Niccol Machiavelli

Vlada

http://atheneum.zde.cz

Translation and Prologue Josef Hajn, 1986, 1995 a 1997 ISBN 80-237-3544-6

PEDMLUVA Rozhodn je zcela namst vydat vsouasn dob Vladae. Je to jedno ze zkladnch dl svtov politick literatury. Navc dlo, jeho vznam zdaleka pesahuje svou historickou hodnotu. Ta tkv pedevm vtom, e vedle Zuivho Rolanda Lodovika Ariosta vytvoil Machiavelli dlo, kter je druhou polovinou tve svho stolet. Niccol Machiavelli (narozen 3. kvtna 1469) pochzel ze star florentsk rodiny, kter dky tomu, e nepodnikala ani vobchod, ani ve vrob, ani vpennictv, ale spolhala na pozemkov majetek, nepodlhala promnlivm podmnkm, je se nevyhnuly ani vldnoucm Medicejm. Dky tomu ale tak nepatila mezi vrazn bohat. Nicmn mlad Machiavelli se hodn podobal mladm lechticm svho msta, vetn mladho Lorenza Medicejskho. Byl to pr pohledn mladk, kter snadno nalzal tst uen, rd se astnil veselch verk rznch bratrstev aakc, jim se kalo brigate spendereccie, co by se dalo peloit jako rozkazovan pitky, kter konvaly tm, e pouit ndob, lhostejno zjakho materilu, se neumvalo, nbr prost vyhazovalo zoken. Fungoval zde jako bavi, skldal toti velmi snadno krat bsn apopvky ve stejn lehkm, mrn ironickm aposmvkovskm duchu, jak nachzme uBoccaccia, nebo konen iu Lorenza Medicejskho. Zt doby pochzej jeho Karnevalov psn aKapitoly, co jsou drobn bsn aepigramy, vydan ovem pozdji, a vletech 1514-1524. Jak ji eeno, financemi zrovna neoplval. Akdyby se ve vyvjelo normlnm tempem avlogice doby apvodu, byl by skonil jako nmezdn litert mocnho rodu, jakch jeho doba znala celou adu, anejen ve Florencii. V roce 1498 ale dolo kpodstatn zmn vhistorii Florencie, kter se jako stt prakticky od roku Machiavelliho narozen zmtala
3

vnerovnovze. Cosimo Medicejsk een Star, il Vecchio, zakladatel rodu, zemel rohu 1464 ajeho nstupce, syn Pietu, se projevil jako neschopn vhavec, take vroce 1469 jmenovali patricijov msta za vldce sttu oba jeho syny - Lorenza aGiuliana. Nedosti na tomto pevratu, roku 1478 se rodina Pazzi, soupec sMediceji ovldu nad mstem, kde proslula vlivem zaloenm na bohatstv zobchodu azbankskch aktivit jako uMedicej, pokusila ospiknut, jeho clem bylo zavradit oba bratry azaujmout jejich msto. Giuliano byl zabit, kdeto Lorenzo nael podporu aoporu vdrobnm lidu. Krut ztoval se spiklenci anerozpakoval se poslat na ibenici ijednoho zosnovatel spiknut - Salviatiho, arcibiskupa vPise. Pape Sixtus IV. Lorenza exkomunikoval anad Florenci vyhlsil interdikt. Cl tohoto opaten byl jasn, ale jeho uskutenn nepomohlo ani spojenectv sjinmi panovnky amsty. Naopak, kdy Lorenzo zskal jako stoupence Miln aBentky, nezbylo papei ne roku 1480 podepsat mr. Avak ani Lorenzova snaha vytvoit vItlii jakousi rovnovhu sil mezi pti nejsilnjmi sttnmi tvary - neapolskm krlovstvm, milnskm vvodstvm, Bentkami, papeskm sttem aFlorenci - nemla valn vsledek. Turkm, kte se doasn zmocnili msta Otranto na poloostrov salentskm apustoili jadersk pobe, se Itlie mohla brnit jen chab, akdy roku 1494 vpadl na poloostrov Karel VIII., projevily se vechny vady nejednotnosti italskch mst. Jet tho roku byli Medicejov vyhnni zmsta aFlorencie vyhlena republikou. Devtadvacetiletho Machiavelliho revolun vr vynesl na vznamn msto sekrete adu, ktermu se kalo Dieci di Balia, co bylo ministerstvo zahraninch vc avlky. Ve svm ad setrval a do roku 1511, kdy byla republika, vjejm ele stl doivotn gonfaloniere - praporenk Pier Soderini, vyvrcena ajej znik znamenal nvrat Medicej. Mezi lety 1507-1511 byl poven tymi misemi do Francie ajednou mis do Nmecka,
4

krom mnoha jinch vItlii. Mezi nimi se za posln, kter nejvraznji anejvznamnji formovalo Machiavelliho mylen anzory na politiku, povauje nvtva uCesara Borgii, jeho rozhodnost, energinost anenavnost na mladho diplomata hluboce zapsobily. Prvotn impulz ksepsn velkch politickch pojednn Machiavelli snad nael ve chvli, kdy na Silvestra roku 1502 Alessandro Borgia sezval sv spojence, kte se proti nmu spikli, azbavil se jich. Tato posln avznamn ad znamenaly konec obdob, kter nazval svm zlatm vkem, apinesly mu znanou politickou erudici. Kdy se vak vrtili Medicejov, upadl do podezen, e je astnkem spiknut Pietra Paola Boscoliho aAgostina Capponiho. Byl uvznn, muen, ale nakonec jako nevinn proputn. (Boscoli aCapponi byli 22. nora 1513 popraveni.) Od t doby trvil Machiavelli, zbaven monosti zastvat veejn ad, ivot vstran vrodinn vile SantAndrea uSan Casciana pobl Florencie. Zde se vnoval studiu historickch pramen ameditoval nad osudem msk e anad osudem Florencie acel Itlie. Florencie vt dob byla stle jet srdcem Itlie, kde sice pohasly mylenky hnut guelf aghibellin, ale kde se znovu rozhoela mylenka republiky po vzoru republiky msk. Vztah Machiavelliho kn velice dobe charakterizuje jeden ver zjeho sbrky Desetilet: La voce dun Cappon tra cento Galli, kter by se dal voln peloit: Hlas jednoho kapouna mezi stovkou kohout, kdy slovo Cappon se vztahuje na Agostina Capponiho aGalli je teba chpat jako Galov = Francouzi, kte Itlii ohroovali ajim se neumla ubrnit. Nezvislost aslva Florencie alska ke svobod mu byly morln vzpruhou aposilovaly jeho pesvden, e Itlie me bt znovu velkou svobodnou zem
5

pouze za pedpokladu, e bude mt vele silnho vladae. Uvme-li Machiavelliho situaci po nvratu Medicej, je paradoxn, e prv tento rod povaoval za nstroj osvobozen. Byla to myln pedstava, jak se ukzalo, ale souasn idkaz sly jeho osobnosti, ikdy Machiavelliho tehdej vliv neodpovdal jeho zsluhm. Povaovali ho sp za literta ne za sttnka amue inu. Navc jeho chudoba (kdy zemel, zanechal manelce Mariett Corsiniov apti dtem jako jedin ddictv sv jmno), celkem nezzen ivot ani plebejsk nvyky jeho reputaci nijak nepidvaly. Avak jeho vliv na potomstvo byl ohromn ajeho jmno se stalo praporcem, kter zdvhaly nad hlavu rzn generace pokouejc se mnohdy oprapodivn pevraty azmny sttnch tvar. Za urit as se mu podailo dostat se do slueb Medicej adoshnout titulu oficilnho historiografa Florencie, ato za plat sto zlatch ron. Kdy roku 1525 odevzdval sv osmidln Florentsk letopisy papei Klimentu VII. (ten jet jako kardinl Giulio deMedici, atud hlava florentsk univerzity, ho tou prac povil), pedval vnich vlastn prvn italsk djiny, sice nedokonen, ale rozvren asepsan podle velkorysho plnu. Vynesly Machiavellimu uznn apo letech znovu iad: stal se inspektorem opevnn Florencie. To bylo roku 1526, ale tm na den orok pozdji byli Medicejov znovu vyhnni, vyhlena republika aMachiavelli, opt vpodezen, tentokrt e je pvrenec Medicej, se znovu dokal nevdku. Osmapadestilet Machiavelli se vak po vyhlen druh florentsk republiky u dlouho netrpil. Zemel 22. ervna 1527. A jak u to bv, cizinec musel Italm pipomenout velikost jejich krajana. Zsluhou lorda George Cowpera vystavli Machiavellimu vlechtickm kostele Santa Croce ve Florencii nhrobek snpisem Tanto nomini nullum par elogium (Takovmu jmnu se dn chvla nerovn). A budi eeno, e takov hodnocen si Niccol Machiavelli
6

zaslou plnou mrou. Ato jak pro mylenkovou bohatost, tak pro literrn rozmr jeho prce. Kdo zn jeho dlo (poetick Karnevalov psn, Kapitoly, Desetilet, divadeln - Mandragora, prozaick - Belfagor, historick - Florentsk letopisy, korespondenci, lingvistickou prci Dialog ospisovnm jazyce, i politick spisy - Oumn vlenm, Rozpravy oprvnch deseti knihch Tita Livia, ivot Castruccia Castracaniho, Vlada), uzn, e Machiavelli poloil zklady italsk przy. Objevil vdom aodraz ivota. Stalo se, bohuel, e jedno dlo, navc nejmn rozmrn, toti Vlada, ukrylo ve svm stnu vechny ostatn svazky. Co vc, autor byl ven podle tohoto dlka, kter samo osob bylo posuzovno nikoli podle sv hodnoty logick avdeck, ale morln. Seznalo se, e tato kniha je kodexem tyranie, zaloenm na spojen cl ospravedluje prostedky aspch je zavrenm achvlou dla. Tuto doktrnu nazvali machiavellismem. Mnoz se sice pokusili oobranu Machiavelliho tm, e mu pipisovali takov i onak historicky limitovan zmry, ale vsledkem byla pouze velice omezen diskuse asniovn kreditu autora. Itlie vjeho dob, to znamen vpln renesanci, byla stle jet naplnna svou tradin pchou apohlela na Evropu oima Danta nebo Petrarky jako na barbarsk kraj lec za Alpami. Fakt je, e severn sousedy pevyovala svou kulturou, bohatstvm, umleckmi dly atvrm duchem. Jak ale bylo pekvapen Ital, kdy zjistili, e maj tyto barbarsk cizince pmo vdom aneda se jim vyhnat je silou ducha. Tito cizinci si vdivu prohleli zzraky ducha ve Florencii, Bentkch, m ajinde aciz vladai si navykli zvt ke svm dvorm, atak bohat odmovat, umlce, kte a dosud obletovali pouze italsk mocn, avak te zcela bez vitek zaali oslavovat Frantika I. nebo Karla V. Znkdej pyn Itlie se vMachiavelliho ostrm pohledu stv nemocn
7

dma ohroovan zhoubou zevnit - izven. Nen to u vlast, jak ji ct act demokrat Machiavelli, nen to u spolenost svobodn zvlastn vle, vlda vech vzjmu vech, ale spolek svobodn leda zvle azmilosti papee nebo csae. Lorenzo zaujal Machiavelliho mon proto, e se pokouel ovytvoen rovnovhy mezi jednotlivmi stty asystmu vzjemn obrany abezpenosti, aproto si ho vyvolil za vladae schopnho vybudovat vlast odpovdajc jeho pedstavm, toti ne u malou obec, ale jeden stt jednoho nroda. Pro Machiavelliho je vlast bostvem ajej vle azjem je suprema lex -nejvy zkon. Tuto mylenku neformuluje Machiavelli jako svj objev, ale jako mylenku, kterou pinesla klasick kulturn tradice. sn ml monost se dkladn seznamovat prv vstran vSan Cascianu. Souasn stouto formulac dochz ikpoznn, e svt nen zen nadpirozenmi silami nebo nhodami, ale lidskm duchem, kter se d neprosnmi zkony. Historick fakt nen inem prozetelnosti i vsledkem nhody, ale vslednic psoben sil vc, podzench zkonm lidskho ducha aprody. Poznv, e djiny nejsou shlukem, ale zetzenm pin ansledk, vsledkem sil pohnnch nzory, vnmi azjmy lid. Proto politika nebo umn vldnout se nerozvj videlnm svt morlky, ale vrelnm svt, co tedy znamen, e vldnut znamen pedevm poznn azvldnut sil, kter hbou svtem. Sttnkem je lovk, kter si um rozvrhnout vlastn monosti potebn ke zvldnut tchto sila kjejich vyuit pro svj cl. Neboli nebt jen siln jako slon, ale umt bt iopatrn jako lika. Umn politika spov vtom, e si um pesn vymezit cl azvolit prostedky. Takov je logika vldy nad svtem. A prv aplikac tto neprosn logiky je Machiavelliho Vlada. Kdokoli ped nm se pokusil stanovit pravidla vldy, vychzel zetickch, nikoli praktickch arelnch skutenost, vjimkou nebyl ani k Tome Akvinskho apreceptor francouzskho krle
8

Filipa Slinho, pslunk jednoho znejslavnjch anejstarch italskch rod Egidio Colonna ve svm dle De regimine principum, kter Machiavelli bezpochyby znal. Zejmna porovnnm se zmnnm dlem Colonny vyvstane vrazn duch Vladae, kde nachzme krut logick svt zaloen na studiu apoznn lovka aivota. lovk vtomto dle d podobn jako proda sv iny nemnnmi zkony nikoli podle morlnch, ale podle logickch kritri, co ho vede ktomu, aby si kladl otzky, nikoli zda to, co in, je dobr anebo krsn, ale zda je to rozumn nebo logick, zda je souvislost mezi prostedky, jich pouv, aclem, kter sleduje. Samotn Itlie Machiavelliho stolet nebyla obrazem etickho svta, nbr svta logiky. Jedin, co vn nebylo otrveno, byl intelekt, nikoli morlka. AMachiavelli podv ve Vladai (na rozdl od Rozprav, kter jsou sp zamylenm nad tm, co je oban ve svt, jak jej pedstavuje Vlada) obraz tohoto svta, zbavenho vn apedstav. Machiavelliho je tud poteba posuzovat prv ztohoto hlediska. Jeho hrdinou je lovk, kter pochopil aum regulovat sly prody alovka auin znich nstroje sv vldy. Cl me bt chvlyhodn nebo zavrenhodn, apokud je hodn zavren, Machiavelli jako prvn zved hlas proti avarovn iprst. Morln odpovdnost je tedy vcli, nikoli vprostedcch. Ty jsou hodny odsouzen, pokud se jejich volba d libidem, vn nebo fanatismem, kter nemaj cl. Apohrdn si zaslou iten, kdo nem pevn charakter, co mu nedovoluje sledovat cl, rozumem uren kdosaen. Jinmi slovy, Machiavelli tou po jednotn Itlii, po svobod spsnou, ale rozumnou vldou dc se pravidly tm konstitunmi. Ostatn k to ve svch Politickch aobanskch pamtech: Ti vci chci spatit ped svou smrt, ale pochybuji, e uvidm alespo jednu znich, by bych il sebedle: republiknsky uspodan adn ivot vnaem mst, Itlii osvobozenou od vech barbar asvt zbaven tyranie tch niemnch kn.
9

Jeho program, jak jej vyloil ve Vladai, tedy zn: spodan svobodn spolenost, autonomie nrod, osvobozen od niemnch kn (co peloeno do souasnho jazyka znamen: nzorovou svobodu apluralitu), ili idely, ktermi se do znan mry vdy d isouasn liberln ademokratick spolenosti Evropy. Josef Hajn

10

NICCOL MACHIAVELLI VZNEENMU LORENZOVI MEDICEJSKMU Ti, kdo usiluj opanovnkovu pze, pedstupuj obvykle ped jeho tv stm, co je jim nejdra, ppadn stm, oem v, e mu udl nejvt radost. Pinej mu kon i zbran, nebo vzcn ltky, klenoty arzn ozdobn pedmty, je jsou dstojn knec velikosti. Ij, ve snaze pedstoupit ped Vai Vsost snjakm dkazem sv oddanosti, hledal jsem anael to, co je mi nejmilej anejdrahocennj: sv vdomosti oosudech ainech slavnch mu. Zskal jsem je pozornm studiem udlost souasnch iminulch, etbou historie amnohaletm uvaovnm otom, co jsem se doetl. Sv zkuenosti jsem pak shrnul do svazeku, kter si dovoluji poslat Va Vsosti. Akoli sv dlko nepovauji za dstojn Va velikost aproslulosti, doufm, e je pijmete slaskavou shovvavost, nebo nemm vtho daru ne svou nadji, e Vm umonm, abyste se vkrtkm ase dozvdl ipochopil to, co j po mnohaletm bdn, je nebylo bez tkost apekek. Sv vahy jsem nepikraloval ani nezatoval vzneenmi frzemi, nadutmi slovy i dekorativnmi obraty avnj okzalost, jak to spisovatel rdi dlvaj, nbr jsem si pl, aby vynikaly pouze avhradn svm rozsahem azvanost zkoumanho pedmtu. Nerad bych tak, aby kdokoliv povaoval za namylenost zm strany, od lovka zneurozenho anevznamnho rodu1, e si troufm posuzovat avznet soudy ozleitostech vlada. Nedlm toti nic jinho ne mali: aby poznali povahu hor avrch, zstvaj vdol, avystupuj na vrcholky, aby lpe pehldli krajinu vnin. Stejn tak mohou pochopit charakter nrod jen ti, co sed na knecm stolci, zatmco ten, kdo chce zkoumat dl mocnch, mus t mezi lidem.
11

Nech Vae Vsost pijme mj skromn dar svldnm pochopenm. A si dlko pozorn petete, odhal Vm, jak vroucn si peji, abyste doshl on velikosti, ji Vm osud aVae ctnosti pedurily. Ashldne-li nkdy Vae Vsost knm do nin, shled, jak nespravedliv m osud soustavn sth.

12

KAPITOLA PRVN O rznch formch vld ao rznch zpsobech, jimi se moc zskv Vechny stty avldy, jim lid byli ajsou poddni, jsou bu knectv, nebo republiky. Knectv pak jsou bu ddin, kde urit rod vldne velmi dlouho, nebo nov nabyt. Znich pak nkter jsou cel nov, jako napklad Miln za vldy Franceska Sforzy2, anebo bvaj pipojena kddinm, jako napklad Neapolsk krlovstv spravuje panlsk krl.3 Takto zskan zem jsou pivykl t bu pod vldou jinho pna, anebo dosud ila svobodn. Zskvaj se bu spomoc cizch zbran, nebo jen vlastn silou4, zenm tstny i vynalzavost.

13

KAPITOLA DRUH O ddinch knectvch O republikch zde nebudu pemlet, nebo jsem onich psal obrn u jinde.5 Omezm se jen na knectv apodle vlastn osnovy budu uvaovat otom, jak je spravovat audret si vnich vldu. Soudm, e tyto ddin stty, pivykl na vlastn dynastie, se spravuj daleko snadnji ne zem nov dobyt. Sta nenaruovat star podky, zachovvan vzemi po generace, ajednat prun podle okolnost. Vldce, teba ijen prmrn nadan, se doke za tto situace udret celkem snadno umoci, pokud ho ovem nezbav trnu njak zcela mimodn anezadriteln sla. Ale ivtakovm ppad se po ase opt kvld vracv, jakmile vetelce postihne nepedvdan komplikace. U ns vItlii je pkladem pro m tvrzen vvoda ferrarsk6, kter si spn poradil jak stokem Bentek vroce 1481, tak spapeem Juliem7 vroce 1510. Jeho rod panoval ve Ferrae odnepamti. Ddin panovnk m toti mn pin komukoli zoban ubliovat, proto bv ivce milovn, pokud ovem proti sob nevzbud z anenvist zcela mimodnou patnost nebo neestnm ivotem. Ctnostnmu kneti jsou lid vtinou naklonni, ato ivtom ppad, kdy se kmoci nedostal prvem ddinm. Protoe m dle vldne, tm vc pohasnaj vzpomnky na potky jeho panovn, je se bez kivd nikdy neobejdou, atak pomjej ipiny ke vzpoue. Jen pevrat plod dal pevrat.

