G O L E M

M E T L A E C H







ROZKLAD

ESKHO NACIONALISMU






NAPSAL

WALTER JACOBI


1942

peklad z nmeckho originlu


Jako svj osm PDF tisk samizdatov edice Nrod
vydala roku 2008 Staroesk spolenost.


1
VODN SLOVO

Ven teni, studenti, kamardi a kamardky, po osm se s Vmi setkv studentsk
vlastivdn a nrodoveck organizace Staroesk spolenost u virtuln knin edice Nrod.
Nyn Vm pinme digitln zpracovn knihy Golem metla ech s podtitulem Rozklad
eskho nacionalismu od nmeckho dstojnka Jacobi Waltera. Svm obsahem je tento
svazek zcela vjimen; autor popisuje skutenosti, kter jsou v eskm prosted mlo
znm, a kter mly zsadn vliv na kolaps eskoslovenskho nacionalismu v dob prvn
republiky.

Navzdory tomu, e nmeck autor bhem svho ivota psobil v nacistick bezpenostn
slub SD, jsou udlosti ohledn eskho nroda leny s pekvapivou objektivitou. esk
nacionalismus, upadl do spr sionismu, svobodnho zednstv a filantropickho
humanismu (a jejich spolenm produktem liberln demokracie), byl nkolik msc po
zahjen sv politick innosti odsouzen k zniku. Zcela jasn se rsuje rozdl mezi
nacionalismem, lskou k nrodu, k jeho kultue a tradicm a tzv. vlastenectvm, loajalitou ke
sttu a jeho reimu, opedenou pzraky Masaryka, Benee, Karla apka, mezinrodnho
idovstv a svtovho humanismu. Nacist to velice dobe vdli.

Snad jen pro plnost bychom rdi doplnili, e vtina zednskch l obnovila bhem
osmdestch a devadestch let svou innost a vtina z nich vede i sv internetov strnky,
kde oteven piznvaj Masarykovo, apkovo, Beneovo (a mnoha dalch) lenstv
v zednskch lch. A nen tomu nhodou, e zednsk spolky pouvaj jako svj symbol
esticpou sionistickou hvzdu. Byl to vdy a stle je z velk sti id, kdo pod zstrkou
humanity a velidstv piv Kovky a Zulukafry k Vltav, aby vynucenm menm
svrhl nai kulturu a nrodn osobitost a promnil nai vlast v multikulturn ciknsk
brloh. Tak proto se nelze divit, e valn vtina multikulturnch aktivist a rovnost jsou
idovt pivandrovalci z bv. Sovtskho svazu, kte nyn v echch astn vytrubuj sv
prolhan frze o rovnosti, volnosti a bratrstv. Nebo znien nrod, seten rozdl mezi
rasami a kulturami a vytvoen jednoho globlnho idovskho sttu Svtov
demokracie, pod dikttem USA-Izraele, je konenm clem idovskho zednstv. Pi
blim pozorovnm zjiujeme, e okolnosti k tomu neochvjn spj.

Kad, kdo usiluje o upmn pouen, zcela jist doke v Rozkladu eskho nacionalismu
(vyel v r. 1942) oddlit zrno od plev a aplikovat zskan poznatky na dnen dobu. Vme, e
historie se rda opakuje, i kdy pokad trochu jinak; proto je tato kniha pinejmenm
vzvou k opatrnosti.

Staroesk spolenost











2
DOMC ODBOJ

Roku 1928 vyla v Praze mal, sotva ticetistrnkov knka s nzvem Z domcho odboje.
Jako nakladatel byl podepsn Pamtnk odboje v Praze, tiskla ji tiskrna bv. ministerstva
nrodn obrany v Praze-Bubeni. Spisek byl jet tho roku peloen do francouztiny s
rozenm nzvem La Lutte Intrieure pour l'Indpendance Tchcoslovaque. Jak prozrazuje
u nzev, podv toto pojednn v krtkch rysech nrt politickho chovn ech doma ve
tyech letech svtov vlky.

Jako autor nen podepsn nikdo men ne dlouholet prask profesor prv dr. Jan Kapras.
Jeho postaven jako vdce a nrodnho politika zaruuje snad, pokud jde o len skutench
udlost, e si pece jen ponal pi svch vahch kriticky a rozvn a e si byl zvl
vdom odpovdnosti, kdy inil politicky dleit konstatovn o zmnnm obdob. asov
odstup plnch deseti let od lench udlost mu dovolil posuzovat vci s menm zaujetm a
prospl mu prv tak jako. to, e dleit, vtinou velmi obshl dla esk revolun
literatury u byla napsna, take bylo mono dan materil ve velk me pehldnout. Jeho
len meme tedy pijmout jako tm zvanj.

Kapras zan svj spis konstatovnm, e a do vlky nebylo dnch pprav pro revolun
een esk otzky, a e tehdy ve vdom eskho nroda nebylo odedvna ani velk
politick linie esk politiky ani jednotnho sttoprvnho smru. Pesto, kdy vypukla
svtov vlka, e byla protivlen nlada ech zcela jasn. Akoliv bylo vem od potku
jasn, e doma brannou revoluci dlat nememe, take nebylo dnho vznanho odporu
pi narukovn, dochzelo pozdji doma tu a tam k odporu, kter byl trestn i nkolika
popravami. Tit tehdej domc politiky spovalo v hesle ,nebojovat a vzdvat se' a potom
i v oekvn Rus (Kapras, str. 4).

Tm naznauje autor u jednu hlavn linii eskho chovn za vlky, onu politickou pasivitu
vi sttu, vld a potebm vlky, je ovldla lid a ovldala jej po pt tyi lta. m vce
se vlka protahovala, tm vce se jevilo nutnm odrazit a zmait pokusy nkterch
aktivistickch politik, aby esk lid zskali pro spoluprc a pro kladn stanovisko ke sttu.
Pro tuto pasivitu byly instinktivn irok vrstvy eskho nroda a vtina vynikajcch politik
vele s Kramem a s Ranem. (str. 5).

Bylo proto vysvtliteln, e rakousk generln tb, sdlc v Tn - zcela jinak ne ospal
vdesk vlda byl brzy proti eskm krajm monarchie zaujat a ve svch politickch
pochybnostech - byl jet poslen, kdy se kolem Novho roku 1914/15 esk oddly poprv
ukzaly nespolehlivmi a kdy se konen na rusk front vzdal cel 28. p pluk. Nutn
zakroen sttnch orgn se projevilo na Morav a ve Slezsku osteji ne v echch, kde
mstodrc Frantiek hrab Thun, sdlc v Praze, esk chovn takka posiloval tm, e je
povaoval za nekodn. Poslze musel Thun ustoupit ntlaku politicky prozravjch
vojenskch kruh a byl v dubnu 1915 nahrazen Maxem hrabtem Coudenhovem, jen se
ovem bez iniciativy vyvinul v pouhho byrokratickho vykonavatele vdeskch nazen.
Pokusy vldy, aby si zskala esk politiky - monosti toho byly pzniv zejmna u klerikl
a socilnch demokrat - jako i vzva v tisku, aby se politiky pasivity konen zanechalo, a
aby se esk nrod piznal jasn a nekompromisn k habsbursk dynastii a sttu, zatm
nemly dnho vsledku.

Toto zsadn pasivn chovn pevn vtiny ech zdlo se ovem potebovat tajnho
zen a veden. Kapras nezdrazuje sice vslovn takovou pinnou souvislost, l vak,
3
jak se prv v t dob zaaly tvoit tajn orgny, co logicky navazovalo na jednotnou eskou
nladu a na pokusy, je podnikala vlda, aby ji rozleptala. Uvd toti vslovn, e u nkolik
msc po vypuknut vlky bylo nkolik tajnch krouk, kolem nich se esk politika
soustedila: Mezi nimi byly skupiny sttoprvnch pokrok, kte vypravili L. Sychravu jako
spojku do vcarska, a realist, jich hlava Masaryk se vydal do dohodov ciziny,
orientovny zpadn a vidly ve Francii a v anglosaskch zemch monosti politicky
rozhodn pomoci, kdeto Mladoei, veden Kramem a Ranem se silnmi vlivy takovho
Sse v pozad, pohleli k vchodu a klonili se k nadji v Rusko.

Z vedoucch zstupc tchto skupin se brzy vytvoila jako spolen tajn pracovn vbor
Maffie, kde s potku byli Kram, Ran, Hajn, mal, Soukup, Franta, Scheiner a Bene,
pozdji pak, kdy nkte vypadli tkem (Bene) nebo zatenm (Kram, Scheiner, Ran),
pibylo k tomu mnoho jinch.

Pi len innosti Maffie, jej stedn sdlo prv v Praze Masaryk oznail jako nutnost,
omezuje se Kapras na strunou vtu:
1
Maffie mla stl styk se zahraninm odbojem, zvlt
s Masarykem, nejprve prostednictvm Benee. a kdy tak tento odeel do zahrani,
prostednictvm etnch osob, jich evidence se sousteovala v rukou Blehrdkovch (str.
6/7). Tm se postavila esk inteligence v elo lidovch mas, nadchnutch pasivitou a vl k
odporu. N domc odboj byl ve svch potcch odbojem irokch ne organisovanch mas
lidovch, kter rzem pochopily, e pila velik chvle eskho nroda. Byl to odboj tisc a
tisc drobnch a neznmch lid, z nich velmi mnoz za sv pesvden dovedli trpt ...
Domc n odboj jest tedy v prvn ad odbojem lidu, kter hrdinn snel thu a strdn
vlky, doufaje v lep budoucno, v druh ad odbojem inteligence, kter pochopila, e jej
msto je v ele lidu (str. 26).

Odbojov innost tajnho eskho veden, nyn shora zen a plnovit organisovan, la
dvma smry. Politickmi sabotemi se muselo pedevim zaujmout stanovisko proti vld
ve Vdni a musel bt zmaen kad pokus edn politiky rozleptvn; za druh se innost
Maffie obracela proti plnm a snahm eskch aktivist, aby z vlastnho popudu zaali
psobit na zsadn postoj eskho nroda. Jako vd mylenku tto ruiv innosti uvd
Kapras v tto souvislosti tuto pozoruhodnou vtu: Za tchto okolnost zdlo se, e je kolem
politik domcch jen mlet a zabraovat tomu, aby domc akce nekazily a nekily akce
zahranin (str. 8).
2


Kdy koncem roku 1915 zaaly pokusy o spojen stran a v lednu 1916 vedly za veden dra
Mattue k dalekoshlmu slouen Staroech, Mladoech, realist a nrodnch socialist v
jednotnou eskou stranu, zvanou Nrodn strana, byla tato strana vedenm odboje ihned
torpedovna. Byly toti obavy. e vlda bude vynucovat sv poadavky, proti esk politice
zahranin smujc, snadnji na tto jednotn stran neli na dosavadnch nkolika stranch
(str. 8). Toto nebezpe bylo proto tak hroziv, e prv tehdy zaala vdesk vlda v
echch aktivn vystupovat proti inkm esk emigran innosti doma a potrat vliv esk
propagandy zahranin. V kletch mezi pnm vldy a podkopnou prac odbojovch skupin
ztroskotala pak tak Nrodn strana v kvtnu 1916.


1
Autor pedpokld. e obshl literatura o Maffii, je vyla do roku 1928. je znm a poukazuje na ni
vslovn v seznamu pramen, kter k svmu spisu pipojil.

2
Proloen v tomto cittu stejn jako v dalch provedl vesms autor tto knihy.
4
Tm vak nebyla jet definitivn zaehnna nebezpe sttu pteltj esk politiky.
Nkolik msc po rozkladu jednotn esk strany tvoila se u zase jednotn politick
organisace ve form eskho svazu, jen se utvoil za rozhodujcho spolupsoben vehlova
z agrrn strany, je nyn silnji vstoupila do politick hry. Vechny strany, sttoprvn
pokrokovou a realistickou vyjmaje, byly zde sloueny i se svmi poslaneckmi kluby. Znovu
zaal podzemn boj proti aktivistm, zvlt kdy esk svaz tehdy, kdy dolo 10. ledna
1917 po prv v diplomatickm aktu Dohody k ei o eskoslovenskm osvobozen a k
Wilsonovu prohlen z 22. ledna 1917 o prvu nrod na sebeuren, dal vdeskmu
ministru zahrani k disposici dopis, kter znamenal pln odeknut se esk zahranin akce.
Se zejmm rozhoenm odsuzuje Kapras tuto povolnost svazu, je zpsobila, e vnost jeho
v echch narz poklesla (str. 11 a 12), a l, jak marn byly snahy svazu, aby sv otesen
postaven ve Vdni zachrnil poadavkem po nvratu k parlamentrnm vldnm formm. Je
pochopiteln, e za tohoto stavu vc byly tu velmi vn obavy ped jakmikoliv projevy
eskch poslanc a jich stediska eskho svazu, a e lo o to projevy tyto zamezit (str. 12).

Za tmto elem vznikla, jak Kapras vslovn zdrazuje, potkem r. 1917 skupina Nrod
z kruhu lid politicky stejn smlejcch, kte pochzeli z ad mladoesk stranick opozice,
sttoprvnk a realist nebo byli politicky nezastnnmi osobnostmi eskho kulturnho
ivota. Byli vichni rozhodnuti nepipustit, aby si esk politika dala ujt nenvratnou
pleitost vymanit esk stt z habsburskho podru. Vydn prvnho sla orgnu skupiny
Nroda dne 8. dubna 1917 bylo proto velikou udlost v tehdejch pomrech, nebo hlsal se
tu jasn a veejn dsledn odpor proti dosavadn politice svazov (str. 13). A do roku 1918
mla skupina Nrod na politickch udlostech znanou ast. (e byl lenem tto skupiny, to
Kapras zamluje prv tak jako svou ostatn aktivn ast na domcm odboji.)

Podkopn innost tak brzy zaala, kdy po prv za svtov vlky byla na den 30. kvtna
1917 svolna vdesk sk rada a byly obavy, e by si snad et poslanci v tto djinn
chvli nleit neponali. Dne 17. kvtna vyel proto onen slavn projev eskch kulturnch
pracovnk, kter sepsal Jaroslav Kvapil, f inohry eskho Nrodnho divadla, a kter
podepsalo 222 zstupc psemnictv a vdy jako projev eskmu poselstvu na sk rad.
Projev d esk poslance, aby rozvinuli a hjili esk program ped frem cel Evropy.
Kapras oslavuje tuto akci nadenmi slovy jako prvn velik politick projev eskho
domcho odboje, jen byl v celm eskm nrod radostn pijat a lidem sprvn pochopen
jako poadavek, jak jej ji dvno hlsala zahranin esk propaganda (str. 14).

Potom se brzy zaal tak obnovovat stranick politick ivot. U Mladoech se dostal do
poped nekompromisn opozin smr, seskupen kolem lena Maffie Franty a zmnnho u
Frantika Sse, jen byl po Kramov a Ranov zaten odstren. Stejn tomu bylo i ve
stran nrodn socialistick. Tak u agrrnk nabylo vrchu radikln kdlo, co nebyl div,
protoe prv zde se osvdila taktika Maffie utvoit zavas politick pouto spoluvdnm o
ileglnch inech. Kapras se zmiuje na prvnch strnkch svho spisu o tom, e Kram a
vehla roku 1915 spolen vyslali poslance Duricha ilegln do Ruska. Ale teprve Bene sm
ve sv knize Svtov vlka a nae revoluce podv k tomu posledn vysvtlivku, kdy v len
schze Maffie, je se konala na jae roku 1915 po jeho nvratu z cesty do ciziny k
Masarykovi, prav: S poslnm Duricha vichni souhlasili tak proto, e to byl poslanec
agrrn strany, e o tom bude jednno s pedsedou vehlou a e tm i formln ve spiknut
bude tato mocn strana (Bene, str. 66). Tak byla i linie velk strany eskch zemdlc pro
dal trvn svtov vlky stanovena, a kdyby bylo teba, mohla bt tato strana donucena, aby
se zaadila do ilegln fronty domcho odboje.

5
Vechny tyto okolnosti dohromady zpsobily, e a do zahjen vdesk sk rady dne
30. dubna 1917 byl vykonvn znan politick ntlak na esk zstupce, kte se vzmohli
aspo na dalekoshl poadavek zemn autonomie ve smyslu eskho sttnho prva.
Oficiln prohlen eskho svazu bylo mezi echy pijato s uspokojenm, protoe lid ml
jemn ich pro pozad sttoprvnch formulac svho veden. Poslanci sttoprvn strany
podali k tomu sv vlastn prohlen, v nm vbec nebylo zmnky o Rakousku. Toto
nekompromisn prohlen bylo to, co chtl esk nrod cel (str. 16).

et zstupci si pak vytvoili novou taktiku svho politickho postupu. Kdy byla ve Vdni
dosazena komise pro reformu pedlitavsk stavy, rozhodli se, e neobelou jej zasedn, a e
se vyhnou politick odpovdnosti. Aby bylo toto chovn odvodnno navenek, byl pijat
kompromisn nvrh agrrn strany, e se nemohou astnit schz stavn komise potud,
pokud nebudou ukoneny porady o zsadch, obsaench ve sttoprvnm prohlen z 30.
kvtna. Nkolik tdn pot hnala vtina zstupc stran situaci na ost noe jet
dalekoshlejm usnesenm protestovat oficiln proti jakkoliv asti na vdeskch
poradch. Za veden Klofova utvoili sttoprvn klub, jeho kolem bylo zabraovat
oportunistickm poslancm, zvlt mladoeskm, v jich postupu (str. 18).

Stle jasnji viditeln pesun ve vnitnch eskch mocenskch pomrech ve prospch
nekompromisnho smru zpsobil. e se Nrodn listy dostaly do rukou jednoho z
nejradiklnjch zstupc, Frantika Sse, a brzy tak vedoucmu lenu Maffie Ranovi,
kdy se vrtil z vzen, poskytly nov monost psoben. Kdy byl poslze v jnu 1917
proputn na svobodu Kram, vidla se v jeho proputn zejm znmka slabosti sttu a
tento politik byl triumfln uvtn jako hlavn representant domcho odboje. Stle vce se
stvaly vodtkem zprvy z ciziny. Vm tm slil na podzim roku 1917 velmi rychle radikln
smr protirakousk, posilovn pirozen tak zprvami ze zahrani (str. 18). V hrubch
rysech se u rsovaly slouenm starch stran ob skupiny pozdjch nrodnch demokrat,
vedench Kramem a nrodnch socialist, vedench Klofem. I u socilnch demokrat se
nyn uplatoval radikln smr, veden Habrmanem.

Potkem roku 1918 dostaly udlosti prudk spd. Generln snm eskch poslanc na Ti
krle 1918, jen u nezabalen poadoval zzen vlastnho eskho sttu, se nezmnil o
rakouskm sttnm svazku u ani slovem. Dne 13. dubna se konala ve Smetanov sni v Praze
slavnostn psaha vech vrstev eskho nroda, kde Jirsek za velik asti peetl znn
psahy samostatnmu eskoslovenskmu nrodu. V kvtnu byly v Praze uspodny velik
divadeln slavnosti, jich se zastnili zstupci Slovk a Jihoslovan, jako i polskch a
italskch menin. Pak byla slavnostn schze v Obecnm dom praskm. Manifestace
kvtnov byly ve Vdni posuzovny jako lnek organicky piadn k eskmu zahraninmu
odboji, a vyvolaly posledn vzplanut politick persekuce (str. 21).

Dne 13. ervence 1918 byl po provedench ppravch utvoen pedkem agrrnk vehlou
nov Nrodn vbor, jeho kolem od potku bylo, aby ve vhodn chvli prohlsil
samostatnost eskho sttu a uinil k tomu vechny potebn ppravy. Dne 2. jna piznalo
se konen i esk poselstvo ve Vdni oteven a cel k odboji. Ve dnech 24. a 25. jna odjeli
poslze et delegti do enevy k Beneovi. V noci ze 27. na 28. jna pipravil starosta
Sokola dr. Scheiner, jen byl rovn proputn z vzen, strn slubu, ptho dne sela se
tyka za Ranova veden a usnesla se pi kapitulaci Rakouska prohlsit samostatnou
eskoslovenskou republiku. Tho dne veer byl vydn prvn zkon novho sttu. Sokolstvo
pevzalo podkovou a bezpenostn slubu.

6
Toto pevzet prvn vkonn moci znamenalo prv pro Sokolstvo korunovn nenavn
podzemn prce za svtov vlky. O jeho innosti se ovem Kaprasv spis zmiuje jen velmi
mlo. Jen kdy vypotv tajn skupiny odbojov innosti, jmenuje Sokol na vedoucm mst
a nkolikrt vzpomn innosti jeho starosty dr. Scheinera v Maffii. Chybjc podrobnosti se
daj ovem lehce doplnit daji z pamt Masarykovch a Beneovch, jako i z nmeckch
publikac vdeskho sttnho knihovnka dra Pavla Molische. Podle toho navzal Masaryk
hned po vypuknut vlky spojen se starostou Sokola drem Scheinerem a sdluje o tom ve sv
knize Svtov revoluce tyto podrobnosti: S nm jsme se dohodli, e by Sokolov za rusk
okupace nastoupili jako n rodn bezpenostn str, podle pomr a poteby jako nrodn
vojsko. (Masaryk str. 14.) Souasn se vyjednvalo o financovn esk akce v cizin
sokolskmi penzi a dr. Scheiner ihned poskytl prvn pspvek, aby se mohla zahjit innost.
Pak nsledovaly prvn zkroky sttu proti jednotlivm tlocvinm jednotm, mezi jinm
proti Sokolu v Jin. Pi svm odjezdu do ciziny, financovanm sokolskmi penzi, zasvtil
Masaryk svho spolupracovnka Benee, jen zatm zstal doma, do svch tajnch styk se
Sokolem. Upozornil mne, abych vstoupil do styku s drem Scheinerem, a aby vecka dal
innost byla zena v dohod se Scheirierem. Spolhal velice na Sokolstvo a oekval, e tak
odtud bude mono dostat penze na revolun innost; mimoto soudil, e pro eventuln
revoluci nsilnou je teba pipravit vedouc initele Sokola a sokolsk masy. Dr. Scheiner
tehdy sm pomlel na tk do ciziny; chtl v t dob odejt do Ameriky, aby tam podntil akci
mezi krajany. Pedstraje nkup bavlny pro banku Bohemii v Americe, dal policii o pas.
Policie pes optovn zkroky odmtla a cest zabrnila (Bene str. 27). Pi zaloen Maffie
patil Scheiner k prvnmu krouku a prostednictvm sokolskch jednot nashromdil mnoho
vojenskch informac. Dodaten dostal pokyn, aby hledl njakm zpsobem uvolnit penze
sokolsk, kter z obavy ped konfiskac byly zmobilisovny a jejich vydn vzno na souhlas
osob, kter jsme do sv akce zasvtit nemohli (Bene str. 41).

Mezitm se v rakouskm vojsku stala ada udlost, je se zdly dokazovat jistou plnovitost
eskho tku od prapor mezi pe bhlky na rusk front. Z dopis vlench zajatc se
dalo soudit, e Sokol vybzel sv leny, povolan k vojensk slub, aby vstupovali do esk
druiny, a ukzalo se, e vojci rakousko-uhersk armdy, pebhajc na frontch, mli s
sebou sokolsk legitimace, jimi zejmna v Rusku mohli prokzat sv protinmeck smlen.
Tak se poslze utvoily v adch eskch legionskch pluk, utvoench na stran Dohody,
ist sokolsk oddly. Masaryk proto navrhl, aby Scheiner uprchl do Ruska a ujal se tam
organizace esk armdy; k tomu vak nedolo, kdy msto nho ilegln odcestoval Durich.
Od roku 1915 se ukazovalo stle jasnji, e sokolov jednaj podle pokyn paskho
eskho stednho vboru. V kvtnu tho roku byl Scheiner zaten a vrchnm armdnm
velitelstvm obalovn. Obratnou dvoj hrou se mu vak podailo, e zen bylo pro
nedostatek dkaz zastaveno, zejmna kdy o jeho vlastn innosti v Maffii ady nevdly.
Kdy byl proputn, piel ihned zase do vedoucho krouku Maffie, a kdy Spojen stty
vyhlsily vlku, podval u zase zprvu dru Beneovi do ciziny. Tak pivedl jeho pklad
sokolsk spseenstvo k neustl ilegln prci, akoliv ady na Sokol psn dozraly.

Byli to ovem hlavn jen pslunci starch ronk, kdo ze sokol zstali doma a byli k
dispozici pro odbojovou innost. Mldei byla innost v Sokole velkou mrou zakzna a
esk koln mlde byla ze sokolskho cvien sttnm zkazem pln vylouena. O
protisttnm smlen esk mldee se Kapras ve svm spise vbec nezmiuje. D se vak
doloit u jen onm vmluvnm dokumentem revolunho obdob, kter prvn vedouc
eskho skautskho hnut, A. B. Svojsk, pedloil dne 28. listopadu 1918 jako schvlenou
vron zprvu valn hromad Junk. Mluv pi tom vdn vzpomnal porozumn a
podpory, ji vnovali mylence Junka Masaryk, Kram, Jirsek, Klof a jin, a mysln
7
poukazoval na sv snahy, aby skauty zachoval jako nstroj pouze esk vchovy mldee. A v
okamiku, kdy chystali jsme se u ve skutek uvst sv plny a konstituovat esk skauting
podle vzoru americkho a anglickho, pedloen byl eskm adm - alovno budi, e
eskm lovkem nvrh na zaveden skautstv podle vzoru nmeckch organisac Wehrkraft a
Pfadfindr s celm nechutnm apartem vojenskch manvr, se vemi smutn proslulmi
vlasteneckmi recepty vchovy dobe rakousky smlejc mldee a za vedouc pmo
doporueni ofici. Avak Kram znovu a znovu dovedl dret nad Skautem svou ochrannou
ruku a najt cesty, aby hrozc nebezpe odvrtil. Kdy selhaly tyto nstrahy, pili s jinou.
Zakldali ve Vdni sk svaz. Nabzeli plnou autonomii, jazykovou rovnoprvnost, na nae
pomry bohat subvence, msta ve vboru, mn vicepresidentstv. Zdvoile, avak urit jsem
od mtl, stejn jako ty, kte pozdji pichzeli z Vdn v uniformch generlskch neb s tituly
baronskmi a hrabcmi.

e pi takovm smlen vedoucch esk mldee se v kritickch vlench dobch nedala
od jejch jednotek oekvat dn vrnost ke sttu, bylo nabledni. Tak dolo brzy po
vypuknut vlky k rozshlm vlenm sabotm Junk, kte znovu a znovu dovedli
rakousk ady oklamat a hrozc rozputn odvrtit. Navenek rozvjeli humanitn innost s
akcemi pro rann esk invalidy, ve prospch sirotk a vdov, potebnch spisovatel,
umlc a student. Zato pi sttnch akcch pro podporu vlky bylo pouit skautskch druin
odmtno.

Svojsk to l pznanmi vtami: Rakousko chtlo sv sly osvit sbrkami kov, kauuku,
hadr a jinho smet, ale ani jedinho skauta nedali jsme k tto innosti vlku podporujc, a
nejen mlde manskch a obecnch kol s uitelstvem, ale i stedokolt profesoi byli ke
sbrkm tm pmo komandovni. Uli jsme tak nechutnm cvienm vojenskm a ani jedin
nmeck povel skauti nai neuslyeli. Mluv pak poukzal na to, jak oteven psal asopis
Junk.

Pro vchovu mldee v eskm skautskm hnut e nebylo snadn navdt dti, aby
neplnily povinnost ke sttu, a uit je obchzet zkony a nazen. Avak vznam mlen a
chovn nroda naeho za vlky byl jasn i dtem, tm spe skautm, a v tborech, pi
schzkch a na vychzkch nael kad vedouc pleitost promluvit jasn a ukzat, e stly
tu proti sob umle vytvoen povinnosti k na tak zv. vlasti a nejsvtj povinnosti k vlasti,
nrodu, demokracii, svobod, a tu pro kadho eskho lovka byla jen jedna volba monou.
I provozujce tuto innost, ji bych nazval velezradou zzem, udreli jsme innost oddl v
mezch slouitelnch s pesvdenm vlastnm a podail se nm pln, zachovat skauting pi
ivot, pracovat a nastdat zkuenost pro dobu, kdy bude mono skauting organizovat pro
ns. Z tto vlen innosti v domcm odboji esk mldee odvozoval proto Svojsk
koncem roku 1918 oprvnn, aby se tak hnut Junk stalo vedle Sokola vchovnm
initelem eskho dorostu.

ZEDNSK ZSTRA MAFFIE

ei si ve dvacti letech svho vlastnho sttnho ivota zvykli potat dobu domcho
odboje za svtov vlky k nejslavnjm kapitolm svch djin. Tato doba a jej vynikajc
osobnosti stly ve vdom irokch lidovch vrstev jako pamtnk a byly ve kolch rok co
rok leny nov generaci jako hrdinsk doba. Pi tom se kad spokojoval pohledem na vnj
udlosti a phody a ztrcel pi tom smysl pro krititj vahu a snahu vyptrat i vc v
pozad. Ty asi zstaly skryty i mnoha zpravodajm a spisovatelm esk literatury o svtov
vlce a literatury revolun. Jin o nich jist vdli a k nim nleel i pisatel spisku Z domcho
8
odboje Jan Kapras. Avak i on rozvinul ped svmi teni oponu velikch dat a fasdu
znmch udlost a osobnost, aby za n skryl tajemstv, o kterch vdl.

Na jednom mst svho spisu prozrazuje vak Kapras v souvislosti jinak nevinn, e v
vechno do posledka.

