshli toho, e uebnice djin byly dsledn pepisovny a
globln zprvy cenzurovny,
financovali a vychovali generace politik vpravo a vlevo od politickho spektra v tuctech zem,
umstili hldae v dleitch akademickch oborech vetn vdy,
medicny, djin, politickch a socilnch vd jako I dalch klovch oblastech spolenosti, jako jsou nap. crkve, odbory atd.,
a neltostn pronsledovali ty, kte se opovili prolomit mlen.
To vechno se odehrlo z jedinho dvodu: zahalit zloineckou
minulost Kartelu do hvu li a klamu, dokud se mu nepoda na
tet pokus dobt Evropu, doufaje, e toho tentokrt doshne s
pomoc j nastolen bruselsk EU. Nejvt zloinn zastrac
manvr v djinch loha Kartelu za 2. svtov vlky stla
stovky miliard dolar za poslednho pl stolet.
Tuto zvratnou stku, pomoc n se Kartel sna zastt svou
zloineckou minulost, lze vysvtlit takto: Kartel si je pln vdom
toho, e odhalen jeho minulosti by zhatilo jeho plny na dal
pokus o dobyt a ovldnut Evropy. Podepsn a ratifikace Zmocovacho zkona Lisabonsk smlouvy spolu s politikou ntlaku, kterou bruselsk EU praktikuje na nrodech Evropy, in publikaci
historickch dokument a skutenost, v tto knize obsaench, nezbytnou a nalhav aktuln. en tchto informac v Evrop a
celm svt pome odhalit lohu Kartelu v zkulis bruselsk EU
a zabrn mu, aby se jet jednou pokusil o dosaen svtovldy.

54

Souhrn dkaz

II. svtov vlka: dobyvan vlka na objednvku

petrochemickho a farmaceutickho Kartelu

Tituln strnka z oficiln zprvy z roku 1945, vydan Kongresem Spojench stt americkch po ukonen vyetovn pin 2. svtov
vlky. Zprva o rozsahu vc ne 100 stran jednoznan dochz k zvru, e 2. svtov vlka byla Dobyvan vlka, veden na objednvku petrochemickho a farmaceutickho Kartelu. Clem 2. svtov
vlky bylo tot, co bylo clem svtov vlky prvn: zskat kontrolu
nad multimiliardovmi dolarovmi trhy v nov vznikajcch svtovch
trzch v oblasti chemickch a petrochemickch vrobk a farmaceutickch ppravk.
Na oficiln archivy americk vldy sedal prach vc ne est desetilet.
Pestoe to byly klov dokumenty, tkajc se nejhorch zloin v
historii lidstva, nebyly zveejnn ani na webov strnce vldy Spojench stt. Nyn si je mete i Vy sthnout: www.relay-of-life.org.
Dal informace: GB1SR299

55

Kapitola 1

Zveejnno po esti desetiletch mlen:

dokumenty o vlench zloinech Kartelu
Zskali jsme pes 50,000 strnek oficilnch archivnch zznam z
norimberskch proces s vlenmi zloinci z Kartelu IG Farben. Poprv za vce ne est desetilet byly zveejnny autentick zznamy
(vetn otesnch otitnch expont) tohoto procesu s editeli
firem BAYER, BASF, HOECHST a dalmi spolenostmi skupiny
IG Farben, kter jsou te pstupn vem zjemcm v internetu.
A budete tyto historick archivn zznamy st, zjistte, e jste byli
systematicky podvdni a klamni ohledn skutench pin 2.
svtov vlky, nejhorho zloinu v djinch na planety. Napklad se z nich dovte, e:
k 2. svtov vlce by nikdy nedolo, nebt finann a logistick
podpory spolenost BAYER, BASF, HOECHST a dalch spolenost skupiny IG Farben, nejvtho chemickho a farmaceutickho Kartelu tehdej doby.
Ve 2. svtov vlce se nebojovalo z nacionlnch nebo rasovch dvod, ale pedevm kvli Kartelu IG Farben a jeho pokusm dobt a kontrolovat vznikajc multimiliardov trhy s
chemickmi, petrochemickmi a farmaceutickmi vrobky v cel
Evrop a jinde na svt.
2. svtov vlka nebyla vsledkem snaen chylnho psychopata Adolfa Hitlera. Naopak, Hitler a jeho nacistit pohnci byli
politick a vojensk loutky Kartelu IG Farben. Podle obaloby
tribunlu s nacistickmi zloinci v Norimberku byla 2. svtov
vlka vsledkem koordinovanho technologickho, logistickho, finannho, politickho a vojenskho sil satku (citt z
obaloby) mezi IG Farben a nacisty.
Koncentran tbor v Osvtimi vbec nebyl spontnnm dlem
esesckch lenc, ale byl to na objednvku koncernu IG Farben zzen otrock pracovn tbor s obrovskou prmyslovou
pobokou koncernu s nzvem IG Osvtim, kde se vyrbla syntetick paliva, pohonn ltky a uml pry pro poteby vlench vboj a dobyt vchodn Evropy, Ruska a Asie.
56

Souhrn dkaz

Proces s vlenmi zloinci petrochemickho

a farmaceutickho Kartelu v Norimberku

Tituln strnka z ppadu . VI v procesu s vlenmi zloinci v Norimberku Spojen stty Americk proti Carlu Krauchovi a dalm editelm
IG Farben, kter trval od 27. srpna 1947 do 30. ervence 1948.

Dal informace: GB1NT954

57

Kapitola 1

Demaskovn pl stolet podvodu

Kdyby rozhodujc role, kterou Kartelu sehrl v inicianm procesu 1. a 2. svtov vlky, byla v minulosti odhalena, zmnn korporan zjmy by
nikdy nedostaly anci zahjit nov pokus o dobyt
Evropy a svta.
Utajen tto zloineck minulosti u samo o sob
stailo, aby se stalo podmnkou Kartelu vybudovat
bruselskou EU.
Na pedchozch strnkch jsme odhalili jednu z
hlavnch strategi koncernu: podvod a klam. Na
dal strnce jsou shrnuta zkladn fakta: zatmco
politit a vojent satrapov Kartelu byli v Norimberku souzeni, jeho prvn a ekonomit satrapov
byli povovni ppravou a implementac tetho
pokusu Kartelu o dobyt Evropy a svta.

58

Souhrn dkaz

PETROCHEMICK A
FARMACEUTICK KARTEL
IG Farben / BAYER / BASF / HOECHST

S A T R A P O V
V uniformch
V edch oblecch
Odsouzeni jako
hlavn vlen
zloinci k dlouholetm trestm
odnt svobody
a trestm smrti
v procesu s vlenmi zloinci
v Norimberku.

Poveni Kartelem
pipravit dal pokus o
dobyt svta pomoc
brusselsk EU.

Nahoe: Hermann
Gring,
dole: Joachim von
Ribbentrop

Walter Hallstein

Bruselsk EU provd pestavbu uniformovan ruky

Kartelu, kterou byla
nucena obtovat pi
poslednm nezdailm pokusu o dobyt svta.

Carl F. Ophls

Vytvoenm evropsk armdy vetn jadernch

zbran pod kontrolou polytbyra Kartelu, bruselsk EU

59

Kapitola 1

Tet pokus petrochemickho a farmaceutickho Kartelu o dobyt a kontrolu svta

A budete st tuto knihu, mon, e si pomyslte, e v n obsaen zarejc informace nemohou bt pravdiv, protoe kdyby
pravdiv byly, byli byste se o nich dovdli u dv. Dvod, pro
se tak doposud nestalo, resp. pro si tchto skutenost vbec nejste vdomi, je v podstat jednoduch.
Jeliko oba pedchoz pokusy o dobyt svta 1. a 2. svtov vlka
- selhaly, satrapov Kartelu si byli pln vdomi toho, e jedin zpsob,
jak spn realizovat tet pokus, je, kdy veker stopy jeho asti
v obou pedchozch pokusech budou z pamti lidstva kompletn vymazny. Jak jinak si vysvtlit skutenost, e vce ne 60.000 strnek
z proces s Kartelem IG Farben v Norimberku bylo ped zrakem veejnosti ukryto v mezinrodnch archvech dle ne 6 desetilet? Pro
museli autoi tto publikace bt npomocni, aby tyto informace
mohly bt publikovny v internetu na www.profit-over-life.org?
Zatmco vojent a politit satrapov Kartelu za 2. svtov vlky
museli pozdji nst odpovdnost za smrt a kody, je zpsobili,
osoby, kter jim to vechno financovaly, pokraovaly ve svch neltostnch pokusech, tohoto cle nakonec doshnout. Na cest k
nmu jednodue financovali vzestup cel nov generace politickch satrap v klovch zemch.
Napklad Helmutu Kohlovi, nkdejmu zamstnanci firmy BASF,
poskytli takovou podporu, a se stal nmeckch kanclem post,
na kterm setrval 16 let. Bhem tto doby utratil miliardy dolar
daovch poplatnk na financovn vstavby bruselsk EU. Angela Merkelov, jeho politick schovanka, zastv funkci nmeck
kanclky dodnes. Soubn ve Francii dky podpoe ddic architekt Osvtimi zasedl na keslo francouzskho prezidenta dal
z jejich satrap, Nicolas Sarkozy. Pot, co vi bruselsk EU
nrody Francie a Nizozem roku 2005 zaujaly vmluvn odmtav
stanovisko, tito dva politit satrapov Kartelu nakonec ntlakem
pinutili hlavy zbvajcch evropskch stt k podpisu lisabonskho
zmocovacho zkona.

60

Souhrn dkaz

Ddicov strjc Osvtimi se stali klovmi

strjci bruselsk EUNuremberg
Nuremberg War Crimes Tribunal
Kdy soud s vlenmi zloinci v Norimberku zjistil, e Kartel IG Farben
byl hnac prmyslovou silou za 2. svtovou vlkou, nadil jeho demont
v dl spolenosti, z nich se Kartel pvodn skldal.

BAYER

BASF

Fritz Ter Meer editel

IG Farben, odsouzen v Norimberku
za otrokstv, plenn a dal zloiny.
Po 2. svtov vlce
editel spolenosti
BAYER v letech
1956-1967.

Carl Wurster len

pedstavenstva spol.
DEGESCH, poboky
IG Farben, kter vyrbla Zyklon B pro
Osvtim. Po 2. svtov vlce pedseda
sprvn rady spolenosti BASF.

Helmut Kohl
Nkdej zamstnanec BASF,
proteovn Wursterem
se stal nmeckm kanclem (1982-1998)

HOECHST
AVENTIS
SANOFI
2005: s podporou
tehdejho francouzskho ministra vnitra
Nicolase Sarkozyho,
farmaceutick trpaslk Sanofi spolknul
farmaceutickho
obra Aventis.

Angela Merkelov r. 1992 a r. 2009. Helmut Kohl, jej

mentor, uvdl mladou Merkelovou jako moje holka.

Angela Merkel

Nicolas Sarkozy

Politick vykonavatelka vle Kartelu Politick satrapa francouzskho Kartelu

Nmeck kanclka od roku 2005 Francouzsk prezident od roku 2007
Sarkozy a Merkelov se staly politickmi buldozery Lisabonskho zmocovacho
zkona a dalho pokusu petrochemickho a farmaceutickho Kartelu o dobyt
Evropy a s n i celho svta.

61

Kapitola 1

Svt na pokraji globln diktatury a 3.

svtov vlky
Djiny nm ukazuj, e existovaly dv podmnky pro pokus Kartelu
o ovldnut svta:
1. Nastolen diktatury na zem, kter bylo odrazovm mstkem
jeho globlnho dobyvanho vboje. Lisabonsk smlouva tomu
poskytuje prvn zkladnu.
2. Systematick plnovn vojenskch akc vetn nov svtov
vlky. Vytvoen evropsk armdy, kombinovan s otevenou hrozbou elnch satrap Kartelu, e pitom bude pouito jadernch
zbran, je nepochybnm krokem k tomuto cli.
Proto historick paralela k uchvcen moci petrochemickm a farmaceutickm Kartelem pomoc bruselsk EU je pevzet nmeck vldy zastnci tch samch skupinovch zjm ped ti
tvrt stoletm. Rok 1933 je paralelou roku 2009, kdy petrochemick a farmaceutick Kartel prosadil Zmocovac zkon. Rok
1934 je paralelou roku 2010, kdy diktatura uke svou pravou tv
tm, e klov oblasti veejnho ivota podd tmto pravidlm.
Pln centrln zen kontroly evropsk ekonomiky, tc se bezvhradn Sarkozyho podpoe, je pouhm zatkem.
Je zapoteb, aby ve svtle tchto skutenost nrody Evropy a
svta zaaly jednat. spch jejich sil bude zviset na tom, zda
se poda splnit nsledujc podmnky:
1. Sprvn rozbor politick situace.
Tato kniha byla napsna prv pro tento el.
2. inn en tchto informac nrodm v celm svt.
3. Organizace lidovho hnut, kter m zjem na tom, brnit
demokracii a mr v Evrop a na celm svt.

62

Souhrn dkaz

Paralely mezi rokem 1933 a dnekem

Zmocovac
zkony Kartelu

1933
Nmecko

2007/09

Evropa
Lisabonsk
smlouva

Poivatel a
finannci

Chemick, petrochem.
a farmaceutick Kartel

Konen cl

Ekonomick a
politick nadvlda

Teritoriln trn nroky

Evropa, potom
cel svt

Vedouc zem

Nmecko

skon taktika s
clem uchvtit moc

Falen sliby o prvu,

podku a mru

Tat

Zmocovac zkon

Zmocovac zkon
z dubna 1933

Lisabonsk
smlouva

Spoutc udlost

Ekonomick krize
koncem 20. let

Souasn globln ekonomick krize

Ppravy na
diktaturu

Zruen obanskch
prv, militarizace

Tent

Mdia kontrolovan
Kartelem

Kontrola
veejnho mnn

63

Tit

Tent

Tyt

Nmecko,
Francie

Tat

Kapitola 1

Politici, kte vehnali evropsk

13. prosince 2007 tito evropt politici podepsali lisabonsk Zmocovac zkon. Tm vehnali cel
evropsk kontinent do nrue
Kartelu. Stejn jako nmeck parlament roku 1933, tito politikov
vydldili cestu korporanm zjmm. A stejn jako roku 1933, i
oni tomuto uchvcen moci propjili zdn legality v pseudodemokratickm hvu.

Klov politit satrapov Kartelu

Sarkozy
Francie

Merkelov
Nmecko

Verhofstadt
Belgie

Stanishev
Bulharsko

Rasmussen
Dnsko

Andrus
Estonsko

Vanhannen
Finsko

Karamanlis
ecko

Brown
Velk Britnie

Ahern
Irsko

Prodi
Itlie

Zatlers
Litevsko

64

Souhrn dkaz

kontinent do nrue Kartelu

Adamkus
Litevsko

Junkers
Lucembursko

Gonzi
Malta

Tusk
Polsko

Socrates
Portugalsko

Basescu
Rumunsko

Rumsfeld
Slovinsko

Balkenende Gusenbauer
Nizozemsko Rakousko

Reinfeldt
vdsko

Zapatero
Topolnek
Ferenc
panlsko esk republika Maarsko

Fico
Slovensko

Papadopulos
Kypr
Zdroj: Wikipedia

65

Kapitola 1

Jak zabrnit tomu, aby se djiny opakovaly

Jeliko je zejm, e politit reprezentanti celho evropskho
kontinentu pi ochran demokracie alostn selhali, my, nrody
celho svta, si te musme uvdomit svou odpovdnost a zat
jednat. K tomu, abychom byli schopni tak uinit, musme nejprve
pochopit vlastn djiny. Na nsledujc strnce je graficky zobracena zkuenost lidstva za posledn stolet.
U dvakrt pedtm uvrhl petrochemick a farmaceutick Kartel Evropu do propasti vlky. Vsledkem bylo, e vc ne 100 milion lid
zaplatilo ivoty za takto svrzn pokus korporanch zjm o
uchvcen globln nadvldy. 20. stolet se zape do djin jako
stolet smrti a zkzy jmnem petrochemickho a farmaceutickho
Kartelu. A nyn, na potku dvactho prvnho stolet, jsme konfrontovni se situac, v n tyt skupiny s identickmi korporanmi
zjmy podnikaj tet pokus opodmann a zotroen celho svta.
Tento tet pokus je obzvl zhoubn, protoe Kartel skrv sv
evidentn motivy ke globln kontrole za lstivou a zavdjc
propagandou mru. Politit satrapov Kartelu se ns pokouej
pesvdit, e bruselsk EU je zapoteb k tomu, aby se dsn
zkuenost 1. a 2. svtov vlky u nikdy nemohla opakovat.
My vichni te mme na vybranou: bu budeme strkat hlavu do
psku a ignorovat tyto djinn zkuenosti, anebo si uvdomme
svou odpovdnost a zaneme jednat, abychom opakovn jedn
z nejstranjch kapitol naich djin pedeli. Je jasn, e jedinou monost je druh a jedin rozumn alternativa. Prvnm krokem k ukonen stalet klamu a podvodu, pomoc nho byly
miliony lid umle udrovny ve stavu naprost negramotnosti
ohledn itelnosti vink, stojcch za nejvtm zloinem v djinch, je sdlet tuto informaci s co nejvym potem zjemc.

66

Souhrn dkaz

Stolet smrti a zkzy:

Kartel a jeho sil o dobyt svta

Chemick, petrochemick a farmaceutick Kartel

usiluje o nadvldu nad svtem

Politit
vykonavatel

Nsledky
ignorovn
vasnch
varovnch
signl

Nmeck
csa
Wilhelm II

Hitler
a
NSDAP

bruselsk EU

1914 zkon o
vlench dluhopisech

1933
Zmocovac
zkon

Lisabonsk
zmocovac
zkon

Druh
svtov
vlka

1918

1945

Pokus o svtovldu ztroskotal

Pokus o svtovldu ztroskotal

Te je
to na Vs!

Prvn
svtov
vlka

67
67

Kapitola 1

Stny minulosti jsou dlouh

Pro nae tene, kte by ppadn argumentovali tvrzenm, e
dnen situaci nelze srovnvat s hrzami minulosti, bychom rdi,
aby zvili nsledujc skutenosti.
Souasnho nmeckho ministra obrany, Karla-Theodora zu Guttenberga, vychovval od jeho trncti let otm, syn Joachima von
Ribbentropa. Ten, jak znmo, byl Hitlerovm ministrem zahraninch
vc v letech 1933 45, kter koordinoval vojenskou sloku 2. svtov vlky - druh pokus Kartelu o dobyt svta. Roku 1947 byl Ribbentrop v Norimberku za zloiny proti lidskosti odsouzen k trestu
smrti provazem.
lovk by mohl argumentovat, e pouh rodinn pouta nezbytn
nerozhoduj o loajlnosti s korporanmi zjmy nebo politickmi strategiemi. V danm ppad mluv fakta nicmn za sebe. Nmeck
ministr obrany Guttenberg je skaln zastnce militarizace Evropy a
vytvoen evropsk armdy. Kdy na nho byl vykonvn tlak kvli
usmrcen nevinnch civilist v Afghnistnu nmeckmi vojky, Guttenberg ped televiznmi kamerami prohlsil: Zcela urit neodstoupm jen proto, e fouk siln vtr. Je to vc mho vychovn a proto
taky takto jednm. Tato vta jasn vrh temn stny ribbentroppsk
tradice, ohroujc tak opt jednou budoucnost svta.
Agresivn zpsob, jm jsou tyto celoevropsk militarizan plny
Nmeckem a dalmi zemmi, vyvejcmi farmaceutick vrobky,
sledovny a ostatnm lenskm zemm EU vnucovny, nenechaj
nikoho na pochybch, zjmy Guttenberg a ostatn politit satrapov v tomto ppad reprezentuj.
Je naprosto nezbytn, abychom tento vvoj zastavili. Pedevm
zohlednme-li nsledujc skutenosti: posledn dv dobyvan
vlky byly rozpoutny Kartelem ped svitem jadernho vku. Situace dnes je ovem fundamentln odlin. Arzenl nuklernch
zbran ve Francii a Velk Britnii, spolu s politickm rozhodovnm
v Bruselu, by umonil Kartelu pm pstup k tmto zbranm.
Jedin okamik, kdy tomu zabrnit, je te!
68

Souhrn dkaz

Od Ribbentropa ke Guttenbergovi

Joachim von Ribbentrop Hitlerv ministr zahrani za

druh svtov vlky (nahoe)
Roku 1947 byl v Norimberku
odsouzen k smrti provazem
za vlen zloiny (vlevo)

Carl Theodor zu Guttenberg,

nmeck ministr obrany od
roku 2009
Politick satrapa modernho
korporanho Nmecka
vetn firem BAYER a
BASF, nslednch spolenost IG Farben.
Zastnce militarizace
Evropy a zzen evropsk
armdy pod kontrolou
bruselsk EU

Stny minulosti?
Dal informace: GB1RG532

69

Kapitola 1

Zapomtlivm je souzeno si
minulost zopakovat.
Georg Santayana
V tto vodn kapitole knihy jsme vs konfrontovali s historickmi skutenostmi a informacemi, o nich jste mon jet nikdy neslyeli.
Jsme si vdomi, e nejedna z tchto okujcch
informac bude tko akceptovateln. Proto bychom vs rdi podali, abyste se sami dali do
vlastnho bdn.
Jeliko vechna, zde uvdn fakta se zakldaj na pramenech z historickch archiv,
jsme pesvdeni, e ve, co jste nali v tto
knize, se i potvrd. A zjistte, do jak mry jste
byli vy, vae rodina, vai kamardi a vbec
cel generace udrovni ve stavu naprost
negramotnosti ohledn zkladnch historickch udlost, mon, e si polote nsledujc klovou otzku:
Jak dlouho jet budeme dopoutt, aby se o
budoucnosti naeho kontinentu rozhodovalo v
zjmu Kartelu?
Na nsledujcch strnkch najdete npady, co
podniknout. Podrobn informace na toto tma,
viz posledn kapitolu.

70

Souhrn dkaz

TEHDY
Hlavn budova IG Farben ve Frankfurtu, kde se plnovala Osvtim.

byly obtovny miliony

ivot ...
Koncentran tbor v Osvtimi

za
miliardy
zisk.
IG Osvtim

BAYER

DNES

BASF

HOECHST
dnes SANOFI

Mezinrodn petrochemick
a farmaceutick Kartel

Opravdu vte, e v 21. stolet tyto korporace pestanou

riskovat miliony lidskch ivot, pjde-li o miliardy zisk?
Dal informace: GB1TA748

71

Kapitola 1

Historick vzva na doby

Abychom dokzali sprvn posoudit souasnou geopolitickou situaci, je zapoteb si uvdomit podstatn rozdl mezi dvma pedchozmi pokusy Kartelu a jeho souasnm pokusem o dobyt
svta. Prvn a druh svtov vlka byly pokusy petrochemickho
a farmaceutickho Kartelu jedn zem (Nmecka) eliminovat
konkurenci jinch nrodnch a nadnrodnch spolenost s clem
ovldnout nov vznikajc trhy s chemickmi, petrochemickmi a
farmaceutickmi vrobky. Oproti tomu dnen pokus o dobyt
svta pomoc bruselsk EU probh tak razantn z jinch dvod. V poslednch nkolika desetiletch lidstvo vyvinulo technologie, kter vn ohrouj monopol patentovanch syntetickch
vrobk. Vrobky, momentln ohroujc zsadnm zpsobem
ekonomickou moc Kartelu, jsou:
Ropa. Monopol ropy, jako zkladnho dodavatele svtov
energie, je ohroen obnovitelnmi zdroji energie vetn energie vodn (vodk!), vtrn, solrn, plivov, geotermln a dalch. A u jsou tyto druhy energie seberznj, jedno maj
vechny spolen: osvobozuj lidstvo od zvislosti na rop.
Patentovan liva. Monopol patentovanch farmaceutickch vrobk (liv), jako zsadn odpov na zdravotn problmy svta, jsou ohroeny metodami prodnho litelstv,
zakldajcmi se na vdeckch poznatcch a na innch, bezpench a cenov dostupnch metodch lby.
Patentovan potraviny (GMO). Pokus monopolizovat a
kontrolovat celosvtovou dodvku potravin, zaloench na geneticky manipulovanm ovoci, zelenin a zvatech (GMO), je
ohroen rostouc popularitou a poptvkou po zdravjch zdrojch potravin bez obsahu umlch hnojiv, pesticid, fungicid a
jinch zdravotn zvadnch chemikli.
bytek na kadm z tchto globlnch trh znamen propad zisku
v du stovek bilion dolar. Navc, za Kartelem stojc zjmov
kruhy si uvdomuj, e lid na celm svt jsou rozhodnuti tyto

72

Souhrn dkaz

Organick
potraviny

Obnoviteln
energie
Voda
(Vodk)
Solrn
Vtrn
Jin

Prodn ltelstv na vdeckm

zklad

nov osvobozujc technologie chrnit, co Kartelu znemouje

ochranu patent v globlnch trzch v prosted demokratick
soustavy. V takov situaci jedinou monost Kartelu, jak chrnit
sv ekonomick zjmy, je eskalace mezinrodnch kriz a
podncovn ozbrojench konflikt na celm svt.
Proto si lid na celm svt mus uvdomit, e souasn pokus
petrochemickho a farmaceutickho Kartelu o nadvldu nad svtem nen vlka jednoho nroda proti zbytku svta, jako tomu bylo
v ppad prvn a druh svtov vlky. Bitevn linie dnes probh
mezi finannmi zjmy hrstky korporanch satrap, a zdravm a
ivoty veker svtov populace a jejich zatm jet nenarozench potomk.
To je asn vzva na doby. Ale v tto historick vzv se
skrv zrove jedinen pleitost.

73

Kapitola 1

Svt pro lid a s lidem

Jeliko je zejm, e politit reprezentanti celho evropskho
kontinentu pi ochran demokracie alostn selhali, si my, nrody
svta, musme uvdomit svou odpovdnost a zat jednat. eho
je nyn zapoteb je globln hnut, kter bude obyvatele na planety dnes a v budoucnosti chrnit ped tm, aby se opt staly
obt petrochemickho a farmaceutickho Kartelu. Titm tohoto hnut bude ochrana zdrav a ivot milion lid; proto se tak
bude nazvat Hnut ivota.
Tato kniha poskytuje historick rozbor nezbytnosti a nalhavosti
tohoto hnut. Djinn lekce, dokumentovan v tto knize, ukon
desetilet klamu a l, kter se staly operan zkladnou vldy petrochemickho a farmaceutickho Kartelu - a do dnen doby.
Tato kniha ukazuje, e zoufal sil Kartelu o upevnn vldy bruselsk EU a rozen jejho vlivu do celho svta, nen nhoda.
Je to dkaz obavy o status quo, o kter by Kartel mohl pijt spolu
s ekonomickou nadvldou na na planet. Alternativn formy
energie jsou relnou hrozbou, e by mohly tyranii ropy ukonit.
Stejn tak inn metody prodnho litelstv signalizuj, e ra
zvislosti lidstva na patentovanch, toxickch chemickch livech je u konce.
Satrapov a zastnci statutu quo si velmi dobe uvdomuj, e ve
skuten demokracii jsou jejich ekonomick zjmy neudriteln.
Jedin cesta k udren multibilionovch dolarovch trh s vesms
zastaralmi technologiemi je nastolen totalitn formy vldy. Proto
agresivn pokusy Kartelu, zmocnit se vldy v Evrop a na celm
svt tak, jak jsou dokumentovny v tto knize, nelze chpat jako
znmku sly, nbr jako projev zoufalstv.

74

Souhrn dkaz

Zrozen Hnut ivota.

Pro Hnut ivota uspje

Pochopen tohoto historickho rozboru, tkajcho se rostouc
zoufal situace sil, kter vldly svtu v minulosti, je podmnkou
vzniku novho svta Pro lid a s lidem. Hnut ivota, kter se
tohoto historickho posln mus ujmout, m dva primrn cle:
1. Zlepit nov technologie v oblasti energetiky, zdravotnictv a
dalch klovch sektor spolenosti, kter odhal monopoln
statut quo na tchto trzch.
2. Kombinovat demokratizaci tchto technologi s podporou demokracie v oblasti politiky na lokln, nrodn a mezinrodn
rovni.
sil Hnut ivota o dosaen tchto cl bude tou nejlep ochranou demokracie, udren mru a nevyhnuteln i tm nejinnjm
prostedkem proti dalmu pokusu Kartelu o dosaen nadvldy
nad svtem.
Vce informac o nalhavosti Hnut ivota najdete v nsledujc
kapitole.

75

Generln pln koalice nacist s Kartelem - vzor pro bruselskou eU

Kapitola 2
Walter Hallstein:

Prominentn
nacistick advokt
a klov strjce
bruselsk eU

Kapitola 2

Walter Hallstein (1901-1982)

Walter Hallstein byl prominentn prvnk angaovan v prvnm a
sprvnm plnovn povlenho uspodn evropy pod kontrolou
nacist a jejich korporanch spojenc, petrochemickho a
farmaceutickho Kartelu iG Farben.
Hallstein reprezentoval novou generaci len koalice nacist s
Kartelem. Byl vychovn uiteli prva, jejich hlavnm clem bylo
sabotovat Versaillskou smlouvu, upravujc reparan platby,
uvalen na nmecko po prohran 1. svtov vlce. U zhy ve
sv karie se Hallsteinovi dostalo specilnho studia v institutu
csae Vilma v Berln. tento soukrom institut byl financovn
pevn z penz Kartelu iG Farben a jeho clem bylo vychovat
vdeck a prvn kdry za elem dalho pokusu Kartelu o dobyt evropy a nadvldu nad n a nad celm svtem.
Zatmco vlda nacist roku 1945 skonila, vlda jejich komplic,
Kartelu iG Farben a jeho nslednch spolenost BaYer, BasF,
a HOeCHst teprve zanala. strategickou soust jejich plnu
na rozdmchn dalho pokusu o zskn nadvldy v evrop,
umstili - pouhch deset let pot, co jejich posledn pokus ztroskotal na pici novho politbyra v Bruselu jednoho ze svch:
Waltera Hallsteina.
tato kapitola dokumentuje, e fundamentln a veskrze nedemokratick konstrukce dnen bruselsk eU vbec nen dlem nhody. Hallsteina, prominentnho nacistickho advokta a odbornka
na koncern iG Farben, vybrali zastnci korporanch zjm jako
prvnho prezidenta Komise eU se zvltnm kolem: propjit bruselsk eUpodobu modelu, stavnho podle pvodnch pln koalice nacist a iG Farben s clem zskat vldu v evrop pomoc
stednho Kartelovho adu.
Clem zjm petrochemickho a farmaceutickho Kartelu bylo
nastolit evropsk kartelov ad [nap. bruselskou eU] s juntou
nevolench byrokrat Kartelu [nap. Komisi eU], kter bude vldnout evrop jmnem globlnch korporanch zjm chemickho, petrochemickho a farmaceutickho Kartelu.

78

Walter Hallstein: Prominentn nacistick advokt a klov strjce bruselsk eU

Virtuz petvky a klamu

dn jedinec souasnou strukturu bruselsk eUa tm pdem

ani vizi Kartelu o budoucm uspodn evropy neovlivnil vc, ne
Hallstein. skutenosti o Waltru Hallsteinovi, dokumentovan v
tto knize, ukon desetilet umle navozen negramotnosti evropsk populace o skuten povaze tohoto otce zakladatele
bruselsk eU.
tm, e se dozv pravdu o minulosti tohoto mue, evropan a lid
na celm svt budou schopni konen identifikovat skuten
zjmy a motivy, kter se za vytvoenm bruselsk eU skrvaj.

79

Kapitola 2

Klov strjce dnen bruselsk eU

25. bezna 1957 se Hallstein stal jednm z dvancti otc zakladatel pvodnch signat mskch smluv, zakldajcho
dokumentu bruselsk eU, jeho byl spoluautorem.
7. ledna 1958 byl Hallstein jmenovn politickmi satrapy petrochemickho a farmaceutickho Kartelu prvnm prezidentem tzv.
evropskho hospodskho spoleenstv (eHs) pedchdce
bruselsk eU.
roku 1963 byl Hallstein jmenovn na dalch 5 let jako prezident
Komise eU. Za elem upevnn jeho vldy nad evropou, postavil Kartel a jeho politit satrapov pro Hallsteina prvnho z
monarch modern evropy - krlovsk sdlo, kolosln budovu
Berlaymont v centru Bruselu (viz fotografii dole).
Vc ne 10 dlouhch let, od roku 1958 do r. 1967, velel Hallstein
armd tisc byrokrat bez nznaku demokratick kontroly.
s pomoc tto armdy poslunho sluebnictva, pevn placenho Kartelem a jeho politickmi satrapy, Hallstein modeloval
Politit ldi 27 evropskch nrod, kte podepsali lisabonsk zmocovac zkon, si bohuel zapomnli dt rozhodujc otzky:
1. Kdo byl autorem nedemokratickch struktur
bruselsk eU?
2. Odkud piel nvrh na zzen bruselsk eU?

80

Walter Hallstein: Prominentn nacistick advokt - a klov strjce bruselsk eU

bruselskou eUpodle pln vypracovanch dv desetilet pedtm jm a jeho komplici pro evropu - pod nadvldou nacist / iG
Farben.
O 51 let pozdji, 1. prosince 2009, pomoc tak zvan lisabonsk
smlouvy byly nrodm evropy lstiv vnuceny klov sloky Hallsteinova modelu bruselsk eU a tm pdem i stejn prvky pvodnho plnu nacist a Kartelu.
tm pdem potkem 21. stolet v
dsledku flagrantn neznalosti djin:
27 hlav stt tm, e tak zvanou lisabonskou smlouvu podepsalo, schvlilo
zrove i Zmocovac zkon.
Podobn jako r. 1933 tm obtovali demokracii a oteveli dvee dokon nadvld tch samch korporanch zjm
nad evropou, jim se nepodailo doshnout tohoto cle za druh svtov vlky.

nov pln Kartelu na pevzet kontroly

nad evropou byl prost: vybrat novho krle, poskytnout mu
adekvtn bydlen (zmek) a s nm tisce sluebnch,
servilnch byrokrat, a pak tuhle stedovkou aristokratickou idylku lidu vykreslit jako symbol demokracie.
Jene te, kdy byl tenhle podvod v na knize odhalen, je konec pohdkm.

81

Kapitola 2

Ped druhou svtovou vlkou a bhem n byl Hall stein lenem oficilnch
nacistickch organizac

Jako soust nastolen nacistick diktatury a ppravy na druhou svtovou vlku se koalice nacist a Kartelu ujala i nastaven vech klovch sektor spolenosti v souladu s ideologiemi tto koalice. Jeden
z nejdleitjch sektor bylo prvnictv, jeho bylo zneuito tak, aby
diktatue propjilo zdn legitimity pomoc tzv. fkovho listu. roku
1933, zakrtko po uchvcen moci nacisty, byl zaloen BnsDJ
[Bund nationalsozialistischer Deutscher Juristen], svaz nrodn
socialistickch nmeckch prvnk . roku 1936 byl pejmenovn
na nechvaln znmou asociaci Ochrnc prva,[rechtswahrer].
Ochrnce prva neznamenal v nacistickm argonu nic jinho ne
systematick okleovn demokratickho systmu a jeho postupnho vytlaen nacistickm/faistickm prvem dikttu.

82

Walter Hallstein: Prominentn nacistick advokt - a klov strjce bruselsk eU

Hallstein byl lenem jak

BnsDJ, nechvaln proslul nacistick organizace
rechtswahrer, Ochrnc
prva. lenstv v tto organizaci bylo vyhrazeno
pouze jedincm, bezpodmnen podporujcm nacistick reim a ochotnm
implementovat nacistickou
ideologii pi dobyvanch
plnech koalice nacist s
Kartelem.

Oficiln odznak nacistick organizace

rechtswahrer [Ochrnci prva] s nacistickm hkovm kem uprosted.

Prof. JUDr. Walter Hallstein

Rostock, 30. z 1935

Stephan Str. 15

Panu vldnmu zplnomocnnci univerzity

V Rostocku
V souvislosti s inauguran psahou mstopsen prohlauji
e jsem v dob povlen [tj. po roce 1918: pozn. autor] byl lenem
nsledujcch organizac:
bhem prvnho ekatelstv [Referendar] jsem byl lenem
Asociace prvnch ekatel,
jako profesor jsem byl lenem Asociace nmeckch
Tet e.
Nyn jsem lenem Asociace nrodn socialistickch nmeckch
univerzit advokt [Bund Nationalsozialistischer Deutscher Juristen,
BNSDJ], Nrodn socialistick asociace uitel [Nationalsozialistischer Lehrerbund, NSLB].

83

Kapitola 2

Hallstein ochrnce nacistickho prva

asociace nacistickch ochrnc prva byla jednm z pil nacistick hrzovldy. Funkce a odpovdnosti len nacistick asociace ochrnc prva byly stanoveny v oficilnm sbornku
svazu nrodn socialistickch ochrnc prva, svazek 5, ronk
1938, jak je zde dokumentovno:
Nrodn socialistick Aliance
ochrnc prva
Nrodn socialistick Aliance ochrnc
prva (NSRB) je odpovdn za odbornou
organizaci nacistickou] profese nmeckch prvnk. Jejm pedsedou je ministr
Dr. Frank, sk vedouc [Prvnho adu
e, tj. lhn nacistickch zkon teroru]
NSDAP, Nrodn socialistick strany
prce (tj. oficiln strany nacist). Pomoc
svch hlavnch pedstavitel je NSRB
propojena s stednmi orgny e orgny strany NSDAP. Tmto je zajitno,
aby politick smr profesnch aktivit byl
identick s vli NSDAP [strany nacist]
a tm pdem s vli veden [nacistickho]
sttu. Takto m spojen NSRB s NSDAP
[nacistick strany] pevn zklady....
1
Frank, nejve postaven nacistick advokt, byl odsouzen 17. jna 1946 vlenm tribunlem v Norimberku k
smrti za vlen zloiny a zloiny proti lidskosti.

Hallsteinovo mstopsen doznn o podpoe nacistick ideologie

a jejch cl znan urychlilo jeho akademickou kariru. 18, kvtna
1936, pouhch osm msc po jeho psaze vrnosti nacistickmureimu, byl Hallstein jmenovn Dkanem prvn a ekonomick
fakulty na univerzit v rostocku v nacistickm nmecku.

84

Walter Hallstein: Prominentn nacistick advokt - a klov strjce bruselsk eU

Rektor
Univerzity v Rostocku
V Rostocku,18. kvtna 1936

Na zklad zmocnn skm ministerstvem kolstv Vs

tmto jmenuji dkanem prvn a ekonomick fakulty.
dm Vs, abyste m informoval, koho jste jmenoval
svm zstupcem.