14

KAPITOLA TET O smench knectvch Naopak vnov dobytch knectvch vdycky nastvaj tkost. Zejmna tehdy, nen-li nov stt samostatn, je-li soust vtho celku. Takov knectv nazvme smenm ajeho promna nar pirozen na pekky, snimi se potkaj vechny nov vldy. Lid toti rdi mn vldu vdomnn, e si tm polep, ateprve zkuenost je pou, e si vlastn pohorili. Boue avzpoury jsou nevyhnutelnm prvodnm jevem kad nov vldy avznikaj ztoho, e kad vldce za takov situace vdycky poddanm ubliuje - jak samotnm pobytem vojska vzemi, tak jinmi nesetnmi pkomi, provzejcmi vldu na novm zem. Postupn se stanou jeho nepteli vichni ti, jim ublil pi dobvn zem, ale iti, kte mu pvodn pomhali, paklie jim neme nabdnout vodmnu to, co si od nho slibovali. Neme vak proti nim tvrd zakroit, protoe je jim zavzn aprotoe dn kne, ani ten sebelpe vyzbrojen, se neobejde bez pzn alespo urit sti obyvatel na novm zem. Tak napklad francouzsk krl Ludvk XII.8 ztchto dvod pozbyl Miln stejn rychle, jako ho nabyl, aLodovico na nj stail jen vlastnmi silami. Obyvatel, kte mu sami zprvu oteveli brny msta, se toti ve svch nadjch, je do nho vkldali, zklamali. Vlda francouzskho krle jejich pedstavy nesplnila, atak se jeho tyranie stala pro n nenosnou. Piznejme si vak, e nvrat kmoci vodbojn zemi ajej podroben bv napodruh leh, protoe vldce vyuije pleitosti, ji mu vzpoura poskytla, apotrest nejen jej pm astnky, ale dr pod dohledem ivechny nespolehliv apojist si nejslab anejohroenj oblasti. Stailo-li na prvn vyhnn
15

Francouz zMilna pouh haraen Lodovikovch zbran na hranicch, pak podruh u musela vzniknout siln koalice, aby je zItlie vyhnala. Ktomu vemu dolo zpipomenutch dvod. O pin prvnho nespchu Francie jsme si u povdli, te tedy zbv uvst dvody druh porky apipomenout si monosti, jak francouzsk krl ml ajak m kad vpodobn situaci, kdy si chce dobyt zem pevn podret. Jsou zem (po dobyt pipojen kpvodn vladaov drav), kter le vte zemi amluv se vnich stejnm jazykem, ajsou jin, kter tuto podmnku nespluj. Vprvnm ppad je lehk si je udret, zejmna tehdy, jestlie nejsou zvykl t svobodn. Posta odstranit vldnouc rod ajinak ponechat ve pi starm. Nezmn-li se mravy, lid ij klidn dl jako dv. Za pklad slou Burgundsko, Bretasko, Gaskosko aNormandie, kter u dlouho pat Francii. Pestoe vtchto krajch existuj jist rozdly vnech, jejich zpsob ivota je podobn, take dokou t klidn vedle sebe bez zvltnch spor. Tedy meme shrnout, e pro tento ppad sta splnit dv podmnky: 1. odstranit dosud vldnouc rod a2. nemnit ani zkony, ani vi dan. Tm je cesta ke splynut vjeden celek oteven. Prav pote nastvaj tehdy, staneme-li na pd zem odlinho mravy, zkonodrstvm ajazykem. Pak je teba obratnosti, ale itst ktomu, abychom se vnm udreli. Nejosvdenj anejinnj zpsob vtakovm ppad je trval pesdlen knecho dvora do nov zem. Panovnkova moc se tak upevn. Tak si ponali napklad Turci vecku9. Kdyby se tam sultn nebyl usadil, dn zdalch opaten na udren si tto zem by se nebylo setkalo sspchem. Jen tehdy, ijeme-li pmo na dobytm zem, meme ihned zaznamenat zdroje nepokoj aokamit jim elit. Jinak se onich panovnk dozvd a tehdy, kdy u je pozd anen moci, kter by jim udlala ptr. Navc si mstodrc nedovol odrat poddan ati jsou spokojeni, e se se
16

svmi stnostmi mohou obracet pmo na hlavu sttu, v si vldce, anaopak rebelanti se ho vc boj adr se zptky. Ale iproti vnjmu nepteli je stt takto bezpenj akad si tok dobe rozmysl. Jin osvden zpsob je pesdlen jedn nebo dvou koloni vlastnch oban na dobyt zem. Bez tohoto opaten mus panovnk vyslat do zem znan poet jzdnho ipho vojska, co je nkladnj. Naopak kolonie ho nestoj vlastn nic ai nsledn nutn kivdy jsou men. Ubl jen tm, jim zabere pozemky adomy, aby zaopatil nov obyvatele. Aztch nemus mt strach, protoe jich nen mnoho aij rozptlen, zbaveni opory majetku. Aprotoe se ostatnm nic zlho nedje, vtinou se vkrtku upokoj, nebo naopak maj strach, aby se njak neprovinili, neupadli vnemilost anemuseli rovn odejt oebrck holi ze svch domov. Udrovn koloni je levn, bvaj spolehlivj, nebezpe vzpoury imnostv kivd je men. Nemli bychom zapomnat, e mon protivnky bu musme zahrnovat laskavostmi, nebo je zniit, protoe za mal urky aza mal pko se mohou jet mstt, za velk vak u nikoli. Udruje-li vak panovnk vzemi msto koloni vojsko, vdaje jsou daleko citelnj, zpravidla to pohlt veker vnos zdotynho zem. Co jednou rukou pijme, druhou zas rozhz, kody zpsoben armdou jit nlady mezi obyvateli, posdka je mus krotit hned zde, hned jinde arozhoen se tak pozvolna po cel zemi. Nakonec nen lovka, kter by neml dvod kroztrpen, avldce m proti sob vechny. Atakov neptel jsou oto nebezpenj, e jsou na vlastn pd avodporu sjednocen. Sprva prostednictvm koloni je tedy po vech strnkch lep ne spomoc armdy. Dle by ml panovnk na dobytm zem peovat oochranu slabch ahledt potlait vliv mstnch mocnch, ale pedevm bedliv steit siln, nebo dokonce silnj sousedy. Na ty by se
17

toti mohli nespokojenci nebo ctidostivci obrtit opomoc. Tak napklad Aitlov10 podali many opomoc proti ekm. Avbec, kamkoli man vstoupili, vdycky na zavoln mstnch obyvatel. Ktakovmu zachrnci se pak pidvaj dal adal ublen azem mu spadne doslova do klna. Panovnk si mus jen dt pozor, aby mu ti slab tak asem neperostli pes hlavu anenabyli plinho vlivu. Kdo nedb tchto zkuenost, brzy ztrat, co nabyl, ai kdy se nakonec njak udr umoci, pak jen snejvtmi obtemi. man tyto zsady velmi dobe znali apsn se jich dreli. Pro pklad bych se rd zastavil vecku: m poskytoval ochranu Achjm aAitlm, pokoil makedonskou i avyhnal Antiocha. Le pes vechny zsluhy Achj aAitl jim nikdy nedovolil zvtit dravy; nedal se zviklat vemlouvavmi emi Filipa anestal se jeho spojencem dotud, ne ho patin oslabil: anikdy nepipustil, aby si nebezpen siln Antiochus pivlastnil sebemen st eckho zem. Konal tak, jak by si ml ponat kad moudr vlada: vmat si toti nejen problm souasnch, ale pedvdat ibudouc apedchzet jim. Potme-li snm pedem, mme as si vechno rozmyslet azavas jednat. Kdy se vak pohroma neekan pibl, bv u na lk pozd. Jak kaj lkai osouchotinch: zpotku je nesnadno rozpoznme, ale lehko vylme, kdeto zanedban poznme sice na prvn pohled, ale pomoci u nen. Atot plat io sttnch zleitostech: postehneme-li vas nebezpe (a to doke jen obezetn aschopn mu) klc ve stt, snadno arychle si snm poradme; nechme-li je vak rozrst tak, e u je vid islep, bv veker nmaha marn. man vdycky vas vdli ohrozcch nepokojch anevhali nikdy okamit zakroit. Nedopustili, aby se rozrostly, protoe dobe vdli, e stetnut je stejn nevyhnuteln, aodkld-li se, pak ztoho me mt prospch jedin neptel. Proto se pustili do
18

vlky vecku proti Filipovi aAntiochovi, aby ji pozdji nemuseli vst na svm zem, ikdy ob mohli bezpochyby po njak as odkldat. Nikdy nedali na zsadu dnes do omrzen opakovanou lecjakmi naimi mudrci, e as hraje pro ns. Moc dobe vdli, jak vratk je to berlika. Ten opvovan as toti me pinst jak zlo, tak dobro, jak vhodu, tak zkzu. Radji vdycky spolhali jen na vlastn sly ana svou prozravost. Vrame se vak na chvli kFrancii apodvejme se, jak ta si ponala. Nebudu hovoit oKarlu VIII11, nbr oLudvkovi XII., protoe ten se vItlii zachytil na del as ameme proto lpe posoudit jeho ponn. Dlal prav opak toho, co ml. Do Itlie ho pivedla ctidost Bentan12, kte si od jeho pchodu slibovali zskn poloviny Lombardie pro sebe. Nemm vmyslu tohoto krle soudit za vpd do na zem. Chtl apoteboval uchytit se vItlii, kde ho snikm nepojilo spojenectv aptelstv, anaopak vdsledku ponn Karla VIII. tu ml vechny brny zaven. Nemohl si tedy vybrat amusel pijmout takov spojenectv, jak se mu nabzelo. Apiznejme si, e jeho zmr ml relnou nadji na spch, kdyby se nebyl pozdji dopustil mnoha vnch chyb. Jakmile se zmocnil Lombardie, zskal presti, oni tu pedtm Karel piel. Poddal se mu Janov13, Florencie se stala jeho spojencem, ojeho pze se uchzeli markz zMantovy, vvoda zFerrary14, Bentivogliov, hrabnka zForli15, vldcov zFaenzy, Pesara, Rimini, Camerina, Piombina, Pisy, Sieny iobyvatel Lukky. Teprve te Bentan vidli, jak krtkozrace si ponali: za dv msta vLombardu, po nich prahli, vydali francouzskmu krli dv tetiny Itlie. Situace francouzskho krle byla tedy vc ne optimln amohl si tu udret vnost velmi snadno. Stailo, aby poskytl bezpenost aochranu svm spojencm, jich nebylo mlo abyli slab - jedni se bli papee, druz Bentan16 -, nemli na vybranou amuseli
19

dret snm. Sjejich pomoc pak mohl snadno zdolat ty nebezpen, siln. Msto toho okamit pot, co vstoupil do Milna, udlal pesn opak apomhal papei Alexandrovi VI. pi dobvn Roman. Neuvdomil si, e se tak sm oslabuje, e se zbavuje spojenc apznivc, kte se knmu utekli. Jako by si ani nebyl vdom, e posiluje crkev tm, e j pomh podprat duchovn moc svtskou, kter u beztoho byla dost velk! Prvn chyba aomyly pak nutn plodily dal, a mu nezbvalo nic jinho ne osobn vthnout do Itlie, aby zchladil Alexandrovy choutky stt se pnem Tosknska. Ajako by mu jet nestailo, e poslil crkev aztratil spojence, vtouze zskat Neapolsk krlovstv podlil se on se panlskm krlem. A do t chvle byl svrchovanm pnem nad Itli sm, nyn si pibral spolenka, aby se mli na koho obrtit ti, kdo baili po thle krajin, i byli snm nespokojeni. Msto toho, aby zde zanechal poplatnho mstodrcho, dosadil sem druhho krle, kter ho nakonec vyhnal. Touha po vbojch je pirozen aobvykl. Pust-li se do nich lid schopn, nikdo je za to nezatracuje ani nekr. Ale vyslou si pohanu avtky, kdo se do nich pust, akoliv na n nem. Mohla-li tedy Francie jen vlastnmi silami dobt Neapolsko, mla tak uinit. Pokud nikoli, nemla je rozdlovat. Lze ospravedlnit rozdlen Lombardie mezi ni aBentky, nebo to bylo nutn, aby se dostala do Itlie. Vppad Neapolska vak byl takov postup neprozeteln. Ludvk se tedy17 dopustil tchto pti chyb: zniil men vldce, poslil vItlii moc u tak dost silnho pna, pivedl sem silnho cizince, neusadil se zde, ani sem neposlal kolonisty. Za jeho ivota vak mu ani tchto pt chyb nemohlo zvl ukodit, nebt chyby posledn, est: oloupil Bentky omoc. Kdyby nebyl poslil crkev anepivedl do zem panly, byl by tento krok celkem pirozen, adokonce nevyhnuteln. Vzhledem kbudoucnosti bylo nezbytn je pokoit. Avak kdy zvolil prvn cestu, nikdy neml pipustit
20

jejich oslaben. Siln bentsk republika toti brala ostatnm chu na vpd do Lombardie. Bentan by nikdy nebyli dovolili, aby si tuto st zem kdokoli pivlastnil, protoe po n sami prahli, aty druh by zas nikdy ani nenapadlo obrat oni Francii adt ji Bentanm, nebo se dokonce pustit do boje sFranci iBentkami zrove. Akdyby mi snad chtl nkdo namtnout, e Ludvk postoupil Romau Alexandrovi aNeapolsko panlskmu krli vzjmu zachovn mru, aby zabrnil vlce snimi, pak odpovdm argumenty u jednou zmnnmi: uhbat ped nepznivmi okolnostmi nelze, ani vzjmu momentlnho zachovn mru. Vlka se tm nezaehn, jen se kvlastn kod oddl. Apokud by se nkdo chtl odvolvat na slovo, kter francouzsk krl dal papei, e pro nj podnikne tuto vpravu vmnou za kardinlsk klobouk pro arcibiskupa zRouenu aza zruen svho stvajcho manelstv, tomu odpovm pozdji, a budu rozebrat zvazky mezi panovnky apojednm io tom, jak je maj zachovvat. Krl Ludvk tedy ztratil Lombardu, protoe jednal proti vem zsadm, jich je teba se dret, kdy chceme zskat audret si njak zem. Nejde odn zzraky, jen oobyejn advno znm skutenosti, obnou praxi. Mluvil jsem otom vNantes srouenskm kardinlem, kdy Valentino (tak lid kal synovi papee Alexandra, Cesaru Borgiovi) obsadil Romau. Kardinl tvrdil, e Italov nejsou vlenci. J mu na to opil, e Francouzi se zase nevyznaj vpolitice, protoe jinak by nikdy nebyli mohli dopustit, aby papesk stt zskal takovou moc. Opevahu papee apanlskho krle vItlii se zaslouila jedin Francie asama se pak stala jejich obt. Z toho veho vyplv jedno obecn pravidlo, kter nikdy nebo jen mlokdy zklame: kdo jinmu dopomh kuchopen moci, sm sob podezv vtev, na n sed. A mu pome lst nebo zbran, oboj je novopeenmu panovnkovi stejn nepohodln.
21

KAPITOLA TVRT O tom, pro se Dreiova e18 po smrti svho podmanitele Alexandra Velikho nevzbouila Uvme-li vechny problmy spojen sudrenm se vdobyt zemi, nememe se podivit, jak se mohlo podait po smrti Alexandra Velikho, kter zemel krtce po dobyt Asie19, e se jeho nstupci proti vemu oekvn aprakticky bez jinch pot, ne kter si sami vlastn malichernost nadrobili, pece jen vzemi udreli. Ne odpovm na otzku, m to bylo zpsobeno, musm pipomenout, e existuje dvoj druh vldy: bu stoj vele zem panovnk sm avichni jeho ministi spravuj krajinu zjeho milosti avle, nebo vldne spolu sbarony, kte si sv postaven zachovvaj nikoli zmilosti vldce, ale jako vsadu svho starobylho rodu. Ti pak maj sv vlastn panstv avlastn poddan, jimi jsou respektovni jako svrchovan pni akte knim lnou vitou pchylnost. Tam, kde je vldce svrchovanm pnem, bvaj jeho zmocnnci, ministi aednci naopak ve velk neoblib. V na dob slou za pklady tchto dvou typ vld, jak u bylo eeno, e tureck afrancouzsk krlovstv. Turecko je zeno jedinm suvernnm pnem, sultnem, avichni ostatn jsou jeho poddanmi. e je rozdlena na sandaky20, kterm stoj vele sprvcov, je sultn sm uruje apodle poteby std. Francouzsk krl je obklopen mnoha lechtici ze starch rod, kte maj sv vlastn panstv, poddan aadu rozlinch vsad, je jim panovnk neme libovoln odejmout bez nebezpe. e ohroz svou i. Porovnnm tchto dvou stt lze zjistit, jak obtn je dobt tureckou i, ovem kdyby se to nkomu pece jen zdailo, velice snadno si ji udr. Ztoho, co jsem u uvedl, je zcela jasn, e piny obtnho dobvn tto e nutno hledat ve faktu, e
22

dobyvatel neme pijt na zavoln mstnch mocnch, ani neme doufat, e by si ulehil svou lohu tm, e by vyvolal vzpouru lid kolem sultna. Nen lehk je ani podplatit, apokud by se ipodplatit dali, nevyplynul by ztoho dobyvateli uitek, nebo nejsou sto strhnout za sebou obyvatelstvo. Aproto ten, kdo chce na Turecko zatoit, mus vdt, e se stetne se sttem sjednocenm, amus tud spolhat na vlastn sly sp ne na ciz nepodky. Komu se vak poda tuto i pemoci aporaz ji na bojiti, nemus se u bt nikoho, leda vldnoucho rodu, apokud smete iten, nenajde se u jin obvan protivnk, nebo ostatn nemaj na obyvatelstvo dn vliv. Atak jako se ped vtzstvm nemohl spolehnout na nikoho znich, nemus se jich u jako vtz obvat. Jin, ba opan je to ve sttech jako Francie. Je celkem snadn je pepadnout spomoc nkterho zbaron, nebo vdycky se mezi nimi najde nespokojenec touc po novotch. Takov pak me otevt vstup do zem aulehit vtzstv. Ovem bude-li se tam nov vldce chtt udret, zpsob mu mnoho starost aobt prv ti, kte mu kvtzstv pomhali, iti, kter pemohl. Anesta odstranit panovnick rod, nebo stle jet zstv lechta, kter je ochotn postavit se do ela novch pevrat anepokoj, apokud si ji nov pn nezsk (nebo ji nezni), zemi ztrat pi prvn vhodn pleitosti. Kdo zkoum Dreiovu i, zjist, e se podobala tureck, aproto ji musel Alexandr napadnout aporazit vdn bitv. Po vtzstv asmrti Dreiov si ji pak Alexandr snadnji udrel zpin, kter jsem uvedl. Kdyby jeho nstupcov byli zstali svorn, byli by si ji udreli, nebo vi by nevznikly jin rozbroje ne ty, kter sami zpsobili avyvolali. Naopak stty zen jako Francie nelze udret vklidu. Proto vznikaly ast vzpoury21 proti manm vHispnii, vGalii avecku. Ohniskem byla mnoh knectv petrvvajc vtchto zemch. man, co pam sah, nemohli si bt jisti, zda vt kter zemi vydr, nebo ne, dokud ila vzpomnka
23

na bval pny. Jakmile se jich vak zbavili azniili ivzpomnku na n - moc, silou astlost mskho panstv -, svou moc znan upevnili. Apestoe man pozdji bojovali imezi sebou, mohli si to dovolit dky sv vnosti. Jakmile toti panovnick rod vymizel, neuznvalo obyvatelstvo jin vldce ne many. Zvme-li tyto okolnosti, neme se nikdo divit, e si Alexandr tak snadno i udrel, anepekvapuj ns ani tkost jinch, kdy se pokoueli uchovat to, co dobyli. Pkladem budi Pyrrhos amnoz dal. Vechno to zapinila nikoli men i vt zpsobilost vtz, nbr odlin okolnosti.

24

KAPITOLA PT O tom, jak vldnout mstm aknectvm, je ila svobodn, pod vlastnmi zkony, ne byla dobyta Pokud jsou stty, dobyt zmnnmi zpsoby, zvykl t pod vlastnmi zkony asvobodn, lze je spravovat trojm zpsobem. Prvn monost je zniit dobyt zem. Druh - pesdlit na n svj dvr. Atet - ponechat jim jejich zkony, vybrat poplatky adosadit vldu nkolika tamnch, novmu vldci oddanch mu. Ti potom dobe vd, e obstoj jen spzn novho knete, ae tud mus vynaloit veker sil anmahu na udren jeho panstv. Msto pivykl svobod se udr omnoho snadnji vldou vlastnch oban ne jakmkoli jinm zpsobem. Mme zde pklad Sparty ama. Sparan se snaili zachovat si vldu nad Thbami aAthnami prostednictvm oligarchie, kterou sami dosadili, ale pece nadvldu nad nimi ztratili. man22 zase ve snaze uchovat si Capuu, Kartgo aNumantii je vyvrtili anepili on. ecko naopak spravovali jako Sparan, dali mu svobodu aponechali mu jeho zkony. Neuspli, aproto byli pinuceni vyvrtit mnoho mst vtto zemi. Pak si je udreli. Nen skuten osvdenjho prostedku, jak si udret vldu, ne je zkza. Kdo se stane pnem msta pivyklho svobod anezni je, a pot stm, e msto zni jeho, nebo bude znovu aznovu zvedat prapor vzpoury ve jmnu svobody astarho du, na n nikdo ani asem, ani prokzanm dobrodinm nezapomn. Dlej co dlej, lid nikdy na svobodu aminul podky nezapomenou api kad vhodn pleitosti se jich znovu budou dovolvat jako Pisa po stu ltech23 florentsk nadvldy. Pokud jsou msta nebo zem zvykl t pod vldou jedinho knete ajeho rod vyme aobyvatel zvykl poslouchat se neumj
25

dohodnout na novm, svobodn vak t tak nesvedou, pak nastv ta prav chvle pro dobyvatele: snadno je zsk aovld. Republiky vak maj vt ivotn slu, nepestv vnich doutnat nenvist kjedinmu vldci asiln touha po pomst. Vzpomnka na ztracenou svobodu jim nedv spt, atak nejjistjm zpsobem je zniit je, anebo se vnich usadit.