Jakoby symbolicky uvd pmo za sebou jmna Ss a Dadone. Kolem tchto dvou lid se
vine djinn dn v pozad a osobn spojitosti, je dosud esk veejnosti zamlovali vichni,
kdo o nich vdli. U osobnost Frantika Sse je dnes mimo okruh jeho blich ptel ze
strany znma eskmu lidu jen jako osobnost ped lety zemelho krajana, jen - jak se o tom
zmiuje tak Kapras - hrl nikoliv nepatrnou lohu v domcm odboji za svtov vlky a po
destilet byl praskm novinem. Narodil se roku 1878 v Marov na Morav, u jako
mlad student patil k nejradiklnjim Mladoechm. Roku 1897 organizoval po zruen
jazykovch nazen Badeniho protinmeck demonstrace student eskch vysokch kol v
Praze a pro tyto zsluhy byl rok pot zvolen do vboru, jen ml prosadit povolen druh
esk university. Vedle aktivn politiky zaal brzy pracovat novinsky. Roku 1907 byla mu
svena funkce generlnho tajemnka mladoesk (tehdy nrodn svobodomysln) strany, v
n se stal nejblim, tebae asto velmi svhlavm spolupracovnkem dra Karla Krame.
Prostednictvm svho bratra Vladimra v Sofii navzal v letech ped rokem 1914 dvrn
styky s ruskm ministrem zahrani Sazonovem, a kdy vypukla svtov vlka, dovedl
pomoc len cizch velvyslanectv ve Vdni neruen dodvat francouzskm a italskm
vojenskm adm v ptch letech dleit informace civilnho i vojenskho rzu, je ly
pes Bulharsko. Jeho prostednictvm bylo tak v beznu 1915 poslno dohodovm,
mocnostem prvn esk memorandum, je u dalo rozkouskovn habsbursk monarchie a
neodvislost eskho sttu. Ss byl hlavnm pedstavitelem nesmiitelnho kdla esk Maffie.
Ve sv zarytosti a smlosti, je mezi tehdejmi mluvmi domcho odboje nemly rovnch,
potral skoro veejn esk aktivistick politiky a vhav chovn poslanc. Ml styky na
vech stranch a jejich pomoc se mu podailo po zastaven Nrodnch list prosadit vydvn
asopisu Nrod a dostat pro nj povolen. Po pevratu byl jmenovn fredaktorem
obnovench Nrodnch list, byl lenem revolunho Nrodnho shromdn a piel poslze
jako nrodn-demokratick poslanec do prask snmovny. Roku 1921 odjel na dva roky do
Pae, kde zaloil Comit Slave. Kdy byl zavradn Ran, opt byl povoln na sv dvj
msto fredaktora a jeho osobn osud se spojil s osudem upadajc nrodn-demokratick
strany. Od roku 1930 churavl a v srpnu 1938 zemel krtce pedtm, ne vypukla sudetsk
krize.

Tento Frantiek Ss se u lta ped vypuknutm svtov vlky seznmil s cizincem v Praze
bydlcm, jmnem Ugo Dadone, jen ho uil italsky. Hned kdy vypukla vlka v roce 1914,
zahjil Ss s Dadonem politick styky. Dadone se brzy projevil jako fanatick pivrenec
programu italsk irredenty v habsbursk monarchii a v rozhovorech prohlaoval, e jeho zem
brzy vstoup do vlky po boku Dohody proti stednm mocnostem. Ss k nmu proto rychle
pojal dvru a seznmil s nm Rana a jin leny Maffie. Oit svdek
3
o tom sdlil: Dadone
byl typ spiklence. Optimistick a sangvinick, s velkou dvkou lstivosti a machiavelismu.
Doporuoval nm vdy taktiku italskch spiklenc proti Rakousku. Vykldal, jak do plnoci
bvali vdcov italskch spiklenc u rakouskho generla Bubny v Miln, pisahali mu svou
oddanost a vrnost Rakousku, po plnoci li do spikleneck porady, radili se, jak Rakousko
zniit a pisahali lsku a vrnost Italii. Politick ujednn bylo tedy brzy hotovo; Dadone

3
To, co uvdi tato kapitola a piti dv, jezalo!eno 'zsti na materilu z akt, dosud neuveejnnm.
9
dodval Maffii ciz noviny a vlen zprvy, Maffie mu za to d vala zprvy o udlostech v
echch.

Dadone nelze vlastn ani povaovat za italskho nacionalistu, mus se na nj hledt jako na
nezakoennho mezinrodnho spiklence, jen zneuval diplomatick kurrn poty pro
ely svobodnch zedn. Byl jednm z dvrnk msk Gran Loggia Nazionale a byl
povaovn za tehdejho prostednka italskho svobodnho zednstv, je Duce po roku
1923 vymtil. D se tedy soudit, e Ss svm stykem s Dadonem se po prv dostal do bliho
styku s otzkami svobodnho zednstv, a e tyto styky na nj ideologicky siln psobily.
Jeho pln zaloit eskou li ml vak pedevm esk pohnutky a vyplval asi z jeho vlastn
aktivity. Ss pi tom vychzel z mylenek, je sm pozdji zapsal: Bylo to v horen
rozechvn dob koncem roku 1914, v dob nejtho tisku eskho nroda, kdy vojensk
absolutismus se inil svrchovanm pnem nad ivoty i duemi eskch oban, kdy se zrodila
mylenka zaloit v Praze eskou li zednskou. Zaali jsme pevnji organisovat podzemn
revolun innost pro zpas o nrodn osvobozen, tvoili jsme s tajnch dvrnk pro svj
pln ochromovat, ohroovat funkcionovn sttu a pro zpravodajskou slubu o vojenskch
vcech, o vlenm prmyslu, o hospodskm a finannm stavu monarchie, o eleznicch a o
vech vcech souvisejcch s vlkou, kdy se mn ped oi postavila mylenka, e pro cle,
kter jsme si vytkli, cle osvobozen nroda a spoluprci nai s dohodovmi mocnostmi, by
ideov i prakticky nejinnj organizac byla zednsk le.

Ideov ukazovaly cestu zkladn doktriny a cle svobodnho zednstv, nadepsan ve
velkch slovech svobody, rovnosti, bratrstv, a ast zednstva v osvobozovacch revolucch
utlaovanch nrod. Svobodn zednstv u vech nrod stlo vdy v prvnch adch boj o
nrodn svobodu a lidsk prva. Osvobozovac idea a podnt tak ns zavedly do podzem,
abychom zde v revolun vhni tvoili plny, programy a iny pro osvobozen svho nroda,
nebo jsme hluboce vili, e v tto vlce nadela osudov chvle, kter rozhoduje o obnoven
esk samostatnosti, avak e nrod sm mus stti pevn a zmuile a mus jti vstc prac a
skutky k djinnmu dni, kdy staneme v ad samostatnch nrod. Ss brzy sdlil sv plny
svmu stranickmu kolegovi a druhu v Maffii, dru Ranovi. Ten schvlil jeho nvrh na
zaloen esk le svobodnch zedn, protoe v n by se dala vytvoit jaksi legln
zkladna pro schzky Maffie, kde by se pod pltkem zednsk innosti dala vykonvat
innost eskho odboje.

Dv hlediska rozhodla u Sse a Rana i u krouku lid, kter zasvtili: pedevm se jim
jevila dleitou tradicemi skoro legendrn zaruen tajnost jednn ve svobodnm
zednstvu, jeho le i lenov proli ve sv minulosti nes etnmi persekucemi sttn i
crkevn moci, papeskmi klatbami, inkvizicemi, alovnm i tresty hrdelnmi, co vytvoilo
v svobodnm zednstvu legendrn atmosfru soudrnosti a dvrnosti. Za druh byly to
nadje, e esk revolun le najde monost vstoupit ve spojen se svobodnm zednstvm
jinch nrod, a e se j poda vnst eskou otzku na svtov zednsk forum.

Tm bylo jasn eeno, e kruhy Maffie nechtj, aby jejich odbojov innost byla vylena
jako lidov zaloen nrodn revoluce, nbr jako mezinrodn spiknut a nad sttni tajn
spolkaen. V tto koncepci bylo u pedem obsaeno svtov nzorov piznn k zsadm
francouzsk revoluce se vemi jejmi zdnliv humanitnmi dsledky, je pak esk nrod na
bludnch cestch sv sttn politiky ve dvacti letech demokracie s dostatek vychutnal.
Veleben pipravovatel vlastnho eskho sttu se tm vyklubali jako mluv duchovnho
smru, jen u ve chvli zrodu sv politick mylenky byl ochoten zaachrovat tuto mylenku
mezinrodnm mocnostem padku. Pohlme-li na to z hlediska ech, je v tomto
10
momentu obsaena snad nejhlub tragika jejich velk djinn chvle a vvoje, kter ji
pivodil, a jen se pli dlouho dal chpat, jak se zdlo, jen jako velmi slavn.

Vrame se vak k vylen djinn situaci. V Rakousku bylo tehdy - na rozdl od Uher -
svobodn zednstv zakzno. S vdomm sttnch ad se vak tento zkaz obchzel,
svobodn zedni se sdruovali v humanitn a dobroinn spolky (tak nap. v Karlovch
Varech, v atci, v Liberci, v Plzni a v jinch mstech) a sv rituln lov innosti
vykonvali na uherskm sttnm zem. Tak bylo na pklad v Praze sdruen, je mlo jako
le jmno Hiram, patilo k Symbolick velk li uhersk a vykonvalo innost sv le v
Bratislav. Toto sdruen bylo utrakvistick, to jest spojovalo esk i nmeck leny. Ran si
opatil u eskch len tto le, kter povaoval za politicky spolehliv, toti u zedn V.
ervinky a dra Tebickho, informace, je znly nepzniv: e pr nmet svobodn zedni
podlhaj sugesci vlen nlady, e se tedy ped nimi musej mt na pozoru. Informtoi dle
mnili, e ani vichni et svobodn zedni le se nehod pro ely Maffie, a e politicky
pat zsti jet k aktivistickmu tboru. Zdlo se proto pochybnm, zda by se z jejich ad
nalo sedm mistr-svobodnch zedn, kte by byli k zaloen nov le oprvnni. Ss sm
sdluje: Pirozen, e jsme nemohli potat pro zaloen revolun le se zedni aktivisty,
tak jsem uvaoval, zda se nenajde jin cesta k zednsk li ne pes leny prask le, kdy
tato cesta se ukzala neschdnou.

Tak se pilo na mylenku vyut i v tomto smru politickho styku s Ugo Dadonem, jen
byl znm jako svobodn zedn. Byl to Ss, jen se ho prvn ptal, zda by bylo mono zaloit
praskou revolun li za pomoci italskho svobodnho zednstv. Dadone psal kolem
Novho roku 1915 Nrodn velk li italsk, nae dostal odpov, e se tento pln d
provst; vybran lid e mohou bt pijati za leny msk le, a ti e pak zase mohou jako
skuten italsk svobodn zednstv zaloit v Praze eskou li. V lednu a v noru 1915 se
thlo prask pedbn vyjednvn, je uvzlo vvojem vc v zahranin politice. V beznu
odcestoval Dadone z Prahy, v kvtnu vypukla vlka s Itali.

Zatm je jet zcela nevysvtleno, jakmi mylenkami se zabvali ekatel lenstv v li za
dalch let svtov vlky. Doklad z tto doby nen. Snad zatkn vedoucch len Maffie,
je zaalo v kvtnu 1915, zmailo u osobn velkou mrou jejich plny. Rozhodn nebyla
zaloena dn le a dotyn plny, jak se d zjistit, byly zase obnoveny a pi zhroucen
habsbursk monarchie. Odbojov skupina kolem listu Nrod pokraovala i po jnovm
pevratu ve svch schzkch ve spikleneck dvrnosti, jak se na jednom mst vslovn
zdrazuje, a byla pi tom vedena mylenkou, e budouc vvoj osudu nroda je neznm, a e
i nadle je pro vechny mon ppady teba tajn formace, kter by stle byla na stri
nrodnch osud. V tomto ovzdu se vyvjelo nov semenit zednskch pln.

Bylo tedy nasnad vrtit se k mylence z let 1914/15 na zaloen le a navzat na tehdej
pokusy. Jako vchodisko bylo ve skupin Nrod stanoveno: Utvoit pro chrnn svobody
nroda a pro obranu prv lovka legln zkladnu zednskch l, penst do l obsah i
metody vlen podzemn prce, a shromdit v lch ty, kte se osvdili za vlky a byli
vyzkoueni vlenm nebezpem.

Tyto programov vklady byly pznan. innost Maffie ve svtov vlce byla chpna
jako osvden v duchu mezinrodnho svobodnho zednstv. pln to souhlas se stejnmi
Ssovmi zznamy z revolun doby: Mm programem bylo, aby le ustaven z na vlen
skupiny pokraovala v innosti duchem, v jakm pracovala skupina Nrodu za vlky, a jako
11
vlen kruh Nroda a Maffie pipravoval svobodu nroda, tak aby v osvobozenm nrod
stala se le str na mlad svobody.

Kdy se Dadone koncem roku 1918 vrtil opt do Prahy, obnovil s nm zase Ss sv spojen
a pojal do svho vyjednvn stoupence stejnch nzor ze skupiny Nrod. Ugo Dadone
dovedl za sv neptomnosti v Praze v letech 1915 a 1918 zskat italsk svobodn zednstv
pro pln zdit eskou li. Ped svm nvratem do Prahy projednal u z vlastnho popudu
podrobnosti s Nrodn velkou l italskou a s Nejvy radou starho a pijatho skotskho
obadu pro Italii v m. Podailo se mu zskat pro eskou vc pedevm velmistra a
svrchovanho komandra Raoula Palermiho. Kdy s nm Ss v Praze znovu navzal styky,
mohl mu Dadone u sdlit stanovisko velk le a dojednat, eho bylo teba.

Nrodn velk le italsk dala na srozumnou, e je ochotna uinit ve, co jest sprvn dle
generlnch statut zednstva skotskho obadu, aby byla v Praze ustavena regulrn le,
aby vecky formln pedpisy generlnho statutu byly psn respektovny, aby nebylo
pekek k uznn ostatnmi mocnostmi zednskmi. Na psemnou dost aspo sedmi
eskch uchaze e udl velk le se schvlenm Nejvy rady sv nihil obstat a dovol,
aby hledajc byli per procuram pijati do Gran Loggia Nazionale; pak budou novm lenm
vydny jejich lov prkazy a budou zapsni u velk le. Na dotazy projevil m dokonce
ochotu, e zkrt pedepsan lhty pro dosaen vych stup a e udl i vy hodnosti ne
stupe mistra svobodnho zednstv skotskho obadu.

O vnonch svtcch roku 1918 projednvali lenov vlen Maffie plny na utvoen
prask revolun le. Ptomni byli: dr Alois Ran a dr Pemysl mal, Frantiek Ss, dr
Josef Scheiner a dr Bohumil Nmec. Ptomn se usnesli jednomysln pistoupit k
svobodnmu zednstv. Ihned se zaalo pracovat na zskn dalch lid a hovoilo se o tom
se stejn smlejcmi, a to jednak v Ssov byt Na Smetnce 6, jednak v zasedac sni
Nrodnch list. Krom tch, kte u byli jmenovni, uvd protokol tato jmna: Ventura,
Thon, Jindich apek, Dvorsk, Syllaba, Matys, dr Staek, Nul, Folprecht, ing. Dvoek,
Emil Svoboda, Dyk a Kapras. Konen byli pizvni jet jin lenov skupiny Nrod.
Vichni zasvcen mysl schvalovali a projevili ochotu hledat svtlo.

V lednu 1919 byla svolna prvn schze vybranch len do zasedac sn Nrodnch list.
Za asti Ugo Dadone a za Ssova pedsednictv byli tam podle Ssovch poznmek: dr
Nmec, ing. Dvoek, dr Dvorsk, F. Tborsk, dr Syllaba, Jindich apek, Josef apek,
Karel apek, redaktor Vilm Heinz, J. Ventura, dr Chotek, dr Matys, dr Fr. Staek, dr E.
Svoboda, V. Dyk, dr Hoch, dr Folprecht, dr Nul, dr Borovika, dr Pospil, dr Kapras, dr
Babk, dr Vladimr Slavk, dr Thon a dr Krofta. Kdy byla schze zahjena, vykzal se
Dadone psemnou plnou moc Nejvy rady Federazione massonica universale del rito
scozzese e antico e accettato a ml vodn pednku o stanovch a ritulu skotskho
svobodnho zednstv, o podmnkch pro zaloen le, jako i o povinnostech, kter mus
kad hledajc splnit. Na otzku, zda jsou ptomn odhodlni pistoupit, odpovdli vichni
kladn, vyplnili sv dosti a sloili do rukou italskho delegta psahu svobodnch zedn
prvnho stupn a pijali zvazek poslunosti k Nejvy rad starho a pijatho skotskho
obadu v m. Dodaten podepsali dr Alois Ran, dr Pemysl mal a dr Scheiner.

Zprva z ma dala na sebe trochu ekat. Teprve v beznu 1919 pila s tmto vsledkem:

1) Vichni jmenovan byli per procuram pijati v stupni uednk do Gran Loggia
Nazionale Or ... di Roma, Valle del Tevere.
12

2) Jinak pedepsan lhty pro zven mzdy (poven) byly zkrceny a jmenovanm byl
souasn udlen stupe pomocnk a mistr.

3) Jmenovan byli zmocnni zaloit v Praze dnou li skotskho ritu.

Dne 21. bezna byly v mstnostech Nrodnho klubu vydny psemn prkazy vem
mistrm svobodnm zednm (3. stupe), kte sloili psahu a slib. Osm dn pot byla
provedena volba hodnost a ednk le. Zvoleni byli:

mistrem le Fr. Ss
jeho zstupcem dr B. Nmec
prvnm dozorcem dr L. Syllaba
mluvm dr E. Svoboda
tajemnkem dr V. Dvorsk
pokladnkem -
znalcem ritulu V. Dyk
dvenkem Jindich apek
ceremoniem J. Ventura
sprvcem domu dr J. Thon

Tak skonila innost Maffie prv pt msc po zaloen eskoslovensk republiky v
nru svobodnho zednstv vysokho stupn starho a pijatho skotskho obadu,
je se nyn z mocnilo i prce eskch skupin odboje za svtov vlky.

Vmluvn se to projevuje v slovech, jimi Dadone oslovil ptomn, kdy jim odevzdval
psemn prkazy: e toti vichni ptomn jsou osvobozeni od symbolickch zkouek,
pedepsanch v pijmacm ritule; nebo velk le v m povauje za prokzno, e
hledajc dokzali ivotem a skutky vykonanmi v dob nebezpe v zpasech o svobodu
nroda charakter, vlastnosti a zsady, jak jsou podmnkou pijet do svobodnho zednstva.
Nov jmenovan misti-svobodn zedni odpovdli pimenm pirovnnm, kdy ve
vzpomnce na svou innost v domcm odboji v rmci skupiny Nrod jednomyslnm
usnesenm dali toto jmno li, kterou zaloili.


ZAJITN TAJEMSTV

Je uiten zeptat se, pro kruhy z Maffie, hrnouc se do svobodnho zednstv, zvolily
prv skotsk obad. Vdy v Praze u byla le svobodnch zedn johanitskho
svobodnho zednstv, le Hiram, je patila do svazku. Symbolick velk le uhersk.
Vlkou dan pochyby, pokud lo o jej utrakvistick sloen a politicky aktivistick smlen i
mezi jejmi eskmi leny, musely po pevratu roku 1918 samy o sob odpadnout. A to tm
spe, e u kolem Novho roku 1919 zaali z le Hiram vystupovat mnoz et lenov s
tm clem, aby zaloili, pokud jde o lenstvo, ist eskou johanitskou li J. A. Komensk.
Tato le byla povolna v ivot 26. jna 1918, dva dny ped pevratem. Poddila se ihned
Francouzskmu Velkmu Orientu.

Pro se et odbojnci ze svtov vlky nepipojili k existujcm skupinm svobodnch
zedn, ned se dnes ve vech podrobnostech dokumentrn dokzat. Johanitsk svobodn
zednstv podle nzoru svtlo hledajcch len Maffie vidlo svj el jenom v praktikovn
13
zednskho filantropismu. V tom si vak byli jasni: Kdyby na snahou bylo jedin, abychom
se stali svobodnmi zedni s humanitnmi a filantropickmi cli, jak bylo hlavnm, ne-li
jedinm elem pedvlench svobodnch zedn jnskho ritu v Praze, byli bychom mohli
dat za pijet do jnskho ritu. Avak nebylo tedy na primrn snahou zaloit li pro
pstovn tradinho filantropickho, humanitnho programu zednskho, a pro en
humanitnch idel. lenov Maffie mli od potku cle mnohem dalekoshlej. N cl od
potku el mnohem ve. el k vrcholu svobodnho zednstv, k zed nskm dogmatm
Libert, galit, Fraternit v duchu psoben a innosti Maffie za svtov vlky a k
zachovn tto tradice.

V podstat byly, podle tehdejho nzoru odbojnk, mylenky a nauky obou obad,
johanitskch l i skotskho svobodnho zednstv, celkem stejn; skoro stejn e jsou i
obyeje a obady. Rozdly e jsou jen pokud jde o vnitn organisaci, ale to e je rozhodujc.
Principiln otzka vak je, e budeme-li budovat zednstvo v jnskm ritu, budeme mt s
nmeckmi lemi spolenou Velkou li a Velk Orient. A dle e je nutn dt pednost
skotskmu obadu tak proto, e ml siln rozen. a vliv nejen v zemch latinskch, ale i v
anglosaskch a v Americe.
Avak i mimo tyto organisan otzky odmtala Maffie souinnost s nmeckmi svobodnmi
zedni. Je pr nutn zsadn popt, e by bylo mon v Nmcch vbec vidt dvryhodn
partnery; pi nejmenm pro prvn dobu e nen na spoluprci mezi Nmci a echy ani na
zednskm zklad ani pomylen. Zase byl Frantiek Ss pi takovch tezch mluvm a
hlavnm nesmiitelnm. V ppravn porad stejn smlejcch ptel, kte chtli vstoupit do
le, vykldal, e i stejn slova maj jin obsah v eskm a nmeckm pojet. I pojem cti je
jin, i pojem boha. Cel duch a tradice na nrodn historie je v odporu s duchem a
tradicemi historie nmeck, jak jsou promtny myslemi vech Nmc. Svobodn zedni v
Rakousku nebyli v och Maffie ji dlouho revolucioni a rok svobody 1848, jeho povstn
se zastnili, pr u dvno krtli ze svch vzpomnek; v jejich aknm programu pr u
nejsou vd hesla Libert, galit, Fraternit a spokojuj se s filantropickm humanismem.

A tak se rozhodly vechny zasvcen osobnosti Maffie, po ppad skupiny Nrod po
nkolika mlo poradch jednomysln proti utrakvistick li a proti johanitskmu
svobodnmu zednstv vbec; vidli uskutenn svch zednskch idel zarueno jen ve
svobodnm zednstv skotskho obadu (svobodn zednstv vysokho stupn). Jako
rozhodujc bylo konen v rozhovorech prohleno, e jen toto een vyhovuje vem
monostem politickho vvoje. Je zajmav vimnout si, jakm inkem psobily pi
poradch tehdej udlosti v zahranin politice, bolevick panstv Bely Kuhna v Uhrch a
marxistick chuti na diktaturu v Rakousku. Nechyblo pesimistickch hlas k celkov
politick situaci a o budoucch vyhldkch eskoslovenska, je pedevm dr J. Matys
posuzoval velmi skepticky.

Pro vylouen Nmc se za kadou cenu exponovali krom Sse zejmna Emil Svoboda,
Nmec, Dvorsk a Syllaba. Pi tom bylo zvl poukazovno na to, aby jist vci byly ped
Nmci uchovny v tajnosti v dobch monch politickch kriz. Mus se pr uvaovat,
nebudeme-li snad mt pi svch budoucch pracch njak tajemstv, a to takov tajemstv, je
by et svobodn zedni snad museli skrvat, zda se nebudou konat porady, pi nich by
et svobodn zedni dali pednost tomu, aby je konali ve vlastnm, zcela dvrnm
krouku; zda takov chvle, v kterch et svobodn zedni budou povaovat za nutn, aby
byli sami a mezi sebou, mohou nastat i v normlnch dobch, kdy se sotva dje nco
dleitho.

14
Na tuto otzku ml Ss ihned pohotov odpovd': Me pijt i doba porky, doasn
porky, kdy et zedni budou sv tajnosti ukrvat ped nmeckmi, kdy udren tajnosti
nebude pouze otzkou zednsk cti, me bt i otzkou osobn bezpenosti zednskch
ivot ... Ale pak to me bt jen esk uzaven zednsk kruh, jen esk 1e, kter mohou
dit tajn cle a tajn prostedky.

Tm byla jasn dna otzka innho zajitn tajemstv zednsk innosti. Slova o tajnch
prostedcch, jich se m, bude-li teba, pout pro tajn cle, byla i v tomto nznaku naprosto
jasn. Pesto usoudil pedseda nov zaloen le Nrod, e je mus jet vce vysvtlit, kdy
ve slavnostn zahajovac schzi dne 6. listopadu, je se po prv konala podle zednskho
ritulu v zasedac sni Nrodnho klubu, v programovm projevu jmnem le mezi jinm
prohlsil: Doufme, e nebudeme muset uvat fyzickch prostedk, abychom udreli
svobodu. Kdyby vak na obranu naich nrodnch a lidskch prv bylo nezbytn shnout k
sle, abychom chrnili nrodn svobodu a samostatnost, musme tak uinit stejn, jako jsme
nesmli vhat ped dnm inem ve svch zpasech v minulosti, jakmile nkter cl bude
proklamovn za Suprema lex.

To nebylo nic jinho ne jasn a nepochybn piznn k ppadnmu terorismu! Zde u
nebylo teba se dovolvat onoho vyznn zstupc francouzskch l na schzi svobodnch
zedn roku 1861: La charit est la consquence de nos doctrines, mais non le but de nos
runions.
4
Bylo kdy uinno hlub piznn k zsadm skotskho svobodnho zednstv, je
velo do djin pod symbolem dky?


BRATR ROVHO KE A RYT KADO

Velk le v m jednala v dubnu 1919 o dosti prask revolun le Nrod a udlila
nov zaloen li sv uznn. V roence Annuario 1918/19 uveejnila na strnce 39 pod
slem 339 zpis slovy Praga-Nazionale 40. To bylo prvn veejn a edn uznn le Nrod
ped forem mezinrodnho svobodnho zednstv.

Dne 15. ervna 1919 vydala velk le prask le Nrod patent o ustaven a poslala j
stanovy, jako i lov prkazy mistrovskho stupn jejm lenm. Souasn bylo nazeno,
aby le Nrod byla podle obadu otevena. Prat svobodn zedni nato provedli nov
volby, pi nich byli vichni hodnosti a funkcioni ve svch adech potvrzeni, a stanovili
oteven podle obadu na den 28. jna 1919, prvn vro pevratu a zaloen sttu,
eskoslovensk republiky.

Zahjen muselo bt poslze peloeno na den 5. listopadu 1919, protoe pvodn termn
jakoto sttn svtek se svm bohatm slavnostnm programem zejm neponechval asu pro
zvltn zednsk slavnost. Jeden z astnk napsal pozdji sv dojmy o tdnech
poslednch pprav; zaznamenvme je pro jejich pznanou nladovost: Brati jsou zejm
ji netrpliv. Pro ns je zahjen obadnch prac le Nrod historickm okamikem, zd se
nm, jako bychom uvedenm eskho svobodnho zednstv do ech s kolem chrnit
svobodu nroda a ve, co vydobyla osvobozovac revoluce, a soustednm mu, kte byli
innmi v podzemn revoluci, v zednskch lch, pokraovali v dle 28. jna. Avak
pedevm vichni jsme pod1hali v jnovch pracch tajemnmu kouz1u, jak pro ns mlo
svobodn zednstv se svou lohou ve velkch dobch svtov historie, ve velkm vvoji

4
Dobroinnost je dsledkem naich nauk, ne vak elem naich schzek.
15
Anglie, ve francouzsk revoluci, v zpasech o svobodu ve vech evropskch sttech 19. stolet,
zejmna nm byla blzk ast zednstva v zpasech proti Habsburkm.

V tto dob pprav le Nrod pijelo do Prahy, jaksi aby tto nejmlad ratolesti
symbolicky znzornili pomoc vekerho skotskho zednstv vysokho stupn, nkolik
svobodnch zedn vysokho stupn skotskho obadu a utvoili podle pedpis li 4.
stupn (perfekn li tajnch mistr). Jde v prvn ad o pslunky francouzsk obchodn
mise. Zaloen tto le bylo schvleno Nejvy radou pro Italii a bylo oznmeno v edn
roence l na rok 1919/20. Nov zaloen le mla za kol, aby esk li Nrod
pomhala pi potench pracch a aby pipravila zaloen dalch l vysokho stupn, je
mly bt zaloeny v tom okamiku, kdy et svobodn zedni doshnou vych stup
skotskho obadu. Jej lenov se nkolikrt radili s vedoucmi le Nrod, a to v mstnostech
Cizineckho klubu na Slovanskm ostrov. Pi tom se ei ble seznmili tak s
francouzskmi svobodnmi zedni; mezi nimi byl zedn E. Basire, jen ml 33. stupe
skotskho ritu. Konen projevila velk zjem tak jugoslvsk velk le a inn
podporovala mlad esk svobodn zednstv.