Heil Hitler!
Rektor
Panu
Prof. Dr. H a l l s t e i n o v i
Z d e [v R o s to ck u ]

85

Kapitola 2

Po porce nacist roku 1945 utrpl Hallstein akutn zchvat retrogrdn amnzie
Pot, co pokus nacist/iG Farben o svtovldu utrpl zdrcujc
porku, prvoadm clem lidstva bylo ujistit se, aby odpovdn
zloinci byli potrestni a u nikdy nemohli pchat podobn zloiny
proti lidskosti. spojenci se mimo jin dotazovali nositel veejnch funkc vetn vysokokolskch uitel o jejich nacistick
minulosti. Dole je kopie faksimile Hallsteinova oficilnho dotaznku z roku 1945 (vatky).

ztrty pamti (pozn. pekl.)

86

Walter Hallstein: Prominentn nacistick advokt - a klov strjce bruselsk eU

tento dokument s nzvem Osobn dotaznk pro vysokokolsk uitele Hallstein vlastnorun vyplnil. V tomto oficilnm dotaznku Hallstein nestydat popel jakoukoliv afinitu s nacistickm reimem,
vyjma role nezastnnho divka. na rozdl od veejnch listin,
vetn mstopsenho prohlen o vrnosti nacistickmu reimu
z roku 1936, Hallstein popel, e byl vbec nkdy lenem njak nacistick organizace nebo zastncem nacistick ideologie.
Hallsteinovy blatantn li ohledn jeho nacistick minulosti, jak dokldaj tyto veejn listiny, napluj skutkovou podstatu kivopsenictv. nkolik desetilet mu to oividn prochzelo.
roku 1957 byl tento nacistick frontov bojovnk v oblasti prva
[Hallsteinova sebecharakteristika z roku 1939], se stal koordintorem dalho pokusu Kartelu o dobyt evropy pomoc stednho
adu Kartelu, bruselsk eU.
Dnes, o pl stolet pozdji, se bchorka o Hallsteinovi jako otci zakladateli demokratick evropy hrout jak domeek z karet a s n i
heln kmen cel konstrukce bruselsk eU.
Peklad Hallsteinova oficilnho svdectv bhem vslechu pod
psahou z roku 1945 jako soust spojeneckho denacifikanho programu:
Jmno:
Hallstein
Vk:
44
Zamstnn: prvnk
2. byl jste po roce 1933 lenem:
....
d). politick organizace na univerzit? Ne
(Paklie ano, uvete prosm veker podrobnosti).
12. Ml jste od roku 1933 njak veejn projevy na akademick pd nebo na veejnosti (v rozhlase, armd, nacistickch vcvikovch institucch)? Ne
13. Pispval jste nkdy podle svho nejlepho pedsvden:
a) k en nacistickch nebo podobnch rasovch idej (vetn rasov vuky a
rasov nenvisti)? Ne
b) k en faistickch nebo antidemokratickch mylenek? Ne
c) k podncovn nenvisti nebo pohrdn spojenmi svtovmi nrody? Ne
d) it mylenky militarizmu, vetn velkonmeckch a nmeckoimperialistickch idej? Ne
erven zvraznno autory.

87

Kapitola 2

Hallstein Oficiln vyjednavatel

nacistickho sttu

V kvtnu 1938, kdy moc nacist v

nmecku byla u pevn konsolidovna, se Hitler vydal na oficiln
sttn nvtvu itlie, druhho faistickho sttu evropy. O nco vc ne
rok pedtm, kdy koalice nacist a
Kartelu iniciovala plny pro evropu
pod jejich nadvldou. tato oficiln
sttn nvtva nacist je zatkem
intenzivnch pprav na druhou svtovou vlku v klovch oblastech
vetn implementace dikttorskho
9. kvtna 1938, Duce
Mussolini vt Hitlera
prva v cel evrop mezi faisticna ndra v m.
kmi vldami nmecka a itlie. Za
tmto elem byla zzena komise s
nzvem Pracovn skupina nmecko-italskch prvnch vztah [arbeitsgemeinschaft fr deutsch-italienische rechstbeziehungen].
Hlavnm clem tto skupiny bylo vytvoen prvn zkladny pro
vldu koalice faist a iG Farben nad evropou s platnost od
okamiku, kdy si nmecko a itlie vojensky
podman zbytek evropy. nejdleitjmi
diskutovanmi body byla ochrana duevnho vlastnictv [rozen patent, pedevm tch z iG Farben do cel evropy] a
ochrana rasy [kdovan heslo pro upevnn rijsk rasy jako vldce svta].
Jen nkolik tdn po Hitlerov nvtv r.
1938 se v m konalo prvn setkn tto
skupiny faistickch a nacistickch prvnk.
Jeden z delegt reprezentujcch nacistick
nmecko pi tchto oficilnch jednnch o
tom, jak nacist s faisty budou vldnout evrop, byl Walter Hallstein.

88

Od 21.-25. ervna 1938

Hallstein reprezentoval
nacistickou vldu bhem
mezivldnch jednn s
faistickou Itli, v nich
lo o prvn rmec budouc Evropy pot, co se
Evropa ocitne pod kontrolou koalice Kartelu nacist a IG Farben.

Walter Hallstein: Prominentn nacistick advokt - a klov strjce bruselsk eU

advokti nacist/Kartelu plnuj

budoucnost evropy

Pot, co se tato oficiln jednn konala na jae 1939 podruh,

byly nkter jej vsledky zveejnny:

Pracovn skupina nmecko-italskch prvnch vztah na svm setkn

ve Vdni 6.-11. bezna 1939 schvlila nsledujc principy [teze]:
Oba nrody [Vlker], jako ijc spoleenstv, mus vyeit rasovou
otzku rassenfrage] v souladu se svou duevn a rasovou povahou
[geistig und rassischen eigenart]. na tomto zklad nrodn socializmus a faizmus si oba nrokuj prvo na ochranu evropsk kultury a
jej zdokonalen.
kolem prvnho du vdho sttu [Fhrerstaat] je chrnit integritu,
zdrav a ddin zdrav jeho oban kolem nrodnho socializmu
a faizmu je neustl podpora rasovho uvdomn pomoc dkladn
duevn a morln vchovy [geistige und sittliche erziehung].
nadazen rasa mus bt chrnna pedevm ped rasou idovskou
[Judentum] tm, e tato bude na vn asy eliminovna ze spolenosti
nrod [Volksgemeinschaft], aby u nikdy nemohla njakm zpsobem ovlivovat chod ivota tchto dvou nrod [nmecka a itlie].
Univerzlnm a kosmopolitnm plnm na svtovldu [Weltherrschaftsplnen] idovsk rasy budeme elit nedvojznanmi principy
nmeckho a italskho nroda na zklad rozhodnut norimberskch
zkon ze dne 15. z 1935 [nmecko] rozhodnutm Faistickho
velkho vboru z 6. jna 1938 [itlie].

Zvraznn a vysvtlivky v [hranatch] zvorkch jsou dlem autor.

tak se u v lt roku 1938 stal Walter Hallstein nejen funkcionem nacistickho reimu, jen se zastnil mezinrodnch jednn
na vysok rovni mezi dvma faistickmi stty nmecka a itlie.
Ve skutenosti se stal navc klovm prvnm a politickm stratgem pln koalice nacist s Kartelem, jejm clem bylo nastolen
dikttorskho rmce pro evropu pod kontrolou Kartelu.

89

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Hallstein architekt nov evropy

m sehrl v djinch evropy 20.
stolet zcela mimodnou lohu.
V ervnu roku 1938 toto msto
hostilo mezinrodn konferenci
prvnch a politickch satrap
Kartelu. Pod krabokou zavdjcho oznaen Prvn pracovn
skupina se tito pnov setkali s
clem, poloit zkladn kmen pro
rmcov podmnky nastolen diktatury v evrop pod kontrolou Kartelu. Vznam tto pracovn skupiny vyplv z vydanch rezoluc,
jako i ze seznamu astnk. K Hallsteinov skupin technokrat
Kartelu se pidali nkte z nejve postavench sttnch ednk
vetn nacistickho ministra Horsta Franka (r. 1947 odsouzenho
za vlen zloiny k smrti) a povzbudivch zdravic, pednesench
samotnm Hitlerem a Mussolinim. roku 1945 si Kartel uvdomil, e
jeho dobyvan plny na ovldnut evropy s pomoc jeho nacistickofaistickch militaristickch loutek alostn ztroskotaly a ve vlce utrply porku. nicmn pro zjmy Kartelu nebyla tato porka ve
skutenosti o nic hor kalamitou ne pouh kytavka. Bhem proces s vlenmi zloinci v norimberku vojensk loutky Kartelu byly
svtu prezentovny jako jedin vinci. na rozdl od toho byli Hallstein
a ostatn prvn a politit experti, hjc zjmy a dobyvan plny
Kartelu, nic netuc veejnosti zmrn prezentovni jako demokratit otcov zakladatel nov evropy s hlavnm sdlem v Bruselu.
Kdy Hallstein po ukonen Konference dobyvatel dne 25.
ervna 1938 m opoutl, nemohl tuit, e se do tohoto msta za
pouhch 19 let vrt - se stejnm poslnm. 25. kvtna 1957 toti
pijel podepsat msk smlouvy, kter pipravoval jako klov
prvn initel. Vlastnorunm podpisem pod tmito smlouvami Hallstein konen dovril sv posln z roku 1938: podmann evropy
pod kontrolou petrochemickho a farmaceutickho Kartelu, tentokrt pro zmnu pod hlavikou bruselsk eU.
Vrame se ale opt do roku 1938. Koncem tohoto roku se udlo nco,
m se konen cl koalice nacist s Kartelem toti ovldnout nejen
evropu, ale cel svt ml ocitnout na dosah ruky.

90

Generln pln koalice nacist s Kartelem je kopi pro bruselskou eU

Pod kontrolou koalice nacist s Kartelem

iG FarBen (BaYer, BasF, HOeCHst)
Plny petrochemickho a farmaceutickho Kartelu
z roku 1938 na dobyt a ovldnut evropy
Politick dobyvan plny

Vojensk dobyvan plny

Od plnovn k drsn
realit
Dobyt evropy koalic
nacist s Kartelem
(zem okupovan bezprostedn po konferenci
v m)

1941

1940

1941

1940

1941
1939

1940

1941

1938
1940

1938

1941
1940
1941

1936

91

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

na svitu jadernho vku

Pelom let 1938/39 byl pelomem v djinch lidstva. njakou
dobu u probhaly zvody ve vd, pedevm co se tk objasnn struktury atom a uvolnn obrovsk energie, kter se v nich
skrvala. laboratoe ve Francii, anglii, Usa a nmecku a dalch
zemch u cel lta usilovaly o to, komu se poda jako prvnmu
jadernou energii spoutat a vloit ji do rukou komernch a vojenskch zjm.
10. prosince 1938 byla italskmu fyzikovi enrico Fermimu udlena nobelova cena za fyziku jako uznn jeho prkopnick prce
v tto nov, kritick, vdeck oblasti.
Jen o tden pozdji, 17. prosince 1938, nmeck chemik Otto
Hahn a jeho kolega Fritz strassmann provdli experimenty v institutu csae Vilma v Berln. tento den objevili, e bombardovnm atom uranu pomoc malch steek (neutron) se velk
atom uranu tp na dva men atomy, piem se uvoln obrovsk mnostv energie. Objevili tpen jdra uranu.
tet, dlouh lta na vzkumu v tto oblasti se vznamn podlejc, byla fyzika liese Meitnerov, kter ten den ale chybla. Pl
roku pedtm musela toti nmecko opustit a emigrovat do stockholmu, protoe jej idovsk pvod neladil s nacistickmi zkony
krve a cti. Hahn a strassmann poslali svj pevratn objev 22.
prosince 1938 redakci pednho nmeckho vdeckho asopisu
naturwissenschaften [Prodn vdy], kter ho hned 6. ledna
1939 zveejnil.
V prvnch lednovch dnech roku 1939 si vdeck obec nmecku,
evrop a na celm svt uvdomila, e svt u nikdy nebude jako
dv. Objev tpen jdra uranu, uvolnn do t doby neznmho,
obrovskho mnostv energie a jeho vyuit k vojenskm elm,
navdy zmn tv Zem. a zem, kter bude kontrolovat jadernou reakci, bude kontrolovat svt.

92

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

8 tdn, kter zmnily chod djin

nahoe: Otto Hahn a liese Meitnerov v laboratoi institutu csae

Vilma (Kaiser-Wilhelm-institut).
Vpravo: Vdeck publikace podvajc zprvu o jadern reakci z
6. ledna 1939.

93

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Cel svt si uvdomil

potek jadernho vku
V prvnch lednovch dnech roku 1939 se vdeck svt dovdl o
svitu jadernho vku. ale co politikov, zkonodrci, masov
sdlovac prostedky a veejnost veobecn? Uvdomili si i oni
dramatick dopad, kter bude mt tpen jdra uranu na svt?
ano, uvdomili. nic neilustruje tuto skutenost lpe ne zprva o
tomto objevu, zveejnn 30. ledna 1939 v denku new York
times. ten den, necel 4 tdny po prvn publikaci ve vdeckm
asopise, experimentln vsledky Hahnova kolektivu u byly potvrzeny Columbijskou univerzitou v new Yorku a dalmi vzkumnmi stavy. new York times, noviny, kter se urit v minulosti
neproslavily bulvrnm nafukovnm fakt, objev oznaily jako
epochln.
Zprva nenechv nikoho na pochybch o vojenskm vznamu
tohoto objevu: tpen atomu uranu na dv stice, piem
kad se skld z obrovsk dlov koule, nabit nepedstavitelnm mnostvm energie o sle 100.000.000 elektronvolt, je nejvtm mnostvm energie, je se lovku doposud podailo na
tto planet uvolnit. Podrobn popis generace dvou neutron dlov koule z kadho roztpenho atomu uranu okamit implikoval princip etzov reakce, co pochopila i vtina ten
listu new York times.
V lnku je sprvn popsno, e stejn kroky tohoto vzkumu
provedl Otto Hahn a liese Meitnerov v institutu csae Vilma v
Berln. O em v lnku ovem nepadla ani zmnka, bylo to, e
vzkum v tomto soukromm institutu byl z velk sti financovn
Kartelem iG Farben, tm samm korporanm kartelem, kter financoval i vzestup nacist k moci a kter aktivn pipravoval koalici nacist s s iG Farben na vojensk dobyt svta.
Jene iG Farben investoval nejen do vvoje klovch vojenskch
technologi na cest k dobyt a ovldnut svta.

94

Master Plan of the nazi/Cartel Coalition Blueprint for the Brussels eU

The New York Times

31. ledna 1939

Vatky ze zprvy otitn v new York times 31. ledna 1939

95

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

strategick politick ppravy

Kartelu na ovldnut svta
roku 1918 Kartel ztroskotal pi prvnm pokusu o svtovldu prvn
svtov vlce a jeho vojensk loutka, csa Vilm ii, byla pinucena abdikovat. na rozdl od korporanch zatiovatel prvn svtov vlky, spolenost BaYer, BasF a HOeCHst, jejich zbo
vbuniny a otravn plyny byly pohonem pro tuto zniujc vlku.
tyto korporan zjmy operujc po roce 1925 pod nzvem Kartelu
iG Farben spojili sv sly do dalho pokusu o podmann svta.
Kartel se promnil v soukromou akademickou instituci pekvapiv pojmenovanou po odstoupivm csai Vilmovi na jej
akademick pd se pipravovaly kdry pro budouc dobyt svta.
iG Farben nejen e financovala vzkum Otto Hahna v institutu
chemie csae Vilma, ale i vytvoen elity technokrat na fakult
Mezinrodnho srovnvacho prva v tme institutu. Za tmto kdovanm nzvem Kartel financoval strategick vvoj prvnho
rmce, potebnho k ovldn podmannho svta. Jednm z
jeho technokrat v letech 1927 1929 byl Walter Hallstein.

nahoe: institut chemie csae Vilma v Berln, kde bylo objeveno

tpen jdra uranu. Vpravo: editel iG Farben Carl Bosch, kter se
stal prezidentem spolenosti csae Vilma roku 1937. iG Farben financoval instituty chemie a institut mezinrodnho prva csae Vilma
v pprav dalho pokusu Kartelu o dobyt svta.

96

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Vcvik elit pro dal pokus o dobyt svta

nmeck chemick Kartel
BaYer / BasF/ HOeCHst

Postaven na nejvtm potu patent, jm vbec kdy njak svtov korporace disponovala, nmeck Kartel plnuje dobyt globlnch trh v oblasti chemickch,
petrochemickch a farmaceutickch produkt.

1914 - 1918 svtov vlka

nmeck csa Vilm a nmeck armda jsou poveni implementac tchto pln na dobyt svta. spolenosti BaYer a
BasF vyrbj vbuniny a chemick zbran. Pln ztroskotv.
Csa mus odstoupit, Kartel ve sv innosti pokrauje.

institut csae Vilma (iCV)

BaYer, BasF, HOeCHst po roce 1925 operujc pod nzvem Kartelu iG Farben financuj tuto instituci jako vcvikovou pdu svch akademickch kdr, pipravench na dal
dva pokusy o dobyt svta.

iCV pro chemii

iCV pro mezi nrodn prvo

Otto Hahn

Walter Hallstein

technologie nuklernch zbran

na dobyt svta

97

svtov e

Kartel vldne Evrop a

svtu pomoc:
Nadnrodnho sttu
stednm adem
Kartelu
Korporan diktaturou
Hrozbou jadern vlky

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Hallsteinv Dobyvan projev:

Budouc evropa pod kontrolou
nacist a iG Farben
23. ledna 1939 Hallstein ve funkci dkana
prvn a ekonomick fakulty na univerzit v
nmeckm rostocku ml propagan projev
o prvn restrukturalizaci evropy. Jeho prezentace, kterou lze charakterizovat nejlpe
jako dobyvan projev, byla soust vlen mobilizace nacistickho reimu a jeho
korporanch partner, petrochemickho a
farmaceutickho kartelu iG Farben.
asovn projevu bylo vsostn dleit. Jen pouhch deset msc pedtm, 12. bezna 1938, nacist anektovali rakousko. 10.
jna 1938, pouh ti msce po Hallsteinov ei, nacist obsadili
sudety (v echch a na Morav), piem vyhroovali vlkou v
ppad, e jejich zemnm nrokm nebude vyhovno. na mezinrodn konferenci v Mnichov 29. z 1938 se Hitler ped svtem duoval, e pipojenm sudet k i bude jeho zemnm
nrokm uinno zadost. Jako vdy svtu lhal.
nejdleitj na tom je, e svit nuklernho vku a monopol,
kter v tto oblasti zskali, dodal nacistm odvahu na urychlen
celosvtovch dobyvanch pln. Hallsteinv dobyvan projev
neme nechat nikoho na pochybch, e o plnech na podmann evropy pozdji celho svta pod plnou kontrolou koalice
nacist s Kartelem iG Farben vdl a e mly jeho plnou podporu. Ve zmiovanm projevu Hallstein specificky popisuje plnovan dobyt evropy Wehrmachtem a podmann evropy jako
ekonomick udlosti naprosto nevdanho dopadu.
V tomto projevu se samozejm zrcadl dilema, ped nm nacist
stli v lednu roku 1939 pouhch sedm msc ped vypuknutm
druh svtov vlky. Zatmco Hallstein a ostatn nacistit propagandist mli za kol pipravit a pesvdit nmeckou elitu o nutnosti dalekoshl celosvtov vlky, nemohli zatm hovoit o
svch vlench plnech na veejnosti.

98

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Msto Hallsteinova propagandistickho projevu,

Mahn-Ohlrichv sklpek v rostocku,
Doberaner str. 21, je dodnes pamtihodn lokalita.

Pedstavte si, e jste astnky tto tajupln scenrie ped

vce ne 80 roky. Chladn, lednov veer roku 1939, na nmeck pstav v rostocku na pobe Baltickho moe pad
teskut mrz. silnice miz pod snhovou a ledovou pokrvkou a msto je zahaleno tmou.
najednou tich noc ov: jakoby se hlavn ulice msta rozhbala pod okovanmi baganaty pochodujcch vojk v
hndch koilch a hodnost nacistickho sttu, kte se
promsili s mstnmi politiky, univerzitnmi profesory a studenty, piem vichni byli obleeni ve slavnostnm, podtrhvaje tm vznam historickho okamiku. nacistick elita
m nameno do jedn z nejvtch sjezdovch lokalit ve
mst Mahn & Ohlrichova sklpku, sjezdov hale mstnho
pivovaru.
Hlavn projev tohoto veera bude mt osmaticetilet profesor rostock univerzity Walter Hallstein. Jeho e, kterou
si petete na dalch strnkch, zmn navdy vai pedstavu o bruselsk eU.

99

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Faksimile pvodn novinov zprvy o Hallsteinov prezentaci s nzvem Velkonmeck e jako prvn celek. tato zprva oitho svdka o udlosti nacistick propagandy byla otitna nsledujcho dne 24. ledna 1939 v
Dolnonmeckm vstnku [niederdeutscher Beobachter].

skutenost, e Hallsteinova pednka nebyla jen soust univerzitnho shromdn, ale oficiln udlost nacistickho sttu,
podtrhvala ptomnost nacistickho ministra sttu, Dr. scharfa
Hitlerova zstupce v meklenbursk vld, jeho hlavnm mstem
byl prv rostock, jako i kompletn, v tomto regionu reprezentovan elita nacistickho sttu.
Ve zmnn lnek, kter vyel v oficilnm nacistickm denku niederdeutscher Beobachter [Dolnonmeck pozorovatel], kter vyel
nsledujcho dne, 24. ledna, dokumentuje Hallsteinovu e jako udlost sttnho vznamu.
Peklad tohoto novinovho lnku je dokumentovn na dal strnce.
Vysvtlivky v zvorkch a zvraznn jsou doplkem redakce.

100

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Velk Nmecko jako prvn celek

Pednkov veer Univerzity v Rostocku slovo
m Profesor Hallstein
Rostock, 24. ledna vzkumu pozoruhodnou zkuenost v oblasti uplatnn evropVera veer se konala v Mahn & skho prva, diskutoval na tma
Ohlerichov sklpku pednka. Po- leglnho propojen Vchodn
zvnky rozeslal Prof. Dr. Ruickholdt, marky a Sudet [nap. anex Radkan univerzity. Ve svm zahajova- kouska a znanch st eskoslocm projevu uvtal sttnho ministra [a venska].
nacistu] Dr. Scharfa, zstupce [nacistick] strany a jejch organizac, We- Hlubokomysln vroky profesora
hrmachtu [nacistick armdy], sk Dr. Hallsteina byly kvitovny boulipracovn sluby [nacistickch od- vm potleskem. Veer vyvrcholil nebor], msta Rostocku, jako i z- formlnm setknm astnk. Krom
stupc obchodnho sektoru a student. sttnho ministra se ho zastnili velmi
ven host, mimo jin primtor
Ruickholdt vyjdil nadji univerzity, msta Volgmann [nacista], velitel kae by tento veer mohl pispt k d- sren plukovnk Lieb, Generalarbeitsve veejnosti a jejmu pochopen, a fhrer - generln vdce pracujcch
navzdory tomu, e je to star insti- [tet nevy funkce nacistick hierartuce, ohlejc se na dlouhou historii chie v dan oblasti] Schroeder, za tradici, pesto nen vednmu ivotu stupce krajskho vdce [hejtmana],
ciz. Vdcovo [Hitlerovo] velk uznn Vedouc krajsk organizace [ldr nacisnmeckch univerzit jako podporova- tick krajsk sprvy] Degner, Vrchn
tel cenn tradice je zejm u na z- vdce SA [nelnk SA=zkratka Sturklad skutenosti, e bhem Kulturn mabteilung, paravojensk bojvky v
konference se jejich rektoi zast- hndch koilch] Behnert, vrchn
nili skho stranickho sjezdu roku [nacistick] policejn editel Dr. Som1938 v historickch rbch, ekl mer, [nacistick] editel ministerstva
Dr. Bergholter, [nacistick armdy
Ruickholdt.
Wehrmachtu] Warnemuende [rosHlavnm enkem veera byl nic- tock kraj], podplukovnk von Blefmn Dr. Hallstein, profesor prva, fingh.
kter zskal pomoc srovnvacho

101

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Hallstein a nacistick newspeak

V tto kapitole budeme pouvat vrazu koalice nacist s Kartelem
za elem popisu dsivho satku, k nmu dolo mezi petrochemickm a farmaceutickm Kartelem iG Farben a jeho nacistickmi
stoupenci, kte mli spolen cl: dobt a ovldnout svt. Vraz koalice a dokonce i vraz satek bylo technick vrazivo, pouvan
bhem proces s vlenmi zloinci v norimberku za elem charakteristiky vztahu mezi petrochemickm a farmaceutickm Kartelem
a nacisty bhem ppravy a rozpoutn druh svtov vlky.
Dobyvan projev Waltera Hallsteina z 23. ledna 1939 byl soust veobecn mobilizan kampan nacist a Kartelu na cest
k druh svtov vlce.
K tomu, aby agresivn vlen plny nevyly pedasn najevo a
aby prvek pekvapen byl zachovn, nacist svou strategii lsti a
klamu dovedli k dokonalosti. Walter Hallstein byl jednm z virtuz strategie maskovanho propaganho taen nacist a
Kartelu, kter vyvrcholilo rozpoutnm druh svtov vlky.
nyn, kdy tyto skutenosti vychzej najevo, Hallsteinova e se
stv klasickm pkladem toho, jak propagandist nacist a Kartelu oklamali cel svt ohledn svch skutench cl. Hallsteinv
dobyvan projev bude studovn generacemi student djin,
politiky, prva a jinch obor.
nae publikace tohoto projevu neslou jen odhalen zjm, jim
Hallstein coby klov strjce bruselsk eU slouil, nbr bude
slouit ptm generacm jako varovn a vzva k bdlosti
ohledn akc jejich vlastnch politickch reprezentant, aby se nestaly obt jejich falench slib.
soust umn maskovan mobilizace na druhou svtovou vlku,
Hallstein a dal propagandist koalice nacist s Kartelem systematicky pedefinovali vznam nkterch slov.

102

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

tmav oblek nebo-li [nacistick] uniforma

Dokonce nkolik tdn ped Hallsteinovm projevem, rektor rostock
univerzity neponechal nikoho na pochybch, e Hallsteinv projev
byla oficiln udlost, organizovan univerzitou pro nacistick stt.

O b n k . 1/39
Dovoluji si pny kolegy [vechny profesory a asistenty uitelskho sboru univerzity] pozvat na pondl 23. ledna 1939 ve 20:30 hodin do Mahn & Ohlerichova sklpku v Doberaner Str. 21 na pednku pana kolegy Hallsteina, kter
bude hovoit na tma Prvn celistvost Velkho Nmecka a dovoluji si astnky vyzvat, aby po pednce spolen pobesedovali u piva.
Oekvm ast vech koleg na tomto veeru a byl bych vden, kdybyste
pili nejpozdji ve 20:30 hod. a uvtali nae hosty [nacistickou elitu].
Pmosk msto Rostock, 1. ledna 1939.
Rektor - Ruickoldt
Tmav oblek nebo uniforma [pedpsan oblek]
Odpovte - i v ppad neasti
na piloen kart ped 1/14/39.

103

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

nsledujc vroky jsou pkladem propagandistick terminologie

nacist a Kartelu pouvan Hallsteinem, virtuzem klamu,
bhem jeho dobyvanho projevu.

Velk nmecko [Grossdeutschland, kd pro evropu pod

nadvldou koalice nacist s Kartelem]. Dokonce i s nzvem
projevu Prvn celistvost Velkho nmecka vytv Hallstein klamnou pedstavu, e pouze popisuje prvn zmny v
rmci nmeckho zem. Pojem Velk nmecko byl kdovan vraz nacist a Kartelu pro celou evropu a pozdji
cel svt pod jeho nadvldou.

Ostmark [Vchodn marka, kdovan vraz nacist/Kartelu

pro zem na vchod, tj. okupovan rakousko]. Pro anektovan rakousko Hallstein pouv vrazu Ostmark, Vchodn marka, jen aby vyvolal dojem, e okupace zem
rakouskho nroda nacisty je pouze pirozenm vrazem rozen zem nmeck e smrem na Vchod.

anschluss [pipojen, kdovan slovo nacist/Kartelu pro

okupaci, podmann zem jakmikoli prostedky]. Pro pipojen
rakouska a eskch zem sudet (v echch a na Morav),
vynalezla koalice nacist s Kartelem vraz anschluss [anexe]
s clem vyvolat dojem, e anektovn tchto zem bylo pouze
formlnm sprvnm aktem pipojen. Hallstein pouv tento
termn nacist/Kartelu hojn bhem svho projevu, zmrn
tak zastraje plny koalice nacist s Kartelem na vojensk dobyt a anektovn evropy a pozdji celho svta.

rechtswahrer [Ochrnci prva, kdovan vraz nacist/Kartelu pro prvn dern jednotky, oddan nastolen totalitnho
svta pod jejich nadvldou]. rok 1936 ti roky po uchvcen
moci nacisty v nmecku byl rokem norimberskch rasovch zkon a rokem, v nm se Hallstein stal dkanem
Prvn a hospodsk fakulty na univerzit v rostocku.

104

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Prof. Dr. jur. Walter Hallstein

Pmosk msto Rostock, 23.ledna 1939

Stephan Str. 15

Vae Magnificence [Magnificence byla v t dob forma oficilnho osloven

rektora univerzity][Hallstein mluv o sob v tet osob, jako stedovk velmo:].Dnes bude badatel hovoit na tma Prvn celistvost Velkonmecka ,
jeho vdeck prce se jednak sousteovala na srovnvac vzkum evropskch prvnch systm.
Na druh stran je pomoc intenzivn spoluprce s Akademi nmeckho
prva [nacistick instituce pro zabezpeen dikttorskho nacistickho prva
nad dobytou Evropou s pomoc barbarskch zkon a dekret] Tet e.
Zd se, e byl [Hallstein stle jet mluv o sob v tet osob!] povoln uinit
prohlen z pozice prvn vdy [tj. v rmci nacistickho dikttorskho prva]
o slouen novch nmeckch zem se starou [Altreich, tj. tehdy existujcm Nmeckem].
Heil Hitler!
Va Magnificenci
upmn oddan
V tomto oficilnm dopise rektorovi university, se Hallstein sm popisuje
jako odbornk na evropsk prvn podek dvrn obeznmen s cly
tet e.

105

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

rok 1936 byl i rokem, v nm koalice nacist s Kartelem zahjila svj tylet pln ppravy na druhou svtovou vlku
a vojensk dobyt svta. nmet prvnci byli integrln soust tto ppravy. asociace nrodn socialistickch prvnk
[Bund nationalsozialistischer Deutscher Juristen (BnsDJ)]
byl reorganizovn v nacistick rechtswahrer Bund (nsrB)
oficiln nacistickou organizaci Ochrnc prva.
rozhodnut organizovat hlavn oblast prvnickho povoln
v nacistickm nmecku pod propagandistickou nlepkou
Ochrnc prva odr vznam, jen koalice nacist s Kartelem iG Farben tto profesi pipisovala. tato speciln bojov jednotka prvnk byly neodmyslitelnou soust
upevnn diktatury v nmecku a pozdji jejho rozen do
cel evropy.
Oznaen kompletn prvnick profese jako Ochrnc prva
[nacist/Kartelu] nacist vytvoili jeden z nejpsobivjch pklad sv zavdjc propagandy. tito Ochrnci prva [nacist/Kartelu] pochopiteln nechrnili demokratick zkony.
naopak, jejich kolem bylo je systematicky ne-chrnit, niit.
tito ochrnci prva [nacist/Kartelu] byli fanatit strjci svta
pod nadvldou koalice nacist s Kartelem iG Farben. Jedin
prvo, na jeho ochranu psahali, bylo dikttorsk prvo na
upevnn nadvldy koalice nacist s Kartelem nad svtem v
tiscilet i.
Walter Hallstein byl lenem tto nechvaln znm organizace
Ochrnc prva [nacistickho/kartelovho].
tyto pklady jsou jen krtkm vatkem z dlouhho seznamu
klamnch a zavdjcch pojm, pouvanch Hallsteinem a ostatnmi propagandisty koalice nacist s Kartelem bhem jejich taen na cest k nadvld nad evropou a nad svtem.

106

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Faksimile z Hallsteinova rukopisu jeho propagandistickho nacistickho

projevu, pednesenho v rostocku 23. ledna 1939. Kompletn rukopis si
lze pest na na internetov strnce.

Dal informace: GB2HS241

107

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

tuto metodu propagandy nacist/Kartelu obracenm skutenosti

naruby a pouvnm zavdjcch pojm k propaganm elm
dokonal pklad je Hallsteinv dobyvan projev - popsal o 15
let pozdji George Orwell jako newspeak ve svm romnu 1984.
nsledujc peklad Hallsteinova dobyvanho projevu se zakld na jeho pvodnm rukopise. Zvme-li fanatickou povahu
Hallsteinova projevu, nkte teni mon budou zpochybovat
jeho autentinost. Proto jsme zveejnili jeho pln znn online v
pvodnm nmeckm originle.
navc se nm podailo zskat rukopis Hallsteinova projevu; krtk
ryvek rukopisu je dokumentovan na pedchoz strnce. Vysvtlivky propagandistick terminologie nacist/Kartelu, pouvan
Hallsteinem v jeho extremistickm projevu, jsou uvedeny v hranatch zvorkch pmo v textu nebo ve vysvtlivkch.
nkter sekvence Hallsteinova textu, kter slouily pouhmu
maskovn jinak militantn povahy jeho projevu, nebyly zahrnuty
v tto knize. Mohou bt nicmn studovny v pvodnm nmeckm rukopise online.
abychom podtrhli relevantnost Hallsteinova nacisticko-kartelovho dobyvanho projevu z roku 1939 pro dnen evropu, pouvme v textu erven polka. ta oznauj klov pase
projevu, kter se pak staly oficilnmi strnkami bruselsk eU
po podpisu lisabonskho zmocovacho zkona roku 2009
pesn 70 let pot, co ho Hallstein krtce ped vypuknutm druh
svtov vlky pednesl.
Hallsteinv dobyvan projev je dokonalm pkladem toho, jak
petrochemick a farmaceutick Kartel mn sv politick satrapy,
ale cel desetilet pokrauje ve sledovn svch dlouhodobch
ekonomickch a politickch cl.

108

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Pot, co nacist byli poraeni a pot, co Hallstein zemel, tent

petrochemick a farmaceutick Kartel, odpovdn za dv svtov
vlky v prbhu 20. stolet, jmenoval nov politick satrapy pro
21. stolet.
tyto politick loutky pvodem pevn z exportnch nmecka a Francie jsou rozhodnuty obtovat nrody tto planety
tetmu pokusu Kartelu o dobyt svta.

Vtinu tchto dokument mohl zskat kdokoli, kdo se zajmal o to, dovdt se pravdu o pvodu bruselsk eU a roli
samozvanch otc zakladatel. skutenost, e Hallsteinv
dobyvan projev byl a do zveejnn tto knihy evropsk
veejnosti neznm, je neomluviteln.
toto zsadn opomenut pro tene na knihy znamen,
e bu vai politit ldi selhali, kdy vs o Hallsteinovi a
temnch koenech nacistick aliance a Kartelem iG Farben
bruselsk eU neinformovali, anebo paklie to vdli, tak si
netroufali vs o tchto skutenostech zpravit.
Po zveejnn tto knihy politit ldi v evrop se u nebudou moci vykrucovat, e o tom nevdli. te to bude na
vs, tench, abyste konfrontovali sv zstupce - na vech
rovnch politick reprezentace - s tmito historickmi skutenostmi.
Musme se uit z minulch chyb a pedchzet tomu, aby se
djiny opakovaly. a hlavn napomhat vzniku nov, demokratick evropy.

109

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Prvn celistvost Velkho nmecka*

Zde je text Hallsteinova Dobyvanho projevu:
Ochrnce [nacistickho/Kartelovho] prva m
ti koly:mus prvo znt, umt ho uplatovat a dle
ho vyvjet. nejdleitj ze vech tchto kol je
ten tet, protoe vechno, co inme, podlh zkonitmu [totalitnmu] vvoji.2

1939

Musme nejen dbt existujcch zkon, ale pedevm musme dbt zkonodrstv pro budoucnost
[Nacist/Kartelu]. kolem naeho zkonodrstv
je nejen udret stvajc podek, ale i vytvoit podek lep [!]3.

Ml bych vysvtlit, pro je to prv Ochrnce [nacistickho/kartelovho] prva1, kter m mimodn posln, se tomuto kolu
vnovat.
Veden [nacistickho/kartelovho evropskho] sttu4 m bezpodmnenou a konenou moc ve vech rozhodnutch, tkajcch se
architektury tohoto lidskho spoleenstv.5
Dnes se tmto vedoucm sttem s bezpodmnenou a konenou moc
ve vech rozhodovnch stala Komise eU.
*

Velk Nmecko, je analogi Velk Britnie a jej kontrole hlavnch svtadl pomoc spojenho krlovstv (Commonwealth) v dob, kdy koalice nacist s Kartelem
iG Farben pouvala vraz Velk nmecko nebo Velkonmecko k oznaen
nrok na svtovldu. Pojem Velk nmecko se pouval jako kd pro evropu a
pozdji pro hlavn svtadly pod nadvldou nacist a Kartelu.

Rechtswahrer, Ochrnci prva, tj. v nacistickm argonu fanatit advokti nacist a Kartelu, rozhodnut likvidovat demokratick prvn d a nahradit ho soustavou totalitnch zkon, tvocch zklad diktatury nacist/Kartelu.

Gesetz des Werdens, (zkon vvoje), v Hallsteinov velkonmeckm newspeaku popisuje potebu rozit totalitn nacistick/kartelov prvn d na celou
evropu a cel svt.

110

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

1957

roku 1957 (nahoe), pouze 18 let po svm dobyvanm projevu,

Hallstein vlenil tento Vd princip do mskch smluv, zakldajcho dokumentu bruselsk eU.
Komise eU byrokrat designovan jmnem Kartelu se stali
novm dikttorskm Vedenm [evropskho kartelovho] sttu s
bezpodmnenou a konenou moc ve vem rozhodovn ve
vztahu k architektue tohoto [evropskho] spoleenstv!
roku 2009 (dole), 27 evropskch politickch ldr schvlilo lisabonsk zmocovac zkon, m realizovalo Hallsteinovy Dobyvan plny 70 let po jeho projevu z r.1939 a uinilo dal krok
na cest k tetmu pokusu Kartelu o nadvldu v evrop.

2009
3

Eine bessere Ordnung, lep podek: tmto lepm podkem m Hallstein

na mysli prvn zklad dikttorsk nadvldy reimu nacist/Kartelu nad evropou
a svtem.