26

KAPITOLA EST O novch knectvch dobytch vlastn zbran a vlastnmi schopnostmi A se nikdo nediv, uvedu-li vpojednn oerstv dobytch knectvch, kde se ujm moci nov mu avznik nov sttn zzen, jen ty nejznmj pklady. Lid jsou u toti takov: radji se vydvaj po prozkoumanch avylapanch cestch asvm konnm napodobuj ty ciz vzory, kter jsou u oven azaveden. Jenome, pipomnm, nelze jt nikdy navlas stejnou cestou adojt dokonalosti tch, je napodobujeme. Aproto moudr lovk pjde cestou prolapanou jen znamenitmi pedchdci anapodob ty nejvt, aby se jim alespo vnem podobal, kdy u se jim zcela nevyrovn. Moudr mu si m ponat jako zrun lukostelec: aby zashl pli vzdlen cl, nam radji mnohem v, nikoli vak proto, aby p vyletl vysoko, nbr proto, aby vym zamenm spe zashl zvolen cl. A proto tak tvrdm, e nov knectv se zachovvaj stakovmi obtemi, kter vyplvaj zmen nebo vt zpsobilosti anadn toho, kdo je zsk. Astane-li se vldcem nkdo zadov lechty, co pedpokld bu um anadn, anebo sdostatek tst apzn osudu, zd se, e iobte se vyskytuj pimen kjednomu idruhmu. Nicmn je jist, e ten, kdo spolhal mn na vrtkavost tstny, udrel se umoci dle. Ve se vtakovm ppad usnaduje itm, e vldce je nucen vonom kraji se usadit, nebo nem jinou dravu. Nejschopnjmi ztch, kdo se stali vladai vlastnm piinnm asvmi mimodnmi vlastnostmi, byli Moj, Kros, Romulus aThseus24. Moj, akoliv byl vlastn jen vykonavatelem pkaz boch, zasluhuje obdiv prv pro tuto milost, je ho uinila
27

hodnm rozmlouvat sBohem. Posuzujeme-li Kra ajin, kte dobyli e i je zaloili, zjistme, e vichni byli vynikajc ahodni obdivu, azhodnotme-li jejich skutky, poznme, e se nepli liili od Moje, za nm stl tak velik rdce auitel. Pezkoummeli jejich ivoty ainy, zjistme, e osud jim pouze nabdl monost apleitost, vlastn jen jaksi materil, jemu pak oni dali tvar podle svch pedstav. Bez tto monosti apleitosti by sla jejich ducha byla neplodn, stejn jako bez on sly by poskytnut pleitost byla promarnn azstala by nepromnn. Moj musel nalzt izraelsk lid vEgypt vporob aotroctv, aby ho odtud mohl vyvst na svtlo svobody. Ml-li se Romulus jednou vbudoucnu stt zakladatelem akrlem ma, nesmlo bt pro nj msto vAlb amuseli ho hned po narozen pohodit. Kros zase musel najt Perany nespokojen svldou Md25, zentilch azhkanch dlouhm mrem. AThseus by nikdy neukzal svou velikost, kdyby nebyl nael Athany rozptlen. Vichni tedy mohli dkovat osudu za astn sbh okolnost, ale ty nemusely samy osob jet nic znamenat. Oni museli umt pochopit nabdnutou pleitost, aby pinesli sv vlasti blahobyt aproslulost. Pro ty, kte zskali vldu vlastnm piinnm, je obtn knectv zskat, ale mnohem leh si je udret. Obte vyplvaj sten ze zavdn novch podk azvyklost pi zakldn sttu azajiovn jeho bezpenosti. Anesmme zapomnat, e nic se nezan tak obtn anic nepin tak pramalou nadji na spch jako zavdn novho du. Tomu, kdo jej zavd, jsou nepteli vichni, kte se dv mli dobe. Jeho stoupenci ho hj opatrn avlan, ikdy si vbudoucnu od nj mnoho slibuj. Opatrn jsou proto, e se obvaj odprc, anedviv proto, e je vlidsk pirozenosti nevit novotm, dokud lovka zkuenost nepesvd nezvratnmi dkazy ojejich uitenosti. Vsledkem pak bv, e odvaha odprc roste aoni vyraz do toku pi prvn pleitosti, zatmco ti druz se jen chab brn, take vldce ijeho
28

pvrenci jsou pak narz ve smrtelnm nebezpe. Kvyjasnn tto otzky je zapoteb zjistit, zda ti, co pinej novoty, tak in zvlastn vle azcela samostatn, nebo zda svj zmr uskuteuj spomoc nkoho jinho. Vdruhm ppad dopadnou vdycky patn anieho se nedomohou. Stoj-li vak na vlastnch nohou amaj dostatek vlastnch sil, jen mlokdy podlehnou. To je tak dvod, pro proroci smeem vruce uspli, kdeto ti neozbrojen podlehli. A nadto je lidsk povaha vrtkav: je snadn nkoho onem pesvdit, ale tk ho vpesvden udret. Proto je zapoteb bt pipraven prosadit vlastn zmry silou, jakmile lidi vra opust. Nebyl by se udrel ani Moj, ani Kros, ani Thseus, ani Romulus, kdyby nedreli vrukou me. Ktomuto trpkmu poznn doel vna dob imnich Girolamo Savonarola26. Jakmile mu lid pestali vit, nebo neml prostedky, jak udret ve ve kolsajc, jeho d ztroskotal. Strjci zmn se stetvaj svelkmi obtemi, neustle jim hroz rzn nebezpeenstv,je musej pekonvat statenost aopatrnost, avak jakmile je pemohou, zni sv odprce azskaj vnost, stvaj se mocnmi, bezpenmi, ctnmi aastnmi. K tmto velikm pkladm bych rd pidal jeden men, kter se snimi d pomit anahrad mnoh jin. Mm na mysli Hierna Syrkskho27, kter se znieho vyvihl na prvn msto ve stt. Ijemu osud nabdl pleitost. Utlaovan Syrksan si ho zvolili za vdce aon se pak svm vlastnm piinnm azpsobilost stal jejich vldcem. U dve vynikal do t mry, e spisovatel onm kali, e ktomu, aby se stal krlem, mu schz jenom krlovstv. Hiern rozbil starou organizaci armdy azavedl novou, opustil star ptele azskal si nov, akdy ml spojence ivojsko, stanul na dostaten pevnch zkladech, aby si mohl dovolit postavit jakoukoli budovu. Neboli svelkou nmahou zskval, ale smalou pak dobyt udrel.
29

KAPITOLA SEDM O knectvch zskanch sciz ozbrojenou pomoc ase tstm Pro ty, kte se dostanou kmoci dky nhod ase tstm, je snadn vldu zskat, ale velmi obtn ji udret. Na cest vzhru vtinou nemvaj pekky, doslova let kcli. Pote jim nastvaj teprve ve chvli, kdy se chop vldy. Moci lze doshnout beze zbran bu za penze, nebo darem, jako tak mnoz vecku, vinskch mstech, vHellespontu, kde Dreios dosazoval knata28, mstodrc, aby zde vldli pro jeho slvu abezpenost. Podobn se kvld dostali inkte mt csai, kdy jako soukromnci podplatili vojsko. Takov vlada je ovem zvisl na vli apzni tch, kdo ho pozdvihli, atyhle dv vci pat knejnestlejm anejpromnlivjm, take vtinou neumli ani nemohli udret sv postaven. Jestlie toti takov mu nen sdostatek udatn amoudr, je pirozen, e se vumn vldnout nevyzn, protoe se to ani neml kde nauit. Navc nem za sebou ozbrojenou moc, kter by mu byla bezvhradn aspolehliv vrn aoddan. A potom, na psku apes noc vznikl stty dopadaj stejn jako vechno vprod: co rychle roste, nem monost zapustit koeny dost hluboko, aby prvn boue nezpsobila kody. Akdy se takov mu stane knetem takkajc znieho, nebv obvykle schopen zachovat to, co mu astn spadlo do klna, apoloit byteln zklady sv moci, jak to uinili jeho pedchdci, ne se stali vldci. K tomu, co jsem prv vyloil, bych rd uvedl dva pklady: Franceska Sforzu aCesara Borgiu. Francesco Sforza se zcela po prvu povznesl pro svou velkou udatnost aobratnost a na knec stolec astal se milnskm vvodou, ikdy ho to stlo nemlo sil pi pekonvn tkost. Zato Cesare Borgia, obecn zvan
30

vvoda Valentino, se vyvihl dky svmu otci. Akdy ho tst opustilo, piel io moc, akoliv nic nezanedbal adlal vechno, co m rozumn, moudr aopatrn mu dlat, aby zapustil koeny vzemi, kterou zskal zbran atstm nkoho jinho. Jak u jsem ekl: ten, kdo nezapust koeny vas, me je zapustit ipozdji, pestoe je to spojeno smnoha tkostmi anebezpem pro stavitele. Budeme-li sledovat postup tohoto vvody, poznme, e sv budouc moci poloil pevn zklady, aproto nepovauji za zbyten se tm zabvat, nebo nevm, jak lep nvod dt novmu kneti ne ten, e popu Borgiovy iny. Jestlie pes to vechno nieho nedoshl, nebylo to jeho vinou, nbr vinou osudu, jeho svrchovan nepzni podlehl. Alexandr VI. ml zpotku nemlo pot stm, aby ze svho syna udlal vvodu amocnho vldce. Pedevm tko pro nho hledal zem, kter by nepatilo crkvi, ale uvdomoval si zrove ito, e kdyby j odal kterkoli kousek zem, milnsk vvoda aBentan by se brnili, nebo Faenza iRimini byly pod sprvou Bentek. Krom toho vdl, e vojsko vItlii, azejmna to, kterho by mohl pout, je sice vrukou lid, kte se musej bt papeovy velikosti, nicmn nemohl se na n spolehnout, nebo patilo Orsinim aColonnm ajejich stoupencm. Musel tedy tento stav zmnit avytvoit rozbroje mezi italskmi stty, aby si st pak mohl podmanit. Nebylo to tak snadn, nebo Bentan prv pomleli na to. e opt povolaj do Itlie Francouze. Apape se proti tomu nepostavil, nbr jim jet pomohl tm, e zruil Ludvkovo manelstv. Krl tedy vthl do Itlie spomoc Bentek ase souhlasem papeovm, ale sotva vstoupil do Milna, vydal si pape pomoc jeho vojska ktaen proti Romani. Ta se mu okamit, ze strachu ped krlem, podrobila. Valentino tedy dobyl Romau, porazil Colonny, ale vtom. aby si zachoval dobyt amohl se pustit do
31

dalch vboj, mu brnily dv pekky: tou prvn bylo jeho vlastn vojsko, kter mu nepipadalo dostaten vrn, adruhou byly plny Francouz. Obval se, e vojsko Orsini sele anejen mu zabrn pokraovat ve vbojch, nbr ho zbav itoho, eho ji dobyl, afrancouzsk krl e uin tot. Orsiniov mu cosi podobnho u naznaili, kdy po dobyt Faenzy zatoil proti Boloni: li do toku nadmru vlan. Apokud jde okrle, jeho zmry pochopil, kdy se po dobyt vvodstv urbinskho pustil proti Tosknsku, ale musel se svho myslu na pokyn krle zci. Tehdy se vvoda rozhodl, e se zbav zvislosti na cizch zbranch abude jednat na vlastn pst. Zaal tm, e oslabil vm Colonny apethl na svou stranu vechny jejich stoupence zmsk lechty tm, e je pijal do sv druiny, dal jim velik platy apoctil je podle tehdejho zvyku vojenskmi hodnostmi arozdal jim civiln ady. Tak se stalo, e se vprbhu nkolika msc zcela piklonili na jeho stranu. Potom u jen ekal na pleitost, jak zniit Orsinie. Pleitost se mu nabdla aon ji dokonale vyuil: Orsiniov toti zpozorovali, e spojen moc vvody acrkve je pro n smrtelnm nebezpem, aproto svolali sv spojence do Maggione uPerugie. Vsledkem tohoto shromdn byla nejprve vzpoura vUrbinu avRomani. Vvodovi se podailo je zaehnat jen spomoc Francouz. Kdy se opt sebral arozhldl, rozhodl se pout lsti anaoko se sOrsinii prostednictvm pana Paola smil. Vylkal je do Senigalie aoni naivn vlezli pmo do pasti. Kdy se tedy konen zbavil itohoto nebezpe azskal na svou stranu jejich spojence, poloil konen zklady vlastn moci. Ml vt dob celou Romau isurbinskm vvodstvm azdlo se, e si dobyl dokonce ipzn obyvatel Roman, nebo si zaali t vblahobytu. Vsledky jeho ponn si zasluhuj pozornost ansledovn, aproto je teba onich podrobnji pojednat. Kdy dobyl Romau, zjistil, e dosavadn vldci kraj spe oebraovali, okrdali, ne ho spravovali, take tu vldlo loupeen, spory aboje. Uvdomil
32

si, e je zapoteb dt zemi dobrou vldu, aby si ji zskal apinutil kposlunosti. Proto postavil do ela pana Ramira de Orco, mue tvrdho abezohlednho, jeho vybavil neomezenou moc. Ten tam vkrtkm ase zavedl kvlastn chvle acti podek, klid asvornost. Poslze vak vvoda usoudil, e takov tvrdost u nen potebn abud sp nenvist ne oddanost. Proto vkraji zdil austavil civiln soud, jemu pedsedal vynikajc mu avnm mlo kad msto svho zstupce. Vdl, e dosavadn psnost obyvatele proti nmu do jist mry popudila, achtl jim tedy dokzat, e pvodcem veho zla nebyl on, nbr drsn povaha jeho zstupce. Ipikzal ho jednoho rna zabt. Nali ho rozseknutho vedv snoem vboku na nmst vCelen. Hrznost pohledu na mrtvolu obyvatelstvo uspokojila asouasn vyvolala strach. Vrame se vak kna vci. Nyn, kdy ml vvoda pln moc vrukch amohl se ctit bezpen, poteboval, ba musel si zabezpeit ctu arespekt francouzskho krle, aby se mohl pustit do dalch vboj. Byl si vdom toho, e jakmile krl zpozoruje svou chybu, nedovol mu postupovat. Pustil se tedy do hledn novch spojenc avhal pidat se kFrancouzm, kdy thli do Neapolskho krlovstv proti panlm, kte oblhali Gaetu. Ml toti vmyslu zskat29 na svou stranu prv panly, co by se mu bylo izdailo, nebt Alexandrova mrt. Tolik tedy uinil pro ptomnost. Pokud vak lo obudoucnost, ml se j co obvat, nebo musel potat stm, e nov pape mu nebude prv naklonn ae bude sp hledt zbavit ho veho, co doposud dky otci zskal. Proto pojal mysl zabezpeit se proti tomu hned nkolikerm zpsobem. Za prv: vyhubit rody pn, kter oloupil, aby se pape nemohl snimi spojit. Za druh: zskat si vechny msk lechtice, aby sjejich pomoc mohl dret papee na uzd. Za tet: naklonit si kolegium kardinl. Aza tvrt: natolik rozit svou moc, jet
33

ne pape Alexandr zeme, aby byl sto odolat prvnmu toku jeho nstupce. Z tchto ty cl stihl do Alexandrovy smrti naplnit ti. tvrt byl na dosah. Zpn usmrtil vechny, kter dostihl, azachrnilo se jich jen mlo, msk lechtice si zskal avkolegiu kardinl ml silnho spojence aoporu. Pokud jde onov vboj, zamlel zmocnit se Tosknska, kdy u ml pod svou moc Perugiu, Piombino apod svou ochranou Pisu. Na Francii u nemusel brt ohledy, protoe panl Francouze zNeapolskho krlovstv vyhnali aob strany nyn potebovaly jeho ptelstv. Rozhodl se proto napadnout Pisu. Navc se mu pi tom poddaly Lucca aSiena, jednak ze strachu, jednak ze zti vi Florencii. Florenan byli bezradn, akdyby se vvodovi bylo podailo msta dobt hned, jet toho roku, co Alexandr zemel, byl by si zskal takov respekt amoc, e by se byl postavil na vlastn nohy anebyl by zvisl na nklonnosti apomoci druhch. Jenome Alexandr zemel pt let pot, co vvoda poprv tasil me. Zanechal ho jen spanstvm upevnnm vRomani, kdeto vechno ostatn viselo ve vzduchu mezi dvma silnmi neptelskmi armdami. Avvoda sm navc ulehl, na smrt nemocn. Byl to mu bezohledn, anebo chcete-li staten aobezetn, kter uml dret druh vachu nebo je zniit, vdl, e zklady, kter vtak krtk dob poloil, jsou dostaten pevn, akdyby nebyl ml ty dv neptelsk armdy za zdy abyl zdrv, vechny pote by bezpochyby pekonal. Jak pevn to byly zklady, ukazuje ito, e Romaa na nj ekala vc ne msc. Dokonce ivm, akoliv polomrtv, byl zcela bezpen, protoe Baglionov, Vitelliov aOrsiniov, kte se mezitm vrtili do msta, nenali zde jedinho spojence proti nmu. Nemohl sice prosadit na papesk stolec vyvolence, ale ml dost dlouh prsty na to, aby dokzal zabrnit kandidatue sob nepohodlnho mue. Kdyby byl vdob Alexandrovy smrti zdrv, ml by vechno lehk. Ve dnech, kdy Julia II. volili za papee, mi ekl, e rozmlel
34

ovem, co by se mu mohlo pihodit po otcov smrti, atak se na ve pipravil, e vak nikdy nepomyslel na to, e by vrozhodujc chvli mohl ion sm stt na hranici ivota asmrti. Kdy tedy zvm, co vechno vvoda vykonal, nemm mu co vytat ani za ho krat. Aprv naopak ho chci vyzvednout na prvn msto mezi tmi, kdo dosedli na trn a u zenm osudu, nebo za pomoci zbran nkoho jinho. Nebo ml velk cl adostatek odvahy, nemohl konat prozravji aplny mu zhatily pouze dv okolnosti: krtkost Alexandrova ivota avlastn choroba. A proto ten, kdo pokld za uiten ve svm novm knectv znekodnit neptele, zskat si nov ptele, zvtzit nsilm anebo lst, vzbudit lsku arespekt obyvatel, oddanost actu vojk, zniit vechny, kdo mohou nebo by mu museli bt nebezpen, pozmnit nevyhovujc star d, rozprit nevrn vojsko azdit nov, udret si ptelstv krl aostatnch knat tak, aby mu bu prokazovali zdvoilou ctu, anebo vyslovenou pze, ten tedy neme najt lep pklad ne Cesara Borgiu. Jedin, co mu lze vytknout, je volba papee Julia II. Ta nebyla vhodn, nebo, jak jsem u pravil, kdy nemohl doshnout toho, aby byl zvolen ten, koho by si vybral sm, ml mt dost sil pekazit tuto volbu. Nikdy neml dopustit, aby se stal papeem ten zkardinl, ktermu dve njak ublil, nebo nkdo, kdo znj mohl mt oprvnn strach. Kprvnm patili sprvci chrmu sv. Petra vetzech asv. Ji, Ascanio Sforza aGiovanni Colonna. Aktm druhm vichni ostatn svjimkou rouenskho kardinla apanl: panl mu byli naklonni pro pbuzenstv atak znutnosti, rouensk kardinl pak pro sv postaven, nebo za nm stla cel francouzsk e. Proto ml vvoda pedevm doshnout volby nkterho ze panl, akdyby to nebylo mon, alespo se spokojit svolbou Francouze, nikdy vak sprvce chrmu sv. Petra vetzech. Je velmi naivn amyln domnvat se, e mocn pro nov dobrodin
35

zapomenou na star kivdy. Atak se tedy vvoda pi tto volb dopustil omylu azavril svoji zhubu.

36

KAPITOLA OSM O tch, kdo doshli moci zloinem Je mon stt se knetem jet dalmi dvma zpsoby, je nememe pist ani tstn, ani vlastnm zsluhm. Nemohu tyto monosti pejt, pestoe alespo ojedn znich by se dalo obrnji hovoit vkapitole, kde budu probrat republiky. Bu je mon dostat se do ela sttu zloinem aneestnmi praktikami, nebo zvle spoluoban. Kprvnmu zpsobu znm dva pklady, jeden star ajeden novj, vc jich uvdt nehodlm, protoe jsou nad jin vmluvn. Agathokls30 Sicilsk byl lovk nzkho rodu apatnho charakteru, apesto se stal vldcem vSyrksch. Byl synem hrne acel ivot proil ve zloinu. Nicmn podl charakter se unho pojil stakovou silou ducha itla, e to varmd dothl a kpretorsk hodnosti vSyrksch. Jakmile doshl tohoto postaven, umnil si, e se stane ivldcem, teba zloinem ansilm, neohleje se na zvazky apsahy, ktermi je i bude vzn. Domluvil se proto sHamilkarem31 zKartga, kter vt dob pobval svojskem na Siclii, ajednoho rna nechal svolat sent alid Syrks pod zminkou, e snimi potebuje projednat zleitosti tkajc se republiky. Na smluven znamen pak byli pobiti vichni sentoi asnimi inejvt bohi, apo jejich smrti se u snadno abez odporu ze strany lidu stal vldcem. Pestoe ho Kartginci dvakrt porazili anakonec oblehli, ubrnil nejen sv msto, ale doshl jet mnohem vc: zanechal ve mst st posdky, sdruhou pistl vAfrice, zahnal Kartgince do bran Syrks apinutil je, aby snm uzaveli mr, odstoupili Siclii aponechali si jen panstv vAfrice. Z vahy ovlastnostech ainech tohoto mue vyplv, e bylo
37

jen velice mlo nebo sp tm nic, co by se dalo pipisovat tstn, nebo se nevyvihl knejvy moci n pzn, ale prostednictvm kariry varmd. Jiste nelze oznait za ctnost vradn spoluoban, zradu ptel, vrolomnost, bezbonost abezohlednost, tm lovk me sice zskat moc, nikdy vak slvu. Na druh stran vak nememe pehldnout jeho statenost avynalzavost vboji, jimi se postavil po bok nejslavnjm vojevdcm. Pes to vechno vak jeho ukrutnosti, nelidskost azloiny jsou tak velk, e nedovoluj, abychom ho ctili jako velkho lovka. Nic ztoho, eho doshl, nebylo zsluhou jeho dobrch vlastnost nebo tst. Za naich dn, vdob, kdy vldl Alexandr VI., osiel jako dt Oliverotto da Fermo32 aujal se ho Giovanni Fogliani, strc zmatiny strany, kter ho u vranm vku poslal do vojensk sluby kPaolu Vitellimu33, aby se unho vycviila pozdji mohl zaujmout vznamnj postaven ve spolenosti. Kdy Paolo zemel, slouil Oliverotto pod Vitellozzem, Paolovm bratrem, aprotoe byl jak velmi nadan, tak udatn, ve velice krtkm ase se stal jednm zjeho prvnch vojk. Sluba mu vak pipadala nedstojn, aproto se rozhodl, e se spomoc nkterch oban Ferma, kterm byla milej poroba ne svoboda vlasti, zmocn rodnho msta. Potal rovn spodporou Vitellozza. Atak napsal Giovannimu Foglianimu, e se chce po mnoha letech neptomnosti pijet podvat do rodnho msta atrochu se porozhldnout po svm ddictv. Po celoivotn din apachtn otce chce pr dokzat svm spoluobanm, kam a to dothl, aproto se pr rozhodl, e do msta vstoup ve v slv, ato vdoprovodu stovky ptel asluebnk, vichni na konch. Dle Giovanniho poprosil, aby ion mu pipravil ze strany oban Ferma okzal pivtn, protoe to bude zadostiuinn pro n oba. Ten jeho pn do puntku splnil, Oliverotto vthl do msta aubytoval se ve svm dom. Po nkolika dnech pak byl hotov sppravami kuchvcen
38

moci. Uspodal okzalou hostinu, na ni pozval Foglianiho avechny pedn mue msta. Po hostin azbav zavedl mysln e na vn tmata, akdy se rozproudila diskuse ovelikost papee Alexandra VI., ojeho synu Cesarovi ajeho vpravch, nhle vstal aprohlsil, e otchto vcech je teba hovoit na bezpenjm mst, apozval vechny ptomn do jedn ze soukromch komnat. Jakmile usedli, zkryt vyskkali vojci aGiovanniho aostatn pobili. Nato Oliverotto vsedl na kon, projel mstem, vradnici oblehl nejvy ednky ati se mu ze strachu podrobili aodsouhlasili vldu vele sOliverottem. Ten ji pozdji upevnil tm, e nechal vyvradit vechny, kdo mu mohli bt jakkoli kodliv, avyhlsil nov obansk avojensk zkony, take po roce ml neotesitelnou pozici ve mst asouasn vzbuzoval obavy iu soused. Abyl by se udrel inadle jako Agathokls, nebt toho, e se nechal vylkat Cesarem Borgiou do Senigalie, jak jsem u vyprvl: tam Borgia vechny Orsiniovce aVitelliovce pochytal adal je pobt, vetn Oliverotta ajeho uitele vpodlostech Vitellozza. Me se zdt velmi podivn, e Agathokls ajemu podobn byli sto po tolika ukrutnostech azradch vldnout dlouho abezpen. Vdy kolika jinm se nepodailo tyrani udret ani vmru, natopak vdob vlky. Jak se tedy mohlo stt, e se jejich spoluoban proti nm nevzbouili anesvrhli je? Domnvm se, e to vyplv ztoho, zda je nsil uito vnejnutnj me, i ne. Pokud je vbec lze ospravedlnit, pak pouze zpotku, jako akt sebeobrany, anarz. Ve chvli vak, kdy vlda je upevnna, nen dn rozumn dvod vnsilnostech pokraovat aje naopak teba peovat oblaho poddanch. Za patn aneospravedlniteln nsil bych oznail to, jeho pibv, pestoe se ho zpotku pouilo mlo, opakuje se, namsto aby ho ubvalo. Ti, kte budou postupovat prvnm zpsobem, se mohou sbo alidskou pomoc udret, kdeto ti druz jsou pedem
39

odsouzeni ke zkze. Z toho soudm, e ten, kdo se chce udret umoci, mus u pedem zvit vechny potebn tvrdosti aprovst je narz, aby se knm pozdji u nemusel vracet, aby se dokzal bez nich obejt azskvat poslunost jinak, rozumnmi avtin prospnmi iny. Pon-li si vak jinak, a u ze strachu, nebo ze zpupnosti, nesm pustit dku zruky aspolhat na ptele nebo poddan. Atak jako je ppustn vpolitice shnout knsil zpotku anarz, tak naopak dobrodin je nutn udlovat postupn atrvale, aby si je lid stle uvdomovali. Vldce mus spoddanmi zachzet tak, aby sv chovn nemusel mnit, protoe mohou pijt itk chvle vivot zem, kdy stvrdost nepochod, anaopak nenadl mrnost je kniemu, protoe ji oban povauj jen za chytraen.