Mezitm doel od Nejvy rady pro Italii ppis, jm byl svobodn zedn Frantiek Ss za
sv vynikajc zsluhy o zakotven svobodnho zednstv v echch jmenovn lenem
Nejvy rady starho a pijatho skotskho obadu a poven do 33. stupn (svrchovan velk
generln inspektor). Jeho lov prkaz 33. stupn ml datum 15. ervna 1919. Souasn byl
Ss jmenovn delegtem Nejvy rady pro Italii v Praze. V ppise Nejvy rady,
podepsanm velkm komandrem Raoulem Palermim, byl Ss pozdraven jako zakladatel
svobodnho zednstv skotskho obadu v eskoslovensku a zmocnn, aby pedloil Nejvy
rad nvrhy, kterm eskm zednm maj bt pro jejich zvltn zsluhy u pedasn
udleny vy stupn. Jako hranice bylo stanoveno: 5 len 33. stupn (generln velc
inspektoi), 26 len pro 4. a 32. stupe. Ss neprodlen podal pslun nvrhy, je Palermi
v jnu ve vech ppadech schvlil.

K dokonalosti obadnho oteven le Nrod, stanovenho konen na den 5. listopadu,
chybl jen jet vhodn chrm. Svobodn zedni si vyhldli nkolik dom, zejmna dm
male F. Engelmllera. Ten povaovali za zvl vhodn ze dvou dvod. Byl to star dm a
bval klter, stl vak na Hrad a byl by u svou polohou symbolicky podtrhl, e se skotsk
svobodn zednstv zmocuje Prahy. Za druh pomlela Maffie na tento dm u za svtov
vlky; dr Ran a socha apek jej tehdy prohldli a Maffie tam chtla zdit tajnou tiskrnu a
skladit zbran. Nyn zahjil svobodn zedn Jindich apek znovu vyjednvn za tm
elem, aby dm bu zskali koup nebo aby v nm aspo mohli zdit chrm le Nrod.
Vyjednvn nemlo vsledku, take se pak pro zahajovac slavnost pece jen museli
shodnout na zasedac sni Nrodnho klubu. Bylo postarno o vzdobu a pravu sn podle
obadnch d v chrm svobodnch zedn. Ciz svobodn zedn obstaral mistrovsk
kladvko a obadn koberec, namalovan na pape, mistrovsk stolec a olt byly postaveny a
rozdleno dn rozestaven idl.

K obadnmu zahjen doel pozdravn dopis Nejvy rady, je byla vedle Sse zastoupena
jet jednm zvltnm delegtem. Po zahajovacch projevech obou delegt proveden volba
mla tento vsledek: Stolin mistr: Ss. Jeho zstupce a prvn dozorce: Nmec. Druh
dozorce: dr Syllaba. Mluv: Svoboda. Tajemnk: Dvorsk. Dvenk: Jindich apek. Znalec
obadu: V. Dyk. Ceremoni: Ventura. Sprvce domu a strce peeti: dr Thon. Pokladnk:
Folprecht. Archiv: Borovika. Pak byl peten dopis, jen potvrzoval Ssovy nvrhy na
udlen vych hodnost a stup. Byla v nm tato jmenovn:
16
Stupe 33. (generln velk inspeldor) obdreli:

1. Dr Alois Ran jako jeden ze zakladatel Maffie za svtov vlky, jen byl pro svou
innost odsouzen k smrti a dostal milost po delm alovn;

2. Dr Pemysl mal jako jeden z vedoucch Maffie, kolem nho se za svtov vlky
sousteovalo podzemn zpravodajstv, zejmna jeho nejnebezpenj st,
zprostedkovn styku s cizinou;

3. Dr Josef Scheiner jako jeden z vedoucch Maffie, jen byl pro svou innost za svtov
vlky po lta alovn a zachoval naprostou mlelivost;

4. Dr Bohumil Nmec, universitn profesor, jako jeden ze zakldajcch len odbojov
skupiny Nrod a exponent protiaktivistick politiky za svtov vlky;

5. Josef Svatopluk Machar, bsnk a spisovatel, jako len Maffie, jen byl za svtov
vlky alovn a jen mimo to projevoval v celm literrnm dle svobodnho
zednskho ducha ...

Stupe 32. princ krlovskho tajemstv obdrel ing. Jan Dvoek jako zvltn dvrnk
Maffie. Do 31. stupn velkho inspektora-inkvisitora-komandra byl poven dr L. Syllaba,
do 30. stupn ryte Kadoe dr Dvorsk, do l8. stupn ryt rovho ke:

dr Svoboda,
Jindich apek,
Viktor Dyk,
J. Ventura,
V. Pospil,
dr Kapras,
dr Thon.

Dal lenov le Nrod byli poveni do 9. stupn vyvolench mistr devti a do 4. stupn
tajnch mistr. Tmto hromadnm jmenovnm a povenm byl poloen zklad pro esk
svobodn zednstv vysokho stupn. Cle vysokch skotskch stup, pokud mimo zedne
vely ve znmost, jsou u kadho stupn nov: na pklad u 8. stupn - sbraten lidstva, u 9.
stupn - pomsta na nevdomosti, u 26. stupn - nalzt tst due atd. Skotsk d obad
pouv pi tom nkterch rekvizit, tak dky jako symbolu pomsty k potrestn zrdce, lampy
jako znamen, e se zahn temnota, pramene k uhaen zn atd. Povyovanmu
svobodnmu zedni se vdy dv naposled otzka, pro je vyvolenm, a odpovd se na ni
vtou, e smrt Adonhiramova m bt pomstna a jeho vrahov potrestni.

Zvltn ritul je pedepsn pi pijmn do hodnosti ryt rovho ke (18. stupe).
Pijmac mstnost je vydekorovna pln ern, pijmajc zedni sed v ernm obleku s
pohledem na znamen smutku sklopenm. Pijman je vtn slovy: Brate, pichzte v dob,
je ns napluje starostmi a hlubokm smutkem. Svatostnek na tradice je ztroskotn; vidte
trosky, je zstaly po tto katastrof. Chrm svobodnho zednstv je ztroskotn, nad a
sloupy jsou rozbity. Hvzda pravdy zhasla, svtlo filosofie je zatemnno a temno a
nevdomost se rozprostraj po zemi. Slovo se ztratilo (podle Velk stavy starho a pijatho
skotskho obadu, revidovan konventem v Lausanne dne 22. z 1875). Pijet kon
nalezenm ztracenho slova. Uvdjc bratr vstoup pomalm krokem s kandidtem.
17
Kandidt m hlavu pikrytu zvojem. Zstanou stt na zpad. Vichni brati povstanou, mee
nameny k podlaze a s pravic na srdci.

Otzka: Brat, odkud pichzte?
Odpov: Temnotou hrobu, dolm smrti a ohnm utrpen jsme hledali Slovo a myslme, e
jsme je konen nalezli.
Otzka: Nalezli jste Slovo? Jak a jakm zpsobem? Odpov: Bylo to, kdy jsme vyerpni
beztnm putovnm nemohli u pokraovat v cest, kdy nae oi nevidly u dnho cle
na cest, na n jsme zabloudili - kdy nae ucho neslyelo dnho zvuku, nae rty u
nemohly promluvit ani hlsky, tu jsme my, v pouti pc lid, klesli bez odvahy a vyerpni.
N stav se podobal beznadjnmu smrtelnmu zpasu, ped naima oima se rsovala
straliv postava smrti.
Hodiny pomalu mjely, vude hrobov ticho, nastala noc se svmi hrzami, neslyiteln zaala
vnost rozvjet svj pergamen a na tmav obloze nebylo vidt jedin hvzdy ... Sotva jsme se
trochu vzpamatovali, poznali jsme, co ns probudilo; byl to hlas, jen se vynoil z hloubi na
due a vnukl nm slova, kdeto na obzoru se vynoil sotva viditeln psvit, jako prvn
znamen rozbeskujcho jitra.
A tak promluvil hlas:
Povstate, dti vdovy, a vzmute se! Zhaslo sice svtlo slunce a temnota vldne od t doby na
zemi a ve vaich chrmech, v smutku a v slzch se rozplv osiel lidstvo. Ale u pli
dlouho trval tento stav. Roztrhnte etzy, je dosud svraj vaeho ducha! (podle Velk
stavy).

Pi pijmn do hodnosti ryte Kadoe (30. stupe) se pouv ty mstnost,
vydekorovanch v rznch barvch povenmu se sdl, e legenda o Adonhiramovi, kter
mu byla sdlena, kdy byl pijmn do hodnosti mistra, je naprostm vmyslem. Pi pijmn
do tohoto stupn je jet dnes v mnoha zemch zvykem, e zasvcovan, kdy doshne nejvy
pky ebku a vyslechne jej vysvtlen, nhle pad na zem, protoe ob postrann sti byly
od sebe odtaeny. Ukazuje se mu, jak asto lovk s vin slvy se me ztit na zem. Tento
nhl a neoekvan pd je symbolem netst, je me postihnout kadho, a je jeho vdn
sebe vt a a jsou jeho etno-sti sebe skvlej (podle Velk stavy).

Od vech tch ritulnch pedpis byli osvobozeni et svobodn zedni le Nrod, kte
byli poveni do vych hodnost v zahajovac schzi dne 5. listopadu, pokud lo o zasvcen
jejich vlastnch osob. Nejvy rada stanovila vslovn, e povauje innost Maffie a skupiny
Nrod za svtov vlky za osvden, a e proto me odpadnout symbolick osvden,
zaloen v du obad. To vak neznamenalo, e by se byli et svobodn zedni vysokho
stupn tohoto ceremonielu zekli i pro svou budouc innost. Naopak bylo vslovn
stanoveno: Je samozejm, e povaovala le Nrod symbolickou recepci a ernou komoru
rozjmn za nutn obad pi pijmn do le, nebo ve vednch dobch, ve kterch ijeme,
nejsou hledajc tak astni, aby mohli prokazovat zednsk vlastnosti, charakterovou
statenost a povahovou ideovost, opravdovmi iny a e mohou pouze se podvolit
symbolickmu prkazu svho zednskho charakteru.

Zsadnm usnesenm le Nrod bylo stanoveno, e budou-li v Praze zakldny nov le
skotskho obadu, smj bt s potku pijmni jen takov lid, kte se osvdili v innosti
eskho odboje za svtov vlky. Na podzim roku 1919 mlo bt zahjeno tvoen dalch
l. Nutnou ppravou bylo, e si svobodn zedni le Nrod zaloili seznamy lid ze vech
obor eskho veejnho ivota; pi tom se mli vybrat lid, o kterch soudme, e svm
duchem a povahou jsou ideov zedni.
18

Vyvolen mli pak bt podle povoln a duchovnho zaloen rozdleni do rznch l, aby
se takto v lch vytvoila souzvun stediska pro rzn odvtv ivotn, aby pokud mono
cel esk ivot byl v lch zastoupen. V li sestaven seznamy len Maffie a skupiny
Nrod byly proto doplnny mnostvm osobnost z obor vdy, kulturnho ivota, techniky a
eskch nrodnch jednot.

Po rituelnm oteven le Nrod bylo povaovno za jeden z hlavnch kol klst v
tdennch schzkch zklady pro zizovn dalch l jako stediska zednskch prac. Tak
se pomlelo na pklad na to, zaloit li Umn, kter by sdruovala vtvarn umlce,
hudebnky a spisovatele, li Dobrovsk pro vdeck pracovnky; dal li pode jmnem
afak pro pstovn esk a slovensk vzjemnosti. je byla mylena souasn jakoto
masonsk brna do Slovenska; konen li Dlo pro techniky, prmyslnky a praktick
povoln, li 28. jna jako sdruen svobodnch zedn na nadstranick zkladn a li
Purkyn pro veobecn cle svobodnho zednstv. Pi tom bylo stanoveno, e svobodn
zedni le Nrod v hodnosti mistr budou rozdleni do nov zakldanch l a tyto le
budou pak ritueln ustaveny podle platnch stanov velk le msk.

Dlouh porady vrcholily vdy znovu a znovu v poukazovn na to, e je teba zvltn
opatrnosti pi vbru osob, s nimi se mlo jednat. Zejmna svobodn zedni Syllaba, Emil
Svoboda a Dvorsk vytrvale zdrazovali stanovisko psnho vbru. Pedevm byli - podle
znmch doklad - pijati do le Nrod jet tito dal lenov: Chotek, Krofta, dr. Vanek,
Hanu Jelnek, dr. Vank, dr. Politzer, dr. Urban, Antal Staek, Scheinpflug, Purkyn, Puc,
Kotra, Germ, Vlek, vabinsk, tursa, dr. Heller, Kadlec, Hora. Fr. Slavk, A. Prochzka,
Jakubec, Stpnek, Rotngl, dr. Brabec.

Podle zznam, o jich plnosti se ovem mus pochybovat, mli bt svobodn zedni
rozdleni do li takto:

Do le Dobrovsk: Nmec, Syllaba, Krofta, Hora, Kadlec, Kapras, Sommer, Jakubec, Petr,
Slavk, Chotek, Babk. Zda chtj do le pistoupit, mli bt dotzni tito: Drtina, Weigner,
Pta, Kmla, Hckl, Fridrich, Kalb, Niederle, Domn.

Do le Umn-Tn: Karel a Josef apek, Dyk, vabinsk, tursa, Antal Staek, Jelnek,
Kotra, Scheinpflug. Dotzni mli bt: Dr. Guth, Kika, Spaniel, Folkmann.

Do le Dlo: Ran, Pospil, Purkyn, Puc, Matys, Germ, Jare, Schwarz, Pta, Schustr,
Klement.

Do le 28. jna: Vank, Politzer, Nul, Brabec, Rott, Bernek, Gintl, Chytil. Dotzni
mli bt: Eril, O. ern, Sommer.

Do le afak: Vlek, Rotngl, Hruovsk, Pilt, Stypa, Chotek, Folprecht, Blohrdek,
Tborsk.

Nvrh ohledn le Purkyn ml bt odroen, zato mla bt jet zzena dal le Fgner.




19
Ve svm poslednm zasedn ped vnoci roku 1919 uznala Nejvy rada nov le. V nich
byli zvoleni stolinmi mistry: Dr. Scheine (Fgner), dr. Syllaba (Dobrovsk), dr. Vlek
(afak), Kotra (Tn), P u c (Dlo) a Ventura (28. jna).

V tomt zasedn schvlila Nejvy rada zzen samostatn eskoslovensk velk le.
Jej zakldac schze byla stanovena na den 29. prosince 1919 a k tomuto elu byla zasedac
s Nrodnho klubu v Celetn ulici znovu ritueln zazena. Pro ad velmistra byli dva
kandidti, bsnk J. S. Machar a starosta Sokola dr. Scheiner. Mistr le Nrod o tom ekl:
Jednalo se o to, aby se zednstvo budovalo nad stranami a k tomu by byla m osoba pli
politicky exponovna. Naproti tomu byla velmi vhodna osoba Macharova i Scheinerova. Pro
Machara, jednoho z nejdvrnjch ptel presidenta T. G. Masaryka, svdily zejmna jeho
spisy, z nich nkter mly vyznn pmo zednsk.

Dne 29. prosince 1919 v 10 hodin dopoledne sela se zakldac schze Nrodn velk le
eskoslovensk. Volby mly tento vsledek:

Velmistr: Machar
Nmstek velmistra: Scheiner
I. velk dozorce: Ss
II. velk dozorce: Kotra
Velk mluv: Svoboda
Velk tajemnk: Dvorsk
Nmstek velkho tajemnka: Germ
Velk pokladnk: Kapras
Velk kontrolor: Ventura
I. velk znalec: Nmec
Nmstkov: Vlek, Syllaba
Velk ceremoni: Dyk
Velk almunk: Puc
Velk dvenk: Urban

Do finann komise byli zvoleni Kapras, Puc a Ventura.

Tm se kruhy Maffie a skupiny Nrod zaadily do svobodnho zednstv vysokho stupn
nejen osobn, nbr v Nrodn velk l eskoslovensk naly i organisan zkladnu.
Macharovou volbou velmistrem bylo vloeno veden nov velk le do rukou spnho
lena Maffie z doby svtov vlky.

Machar il na potku svtov vlky ve Vdni jako bsnk a podailo se mu opatovat si
zvl dleit dokumenty prostednictvm echa Kovandy, sluhy rakouskho ministra vnitra
Heinolda; Heinold si pinel denn dom ke ten akta, je pak jeho sluha pravideln pro
Machara opisoval. Bene hodnot tento vkon tmito slovy: Nm to dalo nahldnout
zpsobem jedinenm v plny, cle, nzory a politick metody vdesk vldy, Strgkha,
Heinolda, Thuna, a prokzalo nm to v na prci velik sluby (Bene, str. 21). Macharovi se
pi tom tak podailo opatovat zprvy o politickch zmrech sttnho veden, na pklad
vojenskho velitelstv o jeho postupu proti jihoslovanskmu Sokolu, take mohl postien
vas varovat. Tak se mu dostal do rukou opis telegramu rakousko-uherskho velvyslanectv v
m o zamlenm Masarykov nvratu z ltalie do ech, z nho poznal, e hroz nebezpe,
a mohl Masaryka jet vas varovat; ten pak zstal v cizin. Macharovou innost se stalo, e
vci z ministersk rady vdesk se objevily za tyi, pt dn pot ve spojeneckm tisku. Jindy
20
se objevily v Nation Tcheque podrobnosti z Vdn, je uvdly, jak jsme zjistili, v rozilen
vdesk kruhy vldn a policejn, nebo bylo z toho vidt dobrou organisaci a rychl spojen
Vdn, Prahy a vcar a tud slu esk konspiran akce (Bene, str. 48/49). Teprve po
letech si sttn ady povimly Machara a zakroily.

Kdy byla velk le ustavena, zbval u jen jedin kol, opatit j tak na vech stranch
mezinrodn uznn, aby mla nepopiratelnou vlastn svrchovanost. Dne 12. ledna 1920
utvoili et svobodn zedni vysokho stupn, pokud byli v 33. stupni, prozatmn Nejvy
radu v Praze, za jejho pedsedu byl uren Ss. Jeho kolem pak bylo vst vyjednvn, aby
eskoslovensk svobodn zednstv bylo uznno vemi tmi organisacemi svobodnch
zedn, je byly zastoupeny ve svtovm sdruen starho a pijatho skotskho obadu
(znmm pod jmnem lausannesk konfederace).

Nejvy rada pro ltalii v m byla ochotna na dost esk velk le pevzt jako jej
zakladatelka ped svtovm svobodozednskm forem zruku a doporuen. Kdy Ss roku
1920 odeel k delmu pobytu do Pae, navtvil ihned generln sekretarit Nejvy rady
pro Francii v rue Puteaux s. 8 a podal velkmu kancli francouzsk Nejvy rady, Ren
Chaillmu, dost, aby Nejvy rada pro Francii uznala Nejvy radu v Praze.
Prostednictvm Chaillho dostal se Ss do styku se svrchovanm velkm komandrem
Nejvy rady pro Francii R. Raymondem, jen souasn vykonval i funkci velkho
tajemnka.

S radost trochu pedasnou Ss o tom sdloval: Velk Kancl pi mm uvtn proslovil
krtkou e o eskoslovensku, ve kter vyslovil poten nad tm, e svobodn zednstvo
skotskho ritu dle svho mezinrodnho posln roziuje psobnost na eskoslovensko. V
odpovdi uvedl jsem vznik eskho zednstva v zpasech o svobodu nroda a pracch o
vybudovn samostatnho sttu. Mj projev byl pijat leny Nejvy rady souhlasem velmi
ptelskm a Nejvy Komandr i Velk Kancl k nmu srden odpovdli.

Avak u krtce pot musel Ss napsat praskmu velkmu tajemnku dr. Dvorskmu, e
naped mus bt podn dkaz, e esk zednstv bylo zaloeno dn a pesn podle stanov.
Nejvy rada pro Italii pes prosby z Prahy nehnula ani prstem, aby vydala podrobnji
odvodnn zrun prohlen, jako v t dob vbec Nastalo jaksi uvolnn zednskch
styk mezi Prahou a mem nsledkem rznch osobnch tenic.

Teprve po dvou letech zaala Nejvy rada pro ltaIii psobit v danm smyslu. Bylo tou
pleitosti tet mezinrodn konference delegt Nejvych rad starho a pijatho
skotskho obadu, je zasedala v Lausanne ve dnech 29. bezna a 3. ervna 1922. Po
veobecnm uznn eskho svobodnho zednstv a po projevu jeho delegta objal velk
kancl R. Chaill eskho mluvho jmnem francouzskho svobodnho zednstv a
blahopl mu - podle zachovanch zprv - k tomu, e esk nrodn zednstvo mlo
nejzedntj vznik ve svtlech svobody a rovnosti a e je obklopen histori, naplnnou
duchem zednskch ide, a pl eskmu zednstvu budoucnost odpovdajc minulosti.

Krtce pot vedla faistick Italie zniujc rnu proti semeniti svobodnho zednstv ve
sv zemi a nastal konec Nejvy rady pro Italii a Italsk nrodn velk le, take msto nich
musel Jugoslvsk Velk Orient pinst svtlo Nrodn velk li eskoslovensk. V
poslednm monm okamiku bylo tedy provedeno uznn eskho svobodnho zednstv.
Kdy odpadli ruitel v m, bylo by se to o rok pozdji snad u nepodailo. Pes vechny
tenice poslednch let spustila Praha hlasit nek a prohlsila se za vdy vdnou a vezdy
21
vrnou dceru svch zakladatel. Tak se v pohebnm zpvu eskch svobodnch zedn
tehdy mezi jinm pravilo: Proto v knize djin eskoslovenskho svobodnho zednstva
obadu skotskho starho a pijatho budou na zakldajcm mst v tomto osvtlen zapsny
skutky italskho svobodnho zednstva. Velk moc svobodnho italskho zednstva je
ukonena. V novm du, kter faismus zavedl v celm italskm ivot, nebylo msta pro
sdruen svobodnch mu, jejich voln duch nen ovldn nim jinm, ne vnitnm
pesvdenm a vlastn vl. Co z italskho svobodnho zednstva zbv, jsou jen rozmetan
zbytky z velikho duchovnho panstv, jest vak i nadje a vra, e svoboda a sla ducha me
bt zotroena jen na as.

Namsto ma nastoupila nyn pro esk le Pa. Styky mezi eskm a francouzskm
svobodnm zednstvm byly ovem dosud jen velmi nepatrn a omezovaly se celkem na
Ssovy osobn styky v Pai. Roku 1922 se podailo doshnout jistho sjednocen obou
eskch skupin svobodnch zedn; Nrodn velk le eskoslovensk, Nejvy rady pro
eskoslovensko a le J. A. Komensk, je dosud existovala osamocen a pracovala pod
Francouzskm Velkm Orientem, kdy se tato le dne 16. kvtna 1922 usnesla pipojit se k
Nrodn velk li eskoslovensk. Ppisem Francouzskho Velkho Orientu z 14. ervna
1922 byla proputna z francouzsk poslunosti. Jejm pistoupenm k eskm organisacm
svobodnch zedn dostaly tyto organisace vnem neju spojen s Franci. Nebo nikdo
men ne president Francouzskho Velkho Orientu Besnard pinesl roku 1919 svtlo li J.
A. Komensk.

Tm byly oteveny dvee francouzskmu vzoru socialistickho ducha se vemi jeho
politickmi dsledky jasn levicov orientace. Spojen svobodnch zedn mezi Prahou a
Pa bylo stle u a projevovalo se vzjemnmi nvtvami a vyznamenvnm. Tak
obdreli u pleitosti sv cesty do Pae pozdj esk velk tajemnk Leo Schwarz a
svobodn zedn R. J. Vonka titul estnch mistr le Shakespeare v Pai. Prv tak pili
do Prahy oba dvj presidenti Francouzskho Velkho Orientu, svobodn zedni sentoi
Brenier a Wellhof, a byli zde vyznamenni estnm lenstvm. Francouzsko-
svobodozednsk smlen bratra 33. stupn Edvarda Benee to doplnilo, aby se vytvoilo
konen prolnut, je se pak - ne vdy viditeln - mlo uplatovat neblahmi vlivy na eskou
politiku dalch dvou destilet.

Tak skonila esk Maffie nkolik mlo let po svtov vlce konen ve sprech
Francouzskho Velkho Orientu. Tm se vak nositel eskho odboje za svtov vlky
definitivn zaprodali zpadnmu svtu, ideologicky a mravn stejn zpuchelmu, jen
pak esk nacionalismus ptich desti let uinil imunnm proti kadmu zdravmu
hnut a zatoval jej onou hypotkou, jej politick roky se jasn projevily v nedvn
minulosti.


SVTLO V SOKOLE

Kdo ml v poslednch letech jednou pleitost daleko od duchu hromadnch nvtva
ablonovitch e prvodc prohldnout si sokolsk museum v praskm Tyrov dom a
oddat se rozjmav jeho pozorovn, byl asi zklamn zatuchlm ovzdum, je zde
nvtvnka ovane. I tam, kde jsou v obrazech a dokumentech zachyceny posledn udlosti
sokolskch djin, jako posledn slet roku 1938, pohlel asi udiven na ona poprs a vstavni
kusy, je i v tomto nejnovjm vstavnm prostoru jsou ve zvltn prav rozmstny po
stnch a dvench rmech. Bystrmu pozorovateli se pi tom vtr mimovoln dusn, msty
22
by se dalo ci skoro zednsk dojem. A pozornmu pozorovateli bude brzy mono zjistit
pedmty a symboly, je tento celkov dojem potvrzuj i v jednotlivostech, tak na pklad
zednsk kladvko, jm se adovalo u eskch sokol v Americe. Pro hodnocen tohoto
djinn vznamnho a nejvtho eskho svazu pro tlesnou vchovu se tm otevraj
souvislosti, je stoj za bli zkoumn.

Nen tomu tak, e by snad jen kritick oko nmeckho pozorovatele bylo u Sokola ochotno
k takovm domnnkm, se snahou dospt na zklad nepatrnch malikost k zeveobecnn,
konec konc nesprvnmu. Je cel ada pslunch eskch i cizch hlas, je - vtinou
ovem teprve v poslednch letech - dochzej k stejnm zvrm. Nezvadnm korunnm
svdkem i pro echy me bt v tomto smru Polk Waclaw Filochowski, jen po delm
pobytu v eskoslovensku v letech 1935 a 1937 napsal knihu pod nzvem "Cierpkie
Pobratymstvo" (Trpk pobratimstv), je vyla ve Varav v roce eskoslovensk krize 1938.
Autor vid zde bvalou republiku s jej kehkost jako nepirozen nrodnostn stt a pe j
takka politick nekrolog. Kniha je napsna novinsky nabdavm slohem, ale ve sv
politick subjektivit je ist polsk; autor hled zakalenm polskm oknem Tnska a zvl
touebn pe o Slovensku.

V jednom ohledu se vak mus Filochowskmu piznat jasn a nezkalen pohled, toti v
neprosnm pojednn o otzce id a svobodnch zedn v jeho zvren kapitole. A pi
tom polsk autor nezapomn poukzat i na udlosti a pozorovn, je uinil za svho
praskho pobytu se Sokolem. Na nkolika mstech sv knihy poukazuje na to, jak jsou vy
sokolt funkcioni zapleteni do svobodnho zednstv, a na jedn z poslednch stran svho
pojednn dochz k celkovmu zvru, e organisace tak velikho vznamu jako Sokol je
ovldna svobodnm zednstvm. Svobodn zedni z pedsednictva tto organisace se
zasadili o to, aby Sokol pijmal za leny idy, aby vak vyluoval nacionln nekompromisn
stranky. .. leny eskoslovenskho Sokola povauj dnes svobodn zedni za svobodn
zedne v profnnm ivot. (Filochowski str. 301.)

Bylo by vak nesprvn chpat tento sudek jako vron zednskch zvazk jednotlivch
len pedsednictva Sokola nebo jen jako zrdn zjev poslednch let. U roku 1911 vnoval
tehdej petrohradsk asopis Kolokol pozornost esk obci sokolsk a jejm vedoucm
pedstavitelm; doel pi tom k zvru, e psobenm idovsko-svobodozednskho tisku a
profesorskch arlatn la Masaryk se dala vtina inteligentnch len Sokola
radikalisovat. asopis jmenoval vslovn jmno tehdejho starosty Sokola dr. Scheinera,
ani vak pi tom ekl, zda ho osobn povauje za svobodnho zedne.

Je to vru jet dnes sporn otzka, zda Scheiner u ped svtovou vlkou, tedy ped
zaloenm samostatnch eskch l byl jako tolik jinch eskm svobodnm zednem a
lenem nkter zahranin le (vtinou lo o le ve Francii a v Uhrch). Kdyby tomu bylo
tak, pak by se ovem Scheinerova tajn cesta k ruskmu ministru zahrani Sazonovovi (jen
byl lenem jedn anglick le) krtce ped vypuknutm vlky (v noru 1914), o n se dnes
v, jevila v docela novm svtle. V Mezinrodnm lexikonu svobodnch zedn Lennhof-
Posenerov se ovem dlouholet starosta Sokola dr. Scheiner a dosud chvaln uvdl jen
jako povlen svobodn zedn. Z doklad, jich bylo pouito pro tento spis, vak aspo
vysvt, e Scheiner spolukonspiroval u za svtov vlky pi plnech Frantika Sse na
zaloen le, a e ihned po ukonen vlky byl prostednictvm Nrodn velk le italsk
pijat do skotskho svobodnho zednstv.