Fhrung des Staates, Veden sttu: v nacistick terminologii m vyvolvat Fhrerprinzip,vd princip, dojem totlnho podzen se clm koalice nacist s
Kartelem.

111

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Potebuje Veden [nacistickho] Sttu [Kartelu] prvnky, kte

by naplnili tuto politickou lohu? Prvnk jako jedinec si mon
peje, to tak z profesionlnho a psychologickho hlediska vidt,
co je pochopiteln. Prvnci jsou veobecn cel ivot zamstnni pravou a kontrolou chodu spolenosti, pevn svzan tisci prvnmi pedpisy, zabvaje se kadodennmi starostmi, jako
jsou opravy plot nebo klid v zkopech.
Prvnci proto budou pociovat siln pokuen, odvozen od osvobozujcho inu [nacistickho/kartelovho] zkonodrstv, tto
veskrze mun [!] vzvy, charakterizujc kad krok do neznma.
Vdn uvtaj pleitost, bu se stt soust obrovskho rozshlho plnovacho sil [nacist/Kartelu]7 anebo jen peovat o skrovnou (prvn) zahrdku, vyhrazenou jejich odborn pi.
nicmn, argumentace pro odpovdnost Ochrnce [nacistickho/kartelovho] prva1 pro tuto lohu architekta8 se odvozuje od nutnosti a poteb [rijsk] spolenosti9.
Vytvoen tto nov prvn politiky vyaduje podporu tch prvnk, kte ovldaj oblast [nacistickho/kartelovho] prva,
kte znaj [nacistickou/kartelovou] legislativu a pravidla [nacistickho/kartelovho] zkonodrstv, nebo je zejm, e
lovk mus znt to dobr, aby mohl najt nco lepho [!]]10.
Jsem nicmn pesvden, e oprvnn toho posln, vytvoit
novou [nacistickou/kartelovou] legislativu, mus mt jet
pevnj zklady. Domnvm se, e mus vytrysknout z vlastn
podstaty du, danho [rijskmu] lidu11 ochrnci [nacistickho/kartelovho] prva1:

Volksgemeinschaft, spoleenstv nrod: rasov motivovan terminologie,

popisujc nadazenost rijc jako dominantn a jedin rasy hodn nzvu spoleenstv nrod.

Befreienden rechtsschpferischen Tat , Osvobozujc, prvn tvr in termn pro vnucen nacistickho/kartelovho prva dobytm evropskm zemm.

Groartigen Gesamtplanung, (Grandizn celkov pln), v nacisticko/kartelov

terminologii znamen dobyt a restrukturalizaci evropskho kontinentu.

112

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Oehav otzky o Walteru Hallsteinovi:

1946 Procesy s vlenmi zloinci v Norimberku. Prvn ada, zleva

doprava: Gring (kter byl spolen s editelem Kartelu IG Farben Krauchem odpovdn za tylet pln dobyt Evropy koalic nacist s Kartelem), Hess (Hitlerv nmstek), Ribbentrop
(Ministr zahrani koalice nacist s Kartelem), Keitel (vrchn velitel
Wehrmachtu) a dal vlen zloinci.
Otzka: jak je mon, e Hallstein proklouzl denacifikanm stem spojenc a
pro nebyl souzen v procesu s vlenmi zloinci spolu s ostatnmi prvnky nacist a Kartelu v procesech s vlenmi zloinci*?
Odpov: Hallstein spojencm o svch kontaktech s nacistickmi organizacemi
prost lhal. svj dobyvan projev a ostatn usvdujc dokumenty v oficiln
zprv spojencm zmrn zamlel. spojence pelstil tm, e ze sebe dlal pouhho divka, ba dokonce ob nacistickho reimu.

* Vce informac o procesech s vlenmi zloinci v norimberku s prvnky koalice nacist s Kartelem
(ppad . iii proces) najdete v internetu: http://www.mazal.org/archive/nmt/03/nMt03-C001.htm

Mitgestalter, Hallsteinova vzva na adresu vech zstupc prvnick profese,

aby pomohli vytvoit evropu, ovldanou nacisty a Kartelem.

Gemeinschaft (spolenost), oznaen jdra rijsk spolenosti v evrop ovldan nacisty a Kartelem, viz nahoe.

10

Hallstein zejm propaguje totalitn reim nacist/Kartelu jako lep systm ve

srovnn s demokraci.

113

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Dre se zkona prody vrozen profesi Ochrnce [nacistickho/kartelovho] prva , mus bt nakonec odpovdnm architektem [nacistickho/kartelovho] prva.12
Vztah mezi Ochrncem [nacistickho/Kartelovho] prva a [nacistickho/Kartelovho] prva dnes se li od prvnho pozitivizmu pozdnho 19. stolet, kter byl pevaujcm nzorem a do
pelomu [20.] stolet:
Vytvoen novho [nacistickho/kartelovho] prva je vlun
kolem [nacistickch/kartelovch] zkonodrc, piem kol
soudce se omezuje na integraci podzen ivotnch okolnost ivotnm okolnostem stanovench [nacistickmi/kartelovmi] zkony.
Pesn tento princip exkluzivn prvo na tvorbu novho
[kartelovho] prva coby monopolu novch [kartelovch]
zkonodrc, Komise eU Hallstein roku 1957 vlenil do mskch smluv.
roku 2009, 27 evropskch politik podepsalo lisabonskou
smlouvu a tm i klov prvky Zmocovacho zkona na
cest k dikttorskmu zmocnn zjm Kartelu nad evropou.
svm podpisem tito politikov a u vdom i z nedbalosti
uinili ze stalet evropskch demokraci fraku.
Pokou se osvobodit prvo od eventualit a obnauje prvn
rmec, jm jsou prvn nsledky vzny na nhodnou udlost.
Vechna odvtv prvnch aktivit jsou soust Oisty [!]:13 Vdeck teorie [nacistickho/kartelovho] prva, jeho vsledky se
sousteuj na prvn poradenstv v praktickm uplatnn prva
a na kadodenn sil frontovch dstojnk [!] [nacistickho/kartelovho] prva,14 kte se stali zastnci Uraenho vdom [!] pro
11

Volk, (lid) v nacistick terminologii znamen vlun rijce.

12

tj. nacistickch rmcovch zkon podmaujcch evropsk nrody.

13

Luterungsarbeit, (doslova een, myleny jsou istky: pozn. peklad.),

nzvoslov, popisujc nacistick proces odstrann vech demokratickch prvk
novho evropskho a svtovho du koalice nacist s Kartelem.

114

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallsteinova intern parta pi

dobvn evropy pomoc bruselsk eU

Konrad Adenauer,
zpadonmeck
kancl (vlevo) a Herman Josef Abs, editel Deutsche Bank
(Nmeck banky) a
pedmt vyetovn
jako vlen zloinec

Hans Globke, editel adu kancle v

Adenauerov vld,
. 101 na seznamu
nejhledanjch
vlench zloinc

Fritz Ter Meer, editel firmy BAYER/IG

Farben, odsouzen
v procesech s vlenmi zloinci v
Norimberku k trestu
odnt svobody, od
roku 1956 zastval
znovu post pedsedy sprvn rady
spolenosti BAYER.

Dal informace: GB2WW351

115

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

[nacistick/kartelov] prvo, stejn jako soudce, kter pomoc

rozsudku konen uplatn pokyny [nacistickho/kartelovho]
prva.
Vechny tyto prvky vyvjej [nacistick/kartelov] prvo neustle
v zkostlivm sil, je vyaduje kadodenn vdom, e si lid [nacistick/kartelov] prvo uvdomuje.16
skutenou povahu prvn konstituce nroda11 mohou rozpoznat
jen pozorovatel, kte zkony jako takov nejen zohleduj, ale kte
zohleduj vekerou ivou synergii vech tchto sil dohromady.16a
tohoto extenzivn praktikovanho umn mus bt pouito v ppad, je-li na mst Veobecn reorganizace celho prvnho
systmu17, kter pekrauje monosti kadodennch korektur.
Toto tvrzen je o to pravdivj, kdy kompletn pevrat prvnho systmu revolunch [!] rozmr18 doslova vol po vyuit vech dostupnch zdroj.
roku 1957 Hallstein zalenil strategick prvn nstroje
Kompletn reorganizace prvnho systmu revolunch rozmr nap evropou i- do mskch smluv, zakldajcch dokument bruselsk eU.
roku 2009 27 evropskch politickch ldr uzkonilo tento
kompletn pevrat prvnho systmu evropskch nrod jmnem Kartelu podpisem Zmocovacho lisabonskho zkona.

14

Frontoffiziere des Rechts, (Frontov dstojnc prva) vraz, odrejc Hallsteinovo podzen prvn profese potebm veobecn vlen mobilizace. Hallstein
zavedl tuto vojenskou terminologii do profese prvnk sedm msc pedtm, ne
koalice nacist s Kartelem rozpoutala druhou svtovou vlku.

15

Rechtsbewusstsein, (Prvn vdom) v nzvoslov nacist/Kartelu vraz pro

prvn d demokratickch nrod, kter je urkou vnmn prva Hallsteinem
a ostatnmi fanatickmi podporovateli ideologie nacist/Kartelu.

16

Vlkisches Rechtsbewusstsein, (Prvn vdom lidu), v nacistickm nzvoslov

vraz pro podzen prva dikttorskmu systmu nacist a jejich rasov ideologii
nadlovka (rijce).

116

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallsteinv extern tm pi dobvn

evropy pomoc bruselsk eU
HallsteinOVi liD V nMeCKM MinisterstVU ZaHrani
Mnoho oficilnch initel a velvyslanc ministerstva zahrani
povlenho nmecka slouilo
na tme ministerstvu u za ribbentropa. Byli to vyznamenan
agenti koalice nacist s Kartelem
a jeho dobyvanch aktivit za
druh svtov vlky.

V prbhu 50. let zakladatelskch let bruselsk eU tito prvn

a politit krtci se stali operujcmi
agenty Kartelu v evropskch zemch. Byli poveni ppravou pln
na dal pevzet Kartelem pomoc
bruselsk eU.

HallsteinOVa PraV rUKa V BrUselU

Carl F. Ophls, len
nsDaP v letech 1933 45, slo lensk legitimace 2399061. Bhem
druh svtov vlky se
vyznamenal jako pedn
nmeck odbornk na

patentov prvo, vetn tisc patent firmy iG Farben.

Po druh svtov vlce ho
Hallstein jmenoval svou pravou rukou a velvyslancem v
Bruselu.

16a

Zusammenwirken der Krfte, (synergie sil), v nacistickm nzvoslov oznauje toto slovo pochod usmrnn [Gleichschaltung] ve vech oblastech spolenosti pod dikttorskm vdm principem a za podzen se ideologii (nacist/
Kartelu iG Farben) o nadazenosti a svtovld.

17

Generalberholung ganzer Rechtsgebiete (Generln sanace kompletnch

oblast prva), v nacistickm nzvoslov termn pro uvalen nacistick legislativy
na cel zem v okupovan evrop.

18

Rechtsumwlzung, (Prvn pevrat) v terminologii nacist vraz pro kompletn

vmnu demokratickch zkon dikttorskmi zkony nacizmu.

117

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Dnes vidme, jak Ochrnci [nacistickho/kartelovho] prva ve

sv celistvosti cel profese prvnk, chcete-li astnc se
nadlidskho kolu Lidov sanace [!] prva.19
.....

Je pravda, e dn prvo nezahrnuje kompletn dimenzi ivota

a e kad formulace prvnch skutenost me bt jen pouhm
pokusem o vystihnut typickch prvk rozhodnut. takto, jak u je
znmo od starovku, logika prvnka je nezbytn analogick.
Nejlep charakteristikou dnenho prvnho sttu bude navdy [!] totln [dikttorsk] politika uplatovn [nacistickho/kartelovho] prva.20 To znamen bezprecedentn
revoluci nebvalch rozmr zastaralho [demokratickho]
prvnho systmu, a do nejzazch kout.
Vsledkem tto [nacistick/kartelov] obnovy [!]21 bude
charakterizace tve kultury nov ry21a [pod kontrolou nacist/Kartelu].
roku 1957, Hallstein poloil prvn zklady pro vytvoen tto bezprecedentn revoluce nebvalch rozmr zastaralho [demokratickho] prvnho systmu v mskch smlouvch, zakldajcch
smlouvch bruselsk eU, m bylo dosaeno podroben evropy
a do poslednch kout pod nadvldou Kartelu.
roku 2009, podepsnm lisabonskho zmocovacho zkona, 27
evropskch politik uzkonilo tuto totln politiku [kartelovho]
prva, kter pedstavuje hrozbu, e se evropsk nrody na cel
generace ocitnou pod nadvldou Kartelu.
19

Vlkische Rechtserneuerung, (lidov obnova prva): v nacistickm nzvoslov vraz pro pevzet prvnho systmu nacisty.

20

Totale Rechtspolitik, (totln prvn politika), nacist pouvali slovo totln

velmi asto v souvislosti s odkazem na politick systm totalitnho sttu v nmecku.

21

Erneuerung, (obnova) v nacistickm newspeaku to znamenalo implementaci

nacistick ideologie ve vech oblastech spolenosti.

21a

Nov ra, v nacistick terminologii znamen nastolen svtovldy koalice nacist

s Kartelem iG Farben na planet Zem v tiscilet i.

118

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

rok 1951 evropsk unie uhl a oceli:

budovn diktatury Kartelu krok za krokem
pokusu o nadvldu v evrop.
Pestoe signatsk akt
probhal na zem Francie,
smlouva byla siln ovlivnna
Hallsteinem a jeho tmem
prvnk a nese vrazn
stopy jazyka Kartelu.
18. dubna 1951: podpisem
Pask smlouvy se Hallstein
stv adenauerovm vyslancem Uhl a oceli

18. dubna 1951 byl podepsn prvn pedchdcebruselsk eU. na pape vznikl
pomoc tto smlouvy spolen trh uhl a oceli ve
stedn evrop. Ve skutenosti to byl ale prvn krek
Kartelu na cest k dalmu

lnek 9 (dole) evropsk

unie uhl a oceli s vekerou
svoj dikttorskou charakteristikou. Vytv tleso, operujc nadnrodn a vysloven
nezvisle na demokraticky
zvolench vldch vesms
charakteristick znaky diktatury.

119

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

V minulosti to byl proces uvnit konvennch hranic.

druh vnitn zleitosti malho nmecka. nicmn epochln
udlosti22 popisuj tento proces v naprosto novm svtle.
roku 1957, 18 let po Hallsteinov veejnm oznmen pln koalice
nacist s Kartelem pro povlen uspodn evropy pod jej kontrolou, tento politick satrapa Kartelu se chopil druh pleitosti pro obnovu evropy, kter by zmnila tv kultury kontinentu.mskou
smlouvou Hallstein poloil zklady bruselsk eU pod nadvldou
Kartelu.
roku 2009, sedm desetilet po Hallsteinov dobyvanm projevu.
27 evropskch politik inaugurovalo tuto novou ru milion evropan pod nadvldou petrochemickho a farmaceutickho Kartelu podepsnm lisabonskho zmocovacho zkona.

Veker vnitn problmy, vechny vnitn koly jsou zastnny

velkm dopadem spojen [ostatnch nrod s nacistickou Tet
]23 budou ohromeny velkolepmi podnty, kter se prvn politickmu dlu [nacist/Kartelu] dostane nvratem [!] Rakouska
a Sudet do vlasti.24

22

Welthistorischen Ereignisse, Historick udlosti svtovho vznamu, synonym pro uchvcen politick moci v nmecku koalic nacist s Kartelem iG Farben,
pipojen rakouska, okupace eskoslovenska a ppravy na 2. svtovou vlku.

23

Anschluss, (obsazen) v nacistickm argonu synonym anexe.

24

Heimkehr der Ostmark und des Sudentenlandes, nacistick terminologie pro

anexi rakouska a sudet, pohranin tehdejho eskoslovenska.

120

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein: klov strjce v pozad Zpadoevropskho obrannho spoleenstv

Hallstein byl zrove klovm initelem pi organizaci dalho husarskho
kousku Kartelu. Pouhch 7 let po ukoen 2. svtov vlky a vojensk porce nacistickho Wehrmachtu, Kartel
kul plny na zprovoznn sv nov armdy tentokrt pod nlepkou evropskho obrannho spoleenstv (eOs).
Hallstein byl klovm hrem smlouvy o eOs, s n
vznikla evropsk armda
kontrolovan nov vzniklou
Vysokou autoritou a tm
pdem i Kartelem. smlouva
byla podepsan 27. kvtna
1952 a ratifikovna byla itli
a zemmi Beneluxu.
30. srpna 1954 francouzsk parlament zhatil tento pln tm, e smlouvu
eOs neschvlil. Dleitm dvodem
pitom byla skutenost, e mezi nejvymi vojenskmi poradci povlenho nmecka byli vysoc nacistit
dstojnci, vetn generla Hanse
speidela (nahoe: s Hitlerem v Pai
r. 1940; vlevo: jmenovn jako generl
nov zaloen zpadonmeck armdy Bundeswehru r. 1955).
lisabonskou smlouvou z roku 2009 je bruselsk eU autorizovan vytvoit evropskou, Kartelem ovldanou armdu. 55 let pot,
co francouzsk parlament odmtl takov pln, Kartel konen doshl svho cle, vytvoit evropskou armdu pod svm velenm.

121

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Vytvoen Velkonmeck e25 [tj. Evropsk e pod kontrolou nacist/Kartelu] je

a politick skutenost, Vd in [nacist/Kartelu] epochlnch rozmr;26
roku 1957, v mskch smluvch Hallstein poloil zklady bruselsk eU a Vytvoen Velkho nmecka pod kontrolou Kartelu.
roku 2009, 27 evropskch polik dokonilo toto Vytvoen evropsk
e podpisem Lisabonskho zmocovacho zkona a obtovnm zdrav a ivotnch zjm milion lid finannm zjmm chemickho, petrochemickho a farmaceutickho Kartelu.

Jeden z onch [historickch] zkon, mncch krajinu djin

a naplujc odvkou touhu [rijskho] lidu27
Ekonomick udlost zcela nepedstavitelnho dopadu28
roku 1957, se Hallstein stv architektem mskch smluv a tm i Evropskho hospodskho spoleenstv (EHS). Jeho dobyvan
projev z roku 1939 neme ponechat nikoho na pochybch, e slouil
zjmm tho Kartelu ped 1. svtovou vlkou i po 2. svtov vlce.
roku 2009 pomoc Lisabonskho zmocovacho zkona 27 evropskch politik in rozhodnut naprosto nepedstavitelnch ekonomickch nsledk a uvrhne cel evropsk kontinent do nrue
nkolika mlo nadnrodnch korporac vetn spolenost BaYer,
BasF a HOeCHst (dnes sanOFi) kter u jednou pedtm autorizovaly znien kontinentu ve dvou svtovch vlkch.

25

Grossdeutsches Reich, Velkonmeck e. nacistick vraz pro evropu pod

nadvldou nacist.

26

Eine Fhrertat von weltgeschichtlichem Rang, Vd in svtodjinnho vznamu, Hallsteinova glorifikace Hitlera coby boho agenta djin.

27

Eine alte vlkische Sehnsucht erfllen, naplnit odvkou touhu lidu, Hallsteinv
popis bezprostedn hrozcho vojenskho dobyt evropy nacisty ve 2. svtov vlce
jako osudovho naplnn cl rijsk rasy.

28

Wirtschaftliches Geschehnis von kaum noch absehbaren Folgen, ekonomick

udlost zcela nepedstavitelnho dopadu, Hallsteinv odkaz na ekonomick ovldnut evropy petrochemickm a farmaceutickm Kartelem a dalmi nmeckmi nadnrodnmi koncerny.

122

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein mozek bruselsk eU

arda mskch smluv

Od 1. 3. ervna 1955 se rozhodujc ppravn setkn pro
evropsk hospodsk spoleenstv konalo v Messin na siclii za asti zstupc Francie,
itlie, nmecka a zem Beneluxu. ti desetilet prvn zkue-

Gaetano Martino
itlie

nosti ve srovnvacm mezinrodnm prvu a ekonomice a

jako oddan sluebnk Kartelu,
bylo pro Hallsteina nejlepm
doporuenm, aby se stal mozkem ppravnho setkn na
msk smlouvy.

antoine Pinay
Francie

Joseph Bech
Belgie

Paul-Henri spaak
lucemburg

Willem Beyen
Holandsko
123

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

udlost mimodnho vznamu z perspektivy zkonitosti

djin.29
kolem nen jen renovovat zchtral star dm,30 ale postavit novou budovu pro rozrstajc se rodinu na rozenm
zem [dobytch nrod].31
roku 1957, po podepsn mskch smluv se Hallstein stv hlavnm architektem nov budovy, tj. stedn kancele Kartelu
Bruselsk EU pro rozrstajc se rodinu, tj. milion ijcch evropan vetn budoucch generac na rozenm zem, tj. vice
ne dvou tuct evropskch nrod.
roku 2009, Lisabonskm zmocovacm zkonem 27 evropskch
politik padlo za ob zavdjc a klamn rtoriky satrap Kartelu,
podle n jejich nrody udlaj nejlpe, kdy sv zchtral star [nrodn] domy opust, protoe byly postaveny na demokratickch zkladech a nasthuj se do nov budovy bruselsk EU pod
centralizovanou diktaturou petrochemickho a farmaceutickho Kartelu.

Otzkou bude: je skuten nezbytn postavit jen jednu budovu?

tm se ocitme hned u prvnho problmu prvnho podku, je
nastanou po zemnch pipojench: Pro by ml jeden prvn
d vytvoit zkladnu celoevropskho Velkho Nmecka pod
nadvldou nacist/Kartelu?32 . . .
29

Ein rechtsgeschichtliches Ereignis von auerordentlicher Bedeutung, Prvn

historick udlost mimodnho vznamu: Hallsteinv popis vlastn role jako prvnka v budouc evrop pod nadvldou nacist/Kartelu.

30

Das baufllig gewordene alte Haus, star dm v havarijnm stavu: Hallsteinova

resp. nacistick/kartelov charakteristika demokratick evropy.

31

Auf erweitertem Grunde ein neues Gebude fr die grer gewordene Familie
zu errichten: (na rozenm zem postavit novou budovu pro rozvtvenou rodinu; Hallsteinova pozoruhodn charakteristika bezprostedn hrozcho usmrcen
edesti milion lid, devastace evropskho kontinentu za druh svtov vlky a
pedstav evropy pod kontrolou koalice nacist s Kartelem iG Farben.

32

Warum soll ein Recht in Grodeutschland gelten: (Pro by ml ve Velkonmecku platit jeden prvn d); Hallstein si klade rtorickou otzku, jen aby mohl legitimizovat rozen nmeckch nacistickch zkon na vechny budouc,
Wehrmachtem okupovan zem.

124

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein mozek bruselsk eU

Jak vznikal eUratOM

nejdleitj vojensk
dvod, pro pokusy Kartelu o dobyt evropy za
druh svtov vlky ztroskotaly, je skutenost, e
koalice nacist s Kartelem
iG Farben prohrla zvody
ve zbrojen (o jadernou
bombu), i kdy svho asu
vedla ve vvoji klovch
prvk, nap. tpen jdra
atomu (nahoe vlevo:
Hahn) a raketov technologie (nahoe vpravo: von
Braun s nacistickmi dstojnky) a vyvinula rakety
stednho doletu (vpravo:
rakety V1 nalezen ameriany v nmecku).
Zaloenm Komise pro evropskou
jadernou energii (eUratOM) jako
sousti mskch smluv, Kartel
tento nedostatek poopravil. Hallsteinovi a jeho prav ruce Ophlsovi se
podail tento husarsk kousek pomoc tzv. Mezivldn konference
(vpravo: zasedn 28. ledna 1957
s Hallsteinem uprosted).
s eUratOMeM a podepsnm
mskch smluv korporan komplicov nkdej koalice nacist
s Kartelem tak zskali pes svoje
politbyro, Komisi eU v Bruselu,
pm pstup k jadernm technologim. r. 1957 byl Kartel pipraven podniknout dal pokus o
dobyt svta.

125

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Dnes neme bt pochyby o nezbytnosti jednotnho prvnho

du.33
roku 1957 pomoc mskch smluv Hallstein poloil zklady tohoto Jednotnho prvnho du bruselsk eU s jeho politickou
exekutivou, tzv. Komis eU, operujc bez jakkoliv demokratick
kontroly.
roku 2009, tm, e 27 evropskch politik podepsalo lisabonsk
zmocovac zkon, podepsalo zrove pln, kter vznikl na kreslicm
prkn koalice nacist s Kartelem. Zde dokumentovan Hallsteinv projev z roku 1939 neme nechat nikoho na pochybch a stane se v
danm ppad svdectvm, po nm nejen ten zhy vystzliv.

skutenost, e tento zkon jet nevstoupil v platnost, je jeden

z nedokonench kol a selhn Druh nmeck e.34
K souhlasu dochz nejen na zklad hmotnch vhod. toto
Velk nmecko [ tj. evropsk kontinent] se rostouc mrou stv
jednm jedinm ekonomickm celkem.35

33

Notwendigkeit der Rechtseinheit, nezbytnost prvn jednoty: nmeck nacistick zkony mus bt rozeny na vechny dobyt evropsk a svtov zem.

34

Pojem, Druh e (Zweites reich) jako protiklad k nacistick tet i (Drittes

reich) popisuje epochu vld nmeckch csa Vilma i, Fredericka iii a Vilma ii
(doba od roku 1871 do roku 1918), kter vyvrcholila prvn svtovou vlkou, prvnm
nmeckm pokusem o dobyt evropy a celho svta. Hallstein zastv nzor, podle
nho nacist a jimi zastupovan korporan zjmy by mli ve druh svtov vlce
dokonit to, co zaali a eho nedokzali doshnout za prvn svtov vlky!

35

Jeliko nmecko u prvnm celkem bylo, tato vta opt odr ohavnou povahu
Hallsteinova propagandistickho projevu. Pojem Velkonmecko (Grossdeutschland) v nacistickm argonu znamen celou Evropu a pozdji cel svt
pod nadvldou nacist a petrochemickho a farmaceutickho Kartelu.

126

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

architekti Osvtimi podporuj bruselskou eU

Vlen zloinec je editelem firmy BaYer

rok 1956 byl rokem, kdy se
konala mezivldn konference kter slouila pprav
mskch smluv. teho roku,
Fritz ter Meer, nkdej editel
firmy BaYer/iG Farben, odsouzen v norimberku k devti
letm odnt svobody za zotroen evropskch obyvatel a
rabovn evropskch spolenost, byl opt jmenovn editelem firmy BaYer.

Motivy pro masivn podporu bruselsk eU firmou BaYer a ostatnch

spolenost iG Farben byly zejm:
jako nejvt skupina a nejvt vlastnk patent v oblasti chemickch a
farmaceutickch vrobk na svt, by
snadno ovldla evropu pomoc svho
stednho vboru, bruselsk eU.
17 let po Hallsteinov dobyvanm
projevu ve prospch Kartelu a 8 let
pot, co byl jeho f v Kartelu, Fritz ter Meer, odsouzen do vzen za vlen zloiny, duo Hallstein/ter Meer se znovu sjednotilo v novm pokusu Kartelu o dobyt evropy.

127

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Proto je zejm neakceptovateln, aby dikttorsk prvn d

[nacist/Kartelu], reprezentujc krevn obh tohoto tlesa36, byl
rdouen [!] rozmanitost [demokratickch] prvnch d v jeho
rznch stech.
roku 1957, mskmi smlouvami Hallstein poloil zklady k ukonen rdousivho inku demokratickho prvnho system v evrop,
kter pekel plnm Kartelu pi dobyt evropy a svta. nvrhem
dikttorskho prvnho du bez oddlen stavnch sloek moci
se Hallstein ujistil, e prvn krevn obh nadvldy Kartelu nad evropou u nebude blokovn demokratickou vl lidu.
roku 2009, lisabonskm zmocovacm zkonem 27 evropskch
politik odstranilo i ty posledn blokdy, pekejc krevnmu obhu
Kartelu na cest k nastolen diktatury v evrop.

lid11 nen tvoen jen spolenmi hmotnmi podmnkami, tj. zddnmi nebo vnjmi faktory. stejn tak nen tvoen spolenm
chodem djin. lid je pedevm tvoen spolenm pesvdenm
a spolenmi hodnotami.
Proto [nacistick/kartelov] veden [rijskho] sttu37, pedevm
nrodn socialistickho, se neobejde bez prvnch nstroj, aby
dokzalo zabezpeit tento spolen zklad.

36

tj. evropa pod nacistickou nadvldou.

37

Vlkischer Staat, Vlkischer staat (lidov stt) Hallsteinv rasistick pojem pro
nadazenost rijskho sttu.

128

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein mozek bruselsk eU

roku 1957 podpis mskch smluv

Hallstein dokonil prvn

fzi kolu z poven
Kartelu: nkdej ryt
kickho taen koalice nacist s Kartelem
proti evrop byl jednm
z dvancti signat
mskch smluv, kter
se staly prvn zkladnou pro vznik evropskho hospodskho
spoleenstv a eUratOMu.
Podpisem tchto smluv
Hallstein (zde spolen
s nmeckm kanclem
adenauerem) vytvoil
startovac ploinu pro
dal pokus Kartelu o
dobyt evropy pomoc
politickho ntlaku, ekonomick korupce a
e U r atO M u . Plnem
Kartelu bylo od samho
potku, vytvoit politickou a nakonec i vojenskou zkladnu
pro svou nadvldu nad svtem v 21. stolet.

129

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Prvo je nejlepm prostedkem vchovy38, kter m spolenost

k dispozici, nebo existuje nkolik vc, jejich autoritativn povaha
je hluboce zakoenna v srdci lovka, jako je nap. vra v prvo
a pravdu [!].39
Jeliko jsme u zodpovdli otzku toho, zda je jednotnho
prvnho systmu zapoteb, meme se nyn vnovat otzce,
jak takov systm mus vypadat, co je jet obtnj.
Pipojen23 [tj. anexe rakouska] je zpotku proces sttnho
prva [nacist/Kartelu]. V tomto procesu dochz k integraci
zem a lidu nov pipojenho [anektovanho] sttu, m vznik
nova nrodnost [!].
roku 1957 pomoc mskch smluv Hallstein poloil zklady pro
dal pokus Kartelu o dobyt evropy. Ve svm projevu z roku 1939
Hallstein popsal mechanizmus dikttorsk anexe rakouska jmnem
koalice nacist a Kartelu. V ppad mskch smluv anexe rakouska u nebyla pkladem z historie. Pomoc tchto smluv kompletn pevzet celch spoleenstv u pestv bt vjimkou a stv
se pravidlem pro vechny evropsk nrody. evropsk nrody budou
nuceny akceptovat novou nrodnost nrodnost slunch evropskch subjekt jim povldne Kartel.
roku 2009 lisabonskm zmocovacm zkonem 27 evropskch politik propjilo tuto novou nrodnost stovkm milion obyvatel
ani by povaovali za nutn se jich (pomoc referenda) zeptat, zda s
tm souhlas.

38

Erziehungsmittel, vchovn prostedky: pojem vchova m v nmin i podprahov vznam disciplna. Hallsteinv pojem je vybrn zmrn s clem zastt disciplinrn funkci prva v totalitnm nacistickm sttu.

39

Glaube an Recht und Wahrheit, vra v prvo a pravdu: Hallsteinova nacistick

propaganda opt jednou zavdjcm zpsobem zastr dsivou realitu: prvo a
pravda jsou prvnmi obtinami, hozenmi na olt totalitnho nacistickho reimu.

130

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein mozek bruselsk eU

Volba Bruselu jako sdlo politbyra Kartelu

Po lstivm prosazen m- Zlat heby tohoto Bruselskch smluv dalm kolem skho konenho een:
Kartelu pro Hallsteina bylo, Musme trvat na Bruselu
tyto smlouvy implementovat z
jako na konenm een
pozice fa nov stedn
ohledn lokality [vimnte
kancele Kartelu.
si Hallsteinovy analogie s
nacistickou propagandou
30. prosince 1957 bhem
ohledn
konenho een
dovolen v letovisku alpbach v
idovsk
otzky]
tirolskch alpch napsal

itlii
budeme
muset komHallstein tstrnkov dopis
penzovat [za to, e sdlo nenmeckmu kancli adebude v m]. Jak, to se
nauerovi.
jet uvid.
V tomto dopise, kter by ml mi Objevila se mylenka sdla
mochodem vejt do povdom
eU v Pai ta ale padla
veejnosti jako konen een
po na [tj. Hallsteinov] nebruselsk otzky popisuje
kompromisn intervenci.
podrobn Kartelem plnovan
kosk handl posichrovat si Dotyn funkce [jako hlavy
Komise eU] je na mru stinejvy funkci v nov evrop
en pro nmce [!].
pro sebe, pro Hallsteina: funkci
prvnho prezidenta Komise eU Po 7 letech ekn [na na tud i jako prvnho tajemnka
meckou hlavu] je nevy
stednho vboru Kartelu.
as.
131

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

tento proces navc uvrhne nrody a zem [dobytch/anektovanch stt] pod svrchovanost mateskho [nacistickho/kartelovho] sttu s jeho definovanou legislativn a exekutivn
konstitutivn moc.40
roku 2009 podpisem lisabonskho zmocovacho zkona byly nrody a zem dvaceti sedmi evropskch nrod uvreny pod svrchovanost mateskho sttu, bruselsk eU, s jejmi legislativnmi a
exekutivn konstitunmi mocemi definovanmi Hallsteinem roku
1957 v mskch smlouvch a veejn vytrubovanmi prvn nacisticko-kartelovou kamarilou u v jeho projevu z roku 1939.

V ostatnch prvnch oblastech, pipojen23 ponechv stvajc

prvn d nedoten. Ve vech spojench [evropskch] zemch41 bude star prvn d zachovn samozejm s vjimkou
ppad, kde by se protivil nastolen sjednocenho [evropskho]
sttu42 . . . . .
Ve svm dobyvanm projevu z roku 1939 Hallstein pouv tent
zavdjc jazyk, jm vtina evropskch nrod byla kompromitovna a vlkna politickmi satrapy Kartelu v Bruselu a jejich loutkami
v jednotlivch evropskch zemch do pasti bruselsk eU.
tmito falenmi sliby, toti e bruselsk eU bude pouze volnm
sdruenm evropskch stt, sloucmu hospodskmu rstu, podpoe demokracie a mru, chobotnice bruselsk eU spolkla jeden evropsk nrod za druhm.
Miliony lid nap evropou nyn zjist, e jejich rostouc nedvra vi
bruselsk eU je oprvnn. V tto knize dokumentovan fakta jim
pomohou se osvobodit od bruselsk chobotnice a uchrnit a zachovat svobodu a demokracii pro dal generace.

40

Gesetzgebende wie vollziehende Gewalt (die) sich aus dessen Verfassung ergibt (Z stavy vyplvajc zkonodrn a vkonn moc): Hallstein vytv iluzi nacistick sttu jako stavn demokracie s oddlenou legislativn a vkonnou moc. i
zde je prav opak pravdou: nacistick Zmocovac zkon z roku 1933 a nslednch
6 let systematickho budovn totalitnho prvnho systmu zmrn zruilo jakoukoli
dlbu legislativn a vkonn moci. Hallstein byl jednm ze strjc totalitnho prvnho

132

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein mozek bruselsk eU

Jmenovn fem prvn Komise eU

Pouhch osm let po vru pesvdiv propagaci sama sebe, pin Hallsteinv
kosk handl prvn ovoce:
7. ledna 1958 byl jmenovn fem prvn
Komise evropsk Unie v semknutm
kruhu esti ministr zahrani.
toho dne Hallstein spn splnil druh,
Kartelem mu sven kol: koordinovat
jeho dal pokus o dobyt evropy z pozice
fa nov vytvoenho politbyra.
du. Podtrhv to jen jeho bezohlednou povahu jako propagtora nacizmu, kter v
tomto projevu zmiuje zvltn exekutivn a legislativn moci a dokonce stavn prva
v nacistick matesk zemi pestoe moc dobe vdl, e dn neexistuj.
41

Vereinigte Gebiete, touto pozoruhodnou terminologi Hallstein popisuje svt pod

nacistickou nadvldou jako "sjednocen zem" - sjednocen pomoc nacistickch
tank a nacistickho prva.

133

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Pro Velkonmeckou i25 spolen prvn d nen skutenost,

automaticky vyplvajc z vytvoen tto (budouc) e43, nbr kol.
naivn pozorovatel by si v takovm ppad mohl myslet, e nen
nic snazho, ne takov kol splnit. takov lovk by si mohl pomyslet, e potebuje pouze jeden pedpis [Vorschrift], toti e
vechny zkony star e [nacistickho nmecka] budou uplatniteln na rakousko [Ostmark] a sudety.44 Dan kol ale nen
zase tak lehk
Je zhola nemon zavst nad takovm zemm soubor psanch
[nacistickch/kartelovch] zkon. takov strategie by ztroskotala
u jen na zklad hranic duevnch sil 45 lid, kte by takov zkony musely uplatovat.

Po em Hallstein vol, je sloka strategickho klamu pi sledovn cl

Kartelu na cest dobyt evropy a svta. Hlavn dvod tto opatrnosti
nejsou hranice duevnch sil [vimnte si Hallsteinova arogantnho jazyka] prvnk v anektovanch zemch. skuten nebezpe pro
spch strategie Kartelu spov v osobnosti lid na podmannch
zemch tj. jejich nechuti, poddit se dikttu Kartelu.
skutenost, e satrapov bruselsk eU v 21. stolet upeli vc ne
devadesti devti procentm evropan prvo hlasovat o tzv. lisabonsk smlouv, mluv za sebe. Ukazuje, e Hallsteinovy obavy ohledn
inteligence a demokratick osobnosti lid jsou dodnes relevantn.

42

Soweit sie der Verfassung des Gesamtstaates zuwiderlaufen, Pokud nebudou

v souladu s stavou celho sttu: dal pklad zavdjc povahy Hallsteinova projevu. tato formulace zahrnuje skutenost, e prvn d zemch neztrc platnost,
za pedpokladu, e se neprotiv prvnmu du nacistickho nmecka. Hallstein
vdl, e z demokratickch stav kdekoli na svt nic nezbude v okamiku, kdy nacist na n uval totalitn soustavu. V tto vt Hallstein tak pouv jin pojem,
jm odhaluje nacistick plny na dobyt evropy a plny na nov svtov podek:
Gesamtstaat Celkov stt pojem pro sjednocenou evropu - dnen bruselskou
eU a pozdji nov svtov podek pod nadvldou tch samch zjm.