40

KAPITOLA DEVT O obansk vld A te pr slov osituaci, kdy se njak oban stane panovnkem nikoli zloinnm zpsobem nebo jinm nesnesitelnm nsilm, nbr zvle spoluoban. Tomuto druhu panovn lze pisoudit nzev obansk aktomu, aby ho nkdo doshl, nen zapoteb ani zsluh, ani tst, nbr sp obratn diplomacie apznivch okolnost. Dochz ktomu dvojm zpsobem: bu pzn lidu, anebo pzn mocnch. Vkadm stt se stetvaj dv tendence - lid se vzpr nadvld boh ati si zas neodpust, aby lid neporunkovali aneutiskovali ho. Ztchto dvou proti sob stojcch vl se dve nebo pozdji zrod nkter ze t forem sprvy: knectv, svoboda, nebo anarchie. Knectv vznik bu zvle lidu, nebo zvle mocnch, ato podle momentlnch okolnost. Bu se bohat obvaj, e neodolaj ntlaku lidu, avyzvednou jednoho ze svch ad na knec stolec, aby pod jeho ochranou mohli popustit uzdu vlastnm choutkm, nebo naopak lid hled vchodisko znesnesitelnho tlaku boh ve volb nkterho zoban apot sjeho ochranou. Vyvolenec mocnch se obvykle udr daleko obtnji ne ten, kterho si vybral lid. Ten prvn m toti kolem sebe spoustu lid, kter mus pokldat za sob rovn, atud jim neme rozkazovat avldnout, jak by chtl apoteboval. Pedstavitel lidu vldne sm akolem sebe m jen velmi mlo tch, anebo sp tm nikoho, kdo by nebyl ochoten ho poslouchat. Krom toho mocnm neme vychzet vstc bez kivd na mnoha ostatnch, zatmco lidu me vyhovt smle, protoe jeho cle jsou pnm vtiny. Bohat vdycky chtj amaj potebu utlaovat, kdeto lid se utlaovn brn. Prost lid je vpoetn pevaze asnsilm by vldce daleko
41

nedoel, zatmco boh je mlo, leheji je zvldne. Nejhor, eho se panovnk me nadt od lidu, je ztrta dvry apzn, bohat vak maj prostedky, aby zorganizovali odboj, protoe vd, jak na to, maj pehled aumj si najt spojence tam, kde kyne nejvt nadje na spch. Lidu se vldce zbavit neme, bohatch ano. Jednoho odstran, druhho vyzvedne, nebo jen na as nkoho potla apo urit dob ho zas omilostn podle poteby. Vlivn azmon obany je teba posuzovat zdvojho hlediska. Bu zcela podizuj sv zjmy panovnkovm, pracuj bez postrannch mysl abez ziskuchtivosti jen vjeho prospch, atch si mus vit ahledt si jich; nebo se dr stranou, atady je zas nutn rozliit, zda se tak chovaj ze strachu aopatrnictv - ti bvaj pouiteln, mohou se stt uitenmi rdci ave zlch dobch se jich panovnk nemus bt; nebo mu slou zvypotavosti aneuspokojen ctidosti, mysl vc na sebe ne na svho pna, atakov spolupracovnky si mus dret dl od tla, protoe jsou stejn nebezpen jako oteven neptel ave zlch dobch bez vitek zrad. Kdo se chop vldy zvle apzn lidu, mus si ji pedevm hledt udret. Ato je snadn, nebo lid poaduje jedin, aby nebyl utlaovn. Ale iten, kdo dosedne na trn piinnm mocnch, mus usilovat oto, aby si lid naklonil azskal, eho doshne lehko, vezme-li ho pod svou ochranu. Lid toti vokamiku, kdy mu dobe in ten, od koho oekval jen zlo, se oto vc pimkne ke svmu dobrodinci aum mu bt vdn. Nato, jak zskat pze poddanch, nen jednotn nvod amonost je bezpoet. Proto se tm nebudu zabvat. Tvrdm vak, e vlada mus bt ptelem lidu, jinak vnm nem oporu vtkch dobch. Spartsk vldce Nabis34 odolal toku ek apozdji injezdu mskho vojska aobhjil proti nim vlast itrn. Stailo mu jen znekodnit nkolik velmo, jakmile se blilo nebezpeenstv. Kdyby vak lid nestl na jeho stran, nebylo by
42

mu toto opaten zdaleka stailo. Jen a se nikdo nepokou toto m tvrzen vyvracet omelm poekadlem Kdo stav na lidu, stav na psku. Je toti platn pouze tehdy, kdy njak pslunk vych vrstev oekv, e ho lid osvobod, zanou-li ho pronsledovat neptel nebo ady. Vtakovm ppad se nutn mus zklamat, jako se to stalo bratm Gracchm35 nebo panu Giorgiovi Scalimu36 ve Florencii. Jin je vak situace, kdy na lid spolh vldce, kter dobe svj stt spravuje, je neohroen, pedvdav aum si vnouzi poradit apro sv plny zskat obany. Ten me pevn potat stm, e ho lid nikdy nezklame, apozn, e poloil skuten pevn zklady. Knectv zanikaj obvykle ve chvli ohroen, kdy chce panovnk pejt od vldy demokratick kabsolutistick. Vzemi, kterou a dosud spravoval prostednictvm ad, je jeho postaven nejistj alabilnj, nebo je zcela zvisl na vli tch, kte ady dili, ati ho mohou, zejmna vkritick situaci, lehko zbavit trnu bu vzpourou, nebo odepenm poslunosti. Na pevzet vldy do vlastnch rukou nebv zpravidla as ani nadje, nebo oban apoddan, navykl pijmat rozkazy od ad, nemaj za novch okolnost chu poslouchat nkoho zcela jinho, atak zstane takka sm, jako kl vplot. Moudr panovnk nikdy nespolh na to, jak hladce vechno probh vdobch mru, kdy jsou to oban, kdo potebuj stt. Tehdy se mohou vichni dobrou vl petrhnout, slibuj hory adoly, kad by pro svho pna poloil ivot, protoe smrt je daleko. Ale vdobch zlch, kdy naopak stt potebuje sv obany, nachz pomocn ruce jen zdka. Proto se mus moudr vldce postarat, aby si oban jeho vldu stle uvdomovali. Jen tak mu budou za vech okolnost vrni.

43

KAPITOLA DEST O knectvch vasech ohroen V takovch situacch je podstatn, zda je panovnk schopen se udret sm, anebo pouze sciz pomoc. Sobstan kne je takov, kter m dostatek obyvatel aprostedk, aby postavil vojsko amohl vyrazit do pole vstc nepteli. Kdo je odkzn na ciz pomoc anem dost sil, aby se sneptelem stetl na otevenm bojiti, m jedinou monost: hjit se za hradbami. Prvnm ppadem jsem se u obral, ajet se knmu vrtm, odruhm ppad se d ct jen tolik, e by si kad vldce ml pro vechny ppady co nejlp opevnit sv hlavn msto, zsobit je vm potebnm azbytek zem prost pustit zhlavy. Jen ten, kdo bude mt dobe opevnn hlavn msto abude spoddanmi nakldat podle mch rad, tomu se hned tak nkdo nedostane na kobylku. Je vlidsk pirozenosti vyhbat se riskantnm podnikm, atak si kad dvakrt rozmysl zatoit na nkoho, kdo pevn dr msto anen vnenvisti upoddanch. Bylo by to pli velk sousto. Nmeck msta34 jsou velmi svobodn acsae poslouchaj jen vnejnutnj me. Ato nikoli ze strachu. Stejn tak se neboj dnho ze soused, protoe jsou skvle opevnn, obehnan hlubokmi pkopy apevnmi hradbami. Vechna maj dobr dlostelectvo, zsoby jdla, pit apaliva na cel rok. Krom toho maj vdy zsobu surovin pro emesln prce, nutn pro ivot msta apro obivu obyvatel. Peliv dbaj ina vojensk vcvik azajiuj jej adou pedpis. ekli jsme si, e podmnkou panovnkovy bezpenosti je dobe opevnn msto aoddan obyvatelstvo. Odv-li se nkdo pesto zatoit, se zlou se pote ashanbou odthne. Kdo by si tak mohl dovolit zahlet celoronm oblhnm? Nkdo me
44

namtnout, e lid pece maj majetek imimo msto, ajakmile tento majetek vid vplamenech, ztrat trplivost, u tak dost nahlodanou dlouhm oblhnm, azapomenou na celek. Takovmu pochybovai odpovdm: pevn aodhodlan vldce pekon tyto tkost tm, e povzbud sv poddan, dod jim vru vbrzk konec, nebo vnich probud strach zneptele, poppad zkrot ty nejmalomyslnj. Krom toho neptel obvykle pusto pozemky amajetky hned zpotku, vdob, kdy jsou obyvatel jet plni elnu bojovat, atak si tm nemus vldce lmat hlavu. Vdob, kdy odvaha obrnc slbne, bv zkza u hotov anen pomoci. Vt dob se naopak ke svmu pnu jet vc pimknou, nebo vd, e je jim zavzn, protoe obtovali domy apozemky pro jeho obranu. Takov je u povaha lid: pichl se sp ktomu, komu dobrodin prokazuj, ne ktomu, od koho je pijmaj. Aproto, zvme-li toto vechno, vidme, e pedvdav panovnk doke odolat iprvnmu nporu obleen, mysl-li na to, aby ml dostatek potravin aprostedk na obranu.

45

KAPITOLA JEDENCT O crkevnch panstvch Nakonec nm zbv promluvit ocrkevnch knectvch. Stmi je pot jedin - jak je zskat. Jsou jen dv monosti: bu bojem, nebo astnm zenm osudu. Uchovvaj se vak nesmrn lehce, nebo se opraj ovit nboensk podky, je jsou tak siln, e se jejich vladai udr bez ohledu na to, jak ij ajednaj. Oni jedin toti dr stty, ani je chrn, maj poddan, ani jim vldnou. Akoliv jejich panstv jsou zcela bez ochrany, nikdo je zevnit neohrouje apoddan nechtj ani nemohou touit po jinm vldci. To jsou vskutku jedin astn abezpen panstv na tomto svt. Protoe se vak d audruj vym principem, nepslu mi se jimi obrat. Zizuje azachovv je Bh aode mne by bylo nadutost aopovlivost se onich zmiovat. Nicmn bych chtl vysvtlit, pro crkev nabyla takov moci, kdy pece ped Alexandrem italsk knata, ba dokonce kdejak hrabtko i ryt mli vldu crkve ajej svtsk panstv vpramal ct, ajak to, e dnes se ped n tesou itakov jako francouzsk krl, jeho dokzala zItlie vytlait aBentany rozdrtit. Povauji proto za nutn se nakrtko uotzky crkve zastavit, ikdy vm, e historie rstu jej moci avlivu je vem notoricky znma. Ped vpdem francouzskho krle Karla VIII.38 do Itlie byla tato zem pod vldou papee, Bentan, neapolskho krle, milnskho vvody aFlorenan. Vichni tito panovnci peliv dbali na ochranu proti cizmu vpdu azrove stehli jeden druhho, aby dn nenabyl pevaujcho vlivu. Nejvc byli pod dozorem Bentan, museli vytvoit spolek napklad pi obran msta Ferrary - apapee zas dreli vmezch spomoc mskch lechtic. Ti byli seskupeni kolem dvou lechtickch rod, Orsini
46

aColonn. Vldly sice mezi nimi neustl spory, atak zdnliv posilovaly papeovu moc, pesto ho vak drely vachu. Kdy pak nkdy nastoupil na papesk stolec energitj mu, jako napklad Sixtus39, nikdy se dnmu nepodailo ani tstm, ani obezetnost tuto pekku pekonat. Pinou byla vdy krtkost jejich ivota, nebo za tch zhruba deset let, co kad znich vprmru vldl, nemohl pokoit ob strany narz. Jestlie napklad jeden vyhladil Colonny, jeho nstupce byl zas neptelem Orsini, atak Colonnm opt dopomohl kveslu. To bylo pinou toho, e papeova moc nepovala vItlii velkou ctu. Potom se objevil pape Alexandr VI., kter jako jedin zpape ukzal, co se d svojskem apenzi dokzat. Prostednictvm vvody Valentina asvyuitm pchodu Francouz vykonal ve, co jsem kal, e m uinit vojevdce. Apestoe jeho clem nebylo zvten moci crkve, nbr vvodv prospch, vechny jeho iny prosply nakonec crkvi, ata po jeho smrti apo pdu vvody Valentina sesbrala plody jeho prce. Po nm nastoupil Julius II.40 au tak znanou slu crkve jet znsobil. Vlastnil u celou Romau, mt lechtici byli vyachovni. Alexandr nael izpsob, jak zskvat penze, co se ped nm nikdy nedlo. Julius vjeho politice pokraoval, ba zdokonalil ji: chtl zniit Bentany avyhnat Francouze zItlie. Vechny tyto podniky se mu zdaily akjeho chvle je teba ct, e to vechno nedlal proto, aby prospl njakmu jednotlivci, nbr jen ajen pro slvu avelikost crkve. Itbory Orsini aColonn udrel vtom stavu, vjakm je zddil, apestoe se mezi nimi nali itakov, kte byli schopni rozdmchat pevrat, ze dvou pin ktomu nikdy nedolo: za prv proto, e jim nahnla strach velikost crkve, za druh proto, e nemli tehdy ve svch adch kardinly. evnivost actidost tchto duchovnch hodnost byly toti vdycky zdrojem neklidu, penely se mezi lechtice avedly krozbrojm.
47

Lev X.41 nael tedy pontifikt siln amocn avm, e ho dobrotou adalmi ctnostmi udr azveleb to, co jeho pedchdci dobyli zbranmi.

48

KAPITOLA DVANCT O druzch vojsk ao oldnch Nyn, kdy jsem podle svho myslu pohovoil ovech druzch vldy, kdy jsem rozebral, pro se jednomu vede dobe ajinmu patn, auvedl zpsoby, jak se lid dostvaj kmoci, zbv prozkoumat obrannou atonou slu, ji tyto stty nevyhnuteln potebuj. U jsme hovoili opoteb kadho vldce poloit pevn zklady moci, jinak mus padnout. Ale hlavnmi zklady vech stt - starch, novch nebo smench - jsou dobr zkony adobr vojsko. Kde nejsou dobr zkony, tam nen dobr vojsko, atam, kde je dobr vojsko, jsou idobr zkony. Budu tedy hovoit ovojsku. Vojsko, snm kne brn svj stt, me bt bu jeho vlastn, nebo najat, pomocn, anebo smen. Pomocn aoldnsk vojska jsou nevhodn, protoe jsou nespolehliv. Kdo opr svj stt ozbran oldn, nikdy nebude pevn vsedle. Takov vojsko nen svorn, je nedisciplinovan, nespolehliv ahamin; m sice pln sta statenosti, ale tv vtv nepteli vezme pi prvn pleitosti do zajech; nedb zkon boch ani lidskch. Vmrovch dobch zemi vysvaj oldci, vdob vlky ji zas pusto neptel. Na bojit je vede jen ta trocha penz, ata nesta na to, aby pimla vojka slskou umrat pro zjmy pna. Do sluby se vichni hrnou, pokud se nevede vlka, jakmile ovem vypukne, hledaj cestu kniku. Tento nzor mi jist vichni potvrd, protoe souasnou bdu Itlie zpsobilo prv dlouholet spolhn na oldnsk vojsko. Mon kdysi nkomu vnem pomohlo avarvtkch mezi sebou prokazovalo teba iodvahu astatenost, ale jak se objevil ciz neptel, ukzalo se vpravm svtle.
49

Proto spadla Itlie francouzskmu krli Karlu VIII. do klna. Kdo tvrd, e to zavinily nae hchy42, nem pravdu. Zavinily to hchy panovnk - ato ne proti bom pikznm, ale proti zdravmu rozumu. Vylom te, vem jsou nedostatky tohoto vojska. Jeho veliteli mohou bt bu schopn vojevdci, nebo bdilov. Vprvnm ppad jim nen co vit, protoe mysl na svou vlastn slvu amoc apodman si asem bud svho vlastnho pna, nebo nkoho jinho, iproti vli svho panovnka. Aje-li velitel neschopn, zni vladae oto rychleji adve. Tomu, kdo namtne. e takov jsou rizika ukadho vojska, uvedu pklady zhistorie. Panovnk m pedevm velet svmu vojsku sm; republika vybr nejlepho ze svch mu - kdy se neosvd, me ho kdykoli odvolat, aproke-li vjimen schopnosti, m sv zkony, aby ho udrela vmezch. Zkuenost nezvratn ukazuje, e pouze knata arepubliky svlastn ozbrojenou silou dosahuj nejvtch spch ae njemn vojsko nadl pouze kody. Omnoho obtnji tak jednotlivec uchvt moc vrepublice svlastnm vojskem ne vrepublice chrnn oldky. m aSparta mly po stalet vlastn ozbrojen sly - abyly svobodn. vcai maj tak vlastn siln vojsko, ajsou svobodn. Ve starovku mlo njemn vojsko Kartgo apo prvn vlce smany mlem podlehlo vlastnm oldkm, pestoe velitel byli Kartginci. Po smrti Epameinnda se velitelem thbskho vojska zvle oban msta stal Filip Makedonsk43. Jakmile zvtzil, pipravil je osvobodu. Milan si po smrti vvody Filipa najali proti Bentkm Franceska Sforzu, kter je sice vskutku uCaravagaia porazil, ale pak se snimi spojil apodmanil si vlastn pny, Milany. U jeho otec byl oldnem uneapolsk krlovny Giovanny, atak ji zradil. Zanechal ji bez vojska, atak ona, aby neztratila krlovstv, musela vzt zavdk ochranou aragonskho
50

krle. A pokud Bentan aFlorenan zvtili kdysi sv zem pomoc oldnskho vojska, ani se vzpt stali obt svch vlastnch velitel, pak jenom proto, e mli vc tst ne rozumu. Ti velitel, kte byli znamenit amohl znich jt strach, nezvtzili, jin narazili na odpor adal svou ctidost obrtili jinam. Nezvtzil napklad John Hawkwood, ajeho vrnost tedy neprola zkoukou. Ale kad mi asi d za pravdu, e kdyby byl zvtzil, byli by mu Florenan vydni na milost anemilost. Sforza ml stlho rivala vBracciovi aoba se navzjem hldali. Nakonec Francesco Sforza obrtil svou ctidost do Lombardie aBraccio proti crkvi aNeapolskmu krlovstv. Ale vrame se ktomu, co se udlo teprve nedvno, tm vsouasnosti. Florenan zvolili za svho vojevdce Paola Vitelliho, velmi nadanho mue, kter se vyvihl astnm zenm osudu velmi vysoko. Kdyby byl dobyl Pisu adal se proti Florenanm najmout neptelem, bylo by to snimi dopadlo velice patn. Apokud by si ho byli podreli, museli by se mu podrobit. Podvme-li se bl na spchy Bentan, uvidme, e se jim ve dailo jen potud, dokud vedli vlky vlastnm vojskem (dokud se nepustili do vboj na soui). Jakmile zaali svlkami na pevnin, upustili od provenho zpsobu anapodobili ostatn Itlii. Zpotku se pi svch vbojch na soui nemuseli bt velitel, nebo nemli velk zem atili se velk prestii; jakmile vak dky Carmagnolovi44 rozili panstv, ochutnali prvn hokost svch omyl. Carmagnola byl sice vynikajc vojevdce, za jeho velen porazili milnskho vvodu, ale potom zjistili, e vlku protahuje, ausoudili, e nem na dalch vtzstvch zjem. Propustit ho vak nemohli, aby neztratili, co zskali, aproto ho radji pro svou bezpenost zavradili. Po nm nsledovali45 Bartolomeo zBergama, Robeno ze San Severina, hrab zPitigliana adal. Ti vak jako velitel za moc
51

nestli. Vbitv uVail nakonec Bentan pili vjedin bitv ove, co za osm set let stolikerou nmahou nabyli. Spomoc oldnskho vojska se dobv pomalu, zdlouhav amlo, zato rychle amnoho se ztrc. Kdy u jsme uitalskch zkuenost snmezdnmi vojsky, chci se unich zastavit, vysvtlit koeny zla, atak poslouit nprav. V dob, kdy vItlii csask moc upadala apapesk zaala vzrstat, se Itlie rozpadla na mnoho stt, nebo mnoh velk msta se chopila zbran avystoupila proti vlastn lecht, kter je pedtm, podporovna csaem, utlaovala. Navc jim nadrovala crkev, kter tak hledla poslit svou svtskou moc. Na knec stolec tu dosedli mui zad oban. Tak se stalo, e Itlii vpomrn krtk dob zaala ovldat crkev ankolik republik. Man vak nejsou zvykl vldnout meem, aproto si najmali do svch slueb ciz vojska. Prvnm, kdo dodal tomuto typu ozbrojen moci prestie, byl Alberigo da Conio zRoman. Zjeho koly vyli Braccio aSforza, kte svho asu rozhodovali oosudech cel Itlie. Po nich pili dal, ahor, a nakonec nai zemi zaplavilo vojsko Karla VIII., vydrancovali ji Ludvkovi vojci, pokoil ji Ferdinand azneuctili vcai. Jak ktomu mohlo dojt? Velitel nmezdnch vojsk pedevm zniili pchotu, protoe nemli prostedky na jej vydrovn (jejich jedin majetek byl old), advali pednost jzd, kter nemusela bt tak poetn. Dolo to tak daleko, e ve dvacetitiscovm vojsku nebyly ani dva tisce pk. Navc vechen svj um vynakldali na to, aby ani oni, ani jejich vojci pli nestrdali, aaby uhjili hol ivot, dvali pednost zajet. Zajatce pak vymovali bez vkupnho. Pevnosti vnoci nedobvali akolem vlastnch nestavli ani pkopy, ani valy. Avzim se vbec nevlilo. Acelou tuhle pohodlnou vlku jim dovolovaly pedpisy, kter si sami urovali. Tak zavlekli Itlii do otroctv ado obecnho opovren.
52