23
Akoliv jet dnes nen zcela jasno v otzce, jak zaaly styky mezi Sokolem a svobodnm
zednstvm, d se snad s jistotou soudit, e brat z l zaali ve velkm mtku pronikat do
Sokola, a kdy ei mli vlastn stt. Tento vvoj je velmi zce spojen se jmny onch dvou
sokolskch osobnost, je jeho osudy smrodatn urovaly skoro po pt destilet: s
jmenovanm u dr. Josefem Scheinerem a dr. Jindichem Vankem. Oba bvali jet ky a
mladmi spolupracovnky zakladatele Sokola Tyre, napsali publicisticky dleit vci pro
esk tlocvin hnut a psobili jako starosta a jednatel Obce sokolsk, zaloen roku 1889,
a do svtov vlky; Scheiner byl velkm sokolskm politikem doma i v cizin, byl uznvn
za otce nadsttnho Slovanskho sokolskho svazu a za jednoho z hlavnch eskch mluvch
na slovanskch sjezdech pedvlen doby, kdeto Vanek se uplatnil jako tlocvin taktik
a organistor sokolskch slet a tlocvinch zjezd do ciziny. Scheiner se o vnocch roku
1914 zastnil on pamtihodn porady Maffie, kde se jednalo o zaloen esk le, zskal
ihned po ukonen vlky hodnost mistra v Loggia Nazionale Oriente di Roma a roku 1919 byl
mu udlen 33. stupe svobodnho zednstv starho a pijatho skotskho obadu; Vanek
byl pijat do le Nrod v prvn skupin jako hledajc bratr.

Se Scheinerem a Vankem, kte po pevrat v obnoven Obci sokolsk pevzali funkce
starosty a nmstka starosty a nelnka, byla tehdy shora vytvoena vchodiska pro
proniknut svobodnch zedn do celho tlocvinho hnut. Pi obadnm oteven le
Nrod dne 5. listopadu 1919 bylo usneseno, e do chystanch seznam kandidt l budou
v prvn ad pojaty osobnosti ze Sokola, a souasn byl stanoven pln, aby byla zaloena le
Fgner jakoto sokolsk le. Za zakldajc leny byli ureni sokolov a zedni Scheiner,
Vanek, Urban, mal, Dvorsk, Jindich apek, Heller, Jebek, tpnek a Obelo.

Nejvy rada pro Italii v m brzy schvlila jej zaloen. Scheiner byl zvolen stolinm
mistrem a byl tedy souasn vedoucm Obce sokolsk a sokolsk le v jedn osob. Je to
vmluvn znamen zainajcho prolnut. Kdy se pak 29. prosince 1919 zakldala Nrodn
velk le eskoslovensk, byl Scheiner zvolen jejm velmistrem-nmstkem, a mlem by byl
msto bsnka Machara zvolen jejm velmistrem. Scheiner byl rovn lenem Nejvy rady
svobodnho zednstv starho a pijatho skotskho obadu v Praze, je se utvoila dne 12.
ledna 1920. Patrn to bylo na jeho popud, e se esk le tehdy znovu rozhodly pro silnj
nborovou akci v sokolskch kruzch

Scheiner brzy nael il bojovnky pro prolnut Sokola svobodnmi zedni. Jednm z
nejhorlivjch byl tehdej docent a pozdj profesor na esk vysok kole technick v
Praze, dr. ing. Rudolf Brta. Tento sokol-zedn pednesl v li Dlo pln, jen byl vzhledem
k svmu vznamu pro expanzi svobodnho zednstv otitn tak v asopise eskho
svobodnho zednstv (ronk lil, seit 2). Vrcholil v tchto pti tezch:

1 Sokol poskytuje vhodnou pdu pro rozvinut zednsk innosti, protoe m spolenou
mylenkovou npl.

2 Ob sdruen se li jen zzenm, pracovnmi zpsoby a tak ovem mylenkou samou. Sokol
je demokratick, zednstv aristokratick ji svm zzenm, na kadm kroku se uplatuje
zsada autority a prva jsou udlena teprve postupn zvenm mzdy. Sokol je budovn
zdola nahoru, zednstv shora dol. Sokol je veejn, zednstv je vlun d. Prce Sokola
se buduje na dobrovoln kzni, pracovn zpsoby jsou pehledn, eln, soustavn - nejkrat
cestou k cli: Sokol je sdruen iv, pracovn zpsoby dopluje a mn, jak toho doba
vyaduje. Zednstv naproti tomu zahaluje sv prce v obady provzen symboly, mluvcmi
k na dui nikoli cestou novodobou, praktickou, nbr obdobn asi jako nboenstv.
24
Zednsk pracovn zpsoby jsou star pes stolet a dobou se podstatn nemn. Tak v
mylence sam je mezi sokolstvm a zednstvm znan rozdl.

3 Ob tato sdruen jsou pokrokov. V obou jsou lid dobr vle, snac se psobit na sv
okol, tedy vychovvati. O tom, zda snad Tyr byl zednem se zstrou, nevme. Avak bez
zstry jist.

4 Vznam souinnosti: zednstv, je je a bude um uzavenm kruhem, zskalo by monost
irho psoben u souinnost se sokolstvem. Jde jen o draznj provdn zsad, je m
zednstv v plnu a je jsou u Sokola jednm z obor jeho innosti. Zednstv by tak zskalo
vt styk se irmi vrstvami nroda v dob, kdy jinde zedni ztrcej pdu pod nohama.
Prosplo by to naemu upevnn.

5 Souinnost by la uspodati v kadm Orientu, nejprve ovem v Praze. Utvoila by se
mezilov skupina zedn, kte jsou zrove sokoly. Jejich kolem by bylo pivdt do l
co nejvce schopnch sokolskch inovnk a naopak, it zsady zednsk v Sokole a
naopak. Ji dnes mme adu brat, kte jsou dobrmi sokoly a sokolskmi in ovnky. Kdyby
se jejich ady rozmnoily, ji to by mlo pzniv vsledky a inky.

Tak svobodozednsk rozklad plnovit pokraoval. V Obci sokolsk zaala vdom
osobn politika brat z l, na dleit msta byli dosazovni svobodn zedni, a to jak v
stednm pedsednictvu, tak i na vedoucch mstech sokolskch up. Sokolsk mylenka byla
zabrna svobodnm zednstvm a v jeho smyslu vykldna nebo falovna. Podvejme se jen
do propaganho spisku eskoslovensk Sokol, vydanho i nmecky v Sokolskm
nakladatelstv v Praze roku 1932. Zde se v kapitole o sokolsk mylence prav tato pznan
slova:

Heslo francouzsk revoluce Rovnost, volnost, bratrstv, kze a mravnost tvo prvn
hlavn sloku sokolsk mylenky. Druhou jej stlou sloku tvo neustl snaha zahrnout cel
eskoslovensk nrod do uvdoml, v pokrokovm duchu veden sokolsk mylenky. V tomto
smyslu chpe sokolstvo sv povinnosti k nrodu a pln je tak; pracuje souasn pro dosaen
humanitnho idelu, jeho clem je vzjemn bratrsk pomr vech kulturnch nrod jako
rovnoprvn celek, spolen pracujc pro uskutenn veobecnch idel lidstv.

I ve Vhledu spisu na strnce 47. nalzme stejn mylenky, kdy se sokolstvo hls ke
kultue, je je zamena podle zsad bratrstv, lidstv, spravedlnosti a pravdy. Tato krsn
znjc slova nebyla nim jinm ne ideologi svobodnch zedn francouzskho raen.
Nebylo u ani vbec teba skrvat prav cle a tajn dvody. Roku 1932 sedli u brat z l
pli pevn na vech mstech Obce sokolsk, ne aby se dalo oekvat vnj vzepen
lenstva.

Uvdomme si jen krtce vsledky zednsk osobn politiky v Sokole za poslednch dvou
destilet! Po svtov vlce se stal svobodn zedn 33. stupn dr. Josef Scheiner starostou
Obce sokolsk; tuto nejvy funkci starosty nedalo u svobodn zednstv po dvacet let a
do zastaven innosti Sokola z rukou. Kdy Scheiner roku 1932 zemel, nastoupil na jeho
msto tehdej 1. nmstek starosty dr. Stanislav Bukovsk, lka v Praze a uznan svobodn
zedn. Od roku 1921 byl lenem nelnictva mu, vedl sokolsk odbor pro lkask badn,
zaloen z jeho podntu, roku 1925 byl povoln do pedsednictva Obce sokolsk a roku 1931
se stal u nmstkem starosty Scheinera. Kdy se Bukovsk po eskm zhroucen stal pro
svou vysloven levou orientaci nesnesitelnm, nastoupil po zzen Protektortu na msto
25
starosty jeho prvn nmstek, vrchn rada ve vslub Josef Truhl z Podbrad. I o nm se v
eskm tisku v poslednch letech bez odporu tvrdilo, e je svobodnm zednem. Od roku
1930 byl nelnkem Tyrovy sokolsk upy v Kolin, souasn se stal lenem vzdlvacho
odboru Sokola, jen byl zvltn oblast vlivu svobodnch zedn, stal se pak za Scheinera
tetm a za Bukovskho prvnm nmstkem starosty, a pak vystdal Bukovskho ve veden
OS.

Po starostovi Obce sokolsk mohla se za nejdleitj povaovat funkce nelnka, protoe
nelnk vedl cvien mu z ad innch len. Je jen a pli pochopiteln, e i toto
vznamn postaven nelnka v Sokole bylo domnou svobodnch zedn a zstalo j od
svtov vlky a po nae dny. Piblin 15 let zastval tuto funkci a do roku 1933 dr.
Jindich Vanek, znm u jako svobodn zedn. Kdy Sokol v povlench letech zail
velik poetn rozmach a koly nelnka siln vzrostly, byla mu dna po bok zvltn
cviitelsk rada. Do n byli ihned usazeni svobodn zedni dr. Klinger, dr. Bukovsk a dr.
Pechlt. Z nich byl poslze dr. Miroslav Klinger, vrchn odborov rada v ministerstvu
zdravotnictv, dosazen na msto nmstka pestrlho nelnka dr. Vanka. Kdy pak dva
roky pot Vanek pro st odstoupil, nastoupil Klinger na uvolnnou reservaci svobodnch
zedn. Stailo jeho ptilet psoben jako nelnka a exponovanho Beneova stranka, aby
byl politicky tak zaten, e po zzen Protektortu musel veejnmu ntlaku ustoupit stejn
jako starosta Sokola Bukovsk. Jako nelnka vystdal ho jeho dosavadn nmstek dr.
Augustin Pechlt, rovn inn len prask le a enk Ligy pro lidsk prva. Pechlt
adoval jako nelnk a do zastaven Sokola a byl 30. z 1941 stannm soudem v Praze
pro spojen se skupinou odporu odsouzen k smrti.

Po starostovi a nelnku byla v Sokole tet nejdleitj funkc funkce vychovatel a
vzdlavatel, kte mli v pedsednictvu vzdlvacho odboru OS sv veden a zen.
Sokolsk vzdlavatel ml asi stejnou psobnost jako Dietwart v sudetonmeck turnersk
tradici, toti mylenkovou vchovu a duevn duchovn zamen na mylenku nrodn
tlovchovy. A zase se kritickmu pozorovateli jev, jak pln pronikli svobodn zedni do
vzdlavatelsk prce v Sokole. Sokolsk roenky vykazuj sice teprve od roku 1928/29
podrobn osobn sloen pedsednictva vzdlvacho odboru, ale sta tch dvanct let od t
doby, abychom mli neklamn obraz. Zde si u roku 1928 podvaj ruce jako lenov
pedsednictva svobodn zedni Ladislav Jandsek, zemsk koln inspektor v Brn, dr. J.
Kozk a dr. Emil Svoboda, oba universitn profesoi v Praze, jako i prv jmenovan
Truhl. Roku 1937 k nim pibyl pozdj nelnk OS svobodn zedn dr. Augustin
Pechlt, roku 1928 svobodn zedn dr, Karel Sirotek, odborn uitel v Brn. Roku 1940
objevil se konen jako vzdlavatelsk inovnk v pedsednictvu tak jet profesor dr. ing.
Brta z le Dlo, onen pvodce plnu na proniknut svobodnch zedn do Sokola. Ve
vzdlavatelskch odborech upnch se projevily stejn zjevy, e vzdlvac innost ovldli
svobodn zedni.

Jak div tedy, e representativn a poradn vbor sokolskho veden, stedn
pedsednictvo OS, bylo v poslednch dvaceti letech stle vce dobvno svobodnm
zednstvm. Vedle u jmenovanch vedoucch funkcion se zde objevili mui jako
pozdj velmistr Nrodn velk le eskoslovensk, universitn profesor dr. Karel Weigner z
Prahy, profesor brnnsk techniky dr. Bohumil Kladivo, nrodn demokrat dr. Jan Stolz,
brnnsk universitn profesor dr. Vladimr Groh a jin.

Pedsednick rada, nejvy poradn sbor sokolskho veden, byl tm vce domnou
svobodnho zednstv. Stejn vldli brat z l ve finannm odboru, v hospodskm
26
odboru, pedevm vak v rozhodujcch postavench osobn politiky v estn rad a ve
vzdlvacm odboru, ve vboru pro vyluovn a v osobnm odboru OS. e veden
americkho odboru Sokola bylo myslitelno jen za veden svobodnch zedn, je
samozejmo.

tene by jen unavovalo, kdybychom chtli vypotvat podobn rozkladn zjevy i v
upnch vedench Sokola, je nijak nezstvala v tom ohledu za vedenm Obce sokolsk.
Uveme jen na pklad jedin sokolsk upy na venkov, upy Jana Mchala v Brn, jako
pznan pro stav vc na venkov; svobodn zedni tam sedli v tchto funkcch:

Starosta: dr. Bohumil Kladivo, profesor na vysok kole technick v Brn,

prvn nmstek: enk Krej odborn uitel v Hruovanech u Brna,

vzdlavatel: Karel Sirotek, odborn uitel v Brn (souasn zapisov. le Most v Brn),

nmstek vzdlavatele: Ladislav Jandsek, zemsk koln inspektor v Brn (souasn
inovnk le Cestou svtla),

jednatel: dr. Zdenk Krej, bankovn ednk v Brn,

sociln referent: dr. Josef Kudela, ed. gymnasia v Brn.

Tento obraz, jak svobodn zedni ovldali hlavn funkce, se opakoval velkou mrou i v
ostatnch upch.

Ovldn Sokola svobodnmi zedni pesahovalo v poslednch letech rmec esk obce
sokolsk a zasahovalo a do nadsttnho hnut Slovanskho Sokola. Nejvy mezinrodn
organisac vech nrodnch sokolskch organisac byl Svaz slovanskho sokolstva, jen ml
za sebou ped vlenou tradici. I zde rozhodoval vliv eskch svobodnch zedn. Tak byl
nelnkem bratr v Sokolu a v li dr. Miroslav Klinger, pokladnkem Josef Truhl, starostou
Svazu slovanskho sokolstva byl esk svobodn zedn dr. Stanislav Bukovsk, jeho
nmstkem byl jugoslvsk svobodn zedn Engelbert Gangl z Lublan. Na mezinrodnm
sokolskm foru si tak podvaly ruce esk a jihoslovansk velk le. Pro nadsttn
spaenost svtovho svobodnho zednastv a slovanskho sokolskho hnut nen
pilhavjho dokladu ne to, e se dne 3. ervence 1938, u pleitosti poslednho praskho
sokolskho sletu, seli sokolov-svobodn zedni ze vech zem k slavnostnmu zasedn le
v sokolskch krojch, aby se pihlsili k velidskm clm sokolstva.

Na podzim roku 1938, kdy po zhroucen zahranin politiky eskho sttu zaaly v Druh
republice nesml pokusy o nov uspodn eskho nrodnho ivota, je se zsluhou toho,
e ve vld bylo tolik svobodnch zedn, brzy tak ukzaly jen politickmi prskavkami, se
zdlo, e se rozproud tak rozprava o otzce svobodnho zednstv a Sokola. Veden Obce
sokolsk se proto vidlo nuceno zaujmout stanovisko k svobodnmu zednstv. Podle star
osvden taktiky to pak tak dopadlo velmi rozplizle. Co se tehdy etlo v sokolskm
tiskovm orgnu Vstnku z 23. jna 1938, nebylo nim jinm ne pokusem, aby se
odvozovnm svobodnho zednstv ze stedovkch cech psobilo nevinnm dojmem a
aby se pi zdnliv otevenosti uvedenm nesprvnch sel odvrtila pozornost od
nebezpenho problmu. Pod veejnm ntlakem museli sice tehdy ustoupiti sokolov se
zednskou zstrou Bukovsk a Klinger, avak na jejich msto nastoupili ihned brat z l
27
Schauer a Pechlt. Zsadn se Sokol postavil za svobodn zednstv, kdy ve zmnnm sle
svho Vstnku jasn prohlsil: Domc tvav propaganda a ciz tvanice, je na ni psob,
naly nhle vinnky rozpadu sttu: svobodn zedne a rotariny, mezi n jako rovn
zamchali na Slovensku a zsti i v historickch zemch Sokol; Sokol je pr veden svobodnmi
zedni, a protoe pr jsou svobodn zedni vinni, je pr i Sokol vinen neastnou politikou,
je vedla ke zkze.

I kdy jen zlomyslnost a vce ne nepouiteln nevdomost (akoliv o svobodnm zednstv
mme i v etin dosti knih) sestavily pro sv ely tuto trojici a obvinily ji z bhvjakch
pletich, budi nm dovoleno poznamenat, e to pro Sokol naprosto nen patn spolenost,
kdyt pece lenov svobodnho zednstv i Rotary poctiv, nezitn a kdovjak piln po
dvacet let ve svch svtovch spojench pracovali pro stejn cle, jak je pln Sokol doma i v
cizin: aby zulechtil svj nrod moudrost, silou a krsou.

Pohldneme-li k zvru zpt na dvacet let povlench djin eskho Sokola, pak vstoupil
Sokol po pevratu do novho obdob jako organisan ucelen, ve svm lenstvu vyzkouen
esk tlo vchovn svaz, jeho rozmachu, vvoji a psoben v destiletch ped svtovou
vlkou nikdo nemohl odept politick pozornosti. Ozen gloriolou eskho odboje za
svtov vlky, ml v mladm eskm stt vhodn vchodisko a vechny monosti rozvoje,
aby se stal velkou vchovnou organisac pro eskou tlovchovu v duchu nrodnm. Navenek
se projevujc rozmach zdl se svdit o tom, e tchto monost spchu bude vyuito. U
roku 1920 vykazoval esk Sokol okrouhle 325 000 len. Vrcholu doshl roku 1937, kdy
ml. daleko pes 700 000 len, vetn dorostu a actva. Tm byl prmrn kad devt
ech lenem velk sokolsk rodiny.

Avak tomuto netuenmu poetnmu rozmachu neodpovdal vnitn vvoj. Sokol ztrcel
stle vce pesvdivost svch bojovch let a propadl vlivm, je ho stle vce odcizovaly
jeho nrodnm kolm. Jako msty hrozivou mrou zanajc zaidovtn pinelo rozklad
lenstva eskho Sokola zdola, tak svobodozednsk zciztn jeho vedoucch mst v
stednm vedeni i v nich organsanch jednotkch znamenalo mylenkov rozklad shora.
I Sokol jako velk esk vchovn svaz byl tak ve smyslu svch dobyvatel imunisovn proti
nrodnm popudm opravdu nacionlnho obrozen, je bylo v nastvajcch letech krize
nutn a v djinn chvli eskho nroda pak nenastalo.

Pro zk spojen mezi Sokolem a svobodnm zednstvm je vce ne pznan, e dne 30.
kvtna 1932 poslal velk tajemnk Nrodn velk le eskoslovensk velkmu tajemnku
Nrodn velk le francouzsk oficieln dopis, v nm bylo pozvn, aby se svobodn zedni
zastnili sokolskho sletu a obeslali jej. Spojen mezi Sokolem, svobodnm zednstvm a
idovstvem se projevilo nkolik let pot jet jasnji, kdy v z 1935 staily pouh dva
dopisy zednsky zamoenho Klubu Jacka Londona v Praze a idovsk strany v
eskoslovensku, aby vyvolaly v eskm Sokolu vnivou diskusi o otzce monho bojkotu
berlinsk Olympiady. Pedsednictvo Sokola si honem dne 30. z 1935. vydalo dobr zdn
bratra v Sokole a v li L. Jandska z Brna o tto otzce. Kdy nkolik msc pot pila
nov vlna protestnch dopis Spolku idovskch dlnk v Praze, Syndiktu pracujc ensk
inteligence v eskoslovensku, esk Ligy proti antisemitismu a jinch, vyprovokovalo
pedsednictvo OS podnt sokolskho nelnictva mu z 25. bezna 1936, aby se u
tlocvinch organisac jinch zem zahjila velmi opatrn rozprava o obesln Olympiady
nebo o odeknut. Den nato byly tak hned rozeslny pslun dotazy s ohledem na zmnn
politick pomry a se zetelem na monost dalch komplikac v mezinrodnch pomrech, a to
do Pae, do Bruselu, do Aarau ve vcarsku, do Varavy, do Sofie a do Blehradu.
28
Odpov bulharskch Junk obsahovala jasn a neomezen projev, e do Berlina pojedou.
Tak jin prohlsili, e se v rmci olympijskch vbor svch zem zastn. V blouzniv
pedstav, e pin svou lohu pedbojovnka proti antisemitismu, se esk Sokol pln
izoloval a zstal oputn i od svch dosavadnch ptel.

Podle stanoviska pozorovatele meme zhroucen eskho Sokola povaovat za
nrodn tragiku nebo za zaslouen osud. Jedno vak je jist, e konec byl neodvratn.
Zatmco se na druh stran eskch nrodnch hranic vude rsoval proces oiovn a
nrodn obrody v tlesn vchov, ubral se esk Sokol pes zevn lesk cestou vnitnho
rozkladu a mylenkov hniloby. A tak skonil poslze pi svm neodvratnm zapleten v
biickch slubch pro zjmy svtovho idovstva a svobodnho zednstv.



CHRM MLDEE

Pronikn cizho zednskho ivlu do Sokola a jeho vliv na sokolsk hnut, posuzovny s
eskho nacionlnho hlediska. znamenaly, e byly ideologicky ujameny nejnadjnj
skupiny eskch mu, vychovvan v mylence sluby a obtavosti. Djinn je vak asi jet
dleitj, e tmto procesem mylenkovho rozkladu pestal bt Sokol initelem skuten
nrodn vchovy mldee. Nebo kter esk organisace, pohlme-li na vvoj poslednch
dvaceti let, by byla mla lep monosti, aby duevn usmrnila eskou mlde ne Sokol? V
jeho vlastnch dorosteneckch skupinch a tm, e nadto jet velkou mrou pivedl do svch
tlocvien esk actvo obou pohlav, ml jedinen vchodiska, aby s nleitm psobenm
do ky psobil rozhodujcm vchovnm vlivem na dorstajc esk dorost mimo kolu a
rodinu.

Pesnch sel o tom, kolik mladistvch Sokol soustedil, z posledn doby nen. Nicmn
edn zprvy za rok 1937 podvaj piblin obraz dosahu vchovnho vlivu Sokola na
eskou mlde. V Den brannosti dne 18. dubna 1937, jen byl proveden ve 3000 mstech
tehdej republiky, nastoupilo 42 785 dorostenc (=93,43%), 44 597 dorostenek (=98,38%),
94 362 k (= 73,72 %) a 101 036 aek (=65,79 % ). Tato sla pedevm prav, e srazu v
Den brannosti roku 1937 se inn zastnilo pes 280 000 mladistvch pslunk Sokola.
Dle jasn dokazuj, soudme-li podle celkovho tehdejho potu sokolsk mldee, jak
velik byla jej obtavost, je se projevila pomrn dobrou poetnost srazu prv pi tto
zvltn generln zkouce. Jak vyhldky na vchovn spchy mohl zde mt mylenkov
ryz svaz vedle vlastn tlovchovn prce i v innosti vzdlavatelsk?

e Sokol zklamal, pokud lo o opravdu nrodn vchovu mldee, povzneenou nad
ovinistick psoben, to bylo tm povlivj, e ei v dob svho vlastnho sttu nemli
jinch podobn obshlch organisac. Z jinch tlovchovnch organisac byl Orel vymezen
konfesioneln a DTJ tdn. Vedle toho si skoro vechny esk politick strany vytvoily sv
vlastn organisace mldee, je vesms nemly pro vchovu mldee vznamu, nehledme-li
k jistm vjimenm zjevm v tboe mladch agrrnk; jejich lenov nebyli o mnoho vc
ne jen teni stranicky zench asopis pro mlde a politickmi agittory na stednch
kolch, jich obzor se otel kolem otzky, aby po ukonen koly co nejrychleji a bez
zpolen se dostali do postaven, zajitnch politikou strany. Ve svm nrodnm nasycen, je
se podobalo nmeckmu stavu v dob ped svtovou vlkou, a v nrodn przdnot doby po
pevratu ztrcel esk nrod mnoho aktivnch mladistvch ve prospch komunismu.

29
Due a svdom nrod reaguj na stejn politick skutenosti rozdln a esk mlde
povlen doby odpovdala jinak ne nmeck mlde doby pedvlen. Duchovnho
pozvednut ve smyslu nmeckho hnut mldee v dob vilmovsk ry u ech nebylo. Po
svtov vlce se u nich mezi mlde sice projevilo hnut, je hlsalo sportovn vyuit
volnho asu v prod, vyvrcholilo potkem minulho desetilet a sah a do naich dn:
tramping, jen se ovem nevyvinul v nic vtho ne v oblben sport jako je sbrn znmek a
vlety koncem tdne. Bystr pozorovatel esk mldee to ped lety vylil takto:

Vtina prmrn esk mldee prch z tvrd skutenosti do romantickho blouznn
trampovn. Celmi houfy thne tato nezapojen mlde koncem tdne do les, pluje kanoem
ke svm srubm, dep po nocch se svm indinsky napardnmi dvaty u malch
tborovch oh a zpv se slovanskou melancholi psn o toulavm ivot a o sentimentln
milostn roztouenosti za doprovodu balalajky a havajsk kytary (Fritz Leif v asopise
Vlkische Stimmen, Praha, norov seit roku 1937).

To nebylo polltick pozvednut nebo revolun zatek mldee touc po obrod, nbr
voln mldee, unaven velkomstem, po Americe cowboy, modern vlev svtobolu a mal
du sicle.

Co jinak jet zbvalo? Zbvala pece jen poetn ne bezvznamn, organisovan esk
mlde, je daleko od stranickch svr, bez konfesionelnch nebo tdnch pedsudk se
snaila vytvoit nov formy pro zskn a vchovu esk mldee. Tmto Junkm se lbila
uniforma, zevn kze a vbr, jako i - nepih1me-li ke krtkmu obdob romanticky
rozednho toulavho a tborovho ivota koncem prvnho destilet po svtov vlce, -
vojensky ukznn vystupovn. Vyrostli z prvnch skautskch druin ped svtovou vlkou,
ustavili se u roku 1914 jako spolek Junk - esk skaut a stali se v ptch letech, jak jsme
vidli u pi len domcho odboje za svtov vlky, mladistvmi pedstaviteli esk
ilegality. V poslednch desti letech proval Junk stle vce proces zpolitisovn a
zaazovn do pedvojensk vchovy. Souasn se mu podailo, e se stal velikm stednm
hnutm esk mldee vbec, pokud mla zjem na brannm sportu, a e se k nmu stle
pipojovaly jin esk skautsk skupiny katolickho agrrnho i svobodomyslnho raen.
Nebylo pochyby, zde se shromaovala nejaktivnj st esk mldee. Tak se stal Junk
vedoucm vchovnm svazem dorstajc esk generace.

V poslednch letech sdruoval Junk na 40 000 hoch a dvek. Byli rozdleni podle pohlav
a rozdleni do t stup podle st. Osmi a dvanctilet sluli vlata, dvancti a osmnctilet
junci a pes osmnct let old skauti. Poetn nejmen skupinou v tchto vkovch tdch
byla druina, 6 a 12 hoch, pak oddl, sbor, okres a upa. V ele cel organisace stl jako
stedi tak zvan hlavn stan v Praze. Hlavn stan se skldal z stedn rady, je mla na
starosti sprvn vci, a z nelnictva, jemu bylo sveno vchovn veden Junka.

Jako kad nadsttn organisovan hnut mldee byli i skauti eskho svazu junk v
mylenkov zaloen tradin zvislosti na anglosaskm svt. Zakladatel a dlouholet
vedouc Junka profesor A. B. Svojsk studoval za delho pobytu v Anglii Baden-Powellovo
hnut Boyscout a po svm nvratu roku 1912 zaloil v Praze podle jeho vzoru prvn eskou
druinu skaut. Ve svm nkolikrt u citovanm projevu z 28. listopadu 1918 promluvil o
tom, jak organisace vznikla; kdy pedloil zsady anglickho scouting for boys profesoru
Masarykovi, jen u tehdy byl mylenkov orientovn na zpad, pozdravil Masaryk Svojska
slovy: Ach, toto dlo ji znm a budu skauting podporovat u ns, kdekoliv mm vliv.

30
Po svtov vlce stal se Masaryk jako president republiky tak protektorem a zvltnm
pznivcem Svazu junk. V praktick innosti ptch dvou destilet a pi svtovch
jamboree (velkch tborech mldee) se et skauti vdycky snaili, aby mli zk spojen s
anglickmi a americkmi skauty, a byli konen uznni hodnmi, aby pipravili svtov
jamboree pro rok 1941 v Praze, k nmu u nedolo. I kdy se po zhroucen na podzim roku
1938 veobecn nlada mezi echy obrtila proti Anglii a Francii, pihlsil se Junk jako
prvn esk organisace k dalmu trvn starho ptelstv a ve svm asopise inovnk
(ronk XIX, slo 2) vystoupil pro n oteven.

Nebylo to jen zevn organisan spojen eskho Junka s anglosaskm skautskm hnutm,
co rozhodlo o jeho zvislosti na Anglii pes vechna zklamn v zahranin politice,
zpsoben zpadnmi velmocemi. Pro nezastnnho i pro jednotlivho skauta
nepozorovan existovalo hlub pouto eskho skautskho veden. U Svojsk mluvil ve svm
projevu po pevratu o mocnm kouzlu, je je obsaeno v skautsk vchov, a chvlil u na
pedvlen prci eskch junk psoben mrovch skaut, od nich ekno obrozen
lidstva, to e je mylenka, kter jinde ji hbala se znateln pod povrchem veobecnho
mylen a je vd hvzdou ptho uspodn celho svta.