134

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein mozek bruselsk eU

atomium v Bruselu nrok n globln kontrolu

V souladu s udlost tto
nov politick konstrukce
bruselsk eU se v tomto
mst konala roku 1958
svtov vstava.
symbol tto svtov vstavy
a charakteristick znak Bruselu od t doby se stala budova atomia. el stavby tto
obrovsk zvteniny atomu
bylo, symbolizovat hrdost lidstva ze zkrocen jadern
energie pro mrov ely - a
jako nroku na svtovldu.

lisabonsk zmocovac zkon

doslova vol po vytvoen evropsk armdy vetn jadernch
zbran pod kontrolou politbyra
Kartelu, Komise eU. Zkon z
roku 2009 propjil symbolu atomia oividn nov vznam:
nrok na globln kontrolu bruselsk eU. svmi souasnmi
plny, postavit novu budovu Komise eU ve tvaru atomia, nenechv Kartel o svch plnech
nikoho na pochybch.
43

Schaffung dieses Reiches, Vytvoen tto e, tj. vytvoen nacistick e z cel

evropy.

44

Hallstein zde opatrn vynechv vechny ostatn, jet nedobyt zem.

45

Grenzen der Geisteskraft, hranice duevnch sil, tj. Hallsteinova dvojsmysln formulace toho, e prvnci na okupovanch zemch maj ve srovnn s rijskm
advoktem, jakm byl on sm, omezen duevn schopnosti. tento zvr v Hallsteinov textu odhaluje jeho podporu fanatick nacistick ideologie (rijskho) nadlovka a podlid v okupovanch zemch.

135

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

takov pokus by selhal i kvli komplikovanosti struktury [Verwickeltheit des Gefges] modernho socilnho du.46 lovk
neme mnit prvn d jednodue jako oblek, kter u pestal
bt modern, protoe kad fundamentln zmna se dotk
takka osobnosti [Persnlichkeit] lovka.
nyn se dostvm ke konkrtnm otzkm pizpsoben [nacistickho/kartelovho] prva.47 Je zapoteb rozliovat mezi uritmi
normami, jejich zaveden nelze odkldat; ty reprezentuj jist
okamit program [sofortprogramm] uvnit prvnho sjednocovacho procesu.48

roku 1957 v mskch smlouvch Hallstein zachoval okamit program uvnit prvnho sjednocovacho procesu jako bzi bruselsk
eU pedevm vytvoenm tzv. Komise eU jako vkonnho orgnu
bruselsk eU.
Komise eU, tato uniktn konstrukce bezprecedentn v djinch
demokratick stt byla kopi z rsovacho prkna koalice nacist s
Kartelem, kter plnoval vldu v povlen evrop pod vedenm
dikttorsk stedn kancele Kartelu.
roku 2009 27 evropskch politik ani by si vydalo stanovisko
svch stavnch sloek podepsalo lisabonsk zmocovac zkon
a schvlilo tm Okamit program uvnit prvnho sjednocovacho procesu vetn nevolitelnho stednho kartelovho adu, kter si
stejn, jako v dobch feudlnch reim stedovku nrokuje monopol na tvorbu zkon v evrop bez nznaku demokratick kontroly.

46

Moderne soziale Ordnung, Modern sociln d: Hallstein nevh popsat totalitn

nacistick reim jako modern sociln d.

47

Rechtsangleichung, adaptace prva: v nacistick hantrce vraz pro svren stvajcho prvnho du a nastolen totalitnch nacistickch zkon.

48

Rechtsvereinheitlichung, sjednocen prva: dal nacistick vraz, slouc jako

eufemizmus pro nastolen totalitnch nacistickch zkon.

136

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein mozek bruselsk eU

nmeck kartel zskv pstup k jadern technologii

1.ledna 1959 Komise eU

pomoc eUratOMu oficiln etablovala
spolen trh pro jadern materil. tm pouh
rok pot, co Hallstein, vrchn kartelov kik a
nacista, byl jmenovn pedsedou stednho vboru Kartelu, a 14 let po roce 1945, dovril kol
slo ti: zskat v zjmu nmeckho Kartelu
pstup k technologim na vrobu
jadernch zbran.

137

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

na druh stran jsou takov (zkony), kter mus bt nejprve

vytvoeny, protoe v oblasti prva neexistuj vynlezy, nbr jen
objevy. tyto zkony mus bt vytvoeny za asti Ochrnc [nacistickho/kartelovho] prva ve vchodnch zemch49, je
mohou svm zpsobem [!] pispt k oist [lutern] naeho
prvnho du a uinit z nho to prav [nacistick/kartelov]
prvo nmeckho nroda.
Okamit prvn program, neodkladn cle, jsou ve skutenosti
vodem zkon ve star i ji uplatovanch.50
Prvn cesta zaveden tohoto [nacistickho/kartelovho] prva
je cesta nazen.51 Kompetence [vydat tato nazen] je v rukou
sttnch ednk [nacistick/kartelov/evropsk] e [skch
ministr] spolu s [nacistickm] ministrem vnitra.

Hallstein zalenil vechny tyto prvky do mskch smluv jako zkladn principy vldy dnen bruselsk eU:

49

50

Ze sttnch ednk [evropsk kartelov] e z Hallsteinova

Dobyvanho projevu se stali Komisai eU, vldnouc evrop
v zastoupen Kartelu bez jakkoli demokratick kontroly.

Z nazen z nacistickho/kartelovho rsovacho prkna se vyklubaly dnen smrnice eU. tyto smrnice eU spolen s
tak zvanmi prvnmi pravami eU se staly dikttorsk vnosy, jejich pomoc stedn vbor Kartelu, Komise eU, rozhoduje o zkonech platnch pro 500 milion evropan a to
zsadn bez demokratickch schvalovacch zen.

Ostmarken, Vchodn marky: Hallstein pouv v tomto ppad mnonho sla

jednotnho tvaru Ostmark (Vchodn marka), naznaujc, e po anexi rakouska
bude nsledovat dobyt dalch novch zem na Vchod; tato Hallsteinova prognza se mla zhy stt krvavou realitou.
Altreich, star e, tj. nacistick nmecko.

138

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein mozek bruselsk eU

tradice symbol

Odmnou za dokonen kolu

zadanho Kartelem bhem
prvnch pti let ve funkci pedsedy stednho vboru, zadili satrapov Kartelu novmu
evropskmu krli adekvtn
bydlen v zmku vetn krlovskho sluebnictva - nkolika tisc slunch ednk.
Vstavba Berlaymontovy budovy, kter je dodnes centrlou Komise eU, zapoala
51

roku 1963 a stala se milnkem

Hallsteinova druhho ptiletho obdob ve funkci jejho
pedsedy. Kdy Hallstein spatil pdorys svho budoucho
zmku, muselo jeho srdce zaplesat nostalgi: tvar pdorysu
budovy toti npadn pipomnal emblm na odznaku, kter
tolik let hrd nosil na klop
pouh dv desetilet pedtm.

Verordnung, nazen tj. dikttorsk uplatovn nacistickch zkon na okupovanch zemch. Je zvltn ironi osudu, e necel dv desetilet pot, co nacistick
propagtor Hallstein bude prezentovat tyto nedemokratick mechanizmy jako nstroje kontroly evropy koalice nacist s Kartelem iG Farben; jako president Komise
eU zavedl naprosto tat nazen a pravy zkon, coby nstroj, s jejich pomoc
budou nslednci iG Farben moci vldnout evrop pod hlavikou bruselsk eU. lisabonsk smlouva, kter nabyla platnost 1. prosince 2009, promnila Hallsteinovu
klovou vizi v realitu.

139

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Mezi subjekty rychlho nastaven [nacistickho/kartelovho]

prva lze rozliovat dv skupiny: prvn skupina zahrnuje nazen,
je se zabv stavnm prvem, pomoc nho je ustanoven nrodn socialistick stt a kter definuje jeho relnou podobu.
tato nazen byla zavedena u v rakousku nkolik dn po [nacistickm/kartelovm] sjednocovacm zkonu.52

Mezi nimi byly:

stavn zkony sttu, zakazujcch zaloen

novch politickch stran [v evrop pod kontrolou
nacist/ Kartelu].53

stavn zkony sttu pro zabezpeen jednoty

mezi [evropskm nacistickm/kartelovm]
sttem a [nacistickou/kartelovou] stranou e.54

sttn stavn prva pro novou stavu

[evropskho nacistickho/kartelu] e55

stavn zkony sttu pro vstavbu [evropsk

nacistick/kartelov] e.56

nkter prvn komplexy, spojen s tmito stavnmi zkony,

vetn skho obanskho zkona [reichsbrgergesetz],
dle sk zkon o vlajkch [reichsflaggengesetz], nazen
o sttnch vsostnch znacch [Hoheitszeichen], zkon o
sk peeti [reichssiegel] a zkon o nrodnch symbolech
[tj. o hkovm ki].

52

Vereinigungsgesetz, Zkon o sjednocen: vynucovac nacistick zkon, kter ml

anexi rakouska propjit zdn legality.

53

Staatsgrundgesetze gegen die Neubildung von Parteien, stavn zkony sttu

proti zakldn novch stran: jako jedno z prvnch opaten po uchvcen moci v nmecku nacist zakzali zakldn novch politickch stran; tento zkon povaoval
Hallstein za tak dleit, e bylo nutno ho zavst okamit po nacistick okupaci jakkoliv zem a to je tent lovk, kter pozdji zakldal bruselskou eU.

140

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein mozek bruselsk eU

tradice prosazovn diktatury Kartelu

Od roku 1958 a 1967

jako prvn prezident
Komise eU jmenovan Kartelem

Od roku 1933 a 1945

z poven koalice nacist/Kartelu

roku 1939, Hallstein veejn prosazoval vytvoen nacisticko/kartelov

diktatury v evrop vetn zkazu politickch stran a dalch
charakteristickch znak totalitnho reimu.
Za necel dv desetilet se tento kik korporan diktatury v evrop stv hlavnm architektem bruselsk eU.
roku 1957 byl tent lovk jmenovn Kartelem jako prvn prezident svho novho stednho vboru, Komise eU.
Za elem oklamn veejnosti byli vojent satrapov Kartelu po
roce 1945 vymnni, ale petrochemick a farmaceutick Kartel
protlail sv klov politick a technokratick hre na strategick
posty a s jejich pomoc pak rozjel nov pokus o dobyt evropy.

54

stejn zkon pro nastolen nacistick diktatury v jakkoli zemi

55

Neuaufbau, Znovuvstavba, tj. pestavba demokracie v diktaturu.

56

Reichstatthaltergesetz, Zkon o skm protektorovi paragraf 1 tohoto zkona

ustanovuje: sk protektor je na svm zem zstupcem sk vldy. Jeho kolem je dohlet na dodrovn politickch nazen, vydanch Vdcem a skm
kanclem (Hitlerem). (er hat die aufgabe, fr die Bebachtung der vom Fhrer und
reichskanzler aufgestellten richtlinien der Politik zu sorgen).

141

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

roku 1957 Hallstein navrhoval tyto stavn zkony sttu pro znovuvstavbu e [evropsk Kartelu] v mskch smlouvch.
O vce ne pt desetilet pozdji 27 politickch ldr v evrop, ani
by svm volim prozradilo zlovoln historick pvod bruselsk eU,
podepsalo lisabonsk zmocovac zkon a tm pdem i stavn
zkon pro vstavbu nov [evropsk/kartelov] e.

!
57

Druh skupina okamitch zkon, kter se roziuj denn, zahrnuje nazen tkajc se vstavby
[nacistickch/kartelovch] sttnch orgn, hmotnho prva nebo zen, o nich nrodn socialistick zkonodrce57 ji rozhodl [povimnte si
rasistickho jazyka!] bu zachovnm stvajcch
[nacistickch/kartelovch] podmnek, nebo vytvoenm novch.
tato nazen jsou Causa iudicata [latinsky schvlen zkony], tzn., e pely ze stavu sttoprvn politiky [rechtspolitik] do stavu stvajcho platnho
[nacistickho/kartelovho] du [geltenden Ordnung]
tyto zkony ji nevyaduj dal diskusi [!].
nejdleitjmi [nacistickmi/kartelovmi] zkony
v tto kategorii, okamit vstoupivmi v platnost [v
anektovanm rakousku a dalch anektovanch
zemch], byly:

Nationalsozialistische Gesetzgeber, nrodn socialistick zkonodrce, tj. Hitlerova vlda.

142

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein mozek bruselsk eU

strjce diktatury Kartelu 21. stolet

Diktatura

Diktatura

1939

1957

Dobyvan projev

msk smlouvy

Corporate Dictatorship

tODaY

teme-li ve zmnn paragrafy, polome si nejsp otzku:

Jak je mon, e politit ldi dvaceti sedmi evropskch nrod podepsali lisabonsk zmocovac zkon a souhlasili
s politickou platformou, jejm klovm architektem byl
podle svdectv veejnch listin vysloven zastnce politick a korporan diktatury?
Jak mohu miliony inteligentnch lid nap celm evropskm kontinentem, kontinentem, nrokujcm si oznaen
kolbka demokracie, vloit svj osud do rukou politik, neschopnch i neochotnch chrnit stalet vdobytky demokracie, za n bylo obtovno tolik lidskch ivot?

143

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Zkon na ochranu nmeck krve a nmeck cti;58

Zzen skch sprvnch orgn [evropskch nacistickch/Kartelovch] [reichseigene

Verwaltungen];
a) Finann sprva [Finanzverwaltung] jako
jedno z prvnch opaten;
b) Justin sprva [Justizverwaltung];
c) eleznin a potovn sprva [eisenbahn- und Postverwaltung];
d) sprva leteckho provozu
[luftfahrtverwaltung];

e) Orgny ministerstva propagandy

[die Behrden des Propaganda Ministeriums]
-

Vojensk zkony [Wehrrecht] a sk zkony o [evropsk

nacistick/kartelov] pracovn slub59 a zkon o obran
vzdunho prostoru;

58

Gesetz zum Schutze des deutschen Blutes, zkon na ochranu nmeck krve.
Hallstein, kter se pozdji ml stt zakldajcm otcem bruselsk eU, propaguje
jako absolutn prioritu zaveden norimberskch rasovch zkon na okupovanch
zemch.

59

Reichsarbeitsdienst, sk pracovn sluba: od roku 1935 nacist zavedli ped

nstupem brann povinnosti estimsn povinnou ppravnou slubu, jejm clem
byla ideologick a tlesn pprava kadho nmce na vlku.

144

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein mozek bruselsk eU

strjce diktatury Kartelu 21. stolet

Korporan

Korporan

diktatura

diktatura

1939

1957

Politit zastnci lisabonskho zmocovacho zkona pro nastolen korporan diktatury bruselsk eU
roku 1957, riskmu rasistovi Walteru Hallsteinovi, skalnmu zastnci vojenskho podroben evropy a nastolen diktatury koalice nacist s Kartelem, bylo umonno stt se klovm strjcem a prvnm
prezidentem evropy. evropan se ale nesmli dovdt, kdo tento
klov hr bruselsk eU opravdu byl.
Po zveejnn tto knihy u dn politik, kter podepsal lisabonsk
zmocovac zkon, dn politick strana, sedc v tak zvanm evropskm parlamentu fkovm listu korporan diktatury bruselsk
eU, u nebude moci tvrdit: to jsme nevdli.
existuje jedin vchodisko: evropt politici a politick strany, kter
budou pokraovat v podpoe dikttorsk konstrukce bruselsk eU
navzdory tmto zdrcujcm historickm dkazm musej bt hlasovnm milion voli odstranni z funkc a nahrazeni zstupci, odhodlanmi chrnit demokracii.

145

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Z oblasti Administrativnho prva [Verwaltungsrecht]: sk zkon o obecnm du [reichsgemeindeordnung],

Zkon shromaovac60 jako soust Zkona o sttnch
edncch61 a jako soust Zkona ve vztahu k zkonu o
platech ve sttn slub [Besoldungsrecht];

Dleit dan;

Z oblasti zkon o prav stavovskch organizac [stndisches recht]: Zkony o kulturnch komorch [Kulturkammergesetzgebung], Veterinsk zkon [tierrzte-Ordnung];

Z oblasti zemdlskho prva [Bauernrecht]: zkon o ddick posloupnosti [erbhofgesetz], zkon o zsobovn
potravinami [nhrstandsgesetz], zemdlsk trn d
[landwirtschaftliche Marktordnung];

Z oblasti Socilnho prva [sozialrecht]: sk [nacistick/kartelov] pojiovac d [reichsversicherungs-Ordnung] a Pedpisy o socilnm pojitn [frsorgerechtliche
Vorschriften];

Z oblasti Pracovnho prva [arbeitsrecht]: postupn zaveden zkona na pravu nrodn pracovn sluby [Gesetz zur
Ordnung der nationalen arbeit].

60

Sammlungsgesetz, Zkon shromaovac z roku 1934 platn u od roku 1934,

podle nho bylo eliminovno prvo na jakkoliv nezvisl veejn shromdn bez
oficilnho souhlasu nacistickch orgn.

61

Beamtengesetz, Zkon o sttnch edncch: jeden z prvnch nacistickch zkon

ze 7. dubna 1933, pouh dva tdny po neblaze proslulm nacistickm Zmocovacm
zkonu (ermchtigungsgesetz) podle nho byly vyloueny ze sttn sluby
vechny osoby idovskho pvodu, vechny osoby, nesouhlasc s nacistickm reimem a osoby, kter nejsou za vech okolnost ochotny se bezvhradn zasadit
za nrodn stt (Personen, die nicht jederzeit rckhaltlos fr den nationalen staat
eintreten.)

146

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Hallstein mozek bruselsk eU

strjce diktatury Kartelu 21. stolet

Oblast
ekonomie

Oblast
Sociln

Oblast
prvn

Oblast
policie

Ostatn
oblasti

Totln kontrola spolenost lid

vech evropskch nrod
U ped schvlenm lisabonskho zmocovacho zkona bruselsk eU rozhodovala cca. o 80 procentech vech prvnch kon v
lenskch zemch bruselsk eU. Monopol na iniciovn tchto zkon m stedn vbor Kartelu, Komise eU nikoli evropsk parlament.
toto je zbytek tzv. mskch smluv, iniciovanch Hallsteinem pl
stolet pedtm v oldu Kartelu. Po lisabonskm zmocovacm zkonu se toto procento posune hodn blzko k slu 100 m Kartel
doshne totln kontroly nad evropskmi nrody, spolenostmi a
soukrommi subjekty.
Drtiv vtina zkon, jejich Hallsteinv vet z Dobyvanho projevu z roku 1939 najdete na dal strnce, bude implementovna v
cel evrop bruselskou eU. Hallsteinv Dobyvan projev z roku
1939 nen jen jedinen historick, ale i vsostn aktuln dokument:
poskytne nejen tenm tto knihy, ale vem evropanm v dnen
dob pesnou prognzu budoucnosti tohoto kontinentu pod vldou
bruselsk eU.

147

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Z oblasti zkon o ekonomice nazen o nutnosti vytvoen

tyletho plnu62
tylet pln koalice nacist s Kartelem byl stednm ekonomickm
plnem nacistick/kartelov diktatury na dobyt evropy.

navc, Zkony o vrobnm sektoru ekonomiky [gewerblichen

Wirtschaft], byly soust centralizovan totalitn ekonomick
kontroly nacisticko-kartelov diktatury s clem zabezpeit Kartelu ekonomickou nadvldu v evrop.
Pravidla o vrobnm sektoru ekonomie byla soust centralizovanho totalitnho zen ekonomiky za nacisticko/kartelov diktatury s
clem zajistit Kartelu ekonomickou nadvldu v evrop.

Kartelov prvo [Kartellrecht], zkon o hospodsk reklam

[Wirtschafts-Werbung], zkon o vazb cen [Preisbildung],
pedevm vldn nazen o pevnch cench [Preisstopverordnung];
-

Z oblasti Obanskho prva [Zivilprozessrecht] zkon o prevenci zneuvn monost vkonn moci ['Verhtung missbruchlicher ausnutzung von Vollstreckungsmglichkeiten];

Z oblasti trestnho prva, pedevm zkon o vlastizrad a velezrad ['Hoch- und landesverrat];

62

Verordnung zur Durchfhrung des Vierjahresplans, nazen o realizaci tyletho plnu: ad pro tylet pln byl hlavn agenturou pro koordinaci zloineckch
aktivit mezi petrochemickm a farmaceutickm Kartelem iG Farben a nacistickou
vldou bhem pprav na 2. svtovou vlku. Dva klov hri zde byli Dr. Carl
Krauch, editel kartelu iG Farben (BaYer, BasF,HOeCHst a dalch chemickch
spolenost) a Hermann Goering. Jak vlen tribunl v norimberku dokumentoval,
tento ad pro tylet pln sploval nkolik klovch funkc, mezi nimi:

148

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

tylet plnovac ad nacist/iG Farben.

Kopie Kartelu pro Komisi eU
Hospodsk plnovac ad nW
7 Kartelu iG Farben v Berln

sted Kartelu iG Farben

ve Frankfurtu n. Mohanem

Carl Krauch
odsouzen k
6 letm odnt
svobody za
zotroen, trn, vradn
a dal vlen zloiny.

H. Goering
se vyhnul v
norimberku
vkonu trestu
smrti tm, e
spchal sebevradu.

tylet plnovac ad kartelu nacist/iG Farben

t znm jako Krauchv ad (podle tribunlu v norimberku)
Pipravoval nacisty technicky a logisticky
na 2. svtovou vlku
Koordinoval plenn dobyt evropy
Jeho editelem byl zplnomocnnec koncernu iG Farben
Carl Krauch, kter ml pod sebou tisce technokrat
Byl pedsedou ekonomick vldy dobyt evropy
stal se modelem Kartelu a Hallsteina pro Komisi eU
a) Pipravit nacistick nmecko technicky a logisticky na vlku;
b) Koordinovat obrovskou produkci a dodvat vbuniny a dal strategicky dleit
materily Wehrmachtu;
c) Koordinovat zpravodajsk daje, shromdn firmami BaYer, BasF a dalmi pobokami iG Farben z destek zem a vyut jich ke strategickmu plnovn vlky;

Dal informace: GB2FY461

149

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

ekonomick vlda Kartelu v letech

1936 - 1945: tylet plnovac ad
tylet plnovac ad ekonomick vlda Kartelu pro dobyt evropy, vydval msnk s nzvem
tylet pln asopis
nrodn socialistick hospodsk politiky [Der Vierjahresplan, Zeitschrift
fr national-sozialistische
Wirtschaftspolitik].
Prvn tylet pln zaal r.
1936 a jeho clem byla
pprava nmecka na 2.
svtovou vlku za technologickho a ekonomickho doprovodu Kartelu
iG Farben.

spousta svazk tchto tyletch pln se dodnes dochovala. nahoe: tituln strnka
lednovho vydn z roku 1937
s Hitlerem a Goeringem na
oblce, vlevo: tituln strnka z
vlky, reflektujc dobyvan
ekonomick choutky coby
hlavnho cle 2. svtov vlky.
rozshl reklamn sekce tto
publikace nacisticko-kartelov
hospodsk vldy se te jako
Who is Who korporanho nmecka. tyto urnly jsou mnohem vmluvnjm svdectvm
ne nap. historick pruky o
tom, z ho podntu dolo k
rozpoutn 2. svtov vlky.
150

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

ekonomick vlda kartelu

DNES: bruselsk eU

65 let po poslednm vydn sla tyletho plnu, hlavnm tiskovm orgnu ekonomick vldy koalice nacist s Kartelem,
plnuje Kartel zmrtvchvstn t sam totalitn konstrukce: pomoc svch dnench politickch satrap, pikovch pedstavitel svch vedoucch vvozc, navrhuj tyto zjmov skupiny
dikttorskou ekonomickou vldu pod kontrolou bruselsk eU.
lidstvo ale nesm ekat na dal katastrofu a na pt norimbersk tribunl, kter by tmto plnm uinil ptr.
Dal informace: GB2EG298

151

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

Soukrom prvo [Privatrecht], nov Akciov prvo [aktienrecht], Prvo smnkov a ekov [Wechsel- und
scheckrecht], nazen o eleznin doprav [eisenbahnverkehrsordnung] a dal63;

K zaveden tchto mimodn nalhavch zkon nemohlo dojt

jednodue pomoc hol vty, naizujc jejich platnost v novch
[nacisty/Kartelem] okupovanch zemch
Tyto zkony nebyly mimochodem schvleny v Sudetech [sousti dnen esk republiky] stejnou rychlost (jako v nap. v Rakousku), protoe na to nebylo dost asu64, ale i proto, e [v
Bude-li lisabonsk zmocovac zkon implementovn, Kartel nepevezme jen cel stt, ale bude ovldat vechny evropsk zem vetn
jejich ekonomik, spolenost a ivot vech jejich obyvatel a cel generace, kter pijdou po nich.

ppad Sudet] jsme nemohli pevzt [!] cel stt s definovanm

prvnm dem. . . . Struktura sprvn organizace Rakouska a
Sudet, kter momentln dostv tvar, bude slouit jako model
pro budouc sprvu cel e.65 Tak to nartl sk ministr vnitra
Frick ped nkolika dny bhem projevu ve Sprvn akademii v
Hamburku:
-

Na ni rovni (sprvn struktury v dobytch zemch) budou

existovat sprvn celky na rovni mst a kraj [Stadt- und
Landkreise]; kraje jsou sms sprvnch oblast sttu ['staatliche Verwaltungsbezirke] a samosprvnch celk ['Selbstverwaltungs-Krperschaften], kter budou zeny zemskm radou

d) Koordinace plenn klovch prmyslovch korporac kartelem iG Farben v zemch

dobytch nacistickm Wehrmachtem; to vedlo k odsouzen nkolika vysoce postavench ednk koncernu iG Farben v procesech s vlenmi zloinci v norimberku
nejen kvli genocid a zotroovn, ale i kvli plenn.

152

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Halsteinova vize z roku

1939 se dnes stv realitou

Patentovnm rznch
prvk naeho jdelnku
Kartel nejen e hled zpsob, jak vytvoit multibilionov dolarov globln
trh. Je zde i vsostn politick komponenta: naprost zvislost milion
lid na GMO potravinch

uin z milion lid otroky

spolenost, vlastncch
vrobn patenty.
nen nhodou, e BasF
len zloinnho Kartelu iG Farben kr v
ele tohoto zlovstnho
vvoje.

63

skutenost, e Hallstein zde uvedl tyto zvltn zkony tak explicitn, nen nhoda.
tyto zdnliv nesouvisejc zkony, jejich pravy a nazen, slouily vechny
spolenmu cli: vnitn a vnj mobilizaci na 2. svtovou vlku.

64

Od anexe rakouska v jnu 1938 a Hallsteinovy ei v lednu 1939.

65

knftigen Reichsverwaltung, budouc sk sprva: bude uplatnna i v jinch

zemch, dobytch koalic nacist s Kartelem iG Farben a ve zbytku svta.

153

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

[Landrat];
Na stedn rovni (sprvn struktury) budou existovat celky region e, sk upy [Reichsgaue], podobn sms sprvnch oblast sttu a samosprvnch celk; povedou je t
guverni66 . . . . .

Tchto nkolik pklad vm zprostedkuje dojem,

kolik toho bude zapoteb uinit po politick germanizaci, jako i prvn germanizaci novch zem;67
Ped ochrncem nmeckho [nacistickho/kartelovho] prva stoj ohromn mnostv pleitost.
Ten se jich uchop s hlubokou vrou v budoucnost
naeho lidu [(rijskho)] a s vdomm, e je to pro
nj ct, pispt skrovnm dlem k vstavb a dokonen zvratnho historickho kolu Nmecka,68
jeho jsme se vichni staly soust.

implementace lisabonskho zmocovacho zkona z roku 2009 promn vrcholn, zvren paragrafy Hallsteinova Dobyvanho projevu v stzlivou realitu pro vechny nrody evropy a svta.

66

Reichsstatthalter, t mstodrc byli fanatit lenov ss, nacistit vojci nebo

byrokrat, kte psahali na to, bezohledn vykonvat povely petrochemickho a farmaceutickho Kartelu a jeho politickch loutek (viz nahoe).

67

Po politck germanizaci nsleduje i germanizace prvn, tj. [vojensk] podroben evropy bude upevnno navky nastolenm novho nmeckho [nacistickho/kartelovho] prvnho du v cel evrop a na celm svt.

68

Grosse geschichtliche Aufgabe Deutschlands, velk historick kol nmecka:

velk historick mise nmeckho chemickho, petrochemickho a farmaceutickho
Kartelu dobt a ovldnout evropu a svt.

154

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Halsteinova vize z roku

1939 se dnes stv realitou

Politit ddici architekt

Osvtimi stoj v ele ptho pokusu Kartelu o kontrolu a nakonec i vldu
nad ivoty milion.
Merkel (BaYer, BasF) a
sarkozy (HOeCHst/t..
sanOFi) jsou politit satrapov t rodnch sester
Kartelu, pmo odpovdnch za dv svtov vlky.

Odhalen zloineck minulosti tchto dceinch

spolenost Kartelu je nalhav aktuln. Celosvtov en informac o
na knize umon lidstvu
dovdt se o dleitch
kapitolch djin a nestat
se potet obt pochybnch zjm Kartelu.

155

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

nikdo te u neme tvrdit: J to nevdl!

Cel ivot byl Hallstein

vrnm vykonavatelem
zvti Kartelu. Jako zloinec, hnan pudem z
jednoho msta zloinu
na druh, si ani Hallstein
ani na chvilku neoddechl
na cest k naplnn zadanho cle: vehnat evropu
do nrue Kartelu.
Zatmco Hallstein oividn
nemohl oteven mluvit o
korporanch zjmech, jim
slouil, psal pekvapiv
oteven o svch zmrech, kdy osnoval bruselskou eU.

V ptisetstrnkovm pojednn s nzvem evropsk

spoleenstv [Die europische Gemeinschaft],
kter vylo roku 1979 u v
ptm vydn, se dokonce
chlub pvodn povahou
helnho kamene svho
budovatelskho sil, Komis eU, coby tvaru bez
pmho, srovnatelnho
precedentu v djinch.

156

Generln pln koalice nacist/Kartelu - vzor pro bruselskou eU

Propagace diktatury Kartelu

stavn orgny
Komise
Kad prvn kon zan v Komisi [EU].
Komise [EU] je nejpvodnjm prvkem organizace
[Evropskho] spoleenstv bez jakhokoliv precedentu v djinch.
Jej funkce je reprezentovat [Eropsk] spoleenstv jak dovnit, tak navenek.
Komise [EU] je nezvisl na vldch lenskch stt. lensk stty nesmj udlovat pokyny komisi, kter je navc ani
nesm pijmat
Komise m monopol na zahajovn legislativnch nvrh

Walter Hallstein
evropsk spoleenstv
5. pepracovan a rozen vydn
nakladatelstv econ, Dsseldorf, 1979

Je zejm, e jen mlo politickch ldr, kte podepsali

lisabonsk zmocovac
zkon, Hallsteinovu knihu
skuten etli a e jet
mn z nich ji bralo vn.
to Kartelu dodalo odvahu
k dalm akcm. te je ale
nejvy as, aby se de-

mokratit politikov a s
nimi miliony voli zastali
zkladnho prva na demokracii. Paklie nebudeme jednat te, tuto anci
mon na nkolik ptch
generac u nedostaneme.

157

Hallsteinv Dobyvan projev z r. 1939

sedmdest let pot, co Hallstein nastnil

svou vizi evropy v tomto projevu, nechyb mnoho, aby se tato vize stala realitou.
sarkozy, Merkel, Berlusconi a dal politikov bezohledn vykonvaj pokyny petrochemickho a farmaceutickho Kartelu.
nen nhodou, e tit politikov nutili jin
politick ldry k podpisu zmocovacho zkona, tzv. lisabonsk smlouvy, na pevzet evropy Kartelem.
Jeliko tito politikov nemli odvahu odolat ntlaku satrap Kartelu, nrody evropy se mus rozhodnout: bu akceptovat
diktaturu v evrop, anebo uhjit zkladn
prvo na demokracii pro tuto generaci
evropan a vech, kte pijdou po n.

158

159

Kapitola 3

Velkoprostorov Kartel
(Das Groraum-Kartell)

a jeho organizan
systm

Kapitola 3

Walter Hallstein nebyl jedinm architektem povlenho svta,

kter byl kontrolovn koalic nacist a Kartelu. U roku 1941 provozoval nacistick reim nkolik oficilnch stav, jejich jedinm clem bylo nastavit podmnky budoucho ekonomickho a
politickho svta tak, aby odpovdaly jeho pedstavm svta po
vtzstv koalice nacist a Kartelu ve 2. svtov vlce.
Jednm z tchto dobyvanch
stav byl stedn vzkumn
stav pro nrodn ekonomick podek a ekonomiku velkho prostoru se sdlem v Dranech.
editelem stavu byl Arno Slter.
Roku 1941 shrnul Slter plny
nacist a Kartelu pro povlenou
Evropu pod jejich nadvldou v
knize: Velkoprostorov Kartel
nstroj prmyslovho trnho podku v nov Evrop.
[Pvodn nmeck nzev byl: Das
Groraum-Kartell Ein Instrument
der industriellen Marktordnung in
einem neuen Europa].

Slterova kniha se stala vzorem pro bruselskou EU.

Paralely jsou zarejc.

162

Velkoprostorov Kartel a jeho organizan systm

Nacistick Velkoprostorov Kartel

Vzor pro strukturu a funkci bruselsk EU
VOD
Nmeck slovo Groraum resp. groer Raum, znamen doslova velk
prostor pop. velkoprostor.
V lt roku 1941 koalice petrochemickho a farmaceutickho kartelu I.G.
Farben Bayer, BASF a Hoechst (dnes
soust firmy Sanofi-Aventis) a jejich
politickch a vojenskch satrap, nacist, okupovala Francii a brutln dobyla velk zem Evropy.
Prv v tuto dobu Kartel zaal odhalovat
sv povlen plny. Pot, co financoval vzestup nacist a vstavbu vojensk
mainrie (kter nacistm poskytovala
tm 100% vbunin, benznu, prye a
vtinu zkladnch surovin potebnch
pro vlku), petrochemick a farmaceutick Kartel oekval exorbitantn nvratnost investic.

Arno Slter, editel oficilnho nacistickho "stednho vzkumnho stavu

pro nrodn ekonomick
podek a velkoprostorovou ekonomiku" a author
knihy Velkoprostorov
kartel.
(Das Groraum-Kartell)

Tato fakta jsou podrobn uvedena ve zprv Kongresu Spojench

stt americkch o I.G. Farben a soudu s vlenmi zloinci z tto
spolenosti v Norimberku z roku 1945 (www.cartel-roots-www2.org)

163

Kapitola 3

Kartelu I.G. Farben se investice, o kter usiloval, vrtily. Ze

zhruba dvaceti zem, brutln dobytch nacisty, I.G. Farben pipadl v podstat veker chemick, farmaceutick, petrochemick,
minerln a dal prmysl vesms bezplatn. Za kadm tankem, kter pijel do Belgie, Nizozemska, Francie, Polska, eskoslovenska, Dnska, Norska a vech ostatnch evropskch zem,
kreli mui v edch oblecch, korporan zstupci I.G. Farben,
s clem zskat pro svou spolenost podl na vlen koisti.
Toto bezohledn plenn kompletnch prmyslovch odvtv a
zem se stalo vzorem pro nslednou globln loupe a do
dnenho dne: Halliburton, rzn petrochemick, farmaceutick
a dal korporan investoi za Bushova prezidentstv si tak zajistili svj podl za investice bhem vlky v Irku.
Ale zptky k 2. svtov vlce: v terminologii I.G. Farben pro povlen uspodn velkoprostoru zahrnovalo evropsk zem
i Rusko. Tento pojem byl ale formulovn zmrn prun, aby
se po ppadnm vtzstv nad Asi, Amerikou a zbytkem svta
mohl do pojmu velkoprostor vejt cel svt.
Tyto plny na vojensk a nsledn ekonomick podmann svta
koalic nacist a Kartelu jsou dopodrobna popsny tribunlem s
vlenmi zloinci - editeli kartelu I.G. Farben v Norimberku.
Kopie vce ne 40.000 pvodnch dokument tohoto historickho
soudu se est desetilet skrvaly ped zraky veejnosti v americkch archivech. Teprve roku 2007 byly zveejnny v internetu:
www.profit-over-life.org.
Nsledujc podrobn popis povlench pln I.G. Farben vyel
v knize Arno Sltera s nzvem: Velkoprostorov kartel nstroj
prmyslovho trnho podku v nov Evrop. [Pvodn nmeck nzev byl: Das Groraum-Kartell Ein Instrument der industriellen Marktordnung in einem neuen Europa].
Zveejnn tto knihy nebylo dlem jedince. Slter byl tou dobou editelem oficilnho nacistickho stednho vzkumnho stavu
pro nrodn ekonomick podek a velkoprostorovou ekonomiku

164

Velkoprostorov Kartel a jeho organizan systm

se sdlem v Dranech. Tento stav byl jednou z oficilnch plnovacch ad koalice nacist s kartelem I.G. Farben pro povlen uspodn Evropy.
Tato kniha je vzorem toho, co se pozdji mlo stt strukturou Evropsk unie tleso kartelovch zjm, nrokujcch si velkoprostor jako svj trh a operujcch bez jakkoli demokratick
kontroly.

VATKY ZE SLTEROVY KNIHY Z ROKU 1941

NZEV KAPITOLY: VELKOPROSTOROV KARTEL
Pipomeme si hierarchii organizace trhu: stt hospodsk
skupina kartel, kter jsme zdili pro velkoprostor. V tto souvislosti ponechme stranou odpovdnost sttu v oblasti politiky obchodu a mny uvnit velkoprostoru. Msto toho pohldnme
podrobnji na problmy hospodsk politiky sttu, kter vzhledem k principu nevyhnuteln st v regulaci trhu v celm velkoprostoru Kartelu. Velkoprostorov kartel m pmo na starosti
ekonomick skupina, jej funkce regulace trhu bychom rdi slouili v Kartelovm ad.
Za tmto elem stvajc oddlen kartelu pro hospodsk skupiny bude muset bt rozeno za elem pevzet funkc tohoto
novho adu. Nadazen Kartelovmu adu bude stedn kartelov ad, kter bude na zklad jemu vyhrazench kompetenc
odpovdat souasnmu oddlen sk prmyslov skupiny
(Reichsgruppe Industrie), ale tak oddlen kartelu nebo specialist nmeckho ministerstva hospodstv 1.
Dnen Komise EU je pesn kopie tohoto stednho
kartelovho adu. Vldne jmnem a v zjmu kartelu
bez jakkoli demokratick kontroly.
1

Na zklad zjednoduen organizace povaujeme angaovanost sk

hospodsk komory za nedouc (Reichswirtschaftskammer).