KAPITOLA TINCT O pomocnm, smenm avlastnm vojsku Pomocn vojsko, kter rovn nen nijak ideln, je takov, kter pole na podn nkter vlada na pomoc jinmu, jen se octl vzkch. Nedvno si tak chtl pomoci pape Julius II., kdy zpozoroval, jak bdn azbable se chov jeho oldnsk vojsko pi taen proti Ferrae46. Obrtil se sprosbou na panlskho krle Ferdinanda. Takov vojsko me bt samo osob teba iuiten, ale jeho nevhody jsou obrovsk. Nebojuje spravm zaujetm, atak kdy je neptel vskutku siln, je vldce pedem ztracen, akdy sjeho pomoc zvtz, stane se jeho zajatcem. Pestoe pklady toho, co jsem prv ekl, najdeme ive starovkch djinch, pidrm se pkladu Julia II., kter je jet viv pamti. Ve snaze dobt Ferraru se nemohl zachovat nerozumnji, ne se vydat do rukou cizince. Nsledky jen dky astn souhe nhod nepoctil, nebo kdy byli jeho pomocnci uRavenny47 poraeni, objevili se vcai aproti veobecnmu oekvn vtze porazili. Pape se tak nestal obt neptele, nebo byl zahnn, ani svch spojenc, nebo vyhrl nakonec dky pln jinmu vojsku. Florenan zas nemli dn vojsko, aproto si kPise48 zavolali na pomoc deset tisc Francouz. Dostali se zblta do loue. Caihradsk csa si zavolal do ecka deset tisc Turk, aby elil sousedm, ale po skonen vlky Turci odmtli odejt, ato byl zatek ujamen ecka nevcmi. Kad jen trochu prozrav mu tedy vid, e pomocn vojsko je nakonec mnohem nebezpenj ne vojsko njemn, protoe je nadmru soudrn asvorn ana slovo poslouch sv velitele, zatmco njemn vojsko nikdy netvo jednolit celek avelitel, uren mu panovnkem, si nedoke zpravidla vtak krtk dob dobyt uvojk takovou moc apresti, aby ho mohl ohrozit.
53

Uoldn je nejvtm nebezpem jejich nedbalost alenost, upomocnho vojska dokonal kze. Proto kad moudr vlada d vdycky pednost vlastnmu vojsku. Lpe prohrt svlastnm ne vyhrt scizm. Vhra spomoc cizinc je vdycky oemetn. A znovu se musm odvolat na Cesara Borgiu ajeho iny. Vtrhl do Roman spomocnm vojskem, sloenm pevn zFrancouz, asjeho pomoc dobyl Imolu iForli. Pak ale zpozoroval, e pestv bt spolehliv, atak je vymnil za njemn, je se mu zdlo mn nebezpen. Za velitele uril mue zrodu Orsini aColonn. Akdy ani ti neprokazovali vc vrnosti aspolehlivosti, rozpustil je azaloil si vlastn vojsko. Mezi rstem jeho spch apostupnm zdokonalovnm vojska je pm mrnost. Chtl jsem se pvodn dret jen novjch adomcch pklad, ale nemohu obejt Hierna Syrkskho, onm tu u byla e. Kdy si ho Syrksan postavili do ela, okamit zpozoroval, e oldnt velitel jsou pln neschopn dobrodruzi - prv tak jako ti nai dnen, italt. Protoe je vak nemohl ani propustit, ani si je ponechat, dal je jednodue povradit. Pot u vedl vlky jen se svm, nikdy scizm vojskem. Jet bych rd pipomnl jednu postavu ze Starho zkona: kdy David nabdl Saulovi, e pjde bojovat sfilitnskm Goliem, Saul mu nabdl vlastn zbroj, aby mu dodal odvahy. David ji vak odmtl, nebo ve chvli, kdy si ji oblkl, prohlsil, e se vn neme voln pohybovat ae zato radi jen vlastnm prakem anoem. Zkrtka, ciz kabt na ns bu pland, anebo je pli tk i tsn. Kdy otec krle Ludvka XII., Karel VIII.49, osvobodil spomoc osudu avlastn udatnosti Francii od Anglian, rozhodl, e je teba mt vlastn vojsko, aproto zavedl vzemi setniny jezdc apk. Jeho syn Ludvk pky zruil azaal snajmnm vcar. Jeho
54

nsledovnci vte chyb pokraovali, ajak uvidme, promnila se vhrozbu krlovstv. Dodali prestie vcarm, aodali ji vlastnm vojkm. Zcela zruili pchotu asvou jzdu pivtlili apoddili cizincm. Ta si toti u zvykla bojovat jen po jejich boku apostupn nabyla pesvden, e bez nich neme zvtzit, e vcai jsou lep vojci ne oni ae se bez nich neobejdou. Francouzsk vojsko bylo tedy smen - zsti njemn, zsti vlastn. Bylo sice lep ne pomocn, ale hor ne vlastn. Francouzsk e by byla nepemoiteln, kdyby se bylo dle zdokonalovalo Karlovo opaten. Nebo alespo zachovalo. Jene lidsk neopatrnost svd kmnoha vcem, kter zpotku chutnaj sladce ateprve mnohem pozdji prozrad sv erviv jdro. Jestlie ten, kdo stoj vele sttu, nerozpozn rodc se zlo, nen skuten moudr. Dar moudrosti m vak mlokdo. Kdybychom hledali pvod rozpadu e msk, zjistili bychom, e pinou bylo najmn Gt do vlastnch ad. Od t doby zaala zdatnost mskch vojk upadat anaopak gtskch narstat. Tvrdm tedy, e dn stt nen bezpen bez vlastnho vojska. Je zcela vrukou osudu, nebo nem slu, kter by ho vkritick chvli ochrnila. Vlastn vojsko je vhradn takov, kter je sloeno zpoddanch, oban, anebo zlid na vldci zcela zvislch. Kad jin je bu njemn, nebo pomocn. Zpsob organizace vlastnho vojska si meme odvodit zpraxe zmnnch ty vlada apidat ktomu zkuenost otce Alexandra Velikho, vojevdce Filipa imnoha republik ajejich vldc.

55

KAPITOLA TRNCT O kolech panovnka ve vcech vojenskch Vlada nesm mt jin cl, jinou starost ajinou povinnost ne vlku, jej zkonitosti ad, nebo vlen umn je pedpoklad nejvy hodnosti aneoddliteln kn pat. Nejen udruje umoci ty, kte se narodili jako vldci, ale dovede povznst na trn iprostho obana. Naopak vidme, jak snadno pozbvaj moci ti, co dbaj vc na slasti spojen strnem ne na nezranitelnost svho zem. Takov Francesco Sforza se stal vvodou milnskm zprostho obana jen proto, e byl znamenitm vojevdcem. Jeho nstupci se naopak nmaze astrznm vojenskho ivota vyhbali, aprv proto osv hodnosti pili. Nejhor prvodn jev bezbrannosti je veobecn opovren. Ke ztrt respektu nesm panovnk nikdy nechat dojt. Ale otom pozdji. Mezi ozbrojenm aneozbrojenm nen rovnovha. D pece zdrav rozum, e ozbrojen nebude poslouchat neozbrojenho, nebo e vldce beze zbran neme bt bezpen ped svmi ozbrojenmi oldni. Bezbrannost vzbuzuje pohrdn anavc podezravost. Panovnk bez vojensk prpravy amaterilnho vybaven neme mt respekt ani usvch vojk, ani uneptel, anikomu ze svch neme vit. Proto nikdy nesm zapomnat na vcvik avmru onj mus dbt jet daleko vc ne za vlky. Cvien jsou jednak praktick, jednak duevn. Mus dbt na vcvik vojska audrovat je vpodku, ale ion sm mus asto jezdit na lov, atak si otuovat tlo, aby pivyklo strznm. Krom toho se mus seznamovat skrajinou, poznvat jej charakter, vmat si, kde se ty vrchy, kde kon dol, jak rozlehl jsou roviny, mus se seznamovat stoky
56

ek. Na tom vem neobyejn zle, nebo tyto znalosti mu pinej hned dvoj uitek. Podrobn poznn vlastn zem mu umon lpe ji brnit. Kdo dobe zn vlastn kraj, snz se vyzn ivcizm, kudy bude muset za vlky thnout, protoe vrchy, dol, roviny, eky amoly jsou si do znan mry vude podobn. Vlada, kter nem takov praktick znalosti, nikdy neme bt dobrm vojevdcem, anaopak, m-li je, vdycky si v rady: jak na neptele, kde ubytovat vojsko, kam smrovat jeho pochod, jak dit bitvu nebo oblhat pevnost. Achjsk vdce Filopoimn50 byl vemi veleben prv za to, e ani vmru nemyslel na nic jinho ne jak vst pt vlku. Kdy se spteli prochzel po kraji, asto pr se zastavoval avyptval se jich: Kdyby neptel leel na tomto kopci amy se svm vojskem tady, kdo zns by byl ve vhod? Jak nejlpe bychom bez poruen ik na nj udeili? Ajak bychom si mli ponat vppad stupu? Akdyby naopak protivnk musel zat ustupovat, kudy ho nejlp pronsledovat? Tak si vyslechl jejich mnn, ekl sv nzory azdvodnil je, adky tomuto neustlmu procviovn taktiky se nikdy nemohlo stt, e by ho jakkoli situace zastihla nepipravenho abezradnho. Pokud jde oduevn prpravu, m vlada pedevm studovat djiny aivotopisy proslulch mu, zkoumat piny jejich vtzstv aporek, aby si uml pro sebe vybrat pklady hodn nsledovn aaby vdl, eho se vyvarovat. Tak si pece ponala vtina slavnch mu vhistorii: umli si vybrat pro sebe vzor. Tak napklad Alexandr Velik Achillea, Caesar Alexandra, Scipio Kra. Kdo zn Krv ivotopis, jak jej sepsal Xenofn, najde nejeden jeho rys vponn Scipia. Jeho spravedlnost, lidskost atdrost bezpochyby pramenily prv ztohoto vzoru. Atak by si ml ponat moudr vldce: Vmru nezahlet asbrat poznatky, aby uml elit jakkoliv situaci.
57

KAPITOLA PATNCT O vcech, za n se lidem, apedevm knatm, dostv pochvaly nebo potupy Nyn je teba zamyslet se nad tm, jak m vlada zachzet spoddanmi ase spojenci. Vm, e otom psali u mnoz, anerad bych byl pokldn za domlivce, e se tm chci obrat ij, zvlt budu-li se odchylovat od jinch. Mm vak vmyslu napsat uitenou knku, take pokldm za vhodnj dvat se na vci tak, jak se maj ve skutenosti, ne jak se zvnjku jev. Je toti velk rozdl mezi tm, jak ivot je ajak by ml bt. Ten, kdo si nevm reality anechce vidt, jac lid jsou, astav spe na svch pnch apedstavch, jak by svt vypadat ml, nedopadne dobe. Alovk, kter se chce za vech okolnost chovat ulechtile ajevit se vem jako dobr lovk, se zlou se pote mezi tolika lidmi, kte dob nejsou. Proto tak vlada, kter se chce udret, se mus nauit ve vlastnm zjmu zachovat se nkdy teba ine zrovna ulechtile apesn vdt, kdy si me dovolit dobrotu. Proto pusme ze zetele ideln lidsk vlastnosti, jimi by ml vldce oplvat, ahleme si praktick strnky ivota. m v lovk vhodnostech stoup, tm vc se onm mluv, avldce, protoe stoj na samm vrcholu, pat knejpetsanjm. Vem jedni unho vid hospodrnost, druz zas lakotu, voprvnn psnosti ukrutnost, vsoucitu avldnosti naopak slabost azbablost. Co jeden na nm povauje za eln apraktick, druh me mt za vrolomn abezzsadov, ve velkorysosti lze vidt ilehkomyslnost, vuzavenosti azdrenlivosti teba pchu anafoukanost, pmost se me hodnotit jako mazanost, pevnost jako nestupnost, vn lovk me nkomu pipadat jako morous anelida, zbon jako pokrytec atak dle.
58

Bylo by jist douc, aby byl kad panovnk obdarovn jen tmi nejkrsnjmi vlastnostmi, kter se obecn za dobr povauj. Vme vak, e je proti lidsk pirozenosti, aby ml vechny avdycky se jimi dil. Proto, chce-li bt nkdo dobrm aspnm vldcem, mus se pedevm vyhbat tm vlastnostem, kter jeho moc ohrouj, anesm dt na lidsk ei. Vdy lechetnost by ho mohla vurit situaci uvrhnout do zhuby, anaopak, co na prvn pohled vypad jako patnost, me znamenat prospch abezpenost pro celou zem.

59

KAPITOLA ESTNCT O tdrosti askouposti Jist mi dte za pravdu, e tdrost je velk ctnost. Apesto, je-li okzal, nevede kniemu dobrmu. Kdy se vak prokazuje diskrtn acudn - jak by se uplatovat mla - nikdo se on nedozv astejn m povst skrblka. Aby si panovnk dobyl povst tdrho mue, mus si pi vech pleitostech ponat svelkou pompou. Jenome pirozen nsledek takovho pepychovho ivota je, e promrh cel sv jmn, achce-li si rove, na ni je zvykl, udret, me si pomoci jen na kor poddanch prostednictvm novch anovch dan apoplatk. Ti ho zanou pochopiteln nenvidt. Akdy se ktomu neuchl azvol naopak cestu omezen askromnosti, ztrat veker respekt. Z toho plyne, e moudrmu panovnkovi nesm zleet na tom, zda je povaovn za skrblka, i ne. A lid poznaj, e dky sv hospodrnosti vysta svlastnmi pjmy ajet znich doke zajistit vppad poteby, abez zatovn lidu, obranu sv zem, poppad idal dobyvanou vpravu vzjmu sv bezpenosti, svj nzor zmn azanou ho povaovat za tdrho. tdrost je ctnost jen potud, pokud jde zvlastn kapsy ana pravm mst. Stoj za povimnut, e znaich souasnk jen ti panovnci, co byli povaovni za skoup, to nkam dothli. Pape Julius II. byl nadmru etrn, ne doshl papeskho stolce, ale jak pozdji dolo kvlkm, ml dla otevenou. Nynj francouzsk krl vedl mnoho vlek, ale nikdy na et svch poddanch. Asouasn panlsk krl51 by byl bezpochyby nikdy neuskutenil tolik spnch taen, kdyby ml pedtm lehkou ruku na penze. Hromadn penz se obecn nepovauje za ctnost. Slou-li vak ktomu, aby vldce nemusel odrat poddan nebo jinde loupit,
60

potal-li snimi ke sv ajejich obran, mn se patn vlastnost vdobrou. Nkdo mi teba namtne, e Caesar se stal vldcem ma dky sv tdrosti. Anejen on. Tomu bych chtl pipomenout, e je rozdl ovldu usilovat - tehdy je tdrost eln - au vldcem bt - pak na mst nen. Caesar rozdval, dokud nedoshl svho cle, ale kdyby byl pot dle zstal naivu avdaje nepibrzdil, neuskrovoval se, byl by svou velkou i dozajista zniil. Akdo by mi chtl pipomenout, e bylo mnoho panovnk proslulch tdrost52, kte pesto se svmi vojsky doshli velikost, tomu mohu opit jedin: vldce me dvat bu ze svho, nebo zkapsy svch poddanch, anebo zcizho. Vprvnch dvou ppadech mus bt nadmru etrn, ve tetm nesm na tdrost nikdy zapomenout. Na vlenm taen vojsko ije zkoisti, zplenn apoplatk. Tehdy mus bt vojevdce tdr, jinak by za nm vojsko nelo. Rozdv-li zcizho, na povsti mu to neubr, naopak sp pidv. Jinak je vak tdrost vdycky zhubn. Kad mec m sv dno ajednoho dne u nen zeho dvat. Zchudl panovnk je vem pro smch, nikdo si ho nev, akdy se sna znouze vybednout, vyslou si povst vydiducha anenvist. Pdomek skrblk nen jist nic lichotivho apjemnho, ale neplod ani opovren, ani nenvist.

61

KAPITOLA SEDMNCT O tvrdosti ashovvavosti, azda je lep bt oblben, nebo obvan Idelem panovnka by vdycky mla bt shovvavost alidskost. Jenome ne vdy je to mon aprospn. Cesara Borgiu povaovali za nsilnka, ale jeho tvrdost pinesla Romani podek, svornost, mr ajistotu. Porovnme-li vak zpsob vldy sflorentskou mkkost53 ajej nsledky vpodob zpustoen Pistoie, musme dt za pravdu Borgiovm metodm. Je-li clem tvrdost podek, svornost ablahobyt, pak proti n nelze vbec nic namtat. Obasn, by ipsn tresty jsou pro obany daleko milosrdnj ne shovvavost vi nepodkm arozbrojm, kter nutn mus skonit zle pro vechny - vradnm aloupenm. Trest postihuje jen jednotlivce. Zejmna pi zakldn sttu haj na panovnka etn skal atvrdosti se neme vyhnout. Ale vtomto ppad mus postupovat uvliv alidsky, peliv vit, komu vit akomu ne, nedat se strhnout vlastn zbrklost apanikou, protoe od naivn dvivosti kneopatrnosti aod podezvavosti ke krutovld je vdycky jenom krok. emu tedy dt pednost - popularit, i respektu? Oboj toti slouit vjedno nelze, tak jako ohe avodu. M-li se tedy panovnk jednoho ztoho zct, pak je lep oelet to prvn. Vichni dobe vme, e lid jsou nevdn, pokrytet, zbabl aziskuchtiv, apokud je ruka pn oteven, petrhli by se dobrou vl, slibuj hory doly - cel sv jmn, ivoty vlastnch syn, svou krev. Jakmile vak dojde klmn chleba, na tyrku obrt. Ajestlie na n panovnk spolhal, se zlou se pote. Koupen oddanost nemv dlouhho trvn, protoe na rozdl od pozemskch statk nen
62

nam majetkem avprav as sn nememe libovoln nakldat. Jen oddanost zaloen na duchovnch hodnotch, na nadosobnm cli apesvden je spolehliv. Lid klidn ubl tomu, koho miluj, protoe lska je morln zvazek aten pro svj prospch klidn poru. Prv proto, e jsou patn aslab. Ale strach ztrestu je pece jen dr na uzd. Panovnk m budit respekt, nikoli vak strach, protoe ten vede zase knenvisti. Arespekt si udr potud, dokud neshne poddanm na majetek ana jejich eny. Kdy u mu nezbv ne nkoho popravit, pak to mus pdn zdvodnit. Lid sp zapomenou na smrt teba ivlastnho otce ne na ztrtu majetku. A stoj-li vldce sm vele sv armdy, pak u vbec nesm hledt na to, k-li se onm, e je krut. Bez toho by nikdy neudrel ve vojsku kze, jednotu abojeschopnost. Hannibal velel rznorodmu vojsku, zverbovanmu kde se dalo, apesto vnm nikdy nevzplanula proti nmu vzpoura nebo rozbroje mezi jednotlivmi skupinami, ato dokonce ani tehdy, kdy mu tst neplo. Doshl toho eleznou kzn, kter ve spojen sjinmi jeho vynikajcmi vlastnostmi budila uvojk hrzu aobdiv. Samotnou tvrdost by toho byl ovem nedoshl. Nkte ivotopisci veleb jeho vojevdcovsk schopnosti avytkaj mu krutost. Jsou slep, kdy nevid, e prv spojen vech tchto rys vjedno bylo podstatou jeho mimodnch vsledk.

63

KAPITOLA OSMNCT Jak m vldce plnit dan slovo I vtomto ppad by jist bylo ideln, kdyby byl vldce za vech okolnost charaktern aestn avdycky drel slovo. Nicmn zkuenosti zna doby ns u, e mnoz vborn panovnci si splnnm slova nelmali zrovna hlavu, umli se znj vyzout azskat vrch nad tmi, co vdycky zkostliv dbali osvou est. Na tomto svt existuj dva zpsoby jednn: jedno je ve shod se zkony lidskmi, druh se zkony prodnmi. Akdy nesta kdosaen cle to prvn, pak se ned nic dlat amus se shnout ikdruhmu. Skuten panovnk mus ovldat oboj. Tomu obrazn uili u antit spisovatel, napklad ve vyprvn oAchilleovi (ale io jinch vldcch), jak byl sven do vchovy kentaura Cheirna, zpola zvete, zpola lovka. Nemlo to znamenat nic jinho ne prv metaforick nvod, e vldce se mus umt chovat tak itak. Jedno bez druhho nevede kniemu. Panovnk ovem mus umt izivoin e vybrat. Ml by dvat pednost lice alvovi. Lev nepostehne lku, lika si neporad svlky. Ml by tedy bt bystr jako lika asiln jako lev. Kdo mysl, e vysta se silou, tomu nepat do ruky ezlo. Moudr mu tedy neme stt vslov, je-li mu to na kodu ajestli pominuly okolnosti, za nich je dal. Kdyby vichni lid byli estn, moje rada by byla patn. Ale protoe nejsou asami dan slovo nepln, rozumn panovnk je neme dodrovat. Byl by sm proti sob. Ovhodn zminky nen nikdy nouze. V nov dob najdeme pro to dostatek pklad. Kolikrt byl, navzdory vem smlouvm aslibm, vrolomn poruen mr! Proto kdo chce bt dobrm vldcem, mus bt mazan jako lika, mus
64

to vak umt zastt amst protivnka. Lid jsou tak naivn, e rdi uv tomu, co slyet chtj. Uvedu jen jeden znedvnch pklad. Alexandr VI. cel ivot kdekoho idil avdycky mu to vichni spolkli isnvnadou. Nenajdeme druhho lovka, kter by byl tolik nasliboval atak mlo dodrel. Kad lest mu vyla, protoe vlidech etl jako voteven knize. Vldce tedy nemus nutn mt vechny kladn vlastnosti, ale ml by umt vzbudit zdn, e je nepostrd. Anaopak m-li je, je krajn nedouc, aby se jimi vdycky aza vech okolnost dil. A si je shovvav, lidsk, zbon, upmn, ale veho do asu. Jakmile vznikne poteba opaku, nesm zavhat. Zejmna od novho vldce se neme ekat sam dobrota. Bv okolnostmi doslova pinucen jednat proti vem pikznm bom ilidskm, ohnout se po vtru, kdy nen zbyt ad si to zjem koruny. U obyejnch lid, ale zejmna upanovnk vdycky rozhoduje vsledek jejich konn. Je-li spn, iprostedky, jimi spchu doshl, se lidem nakonec zdaj zcela vpodku. Tak u to na svt chod, lid vtinou vid jen vnj podobu vc. Jeden ze souasnch vldc, jeho nechci jmenovat, m pln sta mru avrnosti, ale oboj je mu vpraxi zcela ciz. Kdyby usiloval jen omr, nikdy nemohl doshnout takovho vhlasu, akdyby vdy dbal na plnn svch slib, dvno by na trn nesedl.