Tmito Svojskovmi vtami o obnov lidstva a o veobecnm svtovm nzoru je u
naznaeno ve o skutenm pozad a jeho dvodech. Co vak ve slovech tohoto zakladatele a
dlouholetho vedoucho eskho skautskho hnut bylo jet jen mezi dky, to ekl moravsk
zemsk vedouc Junka, MUDr Zdenko tekl docela jasn. Bylo to ovem ureno pro neju
krouek vedoucch Junka, co tekl v beznu 1938 vydal jako soukrom tisk ve 300 vtiscch.
Dvrn rozeslan spis, bohat ilustrovan a na pokrajch sazby vyzdoben rozmanitmi
symboly, m pznan nzev Skaut - mal zedn. e o tom vy vedouc Junka vdli,
dokazuje jasn, e se tehdy na skautsk svaz pohlelo jak na pedsovou organisaci
svtovho svobodnho zednstv, se snahou vsti jej v tomto duchu. teklv spis zan
dvojm motto:

Ozdoba krajiny, tcha v zem jesti hora Sion, ... msto Krle velikho. alm 48-2.

Jeruzaleme, Jeruzaleme, mordi prorok, a kter kamenuje ty, kte byli k tob poslni,
kolikrt jsem chtl shromditi dtky tv, tak jako slepice shromauje kutka sv pod kdla,
a nechtli jste! Mat. 23-37.

Dal text zan teklovou domnnkou, e zakladatel skautskho hnut Baden-Powell, za
ktermto jmnem se taj britsk generl z bursk vlky a vyzvdask odbornk Robert
Stephenson Smyth (svobodn zedn podle daj asopisu Velkho Orientu panlskho), byl
prodchnut dvstaletou ideou zednskou, kdy tvoil vchovu mldee, clc k Moudrosti, Sle
a Krse. tekl oslavuje Baden-Powella jako zakladatele novho nboenstv mldee, je u
nvratu k mysterim pravkho lovka. Mysteria staroeck se vemi prvky mysteri
egyptskch, chaldejskch i idovskch pronikaj celm ivotem skautskm. I ve vnjch
odznacch Junka domnv se tekl poznvat symboliku z pedhistorick doby. Tak prav o
holi, je zpola sekera, zpola kladivo - se propjuje zvl vyznamenanm skautm: Ji
chaldejsk bh Ramman ml ve svch symbolech vedle msce a slunce sekeru v pravici.
Vbec rozvj ve svm spise zvltn symboliku tles nebeskch: Slunce, msc a hvzdy byly
kultem snad prvnho lovka, jemu mozek dal schopnost pozorovat a usuzovat. Byly kultem
starch an, Mexian, Asyan, Egypan, a jsou dodnes kultem skautstva, a to jak v
prod, tak v ivot. V ivot byl nam s1uncem ide1 svobodnho zednstv president
Osvoboditel Dr. T. G. Masaryk, protektor a velik pznivec Svazu Junk skaut a skautek R.
31
. S. Nam mscem jest nynj president republiky Dr. Edvard Bene, starosta Svazu skaut
a do sv volby presidentem, od t doby estn starosta Svazu. Nyn jest druh president
republiky nam druhm protektorem. Mezi hvzdami jest nm po1rkou zesnul prof. Dr.
Karel Weigner, kter napsal knku Vznam skautingu v tlesn vchov.

Znovu se zde opakuje jmno velmistra Nrodn velk le eskoslovensk, zemelho v
listopadu 1937, profesora dra Karla Weignera, kterho u Polk Filochowski ve svm spise o
eskoslovensku na dvou mstech nazval vedoucm svobodnm zednem, s nm jsme se
znovu setkali v pedsednictvu Sokola, a jen je nyn slaven jako polrka svazu Junk.
Spojitost je zejm. V obanskm ivot byl Weigner povaovn za poctivce a tichho
uence, byl dnm profesorem anatomie na esk universit v Praze, v letech 1922-23 a
1931-32 dkanem lkask fakulty, v letech 1936-37 rektorem, dle lenem rznch
zkuebnch komis pro stedn koly a pro kandidty uitelstv, generlnm tajemnkem esk
akademie vd, lenem esk nrodn rady a nejrznjch jinch kulturnch a vdeckch
organisac, estn oban mnoha moravskch mst a dstojnk francouzsk estn legie.

Vzhledem k tomuto otevenmu piznn Junka o jeho protektorech nepekvapuje dal
zednsk rozlenn eskho skautskho hnut. Skautsk slib nezanik, kdy skaut vkov
odroste skupinm mldee; sloen slibu vleuje skauta do svtovho bratrstv a ve jej na
cel ivot. Skautsk prkaz otevr nm dvee do vech kluboven svtovho Bratrstva, a
zaruuje nm ptelskou radu i radostnou pomoc. Junci si maj bt vdomi, e jejich ruce a
jejich srdce jsou spojeny v etz se skautskm bratrstvem, obepnajcm cel svt.

Teprve zkoukami me nov pijat len doshnout stupn vedoucho, mistra. Jako
Adoniram vynikal znalost vech prac, potebnch k stavb Chrmu, tak se skaut seznamuje
se vemi znalostmi rukodlnmi, pokud jsou mu pstupny, a zkoukami prokazuje, co vykonal
dle urench mu povinnost. O pijet novka nerozhoduje pedevm pouh pihlen, nybr
zkuebn doba. Teprve po tech mscch mus novek sloit zkouku novk, teprve pak je
piputn k skautskmu slibu. Po nejmn esti dalch mscch me skaut sloit zkouku
druhotdn, kdy doshne 14 let, me se podrobit tet zkouce rozjmn - o ti orl pra. Ve
stlm napodoben zvyk v lch je skautu les komrkou rozjmn, kde mus o samot prot
den a noc. Pi bezvadnm chovn me bt skaut poslze piputn ke zkouce prvn tdy.
Potud teklovo len o pti stupnch eskho svobodnho zednstv mldee, jeho stupn
se vslovn nazvaj zvenm mzdy.

Ceremonii pijet l pisatel velmi charakteristcky takto: Den a obad slibu zstv
nesmazateln vryt do due kadho skauta. Po proslovu vedoucho pron hoch slova slibu s
levic poloenou na knihu, kter je otevena v mst textu slibu. Pro ns, eskoslovensk
skauty, jsou knihou tou Svojskovy Zklady skautingu. Pravou ruku vzty skaut jako k psaze
tak, e nataeny zstvaj ti prostedn prsty, ohnut palec pak kryje nehet malku, rovn
ohnutho. Ti vztyen prsty znamenaj ti vty skautskho slibu, zakryt malku palcem
symbolisuje povinnost silnjho, aby slabho chrnil. Tato poloha prst provz pak skauta
celm dalm ivotem pi skautskm pozdravu, aby mu denn pipomnala sloen slib. V
skautskm kroji zdvh tak ruku ke klobouku. Prostm zdvienm prst v pedepsan poloze k
rameni dv skaut tajn pozdrav, jen jest dorozumvacm znamenm mezi bratry, kte se
neznaj. Sloen slib zpeet vedouc stiskem levic se zasvcenm, na znamen vadn srdce
vedle rozumu, a slavnostn formul prohls novka lenem svtovho bratrstva skaut.
Podvn levice zstane po cel ivot tajnm dotykem skaut msto bnho stisku pravic.

32
Na vedouc skautskch druin se kladly zvltn poadavky. Klidn a vyrovnan, jako
krokvice, oteven jako helnice budi due ptho skautskho inovnka.

Jen on sm veer rozntit tborov ohe nebo urit nkterho bratra, aby rozntil posvtn
ohe, sm pozdravit vychzejc slunce a zahjit prci skautsk druiny, a v prod pi
tborovch ohnch, nebo v klubovnch, je tak v mnohm pipomnaj loggie stedovkch
stavebnch emeslnk. Vbec je prce teprve pak opravdovm skautskm inem, neru-li ji
nikdo nepovolan, m se rozumj i rodie skaut.

Nechme stranou, jak dalece Junci skuten u ili v tto ideologii, a je v podstat
bezvznamn, zda se zde teprve jednalo o plnovn krouku jejich vedoucch.
Rozhodujc je jen smlen, je z takovch mylenek mluv a pinejmenm vydv
svdectv o clech, je si veden eskho skautskho hnut roku 1938 vytyovalo.

tekl nebyl v Junku njakm bezvznamnm outsiderem, nbr byl roku 1938, kdy svj
spis napsal, zemskm vedoucm skaut na Morav. Vezmeme-li tento rok jako zkladnu pro
pezkoumn osob ve veden Junka, pak byl tehdy svobodn zedn, editel Jan vb,
zemskm vedoucm ve Slezsku a svobodn zedn Hrabar, guvernr Podkarpatsk Rusi,
zemskm vedoucm Junka v tto vchodn oblasti eskoslovenska. V okresch byl podobn
obraz. Tak byl na pklad svobodn zedn ing. dr. Bohumil Glos okresnm vedoucm Junka
v Olomouci. Pedevm vak stedn veden skaut bylo prolezl zedni; svobodn zedn
dr. I. Charvt, universitn profesor v Praze, byl starostou stedn rady Junka atd. Svobodn
zedn, skautsk vedouc tekl nebyl tedy naprosto vjimkou, nbr velmi obvyklm
pravidelnm ppadem.

Odpovdnost, kterou dospl lid na sebe berou ped djinami svho nroda, je naprosto
jasn a nepochybn. Nevyhnuteln byl konec eskho hnut mldee, jeho vyznn vrcholilo
tmito zvrenmi slovy jednoho z jeho zemskch vedoucch: Vy, velic zedni zalch
vk, sh1dnte s Vnho Orientu na nai m1de; snad pot Vs vzrst sm, Vmi v
lidstvo zasetho! A ctihodn misti dnench dob, Svou pevnou rukou nm pomozte budovati
nov Chrm mru, lidskosti a lsky, jak je to clem na prce. Prosm Vs o to. Chrm
Salamounv je v troskch, jen vzpomnka zbyla. Chrm dnen kultury se v zkladech ots a
hroz zhroucenm. My junci skauti chceme bt hrubmi balvany tv nov stavby, Velik
Krlovsk Umn! (tekl na jinm mst.)


SEMITT ECHOSLOVCI

Roku 1868 napsal spisovatel Sir John Retcliffe (pod tmto jmnem se skrval tehdej
redaktor listu Preussische Kreuzzeitung Hermann Godsche) svj romn Biarritz; l v nm
tajnou non schzi svtovho idovstva, pi n se jednalo o naprostm rozkladu a
plnovitm znien arijskch nrod. Pro svj sensan obsah byl tento romn po svtov
vlce vydn v novm vydn. Nebo se velkou mrou shodoval s protokoly mudrc sionskch,
je teprve tehdy pily najevo. Podle toho se d soudit, e u Retcliffe vdl o idovskch
plnech.

Jako msto sv porady svtovch idovskch spiklenc zvolil Retcliffe prask idovsk
hbitov a projevil tm svou dobrou znalost idovsk tradice. Tento jet dnes zachovan
idovsk hbitov le uprosted bvalho praskho ghetta, je se tsnilo kolem idovsk
radnice a staronov synagogy, je je po amsterodamskm templu nejstar idovskou
33
modlitebnou v Evrop. Hbitov je v celm svt jedinenm kuriosem a byl pr podle
idovsk tradice pohebitm po plnch 1200 let. Ve zmatenm nahromadn kamennch
pomnk a nhrobnch kamen nalzme nhrobn kameny velikch emanciptor praskho
idovstva za csae Rudolfa II., Mordechaje Meisela, rabbi Davida Ganse a pedevm
proslulho rabbi Jehudy Lwa.

Rabbi Lwa se tk star idovsk povst, e jako mg tajnch umn a kabalista stvoil
Golema. Toto slovo znamen podle ta lm udu embryonln, nezformovanou hmotu, podle
povsti o Golemovi lidskou postavu, kterou rabbi Lw kolem roku 1580 vytvoil z hlny, a
kter nabvala ivota, kdy j byl do st vloen m, jmno bo, napsan na lstku. Tento
Golem ml moc chrnit idovstvo a zniit gje; kdy se poslze stal nevypoitatelnm a
nedal se vce ovldat, zhasil rabbi svmu vtvoru zase jiskru ivota, nae se postava
zhroutila v hromdku hlny, je pr podle legendy jet dnes le na pd prask synagogy.

Prask povst o Golemovi byla mnohokrt zpracovna v literatue, zejmna v idovsk.
Nkolikrt u citovan Polk Filochowski se za svho pobytu v Praze marn snail odhalit
jej skuten smysl. Vichni lid, kterch se ptal, i id, dvali mu jen nejasn odpovdi, a
dokonce i idovsk prvod po hbitov mu stle jen opakoval vtu: To je zajmav, e ano?
Tak si klade Filochowski na konci svho len otzku, co se stalo s Golemem: Vrostl nkde
do zdi? Hled si jin vtlen? ek snad na svou chvli v tom krsnm mst, v nm
osvobozen ghetto v nejistot nad zskanou svobodou dnes vldne v lch spojenectv
demokracie s komunismem, nasycen buroasie s nenasytnou revoluc, mru s vlkou?
(Filochowski str. 276.)

A Polk nael sv potvrzen, kdy piel na Barrandov, kde se prv natel film o
Golemovi, financovan esko-idovskofrancouzskou spolenost a ohlaovan v tisku u
pedem jako vrcholn film a ozdoba evropsk filmov vroby. Jist nejjasnj vklad mtu o
Golemovi nm nedvno podal Karl Hans Strobl ve sv pvabn knce o Praze, je vyla v
nakladatelstv Luser, Vde-Lipsko roku 1940, kde pe: Golemovi vak, tomuto pravmu
Praanu, meme dnes jist svma otevenma oima nahldnout za kraboku. Co nestoj v
knihch idovskch: Bh nechtl, aby jeho vyvolenmu nrodu slouila zvata, a jen proto
pr stvoil ostatn, ns, nevc, neist, abychom jakoto zvata v lidsk podob poslouchali
id? A nebyl by pak Golem snad symbolem tchto nrod, kter se jen tehdy povolaj k
ivotu, jestlie maj robotit idovi a jen pokud toho vyaduje jeho prospch? A jestlie se snad
vzbou a zane bt neposlun idovskch rozkaz, klesne zase do beztvarho stavu? Byl by
tedy podle mnn ghetta idovsk duch utvejc a oduevujc moc, je podle libosti
probouz lnou masu gj k slub, a kdy zan nabvat sebevdom, sr ji zase do
hloubky hmoty? Je to snad konenm smyslem povsti o Golemovi a konenm tajemstvm
praskho idovskho msta?

Rozklad arijskch nrod a dobyt nejdleitjch postaven v evropskm sttnm a
nrodnm ivot idovstvem nen myslitelno bez mezinrodnho svobodnho zednstv.
Ba me se dokonce ci, e le takka pipravovaly cestu idovsk emancipaci a v
poslednch destiletch pedstavuj politickou zkladnu svtovho idovstva.

Pli dlouho dovedlo svobodn zednstv toto speenectv skrvat a jeho odhalen lit
jako zlomyslnost, je se ani politicky ani vdecky ned doloit. Od t doby vak, co je
svobodn zednstv v Nmecku zakzno a co nalezit jeho archiv jsou otevena pro
veejn vyuit, byl podn nezvratn vdeck dkaz, e mezinrodn lov zzen nebylo
konec konc nim jinm ne pomahaem pro idovsk plny na dobyt svta. Vdeckho
34
podloen tohoto poznatku se se zvltnm spchem ujal berlnsk universitn profesor dr. F.
A. Six ve svm pojednn o svobodnm zednstv a idovsk emancipaci (Freimaurerei und
Judenemanzipation), je vylo roku 1938 v nakladatelstv Hanseatische Verlagsanstalt. Six
vychz z magna charta lovho zzen, z manifestu svobodnch zedn z roku 1723,
rozebr lohu idovstva v anglickm svobodnm zednstv a jeho vpd do nmeckch l,
jimi se mu podaila cesta do veejnho ivota. Pesvdiv dokazuje, jak ideologie humanity
a tolerance nejsou nim jinm ne vpadnmi branami svtovho idovstva do ivotnch
oblast evropskch stt a nrod.

Tyto jasn vdeck poznatky dovoluj tak nov pohled na posledn destilet eskch djin
a vnitnho nrodnho vvoje tto zem. Star prask Golem vstal z mrtvch v nov podob
prolezlo sti veejnho ivota lemi a dokzal s spchem rozloit esk nrod v takov me,
e konen nebyl schopen chopit se een idovsk otzky z vlastn sly.

Prv esk zednstv skotskho obadu umonilo idovstvu tohoto prostoru rozvoj, jen
byl ve znamen eskoslovensk mylenky. Velkorys pijmn id do tchto ist eskch
l dvalo semitskm bratm raztko naprost sttn politick spolehlivosti. Naproti tomu
bylo pomrn jet silnj idovsk prostoupen velk le Lessing u t kruh, je
pipravovala jen prvn ti stupn, pro esk osudy povlen doby daleko menho vznamu.

Slu idovskch len v Nrodn li eskoslovensk uvd Filochowski na 40%. Nemme
dnes dvodu o tomto pomru pochybovat. Vchodisko tohoto idovskho pronikn se
zakld na zkladn koncepci le Nrod a na stanovisku odbojovch kruh ze svtov vlky
k idovsk otzce vbec. Ze studie zakladatele eskho svobodnho zednstv, Frantika
Sse, meme k tomu uvst poun podrobnosti. Ss nm sdluje, jak se le Nrod v jedn ze
svch prvnch schzek zabvala idovskou otzkou a jak se s n vypodala. Akoliv le
tehdy jet nemla ve svch adch dnch id, byla pr pirozen jakkoliv mylenka na
antisemitismus pedem vylouena. Pisatel pak pokrauje: idovsk otzka byla pedlo7.ena k
diskusi jako vn , problm nrodn a nboensk, kterm Henry Wickham Steed ve sv knize
vydan r. 1915 Habsbursk monarchie se vyjdil, e dn mu, a spisovatel, politik
nebo diplomat, neme bti povaovn za zralho, pokud se up'mn nepokus pochopiti
problm idovsk. O strnce nboensk mli vichni enci nzor jednotn, e s hlediska
filosofickho mme ke kadmu nboenstv a ke kad crkvi stejn objektivn pomr, a to
pomr nboensk snenlivos tj, kter byla vepsna mezi doktriny prvn zednsk
konstituce.

Prvn stavou svobodnch zedn mnil Ss to, co berlnsk universitn profesor dr. Six
nazv manifestem svobodnch zedn, toti stavn knihu londnskho presbyterinskho
kazatele Jamese Andersona (The Constitutions of The Free-Masons. Containing The History,
Charges, Regulations etc, of that most Ancient and Right Worshipful Fraternity. For the Use
of the Lodges. Londn 1723), je ve sv hlavn sti Star povinnosti stanovila svtov
nzorov a mravn zklady svobodnho zednstv. Ty vrcholily - odmtajce nahodilosti jako
nboenstv, vlast a stav - v nauce o ist rozumovm svtovm nboenstv, v nm se
vichni lid shoduj, a vyslovovaly se tm pro zsadn zrovnoprvnn id. U tmito
nkolika vtami samotnho Sse pibyl tedy k ostatnm dokladm i smrodatn esk hlas
jako korunn svdek pro vsledky Sixova badn.

Vsledkem porad, je Ss l, bylo, e le Nrod zaujala stanovisko, e id v
eskoslovensku nejsou ani nrodn ani rasovou jednotkou, nbr vtvorem tisciletho vvoje
duchovnho i mravnho. Na jejich tvr vvoj psobila jednak sloka nboensk, mylenka
35
idovskho nboenstv jako takov. Za druh pr vak psobila v tisciletm vvoji i sloka
nrodn, to jest esk djiny, esk kultura a esk mravy. ivot idovsk se promtal v tchto
dvou vnitnch silch, kter se vzjemn pronikaly a sluovaly.

Pi projednvn tto nrodn sloky idovstva v eskoslovensku dospla pak le Nrod
jako zrodek pozdj eskoslovensk velk le k mylenkm a zsadm, je mly
rozhodujc vznam pro pt vvoj nrodnho eskho stanoviska, k idovstvu. Ss je
vyjaduje tmito slovy: Jestlie jejich vslednice se projevila, e jsou due id prostoupeny
eskm nrodnm smlenm, eskm mravnm ctnm, duchem esk kultury a eskmi
tradicemi djinnmi, jestlie sv smlen prokazuj skutky v obanskm ivot, pak jsou
vtvorem eskho nrodnho vvoje a soustkou organismu eskho nroda.

Tm byla vyslovena zsadn rovnoprvnost idovstva v eskoslovensku a do poslednch
nrodnch dsledk! Jestlie Star povinnosti manifestu svobodnch zedn z roku 1723
byly zkladem emancipace svtovho idovstva, pak bylo toto usnesen esk prvn le z
roku 1919 uznnm a provedenm Starch povinnost ve prospch idovstva ve chvli zrozen
eskoslovensk republiky.

Prakticky znamen toto usnesen pro le Nrodn velk le eskoslovensk a Nejvy
rady pro eskoslovensko ochotu pijmout vechny idy a je vchodiskem nastvajcho
idovskho pronkn do esk velk le. e usnesen obsahovalo navenek omezen v tom
smyslu, e idovt hledajc nesmli bt za svtov vlky nrodnmi zbablci a e v dob
nebezpe konali staten sv nrodn povinnosti, bylo to po zsadn strnce bez vznamu.
Toto omezen odpovdalo veobecnmu a jednotnmu poadavku eskch l skotskho
obadu, poadavku, jen byl kladen i na vechny esk bratry.

Dal vahy Ssovy studie o idovsk otzce se iroce vypodvaj s rozliovnm mezi
nmeckmi idy a echy-dy. I z tchto byl za svtov vlky velik poet v tboru esko-
rakouskho aktivismu. Ss sm pipisuje tto otzce, pokud jde o zsady svobodnho
zednstv, jen jet historickou cenu. Pro ns je vak na tom podstatnm pod jen
konstatovn, e id rovn byli v eskm revolunm tboru a e dokonce Maffie mla idy
mezi svmi spolupracovnky.

zk rmec tohoto vkladu nedovoluje, abychom lili vechny podrobnosti toho, jak od
zaloen republiky zaali id pronikat do celho eskho ivota. Dlo se to krok za krokem
podle toho, jak se il vliv svobodnch zedn, a ve smyslu zsady, kterou stanovila le
Nrod, nejen pln rovnoprvnosti, nbr i nrodnho zahrnut. Tak se vyvinul onen sttem i
spolenost schvlen pojem semitskch echoslovk a naich id.

V jednom smru vak tento vvoj za posledn dv destilet pece jen pro pklad krtce
nazname. Zase si volme pro sv vahy Sokol jako nejvt a tradicemi nejbohat eskou
organizaci. Jeho dobyt svobodnm zednstvm bylo u vyleno a u pi tom bylo
naznaeno, e ideologickmu svobodozednskmu rozkladu shora odpovdal idovsk
rozklad lenstva zdola. Skuten byli id, asto ve velikm potu, pijmni do mstnch
sokolskch jednot, pronikal jimi a tak ponenhlu dosahovali inovnickch mst. id Heller se
dostal dokonce do pedsednictva esk obce sokolsk. Souasn byli id zvl milmi
hosty na sokolskch podnicch veho druhu. Zato byly sokolsk tlocviny uzaveny jako
dvorany pro poun pednky nrodnho a antisemitskho obsahu. V jinch echch se stal
poslze ppad, e id byl dokonce zakladatelem sokolsk jednoty. Vedle svobodnch
zedn psali i id do asopis Obce sokolsk sv poun a politicky rozkladn lnky;
36
nejvy sokolt funkcioni se ve svm povoln denn exponovali pro sv idovsk kolegy
a jin. Teprve nedvno uveejnil protektortn tisk takov mnostv doklad tohoto druhu, e
je zbyten uvdt. zde vce pklad. Pliv pokraujc idovsk prolnn a rozkldn
nejvtho eskho tlovchovnho svazu bylo ve dvou destiletch dokonno.

Jedno msto ze zmnnho probrn tto otzky v tisku vak uvedeme jako charakteristick.
Prask denk Nrodn politika
5
uveejnil ve vydn ze dne 2. listopadu 1941 pod nzvem
idovsk zamoen Sokola lnek, v nm byl uveejnn tak neanonymn ppis z kruh
ten. Pisatel, povolnm editel a v Sokole inovnk venkovsk jednoty, sdluje mezi
jinmi: Jako sokolsk inovnk ji v roce 1928 na sokolsk schzi v Pardubicch jsem se utkal
s tehdejm upnm vzdlavatelem, nebo jsem neschvaloval idovsk zastoupen v tto
jednot. Dostalo se mi odpovdi: Jsou to ti id, kte jsou nrodnmi idy ... Zstal jsem
bohuel osamocen ve svm boji proti idm. Star povinnosti stavn knihy z r. 1723,
pevzat eskmi svobodnmi zedni ve chvli zrozen republiky, nesly tedy u po desti
letech vlastnho eskho sttu sv ideologick a politick ovoce dokonce i ve venkovskch
jednotch Obce sokolsk. Smrodatn esk nrodn organisace potvrzovala idm jejich
pslunost k eskmu nrodu. Viditelnho vrcholu doshl tento vvoj za X. vesokolskho
sletu v lt roku 1938 v Praze; pijela na nj tak siln delegace svazu Makkabi z Palestiny a
pinesla pozdravy idovstva ze zaslben zem. Blehradsk idovsk korespondence psala
tehdy nadenmi slovy o tto udlosti: K tto velik slavnosti vekerho Sokolstva pibyla
tak poetn delegace spolku Makkabi z Palestiny, organisace podobn Sokolu. Zstupci
idovstva z Palestiny pinesli pozdravy eskoslovenskmu nrodu a Sokolu, pro nj m
idovstvo zvl vel sympatie. Toto piznn svtovho idovstva k Sokolu neznamen nic
jinho ne vdom dk za ochotnou pomoc Sokola pi mocenskopolitickm rozvoji idovstva
v esk republice. Ve stejnm duchu uveejnil tehdy prask idovsk asopis Selbstwehr k
sokolskm slavnostem pozdravn lnek, jen poukazoval na neobyejn ptelsk
stanovisko eskho sokolskho veden k podobnmu idovskmu obrodnmu hnut a
pipomnal, e mnoho zstupc eskho Sokola je vbornmi pteli idovskho svazu
Makkabi a e mnoho Sokol psob v Makkabi jako uitel.

Kdy pak nkolik msc pot, po Beneov tku od politick odpovdnosti vi sv
vlasti, podnikla Druh republika pod tlakem nrodnch eskch kruh vhav a konec konc
docela bez vsledku nesml pokus pustit se do idovsk otzky, ozvaly se hlasy rozumnch
lid, kte dali oitn svho velikho eskho tlovchovnho svazu od idovskch vliv.
V tisku se nhle tlo, e nyn veden eskoslovensk obce sokolsk v zasedn v nedli dne
23. jna 1938 d vyzen idovsk otzky. e se mohlo jednat jen o manvr k oklamn
veejnosti, bylo se zetelem na idovsko-svobodozednsk ujamen Sokola jasno. Pi
blim zkoumn to pmo bije do o. V dotynm zasedn eskoslovensk obce sokolsk
bylo za asti 97 zstupc vech up uinno toto usnesen: Otzka idovsk bu eena na
zklad nrodnostnm a socilnm tak, aby se pisthovalci od roku 1914 vrtili do svch
pvodnch vlast, z ostatnch id ti, kte se roku 1930 pihlsili k nrodnosti eskoslovensk,
aby se postupn zaadili do socilnho rozvrstven naeho nroda pomrn ke sv poetnosti,
ostatn pak aby odeli do zem tch nrod, k nim se roku 1930 dobrovoln pihlsili (podle
Praskho listu z 24. jna 1938).

Zase zde byly za kmotra zsady, je nm Ss v potcch le Nrod vykldal jako vron
Starch povinnost. Nebo sokolsk usnesen z 23. jna 1938 neznamenalo prakticky nic

5
Nrodn politika existuje dodnes (jako msnk). Je zce personln vzna na pravicov
nacionalistick tvar Nrodn strana. pozn. vydavatele
37
jinho, ne e sokolsk pedsednictvo a zstupci up se usnesli, e jsou ochotni pijmout do
nroda starousedl, stt otvorn idovstvo eskoslovensk republiky. Nrodn id byli
zkrtka echoslovci!

Bylo by se pak dalo oekvat, e aspo po zzen Protektortu nastala pslun oista
eskho tlocvinho ivota. Navenek se tak tak zdlo, e Sokol je odhodln provst vnou
istku. Jeho pedsednictvo vydalo edn sdlen, e s inkem od 26. srpna 1939 pestvaj
vichni id bt leny Sokola, e maj bt vykrtnuti z lenskch seznam a e maj bt o
svm vylouen vyrozumni doporuenm dopisem. Ve skutenosti vak i to byl jen manvr
na oko, k nmu dolo pod tlakem nacionlnch kruh. Tak na pklad jen jedna esk
pravicov skupina podala sokolskmu veden estkrt ostr podn s poadavkem, aby se
konen provedla radikln istka. Je tak otevenm tajemstvm, jak zadn mylenky a
plny na zedn mlo sokolsk veden ve sv prask plenrn schzi, kdy se jednalo o
arisanm vnosu. Na valn hromad budjovickho Sokola dolo k hlunm scnm, kdy
pravicov kdlo pedneslo sv poadavky. Praktick vsledky tak zvan idovsk istky byly
pak tak podle toho: Exponovan sokolt id byli navenek odsunuti, ale jinak zstalo ve pi
starm.