165

Kapitola 3

Z praktickho hlediska, koly budou muset bt rozdleny, aby

nedochzelo k duplikaci prce. Bude dobr povit faktickm dohledem kartelovho adu Ministerstvo hospodstv, kdeto povinnosti stednho kartelovho adu se budou vce zabvat
otzkami zkladn organizace trhu, jakoto prvnmi a mezisttnmi kartelovmi otzkami. Za elem inn operativnosti, ad
pro prmysl bude muset bt informovn o vech ppadnch problmech. Budeme-li nsledn diskutovat problmy stednho
kartelovho adu, budeme tak diskutovat s tm souvisejc obchodn a organizan problmy, nap. ty, kter nebyly podrobn
uvedeny ve zmnnmi ady.
Z toho samozejm vyplv, e nmeck metoda kartelovho
dohledu bude zavedena i v nmeckch stech evropsk zjmov sfry. Rozsah a povaha organizace v ostatnch zemch
bude samozejm zviset na me industrializace. Ne budeme
diskutovat o zpsobu operac organizac kartelu ve vztahu k podmnkm pevaujcm v Nmecku.

1. stedn kartelov ad
a) stedn kartelov ad je nejvy regulan autorita;
v souladu s tmto ustanovenm
i)

je odpovdn za konen rozhodnut, tkajc se otzek v

oblastech odpovdnosti kartelovho dohledu;

ii) je odpovdn za udrovn zkch styk s nejvymi odbornmi orgny, nap. v hospodsk a obchodn politice, cenov
politice a politice komodit atd.; za koordinaci se zmnnmi
odbornmi orgny a jejich rozhodnut souvisejcmi s rozhodnutmi s ohledem na specifickou tmatiku a zkladn pokyny
podzenm institucm;

166

Velkoprostorov Kartel a jeho organizan systm

b) Centrln kartelov ad udruje styky s pslunmi stednmi nrodnmi kartelovmi ady ostatnch evropskch zem,
a to jak ohledn zpracovn s dleitmi fundamentlnmi tmaty, tkajc se rozhodnut v oblastech odpovdnosti, na
nich se velkoprostorov Kartel nebo jednotliv nrodn kartely nedokou dohodnout.
c) V souladu s tm,
stedn kartelov
ad zastupuje pslun oddlen stnost, tkajcch se
rozhodnut, k nim
dosply kartelov
ady. Dle stnosti, tkajc se takovch zleitost,
jako podniknutch
akc nebo pestupk,
jich se dopustily ciz
kartely, by mly bt
eeny v stednm
kartelovm ad.
d) Kartelov prvo,
kter je momentln
velmi rzn a chab
organizovan, bude
muset bt reformovno a pokud mono
co nejvce standardizovno pro cel velkoprostor.

stedn kartelov ad bruselsk

EU: Berlaymontova budova v Bruselu. Ve skutenosti je tato budova
jen jednou z nkolika tuct komplex
Komise EU v Bruselu. Tyto struktury
jsou operanmi zkladnami vce ne
54,000 nevolench karirnch byrokrat, vldnoucch Evrop jmnem
Kartelu.

O vce ne 6 desetilet pozdji, Komise EU implementuje

tm totonou kopii tohoto plnu s clem, nastolit standardizovan kartelov prvo za elem ovldnut ivot tm
500 milion Evropan bez jakkoli demokratick kontroly.

167

Kapitola 3

e) Bude zapoteb, vytvoit veobecn zsady regulace trhu pro evropsk

velkoprostor. Ohledn
prav trhu a kartelu bude
zapoteb vytvoit podobn pravidla, stejn
jako v ppad hospodskch dekret, kter byly
vypracovny resp. na
nich stle jet pracuje
Ministerstvo hospodstv
pro tovac soustavu.

Korunovan komnata stednho

kartelovho adu v bruselsk EU.
Zasedac mstnost Komise EU na 13.
poschod bruselskho sted.

O nkolik desetilet
pozdji, se z Kartelovch dekret nacist a
I.G. Farben stala nazen EU, kter ovldaj
nejen zdrav a ivoty
Evropan, ale i vysvaj jejich hospodstv

f) Stejn tak v obchodn

ekonomice, mus bt zavedena spoluprce s nenmeckmi zemmi, aby bylo mono
pipravit zdravou regulaci trhu (vetn srovnn mezi jednotlivmi spolenostmi).

g) Bude zapoteb vytvoit model organizanho plnu pro Velkoprostorov kartel spolu s jasnm a jednoduchm modelem srovnatelnch lnk. K zajitn efektivnho kartelovho dozoru je
nepostradateln vytvoit vhodn vypracovanou kartelovou
smlouvu. Vzhledem k historickmu vvoji a nezdka etnm
zmnm smluvnch proviz mnoho kartelovch dohod kon naprostou neprhlednost. Proto bude zapoteb dokonit vhodn
formulovanou vzorovou smlouvu, kter bude upravovat podrobnosti vech budoucch zmn nebo dodatk ke smlouvm.

168

Velkoprostorov Kartel a jeho organizan systm

Tato vzorov smlouva se stala skutenost v podob Lisabonsk smlouvy zmocovacho zkona nabyvho platnosti roku 2009, kter zaruuje
tm dikttorskou moc kartelu Komise EU. Z dobrch dvod a obvaje se, e by ji evropsk nrody
mohly odmtnout, Kartel nepovolil demokratick panevropsk referendum o tto vzorov smlouv.
Stoj za pozornost, e lid Irska, jedin zem, kter bylo
povoleno o smlouv v ervnu 2008 hlasovat,, odpovdl stednmu kartelovmu adu - Komisi EU v
Bruselu - jasnm a zetelnm NE.
h) Bude zapoteb
navrhnout vhodn
sjednocen klasifikan schma pro
vrobu a distribuci
statistiky kartelu.
Prodejn statistick daje mus
bt vykldny tak,
aby byla distribuce
kdykoliv pizpsobiteln potebm
spoteby.
i)

Bude zapoteb vypracovat centrln

kartelov rejstk
vetn nejen nme ckch , a l e i
mezinrodnch astnk ve vech oblastech vlivu Velkoprostorovho kartelu. Rejstk kartelu mus zahrnovat jak povahu uzavench smluv, tak podrobnosti zsobovn zbom,
obchodn psliby, vrobn podmnky a podobn. Do jist mry,
rejstk mus reprezentovat zrcadlov obraz Velkoprostorovho kartelu jako celku.

169

Kapitola 3

j)

stedn kartelov ad bude muset zadit zveejnn urnlu

s nzvem Das Groraum-Kartell (Velkoprostorov kartel),
kter bude publikovat vechna rozhodnut nejvyho orgnu
o vech fundamentlnch otzkch regulace evropskho trhu,
nazen [!] a podobn zleitosti.
I tento bod byl pijat bruselskou EU, kter vydv Oficiln urnl Evropsk unie jako svj prvn vstnk.
dn prava nebo prvn pedpis se nesm stt zkonem, dokud nebyl zveejnn v tomto asopise.
Tun text a text v zvorkch je koment.

KARIRA ARNO SLTERA JAKO STRJCE

BRUSELSK EU
Lze zazlvat nkomu, kdo by se domnval, e Arno Slter byl jednm z nacistickch zloinc, kte znikem Tiscilet e roku
1945 zmizel s povrchu Zem?
Nicmn tato naivn domnnka by ovem byla na hony vzdlena
pravd. Ve skutenosti po slubch tohoto nacistickho strjce
podmann Evropy a nhonho kartelu byla v povlench letech
nebval poptvka. Roku 1962, 5 let po vzniku Evropskho hospodskho spoleenstv, si Slter udlal jmno jako stratg kartelu v EHS, Evropskm hospodskm spoleenstv.
Pod nzvem Vertriebsbindungen im gemeinsamen Markt unter
wirtschaftlichem und EWG-kartellrechtlichen Aspekt, (Odbytov
prva ve spolenm trhu z pohledu ekonomickch a kartelov
prvnch aspekt EHS) Slter publikoval sv staronov kartelov
koncepty ve 4. sle/ro. 1962 asopisu Kartellrundschau v
nakladatelstv Carl Heymanns.
Pohldneme-li na bezproblmovou metamorfzu evropskho
stratga Tet e ve strjce bruselsk EU prizmatem tto knihy,
nikoho kvazi dikttorsk povaha bruselsk EU u neudiv.
Dal informace: GB3A5666

170

Velkoprostorov Kartel a jeho organizan systm

171

Kapitola 4
BRUSELSK EU DNES:

Co petrochemick
a farmaceutick
Kartel a jeho
politit satrapov
nechtj, abyste
vdli

Kapitola 4

Smlouvy EU:
Pokusy petrochemickho a farmaceutickho Kartelu o konsolidaci politick moci v Evrop
V politick arn jsme svdky toho, e 90. lta 20. a prvn desetilet 21. stolet Kartel kr m dl tm ctidostivji smrem ke
konsolidaci sv politick moci v Evrop a e jeho konenm clem
je vytvoen globlnho stednho vboru s clem, ubrnit se
hrozb prodnho litelstv a zajistit Kartelu globln monopol
pomoc patentovanch liv. Zkladnmi prvky tchto krok byl
podpis Maastrichtsk smlouvy r. 1992, Amsterodamsk smlouvy
r. 1997, Smlouvy z Nice r. 2001 a Lisabonsk smlouvy v prosinci
r. 2009.
U kad z tchto smluv je teba poznamenat, e v ani jednom ppad drtiv vtina Evropan nedostala absolutn dnou monost, odmtnout rozhodnut sv vldy, kter podpisem smlouvy
zruila prva a svobodu svch voli. Samozejm, e kdyby byrokracie bruselsk EU byla skuten demokracie, vichni oban
EU by dostali jako prvn prvo vyjdit svou vli pomoc referenda,
m by vechny tyto smlouvy s nejvt pravdpodobnost nebyly
nikdy podepsny.
Maastrichtskou smlouvou:

dolo k rekonstrukci EU a otevela se cesta k jej politick integraci, m Kartel zskal vt stupe politick kontroly nad
zemmi EU.

vznikla hospodsk a mnov unie, kter Kartelu poskytla

vy stupe ekonomick kontroly nad zemmi EU.

174

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

byla nastolena spolen zahranin a bezpenostn politika,

kter poskytuje Kartelu vy stupe kontroly nad aktivitami
zem EU na mezinrodn politick scn.

Byla nastolena politika

ochrany spotebitele, umoujc Kartelu j pouvat
jako zminky pro ochranu
prosazovn svch zjm.
Tzv. smrnice pro potravinov doplky se toho stala
klasickm pkladem, piem celoevropsk omezen prodeje vitamn a
minerlnch doplk vznikala na zklad nezbytnosti zajistit vysok stupe
ochrany zkaznk. Skutenm dvodem restrikc byla
pochopiteln ochrana multimiliardovch zisk z prodeje
syntetickch patentovanch
liv, ohroench pouitm
nepatentovatelnch terapi,
nap. vitamn pi lb kurdj a onemocnn srdce
kvli nedostatku vitamn.

Podpis Maastrichtsk smlouvy

7. nora 1992

Dal informace: GB3MT347

175

Kapitola 4

Amsterodamsk smlouva:

Dlala problmy v souvislosti s volnm pohybem osob v rmci

prvnho du EU. Kvli tomu bylo zapoteb, aby byl vytvoen
celoevropsk informan systm, m Kartel zskal netuen
monosti, jak se vmovat do soukrom oban EU.

Odsouhlasila program na vvoj aktivit Europolu (evropskho

policejnho orgnu), m umonil Kartelu zintenzvnit kontrolu svobody Evropan i pes hranice sttu.

Dle vyvinula veobecnou bezpenostn politiku za elem

postupn formulace veobecn obrann politiky, m byly
vyvinuty prostedky, s jejich pomoc me Kartel ppadn
doshnout vojensk kontroly na globln rovni.

Evropt ldi shromdn k podpisu Amsterodamsk

smlouvy 2. jna 1997.

Dal informace: GB3AT833

176

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

Vliv petrochemickho a farmaceutickho Kartelu na

npl Amsterodamsk smlouvy a systmu EU pro
odhad rizika.
V lednu 2010 akademikov na britskch univerzitch v Bathu a
Edinburku zveejnili dkazy o tom, e vrobci petrochemickch,
farmaceutickch, chemickch, potravinovch a tabkovch vrobk se v 90. letech spolen angaovali v dlouhodobm ovlivovn za elem utven politiky Evropsk unie k vlastnmu
prospchu.
Podle tto studie, publikovan ve Veejn knihovn vdeckho
lkastv, o n jsme na internetov strnce euobserver.com informovali, pedn korporace, jako nap. Shell, Bayer, Zeneca, SmithKline Beecham, Unilever, Tesco a British American Tobacco
rozjely nkolikaletou lobbyistickou kampa, jejm clem bylo
utvet systm odhadu dopadu svch obchodnch zjm na kor
veejnho zdravotnho systmu.
Forma odhadu dopadu, prosazovan tmito nadnrodnmi spolenostmi, se nakonec stala schvlenm Amsterodamsk smlouvy
soust EU.
Je proto dleit vdt, e Smrnice EU o potravinovch doplcch, uzkonn r. 2002, vyuv odhadovn rizika jako prostedku k celoevropskmu omezen prodeje vitamn a
minerlnch doplk potravy za elem ochrany prodeje patentovanch syntetickch liv farmaceutickho prmyslu.
Smlouva z Nice:

Pinesla kvalifikovan vtinov volebn systm v Evropsk rad,

m se jet vce omezila schopnost jednotlivch lenskch
zem EU vzept se zjmm Kartelu. Vsledkem tto zmny bylo,
e ti hlavn kartelov zem Nmecko, Francie a Velk Britnie spolu s Itli se nyn velmi inn dl o moc v Rad.

Dal informace: GB3NT972

177

Kapitola 4

Mla za nsledek, e poet kesel v Evropskm parlamentu

vzrostl a zaznamenal posunul ve prospch t hlavnch kartelovch zem Nmecka, Francie a Velk Britnie plus Itlie.

Podpis smlouvy z Nice 26. nora 2001.

Lisabonsk smlouva
Lisabonsk smlouva, uzkonn v Evropsk unii v prosinci 2009,
povznesla pokus Kartelu o konsolidaci sv politick moci v Evrop
na zcela novou rovinu. Jeliko clem smlouvy bylo legitimizovat
vytvoen EU, smlouva vytv veskrze nedemokratick zklady
budouc Evropy. Coby jasn a nezpochybniteln krok smrem k
implementaci celoevropsk diktatury, soust smlouvy je:

178

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

Neexistuje rozdlen mocenskch sloek, m je eliminovna

klov a zkladn sloka jakkoliv demokracie.

dn monost pro evropsk nrody volit demokraticky prezidenta EU. Msto toho je prezident vybrn potajmu evropskou politickou elitou v zjmu korporac.

Neexistuje monost, aby lid volili 27lennou Komisi EU. Namsto toho tato vkonn rove kabinetu evropsk vldy je
jmenovna evropskou politickou elitou v zjmu korporac.

Neexistuje monost, aby lid sesadili Evropskou komisi i

kdy drtivou vtinou zastvaj nzor, e zneuv sv moci
a omezuje lidsk prva.

Neexistuje monost, jak zabrnit postupujc erozi prv a svobod. Lisabonsk smlouva, kter je formulovan jako samodoplkov, tak umouje, aby bruselsk EU rozhodovala,
jak a kdy se j zaba po vce moci, kterou si tak bez dlouhch cavyk (referenda) udl.

Nedemokratick historie Lisabonsk smlouvy

Konvence o budoucnosti Evropy, orgn, jemu pedsedal bval
francouzsk prezident Valry Giscard d'Estaing, pvodn zahjil
prci na tzv. Evropsk stav v noru 2002. Nvrh textu stavy
byl pedloen EU na summitu v ervnu 2003 a schvlen byl o rok
pozdji, v ervnu 2004.
Nicmn v kvtnu 2005 hlasovali Francouzi v lidovm referendu
proti tto stav. O msc pozdji je nsledovali Nizozemci. stavu dali tedy na njakou dobu (na rozmylenou) k ledu a chvli
to vypadalo tak, e tam u zstane.

179

Kapitola 4

V lednu 2007 se pedsednictv EU ujalo Nmecko, resp. jeho

kanclka Angela Merkelov, kter prohlsila, e as na rozmylenou skonil. Pouh dva msce pozdji, v beznu byla vemi
lenskmi stty schvlena Berlnsk deklarace podle n mly
vechny stty odsouhlasit novou smlouvu EU do parlamentnch
voleb 2009. Text nov smlouvy, od t doby znm pod nzvem
Lisabonsk smlouva, byl zveejnn 4. ervna 2007.
K nemalmu oku Francouz a
Holanan, stejn jako milion
demokrat v Evrop, se ukzalo,
e 96% lnk nov smlouvy bylo
kopi odmtnut star stavy EU.
Kdy se ok postupn mnil v nevoli, dokonce samotn Valry Giscard d'Estaing, autor pvodnho
textu stavy, byl nucen piznat, e
rozdl mezi novou smlouvou a starou stavou byl vce mn kosmetick povahy ne reln.
Navzdory zjevnmu podvodu, k
nmu zde dolo, podepsalo 13.
listopadu 2007 v portugalskm Li- Nmeck kanclka Ansabonu Lisabonskou smlouvu 27 gela Merkelov byla hlavlenskch stt. Jedinou zem, nm evropskm nstrojem
zmrtvchvstn odmtkter dala pednost nechat demo- nut stavy a jejho pekraticky rozhodnout o Lisabonsk jmenovn na Lisabonskou
smlouv v lidovm hlasovn, smlouvu.
bylo Irsko. Ve vech ostatnch 26
lenskch zemch vetn Francie a Nizozemska, kter pedtm
tm totonou smlouvu v referendu smetly ze stolu prola
smlouva nrodnmi parlamenty bez jakhokoliv veejnho hlasovn.

180

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

V Portugalsku bylo referendum vyloueno pod vlivem ntlaku britskho premira Gordona Browna
a francouzskho prezidenta Nicolase Sarkozyho. Brown a Sarkozy
telefonovali Jos Scratesovi, portugalskmu premirovi a nalhali,
e veejnch voleb nen zapoteb.
Sarkozy sm upel francouzskmu
lidi referendum, navzdory tomu,
e 58% hlas v zemi si ho plo.
Britsk premir Gordon
Brown a francouzsk prezident Nicolas Sarkozy
telefonovali Jos Scratesovi, portugalskmu
premirovi s tm, e referendum o Lisabonsk
smlouv nebude nutn.

V ervnu 2008 el irsk lid k volebnm urnm, aby se zastnil

referenda o smlouv vraznm
Ne, m se stal zrcadlovm obrazem francouzskho a holandskho hlasovn z ervna 2005.
Jasnm a rozhodnm projevem
opozice k bruselsk EU byla Lisabonsk smlouva zamtnuta ve
tiaticeti ze tyiceti t volebnch
okrsk Irska. Jakkoliv opravdov demokracie by na tomto mst
naslouchala hlasu tiapadesti procent voli a vyhodila by
smlouvu tam, kam pat: na smetit djin.
Msto toho a navzdory przkumu mnn voli, naznaujcho,
e tm ti tvrtiny irskch hlas bylo proti konn novho kola
referenda o smlouv, bruselsk EU ukzala svou pravou tv
tm, e si vymnila nov hlasovn a vyrobila ten sprvn vsledek. Msto aby se ustoupila vli lidu, jak by uinila jakkoli prav
demokracie, ldi Evropsk unie reagovali na irsk Ne tm, e
Irsku vyhradili tymsn ultimatum na rozmylenou a aby
vysvtlilo, jak bylo mon, e zskalo veejnou podporu smlouvy.
Pedevm Nicolas Sarkozy trval na tom, e Irsk lid bude muset
hlasovat znovu.

181

Kapitola 4

Potom dolo k nsledujc poli- Irsk referendum o Lisabontick intervenci Evropsk ko- sk smlouv, erven 2008
mise; masvn ntlak a li irskm
volim vetn propagandy,
e odmtav stanovisko k Lisabonsk smlouv bude mt za
nsledek ekonomickou izolaci
Irska; korporan intervence od
firem jako je nap. Ryanair
(kter utratila pl milionu EUR
na kampa pro Ano smlouv),
Intel (kter utratil nkolik set
tisc), a farmaceutick spolenost Pfizer (kter oteven varovala ped prkem kapitlu z
Irska v ppad hlasovn v neprospch smlouvy) a v neposledn ad blatantn smeten V irskm referendu v ervnu
smrnic Irska na nestrannost 2 0 0 8 b y l a L i s a b o n s k
mdi ze stolu (a tm zajiujc, smlouva odmtnuta ve 33
aby komern rozhlas a televize ze 43 hlasovacch okrsk.
Okrsky odmtnuv smlouvu
nedostali vyhrazen stejn vys- jsou zobrazeny rovou.
lac as na obou stranch v debatch o smlouv) mlo za Obrzek poskytla: Wikipedia.
nsledek, e v opakovanm
hlasovn o smlouv v jnu 2009 irsk lid hlasoval pro. Vsledkem toho bylo, e smlouva prola do EU a byla uzkonna 1. prosince 2009.

182

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

Fakta a fikce o
Lisabonsk smlouv
Fikce:
Lisabonsk smlouva nemn zkladn povahu Evropy.
Faktem je: lnek 1 dodatk ke smlouv
o Evropsk unii a ke smlouv o vzniku Evropskho spoleenstv, kter jsou v Lisabonsk smlouv obsaeny, prav, e Unie
nahrad Evropsk spoleenstv a bude jeho
nslednkem. Dodatkem k tomu se v
lnku 46 A prav, e Unie bude
mt prvn povahu. Tm je absolutn jasn, e polisabonsk unie je
naprosto novm prvnm subjektem
a e Evropsk spoleenstv, jeho
bylo 27 lenskch stt pedtm
leny, pestalo existovat.
Navc v dodatcch k lnku 24
Smlouvy o Evropsk unii a zakldajc smlouvy o Evropskm spoleenstv bruselsk EU me nyn
podpisovat smlouvy s ostatnmi zemmi nebo mezinrodnmi organizacemi jmnem svch lenskch stt
ve vech oblastech kompetence.
A samozejm nezapomnejme, e
smlouvou byl vytvoen nov post
prezidenta EU (jm byl jmenovn
Herman van Rompuy bez jakhokoliv veejnho hlasovn); dle post
novho ministra zahrani EU (jm

183

Podle Lisabonsk smlouvy

byl Herman van Rompuy
jmenovn prezidentem EU,
zatmco Catherine Ashtonov instalovna jako ministryn zahrani EU. V
obou ppadech oban
EU nedostali sebemen
monost hlasovat o ve
zmnnch jmenovnch.

Kapitola 4

byla jmenovna Catherine Ashtonov bez jedinho hlasu veejnosti); a diplomatick sbor EU.
Ve skutenosti proto nelze nevidt, e dolo k podstatnm zmnm zkladn povahy Evropy.
Fikce:
Lisabonsk smlouva umouje nrodnm parlamentm lep demokratickou kontrolu.
Pravda je: v souladu s lnkem 7 protokolu o uplatnn zsad
subsidiarity a proporcionality smlouva poskytuje nrodnm parlament pro vechny ely a ppady pouze prvo si ztovat na
vechno, s m nesouhlas. Konkrtn to znamen, e dv k dispozici pouh mechanizmus, pomoc nho nrodn parlamenty
mohou podvat stnosti, jsou-li podporovny jednou tetinou nrodnho parlamentu. Nicmn bruselsk EU nem sebemen povinnost sv rozhodnut mnit nebo ruit a me jednodue
jakoukoliv takovou stnost v ppad poteby pehlasovat.
Navc, i kdyby nrodn parlamenty vznesly nmitku k legislativnmu nvrhu Komise EU, komise nen povinna mnit nebo zruit
jedin sv rozhodnut. V takov situaci me jednodue pehlasovat stnost a povaovat ji za vyzenou Evropskou radou a Evropskm parlamentem. Ve skutenosti se zde nejedn o nrst
demokratick kontroly ze strany nrodnch parlament, ale o byrokratick trik, v nm je velmi nepravdpodobn, aby nkdo mohl
ovlivnit dikttorskou povahu bruselsk EU pomoc tchto mechanizm.

184

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

Fikce:
Lisabonsk smlouva uin rozhodovac pochody bruselsk EU
demokratitjmi.
Pravda je: ze vech klamnch tvrzen bruselsk EU je toto jednm z nejnestoudnjch. Pedevm na rozdl od skuten demokracie, evropsk parlament nem dnou monost svobodn
iniciovat a uzkonit nco v jakkoliv oblasti, kterou si zvol nebo
kterou podnt. Jak u padla zmnka, v souladu s Lisabonskou
smlouvou vznikly posty prezidenta EU a ministra zahrani EU,
kte byli mandatorn jmenovni bez veejnho hlasovn. Navc,
27 len Komise EU, exekutivnho orgnu EU, bude samozejm
i nadle jmenovno bez veejnch voleb.
To ale zdaleka nen vechno: podle
lnku 48 dodatk ke smlouv o
Evropsk unii a zakldajc smlouv
o Evropskm spoleenstv, obsaench v Lisabonsk smlouv, je
Lisabonsk smlouva samododatkov, co znamen, e do budoucna j lze novelizovat bez
konn mezivldnch konferenc
nebo konzultac oban pomoc
referenda.

Lisabonskou smlouvu lze

novelizovat bez referenda Evropan.

Uvdomme-li si tato fakta, vidme,

e e jsou na hony vzdlen demokratickmu pojet exekutivnch
pochod bruselsk EU. Naopak,
maj vechny klasick rysy diktatury.

185

Kapitola 4

Fikce:
Lisabonsk smlouva je odpovd na obavy vznen obany Evropy a zlep legitimitu funknosti bruselsk EU.
Pravda je: uvdomme-li si, e obavami naplnn oban Francie a Nizozemska jasn odmtli tzv. Evropskou stavu v nrodnm referendu r. 2005, dle skutenost, e 96% textu Lisabonsk
smlouvy je totonch s textem stavy, e pes 99% evropskch
voli nedostalo anci o n hlasovat, dl to z nrok EU absurdn
fraku.
VOLBY V EU r. 2009

57 procent oprvnnch voli v Evrop r. 2009 se zmrn

voleb nezastnilo, zatmco dal 4% volilo proti diktatue EU.

Dle nelze zapomnat, e 57% oprvnnch voli v Evrop v EU

volbch v ervnu 2009 protestovalo proti bruselsk EU tm, e k
volbm nelo a dal 4% oprvnnch voli volilo proti diktatue
EU tm, e volilo strany stojc v opozici k EU nebo Lisabonsk
smlouv. Jakkoliv zmnka o tom, e Lisabonsk smlouva je odpovd na obavy tchto Evropan je pinejmenm zavdjc.

186

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

Fikce: Lisabonskou smlouvou nevznik evropsk armda.

Pravda je: v lnku 28A (c) 3, 1, dodatk ke smlouv o Evropsk unii a zakldajc smlouv o Evropskm spoleenstv, obsaen v Lisabonsk smlouv, se prav, e lensk stty daj
Unii k dispozici civiln a vojensk potencil pro implementaci veobecnch bezpenostnch a obrannch opaten. Paragraf 2 militarizuje bruselskou EU jet vc tm, e se v nm prav: lensk
stty podniknou progresivn kroky na zlepen svch vojenskch
schopnost, co jasn naznauje, Evropsk obrann agentura
bude zalenna do tchto novelizovanch smluv.

187

Kapitola 4

Co ekli politit satrapov

bruselsk EU o Lisabonsk
smlouv
Srovnn s odmtnutou Evropskou stavou:
Veejn mnn bude nutno pimt, aby pijalo
ani by si to uvdomovalo nvrhy, kter se mu
jet neodvaujeme momentln pmo pestavit Vechny pedchoz nvrhy budou v novm
textu, ale budou skryt nebo njakm zpsobem zahalen. Valry Giscard D'Estaing, bval
francouzsk prezident a pedseda Konvence,
ve francouzskm Le Monde, 14. ervna 2007, a
anglickm Sunday Telegraph, 1. ervence 2007.
Podstata stavy je zachovna. To je fakt.
Nmeck kanclka Angela Merkelov v projevu v Evropskm parlamentu 27. ervna 2007.

Dobr vc na tom, nenazvat to stavou, je,

e nikdo neme poadovat v dan souvislosti
referendum. Giuliano Amato, nkdej italsk
premir a nmstek pedsedy Konvence, kde
byl vypracovn nvrh Evropsk stavy, v projevu v londnsk School of Economics, 21.
nora 2007.

188

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

"Podstata dohody z roku 2004 byla znovu nastolena. CO zmizelo, je pojem stava.
Dermot Ahern, irsk ministr zahrani, Daily
Mail Ireland, 25. ervna 2007

"Virtuln nesrozumitelnost nahradila jednoduchost coby klov pstup k reform EU. Co se

tk nyn navrhovanch zmn stavn smlouvy,
vtina z nich je prezentan povahy, kter
nem dn praktick inek. Byly jednodue
navreny k tomu, aby umonily jistm lidem ve
vld prodat volim mylenku ratifikace parlamentem ne pomoc referenda.
Dr Garret FitzGerald, bval irsk premir,
Irish Times, 30. ervna 2007
O tom, zda vbec chtli, aby jejich oban smlouvu
pochopili:
"Rozhodli, e dokument by ml bt neiteln. Jeli neiteln, nen stavn. Tak to bylo vnmno
pedstavte si, e anglick premir me jt do
doln snmovny a ci: Podvejte, je to absolutn
neiteln, je to typick bruselsk smlouva, nic
novho, dn poteba dlat referendum. Kdyby
se vm podailo pochopit ji na prvn pohled, pak
by snad existoval dvod k referendu, protoe
by to znamenalo, e je v n nco novho.
Giuliano Amato, bval italsk premir a mstopedseda Konvence,
kde byl vypracovn nvrh Evropsk stavy, zaznamenno Otevenou
Evropou, Centrem pro evropskou reformu, Londn 12. ervna 2007.

189

Kapitola 4

"Clem stavn smlouvy byla lep itelnost;

clem tto smlouvy je neitelnost; Clem stavy
byla jasnost, zatmco clem tto smlouvy je nejasnost. A to se taky povedlo.
Karel de Gucht, Belgick ministr zahrani,
Flandreinfo, 23. ervna 2007

O Irskm hlasovn Ne Smlouv roku 2008:

Vichni [politit ldi] vd moc dobe, e kdyby
poloili podobnou otzku ve svch volebnch obvodech pomoc referenda, odpov by s nejvt
pravdpodobnost znla v 95% zem tak Ne.
Charlie McCreevy, Irsk komisa EU, Irish
Times, 27. ervna, 2009

O francouzskm hlasovn Ne o Evropsk stav (s

jejm obsahem je Lisabonsk smlouva z 96% toton) roku 2005:
Francie mla svm Ne ped ostatnmi zemmi nskok. Stejn tak by to dopadlo ve
vech ostatnch lenskch zemch, kdyby se v
nich konalo referendum. Existuje propastn
rozdl mezi lidem a vldami referendum by
te Evropu ohrozilo. Kdybychom nyn uspodali referendum ve Francii, smlouva by neprola; stejn tak by to dopadlo v Anglii.
Francouzsk prezident Nicolas Sarkozy, v projevu ped poslanci Evropskho parlamentu, The Economist, 14.
listopadu 2007

190

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

O tom ,jak lze lid zbavit moci a stt svrchovanosti:

.. Nemyslm, e to je dobr npad, nahradit
tuto pomalou a efektivn metodu, kter zbavuje
nrodn stty strachu, zatmco jsou zbavovny
moci pomoc velkch institucionlnch skok.
Proto dvm pednost pomalmu postupu rozdrobenm svrchovanosti kousek po kousku, vyhbnm se nhlm zmnm nrodnch
kompetenc ve prospch federace. To je myslm zpsob, jakm budeme muset vytvet spolenou Evropskou politiku
Italsk premir Giuliano Amato, ne se stal mstopedsedou stavn konvence EU, interview s Barbarou Spinelli, La Stampa, 13.
ervence 2000

191

Kapitola 4

Petrochemick a farmaceutick Kartel dosazuje Nicolase

Sarkozyho k moci ve Francii
Nicolas Sarkozy byl dosazen k moci petrochemickm a farmaceutickm Kartelem ve Francii
roku 2007. Jako syn maarskho lechtice
jeho vzestup k moci se stal soust Plnu B
Kartelu. Kdy v Blm dom v USA dolo ke
ztrt moci sil mn pzniv naklonnch zjmm Kartelu ne to bylo v ppad prezidenta
George W. Bushe, co nastalo, kdy se americkm prezidentem stal v listopadu 2008 Barack Obama, Kartel se poteboval ujistit, e jin vlivn vldy tuto
ztrtu mohou nahradit. V takov situaci se jadern mocnost Francie stala prvn volbou.
Sarkozyho vzestup k moci byl strategicky podporovn Kartelem.
Roku 2004. kdy byl jet ministrem vnitra, byl Sarkozy hlavnm
svdkem na svatb francouzskho farmaceutickho trpaslka Sanofi a vcarskonmeckho obra v oblasti liv Aventis/Hoechst.
Spolenost Hoechst, nejbohat nevsta v tomto vynucenm
satku z rozumu, byla pochopiteln jednou z korporan trojky
(spolen s firmou Bayer a BASF), kter vynesla Hitlera k moci,
a kter financovala ppravy na 2. svtovou vlku vetn vstavby
koncentranho tbora v Osvtimi. Tm, e se Hoechst pesthoval do Francie spolu s vekerm know-how tj. vetn receptu,
jak vytvet politick satrapy, zmocnit se politick kontroly, nastolovat de facto dikttorsk reimy a usilovat tm nakonec i o svtovldu. Diverzifikace ekonomick moci a politickho know-how
z Nmecka do Francie byla jednou z nejdmyslnj kamufl,
kter jsou - jak u jsme nkolikrt vidli - strategickm puncem
Kartelu.

192

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

Pedvolebn boj Sarkozyho byl tm pmou kopi poslednho

pedvolebnho boje v Nmecku ped 2. svtovou vlkou. Pedvolebn boj kandidta Kartelu byl financovn francouzskmi korporacemi petrochemickho, farmaceutickho a jadernho prmyslu
za doprovodu Kartelem zen mediln mase. Skoro stejnm
zpsobem jako ve 30. letech szel ve svm pochybnm pedvolebnm boji i Sarkozy na xenofobii, nenvist vi cizincm a imigrantm s clem otrvit spoleenskou atmosfru Francie a vehnat
ji v roli zachrnce do nrue Kartelu. Sarkozy zael dokonce tak
daleko, e tituloval bezprizornou mlde na pedmstch Pae
svolo, m lil clevdom olej do ohn politickch nepokoj
a prezentoval se sm jako kandidt a spasitel zkona a podku. Kdy se dostal k moci v kvtnu 2006, spolu s nmeckou
kanclkou Angelou Merkelovou se zatrnil jako nov ldr bruselsk EU, a to zpsobem nezdka pipomnajcm obady stedovkch velmo. Jene Evropa Sarkozymu a jeho korporanm
sponzorm nestaila. Za dva roky ve funkci se prohlsil ldrem
Stedozemnho impria, a zathl vce ne tucet stedozemskch
stt do sfry zjm Kartelu. Spojen stedozemn e npadn
pipomn rozpt msk e v dob Julia Csara, jedn z historickch postav, o jej repliku Sarkozy ve stylu Napoleona
zjevn usiluje.
Pohldneme-li na to, co tmto zemm me nabdnout, vyjde najevo zoufalost povahy Sarkozyho operac na prahu 21. stolet v
Evrop, Severn Africe a na Stednm vchod.
Sarkozy korporan konexe
Sarkozyho vzestup k moci ve Francii roku 2006 byl financovan
"korporan Franci." Vet jeho hlavnch sponzor viz dole.
Jene tahle korporan podpora by k jeho zvolen sama nestaila. Proto jeho pedvolebn boj byl doprovzen systematickou propagac strachu podobn, jako v ppad Bushov
volby prezidentem roku 2004. Ale Sarkozy zael jet o krok
dl: pidal nenvist vi imigrantm jako punc pedvolebnho
boje. Sarkozy se ve svt proslavil jako politik, kter dti imigrant ijcch na pedmstch Pae veejn nazval svolo,
m vydatn nalil oleje do ohn rasov nenvisti. Clem tto

193

Kapitola 4

metody psychologickho veden vlky proti vlastnmu obyvatelstvu bylo vehnat zastraen a vyjukan volie do jeho
nru. Dva pile Sarkozyho pedvolebnho boje blatantn
slouc zjmm kartelu a zrove zajiujc kartelu podporu
voli rozdmychvnm jejich strachu, je v podstat dokonal
kopie pedvolebnho boje z roku 1933, kter byl tak financovn petrochemickm a farmaceutickm Kartelem. Toho
roku nmeck kartel IG Farben (Bayer, BASF a Hoechst, dnes
soust francouzsk Sanofi Aventis), vynesla dalho bezskrupulznho politika k moci, co mlo nakonec devastujc
dopad na celou planetu. Podrobnosti tto podpory ze strany
petrochemickho a farmaceutickho kartelu, skrvajc se za
vzestupem NSDAP, jsou dokumentovny v archivech tribunlu
s vlenmi zloinci ze spolenosti IG Farben v Norimberku.
Historie je pro ns pouenm: "Zapomtlivm je souzeno si
minulost zopakovat." (George Santayana)
Korporan zjmy, kter vynesly do sedla moci Nicolase
Sarkozyho:

194

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

V dob, kdy cel svt se chyst pouvat vodk a jin obnoviteln

druhy energie nejen k pohonu automobil, ale k pokryt vech stejnch oblast zvislch na energetice, Sarkozy se zoufale sna
jako sprvn trhovec prosazovat pouvn zastaral jadern
technologie tm, e vhn tucty rozvojovch zem do nru fatln
zvislosti na petrochemickm, farmaceutickm a jadern energetickm kartelu.
V och Kartelu se Sarkozy jev nepochybn jako ideln nhraka za George W. Bushe v roli vrchnho satrapy jeho globlnch zjm.

195

Kapitola 4

Zednsk a mafinsk infiltrace, podvod, korupce,

propaganda a eroze obanskch prv v bruselsk EU
Morln hodnoty nebo pochybn styky?
Korupce mezi ednky byl neustl problm u od samho zaloen Komise EU. Do jak mry se krdo komisa opr o morln
zsady vidme nejlpe v kontextu udlost z listopadu 2004.
Rocco Buttiglione, vc katolk a osobn ptel tehdejho papee, Jana Pavla II, byl jmenovn jako jeden z len Komise EU.
Krtce nato byl odvoln kvli svm pevnm katolickm zsadm,
kter veejn hjil.
Na msto Buttiglioneho byl jmenovn Franco
Frattini, dvrn spojenec italskho premira
Silvia Berlusconiho. Podle zprvy v londnskch Times z 10. listopadu 2004 Buttiglione
vyplil pi svm odchodu varovn vstel tm,
e v prbhu Frattiniho povovacho aktu
prohlsil: Doufm, e se ho nikdo nezept,
zda je svobodn zedn.
Navzdory tomuto otevenmu varovn se
Frattini stal viceprezidentem Evropsk komise, kter je co m obzvl ironick
ndech odpovdn za spravedlnost,
svobodu a bezpenost. Ve sv funkci v letech 2004 2008 Frattini osobn dohlel
na legislativn pravy, podle nich byla
systematicky okleovna obansk prva
nap Evropou, co mlo dopad v podstat na kad sektor ivota oban EU.