65

KAPITOLA DEVATENCT Jak se chrnit ped nenvist aopovrenm Zmnil jsem se ovech pro vldce nejdleitjch vlastnostech ate zbv dodat jet pr slov opodrunch. Lid ij spokojen aklidn, dokud jim nikdo nesah na majetek, na jejich eny aest. Atch pr ctidostivc, sktermi si panovnk mimoto mus njak poradit, zvldne snadno. Existuje bohat kla zpsob, jak toho doclit. Dalmi vlastnostmi, jimi si panovnk me vyslouit opovren, je nestlost, lehkomyslnost, slabost, zbablost anerozhodnost. Celm svm vystupovnm mus dvat najevo opak, nemnit rozhodnut, bedliv vit kad ustanoven apak stt na svm. Jen tak si uchov ctu avichni si daj dobr pozor jt na nho snjakm chytraenm. Vldce stakovou povst pov pak veobecn vnosti na vech stranch, e proti nmu ani vnitn, ani vnj neptel nic nezmohou. Je respektovn vlastn lechtou iostatnmi monarchy. M-li dobr vojsko aspolehliv spojence, nem se eho bt. Adobr spojence bude mt tehdy, bude-li mt spolehliv vojsko. Vnitn pomry pak bude mt uspodan tehdy, jestli ivzahraninch vcech bude sklzet spchy. Jedin, co by ho jet mohlo ohrozit, je spiknut, od nepamti postrach vech trn. Aproti tomu se zabezpe prv tm, e jeho vlda aosoba nebudou vyvolvat nenvist aopovren alid nebude mt piny knespokojenosti. To je naprosto neselhvajc prostedek proti spiknut, protoe vzbouenci vdycky potaj spodporou reptajcho lidu. Kdy se vak naopak mus obvat, e pevrat vyvol hnv lidu, riziko je pli velik apekky takka nepekonateln.
66

Spiknut proti mocnm zn historie mnoho. ale jen mlokter se podaila. Spiklenec nebv, aani neme bt sm, mus hledat spojen sdalmi nespokojenci. Jakmile vak svj pln vypust zst, vydv se vnebezpe, e ho dotyn pro svj vlastn prospch za odmnu ud. Nadje na spch je tedy sice lkav, ale pochybn, arizika nezmiteln. Jen uvrnho ptele nebo stejn zatvrzelho odprce trnu mu nehroz zrada. dlem spiklenc je tedy vn strach apodezvavost, ato bere odvahu. Za panovnkem stoj majestt trnu, zkony, prostedky sttn moci ajeho stoupenci. Poj-li se ktomu vemu jet pze lidu, je neotesiteln anadje na spch spiknut je miziv. V takovm ppad se toti vzbouenec nezbav strachu ani po vykonanm zloinu, protoe se nem kde schovat ped hnvem lidu. Mohl bych to doloit nesetnmi pklady, ale posta jeden ze zcela nedvn minulosti, zdoby ivota naich otc. Pana Annibala Bentivoglia, tedy dda dnenho pana Annibala atehdejho vldce Bolon, zavradili Canneschiov. Zstal po nm pouze Giovanni, kter vak byl vt dob jet vplenkch. Po vrad lid povstal avechny Canneschie povradil, protoe Bentivogliov povali vBoloni velik vnosti. Nklonnost lidu byla tak hlubok, e se Bolot vypravili a do Florencie, kde ml dajn podle jejich zprv t njak potomek jejich vldnoucho rodu. Skuten ho nali apovili vldou do t doby, ne Giovanni dospje. Znovu tedy opakuji, dn strach ze spiknut, m-li lid na sv stran. Nem-li - mus se bt veho akadho. Star zkuenost dobe vedench stt ukazuje, e nesta dobe vychzet svlivnmi abohatmi, ale pedevm se irokmi vrstvami. K takovm dobe spravovanm auspodanm sttm pat dnes Francie. M adu dobrch instituc, jim krl vd za svou bezpenost azem za svobodu. Prvn je parlament ajeho
67

pravomoci. Kdo budoval francouzsk prvn d, dobe znal ctidostivost abezohlednost lechty anenvist lidu vi n avdl, e je nutn postavit hrz prvnm aposkytnout ochranu druhm. Kdyby to bylo ponechno na krli, lechtici by na nho soili, e nadruje lidu, anaopak lid by se mu bouil, kdyby ustupoval bohatm. Proto byl ustanoven tet, nestrann soudce, kter bez jmy pro krle mocn krot aslab zatiuje. Neznm lep amoudej instituci nad tuto. Je zatm nejlepm opatenm, jak chrnit trn abezpenost e, jak sejmout zpanovnkovch beder povinnosti nepopulrn aponechat mu jen ty lbiv, atm mu odstranit zcesty monou nenvist. Me se zdt, e ivot asmrt leckterho mskho vldce mmu nzoru odporuje. Nkte toti, pestoe ili bezhonn aprokazovali ivelkou slu ducha atalentu, pili omoc io ivot. Lehko to vyvrtm tm, kdy vyslm nkter jejich vlastnosti aosvtlm piny jejich pdu. Omezm se pouze na ty csae, kte se vystdali umoci od filozofa Marka Aurelia55 po Maximina: Marcus Aurelius, jeho syn Commodus, Pertinax56, Iulianus, Severus, jeho syn Antonius Caracalla, Macrinus, Elagabalus, Alexandr aMaximinus. Pedevm je teba pipomenout jednu mskou zvltnost: zatmco jinde museli krotit ctidost lechty adivokost lidu, mt csai mli jet tet nebezpenou slu proti sob: byla to zpupnost achamtivost vojk. To byl hlavn kmen razu amnoh znich onj kloptl. Vyhovt toti vojkm aobyvatelstvu souasn, dvma slokm stak protichdnmi zjmy, nen vbec snadn. Lid tou t vklidu, aproto m voblib umrnn vldce, zatmco vojci si libuj vpnu bojovnm, zpupnm, tvrdm ahlavn loupeivm. Chtj, aby se tak choval ivi poddanm ana jejich kor jim zdvojnsobil old, atak ukojil jejich chamtivost apchu. Proto tamn csai, kte nebyli od prody nadni velkou autoritou, tento rozpor nedokzali vyeit avtina znich, ze68

jmna pak ti, co se povznesli zad oban, li cestou nejmenho odporu - vyhovovali vojkm. Anezbvalo jim vlastn nic jinho. Jestlie hledli nevyvolat proti sob nenvist, pak rozhodn jim byla nebezpenj ze strany t silnj vrstvy, atou byli samozejm vojci. Zejmna nov csaov, kte teprve formovali ady svch stoupenc, dvali bez ohledu na lid pednost vojsku. Nkdy jim to pineslo prospch - kdy si souasn umli dobt unho respekt - jindy kodu. Marcus Aurelius, Pertinax aAlexandr ili neokzale, milovali spravedlnost, nenvidli krutost, byli lidt ashovvav ale jen jedin znich, Marcus, doil azemel ve veobecn ct. Ostatn dva skonili zle. Pertinax se stal csaem proti vli vojk, kte si za jeho pedchdce Commoda ili zcela nespoutan, apoestn ivot, jej jim chtl vnutit nov pn, jim byl proti srsti. Vedle nenvisti knmu ctili navc ipohrdn, protoe u byl star. Pr msc pot, co nastoupil na trn, ho zavradili. Jak vidme, za uritch okolnost me vyvolat nenvist izcela bezhonn panovnk. OAlexandrovi se k, e byl tak spravedliv, e za celch trnct let svho panovn nedal nikoho bez dnho rozsudku popravit, pesto skonil rukou kladnho vraha, protoe se zdl vojkm slabosk, vytali mu, e za nho vlastn vldne matka, opovrhovali jm. Marcus Aurelius byl od potku do konce ctn, protoe na trn dosedl ddinm prvem anemusel se podbzet ani vojkm, ani lidu. Mimo to dostal do vnku adu ctnost, pro n ho vichni uznvali, atak ob vrstvy udrel vpatinch mezch. Vimnme si nyn vldy Commoda, Severa, Caracally aMaximina. Jeden jako druh to byli krutovldci, kte se nettili dn zvle na lidu, jen aby se zalbili vojkm. Tak skonili patn - a na Severa57, kter si ponal tak vychytrale, e akoli neslchan tral lid, aby se vojkm zavdil, pesto neskonil nsilnou smrt. Navc to byl mu jistho osobnho kouzla. Vojci
69

se mu obdivovali, lid jm byl oslnn. Kmoci se dostal svmi vojenskmi spchy avimnte si, jakmi cestami. Severus odhadl slabost csae Iuliana apiml sv legie, aby snm thly na m pomstt smrt Pertinaxe. Ve skutenosti mu vak nelo onic jinho ne urvat pro sebe csaskou hodnost. Dorazil tam dv, ne se vbec rozneslo, e se vydal na cestu, asent ho ze strachu zvolil csaem aIuliana nechal usmrtit. Chtlli se vak Severus stt pnem celho mskho impria, musel zdolat dv pekky: prvn byla vAsii, kde se tamn vrchn velitel legi dal provolat csaem, druh na zpad, kde zase Albinus touil po nejvy hodnosti. Protoe Severus dobe vdl, e se neme vypodat sobma narz, vrhl se na Nigera ana Albina el prozatm lst. Pislbil mu spoluvldu, aten uvil. Jakmile vak byl Pescennius Niger poraen azabit, vznesl kmskmu sentu na Albna stnost, e msto vdnosti usiluje ojeho ivot, ase souhlasem vech vythl do Galie, kde ho pipravil ovelen adal ho zavradit. Podvme-li se vcelku na ivotn drhu tohoto panovnka, najdeme vnm ony u zmnn vlastnosti lva aliky. Vichni se ho bli aobdivovali ho. Jeho syn Caracalla58 byl tak mimodn mu. Jeho vojensk iny udivovaly lid ivojky. Byl to vojk kadm coulem, kter si neliboval vdvorskch lahdkch arozmailostech, odkn vojckho ivota snel hladce sostatnmi, atm si vyslouil jejich lsku. Jenome to byl zas neslchan krut aprudk lovk, kter se nezastavil ped nim. Vyhladil vtinu obyvatel ma aAlexandrie. Svm ponnm si proti sob potval kdekoho atsla se ped nm ijeho vlastn druina. Proto musel skonit tak, jak skonil - uprosted vlastnho vojska rukou obyejnho setnka. Podle tohoto pkladu by se mohlo zdt, e ped nsilnou smrt si neme bt jist dn vldce, stoj-li proti nmu zavil neptel,
70

jemu na vlastnm ivot vbec nesejde. Nen to tak. Podobn ppad je velice vzcn apanovnk se me inn chrnit tm, e neubliuje nikomu ze svho bezprostednho okol. Caracalla se tto osudn chyby dopustil. Dal popravit bratra onoho setnka, jemu samotnmu bez ustn vyhrooval, apece si ho ponechal vosobn stri. Byla to neuviteln poetilost anakonec ho stla ivot. Commodova59 nstupn situace byla naprosto pzniv. Jako syn Marka Aurelia nastoupil na trn ddinm prvem abvalo by mu stailo kret ve stopch ctnho otce. Jenome Commodus ml odpornou krutou povahu aneltostn odral lid, aby si naklonil vojsko. Navc nedbal na majestt, po arnch zpasil sgladitory apovoloval svm nzkm pudm, take to nakonec dopracoval tak daleko, e vojsko jm opovrhovalo alid ho nenvidl. Spiknut pak bylo zcela pirozenm nsledkem abyl zabit. Maximinv60 pbh je ztrochu jinho kadlubu. Byl to mu nesporn udatn, proto si ho tak legie - znechucen zmkilost Alexandrovou - zvolily po jeho zavradn za nstupce. Nevldl vak dlouho. Pedevm byl pli nzkho pvodu (byl paskem ovc vTrkii) akdekdo otom vdl, aza druh pli dlouho vhal se vstupem do ma po svm provoln csaem. Jeho ednci tam, ipo cel zemi, zatm bez zbran neltostn vldli avytvoili mu tak povst krutovldce. Cel svt jm tedy opovrhoval avichni se bli jeho dajn surovosti. Nejprve propukla vzpoura vAfrice, pak vm anakonec se rozhoela po cel Itlii. Ve chvli, kdy bezvsledn oblhal se svmi Aquileiu, obrtili se ioni proti nmu, protoe vidli, e m vechny proti sob. ekala ho smrt zrukou tch, kte si ho sami zvolili. O Elagabalovi61, Macrinovi62 aIulianovi neteba ztrcet slov. Vldli krtce ana vech stranch sklzeli jen hlubok opovren. Nai souasn vldcov maj situaci oto leh, e se nemus vyrovnvat snadmrnmi nroky vojska. Nemohou je zajist
71

pehlet, ale tak si snimi nemus pli lmat hlavu, protoe nikdo dnes nem tak celistvou ozbrojenou moc pod jednotnm sttnm velenm, jako mval m. A na tureckou aegyptskou i nikde nen vojsko nebezpenou silou. Tou je dnes lid. Moc obou sultn se opr opoetn vojsko. anavc sultant, podobn ponkud kesanskmu pontifiktu, se vrazn li od vech ostatnch souasnch vldnch forem. Trn tam nen ddin, sultn je volen oprvnnmi volii actn vemi jako n ddin panovnk, protoe se dostv kmoci podle vitho prastarho du. Ale vrame se do naeho svta. Pinou pdu azhuby mskch csa byla nenvist nebo opovren. Nkdy oboj dohromady. Pertinax aAlexandr chtli jt, navzdory zmnn situaci abez vhody ddinho prva na trn, ve stopch Marka Aurelia; Caracalla, Comodus aMaximinus si zas nikdy nemli chodit pro vzor kSeverovi, protoe nemli ani jeho udatnost, ani vychytralost. Panovnk neme slep napodobit dnho jednotlivho slavnho mocne, ale podle svch vlastnch okolnost jt na radu tu kjednomu, tu kdruhmu. Severus me poslouit za pklad pi kladen zklad nov vldy, Marcus Aurelius pro zachovn aupevovn u stabilizovan vldy.

72

KAPITOLA DVACT O budovn pevnost, jejich uitenosti inevhodnosti, a ojinch pomocnch prostedcch kudren panstv Panovnci si na dobytm zem ponaj po uchopen vldy rzn, podle danch pomr vt kter zemi. Jedni tamn poddan odzbrojuj, jin iv spory soupecch skupin, nkte hled zskat na svou stranu zprvu neptelsk i nespolehliv ivly, druz zas vid podmnku bezpenosti vpevnostech - bu je buduj, anebo naopak bo. Ani jednomu ztchto pstup nelze dt jednoznan pednost bez dkladn znalosti mstnch pomr, aproto chci vechny co nejpodrobnji rozebrat. dn nov vldce nikdy, co pam sah, neodzbrojil mahem vechny poddan. Nael-li je po vstupu do zem neozbrojen, hledl je naopak vyzbrojit. Tm si zavzal kvrnosti vhav aposlil svazek se svmi pznivci (neprozeteln by ovem bylo dt zbran do rukou vem poddanm). Vyvolen budou tv rozhodnut povaovat pro sebe za est aostatnch se tm nedotkne, protoe uznaj, e povinnosti vojka jsou nebezpenj azodpovdnj, azasluhuj si tedy ivt odmnu. Kdy ale odzbroj vechny, smrteln je uraz oividnou nedvrou, nebo si to vylo tak, e je m za zbabl i neschopn. A tak i onak - podnt proti sob nenvist. Navc panovnk neme vdnm ppad zstat bez ozbrojen sly amus pak hledat vchodisko vnajmn oldn. Jak jsou jeho klady azpory, jsme si u povdli: proti vskutku silnmu nepteli amstnm podvratnm ivlm jsou jen chabou ochranou. Kad panovnk mus mt na novm zem sv vlastn vojsko. Historie ns tomu u na kadm kroku. Pipoj-li je vak ke sv kmenov zemi, je situace jin amus odzbrojit vechny svjimkou tch, co mu pi dobvn pomhali. Ale itehdy opatrnost ke pozvolna je zbran zbavit aoprat svou
73

vldu jen ajen ovlastn pvodn vojsko. Nkte nai pedkov si pojiovali moc vdobytch mstech tm, e vnm ivili spory, podle starho pslov Kdy se dva hdaj.... Vtehdejch klidnjch dobch mohl tento zpsob splnit svj el, dnes vak rozhodn ne. Vokamiku pepadu vskutku nebezpenm neptelem se takov vnitn nahlodan msta rozpadnou, slab strana vkld do budouc neptelsk vldy nadje asilnj zas nesta sama msto ubrnit. Tuto trpkou zkuenost udlali napklad Bentan. Njak as se jim tato praxe vdobytch mstech osvdovala, ale pak pila porka uVail, jedna ze soupeovch stran si dodala odvahu abentskou moc svrhla. Co docela dobe slou vmru, za vlky neobstoj. Tk asy pekon jen stt siln, celistv. Povst apresti panovnka bezpochyby roste pekonvnm pekek avyhranmi vlkami. Zejmna ti, kte na trn nedosedli ztitulu ddinho prva, se ochotn chpou kad pleitosti zruky osudu ahled se vtkch situacch osvdit. Mnoz maj dokonce za to, e je vhodn osudu napomhat, neptele, a vnitnho i vnjho, patin vyprovokovat avtznou situaci si tak pipravit. Pokud jde vak oneptele vnitnho, zkuenost leckterho novho panovnka u, e daleko vt pote bvaj postupem asu stmi zprvu spolehlivmi ne sodprci. Siensk vldce Pandolfo Petrucci63 opral svou moc prv oty druh adailo se mu to. Neplat to vak veobecn, rozhodujc jsou dan pomry, anem tedy smysl tento postup iroce rozebrat. Dodm jen tolik, e odprce nen tak tk si zavzat, protoe panovnk je m vhrsti pro jejich minulost. Aby si udreli dvj postaven, mus se uchzet ojeho pze, slouit horlivji ne druz. Naopak ti, co mu kmoci dopomohli, sp na vavnech aslubu konaj jen tak, aby se neeklo. Tady se slu pipomenout vldcm, aby vdycky dobe uvili,
74

jak pohnutky tyto lidi ke spoluprci snimi pivedly. Byla-li to zitnost, neukojen poadavky zvldy pedchoz, nebude mt jejich nklonnost dlouhho trvn, protoe vldce nebude stait jejich nroky uspokojit. Pklady ze star inovj historie pesvdiv dokldaj, e je vdycky snaz pozen stmi, kte proti pvodn vld nic nemli, knovmu pnu se chovali zdrenliv nebo dokonce neptelsky, ne stmi, co oteveli uchvatiteli brny do vlastn zem zosobnho prospchu. A konen kotzce pevnost. Stavly se odedvna ajist ne nadarmo. Pro odstraen monho tonka nebo jako toit ve chvli nejt vykonaly jist sv. Ale tak znme znedvn doby ppady pana Niccola Vitelliho, kter dal vCastellu zboit dv pevnosti, protoe to povaoval za bezpenj, nebo urbinskho vvody Guida Ubalda64, jen po nvratu na sv zem, odat mu Borgiou, el dokonce tak daleko, e zboil vechny vcelm kraji. Zjevn povaoval za snaz udret se tu napt bez nich. IBentivogliov tak postupovali po nvratu do Bolon. Jednoznan stanovisko tedy neexistuje, mn se od ppadu kppadu. eknme si alespo tolik, e pro panovnka, kter se vc boj vlastnch poddanch ne toku zven, maj svj smysl. Vopanm ppad a na n nespolh. Nejspolehlivj pevnost je takov vlda, kter nevyvolv nenvist lidu. Ped tou stejn panovnka nezachrn sebepevnj tvrz, protoe se vdycky najde piinliv soused, jen jeho lidu nabdne svou zbra. V posledn dob pinesla pevnost uitek jen hrabnce zForli po zavradn jejho manela. Utekla se do n avykala tam pomoci zMilna proti vzbouenmu lidu amla velk tst, e se prv nenael nikdo ciz, kdo by se chopil pleitosti. Kdy ji vak pozdji napadl Cesare Borgia, byla j pevnost kniemu, protoe lid se pidal na jeho stranu. Stavt tedy pevnosti i nestavt, tak vlun otzka nestoj.
75

Spolh-li vak panovnk na opevnn anedb pitom nenvisti poddanch, takovmu nen rady ani pomoci.