V jedn vci se ovem zevn linie eskho Sokola v poslednch letech zmnila: veden se
vysthalo zaujmout oteven stanovisko idm ptelsk, aby se nekompromitovalo ped
Nmci. Jak se vak v takovch ppadech dalo pozorovat, pihazovaly se me tajn
sokolskm bratm v cizin a tm pak se ponechvalo, aby tm hlasitji hlsali star hesla.
Kolo zahjili sokolov v Americe ve svm vstnku tm, e se pihlsili k osvdenm
zsadm demokracie, rovnosti a bratrstv (Sokol americk, ronk IX., slo 11 z 15. dubna
1939), o jeho svtov nzorov kehkosti nebylo pochyb. Velik kus k idovsk otzce se
vak podail teprve eskmu Sokolu v Pai, jen v lednovm sle svho Vstnku (ronk
lIL, slo 1 z 20. ledna 1940) jet jednou obrn vyloil stanovisko Sokola k idovsk
otzce. Je zajmav, e mu pi tom hned na potku lnku My a id uklouzlo doznn: Ani
nae jednota nebyla uetena nemstnch poznmek, e Pask Sokol bude brzy idovskm
spolke m. Hlavn st dalch vvod je pro svou zsadnost citovna doslovn: Provozovat
antisemitismus ze zsady, ili ztotoovat se s hitlerismem, Sokol odmt - tak, jako kad
slun lovk. Podle stanov me lenem Sokola bt kad Slovan (a novji i pslunk
spojeneckho nroda), bez rozdlu nboenstv i politickho pesvden. id, kterm je
etina i slovenina mateskou e, nebo kte esky i slovensky nejen mluv, ale i mysl a
smlej, a kte spln i ostatn pedpoklady (mravn bezhonnost, lidskost, nrodn vrnost)
mohou bt plnoprvnmi leny Sokola, jako jsou rovnoprvnmi a venmi pslunky
naeho nroda id, kte esky i slovensky vychovan, ctc a smlejc, a z nich mnoz
pestali i v nboenskm ohledu bt idy, protoe tak vystupuj z crkve, se osvdili jako
spravedliv lid a zaslouil vlastenci. Sokol nerozdluje lidstvo podle ras, barev, podob i
td, ale podle povahovch, duevnch a mravnch hodnot. Proto tak n pomr k dobrm
eskoslovenskm idm, osvdenm vlastencm, neme bt ne kladn a dobr.

I tomuto djinn poslednmu ednmu prohlen Sokola k idovsk otzce sed zejm v
zdech usnesen le Nrod o provdn manifestu svobodnch zedn, jeho uznn se
zastnil tak starosta Sokola dr. Scheiner. S tmto poslednm piznnm Sokola k dobrm
eskoslovenskm idm" je jist: Sokol Star povinnosti opravdu pln splnil!

Star idovsk povst o Golemovi, tomto opravdovm Praanu, jak jej nazv Strobl,
nabyla ve dvacti letech vlastnho eskho sttu svho novho smyslu. Dokazuj to djiny
Sokola stejn jako pslun vvoj ve vech ostatnch oblastech ivota eskho nroda. V
38
eskch lch povstal a v duchu svho probuditele, rabbi Lowa, zotroil esk gje, ranil je
zmatenm ducha a uinil je neschopnmi, aby se sami osvobojili od idovskho ujamitele.

Je pro to jet pilehavj svdectv, ne e prv tvrce Husova pomnku na
Staromstskm nmst postavil na rohu jednoho domu v bvalm praskm idovskm
mst pomnk tvrci Golema, rabbi Lwovi?


GOLEM NAD HRADEM

esk svobodn zednstv pozdj Nrodn velk le eskoslovensk vzniklo z innosti
eskho odboje za svtov vlky. lenov Maffie a skupiny Nrod byli jeho zakladateli a
prvnmi mluvmi, nebo byli skoro do poslednho mue pijati jako hledajc. Mezinrodn
svobodn zednstv uznalo innost v Maffii jako osvden ve smyslu svobodnho
zednstv. V tomto smyslu se tak zizovaly le, aspo v prvnch letech, s psnou
politickou exklusivitou. Podle Starch povinnost, zkladnho zkona svobodnch zedn,
bylo brzy pojato i idovstvo, pokud se tvilo esky.

Plnovit proniknut veejnho ivota esk republiky vychz z prvnho plnu na rozen
le Nrod z roku 1919, aby zaloenm novch l podle povoln byla co nejrychleji
vytvoena stediska zednsk prce v nejrznjch oborech ivota. Jakmile byly tyto le
schvleny Nrodn velkou l italskou o vnocch roku 1919. nastalo ono dobvn
rozhodujcch klovch postaven ve vech oborech, je se po dvactiletm psoben zdlo
vtzn ukoneno. Nejvce na povenou bylo pi tom nepochybn spn prolnut Sokola
jako hlavn esk tlovchovn organizace a hnut mldee. je oboj byly osobnm speenm
a pevzetm duchovnho statku svobodnch zedn odcizeny svm pravm nrodnm kolm
a po svm ideologickm otrven a rozkladu byly ztraceny jako mon zrodky pravho
eskho nacionalismu. Ruku v ruce lo vak stejn dobyt hospodskho ivota, jen se til
do bezbenho proudu liberlnch ekonomickch nzor a metod, jako i oblasti kulturnch,
mezi nimi pedevm esk umleck ivot se stal batou bezuzdnch kulturn bolevickch
tendenc. Nejinak tomu bylo v politickm seku.

Bylo by svdn sledovat tuto linii, jej vvoj jsme mohli pozorovat u Sokola, Junka i ve
vech ostatnch oborech eskho nrodnho ivota. Avak ve stanovenm rmci by vedly
podrobnosti pli daleko. Zcm sluncem, jak to kal teklv spisek pro skautsk svobodn
zednstv mldee, byla i pro vechny ostatn obory nrodnho ivota osoba presidenta
Masaryka.

O sporn otzce, zda i on patil k svobodnmu zednstv, se zde jen zmnme. V mnoha
protizednskch publikacch se tvrdilo, e byl lenem le. a tento nzor nabv jist
pravdomluvnosti tm, e kancel eskoslovensk nrodn rady za svtov vlky byla v
budov Grand Orient de France, Pa. 16, rue Cadet. V Mezinrodnm lexikonu
svobodnch zedn, kter vydvali svobodn zedni, se sice popr, e by Masaryk byl
lenem le, zvl se vak zdrazuje, e jeho zpsob mylen se pln shodoval se
zpsobem mylen svobodnch zedn. Krom toho uspodaly nkter francouzsk le po
Masarykov smrti smuten slavnosti, v jich ohlench byl Masaryk uvdn jako svobodn
zedn. Zemsk velk komandr Nejvy rady pro eskoslovensko prof. Alfons Mucha sm
prohlsil, odvolvaje se na nkolik rozhovor s Masarykem, e ten nepistoupil k
svobodnmu zednstv jen z ohledu na nkolik starch ptel z dob svch studi ve Vdni; ti
byli u tehdy leny svobodnho zednstv, respektive humanitnch spolk, zzench k jeho
39
maskovn. a vyzvali Masaryka, aby rovn pistoupil, co vak Masaryk odmtl. pln shoda
jeho zpsobu mylen s ideologi svobodnch zedn tak zpsobila, e byl v kruzch
svobodnch zedn nazvn svobodnm zednem bez zstry. Pro rozvoj zednsk moci a
vlivu v eskoslovensku nemla konen valnho vznamu otzka, zda Masaryk i formln
patil k svobodnm zednm.

Zato Bene brzy po svm nvratu dom pistoupil za lena prask le J. A.
Komensk a byl svobodnm zednem 33. stupn. V jeho osob byl od potku republiky
a do jejho konce dn vliv svobodnho zednstv v prask vld. Pod jeho dlouholetou
ztitou jako eskho ministra zahrani bylo jeho ministerstvo jako prvn vydno tomu, e do
nho vnikli a prolezli je svobodn zedni. A to tm spe, e v ministerstvu zahrani psobila
krom Benee ada jinch svobodnch zedn.

Pomysleme jen na dra Kamila Kroftu, jeho jsme vidli roku 1919 mezi prvn skupinou
hledajcch brat v li Nrod, a jen od roku 1920 psobil v eskm ministerstvu zahrani;
jet tho roku byl jmenovn vyslancem u Papesk stolice, roku 1921 vyslancem ve Vdni,
roku 1925 v Berln, od roku 1927 byl pak v ministerstvu zahrani jako Benev nmstek a
vedouc odborov pednosta. Kdy byl Bene roku 1935 zvolen presidentem republiky, stal se
Krofta jeho nstupcem jako ministr zahrani. Ministerstvo zstalo tedy vdom v rukou
skotskho svobodnho zednstv vysokho stupn, na em se nic nezmnilo ani po Kroftov
odstoupen. Tak jin blzk spolupracovnk Benev, zemel odborov rada v ministerstvu
zahrani Ji Sedmk, byl svobodnm zednem vysokho stupn a roku 1937 velkm
tajemnkem pro zahranin zleitosti v Nrodn velk li.

U esk diplomacie v cizin se jevil stejn obraz. Jan Masaryk, syn prvnho presidenta
republiky, v letech 1919 a 1920 jako charg d'affaires eskoslovenskho vyslanectv ve
Washingtonu, inn pak v praskm ministerstvu zahrani a od roku 1925 vyslanec v
Londn, je svobodnm zednem podle dopisu Alfonse Muchy, svobodnho zedne 33.
stupn. Nebo se podvejme na zakldajcho lena le Nrod, jen byl poven na mistra-
svobodnho zedne jet Nrodn velkou l italskou, dra Vladimra Slavka, jen se stal
jako bval len Maffie tajemnkem eskoslovensk mrov delegace a pak a do roku 1928
lenem politick sekce sekretaritu Spolenosti nrod; v letech 1928-31 byl pednostou
jednoho oddlen v eskm ministerstvu zahrani, pak el do Bruselu jako vyslanec a je dnes
vystaven v evropskm museu emigrant v Londn. Jak plnovit pracovala
svobodozednsk personln politika jeho ministerstva, ukazuje ppad zakladatele le
Frantika Sse, jen odmtl nabzenou mu diplomatickou kariru jen na pokyn svho nrodn
demokratickho vedoucho strany Krame. Ss sm sdluje v osobn poznmce, je je mezi
materilem tohoto spisku, toto: Rozhodnut o pobytu v Pai se vyvinulo z nabdky, kterou mi
uinil ministr zahraninch vc dr. Ed. Bene v beznu 1920. abych el jako vyslanec
eskoslovensk republiky do Sofie. President republiky dr. Masaryk pi recepci na Hrad
zdrel m k rozmluv a radil mi, abych el do Sofe. Kdybych byl mld, pravil mi, byl by to
Balkn, kde bych chtl bt jako diplomat innm. Nkte z mch ptel mi to doporuovali,
zvlt tak inil dnen vyslanec bruselsk br. dr. Vl. Slavk, kter o tom mluvil s dr. Beneem.
Ve bylo ji hotovo, a nkter listy ohlsily m jmenovn.

Svd-li u tch nkolik uvedench jmen o pounm, pro esk osudy velmi osudnm s
pojen svobodnho zednstv a zahranin politiky v eskoslovensku, d se to doloit i
dokumenty. Zajmavou informaci o balknskch naptch, je byla vyzena svobodnmi
zedni, podv ,na pklad zprva Velk le bulharsk z 24. jna 1928 o tenicch, je
nastaly s Velkou l jugoslvskou pro makedonskou otzku. Tuto zprvu zaslala Nrodn
40
velk le eskoslovensk dopisem z 29. ledna 1929 nmstku velkho tajemnka pro
zahranin vztahy, dru Kamilu Kroftovi, aby k n zaujal zahranin politick stanovisko se
zetelem na zjmy eskch svobodnch zedn; i od zahraninho ministra svobodnho
zedne dra Benee si Nrodn velk le eskoslovensk vydala pslun dobr zdn.

Takovmu proniknut eskho sttnho apartu svobodnmi zedni odpovdal stejnm
zpsobem parlamentn ivot v Praze. Ji pohled na revolun Nrodn shromdn z let 1918
a 1919, jeho lenov pak vtinou hrli v ptch dvou destiletich jako et politikov
vedouc lohy, dv jasn obraz. Vezmme si jen klub nrodnch demokrat, kte tehdy
vznikli spojenm sttoprvn demokracie (bvalch Mladoech), Staroech a jedn sti
realistick strany, a dostaneme nsledujc obraz, jak byl u prvn parlamentn sbor republiky
prolezl svobodnmi zedni: Mezi 46 leny nrodn demokratickho klubu byl na pklad
zakladatel eskho zednstv, Frantiek Ss: prvn velmistr esk velk le, J. S. Machar;
jeho nmstek jako velmistra starosta Sokola dr J. Scheiner; svobodn zedn 33. stupn
profesor dr Bohumil Nmec, dr Pemysl mal a dr Alois Ran; zapisovatel a ryt rovho
ke, svobodn zedn 18. stupn Viktor Dyk; dle autor odbojovho manifestu eskmu
poselstvu na sk rad ze dne 17. kvtna 1917, f inohry Nrodnho divadla Jaroslav
Kvapil a jin.

I kdy prolnut parlamentnho klubu nrodnch demokrat svobodnmi zedni bylo
ppadem nejnpadnjm, nebylo vak v revolunm parlament jedinm. V pozdjch
volebnch obdobch se toto zciztn u ostatnch stran jet znan zvtilo, zejmna u
nrodnch socialist kolem Benee. Uveden pklad vak krom toho ukazuje, jak svobodn
zednstv dobylo politickch stran. Leckter spor uvnit stran a leckter otes ptch let m
zde svj koen. Znovu poukeme na pklad nrodnch demokrat, jich vedouc dr Kram
byl jednm z mla eskch politik, kte se snaili postavit se na odpor vlivm svobodnho
zednstv. Dsledkem toho bylo, e jeho skupina poetn i vznamem upadala, a - zejmna
kdy la spolen s ligisty Stbrnho - vystupovali z n neustle exponenti svobodnch
zedn a nkdy pechzeli dokonce k prudk opozici proti n. Tak ped snmovnmi
volbami roku 1935 vystoupilo 35 svobodozednskch intelektul z Kramova
Nrodnho sjednocen - ostentativn peli k nrodnm socialistm, oddanm Beneovi.
Krtce pot se obrtil velmistr dr Karel Weigner v provoln k plzeskm svobodnm
zednm proti soustav vzanch kandidtnch listin politickch stran; Weigner, tehdej
rektor esk university v Praze, se vak v tto svobodozednsk akci nechtl vce exponovat
a vystril do poped tehdejho dkana prvnick fakulty, profesora dra Vclava Horu, jen
vyhlsil Spolenost svobodnch voleb, Hora bval dve stolinm mistrem le Nrod a
postoupil pozdji a do hodnosti velmistra Nrodn le eskoslovensk. Jeho zednsky
podniknut pokus vak skonil nezdarem. Ve snmovn se ovem u sotva kter politik
odvil postavit se na obranu proti zednskm rejdm. Ojedinl zstalo varovn tajemnka
agrrn strany poslance in. ilky ve schzi snmovny dne 30. jna 1936, e se nesm trpt,
kdy se bez odpovdnosti tvo vedle leglnch mst skupiny a le, je se sna dit veejn
mnn a zjmm sttu jen kod. Vedle vldy a parlamentu bylo vak v esk republice jet
dal msto politick autority a smrodatnho vlivu, je se pes svou navenek mlo viditelnou,
clevdomou prci rdo oznaovalo jako tet instance a dvalo se tak oslavovat: esk
nrodn rada. Byla zaloena roku 1900 a u v dob ped svtovou vlkou se stala pracovnm
mstem velk dleitosti v nrodn politice; v podzemn innosti domcho odboje v letech
1914 a 1918 se dobe osvdila a po vlce se vyvinula se svmi nov zaloenmi odbokami
na Morav, ve Slezsku, na Slovensku a na Podkarpatsk Rusi, v nejvy vedouc a dc
msto veker esk kulturn a nrodn prce j zstala do naich dn. Znamenala tedy i pro
svobodn zednstv vedle vldy a sprvy a vedle snmovny a politickch stran tet
41
politickou pozici, kter bylo teba dobt. A zase se zde hned po pevratu vynouj stejn,
dobe nm znm jmna, navenek ovnen gloriolou nrodnch pedbojovnk. Roku 1919
sedl u svobodn zedn dr Pemysl mal na kesle nmstka presidenta esk nrodn
rady a po boku mu stli jako lenov jejho vboru svobodn zedni vysokho stupn J. S.
Machar, dr J. Scheiner a dr Vavro robr, jako i nkolik brat z l niho stupn. V
kontroln komisi sedl souasn bratr svobodn zedn dr Rudolf Pilt. Brzy nsledovali do
vboru Weigner, Kapras a Nmec, a byl vliv svobodnch zedn tak velik, e svobodn
zedn 33. stupn Nmec mohl bt dosazen na pedsednick keslo esk nrodn rady. Kdy
Nmec po svm nezdaenm startu k volb presidenta republiky v prosinci 1935 povaoval za
vhodn ponzkud ustoupit, nastoupil na jeho msto jako president Nrodn rady svobodn
zedn dr Jan Kapras, jen mezitm postoupil do 33. stupn a k adu nmstka velkho
komandra Nejvy rady pro eskoslovensko. Nmec vak zstal ve vboru a k nmu se
pidruil svobodn zedn profesor dr. Josef Charvt. Pod roukou universitnch stolic a
kulturn politick prce shromaovala se zde po dvacet let rozhodujc pracovn stedna
esk velk le, je tuto vrcholnou posici, kdy j jednou dobyla, u nepoutla z ruky.

Tyto krtk pohledy do jednotlivch politickch obor republiky ukazuj pesvdiv, jak
plnovit pronikali svobodn zedni do vech rozhodujcch klovch postaven eskho
sttnho a nrodnho ivota. Jak se to dlalo a provdlo, pi em nkdy byli stavni na msta
sotva kvalifikovan lenov li, dokazuj kariry on nejvy skupiny svobodnch zedn.
kte byli roku 1919 horempdem Nrodn velkou l italskou v m poveni do
nejvych zednskch stup skotskho obadu. Prvn velmistr esk velk le J. S.
Machar stal se generlnm inspektorem nov eskoslovensk armdy a byl kandidtem na
ministra nrodn obrany, kdy se tvoil Tusarv druh kabinet. Jeho nmstek ve funkci
velmistra, dlouholet starosta Sokola dr Josef Scheiner, pevzal po pevratu eskou armdu a
stal se ped Macharem jejm prvnm generlnm inspektorem. ivotn osudy prvnho velkho
dozorce velk le, Frantika Sse, jsme u sledovali. Svobodn zedn 33. stupn dr Pemysl
mal se stal v noru 1919 kanclem presidenta republiky a tuto hodnost, naprosto ne jen
representativn, podrel i po Masarykov odstoupen za Benee. Svobodn zedn 33. stupn
dr Alois Ran stal se po zaloen sttu ministrem financ ve vld Kramov a dostal i v
jnu 1922 v prvn vld vehlov stejn obor; jeho protinmeck ovinismus (S rebely
nevyjednvm!) strhl vechny mosty mezi echy a Nmci a vehnal i nmeckou socilni
demokracii po pevratu do okamit opozice. Akta o atenttu, jemu padl Ran jako ministr
za ob v lednu 1922, nejsou jet uzavena. Svobodn zedn 32. stupn ing. Jan Dvoek
stal se v druh vld vehlov ministrem obchodu. V tto ad by se dalo podle libosti
pokraovat.

Nejvmluvnji vak mluv dal politick cesta svobodnho zedne 33. stupn dra
Bohumila Nmce! V obanskm ivot universitn profesor pro fysiologii rostlin a dlouholet
pedseda esk nrodn rady, piel po pevratu jako len nrodn demokratickho klubu do
revolunho Nrodnho shromdn. Po delm psoben jako sentor opustil svou stranu pi
jejm splynut s radikln, Beneovi neptelskou ligou Stbrnho. Od t doby byl Nmec
povaovn za politicky nevzanho. Tak ho zastihla vzva, aby kandidoval pi volb
presidenta republiky na podzim roku 1935. Byla to nejzvanj situace eskoslovensk
republiky od roku 1918. Za optovnho presidentstv Masarykova zaujal esk stt stlou
linii, o jej pokraovn nebo peruen se nyn jednalo. Zedn 33. stupn esk velk le,
dr Edvard Bene, byl vyhldnut za nstupce Masarykova, a dr Bohumil Nmec, svobodn
zedn 33. stupn te le, ml bt jeho protikandidtem. Mohli nakonec stt proti sob? Na
rozdl od Benee nebyl Nmec veejnosti znm jako svobodn zedn vysokho stupn. A tak
hra zaala!
42

Dne 21. listopadu sdlil Masaryk ministerskmu pedsedovi Hodovi ve slyen, e m
neodvratn mysl vzdt se presidentstv, a doporuil Benee jako svho nstupce. Agrrnci
jako nejsilnj strana prohlsili, e Bene je mstopedsedou esk nrodn socialistick
strany, tedy strankem, snesitelnou e by byla jen osobnost politicky nezaten. Nhle se
vynoilo jmno pedsedy nadstranick esk nrodn rady, profesora dra Bohumila Nmce.
Vran, exponent pravicov skupiny v agrrn stran, byl prvn, kter ho jmenoval; na radu
tak uinil, nen znmo. O dalch udlostech nechme vypravovat Harry Klepete, idovskho
novine a autora historie esko-Slovensk republiky: Koncem listopadu se krise neobyejn
piostila; Hodovo sil ve vlastn stran zstalo marn a blila se osudn udlost, bojovn
hlasovn pi volb presidenta republiky, rozpoltn obyvatelstva v pravici a v levici. Nervosa
u vedoucch sttnk den ze dne roste. Klidn zstal jedin Bene. (Harry Klepet Seit 1918
... Eine Geschichte der Tschechoslowakischen Republik. Nakladatelstv Julia Kittla nst.,
Moravsk Ostrava 1937, strana 397).

Chovn agrrnk l Klepet takto: Beran schvlil k pekvapen mnoha lid - k nim
patil asi t ministersk pedseda Hoda - vechny nvrhy Vranho, pedevm nvrh, aby
agrrn strana prohlsila prof. Nmce svm oficielnm kandidtem. Nyn zashl znovu
Masaryk. Dne 2. prosince 1935 pijal Berana na zmku v Lnech. O rozhovoru nen nic
znmo ... Protoe se Beran ani te ani pozdji nezasazoval o kandidaturu Beneovu, d se
soudit, e vi Masarykovi nepijal dnho zvazku a e se presidentu nepodailo zskat
Berana pro sv plny (str. 398).

Nmec hrl lohu zarytho kandidta, jen oposici proti Beneovi soustedil na svou osobu.
Zatm se Hoda neustle snail, aby koalici v otzce presidentsk sjednotil. Skldal svou
nadji na prof. Nmce, od nho oekval, e nepijme kandidaturu proti Beneovi a tm proti
pn Masarykovu. Kdy 10. prosince dal k sv kandidatue na ad presidenta souhlas,
povaoval Hoda sil za ztroskotan (strana 400).

Situace se vak stala jet spletitj a tm zdnliv pravdivj: Ve stedu 11. prosince sloil
profesor Nmec pedsednictv v Nrodn rad, aby se, jak pravil, uchzelo nejvy ad ve
stt jako prost oban a ne jako pedseda nejvy nrodn organisace. Ve tvrtek dne 12.
prosince dolo v Nrodn rad ke krisi. Ve schzi pedsednictva prohlsili zstupci eskch
socilnch demokrat a nrodnch socialist, e pedseda prof. Nmec poruil objektivitu,
kterou byl povinen, kdy se dal kandidovat jako kandidt pravice proti kandidtu presidenta
Masaryka a vtiny nroda, dru Beneovi, proto e ob socialistick strany z Nrodn rady
odch zej. K nim se pipojih zstupci legion (strana 404).

Nyn zaala hra svobodnch zedn vysokho stupn v Nrodn rad: Pedsednictvo
Nrodn rady bez tchto t skupin vyslovilo pak pesvden, e kandidatura na ad
presidenta republiky je prvem kadho obana, a e proto nen dvodu pro resignaci
pedsedy prof. Nmce. Prof. Nmec to vzal na vdom, odvolal sv odstoupen a kandidoval
tedy pi presidentsk volb jako pedseda Nrodn rady (strana 404).

Tu zahjil innost svobodn zedn 33. stupn dr Pemysl mal. Jako kancl presidenta
republiky doprovzel 14. prosince ministerskho pedsedu a pedsedy obou snmoven k
Masarykovi na zmek v Lnech k slyen a peetl v slavnostnm aktu o odstoupen jeho
prohlen, je ke konci obsahovalo vtu: Rd bych vm jet ekl, e doporuuji za svho
nstupce dra Benee. Pracoval jsem s nm za hranicemi i doma a znm ho (strana 406).

43
Klepet pokrauje ve svm len: Tho dne, kdy Masaryk odstoupil, bylo svolno Nrodn
shromdn k volb novho presidenta na den 18. prosince 1935 do vladislavskho slu. Pro
volebn kampa zbvaly pouh tyi dny. Agrrn stedn orgn Venkov napsal 15. prosince,
e agrrnci a ivnostensk strana jsou pro nepolitickho kandidta, a e takovho navrhnou
v osob pedsedy Nrodn rady dra Bohumila Nmce. Doporuen Beneovy kandidatury
Masarykem e je soukrom povahy (strana 408).

Nyn zaalo podkopvn volisk fronty prof. Nmce. Sokol a Obec legionsk vyrazily
jako prvn a adresovaly svm k volb oprvnnm lenm parlamentnkm vzvu, aby volili
Benee. ady opozinch skupin se zdly kolsat, avak Nmec neuinil nic, aby je drel
pohromad. Hledal jen nkoho, na koho by se dala svst vina, a domnval se, e ho nael v
Hlinkov udov stran. Pter Hlinka prohldl tento achov tah a odpovdl ihned
prohlenm, e s kandidtem tak zvanho obanskho bloku se hrla neupmn hra (!), kdy
se chtla otzka viny svalovat na jeho stranu slovenskch autonomist.

Maska padla! K plnoci ze 17. na 18. prosince, tedy jen nkolik hodin ped volbou, vydala
eskoslovensk tiskov kancel toto sdlen: Prof. Bohumil Nmec, pedseda
eskoslovensk nrodn rady, jen byl politickmi stranami vyzvn, aby kandidoval na ad
presidenta republiky, stanovil podmnku, e kandidaturu podr jen tehdy, bude-li kandidtem
vtiny eskoslovenskch politickch stran. Nerozhodn chovn jedn politick strany
pimlo prof. Bohumila Nmce, aby ostatn politick strany podal, aby od jeho kandidatury
upustily, aby sttn a nrodn jednota nebyly oslabeny (str. 409 a dal).

Tm odpadl jedin protikandidt, jen nkolik hodin jet chyblo u k volebnmu aktu,
Bene byl jedinm kandidtem na presidentsk stolec republiky. Dopoledne dne 18.
prosince 1935 konala se ve Vladislavskm sl praskho hradu volba: ze 440 hlas, kter
byly odevzdny, bylo 340 pro Benee, 24 nrodnch demokrat volilo v neformlnm
protestu Nmce, akoliv odstoupil; 76 hlasovacch lstk bylo przdnch, byly to lstky
sudetonmeck strany, eskch faist a t neznmch voli, patrn Vranho a dalch
dvou pravicovch agrrnk.

Vylenm tchto udlost kon Klepet svou knihu. Byla roku 1937, krtce co vyla,
zakzna. Pro? Klepet byl pece vrnm stoupencem linie Masaryk-Bene. Lil snad
udlosti pli oteven? Ml bt tento dosud jedin celkov obraz udlost kolem
presidentsk volby roku 1935 seten?

Ve sttnm aktu dne 18. prosince 1935 vyvrcholil rozklad eskho nacionalismu.
Maffie, le Nrod, Nrodn velk le a Nejvy rada naly zde po destiletm psoben
sv vyvrcholen.

Svobodn zednstv, idovstvo, bratr bez zstry v Lnech, vlda, snmovna,
politick strany, Nrodn rada, klika vysokokolskch profesor, legioni, Sokol.
Vechno to pelo jako straidla!

Star prask Golem se zase rozpadl v hromdku hlny. Nikdy vce u nevstane.





44





































PEKLAD PLOHY 4.

s. 12/23. Orient Praha 25./I. 923.
Nejvy rada 33. a poslednho stupn starho i pijatho skotskho obadu pro
eskoslovensko jmenovala Velmi osvcenho bratra

Frantika Sse 33.

svm jednajcm delegtem u Nejvy rady 33. pro Francii a odvisl zem. Jmnem Nejvy
rady pro eskoslovensko

Viktor Dvorsk Alfons M. Mucha
Velk kancl, generln tajemnk. Svrchovan pedseda komandr.
45





PEKLAD PLOHY 5.

Breve 18.

Ve jmnu a pod auspiciemi len velkch generlnch inspektor 33. stupn starho a
pijatho skotskho obadu, kte tvo Nejvy radu pro Francii a odvisl zem pod klenbou
nebeskou se zenitem na 4850'14'' severn ky.

Orient Pa.
Rovnost, volnost, bratrstv.