196

Franco Frattini,
mstopedseda
Evropsk komise
o d p ov d n z a
s p r a ve d l n o s t ,
svobodu a bezpenost v letech
2004- 2008.

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

Tato epizoda, a u vypad sebenevinnji, vrh vmluvn svtlo

na morln hodnoty bruselsk EU.
Zednsk a mafinsk infiltrace v bruselsk EU.
Svobodn zednstv bylo velmi citliv tma
v Itlii od roku 1981, kdy tajn a ilegln pravicov le svobodnch zedn znma
jako P2 Propaganda Due se rozpadla
uprosted veejnho skandlu. Pedevm
kvli odhalen jmna tehdejho italskho
ministerskho pedsedy Silvio Berlusconiho, jako jednoho z tisce jmen na seznamu
len le, vetn jmen prominentnch
novin, zpravodajsk sluby, armdy a
politiky. Berlusconi, jeho jmno padlo roku
2009 v souvislosti s teroristickmi akcemi
mafie z st svdka a policejnho informanta,
dajn vstoupil do P2 roku 1978.

Licio Gelli, nkdej velmistr

le P2 (Propaganda Due), ilegln pravicov
zednsk le
s kontakty na
nacizmus. lenem le P2 byl
souasn italsk premir Silvio Berlusconi.
(Image credit:
Wikipedia)

Z historickho hlediska nen dnm tajemstvm, e P2 pstovala styky s nacisty a extrmn pravicovmi skupinami. Licio Gelli,
jej bval velmistr, byl r. 1998 ve vzen kvli
korupci a podvodu v souvislosti se skandlem kolem Banco Ambrosiano, a denk New
York Times ho oteven popsal jako znmho faistu. Investigativn novin David
A. Yallop ve sv knize Jmnem Boha: Vyetovn vrady Jana
Pavla I dokonce r. 1978 vyslovuje obvinn, e Gelli byl zapleten
do spiknut, kter vedlo k vrad papee Jana Pavla I, jen setrval
na papeskm stolci pouhch 33 dn. Jet vce zneklidujc je
podle nkterch pramen, mimo jin novozlandskho New Zealand Herald a The Observer ve Velk Britnii, domnl propojen
P2 se sttnm terorizmem. Jin prameny, nap. BBC, tvrd, e dotyn ml konexe jak s mafi, tak pravicovmi teroristickmi skupinami.

197

Kapitola 4

Kdy Paul van Buitenen, odpadlk, kter odhalil podvody a korupci

Evropsk komise za vldy Jacquese Santera a zpsobil tm jeho
pd (viz dole), hovoil r. 2000 s BBC, oteven mluvil o svm strachu z mafie a mafinsk infiltraci v bruselsk EU.
Podvody a korupce v Evropsk komisi a potrestn
odpadlk
Roku 1999 kompletn, Jacquesem Santerem veden Evropsk komise, byla nucena kolektivn odstoupit po zveejnn kompromitujc van Buitenenovy zprvy. Jeden z hlavnch jejch cl bylo odhalit
francouzskou komisaku Edith Cressonovou, obvinnou ze spchn cel ady vnch a opakovanch podvod, padln smluv,
padln rukopisu jinch osob a defraudace fond EU za elem
osobnho obohacen. Bhem svho funknho obdob si jako komisaka dokonce neodpustila zamstnat jednoho ze svch dobrch
znmch, zubae Rene Berthelota jako odbornka na HIV/Aids, a
to navzdory skutenosti, e dotyn neml sebemen kvalifikaci v
danm oboru. Berthelot byl zkrtka diletant; jedinou expertn innost,
kterou se za vce ne dva roky sv innosti pro pan Cressonovou
vykzal, bylo 24 strnek poznmek nevaln i nulov hodnoty. Roku
2006 Evropsk soudn dvr prohlsil, e Cressonov se dopustila
hrubho poruen svch povinnost ve funkci evropsk komisaky.
Obvinn, kter nakonec zpsobila pd komise, vznesl holandsk
poslanec Evropskho parlamentu Paul van Buitenen, kter tou
dobou pracoval jako auditor v kontroln jednotce financ Komise.
Coby trest za sv prskastv se stal pedmtem disciplinrnho
zen za nedodrovn procesnch pedpis, jeho plat byl na dobu
ty msc o 50% zkrcen a nakonec byl dotyn peloen s vrazn ni kvalifikac do etnho oddlen, kde sml dohlet
mimo jin na vdaje za pedmty, jako jsou rovky.
Ale ve srovnn s nktermi dalmi prskai v EU, dopadl van
Buitenen jet dobe. Nap. roku 2004 Marta Andreasen, bval
hlavn etn Evropsk komise, skonila na dlab za to, e si
dovolila etnictv v EU oznait jako rbus korupnch fond a

198

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

podvod. Navzdory skutenosti, e jej tvrzen bylo jasn doloeno zveejnnmi zprvami auditor EU, kte roku 2004 odmtli
odepsat celkov ztrty za desetilet rozpoet pln dajnch podvod soud pro ednky EU odmtl dost o anulovn jejho
proputn a trval ve svm 55 strnkovm prohlen na platnosti
vekerch bod stnosti Komise vi n.
Podvody v Evropskm parlamentu
Galvinova zprva, pojmenovan po Robertu Galvinovi, ednkovi
pro intern audit v EU, jeho jmno stlo na tituln strnce, vznikla
koncem roku 2006 jako audit nklad a vdaj na pklad vdaj
vce ne 160 poslanc Evropskho parlamentu. Jeho zprva
obsahovala vn a opakovan anomlie v platbch za sekretky a servisn sluby; prapodivn, nadsazen a velmi nadstandardn hotovostn platby zamstnancm nebo poskytovatelm
servisnch slueb; chybn registrace a chyby v daovch prohlench; laxn nebo neexistujc fakturaci; neprhledn nebo neregistrovan nroky za vdaje.
Existence tto okujc zprvy se udrovala v tajnosti do nora
2008, kdy zprvu o jej existenci zveejnil anglick len Evropskho
parlamentu Chris Davis. Ale i potom byl jej obsah utajovn, a jen
vybran skupina poslanc parlamentu dostala monost si zprvu
pest jednotliv pod dohledem v uzamen mstnosti. Pot, co
zprva proskla na veejnost a oni byli obvinni ze spchn masivnho podvodu, poslanci Evropskho parlamentu hlasovali, aby
ke zveejnn zprvy nedolo a aby podvody a machinace v souvislosti s vytovnm jejich vdaj vbec nespatily svtlo svta.
Korupce v agentue EU pro boj s kriminalitou.
Dokonce ani Eurojust, agentura EU pro tzv. boj se zloinnost,
se nevyhnula korupnmu skandlu. Napklad v prosinci 2009 editel agentury Jose da Mota odstoupil pot, co byl na 30 dn suspendovn za vykonvn ntlaku na portugalsk sttn alobce

199

Kapitola 4

s clem zabrnit vyetovn korupnho skandlu, do nho byl

namoen i portugalsk ministersk pedseda Jose Scrates.
Podle zpravodajsk agentury UPI, Scrates byl obvinn z platkstv v dob, kdy slouil ve funkci portugalskho ministra ivotnho prosted - odmnou za schvlen vstavby projekt na
ekologicky chrnnm zem.
Vlen propaganda bruselsk EU
Na mle vzdlen transparentnosti vi obanm uhn obrovsk
propagan stroj EU, provozovan na et daovch poplatnk.
Podle Maria Rankka, provozujcho vedsk think-tank Timbro,
nap. nevolen Evropsk komise financuje mnohem vy komunikan rozpoet sponzorovanm rozhlasovm stanicm a internetovm strnkm, ne jak je stanoveno v oficilnm rozpotu ve vi
213 milion EUR. Uvdn pklady zahrnuj evropskou rozhlasovou s Euranet a YouTube kanl EU Tube. Stejn tak vzn
Rankka obvinn, e vyslac stanice Euronews dostv 10.8 milion EUR ron z rozpotu bruselsk EU, kdeto o Evropskm
tiskovm stedisku v Bruselu a Maastrichtu, kde jsou vzdlvni
budouc reporti, se tvrd, e dostalo roku 2008 grant ve vi pouhho jednoho milionu EUR. Neme bt proto pochyb o tom, e
kdy podobn organizace dostvaj takto vysok obnosy od politickch subjekt, vznikaj oprvnn pochyby o jejich objektivit.
To ale nen zdaleka vechno, protoe podle Rankkovch slov bruselsk EU poskytuje dotace i organizacm, jako je Centrum pro
evropsk politick studie, Evropsk hnut, Evropa pro obany a
Ptel Evropy. Uvdomme-li si, jak proevropsk tyto organizace
jsou, bylo by rozumn se domnvat, e takov dotace by bylo
mon povaovat za dkaz toho, co tvrd bruselsk EU, toti e
obansk spolenost podporuje jej politiku.
Propagandistick aktivity bruselsk EU smrovaly doposud pmo
k obanm ve volebnm vku. Do budoucna to ale vypad tak,
e jej pozornosti neuniknou u ani dti.

200

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

Citujc dajn li a nedvru en o bruselsk EU, nap. nkte poslanci Evropskho parlamentu te poaduj, aby se kolci ve vech 27 lenskch zemch povinn zastovali hodin
vuky o Evropsk unii. Nicmn neme bt pochyb o tom, e
soust plnovanch kolnch osnov budou takov tmata, jako
jsou nap. otcov zakladatel nebo jak EU ovlivuje kadodenn ivot a e se ci naopak zaruen nebudou dovdat o takovch relnch nmtech, jak jsou prezentovny v tto knize.
Podvody bruselsk EU ve srovnn s lidskmi
prvy a zkladnmi svobodami
Bruselsk EU investovala spoustu energie, aby vznikala iluze,
e chrn lidsk prva a zkladn svobody oban. Jednm z nejlepch pklad klamu v tto oblasti je jej Sacharovova cena za
svobodu mylenky.
Tato cena vznikla roku 1988 s clem, poctt jedince nebo organizace za jejich sil v oblasti lidskch prv a zkladnch svobod a
je kadoron udlovna Evropskm parlamentem na formlnm
zasedn ve trasburku.
Nemme nikterak v myslu zlehovat hrdinstv a obtavost nkterch vynikajcch jedinc, kte byli touto cenou v poslednch letech
vyznamenni, nicmn zastvme nzor, e je to od bruselsk
EU vysloven neupmn, udlovat takovou cenu a zrove budovat policejn stt, monitorujc soukrom aktivity svch oban
a podkopvajc jejich obansk prva a ignorujc fundamentln
princip demokracie tm, e upr svm obanm monost si vybrat
sv zstupce na rovni vldn exekutivy resp. e podnik kroky,
aby obanm znemonil pstup k vdecky ovenm, ivotadrnm litelskm prodnm terapim a informacm o nich.

201

Kapitola 4

Vznik evropskho policejnho sttu

Bruselsk EU utrc miliony
EUR na vvoj Orwelovskch
potaovch technologi schopnch proesvat obrazov sekvence CCTV a internet na
nenormln chovn. V rmci
ptiletho vzkumnho programu, znmho jako Projekt
Indect, plnuje vvoj potaovch program s clem monitorovat a zpracovvat informace z internetovch strnek, diskusnch fr,
server, peer-to-peer st a dokonce
i osobnch pota. Tento vvoj je
jen logickm vyvrcholenm stvajc
situace, v n Evropt poskytovatel
internetovch slueb u dnes v souladu s evropskmi zkony mohou
schraovat v pamti svch server
Bruselsk EU vydv miliony EUR na vvoj orwelveker podrobnosti o rozeslanch
lskch potaovch techemailech, navtvovanch webonologi, schopnch kontrovch strnkch a telefontech.
lovat obrazov sekvence
CCTV a proesvat internet na neobvykl chovn.

Stejn tak podnik EU kroky, jimi

usiluje o vytvoen panevropskho
policejnho systmu a zaveden celoevropskho systmu registrace
sel obanskch prkaz. Paklie se
tyto plny uskuten, je jen otzkou
asu, kdy se autoritsk satelitn dohled, automatizovan systm kontroly pohraninch pechod pomoc
biometrickch teek a systm identifikace a profilu rizika se stanou pro
500 milion Evropan normou.

202

Co petrochemick a farmaceutick Kartel a jeho politit satrapov nechtj, abyste vdli

A co je nehor, oividn dochz k rozhodnutm ohledn rozen

tzv. domc bezpenosti v EU pomoc firem, kter z toho nakonec budou tit. Podle skupiny Statewatch se sdlem ve Velk
Britnii, zabvajc se monitorovnm obanskch prv, bylo vypracovn 1.4 miliardy EUR nkladnho programu European Security Research Programme (ERSP) Vzkumnho programu o
bezpenosti v Evrop sveno korporacm, kter z jeho implementace budou nakonec i nejvc tit nap. bezpenostn agentury Thales, Finmeccanica, EADS, Saab a Sagem Dfns
Scurit.

203

Kapitola 5

800 LET PO MAGNA CHART:

Vlda bruselsk EU
by ukonila stalet
svobody a nezvislosti ve Velk Britnii

Kapitola 5

Osm set let po Magna Chart:

Vlda bruselsk EU by
ukonila stalet svobody a
nezvislosti ve Velk Britnii
Zde je prvo, kter je silnj ne krl a kter si nesm dovolit poruit ani on. Toto optn potvrzen nejvyho prva a jeho zakotven ve veobecn chart je nejvtm poselstvm Magna Charty;
to samo o sob opravuje respekt, kter k n lid chovali.
Winston Churchill, 1956
Ze vech hrdch histori svobody a nezvislosti v Evrop,
kter by totalitn vldou bruselsk EU skonily, by zcela
nepochybn jako nejtragitj ze vech figurovalo ukonen stalet historie svobody
a demokratick vldy ve Velk
Britnii. Pro lid zem, kter
sehrla u dvakrt v djinch
kritickou lohu tm, e ve dvou
svtovch vlkch pomohla
znemonit petrochemickmu
a farmaceutickmu Kartelu
zmocnit se svtovldy, znamen vehnat Evropu do nrue sil, kter maj na svdom
ob tyto vlky, v nich padl vc
ne milion jeho pedk.

Magna Charta, podepsan v ervnu

1215, dala celmu svtu stavn
prva a je veobecn povaovna
za nejdleitj prvn dokument v
djinch demokracie.
(Otitno s laskavm svolenm
Wikipedie)

206

Vlda bruselsk EU

Pohldneme-li zptky do historie, je stejn pozoruhodn, e Velk

Britnie pes svou nejvt zemi Anglii dala svtu Magna
Chartu chartu, na n svt pohl jako na jeden z nejdleitjch
dokument v djinch demokracie. Pot, co byla podepsan v Runymede v anglickm hrabstv Surrey v ervnu 1215, se tato charta
stala spolehlivou batou proti tyranii v Anglii. Tm, e uznvala
nap. prvo habeas corpus prvo zaten osoby na rozhodnut
nezvislho soudu o oprvnnosti zaten, co platilo pro vechny
vetn vlada a magistrtnch ednk. Magna Charta se stala
pro svt zkladem pro vvoj stavnho prva.
Nicmn absolutn bez vdom mnoha britskch oban schvlila
bruselsk EU roku 2002 tzv. Evropsk zatyka, jm bylo prvo
habeas corpus zrueno. Stejn tak Lisabonsk smlouva ru nejen
ochranu proti svvoln a nladov vld, poskytovan Magna
Chartou, ale dokonce svrchovanost britskho parlamentu orgnu, kter byl vzorem parlamentnch systm na celm svt.

Britsk parlament je vude ve svt veobecn uznvn jako vzor parlamentn demokracie. Nicmn jeho svrchovanost spolu se svrchovanost
vech ostatnch nrodnch parlament v bruselsk EU byla podpisem Lisabonsk smlouvy zruena.
(Otitno s laskavm svolenm Wikipedie)

207

Kapitola 5

Hrd historie: Britnie u dvakrt uchrnila svt

ped petrochemickm a farmaceutickm Kartelem
Vstup Velk Britnie do 1. svtov vlky se datuje 4. srpna 1914,
kdy tehdej britsk premir Herbert Asquith vyhlsil vlku Nmeck i jako odpov na nmeckou okupaci Belgie. Jeden z
mnoha faktor porky Nmecka v 1. svtov vlce byla klov
loha Britskho krlovskho nmonictva tehdy nejvt nmon
sly svta, kter je asto pehlen. Ve skutenosti byla jeho loha
v 1. svtov vlce tak dleit, e bez nho by s nejvt pravdpodobnost Velk Britnie nemohla ve vlce ani pokraovat.
Pestoe za 1. svtov vlky dolo 31.
kvtna 1916 jen k jedn nmon bitv,
pro britsk nmonictvo to znamenalo
spch u tm, e zabrnilo nmeckmu
nmonictvu uniknout z obklen v Severnm moi. Tm sehrlo rozhodujc
lohu, protoe umonilo pokraovat Britnii a jejm spojencm v nmonm obchodovn bhem vlky. Spolen s
pozemnm vojskem, kter dala Velk Britnie k dispozici, se stala jak arzenlem,
tak finannkem aliance a rozhodn odolala dokonce vyhlen Nmecka neomezen ponorkov vlky v noru 19171.
Neme bt pochyb o tom, e bez tohoto
sil Velk Britnie by 1. svtov vlka
nejsp dopadla jinak.

Sir Winston Churchill,

premir Spojenho
krlovstv v letech
1940-1945, 1951-1955.

Velk Britnie vstoupila do 2. svtov vlky 3. z 1939 vyhlenm vlky Nmecku po pepadu Polska Nmeckem. Hrd odmtnuv pm s Nmeckem, loha Velk Britnie pi obran svta
proti druhmu pokusu Kartelu o jeho podmann nebyla o nic dleitj ne ta prvn 25 let pedtm. Pod vrchnm velitelstvm Winstona Churchila, britsk premir a prokazateln i nejpozoruhodnj
velitel v dob vlek modernch djin, Britnie pevn elila Kartelem
1

Britnie a 1. svtov vlka, 1901 1918; BBC History.

208

Vlda bruselsk EU

financovanmu vlenmu sil a uspla v boji s Hitlerem za tko

pedstavitelnch podmnek na dvou frontch, kter skonil porkou Nmecka.
Nicmn pot, co se Kartel po vlce v tichosti konsolidoval, zaal
potaj strojit proti Britnii dal klady.

Komplot vboru Spojench stt evropskch

s clem vlkat Britnii do bruselsk EU
Mlo znm vbor, jeho historie zstala utajena drtiv vtin
obyvatelstva Velk Britnie, Akn vbor Spojench stt evropskch, byl zaloen Jeanem Monetem
13. jna 19552. Monet, politick honitriko nikdy nikm v demokratickch volbch nezvolen, aby zastvalo veejnou
funkci, byl pedtm velkm hrem Montnn unie (ECSC), post, na nj rezignoval msc pedtm. Zasedn Aknho
vboru zaalo v lednu 1956 a probhalo
v soukrom.
Historie Aknho vboru
Spojench stt evropskch byla britsk veejnosti z velk sti
utajena.

Od samho potku Monnet jasn ekl,

o co vboru lo. V dopise zaslanm politikm a odborm, podlejcm se na sloen vboru, ekl toto:

Pouh spoluprce mezi vldami neposta. Je nezbytn pro stty

delegovat nkter sv pravomoci na evropsk federln instituce
mandtovan vemi lenskmi zemmi jako celku. Zrove mus
bt zajitna zk asociace Velk Britnie s tmito novmi vdobytky.

Akn vbor Spojench stt evropskch: Teze a prohlen 1955-67. nakl.

Chatham House, Londn, 1969.

209

Kapitola 5

Zkrtka a dobe, konenm clem vboru, tak, jak byl stanoven pi

jeho vzniku, bylo doshnout pomoc konkrtnch spch Spojench evropskch stt.
V dopise, datovanm 28. z 1968, pak
Jean Monnet oznmil, e vbor rozhodl
pozvat ti zstupce hlavnch politickch
stran ve Velk Britnii, aby se staly
plnmi leny. Navc jednoznan konstatoval, e politick strany a odbory, z
nich se Vbor skldal, byly rozhodnut,
co nejdve vydldit cestu pro vstup
Velk Britnie do Evropskho hospodskho spoleenstv.
Co ale zstalo obyvatelm Velk Britnie
utajeno, je, e nejdle slouc len Vkonnho vboru dotynho orgnu byl Kurt
Georg Kiesinger, kter funkci zastval od
ledna r. 1956 do kvtna r. 1965. Kiesinger byl lenem nacistick strany NSDAP
(slo prkazu 2633930), kter navc
pracoval v oddlen nacistickho ministerstva propagandy za 2. svtov vlky3.
Pozdji se stal kanclem NSR, funkci,
kterou zastval od r. 1966 do r. 1969.

Jean Monnet, honitriko,

kter nikdy nebylo zvolen do veejn funkce
v demokratickch volbch, zakldalo roku
1955 Akn vbor Spojench stt evropskch.
Vechny ti hlavn politick strany Velk Britnie se staly leny tohoto
vboru, kter sehrl klovou roli pi vlkn
Velk Britnie do bruselsk EU.

Ostatnmi venmi leny Vboru byli Ital Aldo Moro, kter byl jeho
politickm tajemnkem od kvtna 1957 do prosince 1962. Za 2.
svtov vlky byl Moro lenem Faistick univerzitn organizace
(Giovent Universitaria Fascista), skupiny sponzorovan Mussoliniho Faistickou stranou. Pozdji se Moro stal italskm premirem. Tuto funkci zastval v letech 1963 1968 a 1974 1976.

New York Times, 10. bezna 1988.

210

Vlda bruselsk EU

The longest serving

member of the Action
Committee for the United
States of Europes Executive Committee was
the German Kurt Georg
Kiesinger. A former member of the Nazi Party,
Kiesinger had worked in
the Nazi Foreign Ministry's radio propaganda
division during WWII.
(Otitno s laskavm
svolenm Wikipedie)

Navzdory vem zmnnm skutenostem, ldi vech t britskch stran reagovali pekvapiv velmi kladn na
Monnetovu vzvu. Premir Harold Wilson napklad jmnem Labouristick
strany napsal: Cle Aknho vboru
jsou velmi konformn s cly, kter si vytyila i Labouristick strana. Dodal, e
byl poten pozvnm Labouristick
strany stt se plnoprvnm lenem
Vboru. Wilson nominoval ti leny
strany - .George Browna, Waltera Padleye a Michaela Stewarta aby slouili
jako zstupci strany.

Anthony Barber, pedseda Konzervativn

strany, odpovdl v podobn kladnm
duchu, ka, e po konzultaci s kolegy
doel k nzoru, e je pro nj velkou poctou, me-li pozvn pijmout a e si
jeho strana lenstv velmi v. Barber
t nominoval ti leny sv strany pana
Reginalda Maudlinga, mstopedsedu
strany; Sir Aleca Douglas-Homea, mluvho oddlen pro zahranin vztahy, a
pana Selwyna Lloyda, nkdejho ministra zahrani a ministra financ aby slouili jako zstupci strany.
Ani pedseda Liberln strany Jeremy Thorpe se netajil svm
nadenm. Prohlsil, e vstupuje do aknho vboru s velkmi
nadjemi. A dodal, e sfra spoluprce mus bt rozena tak,
aby zahrnovala diplomacii a obranu a velk sti sociln a kulturn politiky.

211

Kapitola 5

Vsledkem 14. zasedn vboru, kter se konalo 11. bezna 1969,

bylo, e se ho zastnili lenov vech t hlavnch politickch
stran Velk Britnie, piem vichni byli nominovni ne jako soukrom prvn subjekty, ale jako zstupci svch stran. Zasedn
se konalo v Londn a stalo se klovm momentem pi vlkn
Britnie do bruselsk EU.
Zasedn Aknho vboru Spojench stt evropskch se konala
od edestch let a do roku 1973, kdy Velk Britnie vstoupila
do Evropskho hospodskho spoleenstv.

Decimovn britsk mny

prvn krok na cest k znehodnocen britsk libry
Pro tvrce bruselsk EU se preventivnm klovm krokem k zajitn nemonosti opustit unii, stalo vytvoen spolen mny,
EUR. Logika, kter se za tm skrvala, byla jednoduch: znehodnocenm a uinnm mny pedmtem kontroly Kartelem kontrolovan centrln banky sniuje autonomii zem na rove
pouhho lena superstrtu, kontrolovanho korporacemi.
Ped vznikem EUR, mnov soustava
esti zakldajcch lenskch zem bruselsk EU mla sv mny,kter se zakldaly
na
setinov
jednotkov
soustav. Zejm bylo rozhodnuto, e
spolen panevropsk mna bude pouvat podobnou setinovou soustavu.
V ppad britsk mny, libry sterlingu,
dodnes platn a nejstar mny na svt
se soustava zakldala do roku 1971
na dvsttyicetinovm jednotkovm
systmu. Proto se povaovalo za nezbytn ji harmonizovat s decimlnm systmem esti zakldajcch zem dv,

212

Mna Velk Britnie,

libra sterlingu je nejstar svtovou, dodnes
pouvanou mnou.

Vlda bruselsk EU

ne bude mon pimt Velkou Britnii, aby hodila svou mnu

pes palubu a pijala za svou jedinou spolenou panevropskou
mnu EUR, zakldajc se na setinov soustav.
Takto se zrodilo nco, co pozdji velo do povdom veejnosti
jako decimalizace britsk mny.
K oznmen, e Britnie se m decimalizovat, dolo 1. bezna
1966 z st tehdejho ministra financ Jamese Callaghana, kter
tento akt popsal jako jedinen a historick rozhodnut. Pestoe
skuten a pln dvody, kter se za zmnou skrvaly, se Britov
nikdy nedovdli, Callaghan veejn piznal, e velk oblasti
prmyslu, obchodu a bankovnictv doly k nzoru, e to bude
ekonomice prospn4. Nen teba zdrazovat, e Callaghanova
pevratn argumentace, do jak mry by britsk dv st tyicetinov
soustava mohla bt brzdou britsk ekonomiky, nakonec vyumla
do przdna. Navzdor tomu se na nov decimln mnov soustav pracovalo i na dle a zavedena byla v zemi 15. nora 1971.5

Edward Heath mu, kter Velkou Britnii vehnal

do nrue bruselsk EU
Velk Britnie vstoupila do EU v lednu 1973 v dob, kdy premirem zem byl Edward Heath, mu, kter snil dlouho o tom, pipoutat svou zemi k Evropsk federaci. Ve svm inauguranm projevu
jako poslanec doln snmovny britskho parlamentu 26. ervna
1950, Heath oteven vyzval svou vldu k pijet Schumanova
plnu. Tento pln byl kreac francouzskho ministra zahrani Roberta Schumana, kter ho pedloil pouh msc pedtm, ne se
Edward Heath stal poslancem Britskho parlamentu. Schumanv
pln se nakonec stal startovac ploinou pro bruselskou EU.

4
5

Britnie se decimalizuje roku 1971. BBC News.

Invaze dv Velk Britnii novou mnu. BBC News.

213

Kapitola 5

Heath ml dobr kontakty na elitu Kartelu, zastil se setkn tajn skupiny

Bilderberg v roce 1976 6 a ml projev na
setkn Rockefellerem veden Trilaterln
komise roku 19807. Kdy zastval funkci
britskho premira v letech 1970 1974,
byl zrove ptelem pedsedy a vkonnho editele farmaceutick spolenosti
Glaxo Sir Austin Bidea lovka, jeho
britsk denk Independent oznail jako
pmo odpovdnho za transformaci
firmy Glaxo ze spolenosti, znm jako
vrobce potravin pro kojence, na jednoho
z nejvtch svtovch vrobc farmaceutickch produkt8 Jist stoj za
zmnku, e Bide v dob, kdy podporoval
Glaxo bhem 2. svtov vlky, pracoval
v oboru vitamin a penicilinu a ml na
starosti tak patenty.9

Edward Heath, britsk

premirv letech 1970 1974, ml dobr styky
na elitu Kartelu a vehnal Velkou Britnii do
nrue bruselsk EU
roku 1973.

Dalm dvrnm Heathovm ptelem byl Eric Roll, pozdji pasovan na barona Rolla z Ipsdenu, lena Britsk horn snmovny.
Roll se tak asto zastoval setkn Bilderberg a byl lenem
velmi vlivnho koordinanho vboru tto elitn skupiny.10
Jene Bide a Roll nebyli jedinmi Heathovmi kontroverznmi spojenci. Pot, co francouzsk prezident Charles de Gaulle v 60. letech
vetoval vstup Velk Britnie do bruselsk EU, Heath pozval bvalho nacistickho advokta Waltera Hallsteina, tehdy prezidenta
Evropsk komise, do Checquers, letnho sdla britskho premira,
aby se z prvn ruky dovdl, pro se to se vstupem nepovedlo.11
Tato nvtva byla jedna z nkolika, jimi Hallstein svho britskho
hostitele poctil bhem jeho funknho obdob ve funkci britskho
6

The Daily Collegian. 9. z 1976. 7 1980 Plenrn zasedn Trilateraln komise.

Sir Austin Bide: Prmyslnci, kte transformovali Glaxo ve svtovou mocnost a
pak se pohdali s Thatcherovou kvli British Leyland. The Independent; sobota
24. kvtna 2008. 9 Sir Austin Bide: Po spchu v Glaxo se mu nepodailo udlat
tot s British Leyland. The Guardian. tvrtek, 5. ervna 2008.

214

Vlda bruselsk EU

premira. Bhem desetilet, v nm k vstupu Britnie do EU roku

1973 nakonec dolo, Hallstein a Heath se mnohokrt seli pi rznch pleitostech, piem zce spolupracovali.

Bval nacistick advokt Walter Hallstein se

setkal s britskm premirem Edwar- dem
Heathem mnohokrt a
spolupracoval s nm. Hallstein Heathovi sliboval,
e mu bude asistovat pi
podpoe lenstv Velk
Britnie v bruselsk EU.

Jako uznn jejich zk spoluprce Hallstein dokonce pispl roku 1973 k nmeckmu vydn knihy Andrew Rotha,
Edward Heath - Ein Mann fr Europa.12
Podle toho Hallstein pouval Heathe s
nejvt pravdpodobnost jako barometr
pro stanoven politick atmosfry ped
oficilnmi setknmi a jednnmi o dosti Velk Britnie o pijet do EU. Z
toho, e sliboval Heathovi asistenci pi
prosazen britskho lenstv, jasn vychz, e Hallstein byl pevn rozhodnut
prosadit lenstv Britnie v EU bez
ohledu na ppadnou opozici britskho
lidu. Proto taky Hallstein shrnul Heathovu
roli v procesu vren Britnie do nrue
bruselsk EU okamit tm, e ekl:
spch v tto bitv byl do jist mry i
mm spchem.

Heath piel o post premira roku 1974,

kdy volby vyhrla Labouristick strana Haralda Wilsona, jeho volebn vzva mla za nsledek, e umonila britskmu lidu rozhodnout v referendu, zda Velk Britnie ve Spolenm trhu s Evropou
za danch podmnek zstane, nebo zda ho zcela opust.
V kampani, pedchzejc referendu, kter se konalo 6. ervna
1975, obchodnk a milion Alastair McAlpine, kter se pozdji stal
pokladnkem Heathovy konzervativn strany, jednal jako pokladnk
10

Britsk horn snmovna, Registr zjm Lord. 11 Heath a Heathova parta.

Andrew Roth. nakl. Routledge & Kegan Paul, 1972. str.169.

12

Edward Heath Mu pro Evropu. Andrew Roth. Nmeck peklad HeinrichGottwald. nakl. Bhlau, Koln n. Rnem 1973.

215

Kapitola 5

kampan pro stranu nakonec hlasujc pro. V rozhovoru pro anglick list Independent v ervnu 2005, McAlpine pipustil, e banky
a velk prmyslov spolenosti vrazili hodn penz do strany, hlasujc pro.
List Independent tak popisoval, jak podle organiztorky kampan
strany, hlasujc pro vstup do EU, Caroline de Courcey Ireland,
strana pro mla prospch z fond Evropsk komise, s jejich pomoc se pak financovala srie charterovch let aerolinek British
Caledonian, kter dopravily tm 1000 proevropskch debatr
k brfinkm pikovch eurokrat. De Courcey Ireland pak prozradila, e tyhle penze byly jakmsi zvltnm pdlem prostedk
z fond komise.13
Konfrontovna s otzkou, tkajc se referenda Myslte si, e
Velk Britnie by mla setrvat v Evropskm spoleenstv (spolenm trhu)?, masivn korporan a finann podpora proevropsk
strany z fond Evropsk komise zajistila, e pes 67% voli nakonec volilo ve prospch vstupu. Po hlasovn Heath pipustil, e
pro tuto opci pracoval 25 let.14
Dodnes zstv hlasovn z roku 1975 jedinm referendem
Britskho lidu o Evrop, k nmu vbec kdy dolo.

13
14

Jak jsme byli vlkni do Evropy. The Independent. sobota, 4. ervna 2005.
UK bere Evropu do nrue v referendu. BBC News.

216

Vlda bruselsk EU

Bude Britsk lid bojovat za

udren sv svobody a nezvislosti?
Schvlenm Lisabonsk smlouvy se prakticky vechno, o Goering usiloval jmnem Kartelu ve funkci vrchnho velitele nmeckch vzdunch sil (Luftwaffe) za 2. svtov vlky, se zan
naplovat. To by ovem znamenalo, e vechny ztrty na ivotech
a dal obti v tto vlce, obti, jejich clem bylo pedejt dosaen
cl korporan nenasytnosti, kter vystily ve dv svtov vlky,
byly zbyten, pokud lid Velk Britnie nebude ochoten za udren
sv nezvislosti a svobody bojovat.
Je proto jasn, e i kdy Britnie byla dsledn a vdycky na
sprvn stran v globlnch bitvch s petrochemickm a farmaceutickm Kartelem, ve, za co jejich otcov a praotcov v minulosti bojovali, pijde vnive, budeme-li nyn msto boje neinn
pihlet, jak bruselsk EU dokonuje dlo zapoat silami, o nich
jsme se domnvali, e pat minulosti.

217

Kapitola 6

Kdo je kdo
v bruselsk EU

KAPITOLA 6

Kdo je kdo v bruselsk EU

V tto kapitole si dovolme zdokumentovat biografick daje vybranch osob, o nich v tto knize byla nebo jet bude zmnka.
Seznam je vce mn libovolnm vbrem, piem jmna jsou
seazena podle abecedy.
Vbr osob ovem nen ani nhodn, ani nen snahou poukzat
na jakousi veobecnou afinitu s uritou organizac i stranou.
Spolenm jmenovatelem vech je, e slouili - a u v minulosti
nebo souasnosti - jako ekonomit satrapov chemickho, petrochemickho a farmaceutickho Kartelu.

220

Kdo je kdo v bruselsk EU

Abs, Hermann Josef

(*1901 1994)
Hermann Josef Abs byl jednou z klovch postav nmeck ekonomiky od
pozdnch tictch a do sedmdestch
let 20. stolet.

Od roku 1940 byl Abs mimo jin lenem dozor rady IG Farben, kde ml na starosti pedevm finann operace.

Hlavn oblast jeho innosti bylo lenstv ve sprvn rad nejvt nmeck banky Deutsche Bank, piem tit jeho
prce bylo, bance zajistit pikov postaven v okupovanch
evropskch zemch.

Abs byl tak lenem dozorch rad mnoha dalch spolenost, kter se podlely na nmeck okupaci vchodn Evropy.

80% vekerch finannch transakc bhem existence tovrnho komplexu, postavenho spolenost IG Farben v Osvtimi, spravovala Nmeck banka, piem vechny transakce
prochzely prv Absovma rukama.

Abs byl roku 1953 vedoucm nmeck delegace bhem jednn o Dohod o nmeckch zahraninch dluzch, kter
skonily pomrn nzkmi reparanmi platbami povlenho
Nmecka, vetn vekerch budoucch pohledvek ze strany
sdruen obt.

Abs se pmo podlel na vyvlastnn idovskch spolenost v

Nmecku a na okupovanch zemch.

221

KAPITOLA 6

Po vlce strvil Abs njakou dobu ve vzen, ale zakrtko byl

zptky ve keft pot, co navzal kontakty s britskmi a americkmi okupanmi silami.

Dv, ne se ujal svho starho msta v Nmeck bance, byl

editelem Kreditanstalt fr Wiederaufbau (Kreditnho stavu
pro znovuvstavbu) a finannm poradcem Konrada Adenauera. Stal se tak aktivn soust znovuvstavby nmeck
ekonomiky.

V 60. letech byl Abs lenem dozor rady ticeti spolenost a editelem dozor rady dvaceti spolenost bezprecedentn
to koncentrace moci.

222

Kdo je kdo v bruselsk EU

Adenauer, Konrad
(*1876 1967)
Konrad Adenauer, prvn povlen
kancl Nmecka, vyuil svho postaven k tomu, aby dopomohl cel ad
nacistickch pisluhova zptky do
sedla.

Pot, co piel roku 1933 o post primtora msta Kolna n.

Rnem, Adenauer kontaktoval v srpnu 1934 vysoce postaven
nacistick politiky a nabdl sv sluby nacistickmu hnut. Vsledkem bylo, e mu nacistick vlda poskytovala platby.

Pi jednnch, kter se konala s okupanmi mocnostmi roku

1949, se Adenauer snail zabrnit demonti laborato, patcch farmaceutick spolenosti Bayer.

V prbhu svho trnctiletho obdob ve funkci nmeckho

kancle Adenauer dopomohl ke strategicky dleitm postm
nkdejm nacistickm zloincm ve sv vld. Dalm dopomohl k pedasnmu proputn z vazby a znovuzskn starch pedvlench post ve sprvnch a dozorch radch.

Dal pklad je Hans Globke, jeho Adenauer zamstnal jako

svho poradce pro nrodn bezpenost.

Dalm pkladem je Walter Hallstein, jemu Adenauer pomohl, aby ve funkci klovho strjce vybudoval struktury
bruselsk EU a aby se mohl stt prvnm prezidentem tzv.
Evropsk Komise.

223

KAPITOLA 6

Roku 1956 Adenauer zaloil nmeckou tajnou zpravodajskou

slubu Bundesnachrichtendienst (BND). Jej editel, Reinhard Gehlen, a spousta jejch zamstnanc se rekrutovala z
ad bvalch zamstnanc obvan SS, Sicherheitsdienstu
(Hitlerovy tajn sluby) a Gestapa.