76

KAPITOLA JEDENADVACT Jak am se zskv cta lidu Nic nen vtomto smru innjho ne velk vtzstv avlastn pklad statenosti, jak si meme ovit na naem souasnkovi, panlskm krli Ferdinandu Aragonskm65. Akoli zpotku nesedl pli pevn na svm trn, neustlmi aspnmi vboji se postupn stal prvnm mezi kesanskmi krli. Dobyl si respektu islvy. Hned na potku sv vldy zatoil proti Granad ajej dobyt se stalo zkladem pt moci. Souasn tm dokonale zamstnal kastilsk barony, take nemli ani as pomyslet na vzpouru, ane se pozdji staili rozkoukat, drel moc u pevn vrukou. Bhem dlouh vlky si pozvolna vybudoval spolehlivou azdatnou armdu, ji ivil zprostedk crkve adobvanch zem. Aby se pozdji mohl pustit do plnn dalch, mnohem draznjch pln, vyhnal ze sv e Maury aidy, aby si naklonil crkev. To byl tak jeho jedin politovnhodn anemoudr tah. Ve jmnu crkve pak zatoil proti Africe, vtrhl do Itlie anapadl Francii. Jedna vprava sthala druhou. Ne lid stail strvit div aobdiv nad jednm vtzstvm, u zanalo dal taen. Na vzpoury neml nikdo ani pomylen. Lesku avnosti vak nedodvaj vldcm jen ajen vlen spchy, ale iobratn sprva zem. Napklad takov Barnab zMilna se dobe vyznal vlidech avdl, jak si zjednat povst spravedlivho aschopnho mue. Nikdy neopomnl ocenit njak mimodn in nebo potrestat pein, ato tak, e se otom dlouho mluvilo. Jen takovho panovnka si vichni v, kter nezaujm obojak stanoviska, bez vhrad se stav na tu nebo na onu stranu, je bu
77

ptelem, nebo neptelem. Neutralita se pli nevyplc. Kdy se dva perou, mus vdt, vtzstv by ti vc ublilo. Ale ikdy to nev, je poctivj ivhodnj zaujmout oteven stanovisko ajt do boje. Neudl-li to, bude prvn obt vtze kvelk radosti poraenho anikomu nebude stt za to, aby ti pomohl. Po spojenci, kter stoj vkritick chvli se zaloenma rukama, netou ani vtz, ani poraen. Antiochos vthl do ecka na podn Aitl, aby jim pomohl proti mu, asouasn vypravil posly kAchjm, aby jim rozmluvil vmovn ve prospch man. man odpovdli tm, e je naopak vyzvali ke spolenmu boji. Vachjsk rad, kde vyslanci obou stran vystoupili, ekl msk legt: Je sice pohodlnj nemchat se do vlky, ale na druh stran nen pro vs nevhodnjho postoje: piprav vs ovnost avai zemi osvobodu - vtz vs pohlt. Jen neptel nalh na panovnka, aby zachoval neutralitu, ptel naopak d, aby ses mu nezasten postavil po bok. Ve snaze vyhnout se momentlnmu nebezpe vol nkte krtkozrac monarchov - sob ke kod - neutralitu. Jin, moudej, se nevhaj postavit na stranu jednoho ze soupe, protoe kdy pak spolu snm zvtz, a by byl sebemocnj aoni mu byli vydni na milost, je vzn vdnost aspojeneckmi ohledy. Tak patn toti ten n svt zas nen, aby byl schopen tak ernho nevdku, adn vtzstv nen tak drtiv, aby pehluilo hlas spravedlnosti. A ikdy ten, komu panovnk pispch na pomoc, pece jen prohraje, nezapomene na prokzanou slubu, ze vech sil svmu spojenci vnouzi pomh anikde nen psno, e se karta vbudoucnu neme obrtit - pak sdl e vtzstv snm. Ale tak vtom ppad, e se ani jedn zobou bojujcch stran nemus obvat, je vhodn na jednu znich vsadit. Pispje-li panovnk kvhe - m svho spojence do budoucna vhrsti -, vopanm ppad mu vak pomoc tak nezapomene.
78

Jen jedno mus mt moudr vldce vdycky na pamti: vyhbat se spojenci silnjmu, ne je sm, pokud to nen nezbytn nutn. Vtzstv bv hok, upadne nakonec do jeho podru. Tak doplatili Bentan na spolek sFranci proti milnskmu vvodovi. Naopak Florenanm nezbylo nic jinho ne vsadit na jednu ze stran, kdy pape apanl thli proti Lombardii. Kad sebeuvlivj rozhodnut je vak vdycky spojeno srizikem. Tak u je ten n svt zazen, e vdobr ve vykon to, co je vdan situaci nejmoudej, abys zaehnal nebezpe, avzpt upadne do novho, mnohem horho. Proto uvliv mu vol zmonch zel to nejmen. Dal prostedek, jak si zskvat ctu svch poddanch, je pe oumn avdu, ojejich neustl rozvoj. Oceovn avyznamenvn vdc, umlc, ale iprostch oban za piinlivost pat knejinnjm. Vdy spch vktermkoli oboru lidskho konn slou krozkvtu aposlen sttn moci vbec. Podpory se mus dostat vem, co se splnm zaujetm vnuj svmu povoln - a je to obchod, zemdlstv i cokoli jinho -, aje teba dt jim zruky, e co vytvo, nepijde vnive, nebo e to nezhltnou zven dan. Pro spokojenost obyvatel jsou tak dleit ve vhodnch ronch obdobch rzn slavnosti azbavy. Kad msto m sv cechy aspolky, kter podaj pravideln shromdn. Ani tm by se panovnk neml vyhbat, ml by pichzet mezi lid, projevovat vpravou chvli tdrost auznalostsamozejm bez hony na sv hodnosti prvnho mue ve stt. Jej dstojenstv je prvn azkladn podmnkou za vech okolnost.

79

KAPITOLA DVAADVACT O ministrech Vbr vhodnch mu pro dleit funkce ve stt m rovn nemal vznam. Podle jejich kvalit bv posuzovn ipanovnk. Jsou-li patn, nestoj ani panovnk vtinou za nic, anaopak, obklop-li se schopnmi mui, kad ho m za mue na svm mst, protoe um rozeznat skutenou hodnotu od pozltka. Pro pklad nemusme chodit daleko: tak znamenitho ministra, jako byl pan Antonio da Venafro66 vsienskm vvodstv Pandolfa Petrucciho, si mohl zvolit jen prozrav vldce. Zpsobilost i nezpsobilost lovka pro vykonvn urit sttn funkce lze pedem odhadnout podle tchto t podmnek: bu rozum sv vci sm anikoho dalho nepotebuje, nebo si um dt od jinch schopnch poradit, anebo sm nic nedovede posoudit, niemu nerozum ana rady nesly - aten nen kniemu. Pandolfo mon nepatil do skupiny prvn, ale bezpochyby do t druh. Umt ocenit, kolik chytrost nebo naopak hlouposti je vponn toho druhho, schopnost rozliit sprvn tah od nesprvnho, na to nen teba dn zvltn geniality, ale je to zruka, e na takovho panovnka si ministr spodfukem alst nepijde ad si pozor. Poznat, zda me bt nkdo dobrm ministrem, lze snadno atakka neomyln podle zkladnho mtka: mysl-li vdy ave vem hlavn na sebe asvj prospch, pro takovou funkci se nehod. Mu ve slubch sttn moci nikdy nesm myslet na sebe, ale na prospch zem avladae aprojednvat sttn zleitosti snm. Na druh stran si mus panovnk dobrho ministra umt vit, nesm ho pehlet, m ho vyznamenvat apatin oceovat, aby si ho zavzal vdkem kvrnosti aoddanosti. Jen tehdy, nasyt-li jeho
80

ctidost ipirozenou lidskou touhu po pimen ivotn rovni, bude mu slouit dobe aodpovdn, protoe bude vdt, e kad mon pevrat ohroz nejen panovnka, ale ijeho. Jsou-li ministi estn avldce uznal - mohou se na sebe navzjem spolehnout advovat si. Nechov-li se vak jedna ze stran podle tohoto pravidla, urit na to doplat.

81

KAPITOLA TIADVACT Komu naslouchat akdy Kad dvr obchz smrteln nebezpe patolzalstv apochlebovn aodolat mu doke jen stzliv mu adobr znalec lidskch povah. Ti, co se pli zabvaj sami sebou avlastnmi skutky, podlhaj snadno sebeklamu, anejsou tud imunn ani vi lichocen. Je jen jedin zpsob, jak se nestat jeho obt - dt lidem najevo, e t pravdou neuraz. To ovem neznamen, e si me pijt kdekdo avykldat vldci bez obalu, co ho napadne. Takov pn pijde ovnost jedna dv. Moudr vol vdycky stedn cestu: rad se jen szkm kruhem vyvolenc, ato jet jen tehdy, kdy on sm chce. M se dovolvat jejich nzoru ve vem dleitm achovat se klenm rady tak, aby je podncoval kco nejvt otevenosti, ale pak m rozhodnout sm ana svm postoji setrvat. Kdo dopv sluchu kdejakmu snaivci, mn sv rozhodnut kam vtr tam pl, ten je vem pro smch. Akdo podlh tomu, co sm chce slyet, nedopadne lp. Pter Luca67, vyslanec nynjho csae Maxmilina, jednou utrousil, e se Jeho Velienstvo nikdy snikm nerad, nicmn e stejn nerozhoduje podle svho. Chov se tedy prv opan, ne j doporuuji. Je to tajnstksk vldce, kter ml osvch plnech amnn druhch ho nezajm. Kdy pak sv rozhodnut zane uvdt ve skutek, vjeho okol se proti nim zvedne odpor aon, nevda kudy kam, od nich sten nebo pln upout. Nikdo vak nev, co vlastn chce, co sleduje, ana jeho slova nen spolehnut. Panovnk se m radit ve vech dleitch zleitostech, trpliv vyslechnout iprotichdn mnn - dt najevo hnv, kdy vyct
82

klikovn, ale na druh stran si ponat tak, aby nepovolanm rdcm zala chu. Mnoz se domnvaj, e vlada vd za svj spch dobrm rdcm. To je velk omyl. Kdo sm nen moudr, ned na dobr rady. Vjimka potvrzuje pravidlo, ato tehdy, odevzd-li se do rukou jedinho mimodn schopnho mue. Vtom ppad vak dlouho vldnout nebude ajeho vyvolenec ho zbav trnu. Neschopn panovnk nic nesprav ani tm, e se bude radit sjinmi, schopnjmi, protoe nebude vdt, jak sjejich nzory naloit asladit je, neum oddlit zrno od plev aprohldnout, kdy sleduj vlastn zjmy. Je teba brt lidi takov, jac jsou, avdt, e jsou dob jen tehdy, pimje-li je ktomu nutnost. Proto plat, e dobr rada nedl dobrho vldce, ale naopak e moudr vldce je prapinou apvodcem dobrch rad.

83

KAPITOLA TYIADVACT Pro italsk knata pila omoc iny kadho novho panovnka jsou daleko vc stedem pozornosti ne iny pna ddinho, aprojev-li se jako zdatn, zsk si mnohem vc avrnjch stoupenc. Souasn stav vc toti lidi zajm daleko vc ne minulost, akdy se jim da dobe, po niem jinm neba. Tak doshne vldce dvoj slvy: e nabyl vldy vnov zemi ae ji spomoc dobrch zkon, spolehlivho vojska arozumnmi opatenmi zvelebil. Naopak sklid dvojnsobnou hanbu ten, co se na trn narodil, ale vlastn neschopnost ho pozbyl. U jsem se zmnil otom, e neapolsk krl, milnsk vvoda amnoz jin italt panovnci pili omoc proto, e si bu neporadili svojky, jin zas slidem nebo lechtou. Vldce, kter se vyhne tmto chybm am prostedky na to vydrovat vojsko vpoli, toho nikdo moci nezbav. Filip Makedonsk, ne otec Alexandra Velikho, nbr ten, kter utrpl porku od Tita Quintia, nevldl sice tak velkou asilnou jako ekov amani, kte ho ohroovali, rozuml vak vojenskmu umn, uml si naklonit lid audret dvru lechty, atak jim dokzal odolvat dlouhou adu let audret svou i, ikdy ochuzenou onkter msta. Za ztrtu trnu me kad podkovat jen sm sob. Vmru nepomysleli, e mohou pijt zl asy (koho napadne potat sboukou, kdy je nebe jako vymeten?), akdy nastala doba zkouek, vzali do zajech, msto aby honem budovali obranu, akojili se nadj, e je jednoho dne povol lid zptky, a petee e vtzovy zpupnosti. Ito se samozejm me stt, ale rozhodn se na to ned spolhat. lovk nem padat na zem apotat stm, e ho nkdo zvedne. Bu ktomu nikdy nedojde, anebo dojde-li, nen to zrovna bezpen, protoe takov nvrat je poniujc,
84

nezvis na vldci. Jen takov vlda je spolehliv atrval, kter spolh sama na sebe avlastnmi silami se dovede ubrnit.

85

KAPITOLA PTADVACT Jakou roli hraje vlidskm ivot osud ajak mu elit Mnoho lid vilo adosud v, e pozemsk dn d Bh aosud aani sebevt chytrost na tom neme nic zmnit. Ztoho plyne pohodlnick zvr, e kad nmaha je marn anejlep je prost se svmu losu poddit. Zejmna te, kdy jsme dnes adenn svdky obrovskch zmn anenadlch zvrat, tento nzor obecn panuje. J si vak myslm, e svobodn vle lovka nen jen przdn slovo. Vechno je zpoloviny dlem osudu azpoloviny, anebo alespo zsti, dlem lovka. Pirovnal bych osud krozvodnn ece, kter zaplavuje roviny, vytrhv stromy, bo domy, splavuje hlnu ajinde ji ukld. Vichni ped n utkaj, vzdvaj se ped nezkrotnost ivlu anesna se vzdorovat. To je vechno pravda, ale zdaleka to neznamen, e by lid vdob, kdy pokojn tee svm korytem, nemli budovat hrze, hloubit eit azvyovat behy, aby omezili jej niiv bezuzdn nsledky, a pijde doba povodn. Stejn je tomu sosudem. Uke svou zhoubnou moc vude tam, kde mu nestoj vcest organizovan sla, anape se prv tam, kde nejsou behy ahrze, kter by ho zadrely. Rozhldnete-li se po dnen Itlii, piznte mi, e si ty pevratn zmny zavinila sama. Zaskoily ji, protoe byla bez hrz ansp. Kdyby byla opevnn jednotnou hradbou statenosti jako Nmecko, panlsko nebo Francie, povode pevrat by nenatropila tolik kod, nebo by se nm vyhnula. Jen tolik tedy ktomu, jak elit osudu. Podvme-li se na jednotliv ppady, na prvn pohled se zd, e akoliv ten kter panovnk vniem nezmnil po lta sv chovn aponn avldl pod stejn, pesto takka pes noc zpln slvy
86

aprosperity upadl do naprost bdy. Pohled zblzka nm vak ekne, e se dopustil nkter zchyb (vtinou ivce pehmat narz), on jsem vpedchozch kapitolch podrobn pojednal. Strun akrtce: nezajistil se pro patn asy, adokud vl dobr vtr, jeho loka hladce plula. Jakmile se vtr utiil, musel ztroskotat. Trvale spn me bt jen ten, kdo se pizpsob mncm se podmnkm. Lid dospvaj kvytenmu cli rozlinmi cestami: jeden opatrn, druh zbrkle, nkdo nsilm ajin zas lst, jeden trplivost adruh bezohlednou rznost. Vichni maj stejnou anci doshnout svho. Apesto vidme, e kdy dva dlaj tot, nedopadnou stejn, anebo akoliv jednaj naprosto rozdln, pochod do puntku shodn. Pina je prv vhistorickch okolnostech, snimi jednaj bu ve shod, nebo vrozporu. Postupuje-li panovnk obezetn atrpliv ajeho postup odpovd dob, vechno jde dobe. Zmn-li se vak podmnky aon svj zpsob vldy nepizpsob, pijde ovechno. Jenome kdo je tak prozrav aprun? Kdo se doke pinutit opustit osvden zpsoby? Kdo doke proti sv pirozenosti jednat podle poteby teba nsiln abezohledn? To je dno jen mlokterm. Vezmme napklad takovho papee Julia II.: jednal vdy avude bezohledn, aprotoe doba jeho zpsobm pla, slavil jeden spch za druhm. Pi jeho prvn vprav proti Boloni, jet za ivota Giovanniho Bentivoglia, se zn Bentan snaili vykroutit. Ani panlskmu krli se moc nechtlo, atak otom jednal nejprve sFranci. Pape se vak nedal nim zastavit asmle vythl do pole, panl aBentan honem nevdli,jak se zachovat, jedni se ho bli, druz zas chtiv pokukovali po Neapolskm krlovstv, je by byli rdi zskali zpt. Francouzsk krl se na jeho stranu pidal, protoe potal sjeho pomoc kpokoen Bentan. Atak pape Julius svou rznou troufalost
87

doshl toho, eho dn zjeho moudrch pedchdc. Kdyby byl staenm pokal, a bude mt vechno uspodno azabezpeeno, nebyl by se hnul zmsta. Francouzsk krl by se byl vytel avhavost ostatnch by mu byla vzala odvahu. Ive vech svch dalch krocch jednal naprosto stejn aml spch, protoe il pli krtce anedokal se zmn doby, jim by se byl musel pizpsobit ajednat proti sv povaze. Nikdy by to nebyl dokzal abyl by peduren kzhub. Zruka trvalho spchu je tedy prv vpizpsobovn. Apesto si myslm, e je vdycky plodnj jednat rzn ne opatrnicky, protoe tstna je ena, ajen dokud ji ovld pevnou rukou, udr si ji. Peje mladm, prudkm asmlm, aodvrac se od chladnch pot.

88

KAPITOLA ESTADVACT Vzva k vysvobozen Itlie od barbar Pohled na stav dnen Itlie ukazuje, e mlokter doba byla kdy pznivj pro nstup schopnho aprozravho panovnka. Pmo po nm vol aslibuje slvu jemu atst vem obanm. Byla nezbytn poroba izraelskho nroda, aby se ukzala Mojova zdatnost, rozptlenost Athan, aby se projevila velikost Thseova, tlak Peran Mdy, aby vynikla zmuilost Krova, atedy zcela katastrofln stav dnen Itlie, porobenj ne id aPeran arozptlenj ne tehdy Athan, zbdaen azpustoen zem nabz anci, aby mohl zazit italsk gnius. Obas se sice vyskytl mu, kter se zdl dvat jiskiku nadje na lep pt, ale vdycky byl sraen vrozletu azaskoen osudem, anae zem dodnes ek, kdo zhoj jej rny, ukon pustoen adrancovn Lombardie, Neapolskho krlovstv aTosknska, kdo vyzne vedy, je ji tak dlouho vysiluj. Doslova otvr svou nru tomu, kdo pozvedne prapor zprachu, aje schopna jt za nm ve jmnu ehokoli. A nen povolanjho nad pslunka Vaeho vzneenho rodu, za nm stoj Bh acrkev, pro kol vykupitele. dn ztch slavnch mu minulosti, a byli jakkoli vjimen, neml tak pznivou situaci, jako je ta nae dnen, jejich cl nebyl onic spravedlivj aBh jim nepl tolik jako Vm. Spravedliv je takov vlka, kter je nevyhnuteln, apoehnan ty zbran, kter jsou posledn ajedinou nadj. Nedopuste, aby vylo nazmar to obrovsk veobecn odhodln, je doke smst zcesty kadou pekku, nepehldnte nevdan bo znamen, rovnajc se vznamem rozestupujcmu se moi, oblaku ukazujcmu cestu, ze skly vytryskl vod aznebe padajc man, kter vst Vai velikost. Ve ostatn je ve Vaich rukou. Bh ns nezbavil svobodn
89

vle at sti slvy, je nm pslu, atak sjeho pomoc abohat orady historie nemete kloptnout. dn div, e nikdo zpipomnanch Ital nedokzal to, co lze oekvat od Vaeho slavnho rodu, e po bezpoetnch pevratech avlkch vyprchala italsk vojensk zdatnost. Pinou je patn politick uspodn zem anenael se zatm nikdo, kdo by zavedl nov. Nen slavnjho posln pro panovnka ne zaveden novch podk azkon, jejich velkorys apevn zakotven. AItlie je poddajn materil, kter jen ek na ruku toho, kdo by ho uhntl. Nemaj-li Italov dostatek udatnosti vmyslch, vdech ji maj, jsou zrun, obratn asiln, jen se podvejte na souboje, tam tyto vlastnosti vyniknou. Ve vojsku zanikaj, protoe se jim nedostv schopnho vojevdce vele. Ti dnen velitel nic nechpou, niemu nerozumj, nikoho neposlouchaj amysl si, e spolkli vechnu moudrost svta, do veho se pletou. Jak div potom, e se nedokzali prosadit avynutit si autoritu, e vojska sloen jen zItal vdn ztch mnoha vlek vposlednch dvaceti letech neobstla (Taro68, Alessandria, Capua, Janov, Vail, Boloa iMestre). Prvn, co by tedy V slavn rod musel na cest kosvobozen zem vykonat, by bylo zaloen vlastnho vojska. Nen vrnjch, udatnjch alepch vojk nad Italy, aje-li kad znich dobr, dohromady tvo celek skvl, postav-li se jim velo sm vldce abude-li on peovat, jak nle. Pak si na nm kad neptel vylme zuby. Akoli vcarsk apanlsk pchota nahnj vem strach, ani jedna nen bez slabin: panl si neporad sfrancouzskou jzdou avcary udol mnohem houevnatj pchota panlsk. Svd otom bitva uRavenny, kde se panl stetli snmeckou pchotou, kter bojuje ve stejn formaci jako vcarsk. Pohybliv panl se svmi kulatmi tty pronikali nmeckmi adami jako n mslem adokzalo je zatlait a jezdectvo.
90

Znme-li tedy Achillovu patu jedn idruh pchoty, musme postavit vojsko jinak: aby odolalo jzd avydrelo npor sebepohyblivj pchoty. d to zmnu taktiky boje anov zbran. Prv takov novinky dobvaj vojevdcm vhlasu. Itlie ek. Ujmte se tohoto kolu soptimismem avrou, kter lovku dodv vdom spravedlivho cle, aby se nae zem pod Va korouhv znovu zaskvla vpln slv aslova Petrarky se stala skutenost.69 Ctnost proti zuivosti se chop zbran, vkrtku ji smete. Vdy pedk udatnosti kvt vitalskch srdcch dosud kvete.