Svm osvcenm lenm velkm generlnm inspektorm, princm krlovskho tajemstv,
rytm Kado, rytm rovho ke, velkm vyvolenm, vedoucm a lenm zednm,
vem zednm starho a pijatho skotskho obadu, rozenho po povrchu zem, znmo
inme, e vzhledem k dosti, kterou nm pedloil n velmi osvcen bratr velk kancl, a
pznivmu doporuen svrchovan kapituly s. 521 Mozart v dol ve Vdni,

my, svrchovan velk komandr, nmstek svrchovanho velkho komandra, lenov, velc
generln inspektoi 33. a poslednho stupn starho i pijatho skotskho obadu, tvoc
Nejvy radu pro Francii a odvisl zem, povili jsme a povyujeme do hodnosti ryte
rovho ke, 18. stupn naeho obadu, svho velmi milho bratra

Maschu Ottokara,

narozenho 7. kvtna 1852 v Plzni z dn le s .... pod nzvem Eintracht z Orientu Vde,
zapsanho v generln kontrole jurisdikce na Nejvy rady pod s ..., a chtjce, aby tento
bratr poval vhod, prv, vsad a poct, spojench s tmto stupnm, aby vykonval jeho
atributy ve shod s stavami, generlnmi i zvltnmi pravidly naeho du, a aby byl vude v
tto vlastnosti uznvn, vydali jsme mu toto breve dn potvrzen, podepsan, s peetmi a
raztky peet a raztek na Nejvy rady, abychom potvrdili jak stupe, kter mu byl udlen,
tak jeho zpis ve zvltn kontrole naeho 18. stupn pod slem 4497.

Zdme a naizujeme vem dnm zednm, vem dlnm jurisdikce a poslunosti na
Nejvy rady, a vyzvme vechny ostatn zedne a dn zednsk sbory vech stup ve
jmnu t vzjemnosti povinnost, ptelstv a blahovle, je ns poj a sjednocuje, aby
uznvali naeho velmi milho bratra Maschu Ottokara ve stupni, titulu a hodnosti ve
zmnn a aby vi nmu plnili vechny pedpisy J pedepsan zkony naeho du.

Uinno a dno v zasedn Nejvy rady dne 4. prosince 1924.

Podpisy.




46
PEKLAD PLOH 10 A 11

NRODN VELK LE ESKOSLOVENSK
Orient Praha, 30. kvtna 1932.

Velmi osvcenmu bratru Velkmu tajemnku vzneen Velk le francouzsk) Orient
Pa.
Velmi mil a osvcen brate velk tajemnku, jak asi vte, chyst se nyn nae hlavn msto
uvtat tisce cizch host, kte pijdou k velkm nrodnm slavnostem, podanm ddy po esti
letech Obc sokolskou (gymnasty). Tyto slavnosti si zaslou opravdu nejvtho zjmu jak
mnostvm astnk (stadium dovoluje souasn cven 30.000 mu nebo en za asti
150.000 divk) a krsou prvod) alegorickch scn atd., tak i tm, e pijede mnoho
delegac z jinch slovanskch zem a ze zem sptelench a spojeneckch, a poskytnou
kadmu nvtvnku jedinenou pleitost, aby si uinil pedstavu o pokroku, dosaenm
na mladou republikou.
Hospodsk situace nm bohuel nedovoluje, abychom jakoto zednsk mocnost pozvali
zstupce jinch obedienc. Nicmn bychom rdi svm bratm z jinch zem, kte pijdou pi
tto pleitosti do Prahy, zpjemnili jejich pobyt (text poruen ... ). dme vs souasn,
abyste jim sdlili, nai adresu, aby se mohli na ns obrtit o pomoc veho druhu, j by
potebovali. Mohli bychom v rmci svch monost jim na jejich dost zajistit pokoje
v hotelch, vstupenky atd., budeme-li vas informovni, to je nejdle do 15. ervna (dny
velkch slavnost, jich pedbn program vm zaslm) jsou 2., 3., 4,.. a 5. ervence.
Velmi rdi bychom v Praze pozdravili bratry va obedience a upevnili jejich prostednictvm
bratrsk svazky, je ns u poj s va zem a vam svobodnm zednstvm.
Tm se na vai odpov a ujiuji vs, velmi mil a osvcen brate velik tajemnku,
svmi nejbratrtjmi city.

L. Schwarz, Velk tajemnk (vci zahranin) Nrodn velk le eskoslovensk.

Adresa dopis: L. Schwarz, Praha-Smchov, Vinohradsk s. 24, Ceskoslovensko.


PEKLAD PLOH 18 A 19

Velmi osvcen a velmi mil brate,
z celho srdce a pedevm vm dkuji za laskavost, s n jste mn poslal adresu p. Ivanhoe
Rambossona. Pouil jsem j, abych mu napsal, a u m tak odpovdl. Znm ho u dlouho a
byl mn vdy velmi mil, a je i nadle.
Dnen mj dopis podrob vai bratrskou trplivost jist tvrd zkouce, bojm se vm to ci.
Muste vak pece jen vdt, o jde:
Dne 26. mme v na li, vlastn v naem zednstv vbec, slavnost oteven Nrodn velk
le eskoslovensk a delegace Velk le jugoslvsk z Blehradu pibude se svrchovanm
velkm komandrem v ele, aby j pinesla svtlo.
K tto slavnosti bychom rdi vystoupili v nleit form, ale nkolik naich brat 33. stupn
nem odznak hodnosti, toti stbrn zaven orly a ke 33. stupn.
V nai tsni vs tedy dm, zda byste mohl povit nkoho ze svho okol, aby nm
nakoupil odznaky, je asi budou na prodej v nkterm obchod, jeho adresu jist znte.
Jde o odznaky pro 8 naich brat, to je 8 stbrnch zavench orl, 8 k 33. stupn.
Ale protoe je neobyejn mlo asu (nemohli jsme se, bohuel) dve dovdt, kolik tch
brat bude, byli bychom vm vichni velm vdni, kdybyste nm zaslal tento balek
47
leteckou potou, kter by nm dodala vai zsilku v jedinm dni (za est hodin) - tedy jet
vas.
Rate piloit et za odznaky a posla, zaleme vm penze s dky obratem poty.
Bylo by snad mon zavolat telefonem naeho bratra, leganho radu Jana Masaryka, syna
naeho presidenta, kter m nhodou to tst, e je prv v tchto dnech v Pai. Velmi rd
vm d penze na nkup toho, o vs zde dm.
Ve svm ptm dopise vm napi o na situaci, je je nadle velmi dobr, a o naich
zednskch plnech. Zatm prosm, abyste pijal, velmi osvcen a velmi mil brate, ujitn
m bratrsk oddanosti.

Mucha, 33.


PEKLAD PLOHY 20

VELK LE BULHARSK. slo 1462.
Orient Sofie, 24. jna 1928.

Velmi osvcen velmiste, velmi mil brati,
ekali jsme mnoho msc se svou odpovd na tabulku Velk le jugoslvsk, kter se tak
nespravedliv urliv dotkla Velk le bulharsk.
Nechtli jsme vak a nechceme ani dnes otravovat rozpravu, postarme se jen tentokrt o to,
aby nae odpov byla v Blehrad doruena nejbezpenjm zpsobem, abychom se vce
nevystavili tak nespravedliv vtce, je nm byla uinna, e jsme nezaslali svj obnk, v
nm jsme se ujali svch makedonskch krajan.
Tento obnk se netkal revise zemnho statutu Makedonie. To by bylo bvalo s na
strany vmovn do profnn politiky, co nm zakazuje jak nae cta k smlouvm, tak nae
poslunost k ctihodnm tradicm.
Vedlo ns jen pn, aby pro bulharsk obyvatele tohoto kraje platily zsady spravedlnosti,
je se srovnvaj s jejich obanskou dstojnost. dali jsme, aby Universln svobodn
zednstv laskav zakroilo, aby na Makedonce, kte zstali ve sv mal vlasti, pohlela
jejich velik vlast, k n jsou dnes pipojeni, bez nedvry, aby mohli navtvovat sv
bohosluby, dit se svmi nrodnmi zvyky a aby se jim nepitalo za zloin, e tou, mluv
nebo p jazykem svch pedk.
Podali jsme zednskmu svdom zprvu o nespravedlivm vymhn dan, jeho jsou
obt, a ani zdaleka jsme neoekvali protest jugoslvskho svobodnho zednstv, dokonce
jsme se odvaovali doufat, e pouije svho vlivu, aby se pokusilo uinit tomu ptr.
V Blehrad nm odpovdli silnmi slovy. Nepouijeme v rozprav stejn metody.
dme uctiv Mezinrodn zednsk sdruen, aby laskav - jako to in Spolenost
nrod pi mezinrodnch sporech, jmenovalo vyetovac komisi, je zcela nestrann
posoud, zda vc, kterou hjme, nen vc lidskou, je zasluhuje, aby zskala pozornost,
sympatii a poslze ulechtilou pomoc vech naich brat.
Byl uraen rovn n prvn velmistr, bratr generl Protogerov, jen u odeel k Vnmu
Orientu, o jeho ivot byla rozena odporn legenda. Svobodn zednstv, jeho pomoc je
zajitna pro odinn vech nespravedlnost, i profnnch, nad laskav i v tto vci
vyetovn.
A tak meme doufat, e objasnn tchto bolestnch fakt rozptl vechna nedorozumn a
zpsob, e zase zavldne shoda mezi Velkou l bulharskou a Velkou l jugoslvskou,
shoda, j si zde pejeme z celho svho zednskho srdce.
48
Rate pijmout, velmi osvcen velmiste a velmi mil brati, projev naich bratrsky
oddanch cit.
Velmistr P. Midilev, Velk tajemnk 8. N. Koledarov.



PLOHA STAROESK SPOLENOSTI

Z INTERNETOVCH STRNEK SVOBODNCH ZEDN



VELIK LE ESK REPUBLIKY
Grand Lodge of the Czech Republic

Obnoven innosti, provoln

My, zedni esk republiky
Po obnoven demokratick esk sttnosti
a po obnoven na innosti dne 17. Listopadu 1990
se znovu hlsme k mylenkovmu a mravnmu odkazu
J. A. Komenskho, T. G. Masaryka
a naich slavnch zednskch pedk.
Chceme jako oni slouit sv vlasti a lidstvu,
pstovat obansk ctnosti
a vrn hjit, it i uskuteovat
velidsk idely humanitn a demokratick
v duchu ptelstv a tolerance,
v bratrskm etzu se svobodnmi zedni celho svta.


Svobodn zednstv v esk republice

Svobodn zednstv m v eskch zemch dlouhou tradici, sahajc podle doloitelnch
pramen do roku 1741, kdy byla zaloena nejstar prask le saskm generlem
Rutowskym. K vrcholnmu rozkvtu dolo za vldy Josefa II. a jeho bratra Leopolda II. v
osmdestch a na potku devadestch let 18. stolet, s nstupem csae Frantika na trn
vak bylo zakzno (roku 1794) v souvislosti s obavami z revolunch mylenek z Francie.

Hnut se vdy ilo bez rozdlu hranic a od potku mlo vrazn nadnrodn charakter.
Nejlpe meme osvtlit povahu zednstv t doby na jeho patrn nejvt osobnosti v
habsburskch ddinch zemch, vynikajcm vdci, Ignci ryti Bornovi, () leny du
byli historici Ignc Cornova, bibliotk univerzitn knihovny Rafael Ungar a moravsk
historiograf Otto Steinbach z Kranichsteinu, kte vznamn pispli ke vzniku novovk
esk historick a literrn vdy () Svobodn zedni stli u zrodu vtiny modernch
vdeckch a kulturnch instituc v zemi: esk krlovsk spolenosti nauk, eskho
technickho uen, Nrodnho muzea v Praze i Moravskho zemskho muzea v Brn, dnen
Nrodn galerie. Hrab Kinigl, dlouholet zednsk nadenec, byl ideovm autorem nvrhu
Stavovskho divadla, mezi praskmi osobnostmi nachzme intendanta Stavovskho divadla
Karla Wahra a vznamnho herce tto scny Christa. () Po vzniku eskoslovensk
49
republiky v roce 1918 dolo po vce ne stodvacetilet odmlce i k legalizaci du. Opojeni
nabytm samostatnosti, sousteovali se eskoslovent zedni na slubu vlasti a republika v
nich zase spatovala jaksi elitn pedvoj nov budovan republiknsk spolenosti. Spe ne
bohat tradice 18. stolet psobily na eskoslovensk bratry vzory velkch zednskch obc
pedevm ve Francii a Velk Britnii. Postupn se zde shromaovali pedstavitel
eskoslovensk inteligence, lkai, vdci, diplomat, sttn ednci. I pes rychl rst l si
vak poetn pevahu udrela nmeck Velkole Lessing zu den Drei Ringen s etnmi
lemi eskoslovenskch Nmc v ad mst celho eskoslovenska. () lze ci, e v esk
republice pracuje zhruba okolo pti set svobodnch zedn, schzejcch se zhruba v patncti
lch v Praze, Brn, Ostrav, Plzni, Litomicch a jednom menm moravskm mst.

Spolenost Ignce Borna v Praze

Le Nrod

Kdy bylo eskoslovensk zednstv v roce 1951 uspno, byla v eskoslovenskm stt
jedin zednsk mocnost: Nrodn Velik Le eskoslovensk (NVLs), kterou tvoilo
15 l skotskho ritu, jednac e byla etina. Tato obedience trvala celkem 32 let, z
toho vak byla tm 9 let uspna (po dobu nacistick okupace a 2 roky po n, tedy v
ltech 1939 - 1947). Z hlediska na udlosti bohatch djin svtovho bratrskho etzu je
to jen mal epizoda; vznik a znik zednskch tvar byl tak ast, e jen v eskch
zemch se v uplynulch staletch opakoval nkolikrt. Co vak in eskoslovensk
zednstv jet dnes - 30 let po jeho uspn - pozoruhodnm, je nesmrn sloitost jeho
vzniku a jeho vvoje, obrovsk sil jeho brat vynaloen na konsolidaci a zdrn
zakonen tchto snah v tak krtk dob. Uvdomme si jen, e na jeho vznik mly vliv 4
zahranin obedience, bhem jeho vvoje psobilo na zem sttu celkem o obedienc, z
toho a 5 najednou, e na konci jednotn eskoslovensk zednstv se vyvinulo z pvodnch
6 na sob nezvislch sloek a e prvn eskoslovensk republika v ltech 1918 - 1938 byla
meninovm sttem s drazn dodrovanou demokraci a svobodou i v oblasti jazykov,
take na zem sttu se mluvilo 5ti jazyky! Individuln pstup a demokratick, tolerantn
een problmu jazykovch barir mezi bratry bylo samo o sob mistrovskm dlem
eskoslovenskch zedn. A proto pinm k vro ticeti let od uspn NVLs - k vro
nevslovnho smutku pro vechny dosud ijc sl. Bratry, tuto malou reminiscenci na sl.
zednstv.

Pedchdci

V historii eskch zem se objevuje zednstv ji velmi zhy. Zaloen zednsk le U t
hvzd v roce 1726 Frantikem Antonnem hrabtem porkem je sice dovozovno dle
nkterch nepmch ukazatel, nen vak spolehliv dokumentovno Ale s uritost vznikla v
roce 1741 v Praze le zaloen francouzskmi dstojnky, pvodn bez nzvu. Po odchodu
Francouz, et lenov v prci pokraovali a li nazvali U t korun, pozdji ji
pejmenovali U t hvzd a od roku 1763 nesla nzev U t korunovanch hvzd. Asi v roce
1742 vznikla vojensk putovn le Sincerit (v Litomicch, v Plzni, v Lokti a Klatovech).
V druh polovin osmnctho stolet pak vznikla v Praze cel ada l: U t sloup,
U t korunovanch sloup, U poctivosti, Kazimr u devti hvzd, U devti hvzd, Pravda
a Jednota a Union. V Brn U vychzejcho slunce, U pravch ptel, v Tn Josef u t
trofej, v Opav Pythagoras a mnoho Jinch.

50
V prvch potcch se le dily hlavn ideami dobroinnosti, osvcenstv, nboensk
snenlivosti (zsluha na vydn tolerannho patentu), projevovaly se sociln snahy.
Pslunky tchto l byla hlavn lechta (hrabe Knigl, hr. Canal, hr. ternbergov),
zmon manstvo a vdet pracovnci (Ignc Born, profesor Ungar, Prof. Seibt, Aug.
Neissner, Ignc Cornova). leny byli i kne (ku p. olomouck arcibiskup Tade
Trautmansdorf, snad i abb Josef Dobrovsk). esk nrodn tradice a hlavn vliv idel
filosofie Komenskho vak v tomto prvm obdob dosud chybly. Pomnkem lidumilnch
snah tchto zedn je sirotinec v Praze, zaloen roku 1773 l U t korunovanch hvzd
a prask stav pro hluchonm, zaloen roku 1756 l U devti hvzd. Tato prvn ra
skon-ila vldnm zkazem zednstv roku 1795 a nem s pozdjm zednstvm v echch
pm spojitosti.

V devatenctm stolet pak bylo uinno nkolik nespnch pokus o legln existenci
zednstv (v roce 1811, 1848-50, 1869) a rovn ada ech se stala zedni v cizin
(kup. profesor Jan Ev. Purkyn, cestovatel a badatel Vojta Nprstek, prof. G.J. Hanel,
astronom Milan R. tefnik aj.), ale a v roce 1670 vznik v Praze krouek Harmonia, 1872
Amicitia, 1874 Wunificentia v Karlovch Varech, 1877 Freundschaft v Dn, 1879
Harmonie v Plzni, 1883 Kette v atci, 1890 Bruderkreis v Broumov, 1893 Astra v Ai,
1897 Latomia v Liberci, 1906 Einigkeit v Boru, 1907 Philantropie v Teplicch-anov, 1909
Goethe v Marinskch Lznch a j.

A do konce prvn svtov vlky v roce 1918 patilo zem nynj eskoslovensk
republiky ji tm 300 let k rakousko-uherskmu csastv. Od roku 1795 bylo v Rakousku
zednstv zakzno. Pesto se stle znovu a znovu tvoilo a potkem dvactho stolet
bylo ji sice v malm potu (asi 400 len), pesto vak pevn v eskch zemch zakotveno.
Jak to bylo mon? Zkaz v Rakousku se toti od roku 1867 netkal Uher, kde zednstv
kvetlo a prv tak kvetlo v sousednm sptelenm csaskm Nmecku. A tak vznikaly jak v
Rakousku, tak v echch t.zv. Grenzle, tedy le pod obedienc Velk Symbolick Le
Uhersk, nebo pod obedienc Velkch L skonmeckch. Rakousk ady o tchto

lch samozejm vdly, ale pokud se tyto zabvaly jen zednstvm a projevovaly se
pouze filantropickmi iny, nechvaly je z pochopitelnch politickch dvod na pokoji.
Le pracovaly v janskm ritu a v nmeckm jazyce a naprostou vtinu v nich tvoili
enov nmeck nrodnosti, pesto vak v nich byli i ei. A tu pon historie prvn
sloky budoucho eskoslovenskho zednstv.

Zednstv Hiramovsk

Z len zednskho krouku Harmonia a z krouku Amicitia byla v Praze v roce 1909
zaloena le Hiram zu dem drei Sternen. Tito zakladatel byli recipiovni sten v lch
vdeskch, hlavn ve vdesk li Humanitas, or. Presburg a sten v lch
skonmeckch. Ji tedy v tomto janskm (nmeckm) zednstv jsou 2 smry:
skonmeck a uhersk. Byli tu vak i brati zasvceni v jinch zemch a svtadlech.
Loe pracovala psn zednsky ve zcela apolitickm duchu celou vlku a jet i po n,
tebae jej lenov byli rzn nrodnosti. Teprve na samm konci vlky, 25. 10. 1913 se
rozhodlo 12 eskch len (Jaroslav Kvapil, MUDr. Alfred Bat, MUDr Otakar Bat,
ervinka, Mouka, Berthold Thein, Viktor Stretti, J. Tebick, L. Tich, J. Hurt, V.
Uhl, Ad. Viesner) a jeden francouzsk bratr, (esk slavn mal Alfons Mucha, kter byl
lenem pask le), splnit dvnou touhu a zaloit ist eskou li. Po plron
ppravn prci se tato le oddlila od zednstv nmeckho, odliila se i ritov a pimkla
51
se k zednstv romnskmu v jeho francouzsk form. Konstituovala se 12. 5. 1919 pod
obedienc Velkho Orientu Francouzskho a zvolila si jmno Jan Amos Komensk. Svtlo do
n vnesl vyslan zstupce Grand Orient de France dne 28.9.1919. Le pak spn pracovala
a vzrstala po 3 roky bez spojen s ostatnmi zatm vznikajcmi zednskmi tvary a v roce
1922 vnesla svtlo do le Josef Dobrovsk v Plzni. Tato le vznikla obdobnm zpsobem z
krouku Harmonie, zaloenho v Plzni 1879. Jej lenov byli recipovni vtinou ve
vdesk li Humanitas. Tak v Plzni 16. 11. 1921 zaloili et lenov zednsk krouek,
26. 2. 1922 jej pojmenovali Sinceritas a 18.5.1922 zaloili za pomoci le JAK li Josef
Dobrovsk, do kter 25. 6. 1922 bylo vneseno svtlo.

Zednstv italsk

Zatm vak vzniklo v eskoslovensku zcela nezvisle jin esk zednstv. Ji potkem
svtov vlky v ltech 1914 a 1915 skupina odbojovch pracovnk, vesms nezedn, se
rozhodla zaloit v Praze zednsk tvar. Ve spoluprci s italskm zednem, psobcm v
Praze, vstoupili v jednn s Velkou Nrodn L Italskou a zskali jej souhlas i podporu.
Ppravy vak byly perueny zatenm ady len (z politickch dvod). Avak ihned po
pevratu v roce 1918 byla jednn s italskou Velkou L pracovnky odbojov skupiny
"Nrod" obnovena. Velik Le Italsk urila podmnky vbru adatel a zadila ve, aby
mohla bt zaloena regulrn le dle skotskho obadu. Recepce prvnch hledajcch
provedena per procuram, dal dva stupn byly udleny " historicky" (za zednsk vlastnosti
prokzan prac v odboji). Ji v beznu 1919 byla zakladatelm udlena hodnost mistr, byly
jim zaslny statuty a rituly a byli vyzvni k zaloen dn le. Le Nrod pak byla
zaloena 28. 3. 1919 a zrove provedena volba inovnk. 2.4.1919 pak byla instalovna
zstupcem italsk Nejvy Rady. Nrodn Velik Le Italsk ji schvlila a uvedla jako svoji
li . 40 ve svm vstnku s datem 30.4.1919. Zakldac listina nese datum 15. 6. 1919.
Obadn zahjen prce se konalo v ervnu 1919. Datum 15. 6. 1919 nese rovn brevet,
jm hlavn inicitor a prvn mistr le Frantiek Ss je poven do 33. Tmto zpsobem
bylo pijato 27 brat zakladatel.

Zakladatel le Nrod: Frantiek Ss, Jan Ventura, Jindich apek, prof. Dr. Viktor
Dvorsk, prof.Dr.L. Syllaba, prof. Dr. Bohumil Nmec, JUDr. Josef Scheiner, JUDr
Alois Ran, Dr. Jan Matys, Dr. Frantiek Staek, PhDr Fr. Nul, Dr. Josef Folprecht,
prof.Dr. Emil Svoboda, Viktor Dyk, prof. Dr. Jan Kapras, JUDr Pemysl mal, F.
Tborsk, Dr. Hoch, Dr. Borovika , Dr. Pospil, prof.Dr. E. Babk, Dr Vladimr
Slavk, Doc. Dr. Jan Thon, J. Sv. Machar, Karel apek, Josef apek, Vilm Heinz.

Aby vak mohla bt zzena vlastn obedience, bylo nutno zaloit dal 1e. Rozdlenm
zakladatel a pijetm novch len (ji obadn) bylo pak v listopadu 1919 zaloeno dalch
6 l: 28.jen, Dlo, Fgner, Dobrovsk, afak, Tn.

Prvn obadn prce vech novch l se konala 15. 12. 1919. Tchto 7 italskch l pak
na ustavujcm shromdn 29.12. 1919 vytvoilo Velikou Li eskoslovenskou. A
jeliko mezitm italsk Nejvy Rada jmenovala dostaten poet len vysokch stup
(opt historicky), byla 12.1.1920 prozatmn ustavena i Nejvy Rada 33 v
eskoslovensku. Tm bylo dosaeno prvnho cle: byla dokonena hlavn prce na
vybudovn vnj konstrukce samostatnho eskoslovenskho zednskho tvaru. Tato
budova vak stla bez zklad, na psku, bez pevn vnitn stavby. Pekotn spch se
nevyplatil! Le se dn neustavily, nepracovaly, protoe nevdly jak a tak ku p. le
Dlo byla vlastn dn zaloena a 23. 10. 1920, volby se konaly 29. 10. 1920 a 5. 11.1920
52
byl vykonn slib funkcion (toto datum se tak pot za skuten zaloen le).
Obdobn tomu bylo v li 28. jen (29. 10. 1920), dal 4 le se bud vbec dn
neustavily, nebo nepracovaly. Zakldac listiny vystaven italskou Velkou L vem
jmenovanm lm nesou datum 21. 9. 1920.

Nejvt pote tohoto Zednstv plynuly z naprost zednsk nezkuenosti. Pijet
zakldajcch len se dlo vesms historicky, t.j. neobadn, tedy s ortodoxnho hlediska
nepravideln. Tento postup, odvodnn historickmi pklady, byl schvalovn a zen
italskmi zednskmi ady. Ovem zatm co v li Jan Amos Komensk se ji
pracovalo v janskm ritu dle peloench ritul, narelo skotsk zednstv na tk
obte pi pekldn ritul pro neznalost zednskch vraz, nzv, obad a celkov
vbec pro nedostatenou informovanost. Nebyla tu ani tradice, ani zkuenosti. Proto ku p.
a do reku 1924 se obadn prce konaly jen v prvnm stupni, prvn prce ve druhm stupni
se konala 26. 3. 1924 a prvn prce ve tetm stupni a 23. 4. 1925. Dve nebyly rituly
pipraveny k poteb l. Pracovalo se dle peloench ritul italskch, je vak
nevyhovoval; pozdji byl pokus nahradit je kompilac ritul italskch, belgickch,
francouzskch a maarskch. A potkem tictch let nestal pklon k ritulm
anglickm a jejich jednotn zaveden pro vechny le.

Nrodn Velik Le eskoslovensk

A do roku 1922 pracovala Velik Le eskoslovensk (skotsk le) a Jan Armos
Komensk (jansk le, obedience G.O. de France) samostatn vedle sebe. Teprve v tomto
roce byly navzny styky a usneseno sjednocen vech eskch l navzny styky a
usneseno sjednocen vech eskch l obou rit pod prv zaloenou Nejvy Radou 33
(ustavena prozatmn 12.1. 1920, definitivn 1921).

Nejvy Rada do n vnesla svtlo 28. 5. 1922 v Lausanne. Nejvy Rada vcarsk ujala
se pro prvn dobu funkce Velik Le. Tm mlky zanikla funkce prvn Velik Le
eskoslovensk, ustaven 29. 12. 1919 a obnoven 4. 5. 1921. Bylo proto nutno obnovit
Velikou Li, v n by byli zastoupeni lenov l pochzejcch z obou obedienc -
italsk a francouzsk. Na vzvu Nejvy Rady, (22. 11. 1922), se daly pod jej
patronaci 13. 12. 1922 le J. A. Komensk, 10. 1. 1923 le Nrod, 17. 1. 1923 le
Josef Dobrovsk v or. Plze, 27.1.1923 le 28. jen a le Dlo. Zrove byly rozputny
le Dobrovsk v or. Praha, Tn a Fgner (lenov odeli do ostatnch l, le afak
byla likvidovna 25.2.1923. Ze jmenovanch pti l byla utvoena Nrodn Velik Le
eskoslovensk skotskho ritu. Protoe mezitm byla nstupem faismu zniena Nrodn
Velik Le Italsk, bylo do NVLs vneseno svtlo jugoslvskou Velikou l 27.10. 1923.
Splynut obou prvnch sloek eskoslovenskho zednstv psobilo oboustrann blahodrn,
lenov z janskho zednstv pinesli zednskou zkuenost a tradici, naopak zase lenov
ze skotskho zednstv dodali potebnou energii k budovn vnitn soustavy a k budouc
expansi. Pvodn sloky slynuly tak dokonale, e pozdji pijman brati si ji vbec nebyli
vdomi rozdl mezi jednotlivmi dlnami.

Po boulivm potenm vvoji, po fzi technick a organizan konsolidace nastv doba
klidu a vnitnho rozvoje, doba vnitn synteze a ideov asimilace, kdy byla vybudovna jak
technick strnka organizace, tak formulovna zkladn zednsk ideologie. Do roku 1930
byly zaloeny pouze 3 nov le (v Brn Cestou Svtla 18.12.1926, v Praze Bernard
Bolzano 26. 10. 1926 a Pravda Vtz 7. 11. 1928).

53
Zednstv slovensk

V tto dob se vak dostv do svazku NVLs jeho tet sloka - zednstv na Slovensku.
Na Slovensku, kter do pevratu v roce 1918 patilo k Uhrm, mlo zednstv svoji
dlouhou tradici v zednstv maarskm. V Bratislav (dve Pressburg) jak u bylo eeno,
bvala dokonce matesk le pro adu l a krouk v Rakousku i v echch. Po vzniku
eskoslovensk republiky zbyla na Slovensku maarsk menina, mezi n byla i ada
brat. S tmi pak et zedni, pisthovav se na Slovensko, zaloili 31.10.1925 v
Bratislav li Jn Kollr. 9. 1. 1926 pak vznikla v Koicch dal le, Pavel Josef
afak, ve kter vtinu zakladatel tvoili maart brati. Ob le recipovaly hledajc
vech nrodnost - Slovky, Maary, echy i Nmce.