Dal informace: GB5KA364

224

Kdo je kdo v bruselsk EU

Ambros, Otto
(*1901 1990)

Otto Ambros byl lenem vkonnho vboru IG FARBEN v letech 1938 - 1945.
Ambros dohlel ve funkci operativnho
manaera na vbr lokality, plnovn a
vstavbu tovrny s nzvem IG Auschwitz (IG Osvtim).

V letech 1940 - 1945, byl Ambros poradcem editele stednho nacistickho plnovacho adu, tzv. adu pro plnovn tyletkyCarl Kraucha, a editelem jeho Vzkumnho
a vvojovho oddlen.

Ambros byl jmenovn do funkce Wehrwirtschafsfhrer

(vdce vojenskho prmyslu), odpovdnm za prostedky veden chemick vlky. Osobn doporuil Hitlerovi pouit nervovho plynu Sarin a Tabun ve vlce.

Ambros nap. vyvinul roku 1939 pro spolenost IG Farben

chemickou zbra Sarin, po n roku 1944 nsledovala dal
chemick bomba Soman.

Bhem procesu s vlenmi zloinci v Norimberku z firmy IG

Farben soud doel k nzoru, e Ambros se za druh svtov
vlky dopustil zloin. Byl usvden ze zotroovn a odsouzen k osmi rokm odnt svobody.

Roku 1952 byl pedasn proputn z vzen. Hned na to dostal msto jako poradce Konrada Adenauera a rznch farmaceutickch spolenost.
Dal informace: GB5OA882

225

KAPITOLA 6

Augstein, Rudolf
(*1923 2002)
Rudolf Augstein, vydavatel tdenku Der
Spiegel byl jednm z nejdleitjch
novin povlenho Nmecka.

Augstein vyuval svho vlivu k rozptlen pozornosti veejnosti, nap.

od odpovdnosti nacist za podplen skho snmu roku 1933. Bchorka o tom, e snm
podplil Holanan Marinus van der Lubbe, kter byl obvinn
jako jedin pachatel, vyla v srii lnk ve Spieglu.

Augstein obratn vyuil zkuenost bvalch len SS a Gestapa k vytvoen systmu investigativnho urnalizmu, pomoc nho po desetilet ovlivoval politickou scnu
povlenho zpadnho Nmecka.

Augsteinovo uvznn roku 1962 po provalen tzv.Spiegel

afry, bylo propagan vyteno za elem vytvoen Augsteinovy legendy coby levika. Proto vbec nepekvapuje,
e Spiegel byl pot veejnost vnmn jako skaln zastnce
svobody tisku.

Augstein tak selektivn umstil bval vysoce postaven nacistick dstojnky na strategick posty v redakci Spieglu:

Wilfried van Oven, osobn tiskov referent nacistickho ministra propagandy Josefa Goebbelse, se stal korespondentem pro Jin Afriku vybran Rodolfem Augsteinem,
kter osobn podepsal jeho tiskov prkaz.

226

Kdo je kdo v bruselsk EU

Paul Carell, nkdej dstojnk v tiskovm oddlen ministra

zahrani za druh svtov vlky Joachima von Ribbentroppa, psal pro Augsteinv pltek pravideln pspvky.

Georg Wolff, vysoce postaven ednk v skm Hlavnm

ad pro bezpenost, byl ve Spieglu zamstnn u potkem 50. let, se poslze stal v 60. letech zstupcem fredaktora.

Horst Mahnke, dal vysoce postaven funkcion v skm Hlavnm ad pro bezpenost, byl editelem zahraninho oddlen Spieglu. Mahnke pozdji psal lnky i pro
Axela Springera.

Karl-Friedrich Grosse, vysoce postaven funkcion v Ribbentropov ministerstvu zahrani, se stal editelem berlnsk kancele Spieglu.

Erich Fischer, editel oddlen v Goebbelsov ministerstvu,

se stal tiskovm manaerem kancele Spiegelu v Dsseldorfu.

Rudolf Diels, prvn nelnk Gestapa, dostal ve Spieglu

smlouvu s clem napsat srii lnk o Gestapu, jeho vlastn
tajn sttn slub, m nkdej hrdloezov zskali pes
noc povst bernk v povlenm Nmecku. Roku 1933
Diels, tou dobou u f Gestapa, osobn dil vslech Marinuse van Lubbeho po poru skho snmu.

Dal informace: GB5RA733

227

KAPITOLA 6

Bangemann, Martin
(*1934)
Martin Bangemann, nmeck politik, byl
lenem Evropsk komise v letech 1989
a 1999.

Bhem svho prvnho funknho obdob v Evropsk komisi v letech

1989 1995 Bangemann slouil ve
funkci komisae pro vnitn trh a prmysl.

Jako komisa se Bangemann v 90. letech zapletl do korupn

afry, v n byl obvinn z masivnho platkstv, protoe bral
vysok honore za veejn pednky, pestoe prv to bylo
komisam v jeho pozici vslovn zakzno.

Bangemann byl obvinn mimo jin i ze zneuvn pravomoci

veejnho initele, protoe piml idie Komise, aby ho jel sluebn limuznou vyzvednout do jin Francie u jeho jachty.

Bangemann byl komisaem EU pro prmysl, informaci a telekomunikan technologie bhem funknho obdob Jacquese
Santera. Roku 1999 byl zapleten v korupnm skandlu a byl
nucen rezignovat spolu s kompletn Santerovou komis.

Po rezignaci Santerovy Komise byl Bangemann jen nkolik

tdn nato jmenovn lenem sprvn rady panlsk telekomunikan spolenosti Telefonica. EU podala trestn oznmen
kvli podezen ze stetu zjm. Ppad byl pozdji odloen
pot, co Bangemann souhlasil s tm, e nezane pro spolenost Telefonica pracovat dv ne v roce 2001.

Dal informace: GB5MB824

228

Kdo je kdo v bruselsk EU

Bolkestein, Frits
(*1933)
Frits Bolkestein byl eurokomisaem pro
vnitn trh a sluby v letech 1999 a 2004.
Roku 1996 Bolkestein, kter byl tou
dobou pedsedou vldn strany VVD v
Holandsku, se pokouel pesvdit holandskho ministra zdravotnictv Else
Borsta, aby zahrnul ppravek na snen hladiny cholesterolu
do refundanho programu nizozemsk zdravotn sluby. Ppravek z nzvem Cozaar tehdy prodvala firma Merck, Sharp
& Dome, jejm editelem byl prv Bolkenstein. Podle informac zpravodajskho programu Netwerk, bylo o Bolkensteinovi
znmo, e nutil Borsta ke snen povinnho pplatku za Zocor,
dalho lku skupiny Merck, Sharp & Dome.

Bhem svho funknho obdob jako eurokomisa pro servisn

sluby vnitnho trhu, Bolkestein vypracoval nvrh Smrnic
slueb na vnitnm trhu. Podle tzv. Bolkensteinovy smrnice
ml bt vytvoen jeden jedin vnitn trh slueb, v podstat inspirovan pvodnmi plny na vznik spolenho trhu Velkonmeck e, jeho autorem byl prominentn nacistick
advokt Walter Hallstein.

Roku 2001 se Bolkestein odmtl zastnit protestn akce pot,

co poslanci Evropskho parlamentu podali komisi, aby vyetila obvinn z tajnch bankovnch t v Clearstreamu, oddlen
poskytovatele finannch slueb na Nmeck burze (Deutsche
Brse). O pt let pozdji r. 2006 odpadlk EU Paul van Buitenen
kter u pedtm roku 1996 odhalil skandl v Santerov Ko-

229

KAPITOLA 6

mise prohlaoval, e Bolkenstein byl lenem konzultanho vboru rusk banky Menatep. Tuto banku pedtm obvinil Harlem
Dsir, francouzsk poslanec Evropskho parlamentu z toho, e
m tajn konto u Clearstreamu, m vznik ada otaznk nad
pedchozm Bolkensteinovm odmtnutm, nco proti Clearstreamu podniknout.

Bolkestein pracoval pro petrochemickou spolenost Royal

Dutch Shell od roku 1960 do roku 1975.

Dal informace: GB5FB421

230

Kdo je kdo v bruselsk EU

Bosch, Carl
(*1874 1940)
Carl Bosch byl pedsedou dozor rady
IG Farben od r. 1931 do sv smrti.
Roku 1910 spolu s Fritzem Haberem
Bosch vynalezl zpsob vroby amoniaku
ve velkm za elem vroby vbunin.
Tm otevel dokon dvee extrmn vnosnmu monopolu sv spolenosti BASF, kter se pozdji
stala soust neblaze proslulho koncernu IG Farben.

Roku 1918 byl Bosch ekonomickm konzultantem nmeck

vldy pi mrovch rozhovorech, kter nsledovaly po 1. svtov vlce. Oproti pvodnm plnm vtznch mocnost, podle
nich mly bt vechny vrobny chemickho prmyslu v Nmecku demontovny, se Boschovi podailo si s vtzi plcnout
a demonti tovren zabrnit. Vmnou za tak velkorys gesto
zskaly spojeneck mocnosti pstup k utajovanm vdomostem o prmyslov vrob barviv a Haber-Boschov receptu na
vrobu amoniaku.

Po vzniku spolenosti IG Farben roku 1925, se Bosch stal editelem sprvn rady.

Roku 1931 po smrti Carla Duisberga, se Bosch stv editelemdozor rady IG Farben. Tuto pikovou funkci zastval a
do sv smrti roku 1940.

Roku 1937 byl Bosch jmenovn pedsedou Spolenosti csae Vilma, sten organizace vech institut csae Vilma
a jednm z prkopnk neetickho vdeckho vzkumu, kter
v e nacizmu probhal. Spolenost byla dotovan jak z veejnch, tak soukromch prostedk. K soukromm zdrojm
patila spolenost IG Farben a Rockefellerova nadace.
Dal informace: GB5CB992

231

KAPITOLA 6

Daitz, Werner
(*1884 1945)
Werner Daitz byl jednm z pednch zastnc nacistick teorie Vtho prostoru
v Evrop pod nmeckou nadvldou.

Werner Daitz studoval technickou

chemii a pracoval 10 let ve funkci
generlnho editele firmySchn &
Spol..Tato tovrna se pozdji stala soust koncernu IG Farben.

Roku 1916 Daitz jako prvn pouil pojmu Evropsk hospodsk spoleenstv. O tyicet let pozdji tento pojem pevzali
jeho nsledovnci a oznaili jm jednu z prvnch organizac na
cest k Evropsk unii.

Zhruba ve stejnou dobu Daitz zaal zveejovat lnky a knihy

o ekonomickch a socilnch tmatech s hlavnm zamenm
na rozen evropsk hospodsk trh pod vedenm nacistickho Nmecka.

Roku 1931 se stal Daitz lenem skho veden Hitlerovy nacistick strany, odpovdnm za ekonomickou oblast.

Po roce 1933 byl Daitz lenem skho snmu za stranu nacist, NSDAP.

Roku 1933 se Daitz stv editelem adu pro zvltn zleitosti a pozdji editelem zahraninho obchodu nacistick
strany. ad zahraninho obchodu byl jednou z hlavnch nacistickch ideologickch mylenkovch lhn a jeho fem byl
Arnold Rosenberg, jeden z nejplodnjch Hitlerovch politickch aman v oblasti zahraninch styk.

232

Kdo je kdo v bruselsk EU

Roku 1939 zakld Daitz Spolenost pro evropsk ekonomick plnovn a makroekonomiku, dotovanou nacistickm
adem zahraninho obchodu.

Pmou pobokou Spolenosti pro evropsk ekonomick plnovn a makroekonomiku byl stedn vzkumn stav pro nrodn ekonomick podek a ekonomiku vtho prostoru, jejm
editelem byl Arno Soelter.

Dal informace: GB5WD198

233

KAPITOLA 6

Davignon, tienne
(*1932)
tienne Davignon je bval eurokomisa.
V souasn dob je pedsedou skupiny
Bilderberg a lenem pedstavenstva farmaceutick spolenosti.

Davignon byl eurokomisaem pro prmyslov trhy, celn unii a

prmysl v dob Jenkinsovy Komise v letech 1977 1981, a v
letech 1981 - 1985 byl eurokomisaem pro zleitosti prmyslu
a energetiky v dob Thornovy Komise.

Davignon je lenem Trilaterln komise.

Od roku 1989 do roku 2001 byl Davignon pedsedou belgick

spolenosti Socit Gnrale de Belgique.

Od roku 1990 byl Davignon lenem pedstavenstva farmaceutick spolenosti Gilead Sciences t sam spolenosti, pro
kterou pracoval ve funkci editele pedstavenstva i nkdej
ministr obrany Spojench stt americkch Donald Rumsfeld.

Roku 2005 se Davignon stal pedsedou tajnstksk skupiny

Bilderberg, jej zasedn se konaj za zavenmi dvemi bez
asti veejnosti, a jich se me zastnit jen na pozvn vybran elita bohatch a mocnch ze svta aristokracie, politiky,
obchodu, bankovnictv a urnalistiky.

Dal informace: GB5ED424

234

Kdo je kdo v bruselsk EU

Frattini, Franco
(*1957)
Franco Frattini je souasn italsk ministr zahrani a bval eurokomisa.

Kdy byl jmenovn lenem komise roku 2004, Frattiniho povst utrpla hned prvn rmy pot, co se vynoily kontroverzn obvinn, e je svobodn zedn.

Roku 2008 Frattini oznmil pln, podle nho se budou brt

otisky prst a sbrat osobn informace o vech nvtvncch
cestujcch pes hranice EU. Nsledujcho roku se jeho pln
stv smutnou skutenost: v budoucnu budou muset obsahovat vechny nov cestovn pasy lenskch zem EU digitln
otisk prst dritele vetn jeho podobizny. Od roku 2011 budou
muset vichni oban zem, kter nejsou lenem EU, poskytnou pi nvtv EU sv biometrick daje.

Frattiniho spolenci, jako napklad italsk premir Silvio Berlusconi, museli elit obvinnm, e maj styky se svobodnmi
zedni a mafi.

Dal informace: GB5FF666

235

KAPITOLA 6

Globke, Hans
(*1898 1973)
Hans Globke pracoval na prvn prav
nacistickho holocaustu a byl edou
eminenc ve vld Konrada Adenauera,
prvnho nmeckho povlenho kancle.

Globke studoval prva a politick

vdy a pot vstoupil do pruskch
resp. nmeckch sttnch slueb.

Roku 1929 se Globke stal sprvnm poradcem pruskho ministra vnitra.

Po poru skho snmu se Globke podlel na vypracovn

Zmocovacho zkona a zkona o rozpadu Pruska. Pot byl
peveden do nmeckho ministerstva vnitra.

Globke zskal povst experta na rasov otzky. Pracoval na

Druhm nazen pro realizaci zkona o zmn jmna a pjmen (Zweite Verordnung zur Durchfhrung des Gesetzes
ber die nderung von Familiennamen und Vornamen).

Zkony a nazen, na nich Globke na Ministerstvu vnitra pracoval, sehrly podstatnou ppravnou lohu ped vznikem norimberskm rasovm zkonm.

Roku 1936 byl Globke spoluautorem komente k norimberskm rasovm zkonm.

Za 2. svtov vlky hrl Globke klovou lohu pi transferu

nacistickch holocaustovch zkon na anektovan evropsk
zem.

V povlenm Nmecku se Globke stv edou eminenc v

pozad vldy prvnho povlenho nmeckho kancle Konrada Adenauera. V tto pozici ml obrovskou moc pi ztvrnn novho Nmecka a pprav pln pro bruselskou EU.
Dal informace: GB5HG188

236

Kdo je kdo v bruselsk EU

Gring, Hermann
(*1893 1946)
Hermann Gring byl jednm z elnch
nacistickch politik, kter byl mimo jin
i editelem tyletho nacistickho plnovacho adu, v nm hlavn slovo
mla IG Farben.

Gring byl syn prvnho skho komisae nmeck kolonie

v Jihozpadn Africe (dnes Namibie).

Za 1. svtov vlky, pot, co nejprve bojoval v pozemnm

vojsku, peel do nmeckch vzdunch sil a roku 1917 se
stal velitelem letky vzdunch sil. Roku 1918 byl jmenovn
velitelem bojov letky. Koncem 1. svtov vlky ml Goering
hodnost kapitna.

Roku 1922 v dob, kdy studoval djiny a ekonomii v Mnichov, se Goering setkal s Hitlerem. Byl jmenovn prvnm velitelem Sturmabteilung (SA, dernho oddlen). Roku 1928,
se stal za nacistickou NSDAP lenem nmeckho parlamentu
a ve druhm volebnm obdob byl jeho prezidentem. V tomto
postaven Gring sehrl stedn lohu pi likvidaci nmeck
demokracie a nastolen reimu nacistick krutovldy.

Roku 1933 se Gring stv skm ministrem letectva, kter

byl odpovdn za znovuvstavbu nmeckch vzdunch sil.
Za sv zsluhy v tto oblasti mu Hitler propjil tehdy zatm
nevy vojenskou hodnost Generlnho polnho marla
Generalfeldmarschall. Roku 1940 musela bt pro Gringa
vytvoena nov, o stupe vy hodnost skho polnho
marla, do n byl dotyn poven na zklad zvltnho
dekretu.

237

KAPITOLA 6

Roku 1936 byl Gring jmenovn do funkce Zplnomocnnho komisae tyletho plnu, jeho clem bylo do ty let
pipravit nmeckou armdu na vlku. Carl Krauch, kter lobboval na stejnou funkci, pozdji jako kompenzaci obdrel klovou lohu v rmci toho plnu. U pleitosti oslav jeho
narozenin, vyslovil Gring Hermannu Schmitzovi, editeli
pedstavenstva spolenosti IG Farben, vslovn dk za to, e
mu dal Kraucha k dispozici.

Ve funkci editele tyletky byl Gring odpovdn za vykoisovn ekonomik obsazench zem. Skutenost, e miliony lid pitom zemely hladem, Gring povaoval za
nevyhnutelnost.

Pestoe byla roku 1940 Gringova tyletka rozena,

jeho vliv v nacistickm reimu kvli Hitlerovm vhradm vi
Gringov zvislosti na morfiu upadal. Roku 1942 pevzalo
povinnosti tyletho plnu ministerstvo pro vyzbrojen pod
vedenm Alberta Speera.

Po ukonen vlky se Gring ocitl na lavici obalovanch v

norimberskm procesu s nejhormi vlenmi zloinci. Roku
1946 byl shledn vinnm kvli asti na veobecnm plnu
a spiknut za elem dovren vlenho zloinu, kvli plnovn, iniciovn a rozpoutn vlen agrese; kvli vlenm zloinm a zloinm proti lidskosti. Byl odsouzen k
trestu smrti na ibenici, ale vkonu trestu unikl spchnm
sebevrady krtce ped vkonem trestu.

Dal informace: GB5HG322

238

Kdo je kdo v bruselsk EU

zu Guttenberg,
Karl-Theodor
(*1971)
Karl-Theodor zu Guttenberg je souasn ministr obrany SRN a potomek
nmeck lechty.

Jednm z jeho adoptivnch pedk je Joachim von Ribbentrop, Hitlerv ministr zahrani, odsouzen k smrti v povlench Norimberskch procesech s vlenmi zloinci.

Dal informace: GB5KG822

239

KAPITOLA 6

Heath, Edward
(*1916 2005)
Edward Heath byl britskm premirem v letech
1970 - 1974. Velk Britnie vstoupila do bruselsk EU v lednu 1973 bhem jeho premirovn.
Heath dlouho snil o tom, vlenit svou zemi do
Evropsk federace. Ve svm inauguranm
parlamentnm projevu pednesenm 26.
ervna 1950, kdy se stal lenem Doln snmovny britskho parlamentu,
oteven poadoval na vld pijet Schumanova plnu. Tento pln je dlem
nkdejho francouzskho ministra zahraninch vc Roberta Schumana,
kter bylo pedstaveno veejnosti pouh msc ped tm, ne se Heath
stal lenem Britskho parlamentu, a vedl pmo ke vzniku bruselsk EU.
Heath ml dobr kontakty s elitou Kartelu, astnil se setkn tajn skupiny Bilderberg roku 1976, a r. 1980 ml projev v Rockefellerem veden
Trilaterln komisi. Byl tak ptelem pedsedy a vkonnho editele farmaceutick spolenosti Glaxo, Sir Austina Bidea.
Dalm dobrm Heathovm ptelem byl Eric Roll, pozdji pasovan na
barona Rolla z Ipsdenu a lena horn snmovny Britskho parlamentu.
Roll byl astm hostem setkn ve zmiovan skupiny Bilderberg a
lenem jejho velmi mocnho vkonnho vboru.
Pot, co francouzsk prezident Charles de Gaulle v 60. letech opakovan
vetoval vstup Velk Britnie do EU, Heath pozval bvalho pikovho
nacistickho advokta Waltera Hallsteina do Chequers, letnho sdla britskho premira. Tato Hallsteinova nvtva byla jednou z cel ady setkn v Chequers bhem Heathova volebnho obdob ve funkci premira.
Bhem celho desetilet jednn o vstupu Britnie do EU se oba za elem zk, zkulisn spoluprce setkali jet mnohokrt.
V pedmluv nmeckho vydn Andrew Rothovy knihy, Edward Heath
- Ein Mann fr Europa, (Edward Heath mu pro Evropu), kter vyla r.
1973, Hallstein shrnul Heathovu lohu v komplotu, jm se Velk Britnie
ocitla v nru bruselsk EU tm, e bez obalu prohlsil: spch tto
bitvy byl do urit mry i mm vtzstvm.
Dal informace: GB5EH388

240

Kdo je kdo v bruselsk EU

Ilgner, Max
(*1899 1966)
Max Ilgner byl lenem pedstavenstva
IG Farben a v podstat hlavn spojovac
lnek mezi nacistickou vldou a IG
Farben.

Ilgner se do obchodu s chemickmi produkty prakticky narodil:

jeho otec toti pracoval v BASF. Po absolvovn prusk dstojnick akademie v Berln studoval Ilgner chemii, prva, metalurgii a politickou ekonomii.

Roku 1924 byl Ilgner vrchnm, k podpisu autorizovanm prokuristou firmy Cassella, prvn firmy vyrbjc chemoterapeutika.

Po slouen spolenosti Cassella s koncernem IG Farben, se

Ilgner stal editelem stednho finannho oddlen v Berln.

V nsledujcch letech Illgner vytvoil dmyslnou soustavu manipulace nacistick vldy, kter vela do povdom veejnosti
pod nzvem Ilgnerv systm. Hlavnm kolem berlnskch
kancelch IG Farben Berlin NW7 (nzev oddlen politick
ekonomie), jemu editeloval Illgner, bylo pstovat kontakty se
zstupci vldy. V argonu modern politiky to byla bez nadszky mimo jin i velmi inn lobbyistick buka nacizmu.

Ekonomickho oddlen v Illgnerov berlnsk kanceli IG

Farben se navc pouvalo jako pionnho nstroje v zahrani. Jeho zpravodajstv o situaci venku mlo irok uplatnn
v nacistick vld.

241

KAPITOLA 6

Ilgner byl integrln soust tzv. krouku F (F-Kreis F je

inicilou slova Fhrer, vdce: pozn. peklad.), v nm se
schzeli vd osobnosti nmeckho prmyslu. Krouek se
schzel v Illgnerov kanceli, kde se konaly porady s Josephem Goebbelsem, Hitlerovm ministrem propagandy, ohledn
een propagace nmeckho prmyslu.

Max Ilgner byl jmenovn vdcem vojenskho prmyslu v roce

1938.

Soust Ilgnerovch kompetenc v berlnskch kancelch

IG Farben bylo vyvjet strategie pro nastolen velkoevropskho
hospodskho prostoru. V tomto ohledu aktivn zastupoval
zjmy IG Farben ve funkci mstopedsedy Stedoevropskho
obchodnho fra, zjmov skupin nmeckho prmyslu,
bank a obchodnch partner, jeho clem bylo ovldnout stedoevropsk trh.

Ped nmeckou invaz do Polska Illgner pedstavil nmeck

vld soupis tovren, o n mla IG Farben zjem. Tato procedura se pak opakovala pokad bezprostedn ped nmeckou okupac nov zem.

Ilgner byl zaten roku 1945 americkm vojenskm soudem a

byl odsouzen ke tem rokm odnt svobody za vlen zloiny, zloiny proti lidskosti, za plenn a devastaci okupovanch zem a konfiskaci tovren.

Dal informace: GB5MI444

242

Kdo je kdo v bruselsk EU

Kohl, Helmut
(*1930)
Helmut Kohl je bval nmeck kancl a lobbyista farmaceutickho prmyslu na pln vazek.
Po 2. svtov vlce si chemick a farmaceutick
prmysl doslova hkal politiky v nejvych vldnch funkcch. Jednm z nich byl prv Helmut Kohl.
Od r.1959 -1969 se Kohl inil pedevm jako
lobbyista farmaceutickho prmyslu na pln vazek ve Svazu nmeckho
chemickho prmyslu (Verband der Chemischen Industrie).

Roku 1969 se Kohl stv ministerskm pedsedou spolkov zem Porn Falcka,
sttu se siln vyvinutm a jet silnji ovlivovanm farmaceutickm prmyslem.

Roku 1982 se Kohlovi podailo svrhnout pomoc vysloven tzv. konstruktivn

nedvry vldu sociln demokracie a stt se nmeckm kanclem. Samozejm nikoli bez obligtn zkulisn asistence farmaceutickho Kartelu. Jako
dnm lenovi firmy zskala BASF v Helmutu Kohlovi konen nkoho, kdo
mohl zastupovat jej zjmy a na sam pice mocensk pyramidy.

Kohl projevil zcela mimodn zjem o sjednocen Evropy. Byl jednm z hlavnch
strjc Maastrichtsk smlouvy a spolen evropsk mny EUR. K rozhodnut, uinit Frankfurt hlavnm sdlem Evropsk centrln banky, dolo hlavn dky jeho vlivu.

16 dlouhch let zastupoval Helmut Kohl jako kancl Spolkov republiky Nmecka globln politick zjmy farmaceutickho Kartelu.

Roku 1995, v dob, kdy byl Kohl jet kanclem, vylo najevo, e obchodnk
se zbranmi poskytl Kohlov stran CDU srii nevyjasnnch plateb. Skandl se rozrostl v listopadu 1999, kdy sttn zastupitelstv v nmeckm Augsburku vydalo zatyka na nkdejho pokladnka Kohlovy CDU kvli daovm
niku prv v souvislosti s ve zmiovanmi dotacemi lobbyisty zbrojaskho prmyslu. Vyetovatel mimo jin zjistili, e tyto penze nebyly jedinmi, kter putovaly do pokladny CDU, nbr e strana pouvala dobe
promazan systm ileglnch zahraninch bankovnch t. Kohl ovem
ped soudem odmtl uvst jmna sponzor.
Dal informace: GB5HK841

243

KAPITOLA 6

Krauch, Carl
(*1887 1968)
Carl Krauch byl editelem dozor rady
IG Farben.

Carl Krauch studoval chemii a zaal

pracovat v BASF roku 1912. Stal se
manaerem poboky BASF na vrobu amoniaku v Merseburgu r. 1922.

Roku 1929 se Krauch stv editelem nov poboky IG Farben na vysokotlakou chemii Hochdruck-Chemie a roku 1934
se stv lenem pedstavenstva firmy IG Farben.

Krom svho vysokho postu v pedstavenstvu poboky IG

Farben na vysokotlakou chemii se stv i editelem Vermittlungsstelle Wehrmacht, Zprostedkovacho orgnu Wehrmachtu co byla v podstat spojka IG Farben s nmeckou
armdou.

Roku 1936 se Krauch stv editelem Oddlen vzkumu a

vvoje v tyletm plnovacm ad. Tento tylet ad
byl vldn agenturou, vytvoenou za elem ppravy Nmecka
na vlku ve lht ty let. Ped vznikem tto agentury Krauch
aktivn lobboval pro oddlen pro vlenou mobilizaci.

Roku 1938 se Krauch stv generlnm agentem pro zvltn

koly, tkajc se chemickch vrobk v rmci aktivit adu pro
tylet pln. Jeho zvltnm zamenm bylo irok pouit v
IG Farben vyrbnho otravnho plynu v nastvajc vlce.

Roku 1939 byl Krauch poven na editele oddlen pro ekonomickou expanzi, kter byla soust tyletho plnu.

244

Kdo je kdo v bruselsk EU

Roku 1940 se Krauch stv nslednkem Carla Bosche ve

funkci pedsedy dozor rady IG Farben. Pijetm tto funkce
se ale nic nemnilo na Krauchovch pedchozch aktivitch v
rmci jeho innosti v adu pro tylet pln.

Roku 1948 byl Krauch v norimberskch procesech s vlenmi zloinci odsouzen k esti rokm odnt svobody za vlen zloiny proti lidskosti, protoe se podlel na zotroovn
a deportaci pracovnch sil.

Nicmn u roku 1950 byl proputn na svobodu a stal se lenem dozor rady Chemickch zvod Hls AS, jedn ze spolenost, kter vznikly povlenou demont koncernu IG
Farben.

Dal informace: GB5CK498

245

KAPITOLA 6

Merkel, Angela
(*1954)
Angela Merkelov se stala nmeckou
kanclkou roku 2005 a m zk styky s
chemickou lobby.

Merkelov studovala v letech 1973

78 fyziku na univerzit v Lipsku ve
vchodnm Nmecku, kde zskala
doktort za dizertaci v oblasti kvantov chemie. V letech 1978
1990 pracovala a studovala v stednm stavu fyzick chemie v Akademii vd ve vchodnm Berln.

Po znovusjednocen Nmecka byla Merkelov roku 1990 zvolena jako poslankyn Spolkovho snmu.

Roku 1991 se stala ministryn en a mldee v kabinetu

Helmuta Kohla. V letech 1994 1998 zastvala funkci Ministryn pro ivotn prosted a jadernou bezpenost. Mla velmi
ptelsk vztah s Helmutem Kohlem a kalo se j Kohlovo
dve (Kohls Mdchen). Roku 2000 se stala nstupkyn
svho mentora ve funkci pedsedy strany CDU.

Roku 2005 se Merkelov stal nmeckou kanclkou. V projevu

krtce ped zvolenm ekla: Nmeck lid nebude mt v budoucnosti prvo na demokracii a ekonomiku volnho trhu.
Bylo zjevn, e Merkelov u za sebou mla mas Kartelu.

Jeden z jejch osobnch poradc je vkonn editel firmy BASF

Jrgen Hambrecht, kter byl za 2. svtov vlky lenem Kartelu IG Farben.

Dal informace: GB5AM988

246

Kdo je kdo v bruselsk EU

Oettinger, Gnther
(*1953)
Gnther Oettinger se stal eurokomisaem pro energii roku 2010.
Roku 1972 Oettinger zaal studovat
prva a ekonomii na univerzit v Tbingenu. Od roku 1984 pracoval jako advokt v Ditzingenu.

Jeho politick karira zaala roku 1983, kdy se stal pedsedou Mlad unie (Junge Union) mldenick organizace
tehdy vldnouc konzervativn strany CDU ve sv domc
zemi Badensku-Wrttembersku.

Bhem doby svho pedsednictv v Mlad unii se stal spoluzakladatelem Andskho paktu. Ten se skldal ze skupiny politik, jejmi leny byli i hesensk ministersk pedseda
Roland Koch a Christian Wulff z Dolnho Saska, bval ministi
Matthias Wissmann and Franz-Josef Jung, len evropskho
parlamentu Elmar Brok a nkdej prezident Evropskho parlamentu Hans-Gerd Pttering.

Roku 2005 se Oettinger stal ministerskm pedsedou spolkov

zem Badenska Wrtemberska. Bhem svho funknho
obdob, msto aby ho nazval pravm jmnem, pl dy na jednoho ze svch pedchdc ve funkci, bvalho nacistickho
advokta Hanse Fibingera. Oettinger se ho naopak pokouel
na veejnosti prodat jako ob nacizmu.

Navzdory Oettingerov pokusm o revizi Fibingerovy minulosti, Angela Merkelov ho pesto nominovala do funkce nmeckho eurokomisae, jm byl nakonec jmenovn a ve sv
funkci eurokomisae pro energetiku setrv do roku 2010.
Vzhledem k Oettingerov nedostatku zkuenosti v evropsk
politice a otzkm globln energetiky vyvolala jeho nominace
na veejnosti vlnu pobouen.
Dal informace: GB5GT422

247

KAPITOLA 6

Ophls, Carl Friedrich (*1895 1970)

Carl Friedrich Ophls byl nmeck
advokt.

Studoval ekonomii a prva a po studiu zaal r. 1923 pracovat

na nmeckm ministerstvu zahrani.

V letech 1925 - 1931 Ophls pracoval na nmeckm velvyslanectv v Londn.

Po uchvcen moci nacisty pracoval jako soudce v oblasti patentovacho prva a jako pedseda okresnho soudu ve Frankfurtu nad Mohanem.

Roku 1942 se stal vysokokolskm profesorem na univerzit

ve Frankfurtu.

Po vlce se Ophls stv prvnm poradcem nmeck vldy

pro otzky evropsk integrace. V letech 1955 1958 byl nmeckm velvyslancem v Belgii.

Dal informace: GB5CO266

248

Kdo je kdo v bruselsk EU

Ortoli, Franois-Xavier (*1925 2007)

Franois-Xavier Ortoli byl prezidentem
Evropsk komise v letech 1973 - 1977
a eurokomisaem v letech 1977 - 1984.

Ortoli se stal francouzskm ministrem hospodstv a financ

r. 1968. V letech 1969 1972 byl ministrem rozvoje prmyslu
a vdy.

Ortoli se stal prezidentem Komise EU roku 1973, a slouil v

tto funkci do roku 1977. V nsledujc komisi pod vedenm
Angliana Roy Jenkinse byl eurokomisaem pro ekonomick
a finann zleitosti.

Roku 1983 se Ortoli zastnil prvnho setkn Evropskho

kola prmyslnk, vlivn zjmov skupiny, jejmi leny byli
mimo jin vysoce postaven zstupci chemickho, petrochemickho a farmaceutickho prmyslu. Mezi astnky setkn, jeho se zastnil i Ortoli, byli vysoce postaven
zstupci petrochemick spolenosti Shell, chemick a farmaceutick spolenosti Ciba/Geigy a chemiky ICI.

Roku 1984, bezprostedn po jeho poslednm funknm obdob v Evropsk komisi, Ortoli byl jmenovn pedsedou petrochemick spolenosti Total.

Dal informace: GB5FO552

249

KAPITOLA 6

Reithinger, Anton
(*1898 - ? )
Anton Reithinger byl editelem politickoekomickho oddlen spolenosti IG
Farbens v Berln. Jeho oddlen provozovalo pionn innost pro nacistickou
vldu na zem cizch stt a jejho zpravodajstv vydatn vyuvaly rzn orgny nacistick vldy.

Anton Reithinger byl editelem Nrodohospodskho oddlen koncernu IG Farbens (Volkswirtschaftliche Abteilung)
adu NW7 v Berln.

Reithingerovo oddlen vyuvala nacistick vlda ke pionnm elm v cizin. Jej citliv zpravodajstv poskytovalo
spoustu prostoru k manipulaci zahraninch klient.

Dal informace: GB5AR877

250

Kdo je kdo v bruselsk EU

von Ribbentrop,
Joachim
(*1893 1946)
Joachim von Ribbentrop byl nmeckm
ministrem zahrani v letech 1938 1945. Jako usvden vlen zloinec
byl roku 1946 popraven v procesech s
vlenmi zloinci v Norimberku.

Pot, co bojoval na nmeck stran v 1. svtov vlce, kde

to dothl na hodnost poruka, von Ribbentrop se stal zstupcem francouzsk firmy obchodujc s vnem a likry. Roku
1920 se oenil s Annou Elisabeth Henkellovou, dcerou Otto
Henkella, majetnho editele spolenosti Henkell & Co, vyrbjc ampask. Ve 20. letech byla Ribbentropova spolenost pro import-export jednou z nejvtch v Nmecku.

Von Ribbentrop se setkal s Adolfem Hitlerem koncem 20. let

a vstoupil do NSDAP roku 1932, piem nacistm zprostedkovval styky s dalmi vlivnmi osobnostmi.

Po Hitlerov uchvcen moci se von Ribbentrop stal poradcem

nacistick strany v oblasti zahranin politiky. Pozdji se stal
skm ministrem a velvyslaneckm zplnomocnncem a tuto
funkci zastval v letech 1935 1936. Po dvou letech jako nmeck velvyslanec v Londn, se roku 1938 stal nmeckm
ministrem zahrani.

Von Ribbentrop byl hnacm agregtem za vzmhajcmi se protibritskmi nladami v Hitlerov vld. Roku 1939 sehrl klovou lohu v jednnch o nmecko-sovtskm paktu o
netoen.

Po spn okupaci Francie a dalch zpadoevropskch

zem von Ribbentropovo ministerstvo zahrani pevzalo odpovdnost za osud id ijcch v tchto regionech.

251

KAPITOLA 6

Von Ribbentrop se aktivn zapojil do organizovanho vyvraovn id v tchto regionech a r. 1943 se mu dostalo za zsluhy v tto oblasti z rukou samotnho Hitlera pennho daru
ve vi 1 milionu skch marek.

Von Ribbentrop byl zaten roku 1945 a shledn vinnm

bhem proces s vlenmi zloinci v Norimberku, podle
nich se dopustil vlench zloin, plnovn vlen agrese
a zloin proti lidskosti. Byl odsouzen k trestu smrti na ibenici.
Trest byl vykonn v jnu 1946.

Dal informace: GB5JR411

252

Kdo je kdo v bruselsk EU

Sarkozy, Nicolas
(*1955)
Nicolas Sarkozy je souasn francouzsk prezident. adu se ujal roku 2007.

Sarkozy studoval soukrom a obchodn prvo na pask univerzit Paris X Nanterre. Po studiu pracoval jako advokt, specializovan na oblast obchodnho a rodinnho prva. Jednm
z jeho klient byl mimo jin i Silvio Berlusconi, italsk premir
a mediln mogul.

Sarkozyho politick drha se rozjela roku 1982, kdy se stal

primtorem msta Neuilly-sur-Seine, jedn z nejbohatch
obc Francie. V tto funkci setrval do roku 2002.

V tme roce se Sarkozy stv francouzskm ministrem

vnitra. V tto funkci se mu podailo zadit satek mezi francouzskm farmaceutickm sktkem Sanofi a vcarsko-nmeckm obrem Aventis/Hoechst. V letech 2004 2005 byl
Sarkozy francouzskm ministrem financ a pot, v letech 2005
2007, zasedl opt na sv star, oblben keslo na ministerstvu vnitra.