91

POZNMKY 1 z neurozenho anevznamnho rodu - Machiavelli si sice dlal nroky na vzneen pvod, dajn sahajc a kmarkzi Ugovi Tosknskmu, ale skutenost je, e jeho otec Bernardo byl doktorem prv aneil si zrovna na vysok noze amnohdy byl nucen prosit opjky, jak ostatn sm piznv ve svch Knihch vzpomnek. Francesco Sforza - (1401-1466) svou moc zskal dky vojensk sle svho otce. Po tech letech obrany Milnu proti Bentkm se sBentany spojil astal se pnem Milnu. panlsk krl - je jm mnn Ferdinand Aragonsk, ktermu se podailo Granadskm mrem pipojit ke panlsku nejprve Neapolsko (1501) ao ti roky pozdji iSiclii. vlastn silou - voriginle se hovo ovirtu, co doslova znamen ctnost. Pro M. (i jin renesann spisovatele) je toto slovo synonymem pro vysokou hodnotu morln, intelektuln imateriln, kter povzn jedince nad ostatn. u jinde - pravdpodobn narka na jin dv dla N. M., toti ivot Castruccia Castracaniho zLukky aFlorentsk letopisy. vvoda ferrarsk - jde oAlfonsa I. dEste (1476-1534), tetho manela Lucrezie Borgie. Vstoupil do Cambraisk ligy asJuliem II. aLudvkem XII. bojoval proti Bentanm, kter roku 1509 porazil uPolicelly. Zsluhou Julia II. ho vak Liga ipes tento spch zbavila velen. Byl to skvl vlenk, kter proslul zejmna tm, e vytvoil nejlep dlostelectvo Evropy. Byl trvalm protivnkem Medicej apape Lva X. (vl. jm. Giovanni deMedici) aKlementa VII. (vl. jm. Giulio deMedici). Byl ochrncem aptelem
92

9 10

11

12

13

14

15

bsnka Lodovika Ariosta, kterho povil diplomatickmi koly. pape Julius - jde obojovnho Julia II., vlastnm jmnem Giuliano della Rovere, kter vytvoil spolu sBentany, vcary. Angliany apanly Svatou ligu, je si vytkla za cl vyhnn Francouz zItlie. Ludvk XII. - (1462-1515) se sice roku 1499 zmocnil Milnska, ale Lodovico il Moro je zskal roku 1500 nazpt. Francouzm se vak podailo Lodovika zajmout, ato zradou vcar. Pevezli ho na zmek Loches, kde zemel r. 1508. Turci vecku - M. m na mysli dobyt Konstantinopole Turky, Mohamedem II. (1453). Achjov aAitlov eck kmeny, kter povolaly many na pomoc proti Filipovi Makedonskmu, atak jim poskytly pleitost zachytit se vecku aovldnout je. Karel VIII. - dobyl neapolsk krlovstv, ale za vtzstv vdil vlastn jen tomu, e se mu podailo roku 1495 uniknout za cenu velkch ztrt ped vojskem ligy italskch knat. ctidost Bentan - mn se tm snaha Bentan, kte ovldli u Bresciu aBergamo, rozit panstv ina Cremonu ajin msta. Janov - zskali Francouzi aFlorencie se zavzala Ludvkovi XII. pomhat pi dobvn Neapolska opltkou za to, e Francouzi j pomohou vboji sPisou. vvoda zFerrary - je jm Francesco Gonzaga, manel nejznmj eny italsk renesance Isabelly dEste, kter pedtm vedl vojska proti KarloviVIII. hrabnka zForli - Kateina Sforzov (1463-1509) po smrti
93

16

17

18 19

20

manela Girolama Riaria zskala moc nad Imolou aForli. Provdala se potom za Giovanniho deMedici, snm mla syna, znmho jako Giovanni delle Bande Nere. jedni se bli papee, druz Bentan - papeem je mnn Alexandr VI., vl. jm. Rodrigo Borgia, panl, kter roku 1492 usedl na papesk stolec. Zaal vyhlaovat iprovdt prakticky svtskou moc papee aza pomoci syna Cesara Borgii ovldl celou stedn Itlii. ABentek se bla vlastn cel Itlie, protoe se rozpnaly ipo soui smrem kLombardii aRomani. Kdy se roku 1502 Cesare Borgia rozhodl thnout proti Florencii, upustil od myslu jen pod hrozbami ze strany Francouz. Ludvk se tedy... - vstoupil do ligy mrem vCambrai roku 1508, roku 1509 porazil Bentky vbitv uAgnatelle, atak Serenissima pila ovechno arepublice hrozilo nebezpe. Navc se Ludvkovi XII. podailo zskat od Alexandra VI. zruen manelstv sdcerou Ludvka XI. Johannou, kter byla sestrou Karla VIII. List spapeskm zruenm satku krli pivezl syn papee Cesare, sm u kardinl, kter navc pivezl kardinlsk klobouk ipro arcibiskupa rouenskho Ambroise (Machiavelli ho poznal pi sv prvn diplomatick misi ufrancouzskho dvora roku 1500). Cesare opltkou dostal od francouzskho krle vvodstv valencesk, odtud jeho pdomek duca Valentino. Dreiova e - jde oDreia III. (337-330 p. n. l., vldl vPersii), kterho porazil Alexandr Velik. krtce po dobyt Asie... - bylo to vletech 344-327 p. n. 1. Po jeho smrti se oimprium podlilo sedm jeho velitel, ale astmi rozbroji je pivedli krozpadu. sandak - administrativn jednotka tureckho impria, zruen teprve roku 1921.
94

21

22

23

24

25

26

...vzpoury... - Machiavelli m na mysli vzpoury proti mu, zejmna galsk povstn zlet 53 a 52 p. n.1., kter potlail G. I. Caesar. Ale jako bylo odlin postaven Galie aFrancie, tak se zmnily ipodmnky apiny odporu. man - sice zniili roku 146 p. n. 1. Kartgo, nicmn Capua zstala zachovna aspo materiln, ikdy ztratila samosprvu. Pisa po stu ltech... - Florencie zskala Pisu na Gabriellu Ciscontim roku 1405, ztratila ji po vpdu Karla XIII. roku 1494, ale znovu ji dobyla roku 1509, kdy se boje zastnil iMachiavelli ve funkci tajemnka Rady deseti. Moj, Kros, Romulus, Thseus - Machiavelli asto klade vedle sebe legendrn iskuten postavy astejn nakld isudlostmi. vlda Md - mezi VII. aV. stoletm p. n. 1. nejrozshlej e vzpadn Asii, teprve porka krle Astyaga r. 559 p. n.1. Krem znamenala zatek vldy Peran, kter skonila Dreiem III. Kros nejprve porazil ldskho krle Kroisa, pak si podmanil Malou Asii, Srii, Arbii, st Asrie aroku 538 p. n. 1. dobyl iBabylon. Dovolil idm vrtit se do Judeje aznovu vystavt jeruzalmsk chrm. Patil knejosvcenjm monarchm starovkho Vchodu. Zahynul pi vprav proti Sktm r. 529 p. n. 1. Girolamo Savonarola- proslul postava florentskch djin. Pochzel zFerrary, kde se narodil roku 1452, ale jako dominiknsk mnich zskal proslulost jako kazatel vkostele sv. Marka ve Florencii. Kdy byli roku 1494 vyhnni Medicejov, vyhlsil sPierem Soderinim Florentskou republiku, kter trvala a do roku 1512. Dostal se vak do sporu se stoupenci Medicej afrantikny, ale zejmna spapeem Alexandrem VI., ato ho stlo ivot. Byl oben ajeho tlo
95

27

28

29

spleno na hranici 23. kvtna 1498. Pd Florentsk republiky fakticky znamenal konec mylenky stedovkho komunlnho zzen. Hiern Syrksk - tyrani toho jmna byli na Siclii dva. Hiern I. vldl vSyrksch od r. 478 p. n. 1., vyznamenal se tm, e podporoval vdy, umn (nap. Pindara, Aischyla ajin) asport. Bitvou uKmy r. 474 p. n. 1. zniil moc Etrusk. Vnaem ppad jde oHierna II. (306-214 p. n.1.). Ten byl neptelem Kartgian, nicmn zaslouil se ovypuknut prvn punsk vlky. Pronsledoval toti Mamertiny, kampnsk oldne, kte loupili na Siclii, akdy ti vtsni podali opomoc m, zavdali podnt kvlce sKartgem. Ve druh punsk vlce stl na stran man. Jinak proslul jako vldce peujc okulturn ihospodsk rozkvt Siclie, kter se jako prvn msk provincie stala obilnic Itlie. Jeho styky sArchimdem jsou pipomnny legendou ojeho zlat korun, vn Archimdes objevil pms stbra, kdy aplikoval svj objev - hydrostatick zkon. Dreios dosazoval knata - Dreiovo imprium bylo rozdleno na 20-30 satrapi, jim vele stli satrapov. Jeho snaha po uchvcen ecka skonila krutou porkou uMarathnu r. 490 p. n. 1. ml vmyslu zskat... - pape Alexandr VI. Borgia skuten pi oblhn Gaety, kdy hrozilo vtzstv panl, zaal se panly vyjednvat proti Francouzm, ale plny mu pekazila smrt (podlehl pravdpodobn mrtvici). Vzhledem ktomu, e souasn onemocnl iCesare Borgia, vznikly povsti otom, e byli otrveni. Na msto Alexandra VI. nastoupil Pius III., vl. jm. Francesco Todeschini Piccolomini, kter vldl pouhch 15 dn. Po nm nastoupil Giuliano della
96

30 31

32 33

34

35

Rovere jako pape Julius II., aten se ukzal bt velkm odprcem Borgi, pestoe se sjejich stoupenci dohodl ped volbou, aby zskal ijejich hlasy. Agathokls - syrksk tyran vletech 301-289 p. n.1., kter sjednotil Siclii. Hamilkar-punt vojevdcov tohoto jmna byli dva. Prvn znich velel kartginskmu vojsku proti Agathokltovi, vdci demokrat vSyrksch, kter sKartgem ti roky bojoval ivAfrice. Byl snm nucen uzavt mr vr. 306 p. n. 1. Druhm, onm se zmiuje Machiavelli, je Hamilkar spjmenm Barka (punsky Blesk), kter bojoval smany vprvn punsk vlce nejprve vtzn, ne byl poraen r. 242 p. n. 1. vnmon bitv uAegatskch ostrov. Oliverotto Eufreducci - se zmocnil Ferma roku 1501, ale orok pozdji byl na pkaz Cesara Borgii zardouen. Paolo Vitelli - psobil jako hlavn velitel florentskch milic proti Pise, ale za zradu byl roku 1499 ve Florencii popraven. Nabis - spartsk tyran vletech 205 - 192 p. n. 1., kter si zskal lidov masy avyuil patn situace Filipa Makedonskho. Nakonec ho vak msk konzul Flaminius obklil adonutil podat omr. Gracchov - Gracchus bylo pjmen vrodu Semproni, znich vynikli dva brati - Tiberius Sempronius aGaius Sempronius. Star znich se roku 133 p. n. 1. stal tribunem lidu azahjil taen proti vnitn krizi ve stt prosazovnm nvrhu pozemkov reformy, podle n by nikdo neml mt vc ne pt set jiter pdy. (Jitro msk byla plocha zhruba tvrt hektaru, jinak plocha, kterou pr vol zoral za jeden den.) Uvolnn pozemkov fond ml bt rozdlen mezi bez97

36

37

38

39

zemky, m Tiberius Sempronius zamlel zabrnit prohlubovn majetkovch rozdl azvyujc se zadluenosti, kter mla za nsledek iuvren do otroctv. Pot byla ovem vtom, e nebylo snadn urit, co je pda soukrom aco sttn. Tiberius Sempronius zamlel prosadit idal prvn reformy azkrtit dlku vojensk sluby, kter trvala 20 let. Patricit vak zabrnil tomuto radiklovi, aby se stal tribunem podruh, abhem vypuknuvch nepokoj byl Tiberius Sempronius zabit istemi sty svch pvrenc. Odeset let pozdji se stal tribunem jeho mlad bratr Gaius Sempronius, kter pokraoval vbratrovch pozemkovch reformch. Dle se mu podailo prosadit opaten, e chud dostvali obil zobecnch zsob, azmnu zkona osoudnictv, m zskal na svou stranu ijezdce. Neprozetelnm poadavkem oudlovn obanskho prva latinskm obcm aprovincim latinskho prva ztratil valnou vtinu podprc. Vnastlch nepokojch zahynul istemi tisci stoupenc. Machiavelli bratry Gracchy chvl za jejich mysly. Giorgio Scali - tento bohat florentsk man se po povstn esa vlny - ciomp - stal roku 1378 spolu sTommasem Strozzim vdcem lidu. Nmeck msta- akoli Machiavelli nikdy Nmecko nepoznal (zdrel se pouze vTyrolch udvora csae Maxmilina), nic mu nebrnilo vtom, aby se onm nezmnil sobdivem. vpd Karla VIII. - dolo knmu vroce 1494. Bentky byly vroce 1484 nuceny uzavt vBagnoli mr sligou mst, kter se proti nim spojila. napklad Sixtus - jde opapee Sixta IV., vlastnm jmnem Francesco della Rovere (1414-1484). Jako syn rybe vstou98

40

41

42

43

44

45

46

pil do frantiknskho du, pozdji se stal generlem du Mench brat - minorit, a nakonec pod jmnem Sixtus IV. usedl na Petrv stolec. Znm je jeho portrt od Tiziana Vecellia apo nm je pojmenovna ikaple sMichelangelovm Poslednm soudem. Julius II. - se nejprve zmocnil Perugie po dohod sBeglionim aroku 1500 vthl do Florencie, odkud vyhnal Giovanniho Bentivoglia. Lev X. - vldl prv vdob, kdy Machiavelli psal toto dlo. Vlastn jmno tohoto papee je Giovanni Medicejsk (byl synem Lorenzovm). Roku 1516 podepsal konkordt sFrantikem I. aproslul jako ptel litert auenc. to zavinily nae hchy - slova ze Savonarolova kzn 1. listopadu 1494, kdy Karel VIII. ohrooval Florencii: Tv zloinnost, bezbonost, smilnost, oberstv aukrutnosti, Itlie, me, Florencie, jsou pinou naeho utrpen. Filip Makedonsk - nejprve za pomoci Thessalc aThban sv taen vyhrl, pak se vak obrtil iproti nim apodrobil si je. dky Carmagnolovi - jde ohrabte Francesca Bussoneho, hrabte zCarmagnoly, jen od Filipa Viscontiho peel kBentanm, kte ho vak po porce Milnskch uMaclodia zaali podezrat ze zrady, akdy se dostavil do Bentek, byl popraven. Je hrdinou vznamnho dramatu Alessandra Manzoniho Hrab zCarmagnoly. po nm nsledovali - jde oslavn bentsk kondotiry Bartolomea Colleoniho, kter pochzel zBergama ail vletech 1400-1476, Roberta San Severina aNiccola Orsiniho. proti Ferrae - Julius II. zde byl poraen Alfonsem dEste amusel opustit idve dobytou Bolou (1510). Nakonec se
99

47

48

49

50 51 52

53

54

55

spojil sFerdinandem Aragonskm. u Ravenny - panl byli poraeni 11. dubna 1512 Francouzi, ale smrt generla Gastona de Foix byla pinou toho, e Francouzi odthli zRoman iLombardie, kdy ve slubch papee pipochodovalo vojsko vcar. deset tisc Francouz kPise - ti vak byli ve Florencii sp na obt, jak to zakusil sm Machiavelli ve funkci tajemnka Rady deseti, take je pro neplnn zvazk sionorie vrtila francouzskmu krli. Karel VIII. - il vletech 1422-1501, ukonil vtzn stoletou vlku, vn bojovala iJohanka zArku, aosvobodil Francii od Anglian. Filopoimn - nazvan Pltarchem posledn ek, byl nelnkem Achjsk ligy. souasn panlsk krl - Ferdinandova skoupost byla povstn. proslulch tdrost - Cesare Borgia vynikal tdrost, kter hraniila srozkazovanost. Bohatmi pennmi dary, obilm astavbou dom si zjednval popularitu aoblibu. s florentskou mkkost - Florencie rozdmchvala nesvornost vPistoii, stranila vdycky tomu slabmu vkonkrtnch situacch ajen dky tomu se j podailo zskat Pisu. Prvn je parlament - francouzsk parlament, tj. soudn dvr. zahjil svou innost za panovn Ludvka IX. atrval sdlo ml vPai na pkaz Filipa Slinho od r. 1302, kdy do nj vstoupil itet stav, adolo tak ke zmn feudlnho charakteru parlamentu. Marka Aurelia - adoptivn syn Amonia Pia, Marcus Aurelius Antonius, vldl osm let (161-169 n. l.) spolu sLuciem Verrem aod roku 180 n. 1. pak sm. Tento posledn vznam100

56

57

58

59

60

61

n stoik napsal ecky uprosted vojenskho taen dlo, jm zahjil nov literrn proud - hovory se sebou samm - nazvan Ta eis heaton (Hovory ksob). Je to soubor vah opovinnostech, slabostech arezignaci lovka, jako ivyznn dk autorm, jim vd za svj mylenkov vvoj. Podobn psali pozdji Augustin, Petrarca ajin. Pertinax, Publius Elvius - msk csa, kter vldl pouze 86 dn abyl zabit pretoriny stejn jako Alexander Severus (vldl 222-235). Septimius Severus - vldl od roku 193 do roku 211 aprovedl rozshl reformy vmskm vojsku. Prohlen byl za csae svmi vojky, kte zabili po dvoumsn vld Pertinaxova nstupce csae Marka Didia Iuliana. Avak musel se vypodat se vzdorocsaem Gaiem Pescenniem Nigerem, kterho prohlsili za csae legti vAntiochii. Niger byl po porce uNicei zabit vlastnmi vojky. Sdalm zjemcem ocsaskou hodnost, jm byl velitel britskch legi Decius Claudius Albinus, se Severus nejprve naoko dohodl, ale pak ho pemohl aroku 197 nechal vm stt. Antonius Caracalla - kter vldl vletech 211-217, proslul svou ukrutnost: nejprve zabil vlastnho bratra, aby vldl sm, aposlze odstraoval kadho, kdo mu pipadal podezel. Marcus Aurelius Commodus - kter nastoupil na csask trn roku 180 avldl ukrutn do roku 192, byl synem Marka Aurelia Antonia. Julius Verus Maximinus - vldl sice ti roky, ale nikdy se neukzal vm. Roku 238 ho vlastn vojci zabili uAquileie. Stejn dopadl ijeho pedchdce Varius. Avitus Bassianus Elagabalus - Syan, kterho jako trncti101

62

63 64

65

66 67 68

letho dosadili na trn vojci roku 218, nebo pr byl synem mezi vojky oblbenho Caracally. Jeho tylet vlda se vyznaovala ukrutnostmi arozpadem mrav. Zabili ho vlastn vojci roku 222. Jeho jmno vzniklo ze semitskho slova El Gabal, znamenajcho Slunce. Macrinus - prefekt pretoria Marcus Opellius Macrinus vldl jako msk csa jeden rok (217-218) aproslul etrnost. Zabili ho vzbouen vojci. Pandolfo Petrucci - Siean, kter patil knejzavilejm neptelm Cesara Borgii. Guido Ubaldo - da Montefeltro. Byl synem Federika da Montefeltro, vldce Urbina, odkud byl vypuzen Cesarem Borgiou. Do rodnho msta, kde Montefeltrov vldli od 12. stolet, se vrtil a po smrti papee Alexandra VI. Borgii. Rod Montefeltr jm vymel roku 1508 po mei. Ferdinand Aragonsk - een Katolick, manel Isabely Kastilsk, dobyl na Maurech Granadsk krlovstv teprve po desetilet vlce roku 1492. Podle Machiavelliho vydroval sv vojsko zcrkevnch penz, protoe svou vlku prohlsil za kovou vpravu. Po obsazen severoafrickho pobe od Oranu po Tripolis roku 1509 provedl Ferdinand dal krok kupevnn katolick crkve vzemi, toti vyhnal ze panlska Maury aidy. Antonio Giordani da Venafro - prvnk aMistr Siensk univerzity (il vletech 1459-1530). pter Luca - knz, kter byl vyslancem csae Maxmilina X.; Machiavelli ho znal osobn. Taro - eka uFornovy, kde Karel VIII. porazil vojsko italskch knat. Potom Francouzi dobyli postupn Alessandrie (1499), Capuy (1509), Janova (1507) anakonec
102

69

Bolon (1511). slova Petrarky - Machiavelli se odvolv na 90. a93. ver kancny Italia mia.

103

OBSAH Pedmluva Niccol Machiavelli vzneenmu Lorenzovi Medicejskmu KAPITOLA PRVN

O rznch formch vld ao rznch zpsobech, jimi se moc zskv

3 11

13 14 15

KAPITOLA DRUH O ddinch knectvch KAPITOLA TET

O smench knectvch

KAPITOLA TVRT
O tom, pro se Dreiova e po smrti svho podmanitele Alexandra Velikho nevzbouila

22

KAPITOLA PT
O tom, jak vldnout mstm aknectvm, je ila svobodn, pod vlastnmi zkony, ne byla dobyta

25

KAPITOLA EST
O novch knectvch dobytch vlastn zbran a vlastnmi schopnostmi

27

104

KAPITOLA SEDM
O knectvch zskanch sciz ozbrojenou pomoc ase tstm

30 37 41 44 46 49 53 56

KAPITOLA OSM
O tch, kdo doshli moci zloinem

KAPITOLA DEVT
O obansk vld

KAPITOLA DEST
O knectvch vasech ohroen

KAPITOLA JEDENCT
O crkevnch panstvch

KAPITOLA DVANCT
O druzch vojsk ao oldnch

KAPITOLA TINCT
O pomocnm, smenm avlastnm vojsku

KAPITOLA TRNCT
O kolech panovnka ve vcech vojenskch

KAPITOLA PATNCT
O vcech, za n se lidem, apedevm knatm, dostv pochvaly nebo potupy

58 60

KAPITOLA ESTNCT
O tdrosti askouposti

105

KAPITOLA SEDMNCT
O tvrdosti a shovvavosti, a zda je lep bt oblben, nebo obvan

62

KAPITOLA OSMNCT
Jak m vldce plnit dan slovo

64

KAPITOLA DEVATENCT
Jak se chrnit ped nenvist aopovrenm

66

KAPITOLA DVACT
O budovn pevnost, jejich uitenosti inevhodnosti, a ojinch pomocnch prostedcch kudren panstv

73

KAPITOLA JEDENADVACT
Jak am se zskv cta lidu

77

KAPITOLA DVAADVACT
O ministrech

80

KAPITOLA TIADVACT
Komu naslouchat a kdy

82

KAPITOLA TYIADVACT
Pro italsk knata pila omoc

84

KAPITOLA PTADVACT
Jakou roli hraje vlidskm ivot osud ajak mu elit

86 KAPITOLA ESTADVACT
Vzva kosvobozen Itlie od barbar

89 92

Poznmky
106

Z italskho originlu Opere complete (Il Principe), vydanho nakladatelstvm Feltrinelli v Miln roku 1966, peloil, upravil, poznmkami opatil a pedmluvu napsal Josef Hajn. Vydalo nakladatelsv Ivo elezn v Praze roku 1997. Vechny knin tituly nakladatelstv Ivo elezn si mete objednat na adrese: Sluba tenm, nakladatelstv elezn, Tuchorazsk 17, 282 01 esk Brod (tel.: 0203/650 150)