Velik Le Lessing

Dosud vylen spletit pbh se ale tk pouze Nrodn Velik Le eskoslovensk, tedy
nrodnho eskoslovenskho zednstv, kter vak v eskoslovensk republice nebylo
zednstvm jedinm. Situace byla mnohem sloitj.

Ped prvn svtovou vlkou existovala v eskch zemch ada l a krouk pod obedienc
skonmeckou nebo uherskou. Pevnou vtinu len tvoili oban nmeck nrodnosti,
(Nmeck menina v SR tala asi 3 mil. obyvatel, cel SR mla asi 15 mil. obyvatel).
Vtina tchto l se sdruila a 23. 10. 1920 ustavila vlastn obedienci janskho ritu -
Velikou Li Lessing zu den drei Ringen. Pesn daje mi nejsou k disposici, je mi jen
znno, e poet l i poet len (zvlt v prvnm desetilet) znan pevyoval poet l
i poet brat v NVLs (asi 2x). Teprve mnohem pozdji se zaala sla vyrovnvat. Tato
obedience jednala pouze v ei nmeck, byla mezinrodn uznvna a mla ptelsk styky
a s 85 obediencemi zahraninmi. Oficieln styk V. L. Lessing s NVLs v prvnm desetilet
nebyl velik a d se ci, e byl spe zdvoil. To se ovem netk nvtv brat v lch
jin obedience, kter plynuly z osobnho ptelstv a astho ptelskho styku i spoluprce
nkterch l obou obedienc (Nrod a Munificentia Karlovy Vary, Dobrovsk a Piette v
Plzni, Cestou Svtla a dvou brnnskch l Lessingovskch v Brn a podobn), prv tak
jako Nejvy Rady, kter byla v SR jedin, anebo ptelsk spoluprce ve sdruen
Quatuor Coronati coetus Pragensis, kter vzniklo roku 1928 pod obedienc V.L. Lessing a
mlo i leny z eskch l (pesn nzev dle stanov: Quatuor Coronati Coetus amicorum
historiae et philosophie artis regiae liberorum muratorun Pragensia.) Velk le Lessing
vydvala asopis Die drei Ringen v letech 1925 -1938, chrm byl v Trojanov ul. 7 v Praze II
(Lessingheim).

Freimaurerbund zum aufgehenden Sonne

V. L. Lessing vak vlastn nebyla prvn nmeckou Velikou l v eskoslovensku. Tou byla
Velik Le Bohemia tvoen zednskm tvarem nazvanm Svobodozedni u
vychzejcho slunce - Freimaurerbund zum aufgehenden Sonne, kter m sv koeny ve
hnut Voln mylenky v Nmecku. Prvn le byla oficieln otevena roku 1907 v
Norimberku a jej prvn nzev byl Deutsche Freidenkerloge. Hnut se rychle rozrostlo a
po dvou letech mlo ji 30 l. V echch se uchytilo ji v letech 1907-1908; v roce l912
byla zaloena v Praze le Freilicht, po pevratu vzniklo nkolik l, kter v noru 1920
ustavily V.L. Bohemia (celkem 96 len). Avak j za rok na jae 1921 splynula s velkou
l Lessing nedvno ped tm ustavenou. To byl doasn znik FzaS v SR. Nsledovalo
nkolik nezdaench pokus o jeho obnovu, ale a 24. 9.1927 bylo do krouku zaloenho
54
bratry pijatmi v Dranech vneseno Velikm Mistrem Heinsenem svtlo a tak vznikla
le U pravdy a svornosti v or. Praha (Zur Wahrhei und Eintracht). Krom tto le
patila k hnut FzaS bratislavsk le Harmonie U pravdy a vrnosti (Harmonia zur Wahrheit
und Treue) zasvcen v roce 1927 a le Comenius v Koicch, zaloen v roce 1930,
svtlo vneseno v roce 1932. V roce 1930 se mlem opakoval rok 1921 - opt naprost vtina
brat pestupuje k obedienci lessingovsk a zbyl brati zanaj - a zase spn - znovu.
FzaS vydval v SR i svj asopis "Das neue Freimaurertum" psan nmecky, esky,
slovensky a maarsky. Ve vech tchto eech se v lich pracovalo. Clem bylo sbratovn
nrodnost v SR. Ritus byl jansk, hnut nebylo povaovno za pravideln.

Velk Orient eskoslovensk - Le Most

Mylenka na nrodnostn sblen dala vak vznik dalmu zednskmu tvaru. Po vplynut
V.L. Bohemia v roce 1921 do V. L. Lessing nastaly rozpory vcn i ideov. Proto 7 mistr
V.L. Lessing z bval FzaS podalo o kryt za elem zaloen nov le, jejm clem
by bylo praktick pstovn sbraten vech nrodnost v SR, co jim bylo povoleno.
Vnesen svtla vak bylo nakonec mateskou V.L. odepeno. Pesto 29.11. 1925 zahjila
nov le Most Praha svou innost jako le nezvisl. Jej innost byla tak spn, e ji
v roce 1927 byla zaloena dal le Most Brno, pak v roce 1930 Most Bratislava, v roce
1932 krouek v Tboe a v roce 1935 druh prask le Most Baruch Spinoza. Le
utvoily nejprve Svaz Most, kter se v roce1932 ustavil jako Velik Orient
eskoslovensk. Ideologie byla pbuzn ideologii Grand Orient de France, tak jej ritul.
byl jansk. Pracovalo se stdav esky a nmecky (v Praze a v Brn), v Bratislav
slovensky, nmecky a Maarsky. leny byli i Polci. Diskuse se konaly v libovolnm
jazyce. Tato praxe mla naprost spch. VOs vydval asopis Most - Brcke. V roce
1935 ml 154 bratry, cca 50% echoslovk, 40%Nmc a 10% Maar. Toto
zednstv nebylo povaovno za pravideln.

Velik Le Dlna lidskosti

Ale VOs nebyl posledn iregulrnm zednskm tvarem. Tm byla Velik Le Dlna
lidskosti. Dlna lidskosti byla zednstvm modernm a reformovanm. Vznikla a
6.6.1931, kdy ustavila Nejvys Radu, Velikou Li a kdy byla zaloena prvn le
Anthony Sayer v Praze (svtlo vneseno do le 17.10. 1931). Novnu tvaru lo o zskn
mlad inteligence a irch vrstev lidovch pi zachovn vbrov povahy bratrstva.
10.5.1932 byla zaloena druh le v Praze (Jan Neruda) a 17.9.1934 tet prask le
Milan Rastislav tefnik U planouc hvzdy. 9. 1. 1935 pak vznikl krouek Augustin
Smetana U starch povinnost v Plzni. Toto zednstv vylo pvodn od VOs, jednalo
naped tak vcejazyn, ale odliilo se tm, e opustilo praxi nrodnostn symbizy, take
nakonec pedstavovalo celek nrodnostn jednolit (esk). Vydvalo vstnk Dlna lidskosti
Poet len nedoshl 60ti. Toto zednstv na regularitu ani nepomlelo. A tak potkem
tictch let existuje v SR vlastn 5 zednskch obedienc: nejpoetnj ie nmecky
jednajc regulrn V.L. janskho ritu Lessing zu den drei Ringen, pak regulrn esky a
slovensky jednajc Nrodn Velik Le eskoslovensk skotskho ritu (t.. s .jedencti
lemi), a ti iregulrn tvary janskho ritu : FzaS, Velik Orient sl. A Dlna lidskosti se
leny rznch nrodnost a s vcejazynm zpsobem jednn.




55
Expanze

Souasn kon tak obdob vnjho klidu v NVLs; toto zednstv dozrlo ideov i
organizan a pechz do stadia konenho dobudovn, expanse a novho konstruktivnho
sil, smujcho k likvidaci nepravidelnch tvar, kter vyrostly v dob potenho
tpn. Po zajitn podku v organizaci a ve finannch vcech byla vydna definitivn
Konstituce, Domc d, definitivn rituly, upraveno soudnictv, zavedeny instrukn
kursy pro nov pijat leny, byly sjednoceny rituln bory a vydny nov bory a klenoty
pro velik inovnky, vydny nov representan mistrovsk listy, byl rozen asopis
Svobodn Zedn (od roku l926 - 1938) a zaloen cizojazyn Bulletin pro informaci v
zahrani, zaloeny 2 edice zednsk literatury, Trojhelnk (v roce 1928) a Stavba (v roce
1931), podniknuty velk akce pro zmrnn bdy nezamstnan inteligence a konen i
vneseno svtlo do novho chrmu pro kter byly zskny 2 budovy v Diviov ulici v Praze
na Smchov, kde byly i 2 jdelny a spoleensk mstnosti uzpsoben pro zednsk ely
(16.5.1936). V roce 1936 bylo zaloeno pedagogick sdruen pi NVLs se snahou o
idelnho uitele ve vech stupnch kol, o ideln studium, zkonodrstv a vchovu.
Zrove poalo roziovn psobnosti z hlavnch mst na venkov, zakldn krouk a
jejich pozdj pemna v le. Tak vznikly v roce 1933 le Lafayette v Olomouci, v
roce 1935 le Lux in tenebris v Moravsk Ostrav, v roce 1935 le Tatra v Bansk
Bystrici, v roce 1935 le Centrum securitatis v Uhorod, v roce 1937 le Bratrstv v Plzni
a v roce 1937 le Iskra v Pleivci, mimo to 4 krouky: Jan Milec v ilin (1932), Kalich v
Tbore (1934), Oreb v Hradci Krlov (1935) a Petr Chelick v Budjovicch (1935).

Dleitm meznkem se stala Konkordtn mluva mezi NVLs a V. L. Lessing zu den drei
Ringen, sepsan v Praze 26. 4.1934. Byla to smlouva dvou svrchovanch zednskch
mocnost v SR o bratrsk podpoe a spoluprci, o vzjemnm ohlaovn hledajcch a o
upozornn hledajcch jin nrodnosti, e existuje druh V.L. druhho ritu s jinou jednac
e. Od t doby ponaj stle astj styky ptelsk, kter pechzej v roce1936 i v prvn
spolen prce l eskch a nmeckch, zvlt v Praze a v st nad Labem. Nmeck
le Heizat zu den drei gekrnten Sternen v st dokonce pro tuto pleitost vypracovala
zvltn ritul.

A dochz i k jednn s nepravidelnmi zednskmi tvary. Po dobr zkuenosti s
maarskmi bratry na Slovensku v lch Jn Kollr v Bratislav a zvlt s l F.J.
afak v Koicch, opout NVLs ji zcela pvodn poadavek ist nrodnho zednstv,
kter byl mocnou hnac silou v jejch potcch. (Na poadavku jednotn ei tak
ztroskotala jednn nepravidelnch tvar z VL-Lessing). NVLs uinila opak: otevela
sv dvee vem nrodnostnm skupinm v eskoslovensku a pipustila v lch rzn
jednac jazyky. Trvala pevn jen na ist zednskch povinnostech, jak je pedpisuje
skotsk ritus. Ukzalo se, e to byla sprvn cesta: tam, kde bylo nepekroitelnou pekkou
nrodnostn ctn i jazykov bariera, tam pro pravho zedne nebyly nepekonateln i
zsadn rozdly rituln. Jako prvn podala o pijet do svazku NVLs potkem roku 1935
samotn ryze maarsk le Comenius v Koicch (FzaS), byla regularisovna a na podzim
se ji zastnila mimodnho Valnho shromdn NVLs (27.10.1935). Svtlo do n
bylo vneseno 29.12.1935. Ihned po n splynul s NVLs Velik Orient eskoslovensk se
svmi 4 lemi (27.10.1935). Svtlo bylo do l vneseno 17.11.1935. 0 pl roku pozdji,
17. 5.1936, schvlilo Valn shromdn pemnu nepravidelnch l Anthony Sayer, Jan
Neruda a M. R. tefnik z obedience V.L. Dlna lidskosti na le pravideln a jejch pijet.
Tyto ti mal le se pak spojily v novou li s nzvem Dlna lidskosti, do kter bylo
vneseno svtlo 17.6.1936. Nakonec byly regularizovny i posledn 2 le FzaS: do le U
56
pravdy svornosti v or. Praha bylo svtlo vneseno 5.5.1937 a do le Harmonia U pravdy a
vrnosti v or. Bratislava 5.6.1937.

Nkter zahranin obedience - asi pro nedostatenou informovanost projevily tehdy
nedvru k postupu NVLs pi regularizaci l. Regularisace se vak provdla tak, e
vichni lenov uchzejcho se svazu byli jednotliv proveni, le musely pijmout
konstituci NVLs., V. S.V., Knihu Zkon a skotsk ritul NVLs. Po zkuebn dob, kdy
se brati zapracovvali a byli vedeni poradci z NVLs, bylo po schvlen Valnho
shromdn do jejich l vneseno svtlo a vichni byli hromadn pijati do NVLs ve
stupnch, kterch ji doshli. (Nejobtnj st bylo vylouen osob, proti kterm byly
nmitky. Avak po detailnm vysvtlen, kdy bylo jasno, e NVLs je vedena ryze
zednskmi motivy bez jakchkoliv profnn-politickch dvod, dolo k pochopen a
dotyn odeli ped vstupem do NVLs. Jednalo se vak jen o nkolik mlo osob). Tento
postup byl zvolen proto, aby novm bratm nebyly narueny jejich svazky, aby se ctili
stle v bratrskm prosted a aby mohla bt zacho-vna zaveden jazykov praxe. A tak
proto, e ppadn nov zasvcovn by nemlo ji jedinen inek, jak m mt, jednak
pro jeho opakovn, jednak i z technickch dvod (jak dstojn pijmout 150 lid?)

Such vet historickch fakt nek nic o ohromn prci, kter tu byla vykonna, o
pekkch politickch, nrodnostnch a jazykovch, kter musely bt pekonny, ani o
radosti a naden, v kterm se tehdy pracovalo. Jen pro ilustraci uvdm dva drobn pbhy:
lenov le Centrum securitatis v Uhorod na Podkarpatsk Rusi pochzeli ze vech
nrodnost cel republiky. Pi slavnosti vnesen svtla do tto le 28.12.1935 byly proto
proneseny (a ppadn pekldny) pozdravy v esti jazycch! Host se usmvali, e snad
proto si le dala nzev v jazyce sedmm. Jin pklad: Le Iskra v Pleivci bvla malou
l, kterou tvoilo 17 brat. Pi vnesen svtla 2. 10. 1937 bylo ptomno 16 len le,
ale na slavnost pijeli zstupci dvou obedienc a 17ti l, celkem 132 host! Slavnost
musela bt peloena do Koic, protoe v malm Pleivci ani nebyla mstnost pro tolik lid.

Mezinrodn uznn

Dobr prce NVLs se odrazila i v mezinrodnm styku. Velik Le se stv lenem
vkonnho vboru Assotiation maonnique internationale (A.M.I.) se sdlem v enev. Praha
byla v roce 1936 djitm kongresu A.M.I., esk bratr z le J.A. Komensk Constant
Pierre, (pvodem Belgian, ijc v echch ji od roku 1898) byl v ltech 1934-1936
prezidentem A.M.I. V roce 1937 je NVLs uznvna a m pravideln ptelsk styk s vce
ne stem cizch obedienc (tedy se 4/5 vech tehdejch obedienc).

(S Velkou l finskou or. Helsinky byl navzn styk v roce 1935, garantem ptelstv byl
bratr Toiva Kaipio z Tanpere. V z 1937 navtvil finsk zedne prvn bratr z SR
Karel Chochola z le Josef Dobrovsk or. Plze a napsal o finskm zednstv i o prci v
dln Suomi Loosi No.1. , kter se zastnil 9. 9.1937, dlouh naden lnek do asopisu
Svobodn Zedn.

Prvn uspn

Uprosted nejvtho rozletu vak pichz konec. Po nejvtch tvanicch proti
eskoslovensku, po dn nmeckch fanatik v pohrani pichz mnichovsk diktt,
odstoupen Sudet Nmecku, odtren Slovenska, okupace, vlka

57
Vichni zedni v SR museli odejt od prce, et i nmet. Na podzim 1938 uspal Lessing
svch 35 l s asi 1400 a 1500 bratry a NVLs svch 25 l se stejnm potem brat.

Konstituce vech zednskch tvar nedovoluje v lch politick debaty, prv tak jako
spory nboensk i nrodnostn. Vvoj a osud eskoslovenskho zednstv vak nelze
vidt isolovan od vliv politickch, jak vnitrosttnch, tak hlavn mezinrodnch.
Politickm vsledkem prvn svtov vlky byl rozpad rakousko-uhersk e a nrodnostn
svoboda pro adu utlaovanch nenmeckch nrod. Ve vznikl SR nrodnostn
smen s 20ti procenty nmeckch a tm 80ti procenty slovanskch obyvatel se
utvoily dv regulrn obedience - skotskho a janskho ritu. Je lehce pochopiteln, e po 4
letech vlench boj, kdy tyto nrodnosti stly na opanch frontch, se vznikla situace
musela odrazit i v zednstv; k jeho cti nutno konstatovat, e pouze tm, e Nrorodn
Velik Le eskoslovensk skotskho ritu se stala nrodnm zednstvm eskm a
slovenskm, kdeto V.L. Lessing janskho ritu zednstvm nmeckm, a e nikdy nedolo k
vzjemnmu stetnut. Naopak, postupem asu navazovaly ob obedience stle astj a
velej styky.

Prv tak lze ci, e politick vvoj v sousednch sttech, zvlt pak v Nmecku, byl v
ltech 1932 - I937 ne jedinm, ale jist hlavnm dvodem k jednn o regularizaci
nepravidelnch obedienc v eskoslovensku. Hrozba faismu a nacismu dala zaniknout
rozdlm, kter se zdly malichern proti otzce: bt - i vbec nebt? A tak jako se stala
eskoslovensk republika ve stedn Evrop toitm vech brutln pronsledovanch pro
svou demokracii, vnitn svobodu a respektovni lidsk dstojnosti, tak i NVLs po oputn
nrodnostnho hlediska se stala pro iregulrn tvary (vzel vlastn z Lessingu a s asi
polovinou neslovanskch len) pitalivj pro projevovanou toleranci, bratrstv a humnn
pstup.

I konec eskoslovenskho zednstv nastal z politickch dvod: okupace eskoslovenska
pinesla zkuenost, e za diktatury nen zednstv mon. eskoslovent zedni vd, e
jejich existence je svzna s existenc demokratickho sttu; jeho svoboda je jejich
svobodou, jeho demokratick reim je jejich jedinou legitimn zkladnou. V tom jsou
vichni zajedno - lhostejno, jakm jazykem mluv.

Po dobu nacistick okupace SR za druh svtov vlky se Nrodn Velik Le
eskoslovensk odmlela. Ne tak vak jej lenov. ada jich uprchla do zahrani, kde
svoji innost spojili s bojem spojenc proti nacismu (z nejznmjch jme
nuji alespo presidenta
Dr. E. Benee a ministra Jana Masaryka). Doma jich pak ada pracovala v ileglnm odboji
a bo-huel jich ada byla tak pro tuto innost zatena a mnoho z nich bylo popraveno a
umueno ve vzench a v koncentranch tborech. K celkovmu zniujcmu deru proti
zednm nedolo snad jen proto, e nacist byli pli zamstnni vlenmi udlostmi.
Pesto vak v roce1944 komisa Giesewetter z praskho gestapa nadil velik zatkn
zedn a chtl vyvolat odstraujc protizednsk proces; rychl spd udlost na konci
vlky tomu na tst zabrnil.

Po vlce

9. kvtna 1945 skonila vlka i v eskoslovensku. Lid se museli vyrovnat se ztrtou svch
blinch, s nedozrnmi ztrtami na majetku, s naprostm nedostatkem potravin a zbo
veho druhu, se znienm nrodnm hospodstvm, Podkarpatsk Rus byla pivtlena do
58
SSSR podle Postupimsk dohody bylo nmeck obyvatelstvo pesdleno do Nmecka.
maarsk menina se vtinou odsthovala do Maarska. Bylo pli mnoho prce s novou
vstavbou sttu i s novou politickou situac. NVLs, kter ztratila mnoho len, mnoho
celch l, nemla chrm, nemla mstnosti, nemla jmn, zanala jen zvolna,
neoficiln a po domcnostech, od po-tku znovu budovat svou stavbu. Proto a po dvou
ltech ministerstvo vnitra vmrem ze dne 21. 7.1947 bere na vdom utvoen NVLs.
Valn shromdn NVLs dv pak 26.10. 1947 zmocnn k ppravnm pracm na
obnov li. lenstv brat nebylo automaticky obnoveno, o dolch pihlkch bylo
provedeno zen v lch i v NVLs. A tak postupn zaalo bhem roku 1945 pracovat -
zprvu po domcnostech, pozdji v nov zskanch mstnostech v Pra-ze I, Valentinsk
ulice, 15 l s pouhmi 640ti bratry. 11 l bylo v Praze, po jedn Plzni, v Brn, v
Olomouci s v Ostrav. Pes toto oslaben a pes znan tkosti se vude jevila velik
chu do prce a snaha zacelit utren rny a tak le pijmaly mnoho hledajcch zvlt
pak mladho vku. Zdnliv se tedy ve vyvjelo zdrn.

Avak po politick zmn v roce 1948 byla pozice zednstv ve stt znan ztena.
NVLs se snaila jet 3 roky pracovat legln i kdy musela pistoupit nkdy ke
kompromisu, take na pklad od roku 1950 dochzel do lovch prac pozorovatel z
ministerstva vnitra, kter provdl tich dozor (nikdy do nieho nezasahoval). Situace se
pak stvala stle obtnj, take po dkladnch poradch se jevilo sprvnj uspn
zednstv, ne jeho podzen politick stran, i nsiln rozputn. A tak Valn
shromdn NVLs konan 1.4. 1951 rozhodlo o uspn svch 15ti l.

Archivy a zazen NVLs byly odvezeny do deposite Technickho musea v Praze, kde
odpovaj dosud a nejsou veejn pstupn. Pesto dojem, kter NVLs po sob v myslch
s. brat zstavila, je jet po 30ti ltech tak siln, e bylo mono sepsat tuto vzpomnku.
Je tomu tak proto, e eskoslovensk zednstv stlo dsledn na posicch humanity, vysok
etiky a morlky, rovnosti a bratrstv, svobody a tolerance. Nikdy nesklouzlo do formlnosti i
do pouh spoleensk rovn, nikdy jej nepopinily komern zjmy. eskoslovensk
zednstv mlo psn vbrov charakter: vysok rove morln i intelektuln musela bt
u hledajcch zajitna. Tak se stalo, e leny NVLs bylo velik procento nejpednjch
pracovnk ze vech obor lidsk prce, e velikou st brat tvoila inteligence ze svta
vdeckho a umleckho (jen vysokokolskch profesor bylo v prmru pes 10%, v Brn
25%). Ji tato skutenost sama zpsobila, e se vytvoilo v lch zajmav a pitaliv
prosted,take se vichni lenov snaili, aby nevynechali dnou prci. Nvtvnost tak
dosahovala i 90ti%. Dobr prce celku je vak tvoena dobrou prac jednotlivc. Vsledkem
intensivn a obtav organizan, vchovn a publikan zednsk innosti tchto brat
byl nejen plamen zjmu a naden dodnes trvajc, ale i ada knih, spisk, lnk v asopise
Svobodn Zedn a rozmnoench lovch prac, je jsou dosud pramenem pouen pro
ijc bratry a kter byly - pi nepstupnosti archiv - historickm podkladem tto prce. A
proto za vechny, kte se tolik zaslouili o vzrst NVLs z nin tm profnnch do vin
pravho eskho a svtovho zednstv jmenujme alespo ty, z jejich publikac bylo
nejvce erpno. Vichni se ji odebrali do Vnho Vchodu:

ThDr Frantiek Bedn - univ. prof. Husovy evang.fak
Frantiek Danko,
PhDr Vilm Dvok - profesor estetiky na UMPRUM
Rudolf Germ, - editel Ringhoferovch zvod
Zdenk Gintl - litert, spisovatel
Dr. Jaromr Hanl - univ.prof., rektor
59
Dr. Antonn Hartl - redaktor Sv.Zedne a edice Stavba
JUDr Vclav Hora - univ.prof. rrektor, akademik
Ing. Zdenk Jank - min. rada, zakladatel s. aerolini
Dr. Ing. Frantiek Kadevek - prof.matem. .a fyz. na technice
Rudolf Konrd
PhDr Jaroslav Kvapil - spisovatel, f inohry ND

PhDr Vincenc Lesn - univ. profesor
Emanuel Leehrad - spisovatel
Alfons Mucha - akad. mal, profesor
Jaroslav Podhajsk
Dr Ing Cyril Turkyn - profesor geologie na technice
Frantiek Richter
JUDr Ji Sedmk - odbor. rada na min. zahr., vyslanec
Lev Schwarz - cizojazyn korespondent
Frantiek Ss - redaktor
Viktor Stretti - akademick mal
JUDr Antonn Sum - vyslanec
MUDr Ladilav Syllaba - univ. profesor
JUDr Berthold Thein - advokt
PrhDr Jan Thon - univ. dccent, literrn kritik
Artur M. Tuma-Patry
PhDr Josef Volf - vrchn ed. nrodnho musea
Rudolf J. Vonka - redaktor Svobodnho Zedne a edice Trojhelnk
MUDr Karel Weigner, - univ. profesor, rektor.

Pehled dlen Nrodn Velk Le eskoslovensk

Jan Amos Komensk zaloena 12.5.1919
Nrod zaloena 28.3.1919
28.jen zaloena 29.10.1920
Dlo zaloena 5.11.1920
Josef Dobrovsk zaloena jako le Sincerit 26.2.1922, pejmenovna 18.5.1922
Jn Kollr zaloena 31.10.1925
Pavel Josef afak zaloena 9.1.1926
Cestou svtla zaloena 18.12.1926
Bernard Bolzano zaloena 26.10.1926
Pravda vtz zaloena 17.11.1928
Sibi et Posteris zaloena 6.4.1930 mateskou l Dlo
Lafayette zaloena 17.6.1933 mateskou l Cestou svtla
Lux in Tenebris zaloena 27.4.1935 mateskou l Cestou svtla
Vatra zaloena 26.4.1935
Comenius zaloena obedienc FzaS 1930

Centrum Securitatis zaloena 22.2.1935 mateskou l Pavel Josef afak
Most obedience VOs, zaloena 29.11.1925
Most obedience VOs, zaloena 1927
Most obedience VOs, zaloena 1930
Baruch Spinoza obedience VOs, zaloena 9.4.1933
Dlna Lidskosti obedience V.L. Dlna Lidskosti vznikla 6.6.1931
60
Jan Neruda 10.5.1932, do le M.R tefnek 17.9.34. Po regularizaci spojenm tchto t l
vznikla le Dlna lidskosti
Bratrstv zaloena 26.10.1936 mateskou l J. Dobrovsk 12.6.1937
Pravda a svornost obedience FzaS, zaloena 24.9.1927,
Harmonia u pravdy a obedience FzaS, zaloena 1927
Iskra zaloena 22.6.1935, svtlo vneseno 2.10. 1937

Pehled obedienc psobcch v eskoslovensk republice:

1. Velik Le Uhersk do roku 1918

2. skonmeck Velik Le do roku 1918

3. Nrodn Velik Le Italsk 1919 1920
(Serenissima Gran Loggia Nazionale Italiana)

4. Grand Orient de France 1919 1922

5. Nrodn Velik Le eskoslovensk 1920 1951

6. Grossloge Leasing zu den drei Ringen 1920 1938

7. Velik Le Bohemia (FzaS) 1920 1921

8. Velik Orient eskoslovensk (Svaz Most) Zaloen 1925,
od r. 1932 jako VOs do r. 1935

9. Freimaurerbund zum aufgehenden Sonne (FzaS) 1929 1937

10. Velik Le Dlna Lidskosti 1931 - 1936

Probuzen le NVLs po 2. svtov vlce:

Nzev poet len v r. 1947

1. Baruch Spinoza, or. Praha, 14 Splynul s Mostem

2. Bernardo Bolzano, or. Praha 39

3. Cestou svtla, or. Brno 65

4. Dlna lidskosti, or. Praha 40

5. Dlo, or. Praha 48

6. Josef Dobrovsk, or. Plze 47

7. Jn Kollr, or. Praha (dve Bratislava) 41 (vichni lenov z Prahy)

8. Jan Amos Komensk, or. Praha 67
61

9. Laffayette, or. Olomouc 40

10. Lux in tenebris, or. Ostrava 33

11. Most, or. Praha 26

12. Nrod, or. Praha 54

13. Pravda vtz, or. Praha 54

14. 28.jen, or. Praha 30

15. Sibi et posteris, or. Praha 42

Celkem tedy 640 brat. K tomu teba pist li J.A.Komensk ve vyhnanstv, nov le
zaloen v Anglii 7.6.1941 bratry ze zahraninho odboje, (zedni s. exilu).

Pehled Velkch Mistr

1919 1922 Josef Svatopluk Machar (bsnk)

1923 Jaroslav Kvapil (f inohry ND)

1924 Bohumil Nmec PhDr (univ. prof. botaniky)

1925 Emil Svoboda, JUDr (univ. prof.)

1926 1929 Ladislav Sylaba MUDr (univ. prof.)

1930 Ladislav Tich JUDr (prmyslnk, spisovatel)

1931 1937 Karel Weigner MUDr (univ. prof., rektor)

1938 Vclav Hora JUDr (univ. prof., rektor, akademik)

1947 1951 Bohumil Vanura


Pehled Nejvych Svrchovanch Komandr

1921 1922 Ladislav Sylaba

1922 1938 Alfons Mucha