Nicmn roku 2006 Sarkozy oznamuje sv plny kandidovat

na funkci francouzskho prezidenta. Bhem svho rozhodnho pedvolebnho boje ve snaze zastrait francouzsk stedov volie, rozjel difaman kampa, namenou proti
cizincm a imigrantm. Zael dokonce tak daleko, e nazval
bezprizornou mlde na pedmstch Pae svolo, m
zmrn nalil do ohn xenofobie a zrove se francouzskmu
lidu nezitn nabdl jako zachrnce podku a prva.

Dal informace: GB5NS721

253

KAPITOLA 6

Slter, Arno
(*1911 1987)
Arno Slter byl skalnm zastncem nacistick teorie Velkonmeck e.

Slter byl editelem oficilnho nacistickho stednho vzkumnho stavu nrodnho ekonomickho podku a ekonomie velkho prostoru .

Roku 1941 Slter napsal velmi vlivnou knihu s nzvem Kartel

velkho prostoru (Das Groraum-Kartell), v nm popisoval
ekonomick pln pro Evropu pod nmeckou nadvldou.

Po 2. svtov vlce pracoval Slter v nmeckm Spolkovm

prmyslovm svazu Bundesverband der Deutschen Industrie (BDI), lobbyistick skupin nmeckho prmyslu.

Dal informace: GB5AS335

254

Kdo je kdo v bruselsk EU

Sutherland, Peter
(*1946)
Peter Sutherland byl eurokomisaem v letech
1985 - 1989 a slouil v pedstavenstvech
cel ady multimiliardovch nadnrodnch
korporac vetn petrochemick spolenosti
BP (Brittish Petroleum).
Sutherland studoval prva na univerzit
v Dublinu. Roku 1982 se stal vrchnm sttnm zstupcem v Irsku.

lenem Komise EU se stal roku 1985 ve funkci eurokomisae pro politiku hospodsk soute. Roku 1990, po skonen funknho obdob, se stal lenem pedstavenstva petrochemick spolenosti BP.
Roku 1997 byl jmenovn editelem pedstavenstva te spolenosti.

Roku 1992, v dob, kdy byl lenem pedstavenstva BP, se stal pedsedou vboru, kter podval zprvy Evropsk komisi o fungovn
tzv. Vnitnho trhu EU.

Roku 1995 se stal generlnm editelem Svtov obchodn organizace WTO.

Roku 2007, kdy byl pedsedou pedstavenstva spolenosti BP, se

Sutherland stal poradcem prezidenta Komise EU Barrosa pro
otzky energetiky a klimatu.

Krom pedsednictv pedstavenstva spolenosti BP byl Sutherland

i pedsedou spolenosti Goldman Sachs International. Pedtm byl
nevkonnm editelem Krlovsk Skotsk Banky (Royal Bank of
Scotland) a lenem pedstavenstva nadnrodn strojrensk korporace ABB.

Sutherland je lenem vkonnho vboru mimodn vlivn skupiny

Bilderberg. Je i pedsedou evropsk poboky Rockefellerem financovan Trilaterln komise, v n se sousteuj elitn vdci svtovho obchodu, mdi, akademik, politik a nevldnch organizac
Japonska, Evropy a Severn Ameriky.
Dal informace: GB5PS961

255

KAPITOLA 6

ter Meer, Fritz

(*1884 1967)
Fritz ter Meer byl lenem pedstavenstva IG Farben a je to usvden vlen zloinec.

Ter Meer studoval chemii a prva ve

Francii a Nmecku, potom pracoval v chemice svho otce Dr.
E. ter Meer & Cie. Roku 1925 se tato spolenost slouila s IG
Farben.

Ter Meer se stal lenem pedstavenstva IG Farben roku 1925

a zstal jm a do roku 1945. Byl tak lenem pracovnho a
technickho vboru IG Farben.

Ter Meer sloil jako editel sekce II v nmeckm ministerstvu

vlky.

Roku 1939 pesvdil editele nmeck Agentury pro vojensk

zbran, aby pouvala otravn plyn Tabun, vyrbn v IG Farben.

Od roku 1941 byl ter Meer odpovdn za vstavbu a operace

tovrny IG Farben v koncentranm tboe Osvtim.

Roku 1943 se ter Meer stal generlnm agentem v Itlii, skm

ministrem pro vyzbrojen a vlenou vrobu.

256

Kdo je kdo v bruselsk EU

Ter Meer byl zaten roku 1945 a byl obalovn v Norimberku v

procesech s vlenmi zloinci ze spolenosti IG Farben resp.
odsouzen za vlen zloiny, zloiny proti lidskosti, plenn a
konfiskace tovren na okupovanch zemch a za ast na zotroovn a deportace otrockch pracovnch sil. Byl odsouzen
k sedmi rokm odnt svobody, ale roku 1950 byl pedasn
proputn na svobodu.

Roku 1952 se ter Meer stv pedsedou dozor rady spolenosti Bayer.

Bhem procesu s Kartelem IG Farben v Norimberku, ter Meerv obhjce specificky vyzdvihl, e koncept totlnho evropskho hospodskho prostoru formoval veker snahy a cle
jeho klienta.

Dal informace: GB5FM677

257

KAPITOLA 6

Wurster, Carl
(*1900 1974)
Carl Wurster pracoval v IG Farben a
spolenosti Degesch, kde byl jednm z
initel, zodpovdnch za vrobu otravnho a smrtcho plynu Zyklon B.

Wurster studoval chemii a zaal pracovat r. 1924 v BASF.

Roku 1925 zaal pracovat v oddlen anorganick chemie IG
Farben.

Roku 1934 se stal Wurster editelem oddlen anorganick

chemie IG Farben.

Wurster tak slouil v pedstavenstvu spolenosti Degesch,

dcein spolenosti IG Farben, kde se vyrbl Zyklon B
otravn plyn pouvan v plynovch komorch koncentranho tbora v Osvtimi.

Wurster se stal lenem pedstavenstva IG Farben roku 1938.

Roku 1952 se stal vkonnm editelem reformovan spolenosti BASF.

Dal informace: GB5CW892

258

Kdo je kdo v bruselsk EU

259

Kapitola 7

tafeta ivota

Kapitola 7

tafeta ivota
V pedchoz kapitole tto knihy jsme se se teni podlili o stzliv rozbor toho, jak se ddicov strjc Osvtimi u opt pokouej zskat svtovldu.
Uvdomme-li si reln rozmr podvodu a klamu, kter by umonil, aby tyto zjmy vbec dostaly anci se prosadit, ml by si
kad ten tak uvdomit, e jedin zpsob, jak tomuto pevzet
vldy nad svtem zabrnit te a u vech budoucch generac
je imunizovat se proti lm a klamm, kter tvo samotnou zkladnu modu operandi operanho reimu tchto zjm.
Jet dleitj je, e te, kdy pravda o strjcch Osvtimi vyla
najevo, povaujeme za nezbytn, ukzat cestu do budoucna.
Clem tto knihy nen nic jinho, ne pepsat djiny 20. stolet.
Z toho vyplv, e plny pro 21. stolet si vyaduj revizi, protoe
v nich musme zohlednit nae nov chpn minulosti.
V tto knize dokumentovan stzliv rozbor nyn poskytuje jedinenou monost utvet budoucnost, ani bychom pitom opakovali chyby minulosti. Zvme-li obrovsk rozmr tchto chyb,
budouc kroky budou vyadovat jistou odvahu, protoe budou mt
svou povahou dalekoshl a globln dopad.
Navc as, uvdomit si a nastnit novou cestu do lepho, budoucho svta, nastal prv te. Protoe nevyvodme-li z historickch
lekc pesn a okamit dsledky, lidstvo propsne jedinenou
anci tuto cestu do budoucna revidovat.
V tto kapitole nartneme akce, nezbytn pro vytvoen novho,
zdravho svta, v nm panuje sociln spravedlnost. Takov svt
u dvno nen pouhou iluz. Naopak - lze ho vybudovat te a hned!

262

tafeta ivota

Jak brzy se tento svt stane realitou, zle na jednom, jedinm

faktoru: kolik z ns bude pipraveno, zvazn o dosaen tohoto
cle usilovat. Tato vzva je pedevm pro mladou generaci, protoe to bude jej svt a jej budoucnost, o nm se nyn rozhoduje.
Lidstvo se ocitlo na kiovatce. Alternativy nemohou bt jasnj.
Na jedn stran stoj ekonomick zjmy, tc z nemoc, bdy a
smrti milion. Na druh stran existuj na svt dal miliony lid,
kterm jde pedevm o to, sv zdrav a ivoty chrnit.
Peiv obti koncentranch tbor v Osvtimi si tento rozhodujc okamik v djinch lidstva uvdomili. Svou vzvu k tafetov pedvce ivota, kterou nkolik peivch peklo na zemi
ped nkolika desetiletmi zanechalo, pedvaj dl jako morln
zvazek celmu dnenmu lidstvu.
tafetov pedvka ivota nen ale jen morlnm zvazkem, ale
i vzvou k akci na zchranu ivota v nejirm slova smyslu - a
tm vytvoenm zklad pro lep svt.

263

Kapitola 7

Cle
Lidstvo m nyn monost vytvoit zdrav, mrumilovn a sociln
spravedliv svt. Ale tento nov svt nepijde sm od sebe. Tento
svt si budeme muset vytvoit my sami.
Tato kniha klade prvn zkladn kamnky jednoho z nejvtch
hnut v djinch lidstva: Hnut ivota. el tohoto hnut je osvobodit lidstvo od trosek stalet zvislosti na petrochemickm a farmaceutickm Kartelu a zachrnit ivot lovka pro vechny
budouc generace.
Je dleit, aby kad hnut mlo jasn definovan cle. Cle
Hnut ivota jsou tyto:

Mluvit a it pravdu.
Je evidentn, e lid na celm svt byl podveden v tak dleitch otzkch, jako nap.: kdo nesl hlavn odpovdnost za
nejhor zloin 20. stolet smrt edesti milion lid za 2.
svtov vlky? Paklie zjmov kruhy, kter nm tuto informaci uprali po dobu del ne sedm desetilet, stle jet kontroluj veejn mnn, musme si poloit dal nemn
dleit otzky:
1. Pro nm lhali?
2. Kdy nm lhali v tak dleitch otzkch jako tchto, pro
bychom jim vbec mli vit, kdy nm nco vyprvj dnes?
Je zejm, e pochopen a en pravdy o djinch je pedpokladem vytvoen lepho svta.

Ochrana zdrav a ivota

Nejdleitjm clemHnut ivota je ochrana zdrav a ivot
obyvatel tto planety te a pro vechny budouc generace
ped zneuitm nebo obtovnm korporanm zjmm.

264

tafeta ivota

Zkaz patent na zdrav a ivot

Lidstvo muselo projt dvma svtovmi vlkami, v nich pilo
o ivot na sto milion lid, aby si uvdomilo, e hlavnm dvodem obou vlek byl princip patent. Z toho vyplv, e absolutn prioritnm clem mus bt zkaz patent na zdrav a ivot.

Vytvoen novho systmu zdravotnho zabezpeen

V minulm stolet zastnci zjm farmaceutickho kartelu se
pokoueli o vytvoen monopolu na svtov zdrav zakldajcm se na dvou hlavnch prvcch: exkluzivit patentovanch
liv formou terapi a privatizaci zdravotnictv pod jejich kontrolou. Neteba zdrazovat, e pedpokladem novho zdravotnho systmu je eliminace tchto dvou prvk kontroly.
Na rozdl od stvajcho systmu zdravotnictv, zakldajcho
se na podpoe a en nemoc, litelnch pomoc patentovanch liv, nov systm zdravotn pe se sousted na prevenci a vykoenn nemoc. Prvnm krokem k novmu cli
zaveden novho, efektivnjho systmu zdravotnictv je
zkaz vech patent na terapeutick liva a ostatn lky.
Druhm krokem je zdemokratizovat zdravotnictv, tj. umonit
jeho lidovou kontrolu. To je jedin zpsob, jak zaruit, aby vzkum a vzdln v oblasti zdravotnictv, stejn jako praktick
zdravotn sluby stly vlun ve slubch lidu a ne v oldu
finannch zjm farmaceutickho prmyslu.

Ochrana ivota
Projekt lidskho genomu jako biologickho zkladu ivota pat
nm vem, celmu lidstvu. Pokusy o privatizaci genetickho
kdu s clem ho mnit, obchodovat s nm a manipulovat ze
ziskuchtivost lidsk tlo nebo jeho sti, by mly bt zakzny.

Ochrana zsobovn potravinami

Genetick informace obsaen ve zvatech, rostlinch a potravinch, pstovanch na polch a v zahradch pat vem.

265

Kapitola 7

Manipulace a pozmovn genetickho kdu s clem patentovat a vytvet trn monopol, v sob skrv nebezpe, e
zsobovn potravinami bude kontrolovno a zneuvno protagonisty korporanch zjm k politickm elm.

Ochrana ivotnho prosted

Pedpokladem pevnho zdrav a dlouhho ivota je pedevm ist vzduch, nezvadn pitn voda a absence toxickch
chemikli v ivotnm prosted. Za posledn stolet se zneiovn atmosfry pomoc slouenin uhlku, pochzejcch pevn z petrochemickho a energetickho prmyslu (uheln
elektrrny), stalo jednm z hlavnch ekologickch hrozeb.
Stejn tak globln oteplovn a jeho dal nsledky ohrouj
ivot na planety. Navc, konvenn intenzivn zemdlsk
technologie, vyadujc obrovsk kvanta patentovanch toxickch pesticid, herbicid a syntetickch hnojiv, tak ohrouj
ekologickou rovnovhu a dokonce i ivot samotn.
Ve dvactm prvnm stolet mus bt spalovnm uhl zskvan energie nahrazena vodkovou energi a jinmi obnovitelnmi zdroji energie, nap. solrn, vtrnou, plivovou a
jinmi energiemi. Lep ochranu ivota a ivotnho prosted
si v takovm ppad ani nememe pt. Stejn tak mus bt
nahrazeny intenzivn zemdlsk technologie organickm farmstvm a jinmi decentralizovanmi prodnmi metodami
zemdlstv.

Ochrana svtovho mru

Zachovn mru bylo v djinch lidstva odvkm snem. Paklie
dve byly vlky vce mn regionln povahy, dvact stolet
se stalo svdkem dvou bezprecedentnch svtovch vlek.
Bezchybn rozbor pin tchto dvou vlek je pedpokladem
prevence ppadnho propuknut novho globlnho konfliktu.
Jeliko by v takovmto konfliktu nepochybn dolo k pouit
zbran hromadnho nien, tento rozbor bude mt rozhodujc
dopad na peit lidstva.

266

tafeta ivota

Skutenosti, dokumentovan v tto knize, vedou pouze k jednomu zvru: ukonen zsady patentovatelnosti v oblasti
zdravotnictv a ochrany ivota je pedpokladem udren svtovho mru.
Stejn tak ukonenm zvislosti svtov energie na poptvce
po rop zmiz i dvody k invazm do zem bohatch ropou.
Tm pdem, m dv se svtov poptvka po energii bude
pokrvat z decentralizovanch a obnovitelnch zdroj, o to
men pravdpodobnost, e bude dochzet k novm vlkm.

Nastolen sociln spravedlnosti

Bval koloniln mocnosti, kter rozdlily svt na bohat a
chud, byly nahrazeny zemmi vyvejcmi chemick, farmaceutick a petrochemick vrobky. Globln zjmy petrochemickho a farmaceutickho Kartelu nejen e upevuj
nespravedlnost na na planet, ale prohlubuj ji den ode dne
m dl vc.
Ze vech tchto modernch forem ekonomick zvislosti je
tou nejohavnj formou farmaceutick kolonializmus. Za
klamnm a zavdjcm argumentem dobroinnosti a boje s
epidemiemi, jsou ve vech rozvojovch zemch propagovny
toxick a smrteln vrobky, kter decimuj tamn populaci a
eskaluj jejich ekonomickou zvislost.
Stejn tak se rozevraj nky mezi bohatmi a chudmi zemmi tm, e se v rozvojovch zemch propaguje patentovan, geneticky manipulovan setba a patentovan potraviny
pod falenou zminkou boje s hladem ve svt.
Pouen z djin je vc ne vmluvn: pokud lidstvo pipust,
aby ddicov architekt nejvtho vyhlazovacho tbora v
djinch lidstva mohli neruen pokraovat v innosti zdnliv seriznch edch eminenc v zkulis globlnho ekonomickho podku, ke vzniku ekonomick spravedlnosti nikdy
neme dojt.

267

Kapitola 7

Ukonen investinho obchodovn s patentovanmi livy a

potravinami je prvnm pedpokladem snen propastnho
rozdlu mezi prmyslov vyvinutmi a rozvojovmi zemmi a
nastolen sociln spravedlnosti v celosvtovm mtku.
Modern, decentralizovan technologie v oblasti zdravotnictv,
vivy, energetiky a dalch jsou zkladem ekonomickho
rstu v rozvojovch zemch a sniovn zvislost. Navc
ukonen platby dan rozvojovch zem do pokladny petrochemickho a farmaceutickho Kartelu uvoln obrovsk ekonomick zdroje v tchto zemch, kter mohou bt nsledn
pesmrovny k ukojen svch primrnch ivotnch poteb,
jako jsou jdlo, zdravotn pe, vzdln a zamstnanost.

My, lid, jsme tvrci tohoto novho svta

V tomto okamiku djin, stojme my, lid, ped dvma monostmi:
zaprv meme pipustit, aby korporan zjmy pokraovaly v
upevovn a roziovn svho monopolu na planet v klovch
oblastech naeho ivota. Anebo, my, lid, pevezmeme ote odpovdnosti za svj osud do svch rukou a vybudujeme nov svt
pro sebe a budouc generace.
Penechme-li tento svt napospas korporanm zjmm, nepotebujeme se divit, budou-li neruen pokraovat ve svm lukrativnm keftovn s bdou, hladem, zamoovnm svta toxickm
odpadem, nemocemi a smrt. Samozejm, e k udren takovho
svta a ekonomicky z nho tit, je zapoteb globln diktatury,
kter tmto korporanm zjmm umon systematick okleovn obanskch prv a ignorovn vle lidu.
Paklie se my, lid, rozhodneme pevzt odpovdnost za vtinu
modernch technologi, jako jsou obnoviteln zdroje energie a p268

tafeta ivota

rodn litelstv, pak vytvome prodn litelstv, spovajc na

vdeckch zkladech, a tm pdem i zdrav, mrumilovn a sociln spravedliv svt. Svobodn vmna informac mezi lidmi a
obrovsk mnostv ekonomickch zdroj, kter tm vzniknou,
umon lidstvu kvantov skok do svta, v nm bude mt spravedlnost vt vhu ne doposud.
Volba je nasnad. Dva aspekty si ale mus kad z ns uvdomit:
zaprv, my, lid, musme vybudovat tento svt vlastnma rukama,
protoe pinese nejvce nm a naim dtem. Zadruh, musme
tak uinit te, protoe kad den ekn bude znamenat, e zastnci statutu quo se budou pokouet o upevnn sv nadvldy
nad na planetou.

Dal kroky
Kad ten tto knihy, kad pjemce jejho poselstv, uvdomujc si jeho aktuln nalhavost, mus okamit zat tento lep
svt budovat. Ne jsou uvedeny nkter nejnalhavj koly, s
jejich realizac je zapoteb zat hned:

Myslete sami a za sebe!

Budete-li pemlet o obsahu tto knihy a vnovat se vlastnmu vzkumu pi jeho ovovn, zjistte, do jak mry jste
se stvali v minulosti obt podvodu a klamu, kdy lo o to,
zskat adekvtn informace pro pochopen djin vetn va
vlastn zem. Pedevm budete muset vyvinout mnohem krititj pstup k mdim, protoe prv ta slou vhradn zachovn statutu quo a tm i globlnmu ohlupovn.

ite informace obsaen v tto knize.

Tato kniha obsahuje uniktn informace, dokumentaci a rozbor, kter nenajdete nikde jinde. Pokusili jsme se doloit co
nejvc z oficilnch zdroj, vetn materilu, kter byl dlouho

269

Kapitola 7

ukryt ve vldnch a mezinrodnch archivech. Doporuujeme

vm, abyste si ovovali vechny v tto knize uveden odkazy
online a vnovali se vlastn vzkumn prci. Dle vs prosme, abyste digitln podobu tto knihy dali k dispozici kadmu z vaich ptel a znmch spolu s vam osobnm
komentem a vaimi poznatky.

Kontaktujte vae politick zstupce

Nepedpokldejte, e si fakta, uveden v tto knize, uvdomuj. Protoe zatmco nkte z nich byli dosazeni k moci ve
zmnnmi zjmy, ostatn se stali, mimochodem stejn jako
vy a vbec my vichni, jejich obt. Ti posledn si ale zasluhuj,
aby dokzali, e skuten reprezentuj vae zjmy.
l

Polete kopii tto knihy vaim politickm reprezentantm.

Ptejte se vaich politik, zda si jsou vbec vdomi
historickch skutenost v kontextu tto knihy. Mon,
e budete jejich odpovd velmi pekvapeni.

Podporujte organizovan en poselstv tto knihy

Nejlep zpsob, jak se ujistit, aby se tato kniha dostala i do
nejvzdlenjho kouta va obce, ddiny nebo msta, je vytvoit skupinu s ostatnmi teni, kte s vmi sdlej odhodlanost k jednn. Prvnm kolem takov skupiny je, vymyslet
zpsob, jak tuto knihu it a ujistit se, aby si ji kad peetl.
Z vsledku splnn tohoto kolu se budou odvjet dal aktivity.

270

tafeta ivota

Vyhledvejte spoluprci s lidmi stejnho smlen.

Existuje cel ada monost a oblast, v nich mete vyvjet
propagan aktivity. Nap.:
l
l
l
l
l
l

Ochrana ivotnho prosted

Alternativn energie
Vdecky zaloen prodn litelstv
Organick zahradnictv
Mikrofinancovn projekt a alternativn ekonomie
Jakkoliv jin oblast, v n lze snit dopad korporanch
zjm na na planetu.

Hlasujte penenkou.
Bute opatrn pi vbru, kde a za co budete utrcet, a stejn
tak postupujete pi vbru svch politik ve volbch. To, kde
a za co utratte sv penze, skuten me svt zmnit.
Napklad:
l

Nkupem organickch produkt hlasujete proti

obchodovn chemickho prmyslu s pesticidy.
Nkupem energeticky vkonnho vozidla hlasujete proti
petrochemickmu prmyslu a zneiovn ovzdu.
Volbou prodnho litelstv, zakldajcm se na
vdeckch poznatcch, automaticky hlasujete proti
keftovn farmaceutickho prmyslu s nemocemi
a vbec proti monopolu ve zdravotnictv.

271

Kapitola 7

Platforma lepho svta

V tto knize obsaen skutenosti a jejich rozbor vytvej startovac ploinu, s jej pomoc me lidstvo vybudovat nov, lep svt.
U ped dvma roky vce ne tucet obt peivch holocaust se
seel v Osvtimi s clem pedloit evropskm vldm novou stavu. stava s nzvem Pro lid s lidem je obrysem nezbytnosti
ochrany zjm lidu ped nenasytnost korporac.
Bohuel tato historick vzva, pedstaven jako tafeta ivota
skupinou oban s maximln mrou autority na tto planet, byla
pikovmi politickmi pestaviteli v Evrop bohuel ignorovna.
Naopak, podpisem lisabonskho Zmocovacho zkona tito
krtkozrac politikov dali zelenou procesu, jm se cel evropsk
kontinent stv hkou v rukou tch samch korporanch zjm,
nesoucch odpovdnost za dv svtov vlky.
V tto situaci jsme se my, autoi tto knihy, rozhodli zahrnout tuto
vzvu do na knihy a it ji jako politickou platformu a pedpoklad
pro udren demokracie pro tuto generaci, jako i vechny generace budouc. Na nsledujcch strnkch zdokumentujeme historickou vzvu tafety ivota, jejm clem je vytvoit Evropu a
tm i cel svt pro lid a s lidem. Na rozdl od mnoha nrodnch
a regionlnch politickch platforem, tuto mezinrodn vzvu lze
realizovat s pomoc drtiv podpory lidu celho svta, protoe v
sob nese imanentn nboj bezpkladn vrohodnosti a autority:
morln vhu peivch nejhor zloiny proti lidskosti spolu s
adekvtnm rozborem pin dvou svtovch vlek.

272

tafeta ivota

TAFETA PAMTI TAFETA IVOTA

VZVA PRO EVROPU

PRO LID S LIDEM
Preambule
My, kte jsme peili holocaust v nmeckch nacistickch koncentranch tborech, ocejchovan jak otroci vytetovanmi sly,
mme pocit, e as rychle utk. Svt se stv m dl tm odolnjm vi naemu svdectv o hladu a nouzi, o vyerpvajc
otrock prci, o vlce a nenvisti a dalch nacistickch zloinech.
ili jsme, abychom byli svdky rostouc realizace ndhern mylenky nov Evropy. Tato Evropa mla bt vybudovna na pamtce minulosti jako fundamentln zsada evropskch nrod.
Nicmn to, eho jsme svdky nyn, je m dl tm vc poruenm tto zsady. V djinch Evropy byla zkladn lidsk prva
na zdrav a ivot lovka prvy nejastji poruovanmi.
Jen v minulm stolet pilo o ivot ve dvou svtovch vlkch
na 100 milion lid. Ze vech udlost, tvocch obraz Evropy,
n jako symbol agonie a smrti koncentran a vyhlazovac
tbor Osvtim-Bezinka.
Statisce mu a en z cel Evropy, uvznn v koncentranch
tborech, pily o ivot jako zotroen pracovn sly ve jmnu
korporan chamtivosti.

273

Kapitola 7

Navc, desetitisce z nich pilo o ivot pi pseudovdeckch

lkaskch pokusech na vznch, s clem zskat patenty na
rzn lky pro celou adu farmaceutickch dceinch spolenost mateskho koncernu IG Farben.
Dnes, kdy usilujeme o vstavbu Nov Evropy v dob, kdy my,
svdkov doby, pod jet svdme o nsledcch despektu
a pohrdn lidskm ivotem a zkladnmi potebami lovka.
Nae ivoty se utvely v dob, kdy lidsk ivot neml dnou
cenu a kdy otroka bylo zapoteb jen jako bezplatn pracovn
sly. Absolutnmi vlastnky lidskch bytost nebyli ani tak esesci,
jako roboti mamonu a moci v koncernu IG Farben Osvtim.
To je tak dvod, pro se ctme bt odpovdni za proces
vstavby nov Evropy pro lid a s lidem.

Toto nen vc politickho nzoru.

Toto je vzva k pamti.
Toto je nae vzva k ivotu,
K rozumnmu mylen,
Pro Evropu pro lid a s lidem,
Pro tafetu pamti,
Pro tafetu ivota.
U nikdy bychom nemli pipustit, aby tato tafeta byla
pervna, i kdyby se zpoza opony nov Evropy vynoily podivn
masky pipomnajc tve architekt IG Farben Osvtim.

274

tafeta ivota

STAVA OBAN EVROPY

Nejzkladnjm lidskm prvem je prvo na zdrav a ivot. Toto
prvo je nejen ohroovno vojenskmi konflikty, ale i korporanmi zjmy a jejich narstajcmi pokusy vyuvat tlo lovka a
znalost o nm jako exkluzivnho vlastnictv a zdroje zisku.
PROTO PROHLAUJEME NSLEDUJC PRVA ZA NEZCIZITELN PRO KADHO EVROPANA:
PRVO NA ZDRAV
Nae zdrav a nae tlesn schrnka jsou nejcennjm vlastnictvm lovka. Proto nesm bt zneuvny jako bazar pro patentovan liva nebo jakoukoliv jinou formu komercializace.
en nemoc v rmci umlho vyvolvn poptvky po lcch
je protistavn. Jakkoli zdravotn systm, zakldajc se na tchto zsadch a propagujc je, by ml bt zakzn.
PRVO NA IVOT
Lidsk genom jako matice ivota a biologick zklad lidsk existence pat celmu lidstvu. Pokusy o privatizaci genetickho
kdu s clem ho mnit, prodvat a manipulovat tlo lovka,
pop. jeho sti za elem korporanho zisku, je protistavn a
proto zakzno.
PRVO NA EKOLOGICKY NEZVADN,
PRODN POTRAVINY
Genetick informace o vech rostlinch a potravinch, rostoucch na polch a loukch po tiscilet, pat celmu lidstvu. Manipulace a pozmovn genetickho kdu rostlin, s clem je
patentovat a vytvet globln monopoly, sebou nese nebezpe, e zsobovn potravinami zane bt ovldno korporanmi zjmy. Stejn jako v ppad zdrav a ivota, monopolizace
potravin to vede ke kontrole celch nrod.

275

Kapitola 7

TAKOV AKTIVITA JE PROTISTAVN

Dvod, pro tato zkladn prva stle jet nejsou veobecn
akceptovna a uplatovna, je princip patentovn. Patenty
jsou ekonomickmi nstroji zvyovn nvratnosti investic pro
cel prmyslov odvtv vetn tch, kter maj bezprostedn
dopad na nae zdrav a nae ivoty.
IVOT NESM BT PATENTOVN
K prosazen tto zsady a za elem ochrany zdrav a ivot
budoucch generac Evropan, patenty v oblasti zdrav, ivota a
potravin se prohlauj za protistavn. Apelujeme na OBANY
Evropy, kte budou st nvrh tto STAVY OBAN
EVROPY, aby ji podpoili svmi podpisy.
MYLENKA EVROPY PRO LID A S LIDEM
Tato navrhovan stava slou jako matice, definujc zkladn
lidsk prva nap Evropou, vetn prva na nezvadn ivotn prosted, respektovn lidsk dstojnosti a ochrany socilnch hodnot. Pedvme tuto vzvu dl vem obanm
Evropy. Ti byli skutenmi strci vzpomnky, kter zachovala
historii v pamti celch generac a kter bude v tomto dle pokraovat jako tafeta vzpomnky a jako tafeta ivota.

276

tafeta ivota

Tento dokument samozejm nen jen dalm z mnoha patetickch provoln za lep svt. Jasn, srozumiteln rozbor a strun
vet zsad tento dokument peduruj, stt se helnm kamenem svta, realizovatelnho jet za naeho ivota.

STT SE SOUST TAFETY IVOTA

Chcete-li, a u jako soukrom osoba nebo organizace sehrt
aktivnj lohu v hnut TAFETA IVOTA, zkontaktujte ns
prosm.
Mme zjem o vytvoen st individulnch zjemc a organizac, oddanch en historick pravdy a ukonen desetilet globlnho klamu. Informace obsaen v tto knize s jejmi
odkazy jsou na cestovn mapou.

Mete se na ns obrtit zde: info@dr-rath-foundation.org

277

Dodatek

Dodatek

Klov internetov strnky

pro dodatenou informaci
www4.dr-rath-foundation.org
Zdravotn nadace Dr. Ratha
Zdravotn nadace Dr. Ratha je nevdlen organizace, kter se
zabv podmnkami zlepen lidskho zdrav na globln rovni pomoc vzkumu, vzdln a ochrany prv pacient s clem umonit
vbr prodnch lebnch terapi. Vdeck objevy zakladatele nadace, Dr. med. Matthiase
Ratha, prkopnka vzkumu prodnho litelstv, znamenaj
zsadn prlom v prodnm
pstupu k lb srdench chorob, rakoviny a cel ady dalch
zdravotnch problm.

Jeho vize, oprajc se o rozshl vdeck vzkum, zpstupnila dosud

netuen potencil monosti lby
tchto chorob pomoc prodnho
pstupu. Vsledkem je, e Nadace
se stala mimo jin i nstrojem propagace prodnho litelstv a
ochrany prv pacient na celm
svt.

280

Dodatek

www.eu-facts.org
Internetov strnka o faktech EU
Historick dokumenty publikovan na internetov strnce o skutenostech tkajcch se EU dokazuj, e pedloha pro nedemokratickou bruselskou EU vznikla na rsovacm prkn nacistickch
pohlavr bhem 2. svtov vlky. Zveejnn tto informace je
zatkem konce nedemokratickho experimentu bruselsk EU.

281

Dodatek

www.eu-referendum.org
Iniciativa Evropskho referenda
Iniciativa Evropsk referendum je kampan pro obany, kte by
mli mt prvo hlasovat pomoc referenda, kdykoliv m dojt k vraznm zmnm zkon, kter se jich tkaj, a to jak na nrodn,
tak evropsk rovni. Momentln tato kampa zahrnuje petici pro Evropu pro lid s lidem;
petici na odmtnut tzv. Lisabonsk smlouvy Evropsk unie; a
petici na referendum o prodnm litelstv. Doposud podepsalo tyto petice vce ne tvrt
milionu lid v cel Evrop.

www.health-peace-justice.org
Mezinrodn Aliance pro zdrav, mr a sociln spravedlnost
Mezinrodn Aliance pro zdrav, mr a sociln spravedlnost je globln hnut, jeho clem je vytvoit zdrav, mrumilovn a spravedliv svt pomoc sjednocen vech lid bez ohledu na nrodnost,
kulturu, rasu nebo nboensk vyznn ve spolenm
sil doshnout tchto cl.
Zve vechny jedince a organizace (jak na nrodn, tak nadnrodn rovni), aby se pipojili
a spolupracovali na cest k
dosaen lepho svta.

282

Dodatek

www.nuremberg-tribunal.org
Projekt NT2: vzva k druhmu norimberskmu tribunlu
Pvodn norimbersk tribunl byl soust sil americk vldy a
vld spojeneckch sil s clem stanovit odpovdnost za 2. svtovou
vlku a popohnat k odpovdnosti ty, kte se dopustili zloin proti
lidskosti. V letech 1945 a 1948
se konalo nkolik tchto proces v Justinm palci nmeckho msta Norimberku, z nich
nejdleitjm byla kauza proti
petrochemickmu a farmaceutickmu kartelu IG Farben. Vkonn editel a manaei tohoto
kartelu byli podle slov vrchnho
americkho alobce Telforda
Taylora jedni z nejhorch vlench zloinc, bez jejich pispn by 2. svtov vlka vbec nebyla mon. Nicmn, zatmco
pvodn tribunl popohnal kartel IG Farben k odpovdnosti, podailo
se mu jen zsti uinit ptr jeho zloinm. Bhem nkolika mlo
let po ukonen proces farmaceutick kartel opt zapustil koeny
v povlenm svt.
Od t doby se kartelu pomoc zavdjcho, klamnho a nesmrn
nkladnho marketingu v oblasti liv, nezdka s fatlnmi vedlejmi
inky, podailo vytvoil multimiliardov dolarov trhy, jejich absolutn prioritou nen vymcen, nbr en chorob. Zatmco se farmaceutick prmysl sna vyvolat na veejnosti dojem spasitele,
napomhajcho vymtit ty nejhor endemick nemoci ve svt, tyto
nemoci naopak a tsk z nich kapitl. Nejhor na tom ale je, e
farmaceutick prmysl navc ignoruje, taj a dl ve mon pro to,
aby znemonil inn, bezpen a vdecky osvden prodn terapie, s jejich pomoc by bylo mon ty nejhor endemick choroby
ve svt opravdu vymtit. Clem projektu NT-2 tak je, iniciovat druh
Norimbersk tribunl jako prostedek, kter by spolehliv a jednou
provdy uinil ptr zloinnmu dn farmaceutickho kartelu.

283

Dodatek

www.profit-over-life.org
Zisk nad ivot
Po edestiletm mlen, internetov archiv Profit Over Life
(Zisk nad ivot) zpstupnil svtov veejnosti zznamy z proces s vlenmi zloinci v
Norimberku z koncernu IG Farben, nejvtho chemickho a
farmaceutickho nadnrodnho
koncernu prvn poloviny 20.
stolet. Desetitisce dokument
obsaen v archivu jednoznan dokumentuj, e 2. svtov vlka, kter stla vc ne 60 milion lid ivot, byla plnovan
a financovan kartelem IG Farben, kterou tehdy tvoily firmy
Bayer, BASF, Hoechst a dal.
Zveme studenty, uitele, akademick badatele, politiky a miliony lid, aby pouvali tohoto
archivu jako zdroje pro lep pochopen djin. To je obzvl
dleit, protoe zjmy nadnrodnch korporac dodnes pokrauj v pouvn vojensk
sly k dosaen svch globlnch cl.

284

Dodatek

www.reject-the-eu.co.uk
Odmtejte EU!
Pro obany Spojenho krlovstv Velk Britnie je odhalen nacistickch koen bruselsk EU zcela mimodnou provokac. Pot,
co u dvakrt v minulosti za 1. a 2. svtov vlky sehrli kritickou lohu v zchran Evropy
ped jejm uchvcenm petrochemickm a farmaceutickm
kartelem a jeho politickmi satrapy, jsou nyn konfrontovno
s pravdpodobnost, e nesmrn lidsk obti jejich rodk pily vnive. Podrobenm
se Lisabonsk smlouv a bruselsk EU, ivoty t.. edesti
milion obyvatel Velk Britnie
vetn tch jet nenarozench, by se ocitly pod jhem
tch samch zjm, je usilovaly o dobyt a uchvcen kontroly
nad Velkou Britnii u dvakrt pedtm.
Obyvatele Velk Britnie proto nalhav prosme, aby pomohli
it informace obsaen na internetov strnce Reject the EU!
(eknte NE! EU) ve sv rodin, mezi kamardy, kolegy v prci ,
spoluobany v obci, a aby navc konfrontovali sv politick zstupce na lokln, regionln, nrodn a evropsk rovni.

285

Dodatek

www.relay-of-life.org
Pedvka ivota
Internetov strnka Realy of
Life (Pedvka ivota) popisuje,
jak 13. listopadu 2007 vc ne
30 peivch vyhlazovac tbor
v Osvtimi a dal koncentran
tbory, se seli v Polsku na jednodenn konferenci v Osvtimi.
Opraje se o sv jedinen morln krdo, tato zcela mimodn skupina lid se rozhodla
vloit se celou vahou tohoto
krda do diskuse o budoucnosti Evropy. V tich slavnosti vichni,
jim bylo souzeno toto peklo na zemi pet, se podlili o sv zkuenosti z minulosti a pipojili se k nvrhu na stavu pro Evropu s
lidem, pro lid.
Na organizaci konference se
spolupodlela Zdravotn nadace
Dr. Ratha, nevdlen organizace, kter se u drahnou dobu
aktivn podl na odhalovn
podvodn a zavdjc povahy
obchodovn farmaceutickch
koncern s nemoc a kter
jasn ukazuje, e hnacm principem tohoto prmyslu byla za
2. svtov, stejn jako je dnes,
absolutn priorita zisku nad ivotem. Coby uznn tto prce nadace zrove pevzala od peivch obt Osvtimi Pedvku ivota spolu se symbolickm
poadavkem, udret vzpomnku na Osvtim do budoucna ivou.

286